121 36 147MB
Czech Pages [448] Year 1988
ENCYKLOPE E N C Y K L O P E DIE D IE tělesné kultury
a-o
O LYMPIA P RAHA OLYMPIA PRAHA Š PO RT B RATISLAVA ŠPORT BRATISLAVA
Z P R A C O V A L A U T O R S K Ý K O LE K T IV POD V E D E N ÍM H LA V N Í RED AKCE: E rn e s t D e m e tr o v ič
předseda S ta n is la v Č e lik o v s k ý
vědecký redaktor M ir o s la v C h o u tk a J iř í K ó s s l V la d im ír K o ž íš e k J e la L a b u d o v á J a r o s la v M a re k K a re l P ro c h á z k a M ir o s la v V o r e l
©
O ly m p ia 1988
Předmiuva
5
R y c h lý ro z v o j t ě lo v ý c h o v n ý c h v ě d a s p o le č e n s k á p o tře b a u č i n it z tě le s n é k u ltu r y n e z b y tn o u s o u č á s t ž iv o ta k a ž d é h o o b č a n a n a ší s o c ia lis tic k é s p o le č n o s ti z v y š u jí v ý z n a m ry c h lé a k v a litn í in fo r m a c e . J e d n ím z p r o s tř e d k ů ry c h lé in fo r m a c e js o u e n c y k lo p e d ie , je jic h ž fo r m a z p ra c o v á n í, s p o je n í in fo r m a c e s p o m ě rn ě s tr u č n ý m , z h u š tě n ý m a s o u č a s n ě p ř ís tu p n ý m p o d á n ím , u m o ž ň u je m a x im á ln í o r ie n ta c i č te n á ř e v d a n é p r o b le m a tic e . N o v á d v o u d íln á E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y se o p írá o z k u š e n o s ti E n c y k lo p e d ic k é h o in s titu t u Č S A V , o z k u š e n o s ti, k te ré z ís k a lo n a k la d a te ls tv í O ly m p ia p ři z p r a c o v á n í m a lý c h e n c y k lo p e d ií i o z k u š e n o s ti z e z p r a c o v á n i p r v n i E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y z le t 1 9 63 -196 4, k te rá v š a k již v m n o h é m z a s ta ra la . E n c y k lo p e d ie je z p ra c o v á n a fo r m o u , k te rá b y m ě la b ý t p ř í s tu p n á v š e m č te n á ř ů m . Z á k la d n ím p o ž a d a v k e m p r o tv o r b u h e s e l b y la m a x im á ln í a k tu a liz a c e e n c y k lo p e d ic k é lá tk y . S n a ž ili js m e se v y t v o ř it d ílo , k te ré v y c h á z í z v ě d e c k é h o s v ě to v é h o n á z o ru a k te r é o d rá ž í s o u č a s n o u ú ro v e ň tě lo v ý c h o v n ý c h v ě d i tě lo v ý c h o v n é a s p o r to v n í p ra x e a n e o p o m íje li js m e a n i p o tř e b y n a š i s o c ia lis tic k é tě le s n é k u ltu r y . K e z p r a c o v á n i E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y s e p ř is to u p ilo z p o d n ě tu Ú V Č S T V v r o c e 1980, k d y b y la u s ta v e n a h la v n í r e d a k c e ETK v č e le s p ře d s e d o u P h D r. E. D e m e tr o v ič e m a v ě d e c k ý m r e d a k to r e m p r o f. P h D r. S . Č e lik o v s k ý m , D rS c . N a z p ra c o v á n i h e s e l se p o d íle lo 168 a u to r ů , p ř e d n íc h o d b o r n ík ů je d n o tliv ý c h v ě d n íc h d is c ip lín tě le s n é k u ltu r y z c e lé Č e s k o s lo v e n s k é s o c ia lis tic k é r e p u b lik y . E n c y k lo p e d ie o b s a h u je p ře s 8 000 h e s e l, p ře s 800 f o t o g r a f ií a na 400 k re s e b . D ů le ž ito u s o u č á s tí js o u i p ř e h le d n é ta b u lk y . V ě řím e , že e n c y k lo p e d ie p ř is p ě je k u r č ité m u t e r m in o lo g ic k é m u i o b s a h o v é m u s je d n o c e n í p o jm ů a s ta n e s e d ů le ž itý m p o m o c n ík e m v š e c h tě lo v ý c h o v n ý c h p r a c o v n ík ů , tr e n é r ů , s tu d e n tů a d a lš íc h z á je m c ů o p r o b le m a tik u tě le s n é k u ltu r y . H la vn í
r e d a k c e
Ediční poznámky
Ř azení hesel
B io g r a fic k á
H e s la js o u řa z e n a a b e c e d n ě . V íc e s lo v n á h e s la js o u p o s u z o v á n a ja k o s o u v is lá řa d a p ís m e n . S k lá d á - li se h e s lo z p ř íd a v n é h o a p o d s ta tn é h o jm é n a , je z a řa z e n o s p ř íd a v n ý m jm é n e m na z a č á tk u v p říp a d ě , že se je d n á o u s tá le n ý p o je m (n a p ř. k r u h o v ý tr é n in k , p ř e k á ž k o v ý b ě h ). M á - li h e s lo v íc e v ý z n a m ů , js o u o d liš e n y a ra b s k o u č ís lic í. N á z e v h e s la s e v te x t u z k ra c u je z a č á te č n ím i p ís m e n y s te č k o u (n a p ř. b ě ž e c k á d rá h a — b. d ). h e s la
V e n c y k lo p e d ii js o u z a řa z e n a b i o g r a fic k á h e s la v ý z n a č n ý c h č e s k o s lo v e n s k ý c h a z a h ra n ič n íc h p ř e d s ta v ite lů tě le s n é k u ltu r y a s p o r to v c ů . K r ité r ie m p r o z a řa z e n i č s . s p o r to v c ů b y lo z ís k á n i n ě k te ré z m e d a ilí na O H , M S n e b o M E , ze z a h ra n ič n íc h s p o r to v c ů js o u u v á d ě n i je n v íc e n á s o b n í d r ž ite lé z la tý c h m e d a ili.
O dkazy
V te x tu js o u u v e d e n y d v a d r u h y o d k a z ů : 1. o d k a z y p řím é , o z n a č e n é v t e x tu š ip k o u p ře d p o jm e m , na k te r ý se o d k a z u je ; 2. o d k a z y n e p řím é , o z n a č e n é z k r a tk o u v. t. (v iz té ž ) a u v e d e n é na k o n c i v ý k la d u s p o lu s h e s ly , na k te rá se o d k a z u je .
R e d a k č n í u zá v ě rk a
V e š k e ré ú d a je s e v z ta h u ji k 30. 6. 1985, v ý jim e č n ě k 31. 12. 1985.
Aaltonen
11
Aaltonen Paavo. 1919 1962, finský gymnasta. Olymp, vítéz 1948 (družstva, přeskok, kůň našiř), třetí na OH 1948 (víceboj jednotlivců) a 1952 (družstva) Mistr světa 1950 (hrazda). ABC svazáckého funkcionáře, edice nakl. Mladá fronta přinášející od 1971 rukověti a metodické příručky určené pro výchovu - * dobrovolného funkcio nářského aktivu SSM a PO SSM všech stupňů. Jednotlivé svazky obsahují me todické náměty pro každodenní polit, kult., tělových, i brannou činnost, abdukce [lat.], odtažení, pohyb konče tiny od stř. roviny téla. A. horních kon četin je upaženi, dolních unoženi, a. palce je pohyb palce od osy ruky nebo nohy. abduktor [lat ], odtahovač, sval, který provádí - * abdukci. A. horní končetiny je např. střední část svalu deltového, abeceda fotbalu, správné 8 x z abe cedy fotbalu, soutěž pro mladé fotbali sty (chlapce i dívky) ve věku 8-18 let v pěti vék. kategoriích o zlatý, stříbrný a bronzový odznak. Vyhlašovatelem je od 1979 výbor fot. svazu (VFS) ČÚV ČSTV ve spolupráci s deníkem Mladá fronta a pod patronací ÚV SSM, oddě lení MRTV ČUV ČSTV a časopisu Pio nýrská stezka. Soutěž má přispět ke zvýšení těch. úrovně čs. fotbalu testo váním těch. vyspělosti mladých fotbali stů. Soutěž probíhá celoročně v oddí lech kopané v rámci tréninků i náboro vých dnů s možností účasti neregistro vaných, při odborném vedení i na -*■ pi onýrských táborech a - ► letních stře doškolských táborech. Řídí ji komise masového rozvoje VFS ČÚV ČSTV ve spolupráci s MF Odznaky na zákl. pí semného hlášení dosažených výkonů udělují komise masového rozvoje kr. fot. svazů či VFS ČÚV ČSTV. Soutěž vrcholi každoročně v září nár. finále pro nejtalentovanější mladé fotbalisty (do 10, 12 a 14 let). Zahrnuje 8 disciplín te stujících fot. dovedností.
Aberg Bengt, ' 1944, švéd. motocyklo vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm3 1969 a 1970 na stro jích Husqvarna absolutní klasifikace viz celková kla sifikace. absolutní silový projev, nesprávné absolutní síla, nejvyšši hodnota zpravi dla statickosílové schopnosti při aplika ci mot. testu, která není vztažena k hod notám jiných těl znaků (např. hmotno sti). Je výchozí hodnotou pro výpočet hodnoty - ♦ relativního silového proje vu. Měří se v N. abstinenční příznaky, ve sportu psych, změny objevující se za několik dnů až týdnů po náhlém přerušení tré ninku. A. p. jsou zvýšená dráždivost, poruchy spánku a koncentrace, pocity neuspokojení, někdy bušení srdce, pí chání v oblasti hrudníku aj. Snižuje se chuf k jídlu nebo se objeví sklon k pře jídáni, dostavují se poruchy trávení, zácpa i průjmy. Při zátěži je nepřiměře ně velký vzestup srdeční frekvence a krevního tlaku. Doporučuje se opět začít mírně trénovat ACF viz Federace asijských her. acidobazická rovnováha [lat.], rovno váha či poměr mezi elementy kyselé a zásadité povahy v krvi a v těl. tekuti nách. K zákl. faktorům a.r. patři -*■ pH, dílčí tlak kysličniku uhličitého (pCOi) a dilčí tlak kyslíku (pO;), z odvozených parametrů je nejvýznamnější výchylka nárazníkových bázi (BB - base excess). Sledováni změn a.r. umožňuje posoudit stupeň úsili, s jakým byl výkon dosa žen, informuje i o schopnosti jedince pracovat v podmínkách - ► acidózy. V.t. pH, základní fyziologické hodnoty, acidůza [lat ], posun pH do kyselé oblasti Vzniká hromaděním kyselých iontů při různých fyziol. (např. při těl. zatíženi v - * laktátové složce metabo lismu! i chorobných stavech. Ackarmannová-Witschasová Rose marie, ’ 1952, atletka NDR, výškařka.
Olymp, vítězka 1976 (193 cm), čtvrtá na OH 1980(191 cm), sedmá 1972 (185 cm). Mistryně Evropy 1974 (195 cm), druhá na ME 1978 (199 cm). Halová mistryně Evropy 1974 (190 cm), 1975 (192 cm) a 1976 (192 cm), čtyřikrát překonala SR: 1974 (195 cm), 1976 (196 cm) a 1977 (197 cm a 200 cm). Dvakrát SR vyrovna la: 1974 (194 cm) a 1977 (196 cm). První výškařka světa, která překonala hranici 200 cm. AC Praha viz Atletic Club Praha 1890. Acriturf viz plastické povrchy. Acta Facultatis Educationis Physicaa Univársitatis Comenianae [lat.], věd. časopis fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského v Bra tislavě. Vychází od 1962. Přináší véd. a odb. články pracovníků FTVŠ UK Bra tislava Acta Univarsitatis Carolinaa Gymnica [lat ], věd. časopis fakulty tělesné výchovy a sportu Ůniverzity Karlovy v Praze. Vycházi od 1965. Přináší věd. a odb příspěvky pracovníků FTVS UK a Výzkumného ústavu tělovýchovného. Adam Jiři, * 1950, čs reprezentant v moderním pětiboji, ZMS. Člen druž stva, které vybojovalo stříbrné medaile na OH 1976. Účastník šermířských sou těži na OH 1980 (6. místo v šermu kor dem družstev) a MS v moderním pěti boji 1973-74 a 1977-79. Nositel vyzna menáni Za vynikající práci. Adam Karl, 1912-1976, veslařský teore tik NSR, svazový trenér Jeho zásluhou získala NSR řadu medaili z OH, MS a ME. Adamec Josef, * 1942, čs. fotbalista. MS, útočník Reprezentoval 44 x v le tech 1960-73 a vstřelil 14 branek. Držitel stříbrné medaile z MS 1962 a účastnik MS 1970. Hráč Spartaku Trnava a Dukly Praha. Trener I ligy. Adamírová-Mázlová Helena, * 1929, čs. baaketbalistka, ZMS. Držitelka stří brné medaile z ME 1954 a bronzových z MS 1967, 1959, ME 1956, 1958 a 1960
adaptace Hrála v družstvu ČSR na Svět. akade mických hrách 1949 a 1954 (3. místa). Účastnice finále PMEZ 1961 v celku Slovanu Praha Orbis.
Helena Adamírová-Mázlová
adaptace, 1. obecný biol. děj, který představuje soubor bioch, funkčních, morfologických a psychol. změn v or ganismu jako celku i v jednotlivých or gánech. Změny jsou vyvolány dlouho dobými a opakovanými změnami vněj šího prostředí. V TVS proces záměr ných změn v organismu a osobnosti sportovce, vyvolaný dlouhodobými pra videlné se opakujicimi podněty ve for mě tréninkového soutěžního zatížení. Je složitým procesem komplexního pů sobení, v němž rozlišujeme stránku biol., psychol a sociální. Fyziol. mecha nismy využívají účinku - * adaptačního podnětu, který je charakterizován silou (intenzitou), dobou trváni, frekvencí a druhem podnětu. V tréninkovém pro cesu je nutná intenzita adaptačního podnětu nejméně 50 % maxima, nižši in tenzita ke vzniku a nevede Adaptační proces vyvolává jev -»■ superkompenzace, jehož je třeba využít k opětovné mu zatížení. Optimální frekvence pod nětů tedy sehrává v dlouhodobém tré ninku význ. roli, neboť je předpokladem kumulativního tréninkového efektu. Ten se projevuje morfologickými a funkční mi změnami v organismu, které jsou zá kladem růstu trénovanosti i sport, vý konnosti jedince. — A. na zátěž se pro jevuje řadou funkčních i morfologic kých změn v nejdůležitějších systé mech i v centrálních regulacích Podně ty z mozkové kůry, hypofýzy a nadledvin jsou u trénovaného slabší. Zpětné již od začátku pohyb, činnosti přicháze jí ze svalů podněty informující o intenzi tě zátěže; čím lépe je sval metabolicky připraven, tím menší požadavky jsou kladeny na transportní systém a tím menši je reakce ze strany sympatiku. Na vyšší stav a. lze usuzovat i v klidu z vyššího tonu parasympatiku. Adapto vaný jedinec reaguje menším naruše ním vnitřního prostředí při stejné zátěži. Jádrová teplota se zvyšuje méně, pro
Í2 tože dříve nastupuje poceni. Trénovaný má vyšší obsah vody v těle, což je vý hodné při déletrvající práci, zvláště v horkém prostředí. Kosti reagují na a. přestavbou trámčiny, která získává vět ší pevnost ukládáním minerálních solí. Přibýváním kolagenních vláken se zesi luje vazivo, kloubní pouzdra i chrupav ky. Zvětšuji se svalová vlákna. Do určité hranice roste počet kapilár ve svalech. Zvyšuje se svalová koordinace, složitěj ší pohyb, činnosti se provádějí ekono mičtěji — A. oběhu na zátěž Největší vliv na oběhovou a. máji cvičení a spor ty dynamického charakteru (viz práce dynamická), vyžadující vysoký - ► minu tový objem srdeční. Prvním projevem a po započetí tréninku je nižší - ► srdeční frekvence při stejné fyzické zátěži. Dal ší adaptační změnou jsou snížené náro ky kosterního svalstva na krevní dodáv ku. Tyto adaptační změny neznamenají zlepšení srdeční činnosti, resp. výkon nosti, jsou důsledkem zlepšujícího se stavu pohyb ústrojí, hl. kosterního sval stva, pohyb, koordinace a neurohumorální regulace. — První stupeň a., proje vující se ekonomizaci oběhové a přede vším srdeční činnosti, může ziskat kaž dý zdravý člověk, věnuje-li se pravidel ně 2-3 x týdně 20-30 min. cvičení dyna mického charakteru bez většího použí vání svalové síly. Dlouhodobý intenzívní vytrvalostní trénink mladých osob způ sobí změny i na srdci samém, srdce zís kává větší smrštivou sílu, při stahu se více vyprazdňuje, čímž se zvětšuje - * tepový objem srdeční. U maratónců, silničních cyklistů ap. se může vyvinout i tzv. - ► sportovní srdce. Sport, trénink s převahou silových nároků, např vzpí rání, nemá z hlediska zdravotního příz nivé důsledky pro oběhovou funkci I na tyto silové nároky se srdce adaptu je. Srdeční sval zbytní, zvětší se tloušť ka jeho stén, ale zmenší se objem sr dečních dutin i tepový objem a zhorší se podmínky pro dodávku krve do sr dečního svalu. Tato a. však nezvyšuje výkonnost srdce ani hospodárnost jeho práce. — A. dýcháni na zátěž. Dýchání neni limitujicím faktorem výkonu, znaky a. jsou méně výrazné Pravidelně trénu jící má větší vitální kapacitu (VK), vyšší hodnoty funkčních testů, což je způso beno lepší koordinací a silou dýchacích svalů. Při zátěži se využívá stejné pro cento VK, tj. 60 %, ale absolutní hodno ta je vyšší. Adaptované svaly potřebuji na stejný výkon menší množství kyslíku, proto při max. zátěži pracuji účinněji. Frekvence dýcháni je u sportů cyklické ho rázu ovlivněna frekvenci pohybu, u trénovaných plně automatizovaně. Při zátěži blízké max. se minutová ventila ce řídi hladinou laktátu, čím je vyšši, tím větší je minutová ventilace. Doporu
čuje se proto snižovat laktát aerobním tréninkem. Při stejné zátěži je minutová ventilace u netrénovaných vyšší, proto že dříve začiná produkce laktátu. Při nižši tenzi kysliku (hory nad 2000 m) se minutová ventilace zvyšuje u trénova ných i netrénovaných. V.t. aklimatiza ce; 2. a. stavební, úprava objektu, kte rou se přizpůsobuje novému nebo změ něnému účelu, novým funkčním poža davkům. Zpravidla jde o změnu vnitřní dispozice, přístavbu, nástavbu, změnu vnitřních nebo těch. zařízeni U starších tělových, staveb se často doplňují hygi enická zařízení adaptační podnět, změna vnitřního či vnějšího prostředí působící na funkce a struktury organismu, schopná navodit proces adaptace A.p. musí dosahovat nejméně prahové intenzity, tj. intenzity právě účinné pro vznik reakce a při opakovaném či dlouhodobém působení pro vznik - ► adaptace. Představuje ta kové nároky prostředí, pro něž jsou do savadní' funkce a struktury organismu nedostatečné, a vede k jejich kvantita tivním a kvalitativním změnám. V pro cesu fyziol. adaptace na těl. -» zatíženi je nezbytné individualizovat typ, inten zitu a dobu působení a.p. tak, aby spe cifičnost, účinnost a přiměřenost zatíže ni odpovídaly cílům, tj. rozvoji -*• po hyb. schopností, -*■ metabolických zón pohyb, činností aj. bez přetížení či po škození struktur a funkci organismu addukce (lat ), přitaženi, pohyb ke střední rovině těla. A. horní končetiny je připažení, dolni přinoženi, a. palce je přitažení palce k tříčlánkovým prstům, a. prstu je pohyb k ose ruky nebo nohy. adduktor [lat ], přitahovač, sval, který provádí -» addukci. Např. na dolni kon četině jsou a. stehna svaly jdouci z ko sti stydké na kost stehenní Adlerz Erik, * 1892, švéd. skokan do vo dy. Dvojnásobný olymp. vítěz ve sko cích z 5 a 10 m věže 1912 (povinné a volné skoky). Držitel stříbrné medaile z OH 1920 (5 a 10 m věž). ADP, adenosíndifosfát, též kys. adenosindifosforečná, nositel makroergické fosfátové vazby, umožňujíci reverzibilní přenos volné energie. Zachycuje část energie vznikajici při katabolických pro cesech (viz metabolismus) a - ► fosforylací se přeměňuje na - ► ATP. AEAWP viz Mezinárodni asociace rozhodčích vodního póla. aerobics [érobíks, angl) viz aerobní cvičení. aerobní cvičeni, z angl. aerobics (érobiks), cvičení dostatečně intenzívní a dlouhodobá, převážně vytrvalostního charakteru, zatěžujici výrazně srdeční’ a dýchací soustavu a vyžadující velkou spotřebu kysliku (viz metabolismus). Při a. c. se obvykle doporučuje, aby inten-
agón
13 žita pohyb, činnosti, vyjádřená počtem tepů za minutu, dosahovala hodnot 170 minus věk nejméně po dobu 12 minut. Tréninkový efekt a. c. spočívá ve zvýše né dodávce a využiti kyslíku pracujícími svaly. Limitujicím činitelem výkonu není soustava svalová, ale soustava krevní ho oběhu. K typickým a. c. patří běh, cyklistika, plavání, rychlá chůze, běh na lyžích, v poslednich letech i aerobní gymnastika, aerobní tanec aj. O pro hloubeni zájmu o a. c. v masovém mě řítku se zasloužil -» K. Cooper, jehož kniha The New Aerobics (1970) byla přeložena v mnoha zemích, mimo jiné i do češtiny. Lit.: Cooper, K. H.: Aerobní cvičeni. Praha 1980, 1983. aerobní gymnastika, z angl aerobic exercises (eksrsajzíz), zkr. aerobics (érobiks), forma gym. kondičního cviče ní při hudbě, zaměřená na rozvoj funk ce oběhové soustavy, na zvýšeni úrov ně vytrvalosti a výkonnosti. Příznivě ovlivňuje funkci a strukturu pohyb, ústrojí a pozitivně působí na nervovou soustavu a psych, stav cvičenců. Pro cvičební jednotku, trvající 45-60 min, se vybírají jednoduché cviky, cvičí se v op timálním tempu a nepřerušovaně. — Zakl. a propagátorkou a. g. je amer he rečka Jane Fondová; v jejím pojetí jde o netradiční cvičební program, směřují cí k rozvoji vytrvalosti. — U nás je tato forma rytmické gymnastiky začleněna od 1984 do programu svazu ZRTV. aerobní kapacita [řec., lat ], též oxidativní kapacita, celkové množství ener gie, které je možno uvolnit oxidativně Je vymezena množstvím energetických substrátů schopných oxidace, tj. zejmé na obsahem -*■ glykogenu a -*■ triglyceridů přímo ve svalu, méně pak přivodem ♦ glukózy a volných mastných kys. krví. Dále závisí na - * bioch. po tenciálu kosterního svalu, na možno stech dýchacího a oběhového systému přivádět buňkám dostatek kyslíku a v neposlední řadě na termoregulač ních schopnostech pracujícího organis mu. Lze ji kvantifikovat pomoci zátěžo vého testu standardizované submax. in tenzity co možná nejdelšího trvání, ne bo testy standardizované intenzity li mitního trvání (např. 30 min při zatíženi 80% max. aerobního výkonu, 1 h při 75 % či 2 h při 70 % max. aerobního vý konu). Součin celkové spotřeby kyslíku v litrech a energetického ekvivalentu (energetický ekvivalent - 20,9 k j na 1 1 Oj) vyjadřuje celkovou energetickou kapacitu, tj. aerobní kapacitu za před pokladu, že pódii anaerobního metabo lismu byl zanedbatelný. Vytrvalostní te sty aerobní kapacity citlivěji odrážeji změny ve stavu trénovanosti než ve funkční diagnostice častěji používaná „jednorázová" hodnota max. aerobního
výkonu, jehož měřítkem je max. spotře ba kyslíku VOj max. V.t. metabolismus, aerobní metabolismus viz metabolis mus. aerobní výkon, pohyb, činnost, při niž se v co nejvyšší míře uvolňuje energie oxidativně. Při oxidaci glukózy vzniká kysličník uhličitý, voda a energie. Oxi dace probíhá též odnímáním vodíku (dehydrogenace). Reakce jsou katalyzovány enzymy, jedny používají kyslíku přímo jako přijímače vodíku (aerobní oxidace), jiné používají k přijmu vodiku jiných látek (anaerobní oxidace. HI. zdrojem energie je ATP, rozpadající se na ADP a AP, k resyntéze se používá energie z oxidativního spalováni cukrů a tuků. Při spotřebě 1 I kyslíku se uvol ňuje 21 J (5 cal). Výrazem -» tělesné zdatnosti každého jedince je jeho max. spotřeba kyslíku. aerodynamická síla, vzniká při obté kání tělesa vzduchem. Má-li těleso vhodný tvar, dochází při obtékání vzdu chu ke zrychlování proudnic nad profi lem, tím vzrůstá kinetický a klesá static ký tlak Nad profilem vzniká sání - pod tlak. Na spodní straně profilu dochází k opačnému jevu Rychlost proudnic klesá, klesá i kinetický tlak a vzniká tlak statický - přetlak. Výsledná a. s. je slož kou vztlaku (sání a přetlaku) a odporu, který klade těleso proudicimu vzduchu. Velikost výsledné a. s. je předmětem složitých výpočtů a závisí např. na tvaru profilu, geometrické a aerodynamické charakteristice křídla, rychlosti obtéká ní, mérné hustotě vzduchu, aerodynamický odpor, síla působicí proti směru rychlosti vzdušného prou du; její přičinou je několik činitelů, z nichž pro okolnosti sport, pohybu při cházejí v úvahu dva: odpor tvarový, je hož velikost závisí na tvaru tělesa, a od por třecí, vznikající třenim v mezní vrs tvě o stěny tělesa, součtem obou je od por profilový (čelní). Aerodynamický tvar je proudnicový, snadno překonáva jící odpor vzduchu (padající vodní kap ka). Takový tvar mají letadla, závodní automobily aj. aerodynamika, nauka o pohybu těles v plynném prostředí V motorismu je a. významným činitelem, ovlivňujícím jízd ní vlastnosti a výslednou rychlost a ekonomiku provozu motorových vozi del. Proto se všechny konstrukce no vých modelů motorových vozidel a leta del přezkušují v aerodynamických tune lech. Pro zlepšení a. již existujících mo delů automobilů (zejm. sport, a závod ního charakteru) se používají přídavná aerodynamická zařízení, např. příďové (čelní) a zádové spoilery. První automo bily z let 1885-96, stavěné jako dopravni prostředky, měly tvar kočáru. 1899 po stavil Belgičan C. Jeutatzy vůz tvaru
doutníku a utvořil SR - 105,8 km/h. Mo tocyklista zprvu čelil odporu vzduchu tim, že se položil na nádrž a řídil nataže nýma rukama. Véd. zkoumání dopomohlo upravit vozidla tak, aby dosahovaly rychlostí blížících se rychlosti zvuku. Zejm. u závodních formulí je vývoj tak rychlý, že se musí omezovat zvláštními těch. předpisy. Aeroklub Republiky českosloven ské, spolu se Svazem čs. pilotů sdružo val čs. vojenské letce. Předcházela mu od 1891 Česká společnost aeronautická a od 1913 Aviatický klub. Afghánistán, Afghánská demokratic ká republika, stát ve vnitrozemi jz Asie, 20,34 mil. obyv., hl. město Kábul. Olymp zkr. AFG. — Jediným orgánem řidícim TVS je nár. olymp. výbor, který sdružuje nár. sport, federace fotbalu, atletiky, basketbalu, pozemního hokeje a zápasu. Vznikl 1935, uznání MOV zís kal 1936. Nařízení o sportu a tělesné vý chově, které vydalo ministerstvo osvěty 1938, stanovilo povinné 2 hod TV týdně ve školách všech stupňů. 1960 byla v Kábulu zal. stř. sport, škola, 1975 tělo vých. institut. — A. má 4 otevřené 50m bazény a 10 větších sport, komplexů. Nejrozšířenějšimi sporty jsou pozemní hokej, fotbal, zápas a tradiční lidověj sporty buzkafl (jezdecká sport, hra) a čiupbaši (šerm s holí a štítem). — A. se zúčastnil OH 1936-48 a 1956-80 A. je jednou ze zakladatelských zemí asij ských her. africké hry, oblastní mez. sport soutě že pořádané pod patronátem MOV. Je jich uspořádáni navrhoval již 1923 Coubertin, pro odpor koloniálních zemí se však neuskutečnily. Konaji se od 1965; zpočátku je řídil Stálý výbor afr. sportu, který 1969 vystřidala -» Nejvyšší rada afrického sportu. Africké hry - přehled: I. 1965 Brazzaville II. 1973 Lagos III. 1978 Alžír agaton, otočný závěs tělocvičných kru hů, který spojuje závěsná lana nebo po pruhy s řemeny, pomocí dvou kotoučků a kuličkového ložiska Zařízení umožňu je otáčeni cvičence a zabraňuje krouce ni závěsů. Název je po Agatonu Hellerovi, náčelníku ČOS 1932-33. agón [řec ], v ant Řecku název pro zá vod. Řekové rozlišovali 3 druhy závodů: a) a. gymnický (od gymnos-nahý, pro tože závodnici — agónistai - závodili nazí). Patřil k němu běh (dromos), skok do dálky (halma), hod oštěpem (akontion) a diskem, zápas (palé), pěstní zá pas (pygmé), pankration (spojení zápa su s boxem); b) a. hippický (hipposkůň) - závody vozů s dvoj- a čtyřspřežím a koňské dostihy; c) a. múzický -
agoni&ta soutěženi v hudbě, zpěvu, tanci, básnic tví a řečnictvi. agonista [ře c], sval, který svou kon trakcí (zkrácením) vyvolává pohyb Při natažení dolni končetiny v kolení je a čtyřhlavý sval stehenní, při flexi v klou bu kolenním jsou a. svaly na zadní stra ně stehna. Agostini Giacomo, ' 1942, it. motocy klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 350 cm3 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973 a kubatury 500 cm3 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971 a 1972 na strojích MV Agusta a 1975 na stroji Yamaha. Desetkrát zví tězil na Tourist Trophy, Velkou cenu ČSSR vyhrál 1968 (350 a 500 cm3), 1969 (350 a 500 cm3), 1970 (350 cm3), 1972 (500 cm3) a 1973 (500 cm3). Vyhrál 122 závodů Grand Prix (54 v kubatuře 350 cm3 a 68 v kubatuře 500 cm3).
Giacomo Agostini
Ahearne John Francis, 1900-1985, brit. sport funkcionář, 1947-51 gen. sekre tář, 1951-57, 1960-63 a 1966-69 místo předseda a 1957-60, 1963-66 a 1969-75 předseda Mezinárodni federace lední ho hokeje (IIHF). Odpůrce účasti profe sionálních hráčů Kanady a USA na mis trovství světa Ahearnův pohár, každoroční hokejový turnaj pořádaný 1952-77 na počest býv předsedy IIHF J. F. Ahearna Turnaje se zúčastňovaly přední evr. i zámořské klu bové celky. Achillova šlacha, úpon trojhlavého svalu lýtkového na hrbol patní kosti. Ta hem za tuto kost se uskutečňuje ohnuti nohy chodidlem dolů. Pohyb je zako tven ve stereotypu chůze, běhu, stoje, skoku atd. — Téměř při všech sportech jsou na A š. kladeny velké nároky, při tom tato oblast má chudší krevní záso beni, což má zásadní význam pro její výživu. V rámci -+ regenerace sil se vedle pasivního odpočinku a kompen začních cvičení zaměřených na vytaho vání A. š. uplatňují metody zlepšující je jí prokrvení a výživu: vodní procedury (šlapací, uhličité a viřivé koupele), in fračervené zářeni (solux), prohřiváni vy sokofrekvenčním elektrickým polem (diatermie), impulsivní magnetické po
14 le, masáže. Při velkém zatížení lze chrá wania Fyzicznego, zal 1929 podle vzoru nit A. š. pružným plastickým obvazem. Královského ústředního gymnastického Velký preventivní význam má rozcviče institutu ve Stockholmu. 1938 přejme ní a předehřátí před výkonem, vhodná nována na AWF, změněna z dvouleté sport, obuv se zpevněnou patou a pruž na řádnou vysokou školu. Po válce ob nou podešví, tlumici mech. nárazy při novena výuka 1946 1949 studium pro dopadu na patu. Bolesti v oblasti A. š. dlouženo ze 3 na 4 roky. Od 1958 má nejsou označovány jednotné (tendinitis, AWF právo udělovat doktorský titul paratendinitis, achyllodyníe atd.) a také a od 1966 habilitovat docenty. Dnešní názory na jejich původ jsou různé; uvá- rozloha učebních prostorů a sportovišť ději se mikrotraumata. přetižení, cévní AWF je přes 65 ha. V t. vysoké tělový poruchy, zánětlivé změny aj. Bolest chovné školství. vzniká po zátěži, zpočátku se po ránu akademický sportovní reprezen rozchodí, později se bolestivé intervaly tant. vyspělý vysokoškolský sportovec, střídají, až dojde k nepřetržité bolesti, startující v domácích soutěžích za pří která bráni běhu i chůzi. Nejbolestivější slušnou VŠ, za vysokoškolské město místo je asi 4-5 cm nad úponem šlachy, nebo oblast, v mez. soutěžích za vyso kde docházi k jejímu zduření. Léčba: koškolský sport příslušného státu, zejm. konzervativní, teprve při neúspě akademický tanec viz scénický tanec. chu operační zákrok; ten je nutný ihned Akademický tělocvičný spolek, prv při natrženi nebo přetržení šlachy Rup- ni tělocvičný spolek v Praze, zal. 1847 túrou bývají nejčastéji postiženi spor - * A. Hájkem. Sdružoval asi 80 čes. tovci ve věku nad 30 let, kdy A. š. je již a něm. studentů práv. fakulty, ve znaku degenerativné změněna trvalým přetí měl svazek prutů, meč a činku jako žením a poruchami, nebo sportovci ne symboly práva, svobody a síly Cvičil trénovaní, při nepřiměřené zátěží. Příči v tělocvičném ústavu dr. Seegena na nou přetrženi je prudký stah trojhlavé Václ. nám. Činnost ukončil 1848 ho lýtkového svalu (při tenisu, odbije akademie tělovýchovná, veř. vy né. košíkové aj ). Zánětlivé onemocněni stoupení v krytých prostorech s tělo postupuje pozvolna, omezuje pohyb, vých. a kult. programem. Vedle sparta dochází k infiltraci šlachy zánětlivými kiádních či pódiových skladeb, akroba buňkami, poruše kolagenních vláken, cie. sport, a moderní gymnastiky aj. tě nadměrné tvorbě mezibunéčné hmoty, lových. a sport vystoupení bývají sou ztrátě pevnosti a výkonnosti. Včasná částí a. t. i krátké projevy, scény, hud léčba nutná. ba, tanec, zpěv, recitace aj. A. t. spojují AIBA viz Mezinárodni federace ama-l propagaci TV s kult. a spol. záměry. térského boxu. Akbaš Husajn, ’ 1933, turecký zápasník aikidó, jap. druh sebeobrany beze ve volném stylu. Mistr světa kat. do 52 zbraně; typický zejm strategií obrany. kg 1954 a kat. do 57 kg 1957, 1959 Kromě úderů, pák a hodů se protivníko a 1962. Držitel stříbrné medaile z OH vy akce ruší horizontálními, vertikálními 1964 (do 67 kg) a bronzových z OH 1956 a diagonálními, cirkulárními, sférickými (do 52 kg) a MS 1961 (do 52 kg), i spirálovými pohyby kolem boků akce a reakce, třeti zákon I Newtona: obránce. Působi li jedno těleso na druhé silou F AINBA viz Mezinárodni federace base (akce), působi druhé těleso na prvé si ballu lou F' (reakce), která je stejně velká ja AIO viz Mezinárodní olympijská akade ko síla F, ale má opačný směr. Pak platí mie. F = -F'. Vzájemná působení dvou těles AIPS viz Mezinárodni federace spor jsou vždy stejně velká a opačně orien tovaná. Odpověď na otázku, která tovního tisku. AIS viz Mezinárodni sdružení sociolo z obou sil je reakci, závisí na stanovisku pozorovatele. gie sportu. A jin Tamás, ’ 1939, maď. vzpěračský akcelerace [lat.], zrychleni. V motoris funkcionář a činitel svět. vzpíráni. Vice mu zrychlování chodu motorového vo prezident Evropské vzpěračské federa žídla, většinou je dáno zvyšováním ce (EWF) od 1969, generální sekretář množství pohonných hmot Hodnota a Mezinárodní federace vzpíráni (IWF) od je udávána v čase (s), ve kterém vozidlo 1976. dosáhne rychlosti 100 km/h Akadémia, gymnasion (instituce slou akceleračně rychlostní schopnost, žící těl. později i duševní výchově muž též startovní schopnost, komplex inte ské mládeže) v Athénách. Nejstarší do grálních vnitřních vlastností umožňující klad ze 6.stol.př.n.l. Od 4. stol. působi vyvinout max. rychlostní úsilí v nejkratště filoz. školy založené - * Platónem. ším čase Nelze zaměňovat s fyz. veliči V.t gymnasion. nou zrychlení. Měří se v m .s 1. Je v úz Akademia Wychowania Fizyczne- kém vztahu ke - * startovní silová go, AWF, vysoká škola TV ve Varšavě. schopnosti i k -> explozivní silové Pův. název Centralny Instytut Wycho schopnosti.
15 akcelerometr [lat. + řec.], přistroj k přímému měřeni zrychleni pohybu. V poslední době jsou akcelerometry se strojeny převážně na principu piezoel. a tenzometrickém. Měřené údaje lze pozorovat na obrazovce - * oscilosko pu, zaznamenat na - ► oscilografu nebo magnetofonu, nebo lze pomocí dalších zařízení uložit měřená data přímo do paměti počítače. Časově stálá úroveň se může měřit pomoci el. měřicího pří stroje (např. voltmetru).
Schéma akcelerometru.
akcent pohybový, zdůrazněná fáze pohybu, většinou jeho zahájeni. Je ty pický pro moderní tance, rytmickou gymnastiku a zvi. pro odlišení pohybů v džezgymnastice. Akii-Bua John, * 1949, ugandský atlet, překážkář. Olymp, vítěz 1972 na 400 m př. (47, 82). 1972 překonal SR (47, 82). aklimatizace, přizpůsobeni organismu změněným podmínkám podnebí. — A. na výšku je v přirozených podmínkách spojena s a. na chlad. Přichází v úvahu při pobytu ve vysokých horách. Se stoupající nadmořskou výškou klesá barometrický tlak vzduchu, parciální tlak Oi a COi, což vede ke sníženěmu sycení krve kyslíkem a menšímu záso bení těl. tkání, především svalstva. Tato tzv. výšková -» hypoxie má za následek snížení výkonnosti. Ve výšce 2000 m n. m. se snižuje schopnost dosáhnout max. metabolismu o 10%, objevuji se pocity ospalosti a únavy, bolesti hlavy, duševní ochablost i svalové křeče. Po určité dobé se vyvinou v organismu změny, výkonnost se zlepší a stabilizu je. Adaptace na výkony těch. povahy tr vá 10-14 dní, na výkony rychlostní a rychlostně vytrvalostní 3 týdny. Nad 2500 m již nemůže být dosaženo tako vých výkonů jako v normální výšce, nad 4500 m se již zkracuje doba, po kterou je zde člověk schopen žít (5800 m 5,5 měsíce, 6500 m 5 týdnů, 7500 m 5 dnů). — A. na teplo, schopnost pracovat v prostředí o teplotě vyšší než 30 °C. Vyvíjí se 10-14 dní vystavením těla vyšší teplotě po několik hodin denně, cviče ním v teplém prostředí, pobytem v tro pech. Projeví se v klidu i při cvičení sní ženou srdeční frekvencí, nižší rektální teplotou a zvýšeným pocením. V potu je snížen obsah soli, organismus sůl še tří. U aklimatizovaných není nutný její
Aksamitová zvýšený přívod. Těl. zátěž je lépe tole rována, zlepšuje se výkonnost a prodlu žuje se doba trvání výkonu. Schopnosti člověka aklimatizovat se na teplo jsou značně individuální, částečně jsou dány schopností poceni (počet potnich žláz u lidí velmi kolísá). Děti, ženy a starší li dé mají nižší schopnost a. na teplo, ně kteří jedinci nejsou schopni se vůbec aklimatizovat. Aklimatizace na vlhké teplo je daleko obtížnější, protože člo věk nemůže plně využívat nejúčinnější ho ochlazovacího systému, poceni, a snadno dochází k přehřátí. — A. na chlad vzniká při dlouhodobém pobytu v chladném prostředí. Znaky a. na chlad: nižší kožní i rektální teplota, sní žení metabolické produkce tepla, vede ni tepla tkáněmi především v zimním období. Není důkazů, že by těl. zdat nost byla v přímé souvislosti s a. na chlad, spojení nastává při cvičení v chladnějším prostředí (viz otužováni). Ochranou organismu proti ztrátám tep la je snížený průtok krve kůži, krev je vedena hlubokými žilami. Teplotní gra dient mezi kůží a okolím lze snížit až šestinásobně, v kůži rukou až stonásobně. Cévy obličeje mají tuto schopnost ome zenou; teploty kolem bodu mrazu půso bící na obličej vyvolávají i v klidu zřetel ný vzestup srdeční frekvence a krevní ho tlaku. akontion [řec.j, závod v hodu oštěpem v ant. ňecku. V.t. agón. akrobacie, 1. tělocvičné, vysoce koor dinované výkony speciální obratnosti celého těla na zemi i na nářadí; 2. sport, odvětví (např. v SSSR, Bulharsku, NDR) s pravidelnými soutěžemi. Soutěží se na speciálních podlahách či pásech, na filcových běhounech nebo žíněnkách, jednotlivé cviky se spojují do akrobatic kých řad. V. t. akrobatická cvičeni, akrobacie na lyžfch viz lyžařská akro bacie. akrobat, cvičenec, který vyniká mimo řádnou obratností celého těla v pozem ní akrobacii nebo v a. na nářadí, ev. ja ko artista na speciálních nářadích (šik mém, svislém i vodorovném laně, per ské tyči, volném žebříku, visuté hrazdě, vyhazovačích tyčích aj.). akrobatická cvičeni, cvičení rozvíjejí cí koordinační, rovnováhové, prostoro vě orientační schopnosti; vysoce koor dinované výkony speciální obratnosti celého těla na zemi i na nářadí; základ artistických disciplin. A. c. se třídí na devět hlavních cvičebních druhů (v. t. názvosloví gymnastiky). — Součást - * základní gymnastiky, dilčí náplň osnov školní a organizované TV; součást pří pravy ve sport, a moderní gym., ve sko cích do vody a na lyžích, v úpolech, krasobruslení, letectví, parašutismu, v led ním hokeji, kopané, odbíjené. — Nosná
součást pohyb, obsahu záv. discipliny - ► prostných ve víceboji sport, gymna stiky. akrobatická cvičení skupinová, ve dvojicích, trojicích, čtveřicích i počet nějších celcích; využívají hlavně rovno vážných postojů a poloh, akrobatických skoků a převratů (v. t. názvosloví gym nastiky). Ve dvojicích bývá jeden cviče nec nosičem a druhý neseným, ve troji cích rozlišujeme cvičence spodního, středního a horního. V početnějších skupinách jsou funkce rozděleny podo bně. akrobatická cvičeni statická, cvi čební druh a. c. charakterizovaný udr žením polohy. Rozlišujeme: rovnovážné postoje (tj. polohy celého těla obounož nebo jednonož s připojenými pohyby a polohami paží, trupu nebo volné no hy. Dělí se na: rovnovážné stoje, podře py a dřepy; rovnovážné kleky (tj. polo hy celého těla v kleku obounož nebo jednonož s připojenými pohyby a polo hami paži, trupu nebo volné nohy); a. c. v sedu (tj. rovnovážné polohy celého těla v sedu snožném, roznožném, zkřižném nebo v sedu jednonož, přitom no hy mohou být napjaté, pokrčené i skr čené); a. c. v lehu (tj. rovnovážné polo hy celého těla v lehu, nohy napjaté, po krčené nebo skrčené); a. c. v podporu (tj. rovnovážné polohy celého těla v podporu prostém, tj. ve vzporu, v kli ku, v podporu na předloktích nebo smí šeném, kdy se cvičenec opírá o zem kromě horních končetin ještě jinou čá stí těla. např. hlavou při stoji na hlavě). V. t. názvosloví gymnastiky, akrobatické skoky, podřízený druh akrobatických cvičení; rozlišujeme a. s. snožné, roznožné, střižné (nůžkové) a jednonož. Podle směru pohybu rozli šujeme a. s. na místě, vpřed, vzad a stranou (v. t. názvosloví gymnastiky). Aksamit Karel, 1897-1944, pracovník KSČ a děl. tělových, hnuti, 1927-1935 ta jemník RSI, 1935-1938 předseda ÚV FPT, 1923 organizační tajemník Komu nistického svazu mládeže, od 1925 jed natel federální rady FDTJ, 1926-1935 místopředseda FPT, spoluorganizátor mez. spartakiády RSI 1931 v Berlíně, Mez. srazu protifašistických sportovců v Paříži 1934 a 1936 spoluorganizátor - * Lidových her v Praze. V projevu Co je a co chce OT(1938) nastínil požadavky, úkoly a cíle tělových, hnutí pod heslem „Za zlidovění sportu a tělovýchovy sport všemu lidu, sport pro všechny". Aktivní bojovník proti fašismu, spolu pracovník II. a III. ilegál. ÚV KSČ. Za střelil se při zatýkání gestapem. Aksamitová Božena, roz. Švábová, pracovnice děl. tělových, hnuti, cvičitel ka FPT, 1936-1938 ústřední náčelnice FPT, autorka skladby žáků, žaček a do
16
aktijské hry rostenek pro veřejné cvičení 1936. Při zatýkání gestapem 1944 se spolu se svým mužem zastřelila, aktijské hry, hry se sport, programem zal. císařem Augustem po bitvé u Aktia 31. př. n. I. Zařazeny jako páté do cyklu - * všeřeckých her. aktiv, 1. pracovní schůze svolaná k projednáni důležité otázky; 2. nejčinnéjši funkcionáři (placeni i dobrovolní), agitátoři, propagandisté a další pracov nici, složka ČSTV, Svazarmu aj. organi zace povéřená určitými úkoly. A. vytvá řejí a jeho polit, i odb. růst zabezpečují všechny orgány příslušné organizace, aktivace, aktivační úroveň, celková připravenost organismu k reakci. Souvisí s emocemi a motivaci. Relaxace a. snižuje, význ. podnéty a mobilizace k náročnému programu činnosti ji zvy šuji. A. je rovnéž závislá na biorytmech, únavé a může být ovlivnéna farmakologicky. V předstartovni horečce a. často nadmérně stoupá. Pro výkony vyžadují cí dobrou koordinaci je nejvhodnéjši střední úroveň aktivace. Kolísáním úrovné a. lze někdy vysvětlit nevyrovna nou výkonnost sportovce, aktivní odpočinek, činnost, která má vzhledem k předcházející námaze men ší intenzitu a je zaměřena na zatížení ji ných svalových skupin. Princip a. o. for muloval jako prvni rus. fyziolog I. M. Sečenov (1829-1905), když zjistil, že odpočinek, při kterém se vykonává vhodná pohyb, činnost, je v porovnání s pasivním odpočinkem účinnější. Při experimentu, kdy po naprosté únavě svalstva pravé ruky vykonávala levá ru ka v době odpočinku lehčí cvičeni, byl proces zotavení rychlejší. Sečenovovi následovnici prokázali, že k účinějšimu odpočinku přispivaji i pohyby celého těla. — Za a. o. se nejčastěji pokládá těl. práce a - » tělesné cvičení. Princip a. o. se uplatňuje zvláště při - ► tělový chovných chvilkách, při všech formách - ► pohybové rekreace, ale i ve sport, tréninku, resp. při sport, soutěžích, aktiv SSM viz dobrovolný funkcionář ský aktiv SSM. aktologie [lat.), nauka o pohybech a pohyb, činnostech ve sportu, o jejich obsahu a formách realizace A. studuje pohyb, schopnosti a jiné vnitřni před poklady, které určuji sport, výsledky. Do předmětu a. se zařazují otázky sport, techniky a taktiky a sport, výbě ru. Zakl. a je sov. sport, teoretik L. P. Matvejev (1972); a zařazuje do systé mu teorie sportu akupunktura (lat ), léčebné vpichování zvi. jehel do určitých části lidského těla k odstranění bolesti. Pův. používa ná v čínském lékařství. Léčebný účinek a. se vykládá reflexním působením na CNS.
vým hlukům, ale také okoli proti hluku vznikajícímu při tělových, činnostech (dopady náčiní, voláni, střelba, motoro vá vozidla, rozhlas, diváci atd.). Hygie nickými předpisy a těch. normami jsou předepsány nejvyšší přípustné hladiny ciziho rušivého hluku. Ve vnějším pro storu je zákl. hladina hluku v sídlištích 50 dB (A), v rekreačních prostorech 40 dB (A), ve vnitřním prostoru sport, haly 60 dB (A), v posluchárně 45 dB (A); zá kl. hladina se upravuje korekcemi pod le konkrétních podmínek a povahy hlu ku. Šířeni hluku do vnitřního prostoru se omezuje zvýšením neprůzvučnosti dělicích konstrukcí, šiření uvnitř prosto ru hlavně zvýšením zvukové pohltivosti vnitřních povrchů. Ve venkovním pro storu se musí zachovat dostatečný od stup od zdrojů hluku nebo omezit jeho šířeni ochrannými clonami pomocí pá sů zeleně, zdi, zemních valů nebo jejich kombinací, nebo vloženými budovami (např. bariérové domy). U prostorové a je cilem dosáhnout dobré akustičnosti uzavřeného prostoru, u tělových, sta veb zejména srozumitelnosti řeči a do bré kvality hudby, většinou reproduko vané. Jedním ze zákl. požadavků na akustičnost vnitřního prostoru je docílit optimální doby dozvuku, tj. času, za který hladina akustického tlaku klesne po vypnuti zdroje zvuku o 60 dB. Opti mální doba dozvuku pro řeč je u běž ných velikostí tělových, prostorů mezi 0,8-1,0 s, pro hudbu 1,2-1,6 s. V prosto ru s větším počtem diváků je doba do zvuku závislá na návštěvě, a pokud ne jsou čalouněná sedadla, klesá s po čtem diváků. Může se i regulovat po moci otočných konstrukcí s různou po hltivosti zvuku. Tvar uzavřených vnitřAkustika: / soustředěni odražených ních prostorů musí být řešen tak, aby zvuků při vydutých plochách. 2 umožňoval potřebné rozložení zvukové odražený zvuk se nesoustřeďuje při energie. U prostorů větších než 200 m1 dodrženi vztahu poloměru křivosti a výšky prostoru, 3 vznik odraženého ve tvaru kvádru se doporučuje poměr zvuku a jeho zpožďování. stran 2:3:5, žádný z rozměrů nesmi být
Akua viz plastické povrchy, akustika [řec.J, těch. obor zabývající se studiem mech. vlněni, hlavně zvuku různými prostředími (vzduchem, kapali nami, pevnými látkami). Ze stavební a. je pro tělových, zařízení nejdůležitějši ochrana proti hluku a prostorová a., za bývající se kvalitou vnímaného zvuku. Chrání se účastníci TK proti cizím ruši-
T ( i)
Závislost optimální doby dozvuku T(s) na objemu vnitřního prostoru V(m’ ) pro kmitočet 1000 HZ: 1 řeč, 2 hudba sálová a komorní, 3 hudba orchestrální.
Alechtin
17 celistvým násobkem ostatních rozměrů. Tvar musí být volen tak, aby nevznikaly rušivé odrazy zvuku od rovných ploch nebo soustředěni zvuku do vydutých ploch. Rušivým odrazům se zabráni zvý šenou pohltivostí povrchu nebo tvaro váním na vypuklé nebo členité části. Zakřiveni vyduté plochy musí být tako vé, aby ohnisko neleželo v oblasti po sluchačů. Literatura: ČSN 73 0531 Ochrana proti hluku v pozemních stav bách; ČSN 73 0525 Projektováni v obo ru prostorové akustiky; Hygienická předpisy MZ ČSR č. 41/77 akvabela (lat ], volný překlad vodní kráska, prvni skupina akvabel v ČSSR vznikla v Brně 1956 k exhibičním a pro pagačním vystoupením v uměleckém plavání (nyní víz synchronizované pla váni). akvalung [angl .], potápěčský dýchací vzduchový přistroj s otevřeným okru hem (vydechuje se do vody). Vynaleze ný ve Francii - ► J. Y. Cousteauem a I. E Gagnenem 1943. Skládá se z plic ní automatiky a zásobníku vzduchu. Úkolem plicní automatiky je spolehlivé dodávání dostatečného množství vzdu chu z vysokotlakého zásobníku v každé hloubce a poloze potápěče. Automatic ky snižuje tlak ze zásobníku na tlak pro středí. ve kterém se potápěč pohybuje. Jedním koncem se připevňuje na zá sobník vzduchu, na druhém konci je náústek pro potápěče. Klasický a. měl
Schéma dýchacího přístroje: / bomba na stlačený vzduch, 2 uzavírací ventil, 3 automatický regulátor, 4 uzávěr, 5 měření vysokého tlaku, 6 měření nízkého tlaku, 7 přívodní hadice, 8 maska, 9 výpust vydýchaného vzduchu.
jednostupňovou, dvouhadicovou plicní automatiku. Dnes jsou nejrozšiřenějši dvoustupňové plicní automatiky. Re dukční ventil 1. stupně sníží tlak ze zá sobníku na konstantni nastavený tlak 0,5 až 1,2 MPa a teprve tento tlak je dá le snižován dávkovacim ventilem 2. stupně na tlak okolí. Nejvhodnéjší auto matiky mají nádechový odpor kolem 100 Pa při kontinuálním průtoku 100l.min“ '. — Zásobník vzduchu je ocelová nebo duralová tlaková láhev (popř. více lahví) s objemem zpravidla 5. 7,10,12 nebo 14 I. Plní se vysokotla kým potápěčským kompresorem na plníci tlak 15 až 30 MPa (150-300 kp.cm"!). V ČSSR musi být tlaková lá hev označena podle ČSN 07 8508 a podle ČSN 07 8305 se musi každých 5 let podrobit hydrostatické tlakové zkoušce. — Součásti zásobníku je uza vírací ventil, přípojka pro automatiku, rezerva, nosič s popruhy a někdy i tla koměr nebo vývod pro vysokotlakou hadici, držák na přenášení, gumová botka, různé typy krytů. A. se začal séri ově vyrábět 1946, je nejrozšiřenějším typem potápěčského přístroje. Kromě a. existuji ještě přístroje s uzavřeným okruhem, kyslikové na kapalný vzduch a pro velké hloubky přístroje na dýchá ní speciálních směsi, alaktétové tlo ik a metabolismu (lat., řec ], zajištění přisunu energie pracují címu svalstvu především v počáteční fázi pohyb, činnosti, kdy ještě -» anae robní laktátová a oxidativní složka komplexného procesu energetického hraze ní nejsou adekvátně rozvinuty. Zabez pečuje energetické kryti krátkodobých výkonů max. intenzity (plně při trváni 4-5 s, převažuje při době trváni do 10-15 s). Spočívá ve využití rezerv ener getických zdrojů přítomných ve svalové tkáni před začátkem práce, tj. systému -» ATP (adenosintrifosfát) a - * CP (kreatinofosfát). ATP může být synteti zován prostřednictvím ADP (adenosindifosfát) a CP. Rezervy ATP dosahují 5 m m o lk g ' svalu, rezervy CP 15-20 mmol.kg svalu. Celkový energetický ekvivalent systému ATP-CP dosahuje 25-30 k j. A.s.m.. resp. rychlost resyntézy ATP, je možno rozvíjet řízenou sport, přípravou (sprinty, skoky atd ), charak terizovanou max. intenzitou, dobou tr vání 10-20 s, intervaly odpočinku 3 x delšími než zatiženi a opakováním (v jedné sérii 5-8 x ), s celkovým počtem 3-5 sérií v jedné tréninkové jednotce. V.t. metabolismus. Albánie, Albánská lidová socialistická republika, soc. stát v již. Evropě na Bal kánském poloostrově, 2,73 mil. obyv., hl. město Tirana. Olymp. zkr. ALB. TVS řidi Albánský tělovýchovný a sportovní svaz, jehož výkonným orgánem je Vý
bor pro tělesnou výchovu a sport při ministerstvu školství a kultury. Jemu jsou podřizeny výbory pro tělesnou vý chovu a sport v krajích. Tělových, kádry školí tělových, institut Vojo Kushi v Tiraně, několikaměsíční kursy pořádá Vý bor pro TVS a jednotlivé nár. sport, svazy. Ve školách všech typů jsou týd ně 2 hod. povinné TV. 1980 měla A. 10 otevřených bazénů 50 m, 2 kryté 25 m, 20 stadiónů, 6 sport, paláců, 172 tělocvi čen. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou fo t bal, volejbal, atletika a basketbal. — Al bánský olymp. výbor byl uznán MOV 1959. Sdružuje 10 nár. sport, svazů. A. se zúčastnila OH 1972. albano [it.], systém vyznačeni veslař ské závodní dráhy bójemi, který byl poprvé použit na it. jezeře Lago Albano pro veslařskou a kanoistickou regatu OH 1960. Trať má 6 drah pro jednotlivé lodě, oddělených po celé délce bójemi, zavěšenými na laně ukotveném minim. 1 m pod hladinou. Bóje průměru 15-20 cm jsou od sebe vzdálené 25 m. Prvnich 100 m bývá značeno odlišnou barvou (obvykle modře) jako tzv. ochra nná zóna pro připadnou odstranitelnou těch. závadu, poslednich 200 m a kaž dých 250 m dráhy bývá též barevné odlišeno. Albrightová Tenley, * 1935, krasobruslařka USA. Vítězka ZOH 1956 a mistry ně světa 1953 a 1955 v soutěži žen. Drži telka stříbrných medailí ze ZOH 1952 a MS 1954 a 1956. Alechin Alexandr, 1892-1946, sov. ša chový velmistr. Mistr světa 1927-35 a 1937-46. Titul získal vítězstvím nad - * J. R. Capablancou 1927 a obhájil v zá pasech proti -*■ J. Bogoljubovovi 1929 a 1934. Na dva roky ztratil svět. primát.
když 1935 podlehl -» M. Euwemu; do byl jej však zpět v odvetě 1937 a držel až do své smrti. Zápasy o MS byly do provázeny nesčetnými turnajovými úspěchy (Mannheim 1914, Budapešť 1921, Hastings a Vídeň 1922, Baden-Ba den 1925, San Remo 1930, Bled 1931, Bern 1932, Curych 1934 ad ). Držel re kord ve hře naslepo, když nastoupil v simultánkách proti 29 a 32 soupeřům.
ďAlembertův princip Byl autorem mnoha odb. publikaci. ďAlembertův princip, fyz. zákon dy namiky, podle něhož sily púsobici na těleso jsou v rovnováze se silami setr vačnými. Např. při výskoku z mista pů sobí svalová sila F, vzhůru ve svislém směru. Má li dojít k pohybu, pak F, > G. Pohyb, stav těžiště je dán interakcí sil Fs a G. Sila, která je příčinou zrychleni těžiště, je vlastně zrychlující síla Z a rovná se vektorovému součtu jednotlivých sil.
Odraz svisle vzhůru: a Fs = -G rovnová ha sil, žádný pohyb těžiště T, b převaha síly Fs je vyjádřena zrychlujíc! silou Z, v jejímž směru nastává pohyb zrychle
Aleš Josef, zv. Lyžec, 1862-1927, čes. učitel, spolu s J. Bucharem průkopník lyžařské turistiky v Čechách. Zastánce a propagátor lilienfeldské školy - * M. Zdarského (jízdy s jednou holí). Autor knihy Obrazy horské zimní krásy (1909). Alexandrov Venjamin * 1937, sov. ho kejista, útočník. Startoval třikrát na ZOH a podílel se na zisku 2 zlatých '1964, 1968) a 1 bronzové medaile 1960). Člen vítězného družstva MS 1963-68 a ME 1958-60 a 1963-68. Alexandruová-Golopentaová Maria, "1939, rum. stolní tenistka. Působila ví ce než 20 let ve svět. špičce stolního te nisu. Mistryně světa ve čtyřhře 1961, 1973, 1975 a mistryně Evropy ve dvouhře 1966, čtyřhře 1960, 1978 a smíšené čtyřhře 1960. Držitelka stříbrných me dailí z MS 1957 (družstva), 1963 (dvouhra, družstva), 1969 (čtyřhra, družstva), 1971 (čtyřhra), 1968 (smíšená čtyřhra), 1974 (čtyřhra, s - ► A. Grófovou), 1976 (dvouhra), 1980 (čtyřhra) a bronzových z MS 1957 (čtyřhra žen), 1961 (druž stva), 1967 (smíšená čtyřhra), 1969 dvouhra), ME 1960 (družstva), 1964 družstva), 1966 (smíšená čtyřhra), 1968 čtyřhra), 1970 (dvouhra, čtyřhra), 1972 dvouhra), čtyřhra), 1978 (družstva) a 1980 (družstva) Alexejev Vasili/, *1942, sov. vzpěrač
I
18 v kat. nad 110 kg. Olymp, vítěz 1972 alpinismus, alpské horolezectví, sport, a 1976, mistr světa 1970-71, 1973-75, který se vyvinul ve 2. pol. 19. stol. v Al 1977 a mistr Evropy 1970-75, 1977-78 pách. Někdy se tímto termínem ozna Jako první vzpérač na světě překonal čuje také horolezectví. v trojboji hranici 600 kg Alpská automobilová soutěž, zal. Alexejevovi Lydija, "1924, sov. bas- 1898 rak. autoklubem, třídenni soutěž ketbalistka. Rozehrávačka sov. repre na 550 km v Dolomitech, 1898 startova zentace 1947-57. Podílela se na ziskáni ly jen 3 vozy, mezi nimi kopřivnický vůz titulu mistryň Evropy 1950, 1952, 1954 7 HP. 1905-1907 byla vystřídána Herkoa 1956. Později vedla jako trenérka sov. merovými soutěžemi, 1910 byla obno vena a pořádána každoročně do 1914 ženskou basketbalovou reprezentaci Alijev AU, *1937, sov. zápasník ve vol jako velká zkouška cestovních vozů. ném stylu. Mistr světa kat. do 52 kg Mez. pověst si zde získaly naše vozy L 1959, 1961 a 1962, kat. do 57 kg 1966 a K (1910-14) a Praga (1912-14). 1931 se a 1967 Mistr Evropy 1968 v kat do 57 vyznamenal tým Praga Piccolo (jezdci kg. Držitel stříbrné nedaile z MS 1963 Heusler, Suldovský, Pavlovský). Po 2. (do 52 kg). svět. válce byla rozšířena o soutěž mo Aljabjev Analolij, *1952, sov. biatloni- tocyklů. sta. Olymp, vítěz v závodu na 20 km alpská kombinace, sjezdový dvoja ve štafetě 4 x 7 ,5 km 1980. Držitel boj, lyžařský závod skládající se ze - * bronzových medailí ze ZOFI 1980 sjezdu (jede se první) a -*• slalomu; (10 km), MS 1981 (4 x 7,5 km) a 1982 (4 startovní pořadí ve slalomu se stanoví x 7,5 km). podle výsledků ve sjezdu. Slalom jako součást a. k. má být pořádán jako sa mostatný závod oddělené od jiného zá vodu ve slalomu. A. k. je zařazena do programu Světového poháru. Alser Hans, 1942-1977, švéd. stolní te nista. Mistr světa ve čtyřhře 1967,1969; mistr Evropy ve dvouhře 1962, 1970, ve čtyřhře 1966 a ve smíšené čtyřhře 1962 a člen vítězného kolektivu z ME 1964, 1966,1968 a 1970. Držitel stříbrných me dailí z ME 1960 (družstva), 1962 (druž stva), 1964, 1968, 1970 (vesměs čtyřhra) a bronzových z MS 1959 (čtyřhra), 1963, 1967, ME 1958 (vždy za soutěž družstev) Anatolij Aljabjev a 1968 (dvouhra). Po skončení závodní alkoholické nápoje, nápoje obsahují činnosti (1974) pracoval jako trenér re cí líh kvasný. Pití a. n. je pro sportovce prezentace NSR a švédská. škodlivé, protože i mírné alkoholové opojení narušuje sport výkon; prodlu žuje dobu reakce, snižuje přesnost a koordinaci pohybů, zvyšuje agresivi tu, podporuje podceňováni nebezpečí aj. Tím přispívá k výskytu úrazů podo bně jako v dopravě. Piti a. n. po těl. ná maze (např. piva) zpomaluje zotavovací pochody. Častější piti vyvolává závis lost na alkoholu, narušuje zdraví a pod poruje vznik nemoci. Allais Emile, *1912, fr. lyžař. Mistr svě ta 1937 (sjezd, slalom, dvojkombinace) a 1938 (dvojkombinace) Držitel stříbr Hans Alser ných medailí z MS 1935 (sjezd a dvoj kombinace) a 1938 (sjezd a slalom); Alžírsko, Alžírská demokratická lidová bronzové medaile ze ZOH 1936 (dvoj republika, stát v sev Africe, 19 mil. kombinace). Tvůrce fr. lyžařské školy, obyv., hl. město Alžir. Olymp. zkr. ALG. která ovlivňovala svět. sjezdové lyžová Do vyhlášeni nezávislosti 1962 startova ní až do počátku 50. let Autor publika li alžíršti sportovci za Francii. Dnes jsou TVS na vysoké úrovni díky značným ce Ski franyais. Allanův pohár, angl. Allan Cup, nej- státním dotacím. Šidícím orgánem je vyššl amatérská hokejová soutěž v Ka ministerstvo mládeže a sportu. Mezi nadě o cenu, kterou věnoval sir Monta další význ. tělových, organizace patří gu Allan. Do této soutěže postupují ví Alžírská federace školních sportů, Alžír tězové z jednotlivých provincií. Celk. ví ská federace univerzitních sportů, Alžír ská federace sportu a práce. Kádry přitěz je amatérským mistrem Kanady.
19 pravuje tělových, institut v Alžíru, na nižší úrovni regionální střediska. V A. se aktivně věnuje TVS 200 000 žáků zákl. škol. 49 000 dělníků v 600 klubech, 300 000 tělocvikářů a sportovců v komu nálních službách a místních zařízeních A. má dnes 8 bazénů s dráhami 50 m, 3 sport, paláce, 40 sport, hal, 2000 ploch pro různé druhy sportu. Mezí nejrozší řenější sporty patří fotbal, házená, box, atletika, basketbal, judo, volejbal. Alžír sky NOV vznikl 1964 V Alžírsku se ko naly 1976 - * středozemní hry a 1978 III. - * africké hry. amatér [fr.], sportovec, který neprová dí sport činnost jako své povoláni. V souč. době existuji různé přechodné formy mezi a. a profesionálem: placený amatér, částečný amatér, statutární hráč Jednotlivé mez. sport, svazy urču jí odlišné výše finančních požitků, které ještě může a. pobírat, amatérismus, pěstování sportu ze zá liby, nikoli z povoláni. Amatérská defi nice vznikla jako třídní ochrana aristo kratických a burž. sportovců před spor tovci z řad pracujících. Do pol. 19. stol. byl a. sportovce určován především třídním původem a spol. postavením (amatérem byl ten, „kdo není dělník, řemeslník nebo jinak manuálně pracují cí"). Postupná demokratizace sportu ve 2. pol 19. stol. vytlačila pův. angl. ka stovní pojetí 8 určujícím činitelem se stal příjem peněz za výkon. Vývoj ama térské otázky je úzce spjat s olymp. hnutím I. olymp. kongres 1894 přijal definicí, v niž se za amatéra pokládal ten, „kdo se nikdy nezúčastňoval závo du přístupného všem příchozím ani zá vodů o cenu v peněžní hodnotě ..., ani nezávodil s profesionálem, a kdo nikdy nebyl. profesorem nebo cvičitelem placeným za výuku těl. výchovy." Defi nice se stala základem novodobého angl. pojeti tzv. čistého amatérismu. 1919 vyhlásil MOV novou amatérskou definici, podle niž o a. sportovců rozho dovala příslušná mez. sport, federace. 1925 se definice opět vrátila k čistému pojetí. Dosavadní hromadná přísaha sportovců byla doplněna písemnou pří sahou každého závodníka, kterou potvr zoval příslušný NOV a nár. sport. svaz. Tato definice s jistými úpravami a do plňky (např. uznání učitele TV amaté remj platila v podstatě až do 75. zase dání MOV 1974, kdy byl název „amatér ská definice" nahrazen terminem „pod mínky pro účast na OH". Dnes smí zá vodník být učitelem TV na zákl. školním stupni, dostávat po dobu přípravy a vlastni soutěže podporu prostřednic tvím svého NOV nebo nár. sport, fede race za stravu, ubytování a dopravu, ka pesné ke kryti drobných výdajů, poji štěni proti úrazům, nemoci či invaliditě.
aťnerický fotbal sport, oděv a osobni vybavení, lék. oše třeni a péči od oficiálních trenérů, při čemž příjem nesmi převyšovat částku, kterou by závodník vydělal za stejnou dobu práci. Závodník smí také přijmout ceny ziskané během soutěží v mezích pravidel příslušných mez. sport, federa ci a pobírat vysokoškolská stipendia. Od 1981 mohou mez. sport, federace samy stanovit pravidla pro účast spor tovců na OH podle specifických podmí nek každého sportu; pravidla však musí schválit exekutiva MOV. ambidextrie [lat ], nevyjádřená či ne vyvinutá -> lateralita, chybějící prefe rence či dominace pohyb, orgánů jed né (pravé nebo levé) strany těla. Při manipulacích jsou ambidextři stejně obratní či neobratní při použití pravé i levé ruky. Záměrná výchova k a. se dnes odmítá, u dětí s nevyjádřenou lateralitou se výchovou podporuje čin nost pravé ruky V. t. pohybová dextrie, pohybová sinistrie. amenorrhoe [amenorea, řec ], vyne chávání menstruace, fyziol. v těho tenství, období kojeni, přechodu nebo pa tol, např. při onemocněni rodidel, ja ko funkční porucha vlivem těžké těl. práce, tréninku, změněné vegetativní regulace aj. Častější u žen, které začaly s tréninkem před -» menarché Zpravi dla se normální cyklus obnoví po skon čení těžkého tréninku. Kontrola gyne kologem nutná. americké ragby viz americký fotbal, americký fotbal (angl football Ameri can), branková sport, hra ragbyového typu hraná 11 hráči s oválným míčem Vznikl 1875 na Harwardské univerzitě (USA) při utkáni se studenty z McGillu (Kanada). Vyvinul se v profesionální sport. Ve dvouměsíční sezóně (říjen, lis topad) se sehraje 2500 utkáni před mili óny diváků, utkáni jsou často přenáše na televizí. Taktika systémů hry i obran ných a útočných kombinací se stala vzorem pro řadu sport, her Tvrdý boj hráčů tělo na tělo je nebezpečný, i přes
stále se zdokonalující ochrannou vý stroj hráčů, přestože se pravidla vždy vyvíjela v přísném duchu fair play a se snahou zmenšit riziko. Nicméně nedo držování pravidel, netrestané porušová ní, přehlížení záludnosti a surovostí zaviňuje dosti časté nebezpečné i smrtel né úrazy. — Pravidla. Hřiště 48,8 x 91,45 m je příčně rozděleno pru hy po 10 (5) yardech, usnadňujícími mě ření postupů nebo nařízených trestných ústupů. Ragbyové branky (tvaru „H ", postranní tyče 6 m vysoké jsou 3 m nad zemí spojeny břevnem 5,67 m dlouhým) jsou umístěny na středu brankových čar, event, koncových, misto branek se užívá též nosného sloupu, nesoucího břevno s postranními tyčemi nad bran kovou čárou. Míč je ragbyová šiška o hmotnosti 435-466,5 g. obvodu max. 54-54,6 cm, na délku 71,1-72,3 cm. Druž stvo má 11 hráčů v rozestavení: přední řada 7 hráčů (1 střední, 2 strážci, 2 napadači a 2 koncoví), druhá řada 4 hráči (čtvrtka, 2 půlky a zadák). Náhradníků je až 34 Utkání se hraje 60 min, 4 x 15 min s přestávkami 1 min a 30 min v polovině utkáni Zápas rozhoduje 4-6 rozhodčích (hlavní, druhý, v poli, po mezní - 2 zadní). — Za položeni (při klepnuti) míče v koncovém území se získá 6 bodů, následuje-li kop na bran ku, získá se další 1 bod. (Z místa polo žená přihrávka kopem zpět do hřiště a ihned po chyceni kop na branku.) Ko pem do branky ze hry lze získat 3 body a za „safety" (sejfty) 2 body. (Vynese-li hráč bránícího družstva míč z koncové zóny a položi li ho na zem ve hřišti.) Po kopech smi míč chytit pouze soupeř. Z mista chyceni míče po kopu musí družstvo během 4 rozeher postoupit vpřed alespoň o 10 yardů, tím získá prá vo na další 4 rozehry Nepostoupi li, rozehrává míč soupeř Míč lze nosit a ko pat vpřed a po rozehrání i přihrát ho dem vpřed. Jinak se přihráva jen do stran nebo dozadu. Hráči smí pravidly dovoleným způsobem napadat soupeře
|
5
I
americký pasák i bez miče, chránit spoluhráče postupu jícího s míčem a usnadňovat mu postup vpřed. Při blokováni soupeřů nesmí hráč používat rukou (ruce musi mit před prsy, pokrčené paže v horizontální poloze). Nedovolené zásahy máji být přisně trestány, např. ústupem družstva o 5,10 i 15 yardů, ztrátou míče ap. americký pasák (zast.) viz playgroundball, baseball, softball. Amerling Karel Slavoj, 1807-1884, čes. pedagog a filozof, pův. povoláním lé kař, 1842 založil všeobecně vzdělávací ústav (viz Budeč). 1848-1868 ředitel prv ní čes. hlavní školy (pozdějšího učitel ského ústavu). Usiloval o zavedení TV do škol. amfibie, letadlo schopné vzletu a při stání na vodě i na souši (tzv. obojživel né letadlo). amfiteátr [řec], elipsovitá stavba pro řím. - ► hry se zvířaty a - ► gladiátorské hry. Stupňovité hlediště pojalo až 50 000 diváků. A. byly v každém větším městě řim. impéria, desítky z nich do sud zachovány Nejznámější a Kolo seum v Římě, třípatrová elipsovitá stav ba (osy 188 a 156 m, výška 50 m). Hle diště pro 50 000 diváků. Pod arénou sy stém komor, chodeb a zařízeni pro techn. proměny, pro gladiátory a zvířa ta. A. se stal vzorem pro moderní atl. stadióny. V. t. aréna. Amintajev Nabi Aminovič, *1908, sov. parašutista. 1935 vytvořil SR seskokem z výše 8126 m. 1937 provedl seskok z balonu z 10436 m se zpožděným ote vřením padáku. Od 1935 parašutistický trenér let. akademie Žukovského. Za války prováděl zkoušky parašutistické výstroje a výzbroje. Do 1945 měl 1946 seskoků (nejvíce na světě). Amoros y Ondeano Francisco, markýz Sotelo, 1770-1848, špan. důstojník, bonapartista, velitel voj. tělových, ústa vu v Madridu, zakl. a ředitel (1820-1837) voj. tělových, ústavu v Paříži, stoupenec Pestalozziho Zavedl lék. kontrolu cvičenců (osobni arch), TV budoval na lék základě, na anatomii a fyziologii, pova žován za jednoho ze zakl. přirozené TV. Spisy: Manuel ďéducation physique, gymnastique et morale (Příručka vý chovy tělesné, gymnastické a mravní), 1830, 2 sv. amortizačně silová schopnost, též ustupující silová schopnost, schopnost organismu zbrzdit (utlumit) působení vnější síly. A. s. s. působí pří doskocích, při skokanských odrazech ap. Jde 0 činnost acyklickou nebo cyklickou. Cvičení pro rozvoj a. s. s. se používají 1pro rozvoj ostatních silových schopno stí. Hodnoty a. s. s. mohou být až o 50-100 % vyšší než jsou max. hodnoty - ► statickosilové schopnosti. Měří se v newtonech (N).
20 Amosovová Zinaida, *1950, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1976 (4 x 5 km). Mis tryně světa 1978 (5 a 10 km). Držitelka bronzové medaile z MS 1978 ( 4 x 5 km). anabolika [řec.j, anabolické stereoidy, látky odvozené z mužského pohlavního hormonu (testosteronu) potlačením účinku na pohlavní sféru a zdůrazněním anabolického účinku, tj. podporujicího vytváření bílkovinné hmoty, zvi. sval stva. V léčbě se používají v omezené miře, protože mají nepřiznivé vedlejši účinky: poškozuji játra, podporují vznik rakoviny, u žen vedou k vytváření dru hotných mužských pohlavních znaků (růst vousů, zhrubnutí hlasu) a oslabeni až vynechání menstruačního cyklu; u mládeže způsobují zastavení růstu. Ve sportu se považují za - ► dopink a jsou zakázané, anabolismus viz metabolismus, anaerobní kapacita [lat ], též neoxidativni kapacita, celkové množství energie, které je možno uvolnit v -» alakátové složce a - * laktátové složce neoxidativního metabolismu. Lze ji kvantifikovat pomocí zátěžových testů max. či „supramaximální" intenzity o době trvání zpravidla 30-60 s, vyjadřu je se obvykle ve fyzikálních jednotkách (J, kJ.s"') a hodnotí ve vztahu k hladi ně - ► kys. mléčné v krvi. V. t. metabo lismus. anaerobní metabolismus viz meta bolismus. anaerobní práh [řec ], ANP, intenzita těl. zatižení, kdy se prudce začiná zvy šovat metabolická acidóza. Z hlediska vnitřního prostředí lze definovat ANP jako tzv laktátový práh, tedy jako max. intenzitu konstantního zatíženi, při kte rém je ještě v rovnováze tvorba a utilí zace laktátu v krvi. ANP lze též charak terizovat jako intenzitu těl. zatížení v délce trvání okolo 30 min, kdy se ještě neměni koncentrace laktátu v krvi. Energetické požadavky zatižení na úrovni ANP jsou přibližně z 90 % hraze ny aerobně a z 10% anaerobně. V pra cujícím svalu intenzita zatíženi na úrov ni ANP představuje počátek podstatné ho zvýšeni účasti oxidativně-glykolytických (FOG) a glykolytických (FG) vlá ken v zabezpečni pohyb, výkonu. Neinvazivni metoda stanovení ANP (jako tzv. ventilačniho prahu) využívá projevů metabolická acidózy prostřednictvím změn dynamiky některých respiračnich parametrů při kontinuálním stupňova ném zatížení, ANP odpovídá např. po čátku nelineárního zvyšování ventilace a výdeje CO:, sníženi využití kyslíku bez snížení % CO: ve vydechovaném vzdu chu, vzestupu hodnoty respiračniho kvocientu aj. invazivní stanoveni je zalo ženo na hodnocení změn dynamiky
koncentrace laktátu v krvi či base-excessu (BE) v závislosti na zatižení, ANP odpovídá okamžiku nelineárního vze stupu. Při vhodně voleném zatížení ne jsou mezi obéma typy stanoveni (tzv. ventilační práh a laktátový práh) rozdíly v hodnotách ANP. Pomocí ANP, resp. pomoci průběhu laktátové křivky, lze hodnotit předpoklady pro práci v ae robní, smíšené a anaerobní' zóně zatíže ní, úroveň ANP vypovídá o individuál ních možnostech využití max. funkčních předpokladů pro středně- a dlouhodo bé výkony, úroveň anaerobního prahu vymezuje intenzitu adaptačního podně tu pro rozvoj vytrvalostních schopnosti, anaerobní výkon, výkon, který je energeticky kryt převážné anaerobním způsobem získávání energie (viz meta bolismus), např. v počáteční fázi po hyb. zatížení nebo při max. výkonu v tr váni do 60s. Závisí na intenzitě, věku a na trénovanosti, jak veliký je poločas přijmu kyslíku v zač. zatíženi (viz aerobní výkon). V prvních asi 20 s se uvolňuje energie z fosfátů, které jsou ve svalu v zásobě, pak nabývá většiho významu anaerobní glykolýza, kdy se ještě bez význ. vzestupu přijmu kyslíku spaluje glukóza a vzniká laktát. Nejlepši meto dou ke zjištěni a. v. jsou zátěžové testy na běhátku, bicyklovém ergometru, ne bo mot. terénní test. analytický pohyb, pohyb rozložený na dílčí fáze. Využívá se při nácviku ně kterých sport, prvků a při vyrovnává cích cvičeních v TVO. Cvik se rozkládá na pohyb, fáze, které je možno odděle ně zacvičit a snadno zkontrolovat: zauj mutí správné výchozí polohy, plynulé vykonáni cviku do konečné polohy, vý drž v konečné poloze, návrat do výcho zí polohy. anamnéza sportovní, pův. lék. termín převzatý psychologii, je souhrnem in formací, vztahujících se k osobnimu a sport, vývoji a životu sportovce Ob sah informaci je zaměřen na nejdůleži tější poznatky o rodinné a individuální historii sportujícího jedince, o spor tech, kterým se věnoval, jakým způso bem trénuje, jaké má závodní vyhlídky ap. Jejich věd. analýza spojená s analý zou aktuálního stavu umožňuje odhalit příčinné vztahy mezi různými údaji, a tak stanovit nejen obj. psychodiagnózu sportujícího jedince, ale vytvářet i podmínky pro jeho optimální sport, vývoj. anatomický průřez svalu, průřez svalovým bříškem v místě, kde je sval nejobjemnější. Z celkové velikosti plo chy přepočítané na cm2 je možné od hadnout max. silu svalu (zhruba 10 kg na 1 cm1). Anderle Jan, 1900-1982, čs. letec. Ve 30. a 40. letech účastnik mez. soutěží.
21 tvůrce čs. i mez rekordů. 1927 provedl okružní let Československem Ziskal 1 místo v Griffith Trophy 1949, 1967 ode šel legálně do zahraničí Anderson Fergus, 1909-1956, brit. mo tocyklový závodník. Mistr světa v silnič ních závodech kubatury 350 cm3 1953 a 1954 na strojích Moto-Guzzi. Zahynul při závodě nedaleko Namuru v Belgii Anderson Gary Lee, *1939, střelec USA. Olymp, vítěz ve střelbě z velkorážové terčovnice (300 m, 3 x 40 ran), 1964 a 1968. Mistr světa 1962 (velkorážová terčovnice: 3 x 40 ran, 40 ran vle že; libovolná malorážka: 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje - jednotlivci i družstva) a 1966 (velkorážová terčovnice: 3 x4 0 ran - jednotlivci i družstva; libovolná malorážka: 3 x 40 ran, vstoje - jednotli vci, vkleče - družstva; standardní malo rážka: 3 x 20 ran - družstva). Držitel stří brných medailí z MS 1962 (velkorážová terčovnice: vleže - družstva; libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - družstva, 60 ran vleže - družstva), 1966 (velkorážová ter čovnice: vstoje jednotlivci; standardní malorážka: 3 x 20 ran jednotlivci) a bronzových z MS 1962 (libovolná ma lorážka: vkleče - družstva) a 1966 (libo volná malorážka: 40 ran vstoje - druž stva; armádní puška: 300 m, 3 x2 0 a ran - jednotlivci i družstva). Anderson Hjalmar, *1923, nor. rychlobruslař. Trojnásobný olymp. vitěz 1952 na tratích 1 500 m, 5 000 m a 10 000 m. Mistr světa 1950-52, mistr Evropy 1950-52 a držitel stříbrné medaile z ME 1949 v klasickém čtyřboji. Anderson Hugh, * 1936, novozélandský motocyklový závodník. Mistr světa v sil ničních závodech kubatury 50 cm3 1963 a 1964 a kubatury 125 cm3 1963 a 1965 na strojích Suzuki. Vyhrál 25 závodů Grand Pri*. Anderson Maxie, 1935-1983, balonový letec USA. Jako prvni na světě překo nal 1978 v balonu Atlantický oceán. 1980 přeletěl v balonu napřič Americký kontinent. 1981 a 1982 se pokusil o oblet zeměkoule. Zahynul při balono vé soutěži v záp. Evropě. Anderson Paul, *1932, amer. vzpérač kat. nad 90 kg. Olymp, vitěz 1956 a mis tr světa 1955. Jako prvni svět. vzpěrač překonal v trojboji hranici 500 kg. Anderssen Adolf, 1818-1879, něm. ša chový velmistr. Po vítězství na I. mez. turnaji v Londýně 1851 považovaný za neoficíálniho mistra světa; 1858 byl po ražen - ► R. Morphym. Po odchodu ze světa šachu nadále považován za svět. šampióna. Prvenství ztratil 1866 po po rážce v zápase s -*• W. Steinitzem. Andersson Kent, *1942, švéd. motocy klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 125 cm3 na strojích Yamaha 1973 a 1974 Vyhrál 14 závodů
Andršt Grand Pri*. Andorra, horský státeček v jz. Evropě v Pyrenejich, 30 850 obyv., hl. město Andorra la Vella. Olymp. zkr. AND. TVS řidi vládní odbor školství, kultury a sportu. Pro výchovu sport, odborníků, především lyžařských, se pořádají' ško lení. Ve škole se TV věnují 2-3 hod. týd ně. V zimě mohou žáci jednou týdně zdarma lyžovat v místních lyžařských střediskách. V zemi jsou 4 lyžařská stře diska, 2 otevřené a 3 kryté 50 m bazény, 5 tělocvičen aj. Nár sportem je lyžová ni, rozšiřeny jsou fotbal, střelba, plavání a atletika. 35 % obyv. aktivně sportuje. Andorrský olymp. výbor byl uznán MOV 1975. Sdružuje 6 nár. svazů olymp. sportů. A se zúčastnila OH 1976 a 1980, ZOH 1976 a 1980. Andreadii Ivan, *1924, čs. stolni teni sta, ZMS. Mistr světa ve čtyhře mužů 1949,1951.1955,1957 a ve smíšené čtyř hře 1954. Clen vítězného družstva z MS 1947-48, 1950-51. Držitel stříbrných me dailí z MS 1949 (družstva), 1950 (dvouhra), 1951 (dvouhra), 1953 (dvouhra, družstva), 1954 (družstva), 1955 (druž stva), 1956 (čtyřhra, smíšená čtyhřhra, družstva), 1957 (smíšená čtyřhra) a bronzových z MS 1948 (dvouhra), 1950 (smíšená čtyřhra, 1953 (čtyřhra), 1954 (dvouhra) a 1957 (dvouhra, druž stva). Sport, novinář. Andretti Mario, *1940, automobilový závodnik USA. Mistr světa v závodech F1 1978, třetí 1977. Vyhrál 12 závodů Grand Pri*. Závodil na vozech Lotus Ford, March Ford, Ferrari, Parnelli Ford, Alfa Romeo a Williams Ford. 1969 a 1981 vyhrál závod 500 mil v Indianapo lis.
da 1951-75 a místopředseda Olymp, vý boru SSSR. Andrianov Nikolaj, *1952, sov. gymna sta. Olymp, vitěz 1972 (prostná), 1976 (víceboj jednotlivců, prostná,přeskok, kruhy) a 1980 (přeskok, družstva). Mistr světa 1974 (kruhy), 1975 (víceboj jednotlivců) a 1978 (kruhy). Mistr Evro py 1971 (kůň našíř, přeskok), 1973 (pro stná, přeskok), a 1975 (víceboj jednotli vců, prostná, přeskok, hrazda). Držitel stříbrných medailí z OH 1972 (družstva), 1976 (družstva, bradla), 1980 (víceboj, prostná); MS 1974 (víceboj, družstva, bradla), kůň našiř, přeskok), 1978 (druž stva, přeskok, bradla), 1979 (přeskok); ME 1971 (kruhy, bradla), 1973 (víceboj, kruhy, bradla), 1975 (kůň našiř, hrazda) a bronzových z OH 1972 (přeskok), 1976 (kůň našíř), 1980 (hrazda) a MS 1971 (ví ceboj, prostná). Vítěz Světového pohá ru 1975 (viceboj, bradla; 2. - prostná, kůň našíř) a 1977 (viceboj, prostná, kru hy, bradla; 2. - přeskok).
Nikolaj Andrianov
Andrs Vladimír, *1937, čs. veslař, ZMS. Mistr Evropy 1963 a držitel bronzové medaile z OH 1964 na dvojskifu vždy s - ► P. Hofmannem. Na skifu obsadil na ME 1961 2. misto. Účastník MS 1962 (7. skif) a 1966 a ME 1965
Mario Andretti
A n d re w s Mike *1944, brit. motocyklo vý závodník. Mistr Evropy v trialu 1971 a 1972. Pětinásobný vítěz Skotské šestidenní soutěže s bodovanými úseky. A ndrianov Konstantin Aiexandrovič, *1910, sov. sport, funkcionář, člen MOV od 1951, člen exekutivy MOV 1962-74, místopředseda MOV 1966-77. Předseda Sov. fot. federace, místopředseda býv. Svazu sport, organizací SSSR, předse
Vladimír Andrs
Andršt Zdeněk, 1912-1985, ledni hokej, trenér čs. reprezentačního družstva (1961-62), které získalo 1961 titul mistra Evropy. Předseda výboru svazu ledního hokeje ÚV ČSTV 1961-80. Nositel stát-
22
anemometr nich vyznamenáni Za zásluhy o výstav bu a Za vynikající práci, anemometr [rec.J, přistroj k měření rychlosti větru; v atletice se používá při bězich do 200 m, skoku do dálky a troj skoku. Aby v těchto disciplínách mohl být uznán rekordní výkon, nesmí pod pora větru měřená ve směru běhu pře sahovat v průměru 2 m . s :; v atl. vícebojích nesmí podpora větru přesahovat v průměru 4 m.s A. užívané na závo dech jsou několika druhů. U a. součto vých nebo počitadlových působí vítr na polokulové misky, které se větrem otá čení a na stupnici udávají celkový po čet metrů za určitý časový úsek. Tento výsledek se musí dělit počtem naměře ných sekund, což udává průměrnou rychlost větru v sekundách. U těchto typů a. se musi ještě zjišťovat směr vě tru. Výslednou sílu větru vypočteme, jestliže naměřenou sílu větru znásobí me kosinem úhlu, který svírá směr bě hu se směrem působení větru. Kosiny různých úhlů (po pěti setinách) si může me narýsovat na tzv. větrnou růžici, kte rou pod přistroj připevníme. Také u víři vých a. se musí výsledek podpory větru upravit pomocí složky ukazující směr větru. Novější a. mají připevněnou tru bičku, kterou můžeme otočit přesně proti směru větru. V posledních letech se vyrábějí a. zabudované do trubek; ty pak stavíme přímo ve směru běhu. Eduard Ferdinand, Angerstein 1830-1896, lékař, organizátor něm. spol kového tělocviku a historik TV. Odpůr ce švéd. systému. anglický plnokrevnfk, plemeno koni vzniklé v Anglii na přelomu 17. a 18 stol. křížením asi 100 vybraných domácích klisen zapsaných do 1. svaz ku plamenné knihy „Stud Book" uza vřené 1791, s dovezenými hřebci orien tálního původu, kteří založili linie Berley Turk, Godolphin Barb, Parley Arabian. V 18. stol se chov a p. rozšířil do celé ho světa, u nás je největší hřebčín s chovem v Napajedlích na Moravě. Za a p lze označit jen koně, jehož obou stranný původ lze prokázat až do 1. dilu plemenné knihy. A. p. je vysoký asi 160 až 160 cm. jeho tělo není tak zaokrou hlené jako u -> arabského koně, rámec je obdélníkový, hlava je dlouhá a úzká, krk dlouhý, poměrně tenký a nízko na sazený, hřbet rovný a krátký, bedra del ší, široká, pánev dlouhé Kvality a. p jsou prověřovány v -» dostizích, anglický polokravnik, vznikl pářením ptnokrevníka s jinými plemeny koně teplokrevného, nebo vzájemným páře ním polokrevniků. Je to kůň všestranná použitelný, v zemědělství i ve sport, jež dění. Polokrevník je masívnější než plnokrevník, jeho těl. stavba závisi na pů vodu a podmínkách odchovu. U nás
jsou a p. chováni zejm v Kladrubech n L, Albertovci a Motéšicích, a to kmeny Furioso, Przedswit, Nonius, v Anglii jsou chovány kmeny Hackney, clevelandský kůň, Yorkshire, Norfolk, ve Francii anglonorman, v Německu východopruský, trakehnský, hannoverský, holštýnský a oldenburský, v SSSR don ský, buďonský, anglokabardinský, v Polsku velkopolský. anglický skok, druh překážky v těž kých překážkových -*• dostizích, tzv steeplechase, sestává z pevné - * bari éry skloněné ve směru jízdy, přikopu a živého plotu. angloarabský kůň, slg. angloarab, plemeno koni vzniklé křížením koně an glického a arabského. Jsou-li oba rodi če plnokrevní, jde o a. k. plnokrevného, je-li aspoň jeden z rodičů polokrevný, jedné se o a. k polokrevného. Angola, Angolská lidová republika, stát v jz. Africe, 6,76 mil obyv, hl. měs to Luanda. Olymp. zkr. ANG Dobrá úro veň školní TV, chybí však zákl. vybaveni a je nedostatek tělových, kádrů. V sou časné době pomáhají angolská TVS soc země jak v materiální oblasti, tak i po metodické stránce Angolský NOV vznikl 1977 a 1979 získal uznání MOV. OH se A. poprvé zúčastnila 1980 anketa, druh dotazovací metody, uží vaný obvykle v sociologickém, psychol. a pedag. výzkumu ke zjišťování názorů, postojů a zálib dotazovaných osob. V TK se a. využívá v antropomot. vý zkumu, ve výzkumu pohyb, rekreace, teorie TK aj. k získání orientačních in formací o pohyb aktivitách Na rozdíl od - * dotazníku nemusí být a. standar dízována, většinou není známa její vali dita a spolehlivost. anketa agentury ISK (něm. Internati onal Sportkorrespondenz), anketa, v niž zástupci sport, listů ze všech kontinen tů určuji nejlepšího sportovce světa. Koná se od 1947, od 1968 se určuje nejlepši sportovec a sportovkyně , Výsledky ankety agentury ISK: 1947 J Alex (Francie, plavání) 1948 F. Blankers-Koenová (Nizo zemsko, atletika) 1949 E. Zátopek (ČSR. atletika) 1950 R Mathias (USA, atletika) 1951-52 E. Zátopek (ČSR, atletika) 1953 F. Coppi (Itálie, cyklistika) 1954 R Bannister (Velká Británie, atletika) 1955 S. Iháros (Maďarsko, atletika) 1956-57 V Kuc (SSSR, atletika) 1958 H. Elliot (Austrálie, atletika) 1959 V Kuzněcov (SSSR, atletika) 1960 W. Rudolphová (USA, atleti ka) 1961-63 V. Brumel (SSSR. atletika) 1964 D. Schollander (USA, plavá ní)
1965 1966-67 1968
R Clarke (Austrálie, atletika) J. Ryun (USA, atletika) R. Beamon (USA, atletika) V. Čáslavská (ČSSR, sport, gymnastika) 1969 E. Merckx (Belgie, cyklistika) L. Westermannová (NSR, atletika) 1970 Pelé (Brazílie, kopaná) Či Čengová (Tchaj-wan, atle tika) 1971 E. Merckx (Belgie, cyklistika) S. Gouldová (Austrálie, plavá ni) 1972 M. Spitz (USA, plavání) S Gouldová (Austrálie, plavá ni) 1973 J. Stewart (Velká Británie, automobilismus) K. Enderová (NDR, plavání) 1974 E. Merckx (Belgie, cyklistika) J Szewinská (Polsko, atleti ka) 1975 C. Clay (USA, box) K Enderová (NDR, plavání) 1976 A Juantorena (Kuba, atleti ka) N Comaneciová (Rumunsko, sport, gymnastika) 1977 N. Lauda (Rakousko, automo bilismus) R. Ackermannová (NDR, atle tiká) 1978 L. Rono (Keňa, atletika) T. Caulkinsová (USA, plavání) 1979 S. Coe (V Británie, atletika) M. Kochová (NDR, atletika) 1980 B. Borg (Švédsko, tenis) T. Kazankinová (SSSR, atleti ka) 1981 S Coe (Velká Británie, atleti ka) E. Shefordová (USA, atletika) 5. J Kratochvílová (ČSSR, atletika) 1982 D Thompson (Velká Británie, atletika) M Kochová (NDR, atletika) 1983 C. Lewis (USA, atletika) M. Navrátilová (USA, tenis) 2. J. Kratochvílová (ČSSR, atletika) 1984 C. Lewis (USA, atletika) M. Navrátilová (USA, tenis) 1985 S. Bubka (SSSR, atletika) M. Kochová (NDR, atletika) anketa internacionálů, anketa pořá daná každoročně od 1965 deníkem ÚV SSM Mladá fronta, ve které bývali čs. reprezentanti určuji nejlepšího čs sportovce ve čtyřech odvětvích: v ko pané, ledním hokeji, atletice a plaváni Výsledky ankety internacionálů: Atletika: 1965 L. Daněk (Zbrojovka Brno) 1966 A. Chmelková (SVŠT Brati-
23 1967 1968
L. Daněk (Zbrojovka Brno) 1976-77 M. Rolko (UK Bratislava) M. Rezková-Hůbnerová (RH 1978 I. Fleissnerová (VŠ Praha) Praba) 1979 M. Rolko (UK Bratislava) 1969 J. Jehličková (RH Praha) 1980 I. Fleissnerová TVS Praha)' 1970 J. Plachý (Dukla Praha) 1981 M. Rolko (UK Bratislava) 1971-72 L Daněk (Sparta Praha) 1982-84 J. Hladký (RH Praha) 1973-76 H. Fibingerová (TJ Vítkovice) 1985 J. Hladký (RH Praha) 1977 J. Plachý (Dukla Praha) Anquetil Jacques, "1934, fr. cyklista. 1978- 79 K. Kolár (Liaz Jablonec) Vítěz Tour de France 1957,1961-64, Giro 1980- 81 J. Kratochvílová (Vš Praha) ďltalia 1960, 1964. Držitel SR v hodino 1982 I Bugár (Dukla Praha) vé jízdě 1956 a 1967 (neuznán). V obdo 1983 J. Kratochvílová (VŠ Praha) bí 1953-66 dokázal devětkrát zvítězit ve 1984 Z Šilhavá (RH Praha) Velké ceně národů v jízdě na čas. Úča 1985 J. Zvara (Sparta Praha) stník OH 1952 (3. místo v silničním závo Fotbal: ~ du družstev). 1965 A. Kvašňák (Sparta Praha) Anscheidt Hans-Georg, '1935, moto 1966 J. Masopust (Dukla Praha) cyklový závodnik NSR. Mistr světa v sil 1967 J. Geleta (Dukla Praha) ničních závodech kubatury 50 cm3 1966, 1968 F. Plass-(Skod3 Plzeň) 1967 a 1968 na strojích Suzuku. Vyhrál 1969 I. Viktor (Dukla Praha) 14 závodů Grand Prix. 1970-71 K. Dobiáš (Spartak Trnava) antagonisté, dvojice svalů provádějíc! 1972 V.Samek (Dukla Praha) protichůdné pohyby; např. ohybačem 1973 I. Viktor (Dukla Praha) v kloubu loketním je dvojhlavý sval paž 1974 J. Pivarník (Slovan Bratislava) ní, který leží na přední straně paže, jeho 1975 Z. Nehoda (Dukla Praha) a., tedy natahovačem, je na opačné 1976 K. Dobiáš (Spartak Trnava) straně ležící trojhlavý sval pažní (a na 1977 K. Kroupa (Zbrojovka Brno) opak). 1978 Z. Nehoda (Dukla Praha) anténky, zařízení tvořící součást volej 1979- 80 A. Panenka (Bohemians Pra balové sítě k bočnímu vymezení prosto ha) ru přeletu míče. Ohebné oblé tyčky ze 1981-82 P. Bičovský (Bohemians Pra sklolamínátu nebo podobného materiá ha) lu, 1,8 m dlouhé a 10 mm v průměru, na 1983 L. Vížek (Dukla Praha) třené ve střídavých 10 cm pásech čer 1984 J. Berger (Sparta Praha) veně a bíle. Upevněné na obou stra 1985 J. Berger (Sparta Praha) nách sítě vně postranních pásek tak, že Lední hokej: převyšuji horní okraj sítě o 80 cm. 1965 J. Holík (Dukla Jihlava) anticipační tanze, napětí z očekáváni, 1966 VI. Nadrchal (ZKL Brno) které je součástí předstartovního stavu. 1967- 68 J. Suchý (Dukla Jihlava) A. t. se zpravidla zesiluje s blížícím se 1969 V. Nedomanský (Slovan Bra vystoupením. Projevuje se jako nervozi tislava) ta, obavy a úzkost. Sportovec je zvýše 1970-72 F. Pospíšil (Poldi SONP Klad ně vnímavý ke všem informacím nega no) tivního charakteru. Vzniká též svalové 1973 J. Holeček (Sparta Praha) napětí, které může vést ke zhoršení po 1974 J. Holík (Dukla Jihlava) hyb. koordinace. 1975 J. Holeček (Sparta Praha) antidopinková kontrola, laboratorní 1976 M. Nový (Poldi SONP Klad zjišťování, zda sportovec před výkonem no) nepožil některou ze zakázaných dopují 1977 I. Hlinka (CHZ ČSSP Litvínov) cích látek (viz dopink) ke zvýšení výko 1978-79 V. Martinec (Tesla Pardubice) nu. A. k. se provádí zejm. při význ. mez. sport, soutěžích (OH, MS, ME). Obvykle 1980- 81 M. Nový (Poldi SONP Klad se a. k. musí podrobit sportovci, kteří no) se umístili v soutěži na 1.-3. místě, 1982- 83 J. Králík (Dukla Jihlava) a další (1-3) vybraní losem. Sportovec, 1984 I. Liba (VSŽ Košice) 1985 V níulíčka (CHZ ČSSP Litví jemuž se dopink dokáže, je diskvalifiko ván a podroben dalšímu postihu. Jestli nov) že sportovec odmítne podrobit se a. k , Plaváni: postupuje se u něj stejně, jako kdyby 1965 P. Lohnický (Dukla Praha) 1966 M. Kočendová (TJ Gott se mu dopink prokázal, antigravitační svaly, též posturální waldov) svaly, udržující těžiště nad oporou pů 1967 Z. Marková (RH Praha) 1968- 69 O Kozičová (UK Bratislava) sobením proti tíži zemské. Mezi a. s. pa tří většina hlubokých svalů zádových, 1970-72 J. Slavíčková (VŠ Praha) svaly žvýkací aj. 1973 M. Hrouda (RH Praha) 1974 J. Hemerková (TJ Gott Antigua ( tygva), přidružený stát Velké Británie v Malých Antilách, 74 000 waldov) obyv., hl. město Saint John's. Olymp. 1975 I. Fleissnerová (VŠ Praha)
antuka zkr. ANT. Poměrně dobré těch. vybave ní a dobrá úroveň školní TV Asociace olymp. her uznána jako NOV 1976. Účast na OH od 1976 bez význ. úspě chů. Antoš Václav, 1905-1978, čs. plavec, ZMS. Získal bronzovou medaili v závo dě na 400 m v. zp. na ME 1927 (4. 1 500 m v. zp ). Účastník OH 1924, 1928, ME 1926 (4. štafeta 4 x2 0 0 m v. zp.). Vedl výpravu sportovců FPT na barcelonskou dělnickou olympiádu 1936. antropomaximologie [řec], vědní disciplina, která studuje rozvoj rezer vních pohyb, možnosti člověka ve spor tu. První obsahové základy této disciplí ny publikoval 1979 sov. vědec V. V. Kuzněcov. Dosavadní výsledky . ukázaly, že sport a sport, trénink je nejprogresívnějším prostředkem rozvoje pohyb, možnosti člověka. antropometrie [řec ], soustava tech nik k měřeni lidského těla. Dělí se zejm. na somatometrii (měření těla), kefalometrii s kraniometrii (měřeni hlavy a lebky) a osteometrii (měřeni kostí), antropomotorika, věda o vztazích mezi pohyb, vlastnostmi, schopnostmi a dovednostmi a těl. výkonností. V za hraničí je a. označována jako Bewegungslehre, aktologie sportu, antropokinetice, gymnologie, kinantropologie nebo antropomotoricité. A. studuje: a) vývoj těl. cvičení, jejich hodnotu a funkce, je jich klasifikaci v historicky podmíně ném vztahovém systému; b) vztahy těl. výkonnosti k některým speciálním předpokladům a podmínkám (např. somatotypům); c) metody hodnocení vý sledků mot. činnosti, testováni motoriky; d) ontogenezi tělocvičné a sport, motoriky ve vztahu k těl. výkonnosti a zdatnosti; e) teorii pohyb, schopností a dovedností, jejich diagnostiku, heuri stiku a vztahy k potřebám praxe; f) me todologii antropomot. výzkumu. — A. je součástí budovaného - * systému věd 0 tělesné kultuře. Metodami a. byly roz pracovány teorie o pohyb, schopno stech a teorie mot. testováni a vytvoře ny normy pohyb, výkonnosti pro různé věk. skupiny a pro klasifikaci školní mládeže A. pomáhá vytvářet systém pro výběr sport, talentované mládeže. Navrhuje vztahy pro predikaci obecné 1 limitní výkonnosti. Ve značné míře vy užívá mat. metod, především statistic kých. V a. lze obhajovat kandidátské di sertační práce a skládat rigorózní zkoušky. Antson Ants, '1938, sov. rychlobruslař. Olymp, vítěz 1964 na 1 500 m a mistr Evropy ve čtyřboji 1964. antuka (z fr. en tout cas = v každém případě), způsob mlátové úpravy po vrchů hřišť z mletých pálených tašek nebo cihel s příměsi cihlářské hlíny.
aplazie Používá se hi. pro tenis, ale i házenou, volejbal a basketbal, aplazie [řec], též ageneze. vrozené ne vyvinutí některého orgánu nebo jeho části. Jestliže některý orgán se vyvinul jen neúplně, hovořime o hypoplazii. Nutno rozlišovat od ■-* atrofie. apnoe [řec.], přerušeni pravidelného dýcháni, tzv. apnoická pauza. Krátkodo bá a., trvající jen několik sekund, se ob jevuje ve sportu např. při vrhu kouli ne bo skoku vysokém, mnohem delši je při potápění bez přístrojů. Při delší apnoické pauze klesá v krvi množství kyslíku, stoupá koncentrace oxidu uhličitého a při překročení kritické hladiny již vůle nestačí překonat silici impulsy decho vého centra. aponeuróza, do plochy rozprostřená šlacha. V a. konči např. boční svaly bři šní, začíná stř. sval hýžďový, dvojhlavý sval lýtkový. apraxia [řec.], hybná porucha, ztráta účelných, individuálně dobře osvoje ných pohybů každodenní praxe, nezpů sobilost vytvořit, pamatovat si a vyba vovat a také vykonávat některé, v den ním životě obvyklé úkony (např. obléci si kabát). A. je způsobena funkčním po škozením některé oblasti CNS, někdy postižený nedokáže vytvořit plán pohy bu (a. ideativni), jindy nedokáže pohyb správně realizovat (a. motorická nebo kinetická). Mírnější defekt označujeme termínem dyspraxie. Při specifikaci a. na pohyby horní končetiny vykonávané při psaní vzniká agrafie. V. t. poruchy motoriky. arabský kůiS, slg. arab, nejtypičtější a nejušlechtilejši představitel koni vých. typu. Z Arabského poloostrova se rozšířil do celého světa, v Evropě je znám od středověku. Čistokrevný arab je vysoký asi 135 áž 150 cm, stavba těla je harmonická, čtvercového rámce. Je ho hlava je ušlechtilá, v nosní částí pro hnutá, s širokým čelem a výrazným okem, krk vysoko nasazený, často obrá cený, hřbet krátký, záď dlouhá, rovná, charakteristické je vysoké nesení ohonu. Za výkvět tohoto plemene je pova žováno 5 rodin, podle pověsti odvoze ných od pěti klisen Prorokových. V Evropě jsou chováni arabští plnokrevníci i polokrevnici těchto rodů, označo vaných foneticky: Koheilan, Seglavi (Siglavi), O Bajan, Hadban a Hamdani. Z polokrevných kmenů jsou nejznáměj ší Shagya a Dahoman. U náš jsou a. k. chováni zejm. na Slovensku v hřebčíně Topolčianky. Arbeiterbund fůr Sport und Kórperkultur ósterreichs, ASKŮ, rak. soc. dem. Dělnický svaz pro sport a těle snou kulturu, zal. 1924, člen LSI, dnes člen -» Mezinárodního sport, výboru práce (CSIT). Dnes nejsilnějši rak.
24 sport, a tělových, organizace sdružujici přes 380 000 cvičících a 2 100 spolků. Ve 30. letech se spolupodílela na boji proti nebezpečí fašismu a války. 1926 uspořádala velkou tělových, slavnost a 1931 2. mez. děl. olympiádu ve Vídni. 1938-45 byla zakázána. Arbaiter Sport- und Kulturverband, ASK, krajská organizace něm. děl. sportovců v Liberci, vyloučených pravi covými vůdci z ATUS ve 30. letech, na zývaná též ATUS - Union. Arbeiter Turn- und Sportbund, ATSB, Děl. tělocvičný a sport, svaz v Německu, sekce LSI Zal 1893 jako Deutscher Arbeiterturnerbund Největší děl. tělových, a sport, organizace, opo ra LSI. 1933 nacistickým režimem zaká zána. 1932 měla i 200 000 členů. Předse da - ► C. Gellert. Arbeiter Turn- und Sportverband. ATUS, děl. tělocvičný a sport, svaz pří slušníků něm. národnosti v pohraničním územi předmnichovské ČSR, sekce LSI. Vznikl 1919 v Ústi nad Labem Vedeni ovládali pravicoví sociální demokraté. Revolučně smýšlející členové a funk cionáři v mistnich organizacich i ve ve deni bojovali za soc. charakter ATUS. Nejsilnějši a nejuvědomělejší hnutí by lo na Liberecku, kde mělo revolučně smýšlejíci členstvo pod vedením K. Kreibicha většinu. K lil. sjezdu LSI 1925 měl ATUS podle hlášeni svého ve deni 53 000 příslušníků. Rev opozice v ATUS spolupracovala s FDTJ-FPT, pod vlivem RSI usilovala o dosaženi jednoty mez. dělnického tělových, hnu ti. Po vyloučení libereckého kraje z ústředí ATUS pravicovými sociálně demokratickými vůdci ustavili vylouče ní členové ve 30. letech samostatný Ar beitersport - und Kulturverband. Arbekov Viktor, "1942, sov. motocy klový závodník. Mistr světa v motokrosu v kubatuře 250 cm3 1965 na stroji ČZ. Ardeft Bohdan, 1826-1910, čes. středoškol. prof, a okr. škol. inspektor v Pís ku. Ve spisu Tělocvik pro dívky (1862) zachytil Malypetrovo názvosloví z doby před vznikem Sokola. Ardelt Karel, 1889-1978, čs. tenista. Re prezentoval ČSR v Davisově poháru 1921-22 (sehrál 4 dvouhry a 1 čtyřhru) a na OH 1920. Význ. teoretik a publici sta. Nositel veř. uznáni Za zásluhy 0 rozvoj čs. tělesné výchovy a sportu I. stupně areál [lat ], souvislá plocha pozemků, která byla zákl. pro daňovou výměru a též plocha (popř. i s komplexem bu dov) sloužící určitému účelu, tedy 1 sportovnímu (Strahovský areál, areál Slavie ap.l. areály zdrávi, jednoduchá, široké ve řejnosti volně přístupná tělových, zaří zení, budovaná v otevřeném terénu
zejm. v příměstských rekreačních obla stech, v lesích, parcích, na sídlištích aj. Jsou vybavena převážně nenáročným zařízením z přírodního materiálu (prolé začky, kůly, klády, dřevěné činky, lavič ky aj.), ke cvičení se využívá i členitého terénu, ve většině z nich jsou vyznače ny i - * běžecké stezky Z podnětu ČSTV se u nás začaly budovat v akci „Z " v 70. letech na podporu masového rozvoje TV. aréna [řec ], 1. pískem vysypaný pro stor pro konáni her a zápasů v řim. - * amfiteátru. Obehnána ochrannou zdí (pódium) s mříží. Na pódiu čestná místa a lóže. Pod a. podzemní chodby a míst nosti pro gladiátory, šelmy a těch. vy baveni; 2. od 19. stol. název pro dřevě ná, často nekrytá divadla. A reitiho systém, způsob hodnoceni prvků - * letecké akrobacie. Span, akrobat Arest) vypracoval grafické znaceni akrobatických prvků, prvky rozdělil do několika rodin a podrodin, očísloval je a bodově ohodnotil jejich obtížnost. — Provedeni, dodržováni směru, linie, náklonů a posloupnost hodnotí rozhod čí známkou 0-10. Je-li některý prvek na př. ohodnocen 23 body a rozhodčí zhodnotil jeho provedení známkou 8, získává soutěžící 184 bodů. Tímto systé mem se hodnotí 3 semifinálové soutě že, tj. povinná známá, povinná tajná a volná sestava. aret [z fr. coup d'arret], předbod, viz protiútok v šermu. Argentina, Republika Argentina, fede rative stát v Jižní Americe, 26 mil. obyv. (1981), hl. město Buenos Aires. Olymp. zkr. ARG. Tělových, činnost na školách a dalších vzdělávacích ústa vech řidi Národní úřad pro TVS. Nej vyšším státním řídícím orgánem pro TVS je Národní úřad pro sport a turisti ku. Činnost sport, svazů koordinuje Ar gentinská sportovní konfederace. Ar gentinský NOV založen 1923, 1927 zís kal uznání MOV. Argentinec J. Benja min byl jedním ze zakládajících členů MOV. 1943 byl argentinskému NOV udělen - ► Olympijský pohár. OH se A zúčastňuje od 1920 (1980 bojkot OH v Moskvě), ZOH 1928, 1948-52. 1960-80. Komercializace sportu preferuje přede vším kopanou (480 000 členů 1978), bas ketbal (184 000 členů 1980), střelbu (100 000 členů 1981). Komerční ráz má i řada sport, zařízení. A. má 60 stadiónů pro více než 10 000 diváků (největší Ri ver Plate pro 90 000), 8 velodromů, 10 krytých bazénů s dráhami 50 m aj. Mezi ’ známé argentinské sportovce patří maratónci Juan Zabala (vítěz OH 1932), Delfo Cabrera (vítěz OH 1948), boxeři Arturo Rodriguez Jurado a Victor Avendaňo (vítězové OH 1928), Pascual Perez a Rafael Iglesias (vitězové OH 1948) aj.
artróza
25 A ristotelés, asi 384-322 př n. I., nej větší řec. filozof, který všestranně ovliv nil evr. vědu a kulturu. Zdůrazňoval nut nost harmonické fyzické a duchovní kultivace jako náplně volného času (viz scholé). Arlberg-Kandahar Rennen, nejstarší lyžařské sjezdové závody (kombinace, sjezdu a slalomu), zal. 1927 A. Lunnem a H. Schneiderem na počest brit. gene rála sira Robertse z Kandaháru a pořá dané 1928-48 střídavě ve Sv. Mořici a v Můrrenu (Rakousko), později i v dal ších alpských střediscích (Chamonix, Sestriére, Garmisch-Partenkirchen). Armádní sokolský výbor, AS V, 1948-50 vrcholný řídící orgán zájmové a závodní TVS v ČSLA. Zřízen 1948 po zrušení - * Armádního tělovýchovného svazu. V čele ASV byl náčelník gen. štábu a úřadující předseda. Měl 4 sbory (tělových., vzdělávací, organizační a zdrav ), pět komisí a předsednictvo. Úkolem ASV bylo řídit činnost voj. so kolských jednot (VSJ), které se zřizova ly v posádkách a útvarech (školách) ja ko střediska dobrovolné TV a závodní ho sportu. ASV zabezpečoval i přípravu a výchovu vrcholných armádních spor tovců, soustředěných od 1948 v - * Ar mádním tělocvičném klubu. ASV orga nizoval celoarmádni sport, soutěže, prováděl výběr a nominaci vrcholových armádních sportovců na vrcholné do mácí i zahr. soutěže. 1950 byl zrušen a jeho úkoly převzalo ministerstvo nár. obrany. ASV položil zákl. uceleného or ganizačního systému dobrovolné TVS v ČSLA. Výhodou byl způsob přímého řízeni činnosti vrcholového armádniho sportu bez zbytečných mezičlánků. ASV byl kolektivním orgánem dobro volných pracovníků. To vedlo k určitým problémům, vyplývajícím z neujasnění zodpovědnosti a kompetence ve vztahu ke služebním orgánům. Přesto měl ASV na rozvoj tělových, a sport, činnosti v ČSLA pozitivní vliv. V. t, tělesná vý chova a sport v Čs. lidové armádě, armádní sportovní družstva, ASD, zákl. organizační článek systému pří pravy a výchovy vrcholových armád ních sportovců jednotlivých sport, od větví. ASD byla zřízena 1956 v rámci re organizace vrcholového sportu v ČSLA. Družstva vrcholových armádních spor tovců se nadále nesoustřeďovala do jednoho celku, ale rozmístila do růz ných posádek Od 1970 jsou jednotlivá ASD opět soustředěna do několika speciálních útvarů *• armádních středi sek vrcholového sportu. V čele ASD je trenér, který je zároveň i jeho velitelem. ASD se zúčastňuji soutěží po linii ČSTV i Svazarmu, v rámci - ► Sportovního rýboru spřátelených armád a uvnitř ISLA v součinnosti s orgány ČSTV
a Svazarmu. V soustavě tělových, hnutí má ASD charakter sport, oddílu, ve vý jimečných případech i jednoty. V. t. vrcholový sport v ČSLA. armádní sportovní hry, ASH, jedna z hl. organizačních forem masové sport, činnosti v ČSLA. Úkolem je zapo jit do soutěží co největší počet příslu šníků útvaru a zvýšit jejich sport, výkon nost. ASH jsou určeny především pří slušníkům ČSLA, kteří nejsou zapojeni v civilních soutěžích. 1950 byla organi zace ASH čtyřkolová: první kolo probihalo na stupni útvaru, druhé na stupni voj svazku, třetí na stupni voj. okruhu, čtvrté kolo bylo přeborem ČSLA. Od 1970 se ASH organizují na čtyřech stup ních: rota, prapor, útvar, svazek. Přebor ČSLA se upřesňuje podle potřeb MNO zvi. nařízením. Soutěže ASH se zařazují podle místních podmínek také do -» sportovního dne velitele útvaru a svaz ku. Za jejich organizaci a průběh odpo vídají příslušní velitelé. Soutěže na jednotlivých stupních probíhají v těsné spolupráci se svazáckými organizace mi. V. t masová sportovní činnost v ČSLA. armádní střediaka vrcholového sportu, ASVS, zvláštní voj. útvary, v nichž jsou soustředěni vrcholoví spor tovci ČSLA. ASVS odpovídají za sport, reprezentaci ČSLA na veřejnosti, ve vnitrostátních i mez. soutěžích a v rám ci činnosti - * Sportovního výboru spřá telených arnád. Příslušníky ASVS se mohou stát vojáci zákl. služby i vojáci z povolání, nositelé nejvyšších výkon nostních tříd a mistři sportu. V soustavě tělových, hnutí má ASVS charakter tě lových. jednoty. Ve vztahu k orgánům ČSTV, Svazarmu a dalším složkám tělo vých. hnuti je velitel ASVS na úrovni předsedy tělových, jednoty. Při jednot livých ASVS mohou být organizovány základny mládeže a dorostu. ASVS používají na veřejnosti názvu -» Dukla s uvedením místa posádky. Armádní tělocvičný klub, ATK, zvi. voj. útvar zřízený 1948. v němž byli sou střeďováni armádní vrcholoví sportovci. ATK byl výkonnou složkou -» Armádní ho sokolského výboru a jeho hl. poslá ním bylo vytvářet pro armádní sportov ce optimální podmínky pro jejich sport, přípravu a účast v nejvyšších sport, soutěžích doma i v zahraničí. ATK se skládal z předsednictva, výboru a tělo cvič. oddílu. Členy předsednictva jme noval úřadující předseda Armádního sokolského výboru. V ATK bylo sou středěno 25 sport, odvětvi (odborů) atletika, sport, gymnastika, box, sebeo brana, zápas, vzpírání, plavání, veslová ní, horolezectví, šerm, lukostřelba, cy klistika, tenis, stolní tenis, moderní pětiboj, kopaná, ragby, házená, košíková,
odbíjená, lední hokej, krasobruslení, jezdectví, putováni a pobyt v přírodě. Na veřejnosti vystupovali příslušníci oddílu pod názvem ATK. 1953 byl ATK zrušen a jeho příslušnici přešli do oddí lu reprezentantů -» Ústředního domu armády. Armádní tělovýchovný svaz, ATS, vrcholná organizace TVS v ČSLA. Zří zen 1948 Vznik ATS byl prvním význ. krokem k vytvoření systému organizace a řízeni voj. TVS. Byl přechodnou orga nizační formou, v říjnu 1948 zrušen. V. t. Armádní sokolský výbor. Armstrong Henry, *1912, amer. boxer. Po úspěšném amatérském působení přešel 1931 k profesionálům a 1937—38 dokázal zvítězit v zápasech o titul pro fesionálního mistra světa v kat. pérové (do 57,152 kg), velterové (do 66,680 kg) a lehké (do 61,235 kg). Arndt Ernst Moritz, 1769-1860, něm. pe dagog; nacionalista. Ve svých spisech obhajoval TV a turnéry. Arnold Thomas, 1795-1842, angl. peda gog, ředitel internátní školy v Rugby; propagátor sportu, jehož pomoci zreformoval vých. systém školy. Ovlivnil - ► Pierre de Coubertina. Arnošt František, "1936, čs. házenkář, ZMS. Brankář družstva, které zvítězilo na MS 1967 Držitel stříbrné medaile z MS 1961 a bronzové z MS 1964. Úča stnik MS 1970 (7. místo). Na MS 1964 byl vyhlášen nejlepším hráčem. Házen kář ČSSR 1968. Nastoupil za mužstvo Evropy proti ČSSR 1968.
František Arnošt
arteria (řec.) viz tepna arterioskleróza (řec), označení pro skupinu onemocněni projevujících se ztvrdnutím stěn tepen. Nejčastějši z té to skupiny chorob je -*■ ateroskleróza. artizace pohybu, zumělečíování po hybu; pohyb, celek a jeho struktura vznikají nebo se modifikují podle hledi sek est., prožitkových (např moderní gymnastika). artróza [řec ], degenerativní onemoc něni kloubů. Spočívá ve změnách kloubní chrupavky, které probíhají v ně kolika etapách: narušeni povrchu chru
26
Ascari pavčité výstelky kloubu, jeho rozrušeni, odkryti chrupavčitých vláken, později jejich devastace a vznik defektu kráterovitého tvaru. Konečným stadiem je úplné vymizeni chrupavky v místě max. tlakového působeni a usazování pro duktů na méně exponovaných místech (výrůstky). A. je běžným nálezem u lidí nad 50 let. Vlivem lokálního i celk. přetí ženi, nesprávnou těch. pohybu, někte rými chorobnými procesy, úrazy a zejm. mikrotraumaty se proces degenerace podstatně urychluje. Léčení dlouhodo bou fyzikální terapii, pohyb, režimem, analgetiky a antiflogiky. Některé stavy se operují. Ascari Alberto, 1918-1955, it. automo bilový závodník. Mistr světa v závodech F1 1952 a 1953, druhý 1951. Vyhrál 13 závodů Grand Prix. Závodil na vozech Ferrari, Maserati a Lancia, asfaltový terč, též letící terč, nespr. asfaltový holub, terč pro střelbu na ba terii a na stavnovišti (skeetu). Je to kru hový kotouč miskovitého tvaru průměru 110 ± 1 mm, výšky 25-26 mm a hmotno sti 105± 5 g. Může být černý, žlutý ne bo oranžový, nebo světlými barvami je opatřen vrchlík nebo prstenec kolem něho. Ashe Arthur, *1943, tenista USA, před ní svět. hráč 1968-76. Vítěz dvouhry na mez. mistrovství USA 1978, Austrálie 1970, Wimbledonu a WCT 1975. Jako první hráč černé pleti byl členem daviscupového družstva USA a přispěl k je ho vítězství 1968-70; po skončení zá vodní činnosti se stal jeho nehrajícím kapitánem.
Arthur Ashe
Ascham Roger, 1515-1570, angl. autor první publikace o sport, lukostřelbě (Toxophilus or the school of shooting Přítel luku neboli škola střelby, 1544). Aschenbach Hans-Georg, "1951, sko kan na lyžích NDR. Vítěz ZOH 1976 na můstku P 70. Mistr světa 1973 v letech na lyžích. Vítěz Intersportturné 1974 a Turné Bohemia 1973 a 1975. asijské hry, oblastni mez. sport, sou těže pořádané pod patronátem MOV; zal. na konferenci sportovců asijských zemí v Dillí 1949. Konají se od 1951, od
1954 každý 4. rok. Jejich předchůdcem byly hry Dálného východu (deset roční ků 1913-34) a západoasijské hry (jeden ročník 1934). A. h. řídi -» Federace asij ských her. Asijské hry - přehled: I. 1951 Dilli II. 1954 Manila lil. 1958 Tokio IV. 1962 Djakarta V. 1966 Bangkok VI. 1970 Bangkok VII. 1974 Teherán Vlil. 1978 Bangkok IX. 1982 Nové Dillí ASK viz Arbeitersport - und Kulturverband. ASKÓ viz Arbeiterbund fůr Sport und Kůrperkultur in Ďsterreich. asociace [lat ], sdružení, volné spojení organizací stejného zaměření; ve spor tu např. Čs. fotbalová asociace, Evr. atl. asociace ap. Asociace afrických národních olympijských výborů, angl. Associa tion of African National Committees, zal. 1981 v Lomě (Togo), sdružuje 42 NOV Afriky. Předseda M. A Matthia z Toga, prozatímní sídlo Jaunde v Ka merunu. Asociace úzce spolupracuje s - ► Nejvyšší radou afrického sportu (CSSA), spoluorganizuje - ► africké hry, usiluje o rozvoj TVS v afr. zemích, boju je proti rasismu ve sportu. Asociace evropských národních olympijských výborů, ENOV, fr. Comités Nationaux Olympiques Européens, CNOE, kontinentální vrcholná sport, organizace, zal. po schůzích ve Versailles a v Mexico City 1968 a v Mni chově 1970, sídlo v místě úřadujícího gen. tajemníka, v současnosti v Lausan ne. Statut schválen na VI. schůzi ENOV v řijnu 1975 v Lisabonu. Členem je větši na aktivních evr. NOV. Posláním ENOV je usnadnit spolupráci mezi evr. NOV rozvijet a šířit Olymp, myšlenku po ce lém území Evropy, podporovat podo bné mez. nebo kontinentální organiza ce a spolupracovat s nimi, Nejvyšším orgánem je valné shromáždění, v němž má každý NOV 1 hlas. Mezi shromáždě ními řídi ENOV výkonný výbor. Asociace mezinárodních sportov ních federací letních sportů, fr. As sociation des Fédérations Internacionales de Sports ďété, zal. 1982, předseda - ► P. Nebiolo, sídlo Monte Carlo. Spo lupracuje s MOV při řešení otázek OH a zajišťuje rozvoj letních sportů. Asociace mezinárodních sportov ních federací zimních sportů, fr. As sociation des Fédérations Internationa les de Sports ďhiver, zal. 1981, předse da -» M. Hodler, sídlo Monte Carlo. Spolupracuje s MOV při řešeni otázek ZOH a zajišťuje rozvoj zimních sportů.
Asociace národních olympijských výborů, ANOV, fr. Association des Comités Nationaux Olympiques. ACNO, zal. po poradách v Almě 1965 Teheránu 1967 a Mexiku 1968; sídlo Rím. Členy ANOV je většina aktivních NOV. Aktivní činnost se začala rozvijet od 1975, kdy byly ustaveny pracovní komise. Poslá ním ANOV je spolupracovat při rozvíje ní olymp. hnutí na zákl. principů stano vených MOV při plném uznání jeho au tority, podporovat těsnou spolupráci mezi NOV při plném uznáni jejich sa mostatnosti, organizovat a poskytovat systematickou výměnu zkušeností a po moc mezi NOV a usilovat o zvýšení je jich autority. Nejvyšším orgánem je gen. shromážděni, v němž má každý NOV 1 hlas. Činnost mezi gen. shro mážděními řídí gen. sekretariát a vý konný výbor. Oficiální jazyky: angličti na, francouzština, ruština a španělština, aspirace (lat.], náročnost cilů, které si člověk stanovuje a snaží se je uskuteč nit. Po úspěchu a. zpravidla stoupá, po neúspěchu klesá. U sportovců se setká váme s a. vyšší než byl poslední výkon, což odráží logiku úsilí o neustálé zlep šování sport, výkonu. Astachovová Polina, *1936, sov. gymnastka. Olymp, vitězka 1956 (družstva), 1960 a 1964 (bradla, družstva). Mistryně světa 1958 a 1962 (družstva). Mistryně Evropy 1959 (bradla, prostná) a 1961 (kladina, bradla). Držitelka střibrných medailí z OH 1960 (prostná) a 1964 (pro stná), z MS 1958 (bradla) a 1966 (druž stva) a z ME 1961 (víceboj jednotlivkyň, prostná) a bronzových medailí z OH 1956 (skupinová prostná) a 1960 a 1964 (viceboj jednotlivkyň).
astenie [řec ], celk. konstituční těl. sla bost. astma bronchiale [řec ], astma průduškové, záducha, onemocnění průdu šek alergického původu. Projevuje se dušnosti, vyvolanou přecitlivostí na rostlinné, živočišné a jiné prachy, na mikrobiální produkty i na psych, fakto ry. Onemocnění u děti a mladistvých ne ní ještě spojeno s patol. morfologický-
atletická zařízení
27 mi změnami na plicích, proto tito jedin ci mohou v mezidobí mezi záchvaty provádět sport rekreačního a výj. i zá vodního charakteru. V této činnosti jsou však omezováni dušnosti nazýva nou pozátěžový bronchospasmus. Ob jeví se po několika min. těl zátěže i mír né nebo stř. intenzity, především při delším pohybu venku, např. při bězích , Jestliže má zátěž spíše intervalový cha rakter, dusnost se objevuje méně ča sto Téměř se neobjevuje při plavání, kdy se vdechuje teplý čistý vzduch nad hladinou se 100 % vlhkostí. Lékaři dopo ručuji zařazovat děti v období mimo záchvat do škol TV a navíc do oddílů pro dětské astmatiky. Při vyšší těl. zdát nosti se zvyšuje hranice, při které se dušnost objevuje, čímž se zvyšuje i pra covní kapacita Průběh choroby tím však není podstatné ovlivněn. Astroturf viz plastické povrchy asymetrie pohybů, nesouměrnost po hybů. A. p. vytvářejí pohyby končetin pracujici nezávisle na sobě (např. pohy by paží nebo nohou při plaváni), ataxie [ře c), hybná porucha, porušená taxe nebo koordinace volních pohybů včetně lokomočních. Vzniká při poruše ní hloubkového zpětněvazebného čiti. Je charakterizována atypickými, nenor málními pohyby, porušenou souměrno sti a souladností pohybů, nejistotou v pohybech V. t poruchy motoriky. ateroskleróza [řec.], onemocnění te pen charakterizované ukládáním někte rých tukových látek na vnitřní stěně věnčitých tepen. Tím cévní stěny ztrá cejí pružnost, poškozuje se vnitřní vý stelka cév, zmenšuje se jejich průsvit ztluštšním cévní stěny a tvorbou krev ních sraženin. To vše zhoršuje přísun krve, kyslíku a živin do srdečního svalu. Na vzniku a se podílí řada faktorů. V zásadě jde o průvodní jev stárnuti or ganismu, který může být urychlen např. rodovou dispozici, nesprávnou, zejm. nadměrnou výživou, některými vleklými chorobami, např. arteriálni hypertenzi, cukrovkou, některými zlozvyky (kouře ním), způsobem života (stresovými situ acemi). nedostatkem pohyb, aktivity. Pro vznik a závažnost - ► ischemické choroby srdeční rozhoduje komplex těchto faktorů; např. pouhá, i když do statečná pohyb, aktivita nemůže kom penzovat negativní vlivy ostatních fak torů. Athanasov Mikuláš, *1930, čs. ř ř zá pasník, MS. Držitel bronzové medaile z OH 1962 v kat. do 67 kg. athénské olympijské mezihry, mez. sport, slavnosti 1906 v Athénách na po čest 10. výročí I. OH 1896. Jejich uspo řádání navrhl Řecký olymp. výbor který usiloval získat OH trvale pro Řecko. Uskutečnily se soutěže v 11 sportech za
účasti 877 sportovců z 20 zemi. Čeští sportovci získali 2 bronzové medaile v tenisu (-* Zdeněk Žemla—Jánský ve dvouhře a s - * Ladislavem Žemlou— Rázným i ve čtyřhře). Atletic Club Praha 1890, AC Praha, jeden z prvních čes všesport. klubů, ustaven 25.6.1891 Pěstoval atletiku, box, cyklistiku, jezdectví, střelbu, bru slení, plavání, veslování, fotbal aj. Po roztržce 1893 část členů ustavila AC Vi nohrady, který se 1894 přejmenoval na AC Sparta (viz Sparta Praha ČKD). Ja ko TJ AC Praha 1890 činný dodnes atletické dráha viz běžecká dráha atletická zařízeni, vybaveni pro pěs továni atletiky, skládající se z - * běžec ké dráhy a zařízení pro těch disciplíny (tzv sektory), tj. pro skoky, vrh a hody. — A z se stavěla již ve starém Řecku 600-500 př. n. I. Tvořila je běžecká dráha podkovitého tvaru dlouhá 192,27 m a zařízeni pro skoky a hody Moderní a z. se začala stavět v po! 19. stol., ale te prve koncem stol. dostávala postupně ucelený tvar a náplň. — 1. zařízení oro skok do dálky a trojskok má rozběho vou dráhu širokou nejméně 122 cm ohraničenou obrubníky se stejným po vrchem jako běžecká dráha. Délka roz běhové dráhy pro skok do dálky je 40-45 m a pro trojskok 59-64 m Doskočiště musí být nejméně 2,75 m široké, 45 cm hluboké a ohraničené zídkou s obrubníkem (nejlépe dřevěným). Dno z cihel je nasucho zapojené na drenážní systém a je naplněno jemným praným říčním piskem Povrch doskočiště musí být ve stejné úrovni jako rozběhová dráha, na které je 2,0 m od doskočiště osazeno odrazové břevno profilu 20 x 20 cm, dlouhé 122 cm Za ním je vyjímatelné prkno s plastelínovou hrázkou pro snadnější určení přešlapů. Celé zařízeni umísťujeme nejčastěji vně ne bo uvnitř rovinek běžecké dráhy. V ha lách je toto zařízení v podstatě stejné jako na hřištích. Nékdy se však zvyšuje rozběhová dráha o hloubku doskočiště (45 cm), které potom má dno v úrovni podlahy haly. Kolem doskočiště v hale je vhodné položit plachtovinu, aby se pisek neroznášel po podlaze haly; 2. za řízení pro skok do výšky má rozběho vou dráhu půlkruhovou o poloměru 15-18 m se stejným povrchem jako bě žecká dráha; je-li povrch z plastické hmoty, není třeba rozběhovou dráhu le movat obrubníkem. Umísťuje se v obloukových sektorech běžecké drá hy. Povrch je vodorovný s max. dovole ným sklonem 2,5 %. Doskočiště má roz měry 5,0 x 3,0 m a výšku 50-70 cm a je naplněno molitanovou nebo jinou pruž nou střiži Stojany pro uložení laťky jsou kovové s možnosti plynulého zvy šování a pro uloženi laťky jsou na nich
patky 6 x 4 cm. Laťky jsou dřevěné ne bo kovové max. hmotnosti 2,2 kg a dél ky 3,64-4,00 m. Profil je kruhový o prů měru 3 cm; 3. zařízeni pro skok o tyči má rozběhovou dráhu jako skok do dál ky, ale před doskočištěm je v její ose osazena zapuštěná dřevěná skříňka (truhlík) pro zasunutí tyče. Zasouvací skříňka je dřevěná nebo kovová, dlouhá 108 cm a široká u rozběhové dráhy 60 cm a u doskočiště 15 cm Dno skříň ky se svažuje směrem k doskočišti: na začátku je v úrovni rozběhové dráhy a na konci má hloubku 20 cm, a je opa třeno plechem v délce 80 cm. Doskoči ště má rozměry 5,0 x 5,0 m a výšku 80-100 m a je vyplněno molitanovou ne bo jinou pružnou náplni. Stojany stoji na betonových deskách nebo na zvi. posuvném zařízeni a jsou plynule zvyšovatelné Laťka je obdobná jako pro skok do výšky, ale má max. hmotnost 2,25 kg a délku 4,48-4,52 m. Ukládá se na kolníky o průměru 13 mm. Na stadió nech se tato zařízení umísťuji buď po dél rovinek běžecké dráhy, nebo v obloukových sektorech dráhy; 4. zaří zeni pro vrh koulí se skládá z vrhačského kruhu o průměru 213,5 cm a vodo rovné dopadové plochy tvaru kruhové výseče o středovém úhlu 40° a polomě ru 22-25 m (střed je ve středu kruhu). Vrhačský kruh má betonový zdrsněný povrch, zapuštěný 2 cm pod povrch okolního terénu. Kruh je lemován kovovou obručí profilu 6 x 76 mm Uvnitř kruhu ve směru k dopadové plo še je zarážecí břevno o roz měrech 98-102 x 112-116 mm a délce 1210-1230 mm. Uprostřed kruhu je kol mo na osu dopadové plochy 5 cm širo ká čára přesahující obvod kruhu o 75 cm na obou stranách pro určováni přešlapů. Zařízení pro vrh kouli umísťu jeme v obloukových sektorech běžecké dráhy; 5. zařízení pro hod diskem se skládá z vrhačského kruhu o průměru 2,5 m a vodorovné dopadové plochy ve tvaru kruhové výseče o poloměru 70-80 m (střed je ve středu kruhu) a středovém úhlu 40°. Kolem vrhačské ho kruhu je postavena vrhačská klec je jíž půdorys má tvar písmene C. Průměr je 7 m. otvor pro odhod šířku 6 m a vý ška nesmi být menší než 3,35 m (dopo ručuje se výška 4 m). Klec je z kovo vých sloupků pevně osazených na teré nu a na ně je zavěšena silonová siť u te rénu upevněná nebo zatížená. Zařízeni se umísťuje v obloukových sektorech běžecké dráhy a dopadová plocha je na ploše hřiště. Doporučuje se umístit kruh v obou protilehlých sektorech; 6. zařízení pro hod kladivem se skládá z vrhačského kruhu o průměru 213,5 cm upraveného jako pro vrh kouli, ale bez zarážecího břevna Dopadová plocha
atletika ve tvaru kruhové výseče o středovém úhlu 40° (střed je ve středu kruhu) a poloměru 75-80 m a ochranná klec ko lem kruhu jsou obdobné jako pro hod diskem; 7. zařízení pro hod oštěpem tvoří rozběhová dráha široká 4 m a dlouhá 36,5 m, ukončená dřevěným nebo kovovým břevnem o poloměru 8 m, které je prodlouženo po stranách rozběhové dráhy o 1,5 m kolmo na její směr a zapuštěno do úrovně jejího po vrchu, a dopadová plocha, která má tvar kruhové výseče se středem totož ným se středem břevna, a středovém úhlu přibližné 29° (přesně 28°57'48") a poloměru 90-95 m. Zařízeni se umísťu je poblíž dlouhé osy oválu běžecké drá hy tak, že rozběhová dráha je v jejím obloukovém sektoru a dopadová plo cha na ploše hřiště, atletika [z řec. áthleon), dř. též lehká atletika, sport, odvětvi zahrnující -» běhy, -»• skoky, - ► vrh a hody, -*• spor tovní chůzi a -*• viceboje. A. jako sport se vyvinula ze zákl přirozených pohybů člověka - lokomočních či existenčních. A. původně znamenala boj, závodění. Cvičení, převzatá v novém věku ze sta rořecké atletiky, se rozdělila na 2 sport, odvětvi; lehkou a -» těžkou atletiku Postupně se však u nás od těchto názvů upustilo. — A. zahrnuje různorodé po hybové činnosti, jejichž obsahem jsou pohyby cyklické, acyklické a smíšené podle charakteru jednotlivých atl. disci plin. Uplatňuji se při ní zákl. dynamické zákony. Jde o přechod z klidu do pohy bu (start), změnu směru pohybu (odraz při skoku), dokončení pohybu (doskok). V atl. disciplinách se uplatňuje pohyb rovnoměrný (např. běh v trati) nebo po hyb rovnoměrně zrychlený přímočarý či rotační (např. vrh koulí a hod diskem). Důležitým znakem racionálni techniky je pohyb těžiště těla a jeho dráha v jednotlivých fázích atl. pohybu. Silou svalstva můžeme ovlivnit polohu těžiště těla jen tehdy, je-li atlet v dotyku s pod ložkou. — Atl. cvičení v širším smyslu slouží jako prostředek těl. zdokonalová ní. Svou různorodosti zajišťuji všestran ný rozvoj a současně poskytuji široký výběr pro sport, vyžití. Atl. cvičení mo hou být prováděna i v přírodních pod mínkách (louka, les, park), což zvyšuje jejich emocionálnost a zdravotní vý znam. Jsou součástí těl. přípravy větši ny sportů a základem osnov - * školni tělesné výchovy. — Historie. Těl. cviče ni s atl. obsahem provozovali a provo zuji příslušníci primitivnich národů od nejstarších dob až po dnešek většinou živelně, bez pevných pravidel. Koléb kou organizované a. se stalo ant. Řec ko, kde byla a. hlavní náplni -» antic kých olympijských her. Starověký - ► pentathlon (pětiboj) obsahoval kromě
28 zápasu běh, skoky, hod diskem a hod oštěpem. V době feudalismu se pěsto valy běhy, skoky a hody v rámci lid. her a slavností jako nenáročná zábava bez přesných pravidel. Kolébkou a. jako no vodobého sport, odvětví je Anglie; již v 17. stol. se zde konaly závody v běhu, především na dlouhé vzdálenosti. V po čátcích se závodů zúčastňovali profe sionálové; sázelo se na vítězství jak me zi diváky, tak i mezi závodníky. Teprve později, asi v polovině 19. stol., se tvoři ly kroužky amatérů, a to nejprve na ško lách, později vznikaly sport, kluby. První záznam o závodech je z univ. kolejí. V programu závodů se začínají objevo vat i těch. disciplíny, tj. skok do dálky a do výšky, vrh kamenem, hod kriketo vým míčkem a kladivem. V tomto obdo bí vznikl statut závodníka - amatéra. Je ho formulace umožňovala účast na ofi ciálních závodech pouze příslušníkům šlechty, univ. studentům a duševním pracovníkům. Teprve 1880 zanikla tato konzervativní amatérská definice a zá vodění bylo zpřístupněno širší veřejno sti. V 2- pol. 19. stol. se začíná a. šířit z Anglie na evr. pevninu i do zámoří. V Evropě se výrazné projevoval angl. vliv; až donedávna zůstaly v pravidlech a. všech zemí zachovány angl. miry a váhy (yardy, míle, libry). Atl. federace jednotlivých zení Evropy vznikly převáž né koncem 19. stol., zejm. vlivem novo dobých - ► olympijských her Atl. pro gram I. OH 1896 byl stanoven MOV; ob sahoval 12 disciplín a byl určen pouze pro muže. Teprve 1912, v době pořádá ní V. OH, byla ustavena - ► Mezinárodní amatérská atletická federace (IAAF). Od této doby se považují svět. atl. re kordy za právoplatné a atl. pravidla za oficiální'. V období mezi dvěma válkami zaznamenala a. další rozvoj, rozšířil se počet zájemců a se změnou těch. jednotlivých disciplín a přizpůsobením pravidel se zvýšila výkonnost. Prudký vzestup výkonnosti nastal po 2. svět. válce. Velký podíl na tom měl i vstup sov. atletů na svět. fórum (poprvé se sov. atleti zúčastnili XV. OH 1952). Po kusy o uplatněni žen v a. se datují do doby před 1. svět. válkou, organizovaně se však ženská a. uplatňuje až po válce. 1921 byl založen Mezinárodní ženský sportovní svaz (Fédération Sportive Féminine Internationale - FSFI) a 1922 by ly uspořádány I. ženské světové hry v Paříži převážně s atl. programem. Olymp, soutěží v a. se ženy poprvé zú častnily 1928. — Vznik a rozvoj a. na na šem území byl spojen se založením So kola v Čechách a sport, klubů na Slo vensku. V Sokole byly běh, skoky a ho dy součástí gym. vícebojů. Jako první oficiální atl. závod se uvádí 1867 přebor Sokola Pražského v běhu, skoku a ho
du, na Slovensku 1863 veřejné atl. závo dy (běžecké) na dostihovém závodišti. 1864 se v Praze uskutečnilo utkáni ber línských turnerů a pražských sokolů ve skoku o tyči. Koncem 19. stol. vznikaly sport, kluby, v nichž se vedle a. pěsto valy i jiné sporty; 1882 byl založen klub AC Roudnice (veslování, běh). Průkop níky a v Čechách byli bratři Malečkové, 0. J. Lažnovský a A. Bezchleba, kteři založili „Klub běhounů" a 1884 uspořá dali první běžecké závody na ostrově Velké Benátky a 1887 „Mistrovství Ma nin na 150 kroků", 1888 uspořádal klub velocipedistů Praha veř. atl. závody (běh na 1 míli, šestihodinový libovolný běh) na cyklistické dráze v Jezovitské zahradě. 1889 se závody opakovaly, ale již v 6 disciplinách. 1890 se konaly první mez. závody (běh 200 m, běh na 1 míli, čtyřhodinový libovolný běh, chůze, skok, přetah lanem aj.). První atl. klub vznikl 1891 pod názvem AC Praha. Poz ději se zakládaly další kluby - 1892 AC Humpolec, 1893 AC Královské Vinohra dy, 1894 AC Sparta a AC Plzeň atd. 1897 byla založena za účasti zástupců 11 klubů Česká atletická amatérská unie (ČAAU), jejímž prvním předsedou byl -» dr. J. Guth-Jarkovský. Nejprve sdružovala všechny sporty, od 1911 pouze atletiku. 1897 založen nejslavnějši a nejstarší vytrvalecký závod Evropy Praha-Běchovice (viz Běchovice) a prv ní atl. závody pro mládež („Přípravný běh pro mládež") se konaly 1898. První český maratón (40 km) se konal 1908 na trati Praha-Dobřiš. O založení vysokoškol. a. má zásluhy - ► František Smotlacha, učitel TV na Karlově univerzitě od 1910. První atl. závody žen se konaly 1913 v Brně. Ženská a. byla organizová na oddělené od mužské ve Svazu háze né a ženských sportů. Teprve 1928 se připojila k ČSAAU. Výraznou osobnosti atl. hnuti po 1. svět. válce byl J. A. Pí pal, profesor na univerzitě v Dakotě. Jeho zásluhou byla ČSAAU přijata do IAAF (1920) a a. získala nové poznatky 0 tréninku. 1930 se v Praze konaly III. ženské světové hry. Čs. ženská a. měla té doby svět. úroveň — 1928 vytvořily čs. atletky 35 SR. Nejznámějši atletky poválečných let jsou M Mejzlíková 1 a M. Mejzlíková II (sprinty, skoky), M. Vidláková (hody), L. Věncová (vrh koulí). Nejslavnějším čs. atletem té do by byl - ► František Douda. — Za fašis tické okupace bylo atl. hnuti oslabeno, řada význ. závodníků i funkcionářů byla vězněna, mnozi z nich zaplatili životem za své polit, přesvědčení a nár. cítění ( - ► E. Rošický, V. Hošek, J. SvobodaTuřanský). Po osvobození a zejm. po 1948 se a. rozvíjela ve sjednocené tělo výchově. 1949 se konalo historické ut kání ČSR-SSSR v Moskvě, kde - ► Emil
atletika
29 Zátopek vytvořil svůj první SR v běhu na 10000m (29:28,2). 1950-55 patřila čs. a. mezi prvních pět nejsilnějších stá tů. V období 1949-58 překonali čs. atleti 47 SR. Po určité stagnaci v pozdějších letech se čs. a. znovu dostala do evr. špičky od 1980 Na I. MS v a. 1983 získa li čs. atleti zlaté (J. Kratochvílová v bě hu na 400 m a 800 m, H. Fibingerová ve vrhu koulí a I. Bugár v hodu diskem), 3 střibrné a 2 bronzové medaile a v celko vém pořadí se umístili na 6. místě za USA, SSSR, NDR, NSR a Velkou Britá nií. - Ústředním orgánem a. v ČSSR je atl. svaz ÚV ČSTV. - Soutěže. OH (od 1896), MS (od 1983 každý 4. rok), ME (od 1934 každý 4. rok), SP a EP Mistrov ství ČSSR jednotlivců a přebory pro věk. kat. žactva a dorostu; mistrovské soutěže družstev; I. celostátni liga mu žů a žen, nár. ligy, soutěže družstev do rostu. — Závodní discipliny: 1. soutěže na dráze; -*• běhy (hladké - krátké, střední, dlouhé), - * překážkové běhy, -*• štafetové běhy, —► sportovní chůze; 2. soutěže mimo dráhu: běhy silniční a -> maratón, - ► kros, chůze na silnici; 3. soutěže v poli. a) - ► skok do výšky, -»• skok do dálky, - ► skok o tyči, -*■ trojskok; b) - ► vrh koulí, - * hod dis kem, -*■ hod kladivem, - ► hod oště pem; 4. -*• víceboje: desetiboj - muži, sedmiboj - ženy. — Literatura. Kněnický, K. a kol.: Technika lehkoatletických disciplin, Praha 1974. — Kuchen, A. a k o l: Metodika Tahkej atletiky. Brati slava 1971. Vacula, J. a kol.: Trénink lehkoatletických disciplin. Praha 1972. - Vacula J. a kol.: Atletické abeceda Praha 1974. — Janecký, A. - Kohlmann, Č. - Krnáč, L. - Popper, J.: Zlatá kniha atletiky. Praha 1978. — Valik, B.: Rady trenérům mladých atletů. Praha 1975. — Chomenkov, L. S.: Učebnik trenera po legkoj atletiko. Moskva 1974. - Nett, T. Lehrweise der Leichtathletik. Berlin 1967. Ozolin, N. G. — Voronkin, V. I.: Legkaja atletika. Moskva 1979. — Bauersfeld, K. H. - Scbróter, G.: Gruhdlagen der Leichtathletik. Berlin 1979. Výsledky mistrovství Evropy v atletice Rok a místo konání: 1934 Turin (muži), 1938 Paříž (muži) a Videň (ženy), 1946 Oslo, 1950 Brusel, 1954 Bern, 1958 Stock holm, 1962 Bělehrad, 1966 Budapešť, 1969 Athény, 1971 Helsinky, 1974 ftím. 1978 Praha, 1982 Athény Muži
100 m 1934 C. Berger (HOL) 1938 M. Osendarp (HOL) 1946 J. Archer (VBR) 1950 E Bally (FRA) 1954 H. Fůtterer (NSR) 1968 A. Hary (NSR) 1962 C. Piquemal (FRA)
10,6 10,5 10,6 10,7 10,5 10,3 10,4
1966 W. Maniak (POL) 1969 V. Borzov (SSSR) 1971 V. Borzov (SSSR) 1974 V. Borzov (SSSR) 1978 P. Mennea (ITA) 1982 F. Emmelmann (NDR)
10,5 10,4 10,3 10,27 10,27 10,21
1966 B. Tůmmler (NSR) 3:41,9 1969 J. Whetton (VBR) 3:39,4 1971 • F. Arese (ITA) 3:38,4 1974-K. Justus (NDR) 3:40,6 1978 *S. Ovett (VBR) 3:35,60 1982 *S . Cram (VBR) 3:36,49 200 m 5 000 m 1934 R. Richard (FRA) 14:36,8 1934 C. Berger (HOL) 21,5 1938 T. Máki (FIN) 14:26,8 1938 »M Osendarp (HOL) 21,2 1946 S. Wooderson (VBR) 14:08,6 1946 • N. Karakulov (SSSR) 21,6 4 £ Zátopek (ČSR) 14:25,8 3. J. David (ČSR) 21,8 14:03,0 1950 B Shenton (VBR) 21,5 1950 E. Zátopek (ČSSR) (NSR) 20,9 1954 *V. Kuc (SSSR) 13:56,6 3. £ Zátopek (ČSR) 14:10,2 6. V. Janeček (ČSR) 21,9 1958* M . Germar (NSR) 21,0 1958 Z. Krzyszkowiak (POL) 13:53,4 4. V. Mandlík (ČSR) 21,4 1962 B. Tulloh (VBR) 14:00,6 1966 M. Jazy (FRA) 13:42,8 1962 O Jonsson (ŠVÉD) 20,7 1969 I. Stewart (VBR) 13:44,8 1966 R. Bambuck (FRA) 20,9 13:32,6 1969 »P. Clerc (ŠVYC) 20,6 1971 J. Váátáinen (FIN) 13:17,2 • 5. J. Kynos (ČSSR) 21,0 1974 B. Foster (VBR) 13:28,50 1971 V. Borzov (SSSR) 20,3 1978 -V . Ortis (ITA) 1974 P. Mennea(ITA) 20,60 1982 T. Wessinghage (NSR) 13:28,90 1978 P. Mennea (ITA) 20,18 10 000 m 31:02,6 1982 O. Prenzler (NDR) 20,46 1934 I. Salminen (FIN) 1946 »V. Heino (FIN) 29:52,0 400 m 1934 A. Metzner (NĚM) 47,9 1950 E. Zátopek (ČSR) 29:12,0 1954 E. Zátopek (ČSR) 28:58,0 1938 G. Brown (VBR) 47,4 1946 N. Holst-Sórensen (DÁN) 47,9 1958 Z. Krzyszkowiak (POL) 28:56,0 1962 P. Bolotnikov (SSSR) 28:54,0 1950 *D . Pugh (VBR) 47,3 1966 «J. Haase (NDR) 28:26,0 1954 A. Ignatěv (SSSR) 46,6 1958 J. Wrighton (VBR) 46,3 1969 J. Haase (NDR) 28:41,6 27:52,8 1962 R. Brightwell (VBR) 45,9 1971 J. Váátáinen (FIN) 1974 M. Kuschmann (NDR) 28:25,8 1966 S. Gredzinski (POL) 46,0 1978 *M . Vainio (FIN) 27:31,00 6. J. Trousil (ČSSR) 46,9 1982 »A. Cova (ITA) 27:41,03 1969 J. Werner (POL) 45,7 Maratón 1971 D. Jenkins (VBR) 45,5 1974 «K. Honz (NSR) 45,04 1934 A. Toivonen (FIN) 2:52:29,0 2:37:28,0 1978 F. Hofmeister (NSR) 45,73 1938 V. Muinonen (FIN) 2:24:55,0 2. K. Kolář (ČSSR) 45,77 1946 M. Hietanen (FIN) 2:32:13,2 1982 H Weber (NSR) 44,72 1950 *J. Holden (VBR) 1954 .V . Karvonen (FIN) 2:24:51,6 800 m 1934 M. Szabó (MAĎ) 1:52,0 1958 S. Popov (SSSR) 2:15:17,0 1962 B. Kilby (VBR) 2:23:18,8 1938 R. Harbig (NĚM) 1:50,6 5. P. Kantorek (ČSSR) 2:26:54, 1946 R. Gustafsson (ŠVÉD) 1:51,0 1966 J. Hogan (VBR) 2:20:04,6 1950 4J. Parlett (VBR) 1:50,5 1969 R. Hill (VBR) 2:16:47,8 1954 L. Szentgáli (MAĎ) 1:47,1 1971 K. Lismont (BEL) 2:13:09,0 1958 M. Rawson (VBR) 1:47,8 1974 I. Thompson (VBR) 2:13:18,8 1962 M. Matuschewski (NDR) 1:50,5 1978 L. Mojsejev (SSSR) 2:11:57,5 1966 M. Matuschewski (NDR) 1:45,9 1982 G. Nijboer (HOL) 2:15:16,03 5. T. Jungwirth (ČSSR) 1:46,7 3 000 m steeple chase 1969 D. Fromm (NDR) 1:45,9 1934 nekonáno 2. J. Plachý (ČSSR) 1:46,2 1971 J. Aržanov (SSSR) 1:45,6 1938 L. Larsson (ŠVÉD) 9:16,2 1946 *R. Pujazon (FRA) 9:01,4 6. J. Plachý (ČSSR) 1:47,3 1974 L. Sušanj (JUG) 1:44,1 1950 J. Roudný (ČSR) 9:05,4 1978 O. Beyer (NDR) 1:43,80 1954 S. Rózsnyói (MAĎ) 8:49,6 1958 J. Chromik (POL) 8:38,2 1982 • H. Ferner (NSR) 1:46,33 1 500 m 5. V. Brlica (ČSR) 8:46,6 1962 G. Roelants (BEL) 8:32,6 1934 L. Beccali (ITA) 3:54,6 1938 S. Wooderson (VBR) 3:53,6 1966 V. Kudinskij (SSSR) 8:26,6 1969 • M. Želev (BUL) 8:25,0 4. V. Čevona (ČSR) 3:53,0 1971 J. Villain (FRA) 8:25,2 1950 W. Slijkhuis (HOL) 3:47,2 1954 R. Bannister (VBRj 3:43,8 1974 B. Malinowski (POL) 8:15,0 3. S. Jungwirth (ČSR) 3:45,4 1978 B. Malinowski (POL) 8:15,10 1958 B. Hewson (VBR) 3:41,9 1982 * P. lig (NSR) 8:18,52 1962 * M . Jazy (FRA) 3:40,9 110 m překážek 1934 J. Kovács (MAĎ) 14,8 3 T. Salinger (ČSSR) 3:42,2
30
atletika 1938 D. Finlay (VBR) 1946 * H. Lidman (ŠVÉD) 1950 A Marie (FRA) 1954 J Bulančik (SSSR) 1958 *M . Lauer (NSR) 1962 A. Michajlov (SSSR) 1966 * E. Ottoz (ITA) 1969 E. Ottoz (ITA) 1971 F Siebeck (NDR) 3 L. Nadeniček (ČSSR) 1974* G.Drut (FRA) 1978 T. Munkelt (NDR) 1982 T Munkelt (NDR) 400 m překážek 1934 H. Scheele (NĚM) 1938* P Joye(FRA) 1946 B. Storskrubb (FIN) 1950 * A. Filiput (ITA) 1954 * A. Julin (SSSR) 1958 J. Litujev (SSSR) 1962 *S Morale (ITA) 1966 R. Frinoli (ITA) 1969 V. Skomorochov (SSSR) 1971 •J.N a lle t (FRA) 1974 A Pascoe (VBR) 1978 H Schmid (NSR) 1982 H. Schmid NSR Výška 1934 »K. Kotkas (FIN) 1938 K Lundqvist (ŠVÉD) 1946 A. Bolinder (SVÉD) 1950 A Paterson (VBR) 1954 B. Nilsson (SVÉDj 2 J. Lansky (ČSR) 3. J. Kovář (ČSR) 1958 R. Dahl (SVED) • 2 Lánský (ČSR) 1962 V. Brumel (SSSR) 1966 J. Madubost (FRA) 1969 V. Gavrilov (SSSR) 1971» K. Šapka (SSSR) 1974 J. Toerring DÁN) 3 V. Malý (ČSSR) 1978 V Jaščenko (SSSR) 1982 D Mógenburg (NSR) Tyč 1934 G. Wegner (NĚM) 1938 • K. Sutter (NĚM) 1946 A. Lindberg (ŠVÉD) 3. J. Bém (ČSR) 1950 R Lundberg (ŠVÉD) 1954 E. Lundstrom (FIN) 1958 E. Lundstrom (FIN) 1962 • P Nikula (FIN) 2 R. Tomášek (ČSSR) 1966 W Nordwig (NDR) 1969 W. Nordwig NDR 1971 W. Nordwig (NDR) 1974 • V. Kiškun (SSSR) 1978 V Trofimenko (SSSR) 1982 A. Krupskij (SSSR) Dálka 1934 W Leichum (NĚM) 1938 W Leichum (NĚM) 1946 O. Laessker (ŠVÉD) 3 M. Řihošek (ČSR) 1950 T. Bryngeirsson (ISL)
14,3 14,6 14,6 14,4 13.7 13,8 13,7 13,5 14,0 14,3 13,40 13,54 13,41 53,2 53,1 52,2 61,9 50,5 51,1 49,2 49,8 49,7 49,2 48,82 48,51 47,48 200 197 199 196 202 198 196 212 210 221 212 217 220 225 219 230 230 400 405 417 410 430 440 450 480 460 510 530 535 535 555 560 145 765 742 729 732
3 J. Fikejz (ČSR) 1954 O Fóldóssy (MAĎ) 6. V Martinek (ČSR) 1958 I. Ter-Ovanesjan (SSSR) 1962 I. Ter-Ovanesjan (SSSR) 1966 L. Davies (VBR) 1969 I Ter-Ovanesjan (SSSR) 1971 M Klauss (NDR) 1974 V. Podlužnyj (SSSR) 1978 J. Rousseau (FRA) 1982 L. Dombrowski (NDR) 3 J. Leitner (ČSSR) 4. Z. Mazur (ČSSR) Trojskok 1934 W. Peters (HOL) 1938 O Rajasaari (FIN) 1946* V. Rautio (FIN) 1950 L. Ščerbakov (SSSR) 1954 L Ščerbakov (SSSR) 3 M Řehák (ČSR) 1958 J Schmidt (POL) 1962 J. Schmidt (POL) 1966 G Stoikovski (BUL) 1969 V. Sanějev (SSSR) 1971 J. Drehmel (NDR) 5. V. Fišer (ČSSR) 1974 V Sanějev (SSSR) 1978 M. Srejovič (JUG) 1982 K. Connor (VBR) Koule 1934 A Viiding (EST) 3. F. Douda (ČSR) 1938* A. Kreek(EST) 6. J. Vitek (ČSR) 1946 G. Huseby (ISL) 1950 G. Huseby (ISL) 6. V JiroutiČSR) 1954 J. Skobla (ČSR) 1958 A Rowe (VBR) 3 J. Skobla (ČSR) 1962 * V. Varjú (MAĎ) 6. J. Skobla (ČSSR) 1966 V. Varjú (MAĎ) 1969 D. Hoffmann (NDR) 1971 H. Briesenick (NDR) 1974 H Briesenick (NDR) 1978 U. Beyer (NDR) 3. R Machura (ČSSR) Disk 1934 H. Andersson (ŠVÉD) 1938 W. Schróder (NĚM) 1946 A. Consolini (ITA) 1950 A. Consolini (ITA) 6 A. Kormuth (ČSR) 1954 A. Consolini (ITA) 1958 E Piatkowski (POL) 1962 V. Truseněv (SSSR) 1966 D. Thorith (NDR) 5. L Daněk (ČSSR) 1969 H. Losch (NDR) 41. Daněk (ČSSR) 1971 L. Daněk (ČSSR) 1974* P. Kahma (FIN) 2 L Daněk (ČSSR) ' 1978 W. Schmidt (NDR) I Bugár (ČSSR) 1982 I. Bugár (ČSSR)
720 751 732 781 819 798 817 792 812 818 841 808 808 14,89 15,32 15,32 15,39 15,90 15,10 16,43 16,55 16,67 17,34 17,16 16.39 17,23 16,94 17,29 15,19 16,18 15,38 14,77 15,56 16,74 14,89 17,20 17,78 17,12 19,02 17,87 19,43 20,12 21,08 20.50 21,50 20,59 50,38 49,70 53,23 53,75 46,17 53,44 53,92 57,11 57,42 56,24 61,82 59,30 63,90 63,62 62,76 66,82 64,66 66,64
6. C. Valent (ČSSR) 61,98 Oštěp 1934 M. Jěrvinen (FIN) 76,66 1938 M. Járvinenn (FIN) 76,87 1946 L. Atterwall (ŠVÉD) 68,74 1950 T. Hyytiainen (FIN) 71,26 1954 » J. Sidlo (POL) 76,35 1958 J. Sidlo (POL) 80,18 1962 • J. Lusis SSSR) 82,04 1966 J. Luis (SSSR) 84,48 1969 J Lusis (SSSR) 91,52 1971 J, Lusis (SSSR) 90,68 1974 H. Siitonen (FIN) 89,58 1978 M Wessing (NSR) 89,12 1982 U. Hohn(NDR) 91,34 Kladivo 1934 V Porhola (FIN) 50.34 1938 K Hein (NĚM) 58,77 1946 B. Ericsson (ŠVÉD) 56,54 1950 S Strandli (NOR) 55,71 1954 M. Krivonosov (SSSR) 63,34 • 5 M Máca (ČSR) 57,05 1958* T Rut (POL) 64,78 1962 G.Zsivótzky (MAĎ) 69,64 1966 *R. Klim (SSSR) 70,02 1969 A Bondarčuk (SSSR) 74,68 1971 U. Beyer (NSR) 72,36 1974 A. Spiridonov (SSSR) 74,20 1978 JŠedých (SSSR) 77,28 1982 JŠedých (SSSR) 81,66 Desetiboj 1934 H. Sievert (NĚM) 6 858 1936 O Bexell (NOR) 7 214 1946 G. Holmvang (NOR) 6 760 1950 I. Heinrich (FRA) 7 009 1954 V. Kuzněcov (SSSR) 7 043 S. M. Moravec (ČSR) 6 550 1958 V. Kuzněcov (SSSR) 7 865 1962 V. Kuzněcov (SSSR) 7 770 1966 W von Moltke (NSR) 7 740 1969 * J . Kirst (NDR) 8 041 1971 J. Kirst (NDR) 8196 1974 R Skowronek (POL) 8 207 1978 A. Grebertuk (SSSR) 8 340 1982 D. Thompson (VBR) 8 743 10 km chůze 1946 J. Mikaelsson (ŠVÉD) 46:05,2 1950 F. Schwab (ŠVÝC) 46:01,8 1954 J. Doležal (ČSSR) 45:01,8 20 km chůze 1968 S Vickers (VBR) 1:33:09,0 1962 K. Matthews (VBR) 1:35:54,8 1966 D. Lindner (NDR) 1:29:25,0 1969 *P Nihill (VBR) 1:30:41,0 1971 »N. Smaga (SŠSR) 1:27:20,2 1974 V. Golubničij (SSSR) 1:29:30,0 1978 R Wieser (NDR) 1:23:11,5 1982 * J. Marin (SPA) 1:23:43,0 2. J. Pribilinec (ČSSR) 125:55,0 3 P Blažek (ČSSR) 1:26:13,0 50 km chůze 1934 *J Dalinš (LOT) 4:49:52,6 1938 H. Whitlock (VBR) 4:41:51,0 1946 J. Ljunggren (ŠVÉD) 4:38:20,0 1950 G. Dordoni (ITA) 4:40:42,6 4. J. Doležal (ČSR) 4:55:49,0 1954 » V. Uchov (SSSR) 4:22:11,2
atletika
31 4:25:07,2 2. J. Doležal (ČSR) 1968 J. Maskinskov (SSSR) 4:17:15,4 4:18:46,6 1962 A. Pamich (ITA) 4:18:42,2 1966 A. Pamich (ITA) 4:13:32,8 1969 C. Hóhne (NDR) 1971 V. Soldatěnko (SSSR) 4:02:22,0 3:59:05,6 1974 C. Hohne (NDR) 3:53:29,9 1978 -J. Llopart (SPA 3:55:29,0 1982 * R. Salonen (FIN) 4 x 100m 41,0 1934 Německo 40,9 1938 Německo 41,5 1946 Švédsko 42,2 3. ČSR (Paráček, Láznička, Ríhošek, David) 41,5 1950 SSSR 40,6 1954 Maďarsko 40,9 4 ČSSR (Brož, Hlídek, Janeček, Šimánek) 40,2 1958 NSR 40,7 4 ČSR (Janeček, Mikluščák, V. Mandlík, V. Kynos) 39,5 1962 NSR 39,4 1966 Francie 38,8 1969 Francie 39,5 3. ČSSR L. Kříž, D. Szógedi, J. Kynos, L Bohman) 39,3 1971 ČSSR .(L Kříž, J. Demeč, J. Kynos, L. Bohman) 38,69 1974 Francie 38,58 1978 Polsko 38,60 1982 SSSR 4 x 400m 3:14,1 1934 Německo 3:13,7 1938 Německo 3:14,4 1946 Francie 3:10,2 1950 V. Británie 3:08,7 1954 Francie 3:07,9 1958 V. Británie 3:05,8 1962 NSR 3:04,5 1966 Polsko 3:02,3 1969 Francie 3:02,9 1971 NSR 1974 V. Británie 3:03,3 3:02,00 1978 NSR 3:04,00 3 ČSSR (J. Lomický, F. Břečka, M Tulis, K. Kolář) 3:00,51 1982 NSR 5. ČSSR (F. Břečka, D. Malovec, M. Zahořák, S. Sajdok) Ženy 100 m 11,9 1938 S. Walasiewiczová (POL) 11,9 1946 J. Sečenovová (SSSR) F Blankers-Koenová (HOL) 11,7 1950 1954 I. Turovová (SSSR) 11,8 11,7 1958 H. Youngová (VBR) 1962 D, Hymanová (VBR) 11,3 11,5 1966 E. Klobukowská (PÓL) 4. f Lehocká-Gleskova 11,9 (ČSSR)
1969 1971 1974 1978 1982 200 m 1938 1946 1950 1954 1958 1962 1966
1969 1971 1974 1978 1982 400 m 1958 1962 1966 1969 1971 1974 1978 1982
P. Vogtová (NDR) R. Stecherová (NDR) I. Szewinská (POL) M. Góhrová (NDR M. Góhrová (NDR)
11,6 11,4 11,13 11,13 11,01
23,8 S. Walasiewiczová (POL) 25,4 J. Sečevonová (SSSR) F. Blankers-Koenová (HOL) 24,0 24,3 M. Itkinová (SSSR) 24,1 B. Janiszewská (PÓL) J. Heineová (NSR) 23,5 I. Kirszensteinová-Szewinská (POL) 23,1 6. F. Lehocká-Gleskova (ČSSR) 24,0 23,2 P. Vogtová (NDR) 22,7 R. Stecherová (NDR) I. Szewinská (POL) 22,51 22,52 L. Kondratěvová (SSSR) 22,04 B. Wóckelová (NDR) M. Itkinová (SSSR) M. Itkinová (SSSR) A. Chmelková (ČSSR) N. Duclosová (FRA) H. Seidlerová (NDR) R Salinová (FIN) M. Kochová (NDR) M. Kochová NDR 2. J. Kratochvílová (ČSSR) 3. T. Kocembová (ČSSR)
53,7 53,4 52,9 51,7 52,1 50,14 48,94 48,15 48,85 50,55
800m 1954 N. Otkalenová (SSSR) 2:08,8 1958 J. Jermolajevová (SSSR) 2:06,3 1962 G. Kraanová (HOL) 2:02,8 1966 V. Nikoličová (JUG) 2:02,8 1969 L. Boardová (VBR) 2:01,4 1971 V. Nikoličová (JUG) 2:00,0 1974 L. Tomovová (BUL) 1:58,1 1978 T, Providochinová (SSSR) 1:55,8 1:55,41 1982 O. Minějevová (SSSR) 1 500 m 1969 J. Jehličková (ČSSR) 4:10,7 1971 K. Burneleitová (NDR) 4:09,6 1974 G. Hoffmeisterová (NDR) 4:02,3 1978 G. Romanovová (SŠSR) 3:59,0 1982 O. Dvirmaová (SSSR) 3:57,80 3 000 m 1974 N. Holmenová (FIN) 8:55,2 8:33,2 1978 S. Ulmasovová (SSSR) 1982 S. Ulmasovová (SSSR) 8:30,28 80 m překážek 1938 C. Testoniová (ITA) 11,6 1946 F. Blankers-Koenová (HOL) 11,8 6. M. Matesová-Bartáková (ČSR) 12,4 1950 F Blakers-Koenová (HOL) 11,1 1954 M. Goluničaja (SSSR) 11,0 1958 G. Bistrovová (SSSR) 10,9 1962 #T Cieplá (POL) 10,6 1966 K. Balzerová (NDR) 10,7 100 m překážek 1969 K. Balzerová (NDR) 13,3 1971 K. Balzerová (NDR) 12,9 1974 A. Ehrhardtová (NDR) 12,66 1978 J. Klierová (NDR) 12,62
12,46 1982 L. Kaleková (POL) 400 m překážek 54,89 1978 T Zelencovová (SSSR) 1982 A. L. Skoglundová (ŠVÉD) 54,58 Výška 164 1938 1. Csáková (MAĎ) 160 1946 A. M. Cohenová (FRA) 163 1950 S. Alexanderová (VBR) 167 1954 T. Hopkinsová (VBR) 3. O. Modrachová-Davidová 163 (ČSR) 177 1958 1 Balasová (RUM) 183 1962 1. Balasová RUM) 175 1966 T. Čenčiková (SSSR) 4. M. Faithová-Mračnová 171 (ČSSR) 1969 M. Rezková-Húbnerová (ČSSR 183 183 3. M. Mračnová (ČSSR) 187 1971 1. Gusenbauerová 183 5. M. Hůbnerová (ČSSR) 1974 R. Witschasová-Ackermannová 195 (NDR) 2. M. Karbanová-Matoušová 191 (ČSSR) 186 5. M. Hůbnerová (ČSSR) 201 1978 S. Simeoniová (ITA) 202 1982 U. Meyfarthová (NSR) Dálka 588 1938 1. Praetzová (NĚM) 567 1946 G. Koudysová (HOL) 582 V. Bogdanovová (SSSR) 1950 1954 J. Desřorgesová (VBR) 604 1958 L, Jacobiová (NSR 614 1962 T. Ščelkanovová (SSSR) 636 1966 1. Kirszensteinová-Szewinská (POL) 655 649 1969 M. Sarnaová (POL) 1971 1. Beckerová (NSR) 676 1974 1. Bruszenyáková (MAĎ) 665 2. F. Kucmanová-Šuranovi (ČSSR) 660 1978 V Bardauskieneová (SSSR) 688 3. J. Nygrýnová-Strejčkova (ČSSR) 669 1982 V lonescuová (RUM) 679 Koule 1938 H. Schróferová (NĚM) 13,29 1946 T. Sevrjukovová (SSSR) 14,16 1950 A. Andrejevová (SSSR) 14,32 1954 G. Zibinová (SSSR) 15,65 4 A. Tišlerová (ČSR) 14,02 1958 M. Wernerová (NSR) 15,74 1962 T. Pressová (SSSR) 18,55 1966 N. Čižovová (SSSR 17,22 1969 N Čižovová (SSSR 20,43 1971 N. Čižovová (SSSR 20,16 1974 N. Čižovová (SSSR 20,78 3. H. Fibingerová (C[SSR) 20,33 1978 1. Slupianeková (NDR) 21,41 2. H. Fibingerová (ČSSR) 20,86 1982 1. Slupianeková (NDR) 21,59 2 H. Fibingerová (ČSSR) 20,94 Disk 1938 G, Mauermayerová (NĚM) 44,80 1946 N. Dumbadzeová (SSSR) 44,52 1950 N. Dumbadzeová (SSSR) 48,03
32
atletika 1954 N. Ponomarjovová (SSSR) 48,02 4 S. Mertová (CSR) 44,37 5. J. Vobořilo vá Němco vá (ČSR) 44,33 1958 T. Pressová (SSSR) 52,32 2 S. Mertová (ČSR) 52,19 1962 T. Pressová (SSSR) 56,91 5. J. Němcová (ČSSR) 51,58 1966 Ch. Spielbergová (NDR) 57,76 1969 T. Danilovová (SSSR) 59,28 1971 F. Melniková (SSSR) 64,22 1974 F. Melniková (SSSR) 69,00 1978 E. Jáhlová (NDR) 66,98 1982 C. Christovová (BUL) 68,34 Oště|5 1938 L. Geliusová (NSR) 45,58 1946 K. Majučaja (SSSR) 46,25 1950 N. Smirnická (SSSR) 47,55 5. D. Zátopková (ČSR) 41,34 1954 D Zátopková (ČSR) 52,91 1958 D. Zátopková (ČSR) 56,02 1962 E. Ozolinová (SSSR) 54,93 1966 M. Gráfeová (NDR) 58,74 1969 A. Némethová (MAĎ) 59,76 1971 D. Jaworská (POL) 61,00 1974 R. Fuchsová (NDR) 67,22 1978 R. Fuchsová (NDR) 69,16 1982 A. Verouliová (ŘEC) 70,02 Pětiboj 1950 A. Ben Hamová (FRA) 3 204 3. O. Modrachová-Davidová (ČSR) 3 026 1954 A. Čudinová (SSSR) 4 526 1958 G. Bystrovova (SSSR) 4 733 1962 G. Bystrovová (SSSR) 4 833 1966 V. Tichomirovová (SSSR) 4 787 1969 L. Prokopová (RAK) 5 030 1971 H. Rosendahlová (NSR) 5 299 1974 N. Tkačenková (SSSR) 4 776 1978 M Pappová (MAĎ) 4 655 Sedmiboj 1982 R. Neubertová (NDR) 6 622 4 x 100 m 1938 Německo 46.8 1946 Nizozemsko 47.8 1950 V. Británie 47,4 1954 SSSR 45,8 6. ČSSR 48,5 (Ptáčková. Kovaříková, Rábová, Strejčkově) 1958 SSSR 45,3 1962 Polsko 44,5 1966 Polsko 44,4 1969 NDR 43,6 1971 NSR 43,3 1974 NDR 42,51 1978 SSSR 42,54 1982 NDR 42,19 4 x 400m 1969 V. Británie 3:30,8 1971 NDR 3:29,3 1974 NDR 3:26,2 1978 NDR 3:21,20 6 ČSSR 3:30,40 (Kratochvílová, Kubečková, Ráková, Čerchlanová) 1982 NDR 3:19,06
2 ČSSR 3.22.17 (Tylová, Matějkovičová, Kocembová, Kratochvílová) Maratón 1982 R. Motaová (POR) 2:36:03,94 Halové mistrovství Evropy v atletice Rok a místo konáni: 1970 Vídeň, 1971 Sofie, 1972 Grenoble, 1973 Rotterdam, 1974 Goteborg, 1975 Katovice, 1976 Mnichov, 1977 San Sebastian, 1978 Mi lán, 1979 Vídeň, 1980 Sindelfingen, 1981 Grenoble, 1982 Milán, 1983 Budapešť, 1984 Goteborg. Muži 60 m (• běženo 50 m) 1970 V Borzov (SSSR) 6,6 1971 V. Borzov SSSR 6,6 1972 V Borzov (SSSR) *5,75 1973 Z. Nowosz (POL) 6,64 1974 V Borzov (SSSR) 6,58 1975 V. Borzov SSSR 6,59 1976 V. Borzov SSSR 6,58 1977 V. Borzov (SSSR) 6,59 1978 N Kolesnikov (SSSR) 6,64 1979 M Woronin (POL 6,57 1980 M. Woronin POL 6,62 1981 M. Woronin POL * 5,65 1982 M. Woronin (POL 6,61 1983* S. Tilli (ITA) 6,63 1984 Ch. Haas (NSR) 6,68
200 m 1982 * E Skamrahl (NSR) 1983 A. Jevgeněv (SSSR) 1984 A. Jevgeněv (SSSR) 400 m 1970 A. Bratčikov (SSSR) 1971 A Badenski (POL) 1972 G. Nůckles (NSR) 1973 L. Sušanj (JUG) 1974 A. Brijdenbach (BEL) 1975 H. Kohler (NSR) 1976 J. Bratanov (BUL) 1977 A Brydenbach (BEL) 1978 P Mennea (ITA) 1979 K. Kolár (ČSSR) 1980 N.Černěckij(SSSR) 2 K Kolář (ČSSR) 1981 A. Knebel(NDR) 1982 P Konovalov (SSSR) 1983 E. Lomtěv (SSSR) 5 D. Malovec (ČSSR) 1984 S. Lovačev (SSSR) 800 m 1970 J. Aržanov (SSSR) 1971 J. Aržanov (SSSR) 1972 J. Plachý (ČSSR) 1973 F. Gonzales (FRA) 3. J. Plachý (ČSSR) 1974 L. Sušanj (JUG) 3. J. Plachý (ČSSR) 1975 G. Stolle (NDR) 4. J. Plachý (ČSSR) 1976 I. van Damme (BEL) 1977 S.Coe(VBR) 1978 M. Taskinen (FIN) 1979Í A. Paez(šPA)
21,20 20,97 20,98 46,8 46,8 47,24 46,38 46,60 48,75 47,79 46,53 46,51 46,21 46,29 46,55 46,52 47,04 46,20 46,65 46,72 1:51,0 1:48,7 1:48,84 1:49,17 1:49,50 1:48,07 1:49,49 1:49,8 1:50,2 1:49,2 1:46,05 1:47,4 1:47,4
1980 R. Milhau (FRA) 1:50,2 1981 H. Wursthorn (NSR) 1:47,70 1982 * A. Paez (ŠPA) 1:48,02 1983 * C. Trabado (SPA) 1:46,91 1984 *D. Sabia (ITA) 1:48,05 1 500 m 1970 H. Szordykowski (POL) 3:48,8 1971 H. Szordykowski (POL) 3:41,4 1972 J. Boxberger (FRA) 3:45,66 1973 H. Szordykowski (POL) 3:43,01 1974 H Szordykowski (POL) 3:41,78 1975 T. Wessinghage (NSR) 3:44,6 1976 P. H. Wellmann (NSR) 3:45,1 1977 J. Straub (NDR) 3:46,5 1978 A. Loikkanen (FIN) 3:38,2 1979 E. Coghlan (IR) 3:41,8 1980 T. Wessinghage (NSR) 3:37,6 1981 T. Wessinghage (NSR) 3:42,64 1982 J. Gonzalez (SPA) 3:38,70 1983 T. Wessinghage (NSR) 3:39,82 1984 P.Wirz(ŠVÝC) 3:41,35 3 000 m 1970 R Wilde (VBR) 7:47,0 1971 P. Stewart (VBR) 7:53,6 1972 J. Grustinš (SSSR) 8:02,85 1973 E Puttemans (BEL) 7:44,51 1974 E. Puttemans (BEL 7:48,48 3 Pěnkava (ČSSR) 7:51,79 6. Jánský (ČSSR) 7:55,00 1975 P Stewart (VBR) 7:58,6 1976 I. Sensburg (NSR) 8:01.6 1977 K. Fleschen (NSR) 7:57,7 1978 M. Ryffel (ŠVÝC) 7:49,5 1979 M, Ryffel (SVÝC) 7:44,5 1980 K. Fleschen (NSR) 7:57,5 1981 A. Gonzalez (ŠPA) (běženo jen 2 820 m, časy nevy hlášeny) 1982 P. lig (NSR) 7:53,50 1983 D. Zdravkovič (JUG) 7:53,50 4. L. Tesáček (ČSSR) 7:58,72 1984 L. Tesáček (ČSSR) 7:53,16 60 m překážek (* běženo jen 50 m) 1970 í G. Nickel (NSR) 7,8 1971 o E Berkes (NSR) 7,8 1972 *G . Drut (FRA) -6,51 1973 F Siebeck (NOR) 7,7.1 1974 A. Moščiašvili (SSSR) 7;66 1975 M. Wodzynski (POL) 7,69 1976 V. Mjasnikov (SSSR) 7,78 4 J. Čeřovský (ČSSR) 7,97 1977 T. Munkelt (NDR) 7,62 1978 T Munkelt NOR 7,65 1979 T Munkelt (NDR) 7,59 1980 J. Červaněv (SSSR) 7,54 1981 A Bryggare (FIN) *647 1982 A Pučkov (SSSR) 7,73 1983 T. Munkelt (NDR) 7,48 1984 R. Giegiel (POL) 7,62 2 J. Hudec (ČSSR) 7,77 Výška 1970 V. Gavrilov (SSSR) 220 1971 I. Major (MAĎ) 217 1972 I. Major (MAĎ) 224 5. V. Malý (ČSSR) 217 1973 I. Major (MAĎ) 220 2. J. Palkovský (ČSSR) 220
atletika
33 1974 « K. Šapka(SSSR) 2 V Malý (ČSSR) 1975 V. Malý (ČSSR) 1976 S. Seňukov (SSSR) 1977 J Wszola (POL) 1978 V Jaščenko (SSSR) 1979 V. Jaščenko (SSSR) 1980 D Mógenburg (NSR) 1981 R. Dalháuser (ŠVÝC) 1928 O Mógenburg (NSR) 1983 C.Thránhardt (NSR) 1984 D. Mógenburg (NSR) Tyč 1970 F. Tracanelli (FRA) 1971 W Nordwig NDR) 1972 W Nordwig (NDR) 1973 R. Dionisi (ITA) 1974 T. Slusarski (POL) 1975 A. Kalliomákl (FIN) 1976 J. Prochorenko (SSSR) 1977 W. Kozakiewicz (POL) 1978 T. Slusarski (POL) 1979 W. Kozakiewicz (POL) 1980 K. Volkov (SSSR) 1981 T. Vigneron (FRA) 1982 ' V Spasov (SSSR) 1983 V Poljakov (SSSR) 1984 T. Vigneron (FRA) Dálka 1970 -T Lepik (SSSR) 1971 H. Baumgartner (NSR) 1972 M. Klauss (NOR) 4. J. Brož (ČSSR) 1973 H Baumgartner (NSR) 4. J. Brož (ČSSR) 1974 J. F. Bonhome (FRA) 1975 J Rousseau (FRA) 1976 J. Rousseau (FRA) 1977 H. Baumgartner (NSR) 1978 «L. Szalma (MAĎ) 1979 V. Cepelev (SSSR) 5. J. Leitner (ČSSR) 1980 W. Klepsch (NSR) 1981 R. Bernhard (ŠVÝC) 1982 H. Lauterbach (NDR) 4. Leitner (ČSSR) 1983 L. Szalma (MAĎ) 1984 J. Leitner (ČSSR) 6. Z Hanáček (ČSSR) Trojskok 1970 V. Sanéjev (SSSR) 1971 V. Sanéjev SSSR 1972 V. Sanéjev (SSSR) 1973 »C. Corbu (RUM) 1974 M. Joachimowski (POL) 1975 V. Sanéjev (SSSR) 1976 V. Sanéjev SSSR 6. P Sasin (ČSSR) 1977 V. Sanéjev (SSSR) 1978 A. Piskulin (SSSR) T979 G. Valjukevič (SSSR) 1980 B. Bákosi (MAĎ) 1981 S Abbjasov (SSSR) 1982 B. Bákosi (MAĎ) 1983 N. Musijenko (SSSR) » 4 J. Čado (ČSSR) 1984 iG .Jem ec (SSSR)
2. V. Mařinec (ČSSR) 17,16 1983 M. Góhrová (NDR) 222 7,09 J. Čado (ČSSR) 16,93 1984 B. Kinchová (VBR) 220 7,16 221 Koule 5. R. Murková (ČSSR) 7,35 222 1970 H. Briesennick (NDR) 20,22 200 m 225 1971 H. Briesennick (NDR) 20,19 1982 G. Waltherová (NDR) 22,80 235 1972 H Briesennick (NDR) 20,67 1983 M. Kochová (NDR) 22,39 226 3. J. Brabec (ČSSR) 19,94 1984 J. Kratochvílová (ČSSR) 23,02 231 6. M. Janoušek (ČSSR) 19,34 400m 228 1973 J. Brabec (ČSSR) 20,29 1970 M. Neufvilleová (VBR) 53,0 234 3 J. Vlk (ČSSR) 19,68 1971 V. Popkovová (SSSR) 53,7 232 1974* G. Capes (VBR) 20,95 1972 G. Freseová (NSR) 53,36 233 3 J. Brabec (ČSSR) 19,87 1973 V. Bernardová (VBR) 53,04 6. J. Vlk (ČSSR) 19,65 1974 J. Pavličičová (JUG) 52,64 530 1975* V. Stoev (BUL) 20,29 1975 V. Eldenová-Bernardová (VBR) 540 4 J Brabec (SSR) 18,96 52 68 540 1976 G. Capes (VBR) 20,64 1976 R. Wildenová (NSR) 52^26 540 1977 H. Haldorsson jlSL) 20,59 1977 M. Kochová (NDR) 51,14 20,48 535 1978 R. Stahlberg (FIN) 6. J. Kratochvílová (ČSSR) 53,95 535 6. J. Brabec (ČSSR) 19,36 1978 M. Sidorovová (SSSR) 52,41 20,47 1979 V. Elderová (VBR) 51,80 545 1979 R. Stahlberg (FIN) 6. J. Brabec (ČSSR) 19,07 551 2. J. Kratochvílová (ČSSR) 51,81 52,28 545 1980 Z. Saračevič (JUG) 20,43 1980 E. Deckerová (NSR) 558 2. J. Vlk (ČSSR) 20,19 1981 J. Kratochvílová (ČSSR) 50,07 4 R. Machura (ČSSR) 18,56 1982 J. Kratochvílová (ČSSR) 49,59 560 1981 R. Stahlberg (FIN) 19,88 570 4 T. Kocembová (ČSSR) 51,62 5. R. Machura (ČSSR) 19,22 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 49,69 570 49,97 20,45 1984 T. Kocembová (ČSSR) 560 1982 V. Milič(JUG) 2. Rt. Machura (ČSSR) 20,07 800 m 585 1983 J. Bojars (SSSR) 20,56 1970 M. Sýkorová (RAK) 2:07,0 4 J. Kubeš (ČSSR) 19,53 1971 H. Falcková (NSR) 2:06,2 805 20,84 1972 G. Hoffmeisterová (NDR) 2:04,83 812 1984 J. Bojars (SSSR) 4 R. Machura (ČSSR) 20,11 1973 D. Jordanovová (BUL) 802 2:02,65 5. J. Kubeš (ČSSR) 20,01 1974 E. Katoliková (POL) 788 2:02,38 785 4 x 2 kola 1975 A. Barkuská (NDR) 2:05,6 3:05,9 769 1970 SSSR 1976 N. Šterevová (BUL) 2:02,2 3:11,1 6. J. Čerchlanová (ČSSR) 215,9 817 1971 Polsko 2:46,4 1977 K. Colebrooková (VBR) 2:01,1 794 1972 Polsko 790 1973 Polsko 2:46,00 1978 U. Brunsová (NDR) 2:02,3 3:04,55 1979 N. Šterevová (BUL) 796 1974 Švédsko 2:02,6 2:29,9 1980 J. Januchtaová (POL) 783 1975 NSR 2:00,6 1981 H. Ullrichová (NDR) 2:00,94 788 2 + 3 + 4-F5 kol 6:18,0 1982 D. Melinteová (RUM) 2:00,39 768 1970 SSSR 798 4 x 4 kola 1983 S. Kitovová (SSSR) 2:01,28 801 1971 SSSR 7:17,8 2. Z. Moravákova (ČSSR) 2:01,66 786 1972 NSR 6:24,0 1984 M, Matějkovičová (ČSSR) 782 1973 NSR 6:21,58 1:59,52 2 ČSSR 795 6. Z. Moravákova (ČSSR) 2:03,72 (Kováč, Samborský, 1500 m 796 Sišovský, Plachý) 6:21,60 1971 M. Beachamová (VBR) 778 4:17,2 Ženy 1972 T. Pangelovová (SSSR) 4:14,62 1973 E. Tittelová (NSR) 4:16,7 16,95 60 m (* béženo jen 50 ml 16,83 1970 R. Meissnerová-Stecherová 1974 T. Petrovová (BUL) 4:11,00 16,97 7,4 1975 U. Andreiová-Marasescuová cherová (NDR) 7.3 16,80 (RUM) 4:14,7 *6,25 17,03 1972 R. Stecherová (NDR) 1976 B. Krausová (NSR) 4:15,2 7,27 1977 M. Stewartové (VBR) 4:09,4 17,01 1973 A. Richterová (NSR) 7,16 1978 I. Silaiová (RUM) 17,10 1974 R. Stecherová (NDR) 4:07,1 7,17 1979 N. Marasescuová (RUM) 4:03,5 16,36 1975 A. Lynchová (VBR) 16,65 1976 L. Haglundová (ŠVÉD) 7,24 1980 T. Kobaová (SSSR) 4:12,5 1981 A. Possamaiová (ITA) 4:07,49 16,82 1977 M. Oelsnerová-Góhrová (NDR) 4:04,01 17,02 7,17 1982 G. Doriová (ITA) 16,86 1978 M Oelsnerová-Góhrová (NDR) 1983 B. Krausová (NSR) 4:16,84 2 i Kleinová (ČSSR) 4:17,21 17,30 7,12 4:10,03 17,13 1979 M. Góhrová 7,16 1984 F. Lovinová (RUM) 3000 m 17,12 1980 S Popovová (BUL) 7,11 * 6,11 1982 A. Possamaiová (ITA) 8:53,77 16,60 1981 S. Popovová (BUL) 1983 J Sipatovová (SSSR) 9:04,40 7,11 17,33 1982 M. Góhrová (NDR)
K
34
atletika (ČSSR) 642 B. Krausová (NSR) 9:12,07 674 3 .1. Kleinová (ČSSR) 9:15,71 1980 A. Wlodarczyková (POL) 60 m překážek (* běženo jen 50 m) 1981 K. Hánelová (NSR) 677 1970 K Balzerová (NDR) 8,2 1982 S. Evertsová (NSR) 670 1971 K. Balzerová (NDR) 8,1 1983 E. Murková (ČSSR 677 1972 A. Ehrhardtová (NDR) ‘ 6,85 1984 S. Hearnshawová (VBR) 670 1973 A. Ehrhardtová (NDR) 8,02 2. £ Murková (ČSSR) 655 1974 A. Fiedlerová (NDR) 8,08 Koule a G. Rabsztynová (POL) 7,08 1970 N. Čižovová (SSSR) 18,60 1975 G. Rabsztynová (POL) 8,04 1971 N. Čižovová SSSR 19,70 1976 G. Rabsztynová (POL) 7,96 1972 N. Čižovová (SSSR) 19,41 1977 L. Nikitěnková (SSSR) 8,29 1973 H. Fibingerová (ČSSR) 19,08 1978 J. Klierová (NDR) 7,94 1974 H. Fibingerová (ČSSR) 20,75 1979 D. Perkaová (POL) 7,95 1975 M. Adamová (NDR) 20,05 1980 Z. Bielczyková (PÓL) 7,77 2. H. Fibingerová (ČSSR) 19,97 1981 Z, Bielczyková (POL) "6,74 1976 I. Christovová (BUL) 20,45 1982 K. Knabeová (NDR) 7,98 1977 H. Fibingerová (ČSSR) 21,46 1983 B. Jahnová (NDR) 7,75 1978 H. Fibingerová (ČSSR) 20,67 1984 L. Kaleková (POL) 7,96 1979 I. Slupianeková (NDR) 21,01 Výška 1980 H. Fibingerová (ČSSR) 19,92 1970 I. Gussenbauerová (RAK) 188 1981 I. Slupianeková (NDR) 20,77 1971 M. Karbanová (ČSSR) 180 2 H. Fibingerová (ČSSR) 20,64 4. M Kostlánová (ČSSR) 178 1982 V. Veselinovová (BUL) 20,19 1972 R. Schmidtová (NDR) 190 2. H. Fibingerová (ČSSR) 19,24 6. M. Kostlánová (ČSSR) 178 1983 H. Fibingerová (ČSSR) 20,63 1973 J. Blagoevová (BUL) 192 2 Z. Šilhavá (ČSSR) 19,56 3 M. Karbanová (ČSSR) 186 1984 H. Fibingerová (ČSSR) 20,34 6. M. Húbnerová (ČSSR) 184 4 x 1 kolo 1974 R. Ackermannová (NDR) 190 1970 SSSR 1:35,7 2. M Karbanová (ČSSR) 188 1971 SSSR 1:37,1 1975 R. Ackermannová (NDR) 192 1972 NSR 1:24,1 6. V. Bradáčová (ČSSR) 180 1973 NSR 1:24,15 1976 R. Ackermannová (NDR) 192 1 + 2 + 3 + 4 kola 3 M. Karbanová (ČSSR) 189 1970 Francie 4:58,4 1977 S. Simeoniová (ITA) 192 4 x 2 kola 1978 S. Simeoniová (ITA) 194 1971 SSSR 3:36,6 6. M. Karbanová (ČSSR) 186 1972 NSR 3:10,4 1979 A. Mátayová (MAĎ) 192 1973 NSR 3:10,85 1980 S. Simeoniová (ITA) 195 1974 Švédsko 3:38,15 1981 S. Simeoniová (ITA) 197 1975 SSSR 2:46,1 1982 U. Meyfarthová (NSR) 199 1983 T. Bykovová (SSSR) 203 Výsledky mistrovství světa v atletice
1983 E. Moses (USA) 47,50 Výška 1983 G. Avdějenko (SSSR) 232 Tyč 1983 S. Bubka (SSSR) 570 Dálka 1983 C. Lewis (USA) 855 Trojskok 1983 Z.Hoffman (POL) 17,42 5. V. Mařinec (ČSSR) 17.13 6. J. Čado (ČSSR) 17,06 Koule 1983 E. Sarul (POL) 21,39 2 R Machura (ČSSR) 20,98 Disk 1983 I. Bugár(ČSSR) 67,72 3. G. Valent (ČSSR) 66,08 Oštěp 1983 D Michel (NDR) 89,48 Kladivo 1983 S. Litvinov (SSSR) 82,68 Desetiboj 1983 D. Thompson (VBR) 8 666 20 km chůze 1983 E. Canto (MEX) 1:20,49 2. J. Pribilinec (ČSSR) 1:20:59 6. P. Blažek (ČSSR) 1:21:54 50 km chůze 1976 V. Soldatěnko (SSSR) 3:54:40 1983 R. Weigel (NDR) 3:54:08 4 x 100 m 1983 USA 37,86 King—Gault—Lewis—Smith 4 x 400m 1983 SSSR 3:00,79 Lovačev—Troščilo—Čeměckij— Markin 4. ČSSR 3:03,10 Záhořák-Malovec—P. Břečka— Tomko
1984 Dálka 1970 1971 1972
100 m 1983 M. Góhrová (NDR) 200 m 1983 M. Kochová (NDR) 400 m 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 2. T. Kocembová (ČSSR) 800 m 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 1 500 m 1983 M. Deckerová (USA) 3 000 m 1980 B. Freidmannová (NSR) 1983 M. Deckerová (USA) Maratón 1983 G. Waltzová (NOR) 100 m přek. 1983 B. Jahnová (NDR) 400 m přek. 1980 B. Broschatová (NDR) 1983 J. Fesenková (SSSR) Výška 1983 T. Bykovová (SSSR) Dálka 1983 H. Dauteová (NDR)
1984
1973
1974 1975
1976
1977 1978 1979
U. Meyfarthová (NSR)
195 MS na dráze. 'Rok a misto konáni: 1976 Malmó (50 km chůze), 1980 Sittard (400 V. Viscopoleanuová (RUM) 656 m př. a 3000 m ženy), 1983 Helsinky H. Rosendahlová (NSR) 664 Muži B. Boesenová (NSR) 658 100 m 3. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 C. Lewis (USA) 10,21 (ČSSR) 630 200 m D. Jorgovová (BUL) 645 1983 C. Smith (USA) 20,14 2. J. Nygrýnová-Strejčková 400 m (ČSSR) 630 1983 B. Cameron (JAM) 45,05 M. Antenenová (ŠVÝC) 669 800 m 4. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 W. Wiilbeck (NSR) 1:43,65 (ČSSR) 638 1 500 m D. Catineanuová (RUM) 631 1983 S. Cram (VBR) 3:41,59 4. J. Nygrýnová-Strejčková 5 000 m (ČSSR) 626 1983 E. Coghlan (IR) 13:28,53 L. Alfejevová (SSSR) 667 10 000m 2. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 A. Cova (ITA) 28:01,04 (ČSSR) 657 Maratón J. Nygrýnová-Strejčková (ČSSR) 1983 R. de Castella (AUS) 2:10,03 663 3 000 m přek. J Nygrýnová-Strejčková (ČSSR) 1983 P. lig (NSR) 8:15,06 662 110 m přek. S. Siegelová (NDR) 670 1983 G. Foster (USA) 13,42 2. J. Nygrýnová-Strejčková 400 m přek.
