Úvod do studia bohosloví

Citation preview

KOMENSKÉHO EVANGELICKÁ BOHOSLOVECKÁ FAKULTA V PRAZE

JOSEF SMOLÍK

ÚVOD DO STUDIA BOHOSLOVÍ

Edice Kalich 1978

illiliBIlO .77;,.7;' Tát©/...skriptaí.si..- kladou-:za/cíl /posloužit bohósipvcům při./.,///''

I

■.

Jejich/studiů na 'Komenského fakultě -Jako. úvod do teologické -. ■

.

. látky, ..metody’ /17,naší domácí 7 tra.dice> Skripta chtě jí - především ; ^ukázat ,-7'jak;látka yšech? teologických obóřů tvoří /■ jedeú, .celek.s

7

který; Je zacílen k/zvěstování .evangelia a k službě v církvi 7 . ■ /7/..-. .vůbec®..Studium má-..bohoslov©.© ušchopdit teologicky se orient©- 7

--

vat - v různých situacích . 7 7služby v - církvi© ..Stál®: víc ■ »® - 7 7'' ■ . . . . ■ ■ ■ ■ . . ■ přesvě.dčůj.ém®, 7ž® pro ..bohoslove® je obtížné vniknout do meto- 1 dy teologické práce® Proto Je v skriptech věn©váiiá metodické

/

//. / příp^vě samostatná kapitola/ a u jednotlivých disciplín, zvláště

ní;/ pózOrnost metodické /st-ráncé® Uvedení- .do ■ metodického postupu..1 /’7i

bohoslovecké; práce iná pomoci bohoslovcům- nalézt ..radost - v ..práci; a Písmem á přijatou .tradicí 71. /při ..službě v® sborech® Konečně

7/;7- sf skriptum-klade za -éíl-^záchova, t. kontinuitu naší bolio.slovecké--.

tradice, jak ji představuje česká reformace, zejména v bratr7;;/" ství ZL«Pražský, j»A•Komenský/, a jak/na ni navazovala- a .

dě pochopen. Pastýřský přístup ke studiu bohosloví představ

c

práce Heinricha Vogela, Grundfragen des Studiums der Theol ■■'-y/.

-
“ Xpodin je Pánem i nad silami, které dějiny přesahují. Svoji moc

a své plány zjeví uprostřed dějin y příchodu Krále, který je

ve Starém zákoně označován jako Pomazaný, Mesiáš /hebrejský překlad výrazu pomazaný, Kristus jé řecký překlad/.

■

Představa tohoto krále a jeho kralování se ve vyvoleném

|

” lidu utvářela postupně. Původní představa navazovala na krále I. . . . .... • . ■ .1 Davida, měla silně pozemský až politický obsah. V době zajetí & , však .došlo k jejímu prohloubení. Objevuje se představa Syna ... Éyčlověka, který přijde z nebe /Dan 7,13nň/ a představa trpící-

' /

|,’,,'í/hp 'Služebníka. který svět zachrání svým utrpením /Iz 53/• ; /'.■

.'

... '

v

\j-

Starozákonní představy nově a jedinečně naplnil Ježíš Na- / % zaretský, ve kterém.jeho vyznavači rozpoznali zaslíbeného Křis-, ítta, _ .. . '' ■ -J ."■/'■ .. . -

VÍRá; DĚJINY, ESCHATOLOGIE, MYTOLOGIE $

.

Ve. Starém zákoně je třeba rozlišovat mezi dějinami- /his-.

..

'

T. torií/r eschatologií, v níž se smysl dějin naplňuje a která je . S proto přesahuje, a mytologií, která vychází z představ boje i ^mocnosti dobra a zla..

t-

=

...."

.

Zvěst Starého zákona svědčí o/událostech, které se ode-

hřály v historii, V bibli se však nejedná o dějepis, V historickýoh příbězích se zjevuje Stvořitel a Pán světa a osvětlu­

je tyto příběhy svým slovem,, které vkládá do úst biblických

19

'

svědků. Teologova pozornost se nesoustřeďuje na historický * pří , 0 běh, nýbrž na boží zjevení, které historii přesahuje. K vyjadření zjevení nestačí běžné rozumové pojmy. Bibličtí svědkové

k tomu používají mytických látek, aby tak dosvědčili, že se jedná o Boha, o události mezi nebem a zemí /viz Bič, Základy,

g-

111-120/.' 0 eschatologii mluvíme tam, kde se jedná o budouc-

nosti Mesiášově, o konci světa a o tom, jak se tento konec pro *

mítá do přítomnosti.