Ženy 10,97 22,13 47,99 48,59 1:54,68 4:00.90 8:48,1 8:34,62 2:28:09 12,35 54,55 54,14 201 727
35 Koule 1983 H. Fibingerová (ČSSR) Disk 1983 M. Opitzowá (NDR) 6. Z. Šilhavá (ČSSR) Oštěp 1983 T. Lillaková (FIN) Sedmiboj 1983 R. Neubertová (NDR) 4 x 100 m 1983 NDR
Ženy družstva 21,05 1973 Anglie 40b. 1974 Anglie 28 68,94 1975 USA 44 64,32 1976 SSSR 33 1977 SSSR 15 70,82 1978 Rumunsko 30 1979 USA 29 6 714 1980 SSSR 15 1981 SSSR 24 41,76 1982 SSSR 44 jers1983 USA 31 waldová—Gohrová 1984 USA 52 4 x 400in atonie [řec.J, ztráta svalového napětí 1983 NDR 3:19,73 ochablost. Vyskytuje se u rady chorob Waltherová—Buschová—Kocho centrálního nebo periferního nervové ho systému; např. při periferní nebo vá—Riibsamové 2. ČSSR 3:20,32 chabé obrně, při postižení určité části bazálnich ganglií, při onemocnění mo Kocembová—Matějkovičová— zečku. Moravčíková—Kratochvílová MS v krosu —Rok a místo konáni: 1973 ATP, adenosintrifosfát, též kys. adenoWaregem, 1974 Monza, 1976 Rabat, sintrifosforečná, nositel makroergic1976 Chepstow, 1977 Důsseldorf, 1978 kých fosfátových vazeb, univerzální Glasgow, 1979 Limerick, 1980 Paříž, přenašeč a .přímý zdroj .pohotově vyu 1981 Madrid, 1982 Řím, 1983 Gateshead žitelné energie nezbytné ke -*■ kontrak ci svalu. Je obnovován krátkodobě ze Muži zásob kreatinfosfátu - ► CP, jinak -» 1973 P. Páivárinta (FIN) 35:46,4 fosforylaci při katabolické látkové pře 1974 D. de Beck (BEL) 35:23,8 měně (viz metabolismus) -*• makroer1975 I. Stewart (VBR) 35:20,0 gnich substrátů,, tj. cukrů, tuků, .případ 1976 C. Lopez (POR) 34:47,8 ně i bilkovin. Účinnost energetických 1977 L. Schots (BEL) 37:43,0 přeměn při oxidativnim formováni ATP 1978 J. Treacy (IR) 39:25,0 z cukrů je asi 40 %, z tuků až 50 %, je 1979 J. Treacy (IR) 37:20,0 však pomalejší, u bílkovin je účinnost přeměn nejnižší a tvorba ATP probíhá 6. V. Zwiefeihofer (ČSSR) 37:45,0 nejpomaleji. Rezervy ATP dosahují 1980 C. Virgin (USA) 35:05,0 6 mmol.kg-1 svalové hmoty. Za 24 h 1981 C. Virgin USA) 37:07,1 člověk vytvoří a opět rozštěpí přibližně 1982 M. Kedir (ETI) 33:40,51 70 kg ATP. Při přeměně 1 mol ATP na 1 1983 K. Debele (ETI) 36:52,0 mol ADP se uvolní energie 30-50 kJ 1984 C. Lopez (POR) 33:25,0 (7-12 kcal). Při využiti 1 litru kyslíku pro Muži družstva oxidaci živin smíšené stravy se uvolni přibližně energie 20 kJ (5 kcal). V. t. ala1973 Belgie 109b. 1974 Belgie kátová složka metabolismu. 103 ATP (angl. Association of Tennis Pro127 1975 Nový Zéland ffesionals), zájmová organizace profe 1976 Anglie 90 sionálních hráčů tenisu, zal. 1972. Před 1977 126 chůdcem ATP byla ITPA (Internacionál 1978 Francie 151 Tennis Players Association), zal. 1969. 1979 Anglie 119 ATP kontroluje všechny významné tur 1980 Anglie 100 naje a soutěže, jejich finanční dotace, 1981 Etiopie 81 organizuje účast předních tenistů na 1982 Etiopie 98 turnajích, rozhoduje o termínové listině 1983 Etiopie 104 turnajů, uveřejňuje komputerový svět. 1984 Etiopie 134 žebříček, který je pro pořadatele turna Ženy jů závazný při nasazování hráčů ap. 1973 P. Pigniová (ITA) 13:45 atrofie (řec.J, zmenšení normálně vyvi 1974 P. Pigniová (ITA) 12:42 nutého orgánu nebo jeho části během 1975 J. Brownová (USA) 13:42 života, doprovázené zpravidla poru 1976 C. Valerová (SPA) 16:19,4 chou funkce. A. může být vyvolána 1977 C. Valerová (ŠPA) 17:26 zmenšením buněk při zachování počtu 1978 G. Waitzová NOR) 16:19 ja. prostá) nebo úbytkem počtu buněk 1979 G. Waitzová' NOR) 16:48 (a. numerická). Často se oba procesy 1980 G. Waitzová i NOR 15:45 kombinuji. Příčiny mohou být různé, 1981 G. Waitzová l NOR) 14:07 v TV často při dlouhodobém znehybné1982 M. Puicaová i RUM) 14:38,9 ni zlomené končetiny sádrovým obva 1983 G. Waitzová i NOR) 13:29 zem. A. nemusí být stavem trvalým. Po 1984 M. Puicaová RUM) 15:56
Austrálie sejmuti sádrové dlahy nabude cvičením končetina objemu. ATUS viz Arbeiter Turn- und Sportverband. Audax (z lat. odvážný], forma cykloturistiky, zal. fr. žurnalistou a zakl. Tour de France Henri Desgrangesem v Paříži 1905. Smyslem hnutí A. je zdolávat ur čenou průměrnou rychlostí 22,5 km/h postupně tratě 200, 400, 600, 1 000 a 1 200 km, a to v jízdě v pelotonu. Pelo ton vedou zkušeni cyklisté, tzv. kapitá ni, kteří určuji tempo jízdy, povinné odpočinkové přestávky a u dlouhých jízd dobu spánku. Vrcholná vzdálenost 1 200 km se může absolvovat jednou za 5 let na trati Paříž-Brest- Paříž s limitem 85 h včetně zastávek. Hnutí je rozšířeno v řadě evr zemí a řízeno ústředím Euraudax. Aunliová-Kvellová Berit, ‘ 1956, nor ská lyžařka. Vitězka ZOH 1984 (4 x 5 km). Trojnásobná mistryně světa 1982 (5 a 10 km, 4 x 5 km) Držitelka stříbrné medaile ze ZOH 1984 (5 km) a MS 1982 (20 km) a bronzové ze ZOH 1980 (4 x 5 km). Vítězka Světového poháru běž kyň 1982. australan (slg.), technický prvek ve - ► vodním slalomu; natočení zádi lodi na dalši branku. Austrálie, Australský svaz, spolkový stát na austr. kontinentě, člen brit. Spo lečenství národů, 14,65 mil. obyv., hl. město Canberra. Olymp. zkr. AUS. Od 1972 je státním dohledem nad TVS po věřeno ministerstvo turistiky a sportu. O rozvoj TVS pečují jednotlivé nár. sport, svazy. Další ústřední sport, orga nizací je Australská asociace her Commonwealthu. Učitele TV a tělových, pracovníky vychovávaji univerzity všech austr. států, školní TV není po vinná, je však žákům doporučena a vět šina z nich pěstuje TVS po řadu hodin týdně. — V Melbourne je olymp. stadi ón s kapacitou 85 000 diváků, olymp. bazén pro 6 000 diváků. 1980 měla A. ví ce než 15 000 bazénů, asi 8 000 basebal lových hřišť, okolo 3 000 fot. hřišť a hřišť pro pozemní hokej, asi 150 lyžař ských středisek, přes 40 000 tenisových kurtů aj. Australská olymp. federace vznikla 1895; sdružuje 23 nár. sport sva zů. Zástupci austr. sport, klubů se zúča stnili I olymp. kongresu v Paříži 1894. Do 1920 zastupovala Australská olymp. federace i Noý Zéland Nejrozšiřenějšími sporty jsou kriket, tenis, austr. fotbal a ragby. Aktivně sportuje asi 1,25 mil. obyvatel. A. se zúčastnila všech OH, 1908 a 1912 spolu s Novým Zélandem jako Australoasie. Největších úspěchů na OH dosáhli austr. plavci -*• Dawn Fraserová a -*• Shane Gouldová, v atl. sprinterka - ► Betty Cuthbertová, středotraťař - ► Herbert Elliot a vytrvalec
36
australská stíhací jízda -» Ronald Clarke. Význ. úspěchů dosa huje A. v tenisu, nejvýznačnějši posta vou tenisové historie je - ► Rodney La ver. australské stfhaci jízda, disciplina dráhové -*■ cyklistiky, při které startuje současně větší počet jezdců ze startov ních met, vyznačených po obvodu zá vodní dráhy ve stejných vzdálenostech. Úkolem každého závodníka je dostih nout soupeře před sebou. australské ragby viz australský fotbal, australský fotbal (angl. football Au stralian Rules), též austr. ragby, kolek tivní sport, hra vytvořená H. C. A. Harri sonem v pol. 19. stol. spojením .pravi del - ► fotbalu, -» irského fotbalu a - ► ragby. Prvá pravidla vyšla 1874. Hra je v Austrálii velmi oblíbená i u diváků (desetitisícové návštěvy), vzhledem k požadavkům na plochu hřiště i počet hráčů se však přes opakované pokusy nerozšířila mimo Austrálii. Hřiště je oválné (kriketový ovál) až 188 m dlouhé a 15S m na středu široké. Na koncích se zužuje k brankám, tvořeným ze 4 sloup ků 6,4 m od sebe vzdálených. Jsou nej méně 6 m vysoké a tvoří 1 vnitřní a 2 vnějši branky. Mič kopnutý do zámezí brankou vnitřni plati 6 bodů, dotkne-li se sloupků nabo proletí-li některou vnější brankou, plati 1 bod. Míč tvaru elipsoidu (tzv. šiška) je těžší a oválnějši než ragbyový, hmotnost 453-482 g, ob vod 75 cm v délce a 58 cm v šířce. Druž stva o 18 hráčích hraji 100 min. (4x25 min.). Hráči jsou rozestaveni do 6 řad po 3: útočnici s vysunutým středním vpřed, za nimi 3 záložní útočníci, pak 3 středni a 3 záložníci, z nichž jsou 2 sledovači a 1 libero. Dvě zadni řady tvoři přední obránci a zadní obránci, z nichž střední je stažen až před vlastní branku. - Mič smí být chycen do rukou a odkop nut, nebo nesen, avšak nejvýše po 9 m musí být odražen od země. Spodní při hrávka rukama je dovolena jen v někte rých místních pravidlech. Utkání rozho duje rozhodčí v poli, jemuž pomáhají pomezní a brankoví rozhodčí a časomě řič. austus, branková sport, hra ragbyového typu. Vytvořena 1943 v Austrálii spo jením pravidel a typických prvků her football australian rules a americain ru les, aby umožnila utkání australských a severoamerických ragbistů. aut [angl.], 1. zahrání míče mimo vyme zené hřiště, v sítových sport, hrách i dotek míče o jakoukoliv překážku nad hřištěm (strop, osvětlovací těleso ap.). 2. v pálkovačích sport, hrách vyřazeni ze hry hráče družstva pálkařů, autodrom [řec.], zkušební a závodní dráha pro motorová vozidla, obvykle elipsovitá, se zatáčkami silně převýše nými a s betonovým nebo asfaltovým
povrchem, dovolujícím max. rychlost při zachování bezpečnostních .pravidel. Pro výstavbu a. zaměřených pro sport, rychlostní závody jsou organizacemi FIA, FIM vydávány těch. předpisy. S připojkami silnic tvoři často vice vari aci okruhů pro účely závodní a zkušeb ní. První a. na světě z 1906 Brooklands (32 km od Londýna) zanikl 1939. Po 2. svět. válce byly postaveny a. ve většině zemí s rozvinutým motoristickým spor tem. V ČSSR 1984 zahájena výstavba a. Velké ceny ČSSR v Brně, 1983 uveden do provozu a. v Mostě, autogenní trénink, pův. psychotera peutická metoda užívaná v lék. praxi, později i při přípravě zdravých lidi k ná ročným úkolům, využivána i ve sportu. Je jednou z metod záměrné -*• relaxa ce. A. t. vypracoval J. H. Schultz; vy chází z jógy, teorie sugesce a autosugesce. Skládá se ze 6 celků cvičení, které se nacvičují a provádějí ve stano vené posloupnosti: a) cvičení na uvol nění svalstva prostřednictvím záměrné koncentrace na pocity tíže vlastního tě la; b) cvičení pro rozšířeni cév prostřed nictvím autosugesce pocitu tepla v jednotlivých částech těla; c) cvičeni srdeční regulace; d) cvičení dechové kontroly; e) cvičeni pro regulaci činno sti vnitřních orgánů cestou autosuges ce teploty v břišní krajině; f) cvičení spojené s mozkovou činnosti prostřed nictvím sugesce pocitu chladu hlavy. V současné době se užívá různých mo difikací a. t., jako systémů Jacobsona, Machače, Mariščuka aj. autokempy Svazarmu, ubytovací za řízeni zákl. organizací Svazarmu. V ČSSR existuji rovněž a. spravované NV a jinými organizacemi. Autoklub Republiky českosloven ské, ARČs, zal. 1924 sjednocením Klu bu českých automobilistů (zal. 1904) a Klubu českých motocyklistů (1904). Organizátor všech motoristických akci v CSR, zvi. automobilových závodů Zbraslav-Jíloviště, mez. soutěže spo lehlivosti aj. Zanikl 1948 automaséi, masáž, kterou sportovec aplikuje na vlastním těle bez pomoci maséra. Použivá se stejných hmatů ja ko při -» masáži prováděné masérem, automatické pistole, samonabíjejíci pistole, viz střelné zbraně, automatitmus pohybový, samovolný pohyb, který si po vytvoření dynamic kého stereotypu při stálém opakování přimo neuvědomujeme, vykonáváme jej automaticky či spíše poloautomatic ky (chůze v zamyšlení). Automatismus vzniká klasickým mech. podmiňováním při opakování cviků. Tréninkem chceme dosáhnout zautomatizováni správného provedeni pohybu. Se vzrůstajícím na pětím se automatismus narušuje. Vyso
ce automatizované reakce střehu, obra ny a pohybu v prostoru bývají nazývány druhotně bezděčnými pohyby, automobil, motorové vozidlo. Podle přílohy „ J " těch. předpisů FIA se všechny sport, automobily děli do dvou kategorií. Do prvni kat. jsou zařazeny vozy odvozené z některého sériového automobilu, do druhé kat. speciální zá vodní automobily. Prvni kat. se děli na skupiny N, A, B, druhá na C, D, E. — I. kategorie: Skupina N (national): velko sériově vyráběné automobily (minim. 5 000 kusů ročně). Jejich sport, úprava spočívá v zabudování ochranného oblouku, čtyřbodových bezpečnostních pásů ap. Tyto vozy jsou homologovány především pro nár. závody. Skupina A: velkosériově vyráběné automobily (mi nim. 5 000 kusů ročně). Sport, úprava je proti skupině N bohatší, může se zvolit jakýkoliv stupeň komprese, libovolná kola, libovolný vačkový hřídel ap. Sku pina B: dvousedadlové cestovní GT vo zy (minim, počet vyráběných vozů ne zbytný pro homologaci je 200 kusů za rok). — II. kategorie: Skupina C: sport, a. konstruované k závodům na uzavře ných okruzích, tzv. prototypy. Maji max. rozměry 4 800 x 2 000 x 1 000 mm, mi nim. hmotnost 800 kg a světlost nad vo zovkou 60 mm. Musí mit postranní dve ře, je předepsán původ motoru, nikoliv však jeho objem, je omezena spotřeba a stanoven objem nádrže na 1001 a po čet tankování v závodě. Skupina D: vo zy mez. formule 1, formule 3 000 a for mule Mundial. — Vozy F-1 smějí mít od 1985 pouze přeplňované motory obje mu 1 500 cm3, minim, hmotnost 540 kg a max. spotřebu 195 I v závodě. — Vozy F-3 000 mají objem 3 000 cm3, max po čet válců 12, atmosférické plněni, počet otáček motoru omezen na 9 000, max. hmotnost 540 kg. Zakázáno je používáni titanu na všech částech vozu kromě motoru. Skupina E: vozy volných for mulí, např. F-škoda, F-Easter, F-Renault ap. — Závodní vozy skupin N, A, B se děli do 15 objemových třid: viz tabul ka. Má li motor vozu samostatné zaříze ni k přeplňování, násobí se jeho jmeno vitý objem koeficientem 1,4 a vůz se přeřadí do třídy podle takto vypočíta ného objenu. Tento vůz pak bude posu zován tak, jako by zvětšený objem byl jeho objemem skutečným Objemové tHdy automobilů_________ 1. objem menší nebo rovný 500 cm3 2. objem vyšší než 500 cm3 a nižší ne bo rovný 600 cm3 3. objem vyšší než 600 cm3 a nižší ne bo rovný 700 cm3 4. objem vyšši než 700 cm3 a nižši ne bo rovný 850 cm3
37 5. objem vyšší než 850 cm1 a nižší ne bo rovný 1 000 cm3 6. objem vyšší než 1 000 cm3 a nižší nebo rovný 1 150 cm3 7. objem vyšší než 1150 cm3 a nižší nebo rovný 1 300 cm3 8. objem vyšší než 1 300 cm3 a nižší nebo rovný 1 600 cm3 9. objem vyšší než 1 600 cm3 a nižší nebo rovný 2 000 cm3 10. objem vyšší než 2 000 cm3 a nižší nebo rovný 2 500 cm3 11. objem vyšší než 2 500 cm3 a nižší nebo rovný 3 000 cm3 12. objem vyšší než 3 000 cm3 a nižší nebo rovný 4 000 cm3 13. objem vyšší než 4 000 cm3 a nižší Jackie Ickx na voze Ferrari. nebo rovný 5 000 cm3 14. objem vyšší než 5 000 cm3 a nižší nebo rovný 6 000 cm3 nější. Převážná část drah je vybudová na v Domech pionýrů a mládeže. Drá 15. objem vyšší než 6 000 cm3 hové modelářství umožňuje nejen uká zat rukodílnou zručnost, ale i popustit automobilismus viz automobilový uzdu fantazii při stavbě volných mode lů. Prohlubující se spolupráce mezi PO sport. automobilové modelářství, zájmová SSM a Svazarmem umožnila sjednoce těch. odbornost řízená Svazarmem. ni stavebních a soutěžních pravidel Stavba modelů automobilů, tj. zmenše s pravidly pro pořádání soutěží v rámci nin skutečných vozidel, omezená určitý STTM. mi stavebními a konstrukčními pravidly. Soutěžní kat. dráhových modelů: U nás se pořádají soutéže v kat. dráho Kategorie A vých modelů a rádiem řízených mode A - makety (přesné zmenšeniny skuteč lů. Dráhové modely jsou poháněné ných automobilů) elektromotory na stejnosměrný proud AI - závodní vozy s nezakrytými koly, s napětím nejvýše 16 V a jezdí na speci jednomístné álních okruzích s vodicí drážkou pro A2 - sportovní, soutěžní, GT vozy, pro každý automobil. Rádiem řízené mode totypy a závodní vozy se zakrytými ko ly jsou poháněné spalovacím motorem ly, min. dvoumistné nebo elektromotorem. A. m. zvyšuje zá A3 - osobní vozy sériové výroby jem mládeže o motorismus a těch., se a v úpravách pro soutěže a závody na znamuje se zákl. funkcemi spalovacího okruzích, min. čtyřmístné, s krytou kabi motoru a se zásadami převodu točivé nou pro posádku ho momentu na rovnoměrný pohyb vo A4 - historické vozy, vyrobené do 1939 zidla, seznamuje s dopravními předpi Kategorie B - volné konstrukce sy. Je druhem polytech. výchovy mlá Kategorie C - polomakety deže, ve vyšších formách seznamuje C1 - závodní vozy s nezakrytými koly, modeláře se zásadami elektrotechniky jednomístné a radiotechniky. — Historie. A. m. bylo C2 - osobní, sportovní, soutěžní, GT vo začleněno do Svazarmu 1961. V zač. se zy, prototypy a závodní vozy se zakrytý zaměřilo na rychlostní upoutané mode mi koly, min. dvoumístné ly. V letech 1960-61 byla vybudována Kategorie Ž - žákovské modely první speciální závodní dráha v Praze. Ž-V - modely s papírovou karosérií První teor. znalosti byly získány ze Ž-L - modely volné konstrukce SSSR. ČSSR se stala členem Evropské Ž-A - makety skutečně existujících au federace automobilového modelářství tomobilů FEMA (Fédération Europáenne du Mo- Soutěžní kat. rádiem řízených modelů delisme Automobile). — Vývoj modelů, zvyšující se výkony motorů a dosahova RC-EB - polomakety automobilů (slalo né rychlosti přes 280 km/h však vyžado mový závod) valy dokonalou dráhu a přísná bezpeč RC-R2E - polomakety automobilů (okru nostní opatřeni k ochraně závodníků hový závod) i diváků. — Vzhledem k velké náročno RC-V1 - polomakety automobilů se spasti klesal zájem o upoutané modely au lovacim motorem typu formule 1. tomobilů. až tato kat. v ČSSR zanikla. RC-V2 - polomakety automobilů se spa — Pro masové rozšíření byly přijatelněj lovacím motorem sport. typů. ší dráhové modely poháněné elektro Soutěže upoutaných modelů, tj. mode motory. Rovněž výstavba drah je snad lů automobilů poháněných spalovacím
automobilový sport
motorem. Během jízdy jsou upoutané ocelovým lankem ke středovému pylonu. Tato kat. však v ČSSR zcela zanikla, automobilový sport, odvětví -» mo toristického sportu, zahrnuje automobi lové závody a soutěže. Nár. závodní dis ciplíny: automobilová soutěž, závod na okruhu, terénní závod, závod do vrchu, závod motokár, minikár a branně orien tační' automobilová soutěž. Mez. závo dy a soutěže: MS jezdců na vozech for mule 1 (od 1950). Trať závodu nesmí být delší než 320 km anebo trvat déle než 2 hodiny, minim, vzdálenost, kterou musí jezdec překonat, je 250 km. - Jezdci jsou za umístěni v každém absolvova ném závodě hodnoceni body (1.-9 bo dů, 2.-6, 3.-4, 4.-3, 5.-2, 6.-1). Mistrem světa se stává jezdec, který získá nej větší počet bodů v absolvovaných závo dech MS. Každoročně je povolováno 14-16 Velkých cen, které se převážně konají na speciálních autodromech. Jezdec, který dosáhl nejvíce bodů, se stává MS. Nejznámější automobilové okruhy v Evropě: Monza (Itálie), Reims (Francie), Monte Carlo, Spa (Belgie), Zandvoort (Holandsko), Núrburgring (NSR), Brands Hatsch (Velká Británie). — Nejúspěšnějši jezdci závodů Grand Prix formule 1: J. Stewart, Skot. (27 ví tězství - 3 x MS), J. Clark, Skot. (25 2 x MS), J. M. Fangio, Arg. (24 - 5 x MS). N. Lauda, Rak. (20 - 2 x MS). S. Moss, Angl. (16), G. Hill, VB (14 - 2 x MS), J. Brabham, Austr. (14 - 3 x MS), E. Fittipaldi (14 - 2 x MS). — Mez. po hár konstruktérů formule 1 se uděluje konstruktérům (výrobcům) závodních automobilů formule 1, jejichž značka získala v MS nejvíce bodů. — MS zna ček pro vozy skupiny 1-5 rozdělených podle objemových tříd do divizí a) do 2 litrů, b) přes 2 litry. Závody se konají na závodnich okruzich (Daytona, Mugello, Silverstone, Núrburgring ap.) po dobu 6-12 hodin, nebo 2 jízdy v trvání 6 hodin v jednom dni. Do výsledků se započítá
38
automotokluby invalidů vá jen nejlépe umístěný vůz. Značka, která v celk. hodnoceni získá v jedné nebo druhé divizi nejvíce bodů, se stá vá MS. — ME jezdců formule 3000 Zá vody se konají na závodních okruzích. Mistrem Evropy se stává jezdec, který získá největší počet bodů. Toto ME na hradilo dosavadní ME formule 2 a for mule 3. — ME v závodech do vrchu se konají na tratích minim. 5 km dlouhých, s výškovým rozdílem minim. 350 m, prů měrným stoupáním minim. 5%. Délka dráhy ujetá jezdcem má být minim. 10 km. V ČSSR se pořádá závod ME ve Šternberku pod názvem Ecce Homo. — ME cestovních vozů, pro výrobce i pro jezdce Závody se jezdí na speciálních okruzích. Hodnotí se závody, trvající mi nim. 31 / 2 hod , nebo mající délku minim. 500 km. Pro každý vůz se nominují 2 jez dci. Značka, která bude mít na konci se riálu v jedné z objemových tříd nejvíce bodů, se stává mistrem Evropy, pokud získá minim. 70 bodů. V ČSSR se pořá dá závod ME, a to Velká cena Brna. — MS v automobilových soutěžích (rallye) značek. Minim, délka tratě 2 000 km, z toho minim 200 km určených pro rychlostní zkoušky. Svět. soutěže: Ral lye Monte Carlo, RAC Rallye, Rallye ti síce jezer, Safari rallye. Rallye Acropo lis ap. — ME v automobilových soutě žich jezdců, započítává se 8 nejlepších umístění z absolvovaných soutěží. Mi nim. délka tratě 700 km, minim, délka rychlostních zkoušek 150 km (nejméně 5 zkoušek). Podniky zařazené do ME se rozlišují koeficienty 4-3-2-1. Jezdci jsou bodově hodnoceni (jako na MS jezdců) za umístění v jednotlivých soutěžích, přičemž se počet získaných bodů náso bí koeficientem dané soutěže, V ČSSR se pořádají ME - Rallye Škoda, Rallye Tatry, Barum Tribeč rallye — Rallyekros- ME jezdců, které se jezdi na uza vřeném okruhu. Počet kol se stanoví v poměru k délce tratě. Celková délka 3 000-6 000 m. — Autokros - ME jezdců konané ve 2 divizích. Jezdí se na uza vřeném terénním okruhu. Přihlášení jez dci absolvuji měřený trénink, ze které ho se na základě dosažených časů 32 jezdců kvalifikuje do závodu Tito jezdci jsou rozděleni do 4 rozjižděk po 8. Z každé jízdy postupuji první 4 do semi finále. Zde jsou rozděleni do 2 jizd po 8. Prvních 5 z každého semifinále postu puje do finále. Každoročně se vypisuje 12 závodů ME. Jezdcům se do koneč ného pořadi započítává 10 nejlepšich výsledků. V ČSSR se pořádají závody ME v Poříčí n. Sáz., v Nové Pace a v Br ně. automotokluby invalidů, AMKI, or ganizace Svazarmu, které zajišťuji mo toristickou výchovu, organizují soutěže,
mototuristiku, zájezdy a služby invalid ním motoristům. autopóio, automobilové pólo, brank. polosport. hra. předváděná jako atrak tivní podívaná pro obecenstvo. Hráči řidí auto jednou rukou, v druhé máji dlouhou hůl na pohánění většiho duté ho míče. autoškola, účelové zařízení ÚV Sva zarmu, organizuje zákl. výcvik řidičů, řidičů-branců, doškolováni řidičů amaté rů a profesionálů, plni úkoly v oblasti masové dopravní vých., dané motori stickou koncepci. Autoturist, cestovní kancelář ÚV Sva zarmu, poskytuje služby svazarmov ským sportovcům při výjezdech na sou těže do ciziny, zajišťuje pobyt zahr. sportovců v ČŠSR. — Zajišťuje pro ve řejnost tuzemskou a zahr. mototuristi ku, organizuje pobyty čs. motoristů v tuzemsku a v cizině a zahr. mototuristů v ČSSR. Vydává a přijímá mez. do kumenty pro motorová vozidla a moto risty (mez. řidičské průkazy, mez. těch. osvědčeni, akreditivy AIT a ÚAMK, karnety ap ), obstarává cestovní pojištěni, prodej zahr. poukázek na pohonné hmoty a prodej automap, informačních pomůcek a dalších doplňkových před mětů pro motoristy. — Organizuje na území ČSSR silniční službu (identifika ce a odstraňováni poruch vozidel na sil nici), odtahovou službu (z ČSSR do cizi ny a ze zahraničí do ČSSR) a jinou těch. pomoc. Averinová-Barabašová Taťjana, "1950, sov. rychlobruslařka. Olymp, ví tězka 1976 na tratích 1 000 m a 3 000 m. Mistryně světa 1978 v klasickém čtyřboji a na tratích 1 000 a 1 500 m. Držitelka stříbrných medailí z MS 1974-76 (klasic ký čtyřboj) a bronzových z OH 1976 (500 m, 1 500 m).
Taťana Averinová-Barabašová
Avilov Nikolaj, *1948, sov atlet, desetibojař. Olymp, vitěz 1972 (8 454 b.), tře tí na OH 1976 (8 369 b ), čtvrtý 1968 (7 909 b ). 1972 překonal SR (8 454 b.). Čtvrtý na ME 1969 (7 779 b ).
Axel-Paulsenův skok, hovor, axelpaulsen nebo axel, poprvé předveden nor. krasobruslařem Axelem Paulsenem na bruslařských závodech 1882. Způso by provedení: 1. jednoduchý skok - krasobruslař se odráží z oblouku vpřed z vnější hrany brusle, v letové fázi pro vádí obrat o 540° točený ve smyslu troj kového obratu, doskakuje do oblouku vzad na druhou nohu na vnější hranu brusle. Dvojitý skok se skáče jako jed noduchý, ale s obratem o 900°, trojitý skok s obratem o 1 260° 2, Skok do vnitřní hrany - liší se od jednoduchého skoku doskokem; odraz z oblouku vpřed na vnější hraně, doskok do oblouku vzad na vnitřni hranu, a to na nohu, která se odrážela. Dvojitý skok se skáče s obratem o 900°, trojitý o 1 260°. 3. Skok se zpožděnou rotací („zadržený") se liší od jednoduchého skoku tím, že se zpožďuje otáčení hlavy za otáčením trupu a volnou nohou se švihá do výšky. 4. Vnitřní skok, odraz z oblouku vpřed na vnitřní hrané brusle, v letové fázi obrat o 540°, doskok na odrazovou nohu s výjezdem do oblouku vzad na vnější hraně brusle. Azarjan Albert, *1929, sov. gymnasta. Olymp, vitěz 1956 (družstva, kruhy) a 1960 (kruhy). Mistr světa 1954 a 1958 (kruhy, družstva) a mistr EMropy 1955 (bradla, kruhy). Držitel stříbrných me daili z OH 1960 (družstva), MS 1958 (hrazda) a ME 1955 (víceboj a hrazda), azimut (z arabštiny), vodorovný úhel, který v určitém bodě zemského po vrchu svírá sev. směr poledníku s vodo rovným směrem zaměřeným na určitý pozemský bod. V turistice, orientačním běhu aj. bývá označován také jako po chodový úhel. Zjišťováni a. na mapě a jeho přenesení do terénu pomocí bu soly se provádí tak, že se přiloží záměr ná hrana busoly ve směru šipky ze sta noviště do čile pochodu, otočné vičko busoly se nastaví tak, aby sever (S) na stupnici odpovídal S na mapě, a na stř. čárce busoly se odečte a. ve stupních; skutečný směr postupu ukazuje šipka busoly, kryje-li se sev. pól magnetky se S na otočném vičku. Rozdíl mezi a. geo grafickým a magnetickým (tj. rozdíl me zi geografickým a magnetickým seve rem) se nazývá magnetická deklinace; její hodnota není stálá a na našem úze mí nepatrná, proto se s ní v běžné ori entaci nemusi počítat, azimutový postup viz směrový po stup v orientačním běhu. AZNP viz Laurin a Klement Azuma Ryotaro, 1891-1983, jap. sport, funkcionář a lékař, prof. univ. v Tokiu, člen MOV 1950-68, předseda Jap. olymp. výboru a Jap. atl. asociace, Jap. červeného kříže.
39
Babák Eduard, 1873-1926, čes. fyziolog a biolog, univ. prof. lék. fakulty UK v Praze a od 1919 v Brně, spoluzakl. a první rektor univ. v Brně, spoluzakl. Vysoké školy veterinární. Zakl. a první ředitel Vzdělávacího kursu pro učitele TV na stř. školách v Brně. Zakl. čs. srov návací fyziologie. Autor řady věd. prací: Tělověda (1908 a 1924), Úvod do biolo gie dítěte (1926) aj. Babinský Antonin, *1942, čs. vzpěrač, US. Vybojoval bronzovou medaili na UE 1964 a obsadil 6. místo na ME 1962 v kat. do 67,5 kg. Baborovský Antonin, ‘ 1951, čs. moto cyklový závodnik, ZMS. Třeti v US v motokrosu kubatury 125 cm3 1975 na stroji ČZ. Jezdec týmu ČSSR, který 1975 zvítězil v Motokrosu národů (MS družstev kubatury 500 cm3), a týmů ČSSR, které skončily v Trofeji národů (MS družstev kubatury 250 cm3) na dru hém místě 1975 a na třetím 1973. Bacílek Stanislav, *1929, čs. hokejista, MS, obránce i útočník. Reprezentoval 71 x . Hrál na MS 1953, 1954 (4.), 1955 (3.), 1956 (současně ZOH, 5.) 1957 (3.), 1958 (4.) a 1959 (3 ). backdoor [angl. bekdór], v basketbalu zadní únik. V. t. uvolňováni hráče bez míče. Bačík Ladislav,' 1933, čs. plavec a hráč vodního póla, ZMS. V plavání obsadil 5. místo na 100 m znak na ME 1954 a byl členem čs. štafety, která obsadila 5. místo v polohovém závodě na ME 1958. Účastník OH 1952,1956 (v semifinále na 100 m znak). Od 1954 čs. reprezentant ve vodním pólu, mj. na ME 1966 (14. místo). Mnohonásobný mistr republiky a čs. rekordman v plavání. Baden-Powell Robert Stephenson Smyth, 1859-1941, brit. generál, zakl. burž. skautského hnutí, svět. náčelnik Mez. skautského ústředi. Spisy: Scou ting for boys (Skauting pro chlapce), 1908. badminton [angl ], sítová sport hra
badminton
hraná jednotlivci nebo dvojicemi přes sif ve výši 152 cm (na středu šitě). Hraje se v sálech opeřeným míčkem a rake tou. — Opeřený míček musí být zasa hován bez dopadu na zem přímo v letu, tj. z voleje. Po úderu letí rychlosti až 100 km/h, odporem vzduchu je rychle zbrzďován, po 10-15 m letu klesá a pa dá až kolmo dolů k zemi. Obrana vlast ního pole (téměř 35 mJ) je velmi nároč ná, zvláště když jediným úderem má hráč přebírat iniciativu a přecházet do útoku. — B. na vrcholové úrovni klade vysoké nároky na těl. i psych, schopno sti hráčů. Neustálý pohyb po hřišti, rychlé změny směru pohybu a max. úsi lí vkládané do většiny úderů zvyšuji průměrnou energii utkání na 10-12násobek nál. BM Nejúspěšnější hráče cha rakterizuji nadprůměrné aerobní schop nosti, vysoká anaerobní alaktátová ka pacita, rychlost pohyb, reakce a taktic ká vyzrálost. — Historie. 1860 předvedl britský důstojník na slavnosti vévody z Beaufort v Badminton Hallu v Avonu indickou hru „poona". O tři roky poz
ději se hra definitivně ujala jako „hra z Badmintonu", zkráceně badminton. 1887 byl zal. první klub a standardizová na pravidla. 1895 zal. angl. asociace a 1899 uspořádáno prvé mistrovství All England Championships. Hra se rozšíři la do Sev. Ameriky a do řady evr. států. Mez. federace b. IBF byla zal. 1934 v Anglii. Každý 3. rok pořádá Thomas Cup pro muže (od 1948) a Uber Cup pro ženy (od 1956). Jsou to soutěže druž stev podle vzoru Davis Cupu. 1967 zal. Evropská unie b. - EBU. — K nám se b. dostal až v 50. letech (po zařazení do sport, soutěží moskevského festivalu mládeže). Prvý přebor se konal 1958, dnes se hrají pravidelné mistrovské soutěže jednotlivců i družstev a jsou pořádána otevřená mez. mistrovství. Rozvoj b. řídí svaz badmintonu ÚV ČSTV. — Pravidla. Hřiště pro dvouhru je 13,4 m dlouhé a 5,18 m široké, vyzna čené čarami 3,8 cm širokými. Ve vzdá lenosti 1,98 od středové osy hřiště (středová čára není vyznačená) jsou přední čáry polí podání, rozdělených
Hřiště a síť na badminton: A postranní čára pro dvouhru, B postranní čára pro čtyřhru, C zadní čára hřiště a podání pro dvouhru, D čára podání pro čtyřhru, E síť, F středová čára, G sloupek sítě, řýpole podání pro dvouhru, / pole podáni pro čtyřhru.
badminton podélnými středovými čarami na 2 ob včetně nuly, podává hráč z pravého po délníky 2,59 m široké a 4,72 m dlouhé. le podáni, při lichém počtu bodů podá Pro čtyřhru je hřišté na každé straně vá z pole levého. Míček usměrňuje dia o 46 cm širší (6,1 m široké při délce gonálně, tj. do souhlasného pole sou 13,4 m). Tim jsou rozšířena i pole podápeře. — Při čtyřhrách po zisku podání ní na 3,05 m Aby měla stejný plošný podává hráč, který zaujímá postavení rozměr jako při dvouhře, jsou zkrácena v pravém poli podáni. Pokud družstvo o 76 cm zadní čarou polí podáni (3,96 m získá body, přechází podávající hráč do od čáry přední). Kolem hřiště musí být druhého pole, podává tak střídavě minim, prostor 60 cm po stranách z obou. Hraje se na 2 ztráty. Soupeř zís a 120 cm vzadu. Nad hřištěm volný pro kává podání až po 2 chybách podávají stor 6 m pro čtyřhry, 7 m pro dvouhry cího družstva. Při ztrátě podání prvního a 9 m pro mez. utkání. Síť z jemného hráče podává jeho spoluhráč ze svého motouzu je 76 cm široká, se čtvercový pole. Při zisku bodu se pole podáni stří mi oky o straně 1,9 cm. Horní okraj je dá až do druhé chyby družstva. Pak zís lemován bílou páskou, v níž je provle ká podáni soupeř. Hráči přijímající po čeno vypínací lanko. Výška sítě je dání zistávají ve svých polích podáni. 152,5 cm uprostřed, 155 cm na okrajích Po vráceni podání může míček zasaho u sloupků. Opeřený míček má hmot vat kterýkoliv hráč a jediným úderem nost 4,3-5,01 g. V korkové základně rakety ho vrací zpět do pole soupeře. 0 průměru 2,5-2,85 cm je zasazeno Míček musí být raketou zasahován pří 14-16 per, dlouhých 6,3-7 cm a pevně mo za letu. Nesmí být chytán a házen spojených Horní průměr korunky je ani zasažen dvojím úderem. Zásah dře 5,4-6,3 cm. Vyrábějí se i odolnější půl- věným rámem není chybou. Při podání mičky z umělé hmoty, dosahující při musí podávající i přijímací hráč stát bližně stejných letových parametrů. oběma nohama v příslušném poli podá Užívají se i v některých oficiálních sou ní. Podává se spodním odbitím, raketa těžích. Raketa, tvarově podobná teniso nesmí mít hlavu nad úrovni, v niž je ru vě, má tenči a delší rukojeť s držadlem ka podávajícího hráče. Míček po libo čtvercového průřezu. Rukojeť může být volném nadhozu z ruky nesmí být zasa 1kovová. Používá se také celokovových žen nad úrovni pasu podávajícího a po raket. Hlava vejčitého tvaru má strunný dávající hráč nesmí použít žádnou fintu. nebo nylonový čtvercový výplet. Není Při hře se hráči mohou libovolně pohy předepsán rozměr, hmotnost však nes bovat a zasahovat míček raketou v ja mí přesáhnout 170g Sebeprudší úder kékoliv výši. Chybou je dotek sítě rake do míčku raketou, přestože počáteční tou nebo tělem Podání se opakuje, po rychlost letu je Více než 100 km/h, ne kud se míček dotkne sítě, ale přesto dokáže dopravit míček daleko pro silné přeletí do příslušného pole podání sou brzdění odporem vzduchu (rekordní peře, popř. zasáhne-li soupeře. Pokud délka, zaznamenaná při testech v USA přelétne míček po doteku sítě do pole 1964, byla 24,29 m). — Utkáni se hrají soupeře při hře, hra pokračuje. — Sou na 2 vítězné sety. muži do 15 (výjimeč těže. MS (od 1934 jednotlivců), Thomas ně 21) bodů, ženy do 11 bodů. Body zís Cup (soutěž družstev mužů), Uber Cup kává pouze podávající hráč nebo druž (soutěž družstev žen), ME (od 1967). stvo. Při vlastní chybě hráč ztrácí podá U nás je nejvyšší soutěži mistrovství ní. Při shodě 13:13 (19:19), resp. 9:3 ČSSR u žen, může hráč, který dosáhl jako pr Výsledky mistrovství světa v badminto vý uvedený počet bodů, volit nastavení. nu V takovém případě se hraje do 5 (u žen Rok a místo konání: 1972 Londýn, 1977 do 3) bodů a kdo z hráčů jich dosáhne Malmó, 1983 Kodaň dříve, vítězí v setu. Nevyužije-li hráč Muži volby nastavení, může při další shodě Dvouhra za stavu 14:14 (20:20), resp. 10:10 1972 OMartono (INS) u žen, žádat nastaveni opět hráč, který 1977 0 Delfa (DÁN) prvý dosáhl uvedeného počtu bodů. 1983 Sugiario (INS) Hra se nastavuje do 3 bodů pro muže Čtyřhra a do 2 pro ženy. Vítězí hráč, který získá 1972 Tžun-Wahyundi (INS) stanovený počet bodů dříve. Nebylo-li 1977 Tžun-Wahyundi (INS) využito právo nastavení, vítězí v setu 1983 Fledberg-Helledie (DAN) ten, kdo získá 15. bod. — V pol. rozho Družstva dujícího třetího setu, tj. při zisku 8 (11), 1972 Indonésie resp 6 bodů, střídají hráči pole tak, ja 1977 Indonésie ko po sehrání prvých setů. — Na zač. 1983 Indonésie utkání se losuje o podání. O tom. z kte Ženy rého pole podání se bude podávat, roz Dvouhra hoduje při dvouhrách stav skóre. Je-li 1977 Kóppenová (DÁN) získaný stav bodů podávajícího sudý. 1983 Li Ling-wej (ČÍNA)
40 Čtyřhra 1977 Togandová-Keno (JAP) 1983 Liu Jing - Wu Di-Si (ČÍNA) Družstva 1972 Japonsko 1977 Japonsko 1983 Japonsko Čtyřhra smíšená 1977 Skov-Kóppenová (DÁN) 1983 Perryová (VBR)-Kihlstróm (ŠVÉ) Výsledky mistrovství Evropy v badmin tonu Rok a místo konání: 1968 Bochum, 1970 Port Tatbot, 1972 Karlskrona, 1974 Du blin, 1978 Preston, 1980 Groningen, 1982 Bóttlingen, 1984 Preston Muži Dvouhra 1968 Jonsson (ŠVÉD) 1970 Jonsson ŠVÉD) 1972 Bochow(NSR) 1974 Jonsson (ŠVÉD) 1976 Delfs (DAN) 1978 Delfs DAN 1980 Delfs (DAN) 1982 Nierhoff (DAN) 1984* Frost (DAN) Čtyřhra 1968 Eddy-Powell (VBR) 1970 Hansen - Walsů (DAN) 1972 Braun - Maywald (NSR) 1974 Braun - Maywald (NSR) 1976 Stevens - Tredget (VBR) 1978 Stevens - Tredget (VBR) 1980 Bulumer - Bórjesson (ŠVÉD) 1982 Kihlstróm - Karlsson (ŠVÉD) 1984 Nierhoff - Frost (DÁN) Družstva 1972 V Británie 1974 V. Británie 1976 Dánsko 1978 V. Británie 1980 Dánsko 1982 V Británie 1984 V. Británie Ženy Dvouhra 1968 Latzová (NSR) 1970 Twedbergová (ŠVÉD) 1972 Becková (VBR) 1974 Gilksová VBR 1976 Gilksová (VBR) 1978 Kóppenová (DAN) 1980 Blumerová (SVÝC) 1982 Kóppenová (DAN) 1984 Trokerová (VBR) Čtyřhra 1968 Boxallová - Whetnallová (VBR) 1970 Boxallová - Whetnallová (VBR) 1972 Gilksová - Hashmanová (VBR) 1974 Gilksová - Becková (VBR) 1976 Gilksová - Whetnallová (VBR) 1978 Perryová - Stattová (VBR) 1980 Perryová - Stattová (VBR) 1982 Gilksová - Clarková (VBR) 1984 Gilksová - Trokerová (VBR)
41 Smíšená čtyřhra 1968 Whetnallová (VBR) 1970 Whetnallová - Eddy (VBR) 1972 Gilksová - Talbot (VBR) 1974 Gilksová - Talbot VBR 1976 Gilksová - Talbot (VBR) 1978 Perryová - Tredget (VBR) 1980 Perryová • Tredget (VBR) 1982 Gilksová - Dew (VBR) 1984 Trakerová - Dew (VBR) Badulinová Svetlana, *1960, sov. volejbalistka. Členka vitézného družstva z OH 1980 a držitelka střibrné medaile z ME 1983. baggataway, hra irokézských indiánů, z niž se vyvinula kan. —*■ lacrosse, bagrování (slg), spodni odbijeni obouruč, používané hlavně pro zpraco váni podáni a pro vybíráni mičů. Bahamy, Bahamské společenství, spolkový stát na souostroví v záp. Atlantském oceánu, člen brit. Spole čenství národů, 230 000 obyv., hl. město Nassau. Olymp. zkr. BAR. TVS řídí mini sterstvo sportu. Nejrozšířenějšími spor ty jsou atletika a jachtink. Bahamská olymp. asociace vznikla 1952. Sdružuje 8 nár. svazů olymp. sportů. B. se zúča stnily OH 1952-76. 1964 získaly zatim je diné olymp. vítězství v jachtinku ve tří dě Star. B. olymp. asociace je členem Panamerické sportovní organizace. Bahrajn, Emirát Bahrajn, stát v Asii na ostrovech v Perském zálivu, 292 000 obyv., hl. město Mauana. Olymp, zkr BRN. — TVS řídí Nejvyšší rada pro mlá dež a sport. Sport, odbornici se školi v kursech pořádaných NOV nebo Nej vyšší radou pro mládež a sport. Kursy jsou doplňovány stážemi v cizině. Škol ní TVS organizuje Ředitelství tělesné výchovy. B. má 1 sport, komplex, 14 tě locvičen, 3 otevřené bazény a 20 jiných větších sportovišť. Nejrozšířenéjším sportem je fotbal, rozvíjí se volejbal, stolní tenis, plavání a basketbal. Bahrajnský olymp výbor vznikl 1978, uznán MOV 1979. Sdružuje 7 nár. svazů olymp. sportů a 1 neolymp. sportu. — B se dosud nezúčastnil OH. Baillet-Latour Henri de, 1876-1942, belg sport, funkcionář, třetí předseda MOV 1925-42, člen MOV 1903-42, zakla datel Belg. olymp. výboru, předseda or ganizačního výboru VII. OH 1920. Čin nost MOV zaměřil čistě na problemati ku OH. Pod silným něm. vlivem. Bakrač Boris, *1912, jug. sport, funk cionář, člen MOV od 1960, předseda Chorvatské fot. unie, předseda Chor vatského a Jug. sport, svazu, 1952-61 předseda Jug. olymp. výboru, balancování viz vyvažováni předmětu. Balaaová Jolanda, *1936, rum. atletka, výškařka. Olymp, vítězka 1960 (185 cm) a 1964 (190 cm). Mistryně Evropy 1958 (177 cm) a 1962 (183 cm), druhá na ME
balkánské hry 1954 (165 cm). Třináctkrát překonala vci), 1958,1961-62,1969,1971 (družstva) SR: 1956 (175 cm), 1958 (178 cm, a bronzové z MS 1961 a 1971 (jednotli 180 cm, 181 cm, 182 cm, 183 cm), 1959 vci). (184 cm), 1960 (185 cm, 186 cm), 1961 ' Baíej Jan, čes. vzpěrač, který obsadil (187 cm, 188 cm, 190 cm, 191 cm). První 3. místo na neoficiálním ME 1913 v kat. výškařka světa, která překonala hranici do 75 kg. balet, 1. umělecký výrazový tanec; 2. 180 cm a 190 cm. jevištní taneční dílo (skladba); 3. taneč ní soubor. V. t. scénický tanec, balet na lyžích, soubor akrobatických a tan. prvků a figur, plynule a harmonic ky svázaných do ucelené sestavy, kte rou závodník předvádí na záv. svahu podle vybraného hud. doprovodu. Do sestavy zařazuje oblouky, otáčeni, sko ky a přeskoky. Závod probíhá na upra veném svahu se sklonem 20%, délkou 150-200 m, šířkou 30-40 m. Každá jízda musi obsahovat minim. 12 baletnich prvků, 2-3 dvojité skoky. Jízda trvá 50-90 s. Jízdu hodnotí 5 rozhodčích, Jolanda Balasová každý dává max. 10 bodů, nejlepší a nejhorší známka se škrtá, součet zbý balast, olověná přítěž na nejhlubšim vajících tří určuje pořadí. Každý rozhod místě trupu plachetnic; slouží k zajiště čí hodnotí choreografii, stupeň obtížno sti, těch. provedení, ní příčné stability. Balasz Július, 1901-1970, skokan do vo balistická kontrakce svalu, druh izody. Vybojoval bronzovou medaili na ME tonické kontrakce; sval se stáhne jen 1926 ve skocích z 3 m prkna a na ME na začátku pohybu a další pohyb se dě 1927 obsadil 6. místo ve stejné discipli je setrvačností. Uplatňuje se při vrhu ně. Startoval na OH 1924 (9. skoky koulí, hodu oštěpem ap. z prkna), ME 1930 a 1931. Jako účastník balistická křivka, změněná parabolic protinacistického odboje byl 1942-45 ká dráha leticiho předmětu při šikmém vězněn v koncentračním táboře a vy vrhu vlivem odporu prostředí. Ten zá znamenán Čs. válečným křižem 1939 visí zejména na tvaru tělesa, hustotě a čs. voj. medailí Za zásluhy I. stupně. prostředí a rychlosti vrhu. Je zanedba Vzorný trenér. telný jen u malých a těžkých těles a při Balcar Jaroslav, *1953, čs. skokan na malých rychlostech, lyžích. Na ZOH 1976 ve skocích na balistika [řec ], nauka o pohybu střel můstku P 70 čtvrtý, čtrnáctý na můstku a raket. Rozlišuje se b. vnitřní a vnější. P 90. Ve světovém žebříčku skokanů Vnitřní b. se zabývá pohybem střel 1976 se umístil jako sedmý. uvnitř hlavně, kdy střela je zvětšujícim Balck Viktor Gustav, 1844-1928, švéd. se tlakem plynů vypuzována z nábojni generál a sport, a tělových, odborník. ce a zarývá se do drážek hlavně. Vnějši Reformátor a propagátor švéd. tělo b. se zabývá pohybem střely po opu vých. systému, učitel a ředitel Králov štěni hlavně. Těžiště střely se pohybuje ského ústředního tělových, ústavu ve po tzv. -» balistické křivce, ve vzducho Stockholmu (1907-09), zakl. tzv. nordic- prázdnu po parabole (působí jen přitaž kých her (1900) a švéd. říšského svazu livost zemská). Na tvar dráhy má vliv pro gymnastiku a sport; člen MOV odpor prostředí, který se mj. snaží roto 1894-1921, předseda Mez. bruslařské vat střelou kolem příčné osy. Proto se unie (1895-1924). Vedením hodiny patřil pro stabilizaci uvádí střela v hlavni do k ortodoxnímu směru švéd. gymnasti rychlé rotace kolem podélné osy. ky, ale zaváděním sportů a her rozbil strnulost švéd. systému. Reformovanou švéd. soustavu propagoval zájezdy do ciziny (1903 v Praze, ovlivnil - * J Klen ku). Balczó Andrés, *1939, maď reprezen tant v moderním pétiboji. Olymp, vitěz v soutěži jednotlivců 1972 a člen vítěz ného družstva z OH 1960 a 1968. Nejlep Porovnáni balistické křivky s parabolou. ší jednotlivec z MS 1963, 1965, 1966, 1967, 1969 a mistr světa v soutěži druž balkánské hry, mez. sport, soutěže stev 1963, 1965-67 a 1970. Držitel stříbr balkánského poloostrova s účastí spor ných medailí z OH 1968 (jednotlivci), tovců Albánie, Bulharska, Jugoslávie, 1972 (družstva), MS 1959,1970 (jednotli Rumunska, Řecka a Turecka. Zal. z pod
Balková-Uhrínová
42
nětu předsedy řecké atl. federace 1954 a účastnila se ME 1950 (5.) a 1954 mez. federace pro - ► hokej s míčkem na ledě M. Rínopoulose. Konají se od 1930 ka (6. místo). ždoročně, s přestávkou 1940-53; Balzerová Karin, *1938, atletka NDR, Bangladéš, Lidová republika Bangla 1953-57 byly zařazeny jen atl. soutěže, překážkářka. Olymp, vitězka na 80 m př. déš, stát v již. Asii v Bengálském zálivu, od 1957 i ostatní sporty. Od 1961 se ko 1964 (10,5), pátá na OH 1968 (10,6), třetí 80,6 mil. obyv, hl. město Dháka. — Do nají juniorské b. h., tzv. soutěže nadějí. na OH 1972 na 100 m př. (12,90). Mistry 1971 TV téměř neexistovala. Po vytvoře Balkovi-Uhrinová Anna, '1934, čs. ně Evropy na 80 m př. 1966 (10,7), na ní samostatného státu byla zahájena volejbalistka, MS. Držitelka stříbrné 100 m př. 1969 (13,3) a 1971 (12,9). Člen výstavba řady TV zařízení, např. v Dháka štafety 4 x 100 m na ME 1971 druhá. ce, Čittagaonu. Výbor pro TV zajistil medaile z ME 1958. Ballangrud Ivar, 1904-1969, nor. rychlo- Šestkrát překonala SR: 80 m př. 1364 trenéry z řady soc. zemi, začala se roz bruslař. Olymp, vítěz 1928 na 500 m (10,5), 100 m př. 1969 (13,3, 13,0 a 12,3), víjet školní TV. Po voj. převratu 1975 ná a 1936 na 500 m, 5 000 m a 10 000 m. 197Z (12,7), 1971 (12,6). Dvojnásobná vrat k předchozím podmínkám. Mistr světa 1926, 1932, 1936 a 1938 halová mistryně Evropy na 60 m př. Banfk, název odborové dobrovolné sportovní organizace zřízené 1952 při a mistr Evropy 1929-30, 1933 a 1936 1970 (8,2) a 1971 (8,1). v klasickém čtyřboji. Držitel stříbrných bandáža, v boxu ochrana kloubů prstů svazu zaměstnanců v hornictví a za medailí z OH 1932 (10 000m). 1936 ruky, zpevnění pěsti a zápěstí; měkký městnanců hutí a rudných dolů; 1955-57 (1 500 m), MS 1928-30, 1935 (vesměs lékařský obvaz, nejvýše 250 cm dlouhý název TJ zřízených z týchž závodů v tě klasický čtyřboj) a bronzových z OH (8 stop 4 palce) a 5 cm (2 palce) široký, lových. a sport, organizaci (TSO) ROH, 1928 (1 500 m), 1931, 1933-34, ME 1927 nebo bandáž typu Velpean. nejvýše od 1957 jeden z názevů TJ ČSTV. a 1938 (vesměs čtyřboj). 200 cm dlouhá (6 stop 6 palců). Bandáží Bannister Roger, '1929, brit. atlet, bě jiného typu se nesmí používat. Používá žec na stř. tratě. Mistr Evropy 1954 na ni jakéhokoli jiného druhu tkalounů, gu 1 500m (3:43,8), třetí na ME 1954 na my nebo náplasti jako bandáži je přísně 800 m (1:50,7). Jako prvni překonal zakázáno. Pouze k zajištění b. na zápě 1954 na 1 míli hranici čtyř minut stí se smí použít náplasti dlouhé 7,5 cm (3:59,4). Nejlepši sportovec světa 1954 Od 1976 předseda Svět. rady pro těl. (3 palce) a široké 2,5 cm (1 palec), bandyhokej, branková sport, hra, výchovu a sport (CIEPS). předchůdce ledního i pozemního hoke je u nás, kde se hrál nejprve na ledě o jedenácti hráčích, a to od 1888 v Bruslařském klubu v Praze z iniciativy Jo sefa Rossiera-Ořovského. Na přelomu stol. se začal hrát b. i na zemi, na hři štích o délce 45 m až 70 m a šiřce 25 m Ivar Ballangrud až 35 m. Hrála ho sedmičlenná družstva I ballestra (ital ), v šermu rychlý (útoč- holemi na obou stranách plochými J ný) pohyb nohou vpřed plynulým spo- a mičem z lisované gumy B. byl velice populární, 1946 bylo v Cechách a na | jením předskoku a výpadu. Ballet Leg Alternate (baletní noha Moravě registrováno 71 klubů s 1 588 střídnonož), figura v - ► synchronizova hráči. 1949 vznikl první sl. oddíl v Žilině, ném plavání; ze zákl. polohy na znaku 1951 se hrálo prvni mistrovstvi mužů skrčit přednožmo a přednožit pravou, a dorostenců. 1959 musel b. ustoupit Roger Bannister zpět skrčit přednožmo a přinožit do zá mez. hranému pozemnímu hokeji o je kl. polohy na znaku. Totéž levou nohou. denácti hráčích. Baraniak, Anton, '1951, čs. vzpěrač, Hlava, kyčle i špička natažené nohy bandy severské, obdoba bandyhoke- ZMS. 1978—80 soutěžil v kat. do 100 kg, jsou neustále na hladině. je na ledě, hrál se ve Finsku, Švédsku, pak do 110 kg. Držitel stříbrné medaile Ballington Kork, '1952, motocyklový Norsku. Olymp, turnaj při OH 1952 v Os z ME 1985 (2. trh i nadhoz) a bronzo závodník JAR. Mistr světa v silničních lo vyhrálo Švédsko. 1954 b. s. sjednoce vých medailí z MS a ME 1982—83 (vždy závodech kubatury 250 cm3 a 350 cm3 no s - * ruským hokejem a vytvořena 3. nadhoz). Účastník OH (současně 1978 a 1979, vždy na strojích Kawasaki. Vyhrál 31 závodů Grand Prix. balotáda [fr.], prvek vysoké jezdecké školy v drezúře; kůň skočí šikmo vzhůru s předníma nohama přitaženýma k tělu, zadníma nohama trochu pokrčenýma, s kopyty obrácenými vzad. Kůň dopadá na místo odskoku všema čtyřma noha ma. V. t. španělská jezdecká škola. Balůn Miroslav, '1920, čs. krasobruslař Reprezentoval v kat. sport, dvojic ■ s manželkou Soňou, s níž získal bronzo vou medaili na ME 1954 a účastnil se 'ME 1950 (5.) a 1954 (6. místo). BalůnovA-Buriánovů Soňa, '1924, čs. krasobruslařka. Reprezentovala v kat. sport, dvojic s manželem Miroslavem, Hřiště na bandy hokej: 1 brankové čáry, 2 ochranné čáry. 3 branky, 4 postranní s nímž získala bronzovou medaili na ME čáry, 5 čáry vkulovaci.
43 i MS) 1980 (7 ), MS 1978 (5., 3. trh), 1979 (6., 2. nadhoz), 1981 (4., 2. nadhoz) a 1986 (4.) a ME 1978 (4.) a 1981 (4., 2. nadhoz). Baranovová-Kozyrevová Ljubov, '1929, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1956 (10 km). Mistryně světa 1954 (10 km a štafeta 3 x 5 km), 1958 a 1962 (3 x 5 km). Držitelka stříbrných medaili ze ZOH 1956 (3 x 5 km), 1960 (10 km, 3 x 5 km), MS 1958 (10km) a 1962 (5 km). Baraňski Aleksander, 1925-1978, pol. teoretik TV, prof. Akademie Wychowania Fyzicznego ve Vratislavi, 1970-73 její rektor. Autor řady prací o motorice člo věka a jejím testování, barái (fr.j viz rozboj v šermu. Barbados, stát v Malých Antilách v Ka ribském moři, člen brit. Společenství národů, 270 000 obyv., hl. město Bridge town. Olymp. zkr. BAR. — TVS řídí Barbadoský olymp. výbor, který byl uznán MOV 1955. Sdružuje 11 nár. svazů olymp. sportů. B. se zúčastnil OH 1968-76. NOV B. je členem Panamerické sportovní organizace. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou cyklistika, atletika a plavání. barborky, lid. pálkovači hra, upravená v průpravu pro softball. Hraji 2 družstva v dohodnutém čase. Pálkař po odpalu míčku nadhozeného soupeřem obíhá po obvodu kruhu (průměru 25 m), na němž je rozmístěno 5 met. Každé se musí dotknout. Za oběhnutí všech zís kává družstvu bod. Hráči druhého druž stva, rozmistěni ve vymezeném poli, se snaží chytit odpálený míček v letu, a tím vyřadit pálkaře ze hry. Vyřadí ho též dotykem drženého míčku v ruce, af po sebrání se země, nebo po přihrávce spoluhráče, pokud je pálkař mimo me tu. Po vyřazení 3 pálkařů ze hry si druž stva mění úkoly Vitězi družstvo, které ve stanoveném čase získá vice bodů. barchan, tradični slavnost pořádaná každoročně v jihomor, Jemnici první neděli po 15 .červnu. Pochází pravděpo dobné ze 14.-15. stol., kdy se v Jemnici těžilo zlato a město se těšilo přižni Jana Lucemburského. Vyvrcholením b. byl běžecký závod (terénní chůze a běh) čtyř závodníků po stanovené trati. Nej starší běžecký závod na území ČSSR. Trofejí vítězů barchanový (barchetový) praporec. Barchínek Zdeněk, ‘ 1928, čs. ragbista, ZMS. Reprezentoval 1946-65 a hrál ve 31 mezistátních utkáních. V muž stvech Slavia Praha a ATK Praha se stal 7 x mistrem republiky, bariéra, 1. na hřištích a stadiónech dřevěné nebo kovové zábradlí vysoké 100-130 cm, oddělující hrací plochu se zázemím od hlediště. 2. v -*• parkúrovém skákáni jednoduchá překážka
Bartáková-Matesové z jedné nebo více kladin o průměru cca 10 cm, zavěšených na podstavcích. Barma, Socialistická republika Barmský svaz, stát v jv. Asii, 31,9 mil. obyv., hl. město Rangún. Olymp. zkr. BIR. TVS řídi Národní rada tělesné výchovy a NOV. Nejrozšířenějšími sporty jsou atletika, fotbal, basketbal. Barmský NOV získal uznání MOV 1947, účast na OH od 1952 Barna Viktor, 1912-1972, mad a od 1939 angl. stolní tenista, nejúspéšnější hráč předválečného obdobi. Mistr svě ta ve dvouhře 1930, 1932-35, ve čtyřhře mužů 1929-35, 1939 a ve smíšené čtyř hře 1932 a 1935. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1929-31,1933-35 a 1938. Držitel stříbrných medaili z MS 1931 (dvouhra, smíšená čtyřhra), 1932 (druž stva), 1933 (smíšená čtyřhra), 1937 (družstva) 1938 (čtyřhra mužů), 1954 (čtyřhra) a bronzových z MS 1930 (smí šená čtyřhra), 1938 (dvouhra), 1947 (čtyřhra mužů), 1948 (družstva), 1952 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1953 (čtyř hra), 1954 (smišené čtyřhra) a 1956 (družstva). Jediný hráč, který na jed nom MS získal všechny 4 zlaté medaile. Baroch Karel, ‘ 1939, čs. basketbalista, ZMS. Rozehrávač čs. mužstva, které získalo stříbrné medaile na MB 1967 a bronzové na ME 1969. Účastník ME 1965 (7. místo), 1971 (5.) a univerziádních soutěží 1961 (3.) a 1965. barotraumata, mech. poškozeni těl. orgánů vyvolaná náhlými změnami tla ku při potápění. Podle postižených or gánů je dělíme na b. dutin souvisejících s dutinou nosní (paranasálni dutiny, ušní dutiny), b. plic a dýchacích cest, b. zažívacího ústrojí (zubů, žaludku a střev), b. oči, kůže a sliznic komuniku jících s povrchem těla. Nejběžnější b. je perforace bubínku. Dochází k ní při zanořování potápěče přibližné do hloubky 7 m. Je avizována předchozí bolestí v uších. Prevencí je vyrovnání tlaku v uších uvolněním průchodnosti Eustachovy trubice, nejlépe Valsalvovým pokusem (kompenzací) nebo poly káním naprázdno s předsunutím spodní čelisti. — Kb. plic dochází při potápění s přístrojem, a to při výstupu potápěče, který nevydechuje (zpravidla při panic kém výstupu nebo při bezvědomí, kdy je potápěč vynášen). Výsledkem je vzduchová embólie, která bez včasné rekomprese může znamenat rychlou smrt potápěče (v. t. dekomprese). B. mohou vzniknout též relativním podtla kem ve vzduchem naplněných duti nách, které jsou uměle vytvořeny na povrchu těla (potápěčská maska, duti ny pod gumovým oblekem). Zvláštním případem jsou b. žaludku a střev při vý stupu po déletrvajicim ponoru, kterému předcházelo nadýmavé jídlo.
barovém (fr.j, zákrok k dosažení větší pozornosti koně nad překážkou. Prová dí se klepnutím tyči přes zadní nohy ne bo jiným způsobem. Na závodech je b. pravidly jezdeckého sportu zakázáno. Barrenstreit [něm., spor o bradla), spor mezi - ► H. Rothsteinem, zastán cem a propagátorem švéd. systému TV, ředitelem Ústředního ústavu tělocviku v Berlíně a něm. tělových, pracovníky, zví. -*• C. Eulerem, -*■ du Bois-Reymondem, prosazujícími turnérský systém. Spor se rozhořel na poč. 50. let 19. stol. když chtěl C. Euler prosadit v Ústřed ním ústavu opětovné zavedení něm. ná řadí, bradel. Tento tělových, spor pře rostl do polit, roviny a v době stoupají cího nacionalismu skončil 1862-63 vítěz stvím něm. turnérského hnutí a odstou pením Rothsteina z místa ředitele. Bárta František, "1951, čs. střelec, ZMS. Mistr světa ve střelbě z rychlopal né pistole 1975 a člen družstva, které zvítězilo ve střelbě z velkorážové pisto le (25 m, 30 + 30 ran) na ME 1977. Drži tel stříbrné medaile z ME 1975 (velkorážová pistole) a bronzové ze stejného šampionátu (olymp. rychlopalba) v sou těži družstev. Trojnásobný juniorský mistr Evropy 1970 (libovolná pistole, 25 m, 30 + 30 ran - družstva) a 1971 (li bovolná pistole - jednotlivci i družstva). Bárta Jan, ‘ 1951, čs. střelec, ZMS. Do sáhl největších úspěchů na juniorských ME 1970, kde byl členem vítězného družstva ve střelbě z libovolné pistole (25 m, 2 x 30 ran) a obsadil 2. místo ve střelbě ze vzduchové pistole (10 m. 60 ran) v soutěži jednotlivců i družstev, a 1971, kde byl opět členem vítězného družstva ve střelbě libovolnou pistolí a získal stříbrnou medaili v soutěži jednotlivců ve stejné disciplině. Bárta Viadimir, *1955, čs. judista, ZMS. Akademický mistr světa 1980 v kat. do 78 kg. Účastník OH 1980, MS 1979 a ME 1977 (7.-8. místo), 1978 (5.) a 1979. Judi sta roku 1977-78. Bartáková Pavla, ‘ 1929, čs. házenkářka, ZMS. Členka družstva, které získalo 1957 titul mistryň světa. V kolektivu Sparty Praha se stala vítězkou PMEZ. Členka předsednictva ČÚV ČSTV. Nosi telka veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné výchovy II. stupné. Bartáková-Hudečková Světla, ‘ 1931, čs. veslařka, ZMS. Mistryně Evropy 1956 na dvojskifu a držitelka čtyř bron zových medailí v téže disciplíně z ME 1954,1955,1958 a 1959 vždy s — H. Mu silovou. Na párové čtyřce startovala na ME 1961 (2.) a 1965 (3.).Od 1982 před sedkyně trenérsko-metodické komise předsednictva svazu veslování ÚV Bartáková-Matesová Marie, ‘ 1921, čs. lyžařka, ZMS. Účastnice MS 1954
44
Bartelův maximální test MS 1977-79, 1981 a 1982 (5. - družstva). Na juniorském MS 1974 obsadil 5. a 1976 2. místo v soutěži jednotlivců. Nositel státního vyznamenání Za vyni kající práci.
Pavla Bartáková
(štafeta na 3 x 5 km, 5. místo). Vynikají cí atletka, na ME 1946 obsadila 6. místo v běhu na 80 m překážek. Bartelův maximální test, mot. test, který na zákl. počtu opakování stanove ných cviků, vykonávaných s max. úsilím po dobu 30 s, určuje cvičební program. Skládá se z šesti jednoduchých gym. cviků, z nichž se testuje prvnich pět. Po sledním cvičením je běh na místě. Mezi jednotlivými cviky je jednominutová přestávka, ve které se vždy zaznamená dosažený výkon, tj. počet opakováni cviku. Polovina max. výkonu ve všech testech tvoří dávku cvičebního progra mu pro prvních 8 týdnů. Cvičí se 3-4 x týdně a všech šest cviků za sebou ná sleduje bez přestávek. Na konci osmé ho týdne se test opakuje a z max. výko nu se odvodí nový cvičební program. Po 16 týdnech se doporučuje přejít na některý z dalších 4 programů s jiným obsahem. Bartoň Antonin, 1908-1982, čs. lyžař. Držitel dvou stříbrných medaili z MS 1933 (4 x 10 km, závod sdružený; 7. na 18 km). Účastník ZOH 1932 (6. v závodě sdruženém), MS 1930,1931 (7. na 50 km a 12. na 17 km) a 1935 (5.4 x 10 km a 16. ve skoku). Bartoň S lavom ír' 1926, čs. hokejista, ZMS. Zúčastnil se ZOH 1952 (4.) a 1956 (5 ), MS 1953 (4.), 1955 (3.), 1957 (3.) a 1958 (4.). Po skončení závodní činno sti trenér čs. i zahraničnich ligových celků. Bartoš Jiří, "1950, čs. automobilový zá vodník. Třetí v ME v autokrosu (divize 2) 1985. Jezdec týmů ČSSR, které zvítězily v ME družstev v autokrosu 1982 a 1985, a mužstva, které obsadilo 1984 2. místo. Bartoiová-Kocourová Alena, *1944, čs. lyžařka, ZMS. Držitelka bronzové medaile z MS 1974 (4 x 5 km). Účastni ce ZOH 1972 (6. na 4 x 5 km, 16. na 5 km) a 1976 (6. na 4 x 5 km) a MS 1970 a 1974 (3. na 4 x 5 km). Bártů Jan, *1955, čs. reprezentant v moderním pétiboji, ZMS. Získal bron zovou medaili v soutěži jednotlivců na OH 1976 a stříbrnou v soutěži družstev. Účastník OH 1980 (6. místo - družstva).
Jan Bártů
Bártů Karel, "1916, čs. reprezentant v moderním pětiboji, zasloužilý trenér. Účastník OH 1948 a MS 1955 (14. místo v soutěži jednotlivců, nejlepší umístění z čs. závodníků). Trenér čs. reprezen tantů, kteří na OH 1976 získali stříbrné medaile v soutěži družstev. Bartůiek Miroslav, 1921 —1985, čs. pla vec, ZMS. Na ME 1947 získal bronzovou medaili na 400 m v. zp„ byl 4. na 1 500 m v. zp. a byl členem štafety, kte rá na 4 x 200 m v. zp. obsadila 5. místo. Účastník OH 1948. barva koní, v jezdectví jeden z hl. úda jů při popisu koni (vedle stáři, pohlaví, vrozených a získaných znaků). Zákl. barvy srsti koně jsou ryzák, hnědák, žlu(ák nebo izabela, plavák, vraník, bélouš, albín a strakáč. U každé barvy ro zeznáváme dále stupeň sytosti, tj. in tenzitu (pravý, světlý, tmavý), různé od stíny vyjádřené jinými barvami (červe ný, žlutý, černý ap.) a některé zvi. vlast nosti barvy (grošování, prokvetlost, teč kováni aj). baseball [angl.], pálkovači sport, hra, která vznikla asi z angl. -*■ rounders, o čemž svědčí prvé nákresy hřišf pro New York Game 1842 a Town Ball 1845. Prvé hist, doložené utkání podle Cartwrightem upravených pravidel sehrála 1846 newyorská devítka, která ve 4 směnách porazila Knickerbockers 23:1. B. je nejoblibenějši amer. hra, přede vším profesionální. Ligová utkáni s kva lifikačním postupem vrcholí v tzv. Wo rld series (svět. sériích), v nichž se hra je na 4 vítězná utkání vylučovacim způ sobem až do konečného finále. B. se rozšířil do celého světa. První ME bylo uspořádáno 1858 v Holandsku s účasti Francie, Itálie a Španělska. — U nás se b. hrál ve 30. letech, tzv. brněnská liga. V posledni době, diky materiální pomo ci z Kuby, se zájem o hru obnovuje. Li govou soutěž hraje 6 družstev. — Hřiště
vyznačené obdobně jako pro - ► soft ball je větší, strana vnitřního pole 27.43 m. Miček má hmotnost max. 163,2 g a obvod 23,5 cm, pálka má max. dálku 107 cm a max. průměr 7 cm. Meta nadhazovače je od mety domácí 18.44 m. Pravidla b. mají ještě další odli šnosti od softbalu: dovoluji nadhoz vrchním hodem jednoruč, který odpal velmi znesnadňuje. Rychlost leticího míče až 160 km/h. Běžci mohou stát při nadhozu i mimo metu (u softballu jsou za „předčasný výběh" autováni rozhod čím). Nadhazovač může místo nadhozu, a to i po fintě, přihrát míč spoluhráči v poli, aby běžce mimo metu autoval dotykem. (V softballu se rozehrání miče místo nadhozu trestá jako nesprávný nadhoz.) Utkání se hrají na 9 směn, při nerozhodném výsledku se prodlužuje o 1 směnu do rozhodnutí. Chytač musí mit nejen masku, ale i chrániče těla, ho lení a stehen. Rekordni výkony v někte rých herních činnostech jednotlivce: odpal 188,5m, hod míčkem 136 m, , oběh „domů" 13,3 s. ' basebee [angl ] viz frisbee baseball Basedow Johann Bernhard ( zedó), 1724-1790, něm. pedagog, zakl. filantropismu, zakl. a ředitel ústavu (viz Filantropinum) v Desavě (1774). Pod vlivem J. Locka, J. A. Komenského a J. J. Rousseaua zaváděl do výuky vedle rytířských uměni a voj. cvičení i manu ální práci a dětské hry. Součástí jeho tělových, programu bylo i tzv. desavské pentathlon (běh, skok, šplh, nošení bře men a cvičení rovnováhy na chůdách, kladině a provaze). basketbal [angl.], košíková, branková sport, hra družstev o 5 hráčích, při níž se dosahuje bodů vhozením míče do košů (obruče se síťkou), upevněných uprostřed kratších stran hřiště ve výši 3,05 m na deskách nesených speciální konstrukcí. Míč se smi přihrávat, házet, odrážet, kutálet nebo driblovat v kte rémkoli směru s výjimkou omezení uve dených v pravidlech. — Historie. B vznikl 1891 v USA na vysoké škole ve Springfieldu a jeho tvůrcem byl James Naismith. Ve snaze zaujmout studenty sport, činností i v zimě zhodnotil nejznáméjší sport, hry a stanovil zákl. prin cipy nové hry, která později pronikla z USA do Kanady, Jižní Ameriky a na Dálný Východ. 1932 byla zal. Meziná rodni amatérská basketbalová federace FIBA (Fédération Internationale de Bas ketball Amateur). Jedním ze zakládají cích států bylo i Československo a jeho zástupce F. M. Marek byl zvolen čle nem předsednictva. Jednotlivé regio nální zóny tvoří Evropa, Asie, Sev., Již. a Stř. Amerika a Oceánie. — V Čechách se b. pravděpodobně poprvé hrál 1897 ve Vysokém Mýtě, kde jej zavedl učitel
basketbal
45 ITS
těž Prahy. Přebor ČSR se hrál od 1933. — Urychlení rozvoje, zejm. po stránce výkonnostní, nastalo po 1945 hlavně zá sluhou soutěžení se sl. basketbalem. 1946 zal. Československý basketbalový svaz, jehož prvním předsedou se stal F. M. Marek. Největší rozmach b. nastal po 1948, kdy se u nás začal budovat soc. systém TV. B. se stal jeho důleži-
Schéma konstrukce koše pro hřiště.
Schéma konstrukce koše pro tělocvičnu.
tou součástí, je zařazen do osnov školní a rekreační IV i do zákl. voj. přípravy V mnoha sport, disciplinách se využívá jako prostředek kondičního tréninku. B. je na programu OH od 1936. — Sport, výkon b. družstva je vyjádřen výsled kem, basketbalová pravidla nepřipou štějí nerozhodný výsledek. K herním faktorům, které mají vliv na vítězství ne bo porážku, patří např. úspěšnost střel
by a trestných hodů, ztráty míčů před střelbou a získání míčů pod košem v obraně i útoku, osobní chyby. Výkon je ovlivněn např. koncepci hry družstva v obraně i v útoku, jež se promítá do zvoleného systému hry družstva, do herních kombinací. Energetická nároč nost b. při tréninkovém utkání dosahuje 1 000 % nál. BM a v přepočtu na celé ut káni asi 3 200 kJ. U žen je podstatně nižší. Na jeden hod míčem připadá 5,4 kJ. Taktika rychlých protiútoků, osobní obrany po celém hřišti a doskakování pod oběma koši energetický výdej pod statně zvyšují. Vrcholoví hráči se vyzna čuji vysokou úrovni fyziol. předpokladů (alaktátová anaerobní kapacita, vysoký VO: max) a vysokou kinestetickou citli vostí v oblasti kloubů horních končetin, umožňující jim přesnou střelbu na koš. Rozvoj dynamické síly dolnich končetin (pro výskok) bývá nepřímo úměrný těl. výšce hráčů. — Významnými pohyb, prvky jsou start, zrychlení a brzdiyý po hyb při zastavování, tyto pohyb, činno sti vyžadují a podporuji rozvoj výbušné silové schopnosti. Starty se prováději vpřed, vzad a stranou a jsou náročné i na rovnováhu. — Společným prvkem většiny individuálních hernich činnosti je basketbalový střeh, který je výrazem připravy na další činnost. Technika stře hu vyžaduje snižení těžiště těla a jeho posunuti na okraj opory v předpokláda ném směru pohybu. Převládá střeh v pohybu. — Z mot. schopností jsou nejdůležitějši koordinační schopnost (obratnostní), speciální' herní vytrvalost v činnosti střidavé intenzity, vykonáva né v nepravidelně dlouhých intervalech a přerušovaných nepravidelně dlouhý mi pauzami, rychlostně silová schop
nost (podmiňuje výšku výskoku a akce leraci na krátkou vzdálenost), silová lo kální vytrvalost (zabezpečuje rychlé vý bušné výkony, často opakované po vel mi krátkých intervalech činnosti nízké intenzity nebo nečinnosti). — Kromě mot. faktorů podmiňují výkon i faktory somatické a psychické. Ze somatických faktorů se zdůrazňuje těl. výška a roz pětí horních končetin. Ve vrcholovém b. jsou tyto požadavky na jednotlivé hráčské funkce: u mužů střední hráč vy soký 205 cm a více, křídlo 200 cm a ví ce, rozehrávač 190 cm a více, u žen střední hráčka 190 cm a vice, křidlo 185 cm a více, rozehrávačka 170 cm a více. Z mot. faktorů se vyžadují koor dinační' schopnosti, výbušná síla dol ních končetin a vytrvalostní schopnost. Z psych, faktorů se přihlíží k dovednosti analyzovat herní situaci, k bojovnosti a iniciativě. Tyto vrcholové požadavky však neznamenají, že hráči menších po stav se nemohou v b. uplatnit. — Systematika herních činností. Herní čin nosti jednotlivce se dělí na útočné a obranné. K útočným patří: ->■ uvolňo vání hráče bez míče, s míčem na místě a v pohybu, -»■ přihrávání, -»• střelba, - ► doskakování, - ► clonění. K obran ným činnostem patří: - ► krytí hráče bez miče, s mičem, po střelbě a stahování míčů, -*■ obranná činnost jednotlivce při přesile útočníků. — Herní kombina ce se dělí na útočné a obranné. Útočné kombinace: založené na akci „hoď a běž", na početní převaze útočníků, na cloněni a na využití některých herních činnosti jednotlivce. Obranné kombina ce: založené na proklouzáváni a na pře bíráni, kombinace při zesíleném kryti a při početní převaze soupeřů. Systémy hry družstva dělíme na útočné a obran né. Útočné systémy: systém postupné ho útoku (proti zorganizovanému obrannému systému soupeře) a rychlé ho protiútoku (proti neorganizovanému obrannému systému soupeře). — Podle plochy hřiště se užívaji útočné systémy na celém hřišti, na V* hřiště, na 'h hři ště, na 'h až V* hřiště. — Podle stupně autonomního rozhodování hráče rozli šujeme systémy s předem naplánova nými kombinacemi a systémy s auto nomním rozhodováním hráčů Hráči se rozhoduji podle herní situace, ale v rámci daných pravidel útočného sy stému. Každý hráč má např. možnost uvolnit se kdykoli ke koši, umožní-li to soupeř svou nepřesností v obraně. Obranné systémy rozdělujeme na: osobní, zónové, kombinované. Obranné systémy lze použít na celém hřišti, na V* hřiště, na 'h hřiště, na 'h hřiště atd. — Metodika. V počátečním nácviku se soustřeďujeme na zákl, hry jednotlivce i družstva. Začiná se s chycením miče
basketbal
Z utkáni ČSSR - Španělsko v basketbalu.
v pohybu a zastavením, obrátkou a při hrávkou, postupné se zařazuje driblink z místa ukončený zastavením nebo v pohybu, střelba z krátké vzdálenosti po odrazu obéma nohama a jednou no hou, krytí hráče s míčem a bez míče, střelba ze střední vzdálenosti, doskakování a stahování míčů v obrané. K zákl. struktuře téchto činností se přidávají další úkony, méní se rychlost a vzdále nost. Z útočných kombinací se začíná s kombinací zal. na akci „hoď a běž", pak zal. na přečíslení a clonéní. Z obranných kombinaci se začíná s kombinací zal. na přebírání, pokračuje kombinací proti početní převaze útoční ků a kombinací zal. na zesíleném kryti hráčů nebo prostoru. — Souběžně s rozvojem výkonu jednotlivce se sou střeďujeme na hru družstva v útoku a v obraně. V útoku se jedná především o nácvik rozestavení hráčů, o rozvoj vi děni, reakce na činnosti spoluhráče a správné rozhodováni. Z obranných sy stémů se doporučuje nacvičovat přede vším osobní obranný systém na celém hřišti a na pol. hřiště. — Trénink. Pro etapu zákl., specializovaného a vrcholo vého tréninku je podrobně zpracován obsah a úkoly nácviku herních činností. V herním a kondičním tréninku se pro sazuje vhodná manipulace se zátěží za měřená na akcentovaný rozvoj nejdůle žitějších energetických systémů. V ná cviku a tréninku se neustále využívají ve vhodných proporcích průpravná cviče ní, herní cvičení s neměnnými a promě nlivými podmínkami a průpravné hry. Nezbytnou podmínkou vývoje hráče je účast ve 40-70 utkáních ročně. — Pravi dla. Hřiště na košíkovou je obdélník 28 x 15 m s přípustnými odchylkami mi nus 4 m na délku a minus 2 m na šířku.
46 Uprostřed hřiště je středový kruh o po loměru 1,8 m. U každého koše je území trestného hodu, jehož součástí je vy mezené územi. Půlkruhy vyznačené na zemi ve vzdálenosti 6,25 m od průměru středů košů odělují tříbodové územi. Hřiště je omezeno postrannimi a konco vými čarami, uprostřed hřiště je středo vá čára, která děli hřiště na přední a zadní polovinu. Uprostřed kratších stran hřiště jsou ve výši 3,05 m vodo rovně umístěny koše, skládající se z obruči o vnitřním průměru 45 cm a ze sítky. Deska za košem je umístěna 1,20 m směrem do hřiště. — Utkání, skládající se ze 2 poločasů po 20 min., hrají dvě družstva o 5 hráčích a 5, event. 7 náhradnicich. Hru řídi prvni a druhý rozhodčí za pomoci zapisovate le, časoměřičů a měřiče 30 s. Utkání se zahajuje ve středovém kruhu rozskokem mezi dvěma soupeři. Pohyb hráče s míčem je omezen pravidlem o -»• kro cích. Hráč družstva, které má mič pod kontrolou, se nesmi zdržovat ve vyme zeném území déle než 3 s. Družstvo, které se zmocní míče, musí do 30 s vy střelit na koš. Koš docílený ze hry platí 2 body, střelbou z tříbodového územi 3 body a hodem za chybu z čáry trestné ho hodu 1 bod. Jakýkoli zaviněný osob ní dotyk nebo nesportovní chování se posuzuje jako chyba. Druhy chyb: těch. chyba hráče — hráč nedbá upozorněni rozhodčích nebo užívá nesportovní tak tiky: těch. chyba trenéra nebo náhrad níka — trenér nedovolenýn způsobem vstupuje do hřiště, pokřikuje, obrací se na rozhodčí, náhradník sedící na lavič ce se chová nesportovně, osobní chyba — hráč se nedovoleným způsobem do týká soupeře, blokuje, drží jej, strká do něj atd.; úmyslná chyba — ostatní chy by způsobené úmyslně (např. hráč si úmyslně nehledí míče a zaviní osobni dotyk); oboustranná chyba — dva sou peři se dopustí osobní chyby vůči sobě ve stejné době: mnohonásobná chyba — dva nebo vice spoluhráčů se dopustí osobní chyby proti témuž soupeři ve stejné době: diskvalifikujicí chyba — výrazné nesportovni porušení pravidel. Chyba se zaznamená do zápisu o utká ní. Hráč, který se dopustí pěti osobních chyb, je vyloučen. Hráči mohou v utká ní střídat v případech stanovených pra vidly. Utkání je rozhodnuto, jestliže jed no družstvo dosáhne v hrací době větší ho počtu bodů než druhé družstvo. Je-li stav po uplynutí doby druhého poloča su nerozhodný, prodlužuje se utkáni o tolikrát 5 min, kolik je zapotřebí k roz hodnutí utkání — Soutěže. OH (od 1936 muži, od 1976 ženy), MS (od 1950 každý 4. rok muži, od 1953 také ženy), ME (od 1935 každý 2. rok muži, ženy od 1938). Pohár mistrů evropských zemí
mužů a žen. Pohár vítězů pohárů mužů, Koračův pohár mužů, Pohár L. Ronchettiové žen. — U nás je nejvyšší soutěží 1. celostátní liga mužů a žen. Českoslo venský pohár mužů a žen, jemuž před cházi Český a Slovenský pohár mužů a žen. — Literatura: Dobrý, l.: Útok v košíkové Praha 1963. — Velenský, E.: Obrana v košíkové. Praha 1965. — Do brý, L , Velenský, E.: Košíková mládeže Praha 1965. — Krnáč, L: Útok v modernom basketbale. Bratislava 1967 - Ve lenský, a kol.: Košíková Praha 1976 Výsledky mistrovství světa v basket bálu Muži Rok a místo konání: 1950 Buenos Aires, 1954 Rio de Janeiro, 1959 Čhile, 1967 Uruguay a Argentina, 1970 Jugoslávie. 1974 Portoriko, 1978 Filipíny, 1982 Ko lumbie 1950 Argentina 1954 USA 1959 Brazílie 1963 Brazílie / 1967 SSSR 1970 Jugoslávie (6. ČSSR) 1974 SSSR 1978 Jugoslávie 1982 SSSR Ženy Rok a místo konáni: 1953 Santiago de Chile, 1957 Rio de Janeiro, 1959 Mosk va, 1967 Praha, 1971 Brazílie, 1975 Ko lumbie, 1979 jižni Korea, 1983 Brazílie 1953 USA 1957 USA 3. ČSSR (Dubská, Ezrová, D. Hubálková, Moutelíková, Lundáková, Mázlová, Myslíková, Škutinová, Štěpánové, Trojková, Tyrolo vé, Vecková) 1959 SSSR 3. ČSSR (Dubská, Horáková, D Hubálková, Kočandrlová, Lundáková, škutinová, Šourková, Theissigová, Trojková, Tyrolové, Vecková, Žižlavská) 1964 SSSR 2. ČSSR (Horáková, D. Hubálko vá, Jindrová, Jošková, Melicha-, rová, Mikulášková, Richterová, Soukupová, Šourková, štecherová, Vecková, Zvolenská) 1967 SSSR 3. ČSS/?(Holková, Jindrová, Još ková, Kyzlinková, Melicharová, Mikulášková, Mrázková. Richte rová, Rumlerová, Soukupová, Štecherová, Zvolenská) 1971 SSSR 2. ČSSR (Coufalová, Děkanové, Grégrová, Jarošová, Jindrová, Jirásková, Jošková, Petrovická, Polléková, Spejchalová, Záhon ková, Zoubkové)
basketbal
47 1975 SSSR 3. ČSSR (Babková, Davidová, Doušová, Chmeliková, Jindrová, Jirásková, Kořinková, Nechvátá lová, Pechová, Polláková, Ptáčková, V Vrbková) 1979 USA 1983 SSSR Výsledky mistrovství Evropy v basket balu Muži Rok a misto konáni: 1935 Ženeva, 1937 Riga, 1939 Kaunas, 1946 Ženeva, 1947 Praha, 1949 Káhira, 1951 Paříž. 1953 Moskva, 1955 Budapest, 1957 Sofia, 1959 Istambul, 1961 Bělehrad, 1963 Wroclaw, 1965 Moskva a Tbilisi, 1967 Helsinky a Tampere, 1969 Neapol a Caserta, 1971 Essen a Bóbingen, 1973 Bar celona a Badalo, 1975 Bělehrad, 1977 Lutych, 1979 Turín, 1981 Praha, 1963 Li moges 1935 Lotyšsko 3. ČSR (Čtyřoký, Fertek, Franc, Klíma, Moc, Week, Voves) 1937 Litva 1939 Litva 1946 ČSR (Bobocký, Drvota, Ezr, Herr mann, Hluchý, Krepéla, Mrázek, Nerad, Šimáček, Stibitz, Toms, Trpkoš. Velenský, Vondráček) 1947 SSSR 2. ČSR (Bělohradský, Bobocký, Dostál, Drvota, Erz, Fráňa, Herr mann, Kozák, Krása, Mrázek, Toms, Trpkoš, Velenský, Vondrá ček) 1949 Egypt 1951 SSSR 2. ČSfl (Baumruk J , Baumruk M„ Bobrovský Z. Kinský, Kozák, Krenický, Matoušek, Mrázek, Nebuchla, Novák, Šíp, Škeřík, So bota) 1953 SSSR 4 ČSR 1955 Maďarsko 2. ČSR (J. Baumruk, Z. Bobrov ský, Horniak, Kolár, Kozák, B. Lukašik, Matoušek, Merkl, Mrázek, Z. Rylich, Šíp, Sis, škeřík, J. Těti va) 1957 SSSR 3. ČSR (J. Baumruk, Z. Bobrov ský, Chocholáč, Kolář, B. Lukašík, Merkl, Ordnung, Z. Rylich, Šip, Škeřík, Jar. Tětiva, Jiří Těti va) 1959 SSSR 2. ČSR (J. Baumruk, Konvička, Křivý, B Lukašik, D. Lukašík, Po korný, B. Rylich, Sis, Škeřík, Šťa stný, Jar. Tětiva, Tomášek) 1961 SSSR 5. ČSSR 1963 SSSR 1965 SSSR
1967 SSSR 2. ČSSR (Atntner. Baroch, J. Bo brovský, Konvička, Marek, Mif* ka. C. Mrázek, Pištělák, Růžička, Tomášek, Zedníček, Zídek) 1969 SSSR 3. ČSSR (Ammer, Baroch, Bla žek, J. Bobrovský, Konopásek, Konvička, Mifka, Novický, Piště lák, Růžička, Zedniček, Zídek) 1971 SSSR 4 ČSSR 1973 Jugoslávie 4 ČSSR 1975 Jugoslávie 6. ČSSR 1977 Jugoslávie 3. ČSSR (Bojanovský, Brabenec, Douša, Klimeš, Konopásek, Kos, Kropilák, Nečas, Petr, Pospíšil, Ptáček) 1979 SSSR 4 ČSSR 1981 SSSR 3. ČSSR (Bóhm, Brabenec, Hraška, Havlík, Klimeš, Kos, Kropilák, Rajniak, Petr, Sedlák, Škála, Žuffa) 1983 Itálie Ženy Rok a místo konání: 1938 Řím, 1960 Bu dapešť, 1952 Moskva, 1954 Bělehrad, 1956 Praha, 1958 Lodž, 1960 Sofia, 1962 Mylhúzy, 1964 Budapešť, 1966 Kluž, 1968 Varšava, 1970 Amsterodam, 1972 Varna, 1974 Calgary, 1976 Clermont Ferrand, 1978 Poznaň, 1980 Banja Luka, 1981 Nacona, 1983 Budapešť 1938 Polsko 1950 SSSR 3. ČSR (Bartlová, Chytilová, Frágnerová, Hejná, Holešovská, Kopáčková, Kučerová, Miroviská, Patková, Pejrková, Preussová, Šolcová, Tomášková, Vágnero vá) 1952 SSSR 2. ČSfl (Blahoutová, Dobrá, Frágnerová, Havlíková, Holešovská, D. Hubálková, Koukalová, Mázlová, Mouteliková, Myslilová, Ště pánova) 1954 SSSR 2. ČSR(Bártová, Blahoutová, Če chová, Dobiášová, Ezrová, Fikotová, Grubrová, D. Hubálková, S. Mubálková, Koukalová, Mázlová, Mohelská, Mouteliková, Myslilo vá, Štěpánová) 1956 SSSR 3. ČSR (Bártová, Blahoutová, Dubská, Ezrová. Grubrová, D. Rubálková, Koukalová, Mázlová, Mészárošová, Mouteliková, Škutinová, Štaudová, Štěpánová, Theissigová) 1958 Bulharsko
1960
1962
1964
1966
1968 1970 1972
1974
1980
1981
3. ČSR (Dubská, Grubrová, Kočandrlová, Lundáková, Mázlová, Škutinová, Stehnová, Theissigo vá, Trojková, Tyrolová, Záchvéjováj SSSR 3. ČSR (Adamírová, Haluzická, Horáková, D. Mubálková, Jošková, Nováková, Šourková, Sulco vá, Theissigová, Tyrolová, Vecková, Žižlavská) SSSR 2. ČSSR (Brožková, Horáková, D. Hubálková, Jošková, Koťátková, Mikulášková, Nováková, Richte rová, Šourková, Starší, Vecková, Zvoienská) SSSR 3. ČSSR (Brožová, Holková, Jin drová, Jošková, Krahulcová, Me licharová, Mikulášková. Richte rová, Spejchalová, Soukupová, Štecherová, Vecková) SSSR 2. ČSSR (Holková, Jindrová, Još ková, Melicharová, Mikulášková, Mrázková, Richterová, Rumlerová, Soukupová, Starší, Štecherová, Zvoienská) SSSR SSSR 4 ČSSR SSSR 3. ČSSR (Bobková, Grégrová, Ja rošová, Jindrová, Jirásková, Malotová, E. a T. Petrovičové, Pollá ková, Ptáčkově, Spejchalová, Štrbáková) SSSR 2. ČSSR (Kořínková, Reichová, Miklošovičová, Chmeliková, Bob ková, Nechvátalová, Polláková, Vrbková, Ptáčková, Jirásková, Doušová, Doležalová) 2. ČSSR (Kořínková, Davidová, Miklošovičová, Chmeliková, Pol láková, Nechvátalová, Králíková, Vrbková, Ptáčková, Pechová, Balaštiková) 3. ČSSR (Bartošová, Vrbková, Kopecká, Třešňáková, Bardoňová, Klimešová, Nechvátalová, Menclová, Mojsáková, Pošvářová, Peklová. Piršlová) SSŠR 3. ČSSR (Klimešová, Kozmanová, Hojsáková, Davidová, Weiserová, Třešňáková, Zarevúcká, Rajniaková, Chmeliková, Miklo šovičová, Mottlová) SSSR 3. ČSSR (Klimešová, Kozmanová, Komeštíková, Davidová, Weiserová, Třešňáková, Zarevúcká, Chmeliková, Menclová, Peklová, Pauchová, Hlaváčová) 6. ČSSR
48
basketball lime game basketball lime game [angl.], později též b. for women, pro ženy, obměna Naismithova basketbalu. Jedná se o fy zicky méně náročnou hru, než je bas ketbal Hřiště je rozděleno na třetiny, v každé z nich hraji 3 (později jen 2) hráčky každého mužstva. V Anglii hru zveřejnil Sargent, pro čas.Sokol 1897 přeložil Klenka. Ten převzal pravidla a obměnil je pro -» cílovou, která ovliv nila Kryštofovu -*■ českou házenou, basket-volleyball [angl.J amer. hra, basketbal hraný volejbalovým odbíje ním míče. U nás se obdobná hra (slg. volejbanda) neujala, baskické pelota viz pelota. Bassham Lanny, *1947, střelec USA. Olymp, vítěz 1976 ve střelbě z libovolné malorážky (3 x 40 ran). Mistr světa 1974 (velkorážová terčovnice: 3 x 40 ran jednotlivci i družstva, 40 ran vleže jednotlivci i družstva, 40 ran vstoje jednotlivci i družstva; libovolná malorážka: 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje - druž stva) a 1978 (libovolná malorážka: 3 x 40 ran - jednotlivci i družstva, 40 ran vstoje, 40 ran vleže - družstva). Držitel stříbrných medaili z OH 1972 (libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran), MS 1974 (velko rážová terčovnice: 40 ran vkleče - druž stva; standartni malorážka: 3 x 20 ran družstva; vzduchovka. 10 m, 40 ran jednotlivci i družstva), 1978 (vzduchov ka: 40 ran - družstva) a bronzových z MS 1974 (libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - jednotlivci, 40 ran vstoje - jednotli vci) a 1978 (libovolná malorážka: 40 ran vstoje - jednotlivci; 40 ran vleže jednotlivci). Baszanowski Waldemar, *1935, pol vzpěrač v kat. do 67,5 kg. Zvítězil na OH 1964,1968 a stal se mistrem světa 1961, 1965, 1961, 1965, 1969, mistrem Evropy 1961, 1965, 1968-69, 1971 a držitelem stříbrných medaili z MS 1962-63, 1970-71 a z ME 1962-63, 1970. V kat. do 75 kg ziskal stříbrné medaile na MS a ME 1966 Baštář Jiří, 1912-1983, čs. lukostřelec, MS. Člen družstva, které obsadilo 1. místo v celkové klasifikaci na MS 1949 a 3. místo na MS 1950. Významný funk-
Jiři Baštář
5,0 H _______ 15.0 *>4p
LM r
ft04p
5QO
_ ------------------------------------------------------------------
ř-
i
Plavecký bazén 50 x 21 m: A půdorys, a dělící plovoucí pásy, b vodící pruhy na dně, c lano pro znakovou obrátku, d lano pro chybný start, e startovní bloky; B rez.
cionář v Mez. lukostřelecké federaci (místopředseda, resp. čestný místo-1 předseda PITA) baterie [fr.], střelnice pro střelbu na asfaltové terče. Na střelnici je 5 střelec kých stanovišť a 3 - ► vrhačky umístěné v zastřešeném přikopu 0,5 m pod jeho okrajem. Vzdálenost stanovišť od vrhaček je 15 m Vrhačky jsou seřízené tak, aby vržený terč letěl se stoupáním 1-3 m na 10 m a měl dolet 75 m. Musí letět v prostoru vymezeném úhly 45° na obě strany od myšlené přimky prebihajici stanovištěm střelce a stř. vrhačkou. V. t. sportovní střelba. Baťkově Šárka, *1960, čs. moderni gymnastka, MS. Získala stříbrnou me daili na MS 1979 a bronzové z MS 1977, 1978 a 1980 jako členka družstva ve společném vystoupení Účastnice MS 1981 v individuálni soutěži (16. viceboj). batoh, vak z umělých vláken, většinou s nepromokavou úpravou, opatřený po pruhy k nošení na zádech, součást vý zbroje turisty a horolezce. Rozlišujeme b. měkký, bez kostry (tzv. Metr), b. s vnitřní kostrou, většinou výjírnítilnou, a b. s krosnou, kterou lze používat i sa mostatně. Moderni b. má anat. stavbu, polstrované ramenní i bederni popruhy, místo řemínků silonové popruhy se samosvornými přezkami, partie dotýkající se zad je upravena proti pocení aj. B horolezecký má popruhy pro upoutání k pasu, poutka pro upevněni cepínu a stoupacich želez a pevný kroužek na vytahování pomocným lanem a na za věšování.
bat tennis [angl ], malý tenis s dřevě nou pálkou. V. t. paddle tennis. Běumler Hans-Jurgen, *1942, krasobruslař NSR. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s - * M. Kiliusovou, s niž získal titul mistra světa 1963 a 1964 a mistra Evropy 1959-64, stříbrné me daile ze ZOH 1960 a MS 1959 a bronzo vou z MS 1960 Na ZOH 1964 obsadili 2. místo, ale stříbrné medaile vrátili, pro tože již před konáním ZOH podepsali profesionální smlouvu. Baumruk Jih, *1930, čs. basketbalista, ZMS. Držitel stříbrné medaile z MS 1951. Zúčastnil se turnaje na OH 1952 a 1960 (5.), ME 1953 (4 ), 1961 (5.). Nejlepši hráč ME 1961. bazělnf ganglia (řec.j, shluky nervo vých buněk uložených ve střední části koncového mozku. Je to podkorové koordinační centrum, uplatňující se hl. při regulaci svalového napětí a při vy bavování složitých automatizovaných pohybů a stereotypů (např chůze, běh) bazélnf metabolismus viz metabolis mus. bazén [fr ], umělá vodni nádrž pro zá vodní i rekreační plaváni. Pro rozměry a vybavení závodních plaveckých b. jsou závazné předpisy Mez. federace plavání. Stanoví délku 25 m, 33'/i m a 50 m (přípustná délka je i 100 m) s max. odchylkou ± 2 % a minim, hloubkou 90 cm, lépe však 18-2 m, což vyhovuje i pro vodní pólo. Šířka b. je závislá na počtu drah a šiřce jedné drá hy, která je 2-2,5 m. Plavecké dráhy
49
bazén zdrsněným povrchem. U otevřených b. jsou v místech vstupu a někdy i kolem celého b. umístěna brodítka. Jsou to mělké nádrže s vodou (nejlépe proudí cí] široké minim. 2m a hluboké 15-20 cm a slouží k omytí nohou před
Ukázka podélného profilu univerzálního bazénu 50 m s přepadovým žlábkem.
jsou od sebe odděleny plovoucími pásy a jsou číslovány zleva doprava. V po délných stěnách jsou přepadové žlábky nebo hrany, které odvádějí vodu z po vrchu b. k úpravně vody nebo do odpa
du, a vstupy do vody buď ve formě schůdků (přímo v konstrukci stěny), ne bo krátkých žebříčků, které však ne smějí přesahovat přes líc stěny a musí být opatřeny přidržovacími madly, sa hajícími přes okraj bazénu. Podélné stěny mohou mít v hloubce 90-110 cm výstupek široký 15 cm pro oddech plav ců Čelní stěny jsou bez přepadových žlábků a bez výčnělků, jen na startovní straně jsou držadla pro znakový start, a je-li instalováno elektronické měření časů, i dotykové desky. Ono b. musí být hladké a světlé, s mírným sklonem (max. 6%) k vypouštěcím otvorům. U b , kde je i skokanské zařízení, může mít dno sklon z hloubky 1,8 m na max. hloubku 5m až 45°. Uprostřed každé plavecké dráhy je na dně tmavý pruh široký 25 cm, který slouží ke směrové orientaci plavců; stejný pruh je napřič b. ve vzdálenosti 2 m od čelních stěn. Ve vzdálenosti 15 m od startu je ve výši 1,8 m nad hladinou napjaté lano, které se při chybném startu spustí na hladi nu. Druhé lano s praporky napjaté 5 m od obrátkových1stěn slouží jako ukaza tel znakové obrátky. Stěny i dno b. jsou obvykle obloženy keramickými mrazuvzdornými obkládačkami, pokud není provedena jiná úprava (např. u ocelo vých b. obložení vodotěsnou fólii). Ochozy b. máji mit povrch z dlaždic se
Různé tvary přepadových žlábků bazénu.
50
Beamon vstupem do bazénu. — Skokanský b. má doporučené rozměry 10,5 x 10 m pro skoky z prkna a 20 x 16 m pro skoky z věže, hloubka vody 5 m. Na čelní stě ně je umístěno -» skokanské zařízení. — B. cvičný se používá pro výuku pla vání. Rozměry jsou závislé na místních možnostech, bývají 9 x 6 m, 12,5 x 6 m, 12,5x8m nebo 16,67 x 8 m. Hloubka vody 90-135 cm, výjimečně až 1,8 m. — B. neplavecký může mít různé rozměry, hloubka vody je však pouze 135 cm. — B. dětský bývá součástí dětských hřišť, jeslí a mateřských škol Může mít různé
to výkon byl současné SR, starý SR překonal o 55 cm. Beckerflex viz plastické povrchy Beckenbauer Franz, *1945, fotbalista NSR. Záložník, libero Bayernu Mnichov (1958-77). NSR reprezentoval 103 x . Účastník MS 1966 (2. místo), 1970 (3. místo) a 1974 (1. místo), MS 1972 (1. místo) a 1976 (2. místo). Nejlepší fotba lista Evropy 1972 a 1976. Fotbalovou ka riéru zakončil v Cosmos New York (1977-80 a 1983).
Franz Beckenbauer
Bečvář Václav, *1908, čs. vzpěrač, MS. V kat. nad 82,5 kg se stal mistrem Evro py 1933 a držitelem bronzové medaile z MS 1947. Účastník OH 1936 (10. mís to), MS 1946 (6.) a ME 1947 (6 ).
Různé tvary přepadových hran bazénu.
tvary, hloubka vody 40 cm pro děti předškolního věku a 90 cm pro děti ml. školního věku (6-7 let). Vhodné je jeho doplnění mlhovými sprchami. — B. ochlazovací je speciální b. malých roz měrů s vodou nízké teploty, který bývá součástí ->• sauny — B. prohřivací s velmi teplou vodou se používá ve sport, regeneraci nebo bývá součástí očistných lázní.
Václav Bečvář
bedna, tělocvičné nářadí sloužící pře vážně k přeskokům. — B. švédská (plint), tělocvičné nářadí tvaru komolé ho jehlanu. Skládá se ze šesti dílů - rá mů: zákl. má velikost 1 300 x 700 mm, nejvyšší 1 300 x 340 mm. Horní díl je kryt čalouněným víkem potaženým kůží či umělou usni, rohy se zaoblenými hra nami. Výška b. je 1 005 mm. Díly mají na čelech otvory k snazší manipulaci. — B. německá má tvar hranolu o zá kladně 1 400 x 450 mm. Skládá se z pěti nebo šesti dílů; vrchní čalouněná meta cí deska má rozměry 1 500 x 500 mm. Robert Beamon Výška b. 1 100 mm, ve čtyřech vnitřních Beamon Robert, *1946, amer. atlet, rozích jsou připevněny dřevěné hranol dálkař. Olymp, vítěz 1968 (890 cm). Ten ky pro uchycení horní desky. — B. se
dají odebíráním jednotlivých dílů snižo vat Bednář Jan, "1914, čs. motocyklový zá vodník, ZMS, Startoval ve třech Šestidenních. 1947 byl členem vítězného tý_mu ČSR v soutěži o Mezinárodní trofej, běh, 1. přirozený lokomoční pohyb člo věka, zákl. a nejstarší těl. cvičení. Hlav ní součást - ► atletiky a většiny - ► po hybových her, - ► ZRTV a - ► odznaku zdatnosti. Využíván v těl přípravě větši ny sportů. Pro svou obecnou přístup nost je masově využíván na celém svě tě k udržení a zlepšeni zdravotního sta vu a zvýšeni fyzické kondice (viz běh pro zdraví); 2. v závodní formě je b. zá kladem atl. soutěží Běhy představuji 67 % všech atl. disciplín, ve kterých se vedou oficiální SR (23 mužských a 15 ženských, tj. celkem 38 z celkového po čtu 57 disciplín). Podle charakteru tratě rozlišujeme běhy hladké a překážkové, podle místa konáni b. na dráze nebo mimo dráhu (b. terénní, silniční), podle počtu běžců běh jednotlivců a -> běh družstev. Družstvo běží buď současně, nebo následné (ve formě -» štafetové ho běhu). Běhy se nejčastěji děli na krátké - do 400 m, střední - 800 3 000 m, dlouhé — 5 km a více a velmi dlouhé — 20 km až maratón, běhají se však ještě delší vzdálenosti 100 km, 100 mil, 24hodinový běh. — B. je cyklic ký pohyb, v němž pohyb, jednotkou je běžecký dvojkrok. Střídá se v něm opo rová fáze s fází letovou. Oporová fáze se skládá z pasivní (brzdící) dokrokové fáze a fáze aktivní (hnací) odrazové. Uprostřed mezi nimi je tzv. moment vertikály, kdy svislá těžnice těla prochá zí středem plochy opory. Odrazové síly je plně využito za předpokladu dobrého třeni (proto běžci používají speciální obuv - běžecké -» tretry s hřeby) a pevnosti podkladu (nejvýhodnějši je dráha s umělým povrchem - tartanem, rekortanem atd ). V běžeckém závodě je cílem proběhnout danou trať co nej rychleji (s výjimkou hodinovky, kde je cílem uběhnout za hodinu co nejdelší vzdálenost). Rychlost b. je dána souči nem délky a frekvence kroku (v = d. f.). Vyšší rychlosti je možné dosáhnout buď zvýšením frekvence kroku při udr žení jeho délky, nebo prodloužením kroku při udržení jeho frekvence. Ve sprintu je hl. kritériem účinnosti rych lost b. bez ohledu na výdej energie. Čím delší trať, tím důležitější je hospo dárnost pohybu. B. je tím ekonomičtěj ší, čím více se dráha těžiště běžce přibližuje k přímce (omezením horizon tálních a zejména vertikálních výkyvů). — Výkonnost ve sprintu není závislá na konstitučních předpokladech Mezi úspěšnými sprinty se vyskytují nejrůz nější somatotypy, od malých a robu-
běh
51 stních až po vysoké a štíhlé typy. V dlouhém sprintu a na stř. tratích ma jí výhodu jedinci vyšši postavy (185-190 cm) ektomezomorfního typu. Nejvyvinutější svalstvo mívají běžci na 400 m. Výhodou pro běžce jsou dlouhé dolní končetiny a vyvážený poměr mezi délkou stehna a bérce. Na dlouhých a velmi dlouhých tratích se uplatňují ektomorfní typy různé těl. výšky. Cha rakteristické je velmi nízké procento těl. tuku a úzká pánev. — Z fyziologic kého hlediska je působení běhu na or ganismus běžce velmi rozdílně v závis losti na délce trati a intenzitě běhu. Vý dej energie při b. roste zhruba s třetí mocninou rychlosti. Energetické krytí výkonu záleží na rychlosti, s jakou může být energie uvolňována. Ve sprintu je spotřeba energie kryta anaerobně HI. úlohu má systém ATP-CP (do 20 s). S prodlužováním tratí a časového trváni b. přebírá hl. úlohu anaerobni glykolýza (LA systém), s maximem kolem 30-40 s (typická trať je 300 m). Kolem 2:30 až 3 min se začiná anaerobni a aerobní za bezpečování energetického výdaje vy rovnávat. Vyrovnaný poměr mezi anae robním a aerobním krytím se udává u běhu na 1 000 nebo 1 500 m (podle rychlosti běhu). U dlouhých tratí se pl né využívá kyslíku získaného plicní ven tilací a plné se uplatňuje aerobní ener getický systém Oi. Podle intenzity fyziol. procesů jsou běžecké tratě rozdělo vány do 4 kategorií: a) b max. intenzi tou (100-200 m). Na kyslíkový dluh při padá 90-87 % krytí spotřeby energie, in tenzita metabolismu čini až 25 000 % bazální hodnoty, TF 180-200/min, spo třeba kyslíku do 101, zotavovací’ fáze do 45 min. Zvi. kategorii tvoří b. na 400 m (300 až 500 m), který se běhá v první čá sti submax. a v druhé maximálně. Dosa huje se nejvyšších hodnot TF (až 240/min) a nejvyšší hladiny laktátu v kr vi; b) běh submax. intenzitou (600-3 000 m). Intenzita metabolismu či ní 10 000-15 000% bazální hodnoty, TF 190-220 tepů/min., minutový srdeční objem i přes 4 0 1, spotřeba kyslíku až 301, zotavovací fáze trvá 1-2 hod.; c) b. stř. intenzitou (5-10 km). Kyslíkový dluh tvoří asi 10% krytí energie; intenzita metabolismu 2 000 %, spotřeba kyslíku až 1301, TF 180-200/min. Častý je výskyt -» mrtvého bodu, po jehož překonání přichází - * mrtvého bodu, po jehož překonání přichází - ► druhý dech. Zo tavovací fáze trvá několik hodin; d) b. mírnou intenzitou (20 km - maratón). Probíhá v - ► setrvalém stavu. Předsta vuje velké zatížení organismu. Intenzita metabolismu 500 %, TF 16Z-190/min, mi nutový objem srdeční kolem 101/min. Srdce přečerpá za maratón 5 t krve a plíce vymění 10 0001vzduchu. Dochá-
Běh na 100 m na OH 1972 (vítěz V. Borzov).
zí podstatným změnám ve složení krve. — V atl. bězích probíhá sport, boj pří mo a současně. Tím se liší od těch. dis ciplin, v nichž závodníci provádějí své pokusy následně. Podmínky závodu představuji vždy stresovou situaci, pro to musi mít běžec silnou vůli U sprinte ra trvá max. volní koncentrace bez mož nosti vypnuti 10-20 s, na stř. tratích ně kolik minut. U sprintera je důležité sebeovládání, neboť musí vyběhnout z nehybné startovní polohy. U běžce na 400 m se silná vůle projevuje schopno stí snášet intenzívni bolestivé pocity, spojené s narušením acidobazické rov nováhy a zaplavením svalstva laktátem („svalové ztuhnutí"). Musi být chladno krevný, aby dokázal běžet optimálním tempem první polovinu závodu, nezávi sle na rušivém působeni ostatního pole běžců. Běžec stř. tratí se musí naučit optimálně řešit stále se měnící závodní
situaci, a to při narůstajícím kyslíkovém dluhu (změny tempa, - ► trháky, posta veni v poli běžců, závěrečný spurt). Pro běžce dlouhých tratí je charakteristic kým rysem „uměni trpět", snášet dlou hou dobu nepříjemné a bolestivé poci ty spojené s únavou, překonáním mrtvého bodu a vyčerpáním. — Oficiál ní běžecké tratě, ve kterých IAAF vede SR: Vzdálenost v m Muži (M), ženy (Ž) Běhy hladké 100 M-Ž 200 M-Ž 400 M-Ž 800 M-Ž M 1000 1 500 1 míle 2 000 M 3 000 M-Ž 5 000 M-Ž 10 000 M-Ž 20 000 M 25 000 M 30 000 M hodinovka M Běhy štafetové 4x100 M-Ž 4 x 200 M-Ž 4x400 M-Ž 4 x 800 M-Ž 4 x 1 500 M Běhy překážkové
100
Ž
110 M 400 M-Ž 3 000 M Závoděni mládeže je z hlediska délky tratě omezeno zvláštními směrnicemi. — Technika. Rozlišuji se dva zákl. způ soby běhu: a) šlapavý způsob, který je možný jen při akceleraci (startu); b) švi hový způsob (zast. plavný nebo kročný) v rovnoměrném běhu na trati. Trup je Jarmila Kratochvílové při běhu na 800 m. v mírném náklonu, hlava v prodloužení
52
béh družstev trupu (šíjové svalstvo uvolněno), ramenní klouby uvolnéné, paže komihaji v rovinách, které se protínají před tě lem. Při rychlém b. je pohyb paži aktiv ní (paže slouží jako akcelerátory pohy bu nohou), při vytrvalostním běhu pa sivní (udržování rovnováhy, kompemzační pohyby). V momentě odrazu pro chází běžec při dobře provedeném odrazu tzv. běžeckým lukem. V letové fázi po doznění odrazu následuje vstříc ný pohyb nohou (při rychlém b. aktivní střih). Při pohybu zadní nohy vpřed do chází k vykývnutí bérce vzhůru (zakop nutí) a při dokroku přední nohy k vykýv nutí bérce vpřed (předkopnutí). Těsné před dokrokem provede bérec rychlý zpětný pohyb proti směru běhu (zahrábnutí). Došlap je bud na přední část chodidla (pak dochází k tzv. dvojité prá ci chodidla), nebo na celé chodidlo, popř. přes patu (pak dochází ke kolébkovitému převalení chodidla). K nácviku a zdokonalování techniky b. se používa jí speciální průpravná běžecká cvičeni ( - ► skipink, liftink, zakopávání, předkopávání, odpichy). V praxi se kla de velký důraz na tzv. vyběhávání, tj. samovolné vytříbení techniky běhu. Dů ležité je zvládnutí techniky setrvačného běhu. Slouží k tomu vypnuté a vypuště né úseky, b. s větrem v zádech, b. ze svahu — Z taktického hlediska má kaž dá trať teoreticky optimální rozloženi tempa pro dosažení max. výkonu (s vý jimkou běhu na 100 a 200 m, které se běhají max. úsilím od startu do cíle). V bězích na 400 až 1 500 m má být první polovina tratě rychlejší než druhá. V bě zích na dlouhé tratě je optimální rovno měrné rozloženi tempa, s mírným zrychlením v začátku a konci tratě. Tak tika v bězích má dvě zákl. varianty: „na vítězství" (určité pořadí) nebo „na re kord" (určitý čas). V taktické přípravě zaměřené na vítězství je důležitá schop nost finišovat, provádět trháky na trati a udržovat si takticky výhodné postave ní ve skupině běžců (nenechat se zablo kovat). V taktické přípravě na rekord je nejdůležitější zvládnout odhad tempa („pocit času"). Velký význam má zna lost soupeřů a taktická zkušenost získa ná předchozí účasti na závodech. — Trénink všech běžeckých disciplin je zaměřen na současný rozvoj rychlosti a vytrvalosti v určitém optimálním po měru vzhledem k délce trati a jejimu časovému trvání. Čím je závodní traf kratší, tím větší je význam rychlosti (ab solutní nebo relativní). U sprintu je tré nink zaměřen na rozvoj akcelerační a max. rychlosti a rychlostní vytrvalosti. Počínaje během na 400 m je hlavní za měření na rozvoj speciální vytrvalosti. Charakter speciálni vytrvalosti je v bě hu na 400 m anaerobní, v bězích na
středni tratě anaerobně-aerobní a v bě zích na dlouhé tratě aerobní. Druhým hlavním úkolem je zvýšeni zásoby rych losti: v běhu na 400 m rychlostní vytrva losti (výkon na 200 m), ve středních tra tích tzv. tempové rychlosti (výkon na nejbližši kratší trati). Třetí úkol v pořadí důležitosti je zvýšeni zásoby vytrvalosti, tzv. tempové vytrvalosti (výkon na nej bližši delší trati). Zákl. metodou rychlo stního tréninku je opakovaná metoda, charakterizovaná vysokou intenzitou běhu a optimálními přestávkami mezi úseky, popř. sériový trénink. Zákl. me todou vytrvalostního tréninku je meto da souvislého (kontinuálního) běhu rov noměrným tempem nebo metoda inter valová (viz intervalový trénink). Pravi dla. Délka standardizované úřední bě žecké dráhy je 400 m. Má 2 zatáčky a 2 rovinky. Tratě do 400 m včetně se běha jí v oddělených drahách širokých 122-125 cm. Musí jich být minim, šest, na mez. závodech jich bývá osm. První dráha se měří 30 cm od pevného obrubníku, ostatní dráhy 20 cm od vnitř ní čáry. Při běhu na 800 m se běží v od dělených drahách prvních 100 m. Do 400 m včetně musí závodník startovat z nízkého startu (viz startovní poloha) a ze startovních bloků. Nejdelší oficiál ní trati je * maratón, který musi být veden po silnici. V průběhu závodu ne smi závodník opustit běžeckou dráhu; v silničním závodě jen s povolenim a pod dohledem rozhodčího, přičemž si nesmí závodní traf zkrátit. Při běhu ne smi závodník jinému běžci překážet, kří žit mu traf, strkat do něho. Úřední mě ření časů je buď ruční, nebo plně auto matické (elektrické). Při ručním měření se úřední čas udává s přesnosti na 0,1 s na dráze a na celé sekundy mimo drá hu. Plně automatické měření je elektric ké, využívá - ► cílové kamery. Při auto matickém měření se oficiální časy udá vají s přesnosti na 0,01 s na dráze do 10 km včetně, na 0,1 s na dráze v závo dech delších než 10 km a na 1 s mimo dráhu. SR je možné vytvořit pouze na dráze. tj. na speciálně vybudované a úředně ověřené dráze dlouhé 400 m, pod otevřeným nebem. Na kryté dráze nebo mimo dráhu se registrují jen nejlepši svět. výkony (maratón). V bězích na 200 m a kratších brání uznání rekor du vítr, vane-li ve směru běhu a je větši než 2 m/s. Měří se - ► anemometrem po dobu 10 s při běhu na 100 m, po do bu 13 s při běhu na 100 a 110 m př. a po dobu 10 s při běhu na 200 m od okamži ku, kdy závodnici vběhnou do citové ro vinky. SR v běhu na 100, 200, 400, 100 př. (ženy), 110 př., 400 př. a štaf. běhy 4 x 100 m se uznávají jen při automat, měření času. — V. t. překážkový béh, štafetový běh, maratón. — Literatura:
Borzov, V, F.: Tajomstvo rychlosti. Bra tislava 1977. - Costill, D. L: A Scienti fic Approach to Distance Running. Los Altos 1979. — Doherty, J. K.: Modern Training for Running. Englewood Cliffs 1965. — Fišer, L. a kol.: M ílařia vytrval ci. Praha 1965. — Kervitcer, J. a Bláha, K. Běh na středni a dlouhé tratě a chů ze. Praha 1981. — Varga, I. a kol.: Běhy. Bratislava 1976. — Zaremba, Z.: Sprinty a biegy šrednie. Varšava 1978. — Záto pek, E.: Můj trénink a závoděni. Praha 1955. běh družstev, závod vícečlenných družstev v bězích, v současné době pouze mimo dráhu. Běhá se formou soutěže jednotlivců. Podle výsledkové listiny z této soutěže se pak určuje vý sledek soutěže družstev. Počet běžců, jejichž výkon se započítává do soutěže družstev, je stanoven rozpisem závodu. Výsledné pořadí se určuje buď souč tem bodů za umistěni, přičemž se bere v úvahu umístěni všech běžců nebo jen bodovaných běžců, anebo součtem ča sů bodovaných běžců. V případě rovno sti bodů nebo časů vítězí družstvo, je hož poslední započítaný závodník se umístil nejblíže vitězi. Běh družstev byl na pořadu OH na dráze 1900 (5 000 m), 1908 (3 míle), 1912 (3000m), 1920 (3 000 m), 1924 (3 000mj; v přespolním běhu 1904, 1912, 1920,1924. Běh Mladé fronty a Směny, BMFS, přespolní běh pro mládež od 8 let nere gistrovanou ve výboru svazu atletiky CÚV a SÚV ČSTV, pořádaný každoroč ně ÚV SSM, Ústřední radou PO SSM a ÚV ČSTV. Poprvé pořádán 1956. Zá vodí se na tratích: 3 000 m (muži, st. a ml. dorostenci) a 1 500 m (nejmladší, ml. a st. žáci, ženy, dorostenky i žákyně všech věkových kat.). V kat. st. žactva a ml. dorostu se pořádá celostátní finá le, ostatní kat. vrcholí v kr. (st. dorost) a okr. kolech (dospěli, ml. a nejmi, žac tvo). běh na lyžích, 1. závodni lyž. disciplina vytrvalostního charakteru; 2. součást závodních disciplin: -*■ biatlonu, - ♦ ly žařského orientačniho běhu, - * závodu sdruženého aj.; 3. prostředek zimni pohyb, rekreace a -*• lyžařské turistiky. — Běh všestranně a harmonicky rozvíjí funkčni zdatnost organismu, zapojuje všechny svalové skupiny a zatěžuje i vnitřní orgány. Představuje práci mirné intenzity dlouhého trvání (od 20 min až do několika hodin) se submax. až max. zatížením při stoupáních a v závě ru závodu. Výdej energie závisí na dél ce a charakteru tratě a rychlosti běhu. Energetický výdej je asi z 90 % kryt ae robními procesy uvolňováni energie a představuje 1 230-1 330 % bazálního metabolismu. Max. spotřeba kyslíku u vrcholných závodníků činí až 5,51/
béh na lyžích
53 min, tj. vice než 80 mmol/kg/min. Z dal Béh na lyžích — délky tratí ších faktorů podmiňujících sport, vý konnost je důležité schopnost odolávat Věkové kategorie únavé, odolnost vůči nepříznivým kli matickým podmínkám, schopnost vy ml. žáci rovnat se s nevhodnou kvalitou mazání ml. žákyně (11-12let) atd. — Historie. Běh na I. je nejstarši st. žici lyž. disciplína, prvni závody se konaly st. žákyně (1 3-14 let) 1843 v Tromse v Norsku. Vznikl ze ml. dorostenci zrychlené chůze na lyžích doplněné ml. dorostenky (15—16 let) skluzem. Technika běhu se zdokonalo st. dorostenci vala současně s vývojem běžeckých ly st. dorostenky (17—18 let) ží, vázání a vosků. První používanou junioři (19—20 let) techniku, norskou, vystřídala ve 20. le juniority (od 19 let) tech technika finská a švédská (tzv. muži (od 21 let) pasgang běh střidavý stejnostranný). ženy (od 20 let) Po 2. svět. válce převládla technika s dlouhým skluzem na jedné lyži a pře nášení hmotnosti těla, další etapou by I. je skluz v jednooporovém nebo la intenzifikace odrazů a odpichů a v 70. dvouoporovém postoji, práce paži a od letech se uplatňovala švihová práce pichy holemi. Rychlost běhu je dána končetin a zvyšování frekvence kroku. součinem délky kroku prodlouženého V současné technice se prosadilo pou skluzem a frekvenci. Dosahuje se rych žívání jednostranného brusleni a zdů losti 4-6 m/s. Rychlost běhu závisí na razněni odpichu soupaž (viz Siitonenův výkonnosti závodnika, na mazání, na krok). — Na programu ZOH jsou běžec sněhových a traťových podmínkách. ké disciplíny od I. ZOH 1924 v Chamo Způsoby běhu byly nazvány podle po nix. Obsahovaly běh na 18 km a 50 km hybů horních končetin: pohybuji se stří pro muže. Program MS 1933 a ZOH davě - běh střídavý, nebo soupažně 1936 byl rozšířen o štafetový běh běh soupažný. — Běh střídavý, pravi 4 x 10 km mužů. Od ZOH 1956 je místo delné střídání skluzu na jedné a druhé běhu na 18 km zařazena trať 15 km lyži při současném odpichu střídavě a 30km. Zeny poprvé startovaly na' jednou a druhou paží. Pohyby jsou růzZOH 1952 v běhu na 10 km, 1956 byla nostranné - při vysunuti pravé lyže se zařazena štafeta 3 x 5 k m (od 1976 pohybuje vpřed levá paže a obrácené. 4 x 5 km), program MS 1962 byl rozší Při běhu dvoudobém připadají na dva řen o běh na 5 km a MS 1978 o 20 km. odpichy holemi (pravou a levou paži) — U nás se první závody v b. n. I. kona dva kroky; variantou je běh čtyřdobý (4 ly 1893 v Jilemnici. Byly to spolu se zá kroky a 2 odpichy). Běh střidavý se vody v Rakousku prvni závody v Evropě používá nejčastěji, a to na rovině, při mimo Skandinávii. Zpočátku měly tratě dobrém skluzu do mírného stoupání, nejrůznéjši délku. 1902 zavedl -» J. při špatném skluzu i v mírném klesání. Róssler-Ořovský závod na 100 m. Na — Běh soupažný, střídáni skluzu na jed programu mistrovství Království české né a na obou lyžích, odpich se provádí ho 1904 byl závod v běhu na 100 m, současně oběma pažemi. Při běhu jed2 000 m s překážkami a 10 km pro muže nodobém připadá na jeden odpich je a poprvé startovaly i ženy v běhu na den odraz nohou; používá se i běh 800 m. Od 1905 se každoročně koná zá dvoudobý i vícedobý (na jeden odpich vod v běhu na 50 km. Rozvoj b. n. I. 2 i vice odrazů). Běh soupažný se uplat u nás plně sledoval vývoj ve světě. Do ňuje při rychlém skluzu na rovině nebo kladem jsou MS 1925 v Janských Láz v mirně klesajicí stopě. — Běh kombi ních, 1935 a 1970 na Štrbském plese; novaný, střídání obou zákl. běžeckých 1976 se konalo v Liberci MEJ. — Závod způsobů, napr. běhu střídavého dvouní discipliny: délky trati pro běh a pro dobého se soupažným během jednodoštafetový běh odpovídají věk. katego bým. — V současné době hraje význ. riím (viz tabulka). — Technika. Překo roli v souvislosti se zrychlováním běhu nání tratě a terénu vyžaduje zvládnuti tzv. volný způsob jednostranný a obou techniky běhu po rovině (střídavého stranný. Základem přípravy je obou a soupažného), techniky stoupání (bě stranné brusleni dvoudobé, tj. bruslení hu prostého, stoupavého a stoupavého na obě strany s odpichem pažemi na kroku), sjíždění (sjezdu v pohotovo každý druhý odraz nohy. Odvrat lyže stním a odpočinkovém postoji), změn a odraz z hrany jsou impulsy pro přená směru (odšlapováním, přešlapováním, šení hmotnosti těla na druhou lyži oblouky), zrychlování jizdy (odpichem a uvedeni lyže do skluzu s časově sla soupaž. bruslením), brzděni (přivratem, děným odpichem pažemi. Ve stoupá sesouvánim a regulací rychlosti jizdy ních a při zhoršených skluzových pod v obloucích). Charakteristický pro b. n. mínkách se používá oboustranného
Tref v km
Štafety
2 .4 2 ,3 3 .6 3 ,4 5, 10 3 ,5 7, 15 5, 10 10, 15, 30 5. 10, 20 10, 15. 30, 50 5, 10. 20
3 (4 )x 2 k m 3 (4 )x2k m 3 (4)x 3 km 3 (4) x 3 km 3 (4) x 5 km 3 (4) x 3 km 3 (4) x 7 km 3 (4) x 5 km 3 (4 )x 10 km 3 (4) x 5 km 3 (4/x 10 km 3 (4)x 5 km
brusleni jednodobého, kdy na každý odraz nohy připadá odpich pažemi. Ve velmi prudkém stoupáni a při únavě se používá oboustranného bruslení střída vého, kdy odraz nohy je doprovázen odpichem nesouhlasnou paži. — Běh do svahu. Užívají se různé způsoby bě hu podle podmínek skluzu a sklonu sva hu. Při klasickém způsobu se při do brém skluzu používá na svahu se sklo nem 3°-4° běh střidavý, při němž na větším sklonu svahu (10-15°) dochází ke zkracováni skluzu; při běhu do velmi prudkých svahů se používá běhu s jed nostranným nebo oboustranným přivra tem. Při volném způsobu běhu používají nejlepší běžci oboustranného bruslení jednodobého se skluzem. — Trénink. Etapa zákl. tréninku je určena pro žac tvo 10-14leté. Úkolem je vybudování zá kladů speciální výkonnosti, adaptace na pravidelnou zátěž, důraz je kladen na objem zatiženi pomoci převážně všeobecně rozvíjejících cvičeni (běhu v terénu, na dráze, posilovačích cvičeni, cyklistiky, jizdy na koloběžce, kondiční gymnastiky). Metodicky je výcvik za měřen na seznámeni s běžeckým vyba vením, na nácvik skluzu na obou i jedné lyži, nácvik přenášení váhy těla z lyže na lyži a využiti práce paži a odpichu holemi. Vytváří se všestranný pohyb, základ pomoci nácviku odšlapováni, bruslení, přejíždění terénnich nerovno sti a oblouků. Zákl. běžecké způsoby se nacvičuji komplexně, na běžeckém ko lečku nebo na trati v různých sněho vých podmínkách a rychlostech. — V etapě speciálniho tréninku (14-18 let) se zvyšuje objem zatiženi pomoci spe ciálních prostředků, zdokonaluje a roz šiřuje se běžecká technika ve smyslu zdokonalování rovnováhy, intenzivněj ších odrazů a odpichů, dokonalejší koordinace vytvářeni pocitů sněhu a odrazu atd. Současně se nacvičuje užiti techniky běhu v terěnních a traťo vých podmínkách. — Etapa vrcholové ho tréninku je zaměřena na podání
54
běh pro zdraví
Běh na lyžích při MS 1970 ve Vysokých Tatrách.
max. výkonu a jeho udržení optimálně dlouhou dobu. Úkolem výcviku je zdo konalováni techniky při únavě, nácvik optimálního tempa, individualizace techniky běhu, zdokonalováni techniky běhu do svahu, zvyšování stability a va riability techniky běhu. — V současné době je vážným metodickým problé mem sladění nácviku klasického a vol ného způsobu běhu. Některé lyžařsky vyspělé země se pokoušejí nacvičovat oba způsoby, jiné přešly pouze k bru slení. — Výzbroj a výstroj. Výzbroj běž ce tvoří --► lyže, -*■ lyžařské vázání, - * lyžařské hole, vak na přepravu lyži, po můcky k údržbě lyži a -*• lyžařské vos ky. Výstroj se skládá ze spodního bavl něného nebo Vlněného oblečení a z vrchního oblečení, tj. z kombinézy (z elast. materiálu přiléhajícího k tělu) ne bo z kalhot pod kolena (golfek), podkolenek, větrovky, čepice a rukavic. Boty pro nezávodni lyžování mají silnější po dešev i svršek, jsou vyšší a teplejší. Bo ty závodni jsou nízké, lehké (70 dkg), vyrobené z textilu a umělých hmot. Ná vleky přes běžecké boty izoluji tepelně a proti vlhku. — Běžecká trať. Má být vytyčena tak, aby prověřila fyzickou při pravenost, běžeckou techniku a taktiku.
Obsahuje časté střidání výstupů, sjezdů a běhu po rovině. Obtížnost tratě by měla kulminovat v druhé třetině tratě. Pravidla lyž. závodů obsahuji závazné parametry, které určují charakter tratě: přípustný rozdíl mezi nejnižšim a nej vyšším bodem tratě určuje HD (denivelation), výškový rozdíl nepřerušeného stoupání MM (maximum montee) a MT (montee total) udává součet všech stoupání. Jednotlivé tratě jsou barevně označeny a mají obsahovat informační údaje. Trať se upravuje pásovými vozi dly s přívěsným zařízením, pro význ. zá vody se upravují tratě se dvěma stopa mi. Při volném způsobu běhu je trať upravena pro bruslení a na pravém okraji je běžecká stopa. Závody na 30 km a více se zpravidla běhají na více okruzích. Nezbytnou součástí tratí jsou přístupové komunikace, sociální a hy gienická zařízení. Pro tréninkové účely se budují tratě s povrchem z umělých hmot nebo z asfaltu. — Pravidla. Doba startu každého běžce je stanovena star tovní listinou. Závodnici jsou zpravidla zařazeni podle výkonnosti do čtyř sku pin, skupina nejlepších startuje za nejvýhodnějšich podmínek, zpravidla jako třetí v pořadí. Bezprostředně před star
tem si závodníci dají označit lyže, na nichž musí celou trať projet. Dojedou-li do cíle na jedné nebo obou neoznače ných lyží, jsou diskvalifikováni. Startuje se jednotlivě nebo ve dvojicích v inter valu 30 s. Trať závodu nesmí závodník opustit, musí proběhnout všemi kontro lami. Je-li běžec dostižen jiným závod níkem, nesmí mu bránit v předbíháni a musi mu na vyzvání uvolnit stopu, i když má trať stopy dvě. Závod musí závodník absolvovat vlastni silou a s ly žemi na nohou, během závodu nesmi přijmout žádnou pomoc. Přemazávání lyží je povoleno. Při štafetovém běhu je start hromadný, prvni členové štafet máji od startu vlastni stopu 100 m, v dalších 100 m se stopy sbíhají. Předá ní štafety se děje v předávacím území, dlouhém 30 m, v němž se musí předá vající závodník dotknout rukou jakékoli části těla běžce přejímajícího. Posled ních 100 m před předávacím územím nebo cílem nemusí závodník ani na vy zvání stopu uvolnit. 100 m po startu a 200 m před cílem při klasickém způso bu béhu není dovoleno bruslení. Při vol ném způsobu může závodník běžet od startu do cíle jakoukoli technikou. — Soutěže. ZOH (od 1924), MS (od 1924 každý druhý rok, do 1984 byly ZOH sou časné MS), MEJ (1968-76), MSJ (od 1977 každoročně). Světový pohár v bě hu na lyžích, do něhož se započítávaji tradiční závody v Lahti (Finsko), ve Falunu (Švédsko), v Holmenkollen (Nor sko), v Kavgolovu (SSSR), Tatranský pohár (Štrbské pleso). Masové závody: - * Vasův běh, - ► Euroloppet. Nejvyšší soutěží v ČSSR je M-ČSSR; masové zá vody: -*• Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny, Bezroukův memoriál, - * Ji zerská padesátka - Memoriál expedice Peru '70, -*• Po hřebenech Krkonoš (70 km), - * Biela stopa SNP. - Literatu ra: Chovanec, F., Potměšil, J., Javorský, M.: Běh na lyžích, Praha 1983. - Kamenskij, V. I. a kol.: Lyžnyje gonki. Moskva 1964. - Maier, S., Reiter, T.: Skilauf hau te Mnichov 1980. běh pro zdraví, 1. název celosvětové ho hnutí, jehož iniciátorem je -> A. Lydiard Z Nového Zélandu se rozšiřilo do USA (viz jogging) a postupně do mno ha evr zemi. V některých zemích jsou zřízeny kluby rekreačních běžců. Počet rekr. běžců se v SSSR odhaduje na 30 mil., v USA na ^5 mil.; 2. název ma sových akcí pro neorganizovanou veřej nost, organizovaných v rámci hnutí -*■ Pohybem ke zdrávi. Důraz neni kladen na max. výkon, ale na účast a uběhnutí stanovené tratě; 3. forma individuální ho, popř. skupinového kondičního tré ninku v neformálních kolektivech (rodi na, parta aj.) k udrženi tělesné kondice. Běh jako přirozená lokomoční činnost
55 je každému dostupný. Umožňuje správ ně diferencovat tréninkové dávky. Do saženi kondičniho efektu vyžaduje běhat pravidelně, nejméně 3 x týdně 15-20 min stř. intenzitou, při níž tepová frekvence dosahuje hodnot kolem 130-160 tepů za min. Jsou zpracovány i náročnější běžecké programy (viz K. Cooper, Liga stovkařů), s větší týdenní frekvencí tréninkových jednotek a cel kově větším tréninkovým objemem (do ba tréninku, počet naběhaných kilome trů). K b. p. z. jsou nejvhodnější lesní cesty a pěšinky, speciálně upravené a vyznačené běžecké stezky s měkkým podkladem. U lidí starších, otylých a těch, kteří trpi chorobami dolních končetin, je lépe nahradit běh jinou vy trvalostní činností (jízda na kole, plavá ní aj ). — Literatura: Dostál, E.: Běh pro zdraví. Praha 1981. Behrendt Helmut, ’ 1904, tělových, funkcionář NDR; ved. tajemník Němec kého tělových, a sport, svazu (DTSB), gen. tajemník Olymp, výboru NDR (1951-75); dř. funkcionář něm. děl. spor tu. Nositel bronzového Olympijského řádu 1976. Behrendt Wolfgang, ’ 1936, boxer NDR. Olymp. Vítěz 1956 v kat. bantamové (do 54 kg). Držitel bronzové medaile z ME 1955 ve stejné hmotnostní katego rii. První sportovec NDR, který na OH získal zlatou medaili. Běh Rudého práva, tradiční mez. bě žecký závod pořádaný redakcí deníku Rudé právo za těch. spolupráce TJ Sparta ČKD Praha a TJ Rudá hvězda Praha. Koná se ke Dni tisku, rozhlasu a televize v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a je součásti slavností Rudého práva. 1 roč. se konal 1950 pod záštitou deníku Svoboda, 2. roč. 1955 již pod záštitou Rudého prá va; od 1956 mez. závod. Trať se postup ně prodlužovala: 1950 - 3 700 m, 1955 5 000 m, 1956 - 5 100 m, 1957-67 - 6 000 m, 1968 se závod nekonal, 1969-71 7 200 m, 1972-73 a 1975 - 9 600 m, 1974 10 300 m, od 1976 - 11 400 m ve 4 ko lech. Ženy 1959 - 787 m, 1963 - 780 m, 1964-57 - 800 m, 1969 - 600 m. 1970-75 1 250 m, od 1976 - 2 850 m. Kromě mez. běhu ve dvoudenním běžeckém progra mu běh veteránů (40 let a vice) na 5 700 m, běžců II a III. výk. tř. 5 700 m, st. do rostenců 4 500 m a st. dorostenek 1 500 m; ml. dorost a st. žactvo jako finále Běhů tisku 1 500 m. Přehled vítězů Běhu Rudého práva Muži 1950 Emil Zátopek 1955 Ivan Ullsperger 1956 Alojzy Graj (Polsko) 1957 Constantin Grecescu (Ru munsko) 1958-59 Miroslav Jurek
Běchovice-Praha
Start k běhu žen na Běhu Rudého práva 1981 (s číslem 110 vítězka G. Weitzová).
1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1969 1970 1971-72 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 Ženy 1959 1963 1964 1965-67 1969 1970 1971 1972 1973-74 1975-78 1979 1980
Gerhard Hónicke (NDR) Peter Kubicki (NSR) Miroslav Jurek Gaston Roelants (Belgie) Bela Szekeres (Maďarsko) Lajos Mécsér (Maďarskoj Mohamed Gamoudi (Tunis) Ivan Šopša (SSSR) Dietmar Nagel (NDR) Seppo Tuominen (Finsko) Lasse Viren (Finsko) Victor Mora (Koiumbiw) Stanislav Hoffman Dan Glans (Švédsko) Lassě Viren (Finsko) Gerard Tebroke (Nizozemsko) Sergej Osipov (SSSR) Carlos Lopes (Portugalsko) Ivan Uvízl. Cor Lambregts (Nizozemsko) Essa Liedes (Finsko) Viktor Cumakov (SSSR) Lubomír Tesáček Michael Heilmann (NDR) Viktor Čumakov (SSSR)
1981 1982
Grete Waitzová (Norsko) Dorthe Rasmussenová (Dán sko) 1983 Gabrielle Meinelová (NDR) 1984 Angela Romanovová (SSSR) 1985 Gabrielle Veithová (NDR) 1986 Alena Močáriová Běh 17. listopadu, přespolní běh or ganizovaný každoročně 17. listopadu u příležitosti oslav Mezinárodního dne studentstva. Účastí na něm i v dal ších sport, disciplínách vzdávají vyso koškoláci hold tradicím a současnosti pokrokového mez. studentského hnutí a všem idejím boje proti fašismu, impe rialismu, kolonialismu a jiným formám sociálního a národnostního útlaku. Vy hlašuje jej Čs. ústředí vysokoškoláků SSM, ministerstvo školství ČSR a SSR a Vysokoškolský sport ÚV ČSTV Dbá se na pořádáni soutěží na úrovni fakult a škol, které organizačně zabezpečují fakultní nebo celoškol. výbory SSM za spolupráce TJ a kateder TV. Závodí se na tratích: muži 2 000 m, ženy 1 000 m. Závodu se mohou zúčastnit jen poslu chači denního studia neregistrovaní v oddílech atletiky (běžci) a moderního Bedřiška Kulhavá pětiboje. Vítězové fakultních soutěži Emilie Ovádková postupují do republikových soutěži, po Drahomíra Žáková řádaných ČÚV nebo SÚV SSM. Fakult Marie Ingrová ní, resp. školní kola probíhají od 1.10. Jarmila Hradecká do 1.11., republiková vždy od 10. do Marie Pospíšilová-lngrová 17.11. soutěžního roku. Jarmila Hradecká Běchovice-Praha, jeden z nejstarších Joke van Gervenová (Nizo- silničních závodů na světě, poprvé po zemsko) řádaný 1897 pod vlajkou ČSAAU, od té Grete Andersonová (Nor- doby každoročně. Od 1923 mistrovský sko) silniční závod v běhu na 10 km mužů, Grete Waitzová-Anderseno- od 1982 i žen. Start v Praze 9-Běchovivá (Norsko) cích, cíl v Praze 3 Na Ohradě. Pověstný Ljubov Šmolková (SSSR) je úsek do hrdlořezského kopce. Nesto Jelena Sipatovová (SSSR) rem a tradičním startérem byl zaslouží-
56
bek
Start závodu Běchovice-Praha
lý pracovník v TV Rudolf Richter, po něm Hubert Šulák. Koná se druhou říj novou nedělí. V současné době nejma sovější čs. běžecký silniční závod. 86. roč. 1982 se zúčastnilo 3 394 mužů a 158 žen. Kromě mistrovského závodu se bě ží 9 věk. kat. mužů a 2 kat. žen. První ofi ciální účast žen 1974. Trafový rekord Vlastimil Zwiefelhofer 28:36 (1975) a Ludmila Melicherová 34:45 (1982). Přehled vítězů závodu Běchovice-Pra ha Muži 1897-99 1900 1901 1902-03 1904-07 1908 1909-10 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921-22 1923 1924 1925 1926 1927-28 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939
Jakub Wolf Matyáš Špička Ludvik Petzold Antonin Šmucr Arnošt Nejedlý Paul Nettelbeck Antonín Dvořák František Slavik V ladim irj^n c František Slavik Antonín Kejhá Josef BleHy Václav Hájek Jindřich Košvanec Antonín Kejhá Václav Rott Václav Vohralík Josef Liehne VilénTSindler Karel Nedobitý Václav Drojda. Karel Nedobitý Josef Německý Karel Nedobitý Josef _Lédj Jan Slezáček Jaroslav Šlgik Otakar Rozvpda Josef Kosčak Josef Hron Ludvik Bombik Josef Hušek Jan Pivoňka Ludvík Bombik
obouruč. Může být hrán jako -» drajv, - * lift, - * čop, -*■ stopbol, - ► lob, - ► halfvolej; 2. v lednim hokeji viz střelba přes ruku; 3. v pozemním hokeji úder přes ruku zobákem (smí se hrát jen le vou. plochou stranou hole); 4. ve volej bálu úder hřbetní částí ruky. Belgie, Belgické království, stát v záp Evropě, 9,86 mil. obyv., hl. město Bru sel. Olymp. zkr. BEL. Na řízení TVS se podíleji ministerstvo školství, které do hlíží na školni TV, ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra, ministerstvo kul tury, ministerstvo veřejných prací, které rozhoduje v otázkách výstavby sport zařízení a ministerstvo zdravotnictví. Stát podporuje výstavbu malých a str. sport, zařízení, sloužících především potřebám místních obyvatel. B. má i řa du velkých sportovišť, např. asi 20 ba 1940 Václav Hošek zénů s Olymp, rozměry, přes 20 stadió 1941 Antonín Vaněk nů s kapacitou více než 20 000 diváků 1942 Josef Hušek aj. Nejrozšírenějšími sporty jsou fotbal, 1943-44 Jan Hiíúža tenis, basketbal, volejbal a cyklistika 1945 Emil Diringer Belgický olymp. výbor vznikl 1906. B 1946 Přemysl Dolenský však byla zastoupena početnou delega 1947 Karel Zabloudil cí již na I. olymp. kongresu v Paříži 1894 1948-49 Jaroslav Šourek a Maxime de Bousies se stal zakládají 1953 Jaroslav Liška cím členem MOV. Rozvoj olymp. hnutí 1954 Jiři Koller však začal až v prvních letech 20. stol 1955 IvanTJdsperger a byl spojen s osobou - * Henri de Bail 1956-57 Pavel Kantorek let-Latoura, pozdějšího předsedy MOV. 1958 Miloš Tomis NOV B. sdružuje 26 nár. svazů olymp. 1959 Mirko Grěf sportů a 39 sportů neolymp. a radu or 1960 Josef Tomáš ganizaci s více sporty, jako je Katolická 1961 Pavel Kantorek gymnastická a sportovní federace 1962-63 Josef Tomáš a Dělnická gymnastická a sportovní 1964 Vladimír Balšánek ústředna. B se zúčastnila všech OH 1965 Josef Tomáš s výjimkou 1904 a všech ZOH. V Antver 1966-68 Václav Mládek pách se konaly VII. OH 1920. Stát pod 1969 Stanislav Petr póruje masový sport, pořádaji se akce 1970 Stanislav Hoffman jako Sport pro všechny, Zůstaňte mladí 1971 Pavel Pěnkava či Sportovní vánoce. V 8. je sídlo Mezi 1972 Martin Zvoníček národni federace pozemniho hokeje, 1973-74 Stanislav Hoffman Mezinárodni lukostřelecké federace, 1975 Vlastimil Zwiefelhofer Mezinárodní federace vysokoškolského 1976 Dušan Moravčik sportu a dokumentačního a informační 1977 Stanislav Hoffman ho střediska Mezinárodní rady pro těle 1978-79 Vlastimil Zwiefelhofer snou výchovu a sport při UNESCO. Nej 1980 Ivan Uvízl větší postavou historie belg. sportu je 1981 Vlastimil Zwiefelhofer -» Eddy Merckx. 1982-86 Lubomír Tesáček Belize, samosprávná kolonie ve Stř. Ženy Americe na pobřeží Karibského moře, 1974 Jarmila Honková člen Britského společenství národů, do 1975 Šárka Balcarová 1973 Britský Honduras, 145 000 obyv 1976—77 Božena Sudická (1982), hl. město Belmopan. Olymp. zkr. 1978 Helena Ledvinová BIZ. TVS řídi NOV s jednotlivými sport, 1979 Šárka Balcarová svazy. Pěstuje se především atletika, 1980 Blanka Paulů basketbal, box, vzpíráni, tenis a softbal. 1981 Šárka Balcarová NOV vznikl 1967. Účast na OH od 1968. 1982-84 Ludmila Melicherová Bell Derek, *1941, brit. automobilový 1985 Jarmila Urbanová závodník. Mistr světa ve vytrvalostních 1986 Alena Močáriová závodech (spolu s H. J. Stuckem bek [angl.l viz obránce. bekhand [angl], 1. v síťových sport, z NSR) 1985 na voze Porsche. Vítěz vy hrách -*• úder zleva (u praváka); zákl. trvalostního závodu 24 hodin v Le Mans úder raketou (pálkou), v tenisu hraný i 1975, 1981 a 1982 vlevo stranou od těla jednoruč nebo ! Bellof Stefan, 1957-1985, automobilový
Berdychová
57 závodník NSR. Mistr svéta ve vytrvalo stních závodech 1984 na voze Porsche. Zahynul při havárii na okruhu Spa-Francorchamps v Belgii. Bělonožnfk Miloslav, *1918, čs. sko kan na lyžích a sport, funkcionář, MS. První čs. skokan, který překonal hranici 100 m (1955 - 102 a 107 m). Účastník ZOH 1948 (16.). Později trenér a projek tant vice než 40 skokanských můstků. Funkcionář FIS; od 1953 člen skokan ské komise a subkomise pro stavbu skokanských můstků a komise severské kombinace. Zasloužilý pracovník v tél. výchové a sportu, nositel Medaile dr M. Tyrše. Běloutov Vladimir, *1946, sov. skokan na lyžích. Vítéz ZOH 1968 ve skoku na můstku P 90. Běloutovové Ljudmiia, *1935, sov. krasobruslařka. Reprezentovala v kat. sport, dvojic s manželem -» O. Protopopovem, s nimž získala 10 zlatých (ZOH 1964 a 1968, MS 1965-68 a ME 1965-68), 7 stříbrných (MS 1962-64 a ME 1962-64 a 1969) a 1 bronzovou medaili (MS 1969). Bělov Sergej, *1944, sov. basketbalista. Člen vítězného mužstva z OH 1972, mistrů světa 1967 a 1974 a mistrů Evro py 1967,1969,1971 a 1979. Držitel stříbr ných medailí z ME 1975 a 1977 a bron zových z OH 1968, 1976, 1980, MS 1970 a ME 1973. Na MS 1970 byl označen za nejlepšího hráče soutěže. Při zahájení OH 1980 mu byl svěřen čestný úkol za pálit olymp. oheň. Bělovová-Novikovové Jelena, *1947, sov. šermlřka. Olymp, vítězka v soutěži jednotlivkyň 1968 a členka vitězněho družstva fleretistek z OH 1968, 1972 a 1976. Mistryně světa v soutěži jednot livkyň 1969 a členka kolektivu, který vy hrál MS 1970-71, 1974-75, 1977-79. Drži telka stříbrných medailí z OH 1980 (družstva), MS 1970 (jednotlivkyně), 1969, 1973 (družstva) a bronzové z OH 1976 (jednotlivkyně) Bálský Zdeněk, * 1957, čs. motocyklový závodník, MS. Startoval v sedmi Šestidenních 1982 byl členem vítězného tý mu ČSSR v soutěží o Světovou trofej, beluga, kajutová ploutvová plachetni ce pro tříčlennou posádku. Byla posta vena 1943 fr. stavitelem lodí É. Cornem pro vnitrozemské vody, ale osvědčila se i pro pobřežni námořní plavbu. Bendeová Julia, *1940, čs. volejbalistka, ZMS. Držitelka bronzové medaile z ME 1967. Účastnice OH 1968 (6 ), MS 1962 (5. místo) a ME 1963. Startovala na Univerziádě 1965, kde čs. reprezentan tky získaly bronzové medaile. Beneš František Xaver, 1827-1905, čes. učitel, v 70. letech 19. stol. organizátor prázdninových tělových, kursů pro uči tele obecných škol. Spisy: Návod ku
prostocviku (1875), Návod k tělocviku školskému {WS). Beneš Ladislav, *1943, čs. házenkář, ZMS. člen družstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel stříbrné medaile z OH 1972 a bronzové z MS 1964. Hrál na MS 1970 (7.) 1 1974 (6. místo). S týmem Du kly Praha se stal vítězem PMEZ 1967. Byl nominován do svět. výběru k utkáni s Jugoslávií 1974.
Ladislav Beneš
Beneš Luděk, *1937, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Mistr světa v závodě hlidek 3 x C 1 1955, 1959 a 1965. Držitel stříbr ných medailí na kanoi jednotlivců z MS 1955, 1965 a bronzových ze závodu hlí dek 3 x C 1 na MS 1957. Účastník MS 1964 (4.3 x 0 1 ,6 .0 1).
Luděk Beneš
Benešové-Ulmonová Tafána, *1934, čs. volejbalistka, ZMS. Členka družstva, které vybojovalo stříbrné medaile na ME 1958 a bronzové na MS 1960 Úča stnice MS 1963 (6. místo). Bengtson Stellan, *1952, švéd. stolní tenista. Mistr světa ve dvouhře 1971 a ve čtyřhře 1973, člen vítězného druž stva z MS 1973; mistr Evropy ve dvou hře 1972, ve čtyřhře 1976 a v soutěži družstev 1970,1972,1974 a 1980 Držitel stříbrných medailí z ME 1972 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1974 (čtyřhra), 1976 (družstva) a bronzových z MS 1975 (družstva), 1977 (čtyřhra, družstva), 1981 (dvouhra). ME 1970 a 1980 (ve
dvouhře). Vítěz soutěže TOP 12 1973 a 1980 Benin, Beninská lidová republika, stát v záp. Africe, 3,3 mil. obyv., hl. město Porto Novd. Olymp. zkr. BEN. TVS v po čátečním stadiu vývoje. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal, box, atletika, bas ketbal. NOV B. vznikl 1962 a téhož roku ziskal uznáni MOV. Účast na OH 1972 a 1980. Beran Miroslav, * 1925, čs. reprezentant ve vodním motorismu, MS. V soutěži kluzáků s přívěsným motorem do 175 cm3 (OJ) se stal mistrem Evropy 1972. Beránek Josef, 1891-1959, čs. ř. ř. zá pasník. Účastník OH 1912,1920 (6. v kat. do 60 kg) a 1924. Na ME 1930 obsadil 4. místo v kat. do 79 kg. Startoval i na tzv. Pershingově olympiádě 1919, kde zvítě zil v kat. do 60 kg. Beránek Václav, 1877-1969, pracovník děl. tělových, hnuti, ústřední cvičitel Svazu DTJ, první ústřední náčelník FDTJ; řídil I. spartakiádu FDTJ 1921 Redigoval několik roč. ústředního čas. Rádce cvičitelstva, 1922, delegát FDTJ na zasedáni RSI, autor řady tělových, skladeb. Berczik Zoltán, *1937, marf. stolní teni sta Mistr Evropy ve dvouhře 1958,1960, ve čtyřhře 1960 a ve smíšené čtyřhře 1958. Člen družstva, které zvítězilo na ME 1958 a 1960. Držitel stříbrných me daili z MS 1957, 1959 (družstva), 1961 (čtyřhra), ME 1964 (dvouhra) a bronzo vých z MS 1959 (čtyřhra, smíšená čtyř hra) a ME 1964 (čtyřhra). Později se stal trenérem maď stolních tenistů. Berdychová Jana, *1909, čs. tělových, pracovnice a pedagožka, doktorka pedag. věd. Pracovala ve VÚP a jako doc. na pedag. fakultě a na FTVS ÚK, napo sled v Ústředním ústavu vzděláváni pe dag. pracovníků v Praze. Od 1945 člen ka ústředních orgánů SVTVS a ČSTV. Založila a v teorii i praxi rozvinula sy stém cvičení rodičů s dětmi v ČSSR i v zahraničí, zpracovala systém TV nej mladších dětí a tělových, programy pro jesle a mateřské školy. Autorka skladeb pro hromadná vystoupeni a koncepcí vzdělávání učitelů v denním, dálkovém a postgraduálním studiu. Spisy: Mámo,
Jana Berdychová
Beresford táto cvičte se mnou, 1968 (vyšlo v pře kladu pol., srbsky, rus., bulh., něm., špan., jap.); Rytmická gymnastika a ta nec pro děti, 1973 (jap. 1981); Tělesná výchova v jeslích a mateřských ško lách, 1980 aj. Nositelka Řádu práce, vy znamenání Za zásluhy o výstavbu. Me daile dr. M. Tyrše; zasloužilá cvičitelka, zasloužilá pracovnice v TVS. Beresford Jack, 1899-1977, brit. veslař. Trojnásobný olymp. vítěz (1924 skif, 1932 čtyřka bez korm., 1936 dvojskif) a držitel dvou stříbrných olymp. medailí (1920 skif a 1928 osma). Bergerovy tabulky viz systémy spor tovních soutěží. Bergman Sigge, "1905, švéd. sport, funkcionář, 1961-79 gen. sekretář Mezi národní federace lyžování (FIS), 1946-61 předseda běžecké komise FIS, 1954 předseda organizačniho výboru MS v klasických a sjezdových discipli nách. 1936-76 člen, později gen. sekre tář a předseda výkonného výboru Švédského lyžařského svazu. 1956-59 člen výkonného výboru Všesportovní federace Švédská, 1971-76 místopřed seda Švédského olympijského výboru. 1958 gen. sekretář organizačního výbo ru ME v atletice ve Stockholmu. Bergmann Richard, 1919-1970, rak a od 1939 angl. stolní tenista. Mistr svě ta ve dvouhře 1937, 1939, 1948 a 1950, ve čtyřhře 1939. Člen vítězného druž stva z MS 1936 (za Rakousko) a 1953 (za Anglii). Držitel stříbrných medaili z MS 1937 (čtyřhra), 1938 (družstva, dvouhra), 1952 (družstva, čtyřhra), 1953 (čtyřhra); a bronzových z MS 1936 (dvouhra), 1948 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1949 (družstva, čtyřhra), 1950 (družstva), 1954 (družstva, dvouhra), 1955 (druž stva), a 1956 (družstva). Berkutov Alexandr, *1933, sov. veslař, jezdicí na dvojskifu se stálým partne rem - ► J. Ťukalovem. Olymp, vítěz 1956, držitel stříbrné medaile z OH 1960 a 5násobný mistr Evropy 1956-59 a 1961. Na MB 1954 vybojoval bronzo vou medaili na skifu. Berliouxová Monique, *1925, fr. plav kyně a sport, funkcionářka, ředitelka MOV 1971-85, dř. ředitelka pro tisk a zpravodajství MOV 1967-71, autorka knih s olymp. tématikou, čtyřicetinásobná rekordmanka Francie v plavání. Bermudy, samosprávná kolonie v sz. části Atlantického oceánu, člen Britské ho společenství národů, 60 000 obyv., hl. město Hamilton. Olymp, zkr BER. Stát podporuje především škol. TV a sport v ozbrojených složkách. Nejrozšiřenější sporty jsou plaváni, kopaná, cyklistika a kriket. NOV vznikl 1935 a 1936 získal uznání MOV. Sportovci B. se zúčastňuji OH od 1936. Bernštejn Nikolaj Alexandrovič,
58 1896-1900, sov. fyziolog, člen korespon dent Akademie lék. věd SSSR, autor řady děl z oblasti fyziologie pohybu, biomechaniky a řízení pohybu. Spisy: Obščaja biomechanika (Všeobecná biomechanika), 1929 Issledovanija po biomechanike chodby, bega, pryžka (Biomechanické vyšetřeni chůze, běhu, skoku), 1940. O postrojenu dviženij (O stavbě pohybu), 1947. Někotoryje nazrevajuščije problémy regulacii dviženij (Některé nazrávající problémy regulace pohybů), 1957. Bírová Jana, "1939, čs. moderní gymnastka, ZMS. Reprezentovala ČSSR na l. mez. závodech FIG 1963 a obsadila 6.-7. místo v celkové klasifikaci. Úča stnice MS 1965, kde byla 4. ve čtyřboji v sestavách s náčiním, 5. v sestavách bez náčiní. Berry Albert, parašutista USA. Jako první na světě seskočil 1. 3. 1912 v Kinloch Field z letadla leticího ve výši 500 m. 10. 3.1912 v Saint Louis seskočil z le tadla z výše 250 m. bersilat, malajský druh -» sebeobrany beze zbraně i s chladnou zbrani (holí, kyjem, nožem krisem ap ). Pěstuje se ve dvou formách: a) silat buah - forma skutečného boje s užitím úderů, bodů, seků, kopů, škrcení, páčení a hodů; b) silat puiat - sport, orientovaný boj v předepsaném úboru, se 4 stupni těch. vyspělosti. Bertramovů Agnette, *1893, dán. reformátorka severské gymnastiky. Zdů razňuje dynamiku v prováděni pohybů do krajních poloh využitím dvojitého hmitu, kdy prvním hmitem se získává impuls a druhým účinek pohybu (tzv. cvičeni dorážecí). Uvolněni strohého pohybu dosahuje také spojením s hud bou. I v upraveném pojetí jsou dominu jící cvičeni přímá. Působila jako učitel ka gymnastiky a ředitelka státního gymnastického ústavu v Kodani. Spisy: Hjemmegymnastik (Domácí tělocvik), 1927, Naturlig Gymnastik for Kvinder (Přirozený tělocvik pro děti), 1932. Beseda, čes. spol. salonní tanec v kontratancové formě. Vznikl na podnět Ja na Nerudy 1862 (první tištěné vydáni 1863). Autory byli hud. skladatel Ferdi nand Heller a učitel tance Karel Link. B. tanči ve formě čtverylky čtyři taneční páry. Opakující se čtyři oddíly začínají vždy krátkou předehrou; první dil tvoří sousedská, druhý furiant (vytváři taneč ní refrén celé B ), třetí česká polka a do čtvrtého oddílu je vkomponována sa mostatná čtverylka Kuželka. V B. jsou do kontratancové formy upraveny tan ce: sousedská, furiant, obkročák. Rej dovák, Řezanka, Hulán, Kalamajka, Ku želka. Bavorák. — B. se dlouho držela v českém tanečním repertoáru, znárod něla a podnítila vznik B. moravské, slez-
George Best
ské, hanácké, slovenské. Best George, *1946, fotbalista Severní ho Irska, křídelní útočnik s největšími úspěchy v Manchesteru United (1963-75). Šev. Irsko reprezentoval 37 x (1964-77). Nejlepší fotbalista Evropy 1968. betony, slg. kolenní chrániče brankáře v ledním hokeji. V. t. chrániče, bezděčné pohyby, neúmyslné pohyb reakce vyvolávané nepodmíněnými obrannými a rovnovážnými reflexy. Mo hou sem být řazeny i nutkavé pohyby (tiky). bezmotorové létání (plachtění), sou těžní disciplína - * sportovního letectví. Soutěží se v letu na vzdálenost a v letu na rychlost na stanovených tratích. Lé tá se v bezmotorových letadlech (kluzá cích). Tratě mohou být přímé, s návra tem nebo trojúhelníkové. Jejich délka je 100 až 500 i více kilometrů. Soutěží muži a ženy v kat. volné, standardní, dvousedadlové. Rozvojem b I se zabý vá Mez. komise plachtění (ČIVU), která je součásti Mezinárodni letecké federa ce (FAL). bezpečnost materiálního vybaveni, soubor vlastností staveb, nářadí a náči ní. které snižuji riziko úrazů při cvičení a sportu. Patří mezi nejzávažnějši fakto ry - ► úrazové zábrany. Spolupůsobí zde podmínky prostředí a fyzikální vlastnosti staveb, nářadí a náčini. Z podmínek prostředí jsou nejdůležitější teplota, vlhkost, pohyb a čistota vzduchu a vhodné denní i umělé osvět lení. Podlahy a povrchy pro cvičení mu sí být rovné, přiměřeně pružné, kde je možnost pádu měkké nebo chráněné, nesmí být příliš drsné ani kluzké (hl. za mokra). Nebezpečná místa se chrání a výrazně označují (značky, signalizační barvy). Nářadí musí mít tvar a rozměry podle věku i schopností uživatelů, bez ostrých rohů a hran, s možností bez pečného uchopeni, a dostatečnou úno snost i při případném přetížení (veřejně přistupná hřiště). Použité materiály musi být zdravotně nezávadné, s dostateč nou životnosti. Nářadí se rozmísti tak, aby okolo něj bylo dost prostoru,
běžecká dráha
59 a dobře se upevní. Pravidelně se musí udržovat a ošetřovat. Dvakrát ročně provádí komise provozovatele objektu prohlídku nářadí a zařízení, vadné nářa dí vyřadí a dá opravit. Také výstroj se musí pravidelně kontrolovat, běžec, 1. v atletice závodník v běžec kých disciplinách; 2. v pálkovačích hrách hráč družstva pálkařů, který do brým odpalem nebo jiným způsobem (4 špatné nadhozy ap.) obsadí 1. metu a je oprávněn postupovat na další metu. běžecká abeceda, též průprava, gym nastika, soubor speciálních průprav ných cvičeni zaměřených převážné bud na nácvik a zdokonalení jednotlivých komponent techniky běhu a běžecké koordinace, nebo na rozvoj kondičních běžeckých schopností. Patři sem různé varianty -» liftinku, - * skipinku, předkopávání, zakopávání, odpichů aj. běžecká akcelerace, zrychleni při bě hu B a může být provedena z klidu ne bo z pohybu (chůze, klusu, běhu), naráz nebo postupně, s max nebo jen část. úsilím. 1. startovní akcelerace, počáteč ní fáze běhu po startu z nulové do zá vodní rychlosti; 2. akcelerace na trati viz trhák; 3. tréninkové akcelerace pro váděné v různých obměnách (zapnutí, vyraženi, stupňované úseky ap.) běžecká dráha, zákl. atl zařízení, kte ré udává tvar celému komplexu. B. d. může být přímá pro běhy do 100-110 m (samostatná se používá pouze nouzově u malotřídních škol nebo rekreačních zařízení), nebo uzavřena v okruhu o dél ce 250 m, 33373 m a 400 m. B. d. 250 m a 3337a m jsou stavěny jako součást školních tělových zařízení nebo jako
Bezmotorové létáni - větroň typu Sohaj
tělových, zařízeni v rámci občanského vybavení malých a stř. obcí i menších sídlišť. Závodní b. d. má tvar uzavřené ho okruhu a je dlouhá 400 m. Tvoří ji dvě protilehlé rovnoběžné rovinky a dvě obloukové zatáčky, které jsou půlkruhové. Dříve se používaly zatáčky složené ze tři kruhových segmentů a poloměrech 30-60 m a středových úhlech 30-60° (např. Rošického stadi ón, olymp. stadión v Helsinkách) Dnes se staví téměř výhradně polokruhové zatáčky pro všechny délky drah; pro dráhu 250 m R = 24m, pro dráhu 33373 m R = 27m a pro dráhu 400 m R = 36 nebo 36,5 m. Výhodou jednoho poloměru zatáček je, že odstředivá síla působící na běžce se mění na jednom okruhu čtyřikrát, zatímco u složených oblouků osmkrát. B. d se skládá z jednotlivých pruhů (drah pro jednoho běžce při bězích do 400 m o šířce
122-125 cm, které jsou od sebe odděle ny čarami 5 cm širokými. V okruhu bývá 6-8 pruhů (u kratších b. d. čtyři) a v - ► cílové rovince 8-10 .pruhů (u kratších drah šest). Povrch b. d. je vodorovný s max. povoleným sklonem 1% v po délném a 1% v příčném směru Cíl tvoří 5 cm široká cílová čára umístěná na konci cílové rovinky. Po stranách cílové čáry jsou cílové kolíky průřezu 2 x 8 cm
Startovní čára pro hromadný start: A startovní čára, B shromažďovací čára.
vysoké 137 cm, které spolu s cílovou čárou tvoří rovinu c.íle. Před cílovou čá rou je vyznačeno 5 čar širokých 5 cm a vzdálených od sebe 1 m Nad cílovou čárou, obyčejně na tribuně nebo nad ní, je umístěna -» cílová kamera. Pro tzv. ruční měřeni časů (viz stopky) jsou pro časoměřiče postaveny proti cílové čáře stupně vně nebo uvnitř dráhy (někdy i na tribuně) a stolek zapisovatele. Uvnitř dráhy u cíle je - v ukazatel kol a gong pro oznámení posledního kola běhu. Startovní čáry jsou 5 cm široké a jsou trojího druhu: pro běhy do 110 m je startovní čára kolmá na směr dráhy, pro běhy do 400 m a rozestavné běhy má každá dráha (pruh) startovní čáru samostatnou a pro běhy delší je zakři vená tak, aby z každého místa na startu Běžecká dráha 400 m dlouhá, 6 drah v okruhu, 8 drah v rovince: A cil a start na byla stejná vzdálenost k určitému místu 400 a 800 m. A t start na 10 km. B cílová rovinka, C start na 100 m, D start na na vnitřním obrubníku. Tři metry před 110 m přek., B start na 200 m, Ft start na 1 km, 3 km a 5 km, f start na 300 m a 1500 m, G vzdálenost středů oblouků, H dobéh, / šířka dráhy v okruhu, J šířka startovní čárou je čára shromažďovací. Vnitřní i vnější okraj b. d. je lemován dráhy v rovince.
60
béžecká stezka obrubníkem 5 cm širokým a o 5 cm pře vyšujícím povrch dráhy. Vnitřní má ně kdy otvory pro odtok vody a u drah s -*■ plastickým povrchem se někdy vy nechává vnější obrubník. Délka b. d. se měří pro první, tj. vnitřní dráhu 30 cm od obrubníku a pro další 20 cm od levé dělicí čáry. Pro překážkové běhy na
1
so-íoo
Jtíót-
Různé tvary běžeckých drah v halách.
2 000m a3 000m je nutné do okruhu b. d. umístit -*• vodní příkop. Je proto nut né obyčejně na severní straně zkrátit nebo prodloužit okruh dráhy. B. d. má být orientována tak, aby dlouhá osa by la ve směru sever-jih; pro naši zeměpi snou polohu je možná odchylka 5° na sever a 10° na jih. - Původně byly b. d. stavěny z hlinito-škvárové směsi na štěrkovém a pískovém podkladě. Poz ději se někde používalo místo škváry vysokopecní strusky nebo sopečného tufu a přidávalo se vápno nebo mletý vápenec. V 50. letech se poprvé použily -» plastické povrchy. Největší změnu přinesl Tartan, po němž následovala ce lá řada dalších plastických hmot. - Ve sport, halách jsou zatáčky b. d. klopené a jejich sklon má částečně eliminovat zvětšenou odstředivou silu při malém poloměru. Pro krátké běhy bývají samo statné rovné b. d. obyčejně v ose dráhy nebo blizko ni. Povrchy b. d. v halách mohou být dřevěné nebo z plastických hmot. běžecká stezka, vyznačená, přip. spe ciálně upravená běžecká trať s měkkým
Povrchy běžeckých drah: a tradiční škvárový povrch na propustném a polopropustném podloží ( 1 cihlářská hlína s jemnou škvárou 0/5 mm, 2 škvára); b škvárový povrch na nepropustném podloží (1 cihlářská hlína s jemnou škvárou 0/5 mm, 2 jemná škvára 5/25 mm, 3 škvára 10/50 mm, 4 štěrkopísek 2/16 mm); c povrch z plastické hmoty Elaston nebo Japex na polopropustnén podloží ( / desky Elestonu 1,5 mm nebo Japexu 1,6 mm, 2 asfaltový beton jemnozrný, 3 asfaltový beton hrubozrný, 4 štérkodrf 0/63 mm a štěrk 32/63 mm, 5 štěrkopísek 2/16 mm); d povrch z plastické hnoty Elaston nebo Japex na nepropustnén podloží ( 1 deska Elastonu 1,5 mm nebo Japexu 1,6 mm, 2 asfaltový beton jemnozrný, 3 asfaltový beton hrubozrný, 4 štěrkodrť 0/63 mm a štěrk 32/63 mm, 5 štěrkopísek); e povrch z plastické hmoty propustné (1 plastická hmota, 2 asfaltový makadam propustný 2/5-2/S mn, 3 asfaltový makadam propustný 2/11-5/45 mm, 5 písek 0/32 mm); f povrch z plastické polyuretanové hmoty nepropustné (1 plastická hmota. 2 asfaltový beton 0/5, 0/8 nebo 0/11 mm, 3 asfaltový beton 0/11-0/16 mm, 4 štěrkopísek nebo jemný štěrk 0/32-5/45 mm, 5 písek 0/32 mm).
podkladem, určená výhradně pro kon diční a rekreační běh. Obvykle jde o okruh. U nás jsou b. s. zřizovány v - ► areálech zdraví, u zotavoven ROH, v parcich, v příměstských rekreačních oblastech. Známé jsou finské b. s. ve Skandinávii, široké 1,2-2 m, upravené do hloubky 80 cm, kdy na spodní vrstvu štěrku je v horních 30 cm položena směs písku s pilinami. Ve Švýcarsku jsou b. s. nazývány parkúr, v NSR potni dráhy. Obvykle zde na 3-4 km okruhu bývá vyznačeno 6-8 stanovišť bud s překážkami z přírodního materiálu, nebo s informačními tabulemi, zobrazu jícími doporučené gymnastické cviky. B. s. jsou volně přístupné běžecká vytrvalost, a) schopnost za chovávat výchozí rychlost běhu po sta novenou (delši) dobu; b) schopnost bě žet co nejdéle, přičemž rychlost běhu se zákonitě postupně snižuje. Intenzita zatíženi je při lokomocich tohoto druhu submaximální, stř. a mírná a odpovída jící pohyb, úkoly zahrnují běžecké tratě nad hranici rychlostních výkonů, tj. nad
200 m. Bianchi Pierpaolo, "1952, it. motocy klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 125 cmJ 1976, 1977 a 1980 na strojích Morbidelli. Vyhrál 21 závodů Grand Prix. biatlon [řec ], též zimní dvojboj, sport, odvětví sestávající z —► běhu na lyžích se zbraní a ze - ► sportovní střelby. Při zdoláváni stanovené tratě se střílí 2 až 4 tzv. střelecké položky podle typu závo du, a to vždy na jedné společné střelni ci. Stříli se na vzdálenost 50 m na 5 ter čů 5 náboji. Čas potřebný pro střelbu se započítává do celk. času. Nezasaženi terče se trestá buď přičtením trestné minuty k výslednému času (ve vytrvalo stním závodě), nebo povinným projetím trestného kola o délce 150 m (v rychlo stním závodě a ve štafetách). Nároč nost b. spočívá ve spojení rozdílných pohyb, činností. Vytrvalostní běh klade zvýšené nároky na oběhový a dýchací systém a energetický výdej (vrcholoví závodnici dosahuji hodnot VCh max okolo 75 mmol/kg/min), střelba naopak vyžaduje dokonalou senzomotorickou koordinaci při vysokém těl. zatíženi. B. přispívá k všestrannému rozvoji těl., psych, a morálních vlastností a ke zvy šování branné zdatnosti a připraveno sti. — Historie. První voj. lyžařské závo dy v běhu se střelbou se uskutečnily 1972 v Norsku v oblasti Oslo. K rozvoji těchto soutěži však došlo až na přelo mu našeho století'. Největšího rozšířeni doznaly branný lyžařský překážkový zá vod a - ► lyžařský závod vojenských hlí dek se střelbou. Tyto závody vytvořily základ nového pojetí soutěži v běhu na lyžích se střelbou. — 1957 Mezinárodní
biatlon
61 unie moderního pétiboje (UIPM) zahr nula b. do své působnosti a rozšířila ná zev na Mezinárodni unii moderního pé tiboje a biatlonu (UIPMB). 1. MS v b. se uskutečnilo 1958 v Saalfeldenu (Ra kousko), — Olympijskou premiéru měl b. ve Squaw Valley 1960 Do 1964 byl na programu MS a ZOH vytrvalostní zá vod na 20 km. Soutěž družstev tvořily výsledky tři nejlepších reprezentantů z jednoho státu. Střílelo se z velkorážních pušek na čtyřech samostatných střelnicích, vleže na vzdálenosti 250 m ( 0 terče 30 cm), 200 m ( 0 25 cm) a 150 m ( 0 20 cm) a vstoje na 100 m ( 0 30 cm). Program MS 1965 v Elverunu (Norsko) byl rozšiřen o závod štafet na 4 x 7,5 km, který nahradil závod družstev. Do programu ZOH byl závod štafet poprvé zařazen v Grenoblů (Fran cie) 1968. 1965 se trať dělila na dílčí okruhy a střelecká položky se absolvo valy na jedná střelnici. Vzdálenost ter čů od palebná čáry se sjednotila na 150 m. Program MS od 1967 (Altenberg NDR) byl rozšiřen o soutěže juniorů ve vytrvalostním závodě na 15 km a v zá vodě štafet na 3 x 7,5 km. Třetí disciplí na b., rychlostní závod na 10 km pro muže i juniory, měla premiéru na MS 1974 v Raubiči (SSSR). Na programu ZOH byla poprvé v Lake Placid 1980 — I přes dosaženou publicitu bránila ma sovému rozvoji b. užívaná zbraň - velkorážní puška. Střelba vyžadovala nároč ná bezpečnostni opatřeni, prostorné střelnice a přílišná hlučnost vytlačovala b z lyžařských středisek. Proto kongres UIPMB pro biatlon 1976 v Seefeldu roz hodl (na podnět ČSSR a Rakouska) or ganizovat od 1978 vrcholné svět. soutě že v b. s malorážni puškou. První závod vrcholné soutěže žen - Evropského po háru - se uskutečnil 1983 v ČSSR. U nás přispěl k rozvoji b. traidični -v Sokolov ský závod branné zdatnosti (SZBZ). Prv ní závod v b. se konal 1960 v Jesení kách. Od 1966 do 1977 se každoročně konalo M ČSSR v b. s velkorážní puš kou 1967 byl upraven obsah SZBZ a byl ztotožněn s vytrvalostním závodem v b., užívalo se však malorážni pušky. Po za vedení malorážni pušky do vrcholných svět. soutěží (1976) se pravidla SZBZ stala základem mez. pravidel biatlonu. — M ČSSR v b. s malorážni puškou se koná od 1967 jako mistrovství v SZBZ. B. je řízen Svazarmem (kromě let 1962-69, kdy byl v kompetenci ČSTV). Je zařazen do odbornosti zájmové branné činnosti mezi - ► masové bran né sporty. Praktická činnost (výcvik, trénink, soutěže) je zabezpečována klu by MBS ZO Svazarmu, metodické řízení zabezpečují Rady MBS jednotlivých územních stupňů řízení. — Trénink. Dlouhodobá příprava se rozděluje do
čtyř etap Cílem etapy zákl přípravy je zvládnutí základů běhu na lyžích a střel by z pušky. Je zaměřena na rozvoj vše stranné těl. zdatnosti. Speciální přípra va, tj. běh se zbrani a střelba po zatíže ní, se provádí ve velmi omezené míře. — Etapa počátečni specializace před pokládá zvládnutí běžecké techniky a dobrou úroveň střelecké výkonnosti v klidu. Speciálni komplexni příprava dosahuje až 40 % z celk. objemu trénin kové přípravy. Rozvíjí se vytrvalost a pohyb, koordinace při zvýšené náma ze. V etapě výkonnostni sport, úrovně má tréninková příprava již specializova ný charakter. Speciálni komplexni pří prava tvoři 50 % i více celk. objemu tré ninku. — Závodní disciplíny viz tabulka. — Výstroj a výzbroj: běžecké lyže a ho le. Malorážni puška ráže 22 Long rifle (v. t. střelné zbraně), náboje s olověnou střelou (popř. z podobného měkkého materiálu) s okrajovým zápalem, zásob níky na 5 nábojů. Puška může být vyba vena libovolným počtem nosných ře menů. K přenosu nábojů a zásobníků se použivá nábojových pásů. Tloušťka oděvu je omezena na 6 mm, včetně podšívky, vycpávek ap. Na rukávě mů že mít závodník připevněné poutko ne bo kroužek k uchycení upínacího řeme nu. — Pravidla. Při soutěžích v b. může být použito velkorážni, malorážni nebo vzduchové pušky. Vrcholné soutěže se uskutečňují jen s malorážni puškou. Zbraň nesmí mít automatické ani po loautomatické nabíjení; může být nese na i s příslušným počtem nábojů libo volným způsobem. Pro nabíjení lze pou žít zásobníků na 5 nábojů. Traf je vede na tak, aby střelecké položky byly ab solvovány na jedné společné střelnici. — Před startem je závodník povinen nechat si označit lyže i zbraň. Závod musí absolvovat a ukončit alespoň s jednou označenou lyží a s označenou puškou. Poškozenou pušku si závodník může na střelnici vyměnit, pokud si
před závodem uložil do vyhrazeného prostoru střelnice kontrolovanou a oz načenou náhradní zbraň. S vyměněnou zbraní musi již závod dokončit. S malorážní puškou se střili ze vzdálenosti 50 m na kruhové terče, seřazené v linii. Každá rána se pálí na samostatný terč — pro jednu položku je připraveno vždy pět terčů. Střili se z polohy vleže nebo vstoje, vždy bez opory. Terč pro střelbu vstoje má 0 110 mm, pro střel bu vleže se použivá stejných terčů, zá sahy jsou však platné pouze ve střed ním kruhu o 0 40 mm. Ve vrcholných soutěžich se použivá mech. terčů. Nabí jet zbraň je možné jen na palebné čáře, hlaveň pušky musi směřovat k terči. — Ustanovení pro jednotlivé disciplíny: Vytrvalostní závod. Závodníci startuji individuálně nebo ve dvojicích v minu tových intervalech. Tratě jsou vedeny tak. aby střelecké položky byly absol vovány mezi 4.-18. km ( pro muže), mezi 4.-13. km (pro juniory] a mezi 4.-8. km (pro ženy). Traf mužů má 4 střelecké položky, které se absolvují v polohách: vleže, vstoje, vleže, vstoje. Na tratích ostatních kat. jsou absolvovány 3 polož ky v pořadí: vleže, vstoje, vleže. Mezi položkami musi být úseky tratě dlouhé min. 3 km (u mužů a juniorů) nebo 2 km (u žen a juniorek). Za každý nezasažený terč v položce se přičítá 1 trestná minu ta k dosaženému času. — Rychlostní závod. Start závodu může být individu ální nebo ve dvojicích (se startovním in tervalem 30 s nebo 1 min), skupinový nebo hromadný. Za každý nezasažený terč v položce musí závodník projet tre stné kolo v délce 150 ± 5 m. Dvě stře lecké položky jsou umístěny na 2,5. km a 7,5. km tratě (u mužů a juniorů) nebo na 1,5. km a 3. km (u žen a juniorek). Střílí se v pořadí: vleže, vstoje. — Šta fetový závod. Start závodu je hromad ný. Neúspěšná střelba je trestána jako u rychlostního závodu, a to povinným projetim trestného kola (o délce 150 ±
Biatlon — závodní disciplíny Disciplina Věk. kat.
1. vytrvalostní závod 2. rychlostní závod 3. štafetový závod
muži junioři ženy a juniorky muži a junioři ženy a juniorky muži junioři ženy a juniorky
Hranice věk. kat.: muži (senioři) 21 let a starší junioři do 20 let ženy (seniorky) 19 let a starší juniorky do 18 let
Délka tratě Počet (v km) střeleckých položek 20 15 10 W 5 4x 7,5 3 x 7,5 3x5
4 3 3 2 2 2 2 2
62
biatlon letní 5 m) za každý nezasažený terč v polož ce. Každý člen štafety má navíc 3 rezer vní náboje pro každou střeleckou po ložku. Náboje může použít v případě, že pěti základními náboji nezasáhl všech ny terče. Rezervní náboje musí být na bíjeny individuálně bez použití zásobní ku. U kat. mužů a juniorů jsou střelnice umístěny na 2,5 a 5 km, u kat. žen a juniorek na 1,5 a 3 km po startu. Obě stře lecké položky se absolvují v pořadí: vle , že, vstoje. — Soutěže: ZOH (od 1960), ( MS (od 1958 každoročně). Světový po hár (od 1977, jen v kat. mužů). Evropský pohár (od 1983, jen v kat. žen) B. je v programu mez. soutěží (Družba, Za přátelství a bratrství zemí socialistické ho společenství. Zimní světová univerziada. Spartakiáda spřátelených ar mád, Spartakiáda bezpečnostních sbo rů, mistrovství CISM atd.). — U nás je nejvyšši soutěží M ČSSR (pořádané ka ždoročně v 10 kat.). Všechny soutěže se uskutečňují v rámci SZBZ. — Literatu ra: Hauge, R.. Training for Biathlon. Ka nada 1978. — Savickij, J. I.: Biatlon. Moskva 1980 — Stengen, A.: Biathlon. Washington 1979. — Kašper, Z.: Jak or ganizovat branné závody. Praha 1980 Výsledky mistrovství světa v biatlonu Muži Rok a místo konání: 1958 Saaffeld, 1959 Courmayeur, 1960 Squaw Vallěý, 1961 Umea, 1962 Hámeenlina, 1963 Sěefeld, 1964 Innsbruck. 1969 Zakopané, 1970 Ďstersund, 1971 Hámeenlina, 1967 Altanberg, 1968 Grenoble, 1969 Zakopa né, 1972 Sapporo, 1973 Lake Placid, 1978 Hochsfilzen, 1979 Ruhpolding, 1980 Lake Placid, 1982 Minsk, 1983 Anterselva 10 km 1974 Suutarinen (FIN) 1975 Kruglov (SSSR) 1976 Tichonov (SSSR) 1977 Tichonov (SSSR) 1978 Ullrich NDR) 1979 Ullrich NDR 1980 Ullrich NDR) 1981 Ullrich NDR 1982 Kvalfoss (NOR 1983 Kvalfoss (NOR 20 km 1958 Wiklund (ŠVÉD) 1959 V Melanin (SSSR) 1960 K. Lestander (ŠVÉD) 1961 Huuskonen (FIN) 1962 V. Melanin (SSSR) 1963 V. Melanin (SSSRj 1964 V. Melanin (SSSR) 1965 Jordet (NOR) 1966 Istad (NOR) 1967 V. Manatov (SSSR) 1968 Solberrg (NOR) 1969 Tichonov (SSSR) 1970 Tichonov (SSSR)
1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979
Speer (NDR) Solberg (NOR) Tichonov (SSSR) Suutarinen (FIN) Ikola (FIN) Tichonov (SSSR) Ikola (FIN) Lirhus (NOR) Siebert (NDR) S.Šimůnek (ČSSR) 1980 Aljabjev (SSSR) jm Ikola (EM 1982 Ulrich (NDR) 1983 Ulrich (NDR) Družstva 1958 Švédsko 1959 SSSR 1961 Finsko 1962 SSSR 1963 SSSR 1965 Norsko 4 x 7,5 km 1966 Norsko 1967 Norsko 1968 SSSR 1969 SSSR 1970 SSSR 1971 SSSR 1972 SSSR 1973 SSSR 1974 SSSR 1975 Finsko 1976 SSSR 1977 SSSR 1978 NDR 1979 NDR 1980 SSSR 1981 NDR 1982 NDR 6. ČSSR 1983 SSSR 6. ČSSR Ženy Rok a místo konání: 1984 Chamonix 5 km 1984 Černyševová (SSSR) 10 km 1984 Černyševová (SSSR) 4x5km 1984 SSSR biatlon letni, dvojboj sestávající' ze střelby a z terénního běhu (ev. běhu na kolečkových lyžích nebo na lyžích po umělé hmotě), forma letní přípravy biatlonistů Soutěžit lze ve 3 disciplinách: ve vytrvalostním závodě (muži 12 km, 4 x střelba, junioři 10 km, 3 x střelba, ženy a juniorky 7,5 km, 3 x střelba); v rychlostním závodě (muži, junioři 7,5 km, 2 x střelba, ženy, juniorky 5 km, 2 x střelba); ve štafetovém závodě (muži 4 x 7,5 km. 2 x střelba, junioři 3 x 7,5 km, 2 x střelba, ženy a juniorky 3 x 5 km, 2 x střelba). Soutěže se ko nají podle pravidel biatlonu, mez. sou těže řídí Mez. unie moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB) V ČSSR je na prin
cipu I b. organizován -» Dukelský zá vod branné zdatnosti. Blba Jaroslav, *1941, čs. pozemní ho kejista, ZMS. Účastník ME 1970 (10.) a 1974 (9.). Jako člen Slavie Praha se stal mistrem republiky 1971-72, 1975-79 a účastnil se turnajů o PMEZ, v nichž Slavia Praha získala 1972 4. místo, bibliografie tělovýchovné literatury viz tělovýchovná a sportovní literatura. Bíbová-Lehovcová Alžběta, *1940, čs. pozemní hokejistka, ZMS. Repre zentovala ČSSR v zápasech Evropské ho poháru, v němž čs. družstvo obsadi lo 2. místo (1968-70L V týmech Bohemi ans Praha a Slavia Praha se podílela na získání 11 mistrovských titulů. V druž stvu Slavie vybojovala 3. místo v PMEZ 1976. Mezinárodní rozhodčí FIR. Bican Josef, * 1913, čs. fotbalista, ZMS, stř. útočník, vynikající střelec. Jako rak. státní příslušník hrál za vídeňské kluby a Rakousko reprezentoval 19 x (1933-36), 1934 i na MS (4. místo). Od 1937 s přestávkami až do 1956 hrál za Slavii Praha a po získání čs. občanstvi reprezentoval 14 x (12 branek). Člen Klubu ligových kanonýrů s 206 góly (na víc 197 v rakouské lize a 241 v protektorátní lize).
Josef Bican
biceps |lat J, dvojhlavý sval, jehož dva začátky splývají v jednotné bříško; na paži je to dvojhlavý sval pažní (m. b brachii), na stehně dvojhlavý sval ste henní (m b. femoris), na bérci dvojhla vý sval lýtkový (m. gastrocnemius). Bickers David, *1938, brit. motocyklo vý závodník. Mistr Evropy v motokrosu
David Bickers
bioklimatologie
63 v kubatuře 250 cm1 1960 a 1961 na stro jích Greeves. Biela stopa SNP, masový závod v bě hu na lyžích na počest hrdinů Slov. nár. povstání. Zal. 1974, závod je veden z Kremnice do Bán. Bystrice na tratích 55 km (muži) a 21 km (ženy); součástí je závod přímých účastníků SNP na 5 km a Malá bílá stopa pionýrů. 1983 se zúča stnilo přes 6 000 účastníků. Bikélas Demetrius, řec. Vikélas, 1835-1908, řec. spisovatel, zakládající člen MOV a jeho první předseda (1894-96). Zasloužil se o pořádání I. OH 1896 v Athénách. 1897 se vzdal členství v MOV, aby se mohl věnovat pedag. práci. Usiloval o získání OH trvale pro Athény. Bikila Abebe, 1932-1973, etiopský atlet, maratónec. Olymp. vítěz 1960 (2:15:16,2) a 1964 (2:12:11,2). Na OH 1968 vzdal pro zranění. První marató nec, který dvakrát zvítězil na OH. 1969 mu po autonehodě ochrnuly nohy
Abebe Bikila
bikros [angl], disciplina cyklistiky, sdružující prvky cyklokrosu a motokrosu. Vznikla kolem 1975 v USA. Závodí se na upravených tratích 200-400 m dlouhých, vybudovaných na svažitém terénu s řadou terénních vln a klope ných zatáček. B. je určen především pro mládež 6-16 let. Řada evr. cyklistic kých svazů zařadila b. mezi závodní dis ciplíny rychlostní cyklistiky. Od 1983 se koná v b. i MS.
Rolf Biland
Biland Rolf, '1951, švýc. motocyklový závodník. Mistr světa v silničních závo dech sajdkárů 1978, 1979. 1981 a 1983 na strojích Yamaha. Vyhrál 37 závodů Grand Prix. bilaterální transfer, oboustranný transfer, přenos pohyb, dovedností, ná vyků a schopností mezi částmi těla (končetinami), které spolu souviseji z hlediska těl. laterality. Pův. pojímán pouze jako přenos z ruky na ruku nebo z nohy na nohu, nyni siřeji jako přenos mezi všemi končetinami navzájem (ruka-ruka, noha-noha, souhlasná ruka-noha nebo naopak, ale také mezi končeti nami ležícími křižem - křižový transfer). V. t. transfer pohybových dovedností a schopností. Bílek Alexandr, ' 1941, čs. atlet, cho dec. Na OH 1964 jedenáctý na 20 km (1:33:45,0), dvacátý na 50 km (4:34:54,2). Na ME 1962 sedmý na 20 km (1:38:42,6), jedenáctý na 50 km (4:42:23,0), 1966 tři náctý na 50 km (4:36:59,8), 1969 osmý na 50 km (4:34:25,8), 1971 dvanáctý na 60 km (4:17:36,4). Desetinásobný mistr ČSSR v chůzi na 20 km a trojnásobný mistr v chůzi na 50 km. B ilg e ri Georg, 1873—1934, rak.-uh. dů stojník, lyžařský instruktor. Vytvořil z prvků lilienfeldské škoiy (zdokonalený přívratný oblouk a kovové vázání, které B upravil) a norské školy nový styl lyžo vání, vhodný pro alpské terény s dyna mičtější a rychlejší jízdou a zdokonalil mazání lyží, když začal používat podle kvality sněhu tři druhy vosků vlastního složení. bílkoviny, zákl. stavební látka živé hmoty, na níž se váži zákl. životní proje vy. Jsou součástí hormonů, fermentu, červeného krevního barviva, myoglobinu aj . uplatňují se při rozmnožování a přenosu dědičných vlastností, vytvá řejí obranu organismu proti cizorodým látkám, podílejí se na udržování vody v těle, na stálosti vnitřního prostředí, na uvolňování energie pro svalovou práci a plní mnoho dalších funkcí. Organis mus dokáže syntetizovat b. jen z amino kyselin, které získává trávením bílkovin přijatých potravou. Člověk vykonávajicí mírně těžkou práci by měl denně při jmout 1—1,2 g b. na 1 kg hmotnosti tě la, mládež a těžce pracující okolo 1,5 g; sportovcům se doporučuje dávka 2 g na 1 kg hmotnosti, což odpovídá 15-19 % energetického příjmu. Největší potřebu b. mají sportovci při převažují cím silovém tréninku - vzpěrači, vrhači, zápasníci ap. V potravě mají převládat b. živočišného původu před b. původu rostlinného. Zdrojem b. jsou zejm. vej ce, mléko a mléčné výrobky (tvaroh a sýry); b. rostlinného původu jsou zejm. v luštěninách. bioenergetika pohybové činnosti
(řec.), proces kontinuálního krytí ener getických nároků pohyb, činnosti, na němž se podílí -» alakátová složka me tabolismu, - f laktátová složka metabo lismu a oxidativní metabolismus v růz né míře, v závislosti na intenzitě a době trvání pohyb, činnosti, biochemie svalového stahu, vratné vytvořeni aktomyosinového komplexu ze zákl. kontraktilních bílkovin aktinu a myozinu se současnou spotřebou energie uvolňované z - * ATP při jeho přeměně na -*• ADP. Podnětem pro stah je nadprahový nervový vzruch uvolňující vápníkové ionty (Ca + + ) ze zásob ve svalovém vláknu do míst pří mého kontaktu s kontraktilními bílkovi nami. Přítomnost ATP je nezbytná ne jen pro stah svalu, ale i pro jeho uvol nění, relaxaci, tj. rozdělení aktomyozinového komplexu na aktin a myozin. Stah kosterního svalu odpovídá zúžení jednolomných (izotropních) úseků myo fibril, obsahujících převážně aktin, uvol nění opětovnému rozšíření jednolom ných úseků. Podstata stahu spočívá v tvorbě aktomyozinového komplexu ve dvojlomných (anizotropních) úsecích myofibril. Při svalovém stahu se vlákna myozinu zasouvají mezi kruhově uspo řádaná vlákna aktinu, při uvolněni se vlákna myozinu vysouvají, biochemický potenciál kosterního svalu (řec., lat ], energetický potenciál, tj. souhrnný obsah - ► makroergních fosfátů a - * makroergnich substrátů přímo ve svalu, a metabolický potenciál, vymezený obsahem a aktivitami - * en zymů, které určují rychlost a účinnost využiti energetického potenciálu. Efek tivní využití bioch. potenciálu je podmí něno přísunem kyslíku svalu, bioklima [řec.], soubor fyzikálních, chem a biol. složek atmosférického prostředí přirozeného nebo umělého původu, které spolu s jinými faktory prostředí určují existenci, růst, rozmno žování a rozmisťování organismů. Patří sem i činitelé, ovlivňující režim složek atmosférického prostředí, ať již jsou přírodního, nebo socioekonomického (tj. člověkem vytvořeného) původu. Stav b má velký význam pro člověka, uplatňuje se výrazně i ve sportu (v. t. bioklimatologie sportu), bioklimatologie (řec ], též biometeorologie, nauka o vzájemných vztazích mezi živými organismy a atmosféric kým prostředím. Člení se na b. člověka (humánní b.) a b. zvířat (fytobioklimatologie). B. člověka se zabývá vztahy me zi atmosférickým prostředím a člově kem. Atmosférickým prostředím se ro zumí počasí, podnebí i vlivy geofyzikál ní a kosmické do té míry, jak ovlivňují biosféru. B. člověka je typickým hranič ním oborem přír. věd, meteorologie
64
bioklimatologie sportu a lékařství. Podle specifického zaměře ní se rozeznává -» bioklimatologie sportu, b lázeňská (balneobioklimatologie), tropická, polární, dopravní, urba nistická. bioklimatologie sportu, obor, který se zabývá využitím meteoroligických a klimatických podmínek (bioklimatu; viz bioklima) ve sportu. Sleduje vliv kli matických podmínek na výkonnost a na úrazovost ve sportu, studuje využití kli matu ke zkvalitnění sport, přípravy a sport, výkonnosti (speciální tréninko vá soustředěni v místech s výhodnými vlastnostmi podnebí, problematika dél ky a způsobu aklimatizace sportovců v různých klimatických pásmech), pro regeneraci sil a v léčebné TV (pobyt v různých klimatických podmínkách, klimatoterapie, otužováni), pro úspěšné plnění náročného sport, programu (vyu žití nejvhodnějšich meteorologických a klimatických podmínek k dosažení vrcholného sport, výkonu v horolezec tví', v dálkové plavbě aj). B. s. se dále zabývá řízením režimu sportovce s ohledem na - * biorytmy, posuzová ním meteorotropnich reakci sportovců (vnímavosti na počasí), studiem klima tických podmínek sport, objektů (volba vhodného místa pro tréninková sou středěni, pro výstavbu sport, zařízení, průzkum mikroklimatu sport, hal, tělo cvičen, plaveckých bazénů, určováni optimálních hodnot mikroklimatu pro různé sport, činnosti, posuzování jeho vlivu na sport, výkon). Patří sem i mete orologie sportu, uplatňující se v disci plínách provozovaných venku, kde růz né meteorologické podmínky (déšť, ml ha, směr a rychlost větru) mohou modi fikovat podmínky k dosaženi vrcholné ho výkonu. Ovlivnění sport, výkonů vlastnostmi klimatu je nejzřetelnější ve vyšších nadmořských výškách (snížený odpor vzduchu, snížený parciální tlak kyslíku, menší tíhové zrychleni). B. s. je součástí oboru bioklimatologie člově ka. biomechanika [řec], nauka o struktu ře a mech. chování živých organismů. B. těl. cvičení má značný význam při studiu motoriky člověka svou schopno stí kvantifikace a svou exaktnosti při sledováni různých stránek hybnosti člo věka. Aplikace b. na techniku sport, po hybu a na studium vlivu mech. faktorů na úspěšnou sport, výkonnost přede vším v silových a těch. disciplínách tvo ři nedílnou součást teorie těl. cvičeni (viz antropomotorika) a různých forem tělových, procesu, především sport, tréninku. U nás zavedl b. jako vyučova cí předmět na FTVS UK Praha doc. A r ne Novák. B. přesahuje rámec TK a za sahuje prostřednictvím interdisciplinár ního výzkumu i do jiných oblasti (např.
do konstrukce umělých kloubů), biomotorika (řec. + lat ], jeden ze čtyř zákl. významů pojmu motorika, který zahrnuje motoriku biosystémů, tj. ži vých systémů rostlin, živočichů a člově ka. Pod pojmem b. zahrnujeme jednak vlastnosti, předpoklady živých systémů pro pohyb, jednak jejich vlastní pohyb, projevy. Užším pojmem je - ► antropo motorika, která se zaobírá jen motorikou člověka. biopsie svalová (řec ), mikroskopická vyšetřováci metoda svalové tkáně zís kané odběrem, zpravidla bioptickou je hlou, pro diagnostické účely. Hmotnost odebraných vzorků je 5-25 mg podle ty pu a průměru jehly. Nejčastějším místem odběru je čtyřhlavý sval ste henní, trojhlavý sval lýtkový nebo delto vý sval ramene. Podstatou diagnostiky je stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých typů svalových vláken a posouzení jejich struktuálních a bioch. charakteristik, které jsou pod kladem funkčních schopnosti pohyb, činnosti. biorytmy, též biol. rytmy, pravidelně se opakující kvantitativní i kvalitativní změny na úrovni buněk, tkáni, organis mů i celých populací. Vracejí se a opa kují v přibližně stejné době. Děli se na cykly a periodicity. Cykly jsou rytmické děje endogenního původu, kdežto peri odicity mají zjevnou exogenni příčinu U každého b. se rozeznává doba jeho trváni, amplituda a fáze. Doba trvání udává, v jakém časovém intervalu se b. opakuje, amplituda vyjadřuje rozsah (rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodno tou b.), fázemi se označují jednotlivé úseky průběhu biorytmů. Nauka o b. se nazývá chronobiologie. B. synchronizu ji, regulují činitelé meteorologické, geofyzikální a solární povahy, působí zde i sociální vlivy. Porucha b. se ozna čuje jako desynchronizace, jeho obno va jako resynchronizace. Časové trvání b je velmi různé, od zlomku sekundy až po úseky dlouhé léta nebo desetiletí. B. se děli na b. s periodou nižší než 24 ho din, b. 24hodinové (cirkadiánní), b. ně kolikadenní, čtyřtýdenní, b. roční (cirkaanuální) neboli sezónní a viceleté. Nejvýznamnější jsou b. 24hodinové a ročni. Cirkadiánní b. máji v podstatě endogenní povahu. Tato endogenní rytmicita je však synchronizována kromě střídáni světla a tmy ještě dalšími fak tory zevního prostředí. Cirkadiánní b. vykazuje řada těl. funkcí, z nichž nejznémější je b. těl. teploty s maximem ve večerních a s minimem v ranních ho dinách. Maximum fyzické i duševni vý konnosti je mezi 9-11 h, druhý vrchol je kolem 18 h a minimum v prvních hodi nách po půlnoci. Někteří však udávají maximum výkonnosti kolem 3h. mini
mum kolem 15 hodin. B. roční (sezónní) souvisejí s otáčením Země kolem Slun ce. Charakteristické pro ně je kolisáni v jednotlivých obdobích roku. Sezón ních b. je celá řada, patří sem např. se zónní chod termoregulačních mecha nismů, některých funkci oběhového a neurovegetativního systému. Tél. vý konnost je nejnižší v lednu a v únoru, nejvyšši v pozdním létě a začátkem podzimu Nejdéle známým b. je sezónni nakupení některých onemocnění. B se významně uplatňují ve sport, teorii i praxi. Jejich znalost napomáhá k správné interpretaci jednorázově na měřených hodnot, umožňuje racionálně řidit životní režim sportovce a ovlivňo vat jeho sport, výkonnost. V poslední době nabývá na významu i sledování b., především b. 24hodinových, ve vztahu k jejich poruchám, k nimž dochází při rychlých přesunech na velké vzdále nosti podél rovnoběžek. Přitom dochází k výrazné desynchronizaci pův. b., cha rakterizované sub. i obj. obtížemi, které se postupem času v místě nového po bytu upravují. V. t. aklimatizace bipedie [lat.], zákl. lokomočni pohyb (chůze nebo běh) po dvou končetinách, typický pro člověka. Bitulac viz plastické povrchy, bivak, nouzový způsob přenocování nebo přečkání nepohody pod širým ne bem (zpravidla v horách) s využitím součástí výstroje a výzbroje a toho, co poskytuje příroda. Bivaky se dělí na při rozené (hodi se k přenocováni ihned nebo po malé úpravě, např. kořeny ne bo koruny vyvrácených stromů, skalní skuliny, převisy, jeskyně ap.) a umělé (různé přístřešky z tyčoviny, stromků, větví, chvoji, v zimě záhraby. kaverny a sněhové stavby). V horolezectví se pro b. ve strmých a exponovaných stě nách používají bivakovaci sítě a závě sná lůžka (tzv. hamaky). Jako ochranu proti chladu oblékáme všechno obleče ni, které máme k dispozici, včetně bivakovacího kompletu, skládajícího se z péřové bundy a krátkého spacího py tle (tzv. sloni noha). Bjedovová DJurdjica, '1947, jug. plav kyně Olymp, vítězka 1968 na 100 m prsa; na stejných OH získala stříbrnou medaili na 200 m prsa. Bjfirkstenová Kristina Elisabeth, 1870-1947, reformátorka švéd. a zakl fin. ženské gymnastiky. Kladla důraz na radostný pohyb. Typické je mnohoná sobné opakováni cviků v krátké době a stejné ocenění cvičeni posilovacich a protahovacich. Prac. státního tělo vých ústavu při univerzitě v Helsin kách, působila na kursech v zahraničí, 1924 založila Nordický svaz pro ženský tělocvik. Spisy: Kvinnogymnastik (Žen ský tělocvik, 1926), 2 sv.
65 Kanál La Manche z Francie do Anglie. Později se věnoval především konstruk ci a výrobě letadel. bleskový turnaj, časově zkrácený soutěžní turnaj pořádaný zpravidla bě hem jednoho dne nebo půldne s upra venou (zkrácenou) dobou hry jednotli vých zápasů. Koná se v kolektivních sport, hrách a v šachu, např. při sport, slavnostech nebo z propagačních důvo dů. Blochin Oleg, ‘ 1952, sov. fotbalista, útočník Dynama Kyjev od 1962. Repre zentoval 86 x (34 branek). Účastník OH K. E. Bjórkstenová 1972 (3. místo) a 1976 (3. místo), MS Bjěm Lars, '1931, švéd. hokejista, 1982. Nejlepši fotbalista Evropy 1975, obránce. Ligovou soutéž hrál v letech člen vybraného družstva Evropy 1981 1950-67, mistr země 1950, 1954, 1955, v utkáni proti ČSSR. 1958-63. Reprezentoval 217 x , účastník 10 MS, mistr světa 1953 a 1957, nejlepěi obránce MS 1954. blafěk, slg. v ledním hokeji zakončeni samostatného úniku hráče střelbou z bezprostřední blízkosti po oklamáni brankáře. Bláhová Eliška, zakl. a propagátorka rytmiky v Brně. Ovlivnila zavedení ryt miky do vyučováni TV dívek, věnovala se zvláště výchově dětí předškolního věku. Spisy: Pohyb, rytmus, výraz, 1928. Blanchard Jean Pierre, 1753-1809, fr. balónový letec. 1785 jako první přeletěl Oleg Blochin v balónu Kanál La Manche z Anglie do Francie. 31.10. 1790 vzlétl v Praze s pří rodovědcem Jáchymem hrabětem blok, 1. v házené viz jednoblok a viceŠternberkem (první doložený let člově bloky; 2. v softballu blokovaný mič, tj. ka na území Československa). Zahynul zásah nezúčastněné osoby do hry tím, při letu v Haagu. že se dotkne míče, nebo že se mič dot Blankeraová-Koenová Francina, nar. kne překážky, která není součásti hři 1918, niz. atletka všestranně zaměře ště: 3. ve volejbalu akce předního hrá ná. Čtyřnásobná olymp. vítězka 1948: če jblokaře), který u homiho okraje sítě 100 m (11,9), 200 m (24,4), 80 m př. (11,2) nastavuje ruku (ruce) do cesty miči po a 4 x 100 m (47,5). Účastnice OH 1938 slanému z pole soupeře. Neni chybou, a 1952. Pětinásobná mistryně Evropy: dotkne-li se hráč míče a míč je součas 1946 na 80 m př. (11,8) a na 4x100 m ně v dotyku s horním okrajem sítě nebo (47.8) , 1950 na 100 m (11,7), na 200 modrazi-li se od šitě a pak se hráče dot (24.0) a na 80 m př. (11,1). Na ME 1950 kne. B. kolektivní uskutečňuji 2 nebo 3 druhá na 4 x 100 m (47,4), na ME 1938 hráči těsně vedl sebe. Následné doteky dvakrát třeti na 100 m (12,0) a na 200 m v rychlém sledu po sobě, provedené (24.9) . Vytvořila anebo se podílela najedním nebo vice blokaři, nejsou chy vytvoření dvanácti SR: 1938 na 100 y bou. Mič je možné zasáhnout rukama, (11.0) , 1942 na 80 m př. (11,3), 1943 vepažemi, hlavou nebo kteroukoliv částí skoku vysokém (171 cm) a ve skoku da těla nad pasem. B. lze uskutečnit i pře lekém (625 cm), 1944 na 100 y (10,8), na sáhnutím paži a rukou přes sif. Přesahu 4x110 y (48.8), na 4 x 200 m (1:41,0), jící b. nesmi narušovat hru soupeře, mí 1948 na 100 m (11,5), na 80 m př. (11,0), če se smí blokař dotknout, až soupeř a na 4 x 110 y (47,4), 1950 na 220 y (24.2) dokončí útočný úder. B. se nezapočítá vá do 3 odbití, a proto po b. může míč a 1951 v pětiboji (4 692 b.). Blaženič Ivo, ‘ 1940. čs. kuželkář. MS. odbíjet i kterýkoliv z blokařů (následné Spolu s — M. Kočárkem se 1968 stal doteky jedním hráčem nejsou v tomto mistrem světa v soutěži dvojic (6. místo případě chybou). B. nesmi být uskuteč v soutěži družstev). Účastník MS 1966 něn vně antének a blokovat nesměji (4. družstva, 5. dvojice) a 1970 (6. zadni hráči. Při útočném b. se hrac(t; snaží srazit míč ihned zpět do pole sou jednotlivci, 6. družstva, 5. dvojice). Blériot Louis, 1872-1936, fr. letec. Po peře, při b. obranném se míč nadráži stavil řadu letadel různých koncepci pouze do výšky nad vlastni pole. aby se (typ Vlil, typ XI z 1909). 1909 přeletěl zde snáze zpracoval. Ve hře dvojic (de-
Bobet blech) je dovoleno blokem narušovat akce soupeře.' blokéž, ve skocích na trampolíně prvek používaný při vzklopkách a při zastave ni či zahájeni rotačního pohybu, blokink, slg., ve stolnim tenisu obran ný (protiútočný) - ► úder proti topspinu, hraný halfvolejem (těsně po odrazu míčku od stolu); v tvrdé topspinové hře se hraje z blízké nebo stř. vzdálenosti od stolu. blokovénf v běhu, 1. neúmyslné za vřeni běžce ve skupině závodníků; 2. úmyslné nedovolené bránění v běhu vpředu běžícím závodníkem, bloky viz startovní bloky. Blomqvist Stig, *1946, švéd. automo bilový závodník. Mistr světa v rallye 1984 s vozem Audi-Quattro. BMX, zkr. z angl. Bicycle Motor-cross, dětské kolo pro závody na cyklokrosových umělých drahách, tzv. —► bikros. bob [angl.J, závodní opláštěné řiditelné saně dvou- nebo čtyřsedadlové určené k jízdě na upravené ledové dráze (viz bobová dráha). Jsou celokovové, pev né, nizké, stabilní, s opláštěním aerody namického tvaru. Závodní b. má dvě přední sanice, které jsou pohyblivé a umožňují řízení b., a dvě sanice zadní, které jsou pevně připevněné k rámu bobu. Rozchod předních sanic je 67 cm. Sanice jsou zhotovené z nejkvalitnější oceli, aby měly dobrý skluz. B. je ovlá dán volantem s příslušnými převody. Na hlavni nosný rám se připevňuji další části bobu. Kolem nosného rámu a kon strukčních částí je ochranný rám. Seda cí část bývá z výpletu nebo z plastické hmoty. V zadní části b. je upevněná hřebenová brzda, která má minim. 5 zu bů a 2 zvýšené kovové výčnělky vysoké 50 cm, které osádka používá při roztla čování b. na startu. Dvousedadlový b. má předepsanou hmotnost max. 375 kg s osádkou, délku přednich sanic minim. 115 cm, tloušťku sanic minim. 8 mm, přičemž část přicházející do styku s po vrchem dráhy musí mít poloměr minim. 4 mm. čtyřsedadlový b. má hmotnost max. 630 kg s osádkou, délku přednich sanic minim. 104 cm, délku zadních sa nic minim. 127 cm, tloušťku sanic mi nim. 12 mm, přičemž část přicházející do styku s povrchem dráhy musi mit poloměr minim. 6 mm. Pokud b. s osád kou nedosahuje předepsané hmotnosti, je povoleno k němu připevnit zátěž. V ČSSR jsou b. typovány a mají jízdní průkazy. Bobet Louison, 1925-1983, fr. cyklista. Vítěz Tour de France 1953-55 a vítěz klasických cyklistických závodů MilánSan Remo (1951), Paříž-Roubaix (1956) a Bordeaux-Paříž (1959). Profesionální mistr světa v silničním závodu jednotli vců 1954.
I
bobová dráha bobová dráha, přírodní nebo uměle chlazené koryto pro jízdu bobů nebo saní. Má délku 1 100-1 500 m se spá dem max. 12%, minim. 9%, s 10-15 za táčkami o poloměru minim. 20 m. Rov ná trař tvoří asi 7» celkové délky dráhy. Povrch dráhy je ledový, dostatečně tvr dý, aby odolával tlaku sanic, které jsou v zatáčkách v důsledku odstředivých sil značné. Celá dráha i na rovných úse cích je ohraničena mantinely vysokými 50 cm. Zatáčky mají být dostatečně vy soké, vrchní část mantinelu převislá, aby boby nemohly vypadnout z dráhy. Výška zatáčky je někdy až 5 m. 10 m před každou zatáčkou jsou po obou stranách umístěny červené vlajky, které upozorňuji na zákaz brzděni, aby se na stěně zatáčky nevytvořily rýhy od hře bene brzdy. Na konci zatáčky jsou umístěny modré vlajky, které vyznačuji konec zákazu brzdění. Startovací' plo cha musí být dostatečně velká, aby si závodnici mohli provést menší úpravy na bobech, a má mít mirný sklon, aby osádka mohla boby dobře roztlačit. Na start se boby dopravují buď výtahem, nebo po příjezdové komunikaci. Starto vací i cílový prostor musi být ohrazeny, aby diváci neutrpěli úraz. Za cílem musí být protisvah pro rychlejší zastaveni bobů. Start s cilem je spojen telefonic ky nebo vysílačkou. Na startu a v cíli je příslušné měřící zařízení, dnes většinou elektronické. Dráhy se většinou budují na svazích odvrácených od slunečniho zářeni. V zimním období se dráha vyklá dá ledovými kostkami (hlavně v zatáč kách) nebo sněhovou kaši, která se rov noměrně nanáši na celou plochu dráhy v síle 15-20 cm i více, vyhlazuje se a po lévá, aby byl celý povrch dostatečně tvrdý a hladký. Podél trati je proto in stalován rozvod vody. Po celé délce tra ti bývá instalován rozhlas pro informaci diváků o průběhu závodů. V čili je vý sledková tabule. Na vhodném mistě u dráhy, tj. tam, kde je možný přijezd auty, se zřizuje depo pro uskladnění bo bů; má mit i příruční dilnu pro opravy, bobový sport [angl.J, hovor, boby, zá vodní' jizda na řiditelných sanich - dvousedadlových a čtyřsedadlových -*■ bo bech po spádu - * bobové dráhy. Dříve na rovných úsecich sněhových drah zvyšovala posádka rychlost bobováním (z angl. to bob = pohupovat se), tj. ryt mickým intenzivním pohupováním tru pem. Na současných ledových drahách se bob po roztlačení pohybuje samotiži. Dosahuje průměrné rychlosti až 120 km/h, max. rychlosti 160 km/h. Posádku tvoři u dvousedadlového bobu řidič (pi lot) a brzdař, u čtyřsedadlového bobu ještě další dva jezdci. — Jizda vyžaduje souhru posádky při startu (roztlačeni a naskočeni) a překonávání fyziol. účin
66 ků zrychleni při projížděni klopených V Mar. Lázních byla 1946 zásluhou ČSM zatáček. Při rychlostech kolem 100 obnovena bobová dráha a uspořádány km/h působí při průjezdu klopenou za prvé závody. 1947 uspořádali tatranští táčkou odstředivá sila a přetížení. Do- bobisté první ročník Poháru Tater; zá chází k odkrveni mozku s následným vod se pořádal do 1957. 1947 se zúča zhoršením zrakového vnimání a ke sní stnili bobisté z Mar. Lázní a Teplic na žení pohotovosti a rychlosti reakce. — vlastní náklady MS ve Sv. Mořici. Na B. s. se technikou jizdy i dosahovanými ZOR ve Sv. Mořici 1948 startoval čs. rychlostmi podobá motorismu. Je to dvousedadlový a čtyřsedadlový bob. rychlostní' sport, vyžaduje silové a rych První mistrovství ČSR se uskutečnilo lostní schopnosti, obratnost, odvahu, 1951 v Teplicích v Dubi. Od té doby se duchapřítomnost, pohotovost v rozho pořádá každoročně. Rozvoj b. s. nastal dování a schopnost okamžité reakce, je 1955 po vytvoření samostatné sekce náročný na psych, přípravu. Výrazných bobů a saní při SVTVS. Těžiště b. s. se úspěchů se dosahuje až ve věku 25-35 přeneslo na bobové dráhy v Mar. Láz let. — Historie. Počátkem 80. let min. ních a v Tanvaldě. V posledních letech stol. jezdili mládi Angličané ve Švýcar se všechny závody i M ČSSR pořádají sku na dvou saních spojených za se- v Tanvaldě. B. s. je nyní organizován bou. Inspirován timto nápadem vytvořil svazem bobů a sani ÚV ČSTV. Čs. mez. Američan Townsend ve Sv. Mořici prv úspěchy: ME 1927 Cortina d'Ampezzo ní bob. Spojil dvoje saně prknem, před 3. místo (Busch, Tern, Lojš); MS 1967 7. místo (J. Pavtikovič, ní byly pohyblivé a umožňovaly řízeni. Grenoble Podle jeho vzoru zkonstruoval 1888 ve R. Morks). Závodní discipliny. Mez. pra Sv. Mořici kovář Matthys první závodní vidla připouštějí pouze závody dvousebob ze dřeva s kovovýni sanicemi. Poz dadlových a čtyřsedadlových bobů, ději Švýcar Feierabend vytvořil ocelový a to pro muže nad 18 let. Kategorie ju bob. 1923 zdokonalil konstrukci bobu niorů je 18-26 roků (MEJ se mohou zú italský kovář z Cortiny d'Ampezzo Bval- častnit pouze závodnici, kteří nestarto do Dandrea, jeho koncepci vylepšil Ital vali na ME nebo MS). U nás se závodí Sergio Siarpaes, brzdař nejúspěšnějši- od 16-18 let v kategorii dorostu. — ho bobového pilota - ► Montiho Euge Technika jizdy je v podstatě stejná pro nia. Tito dva výrobci mají svět. monopol dvou- i čtyřsedadlové boby. Start: Po na výrobu bobů dodnes. — První závo sádka včetně řidiče na startovním blo dy se pořádaly 1898 na ujeté silnici ku bob rozhoupe a na vymezeném star s neklopenými zatáčkami. Zvyšující se tovním úseku (15 m od start, bloku k fo rychlosti a atraktivnost sportu vyvolaly tobuňkám měřicim čas) roztlač! bob otevření prvni speciální bobové dráhy tak, aby dosáhl nejvyšší startovní rych na světě 1903 ve Sv. Mořici, dále drah losti. Tato rychlost ovlivňuje výsledný v Davosu, Engelbergu a Pontresině. Ze čas. Proto se měří i tzv. startovní čas, Švýcarska se b. s. rozšířil do Rakouska a to na úseku od startu do 60-100 m (po (Semmering) a do Německa. — Mezi první mezičas). Na startovní rychlosti národní bobová federace, FIBT, byla za má největší podíl brzdař (bob tlačí ze ložena 1923 v Paříži. B. s. je na progra zadu a nejdéle). — Přímou jízdou se mu ZOH od 1924. — U nás se začal pro projíždějí rovné úseky. Ty tvoři více než vozovat b. s. v Tatranské Lomnici. 7* délky dráhy. Rychlost se získává 1905-1908 sloužila k jízdě na bobech jízdou nejkratšim směrem s nejmenšim a sanich cesta nad Grandhotelem Pra odporem vzduchu a třením skluznic. Po ha. 1909 byla v Tatranské Lomnici vybu sádka zaujímá základni posazení. Z ae dována bobová dráha 4 km dlouhá s vý rodynamických důvodů sedí v zákrytu tahem v délce skoro 3 km. Byla to dru a v mírném předklonu, rukama se pev há nejdelší dráha na světě, start, cil ně drží bobu. Nohy jsou mírně pokrče a některé úseky na trati měly telefonic ny a zapřeny o nožní opěry. Tato polo ké spojení a mimo to nezávisle na sobě ha je výhodná i při projížděni klope pracovaly dva elektročasy. Na dráze se ných zatáček. Sebemenší vychýleni v době provozu pořádaly domácí, celo a neuvážený pohyb se při velké rychlo státní, mezinárodni závody a dvě velké sti na ledové dráze nepříznivě projeví ceny: Cena Izabelly (stříbrný kalich) na řízeni. — Projíždění zatáček velkými a Tatranský pohár, který věnovalo mini rychlostmi je ovlivněno odstředivou si sterstvo zemědělství. Závodily pětise- lou (u čtyřsedadlového bobu dosahuje dadlové, třísedadlové a dvousedadlové přes 3 000 kg). Projíždění zatáček má 3 boby. V družstvech pětisedadlqvých fáze: nájezd, průjezd a výjezd. Zatáčka bobů mohly startovat i žen.y. V čes. po- má být projeta plynule nejkratšim hraničí se v letech 1905-1922 postavily obloukem, jehož křivka je závislá na ná dráhy v Mar. Lázních, v Aši, v Dubí jezdové rychlosti, tvaru zatáčky a stavu v Krušných horách a v Jablonci nad Ni dráhy. Najede-li bob pozdě na stěnu sou. Po 1945 se začaly tvořit ve Svazu zatáčky, nedovolí mu odstředivá sila lyžařů RČS prvni čes. bobové kluby. včas vyjet. Nejdůležitější je klidný
67 a včasný nájezd na stěnu zatáčky, prů jezd v optimální výšce odpovídající ná jezdovou rychlostí a včasný přímý vý jezd do koryta dráhy za zatáčkou. Brzdění do zastavení i přibrzďováni před zatáčkou provádí brzdař tahem obou rukou za brzdové páky. Ty přená šejí tlak na brzdový hřeben, který se přitlačuje k ledovému povrchu dráhy. Brzdit se smí pouze v rovných úsecích dráhy a za cílem. — Trénink. Pravidla povolují jízdu na bobech až od 16 let, proto odpadá etapa základního trénin ku. Pro etapu specializovaného trénin ku se vybírají jedinci ze sáňkařských nebo atl. oddílů, kteří si v zákl. tréninku zlepšili silové a rychlostní schopnosti. Tyto pohyb, schopnosti dále rozvíjejí spolu s nácvikem techniky jízdy. Tato etapa tréninku trvá do 18 let. V etapě vrcholového tréninku se pracuje se zá vodníky, kteří mají předpoklady pro vrcholné výkony a snesou max. trénin kové zatížení. — Výstroj a výzbroj: při lba chránící lebeční i obličejovou část Příprava bobu před jízdou. hlavy, chrániče loktů a ochranné brýle. Z aerodynamických důvodů používají sí mít při tréninku a v závodě na hlavě jezdci přiléhavé kombinézy. Při rozběhu ochrannou přilbu. — Nemá-li bob včet a roztlačování bobu na ledovém po ně posádky předepsanou hmotnost, vrchu mohou závodníci použít boty může se zatížit závažím do stanovené s hřeby upevněnými ve tvaru kartáče. nejvyšší hmotnosti. Přítěž (olověné tyče Hřeby nesmějí být silnější než 1 mm, vsunuté do nosného rámu, ev. olověná delší než 4 mm a vzdálené od sebe více deska mezi nosným rámem za zadní se než 3 mm. — Pravidla. Vycházejí z mez. dačkou) musí být pevně přišroubovaná. pravidel FIBT s přizpůsobením na naše Jury je oprávněna odmítnout start ne podmínky. — Při tréninku a závodě mu dostatečně trénované posádce nebo sí být přítomen lékař a sanitní vůz. Divá závodníkovi, který podle názoru jury ci nesmějí chodit v dráze, mohou se po a lékaře není na startu v náležitém hybovat pouze ve vyhrazeném prosto psych, a fyzickém stavu. Bob musí být ru. Závodu se zúčastňují na vlastni ne 20 min. před oficiálním zahájením závo bezpečí. — Pořadí na startu musí být du na startu s nasazenými sanicemi. vylosováno pod dohledem jury nejpoz Náhradní sanice se nechávají v prosto ději večer před závodem. V závodě ru startu. Rozdíl teploty sanic na startu o dvou jízdách je startovní pořadí nesmi překročit 4 ° C. Zahříváni sanic v obou jízdách stejné. K obrácení pořa před startem je zakázáno. Na sanice dí ve druhé jízdě dojde v případě, že nesmi být použito žádného prostředku jedna jízda je dopoledne a další jízda ke zvýšení rychlosti, kromě smirkového druhý den. V závodě o čtyřech jízdách papíru. K brzděni mohou být použity se rozděluje startovní pořadí podle to jen hřebenové brzdy. Je zakázáno jez dit bez brzd nebo je pro závod či tré hoto příkladu: 1. jízda 2. jízda nink přivázáním vyřadit. Čas při mis trovských a mez. závodech se měří au A B B A 1-6 7-12 7-12 1-6 tomaticky (fotobuňkou) s přesností 0,001 s. V případě selhání se měří čas 3. jízda 4.jízda B A AB ještě dvěma ručními stopkami. V přípa dě, že čas nebyl změřen automaticky, 12-7 6-1 6-112-7 Jedou-li se vylučovací jízdy, startuje se povoluje se opakování jízdy. Je-li poru ve stejném pořadí jako při první jízdě, cha automat, měření trvalá, platí časy vyloučené posádky nemění startovní naměřené ručními stopkami. Čas v tré pořadí. V mimořádných případech mů ninku musí být měřen. Na MS jsou že jury povolit posádce změnu startov k povinnému tréninku vyhrazeny nej ního pořadí pro jednu jízdu. Pro mez. méně 4 dny. Pro ostatní závody FIBT závody musí mít závodníci mez. licenci nejméně 3 dny. Nařídi-li jury před finá FIBT, v niž je uvedena krevní skupina lovými jízdami pilotní jízdu, jsou posád a datum lékařské prohlídky (nesmí být ky povinny ji odjet ve vylosovaném po starší půl roku). Licence musí být každý řadí. — Všechny jízdy jednoho závodu rok obnovována. Členové posádek mu musi být jety na stejném bobu, se stej
bobový sport
ným pilotem a posádkou. V mimořád ných případech může jury povolit vý měnu zraněné posádky, s výjimkou pi lota. Je-li poškozen bob, může povolit výměnu bobu. Při poškozeni dráhy mů že být závod zrušen jen po rozhodnutí jury. — Výsledný čas v závodě o dvou či více jízdách se vypočte součtem ča sů jednotlivých jízd. Má-li více posá dek stený celkový čas, rozhodne o umístěni nejlepší čas v jedné jízdě. Jsou-li i tyto časy stejné, rozhodne o pořadí nejlepši startovní čas. — Ztrá ta přítěže, části bobu nebo výstroje se trestá pokutou, rovněž stopy brzdění v zatáčkách se trestají pokutou. Jury může uložit peněžní pokutu a navrhnout svazu diskvalifikaci závodnika. Rozhod nutí jury je konečné. — Soutěže: ZOH (od 1924), každý stát se může zúčastnit dvěma dvousedadlovými a dvěma čtyř sedadlovými boby. MS (od 1930 každo ročně), stejné počty účastníků jako pro ZOH, MS se nejezdí v roce konání ZOH. ME (od 1914 každoročně), zúčastnit se může vždy 6 posádek. MEJ (každoroč ně), zúčastnit se mohou závodníci do 26 let, kteří se nezúčastnili ME nebo MS, mez. závodů a pohárů uvedených v mez. sport, kalendáři FIBT; každý stát se může zúčastnit 6 posádkami, neurčuje-li rozpis závodu jinak — Nejvyšší soutěži u nás je M ČSSR (účastní se 20 posádek dvousedadlových b a 10 po sádek čtyřsedadlových b ). — Literatu ra: Kovanda, V.: Konstrukce a stavba bobů. Praha 1956. — Miňovský, J „ Ko vanda, V., Landa, M.: Udržujeme a sta víme bobové a sáňkařské dráhy. Praha 1960. — Kovanda, V.: Teoretické zákla dy a fyziologické účinky jízdy na saních
Bobrov a bobech. Praha I960. — Kovanda, V.: Jízda na saních a bobech. Praha 1966. Výsledky mistrovství světa v bobovém sportu Dvousedadlové bohy Rok a místo konání: 1931 Oberhof, 1932 Lake Placid, 1933 Schreiberhau, 1934 Engelberg, 1935 Igls, 1936 Garmisch Partenkirchen, 1937 Cortina d'Ampezzo, 1938, 1939, 1947 a 1948 Svatý Mořic, 1949 Lake Placid, 1950 Cortina d'Am pezzo, 1951 Alpe d'Huez, 1952 Oslo, 1953 Garmisch-Partenkirchen, 1954 Cor tina d'Ampezzo, 1955 Svatý Mořic, 1956 Cortina d'Ampezzo,1957 Svatý Mořic.1958 Garmisch-Partenkirchen, 1959 Svatý Mořic, 1960 Cortina d'Ampezzo, 1961 Lake Placid, 1962 Garmisch-Par tenkirchen, 1963 Igls, 1964 Innsbruck, 1965 Svatý Mořic, 1966 Cortina d'Am pezzo, 1967 Alpe d'Huez, 1968 Greno ble, 1969 Lake Placid, 1970 Svatý Mořic, 1971 Cervinia, 1972 Sapporo, 1973 Lake Placid, 1974 Svatý Mořic, 1975 Cervinia,1976 Innsbruck, 1977 Svatý Mořic, 1978 Lake Placid, 1979 Kónigsee, 1980 Lake Placid, 1981 Cortina d'Ampezzo, 1982 Svatý Mořic, 1983 Lake Placid 1931 Kilian-Huber (NĚM) 1932 H. Stevens-C. Stevens (USA) 1933 Papana-Hubert (RUM) 1934 Frim-Dumitrescu (RUM) 1935 Capadrutt-Diener (ŠVÝC) 1936 Brown-Washband (USA) 1937 McEvoy-Black (VBR) 1938 Fischer-Thielecke (NĚM) 1939 Lunden-Coops (BEL) 1947 Feierabend-Waser (ŠVÝC) 1948 Endrich-Waller (ŠVÝC) 1949 Endrich-Waller (ŠVÝC) 1950 Feierabend-Waser (ŠVÝC) 1951 Ostler-Nieberl (NSR) 1952 Ostler-Nieberl (NSR) 1953 Endrich-Stpockli (ŠVÝC) 1954 Scheibmeier-Zambelli (ITA) 1955 Feierabend-Warbourton (ŠVÝC) 1956 Della Costa-Conti (ITA) 1957 Monti-Alvera ITA) ; 1958 MontijAjyergj ITA) / 1959 Monti-Alvera ITA) 1960 Monti-Alvera ITA) 1961 Monti-Storpaes (ITA) 1962 Ruatti-de Lorenzo (ITA) 1963 Monti-Storpaes (ITA) 1964 Nash-Dixon (VBR) 1965 Nash-Dixon (VBR) 1966 Monti-Storpaes (ITA) 1967 Thaler-Surnthaler (RAK) 1968 Monti-de Paolis (ITA) 1969 de Zordo-Frassinelli (ITA) 1970 Floth-Bader (NSR) 1971 Gaspari-Armano (ITA) 1972 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1973 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1974 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1975 Alvera-Prrugrut (ITA) 1976 Nehmer-Germeshausen (NOR)
68 1975 Švýcarsko 1977 Schárer-Benz ŠVÝC 1976 NDR 1978 Schárer-Benz ŠVÝC 1977 NDR 1979 Schárer-Benz ŠVÝC 1978 NDR 1980 Schárer-Benz ŠVÝC 1979 NSR 1981 Germeshausen-Gerhart (NDR) 1980 NDR 1982 Schárer-Rúegg (ŠVÝC) 1981 NDR 1983 Pichler-Ludhold (ŠVÝC) 1982 Švýcarsko Čtyřsedadlové boby Rok a místo konáni: 1924 Chamonix, 1983 Švýcarsko 1928 Svatý Mořic, 1930 Caux-sur-Mon- Výsledky mistrovství Evropy v bobo treux, 1931 Svatý Mořic, 1932 Lake Pla vém sportu cid, 1934 Garmisch-Partenkirchen, 1935 Rok a místo konáni: 1965 Cortina d’Am Svatý Mořic, 1936 Garmisch-Partenkir pezzo, 1966 Garmish-Partenkirchen, chen, 1937 Svatý Mořic, 1938 Garmisch- 1968 Svatý Mořic, 1969 Cervinia, 1970 Partenkirchen, 1939 Cortina d'Ampezzo, Cortina d'Ampezzo, 1971 Kónigsee, 1947 Svatý Mořic, 1948 Svatý Mořic, (dvousedadlové) a Igls (čtyřsedadlové), 1949 Lake Placid, 1950 Cortina d'Am 1972 Svatý Moric, 1973 Cervinia, 1976 pezzo, 1951 Alpe d'Huez, 1952 Oslo, Svatý Mořic, 1977 Cervinia, 1978 Svatý 1953 Garmisch-Partenkirchen, 1954 Cor Mořic, 1979 Wittenberg, 1980 Svatý tina d'Ampezzo, 1955 Svatý Mořic, 1956 Mořic, 1981 Igls, 1982 Cortina d'Ampez Cortina d'Ampezzo, 1957 Svatý Mořic, zo, 1983 Sarajevo, 1984 Cortina d'Am 1958 Garmisch-Partenkirchen, 1959 pezzo Svatý Mořic, 1960 Cortina d'Ampezzo, Dvousedadlové boby 1961 Lake Placid, 1962 Garmisch-Par- 1965 Rakousko (Thaler-Koxeder) tenkirchen, 1963 Igls, 1964 Innsbruck, 1966 Rakousko (Thaler-Koxeder) 1977 Svatý Mořic, 1978 Lake Placid, 1967 Rakousko (Thaler-Durnthaler) 1979 Kónigsee, 1980 Lake Placid, 1981 1968 NSR (Zimmerer-Utzschneider) Cortina d'Ampezzo, 1982 Svatý Mořic, 1969 Rakousko (Thaler-Durnthaler) 1970 Itálie (Gaspari-Armano) 1983 Lake Placid 1924 švýcarsko 1971 NSR (Floth-Bader) 1972 NSR (Zimmerer-Utzschneider 1928 USA 1973 NSR (Zimmerer-Utzschneider 1930 Itálie 1941 Německo 1976 švýcarsko (E. a P. Schárerovi 1977 švýcarsko (E. a P. Schárerovi 1932 USA 1978 NDR (Schónau-Seifert) 1934 Německo 1979 NDR (Germeshausen-Gerhard) 1935 Německo 1980 švýcarsko (Hildebrand-Rahm 1936 Švýcarsko 1981 Švýcarsko (Hildebrand-Rahm 1937 Velká Británie 1982 Švýcarsko (Schárn-Riegg) 1938 Velká Británie 1983 NDR (Germeshausen-Gerhard) 1939 Švýcarsko 1984 SSSR (Kipurs-Snepsts) 1947 švýcarsko Čtyřsedadlové boby 1948 USA 1967 Rumunsko 1949 USA 1968 Švýcarsko 1950 USA 1969 Itálie 1951 NSR 1952 NSR 1970 NSR 1971 Rumunsko 1953 USA 1954 Švýcarsko 1972 Švýcarsko 1955 švýcarsko 1973 NSR 1956 Švýcarsko 1976 NSR 1957 Švýcarsko 1977 NSR 1958 NSR 1978 Rakousko 1959 USA 1979 NDR 1960 Itálie 1980 Švýcarsko 1961 Itálie 1981 NDR 1962 NSR 1982 Švýcarsko 1963 Itálie 1983 Švýcarsko 1964 Kanada 1984 švýcarsko 1965 Kanada Bobrov Vsevolod, 1922-1979, sov. ho 1966 NSR kejista, útočník, kapitán mužstva, které 1968 Itálie získalo při svém prvním startu na MS 1969 NSR (1954) mistrovský titul. Držitel zlaté me 1970 Itálie daile ze ZOH 1956. Označen za nejlep1971 Švýcarsko l šího útočníka MS 1954. Trenér sov. re 1972 Švýcarsko prezentace (1972-74), která pod jeho 1973 Švýcarsko vedením získala titul MS a ME (1973, 1974 NSR 1974). Reprezentoval SSSR i v kopané
Bogdanov
69 a byl kapitánem sov. fotbalového muž stva na OH 1952. Trojnásobný mistr Evropy v hokeji s mlčkem. Bobrovský Jan, *1945, čs. basketbalista, ZMS. Držitel stříbrné medajle z ME 1967 a bronzové z ME 1969. Účastník OH 1972 (8. místo), MS 1970 (6 ), 1974 (11.), ME 1963 (10.). 1965 (7.), 1971 (5.) a 1973 (4 ). Jako hráč Zbrojovky Brno bojoval 1964 a 1968 ve finále PMEZ a 1969 v závěrečných zápasech Interkontinentálního poháru. 1965 byl vy brán do mužstva Evropy. Nejlepší koší kář ČSSR 1971 a 1973. Bobrovsky Zdeněk, *1933, čs. basketbalista, ZMS. Hrál v kolektivu, který na ME 1951 a 1955 získal stříbrné medaile a na ME 1957 bronzové. Účastník OH 1952 a 1960 (5. místo), ME 1953 (4.) a 1961 (5.). I boccia [it.], standardní herní soutěž; | vznikla z římských zábav v Itálii, stejně jako ve Francii -» boules a -» petanque, v Anglii -» lawn bowling; soutěži se o umístěni 4 stejnobarevných kouli co nejbliže k pohyblivému čili, ti. pallinu (bílé kuličce o průměru 4 cm). Hraji jednotlivci nebo družstva. Kouli k pallinu lze bud hodit přimo, nebo jí přiťuk nout dříve hozenou koulí, nebo odvézt
Hřiště na bocciu.
či přiťuknout pallino do blízkosti svých kouli, nebo jí odrazit kouli soupeře. Po odházeni všech kouli se sčitaji body za koule jedné barvy, umistěné k čili bliže než nejbližši koule soupeře. — Boccia e pallino se hraje na hřišti 3-6 x 28 m, ohraničeném 20 cm mantinely. Od kon cových „odhodových" čar jsou 4 m vzdálené vhazovaci čáry a od nich 3 m vzdálené hranični čáry, ohraničuji 14m střední cílové pole. Do něho z vhazova ci čáry vhodi prvý hráč pallino a z od hodové čáry nasadí prvou kouli. Pak há zí soupeř, a to tolik koulí (max. 4), do kud nehodí k pallinu bliže než první hráč. Po úspěšných hodech se hráči střidaji do vyházeni všech koulí. Utkáni se hraji do určitého počtu bodů nebo na stanovený počet rozeber (kdo získá více bodů). Koule nejbliže cíli získává 3 body, všechny dalši stejnobarevné, bližši než koule soupeřů, po 2 bodech. - Pro rekreaci je vhodná volná boccia hraná na volném .prostranství; za umís tění koule se získá po 1 bodu, hraje se do 15 bodů na 2 sety, pallino se vhazuje z místa, kde v předchozí rozehře skon
čilo. — S obměněným náčiním se hraje disková, destičková, frisbee, kroužková b„ a to i v místnosti. Bočan Miloslav, *1926, čs. hráč vodní ho póla, ZMS. Držitel stříbrných medaili z akademického MS 1946, 1949 jako člen čs. družstva vodního póla a 1946 v plavání na 100 m motýlek a v poloho vé štafetě 4 x 100 m. Člen vítězného družstva na mistrovstvi ČSR 1948,1951, 1953, 1955-60. Mistr republiky na 100 m motýlek 1948. Zasloužilý trenér, bočná rovina, prochází středem (těžiš těm) těla a je určena délkovou a předo zadní osou (viz prostorová soustava), bočnf skluz, ve -» vodnim lyžování pr vek (figura) figurální jízdy. Při jízdě vpřed natočí závodnik lyži (lyže) o 90° skluzem po hladině, krátce setrvá v této poloze a vrátí se do jízdy vpřed. Provádí se na 2 lyžích nebo na 1 lyži, s držením za ruce či za nohu. bod, v šermu (fleretem, kordem, šavlí) zásah šermíře hrotem čepele na -*• platný povrch soupeře. Při použiti el. zbrani musi být při bodu stlačen el. zárazník čepele určitou silou (fleret vice než 500 g, kord více než 750 g). Sklouzne-li hrot čepele po povrchu a nebo se dotkne soupeřova povrchu pouze os třím nebo rubem čepele, není bod správně provedený. Bode Rudolf, 1881-1939, něm. tělových, odborník, tvůrce tzv. výrazové a švihové gymnastiky. Spolupracovník E. K. Dalcroze, s nímž se rozešel v pojeti rytmu a taktu. Spisy: Ausdrucksgymnastik (Výrazová gymnastika), Aufgaben und Ziele der rythmischen Gymnastik (Úko ly a čile rytmické gymnastiky), bodovací tabulky, 1. měřitelné sport, výkony převedené na bodové hodnoty podle úrovně dosaženého výkonu. Umožňuji hodnotit nebo vzájemně po rovnávat výkony v různých disciplínách a určit celk. výkon závodníků ve vicebojich. B. t. se používají např. v atletice, moderním pětiboji, plaváni, rychlobruslení, sjezdovém lyžování, v soutěžích odznaku zdatnosti; 2. neměřitelné sport, výkony převedené na bodové hodnoty podle stupně obtížnosti prove deného výkonu. Umožňuji hodnotit vý konnost závodníků pro určení jejich po řadí v soutěžní disciplíně. Použivá se jich např. v krasojízdé nebo ve vodním lyžování pro hodnoceni figurální jízdy; 3. umístěni závodníků v určených sport, soutěžích vyjádřené v bodových hod notách. B. t. umožňuji souhrnně zhod notit výkonnost závodníků, kteří startují ve vice závodech, a stanovit celk. pořa dí v soutěži (viz celková klasifikace) ne bo zařazovat závodniky do výkonno stních třid sport, klasifikace, bodovací závod, 1. disciplina dráhové cyklistiky, závod jednotlivců může být
uspořádán na určitý počet okruhů (event, km, minut nebo hodin). Po urči tém počtu okruhů jsou vypisovány bodovací spurty. Závodnici jsou hodnoce ni v bodovaných okruzích, nejčastěji za umístění na prvních čtyřech místech 5, 3, 2 a 1 bodem. Body z bodovaných okruhů se sčitaji. Vítězi závodnik s nej větším počtem bodů. Dosáhne-li však závodník před soupeři náskok jednoho nebo vice okruhů, vítězi bez ohledu na počet bodů. — V závodě dvojic projíždí okruh vždy jen jeden z dvojice, druhý čeká na střídáni na vnější straně dráhy. Střídaný závodnik může střidajícimu pomoci v rozjezdu tím, že ho odstrčí ru kou za roubík všitý do levé horni části kalhot. Závody se obvykle jezdi na 40 až 50 km. Nejdelšim závodem je šestidenni závod. 2. disciplína silniční cyklis tiky, závod jednotlivců na okruhu v uli cích města. V t. kritérium, bodováni, 1. přiřazování bodů jako je den ze způsobů kvantifikace pohyb, je vů při jejich posuzováni (škálování); b. v tomto smyslu se používá ve sport, gymnastice, krasobruslení a v mnoha ji ných sportech. Body přisuzuji rozhodčí podle příslušných pravidel; 2. převod na body, např. atl. výkony vyjádřené v centimetrech a sekundách se převá dějí na body podle bodovacích tabulek, aby mohl být vyjádřen výsledek vicebo-
je
bodyček [angl.J, ve sport, hrách brá nění soupeři v postupu vlastním tělem. V ledním hokeji forma odstavování hrá če s kotoučem; tvrdé zastaveni soupe ře tělem. Rozlišujeme b. ramenem ne bo kyčli. Pravidla dovolují b. na celé hraci ploše a umožňuji přiblížit se k soupeři dvěma kroky. Bogdan Ivan, ‘ 1928, sov. ř. ř. zápasnik. Olymp, vítěz 1960, mistr světa 1958 a 1961 v kat. nad 87 kg. Bogdanov A natolij,’ 1931, sov. střelec. Olymp, vítěz ve střelbě z velkorážové terčovnice 1952 (300 m, 3 x4 0 ran) a z libovolné malorážky 1956 (50 m, 3 x 4 0 ran) 1956. Desetinásobný mistr světa 1954 (velkorážové terčovnice: 300 m, 3 x 4 0 ran - jednotlivci i družstva, vleže a vkleče - jednotlivci, libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - jednotlivci i družstva, vkleče - jednotlivci i druž stva, vstoje - jednotlivci i družstva) a jedenáctinásobný mistr Evropy 1955 (velkorážová terčovnice: 3 x 4 0 ran jednotlivci i družstva; libovolná malo rážka: 3 x 4 0 ran - družstva, 40 ran vle že, vkleče i vstoje - družstva) a 1959 (velkorážové terčovnice: 3 x 4 0 ran jednotlivci i družstva, 40 ran vleže, vkle če, vstoje - jednotlivci). Držitel stříbr ných medailí z ME 1955 (velkorážové terčovnice: 40 ran vleže a vkleče jednotlivci; libovolná malorážka: 40 ran
70
Bogdanovskij vkleče - jednotlivci) a bronzových z MS 1954 (velkorážová terčovnice: 40 ran vstoje - jednotlivci; libovolná malorážka: 40 ran vleže - družstva; libovolná malorážka: 50 a 100 m, 30 + 30 ran, vle že - družstva) a ME 1955 (velkorážová terčovnice; 40 ran vleže - jednotlivci; li bovolná malorážka: 50 a 100 m, 30 + 30 ran - družstva). Bogdanovskij Fjodor, "1930, sov. vzpěrač. Olymp, vitéz 1956, Mistr Evro py 1954-55, 1958-59 a držitel stříbrných medailí z MS 1954-55 a 1957-59 v kat. do 75 kg.
Fjodor Bogdanovskij
Bogoljubov Jefim, 1898-1952, sov. ša chový velmistr. Dosahoval výrazných úspěchů v mez. turnajích (Moskva 1925, Kissingen 1928, 2. místo na Bledu 1931 ad.). Dvakrát se utkal (1929 a 1934) o ti tul mistra světa, ale byl poražen - ► A. Alechinem.
Jefim Bogoljubov
Bogušovská-Machatová Hana, provd. Bubníková, * 1938, čs. moderní gymnastka, ZMS. Na MS 1965 obsadila ve víceboji 3. místo a byla 2. ve cvičení bez náčini (5. místo ve cvičení s náčiním). Na I. závodech FIG 1963 obsadila 4.-5. misto v celkové klasifikaci a na MS 1967 se umístila jako 6. ve čtyřboji a 4. ve cvičení se švihadlem (8. bez náčini, obruč). Vítězka Poháru MDŽ 1967. Spoluautorka spartakiádního vystoupení vysokoškoláků 1980. Bohemia turné. Mezinárodní skokan ské turné Bohemia, soutěž ve skoku na
lyžích, zal. 1960 pod názvem Mezinárod ní skokanské turné v Československu. Skáče se na můstcích P 90 v Harracho vě a v Liberci. V posledních letech je součástí střídavě Světového a Evrop ského poháru skokanů. Bohman Ludvík, *1946, čs. atlet, sprin ter, ZMS. Čtvrý na OH 1972 na 4 x 100 m (38,82 s), mistr Evropy 1971 na 4x100 m (39,3 s); na ME 1969 třetí na 4 x 100 m (39,5 s), 1974 osmý na 4 x 100 m (39,92 s). Trojnásobný mistr ČSSR na 100 m a dvojnásobný mistr ČSSR na 200 m. Vytvořil šest čs. rekordů: na 100 m 1971 (10,2 s), na 200 m 1971 (20,8 s), na 4 x 100 m 1969 (39,5 s), 1970 (39,3 s) a 1972 (39,01 s) a 38,82 s). Boigey Maurice, 1877-1969, fr. fyziolog a pedagog, prof, na voj. tělových, škole v Joinville u Pařiže, pokračovatel - * G. Deményho, později lázeňský lékař. Za býval se věd. výzkumem fyziologie těl. cvičeni a zdravotní gymnastiky. Spisy: Physiologie général de l education phy sique (Všeobecná fyziologie tělesné vý chovy), 1920 (1923 přelož, do češtiny), Manuel scientifique ď education physi que (Vědecká příručka tělesné výcho vy), 1923, aj. Bojarskichová Klavdija, * 1939, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1964 (5 a 10 km a 3 x 5 km). Mistryně světa 1966 (10 km a 3 x 5 km). Držitelka stříbrné medaile z MS 1966 (5 km). bóje [hol ), pevně zakotvený plovoucí plavební znak. Používá se k uvázáni lodi mimo přistav, k vyznačeni plavební' drá hy nebo nebezpečných míst a při závo dech lodí k vytýčení závodní dráhy. B. bývají různobarevné natřeny a opatřeny praporky v barvě shodné s barvou b„ světlem pro výstrahu v noci a akustic kým zařízením v mlze. Pro jachting jsou startovní a cílové b. menší, nejčastěji žluté. Ostatní b. na trati jsou červené, oranžové a bílé. Velikost těchto b. je volena podle velikosti závodní dráhy a bývá od válce vysokého 50 cm až po krychli o stranách 2,0 m. Otočná b. ve vodním motorismu je velký gumový ba lón ve žlutém textilním obalu, kterým se označuje místo obrátky. Pro vyznačeni závodních tratí vodního lyžováni slouží b. z plastických hmot, nafukovaci nebo plné (pěnový polystyrén nebo polyure tan), kulového tvaru 0 22-28 cm Jsou zakotveny tak, aby minim, polovinou byly nad hladinou. Obvykle mají signál ní žlutou nebo červenou barvu, bojová cvičení na lyžích, vojenské prvky lyžařského výcviku příslušníků ČSLA K b. c. patři zaujímáni jednotli vých poloh k palbě, plížení, přískoky, házení ručních granátů, překonáváni překážek a způsoby odsunu raněných; nacvičují se po zvládnutí zákl. techniky jízdy na lyžích. Při výcviku se střílí vsto
je, za pohybu, vkleče a vleže. Granáty se házejí vstoje z mista a za pohybu, z polohy vkleče a vleže. Plížení se na cvičuje v lehu na lyžích nebo po čty řech. K odsunu raněných slouží speciál ní horské smykové saně nebo improvi zované saně ze dvou párů lyží či z větvi. Bojově souručenství za rudou spor tovní jednotu viz Kampfgemeinschaft fůr Rote Sporteinheit Bolanaki Angelo, 1877-1963, řec. spor tovec a sport, funkcionář. Člen MOV 1910-33 za Egypt, 1933-63 za Řecko. Za sloužil se o rozvoj egypt. sportu. Bol ď O r, 24 hodinový vytrvalostní mez. motocyklový závod ve Francii. Zal. 1922 na malém okruhu v Saint Germain. Později byl přeložen na silniční okruh autodromu Linas Monthléry. 1955 zvítě zila dvojice 0. Hamršmíd a S. Klimt na stroji Jawa 350. Naši úspěšní Jezdci: J. Čížek - K. Rykr (1954), F. Šťastný - G. Havel (1956) a G. Havel - M. Slaví ček (1957). Bolidtan viz plastické povrchy. Bolívarovy hry, oblastní mez. sport, soutěže Jižni Ameriky pořádané pod patronátem MOV; nesou jméno rev. vůdce jihoamer. lidu Simóna Bolívara. Konají se od 1938, zpočátku nepravidel ně, od 1973 každý 4. rok. Hry pořádá or ganizace B. h. zal. 1951. Symbolický oheň se zapaluje nedaleko města Ayacucho (Peru), kde byla 1824 rozdrcena šp. armáda. Bolívarovy hry - přehled: I. 1938 Bogota II. 1947 Lima III. 1951 Caracas IV. 1961 Baranquille V. 1965 Quito, Guayaquil VI. 1970 Caracas VII. 1973 Panama Vlil. 1977 La Paz IX. 1981 Barquisimeto Bolívie, Bolivijská republika, stát ve vnitrozemí Již. Ameriky, 5,7 mil. obyv., hl. město La Paz. Olymp zkr. BOL. — TVS řídí vládni orgán Generální sekre tariát sportu a mládeže. Bolivijský olymp. výbor vznikl 1932, uznání MOV získal 1936. Sdružuje 16 nár. sport, sva zů. Stát finančně podporuje NOV, sport, svazy i přímo jednotlivé talento vané sportovce — B. má 10 atl. drah, jeden 50m a 10 25m bazénů, 40 tělocvi čen, 180 fot. hřišť. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou basketbal, fotbal, box, vo lejbal a baskická pelota. Sportuje asi 5% obyvatelstva. B. se zúčastnila OH 1936, 1964-76, ZOH 1956 a 1980 Bolotnikov Pjotr, *1930, sov. atlet, vy trvalec. Olymp, vítěz 1960 na 10 000 m (28:32,2), na OH 1956 desátý na 5 000 m (14:22,4) a šestnáctý na 10 000 m. Mistr Evropy 1962 na 10 000 m (28:54,0) a třetí na 5 000 m (14:02,6). Dvakrát překonal
Bosákové
71 SR na 10 000 m: 1960 (28:18,8) a 1962 (28:18,2). Boltex viz plastické povrchy. Bolzano Bernard, 1781-1848, čes. filo zof, matematik a teolog, pro pokrokové názory zbaven hodnosti prof, na UK v Praze. Ve svém spise Vom besten Staate (0 nejlepším státě, asi z 1811) zařadil TV, hry a turistiku do systému výchovy každého občana. Ovlivněn díly Komenského, Basedowa a GutsMuthse. bom, švéd, kladina, tělocvičné nářadí lišící se tvarem i rozměry od -» kladiny tělocvičné. Příčný průřez je trojúhelní kový nebo srdcovitý, délka 400-460 cm a upevnění je buď posuvné na stěně, nebo častěji na zvyšovacích stojanech s možností měnění výšky. Používá se ke cvičeni rovnováhy, při upevnění sedýlka s madly též pro metání a může slou žit i jako - ► dvojkládí. bomb basketball [angl.], polosport. forma košíkové se čtvercovými jámami (150 x 150 cm, 30 cm hlubokými) misto košů. Hřiště venku až 45 x 90 m, druž stva max. jedenáctičlenná. Využiti v let ních táborech. Bondarčuk Anatolij, *1940, sov. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1972 (75,50 m), třetí na OH 1976 (75,48 m). Mistr Evropy 1969 (74,68 m) a třetí na ME 1971 (71,40 m). Dvakrát překonal SR 1969 (74,68 m a 75,48 m). Později vedoucí trenér sov. kladivářů. Bondarenko Anatolij, *1949, sov. mo tocyklový závodník. Mistr světa na le dové ploché dráze 1979 a 1980 jednotli vců i dvojic (spolu s Tarabenkem) na strojích Jawa.
Anatolij Bondarenko
bonifikace, 1. v cyklistických etapo vých závodech snížení celk. času zá vodníka (družstva), např. za vítězství v etapě nebo v prémiovém spurtu; 2. v atl. mistrovských soutěžích oddílo vých družstev bodové oceněni závodní ka, který dosáhl výkonu vysoké kvality podle bližšího určeni platného soutěž ního řádu. Bontack Klaus-Michael, *1941, sáňkař NDR. Spolu i - * T . Kóhlerem se stal
olymp. vítězem v jízdě dvojic 1968 a mistrem světa 1967. Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1964 (jednotlivci), MS 1965 (dvojice), 1967 (jednotlivci), 1970 dvojice) a bronzových ze ZOH 1968 jednotlivci), 1972 (dvojice), MS 1963 jednotlivci) a 1969 (dvojice).
Rozhodujícím způsobem přispěl k vítěz ství Švéska v Davisově poháru 1975. Borotra Jean, *1898, fr. tenista, jeden z nejlepších hráčů tenisové historie. Ví těz dvouhry ve Wimbledonu 1924, 1926 (čtyřhra 1925,1932-33), na mez. mistrov ství Francie 1924, 1931 (čtyřhra 1925, 1928-29, 1934, 1936) a Austrálie 1928. Byl členem kolektivu, který dokázal 6 x za sebou získat Davisův pohár (1927-32). Předseda Mez. výboru fair play při UNESCO. Borzov Valerij, *1949, sov. atlet, sprin ter. Olymp, vítěz 1972 na 100 m (10,14) a na 200 m (20,00) a druhý ve štafetě na 4x100 m (38,50). Na OH 1976 třetí na 100 m (10,14) a třetí na 4x100 m (38,78). Čtyřnásobný mistr Evropy. 1960 na 100 m (10,4), 1971 na 100 m (10,3) na 200 m (20,3), 1974 na 100 m (10,27). Dru hý na ME 1969 na 4 x 100 m (39,3). Vy Klaus-Michael Bonsack tvořil dva ER: 1972 na 100 m (10,07) a na 200 m (20,00). Sedminásobný halový Borelli Giovanni Alfonso, 1608-1679, it. mistr Evropy: na 60 m 1970 (6,6), 1971 přirodovědec, žák Galileiův, jeden ze (6,6), 1974 (6,58), 1975 (6,59), 1976 (6,58) zakl. biomechaniky, neboť studoval a 1977 (6,59) na 50 m 1972 (5,75). anatom, a fyziolog. otázky z hlediska matematiky a mechaniky. Své názory shrnul v díle De motu animalium (O po hybu zvířat, 1679). Borg Arne, *1901, švéd. plavec a hráč vodního póla. Olymp, vítěz 1928 v závo dě na 1 500 m v. zp. Mistr Evropy 1926 (400 m a 1 500 m v. zp.) a 1927 (100 m, 400 m, 1 500 m v. zp ). Držitel stříbrných medailí z OH 1924 (400 m a 1 500 m v. zp.), ME 1926 (100 m v. zp.) a 1927 (šta feta 4 x 200 m v. zp.) a bronzových z OH 1924 (4 x 200 m polohový závod), 1928 (400 m v. zp.) a ME 1926 (4 x 200 m Valerij Borzov v. zp ). Přispěl též k získáni střibrné me daile švéd. mužstva vodního póla na ME 1926. Vytvořil 30 SR v kraulařských Bosé-Mikócziová Irena, *1945, čs. stolni tenistka, MS. Držitelka střibrné disciplinách (1921-29). Borg Bjórn, *1956, švéd. tenista. Nej medaile ve čtyřhře z ME 1966 (s M. Lulepší svět. tenista 2. pol. 70. let. Pětiná žovou) a bronzových ze soutěže druž sobný vítěz Wimbledonu ve dvouhře stev na ME 1966 a 1968. 1976-80, šestinásobný vítěz mez. mis Bosák Emanuel, *1924, čs. tělových, trovství Francie 1974-75, 1978-81. Zvítě prac. a pedagog, prof, pro organizaci zil na závěrečném turnaji WCT 1976 a řizení těl. kultury FTVS UK v Praze, a Grand Prix 1980. První na komputero- 1964-1967 proděkan FTVS, 1967-1970 vém žebříčku svět. tenistů 1979 a 1980. předseda UV ČSTV, 1969-1970 ministr pro mládež a TV, 1953-1970 člen výboru IAAF. Autor řady odb. a věd. prací a učebnic. Nositel vyznamenání Za zá sluhy o výstavbu, veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně. Bosákově Eva, roz. Věchtová, *1931, čs. gymnastka, ZMS. Olymp, vítězka 1960 (kladina) a mistryně světa 1958 (prostná, kladina) a 1962 (kladina). Drži telka střibrných medaili z OH 1956 (kla dina) a 1960 (družstva!, z MS 1954 (víceboj, prostná, kladina), 1958 (družstva, viceboj) a 1962 (družstva, bradla) a bronzových z OH 1952 (družstva), MS Bjórn Borg 1954 (družstva), 1958 (bradla) a z ME
I
72
Boston 1957 (bradla, prostná) a 1959 (prostná) Zavedla do tréninku náročnou baletní a akrobatickou pohybovou přípravu. Nejlepší sportovkyně ČSSR 1960. Nosi telka státního vyznamenání Za vynikají cí práci. Medaile dr. M. Tyrše a veř. uz náni Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné vý chovy I. stupně.
Eva Bosákova
Boston Ralph, *1939, amer. atlet, dálkař. Olymp, vítěz 1960 (812 cm), druhý na OH 1964 (803 cm), třetí na OH 1968 (816 cm). Šestkrát překonal SR: 1960 821 cm), 1961 (824 cm a 828 cm), 1964 (831 cm a 834 cm) a 1965 (835 cm). Dvojnásobný vítěz panamerických her. Bostonský maratón, nejstarší a nej slavnější závod v maratónském běhu^ pořádaný v USA nepřetržitě od 1897 Trať B. m. je jednosměrná, z městečka Hopkintonu do Bostonu (stát Massa chusetts). Pro obrovský zájem účast omezována náročnými limity. 1982 se B m. zúčastnilo 16422 běžců a běžkyň z 65 zemí. Traťový rekord Robert de Castella (Austrálie) 2:07:51 (1986) a Joan Benoitová (USA) 2:22:43 (1983). Bošanská Daniela *1962, čs. moderní gymnastka, MS. Mistryně světa ve cvi čení s kuželi 1979 (8. v celkové klasifika ci) a držitelka stříbrné medaile z ME 1978 (cvičení se stuhou; 4. víceboj) a bronzové z ME 1980 (švihadlo). Úča stnice MS 1981 (7. víceboj, švihadlo, obruč; 5. kužele), ME 1982 (6. víceboj, švihadlo, obruč; 5.-6. kužele) a Světo vého poháru 1983 (6. víceboj, míč, kuže le). Držitelka odznaku světové třídy FIG. Botswana, Republika Botswana, stát v již. Africe, člen brit. Společenství náro dů, 726 000 obyv., hl. město Gaborone. Olymp. zkr. BOT. — TVS řídí Národní sportovní rada. TV ve školách je věno váno jen asi 5 % vyučovacího času. B. má několik stadiónů, 2 z nich s moder ním vybavením, 1 bazén 50 m a 2 menší bazény, 1 sport, komplex. Botswanský Olymp, výbor vznikl 1978, uznán MOV 1980. Sdružuje 5 nár. svazů olymp. spor tů., 4 nár. svazy neolymp. sportů působi samostatně. B. se zúčastnila OH 1980. Nejrozšířenějším sportem je fotbal, roz viji se atletika.
Bottlík Ladislav, *1942, čs. hráč vodní ho póla, ZMS. Startoval na ME 1966 (14.) a 1974, kdy čs. reprezentace obsa dila 1. místo ve skupině B. V mužstvu ČH Košice se podílel na získání 12 titulů mistra republiky (1962-64, 1966-74). Od 1975 trenér čs. reprezentantů ve vod ním pólu. Botvinnik Michail, *1911, sov. šachi sta. Na turnajích v Haagu a Moskvě zís kal 1948 titul mistra světa a obhájil jej v zápasech proti - ► D. Bronštejnovi 1951 a V. Smyslovovi 1954. Dočasně přenechal prvenství - ► V. Smyslovovi 1957/58 a - ► M. Talovi 1960/61, ale v odvetných zápasech je dobyl zpět. 1963 ztratil svět. primát v zápasech s - * T. Petrosjanem. Sov. šachovou školu proslavil již na turnajích před 2. svět. válkou (Moskva 1935,1936, Nottingham 1936) a svoje svět. prvenství potvrdil ví tězstvími na turnaji v Groningenu 1946 a na Čigorinově memoriálu v Moskvě 1947. Autor řady šachových publikaci. Od 1931 mnohonásobný mistr SSSR. boules [fr.J, „koule", fr. obměna - * boccie. Severofr. obměna b. -» pétanque. Bouška František, *1931, čs. motocy klový závodník, MS. Startoval v šesti šestidenních, 1962 byl členen vítězné ho týmu ČSSR v soutěži o Mezinárodni trofej, 1959 byl v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu. Bouzek Vladimir, *1920, čs. hokejista, ZMS. Reprezentoval 20 x a podílel se na vítězství čs. družstva na MS 1947 a 1949 i na zisku stříbrné medaile na ZOH 1948, která znamenala pro čs. ce lek titul mistrů Evropy. Trenér čs. repre zentace 1954-56 a 1964-66 Trénoval li gová mužstva Vítkovických železáren (1949-53) a RH (ZKL) Brno (1955-59, 1960-66. 1970-71, 1972 761 S RH (ZKL) Brno byl 10 x mistrem ČSSR. Repre zentoval ČSR i v kopané, 1950-51 na stoupil ve 3 utkáních za nár. mužstvo, bowling [angl.J, typ - * kuželkářského sportu; vznikl prý v USA po vydání zá kazu „hazardni hry na 9 kuželek", rozši řované něm. vystěhovalci. Od kuželkář ského sportu se liší trojúhelníkovým lo žiskovým rámem, v němž je postaveno 10 kuželek, větši a těžší excentrickou koulí, parketovou dráhou. Značné rozší ření v 50. letech vyvolal vynález auto matů na stavění kuželek a vracení kouli. V USA 65 mil. soutěžících, z toho 10 mil. žen. Je též oblíbeným profesionál ním sportem. Rozšířil se do Kanady, Evropy (především do Anglie a sev. stá tů) i Asie. MS mužů poprvé uspořádáno 1954, žen 1963. — Parketová dráha mi nim. 1,5 m široká má na obou stranách 23 cm široké a 4,5 cm hluboké prohlub ně (dovedou kouli, které sklouzla stra nou, až do záchytné jámy). Kuželky jsou
106
Ložiskový rám pro bowling s umístěním kuželek.
51,6
Kuželka pro bowling.
rozestavěny ve 4 řadách od hrotu troj úhelníku s č. 1., pak číslovány zleva 2, 3; 4, 5, 6; 7, 8, 9,10. Jsou o 5 cm menší, ale o 2 cm v nejšírším místě širší než evropské. Koule pro b. je z tvrdé gumy, event, s korkovým středem, dnes růz ných barev, o průměru 21,8 cm, max. hmotnosti 16liber (7,25 kg), minim. 10 li ber (4,5 kg). Pro snazší udržení má otvo ry pro palec a 2 prsty. Nemá těžiště ve středu a tato excentričnost způsobuje zakřivení dráhy pohybu, čehož zkušený závodník využívá. Soutěž jednotlivců nebo družstev má 4 až 8 her (kol). V každé hře má závodník 10 rozeher, s 1 nebo 2 hody. Zdaři-li se mu porazit všech 10 kuželek prvním hodem, tzv. strike (strajk), získá nejen 10 bodů, ale i prémii: za ušetřený druhý hod se mu připočte tolik dalších bodů, kolik kuže lek srazi dalšími 2 hody. Srazi li všech 10 kuželek při 2 hodech (část hodem do plných, zbytek dorážkou), získá opět 10 bodů a prémii započítáni počtu bodů podle sražených kuželek v 1. hodu další rozehry. (Max. zisk v prvém případě 30 bodů za 3 strajky po sobě, v druhém 20 za dorážkovou desítku a následný stra jk). V tzv. perfektní hře může docílit cel kem 330 bodů, poněvadž v 10. rozehře se házi 3 x . Nesrazí-li 1 hody v rozehře všechny kuželky, započítá se mu do skóre tolik bodů, kolik kuželek je sraže no. box [angl.], boxing, zast. rohování, úpolový sport, pěstní boj dvou soupeřů stejné věk. a hmotnostní kategorie, snažících se pomoci úderů pěstmi na pravidly povolenou část hlavy a těla zvi-
box
73 těžit buď získáním bodové převahy, ne bo vítězstvím k. o. — Boj probíhá v - ► ringu, a to výhradně ve stoje; jakmile se borec po tvrdém úderu dotkne pod lahy jinou části těla než chodidly nebo leží v provazech, je v - * pozici na zemi (knock-down) a je rozhodčím odpočítá ván. V boji nesmi pokračovat dříve, než ringový rozhodčí odpočítá osm. Jakmi le neni schopen pokračovat v boji do deseti, je z boje vyřazen - ► k. o. Za knock-down se soupeři nepřipisuji bo dy navic, hodnotí se pouze úder. V boji se hodnotí pouze údery, které nejsou blokovány nebo zachyceny soupeřem a dopadnou přímo nebo švihem, a to kloubovou části sevřené rukavice, na přední nebo postranni část hlavy nebo těla od pasu výše. Cílem úderu je těch. správně zasáhnout soupeře, cilem sport, boje by mělo být vítězství na bo dy (za těch. převahu), tj. za předvedeni stylu, taktiky, čistoty boje a správného chování. Zákl. pohyb, předpoklady v b. jsou stabilita vestibulárního analyzátoru vysoké funkční úrovně, dynamická sila svalstva hornich končetin a acyklická koordinace pohybů dolních končetin v souvislosti s měniči se situaci v ringu a činnosti soupeře. Výkonní borci se vyznačuji vyšší úrovni vytrvalostních schopnosti. Úder může buď reflexnim mechanismem, nebo otřesem životně důležitých orgánů (mozek, srdce) vyvo lat neschopnost pokračovat v boji (k. o ). Výsledkem opakovaných tvrdých úderů na hlavu může být tzv. encefalopatie boxerů i zvýšené riziko poškozeni sluchového a vestibulárního aparátu. — Boxeři soutěži ve 12 hmotnostnich kat. (od 1351), které zaručují boj soupeřů přibližně stejně těžkých. — Boj je cha rakteristický neustálým zaujímáním střehu, rychlou práci paží a trupu při úderech a obranách a typickou prací nohou při přemisťováni. Při boji na vzdálenost (distanc) mají výhodu boxe ři vyšších postav s delšími pažemi, menší a robustnější borci mají lepši předpoklady pro boj zblizka. — Histo rie. S popisem pěstních bojů se setká váme již v Homérových eposech Ilias a Odyssea z 8. stol. př. n. I. Ve starém ftecku se pěstní zápas nazýval pygmé. u Aimanů pugilismus. V 1. stol. př. n. I. líčí pěstní boj Publius Vergilius v eposu Aeneis. Bojovalo se do úplného rozhod nuti, do okamžiku, kdy soupeř nebyl schopen dalšího boje. - Pěstní zápasy se v rozmanitých podobách vyskytova ly v různých zemích, většinou jako for ma vyřizováni osobních sporů. Teprve v 18. stol. nabývají sport, podoby v dů sledku sníženi zájmu o šerm. Nápad šermovat beze zbraně, jen rukama, vy nesl Angličanovi Jamesi Figgovi (pův. šermiřskému mistru) nejen zájem divá
ků, ale i možnost otevřít první „školu ušlechtilého způsobu sebeobrany". Se stavil zákl. pravidla a metodu výcviku, v níž uplatnil své zkušenosti z umění šermu. 1743 pravidla zpřesnil a doplnil vynikajicí boxer Jack Broughton. Utká ní umístil do ohraničeného prostoru ringu, vynalezl boxerské rukavice (pův. určeny jen pro trénink žáků ze vzneše ných kruhů; v zápase poprvé použity až 1818). Zájem o b. se v Anglii velmi rych le šířil. Bojovalo se do rozhodnutí, bez časového limitu a počtu kol. Střetnutí se přerušovalo po pádu soupeře, nástu pem soupeře k pokračováni v boji se zahajovalo další kolo. Moderní' éra b. začíná 1866 vydáním nových pravidel markýzem z Queensberry. Nová pravi dla nařizovala používáni rukavic, stano vila dobu trváni jednoho kola na 3 min a minutovou přestávku mezi koly. Bojo valo se však stále do rozhodnutí i ve vícehodinových utkáních (nejdelší boj v historii trval 106 kol). Od 1911 řídila profesionálni b. Mezinárodní komise boxu (IBA) se sídlem v Paříži. 1920 byla zal. AIB a 1926 AIBA (Association Inter nationale de Boxe Amateur) se sídlem v Londýně. Do programu OH byl b. po prvé zařazen 1908. Soutěžilo se v pěti hmotnostních kategoriích. — U nás byl průkopníkem b. - ► Fridolín Hoyer. Prv ní veřejné utkání vybojoval 1911 v praž ské Plodinové burze s berlínským boxe rem W. Sandem. Hoyer učil b. ve své tělocvičné škole (od 1908), kterou poz ději vedl spolu se synem Jiřím. První zápasy v ringu se pořádaly od 1912 pod hlavičkou klubu ČAK Král. Vinohrady. Klub vedl F. Menšík; soustřeďoval nej
lepší boxery předválečné éry (A. Žáčka, F. Růžičku Roseho, prvniho mistra všech vah, Vondryse, Herziga). Praž skému b. konkuroval Josef Jahelka, který ve své kladenské škole vychoval řadu boxerů. K rozšířeni b. u nás přispě lo propagační utkáni Růžička Jahelka na hřišti Slavie na Letně 1920. 1921 zal. Čs. unie boxerů profesionálů, první pra vidla vypracovali dr. ing. Pondělíček s J. Hoyerem, F. Malínským a E. Hervertem. Profesionálové a amatéři bojovali společně až do 1926, do zal. Čs. unie boxerů amatérů (ČSUBA). Prvním před sedou byl Josef Čech, náčelníkem J. Hoyer. K nejlepším boxerům tehdy pa třili bratři B a H. Czirolnikové, F. Dykast, R. Frolík. — Od 1911 se datují za čátky sport. b. také v Bratislavě. Prvým vyučujícím byl Lichtenfeld. ČSUBA řídi la práci vznikajících oddilů, organizova la soutěže v Čechách i na Slovensku, dohližela i na činnost profesionálních boxerů. Za člena AIBA byla ČSUBA při jata 1928. — Zařazením do sjednocené čs. tělovýchovy po 1948 získává b. stát ní podporu pro další rozvoj. Nyní je ří zen svazem boxu ÚV ČSTV. — Techni ka. Rozeznáváme útočné činnosti (úde ry a protiúdery), obranné činnosti (kry ty, úhyby, úniky) a přemísťováni. Zvlád nuti těch. se prověřuje při - * stínovém boxu (box s pomyslným soupeřem) a při sparringu, tj. se spolucvičencem (partnerem). — Výchozím postavením je zákl. postoj, tj. střeh (gard). Po ukon čeni každé akce se zaujimá znovu. Bo juje se převážně v bočním střehu (v le vém nebo v pravém). Praváci uplatňují levý střeh, při němž je levá noha vpře-
74
box Box — věkové a hmotnostní kategorie Věková kat.
Hmotnostní kat. (v kg) Délka utkání
přípravka dorostenci ml. 15-16 let
nesoutěži nesoutěži 3 kola po 2 papírová A do 40 min s 1 min papírová B do 42 papírová C do 44 přestávkou papírová D do 46 muší do 51 bantamová do 54 pérová do 57 lehká do 60 lehká velterová do 63,5 velterová do 67 lehká střední do 71 střední do 75 polotěžká do 81 těžká do 91 supertěžká nad 91 papírová do 48 3 kola po 3 min s / min muší do 51 bantamová do 54 přestávkou pérová do 57 (pro mez. závody lehká do 60 po dohodě možno 4 lehká velterová do 63,5 kola po 3 min nebo velterová do 67 6 kol po 2 min) lehká střední do 71 střední do 75 polotěžká do 81 těžká do 91 supertěžká nad 91
dorostenci st. 17-18 let muži od 19 let
du, paže pokrčeny, lokty u těla, pravá pěst před bradou; předloktí levé, méně pokrčené paže směřuje k soupeři, pěst je úměrně oddálena od pravé a je s ní přibližně ve stejné výši; hlava lehce skloněna, brada přitažena. — V boji na krátkou vzdálenost, tj. v blízkosti sou peře, se zaujímá i čelný střeh, kdy jsou nohy (chodidla) téměř na stejné úrovni. V úderech i při obraně se uplatňuje přemisťováni. Přemístění většinou za hajuje noha bližší žádoucimu směru, pohyb se děje kratšími sunnými kroky. — Údery se dělí podle čile útoku na vrchni (na hlavu) a na spodni (na trup). Rozeznáváme 3 zákl. (klasické) druhy úderů: a) přímé (direkty, pův. název šo ty), patří mezi nejdůležitější, nejtvrdši, často se jimi zahajuje boj. Uplatňuji se většinou v bočném střehu při boji na vzdálenost. Paže v konečné fázi úderu je natažena, většinou rovnoběžně se ze ní. Pěst po přímočarém pohybu k cíli je v poloze hřbetem vzhůru; b) háky (z angl. hook; zast. ruby), údery ze strany, výhodné v boji na střední a kratší vzdá lenost. Při úderu je paže ohnuta, před loktí se záloktím svírá tupý až ostrý úhel (podle vzdálenosti soupeře). Pěst při úderu je v poloze hřbetní (palcová po loha se již neuplatňuje). Účinnost háků je posílena aktivním propnutím souhla sné nohy a vytočením souhlasné strany
Rukavice (v g)
10-12 unci (283-340)
8 uncí (227)
trupu vpřed; c) zvedáky (angl. uppercuty; ruby zdola), údery zdola. Využívají se při boji na krátkou vzdálenost, často v sériích úderů po přechodu do čelné ho střehu. Při úderu je paže v lokti oh nuta většinou v ostrém úhlu, pěst se pohybuje ve svislé rovině zdola nahoru a je v poloze malíkovou hranou ruky do vnitř, palcem vně. — V boji se uplatňuji i tzv. finty, tj. naznačené, ale nedokon čené údery k odvráceni pozornosti sou peře od rychle následujícího, skutečné ho úderu — Protiúdery se děli na vstřícné (kontry), vedené současně s úderem protivníka, a na odvetné, pro váděné ihned po ukončeni obrany. — Dvojúdery jsou dva na sebe navazující údery nebo série více úderů v rychlém sledu (většinou z čelného střehu). — Obranné činnosti lze provádět aktivně nebo pasivně. Aktivní obrana je obrana spojená s protiúderem nebo s přípra vou k úderu; pasivní obrana je kryti ne bo vyhýbání se úderům soupeře. Její tr valejší uplatňování vede k nežádoucí mu defenzivnímu a pasivnímu pojetí boje, dokazuje převahu soupeře. Děleni obrany: 1. kryty paží (dlani ruky, odra zem předloktím, přiložením paže na ohrožené misto trupu, blokováním). Kryty lze včas uplatnit jen ze správného střehu; 2. úhyby (úklonem, předklonem stranou, záklonem); 3. úniky (zakroče
ním, ukročenim stranou - angl. side step, odsunem). — Taktika. V moder ním pojetí úzce souvisí a navazuje na techniku. K taktice patři např. předem promyšlené střídáni útočného a obran ného pojetí boje, udržování výhodné bojové vzdálenosti, využiti klamných a překvapivých akci, uplatňováni nacvi čených a nejlépe zvládnutých útočných technik, správný odhad soupeřových možnosti, využiti jeho nedostatků aj. — Trénink. Povinností všech začinajicích boxerů je ziskat zákl. kvalifikaci boxera. Lze ji ziskat nejdříve v roce, v němž zá jemce dosáhne 15 let, a to po absolvo váni nejméně šestiměsíčního zákl. vý cviku v oddíle boxu. Přípravě musí předcházet lék. prohlídka. Pak musi za čínající boxer vybojovat 1-3 utkáni před kvalifikačni komisí jmenovanou výbo rem svazu boxu KV ČSTV, která ohod notí jeho výkonnost a rozhodne o při znání zákl. kvalifikace boxera. Získání kvalifikace zapíše komise do průkazu Záznam o utkáních boxera. Bez přiznání kvalifikace a jejiho zapsáni do průkazu nemůže sportovec postoupit do vyšší skupiny ve své věkové kategorii. Obsa hem tréninku v jednotlivých etapách je zejména: a) účelové a speciální gym. cvičení doplňovaná častým využíváním malých činek, plných míčů a švihadel; b) nácvik a zdokonalováni úderů a protiúderů na místě, v pohybu i při cvičeni se soupeřem; c) cvičeni rychlosti, sily a přesnosti úderů s využitím speciální ho náčiní (boxerských pytlů, cvičných terčů aj); d) nácvik a uplatňováni obranných činností (technik) při cvičení s útočícím partnerem na mistě i v pohy bu; e) stínový boj; f) sparring, tj. cvičný boj, zpočátku řízený s vymezenými úko ly, posléze volný boj, tj. tréninkové střetnuti. Intenzita cvičení, nároky tech nik jednotlivých činnosti, zařazování cvičného boje a zvyšování tréninkové ho zatížení odpovídají požadované vý konnosti v jednotlivých etapách trénin ku. — Výstroj a výzbroj: lehká obuv bez
Boxerská rukavice.
podpatků (boxerské boty), ponožky, trenýrky s delšími nohavicemi sahající mi nejméně do poloviny stehen a tilko bez rukávů. Jsou-li trenýrky a tilko stej né barvy, musi být zřetelné vyznačen pas. Předepsaný je suspenzor, doporu čený je chránič zubů, povoleny jsou ob vazy rukou - bandáže. Výzbrojí jsou ru kavice. Tréninkové vybavení: boxerský pytel, hruška dutá nebo násypná, míč
box
75
ci - 1 p. b e) za taktiku, čistotu boje, správné chování, za styl, iniciativu na konci každého kola - 2 až 3 p. body. 3 p. b. = 1 skutečný bod, který se odčitá horšímu borci od 20 bodů. Bodových rozhodčích je vždy lichý počet, minim, tři, ringový rozhodčí nehoduje. 3-Sčlenná jury má právo změnit rozhodnuti o výsledku. Odchylky od pravidel AIBA jsou v kat. mladších dorostenců (15-16 let). - Soutěže: OH (od 1904), MS (profesionálů od 1872, amatérů od 1974 každý 4. rok mezi OH), ME (od 1925 kaž dý lichý rok), MSJ (od 1979 jednou za 4 roky), MEJ (od 1970 každý sudý rok), Svétový pohár (od 1979 v lichých le tech). Nejvyšší soutěží u nás je M ČSSR jednotlivců a celostátní liga druž stev. — Turnaje s mez. účasti v ČSSR: Memoriál V. Procházky v Ostravě, Vel ká cena Ústí n. L , Velká cena Sloven ska a turnaj Slovenského národního povstání. — Literatura: Gradopolov, K. V.: Rohováni. Praha 1954. — Fiedler, H. a kol.: Box. Příručka pro výcvik začáteč níků. Praha 1965. — Gradopolov, K. V.: Trénink pástiara. Bratislava 1961. — Pravidla boxu. Praha 1981. na gumách, míč na pružině, cvičné ter če (lapy), nástěnná poduška. Z náčini jsou nezbytná švihadla, různé tvary gu mových siličů, činky a plné mlče. — Pravidla. Utkáni probíhá v ringu, bojuje se ve 3 kolech po 3 min s minutovou přestávkou mezi koly. — Dopoledne v den zápasu musí borci absolvovat úřední váženi. Hmotnost zjištěná při úřednim váženi je konečná, podle této hmotnosti smí být borec zařazen do hmotnostni kategorie. Borec se smí vá žit pouze jednou v příslušném dni. Po úřednim váženi (má skončit 3 h před za hájením utkání) probíhá losování. — Pět sekund před zahájením každého kola nařídí časoměřič uvolnění kola po velem Ring volnýinebo Sekundanti z rin gu! Každé kolo zahájí a ukončí úderem na gong nebo zvon. — Střetnuti může být ukončeno i před časovým limitem rozhodnutím ringového rozhodčího. V tom případě vítězi soupeř - ♦ r. s. c. nebo k. o. Vždy musí být jmenován ví těz, a to buď výrokem ringového roz hodčího (zvednutím paže vítěze), nebo bodovými rozhodčími. — Ringový roz hodčí užívá pouze 3 slovních povelů: Stop! pro přerušení, Box! pro pokračo váni a Break! pro přerušeni boje pro vzájemné držení, zavěšení soupeřů (angl. clinch - sevření). Na tento povel musí borci ustoupit o krok zpět a teprve potom mohou pokračovat v boji. — V utkání se může zvítězit: a) na body (výkon jednoho borce ohodnotili bodo ví rozhodčí vyšším počtem bodů); b) rozhodnutím ringového rozhodčího, tj.
r. s. c. (angl. referee stopping contest) pro naprostou převahu nebo zraněni jednoho borce; c) vítězstvím k. o. (angl. knock-out), je-li soupeř v pozici na zemi (knock-down) a do 10 s, odpočítaných ringovým rozhodčím, není schopen bo je; e) vzdáním soupeře pro zraněni ne bo z jiného důvodu; vzdát boj může i - * sekundant borce; f) diskvalifikací soupeře, např. pro nedovolený způsob boje (faul), nesportovni chováni. — Ne dovolené způsoby boje (fauly): úder pod pas, drženi pod pasem, kopnuti, strkání nohou, kolenem, údery vedené hlavou, ramenem, předloktím, loktem, údery otevřenou rukavici, zápěstím ne bo hranou ruky, údery do zad, šije, te mene, na ledviny, údery, při nichž se pěst šroubovité otáči (pivot blows), dá le válení, zápasení, držení soupeře atd. — Bodování. Při zahájeni kola mají oba borci 20 bodů, na konci kola se 20 bodů ponechá lepšímu borci, horší obdrží o úměrný počet bodů méně. Rozdíly jsou malé, zisk např. 16 bodů vyjadřuje již značnou převahu soupeře. Jsou-li borci rovnoceni, oba obdrží 20 bodů a vítězství se přizná borci, který byl v boji Iniciativnější a úspěšnější v obranných akcích. Bodoví rozhodčí k hodnoceni jednotlivých akci užívají tzv. stupnice pomocných bodů. Pomoc né body (p. b.) se získávají např.: a) za úder podle pravidel 1 p. b.; b) za napo menuti udělené ringovým rozhodčím získává nenapomenutý borec 3 p. b.; c) za prokázanou převahu v boji zblizka -1 až 2 p. b.; d) za úspěšnou obrannou ak-
Výsledky mistrovství světa v boxu Rok a místo konáni: 1974 Havana, 1978 Bělehrad, 1982 Mnichov Do 48 kg 1974 J. Hernandez (KUBA) 1978 _SJý|jušalú.(KEŇA) 1982 I. Mustafov (BUL) Do 51 kg 1974 D. Rodriguez (KUBA) 1978 H. Srédnicki (POL) 1982 J. Alexandrov (SSSR) Do 54 kg 1974 W. Gomez (PRI) 1978 AJjoaa_(KUBA) 1982 F. Favors (USA) Do 57 kg 1974 H. Davis (USA) 1978 A. Herrera (KUBA) 1982 A. Horta (KUBA) Do 60 kg 1974 V. Solomin (SSSR) 1978 A. Davidson (NZ) 1982 A. Herrera (KUBA) Do 63,5 kg 1974 A. Kaluie (UGA) 1978 ~V. Lvov (SSSR) 1982 G. Garda (KUBA) Do 67 kg 1974 E. CorreautKUBA) 1978 V. Raškov (SSSR) 1982 M. Breland (USA) Do 71 kg 1974 R. Garbey (KUBA) 1978 V. Savčenko (SSSR) 1982 A. Kosikin (SSSR) Do 75 kg 1974 R. Riskijev (SSSR) 1978 J. Gomez (KUBA)
box 0 1982 B. Comas (KUBA) Do 81 kg * 1974 M. Parlov (JUG) • 1978 S. Saria (KUBA) * 1982 P. Romero (KUBA) Do 81 kg 1974 T. Stevenson (KUBA) 1978 T. Stevenson (KUBA) 1982 A. Jagabkin (SSSR) Nad 91 kg 1982 T. Biggs (USA)
1947 L. Bogács (MAĎ) 1949 G. Zuddas (ITA) 1951 V. Dallosso (ITA) 1953 Z. Stefaniuk (POL) 1955 Z. Stefaniuk (POL) 1957 0. Grigorjev (SSSR) 1959 H. Rascher (NSR) o1961 S. SiykfiJSSSR] 1963 T5T Grigorjev (SSSR) 1965 0. Grigorjev (SSSR) *1967 N. Giju (RUM) 1969 A. Dumitrescu (RUM) Výsledky mistrovství Evropy v boxu .1971 J . Badari.(MAĎ) Rok a misto konáni: 1925 Stockholm, 1973 A. Cosentino (FRA) 1927 Berlin, 1928 Amsterodam, 1930 Bu 1975 V. Rybakov (SSSR) dapest, 1934 Budapešť, 1937 Miláno, 3. M. Piskač (ČSSR) 1947 Dublin, 1949 Oslo, 1951 Miláno. 1977 S. Fórster (NDR) 1953 Varšava, 1955 Berlin, 1957 Praha, 1979 N. Chrapcov (SŠSR) 1959 Luzern, 1961 Bělehrad, 1963 Mosk 1981 V. Mirošničenko (SSSR) va, 1965 Berlin, 1967 Rim, 1969 Buku- 1983 J. Alexandrov (SŠSR) rešf, 1971 Madrid, 1973 Bělehrad. 1975 " 3. P Madura (ČSSR) Katovice. 1977 Halle, 1979 Kolin n.R., Do571tjr~“ ----1925 O. Andrén,(ŠVÉD) 1981 Tampere, 1983 Varna Do 48 kg 1927 T~. Dúbbers (NĚM) 1930 G. Szabó (MAĎ) 1969 G. Gedó (MAĎ) 1971 G. GedójMAĎ) 1934 O. Kástner (N2) 4. V. Ulrich (ČSR) 1973 V. T. Zasypko (SSSR) 1937 A, Polus (POL) 1975 A. Tkačenko (SSSR) 1977 H. Srednicki (POL) 1939 P. Dowdall (IR) 1947 K. Kreuger (ŠVÉD) 1979 S. Sabirov (SSSR) 1981 I. Mustafov (BUL! 1949 J. Bataille (FRA 1983 I. Mustafov (BUL! ■1951 jLV enia ia (FRA) Do 51 kg 1955 T. Nicholls (VBR) 1957 D. Velinov (BUL) 1925 E. Pladner (FRA) 1959 J. Adamski (POL) 1927 L. Bohman (ŠVÉD) 1961 F. Taylor (VBR) ► 1930 I Nekes (MAĎ) 1934 P. Palmer (VBR) 1963 5. Stěpaškin (ŠSSR) 1965 S. Stěpaškin (SSSR) 1937 V. Nekes (MAĎ) 1967 R.P bM l (PQL) -1939 J. Ingle (IR) 1947 T Martinez (ŠPA) 1969 L. ' Orbán (MAĎ. — kO) 1971 fi. Ťomczyk (PÓL) 3. F. Majdloch (ČSR) 1949 J. Kasperczak (POL) 1973 S. Fórster (NDR) 1951 A. Pozzali (ITA) 1975 T. Badari (MAĎ) 1977 R. Nowakowski (NDR) 1953 H Kukiet(POL) 1979 V, Rybakov (SSSR) 2. F. Majdloch (ČSR) ‘ 1955 F. BasseL(NSR) 1981 R. Nowakowski (NDR) 1983 S. Nurkazov (SSSR) 1967 M. Homberg (NSR) Do 60 kg 1959 M. Homberg NSR) *1961 P. Vflcca (ITA 1925 S. Johansson (ŠVÉD) 1963 V. Bystrov (SSSR) 1927 J. Domgórgen (NĚM) 1965 J, Freistadt (NSR) 1930 M. Bianchini 1934 M. Facchin (ITA) 1967 H. Skrzypczak (POL) 1937 H. Núrnberg (NĚM) - 1969 C. Ciuca-(RUM) 1939 H, Núrnberg (NĚM) 1971 F. J. Rodriguez (ŠPA) 1947 J. Vissers (BEL) 1973 C. Gruiescu (RUM) 1949 M. McCullagh (IR) 1975 V. Zasypko (SSSR) 1951 B. Visintin (ITA) 1977 L. Blazyfiski (POL) 1953 V. Jengibarjan (SSSR) 1979 H. Srednicki (POL) 1955 H. Kurschat (NSR) -1981 P. Uesov (BUL) 1957 K. Pazdzior (POL) 1983 I T Lesov (BUL) Do 54 kg 1959 O. M iki (FIN) 1961 R. McTaggart (VBR) « 1925 A. Rule (VBR) 1927 K. Dalchow (NĚM) . 1963 J. Kajdi (MAĎ) 1965 V. Baranikov (ŠSSR) 1930 J. Széles (MAĎ) 1934 I. Nekes (MAĎ) 1967 J. Grudzin (PÓL) # 1937 U. Serga(ITA) * 1969 C. Cutov (RUM) 1971 J. Szczepaěski (POL) 1939 U. Sergo (ITA)
76 1973 1975 1977 1979 1981 1983
S. Cutov(RUM) S. Cutov(RUM) A. Rusevski (JUG) V. Děmjaněnko (SSSR) V. Rybakov (SSSR) Ďuprinskij (SSSR) 3 T. Puha (ČSSR) Do 63,5 kg 1951 H. Schilling (MSR) 1953 L. Drogosz (POL) 1955 L. Drogosz (POL) 1957 V. Jengibarjan (SSSR) 2. W. ivanui (ČSR) 1959 V. Jengibarjan (SŠSR) 1961 A. Tuminš (SSSR) ■1963 J. Kutej (PÓL) 1965 J. Kulej (POL) 1967 V. Frolov (SSSR) 1969 V. Frolov (SSSR) 1971 U. Beyer (NDR) 1973 M. Beneš (JUG) 1975 V. Lomašov (SSSR) 1977 B, Gajda (POL) 1979 S. Konabkajev (SSSR) 1981 V. Šišov (SSSR) 1983 V. Šišov (SSSR) Do 67 kg 1925 H. Nielsen (DAN) *1927 R. Caneva-(ITA) 1930 J. Besselmann (NĚM) 1934 D. McCIeave (VBR) 1937 M. Můrách (NĚM) 1939 A. Kolczyňski (POL) 1947 J. Ryan (VBR) « 1949 J. Torma.(ČSSR) 1951 X C h ych la (POL 1953 Z. Chychla (POL -1955 N. Garga!ifl_(VBR) 1957 M Grans (NSR) 1959 L. Drogosz (POL) '1961 R. Tamulis (SSSR) 1963 R. Tamulis (SSSR 3 B. Němeček (ČSSR) 1965 R, Tamulis (SSŠR) 3. V Kučera (ČSSR) 1967 B Němeček ČSSR) 1969 G. Mayer (NSR) 1971 J. Kajdi (MAĎ) » 1973 S. Csjef (MAŠ) * 1975 K. Marjamaa (FIN) 1977 VrCimaiSovTSSSR) 1979 E. Múller (NSR) 1981 S. Konakbajev (SSSR) 1983 P. Galkin (SSSR) Do 71 kg 1951 L. Papp (MAĎ) 1953 B. Wells (VBR) 1955 Z. Pietrzykowskí (POL) 1957 G. Benvenuti (ITA 1959 G Benvenuti jlTA 1961 B. Lagutin (SSSR 1963 B. Lagutin (SSSR 1965 V. Agejev (SSSR) 1967 V. Agejev (SSSR) 3. V. Stantien (ČSSR) 1969 V. Tregubov (SSSR) 1971 V. Tregubov SSSR)
Brabender
77 1973 1975 1977 1979
A. Klimanov (SSSR) W. Ruskowski (POL) V. Savčenko (SSSR M. Perunovič (JUG) 3. R. Osička (ČSSR) 1981 A. Koškin (SSSR) 1983 Laptev (SSSR) Do 75 kg 1925 F. Crawley (VBR) 1927 E. Christensen (NOR) 1930 C. Meroni (ITA) 1934 L. Szigetl (MAĎ) 1937 H. Chmielewski (POL) •1939 A. Raadik (EST) 1947 A.Tščúdie (FRA) 3. J. Torna (ČSR) 1949 L. Papp (MAĎ) 1951 S. Sjólin (SVÉ) 1953 D. Wemhóner (NSR) 2. B. Koutný (ČSR) 1955 Z. Pietrzykowski (POL) 4 B. Koutný (ČSR) 1957 Benvenuti (ITA) 4 J. Beleš (ČSR) 1959 G. Satkov (SSSR) 1961 T. Walasek (POL) 1963 V. Popenčenko (SSSR) 1965 V. Popenčenko (SSSR) 1967 M. Casatti (ITA) 3. J. Hejduk (CSSR) 1969 V. Tarasenkov (SSSR) 1971 J. Jaučavičius (SSSR) 1973 V. Lemešev (SSSR) » 3. Z. Tvkva I ČSSRI 1977 trša p o ln iko v (SSSR) • 1979 T. Uusivirta (FIN) »1981 JJathek-(SSSR) 1983 "Meínik (SSSR) Do 81 kg 1924 Mitchell (VBR) 1925 T. Peterssen (DAN) 1927 H. Muller (NEM) '1928 .Pistull*(NEM) 1930 T. Peterssen (DAN) 1934 H. Zehetmayer (RAK) 4 F. Havelka (ČSR) - 1937 L. Musina (ITA) 1939 L. Musina (ITA) 1947 H. Quentemeyer (HOL) 1949 G. di Segni (ITA) 2. O. Rademacher (ČSR) '1951 M Limage (BEL) 1953 W. Nietschke (NDR) 1955 E. Schóppner (NSR) 3. J. Torma (ČSR) 1957 G. Negrea (RUM) 3 Z. Cipro (ČSR) 1959 Z. Pietrzykowski (POL) 1961 G. Saraudi (ITA) 1963 Z. Pietrzykowski (POL) 3 F. Poláček (ČSSR) 1965 D. Pozňak (SSSR) 1967 D. Pozňak SSSR 1969 D. Pozňak (SSSR) * 1971 M Ja rlp y (JUG) 1973 'M7?ařIov (JUG) 1975 A. Klimanov (SSSR)
1977 D. Kvačadze (SSSR) 1979 A. Nikoljan (SSSR) 1981 A. Krupin (SSSR) 3 O. Pustai (ČSSR) 1983 V. Kačanovskij (SSSR) Do 91 kg 1924 van Porat (NOR) 1925 B. Persson (SVED) o 1927 N. Ramm (SVÉD) 1928 TO amřŤr(ŠVÉDj 1930 M. J. Michaelsen (DAN) 1934 G. Bárlund (FIN) 4 F Kopeček (ČSR) 1937 0. Tandberg (SVÉD) 1939 0. Tandberg (ŠVÉD) 1947 G. OCollmain (IR) 1949 L. Bene (MAĎ) 1951 G. Ditegni (ITA) 1953 A. Socikas (SSSR) 1965 A. Socikas (SSSR) ® 3 jLNetuka (ČSR) 11957 O o c ik a s (SSSR) 3 H. Netuka (ČSR) 1959 A. Abramov (SSSR) 3 J. Němec (ČSR) 1961 A. Abramov (SSSR) 1963 J. Němec (ČSSR) 1965 A. Izosimov (SSSR) 3 D. Rybanský (ČSSR) 1967 D. M. Baruzzi (ITA) '1969 J. Alexe (RUM) 1971 "VTČimyšev (SSSR) 1973 V. Uljanič (SSSR) 1975 A. Biegalski (POL) 1977 J. Gorstkov (SSSR) 1979 J. Gorstkov (SSSR) 1981 A. Jagubkin (SSSR) 1983 A. Jagubkin (SSSR) Nad 91 kg 1979 P. Hussing (NSR) 1981 F. Damiani ITA) 1983 F. Damiani (ITA) boxerská hruika, tréninkové pomůc ka ve tvaru hrušky k nácviku úderů. Ko žený obal podložený plsti nebo jiným měkkým materiálem je vyplněn nahu štěnou gumovou duši nebo vnitřnim obalem z plachtoviny naplněným hra chem nebo kukuřicí s přidánim pisku. Hruška se zavěšuje za poutko na kruho vou desku. Výšku lze upravovat pomoci lana a kladky.
Boxerská hruška: 1 násypná, 2 dutá.
boxerský palec, důsledek opakova ných mikrotraumat, vyvolaných nára zem odtaženého prstu, nejčastěji palce, na pevnou překážku. Prevenci je bandážováni. Léčba: klid a přerušeni tréninku, boxerský pytel, tréninková pomůcka válcovitého tvaru k nácviku úderů. Vý ška 80-100 cm, průměr až 35 cm, hmot nost 20-30 kg. Pytel má tři obaly: vnitřní z plachtoviny naplněný zrním nebo ku-
Boxerský pytel.
kuřici smíchanou s piskem, stř. z pevné látky vyplněný žíněmi a vrchní kožený vyplněný žiněmi nebo plsti. B. p. se za věšuje na hák, někdy se výška reguluje závěsem přes kladku, box lacrosse [fr.| viz indoor lacrosse, box pro koně, vysoko ohrazené stání v boxové stáji s plnými stěnami a mříže mi. Umožňuje koni volný pohyb bez uvázáni. Bozon Charles, 1932-1964, fr. lyžař. Mistr světa 1962 ve slalomu. Držitel stří brné medaile z MS 1960 (alpská kombi nace) a bronzových medailí ze ZOH 1960 (slalom) a MS 1956 (alpská kombi nace). BPROV, Bud připraven k práci a obra ně vlasti, viz odznak zdatnosti. Braa Oddvar, " 1951, norský lyžař. Mistr světa 1982 (15 km a 4 x 10 km). Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1972 a 1980 a bronzových z MS 1974 a 1978 (4 x 10 km). Vítěz Světového poháru běžců 1975 a 1979, druhý 1981. Brabec Jaroslav, *1949, čs. atlet, koulař. Desátý na OH 1972 (19,86 m), 1976 jedenáctý. Na ME 1974 sedmý (19,73 m), 1978 osmý (19,27 m). Vítěz HME 1973 (20,29 m). třetí na HME 1972 (19,94 m) a 1974 (19,87 m). Osminásobný mistr ČSSR. Pětkrát překonal čs. rekord: 1971 (19,73 m, 19,96 m a 20,31 m), 1972 (20,97 m) a 1973 (21,04 m). Jako první čs. koulař překonal hranici 21 m. Brabender Wayne, *1945, špan. basketbalista amer. původu. Držitel stříbr né medaile z ME 1973, účastník OH
78
Brabenec
1976 a 1980 (4. místo). Jako hráč Reálu Madrid se stal vítězem Světového po háru 1978 a PMEZ 1968, 1974, 1978 a 1980. Brabenec Kamil, *1951, čs. basketbalista, ZMS. Jako člen čs. družstva získal bronzové medaile na ME 1977 a 1981 Startoval v čs. reprezentaci na OH 1972 (8. místo), 1976 (6.) a 1980 (9 ), na MS 1974 (10.), 1978 (9 ), ME 1971 (5 ), 1973 (4.), 1975 (6.).1979 (4) Byl zařazen do týmu Evropy k zápasům proti Jugoslávii (1977) a Wisle Krakow (1981). Basketbalista ČSSR 1976. Brabham Jack, * 1926, austr. automobi lový závodník. Mistr světa v závodech F1 1959,1960 a 1966, druhý 1967. Vyhrál 14 závodů Grand Prix. Závodil na vo zech Cooper Climax, Maserati, 1962 na vozech vlastní konstrukce značky Brab ham, postupně s motory Climax, Repco a Ford. Bradla: 1 žerdě. 2 sloupky, 3 podlaha. 4 zařízeni na zvyšování (kóty jsou v mm). Brace-test prvni test mot. nadáni, kte rý sestrojil Američan D. K. Brace. Poz ději upravil C. H. McCIoy a do baterie zařadil 21 položek. Pro každý věk urče no 10 položek. Jde o koordinačně složi té pohyby, některé jsou náročné na rov nováhu a obratnost. K testu není třeba žádného nářadí a náčiní. Test modifiko { í S .,------ 1 - 4 val 1970 J. Štěpnička a použil ho ve vý zkumu mládeže ČSR. Modifikovaným !? 1 i testem se zjišťuje, jak se jedinec uči o S ( novým pohyb, dovednostem. -2 2 r ío Bradáč Karel, 1890-1973, okr. škol. in 3 spektor, tělových, odbornik, propagá h? 1 tor denní hodiny TV, zdrav, prohlídek ■ U ------- i: škol. mládeže. Pořádáním tělových, kur sů přispěl k rozvoji tělových, vzděláni učitelstva. Spisy: Tělesná výchova na národnich školách, 1927; Elementární tělesná výchova pro 1.-3. škol. rok na | f národních školách, 1931; Příručka ke zkouškám z tělesné výchovy pro mě šťanské školy (ved. autor, kol ), 1936, aj. 1 Bradl Joseph, 1919-1982, rak. skokan 3 300 na lyžích. Mistr světa 1939, prvni sko kan, který překonal hranici 100 m (Planica 1936 - 101 m). Trenér rak. reprezen Bradla o nestejné výši žerdí běžné čs. výroby: ř žerdě, 2 sloupky, 3 podlaha, 4 zařízeni na zvyšování (kóty jsou v mm). tantů v 60. a 70. letech, bradla, přenosné tělocvičné nářadí. B. o stejné výši žerdí slouží předevšim pro drouků, tj. plných železných tyčí se zá jsou určena především pro závodní' cvičení mužů. Skládají se ze dvou vodo řezy sloužícími ke zvyšování žerdi po 50 sport, gymnastiku. Ve školách a v tělo rovných žerdí na čtyřech sloupcích mm. Do zářezů zapadají záchytky na vých. jednotách se používají z bezpeč upevněných na kovovém rámu, který je pérech v hlavicích sloupků. Drouky jsou nostních a didaktických důvodů i nižší vyplněn dřevěnou podlahou. Žerdě jsou zasunuty do sloupků ze silných trubek, b. (po boky) s délkou žerdí 300 cm. B. dřevěné, vejčitého průřezu a délky 350 které nahoře končí hlavici z ocelové liti se používala zač. 19. stol. v Německu cm, z rovnoletého bezsukého jasanu, ny se šrouby k upevnění drouků v určité na letních cvičištích turnérů jako po svisle sklízené ze dvou nebo více částí výši. Dolní konec sloupků má litinovou mocné nářadí pro cvičeni podporová a protažené ocelovým prutem o průmě přírubu k přišroubováni k železnému rá a k nácviku metů. U nás byla přenosná ru 18 mm a pevnosti 70kg/cm! . V po mu ze dvou delších a dvou kratších že regulovatelná b. zavedena 1863. — B. slední době se používají ke zpevnění lez tvaru U. K přečnívajícím koncům rá o nestejné výši žerdí jsou určena pro žerdi i další materiály, jako lamináty, mu jsou přišroubovány dřevěné patky. cvičeni žen. Konstrukce je obdobná ja carbonová vlákna ap. Každá žerď je při Závodní b. jsou nastavitelná na výšku ko u b. o stejné výši žerdi, ale do spod pojena dvěma šrouby s maticemi ke ko 1 350-1 800 mm a kotvi se do podlahy. ního rámu jsou přišroubovány dvě dvo vovým otočným čepům osazeným še- Rozchod žerdí lze upravit .pomocí otoč jice nestejně vysokých sloupků se zajišstihrannou maticí k horni části tzv. né hlavice drouků od 420 do 520 mm. B. ťovacími hlavicemi. Výsuvné drouky
TJ
brankoviště
79
Závodní bradla o nestejné výši žerdí: 1 žerdě, 2 kotevní lanka, 3 podlahové kotvy, 4 zařízení na měnění rozteče žerdí.
jsou opatřeny klouby a objímkami pro upevněni žerdi. Nižší žerď je nastavitel ná na max. výšku 155 cm, vyšší na 235 cm. Závodni b. o nestejné výši žerdí jsou v podstatě dvě spojené hrazdy, které jsou ukotveny pomocí lan do pod lahy. B. pro nezávodní TV máji masívní rám, který zajišťuje stabilitu, a proto ne ní třeba je kotvit, bradykardia [řec.J, pomalá srdeční' činnost, v klidu pod 60 tepů za min. Fyziol. b. je častá u trénovaných sportov ců, především vytrvalců, jako výraz pře vahy parasympatiku a velké funkční re zervy oběhu. Patol. b. může být důsle dek poruchy regulace srdeční činnosti nebo poruchy vodivého systému v srdci samém. K posouzeni příčiny je nutné odborné kardiologické vyšetřeni, bradýlka závěsné, speciální nářadí, které se zavěšuje na - * žebřiny. Slouží jako doplněk posiloven. Braginovi Ljudmila, ‘ 1943, sov. atletka, běžkyně na středni tratě. Olymp, ví tězka 1972 v běhu na 1 500 m (4:01,4), na ME 1974 druhá v běhu na 3 000 m (8:56,2). Pětinásobná svět. rekordman ka: 1972 na 1 500 m (4:06,5, 4:05,1 a 4:01,4). Tyto tři rekordy vytvořila v průběhu čtyř dnů na OH 1972. Dva SR vytvořila v běhu na 3 000 m: 1974 (8:52,74) a 1976 (8:27,12). Na HME získa la tři druhá mista: 1970 na 800 m (2:07,5), 1971 na 1 500 m (4:17,8) a 1972 na 1 500 m (4:17,35). Braglia Alberto, 1883-1955, it. gymna sta. Olymp, vítěz 1908 (víceboj jednotli vců) a 1912 (viceboj jednotlivců, druž
stva). Člen it. družstva, které na MS 1903 obsadilo 3. místo. Brandajs Ivan, *1950 a Václav *1946, čs. jachtaři, MS. Tvoří posádku lodi tří dy Létající Holanďan s níž dosáhli něko lika úspěchů na závodech Světového poháru. Účastnici OH 1980 (12. místo).