Zvěst

Nového

a

zákona

J.B.Souček, Zrod Nového zákona v Základech učení křesťanského, r 1951,13-18; . ' ’ lJí K.Barth, Einfuhrung in die evangelische Theologie 19Ó2, 29-33-.

JEŽÍŠ JE KRISTUS

« h'

ÍlÍtíilBlliÍSÍilÍlílíÍ8ÍlIiÍ^^ Základní zvěst svědků Nového zákona vyjadřuje vyznání - Ježíš Nazaretský je Kristus.

.

* i|

V člověku Ježíši Nazaretském zjevil Bůh jedinečným způso­

bem své jméno, sama sebe. V Ježíšově osobě, v jeho kříži a

X

vzkříšení uskutečňuje Hospodin své plány na záchranu světa *

Při druhém Kristově příchodu /parúsii/ to bude zjeveno všem.

33

V Kristu vstoupilo již nyní do světa boží království, které

v

přijde v plnosti na konci, 0 konci světa pojednává eschatolo­ gie. Království boží je eschatologickou skutečností, nejen v

“

tom smyslu, že bude zjeveno v plnosti na konci, nýbrž i v tom smyslu, že už je ve světě skrytě, jen pro víru přítomno.

EVANGELIUM

■ '

ÍP1'

Radostnou zvěst o nastolení nového věku v Kristu označili r.\ -

novozákonní svědkové jako evangelium. Evangelium je výraz užívaný mimo jiné také pro zprávu o

y

j,

nástupu nového panovníka. Obsahem evangelia je zvěst /kérygma/ r o Ježíšově životě, ve kterém se projevila boží moc, zejména

■£

zvěst o jeho zápase, který končil na kříži a o jeho vzkříšení. N: Jednotlivé části evangelia se ústně tradovaly, teprve později

byly písemně zachyceny a redakčně uspořádány evangelisty, V evangeliích nemáme bibliografické vyprávění, životopis, ný- I

T

I

1

■

-g? ?gg : ZAPAS-;S/?;G3íGSI - z

'z Gnose' ohrožovalajako - hělénistlcký projévnábožetiskbsťi člověka vlastní obsah křesťanské zvěsti, Přeměňovala tuto zv

MlWgMďKaffiíBftitftpulfMiMéffihhoMB^ . z g ggz./?/Zvěs.tgZevangelia.>se"’ setkávala již v novozákonní ďóbě s.vp; ■ ■■■ ■ . ■■■■ ■■ ■ . . . ■■ . .■ ■ ■ ■ ■■. . j " .jevem? obecné nábožénskos ti s/ který? nazýváme,ggnoše - /poznání/,??

o z“ Gnose nabízela tajemné a t ztajené poznání? božského, svě-tá-y .iodtu ? v ? je jí / jméno, -/Božský svět ,si . představovala; jako kosmickou,/duch

■ . ňígskutečňošt, 'na-' jej-imz/Bvrcholu- j e bůh *? Z boha sé/r.ózlévánb |Íg|f8Í®®gSb®m®ÍiéffiMáSOi0OaSi8®W|ÍIÍjBH^f|j;íSÉí®l|j®lý||přSeíÉ®tehťií0

z lidské • duši, Hmota,?tělo j-s-pu svou podstatou"protibožské. z gg/-tcř;j® třeba je krotit askezí anebo přehlížet, což?-vedlo v: , . hém případě,,/k áravní uvolněnosti. /k libeřtinismu/y?

? .

//

gBg"?."g? ?Gnose proměňovala .zvěst evangelia V nezávaznou spekulac' ;?;?;????-■-? - .zbavovala/ ■ j.i-'pozemské f dě jiímé- , zakotvenosti-,? Krista proměnovs "~? Z®??' ’ ’ZZ,-Z'Z’:-V/Z---:;