Ivan a Václav Brandejsovi
Brandisová Lata, 1895-1981, čs. dosti hová jezdkyně, jediná žena, která zvítě zila ve Velké pardubické steeple chase (1937 na koni Norma). Mimoto dosáhla při šesti dalších startech před 2. svět. válkou pěti umístění na 2.-5. místě. V Pardubicích startovala i po skončení války. Závodění zanechala 1949 po zra něni v Kinského memoriálu, bránice, diafragma, plochý sval vykle nutý vysoko do dutiny hrudní, jeden z hl. dýchacích svalů. Tvoři pohyblivou hranici mezi dutinou hrudní a břišní. Střed b. je šlašitý a do něho se upínají
snopce z bederní páteře (bederní část b.), od okraje 12. po 7. žebro (žeberni část) a od dolního konce kosti hrudni (hrudní část). Na šlašitém středu leží srdce, které svou vahou b. prohýbá a vytváří' po stranách pravou a levou klenbu brániční. B. zasahuje vysoko do dutiny hrudni, u muže zhruba do výše prsnich bradavek. Při vdechu snížením brániční klenby a oddálením okrajů b. od bočních stěn hrudních vznikaji pro story pro plice. Hrudník se rozšiřuje vertikálně na úkor dutiny břišni, která se při hlubokém dýcháni vlnovitě vykle nuje od žebernich oblouků k tříselným vazům. Pro tyto pohyby se brániční dý cháni označuje jako dýcháni břišni. branka, 1. součást zařízení hřišť, cíl útoku při některých kolektivních sport, hrách (házená, ledni a pozemní hokej, kolová, fotbal, ragby, vodní pólo aj.). Branky jsou zpravidla umístěny upro střed brankových čar, mají obdélníkový tvar a tvoří je postranni tyče a horní břevno. Jejich velikosti a přesné tvary jsou určeny pravidly jednotlivých spor tů; 2. zařízení určující směr jizdy v lyžař ském a vodním slalomu; 3. gól, vstřeleni míče nebo puku do branky, brankář, specifická hráčská funkce v brankových sport, hrách, hráč střežící branku. Má pravidly stanovené výhody pro vlastni ochranu i pro usnadněni svého úkolu zabránit vstřeleni gólu chy cením či odraženim (vyražením, odkop nutím ap.) míče (kotouče). Od spolu hráčů odlišen dresem, popř. zvláštní vý strojí nebo výzbrojí, brankové sportovní hry, kolektivni - ► sport, hry, v nichž se dvě soupeřící družstva snaží dopravit mič do branky (terče, koše, územi, na čáru ap.) soupe ře. Hřiště obvykle obdélniková s bran kami na kratších protilehlých stranách. Hráči se pohybuji po celé ploše v rámci omezeni daných pravidly (ofsajd, bran koviště, třetiny ap.). Zvitězi družstvo, které v daném čase dosáhlo většího počtu bodů za docíleni „branek". Cha rakteristický je přímý boj soupeřů o míč, a tím nepravidelné střídáni útoč né fáze hry (družstvo má míč pod kon trolou a snaží se vstrelit branku) s fází obrannou (družstvo se snaži zabránit soupeři vstřelit branku a získat mič pod svou kontrolu). Ke krátké fázi boje o míč (nazývané též mezifázi) docházi. když nikdo nemá mič v držení, popř. když soupeři jsou v těsné blízkosti, umožňující souboj o mič. brankové územf, označeni pro - * brankoviště ve fotbalu, brankoviště, v brankových sport, hrách zřetelně vyznačené území před brankou, v němž má brankář pravidly zajištěné určité výhody, především osobní ochranu před útokem soupeře.
brankový kop popř. odkud soupeř nesmi střílet (nár. házená) nebo kam ostatni hráči nesměji vstoupit (házená). V ragbyových hrách území mezi brankovými a koncovými čarami hřiště, kam má soupeř pro zisk bodů dopravit a položit či přiklepnout míč. Ve fotbalu se b. spr. nazývá bran kové území. brankový kop, kop od branky, ve fo t balu uvedeni míče do hry po jeho za hrání přes brankovou čáru hráčem úto čícího mužstva. Mič rozehrává z bran kového územi hráč mužstva, přes jehož brankovou čáru mič přešel. Míč je zno vu ve hře a smí být hrán jiným hráčem teprve tehdy, když přejde čáry pokuto vého území. Při b. k. není žádný hráč v postavení mimo hru. Kopající nemůže přímo z kopu docílit branky. Hráči sou peřova mužstva musi až do provedeni kopu zůstat mimo pokutové území, branná orientační automobilová soutěž, závod dvoučlenných posádek po komunikacích za normálního silnič ního provozu. Pro soutěžící platí pravi dla silničního provozu. Traf se absolvu je podle orientačních podkladů - itine rářů. Na trati jsou umístěny průjezdní, tajné a časové kontroly. Podle úrovně soutěže máři trať od 60 do 200 km. Je de se v průměrné rychlosti od 40 do 50 km/hod. Posádky plní úkoly: test z pra videl silničního provozu, prokázáni těch. znalostí (test a praxe na mode lech), jizda pravidelnosti na měřeném úseku, rozjezd do kopce, zkouška zruč nosti, orientace mimo vozidlo (odhad vzdálenosti, určeni azimutu, přeneseni bodu z terénu do mapy a naopak, pěší orientační mikrozávod), střelba z malorážky, hod granátem na cil, kulturně poznávací znalosti (test), zdravověda (test). Soutěž se hodnotí bodovacim sy stémem, je postupová až po celostátní mistrovství. Organizátorem je Svazarm, zúčastnit se mohou držitelé licence vy dané Svazarmem. branná výchova, připrava obyvatel stva k obraně vlasti. V soc. zemich je b. v. nedílnou součástí výchovy. Soc. b. v. je procesem cílevědomého a systema tického formováni těch vlastnosti obča nů, které jsou nezbytné k obraně soc. vlasti, tj. formování uvědomělých bran ných postojů, polit, a mravních přes vědčeni a citů, zejm. soc. vlastenectví a internacionalismu, dále fyzické zdat nosti, psych, odolnosti a potřebných branných vědomosti, dovednosti a ná vyků. B. v. v ČSSR se realizuje podle -» Jednotného systému branné výchovy obyvatelstva ČSSR a -» zákona o bran né výchově č. 73/1973 Sb. branné dny Svazarmu, jednorázové akce organizaci a orgánů Svazarmu po řádané ve spolupráci s ostatními míst ními orgány NF nebo s podniky. Obsa
80 hem jsou zejm. masové branné soutě že. B. d. S. se většinou konaji ve dnech význ. výročí. branné hry, hry ke zvyšováni branných dovedností a znalosti (pátráni, pozoro váni, sledování, prvni pomoc, orientace atd.), branné těl. zdatnosti (běh, skoky, lezeni, pliženi atd.) a ideové polit, uvě domění. Obsah a pravidla hry vytváří vedoucí podle vých. cíle a podmínek (terén, věk hráčů, vybaveni atd ). B. h. se zpravidla třídí na malé, velké a dlou hodobé. Malé hry se používají při krát kodobém branném programu nebo vý uce (pro děti do 10 let), velké h. při branných cvičeních a táborech, dlouho dobá h. je rozložena do delšího období (např. pionýrská b. h. —*■ Vždy připra ven) Největší uplatnění b. h. je ve věku od 10 do 16 let. branné soutěže, forma zájmové bran ně sport, činnosti, při niž jednotlivci, skupiny, družstva či hlidky usiluji v rám ci stanovených pravidel a podmínek 0 dosaženi nejlepšich výkonů. B. s. jsou pořádány jako masové a náborové ne bo jako výběrové, zpravidla postupové v jednotlivých druzích a disciplinách branných sportů, a to v nár. i mez. mě řítku. Mezi masové b. s. patři: závod branné všestrannosti žáků a učňů stř. škol. Dukelský a Sokolovský závod branné zdatnosti, branný víceboj, míst ní branné závody, soutěž k získání od znaku branné zdatnosti nebo náboro vých výkonnostních odznaků. B. s. se pořádají též ve všech - ♦ odbornostech Svazarmu (automobilové soutěže a krosy, motokrosy, radioamatérské viceboje, radiový orientační běh, soutěže v let. akrobacii a navigaci, parašutistické soutěže, střelecké soutěže aj.j. branné spartakiády, veřejné akce -» odborností Svazarmu, jejichž obsahem jsou soutěže a závody v jednotlivých druzích zájmové branné činnosti na úrovni masového, výkonnostního 1vrcholového branného sportu, branně sportovní činnost, specifický druh sport, činnosti, který zahrnuje sty lizované prvky nebo situace a nároky shodné či podobné se soudobou voj. činnosti. branně technická činnost, specific ký druh zájmových branných činností, které jsou spjaty s technikou a techno logiemi soudobých voj. činnosti (pro středky dopravy, donosu a ničení, spo jení a řízeni). Mezi b. t. č. patři modelář ství, aplikovaná elektronika a některé další odbornosti Svazarmu. branné vodáctvf, odbornost zájmové branné činnosti ve Svazarmu od 1956; překonáváni vodnich toků ve spojeni s brannými činnostmi. Zahrnuje plaváni, ovládáni jednoduchých plavidel, sjíždě ní vodnich toků, překonávání vodních
překážek, pobyt v přírodě, opravy a stavby lodi, střelbu, hod granátem, terénní běh, turistiku, topografii. Sva zarm organizuje zkoušky k získáni prů kazu Vůdce malého plavidla, branné vodácké tábory mládeže, jízdy zdatno sti, náborové soutěže. Branné vodácké soutěže: -» Kotorský závod branné zdatností, -*■ branný vodácký víceboj, - ► mořský víceboj, - * branný vodácký viceboj mládeže. branně výchovný pracovník, odb. funkcionář Svazarmu kvalifikovaný pro řízení a praktické prováděni zákl. bran né přípravy a zájmové branné činnosti. B. v. p. jsou cvičitelé, trenéři, instrukto ři, rozhodčí, zdravotnici aj. V. t. Jednot ná kvalifikace branně výchovných pra covníků. branné závody a soutěže, součást branné výchovy, akce rozvíjející branné kvality a brannou připravenost občanů. Maji buď oficiální pravidla a přesnou organizační strukturu soutěží, nebo jsou prováděny bez unifikace pravidel podle obecných zásad. Do první skupi ny patří - ► masové branné soutěže (MBS), - ► závod branné všestrannosti (ZBV), - ► branná orientační automobi lové soutěže (BOAS), soutěže -» bran ného vodáctvi, pionýrská hra -> Vždy připraven a -*• soutěže požárních druž stev. Druhou skupinu zastupují např místní b. z. a s„ obsahující zákl. branné přípravy, a - * branné hry a soutěže. — B. z. a s. obsahuji: a) pohyb, dovedno sti, např. běh v terénu, běh na lyžích (se zbrani nebo beze zbraně), překonáváni překážek přirodnich a umělých (stěny, přechod kladiny, nakloněná roviny, prů lez otvorem, podlézání a přeskakováni překážek, pliženi, přeskok příkopu, pře konávání přikopu na svislém nebo vo dorovném laně), plavání, popř. s bře menem, dopomoc unavenému plavci, hod granátem na dálku a na cil (vodo rovný či svislý), lezeni a šplh na stromy, sloupy, lana ap.. skok do hloubky, pře nášeni břemen, broděni, ovládání jed noduchých plavidel; b) technické a jiné dovednosti, např. střelba ze vzduchov ky a z malorážky, orientace v terénu i s mapou a busolou, ovládání a řízení motorového vozidla, první pomoc, pou žití plynové masky a dalších prostředků individuální protichem. ochrany, doved nosti a znalosti pro přežití v obtížných podmínkách, ovládáni polního přístroje a obsluhy jednoduchých radiostanic, maskování, pozorováni, sledování; c) ideově vých. působení: vytvoření klad ného vztahu k branným činnostem, roz šíření politicko-hist. znalostí, kulturně poznávací činnost. branný překážkový závod, disciplína - * masových branných soutěži, sou část mez. soutěže Za přátelství a bratrs-
Brundage
81 tvi. Závod jednotlivců nebo tříčlenných voj sportovišť. 1979 měla B. 25 krytých štafet obsahuje béh na trati 400 m s pl bazénů s dráhani 50 m, 6 stadiónů s ka něním branných úkolů: přeskok přes pacitou 100 000 diváků aj. Nejrozšíře kozu (v mužských kat.), překonáváni nější sporty jsou fotbal, basketbal, pla dřevěné stěny (vysoké 2 m - v muž váni a volejbal, v posledním období se ských kat ), přeběh nakloněné roviny, rozvíjí atletika. Fotbalisté B. se stali 3 x průlez otvorem, přeskok přes překážku, mistry světa. Brazilský NOV vznikl 1935 přenos 25kg zátěže (v mužských kat.), a téhož roku získal uznáni MOV. Brazil plížení (v mužských kat ), střelba ze ští sportovci se zúčastňuji OH od 1920. vzduchovky na 10 m (3 náboje, 1 sklop 1922 uspořádala B. latinsko-americké ný terč, při nezasažení trestné kolo 30 hry, 1963 IV. panamerické hry v Sao m), hod granátem na vodorovný kruh (o Paulu a univerziádu v Porto Alegre. Me průměru 2 m, vzdálenost podle kat. 15 zi význ. sportovce patři atlet - * Da Sil a 20 m), hod granátem na desku (1 x 1 va, fotbalista -*• Pelé. m ve výšce 1 m), zdolání trojité překáž Brejcha Josef, *1912, čs. lukostřelec, ky (60. 90, 60 cm - přeskok, podlezení, ZMS. Byl členem družstva, které zvítězi přeskok), přeskok přikopu (podle kat. 2 lo v celkové klasifikaci na MS 1947 a 2,5 m), přeběh kladiny (4 m dlouhé, a 1948, kde obsadil v absolutní soutěži 1,2 m vysoké), přenos raněného (2 člejednotlivců vždy 3. místo. Na MS 1948 nové štafety závěrem závodu přenášejí zvítězil na 2 x 50 m (krátké tratě), a 1949 třetího). U většiny úkolů 3 pokusy, za byl mezi jednotlivci čtvrtý. nezdařený pokus se závodník musí vrá Brenden Hallgeir, *1929, norský lyžař. tit o určenou vzdálenost, Vítěz ZOH 1952 (18 km) a 1956 (15 km). branný vodácký vfceboj, součást -» Držitel stříbrné medaile ze ZOH 1952 branného vodáctví. Viceboj 5členných a i960 (4 x 10 km). Člen norské štafety, hlídek, obsahuje discipliny: jízdu na která na MS 1954,1958 a 1962 obsadila pramici (1 km, muži a dorostenci kromě 4. misto. toho 10 km), terénní běh (1 500 m muži Briggs Barry, *1934, novozélandský a dorostenci, ostatní 600 m), střelbu motocyklový závodník. Mistr světa na (malorážkou nebo vzduchovkou. 3 + 10 ploché dráze jednotlivců 1957, 1958, ran vleže), hod granátem, plaváni (v ba 1964 a 1966. zénu, žactvo 50 m, ostatní 100 m). Hod Brněnská spartakiáda viz spartakiády. notí se bodovacím systémem, branný vodácký vfceboj mládeže, broková střelba, střelba na pohyblivé součást pionýrské branné hry -» Vždy terče brokovnicí max. ráže 12/70. Mez. připraven. Soutěží 5členná družstva ve disciplíny - * sport, střelby: skeet, bate věk. kat. 8-12 a 13-15 let, a to v jízdě na rie (trap), běžící terč. pramici nebo kánoi (mladši kat. 5-8 km, brokovnice (něm ), broková zbraň pro starší 8-12 km) a v .plnění branných dis sport, a loveckou střelbu. V. t. střelné ciplín: hod granátem na kruhový cíl ve zbraně. vzdálenosti 10 m, hod záchranným ko broky [něm ], olověné kuličky ( 0 lem na cíl (na ukotvenou bójku 4-5 m 1,5-4,5 mm) sloužící k plněni nábojů pro od lodě), běh terénem na 500 m, koníč střelbu z brokovnice. V. t. střelivo. kováni lodi na úseku 50 m. — Hru vyhla Bronitejn David, '1924, sov. šachista. šuje ÚR PO SSM a ÚV Svazarmu Vítěz turnaje kandidátů MS 1950 V zá Branting Gabriel. 1799-1881, švéd. tě pase o titul mistra světa dosáhl neroz lových. odbornik, žák a pokračovatel hodného výsledku, který však stačil -*• Linga, 1839-1862 ředitel ústředního tě M. Botvinnikovi k obhájení prvenství. lových. ústavu ve Stockholmu. Rozvinul Úspěšně hrál na řadě význ. mez. turna léčebný tělocvik a vytvořil švéd. tělo jů (2.-4. v turnaji kandidátů MS 1953, vivých. názvosloví. těz v Hastingsu a v Bělehradu 1954 Braun Dieter, "1943, motocyklový zá a v Goteborgu 1955). Reprezentant vodník NSR. Mistr světa v silničních zá SSSR na šachových olympiádách vodech kubatury 125 cm1 1970 na stroji 1952-58. Mistr SSSR 1948 a 1949. Suzuki a kubatury 250 cm’ 1973 na stro Broome David, ‘ 1940, brit. jezdec, ji Yamaha. Vyhrál 13 závodů Grand Prix. přední svět. závodník ve skokových dis Brazílie, Brazilská federativní republi ciplínách, účastník OH 1960 (3.), 1964, ka, federativni stát v Již. Americe, 116 1968 (3.) a 1972, vitěz MS 1970 a mistr mil. obyv. (1981), hl. město Brazílie, Evropy 1961, 1967 a 1969. Profesionální olymp. zkr. BRA. Brazilská TVS se dlou jezdec od 1973. Nositel zlatého odzna ho vyvíjela živelně. Od 1975, kdy byl ku FEI. uzákoněn zájem státu na rozvoji TVS, je Broughová-Clappová Althea Lui řidícim orgánem Národni sportovní ra se,'W H , tenistka USA. Vítězka Wim da, která spolupracuje s dalšimi resor bledonu 1946 (smíšená čtyřhra), 1947 ty. Ve federálních státech má dominují jdvouhra), 1948 (čtyřhra žen), 1949 cí postavení nár. obdoba sport. rady. jdvouhra, čtyřhra a smíšená čtyřhra), Mnoho prostředků je věnováno na roz 1950 (dvouhra), 1951 (čtyřhra) a 1955
(smíšená čtyřhra). Vítězka mez. mis trovství USA 1947 a mez. mistrovství Austrálie 1950. Broughton Jack, 1704-1789, angl. bo xer. 1734 ziskal titul mistra Anglie, který držel až do 1750. Spolu se svými přáteli sepsal a 1743 vydal první pravidla boxu (Rules of ring). Brož Jaroslav, ‘ 1950, čs. atlet, dálkař. Účastník OH 1972 a ME 1971. Třetí na HME 1972 (788 cm). Třikrát překonal čs. rekord: 1970 (773 cm), 1971 (788 cm) a 1973 (795 cm). Trojnásobný mistr ČSSR. Brož Josef, ‘ 1927, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které získalo titul mistra světa 1956 a mistra Evropy 1948. Držitel stříbrných medailí z MS 1949, 1952 a ME 1950. Jako trenér vedl čs. re prezentanty na OH 1964, MS 1962 a ME 1963. Brož Karel, ‘ 1925, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které získalo titul mistra světa 1956 a mistra Evropy 1948 a 1955. Držitel stříbrných medaili z MS 1949, 1952 a ME 1950 Brugnon Jacques, 1895-1978, fr. teni sta. Vítěz čtyřhry ve Wimbledonu 1926, 1928, 1932-33, na mez. mistrovství Fran cie 1927-28,1930,1932, 1934 a Austrálie 1928. Člen fr. daviscupového týmu, kte rý vyhrál tuto soutěž 6 x za sebou (1927-32) Brumel Valerij, ‘ 1942, sov. atlet, výškař. Olymp, vítěz 1964 (218 cm) a dru hý na OH 1960 (216 cm). Mistr Evropy 1962 (221 cm). Šestkrát překonal SR: 1961 (223 cm, 224 cm a 225 cm), 1962 (226 cm a 227 cm) a 1963 (228 cm). Bruna František, *1944, čs. házenkář, ZMS. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel stříbrné medaile z OH 1972 a bronzové z MS 1964. Účastník MS 1970 (7.) a MS 1978 (11. místo). Na MS 1967 byl zařazen mezi nejlepší hrá če šampionátu. Nastoupil ve výběru světa proti ČSSR 1968.
František Bruna
Brundage Avery, 1887-1975, význ. amer. sportovec a sport, funkcionář, pátý předseda MOV (1952-72). 1928-33 a 1935 předseda Amatérské atl. unie USA, 1929-33 předseda Olymp, výboru
82
Brunet USA, 1930-53 místopředseda Mez. amatérské atl. federace, člen MOV 1936-73, místopředseda MOV 1946-52. Na OH 1912 pátý v atl. pétíbojí (po dis kvalifikaci -»■ J. Thorpa). 1914, 1916 a 1918 nejvšestrannější sportovec USA. Jako předseda MOV prosazoval prezidiální způsob řízení, zastával princip tzv. čistého amatérismu, odmítal státni podporu TVS a prosazoval zrušení ZOH.
se jim říkat „halifaksky". B. se připev ňovaly k podrážce a podpatku obuvi če listmi přitahovanými šroubovým šne kem a kličkou. Další velkou změnou byl vynález amer. bruslaře Jacksona Mainese, který v 60. letech 19. stol. připevnil b. k obuvi tak, že horní nosné plošky přišrouboval k podrážce a podpatku. Nové b. dávaly větší možnost pohybu
Avery Brundage
Brunet Pierre, *1902, fr. krasobruslař. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s manželkou A. Brunetovou-Jollyovou, s níž získal zlaté medaile na ZOH 1928 a 1932, MS 1926,1928,1930 a 1933 a ME 1932, stříbrné medaile na MS 1925 a bronzové na ZOH 1924 Brunetoví-Jollyoví Andrée, *1901, fr. krasobruslařka. Pod divčim jménem Jollyová startovala na ZOH 1924 v sou těži žen a obsadila 5. místo. Od 1925 re prezentovala v kat. sport, dvojic s man želem Pierrem, s nimž získala zlaté me daile na ZOH 1928 a 1932, MS 1926, 1928, 1930 a 1933 a ME 1932, stříbrné medaile na MS 1925 a bronzové na ZOH 1924 (ještě jako Jollyová). brusírna bruslí, jedno z doplňkových zařízeni zimních stadiónů. B. b. je oby čejně vybavena nejméně dvěma el. bruskami, na nichž se brousí podélný i příčný profil skluzných ploch běhu bruslí. Někteří sportovci si žlábek běhu dobrušuji kulatými brousky ručně, brusle, sport, náčini připevňované na boty k jízdě na ledě, popř. i k jízdě na ji ném podkladu (b. kolečkové). — B. se používaly již v dobách prehistorických. Byly vyrobeny z kostí a pohyb na nich umožňovalo odrážení dlouhou dřevě nou tyčí. Ve 13. stol. n. I. se v Nizozem sku začaly používat dřevěné b. opatře né kovovým nožem, které umožňovaly jizdu bez odráženi holi. Tento druh b. se udržel až do 18. stol., kdy kovový nůž dostal zakřivený tvar, což umožňovalo pohyb nejen vpřed a vzad, ale i v růz ných obloucích. Podstatná změna na stala 1850, kdy byly v USA vyrobeny první celokovové brusle. Od 1862 se za čaly vyrábět v Halifaxu v Anglii a začalo
Brusle: A hokejové hráčské kovové ( / úhelník, 2 šlapka, 3 přední číška, 4 trubka, 5 zadní číška, 5 patka, 7 běh, 8 kluzná plocha); B hokejové hráčské s nosnou částí z plastické hmoty ( / běh, Skluzná plocha, Jnosná část); C hokejové brankárské ( / šlapka, 2 zábrana projiti puku, 3 patka. 4 béh, 5 kluzná plocha); D krasobruslařské (7 šlapka, 2 patka, 3 běh, 4 kluzná plocha); F rychlobruslařské (1 vzpěra, 2 šlapka, 3 přední číška, 4 trubka, 5 zadní číška, 6 patka, 7 běh, 8 kluzná plocha).
na ledě, zvi. když později Raines použil nůž s plošší křivkou. — Druhy bruslí:]. b. dětské jsou nižši konstrukce a jsou určené hlavně pro výuku. Jsou buď čelisfové, připevněné k obuvi čelistmi po mocí šroubu a kličky, nebo dvoukluznicové pro děti do 6 let. Na boty se při pevňují řeminky a jejich přední a zadní část je spojená šroubem, což umožňuje nastavit potřebnou dálku; 2. b. pro ma sové použiti mají kluznou plochu upra venou do křivky a vpředu na běhu zoubky; 3. b. hokejové hráčské, tzv. „kanady", se skládají z běhu, trubky, přední a zadní číšky, šlapky, patky a úhelníku. Rozměry jejich jednotlivých částí jsou předepsány. Jsou lehké, 1 pár má hmotnost 0,8-1,0 kg. Pro mladé a začinajíci hokejisty jsou určeny b„ které mají kovový chránič vytvořený vy tvarováním trubky do polokoule. Pro žá ky jsou určeny b. s nosnou části z pla stické hmoty. Pro dospělé se dnes vyrá bějí hokejové b. s nosnou částí z pla stické hmoty (z houževnatého polyami du) a běh z kvalitní oceli. Upevnění bě hu v plastické hmotě je čs. vynález; 4. b. hokejové brankářské jsou upravené tak, aby nepropustily puk. Přední i zad ní část má stejný tvar a uprostřed mezi během a botou je výstupek zabraňujíci projiti puku; 5. b. krasobruslařské jsou vpředu kulaté a opatřené na běhu zoubky. Jsou buď univerzální, nebo speciální pro povinnou a volnou jizdu. Pro tance na ledě bývá běh vpředu i vzadu zkrácen; 5. b. rychlobruslařské se skládají obdobně jako b. hokejové z běhu, trubky, předni a zadní čišky a šlapky, která je však vpředu podepře na vzpěrou. Délka nože (běhu) je o 100 mm větší než u b. hokejové. V poslední době se také začiná používat na nosnou konstrukci plastická hmota; 6. b. koleč kové, vynález Francouze Valendoua, který na nich uspořádal 1779 první zá vody v Pařiži. Jsou čtyřkolečkové, a to buď se dvěma dvojicemi koleček na příčných osách za sebou, nebo se dvě ma kolečky v jedné řadě, umistěnými v ose. Nejlépe se osvědčily čtyřkoleč kové s výkyvným uložením os. Kolečka máji kuličková ložiska a kovové ráfky pro jizdu venku a gumové pro jizdu sá lovou. Na boty se připevňují vpředu če listmi a vzadu řemínkem. Pro závodní použiti se na obuv přišroubovávaji. brusleni, jizda na bruslich, kterou umožňuje odraz z hrany bruslí a skluz na bruslích. Hrany bruslí se zařezávají do ledu a udržují směr pohybu. Tlakem a třenim se led pod brusli ohřívá, pod plochou ostři vznikne stružka vody, kte rá zmenšuje třeni a umožňuje skluz. Při b. se přenáší hmotnost těla z jedné no hy na druhou. To vyžaduje neustále vy važovat vlastni těžišté, a to nad skluzo
Bříza
83 vou nohu. Křečovité napínáni nohou v kolenou, špatný odraz a nejistý skluz vychyluji těžišté příliš do stran. — Zákl. b. obsahuje prvky společné pro - * krasobruslení, -v rychlobruslení i hokejo vé brusleni. - Historie. Vývoj b. je úz ce spjat s vynálezem a vývojem bruslí. Až do středovéku se většinou používalo jedné brusle a druhá noha byla odrazo vá. Pokud se používalo obou. sloužil k odrazu oštěp nebo hůl. Pro lepší skluz se brusle mazaly sádlem. Od 13. stol. se vyvíjelo b. v dnešním slova smyslu. Bru slař získával impuls k jízdě odrazem z hran bruslí, které již byly železné, vsa zené do dřeva. Ve 20. stol. se vyvinuly tři zákl. typy bruslí v závislosti na rozdě lení b. do tři směrů: rychlobrusleni, krasobrusleni a hokejové brusleni, typické pro ledni hokej. — Zákl. prvky brusleni: Jízda vpřed, zpočátku se nacvičuje s dopomocí. Zaměřujeme se na správ ný odraz a dlouhý skluz. Odraz se pro vádí z celé vnitřní hrany a trvá do oka mžiku, kdy jsou brusle vedle sebe. Vy jížděni zatáček na obou bruslích nahra zuje u začátečníků zastavení. Při vyjíž děni zatáčky vlevo se předsune levá no ha před pravou (brusle vzdáleny na šiří chodidla), hmotnost se přenese na le vou brusli, nohy se pokrčí v kolenou, tě lo nakloní dovnitř oblouku. Vykloněním kotníků se brusle dostanou na hrany (levá na vnější, pravá na vnitřní) a tím dojde k zatočeni. Zastavenipřipiuženim na jedné brusli. Jedna brusle se zatíží; špička volné brusle se vytočí co nejblí že ke špičce zatížené brusle, Vytočená brusle se položí na vnitřní hranu a po stupně zatěžuje do úplného zastaveni. Při zastaveni pluhem z jízdy vpřed na obou bruslích se špičky bruslí vytočí k sobě, paty oddálí, kolena se pokrčí a tlači k sobě. Tím se brusle dostanou do mírného smyku, který zpomalí a za staví pohyb. Přešlapováni a překládání vpřed (po kruhu). Bruslař, natočený če lem do kruhu a nakloněný dovnitř kru hu, se odráží pouze vnější nohou (při jízdě vlevo pravou nohou). Vnitřní brusli zvedá z ledu a klade do směru pohybu, a to na úrovni brusle jedoucí, aniž vytá čí špičku do strany jako při jízdě vpřed. Při překládáni vpřed vlevo tlačíme levé rameno vzad, pravé vysunujeme vpřed a tělo nakláníme dovnitř kruhu. Vnější (pravá) brusle je na vnitřni hraně, vnitř ní (levá) brusle na vnější hraně. Pravi delně pokládáme pravou brusli překří žené před levou. Kolena pokrčíme více než při jízdě vpřed a odrážíme se z vnější i vnitřní brusle. Při jizdé vzad zanecháváme před sebou stopu ve tva ru dvou vlnovek, způsobenou střidavým odrazem pravé a levé brusle. Obě bru sle jsou stále ve styku s ledem, nohy pokrčeny v kolenou a mírně oddáleny.
Odrážíme se z vnitřní hrany vnější bru sle, a přitom přenášíme hmotnost těla z odrazové nohy na volnou. Obrat z jízdy vpřed do jizdy vzad a naopak. Do jízdy vzad se obracime na obou bru slích nadlehčením a energickým pohy bem jednoho ramene vpřed a druhého vz8d. Přetáčíme se přes přední část brusli. Do jizdy vpřed se obracime na jedné brusli. Např. po odrazu levé bru sle se vyjede oblouček vzad na pravé brusli, levou brusli vytočíme špičkou do strany, vyjedeme na ni do jizdy vpřed. Pata levé brusle se nasazuje co nejblíže k patě pravé brusle. Překládáni vzad. Pohyb nohou, poloha těla i jízda po hra nách jsou stejné jako u překládáni vpřed. Jede se ale zády do směru jízdy. Při překládáni vzad vlevo, překládáme v pravidelném rytmu pravou brusli (klouže po ledě vnitřni hranou) přes le vou (dotýká se ledu hranou vnější). Tě lo je natočeno čelem dovnitř kruhu. Stabilitu udržujeme pokrčením nohou v kolenou, vnější brusli nezvedáme z le du. Odrážíme se z pravé i levé brusle, levou (vnitřní) brusli pokládáme po od razu na led vedle brusle pravé (vnější), brus na led viz rolba. brýle potápěčské viz maska potápěč ská. Brzék Jan, pseud. Felix, "1912, čs. ka noista, ZMS. Jeden ze zakl. čs. kanoistické školy a dosud nejúspěšnější čs. závodník. Olymp, vítěz v kánoi dvojic na 1 000 m 1936 (s —► V. Syrovátkou) a 1948 (s — B. Kudrnou), mistr světa 1938 v C 2 na 10 000 m (s -*■ B. Karlí kem), 1950 v C 2 na 1 000 m, 10 000 m (s B. Kudrnou) a mistr Evropy v C 2 na 1 000 m i 10 000 m 1934 (s V. Syrovát kou). Držitel stříbrných medailí z OH 1952 v C 2 na 1 000 m (s B. Kudrnou) a z ME 1933 ve stejné disciplíně (s V.
Jan Brzák
Syrovátkou). Startoval ještě na MS 1954, kde v kánoi dvojic na 1 000 m (s B. Kudrnou) obsadil 6. místo. Zúčastnil se i I. MS ve vodním slalomu 1949, kde se podílel na získání střibrných medaili v závodě hlídek 3 x C 1 a 3 x C 2 a bron zové na kánoi jednotlivců i v soutěži
dvojic (s B. Kudrnou). Jako první na světě obdržel 1952 zlatý odznak ICF. Brzék František, pseud. Feliček, '1915, čs. kajakář. Účastník OH 1936, kde ob sadil 4. místo v závodě K 2 na 1 000 m (s J. Dusilem) a 6. místo v K 1 na 10 000 m. Startoval na ME 1933 (6. K 1 10 000 m). Nositel veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. tělovýchovy I. stupně, břiinf svaly, svaly rozepjaté mezi dol ním okrajem hrudníku a horním okra jem pánve. Podle uloženi rozeznáváme b. s. předni, boční a zadni. Do přední skupiny patři přimý sval břišní (m. rec tus abdominis), který začíná od předni plochy 5. až 7. žebra a výběžku mečíkovitého, upíná se na sponu stydkou a při lehlou část kosti stydké. Sval je ve střední rovině rozdělen šlašitou lištou (linea alba), v jejímž středu je jizva pu peční. Funkce: Předklon, při fixovaném trupu zvedání přední část pánve, při jednostranné akci úklon. Boční stěnu tvoři šikmý sval břišní zevní, šikmý sval břišní vnitřni a přičný sval břišní. Šikmý sval břišní zevní (m. obliquus abdomi nis externus) začíná pilovitě od zevní plochy 5. až 12. žebra. Zadní snopce se upínaji na předni část hřebenu kosti kyčelni, ostatní snopce pokračuji jako aponeuróza před přímým svalem bři šním do linea alba. Dolní konec této aponeurózy je označován jako vaz tříselný. Funkce: při jednostranné akci úklon na svou stranu a otáčeni trupu na stranu opačnou, při oboustranné akci předklon. Šikmý sval břišní vnitřní (m. obliquus abdominis internus) začíná šlašité od páteře bederní, hřebene ko sti kyčelní a zevní poloviny vazu třiselného. Upíná se na vnitřní plochu 9. až 12. žebra. Funkce: při jednostranné akci otáčení trupu a úklon na svou stranu, při oboustranné ohýbání trupu v hrudní a bederní páteři. Příčný sval břišní (m. transversus abdominis) začíná od vnitř ni plochy dolních šesti žeber, od beder ní páteře, od hřebene kosti kyčelní a zevní části vazu třiselného. Funkce: podilí se na břišním lisu, vyprazdňování orgánů břišních a pánevních, je spolu s ostatními antagonistou bránice, uplat ňuje se při návratu krve k srdci. Zadní skupinu tvoři čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum). Je rozepjat mezi 12. žebrem a zadní částí hřebene kosti kyčelní. Funkce: při jednostranné akci úklon, při oboustranné záklon. Vět šinu b. s. tvoři antagonisté svalů zádo vých a podilejí se na správném držení těla. Bříza Jaroslav, ‘ 1943, čs. motocyklový závodník, ZMŠ. startoval v jedenácti Šestidenních, 1970,1971 a 1972 byl čle nem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1974 byl v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu.
Bříza
84
budó, jap. druhy bojového uměni, na hrazující v pol. 17. stol. - ► bujutsu — válečné bojové uměni samurajů. Bojo vé techniky, určené pův. k zabiti protiv níka, slouží jako prostředek k dosaho vání vyšších morálních hodnot s cílem sebezdokonalení. V tomto smyslu byla klas. bujutsu modifikována na budó s aktivitami zaměřenými sport, nebo tě lovýchovně; jejich trénink probíhal v kryté cvičební místnosti - * dodjó. Hlavními druhy budó jsou - * judo, - ► karatedó, - ♦ aikidó, kendó, kjudó. Jaroslav Bříza Vlastimil Bubník Buenooví Maria Esther, *1939, brazil ská tenistka. Vítězka dvouhry ve Wim bledonu 1959-60 a 1964 (čtyřhra 1958, Bříza Jih, "1921, čs. lukostřelec, ZMS. Pod jeho vedením získalo mužstvo ČSR 1960, 1963 a 1965-66, na mez. mistrovÚčastník MS 1955 (6. místo v celk. klasi poprvé titul mistrů světa (1947) a stříbr ství Itálie 1958, 1961 a 1965, USA 1959, fikaci družstev), 1957 (7. jednotlivci, né medaile na ZOH 1948. 1963, 1964 a 1966 (čtyřhra 1960, 1962, 4. družstva), 1958 (11. jednotlivci), 1959 Bučar Franjo, 1866-1946, jug. tělových, 1966 a 1968). 1960 zvítězila ve čtyřhře (6. družstva, 1961, 1963, 1965 a 1967. odborník, propagátor švéd. systému, i na mez. mistrovství Francie a Austrá Břízová Irena, *1923, čs. lukostřelkyně, funkcionář jug. Sokola, zakl. kursů pro lie. MS. Členka družstva, které obsadilo 2. učitele TV, člen MOV 1920-1946, organi místo na MS 1957 v celkové klasifikaci zátor školní TV. Zasloužil se o rozvoj čes. lyžování jako lyžař, instruktor, spo lupracovník J. Gutha-Jarkovského a J. Rósslera-Ořovského. Budeč, 1839-1842 vých. ústav - v K. S. Amerlinga v Praze, kde se vyučovalo i TV (dr. Spott učil ortopedický tělo cvik), 1848-60 jméno učitelského ústa vu, kde byl Amerling ředitelem. V bu dově Budče byl i tělocvičný ústav - ► J. Malypetra a tam se též zrodila myšlen ka na ustaveni Tělocvičné jednoty Praž ské (viz Sokol). Maria Esther Buenoová Budějovice - Praha, kanoistický zá vod z Českých Budějovic do Prahy Bugajenkov Ivan, 1938, sov. volejbalidlouhý 189 km, nejdelší kanoistický zá sta. Člen vítězného družstva z OH 1964 Irena Břízová vod v Evropě. — První ročník se jel 1922 a 1968, MS 1960,1962 a ME 1967. Držitel za účasti 7 lodi. Na kánoi, jejíž hmot bronzových medailí z MS 1966 a ME (5. místo v soutěži jednotlivkyň) a 1958, nost se pohybovala okolo 100 kg, dosá 1963. a 3. na MS 1959 (10. jednotlivci). Zúča hli tehdejší vítězové (Engstler-Richter) stnila se MS 1955 (9. jednotlivci, 6. druž po jízdě bez přestávky času 27:12 h. Ve všech zbývajicich ročnících byla trať stva), 1961 a 1963 (vždy 5. družstva). Bubník Miroslav, 1921—1985, čs. pla rozdělena na etapy. Vzhledem k tomu, vec, MS. Plavecký reprezentant a mno že časy byly ovlivňovány stavem vody honásobný mistr republiky ve 40. a 50. a postupně budovanými přehradami, letech. Na akademickém MS 1947 vy nebyl traťový rekord veden. Mnohoná bojoval stříbrnou medaili jako člen po sobným vítězem byl i nejúspěšnějši čs. lohové štafety 3 x 100 m a bronzovou kanoista -»• Jan Brzák-Felix. — Na po na 400 m y. zp. (4. 4 x 200 m v. zp., 100 čest 10. výročí osvobození ČSSR projeli m v. zp.). Účastník ME 1947. v květnu 1955 na novém typu kánoe ce Bubník Vlastimil, *1931, čs. hokejista, lou trať bez zastávky - ► J. Brzák a -*■ B ZMS, útočnik. Sehrál 127 mezistátních Karlík v čase 20:10 h. Závod zanikl do Ivan Bugajenkov utkáni (1949-64). Držitel titulu mistrů budováním Orlické přehrady (velká plo Evropy 1961 a střibrné medaile z MS cha netekouci vody by ho časově pro 1961, bronzové ze ZOH 1964 a MS 1955. dloužila a zbavila zajímavosti). Poslední Bugír Imrich, *1955. čs. atlet, diskař, ZMS. Druhý na OH 1980 (66,38 m), mistr Účastník MS 1953,1954 (4.) a ZOH 1952 roč. se jel 1959. (4.), 1956 (5.) a 1960 (4 ). Vyhlášen nej Budge J Donald, *1915, tenista USA. světa 1983 (67,72 m), mistr Evropy 1982 lepším útočníkem MS 1961. Byl i čle První hráč, který 1938 ziskal Grand (66,64 m); třetí na ME 1978 (64,66 m). nem čs. reprezentačního družstva v ko Slam: zvítězil ve dvouhře ve Wimbledo Pětkrát překonal čs. rekord: 1981 (67,44 nu, na mez. mistrovství Francie (dvou- m a 67,48 m), 1982 (68,60 m), 1983 (70,76 pané, hrál ve 12 utkáních. Buckna Matěj, *1913, lední hokej, Ka hra i čtyřhra), USA a Austrálie. 1937 zís m] a 1985 (70,72 m). Nejlepší sportovec naďan sl. původu, který působil kal ve Wimbledonu všechna prvenstvi ČSSR 1982, nositel Řádu práce. 1936—38 a 1947-48 jako hrající kouč (ve dvouhře, čtyřhře i smíšené čtyřhře). Buchar Jan, 1859-1932, řídicí učitel v Dolnich Stěpanicích u Jilemnice, proLTC Praha a trenér čs. reprezentace. Profesionál od 1938.
85
Burpee-test
Imrich Bugár
pagátor turistiky a lyžováni v Krkono ších, 1895 založil Český krkonošský spo lek Ski Jilemnice, 1903-07 byl prvním předsedou Svazu lyžařů Království čes kého. Napsal řadu .průvodců, vydal několik map a popisů cest po Krkonoších. Jeho zásluhou se dostal lyžařský výcvik i v Krkonoších i do škol. " bujutsu (jap.), systém výcviku samura jů (buši), příslušníků jap. voj. šlechty. Do konce 16. stol. sloužil výlučně pří pravě na válečná střetnuti. Povinností samurajů bylo osvojit si techniku klas. umění útoku a obrany, zejm. s chladný mi zbraněmi, užívanými v boji. Výcvik byl zaměřen prakticky, učení se usku tečňovalo prostřednictvím akce, minim, prostřednictvím slova. Primární byl sku tečný boj, potom disciplina a morálka. Bukač Luděk, *1935, čs. hokejista, útočník, MS. V ligové soutěži hrál 13 sezón. V reprezentaci sehrál 30 mezi státních utkání, účastník MS 1961 (mistr Evropy) a 1963. Od 1967 trénoval, vedl spolu se - * S. Neveselým reprezentač ní mužstvo (1980-85), se kterým ziskal titul mistra světa 1985. Nositel ftádu práce. Bukh Niels Martensen, 1880-1950, dán. reformátor TV, zakl. a ředitel tělocvičné školy v Ollerupu, tvůrce tzv. primitivní gymnastiky, zdůrazňující výcvik pohy blivosti (velkého rozsahu pohybů v kloubech), silových schopností a obratností, odstraňující negativní účinky jednostranné práce na lidský or ganismus. Za 2. svět. války kolaboroval s nacisty. Spisy: Primitiv gymnastik al-
Niels M. Bukh
ler Grundgymnastik, 1922 (přelož, do češtiny J. Pivoňkou jako Jednoduchá a rytmická tělovýchova, 1924). Dansk Gymnastik, 1924. Bukovský Stanislav, 1889-1942, čs. tě lových. funkcionář, 1932-39 starosta ČOS a Svazu slovanského sokolstva, předseda zdrav, odboru ČOS, 1938 mi nistr školství a nár. osvěty. Umučen na cisty v Osvětimi. Bulan Karel, ‘ 1940, čs. střelec, ZMS. Mistr světa ve střelbě z libovolné malorážky vleže (50 m, 60 ran) v soutěži jednotlivců 1974. Držitel stříbrné medai le z ME 1969 (libovolná malorážka vleže - družstva) a bronzových z MS 1970 (velkorážová terčovnice; 300 m, 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje; standardní’ maloráž ka; 50 m, 3 x 20 ran - vesměs družstva) a 1974 (libovolná malorážka vleže družstva). Účastník OH 1972 (5. velkorá žová terčovnice), 1976, MS 1970 (8. libo volná malorážka - vstoje), ME 1969 a 1971 (7. libovolná malorážka - vleže). Buldakovová-Meičerjakovová Ljudmiia, ‘ 1938, sov. volejbalistka. Členka vítězného družstva z OH 1968 a 1972, z MS 1956, 1960, 1970 a ME 1958, 1967 a 1971. Držitelka stříbrných medaili z OH 1964, MS 1962 a ME 1955. Bulharsko, Bulharská lidová republika, soc. stát v jv. Evropě, 8,80 mil obyv. (1977), hl. město Sofie. Olymp. zkr. BUL. TVS řídí 8ulharský svaz tělesné výchovy a sportu (BSFS), tělových, čin nost v rámci státu koordinuje Výbor pro mládež a sport při Radě ministrů BLR. BSFS řidi výchovu kádrů a trenérů, kte ré školí institut G. Dimitrova v Sofii. Tě lových. kádry na středoškolské úrovni školí specializovaná škola Vasila Levského v Plovdivu. Škol. TV povinná v rozsahu 2 h týdně v 1.-4. roč. zákl. školy, 3 h v 5.-7. roč., 2 h v 8.-11. a 2 h na vyšších školách. BSFS koordinuje také činnost 12 stř. sport, škol a podili se na úpravě sport, výuky v 665 specia lizovaných zákl. školách. BSFS má své zákl. organizace v podnicích, úřadech, továrnách, na školách, v armádě. Pod statně se v posledních létech rozšířila příprava tělových, lékařských kádrů a rehabilitačních pracovníků. TVS se zabývají i dalši organizace: Bulharský svaz turistiky, Bulharský lovecký a ry bářský svaz a Bulharský automobilový svaz. Bulharská sport, svazy jsou ve směs členy mez. sport, federací. Pod pora soc. státu se projevuje i při vý stavbě sport, zařízení. Na počátku 80. let mělo B. 19 sport, paláců, 348 stadió nů, 317 bazénů, 2 362 basketbalových a 3 238 volejbalových hřišf aj. Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal (365 000 členů), sport. gym. (105 000), atletika 76 000), jachting (61 000), basketbal 43 000), ledni hokej (25 000). Bulharský
NOV vznikl 1923, 1924 získal uznání MOV. B. sportovci se účastní OH od 1896 a získali 27 zlatých, 50 stříbrných a 39 bronzových medaili. Bulletin Official du C.I.O., tiskový or gán MOV 1926-64, 1938-44 vycházel ja ko součást Olympische Rundschau. Až do 1946, kdy se změnil v časopis, měl charakter úředního věstníku. 1946-64 vycházel pod názvem Bulletin du C.I.O. buly, v pozemním hokeji rozehráni ml če po přerušení hry, na zač. utkání a druhého poločasu. Míč ležici na zemi rozehrávají dva protihráči stojící proti sobě, bokem ke své brankové čáře. Nejprve se 3 x dotknou holemi země a vzájemně holemi nad míčem, pak je den z hráčů míč rozehraje. Na zač. ut káni, poločasu a po dosažení branky se míč rozehrává ze středu hřiště, a to směrem dozadu, nikoli přes středovou čáru na soupeřovu polovinu. V ledním hokeji viz vhazování, bumerang, zbraň austr. domorodců užívaná k lovu. Je zhotoven ze dřeva za křiveného do úhlu asi 90° o nestejné délce ramen. Někdy má i tvar kříže o nestejných ramenech. B. má různou hmotnost a velikost podle účelu použi ti: těžký lovecký a pův. i válečný nebo lehký k házeni do výšky při lovu ptáků. B. se hází tak, aby rotoval kolem vlastní osy, pak leti prudce vpřed, a pokud ne zasáhne cíl, vrací se na misto hodu. U nás se b. vyrábějí z jasanového dřeva o hmotnosti asi 250 g a používaji se při rekreační TV a na letnich táborech, buran viz sněžný skútr. Bůrgermeister Arnošt, 1874-1911, je den z průkopníků jachtinku v čes. ze mích, spoluzakladatel Českého Yachtklubu (1893). Burghley David, lord, markýz z Exeteru, 1905-1981, brit. atlet, překážkář. Olymp, vítěz 1928 v běhu na 400 m př. (53,4), čtvrtý na OH 1932 (52,2) a druhý v běhu na 4 x 400 m (3:11,2). 1946-76 předseda IAAF, 1952-72 místopředseda MOV. Burgr Jaroslav, ‘ 1906, čs. fotbalista, ZMS, obránce AC Sparty (1926-46). 1927-38 reprezentoval 58 x . Účastník MS 1934 (2. místo) a 1938, Burkert Rudolf, '1904, čs. skokan na lyžích něm. národnosti. Mistr světa 1927 v závodě sdruženém. Držitel stříbrné medaile z MS 1933 (skok) a bronzové ze ZOH 1928 (skok). První čs. sportovec, který na ZOH vybojoval medaili. Burobin Nikolaj, *1937, sov. volejbalista. Člen vítězného družstva z OH 1964, MS 1960 a 1962. Držitel bronzové me daile z ME 1958 a 1963. Burpee-test, testování - * ohebnosti a - v dynamickosilových schopností dolních končetin. Po stanovenou dobu (např. 60 nebo 45 s) se co nejrychleji
Burton
86
opakuje sestava: vzpor dřepmo - odra a amatérský. B. s. je chápán jako projev Bulek Josef, *1901, čs. hráč vodniho zem vzpor ležmo - odrazem vzpor dřep individuálních schopností, projevova póla, MS. Zúčastnil se jako brankář čs. ných v boji se soupeřem. Individualis reprezentace ME 1927 a 1931, kde čs. mo - stoj. mus a jednostrannost přerůstají v teo družstvo obsadilo 5. místo, OH 1928, rie o apolitičnosti, nadtřídnosti, „čisto 1936 a ME 1934 (8.). Nositel Medaile dr. tě" sportu, které jsou součástí burž. M. Tyrše. ideologie. B. s. postrádá ideovou i or Buiujev Viktor, *1933, sov. vzpérač ganizační jednotu, neboť jednotlivé so Olymp, vítěz 1960, mistr, světa 1957-59 ciální' skupiny (organizace polit., nábo a mistr Evropy 1958-59 v kat. do 67,5 kg. ženské, odborové, mládežnické, rasové Button Richard, *1929, krasobruslař aj.) využívají sportu k dosažení svých USA. Olymp, vítěz ZOH 1948 a 1952 ideol. cilů. B. s. je silně komercionalizo- a čtyřnásobný mistr světa 1948—52 ván. Spol. postaveni sportu je v jednot v kat. mužů livých kap. státech různé. V současné Butovikij Alexej Dmitrijevič, 1833 až době vzrůstá v kap. státech zájem 1917, rus. generál a tělových, pracov o rozvoj sportu jakožto prostředku ník; člen MOV 1894-1900. Ředitel voj. zdravotní prevence, výchovy, zvyšování školy v Petrohradě, organizátor speciál Nikolaj Burobin pracovní výkonnosti, kompenzace jed ních kursů TV v carské armádě. nostranného způsobu života i jako for Býček Hynek, * 1898, čs. jezdec, repre bursa [lat.], váček; bursae synoviales, my státní reprezentace. Proto v mnoha zentoval CSR 1928-48. Dosáhl několika synoviální váčky umožňují svalu nebo státech fungují státní orgány, které pe vitězství a umístěni na závodech v zahr. kůži klouzat po tužším podkladu (kosti, čuji o rozvoj sportu. V tomto směru byl (Lublin, Nice, Řim, Varšava, Berlín, Ba vazu, pouzdru kloubním atd ). Zmírňuji vývoj b. s. poznamenán i úspěchy spor den Baden), účastník zájezdu do USA a Kanady 1933, držitel čs. rekordu ve předevšin třeni. Zánéty b. negativně tu soc. zemi. ovlivňují průběh pohybu. Z nejznáměj- busola [it], zákl. přístroj k měření vo skoku na koni do výšky (205,4 cm). šich jsou b. nad okovcem, čéškou, pod dorovných úhlů pomocí magnetických Úspěšný amatérský dostihový jezdec, svalem déltovým, pod svalem bedroky- azimutů, tj. úhlů měřených od sev. vě dosáhl vice než sta vitězství; šestkrát člostehennim, pod úponem Achillovy tve magnetického meridiánu, podle startoval ve Velké pardubické. nichž se orientuje mapa a přenášeji Bykov Jordan, ‘ 1950, bulh. vzpérač šlachy. Burton Michael, *1947, plavec USA. směry z terénu do mapy. V turistice v kat. do 75 kg. Olymp, vitěz OH 1972 Olymp, vítěz 1968 na 400 m a 1 500 m v. a orientačních závodech se používají: a ME 1972. Držitel stříbrné medaile zp. a 1972 na 1 500 m. a) b. kapalinová, krabice naplněná te z ME 1973. Burundi, Burundská republika, stát ve kutinou, v níž je otočný kotouč s mag Bykovovi Jelúaveta,' 1913, sov. ša vnitrozemí stř. Afriky, 3,9 mil. obyv., hl. netickou střelkou; nosi se obvykle na chistka. Získala titul mistryně světa po město Bujumbura. TVS v počátcích, mi zápěstí jako hodinky a nemá aretační vítězství nad -*• L. Rudánkovou 1953 zařízení; b) b. orientačni, která má ob a znovu .po vítězství’ nad O. Rubcovonim. počet tělových, zařízení, burioaznf sport, pojetí sportu, které vykle odrazové sklíčko, průzor a záměr vou; prvenství obhájila 1960 proti Zvovyplývá ze sociálně ekon. podmínek nou hranu a je opatřena aretačním zaří rykinové. Svět. primát ztratila 1962, burž. společnosti. Charakteristické je zením k znehybnění magnetky v době, když byla poražena ->■ N. Gaprindašviliovou. Trojnásobná mistryně SSSR. rozdělení sportu na profesionální kdy se nepoužívá.
87
Cadet, dvouposédkové loď mez.-r hokejová asociace), oficiální představi lodní třídy pro mládež do 17 let. Délka tel amatérského hokeje v Kanadě, člen 320 cm, hmotnost 70 kg, plocha plach Mezinárodní federace ledního hokeje ty 6,0 m!. (IIHF), 1985 sdružovala přes 500 000 hrácadre noir [fr.], oddálení proslulé fr. jezdecké školy v -*■ Saumuru, zabývají Calhoun Lee, * 1933, amer. atlet, přecí se nejvyššim stupném drezúrního kážkář. Dvojnásobný olymp. vítěz v bě ježdéní. hu na 110 m př. 1956 (13,5) a 1960 (13.4). caestus [lat.], kožené rukavice pro Vyrovnal SR 1960 (13,2) na 110 m př. fesionálních boxerů v řím. císařství. Sa a 120 y př. haly k loktu, konečky prstů a palec byly Calmat Allain, * 1940, fr. krasobruslař. volné, sevřená pést byla vyztužena ku Mistr světa 1965 a mistr Evropy 1962-64 sy kovu a kovovými deskami, vybíhaji- v soutěži mužů. Držitel stříbrných me dailí ze ZOH 1964, MS 1963-64 a ME 1 čími často do dvou až tří hrotů, cagaball [angl.J, polosport. hry bran 1961 a 1965, bronzových z MS 1960, kového i síťového typu, hrané „velmí- 1962 a ME 1958 čem" (prům. 70 - 80 cm). Cagigal Gutiérrez José Maria, t 1983, špan. sport, funkcionář a télových. od borník, ředitel télových. institutů v Ma dridu. 1970-83 předseda Mez. sdruženi vysokých tělových, škol, člen Světové rady pro těl. výchovu a sport a Španěl ského olymp. výboru. Autor řady prací z dějin a teorie těl výchovy a sportu. Cagnoto Giorgio, *1947, it. skokan do vody. Mistr Evropy ve skocích z 3m prk na 1970. Držitel stříbrných medailí z OH 1972,1976, MS 1977, ME 1974 a bronzo vých z OH 1980, ME 1966.1978 (vesměs Allain Calmat skoky z prkna), OH 1972 a ME 1970 (skoky z věže). CAHA, angl. Canadian Amateur Hoc Camerarius Joachim, 1500-1574, něm. key Assotiation (Kanadská amatérská humanista, autor spisu Dialogus de gymnasiis (Rozprava o těl. cvičeních, 1544), v němž vyzdvihuje význam těl. cvičení pro zdraví a výchovu žáků, ovliv nil i J. A. Komenského. Campbell Malcolm, 1885-1949, brit. konstruktér motorových lodí a závod ník, který vytvořil 15 absolutních svět. rychlostních rekordů v jízdě automobi lem (485,175 km/h) a lodí (228,240 km/h). Spolupracoval se svým synem Donaldem, který pokračoval ve stavbě lodí „Bluebird" a 1960 dosáhl absolut ních rychlostních rekordů na vodě (442,0 km/h) a na ledě (648,7 km/h). Lee Calhoun
I
Carbajal
Capablanca José Raúl, 1888-1942, ku bánský šachista. Mistr světa 1921-27, titul dobyl v zápase s - ► E. Laskerem 1921 a ztratil porážkou od -» A. Alechina 1927. Dosáhl mnoha úspěchů v mez. turnajich (San Sebastian 1911, New York 1927, Londýn 1922, Moskva 1936). Capilla Perez Jaoquin, * 1928, mexický skokan do vody. Olymp, vítěz ve sko cích z věže 1956. Držitel stříbrné medai le z OH 1952 (věž) a bronzových z OH 1948 a 1952 (věž). Caprilli Frederico, 1868-1907, it. jezdec, Instruktor učilišť v Pinerolo a Tor di Quinto, zakl. moderního skokového stylu, zal. na přirozené metodě výcviku koně. Tento styl byl později všeobecně přijat a v modifikacích je užíván dodnes. Caracciola Rudolf 1901-1959, něm au tomobilový závodník. Mistr Evropy 1935, 1937 a 1938 s vozy MercedesBenz. Vítěz Velké ceny na brněnském okruhu 1937, závodu do vrchu ZbraslavJíloviště 1931, kde průměrem 123,883 km/h vytvořil dodnes nepřekonaný re kord. Držitel SR na dálnici u Frankfurtu n. M. průměrem 432,692 km/h (1938), který nebyl dodnes překonán. Carbajal Antonio, * 1929, mexický fot balový brankář. Reprezentoval 53 x (1947-66). Účastník OH 1948 a jako jedi ný hráč na světě pěti MS: 1950, 1954, 1958, 1962 a 1966.
Antonio Carbajal
Cardal Cardal Jaroslav, * 1919, čs. lyžař, ZMS. Reprezentoval na ZOH 1948 (8 - 60 km, 8.- 4 x 1 0 km), 1952 (14 - 50 km, 8.4 x 1 0 km) a 1956. V individuálních soutéžich a ve štafetách získal 1946-59 29 titulů mistra republiky. Carevová Galina, ' 1950, sov. cyklistka. Šestinásobná mistryně světa ve sprintu 1960-71, 1977-79. Držitelka bronzové medaile z MS 1974.
88
motocyklový závodník. Mistr světa v sil (od 1975 viz československé spartakiá ničních závodech kubatury 350 cm3 dy) v pětiletých cyklech jako vyvrchole 1975 a kubatury 750 cm3 1978 na stro ni oslav vítězného zakončení národně jích Yamaha, vyhrál 12 závodů Grand osvobozeneckého boje Čechů a Slová ků a osvobozeni Československa So Prix. cefalokaudfilnf zákon, zákon vývoje větskou armádou v květnových dnech -►m otoriky člověka v rané -*-ontoge- 1945. CS navazovaly po stránce ideově nezi. Rozvoj motoriky postupuje od hla polit, na spartakiády FDTJ - FPT, zejmé vy dolů a od středu trupu ke končeti na Maninskou spartakiádu (viz spartaki nám. C. z. nepodléhají tzv. postnatální ády), ale i na nár. tradice masovosti, li dovosti a jednoty, na sokolské slety, reflexy. cechovnf tance, součást cechovních dělnické olympiády a spartakiády. Pro obřadů a výročních slavnosti. Souvis gram CS měl od počátku 3 hl. části: lost s cechem a s určitým řemeslem by hromadná tělových, vystoupení (HTW) la podtržena rekvizitou a tanečními po jako hl. část programu, sport, soutěže hyby (např. tance soukeníků s prapory, a tur. akce, doplněné o Večery družby nožiři tančili tzv. tance zbrojné ap.) Na a další odb. a kult. pořady. — I. CS 1955 našem území se cechovni tance objevi potvrdila význam spartakiád pro aktivizaci a upevněni jednoty naši sjednoce ly ve 13. a 14. stoleti. Cejnar František, 1917-1965. čs. tenista né těl. výchovy, sportu a turistiky. Pro Reprezentant ČSR v Davisově poháru HTW na I. CS se připravovalo 28 skla 1936-38 (3 dvouhry, 1 čtyřhra); v evrop deb, jejichž nácvik byl úkolem jednotli ském žebříčku 1935 byl klasifikován na vých -►dobrovolných tělovýchovných 5. místě. Vedl čs. družstva, které 1961 organizaci (DSO). Přípravou pro I. CS Galina Carevová v Praze bylo 311 okr. spartakiád, jichž poprvé získalo Galeův pohár, celková klasifikace, úplné a konečné se zúčastnilo 750 000 cvičenců a 28 kr. Carlqvist Hakan,' 1953, švéd. motocy hodnocení výkonnosti závodníků startu spartakiád s 390 644 cvičenci. Vyvrcho klový závodník. Mistr světa v motokro- jících ve sport, soutěži, kterou tvoři vice lením I. CS bylo předvedeni skladeb su kubatury 250 cm1 1979 na stroji Hus- samostatně klasifikovaných závodů. v Praze na Strahovském stadiónu. 23. qvarna a kubatury 125 cm3 1983 na stro Umístění a výkony závodníků v jednotli 26. 6. se uskutečnily dny mládeže, které ji Yamaha. vých závodech hodností rozhodčí podle měly tento program: zahájeni (40 000 Carnet Camping International, stanoveného bodovaciho nebo jiného cvičenců), Zlatá brána, nejmi, děti (3444 , CCI, průkaz, který opravňuje je- regulativu. Součet bodů, časů nebo ji cvičících), cvičeni ml. žatctva s krychle itele ke slevě na ubytováni a za ných hodnotících ukazatelů z těchto zá mi (12 096), cvičeni st. žactva škol (16 hrnuje pojištěni v kempech členskýoh vodů urči vitěze c. k. a pořadí závodní 200), dorostenky škol 14-17 let - cvičeni zemí Mez. federace kampinku a karava- ků na dalších mistech. se stuhami (15 360), cvičení dorostenců ninku. Pro členy odborů turistiky TJ celodvorcová hra, v tenisu systém škol (16 000), cvičení dorostu ROH a žá ČSTV průkaz vydává sekretariát výboru hry, jehož cílem je přivést soupeře tak ků a žákyň závodních učňovských škol svazu turistiky ČÚV a SÚV ČSTV, pro tickou hrou od zákl. čáry do nepříznivé (15 200), cvičeni dorostu DSO Sokol členy Svazarmu Automotoklub. situace a v tomto okamžiku postoupit (9000), Nová směna nastupuje, skladba Castle (angl. zámek), figura v -*• syn k šiti a akci zakončit. Aktuální je zejmé dorostu učilišť státních pracovních zá chronizovaném plaváni; ze zákl. polohy na na pomalejších dvorcích (na antuce, loh (9504). Do programu byly zařazeny na znaku skrčit přednožmo a přednožit drsné umělé hmotě ap.), kde má míč také ukázky spartakiádních skladeb do pravou (v přednožení po celý cvik), za- při dopadu menši skluz, což umožňuje spělých. Celkem vystoupilo na Straho vě 333 468 cvičících, ve slavnostním I kloněním hlavy a trupu přejit do polohy hrát přesné údery po odskoku miče. svislé střemhlav, do přednožení. V této Celoslovenské dni Skolnf tělesné průvodu 26. 6. pochodovalo 120 000 poloze obrat o 180° (ve směru vnitřního výchovy a sportu, sport, slavnosti mládeže. Do programu spartakiádních kotníku přednožené nohy). Tělo projde a soutěže mládeže stř. škol v SSR pořá dnů 2. - 3.7. byly zařazeny tyto skladby: polohou šikmou střemhlav a roznože dané 1954-59. Hry obsahovaly zimní veselice krojovaných skupin Lidové ním do polohy na znaku (prvá stále část (lyžování, plavání a SZBZ) a letni umělecké tvořivosti (6 050 tanečníků a v přednožení), skrčením přednožmo část (atletika, kopaná a DZBZ). Před tanečnic), prostná cvičeni ROH (16 338), cházely jim vždy soutěže na školách cvičení zen ROH s jedním kuželem pravé přejit do zákl. polohy na znaku, catch as catch can [angl. keč-ez-keč- a v jednotlivých krajích. Celorepubliko 116 320), cvičeni mužů a žen DSO Sokol ken = chyť jak můžeš], amer. smíšený vě se konaly v Bratislavě (1954), Žilině (15 860), skladba vysokých tělových, úpolový boj podobný volnému stylu, (1955). Košicích (1956), Banské Bystrici škol a gym. SŠD (2 400 cvičenců a cvivelmi surový; dovoluje chvaty na celé (1957), Nitře (1958) a Prešově (1959). čenek). O dnech dospělých vystoupil tělo, údery rukama i kopy. Omezení Účast 700 až 1200 sportujících. Soutěže také dorost státních pracovních záloh. pravidly je minimálni. Celkem vystoupilo na Strahově 113 336 v lyžováni se konaly v Tatrách, Caulkinsová Tracy, * 1963, plavkyně celostátní hry tělesně postižené cvičícich, v slavnostním průvodu po USA. Olymp, vítězka v polohovém zá mládeže, hry mladistvých pacientů chodovalo 150 000 účastníků. 4. 7. se vodě na 200 m a 400 m 1984. Mistryně z ústavů pro těl. postižené. Konají se od konal na Strahově den Svazarmu, světa ve stejných disciplinách a na 200 1959. Mají část kulturní a část sportov v němž ve 4 skladbách úvodní vystou-, m motýlek 1978. Držitelka stříbrné me ní pro kategorie žactva a dorostu. Do pění, Žádná překážka nezabráni splněni daile z MS 1978 (100 m prsa) a bronzo plňuje je rekreační část (výlety, návště úkolu, Za tělesnou připravenost našeho vých z MS 1982 (200 m a 400 m poloho vy kulturních památek ap.). lidu — šerm bodákem. Na zemi i ve celostátní spartakiády CS, ústřední vzduchu vždy připraveni bránit naši vý závod). Cecotto Johnny, * 1936, venezuelský tělových, slavnosti, pořádané 1955-65 vlast, skladba parašutistů, motoristů
M
89 a průlet letců se seskokem parašutistů) vystoupilo 20 900 cvičenců. Závěrečný den I. CS 5. 7. patřil ČSLA, DSO Rudá hvězda a vojskům MV. V 7 skladbách (vystoupeni DSO ROH a vojáků MV, úvodní vystoupení ČSLA, Zdatná mlá dež — nová směna obránců vlasti, cvi čeni s kládami, Za masovost tělesné přípravy v armádě, Masovostí ke sport, mistrovství — soudobé cvičení na 160 bradlech. Tělesná připrava neoddělitel ná součást bojové politické připravy — cvičeni s DuškouJ vystoupilo 83 790 cvi čících. HTVV I. CS zhlédlo 1 800 000 di váků. Spartakiádních sport, soutěži se zúčastnilo 1 096 200 soutěžících, tur. ak cí 48 000 osob. Do pořadu I. CS byl za řazen také Festival lidové tvořivosti (10 000) a Večery družby na sport, strahov ském stadiónu, v němž vystoupily gym. skupiny BLR, ČLR, MLR, MoLR. PLR, RSR, SSSR a ČSR. Závěrečným dnem I. CS byl den vodních sportů na Vltavě (FSGT), Finska (TUL), MLR, NDR, RSR, s 1 500 účastníky. — II. CS 1960 organi- SSSR a 3 skupiny československé, zoval poprvé 1957 ustavený -»Česko- V rámci II. CS se konalo mnoho sport. slovenský svaz tělesné výchovy. Jako soutěží, jichž se zúčastnilo 3 059 635 příprava na spartakiádu v Praze se sportovců, a tur. akcí, např. zimní srazy 1959 uskutečnilo 411 okr. spartakiád, na krajů, horolezecké akce a celostátní tur. nichž cvičilo 1 149 878 cvičenců a 1960 sraz v Praze ve Stromovce za účasti 47 kr. spartakiád (847 923 cvičenců). 3 500 mladých a 2 000 dospělých. Za V Praze na Strahově se uskutečnily 23. zdařilou připravu a realizaci II. CS byl - 27. 6 dny mládeže a 30. 6. - 3. 7. dny ČSTV udělen Řád Klementa Gottwalda, dospělých. Na programu bylo 19 skla- — Program lil. CS 1965 tvořilo 12 skladeb: Pohádka, cvičení s májkami nejmi, deb, rozdělených do dvou programožactva (6 700 cvičících), Radostná jar, vých odpolední: první s názvem Zpěv ml. žactvo (16 000), Bucf připraven míru se uskutečnilo 1. a 3. 7., druhé k práci a obraně vlasti, st. žáci (15 000) s názvem Vítězství patři nám 2. a 4. 7. Červené míčky, st. žákyně (15 360), Mlá- 1965. V programových odpolednech bydí - krása - sila, dorostenci škol (1 600), ly zařazeny tyto skladby: Učit se hrou, Radostné mládi, dorostenky škol s bily- společné cvičení ml. žactva (13440), Jemi obručemi (15 360), Zapalte ohně na den za všechny, st. žáci (12 000), Má zehorách, gym. dorost, Svazarmovci při- mě je kvetoucí louka, st. žákyně s pepraveni, dorostenci a dorostenky strými květy (16 000), Přes překážky. (8 1741, Do nových zítřků, učňovský do- dorostenci s lavičkami (7 680), Jaro zerost (14120); Píseň rodné země, vy- mě mé, dorostenky (14 484), Svou práci stoupeni LUT (6 125 tanečníků), Rozsé- přetváříme svět, učňovský dorost vačka, ženy (15 360), cvičení mužů (12 000), Jednotní vpřed, muži (14104), s krátkou tyči (15 360), Za mír, přátelství Zpěv miru, ženy (16 000). Pohybem ke a spolupráci, výběrová skladba žen kráse, výběrová skladba, ženy s prapors kuželi (3 456), cvičení s plnými míči, ci (3456), Silni, odhodláni, připraveni, výběrová skladba mužů (3 744), Vás bu- cvičení Svazarmu (5 120), Vítězství patří deme bránit, skladba ČSLA (16 000), nám, skladba ČSLA a vojsk MV (16 Odvahou ke kázni a vytrvalosti, výběro- tisíc). K nejvyššim metám, výběrová vá skladba ČSLA na 272 metacích sto- skladba ČSLA (1 792). Celkem vystoupílech (2 7201, Branností k míru, skladba : lo na Strahove 360 000 cvičenců před Svazarmu (10 620), Po boku pracujícího 730 000 diváky. Slavnostního průvodu lidu střežíme cestu vpřed, skladba RH Prahou 4. 7. se zúčastnilo 150 000 cvia vojsk MV (6 984), Život vítězi nad čenců. Jako připrava na lil. CS bylo smrti, závěrečný rej žen (29 248). Cel- uspořádáno v květnu a v červnu 292 kem vystoupilo na Strahově 721 623 cvi- okrskových a 118 okr. a obvodních čenců a přihlíželo 2 023000 diváků, spartakiád s účasti 1 365 514 cvičenců Slavnostního průvodu Prahou se zúča- a 1411 886 diváků. Na okr. spartakiástnilo 26. 6. 130 000 ml. cvičenců a 3. 7. dách bylo poprvé zařazeno cvičeni nej180 000 účastníků. Součásti II. CS byly mladších dětí s rodiči ve skladbě Na Večery družby na strahovském sport, sluníčku. Ve spartakiádním roce bylo stadiónu, jichž se zúčastnily skupiny uspořádáno 10 279 sport, a branných gymnastů a gymnastek z BLR, Francie soutěží za účasti 2 296 636 sportovců,
cena
Poprvé byla do pořadu spartakiády zařazena soutěž všestrannosti PPOV. V celostátním finále v Praze 22. - 25. 6. startovalo 115 okr. družstev složených ze 44 závodníků všech věkových kategorii. Řady tur. a horolezeckých akci (letních i zimních) se zúčastnilo 15 000 osob. Na celostátním srazu v Tálech v Nízkých Tatrách se sešlo 13 000 turistů. Taneční soubory LUT (1 500 účastníků) vystoupily v rámci lil. CS v samostatném programu nazvaném Radost z tance ve Sportovní hale v Praze. Na Večerech družby, které se poprvé konaly ve Sportovní hale v Praze, vystoupily skupiny z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Jugoslávie, Kuby, MLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a Švédská; ČSSR reprezentovaly skladbou Pražská rapsodie umělecké gymnastky a ve Fontáně mládí studenti a studentky FTVS UK. — Pro rok 1970 se připravovala IV. CS s novým názvem IV. československá spartakiáda. Naléhavé úkoly vyrovnat se s následky krizových let 1968-69 byly hlavni příčinou toho, že pořádání IV. CS v Praze se neuskutečnilo. Místo ní se konaly ve všech okrešech ČSSR Tělovýchovné slavnosti 1970, na nichž cvičenci předvedli skladby připravované pro Strahov. Ve skladbách vystoupilo 207 365 cvičenců a zhlédlo je 416 000 diváků. Od 1975 se pořádají -» československé spartakiády. celta (hovor, z něm. Zelt = stan), stanový dilec z hustě tkané a impregnované tkaniny nepropouštějící vodu. celý obrat, pohyb celého těla kolem délkové osy o 180°. cena, upomínkový nebo jiný dar, kteiý věnuje pořadatel tělových, akce nejúspěšnějším účastníkům sport, soutěži za umístění nebo výkon dosažený v přislušné soutěžní kategorii a disciplíně nebo účastníkům tur. akce nebo tělo-
Cena fair play vých. funkcionářům jako projev oceněni výsledků jejich práce. Může to být a] čestná c., např. - * diplom, -*-odznak, -*■ medaile, -^plaketa, pohár, váza, sport, plastika nebo jiné výtvarné dílo. které bylo vytvořeno jako sport, cena nebo svým obsahem vyjadřuje vztah k těl. výchově, sport, vlajka, barevná stužka, šerpa, vavřínový či jiný věnec, květiny; b) věcná c., např. kniha, umě lecký předmět, součást sport, výzbroje či výstroje nebo jiné předměty praktic ké potřeby a užitku ; c) peněžitá c., fi nanční prémie udělovaná nejlépe umís těným sportovcům v soutěžích, jejichž finanční dotaci zabezpečuje zpravidla tzv. sponzor; peněžitá c. se uděluje vět šinou v profesionálním sportu, ale také v některých sport, odvětvích, kde to do voluji ustanoveni mez sport, federací. Druh a počet cen, u putovních pohárů také údaje o jejich event, trvalém získá ni, stanoví pořadatelé v -» rozpisu sou těží, v souladu s ustanovením pravidel daných sportů. Hodnota věcných cen pro domáci soutěže v ČSTV nesmí pře výšit finanční limit stanovený ekon. směrnicí ÚV ČSTV. V. t. olympijské ce nyCena fair play viz fair play, Českoslo venský klub fair play. Cena národů (fr. Prix des Nationsj, jezdecká skoková soutěž družstev vypi sovaná pouze na oficiálních závodech CSIO. Nár. čtyřčlenná družstva absolvu ji dvě kola parkúru (s překážkami do 160 cm). Podle výsledků v C. n. je hod nocena jezdecká úroveň jednotlivých národů. Každoročně je vypisována ce loroční soutěž o pohár prezidenta FEI (z výsledků C. n.). V. t. jezdectví, centr (z angl. centre), slg., v některých brankových hrách 1. přihrávka od po mezní čáry do prostoru před soupeřo vou brankou; 2. označeni hráčské funk ce stř. úřočnika; 3. misto ve středu útočné řady. Centrále gymnique et Sportive Ouvriěre de Belgique, Belgická dělnická tělovýchovná a sportovní centrála, zal. 1904, člen LSI, dnes člen Mezinárodní ho sportovního výboru práce. Sdružuje přes 60 000 cvičenců v 650 spolcích, centrální nervová soustava CNS, ústředí nervového systému, řídicí funk ci celého nervstva. Skládá se z míchy hřbetní a z mozku. — Mícha hřbetní je provazec silný asi jako malík, dlouhý 40 - 45 cm, s hmotností asi 35 g. Na dvou místech je vřetenovitě rozšířena, a to v místech odstupu nervů určených buď pro horni, nebo dolni končetiny. Příčný řez michou je kruhový, s hlubší přední a mělčí zadni rýhou; naznačuje rozděle ní míchy na levou a pravou polovinu. Mělké rýhy při předni a zadní strané každé poloviny jsou místa, z nichž vy
90 stupuji tenká nervová vlákénka, která se spojují v předni a zadní kořeny míš ní. Spojením předních a zadních kořenů vzniká míšní nerv (nervus spinalis). Prv ní nerv míšní opouští kanál páteřní mezi lebkou a atlasem, posledni dolním otvorem křížového kanálu. Míšních ner vů je 31 párů: 8 párů nervů míšních krčních (Ci-Cs), 12 párů nervů míšních hrudních (Thi-Thu), 5 párů nervů mí-
Řez mozkem: 1 prodloužená mícha. 2 Varolův most, 3 střed mozek, 4 hypofýza, 5 mozeček, 6 thalamus, 7 čelní lalok mozkových polokoulí, 8 hypothalamus.
Řez míchou: černá plocha - šedá hmota míšní, šrafované plochy - bílá hmota míšní, obsahující nervová vlákna seskupená do provazců. Provazce označené 1-5 obsahují vlákna vzestupná, a-d vlákna sestupná.
šních bederních (Li-Ls), 5 párů nervů míšních křížových (Si-Ss), 1 pár nervů míšnich kostrčnich (Co). Na řezu mí chou vidíme rozlišeni na hmotu šedou (nakupení nervových bunék) a bílou (nakupení nervových vláken). Šedá hmota je uvnitř a bilá hmota ji obklopu je jako tzv. provazce míšní. Provazce míšní tvoří nervová vlákna, která buď vzájemně spojuji jednotlivé segmenty mišni, nebo umožňuji vedení vzruchu do mozku nebo naopak z mozku do pe riférie. V šedé hmotě jsou těla nervo vých buněk, mají různou funkci. V před ních rozich jsou nervové buňky, jejichž neurity opouštějí míchu jako přední ko řeny, inervujici především příčně pru
hované svalstvo. Jsou tedy povahy hybné, motorické. Zadni kořeny jsou vý běžky buněk, které leží mimo míchu a tvoří míšní ganglia. Vedou vzruchy dostředivě do michy. Jsou povahy senzitivni, mišni nerv vznikajíci spojením předních kořenů a zadních senzitivnich kořenů je povahy smíšené. Zákl. vý znam míchy tkví v tom, že zprostředko vává řadu méně čí více složitých reflexů a umožňuje spojení mezi mozkem a pe riférií. Má pět zákl. oddilů: prodlouže nou míchu, Varolův most a mozeček, střední mozek, mezimozek a koncový mozek. Prodloužená mícha leží při otvo ru týlnim a navazuje na míchu hřbetní. Je to důležité nervové ústředí, které ří dí např. dýchání a oběh krevní. Již drobné poškození vede k ohrožení živo ta. — Most je příčně uložený podkovo vitý val. šedé hmoty v mostu jsou ústředím řady význ. reflexů; mostem procházejí četné dráhy (svazky nervo vých vláken) vzestupné a sestupné po vahy. - Mozeček leží v zadní jámě lebni. Váží asi 140 g (desetina hmotnosti moz ku). Je význ. hybným ústředím, regulu jícím svalový tonus a svalovou koordi naci, uplatňuje se i při udržování rovno váhy. — Stř. mozek je útvar, jehož spodní stranu tvoří dva rozestupující se vály zvané stonky mozkové, horní stra nou je ploténka s dvěma páry hrbolků — čtverohrbolí. Středem probíhá kaná lek — mozkovod Sylviův. Sedá hmota, která je podkladem hrbolků čtverohr bolí, je podkorovým ústředím zrakovým (předni hrbolkyj nebo sluchovým (zadní hrbolky). Uvnitř stř. mozku leží dvě še dé hmoty, tzv. jádro červené a jádro černé. Obě jádra umožňuji hybnost. Při mozkovodu leží těla nervových buněk prostoupených bílou hmotou nervovou — retikulární formace. Je pokračová ním obdobného útvaru v prodloužené míše a mostu. Je důležitým řídícím inte gračním centrem, které ovlivňuje jak činnost kůry mozkové, tak i funkce peri ferní včetně motoriky. — Mezimozek je část mozku, kterou koncový mozek pře růstá a s níž na některých místech i srů stá. Na spodní straně mezimozku je ná padné křížení zrakových svazků a za ním na nálevkovité stopce visí podvěsek mozkový, hypofýza. Na zadní stra ně mezimozku jsou nápadné dvé vy poukliny, podušky (pulvinar) a na spoj ce mezi nimi drobný šiškovitý útvar, pří věsek mozkový, epifýza. Pod poduška mi leží dvě kolinkovitá tělíska, zevní a vnitřní. Podušky a kolinkovitá tělíska zevní jsou podkorovými centry zrakový mi, kolinkovitá tělíska vnitřními podko rovými centry sluchovými. Horní polovi nu mezimozku tvoří dva hrboly mezimozkové, talamy. Vedle řady funkcí jsou talamy důležitou přepojovací sta-
cévní soustava
91 ničí pro téměř všechny vzruchy, které jdou do kůry mozkové nebo z ni. Mezi oběma talamy je mezera - třeti komora mozková. Zasahuje i pod úroveň talamu do tzv. podhrboli, hypotalamu. Stěnu hypotalamu při třeti komoře tvoři šedé hmoty s důležitými řidícimi centry ovlá dajícími např. příjem potravy, tělesnou teplotu a uplatňujici se i při řizeni podvěsku mozkového a tvorby jeho hormo nů. V hypotalamu leži i doutnikovitá še dá hmota - jádro podhrbolovi, zasahují cí do řízeni motoriky. - Koncový mozek je tvořen dvěma polokoulemi (hemisférou levou a pravou). Každá je bohatě rozrýhována. Rýhy rozdělují mozek na zákl. laloky: čelní, temenní, týlni a spánkový; v hloubce postranní rýhy je pátý lalok — ostrov. Sedá hmota kryje po vrch mozku jako tzv. kůra mozková. Má na různých místech charakteristickou stavbu, což je odrazem různé funkce těchto oddílů. V řadě z nich ale nelze jednoznačně kůru mozkovou charakte rizovat: tyto oblasti označujeme zpravi dla jako oblastí asociační, oblasti vyšší nervové činnosti. Drobné poškození těchto oblastí činnost neovlivní, rozsáh lejší zásah vede k přiznakům duševních chorob. Šedá hmota uvnitř polokoulí je tvořena především tělesem žíhaným (corpus striatum). Tvoři je dvě šedé hmoty: jádro ocasaté (nucleus caudatus) a jádro čočkovitá (nucleus lentiformis). Těleso žihané se uplatňuje při ří zení mot. funkcí. Bilé hmoty ležící mezi kůrou mozkovou a tělesem žíhaným jsou tvořeny nervovými vlákny, jejichž alespoň jeden konec je spojen s kůrou mozkovou. Druhý konec buď konči v kůře téže hemisféry, pak jde o vlákna povahy asociační, nebo v hemisfeře druhostranné, jsou to vlákna komisurální. Tato vlákna spojuji obě hemisféry navzájem a vytvářejí vazník mozkový, kalózní těleso, corpus callosum. Mnoho vláken konči v šedých hmotách mimo kůru mozkovou, jsou to vlákna projekč ní. Uvedená vlákna podle povahy vzru chů vytvářeji víceméně zřetelné svazky, dráhy nervové. Jednou z nejdůležitějšich je dráha pyramidová spojující mot. oblasti kůry mozkové s mot. jádry hla vových nervů nebo mot. buňkami v předních rozích míšních. Kalózní těleso lemuje skupina závitů, které jsou sou částí důležitého systému, označované ho jako systém limbický. Ten má vztah nejen k emocím, instinktům, chováni a motivacim, ale i k motorice. Uvnitř hemisfér jsou postranní komory (I. a II. ko mora mozková). Mají podkovovitý tvar a jsou drobným otvorem spojeny s ko morou III. Komory mozkové jsou vypl něny mozkomišnim mokem. Mok vyté ká otvorem ve stropu IV. komory moz kové do prostoru mezi omozečnicí a pa
bezpečují služby. Vedle komerčního působení plní též propagační, vých., výzk., náborovou a kontrolní funkci. C. k. působící na celém území ČSSR jsou Čedok, Cestovní kancelář mládeže a Autoturist, v ČSR to jsou Rekrea, Bal nea a Sportturist, ve SSR Tatratour, Slovakoterma a Slovakoturist. cestovní ruch, národohosp. odvětví úseku služeb, které se zabývá cestová ním a s ním spojeným ubytovánim, stra vováním a dalšími službami včetně uspokojování potřeb reprodukce těl. a duševních sil člověka při přechodném pobytu mimó jeho trvalé bydliště a ve volném čase C. r. se dělí na domácí a zahraniční, hromadný a individuální. K zákl. formám patři c. r. rekreační, sportovně tur., lázeňskoléčebný a kul turní. cesty dýchací, těl. orgány obstarávají cí výměnu plynů mezi vnějším prostře dím a plícemi. Dělí se na horní a dolní. K horním c. d. patři dutina nosní a ved lejší dutiny nosní, k dolním hrtan, průdušnice a mimoplicní průdušky. Předě lem je hltan. CET viz Evropská střelecká konfedera ce cévní soustava, systém rozvádějící v těle krev a mízu. Je tvořen srdcem a cévami. Cévy dělíme na krevní a míz ní. Srdce je pumpa (tlaková i sací), kte rá udržuje oběh, cirkulaci. Cévy, které vedou krev ze srdce, se nazývají tepny, do srdce krev přivádějí žíly. Spojnicí mezi tepnami a žílami jsou vlásečnice krevní, které umožňují výměnu látek a plynů mezi krvi a tkáňovým mokem Směrem do periférie se tepny stále dě lí, čímž vzrůstá i jejich celkový průřez. Nejužší úseky tepen se nazývají tepénky (arterioly) a ty přecházejí do sítí vlásečnic. Z nich vycházejí žilky, jejichž průřez se postupně zvětšuje. Stěn - te pen a žil je tvořena hladkým svalstvem, Cepín: 1 klavice, 2topůrko, 3 které umožňuje měnit jejich průsvit; pojišťovací pásek, 4 bodec. vnitřní strana stěny je vystlána výstel kou. endotelem, který bráni sráženi kr Cerar Miroslav. * 1939, jug. gymnasta. ve v cévách, zevní vrstva je vazivová, Dvojnásobný olymp. vítěz ve cvičení na chlopně žilní usměrňuji proud krve koni našíř 1964 a 1968. Mistr světa 1962 k srdci. Vlásečnice mají stěnu z jedné (hrazda, kůň našíř), 1966 (kůň našiř) vrstvy velmi tenkých endotelových bu a 1970 (kůň našíř); mistr Evropy 1961 něk. Tím usměrňují výměnu látek mezi (víceboj jednotlivců, bradla, kůň našíř, krvi a tkáňovým mokem. Hlavním úko kruhy), 1963 (jednotlivci, kruhy, kůň na lem c. s. je doprava látek do tkáni šiř. hrazda), 1965 (bradla) a 1969 (kůň a z tkání - funkce transportní, udržování našíř), držitel stříbrných medaili z ME stálé tělesné teploty rozvodem tepla 1963 (přeskok), 1965 (kůň našiř, pro- z míst teplejších - funkce termoregulač stná), 1967 (kůň našíř), 1969 (bradla) ní, rozvod produktů žláz s vnitřní sekre a bronzových z OH 1964 (bradla), MS cí — funkce humorálni a velmi složitá 1958 (kůň našiř) a 1966 (bradla), z 1961, funkce ochranná jak před mikroby a vi 1963 (prostná), 1965 (kruhy) 1967 a 1969 ry, tak i proti „nepovedeným" buňkám vlastního těla. — Cévy mízní jsou vypl (hrazda). cestovní kanceláře, zákl. organizační něny mízou. Začínají všude ve tkáních článek - ► cestovního ruchu, pro nějž slepě jako vlásečnice mizni. Pro jejich c. k. zprostředkovávají, organizuji a za stěnu je charakteristická prostupnost vučnicí (viz dále). CNS je obalena ple nami mozkovými: zevní tvrdou a měk kými plenami (pavučnicí a omozečnicí) Obdobné obaly má i mícha. - Cévní zá sobeni mozku je ze čtyř zdrojů: z pravé a levé vnitřní krkavice a z pravé a levé tepny páteřní, na spodině mozku jsou propojeny a vytvářeji cévni kruh. Mícha je zásobena z příslušných tepen v sou sedství. Krev z mozku odtéká tzv. spla vy do vnitřní hrdelnice, z míchy do žilnich pletení uložených kolem míchy v páteřním kanálu. centrhalf (z angl ), slg. stř. -(-záložník v některých brankových sport, hrách, cepfn, součást výzbroje horolezce, sloužící' jako opora při chůzi na sněho vých a ledovcových svazich a na hřebe nech hor. Používá se k -(-jištění, lezení a vysekávání stupňů v tvrdém firnu a v ledu. Skládá se z hlavice, topůrka a bodce. Hlavici tvoři lopatka z legova né oceli a ozubená čepel (tzv. nos). Topůrko je z jasanového nebo hikorového dřeva, dnes častěji z různých kovů oba lených plastickou hmotou. Optimálni délka se 80 - 90 cm; ve strmých stěnách se použivají c. kratších.
cchenburti i pro látky vysokomolekulární. Vlásečnice mizni přecházej! v mlznice a ty v hl. kmeny mizni. Mlznice a hl. kmeny mizni probíhají nezávisle na cévách krevních Hl. kmeny mízní jsou mízovod hrudní a pravostranný kmen mizni. Ústí do soutoku žily podklíčkové s žílou hrdelni. Negativní tlak v těchto žilách a četné chlopně v miznicich i v kmenech míznich usnadňuji tok mizy směrem k srdci. Proud mízy je přerušován mízní mi uzlinami, v nichž se míza zbavuje ne žádoucích příměsí a obohacuje o lymfocyty. cchenburti, gruzínská branková jez decká sport. hra. Obdoba -»polo-crossu. Micek z tuhé gumy, obvod 40 cm. Volně vypletené rakety, rukojeť 40 cm, hlava 20 cm. Družstva o 6 hráčích. Utká ní 2 x 20 min. Při zahájení a po brance vhazování mezi 2 soupeře ve středu hři ště. CIEPS viz Světová rada pro tělesnou výchovu a sport Cierpinski Waldemar, ' 1950, atlet NDR, maratónec. Dvojnásobný olymp. vítěz. 1976 (2:09:55,0) a 1980 (2:11:03,0). Čtvrtý na ME 1978 (2:12:20,0) a šestý na ME 1982 (2:17:50,7). Třetí na MS 1983 (2:10:37).
Waldemar Cierpinski
cifrovíní, lid. výraz pro (většinou im provizované) zdobeni tan. kroku nebo tan. prvku; podobně okorování nebo ci frováni v lid. hudbě. Cfgner Alois, * 1903, čs. kanoista a judista. Zvítězil v kánoi dvojic na 1 000m (s - * K. Šandou) na ME 1933 a získal bronzovou medaili ve stejné disciplině na ME 1934 (s -»-K. Víznerem). První čs. reprezentant juda na ME 1934, kde ob sadil 3. místo. Byl také mistrem Čech v ř. ř. zápase. Cihlář Jaroslav, ' 1924, čs. cyklista, MS. Účastník MS 1946, 1947 (probojo val se do čtvrtfinále stíhacího závodu jednotlivců). 1948-49,1954 a OH 1956 ja ko závodník; OH 1952, 1960 a 1968 jako trenér čs. reprezentace. 1951 získal titul akad. mistra světa v silničním závodě, získal 20 mistrovských titulů (sprint 1 km, stíhací závod, 50 km, jízda do vrchu). Zasloužilý trenér.
92
Jaroslav Cihlář
C U M viz Mezinárodni výbor středo zemních her cil, 1. zakončení závodni dráhy. V atl. je c. rovina určená cílovou čarou a cílový mi kůly. C. lyžařských závodů je v pro storu vyznačovaném cílovými tyčemi, mezi nimiž na sněhu je cílová čára a nad ní je na tyčích upevněn nápis Cil. V kanoistice c. myšlená čára mezi dvě ma bójkami s červeným praporkem; 2. místo nebo meta, k niž směřuje pohyb hráčů; 3. ve střelbě a lukostřelbě je cí lem pevný nebo pohyblivý -*terč. cílová, branková sport, hra, kombinace amer. košíkové a angl. kopané. C. vy tvořil 1906 J Klerika pro mládež, hra se uplatnila i při sokolském sletu. Hřiště 26 - 30 x 60 - 80 m, místo branek kruhové terče průměru 1 m, svisle upevněné, horní okraj ve výši 2,5 m. Překryty šachovitě vybarveným papirem, aby zá sah byl nesporný. Dutý míč průměru 20 - 21 cm. Družstva šestičlenná. Hraci do ba 2 x 10 - 20 min. Při zahájení hry a po zásahu terče rozskok ve středu hřiště. Držení míče ma*. 2 s, postup 2 kroky, driblink s odrážením miče o zem nebo s nadhazováním neomezený, stejně tak přihrávky. cílová jfzda viz cilový pochod cílová kamera, filmový přistroj zazna menávající na souvislý pohyblivý film pořadí a časy závodníků probihajícich cílem. Musi být napojena na zařízení (obvykle startovací pistole), které ji au tomaticky zapojí a automaticky zazna mená cilový čas. Pořadí a časy závodní ků v cíli jsou na filmu zaznamenány ka merou, jejíž vertikální štěrbina je umís těna v prodlouženi cílové čáry v dosta tečném nadhledu, aby se závodníci ne překrývali. Film musi být synchronizo ván s jednotně vyznačenou časovou stupnicí, dělenou po setinách sekundy. Umístění a časy se přečtou z filmu ve speciálním prohlížecím zařízení. C. k. zabírá přesně vymezený prostor po ce lou dobu doběhu. U doběhů s většími časovými rozdíly je možno pohyb filmu přerušovat; časový údaj však postupuje neustále. Po doběhu závodníků je mož no film vyvolat a předat k přečtení asi
do 20 sekund. K identifikaci se na film exponuje číslo běhu. cílová páska, používala se k určeni ví těze závodu v běhu. Byla napnuta na přič atl. dráhy a připevněna na cílových kůlech přesně nad vnitřním krajem cílo vé čáry bližším ke startu ve výši 1,22 m. cílová pásma, v karate části těla, na něž směřují údery: horní pásmo (djodan) zahrnuje hlavu a krk, střední pás mo (tchudan) zahrnuje trup a spodní pásmo (gedan) zahrnuje tělo od hornich kyčelnich kosti po chodidla, cflová rovinka, přimá část závodni dráhy před cílem. cflový pochod, typ tur. akce, která ne má stanovena pevná pravidla (trvání, délku, obtížnost ap.), ale obvykle má výrazně ideově polit, motivaci a propa gační význam (např. c. p. k příležitosti zahájení ČSS, význ. výročím, srazům) Účastníci plni na trase (hvězdicovité, z různých míst do společného čile. od společného startu k různým cílům) kult. poznávací i odb. těch. úkoly (vyhledá vání památníků význ. událostí, osob nosti, orientace, překonávání překážek ap). Podobné akce s použitím dopravní ho prostředku se nazývaji cilové jízdy. Cipovičky (Ciporušky, Cindruška, Cindrušky, Cibulenky, Makula), dívčí tanec, v němž se hravou formou zobrazuji cíp ky, tj. slepičky; cibulenky představuji cibuličky, makuly makovice. Jejich hud. pohyb, verze a varianty (místy spíše tan. hry než tanec) zaznamenány na ce lém našem území. Na Moravě jsou sou částí obřadních Královniček. Hl. taneč ním motivem všech druhů cípoviček jsou drobné poskoky v dřepu. Dvoudobě rytmizované nápěvy mají lehce skočný charakter; na Slovensku připo mínají nápěvy odzemkové. cirkus [lat], ve starověkém Římě ob délná, na konci polokruhovité zaoblená závodní dráha pro závody vozů a dosti hy, tzv. ludi circenses (viz hry v cirku), obklopená stupňovitým hledištěm. V podélné ose piskem vysypaného zá vodiště (aréna) nízká zeď (spina), kte rou závodníci objížděli. Největší, tzv. C. Maximus, pojmul 250 000 diváků. Byla to nejstarší sport, stavba v Římě, zalo žená v 6. stol. př. n. I. Obdobné cirky vznikly ve všech větších městech řim. impéria. Císař Jiří, * 1956, čs. motocyklový zá vodník, ZMS. Startoval v devíti Sestidennich, 1982 byl členem vítězného tý mu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1979 byl v mužstvu, které vyhrálo Stří brnou vázu. Cfsař Josef, ' 1947, čs. motocyklový zá vodník, ZMS. Startoval v jedenácti Šestidenních, 1972, 1973, 1974 a 1977 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1970 a 1971 byl
93
Cofavá 1963 (28:15,6), 1965 (28:14,0 a 27:39,4). na 20 000 m 1965 (59:22,8) a v hodinov ce (20 232 m). Jako první běžec světa překonal hranici 13 minut na 3 mile, hranici 13:30 min na 5 000 m, hranici 27 minut na 6 míli a hranici 28 minut na
10 000 m. Claudius Leslie, * 1927, indický pozemni hokejista. Člen družstva, které zvítě zilo na OH 1948,1952 a 1956. Držitel stří brné medaile z OH 1960. Clay Cassius, též Muhammad Ali, "1942, boxer USA. Olymp, vítěz 1960 Jiří Císař polotěžké kat. (do 81 kg). Profesionální mistr světa bez rozdílu hmotnosti v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vá-< 1964-65, 1967,1974-78, 1978-79. zu. 1 Clias Phokion Heinrich, 1782—1854, tě CISM viz Mezinárodní rada vojenského lových. pracovník švýc. původu, učil TV sportu v Bernu. Pařiži, Besangonu, a na voj. CISS viz Mezinárodni sportovní výbor školách v Anglii. Považován za zaklada neslyšících tele švýc. (a částečně angl.) tělovýcho Citius - Altius - Fortius (lat. rychleji - vy. Autor jednoho z nejstarších spisů výše - silněji), oficiální olymp. heslo vy 0 dívčí TV ( Callisthénie oder Ůbungen jadřující snahu o neustálý pokrok. Zakl. zur Schónheit und Kraft fůr Mádchen novodobých OH -vPierre de Coubertin — Cvičení ke zvýšení krásy a půvabu je převzal od svého přítele H. Didona. dívek, 1829). Propagátor zdrav, a dívčí Uznáno MOV 1913, od 1920 součást TV. Jeho spis Anfangsgrůnde der Gym olymp. emblému. V. t. olympijské sym nastik oder Turnkunst (Základy tělocvi boly. ku, 1816) je označován za opis GutsC1, C2, C5, C7, oficiální mez. označení Muthsovy a Viethovy práce. typů kánoí podle početnosti posádky: clona, druh -*-clonění, 1. v basketbalu C1 pro jednotlivce, C2 pro dvojici, C5 rozlišujeme c. v pohybu bez míče, na pětikánoe, C7 sedmikánoe. Rozměry viz místě bez míče nebo s míčem, v driblinkánoe. C je zkr. z angl. canoe. ku. Podle situačních faktorů je dělíme Clarke Jim, 1936-1968, brit. automobi na c. vnitřní nebo zadni (clonici hráč je lový závodnik. Mistr světa v závodech mezi obráncem a jeho košem a není F1 1963 a 1965, druhý 1962, třetí 1964 v zorném poli cloněného obránce), Vyhrál 25 závodů Grand Prix. Závodil na vnější nebo přední (clonící hráč je mezi vozech Lotus Climax, Lotus BRM a Lo cloněným obráncem a útočníkem, který tus Ford. Zahynul při závodě F2 na má být odcloněn), boční (clonící hráč je okruhu Heckenheim v NSR. vedle cloněného obránce). 2. ve volej Clarke Ronald, ' 1937, austr. atl. vytr balu pravidly nedovolené zakrýváni po valec. Na OH 1964 třetí na 10 000 m dávajícího hráče; soupeři se tim zne (28:25,2) a devátý na 5 000 m (13:58,0), snadňuje odhad křivky letu míče a tim na OH 1968 pátý na 5 000 m (14:12,4) 1zpracování míče. a šestý na 10 000 m (29:44,8). Vytvořil clonění, 1. útočná herní činnost sedmnáct SR: na 2 míle 1967 (8:19,8) jednotlivce (v basketbalu), jejímž cílem a 1968 (8:19,6), 3 míle 1964 (13:07,6), je zaujmout vhodné postavení a postoj 1965 (13:00,4 a 12:52,4) a 1966 (12:50,4), a zdržet tak pravidly dovoleným způso na 5 000 m 1965 (13:34,8, 13:33,4 bem soupeře v obranné činnosti. Cloní a 13:25,8) a 1966 (13:16.6) na 6 mil 1963 cí hráč má podle pravidel větší odpo (27:17,8) a 1965 (26:47,0), na 10 000 m vědnost za případný osobní dotyk, chy by se dopustí i v případě, že se postaví obránci do cesty tak rychle, že obránce se nemůže zastavit nebo změnit směr, aby zabránil dotyku, jednotlivé druhy clonění se nazývají -»clony. Na c. je zal. velmi početná skupina útočných kombinaci; 2. útočná herní kombinace. V basketbalu se řeší situace vzniklá clo nou buď z iniciativy odcloněného hráče (clonici hráč reaguje na činnost spolu hráče jako druhý), nebo z iniciativy clo nícího hráče (odcjoněný hráč reaguje jako druhý) - V ledním hokeji se hráč bez kotouče snaži vhodným postave ním nebo pohybem bránit soupeři v na Ronald Clarke
padení spoluhráče s kotoučem nebo v návratu do obranného postavení. V házené útočná herni kombinace zal. na součinnosti dvou spoluhráčů, z nichž jeden vhodným postavením znemožňu je pravidly povoleným způsobem po hyb bránícímu soupeři. CMAS viz Světová potápěčská konfe derace codeball on the green [angl.], obmě na golfu kopáním míče o průměru 15 cm a hmotnosti 340 g. Délka hřiště se 14 jamkami (o průměru 46 cm) je různá podle terénu. Z tohoto odtučňovacího cvičení dr. Coda se vyvinul sport, v němž je od r. 1931 mistrovství USA. codeball in court, angl. sport, hra, pův. odtučňovací cvičení vymyšlené dr. W. F. Codemz Chicaga; od 1931 se hra jí mistrovské soutěže. Hraje se na hřišti -►handballu court se 4 stěnami, výji mečně 1 stěnou. Míč o průměru 15 cm a hmotnosti 340 g se kope. Hraje se na 2 vítězné sety do 15 bodů, s nastavová ním jako v badmintonu. Každá chyba je bod pro soupeře, chyba podávajícího současně i ztrátou podáni. Hrají se i čtyřhry. Coe Sebastian,* 1956, brit. atlet, běžec na střední tratě. Dvojnásobný olymp ví těz na 1 500 m 1980 (3:38,4) a 1984 (3:32,53). Na OH 1980 a OH 1984 dva krát druhý na 800 m (1:45,85 resp. 1:43,64). Na ME 1978 třetí na 800 m (1:44,76), na ME 1982 druhý na 800 m (1:44,76). Osmkrát překonal SR: na 800 m 1979 (1:42,33) a 1981 (1:41,73), na 1 000 m 1980 (2:13,40) a 1981 (2:12.18), na 1 500 m 1979 (3:32,03),1 míli 1979 (3:48,95) a 1981 (3:48,53 a 3:47,33). Vítěz HME 1977 na 800 m (1:46,5).
Sebastian Coe
Cofavá, tridobý (výjimečně dvoudobý) lid. tanec z Hané. Má charakter barokní Allemandy nebo lid. menuetu. Po hud. stránce je příbuzná s moravskými tanci ve třídobém taktu - se Starodávným, Starohanáckou, se Záváďkami a tanci menuetového charakteru. Cofavá má obřadný, důstojný ráz; tempo je poma lé. Převážně se tanči ve trojici (chlapec a dvě děvčata).
Cochet Cochet Henri, * 1901, fr. tenista, vítěz dvouhry ve Wibledonu 1927, 1929 (čtyř hra 1926, 1928), na mez mistrovství Francie 1922, 1926, 1928, 1930, 1932, (čtyřhra 1927, 1930, 1932) a USA 1928. Clen družstva, které 1927-32 získalo šestkrát za sebou Davisův pohár. Collins Peter, " 1954, brit. motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1976, ve dvojicích (spolu se Simmonsem), 1980, (spolu s Jessupem), 1983 (spolu s Carterem) a 1984 (spolu s Mortonem). Colo Zeno, ' 1921 it. lyžař. Vítěz ZOH 1952 ve sjezdu a obřím slalomu. Na stejném šampionátu získal stříbrnou medaili ve slalomu. Vítěz poháru Kan dahar 1949 a 1951. C o m a n e c io v á Nadia, * 1961, rumun ská gymnastka. Olymp, vítězka 1976 (víceboj jednotlivkyň, bradla, kladina) a 1980 (prostná, kladina). Mistryně svě ta 1978 (kladina) a mistryně Evropy 1975 (přeskok, bradla, kladina, viceboj jednotlivkyň), 1977 (bradla, viceboj jednotlivkyň) a 1979 (přeskok, prostná a viceboj jednotlivkyň). Držitelka stříbr ných medailí z OH 1967 (družstva), 1980 (viceboj jednotlivkyň, družstva), z MS 1978 (přeskok) a z ME 1975 ( prostná) a 1977 (přeskok); bronzových medaili z OH 1976 (prostná) a ME 1979 (kladi na). Nejlepší sportovkyně světa 1976.
Nadia Comaneciová
Commonwealth Games viz hry brit ského Společenství, concours (konkúr, fr.), v jezdectví sou těž všestranné způsobilosti. Dělí se na tyto kat.: a) CCA (Concours Complet ďAmitié), mez. platné ozn. pro závody s účasti zahraničních jezdců z jednoho státu; bj CCI (Concours Complet Inter national) pro mez závody; c) CCIO (Concours Complet International Officiel) pro oficiální mez. závody; d) CCEO (Concours Complet ďEquitation des Jeux Olympiques) pro olymp. soutěž; e) CCN (Concours Complet National) pro nár. závody všestranné způsobilo sti concours hippique [fr ], jezdecké sou těže pořádané v -»parkúrovém skákání.
94 -►drezúrních soutěžích, v soutěži -» všestranné způsobilosti a v soutěži - ► spřežení podle pravidel jezdeckého sportu. V. t. jezdectví. Connolly Harold, * 1931, amer. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1956 (63,19 m), na OH 1960 osmý (63,59), 1964 šestý (66,65 m), 1958 (68,68), 1960 (70,33 m), 1962 (70,67 m), 1965 (71,06 m a 71,26 m). Ja ko prvni kladivář světa překonal hranici sedmdesáti metrů. Connors Jimmy, ' 1952, tenista USA. Vítěz dvouhry ve Wimbledonu 1974, 1982 (čtyřhra 1972), na mez. mistrovství USA 1974, 1976, 1978, 1982-83 (čtyřhra 1975) a Austrálie 1974. Vyhrál závěreč né turnaje WCT 1977 a 1980 a Grand Prix 1977. První hráč svět. žebříčku 1974-78
-►vytrvalostní schopnosti, při němž se měří vzdálenost uběhnutá za 12 minut. C. t. je používaný v mnoha zemích na různých populacích, což umožňuje mož né porovnání výsledků. V. t. K. Cooper, dvanáctiminutový běh. Coppi Fausto, 1919-1960, it. cyklista Vítěz Tour de France 1949, 1952 a Giro ďltalia 1940, 1947, 1949, 1952 a 1953 Profesionální mistr světa v závodě jednotlivců 1947, 1949 a v soutěži druž stev 1953. Vytvořil 1942 SR v hodino vém závodě. Nejlepši sportovec světa 1953. Correa Emilio, * 1953, kubánský boxer, Olymp, vítěz 1972 v kat. velterové (do 67 kg) a mistr světa 1974 ve stejné kate gorii. Costello Paul, ‘ 1899, amer. veslař. Olymp vítěz na dvojskifu 1920, 1924 s ->J. Kellym st. a 1928 s Ch. Mclvainem. Coster Roger de, ’ 1944 belg. motocy klový závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm3 1971, 1972, 1973, 1975 a 1976 na strojích Suzuki.
Jimmy Connors
Cooper Kenneth (kúpr), sport, lékař a trenér kosmonautů v USA. Působil ja ko major v armádě, pracuje jako vedou cí lékař laboratoře pro kosmické lety v nemocnici v Texasu. Je autorem sy stému rozvoje těl. zdatnosti, který se rozšířil po celém světě pod označením aerobics (viz aerobní cvičeni). Na zákl. laboratorních měření max. aerobního výkonu (spotřeba kyslíku v mmol/kg/ min) zpracoval Cooper pro 4 věk. skupi ny mužů normové tabulky těl zdatnosti. V úzké vazbě na tyto údaje obdobné rozpracoval i některé terénní testy zdat nosti, z nich se nejvíce používá -*-dvanáctiminutový běh. Úroveň zdatnosti je výchozím kritériem pro volbu přiměře ného kondičního programu. Podrobné zpracoval aerobní program pro chůzi, běh, klus na místě, jizdu na kole, plavá ní a některé sport. hry. Určuje týdenní frekvenci tréninkových jednotek, objem a intenzitu zátěže. Každá trén. jednotka má podle energetické náročnosti cviče ni přiřazenou bodovou hodnotu. Pro gram požaduje dosáhnout týdně 30 bo dů, aktivity je možné různě kombinovat. Cooperovy aerobní programy jsou po pulární nejen v USA, ale i v mnoha evr. zemích včetně ČSSR. - Literatura: Coo per, K. H. Aerobní cvičení. Praha 1980, 1983. Cooperův test, nepřímé testováni
Roger de Coster
Coubertin Pierre de Fredi, 1863-1937, franc, pedagog a historik a sport, funk cionář; iniciátor obnoveni OH, zakl. MOV, jeho gen sekretář (1894-96) a druhý předseda (1896-1925). Autor zá kl. článků -►olym pijské charty, -►o ly m pijského ceremoniálu, -►olympijských symbolů a -►olym pijské myšlenky jako myšlenky miru a přátelství mezi národy. Zakl. řady dalších sport, a pedag. orga nizaci nár. a mez. významu; 1888 Výbo ru pro propagaci těl. cvičeni; 1889 Únie franc, společenosti atl. sportů; 1891 Nejvyššího výboru pro těl. výchovu a sport; 1906 Společnosti pro lidový sport; 1925 Svět. pedag. unie; 1928 Mez. byra sport, pedagogiky Jeho životnim cílem byla reforma školství a vý chovy. Požadoval až 13 h TV týdně, zrovnoprávnění TV s ostatními předmě ty, prodlouženi prázdnin, výstsvbu hřišť a organizování soutěži ve školách. Or ganizoval řadu mez. kongresů a konfe rencí o TVS. Obnovení OH bylo součá sti jeho reformních snah. OH měly být
CRW
95 jedním z prostředků výchovy mladé ge nerace, měly připravit půdu pro budou cí celosvět. pedag. reformu a pro roz voj TVS. 1926 vyhlásil „právo na sport" za jedno ze základ, lidských práv. Pod vlivem spol. vývoje opouštěl postupně platformu reformy burž. pedagogiky a navrhoval vytvořeni nové proletářské pedagogiky. Usiloval o vytvořeni tzv. dělnických univerzit. Ostře kritizoval kap. společnost. — V době RakouskoUherska prosazoval samostatnou čes. účast na OH a v MOV v duchu tzv. -*• sport, geografie. Z jeho podnětu byl 1925 svolán do Prahy Vlil. Olymp, kon gres. Olymp, vítěz v umělecké soutěži na OH 1912 za Ódu na sport. - Spisy: L'Education en Angleterre 1888; Pages d'Historie Contemporaine 1909; Essais de Psychologie sportive 1913; Historie Universelle I. - IV. 1919; Pédagogie sportive 1922; Mémoires Olmypiques 1931 aj. Literatura: Boulogne, Y. P.: La vie et ťoeuvre pédagogique de Pierre de Coubertin, 1975; Eyquem, M. T.: Pierre de Coubertin, ťépopée olympique, 1966.
Pierre de Coubertin
Counsilman James, amer. plavecký odborník, trenér a lékař, prof. TV na In diana University, hl. trenér olymp. muž stva USA 1964 a 1976, trenér M. Spitze aj. Autor řady prací o plaváni. Čes. vy šlo 1975 Závodní plavání. Courtová-Smithová Margaret, ‘ 1942, austr. tenistka. Nejlepši hráčka svět. že bříčku 1962-65, 1969-70, 1973, vítězka Grand Slamu 1970. Vítězka dvouhry ve Wimbledonu 1963, 1965, 1970 (čtyřhra 1964,1969), na mez. mistrovství Francie 11962, 1964, 1969-70. 1973 (čtyřhra
Margaret Courtová-Smithová
1964-66,1973), USA 1962,1965, 1969-70, 1973 (čtyřhra 1963, 1968, 1973, 1975) a Austrálie 1960-66, 1969-71, 1971 (čtyř hra 1961-63, 1965, 1969-71, 1973). court tennis [angl.], amer. tenisová hra, vznikla 1875 v USA ze středově kých angl. a fr. tenisových her (royal game, royal tennis). Hřiště tvoří krytý kurt se 4 stěnami (9 m vysokými), stropnim osvětlením a betonovou podlahou. Volná síť je 1,5 m vysoká u stěn, upro střed nižší, rozděluje kurt 11,5x33 m na 2 části. Kolem 3 stěn je zastřešený přístavek pro diváky. Na jedné stěně je vyčnívající výběžek („buben"), zne snadňující odhad odrazu mičku. Míč se může posílat do pole soupeře i odra zem od kterékoliv stěny nebo galérie. Ve stěnách jsou otvory, za vstřelení míčku do otvoru se ziskávají body. Mič je z látkových klůcků potažených meltonem, menší než tenisový, odlišné bar vy od stěn. Rakety se silnými střívkový mi strunami umožňuji řezané údery. Hraje se na 2 vitězné sety a 8 gamů, mistrovské utkání na 3 sety a 6 gamů. Každá chyba je bod. počitaný po 15, gam se hraje do 60 bodů, při rovnosti 45 bodů je třeba získat 2 „fiftýny" po sobě. Hrají se dvouhry i čtyřhry. Cousins Robin, ' 1957, brit krasobruslař. Olymp, vítěz a mistr světa i Evropy 1980 v soutěži mužů. Držitel stříbrné medaile z MS 1970 a čtyř bronzových z MS 1978 a ME 1977-79. Couttet James, ’ 1921, fr. lyžař. Mistr světa ve sjezdu 1938. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1948 (slalom) a MS 1950 (sjezd) a bronzových ze ZOH 1948 (trojkombinace) a MS 1950 (obří sla lom). Covaliov Serghei, ' 1944, rumunský kanoista. Vitéz OH 1968 (s -* l. Patzai chinem), mistr světa 1966 (s V. Calabiciovem), 1970 (s I. Patzaichinem) a mistr Evropy 1969 (s I. Patzaichinem) v závo dech kánoi dvojic na 1 000 m. Držitel stříbrných medailí ve stejné disciplině z OH 1972 a MS 1971 (vždy s I. Patzaichi nem) a bronzové v C 2 na 10000m z ME 1965 (s L. Calinovovem). Cowan Andrew, * 1937, brit. automobi lový závodník. Vitěz maratónů Londýn Sydney 1968 (Hillman Hunter) a 1977 (Mercedes-Benz) a Rallye kolem Jižni Ameriky (30 000 km) 1978 (MercedesBenz). CP, kreatinfosfát, nejvýznamnějši záso ba makroergního fosfátu ve svalu, zdroj pro rychlou obnovu -»ATP, sloužící k zachování přiměřeného množství ATP jako zdroje energie pro svalový stah. Rezervy CP ve svalu dosahují 1 5 - 2 0 mmol.kg-1 svalové hmoty. V.t. alakátová složka metabolismu. Cramptonovy testy, testy, jimiž se hodnotí drženi těla. Hodnocený se po
staví čelem ke zdi, špičky nohou se do týkají zdi. při správném drženi těla se dotkne zdi hrudnik, nos je vzdálen 5 cm od zdi. Při stoji zády ke zdi je správný dotek patami, hýžděmi, hrudní kyfózou a hrbolem kosti týlní. Dále se měří thorakoabdominální poměr při vdechu a výdechu. Hrudni míry by měly převy šovat břišní asi o 10%. Cranzová Christ/, ’ 1914, něm lyžařka. Vitězka ZOH 1936 (alpská kombinace). Mistryně světa 1935 a 1938 (slalom a kombinace), 1937 a 1939 (sjezd, sla lom a kombinace) a 1935 (sjezd, kombi nace). Držitelka stříbrných medailí z MS 1934 (sjezd), 1935 (slalom) a 1938 , (sjezd). ' Craven Peter, 1934 - 1963, brit. motocy klový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1955 a 1962. Cresta Run, speciální skeletová dráha ve Sv. Mořici ve Švýcarsku. Je 1231 m dlouhá, s výškovým rozdílem 167 m. Pro svou obtížnost je rozdělena na dvě čá sti. Spodní část je přístupná i nováč kům. Největšim závodem na kratší trati je Cruzonův pohár. Celá traf je vyhraze na jen zkušeným jezdcům. Na ní se jez di nejslavnějši závod sezóny, Velká ná rodní. Nejdůležitějšími sezónami byly roky 1928 a 1948, kdy se na dráze kona ly olymp. soutěže v jízdě na -►ske leto nu. V současnosti slouží pouze jezdcům a hostům angl. skeletového klubu, kte rý je vlastníkem a provozovatelem Cresty. V. t. skeletový sport, cross-country [angl.], v jezdectví traf krajinové jizdy pres pevné terénní pře kážky až 120 cm vysoké. Je čtvrtým úsekem terénní zkoušky -►všestranné způsobilosti. Délka tratě je v nejtěžšich soutěžích kolem 7 km, na OH až 8 km. V. t. kross. Cruyff Johannes Hendrik, * 1947, niz. fotbalista, útočník Ajaxu Amsterodam (1957-73) a FC Barcelony (1973-78). 1966-78 reprezentoval Nizozemsko 48 x (34 branek). Účastník MS 1974 (2.
J. H. Cruyff místo) a ME 1976 (3. místo). Nejlepší fotbalista Evropy 1971,1973 a 1974. No sitel niz. Rytířského řádu. CRW, angl. Canopy Relative Work,
Csanódi součinnost skupiny parašutistů na ote parašutistů do obrazce přebirá řízeni vřených padácich, nejmladší disciplina a celé seskupeni vede na doskokovou sport, parašutismu; skupinové seskoky plochu. Přistáni skupiny se děje po se slétávánim vícečlenných družstev stupným odpojováním na signál spod z výše 2500 m, s otevřením padáku nej ního parašutisty krátce před přistáním. dříve po 4 s a s možnosti posledního — Hodnotí se rychlost seskupeni přibližovaciho manévru nad výškou 400 obrazce, pohyb jednotlivců v obrazci m. Provozuje se zejména v USA a v ně a seskupeni určeného nebo volného kterých zemích záp. Evropy. — Skáče obrazce. Nejobvyklejšimi skupinami se na otevřených padácich typu Křidlo, jsou čtyřčlenné sekvence, které máji řa horni parašutista se zaklesne nohama du variant, vesměs vertikálního typu. do prostředního kanálu spodního padá Nutným vybavením je výškoměr. — ku. Nejobtížnějši je spojeni první dvoji Mez. letecké federace (FAI) uspořádala ce. Nejvýznamnější osobou je nejvýše Světový pohár 1980 v Zephyrsville umísténý parašutista, po spojení všech v USA a Světový pohár 1982 v Lapalisse ve Francii. V ČSSR se s touto disci plinou teprve začíná. Csanádi Arpád, 1923 - 1983, mad. sport, funkcionář, člen MOV 1964-83, těch. ředitel MOV 1979-83, předseda komise pro olymp. program 1968-83, gen sekretář a místopředseda Maď. olymp. výboru a Státního výboru pro těl. vých. a sport. Cserm ik József, * 1932, mad. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1952 (60,34 m). Třeti na ME 1954 (59,72 m), osmý 1958 (61,00 m). Svět. rekordman 1952 (60,34 m). Jako první kladivář překonal hranici šedesáti metrů. CSIT viz Mezinárodni sportovní výbor práce. Cukahara Mitsuo * 1947, jap. gymna sta. Olymp, vitěz 1968 (družstva), 1972 a 1976 (hrazda, družstva). Mistr světa 1970 (přeskok, družstva) a 1974 (druž stva). Držitel střibrných medailí z OH 1976 (přeskok), MS 1970 (víceboj jednotlivců, kruhy) a bronzových me daili z OH 1972 (kruhy) a 1976 (bradla, viceboj jednotlivců). Jeho jměnem byl nazván jeden z přeskoků, cukrovka, diabetes [řec.J, závažná po rucha metabolismu cukru, způsobená sníženou produkci inzulinu, postižen je i metabolismus dalších látek, zejm. tu ků. Na průběh choroby má příznivý vliv vedle diety a podáváni inzulinu pravi delná pohyb, činnost. U mladých diabe tiků se po pravidelném cvičeni zvýšila těl. zdatnost, stabilizovala se reakce metabolismu a poklesla potřeba inzulí nu. Hladina cukru v krvi klesá v závislo sti na intenzitě zátěže, zvi. dopoledne, proto při dlouhodobé zátěži se doporu čuje mít po ruce zásobu cukru. Výkon nost diabetiků plně zajištěných inzulí nem je téměř stejná jako u zdravých, cukry viz sacharidy, cup [angl ] viz pohár. Cuperus Nicolas J., 1842-1928, belg tělových, funkcionář, zakl. a 1881-1924 předseda Mez. gym. federace (FIG), te oretik a autor zákl. prací belg. gymna stiky, předseda Belg. gym. federace, curlin g [kérling, angl.J, druh metané Součinnost skupiny parašutistů na otevřených padácích. na ledě skotského původu, od zač. 19.
96 stol. oblíbená v Kanadě, později v USA. Obnovena 1954 na speciálnich stadió nech (v Calgary s 24 drahami). — Na dráze 7 x 40 m soupeři 2 čtyřčlenná družstva. Každý hráč má 2 kotouče bochníkového tvaru (obvod 91,4 cm, vý ška 11,4 cm, hmotnost 16,2 kg) s drža dlem nahoře. Kyvadlovým pohybem paže nazad a vpřed hráč kotouč vypou ští a usměrňuje, aby klouzal po ledě na cil. Košfátkem může odmetat nebo na metat ledovou t ř iiť do cesty disku. Za umístěný kotouč získává 1 bod. Z cílo vého terče lze kotouče soupeřů vyrážet (v. t. Eisschiessen). V Evropě se c. hraje ve Švýcarsku a sev. státech. Curry John, *1949, brit. krasobruslař. Olymp, vítěz, mistr světa a Evropy 1976 v soutěži mužů. Držitel stříbrné medaile z ME 1975 a bronzových z MS 1975 a ME 1974. Curtius Ernst, 1814-1896, něm archeo log a pedagog. Dal podnět k něm. vykopávkám v Olympii 1875-81. Objevy a zveřejněné výsledky ovlivnily - * Pier re de Coubertina a přispěly k obnoveni OH. Cuthbertové Elisabeth, *1938, austr atletka, sprinterka. Čtyřnásobná olymp. vítězka 1956 na 100 m (11,5 s), 200 m (23,4 s), na 4 x 100 m (44,5 s) a 1964 na 400 m (52,0 s.). Vytvořila šestnáct SR na 60 m 1960 (7,2 s), na 100 y 1958 (10,4 s a 10,4 s), na 200 m 1956 (23,2 s), 220 y 1958 (23,6 s a 23,5 s) a 1960 (23,2 s), na 440 y 1959 (55,6 s a 54,3 s) a 1963 (53,5s a 53,3 s. — což byl současné SR na 400 m), na 4 x 110 y 1956 (45,6 s), na 4 x 100 m 1956 (44,9 s a 44,5 s), na 4 x 220 y 1956 (1:36,3 min), na 4 x 200 m 1956 (1:36,3 min). cval, 1. v prostných klus přísunný, pra videlné střídání skoků a sunů (např. c. vlevo je skok levou stranou a přísun pravou); 2. v jezdectví nejrychlejší chod koně v třidobém taktu, při němž se do týká země postupně jedna zadní noha, pak druhá zadní s protilehlou přední a nakonec druhá předni. Slyšíme tři údery, po nichž je krátká pauza, kdy je kůň ve vznosu. Podle nohosledu roze znáváme cval vpravo a vlevo, podle dél ky cvalového skoku rozeznáváme cval krátký, pracovní, střední a prodloužený, cvičebna, náhradní cvičební mistnost zřízená obyčejně ve školách (většinou malotřidnich) z volné učebny nebo jiné vhodné mistnosti jako náhrada za tělo cvičnu. Mistnost se musí přizpůsobit tě lových. provozu, tj. upravit podlahu, nejlépe s pružnou konstrukci, obložit stěny a zajistit ochranu oken a strop nich nebo nástěnných svítidel. Vybave ni nářadím je omezeno obyčejně menší výškou mistnosti; bývají to žiněnky, žebřiny, lavičky, kladiny, bedna, koná ne bo kůň. Je vhodné podle možností zři-
cvičení a pobyt v přírodě
97 dit i samostatnou šatnu, popř. I nářa ďovnu. cvičební celek, v tělových, skladbě zákl. cvičební tvar, v němž cvičenci plni různé úkoly podle choreografických aj. záměrů autora. C. c. mohou být různě po četné (šestice, dvanáctky ap). Pro spar takiádní hromadná vystoupeni se sta noví zákl. nácvičný celek, tj nejnižší po čet cvičenců, s nímž lze tělových, sklad bu nacvičovat, a c. c. pro okr. spartakiády a pro hl. vystoupení na Strahově, cvičební druhy, v Tyršově tělocvičné soustavě sokolské „výkony k jednomu a témuž odvětvi cvičebnímu náležející". Např. u cvičení nářaďových to byly vis a změny visu, podpor a změny podpo ru. sed a změny sedu, ručkováni, komiháni, obraty, výmyky a výšiny, vzepření, přemyky, toče, mety, výdrže, cvičební hodina, název pro zákl. orga nizační formu v TV, má tentýž význam jako vyučovací' hodina (viz vyučovací jednotka). Pojmenováni c. h. se používá v těl. přípravě armády, v ZRTV, ve škol ství odpovídá tomuto pojmu vyučovaci hodina (jednotka). cvičební hodina tělesné přípravy, hl. forma učebního zaměstnání v ČSLA. Cílem je rozvíjet a zdokonalovat pohyb, schopnosti a speciálni vojenskopraktické dovednosti. Jejim obsahem jsou např gym. cvičení, cvičení na nářadi, šplh, akrobatická cvičení, -»překonává ní překážek, -vhod granátem, boj zblíz ka, -►zrychlený přesun, plavání, lyžová ní, atl., sport, hry ap. Cvičí se v terénu (na překážkové dráze, v plovárně, ap.) nebo v tělocvičně. Každá hodina je za měřena na upevnění voj. kázně a získá ní pořadovosti. Nácvik překonáváni překážek a házeni granátů se provádí beze zbraní, později se zbraní. Cvičení boje zblízka s protivníkem jsou zaměře na na získáni odvahy, rozhodnosti, inici ativy a vynalézavosti. Plaváni je zamě řeno na poskytováni pomoci tonoucí mu, překonávání vodních překážek. Do výcviku se zařazuje plaváni ve stejno kroji se zbrani, svlékáni ve vodě, pono řování a skoky do vody. Lyžařský výcvik je zaměřen na zvládnutí přesunů na ly žích, pořadových a bojových cvičení na lyžích. Výcvik ve zrychleném přesunu je zaměřen na zdokonalování techniky chůze a běhu v různém terénu, na roz voj rychlostních a vytrvalostních schop ností a na koordinaci činnosti jednotek při pochodech. Sport, hry jsou zaměře ny na rozvoj vytrvalostních, rychlo stních a obratnostnich schopností, schopností k prostorové orientaci, na kolektivní výchovu. cvičební jednotka zdravotní těle sné výchovy, zákl. jednotka cvičení ve zdravotní TV. Je zaměřena k odstraňo vání pohybových a funkčních nedostat
ků, k rozvíjení funkčních schopností a zájmu o TVS. Při délce 45 min má tyto části: úvodní (5 min), rozcvičení (3 - 5 min), při němž se uplatňuji cyklické prvky jako chůze, běh, taneční kroky, poskoky či přeběhy, zdravotní část (15 20 min), zaměřenou k upevňování zdra ví, s dechovými a relaxačními cvičení mi, cvičeními pro správné držení těla a preventivní cvičení k posílení orgánů, zájmovou část (10 - 15 min), která obsa huje vhodné sport, činnosti, a závěreč nou část, vyplněnou relaxačními cviky (5 min). Konkrétní náplň c. j. se řídi vě kem, zdravotním stavem a tělovýchov nou průpravou cvičenců. cvičební odbory, v Tyršově tělocvičné soustavě sokolské čtyři největší skupi ny těl. cvičení: a) cvičení bez nářadí a bez pomoci neb odporu cvičenců ji ných (cvičení prostná, cvičeni pořado vá); b) cvičení nářaďová (na nářadich a s nářadím); c) cvičení toliko pomoci jiných proveditelná (skupina); d) úpoly. cvičební odvětví, v Tyršově tělocvič né soustavě sokolské „soubor cvičení touže povšechnou povahou a vnitřni zpřízněností svou v uzavřený celek se řadicich, zvláště pak též pomoci téhož nářadí proveditelných". U cvičeni nářa ďových to byly např. skoky, kůň, koza, bradla, hrazda, visutá hrazda, kruhy, kolovadla, žebříky, šplháni, kladiny, chů dy. koule (dřevěná dutá) aj. cvičební prvek, též pohybový prvek, zákl. část vyššího pohyb, celku. Ze c. p. (nejméně dvou) bývá sestavován - ► pohybový motiv. Podle obsahu a funk ce prvků v pohyb, skladbě se rozlišuji prvky akrobatické, taneční, bojové ap, V závodní skladbě (sestavě) sport, gymnastiky se rozlišují 4 prvky obtížno sti (A, B, C, DJ, přičemž prvek A před stavuje nejnižší, prvek D nejvyšší obtíž nost. cvičební sestava, spojeni vice jednot livých cvičebních tvarů (prvků) v jeden nepřetržitý výkon. Název převzat z Tyr šovy tělocvičné soustavy sokolské, cvičební skupina, zákl. forma organi zace cvičenců v oddílech odboru ZRTV pod vedením cvíčitele. Tvoří ji 15 - 20 cvičenců stejného pohlaví, podobného věku a těl. připravenosti, cvičební tvar, elementární, samostat ný a dále nedělitelný pohyb, průběh, vymezený výchozí a konečnou polohou (v připadě výdrže jen polohou). Vedle zákl. názvu (např. toč, vzepřeni, přemet, stoj, vis ap.) se uvádí ještě buď směr pohybu (vpřed, vzad. stranou), nebo způsob, jimž je uskutečňován (zákmihem, vzklopmo, odbočmo, roznožmo, zvolna ap ), přip. bližší určení konečné polohy nebo výdrže (stoj na rukou, zášvih, váha ve svisu aj.). cvičení achronické, nesoudobé, ká-
nonické, speciálni cvičení nervosvalové koordinace, kdy např. obé končetiny provádějí stejný pohyb, ale jedna z nich opožděně (např. o 1, 2 nebo 3 doby), cvičení akrobatická, vybraná, zvi. ob tížná těl. cvičení, v nichž se projevuje vrcholný stupeň rozvoje zejm. -►k o o r dinačních schopnosti, někdy i - ► silo vých a rychlostních schopností a vyso ká úroveň některých psych, vlastnosti (odvaha). Jako druh pohyb, umění se nazývají cvičeni artistická, cvičení aktivně pasivní pohyb, čin nost, při niž cvičenec využívá kromě vlastni svalové síly i dopomoci spolucvičence. C. a p. se obvykle provádějí tak, že v první fázi pohybu se využivá svalové síly evidence a ve druhé fázi svalové síly spolucvičence (např. hmitání v bočním rozštěpu pro zvýšení rozsa hu pohybu v kyčelním kloubu). Pro správný účinek cvičeni je důležité vy stihnout optimální stupeň dopomoci. Při nesprávném provedení nelze vylou čit nebezpečí poškozeni svalů či vazů. V. t. cvičení aktivní, cvičení pasivní, cvičení aktivní, pohyb, činnost, při niž aktivizuje svalstvo sám cvičenec. Je to převážná většina cvičení v izotonickém nebo izometrickém režimu svalové prá ce (viz izotonická konktrakce, izometrická kotrakce), a to v polohách na mí stě, za pohybu z místa, ve svisu, v pod porech ap. Aktivním cvičením však ne lze vždy dosáhnout požadovaného účinku např. při rozvíjení -^silových schopnosti nebo kloubní pohyblivosti. V. t. cvičeni pasivní, cvičeni aktivně pa sivní. cvičení analytické, dř. též cvičeni místní, pohyb, činnost zaměřená na vy mezenou oblast svalově kosterního sy stému. Používá se zejm. pro zvýšení kloubní pohyblivosti, uvolněni nebo po síleni určité svalové skupiny; proto je zaměřena na svalstvo jedné končetiny nebo jejich části, na jeden kloub ap. se záměrnou fixací jiné části těla či klou bu. C. a. mají velký význam pro rozvoj - ► proprioceptivniho vnímáni a pro ne závislé ovládáni určitých svalových sku pin. Využívají se hlavně v zákl., účelové, pracovní a zejm. -^léčebné tělesné vý chově. Z hlediska účinku lze c. a. zařa dit do širší skupiny -vcvičení koordi načních. Opakem c. a. je -vcvičeni syn tetické. cvičení a pobyt v přírodě, specifická forma činnosti svazu ZRTV, jež zahrnuje těl. cvičeni, kult. poznávací činnost, odb. těch. dovednosti a prac. činnosti, zajišťující účelný a bezpečný pobyt v přírodě. Tato forma tělových, činnosti byla organizována ve 20. letech v Soko le. Prvni oddíly pobytu v přírodě byly ustaveny 1928-29. Do programu oddílů se zařazovala cvičeni pod širým nebem.
cvičení arytmické vycházky, jednodenní výlety, pochodo cvičení o přestávkách, využití del vá cvičení s přenocováním v chatkách ších, zvi. hl. přestávek ve vyučovacím nebo ve stanech, táboření. Po 2. svět. dni pro spontánní tělových, nebo sport, válce byl pobyt v přírodě považován za činnost žáků, pokud možno venku, nej jeden ze zákl. prvků sokolské TV. lépe na škol. hřišti a za přiměřeného cvičeni arytmické, speciální cvičení pedag. dohledu. nervosvalové koordinace, kdy např. cvičení pasivní, pohyb, činnost, při obě končetiny provádějí stejný pohyb, níž pomáhá zaujmout polohu nebo ale každá v jiném rytmu nebo v různém uskutečnit pohyb vnější síla, nejčastěji tempu. spolucvičenec nebo náčini. C. p. se cvičení asymetrické, nesouměrné. 1. používají ke zlepšeni kloubní pohyblivo kombinace dvou pohyb, prvků a) ve sti a k protahování svalstva a vaziva stejných směrech, ale různého rozsahu, (cvičení protahovaci). Jejich propagá b) v různých směrech a stejného rozsa torem byl -»Niels Bukh. C. p. se hojně hu, c) v různých směrech a různého roz používá v ->-léčebné tělesné výchově sahu; 2. kombinace tří a více pohyb, k nápravě poúrazových stavů (opakova prvků (paže, dolní končetiny, trup), né pasivní pohyby k uvolnění kloubů), cvičeni koordinační, cvičeni obratno k vytahování svalových kontraktur (po sti, pohyb, činnost přispívající k rozvoji malé pasivní pohyby), popř. k uvolňo a udrženi schopnosti provést daný po vání srůstů v kloubech i měkkých tká hyb. úkol z hlediska časově prostorové ních. Dále se využívají v zákl. gymnasti struktury v co největším souladu s po ce a při rozcvičení v různých sportech hyb. představou. C. k. jsou jednoduché pro zvýšení cvičebního účinku. V. t. cvi nebo strukturálně složitější pohyb, cel čení aktivní, cvičení aktivně pasivni. ky, k jejichž provedení obvykle není tře cvičení pohyblivosti, pohyb, činnost ba vysoké úrovně silových, vytrvalo přispivajíci ke zvyšováni, popř. udrženi stních aj. schopností, ale kladou nároky rozsahu v kloubech. Účinek c. p. přitom na řízení a regulaci činnosti jednotli může být zaměřen na přirozený rozsah vých svalových skupin a především ner pohybu ve všech hlavnich kloubech vových mechanismů. Protože c. k. řeši (zákl. pohyblivost) nebo na speciální pohyb, složité úkoly, rozvíjejí současně max. rozsah pouze v některých klou i řídicí a integrační činnost CNS. C. k. bech v závislosti na těch. pohybu (spe výrazně rozvijeji též pohybovou paměť ciální pohyblivost). C. p. se dělí na a koncentraci. Z hlediska bilaterální sy -►cvičeni aktivní, -►cvičeni pasivní metrické koordinace sval. pohybů má a —►cvičení aktivně pasivní, při nácviku a prováděni c. k. velký vý cvičeni proudem metoda organizace znam transfer - ► pohybových doved součinnosti v TV. Žáci v rychlém sledu ností (je největší při symetrických po za sebou překonávají nářadi, překážku, hybech). — C. k. se metodicky děli na či provádějí cvičeni; většinou se jedná -►cvičení asymetrická, -vcvičení a- o cvičení, kde je nutná záchrana či dochronická a -*-cvičeni arytmická, popř. pomoc, často prováděná učitelem, tre nérem či cvičitelem, zřídka cvičencem. jejich kombinace. cvičení na nářadí viž nářaďová cviče Užívá se v gymnastice (přeskoky, akro bacie aj.), ale i atletice a dalších spor ní. cvičení na stanovištích, jedna z me tech. Při pomalejší frekvenci cvičenců tod organizace součinnosti v hodinách může vyučující doplnit tuto metodu he TV. HI. smyslem je rozvoj pohyb, slovitou opravou chyb. schopnosti a tomu odpovídá i výběr cvičení při hudbé, kondiční gymnasti cviků, které jsou jednoduché, osvojené. ka při hudbě, forma využití -vprůpravPři c. n. s. mohou být zařazeny i známé ných a všeobecně rozvíjejících cvičeni: pohyb, dovednosti k samostatnému bez náčiní, ve dvojicích a vázaných tva opakování. Celé cvičení - trvání, počet rech, s náčinim (s tyčemi, švihadly, čin opakování, výběr cvičeni i přesun sku kami, míči) a na nářadi (lavičkách, žepin z jednoho stanoviště na druhé - řídí břinách); čerpá i z rytmických druhů gym. a tance. Rytmicko-melodická slož učitel. cvičení obratnosti, též - ♦ cvičení ka je podřízena cílům cvičeni, tj. rozvoji koordinační, někdy označení -►cvičeni esteticko-koordinačnich, silových, po akrobatických. hyblivostech a vytrvalostních schopno cvičeni odporové, intenzívni pohyb, stí a plněni zdrav, cílů gym., zejména činnost prováděná proti zevnimu odpo utvářeni správného drženi těla a zlepšo ru. Pracujícímu svalu se klade odpor vání funkce vnitřnich orgánů. Hud. do v nejrůznějších směrech závažím upev provod pozitivně ovlivňuje psych. stav. něným na lankách vedených přes klad cvičenců a zintenzivňuje cvičení, ky, různým těch. zařízením nebo odpo cvičení relaxační, pohyb, činnost vyurem, který klade cvičitel. Cvičeni neni živající zákl. prvku hybnosti, -►relaxaomezeno na jeden sval, ale celou svalo ce. Relaxace svalů se docílí zmenšením vou skupinu. volního úsilí po pohybu a takovou polo
98 hou těla, kdy činnost svalů posturálnich je co nejmenší (např. stř. poloha konče tiny mezi nataženim a ohnutim) nebo kdy se sniží působení gravitace (např. podepření končetiny). Vhodným prostředim pro relaxaci je voda, uplatňují se také prostředky snižující senzomotorickou dráždivost (tzv. gama systém), úzce vázanou na podkorová ústředí mozku (např. umístěni na nedráždivé měkké podložce v místnosti se zvuko vou izolaci a nepřímým přitlumeným osvětlením). Používá se těch. postizometrické relaxace, kdy po mírném izometrickém stahu svalu následuje uvol nění, Schultzeho - ► autogenní trénink, progresivní relaxace aj. C. r. se uplatňu ji zejm. v -♦léčebné tělesné výchově, cvičení rodičů s dětmi, cvičební sku pina oddílů zákl. gymnastiky odborů ZRTV. Náplní je společné cvičení do spělého s dítětem ve věku 2 - 4 roky. Cí lem je hravou formou vypěstovat u předškolnich děti zákl. pohyb, návyky a potřebu pravidelného cvičeni, u do spělých rozvijet těl. kondici. Tato forma se rozšířila po ČSS 1975. Propagátor kou je - ►J . Berdychová. cvičení rovnovéhovi, pohyb, činnost rozvíjející schopnost přizpůsobovat se změnám polohy těžiště těla za ztíže ných podmínek (malá plocha opory, na kloněná nebo pohyblivá opora, vyrov náváni vychylujicích sil po prudkých ne bo otáčivých pohybech ap ). Náročnost cvičeni lze zvyšovat např. zmenšováním plochy opory, zvětšovánim úhlu vychý lení od svislé osy těla, zvětšováním roz sahu pohybů těžiště těla ve směru svi slé osy (podřepy, výpony), změnou struktury, směru a rychlosti pohybu, vy loučením zrakové kontroly, změnou po hyblivosti nářadi aj. Rozlišuji se rovnováhová —► cvičeni statická a ►cvičení dynamická. cvičení rychlostně silová, druh dynamickosilových cvičení (viz cvičeni silo vé) prováděných s menšim odporem, ale s velkou až max. rychlostí pohybu. Velikost odporu má být jen taková, aby umožňovala max. rozsah a rychlost pro váděni pohybu. Kritériem je udržení vy soké rychlosti pohybu po celou dobu pohyb, činnosti. Příkladem c. r. s. je tré nink sprinterských úseků max. rychlosti se zátěží. cvičení rychlostní, pohyb, činnost, rozvíjející a přispívajicí k udržení -►rychlostních schopností člověka. Bě žeckou rychlost nejvíce ovlivňuji různé druhy -» lokomočních pohybů, např. krátké sprinty - rovinky, atl. speciálni průpravná běžecká cvičení, rychlost jednorázových pohybů, jednoduchá prostná cvičeni nebo cvičení s náčiním prováděná s nejvyšši frekvenci a -»reakční rychlost cvičení pohybové připra
99
cvičitel zdravotní tělesné výchovy
venosti (schopnost zahájit pohyb) na a kloubů, často svalstvo celého těla. C. různé druhy podnětů (např. zrakový, s. mají všestranný účinek, zejm. však působí na oběhový a dýchací systém. sluchový). cvičení s doplňkovým cvičením, Používají se zejm. v těch sport odvě metoda organizace součinnosti v hodi tvích, jejichž obsahem jsou přirozené nách TV. Prostoje při čekáni na hl. cvi pohyb, činnosti (běhy, skoky), např. čeni se odstraňuji zařazenim cvičeni v atletice, sport, hrách. vedlejších, tzv. doplňkových. Nejčastěji cvičeni užitá, pohyb, činnosti (různé se použivaji při cvičeni v družstvech Ve způsoby chůze, běhu, skoků, lezeni, vztahu k hl. cvičeni nemá být doplňko šplhu, házení a chytáni, zvedáni a noše vé emocionálnější, rušivé, má mit nižši ní. překonáváni nářadí jako překážek, zakl úpoly) majici rozvijejici a kondiční intenzitu, být kratši aj. cvičení * dopomocí, usnadňování cvi charakter a nezasahující do strukturál ku vnějším zásahem. Dopomoc posky ně technické podstaty atletiky, sport, tuje cvičenci pedagog, druhý cvičenec, her nebo úpolů. Zvyšují emociální při nebo jako dopomoc slouží některá tažlivost cvičební jednotky, event, hodi z tréninkových pomůcek (např. -»laně). ny TV na školách. C. s d. urychluje nácvik a zabraňuje úra cvičení v družstvech, metoda organi zům Při soutěžích je c. s d. nepřípu zace součinnosti v TV Podle charakteru cvičeni, počtu nářadí, výkonnosti žáků stné. cvičení te záchranou, zajišťováni cvi- aj. dělí vyučujici třidu na družstva, nej čence před možným úrazem. Záchranu častěji na 3 - 4. S menším počtem žáků poskytuje pedagog nebo druhý cviče v družstvu jsou nacvičovány nové po nec. Způsob záchrany se řidl charakte hyb. dovednosti, zbývající družstva rem těl. cvičení; záchrana je poskytová opakují cvičeni dostatečně osvojená. C na cvičencům a závodníkům zejména v d. umožňuje individuálnější přistup při nácviku s menšim počtem žáků, ve při nácviku. cvičení silově, cvičeni působící svalo de žáky k samostatné práci, vou silou proti vnějšímu odporu buď cvičení v kruhu viz kruhový trénink, v izotonickém (cvičeni dynamickosilo- cvičení v představě viz ideomotoricvá) nebo izometrickém (cvičení static- ký trénink. kosilová) režimu práce. Odporem může cvičení v přírodě, organizační forma být hmotnost vlastního těla nebo jeho turistiky na zákl. škole. Kromě turistiky částí, nejčastěji se však používá růz se při něm procvičuje a prohlubuje uči ných závaží (činky, plné míče, pytle vo branné a dopravni výchovy i některé s piskem ap.) a posilovacich zařízení, poznatky a dovednosti získané v ostat u nichž lze velikost odporu průběžně ních vyučovacích předmětech. Konají měnit. Účinek c. s. závisí na velikosti se ve volných půldnech dvakrát ročně, odporu, počtu opakování, délce odpo v 1. a 2. roč. po 2 h., v 3. a 4. roč. po 3 činkových intervalů, tempu cvičení (u h, v 5. a 6. roč. po 4 h a v 7. a 8. roč. dynamickosílových cvičení) a změnách po 5 hodinách. Vede je učitel TV zákl. postaveni (poloh) Velikost odporu cvičení vytrvalostně silová, pohyb, (hmotnost závaži) nepřímo určuje rych činnost charakteristická pravidelně se lost pohybu (u odporů nad 100% indivi opakujícím střídáním svalového stahu duálního maxima lze provádět již jen a uvolněni při překonáváni vnějšího od statickosilová cvičení). Dávkování cvi poru. Cvičí se obvykle s náčiním nízké čení (v sériích cviků) je nutno výrazně až střední hmotnosti, popř. bez náčiní individualizovat. Pro dosažení kladného nebo na nářadí. Intenzita zatíženi se dá účinku c. s. má velký význam dobré roz účinně zvyšovat zrychlenim tempa cvi cvičeni. čení. Dávkování je dáno buď počtem cvičení s náčiním, cvičeni rozvijejici opakováni, nebo určením doby cvičeni. koordinační, pohyblivostni schopnosti; I přes nižší úroveň odporu jde vzhle mají vyšší fyziol. účinek. Součást cvi dem k celkovému objemu vykonané čebních programů svazu ZRTV, osnov práce o poměrně namáhavé cvičeni školní TV atd.; součást vícebojů - ►m o (mezi pohyb, cykly nejsou odpočinkové derní gymnastiky V moderní gym. se pauzy, doba trváni cvičení je poměrně užívá typizované náčini (švihadlo, dlouhá, např. 10 -15 min). Příkladem c. obruč, mič, kužele, stuha) a netypizova- v. s. jsou opakované pohyby paži s čin né náčiní (závoj, praporce, stuhy růz kou. gumovými šňůrami, kovovými exných rozměrů, paličky). V —►základní pandery, opakované kliky ap. gymnastice se použivaji navíc činky, ty cvičení vytrvalostní, pohyb, činnost če, dlouhé švihadlo a různá břemena. charakteristická především středni až — Hl. cvičební druhy cvičeni s náčinim mírnou intenzitou zatíženi a nepřiliš vy viz názvosloví gymnastiky, sokou rychlostí pohybu. Jejich pohyb, cvičení syntetická, dř. též cvičeni ce- obsah je většinou jednoduchý a zvláště lostní, pohyb, činnost, do níž je zapoje u déletrvajících zátěži a cyklických po no současně více svalových skupin hybů se vyznačuje značnou pohyb, ste
reotypu. S ohledem na jejich poměrnou jednoduchost, nízké nároky na těch a materiální vybavenost a zejm. pro po zitivní účinky na funkční stav organismu jsou vhodná pro většinu věkových kate gorií. cvičitelské hodiny, jedna z forem průběžného zvyšováni odb. úrovně cvičitelů TJ. Uskutečňuji se především v odborech ZRTV pod vedením náčelní ka, některého člena cvičitelského sboru nebo metodika. C. h. jsou zaměřeny k výkladu nových metodických pozna tků moderních forem činnosti aj cvičitelské sbory, pomocné odb. složky, ustanovené při -►náčelnické ra dě svazu ZRTV na jednotlivých stup ních řízení, které zajišťují učebně meto dickou činnost v jednotlivých oddílech ZRTV. Vytvářejí se pro jednotlivé věk. kategorie a zaměření činnosti (např. c. s. žáků, žen, pohyb, výchovy aj.). cvičitelské třídy, kvalifikačni stupně cvičitelů stanovené -►Jednotnou kvali fikací tělovýchovných kádrů ČSTV. V ZRTV a turistice to jsou cvičitelé IV., III., II a I. třídy a od 1984 nový stupeň diplomovaný cvičitel. Kvalifikačni stup ně cvičitelů je možno získat absolvová ním školení ČSTV nebo na základě tělo vých. vzdělání získaného na FTVS (FTVŠ). — Nejnižši (IV.) kvalifikační stu peň může získat cvičenec, který dosáhl věk 16 roků a absolvoval školeni v roz sahu 20 h organizované TJ, OV nebo KV ČSTV. — Cvičitelem lil. třídy se mů že stát cvičitel IV. třídy, který dosáhl věk 18 roků a absolvoval školeni v roz sahu 50 h organizované výborem svazu ZRTV, OV, KV nebo ČÚV (SÚV) ČSTV. Předpokladem pro přijeti ke školeni cvi čitelů II. třídy je věk nejméně 21 roků a 3 roky praxe cvičitele III. třídy. Škole ní v rozsahu 105 h, která vypisuji repu blikové svazy, probíhaji na příslušných tělových, školách. K získáni kvalifikace cvičitele I. třídy je předepsán věk 24 ro ků a 3 roky praxe cvičitele II. třidy. Ško leni v rozsahu 400 h pořádá výbor sva zu ZRTV nebo turistiky ÚV ČSTV for mou tříletého dálkového studia cvičite lů na FTVS. Kvalifikaci diplomovaného cvičitele může získat jen absolvent trenérského nebo metodického směru stu dia na FTVS (FTVŠ) nebo absolvent pedag. fakulty. cvičitelský sraz, jednorázové soustře děni cvičitelů jednotlivých druhů turisti ky v okr., kr nebo celostátním měřítku k řešeni vých. problémů k sjednocení metodických postupů a k výměně zku šenosti. Součást systému dalšího vzdě láváni cvičitelů. cvičitel zdravotní tělesné výchovy, tělových, pedagog, který vede cvičební hodiny zdravotní TV. Je pro něj přede psána kvalifikace III. a II. třidy cvičitele
cvičná stěna zdravotní TV nebo cvičitele III. třídy s doplňujícím specializovaným škole ním ČSTV. cvičná stěna, betonová stěna sloužící k nácviku střelby, techniky úderů atd. Ve fotbalu, pozémním hokeji aj. mívá obvykle nakreslenou branku, někdy i se zakreslenými zónami s označením ob tížnosti střelby a zásahy brankáře. Plo cha před stěnou má travnatý nebo mlá tový povrch. Pro tenis je c. s. široká 6 7 m a vysoká minim. 3,6 m, někdy zvý šená o drátěnou síť na ocelové kon strukci výšky 1,4 - 1,5 m pro zachycení přelétajicich míčků. Na stěně je zakre slena výška šitě. Plocha před c. s. je stejně upravená jako tenisový kurt. Použivá se k individuálnímu tréninku a nácviku úderů a může být umístěna i ve sportovní hale nebo v tělocvičně, cvičné skály, horolezecké terény, vět šinou vápencové nebo pískovcové ská ly, sloužící především k tréninku. C. s. zpravidla nepřesahuji výšku 100 m. cvik, jednoduchý konkrétní -►p ohyb o vý prvek. Cybulenko Viktor, ' 1930, sov. atlet, oštěpář. Olymp, vítěz 1960 (84,64 m), třetí na OH 1956 (79,50 m), čtvrtý 1952 (71,72 m). Druhý na ME 1962 (77,92 m) ra modrá, 4 cm široká. Na každé dráze a čtvrtý 1954 (72,39 m) je na rozhraní rovinky a oblouku vyzna čen start a cil černou, 4 cm širokou čá rou, nakreslenou uprostřed bílého 72 cm širokého pruhu. Od startu do cíle jsou na dráze vyznačeny desetimetrové úseky 10 cm dlouhými a 4 cm širokými čárami a jsou očíslovány. Někdy se zná či i úseky pětimetrové, ale bez očíslová ní. šířka dráhy je minim. 7 m. Příčný sklon je v celé šířce dráhy konstantní: v obloucích 35-50°, v přímých úsecích 10-15°, v přechodnicích je proměnlivý. Přechodnice zajišťuje plynulý přechod z přímého úseku do kruhového oblouku Viktor Cybulenko a její tvar vychází z podmínek nutných pro udržení stability jizdy. Dráha je cyklistická dráha, velodrom, otevřená ohraničena na vnější straně dřevěným nebo krytá dráha pro závody v dráhové hrazením, vysokým, 0,8-1 m. Povrch ne cyklistice. Má oválný tvar, vytvořený ze kryté dráhy je železobeton, kryté dřevě dvou přímých úseků, dvou kruhových né hranoly 5 x 7 cm, položené ve směru oblouků a čtyř přechodnic. Délka a šíř jízdy. U nekryté dráhy navazuje na ka dráhy neňí pevně stanovena. Přesné vnitřní okraj vodorovný pruh široký mi rozměry jsou stanoveny Mez. cyklistic nim. 0,5 m z pružnějšího materiálu (živi kou unií jen pro pořádání MS. Dráha ce) a dále ochranné pásmo široké mi musí mít délku 333,33 m, měří se ve nim. 5 m z udusané hlíny porostlé tra vzdálenosti 0,2 m od vnitřního okraje, vou. U kryté dráhy je jen ochranné pás a toto místo měření je po celé délce mo (vodorovné nebo se sklonem do dráhy označeno černou, 4 cm širokou 10°) a povrchem z latí nebo hranolů po čárou. Plocha mezi černou měřicí čárou ložených ve směru jizdy. Do vnitřního a okrajem dráhy (začátek klopení) je prostoru dráhy se umisťují boxy pro zá pokryta koberečkem a není součástí vodníky, vybavené lavicemi a stojany dráhy. Ve vzdálenosti 70 cm od vnitřní pro zavěšení kol a spojené chodníkem ho okraje měřicí čáry je po celém obvo s dráhou u čile. S ostatními zařízeními du dráhy červená čára a plocha mezi umistěnými vně dráhy musi být vnitřní nimi je tzv. sprinterské území. V jedné prostor spojen tunelem, třetině šířky dráhy je „demarkačni" čá cyklistika [z fr. cycle], 1. jízda na jízd
100
ním kole s rekreačním, turistickým, do pravním zaměřením; 2. sport, odvětví dělící se na c. rychlostní, tj. -►d ráh o vou cyklistiku, - ► silnični cyklistiku a terénní c. (viz cyklokros), a sálovou cyklistiku, tj. -úkolovou a -►krasojizdu. Smyslem soutěžení v rychlostní c. je zdoláni tratě na dráze, silnici nebo v te rénu v lepším čase než soupeři. — Při jízdě se svalová síla dolních končetin převádí z pedálu přes kliku na obvod ozubeného kola (převodniku) a odtud řetězem na obvod menšího ozubeného kola (pastorku) a na obvod hnaného zadního kola (na pneumatiku). Při jízdě do stoupání a při nástupu vkládá cyklis ta silu i do tahu za řemínky pedálů. Po žadavkem účinného zapojeni svalů je dokonalá nervosvalová koordinace svalových skupin pánve, stehna, lýtka a chodidla. — Při c. se uplatňuje řada fyziol. mechanismů uvolňováni svalové energie v závislosti na trvání a intenzitě výkonu. Sprinterské výkony jsou zajiš ťovány převážně anaerobně, závod na 4 km je hrazen z 50% anaerobně. Intenzi ta zatížení je u nejkratších tratí max., u trati nad 4 km je submaximální. U sil ničních soutěží je základem aerobní kapacita kardiovaskulárniho ústroji a střední intenzita zatížení a četnými úseky anaerobní krátkodobé práce při změnách profilu tratě a intenzity zatíže ní. Několikadenní' etapové závody kla dou vysoké nároky na celk. energetický výdej. — Historie. C. se vyvíjela v závis losti na vývoji jízdního kola. První před
cyklistika
101 stavu dnešní podoby jízdního kola po háněného šlapáním na pedály, umístě né na klikách s převodníkem, řetězem a zadním malým ozubeným pastorkem, nakreslil na přelomu 15. a 16. stol. Leo nardo da Vinci. Za tvůrce velocipédu je povazován K. F. von Drais. 1818 obdržel patent na dřevěný běhací stroj, po něm nazvaný draisina (drezína). Vynález po háněl odrážením nohama od země, přední kolo bylo řiditelné. Pro rozvoj c. měly rozhodující význam další vynálezy zdokonalující Draisův primitivní bicykl. Kliky a pedály pohánějící přední kolo vynalezli P- Michaux (1865) a F. M. Fis cher, dřevěná kostra byla nahrazena že leznou 1869. Snaha po zvýšení rychlosti vedla angl. výrobce ke zvětšení přední ho kola na průměr 100 až 200 cm. Zadní kolo s průměrem 30 cm sloužilo jen k udržení rovnováhy. Později výrobci nalepili na železné obruče kol gumu, aby zmírnili otřesy. 1887 zhotovil J. B. Dunlop prvni pneumatiku 1895 vyrobili v Anglii prvni nízké kolo, zv. kangaroo (angl. klokan); kliky z osy předního kola přenesli na rám a s kolem je spojili hna cím řetězem. Jízda na nižším kole byla bezpečnější, kolo dostalo název safety (sejfty) — „bezpečník" Angličan Lawson vyřešil řetězový převod na zadní kolo a firma Flumber dala novou kon strukcí rámu. v podobě nepravidelného pětiúhelníku, vzor nynějšímu tvaru jízd ního kola, které bylo později ještě zlep šeno vynálezem volnoběžky (FichtelSachs 1900), protišlapací brzdy, přesmykače a dvojpřevodníku. — Na vyso kých kolech, vyráběných z oceli s ložis ky a plnými gumovými obručemi, se rozvíjel cyklistický sport v letech 1870-1890. Z Francie se rozšířilo závodě ni a výroba kol do Anglie, Německa, většiny zemí Evropy a do USA. Fr. kolo Michaux bylo převztato angl. prů myslem v Coventry. — Byly budovány četné cyklistické dráhy a vznikaly různé dráhové diciplíny. Na silnici byly pořá dány závody na stále delší vzdálenosti, ale jízda na vysokém kole bez pneuma tik byla velmi nebezpečná. Teprve změ na převodu pohonu a vynález pneuma tiky Dunlop zvětšily bezpečnost a vý kon jízdního kola. — První regulérní' cy klistické závody se konaly 1868 v St. Cloud v Paříži. První silniční závod se konal 1869 na trati Pařiž-Rouen. 1880 podnikli Francouzi Laumaille ď Angers a de Graffenried cestu na vysokém ko le z Pařiže přes Alpy do Milána a zpět. 1891 se konal silniční závod na trati Bordeaux-Paříž, dlouhé 572 km, a téhož ro ku byl uspořádán 1. ročník nejdelšího silničního závodu na světě Paříž-BrestPařiž, na trati dlouhé 1200 km. Zvitězil v něm Charles Terront za 71 h. 22 min bez odpočinku a spánku. 1892 byla zal.
prvni mez. cyklistická asociace Interna tional Cycling Union ICA. 1893 se ko nal (na vysokém kole) závod Vídeň-Berlin (582 km) za účasti 150 jezdců, z nichž Čech Dvořák byl osmý. V témže roce se konalo I. MS na dráze v Chicagu. 1896 byly zařazeny cyklistické soutěže do programu I. OH v Aténách. 1900 byla zal. Mezinárodni cyklistická unie — UCI (Union Cycliste Internationale). — Zá vodní c. se vyvíjela ve Francii a v Anglii. V dráhové c. byl zákl. disciplinou závod v rychlosti (dnešní sprint), jehož trať byla různě dlouhá, ale nepřesahovala 1609 m (milí) nebo 2 km. Další disciplí ny měly vytrvalostní charakter, od 5 -10 km až po mnohahodinové jízdy. — Ke zvýšení rychlosti se začalo používat vo dičů. Nejdříve to byli cyklisté na -►v ícesedadlových strojích, později uprave né motocykly (motorové vodiče). Závo dy s vodiči na 24 hodiny byly konány do zač. 2. svět. války, později se stal zákl. disciplinou závod na 100 km, na 1 h a na 50 km Ve snaze po dosaženi max. rychlosti ujel Američan Murphy 1899 za rychlíkovou lokomotivou 1 milí za 58,7 s a překonal hranici 100 km/h. 1973 ujel Američan Allan Abbot za automobilem 1 míli za 25,96 s a dosáhl průměrné rychlosti 223,126 km/h. — Na přelomu stol, se na krytých drahách v USA a v Evropě rozšířily šestidenní závody jednotlivců a později dvojic. Dodnes jsou hlavní disciplinou profesionální dráhové cyklistiky. — Silniční c. se vyví jela souběžně s dráhovou. U nás se prv ni vysoká kola objevila po svět. výstavě v Paříži 1867 zásluhou hořického strojníka J. Pechánka a J. Thoneta z Bystřice р . Hostýnem. První povoleni ke svobod né jizdě na kole Prahou získal 1878 Jo sef Vondřích Počátky organizované c. se datuji od doby průkopníků vytrvalo stních jízd bratří Josefa a Františka Ko houta v Praze na Smíchově. Kohoutova továrna začala 1879 vyrábět podle angl. vzoru první vysoká kola v Praze. — 1875 byla zal. v Chebu filiálka angl. továrny Premier. Vedle ní vznikla továrna Es-Ka, která je dosud největším výrobcem kol u nás. 1881 byl zal. první klub velocipedistů ČKV Smichov, který byl současně prvni v Rakousku-Uhersku. 1883 bylo uspořádáno I. mistrovství Čech na 10 km, na závodní' dráze na Invalidovně. Zvitězil J. Huber z Mnichova před Jose fem Kohoutem. 1883 byl podán návrh a 1884 byla zal. Česká ústřední jednota velocipedistů; téhož r. byl zal. i časopis Cyklista, náš nejstarši sport, časopis. Naši závodníci vítězili v četných mez. soutěžích, a to i po 1900, kdy popularita с. utrpěla rozvojem motorismu. Po 1918 se rozvijí c. v organizovaném hnutí. Vznikla Československá ústřední jedno ta velocipedistů, která 1920 byla přijata
do svět. organizace Union Cycliste In ternationale. Největších úspěchů dosá hla po sjednocení tělovýchovy. 1948 byl zal. -*■ Závod míru. C. je řízena svazem cyklistiky ÚV ČSTV. — Závodní disci plíny rychlostní cyklistiky. Discipliny dráhové c.: závody ve -►sprintu a -►sprinterské kritérium, -*závod tan demů, -»závod na čas (časovka) na 1 km, —►stíhací závod jednotlivců a dvo jic, ►bodovací závod jednotlivců a dvojic, hladký závod (bez bodovacích spurtů), -►závod za motorovými vodiči, -►vylučovací závod, ►hancicap, -►om nium , —»keirin. — Discipliny sil niční c.: závod jednotlivců s hromad ným startem, závod jednotlivců a druž stev na čas s intervalovým startem (ča sovka), -vetapový závod, závod na okruhu (v. t. kritérium), -»závod do vrchu. Součástí rychlostní cyklistiky jsou závody v cyklokrosu. — Věk. kat. v rychlostní c.\ žactvo (12 - 14 let), ml. dorost (14 - 16 let), st. dorost (16 - 18 let), muži, ženy (od 18 let). Ženy nesoutěži v družstvech, cyklokrosu a etapo vých závodech. — Olymp, discipliny. (na dráze) sprint, závod na čas na 1 km s pevným startem, stíhací' závod jednot livců a družstev; (na silnici) závod jednotlivců s hromadným startem, zá vod na 100 km čtyřčlenných družstev. — Discipliny MS: (na dráze) sprint mu žů a žen, stíhací závod jednotlivců a družstev na 4 km (žen na 3 km), závod na čas na 1 km s pevným startem, zá vod tandemů, závod za motorovými vo diči, bodovací závod jednotlivců; (na silnici) závod jednotlivců s hromadným startem (mužů a žen), závod družstev,; cyklokros jednotlivců a družstev. V pro fesionální c. se jezdi stíhací závod na 5 km a závod keirin. - Technika jízdy ob sahuje tyto prvky: posed, šlapání, brzděni, zatáčení, znalost uplatnění op timální frekvence otáček v závislosti na změně profilu tratě, směru větru a rych losti, jizdu do vrchu, sjížděni, - ► jizdu v závěsu, střídání v čele skupiny nebo družstva (viz peloton), - ► stání, jizdu za vodičem, sprint. — Taktika v závodech s hromadným startem spočívá ve schopnosti rychlého výběru taktic. ře šeni, vyplývající z odhadu rychlosti jízdy, vzdálenosti k čili, směru větru atd. Taktika v závodech jednotlivců nebo družstev na čas se zjednodušuje na vol bu optimálního tempa jízdy a na regula ci rychlosti podle informací o meziča sech soupeřů. — Trénink je rozdělen do tří etap: zákl., speciální a vrcholové. V zákl. etapě (pro 12 - 16leté) se zdoko naluje těch. jizdy: posed, šlapáni, při měřená frekvence otáčení klik, jízda v závěsu za různého větru, jízda v druž stvu, v pelotonu, do stoupání, sjezd, ná stup, sprint. HI. obsah tréninku tvoří
cyklografie všeob. těl. příprava, rozvoj pohyb, schopností. V závodech má sportovec získat zákl. tech, a takt. dovedností v různých disciplinách. — Ve speciálni etapě (pro 16 18leté) se zdokonaluje těch. jízdy ve zvolené disciplíně o nové prvky: v dráhové c. např. stání na místě v různých bodech závodní dráhy, těch. jízdy za vodičem a stíhací jízda. Zvětšu je se objem i intenzita zatížení a podíl speciální přípravy na celk. objemu, včetně startů ve zvolené disciplíně. — Vrcholová etapa tréninku se realizuje ve střediscích vrcholového sportu mlá deže a dospělých. Objem a intenzita za tížení vzrůstá. K vrcholovým výkonům dospívá dráhový jezdec v 17 25 letech po 5 - 8 letech přípravy, silniční a terén ní závodník po 20. roce věku — Vý stroj: cyklistické tretry s tvrdou podráž kou, opatřenou zarážkami proti posunu boty při šlapání, ev. hřeby pro cyklokros, cyklistické ponožky, cyklistické kalhoty s nohavicemi do půli stehen, trikot, přilba z kožených pruhů vyplně ných pružnou hmotou nebo plná z pla stických hmot (mívá aerodynamický tvar), rukavice bez prstů. — Výzbroj: -*■ jízdní kolo se speciální konstrukcí rámu. součástek a penumatik (galusek) podle potřeb jednotlivých disciplín. Sestává z rámu, předního a zadního kola. řídí tek, sedla, středového ložiska s osou, na niž jsou upevněny kryty, převodník, pedály, dále z řetězu, pastorku, popř. volnoběžného 3,4, 5,6, 7 kolečka s dvě ma měniči převodových poměrů (stup ňů). — Materiální vybavení cyklistické válce, doprovodné vozidlo, cyklistická dráha, motorové vodiče. — Pravidla: Délka trati silničních závodů ani profil trati nejsou určeny závodními pravidly Délka se řídí obtížností tratě; závody jednotlivců s hromadným startem se v nejvyšších soutěžích jezdi na trati 170-190 km (250 - 280 km pro profesio nály). — Při závodech na čas na 100 km družstev startuji čtyřčlenná družstva v časových intervalech, nesmějí se spo jovat. pořadí družstva se určuje podle času třetího závodníka v cíli. O pořadí v cíli rozhoduje dosažení cílové pásky přední částí penumatiky předního kola. Závodník může dokončit závod pěšky, ale s kolem v ruce. — Na závodní draze se ve sprintu a ve sprintu tandemů ur čuje pořadí v cíli rovněž podle dosažení cílové pásky přední částí pneumatiky. — V závodech jednotlivců na čas se startuje jednotlivě, závodník absolvuje závod sám. Pro vítězství je rozhodující dosažený čas. V bodovacich závodech jsou v rozpisem určených průjezdních okruzích bodování první závodníci (ob vykle čtyři). Konečně pořadí se stanoví podle součtu bodů, dosažených v bo dovaných okruzích. V závodech za mo
102
torovými vodiči startuji závodníci hro a ČSSR v cyklokrosu se pořádá od madně ve vylosovaném pořadí, nesmějí 1951. — Trať cyklokrosu tvoří okruh 2 vyjíždět do vnější části dráhy. — Při cy- 4 km dlouhý. Délka závodu nesmi pře klokrosu závodníci startují hromadně. sáhnout 25 km (20 km pro dorostence). Mohou s koly běžet a na určených mí Profesionálové máji trať o 2 - 4 km del stech kola vyměnit. — V etapových zá ší. Trať je horizontálně a vertikálně čle vodech se stanoví po každé etapě dílčí nitá, je vedena obvykle z třetiny po as pořadí a součet dosažených časů do faltové silnici, z třetiny po lesních a pol sud absolvovaných etap určuje celk. ních cestách a z třetiny terénem, který pořadi v závodu. Obvykle se hodnotí ta na některých místech vyžaduje zdolá ké pořadí družstev, a to součtem časů vání překážek během. Obsahuje místa, nejlepšich tří ( nebo více) členů druž kde závodník musí osvědčit odvahu stva, dosaženým v každé jednotlivé eta a mistrné ovládáni kola ve velké rychlo pě, nebo součtem časů tří (nebo více) sti, stejně jako běžecké schopnosti při členů družstva v celk. pořadi závodu. — vybíhání úseku s koiem na zádech Soutěže: OH (od 1896). MS (od 1893 na Start je hromadný, pevný.V poč. fázích dráze, od 1921 silniční), Tour de France závodu musí cyklista při vysokém nasa (od 1903), Tour de 1'Ávenir (od 1961). zení a tvrdosti získat výhodné místo ve U nás je nejvyšši soutěží M CSSR, Zá skupině jezdců. — Na trati se mohou vod míru (od 1948). Literatura: Cihlář, zřídit 3 stanoviště, kde je možno měnit j. : Závodní cyklistika. Praha 1976 Gro- celá kola, nebo jejich součásti Servis nen, W , Lemke, W : Geschichte des tvoří mechanici a pomocní trenéři. Kolo Randsports und Fahrrades Doepgen pro c. má speciálni malé převody, ga Verlag 1978. - Clément, D.: Le Cyclisme lusky se vzorkem proti smyku a pro lep sur route. Amphora 1968 - Archipov, ší záběr. Speciální lankové brzdy zabez E. M.: Veiosipednyj sport. Moskva 1966. pečují spolehlivou jízdu i v blátě. Páčky - Bakalář, R„ Cihlář, J., Černý, J.: Zlaté měniče převodů jsou umístěny na konci kniha cyklistiky. Praha 1984 — Besson, řídítek, aby jezdec nemusel ani na oka E„ Michea, A.: 100 ans du cyclisme. Pa mžik přerušit sevření řídítek. — Tretry pro c. jsou opatřeny hřeby nebo kolíky, říž 1969 cyklografie [lat. + řec 1, způsob zá umožňujícími chůzí a běh na kluzkém znamu průběhu sport pohybu zjedno terénu. dušených částí těla na jedné fotografii Výsledky mistrovství světa v cyklokrosu pomoci kinematografické nebo chrono- Rok a místo konání: 1950 Paříž, 1951 Lugrafické metody Cvičenec v černém cemburg, 1952 Ženeva, 1953 San Seba trikotu se snímá na černém pozadí, vy stian, 1954 Gallarete, 1955 Saarbrúcken, brané body těla jsou označeny výrazný 1956 Lucemburk 1957 Edelaere, 1958 mi světlými paskami. Snímá se pomoci Limoges, 1959 Zeneva, 1960 Tolosa, stroboskopu, kruhového kotouče, který 1961 Hannover, 1962 Esch, 1963 Calais, se otáčí těsně před objektivem pomocí 1964 Overboelare, 1965 Cavaris, 1966 el. nebo pérového motorku. C. používal San Sebastian, 1967 Curych, 1968 Lu cemburk, 1969 Stuttgard, 1970 Zolder, již v 19. stol. -*E . J. Marey. cyklokros [z angl cross country a fr. 1971 Apeldoorn, 1972 Praha, 1973 Lon cross cyclo-pédestre], odvětví rychlost dýn, 1974 Věra de Bidasoa, 1975 Elní —^cyklistiky (též terénní cyklistika). cham, 1976 Capay ďAzergues, 1977 Smyslem závodu je zdolat trať, vedouci Hannover, 1978 A’orebieta, 1979 Saccočástečně po silnicích, po polních a les longo, 1980 Wetzikon, 1981 Tollosa, ních pěšinách a cestách, v lepším čase 1982 Lanarvilly, 1983 Birmingham, 1984 než soupeři. Nesjízdné úseky závodníci Oss překonávají během s kolem na rame 1950 J. Ribic (FRA) nou. — C. vznikl ve Francií jako součást 1951 R. Rondeuax(FRA) zimní přípravy silničních závodníků, 1952 R. Rondeaux(FRA) později se stal samostatnou disciplí 1953 R. Rondeuax (RA) nou. První závod se konal v únoru 1902 1954 A. Dufraise FRA v Paříži ve Vincennes na podnět sekre 1955 A. Dufraise ' FRA táře fr. cyklistického svazu Daniela 1956 A. Dufraise >FRA Gousseaua. Od 1924 se konal v Paříži 1957 A. Dufraise i FRA každoročně mez. závod s názvem Crite- 1958 A. Dufraise FRA rium International de Cyclo-Cross Pé- 1959 R. Longo (ITA ■ destre. Tento závod byl do 1949 uzná 1960 R. Wolfshohl NSR) ván za neoficiální MS. Od 1950 se stal 1961 R. Wolfshohl NSR) c. další disciplinou MS v cyklistice. — 1962 R. Longo (ITA První start čs. reprezentantů na MS se 1963 R. Wolshohl (NSR) uskutečnil 1956 v Lucembursku, kde 1964 R Longo (ITA ještě startovali amatéři společně s pro 1965 R. Longo (ITA fesionály (nejlépe se umístil J. Cihlář 1966 B. de Vlaeminck (BEL) na 25. místě). — Mistrovství ČSR 1967 M Pelchat (FRA)
Cyrilawn
103 1968 R. Declerq (BEL) 1970 R. Vermiere (BEL) 1971 R. Vermiere (BEL) 1972 N. de Deckere (BEL) 2 M Fišera (ČSSR) 1973 K. Thaler (NSR) 6. M Fišera (ČSSR) 1974 R. Vermiere (BEL) 1975 R. Vermiere (BEL) 1976 K. Thaler (NSR) 4. V. Červinek (ČSSR) 1977 R. Vermeire (BEL) 3. V. Červinek (ČSSR) 5. M Fišera (ČSSR) 1978 R. Liboton (BEL) 1979 V di Táno jlTA) 1980 F. Saladin (SVYC) 1981 M. Fišera (ČSSR) 2. R Šimůnek (ČSSR) 1983 R. šimůnek (ČSSR) 3. P. Klouček (ČSSR) 6. M. Fišera (ČSSR) 1984 R. Šimůnek (ČSSR) 2. M. Kvasnička (ČSSR) 5. J. Fořt (ČSSR) Družstva 1950 Francie 1951 Francie 1352 Francie 1953 Francie 1954 Francie 1955 Francie 1956 Francie 1957 Francie 1958 Francie 1959 Itálie 1960 Belgie 1961 Belgie 1962 Francie 1963 Francie 1964 Belgie 1965 Belgie 1966 Belgie 1967 Francie e.
ČSSR
1968 Belgie 1969 Belgie 1970 Belgie 1971 Nizozemsko 1972 NSR 2 ČSSR 1973 NSR 1974 Belgie 1975 Belgie 1976 NSR 1977 NSR 2 ČSSR
1978 Belgie 1979 Itálie 1980 Švýcarsko 1981 ČSSR 1982 ČSSR 1983 ČSSR 1984 ČSSR cyklotrial (slg. šlapačky na kolech), cyklistická terénni disciplina organizo vaná AMK Svazarmu; soutěži se na speciálně upravených jízdních kolech. Jezdci musí prokázat zručnost a doved nost v kontrolovaných úsecích, kterých bývá na každém km trati 10 až 15. Jez dec má projet náročný úsek bez dotyku země nohama. C. vznikl jako doplňková forma tréninku motocyklových závodní ků. — Nejvyšši soutěži u nás je Český pohár, pořádaný ve dvou kategoriích, cykloturistika, též turistika na kole, druh turistiky, při niž se k cestováni používá jizdní kolo. C. předpokládá zvládnuti techniky jizdy na kole, znalo stí taktiky jizdy (volba vhodného převo du a stylu jízdy na různých klimatických podmínek a v různém terénu) a doprav ních předpisů. Rekreační forma c. nevy žaduje speciálni těl. připravu, převláda jí v ní krátkodobé akce zaměřené především na *kulturně poznávací čin nost. Výkonnostní c. vyžaduje speciální těl. připravu i vybavení jízdních kol. K výkonnostním formám c. patří dlou hodobá putováni (cyklistické dálkové jízdy) i krátkodobé soutěžní a závodivé akce (cyklorallye, cyklistické orientační závody). Cyklorallye je vytrvalostní jizda, při níž se musí ujet stanovená trať v daném časovém limitu. Trať je dopl něna rychlostními, orientačnimi a těch. úseky. Max. délka pro muže je 120 km v časovém limitu 8 h. Cyklistické orien tační závody jsou obdobou -» orientač ního běhu. Vypisuji se na trati do 20 km, kterou účastník musí projet podle mapy a s pomocí busoly v určeném směru a se zaznamenáním stanoveného počtu kontrol, umístěných v zalesněné krajině. Rozšířené jsou i cyklistické dál kové jízdy podle mez formule - ► audax na tratích 200 - 1 200 km s těmito časovými limity: 200 km -12 h, 400 km 24 h, 600 km - 36 h až 1 200 km - 84 h. Účastnici jedou ve skupinách vedených zkušenými kapitány silnic, kteří určují rychlost (22 - 25 km/h) a které nikdo nesmí předjet. — Cykloturisté jsou or
ganizováni v oddílech c. odborů turisti ky TJ, jejich činnost metodicky řídí ko mise c. výboru svazu turistiky ČÚV (SÚV) ČSTV. Je zavedena kvalifikace cvičitelů c. III. a II. třídy, cykly, ve sport, tréninku relativně ukončený sled opakujících se různě dlouhých časových úseků (článků, sta dii) tréninkového procesu. C. jsou kon krétním výrazem organizačního uspořá dání sport, tréninku. Elementárním c. je samotný základ sport tréninku, střídáni zatíženi a zotavení. Primárnim prvkem c. je tréninková jednotka. Řada trénin kových jednotek, vytvářející relativně ukončený opakující se cyklus, se stává tréninkovým mikrocyklem. Celky několi ka mikrocyklů (převážně jednoho typu) vytvářejí střednědobé c., nazývané mezocykly. Řada stř. c., střídajících a opa kujících se podle zásad tvorby dlouho dobého tréninku a vývoje sport, formy, utvářejí strukturu makrocyklu, tj. dlou hodobého tréninkového cyklu. — V mikrocyklech se jednotlivé tréninkové jednotky stávají vzájemně spojitými a navazujicími prvky tréninku. Délka mi krocyklů se většinou ustálila na týdnu. Podle úkolů existují různé typy mikrocy klů: tréninkové základní (hlavně v pří pravném období), předzávodni (v hlav ním období mezi dvěma soutěžemi) a zotavné (po náročných soutěžích ne bo v posledním týdnu mezocyklu). — Mikrocykly (v počtu 3 - 6) jsou stavební mi bloky mezocyklů, které mají v celko vé délce většinou blizko k měsici (např. řada sportů uživá v současné době pra videlný čtyřtýdenní c„ celkem 13 mezo cyklů v roce). Jejich struktura je dána zvláštnostmi obsahu tréninku v různých obdobích, závisí na dosažených změ nách trénovanosti, zotaveni aj. Podle zaměření jsou rozlišovány mezocykly iniciáčni (začíná jimi roční cyklus), zá kladní (hlavni typ v přípravném obdo bí), předzávodni, závodní (zákl. typ v hlavním období) a zotavný (zahrnuje větši počet zotavných mikrocyklů. — Řady střednědobých c. vytvářejí c. vyš šího stupně — makrocykly. Patří k ním tréninková obdobi a hlavně ročni tré ninkové cykly. Uvažuje se i o c. vícele tých (např. v praxi vrcholového sport jsou to c. čtyřleté, spojované s periodi citou OH). Cyrilawn viz plastické povrchy
Čad
Čad, Čadská republika, stát ve stř. Afri ce, 4,20 mil. obyv., hl. město Ndžamena. Olymp. zkr. CHA. Sport řídí odděle ní sportu při ministerstvu mládeže a sportu, školní TV v zákl. vývoji. Další mu rozvoji brání několikaletá obč. vál ka. Silný vliv franc, těl. výchovy. Nejroz šířenějšími sporty jsou fotbal, basket bal a box. NOV Č. získal uznání MOV 1964. Účast na OH 1964, 1968 a 1972. Čada Josef, 1881-1959, čes. gymnasta. Mistr světa 1907 (víceboj jednotlivců, družstva), 1911 a 1913 (družstva). Držitel stříbrných medailí z MS 1909 (víceboj jednotlivců, družstva) a 1911 ( víceboj jednotlivců). Účastník OH 1920 (4. místo družstva). Čambal Štefan, ' 1908, čs. fotbalista, ZMS. Záložník Slavie Praha (1930-37). Reprezentoval 21 x , účastník MS 1934 (2. misto). 1948-49 trenér mužstva ČSR. Čand Dhyam, 1905-1949, indický po zemní hokejista. Člen družstva, které I zvítězilo na OH 1928, 1932 a 1936. I Čáp Augustin, * 1908, čes. tělových, funkcionář, dlouholetý vedoucí tělo vých. oddělení na MŠ, 1957-63 předse da sekce košíkové ÚV ČSTV, 1965-74 předseda výboru vysokoškol. sportu ÚV ČSTV, dlouholetý vedoucí katedry TV matematicko-fyz. fak. UK, autor odb. prací z problematiky vysokoškol sportu. Nositel Medaile M. Tyrše, Vá lečného kříže 1939, medaile Za stateč nost. Čáp Vladislav, * 1926, čs. krasobruslař. Držitel stříbrné medaile z 1947. Starto val na MS 1947 (4.), ZOH 1948 (10.) a ME 1949 (5. místo), čapáš, taneční prvek, kterým se přizdobují slov. a mor. taneční kroky a figury; plesknutí dlani, event, hřbetem ruky o různé části těla (nejvíce o části dol ních končetin nebo o podlahu). V čes. etnografických oblastech se podobné mu ozdobnému prvku říká plesk (např. v sousedské, v lendleru, ve furiantu). Čapek František, ' 1914, čs. kanoista,
104
ZMS. Olymp, vítěz v kánoi jednotlivců 1964 (víceboj jednotlivkyň, kladina) na 10 000 m 1948. Držitel stříbrné me a 1968 (víceboj, přeskok, bradla, prodaile ve stejné soutěži na MS 1954. Na stná). Mistryně světa 1962 (přeskok) MS 1950 obsadil v závodě C 1 na 1 000 a 1966 (víceboj jednotlivkyň, přeskok, družstva). Jedenáctinásobná mistryně m 4. misto. Zasloužilý trenér, čapek František, ' 1914, čs. střelec, Evropy 1959 (kladina), 1965 a 1967 (ve ZMS. Startoval na OH 1952, kde obsadil všech disciplínách). Držitelka stříbr 4. místo ve střelbě na baterii, a na OH ných medaili z OH 1964 (družstva) 1956 byl ve stejné disciplíně na 6. mí a 1968 (kladina, družstva), MS 1958 (družstva), 1962 (víceboj jednotlivkyň, stě. Účastník MS 1958 a ME 1956. Čapková Věra, roz. Hlavicová, * 1938, družstva) a 1966 (kladina, prostná), ME rybolovná technika, ZMS, reprezentan 1959 (přeskok); bronzových medailí tka od 1964 Na MS a ME získala 20 zla z ME 1962 (prostná) a 1961 (víceboj tých, 25 stříbrných a 30 bronzových me jednotlivkyň, prostná). Nositelka Rádu dailí. Devítinásobná absolutní mistryně republiky a státního vyznamenání Za ČSSR Držitelka SR v pětiboji jednotli- zásluhy o výstavbu. Nejlepší sportovky vkyň a v disciplíně multiplikátor zátěž ně světa 1968; nejlepší sportovkyně dálka obouruč. ČSSR 1964 a 1966-68. Čapkovič Ján, * 1948. čs. fotbalista. Útočník Slovanu Bratislava (1967-79). 1968-75 reprezentoval 22 x (6 branek). Účastník MS 1970, OH 1976 a ME 1972. Člen Klubu ligových kanonýrů. Čapkovič Jozef, ' 1948, čs. fotbalista, ZMS Obránce Slovanu Bratislava (1967 až 79). Reprezentoval 16 x (1974 až 77), člen vítězného mužstva na ME 1976. Nositel vyznamenání Za zásluhy o vý stavbu. čardáš (maď. czárdás, czárda = hos poda), maď. nár. a lid. párový viřivý ta nec ve 4/4 taktu. Vznikl v době maď. nár. obrození (ve 40. letech 19. stol.) ja ko tanec společenský v městském pro středí. Hud a taneční prameny vychá zely z maď. venkova, kde se tančily Věra Čáslavská-Odložilová osobité párové vířivé tance v přírodě a hospodách (čardách). Čardáš měl pro časoměřič, rozhodčí určený k měřeni maď. městskou společnost 19 stol. po času závodníků v cíli při atl., cyklistic dobný význam, jaký měla polka u nás. kých, jezdeckých, kanoistických, pla Čardášové hud. a taneční motivy přešly veckých, rychlobruslařských, sáňkařna Slovensko (i do moravsko-slezkých ských, veslařských a jiných závodech. oblastí), místy se č. tančil jako samo V jiných sport, odvětvích sleduje dobu statný párový tanec vedle ryze slov ví zápasu a délku povolených přestávek, stanovený časový limit aj. Povinnosti č. řivých tanců. vymezují pravidla sportů, ČAS viz Český atletický svaz. Čáslavská - Odložilová Věra, * 1942, časovka (slg ), v cyklistice -vzávod na čs. gymnastka, ZMS. Olymp, vítězka čas.
105 čavgonbozi, též gujbozi, tádžická nár sport, hra jezdecká nebo pěší. Obdoba póla na koní a pozemního hokeje Zají mavá tím, že míč po speciálním roze hrání ve středu hřiště se dopravuje zpět do vlastní branky. Splněný úkol zname ná zisk 1 bodu a rozehrání míče z této čáry, neboř družstva si ihned vyměňují strany, takže úspěšné družstvo dopra vuje míč nyní na druhou stranu. Vejčitý kožený míček 7-8 x 4-5 cm, hůl z tvrdé ho dřeva smí zasahovat míč jen levou stranou V jezdecké hře větší hřiště a místo míčku dřevěná koule, čekací doba, doba stanovená řády sport svazů, po kterou má přítomné družstvo připravené k zahájení utkáni povinnost čekat na svého nepřítomné ho soupeře nebo delegovaného roz hodčího. Jestliže nedojde k zahájení ut kání do uplynutí stanovené č. d., ale ut kání bude přesto sehráno, rozhodne o výsledku utkání řídící orgán soutěže, Za neopodstatněné nebo úmyslné čer pání č. d. se trestá provinivší se druž stvo sport. těch. sankcemi, popř. i disci plinárně. V. t. soutěžní řád. Čeiikovský Stanislav, * 1923, čes. tělo vých. pedagog a funkcionář, prof, na FTVS UK, doktor pedag věd, ředitel Výzkumného ústavu tělovýchovného. 1962-73 proděkan FTVS UK pro věd.činnost, od 1964 člen Mez. výboru pro vý zkum těl. zdatnosti, od 1982 čestný člen Mez. sdružení vysokých tělových, škol, předseda vědeckomet. rady ČÚV ČSTV, člen předsednictva ČÚV ČSTV. Podílel se na konstituování antropomotoriky jako oboru. Nositel státního vy znamenání Za vynikající práci, medaile Za obětavou práci pro socialismus. Me daile dr. M. Tyrše aj. Spisy: Teorie po hybových schopnosti, 1970; Pohybové schopnosti a jejich struktura jako užitné hodnoty těl. cvičeni, 1973; Antropomotorika pro studujíci těl. výchovy, 1979; Podii těI. kultury na všestranném roz voji člověka v socialistické společnosti, 1981. čelná rovina, prochází těžištěm těla a je určena délkovou a pravolevou osou (viz prostorová soustava).
Černý byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Čepčianský Ladislav, ' 1931, čs. kajakář, MS. Držitel stříbrné medaile v kaja ku jednotlivců na 10 000 m z MS 1958 Účastník OH 1956 (6. K 1 1 OOOrn i 10 000 m), MS 1954 (4. K 1 1 000 m) a ME 1957 (4. K 1 10 000 m).
Ladislav Čepčianský
Čerchlanová - Ozoréková Jozefina, * 1952, čs. atletka, běžkyně na 400 a 800 m, ZMS Osmá ME 1974 na 4x400 m (3:36,3 min), 1978 šestá na 4 x 400 m (3:30,40 min). Sedminásobná mistryně ČSSR. Dvakrát na 400 m a 800 m, jed nou na 200 m, na 4 x 100 m a na 4 x 400 m. Devětkrát překonala čs rekord 400 m 1974 (52,6 s, 52,1 s a 52,0 s), 800 m 1974 (2:04,7 a 2:03,4), 1975 (2:02,4), 1976 (2:00,4), 1978 (2: 00,1) a 400 m př. 1976 @0,8 s). Čermák František, * 1903, čes. archi tekt, prof. Českého vysokého učení technického, kde přednášel obor zdrav, staveb, kam zahrnul i sport, a tělových, stavby. Pod jeho vedením bylo na škole zpracováno mnoho studijních projektů pro sport, a tělových, stavby (Maniny, Břevnov - Markéta, Pankrác, povodí Vl tavy v Praze, Eden, hala Ústí nad La bem, Sokolský ostrov v Čes. Budějovi cích aj ). 1961-72 člen vědecké rady ÚV ČSTV, později těch rady ÚV ČSTV. Za sloužilý umělec (1968). Čermák Jan, 1870-1959, čes. průkopník letectví. 1910 člen Českého aviatického mužstva. Od října do prosince 1910 pro vedl v Plzni na Borech několik kratších letů. 1911 jako první čes. pilot složil mez. platnou pilotní zkoušku podle předpisů FAI a obdržel i rak. pilotní di plom FAI č. 23. Čermák Josef, 1858-1948, starosta a náčelník Amer. obce sokolské, propa gátor specifického pojetí cvičení žen s omezením cvičeni na nářadi a zařaze ním tanečních kroků, est. působících cvičení prostných a her. Vystoupením Petr Čemus na sletech 1907 a 1912 ovlivnil cvičeni Čemus Petr, ‘ 1947, čs. motocyklový žen v ČOS. Spis: Tělocvik, 1907. závodník, ZMS. Startoval v deseti Še- Čermáková-Hrabětová Jiřina, * 1944, stidennich, 1970,1971,1972,1973 a 1974 čs. pozemní hokejistka, ZMS. Držitelka
stříbrné medaile z OH 1980. Účastnice zápasů Evropského poháru 1968-70, v němž čs. družstvo obsadilo 2. místo, a MS 1978 (9.). V družstvu Slavoje Vy šehrad se podílela na získáni titulu mis tryň republiky 1970. Černá Květa. ' 1917, čs. trenérka, roz hodčí a funkcionářka moderní gymna stiky. Spoluzakladatelka tohoto sport, odvětví v Československu. Autorka pó diových skladeb, za něž čs. reprezen tantky získaly na MS 1967 a 1979 stříbr né medaile, i cvičení žen na Čs. spartakiádě 1975 a 1985 a závěrečného obrazu Čs. spartakiády 1980. Od 1967 členka svět. komise moderní gymnastiky FIG. Zasloužilá trenérka. Černá Věra, * 1963, čs. gymnastka, MS. Mistryně světa 1979 (kladina) Největ ších úspěchů dosáhla na Světovém po háru 1977 (2. - 3. v prostných), 1978 (1. kladina, 2. bradla, 4. víceboj jednotlivkyň) a 1979 (3. bradla). Černík František,' 1953, čs. hokejista, ZMS, útočník, 151 x reprezentoval ČSSR. Podílel se na vítězství čs. muž stva na MS 1976. Držitel střibrné medai le ze ZOH 1984, MS 1978, 1982 a 1983 Zúčastnil se Kanadského poháru 1976 (2.) a 1981 (3.). Nositel státního vyzna menání Za vynikající práci. Černohorský Jan 1898-1976, čs. šer míř, reprezentoval ČSR 1919-49 v šermu fleretem a kordem. Na OH 1928 byl čle nem družstva kordistů, které bylo klasi fikováno na 5 mistě v neoficiálním hod nocení. Účastník OH 1920. Od 1950 tre nér čs. reprezentace, nositel veřejného uznání Za zásluhy o rozvoj čs. těl. vý chovy a sportu I. stupně. Černušák Vladimir, * 1921, čs. tělo vých. pedagog a funkcionář, prof, na FTVŠ UK Bratislava Člen MOV a pro gramové komise MOV od 1981, 1969-83 předseda SÚV ČSTV a místopředseda ÚV ČSTV, poslanec SI. nár. rady. Nosi tel Rádu Vítězného února, Rádu práce. Medaile J. F. Chaloupeckého; zaslouži lý pracovník v TVS. Černý Josef, ‘ 1939, čs. hokejista, ZMS, útočník. Reprezentoval ve 210 ut káních (1959-72). Podílel se na získání
Josef Černý
Černý titulů mistra Evropy 1961 a 1971. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1968, MS 1961, 1966, 1966, 1971 a bronzových ze ZOH 1964, 1974 a MS 1959, 1963, 1969 a 1970. Účastník ZOH 1960 (4.) a MS 1967 (4.). Prvni útočník, který v čs. nejvyšší soutěži nastřílel vice než 400 bra nek. Nositel státních vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci. Černý Teodor," 1957, čs. cyklista, MS. Jako člen družstva stíhačů přispěl k zís kání bronzových medailí na OH 1980 a MS 1981. Černý Tomáš, 1840-1909, spoluzakl. Sokola Pražského a jeho starosta 1872-82. Černý Vladimír, ' 1926, čs. reprezen tant v moderním pětiboji, ZMS. Obsadil 4. místo v soutěži jednotlivců na MS 1954. Účastník OH 1956, MS 1957 a 1961. Od 1966 člen Mez. federace mo derního pětiboje a biatlonu. Černyšev ArkadiJ, * 1914, lední hokej, trenér sov. reprezentačního mužstva 1954-57 a 1961-72. Pod jeho vedením ziskali sov. hokejisté 4 zlaté olymp. me daile (1956, 1964, 1968, 1972) a 11 titulů mistrů světa (1954,1956,1963-71). 27 let trénoval mužstvo Dynamo Moskva. Spolu s -►A . Tarasovem vytvořili sov. školu ledniho hokeje. Černyševskij Nikolaj Gavriiovič, 1828-1989, rus. rev. myslitel, mater, filo zof a ekonom, utop. socialista, vůdčí ideolog rus. rolnické revoluce. Odpůrce pedantických metod výchovy a Spiessova tělocviku. TV chápal jako prostře dek rozvoje fyzických sil a rozumových schopností a upevnění zdraví. Červenková-Černohorská Květa, * 1946, čs. házenkářka, MS. Hráčka čs. družstva na MS 1965 (4.) a 1973 (6. místo). Házenkářka ČSSR 1968. Červinek Vojtěch, ' 1948, čs. cyklista, ZMS. Držitel bronzové medaile z MS v cyklokrosu 1977. Po zranění se stal trenérem čs. cyklokrosových reprezen tantů a jeho svěřenci získali 3 tituly mis trů světa. Vzorný trenér a držitel čs. Ce ny fair play 1979. Česká amatérská atletická unie ČAAU viz Československá amatérská atletická unie. česká házená, název pro -znárodni házenou, používaný v letech 1953-69. Předtím byl používán název házená, od 70. let národní házená. Česká obec turistická, ČOT, 1934—38 Čs. obec turistická, zal 1926 jako volné tur. sdružení Čs. strany nár. socialistické. 1939 se sloučila s Klubem českých turistů (viz Klub českosloven ských turistů), 1940 se osamostatnila. 1945-48 byla opět organizací Čs. strany nár. socialistické. 1948 zanikla. Česká sportovní rada, ústředí čes. sportu, zal. 1908, ve spolupráci s ČOV
106 vypracovala tzv. Rámcový sportovně politický program český, který upravo val vztah čes. sport, organizací k rak. sport, svazům a sjednocoval postup všech čes. sport, svazů vnitrostátně i na mez. úrovni. Zanikla během 1. svět. vál ky, 1919 ji nahradila - * Československá sportovní obec. česká ulička, ve fotbalu typická při hrávka po zemi — prohození mezi sou peřovy obránce' zakončuje zpravidla útočnou akci. Č. u. charakterizovala čes. kopanou od 1911. Československá amatérská atletic ká unie, ČSAAU, nár. sport, svaz, zal 8. 5. 1897 jako Česká amatérská atletická unie (ČAAU), která do 1901 řidila s vý jimkou veslováni a cyklistiky všechny tehdy existující sporty. 1920 byla přijata za člena -►Mezinárodní amatérské atletické federace (IAAF). Zanikla 1948. Československá obec skautů vol nosti viz skautink. Československá obec sokolská viz Sokol. Československá obec střelecká, zal. 1897 jako Česká obec střelecká. 1920 se stala členem Mezinárodni stře lecké unie (UIT). 1925 se obec rozštěpi la, odtrhl se agrární Čs. národní svaz střelecký. 1935 zal. vrcholná organizace Ústředí čs. organizaci střeleckých. V době okupace Č. o. s. nepracovala. Zanikla 1948. československá sportovní obec, vrcholný orgán čs. sportu, zal 1919, v době svého největšího rozmachu sdružoval 26 čs. sport, svazů. Pro rozpo ry (zejména s ČSOV a Čs. fotbalovou asociaci) 1927 zanikl. 1928 nahrazena - ► Československým všesportovním výborem. Československá table-tenisová asociace, ČsTTA, zal. 1927, vznikla z Ústředního výboru ping-pongového (zal. 1925). 1930 registrovala 62 klubů s 1046 členy. 1926 již uznáno členství v Mez. table-tenisové federaci (ITTF). Na její činnosti navázal čs. svaz stolní ho tenisu ÚV ČSTV. Československá yachtová associace, zal. 1929 z podnětu -»J. RóssleraOřovského a V. Pavlouska. Vznikla uměle, neboť 1929 existoval jediný čs. specializovaný jachtařský klub -*-Český yacht klub v Praze a jeho odbory v C. Budějovicích a Brně, bylo však třeba zabránit přijetí sudetoněm. kanoistického a jachtařského svazu do -►M eziná rodní jachtařské federace, československé spartakiády ČSS, ústřední tělových, slavnosti, pořádané od 1975 v pětiletých cyklech jako vy vrcholení oslav vítězného zakončení ná rodně osvobozeneckého boje Čechů a Slováků a osvobozeni Českosloven ska Sovětskou armádou v květnových
dnech 1945. Navazuji na - ► celostátní spartakiády, pořádané 1955-65. — ČSS 1975 se konala pod heslem Za mír za socialismus. Před vyvrcholením ČSS 1975 v Praze se uskutečnilo 1 476 míst ních (377 211 cvičenců), 307 okrskových (499 581) a 116 okr. spratakiád (607 911). HI. dny proběhly ve dnech 28. a 29. 6. ve dvou programových odpolednech, jimž předcházely 26. 6. a 27. 6. veřejné generální zkoušky. Na programu bylo 14 skladeb: rodiče s dětmi (4 000 cvičí cích), nejmi, žactvo s polystyrénovými cihlami (4 000), ml. žákyně (13 824), ml. žáci s létajícími talíři a švihadly (6 912), st. žákyně (13 824), st. žáci s míči a dlouhými tyčemi (11 520), dorostenky (6 912), dorostenci s bednami (4 608), učňovská mládež (13 824), studenti a studentky vysokých škol s malými trampolínami a kuželi ve tvaru bílých koulí (3456), Svazarmovci s parastavebnicemi (6 144), muži a st. dorostenci (11 520), ženy s kuželi na hudbu B. Sme tany (v každém programovém odpoled ni 12 096) a ČSLA (ve dvou vystoupe ních vždy 13 824). Včetně slavnostního zahájeni a zakončení a režijních spojů se v obou programových odpolednech vystřídalo 180 000 cvičenců a zhlédlo je 908 000 diváků. Těžiště sport, soutěži bylo v plněni podmínek odznaku zdat nosti PPOV a BPPOV a ve Sportovních hrách mládeže a pracujících. V místech a okresech byly pořádány soutěže pří stupné max. počtu zájemců neorganizo vaných v ČSTV, např. Fit 75. Celkově se jich zúčastnilo 3 889475 osob. Byly uspořádány také početné tur. akce, na př. dlouhodobá štafeta Dukla-Praha, která se stala trvalou součásti tur. akcí při dalších ČSS. Tur. akce ČSS 1975 by ly zakončeny celostátním srazem v Pra ze na Džbánu, kde se sešlo 10 430 turis tů. Večery družby se konaly ve Spor tovní' hale ČSTV a zúčastnilo se jich 10 zahraničních skupin z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Kuby, MLR, MoLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a 4 skupiny z Československa (studenti a studentky FTVS UK Praha a FTVS UK Bratislava, výběr nejmi, gymnastů a gymnastek a reprezentantky v moderní gymnasti ce). — ČSS 1980 prokázala, že kvantita tivní úroveň našeho tělových, hnutí se značně zvýšila. HI. vystoupením na Strahově předcházelo 2432 místních a okrskových spartakiád s účastí 1 265 300 cvičenců a 121 okr., obvod ních a městských spartakiád s účastí 702 700 cvičenců. HI. dny se konaly 26. 6. - 19. 6. na Strahově ve dvou progra mových odpolednech. Na pořadu bylo 15 skladeb: rodiče s dětmi (4 900 cvi čících), nejmi, žactvo s obručemi vždy pro 5 dětí (4 032), ml. žákyně s červený mi rámy (13 824), ml. žáci s míči, švihá-
107 dly a kroužky (13 824), st. žákyné (13 824), st. žáci s krátkými tyčemi (9 216), dorostenci (6 912), učňovská mládež ■ divky s kovovými tyčkami s oranžovou stuhou, chlapci s chromo vanými tyčemi (13 824), Svazarm a ško ly s kovovým půlkružim (6 144), ženy (v obou programech vždy 10 368), muži (6 912), dorostenky a ženy - výběrová skladba (6 760), ČSLA (v obou progra mech vždy 13 824). Celkem vystoupilo na Strahově včetně zahájeni a závěru 1. a 2. programového odpoledne 176680 cvičenců; vystoupeni zhlédlo 1 100 000 diváků. V průvodu Prahou na Letenské pláni 29. 6. pochodovalo 150 000 úča stníků. Na Večerech družby vystoupily skupiny gymnastů a gymnastek BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Kuby, MLR, PLR, RSR, SSSR; ČSSR zastupo valy 3 skupiny: FTVS UK Praha, FTVŠ UK Bratislava a skupina moderních gymnastek. Veřejnou gen. zkoušku a 4 představeni zhlédlo 50 000 diváků. Ve sport, části byly zahrnuty hl. masově přístupně sporty a plněni podmínek od znaku zdatnosti BPPOV a PPOV. Sport, soutěží se zúčastnilo 4 232 840 startují cích. Tur. část zahrnovala 2 320 akcí s účastí 3 100 000 osob. Celostátního spartakiádního srazu v Praze na Džbánu se zúčastnilo 7 000 turistů. — ČSS 1985 byla oslavou 40 let tvořivě práce a šťa stného života v míru našeho lidu. Hl. dnům na Strahově předcházelo 2 068 místních, 386 okrskových a 125 okr. spartakiád. Pro Strahov bylo připrave no pro 2 programové odpoledne (1. 27. a 29. 6., 2. 28. 6. a 30. 6.) 16 skladeb: ro diče s dětmi (4 672 cvičících), nejmi, žactvo s použitim skládacího draka (5 760), ml. žákyně se stuhou s kroužky na obou koncích (10 752), ml. žáci s pla stikovými raketami a molitanovými míč ky (10 752), st. žákyně (13 842), st. žáci s desetimetrovým horolezeckým lanem (10 368), dorostenky se stuhou na krát ké tyčce (13 824), dorostenci s lavička mi a žebřinami (6 912), učňovská mlá dež se švihadly (13 824), Svazarm s ko vovým půlkružim a lávkou (6 144), vyso ké školy, dívky s mlčkem v síťce, chlap ci s plnými míči (5184), dorostenky a ženy. výběrová skladba s kuželi (6912), ženy - 1. skladba malá obruč a stuha, 2. skladba šátek (v obou sklad bách vždy 13 824), muži (8 640), ČSLA (v obou odpolednech vždy 13 824). Cel kem vystoupilo na Strahově včetně za hájeni a závěru 1. a 2. programového odpoledne 189 512 cvičenců; vystoupe ní zhlédlo 1 206 000 diváků. V slavnost ním průvodu pochodovalo 176 4000 úča stníků. - Sport, soutěži, do nichž patřily i masové soutěže a plnění podmínek odznaku zdatnosti, test zdatnosti FIT 85, plavecká štařeta 1 x 100 m aj„ se
Československo
Vystoupení armády na ČSS 1980
zúčastnilo 9 089 243 občanů. Větších tur. akcí bylo v rámci ČSS 1985 uspořá dáno 852 271, absolvovalo je 3 452 000 občanů. Na Večerech družby ve Spor tovní hale ČSTV se představilo 13 gym. skupin z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGTE), Kuby, MLR, NDR, PLR a SSSR; ČSSR skupiny SSM, FTVS UK Praha a FTVŠ UK Bratislava, skupina na trampolínách, reprezentantky moderní gymnastiky a mladé sport, gymnastky. Československé sportovní hry, ČSSH, sport, soutěže pořádané 1963 67 ČSTV spolu s ROH, ČSM a minister stvem školství a kultury na podporu masového a výkonnostního rozvoje vy braných olymp. sport, odvětví. I. roč. ČSSH se konal 1963 a byl určen mláde ži i dospělým sportovcům. Jeho základ tvořily - ► Sportovní hry mládeže, na které navazovala okresní a krajská kola s vyvrcholením v celostátním finále, které se konalo v Plzni a Bratislavě. Na základě výsledků bodového hodnoceni umístěni sportovců v jednotlivých sport, odvětvích bylo vyhlášeno pořadí nejlepších okresů v krajském kole a po řadí nejlepšich krajů v celostátním finá le. Prvenství získalo hl m. Praha, násle doval kraj Jihomoravský a kraj Severo český. V I. roč. ČSSH startovalo v zákl. kolech 4 195 000, v okresních kolech 48 170, v krajských 18 930 a v celostát ním finále 4 075 účastníků. II. roč. ČSSH se konal 1966-67 a patřil výhradně mlá deži žákovských, dorosteneckých a ju niorských kategorii. Vycházel z masové
základny, kterou tvořily -^Sportovní hry mládeže a pracujících a všechny sport, soutěže děti a mládeže pořádané na školách, závodech, učilištích, v TJ a kroužcích ČSM. Nejlepšim závodní kům a závodnicím bylo umožněno star tovat ve vyšších kolech a v celostátních finálových závodech. V zimní a letní čá sti II. roč. ČSSH proběhly soutěže: a) ve vícebojích odznaku zdatnosti BPPOV a PPOV; b) velkých měst nad 25 000 obyv. v atl., cyklistice, moderní gymn a plavání; c) ve vybraných olymp. spor tech - oddílových družstev v basketba lu, házené a volejbalu, jednotlivců v ka noistice, krasobrusleni, veslováni, vzpí rání a zápasu, okresních družstev v ly žování a sport, gymnastice; d) experi mentálních tříd ZDŠ z pěti měst v atl., plavání a sport, gymnastice; e) učňov ského dorostu v atl., basketbalu, lyžo vání a volejbalu. Soutěže II. roč. ČSSH umožnily výběr mladých talentovaných sportovců pro dlouhodobou olymp. pří pravu a rozšířily zálohy čs. sport, repre zentace. Československo, Československá so cialistická republika, ČSSR, soc. stát ve stř. Evropě, federace České socialistic ké republiky (ČSR) a Slovenské socia listické republiky (SSR), 15 081 747 obyv., hl. město Praha. — Počátky mo derní TK jsou spjaty s ortopedickými a tělocvičnými ústavy 40. a 50. let 19. stol. (ústavy J. J. Hirsche, R. Stephanyho, J. Seegena, J. Malypetra aj ), kde se cvičilo podle Lingovy metody nebo
Československo podle něm. nářaďového systému. Mez níkem v dějinách čs. TVS je vznik Tělo cvičné jednoty Pražské 1862, zvané od 1864 Sokol pražský, v jehož čele stáli - ►J . Fůgner a -* M . Tyrš (viz Sokol). V 80. letech 19. stol. začaly vznikat i první sport, kluby: 1884 Ústřední jed nota velocipedistů českých, 1884 Ústřední jednota veslařská z Čech, 1888 Klub českých turistů. Turistika a sport se rozvíjely většinou mimo sokolské hnutí. - 1897 začali být ze Sokola vylu čováni sociální demokraté, kteří zaklá dali samostatné Dělnické tělocvičné jednoty: 1903 vznikl -►S vaz dělnických tělocvičných jednot. 1902-1909 se kon stituoval nábožensky orientovaný -» 0 rel. — 1899-1900 vznikl Český olympij ský výbor (viz Československý olympij ský výbor), který přispěl k mez. uznáni řady čes. sport, organizaci. Meznikem ve vývoji čs. TK je vznik ČSR 1918. Vzni kají čs. sport, organizace, sport a TV se začínají rozvíjet i na Slovensku. 1918 vzniklo - * ministerstvo veřejného zdra votnictví a tělesné výchovy, které však v rámci burž. republiky funkci stát. or gánu nesplnilo. Čs. TK zůstala roztříště ná. - 1920 byli ze Svazu DTJ vylučováni pokrokoví členové, kteři 1921 pod vede ním -»J. F. Chaloupeckého založili - * Federaci dělnických tělocvičných jed not (FDTJ), která se 1926 z podnětu -►R udé sportovní internacionály slouči la s ostatnimi levicové orientovanými organizacemi ve -^Federaci proletářské tělovýchovy (FPT), předobraz bu doucí jednotné čs. tělovýchovné orga nizace. Čs. TK dosahuje význ. úspěchů. 1925 se uskutečnil v Praze Vlil. olymp. kongres a 23. zasedání MOV. Čs. spor tovci získali prvni úspěchy na OH (1924 prvni zlatá medaile. 1928 dvě, 1936 tři ) i na MS (2. místo na MS 1934 ve fotbalu aj.). Význ. vkladem do svět. TK jsou ma sová vystoupení ČOS pořádala od 1882 -►sokolské slety, Čs. Orel - ► orelské slety, Svaz DTJ - ► dělnické olympiády, vzor pro - ► mezinárodní dělnické olym piády, a FDTJ spartakiády, vzor pro mez. i čs. spartakiády. — Ve 30. letech 20. stol. v důsledku fašistického nebez pečí zesilily snahy po sjednoceni čs. TK. 1936 se v Praze uskutečnily tzv. Li dové hry, součást boje proti zneužití olymp myšlenky něm. fašismem, proti nebezpečí války, za sjednoceni čs. TK. 1938 vyzvala FPT na svém IX. sjezdu ke sjednocení celé čs. TK. V říjnu 1938 však burž. vláda činnost FPT zakázala. — Rozbiti ČSR a okupace čes. zemi na rušily další rozvoj čs. TVS. 1941 byla za stavena činnost ČOS, Orla, ČSOV a dal ších tělových, organizací. Nadále pra covaly jen sport, svazy a Svaz DTJ. Snahy ovlivnit výchovu čs. mládeže roz sáhlým tělových, programem v tzv. Ku
108 ratoriu pro výchovu české mládeže (1942) v duchu fašistické ideologie kon čily neúspěchem. — Na Slovensku po vzniku klerofašistického Slovenského státu se nejvyššim představitelem sl. TK stala Hlinková garda; Slovenský Orel, který přispěl k rozbití ČSR, byl zrušen. Skutečnými organizátory sl. TK se staly -►Slovenská ústredná športová rada a -►K lu b slovenských lyžiarov a turistov, které se 1944 aktivně zapojily do SNP. — V období boje proti fašismu dozrálo v řadách členů tělových, a sport, organizaci přesvědčení o nut nosti sjednoceni čs. TK v osvobozené republice. 1945 se sjednocení čs. TK stalo součástí Košického vládního pro gramu. 5. 5. 1945 vydali představitelé pěti čs. organizací Manifest za sjedno cení čs. těl výchovy a sportu. 9. 5. 1945 vznikl Ústřední národní tělovýchovný výbor (ÚNTV), který měl provést sjed nocení čs. TK na tzv. organickém princi pu, tzn. že všechny organizace zanik nou a vznikne nová jednotná organiza ce Sokol. Reakčni sily v Sokole v čele se starostou A. Hřebíkem však navrhly tzv. federativni sjednocení. V důsledku jejich negativní politiky zanikl 1946 ÚNTV a vznikl nový federální orgán, Čs. tělovýchovný svaz (ČSTS), jehož pravomoce však byly omezené a členské or ganizace si ponechaly volný prostor pro svou nezávislou činnost. Nové pod mínky pro sjednocení vytvořil únor 1948. V březnu 1948 byla vyhlášena do brovolná organizace Sokol. 1949 byl přijat zákon o státní péči o TV, kteiý po tvrdil sjednoceni do Sokola. Vznikl - ► Státni úřad pro tělesnou výchovu a sport (SÚTVS). Řízení čs. TK však by lo nedůsledné, proto byl 1952 přijat no vý zákon o organizaci TVS. Vznikl - ► Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) při vládě ČSR. TVS by ly organizovány podle sov. vzoru při podnicích a institucích v šesti resor tech: MŠ, MNO, MV, ministerstvo pra covních záloh. Sokol (pro venkov) a ROH. 1953 položeny základy pro roz voj tělových, věd vznikem Institutu těleské výchovy a sportu (dnes ~»fakulta tělesné výchovy a sportu), -►Výzkum ného ústavu tělovýchovného, ->Muzea tělesné výchovy a sportu a věd. rady při SVTVS. Vytváří se systém sport, soutěži, buduje materiálně techn. zá kladna soc. TVS, vzniká soc. sytém čs. tělesné kultury. — 1956 byl přijat nový zákon o organizaci čs. těl. výchovy na jehož základně se 1957 ustavil ►Čes koslovenský svaz tělesné výchovy (ČSTV) jako jednotná dobrovolná spol. organizace. 1969 v důsledku federalizace republiky vznikly česká a Slovenská tělovýchovná organizace, nyni český ústřední výbor (ČÚV) a slovenský
ústřední výbor (SÚV) ČSTV. Pro zajiště ní státní reprezentace se od 1973 budují -►střediska vrcholového sportu, -vtréniková střediska mládeže a —►sportovní školy. V zájmu zajištěni dalšího rozvoje soc. systému TK byly 1976 ustaveny ko mise pro mládež a těl. výchovu při jednotlivých stupních nár. výborů, 1978 výbory pro tělesnou výchovu a sport vlády ČSSR, ČSR a SSR. V mezích své pravomoci řidí a rozvíjejí TK i spol. or ganizace (ROH, SSM), MŠ, MNO a MV a ústavy nár. zdraví (léčebná TV, reha bilitace). O rozvoji sportů branného charakteru se stará ->Svazarm. — TK plní význ. cíle, je nezastupitelnou slož kou soc. způsobu života, podílí se na harmonickém rozvoji jednotlivce i celé společnosti, plni branné, pracovní a zdravotní úkoly, je význ. složkou mez politiky. — Č. má k dispozici přes 18 000 hřišť a stadiónů, 7 000 tělocvičen a sport, hal, před 650 otevřených a 158 krytých bazénů, 70 krytých ledních ploch a další zařízeni. Č. dosáhlo řady význ. úspěchů jak na poli sportu, tak i v rozvoji masové TV. Čs. sportovci se zúčastnili (s výjimkou I., III. a XXIII. OH) všech letních a zimních olympijských her. Na OH získali 42 zlatých, 45 stříbr ných a 46 bronzových medaili (navic 1 stříbrnou a 2 bronzové v uměleckých soutěžích) a na ZOH 2 zlaté, 5 stříbr ných a 6 bronzových medaili, z toho ví ce než dvě třetiny v období od 1948. Řa dy úspěchů jsme dosáhli i na MS a ME Mezi naše nejúspěšnějši sporty patří lední hokej, kanoistika, atletika, fotbal, sport, gymnastika, kolová, stolní tenis, tenis. V mez. sport, federacích a orga nizacích působí 90 čs. delegátů. V za hraničí pracuje více než 100 čs. odbor níků a trenérů. Č. bylo pořadatelem řa dy mezinár. akcí (např. MS a ME v led ním hokeji, lyžování, cyklistice), 1977 uspořádalo 79. zasedání MOV. Celo státní a čs. spartakiády a Tělovýchovné slavnosti (1958,1970) význ. ovlivnily ob sah a formy masových vystoupení na celém světě. Řada masových soutěží (Velká Kunratická, Jizerská padesátka) má široký mez. ohlas. 1910 a 1977 udělil MOV ČOS a ÚV ČSTV Olympijský po hár za zásluhy o rozvoj těl. kultury. — TV je povinným školním předmětem od 1896. Tělových, kádry, učitele TV, trené ry a rehabilitační pracovníky školí fakul ty tělesné výchovy v Praze a v Bratisla vě, katedry těl. výchovy Palackého uni verzity v Olomouci a katedry pedaa fa kult a - * Tělovýchovné školy CÚV a SÚV ČSTV. — Ústředním tiskovým orgánem je Československý sport, na Slovensku Sport, a obrázkový časopis Stadión, na Slovensku Start, vědeckometodickým časopisem je měsíčník Teorie a praxe tělesné výchovy, na Slo-
109 vensku Tréner a další odborné a speci alizované časopisy. Československý junák viz skautink. Československý klub fair play, ČSKFP, sdruženi při -»Československém olympijském výboru usilující' o propagaci fair play ve sportu. Zal. 1975 představiteli UV ČSTV, Čs. rozhla su (Studia mladých), Zpravodajského filmu. Mladé fronty a Mladého světa. Ke spolupráci se přihlásily ČSOV, Čs. sport a Pionýrská stezka. 1977 se ČSKFP začlenil jako zvi. komise do ČSOV. 1977 byl uznán -^Mezinárodním výborem pro fair play. — ČSKFP udělu je každoročně jednotlivcům i kolekti vům cenu fair play a další oceněni za příkladný sport, čin a nejvýzn. činy na vrhuje k ocenění Mezinárodnímu výbo ru pro fair play. — Vedeni klubu tvoři držitelé ceny fair play, zástupci nositelů „Zlaté za neděli fair play", zástupci členských organizaci, předseda a ta jemník klubu. Předseda klubu je čle nem ČSOV. Vrcholným orgánem je vý roční shromáždění klubu, které se schá zí každoročně v listopadu v upominku na listopadový projev Pierre de Couber tina 1892 o potřebě obnovit OH. — Drži telé Čs. ceny fair play: Emil Zátopek 1975; Ladislav Novák 1977; Odrej Žele ňanský, Michal Klasa a Jiří Bartolšic 1978; Milan Orlowski 1979; Vítězslav Mácha 1980; Vlastimil Zwiefelhofer 1981, členové čs. horolezecké expedice „Patagonie - Argentina 81", Ivan Fiala, Vincent Dubeň, Juraj Weincziller 1982; Vojtěch Hvězda 1982; František Douda, Jiří Beran 1983, František Plánička 1984, Karel Malina 1985. československý národní svaz stře lecký viz Československá obec střelec ká Československý olympijský výbor, ČSOV, vedoucí orgán Olymp, hnutí v ČSSR; integrální, ale organizačně sa mostatná instituce Československého svazu tělesné výchovy. Sleduje dodržo váni pravidel MOV, zejm. rozvoj a ochranu olymp. hnutí, amatér, sportu a dodržování zásad rovnoprávnosti bez jakéhokoliv rozlišováni z důvodů národ nostních, náboženských a politických. Jedině ČSOV je oprávněn v ČSSR pou žívat -►olympijské symboly. ČSOV byl ustaven 1919 a bezprostředně navázal na činnost Českého olympijského výbo ru (ČOV), který vznikl na schůzich zá stupců čes. sport, organizaci v období květen 1899 - leden 1900. 7. 3. 1900 se ČOV proměnil z dočasné organizace ve stálý výbor. ČOV zajistil před 1. svět. válkou samostatnou účast čes. sportov ců na OH, což mělo velký polit, a kult výnam a napomáhalo nár. uvědomění sportovců. ČOV byl 1916 rozpuštěn; svou činnost obnovil 30.10.1918 a 13.6.
Československý svaz tělesné výchovy
Znak Čs. olympijského výboru
1919 se přeměnil v ČSOV a přijal úřed ně schválené stanovy. V období mezi svět. válkami zajistil úspěšný průběh 23. zasedání MOV a Vlil. olymp. kon gresu 1925 v Praze i úspěšnou účast na OH. Po mnichovském diktátu a okupaci Československa byla činnost ČSOV pod tlakem nacistů v dubnu 1943 zasta vena a obnovena po osvobození Česko slovenska v květnu 1945. 1951 došlo ke změně jeho postaveni a struktury. Od 1955 se uplatňuje personální' unie, tzn., že předsedou ČSOV je vždy předseda čs. tělových, organizace (od 1957 před seda ŮV ČSTV). 1974 vznikl nový statut ČSOV, podle něhož se skládá: z členů s hlasem rozhodujícím (po jednom za každý čs. sport, svaz, který je členem mez. sport, federace olymp. sportu); z význačných čs. sportovců a tělových, pracovniků; z člena MOV za ČSSR; z čestných členů ČSOV a z členů s hla sem poradním. Členové se volí (s výjim kou člena MOV] na pětileté období. Členství zástupců čs. sport, svazu zani ká okamžikem skončení jejich funkce v příslušném sport, svazu. Nejvyšším orgánem ČSOV je plenární zasedáni. Mezi plenárními zasedáními řidi činnost až 25členné předsednictvo, které řídí práci sekretariátu a komisí. Mezí zase dáními předsednictva vyřizuje záležito sti vedení ČSOV (předseda, místopřed sedové a gen. tajemník). Pro zkvalitnění práce ČSOV se ustavily 1975 pracovní skupiny a komise. 1977 organizoval ČSOV 79. zasedáni MOV v Praze — ČSOV (ČOV) zajistil účast čs. sportovců na všech OH a ZOH (s výjimkou I. OH 1896, III. 1904 a XXIII. 1984). Na OH a ZOH Československo získalo 149 me dailí (OH 42 zlatých, 46 stříbrných a 48 bronzových včetně uměleckých soutěži, ZOH 2 zlaté, 5 stříbrných a 6 bronzo vých), z nichž více než dvě třetiny v ob dobí od 1948. (V. t. Československo.) Členové MOV PhDr. J. S. Guth-Jarkovský 1894-1943 prof. MUDr. Josef Gruss 1946-1965 JUDr. František Kroutil 1965-1981 prof. PhDr. Vladimír Černušák, CSc. od 1981
Předsedové ČSOV PhDr. J. S. Guth-Jarkovský 1900-29 prof. MUDr. Josef Gruss 1929.51 Vilém Mucha 1951-55 Václav Pleskot 1955-58 František Vodsloň 1958-67 prof. PhDr. Emanuel Bosák, CSc. 1967-70 PhDr. Richard Nejezchleb 1970-72 Antonín Himl od 1972 Generální tajemníci ČSOV Václav Rudl 1900-13 Josef Róssler-Ořovský 1908-29 PhDr. František Widimský 1929-51 JUDr. Karel Popel 1951-58 JUDr. František Kroutil 1958-74 ing. Václav Hubička od 1974 Pracovní skupiny a komise při ČSOV (zal. 1974): Klub čs. olympioniků, Čs. klub fair play (od 1977), komise olymp. hnutí, pracovní skupina dokumentace, pracovní skupina propagace. Československý pohár viz pohárové soutěže. Československý rybářský svaz, ČSRS, zájmová spol. organizace Národ ní fronty, založená 1957, sidlo Praha. Předseda František Reiss. Rada ČSRS založená 1972, řidi a metodicky usměr ňuje činnost soutěžního sport, rybář ství. Československý sport ústřední de ník a tiskový orgán ÚV ČSTV. Vychází od 1953, Jeho posláním je informovat o sport, událostech, přispívat k popula rizování masového rozvoje těl. výchovy, výkonnostního a vrcholového sportu a podněcovat aktivitu členů ČSTV i ši roké sport, veřejnosti. Od 1986 vychází v nákladu 200 000 výtisků denně. Před chůdcem Č. s. byly Sokolské noviny, vycházející 1949-52. Československý svaz kanoistiky, zal. 1913 z podnětu -»J. Rósslera Ořovského jako Svaz kanoistů Králov ství českého. 1925 vstoupil do -»Mez. kanoistické federace a je považován za pátého zakládajicího člena. Československý svaz Makkabi, or ganizace sdružující židovské tělových, a sport, spolky a kluby (Hagibor, Mak kabi, Bar Kochba aj ), zal. 1924.1941 na cisty rozpuštěna, po 1945 činnost neob novila. Československý svaz tělesné vý chovy, ČSTV, jednotná dobrovolná tě lových. organizace v ČSSR, složka Ná rodní fronty. ČSTV vznikl na zákl. záko na o organizaci těl. výchovy č. 68/1956 Sb., který Národní shromážděni přijalo 20.12. 1956. Ustavující sjezd se konal. 3.-4. března 1957. HI. principem činnosti ČSTV je uznáváni vedouci úlohy KSČ ve společnosti a jeho ideol. a teor, zá kladem je věd. svět. názor marxismusleninismus. Důležitým principem je je ho jednota, která vyplývá z podstaty
110
Československý všesportovní výbor soc. společnosti. Je řev. vymožeností tělových, hnutí a zákl. předpokladem jeho úspěšné práce. Z jednoty organi zace vyplývá důsledné uplatňováni principů dem centralismu a vnitrosvazové demokracie. - Úkolem ČSTV je or ganizovat dobrovolnou tělových., sport, a tur. činnost, přispívající k všestranné mu rozvoji soc. člověka, k upevňování jeho zdraví, ideové vyspělosti a sport, výkonnosti. ČSTV organizuje a řidi sou těže a akce masového, výkonnostního i vrcholového charakteru, školí cvičitele, trenéry, rozhodčí a další dobrovolné pracovníky, zajišťuje sport reprezenta ci státu a rozviji mez. tělových, a sport, styky, spolupracuje se všemi spol. or ganizacemi NF, především ROH, SSM a Svazarmem, s nár. výbory, hospodář skými, družstevními a jinými organiza cemi a spolu s nimi zajišťuje rozvoj TK v ČSSR, buduje a udržuje tělových, za řízení. - Od 1969, kdy vstoupil v platnost zákon o čs. federaci, existují v ČSTV i republikové organizace se svými sjez dy a s čes. a sl. ústředním výborem. ČÚV a SÚV ČSTV odpovídají za rozvoj organizované dobrovolné TV na území příslušné republiky v rámci usnesení sjezdů a ÚV ČSTV, které jsou pro repu blikové orgány závazné. Stanovy schvá lené IV. sjezdem ČSTV a doplněné V. sjezdem zajišťuji respektování a uplatňování rozdílných zájmů jednotli vců a skupin členů tělových, organiza ce. Tato diferenciace uvnitř ČSTV je vy jádřena především existenci sportov ních svazů, svazu ZRTV a svazu turistiky (viz svazy ČSTV). Svazy umožňuji reali zovat různorodé zájmy členů ČSTV, usměrňují jejich činnost a organizují celý systém soutěží od nejnižšich až k mis trovským. Z povéření ÚV ČSTV mohou být členy mez. tělových., sport, a tur. organizaci. - Zákl. článkem v činnosti ČSTV jsou tělových, jednoty (TJ). Zřizu ji se podle územního nebo výrobního principu. Zřízení TJ schvaluje okresní (městský) výbor ČSTV. Činnost TJ se realizuje ve sport, oddílech a v odbo rech turistiky a ZRTV. Oddíly a odbory zodpovídají za svou činnost výboru a členské schůzi TJ. - Okresní organiza ce ČSTV, v Brně, Ostravě a Plzni měst ské organizace, tvoři TJ v okresech (městě). Odpovídají za masový rozvoj dobrovolné TV, sportu a turistiky na svém území. Jejich nejvyššim orgánem je okresní (městská) konference. Čin nost okr. organizace řidi okresní výbor (OV) ČSTV. - Krajské organizace ČSTV tvoři okr a městské organizace v kraji. Postaveni krajské organizace mají městské organizace v Praze a Bratisla vě. Nejvyššim orgánem krajské organi zace je krajská konference, která se schází jednou za 2-3 roky. Za činnost
krajské organizace odpovídá krajský výbor (KV) ČSTV. - Krajské organizace v ČSR a v SSR tvoři Českou a Sloven skou organizaci ČSTV. Jejich nejvyššími orgány jsou sjezdy, mezi sjezdy činnost řídí český a slovenský ústřední
výbor (ČÚV a SÚV) ČSTV, jejich před sednictva a sekretariáty. - Nejvyššim orgánem ČSTV je celostátní sjezd, kte rý se koná jednou za 5 let. Sjezd určuje hl. úkoly a cíle ČSTV, schvaluje stano vy, jejich změny a doplňky, volí členy a kandidáty ÚV ČSTV a ústřední kon trolní a revizni komise. ÚV ČSTV volí předsednictvo (řídi činnost mezi plenár ními zasedáními), sekretariát, předsedu a místopředsedy (jsou to především předsedové ČÚV a SÚV ČSTV). - ČSTV je dobrovolná masová organizace. 0 přijetí za člena ČSTV rozhoduje na základě podané přihlášky TJ. Dokla dem o členství je členský průkaz, u čle nů do 15 let žákovský průkaz. Všichni členové mají stejná práva a povinnosti. Právo volit a být volen máji členové starší 15 let; do funkce předsedy, mí stopředsedy, tajemníka a člena kontrol ní a revizni komise může být zvolen člen starší 18 let. - Za záslužnou a obě tavou práci pro TV a za vynikající sport, výkony se uděluji kolektivům i jednotli vcům čestné tituly, veřejná uznáni a če stné členství (viz tělovýchovná vyzna menáni). Za porušování stanov, směrnic a soutěžních pravidel mohou orgány ČSTV udělit tresty podle závažnosti provinění (viz Jednotný disciplinární řád). - Specifickou složkou ČSTV je - * Horská služba, která se řídí vlastním statutem, schváleným ÚV ČSTV. K 31.12.1985 měl ČSTV 1 875 000 členů. Československý všesportovní vý bor, ČSW, vrcholný orgán čs. sportu, ústředí čs. sport svazů zal. 1928 z pod nětu Čs. fotbalové asociace, zanikl 1948 Český atletický svaz, ČAS, nár. svaz (lehké a těžké) atletiky, zal. 1903 F. Ma lým jako opozice proti České amatér ské atletické unií. Postupné se měnil v orgán čes. těžké atletiky. Zanikl 1919 sloučením s ústředním svazem těžké atletiky (ÚSTA), zal. 1911 český kvadrant, jeden z nejvýzn. dál kových etapovách pochodů organizo vaných Českým svazem turistů ČSTV
1970-73. Pochod měl umožnit účastní kům během čtyřletého období poznat oblasti kolem hranic ČSR v délce 1 735 km. Startovní a cílová města byla Stare Město pod Sněžníkem, Děčín, Domažli ce a Břeclav. Pochod se konal zpravidla v prvních květnových dnech (3-4 dny) a v srpnu (9 dnů). Celkem se pochodu zúčastnilo 1 334 organizovaných i neor ganizovaných turistů, český olympijský výbor viz Česko slovenský olympijský výbor Česnokov Jurij, ’ 1933, sov. volejbalista. Člen vítězného družstva z OH 1964, MS 1960 a 1962. Držitel bronzové me daile z ME 1963. Po skončeni závodni činnosti přední sov. trenér a viceprezi dent Mezinárodní volejbalové federace (FIVB).
Jurij Česnokov
čestné tituly viz tělovýchovná vyzna menáni v ČSTV. Čeipiva Josef, 1913-1984, čs. volejbalista, MS. Člen a hrající trenér mužstva, které zvítězilo na ME 1948. Jako trenér vedl ženy na ME 1958 (2. místo) a MS 1960 (3.). Zasloužilý trenér. Češpiva Zdeněk, "1941, čs. motocyklo vý závodnik, ZMS. Startoval ve čtrnácti Sestidennich, 1970, 1971, 1972, 1973 a 1974 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Mis trem Evropy 1972, 1973 a 1975 v terén ních soutěžích v kubatuře 500 cm3.
m Zdeněk češpiva
Čevona Václav, ‘ 1922, čs. atlet, běžec na stř. tratě. Čtvrtý na OH 1948 na 1 600 m (3:51,2). Na ME 1946 čtvrtý na 1 500
111 m (3:53,0), 1950 šestý (3:51,4). Čtyřná sobný mistr ČSR na 1 500 m. Překonal dvanáct čs. rekordů 800 m 1946 (1:54,2), 1947 (1:54,1 a 1:52,1), 1 000 m 1946 (2:30,1), 1947 (2/29,3) a 1951 (2:26,3), 1 500 m 1956 (3/54,6 a 3:53,0), 1947 (3:50,6) a 1948 (3:49,4), 2 000 m 1951 (5:16,4) a 4 x 1 500 m 1951 (15:45,4).
chách a na Moravě 27 veřejných vzletů a meziměstských přeletů. Držitel mez. pilotního diplomu FAI z 1912. 1962 FAI ocenila jeho zásluhy udělením Diplomu Paula Tissandiera. Čim iikjan Rafael,' 1929, sov. vzpěrač. Olymp, vítěz 1952, mistr světa a Evropy 1954-55 a mistr Evropy 1956-57 v kat. do 60 kg. Čína, Čínská lidová republika, ČLR, so cial. stát ve vých. a stř. Asii, 1033 mil obyv., hl. město Peking. Olymp. zkr. CHN. TVS řídí celostátní výbor pro těle snou výchovu a sport, má nižší složky v provinciích, oblastech a městech, a Všečínská sportovní federace. Sport, odborníky vychovává 13 tělových, insti tutů a vice než 100 vyšších sport, uči lišť. v zákl. i stř. školách a v prvních dvou ročnících univerzit jsou povinné 2 hod, TV týdně. V 2. pol. 60. let byl roz voj sportu v Č. zastaven tzv. „kulturní revolucí". Celostátní výbor pro TVS ob Václav Čevona novil svou činnost až v pol. 70. let, kdy čchůan-fa (jap. kempů, čin, kenfatl. také Č. znovu začala navazovat mezi boj pěstmi čin. původu, užívající zejm. státní sport, styky. — 1982 měla Č 207 techniku otevřené ruky (kaišu), druh se stadiónů, 168 sport, paláců, 1 503 ote beobrany beze zbraně, vyvinutý kolem vřených a 95 krytých bazénů, 384 střel 520 n.l. Pův. šlo o boj se smrtelnými ná nic Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal, sledky užitim úderů a kopů na citlivá basketbal, volejbal, stolní tenis, sport, mista lid. těla. Považovalo se za hrdelní gymnastika, atletika, plaváni, zápas zločin předvádět tuto techniku nezasvě a pozemní hokej. Na vrcholných mez ceným lidem. Čchůan-fa je často nespr. soutěžích jsou čínští sportovci nejoznačováno kung-fu. úspéšnější ve stolnim tenise, sport, Čiburdanidzeová Maja, * 1961, sov. gymnastice, atletice a dalších sportech. šachistka. 1978 zvítězila v zápase s - ► Aktivně sportuje asi 30% obyvatelstva. N. Gaprindašviliovou a získala titul mis Čínský olymp. výbor vznikl 1922. Po tryně světa, který obhájila 1981 neroz vzniku ČLR uznal MOV 1950 Olympijský hodným výsledkem v utkání s N Ale- výbor ČLR. Protože však MOV uznával xandruovou. i OV Tchaj-wanu pod názvem Čínská republika, odvolala ČLR svou delegaci z OH 1956 a 1958 vystoupila z olymp. hnutí. 1979 MOV zrušil uznání NOV Tchaj-wanu a přijal Č. opět do olymp hnutí NOV Č. sdružuje 23 nár svazů olymp. sportů a 3 sportů neolympijských. Dalších 11 nár. svazů neolymp. sportů působí samostatně stejně jako federace školního sportu, univerzitního sportu, sport, lékařství a sport, tisku. Č. se zúčastnila OH 1932-52, ZOH 1980 a asijských her 1974, 1978 a 1982. 1959 byly pořádány všečinské tělových, hry, kterých se ve 42 sport, odvětvích zúča stnilo téměř 50 mil. sportovců, Maja Čiburdanidzeová činka, tělocvičné náčini, používané Čiernik Miloš, * 1963, čs. vzpérač, k posilování a vzpíráni; 1. č. posilovači, ZMS. V kat. do 100 kg získal stříbrnou náčiní sloužící k tréninku. Na ocelovou medaili na MS 1985 (3. trh, 2. nadhoz) žerď se přikládají závaží ve tvaru kotou a na ME 1984 (3. trh, 2. nadhoz), v kat. če. Č. posilovači mohou být jednoruční do 110 kg bronzovou medaili na ME nebo dvouruční. Jednoruční č. do max. 1985 (3. trh i nadhoz), hmotnosti 12 kg má žerď dlouhou 340 čihák Eugen, 1885-1958, průkopník mm, 0 25 mm a lze k ní přikládat záva čes. letectví. Postavil několik letadel ží 1,25, 1,75 a 2,25 kg až na max. hmot Jeho Rapid z 1912 byl nejvyspělejším nost; závaží jsou zajištěna křídlovými čes. sport, letadlem před 1. svět. vál maticemi. Jednoruční č. 10 - 30 kg má kou. V letech 1911-1913 vykonal v Če žerď dlouhou 400 mm, 0 26 mm a lze
čistý provoz k ni přikládat závaží 2,5 a 5,0 kg až na max. hmotnost; závaží jsou zajištěna li tinovými zámky se šroubem. Dvouručni č. Pionýr má žerď dlouhou 1 020 mm, 0 28 mm a lze k ní přikládat závaží 5,0 a 10,0 kg až na max. hmotnost 47 kg; závaží jsou zajištěna litinovými zámky a distančními kroužky. Dvouruční č. do rostenecká má žerď dlouhou 1 700 mm, 0 min 26 mm a lze k ni přikládat závaží 2,5, 5,0 a 15,0 kg až na max. hmotnost 77 kg; 2. č. závodní, též vzpěračská, přidávací či kotoučová, se skládá z ocelo vé osy, na kterou se z obou konců při dávají kotoučová závaží. Osa je v místě drženi vroubkovaná, jinak hladká, prů měr max. 28 mm, délka 2 200 mm, mezi kotouči 1 310 mm, hmotnost 20 kg. Na koncích jsou uzávěry se šroubovými pouzdry o průměru 50 mm a hmotnosti 2.5 kg, které slouží k upevněni kotoučů. Rozměry, hmotnost a barva kotoučů jsou předepsány Mez. federací vzpírání a jsou vždy dva stejné: 50 kg zelené, 25 kg červené, 20 kg modré, 15 kg žluté, 10 kg a 5 kg bílé, bez barevného označení 2.5 kg, 1,25 kg, 0,5 a 0,25 kg. Pro regu lérnost výkonů musí být č. správně vy vážená; 3. č tělocvičná, dvě litinové koule spojené držadlem. Č. jsou malé, střední a velké. Malé a střední jsou jed noruční, velká dvouruční. Hmotnost ma lých č. 0,5, 1,0, 1,5, 2,0 a 3,0 kg; délka držadla 80 - 150 mm; hmotnost střední č. 5,0,10,0 a 15,0 kg, délka držadla 200 250 mm; hmotnost velké č. 20,0, 25,0, 30,0, 40,0, 50,0 kg a dále po 10,0 nebo 5,0 kg, délka držadla asi 750 mm. činka pružinová, pérová, náčini použí vané pro posilování prstů a zápěstí. Skládá se z dřevěné rukojeti, která je rozpůlená a mezi obě poloviny je do vy vrtaných otvorů vloženo 5 až 7 per z ocelového drátu s protikorozní po vrchovou úpravou. čis ti hrana, v krasobruslení správné vyjeti oblouku nebo obratu při povin ném cviku. Stopa na ledě má podobu jedné čáry. čistá chodba viz čistý provoz čistý provoz, v tělocvičnách, sport, ha lách aj. krytých zařízeních opatřeni pro dodržení hygienických požadavků. Uží vají se dva systémy. Při prvním přichá zejí cvičenci ve vycházkové obuvi tzv. nečistou chodbou až do šatny, kde se přezují do cvičební obuvi. Spojení ša ten s tělocvičným sálem je pak tzv. či stou chodbou. Nevýhodou tohoto sy stému je, že v šatně se cvičenci pohy buji jak ve vycházkové, tak i cvičební obuvi a může proto dojit k zanesení ne čistoty do tělocvičného sálu. Druhý sy stém je pro dodržení hygieny provozu účelnější. Přístup od vchodu ve vycház kové obuvi je pouze k tzv. ►přezouvací lavici. Zde se cvičenci přezují do cvi-
Čižovová čební obuvi a vycházkovou obuv uloží buď do zvlášních skříněk, nebo je odne sou do šatny a tam uloži. Čižovová Naděžda' 1945, sov. atletka, koulařka. Olymp, vítězka 1972 (21,03 m), druhá na OH 1976 (20,96 ). Čtyřnásobná mistryně Evropy 1966 (17,22 m), 1969 (20,43 m), 1971 (20,16 m) a 1974 (20,62 m). Trojnásobná vítězka HME 1970 (18,60 m), 1971(1970 m) a 1972 (19,41 m), druhá na HME 1974 (20,62 m) Osm krát překonala SR: 1968 (18,67 m). 1969 (19,72 m, 20,09 m a 20,42 m), 1972 (20,63 m a 21,03 m) a 1973 (21,20 m a 21,45 m) Jako první žena překonala hranice 20 a 21 m. Čkalov Valerij Pavlovic, 1904-1938, sov. letec. Vynikající akrobat, tvůrce rekord nich dálkových letů. 1937 na letadle RO (ANT 25) s osádkou Bajdukov a Beljakov vytvořil SR letem Moskva-Vancouver (12 000 km bez mezipřistání za 63:13 h). členské služby Svazarmu, pomoc poskytovaná členům Svazarmu v jeho zařízeních obvykle zdarma nebo za re žijní poplatek. Mezi č. s. S. patří např. služby motoristům, mototuristům, pora denské služby, informační a tiskové služby, prodej součástek a materiálů. Některé služby jsou pro členy Svazar mu zajišťovány i v zahraničí u partner ských organizací. členský průkaz, doklad o členství v určité organizaci (ČSTV, Svazarm). Č. p. zavazuje člena k plněni stanov orga nizace, nenahrazuje osobní doklady ani odb. osvědčení, Č. p bez příspěvkové známky nemá platnost. — Č. p. ČSTV obsahuje údaje osobní a zdravotní, zá znamy o hostováni, školení, disciplinár ních opatřeních aj. Do průkazu se vyle puji příspěvkové, kontrolní a jiné znám ky. Průkaz je majetkem ČSTV. Všechny ostatni průkazy sportovců a funkcioná řů (průkaz rozhodčího, registrační prů kaz aj.) jsou bez č. p. neplatné. Čoček Julius, 1902-1941, čs. jezdec, re prezentant ve skokových disciplinách. Účastnik OH 1936 a mez. závodů v Ber lině (1932), Nice (1932,1936) a Cáchách (1936). Účastník zájezdu do USA a Ka nady 1933, vitěz závodů v New Yorku. 1939 přešel na dostihovou dráhu. Zahy nul při závodech v Praze-Chuchli. Čočišvili Šota, ' 1950, sov. judista. Olymp, vitěz 1972 v kat. do 93 kg. Drži tel stříbrných medailí z ME 1973 a 1975 a bronzových z OH 1976 a ME 1977 (bez rozdílu hmotnosti). čop (z angl. chop = sekat), v síťových sport, hrách úder hraný ->forhendem i -►bekhendem se silnou spodni rotací (mič se otáčí kolem vodorovné osy pro ti směru letu). - Ve stolním tenisu obranný -vúder, rotace se docílí prud kým krátkým švihem paže končící švi
112 hem zápěstí. Č. je účinný tehdy, když je vložen mezi údery odlišné kvality (např. šlajsy). Obranou proti č. je -►topspin s vysokou dráhou letu (event prudký topspin nebo drajv). - V tenisu se použivá hl. při bekhendu, často se jím hraje -►rite m nebo stopbol, po němž hráč postupuje k šiti. ČOS, Československá obec sokolská, viz Sokol. Čosič Krešimir, ' 1948, jug. basketbalista. Člen vítězného mužstva z OH 1980 a MS 1970, 1975, 1978 a ME 1973, 1975 a 1977. Držitel stříbrných medailí z OH 1968, 1976, MS 1974, ME 1969, 1971 a 1981. Hrál 1970-73 v USA za univerzit ní týmy Oklahoma City a Kansas. ČOT viz Česká obec turistická, čougan, uzbecká jezdecká i pěší nár. polosport. hra, obdoba póla na koních a pozemního hokeje s holemi zahnutý mi jako pro bandy hokej, čtení mapy, v orientačním běhu vytvá řeni představy o terénu a trase závodu podle zobrazeni na mapě. Je součástí orientační techniky Při povrchním či hrubém č. m. si závodník vybirá vyzna čené terénní tvary či záchytné linie, podle nichž se bude moci v průběhu zá vodu rychle orientovat. Při podrobném či jemném č. m. závodník ztotožňuje všechny údaje na mapě se skutečností v terénu. Podrobné č. m. používá ze jména při náběhu na -►kontrolní stano viště. Mapa pro orientační běh je zjed nodušováním terénních tvarů a celko vou obsahovou náplni přizpůsobena požadavkům závodu. Při jejím zhotovo vání je dávána přednost čitelnosti před úplností údajů. Zeměpisné údaje jsou na ní zachyceny speciálními mapovými značkami, které se podle klíče Mez. fe derace orientačního běhu (IOF) dělí do 5 skupin: výškopisné značky, zvi. sym boly (na mapě v hnědé barvě) pro jednotlivé typy terénních tvarů; skály a kameny znázorněné černě; vodstvo (toky a vodni plochy) znázorňuje modrá barva; porost (vegetace) je zachycován bílou, žlutou a zelenou barvou; polo hopis zahrnuje především zachycení dopravní sítě. Podle pravidel IOF mají mít mapy pro orientační běh měřitko 1:15 000 nebo 1:20 000 ČSAAU viz Československá amatérská atletická unie. č s w viz Československý všesportovni výbor Čtvrtečka Jiří, * 1942, čs. kanoista, ZMS. Držitel stříbrné medaile v závodě kánoi dvojic na 500 m z MS 1976 (s -»T. Šachem) a bronzových z ME 1967 (C 1 1 000 ,), 1970 (C 1 1 000 m) a 1974 (C 2 500 m s T. Šachem). Účastník OH 1968 (4. C 1 1 000 m), 1976 (6. C 2 1 000 m s T. Šachem), MS 1966 (5. C 1 1 000 m), MS 1974 (4. C 2 1 000 m s T. Šachem), 1975
(5. C 2 1 000 m s T. Sachem), ME 1969 (5. C 1 1 000 m ). Nositel státního vyzna menáni Za vynikající práci, čtvrtfinále, užší čtvrtfinálová soutěž družstev, dvojic nebo jednotlivců, kteří se vylučovácím způsobem kvalifikovali z většiho počtu účastníků mezi posled ních osm nejlepšich. V. t. eliminace čtvrtobrat, pohyb celého těla kolem délkové osy o 45°. čtyřhlavý sval stehenní, m. quadri ceps femoris, nejmohutnějši z příčně pruhovaných svalů lidského těla Leži na předni straně stehna, má tři hlavy jednokloubové začínajíci od kosti ste henní (vnitřni, prostřední a zevní hlava), čtvrtou hlavu, dvouklobovou, tvoři dvojhlavý sval stehenní, m. rectus femoris; začiná na předním trnu kyčelnim dol ním a nad okrajem acetabula (jamky kyčelní). V různé výši nad čéškou pře cházejí tyto 4 hlavy ve šlachu, která za bírá čéšku do sebe a pokračuje jako vaz čéškový na hrbol kosti holenní. Je to jediný extenzor v kloubu kolenním čtyřhra, slg. debl, v individuálních síťo vých hrách (badminton, tenis, stolní te nis aj.) hra dvojic, tj dvoučlených druž stev mužů, žen nebo smíšených. 420, lehči dvouposádková plachetnice mez. - ► lodní třídy pro mládež i dospě lé, zejm. pro samostatné závody žen. Délka 420 cm, hmotnost 100 kg, plocha zákl. oplachtění 11,0 m2, spinakr 9 m2. Amatérská stavba neni možná. 470, dvouposádková plachetnice olymp. -» lodní třídy lehčí posádky, za vedena od OH 1976. Délka 470 cm, hmotnost 118 kg, plocha zákl. oplachtě ní 12,7 m2 (hlavní plachta a kosatka), spinakr 13 m2. Amatérská stavba není možná čtyřka, 1. veslařský člun pro čtyři ve slaře; v. t. veslo, veslařské čluny; 2. čtvrtý veslař od přídě, čtyřspřeží, druh —►spřežení, v němž jsou zapřažený do kočáru předepsané ho typu dva páry koni za sebou, zadní pár přiojni, přední pár náojní, levý kůň v páru podsedni, pravý náruční. V. t. jezdectví. čtyřtakt, v házené pravidly povolený max. počet kroků při uvolňování útoční ka s drženým míčem. Hráč chytající míč nemá být v okamžiku chyceni míče v dotyku se zemi. Po chyceni se pak smí chodidly 4 x dotknout podlahy, na př. v tomto sledu: pravá-levá-pravá-levá. Před pátým dokročenim (pravé) mu sí míč odehrát nebo zahájit —►driblínk. Čudinová Alexandra, * 1923, sov. atlet ka a volejbalistka. Mistryně Evropy v atl. pétiboji 1954 a držitelka stříbrných me dailí ve skoku dalekém, v hodu oště pem a bronzové ve skoku vysokém z OH 1952 a stříbrných z ME 1946 (vý ška) a 1954 (dálka). V sov. volejbalové
Čupr
113
Alexandra Čudinová
reprezentací se podílela na získáni mis trovských titulů na MS 1952,1956,1960, na ME 1949, 1951 a 1958 Držitelka stří brné medaile z ME 1955 v odbíjené. Cukarin Viktor, ‘ 1921, sov gymnasta. Olymp, vítěz 1952 (víceboj jednotlivců, kůň našíř, přeskok, družstva) a 1956 (ví ceboj jednotlivců, bradla, družstva).
Viktor Čukarin
Mistr světa 1954 (víceboj jednotlivců, bradla, družstva) Držitel stříbrných me dailí z olymp. her 1952 (kruhy, bradla) a 1956 (prostná) a bronzových medaili z OH 1956 (kůň našíř) a MS 1954 (kůň našíř). Čunderlík Emil, ’ 1955, čs. motocyklo vý závodník, MS. Startoval v osmi še
Emil Čunderlík
stidenních, 1982 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, č u p r František, 1821-1882, čes. peda gog, propagátor a obhájce TV jako ne zbytného prostředku a součásti výcho vy. Založil soukromý vých. ústav Kolčavku, kde se intenzívně vyučovala těl. výchova
114
Dadák
Dadák Jiři, ' 1926, čs. atlet, kladivář, MS, Čtvrtý na OH 1952 (56,81 m). Třetí na ME 1950 (53,64 m). Dvojnásobný mistr ČSR. Třikrát překonal čs. rekord 1950 (55,89 m) a 1951 (56,06 m a 57,60 m ).
Dagistanli Mustafa,' 1931, turecký zá pasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1956 (v kat. do 57 kg) a 1960 (kat. do 60 kg), mistr světa 1954 (do 57 kg), 1957 a 1959 (do 60 kg). dakyu, jap. jezdecká branková sport, hra podobná -»polo-crossu. Hráči ho lemi s kovovou síťkou na koncích házejí a chytají míček a dopravuji do kruhu o průměru 61 cm. Utkání končí ziskem 12 bodů. Dalcroze Emil, vl. jm. Jacques D., 1865-1950, švýc. hudební pedagog, prof, hudební teorie na univ. v Ženevě, 1910-14 v Hellerau u Drážďan, zaklada tel rytmické gymnastiky. Spisy: Methodede Jacques Dalcroze, 3 sv. 1904-07, Le Rythme, la Musique et /' Education, 1921.
dalekohled, optický přístroj zvětšujíci zorný úhel. Ve sport, střelbě a) střelec ký pro střelbu kulovými zbraněmi. Je umístěn na stojanu s měnitelnou vý škou podle výšky a polohy střelce. Slouží k následným opravám střelby bez změny polohy střelce: b) d. záměr ný viz miřidla. Daler Jiři, * 1940, čs. dráhový cyklista.
ZMS. První čs. Olymp, vítěz v cyklistice, získal zlatou medaili ve stíhacím závodu jednotlivců na OH 1964 Držitel stříbrné medaile z MS 1967 (stíhací závod jednotlivců) a bronzových z MS 1964 (stíhací závod jednotlivců) a MS 1967 (stíhací závod družstev). 1967 vytvořil SR na 4 a 5 km. 1969-70 závodil jako profesionál. Nositel státního vyzname náni Za vynikající práci. Cyklista ČSSR 1966-67.
Jiří Daler
dálkoměr, optický nebo el. přistroj pro měřeni vzdálenosti při skoku do dálky, trojskoku, hodu diskem, oštěpem a kladivm. Pro závody musí být přesnost měřicího zařízeni ověřena státním úřa dem pro miry a hmotnosti země, kde se závody konají. V ČSSR tuto přesnost ověřuje Úřad pro vynálezy a měření, dílkové běhy, samostatná forma ma sové atl. zaměřená na zvýšení těl. zdat nosti a branné připravennosti. Pořádají se na tratích od 15 do 100 km. K ozn. trasy d. b. se často využívá stávajícího tur. značení. Účastnici mohou střídat běh s chůzi. Měři se čas a sestavuje se výsledková listina. Přistupny výhradně dospělým účastníkům, jak organizova ným členům ČSTV, tak nečlenům. Po tvrzení o lék. prohlídce je povinné Me todicky a organizačně jsou d. b. řízeny komisí masového rozvoje atletiky výbo ru atl. svazu ČÚV ČSTV. Jsou pořádány
samostatně nebo spolu s -cdálkovými pochody. dálkoví plavání, odvětví plaveckých sportů, spočívající v překonávání vzdá leností delších než 1 500 m plaváním v přírodních podmínkách (v rybnících, jezerech, přehradních nádržích, řekách, mořích). — Historie. 1875 angl. kapitán Matthew Webb jako první zdolal kanál La Manche z Doveru do Calais za 21:45 h. Američanka Gertruda Ederlová jako první žena plavala z Cap Griz Nez do Doveru 1926 za 14:39 h. Společnost pro přeplavbu kanálu La Manche (Channel Swimming Association) zaznamenala přes 2 000 pokusů jednotlivců, z nichž bylo do r. 1979 334 úspěšných. Argentinec Antonio Albertondo jako první pře plaval kanál La Manche v obou smě rech bez zastavení (nonstop) za 43:10 h Rekord v této disciplině drží od 1979 Kanaďanka Cynthie Nicholsová za 19:12 h. Prvními vnitrozemci, kteří pře plavali kanál La Manche. byli Čechoslo váci František Venciovský (z Francie do Anglie, 1971 za 15:26 h a 1975 za 13:42 h) a - * Ján Novák (z Anglie do Francie 1974 za 13:27 h a 1975 za 12:45 h). Oba byli vybráni do šestičlenné mez. štafety, která 1975 na počest 100. výroči prvního přeplavání kanálu La Manche úspěšné zdolala trať z Francie do Anglie za 11:29 h. Začátkem 20. st. uplaval Mamed Bedia 53 km z Batumi do Potí. 1911 Leonid Romačenko plaval ze Šacrova Koca do Baku 48 km za 24:10 h. Neoficiálním MS amatérů je zá vod z ostrova Capri do Neapole měřicí 33,13 km. 1979 v kat. žen zvítězila Jitka Brundová (ČSSR) za 9:55,39 h. — Jed nim z největších výkonů v d. p. je pře plavání Středozemního moře. 37letý Ital Paoi Donaggien startoval 1977 v Mezera-del-Vallo na Sicílii a po sto hodinách doplaval do Kelibie v Tunisku (.225 km). — U nás se koná řada maratónů s mez účasti, nejznámější na Lipně na tratích 5,10, 20 a 40 km. Sport, otužování a d.
darts
115 p. řídí výbor svazu plaveckých sportů ÚV ČSTV. — Záv. discipliny a) plavání distanční, tj. na předem pevně vymeze nou vzdálenost, jednorázově; b) plaváni etapové, tj. k překonáni vzdálenosti po úsecích; c) individuální pokusy jednotli vců nebo malých skupin, např. přepla vání mořských úžin. — Výstroj. Plavec smí být vybaven plaveckou čepicí, plav kami, ochrannými brýlemi, hodinkami a event, kompasem. Při trasách delších se doporučuje před plavbou natřít po vrch těla ochrannou vrstvou vazelíny nebo lanolínu. — Pravidla. Délka trati musí být stanovena za pomoci teodolitu nebo podle mapy o minim, měřítku 1:10 000. Plave se volným způsobem, obvykle kraulem. Během plavby je do voleno jednotlivé způsoby střídat. Pla vec smí přijmout libovolný počet občer stvení během závodu. Mezi občerstve nimi však nesmí být kratší interval než 30 minut. Je podáváno z doprovodné loďky, popř. na obrátce z občerstvova cího plata. Je zakázáno přidržovat se loďky nebo plata. Tento přestupek se trestá diskvalifikací. V závodě na 5 km a více, zvláště při obtížných klimatic kých podmínkách (studená voda, vitr), je nutné, aby soutěžíci byl během sou těže doprovázen loďkou s doprovodem (osoba starší 18 let). V závodech na 15 km a delších musí plavce doprovázet 2 osoby, v závodech na 30 km a delších musí plavce ještě doprovázet motorový člun. Každému závodu nebo pokusu musí být přítomen lékař a sbor rozhod čích k zabezpečení regulérnosti a bez pečnosti plavby Vrchní rozhodčí musi přerušit plavbu a) všech soutěžících, nastanou-li okolnosti, které mohou ohrozit jejich bezpečnost, b) kteréhoko li soutěžícího, projeví-li známky vyčer pání (ztráta orientace, nebezpečí utonu tí) nebo překroči-li stanovený limit; při posuzování stavu „vyčerpání" může vrchní rozhodčí přihlédnout k vyjádření lékaře. dálkové plaváni t ploutvemi, též dis tanční plaváni, maratóny, disciplíny -►ploutvového plavání. Plave se na ote vřené vodě se zákl. výzbrojí, tj. - ► s ploutvemi, -►dýchací trubicí, potá pěčskou maskou a zpravidla v neoprenových oblecích. — Nejznámějším zá vodem je Pohár měst na Máchově jeze ře (1983 již 19. ročník), trať pro muže 5 km, ženy 2,7 km, žáky 500 m, štafety 4 x 1 100 m. — O titul mistra ČSSR se závodí v seriálu distančních závodů bodovacim způsobem. 1983 patřily do se riálu mužů závody Maratón vítězství (v Ústí n. L), Pohár měst (v Ooksech), Ma ratón Liptovská Mara (V Lipt. Mikuláši) a Maratón Těrlicko. dálkový etapový pochod, nejméně dvoudenní tur. akce s denním průmě
rem nejméně 30 km. Podmínky uspořá dáni jsou stejné jako při -►dálkovém pochodu. dálkový pochod, typ organizované vý konnostní tur. akce na předem připra vené trase a podle daných propozic. Délka d. p. je 50 km a vice (max. 100 km)během jednoho dne. Pořadatel za jišťuje vyznačeni trasy, zdrav., pořada telskou a popř. dalši služby (noclehy, občerstveni, upomínkové předměty, kulturní poznávací přehledy ap.). Orga nizátorem d. p. může být některá tur. složka nebo jiná organizace. Seznam d. p. bývá uveřejněn v brožuře Sportpropagu Buď fit, ve Zpravodaji výboru sva ru turistiky ČÚV a SÚV ČSTV, v Čs. sportu a v pátečních vydáních deníků. Mezi nejznamější d. p. patří pochod -►Praha-Prčice Danda Bronislav, * 1930, čs. hokejista, ZMS, útočník, reprezentoval v 80 utká ních (1950 -55). Zúčastnil se ZOH 1952 (4.1.1956 (5.), 1960 (4 ), a MS 1953,1954 (4.) a 1955 (3.). Ligový hráč jedenáctinásobného čs. mistra RH Brno, za kterou hrál i nejvyšší soutěž v kopané. Daněk Ludvik, * 1937, čs. atlet, diskař, ZMS. Olymp, vítěz. 1972 (64,40 m), dru hý na OH 1964 (60,52 m), třetí 1968 (62,92 m), devátý 1976 (61,28 m). Mistr Evropy 1971 (63,90 m), druhý na ME 1974 (62,76 m), pátý 1966 (56,24 m), čtvr tý 1969 (59,30) Dvakrát překonal SR: 1964 (64,55) a 1965 (65,22 m). Čtyřikrát překonal ER: 1964 (62,45 m a 64,55 m), 1965 (65,22 m) a 1969 (66,48 m). Třináctinásobný mistr ČSSR. Devětkrát překo nal čs. rekord: 1963 (57,22 m, 60,04 m a 60,97 m), 1964 (62,45 m a 64,55 m), 1965 (65,22 m), 1969 (66,48 m), 1971 (66,92 m) a 1974 (67,18 m). Nositel Řádu práce.
Ludvík Daněk
Daneš Bohumil, 1922-1971, čs. cyklista, ZMS Reprezentant v kolové, spolu s - v f. Sedláčkem zvítězil na MS 1948 a stal se držitelem stříbrné medaile z MS 1947 a bronzové z MS 1949. D anii Ferdinand,' 1929, čs. gymnasta.
ZMS. Účastník OH 1952 (5. - bradla), 1956 (4. - družstvo, 6. - prostná) a 1960 (4. - družstvo), MS 1954 (4. - družstvo) a 1958 (3. - družstvo). Držitel stříbrné medaile z ME 1959 (bradla, 4. místo ve víceboji jednotlivců).
Ferdinand Damš
Dánsko, Dánské království, stát v sev. Evropě, 5,09 mil. obyv., hl. město Ko daň. Sport, tělových, činností se zabývá řada organizací, z nichž čtyři máji domi nantní postavení: Dánská sportovní asociace, řídící sport na všech úrov ních, Dánská asociace sportu, pečujici o rozvoj zákl. TV, Dánská asociace gymnastiky a mládeže, řídicí rekreační sport, a Dánská asociace střelby, gym nastiky a atletiky, zabývající se rovněž rekreačním sportem. Poměrně nízkou finanční podporu státu doplňuji dotace místnich zastupitelských orgánů a ně které soukromé nadace. Na školách jsou povinné 2 h TV týdně. D. má 6 tělo vých. institutů, které školí tělových, ká dry, jak pro vedeni TV, tak pro trenérská místa. D. má řadu výborných tělových, zařízeni. Rekreačně sportuje kolem 17% obyvatelstva. Nejrozšířenějši sporty jsou fotbal (362 000 členů), házená (185 000), plavání (87 000), jachting (46 000) aj NOV D. vznikl 1905 a téhož roku získal uznání MOV. Dánšti sportov ci se účastni OH od 1896 a získali 29 zla tých, 57 stříbrných a 52 bronzových me daili. Dantlinger Robert, * 1951, čs. kulturi sta, ZMS. Mistr Evropy 1979 v kat. do 80 kg a v soutěži družstev 1977, 1980, 1983-84. Držitel stříbrných medailí z MS 1978, ME 1979 (vždy družstva) a 1980 (jednotlivci do 80 kg) a bronzových z MS 1978 (do 75 kg), ME 1977 (do 169 cm), 1983 (do 80 kg) a 1985 (družstva). Účastnik MS 1977 (4. místo do 169 cm). Damiche Bernard, * 1942, fr. automo bilový závodník. Mistr Evropy v rallye 1976 a 1977 s vozem Lancia, darts [angl ], šipky, standardní herní soutěž rozšířená ve Velké Británii jako sport s vlastni asociací a asi 6 mil. sou těžících. Terč o průměru 35 cm se stře dem 1,75 m na zemi má 6 nestejnoměrj ných mezikruží a 20 stejných výsečí,
116
Datínská
Darts: A terč, B umístěni terče.
střídavě červených a bílých, číslova ných od 1 do 20. Zásah vně od číslova ného políčka dvojnásobí, směrem ke středu trojnásobí počet bodů příslušné terčové výseče. Černý bod středu ter če, tzv. „býčí oko", hodnocen 50 body. Na terč se hází ze vzdáleností 2,4 m růz nobarevnými šípkami kapkovitého tva ru, dřevěnými nebo z umělé hmoty, opatřenými vpředu ocelovou jehlou a vzadu 3 brky, tvořícími kormidlo. Hmotnost 10 g. Soutěží se o přesné anulovaní přidělených bodů (201, 301, 401, 501, 1 001) nejmenším počtem ho dů, přičemž počáteční a konečný hod musí zasáhnout políčko se zdvojeným či ztrojeným bodováním nebo býčí oko. (Rekordy 201-4 hody, 301-6 hodů, 401-7 hodů a 501-9 hodů, 1001-19 hodů, i když teor. možnost je 17 hodů při za čátku či ukončeni ztrojením ). V našich podmínkách lze využít šipek jako rekre ační zábavu v místnostech. Datínská Věra, * 1949, čs. házenkářka, ZMS. Brankářka družstva na OH 1980 (5. místo), MS 1973 (6 ), 1975 (6.) a 1978 (4.). V dresu Interu Bratislava hrála ve finále PMEZ A980. Daume Willi, * 1913, sport, funkcionář NSR, člen MOV od 1956, místopředse da MOV 1972-76, předseda olymp. vý boru NSR 1950-70 a předseda Sport, svazu NSR, předseda org. výboru OH 1972, funkcionář házené a basketbalu. David J iří’ 1923, čs atlet, sprinter. Še
stý na OH 1952 v běhu na 4x100 m (41,2). Na 1946 třetí na 200 m (21,8) a na 4x100 m (42,2), šestý na 4 x 400 m (3:33,6). Čtyřnásobný mistr ČSR. Osm krát překonal čs. rekord. 1946 na 200 m (21,6), 1947na 100 m (10,6) a na400m (48,8), na 4 x 100 m 1946 (42,6 a 42,2) a 1952 (41,3 a 41,2) a na 4 x 400 m 1953 (3:14,6). Davidová-Modrachová Olga, * 1930, čs. atletka, výškařka, sprinterka, vicebojařka, ZMS. Pátá ve výšce na OH 1952 (158 cm). Na ME 1950 třetí v pětiboji (3026 b.j, 1954 třetí ve výšce (163 cm) a devátá v pétiboji (4 189 b.J, 1958 pátá v pétiboji (4 484 b ). Ziskala 27 mis trovských titulů. Pětadvacetkrát překo nala čs. rekord: na 80 m př. 1951 (11,7), sedmkrát ve výšce 1951 (160-169 cm),
Glenn Davis
ve skoku dalekém 1954 (570 cm), v pěti boji jedenáctkrát 1949-56 (3 656-4 484 b ), pětkrát na 4 x 200 m (1:51,3 1:41,3). Davis Glenn, ’ 1934, amer. atlet, překážkář. Dvojnásobný olymp. vítěz v bě hu na 400 m př. 1956 (50,1 s) a 1960 (49,3 s) Olymp, vítěz na 4 x 400 m 1960 (3:02,2 min). Sedmkrát překonal SR: na 200 m př. 1960 (22,2), na 400 m př 1956 (49,5 s), 1958 (49,5 s) a 1958 (49,2 s), na 440 y 1958 (45,8 s a 45,7 s) a na 4 x 400 m 1960 (3:02,2 min). Jako první atlet světa překonal na 400 m př. hranici 50 s. Davis John, ' 1921, amer. vzpěrač. Olymp, vítěz v kat. nad 82,5 kg 1948 a 1952. Mistr světa do 82,5 kg 1938 a v kat. nad 82,5 kg 194647, 1949-50 a nad 90 kg 1951. Držitel stříbrné me daile z MS 1953 v kat. nad 90 kg. Davisův pohár, angl. Davis Cup, DC, nejvýz. tenisová soutěž reprezentačních družstev mužů, zal. 1900 Američanem D. F. Davisem. Stříbrný pohár pův. ur čený pro utkáni mezi USA a Anglií se stal brzy trofejí pro mez. soutěž přístup nou všem členským státům Mez teni sové federace. O D. p. se soutěží ka ždoročně, utkání mezi dvěma družstvy trvá tři dny a zahrnuje čtyři dvouhry a jednu čtyřhru. První den se hraji dvě dvouhry, druhý den čtyřhra, ke které je družstvům dovoleno nastoupit případ ně s dalšimi dvěma hráči, třetí den se hraji zbývajicí dvě dvouhry, ve kterých si hráči vyměni soupeře z prvního dne. Za každé vítězství si družstvo započítá vá jeden bod, takže konečný výsledek je 5:0, 4:1 nebo 3:2. — Až do 1980 se mohla družstva přihlašovat do dvou evr. zón, jedné asijské, severoamer a jihoamerické. V zónách hrála družstva vylučovacím způsobem, vítězové postu povali do tzv. mezipásmového finále, které určilo finalisty soutěže. 1981 sou těž v DC zreorganizována, přihlášená družstva rozdělena do dvou skupin podle výkonnosti. V prvé, kde je 16 úča stníků se soutěží o DC (poraženi z prvního kola bojuji o udržení ve skupi ně), v dalších skupinách se hraje o po stup do první skupiny. — ČSSR zvítězi lo v této soutěži 1980 v Praze (hráči I. Lendl a T Šmíd porazili ve finálovém utkání Itálii 4:1); 1975 prohráli čs. repre zentanti ve finále se Švédském 2:3. Do mezipásmového finále postoupili čs. te nisté 1947, 1948, 1971, 1973, 1979. - Po čet vítězství do 1985: USA 28, Austrálie 25, V. Británie 9, Francie 6, Švédsko 2, JAR 1, Itálie 1, ČSSR 1. Dean Christopher, ' 1958, brit. krasobruslař. Reprezentoval v tancích na le dě s -»J. Torvillovou, s níž získal zlaté medaile na ZOH 1984, MS 1981-84 a ME 1981-82 a 1984. debl, deblovka, slg. z angl. double, 1.
delfín
117 v kanoistice dvoumístný - ► kajak (deblkajak) či -» kánoe (deblkánoe); 2. v sí ťových sport, hrách viz čtyřhra, deck tennis (dek tenys, angl), síťová sport, hra, pův. zábavná hra na lodích (malá hřiště, místo míče kroužek, nezalétajicí daleko). Hřiště 3,7 m široké a 12,2 m dlouhé (pro čtyřhru širší-5,5 m) předěleno sítí nebo provazem ve výši 1,45 m, pod ní střední čára a ve vzdále nosti 0,9 m na každou stranu čáry vy mezující „uzavřená území" Ve čtyř hrách hřiště navíc podélně rozpůleno
nř>---- 1
3 ,0
|
1 2 ,2
|
3 .0
_ Hřiště na deck tennis: A hřiště pro dvouhru, B hřiště pro čtyřhru, 1 síť, 2 čáry uzavřeného území.
na území podáni. Hraje se gumovým dutým kroužkem 3 cm silným s vnitřním otvorem 11,8 cm (celkový průměr je 18 cm). Dvouhry, čtyřhry (i smíšené) se hrají na 2 vítězné sety. Strany se střídají jako ve volejbalu, stejné je i počítání skóre. Kroužek se chytá a hází spodem nebo stranou jednoruč z místa chycení, smí být přitisknut k tělu, ne však nadrážen či odrážen. Paže smí být zvednuta nejvýše do vodorovné polohy. Dědič Josef, *1924, čs krasobruslař a význ. funkcionář čs. a svět. krasobruslení. Držitel bronzové medaile z akade mického MS 1947. 1957-67 předseda těch. komise ISU, 1967-84 člen před sednictva a od 1947 1. místopředseda ISU. Jeho kniha Krasobruslení jednotli vců pro začátečníky a mistry se stala oficiální učebnicí ISU. Nositel Řádu práce, vyznamenáni Za zásluhy o vý stavbu, Medaile J. F. Chaloupeckého a dr. M. Tyrše. Dědrasbor, Dělnický dramatický sbor, sdružení divadelních pracovníků ze zač. 20. let. 1921 předvedli na Maninské spartakiádě masovou závěrečnou scé nu Vítězství revoluce autora a režiséra J. Honila a režiséra J. Zory, v níž účin kovalo 2 000 děl. divadelních ochotníků z dalších dramatických a pěveckých
odborů pražského kraje FDTJ. defekty končetin viz vrozené vady. dehydratace [lat. + řec.j, snižení po dílu vody v organismu. Vzniká zejm. zvýšeným výdajem vody při chorobách spojených s průjmy, horečkou a poce ním. U zdravých osob může d. nastat při intenzívní svalové činnosti v teplém a suchém prostředí v důsledku silného pocení. Ztráta tekutin přesahující 1,5 % hmotnosti těla snižuje max. výkonnost, při 3 % výkon výrazné klesá, při 10% mů že dojít k úmrtí. Při TVS je třeba d. předcházet zvýšeným příjmem tekutin, i když nedochází k pocitu žízně. Pocit žizně neni směrodatným ukazatelem podílu vody v organismu, dechová cvičení jako léčebná metoda jsou součásti různých tělových systé mů. U zdravých v klidu bez těl. zátěže nejsou účelné. Ve zvýšené míře se pak vyplavuje kysličník uhličitý, vzniká alkalóza, která tlumí dýchání. Ani po cvičenní tzv. uklidňování nemá fyziol. důvod, organismus sám najde nutnou hloubku a frekvenci dechu. D. c. jako součást léčby mají nejširší uplatnění u různých typů plicních onemocnění. Při celko vém postiženi plicní tkáně (astma bronchiale, emfyzém, plicní fibrózy aj.) zvy šuji d. c. koordinaci dýchacích svalů a učí používat některé náhradní mecha nismy, především výdechové, pomocí břišních svalů. Součásti je i nácvik rela xace a uvolňování bronchiálnich spas mů pomocí masáži a vibraci. D. c. mo hou zastavit zhoršováni stavu a přispět i k zlepšeni celk. funkčního stavu, pod stavu choroby však zásadné neovlivni. U mistních postižení, např. u zánětů plic, u hnisavých pochodů v plicnich cestách, před a po chirurgických zákrocich v oblasti hrudníku, se použivá loka lizované dýcháni, které zvyšuje pohybli vost hrudníku. D. c. jsou účinnou po mocnou metodou při léčení deformit hrudníku a páteře, u trvale ležicich pa cientů, při dlouhé rekonvalescenci aj. Dejl Jiří, * 1938, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Mistr světa v závodě hlídek kánoí dvojic ve sjezdu 1965 a 1967. Držitel stříbrných medailí z MS 1965 (C2 slalom se Z. Fifkou), 1967 (3 x C 2 sjezd), 1969 (3 x C 2 slalom) a bronzové z MS 1965 (C 2 sjezd se Z. Fifkou). Děkanová Vlasta, 1909-1974, čs. gymnastka, ZMS. Mistryně světa v soutěži jednotlivkyň i družstev 1934 a 1938 a členka stříbrného kolektivu na OH 1936. Trenérka a vedoucí vítězného družstva čs. gymnastek na OH 1948. Nositelka Medaile dr. M. Tyrše, děkanský tělovýchovný den, volný den vyhrazený každoročně děkanem fa kulty pro tělových, činnost studentů a zaměstnanců fakulty. Na programu jsou různé masové akce a soutěže (po
chody, běhy, kanoistika, plněni PPOV, soutěže v různých sportech, mez. utká ní), kult. a spol. akce ap. Program při pravuji KTV ve spolupráci se spol. orga nizacemi. Tělových, den může vyhlásit také rektor pro všechny fakulty příslu šné vysoké školy (rektorský tělových, den). deklasifikace, ve vodním motorismu vyřazení ze závodu, které vyslovuje zá vodní komise rozhodčích. Trestá jím zá vodníka, který bez zlého úmyslu porušil pravidla vodního motorismu, dekomprese, v potápěni proces snižo váni tlaku při výstupu z hloubek (opak komprese). Pomalý výstup k hladině (18 m/min) je přerušován dekompresními zastávkami v hloubkách (15, 12, 9, 6 a 3 m). — Při pobytu potápěče ve vyš ším tlaku se tkáně jeho organismu na sytí plynem v závislosti na velikosti tla ku a délce pobytu. Při výstupu do at mosférického tlaku je třeba regulovat proces snižováni tlaku tak, aby potápěč nebyl ohrožen vznikem bublinek v tká ních, tj dekompresní nehodou. Fyz mechanismus vzniku bublinek je stejný jako při otevření láhve se sodovkou. — Doba bezpečné d. se stanoví na zákl. dekompresních tabulek nebo dekompresimetrem, tj. malým, zpravidla ná ramkovým přístrojem, který modeluje vylučování plynu z tkáni při d. a výsle dek ukazuje na stupnici. — D. se dá zkrátit dýcháním čistého kyslíku na dekompresních zastávkách nebo v de kompresní komoře, tj. v prostoru, kde lze regulovat přetlak. — Zvláštní pro blémy s d. nastávají při potápěni v jeze rech ve vyšších nadmořských výškách (zkrácení nulových časů a prodloužení dekompresnich zastávek podle speciál ních výpočtů), při cestování letadlem bezprostředně po vynoření (nedoporu čuje se do 12 h po vynořeni) a při opa kovaných ponorech (do 12 h po před chozím ponoru). Delaune Auguste, 1901-1943, význ. či nitel fr. rev. těl. hnutí, gen. sekretář FSGT, bojoval za jednotu a spolupráci RSI a LSI ve 30. letech. Funkcionář od bojového nár. hnutí Sport Libre. 1943 zavražděn gestapem, delfín, plavecký způsob, kombinace motýlkového záběru pažemi s kraulo vým záběrem oběma nohama součas ně. Uznán 1952, v závodech se plave v disciplíně -r-motýlek. Na jeden záběr pažemi se provádějí 2 kopy nohama. Prvni na zač. záběru pažemi poháni plavce vpřed, druhý v poslední fázi zá běru pažemi vyrovnává polohu těla. Pa že se do vody zasunují v šiří ramen, ve směru vpřed a dolů, pokrčí se v lokti a zabírají směrem dozadu do natažení. Zpravidla v první pol. záběru se pod tě lem přibližuji, v druhé pol. se oddaluji.
Dělnická socialistická sportovní internacionála Před skončením záběru se vynořuje 1. se střetli závodníci DTJ a ATUS, rak. z vody loket, na konci záběru ruce Paže a finšti. Letní část proběhla na Strahov švihnout v ploché křivce nad vodou ském stadiónu. 1. - 8. 7. První den vy vpřed do výchozí polohy. Výsledkem stoupilo 17 500 žactva, 5. 7 885 skautů, souhry pohybu paží, nohou a trupu je 3 856 dorostenců a 4 226 dorostenek. vlnivý pohyb. — Závodníci vdechuji na Dny členstva byly 6. - 8. července. Cvi začátku přenosu paži vpřed, většinou čilo při nich 6 764 mužů, 7116 žen, 2 040 dýchají ob tempo i vice temp. Start se mužů „druhé výzvy" a 1 344 vojáků. provádí' startovním skokem, na -*-0 - Průvod Prahou 8 7. byl zakončen na brátce se závodník musí dotknout stěny Staroměstském náměstí. Během d. o. oběma rukama současně, ve stejně výši se konaly mez. děl. závody sekci LSI a s rameny ve vodorovné poloze. Po v gymnastice, lehké a těžké atletice, startu a po obrátce může plavec udělat plavání, míčových hrách a cyklistice — pod vodou jeden nebo více kopů noha Třetí d. o. se zúčastnily sport, delegace ma a jeden záběr pažemi, kterými se z Anglie, Francie, Nizozemsku, Maďar musí dostat nad hladinu. ska, Norska, Palestiny, Polska, Rumun Dělnická socialistická sportovní in ska, Švýcarska, USA a emigrantů ternacionála viz sportovní internacio z Ukrajiny — IV. d. o. se měla konat nály. 1940, zmařila ji fašistická okupace. Dělnická tělovýchova, obrázkový čtr Dělnický dramatický sbor viz Dénáctideník FDTJ. D. t. vycházela drasbor 1926-29. Pro svůj soc. obsah byla posti Dělnický klub turistů, DKT. organiza hována četnými konfiskacemi a v čer ce proletářské tur. zal. 1923. DKT vybu venci 1929 další vydávání policejně za doval svépomoci děl. tur. středisko kázáno. v Kunžaku na Jindřichohradecku. 1926 dělnické olympiády, celostátní tělo se DKT stal součástí jednotné rev. děl. vých. slavnosti Svazu DTJ. I. d. o. se tělovýchovné organizace -*• Federace měla uskutečnit 1915 k 500 výročí upá proletářské tělovýchovy. Členové DKT lení Jana Husa. Její konání znemožnila se stali iniciátory zákládáni tur. klubů 1. svět. válka. Konala se až 1921 na so FPT, organizovali masové propagační kolském sletovém stadiónu na Letné. lesní běhy, z nichž se staly tradičními Všech cvičících -. členstva, dorostu jarní běhy v Krčském lese a v Libřicích i žactva - bylo celkem 23 000. Průvod u Prahy. Spolupracovali se -+Spartako Prahou měl 20 000 účastniků. Pravicové vými skauty práce. vedení Svazu DTJ odmítlo účast tělo Delsarte Francois, 1811-1871, fr. peda cvikářů FDTJ. V závěrečné scénické gog, prof, zpěvu a pohyb, výchovy na skladbě na úsvitu nové doby rozbili pařížské konzervatoři, zakl. estetické účinkující sochu zlatého telete, symbo gymnastiky, zdůrazňujici est. a zdrav lu kapitalismu, a na jeji místo vztyčili význam pohybu. Stanovil zákony výra bustu burž. prezidenta T. G. Masaryka. zového uměni. Oduševnělé pohyby pů — II. d. o se konala na Strahovském sobí pozitivně na těl. a duševní vývoj stadiónu 1927 na oslavu 30. výročí zalo člověka. Uvolňovacími cvičeními, které žení DTJ. Její součástí byly závody měly učit pohyb, ekonomii a odstraňo v zimních sportech ve Velkých Ha- vat strnulost a křečovitost pohybů, usi mrech, kterých se zúčastnilo 105 závod loval o schopnost pohybovat jednotli níků, z toho 35 z ATUS. Den žactva se vými částmi těla nezávisle na sobě. Spi konal 26. 6., cvičilo téměř 9 000 žáků sy: System o f oratory, 1893 4. vyd. aj. a žákyň. Na programu byl i štafetový Jeho názory publikovali hl. jeho žáci, běh na 3 km a závěr dne tvořila scéna např. -»G. Stebbinsová. Práci k svobodě, která se opakovala deltaplán (hovor.) viz závěsný kluzák i o hl. dnech 2. 6. 7. 3. 7. Cvičilo 3 916 deltový sval (m. deltoideus), sval radorostenek, 3 540 dorostenců, 3 730 menniho kloubu, tvarem připominajici žen, 6 400 mužů a 1 520 starších mužů. řecké písmeno delta. Začíná na zevní 4. 7. se konaly tělocvičné a atletické zá části klíčku, nadpažku a hřebenu lopat vody za účasti družstev z Německa, Ra ky. Upíná se na drsnatině na zevním kouska a USA. 5. 7. proběhla masová okraji kosti pažní v horni jeji polovině. vystoupení dorostu a skautů a samo Upažuje, předni část předpažuje a rotu statná vystoupení krajů DTJ. V slav je paži dovnitř, zadni část zapažuje a ro nostním průvodu Prahou 6. 7. pochodo tuje paži zevně. Svým klidovým napě valo 40 000 účastníků. V odpoledním tím udržuje hlavici kosti pažni v jamce programu vystoupily cyklisté, ženy kloubní v prostných a samostatně některé kra Demény Georges, 1850-1917, fr. fyzije. D. o. se zúčastnily delegace z Ně log, prof, užité fyziologie na voj tělo mecka, Rakouska, Anglie, Belgie, Ma vých. škole v Joinville-le-Pont, první ře ďarska, Rumunska a krajané z USA. — ditel univ. kursu pro vzděláni profesorů lil. d. o. se konala 1934. V zimních závo TV, zákl. fr. pojetí věd. TV. Experimen dech ve Velkých Hamrech 21., 27 a 28. tálně studoval pohyb a jeho zdokonale
118 ní chronofotografií přispělo ke vzniku kinematografie. Kritizoval nářaďový a akrobatický něm. tělocvik, později i švéd. gymnastiku pro jeji statičnost. Jeho názory na funkci a provádění po hybu jsou shrnuty v díle Mécanisme et education des mouvements (Mechanis mus a výchova pohybu), 1903. Zdůraz ňuje v něm, že v TV je rozhodující po hyb, vynaložená práce, nikoli statická činnost (výdrže). Pohyb je třeba prová dět tak, aby svaly, které se na pohybu nepodílejí, byly uvolněné Na jeho ná zory navázal - ► G. Hebért a představi telé moderních gym. směrů. U nás jeho názory propagovali -»A. Očenášek a -»F. Horák. Spisy: Bases scientifiques de ťéducation physique (Vědecké základy těl. výchovy), 1899; Education d e l'e ffo rt(Výchova úsilí), 1913; Danses gymnastique (Taneční gymnastika), 1911 aj. Demetrovič Ernest, ' 1934, čs. tělo vých. funkcionář, od 1973 místopředse da ÚV ČSTV a od 1986 předseda SÚV ČSTV Předseda stálé komise při výbo ru vlády pro masový rozvoj těl. výcho vy, od 1970 předseda výboru svazu stol ního tenisu ÚV ČSTV, místopředseda ČSOV. Autor metodických prací o stol ním tenisu, 1969-70 předseda trenérské rady svazu stolního tenisu a trenér čs reprezentačního družstva mužů. Vzorný trenér, nositel Řádu práce, vyznamená ni Za zásluhy o výstavbu a Medaile dr M. Tyrše. demokratický centralismus, zákl. a vůdčí princip výstavby, činnosti a říze ni marx. len. stran, soc. státu, společ nosti a všech oblasti jejich života včet ně tělových, a sport, organizací. Pod statou d. c. je dialektický vztah centra lismu a demokracie. Jednota centralis mu a dem. představuje zákl. zásadu for mování struktury řízeni TK z hlediska hl. cílů, k nimž její systém směřuje. D. c. se projevuje v hierarchickém a zároveň di ferencovaném rozdělení pravomoci a odpovědnosti mezi jednotlivé orgány řidiči struktury TK, které zabezpečuji in tegritu jejiho systému řízeni shora dolů při současné aktivní a iniciativní úloze všech nižších orgánů. Orgány volené zdola nahoru mají pravomoc rozhodo vat o obsahu, formách a metodách čin nosti a nesou kolektivní odpovědnost za svá usneseni vůči členům toho orga nizačního článku, který je zvolil (sjezd, konference, plenární zasedání, členská schůze). Orgány nižších stupňů i jednotlivci mají právo obracet se k vyšším orgánům s náměty, připomín kami a kritikou. Z principu d. c. vyplývá uplatňováni podřizenosti menšiny větši ně a závaznosti kolektivně přijatých usnesení vyšších orgánů pro orgány nižši a pro všechny členy, a to na zákla
119 dě dobrovolné, uvědomělé disciplíny. Dempsey William, zv. Jack, 1895-1984, amer. boxer. Profesionální mistr světa 1919-26. Dénes František, ' 1902, sl. tělových, pracovník, předseda 54 okr. FDTJ-FPT v Košicích. 1919 člen Rudé armády Maď. republiky rad a Sl. republiky rad. Od 1931 člen ŮV FPT a aktivní bojovník proti fašismu. Zakl. člen KSČ a Kom. svazu mládeže. Denisiuk Ludwik, ’ 1907, pol tělových, pedagog, prof, a 1969-72 rektor Vysoké školy TV v Gdaňsku, 1972-80 zástupce ředitele Institutu škol. programů, 1974-81 redaktor čas. Wychovanie fiziczne i Hígiena szkolna. Autor řady práci 0 motorice a jejim testování a o škol. těl. výchově. Depetrisová-Pokorná Vlasta, ' 1920, čs. stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1939 a ve čtyřhře 1937, 1938. Členka vítězného družstva z MS 1938 Držitelka stříbrných medailí z MS 1936 (čtyřhra), 1938 (dvouhra), 1939 (druž stvo), 1947 (smíšená čtyřhra), 1948 (smí šená čtyřhra) a bronzových z MS 1937 (družstva), 1939 (čtyřhra), 1947 (druž stva) a 1948 (dvouhra, družstva), depo [fr.], sklad, úschovna lodí, moto cyklů, automobilů při závodech veslař ských, kanoistických, motocyklových 1 automobilových. K d. patří i opravářské dílny pro běžnou údržbu. 0 musí mít telefonní i rozhlasové spojení se stanovištěm rozhodčích i ředitelstvím závodu. Musí být vybaveno hygienic kým a sociálním zařízením, zdrav, služ bou, hasícím zařízením ap. Depoflex viz plastické povrchy depotni látky, zásobní látky uložené v organismu a zužitkovatelné jako zdroj energie. Cukry jsou v těle uložené v zá sobě jako živočišný škrob - glykogen. Jeho zásoba v těle dospělého muže je asi 400 g. Tréninkem se může zvýšit až na 800 g. Tuky představují d. I. vznikají cí nadměrným přívodem tuků, bílkovin nebo sacharidů v potravě, Podíl tuku průměrné čs. populace dosahuje u do spělého muže asi 15%, u žen 25%. Spor tovci mají méně tuku; vrcholoví spor tovci svět. úrovně často jen okolo 5%. Deptová Božena, ' 1924, čs. lukostřelkyně, MS. Vybojovala bronzovou me daili v celkové klasifikaci jednotlivců na MS 1961 (5. místo v soutěži družstev) a byla členkou družstva, které obsadilo 2. místo na MS 1958 a 3. na MS 1959. Účastnice MS 1963 (5. družstva) a 1965. derby [angl.), 1. nejvýznamnějši klas. -►dostih pro tříleté hřebce a klisny. Zal. hrabětem z Derby, poprvé uspořá dán 1780 na dostihové dráze v Bostonu na vzdálenost 1,5 angl. míle. O 56 let později bylo vypsáno derby ve Francii v Chatilly a na přelomu 60. a 70. let byla
dětská hřiště
Božena Deptová
zakládána derby v mnoha zemich evr. kontinentu. 1878 zal. derby v USA, nej známější v Kentucky, na 2 000 m, jinak je délka tohoto dostihu na celém světě 2 400 m, U nás se poprvé běželo Čs. derby 1921 ve Velké Chuchli; — 2. v ko lektivních sport, hrách tradiční utkáni zpravidla mezi dvěma mistními soupeři, např. v I. celostátní lize fotbalu vzájem ná utkáni pražských oddílů, zejm. tra diční d. Sparta ČKD Praha - Slavie Pra ha IPS. Za d se považují také utkáni družstev, která spolu hrají ve stejné soutěžní třídě a příslušeji do téhož územního celku, např. západočeské fot. ligové d. RH Cheb - Škoda Plzeň, nebo do téhož svazku ozbrojených sil, např. fot. d. Dukla Praha - Dukla Bánská By strica. Deset nejlepiích sportovců roku, nejpopulárnější čs. anketa pořádaná Klubem čs. sport, novinářů ve spoluprá ci s ÚV ČSTV; pořádá se od 1959 a od 1978 určuje i tři nejlepši sport, kolekti vy. Vítězové ankety: 1959 1960
V. Jirásek (vodní slalom) E. Bosáková (sport, gymnasti ka) 1961 J. Mikoláš (lední hokej) 1962 P. a E. Romanovi (krasobruslení) 1963 V. Kozák (veslování) 1964 V. Čáslavská (sport, gymnasti ka) 1965 L. Daněk (atletika) 1966-68 V. Čáslavská (sport, gymnasti ka) 1969 M.Rezková (atletika) 1970 L. Rýgl (lyžování) 1971 O. Nepela (krasobruslení) 1972 L Daněk (atletika) 1973 J. Kodeš (tenis) 1974 V. Mácha (zápas) 1975 K. Kodejška (lyžování) 1976 A. Tkáč (cyklistika) 1977 V. Mácha (zápas) 1978 A. Tkáč (cyklistika) kolektiv motocyklistů soutěží cích o Světovou trofej 1979 Bratři Pospíšilové (cyklistika)
kolektiv volejbalistů ČH Brati slava 1980 O. Zaremba (vzpíráni) olymp. mužstvo ČSSR v kopa né 1981 J. Kratochvílová (atletika) kolektiv cyklistů ČSSR soutěžicích v časovce družstev na 100 km 1982 I. Bugár (atletika) kolektiv motocyklistů soutěží cích o Světovou trofej 1983 J. Kratochvílová (atletika) vítězný kolektiv tenistek ČSSR v Poháru federace 1984 K. Jeriová-Pecková (lyžování) štafeta lyžařek na 4 x 5 km 1985 P. Jirmus (letecká akrobacie) hokejisté ČSSR-mistři světa Desgrange Henri, 1865-1940, fr. cyklis ta a sport, novinář. Jako závodník byl prvním držitelem SR v hodinové jizdě. Zakl a majitel sport, časopisu L’Auto, který 1903 propagačně a organizačně zajistil 1. ročník cyklistického etapové ho závodu Tour de France. Desgrange zavedl většinu organizačních a propa gačních prostředků, které vytvářejí svět. popularitu Tour de France a dal ších cyklistických etapových závodů, které podle jeho vzoru vznikly, desítka, slg., viz pokutový kop deskové hry, druh -►společenských her; spočívají většinou v soutěžení v kombinačních propočtech, převádě ných do určitých symbolů (kameny, fi gurky ap ). Soupěři je střidavě přemíšfují podle přesně vymezených a vy značených deskách. Patři sem např. jed noduchý mlýnek nebo člověče nezlob se, ale i složité -»šachy, dáma, go, kte ré se vyvinuly v mez. sport, odvětví, dessavské pentáthlon, elementární cvičeni zavedená ve filantropinu v Dessavě koncem 18. stol. (běhání, skákáni, šplhání, cvičeni rovnováhy a nošení břemen). dětská hřišté, plocha upravená pro hry děti předškolního (do 6 let) a mlad šího školního věku (od 6 do 11-12 let). Plošný rozsah d. h. je stanoven -►u rb a nistickými ukazateli a činí 1,0 m2 na 1 obyvatele. U veřejně přístupných d. h. nemá vzdálenost od domova dětí pře sáhnout 200 m pro předškolní věk, výji mečně 250 m při řidší zástavbě, a 250-500 m pro mladši školní věk; ces ta nemá křižovat žádné frekventované komunikace. Pro d. h. zřizované u jeslí se počítá plocha 10 m2, pro d. h. u ma teřských škol 12 m2 na 1 ditě. Zákl. slož kou d. h. jsou piskoviště s propustným dnem, zapojeným na odpad pro prosá klou dešťovou vodu. Kolem pískoviště musí být upravená, nejlépe betonová plocha pro snadnější úklid. Pískovou náplň je nutné pravidelně měnit. Kde je
dětská tělovýchovná stavebnice
Dětské hřiště pro děti předškolního věku: 1 pískoviště, 2 mlátová plocha pro míčové hry, 3 travnatá plocha, 4 brouzdaliště, 5 mlátová plocha s nářadím.
to možné, mélo by být i brouzdaliště s hloubkou vody asi 35 cm. U vstupu je nutné brodítko na umyti nohou. Nutný je uzaviratelný odpad vody a vhodným doplňkem je sprcha, nejlépe mlhová. Část plochy d. h. má mlátový povrch z hlinitopísčité směsi na škvárovém podkladě nebo lépe povrch z plastic
kých hmot, který je neprašný a málo náročný na údržbu. Mlátová plocha slouží nejen pro hry, ale i jako dráha pro kolečkové brusle, koloběžky, skate board ap. a pro umístění nářadí, jako jsou průlezky, houpačky, váhové i závě sné, kladiny z přírodních upravených kmenů nebo umělé, hrazdičky, žebřiny.
Dětské hřiště pro děti mladšího školního věku: 1 pískoviště, 2 mlátová plocha pro hry, 3 mlátová plocha pro míčové hry, 4 mlátová plocha s nářadím, 5 travnatá plocha, 6 dráha pro koloběžky, 7 brouzdaliště, 8 kout pro dobrodružné hry.
120
žebříky, skluzavky, šplhadla ap. Travna tá plocha slouží pro nenáročné dětské hry. Její údržba je však v našich klima tických podmínkách obtížná, lépe vyho vuje umělý trávník, který se již vyrábí. D. h. pro mladši školní věk je vhodné doplnit i tzv. „nerovným terénem" buď přírodním, nebo umělým. Jsou to ne pravidelné příkopy, kopečky, volně po ložené kameny i velké balvany, kmeny stromů volně ležící i postavené a stro mový i keřový porost. Doplňkem d. h. jsou lavičky pro průvodce dětí. Zvlášt,ním druhem d. h. jsou tzv. robinsonská hřiště, kde si děti podle svých představ a schopnosti stav! zákopy, bunkry, cha ty a vyrábějí jejich vybavení. Je to vět šinou nerovná travnatá plocha se stro movým a keřovým porostem, umělé úpravy nejsou nutné. U hřiště musí být sklad materiálu, prken, hranolů, kulati ny, cihel, tvárnic, hřebíků, skob aj, a nářadí, motyk, lopat, kladiv, seker, pil aj. Nutný je trvalý dozor dospělého, který je současně i rádcem. Rozsahy jednotlivých části d. h. pro různé kapa city zájmových území jsou uvedeny v tabulkách. dětské tělovýchovná stavebnice, souprava lehkých hranolů, desek nebo jiných tvarů ze dřeva nebo plastických hmot, které mohou děti samy přenášet a sestavovat. Získávají při tom zákl. po hyb. a prac. návyky; na sestavených útvarech cvičí obratnost, odvahu a rov nováhu. Deubel Max, ' 1935, motocyklový zá vodník NSR. Mistr světa v silničních zá vodech sajdkárů 1961,1962,1963 a 1964 na strojích BMW. Vyhrál 12 závodů Grand Pri*. Deutgen Hans, * 1917, švéd. lukostře lec. Absolutní mistr světa v soutěži jednotlivců 1947-50, člen nejlepšiho družstva z MS 1948. Držitel stříbrných medaili z MS 1946 (jednotlivci), 1949-50 a bronzové z MS 1947 (vesměs druž stva). Deutsch Julius, 1884-1968, rak. politik a tělových, funkcionář, 1918-19 ministr obrany, zakl. a velitel Schutzbundu, předseda rak. děl. svaz TVS (ASKÓ) a LSI, generál špan. republikánské ar mády 1937-39, publicista. Deutsche Hauptausschuss fiir Leibesůbungen in der Tschechoslowakei. Německý hlavní výbor pro tělesná cvičení v ČSR, ústřední sudetonem. or ganizace v ČSR, zal 1920. Sdružovala 21 tělových, a sport, organizaci a 16 dal ších odb. a pedag. charakteru; sídlo Ústi n. L. 1930 měl vlče než 300 000 čle nů. Členem byl i fašizující Deutscher Turnverband se sidlem v Teplicích, je hož náčelníkem byl vůdce sudetoněm. fašistů K. Henlein. Deutsche Hochschule fiir Kttrper-
didaktika sportu
121 Dětská hřiště dětí předškolního věku Druh zařízeni
Počet obyvatel zájmového územi 500
1 000
2 000
Travnatá plocha Mlátová plocha pro hry a nářadi Brouzdaliště ’ )
m2 m2
100 100
150 270
2x150 2x250
m2
25
40
2 x 40
Plocha celkem
m2
250
500
1 000
0,5 mVobyv.
Urbanistický ukazatel
Dětská hřiště dětí mladšího školního věku Počet obyvatel zájmového územi
Druh zařízeni
2000
3 000
4 000
Travnatá plocha Mlátová plocha pro hry. nářadi, jizdní dráha pro kol. brusle atd. Nerovný terén
m2 m2
220 300
280 2x300
400 2x350
m2 m2 m2
250 140
Brouzdaliště *) Pískoviště
m2 m2
150 100 100 80 50
100 80 50
340 180 200 80 2 x5 0
Plocha celkem
m2
1 000
1500
2000
Urbanistický ukazatel
0,5 m!/obyv.
•) Tam, kde není možné postavit brouzdaliště, rozdělí se plocha na ostatní zaříze ní. kultur, DHfK, viz vysoké tělovýchovné školství. Deutscher Fussball Club Prag, DFC, zal. 1896 členy spolku Regatta. Po dlou hé léta význ. fot. klub v Čechách. Byl i účastníkem ligy. Po okupaci ČSR 1939 rozpuštěn nacistickými orgány pro „neárijské vedení". Deutscher Fussball Verband, DFV, autonomní národnostni svaz Čs. asocia ce fotbalové se sídlem v Mostě. Řídil ném. kopanou na územi ČSR až do 1945. diabolka, střela ráže 4,5 mm do vzdu chové pušky a vzduchovky, tvaru civky (jako dětská hračka diabolo). Má výho du těsného a přesného vedení ve vývrtu hlavně, ale nelze ji použivat do opa kovači vzduchovky, diafragma (řec.) viz bránice diafýza [řec ], stř. samostatné osifikujíci část dlouhých kostí. Od jejich horní ho a dolního konce je oddělena růsto vou chrupavkou. diastola, období mezi stahy srdečního svalu, kdy se ochablá část srdce plní kr
ví. Při srdeční frekvenci 75 tepů za mi nutu trvá 0,53 s. diaulos viz dromos Dibiasi Klaus, * 1947, it. skokan do vo dy. Vítěz OH 1968,1972,1976, MS 1973, 1975, ME 1966 a 1977 ve skocích z věže a ME 1974 ve skocích z prkna. Držitel stříbrných medaili z OH 1964 (věž), 1968 (prkno), z MS 1973 a 1975 (vždy prkno) a ME 1970 (věž, prkno), didaktické principy, obecné poža davky, které v souladu s cilem a zákoni tostmi výchovy a vyučovacího procesu určuji charakter každého vyučováni. Jsou tedy i vedoucimi hledisky práce tělových, pedagogů ve výchově a pří pravě sportovců. V marx. didaktice se v současné době uvádějí tyto zákl. d. p.: uvědomělosti, názornosti, soustav nosti, přiměřenosti a trvalosti, a) Prin cip uvědomělosti vyjadřuje požadavek takového vyučováni, při němž si žáci vytvářejí kladný vztah k učení, aktivně si osvojují vědomosti a dovednosti a jsou vedeni k pochopení jejich pod staty. b) Princip názornosti požaduje.
aby si žáci vytvářeli představy a pojmy na zákl. bezprostředního vnímáni před mětů a jevů nebo jejich zobrazeni, c) Princip soustavnosti je požadavek po stupovat tak, aby osvojené vědomosti a dovednosti tvořily ucelený systém, d) Princip přiměřenosti je požadavek, aby i obsah i rozsah učiva, jeho obtížnost a did. postupy odpovídaly stupni psych, rozvoje a těl. schopnostem vyu čovaných dětí a mládeže či stupni trénovanosti a možnosti sportovce, e) Princip trvalosti je požadavek, aby si každý vědomosti a dovednosti zapama toval tak, aby byl s to si je kdykoliv vy bavit a prakticky použit. Kromě těchto d. p. platí některé dalši principy, které máji význam obecnější a týkaji se veš keré výchovy a celého spol. života, jako zásada kom. ideovosti a stranickosti vý chovy, spojení teorie s praxí, zásada vě deckosti a zásada spojení se životem. Ve specifických oblastech, jako je sport, trénink, se rozvádějí zákl. d. p. do principů zdůrazňujících aspekty did. práce ve sportu (principy sport trénin ku nebo též principy zatěžování). Mezi zákl. principy sport, tréninku patří zejm.: a) princip dial, jednotky vše strannosti a specializace, který zname ná v širším smyslu soulad mezi úzce za měřeným sport, tréninkem a rozvojem osobnosti, v užším smyslu závislost vý konu ve zvolené specializaci na vše stranném rozvoji funkčních možností organismu; b) princip systematičnosti vyjadřuje požadavek plynulosti a ne přetržitosti tréninkového procesu; c) princip postupně se zvyšujíciho zatížení vycházi ze skutečnosti, že adaptační pochody probíhají jen tehdy, jsou-li pří slušné podněty dostatečné účinné. Při rostoucí trénovanosti během systema tického tréninku představuje stále stej né zatížení slábnoucí podnět, proto je nutné zatížení neustále postupně zvyšo vat; d) princip cykličnosti vyžaduje sy stematické opakováni zákl. článků ob sahu tréninku v souladu s logikou stav by a cilů různě dlouhých časových úse ků tréninkového procesu - cyklů, didaktický test, jedna z diagnostic kých technik pro zjišťováni vědomosti nebo dovedností získaných učením. D. t. má charakter zpětné vazby, jeho vý sledky umožňují zvýšit objektivitu při volbě zásahů do řízeni vlastního vyuč. procesu. Je sestavován učitelem a re spektuje většinou jen některé vlastnosti testů standardizovaných. D. t. rozlišuje me nejčastěji podle způsobu zpracová ní na informační, standardizované a po dle účelu na zkušební, diagnostické a kontrolni, podle způsobu jejich použi ti na individuální a hromadné, didaktika sportu, věd. disciplína, je jímž předmětem je zkoumání zákonito
122
didaktika tělesné výchovy
stí zvyšováni sport, výkonnosti, tedy učebních pomůcek a osnov, metodic překážkář Čtyřnásobný olymp. vítěz: sport, tréninku. Sport, trénink se přitom kých příruček, obsahové zaměření zdra 1948 v běhu na 100 m (10,3 s), na chápe jako výchovně vzdělávaci pro votni TV, novelizace přípravy pedagogů 4x100 m (40,6 s), 1952 na 110 m př. (13,7 s) a na 4 x 100 m (40,1 s). Trojná ces, v němž vyučování, učeni a vých. TVO. tvoří jednotu a který probíhá podle ur Diem Carl, 1882-1962, něm sport, funk sobný svět rekordman na 220 y př. 1946 čitých poznatelných zákonitostí. Litera cionář a odborník, zakl. Něm. vysoké (22,5 s), 1947 (22,3 s) a v běhu na 120 y tura: Choutka, M.: Didaktika sportu. tělových, školy 1920,1947-62 ředitel Vy př. 1948 (13,6 s) Praha 1983. Harre, D. a kol.: Nauka soké tělových, školy v Kolíně n. Rýnem, dimenzionální obdélníky, DO, Laba 0 sportovnim tréninku. Praha 1973. předseda org. výboru OH 1936, sekr novo členění prostoru, který je vyme didaktika tělesné výchovy, teorie org. výboru OH 1916, gen. sekretář zen rozsahem pohybu končetin taneční vyučování TV, věd. disciplína, jejímž Něm. olymp. výboru za nacistického ka: a) strmý DO v rovině čelné je vytvo předmětem zkoumání jsou zákonitosti Německa, spoluzakl. Mez. olymp. aka řen spojnicemi krajních bodů končetin výchovně vzdělávací práce v TV. Dělí demie 1961. Autor řady práci z teorie, ve stoji rozkročném a vzpaženi zevnitř; se na didaktiku základní, rekreační, historie, výstavby a zařízení TVS i práci bj plochý DO v rovině boční tvoři spoj nice krajních bodů končetin ve stoji roz zvláštní, léčebné a specializované TV. metodických. Různá je i didaktika TV mládeže a do Diesterweg Friedrich A dolf Wilhelm, kročném bočném, s trupem otočeným spělých s dalším třiděnim podle věk. 1970-1866, něm pedagog, žák Pestaloz- vlevo a vzpaženim zevnitř, c) plující DO stupňů. Odlišuje se též d. t. v. podle po ziho, organizátor něm. nár. školství v rovině vodorovné vymezují spojnice hlaví a d. t. v. jednotlivých sport, odvě a učitel, vzdělání. Zasloužil se o rozvoj krajních bodů končetin při předklonu tvích. D. t. v. se unás jako věd. disciplí didaktiky a metodiky zákl. školstvi, pro . a záklonu se vzpaženim zevnitř na začala formovat až v 2. pol. 20. stol., sazoval škol. TV. Spisy: Turnen, 1861, ' dingi (hindustánština), dinghi, malý 1když určité teor. zákl. se zevšeobecně Schwedisches und deutsches Turnen | otevřený člun dlouhý asi 3,5 m s vesly, ním pedag. zkušeností vytvářely již dři 1863, Wegweiser zur Bildung fůr deut- plachtou nebo s motorem. Někdy je vyvé. Zpočátku byla v d. t. v. věnována sche Lehrer, 1863 (čes jako Rukověť j baven všemi třemi pohony současně. pozornost předevšim zkoumáni otázek pro vzdělání něm. učitele, 1954). ' Diomidov Sergej' 1943, sov gymna školní TV, později i zájmové TV mláde dieta [řec], kvalitativně a kvantitativně sta. Mistr světa ve cvičení na bradlech že a dospělých. Před 1945 ovlivňovaly vymezený příjem živin a tekutin. Jeden 1966 Držitel stříbrných medailí z OH d. t. v. v Československu poznatky z důležitých preventivních a léčebných 1964, 1968 a MS 1966, 1970 (v soutěži z něm., fr., švéd. a rak. didaktických sy prostředků. Ve sportu se d. snažíme družstev); bronzových medailí z OH stémů. Po 1945 a zvi. po 1948 ovlivňují ovlivňovat výkonnost organismu, aby 1968 (přeskok) a ME 1965 (víceboj d. t. v. poznatky z d. t. v. ze sov. teorie zejm. svalová a mozková tkáň byla opti jednotlivců, bradla, kůň našíř, hrazda), a metodiky TV i poznatky z d. t. v. ostat málně zásobena. D. u sportovců dělíme dioptr (řec.), optické nebo mech. zaří zeni k zaměřováni zbraní; tvoří je průních soc. států. Věd. práce se zpočátku podle druhu zatížení. soustřeďovala na zkoumání jednotli Dietrich Wilfried, ’ 1933, zápasník hledítko a kruhová nebo hranolová vých prvků systému výchovně vzdělá NSR v klasickém i volném stylu. Ve vol muška. V. t. mířidla. vaci práce v TV, postupně se přistupo ném stylu vybojoval v kat. nad 97 kg diplom, čestné písemné uznání úča valo ke komplexnímu zkoumáni opti olymp. vítězství 1960, titul mistra světa stníkům tělových, hnutí a zájmové bran málních modelů TV na jednotlivých 1961 a mistra Evropy 1967; stříbrnou né činnosti Svazarmu za dosažené vý stupních a typech škol a k jejich ověřo medaili na OH 1957, bronzovou na OH sledky nebo vykonanou činnost. Udělu váni v praxi. Od 1960 věnuje d. t. v. stále 1964 a 1968 a na MS 1962 V zápase ř. ř. j í jej. e) pořadatelé sport, soutěži akt. větší zájem zkoumáni zdatnosti mláde získal ve stejné hmotnostní kat. 2. stří sportovcům (jednotlivcům a soutěžním že i dospělých. Literatura: Sýkora, F.: brné medaile na OH 1956 a 1960 a bron družstvům) za umístění nebo výkon školská telesná výchova v systéme vý zovou na MS 1962. V kat. nad 100 kg vy v soutěžích, popř. pořadatelé tur. akcí jejich účastníkům za prokázanou aktivi chovy a vzdelávania mládeže v ČSSR. bojoval střibrnou medaili na MS 1969 tu, např. za účast na tur. či dálkovém Bratislava 1980. Sýkora F., Kostková, J pěším pochodu ap. (viz cena); b) orgá a kol.: Didaktika telesnej výchovy. Bra ny ČSTV ve formě vyznamenání spor tislava 1983. tovcům a turistům za význ. výsledky didaktika tělesné výchovy oslabe v jejich činnosti nebo funkcionářům za ných, pedagogická disciplina, součást výsledky dosažené v jejich práci, za didaktiky TV. Zkoumá zákonitosti vyu úspěšné zajištěni tělových, akce, také čováni a učeni se specifickým pohybo při udělení čestného členství v tělo vým činnostem, utváření a rozvoj morvých. orgánech ap. (viz tělovýchovná fologických a funkčních předpokladů, pohyb, a psych, schopností oslabených vyznamenání v ČSTV); c) orgány Sva zarmu ve formě vyznamenání účastní jedinců v pedagog, procesu. Podle za kům zájmové branné činnosti z řad měřeni se dělí na d.TVO pro jednotlivá oslabení, d.TVO podle věku oslabe sportovců a funkcionářů za dosažené ných, didaktiku školní TVO, didaktiku výsledky. D. ve formě vyznamenáni se zdravotní TV ap. Od 1960 se d. TVO vy Sjoukje Dijkstrová uděluje poctěným při vhodných, zejm. slavnostních příležitostech, učuje na FTVS. Od 70. let se zejména na Slovensku výzkumně vytváří systém Dijkstroví Sjoukje, ' 1942, niz. kraso- disciplinární orgány, orgány ČSTV, TVO na školách. V současnosti patři bruslařka. Vítězka ZOH 1964, mistryně které jsou oprávněny podle -►Jednot k nejdůležitějším otázkám výzkumu hle světa 1962-64 a Evropy 1960-64 v soutě ného disciplinárního řádu ČSTV rozho dání optimálních podmínek pro TVO na ži žen. Držitelka stříbrných medaili ze dovat o disciplinárních proviněních čle školách i v zdravotni TV, objektivizace ZOH 1960, MS 1960 a ME 1959 a bronzo nů ČSTV, soutěžních družstev, TJ, je jich oddílů a odborů a ukládat za ně trehodnoceni oslabeného, návaznost ob vé ze MS 1959. sahu TVO a zdravotní TV, zpracování Dillard Harrison, * 1923, amer atlet, sty. O proviněních, která spočívají v po
j
distance
123 rušováni obecných povinnosti člena z ČSTV; b) kolektivní tresty soutěžním ČSTV. jsou oprávněny rozhodovat vý družstvům, TJ, jejich oddílům a odbo bory oddílů a odborů TJ, výbory TJ, rům, a to důtka, peněžitá pokuta, uza předsednictva OV, KV, v Praze a Brati vření sportoviště, zastavení závodní čin slavě MV ČSTV, ČÚV, SÚV, ÚV ČSTV nosti družstva, vyloučeni družstva ze 0 proviněních, která souvisejí s účasti soutěže. Bližší ustanoveni k výměrům d. ve sport, soutěžích a na jiných tělo t a k jejich ukládání stanoví -►J e d n o t vých. akcích rozhoduji výbory oddílů ný disciplinární řád. ČSTV. a odborů TJ, předsednictva výborů sva disciplína soutěžní, obor nebo druh zů na všech stupních řízení ČSTV a je závodní činnosti, součást -»závodního jich disciplinární komise (viz disciplinár programu v individuálních sport, odvě ní provinění). Příslušnost jednotlivých tvích, např. v atletice skok do výšky, d. o. k projednání konkrétnich discipli běh na 100 m, nebo hod diskem, v drá nárních provinění blíže vymezuji usta hové cyklistice sprint nebo stíhací zá noveni Jednotného disciplinárního řá vod jednotlivců, v rychlostní kanoistice C1 mužů na 10 000 m nebo K1 doro du ČSTV. disciplinární provinění, porušení po stenců ml. na 500 m, ve sport, gymna vinností jednotlivci nebo soutěžními stice např. cvičení na bradlech, prodružstvy, TJ, jejich oddíly a odbory, stná, ve vzpírání trh soupažný a nadhoz která podléhají -►disciplinárnímu řízeni soupažný. Za d. s. v kolektivních sport, podle -^Jednotného disciplinárního řá hrách lze považovat soutěže dvojic ve du ČSTV Za provinění jednotlivce se volejbalu a nohejbalu a soutěže trojic považuje, a) porušení povinnosti člena v nohejbalu. ČSTV, tzv. obecné proviněni, např. zá Discobol viz plastické povrchy, važné nebo soustavné porušování sta disk (řec .1, atl. náčiní k házení. Původ nov, směrnic a usnesení orgánů ČSTV, ně kruhová deska, později kotouč tvaru nemorální jednání, poškozování majet čočky Nejstarší d byly zhotoveny ku ČSTV; b) porušováni -^sportovně z různých materiálů (kamene, kovu) technických předpisů a směrnic plat a měly různou hmotnost i průměr. Há ných ve sport odvětvích, tzv. sport, zelo se jimi z kamenného podstavce. provinění, porušování soutěžních, regi Nynější d je ze dřeva nebo jiného stračních a -►přestupních řádů, praví vhodného materiálu s kovovou, zaoble del sportů Za proviněni soutěžních nou obrubou. Průřez hrany je tvarován družstev, TJ, jejich oddílů a odborů se do kruhu s poloměrem přibližně 6 mm. považuji závažná narušení pořádku při Do středu d. mohou být zapuštěny kru účasti ve sport, soutěžích a jiných tělo hové desky. Obě strany d. musí být vých. akcich. shodné a nesmí mít zářezy, výčnělky disciplinární řád viz Jednotný discipli nární řád ČSTV. disciplinární řízení, projednáváni -►disciplinárních proviněni -►d is c ip li nárními orgány v ČSTV. 0. ř zahajuje příslušný disciplinární orgán, jestliže jsou k tomu oprávněné důvody Jeho povinnosti v d. ř. je objasňovat podstat né okolnosti projednávaného provinění, na základě prokázaných skutečností rozhodnout o uložení trestu nebo od potrestáni upustit, popř. vydat rozhod nutí, že se d. ř. zastavuje. Rozhodnutí disciplinárního orgánu o potrestání ob sahuje výrok o trestu, jeho zdůvodnění Disk: D f vnější průměr, D j průměr a poučení o odvolání. Oznamuje se pro kovového středu, i kovová obruč, 2 vinilci, jeho TJ a dalším orgánům podle dřevěná výplň, 3 kovový střed, 4 platných ustanovení - ► Jednotného šroub, 5 prostor pro závaži k vyrovnání na přesnou hmotnost. disciplinárního řádu ČSTV. disciplinární trasty, vých kárné pro středky, kterými tělových organizace působi na své členy, kteři se provinili nebo ostré hrany. Strany d. se rovno proti požadavkům kázně^ soc. morálky měrně zužují od místa vzdáleného 25 a porušili platné normy ČSTV. V -» dis mm—28,5 mm od středu kruhu k začát ciplinárním řizení se udělují podle po ku zakřivení obruče. D. se hází z kruhu vahy provinění, miry zavinění a okolno o vnitřním průměru 250 cm. Dopad mu sti případu: a) individuální tresty sí být do výseče se středovým úhlem jednotlivcům, a to napomenutí, důtka, 40 ° . Pro bezpečnost diváků se musi peněžitá pokuta, zastavení závodní čin diskem házet z ochranné klece. V. t. nosti, zákaz výkonu funkce, vyloučení hod diskem
Hmotnosti a rozměry disku Kategorie
Muži Dorostenci st. Dorostenci ml. Žáci st. Ženy Dorostenky St. Dorostenky ml. Žákyně st.
Hmot nost v kg 2 2 1,5
Vnější průměr kovové obruby v mm minim. 219 219
max. 221 221
nestanoven
1 1 1
180 180 180
182 182 182
1
180
182
1
180
182
Diskobolos, socha atleta házejicího disk od sochaře ►M yróna (5. stol. př. n. I ). diskvalifikace [lat ], potrestání spor tovce nebo soutěžního družstva za po rušení pravidel sportů či jiných -vsportovně technických předpisů nebo za neukázněné jednání a nesport. chování vůči soupeřům, rozhodčím, trenérům ap. D. znamená, a) okamžité vyloučení provinilce ze soutěže; b) v cyklistice přesunuti závodníka na jiné pořadi v zá vodě; c) v jezdectví vyloučení závodní ka ze soutěže, které se spojuje s vyslo vením zákazu dalších startů po dobu, na kterou byl diskvalifikován. Takové opatření se uplatňuje i v některých dal ších sport, odvětvích, např. v mez. sou těžích atletiky; d) v šermu vyřazeni šer míře ze soutěže, s nímž se spojuje i ztráta umístění. V šermířských soutě žích družstev je po d jednoho člena družstva diskvalifikováno i celé druž stvo; e) v boxu, judu a zápasu přiznání vítězství sportovci, jehož soupěř byl diskvalifikován. D. v těchto sportech předchází zpravidla napomenutí spor tovce; např. boxer je při třetím napo menuti v jednom zápase automat, dis kvalifikován; f) zrušeni již dosaženého výkonu a zbaveni sportovce pořadí v soutěži, zpravidla po ukončení soutě že na základě dodatečně zjištěného po rušení pravidel nebo jiných předpisů, nejčastěji po projednání ►námitek po daných některým ze soupeřů, distální směr viz patni směr. distance [lat.], slg. distanc, 1. discipli nární potrestání sportovce (soutěžního družstva) zastavením závodní činnosti nebo potrestání funkcionáře zákazem výkonu funkce na dobu stanovenou -►disciplinárním orgánem (v. t. discipli nární tresty); 2. v boxu odstup, který udržuji borci v ringu při výměně úderů, boj na dlouhou vzdálenost, zpravidla na délku paže; 3. v dostizích poslední úsek cílové rovinky měřící 200 - 220 m, na
124
distanční plavání němž koně svádějí závěrečný boj o ví tězství. distanční plaváni víz dálkové plavání s ploutvemi. distanční závod, závod na dlouhou vzdálenost, vytrvalostní závod v cyklis tice, v běhu na lyžích, dálkovém plavá ní, veslování či jiné vytrvalostní discipli ně; v cyklistice jednorázový či etapový závod na silnici, jehož traf vede z jed noho místa do jiného nebo který se po řádá na stejné trati i zpět, s obrátkou. Di Stéfano Lauthe Alfredo, ' 1926, ar gentinský fotbalista, útočník. Začal hrát v River Plate a Argentinu reprezentoval 7 x . Později hrál za Millonarios Bogotá a Kolumbii reprezentoval 2 x . 1953 pře šel do Reálu Madrid a Španělsko repre zentoval 31 x . Nejlepší fotbalista Evro py 1957 a 1959, kapitán vybraného muž stva FIFA 1963. Spolu s - * Pelém je označován za nejlepšiho hráče všech dob.
L. A. Di Stéfano
distorze [lat ], podvrtnuti, poranění kloubních vazů nebo kloubního pouz dra, nejčastější poranění při sportu. D. vzniká při nesprávném došlápnutí nebo doskočeni, při zevním násilí na tkáň v okolí kloubu. Bezprostředně po vzniku se objevuje výrazná místní bolest. Za několik hodin se objeví kioubni výpotek (výron), nejčastěji krevní, hybnost se zmenšuje. V některých případech se objeví otok v okoli kloubu a často i tmavofialové zbarvení kůže. Léčeni spočívá ve zklidněni (2 - 3 týdny i déle) polotuhým nebo sádrovým obvazem. První pomoc: ledový obklad (na snižení krvá ceni), kelen. Nikdy nepovolujeme po kračování ve výkonu. Divín Karol, * 1936, čs. krasobruslař, ZMS. Mistr Evropy 1958 a 1959. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1960, MS 1962, ME 1957 a 1962 a bronzových z MS 1964, ME 1954, 1955, 1956 a 1964. Účastník ZOH 1956 (5.) a 1964 (4. mís to). Po ukončení závodní činnosti pra coval jako trenér našich i zahraničních krasobruslařů. diving reflex [angl. + lat.], fylogeneticky podminěný reflex, kdy při styku kůže kolem úst a nosu se studenou vo-
Karol Divín
tni etapa jednoduché d. r. má složku senzorickou, asociační' a motorickou; složité d. r senzorickou, rozlišovací, poznávací, výběrovou a motorickou. Dobeš Josef, * 1904, čs. jezdec, MS, zasloužilý trenér, ČSR reprezentoval 1932-47. Účastník OH 1936 (4. v soutěži družstev ve všestranné způsobilosti). Dosáhl řady úspěchů i ve skokových soutěžích. Pokračovatel školy R. Poplera, propagátor it. jezdecké metody Au tor tří knih a mnoha článků k metodice skokového výcviku jezdců i koní. Dobiáš Karol, * 1947, čs. fotbalista, ZMS. hráč Spartaku Trnava (1967-77) a Bohemians Praha (1977-80). 1968-80 reprezentoval 67 x (16 branek). Úča stník MS 1970 a ME 1976 (1. místo). Nejlepši fotbalista ČSSR 1970 a 1971. Nosi tel Rádu práce. dobrovolné sportovní organizace, DSO, organizace založené 1952 na zákl. usneseni strany a vlády o opatřeních k rozvoji těl. výchovy a zákona č. 71/1952 Sb. Bylo vytvořeno 12 DSO: 9 odborových (Banik, Dynamo, Jiskra, Lo komotiva. Slavia, Slavoj, Slovan, Spar tak, Tatran), které podléhaly ÚRO, DSO
dou a při hlubokém nadechnuti dojde k výraznému zpomalení srdeční frek vence. U vegetativně labilních, dráždi vých jedinců může vést k poruchám sr deční činnosti, k zástavě srdce a utonu tí. divize, soutěžní třída ve struktuře mis trovských soutěží výkonnostního fotba lu. Od roc. 1981-82 se organizuje pouze v ČSR ve 4 územních skupinách po 14 družstvech. Vítězové skupin postupují do II. nár. ligy ČSR, družstva na sestu pových místech sestupují do krajských přeborů. Na Slovensku se divizní soutě že od roč. 1981-82 nepořádají. — Do or ganizace soutěži čs. fotbalu byly divize zařazeny od roč. 1934-35, kdy jich bylo ustaveno celkem pět (středočeská, čes. venkova, moravskoslezská, slovenskopodkarpatská, něm. svazu). Strukturál ně navazovaly na celostátní ligu a sou těže v župách. Počet divizí po jejich přechodném rozšiřeni v roč. 1937-38 se ustáli v dalších letech na 3. - 4 Vítězové divizních soutěži hráli každoročně kvali fikační turnaj o postup do celostátní ligy, od roč. 1939-40 do českomoravské ligy. Po sjednocení těl. vých do 1950 se divizní soutěže pořádaly pod názvem oblastní mistrovství, 1955-60 jako oblastní soutěže či oblastní přebory. Po jejich dalším přechodním zrušeni byly zařazeny do struktury mistrovských soutěži fotbalu znovu od roč. 1965-66. DKT viz Dělnický klub turistů, dlaňová poloha, supinace ruky, polo ha, kdy obě kosti předloketní jsou para lelně a ruka je obrácena dlani vzhůru DN, Detroit News, jednoposádková lední jachta mez. —►lodní třídy. Délka 364 cm, plocha plachty 8 m! . V ČSSR zařazena do soutěží 1976. Max. rychlost značně přes 100 km/h. dó [jap ], cesta k sebezdokonaleni pro střednictvím bojových umění; spočívá v těl. rozvoji, max. duševní rovnováze a emocionální kontrole, doba dozvuku viz akustika, doba reakce, časový interval od oka mžiku působení podnětu do začátku re akce. Základní schéma d. r. tvoři etapy: předběžná, latentní. efoktorická. Laten- Lední jachta třídy DN.
dokumentace
125
Karol Dobiáš
Petr Dobrý
Pracovní zálohy pro odb. učiliště stát které skončily v Trofeji národů (MS ních pracovních záloh, DSO Sokol pro družstev kubatury 250 cm3) na 2. mí vesnickou TV a DSO Rudá hvězda pro stech 1964 a 1967 dobrovolnou TVS na úseku nár. bez dobrý mlč, ve volejbalu míč, který do pečnosti a Pohraniční stráže. Zřízeni padne do hřiště nebo se alespoň dot DSO mělo zajistit, aby TSV byly spjaty kne postranní, zadní popř. střední čáry s pracovištěm. Práce v jednotlivých hřiště. DSO se řídila statutem, schváleným ce docilita [lat.] viz učenlivost motorická. lostátní konferencí. Vzorový statut pro Doddová Charlotte, 1875-1919, brit. tevšechny DSO schválil - ► Státní výbor nistka. Nejmladší vítězka wimbledon pro tělesnou výchovu a sport. 1955 ské dvouhry 1887 (15 let a 7 měsíců). vznikly z 12 DSO 4 tělových, a sport, or Zvítězila i v letech 1888, 1891-93. ganizace (TSO, 9 odborových se slouči Doherty Hugh Lawrence, 1875-1919, brit. tenista. Olymp, vítěz ve dvouhře lo v jedinou TSO ROH), dobrovolný funkcionářský aktiv i čtyřhře 1900, pětkrát za sebou vyhrál SSM, ustálený okruh polit, vyspělých, dvouhru ve Wimbledonu (1902-06) odborné a prakticky připravených funk a s bratrem Reginaldem zvítězil na tom cionářů SSM. Tvoři jej předsedové to turnaji osmkrát ve čtyřhře a členové výborů zákl. organizací SSM, (1897-1901,1903-05). Člen družstva, kte celozávodních, celoučilišfnich, celo- ré získalo Davisův pohár 1903-06. školských, podnikových, mistnich Doherty Reginald Frank, 1872-1910, a městských výborů SSM, členové rad brit. tenista. Vítěz OH 1900 ve čtyřhře a komisí OV, KV, ČŮV a ÚV SSM. a smíšené čtyřhře a OH 1908 ve čtyřhře — Za přípravu d. f. a. zodpovídají pří na travnatém dvorci. Ve Wimbledonu slušné uzemni orgány SSM. Příprava je vyhrál čtyřikrát za sebou dvouhru specializovaná podle jednotlivých obla (1897-1900) a spolu s bratrem Lawrenstí činností a podle funkcí vykonáva cem byl osmkrát první ve čtyřhře ných ve výborech a řídících orgánech (1897-1901,1903-05). Člen vítězného daSSM. Obsahové zaměření, formy pří viscupového družstva 1903-06. pravy a vzděláváni d. f. a. SSM na dojezd, vodorovná nebo mírně stoupa jednotlivých stupních řizení jsou stano jící či klesajíci plocha za cílem lyžařské veny Jednotným systémem přípravy trati nebo pod lyžařským můstkem, a vzděláváni funkcionářů SSM. — Pro sloužící k postupnému sniženi rychlosti přípravu d. f. a. SSM v oblasti těl. vých. jízdy a k bezpečnému zastavení. U ly a sportu, tur. a zájmové branné činnosti žařských můstků se délka d. řidl veliko je v celé struktuře SSM platná -» Jed sti můstku Při d. po rovině norma pře notná tělovýchovná a branná kvalifika depisuje délku A = 4-5 x Vo (Vo je ce SSM. rychlost skokana na odrazišti v m/s). D. Dobrý Lubomír, ' 1925, čes. tělových, musi být přiměřeně delši, je-li v mírném pedagog, doc. FTVS UK Praha, svahu, a kratší, je-li v protisvahu, 1967—70 jeji proděkan. Úspěšný trenér dojo (dodžó, jap ), pův. meditační hala reprezentačních družstev basketbalu pro některé formy buddhismu, dnes mužů a žen a družstev žen VŠ Praha, místo k provozování jap. bojových umě Sparta ČKD Praha, zasloužilý trenér. ni včetně - ► juda. D. pro trénink juda je Autor řady prací a učebnic z teorie a di zpravidla tělocvična s podlahou krytou - ► tatami. daktiky basketbalu a sport. her. Dobrý Petr, * 1946, čs. motocyklový zá Dokolečka (Do kolečka. Kolečko), vodník, ZMS. Třetí v MS v motokrosu čes. párový vířivý tanec, dř. rozšířený kubatury 250 m3 1966 na stroji ČZ. Jez po celých Čechách, Živý tanec v 3/8, dec týmu ČSSR, který 1964 skončil na 3/4 nebo 2/4 taktu, jeho hl. tanečním 2. místě v Motokrosu národů (MS druž motivem je prudké točení dvojice na stev kubatury 500 cm3), a týmů ČSSR, mistě. Tanec (viřeni) se střídá se zpě
vem, dochází i k oživení dalšími tan. fi gurami. - Kolečkové nápěvy jsou pro sté, ale výstižné a osobité; texty mají vysokou básnickou hodnotu. Tanec Do kolečka má hudbně taneční kořeny v 15. a 16. stol. - v období vzniku lid. dudácko-hudecké tradice. V 19. stol. se tento tanečni typ ustálil v jihočeských a západočeských oblastech (Dokolečka z Táborská, z Blat, z Doudlebská, z Prácheňska; chodské Kolečko, Kolečko ze Sulislavska, z Klatovska), dokumentace [lat.], 1. potvrzování, dokládání průkazným materiálem; 2. sledováni, zaznamenávání a třídění odb. literatury pro veřejnou informaci, prováděné v knihovnách, ústavech ap.(viz dokumentační středisko); 3. sou hrn podkladů k provedeni projektu stavby. Zahrnuje investiční záměr, pří pravnou d., projektovou d., d. skutečné ho provedeni stavby a zprávu o závě rečném vyhodnocení stavby, při zpra cování d. staveb se musí použit platné typizační směrnice a typové podklady. Pro důležité stavby se zpracuje inves tiční záměr, který je podkladem pro plánováni a vypracováni přípravné do kumentace. V přípravné d. se stavba funkčně i ekon. zůdovdní, stanoví se její těch., ekon., architektonická a výtvarná úroveň. U souhrnu staveb (např. tělo vých. komplex s hřišti, stadiónem, pla veckým bazénem, sport, halou) se zpra cuje i studie souboru staveb. Připrave nou d. zabezpečuje investor stavby (na př. TJ). U jednoduchých staveb (např. hřiště) se projektový úkol nezpracová vá, jeho funkci plni zjednodušená pro jektová dokumentace. Projektová d. má obvykle dva stupně: úvodni projekt a prováděcí' projekt. U staveb s jedno duchým řešením a při použiti typových podkladů s podrobnou d. se zpracová vá jednostupňový projekt. Úvodní pro jekt má obvykle tyto části: průvodní zprávu, souhrnné řešeni stavby, techno logickou část, stavební část, rozpočto vou část, plán organizace výstavby a příslušné doklady. Prováděcí projekt prohlubuje a upřesňuje řešeni úvodní ho projektu tak, aby byl dostatečným podkladem pro provedeni stavby. Pro jektovou d. zabezpečuje pro investora zpravidla gen. projektant. Prováděci projekty stavebních objektů zpracuje projektant nebo i dodavatel stavební části jako součást své dodávky. Projek tové úkoly, úvodní a jednostupňové projekty podléhají schválení nadřízené ho nebo ústř. orgánu investora, prová děci projekty nikoliv. D. skutečného provedeni stavby uchovává investor stavby. U větších staveb zpracuje in vestor zprávu o závěrečném vyhodno ceni stavby a předloží ji u tělových, sta veb do 6 měsíců po dokončení stavby
126
dokumentační středisko nadřízenému orgánu. Jejím účelem je posoudit průběh realizace stavby a roz hodnout o opatřeních k odstranění zji štěných nedostatků, dokumentační středisko, speciali zovaná zařízení pověřená sledová ním, shromažďováním, vyhodnocová ním a zpřístupňováním nových věd. po znatků. V TK jsou 3 d. s.: a) d. s. Ústřed ní tělovýchovné knihovny FTVS UK Pra ha; b) d. s. Ústřední knihovny FTVŠ UK Bratislava; c) informačně d. s. ÚV ČSTV v Praze. D. s. vydávají bibliogra fické přehledy tělových, a sport, litera tury, poskytují překladatelské služby, zpracovávají bibliografické katalogy a plni řadu dalších odb. služeb. Dolanský Julius, pův. jm. Heidenreich, 1903-1976, čes. slavista a lit. historik, prof. Univ. Karlovy, člen korespondent ČSAV. 1948-62 vzdělavatel Sokola, au tor prací z dějin slovanských literatur a Sokola. Nositel Aádu republiky (1960) a Aádu práce (1968). Dolejší-Víchová Jitka, * 1958, čs. lukostřelkyně, MS. Účastnice OH 1980 a ME 1982. největšího úspěchu dosáhla na předolympijské Spartakiádě národů SSSR 1979 (6. místo v celkové klasifika ci jednotlivkyň). Doležal Jaromír, ' 1953, čs. cyklista, MS. Člen družstva ČSSR, které 1974 získalo bronzové medaile ve stíhacím závodu na 4 km. Doležal Josef, * 1920, čs. atlet, chodec, ZMS. Druhý na OH 1952 na 50 km (4:30:17,8), mistr Evropy 1954 na 10 kfn 45:01,8). Druhý na ME 1954 na 50 km (4:24:07,4), čtvrtý 1950 (4:55:49,0). Pět krát překonal SR v chůzi na dráze: 1952 na 30 km (2: 21:38,6), 1953 na 20 km (1:30:26,4), 1954 na 20 mílí (2:33:09,4), 1952 a 1955 v dvouhodinovce (25 595 m a 25 701 m). Získal 25 mistrovských titu lů (1946 - 1960). Šestkrát překonal čs. rekord v chůzi na dráze.
Josef Doležal
Doležal Zdeněk, * 1931, čs. krasobruslař. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s -»V. Suchánkovou, s níž získal titul mistra Evropy 1957 a 1958 a stříbrné medaile na MS 1958 a 1955. Na ZOH 1956 obsadili 8. misto. Doležel Pavel, * 1940, čs. cyklista, MS.
Reprezentant v silniční cyklistice. Úča stník Závodu miru 1963-68, kde obsadil 1965 v závodě jednotlivců 2. misto a byl členem družstva, které bylo 3. v ročni cích 1967-68. Dlouholetý trenér čs. silni čářů. Cyklista ČSSR 1965 a držitel čs. Ceny fair play 1981.
Pavel Doležel
dolichos viz dromos dolna (z něm. Dolle), hovor, pevná -►havlinka pro zapření založeného ve sla. Býval to kovový rámeček na konci krakorce nebo na lubu člunu. Do d., je jíž šiře odpovídala lopatce vesla, se ve slo zasouvalo lopatkou, u užší d. se za souvalo rukojetí. Pro oba způsoby bylo veslo vybaveno dnes neobvyklým tva rem věnečku. Horni hranu rámečku tvo řil obvykle stočený promaštěný provaz. Dnes je d. nahrazena otáčivou havlinkou. dolní končetina, orgán opory a lokomoce těla; skládá se ze stehna, bérce a nohy. Spojení d. k. s trupem tvoří hýž dě a kyčel (svou polohou jsou části tru pu). Stehno odděluje od přední plochy břicha výrazná rýha třiselná, vzadu tvoři hranici hýždí a stehna rýha hýžtfová Po stranách přechází stehno v trup kyčli (viz kyčel). Stehno má tvar kuželovitý, u ž š í konec směřuje dolů a krajinou kolenní (viz koleno) přechází v bérec (crus). Bérec má rovněž tvar kuželovitý. Na dolním zúženém konci je zevní a vnitřní kotník. Vpředu na bérci je hmatná hrana kosti holenní. Vzadu je lýtko tvořené svaly, zejm. nápadně se rýsujícím trojhlavým svalem lýtkovým. Končí dobře patrnou -*Achillovou šla chou na kosti patní. D. k. ukončuje no ha (v běžné mluvě se často nohou mysli celá končetina). Vzadu noha vybihá v patu (podkladem je hrbol kosti patní), horní strana nohy se nazývá hřbet nohy neboli nárt, strana opačná je chodidlo neboli ploska nohy. Nohu ukončuji prs ty, někdy zvané prstce. Kostru k. tvoři pletence d. k a kostra volné dolní kon četiny. Pletenec se skládá z jediné ko sti, kosti pánevní, která je málo pohy blivým kloubem křižokyčelnim spojena s kostí křížovou. Vpředu jsou obě kosti pánevní spojeny ve sponě stydké (symfýze) Podkladem stehna je kost ste
henní (femur), která je spojena s kosti pánevni kloubem kyčelnim. Dolni konec kosti stehenni je rozšiřen ve dva hrboly kloubní (kondyly), které se spojují klou bem kolennim s kostí holenní. Podkla dem bérce jsou kost holenni (tibia), a kost lýtková (fibula). Dolni konce ko stí bércových tvoři vidlici, do které za padá kost hlezenní. Kostru nohy tvoři 7 kosti tarzálních (nártních), z nichž nej mohutnější je kost patní, 5 kostí metatarzálnich (zanártních) a články prstů. Kosti jsou vzájemné spojené a vytvářejí výklenek, - klenbu nožní. — Ze svalu připadá na d k. asi 56% z cekové hmot nosti všech přičně pruhovaných svalů, z nichž nejmohutnější je čtyřhlavý sval stehenni na přední straně stehna, svaly hýžďové a trojhlavý sval lýtkový. Dolphin (angl. delfín), figura v -(-syn chronizovaném plaváni; ze zákl. polohy na znaku mírným prohnutím těla. Tělo opisuje pod hladinou kruhovou dráhu o poloměru asi 2,5 m. Figura končí v zá kl. poloze na znaku Tělo se nesmí vy chýlit během provádění figury z roviny pomyslné kružnice. domácí cvičení, doplňková forma cvi čení oslabených jedinců ve zdravotní TV a TVO. D. c. je zpravidla složeno ze 3 - 5 cviků (převážně relaxační, posilo vači, dechové), které se opakuji i něko likrát za den. Jsou součásti životosprá vy oslabených jedinců, upevňují vyrov návací návyky. domácí gymnastika, individ využiti průpravných a všeobecně rozvíjejích cvičeni v domácím prostředí; součást denního režimu. Každodenní (10 min) gym. posiluje svalstvo, zvyšuje pohybli vost hrudního koše, snižuje únavu, při spívá k správnému drženi těla, napomá há vyrovnávat jednostranný pohybový režim, zlepšuje těl. zdatnost. — Cvičí se ráno, ale i v kteroukoliv denní dobu, 2 3 h po jidle, ne však těsně před spán kem, v cvičebním úboru, na koberci, při otevřeném okně. Ke cvičení lze využívat domácí žebřinu nebo hrazdu, činky, ko lečko, točnu, ale i židli, smeták, ručník, knihy. Dobré je spojeni s otužováním vodou nebo vzduchem. Dominikánská republika, 48 422 km!, 5 280 000 obyv. (1979). Olymp. zkr. DOM. TVS řídi vládní orgán Státní se kretariát pro sport, tělesnou výchovu a rekreaci. TV je povinným vyučovacím předmětem na státních i soukromých školách. D. r má 1 50m a 12 25m bazé nů, 100 stadiónů, 5 atl. drah, 5 krytých sport hal. Nejrozšířenějšími sporty jsou baseball, basketbal a box. Dominikán ský olymp. výbor vznikl 1946, byl reor ganizován 1962 a uznáni MOV ziskal 1963. Sdružuje 20 nár. sport, svazů. Do minikánští sportovci se zúčastňují OH od 1964.
dostihy
127 Domorázek Karel, 1875-1943, čes. lite rární kritik, spisovatel a sokolský funk cionář, člen předsednictva ČOS a re, dakce Sokolského věstníku. Oonth Franz, čs. reprezentant v lyžová ní něm. národnosti. Mistr světa 1925 v běhu na 50 km. Držitel stříbrných me daili z MS 1925 a 1927 (18 km) a bronzo vé z MS 1927 (50 km), dopichování, v basketbalu okamžitá střelba po ziskání míče při -» doskako váni. Provádí se jednoruč nebo obouruč obvykle ve výskoku po odrazu jednou nohou nebo oběma, dopink [angl.j, nedovoleně použivání některých chem. látek ke zvýšeni vý konnosti. Zákaz d. přijaly 1963 všechny mez. sport, federace. Na současné listi ně zakázaných látek jsou: a) psychomot. stimulující látky, např. amfetamin; b) sympatikomimetika, např. efedrin; cj narkotika, např. morfin včetně derivátu jako kodein; d)-*anabolika. Vedle mo rálního prohřešku mohou některé látky uvedené v seznamu trvale poškodit zdrávi, v extrémnich situacích i přivodit smrt. Např. amfetaminy potlačují ochranný pocit únavy; podobný efekt mají narkotika, která jsou návyková. Preparáty v klidu neškodné mohou při těl. zátěži působit toxicky, protože se mění jejich koncentrace Zjištění dopinkových látek je při současné technice snadné, dokonce i zpětně, po přerušení podávání. Sportovec, který se odmítne podrobit -vantidopinkové kontrole, je považován za sportovce, který dopoval. Při prokázání d. je sportovec vyloučen ze soutěže, jeho výsledek neplatí a je podroben dalším postihům. Kdo vědo mě podává dopinkové látky, vystavuje se u nás trestnímu stíháni, dopomoc, v gym. 1. pomoc trenéra (učitele, cvičitele) cvičencí při nácviku nového cvičebního tvaru nebo vazby (nadlehčením, přidržením, upozorně ním). Umožňuje cvičencí uvědomit si parametry nacvičovaného tvaru a pře konat kritická místa. Dopomoc se ne smí stát součástí vytvářeného návyku, proto musí trenér včas přejít k poskyto vání -►záchrany; 2. dopomocná zaříze ni (závěsné kladkové a ruční lanče, molitanové jámy, světelná signalizace aj.) umožňující bezpečný nácvik složitých a riskantních cvičebních tvarů. — V soutěži je jakákoli dopomoc cvičencí nepřípustná. dopravní výchova a výcvik, součást motoristické činnosti řízené Svazarmem; zabývá se vých. řidičů, obyvatel stva a zejm. mládeže k dodržováni bez pečnosti a plynulosti silničního provozu a zvyšováním těch. znalosti a zručnosti v ovládání motorových vozidel. Zahrnu je rovněž vých. k ochraně životního pro středí. Obsahem je masová dopravni
výchova řidičů, zákl. výcvik nových řidi čů a dopravni výchova děti a mládeže. Kromě AMK ZO Svazarmu se na d. v. podíleji autoškoly Svazarmu. dorážení, v brank. sport, hrách útočná herní činnost jednotlivce, okamžitá střelba k brance dobíhajícího (dojíždějí cího) útočníka po -►vyražení míče (ko touče) brankářem soupeře. D brflin ger Stefan, ' 1948, švýc. moto cyklový závodník. Mistr světa v silnič ních závodech kubatury 50 cm1 1982 a 1983 na strojích Kreídler a kubatury 80 cm1 1984 a 1985 na strojích Zúndapp a Krauser. Vyhrál 16 závodů Grand prix. D oryforos, socha mladíka nesoucího kopí od řec. sochaře Polykleita (5. stol. př. n. I . ). doskakování, v basketbalu útočná herni činnost jednotlivce s cilem ziskat postavení mezi obránci a košem a při neúspěšné střelbě (vlastní nebo spolu hráče) se opět zmocnit míče. Často sta čí pouze vyšší výskok, doskočiště, 1. stř. část lyžařského můstku; začíná u paty -vodraziště a končí u —►kritického bodu můstku. Jeho tvar je přizpůsoben letové křivce skokana. Největší sklon d. u malých můstků je 25,5° až 36°, u stř. 34,5° až 36° a u velkých 36° až 37,5°; 2. v atleti ce viz atletická zařízeni, dospíváni viz období pubescence. Dostál Emil, * 1925, čes. tělových, pe dagog, atl. odborník a funkcionář, tre nér čs. reprezentantů, předseda odb. komise sprintů výboru atl. svazu ÚV ČSTV, ústřední rozhodčí. Člen Evropské asociace trenérů atletiky. Iniciátor hnutí běhu pro zdraví. Autor knihy Běh pro zdrávi (1974,1976, 1981) a dalších odb. atl. publikací. Nositel veř. uznání Za zá sluhy o rozvoj tělesné výchovy II. stupně. dostihová dráha, závodiště pro pořá dáni výkonnostních zkoušek plnokrev ných koní, tzv. -v-dostihů. Jeho hl. částí je oválná travnatá dráha dlouhá asi 2400 m, která slouží ke cvalovým rovi novým dostihům. Místo startu se mění podle dělky dostihu, koně startují větši nou ze - ► startovacích boxů, cíl zůstává na stejném místě a je vyznačen svislou čarou na cílové tabuli proti věži rozhod čích. Poblíž věže jsou umístěny kulové terče s nápisy „start", „schváleno", „protest", kterými dává sbor rozhod čích znameni startérovi k odstartováni dostihu a po doběhu znamení, že byl doběh schválen nebo že byl podán pro test. Potvrzení správného startu je oznámeno zvoncem. — Uvnitř travnaté dráhy bývá vybudována cvalová písko vá dráha určená pro trénink koní. — D. d. pro překážkové dostihy (steeplecha se) bývá vybudována na různých diago nálách závodiště. Jsou na ní postaveny
různé pevné přírodní překážky (živé ploty, kladiny a jejich kombinace, např. -►anglický skok, -»trakehnský skok ap.). — Klusácké d. d. jsou pískové ne bo škvárové s pevným podkladem a je jich obvod měří 800 - 1 400 m. — K vy bavení dostihového závodiště patři dá le - ► paddock, —►sedliště, -^vážnice, tribuny pro obecenstvo a zařízení pro uzavíráni sázek. U nás je hlavní d. d. v Praze ve Velké Chuchli, dalši dráhy jsou v Bratislavě, Karlových Varech, Pardubicích, Lysé n. L , Slušovicích aj. dostihová stáj, instituce evidovaná Státním závodištěm, která vlastni nebo má v nájmu -►dostihové koně, s nimiž se zúčastňuje -»dostihů. Je vedena trenérem, větší d. s. má manažera, dostihové barvy, registrované a schválené barvy dresů a čapky dosti hových jezdců, charakteristické pro každou dostihovou stáj. dostihový kůň, kůň zúčastňující se -►dostihů, nejčastěji -►plnokrevník, v překážkových dostizích i -*polokrevník. dostihový řád, závazná směrnice vy daná Státním závodištěm pro pořádání veřejných dostihů. dostihy, dostihový sport, výkonnostní zkoušky závodních koní ve cvalu nebo klusu; slouží jako prostředek zvelebová ní chovu ušlechtilých koní. V d. jsou vypi sovány ceny pro vítěze. Koně jsou zařa zováni do chovu, pokud prokáží na -►dostihové dráze vynikající vytrvalost, charakterové vlastnosti a mají požado vaný exteriér a dobrý fundament. — Historie. Ve starověku byly pořádány závody dvoj- i vícespřeží zapřažených do dvoukolových vozíků, na nichž jez dci vstoje ovládali spřeženi. Zemi vzniku novodobých d. je Anglie. 1751 byl v Newmarketu zal. Jockey Club a krátce nato byly pořádány d. podle přesně vypracovaných pravidel. 1780 byl v Epsomu poprvé uspořádán poz ději proslulý d. pro tříleté plnokrevníky, nazvaný -►derby. D. získávaly stále vět ší oblibu a rychle se šířily i do jiných ze mí, do Francie, Rakouska-Uherska, Ně mecka, Dánska, USA aj. V Rusku se d. začaly běhat již v 90. letech 18. stol. v Moskvě. — U nás první zmínku o rychlostním závodu koní najdeme v dopise Petra ze Šternberka panu Vokovi z Rožmberka 1478. Záznam o závo du koní o 400 tolarů a věcné ceny nalez neme u rožmberského kronikáře Václa va Březana 1561. První regulérní d. v Če chách byl uspořádán 1816 na příkaz cí saře Františka II. nedaleko Kladrub n. Labem. 1839 byly v Praze (na dnešní In validovně) uspořádány d., které se již blížily dnešnímu pojetí. 1866-77 byly d. pořádány na dráze na Cisařské louce a od 1907 na dostihovém závodišti ve
dotace
128
Skok pres vodní přikop
Velké Chuchli u Prahy. — První před zvěstí d. na Slovensku bylv závody 1814 v Usmíně na Nitransku. Od 1826 se ději štěm pravidelných d. stala Bratislava. — 1846 vypsal 0. Kinský těžký d. na chlumeckých loukách. 1861 uspořádal Spolek pro pozdviženi chovu koni a do stihů v Čechách v Chlumci nad C. d. s hl. závodem na 3,5 angl. mile (5 600 m). Tyto d. byly opakovány i v dalších letech a staly se předchůdcem Velké pardubické. Ta byla poprvé uspořádána z popudu Českého závodního spolku 1874. - Na řízení d. Českým závodnim spolkem navázal 1919 Čs. Jockey Club. První čs derby se běželo 1921 ve Velké Chuchli. — Klusácké závody pořádané v Praze na stadiónu na Letné organizo val až do 1930 Klusácký závodní a všesportovní spolek v Praze. — Dnes dosti hový sport u nás řídi Státní závodiště v Praze, které podléhá ministerstvu ze mědělství. — D. jsou pořádány na do stihových drahách vybavených přísluš nými zařízeními (paddock, sedliště, startovací boxy, vážnice). Rozeznáváme d. cvalové a klusácké. Cvalové d se dě li na rovinové a překážkové. — Rovino vé dostihy, též legitimní, slouží výhrad ně k přezkušováni plnokrevných koni pro zařazení do chovu. Podle vzdáleno sti se d. děli na letounské (do 1 400 m), mílové (1 400 - 1 800 m), na stř. tratě (1 800 - 2 200 m) a vytrvalecké (nad 2 000 m). Klas. dostihy mají za úkol vy zkoušet za stejných hmotnostních pod mínek tříleté plnokrevné koně, z nichž nejlepší jsou potom zařazováni do cho vu. Klisny nesou o 1,5 kg nižši hmotnost než hřebci. U nás se pořádá 5 klasic kých d.: Jarní cena klisen na 1 600 m. Velká jarní cena pro hřebce i klisny na 1 600 m, Čs. derby pro hřebce i klisny na 2400 m, St. Leger pro hřebce i klis ny na 2 800 m. D. s hmotnosti podle stáří koni slouží k porovnání kvality jednotlivých ročníků mezi sebou Mlad ším koním se dostává úlevy snížením
hmotnosti podle tabulek hmotnosti podle stáří. Hmotnostní rozdíly jsou pro každou vzdálenost a pro každý měsic různé. Tyto d. většinou nemají přimý chovatelský význam. Nejznámější jsou Svatováclavská cena na 1 200 m. Čes koslovenská cena na 1 400 m, Cena zim ního favorita na 1 600 m. — Handicapy jsou d. pro koně různého stáři a různé výkonnosti. Slabším konim se vytvářeji lepši podmínky pro závod sníženim hmotnosti zátěže, zdatnějším koním se podmínky ztěžují zvýšením hmotnosti. Hmotnost pro každého koně určuje funkcionář st. závodiště (tzv. -♦handicaper) na zákl. dřívějších výsledků ko ně. Hmotnosti se méni v každém dosti hu. Protože by hmotností rozpéti mezi nejlepšimi a nejhoršími koni bylo příliš velké, jsou koně při handicapech rozdě leni do 5 skupin. Ve skupinách startuji koně se stejnými hmotnostmi, vítěz stvím v dostihu v kterékoliv skupině je kůň převeden do vyšši třídy. Kůň smi startovat pouze ve své nebo ve vyšší třídě, z nižších třid je vyloučen. — Pře kážkové d„ též ilegitimni, nemají chova telský význam, jsou doplňkem dostiho vého provozu. D. přes proutěné překáž ky se konají na tratích nejméně 2 400 m, na každých 400 m dráhy je proutěná překážka 80 cm vysoká, dosahuje se rychlosti jako u rovinového dostihu. D. přes těžké překážky, tzv. -♦steeplecha se, vznikly z honebních jízd (viz honební ježdění) a máji sport, charakter. Konají se na překážkových drahách (viz dosti hová dráha), každý d. má předepsaný kurs přes překážky přibližně 300 m od sebe vzdálených, např. živé ploty, zdi, -♦vodní příkopy, -♦anglický skok, -♦francouzský skok, -♦irská lavice. Nejkratši trať je 3 200 m, nejdelší kolem 5 000 m, -♦V elká pardubická měři 6 900 m. Tempo je podstatně pomalejší než v jiných d. je však stanoven limit 1 000 m za 3 min. Nejobtížnější překážkové d. jsou -♦G rand National Liverpool stee
plechase v Anglii a -♦V elká pardubická steeplechase. — Klusácké d; jsou vý konnostní zkoušky teplokrevných koni plemene -♦klusáků. Kůň je zapřežen do lehkého dvoukolového vozíku (viz sul ka) a je veden jezdcem sedícím na vozí ku. Pořádají se na oválně dráze s písči tým uválcovaným povrchem o obvodu 800 - 1 400 m. Klusácké derby se jezdí na vzdálenosti 1 600 m. Klusácké d. se dělí na klasické podle stáři koni a na handicapy. Podmínky se neupravují hmotnosti, ale prodloužením nebo zkrá cením závodní tratě, proto při klusáckých d. nestartuji všichni koně z jedno ho místa. Kůň musi absolvovat celý d. v klusu, zaskoči-li do cvalu, musí jej jez dec okamžitě vžit zpět do klusu. Jestli že kůň v průběhu závodu cválá častěji, přip. cválá při projeti cilem, je diskvali fikován. Výkon klusáka se zjišťuje tak, že se vypočítává průměr na 1 000 m z celkového času dosaženého při dosti hu. Rozděleni dostihů Dostihy cvalové - rovinové 1. klasické pro 3leté koně (derby) 2. s hmotnosti podle stáří koně 3. handicapy Dostihy cvalové - překážkové 1. přes proutěné překážky 2. přes těžké překážky, tzv. steeplecha se Dostihy klusácké 1. podle stáří koně 2. handicapy dotace, poskytnutí peněžních pro středků ze státního rozpočtu nebo místnich rozpočtů jednotlivých hosp. pří spěvkovým nebo rozpočtovým organi zacím. V oblasti tělovýchovy jsou po skytovány dotace ze státniho rozpočtu ČSSR na vrcholový sport a investice v rámci ÚV ČSTV, na úrovni republik jsou poskytovány dotace ze státních rozpočtů ČSR a SSR na investice a údržbu pro potřeby masového a vý konnostního sportu. Obdobné dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány i ÚV Svazarmu. dotazník, metoda sběru dat ve spol. vědách, lékařské diagnostice aj. D. pa tři mezi dotazovací' metody. Metodika d. je přesně standardizována, je známa jeho validita, spolehlivost a další stan dardizační charakteristiky. D. je jakousi písemnou formou rozhovoru; pokrývé-li plně danou širší oblast našeho zájmu, mluvíme o inventáři. Většinou jde o d. s tzv. uzavřenou odpovědí, kdy dotazo vaný vybírá jednu z několika možných odpovědi, které mu d. nabízí. Ne každý soupis otázek předaný dotazovaným osobám lze považovat za d. ve véd. smyslu, často pak jde spiše o -♦a nke tu. Doubek Jaroslav," 1931, čs. rychlobru-
129 slař, US. Největšího úspěchu dosáhl na MS 1957, kde byl klasifikován na trati 500 m na 4 - 5. mistě. Účastník ZOH 1956, MS 1955 a ME 1955. double m initram polinka, spojení dvou -Mrampolínek, z nichž jedna má šikmou náskokovou plochu Šířka je 2,5 stopy a délka 6 stop. Od 1974 jsou po řádána ME a MS. Skokan má 6 - 8 m rozběh, naskočí na šikmou náskokovou část, provede buď přímý skok, nebo salto vpřed s doskokem na rovnou část plachty a kombinovaným akrobatickým skokem dopadá na žíněnku. Používají se jednoduchá, vícenásobná salta s ně kolikanásobnými vruty. Hodnotí se ob tížnost a provedení. Analogie skoků na trampolíně. V ČSSR se tato disciplína dosud nezavedla. double-stack (dabl stek, angl), v bas ketbalu systém postupného útoku vy cházející z rozestavení 1-2-2. Přední čty ři hráči začínají těsně vedle vymezené ho území v postoji čelem do území. Používá se proti osobním i zónovým obranným systémům, doučovací skupina, skupina studentů s nízkou těl. výkonností, zjištěnou vstupním mot. testem. KTV zajišťují pro tyto skupiny doplňkový tělových, pro gram v rámci nepovinné TV. Douda František, * 1908, čs. atlet, vrhač, ZMS. Třetí na OH 1932 ve vrhu koulí (15,61 m), čtrnáctý v hodu diskem (42,39 m). Sedmý na OH 1936 ve vrhu koulí (15,28 m). Třetí na ME 1934 ve vr hu kouli (15,18 m). Vyrovnal SR 1931 (16,06 m), překonal 1932 (16,20 m) Sedmnáctinásobný mistr ČSR, z toho desetkrát ve vrhu koulí. Třináctkrát pře konal čs. řekord ve vrhu koulí 1928-32 (14,04 m - 16,20 m), dvakrát v hodu dis kem 1928 (44,30 m) a 1932 (46,30 m).
dráhová cyklistika
Cyklistický závod na dráze.
stupněm automatizace a nižším stup něm závislosti způsobů jednání na přes vědčení a potřebách V. t. pohybová dovednost, pohybový návyk. DOZ, dětský odznak zdatnosti, viz od znak zdatnosti Dragon, kýlová plachetnice pro ná mořní plavbu s tříčlennou posádkou, postavená 1921 J. Ankerem (Norsko). Délka 8,90 m, šířka 1,96 m, plocha pla chet 21,80 m1, hmotnost zátěže 1 000 kg, znak na plachtě černé D. dráhové c y k lis tik a , odvětvi rychlostní cyklistiky provozované na uměle vybu dované oválné —►cyklistické dráze s klopenými zatáčkami. Vývoj d. c. je spjat s rozvojem cyklistických závod ních drah. Jízdní kolo nemělo zpočátku pneumatiky, jízda na silnici nebyla pří jemná, a proto se začalo jezdit na upra vených jízdárnách s rovnou dráhou. Nejstarši dráhy byly stavěny v USA pro dovážené drezíny. Se zlepšováním kon strukce kola a zvyšováním rychlosti by lo nutno budovat dráhy s tvrdým rov ným povrchem, většinou z hlíny a písku. V Evropě byly první dráhy budovány kolem 1870 v Anglii a ve Francii. Byly ještě ploché, bez zvýšených zatáček, jezdili na nich závodníci na vysokých kolech. Ke konci stol. zrychlil vynález řetězového pohonu a pneumatik jízdu natolik, že závodnici dostávali na plo chých pískových drahách smyk. Proto byly dráhy v zatáčkách zvýšeny a budo valy se ze dřeva, asfaltu nebo betonu. V moderní době se závodní dráhy sta František Douda vějí z betonu a zimni dráhy bývají dře Doušová-Jarošová Hana, ' 1949, čs věné. Nejrychlejší dráhy jsou ze dřeva, košikářka, ZMS. Držitelka stříbrných umožňujícího zhoblování do rovné plo medailí z MS 1971 a ME 1974, 1976 chy bez hrbolů. Známé dráhy jsou Vigoa bronzové z MS 1972 a 1975, účastni relli v Miláně, dráha v Římě (postavená ce OH 1976 (4. místo) a ME 1968 (9.). pro OH 1960), Pare des Princes v Paříži, dovednost, učením a opakováním zís Deutschlandhalle a Seelenbínderhalle kaná mot. nebo myšlenková struktura v Berlině, Oerlikon v Curychu, Odrup umožňující kvalitní a rychlé provádění a Forum v Kodani. — U nás byly od určité činnosti. Od návyku se liší nižším 1889 budovány hliněné závodní dráhy,
nejslavnější byla Bubenská dráha v Praze-Holešovicích, vybudovaná 1896. Na Moravě vznikly 1889 dráhy ve Vyškově, v Kroměříži a na Bauerově rampě v Br ně. Po 1. svět. válce vznikla na Letné betonová dráha, která měřila 1 125 m a byla nejdelší na světě. V 30. letech byla zrušena. 1931 byla otevřena jediná vyhovující betonová dráha v Pardubi cích, na níž se po 10 let konala mistrov ství, mez. závody a pokusy o rekordy. 1941 byla vybudována nová závodní dráha v Praze-Strašnicích, na niž vyro stli nejlepší cyklisté poválečné doby. 1952 byla dostavěna betonová dráha v Bratislavě. Téhož roku byla otevřena v Lounech a 1959 v Plzni a v Brně. — Závodní disciplíny: -►sp rin t, -♦závod na čas jednotlivců, ►závod tandemů, -♦závod stíhací jednotlivců a družstev (olympijský), závod dvojic, -^handicap, -►bodovací závod, -♦vylučovací závod, omnium, -♦závod za motorovými vodi či. Olympijské discipliny, sprint, závod na 1 km s pevným startem, stíhací zá vod družstev na 4 km a stíhací závod jednotlivců. Na MS jedou muži sprint, stíhací závod jednotlivců a družstev na 4 km, závod tandemů, bodovací závod, závod za motorovými vodiči na 100 km, ženy (od 1958) sprint a stíhací závod na 3 km. — Obecná ustanoveni pro závody na dráze. Dráha je ohraničena na vnější straně dřevěným hrazením a uvnitř 50 100 cm širokým vodorovným dřevěným nebo betonovým chodníkem, který umožňuje pomalou jízdu v zastavení při defektech v klopených zatáčkách. V zá vodě je jízda na chodníku zakázána. Ve vzdálenosti 20 cm od vnitřního okraje je vyznačena černá čára, jejiž délka je úřední délkou závodní dráhy. Od ni ve vzdálenosti 70 cm bývá červená čára, která označuje územi, v němž má ve sprintu jet prvni jezdec; rozhodčí však mohou posoudit vybočeni vedouciho jezdce od vnitřního okraje dráhy i bez
130
dráhová cyklistika vyznačení červené čáry. Ve třetině šíře»1902 dráhy od vnitřního okraje je modrá čá- 1903 ra, nad níž nesmí vedoucí jezdec při zá- 1904 vodě za vodiči vyjet. Dráha se projíždí • 1905 směrem proti pohybu hodinových ručí- 1907 ček, tj. zprava doleva. Předjíždí se vpra- 1908 vo, ledaže by jezdec, který má být 1909 předjet, byl vpravo od čáry označující 1910 vzdálenost 1 m od vnitřního okraje drá- 1911 hy. Na konci cílové rovinky je vyznače- 1912 na cílová čára 4 cm široká, namalovaná 1913 černě uprostřed bílého pruhu 72 cm ši- 1920 rokého. Je to současně startovní čára »1921 pro většinu závodů. Ve vzdálenosti 200 1922 m před cílem je dvousetmetrová čára, 1923 od které se začíná měřit čas při sprintu 1924 na posledních 200 m. Ve středu každé 1925 rovinky je další příčná čára k vyznačení 1926 cíle stíhacích jízd. U cíle je umístěn 1927 ukazatel počtu ujetých kol a zvonec pro 1928 oznamování posledního kola před bo- 1929 dováním nebo před koncem závodu. 1930 1931 Výsledky mistrovství světa v dráhové cyklistice Rok a místo konání: 1893 Chicago, 1894 1934 Antverpy, 1896 Kolín n. R., 1896 Kodaň, 1935 1897 Glasgow, 1898 Vídeň, 1899 Mon- 1936 treal, 1900 Paříž, 1901 Berlín, 1902 Řím, 1937 1903 Kodaň, 1904 Londýn, 1905 Antver- 1938 py, 1906 Ženeva, 1907 Paříž, 1908 Lip- 1939 sko, 1909 Kodaň, 1910 Brusel, 1911 Řím, 1946 1912 Newark. 1913 Berlín, 1914 Kodaň. 1947 1920 Antverpy. 1921 Kodaň, 1922 New 1948 Brighton, 1923 Curych, 1924 Paříž, 1925 1949 Amsterodam, 1926 Milán, 1927 Kolín, n. 1950 R„ 1928 Budapešť, 1929 Curych, 1930 1951 Brusel, 1931 Kodaň, 1932 Řím, 1933 Pa- 1952 říž, 1934 Lipsko, 1935 Brusel, 1936 Cu- 1953 rych, 1938 Amsterodam, 1939 Milán, 1954 1946 Curych, 1947 Paříž, 1948 Amstero- a 1955 dam, 1949 Kodaň, 1950 Lutych, 1951 Mi- 1956 lán, 1952 1953 Curych, 1954 Kolín n. R„ 1957 1955 Milán, 1956 Kodaň, 1957 Lutych, 1958 1958 Lipsko, 1959 Amsterodam a Zaan- 1959 dvort, 1960 Lipsko, 1961 Douglas, 1962 1960 Milán, 1963 Lutych, 1964 Paříž, 1965 San 1961 Sebastian, 1966 Frankfurt n. M., 1967 1962 Amsterodam, 1968 Řím, 1969 Brno, 1970 • 1963 Leicester, 1971 Varese, 1972 Marseile, 1964 1973 San Sebastian, 1974 Montreal, 1965 1975 Lutych, 1976 Montreal, 1977 San 1966 Cristobal, 1978 Mnichov, 1979 Amstero- 1967 dam, 1980 Moskva, 1981 Brno, 1982 Lei- 1968 cester, 1983 Curych, 1969 Muži Sprint 1970 1893 A. Zimmermann (USA) ř 1894 A. Lehr(NĚM) 1895 J. Eden (HOL) 1971 1896 H. Reynolds (IR) 1897 E. Schrader (DAN) 1972 1898 P. Albert (NĚM) 1899 T. Summersgill (VBR) 1974 01900 A. Nauts (BEL) 1975 " 1901 E. Maitrot (FRAJ 1976 2.F. Vejtruba (CECHY) 1977
CH. Piard (FRA) A. Reed (VBR) M. Hurley (USA) F. Verri (ITA) A. Devoissou* (FRA) V. Johnson (VBR) W Baoley VBR) W. Baoley VBR) W. Baoley VBR) D. McDougall (USA) W Baoley (VBR) M. Peeters (HOL) H. Brask Andersen (DÁN) H. Johanson (VBR) L. Michard (FRA) L. Michard (FRA) J. Meyer (HOL) A. Marinetti (ITA) M. Engel W. Falck'Hansen (DÁN) A. Mazairac (HOL) A. Gérardin (FRA) H. Harder (DÁN) A. Richter (NĚM) J. vam Egmond (HOL) B. Póla (ITA) T. Merkens (NĚM) A. van Vliet (HOL A. van Vliet (HOL) J. van de Vijver (HOL) J. Derksen (HOL) O. Planner (ŠVÝC) R. Harris (VBR) M. Ghekka (ITA) S. Patterson (AUS) M. Verdeun (FRA) E. Sacchi (ITA) E. Sacchi (ITA) M. Morettini (ITA) C. Peacock (VBR) G. Ogna (ITA) M.Rousseau ÍFRAj M. Rousseau (FRA) V. Gasparella (ITA) V. Gasparella (ITA) S. Gaiardoni (ITA) S. Bianchetto (ITÁ) S. Bianchetto (ITA) P. Sercu (BEL) P. Trentin (FRA) O. Pchakadze (SSSR) D. Morelon FRA) D. Morelon FRA) L. Birghetti ITA) D. Morelon FRÁ) 5. V. Vačkář (ČSSR) D. Morelon (FRA) 5. V. Vačkář (ČSSR) 5. A. Tkáč (ČSSR) D. Morelon (FRA) 3. J. Kučírek (ČSSR) D. Morelon (FRA) 5. V. Vačkář (ČSSR) A. Tkáč (ČSSR) D. Morelon (FRA) A. Tkáč (ČSSR) H. Geschke (NDR)
4. A. Tkáč (ČSSR) 5. M Vymazat (ČSSR) 1978 A. Tkáč 1979 L. Hesslich (NDR) 5. A. Tkáč (ČSSR) 1980 L. Hesslich (NDR) 4. A. Tkáč (ČSSR) 1981 S. Kopylov (SSSR) 1982 S. Kopylov SSSR) 1983 L. Hesslich (NDR) 6 angl. mil 1893 Zimmermann (USA) 1894 Eden (HOL) 4 000 m - stíhací závod 1946 R. Rioland (FRA) 1947 A. Benfemati (ITA) 1948 G. Messina (ITA) 1949 K. Andersen (DÁN) 1950 S. Patterson (AUS) 1951 M. de Rossi (ITA) 1952 P. van Heusden (HOL) 1953 G. Messina (ITA) 1954 L. Faggin (ITA) 1955 N. Shell (VBR) 1956 E. Baldini (ITA) 1957 G. Simonigh (ITA) 1958 N. Sheil (VBR) P 1959 R. Altig (NSR) 1960 M. Delattre (FRA) 1961 H. Nijdam (HOL) 1962 K Jensen (DÁN) 5. J. Daler (ČSSR) 1963 J. Walschaert (BEL) 1964 T. Groen (HOL) 3. J. Daler (ČSSR) 1965 T. Groen (HOL) 5. J. Daler (ČSSR) t 5. M. Puzrla (ČSSR) 1966 T. Groen (HOL) 2. J. Daler (ČSSR) 4 . J. Kolár (ČSSR) 1967 G. Bongers (HOL) 3 J. Daler (ČSSR) 1968 M. Frey'Jensen (DÁN) 1969 X. Kurmann (SVYC) 1970 X. Kurmann (ŠVÝC 4. M. Puzrla (ČSSR) 1971 M. Rodriguez (KOL) 1972 K. Knudsen (NOR) 1973 K.Knudsen (NOR) 1974 H.Lutz(NSR) 1975 T. Huschke (NDR) 1976 Braun (SSSR) 5. M. Klasa (ČSSR) 1977 N. Dúrpisch (NDR) 1978 D. Macha (NDR) 1979 N. Makarov (SSSR) 1980 Dill-Bundi (SVÝC) 1981 D. Macha (NDR) 5. A. Trčka (ČSSR) 5. M. Penc (ČSSR) 1982 D. Macha (NDR) 1983 Kupovec (SSSR) 5. A. Trčka (ČSSR) 4 000 m - stíhací závod družstva 1962 NSR S. ČSSR
dráhový golf
131 1970 Bartz-Múler (NSR) 1971 Werner-Geschke(NDR) 5. I. Kučirek-A. Popelka (ČSSR) 3. Č S S R (Daler, Jelínek, Puzrla, 1972 Semenec-Čelovalnikov (SSSR) 1973 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) Řezáč) 1974 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 1966 Itálie 1975 vítězné duo Polska diskvalifiko 6. ČSSR váno, titul nebyl udělen 1967 SSSR 2 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 4. Č S S R 1976 Kocot-Kotlinski (POL) 1968 Itálie 2 .1. Kučirek-M. Jelínek (ČSSR) 1969 SSSR 1977 V. Vačkář-M. Vymazal 4. Č S S R (ČSSR) 1970 NSR 1978 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 6. ČSSR 1979 Cachard-Depine (FRA) 1971 Itálie 3. V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 5. Č S S R 1980 I. Kučirek-P. Martinek (ČSSR) 1972 NSR 1981 I. Kučírek-P. Martínek (ČSSR 1973 NSR 1982 I. Kučírek-P. Martinek (ČSSR) 1974 NSR 3. Č S S R (Koček, Puzrla, Klasa, 1983 Depine-Vernet (FRA) 2 I. Kučirek-P. Martínek (ČSSR) Doležal) Za motorovými vodiči 1975 NSR 1958 Meister (NDR) 6. Č S S R 1959 van Houwelingen (HOL) 1976 NSR 1960 Stoltze (NDR) 5. Č S S R 1977 NDR 1961 van der Meulen (HO) 1962 de Loof (BEL) 1978 NDR 1963 de Loof (BEL) 4. Č S S R 1964 Oudkerk (HOL) 1980 SSSR 3. Č S S R (Penc, Sláma, Černý, 1965 Mas(ŠPA) 1966 deW itt(H O L) Pokorný) 1967 de W itt (HOL) 1981 NDR 1968 Grassi (ITA) 3. Č S S R (Penc, Pokorný, Raboň, 1969 Boom (HOL) Trčka) 1982 SSSR • 1970 Stam (HOL • 1971 Gnas (NSR 4. Č S S R 1972 Gnas NSR 1983 NSR 3. Č S S R (Trčka, Soukup, štěrba, 1973 Gnas (NSR Raboň) 1974 Brener (NSR) 1 000 m s pevným startem 1975 Minneboo (HOL) 1966 P, Trentin (FRA) 1976 Minneboo HOL 1967 N. Fredborg (DÁN) 1977 Minneboo (HOL) 1968 N. Fredborg (DÁN) 1978 Podlesch (NSR) 1969 G. Sartori (ITA) 1979 Fronk (HOL) 1980 Minneboo (HOL) 1970 N. Fredborg (DÁN) 1981 Fronk (HOL) 3. A . Tkáč ( Č S S R ) 1971 E. Rapp (SSSR) 5 Bláha (ČSSR) 6 Tkáč ( Č S S R ) 6. Mikšik (ČSSR) 1972 N. Fredborg (DÁN) 1982 Minneboo (HOL) 1973 J. Kierzkowski (POL) 1983 Podlesch (NSR) 1974 E. Rapp (SSSR) Bodovaci závod 1975 K. Grúnke (NDR) 1977 Tournee (BEL) 1976 K. Grúnke (NDR) 1978 de Jomdeherre (BEL) 4 1977 L. Thoms NDR 6. Bláha (ČSSR) 1978 L. Thoms ! NDR 1979 P. Sláma (ČSSR) 1979 L. Thoms NDR 1980 Sutton (AUS) 1981 Hanelsen (NDR) 1980 L. Thoms NDR 1982 Pohl (NDR) 1981 L. Thoms NDR 1983 Morenssen (DÁN) 1982 F. Schmidtke (NDR) 5. V. Novák (ČSSR) Ženy 1983 S. Kopylov (SSSR) Sprint Tandemy 1958 Jermolajevová (SSSR) 1966 D. Morelon-P. Trentin (FRA) 1959 Jermolajevová (SSSR) 1960 Jermolajevová (SSSR) 1967 Ganzato-Versini (ITA) 1968 Gorini-Turrini (ITA) 1961 Jermolajevová (SSSR) 1969 Werner-Geschke (NDR) 1962 Savinová (SSSR) 5 /4. Tkáč-Í. Kučírek ( Č S S R ) 1963 Jermolajevová (SSSR) 1963 SSSR 1964 NSR 1965 SSSR
1964 1965 1966 1967 1968 1969
Kiričenková (SSSR) Savinová-Lapšinová (SSSR) Kiričenková (SSSR) Savinová (SSSR) Bogiljancová (SSSR) Carevová (SSSR) 5 /. Zajíčková (ČSSR) 1970 Carevová (SSSR) 4 .1. Zajíčková (ČSSR) 1972 Jermolajevová (SSSR) 4 .1. Zajíčková (ČSSR) 1973 Youngová (USA) 2 .1. Zajíčková (ČSSR) 1974 Pilščikovová (SSSR) 5. /. Zajíčková (ČSSR) 1975 Novarrová (USA) 2 .1. Zajíčková (ČSSR) 1976 Youngová (USA) 3 .1. Zajíčková (ČSSR) 1977 Carevová (SSSR) 3. /. Zajíčková (ČSSR) 1978 Carevová (SSSR) 3 .1. Zajíčková (ČSSR) 1979 Carevová (SSSR) 1980 Novarrová (USA) 5 L Hrnčířová (ČSSR) 1981 Youngová (USA) 5 L. Hrnčířová (ČSSR) 1982 Paraskewinová (USA) 1983 Paraskewinová (USA) Stíhací závod - 3 000 m 1958 Kočetovová (SSSR) 1959 Burtonová VBR) 1960 Burtonová VBR) 1961 Burtonová VBR) 1962 Burtonová i VBR) 1963 Burtonová VBR) 1964 Reyndersová (BEL) 1965 Reyndersová (BEL) 1966 Burtonová (VBR) 1967 Garkušinová (SSSR) 1968 Obodovská (SSSR) 1969 Obodovská (SSSR) 5. I. Králová (ČSSR) 1970 Garkušinová (SSSR) 1971 Garkušinová (SSSR) 5. L Polanská (ČSSR) 1972 Garkušinová (SSSR) 1973 Garkušinová (SSSR) 1974 Garkušinová (SSSR) 1975 van Oostenová (HOL) 1976 van Oostenová (HOL) 1977 Kuzněcovová (SSSR) 1978 van Oostenová (HOL) 1979 van Oostenová-Kragenová (HOL) 1980 Kibardinová (SSSR) 1981 Kibardinová (SSSR) 1982 Twiggová (USA) 1983 Carpenterová (USA) dráhový golf, golf upravený pro malé prostory, pův. zábavná pohyb, rekrea ce, dnes sport řizený komisí d. g. svazu golfu ÚV ČSTV, mezinárodně Meziná rodním svazem dráhového golfu (IBGV). Soutěžní d. g. se hraje na stan dardizovaných drahách, odlišených pro minigolf a miniaturgolf. Hřiště má 18
dráhový golf
drah, sestávajících z vlastní hrací plo chy, ohraničení drah (hrazením), vyzna čeného zákl. pole, cíle a specifických dílů či označení. Fakultativní součásti jsou překážky, hraniční a překládači li nie. Minim, délka drah v minigolfu je 5,5 m, šíře 80 cm; v miniaturgolfu je ma xim. délka drah 6,25 m a šíře 90 cm. Dráhy jsou očíslovány a přesně norma lizovány nákresy, v miniaturgolfu jsou i pojmenovány. Na hrací dráhu smí v minigolfu vstoupit pouze hrající, a to i když míč ve hře není v pohybu, v mini
132
aturgolfu nikdo. Přípustné jsou všechny typy v golfu obvyklých holi. Hůl nesmí mít zaměřovači zařízení. Max. úderová plocha patky hole nesmí přesáhnout 40 cm2. Přípustné jsou všechny míče pro golf z libovolného materiálu, vyjma dře va, kovu, skla, slonoviny ap., průměru 37-43 mm. V utkáni zvítězí ten, kdo nejmenším počtem úderů (bodů) umisti míček postupně do všech cílů. V mis trovských utkáních se prochází dráha 10 x ve 2 dnech.
Dráhy minigolfu l-XVII.: 1 ohraničeni dráhy, 2 označení základního pole, 3 označení kruhu, 4 hraniční linie, 5 kameny, 6 30 com linie, 7 překážka. 8 překážky s průchodem, 9 příkop. JO ochranná siť, 11 násep, 12 hraniční lišty, 13 kužel, 14 vrchol vrhu, 15 zeď, 16 náběh zatáčky, 17 průchod, 18 vrchol dráhy.
driblink
133
Dráhy miniaturgolfu: t pyramidy, tl looping. Ill šikmý kruh, IV vlny, V smyčka, VI most, VII koš, Vlil váha, IX střílna, X přímá dráha s překážkami, přímá dráha bez překážek, XI labyrint, XII klíny, XIII zdvojený kužel. XIV proudy, XV středový kruh, XVI vulkán, XVII pravý úhel, XVIII blesk
Drais Karl Friedrich, von Sauerborn, 1785-1851, vynálezce dřevěného jízdní ho kola, které sí dal 1818 patentovat. Kolo se pohánělo odrážením nohama od země a mělo řiditelné přední kolo. Podle vynálezce bylo nazýváno drezína. drajv (z angl. drive), útočný úder v síto vých sport, hrách, hraný -»forhendem i -vbekhendem, úder udělující míčku mírnou horní rotaci; 1. ve stolním tenisu úder stř. až velkou silou, hraný obvykle dlouhým švihem paže. D. následuje po liftové (viz lift) nebo topspinové (viz topspin) přípravě, event, je zařazen ja ko překvapivý úder mezi údery a mezi hry. Úder na rozhraní mezi drajvem a topspinem nazýváme topspinový drajv; 2. v tenisu úder hraný po odsko ku míče stranou od těla. Pro d. je cha rakteristická prudkost a nízká křivka le tu; 3. ve volejbalu prudké vrchní odbiti míče jednoruč z čelného nebo bočního postavení. Křivka letu míče je zpočátku rovnoběžná se zemí nebo mírně stou pající a pak prudce klesá dolů. Drajvovat je možné ve výskoku i z postoje. Většina vrchních -^podání jsou drajvy. D rastich Stanislav, ‘ 1954, čs. krasobruslař, ZMS. Reprezentoval v kat. ta nečních párů s L Řehákovou, s níž se zúčastnil ZOH 1980 (4.), MS 1977 (8.), 1978 (5.) a 1979 (4.) a ME 1977 (7 ), 1978 (5 ), 1979 (4.) a 1980 (5. místo), dres [angl ], jednotný sport, úbor druž stev v soutěžích. D. má být výrazné bar vy a na něm našity znaky jednot, u re prezentantů znaky států, v kolektivních sport, hrách čísla hráčů a někdy i jména drezúra [fr ], výcvik jezdeckého koně a jeho postupné přiježdování až k nej-
vyšším požadavkům drezúrních soutěží. Cviky požadované při d. jsou krátký, stř. a zrychlený krok, -»klus a -ecval, cou vání, přechody z chodu do chodu a z ruchu do ruchu, ->překroky a -vpřeskoky, -►traverzály, -vpiruety, -►pasáž, —►p ia f aj. Výkony, které pře vyšují normální drezúrní výcvik koně, se označuji jako vysoká škola jezdecká, drezúrní soutěže, disciplína jezdecké ho sportu, při níž se posuzuje výcvik a poslušnost koně, sed a držení těla jez dce a jeho způsob ovládání koně. — Drezúrní úlohy jsou předváděny na drezúrním obdélníku 20 x 60 m a jsou hodnoceny 3 rozhodčími, mez. závody 5 rozhodčími podle stanovených kritérii — Cviky na místě, v kroku, v klusu, ve cvalu a přechody z jednoho cviku do druhého jsou seřazeny v určitém sledu do drezúrních úloh různých obtížností: Z začáteční, L lehké, S střední, T těžké. Těžká soutěž obsahuje cviky: a) na mí stě: klidný a rovný stoj na pomůckách, přechod do couvání, b) v kroku: všech ny ruchy, poloviční překroky, dovnitř plec, přechod do klusu a cvalu, couvání bezprostředně z kroku, poloviční pirue ta v kroku, c) v klusu: všechny ruchy, malý kruh, vlnovka, přechody do kruhu, do cvalu a do zastaveni, překroky a do vnitř plec, -►traverzály, d) ve cvalu. všechny ruchy, přechod do klusu, do kroku, malý kruh, vlnovka, kontra-cval, přeskok na oblouku i na přímce, pře chod do zástavní, traverzály, přeskoky, v sériích každý druhý skok, poloviční - * piruety ve cvalu. — Nejnáročnější úlo ha je Velká cena drezúry vypisovaná FEI. Obsahuje všechny chody koně a zákl. prvky vysoké školy. Prvky školy nad zemí, tj. školní skoky, se v úloze velké ceny nepožadují V t. španělská jezdecká škola. — Drezúrní úlohy vypi sované FEI: Cena sv. Jiří (Prix de St. George) je střední obtížnosti, mezisoutěž I a II (Dressage Intermédiaire I a II) je těžká soutěž, nejtěžši soutěží je Vel ká cena (Grand Prix). V. t. jezdectví, d rib lin k [angl.], v brankových sport, hrách způsob pravidly dovoleného dr žení míče pod kontrolou s jeho obča sným odrážením od země, nadhozením, kutálením nebo posunováním údery ho le (lední a pozemní hokej), rukou (bas ketbal, házená, nár. házená), nohou (fotbal, ragby) ap. Pravidla tuto indivi duální akci omezují dovoleným počtem nadhozů nebo úderů míče o zem, popř. limitem krokovým nebo časovým. Pod le provedení se rozlišuje d. vysoký, stř. a nízký (podle výšky nadhozu nebo od skoku míče od země), jedno-, dvoj- i ví ce úderový, pravou nebo levou rukou nebo střídavý, s vedením, popř. předá váním míče před tělem, vedle těla nebo za tělem, na místě nebo za postupu
134
drive vpřed, stranou nebo vzad i s případný mi změnami směru, rychlý, pomalý ne bo se změnami směru ap. — V basket bálu se při d (na místě i za pohybu) usměrňuje míč k zemi pružným pohy bem předloktí a ruky v zápěstí Odskakující míč je přitlumem shora dlani a při více úderovém d. se znovu stlačí k ze mi. Míč nesmí být ovládán dvěma ruka ma současně. V průběhu odskoku míče od země lze provést libovolný počet kroků. Uchopením míče d. konči a ne smi být znovu zahájen. — Ve fotbalu po hánění miče vpřed opakovanými mírný mi kopy vnitřní stranou nohy, vnějším nebo vnitřním nártem kterékoli nohy tak, aby se kutálel po zemi požadova ným směrem a zůstával v dosahu dri blujícího. — V házené se používá d. jednoúderový na místě nebo při postu pu s možností max. využiti dovolených kroků při neseni miče (až čtyřtakt před úderem míčem o zem po něm). Úder o zem může být nahrazen - ► předho zeni, a to i na začátku viceúderového d.. jehož normálni provedeni je obdob né jako v basketbalu. — V ledním hoke jj vedeni kotouče na místě nebo za po hybu opakovanými zásahy čepele ho kejky, posunující kotouč z jedné strany ke druhé, kde ho vždy zachytí. — V nár. házené vyhození míče nad hlavu nebo odráženi od země, max. však dvakrát za sebou. — V pozemním hokeji vedení míče, kdy hráč postupuje vpřed a slab šími údery hole udržuje míček pod kon trolou. Při úderech zleva zajišťuje dovo lený zásah plochou částí hole obtížněj ším obráceným držením, tj. zobákem k zemi. — V ragby vedení míče kopá ním. Protože s vejčitým míčem je kopá ní obtížné, uplatňuje se d. kolektivní: driblujícího zajišťuje v těsném sledu z obou stran —»-roj. drive [angl.j viz drajv. d ro b n i m o torika, zručnost, schop nost účelně řešit mot. úkoly malého rozsahu, které vyžadují malé nasazeni sily svalů rukou a chodidel. Vysoká úro veň d. m. je důležitá např. pro šerm, střelbu, řízeni motorových vozidel a le tadel. Ve sportu se d. m. musí družit s obecnou formou kordinačních schop nosti. Jemné mot. výkony jsou ve spor tu spojeny s hrubými; jejich výsledky jsou na nich závislé. — Diagnostika se provádí mot. testy; a) vyhazování a chytání míčku vleže. Preferovanou ru kou se vyhazuje míček do výše dospělé osoby. Z 24 pokusů se zaznamenává počet chycených míčků. Nízké vyhoze ní se počítá jako chyba, i když míček byl chycen. Spolehlivost testu r = 0,72; b) žonglování třemi míčky. Míčky se házejí a chytají tak, aby byl neustále jeden ve vzduchu. Norma: 100 správně chycených míčků po sobě. Měří se trvá
ní výkonu; cl sledovací točna. Kovový terčík ( 0 2,5) na rotujícím disku 78 otá ček za min má být v dotyku kovového ukazovátka. Hodnotí se trvání dotyku ukazovátka s terčem. Nutno měřit auto maticky chronoskopem. Expozice 15 s se střídají s odpočinkovým intervalem (např. 10 s). drobné a krá tkodobé předměty, DKP, pracovní nebo sport, prostředky, jejichž hodnota je nižší než 3 000 Kčs za jednu věc nebo jejichž doba použitel nosti je kratší než jeden rok bez zřetele na jejich cenu. V TVS je to drobné sport, nářadí, náčiní a výzbroj. Jejich hodnota se neodepisuje postupně jako u zákl. fondů, pouze dvakrát: 50 % poři zovací ceny se odepisuje při předání do užívání a 50 % při vyřazení z používáni, drom os [řec.j, závody v běhu v ant. Řecku, součást gymnického -ragónu: stadion - běh na jednu délku béžecké dráhy na - * stadionu, diaulos - na 2 délky, efippios - na 4 dSIKfTSblichos běh na dlouhé tratě, lampáš - běh s no nhprini dmmns hoplítés - běh se zbra ni. druholezec člen horolezeckého lano vého družstva, který při výstupu leze ja ko druhý. Zajišťuje - *prvolezce, povo luje mu lano, a je-li současně poslední (družstvo může mít i tři členy), vytlouká -»skoby, vybírá -»vklínénce, *smyčky a -^karabiny, které ve vhodné chvíli předává opět prvolezci druhý dech víz mrtvý bod druhy učenf. podle zúčastněných psych, procesů, způsobů interakce, re gulace a aktivity cvičence rozeznáváme 5 druhů učení pohyb, dovednostem. Učení nápodobou je nejrozšířenějši u mladších cvičenců a při nácviku kom plexním způsobem. V instrukčním učeni se pohyb, dovednost vytváří podle ver bálních pokynů, instrukcí. Užívá se u starších jedinců a při nácviku analyticko-syntetickým způsobem. Zpětno vazební učení využívá regulačních a autoregulačních zásahů do průběhu ná cviku. Problémové učení vyžaduje vy spělost cvičenců, používá tzv problé mové zadání úkolu. Ideomotorické uče ní využívá cvičení v představě a je do plňkem praktického nácviku. Družba, mez. sport, soutěže Olymp na ději zemí soc. společenství. Pořádají se od 1964 každoročně, zpočátku v růz ných sport, odvětvích, později pouze v olymp. sportech. Soutěže D. organi zují sport svazy Bulharska, ČSSR, Kuby, KLDR, Maďarska, Mongolská, NDR, Polska, SSSR a Vietnamu. Startuji v nich sportovci dorosteneckého nebo juniorského věku v disciplínách, které jsou zařazeny do programu OH, MSJ a MEJ. družstvo, 1. nejmenší organizační ce
lek cvičenců při nácviku i v soutěžích Většinou je d. sestavováno podle urči tého diferenciačního kritéria (nejčastěji výkonnostního, ale i výšky aj ). Má své ho velitele, který přebírá některé úkoly učitele či trenéra; 2. v kolektivních sport, hrách se d. skládá z určitého počtu hrá čů, který je stanoven pravidly hry. Kaž dý hráč plní specifické hráčské funkce (útočník, obránce, brankář ap ). Zástup cem družstva v utkáni je kapitán (obvy kle označený písmenem C na dresu), je muž náleží právo obracet se na rozhod či ve věcech týkajících se hry a výkladu pravidel; 3. závodní d. se vytvářejí pro soutěže družstev v rámci oddílu TJ, okresu, kraje, jednotlivých republik. Většinou jsou rozdělena podle věk. kat. na d žactva, dorostu, žen a mužů. V mezistátních a mez. utkáních repre zentují ČSSR d. reprezentační, složené z nejlepšich sportovců příslušného sportu; 4. v horolezectví se pro výstupy vytvářejí tzv. lanová d., která mají větši nou 2, max 3 členy. Drym l Aleš, ’ 1953, čs. motocyklový zá vodník, ZMS Jezdec týmů ČSSR, které v MS družstev na ploché dráze 1977 a 1979 obsadily 3. místa, držen! m lče pod kontrolou, též míč v drženi, mič pod kontrolou, herní čin nost a) hráče (hráč mič drží, vede, dri bluje jím přihrává ap.), b) družstva (hrá či sí míč přihrávaji); úsek hry, v němž družstvo má možnost volit a ovlivňovat pokračováni axce. držení pálky, ve stolním tenisu rozlišu jeme d. oboustranné (též horizontální, evropské) a d. tužkové (též vertikální, asijské). — Oboustranné d. p. je typic ké pro evr. stolní tenis, umožňuje dobře hrát údery zprava i zleva. Ve srovnání s tužkovým d. p. umožňuje univerzálněj ší hru bez slabých míst. Ukazováček a palec hrající ruky spočívají na hrací ploše pálky, zbylé tři prsty svírají ruko jeť pálky. — Tužkové d. p. je rozšířeno v Asii, umožňuje hrát kvalitní podáni a forhendové útočné údery. Při úderech hraných bekhendem paže nepřirozené rotuje, a tím se snižuje rozsah pohybu. Ukazováček a palec obepínají rukojeť v místě, kde přechází v plochu pálky, zbylé tři prsty tvoří oporu na zadní plo še pálky (obvykle se ji nehraje), držen! rakety, v tenisu rozlišujeme dr ženi jednoruč a obouruč. D. r. jednoruč lze použit pro údery stranou od těla i pro údery nad hlavou. S držením obouruč je možné hrát pouze údery stranou od těla (hlavně je rozšířeno pro bekhend). Držení jednoruč se vyskytuje jednak bez změny pro forhend a bek hend (nazývá se drženi jednotné nebo kontinentální), jednak se změnou. Men ší změna je charakteristická pro tzv. modifikované držení (v zahraničí se na-
135
Dukelský závod branné zdatnosti
zývá též semikontinentální nebo austr.j, doporučuje se pro výcvik začátečníku. 0 r. s větší změnou se nazývá vých. dr žením. Nejvíce se liší d r. pro forhend a bekhend při tzv. držení západním, drženi těla. zákl morfologický znak, jímž se člověk liší od ostatních primátů.
A
8
Držení těla A nesprávné, B správné.
D. t. závisí na tvaru tělesné osy, páteři, kterou udržují pasivní síly (meziobratlové ploténky, meziobratlové klouby, va zivo), a na stavu svalstva, zvláště posturálmho. Aktivně a uvědoměle můžeme působit na svalstvo. D. t. je výsledkem nepodmíněného reflexu, je to však jev dynamický, na který působí během ži vota kladné i záporné vlivy. Úkolem TV je upevňovat správné d. těla Při něm má páteř v rovině předozadní normální zakřiveniny (viz lordóza, kyfóza) a v ro vině čelní nemá žádné vybočení (viz skolióza) nebo jen v mezích normy |fyzíol. skolíotícké držení). Spusti li se olovnice ze záhlaví, pak při správném d. t. se vertikála dotýká hrudní páteře, probíhá mezihýžďovou rýhou a spadá mezi paty. Vzdálenost největšího vykle nuti krční lordózy k vertikále je u dětí nad 10 let 2 - 2,5 cm, u dospělých 3,5 - 5 cm. Hloubky lordóz závisejí na věku, ale i na výšce a typu jedince. Při správném d. t. se drží vzpříma i hlava, břišní stěna je pevná, nevypouklá a pánev má správný sklon. Každé vychýlení jedné části těla způsobuje vychýlení i další části. Zvi. důležitost pro celkové d. t. má držení hlavy (propriocepce z šíjové ho svalstva). Zvětšené zakřiveniny v ro vině předozadní jsou hyperlordóza, zvý šená kyfóza a jejich různé kombinace; někdy dochází k totálni kyfóze, kulatým zádům. S těmito vadami jsou vždy spo jeny i vady hrudníku, povoleni břišni stěny a špatný sklon pánve. Pokud za křiveniny páteře v rovině předozadní
chybi nebo jsou přiliš malé, jde o vadu zvanou plochá záda. Pokud se uvedená nežádoucí zakřivení daji vyrovnat vol ním úsilím jedince, jde o vadná d. těla. V některých vývojových věkových ob dobích má většina děti některé znaky vadného drženi těla, např. křídlovitě od stávající lopatky (scapulae alatae) vli vem slabého zádového svalstva. Vadné d. t. se zlepšuje cvičením a jinými vlivy. Nedají-li se odchylky od normy vyrov nat volnim úsilím, jde o vady páteře (deformity), které se musí léčit. Také skoliózy jsou vážná onemocnění pohyb, aparátu a patří do sféry ortopédů. Ně které sporty, při nichž se zaměstnává převážně jedna polovina těla (tenis, šerm, vrhy, kanoistika aj.), mohou ne gativně přispívat ke skoliotickému drže ni těla. V těchto případech jsou nutná kompenzačni cvičení, držený mfč, ve sport, hrách chyba ve hře. V brankových sport, hrách dvojího typu: současné držení miče soupeři ne bo jedním hráčem déle, než dovoluje pravidly stanovený časový limit. V síťo vých sport, hrách nedovolené přidržení míče v rukou nebo ruce místo čistého odbití (odraženi). V basketbalu po pev ném drženi míče soupeři nařizen rozskok; nerozehraje-li soupeřem atakova ný hráč mič do 5 s, získává soupeř vha zováni; v házené za drženi miče déle než 3 s a v nár. házené déle než 2 s ná sleduje volný hod soupeře; ve volejba lu nečisté odbiti, při němž míč na oka mžik spočine v klidu na rukách nebo na jedné ruce, je trestáno -» penalizací, dřep, nízký postoj, při němž jsou nohy (nebo jedna noha) nesoucí tíhu těla úplně skrčeny, tj. stehno a bérec svírají cí ostrý úhel. Rozlišujeme dřepy snožné (chodidla se alespoň v jednom bodě navzájem dotýkají), nožné (nohy jsou oddálené, tiha těla je na jedné pokrče né noze, druhá nezatížená se o základ nu opírá; podle směru druhé nohy rozli šujeme d. přednožný, zánožný a únožný) a rozkročné (nohy jsou oddálené, tí ha těla rozložena na obě nohy). DTJ viz Svaz dělnických tělocvičných jednot. Du Bois-Reymond Emil Heinrich. 1818-1896, něm. fyziolog, profesor na berlinské univerzitě, žák Eiselenův. Ve sporu o bradla (viz Barrenstreit) se po stavil proti švéd. systému a svým spi sem Uber das Barrenturnen und uber die sogenante rationelle Gymnastik (O cvičení na bradlech a o tak zvané racionálni gymnastice, 1862) přispěl k poráž ce -»H. Rothsteina a švéd. systému v Prusku. Dubské Anna, zakl. rytmické gymnasti ky u nás. Při svém působení ve spolku -» J. Dalcroze (založený 1912) i při vý uce na pražské konzervatoři (od 1919)
prosazovala názory vycházející ze zá sad Dalcrozova systému rytmických cvičení. Duda Václav, * 1941, čs. házenkář, ZMS. Člen vítězného mužstva z MS 1967. Držitel stříbrné medaile z MS 1961 a bronzové z MS 1964. Účastník MS 1970 (7 ). Na MS 1967 byl zařazen mezi nejlepší hráče šampionátu.
Václav Duda
duchna, slg. měkká žíněnka vyplněná obvykle hmotou z PVC; používá se ve sport, gymnastice k bezpečným dosko kům po přetáčivých pohybech (sal tech), v akrobacii a při cvičeni na nářadi. Duke Géoff, * 1923, brit. motocyklový závodník. Mistr světa v silničních závo dech kubatury 350 cm3 1951 a 1952 na strojích Norton a kubatury 500 cm3 1951,1953, 1954 a 1955 na strojích Gilera. Vyhrál 33 závodů Grand Prix. Dukelský závod branné zdatnosti, DZBZ, disciplína - * masových bran ných soutěží. Vznikl 1948 jako branný závod konaný na paměť bitvy o Dukel ský průsmyk. Název DZBZ získal 1952, kdy byl zařazen do systému soutěží Svazarmu. 1967 byl obsah závodu upra ven na běh terénem a překonávání pří rodních překážek, střelbu ze vzduchov ky nebo z malorážky a hod granátem do dálky. Závodí se ve 14 kat. podle vě ku a pohlaví (viztabulka). Soutěže v DZBZ se konají každoročně, od místních přeborů až po M ČSSR. Tratě jsou zna čeny jako u přespolních běhů. Žákov ské kat. mají připravené vzduchovky na střelnici, kat. dorostu a dospělých běží s malorážkou celý závod. Vzdálenost střelby u vzduchové pušky 10 m, střílí se na redukovaný kruhový - ► terč pro DZBZ, popř. kruhový terč 8/5,5 cm. S malorážni puškou se střílí na vzdále nost 50 m, na kruhový terč pro DZBZ, popř. kruhový terč 16/11 cm. Neúspěš né zásahy se hodnotí trestnými minuta mi (u žactva 0,5 — 1 min, u starších ka tegorií 1 — 2 min za 1 výstřel). Podle kategorií se střili bud pouze vleže, ne bo vleže a druhá položka vstoje. Při každé střelecké vložce (položce) se stři-
136
Dukla Soutéžní kat. v Dukelském závodu branné zdatnosti
Kategorie ml. žákyně (10-12 let) ml. žáci (10-12 let) st. žákyni (13-14 let) sf. žáci (13-14 let) ml. dorostenky (15-16 let) ml. dorostenci (15-16 let) starší dorostenky (17-18 let) st. dorostenci (17-18 let) ženy (19-30 let) ženy (31 a st.) junioři (19-21 let) muži (22-35 let) muži (36-45 let) muži (46 a st.) Poznámka: L — vleže, S
Délka tratě Střelba
Limit hodu granátem
Délka trest. kola u hodu granátem
600 m
L
10 m
50m
600 m
L
20 m
50 m
1 000 m
L
15 m
50 m
1 000 m
L
25 m
50m
1 000 m
L
20 m
75m
1 500 m
LS
35 m
75m
1 500 m
L
25 m
75 m
3000m
LS
40 m
75 m
1 500m
L
30 m
75m
1 500 m
L
20 m
75m
5 000 m
LS
45m
100 m
5 000 m
LS
50 m
100 m
5000m
LS
40 m
100 m
5 000 m
LS
35 m
100 m
— vstoje
lí 5 nábojů, žákovské kat. 3 náboje. Při hodu granátem (gumová atrapa 350 g) závodník nesmí odložit zbraň. Pro spinění limitu má 3 hody. Při nesplněni béži trestné kolo. Dukla, jednotný název voj. družstev vrcholového sportu soutěžících po linii ČSTV. Názvu D. se používá od 1956. Vrcholoví sportovci jsou v současné době soustředěni v pěti -(-armádních střediscích vrcholového sportu (ASVSj: Banské Bystrici, Liberci, Olomouci, Trenčíně a Praze. Organizačně jsou začleněni podle druhu sportu do jednotlivých -^armádních sportovních družstev (ASD). — ASVS Dukla Banská Bystrica vzniklo 1967 a jsou zde soustředěna družstva atl, fot., juda, plavání, sport, gym., sport, střelby, biatlonu, moderního pětiboje a lyžováni. Středisko má vlastni atl. stadión, viceúčelovou sport. halu a zimní výcvikové středisko, Středisko mládeže má 16 družstev. — ASVS Dukla Liberec zřízeno v lednu 1970 s těmito ASD: lyžováni, saně, volejbal, ledni hokej (Jihlava), vodni slalom (D. Bechyně) a ragby (D. Přelouč), 1971 bylo ragby zrušeno a místo něho začleněno družstvo led. hokeje D. Jihlava B se sídlem v Liberci (až do 1978). Družstvo vodního slalomu bylo 1974
přemístěno do Brandýsa n. Lab a od 1978 bylo organizačně přičleněno k ASVS v Praze. — ASVS Olomouc zřízeno 1974 s těmito ASD: box, silniční cyklistika, košíková, parašutismus a šerm. — ASVS Dukla Trenčín vzniklo 1969 a od 1979 jsou v něm soustředěna tato ASD: silniční a dráhová cyklistika. rychlostní kanoistika, lední hokej, volejbal, vzpírání a zápas. — ASVS Dukla Praha vzniklo 1948 pod názvem -»Armádni tělocvičný klub, později -*Ú střední dům armády. Název D Praha se používá od 1956, kdy byla ASD decentralizována z Prahy do různých posádek. V Praze byla ASD včleněna do -(Vojenské tělovýchovné školy Miroslava Tyrše (VTŠ-MT); byla to družstva sport, gym,, atl., sport, střelby, motorismu, boxu, kopané, házené a odbíjené, Po dalšich změnách v následujících letěch bylo ponecháno jen ASD kopané. atl., házené, plavání a vodních sportů. 1963 byla VTS-MT zrušena a vytvořen nový útvar s názvem Armádní středisko ASD kopané, házené, veslování, kanoištiky, atl. a plavání. Na podzim 1974 byl útvar reorganizován a přejmenován na ASVS Dukla Praha. K dosavadním ASD byla nově přičleněna družstva motorismu (dosud samostatné ASD), sport.
střelby (dosud samostatné Dukla Pl zeň), dráhové cyklistiky (dosud Dukla Brno) a od 1977 také družstvo vodního slalomu (dosud Dukla Brandýs n. L). ASD plaváni bylo 1974 přemístěno do Žiliny. Dumbadzeovů Nina, 1919-1983, sov. atletka, diskařka. Třetí na OH 1952 (46,29 m), vítězka ME 1946 (44,52 m) a 1950 (48,03 m). Třikrát překonala SR: 1948 (53,25 m), 1951 (53,37 m) a 1952 (57,04 m). Čtyřikrát dosáhla lepšího vý konu než platný SR, v době, kdy SSSR nebyl členem IAAF: 1939 (49,11 m a 49,54 m), 1944 (49,88 m) a 1946 (50,50 m) Jako první diskařka světa překonala hranici 50 m.
Nina Dumbadzeová
Dunajská Camping Rallye, mez. mototur. sraz podunajských států (ČSSR, MLR, Rakouska a NSR) pořádaný od 1974 každoročně. Zakládajícími členy jsou Maďarsko (Magyar camping és caravaning club), Rakousko (Camping und Caravaning Club Austria a Osterreichisches Camoing Club) a ČSSR (svaz turis tiky ÚV ČSTV, komise mototuristiky) Vedle účastníků ze zakládajících zemi se D. C. R. účastní mototuristé z BLR, Jugoslávie a dalších zemí. Dunajský pohár viz pohárové soutěže Duncanová Elizabeth, 1874-1948, amer. tanečnice a pedagožka, pokračovatelka v díle sestry Isadory. Řídila ško ly tance v Berlíně (1904), Marienhóhe (1909), Klessheimu (1925). Tanec pova žovala za součást výchovy a vzdělání dívek a soustřeďovala se na výrazové zvládnutí čtyř zákl. prvků: chůze, běhu, poskoků a skoků. Linie pohybu je vede na vzhůru jako symbol rozletu a radosti. Dislokované pracoviště její školy bylo i v Praze a podstatně ovlivnilo pojetí čes. rytmiky. Propagátorem školy D. byl A. Očenášek, nejlepši interpretkou J. Jeřábkové. Duncanová Isadora, 1878-1927, amer. tanečnice, žačka —(G. Stebbinsové Opustila klasickou techniku baletu a dala základ novodobému tanci. Inspi rovala se studiem ant. tance a přírodou. K harmonii pohybu využívala vlnivé
137
dvojhrazdí
a měkké pohyby paži, trupu a hlavy, než 50 studií kompozičního šachu. Obo které napomáhají plynulému přechodu hatil i teorii šachových zahájení. jednoho pohybu v další a situují plastic Durdis Bohumil, * 1903, čs. vzpěreč. ký (výrazový) pohyb v prostoru. Pojetím Držitel bronzových medailí z OH 1924 sólového tance a tvořivou funkcí taneč a ME 1923 v kat. do 67,5 kg. nic v malých skupinkách vnesla na ta Durilan viz plastické povrchy neční scénu nové prvky dramaturgie Durokyt (Durofol) viz plastické po a choreografie Spisy: Tanec budouc vrchy. nosti (1902), Můj život (1928), Uměni dusíková narkóza viz hloubkové opo tance (1928) jení dusíková rovnováha, poměr mezi množstvím bílkovin přijímaných v potravé a množstvím vylučovaných dusí katých látek, které představují metabolity bílkovin. D. r má být pozitivní, tzn. že příjem bílkovin má mírně převyšovat nad jejich rozpadem a vylučováním. Dusil Richard, 1913-1980, čs. motocy klista, ZMS Startoval v sedmi Šestidenních, 1947 a 1952 byl členem vítěz ného týmu ČSR v soutěži o Mezinárod ní trofej. Dusilová-Koiťálová Růžena, * 1924, čs. kajakářka, MS Získala stříbrnou medaili v kajaku dvojic na 500 m na MS 1948 (s M Pavlisovou-Kohoutovou). Účasnice OH 1948 (5. K2 500 m) a MS Isadora Duncanová 1950(4. K2 500 m). Dunlop John Boyd, 1840-1921, irský vy nálezce, který 1888 zhotovil a 1895 vy lepšil první pneumatiku. Jeho vynález urychlil rozvoj cyklistiky a motorismu. Jeho jméno nese i jedna z největších společností, která dnes pneumatiky vy rábí. Dupák, český figurální párový tanec, v němž se v určitých taktech většinou v pomlkách, rázně zadupá České Du páky jsou v dvoudobém a třídobém tak tu. Nejznámějši je dvoudobý Nevdávej se. má panenko a třidobý Pásla ovečky. Na Moravě se vyskytuje mužský skok Dupák ve dvoučtvrtečnim taktu. Duras Oldřich 1892-1957, čs. šachista, první čes. šachový velmistr (od 1905) Největši úspěchy v mez. turnajích dosá hl v Norimberku 1906 (2.), ve Vídni 1907 (2.), v Praze 1908 (1-2.), v Petrohradě 1909 (3.4.), v Hamburku 1910 (2.) a ve Vratislavi 1912 (1.-2 ). Po I svět. válce se již neúčastnil turnajů. Sestavil vice
Oldřich Duras
Růžena Ousilová -Košťálová
duše, pryžový nafukovací vnitřek mičů nebo plášfů pro jízdní kola, motocykly a automobily. D. mičů se skládá ze 4 li stů, ztužovacich pásků, hadičky nebo patentniho ventilku. Vyrábějí se v růz ných velikostech (označených čísly 3 8) a tvarech (kulovitý pro míče na kopa nou, házenou aj., protáhlé pro míče na ragby a hruškovité, např. ->boxerská hruška). Důtek Rudolf, ‘ 1930, čs. tělových, funkcionář Od 1973 místopředseda ÚV ČSTV, místopředseda Evr. atl. asociace (EAA), člen předsednictva ČSOV, 1970-73 předseda výboru svazu atletiky ÚV ČSTV. Nositel vyznamenání Za zá sluhy o výstavbu a Medaile dr. M. Tyrše a J. F. Chaloupeckého. duševní hygiena, upevňováni dušev ního zdraví, ochrana duševní rovnová hy. Dodržováním d. h. se zvyšuje odol nost člověka vůči náročným životním si
tuacím, posiluje jeho schopnost odpo vídající adaptace na životní podmínky. Důležitým prostředkem d. h. je usilová ní o aktivní životni styl, při kterém má ve volném čase důležitou úlohu sport, aktivita. D. h. ve sportu vyžaduje vhod ný, dostatečně pestrý tréninkový režim. Psych, vyváženosti prospivá i dodržová ní životosprávy. D. h. snižuje psych, na pětí po soutěžích, zvyšuje tedy i efekti vitu odpočinku. dvanáctiminutový béh, test obecné vytrvalosti aerobního typu, který zpra coval - * K Cooper. Výkon je vyjádřen vzdáleností v metrech (původně v mí lích), kterou testovaná osoba překoná za 12 min. Běh je možné střídat s chůzí, tempo je individuální. Cooper zjistil, u některých skupin populace, že výkon nost v běhu vysokoce koreluje jr = 0,9) s měřením max. spotřeby kyslíku a s max. aerobním výkonem. Na tomto principu zpracoval normové tabulky pro posouzení tzv. aerobní zdatnosti. Tabul ky jsou diferencované pro muže a ženy ve 4 věk. skupinách (viz tabulky na str. 138). Test i normové tabulky jsou použí vány v mnoha testovacich bateriích v zahraniči i u nás, např. při testování členů ČSTV, v testu -*FIT-rodina aj. 12 x 12, námět na sestavení celoroč ního kondičního programu, při němž se získá každý měsic 12 červených a 12 ze lených fit bodů. Červené body se získá vají za činnosti rozvijejíci sílu, rychlost, obratnost a pohyblivost, např 15 min posilování nebo 45 min pohyb, her, ze lené body za činnosti rozvíjející vytrva lost, např. 15 min kondičního plaváni nebo 20 min jizdy na kole Možnosti vý běru jsou pestré Časově nejméně ná ročná je kombinace: týdně 3 x 12 min. kondičního běhu a 3 x 12 min kondiční gymnastiky. — Program 12 x 12 se stal dominující akci hnutí -«-Pohybem ke zdraví. dvojblok. ve volejbalu —»-blok tvořený dvěma hráči. dvojbradlf (angl. doublebar), překážka v -»parkúrovém skákání, podobná -b o xeru, liši se od něj tím, že přední barié ra je nižší než zadní, proto je d. snadně ji skákatelné. dvojdotek, ve volejbalu chyba ve hře, odbiti miče viditelně dvěma nebo více nesoučasnými zásahy s výjimkou spod ního odbití miče přilétajícího od soupe ře, nebo odbití míče 2krát po sobě, aniž se miče mezitím dotkl jiný hráč (s vý jimkou po bloku). dvojhlavý sval (m. biceps), sval, jehož masitá část vzniká splynutím dvou za čátků. Nejznámějši je dvojhlavý sval pažní - m. biceps brachii. dvojhrazdí, pův. dvě hrazdové žerdě nad sebou v jedné konstrukci, tzv. Klenkovo d„ nyní tělocvičné nářadí pevně
138
dvojchyba Dvanictiminutový běh — zjednodušená normoví tabulka aerobní zdatnosti pro ženy Aerobní zdatnost
pod 30 let (m)
3 0 -3 9 let (m)
4 0 -4 0 let M
50 a více (m)
Velmi slabá
- 1 550
- 1 300
- 1 200
- 1 050
Slabá
1 850
1 700
1 500
1 300
Přijatelné
2150
2 000
1 850
1 700
Dobrá
2 650
2 500
2 300
2150
Velmi dobrá
2 650 +
2 500 +
2 300 +
2150 +
Výkony v tabulkách jsou uváděny na horní hranici příslušné třidy. Dvanictiminutový běh — zjednodušení normoví tabulka aerobní zdatnosti pro muže Aerobní zdatnost
pod 30 let M
3 0 -3 9 let (m)
4 0 -49 let (m)
50 a vice (m)
Velmi slabá
- 1 250
- 1 600
- 1 550
- 1 300
Slabá
2 000
1 850
1 700
1 600
Přijatelná
2 400
2 250
2100
2 000
2 650
2 500
2 400
2 650 +
2 500 +
2 400 +
Dobrá Velmi dobrá
2 800 2 800 +
zabudované. Skládá se ze dvou hrazdo vých žerdí upevněných mezi třemi dvojsloupky, z nichž jeden je pevně zako tven ve zdi. Dva dvojsloupky jsou po jízdné po nosníku zavěšeném na strop ní konstrukci tělocvičny. Hrazdové žer dě jsou upevněné k dvojsloupkům koli ky a jsou představitelné po 10 cm ve výškovém rozmezí 90 - 250 cm. Obdo bou d. je tzv. jednohrazdí, jehož zákl. je hrazdová žerď upevněná mezí dva dvoj sloupky, z nichž jeden je pevně zako tven ve zdi a druhý je pojízdný po stropním nosniku. dvojchyba (angl. double fault), v teni su dvě chybná podáni za sebou (zna menající ztrátu bodu), dvojice sil, působení dvou rovnoběž ných, stejně velkých sil opačných smyslů, které neleží v jedné přimce. Otáčivý účinek závisí na točivém mo mentu dvojice. Jeho velikost je dána součinem jedné síly a kolmé vzdáleno sti obou sil M = F.r. F je absolutní hod nota jedné sily a r jejich kolmá vzdále nost (rameno dvojice). Neni-li moment dvojice vyvážen jiným točivým momen tem, docházi vždy k otáčeni kolem osy. Otáčení probihá se vzrůstající úhlovou rychlostí. S d. s. se setkáváme např. při plavání. Ve splývavé poloze klesají plavci většinou nohy ke dnu, protože působiště vztlaku není totožné s půso bištěm sily (s těžištěm těla). Tíha G
a vztlak Fv jsou rovnoběžné síly, ale opačných smyslů. Vytvářejí tedy dvojici otáčející plavcem potud, pokud se vek tory obou sil nedostanou do jedné svi slé přimky. Otáčivý účinek závisí na hmotnosti plavce a na vzdálenosti r obou působišť Je dán momentem M = G.r. Je-li G > Fv, nevzniká dvojice a plavec se ponořuje celý. dvojí hrana, v krasobruslení chybné vyjetí oblouku nebo obratu na obou hranách brusle při povinném cviku. Stopa na ledě se skládá ze dvou čar. dvojka, 1. veslařský člun pro dva vesla ře s nepárovými vesly; v. t. veslo, ve slařské čluny; 2. druhý veslař od přídě, dvojklšdí, sestava dvou kladin nad se bou v jedné rovině, nářadí používané ve švéd. gymnastice. Pro d. se používá ob vykle -»bom, ale je možné použít i dvě kladiny našeho typ. dvojkruží, tělocvičné nářadí pro těl. připravu pilotů. Skládá se ze dvou ko vových kruhů o průměru 180 - 200 cm, vzájemné pevně spojených ve vzdále nosti 40 - 60 cm. Používá se ho buď upevněného tak, že se otáči kolem svi slé osy, nebo k valivému pohybu, dvojný obrat, pohyb celého těla ko lem délkové osy o 360°. dvojskif (z angl. doubleskiff), veslař ský závodní člun pro dva veslaře s pá rovými vesly. V t. veslo, veslařské člu ny.
dvojskul, cvičný veslařský člun pro dva veslaře s pérovými vesly. V. t. ve slo, veslařské čluny, dvojspřeží, druh -^spřežení, v němž je zapřažen do kočáru předepsaného typu pár koní vedle sebe. Levý kůň se nazý vá podsední, pravý náruční V. t. jez dectví. dvojšikmé směry, v -^prostorové soustavě 8 směrů do rohů myšlené krychle postavené nad lidským tělem (např. vpřed vzhůru vlevo, vzad dolů vpravo). dvojtakt, dvoudobý rytmus, v basket balu pravidly povolený způsob zastave ní, odehráni míče a -^uvolňováni. — Při d. krokem hráč doskakuje nejprve na jednu nohu a pak na druhou. Při d. sko kem doskakuje na obě nohy současně, dvojtrojka, v krasobruslení povinný cvik; skládá se ze dvou kruhů, každý kruh obsahuje tři stejné oblouky oddě lené trojkovými obraty ve třetinách ob vodu kružnice. Vrcholy trojek musí směřovat do středu kruhu. V každém kruhu docházi dvakrát ke změně hrany dvojvstřel, ve sport, střelbě dva zása hy v terči tvořící jeden otvor. Protože později se těžko zjišťuje, zda jde o zá sahy dva nebo jeden, zalepuje se v ter či každý zásah a střelec hlásí rozhodčí mu každý d. během položky. U vyšších soutěží se proto v některých disciplí nách střílí po jedné ráně do každého terče. dvojvýstřel, vypáleni dvou ran rychle za sebou. Povoleno je při střelbě na -» baterii, není dovoleno ve střelbě na - ► skeetu. dvojzápas, v kolektivních sport, hrách dva zápasy sehrané za sebou, zpravidla na stejném hřišti. Dvořáček Bohumil, ’ 1898, čs. luko střelec. Startoval na MS 1935, kde ob sadil 4. místo v celkové klasifikaci jednotlivců a zvítězil v závodech na 90 m a 50 m. Účastník MS 1937.
Dvojkruží.
dykyta
139
Dvořáček Josef. * 1952, čs. stolní teni sta, ZMS. Držitel stříbrné medaile ve dvouhře z ME 1980 a bronzové ve smí šené čtyřhře z MS 1973. Reprezentoval ČSSR v soutěži družstev na MS 1977 (6.1, 1979 (4 ), 1981 (4.1, na ME 1974 (4 ). 1978 (6 ), 1980 (6 ), 1982 (7.) a 1984 (4. místo). Z jeho individuálních úspěchů vynikají 3. mista v závěrečných turna jích Grand Pri* 1978, 1979 a na Světo vém poháru 1980 i účast ve čtvrtfinále MS 1979. Dvořák Miroslav, * 1951, čs. hokejista, ZMS, obránce. Sehrál 228 reprezentač ních utkání (1974-83) a podílel se na zís kání titulu mistrů světa 1978 a 1977. Dr žitel stříbrných medaili ze ZOH 1976 a MS 1974, 1975, 1978, ,1979 a 1982 a bronzové z MS 1981. Účastník ZOH 1980 (5.) 1982—85 působil v kanadskoamerické profesionální' lize. Nositel státního vyznamenání Za vynikající prá ci. dvouhodinovka, závod v dvouhodino vém běhu nebo chůzi. Měři se vzdále
Miroslav Dvořák
nost překonaná za 2 hodiny. Oficiální SR se vede pouze v chůzi na dráze. Dr žitel SR Half Kowalski (NDR) 28 358 m (1982), čs. rekord Jan Javorský 26 831 m (1978). dvouhra, slg. singl (angl ), v sítových a jim příbuzných polosport. i sport, hrách utkání dvou soupeřů, jednoho proti jednomu.
dýchací přístroj viz akvalung dýchací soustava, orgány obstaráva jící výměnu plynů mezi organismem a prostředím, tj. ziskávajici kyslík a vy dávající kysličník uhličitý. D. s. se skládá z plic a dýchacích cest. dýchací svaly, svaly podílející se na pohybech hrudniku při dýchání. Děli se na vdechové (inspirační) a výdechové (expiračni). Mezi inspirační svaly patří bránice, svaly kloněné, mezižeberní svaly zevní, pilovitý sval přední, zdvihač hlavy, velký a malý sval prsni. Na expiraci se podíleji břišni svaly, mezižeberní svaly vnitřni, široký sval zádový, pilovitý sval zadní horní a dolní, dýchací trubice, slg. snorchel. součást zákl. potápěčské výstroje, slouží k dý chání při plaváni těsně pod hladinou, event, na hladině. Horní konec trubice čni nad hladinu a označuje se apelačni oranžovou barvou. Druhý konec, zakon čený náústkem, se drži v ústech nebo ústi do potápěčské masky. Méně vhod ná jsou zakončeni s ventilem uzavirajícim otvor před zalitím vodou. — Závod ní d. t. jsou vyvedeny středem obličeje a proti kmitáni upevněny objímkou na čele. Nezávodní jsou stranové a zpravi dla mají tvar „ J " nebo „L". Doporuče ná délka je do 45 cm a světlost 16-20 mm. Po zanořeni se voda z d. t. vyfuku je. dýchání, respirace, pochody, kterými organismus ziskává energii rozkladem org. sloučenin a jejich okysličenim na vodu a kysličník uhličitý; v užším smyslu mechanismy zajišfujici výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím. D. se uskutečňuje v plicích. — Při těl. zátěži se d. zrychluje a prohlubuje. De chová frekvence v klidu 14 - 18/min se urychluje až na 40 - 50/min, hloubka de chu (dechový objem), využívajíci v klidu asi 15% vitální kapacity, se zvětšuje až 4 x . Minutová ventilace v klidu může při vysoké zátěži vzrůst až přes 100 1/ min, u trénovaných vytrvalců 180 l/min, i vice. D. při svalové práci závisí i na je jím druhu a rytmu. Sportovec musí najít optimální poměr mezi rytmem svalové práce a d., což může být individuálně různé. Při menší zátěži obvykle vystačí d. nosem, při větší ventilaci nastupuje obvykle d. ústy, kdy do plic vstupuje vzduch suchý, chladný, obsahující prach a jiné částice, což zhoršuje nebo může i poškodit plicni funkce. Při sport, akcích by se mělo více dbát na čistotu vzduchu. dykyta, zakryti špiček závodních ve slařských člunů. Igelit nebo tkanina na puštěná lakem je přichycena k boku člunu -►o dirkou nebo přilepena samo lepicí vodotěsnou páskou. Napnutím d. se na zádi a na špici člunu vytváří vodo těsná vzduchová komora.
dynamickorovnováhová schopnost dynamickorovnováhová schop nost, komplex integrovaných vnitřních vlastností umožňujících provedení po hyb. úkolu na úzké ploše nebo na pohy blivém předmětu. Věkem se zdokonalu je, nezávisí na rozměrech těla. Při testo vání d. s. se nejčastěji uplatňuje: a) chůze po úzké ploše (vhodně uzpůso bené kladině). Podkladem pro hodno ceni jsou délka dráhy, počet kroků ne bo čas potřebný k provedení úkolu; b) hodnocení uchování rovnoběžného po stoje po doskoku; c) zjišťuje se, jaký efekt má rotace na provedení násled ného pohybu nebo na udržení statické polohy. dynamickosilová schopnost, kompex integrovaných vnitřních vlastností podmiňujících opakované (cyklické) překonávání odporu vnějšího prostředí. Částečně odpovídá fyziol. pojetí svalo vé činnosti v izotonickém režimu (viz izotonická kontrakce). Účast aerobních funkcí není podstatná. Uplatňuje se při krátkodobých cyklických pohyb, činno stech. Měří se v J nebo W, popř. v těch. jednotkách. — D. s. zahrnuje i předpoklady odolávat únavě. Na mot. činnosti se mnohdy podílejí podpůrné svalové kontrakce izometrické. Součas ně se mohou objevovat i brzdivé pohy by. dynamický stereotyp [řec.j, systém reakcí organismu, vytvořený na základě asociativního uspořádání podmíněných reflexů, které se podílejí na regulaci motoriky prostřednictvím pohyb, automatismů. Je chápán jako fyziol. základ osvojeni dovedností a obohacován po znatky např. z teorie informací a kyber netiky. dynamický vztlak, síla vznikající jen při pohybu tělesa nebo prostředí. Pod statou je Bernoulliova rovnice, vyjadřu jící zákon o zachování mech. energie v proudící kapalině. Mírou polohové energie (viz mechanická energie) je statický tlak p a mírou pohyb, energie dynamický tlak q, tedy q = Q/2v! . Sou čet obou energií musí zůstat stálý. Změni li se jeden tlak, musí se změnit i druhý. Úhel náběhu při pohybu způso buje zhušťování částeček na jedné stra ně tělesa a jejich další dráhu Jejich rychlost i d. v. se tím zvyšují. Současně klesá statický vztlak, tj. síla daná rozdí lem tlaků působících na spodní a horní plochu tělesa a kolmá na směr pohybu Tato síla se skládá s odporem prostředí ve výslednou dynamickou sílu. Velikost těchto veličin je nutno zjišťovat experi mentálně. Dynamo, název odborové - ► dobro volné sportovní organizace zřízené 1952 při svazu zaměstanců dopravy, energe tiky, spojů, státních statků a strojně traktorových stanic; 1955—57 název TJ
zřízených u týchž závodů a podniků v tělových, a sport, organizaci (TSO) ROH, od 1957 jeden z názvů TJ ČSTV. dynamografie [řec.j, fyz. metoda mě ření síly a jejího graf. záznamu z hledis ka průběhu v závislosti na čase (F = f(t)). Umožňuje zkoumat těl. cvičení z hlediska dynamiky a stanovit nejvýhodnéjší způsoby vyvijení svalové sily. Pro snímáni sil v různých typech odrazů se využívá odrazové desky s píezoel. nebo tenzometrickými snimači; deska se deformuje podle velikosti působíci síly. Využití automatizovaných systémů při zpracování dynamogramů se uplat ňuje i v TVS. Měřený el. signál je převá děn po úpravách přímo do počítače ne bo je zaznamenávám na měřici magne tofon, z něhož je převod dat do počíta če uskutečňován s určitým časovým odstupem. Silové křivky lze současně sledovat na -^osciloskopu nebo zapsat na -voscilografu. D. se využívá při stu diu sport, a tělocvičného pohybu v antropomotorice, biomechanice, fyziolo gii, tělových, lékařstvi, kinesiologii a v dalších vědnich oborech zabývají cích se technikou pohybu, těl. zdatností a výkonnosti člověka. Např. pomocí odrazové desky lze měřit vertikální slož ku sily F a stanovit tak velikost akceleračniho impulsu, který je nepřimou cha rakteristikou explozivně silových schopností dolních končetin, dynamometr [řec.j, siloměr, přistroj měřící velikost statické síly. Zpravidla se zjišťují max. hodnoty svalové síly v izometrickém režimu svalové práce (viz izometrická kontrakce). D. lze vyu žít i pro sledování změn v průběhu po hybu. Rozlišujeme d. mech., manometrický a v polední době převážně použí vaný d. elektrický (tenzometrický, od porový, torzní). Vlastní snímač síly může být uzpůsoben na tlak, tah nebo zkrut. D. se používá převážně při terénním měřeni velkých souborů jedinců. Vý sledky měření se udávají v N, dříve v kp. dynamometrickó křeslo, zařízeni k měřeni -*• statickosilových schopno stí. Základem je zpravidla trubková kon strukce, na které je připevněno sedátko s opěrkou. Na různé části konstrukce lze připevnit snímače, kterými lze vést informaci do evidenčního přístroje. Konstrukce d. k. musi být odolná vůči sledovaným silovým projevům, aby ne docházelo ke zkreslení výsledků. D. k. umožňuje měřit většinu statickosilo vých projevů, jejichž zdrojem jsou jednotlivé svalové skupiny, dynamometrie [řec.j, souhrn metod k měření sily (F) a statickosilových pro jevů. D. spočívá na předpokladu, že -►statickosilová schopnost člověka je hl. charakteristikou jeho ->silových
140 schopností vůbec. Statickosilové schopnosti lze měřit pomocí různých -►dynamometrů nebo -►dynamome trického křesla. Dyrssen Gustaí, 1891-1981, švéd. sport, funkcionář, člen MOV 1952-70, zakl. a 1949-60 předseda Mez. federace moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB), 1936-40 předseda Švéd. šerm svazu a 1947-61 Nár. asociace pro roz voj sportu. Olymp, vítěz v moderním v pětiboji 1920. dyskinéze viz poruchy motoriky. dyskoordinace pohybová [lat ], 1. hybná porucha, porucha uspořádání, plynulosti a souhry aktivních volních pohybů. Vzniká v důsledku inadekvátní součinnosti svalů, nervů a smyslů, pro jevuje se v narušeném až patologickém průběhu pohybu, vyskytuje se např při -►ataxii, -»apraxii, -»dysmetrii; 2. na rušení souladu dílčích pohybů v rámci - ► pohybového aktu nebo narušené uspořádání pohybových aktů v rámci -►pohybové operace; průvodní jev po čátků pohybového učení, únavy, stresu apod. dysmetrie [lat ), specifická porucha - ► koordinace pohybu, charakteristická chybným prostorovým rozměřením cí lových volních pohybů. Pohybu chybí prostorová přesnost, jedinec postižený d. cíl přesahuje (hypermetrie), nebo jej nedosahuje (hypometrie), odchylky se mohou týkat i směru pohybu. D. je dů ležitým příznakem -♦ataxie V. t. poru chy motoriky. dyspraxie viz apraxie. Dzurilla Vladimir, * 1942, čs. hokejista, ZMS, brankář. Sehrál 139 mezistátních utkáni (1961-78). Byl členem družstva, které zvitězilo na MS 1972, 1976 a 1977 a v boji o titul mistrů Evropy 1971. Úča stnil se ZOH 1964 (3.), 1968 (2 ), a 1972 (3.) a MS 1963 (3), 1965 (2 ), 1966 (2 ), 1969 (3 ), a 1970 (3 ). Nejlepší brankář MS 1965. Nositel státních vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Za vynikaíci práci.
Vladimír Dzurilla
džeksny. slg., viz brusle, džezgymnastika 1. specifické cvičeni při džezové hudbě (zakl. Svědka Moni
141 ka Beckmannova); 2. pohyb, průprava k džezovému tanci, který vznikl synté zou pův. primitivního tance a klas. bale tu. V takto pojaté d. udévaji odborníci pét principů pohybu: a) princip polycentrismu, tj. jednotlivé části těla vytvá řejí na sobě vzájemné nezávislá centra pohyb, impulsů. Tento princip polyrytmie a polymetrie je převzat z černoš ských tanců; b) princip izolace pohybu umožňuje uplatnění principu polycentrismu. Každé centrum impulsu se po hybuje časové i prostorově zcela izolo vaně. To je v protikladu k celostnimu
džigitovka pohybu, vycházejícímu impulsem z jed noho centra (obvykle těžiště těla) a do znívajícímu na periférii (např. ve výrazo vé gym. R. Bodeho); c) princip tzv, kolapsového drženi těla: tělo celkově po někud ohnuto s pokrčenými koleny v jednotlivých částech těla převládá lo kální napětí a uvolnění. Toto drženi umožňuje princip polycentrického po hybu; d) princip multiplikace znamená zmnožování jednoduchých pohybů v cyklicky se opakujících pohyb, struk turách; e) princip opozice se vztahuje na vzájemnou polohu jednotlivých části
těla; určitá část těla je v opozici vůči ostatním. — Termín d. je v naši tělo cvičné praxi často nesprávně používán jako označení cvičení kondiční' gymna stiky pro ženy při hudbě. Toto cvičeni má jiné úkoly a cíle (viz cvičeni při hud bě). džezový tanec viz scénický tanec, džigitovka, druh jezdeckého uměni, při němž jezdci předvádějí na cválají cím koni odvážné cviky, např. seskoky, závěsy, často spojené se sekáním šavli do terčů, sbiránim předmětů ze země.
142
EAA
1926 a 1930, držitel stříbrné medaile z OH 1928 (družstva) a MS 1926 (víceboj jednotlivců), efippioi viz dromos. Egypt, Egyptská arabská republika, stát v sv. Africe a v Asii na Sinajském poloostiově, 38,74 mil obyv., hl. město Káhira. Olymp. zkr. EGY. TVS řídí Nejvyšší rada pro mládež a sport, školní TV ministerstvo školstvi, TVS na vysokých školách ministerstvo školství prostřed nictvím Sportovního vysokoškolského svazu. V posledních letech se zvýšila státní dotace na TVS. Rozvoj sportu brzdi malá organizovanost a fakt, že v zemi téměř neexistuje rekreační TV. Tělových, zařízení jsou jen u větších středisek; Káhira jich má 51, Alexandrie 39, suezských středisek je 31. Největší stadión v Káhiře je pro 100 000 diváků. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal (20 000 členů), basketbal (17 000 členů), házená (10 000), plavání, vzpirání. Egyptský NOV vznikl 1910 a téhož roku získal uznání MOV. Nejúspěšnějšim Olymp, sportem je vzpírání (5 zlatých medaili). Eiben Reinhardt, *1951, kanoista-slalomář NDR. Olymp, vítěz 1972 a mistr světa 1973 ve slalomu C 1. Držitel stříbr né medaile v závodě hlidek slalomářů 3 x C 1 z MS 1973 Eiselen Ernst Wilhelm Bernhard, 1792-1846, něm. tělových, funkcionář, spoluzakl. turnérského hnuti a něm. sy stému TV, spolupracovník a pokračova tel Jahnův, metodik TV. Po zákazu tur nérského hnutí metodicky rozpracoval turnérský systém v soukr. těl. ústavu. Cvičení dělil do čtyř stupňů obtížnosti a rozšiřil je o cvičeni na koze, kruzích, J. Sigfrid Edstróm kolovadle, s tyčemi a činkami. Spisy: Die deutsche Turnkunst (Německé efébie [řec.j. v ant. Athénách povinná uměni tělocvičné), spolu s L. Jahnem, dvouletá vojenská služba mladíků po 1816, Turntafeln (Tělocvičné tabulky), dosaženi 18. roku, při níž prodělávali sy 1837. Eiselt Evžen, 1916-1981, čes. tělových, stematický fyzický výcvik. Effenberger Josef, 1901-1984, čs. lékař a vědec, 1959-71 ředitel Výzkum gymnasta. Člen družstva mistrů světa ného ústavu tělových, v Praze, čest. EAA viz Evropská atletická federace. EABA viz Evropská federace boxerů amatérů. Eager) Edward, 1898-1967, amer. boxer a reprezentant v jizdě na bobech. Olymp, vitéz 1920 v kat. polotěžké (do 79,378 kg) a člen posádky vitézného čtyřbobu USA na ZOH 1932 EBF viz Mezinárodni federace bowlin gu. Ecce Homo, motoristický závod do vrchu u Šternberka na Moravě na sil niční trati se značným stoupáním a množstvím zatáček. Pořádal se 1921-33 a 1936. Po 2. svět. válce úpra vou přilehlé okresní silnice vznikl okruh, na kterém se jezdil automobilový a mo tocyklový závod (okruh Ecce Homo). 1980 obnoven závod do vrchu jako zá vod ME automobilů v závodech do vrchu. Edstrčm J. Sigfrid, 1870-1964, švéd. sport, funkcionář, čtvrtý předseda MOV 1946-52, spoluzakladatel a předseda Mez. amatérské atl. federace 1912-46, člen MOV 1920-52. Člen exekutivy MOV 1921-52, místopředseda MOV 1931-46.
E. W. B. Eiselen
člen věd. společnosti sport, lékařů v Bulharsku, člen předsednictva věd rady ÚV ČSTV a FTVS, léta pracoval ve výboru Společnosti J. E. Purkyně. Autor řady práci z kardiologie, pneumologie a vlivu TV na těl. rozvoj mládeže a na prodloužení aktivního stáři. Nositel veř uznáni Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I stupně. Eisschiessen viz metaná na ledě ekecheirií [řec.j, „boží mír", vyhlašo vaný v ant. ňecku při slavnostech a hrách; jeho porušení stíhaly nejvyšši tresty. Čilém e. bylo zajistit klidný prů běh her a bezpečnost účastníků. EKG viz elektrokardiografie. eklektické tělovýchovné systémy, metody, školy viz systémy tělesné vý chovy. ekonomičnost pohybu, hospodář nost, úspornost pohybu, důležitá cha rakteristika, popř. i kritérium správné provedeného pohybu, podle K. Meinela pohyb, princip. Zejm. při pracovní po hyb. činnosti má být požadovaného vý sledku dosaženo s nejmenší námahou. Z poznatků ergonomiky je známo, že pracovni pohyby jsou ekonomické, jsou-li současné, symetrické, přirozené, rytmické a nacvičené. E. p. je podmín kou i vysokého výkonu sportovního. Ekvádor, Ekvádorská republika, stát v Jižni Americe u Tichého oceánu, 8,02
eliminace
143 mil. obyv., hi. mésto Quito. Olymp. zkr. ECU. TVS řidl Národní sportovní rada, které podléhají' provinční sport, rady, okr. a mistni sport, organizace. Do říze ní TVS je zapojeno i ministerstvo škol ství a kultury. V zákl. i stř. školách je TV povinná. — E. má 8 stadiónů s kapaci tou více než 10 000 diváků a 2 vice než 45 000 diváků, 5 otevřených 50m bazé nů, vice než 100 bazénů 25m, sport, ha lu s atl. dráhou aj. Ve vétšině hl. mést provincií jsou fotbalové stadióny a tělo cvičny. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal, košíková, plavání, tenis a stolní tenis. Ekvádorský olymp. výbor vznikl 1925, uznáni MOV získal 1959. Sdružuje 16 nár svazů olymp. sportů a 9 sportů neolympijských. 1979 přijal NOV E. pro gram výchovy sport, odborníků a pří pravy sportovců, při kterém využivá spolupráce s Panamerickou sportovní organizací a akcí - * olympijské solida rity. E. se zúčastnil OH 1924,1968-80. elaiticita [řec ], pružnost, schopnost pevných těles znovu nabýt pův. formu jako před deformaci. E. působí proti změně formy, zabraňuje trvalé defor maci. Rozlišuji se 4 zóny e.: a) lineárni e , napětí je proporcionální k deformaci (ideální pružina); b) nelineární e., napě tí není lineární k deformaci; po odleh čení se forma tělesa znovu vrací do pů vodní formy; c) plastická e., zvyšuje se deformace, hranice e. jsou překročeny; po odlehčeni se forma již zcela neregeneruje; d) zóna zničeni, počíná ničení předmětu. Napětí deformovaných těles se měří v J.
Elasticita.
Elastoturf viz plastické povrchy. El Car, vl. jm. Karel Jiřiček, *1900, čes. kult. pracovník, děl. básník, náčelník a vychovatel FPT, zakl. a vedouci El Ca rovy div. skupiny - dramat, odboru FPT Vysočany, která na jevišti využívala tzv. rytmodeklamaci, tj. formu scénické montáže slova, tělocvičných prvků, sborové recitace a zpěvu. Nositel Řádu 25. února 1948 (1950) a Řádu práce (1958). Eleková Ilona, *1907, maď. šermiřka. Olymp, vítězka v soutěži jednotlivkyň 1936 a 1948. Mistryně světa 1951 (jednotlivkyně), 1937, 1952-55 (druž stva), mistryně Evropy 1934-35 (jednot
livci), 1933-35 (družstva). Držitelka stří brných medailí z OH 1952 (jednotlivky ně), MS 1937 a 1954 (jednotlivkyně), 1948 a 1951 (družstva) a ME 1936 (druž stva) a bronzových z MS 1955 (jednotlivkyné) a 1956 (družstva), elektrický signalizační přístroj, v šermu zařízeni signalizující zásahy Po stlačení el. zárazníku na hrotu zbraně je signál veden izolovaným drátem na če peli -*• osobní šňůrou šermíře přes na viják do přístroje. V šermu fleretem sig nalizuje zásahy čtyřmi světly: zásahy na - * platný povrch těla šermíře světlem červeným a zeleným (každý šermíř má své světlo), zásahy na neplatný povrch světlem bílým a světlo žluté ohlašuje blokování přístroje, např. přiložením neizolované části zbraně na vodivou ve stu. — V šermu kordem signalizuje zá sahy pouze červené a zelené světlo. Moderní přístroje vydávají současné i akustický signál. V šermu fleretem signalizuje přístroj zásahy na obou stra nách v časovém rozpětí 2 s, s výjimkou zásahů na neplatný povrch po platném zásahu u jednoho šermíře. V šermu kor dem přístroj zaznamenává zásahy na obou stranách, je-li interval mezi obě ma zásahy kratši než 0,05 s (přičtou se oběma šermířům). •lektrický zárazník, součást el. kordu a fleretu; přišroubován na hrot čepele vyvolá při stlačeni signalizaci zásahu v -» elektrickém signalizačním přístroji. Zárazník musí být upraven tak, aby způ sobil signalizaci zásahu teprve při tlaku větším než 500 g ve fleretu a 750 g v kordu. Dráha, kterou urazí při tom hrot zárazníku, může být ve fleretu neo mezené malá, v kordu musí být větší než 1 mm. Zárazník má válcovitý tvar, u fleretu je přední strana plochá, v kor du jsou okraje zaoblené. Průměr hrotu zárazniku u fleretu je 5,5 až 7 mm a u kordu 8 mm, průměr tělesa zárazni ku nesmí být menší o více než 0,3 mm. elektrokardiografie [řec ], EKG, me toda snímáni a registrace el. proudů provázejících srdeční činnost. Je nepo stradatelná k odhaleni některých po ruch srdeční funkce, nepravidelnosti sr deční akce, přetížení a slabosti srdeční ho svalu, nedostatečné dodávky kyslíku do srdečního svalu aj. Zhodnocení sta vu oběhového ústrojí neni závislé jen na EKG, ale na komplexním hodnoceni. Ke sledováni srdeční frekvence a k od haleni některých v klidu se neprojevujicích němých poruch slouží aplikace EKG při -*■ zátěžovém vyšetření, elektroléčba, druh fyzikální léčby využívajici léčebného účinku různých dru hů el. energie. Stejnosměrný galvanic ký proud vyvolává ve tkáni elektrolytic ké účinky, na nervových vláknech účin ky elektrotonické. Galvanickým prou
dem lze vpravovat do organismu ionizovatelné léky (iontoforéza). U poruch ob vodových nervových mot. buněk se v diagnostice a léčbě používají dráždi vě proudy s rychlou změnou intenzity, popř. směru průtoku; nejsou vhodné u zdravých sportovců k vyvolávání tetanického dráždění svalů při posilováni, neboť přinášejí škodlivé komplikace a trvalé následky na vazivovém apará tu. Léčba senzitivních nervů impulsivními proudy tlumí bolest (diadynamické proudy). Podobný princip mají i kapesni přístroje (analgonic) užívané k tlume ní bolesti u sportovců. V tělových, lé kařství slouži vysokofrekvenční proudy funkční diagnostice (pletysmografie). Vysokofrekvenční proudy o nizkém na pětí a vysoké intenzitě při průchodu lid ským tělem tkáně prohřívají (diatermie) elektromyografie [řec], EMG, zá znam biol. činnosti přičně pruhovaných svalů Snímají se akční potenciály vzni kající v nervosvalových buňkách, zesilu ji se a registruji. Užívají se elektrody povrchové nebo jehlové, které mohou snímat činnost jedné nebo několika mot. jednotek. Na obrazovce přístroje lze vizuálně sledovat potenciály, regi strační zařízeni pořídí písemný záznam křivek, reproduktor se zesilovačem umožní akustické snimáni. U zdravých sportovců lze zdokonalit ovládání pohy bu zlepšením informace o jeho průbě hu pomocí elektromyografického zá znamu na obrazovce a akustického sní máni. elektrostimulace [řec. + lat ], elektrogymnastika, diagnostická a léčebná metoda využlvajíci dráždivého účinku nízkofrekvenčních el. proudů. Při impul sním proudu dochází k podrážděni sva lu se vznikem záškubu a při sérii impul sů vzniká tetanický stah svalu, trvalá kontrakce. Kolísavou intenzitou proudu vzniká stah svalu podobný volnimu. Aplikační těch. je různá podle léčebné ho cíle jednotlivých poruch. Pro pre venci oslabení zdravých nebo mírně po škozených svalů. popř. při fixaci konče tiny sádrovým obvazem se používá tetanizující proud s trváním impulsů 1-10 ms při frekvenci 30-60 impulsů za se kundu. Není vhodné u zdravých k zvý šení svalové síly. Eliáš Jiří, *1933, čs. kanoista, MS. Zís kal stříbrnou medaili v kánoi jednotli vců na 10 000 m na ME 1959. Zúčastnil se MS 1958 (4. C 1 10 000 m), ME 1957 (6. C1 1 000 m a C 1 10 000 m) a 1961 (5. C 1 10 000 m). eliminace, vyřazovacl, vylučovací způ sob uplatňovaný ve sport, soutěžích, při kterém vítěz postupuje do dalšího kola a poražený se vyřazuje z další soutěže (tzv. k. o. systém) nebo přistupuje do
Elliot kola poražených. V t systémy sportov ních soutěží. Elliott Herbert, ‘ 1938, austr. atlet, bě žec na střední tratě Olymp, vítěz na 1 500 m 1960 (3:35,6 min). Vytvořil tři SR: na 1 500 m 1958 (3:36,0 min) a 1960 (3:35,6 min) a na 1 míli 1958 (3:54,5 min). El Quafi Boughéra, 1899-1959, alžírský atlet startující za Francii, maratónec Ví těz olymp. her 1928 v maratónu (2:32:57,0). ELRA, angl European Leisure and Re creation Association, Evropská organi zace volného času a rekreace, zal 1972 v Curychu. Je zaměřená na koordinaci a spolupráci nár. a evr. organizaci zabý vajících se otázkami volného času a re kreace. Každé 3 roky pořádá mez. kon gresy. Výbor má 5 poradních skupin za měřených na plánování, řízeni, výzkum, informace a dokumentaci, výchovu a vzdělávání. Zabývá se i otázkami TK. ' Elsnic Ludvik, 1904-1977, význ. pracov ník čs. plachtařství 30. až 60. let. 1930 absolvoval plachtařský výcvik. Od 1931 se významně podílel na obnově a roz; voji čs. plachtařství, po 1945 pomáhal obnovovat plachtařství i motorové sport, létání v ARČS. V Aeroklubu Svazarmu působil až do 60. let. 1932 vytvo řil čs. vytrvalostní plachtařský rekord. Konstruktér dvousedadlového větroně EI-2 M Šedý Vlk. Elvstrňm Paul, “ 1928, dán. jachtař. Olymp, vítěz 1948 ve třídě Soling, 1952, 1956 a 1960 ve třídě Finn Mistr světa ve třídách Star 1966-67, 5,5 1966 a Soling 1969 a 1974; mistr Evropy ve třídě Finn 1960, Lětajici Holanďan 1954 a Soling 1971. Startoval i na OH 1968 (4. místo ve třídě Star) a 1972. V 70. letech se stal vedoucím dánské reprezentace a pře devším konstruktérem a výrobcem ja chet. 1981 se znovu objevil mezi závod níky a spolu se svou dcerou Trine začal jezdit na plachetnici třídy Tornado. Po počátečnich neúspěších obsadili na OH 1984 4 místo a získali titul na ME 1984 Elyot Thomas, 1490-1546, angl. peda gog, propagující TV na šlechtických ústavech v Anglii Své pojetí zachytil v díle The Book named the Governor (Rozprava o vychovatelství). Emerson Boy," 1936, austr. tenista. Pě tinásobný vítěz Wimbledonu (dvouhra 1964- 65, čtyřhra 1959,1961 a 1971), osm krát zvítězil na mez. mistrovství Francie (dvouhra 1963 a 1967, čtyřhra 1960 —65), šestkrát na mez. mistrovství USA (dvouhra 1961 a 1964, čtyřhra 1959-60) a devětkrát na mez. mistrovství Austrá lie (dvouhra 1961 a 1963—67, čtyřhra 1962, 1966 a 1969). Člen družstva, které vyhrálo Davisův pohár 1959, 1961—62, 1964-67. EMG viz elektromyografie. emocionalita, celkové působeni
144 všech citových momentů při cvičeni, např. soutěživosti, zábavnosti, zajíma vosti, rušnosti, pestrosti. Cvičení emoci onálně zabarvená jsou účinnější, zvyšuji aktivitu cvičenců; vyhovují zvláště mlá deži.
Ortrun Enderleinová
Enderleinová Ortrun, *1943, sáňkařka NDR. Olymp, vítězka 1964 a mistryně světa 1965 a 1967. Enderová-Matthesová Cornelia, nar. 1958, plavkyně NDR. Olymp, vítězka 1976 na 100 m a 200 m v. zp., 100 m mo týlek a ve štafetě 4 x 100 m v. zp. Mis tryně světa 1973 na 100 m v. zp., 100 m motýlek a ve štafetě 4 x 100 m v. zp. a 4x100 m polohový závod; 1975 na 100 m v. zp., 100 m motýlek, ve štafetě 4 x 100 m v. zp. a v polohové na 4 x 100 m. Mistryně Evropy 1974 na 100 m a 200 m v. zp. a ve štafetách 4 x 100 m v zp. a v polohové na 4x100 m. Držitelka stříbrných medailí z OH 1972 (200 m po-
Cornelia Enderová
lohový závod), 1976 (4 x 100 m v. zp.), MS 1973 (200 m polohový závod) a 1975 (200 m v. zp ). Enders Klaus, *1938, motocyklový zá vodník NSR. Mistr světa v silničních zá vodech sajdkárů 1967, 1969, 1970,1972, 1973 a 1974. Vyhrál 27 závodů Grand Prix. energetická hodnota potravy, ob sah energie v živinách vyjádřený množ stvím tepla vznikajícím při spalování potravy v organismu. Vyjadřuje se v kilojoulech (k j); spálením 1 g bílkovin nebo sacharidů se získá 17,2 kJ, 1 g tu ků 39 kJ. Pro e. h. p. jsou vypracovány
doporučené denni dávky potravy podle věku, pohlaví, namáhavosti práce a podle druhu a rozsahu pohyb, činno sti. Pro lehce pracující se doporučuje denni dávka 11 000 kJ, pro vrcholové sportovce často i dvojnásobek, energetická náročnost pohybových činností, kvantitativní vyjádření výdeje energie pomocí fyzikálních jednotek (J, k j.s "', k j.m in '1 aj.) či intenzitou meta bolismu v násobcích náležité hodnoty bazálniho metabolismu (nál. 8M = 100 %). Při výkonech max. intenzity dosahu je metabolismus zvýšení až na 30000 % nál BM, doba trvání výkonů je 5-10 s, energeticky jsou zabezpečovány - ► alaktátovou složkou neoxidativniho me tabolismu. Výkony submax. intenzity tr vající několik desítek s až min odpoví dají přibližně 10 000 % nál. BM, v jejich energetickém hrazení převažuje —► laktátová složka metabolismu. Výkony střední intenzity (1 000-4 000 % nál. BM) a malé intenzity (200-600 % nál. BM) tr vající desítky minut až několik hodin jsou energeticky hrazeny téměř úplně - ♦ oxidativní složkou metabolismu. Údaje o energetické náročnosti jednot livých sport, disciplín je třeba považo vat za orientační, vzhledem k individu álním rozdilům např. v technice a účin nosti pohyb, činnosti, energetické zdroje, zákl. živiny, bílko viny, tuky a cukry, které se účastní pří uvolňování energie. Pokud je v organis mu dostatek tuků a cukrů, brání se or ganismus spalování bílkovin. Spalování tuků a cukrů závisí na řadě faktorů. Rychlejším a pohotovějším palivem jsou cukry, které jsou využívány na za čátku zátěže. Jejich podíl při spalování roste, jestliže intenzita činnosti stoupá a objevuje-li se současně -» oxidativní (anaerobní) metabolismus. Tuky zabez pečují energetické hrazení výkonu asi ze 70 % při déletrvajici zátěži intenzity nepřesahující 60 % maxima. Čím déle cvičení trvá, tím více stoupá procento spalovaných tuků. To je pro organis mus velmi výhodné, protože zásoby tu ků v těle jsou mnohokrát větší než cu krů. Kdyby organismus spaloval pouze cukry, vydržel by pracovat asi 2 h, kdež to spalováni tuků je při vhodná intenzi tě a trváni zátěže téměř neomezené. Trénovaní vytrvalci spaluji tuky dřivé a při nižši intenzitě než netrénovaní Na druhé straně však nelze spalovat pouze tuky bez cukrů. Vliv na vzájemný poměr využíváni tuků a cukrů má způsob výži vy. Při tukové dietě s vynecháním cukrů je energie hrazena až z 90 % tuky, ale schopnost podávat submax. výkon kle sá asi o 50 % než při stravě složené pře vážně z cukrů. Při ní se spaluji ze 30 % i tuky a jejich podíl při delším trvání práce stoupá až na 60 %. I pro intenziv
eskymácký obrat
145 ně trénující je tedy nejvhodnější smíše ná dieta v obvyklých proporcích. Obo hacení stravy cukry několik dni před in tenzivním výkonem může zvýšit obsah složitých cukrů (glykogenu ve svalech) a tím i prodloužit dobu, po kterou orga nismus je schopen podávat výkon; sou časně se však nadměrně zvyšuje hladi na laktátu inzulínu. Takové ovlivňování výkonu je spojeno s řadou rizik. Engels Bedřich, 1820-1895, spoluzakl. teorie věd. kom. a první rev. proletářské strany, spolupracovník a přítel K. Marxe. Problematikou TV se zabýval v řadě prací v souvislosti s řešením vý chovných a sociálních problémů. Spolu s Marxem ji považuje za neoddělitelnou složku výchovy a kultury TV stavěl jako složku výchovy do služeb děl. třídy. Vých. otázkami se zabýval zejména v dílech: Postaveni děl. třidy v Anglii (1845), Anti-Dúhring (1878), v Dopisech z Wuppertalu (1839), v Flberfeldských řečech (1845) a v Principech komunis mu (1847). Ztotožňuje se s názory Mar xe, jak je podal v Instrukci delegátům generální rady kongresu I. internacio nály 1866 a v 1. díle, kap XIII. Kapitálu, kde je vymezen pojem výchovy, spojeni rozumové, těl. a polytech. výchovy. Ty to názory hájil zejm. proti Dúhringovi, který hlásal, že v socialismu nahradí vý roba, spojená s těl. prací, těl. výchovu. Enkeová-Buschová-Kaniová Karin, "1961, rychlobruslařka NDR. Olymp, ví tězka na trati 500 m 1980, na 1 000 m a 1 500 m 1984 Mistryně světa v klasic kém čtyřboji 1982, 1984, ve sprinter ském čtyřboji 1981, 1983-84. Držitelka stříbrných medailí ze ZOH 1984 (500 m, 3 000 m), MS 1981 (klasický čtyřboj), 1982 (sprint), ME 1981-83 (čtyřboj) enzymy [řec.], složité org. látky bílko vinné povahy, specifické biokatalyzáto ry urychlující a regulující chem. reakce v živém organismu, a) Enzymy neoxidativního metabolismu reguluji neoxidativni přeměnu glukózy na laktát (anae robní glykolýzu). Pro posouzení neoxidativního bioch. potenciálu svalových vláken se stanovuje např. aktivita enzy mu fruktózo-6-fosfátkinázy nebo laktátdehydrogenázy. Enzymy neoxidativního metabolismu se vyskytují v rozpustné frakci buňky, v cytosolu. b) Enzymy oxidativního metabolismu regulují oxidativni přeměny cukrů, tuků a bílkovin ve vstupech do společné a konečné cesty energetického metabolismu - citrátového cyklu - a v jeho dilčich přeměnách. Citrátový cyklus je nejen místem ko nečné oxidace živin, ale také „křižovat kou" syntetických pochodů pro výstav bu tkání organismu. Aktivita citrátsyntázy vypovídá o možnostech vstupu do citrátového cyklu, aktivita izocitrátdehydrogenázy limituje rychlost metabo-
lických dějů v citrátovém cyklu Aktivita enzymů sukcinátdehydrogenázy a malátdehydrogenázy vypovídá o závěreč ných fázích procesů oxidativnich pře měn Enzymy oxidativního metabolismu se vyskytují v mitochondriálni frakci buňky. epifýza (řec), samostatně osifikující zakončení dlouhých kostí. Od -*• diafýzy ji odděluje růstová, epifýzová chru pavka. Jejim zánikem je ukončen růst kostí do délky. epigastrium [lat ], krajina těla ležící mezi oblouky žeberními a rovinou pro loženou pupkem. Erben František, 1874-1942, čes. gym nasta. Mistr světa 1907 a 1911 (druž stva) Držitel stříbrné medaile z MS 1909 a bronzové z MS 1907 (víceboj jednotlivců). 1909-14 působil jako ve doucí tělocviku na Hlavni důstojnické tělocvičné škole v Petrohradě, později byl ředitelem tělocvičných škol ČOS. Po 1. svět. válce redigoval čas. Tělo cvik. Autor řady tělocvičných skladeb. Účastník protifašistického odboje, po praven nacisty v době heidrichiády. Ercegan Milan, *1916, jug. sport, funk cionář, propagátor a reformátor zápa su, od 1972 předseda Mez. federace amat. zápasu (FILA), 1964-72 sekretář těch. komise a gen. sekretář, žurnalista. Eret Václav, *1927, čs. házenkář, ZMS. Jeden z nejlepších hráčů házené v Čes koslovensku, vynikající střelec. Držitel stříbrné medaile z MS v házené o 7 hrá čích 1958 a bronzové z MS o 11 hráčích 1955 Od 1970 trenér škody Plzeň
Václav Eret
Eretoví Květa, *1926, čs. šachistka, MS. Od 1957 mezinárodní mistryně. Mnohonásobná mistryně republiky. V pásmovém turnaji k MS 1957 byla druhá a v turnaji kandidátek MS 1958 obsadila 10. místo. Byla členkou čs. družstva žen, které získalo bronzové medaile na šachové olympiádě 1957. ergometr [řec ], zařízení pro měření vykonané práce nebo výkonu. Nejčastějši formou je bicyklový e., kde veli kost vykonané práce lze vyjádřit přímo v joulech (J) nebo ve watech (W). V. t. zátěžové vyšetřeni
ergometrie [řec ], měřeni práce, me toda vyšetření organismu pohyb, zatí žením, kdy je do práce zapojeno co nej více svalových skupin, stupeň zatíženi je měřitelný fyzikálními jednotkani a je reprodukovatelný, způsob zatížení ne vyžaduje zvi. návyk nebo zručnost a podmínky při zatížení jsou standardi zované. E. je zákl. metabolické a funk ční diagnostiky sportovců, průměrné populace, oslabených jedinců i nemoc ných před zahájením rehabilitace. Chů ze nebo běh na běhacím koberci se nejvíce přibližuje přirozenému způsobu zatížení, intenzita zatížení se mění rych losti posunu a sklonem běhacího ko berce. Vzhledem k nákladnosti tohoto zařízení i ke zvýšeným nárokům na udr žování rovnováhy vyšetřovaných je čas těji užíván bicyklový ergometr s brzdným odporem. Zatížení je dávko váno ve wattech (W), u nákladnějších přístrojů bývá zabudováno zařízení vy rovnávající nerovnoměrnou či nestálou frekvenci otáček, aby byla dodržena stanovená úroveň zatíženi, jindy je tře ba udržovat stálou frekvenci šlapáni, zpravidla 60 otáček za 1 minutu, ergoterapie [řec ] viz léčba prací. Eriksen Stein, *1927, norský lyžař. Ví těz ZOH 1952 (obří slalom) a trojnásob ný mistr světa 1954 (slalom, obří slalom a trojkombinace). Držitel stříbrné me daile ze ZOH 1952 (slalom). Eschborn Cup, světový pohár druž stev žen ve sport, chůzi, pořádaný po prvé neoficiálně 1979 v Eschbornu (NSR), oficiálně od 1981 na trati 5 km, od 1983 na trati 10 km. Eschert Júrgen, *1941, kanoista NDR. Olymp, vítěz 1964 a držitel bronzové medaile z ME 1965 v závodě kánoí jednotlivců na 1 000 m. eskymácký most, způsob vztyčení zvržené kánoe nebo kajaku s dopomocí. Dopomoc dává jezdec v druhé lodi, který přistrčí příď své lodi k boku zvrže né lodi a jezdec pod vodou se opřením o ni zdvihne jako při - *- eskymáckém obratu. eskymácký obrat, v kanoistice 1. způ sob obrácení převržené lodi jezdcem (nebo dvojici jezdců) do pův. polohy pomoci záběru pádlem: a) pákovým způsobem — kajakář v záklonu (s palu bou nad zády) drží pádlo na straně tak, aby tvořilo páku - jednou rukou za ko nec listu, druhou za dřík nedaleko listu. Vzepřením o vodu otočí loď do správné polohy Provedeni na kánoi je obdobné, jen páka je kratší; b) šroubovým způso bem - jezdec drží pádlo normálně, při krčí se dopředu k palubě (obličejem k hladině) a ke straně, kde drží pádlo. Záběrem obloukem od lodi a pak k lodi obrátí loď zpátky na hladinu; 2. při spe ciálních soutěžich obrat o 360° kolem
eso podélné osy lodi na libovolnou stranu estetika télesné kultury, vědní odvě a libovolným způsobem bez cizi pomo tvi, zkoumajíc! a vysvětlující estetické ci. Soutěže v e. o. se vypisuji samostat jevy a vztahy člověka v TK. E. t. k. zo ně nebo v rámci veřejného závodu (mu becňuje teor. zkušenosti z praxe umě sí být zařazeny v celostátním kalendáři lecké tvorby a vyjadřuje est. názory kanoistiky). Konají se na vodé stojaté a záliby existující’ v oblasti TK v dané nebo mírně proudící (do 1 m/s) o nej- společnosti. V současné době můžeme menší hloubce 150 cm nebo v krytých těl. cvičeni rozdělit z est. hlediska do 3 bazénech. Závodi se ve dvou discipli skupin: a) těl. cvičení, u nichž není est. nách: a) pět obratů na čas, b) počet e. stránka u cvičence ani u diváka pociťo o. za 30 s. V obou disciplínách se vedou vána jako základní, jsou zaměřená na výkon, který je objektivně měřen ča rekordy. eso, slg. v tenisu a volejbalu prudké sem, délkou, počtem zásahů aj.; b) těl. umístěné podáni, na které soupeř ne cvičení, u nichž se oceňuje výkon i est. stačí správně zareagovat a míč dopad účin, např. ve sport, gymnastice, v krasobruslení, ve skocich do vody; c) těl. ne přímo na zem do pole soupeře. Eso, čs. motocykl pro sport, účely, vý cvičeni, v nichž převažuje est. hledisko robce Kovovýroba Vlašim, závod Divi- nad výkonnostním, např. moderní gym šov, konstruktér Jar. Simandl. Plocho- nastika, tanec, estetické směry v TV. — drážní 500 cm3 OHV, terénní 250 a 350 Vlivem společensko-hist. praxe se míra cm3. Další vývojová řada těchto strojů est. složek v těl. cvičeních mění. Např. je vyráběna v n. p. Jawa Týnec nad Sá cvičeni, která nemají výrazně est. prvky, zavou, závod Divišov. Plochodrážni mo mohou být za určité situace nebo pro tocykly jsou rozšířeny po celém světě někoho zdrojem est. zážitků (skok vyso ký, sjezd na lyžích aj.) tím, že jsou stylo a byly na nich získány tituly na MS. Esposito Phil, *1942, kan. hokejista, vě vytříbené, nad silou v nich převažuje útočník. Hrál v klubech Chicago Black účelnost, projevuje se v nich osobnost Hawks, Boston Bruins a New York Ran sportovce aj. Est. prožitky samotného gers a v 1412 zápasech NHL vstřelil 717 cvičence nebo sportovce při pohyb, branek. Reprezentoval Kanadu na MS činnostech jsou velmi důležité i pro je 1977 (4.) a na Kanadském poháru 1976 ho pohyb, a morálně volní rozvoj. Umě (1.). Vítěz Stanley Cupu 1970 a 1972. lecký projev v TV je specifickou formou 6 x nejlepší střelec NHL. poznáni možnosti a krásy pohybujíciho Esserová Roswitha, *1941, kajakářka se lidského těla. Odraz této skutečnosti NSR. Olymp, vítězka 1964,1968, mistry je v soc. estetice těsně spjat s mravním ně světa i Evropy 1963 v závodě kajaků účinem. — Zvláštní est. účin mají hro dvojic na 500 m (vždy s - ► A. Zimmer- madná vystoupení cvičencú a sportov mannovou) a vítězka MS 1970 ve stejné ců. Za hud. doprovodu umožňují kom disciplíně (s R. Breuerovou). Držitelka plexní est. prožitky i vyjádřeni určitých stříbrných medailí z MS 1966 (K 1 myšlenek, kterými lze působit na divá a K 4), 1971 (K 4), z ME 1967 (K 4), 1969 ky. (K 4) a bronzových z MS 1970 (K 4), ME estonské podání, ve volejbalu prudké 1965 (K 2 s Feltenovou, K 4), ME 1967 (K vrchní podání v bočném postavení, po2 s R. Breuerovou) a 1969 (K 2 s A. Zim- př. z rozběhu. V ČSR poprvé předvede no 1932 estonskými hráči družstva Kalemermannovou). estetické sméry v télesné výchově, vu z Tallinu. tělových, soustavy, jejichž součástí jsou etapový závod, závod rozdělený do est. zážitky a hodnocení. Požadují, aby několika etap (samostatné měřených tělocvičný pohyb byl také výrazem úseků). Pořadi a výkony závodníků osobnosti cvičence. Využívají někte v každé etapě hodnot! rozhodčí podle rých druhů umění, zejm. hudby. Vytvá předem stanoveného regulativu a vý řejí jednotlivé metody či školy, a to me sledky započítávají do celkové klasifi tody spojení s hud doprovodem (nej kace. výraznější je metoda - * J. Dalcroze, při etapy sportovního tréninku, obsa niž jsou tóny znázorňovány určitými po hové členění tréninku jako dlouhodobé hyby), metody bez hud. doprovodu ho procesu. Pro dosažení vysoké sport, (metoda -» R. Labana, která chce pro výkonnosti je nutné trénink dlouhodo budit zanedbaný pohyb, smysl člověka bě organizovat podle zákonitostí fyzic rytmickými cviky bez spoutání hudbou) kého i psyoh. vývoje jedince, podle a metody smíšené (metoda, kterou vy specifických zvláštnosti jednotlivých tvořil R. Bode, je založena na rytmu sportů i podle zákonitostí zvyšování napětí a uvolnění, dynamice tónu, výra sport, výkonnosti (zásady dynamiky, zu pohybu, nepřesném taktu nebo eu- velikosti a charakteru zatížení). — Více rytmii, -*■ R. Steiner ve své metodě po letý trénink od začátečníků až po vyšší vyšuje pův. průvodní' posunek při mluvě výkonnostní úrovně má v jednotlivých na samostatný osobitý výraz (na „vidi letech poněkud odlišné cíle a úkoly telnou řeč"). (bezprostřední i perspektivní), které ho
146 dělí na etapu zákl., specializovaného a vrcholového tréninku. Zaměření prvních dvou etap se podřizuje poža davkům vrcholového trěninku v tom smyslu, že se v tomto období vyt vě ji zákl. pozdějšiho vysokého výkonu (v stranný rozvoj, příslušné schopnost, a dovednosti aj ). — Etapa zákl. trénin ku nemá být kratší než 2-3 roky. Je v dlouhodobém procesu zvi. důležitá, její zanedbání nelze v budoucnosti na hradit. Často je nesprávně vykládáno pojetí tzv. rané specializace, jímž je mí něno sníženi věkové hranice zahájení etapy specializovaného tréninku při současném zkrácení či dokonce vypu štěni etapy zákl. tréninku. Prvni etapa dlouhodobého tréninku se zaměřuje na rozvoj všestranného pohyb, základu v souladu s přirozeným vývojem a na přizpůsobení se pravidelnému zatěžo vání. Vytváří se rovněž zákl. dovedností a taktiky. Kritériem správnosti tréninku není aktuální sport, výkon, ale předpo klady pro výkon budoucí. Objem zatíže ní, které se uskutečňuje převážně všeo becně rozvijejicimi cvičeními, je třeba poměrně rychle zvyšovat. Vyšší objem a všestrannost stimulují přirozený vývoj a perspektivně nejlépe zdokonalují adaptační funkce. — V etapě speciali zovaného tréninku nastává přechod od všestrannosti ke zdůrazněné specializa ci. Rozvíjejí se a zdokonaluji ty pohyb, schopnosti a dovednosti, které jsou bezprostředním obsahem daného výko nu. I v této etapě jde o další posílení předpokladů pro vrcholovou výkonnost v následující etapě, dále roste zatížení, které se zvyšuje hl. využivánim speciál ních prostředků — Dlouhodobý trénink završuje etapa vrcholového tréninku. Její začátek je ve většině sportů situo ván do věkového období 19-20 let. Úko lem této etapy tréninku je dosáhnout na zákl. z předchozích etap vrcholové výkonnosti. Trénink pokračuje v ještě větším objemu, větší intenzitě a usku tečňuje se hlavně speciálními tréninko vými prostředky (i když ani v této etapě nemůže všestrannost zcela vymizet). ETFCF viz Evropská federace trenérů atletiky. Etiopie, Socialistická Etiopie, stát ve vých. Africe, 29,9 mil. obyv., hl. město Addis Abeba. Olymp. zkr. ETH. TVS řídi Etiopská komise pro sporty a tělesnou výchovu, která v květnu 1976 nahradila Národní konfederaci etiopských sportů. Školní TV je povinná. Tech základna TVS je zatím malá, fotbalové stadióny jsou v Addis Abebě, Asmaře, Dire Dawě, Bahir Daru. V posledních letech se situace začíná měnit. Zvýšila se podpo ra státu TVS. Nejrozšiřenější sporty jsou fotbal a atletika. Etiopský NOV vznikl 1948 a 1954 získal uznání MOV.
Evropská federace psychologie sportu
147 Na OH získali etíopští běžci 5 zla tých, 1 stříbrnou a 4 bronzové medaile. K nejznámějším patří -» Abebe Bikila, - ► Mamo Wolde a - ► Miruts Jifter. Euler Car1 Philipp, 1828-1901, něm. tě lových. pedagog a historik, učitel prus kého ústředního tělových, ústavu v Ber lině, odpůrce Rothsteina, zahájil spor o bradla. Spisy: Geschichte des Turnunterrichtes Dějiny vyučování tělocviku), 1891; Enzyklopidisches Handbuch des gesamten Turnwesens (Encyklopedie tělesné výchovy),'1894-95, 3 sv. Eulerův skok, v krasobruslení skok po odrazu z oblouku vzad z vnější hrany, v letové fázi obrat o 360° a doskok do oblouku vzad na vnitřní hranu brusle. Volná noha opisuje velký oblouk v uno šeni. Dvojitý skok se skáče s obratem o 720°, trojitý o 1 080° Euroflex viz plastické povrchy. Euroloppet viz Evropská běžecká liga eurytmie, výrazové tan. směr silně ovlivněný mysticismem. Jeho zaklada tel - filozof Steiner - hledá v pohybech paží, rukou a v různých variantách ge sta výraz lidského nitra Barevnost dlouhých říz tanečnic a jevištní dekora ce zvyšují působivost vystoupení a jeho symboličnost. Eusebio, vl. jm. Eusebio da Silva Ferre ira, "1942 y Mosambiku, od 1961 Portu galsko Útočník Benfiky Lisabon (1960-74), Portugalsko reprezentoval 64 x (40 branek). Nejlepší střelec MS 1966 (3. místo - 9 branek). Nejlepši fot balista Evropy 1966 a nejlepši evr. ligo vý střelec 1968 a 1973. Clen vybraného mužstva FIFA 1963 a mužstva UEFA 1964.
tra světa nad - ► A. Alechinem, ale pro hrál s ním v odvetě 1937 a tím ztratil titul. 1970-78 předseda Mez. šachové federace (FIDE) a od 1978 čestný před seda. Autor šachových publikací a učebnic. Evergrass viz plastické povrchy Everplay viz plastické povrchy. Evertová-Lloydová Chris, ' 1954, tenistka USA. Vítězka Wimbledonu ve dvouhře 1974,1976,1981, mez. mistrov ství Francie 1974-75,1979-80,1983, USA 1975-78, 1980, 1982 a Itálie 1974-75, 1980-81. První na svět. žebříčku 1974-77. 1978,1980 a 1981 byla vyhlášena mistry ní světa Podílela se na vítězství druž stva USA v Poháru federace 1977-82.
Chris Evertová-Lloydová
Everts Harry, * 1952, belg. motocyklo vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 125 cm3 1979, 1980 a 1981 na strojích Suzuki.
Harry Everts
Eusebio
eutonie, cvičeni, která se snaži pomocí regulace svalového napětí dosáhnout celkové relaxace a pocitu pohody. Zdů razňuje se uvědomělý, individuálně pro váděný pohyb v kontaktu dvojic a tro jic, který vede k uvědomění si okamži tého vztahu evidence a okolí. Euwe Maghelis (Max), 1901-1981, niz. šachista. Mistr světa 1935—37. Zvítězil ve více než 20 mez. turnajích, z toho tři krát v Hastingsu (1923/24, 1930/31, 1934/35). 1935 zvítězil v boji o titul mis
Evropa, lehčí jednoposádkové pla chetnice mez. *■ lodní třidy pro mládež a dospělé, zejm pro samostatné závo dy žen. Délka 335 cm, plocha plachet 7 m', hmotnost 80 kg Loď je možno amatérsky stavět ze sklolaminátu i pře kližky. V CSSR velmi rozšířená Evropská atletická federace, angl European Athletic Association, EAA, zal. 1970 v Pařiži, kde je také jeji sídlo. V současné době sdružuje 32 nár. fede raci, které jsou rozděleny podle rozvoje atletiky do 4 skupin. Zařazením do sku piny je dán počet hlasů na kongresu (skupina AA — 8 hlasů, A — 6 hlasů, B
- 4 hlasy, C — 2 hlasy). Nejvyšším or gánem je kongres, který se schází kaž dý druhý rok. Mezi zasedáními řídí čin nost rada EAA, která se schází dvakrát do roka, tvoří ji předseda, jeden místo předseda, čestný sekretář, pokladník a 12 členů rady. EAA pořádá jednou za 4 roky ME (v mezidobí OH) a řídí -«• Evropský pohár. Oficiální jazyky: fran couzština, ruština, němčina, španělšti na. Čs. zastoupeni: dr. Rudolf Dušek, člen rady EAA. Evropská běžecká liga. Euroloppet, soutěž lyžařů vytrvalců. Podmínkou kva lifikace je účast na třech bězích, z nichž jeden musí být absolvován ve Skandi návii. Délka Stát v km Soutěž Rakousko 60 Dolomitenlauf Itálie 70 Marcialonga Konig Ludwig NSR Lauf Finsko Finlandia Hiihto Švédsko Vasaloppet Evropská federace boxerů amatérů, angl. European Amateur Boxing Associ ation, EABA, zal. 1970 v Moskvě, sídlo Amsterodam (Nizozemsko); v současné době sdružuje 29 členských zemi. Řád ný kongres EABA se scházi jednou za 4 roky. Mezi kongresy řídí činnost federa ce výkonný výbor, který je volen na 4 roky a tvoří jej: předseda, 3 místopřed sedové a 13 členů Každá členská fede race má při hlasováni 2 hlasy. V rámci EABA je vytvořeno 6 komisi: technická, zdravotní, finanční', trenérská, komise rozhodčích a komise mládeže EABA pověřuje členské svazy uspořádáním ME seniorů a juniorů každé 2 roky Se souhlasem Mezinárodni federace amatérského boxu organizuje mez. tur naje za účasti boxerů jiných kontinentů. Oficiální jazyky: angličtina, francouzšti na, němčina, ruština, španělština Čs. zastoupeni: Václav Mudra, člen výkon ného výboru, ing. Zdeněk Směja, člen technické komise a pravidel, doc. MUDr. Ludvík Schmid, CSc , člen zdra votní komise. Evropská federace psychologie sportu, Fédération Européenne de Psychologie des Sports et des Activités Corporelles, FEPSAC, zal. 1968 v Sofii, sidlo Maggiingen (Švýcarsko), sekreta riát a řidiči výbor je v Budapešti, v sou časné době sdružuje 19 nár organizací. Organizační strukturu FEPSAC tvoři plénum, předsednictvo a komise Kon gres se koná každé 4 roky. FEPSAC sdružuje nár organizace psychologie TVS, koordinuje činnost evr. nár spo lečností, pořádá kongresy, sympózia, koordinuje rozdávání bibliografie a do kumentace aj.Umožňuje výměnu zkuše nosti na poli formováni vědy, výzkum
Evropská federace trenérů atletiky ných metod a spolupráce v mez. rozsa hu. Oficiální jazyky: angličtina, fran couzština, němčina, ruština. Čs. zastou pení: prof. dr. Ivan Macák, DrSc., mí stopředseda. Evropské federace trenérů atletiky, angl. European Track and Field Coa ches Federation, ETFCF, zal. 1956. Úko lem federace je výměna zkušenosti v oblasti teorie a metodiky atl. tréninku. ETFCF je v úzkém kontaktu s Meziná rodní asociací trenérů atletiky (ITFCA). Oficiální jazyky: francouzština, angličti na. Čs. zastoupeni: dr. Emil Dostál, CSc., člen předsednictva. Evropská federace vzpírání, angl. European Weightlifting Federation, EWF, zal. 1969 ve Varšavě, sídlo vždy v místé gen. sekretáře; v současné do bě sdružuje 31 nár. federací, Českoslo vensko je členem od založení. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází každoročně. Mezi zasedáními kon gresu řidi federaci byro EWF, které je 13členné a tvoří je. předseda, 5 místo předsedů, gen. sekretář a 6 členů. V rámci EWF pracují 3 komise: těch., zdravotní a revizní. EWF pořádá každo ročně ME; pokud se MS pořádá v Evro pě, je současně ME. Oficiální jazyky: angličtina, francouzština, ruština. Čs. zastoupení: ing. Jaromír Vítek, člen exekutivy. Evropská fotbalová unie, fr. Union des Associations Européennes de Foot ball, UEFA, zal. 1954 ve Vídni, sídlo Bern (Švýcarsko). V současné době sdružuje 36 nár evr. svazů, Českoslo vensko je členem od založeni unie. UE FA patří mezi největší konfederace - * Mezinárodní fotbalové federace. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází každé 2 roky a voli výkonný vý bor, který se skládá z předsedy UEFA, 3 místopředsedů a 7 členů. UEFA má 10 stálých komisí, na jejichž práci se podí lejí zástupci všech nár. svazů. UEFA or ganizuje každý rok Pohár mistrů evrop ských zemí, Pohár vítězů pohárů a Po hár UEFA, který nahradil dř. soutěž ve letržních měst. Kromě toho organizuje ME, které se koná každý 4. rok v mezi dobí MS. Organizuje také ME amatérů a soutěž reprezentačních celků do 21 let. V mládežnické kopané organizuje každý rok dorostenecký turnaj UEFA. Pro zvýšeni úrovně kopané organizuje školení trenérů na nejvyšši úrovni, ško leni rozhodčích a sekretářů nár. svazů. Oficiální jazyk: angličtina, francouzšti na, němčina, ruština. Čs. zastoupeni: dr. Václav Jíra, 2. místopředseda UEFA a předseda těch. komise, ing. Vladimír Petr. člen disciplinární komise, Jan Fo ret, sekretář výboru Středoevropského poháru, Josef Stárek, člen odvolací' ko
mise, Jaromír Tománek, člen komise pro organizaci a přípravu ME. evropská konference o sportu viz konference o sportu a tělesné výchově. Evropská liga plaváni, fr. Ligue Européenne de Natation, LEN, zal. 1926, síd lo švédsko. Sdružuje 30 evr. členů - ► Mezinárodní federace amatérského plaváni, Československo je členem od založení. Kongres se schází jednou za 4 roky při ME, v mezidobí řídí činnost fe derace 9členné byro, které se schází každý rok. V rámci LEN pracují 3 komi se: plaváni, skoků do vody a vodního póla. LEN pořádá jednou za 4 roky ME ve všech 3 odvětvích. ME juniorů se po řádá jednou za 2 roky a Evropský pohár jednou za 4 roky. Oficiální jazyky: an gličtina, francouzština. Čs. zastoupení: doc. dr. František Harant, CSc., místoředseda technické komise, dr. Marie ermáková, členka komise skoků do vody. Evropská organizace volného času a rekreace viz ELRA. Evropská střelecká konfederace, fr.Confédération Européenne de Tir, CET, zal. 1969 v Plzni, sídlo Bukurešf; v současné době sdružuje 32 zemí a 38 nár. svazů. Kongres se schází každé 2 roky. Mezi kongresy řidi federaci prezí dium, které tvoří předseda CET, místo předseda, sekretář a 6 členů. CET orga nizuje každé 2 roky ME mužů, žen a ju niorů. Oficiální jazyky: angličtina, něm čina. ČSSR je zastoupeno ÚV Svazarmu. Evropská unie juda, fr. L'Union Euro peenne de Judo, UEJ, zal 1948, sídlo Bern (Švýcarsko); v současné době sdružuje 35 členských zemi a má rozho dující vliv v činnosti - * Mezinárodní fe derace juda. Kongres UEJ se schází každoročně při ME. Mezi kongresy řídí činnost řidiči výbor, který se schází čty řikrát do roka a tvoří jej předseda, 4 mí stopředsedové, gen. sekretář, asistent gen sekretáře, pokladník, sport, ředitel a jeho 2 zástupci. Volební období je čtyřleté. Běžné záležitosti vyřizuje pre zidentské byro. UEJ pořádá každoroč ně ME seniorů, juniorů a žen v soutě žích jednotlivců a ME družstev mužů. Oficiální jazyky: francouzština, angličti na, němčina. Čs. zastoupeni: ing. Jaro slav Vacek, asistent gen sekretáře a člen řídícího výboru. Evropská unie tělocvičných spolků, Fédérations européennes de gymnastique, FEG, zal. 1881 - * N. J. Cupérusem v Lutychu. 1896 sdružovala 17 evr. spol ků, mezi nimi ČOS, polský, chorvatský sokolský svaz aj. 1897 se přeměnila na Mezinárodní federaci gymnastiky, FIG. evropské poháry viz pohárové soutě že. Ewald Manfred, *1926, tělových, funk
148 cionář NDR; zakládající člen Olymp, výboru NDR a jeho předseda od 1973, předseda Německého tělových, a sport, svazu (DTSB) 1952-78. Povolá ním profesor TV. EWF viz Evropská federace vzpírání. Ewry Ray, "1873, amer. atlet, skokan. Osminásobný olymp. vítěz ve skocích z místa: 1900 (výška 165 cm, dálka 321 cm a trojskok 10,58 m), 1904 (výška 150 cm, dálka 347,5 cm a trojskok 10,55 m) a 1908 (výška 157,5 cm a dálka 333,5 cm). Až do svých sedmnácti let necho dil následkem obrny, excentrické pohyby, pohyby, při kte rých se od sebe vzdalují horní a dolní končetiny nebo trup a končetiny. Exeter lord Burghley, David George Browniow Cecil, šestý markýz z Exeteru, 1905-1981, brit. sport, funkcionář, 1933-81 člen MOV, 1954-66 místopřed seda MOV, 1946-76 předseda Mez. fe derace atletiky (IAAF), 1936-66 předse da Brit. olymp. asociace, předseda org. výboru OH 1948. Olymp, vítěz 1928 v bě hu na 400 m pr , druhý ve štafetě 4 x 400 m. Jako aktivní sportovec se zú častnil OH 1924-1932. Trojnásobný vítěz her brit. Společenství, exkret viz sekret. exkurze [lat ], doplňková forma tur. činnosti zaměřená na kulturně poznávací složku obsahu turistiky. Seznamuje účastníky se současným životem a prá ci, s historií i krásami přirody. expedice [la t], výprava, specifická forma tur. nebo horolezecké činnosti, jejímž cílem je objevit a popsat určitou těžko přistupnou oblast doma nebo v zahraničí a seznámit se získanými po znatky veřejnost. V jednotlivých druzích turistiky představuje vrcholnou akci s výraznými výkonnostními aspekty. Expedice - 30, tur. branná hra pionýr ských a mládežnických kolektivů po mí stech bojové a pracovní slávy, vyhláše ná 1974 SSM, PO SSM, ČSTV, Svazarmem, SPB, MNO, FMV, MŠ ČSR a SSR a vládními výbory pro cestovní ruch ČSR a SSR na počest 30. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou. — E. - 30 se zúčastnilo 1 040 000 chlapců a děvčat. Zakončení svazácké části se uskutečnilo 1975 ve Vysokých Tatrách u příležitosti XIX. - ► Mezinárodního výstupu mládeže na Ry sy a na celostátním setkáni pionýrů v Hradci nad Moravici explozivně silová schopnost, též vý bušně silová schopnost, komplex inte grovaných vnitřních vlastností udělující max. zrychlení tělu, částem těla nebo předmětu v době co nejkratší. Odpor nebo hmotnostni zátěž se překonávají jednorázovým pohybem. Nutnou pod mínkou je intenzita bioch. a fyz. změn během mot. činnosti, což ovlivňuje po-
149
Ezrová
tovné silovou schopností, schopnosti z ME 1952 a 1954 a bronzových z MS rychle vyvinout úsilí a max. hodnotami 1957, ME 1950 a 1956. Akademická mis -x statickosilové schopnosti. Na rozdíl tryně světa 1947. od startovně silové schopnosti, kterou můžeme hodnotit pouze v počátečním úseku funkce F (t), lze úroveň rozvoje e. s. s. hodnotit přírůstkem sily za jednot ku času (viz gradient sily) E. s. s. lze hodnotit i pomoci -» impulsu síly. Oblast e s. s. se považuje za hetero genní, rozlišuje se e. s. s. nohou, paží ap. Měří se v N nebo v mot. jednot kách. extenze [lat ], natažení, pohyb v klou Graf funkce F(t) pro izometrickó napětí bu, při kterém se zvětšuje úhel mezi po (Flřom) a pro překonávající činnost hybujícími kostmi. s břemenem 20, 40, 60 a 80 % maxima (P0) při extenzi v kyčelnim a kolennim Ezrová Hana, roz. Kopáčkova, "1927, kloubu (odrazový pohyb nohou) podle čs. basketbalistka, ZMS. Reprezentova Hana Ezrová la 1945-57. Držitelka stříbrných medailí Verchošanského (1970)
čátečni napětí a narůstáni rychlosti při zkracování svalu. Průběh e. s. s. je ovlivněn nejméně 3 složkami: - ► star-
150
FAI
FAI viz Mezinárodni letecká federace. studium je dvouleté Absolventi vyso Fairbairn Steve, 1862-1938, vynikající koškolského studia měli 1968-80 mož brit. závodník a později veslařský trenér nost získat (po obhajobě a po složení v Cambridge rigorózní zkoušky) titul doktora filozofie PhDr), popř doktora přírodních věd fair play [angl.j, čestná hra podle pra videi, slušný a čestný způsob boje, ne- (RNDr.j, od 1980 titul doktora pedago záludné a ušlechtilé jednání. Sport, či giky (PaedDr.). FTVS UK je význ. věd. ny odpovídající takovému jednání hod školicím pracovištěm pro připravu in notí každoročně - ► Mezinárodní výbor terních a externích aspirantů. Na FTVS fair play. V ČSSR je za nejvýzn. činy f. se obhajuji kandidátské disertační prá p. v TVS udělována každoročně Cena ce a habilitace. Součásti FTVS UK je -v fair play předsedy ÚV-ČSTV. Čs. spor Ústřední tělovýchovná knihovna a její tovci, kteří obdrželi za své jednání če —*■ dokumentační středisko FTVS UK stné uznání, se sdružuji v -*• Českoslo vydává od 1965 2krát za rok čas. - ► Ac venském klubu fair play při ČSOV, ta Universitatis Carolinae Gymnica. Sport, jednání v duchu f. p. v dostiho fakulta tělesné výchovy a športu vém sportu oceňuje Sdružení českých Univerzity Komenského, FTVS UK, sídlo Bratislava, zal. 1960 jako institut amatérských jezdců, faktorová teorie motorických tělesné výchovy a sportu UK, fakult: schopnosti, teorie založená na před od 1965. Připravuje v denním i dálko pokladu, že každá pohyb, činnost je ur vém studiu učitele TV (5.-12 roč ), tre čitou kombinací jednotlivých schopno néry, metodiky a od 1982 i rehabilitační stí (např. Fleishmannova struktura po pracovniky. Denni učitelské studium tr hyb. schopností). Empirické ověřování vá pět let, odborné čtyři. FTVŠ UK je f. t. m. s. se děje aplikováním rozsáhlé školícím pracovištěm Do 1980 mohli heterogenní testové baterie (souboru absolventi po obhájeni disertační práce testů) na velký počet osob. Testové vý a po složení rigorózních zkoušek získat sledky jsou dále podrobeny korelační titul doktora filozofie (PhDr ), od 1980 a faktorové analýze, titul doktora pedagogiky (PaedDr). fakulta tílesné výchovy a sportu Součástí FTVš UK je Ústřední knihovna Univerzity Karlovy, FTVS UK, sídlo a dokumentační středisko. Od 1966 vy Praha, zal. 1953 jako - * Institut tělesné dává sborník —► Acta Facultatis educa výchovy a sportu, dnešní název od tions physícae Universitatis Comenien1965. FTVS UK je jediným vysokoškol sis. FTVS UK navázala na tradice Tělo ským pracovištěm v ČSSR, které zajiš výchovného ústavu (zal 1939) a kateder ťuje všechny směry studia TV: studium TV pedagogické a filozofické fakulty učitelské (pro 5.-12. roč.), trenérské, a Vysoké školy pedagogické (1953-59) metodické i vojenský obor a od 1982 Falková Elin, 1872-1942, švéd tělo i studium rehabilitačnich pracovníků vých pedagožka, inspektorka TV na záUčitelské studium je pětileté, odborné kl. školách ve Stockholmu, reformátorčtyřleté. FTVS UK organizuje všechny ka švéd. systému. Přizpůsobila ortodox formy studia: řádné (denní i dálkové), ní švéd zdrav, tělocvik mentálním po postgraduální i trenérské kursy, které třebám dětí, zaváděla uvolňovací cviče jsou tříleté a nemaji charakter vysoko ní, omezovala pořadová cvičeni a pře školské kvalifikace. Od 1974 jsou trenér hnané požadavky na kázeň, reformova ské kursy nejvyšší formou vzdělávání la zvi. TV dívek. Spisy: Dagóvningar trenérů pro potřeby výkonnostního i gymnastik (Otázky tělocviku), 1913; a vrcholového sportu. Postgraduální Gymnastik med lek och idrottj (Gymna
stika s hrami a sporty), 1927, aj. Falta Jaroslav, '1951, čs. motocyklový závodník, ZMS. Druhý v MS v motokrosu kubatury 250 cmJ 1974 na stroji ČZ. Jezdec týmů ČSSR, které skončily v Trofeji národů MS družstev kubatury 250 cm3 na 2. místě 1972 a na 3. místě 1973. Falta Ladislav, *1936, čs. střelec, ZMS. Vybojoval stříbrnou medaili v olymp. rychlopalbě na OH 1972 a stal se mis trem Evropy ve střelbě standardní pi stoli (25 m, 3 x 20 ran) 1969 a v olymp rychlopalbě 1971. Člen vítězného druž stva z MS 1970 v olymp. rychlopalbě a ve střelbě z velkorážové pistole (25 m, 30 + 30 ran), ME 1965 ve střelbě z velko rážové pistole a 1969 ve střelbě ze stan dardní pistole a v olymp. rychlopalbě Držitel stříbrných medailí z MS 1970 (olymp rychlopalba jednotlivci), ME 1965 (olymp. rychlopalba - družstva) a bronzových z MS 1966 (velkorážný re volver - družstva), 1970 (standardní -pi stole - družstva), ME 1969 (olymp. rych lopalba jednotlivci) a 1975 (olymp. rych lopalba - družstva) Účastník OH 1964 (9 olymp. rychlopalba), 1968 (10. olymp. rychlopalba). Po ukončení zá vodní činnosti se stal trenérem čs. re prezentantů ve střelbě z pistole. Nositel státního vyznamenání Za vynikající prá ci.
Ladislav Falta
151
Federace asijských her
Famíra Emanuel, 1900-1971, čes. malíř, sochař a tanečník, 1945-47 šéf baletu ND v Praze, režisér kult. podniků KSČ, jFDTJ a FPT, Zasloužilý umělec (1960), nositel Řádu práce (1958) a Řádu K Gottwalda (1971) in memoriam. Famoseová Annie, *1944, fr. lyžařka. Mistryně světa 1966 ve slalomu. Držitel ka stříbrných medailí z MS 1966 (alpská kombinace) a ZOH 1968 (obři slalom); bronzových medailí ze ZOH 1968 (sla lom) a MS 1966 (sjezd). V I. ročníku Světového poháru 1967 obsadila 3. místo.
Annie Famoseová
Fangio Juan Manuel, *1911, argentin ský automobilový závodník. Mistr světa v závodech F1 1951, 1954, 1955, 1956 a 1957, druhý 1950 a 1953. Vyhrál 24 zá vodů Grand Prix. Závodil na vozech Al fa Romeo, Maserati, Mercedes-Benz a Ferrari. Faragó Tamás, " 1952, mad hráč vodní ho póla. Člen vítězného družstva z OH 1976, MS 1975, ME 1974 a 1977 Držitel stříbrných medaili z OH 1972, ME 1970 a bronzové z OH 1980 Farina Giuseppe, 1906-1966, it. auto mobilový závodník. Mistr světa v závoI dech F1 1950, druhý 1952, třetí 1953. Vy[ hrál pět závodů Grand Prix. Závodil na 1vozech Alfa Romeo a Ferrari. Farkasová-Gervaiová Gizella, *1925, maď. stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1947-49, ve čtyřhře 1947, 1949, 1953 a ve smíšené čtyřhře 1947, 1949-50, 1954 (s - ► I. Andreadisem). Mistryně Evropy ve smíšené čtyřhře 1958 a členka vítězného družstva z ME 1960. Držitelka střibrných medaili z MS 1947 (družstva), 1948 (družstva), 1950 (družstva, dvouhra, čtyřhra), 1951 (dvouhra), 1952 (dvouhra), 1953 (dvou hra), 1954 (družstva) a bronzových z MS 1948 (čtyřhra s - ♦ M. Kettnerovou), 1949 (družstva), 1951 (čtyřhra), 1952 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1953 (druž stva, smíšená čtyřhra), 1954 (čtyřhra) a z ME 1958 (družstva, čtyřhra), 1960 (čtyřhra). Fárovi-Pospišilová Marta, *1916, čs. trenérka. rozhodčí a funkcionářka mo derní' gymnastiky. Absolventka školy
ČOS a žačka uměleckého tance u J. Jeřábkové. Autorka řady pódiových skladeb a vystoupení pro slavnostní akademie. fartlek [švéd.], speciální metoda bě žeckého tréninku v přír. prostředí, za měřená na rozvoj aerobní i anaerobní kapacity. Vytvořena švéd. trenérem Gósse Holmerem v 30. letech a plné rozvinuta ve 40. letech. Spočívá v 1-2hodinovém souvislém běhu v lese na pružném podkladu se změnami tem pa, výběhy do svahů a různě dlouhými tempovými úseky podle subj. pocitů běžce. Předem určena je jen celk. doba nebo celk. kilometráž. Pozitivní emocio nální stav oddaluje nástup únavy. F. nejvíce proslavili švéd. běžci Arne Andersson a Gunder Hágg v obdobi 2. svět. války Dnes je f. součástí různých eklektických běžeckých systémů, fascie (lat ), povázka svalová, vazivová blanka kryjící povrch všech větších sva lů. Fastrac viz plastické povrchy. Fatransport viz plastické povrchy. Fatrantis Prim viz plastické povrchy, fault [angl.j, v tenisu chyba ve hře. Ča stěji se vyskytuje jako double-fault dvojchyba při podáni nebo foot-fault chyba nohou při podání, faustball (něm ), kolekt. sífová sport, hra. Vznikla v Německu koncem 19. stol., možná z it. -> pallone. Rozšiřila se do stř., záp. i již. Evropy. První ME 1948 ve Španělsku. Hra náročná na prostor a povrch hřiště. Rozměry hřiště 20 x 50 2
1
2 47
3 3
47
5O
Hřiště na faustball: 1 hřiště, 2 sloupky, 3 lano silné 3-5 mm.
m, předělené provazem s vlaječkami (zlepšují viditelnost) ve výši 2 m a stř. čarou. Ve vzdálenosti 3 m od ní čáry podáni. Míč dutý, vzduchem plněný, obvod 65-71 cm, hmotnost 300-350 g. Hraje se 2 x 15 min, míč se odbíjí jednoruč pěstí buď přímo ze vzduchu, ne bo po odrazu od země. Družstvo o 5 hráčich musí max. třemi zásahy 3 růz ných hráčů vrátit míč do pole soupeře. Hra se zahajuje podáním do nadhoze
ného nebo v druhé ruce drženého miče. Podáni provádí družstvo, které se dopu stilo chyby (rozdíl od ostatních her to hoto typu). Každá chyba se započítává jako bod. — Hallenfaustball vznikl úpra vou hry pro tělocvičnu se zajímavým pravidlem, že dotek míče o strop není chybou. Hřiště 18x36 m. Družstva mi nim. o 3 hráčích hrají 2 x 12,5 min Fazanowicz Jan, 1886-1973, pol tělo vých. funkcionář, nestor gymnastiky v Polsku. Absolvent kursu COS (1910) a Vzdělávacího kursu pro učitele TV na stř. školách, funkcionář Sokola v Pol sku, učitel Ústřední vojenské školy TVS v Poznani, náčelník pol. Sokola, 1946-49 učitel na AWF ve Varšavě, místopřed seda Společnosti pro rozvoj TK. Autor řady metod, práci a učebnic TV a gym nastiky. fáze hry, úsek hry daný vztahem jed noho družstva ke společnému náčiní. V brankových sport, hrách družstvo kontrolujici míč je ve fázi útočné, snaží se míč udržet a docilit body, družstvo bez miče je ve fázi obranné, snaží se za bránit soupeři ziskat body a zmocnit se miče, čimž by nastal -*• zvrat fázi. V okamžicích, kdy žádné družstvo ne kontroluje míč, docházi k fázi boje o míč, zvané též mezifáze. V sítových sport, hrách fáze obranně útočná (druž stva nebo jednotlivce) s ovládáním mí če se pravidelně střídá s fázi příprav nou, v niž jde o zaujetí nejvhodnějšího postavení pro zpracováni soupeřem po dávaného či vraceného míče. fáze pohybu, biom. vyčleněná složka struktury pohybu, relativně samostatná. Např. u běžeckého kroku se vyčleňuje fáze oporová (chodidlo běžce je ve sty ku s podložkou) a fáze letová (chodidla se o podložku neopírají). Velmi často se f. p. vyčleňuji při analýze cvičebních tvarů (např ve sport, gymnastice). FB, Fireball, dvouposádková plachetni ce nár. - ► lodní třídy. Délka 493 cm, plocha plachet 13,4 m2, spinakr 13 m2, hmotnost 100 kg. Amatérská stavba je možná. FD, Flying Dutchman, též Létající Ho lanďan, dvouposádková plachetnice olymp. ->• lodní třídy pro stř. těžké po sádky. Zavedena od OH 1960. Délka 605 cm, plocha zákl. oplachtění 15 m2, spi nakr 17,7 m2. Tech. velmi náročná loď, vrcholná třída u ploutvových lodí. Ama térská stavba je možná. FDTJ viz Federace dělnických tělocvič ných jednot. Federace asijských her, angl. Asian Games Federation, AGF, zal. 1949 v Dilli (Indie). Jejími členy je 21 nár. olymp. výborů Asie. Cílem federace je organi zovat asijské hry, pomáhat rozvíjet fyzické a morální kvality mládeže zemi Asie.
Federace dělnických tělocvičných jednot Federace dělnických tělocvičných jednot, FDTJ, rev. děl. tělovýchovná organizace, založená 8.5. 1921 po roz kolu ve Svazu DTJ, pokračovatelka je ho pokrokové minulosti. Zatimco Svaz DTJ zůstal po rozkolu složkou sociálně demokratické strany, FDTJ se stala složkou KSČ. Ke střetnuti s pravicovým vedením Svazu DTJ, reprezentovaným - ► F. Hummelhansem, sociálně demo kratickým poslancem a starostou Svazu DTJ, došlo již na VI. sjezdu Svazu DTJ v září 1919, kde -*■ J. F. Chaloupecký, v té době člen výchovného výboru Sva zu DTJ, ostře kritizoval F. Hummelhanse za zneužití členů DTJ v sokolských Strážích svobody k boji proti Maďarské a Slovenské republice rad. Opozice proti Hummelhansovi vyvrcholila v pro sinci 1920, kdy povolal ozbrojenou moc proti dělníkům, kteří hájili Dělnický dům v Hybernská ulici, středisko a tis kárnu právoplatně zvoleného ÚV mar xistické levice. Po zradě pravicového vedení Svazu DTJ v prosincové gene rální stávce 1920 žádali řev. smýšlející členové DTJ rezignaci F. Hummelhanse a svoláni mimořádného sjezdu Svazu DTJ, který by rozhodl o další cestě hnu ti. Na poradě starostů pražských jednot byla zvolena Rada starostů DTJ (ilegál ní, aby se předešlo vylučování), v čele s J. F. Chaloupeckým. 6.2. 1921 se ko nala konference důvěrníků DTJ praž ského kraje, svolaná Radou starostů do michelské Jezerky, která zvolila již le gální Pracovni výbor DTJ, opět v čele s J. F Chaloupeckým, k dalšímu řízení akce za svolání mimořádného sjezdu DTJ. Dne 3.4. 1921 se konala v Brně zemská konference moravských DTJ, která přijala tzv. moravské ultimatum, požadující svoláni sjezdu ještě před při pravovanou děl. olympiádou a doplně né pohrůžkou, že jinak mor. jednoty přeruši přípravy k olympiádě. Pravicové vedení Svazu DTJ odmítlo sjezd svolat, i když o to počátkem března žádalo podle podmínek stanov již 667 jednot, začalo vylučovat z hnuti jednotlivce i jednoty, okresy a celý II. brněnský kraj. Jednota hnutí se již nedala zachrá nit. Proto byla 8. 5.1921 svolána tzv. říš ská konference, která soustředila opozični kraje a okresy DTJ. Na nl byla za ložena FDTJ, do které se přihlásilo přes 1 000 DTJ a asi 120 000 členy. Za zakla datele FDTJ je uznáván J. F. Chalou pecký, autor nových stanov a organi začního řádu s novým názvoslovím, kte ré shrnul do Konstitutu FDTJ. Místní or ganizace se nazývaly Federované děl nické tělocvičné jednoty, ftíšská konfe rence zvolila federální radu (podle Chaloupeckého názvosloví označeni pro nejvyšši orgán) se starostou G. Doudou, místostarostou J. F. Chaloupec
kým, vychovatelem F. Benákem, 2. mí stostarostou F. Franzem, náčelníkem V. Beránkem, náčelnici J. Knauerovou, jednatelem J. Svobodou, organizačnim tajemníkem -»• V. Muchou, hospodář ským tajemnikem K. Červinkou. Zalo žen ústřední čas. Výboj, jehož redakto rem se stal J. F. Chaloupecký, a čas. Rádce cvičitelstva, který redigoval V. Beránek. I. ustavující sjezd FDTJ se ko nal o vánocích 1921. FDTJ se stala sekci RSI. Když Svaz DTJ odmítl účast tělo cvikářů FDTJ na připravované I dělnic ké olympiádě 1921, vyhlásila na návrh J. F. Chaloupeckého federální rada FDTJ na stejné dny pořádáni I. spartakiády FDTJ. Spartakiáda proběhla v Praze na Maninách 19., 26., 27. a 29.6. 1921 (viz spartakiády). Maninská spar takiáda posílila činnost a zaktivizovala rozvíjející se děl. tělových, hnutí na Slo vensku. ve kterém od září 1921 působil i - ► Klement Gottwald. 1922 zal. K. Gottwald pro slovenskou FRTJ čas. Spartakus, byl i autorem návrhu na or ganizaci výchovy samouků, prvního sy stematicky propracovaného pokusu o dálkové studium. FDTJ uspořádala řa du význ. akci. V červenci 1922 se konals Brněnská spartakiáda, 1923 Kulturní vý stava FDTJ v Praze, v červnu 1924 celofederální sraz Spartakových skautů prá ce v Třebíči, v červenci 1925 tzv. Ostrav ská spartakiáda (viz spartakiády). Po technicko-metodické stránce navázala FDTJ na tělových, činnost Sokola podle Tyršovy tělocvičné soustavy. V říjnu 1924 se konal II. sjezd FDTJ v Brně, kte rý přijal usnesení lil. kongresu RSI o boji za jednotu dělnického tělových, a sport, hnuti. Podle něj FDTJ rozvinula kampaň za •sjednoceni tělových, a sport, organizaci, které se hlásily k politice KSC a zásadám RSI, jako prv ní etapu sjednocení celého dělnického tělových, a sport, hnutí v ČSR v duchu jednotné děl. fronty. Byla ustavena ústředni slučovaci komise, která vydá vala čas. Proletářský sport, obdobu čas. RSI Proletariersport. Vyšla však jen 2 čísla, další vydáváni znemožnily těžké hosp. poměry. Ústřední slučovaci komi se svolala na 4 a 11.10. 1925 manifestační sjezdy pro sjednocení do Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Českých Budějo vic, Teplic, Hradce Králové a do Žiliny s účasti členů FDTJ, - ► Spartakových skautů práce, Rudých hvězd, - * Svazu dělnických cyklistů a -» Dělnic kého klubu turistů. Svaz DTJ a ATUS byly opět vyzvány k akčni spolupráci Přípravy k sjednoceni ztěžovala perze kuce burž. moci, která vyvrcholila 1925 zákazem cvičení školní mládeže ve FDTJ. Ve dnech 1.-3.1. 1926 se konal III. (mimořádný) sjezd FDTJ, který ukončil slučovaci proces, přijal nové
152 stanovy, nový organizační řád i nové jméno jednotné organizace - * Federa ce proletářské tělovýchovy Federace proletářské tělovýchovy, FPT, jednotná proletářská tělových, a sport, organizace, zal. na III. sjezdu FDTJ (mimořádném) 1.-3.1. 1926. Slou čily se v ní - ► Federace dělnických tě locvičných jednot, - ► Spartakovi skauti práce, -> Rudé hvězdy, - ► Svaz dělnic kých cyklistů a -*■ Dělnický klub turistů. Podnětem k ustavení FPT bylo usnesení III kongresu RSI o vytvořeni jednot ných sekcí RSI v každé zemi. Do první ho ÚV FPT byli zvoleni: předseda -» A. Trousil, náčelnik —► J. Matějka, náčelni ce - ► J. Jabůrková, jednatel a ústředni tajemník - ► V. Mucha, vychovatel - ► K. Aksamit (po jeho odchodu do RSI byl IV. ustavujícím sjezdem FPT v pro sinci 1926 zvolen - ► V. Pavlásek), hos podář K. Červinka. Redaktorem čas. Vý boj byl - ► A. Krejčí, čas. Dělnická tělo výchova - ► F. Pišek, předsedou ústř. revizní komise J. Brunner Jednoty pro letářské tělovýchovy (JPT) se sdružova ly v arabsky očíslované okresy FPT, ty pak podle potřeby v župy FPT Technicko-metodickou činnost řídily náčelni ra dy (pro gymnastiku, lehkou atletiku, zimni a vodni sporty), turistické rady, rady cyklistické a rady míčových her (kopané, házené, odbíjené, košíkové a stolního tenisu) s příslušnými sekce mi v ústředí a okresech. V JPT se zřizo valy kluby jednotlivých sport, odvětví a číslované oddíly SSP, které v rámci okresu FPT tvořily kmen SSP. Již ke konci ledna 1926 byly uspořádány I. mez. lyžařské závody FPT na Semilsku, které se pak konaly každoročně, v květ nu 1926 II. celostátní sraz SSP v PrazeKobylisích, v červenci II. ústřední tábo rová škola pro 150 instruktorů tělocviku, sportu a skautinku ve Skryjích u Berou na. V letních měsících se konalo I. mis trovství RH v kopané a 12 župních tělo vých. slavností se sport, vložkami. Všechny akce byly již konány pod jmé nem FPT, ačkoliv k právnímu ustavení FPT a jejích nižšich složek mohlo dojít až o vánocích 1926 na IV. sjezdu FPT (ustavujícím). Po celý rok, od založení FPT na III. sjezdu FDTJ až do ustavující ho sjezdu FPT, usilovala Federace o schváleni nových stanov. Burž. úřady odmítaly jejich znění schválit, stanovy musely být několikrát přepracovány. K perzekuci se připojily školní úřady, které přenesly zákaz cvičeni školních děti z FDTJ i na FPT. - IV. sjezd FPT (ustavující) 25.-26.12. 1926 v Praze za končil dvouletou agitačni, organizátorskou a vých. práci a ustavil jednotnou tělových, rev. organizaci - FPT. Vyhlásil pracovni pián, schválil změny v názvech řidicich orgánů (federální radu nahradil
Ferreira da Silva
153 ústřední výbor, starostu předseda aj.). Sjezd rozhodl o konáni II. spartakiédy 1928 (viz spartakiády). Schválením no vého organizačního řádu FPT skončila platnost dosavadního Konstitutu FDTJ z 1921. Předsedou ÚV FPT se stal A. Trousil, tajemníkem V. Mucha, který zá roveň řídil přípravy druhé spartakiády. FPT vytvořila tělových, a sport, organi zaci nového typu, podmínky pro pěsto váni masové i sport, gymnastiky, rudé ho skautinku, turistiky a všech sport, odvětví v jedné společné organizaci podle vzoru sov. fyskultury. Po celou dobu své existence bojovala FPT, stej né jako dříve FDTJ, za akční jednotu, za spolupráci se svazem DTJ, něm. ATUS a pol. Silou v duchu jednotné děl. fron ty, za sloučení do jednotné dělnické tě lových. a sport, organizace. 1927 se ko nala ve všech okresech FPT veřejná vy stoupení jako součást zkoušek a pří prav ke II. spartakiádě, při nácviku se ustavovaly desítky nových jednot. 6 týdnů před zahájením spartakiády však burz. úřady její konáni zakázaly. ÚV FPT odpověděl výzvou k protestům a k uspořádání 50 okresních spartakiád, které pak proběhly v jednom dni 24. 6. 1928. Úřady odpověděly hned druhý den rozpuštěním 5 okresů FPT, o něco později rozpustily další 4 okresy. Tak zůstal značný počet JPT bez legálního okresniho vedení. Až po několika měsí cích směly být rozpuštěné okresy zno vu ustaveny, avšak jen pod různými kry cími názvy tělových, spolků. V červenci 1929 byl policejně zastaven čas. FPT Dělnická tělovýchova za kritiku orelského sletu. Od 1.1. 1930 začal vycházet náhradní čas. Stadion. Rok 1930 stano vil ÚV FPT rokem připrav k 10. výročí svého založení. Všechny akce prováze la agitační a propagační kampaň o vý znamu rev. tělových, hnutí v boji děl. třídy. Jednoty a okresy pořádaly maso vé běhy, cyklistické a atletické závody a soutěže mičových her k propagaci rev. děl. tělovýchovy. Při svém jubileu FPT přijala systém sport, odznaku zdat nosti RSI „K třídnímu boji připraven" podle vzoru sov. odznaku GTO (viz od znaky zdatnosti). 1932 přestaly vychá zet ústřední čas. Stadion a čas. pro mládež Oheň, místo nich od ledna 1933 vycházel čas. Štafeta, týdeník pro sport a kulturu. Pro děti vycházel neperiodic ký čas. Ohníček. VII. sjezd FPT se konal 27.-29.10. 1933. V rezoluci upozornil na nebezpečí války, fašismu a militarizace. Perzekuce burž. úřadů se ve 30. letech stupňovala. Nové jednoty byly úředně rozpouštěny, jejich majetek zabavován, tělocvičny FPT bourány, cvičitelé a funkcionáři pronásledováni a odsuzo váni do vězení. Na Slovensku se muse lo rev. tělových, hnutí stáhnout do ile
gality. Zákl. úkolem pro rev. tělových, hnutí se i podle rezoluce VII. sjezdu FPT stalo úsilí o vytvoření jednotné fronty. Posilou pro myšlenku jednotné fronty děl. tělových, hnutí byly zájezdy sov. sportovců. Přestože stanovisko reformistických vůdců ve Svazu DTJ zůstávalo odmítavé, měla jednotná fronta první úspěchy při místních sport, podnicích. Příkladem byly společné akce na Brněnsku, Kladensku aj. Jednotlivých sport, utkání se zúčastnili i členové So kola a Orla. 6. a 7.9. 1935 se sešli v Pra ze zástupci RSI a reformistických tělo vých. organizací. K dohodě nedošlo pro odpor reformists Z jednání vyšlo ale spoň provolání proti účasti na OH 1936 v Berlíně. V srpnu 1935 ÚV FPT žádal zrušení již deset let trvajícího zákazu cvičení školni mládeže v FPT. Boj o tříd ní protifašistickou výchovu proletářských dětí v FPT skončil vítězně v únoru 1937, kdy vydalo ministerstvo školství a národní osvěty výnos o nové úpravě cvičení školního žactva v tělových, or ganizacích. Vlil. sjezd FPT 1.-3.5. 1936 v Praze znovu zdůraznil boj za jednotu děl. tělových, hnuti. Jednalo se o úko lech FPT v době fašistického nebezpe čí, o uskutečněni -*• Lidových her, kte ré měly být demonstrační akcí proti berlínské olympiádě v nacistickém Ně mecku. Sjezd schválil rezoluci „Za zli dovění sportu a tělovýchovy - sport všemu lidu, sport pro všechny", požadujicí, aby stát a obce poskytovaly pro středky k budováni tělových, zařízení a umožnily pěstovat sport i nezamě stnaným. Federální konference FFT 10.-11. října 1936 přijala rozhodnutí 0 branné vých. členstva pro přípravu k boji proti fašismu. IX. a poslední sjezd FFT se konal 5.-6. 6.1938 v Ostra vě a přijal usnesení o brannosti lidu a prohloubeni boje proti fašismu a vál ce, za jednotu a lepší budoucnost tělo vých. a sport, hnuti v ČSR, za sjednoce ní děl. tělových, a sport, organizací. Sjezd navrhl zřízení státního tělových, řídícího orgánu a tělových, komisi v ob cích, žádal zavedení povinného vyučo váni plavání, řešení problémů mládeže 1hospodářské zajištění tělových, činno sti zřizenim státní sázkové kanceláře. Ještě v létě 1938 pořádala FFT s protifašist. smýšlejícím členstvem ATUS masové tělových, srazy mobilizující k boji s něm. fašismem. Ani v době bez prostředního ohrožení existence Česko slovenska nepřijali představitelé Svazu DTJ výzvy k společnému postupu. Přes těžké hospodářské a perzekuční pod mínky se FPT udržela jako stotisícová organizace s tisícem aktivních JPT až do násilného rozpuštění 1938. Největ šího rozmachu dosáhla 1927 před chys tanou II. spartakiádou: 1243 jednot
s masovou gymnastikou (obdoba ZRTV), přes 200 klubů kopané, 330 od dílů SSP, téměř 180 cyklistických klubů, 75 klubů házené. 45 odbíjené aj. Podle zásad proletářského internacionalismu rozvíjela FDTJ i FPT přátelské styky a účastnila se mez. sport, utkáni, zvláš tě se sov. sportovci a s pokrokovými za hraničními děl. sport, organizacemi. Po osvobozeni ČSR Sovětskou armádou neobnovila FPT činnost, aby prokázala upřímnost svého úsilí o vytvoření jed notné pokrokové tělových, organizace. To se podařilo po Vítězném únoru 1948 Sjednocená tělových, organizace navá zala na všechny pokrokové a rev. tradi ce tělových, hnutí v našich zemích a zvláště na tradici FDTJ a FPT. Federace rybolovné techniky, angl. Federation Casting Sport, FCS, ustave na v rámci - * Mezinárodní konfederace sportovních rybářů 1976 z dř. Meziná rodního výboru Sport du Lancer; sídlo Stockerau (Rakousko). Koordinuje a ří dí evr. a svět. mistrovství v -*• rybolov né technice, zpracovává a zpřesňuje zá vodní řády, uznává a registruje SR, ur čuje terminy hl. závodů aj. Federation Cup viz Pohár federace. Fédération Sportive et Gymnastique du Travail, FSGT, fr. pokroková sport, a gym. děl. federace, zal. 1913 ja ko Fédération sportive du Travail, FST, od 1921 člen RSI. 1923 došlo k roztržce a od FST se odtrhla reformistická Uni on des Sociétés Sportives Gymnastiques du Travail, USSGT, která se stala členem LSI. 1934 se obě organizace sjednotily a vytvořily FSGT ve 30. le tech vystupovala na obranu demokra cie. Spolu s dalšimi fr. organizacemi 1934 uskutečnila jednotnou a lidovou frontu proti fašismu. FSGT udržuje již tradičně přátelské styky s čs. TVS (prv ní styky již na Kult. výstavě 1923 v Pra ze, dnes účast cvičenců FSGT na Veče rech družby a ČSS). FSGT je dnes čle nem - ► Mezinárodního sportovního vý boru práce (CSIT). Sdružuje přes 150 000 členů a 1 200 spolků. Velkou po zornost věnuje rozvoji masového spor tu. FEI viz Mezinárodni jezdecká federace. Fenyvési Csaba, ‘ 1943, maď šermíř. Olymp, vitěz v šermu kordem 1972 v soutěži jednotlivců a 1968 a 1972 v družstvech. Mistr světa 1970-71 (druž stva). Držitel stříbrných medailí ze sou těže družstev z MS 1969 a 1973 a bron zových z MS 1967 (družstva) a 1970 (jednotlivci). FEPSAC viz Evropská federace psy chologie sportu. Ferreira da Silva Adhemar, *1927, braz. atlet, trojskokan. Dvojnásobný Olymp, vítěz 1952 (16,22 m) a 1956 (16,35 mj, čtrnáctý na OH 1960 (15,07 m). Troj
Festivalový sportovní odznak
154
násobný vítěz panamerických her 1951 třetí na ME 1974 (20,33 m), desátá na (15,19 m), 1955 (16,56 m) a 1959 (15,90 ME 1969 (15,22 m), dvanáctá na ME m). Pětkrát překonal anebo vyrovnal 1971 (15,73 m). Osminásobná vítězka HME: 1973 (19,08 m), 1974 (20,75 m), 1977 (21,42 m), 1978 (20,67 m), 1980 (19,92 m), 1983 (20,61 m), 1984 (20,34 m) a 1985 (20,84 m). Druhá na HME 1975 (19,97 m), 1981 (20,64 m) a 1982 (19,24 m). Dvakrát překonala SR: 1976 (21,99 mj a 1977 (22,32 m). Šestkrát překonala nejlepši svět. halový výkon - nejlépe 22,50 (1977). Patnáctinásobná mistryně ČSSR (1970-1985). Pětadvacetkrát pře konala čs. rekord 1970-1977 (16,31 m22,32 m). Nositelka Řádu práce a vyzna menání Za vynikající práci Adhemar Ferreira da Silva
SR: 1950 (16,00 m), 1951 (16,01 m), 1952 (16,12 m a 16,22 m) a 1955 (16,56 m|. Festivalový sportovní odznak, FSO, jednoduchý test těl. zdatnosti organizo vaný od 1957 na počest konání - ► Svě tových festivalů mládeže a studentstva. Vyhlašovatelem je ÚV SSM a ÚR PO SSM (do 1968 ÚV ČSM) ve spolupráci s ČSTV, Svazarmem, ROH, minister stvem školství ČSR a SSR — FSO mů že získat každý občan ČSSR starší 6 let. Kritériem je splněni podmínek 4 povin ných a 1 výběrové sport, disciplíny (sta novených vždy vyhlašovatelem). Výko ny se hodnotí podle bodovacích tabu lek pro jednotlivé věkové kat., dokla dem o splnění FSO je průkaz a odznak. Fetisov Vjačeslav, "1958, sov. hokeji sta, obránce, v letech 1977-84 reprezen toval 153x. Držitel zlaté medaile ze ZOH 1984, mistr světa 1978, 1981-83, nejlepši obránce MS 1978, 1982, 1983 a 1985. Devítinásobný mistr SSSR, nej lepší hokejista SSSR 1982. FHI viz Mezinárodni federace vzpírání. FIA viz Mezinárodní automobilová fe derace, Mezinárodni federace AIKIDO. FIAC, Mezinárodní federace amatér ské cyklistiky, viz Mezinárodní unie cy klistiky. Fiala Václav, *1904, čes. tělových, pe dagog, pracovník MŠ, později SVTVS, FTVS a VÚT UK, dlouholetý předseda terminologické komise vědeckometodické rady ČÚV ČSTV. Řešil otázky modernizace čes. tělových, názvosloví a systému těl. cvičeni. Spoluzakl. ranní ho tělocviku Čs. rozhlasu. Spisy: Zá kladní názvosloví těl. cvičeni, 1971; Zá klady všeobecné soustavy těl. cvičeni, 1981. Nositel Medaile J. F. Chaloupeckého a dr. M. Tyrše. FIBA viz Mezinárodni federace amatér ského basketbalu. Fibingerová Helena, * 1949, čs. atletka, koulařka, ZMS. Třetí na OH 1976 (20,67 m), sedmá na OH 1972 (18,81 m). Mis tryně světa 1983 (21,05 m). Druhá na ME 1978 (20,86 m) a na ME 1982 (20,94 m),
Helena Fibingerová
fibrila [lat ], vlákénko, mikroskopický útvar různé skladby i funkce (fibrily sva lové, vazivové aj.). FIBT viz Mezinárodní federace bobů a skeletonu. FIC viz Mezinárodní federace časomě řičů. FICC viz Mezinárodni federace kem pinku a karavaninku. FICP, Mezinárodní federace profesio nální cyklistiky viz Mezinárodní unie cy klistiky. FIDE viz Mezinárodni federace šachu. Fidži, stát na ostrovech ve vých. Melanésii, člen brit. Společenství národů, 619 000 obyv., hl. město Suva. Olymp, zkr. FIJ. — Amatérská sportovní asocia ce a nár. olympijský výbor je jedinou ústředni organizací, která řídi TVS. Vznikla 1949 a uznání MOV ziskala 1955. Sdružuje 7 nár. svazů olymp. sportů a 3 sportů neolympijských. Ve školách všech stupňů jsou povinné 2 h TV týdně, v mnohých se však pro nedosta tek učitelů i sport, zařízení neuskutečňují. — F. má 1 atl. dráhu s kapacitou 20 000 diváků, 1 travnatou dráhu, 1 sport, halu pro 1 500 diváků, 1 50m ote vřený bazén a několik 25m bazénů. Nej rozšířenějšími sporty jsou fotbal, ragby a box. Sportovci F. se zúčastnili OH 1956-76 FIE viz Mezinárodni federace šermu, fieldball [angl.J, průpravná i soutěžní - v pálkovači hra, spojení kriketu a ba seballu. Vnitřní hřiště je kruh o polomě-
Hřiště na fieldball: I, 2, S m e ty . 4 pálkoviště, 5 kriketová branka, 6 nepřekročitelná rýha.
ru 11-15,7 m. Ve čtvrtinách se vyznačí kruhové mety o poloměru 50 cm. Na jednu se postaví kriketový kolikový cíl a před ním se ve vzdálenosti 1,5 m vyz načí čáry pálkoviště a rovnoběžně s nim uprostřed hřiště čára pro hazeče Družstva o 11 hráčích hrají kriketovým míčkem a pálkou. Pálkař má 3 pokusy k odpálení míče hozeného hazečem z družstva soupeřů. Po zdařilém odpalu běží po kruhu, dokonči li celý oběh, zís ká 1 bod. Je-li ohrožován soupeřem s míčem, může vyčkat na volné metě na odpal dalšího pálkaře. Spoluhráči se nesměji předbíhat, jakmile má míč hazeč na své meté v ruce, mohou doběh nout pouze na nejbližší metu. Polaři mohou pálkaře vyřadit 3 dobrými nad hozy, chycením míčku v letu po odpalu, zásahem kolikového cíle, pokud není běžec na některé metě, popř. zásahem či dotykem (míčem) běžce mimo metu nebo je-li na metě neoprávněně (např. obsazené spoluhráčem). Běžec (resp. pálkař) se může sám vyřadit, např. srazí-li kolikový cíl, běží-li s pálkou, dotkne-li se odpáleného míče Utkání se hraje na 6 směn a půlsměna končí vyřa zením 5 pálkařů. FIEP viz Mezinárodní federace tělesné výchovy. FIFA víz Mezinárodní fotbalová federa ce FIG viz Mezinárodní gymnastická fede race. Figg James, 1695-1734, angl. boxer, je den ze zakl. tohoto sportu. 1719 se stal prvním mistrem Anglie a tento titul dr žel až do 1730. Zakl. první boxerské ško ly v Londýně (1719). figurální jízda na vodnich lyžích viz vodní lyžováni. FIH viz Mezinárodní federace pozemní ho hokeje. Fichte Johann Gottlieb, 1762-1814, něm. ideal, filozof, který podpořil rozvoj turnérského hnutí. Svými univ. před náškami Reden an die deutsche Nation (Řeči k něm. národu) burcoval k boji
firn
155 proti fr. okupaci a žádal obrodu něm. kultury. Ovlivnil - ► F. L. Jahna a turnérstvo. Za základ něm. tělocviku navrho val přijmout Pestalozziho gymnastiku. FIJ viz Mezinárodni federace juda. Fikar Zdeněk, *1926, čs. krasobruslař, MS. Akademický mistr světa -1951 a 1953. Reprezentoval na ZOH 1948. ME 1947 (5.), 1948 (6.), 1949 (6.) a 1950 (4. místo). Později trenér a metodik krasobrusleni. Nositel veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné výchovy a sportu II. stupně. Fikotová-Connollyová Olga, *1932, býv. čs. atletka, diskařka. Olymp, vítěz ka 1956 (53,69 m). Dvojnásobná mistry ně ČSR. 1956 třikrát překonala čs. re kord (51,71 m, 51,80 m, 53,69 m). 1957 se provdala za amer. atleta H. Connollyho a vystěhovala se do USA. FIL viz Mezinárodni sáěkařská federa ce FILA viz Mezinárodní federace amatér ského zápasu filantropismus [Fee.], rané burz směr sociální výchovy. Usiloval o výchovu člověka k lidství radostným způsobem, o harmonické vyvážení duševní a těl. výchovy, byl ovlivněn J. J. Rous seauem. Vznikl v 2. pol. 18. stol. v Ně mecku. Zakladatelem byl -*• J. B. Base dow, který vybudoval první filantropinum. filatelie sportovní, systematické sbí rání a studium poštovních známek, arší ků, razítek, cenin a dalšího dokumen tačního filatelistického materiálu se sport tématikou. F. s. vznikla současně s vydáním první série (12 ks) olymp. známek k I OH 1896. Od té doby byly vydávány filatelistické materiály téměř ke každým OH, od 20. let i k MS, ME a jiným sport, akcím. Produkce filateli stických materiálů se sport, tematikou vzrostla po 1945; dnes je vydávají té měř všechny státy světa. 1964 byla zor ganizována I mez. svět. výstava sport, známek pod patronátem MOV v Rimini (Itálie). Od té doby se výstavy sport, známek konaji u přiležitosti OH. — 1965 vznikla v ČSSR sekce olymp. a sport, fi latelie při komisi námětové filatelie Svazu čs. filatelistů. Od 1968 vydává vlastní čas. Olympsport. 1982 vznikla při MOV Mezinárodní federace olympijské filatelie (fr. Fédération Internationale de Philatélie Olympique, FIPO) se síd lem v Lausanne. Filatov Jurij. *1948, sov. kajakář Olymp, vítěz 1972, 1976 a mistr světa 1970-71 na čtyřkajaku na 1 000 m. Ve stejné disciplíně se stal držitelem stří brných medailí z MS 1973-74 a bronzo vé z ME 1969. Filatov Sergej, *1926, sov. jezdec, prů kopník moderní drezúrní jizdy v SSSR. Účastník OH 1956 (4. v soutěži druž
stev), 1960 (1. v jednotlivcích), 1964 (3. místo v soutěži jednotlivců a družstev). Filip Miroslav, *1928, čs. šachista, ZMS. Od 1954 mez. velmistr. Probojoval se dvakrát do turnaje kandidátů MS: 1956 (8.-9.) a 1962 (7.-8 ). Zvítězil v mez. turnajích v Mariánských Lázních 1956 a 1960 a v Buenos Aires 1961. Reprezen toval Československo na šachových olympiádách 1952-72. Šachový publici sta, od 1975 vedouci redaktor časopisu Československý šach. Filipíny, Filipínská republika, stát v jv. Asii na Filipínském souostroví, 45 mil. obyv, hl. město Manila. Olymp. zkr. PHI. Sport, pokročilá země s dobrou těch. základnou. Jednotlivé sporty jsou řízeny výbory jmenovanými filipínskou sport, federací PAAF (Philippin Ama teur Athletic Federation), která byla zal. 1911. Výboru pro rozvoj sportu podlé hají dva tělových, instituty v Manile a Quezon City, odkud ročně vychází na 1 500 absolventů Výbor vydává tělo vých. časopisy a řídi školní TV Na ško lách je TV každodenní součásti vyučo váni. Školy také mají vynikající sport, areály Nejrozšiřenějšími sporty jsou basketbal, baseball, fotbal Filipínský. NOV získal uznání 1929. Účast na OH od 1924 s výjimkou 1980. Řada úspěchů na -» hrách Dálného východu a na - * asijských hrách. filo (it ), vmyk, v šermu útok na čepel - ► vazbou
1
Filostratos, řec. filozof (konec 2. a prv ní pol. 3. stol. n. I ). Jeho spis Gymnastikos, pojednávající o historii a technice jednotlivých sport, odvětvi, je jedním ze zákl. zdrojů našich informací o řec. těl. kultuře. FIM viz Mezinárodni motocyklová fe derace. FIMS viz Mezinárodní federace tělový chovného lékařství. FINA viz Mezinárodní federace amatér ského plavání finále [it ], závěrečná část sport soutě že nebo závěrečné utkání, závod či zá pas, ve kterém se rozhoduje o vítězi sport, soutěže. F. soutěže může být dvoučlenné nebo vícečlenné Počet fi nalistů je závislý na systému soutěže a postupovém klíči. Někdy bývá limito ván šiří závodního pole, např. v atletice počtem drah při běžeckých soutěžích do 800 m, v plavání počtem drah v ba zénu ap. V rychlostní kanoistice a v ně kterých dalších sport, odvětvích se f. rozděluje na 2 části: A, B, event prvé a druhé (tzv. malé) finále. Finalisté sou těže se určuji zpravidla, a) postupnou - * eliminací, při které vítězové nižších kol postupuji do vyšších kol soutěže; b) v individuálních sport, odvětvich podle výsledků, kterých sportovci dosáhli v předcházejicich vyřazovacích kolech,
např. v rozbězích, mezibězích, semifiná le, rozplavbách, rozjížďkách (viz kvalifi kační soutěže); c) v kolektivních sport hrách při turnajové soutěži podle umís tění družstev v soutěžních skupinách, do nichž byla v úvodní části turnaje za řazena. Finn, jednoposádková plachetnice olymp. - ► lodní třídy, zavedená od OH 1956. Délka 450 cm, hmotnost 145 kg, plocha plachet 10 m*. Na M ČSSR se tato třída jezdi od 1958. U těchto lodi je možná i amatěrská stavba. Finsko, Finská republika, stát v sev. Evropě, 4,7 mil. obyv., hl. město Helsin ky. Olymp. zkr. FIN. Finskou TV řídí Státní sportovní rada při ministerstvu školstvi. Vlastni finské sport, hnuti řidi 4 velké organizace: Finská ústředni sport, federace SVUL (Suomen Voimisteluja Urheíluliitto), Dělnická sport, federace TUL (Tyóvšen Urheiluliitto), Švédská ústřední sport, federace Finska (řídí TV ve švéd menšině) a Ústředni unie děl. sport, klubů. Státní podpora TV je po měrně vysoká. Školní TV na všech dru zích škol je povinná v rozsahu 2 h týd ně. Ve F. je 20 sport, institutů, které se zabývají výchovou tělových, kádrů a trenérů. F. má 800 sport stadiónů, z nichž největší je olymp. stadión v Hel sinkách, 13 zimních hal, 7 krytých bazé nů a 36 přírodních zimních stadiónů Nejrozšířenějšimi sporty jsou atletika (285 000 členů), fotbal (249 000), lyžová ní (209 000), ledni hokej (49 000) aj. Fin ský NOV vznikl a uznání MOV získal 1907, kdy F. bylo součástí carského Ruska. Samostatný sport, vývoj nastal po 1917, kdy se F. stalo samostatným státem. Finští sportovci se zúčastňují OH od 1908 a ZOH od 1924. Na OH zís kali dosud 94 zlatých, 73 stříbrných a 101 bronzových medailí, na ZOH 24 zlatých, 39 stříbrných a 26 bronzových medaili. F. patři mezi nejúspěšnější stá ty olymp. historie. V Helsinkách se ko naly XV. OH 1952 a MS v atletice 1983. Mezi nejznámější sportovce patři - ► Paavo Nurmi, - ► Johannes Kolehmainen, - ► Lasse Viren, - * Veiko Hakulinen finta (ital ], slg , termín převzatý ze šer mu i do sport, her pro klamání soupeře náznakem jiné akce než skutečně zamý šlené a provedené (viz klamání). V šer mu viz zálud FIPV viz Mezinárodni federace baskické peloty. FICI viz Mezinárodní federace kuželek. FIRA viz Mezinárodni federace amatér ského ragby. Fireball viz FB. firn (něm ], druh sněhu; vlivem opako vaného táni ve dne a mrznutí přes noc ztrácí snih pův. krystalickou strukturu a vznikají kulovitá ledová zrna; podle
FIRS chové dráhy získal množství 1. cen a velmi často dosahoval rekordních vý sledků. Na cestě k MS 1971 zvítězil nad Tajmanovem a larsenem a ve finálo vém zápasu kandidátů nad -*■ T. Petrosjanem. V boji o titul mistra světa zvítězil 1972 nad -*■ B. Spasským. 1975 odmítl nastoupit proti vyzývateli - * A. Karpovovi, který byl vyhlášen mistrem světa. Od 1972 se R. Fischer neúčastni šachových soutěži. FISU viz Mezinárodní federace vyso koškolského sportu. Fišera Miloš, *1959, čs. cyklista, ZMS. Mistr světa v cyklokrosu 1981, 1982 a držitel stříbrné medaile z MS 1972. Člen vitězného družstva z MS 1982 a 1983 a kolektivu, který na MS 1972 ob sadil 2. místo. Cyklista ČSSR 1981 a 1982. FIT viz Mezinárodni federace skoků na trampolíně. FITA viz Mezinárodni federace lukostřelecká. Fitness-pyramiden (něm.) viz pyramiAnatolij Firsov ,dy zdatnosti. FIS viz Mezinárodni federace lyžováni. Fit-rodina test, jednoduchá testovaci FISA viz Mezinárodni veslařská federa baterie zákl. těl. výkonnosti. Je určena široké veřejnosti a od 1977 tvoří jednu ce. Fisher Morris, 1892-1963, střelec USA. z význ. akcí hnutí -»• Pohybem ke zdra Olymp, vítěz ve střelbě armádní puškou ví. Z pův. pěti testů byla 1979 rozšířena 1920 (300 m, 3 x 40 ran - jednotlivci na osm: hluboký předklon, skok do dál i družstva, 40 ran vleže - družstva) a ve ky snožmo z místa, ze stoje vzpor dřep střelbě libovolnou puškou 1924 (600 m - mo - vzpor ležmo - vzpor dřepmo a stoj jednotlivci, 400 + 600 + 800 m - druž (2 min), kliky ve vzporu ležmo, z lehu stva). Mistr světa 1921 (velkorážová ter- sed opakovaně, člunkový běh 4 x 10 m, čovnice 3 x 4 0 ran, 300 m - družstva), běh po dobu 12 minut a plaváni na 100 1922 (ve stejné soutěži), 1923 (velkorá m. K vyhodnocení slouží 20bodové ta žová terčovnice 3 x 4 0 ran - jednotlivci bulky pro 9 věk. kategorií od 6 do 60 let, i družstva, 40 ran vkleče a vleže - zvlášť pro muže a ženy. Test je využíván jednotlivci) a 1924 (velkorážová terčov v rodinách, na školách, při rekreacích nice 3 x 40 ran, 40 ran vkleče - jednotli ROH, při masových sport, akcích ap. vci i družstva, vleže a vstoje - družstva). FITT viz Mezinárodní federace stolního Držitel stříbrných medailí z MS 1923 tenisu. (velkorážová terčovnice 40 ran vstoje - Fittipaldi Emerson, ‘ 1946, brazilský jednotlivci), 1924 (velkorážová terčovni automobilový závodník. Mistr světa ce 40 ran vleže - jednotlivci), 1926 (vel v závodech F1 1972 a 1974, druhý 1973 korážová terčovnice 3 x 4 0 ran - druž a 1975. Vyhrál 14 závodů Grand Pri*. stva) a bronzové z MS 1921 (40 ran vle Jezdil na vozech Lotus Ford, McLaren Ford, Copersucar Ford a Fittipaldi Ford že - jednotlivci). Fischer Robert, "1943, šachista USA. (konstrukce jeho bratra Wilsona). Mistr světa 1972-75. Během krátké ša- FIVB viz Mezinárodni federace volejba lu. Fivébr Antonin, 1888-1973, čs. fotbali sta, ZMS, záložník AC Sparty (1908-20). Účastník Pershingovy olympiády 1919 (1. místo). První čs. trenér působící v za hraničí (Itálie, Španělsko a 1936-38 hl. instruktor SSSR). fives [angl.J, angl. sport, hry s odráže ním míčku o stěny, podobné - ► handballu court. Miček z korku a gumy ne bo umělé hmoty o plněni 40 mm se od biji kteroukoliv rukou v kožené rukavici (původně holou dlani). Nejznámější 1z těchto her jsou Eton f „ Rugby f. a Windrester fives. Hrají se čtyřhry, Robert Fischer
jejich velikosti se rozeznává f. jemnozrnný, stř. zrnitý a hrubozrnný. FIRS viz Mezinárodní federace koleč kových bruslí. Firsov Anatolij "1941, sov. hokejista, útočník. Reprezentant SSSR 1964-72, člen družstva, které nepřetržitě drželo svět. primát 1964-71 (mistři Evropy 1964-70), držitel zlatých medailí ze ZOH 1964, 1968 a 1972. Na MS 1967 a 1968 a 1971 byl vyhlášen nejlepším útoční kem.
156 v Rugby f. i dvouhry. Eton f., která je rozšiřena i mimo Anglii, má hřiště se 3 stěnami. Rugby f. a Windrester f. se 4 stěnami. fixační svaly, svaly, které znehybnénim jednoho z úponových míst svalů umožňují rozvinutí sily v žádaném smě ru, např. fixaci horní končetiny opřením o stůl je možno využít velkého svalu prsního jako svalu inspiračního. Fizpol viz plastické povrchy. F1, F 2 ,1. mez. označeni skládacích ka jaků pro jednotlivce a pro dvojici. F je zkr. z něm Faltboot; 2. v motorismu viz formule závodní, automobilismus. Flamingo, Full Tw ist (plameňák s obratem o 360°), figura v -*• synchro nizovaném plavání: v zákl. poloze na znaku skrčení přednožmo a přednožení pravou nohou, totéž levou do polohy na znaku s přednoženim. Napřímením tru pu (noha stálé ve výši) do polohy svislé střemhlav (mírné ponoření k získáni jis toty při obratu) a obrat o 360°, tzv. Twist (hladina mezi kotníky a hýžděmi). Figura končí po obratu a následném ponoření špičkami k hladině. Flanagan John, 1868-1938, amer. atlet, kladivář. Trojnásobný olymp. vítěz 1900 (49,73 m), 1904 (51,23 m) a 1908 (51,92 m). Čtrnáctkrát překonal nejlepši svět výkon: 1895 (44,46 m), 1897 (45,94 m), 1898 (45,81 m, 48,27 m a 48,27 m), 1899 (50,01 m, 50,24 m a 51,11 m), 1900 (51,61 m), 1901 (52,21 m), 1904 (52,71 m), 1908 (53,38 m) a 1909 (54,86 m a 56,19 m). Ja ko prvni kladivář překonal hranici 50 m. Fleischmann Jaroslav, 1916-1984, čes. tělových, lékař anatom, pedagog a vě dec, prof. UK v Praze. Člen věd. rady ÚV ČSTV, proděkan FTVS 1973-78, člen fr. anatom, společnosti a mez. společ nosti pro EMG a kineziologii, hl. redak tor Acta Universitatis Carolinae-Gymnica. - Autor řady věd. prací a učebnic, zejména učebnice Anatomie člověka /.-//. (spolu s R. Lincem), přeložené do rady jazyků. Nositel veř. uznání Za zá sluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně. Fleissnerová - Svobodová Irena, ' 1958, čs. plavkyně, ZMS. Čtvrtá na MS 1978 v závodě na 200 m prsa. Na OH 1980 5. ve stejné disciplíně. Účastnice MS 1975 (8 200 m prsa), ME 1977 a 1981 (10. 100 m prsa). Vítězka Univerziády 1979 na 100 a 200 m prsa a v indi viduálním polohovém závodě na 400 m. Flekovi Vladimíra, ‘ 1959, čs. biatlonistka, jedna z průkopnic tohoto sportu mezi čs. ženami. Vítězka mez. závodů konaných pod patronátem UIPMB 1981 na trati 5 km. Flemingová Peggy, *1948, krasobruslařka USA. Vítězka ZOH 1968 a trojná sobná mistryně světa 1966-68. Držitelka bronzové medaile z MS 1965. fleret [fr.], lehká bodná sport, zbraň.
Fóldi
157 kratší než 110 cm, s hmotností nižší než 500 g. Skládá se z čepele, číšky a ruko jeti. Čepel je ocelová, má pravoúhlý průřez, je velmi ohebná, s průhybem 55-95 mm. (Průhyb se měří na vnějším konci zárazníku, a to mezi polohou če pele nezatížené a zatížené závažím o hmotnosti 200 g.) Osa čepele musí procházet středem číšky. Průměr číšky musí být menši než 95 mm. Hrot čepele je opatřen -» elektrickým záraznikem, který při tlaku (nárazu) vyvolá hlášeni - přímým volným kopem, z néjž lze přímo docílit branky, popř. napome nutím nebo vyloučením hráče ze hry. Za vyloučeného hráče (a to vždy do konce utkání) nesmi nastoupit jiný hráč. Neúmyslné ohroženi soupeře označují pravidla jako nebezpečnou hru, která je trestána - * nepřímým volným kopem, z něhož lze docílit branky, když se miče po zahráni dotkne jiný hráč. Stejným způsobem je trestáno i nesportovní chování nebo přestupek těch. rázu, např. - * postaveni mimo hru. Pra vidla určují, jakým způsobem má být znovu zahájena hra po přerušeni: - * brankovým kopem, - ♦ rohovým ko pem, -» vhazováním aj. — Utkáni řídi jeden rozhodčí. Jeho rozhodnuti jsou konečná. Jemu pomáhají' 2 pomezni rozhodčí, kteří praporkem signalizuji, opusti-li mič hrací plochu, postaveni mimo hru, přestupek, který se stal za zády rozhodčího. — V utkáni vitězi družstvo, které vstřelilo soupeři vice branek. Při stejném počtu branek, nebylo-li stanoveno jinak, konči utkání ne rozhodné. — Soutěže. OH (od 1908, kromě OH 1932], MS (od 1930, finálové turnaje, jimž předchází kvalifikace při hlášených zemí ve všech kontinentech, se konají každé čtyři roky v jedné zemi za účasti 16 družstev; finálový turnaj 12. MS 1982 měl poprvé 24 účastníků). ME (od 1968, každý 4. rok). ME předcházely 2 ročníky Evropského poháru národů. Mistrovství Jižní Ameriky se hraje tur najovým způsobem od 1916, Africký po hár od 1957 každý 2. rok, Mistrovství Asie od 1966 každý 4. rok, ME hráčů do 23 let od 1972,1978 byla tato soutěž na hrazena ME hráčů do 21 let. Doroste necký turnaj UEFA, pořádaný v Evropě od 1958, je soutěži reprezentačnich cel ků do 18 let. 1981 měl již závěrečný tur naj statut prvého ME juniorů (hráčů do 18 let). 1977 bylo v Tunisu sehráno MSJ (od 1977 každý 2. rok). Nejstarší soutěží klubových celků je Anglický vyzývaci pohár (English Challenge Cup), zal. 1871 a hraný každoročně. V 30. letech byl nejpopulárnějši soutěži v Evropě Středoevropský pohár. Soutěže evr. klubových celků hrané každoročně: Po hár mistrů evropských zemí - PMEZ (od 1955), Pohár vitězů pohárů - PVP (od I960), Pohár UEFA (od 1971, navázal na Veletržní pohár) a Superpohár (střetnu tí vítězů PMEZ a PVP; od 1972). U nás je nejvyšši soutěži I. liga, mistrov ské soutěže jsou hrány systémem kaž dý s každým dvoukolové (podzim - zi ma), s přímým sestupem a postupem Z I. ligy sestupuji vždy poslední dvě družstva a do ligy postupují vitězové I. čes. nár. ligy, a I. slov. nár. ligy. Poháro vá soutěž se hraje od 1960 každoročně
vylučovacím systémem a účastní se ji pust, Pavlovič, Vojta, Molnár, Bubnik, Dolinský) všechna družstva bez rozdílu výkonno Španělsko sti. — Čs. mezinárodni úspěchy: 1911 1964 v Roubaix vítězství na amatérském ME. 1968 Polsko Vítězství ve Středoevr. poháru: 1927 1972 NSR a 1934 AC Sparta, 1938 SK Slavia. 1969 1976 ČSSR zvítězil Slovan Bratislava v Poháru vitě řiktor, Venci, Michalik, Pivarnik, zů pohárů. Reprezentační družstva: 3. ndruš, Čapkovič, Gógh, Barmoš, Biroš, Dobiáš, Moder, Pa místo v Poháru evr. národů 1960,1. mís nenka, Jurkemik, Pollák, Stamto na ME 1976, 3. místo na ME 1980, 1. místo na ME hráčů do 23 let 1972, 2. bacher. Masný, Švehlik, Nehoda, misto na OH 1964,1. místo na OH 1980, Veselý, Gallis) 2. misto na MS 1934 a na MS 1962. — 1980 NSR Literatura. Batty, E.: Moderní trénink 3. ČSSR (Netolička, Seman, Kekopané. Praha 1971. - Hargitay, G.: Mo keti, Barmoš, Ondruš, Jurkemik, derně hra brankára. Bratislava 1980. Gógh, Vojáček. Kozák, Panenka, Horský, Kačáni: Trénink kopané. Brati štambacher, Berger, Polák, Vislava 1982. - Choutka, M.: Moderní ko zek, Nehoda. Gajdůšek, Masný, paná. Praha 1973. - Kolektiv: Svět 90 Lička, Fiala, Dobiáš) minut, I. a II. dli. Praha 1981. - Matoušek 1984 Francie a kol.: Základy kopané. Praha 1973. • Navara a kol.: Kopaná mládeže. Praha Fotbalista roku, anketa pořádaná kaž 1966. - Ondřej, O., Buzek, M., Navara, doročně od 1965 redakcí týdeníku Sta M.: Základy kopané. Praha 1972. - Pon- dión ve spolupráci s výborem fot. svazu dělnik a kol.: 60 le t čs. kopané. Praha ÚV ČSTV, do které přispívají sport, no 1980. - Rogalski, Degel: Trénink mla vináři a trenéři. dých fotbalistů. Praha 1980. Výsledky ankety Fotbalista roku
g
1965 J. Popluhár (Slovan Bratislava) 1966 J. Masopust (Dukla Praha) Rok a místo konání: 1930 Uruguay, 1934 1967 J. Geleta (Dukla Praha) Itálie, 1938 Francie, 1950 Brazílie, 1954 1968 I. Viktor (Dukla Praha) Švýcarsko, 1958 Švédsko, 1962 Chile, 1969 L. Kuna (Spartak Trnava) 1966 Anglie, 1970 Mexiko, 1974 NSR, 1970-71 K. Dobiáš (Spartak Trnava) 1978 Argentina 1972-73 I. Viktor (Dukla Praha) 1974 J. Pivarnik (Slovan Bratislava) 1930 Uruguay 1975-76 I. Viktor (Dukla Praha) 1934 Itálie 1977 K. Kroupa (Zbrojovka Brno) 2. ČSR (Berger, Čambal, Čtyřoký, 1978-79 Z. Nehoda (Dukla Praha) Junek, Košfélek, Krčil, Nejedlý, 1980 A. Panenka (Bohemians Praha) Plánička, Puč, Silný, Sobotka, 1981 J. Kozák (Dukla Praha) Svoboda, Ženíšek) 1982 J. Fiala (Dukla Praha) 1938 Itálie 1983 L. Vížek (Dukla Praha) 1950 Uruguay 1984 J. Berger (Sparta Praha) 1954 NSR 1985 L. Vížek (Dukla Praha) 1958 Brazílie fotbalový bérec, důsledek opakova 1962 Brazílie ných krevních výronů do podkoži a kra 2. ČSSR (Adamec, Jelinek, Ka- jiny mezi okosticí a kosti na bérci. Krev draba, Kvašňák, Lála, Mašek, ní výrony zanechávají tuhá zatvrdnuti Masopust, Novák, Pluskal, Po- ve formě hrbolků. F. b. je typický u je pluhár. Pospíchal, Scherer, dinců, kteří nepoužívají chrániče bérce, Schrojf, Štibráni, Tichý) fototerapie [řec.] viz světloléčba. 1966 Anglie Foyt Anthony Joseph, "1928, automo 1970 Brazílie bilový závodník USA. Nejúspěšnějši zá 1974 NSR vodník historie závodu 500 mil v India 1978 Argentina napolis, kde zvítězil 1961, 1964, 1967 1982 Itálie a 1977. Vítěz vytrvalostního závodu 24 hodin v Le Mans 1967. Výsledky mistrovství Evropy ve fotbale Foxtan viz plastické povrchy FPT viz Federace proletářské tělový Rok a místo konáni: 1960 Francie chovy. (Evropský pohár), 1964 Španělsko Francie, Francouzská republika, stát (Evropský pohár), 1968 Itálie. 1972 Bel v záp. Evropě, 53 mil. obyv., hl. město Paříž. Olymp. zkr. FRA. TVS řídí Státní gie, 1976 Jugoslávie, 1980 Itálie, sekretariát pro mládež, sport a rekrea 1960 SSSR 3. ČSSR (Schrojf, Šafránek, Po- ci, do jehož kompetence patři vysoké pluhár, Novák, Bubernik, Maso tělových, školy, státní sport, institut. Výsledky mistrovství světa ve fotbale
I
Francis specializované školy lyžování, horole zectví, jachtingu, 2 olymp. střediska a 20 mistnich středisek' Na výborné úrovni je školní TV. 1982 působilo ve F. 22 000 kvalifikovaných učitelů TV a tre nérů. Tech. základnu tvoří na 22 300 hřišf, 6 899 tělocvičen, 462 krytých ba zénů, stovky vynikajících lyžařských tra ti aj. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fo t bal (1 204 000 členů), lyžování (550 000), basketbal (247 000), judo (290 000). Do dějin moderní TVS význ. zasáhla F. 1892, kdy - ► Pierre de Coubertin navrhl obnoveni antických OH. NOV F. vznikl 1894, byl však ke každým OH obnovo ván, starý NOV vznikl 1911. Ve Francii se zrodila myšlenka novodobých OH. Francouzšti sportovci se zúčastnili všech OH (získali 131 zlatých, 149 stříbr ných a 143 bronzových medailí) i ZOH (12 zlatých, 9 stříbrných a 13 bronzo vých medailí). Ve F. se uskutečnily OH 1900 a 1924,4 olymp. kongresy a 8 zase dání MOV. Třikrát získala fr. tělovýcho va Olympijský pohár (1906, 1912 a 1951). Mezi známá jména fr. sportu patři atleti - ► Mimoun, - ► El Ouafi, ve slař -*■ ďOriola, cyklista -*-D Morelon, lyžař -»• J.-C. Killy aj. Francis Ranganandhan, *1920, indický pozemní hokejista, člen vítězného druž stva z OH 1948,1952 a 1956. francouzský skok, druh překážky v těžkých překážkových -»• dostizích, tzv. steeplechase; dva živé ploty, mezi nimiž je suchý přikop. Franěk Ján, *1960, čs. boxer, ZMS. Dr žitel bronzové medaile z OH 1980 v kat. lehké stř. (do 71 kg). Franchi Artemio, 1922-1983, it. sport, funkcionář, 1973-83 předseda UEFA, místopředseda it. sport, a olymp. výbo ru (CONI), předseda it. fotbal, federa ce, místopředseda FIFA a předseda ko mise rozhodčích FIFA. Frank René, 1898-1983, Belgičan, gen. sekretář a 1969-83 předseda Meziná rodní federace pozemního hokeje (FIH). Pod jeho vedením se ztrojnásobil počet členských zemi FIH a byl vytvo řen systém pravidelých evr. a svět. sou těži. Fraser Neale, " 1933, austr. tenista. Ví těz dvouhry ve Wimbledonu 1960 a mez. mistrovstvi USA 1959-60. Vyni kající hráč čtyřhry: prvenství ve Wim bledonu 1959,1961, na mez. mistrovství Francie 1958, 1960, 1962, USA 1957, 1959-60 a Austrálie 1957-58, 1962. Re prezentant Austrálie v Davisově poháru 1958-63, kdy přispěl k vítězstvim v roč nících 1959-61. Jako nehrajici kapitán vedl vítězné austr. daviscupové muž stvo 1973 a 1978. Fraserová Damn, *1937, austr. plavky ně. Olymp, vítězka na 100 m v. zp. na OH 1956,1960,1964 a ve štafetě 4 x 100
162 konnosti posádky. V. t. veslováni. Frenkel Peter, *1939, atlet NDR, cho dec. Olymp, vitěz v chůzi na 20 km 1972 (1:26:42,4 h), třetí na OH 1976 (1:25:29,4 h), desátý na OH 1968 (1:37:20,8 h). Čtvrtý na ME 1971 (1:27:52,8 h). Třikrát členem vítězného družstva NDR na Lu gano Trophy - 1967,1970 a 1973. Vytvo řil čtyři SR: v chůzi na 20 km 1970 (1:25:50 h) a 1972 (1:25:19,4 h) ve dvouhodinovce 1971 (26 658 m) a v chůzi na 30 km 1174 (2:14:21,2 hl. Friedrichs Paul, ' 1940, motocyklový Neale Fraser závodník NDR. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm1 1966, 1967 a 1968 na m v. zp. na OH 1956. Držitelka stříbr strojích ČZ. ných medaili z OH 1956 (400 m v. zp.), 1960 (4 x 100 m v. zp ). První plavkyně, která dosáhla na 100 m v. zp. čas lepší než 1 minuta. Frazier John, "1944, boxer USA. Olymp, vitěz 1964 v kat. nad 81 kg. 1970-73 profesionální mistr světa. Fredriksson Gerd, *1920, švěd. kajakář. Šestinásobný olymp. vítěz: 1948 v kajaku jednotlivců na 1 000 m i 10 000 m, 1952 v kajaku jednotlivců na 1 000 m, 1956 v kajaku jednotlivců na 1 000 m i 10 000 m, 1960 v kajaku dvojic na 1 000 m (s S. Sjódeliusem). Mistr světa 1948 Paul Friedrichs (K 1 500 m, štafeta 4 x 1 500 m), 1950 (K 1 1 000 m, štafeta 4 x K 1 500 m) a 1954 (K 1 500 m, K 1 1 000 m, 4 X K 1 500 m). Friesen Karí Friedrich, 1785-1814, něm. Držitel stříbrných medailí z OH 1952 (K učitel, spolupracovnik -> L. Jahna. Vy 1 10 000 m), MS 1950 (K 1 1 000 m) učoval šermu, jízdě na koni a voltižováa 1958 (K 1 500 m) a bronzových z OH ní. Použil Gutsmuthsovy gymnastiky za 1960 (K 1 1 000 m) a MS 1958 (K 1 1 000 základ hromadného výcviku něm. naci onalistické mládeže. m, 4 x K 1 500 m). frekvence [lat.J, 1. počet periodicky se Frigerio Udo, 1901-1968, it. atlet, cho opakujicich dějů v daném prostoru (na- dec. Trojnásobný olymp. vítěz. 1920 př. počet kroků mezi překážkami v pře v chůzi na 3 000 m (13:14,2 min) a v chů kážkovém běhu) nebo za jednotku času zi na 10 000 m (48:06,2 min) a 1924 (např. počet tepů za min); 2. četnost v chůzi na 10 000 m (47:49,0 min). Třetí výskytu nějakého jevu v daném statis . na OH 1932 v chůzi na 50 km (4:59:06 h). tickém souboru sociologického vý ' frisbee [angl.j, 1. létající talíř (disk), zkumu. sport, náčiní, patentované 1965 F. Morfrekvence veslařských cyklů (slg. rissonem (USA). Disky jsou různé veli šiák), počet ukončených cyklů veslař kosti, hmotnosti i různého vyváženi, tim ských záběrů v jedné minutě. Čím rych i různých letových vlastnosti podle ur lejší disciplína (osma, čtyřka bez kormi čeni pro sport, využití; 2. závodni sport. delníka, párová čtyřka bez kormidelní 1968 zal. Mez. asociace frister IFA. Prvé ka), tím vyššího počtu záběrů posádka MS uspořádáno 1974 v Pasadené dosahuje. Frekvence cyklů závisí na vý- (USA) v disciplinách: hod na dálku, hod na cil, hod na dálku s chycením disku, hod na max. čas letu, volné přihráváni dvojic, žonglování; 3. standardní herni soutěže: f. boccia, f. golf, f. pitching; 4. sport, hry: f. baseball, f. double disc court, f. guts, f. ultimate. — Popis disci plin: s) Při hodu na délku hází závodník z mista za zákl. čarou (3 m) do kruhové výseče 70°. Ze 4 pokusů se měří nejdelií. V terénu pro zajištěni shodných podmínek postupuje po 4 pokusech 15 nejlepších do finále. O vítězi rozhodne nejdelši z dalši série 4 hodů. (SR 1977 Peter Frenkel muži 125,6 m, ženy 88,5 m). — b) Při ho
163
funkční diagnostika
du na cil (tj. do kruhu o průmiru 171 cm, ve svislé rovině, spodní okraj 91 cm nad zemí) se hází po 4 hodech ze 7 stanovišf (28 hodů). Šikmo zleva a zprava z 15 a 25 yardů (13,7 a 22,86 m), zpředu z 35 y (32 m). Disk musí proletět kru hem (rekord muži 21 x , ženy 15 x ). — c) Při hodu na dálku s chycením disku hází závodník libovolným směrem z kru hu o průměru 64 m, a pak musí disk jednoruč chytit. Měří se vzdálenost místa chycení disku od okraje kruhu (rekord muži 76,5 m, ženy 47 m). Postup do se mifinále a finále sériemi 4 pokusů. — d) Max. čas letu se měří stopkami od vy hození z ruky do doteku při chyceni (re kord muži 15 s, ženy 9.9 s) — e) volné přihrávání ve dvojici po dobu 5 min li bovolným způsobem hodů i chytání i se žonglováním zachyceného disku, hod notí 9 rozhodčích lObodovou stupnici. Hodnotí obtížnost, různost a originalitu, úspěšnost. — f) Při žonglováni je posu zován individuální výkon roztáčení dis ku na prstu, předávání z ruky do ruky před i za tělem, kolem těla, mezi noha ma ap. Frištenský Gustav, 1879-1957, čs. ř. ř. zápasník, ZMS. Jeden z nejpopulárněj ších zápasníků u nás. 1900 vybojoval t i tul mistra Čech a 1902 titul mistra Ra kousko Uherska. 1903 se stal amatér ským mistrem Evropy. Po návratu z ME přestoupil k profesionálům. Stal se ví tězem řady mez. turnajů v Evropě, úča stnil se profesionálních utkání v USA a v Jižni Americe. 1929 se stal vítězem profesionálního ME v Praze Na mis trovství slovanských národů 1931 obsa dil 2. místo. Zápasil přes 40 let a ziskal více než 10 000 vítězství.
Gustav Frištenský
Fritz Jindřich, * 1912, čs šachista, ZMS. Od 1975 velmistr v kompozičním šachu Za svou šachovou tvorbu ziskal řadu cen a uznání. Autor knih Moderní ša chová studie (1951), Šachová studie (19641 a Vybrané šachové problémy (1979), v nichž soustředil své zkušenosti autora šachových studii a svá nejlepší díla v této oblasti. Frfibel Friedrich Wilhelm August,
1782-1852, něm. pedagog, zakl. mateř ských škol v Německu, ovlivněn - ► Pestalozzim. TV a znalosti o těle považo val za důležitou součást učebních plánů a výchovy vůbec. Spisy: Menschenerziehung (Výchova člověka), 1826; Grundzúge der Menschenerziehung (Základy výchovy člověka). 1830 Frollo Anton, *1934, čs. házenkář, ZMS. Člen vítězného družstva z MS 1967 Držitel stříbrných medaili z MS 1958, 1961 a bronzové z MS 1964 V tý mu Dukly Praha se stal vítězem PMEZ 1957
Anton Frollo
frontennis, mexická sport. hra. vzniklá spojením pravidel - ♦ jai alai, -» squash racquets, - ► handball (court). Hřiště 9 x 34,5 m, ze 3 stran obklopené 8 m vy sokými zdmi, otevřená strana opatřená šití, za niž je obecenstvo. Míček veliko sti tenisového z tvrdé gumy, rakety ob dobné tenisovým s odolnějším výple tem Po rozehráni podáním na čelní stě nu je třeba míček odrazit přímo ze vzduchu nebo po 1 odskoku od země. Musí být poslán na čelni stěnu, i když před odrazem nebo po odrazu od ní se může dotknout i ostatních stěn. FRTJ, Federácie robotnickych tělo cvičných jednot, viz Federace dělnic kých tělocvičných jednot FSGT viz Fédération Sportive et Gymnastique du Travail. Ftičnik íubomír, *1957, čs šachista, MS. Od 1980 mez. velmistr. Dosáhl úspěchy především v soutěžích juniorů 1977 vítězem MEJ a 2. na MSJ. Trojná sobný mistr ČSSR 1981-83. Reprezento val na šachových olympiádách (od 1980) a v mistrovství Evropy družstev Z turnajových úspěchů nejvýraznějši 1.-3. místo v Dortmundu 1981. Fúgner Jindřich, 1822-1865. spoluzakl. a první starosta Tělocvičné jednoty Pražské (Sokola Pražského). Financoval činnost jednoty a za veškeré své jměni postavil v Praze tělocvičnu, která patřila mezi nejlepši ve stf. Evropě (1863-65). Snažil se vnést do Sokola ideu bratrs tví, zavedl tykáni. Na jeho návrh se sta la červená garibaldiovská košile součá-
Jindřich Fúgner
stí sokolského kroje. Od začátku dopo ručoval zavést v Sokole cvičení divek. Hájil myšlenku čes. národní tělesné vý chovy. Fuchs Jenó, 1882-1954, mad. šermiř. Olymp, vítěz v šermu šavlí v soutěži jednotlivců i družstev 1908 a 1912. Fuchsovů-Gammová Ruth, *1946, atletka NDR oštépařka. Dvojnásobná Olymp, vítězka 1972 (63.88 m) a 1976 (65,94 m), osmá na OH 1980 (63,94 m). Dvojnásobná mistryně Evropy 1974 (67,22 m) a 1978 (69,16 m), třetí na ME 1971 (59,16 m). Vytvořila šest SR: 1972 (65,06 m), 1973 (66,10 m), 1974 (67,22 m), 1976 (69,12 m), 1979 (69,52 m), 1980 (69,96 m) Fuller Francis, angl. lékař. Jeho práce Medicína gymnastice (Londýn, 1708), vycházející z řec. léčebné gymnastiky, se stala jednim ze zákl. spisů oživují cích zájem o těl. cvičení v 18. stol. Funakoši Gišin, 1868 1957, okínawský středoškolský profesor, mistr karate. Přenesl karate z Okinawy do Japonska, systemizoval je a zaved! pravidla. Zalo žil směr karate zv. Šotokan. Fundin Ove, *1933, švéd. motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1956, 1960, 1961, 1963 a 1967.
Ove Fundin
funkční diagnostika, stanoveni funk čních rezerv různých systémů organis mu. Při f. d. se zjišťuje rozsah chorob ných změn a jejich funkční důsledky, což je nutné pro stanovení léčby, dopo ručeni denního režimu, zaměstnáni atd.,
funkční rozvoj neříká však nic o příčině choroby. V šir ším významu znamená f. d. stanoveni funkční kapacity zdravého organismu, např max. spotřeby kysliku, nejvyšší tolerované zátěže ap. funkční rozvoj, změny výkonnosti jednotlivých orgánů a systémů těla způ sobené velikostí jejich pracovního zatí ženi. K f. r. dochází spontánně v ontogenezi člověka, je ovlivňován pohlavim, věkem, zaměstnáním a způsobem živo ta. Správný f. r. podporuje TV a řada sportů, následky nedostatečného f. r. napravuje zdravotní TV funkční vyšetření, metoda hodnocení funkce orgánů a systémů (analyzátorů, pohyb, systému, oběhu a dýchání, lát kové přeměny, nervosvalové koordina ce, psychomotoriky) pomocí kvantita tivních, popř. i kvalitativních ukazatelů, která splňuje podminky standardizace a reprodukovatelnosti. F. v. se využívá k posouzení zdravotního stavu, k hod noceni rozvoje funkcí v průběhu ontogeneze či k objektivizaci působeni vněj ších a vnitřních vlivů na organismus. Ve sport, praxi představuje f. v. zákl. pro středek kontroly funkčních kapacit. F.
164 v. bývá obvykle doplněno biochemic kou diagnostikou. V. t. trénovanost. funkční zrniny při tréninku, podsta ta - * trénovanosti. V klidu a při stan dardním zatížení lze pozorovat ekonomizaci většiny funkci, při max. zatíženi ekonomizace a optimalizace i schop nost vyšší a rychlejší mobilizace růz ných funkcí dovoluje trénovaným dosa hovat vyššího výkonu, resp. intenzity a celkového objemu práce. F. z. lze čle nit na centrálni a periferní (místní, lo kální) nebo na obecné (např. zdatnost) a specifické, odpovídající úrovni speci ální trénovanosti. furiant, čes. lid. tanec ve 3/< taktu; spe cifický druh sousedské, event, s furian tovým rytmem (polymetrický dvoutak tový celek se dvěma rytmicko-metrickými útvary rytmem třídobým - daktylským a rytmem dvoudobým - trochejským). Má rychlejší tempo (od animata po presto). Vyskytuje se pouze v Če chách; součást - ► Besedy. — Nejstarši hudební zápis furianta pochází z rukopi sné sbírky Jiřího Hartla „Partibus pro Violin Prin" z 1814. Do umělé hudby se poprvé dostal ve Smetanově Prodané
nevěstě; zastoupen v dile A Dvořáka, E. F. Buriana. J. Křičky, B. Martinů fuschi, lyžičky max. délky 50 cm, sou část vybavení skibobisty. Upevňuji se vázánim k lyžařským botám, fylogeneze motoriky, vývoj člověka jako druhu vzhledem k rozvoji - * moto riky. Z kosterních pozůstatků vývojo vých etap člověka se usuzuje na zákl. pohyb, projevy. fyziologická křivka zatíženi, grafic ké znázorněni změny tepových hodnot při fyzickém zatížení. Sestrojuje se po dle hodnot tepové frekvence naměře ných v průběhu zatížení v určitých ča sových intervalech. Informuje o odezvě organismu na cvičení. Při správně vede né hodině školní TV zvolna stoupá, vrcholu dosahuje ve 2. třetině hlavní čá sti vyučovací hodiny, ke konci klesá k výchozím hodnotám. F. k. z. sestroje ná z hodnot naměřených při hodině TV oslabených má více vrcholů podle stří dání zatíženi a uvolnění, hodnoty jsou nižší. Uši se podle druhu oslabení, fyziologický průřez svalu, průřez kol mo na průběh všech pracovních vláken svalu.
Í
165
Gabun, Gabunská republika, stát ve stř. Africe, 530 000 obyv., hl. město Li breville. Olymp. zkr. GÁB. Řídícím orgá nem TVS v zemi je ministerstvo mláde že a sportu. Tělových, kádry připravuje institut v Libreville. Oproti jiným afr. ze mím dobrá sport, zařízení. Mezi nejrozšířenější sporty patři fotbal, basketbal a box. NOV G. vznikl 1968 a sdružuje 8 federací olymp. sportů a federaci kara te. Účast na OH 1972 (2 boxeři). 1976 se v Libreville konaly hry střední Afriky. Gafner Raymond, 1915, švýc. sport, funkcionář, od 1969 člen MOV, od 1947 člen a od 1965 předseda Švýc. olymp. výboru, předseda Švýc. svazu ledního hokeje, od 1985 prozatímní administrá tor MOV a šéfredaktor Revue olympique, zmocněnec MOV pro olymp. mu zeum a středisko olymp. studii v Lau sanne. Gajdoš Jan, 1903-1945, čs. gymnasta. Mistr světa 1926,1930 (viceboj jednotli vců) a 1938 (prostná, viceboj jednotli vců). Držitel stříbrných medaili z OH 1928 (družstva) a MS 1930 (viceboj jednotlivců) a 1934 (družstva); bronzo vých medailí z MS 1930 (kruhy, kůň našíř) a mimořádného MS 1931 (viceboj jednotlivců). Zemřel na následky nacis tického vězněni 19.11. 1945. Galénos, asi 129-200 n. I., řec. lékař. Zpočátku byl lékařem v gladiátorské škole v Pergamu a v Římě, později osobním lékařem řím. císařů. Psal o anatomii, klinické medicíně, hygieně, dietě, o významu fyzického pohybu, cvičení a her, především míčových. Pro dějiny sportu důležité 2 práce dochova né v lat. překladu: De parva pila (O ma lém míči) a Thrasybulos: De sanitate tuenda (O zdravém jednání). Galeův pohár, angl. Galea Cup, fr. Coup de Galea, soutěž reprezentačních družstev juniorů do 20 let, zal. 1950 ve Francii pani Edmonde de Galea na pa měť jejiho syna, nadějného tenisty, kte rý tragicky zahynul. — Přihlášená druž
Garrincha
stva jsou každoročně rozdělena do sku pin, vitězové postupuji do semifinálo vých a finálové skupiny. Každé utkáni zahrnuje čtyři dvouhry a jednu čtyřhru. — ČSSR získalo tuto trofej 1963, 1965, 1966, 1970, 1974, 1975, 1984. galuska, speciální pneumatika pro závodni jízdní kola. Vyrábí se z pogumo vaného textilního pásu (hedvábí, bavl na, silon), do něhož je strojově zašita duše a šiti je ještě přelepeno tkalounem. Lepí se na ráfek kola. Gambie, Gambijská republika, stát v zép. Africe, člen brit. Společenství ná rodů, 569 000 obyv., hl. město Banjul. Olymp. zkr. GAM. — Gambijský olymp. výbor vznikl 1976. Sdružuje 6 nár. sport, federací. Ve školách jsou povinné 2 ho diny TV týdně. Nejrozšířenějším spor tem je fotbal, rychle se rozviji i basket bal. OH se G. dosud nezúčastnila, game (angl.) viz gejm. Gammoudi Mohamed, * 1938, tun. atlet, vytrvalec. Olymp, vítěz 1968 na 5000 m (14:05,0 min), druhý na OH 1964 na 10 000 m (28:24,8 min) a 1972 na 5 000 m (13:27,4 min), třetí 1968 na 10 000 m (29:34,2 min). GANEFO, angl. Games of the New Emerging Forces Organisation, hry no vě vzniklých organizací, viz Indonésie. Gaprindaiviliová Nona, *1941, sov. šachistka; mistryně světa 1962-78. V zá-
pase o titul porazila - ► J. Bykovovou, prvenství úspěšně uhájila v utkáních s A. Kušnirovou 1965.1969 a 1972 a s N. Alexandrijovou 1975. Titul ztratila 1978 po prohře s -»M . Čiburdanidzeovou. Úspěšně startovala i v mužských soutěžích, v nichž si jako první žena vybojo vala titul mez. velmistra, gard [fr.], v boxu střeh, zákl. postoj. Gárderud Anders, *1946, švéd. atlet, překážkář, běžec. Olymp, vítěz 1976 na 3 000 m př. (8:08,02 min). Druhý na ME 1974 (8:15,4 min), desátý 1971 (8:39,6 min). Dvakrát překonal SR: 1975 (8:09,8 min) a 1976 (8:08,02 min). Jako první překonal hranici 8:10 min. Gardiev Prodán, *1936. bulh. zápasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1964 a mistr světa 1963 a 1966 v kat. do 87 kg. Držitel stříbrné medaile z ME 1968 a bronzových z OH 1968. MS 1965 a ME 1967.
Robert Garrett
Nona Gaprindašviliová
Garrett Robert, 1875-1961, amer. vrhač a všestranný atlet. Dvojnásobný olymp. vítěz 1896 ve vrhu koulí (11,22 m) a v ho du diskem (29,15 m), druhý ve skoku dalekém (618 cm), třetí ve skoku vyso kém (165 cm). Na OH 1900 třetí ve vrhu kouli (12,37 m), v trojskoku z mista (9,50 m) a v přetahování lanem. Garrincha, vl. jm. Manoet Francisco dos Santos, 1933-83, brazilský fotbali sta, útočník Botafoga (1953-64) a dal-
Gasseidorfer
166
livců na OH 1928,1932, ME 1929 a v šer mu šavlí na ME 1933. Gaulhofer Karl, 1885-1941, rak. tělo vých. pedagog, učitel teorie a metodiky TV na tělových, institutu vídeňské univ., od 1932 rektor Akademie TV v Amstero damu. Kritik spiessovského tělocviku, spolu s -» M. Streicherovou tvůrce tzv. novorakouské metody a reformátor škol. TV. Cílem jeho systému vychová vat škol. mládež k těl. zdatnosti, zdrávi, kráse a brannosti. Spisy: Grundzůge des ósterreichischen Schulturnens (Zá Ján Geleta klady rak škol. tělocviku - spolu s M Streicherovou), 1922; Natúriiches Tur ner) (Přirozený tělocvik), 1931; Kinder závodů 24 hodin v Le Mans 1958,1960, turnstunden (Hodiny tělocviku pro děti) 1961 a 1962 Účastník 14 závodů Grand Garrincha Prix v MS F1. 4 Geblewicz Eugemusz, 1904-1974, pol. generální handicap, pořadí všech do Gasseidorfer Ludvik, 1909-1958, čs lu tělovýchov, pedagog, prof, psycholo stihových koní sestavené podle výkon kostřelec, MS. Člen družstva, které zví gie AWF ve Varšavě, specialista na nosti v dostizích -» handicaperem a vy tězilo v celkové klasifikaci na MS 1936 otázky psychomotoriky, etiky a estetiky jádřené zatižením u cvalových koní (vítěz soutěže jednotlivců na 90 m) sportu, 1962-65 prorektor AWF, 1953-65 v kp, u klusáků v m. G. h. je uveřejňo a obsadilo 2. místo na MS 1935 a 3. na vedoucí ústavu psychologie věd. insti ván vždy po skončeni dostihové sezó MS 1934 (3 v celkovém pořadí tzv. tutu TK, 1962-70 prof. Varšavské univer ny. amerického závodu na 60 y, 50 y, 40 y, zity. Generální shromážděni mezinárod v němž zvítězil ve střelbě na vzdálenost Geboers Eric, '1962, belg. motocyklo ních sportovních federací, fr. As 60 y). Účastník MS 1937 (6. - družstva vý závodnik. Mistr světa v motokrosu semblée générale des Fédérations In ve dvojité sestavě FITA). kubatury 125 cms 1982 a 1983 na stro- ternationales Sportives. AGFIS, zal. 1967 na schůzi zástupců 27 mez. sport, jích Suzuki. Geesink Antonius, ' 1934, niz. judista. federací a Mezinárodní federace vyso Olymp, vítěz 1964 v soutěži bez rozdílu koškolského sportu, sídlo Monte Carlo hmotnosti. Mistr světa v absolutní kate Posláním AGFIS je sjednotit a posílit gorii 1961 a 1964 a v těžké kat 1965 Ab autoritu a nezávislost mez sport, fede solutní mistr Evropy 1953-54, 1957-64; raci, koordinovat jejich činnost a do mistr Evropy mezi mistry 1 dánu 1952, sáhnout užší spolupráce mezi MOV, 3. dánu 1955, 4. dánu 1957-58 a v kat. mez sport federacemi a ostatními tě těžké 1959-64. Člen vítězného družstva lových. organizacemi. Nejvyšším orgá z ME 1953 a 1960-61 Držitel stříbrných nem je gen. shromáždění, v němž jsou medailí z ME 1951 (1. kyu), 1954 (druž 2 zástupci každé mez. sport, federace, stva), 1955 (absolutní kat.), 1967-59 jež je členem AGFIS. Činnost mezi za (družstva), 1962, 1963-65 (družstva) sedáními řídi gen. sekretariát a výkon a bronzových z MS 1956 (absolutní ný výbor. Oficiálními jazyky angličtina Ludvík Gasseidorfer kat ), ME 1955 (družstva) a 1965 (těžká a francouzština. — 1983 AGFIS sdružo valo přes 60 mez. sport, federací, ale a absolutní kategorie) Gaudin Lucien. 1886-1934, fr. šermíř gejm [angl. game], v tenisu hra, tj. část kromě toho vznikly zvláštní organizace: Olymp, vítěz v šermu fleretem a kor setu (sady), ve které podává mič stále 1981 -*■ Mezinárodni sportovní federa dem v soutěži družstev 1924 a jednotli stejný hráč. Hru získává ten, kdo úspě ce zimních olympijských sportů a 1982 vců 1928. Mistr Evropy v šermu kordem šně zakončí nejméně 4 rozehrané míče; -> Mezinárodni sportovni federace let 1921. Držitel stříbrných medaili v oiymp musi však získat nejméně o 2 miče více nich olympijských sportů. Vztah těchto soutěži družstev fleretistů 1920 a 1928. než soupeř. Ziskem nejméně 6 her se tří organizací neni dořešen, Gaudini Giulio, 1904-1948, it. šermíř. získává v utkání jeden set (platí pro geometrie hmot lidského těla, nau ka o vlastnostech a vzájemných prosto Olymp vitěz v šermu fleretem 1928 dvouhru i pro čtyřhru). V. t. tenis, (družstva) a 1936 (jednotlivci i druž gejmbol (angl.), mič podávaný do hry rových vztazích vybraných bodů lidské stva). Mistr světa 1938 v šermu šavli za takového stavu, kdy jednomu hráči ho těla při tělocvičné a sport, činnosti. družstev, mistr Evropy v šermu flere (nebo páru) chybí jediný bod k vítězství Vychází se z poznatku, že počet hl. os tem 1929 (družstva), 1930 (jednotlivci, ve hře. jednoho kloubu odpovídá počtu stupňů i družstva). 1931 (družstva), 1934 Geleta Ján, *1943, čs. fotbalista, ZMS. volnosti pohybů článků vztažených na (jednotlivci i družstva), 1935 (družstva). záložník Dukly Praha 1962-76. 1964 70 jiný článek biokinematického řetězce. Držitel střibrných medaili z OH 1932 reprezentoval 19 x , účastník OH 1964 Rovina pohybu je kolmá na rotační osu a charakterizuje směr posunu článků. (družstva fleret, jednotlivci i družstva . (2. misto). Fotbalista roku 1967. šavle), 1936 (družstva šavle), v šermu j Gellert Cornelius, předseda LSI a první Amplituda (rozsah) pohybu udává veli fleretem z ME 1933 (jednotlivci), v šer předseda ATSB Deutschland. Předsta kost úhlu posunu článku z jedné mezní mu šavli z ME 1930 (družstvo), 1931 vitel pravicového křídla LSI a něm. soc. polohy do druhé. Při pohybech v klou bech se rozlišuje osa, rovina a rozsah a 1933 (družstvo), 1934 (jednotlivci dem. tělocvikářů. i družstvo) a 1935 (družstvo). Bronzovéi Gendebien Olivier, ‘ 1924, belg. auto pohybu. Všechny biokinematické dvoji medaile získal v šermu fleretem jednot mobilový závodnik. Vitěz vytrvalostních ce jsou v kloubech spojeny jako závě-
šich klubů 1956-66 reprezentoval Brazi lil 54 x . Účastník MS 1958, 1962 (vždy 1. místo) a 1966.
167 sy, a proto se mohou otáčet jen okolo osy kloubu. Kloubní plochy na sebe do sedají tak, že se jejich osy posunují. Žádný kloub nemá jednoduchou geo metrickou formu. Proto nejsou rotační osy konstantní, ale měnlivé; v biom. smyslu je počet kloubních os počtem stupňů volnosti pohybu a nikoli kon stantních geometrických os. Podélné osy článků nejsou většinou kolmé na geometrické rotační osy. Proto se různé body článků pohybují v rovině a jsou spolu rovnoběžné; podélná osa článku opisuje plochy, které jsou přibližně kó nické. Rovina pohybu v kloubu charak terizuje, v které rovině se body článku biokinematického řetězce pohybují. Ta to rovina je kolmá na rotační osu a ne musí se bezpodmínečně shodovat s ro vinou pohybu podélné osy kloubu. — Rozsahem pohybu se měří pohyblivost v jednotlivých kloubech. Max. rozsahu lze dosáhnout při pasivních pohybech s dopomocí. Pohyblivostí sousedních článků spojených s každou biokinematickou dvojicí se měří pohyblivost ře tězce (např. páteře) pomoci obecné mot. míry posledního článku k ostatním koncům řetězce. — Celkový rozsah po hybu je menší než součet dilčich rozsa hů jednotlivých kloubů. George Peter, "1928, amer vzpěrač. Olymp, vítěz v kat. do 75 kg 1952. Mistr světa v kat. do 67,5 kg 1947,1953, do 75 kg 1951, 1954 a 1955. Držitel stříbrných medailí z OH 1948,1956, MS 1949 a 1950 (do 75 kg). Gerevich Aladár, "1910, maď. šermíř. Člen vítězného družstva v šermu šavlí na OH 1932, 1936, 1948, 1952, 1956 a 1960, olymp. vítěz v individuální sou těži 1948 Mistr světa v šermu šavlí jednotlivců 1951, 1955, člen vítězného družstva ve stejné disciplině z MS 1937, 1951, 1953-55, 1957-58 a mistr Evropy v šermu šavlí jednotlivců 1935, v druž stvech 1933-35 a v šermu fleretem druž stev 1935. Držitel stříbrných medaili z OH 1952 a MS 1953 (šavle jednotlivci), MS 1959 (šavle družstev) a bronzových z OH 1936 (šavle jednotlivci), OH 1952, MS 1953-54 (vesměs fleret družstev). Gergely Gábor, "1953, maď. stolní te nista. Mistr světa ve čtyřhře 1975 a člen vítězného družstva z MS 1979. Mistr Evropy ve dvouhře a čtyřhře (s - * M. Orlowskim) 1978 a v soutěži družstev 1978 a 1982. Držitel stříbrných medailí z MS 1981 (družstva), ME 1974 (dvouhra, družstva), 1982 (čtyřhra) a bronzo vých z MS 1983 (družstva), ME 1980 (čtyřhra s - ► M. Orlowskim) a 1982 (dvouhra). Vítěz turnaje TOP 12 1978. Germershausen Bernhard, *1951, re prezentant NDR v jízdě na bobech. Olymp, vitéz v jízdách dvojbobů 1976 a čtyřbobů 1976 a 1980. Mistr světa
G le s k o v á -L e h o c k á v jizdě dvojbobů 1981 a čtyřbobů 1977; Gilleti Alain, "1941, fr. krasobruslař. mistr Evropy na dvojbobů i čtyřbobů Mistr světa 1960 a pětinásobný mistr 1979. Držitel stříbrných medailí ze ZOH Evropy 1955-57,1960-61 v soutěži mužů. 1980 (dvojbob), MS 1979 (čtyřbob), ME Držitel stříbrných medailí z ME 1953, 1978 (dvojbob, čtyřbob) ME 1981, 1983 1954, 1958, 1959 a bronzových z MS (vždy dvojbob) a bronzové z MS 1979 1954 a 1958. Účastník ZOH 1956 a 1960 (čtyřbob). (vždy 4. místo). Gewenigerová Ute, *1964, plavkyně NDR. Na OH 1980 zvítězila na 100 m prsa a byla členkou vítězné polohové štafety na 4 x 100 m. Ve stejných disci plínách zvítězila i na MS 1982. Mistryně Evropy 1981 na 100 m a 200 m prsa, 100 m motýlek, v polohovém závodě na 200 m a v polohové štafetě na 4 x 100 m a 1983 na 100 m a 200 m prsa, 200 m po lohový závod a v polohové štafetě 4x100 m. Držitelka stříbrných medaili z MS 1982 (200 m prsa, 200 m polohový závod) a ME 1981 (400 m poloh, závod). Ghana, Ghanská republika, stát v záp. Alain Gilleti Africe, 10,9 mil. obyv., hl. město Akkra. Olymp. zkr. GHA. Vedoucím orgánem Gilmour Garth, atl. trenér z Nového TVS v zemi je Ghanská sport. rada. Na Zélandu, který se jako jeden z prvních prudkém rozvoji TVS po vyhlášení ne zasloužil o popularizaci běhu pro zdrá závislosti 1957 se podílely i soc. státy vi, - ► joggingu. Autor knihy Run for metodickou i materiální pomoci. Dobrá your life (Běh pro zdrávi). úroveň školní TV s prosazováním bran Gimondi Felice, ‘ 1942, it. cyklista. Ví ných prvků zejména po voj. převratu těz silničních etapových závodů Tour 1965. Nejrozšířenější sporty box, fotbal, de France 1966, Tour de 1'Avenir 1964, stolní tenis, atletika. Ghanský NOV Giro ďltalia 1967 a 1969. Mistr světa vznikl a uznání MOV získal 1952. Účast v silničnim závodu profesionálů 1973 na OH od 1960. Řady vynikajících vý a držitel stříbrné medaile z MS 1971 sledků dosáhli sportovci G. na - * afric a bronzové z MS 1970. kých hrách. Girloongrass viz plastické povrchy. Gienger Eberhard, *1951, gymnasta Giro ďltalia, druhý největší cyklistický NSR. Mistr světa 1974 a mistr Evropy závod profesionálů, zal. 1909. Délka 1975 a 1981 ve cvičení na hrazdě Držitel 2 500-4 000 km v 10-22 etapách, stříbrných medaili z MS 1978 (hrazda, gladiátorské hry, veřejné hry v ant. kůň našíř), 1983 (hrazda), ME 1975 (vice- Římě, souboje dvojic gladiátorů (gladiboj jednotlivců), 1977 (bradla) a bronzo us = meč), zprvu zajatců, později profe vých z OH 1976 (hrazda), ME 1975 (kůň sionálně školených zápasníků, kteří bo našíř). 1979 (bradla) a 1981 (hrazda) jovali různými zbraněmi v - ► amfiteá gig [angl], cvičný plátový veslařský tru. člun. Je širší, hlubší a těžší než člun zá glasfíbrové tyč viz tyč na skok. vodní. V. t. veslařské čluny. Glatz Andrej, *1947, čs. jezdec, ZMS. Gigová Marija, ‘ 1947, bulh. moderní Reprezentant ve skokových disciplí gymnastka. Absolutní mistryně světa nách od 1966. Dosáhl předních umístě 1969, 1971 a 1973. Na MS 1967 zvítězila ni např. na závodech v Kiskunhalas, Olve cvičení s obručí, na MS 1969 ve cvi štýně, Lipsku, Weidenu aj. Nositel če čení bez náčiní a s obručí, 1971 s míčem stného bronzového odznaku FEI. a obručí. Držitelka stříbrných medaili Glesková-Lehocká Eva, ‘ 1943, čs. z MS 1969 (povinný mič, švihadlo) a 1973 (viceboj), kde získala i dvě bron zové medaile (švihadlo, stuha). Gilewicz Zygmunt, 1880-1960, pol. lé kař, teoretik TV, prof. Akademie wychowania fizycznego (AWF) ve Varša vě, 1931-38 ředitel Ústředního institutu TV, redaktor čas. Wychowanie Ftiyczne, od 1946 předseda Státní rady TV, iniciátor obnoveni varšavské AWF, od 1938 děkan, od 1956 prorektor a od 1959 rektor AWF. 1953 spoluzakl. a ředi tel Věd. institutu TV, dlouholetý vedou cí katedry teorie a metodiky TV. Autor řady práci z teorie TV. Eva Glesková-Lehocká
168
glider atletka sprinterka. Osmá na OH 1972 na 100 m (12.48). Čtvrtá na ME 1966 na 100 m (11,9), pátá na 200 m (24,0). Sedmá na ME 1969 na 100 m (11,8). Dvakrát vy rovnala SR: 1968 na 60 m (7,2),1972 na 100 m (11,0). Třináctinásobná mistryně ČSSR. Vytvořila sedm čs. rekordů na 100 m 1962-72 (11,9-11,0) a sedm čs. re kordů na 200 m 1962-72 (24,4-23,4). glider [angl.), druh lyžařského vosku pro běh na lyžích. V. t. lyžařské vosky glie (řec.), podpůrná nervová tkáň slo žená z rozvětvených buněk, které na rozdíl od vlastních nervových buněk (viz neuron) netvoři synapse a máji schopnost množit se po celý život. Úča stni se při hojení poškozené nervové tkáně. V. t. nervová soustava. Gligorič Svetozar,’ 1923, jug šachista, mez. velmistr, účastník turnaje kandidá tů o titul mistra světa 1953, 1959. Člen družstva, které zvítězilo na šachové olympiádě 1950, obsadilo 2. místo 1956, 1958, 1962, 1964, 1968, 1974 a 3. místo 1952, 1954, 1960, 1970 a 1972. glukoneogeneza [řec ], novotvorba glukózy nebo glykogenu z necukerných zdrojů. Hlavními zdroji g. jsou - * kys. mléčná, glukogenni neboli glukoplastické aminokyseliny a glycerol. Probí há v oxidativním režimu pohyb, činno sti, zejména v játrech, např. v Coriho cyklu oxidace kys. mléčné, alaninovém cyklu přeměny aminokyselin, popř. i v ledvinách. Na g. se podílejí metabolické cesty citrátového cyklu a glykolý2Vglukóza [řec.], hroznový cukr, monosacharid ze skupiny hexos, prvotní sub strát pro doplňování nezbytné zásoby -» ATP k energetickému zabezpečení pohyb, činnosti a různých biol. funkcí organismu. V. t. glykogen, metabolis mus cukrů. gluteilní svalstvo, svalstvo hýžďové, které tvoří malý, stř. a velký sval hýžrfový. Jejich značný rozvoj u člověka sou visí se vzpřímeným postojem, glykémie [řec.]. hladina glukózy v krvi v hodnotě 4-6 mmol/l. Tvoří v játrech a ve svalech glykogen. ale je uvolňová na pouze z jater. Tvorba glykogenu je regulována inzulinem s vyšší hladinou glukózy, vyplaveni glukózy z jater epínefrinem a nižší hladinou glukózy, glykogen [řec ], polysacharid vytvoře ný ze zbytků -*• glukózy, hl. energetic ká zásobní látka organismu. V. t. meta bolismus cukrů. Gnauckeová Maxi, *1964, gymnastka NDR. Olymp, vítězka 1980 (bradla). Mis tryně světa 1979 (bradla), 1981 (pře skok, kladina, bradla), 1983 (bradla), mis tryně Evropy 1981 (víceboj jednotlivkyně, kladina, prostná). Držitelka stříbr ných medailí z OH 1980, MS 1979 (vždy viceboj jednotlivkyň) a ME 1981 (pře
skok); bronzových medailí z OH 1980, MS 1979, 1981, 1983 (vždy družstva) a ME 1979 (bradla). go, desková hra z Činy (3-4 tisíce let stará), upravená v 8. stol. n. I. v Japon sku do dnešni podoby. Hraje se na des ce se šiti z 19 svislých a 19 vodorovných úseček. Své kameny (černé, bilé), jimiž se po položení již nepohybuje, kladou střídavé oba soupeřící hráči na průsečí ky sítě, jichž je 361. Začíná hráč s černý mi kameny. Má jich až 180, stejně jako soupeř bílých. Čilém hry je zisk bodů za obklíčení kamenů soupeře nebo vol ných průsečíků, jichž se může obklíčit i několik najednou a za každý se získá vá 1 bod. Vítězí hráč s lepším skóre na konci utkáni. (I když výsledky mohou být velmi rozdílné, průměrný zisk je ko lem 50 bodů s rozdilem 10-15.) Utkáni konči dohodou soupeřů (vzdání tahů), když již nelze nic získat. Přes jednodu chost pravidel je go náročným spor tem, rozšířeným v celém světě. Má svo ji mez. organizaci i mez. soutěže. Lze však hrát i rekreačně na menší síti. Goitschelová Christine, *1944, fr. lyžařka. Olymp, vitězka ve slalomu a drži telka stříbrné medaile z obřího slalomu ze ZOH 1964 Goitschelová Marielle, * 1945, fr. lyžařka. Vitězka ZOH 1964 (obři slalom) a 1968 (slalom). Mistryně světa 1962 a 1964 (alpská kombinace) a 1966 (obří slalom a kombinace). Držitelka stříbr ných medailí ze ZOH 1964 (slalom), MS 1962 (slalom), 1966 (sjezd, slalom) a 1968 (kombinace). Gojchman Boris, *1919, sov. hráč vod ního póla. Držitel stříbrně medaile z OH 1960 a bronzových z OH 1956 a MS 1958. gól [angl ] viz branka. Gól, fot. a hokejový týdeník, vydávaný ČÚV ČSTV v nakl. Olympia. Vycházi od 1967, jeho předchůdcem byly čas. Ko paná (od 1948) a Kopaná-hokej (od 1962). Vychází v nákladu 70 000 výtisků, golf, standardní herní soutěž, dopravo váni míčku co nejmenšim počtem úde rů speciální holi postupně do 18 jamek, vzdálených od sebe až několik set me trů. K původu g. se hlásí různé národy, dochované zmínky pocházejí ze Skot ska z 15. stol. Gutaperčové a později peřím cpané míčky byly poháněny dře věnými holemi. K úspěchu hry a jejímu rozšířeni přispěl jednak míček z tvrdé gumy 1899, jednak užíváni pružných ocelových holí od 1929. Míček z umělé hmoty o průměru 41 mm a hmotnosti 44 g má žlábkovaný nebo jinak zdrsněný povrch, aby lépe udržoval směr letu. Pro údery si vybirá závodník hůl ze sady 6 až 12, které vozí na speciálním vozíč ku. Dřivé je nosil pomocník caddie, kte rý směl i radit. Hole jsou z tenké pérují
cí ocelové trubky, zakončené hlavicí z různého nateriálu, různé formy a s růz ně zakřivenou odpalovací ploškou. Plo chou hlavicí lze poslat miček nízkou dráhou letu do vzdálenosti 300 m i vice Hlavice o větším zakřivení způsobí stoupáni míčku, ale i odpovídajicí zkrá ceni dráhy letu. Hole s touto hlavici se voli pro překonáváni překážek, např. má-li míček přeletět křoví, strom nebo být vyproštěn z jámy, přirozené nebo uměle zhotovené (piskový bunkr). Na dráze 5-6 km dlouhé je 18 jamek (nou zově 9), vzdálených od sebe 90-500 m. Průměrná vzdálenost je 300 m. Nepravi delné vzdálenosti, přizpůsobené teré nu, patři ke specifice různých hřišť. Pro každou jamku je stanoveno odpaliště. Odtud zahajuje závodník přibližovacím úderem hru. Snaži se dopravit miček co nejblíže k jamkovišti (grýnu), což je upravený prostor kolem jamky, která má průměr 10,8 cm a hloubku 10 cm. Označuje se praporkem. — Některé soutěže se hrají na 2 x nebo 4 x 18 ja mek. Mistrovské golfové soutěže se hrají buď „na jamky", nebo „na rány". Ve hře na jamky (na 18 nebo 36 jamek) získá přislušnou jamku závodník, který do ni dopraví míček menším počtem úderů. Při shodném počtu úderů se jamka nezapočitá nikomu. Při shodném zisku jamek rozhodne o vítězství zisk prvé další jamky. Ve hře na rány se ví tězi nejmenšim počtem úderů spotře bovaných k posláni míčku do 18 (event. 36 nebo 72 jamek). Pravidla trestají kaž dé proviněni (i neúmyslné) připočítá ním trestných úderů k celk. součtu. Ve
Zapichovaci podložka míčku pro první úder (A ) a ukázky různých tvarů golfových holi (B).
169 hře na jamky se trestá porušení pravi del i ztrátou prává získané jamky. — Mistrovské soutěže se pořádají ve hře jednotlivců i družstev. Přátelská utkání v individuální soutěži více účastníků; v soutěži 1 proti 2, kteří se buď pravi delně střídají v úderech, nebo se zapo čítává výsledek lepšího; v soutěži dvo jic, hrajících buď střídavě 1 míčkem, nebo se započítává lepší výsledek hrá če dvojice. — Po losováni „nasadí" vý herce svůj míček v odpališti na podsta vec (tj. vyvýšeninu) a odpálí ho holí. To též provede druhý hráč. V dalších úde
g o lf rech se hráči střídají, začíná hráč, jehož míček je vzdálenější od příslušné jam ky. Míček se hraje vždy z toho místa, kde zůstal ležet. Nesmi se přemísťovat do výhodnější polohy. Pokud je zahrán ven z hřiště, vrací se na místo, odkud byl ven odpálen. Nenajde-li se zalét nuvší míček do S min, znamená to ztrá tu jamky, s výjimkou hry z odpaliště, odkud se míček zahrává znovu. Pokud míček zalétne do vody, díry, průrvy, od kud není možné pokračovat ve hře, pro vede se „spuštění míče". Hráč, čelem k příslušné jamce, upustí za sebe přes
rameno míč. Pak hraje z místa, kde míč zůstal ležet. Při g. nejsou rozhodčí, pro to soutěžící má ihned hlásit každou chybu soupeři nebo zapisovateli. I když pro různost golfových hřišť nelze vést SR, orientační údaje jsou (pro x jamek/ minim, počet úderů): 9/25. 18/55, 36/122, 72/245. - V ČSSR se od 1975 hraje I. celostátní liga, I. nár. liga ČSR 6členných družstev mužů. M ČSSR 3členných družstev žen, M ČSSR ve hře na údery a na jamky mužů, žen, juniorů a juniorek a od 1977 čs. pohár družstev dorostenců a dorostenek.
Hřiště na golf: A celková situace, B detail jedné dráhy; / cesty, //v o d n í toky a plochy, ///budovy: 1-18 dráhy; a travnatá plo chy, b směr dráhy, c keřový a stromový porost, d křoví, e písková plochy, d jamkoviátá.
golf kroket
170 též na ZOH 1960 (4.), a MS 1967 (4 ). Nositel státního vyznamenáni Za vynikající práci. V dorosteneckém věku vý borný tenista (vitěz pardubické juniorky 1956). Golubničij Vladimir, *1936, sov. atlet, chodec. Dvojnásobný olymp. vitěz v chůzi na 20 km 1960 (1:34:07,2 h) a 1968 (1:33:58,4 h), druhý na OH 1972 (1:26:55,2 h), třetí 1964 (1:31:59,4 h). Mistr Evropy 1974 (1:29:30,0 h), druhý na ME 1966 (1:30:06,0 h), třetí 1962 (1:36:37,6 h). Vytvořil dva SR: 1955 (1:30:02,8 h) a 1958 (1:27:06,0 h). gonartróza [řec.], degenerativní one mocnéni kolenniho kloubu, projevujicí se bolesti zejm při chůzi ze schodů, z kopce a po větším zatížení. Příčiny: mikrotraumatizace, nesprávná technika pohybu. Časté u fotbalistů, lyžařů, bru slařů a vzpěračů. goniometrie [ře c ], metoda měření rozsahu úhlu, který svírají jednotlivé segmenty daného kloubu; měří se tzv. goniometrem. Goodeli Brian, *1956, plavec USA. Olymp, vítěz 1976 na 400 m a 1 500 m v. zp Držitel stříbrné medaile z MS 1975 (1 500 m v. zp ).
Golf na hřišti v Mariánských Lázních.
golf kroket, standardní herní soutěž, vytvořená na principu golfové hry na jamky Na kroketovém hřišti se 6 bran kami (sedmá místo cílového koliku) s kroketovou výzbrojí (paličkou a koulí) se soutěži o získání většího počtu bra nek z 13, tj. na dvojitém okruhu. Soupe ři se po rozlosování pravidelně střídají v úderech. Příslušnou branku získá sou těžící s nejmenšim počtem úderů (při stejném počtu úderů 2 či více soutěží cích se branka anuluje). Utkáni konči ziskem počtu branek, který soupeř ne-' může dosáhnout (tj. 7, avšak při anulo vání např. 4 stačí 5 ap ). golfový úder, v ledním hokeji druh střelby používaný zvláště obránci od
Bohumil Golian
modré čáry. Charakteristický je velký nápřah a úder čepeli do kotouče jako při golfu do míče. G. ú. se dosáhne vel ké rychlosti letu kotouče (až 189 km/h). Golian Bohumil, * 1931, čs. volejbalista, ZMS. Mistr světa 1956, 1966 a Evropy 1955 a 1958. Držitel stříbrných medailí z OH 1964, ME 1967 a bronzové z OH 1968. Účastník ME 1963 (6. místo). Vý Brian Goodell znamný sport, funkcionář, místopředse da SŮV ČSTV od 1983. Nositel státního Goolagongovi-Cawleyová Evonne vyznamenání Za vynikající práci. *1951, austr. tenistka. Vítězka dvouhry Golonka Jozef *1938, čs. hokejista, ve Wimbledonu 1971 a 1980 (čtyřhra ZMS, útočník. Odehrál 134 mezistátních 1974), mez. mistrovství Francie 1971 utkání. Obdržel stříbrnou medaili na a Austrálie 1971, 1974-76 (současně ví ZOH 1968 a MS 1966, bronzovou na tězka čtyřhry). První ve svět žebříčku ZOH 1964, MS 1959 a 1969. Startoval 1971, druhá 1972, 1976, 1980 a třetí 1974-75. Přispěla k vítězství austr. hrá ček v Poháru federace 1971 a 1973. Goppold z Lobsdorfu Vilém, 1869-1943, čes. šermíř. Držitel bronzo vých olymp. medailí v šermu šavlí v soutěži jednotlivců i družstev 1908. Člen družstva, které obsadilo 4. místo v šermu šavlí na OH 1912. Mistr Čech v šermu šavlí jednotlivců 1909-10, 1913. Vitěz řady mez. turnajů, mj. v Budapeš ti, Berlíně, Vídni, Ostende aj. gorodky, ruská lid. zábava, sjednoce ním pravidel 1923 rozšířená na sport (má MS i ZMS). Soutěží se o to, kdo Jozef Golonka menším počtem hodů speciálni hole vy-
g ra fic k é z n a č e n í
171
Hřiště na gorodky: A dvorce. Smety, C trestný pás. Oval se šiti, £ hráči, F rozhodčí. razp ven z dvorce 5 gorodků. G. jsou dřevěné válečky 20 cm dlouhé, o prů měru 4-5 cm. Házeci hole má hráč 2. Jsou 85-100 cm dlouhé, kónické, o prů měru 3 cm na jednom a 4 cm na dru hém konci. Mohou být i plechem oko vané v 12 cm širokých pásech, 5 cm od sebe. Soutěží jednotlivci nebo 5členná družstva. G. se rozestavují ve dvorci (čtverci o straně 2 m) do různých figur. Podle obtížnosti seřazeny: 1-dělo, 2-hvézda, 3-studna, 4-artilérie, 5-kulometné hnízdo, 6-bezejmenná, 7-střelnice, 8-vidlička, 9-šipka, 10-zalomená hří del. 11-raketka, 12-rak, 13-srp, 14-letadlo, 15-dopis. K oficiálním utkáním na stupují hráči v číslovaných dresech. Hřiště pro dvě dráhy je rovná plocha 13-15 x 25-30 m, s mlátovým povrchem (pro sport asfaltovým, betonovým, pr kenným) Na koncové čáře je drátěná překážka pro zachytáváni holi, 7 m před ni vyznačen obdélník 4 x 9 m a na něm 2 dvorce, čtverce o straně 2 m, navzá jem vzdálené 2,5 m a 1,25 m od přední i bočních stran obdélníku. Ve vzdáleno sti 6.5 a 13 m (pro ženy 5 a 10 m) jsou házeci stanoviště, u postranních čar la vice pro hráče a stolek pro zapisovate le. Utkáni se hraji bud o figury (obvykle soutěž jednotlivců, za každou figuru vy raženou ze dvorce menším počtem ho dů se získá 1 bod), nebo o partie na vitězná kola. Podle dohody se vyráží 5,10 nebo 15 figur menším počtem hodů. Po zisku prvého kola si družstva vymění dvorce. Ziská-li druhé kolo soupeř, vítě ze urči třetí kolo. Skonči-li nerozhodně, celé utkání je nerozhodné. Do plné fi gury se házi ze vzdálenějšího stanovi ště. jakmile alespoň 1 gorodek je vyra žen z dvorce, zbytek figury se vyráží z bližšího. Hází se z místa nebo z rozbě hu tak, aby hůl letěla rovnoběžně se ze mí a figuru zasáhla středem. Hod je ne platný, je-li proveden před povelem
o těl výchovu č. 187/1949 Sb. a 1952 zá kon o organizaci těl. výchovy a sportu č. 71/1952 Sb., které se staly základem pro další vývoj soc. systému TK v Čes koslovensku. Goriněvskij Valentin Vladislavovič, 1857-1937, rus. vědec, lékař a pedagog, pokračovatel Lesgaftova díla, organizá tor léčebné těl. výchovy a lék. kontroly. Spisy: Fizičesko/e obrazovanije, 1913; Kuttura těla, 1927. Gouldová Shane, *1956, austr. plavky ně. Olymp, vítězka 1972 na 200 a 400 m v. zp. a v polohovém závodě na 200 m. Na stejných OH získala ještě stříbrnou medaili na 800 m v. zp. a bronzovou na 100 m v zp. V anketě ISK byla označe na nejlepši svět. sportovkyni 1971 a 1972.
rozhodčího, přešlápne-li házející, dotkne-li se hůl země před obdélníkem, házi-li hráč mimo pořadí atd. Gorochovovi Galina *1938, sov. šermířka. Mistryně světa v šermu fleretem jednotlivkyň 1965 a 1970 a členka vitězného družstva z OH 1960, 1968, 1972, MS 1958, 1961. 1963, 1965, 1966, 1970, 1971. Držitelka stříbrných medailí v sou těži jednotlivkyň z MS 1959 a 1962 a ze soutěže družstev z OH 1964, MS 1962, 1967, 1969 a bronzových z OH 1972 a MS 1966 (jednotlivkyně). Gorikov Alexandr. *1946, sov. krasoShane Gouldová bruslař. Reprezentoval v kat. tanečních párů se svou ženou -» L. Pachomovovou, s niž se stal prvním Olymp, vitězem Graboflex viz plastické povrchy této kat. na ZOH 1976, mistrem světa grafické značeni, ve sport, hrách dia 1970-74 a 1976 a mistrem Evropy gramy umožňující a) ujasnit výklad pra 1970-71 a 1973-76, držitelem stříbrných videl. b) předávat zkušenosti z cvičitelmedaili z MS 1969 a ME 1972 a bronzo ske práce znázorněním organizace návé z ME 1969. cvičných a výcvikových forem, c) zpře Gottwald Klement, 1896-1953. čes. po snit pokyny z taktiky hry, např. zázna litik a státník, činitel čs. a mez. rev. dél. mem postaveni a jeho změn, znázorně hnutí, 1929-45 gen. tajemník a 1945-53 ním řešení herních situací, d) rozbor ut předseda KSČ, 1948-53 prezident ČSR. kání na podkladě záznamu situaci 1920 byl starostou XX. okresu DTJ No Sjednocené g. z. umožňuje vzájemně vý Rousinov, po založeni FDTJ starosta přebírat poznatky z různých - * sportov 20. okresu FDTJ tamtéž, od září 1921 ních her, usnadňuje výuku. Oficiální zájednatel 47. okresu FRTJ v Banské By kl. g. z. bylo vytvořeno v 50. letech. strici, později župní jednatel FRTJ na Jednotlivé sport, hry je rozšířily o dalši Slovensku (Vrútky). Vedoucí redaktor znaky podle specifické potřeby. Nyni čas. Spartakus (1921-24). 1925 se stal se g. z. v jednotlivých sport, hrách členem ÚV a politbyra ÚV KSČ. Jeho upravuje podle g. z. užívaného mez. fe přičiněním přijal IV. sjezd KSČ 1927 a V. deracemi, — Záki. g. z. má 18 znaků: sjezd KSČ 1929 obsáhlé rezoluce o situ 1 let míče aci a úkolech tělových, a sport, hnutí 2 přihrávka v Československu a o práci komunistů 3 útočná činnost, střelba, smeč, od v děl. tělových., sport, a skautských or pal ganizacích. 1929 se jako delegát ÚV 4 pohyb hráče KSČ účastnil práce ÚV mez. spartakiá- 5 pohyb hráče s míčem (drženým) dy RSI v Berlíně. Po 1945 podporoval 6 vedeni miče, driblink sjednocovaci proces čs. tělových, hnutí 7 náhlé, prudké zastavení v duchu řev. a pokrokových tradic čs. 8 obrátka a otočka tělovýchovy. Podepsal první zákony 9 clonění a blok(ování) o těl. výchově: 1949 zákon o státní péči 10 hráč útočícího družstva
Grafnetter
172
1 O -------* — O 2 = >
----------------- * >
3
----------------------------------------------------------------------- *
s
r \
9
■
« o O 0 0 o ' 11
A \7
12 13 Á 14 15
A
*-■ O
A
□
r- - '-
A
1
A
• ©
©
,.[{[
" ^
r w i
L/SJ
JU 18 11 12 13 14
A
9 c
,- P
r " \ /
hráč bránícího družstva hráč v novém postavení hráč ve výskoku společný předmět boje, míč, ko touč 15 cvíčítel, trenér a rozhodčí 16 hříště pří záznamu útočné situace 17 hřiště při záznamu obranné situace 18 při křížení drah pohybu hráčů i letu míče je časově prvá činnost v mí stě kříženi vyznačena nepřerušova ně. Grafnetter František, 1890-1949, čes. učitel, propagátor škol. plavání, organi zátor kursů plavání pro mládež. Použí val metody kolektivního výcviku. Grafstrňm Gillis, 1893-1938, švéd. krasobruslař. Vítěz OH 1920 (krasobruslení bylo součástí letních OH), ZOH 1924 a 1928. Mistr světa 1922, 1924,1929. Dr žitel stříbrné medaile ze ZOH 1932. granát 1. druh munice plněný výbušni nou; 2. kovové nebo gumové náčiní používané pro - * hod granátem. Grand National Liverpool iteeplechase [angl.], nejstarši překážkový do stih pořádaný v Anglii, zal. 1839. Koná se na závodišti v Aintree posledni ne děli v březnu. Dostih se jede po travna té dráze ve dvou okruzích, trať měří
7 210 m a obsahuje 30 těžkých překá ných předmětů navzájem se přitahovat žek, nejtěžším skokem je Becher’s gravitační silou Dvě hmoty se navzá Brook, sestávající z mohutného živého jem přitahují silou, která je přimo úměr plotu 150 cm vysokého a 1 m širokého, ná součinu velikosti těchto hmot a ne za nímž teče potok. přímo úměrná čtverci vzdálenosti jejich Grand Prix [fr ], velká cena, název pro těžišť. Velikost přitažlivé síly nezáleží význ. sport, soutěže, dř. vyhrazen pouze na složení nebo vlastnostech hmot. Při pro nejvýzn. motoristické závody, na tažlivý vliv velké hmoty na malou je okruhu, zejm. pro vozy formule 1; závo stejný jako přitažlivý vliv malé na vel dy MS v silničních závodech motocyklů kou. Sily, kterými na sebe hmoty na a některé tradiční závody v ostatních spojnici svých těžišť působí, jsou stejné motoristických disciplinách (např. velké a opačného smyslu. Jejich po Grand Prix Brno - závod ME cestovních hyb. účinky jsou nepřímo úměrné jen automobilů). — FIM povoluje každé velikostem hmot. Nositelem g je gravinár. motocyklové federaci ročně jen tačni pole, udílející v daném místě jednu G. P. určitého typu (silniční, te všem tělesům stejné gravitačni zrychle rénní), FIA povoluje nár. autoklubům ní. Hmotnost lidského těla vůči hmotě uspořádat těchto podniků vice. Určitý Země je nepatrná. Účinek g. se na těch počet G. P. se započítává do hodnocení to tělesech projevuje téměř stálým MS. — První automobilová G. P. byla zrychlením. Přitom zrychlení Země se uspořádána 1906 ve Francii v Le Mans; bliži vždy nulové hodnotě. Na každé tě - V tenisu každoročně pořádaná bodo- leso na Zemi působí dvě sily: g. smě vací soutěž, organizovaná Mezinárodni rem do středu Země a odstředivá síla tenisovou federací (ITF) od 1970. Sestá ve směru poloměru kolmého k zemské vá z řady turnajů, na kterých hráči zís ose. Obě síly se skládají a jejich výsled kávají body podle dosaženého umistě- nicí je tiha. Jedině na pólu, kde se od ní. Průběžné pořadi je pravidelně zve středivá síla rovná nule, je tíha totožná řejňováno a nejlepši hráči se v závěru s gravitaci. Směr určený olovnici je soutěže zúčastňuji tzv. Masters Grand směrem rovnoměrně zrychleného po Prix. Jednotlivé turnaje jsou finančně hybu volného tělesa, jež označujeme dotovány. Hráči jsou ještě zvlášť odmě jako volný pád. Zákony volného pádu ňováni za konečné pořadi a umístěni se podílejí na různých sport, činno v závěrečném turnaji Masters. Čs. re stech, kde docházi k letu těla nebo ná prezentant I. Lendl zvítězil v této soutě činí ve volném prostoru (při vrzích, ho ži a vyhrál Masters 1981, ve finále Ma dech, skocích). Regulace rychlosti vol sters byl ještě 1980, 1984. J. Kodeš se ného pádu s využitím odporu vzduchu nejlépe umístil 1971 jako pátý. — G. P. ovlivňuje výkon v některých sport, dis v jezdectví obvykle hl. soutěž závodů. ciplinách, např. ovlivňuje dráhu letu ve V -+ parkúrovém skákáni jednokolová skocích na lyžích nebo přesnost přistá nebo dvoukolová soutěž (s překážkami ní v parašutismu. V zemském tíhovém do 150 až 160 cm), v drezúře soutěž vy poli nelze rychlost volného pádu ovliv pisovaná Mez. jezdeckou federaci FEI, nit vnitřními silami. obsahující i prvky vyšši drezúry V. t. Gřecká Heidemarie, "1965, čs. repre drezúrní soutěže. — Názvu G. P. se zentantka ve skocích do vody, MS. Ob dnes používá i v dalších sport, odvě sadila 3. místo na ME 1985 ve skocích tvích, jako v atletice, orientačním běhu z 3m prkna. Pátá na ME 1981 (věž) a 1983 (prkno). Druhá v Evropském po aj Grand Slam [angl ], čtyři nejvýzn. teni háru 1983 ve skocích z 3m prkna, třetí sové turnaje: mez. mistrovstvi Anglie ve 1985. Účastnice OH 1980 Wimbledonu, mez. mistrovstvi Francie Greenovi Nancy, *1943, kan. lyžařka v Paříži, mez. mistrovství USA ve Flu Vítězka ZOH (obři slalom) a mistryně shing Meadow a mez. mistrovstvi Au světa 1968 (alpská kombinace). Držitel strálie v Melbourne. Zvítězit ve jmeno ka stříbrné medaile ze ZOH 1968 (sla vaných turnajích v jednom roce zname lom). Zvítězila ve Světovém poháru ná získání Grand Slamu. Dosud se to sjezdařek 1967 a 1968. podařilo jen čtyřem hráčům: 1938 Ame Greenset viz plastické povrchy. ričanovi J. D. Budgeovi, 1953 Američan Gregor Martin, *1940, čs. házenkář, ce M. Connollyové, 1962 a 1969 Austra MS. Člen vítězného kolektivu z MS lanu R. Laverovi a 1970 Australance M. 1967. Jako hráč Dukly Praha se podilel Courtové. Od 1983 platí nové pravidlo, na vítězství v PMEZ 1963. že titul získá hráč, který vyhraje 4 nej Grégr Eduard, 1827-1907, čes. politik větší turnaje bezprostředně za sebou, a publicista, doc. lék. fyziky. Jednatel i když ne v jednom kalendářním roce. Sokola Pražského, význ. sokolský či Poprvé získala takto titul M. Navrátilová novník. 1984. G rigr Julius, 1831-1896, čes. politik, Grasstex viz plastické povrchy, advokát, bratr Eduarda G. Propagátor gravitace [lat ), vlastnost všech hmot mladočes. politiky v Sokole, publicista
173
G TO
a aktivní sokolský činovnik. Vypracoval Grófová Alica, * 1952, čs. stolní tenist- 1934 zatčen a 1945 zavražděn v Bergenprvní stanovy sokolské organizace. ka, ZMS. Držitelka stříbrných medaili Belsenu. Medaile nazvaná jeho jménem Gretzky Wayne, ‘ 1961, kan. hokejista, z MS 1973 (dvouhra), ME 1970 (druž- je vysokým tělových, vyznamenáním útočník. Hodnocený jako nejvétši ta štva), 1974 (čtyřhra, smíšená čtyřhra) NDR. lent, který se dosud v Kanadě objevil. a bronzových z MS 1971 (čtyřhra), 1973 f Gruia Gheorghe, * 1940, rum. házenkář, Začal hrát profesionálně v sezóně (smíšená čtyřhra) a ME 1974 (družstva). | jeden z nejlepšich hráčů 60. a 70. let. 1978-79 v klubu Indianopolis Racers, Členka vítězného družstva z juniorské- Člen mužstva mistrů světa 1964 a 1970. odkud přešel 1979/80 do Edmonton Oi ho ME 1967 a 1968. Akademická mistry- ^Držitel bronzových medailí z OH 1972 a MS 1967. Nejlepší střelec olymp. tur lers, který se účastni soutěži NHL. Vyni ,ně světa ve dvouhře 1973. kající střelec a nahrévač - dosáhl rekor Groll Hans, 1909-1975, rak. tělových, naje 1972. du v počtu asistenci a v počtu bodů do odborník, 1946-75 ředitel institutu TV Gruss Josef, 1884-1968, čs. sportovec sažených za vstřeleni branky a přihráv a Spolkového ústavu TV ve Vídni. Pro a sport, funkcionář, prof. lék. fakulty ku na ni (212 bodů v sezóně 1980/81). pagátor novorak. školy. Autor řady věd. Hrál za reprezentační mužstvo Kanady práci zvi. o škol. TV. Spisy: Idee und na MS 1982 a na Kanadském poháru Gestalt der Leibesúbungen von heute 1981, 1984. Vítěz Stanley Cupu 1984 (Představa a podoba dnešních těle-_ a 1985. sných cvičení), 1957; Die Systematiker Grimmer Gerhard, *1943, lyžař NDR. der Leibesúbungen (Systematici těle Mistr světa 1974 v běhu na 50 km a ve sných cvičení), 1955. štafetě 4 x 1 0 km Držitel stříbrných Grónberg Axel, "1918, švéd. ř. ř. zápa medailí z MS 1960 (30 km a 4 x 10 km) sník. Olymp, vítěz 1948 a 1952 a mistr a 1974 (15 km) a bronzové z MS 1970 světa 1950 v kat. do 79 kg. Držitel stříbr (50 km). né medaile z MS 1953 a bronzové z ME Grišin Jevgenij, "1939, sov. rychlobru- 1947 ve stejné hmotnostní kategorii slař. Olymp, vítěz 1956 a 1960 na 500 m Grdnningen Harald, *1934, norský ly i 1 500 m. Mistr Evropy 1956 na trati 500 žař. VítězZOH 1968 (15 km a 4 x 10 km). Josef Grus m. Držitel stříbrné medaile z OH 1964 Mistr světa 1966 (4 x 10 km). Držitel (500 m) a bronzových z MS 1954 a 1956 stříbrných medaili ze ZOH 1960 (4 x 10 (vesměs čtyřboj). km) a 1964 (15 a 30 km) a z MS 1962 (15 km). UK. 1929-51 předseda CSOV, 1946-65 člen MOV. Předseda Čs. amatérské atl. unie, Čs. sport, obce, Čs. šermiřského svazu aj. Zasloužil se o rozvoj čs. šer mu, tenisu, ledního hokeje, lyžováni, fotbalu a atletiky. 1946 navrhl pořádání olymp. dne. Nositel Rádu práce (1964) a olymp. diplomu (1965). GTO. rus. Gotov k trudu i oboroně SSSR, sov. odznak zdatnosti. Postupně se stal jednou ze zákl. součásti tělo vých. systému v SSSR. GTO slouží k všestrannému těl. rozvoji sov. obča nů, k jejich přípravě na pracovní čin nost a obranu soc. vlasti. Odráží ideově Jevgenij Grišin Harald Grdnningen polit, zaměření sov. systému TV a jeho plněni předpisuji všechny učebni plány Groessl Zdeněk, *1941, čs. volejbali- Gros Pierro, *1954, it. lyžař. Vítěz ZOH v SSSR. GTO vznikl z podnětu Komso sta, ZMS. Člen družstva, které získalo 1976 ve slalomu. Držitel stříbrné medai molu 1931,1932 zaveden 2. stupeň GTO titul mistrů světa 1966. Držitel stříbr le z MS 1978 (slalom) a bronzové z MS a 1934 BGTO (Buď gotov k trudu i obo roně) pro žáky. Zpočátku plněni odzna ných medailí z ME 1967, 1971 a bronzo 1974 (obří slalom). vé z OH 1968. Účastník OH 1972 (6.) Grosics Gyula, "1926, mad. fotbalista ků značně komplikováno množstvim Brankář Honvédu Budapešť (1945-57) předepsaných norem. 1940 zaveden no a MS 1970 (4. místo). a maď. reprezentačního mužstva. Úča vý systém GTO, který lépe spojil vše stník OH 1952 (1. místo) a MS 1954 (2. strannou těl. přípravu se sport, speciali zaci. Měl pro všechny stupně 2 části: místo), 1958 a 1962. Gróttumsbraaten Johan, *1899, nor povinné a výběrové normy; počet no ský lyžař. Vítěz ZOH 1928 (18 km, závod rem se přitom značně snížil. 1946 byl sdružený) a 1932 (závod sdružený). Mis GTO znovu upraven a 1955 stanoveny tr světa 1926 (závod sdružený) a 1931 pro všechny stupně jen povinné normy. (17 km a závod sdružený). Držitel stříbr Od zákl. se GTO změnil 1972. Prohloubi né (18 km) a bronzových (50 km a závod ly se zákl. principy: všestrannost, užitý sdružený) ze ZOH 1924 charakter a zdravotní zaměřeni. Nový Grube Ernst, 1890-1945, něm. kom. po systém má 5 stupňů: 1. Smělí a obratní litik, představitel něm. a mez. rev. tělo pro chlapce a děvčata ve věku 10-11 vých. hnutí. Poslanec Říšského sněmu, a 12-13 let, 2. Sportovní směna pro kat. zemského sněmu za Kom. stranu Ně 14-15 let, 3. Síla a odvaha pro kat. 16-18 Zdeněk Groessl mecka, aktivní protifašistický bojovník. let, 4 Tělesná dokonalost pro muže ve
174
Guatemala věku 19-39 a ženy 19-34 let, 5. Svěžest a zdraví pro muže 40-60 let a ženy 35-55 let. 1 -3. stupeň má stříbrný a zlatý od znak. 4. stupeň stříbrný, zlatý a zlatý s vyznamenáním, 5. stupeň zlatý od znak. Guatemala, Guatemalská republika, stát ve Stř. Americe. 6,6 mil. obyv., hl. město Guatemala. Olymp. zkr. GUA. Ří dícím orgánem TVS je Konfederace sportu Guatemaly, která spolupracuje s NOV a jednotlivými federacemi. Stát ní subvence nízká, např. na škol. TV činí ročně asi 15 000 dolarů. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou fotbal, baseball a soft ball, pro něž je vybudována řada víceú čelových stadiónů, dále plavání, střel ba, bowling. NOV G. vznikl 1947. Účast na OH 1952,1968-80. 1950 se v G. kona ly VI. - ► středoamerické a karibské hry. Guayana. Guayanská kooperativní re publika, stát na SV Jižní Ameriky, člen brit. Společenství, 810 000 obyv., hl město Georgetown Olymp. zkr. GUY TVS řídí Národní sportovní rada, která rovněž organizuje trenérské kursy a řídí školní TV. Nejrozšiřenějšim sportem je kriket, větší zázemí má atletika, box, cy klistika, fotbal, volejbal. NOV G. vznikl 1948. Účast na OH od 1948 s výjimkou bojkotu OH 1976. Guerra Manuel Gonzales, *1917, ku bánský sport, funkcionář. Od 1973 člen MOV, od 1964 předseda Kubánského olymp. výboru, od 1975 předseda Mez. asociace amatérského baseballu a prvni místopředseda sport, organizace Stř. Ameriky a karibské oblasti a od 1979 člen Panamerické sport, organizace. Předseda Kubánské atl. unie. Guinea, Guinejská lidová revolučni re publika, stát v záp. Africe. 4,7 mil. obyv., hl. město Konakry Olymp. zkr. GUI. Po získáni nezávislosti 1958 rozvoj TVS s pomoci soc. zemí. První trenér ské a tělových kádry studovaly na VŠ v NOR. SSSR a ČSSR. Od 1960 je řídí cím orgánem TVS Komisariát mládeže a sportu při úřadu předsednictva vlády. Rozvijí se zejm. masová TV. — NOV G. vznikl 1965, prvni účast na OH 1980 Gummelová-Helmboldovi Margitta. •1941, atletka NOR, koulařka. Olymp, vítězka 1968 (19,61 m), druhá na OH 1972 (20,22 m). Druha na ME 1966 (17,05 m) a 1969 (19,58 m), třeti na ME 1971 (19,22 m). Druhá na HME 1971 (19,50 m). Vytvořila tři SR: 1968 (18,87 m a 19,61 m) a 1969 (20,10 m). Jako první žena světa překonala hranici 19 m. Gundersen Erik, *1959, dánský moto cyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1984 a 1985, dvojic 1985 (spolu s Knudsenem) a na dlouhé ploché dráze 1984. Vítěz Zlaté přilby Československa 1985. Gundersenova metoda, způsob orga
nizováni -» závodu sdruženého (podle nor. sdruženáře G. Gundersena). Po soutěži ve skoku, který se koná prvni den, startuji závodníci v běhu na 15 km v časových intervalech, které se získají přepočtem rozdílu bodů ve skoku. Cel kovým vítězem závodu sdruženého je potom ten, kdo proběhne prvni cílem. Gusakovová Marija, *1931, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1960 (10 km) a mistry ně světa 1962 (3 x 5 km). Držitelka stří brných medailí ze ZOH 1960 (3 x 5 km), MS 1962 (10 km) a bronzových ze ZOH 1964 (10 km) a MS 1962 (5 km). Gut Jiří, *1941, čs. kanoista slalomář, ZMS Vybojoval stříbrnou medaili na MS 1973 jako člen hlídky kanoistů C 1 ve sjezdu a bronzovou ve .sjezdovém závodě kanoistů na stejném šampioná tu. Na MS 1975 obsadil 3. místo v závo dě hlídek a 4. místo v závodě kanoistů ve sjezdu. Gut KareI, *1927, čs. hokejista, ZMS, obránce. Reprezentoval 114x (1951 až 60), dlouholetý kapitán. Držitel bronzo vých medaili z MS 1955, 1957 a 1959. Zúčastnil se ZOH 1952 (4.), 1956 (5.) a 1960 (4.), MS 1953, 1954 (4 ) a 1958 (4.). Nejlepší obránce MS 1955. Po skončeni hráčské kariéry působí jako trenér doma i v zahraničí (EV Landshut). Vedl čs. reprezentaci 1973-80 a ja ko její trenér se podilel na získáni svétového prvenství 1976 a 1977. Nositel Řádu práce a Medaile dr. M Tyrše, za sloužilý trenér.
Karel Gut
Guth-Jarkovský Jiří Stanislav, 1861 až 1943, čs. sport, funkcionář, jeden z nejbližších spolupracovníků - ► Pierra de Coubertina. Zakládající člen MOV (1894-1943), gen tajemník a člen prvni exekutivy MOV (1919-23). Zakladatel ČSOV a jeho první předsedá (1900-29), spoluzakladatel a první předseda Čes. amatérské atl. unie. předseda Čes. a Čs. klubu turistů (1915-26), místopřed seda Čes. sport, rady, šéfredaktor Ča sopisu turistů a dalších; člen a funkcio nář řady dalších sport., tur. a kult. orga nizací. Překladatel z francouzštiny. Spi sy: Paměti olympijské, 1929; Druhé pa měti olympijské, čas. Star 1936-38; Vý-
J. S. Guth-Jarkovský
voj českého olympismu. Pierre de Cou bertin, 1938. GutsMuths Johann Christoph Frie drich, 1759-1839, něm. pedagog-filantropista, klasik něm. TV, položil teor. zá klady moderní TV, zakl. něm. školní TV. Nazýván praotcem něm. TV. Vyšel z tě lových. snah - v Basedowa, 1785-1839 profesor TV a matematiky na Salzmannové filantropinu ve Schnepfenthalu u Gothy. Navrhl obnovit OH. Žádal odb. přípravu učitelů TV. Spisy: Gymnastik fůr die Jugend (Tělocvik pro mládež, 1793), Spiele zur Ůbung und Erholung des Kórpers und Geistes (Hry pro osvě žení těla i ducha. 1796) aj. Gyarmáti Dezsó, *1927. mad hráč vodního póla. Člen vítězného družstva z OH 1952,1956,1964, z ME 1954 a 1962 Držitel stříbrné medaile z OH 1948 a bronzové z OH 1960 gymghána (ind.) viz jízda zručnosti gymnation [řec ], v ant. Řecku pův místo pro fyzický výcvik mládeže. Zá kladem bylo zápasišté (viz palaistra) a běžecká dráha (viz stadion). Postupně mělo g. i prostory pro pěstní zápasy, skoky, míčové hry, plavání, masáže, koupele. G. řídil gymnasiarchos, cvičeni vedl trenér (paidotribes či gymnastés) s pomocníkem (paidagogos). Od 5 stol. př. n. I. bylo g obecným vyučova cím střediskem s knihovnami a poslu chárnami. Od 4. stol. v některých g (viz Akademia, Lykeion) vznikaly filoz. školy. Gymnation, experimentální prázdni nová akce ČÚV SSM organizovaná 1971-76 pro mládež 17-25 let Vzorem pro tuto akci byla ant. gymnasia. Vedle pohyb, aktivit se účastníci setkávali s podněcujícím spol. a kult. poznává ním, pestrou, přitažlivou, často originál ní programovou skladbou, která měla dosáhnout co největšího rekreačního, vzdělávacího a vých. efektu. Idea novo dobého G. je obsažena v mnoha pro jektech prázdninových akci pořádaných SSM, zejm. pak v programu -» Prázdni nové školy SSM. gymnastické kolo, též rhónské kolo, speciální nářadí, které tvoři dva kruhy o průměru 200-220 cm z ocelových tru
175 bek spojených příčnými trubkami ve vzdálenosti 52 cm. Na kruzích jsou stu pačky pro nohy s upevňovacími řemín ky a držadla pro ruce. G. k. slouží dnes pro přípravu letců a výsadkářů, gymnastický t i l , speciální tělocvična určena pouze pro sport, nebo moderní gymnastiku. G. s. jsou stavěny bud jako samostatný objekt, nebo tvoří samo statnou jednotku velkých tělocvičen a sport. hal. Rozměry g. s. pro sport, gymnastiku vycházejí z ploch potřeb ných pro trvalé umístěni jednotlivých nářadí a koberce pro prostná, pro mo derní' gymnastiku postač! pouze polože ní koberce celk. rozměrů 14 x 14 m, vol ný prostor pro cvičeni, žerď u stěny, zr cadla na stěně s mobilním zakrytím a žebřiny. Podle těchto požadavků vy chází plocha g. s. minim, na 18x30 m nebo lépe 18 x 36 m. U g. s. má být vždy ještě menši mistnost pro uloženi náčiní a náhradnich součástí nářadí, gymnastika [řec.J, soubor těl. cvičení, jehož cilem je všestranný rozvoj lidské ho těla a udrženi zdatnosti a celk. do bré výkonnosti v období zralosti a stár nutí. — Historie. V aténské vých. sou stavě vládnoucí třídy byla g. neodděli telnou součásti harmonického fyzické ho, filoz. a uměleckého vzdělání v du chu ideje -v kalokagathia. Řecká g. ob sahovala atl. discipliny: běhy, skoky, hod diskem a oštěpem, dále plavání, zápas a box. — Ve středověku v období renesance a humanismu (15.-16. stol.) nastává návrat k ant. ideálům. Filoz. a pedag. myšlenky - * J. A. Komenské ho, ->J. J. Rousseaua a dalších pomo hly k uznáni významu tělocviku pro vý chovu mládeže. Vznikají - » filantropina v Německu (Basedow, Salzman) a sy stém g. je doplňován analytickými umě
gymnopaidiai lými cvičenimi, která sledují pedag. osobnosti: -*• E. J. Dalcroze, - ► I. Duna zdravotní čile. Souborem kloubních canová). — V soc. systému TK předsta cvičeni - * J. H. Pestalozziho a utřídě vuje g. ucelený výběrový program po ním soustavy dosavadních gym. cvičeni hyb. vzdělání pro všechny, od zdravotní -*J. Ch. GutsMuthsem byly položeny a léčebné prevence a rehabilitace k vý základy tělocviku jako teoreticko-prak- konnostní' diferenciaci pohyb, činností tického oboru. — Současné pojetí g. na úrovních masového, výkonnostního vycházelo z tělocvičných systémů, kte a vrcholového sportu. — G. je druh po ré vznikly v Evropě na zač. 19. stol. hyb. činnosti zaměřený především na v období protinapoleonského nár. rozvoj esteticko-koordinačnich schop osvob. hnutí. Něm. systém - ► nářaďo ností, úzce souvisejících s formováním vého tělocviku (zakl. - ► F. L. Jahn, - ► silových, pohyblivostnich. rychlostních E. W. Eiselen) vedl ke vzniku cvičeni vy a vytrvalostních schopnosti v míře pod cházejících z konstrukce nářadí (hraz řízené pedag., zdravotním a sport, cí da, bradla, kruhy, kůň) a stal se zákla lům. — G. tvoří jednak záměrně stylizo dem výkonnostního pojetí -*• sportovní vané přirozené pohyby, jednak umělé gymnastiky. Švéd. systém zdravotní pohyb, činnosti dané možnostmi nářadí a léčebné g. (zakl. -» P. H. Ling) podří a náčiní. Tato cvičení se na všech úrov dil tvorbu cvičení anatomicko-fyziol. ních složitosti hodnotí subj., podle kva zřetelům. Náčini a nářadi (tyče, šviha lity a formy provedení. Kromě syntetic dla, míče, činky, žebřiny atd.) slouží vý kých, tj. celostnich cvičeni, je velká hradně ke zvýšení fyziol. účinku cvičení. část gym. cvičení z hlediska kosterně Do vývoje obsahu gym. systému zasáhl svalové topografie těla povahy analy dílčím způsobem Francouz - ► G. Hébert tické, tj. místní. Gym. cvičenimi proto prosazováním tzv. přirozené metody, lze stejnoměrně a soustavně zdokona zdůvodňující význam užitých cvičeni. lovat jednotlivé hybné systémy těla Zákl. našeho tělocvičného systému a odstraňovat jimi místní nedostatky položil - ► dr. M. Tyrš v soustavě těl. pohyb, ústrojí (viz účelové druhy gym cvičeni pro dobrovolnou organizaci -» nastiky). V tomto smyslu jsou gym. cvi Sokol. Gym. cvičeni tvořila převážnou čení specifická a nenahraditelná. — část obsahu I., II., a III. odboru Tyršovy Klasifikace gym. cvičeni vychází z prak tělocvičné soustavy (tj. cvičeni prostná tického hlediska, respektujícího hist, a pořadová, cvičení na nářadí a s náči vývoj a potřeby tělových, praxe (teor. ním, cvičeni skupinová a hromadná). zdůvodnili - ► J. Wála, - ► L. Serbus, - ► Úpolová cvičeni IV. odboru dala zákl. V. Fiala). G. prolíná všemi formami soc. samostatným sportům: šermu, boxu systému TK, těl. výchovou, sportem a zápasu. — Na dalši vývoj systému a pohyb, rekreací. gym. cvičení mělo vliv postupné osa gymnastika pří moderní hudbě viz mostatňování sportů. Dosavadní směry cvičeni při hudbě. g. přehodnotili -*• Niels Bukh, - * J. G. gymnopaidiai [rec], slavnosti k poctě Thulin, - * Georges Demény, vytvářely boha Apollóna ve Spartě a v Megaře se se nové druhy g., zejm. v souvislosti závody v běhu, rohování, tanci a zpěvu. s rozvojem -»■ rytmické g. (výrazné
Haala
Haala František, 1905-1965. čs. ř. ř. zá a odvápněním. H. ch. někdy po úraze pasník. Držitel bronzové medaile kat. postihuje kolem 8.-10. roku zadní část do 79 kg z ME 1927. Ve stejné hmotno patní kosti; jako .příčina se uvádějí stní kat. obsadil 6. místo na OH 1928 opakované prudké dopady v některých a ME 1926. sportech. K. ch. postihuje mezi 3.-7. ro háček, 1. veslař sedící nejblíže přídi kem člunkovou kost, Popř. 2. a 3. zápr(špičce) lodi, často nejtechničtější stni kůstku na noze. Důsledek předčas a nejlehčí v posádce. U nepárových po né sport, specializace. sádek bez kormidelníka obvykle udržu Hahn Norbert, ’ 1954, sáňkař NDR. je směr jízdy lodí kormidlováním z nož Spolu s - ► H. Rinnem zvítězil v soutěži ního opěrátka. Donedávna vesloval po dvojic na ZOH 1976, 1980, na MS 1977 levé straně, nyní není pravidlem; 2. a ME 1973,1975,1980. Držitel stříbrných u nepárových člunů levostranný veslař; medaili z MS 1973, 1979 a ME 1977 3. v kanoistice člen posádky lodě, který a 1979. pádluje nejblíže přídi lodě. Hailwood Mike, 1940-1981, brit. moto Hadai František, * 1917, čs. lukostřelec, cyklový a automobilový závodník. Mistr ZMS. Vítěz v celkové klasifikaci jednot světa v silničních závodech motocyklů livců na MS 1938 (1. místo i na 2 x 70 m, v kubatuře 250 cm1 1961, 1966 a 1967, 2 x 50 m dlouhé i krátké a 2 x krátké v kubatuře 350 cm3 1966 a 1967 na stro tratě celkem) a člen nejlepšího druž jích Honda, v kubatuře 500 cm1 1962, stva z MS 1938 a 1949. Držitel stříbr 1963, 1964 a 1965 na strojích MV Aguných medaili z MS 1946 (družstva; 4. sta. S patnácti vítězstvími je nejúspěmísto v soutěži jednotlivců), 1949 šnějšim závodníkem Tourist Trophy na (jednotlivci celkově; vítěz na 2 x 70 m, ostrově Man. Mistr Evropy v automobi 2 x dlouhé tratě, 2 x 35 m) a bronzové lových závodech F2 1972 na voze Sur z MS 1950 (družstva; 4. jednotlivci cel tees Ford. V MS F1 startoval v 50 závo kové). Startoval na MS 1955 (8. druž dech Grand Prix (jednou druhý, jednou stva), 1957 (4. 2 x soustava FITA) třetí). Zahynul při dopravní nehodě. Haines Jackson, 1 1875. krasobruslař a 1958 (6. družstva), hadi přikop, druh terénní překážky USA. Zakladatel moderního krasobruv -*• dostizích přes těžké překážky, tzv. sleni. V 60. a 70. letech min. stol. před steeplechase, sestává z výše položené váděl nový způsob krasobrusleni, blíží ho odskoku a nižšího doskoku, mezi ni cí se dnešnímu pojetí. Umožnila mu to mi je příkop buď suchý, nebo naplněný baletní průprava profesionálního taneč vodou. níka i vlastní vynález nového modelu Hadzelek Kajetan, ’ 1930, pol. tělo brusli trvale přišroubovaných na boty vých. pedagog, docent historie TK na (džeksny). Tak mohl rozvinout rychlou Akademii wychowania fizycznego jizdu v mohutných obloucích po celé (AWF) ve Varšavě, 1971-73 a 1977-81 ploše kluziště a vedle obratů zařadit prorektor AWF, od 1963 redaktor čas. i nízkou piruetu. 1872 vystupoval v Pra Wychowanie Fizyczne i Sport,, od 1968 ze. Pod vlivem jeho stylu vytvořili jeho místopředseda Mez. asociace vysokých žáci Kórper, Wirth a Diamandi tzv. ví tělových, škol (AIESEP), 1970-80 před deňskou školu, jejíž zásady jsou v první seda a od 1980 místopředseda Pol. sva učebnici krasobrusleni z 1881. Haiti, Haitská republika, stát ve Vel zu basketbalu. Haglundova a KOhlsrova choroba, kých Antilách v záp. části ostrova Haiti, onemocněni projevující se kostní ne- 4,8 mil. obyv., hl. město Port-au-Prince. krózou s poruchou výměny látkové Olymp. zkr. HAI. TVS bez státní podpo
176
ry, prosazují se jednotlivé sport, svazy. Jedinými sport, zařízeními velmi prů měrné úrovně jsou fot. stadióny. Nedo statek tělových kádrů, zaostalá školní TV. NOV H. vznikl 1924, od téhož roku účast na OH. Hajduch a Odzemek, dvě skupiny skočných mužských tanců, objevující' se v lit. a hud. pramenech pozdniho středověku současně; 1. tanec z pastýř ského prostředí - mužský skok z pro středí karpatské pastevecké kultury, 2. tanec z prostředí voj. a šlechtického (hajduk - voják ve válce proti TurkůmJ - sólový mužský tanec se zbraní (muž ský skok) navazuje na oblibený zbrojní tanec Moriska. — Hajduch - pastýřský skok, patří mezi nejstarši tance. U nás ve dvou formách: a) skoku sólovém odzemku; b) skoku kolektivním - Hajdu chu, v jehož rámci se objevuje i odze mek sólový. Hájůs Alfred, 1878-1955, maď. plavec. Vítěz OH 1896 na 100 m a 1 200 m v. zp. V uměleckých soutěžích OH 1924 obsa dil 2. místo za ideální plán stadiónu. Ja ko architekt postavil např. Markétiny lázně v Budapešti. Hák Zdeněk, '1958, čs. biatlonista, MS. Člen štafety, která na ZOH 1984, MS 1982 a 1983 obsadila vždy 6. místo. Úča stník ZOH 1980 a MS 1981 hákováni, v ledním hokeji nedovolené zabránění protihráči v pronikáni tím, že je přidržen holi. Za h se ukládá menši trest (vyloučeni na 2 min), pokud byl protihráč zraněn, pak větší trest (vylou čeni na 5 min). V t. podráženi. Hakulinen Veiko, *1925, finský lyžař, nejúspéšnější běžec 50. let. Vítěz ZOH 1952 (50 km), 1956 (30 km) a 1960 (4x10 km). Mistr světa 1954 (15 km a 4 x 10 km) a 1958 (15 km). Držitel stří brných medailí ze ZOH 1956 (50 km a 4 x 10 km), 1960 (50 km), z MS 1954 (30 km, 50 km), MS 1958 (50 km) a bron zových ze ZOH 1960 (15 km) a MS 1958 (4 x 10 km).
handbal
177 halfvolej (angl. half-volley), v tenisu, stolním tenisu, pozemním hokeji, kopa né, ragby úder nebo kop hraný bezpro středně po odrazu míče od hrací plo chy. — V tenisu se hraje forhendem i bekhendem, používá se při postupu k síti nebo nestači-li hráč zaujmout po stavení pro úder hraný po odskoku ve výši pasu. — Ve stolním tenisu zákl. přímý úder, lze jím hrát i -*■ blokink a - ► kontratopspin. Halík Karel, čs. ř. ř. zápasník. Držitel stříbrné medaile z ME 1909 v kat. do 60 kg a 1910 v kat. do 66,6 kg a bronzové medaile z MS 1913 v kat. do 75 kg. Úča stník OH 1912 a 1920. V itiz kat. do 75 kg na tzv. Pershingově olympiádé. Hall Lars, "1927, švéd. reprezentant v moderním pitiboji. Olymp, vítěz 1952 a 1956, mistr světa 1950-51 v soutěži jednotlivců a člen vítězného družstva z MS 1949-51 a 1953. Držitel stříbrné medaile z OH 1952 (družstva), hallenkorbball, něm. košíková upra vená pro sál Viz korbball. Hallman Torsten, "1938, švéd. motocy klový závodník. Mistr světa v motokrosu v kubatuře 250 cm1 1962, 1963, 1966 a 1967 na strojích Husqvarna.
Hřiště na halový hokej: A hřiště, t b ra n k a ,2 střelecký půlkruh, 3 značka trestného stříleni, B branka.
nebo ve speciálních halových střelni vých z MS 1933 (Paříž - čtyřhra), 1936 cích. Každoročně se pořádá halové (družstva), 1937 (družstva, čtyřhra) mistrovství Evropy v těchto disciplinách a 1938 (družstva). (první se konalo 1971 v ČSSR v Mezibo- Ham eiim id Oldřich ml., * 1950, čs. mo tocyklový závodník, MS. Jezdec týmů ři). halový fotbal, varianta fotbalu, pro ČSSR, které obsadily v Trofeji národů středek speciální fot. přípravy. Hraje se (MS družstev v motokrosu kubatury 250 podle pravidel UEFA, mužstvo tvoří 7 cm1) 3. místa 1971, 1973 a 1976, a týmu hráčů včetně brankáře a 5 střídajících ČSSR, který skončil v Motokrosu náro hráčů. Nejmenší rozměr hrací plochy je dů (MS družstev kubatury 500 cm1) na 22 x 40 m (hřiště na házenou). Branky 3. místě 1970. mají rozměr 2-3 m. Hrací doba je 2 x 20 Hammerl László, *1934, maď. střelec. min. Branky je dosaženo jen po vystře Olymp, vítěz ve střelbě malorážkou vle leni z útočné poloviny. Od branky smí že (50 m, 60 ran) 1964 a mistr světa 1970 být míč přihrán (brankářem, brankovým ve stejné disciplíně (jednotlivci). Držitel kopem) i za středovou čáru. Neplati po stříbrné medaile z OH 1968 (libovolná staveni mimo hru. Tato forma se nejví malorážka - vleže) a bronzové z OH 1964 (libovolná malorážka - 3 x 4 0 ran). ce blíží oficiálnímu fotbalu, halový hokej, též sálový hokej, zimni Hammersleyová-Shirleyové JiH, nar. varianta pozemniho hokeje, hraná v ha 1951, brit. stolní tenistka. Mistryně le. K utkání nastupují dvě šestičlenná Evropy ve dvouhře a ve čtyřhře 1976. družstva se 3 náhradníky, .počet však Držitelka stříbrných medailí z ME 1972 , 1976 (družstva), 1978 (dvoumůže být nižší, jestliže to vyžaduji roz 2 (dvouhra) a bronzových z MS měry hrací plochy. U nás se začal h. h. hrát v 60. letech, 1968 se konaly první 1973 (čtyřhra), ME 1970 (družstva), 198 celostátní soutěže mužů a žen. Hřiště (čtyřhra) a 1982 (družstva, čtyřhra). Ví sport, hry 18-20 x 36-40 m, branky 3 x 2 tězka turnajů TOP 12 1978,1980 a 1981. m. Bednění 15 cm. Střelecký půlkruh 9 Hanák Vladimir, 1904-1981, čes. tělo m, značka trestného střílení 7 m, rohů 6 vých. pedagog, od 1954 prof. ped. fak. m. Miček smi být pouze sunut. Hraje se v Ústí n. L, 1954-55 děkan, 1955-59 Torsten Hallman bez ofsajdů. Čas utkáni 2 x 20 min, 5-10 a 1964-66 proděkan. 1945-48 gen. in Halm Miroslav, ’ 1947, čs. motocyklový min přestávka. spektor TV na MŠ. Člen věd. rady Ú.V závodník, ZMS. Jezdec týmu ČSSR, haltéres [řec.], polokruhovitá závaží ČSTV a ved. redaktor čas. Tál. výchova který v Motokrosu národů (MS družstev z kamene, olova či bronzu s otvorem mládeže. Autor řady prací z teorie a di kubatury 500 cm1) skončil 1970 na 3. mí pro prsty, používaná při skoku do dálky daktiky TV. Žasl. učitel, nositel čs. vá stě, a týmů ČSSR, které obsadily v Tro (viz halma) v ant. Řecku. Měla zvýšit lečného kříže, veř. uznáni Za zásluhy feji národů (MS družstev kubatury 250 rychlost skoku. Hmotnost dochovaných o rozvoj těl. výchovy I. stupně. cm1), 2. místa 1970,1972 a 1975,3. místa h. 1,48-4,63 kg. Hanč Bohumil, 1886-1913, čes. lyžař. 1969,1971 a 1976. halv, halvbek (z angl. halfback) viz zá Mistr zemí Koruny české na 10 km halma ířoc.], závod ve skoku do dálky ložník, hráčské funkce. (1907, 1908, 1909, 1911) a na 50 km v ant. Řecku (viz agón), při němž se HěmSMinenovi-Kirvesniemiová (1907-09). Vítěz řady dalších domácich používala spec. závaží, - * haltéres. Marja-Liisa, "1959, finská lyžařka. Vítěz i zahr. závodů. Zahynul 24. 3. 1913 při 1 Halmaj Zoltán, 1881-1956, reprezentant ka ZOH 1984 (5. 10 a 20 km). Držitelka mez. mistrovském závodě na 50 km Uherska v plavání, pův. ze Slovenska. stříbrných medailí z MS 1985 (5 a 10 spolu se svým přítelem - * V. Vrbatou. Zvítězil na OH 1904 v závodech na 50 y km) a bronzové medaile ze ZOH 1984 handbal, dř. mez. házená o jedenácti a 100 y v. zp. Na OH 1900 obsadil 2. mís ( 4 x 5 km). Vítězka Světového poháru hráčích, branková sport. hra. H. se odli to na 200 m a 400 m v. zp. a 3. místo na běžkyň 1982-83 a 1983-84. šuje od -v házené (o 7 hráčích) veliko 100 m a 1 000 m v. zp., na OH 1908 byl 2. Hamer Miloslav, ‘ 1913, čs. stolní teni stí hřiště, možnosti opakovaného jedna 100 m v. zp. a ve štafetě 4 x 200 m v. sta. Mistr světa ve smišené čtyřhře (s noúderového driblinku a v takt. oblasti -v G. Kleinovou) 1936 a člen vítězného nutností stálého nebo střídavého zapo zp halová kopaná viz halový fotbal, družstva z MS 1939. Držitel stříbrných jováni hráčů jen do útočných nebo jen halová střelba, střelba ze vzducho medaili z MS 1933 (Baden-Baden i Paříž do obranných funkci (to je dáno větším vých zbrani pořádaná ve sport, halách - družstva), 1935 (družstva) a bronzo hřištěm, rozděleným na útočnou, stř.
M
h a n d b a ll c o u rt a obrannou zónu). — Historie. Za před chůdce h. jsou považovány různé míčo vé hry, které vznikaly na přelomu 19. a 20. stol. pro školské i turnérské potře by na území Německa. Rozšířená byla zpočátku zejm. hra zaháněná, jejíž for my se odlišovaly jak velikostí a uspořá dáním hřiště, tak používaným hracím náčiním a pravidly o hraní s míčem. Rozdílné formy zaháněné nesly názvy: ballvertreiben, balltreiben nebo parteiball, stossball (míč nebyl chytán a há zen, ale odbíjen), -» schleuderball (pou žíván míč s poutkem), grenzball (použí ván velký plný míč), - ► raffbal (použí ván malý plný míč). 1917 berlínský uči tel těl. vých. M. Heiser vyvinul pro své žákyně hru, jejíž pravidla byla ovlivněna raffballem, torballem a kopanou. Hře dal název handball. Zavedl dutý kožený míč s obvodem 71 cm, zakázal pohyb s míčem a jakýkoliv boj o míč. 1919 vy tvořil Karí Schelenz pravidla, kterými umožnil uvolňováni s míčem třemi kro ky a boj o míč, zmenšil míč na dnešní velikost a přenesl hru na fotbalové hři ště. Základ mez. řízení h. byl položen v srpnu 1926. Při Vlil. kongresu Mez. amatérské atletické federace (IAAF) byla vytvořena zvláštní komise, jejímž úkolem bylo vedení míčových her hra ných rukama. Úsilí příznivců h. o samo statnost a snaha prosadit se i v olymp. hnutí vedly k odtržení od IAAF. Při příle žitosti OH v Amsterdamu se konal v srpnu 1928 ustavující kongres Mez. amatérské h. federace (Internationale Amateur Handball Federation - IAHF). 1934 rozhodl kongres MOV o zařazení h. do programu OH v Berlíně 1936. Olymp, turnaje mužů se zúčastnila druž stva ze šesti států. První MS mužů bylo uspořádáno 1938 v Německu a zúča stnila se ho družstva deseti evr. zemí. Činnost IAHF, která vedle h. řídila i há zenou, nebyla po 2. svět. válce obnove na. Na její sport, tradice navázala Mez. federace házené (Internationale Hand ball Federation - IHF). V této organiza ci pokračovala koexistence h. s háze nou, h. však rychle ztrácel na významu. — U nás nepatřil h. nikdy mezi rozšíře né sport. hry. Do 1945 byl hrán něm. menšinou (1932 ustavila handballový svaz), a to nejen v oblasti Sudet, ale např. i v Praze a Brně. Misty byl hrán h. na Slovensku (1925 byl zal. handballový svaz v Bratislavě). — Čs. mez. úspěchy: po 2. svět. válce se muži zúčastnili MS 1955, získali bronzovou medaili, ženy na MS 1949 získaly rovněž bronzovou me daili. — Pravidla. Hřiště je 55-65 m širo ké a 90-100 m dlouhé. Linie brankoviště je půlkruhová (poloměr 13 m) se stře děn uprostřed branky. Přerušovaná čá ra volněho hodu tvoří půlkruh o polo měru 19 m. Čára trestného hodu je
178 vzdálena od brankové čáry 14 m a je dlouhá 1 m. Středovou čárou a dvěma třetinovými čarami je hřiště členěno podobně jako v lednim hokeji. Středo vý kruh má poloměr 9,15 m a se středo vou čárou spoluurčuje postaveni brání cího družstva při výhozu. Branka je vy soká 2,44 m, široká 7,32 m. — Na hrací ploše smi být současně nejvíce jede náct hráčů z jednoho družstva. Připra ven může být jeden střídající hráč do pole a jeden brankář. Hráči v poli se mohou pohybovat po celé ploše hřiště s výjimkou prostoru obou brankovišf (ta jsou vyhrazena brankářům). V obranné, resp. útočné třetině se smí nacházet současně nejvýše šest hráčů družstva. Za porušení tohoto pravidla ztrácí družstvo mič a je proti němu naři zován volný hod. Hrací doba pro muže 2 x 30 min, dorostence 2 x 25 min a pro všechny ostatní kat. 2 x 20 minut. Hráč může držet mič nejdéle tři sekundy a uvolnit se s ním max. třemi kroky. Při vedeni míče je povolen viceúderový driblink - míč může být po úderu o zem opět chycen a v rozmezí 3 sekund nebo 3 kroků vždy znovu držen. Toto pravidlo při velké hraci ploše s relativně volným operačním prostorem kolem brankovi ště značně přispivá k individualistickému pojetí hry vynikajících jednotlivců na úkor kolektivní součinnosti družstva. Při střelbě není zakázáno použiti způso bu střelby v letu i v náskoku. Většina ostatních ustanoveni pravidel h. je shodná s pravidly házené. — Soutěže. OH (turnaj mužů 1936 v Berlině), MS (v letech 1938 až 1966 uspořádáno sedm turnajů mužů, v období 1949 až 1960 tři turnaje žen), — V Československu se hrála první celostátní' soutěž družstev mužů (krajských výběrů) poprvé 1950. Poslední dlouhodobá soutěž, které se zúčastnilo pouze pět mužstev, byla or ganizována 1956. V 60 a 70. letech byl h. stále více vytlačován házenou. Pravi delné soutěže se konají již jen v NSR, Rakousku, Švýcarsku a v menšich územních jednotkách i v NDR. — Lite ratura. Handbuch der Internationalen Handball Federation Lórrach (Baden) 1973. — Stein, H. G., Federhoff, E.: Handball. Berlin 1972. Výsledky mistrovství světa v handbálu Muži Rok a místo konání: 1938 Německo, 1948 Francie, 1952 Švýcarsko, 1955 NSR, 1959 Rakousko, 1963 Švýcarsko, 1966 Rakousko 1938 Německo 6. ČSR 1948 Švédsko 1952 NSR 1955 NSR 3. ČS/?(Bačák, M. Baumruk, Brů-
na, Čermák, Dvořák, Eret, Hořej ší, Korbel, Kónig, Plaček, Provaz ník, Růža, Spáčil, Trojan, Zvolenský) 1959 NSR 1963 NDR Ženy Rok a místo konání; 1949 Maďarsko. 1956 NSR, 1960 Nizozemsko 1949 Maďarsko 3. ČSR (Bastlová, Bláhová, Hemrová, Heussová, Jílková, Kasalová, Kebertová, Lokvencová, Mikanová, Nižířová, Pokorová, Preussová, Sedlinská, Šimonová, Zouzalová) 1956 Rumunsko 1960 Rumunsko handball c o u rt (hendból khórt, angl.), sport, hra keltského původu s odráže ním míče o jednu stěnu nebo o 4 stěny. H. c. se hraje ve 2 obměnách: soft h. c. s odrážením mičku pouze rukou a hard h. c„ kdy lze míček i kopat. Hrají se dvouhry i čtyřhry. Utkání na 2 vítězné sety do 21 bodů. Hřiště jsou různá, širo ká 6,1 až 7,5 m. dlouhá 10,36 až 19,8 m Výše čelní stěny: 4,88 až 9,15 m. Zadní stěna vždy stejná (3,36 m), postranní se k ni od přední šikmo snižuji. Míček pro soft černý, dutý, z gumy o průměru 4,4-5,2 cm, hmotnost 60 g a pro hard z tvrdé, plné, černé gumy o průměru 4,1-4,8 cm a hmotnosti 42,5-49,5 g. Po voleny jsou rukavice s volnými prsty. Hra se zahajuje podáním, podávající udeří dlani či volejbalovou špetkou mič, odskočivší od země, a pošle ho na čelní stěnu, od niž se musi odrazit alespoň za krátkou čáru podáni, 4,88 m od stěny. Soupeři se střidaji v odrážení mičku ze vzduchu nebo po odskoku od země proti čelni stěně. Při hře na 4 stěny se míček může libovolně odrážet i od ostatních stěn, než dopadne na zem. Za chyby soupeře získává podávající body, za svoji ztrácí podání (jako penalizace při volejbalu). h a n d ic a p (angl. hendykep), 1. v atleti ce a) vzdálenost, o kterou je zkrácena délka závodní trati u slabšího běžce v - * handicapovém běhu; h. se vypočí tává na zákl. stabilni výkonnosti běžce podle vzorce ^ = É_íš_ň) (d —délka záB vodni trati, A = výkon nejlepšího běžce běžícího plnou trať, B = výkon slabšího běžce); b) vzdálenost, o kterou je zdán livě posunuta startovní čára ve vnějši dráze při běhu se zatáčkou v odděle ných drahách; na standardni běžecké dráze čini v běhu na 200 m 3,66 m, na 400 m 7,32 m; 2. v dráhové cyklistice zá vod jednotlivců nebo dvojic na trati dlouhé 400 m-4 000 m. Slabším závodní kům se před startem závodu připisuji
179
Haug
k dobru body nebo dávají k dobru met ÚV ČSTV; patnáct let byl předsedou Sl. rové vzdálenosti. Počet připsaných bo společnosti tělových. lékařství, dů nesmi být větší než třetina bodů do 1948—72, lékař čs. olymp. výprav, sažitelných ve všech předepsaných 1971-78 člen předsednictva ÚV ČSTV. spurtech. Největší metrový h. může do Autor 235 věd. a odb. prací. Nositel vy sáhnout max. 10 % délky závodu; 3. znamenání Za vynikající práci. Medaile druh dostihu, v němž nese každý kůň M. Tyrše a J. F. Chaloupeckého, zaslou hmotnost stanovenou handicaperem žilý pracovník v TVS. podle dosavadní výkonnosti, Hanouskovi-Hrbková Alana *1956, handicapový běh, závod, ve kterém čs. skibobistka, ZMS. Nejúspěšnější čs. neběží všichni běžci stejně dlouhou reprezentantka v jizdě na skibobu; mis vzdálenost; pouze nejlepší běží plnou tryně světa v kombinaci 1981, ve slalo trať, ostatní máji vzdálenost kratší o vy mu 1983 a mistryně Evropy 1980 ve sla počtení - ► handicap. Účelem je vyrov lomu, 1982 v kombinaci, slalomu nat rozdíly ve výkonnosti tak, aby všich a obřim slalomu. Držitelka stříbrných ni měli stejnou možnost zvítězit; pro medailí z MS 1975 (kombinace, sjezd, dramatické závěry závodů byly h. b. po obří slalom), 1979 (slalom), 1981 (sla pulární zvi. v Anglii. lom, obři slalom; 4. místo ve sjezdu), 1 handpolo [angl], amer branková po- 1983 (kombinace, obři slalom, kombina losport. hra pro tělocvičny, jimž je při ce; 6 - sjezd) a bronzových z MS 1977 způsobeno hřiště s čtvercovými branka- (obří slalom), 1979 (kombinace; 4. | mi 1,05 m. Hraje se 3 x 1 5 min, s přes sjezd, 6. - obří slalom), ME 1980 (kombi távkami 5 min. Na začátku třetin a po nace; 5. - obří slalom, 6. - sjezd) a 1982 každé brance si 6členná družstva vymě (sjezd). Účastnice ME 1978 (4. - kombi ňuji strany. Hraje se tenisovým míč nace, 5. sjezd a obří slalom). Vítězka kem, míček se smi odrážet pouze dlani. Světového poháru 1981/82, 1982/83 (2. Soupeře v blizkosti míče lze odtlačovat misto 1980/81). ramenem, každý jiný způsob je faul. Za Hantych Josef, *1911. čs. vzpěrač, 3 po sobě způsobené fauly se družstvo MS. Obsadil 4. místo v kat. do 75 kg na trestá ztrátou 1 gólu, resp. přičtením 1 MS 1937 a do 82,5 kg na MS a ME 1949. gólu soupeři, pokud družstvo gólu ne Účastník OH 1936 (10. do 75 kg) a 1952 docílilo Míček rozehrává ze středu hři (15. do 82,5 kg). ště hráč, který se k něnu přiblíží prvý. Hanulay Juraj, "1929, čs jezdec, ZMS. Družstva jsou rozestavena stejně dale Reprezentant ye skokových disciplí ko od středu hřiště nách od 1961. Vítězství Velké ceny NDR handtennis [angl.], amer síťová (1966) a Poháru vítězů v Olštýně (1964). sport. hra. Tenisový míček se odbíjí ru Účastník závodů v Budapešti, Lipsku, kou, hřiště 4,8x12 m je rozdělené síti Cáchách, Kodani aj. Nositel čestného 0,6 m širokou, jejiž horni okraj je 0,75 m bronzového odznaku FEI. nad zemí. Rovnoběžné čáry, vzdálené Hanušově Klemeňa, 1845-1918, čes. tě 0,9 m od šitě, ohraničuji chybné území. lových. funkcionářka a pedagožka, zakl. Od těchto čar ke koncové čáře je hřiště Tělocvičného spolku paní a divek praž podélně rozděleno na levé a pravé pole ských. Úzce spolupracovala s dr. M. Tyršem a aplikovala jeho soustavu v TV divek a žen. Cvičitelka v Malypetrově
Hřiště na handtennis: I síť.
podání. Hraji se dvouhry i čtyřhry na 1 vítězný set do 21 bodů. Při dosazení 10 bodů se strany střídají. Začiná se podá ním, z pravého pole diagonálně do levé poloviny. Počítá se jako při volejbalu. r Miček se smí odbíjet přímo ze vzduchu. Handzo Pavel. *1919, sl. tělových, lé kař, profesor. Přednosta kliniky tělo vých. lékařství fak. nemocnice v Brati slavě, 1969—80 proděkan lék. fakulty UK v Bratislavě, předseda zdrav, rady SÚV ČSTV, mistopředseda zdrav, rady
Klemeňa Hanušové
ústavu. 1869-96 prvni cvičitelka Tělo cvičného spolku pani a dívek, od 1873 učitelka tělocviku na c. k. ústavu pro vzděláni učitelek v Praze. 1885 zřídila ortopedická cvičení pro dívky, 1887 cvi čeni malých děti, 1893 spoluzakl. Spol ku pro pěstováni her české mládeže
v Praze. Důsledně uplatňovala biol., psychol. a sociální zvláštnosti TV dívek a žen. Na prvé místo stavěla zdrav, vý znam cvičení, jeho est. působení a správné drženi těla. V hodinách vyža dovala střídáni zatíženi a rytmu. Dopo ručovala cvičeni organizované venku, ve volném čase plavání a brusleni. Pro pagovala cvičení v rodině. Spisy: Dívčí tělocvik, 1872-1883, 4 sv. (Cvičení prostná, Cvičení pořadová. Výklad, metodi ka a rozvrhy cvičeni nářaďových. Dět ský tělocvik); Tělocvičné hry pro mlá dež, 1896; Domácí tělocvik pro dívky chybného drženi těla, 1891. Hariiově Mária, *1946, čs. reprezen tantka ve sport, střelbě, ZMS Na ME 1974 získala mistrovský titul ve střelbě ze sport, malorážky (3 x 20 ran, 50 m) v soutěži jednotlivkyň i jako členka ví tězného družstva. Účastnice MS 1974 (4. standardní malorážka: 50 m, 60 ran vleže - družstva) a ME 1975 (4. standar dní malorážka: 50 m, 60 ran vleže jednotlivkyně). harmonická gymnastika, vytvořená - * H. Kallmeyerovou, využívá gym. cvi čení ke zkrásnění pohybu. Cilem je har monický pohyb, projev, který se uplat ňuje v každodenním životě, v pohybu divadelních herců a ve výrazovém tan ci. harmoniinost pohybu, celostní kvali tativní mot. znak a zároveň est. kat., soulad, uměřenost a vyrovnanost díl čích pohybů, jejich sevřenost do jedno litého est. působivého celk. pohybu; opak disharmonie pohybu. H. p. před pokládá vyváženou jednotu všech - ► znaků pohybu. Neni přimo vázána ob tížnosti pohybu, předpokládá však dob rou celk. pohyb, koordinaci, těch. doko nalost a často i náležité přizpůsobení pohybu danému úkolu a podmínkám. Est. vliv, kterým harmonický pohyb pů sobí na diváka, je spjat s lehkostí a sa mozřejmostí, s jakou je vykonáván Harus Jan, 1892-1967, čs. stranický pra covník, 1921-26 člen federání rady FDTJ, 1926-38 člen ÚV FPT a 1957-67 ÚV ČSTV Nositel Řádu republiky ((1955) a Řádu K. Gottwalda (1961). Hasenheide, vřesoviště u Berlina, mís to, kde 1811 a 1812 zřídil F. L. Jahn první dvě turnerská cvičiště, která slou žila až do zákazu cvičení (viz Turnsperre) 1819. 1843 cvičiště obnovena - ► J. F. Massmannem. Haug Thorleif, 1894-1934, norský lyžař běžec, skokan a sdruženář. Vítěz ZOH 1924 (18 a 50 km a závod sdružený). Byl vyhlášen 3. ve skoku, ale po přepočtení výsledků se zjistilo, že bronzová medai le patří A. Hangenovi (USA), kterému také byla po 50 letech předána. Držitel stříbrné medaile z MS 1926 (závod sdružený).
Havel
180
První turnórské cvičiště na Hasenheide (1818)
Havel Alois, "1945, čs. automobilový (C 2), 1959 (C 2, 3 x C 2) a bronzovou na závodník, ZMS. Druhý v celkové klasifi MS 1951 (C 2). kaci MS v autokrosu (divize 2) 1980, 1981, 1983 a 1984. Jezdec týmů ČSSR, které vyhrály ME družstev v autokrosu 1982 a 1985, a mužstva ČSSR, které v ME družstev skončilo 1984 na 2. mí stě. Havel Gustav, 1930-1967, čs. motocy klový závodník, ZMS. Třetí v MS v sil ničních závodech kubatury 350 cm3 1961 na stroji Jawa, vítěz Velké ceny Československa v Brně 1954 (500 cm3) a 1963 (350 cm3, 500 cm3). Zahynul při dopravní nehodě. Václav Havel
Havelange Joáo Maria Faustin Godofroid, "1916, brazilský sport, funkcionář, předseda Mezinárodní fotbalové fede race od 1974, člen MOV od 1963. Člen předsednictva Brazilské sportovní kon federace a brazilského NOV. V mládi aktivní sportovec, účastník OH 1936 (plavání) a 1952 (vodni pólo).
Gustav Havel
Havel Karel, "1947, čs. automobilový závodník, MS. Jezdec týmu ČSSR, kte rý obsadil 1984 druhé místo v ME v au tokrosu družstev. Havel Václav, 1920-1979, čs. kanoista, MS. Získal střibrnou medaili v kánoi dvojic na 10 000 m na OH 1948 (s —► J. Peckou) a se stejným partnerem i bron zovou na 1 000 m na MS 1950. Od 1951 se věnoval vodnímu slalomu. Stal se mistrem světa v závodě kanoistických hlídek slalomářů 1957. Vybojoval stříbr né medaile na MS 1951 (3 x C 2), 1957
Joao Havelange
Havlíčková Iveta, *1961, čs. moderní gymnastka, MS. Získala bronzové me daile za cvičeni se švihadlem na MS 1977 (9. místo víceboj) a 1979 (6. více-
boj, 6. kužele). Účastnice MS 1981 (8. víceboj), ME 1978 (4 míč 8. viceboj) a 1982. Vitězka Poháru MDŽ 1978 a 1979. Havlík Rudolf, *1938, čs. házenkář, ZMS. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel stříbrné medaile z MS 1961. Účastník MS 1970 (7. místo). Na MS 1961 byl zařazen mezi nejlepší hrá če šampionátu. Trenér čs. reprezentan tů na MS 1978 a 1981. havlinka, čtvercový rámeček pro ve slo, otočný kolem svislé osy. H. je upev něna na konci -v krakorce. Je nahoře otevřená nebo uzaviratelná šroubovou závlačkou. Tudy se do h. vkládá krček vesla a zasune až po věneček. Veslo se v h. otáčí při kolmení a plošeni. Dř. bý valy h. bronzové nebo z lehkých slitin, v současné době se vyrábějí výhradně z plastů. Podle velikosti a způsobu up nuti na krakorec se rozlišují h. pro páro vá vesla (párová h.) a pro nepárová ve sla (nepárová h.). Pevná h. viz dolna. Havlis Jiri, *1932, čs. veslař, ZMS, člen - ► třeboňské čtyřky. Olymp, vítěz 1952 a mistr Evropy 1953, 3 na ME 1954 Hawthorn Mike, 1929-1959, brit. auto mobilový závodník. Mistr světa v závo dech F1 1958, třetí 1954. Vyhrál tři závo dy Grand Prix. Závodil na vozech Ferra ri, Vanwall, Maserati, BRM. Vítěz vytr valostního závodu 24 hodin v Le Mans 1955. házeč, v kriketu -» nadhazovač, házená (dř. též mez. házená, handbal). branková sport, hra o 7 hráčích ( h o l i hráčích viz handbal). Pohyb. zákl. há zenkářských činností jsou: běh, hod, skok a chytání, přizpůsobené požadav kům pravidel a zásadám házenkářské techniky. Pohyb, nejobtížnější jsou způ soby střelby v pádu, v náskoku a „letu" a některé brankářské činnosti. Házen kářský míč lze ovládat jednou rukou. Tim se rozšiřuje rejstřík různých druhů přihrávek i střelby a znesnadňuje chytá ní brankáře a činnost soupeřů při získá vání míče. — Ve hře je povoleno bráně ní tělem, tj. přímý styk obránců s útoč níky. To klade vysoké nároky na psych., tél. a morální úroveň hráčů i na schop nost rozhodčích spr. posuzovat hru. H. se vyznačuje rychlosti a proměnlivosti útočných a obranných činnosti. — Silo vé a rychlostní schopnosti se uplatňují při startech, změnách směru, zastavo vání, při uvolňováni útočníků, bráněni, při výskocích a střelbě. Obratnostní a koordinačni schopnosti se uplatňuji při střelbě pivotmanů, křídelnich útoč níků a hře brankářů. Rozměry hřiště a délka hraď doby vyžadují rozvoj rych lostní vytrvalosti. — Vrcholová h. je charakterizována náročnou pohyb, čin nosti zejm. při rychlých útočných ak cích a při útočné činnosti před branko-
181 vištěm soupeře. Energie při těchto čin nostech (i v průměrném vyjádřeni) pod statné převyšuje úroveň odpovídajici asi patnáctinásobku nál. BM. Utkání (celkový výdej energie 4-5 kJ) klade vy soké nároky na anaerobní schopnosti, nadprůměrná VOz max náleží k zákl. předpokladům hráče. Úspěšnost střel by je podminěna i dynamickou silou dolních (výskoky) i horních (razance střelby) končetin. Zvládnutí techniky pádů, dokonalá míčová technika a kva litní povrch hřišť jsou důležitými před poklady úrazové prevence. — Historie. Na přelomu 19. a 20. století vznikaly hry, jejichž společným znakem bylo há zeni a chytáni, vedení a jiné způsoby dopravování miče do branky soupeře za současného bránění protihráčů. Tvůrci pravidel byli nejčastěji učitelé tělocviku. Hry zal. na ovládáni míče ru Utkání v házené kama měly být protiváhou „hrubší" ko pané, a tedy vhodnějším prostředkem jely svou činnost oddíly obou házenkář pro školní vých. systém Dnes tyto hry ských her, V současné době je h. orga tvoři vývojové stupně soudobé házené. nizačně a metodicky je h. řízena sva 1926 zřídila Mez. amatérská atletická zem házené ÚV ČSTV. — Systematika federace (IAAF) komisi pro házenkář házenkářských činností. Činnosti děli ské hry a přijala mez. platná pravidla me do 4 skupin. 1. Herní činnosti střelba, - ► házené o 11 hráčích. Mez. amatérská jednotlivce: a) útočné: handbalová federace (IAHF) vznikla uvolňování s míčem a bez míče, - * při1926 v Amsterodamu. 1934 byla přijata hrávání, zaujímání útočného postavení; jednotná mez. platná pravidla h. o 7 b) obranné: -v jednoblok, obsazování hráčich. Pro silný negativní vliv zástup útočnika s míčem a bez míče, získávání ců fašistického Německa v IAHF (od ro míče a zaujímáni obranného postaveni. ku 1937 IHF) byla činnost federace po Významnou skupinu tvoří brankářské 2. svět. válce ukončena a 1946 byl v Ko činnosti: a) obranné - zaujímáni obran dani ustaven nový řidiči orgán - * Mezi ného postaveni a postoje, chytání, vy národni federace házené (Internacionál rážení a srážení vystřelených míčů; b) Handball Federation IHF) Řídi mez. útočné - zaujímání útočného postavení, soutěže a rozvoj házené o 7 i 11 hráčích zakládáni protiútoků a rychlých útoků (handbal). — V Českých zemích se hrá vyhazováním, vhazováním a volným ho la v 90. letech cílová, na zač. našeho dem v blízkosti čáry vlastního brankovistol. pak vrhaná, cílová-terčová a háze- ště. Herní činnosti jednotlivce jsou obo ná-cílová. Tato hra se po 1. svět. válce hacovány klamáním (tzv. klamavými rozšířila do řady zemi v Evropě i do činnostmi), např. úklony trupu při střel Ameriky, ale po 1945 byla z těchto zemí bě a přihrávkách, náznaky úniku do vytlačena házenou. Nyní, pod názvem klamného směru, náznaky střelby před -v národní házená je rozvíjena pouze přihrávkou a uvolněním s míčem. 2. Ře v ČSR. — Pravidla a hru přinesli z Fran tězce herních činnosti jednotlivce: a) cie 1947 učitelé a studenti těl. vých. na útočné - tvořené plynulým a rychlým Karlově univerzitě. Přes odpor někte navazováním útočných činností jednot rých vedoucich funkcionářů nár. h. se livce s míčem nebo bez míče. Začínají hra poměrně rychle šířila. Přechodem bud chycením přihrávky (např. chycení hráčů a oddílů nár. h. na h. dosáhla hra přihrávky - uvolněni s míčem - zakonče velmi brzy vysoké úrovně. V pol. 50. let ni střelbou nebo přihrávkou), nebo zís nastala složitá situace, vedle nár. háze káním miče (např. získáni miče uvolnění né, se šířila h. o 7 hráčích a v jednotli trojtaktem nebo driblinkem - zakončení vých místech i h. o 11 hráčich, hraná na střelbou nebo přihrávkou); b) obranné fotbalových hřištích Nezřídka při utká obsahuji účelnou lokomoci, zaujímáni ních v těchto třech házenkářských postojů a postavení odpovídající zámě hrách vystupovali stejní hráči. Řešení ru obránce a pokusy v odebráni míče vydané ČOS v podobě zákazu provozo soupeři (např. zaujetí obranného posta vat h. o 7 hráčich bylo po roce odvolá vení - obsazování útočníka s míčem no. V řídícim ústředi byla zal. samostat blokování střelby - pokus o získání mí ná sekce házené. V některých tělových, če). 3. Herní kombinace je spolupráce jednotách přešly oddíly nár. h. na h„ dvou nebo více spoluhráčů při řešení která byla mez. rozšířená, v jiných rozví herní situace. Dělí se na a) útočné kom
házená
binace zal. na přeběhnuti, clonění, odlákáváni nebo přihrávce; b) - obran né kombinace zal. na zajišťování, přebi raní, prokluzování a na víceblocích. 4. Herní systémy jsou výrazem souhry a organizace hry družstva. Dělí se na útočné a obranné K útočným patří - ► systém protiútoku (rozhodující je rychlé provedení útočné akce po získání míče jediným hráčem proti nezformované obraně soupeře); -*■ systémy rychlého útoku (prováděné skupinou 2 4 i více spoluhráčů po získání míče, spočívají v rychlém přechodu před brankoviště soupeře a střelbě při částečně zformo vané obraně) a - ► systémy postupného útoku (po získání míče postupují hráči v poli optimální rychlostí do střelecké ho prostoru před brankovištěm soupe ře a zaujímají zde útočné rozestavení podle zvoleného systému a v něm urče né hráčské funkce), b) K obranným sy stémům patří: systémy zónové obrany (soustřeďují se na obsazování střelec kého prostoru, zejm. v místě, kde se na chází míč), -» systémy osobní obrany (soustřeďují se na obsazování útočníků soupeře). Systémy osobní obrany ne nalézají v házené takové uplatnění jako např. v košíkové. Avšak zásady osobní ho obsazování se uplatňují v činnosti jednotlivců více či méně ve všech obranných systémech. Systémy kombi nované obrany (část hráčů obsazuje střelecký prostor, ostatní útočníky sou peře). Podle velikosti obranného tlaku na soupeře se dělí obranné systémy na pasivní, aktivní a agresivní. V současné výkonnostní a vrcholové házené musi obrana očekávat střelbu již ze vzdále nosti 12 m od branky i pokusy o proni kání středem a na stranách obranné formace až pod úhlem 10°. - Hráčské funkce jsou buď určeny pravidly, nebo jsou součástí systémů. V útočných sy
182
házená stémech se rozlišuji funkce: levý a pra vý křidélcí útočnik, levá a pravá - ► spojka, střední spojka, - * pivotman, - * postman. V obranných systémech to jsou: levý a pravý krajní -*■ obránce, le vý a pravý zadák, střední zadák, vysu nutý obránce. Hráči zpravidla plni dané herní úkoly nebo zahajují akci v urči tých prostorech na hřišti. Po získáni mí če družstvem plní obránci úkoly útočné a přecházejí do některé z funkcí v úto ku. Vysunutí obránci hrají zpravidla v útočné fázi svého družstva ve funkci pivotmana nebo postmana. Krajní obránci přecházejí zpravidla do funkce křidel. — Technika. Pro výsledek utkání má v h. rozhodující význam úspěšné pl něni úkolů brankáře. Při útoku soupeře zaujímá obranné postavení na ose úhlu, který tvoři spojnici mezi brankovými ty čemi a soupeřem s míčem Postoj bran káře je nazýván - brankářským střehem, měnící se podle postavení brankáře v brankovišti. Správný postoj musi umožnit brankáři dosáhnout na všech na mista v brance výponem, výpadem, skokem a rychlým pohybem paží nebo nohou. — Chytáni, vyrážení a sráženi míčů jsou nejdůležitější brankářské čin nosti Prudkost míčů, střílených rukou se zapojením velkých svalových skupin trupu a paže, je tak velká, že většinou brankář tyto střely vyráží mimo branku nebo sráží. Chytá a zpracovává jen stře ly z velké dálky nebo slabé či odrazené od bloků spoluhráčů. Brankář v okamži ku, kdy míč opouští ruku střelce, vyráží v příslušném střehu proti paži s míčem. Tímto pohybem zakrývá tělem větší prostor vlastni branky a překvapuje soupeře v okamžiku, kdy již většinou nemůže změnit dráhu letu míče. Vybí hání proti míči využívá proti střelbě s pádem pivotmana a proti 7m hodům. — Brankář často prvni zahajuje útok. Při útoku vlastního družstva zaujímá po stavení před čarou brankoviště, odkud může výhodně zachytit dlouhou při hrávku soupeře při jeho rychlém útoku, nebo provádět - ► vhazování, event volný hod nařízený v blízkosti vlastního brankoviště. — Přihrávání zahrnuje chy tání nebo sbírám miče, drženi míče a přihrávku. Chytá se způsobem, který umožní zpracováni miče. tj. chytání oběma rukama, nejčastěji vrchním způ sobem. Z postoje v útočném střehu na tahuje hráč paže do směru, odkud se pohybuje míč. Prsty jsou véjířovitě roz taženy s palci u sebe. V okamžiku styku bříšek prstů s mičem se paže pokrčují v loktech, ruce plynule stáhnou míč před prsa nebo do nápřahu pro přihráv ku nebo střelbu. Leti-li mič k hráči pod úroveň pasu, chytá ho obouruč spo dem. -*• Přihrávka může být provedena hodem, předáním, odbitím. Nejúčinněj
ší je vrchní přihrávka jednoruč vpřed, vpravo, vlevo, stranou. Pro její úspěš nost jsou rozhodující nápřah, provedení hodu paži a konečné usměrňováni zá pěstím a prsty. Rychlost přihrávky se zvyšuje zkracováním nápřahu. Tech.-takt. kvality přihrávek: přesnost (míč musi směřovat spoluhráči do výše prsou), rychlost (neumožní soupeři za chytit mič), včasnost (spoluhráč musi dostat míč v okamžiku, kdy se uvolnil), zpracovatelnost (mič nesmi rotovat, nesmi být prudký), překvapivost (je-li spoluhráč uvnitř soupeřovy obranné formace, má předcházet přihrávce kla mavá činnost) — Metodika. V začátku je nácvik zaměřen na odlišnou práci pa ži a těch. různých způsobů běhu použí vaných ve hře V herních cvičeních se nacvičuje uvolňováni útočníka bez míče a jeho obsazování soupeřem. V prů pravných hrách zaměřených k procvi čování uvolňování a obsazování se ob jevuji různé druhy honiček, štafetové závody spojené s různými úkoly ap. Na cvičují se jednoduché způsoby přihrá vek na místě současně s uvolňováním. V dalších cvičeních navazuje na při hrávku další činnost, např vyběhnuti a zaujetí nového postavení. Po nácviku přihrávky po třech krocich se zastave ním se začínají nacvičovat přihrávky v plynulém běhu. Střelba se procvičuje současně s přihrávkami, které jsou po hyb. podobné. Začínáme nácvikem vrchní střelby jednoruč s dlouhým ná prahem po rozběhu ze tři kroků. Později se uči cvičenci před provedením střel by jednoduchá klamáni (pohledem, otočením hlavy ap.) a nacvičují střelbu z náskoku. Nácvik a zdokonalováni střelby v pádu, kterou používají zejm pivotmani, vyžaduje zvládnuti pádu na před, stranou, s otočkou a z výskoku.
Vyvrcholením je nácvik a střelba z kří dla, při které si hráč „otevírá" střelecký úhel náskokem a úklonem trupu i háze jící paže směrem ke středu brankoviště V dalším nácviku se dělí družstvo do skupin podle funkcí. Hráči na křídlech nacvičuji střelbu z výskoku z křidelního prostoru nebo po přeběhnutí na střed brankoviště ve výskoku, pivotmani střelbu z pádu a náskokem a pádem, spojky 3třelbu z běhu, z výskoku přes obránce, zadovku a způsoby střelby po třech krocich (úklon, výkon, odskok). — V nácviku uvolňováni útočníka s mičem nacvičujeme souběžně úniky vlevo i vpravo, Samostatný nácvik vyžaduje blokování střelby - vrchní střelby, podstřelení, výklonu, střelby z výskoku, zadovky. — V nácviku kombinaci začíná me útočnými kombinacemi zal. na prin cipu „hoď a běž", křížení, odlákávání, clonění. Do nácviku zařadíme i několik kombinací na signál pro rozehrání 7metrového hodu. Zvládnou-li cvičenci útočné kombinace, procvičujeme je proti odpovídajícím obranným činno stem. Od okamžiku, kdy začínáme s hrou dvou družstev, je nutno začít s nácvikem obranných a útočných sy stémů Vybíráme podle konkrétních podmínek jeden útočný a jeden obran ný systém (nejčastěji útočný systém s jednim pivotmanem nebo postmanem
Hřiště na házenou: A branková čára, B branka. C brankoviště. D délka hřiště, E čá ra volného hodu, F středová čára, G postranní čára, H značka pro sedmimetrovv hod, / střídačka, S šířka hřiště.
183 pro obranu 0:6). — Pravidla. Plochu hři ště tvoří obdélník 40 m dlouhý a 20 m široký. Uprostřed kratších stran jsou pevně zakotvené branky 3 m široké a 2 m vysoké. Pro muže a ženy starší 18 let je hrací doba 2 x 30 min s 10min přes távkou. Míč pro muže má obvod 58-60 cm a hmotnost 425-475 g, pro ženy 54-56 cm a hmotnost 325-400 g. Druž stvo má 12 hráčů (10 hráčů v poli a 2 brankáře). Na hrací ploše je současně 6 hráčů a brankář. Střídající hráči i bran kář mohou vstoupit na hřiště poté, co hřiště opustil střídaný hráč v prostoru určeném pro střídání. — Brankář nesmí nahradit hráče v poli. Při bránění v brankovišti se smí dotknout míče vše mi částmi těla. Opustí-li brankoviště, vztahují se na něj pravidla jako na hrá če v poli. — Hráč z pole nesmí vstoupit do brankoviště, ani se dotknout čáry brankoviště. Nevznikne-li tím však ne výhoda pro soupeře, netrestá se. Jinak se za vstup bránícího hráče nařizuje -» sedmimetrový hod, za vstup útočícího - * volný hod. Je dovoleno hrát s mí čem všemi částmi těla, s výjimkou no hou od kolen dolů, držet míč nejdéle 3 s, provádět s míčem v ruce nejvíce 3 kroky, driblovat odraženým mičem i hrát v kleče, vsedě i vleže, odebírat míč soupeři otevřenou rukou ze všech směrů, blokovat soupeře tělem, i když nemá míč. Je zakázáno hrát s mičem nohou, vrhat se po míči (s výjimkou brankáře ve vlastním brankovišti), držet mič družstvem bez snahy po střelbě, používat k získání míče pěstí, zastavo vat a bránit soupeři v pohybu rukama, pažemi, nohama, ohrožovat soupeře míčem. — Branka je uznána, jestliže mič přešel celým objemem brankovou čáru v brance. Pravidla házené dále ur čují provádění -» výhozu na začátku ut kání, poločasu a po brance, -» vyhazo váni, - ► vhazování, - ► volného hodu, - ► sedmimetrového hodu, hodu roz hodčího a tresty: napomenutí, vylouče ní hráče na 2 min., vyloučení do konce utkáni. Utkání řidi 2 rozhodči za pomoci časoměřiče a zapisovatele. — Soutěže. OH (jako ukázkový sport na OH 1928, 1932 a 1952 o 11 hráčích, 1936 se hrála h o 11 hráčích oficiálně, trvalé zařazeni od 1972 o 7 hráčích, 1976 i soutěž žen), MS (o 7 i 11 hráčích od 1938, ženy o 11 hráčkách od 1949, o 7 hráčkách od 1957), PMEZ. — U nás je nejvyšší soutě ží I. liga mužů a žen. Vitězná družstva I. ligy házené mají právo se přihlásit a účastnit mez. soutěže družstev — Po háru mistrů evr. zemí v házené (PMEZ). — Literatura. Jančélek, S. a kol.: Háze ná - teorie a didaktika. Praha 1978. — Jančálek, S., Táborský, F.: Házená. Pra ha 1973 - Krausová, V. a kol.: 1000 cvičeni. Praha 1975. — Slavik, J. a kol.:
Hebertova přirozená metoda tělesné výchovy Športový tréning hádzanej. Bratislava 1974. Výsledky mistrovství světa v házené
1978 NDR 4. ČSSR 1982 SSSR 5. ČSSR
Rok a místo konání: 1938 Německo, 1954 Švédsko, 1958 NDR, 1961 NSR, hbitost, schopnost rychle měnit směr 1964 ČSSR, 1967 Švédsko, 1970 Fran pohybu celého těla nebo jeho částí, cie, 1974 NDR, 1978 Dánsko, 1982 NSR jedna z dílčích - ► koordinačních schop Muži ností. H. se výrazné uplatňuje ve sport, 1938 Německo hrách. 1954 Švédsko Heaton Jennison, 1903-1971, reprezen 3. tfSfl (Bačák, M. Baumruk, Čer tant USA v jízdě na bobech a ve skele mák, Klernm, Korbel, Kónig, Na tonu. Vítěz skeletonu na ZOH 1928, kde vrátil, Nykl, Peši, Růža, Spáčil, získal i střibrnou medaili jako člen po Trojan, J. V ichaf ' sádky čtyřbobu. Jeho bratr John 1958 Švédsko (*1908) obsadil ve skeletonu na ZOH 2. ČSR (Čaniga, Čermák, Eret, 1928 a 1948 2. misto a je držitelem bron Frolo, Klernm, Kónig, Mareš, Ny- zové medaile ze závodu dvojbobů na kl, Provazník, Růža, Spáčil, Tro ZOH 1932. jan, J. Vícha, M. Vicha, Vykouřil) Hébert Georges, 1875-1951, fr. tělo 1961 Rumunsko vých. odborník, námořní důstojník, zakl. 2. ČSSR (Arnošt, Čermák, Duda, fr. přirozené metody TV. 1913 ředitel Frolo, Havlík, Herman, Lukošík, atl. koleje v Remeši, 1919 zal. dívčí tělo Mareš, Poljak Provazník, Rada, vých. školu Paléstra, 1911 v Knize Záko Růža, Skála, šobora, Trojan, J. ník sily rozpracoval metody sledování Vícha) účinnosti tělových, procesu (testy), za 1964 Rumunsko vedl osobni výkazy cvičenců a lék. kon 3. ČSSR (Arnošt, Beneš, Brůna, trolu. Svoji metodu rozpracoval ve spo Černý, Djakoy, Duda, Frolo, Ha lupráci s - ► G. Deménym. Zdůrazňoval vlík, Herman, Mareš, Rada, Rá- pobyt v přírodě a přirozená cvičení: žek, Seruga, Trojan, J. Vícha, Vi- běh, skok, šplh, zvedání, házeni, úpoly toslavský) a plavání. Cílem TV je výchova k muž 1967 ČSSR (Arnošt, Beneš. Brůna. Ci- nosti přirozenými prostředky. Z jeho ner, Frolo, Gregor, Havlík, Her názorů vyšel zákon o TV ve Francii man, Horvath, Klimčík, Konečný, (1920), příprava fr. armády a školní TV. Mareš, Rážek, Seruga, Škarvan) Vydavatel čas. L 'Education physique. 1970 R u m u n s k o ------------------ Spisy: L'Éducation physique, virile et 1974 Rumunsko morale par la Métode naturelle (Výcho 6. ČSSR va tělesná přirozenou metodou k muž 1978 NSR nosti a mravnosti), 1937; La code de la 1982 SSSR force (Zákoník síly), 1911 (česky 1920); Ženy Le sport contre ť education physique Rok a místo konání: 1957 Jugoslávie. (Sport proti těl. výchově), 1924 (česky 1962 Rumunsko, 1965 NSR, 1971 Nizo 1937) aj. zemsko, 1973 Jugoslávie, 1975 SSSR, 1978 ČSSR, 1982 Maďarsko Ženy 1957 ČSR (Bartáková, Čiháková, Dvo řáková, Hodešová, Janečková, Kammermayerová, Kosprdová, Kotlinová, Kučerová, Kvasničková, Malérová, Marzinová, Rišová, Schmiedtová) 1962 Rumunsko 3. ČSSR (Adámková, Beranová, Brouliková, Havelková, Housko vá, Janečková, Kernerová, Koší ková, Kučerová, Matějů, Matulo Georges Hébert vá, Rišová, Topičové, Vecková, Vrbová) 1965 Maďarsko Hébertova přirozené metoda těles 4. ČSSR né výchovy, eklektický systém TV, je 1971 NDR hož pojetí vychází z přirozeného pohy 1973 Jugoslávie bu, proto odmitá umělá cvičení. Cilem 6. ČSSR vých. k mužnosti, spatřované v pevné 1975 NDR vůli, vytrvalosti, otužilosti, statečnosti 6. ČSSR
Hecht a smyslu pro kolektiv. Metodu tvoří 3 těch. Oceňovaná byla i jeho funkcionárskupiny til. cvičeni: a) hlavní skupina - ská činnost. Byl dlouholetým členem nejjednodušší, nepostradatelné a nej- ČSOV, pracoval ve výboru SK Slavia, působivější prostředky (chůze; běh, v Autoklubu, ve VK Blesk, v ČÚJV. Sposkoky, plaváni, šplhání, zvedáni, nošeni, lu s V. Klementem napsal Z dějin autoházeni, metání a úpoly, později p řip o-. mobilismu. jen běh po čtyřech a cvičení rovnová-' Hekel Ondřej, " 1944, čs. vzpěrač, ZMS. hy); b) přípravná skupina - cvičení 1966—70 soutěžil v kat. do 67,5 kg, pak s místními účinky na různé části těla do 75 kg. Dvojnásobný mistr Evropy (cvičení prostná, cvičeni ve visu a pod- /• • 2 *. ' •
6
3
15
o v *. •. • • . • . .8 . 4
5
B ‘ p't \ 'o * *0 * o $ • • •
1 ‘ ° . ti -o* o j>■ o ř i V .■ 5
c
a* a
S 7
f> °A 7 Z5
/ • • • i*
s
5
6
/ 0 /
3 > * > * o :§ 5 a o .o 0? : 0o ° . ,S . 4 * 0 . 4 O f *■ „ ■ O • Finn, - ► 470, -> FD (angl. Fly ing Dutchman — Létající Holanďan), -*• Star, -»■ Soling, -» Tornádo a oplachtěný plovák typu - ♦ WG (Windglider); b) mez. a národní: ->■ Optimist, - * Cadet, - ► Evropa, -*• 420, - ► FB (angl. Firebal), -»• Pirát, - * Vaurien, - * WS (Windsurfer) a v ČSSR Moth. Věk. hranice mládeže (od 8 do i9 let) pro lodní třídy v ČSSfí: 8-15 let Optimist, Windglider-Junior 8-17 let Cadet 12-19 let Evropa, 420, Vaurien, Pirát Závod dvouposádkových plachetnic třídy 420. 15-19 let Finn, 470, FD, FB, WG, WS — Závody dorostu (od 15 do 19 let) se pořádaji zpravidla společně s dospělý vítr, která se technicky blíži plavbě na i aerodynamickým odporem trupu, po mi (od 20 let). Ve třidách Optimist, Ca předoboční vítr (asi 60° ke směru vě sádky a -*• takeláže. V lehkém a slab det, Evropa, 420 a Windglider-Junior se tru) a na zadoboční vítr (do 120°, ev. až ším stř. větru (2-5 m/s) je jízda na bočni závody žactva a dorostu vypisují pro 150°). Při plavbě přibližně ve směru vě vítr vhodná k zákl. jachtařskému výcvi jednotnou kat. mládeže. — Technika. tru jde o plavbu na zadní vítr. S výjim ku. — Plavba ostře proti větru. Zákla Okruhový j. se provozuje při síle větru kou tohoto posledního kursu je nutné dem rychlé jízdy proti větru je přesné 1,5-2 m/s. Technika plavby obsahuje nastavovat plachtu podle tzv. zdánlivé nastavení plachty a správné vyvažování vedle obvyklých manévrů, jako je vy- ho směru větru, který ukazuje vějička lodi tak, aby jela v přimé poloze nebo plouváni, kotvení, ovládání plavby pla na stěžni; je odlišný od skutečného jen v mírném náklonu. Jakýkoli větší chetnice kormidlem, plachtami, sklo směru větru, neboť rychlost lodi působí náklon lodě působí na ztrátu rychlosti nem kulatin a ploutve, náklonem lodě vektorovou odchylku. Měnící se síla vě a splutí do strany. Plachetnice musi aj., i řadu prvků záyodní plavby, např. tru způsobuje neustálé změny úhlu proti větru křižovat, tj. postupovat jíz vyostřování proti větru, volbu náklonu zdánlivého směru větru. Max. výkon dou střídavě na pravoboku a levoboku. ap. V silném větru řídi závodník loď tak, každé plachty je možný jen při optimál- Pohyb proti větru umožňuje tvar plach že je větší částí trupu nad vodou. nim úhlu působeni sily větru na plachtu ty, konstruovaný jako křídlo, a ploutev U dvouposádkových lodí využívá k vy s přesnosti několika málo stupňů. — spolu s kýlem, zachycující pohyb do klánění kosatnik (viz kosatka) i hrazdu Plavba na bočni vitr. Při tomto kursu strany a umožňující pohyb pouze sou zavěšenou na stěžni; o lodní trup se dosahuji plachetnice nejvyšši rychlosti, hlasně s osou lodi. — Plavba po větru. opírá pouze chodidly. Mezi zákl. těch. i vyšší než je skutečná rychlost větru. Tvoři nejméně náročnou část rozjižďky manévry při plavbě patři -> obrat, tj. K dosažení nejvyšši rychlosti je nutné při slabém a lehkém stř. větru; v silném změna směru s - ► vyostřením na opač optimální nastaveni plachty vzhledem větru je nejobtižnější. Plavba plachetni ný bok, a - ► přehození, tj. změna smě ke směru zdánlivého větru, aby proudě ce po větru zamezuje proudění větru ru zpravidla s - ► odpadáním. — Kursy ní vzduchu bylo laminárni, s max. účin okolo plachet. Vitr pouze do plachty plavby. Plachetnice může proti větru kem na plachtu (tlak do plachty, sání za tlačí svým přetlakem a na závětrné stra křižovat přibližně v úhlu 45°, v kursu os plachtou). Zvyšování rychlosti lodi je ně plachet vznikají víry, které nekontro tře proti větru. Přichází-li vítr přibližně omezeno stoupajícím hydrodynamic lovatelně rozkmitávaji plachetnici. Do kolmo k ose lodi, jde o plavbu na bočni kým odporem ponořené části trupu chází k častému překlopení. Při jízdě po
216
jai alai větru je snahou posádky přenášením hmotnosti těla zabraňovat kývání lodi. Viceposádkové lodě využívají -*■ spina ker. Důležité je také kormidlováni lodě do pruhů silnějšího větru. — Jízda na vlně. V j. využití tlaku vody na lodní trup ke zvýšeni rychlosti. Při středním a silném větru a při vhodném kormidlo váni se sjíždí vlna tak. že zadní část lod ního trupu je opřena o vyšší část vlny (o. hřeben) a příď lodi směřuje do nejnižši části vlny. Tlak vody potom zvyšuje rychlost lodi, a to až na dvojnásobek pův. rychlosti dané působením větru. Kormidlovat plachetnici tak, aby toto zrychlení vzniklo, je velmi obtížné. Vlny mají snahu loď neustále „předběh nout". Závodní pravidla umožňují rych lým (až trojnásobným) přitažením pla chet zvýšit okamžitou rychlost plachet nice tak, aby následně mohla být uná šena vlnou. Malé vlny toto zrychleni neumožňuji; rytmické přitahováni pla chet je pravidly zakázáno. — Systém tréninku. Etapa zákl. tréninku (pro žac tvo od 8 let a začátečníky) je zaměřena na všestrannou těl. přípravu. Jachetni výcvik začíná na třídě Optimist (8-15 let) a Cadet (8-17 let), asi ve 13 letech (podle těl. vyspělosti) lze přejit do třídy Evropa (jednoposádkové) nebo do třídy 420 (dvouposádkové: pro jedince s nižší těl. výškou). V etapě specializovaného tréninku (pro 15-18leté závodníky) se dále. rozviji těl. zdatnost, tech, a takt. návyky. Cílem etapy vrcholového tré ninku (od 18-19 let) je dosažení nejvyšší výkonnosti zejm. v olymp. lodních tří dách. Převažuje speciální těl. příprava. — Výstroj jachtaře. Závodník musí mít -*■ plovací vestu o výtlaku minim. 5 kg (do 19 let a na oplachtěných plovácích povinná); neoprenový oblek nebo ne promokavý oblek či kombinézu, jach tařské boty (zesílené na nártu, umožňující zaklesnutí nohou do závěsných po pruhů), dovažovací vesty namáčené ne bo plnéné vodou (pro zvýšeni hmotno sti závodníka). Vesty o měrné hmotno sti vyšši než měrná hmotnost vody ne jsou povoleny. Kalhoty zesílené v mí stech dotyku s hranami lodního trupu integrálni pěnou sklolaminátem. Kosatník a členové dvouposádkových lodí používají pro zavěšení na hrazdě beder ní pás s hákem. — Pořadatel závodu za jišťuje: startovní čluny (na větších vo dách), záchranné a pořadatelské čluny (se zřetelem na počet plachetnici, bóje, signalizační' zařízeni vizuální (vlajky) a akustické, spojeni mezi pořadatelský mi čluny (event, rádiové); organizuje příjezd závodníků, parkováni, kotvení, ubytování atd. — Pravidla. Závod se skládá zpravidla nejméně ze 3, nejča stěji z 5-6 rozjížděk (na OH bývá 7 rozjižděk). Nejhorši výsledek při 4 a vice
rozjižďkách se nezapočítává. Pro výsle dek je rozhodující cílové pořadí závodnika v rozjižďkách, nikoli dosažený čas. Výsledky v rozjižďkách se bodují podle tzv. negativního vzorce; 1. místo - 0; 2. místo - 3; 3. misto - 5,7; 4. místo - 8; 5. místo -10; 8. místo -11,7; 7. a dalši mis to = pořadí + 6 (např. za 10. místo ob drží závodník 16 bodů). V závodě vitězi posádka s nejnižším počtem bodů. To to výsledné pořadí se pak hodnotí pod le logaritmického vzorce výkonnostními body, započitatelnými pro získáni vý konnostních třid. — Závodni dráha je vytyčena třemi - * bójemi, které musi závodící lodě objet po předepsané stra ně. K bóji č. 1 se křižuje proti větru, k bóji č. 2 (umístěné pokud možno vle vo od bóji 1-3) se jede obvykle kursem na zadobočni vítr, k bóji č. 3 (umístěné v prostoru startu) se jede opět na zadoboční vítr. Ve druhém kole se křižuje zpět k bóji č. 1, pak se pluje na zadni ví tr k bóji č. 3 a konečně křižuje k cíli, kte rý bývá vytyčen v prostoru bóje č. 1. Na menších vzdálenostech se jezdi ještě třetí kolo, opět trojúhelník (event, dalši kola). Na menších vodních plochách, neumožňujících postaveni této závodni dráhy, tvoři objížděné bóje nepravidel ný obrazec, max. využívající tvar vodní plochy k závoděni - Start rozjiždky je na větších vodách vždy u startovní lodi. Startovní čára je pomyslná přimka mezi stěžněm startovní lodi a startovní bóji, vzdálenou 50 m-250 m. Je volena tak, aby byla pokud možno kolmo ke směru větru. Start je vždy proti větru směrem na bóji č. 1. Pomoci vlajkového kódu a doprovodných akustických signálů (výstřelů) se lodím oznamuje, kolik ča su zbývá do startu a které lodní třídy budou startovat, event, zkrácení dráhy a další údaje. V okamžiku startu nesmi být žádná loď ani její část nebo i po sádka před startovní čárou ve směru na bóji č. 1. Stane-li se tak, musi se závod ník vrátit na předstartovní stranu star tovní čáry, přičemž uhýbá všem ostat ním. Neopravený předčasný start zna mená diskvalifikaci. Protne-li předčas ně startovní čáru vice lodi a rozhodčí nemohou bezpečně určit všechny, start se opakuje. Při opakovaném startu se trestá jako předčasný start i přejeti startovní čáry v poslední minutě před startem, což lze pak napravit obeplutim některého konce startovní čáry. — Cil je podobné jako start myšlená přimka mezi stěžněm na lodi rozhodčích a cílo vou bóji. Délka jizdy je podle vodní plo chy různá, až do 25 km. — Hlavni pravi dla plavby. Loď plující s plachtou na le vé straně lodi má levobok a přednost před lodí plujici pravobokem. Závětrná plachetnice má vždy přednost před návětrnou. Závětrná strana lodi je ta, na
které má loď hlavni plachtu; loď plujici po této straně je závětrná. Lodě plující vpředu máji přednost před loděmi plují cími vzadu. Neni tedy přípustný náraz zezadu. Plachetnice, která je při obe plouváni bóje v kryti (není zcela vzadu) jako vnitřní, má právo na nerušené obe pluti bóje. Porušení záv. pravidel se tre stá diskvalifikaci nebo zpomalením lo di, nebo (jde-li o vyhýbání) tím, že pro vinivší se závodník musi provést dva celé obraty lodí. Dotyk některé bóje. označujici start, cil nebo závodni dráhu, musí závodník napravit novým obeplu tím bóje, přitom dává přednost všem ostatním lodím. — Soutěže. Kromě olympijské regaty (od 1900) se jezdí ve většině třid MS a ME. V olymp. třídě Finn je MS nahrazeno závodem Gold Cup. Na OH startuje nyní 7 olymp. lod ních tříd Finn, 470, FD, Star, Soling, Tor nádo, WG (od 1984). — U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR ve třidách Finn, FD, 470, Evropa. Třída Finn, Fireball, Evropa a 420 mají přebor ČSSR dorostu, třída Cadet přebor mládeže ČSSR, ostatní třídy a kat. mají jako vrcholné závody přebor ČSSR a Velkou cenu svazu. Ja ko celoročni soutěž se ve většině třid pořádá tzv. celostátní pohárová soutěž (4-6 závodů). Mistrovské závody a závo dy o čs. pohár se jezdí na velkých vod nich plochách: na Lipně, Nechřánické přehradě, přehradě Rozkoš, Oravské přehradě, na Liptovské Mařp a Šíravě V ČSSR je mnoho dalších menšich vod ních ploch, vhodných pro jachtařské soutěže. Nejznámějši jsou Velké Dářko, Máchovo jezero. Jesenická přehrada, Žermanická přehrada, přehrada Slňava u Piešfan. — Literatura: Bóhm, J.: S vě trem o závod. Praha 1955. Pinaud, Y.: Praxis des Segeln. Bielefeld - Berlin 1970. jai alai (haj laj, baskicky), obměna baskické - * peloty ve zmenšeném měřítku (hra dvojic nebo jednotlivců), rozšiřila se jako sázkový sport krytých kurtů v Mexiku, USA, na Kubě, Španělsku, Francii. Pravidla podobná -» handballu court, avšak hřiště o 3 stěnách až 70 m dlouhé. Misto čtvrté stěny hlediště za drátěnou šiti. Miček usměrněný hodem z - ► chistery vždy na přední stěnu se může před dopadem na zem odrážet od levé. nebo i zadní stěny, což stěžuje hru soupeřů. Jakimié Leon, *1950, čs. skibobista. MS. Jako první čs. reprezentant v jizdé na skibobu získal medaili, když na ME 1974 obsadil 3. misto v obřím slalomu Držitel 2 stříbrných medaili (kombinace a sjezd) a bronzové (obři slalom) z ME 1976. Účastník MS 1975 (5. misto v obřím slalomu) a 1977. Jakuiev Alexandr, *1947, sov. hokejis ta, útočník. Přispěl k získáni zlatých me-
Janečková-Baštová
217
dailí sov. mužstva na ZOH 1972 a 1976 Jamašita Jasuhiro, *1957, jap. judista. v hodu kladivem (23,00 m). Studiem so a 7 titulů mistrů svita na MS 1967, Olymp, vítěz 1984 v soutěži bez rozdílu chy Diskobola vynalezl rotačni techniku 1969-70, 1973-75, 1979. Na MS 1975 byl hmotnosti. Mistr světa v kat. nad 95 kg hodu diskem (hod s otočkou), která se vyhlášen nejlepšim útočníkem. 1979,1981 a 1983. Juniorský mistr světa stala základem moderni techniky. 1976 (nad 95 kg) a 1978 (absolutní sou Jandera Otakar. 1898-1977, čs. atlet, překážkář, později trenér mládeže RH těž). jamboree [angl.]. mez. sraz burž. skau Praha. Účastník OH 1924 a 1928. Osmnáctinásobný mistr Československa tů, pořádaný Mez. skautskou kanceláří (ústředí svět. burž. skautinku). První j. (dvanáctkrát na 110 m př). Devětkrát se uskutečnilo 1920 v Londýně, do 1985 zlepšil čs. rekord na 110 m př.: 1923 se konalo 16 jamboree, 1931 se konalo (16,8 a 16,4), 1924 (16,3, 16,2 a 15,8), 1925 (15,6), 1926 (15,5) a 1928 (15,4 v Praze tzv. slovanské jamboree. Janda Antonin, zvaný Janda-Očko, a 15,2). Navrhovatel a propagátor od 1892-1960, čs. fotbalista, ZMS. Útočník znaku zdatnosti (TOZ, PPOV, BPPOV). AC Sparty 1918-24, vynikající střelec. Nositel Rádu práce, zasloužilý pracov 1920-23 reprezentoval 10 x . Účastník ník v těl. výchově. Vojenských her v Římě 1919 (1. místo), OH 1920 (ČSR ve finále diskvalifiková Alexandr Jakušev na). Janda František, ‘ 1919, čes. lékař, dok Jalkaneová Hilmar, 1869-1964, finská tor věd, prof. lék. fakulty hygienické UK tělových, pedagožka. Přispéla k rozvoji Praha, od 1971 ředitel Institutu hygieny ženské severské gymnastiky. Vypraco a epidemiologie, od 1967 předseda vala vlastní systém cvičeni zdůrazňující Mez. unie školní hygieny a lékařství, švihové pohyby a pohyb vycházející předseda zdravotnické rady ÚV ČSTV z centra a doznivajici v krajní poloze. a člen předsednictva ÚV ČSTV. Význ. Základem est. projevu a prožitku cviče je jeho činnost zejm. v oblasti hygieny ní musí být rovnováha mezí uvolněním těl. výchovy. Nositel medaile J. A. Ko a napětím. Ovlivnila vývoj rytmické menského, J. E. Purkyné, J. F, Chalou gymnastiky žen i dalších zemí. Pořada- peckého a vyznamenáni Za vynikající telka mez. kursů, kterých se zúčastnily Otakar Jandera práci a Za zásluhy o výstavbu. i čs. cvičitelky. Janda-Suk František, 1878-1955. čs. Jamajka, stát ve Stř. Americe na stej atlet, diskař. Druhý na OH 1900 (35,25 Jandl František, *1905, čs. jezdec, MS, nojmenném ostrově, 2,16 mil. obyv., hl. m). Mistr Čech 1913 (42,30 m), mistr reprezentant v drezúrnich soutěžích 1935-56. Účastník OH 1936 Úspěšný město Kingston. Olymp. zkr. JAM. Stát ČSR v hodu kladivem 1921 (28,22 m) trenér nejen doma, ale i v SSSR, NDR, ní podpora TVS minimální. Sport řídi a 1924 (28,26 m). Pětkrát zlepšil neofici Polsku a Mexiku. Předseda Ústřední sport, federace. Součástí školní TV je ální čes. rekord v hodu diskem: 1897 povinné plavání. Sport, zařízení: jedno (26,25 m), 1898 (34.53 m), 1900 (34,90 m jezdecké sekce ČSTV 1957-66, člen dresport, centrum, 30 bazénů. Nejrozšíře a 35,65 m) a 1901 (39.42 m). Výkon 39,42 zúrni komise FEI 1961-67. Hl. rozhodčí nějšími sporty jsou atl., (40 000 členů), m byl nejlepším svět. výkonem - drezúrnich soutěží na OH 1964. fotbal (20 000), softball (2 100) atd. NOV prvním, který vytvořil čs. atlet. 1900 Janečky Alfréd, 1918-1981, čes. tělo J. vznikl 1936. Účast na OH od 1948 utvořil první neoficiální čes. rekord vých. funkcionář a žurnalista, dlouhole tý šéfredaktor odb. tělových, časopisů, s dobrými výsledky zejm. v atl. (4 zlaté vedoucí redaktor čas. Atletika. Spolumedaile) zakl Mez. atl. statistické organizace Jamašita Haruhiro, *1938, jap. gymna . Běhu Rudého práva, memoriálu sta. Olymp, vítéz 1964 (přeskok, druž ického. Autor řady prací z dějin stva). Mistr svéta 1962 (družstva) a 1966 čs. atletiky. Nositel vyznamenáni Za v (přeskok, družstva). Držitel stříbrné menikajíc* práci a Medaile J. F. Chaloupeckého. Janečková-Baštová Květuše, *1929, čs. házenkářka, ZMS. Členka družstva,
m
Haruhiro Jamašita
daile z MS 1962 (přeskok). Jeho jmé nem je nazván přeskok, který poprvé František Janda-Suk předvedl 1961.
Kvétuše Janečková-Baštová
Jánoška které zvítězilo na MS v házené o 7 hráč kách 1957. Držitelka bronzových medai lí z MS o 11 hráčkách 1949 a z MS o 7 hráčkách 1962. Účastnice MS 1965 (4. místo). V dresu Sparty Praha se stala vítězkou PMEZ 1962. Jánoška Miloš, 1884-1963, sl. průkop ník turistiky a cestovního ruchu, publici sta, školský pracovník. Založil první sl. tur. organizaci -*■ Tatranský spolok tu ristický, byl předsedou Podtatranské župy Klubu československých turis tů. 1921 založil a redigoval čas. Krásy Slovenska (do 1932), autor řady tur. průvodců. Zasloužil se též o rozvoj jeskyňářství. Janota Miroslav, "1948, čs. ř. ř. zápa sník, ZMS. Startoval v kat. do 82 kg na OH 1972 (4. místo), 1976 (5.) a 1980 (8.). Držitel bronzové medaile z MS 1973 a ME 1972. Na ME 1975 obsadil 5. a na MS 1975 a ME 1973 6. místo. Od 1984 trenér čs. reprezentačniho družstva. Janouš Vladimir, *1958, čs. motocyklo vý závodník, MS. Startoval v šesti šestidenních, 1982 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Janoušek Gabriel, *1940, čs. kanoistaslalomář. Mistr světa ve slalomu smíše ných dvojic 1965 (s -*■ L. Sirotkovou). Držitel stříbrných medailí z MS ve slalo mu 1965 (3 x C 2 mix), 1967 (C 2, 3 x C 2) a ve sjezdu z MS 1971 ( 3 x C 2) a bronzových z MS ve slalomu 1971 (3 x C 2) a ve sjezdu 1969 (3 x C 2) Jez dil ve dvojici s P. Horynou. Jansa Vlastimil, *1942, čs. šachista, ZMS. Od 1973 mez. velmistr. Úspěšný čs. reprezentant na šachových olympiá dách od 1964 a na ME družstev od 1961. K jeho největšim úspěchům patří před ní mista na velmistrovských turnajich v Amsterodamu 1974 (1.-3.) a Smederevské Palance 1980 (2.-3.). Mistr ČSSR 1964 a 1974. Jánský Josef, *1940, čs. atlet, vytrva lec. Devátý na OH 1972 v běhu na 10 000 m (28:23,6 min). Na ME 1971 de vatenáctý v běhu na 10 000 m (28:43,2), 1974 dvacátý v běhu na 10 000 m (29:23,2) a patnáctý v maratónu (2:27:40,4), 1978 devatenáctý v marató nu (2:16:53,0). Šestinásobný mistr ČSSR. Překonal čtyři čs. rekordy: 5 000 m 1972 (13:35,6) a 1973 (13:32,0) a 10 000 m 1971 (28:43,2) a 1972 (28:23,2 min) Jánský Stanislav, *1925, čs. kanoistaslalomář, MS. Mistr světa v soutěži hlidek 3 x C 1 ve slalomu 1953. Na stej ném mistrovství obsadil 4. místo v kate gorii C 1 slalomářů. Startoval na MS 1951 a byl členem hlídky 3 x F 1, která obsadila 5. misto ve slalomu. Janzová Karin, *1952, gymnastka NDR. Olymp, vitězka 1972 (bradla, přeskok). Mistryně světa 1970 (bradla) a mistryně Evropy 1969 (víceboj, bradla, kladina,
218 přeskok). Držitelka střibrných medaili Jarygin Ivan, *1948. sov. zápasnik ve z OH 1968 (bradla) a 1972 (družstva, volném stylu. Olymp, vítěz 1972 a 1976, jednotlivkyně), z MS 1970 (družstva, mistr světa 1973, mistr Evropy 1972, přeskok), ME 1967 (bradla) a 1969 (pro- 1975 a 1976 v kat. nad 100 kg. Držitel stná); bronzových medailí z OH 1968 stříbrných medailí z ME 1970 a 1974 ve (družstva) a 1972 (kladina) a ME 1967 stejné hmotnostní kategorii. (přeskok). Jasenčikovň Maria, * 1957, čs. sáňkařJapex viz plastické povrchy. ka, MS. Startovala na ZOH 1980 (9.) Japonsko, Japonské císařství, stát ve a 1984 (12.), na MS 1978 (7.), 1979 (8 ), vých. Asii na jap. ostrovech, 116 mil. 1981 (6). na ME 1980 (6.) a 1982 (14 ). obyv., hl. město Tokio. Olymp. zkr. JAP. Ve Světovém poháru byla 6. 1980, 8. TVS řídí Japonská amatérská sportovní 1981 a 1982 a 7. 1983. asociace (JAŠA), která společně s nár. Jašin Lev, ‘ 1929, sov. fotbalista. Bran olymp. výborem pořádá řadu náboro kář Dynama Moskva (1949-70). Repre vých akcí, sport, festivalů, na úrovni zentoval 78 x , účastník OH 1956 (1. jednotlivých provincií. Školní TV je po misto), MS 1958, 1962 a 1966 (vyhlášen vinná minim. 2 h týdně a na vysoké nejlepšim brankářem mistrovstvi), ME úrovni. Kromě JAŠA se TVS zabývá 20 1960 (1. místo) a 1964 (2. místo). Člen nár. sport, federaci olymp. sportů a řa mužstva FIFA 1963 a 1968 a mužstva da dalších organizací (Japonská teniso UEFA 1964 Nejlepší fotbalista Evropy vá asociace, Softballová asociace. Ja 1963. ponská badmintonová asociace. Japon ská federace sumo aj.). Význ. úlohu v jap. TVS mají nár. sporty sumo, kyudo, kendo, džiu-džitsu aj. Nejrozšířeněj šími sporty jsou judo, sport, gymnasti ka, atletika, plavání, lyžování, bruslení, fotbal, baseball aj. Sport, zařízeni jsou na vysoké úrovni. J. má 1 116 stadiónů, téměř 9 000 bazénů, 3 500 tenisových kurtů, 27 565 víceúčelových hřišť atd. Japonský olymp. výbor vznikl 1911, uz nání MOV získal 1912. Japonský sport byl vyznamenán dvakrát Olympijským pohárem (1965 a 1972). Na OH ziskali Lev Jašin jap. sportovci 73 zlatých, 64 stříbrných a 63 bronzových medailí, na ZOH 1 zla Jauris Bohumil, *1933, čs. rychlobrutou, 3 stříbrné a 1 bronzovou medaili. J. slař, MS. Dosáhl největšího úspěchu na bylo pořadatelem XVIII. OH 1964 a XI. MS 1956, kde obsadil 4.-5. misto na traIti 500 m. Zúčastnil se též MS 1955, ZOH 1972. Jarníková Ida, 1879-1966, čes. peda- 1957-58, 1961 a ME 1955. gožka, učitelka Ústavu pro vzděláni uči Jawa, zn. čs. motocyklů; vznikla 1929 telek mateřských škol v Praze, zprvu ve zbrojovce firmy F. Janeček v Praze. ovlivněna formalistickými metodami - ► Jednoválce 500 cm3 OHV byly vyrábě F. W. Fróbla, později it. lékařky - ► M. né podle licence. Wanderer Werke Montessoriové. Zdůrazňovala význam Chemnitz. 1934 se vyráběl model 250 pohyb, cvičení pro rozvoj předškolních cm1, 1935 model 350 cm3 OHV a Jawa dětí. Spisy: Dětský svět - návod k za Robot 100 cm3, který se 1937 uvedl ví městnání dětí pro rodinu, školu mateř tězstvím v soutěži Malá dohoda. 1939 skou a nejnižši třídy škol obecných, byl model 500 cm3 vystřídán typem 175 1913; 55 lidových tanců pro školu cm1, který se udržel až do 1946, kdy při a dům, 1913; Dětská zaměstnání, 1929. šla na trh nová Jawa 250 cm3 (tzv. pé Jarolímek Karet, 1888-1970, čs. lyžař, rák), překonávající svou konstrukcí ZMS. 1913 mistr zemí Koruny české svět. standard. Po 2. svět. válce vznikla v běhu na 18 km a v závodě sdruženém. podle konstrukcí závodů 9. května tzv. 1921 první mistr ČSR v běhu na 18 km jednotná řada dvoudobých motocyklů a ve sdruženém závodě. Od 1906 sport, Jawa - ČZ 125 a 175 cm3 (ČZM Strako funkcionář, dlouholetý náčelník a poz nice), dále 250 a 350 cm3 (Jawa). Vyro ději místopředseda Svazu lyžařů ČSR, bil se též omezený počet dvouválců Ja 1930-58 člen skokanské komise FIS. Vy wa 500 cm3 OHC, jejichž závodní varian pracoval projekty více než 400 skokan ty proslavily tuto značku. Kromě sério ských můstků a lyžařských zařízení. Au vých cestovních motocyklů se vyrábí tor knihy Stavba lyžařských můstků. speciální sport, motocykly pro terénní Nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj soutěže a závody na plochých dráhách. čs. tělesné výchovy I. stupně, čestného V Povážské Bystrici se od 1955 vyráběl diplomu a odznaku ČSOV a čestného malý motocykl Jawa - Pionýr (50 cm3). 1934 začala Jawa vyrábět podle licence diplomu FIS.
219
Jednotná sportovní a turistická klasifikace ČSTV
DKV malé vozy a pokračovala vozem ků). Součástí rehabilitace v ústavu byl Jawa-Minor vlastní konstrukce. Po 2. léčebný tělocvik. svét. válce se výroba automobilů neob jednoblok, 1. v házené obranná čin nost jednotlivce, jejimž cilem je zastavit novila. í jawara [džavara, jap.j, pův. nejranějii soupeřem vystřelený míč, popř. zabrá druh jap. - ► sebeobrany užívající zejm. nit vystřelení. Podle polohy paži se roz páčeni (v některých technikách se uží lišuje: j. jednoruč a obouruč - nad hla vá i krátká hůlka stejného názvu). Před vou, stranou a spodni. Předpokladem úspěšného provedení j. je včasné zau chůdce jap. - * jujutsu, jedenáctka, hovor., 1. 11 hráčů tvoří jetí postoje a postaveni blokujicím cích fotbalové mužstvo (bez náhradní obráncem a zaujetí správné polohy paží v předpokládané dráze vystřeleného ků); 2. - * pokutový kop. Jedenáctka roku, anketa o jedenáct míče. Po přerušeni hry, proti volným nejlepších fotbalistů ČSSR. Od 1976 ji hodům ve střeleckém prostoru, koordi každoročně organizuje redakce týdení nuji obránci postaveni a pažemi vytvá ku TIP ve spolupráci s Bavlnářskými zá řejí - * vícebloky; 2. ve volejbalu -» vody V. I. Lenina v Ružomberku. Zúča blok prováděný jedním hráčem. stňuji se jí trenéři prvoligových a repre Jednotně branně sportovní klasifi zentačních družstev ČSSR. kace, JBSK, závazná norma vyjadřující Jedenáctka roku: kritéria pro hodnocení výkonů a zařaze 1976 I. Viktor, J. Pivarnik, A. Ondruš, ni sportovců jednotí, odvětvi zájmové K. Dvořák, K. Gógh, J. Pollák, A. branné činnosti do výkonnostnich třid. Panenka, K. Dobiáš, M. Masný. Do JBSK jsou zařazeny tyto sporty: le Z. Nehoda, M. Gajdůšek tecké sporty a parašutismus, masové 1977 J. Čaloun, J. Barmoš, J. Fiala, A. branné sporty, modelářství, motoris Ondruš, K. Gógh, J. Kozák, K. Ja- mus a mototuristika, radistika, sport, růšek, J. Bajza, M. Masný, K. potápěni a branné vodáctví, sport, střelba, kynologie. JBSK rozlišuje kate Kroupa, P. Mráz 1978 P. Michalik, J. Barmoš, A. On gorie čestných titulů zasloužilý mistr druš, R. Vojáček, K. Gógh, J. Ko sportu a mistr sportu a kategorie vý zák, K. Jarůšek, F. štambachr, konnostnich tříd žactva (10-14 let), mlá M. Masný, Z. Nehoda, M. Gajdů deže (15-18 let) a dospělých (od 19 let výše). Klasifikace stanoví podmínky pro šek 1979 Z. Hruška, J. Barmoš, R. Vojáček, udělování čestných titulů a výkonno L. Jurkemik, K. Gógh, J. Kozák. stních třid, práva a povinnosti jejich no F. Štambachr, A. Panenka, L. Ví sitelů, dobu platnosti a způsoby potvr žek, Z. Nehoda, M. Gajdůšek zováni a evidence klasifikovaných spor 1980 S. Seman, J. Barmoš, R. Vojá tovců. ček, L. Radimec, J. Fiala, 0. Rott, Jednotně kvalifikace branně vý J. Kozák, A Panenka, M. Masný. chovných pracovníků, ústředními or gány Svazarmu schválená norma, která Z. Nehoda, L. Vížek 1981 S. Seman, F. Jakubec, R. Vojá charakterizuje náplň jednotlivých funk ček, L. Radimec, J. Barmoš, J. cí - * branně výchovných pracovníků. Kozák, J. Berger, P. Bíčovský, L. Obsahuje zákl. podmínky pro ziskání a zachování kvalifikace, zásady pro or Vížek, Z. Nehoda, T. Křiž 1982 Z. Hruška, T. Jakubec, J. Fiala, L. ganizování školení a jeho zákl. obsah. Jurkemik, J. Ondra, P. Chaloup Podle Jednotné kvalifikace se zařazuji ka, P Zelenský, J. Sloup, J. Ně branní pracovníci do kvaiifikačnich třid. Podminkou pro získáni kvalifikace je mec, M. Čermák, P. Janečka 1983 Z. Hruška, F. Jakubec, J. Fiala, L. členství ve Svazarmu. dosažení minim, Jurkemik, P. Rada, P. Chaloupka, věk. hranice, absolvování předepsané P. Zelenský, F. Štambachr, L. Ví ho školeni, složeni závěrečné zkoušky a získáni požadované praxe. Jednotná žek, S. Griga, M. Luhový 1984 L. Mikloško, F Jakubec, J. Fiala, kvalifikace umožňuje, aby se školení Z. Prokeš, P. Zajroš, P. Zelenský, účastnili i členové jiných spol. organiza J. Berger, K. Jarolím, P. Janečka, ci a uznává pedag. praxi i v těchto or ganizacích. S. Griga, J. Knoflíček 1985 L. Mikloško. I. Hašek. J. Chova Jednotně kvalifikace tělovýchov nec, F. Straka, S. Levý, P. Zelen ných kědrů ČSTV, JKTK, zákl. norma ský, J. Berger, K. Kula, L. Vížek, určující kvalifikační požadavky na cvičitele, trenéry, rozhodčí, zdravotníky S. Griga, V. Hruška Jedlička Rudolf, 1845-1918, čes. chi a další specialisty v ČSTV, jejich práva rurg a ortopéd, prof. UK Praha. První a povinnosti, způsob školeni a dalšiho čes. rentgenolog a radiolog, 1913 zalo vzdělávání. V této normě jsou zakotve žil v Praze na Vyšehradě Jedličkův ny požadavky odpovídající poznatkům ústav pro tělesně postižené (původní a potřebám daného období. Proto donázev Ústav pro léčbu a výchovu mrzá ahází periodicky k jeji novelizaci. JKTK
je doplňována řadou dalších norem, ře šící jeji dílčí části (např. doškolováni pracovníků ve vrcholovém sportu, ško lení profesionálních pracovníků vybra ných TJ, evidenci tělových, kádrů, jme nováni a školeni lektorských sborů). Ustanoveni JKTK se promítají i do zá sad metodiky plánováni a statistiky v ČSTV, platovém řádu pro pracovníky aparátu ČSTV ap. JKTK vyjadřuje i ná vaznost na komplex čs. vých. vzděláva cí soustavy, zejm na připravu kádrů s tělových, kvalifikací na VŠ. JKTK v dohodě s dalšími spol. organizacemi je rovněž východiskem pro připravu ob dobných norem i v těchto organizacích a umožňuje jim - ► školení v ČSTV a vzájemnou výměnu kvalifikovaných kádrů. Jednotně sportovní a turistické kla sifikace ČSTV, JSTK, jednotný kom plexně uspořádaný systém výkonno stních tříd, do nichž se zařazuji sportov ci a turisté v souladu se svou sport, a tur. vyspělosti. Výkonnostní třidy sport, a tur. klasifikace představují sou stavu postupných výkonnostnich cílů, které se snaží sportovci a turisté dosáh nout v určité etapě své přípravy. K do saženi těchto cílů je zaměřen trénink a závodění sportovců a také metodickovýchovné působení trenérů v oblasti výkonnostního a vrcholového sportu a činnost turistů v oblasti výkonnostní turistiky. Obsahem výknnostnich třid ve sport, klasifikaci jsou sport. těch. pod mínky (klasifikační’ normy a požadav ky), které určuji kvalitu sport, výkonu diferencovaně podle jednotlivých odvě tvi a sport, disciplin. Obsahem výkon nostnich třid v tur. klasifikaci jsou pod mínky, jejichž splněni určuje úroveň vy spělosti turistů podle jednotlivých dru hů tur. činnosti. V JSTK jsou vyčleněny dvě zákl. výkonnostní kategorie: čestné tituly a výkonnostní třídy. Nejvyššim klasifikačním stupněm je kategorie mis trovských třid, v níž se udělují čestné ti tuly - ► zasloužilý mistr sportu, -*■ mistr sportu, -» zasloužilý mistr turistiky, -> mistr turistiky. Na čestné tituly navazu je kategorie výkonnostních třid, která se diferencuje na výkonnostní třidy pro dospělé, dorost a žactvo. — Klasifikace zařazuje: a) dospělé do mistrovské vý konnostní třidy, I., II., III., v šachu také do IV výkonnostní třídy; b) dorost do výběrové výkonnostní třidy dorostu v určených sport, odvětvích, do I., II., III. výkonnostní třídy dorostu nebo do výkonnostní třídy dorostu bez ozn. kla sifikačního stupně; c) žactvo do I., II., III. výkonnostní třídy žactva nebo do vý konnostní třídy žactva bez ozn. klasifi kačního stupně. Kategorie mistrov ských a výkonnostních třid se uplatňuje v individuálních sport, odvětvích, v ko-
Jednotná tělovýchovná a branná kvalifikace SSM lektivnich sport, hrách je struktura kla sifikace neúplné; uděluji se v nich pou ze čestné tituly, nikoliv výkonnostni tří dy. Turistika mé úplnou strukturu klasi fikace pouze u zápočtových cest. — Čestné tituly mohou obdržet jen vynika jící sportovci a turisté, kteři splnili sta novené kritéria. Jsou to zejm. kvalitní výsledky dosažené na OH, MS, ME, překonáni SR a ER, účast v reprezen tačních kolektivech a úspěšná repre zentace ČSSR, ale také splněni předep saných klasifikačních norem a požadav ků v jednotlivých sport, odvětvích. Kri téria pro získáni čestných titulů v turis tice vycházeji ze specifického charakte ru tur. zápočtových cest. Vedle hodno cení úrovně sport, a tur. výkonnosti vy jadřuje uděleni čestného titulu také morálni profil a polit, vyspělost spor tovců a turistů i vysokou úroveň jejich soc. vlastenectví. Výkonnostni třídy mohou získat všichni sportovci a turis té, kteři splnili podminky JSTK stanove né pro jednotlivá sport, odvětví a druhy tur. činnosti. Rozhodujícím kritériem je dosažený sport, výkon nebo umístěni sportovce v určité soutěži (popř. ve vý konnostním žebřičku svazu), počet do sažených bodů či vítězství nad soupeři, popř. kombinace různých podmínek. Sportovce a turisty k udělení čestných titulů navrhuji a do výkonnostních tříd zařazují svazové orgány ČSTV. JSTK se vydává na čtyřletá klasifikační období v souladu s Olymp, cykly. Jednotné tělovýchovná a branné kvalifikace SSM, JTBK SSM, ideová, obsahová a programová norma pro pří pravu a odb. růst tělových, a branných kádrů v SSM; zpracována 1977, noveli zovaná 1984. — Struktura JTBK SSM; a) všeobecná kvalifikace - organizátor těl. a branné vých. SSM (minim, věk 14 let), určená pro přípravu sport, refe rentů zákl. organizací, celoškolských, celoučilištnich a celozávodních výborů SSM; b) specializovaná kvalifikace (mi nim. věk 18 let) pro instruktory čtyř od bornosti: instruktor sportu a her SSM, instruktor pohyb. vých. SSM, instruktor tur. SSM a instruktor zájmové a branné činnosti SSM. Instruktoři jednotlivých odborností pracuji zpravidla ve funk cích vedoucích *- tělovýchovných a branných kroužků SSM a v -» komi sích tělesné a branné výchovy SSM na jednotlivých stupních řizeni; c) odbor ná kvalifikace, kterou zajišťuje ČSTV a Svazarm na zákl. -»• Jednotné kvalifi kace tělovýchovných kádrů ČSTV a - * Jednotné kvalifikace branně výchov ných pracovníků Svazarmu. — JTBK SSM určuje závazný obsah školení a formy dalšího vzděláváni jednotlivých druhů kvalifikaci pro všechny školicí or gány. Stanovi všeobecné podminky pro
ziskáni a zachování kvalifikace, mož nosti vzájemného využívání tělových, a branných kádrů mezi SSM a ČSTV, Svazarmem, ROH a PO SSM. Rozpra covává organizační zabezpečeni škole ni, formy dalšího vzděláváni a jejich plánováni, určuje povinnosti pro organi zátory školení. - Řeší otázky evidence tělových, a branných kádrů na jednotli vých stupnich řízeni SSM Jednotný disciplinární řéd ČSTV, souhrn disciplinárních předpisů, podle kterých tělových, orgány projednávají porušování norem v ČSTV a nedostatky v kázni a ukládají za ně tresty. J. d. ř. vyjadřuje obecná pravidla -*• discipli nárního řizeni, zejm. stanoví druhy pro viněni (viz disciplinární provinění), dru hy - v disciplinárních trestů a zásady pro jejich ukládání a evidenci, určuje -+ disciplinární orgány, jejich působ nost a postup v disciplinárním řízení. V mezích stanovených J. d. ř. mohou výbory svazů ÚV ČSTV vydat se souhla sem sekretariátu ÚV ČSTV podrobnější směrnice pro projednáváni disciplinár ních provinění ve svém odvětví, zejm. přehledy o druzích proviněni a trestů za ně ukládaných. Jednotný řéd sportovní registrace, soubor -*■ sportovně technických před pisů k jednotnému provádění sport, re gistrace ve sport, odvětvich organizo vaných v ČSTV. Předpisy stanoví pod mínky a způsob registrace, administra tivní postup v registračním řizeni, regi strační poplatky, způsob vedeni eviden ce registrovaných sportovců a určují kompetenci orgánů ve sporech o regi straci sportovců. Registraci prokazují sportovci dvěma způsoby: a) - ► regi stračním průkazem sportovce; b) -+ zá znamem o činnosti sportovce. Registra ce formou registračního průkazu se po žaduje v kolektivnich sport, hrách a v některých taxativně určených indivi duálních sport, odvětvich, registrace formou záznamu o činnosti ve všech ostatních sport, svazech ČSTV. Člen ČSTV může být v jednom svazu regi strován pouze za jeden oddíl. Pro start v soutěžích plati zásada, že sportovec se jich může zúčastnit pouze jako pří slušník oddílu TJ, za který je registro ván. Tato zásada neplatí pouze pro účast v nejnižších zákl. soutěžích vý konnostního sportu, ve kterých mohou startovat i neregistrováni sportovci. Další výjimky stanoví výbory sport, sva zů ÚV ČSTV ve svých - ► přestupních řádech (v. t. hostování). Ustanoveni J. ř. s. r. se vztahuji na registraci dospělých sportovců a dorostu; žactvo se neregi struje. Jednotný systém branné výchovy obyvatelstva ČSSR, jednotná, ote vřená a dynamická soustava branné vý
220
chovy, součást branného systému ČSSR. Je budován na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ z 19.3. 1971 a zákona o branné výchově č. 73/1973 Sb. Na uskutečňováni J. s. b. v. o. ČSSR se podílejí pod vedením KSČ státní řídící a výkonné orgány, spol. or ganizace, kulturně vých. orgány a orga nizace, vědeckovýzk. pracoviště a hosp. resorty. Systém zahrnuje bran nou výchovu žáků, učňů a studentů ve školách, přípravu branců, brannou pří pravu záloh, připravu obyv. k civilni obraně státu, zájmovou brannou čin nost a brannou propagandu. — Branná výchova žáků, učňů a studentů je orga nickou součásti vých. vzdělávacího pro cesu v čs. školách. Cíle, obsah a meto dy škol. branné výchovy jsou diferenco vány podle věku děti a mládeže a jejich předpokladů profesionálního a spol. za řazení. Realizuje se povinným branným vyučováním, respektováním branného zřetele ve všech vyučovacích předmě tech i režimu školy, v mimoškolní vý chově, v nepovinných předmětech, zá jmové branné činnosti ve školách i při připravě na nácvik civilní obrany škol; prohlubuje se kontakty děti a mládeže s útvary našich i s.pojeneckých ozbro jených sil a lidových milicí. — Příprava branců je vyvrcholením přípravy mla dých mužů k voj. zákl. službě. Navazuje na povinnou brannou výchovu ve ško lách a zájmovou brannou činnost Sva zarmu a dalších spol. organizaci. Přípra va branců se realizuje ve dvouletém cy klu ve dvou výcvikových obdobích. Prv ní období začíná od 1.1.1. roku, v němž branec dovrši 18 let, a trvá do 30. 8. té hož roku. Druhé období navazuje na pr vé a trvá do nástupu voj. zákl. služby (1.4. nebo 1.10. násl. roku). Ve druhém výcvikovém období je příprava diferen cována podle předpokladu zařazení branců v ozbrojených silách. Příprava branců se uskutečňuje ve výcvikových střediscích branců. — Branná příprava vojáků v záloze zahrnuje zdokonalovaci připravu záloh a masovou práci s nimi. Za připravu záloh zodpovídají ve své pů sobnosti MNO a MV, Svazarm se na ní podili jen v dohodnutém rozsahu a v sou činnosti s mistními voj. správami, jednuikéřské vzdorojednoty, ná hradní jednoty jen s několika pravicový mi členy, formálně zakládané s pomocí burž. úřadů po rozkolu ve Svazu DTJ 1921, aby mohly vymáhat majetek dří vějších DTJ, které vstoupily do FDTJ. K rozlišeni před burž. úřady se označo valy římskou jedničkou. Jehlička Jaroslav, 1927-1972, čs. para šutista, ZMS. Sport, pilot, plachtař. Re prezentoval 1954-1972. Do 1969 vytvořil 16 svět. a 20 čs. rekordů. 1957 vytvořil SR ve skupinovém seskoku z výše
jeu de paume
221 12120 m (don) a 12 990 m (noc). Úča stník MS: 1954 (6. místo), 1956 (3. mís to), 1958 (2. místo), 1960, 1962, 1964. Mistr ČSSR 1965. Medaile Za službu vlasti, Za statečnost a odvahu. Jehličková Jaroslava, *1942, čs. atletka, béžkyné na stř. tratě. Semifinalistka OH 1968 na 800 m a OH 1972 na 1 500 m. Mistryně Evropy 1969 v běhu na 1 500 m (4:10,7), sedmá na ME 1971 14:14,8). Vytvořila SR na 1 500 m 1969 (4:10,7). Osminásobná mistryně ČSSR. Překonala šest čs. rekordů: 800 m 1968 (2:06,8 a 2:05,4) a 1972 (2:04,7), 1 500 m 1969 (4:20,1, 4:18,0 a 4:10,7) a 1972 (4:08,4).
Vladim ir Jengibarjan
na ZOH 1980 (4 x 5 km) a pátá na MS 1982 (5 km, 4 x 5 km). Ve Světovém po háru 1981, 1982,1983 obsadila 3. a 1984 4. místo. Jernberg Sixten, *1929, švéd. lyžař, dosud nejúspěšnější běžec na lyžich. Vítěz ZOH 1956 (50 km), 1960 (30 km) a 1964 (50 km a 4 x 10 km). Mistr světa 1958 a 1962 (50 km a 4 x 10 km) Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1956 (15 a 30 km) a 1960 (15 km) a bronzových z MS 1954 (4 x 10 km), ZOH 1956 (4 x 10 km), MS 1958 (30 km) a ZOH 1964 (15 km).
Jaroslava Jehličková
Jelínek Jiří, 1910-1975, čes. tělových, pedagog a sport, funkcionář, docent a dlouholetý vedoucí KTV VŠE v Praze, zasloužilý cvičitel, náčelník Svazu lyža řů ČSR, rozhodčí FIS, autor čes. lyžař ského názvosloví. Autor řady publikaci o lyžováni. Jemen, Jemenská arabská republika, stát na jz. Arabského poloostrova, 5,8 mil. obyv., hl. město San'a. TVS řídi Nejvyšší sportovní rada. Rozvoj TVS na venkově podporuje Jemenská organi zace demokratické mládeže. Na I. celo státním sport, kongresu 1973 byl přijat program rozvoje TVS. V jeho rámci by la vytvořena národní mužstva v řadě sportů, postaveny desitky sport, hřišť a založen tělových, institut. — Nejrozší řenějšími sporty jsou atletika, zápas, te nis, jezdectví, volejbal a basketbal. Jengibarjan Vladimír, *1932, sov. bo xer Olymp, vítěz 1956 v kat. lehké velterové (do 63,5 kg). Mistr Evropy 1957 v kat. do 60 kg a 1959 v kat. do 63,5 kg. Držitel bronzové medaile z ME 1955 (kat. do 63,5 kg). Jenkins David, *1936, krasobruslař USA. Vítěz ZOH 1960 a mistr světa 1957-59 v soutěži mužů. Držitel bronzo vých medailí ze ZOH 1956, MS 1955 , a 1956. Jeriovi Květa, "1956, čs. lyžařka, ZMS. Držitelka střibrné medaile ze ZOH 1984 ! ( 4 x5 km) a bronzových ze ZOH 1980, 1 1984 (5 km) a z MS 1982 (10 km). Čtvrtá
Sixten Jernberg
Jeřábek František, *1901, čes. tělo vých. funkcionář, dlouholetý náčelnik okresu FDTJ/FPT na Smichově, od 1936 ústřední náčelník FPT, 1945-1946 vedou cí pracovník Ústředního nár. tělových, výboru, kde usiloval o sjednocení čs. TVS. Od 1957 pracovník UV ČSTV. Jeřábkově Jarmila, *1912, čes. taneč nice a choreografka, jedna ze zakladaI ________________________________________ 73.0
I ____________ «ío ___________
S -
Hřišté na jeu de pelot.
telek čs. moderní gymnastiky. Absol ventka tan. školy A. Duncanové v Sal cburku, od 1934 vedla vlastní baletní studio v Praze. Obdržela I. cenu na kon gresu umělecké pohyb, výchovy v Paří ži 1937. Autorka společného cvičeni s kuželi pro čs. sport, gymnastky na OH 1956. Jeschke AMn, čs. kanoista-slalomář. Na MS 1949 se podílel na získáni bron zové medaile v soutěži hlidek 3 x F 1. Mistr republiky na kajaku jednotlivců 1948. Zúčastnil se MS 1954 na hladkých tratich a obsadil 4. místo v závodě čtyřkajaků na 1 000 m. jeskyňářství viz speleologie. jesle, slg. ve fotbalu prohození, jeu de paume (žé ď póm, fr.), sport, hra šestičlenných družstev; na progra mu OH 1908 v Londýně. Pův. středově ká hra fr. šlechty vznikla asi z římské hry trigon. — Hřiště široké minim. 10 m, dlouhé 70-80 m, rozdělené na 2 nestej né části „provazem"; ve vzdálenosti asi 30 m od této čáry je v poli podávajícího družstva „síto", čtverec 2 x 2 m, místo pro podáni. Koži potažený míček má průměr 7 cm. Družstvo má 5 hráčů, 2 obránci poblíž provazu, ostatní v poli, poblíž středu, vhodně rozmístěni do hloubky. Utkáni se hraje na stanovený počet setů, jako v tenisu. Jednotlivé gamy se počítají 15, 30, 40, při shodě (40:40) rozhoduje 1 bod. Po dobu jedné hry (gamu) podává 1 hráč, po nadhozu posílá míček do pole soupeře, odkud musí být jediným zásahem bud přímo ze vzduchu, nebo po 1 dopadu na zem opět vrácen. Nestači li hráči odbít míč po prvém dopadu v poli, označí značkař místo druhého dopadu mičku barevnou vlaječkou (po straně) nebo značkou „chasse" (šas) přímo ve hřišti. Po polo žení druhé destičky (jsou číslovány) do chází k výměně poli. Dojde-li pak k za stavení míčku bliže, než je prvni značka, družstvo ubránilo značku a získává bod. Skonči li míček až za značkou, bod zís ká soupeř. Stejně se hraje o druhou značku. Hra pak pokračuje bez výměny podání až do nového položení 2 značek. Body (.počítané po 15) se získávaji i za jiné chyby, např. míč zahraný do autu,
jeu de pelote zkažené podáni, míč hraný dvojim úde Historie. J. jako souhrn činnosti souvi rem. dvěma hráči družstva po sobě, do sejících s použivánim koně bylo zamě tek jinou části těla než rukou, za do.pad řeno pův. k lovu. vojenským účelům mičku vice než 5 m za posledního hráče a dopravě, později k obdělávání půdy, zájmovému a sport, ježděni. Nejstarši v poli soupeřů. jeu de pelote (žé ďpelot, fr.), sport, záznamy o používání koně člověkem hra hraná ve Francii, Belgii, Nizozem pocházejí ze 14. stol. př, n. letopočtem. sku. Má svou mez. federaci. Vyvinula Na hliněných destičkách zaznamenal se ze středověkých her. Hřiště obdélník klínovým písmem podkoni Chetitů Ki7,5 x 42 m s navazujícím lichoběžníkem kulis poznatky o krmeni koní a jejich vý 30 m dlouhým a na 19 m rozšířeným. Na cviku v tahu. Řec. vojevůdce Xenofón této základně vyznačeno misto pro po (asi 430-335 př. n. I.) shrnul ve svém díle dání (obdélník 3 x 5 m). Pětičlenná O umění jezdeckém zásady péče o ko družstva hraji na 8, 10, event. 15 setů. ně a jeho výcviku v terénu a použití Počítání v setech 15, 30, 40, set (event. v boji. Jeho poznatky jsou v zásadě 2,4, 6, (8) set). Míč se odbijí dlani ruky. platné dodnes. Vynikajícími jezdci byli V podání se hráči střidaji, míček musí obyvatelé Malé Asie, např. Asyřané, být vrácen do pole soupeřů jediným Babyloňané, Parthové, Skytové, Peršané aj., kteří používali koní k lovu zvěře. úderem. jezdecký klub SSM, od 1948 ZO SSM Objev sedla spadá asi do 4. stol. n. I„ provozující jezdecký sport, specifická objev třmenů do 6. stol. n. I. Použitím forma sport, zájmové činnosti mláde sedla a třmenů stoupaly výkony koně, že, rozvíjená zejm. ZO SSM při země s nímž jezdec mohl snadněji překoná dělských závodech, stř. zemědělských vat větší vzdálenosti a přírodní překáž školách, na vesnicích ap., kde jsou vy ky. J. bylo poprvé zařazeno do progra tvořeny optimální podmínky pro rozvoj mu ant. OH na 33. olympiádě (645 př. n. jezdeckého sportu. Jsou metodicky ří I.). Ve starém Římě se pořádaly jezdec zeny jezdeckými sekcemi ustavenými ké hry, zvi. ludi troiani (n. ludi equena úrovni OV, KV, ČÚV a SÚV SSM. stres). Byly to rychlostní závody spojo Postavení, obsahové zaměřeni a hosp. vané s různými akrobatickými výkony. zabezpečení od 1984 vymezuji Směrni — Ve středověku byla jizda na koni ce ŮV SSM pro činnost ZO SSM PJS součástí výchovy rytířů. V době míru a předpisy výboru jezdeckého svazu byl kůň používán v rytířských hrách a turnajích. Jezdilo se na silných těž SÚV, ČÚV a UV ČSTV jezdectví, jezdecký sport, sport, odvě kých koních, kteří museli unést značnou tví, v němž výkon podávají v dokonalé hmotnost jezdců v brněni. Od 16. stol souhře jezdec a kůň v -»■ drezúrních se ve vojsku začalo užívat lehčích soutěžích, skokových soutěžích (viz a rychlejších koni, kteři byli obratnější parkúrové skákáni) a v terénnich soutě a dali se lépe ovládat. Od účelového žích. Oficiální mez. soutěže jsou drezúr- ježděni se přecházelo k jezdeckému ni soutěž, skoková soutěž, - * soutěž umění, které se tvořilo v jezdeckých všestranné způsobilosti a soutěž spře školách a akademiích. V pol. 16. stol. žení. Zvi. druhem j. je - * honebni jež vznikla v Neapoli it. jezdecká škola, je děni a - ► dostiny. — Stupeň výkon jíž vedoucí Grisone vydal 1 550 zákl. nosti a užitkové vlastnosti koně jsou pravidla pro jezdecký výcvik v knize Glivýslednici dědičnosti, vlivu prostředi ordini di cavalcare. Vznikla 1598 v Paříži a tréninku. Dědičné dispozice k výkonu prvni jezdecká akademie. — Zakl. mo se děli na psych., funkční a morfolo- derní vysoké jezdecké školy se stal na gické. Mezi psych, patří temperament poč. 18, stol. Francouz fíobichon de la a charakter; ty především ovlivňuji způ Geuériniere, jehož výcvikové zásady, sob, intenzitu a obsah tréninku a pod uveřejněné 1751 v knize Ecole de cavamiňuji výkonnost koně. — Jezdec a kůň lerie, převzaly později dva nejslavnější tvoři společnou hmotnou soustavu se jezdecké ústavy: Vojenská jezdecká společným těžištěm. Pohyb soustavy škola v Saumuru a Španělská vysoká zajišťuje kůň, jezdec ovlivňuje polohu jezdecká škola ve Vídni. Od 1890 začal těžiště držením těla a spec. pohyby při v Itálii Frederico Caprilli propagovat jízdě a při skocích přes překážky. Ve metodu přirozeného ježděni, zal. na při skoku se snaži přiblížit těžiště těžišti ko rozené rovnováze koně a uvolnění hřbe ně a uvolnit koni hřbet. Vyklenutím tu ve skoku a na max přiblížení těžiště hřbetu si kůň usnadňuje překonáni pře jezdce těžišti koně. Caprilliho metoda kážky. Dokonalá souhra mezi jezdcem byla přejata všemi evr. národy. — Od a koněm závisi na stupni výcviku koně OH 1912, kdy bylo j. poprvé zařazeno a na uměni jezdce, na jeho smyslu pro do programu, jsou jezdecké discipliny rytmus, na správném pohyb, návyku ve součástí OH a skoková soutěž (dř. druž vyváženém sedu, na schopnosti sou stev, od 1980 jednotlivců) se koná na středěni a předvídáni reakci koně, i na závěr OH na hl Olymp, stadiónu. — Or usměrnění vlastních reakci a pocitů. — ganizované sport, ježděni u nás se da
222 tuje od ustaveni Jizdniho odboru Soko la Pražského 1891. K zahájení výcviku v Havlíčkově ulici 1893 byla vydána prv ni odb. kniha O jízdě koňmo, ve které byly zakotveny hl. metodické zásady výcviku jízdy na koni. platné dodnes. Později byly založeny jezdecké odboro Sokola v Plzni, Ml. Boleslavi, Pisku, C. Budějovicích, Kladné aj. Sokolští jezdci se zúčastňovali všesokolských sletů, na III. sletu 1895 předvedli rej, voltiž, jez decké hry a pořadová cvičení na koni. 1907 byl ustaven technický odbor jez decký, předchůdce Čs. jezdecké spo lečnosti, která 1921 převzala řízení jez deckého sportu. 1929 byl zal. Čs. jedecký svaz, který se stal 1930 členem -» Mezinárodní jezdecké federace, FEI (zal. 1921). — Pro rozvoj jezdeckého sportu měla zásadní význam čs. armá da. 1919 byla v Pardubicích založena Ústřední ekvitační škola, 1920 nahraze na Ústředním jezdeckým ústavem v Hranicích n. M., jehož posláním byl jezdecký výcvik důstojníků. V čs. armá dě byly zastoupeny dvě jezdecké školy: starší důstojníci setrvávali u staré rak. školy, nová čs. armáda převzala doktrí nu fr. jezdecké školy. O zavedení meto dy přirozeného ježděni ve Vojenském jezdeckém učilišti v Pardubicích se za sloužil mj. -» Rudolf Poplar, který se zúčastnil stáží v Pinerolo a Tor di Quinto. Po 1948 bylo j. organizováno v jez deckých oddílech Sokola, v armádě v jezdeckých oddílech u hipických útvarů. Po zrušení těchto útvarů a po zrušení ÚDS 1956 se těžiště jezdeckého sportu přesunulo výhradně do jezdec kých oddílů TJ. Nejvyšším řídícím orgá nem jezdeckého sport sportu je jezdec ký svaz ÚV ČSTV. — Druhy jezdeckých soutěžr. skokové soutěže (parkúrové skákání) drezúrní soutěže, terénní sou těže, kombinované soutěže, soutěže spřežení. Součásti j. je i -»• voltižováni a jezdecké hry (např. pólo na koních, pushball). Druhy jezdeckých soutěží a discipliny Skokové soutěže (parkúrové skákání) - klasická soutěž - honebni skákáni - soutěž mohutnosti - bariérové skákáni - parkúr do prvni chyby - štafetová soutěž družstev a další Drezúrnísoutěže - zákl. lehké, středni soutěže obsahujici zákl. drezúrní cviky - těžké soutěže obsahujici prvky vyšší drezúry (v. španělská jezdecká škola) Terénní soutěže - individuální překážkový dostih (stee plechase) - krajinová jízda (cross-country) - distanční jízdy - vytrvalostní jízda
jezdectví
223 Kombinované soutěže - kombinace 2 nebo 3 zkoušek: - drezúrní a terénní zkoušky - drezúrni a skokové zkoušky - terénní a skokové zkoušky - drezúrni, terénní a skokové zkoušky - soutěž všestranné způsobilosti Soutěže spřežení - drezúrni zkouška - terénní zkouška (maratón) - překážková jízda - V skokových soutěžích absolvují jez dci parkúr ve stanoveném směru a po řadí překážek, a to na čas nebo bez mě ření času, avšak vždy se stanoveným časovým limitem. Počet překážek, je jich výšku a šířku určuje pořadatel. Za chyby se započítávají trestné body. — V honebním skákáni, které je zkouškou poslušnosti koně, se chyby trestají při počítáním trestných sekund k času parkúru. Vítězem je jezdec, který absolvo val parkur v nejkratším čase. Dráha ne ní určena, je určeno pořadí překážek a směr skoku. V soutěři mohutnosti skoku se prokazuje skoková schopnost koně na 6 až 8 překážkách, které musí mít výšku aspoň 140 cm. Parkúr do prv ní chyby je soutěž na stř. vysokých pře kážkách. Může se konat na určeném počtu překážek se stanovením času ne bo soutěžící má překonat co nejvíce překážek v předem určeném čase. Bari érové skákání je soutěž s kombinaci 6 bariér téhož typu, stejně vysokých (např. 120 cm) nebo postupně se zvyšují cích (110-160 cm). Bariéry jsou postave ny v přímce asi 11 m od sebe. Do dru hého kola postupuji jezdci bez tre stných bodů a bariéry se zvyšují. — Drezúrni soutěže dělíme podle stupně obtížnosti na základní, lehké, stř. obtíž né, těžké a velké ceny. Jezdci absolvují vypsané úlohy (sestavy cviků v kroku, klusu, cvalu) podle stupně obtížnosti soutěže. — Terénní soutěže se konají mimo uzavřený prostor kolbiště. Indivi duální překážkový dostih (steeplecha se) je parkúr postavený na závodišti, jezdci startují jednotlivě. Krajinová jízda (cross-country) je parkúr postave ný v terénu, jezdci startují jednotlivě. Distanční jízda je soutěž na trati 25 až 30 km absolvovaná bez přerušeni po cestách, pěšinách i mimo cesty, s pře kážkami nebo bez nich. Velká distanční jizda se jede na trati delší než 35 km. Vytrvalostni jizda (raid) je série distan čních jízd, které se jedou v několika dnech. — Kombinované soutěže se skládaji ze dvou nebo tří zkoušek (zkoušky drezúrni, skokové a terénní) v libovolné kombinaci. Pořadatel si volí terén, typ dráhy, druhy překážek, popř. koeficienty, které určují pódii jednotli vých zkoušek na celk. výsledku. Nejvše strannější kombinovanou soutěží je
Parkúrové skákáni.
soutěž všestranné způsobilosti, skláda jící se ze zkoušky drezúrní, terénní a skokové. — Soutěže spřežení absol vují dvojspřeží nebo čtyřspřeži zapřaže ná do kočárů předepsaného typu. Vypi suji se zkoušky drezúrní (na obdélníku 100 x 40m) nebo terénní (maratón na trati 23-27 km) sestávající z úseků kro kových, klusových a překážkového, pře kážková jízda na kolbišti (klasická, honební, štafetová ap.). — Výcvik jezdce a koně. Zákl. výcvik je rozdělen do 4 období zhruba po 40 hodinách. V 1. ob dobí se jezdec seznamuje s koněm, zís kává zákl. návyky pro správný sed, ve 2. období jezdec zdokonaluje sed ve všech Chodech koně, tj. - * kroku, -*• klusu, a - * cvalu, a zlepšuje soulad po bídek, vedení a ovládání koně, ve 3. ob dobí se zdokonaluje v používáni pomů cek (působeni vahou těla, holeněmi, otěžemi, zesílení pomůcek ostruhou ne bo bičíkem ap.) a nacvičuje vedeni ko ně skoku a v terénu, ve 4. období se připravuje ke zkoušce zákl. výcviku jez dce. Po zákl. výcviku následuje speciali zovaná příprava pro skoky nebo drezúru. — Výcvik koně se dělí na dvě obdo bí. Připrava mladého koně (remonty) od tři let probíhá ve dvou fázích. Úkolem 1. fáze je naučit koně nést hmotnost jez dce, získat rovnováhu a vyvinout přiro zenou chodivost. Ve 2. fázi se kůň učí pomocí gym. cviků přenášet hmotnost na zadní končetiny a udržet rovnováhu. — Po zkoušce zákl. výcviku se zahájí 2. období - specializace sport, koně pro parkúrové skákání, drezúru nebo vše strannou způsobilost. — Výstroj a vý zbroj. Oblečení:jezdecké kalhoty, vyso ké jezdecké boty, černý svetr nebo jez decké sako, rukavice a tvrdá jezdecká čepice. Pro mez. skokové soutěže jsou předepsány bilé kalhoty, červené sako
a vyztužená černá jezdecká čapka, bílá košile s bílou jezdeckou vázankou; pro drezúrni soutěže černý frak a cylindr; pro terénni část všestranné způsobilo sti tričko nebo svetr a přilba, bičík (max. 75 cm dlouhý), ostruhy; pro spřežení společenský oblek s pokrývkou hlavy. V dostizích má jezdec bilé kalho ty, dostihové vysoké boty, dres a čapku v barvách příslušné stáje. K výstroji ko ně patři -v sedlo jezdecké (školní nebo speciální podle discipliny) a uzdění, tj. -*■ uzdečka s - ► nánosníkem, - ► sti hlém (udidlem) a -*■ otěžemi, popř. po mocné otěže ( - * martingal, vyvažovači průvlečné otěže ap.) nebo pomocné uz dění (pelham aj ). V drezúře je předep sáno uzdění -» uzdou. V dostizích je používáno velmi lehké ->• sedlo dosti hové a uzdečka. — Pravidla. Druhy zá vodů a jejich označení: národní závody (Concours national — CHN), mez. přá telské (Concours ďamitié —CHA), me zinárodní (Concours international CHI), mez. oficiální (Concours internati onal official - CHIO) Rozděleni závodů podle disciplin. 1. Concours hippique (CH) závody, na jejichž programu je ví ce než jedna disciplina, nejsou pod kontrolou FEI. Concours de Sauts (CS), závody skládajici se pouze ze soutěži ve skocich přes překážky. Concours de Dressage (CD), závody skládající se pouze z drezúrnich soutěži. Concours Complet (CC), závody skládajici se pou ze ze soutěží všestranné způsobilosti. Concours ďAttelage, závody skládající se pouze ze soutěži spřežení. — Soutě že mohou být vypsány v kategoriích muži, ženy, junioři a juniorky (od 14 do 18 let), mládi jezdci (od 16 do 21 let) a v jejich kombinacich. Pro ženy platí stejná ustanovení jako pro muže, doro stenci mohou startovat s dospělými
jezdectví pouze v soutěžích drezúrních, ve skoko měti a v předepsaném pořadí v urče vých pouze do obtížnosti S (stř.), ve ném místě. Omyly se trestají 2 až 8 tre všestranné způsobilosti pouze do obtíž stnými body, čtvrtý omyl vyloučením. nosti Z (zákl). — Na závodech může Hodnocení. Každý rozhodčí (ze sboru 3 startovat pouze kůň s evidenčním prů nebo 5 rozhodčích), hodnotí cvik znám kazem sport, koně, zařazený do příslu kami od 0 do 10 fnejlepši). Za chody, šné kategorie. Závodní kůň musí mít kmih, uvolněnost, sed a používáni po věk předepsaný pro příslušnou disciplí můcek se uděluji sourhnné známky od nu a stupeň soutěže, minim, však 4 ro 0 do 10 bodů. Koeficienty pro souhrnné ky. Mez. závodní kůň musí mít věk mi známky a pro některé obtížné cviky se nim. 5 let a musí předtím startovat mohou stanovit přímo v textu úlohy. Od v soutěžích skokových, drezúrních, vše součtu známek u jednotlivých rozhod stranné způsobilosti nebo v soutěžích čích se odečtou trestné body za omyly spřežení na závodech přátelských, mez. a za překročeni stanoveného času. oficiálních, v šampionátech nebo na Součet konečných známek u všech roz OH. Povolený věk koně v soutěžích růz hodčích rozhodne o umístěni v soutěži, né obtížnosti: event, o pořadí pro finále. Úloha rapel (finále) je povinná ve velké ceně a na zákl. soutěže 4letí astarší šampionátech. Pro určeni vítěze je lehké soutěže: drezúrni a skokové 4leti astarší směrodatné umístěni ve finále. — Sou všestranné způsobilosti 5letí a starší těž všestranné způsobilosti se skládá ze tří samostatných zkoušek: drezúrni, te střední soutěže 5leti astarší rénní a skokové. První den probíhá dreostatní soutěže Sletí astarší — Vyloučením ze soutěže je jezdec po zúrní zkouška na drezúrním obdélníku, trestán např. za -» barování koně, za druhý den se koná terénní zkouška, slo surovost vůči koni (nadměrné biti, zra žená ze 4 úseků: A a C klusové úseky, ňující používáni ostruh), za dopink, za úsek B individuální dostih (steplechadopink koně. za cizí pomoc, za používá se), úsek D krajinové jízdy (cross-coun ni pomocných otěží a za chyby uvede try). Třetí den je skoková zkouška na né v pravidlech jednotlivých soutěží. kolbišti. Relativní důležitost zkoušek Chyby se trestají započítáním trestných a vliv jednotlivých zkoušek na umístěni bodů nebo sekund podle příslušné bo vyplývá z poměru: drezúrni zkouška 3: dové stupnice. — Skokové soutěže terénní zkouška 12 : skoková zkouška 1. (parkúrové skákání) probíhají na -» kol Úlohy v drezúrni zkoušce jsou dány ob bišti. tj. ohraničeném prostoru, na kte tížnosti celé soutěže. Body za jednotli rém je postaven - * parkúr. Parkúr (drá vé úlohy (od 0 do 6) se sčítají, trestné hu) musí jezdec absolvovat s koněm od body za omyly a překročeni času se startu do cíle a překonat překážky ve odečítají od součtu bodů jednotlivých stanoveném pořadí. Za chyby se zapo rozhodčích. Průměr známek (3 nebo 5) čítávají trestné body podle stupnice A, rozhodčích se odečte od počtu dosaži B nebo C (uvedené v pravidlech jezdec telných bodů a výsledek se násobí koe kého sportu). Pro každý parkúr je sta ficientem (v hodnotě 1,5 0,5). Koefici noven čas (např. v honebním skákáni) ent se voli tak, aby drezúrni zkouška a přípustný čas. Překročení stanovené měla vliv na celkový výsledek soutěže. ho času se trestá podle předpisů příslu Terénní zkouška se jede na čas, za pře šné soutěže. Za překročeni přípustného kročení požadovaného času v jednotli času je jezdec vyloučen. Chyby, za kte vých úsecích a za chyby na překážkách ré se připočítávají trestné body, jsou získává jezdec trestné body. Umístění např. neposlušnost koně, pobořeni pře je dáno součtem těchto trestných bo kážky, omyl v parkúru, zastavení před dů. Za překročení přípustného času je překážkou, vybočeni, odepření pohybu, jezdec ze soutěže vyloučen. Vyloučen pád, cizí pomoc. Jezdec může být vy je např: i za 2. pád koně nebo jezdce ve loučen ze soutěže např. za přeskočení steeplechase, za 3. pád v cross-coun překážky před znamením nebo překáž try, za 3. odepření pohybu, vybočení, ky mimo pořadí, za opakovanou nepo kruh před touž překážkou, za neoprave slušnost koně, není-li připraven po vy ný omyl v trati, za skok přes překážku volání startovního čísla. — Drezúrni již překonanou nebo mimo pořadí. Ve soutěže jsou pořádány na drezúrním skokové zkoušce se nevyžaduje povin obdélníku s rovným povrchem zpravi ný průjezd parkuru, pouze je dán směr dla o rozměrech 60 x 20 m, kde jezdec nájezdu na skok. Boduje se podle pravi předvádí s koněm drezúrni cviky a figu dly dané bodové stupnice A. Rychlost ry v předepsaném pořadí a podle stup a výška překážek jsou voleny podle ně obtížnosti soutěže. K orientaci při stupně obtížnosti soutěže (od 7 100 cm provádění figur slouží body na obvodu do T 120 cm). Za překročení stanovené obdélníka, označené písmeny, a další ho času je jezdec penalizován trestný myšlené body uvnitř drezúrního obdél mi body až do přípustného času. pak je níku. Úlohy musí jezdci předvádět zpa vyloučen. Umístění se určuje podle nej-
224 nižšího součtu trestných bodů. — Cel kové umístěni v soutěži všestranné způ sobilosti se určuje sečtením všech tre stných bodů z jednotlivých zkoušek. Ví tězi jezdec s nejnižším součtem tre stných bodů, při rovnosti bodů vítězí jezdec s lepším výsledkem v krajinové jízdě (ev. ve steeplechase). V soutěži družstev vítězi družstvo s nejnižším součtem trestných bodů tři nejlépe se umístivších jezdců z družstva. Při rovno sti bodů rozhodne konečný výsledek třetího jezdce z družstva. — Soutěže spřežení mohou být drezúrni (na obdél níku 100 x 40 m), překážkové (na kolbi šti) a terénní, jeichž maratón je obdo bou terénní zkoušky všestranné způso bilosti. Tyto tři disciplíny mohou být vzájemně různě kombinovány. - Soutě že. OH (od 1912), MS. ME a MEJ (v parkúrovém skákání od 1952, ve všestran né způsobilosti od 1967, v drezúře od 1973). Mezinárodni závody: -v Grand Prix (skoková soutěž), -» Cena národů (skoková soutěž). Cena sv. Jiří (drezúrni úloha střední obtížnosti), Dressage Intermédiaire I a II (drezúrni úloha těžké obtížnosti), Grand Prix a Grand Prix Special (těžké drezúrni úlohy s prvky vyšší drezúry). — U nás je nejvyšší sou těží M ČSSR jednotlivců a (čtyřčlen ných) družstev. Velké ceny pro koně I. a II. kat. i s mez. účastí. — Literatura: Popluhár, L. a kol.: Základy športového jazdenia na koni. Bratislava 1972. - Svo boda, M.. Velká pardubická. Praha 1969. - Museler, W.: Reithlehre. Berlin u. Hamburg 1970. - Ammann, M. E.: Bu chers Geschichte des Pferdesports Lu zern 1976. - Brandi, A.: Das Reitpferd Lage Lippe 1976. - Thiedemann, F.: Das Springpferd. Lage Lippe 1977. — Boldt, H.: Das Dressurpferd. Lage Lippe 1978. - Winkler, H. G.: Springreiten. Heine beck bei Hamburg 1979. - Karsten, H.: Das MUitarypferd. Lage Lippe 1980 Výsledky mistrovství světa v jezdectví Skokové soutěže Muži Rok a mfsto konání: 1953 Paříž, 1954 Madrid, 1955 Cáchy. 1956 Cáchy. 1960 Valencie, 1966 Buenos Aires, 1970 La Baule, 1974 Hickstead. 1978 Cáchy, 1982 Dublin 1953 F. Goyoga (ŠPA) 1954 H. Winkler (NSR) 1955 H. Winkler (NSR) 1956 R. ďlnzeo (ITA) 1960 R. ďlnzeo (ITA) 1966 P. Jonqueres d ’Oriola (FRA) 1970 D. Broome (VBR) 1974 H. Stengen (NSR) 1978 G. Wildfang (NSR) 1982 N. Koof(NSR) Družstva 1974 NSR
225 1978 V. Británie 1982 Francie Ženy Rok a misto konáni: 1965 Hickstead, 1970 Kodaň. 1974 Hickstead. 1978 Cá chy, 1982 Dublin 1965 Coakesová (VBR) 1970 J. Lefevbreová (FRA) 1974 J. Lefevbreová ÍFRA1 1978 J. Lefevbreová (FRA) 1982 nekonalo se Drezúra Rok a misto konáni: 1966 Bern, 1970 Cá chy, 1974 Kodaň, 1978 Gootwood, 1982 Lausanne Jednotlivci 1966 J. Neckermann (NSR) 1970 J. Petuškovová (SSSR) 1974 R. Klimke (NSR) 1978 C. Stúckelbergerová (ŠVÝC) 1982 R. Klimke (NSR) Družstva 1966 NSR 1970 SSSR 1974 NSR 1978 NSR 1982 NSR Soutíž všestranné způsobilosti Rok a misto konáni: 1966 Burghley, 1970 Punchestown, 1974 Burghley, 1978 Lexinghton, 1982 Lahmúhlen Jednotlivci 1966 L. Moratorio (ARG) 1970 M. Gordon-Watsonová (VBR) 1974 B. Davidson (USA) 1978 Plumb (USA) 1982 Greenová (VBR) Družstva 1966 Irsko 1970 V. Británie 1974 USA 1978 USA 1982 V Británie Výsledky mistrovství Evropy v jezdectví Skokové soutéže Muži Rok a misto konáni: 1957 Rotterdam. 1958 Cáchy, 1959 Paříž, 1961 Cáchy, 1962 Londýn, 1963 ňim, 1965 Cáchy, 1966 Luzern, 1967 Rotterdam, 1969 Hic kstead, 1975 Mnichov, 1977 Vídeň, 1979 Rotterdam, 1981 Hersens, 1983 Hickste ad 1957 Winkler (NSR) 1958 Thiedemann (NSR) 1959 ďlnzeo (ITA) 1961 Broome (VBR) 1962 Baker (VBR) 1963 Mancinelli (ITA) 1965 Schridde (NSR) 1966 Pessoa (BRAZ) 1967 Broome (VBR) 1969 Broome (VBR) 1971 Steenken (NSR) 1973 McMahon (VBR) 1975 Stockenmóhle (NSR) 1977 Meins (HOL)
Jihoafrická republika 1979 Wiltfang (NSR) 1981 Stockenmúhle (NSR) 1983 Stockenmúhle (NSR) Družstva 1975 NSR 1977 Nizozemsko 1979 V. Británie 1981 NSR 1983 NSR Ženy Rok a místo konáni: 1957 Spa, 1958 Pa lermo, 1969 Rotterdam, 1960 Kodaň, 1961 Deauville. 1962 Madrid. 1963 Hic kstead. 1966 Gijon, 1967 Fontaineblau, 1968 Řím, 1969 Dublin. 1971 St. Gallen. 1973 Vídeň 1957 Smytheová (VBR) 1958 Serventiová (ITA) 1959 Townsendoá (VBR) 1961 Cohenová (VBR) 1962 Smytheová (VBR) 1963 Smytheová (VBR) 1966 Lefebvreová (FRA) 1967 Kusnerová (USA) 1968 Drummond-Hayová (VBR) 1969 Kelletová (IR) 1971 Mooreová (VBR) 1973 Mooreová (VBR) Drezúra Rok a místo konání: 1967 Cáchy, 1969 Wolfsburg, 1971 Wolfsburg, 1973 Cá chy, 1975 Kyjev, 1977 Vídeň, 1979 Aar hus, 1981 Heum, 1983 Cáchy Jednotlivci 1967 Klimke (NSR) 1969 Linseonhoffová (NSR) 1973 Linsenhoffová (NSR) 1975 Stúckelberger (ŠVÝC) 1977 Stúckelberger (ŠVÝC) 1979 Theurerová (RAK) 1981 Schulten-Baumer (NSR) 1983 Jensenová (DÁN) Družstva 1967 NSR 1969 NSR 1971 NSR 1973 NSR 1975 NSR 1977 Holandsko 1979 NSR 1981 NSR 1983 NSR Soutěž všestranné způsobilosti Rok a místo konání: 1967 Funchestown, 1969 Haras du Pin, 1971 Burghley, 1973 Kyjev, 1975 Lahmúllen, 1977 Vídeň. 1979 Lahmůllen, 1981 Hersens, 1983 Frauenfeld Jednotlivci 1967 Baylan (IR) 1969 Gordon-Watson (VBR) 1971 princezna Anna (VBR) 1973 Jevdokimov (SSSR) 1975 Raimerová (VBR) 1977 Raimerová (VBR) 1979 Hagensen (DÁN) 1981 Schmutz (ŠVÝC)
1983 Bayliss (VBR) Družstva 1967 V. Británie 1969 V. Británie 1971 V. Británie 1973 NSR 1975 V. Británie 1977 Holandsko 1979 Irsko 1981 V. Británie 1983 Švédsko ježdik, slg. maňas, maňásek, úzká, leh ká a velmi vratká loď vyrobená ze tři pr ken pro 1 až 2 osoby a poháněná dvojpádlem. Dř. často používaná pro rekre ační jízdu, dnes již velmi vzácná, ježek, slg. plovoucí dřevéné zařízeni pro kotvení malých plachetnic a moto rových lodi. Je umístěno na plovoucích uzavřených sudech nebo plovácích z lehkých hmot. Má hl. chodnik, na kte rý jsou kolmo připojeny menší plochy, mezi nimiž je volná hladina vody pro umístěni lodí. Ježek Radislav, *1936, čs. sport, letec, MS. V 60. a 70. letech spolu s Milošem Fialou získal řadu úspěchů na soutěžích v let. navigaci. Mistr ČSSR 1967, 1972, 1975. Mistr ČSR 1970, 1972. Účastnil se II MS lehkých letadel 1977, Hvězdico vého letu 1969 (2.), Memoriálu Zwirka a Wigury 1974 (2.) a 1978 (2.). Ježek Václav, *1923, fot. trenér. 1953-63 hl. trenér mládeže Dukly Pra ha, 1963—69 a 1982—83 trenér Sparty Praha, 1972—78 trenér reprezentačního mužstva ČSSR. 1969—72 trenér muž stva ADO den Haag (Nizozemsko), 1978—82 Feyenordu Rotterdam. Od 1982 předseda komise vrcholového fot balu VFS ÚV ČSTV. Nositel Řádu prá ce, vzorný trenér. Ježič Zdravko, "1931, jug. hráč vodní ho póla. Držitel stříbrných medailí z OH 1952, 1956, ME 1954, 1958 a bronzové z ME 1950. J ifte r M irits," 1945, etiopský atlet, vytr valec. Olymp, vitěz 1980 v běhu na 5 000m (13:21,0) a 10 000m (27:42,7), třetí na OH 1972 na 10 000m (27:41,0). Čtyřnásobný vítěz Světového poháru 1977-79. Jihoa frická republika, JAR, do 1961 Jihoafrická Unie. stát rasistické menši ny bílého obyv. (necelých 13 %) v již. Africe, 28,5 mil. obyv., hl. město Preto ria. JAR byla první afr. zemi, která se zúčastnila OH (1900), v celé historii však startovali pouze běloši. V důsled ku své rasistické politiky a nezákonné anexe území Jihozápadní Afriky, opa kovaně odsouzených OSN, se JAR v 60. a 70. letech dostala do mez. izolace i ve sportu. MOV pozastavil JAR účast na OH 1963. Zájmy barevných sportovců hájí Jihoafrický nerasový olympijský výbor (South African Non Racial Olym-
226
Jindra pic Committe - SANROC) se sídlem v Londýně. Jindra Alfréd, "1930, čs. kanoista, MS. Získal bronzovou medaili na OH 1952 v závodě kánoí na 10 000 m. Jeho další závodní kariéru ukončilo těžké onemoc nění. Jindra Jan, *1932, čs. veslař, ZMS, člen ->■ třeboňské čtyřky. Olymp vítěz 1952, mistr Evropy 1953, 3. na ME 1954. Na osmě získal titul mistra Evropy 1956, střibrnou medaili z ME 1959 a 2 bronzo vé medaile z OH 1960 a ME 1957. Úča stník OH 1956, ME 1955 a 1958 Jindrová Milena, *1944, čs. basketbalistka, ZMS. Členka družstva, které zís kalo stříbrné medaile na MS 1964,1971, ME 1966 a bronzové na MS 1967, 1975, ME 1964 a 1972. Hrála též na ME 1968 (9. místo), 1970 (5.) a ve vysokoškol ském družstvu ČSSR, které bylo 2. na Univerziádě 1965. V týmu Slávie VŠ Praha se podílela na vítězství v PVP 1976. Basketbalistka ČSSR 1969, 1973 a 1975. Nositelka státního vyznamenání Za vynikající práci. jin o lick é hry, sport, hry těl. postiže ných, které zákl. organizace zdravotně postižené mládeže Svazu invalidů v Li berci pořádá každý podzim v Jinolicích u Jičina. Soutěží se ve stolním tenisu, v atletice, ve slalomu na pojízdném vo zíku a ve střelbě ze vzduchovky Jíra Václav, * 1921, čs. sport, funkcionář, od 1978 místopředseda UEFA a předse da těch. komise, člen těch. komise FI FA, 1959-1962 sekretář Středoevropské ho poháru, předseda trenérské rady, od 1973 předseda mez. komise VFS ÚV ČSTV, od 1970 člen předsednictva čs. fotbal, svazu, 1963-64 trenér čs. repre zentačního mužstva a Bohemians Pra ha. Bývalý aktivní fotbalista. Nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. vý chovy I. stupně. Jirásek Vladimír, *1933, čs. kanoistaslalomář, ZMS. Mistr světa ve slalomu v kategorii C 1 1955 a 1959. Člen hlídky 3 x C 1, která zvítězila ve slalomu na MS 1955, 1959 a ve sjezdu na MS 1963. Na MS 1953 byl členem čs. družstva, které bylo klasifikováno v soutěži náro dů na 1. místě. Držitel bronzových me dailí z MS 1953 (slalom C 1) a 1957 ( 3 x C 1; 4. C 1). Nejlepší sportovec ČSR 1959. Jirm us Petr, *1957, čs. let. akrobat, od 1979 v reprezentaci. Zvítězil na MS 1984 a 1985 a na ME 1983 a 1985. Zúčastnil se MS 1982 (4.). ME 1981. Startoval na srovnávacích soutěžích soc. zemí od 1979. Nejlepší sportovec ČSSR 1985 J iřík Jaroslav, *1939, čs. hokejista, ZMS. Reprezentoval ve 134 utkáních. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1968 a MS 1965 a 1966, bronzových ze ZOH 1964, MS 1959, 1963 a 1969. Hrál i na
MS 1958 (4 ), 1967 (4.) a ZOH 1960 (4 ). V sezóně 1969-70 hrál v kanadskoamer. NHL za Saint-Louis Blues. Poz ději se věnoval trenérské činnosti, např. jako trenér reprezentačního mužstva Švýcarska. Nositel státního vyznamená ní Za vynikající práci. Jiskra, název odborové -«• dobrovolné sportovní organizace zřízené 1952 při svazu zaměstnanců textilního a kožařského průymslu, závodů chem. prů myslu, sklářského a keramického prů myslu; 1955—57 název TJ zřízených u týchž závodů v tělových, a sport, or ganizací (TSO) ROH, od 1957 jeden z názvů TJ ČSTV, jis tíc í brzda, v horolezectví pomůcka pro dynamické - ► jištění. Při pádu plní funkci dynamického tlumiče pádové energie. Nejznámější je brzda Stichtova. Je to hliniková destička s přesně di
menzovaným otvorem, jímž se provlék ne klička jistícího lana. Do kličky se za věsí karabina a zapne se na -v úvazek nebo do skoby. Při zatížení (pádu) de stička dolehne na karabinu, čimž se zmenši otvor, jímž prochází lano. Po ur čitém prokluzu se pád zpomalí a zasta ví. Na podobném principu pracuji i dal ší j. b., např. Munterova brzda, Herrschelovy kroužky aj. jis tič i potápěč, záložní potápěč, starší 18 let, s kvalifikaci opravňující k sestu pu do hloubky, ve které probíhá akce. Je připraven zasáhnout v připadá ne předvídaných událostí, je jmenován ve doucím potápěčem a přijímá pouze je ho příkazy. jištění, zajišťování, zabezpečení postu pu horolezců pomocí lana a dalších bo dů jistícího řetězce (skoby, karabiny aj ). Techniku j. dělíme na j. při součas ném postupu lanového družstva a j. za střidavého postupu (ze stanoviště), J.
při současném postupu se používá v lehkém terénu. Postupuje se tak, že lano se mezi členy družstva zkrátí na 3-5 m pomocí - ► smyček, které horo lezci drži v ruce nebo je omotají okolo hrudi a upevni karabinou k -»• úvazu (lezení na krátkém laně). Způsob j. za střídavého postupu je dvojí; statický (j. napevno) nebo dynamický (j. s prokluzem lana). Při statickém j. musí případ ný pád zachytit jističi. Při dynamickém j., kterému se dnes dává přednost, do chází v důsledku proklouzávání lana k podstatně menšímu záchytnému ná razu a tedy i k menšímu zatižení jistící ho řetězce. jiu -jits u (džiu džitsu), pův. transkripce, dnes se uživá -v jujutsu (džúdžucu). jízda na vlně (slg. „v srku"), v rychlo stní kanoistice najetí zadní lodě na hře ben vlny vytvářené přední lodí, zadní loď jede mírně s kopce, tzn. že při pá dlováni vynakládá menši úsilí. Je povo lena pouze při závodech na dlouhých tratích (s výjimkou posledního kilome tru). jízda v boulích, závodní disciplina -» lyžařské akrobacie. Závodník se snaží co nejrychleji projet příkrým svahem se sklonem 28-38 % s výškovým rozdílem 160-200 m, na kterém jsou velké boule. Délka svahu je 300 m, šířka 15 m. Jízda trvá 30-40 s. Hodnotí ji 5 rozhodčích, každý dává max. 10 bodů. Nejlepši a nejhorší známka se škrtá, součet zbý vajících tří určí pořadí. Každý rozhodčí hodnotí rychlost jízdy, techniku jízdy, skoky. jízda v závěsu (slg „v háku"), těch. prvek -»• rychlostní cyklistiky, umožňujici spolu se - v střídáním jezdců značné zvýšení průměrné rychlosti jízdy peloto nu. jízda zručnosti, gymghána [ind ], pův. jezdecké hry, později přeneseně ukáz ky zručnosti při jizdě na autech, moto cyklech a kolech. Trať pro j. z. na moto rových vozidlech je odlišná pro jedno stopá a dvoustopá vozidla, obsahuje slalom vpřed i vzad, vjezd do vyznače ného prostoru, přejezd prkna ap. Trať pro j. z. na kolech má řadu přírodních i umělých překážek, které prověřují roz jezd a zatáčení na malém prostoru, říze ni jednou rukou, brzdění, rovnováhu a další dovednosti potřebné k bezpeč né jízdě. jízdní kolo, bicykl, zast. velocipéd, jednostopý dopravní prostředek, pohá něný šlapáním do pedálů. Za vynálezce j. k. se považuje -*• K. Drais, který 1815 spojil dvě dřevěná kola dřevěným trá mem, na který si jezdec sedl obkročmo a stroj uvedl do pohybu střídavým odrážením nohama o zem. První pod statné zdokonaleni přinesl vynález klik a pedálů pohánějícich přední kolo, teh-
jóga
227 Cestovní jízdní kola Věk 3 - 6 let 6 -1 0 let 10-14 let pánská dámská
Jízdní kolo: 1 rám, .?vidlice, 3 přední kolo, 4 zadní kolo, 5, 6. 7 středové složení, 8 přední měnič převodů, 9 zadní měnič převodů, 10 přední brzda, 11 zadní brzda, 12 páčky měničů, 13 řídítka, 14 představec, 15 sedlo, 16 sedlovka, 17 hlavové uložení, 18 páčky brzdy, 19 řetěz, 20 galusky.
dy podstatně větší než zadní. Z tohoto typu bylo 1869 vyrobeno kolo kovové, které mělo ráfky opatřené nalepenou gumou. 1895 se poprvé objevilo kolo nízké. Zásadní převrat v konstrukci zna menalo vložení řetězového převodu na zadní kolo, vynález volnoběžky, protišlapací brzdy, přehazovačky a dvojpřevodníku. — Dnes rozlišujeme j. k. zá vodní a cestovní. Závodní j. k. se dělí na
Draísův dřevěný velocipéd.
dráhová, silniční, cyklokrosová, pro ko lovou a krasojizdu. — J. k. dráhová ne mají brzdy ani měniče převodů, používá se převodu pevného, tzn. že pastorek na zadním kole není volnoběžný (musí se stále šlapat). Rám je z lehkých, pev ných materiálů a je speciálně upraven pro jednotlivé závodní disciplíny. Po hon obstarává silný řetěz z bloků, zadní patky jsou otevřeny dozadu. Ráfky kol jsou duralové a jsou opatřeny přilepe nými galuskami. J. k. pro jízdu za vodi čem má přední kolo menši, přední vidli
ce je obrácena dozadu, což umožňuje co největší přiblíženi k vodiči. Sedlo je posunuto dopředu, galusky jsou upev něny bandáží. Kolo má výrazně těžké převody pro velké rychlosti. — J. k. sil niční má na zadnim kole měnič převo dů, brzdy jsou ráfkové, ovládané páčka mi na řidítkách. Kola jsou upevněna rychloupínacími nebo křížovými matka mi, umožňujicimi rychlou výměnu při poškození galusky nebo kola. —J. k. cyklokrosová má ovládání měničů pře vodů v řídítkách, je opatřeno speciální mi cyklokrosovýmí brzdami, sedlo je ní že posazené, na převodníku jsou krycí plechy Kola jsou opatřena terénními galuskami se vzorkem. —J. k. pro kolo vou má přední kolo menšího průměru, řidítka (tzv. obrácené zkrácené berany) jsou připevněna přímo na vidlicovou spojku. Vyšší počet drátů u kol zajišťuje jejich pevnost při úderu do míče. Sedlo je nízko posazené. Rozměry rámu a klik i výšku středu od země stanoví závodní řád. — J. k. pro krasojizdu má rovnou přední vidlici upravenou tak, aby umož nila rychlé otočeni kola o 180°. Má pevný převod 1:1, nemá brzdy. Řídítka jsou otočena vzhůru, na osách kol jsou matice s nástavci dlouhými 6—8 cm. Sedlo je široké. — J. k. cestovní je těžší a je vybaveno předním a zadnim světl em, blatníky, popř. i nosičem. Místo ga lusek se používají pláště s drátem. Ces tovní' j. k. se vyráběji v různém provede ni a pro různé věk. kategorie. Pro do pravu po městských komunikacích se používající skládací j. k., jejichž výho dou je i snadná přeprava. V. t. BMX, cyklotrial, Mountain bike, tandem.
Značka Spurt MB 12, Spurt MB 18 Cantilever 20", Pionýr 20" Eska-Sport 24", EskaSport 26", Cantilever 24" F 9, F 18, F 25, F 26, F 27 F13, F14
Jizerská padesátka - Memoriál expe dice Peru 70, masový závod v běhu na lyžích v Bedřichově v Jizerských ho rách. Zal. 1968, od 1970 přejmenován na paměť čs. horolezců, kteří zahynuli v Peru pod horou Huascarán Trať mužů měří 50 km, trať žen 30 km. Zúčastňuje se každoročně několik tisíc startujících. Jobé Georges, '1961, belg. motocyklo vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 250 cm3 1980 a 1983 na stroji Suzuki. jóga (sanskrt), indický systém těl. a du ševní cvičení, zaměřený k harmonické mu rozvoji člověka, jeho vyváženosti na úrovni somatické, emočni a intelektuál ní. J. pravděpodobně vznikla z tradic pův. obyvatel Indie, kteří ale již sami obývali územi dávno zašlých kultur a ci vilizací. Je však i možné, že ji přinesly do Indie kolem roku 2000 př. n. I. kočov né kmeny pastevců - Árijové. J. byla spojována s náboženstvím, s idealistic kou filozofii (vliv buddhismu a hinduismu), byla využívána a také zneužívána k různým cílům. Dnes je objevováno její racionální' jádro. Zásluhu na objasňová ní fyziol. mechanismů jógových postu pů a technik má experimentální výzkum vedený více než 60 let v Indii a téměř 40 let v dalších zemích. Všechny metody j. nejsou ještě prozkoumány a vyhodno ceny, ale je zřejmé, že správně prová děná j. umožňuje člověku aktivně ovliv ňovat zdrávi, odhalovat nevyužívané těl. i duševní rezervy a kompenzovat vli vy přetechnizované společností. — Prv ní ucelenou soustavou jógových metod je Pataňdžaliho radžajóga (královská j.), podaná formou aforismů v textu s ná zvem Jódasútra. Dilo vzniklo asi 300 let př. n. letopočtem. Dnes je známa řada systémů jógy. Jedním z nejrozšířeněj ších je hathajóga, jejíž metody vychá zejí z roviny somatické, proto se též oz načuje za jógu těla. Hathajóga byla v průběhu staletí silně ovlivňována ajurvédou - klasickým indickým lékařstvim. Dnes se tento systém obvykle členi na pročišťovací postupy, jógové pozice a jógová cvičení dechová. — Jedním ze zákl. rysů j. je, že využívá spojitosti me zi těl. stránkou člověka a jeho psych, funkcemi (včetně života citového). V hathajóze se např. těl. cvičenimi zá měrně působí na vyladění psychiky s cí lem využít existujících vazeb k zpětné
228
jogging mu ovlivnění funkcí na úrovni somatic ké. Specifickým účinkem jógových cvi čeni je působení na regulační mecha nismy organismu. Po určité době se účinky cvičeni projeví lepšim udržová ním homeostázy (stálosti vnitřního pro středí), což v důsledku představuje vět ší celk. odolnost a zvýšení zdatnosti člověka. — Některé izolované metody j., zvi. relaxačně koncentračni cvičeni, jsou používány v různých oborech lid ské činnosti. Podobně jsou využívány i metody odvozené z jógy, např. -» au togenní trénink a - ► strečing. Ve sportu se osvědčila -*■ relaxační cviče ni při regulaci startovnich stavů a zlep šení psych, kondice, strečink je účin ným protahováním zkrácených svalů. Pův. i odvozené jógové metody našly uplatnění i v -» rehabilitaci a v léčebné péči. — Jógová cvičení byla 1984 zařa zena mezi aktivity svazu ZRTV ČSTV. Obsah a rozsah této specializace je dán předevšim hlediskem zdravotním, jog g in g (džogink, angl ), synonymum -*• běhu pro zdraví, nezávodniho, kon dičního, rekreačního běhu. Má dvě zákl. formy: a) klus prokládaný mezichůzí; b) souvislý klus rovnoměrným tempem v rovnovážném stavu, tzv konverzač ním tempem, tj. bez dechových potíži s možností plynulé konverzace se spoluběžcem. Trvání 20 až 60 min i více. jo g o de peteca [žogo de peteka, po rt.] brazilská síťová kolektivní sport, hra. Hřiště 2 obdélníky 10 x 20 m, oddě lené neutrální zónou 3 m širokou a na okrajích se sitěmi 1 m vysokými. Vedle středu hřiště sloup s vodorovnou tyči ve výši 6 m pro odhad výšky. Pětičlenná družstva hraji utkáni do 60 bodů, v po lovině mění pole. Míč kožený (průměr 8 cm, hmotnost 75-85 g), vycpaný pilina mi nebo srstí, se hází a chytá jednoruč s max. 3 zásahy jednoho družstva. Body za chyby: dopad míče v poli, zahrání míče do autu, chycení obouruč nebo přitisknutím na tělo aj. Johannesen Knut, "1933, nor. rychlobruslař. Olymp, vítěz 1960 na 10 000 m a 1964 na 5 000 m. Mistr světa 1957, 1964 a mistr Evropy 1959-60 v klasickém čtyřboji. Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1956 (10 000 m), 1960 (5 000 m), MS 1963, ME 1956-57, 1963 (vesměs čtyřboj) a bronzových ze ZOH 1964 (10 000 m) a ME 1958 (čtyřboj). Johansson tvar, *1903, švéd. zápasník v klasickém i volném stylu. Olymp, vítěz 1932 v ř. ř. zápasu v kat. do 72 kg a ve volném stylu v kat. do 79 kg a 1936 v ř. ř. zápasu v kat. do 79 kg. Získal 9 titulů mistra Evropy v klasickém s. (1931, 1934-35, 1937-39) i ve volném stylu (1934-35 a 1937). Držitel stříbrné medai le z ME 1930 a bronzové z ME 1929 v zá pasu ř. ř. v kat. do 79 kg.
Johansson K je ll,' 1946, švéd. stolní te univ. kurs pro vzdělávání profesorů TV. nista. Mistr světa ve čtyřhře 1967, 1969 V přeneseném názvu označuje j. š. re a 1973 a člen vítězného družstva z MS formovaný projekt škol. TV, který na zá1973; mistr Evropy ve dvouhře 1964, kl. věd. práce Démenyho a tělocvičné 1966, 1968, ve čtyřhře 1966, 1976 praxe Héberta vytvořil Racine. a v soutěži družstev 1964, 1966, 1968, Jo kl Ernest, amer. lékař, prof univ. 1970,1972 a 1974. Držitel stříbrných me v Kentucky, význ. tělových, vědec. Člen daili z MS 1973 (dvouhra), ME 1962 Mez. rady pro těl. výchovu a sport při UNESCO, člen Mez. federace pro těl. (družstva), 1968, 1970, 1972, 1974 (čtyř hra), 1976 (družstva) a bronzových z MS výchovu a dalších mez. tělových, 1963, 1967, 1975, (vždy v soutěži druž- a sport, organizací. stevěkz, 1977 (čtyřhra, družstva), ME Jo k l Karol, *1945, čs. fotbalista, MS, 1968,1970 a 1974 (dvouhra). Vítěz turna útočník. Reprezentoval 27 x (1963-72) je TOP 12 1975. Od 1977 trenér švéd. re a vstřelil 11 branek. Hráč Slovanu Brati slava. Účastník MS 1970. V týmu Slova prezentace. Johansson Sven, „Tum ba" "1931, nu Bratislava se stal vítězem PVP 1969. švéd. hokejista, útočník Nejpopulárněj jo la (hol ), plachetnice s oblými boky, ší hráč své země, útočník reprezentač většinou pro jednočlennou posádku. V. ního týmu 1951-66, za který sehrál 245 t. plachetnice. utkání. Přispěl k získání titulu na MS Jones Alan, * 1946, austr. automobilový 1953, 1957 a 1962 a evr. primátu 1952. závodník. Mistr světa v závodech F1 Nejlepší útočník MS 1957 a 1962. 1980, třetí 1979 a 1981. Vyhrál 12 závodů Grand Prix. Závodil na vozech Hesketh Ford, Lola Ford, Surtees Ford, Shadow Ford, Williams Ford a Arrows Ford.
Sven Johansson
Johnson Safer," 1935, amer. atlet, desetibojař. Olymp, vítěz 1960 (8 392 b ), druhý na OH 1956 (7 568 b.). Vytvořil tři SR: 1955 (7 758 b.), 1958 (7 896 b.) a 1960 (8 063 b.j. Jako prvý desetibojař překonal hranici 8 000 bodů.
Rafer Johnson
jo in v ills k á škola, zal. v Joinville-lePont (předměstí Paříže) 1852. Z pův. voj. zaměřené instituce vzniklo první vysokoškol. pracoviště s velkým výzkum ným zázemím. J. š. se stala centrem věd. práce především pod vedením G. Démenyho, který od 1903 řídil první
Alan Jones
Jones Renato William, 1906-1981, brit. sport, funkcionář, 1932-76 spoluzakl. a gen. tajemník Mez. federace basket balu (FIBA), tvůrce a hl. interpret mo derních pravidel basketbalu, iniciátor poháru evr. klubů, 1966 zakl. svět. klu bového poháru. 1957-68 iniciátor a ředi tel Svět. rady pro těl. výchovu (CIEPS). Jónyér István, *1950, maď. stolní teni sta. Mistr světa ve dvouhře 1975 a ve čtyřhře 1971,1975. Mistr Evropy ve čtyř hře 1972, 1974 a 1982. Člen vítězného družstva z MS 1979, z ME 1978 a 1982. Držitel stříbrných medailí z MS 1973 (čtyřhra), 1979 (čtyřhra), 1981 (druž stva], ME 1972 (dvouhra), 1974 (druž stva), 1978 (dvouhra), 1982 (čtyřhra) a bronzových z MS 1983 (družstva), MÉ 1968 (čtyřhra), 1970 (čtyřhra), 1972 (smí šená čtyřhra), 1980 (čtyřhra, smíšená čtyřhra). Vítěz turnajů TOP 12 1971 a 1974. Jordan Henryk, 1842-1907, pol. tělo vých. pedagog a odborník, prof. lék. fa kulty Jagelonské univ. v Krakově, pro pagátor her a TV, zakl. veřejných spor-
judo
229 tovišf pro déti, mládež a učné (první 1888 v Krakově). 1895 založil první pol. instituci pro výchovu učitelů TV při Ja gelonské univerzitě v Krakově. Jordánsko, Hášimovské království Jordánské, stát v Předni Asii, 3 mil. obyv., hl. město Amman. Olymp. zkr. JOR. TV není řízena centrálně, školní TV na dobré úrovni. 1978 podepsán protokol o spolupráci při rozvoji TV me zi J a SSSR. Jordánský NOV vznikl 1963, první účast na OH 1980. ju (jap., džú = jemný, povolný, ústupný), princip úspěšného sebeobranného boje; prvním aspektem ,ju' je dočasný ústup, elastické odpoutání se, pomáha jící neutralizovat protivníkovo úsilí. Jde o využití sil protivníka ve prospěch obránce. Druhým aspektem j. je krátce trvající útok obránce, bezprostředně po neutralizaci protivníkova úsilí. Juantorena Alberto, ‘ 1951, kubánský atlet, čtvrtkař a půlkař. Dvojnásobný olymp. vítěz 1976 na 400 m (44,26 s) a na 800 m (1:43,50 min). Čtvrtý na OH 1980 na 400 m (45,09 s). Vytvořil dva SR; na 800 m 1976 (1:43,50 min) a 1977 (1:43,44 min).
Alberto Juantorena
judo [jap ], džudo, 1. jap. systém sebe obrany; 2. úpolový sport, boj dvou sou peřů vzájemně usilujících o vítězství buď správným provedením judistického chvatu, nebo získáním těch. převahy (lepšího bodového ohodnocení). Zvítě zit lze správně provedeným chvatem: 1. hodem soupeře z postoje na celá záda, a to rychle a dostatečně silně, 2. škrce ním nebo 3. páčením lokte, kterými byl soupeř znehybněn nebo donucen ke vzdání, 4. držením v postoji nebo na ze mi po dobu 30 sekund. Za horši prove dení těchto chvatů získává judista těch. ohodnocení. — V boji se používají pře devším chvaty Údery, kopy a tlaky na citlivá mista jsou ve sport, judu zakázá ny, uplatňují se v sebeobraně. — Sou peři bojuji na žíněnce zvané tatami, kontakt navazuji prostřednictvím úcho pu sport, úboru -» judogi (nesprávně kimono). Způsob boje se vyznačuje především snahou o zachováni dyna
mické stability v postoji a snahou o na rušení rovnováhy protivníka. Vyžaduje schopnost -» anticipace, rychlé a nezá vislé rozhodování a vůli, zvláště při pře konáváni nepříjemných pocitů při ně kterých chvatech, škrceni a páčení lok te. -» J. klade vysoké požadavky na komplexní rozvoj všech pohyb, schop ností, zejm. dynamické síly všech svalo vých skupin a rychlosti pohybu ve spo jení s rychlostí reakce. - Historie. Za tvůrce j. je považován - * Jigoro Káno (1860-1938), který shrnul a zdokonalil chvaty středověkých samurajských fo rem boje, a to beze zbraně nebo s mi nim. výzbroji. Káno studoval u mistrů školy Tenšin Šinjó a školy Kito. 1882 za ložil vlastní školu -*■ Kódókan, vyřadil nebezpečně chvaty a vytvořil pravidla. Pro svůj systém zvolil termín judo (jem ná cesta), aby lépe vystihl své cíle. Za tímco cílem -» jujutsu bylo protivníka zabit, zranit či podrobit, cílem j. bylo ovlivnit charakter a osobnost evidence všestrannou výchovou. — Z Japonska se j. počalo šířit 1887, na poč. 20. stol. přicházi i do Evropy. — 1949 byla zalo žena - ► Evropská unie juda (UEJ), 1951 byla ustavena -» Mezinárodni federace juda (FIJ). J. bylo zařazeno do progra mu OH 1964. — U nás byl 1936 založen Československý svaz jiu-jitsu. 1952 byla ustavena ústřední sekce juda, řízená SVTVS. Do UEJ vstoupila 1952 a do mez. federace FIJ 1955. — Dnes je j. ří zeno svazem juda ÚV ČSTV. — Tech nické stupně. Podle těch. vyspělosti ziskávaji judisté těch. stupně odlišené barvou pásu: a) žákovské (kyu, čti kju) žlutý, oranžový, zelený, modrý, hnědý; b) mistrovské (dan): černý, od 6. do 10. dánu červeno bílý (úseky červené a bí lé). — Technika. Mezi zákl. těch. do vednosti patři postoj (-» šizei), úchop (—► kumikata), pohyb po zápasišti (- * šintai), obraty, pádová technika ( - ► ukemi] a vychylováni (-*• kuzuši). Chva ty lze dělit na chvaty v postoji (tači wazaj a chvaty v boji na zemi (katame waza). Mezi chvaty v postoji patři hody a strhy Hody v postoji (nagewaza) se děli na hody technikou boků (gošiwaza), technikou paži (tewaza) a techni kou nohou (ašiwaza). Strhy jsutemiwaza) se děli na: strhy s pádem na vlastní bok (jokosutemiwaza) a strhy s pádem na vlastní záda (masutemi waza). Každý chvat v postoji se skládá ze tří částí, harmonicky spojených v jediný celek: vychýlení, nástup do chvatu (cukuri) a hod (kakejneclimka chvatu v boji na zemi (katámewaza) obsahuje 3 skupiny chvatů: techniku držení (osaewaza), techniku škrceni (šimewaza) a techniku páčeni (kansecuwaza). Jednotlivé tech niky v řešení situaci na zápasišti se ob vykle řadí v řetězce, zví. kombinace
chvatů. Na útočné akce (tj. snahy 0 uplatnění hodu) judista reaguje obrannými akcemi (vyhnutím, zabloko váním akce paženi, vystrčením z úcho pu, snížením těžiště ap.) a protiútokem (protichvatem). Nejkomplexnějším pro středkem nácviku technicko-taktických schopnosti je řada forem randori. Ran dori představuje soubor tréninkových metod] kterými je judista postupně při pravován na řešení stále složitějších si tuaci. Nácvik techniky začíná osvojová ním zákl. dovednosti (postoje, úchopu, obratů, pohybu po zápasišti, pádů). Chvaty nebo pokusy o užití chvatu se nacvičují se zvyšovaným odporem (kakari geiko) až s plným odporem soupe ře (randori). Nácvik probíhá třemi me todami: tandoku renšú (cvičením bez partnera), učikomi (cvičením s pasivním partnerem, zpravidla bez hodu) a jakusoku geiko (cvičením kompletních technik včetně hodu). Někdy se užívá 1 metoda nagekomi (určená ke kom pletnímu prováděni porazů). Podle JST se trénink dělí na etapu zákl. tréninku, trvající 4 roky (11-14 let), etapu speciali zovaného tréninku, trvající 5 let (15-19 let) a etapu vrcholového tréninku. Ma teriální vybavení a výstroj: Zápasiště -*• tatami se pokládá na odpruženou pod lahu, aby se co nejvíce snížily nepřízni vé následky pádů; sport, úbor jap. pů vodu -*• judogi (nesprávně kimono), pás v barvě těch. stupně. Pravidla. Ut káni řídi 3 rozhodčí. Každý závodník usi luje o vítězství technikou juda, tj. pora zem, držením, škrcením či páčením. Nejvyššim oceněním chvatu je - ► ipon, jehož udělením končí zápas před časo vým limitem. Iponu (10 pomocných bo dů) lze dosáhnout: dokonalým hozením protivníka rychle a dostatečnou silou na celá záda nebo udržením soupeře na zemi po dobu 30 s nebo donucením soupeře se vzdát (uplatněním škrceni nebo páčení loketního kloubu). Za po raz, který úplně neodpovídá kritériím pro ipon (chybi li jedna ze tří uvede ných podmínek), se udělí wazari (7 po mocných bodů). Wazari se uděluje i za držení soupeře na zemi po dobu 25-29 s. Po dosažení dvou wazari utkání končí před časovým limitem. Za techniku po razu neodpovídající kritériím pro wazari se uděli juko (5 pomocných bodů), ja kož i za udržení soupeře po dobu 20-24 s. Nižším oceněním je koka (3 pomocné body): a) za poraz, z kterého soupeř do padne na břicho nebo bok, b) za drženi po dobu 10-19 s. — Pokud dojde k rov nosti bodů, vítěz je určen rozhodnutím rozhodčích, tzn. vítězstvím těch. převa hou (juseigaci). Za porušení pravidel následují tresty v podobě bodových hodnot ve prospěch soupeře: za dis kvalifikaci (10 pomocných bodů), nižší
judo
Utkání v judu.
tresty jsou keikoku (7 pomocných bo- 1964 Geesink ( dů), čui (5 pomocných bodů) a šidó (3 *1965 Inokuma (JAP) pomocné body). Vítězství lze dosah- 1967 Matsunaga (JAP) nout: 1. získáním iponu; 2. diskvalifikací 1969 Shinomaki (JAP) soupere; 3. technickou převahou; 4. 1971 Shinomaki (JAP) vzdáním soupeře; 5. nenastoupením 1973 Nimomija (JAP) soupeře. - Soutěže. OH (od 1964), MS *1976 Uemura (JAP) (od 1956 každý lichý rok, ženy od 1980 1979 Endo (JAP) každý sudý rok); ME (od 1934 neoficiál- 1981 Jamašita (JAP) ni, od 1951, ženy od 1976 každoročně),»1983 Saito (JAP) MSJ (nepravidelně v sudých letech). — 2. Kocman (ČSSR) Literatura: Oraeger, F. D„ Ichikawa, K.: Do 63 kg Judo training methods. Tokyo 1969. — 1965 Matsuda (JAP) Fojtík, I.: Judo. Praha 1975. — Kano, J.: 1967 Šigeoka (JAP) Judo IJujutsu). Tokyo 1937. - Vachun, »1969 Sonoda (JAP) M.: Základy tréninku džuda Bratislava 1971 Kawaguči (JAP) 1978. ý 1973 Minami (JAP) Výsledky mistrovství světa v judu P jií® kg Rey (FRA) Muži 1981 Morivaki (JAP) Rok a místo konání: 1956 Tokio, 1958 2. Peťrikov (ČSSR) Tokio, 1961 Paříž, 1964 Tokio, 1965 Rio *1983 Telceri (SSSR) de Janeiro, 1967 Salt Lake City, 1969 Do 65 kg Mexiko City, 1971 Ludwigshafen, 1973 1979 Soloduchin (SSSR) Lausanne, 1975 Videň, 1979 Paříž, 1981 1981 Košivazaki (JAP) Maastricht, 1983 Moskva 1983 Soloduchin (SSSR) Bez rozdílu hmotnosti Do 70 kg •1956 Natsui (JAP) 1967 Minatoja (JAP) * 1958 Soně (JAP) • 1969 Minatoja (JAP) 1961 Geesink (HOL) 1971 Tsuzawa (JAP)
230 *1973 Nomura (JAP) 1975 Něvzarov (SSSR) Do 71 kg • 1979 Kacuki (JAP) 1981 Chong Hak-pach (již. KOR) 1983 Na kaniči (JAP) Do 78 kg 1979 Fuji (JAP) 1981 Ada ms (VBR) 5. Novotný (ČSSR) 1983 Hikage (JAP) Do 80 kg • 1965 Okano (JAP) • 1967 Maruki (JAP) »1969 Somoda (JAP) 1971 Fudži (JAP) 1973 Fudži JAP 1975 Fudži (JAP) Do 86 kg 1979 Ultsch (NDR) 1981 Tchoullouvan (FRA) 1983 Ultsch (NDR) 5. Peukert (ČSSR) Do 90 kg '1967 Sáto (JAP *1969 Sasahara JAP) 1971 Sasahara JAP) 1973 Sáto (JAP 1975 Rouge (FRA) Nad 90 kg • 1967 Ruska (HOL) 1969 Suma (JAP) 1971 Ruska (HOL) • 1973 Tagaki (JAP) 1975 Endo (JAP) Nad 93 kg 1965 Geesink (HOL) Do 95 kg 1979 Chubuluri (SSSR) 1981 Chubuluri (SSSR) 1983 Preschel (NDR) Nad 95 kg 1979 Jamašita (JAP) 1981 Jamašita (JAP) 3. Kocman ČSSR) 1983 Jamašita (JAP) Ženy Rok a místo konání: 1980 New York, 1982 Paříž Do 48 kg 1980 Bridgeová (VBR) 1982 Briggsová (VBR) Do 52 kg 1980 Horvatová (RAK) 1982 Doyleová (VBR) Do 56 kg 1980 Winklbauerová (RAK) 1982 Rodriguezová (FRA) Do 61 kg 1980 Stapsová (HOL) 1982 Rottierová (FRA) Do 66 kg 1980 Simonové (RAK) 1982 Deydierová (FRA) Do 72 kg 1980 Triadouová (FRA) 1982 Claessenová (NSR)
231
judo
1961 Mesemburg JFRA) 3. Pišín (FRA) Pišin {ČSR} (ČSR) t' 1958 Nottola (FRA) 3 Kuna (ČSSR) 3. {ČS R( 1959 Grossain (FRA) 1962 Bourreau JFRA (FRA) Absolutní 5. Kaděra 3. { SSR} 3 Kuna (ČSSR) Kaděra {ČSR} (ČSR) 1960 Franceschi (FRA) Beghmansové !BELi (BEL) - otevřená kate kate• Snijders (HOL) — 1980 Beghmansová 1982 Beghmansová (BEL) BEL 1961 Niemann (NDR) gorie Výsledky mistrovství Evropy v judu Výsle_dky 1963 Bourreau (FRA) 3. Novotný {ČSSR) (ČSSR) ~Muži 1962 Etienne Bogoljubov (SSSR) — - otevřená Étienne (BEL) Muži' Rok a místo konání konání:: 1951 Paříž, Paříž, 1952 Pa Pa5. Novotný {CSSR} kategorie (ČSSR) 1964 Bourreau (FRA) řiž, říž, 1953 Londýn, 1954 Brusel, 1955 PaPa 2. dan řiž, Bogoljubov (SSSR) — - otevřená říž, 1957 1957 Rotterdam, 1958 Barcelona, 1951 Cauquil (FRA) otevřená 1959 Vídeň, 1960 Amsterodam, 1961 Mikategorie Mi 1952 Jaquemond (RAK) 1965 Bourreau (FRA) lán, 1962 Essen, 1963 ~eneva, Ženeva, 1964 BerBer 1954 Dupré (FRA) lín, 1965 Madrid, 1966 Lucemburg, 1967 1955 Outele (FRA~ Kuspiš (SSSR) — - otevřená kate kate(FRA) rlim, 3. Adamec (ČSR) 'čSR} gorie Řím, 1968 Lausanne, 1969 Ostende, 1970 Berlín, 1971 1971 Goteborg, 1972 VoorVoor- 1957 Sineck (NSR) 3. {ČSSR} 3 Vachun (ČSSR) burg, 1973 Madrid, 1974 Londýn, 1975 ''1958 1958 Dazzi (FRAJ 1966 Štěpánov Stěpanov (SSSR) (FRA) 1*1967 1967 Desmet (FRA/ Lyon, 1976 Kyjev, 1977 Ludwigshafen, 1959 Nottola (FRA) (FRA) 1978 Helsinky, 1979 Brusel, 1980 Vídeň Vídeň,, 1960 Dessailly (FRA) SSSR} 1968 Magaldadze (SSSR) 1981 1981 Debrecín, 1982 Rostock, 1983 PaPa 1961 1969 1969. .Budmao Rudmar JSSSB). (SSSB~ 1961 van lerland (HOL) 1970 Hendel (NDR) říž, říž, 1984 Lutych 1962 Kibročašvili (SSSR) 1971 Hendel NDR Družstva 3.dan 3. dan 1951 1971 Hendel (NDR) NDR 1951 1951 de Herd! Herdt (FRA) 1951 Francie 1972 Hotger NDR Hótger (NDR) 1952 Francie 1952 1952 Cauquil (FRA) 1953 Nizozemsko 1973 Hotger NDR Hótger (NDR) ,'1954 1954 Parise! Pariset (FRA) 1974 Kriiger NDR Kruger (NDR) 1954 Francie (HOL) 1955 Geesink (HO~ 1975 Jegorov (SSSR) 3. 3 ČSR ČSR 4. Tompich {(ČSR) SR} 1976 Dvojnikov (SSSR) 1955 Francie ••1957 1957 Outelet (FRA) 5. Dolejš (ČSSR) {CSSR} 6. ČSR ČSR 6. {ČSR} 6 Synek Synek (ČSR) Kat. Kat. střední 1957 V. Británie 1958 Dazzi (FRA) •*1957 1957 Rigal (FRA) 1958 V. Británie (FRA) ••1959 1959 Rabut (FRj 1958 Gauhs (RAK) 1959 V. Británie (ČSR) 5. Vítek {Č R) (HOL) 1959 Geesink 1960 Nizozemsko 1960 Guldemont (BEL) 1959 Geesink rOL; ČSR 5. Polák (ČSR) 1961 Nizozemsko 1961 1961 Dessailly (FRA) 1960 Metzler (NSR) NSR 1962 Francie 1962 Patherbridge (VBR) (ČSR) 1963 SSSR 5. Jelen {ČSR} 4. dan 6. Polák 1964 SSSR 1952 de de Hardt Herdt tRA! (FRA) 6. Polák (ČSR) SR( 1952 1965 SSSR 1961 Metzler (NSR) NSR 1955 de Herdt (FRA) FRA 5. Jelen (ČSR) 1966 SSSR 5. {ČSR) 1957 Geesink Geesink tOLi (HOL) 1957 1967 NSR 1962 Grossain (FRA) 1958 Geesink (HOL) HOL 1968 Francie kateCourtine (FRA) -— otevřená kate (FRA) 1959 Courtine (FRA gorie 1969 NSR 1960 Outelet (FRA) 1963 Leberre (FRA) 1970 SSSR 1961 Tempesta (ITAJ (ITA) 1961 ,P Noris (FRA) -— otevřená kategokatego 1971 1971 V. Británie 1962 Dessailly (FRA (FRA) 1972 SSSR rie Kat. pérová 1964 Bondarenko (SSSR) 1973 SSSR 1965 Stěpanov Štěpánov (SSSR) Grossain (FRA) — kate 1974 SSSR - otevřená kateIljušin (SSSR) — lljušin - otevřená kategorie 1975 SSSR gorie 1976 1965 Hofmann (NSR) 1976 Francie 1966 Suslin Suslin !SSSR! (SSSR) ČSSR (ČSSR) 5. ČSSR 1967 Suslin (SSSR) SSSR 5. P. P Jákl ~ČSSR} 1977 SSSR 1968 Martkoplišvili (SSSR) Poglojen (HOL) HOL) — - otevřená ka kategorie 1978 Francie '•1969 1969 Feist (FRA) 1966 Snijders (HOL) 1979 SSSR Mounier tRA! (FRA) 1970 Mounier 1967 Pokatajev (SSSR) 1980 Francie 1971 Mounier (FRA) 1971 FRA 1981 SSSR 1981 1968 Hofmann (NSR) 1972 Mounier (FRA) FRA 1982 Francie 1969 Bondarenko (SSSR) 1973 Melničenko Melničenko !SSSR! (SSSR) 1970 Jacks (VBR) 1983 SSSR 1974 Melničenko (SSSR) SSSR 1. kyu 1971 Auffray (FRA) kyu 1975 Reismann (NDR) 1951 1972 Coche (FRA) 1951 Dupré (FRAJ (FRA) (MAĎ) 1976 Tunczik (MAĎ) 1952 Briskine (FRA) 1973 Jacks (VBR) Kat. lehká 1974 Coche (FRA) 1. dan (FRAJ (HOL) ••1957 1957 Bonte (HOLt • 1975 Polter (POL) 1951 (POL)' 1951 Parise! Pariset (FRAJ (FRA) 5. Krčmář Krčmář (ČSR) { SR} 1952 Geesink (HOL) 1952 1958 de Waal bHOL) 1976 Coche (FRA) (FRAJ (HOL) Kat. Kat. polotěžká 1954 Outelet (FRA) 1959 Bonte (H (HOU ~ 1965 Kibročašvili (SSSR) 1955 Collonges (FRA) 5. Bouda {(ČSR) SR} Judin (SSSR) — kate - otevřená kate(ČSR) 5. Polák {ČSR} 1960 Schiessleder (NSR) gorie 1956 Newman (VBR) (ČSR) 5. Klenot {ČSR} Nadn Nad 72 kg
1980 Decalová (ITA) 1982 Lapinová (FRA)
H~d•lrDA
r,c
232
judo 1966 Gouweleeuw (HOL) 1967 Herrmann NSR) 1968 Herrmann NSR) 1969 Snijders (HOL) 1970 Pokatajev SSSR) 1971 Howiller (NDR) 1972 Parisi (NDR) (VBR) 1973 Rouge (FRA) “ 1974 Zuvela (JUG) 1975 Korenz (NDR) 1976 Kubulurt (SSSR) Kat. těžká o 1957 Tempesta (ITA) 2 Mašin (ČSR) 1958 Courtine (FRA) • 1959 Geesink (HOL) 3. Novotný (ČSR) 1960 Geesink (HOL) r 3. Kaděra (ČSR) 1961 Geesink (HOL) 5. Novotný (ČSSR) 1962 Niemann (NOR)
2. Křiž (ČSSR) 1984 Alexandre (FRA) 2. Kříž (ČSSR) Do 71 kg 1977 Něvzorov (SSSR) 1978 Krúger (NDR) 5. Tůma (ČSSR) 1979 Adams (VBR) ♦ 1980 Vlád (RUM) 1981 Lehman (NDR) 5. Tůma (ČSSR) 1982 Gamba (ITA) 3. Tůma (ČSSR) 1983 Melillo (FRA) 1984 Nemgalauri (SSSR) Do 78 kg 1977 Adamczyk (POL) 1978 Heinke (NDR) 5. Bárta (ČSSR) 1979 Heinke ( 1980 Adams ( 5. Bárta (ČSSR) 1981 Petrov (BUL) 2. Novotný (ČSSR) otevřená sou- 1982 Fratica RUM) těž 1983 Adams VBR) 1984 Adams VBR) 1963 Glahn (NSR) Geesink (HOL) - otevřená sou- Do 86 kg těž • 1977 Volosov (SSSR) 1964 Niemann (NDR) 1978 Jaškevič (SSSR) . Geesink (HOL) - otevřená sou- 1979 Róthlisterger (šVÝC) těž 1980 Jaškevič (SSSR) 1965 Niemann (NDR) 1981 Bodaveli (SSSR — otevřená 1982 Jaškevič (SSSR) soutěž 1983 Pesňak SSSR) 1966 Ruska (HOL 1984 Pesňak SSSR) 1967 Ruska HOL Do 95 kg 1968 Glahn (NSR 1977 Lorenz NDR) 1969 Ruska (HOL 1978 Lorenz INDR 1970 Glahn (NSR 1979 Chubuluri (SŠSR) 1971 Ruska (HOL 5. Nikodým (ČSSR) 1972 Ruska (HOL 1980 Rouge(FRA) 1973 Ojeda-Perez (SPA) 5. Nikodým (ČSSR) 1974 Opašvili (SSSR) 1981 Vachon (FRA) 5 Novák (ČSSR) 1982 Kóstenberger (RAK) 1975 Micharadze (SSSR) 1983 Divisenko (SSSR) 3. Novák (ČSSR) 1984 Neureuther (NDR) 1976 Novikov (SSSR) 5. Sosna (ČSSR) 5. Novák (ČSSR) Nad 95 kg Do 60 kg 1977 Rouge (FRA) 1977 Porozelov (SSSR) • 1978 Adelaar (HOL) 1978 Mariani (ITA 1979 Rouge (FRA) 1979 Mariani ITA S. Novák (ČSSR) 1980 Mariani (ITA • 1980 furin (SSSR) 1981 Dziemianiuk (POL) 5. Kocman (ČSSR) 3. Petřikov (ČSSR) 1981 Veričev (SSSR) 1982 Tietserij (SSSR) 1982 Lóhr(NDR) 1983 Tietserij (SSSR) 1983 Biktašev (SSSR) 1984 Tietserij (SSSR) 1984 Grógen (NSR) Do 65 kg 3. Kocman (ČSSR) 1977 Delvingt (FRA) Bez rozdílu hmotnosti 1978 Reismann (NDR) 1951 de Herdt (FRA) 1979 Soloduchin (SSSR) 1952 Verrier (FRA) 1980 Reismann (NDR) 1953 Geesink (HOL) 1981 Nicolae (RUM) 1954 Geesink (HOL) 1982 Reismann (NDR) 1955 Pariset (FRA) 1983 Rey (FRA) 5. Adamec (ČSR)
1957 Geesink (HOL) 6. Polák (ČSR) 1958 Geesink (HOL) 1959 Geesink (HOL) 1960 Geesink (HOL) 5. Kaděra (ČSR) 1961 Geesink (HOL) 5 Polák (ČSSR) 1962 Geesink (HOL) 5. P Jákl (ČSSR) 1963 Nitz(NDR) Geesink (HOL) — otevřená sou těž 1964 Kiknadze (SSSR) Geesink (HOL) — otevřená sou těž 1965 Kiknadze (SSSR) Meier (NSR — otevřená soutěž 1966 Kiknadze (SSSR) 1967 Geesink ,1968 Saunin (SSSR) 1969 Ruska (HOL) 1970 Hennig (NDR) 6 Novák (ČSSR) 1971 Kuznécov (SSSR) 1972 Ruska (HOL) 1973 Novikov (SSSR) 1974 Novikov (SSSR) 1975 Obašvili (SSSR) 1976 Kazančenko (SSSR) 2. Novák (ČSSR) 1977 Parisi (FRA) «1978 Adelsaar 5. Novák (ČSSR) 1979 Turin (SSSR) 1980 de Walle (BEL) 3. Kocman (ČSSR) 1981 Reszko (POL) 5. Kocman (ČSSR) 1982 Turin (SSSR) 1983 Parisi (FRA) 1984 Parisi (FRA) Ženy Rok a misto konáni: 1975 Mnichov, 1976 Vídeň, 1977 Arlon, 1978 Londýn, 1979 . Kerkaade, 1980 Udine, 1981 Madrid, 1982 Oslo, 1983 Paříž, 1984 Pirmasens Do 48 kg 1975 Horvatová (RAK) 1976 Bridgeová (VBR) 1977 Bridgeová VBR) 1978 Bridgeová (VBR) 1979 Bouthenová (FRA) 1980 Bridgeová VBR ................ 1981 Bridgeová' iVBR 1982 Briggsová VBR 1983 Briggsová VBR 1984 Briggsová VBR Do 52 kg 1975 Herzogová (FRA) 1976 Horvatová (RAK 1977 Horvatová (RAK 1978 Horvatová (RAK 1979 Horvatová (RAK 1980 Montagentiová (iTAj 1981 Montagentiová (iTA;
233 1982 Horvatová (RAK) 1983 Horvatová RAK) 1984 Horvatová (RAK) Do 56 kg 1975 Nappová (NSR) 1976 Nappová NSR 1977 Nappová (NSR) 1978 Winklbauerová (RAK) 1979 Winklbauerová (RAK 1981 Winklbauerová (RAK) 1982 Rodriguezová (FRA) 1983 Rodriguezová (FRA) 1984 Bellová (VBR) Do 61 kg 1975 Rottierová (FRA) 1976 Rottierová (FRA) 1977 Bergová (NSR) 1978 Bergová (NOR) 1979 Deydierová (FRA) 1980 di Tomaová (ITA) 1981 Hughesová (VBR) 1982 Reiterová (RAK) 1983 Hughesová (VBR) 1984 Rottierová (FRA) Do 66 kg 1975 Fouilletová (FRA) 1976 Fouilletová (FRA) 5. Vondráčkové (ČSSR) 1977 Czerwinská (NSR) 1978 Krúgerová (NSR) 1979 Milaová (BEL) 1980 Pierreová (FRA) 1981 Milaová (BEL) 1982 Simonové (RAK) 1983 di Tomaová (ITA) 1984 Deydierová 1984 Deydierová (FRA) Do 72 kg 1975 Pierreová (FRA) 1976 Pierreová (FRA 1977 Pierreová (FRA) 1978 Claessenová (NSR) 1979 Triadouová (FRA) 1980 Triadouová FRA) 1982 Triadouová (FRA) 1983 Berghsaensová (BEL) 1984 Classenová (NSR) Nad 72 kg 1975 Childenová (VBR) 1976 Kieburgová NSR 1977 Kieburgová i NSR 1978 Kieburgová NSR 1979 Kieburgová NSR 1980 Decaliová (ITA) 1981 Decaliová (ITA) 1982 van Unenová (HOL) 1983 Mottaová (ITA) 1984 van Unenová (HOL) Bez rozdílu hmotnosti 1975 Pierreová (FRA) 1976 di Tomaová (ITA) 1977 Pierreová (FRA) 1978 Rotacherová (SVÝC) 1979 Claessenová (NSR) 1980 Claessenová (NSR) 1981 Claessenová (NSR) 1982 Simonové (RAK)
juniorské mistrovské soutěže 1983 Simonové (RAK) 1984 Lupinová (FRA) judogi (jap., džudogi), nespr. kimono, úbor judisty ze silná bavlněné tkaniny. Skládá se z kabátce, překrývajícího bo ky, z kalhot, přesahujících polovinu lý tek, a pásu, jehož barva označuje těch. stupeň cvičence. Jugoslávie, Socialistická federativní republika Jugoslávie, SFRJ, social, stát v již. Evropě, 22 mil. obyv., hl, město Bělehrad. Olymp. zkr. YUG. Řídícím or gánem TVS je Jugoslávský svaz těle sné kultury, který sdružuje 35 nár. sport, svazů. Státní řízení TVS uskuteč ňuje federální komise pro TV, jejímž ko lektivním členem je i JSTK. V nižších složkách řízení TVS se dodržuje federální uspořádání státu. TVS je financo vána státem. Tělových, kádry školí fa kulty v Bělehradě, Záhřebu, Lublani, Novém Sadu a Sarajevu, školní TV na vysoké úrovni: 1.-4. třída 30 min TV denně, 5.-12. třída 3 h týdně, na Vš 2 h týdně. — 92 % tělových, zařízení bylo postaveno po 2. svět. válce. Dnes má 200 bazénů nekrytých a 10 krytých, 35 sport, hal a 15 tělocvičných pro více než 3 000 diváků. Aktivně sportuje na 12 % obyvatelstva. Nejrozšiřenějšimi spor ty jsou střelba (193 000 členů), fotbal (109 000), basketbal (40 000), sport, gymnastika (41000). — Jugoslávský NOV vznikl 1920 (po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců), předtím od 1912 existoval NOV Srbska. J. se zú častňuje OH od 1912 a získala 16 zla tých, 21 stříbrných a 16 bronzových me dailí. Mezi význ. postavy patří gymna sté M. Cerar a L. Stukelj, vynikající úro veň má jug. fotbal, basketbal a házená, jujutsu [jap. džúdžucu], nejrozšířenější druh - ► sebeobrany v Japonsku do 19. století. Pův. sloužilo samurajům pro boj v poli; zahrnovalo různé způsoby obra ny a útoku beze zbraně v boji zblízka. Během vytváření - ► dó, kdy brnění ustoupilo, bylo j. přístupné masám. Později útok a obrana beze zbraně ne bo se zbraní proti útočníkovi se zbraní nebo bez ni. Uživaly se údery, kopy a tlaky na citlivá místa, hody, podměty, škrceni, páčeni ap. Junák skaut viz skautink. Jungmann Josef, 1888-1982, čs. šer míř, MS. Účastník OH 1920, 1924 (4. ša vle družstev), 1928 (5. fleret družstev) a 1936. Účastník semifinále v šermu kordem na ME 1927 a v šermu šavli na ME 1929. Jako aktivní závodník repre zentoval Československo 1925-1949 ve všech mezistátních utkáních. Úspěšný trenér a významný šérmířský funkcio nář a rozhodčí. Člen ČOV (ČSOV) od 1910. Zasloužilý pracovnik v tělesné výchově. Nositel bronzové medaile Olymp, řádu od 1980.
Jungwirt Stanislav, '1930, čs. atlet, běžec na stř. tratě. Šestý na OH 1956 na 1 500 m (3:42,6). Třetí na ME 1954 na 1 500 m (3:45,4) a osmý 1958 (3:44,4). Vytvořil tři SR: na 1 000 m 1952 2:21,2 , na 4 x 800 m a 1 500 m 1957 (3:38,1). Třiatřicetkrát zlepšil čs. rekord na 800 m čtyřikrát, na 1 000 m čtyřikrát, na 1 500 m desetkrát, na 1 míli pětkrát, dvakrát na 2 000 m, na 3 000 m, na 4 x 1 500 m, třikrát na 4 x 800 m a jednou na 4 x 400 m. Sedminásobný mistr ČSR (třikrát na 800 m a čtyřikrát na 1 500 m).
Stanislav Jungwirth
junior, sportovec, který věkem přísluší do juniorské kategorie. Její věk. rozme zí určují v jednotlivých sport, odvětvích mez. sport, federace a výbory sport, svazů ÚV ČSTV ve -*■ sportovně tech nických předpisech. V juniorské kat. soutěži sportovci dorosteneckého, výj. i žákovského věku. V některých sport, odvětvích, např. v boxu, stolním tenisu nebo šermu, jsou v ní zařazeni také ne jmi. věk. roč. sportovců kategorie do spělých. juniorské mistrovské soutěže, ofici ální MS a ME, v ČSSR juniorské přebo ry ČSSR pořádané pro závodníky juni orské kategorie, jejíž věk. rozmezi sta noví mez. sport, federace a výbory sport, svazů ŮV ČSTV. J. m. s. pořádají mez. sport, federace na různých úrov ních: a) MSJ, celosvětová soutěž kona ná zejm. v boxu, cyklistice, judu, krasobrusleni, lyžováni, šachu, veslování, vzpírání, zápasu; z kolektivnich sport, her zejm. ve fotbalu, házené, ledním hokeji a volejbalu, zpravidla pro hráče do 20 let; b) MEJ, kontinentální mis trovství vypisované v atl., boxu, jezdec tví, judu, kanoistice, lyžování, plaváni, sport, gymnastice, stolním tenisu, ša chu, tenisu, vzpíráni, zápasu ai.; z ko lektivních sport, her v basketbalu, ve fotbalu pro hráče do 18 a 21 let, v led ním hokeji pro hráče do 18 let, ve volej balu pro hráče do 19 let aj. J. m. s. se začaly pořádat po 1960. V některých sport, odvětvích se ještě před oficiál ním uznáním MSJ a MEJ konaly neofi ciální juniorské sport, soutěže, např.
Junková-Khásová Evropské juniorské hry v atl., soutěž UEFA ve fotbalu aj. V ČSSR vypisují vý bory sport, svazů ÚV ČSTV každoročně juniorské přebory v atl., lyžování, orientačním běhu, tenisu a vzpírání. Junková-Khásová Eliška, *1900, čs. automobilová závodnice, ZMS. Nejú spěšnější závodnice světa ve 20. letech. Na vozech Bugatti vyhrála řadu mez. závodů do vrchu. 1927 zvítězila v závo dě sport, vozů do 2000 cm3 při Velké ceně Německa na Nůrburgringu. 1928 byla pátá na Targa Florio, nejtěžšim zá vodě té doby.
Eliška Junková-Khásová
Jurek Miroslav, " 1935, čs. atlet, vytrva lec. Sedmý na ME 1958 v běhu na 5 000 m (14:12,2), dvanáctý na ME 1962 na 5 000 m (14:19,2). Šestinásobný mistr
234
Miroslav Jurek
ČSSR na 5 000 m. Vytvořil dva čs. re kordy: na 3 000 m 1960 (7:59,8), na 5 000 m 1958 (13:52,2). Jurilastic viz plastické povrchy. Jurka Jaroslav, * 1949, čs. šermíř, ZMS. Účastník OH 1976 (semifinalista soutě že v šermu kordem) a 1980 (7. kord, 6. kord družstev, 13. fleret). Startoval na MS 1978, 1981 a 1982 (8. kord), jury (žiry, angl. + fr.), skupina sport, těch. pracovníků pověřená řízenim sport, soutěží, zpravidla v mez. měřítku. Funkci j. v domácich soutěžích plní ob vykle závodní komise, pořadatelský, soutěžní nebo turnajový výbor, těch. ře ditelství soutěže, popř. jiný orgán vy tvořený podle ustanovení pravidel spor tů či soutěžního řádu sport svazu, po př. hlavní rozhodčí. J. zabezpečuje
zejm. sport. těch. řízení soutěže, sledu je práci rozhodčích, které je oprávněna v případě potřeby odvolat z jejich funk ce, vyhlašuje vyloučení nebo - ► diskva lifikaci závodníků a rozhoduje v první instanci o -v námitkách proti porušeni pravidel sportů či jiných soutěžních no rem (viz sportovně technické předpisy). Činnost j. v některých sport, odvětvích, např. v atl., jezdectví, moderní gymna stice, moderním pětiboji, se omezuje pouze na řešeni námitek (viz odvolací komise). Složeni j. a rozsah jeji působ nosti stanoví pravidla sportů, — V mo torismu mez. rozhodčí sbor, složený mi nim. ze tří sport., popř. tur. komisařů s právem hlasovacím a z předsedy Ustavuje se u všech mistrovských sport, podniků zapsaných v kalendáři FIM. Každá zúčastněná nár. federace má právo vyslat svého zástupce. Roz hodčí sbor vykonává nejvyšší kontrolu podniku z hlediska uplatňováni řádů, předpisů FIM a vydaných zvláštních ustanovení. Proti rozhodnuti j. je možno se odvolat k FIM. Just Jaroslav, 1883-1928, čes. a čs. te nista. Mistr Rakouska ve dvouhře 1905 a mez. mistr ČSR ve čtyřhře 1919-21. Účastník OH 1912, kde obsadil ve čtyř hře 4. místo (s - * L. Žemlou), a 1920. Reprezentant ČSR v Davisově poháru 1921 (čtyřhra). Od 1912 předseda České a 1919-28 Čs. lawn-tennisové asociace.
235
kaatsen, kaatspel [hol ], hol. sport, hra. Hřiště 32 x 60 m. Na středu kon cové čáry je 4,5 m široký a 18 m dlouhý obdélník „perk", tj. pole podšni, které musi podávající zasáhnout z místa po dáni, vyznačeného 2 čarami vzdálenými 30 m. Stř. část hřiště je vymezena čara mi vzdálenými 18 m a 39 m od koncové čáry. Miček má hmotnost 22 g, hráči mohou používat rukavic. Družstva máji 2 nebo 3 hráče. Podává se jednoruč spodem, za mič umístěný do „perku" se získají 2 body. Při nezdaru získá 2 bo dy soupeř. Rovněž 2 body získá za odbi tí miče za koncovou čáru podávajících. Každá chyba se trestá 2 body, set končí ziskem 8 bodů, utkání se hraje na 6 se tů. Chybou je zásah provedený jinak než jednou rukou, posláni míčku do au tu, chycení míče ap. Dopadne-li miček v poli při skóre do 4 bodů, označí se místo bílým „kaats^ (destičkou!, dalši dopad červeným. PřísKóre 6bodů (6:0 až 6:6) se hned prvý dopad značí červe ným. Při červeném „kaats" si družstva mění úkoly a v dalších rozehrách se bo juje o položené „kaats". Dopad mičku před „kaats" znamená zisk 2 bodů pro družstvo na druhé straně „kaatsu". Kábele František, * 1913, čes. peda gog, prof, speciální pedagogiky univ. v Praze, zakl. somatopedie a TV mláde že tělesně, smyslově a duševně posti žené, předseda Svazu těl. a zrakově po stižených sportovců ČSTV. Autor 19 monografii z oboru somatopedie, logo pedie a zvláštní TV. Spisy: Tělesné vý chova mládeže vyžadující zvláštní péči, Somatopedie, Rozvíjeni hybnosti a řeči děti s mozkovou obrnou. Kaberie František, * 1951, čs. hokejista, ZMS, obránce. V ligové soutěži hrál 13 sezón, šestinásobný mistr ČSSR (1974—78 a 1980). V reprezentaci sehrál 104 mezistátních utkáni, účastník MS 1975-79 (mistr světa 1976 a 1977), ZOH 1980. Nositel vyznamenání Za vynikající práci.
kajak
kabinet tělesné výchovy, 1. kolektiv vybraných tělových, pedagogů zákl. škol při -» okresním pedagogickém středisku (OPS) a stř. škol při ^-kraj ském pedagogickém ústavu.(KPÚ) pro spolupráci při různých formách dalšího vzdělávání tělových, pedagogů a pro metodické i některé organizačni úkoly škol. TVS, např. sport, soutěže, výcvik v plavání, lyžování ap. Kabinet při OPS vede jeden z členů kabinetu (okr. meto dik), práci kabinetu řídí okr. škol. in spektor pověřený řízením OPS. Kabinet při KPÚ řidi odb. pracovnik ústavu pro TVS (kraj. metodik): 2. místnost pro tě lových. pedagogy ve škol. budově; 3. organizační útvar v rámci katedry TV na VS a působnosti na fakultě, kabinety branné výchovy, metodic ká zařízeni Svazarmu, která poskytují poradenské služby členům a funkcioná řům Svazarmu, pořádají pro ně školeni, popř soustřeďuji moderní těch. po můcky a prostředky Kácí Václav, * 1912, čs. skokan do vo dy, MS, zasloužilý trenér. Na ME 1946 obsadil 6. místo ve skocích z 3m prkna. Účastník OH 1936. kadet, v krasobruslení skok z jedné no hy na druhou; po odrazu z oblouku vpřed z vnější hrany a půlobratu o 180°, točeném ve smyslu trojkového obratu, následuje doskok do oblouku vzad na vnější hranu brusle. kadeti, ve stolním tenisu a šachu spor tovci žákovského věku, v basketbalu hráči a hráčky do 17 let. Vytvářejí sa mostatnou věk. kat., zejména v mez. soutěžích. V domácích soutěžích startu jí k. v kat. žactva, v basketbalu podle věku v kat. žactva nebo dorostu. Kadlec Jaroslav, ‘ 1929, čs. pozemní hokejista, ZMS. Reprezentoval ČSR v 50. letech, hrál v mužstvu Prahy, které zvítězilo ve Středoevropském poháru 1958 a 1959. V mužstvu TJ Hostivař se podílel na ziskáni 4 titulů mistra republi ky. Mezinárodni rozhodčí FIH.
Kadlec Milan, ' 1958, čs. reprezentant v moderním pětiboji, ZMS. Účastník OH 1980 (6. místo v soutěži družstev. 8. místo v soutěži jednotlivců), MS 1981, 1982 (5.- družstva), 1983 (7.- jednotlivci) a 1985 (5.- jednotlivci). Kádner Otakar, 1870-1936, čes. peda gog, prof, pedagogiky UK v Praze, his torik pedagogiky, spolured. Veškerých spisů J.aA. Komenského, kritik burž. školstvi, ^osazoval vysokoškol. vzdělá ni učitelů, podporoval vysokoškol. TVS. kádrové hry, disciplína -►kulečníko vého sportu. Hraď plocha je čarami rozdělena na několik ploch. Na patách kádrových čar, vymezujících kádrová pole, jsou zakresleny kotvové čtverce o straně 17,8 cm (kotvy). Na malém ku lečníkovém stole se hraje velký kádr 47,5/2 a 47,2/1, na velkém stole se hraje malý kádr 47/2 a 47/1 a velký kádr 71/2 a 71/1 (první číslo udává vzdálenost čá ry od mantinelu, druhé počet dovole ných karambolů v poli). Při kádrových hrách lomeno 1 musí po každém karambolu jedna cizi koule pole opustit (jestliže uvnitř pole - čtverce nebo ob délníku - byly obě cizí koule). Při hře lo meno 2 smí být uvnitř pole proveden jeden karambol, při druhém musi alespoň jedna z obou cizích koulí toto pole opustit, smi se však vrátit. Kadyrov Gabdarachman, * 1941, sov. motocyklový závodník. Mistr světa na ledové ploché dráze 1966, 1968, 1969, 1971,1972 a 1973 na strojích Jawa. Kahanamoku Duke Pahoa, 1890-1968, plavec USA, pův. z Havajských ostrovů. Průkopník plavání kraulem. Olymp, ví těz na 100 m. v. zp. 1912,1920 a člen ví tězné štafety 4 x 200 m z OH 1920. Dr žitel stříbrných medailí z OH 1912 (4 x 200 m v. zp.) a OH 1924 (100 m v. zp.) Na OH 1920 reprezentoval USA i ve vodním pólu (č. 4). kajak (eskymácké jaz ], pův. eskymác ký člun vyrobený z kůži, dnes lehký sport, člun převážně krytý a poháněný
kajícníci dvojpádlem (viz pádlo). Používá se pro la gym. pohyb s uměleckým působe rychlostní jízdu, sjezd na divokých vo ním, vytvořila tzv. harmonickou gymna dách a vodní slalom. Mez. označeni K1, stiku. Pro pohyb stanovila zákony: 1. K2, K4 (číslo znamená počet členů po rovnováhy, 2. pohybu začínajícího od sádky). středu těla, 3: pohybu protisměrného. Zdůrazňovala význam relaxace. Spisy: Mezinárodní předpisy pro kajaky Kůnstleriche Gymnastik aj. Hmot Kallmiinzer Jiří, 1896-1975, čs. veslař, Délka Šířka Typ nost účastník ME 1924 (4. čtyřka s kormidel cm cm níkem), 1925 (4. čtyřka bez kormidelní minim. max. kg ka), 1926 (6. osma) a 1929 (4. čtyřka Rychlostní s kormidelníkem, 5. čtyřka bez kormi závody delníka). MK1 (pro žáky) 420 8 50 kalokagathiá [ řec.j, v ant. Řecku 12 K1 520 51 ideál harmonické, fyzicky i duchovně, 18 K2 650 55 zvi. mravně kultivované osobnosti, 30 K4 1 100 60 kamae [jap j, bojový postoj karatisty, Sjezd lišící se od tzv. klasického postoje Ka K1 450 60 mae umožňuje rychlou a pohotovou Slalom změnu postavení a prováděni účinných 60 K1 400 technik. Obě paže se v k. drží zpravidla Kormidlo za lodí nesmi být silnější než v pozici střehu, nohy pokrčeny v kole 10 mm, u K4 12 mm. Pro kormidlo pod nou, hmotnost těla je rozložena rovno lodí není žádný předpis. V. t. skládací měrně na obě nohy. Kamerun, Sjednocená republika Ka kajak. kajícníci, firnové nebo ledové útvary, merun. stát v záp. Africe. 8,25 mil vznikající ve velkých výškách za zvi. kli obyv., hl. město Jaunde. Olymp, zkr matických podmínek nerovnoměrným CAY. TVS je řízena ministerstvem spor táním povrchu ledovce. Vznikají v ce tu a mládeže. Snaha rozvíjet především lých řadách, nakloněny ve sřněru proti masovou TV. Výstavba tělových, zaříze slunci. Připomínají skloněné postavy ní v začátcích. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal (1964 získal K. Pohár mistrů kajících se mnichů (odtud název.) Kajkl Milan, ’ 1950, čs. hokejista, ZMS, afr. zemí), basketbal, házená, volejbal obránce. V ligové soutěži hrál 12 sezón, NOV K. vznikl 1963, účast na OH od mistr ČSSR 1970 a 1971 (Dukla Jihlava). 1964. V K. je i sídlo - * Nejvyšši rady V reprezentaci sehrál 106 mezistátních afrického sportu. Význ. podíl při organi středoafrických her. utkání, účastník MS 1976-78 (mistr svě zováni ta 1976 a 1977), ZOH 1976. Nositel vy Kampf gemeinschaft fůr Rote Sporteinheit. Bojové souručenství za rudou znamenání Za vynikající práci. Kajmanské ostrovy, skupina 3 ostro jednotu sportu, zal. 1930 v Berlině v če vů v Karibském moři sz. od Jamajky, le s £ Grubem jako sekce RSI. Po ná brit. kolonie, 15 500 obyvatel. Olymp, stupu Hitlera pokračovalo toto rev. hnu zkr. CAY. - TVS řídí Olympijský výbor ti v ilegalitě, tisice členů uvězněno a za Kajmanských ostrovů, který vznikl 1973 hynulo v koncentračních táborech. a byl uznán MOV 1976. Sdružuje 5 nár. Mnozí nejvýzn. funkcionáři umučeni: E svazů olymp. sportů. K. o. se zúčastnily Grube, W. Seelenbinder, P. Zobel, K. Schlosser, H. Lindnerová aj. OH 1980. Kalamajka (Kolomyjka), lid. tanec ze Kampučia, Kampučská lidová republi západní Ukrajiny a Zakarpatská ve 2/4 ka, stát v jv. Asii v Zádní Indii, 8,7 mil taktu. Typický slovanský tanec ve for obyv., hl. město Phnompenh. TVS vede mě kruhové (tančí se v kole), párové Národní sportovní výbor, jehož členy i řadové. U nás se vyskytuje od 16. stol. jsou předsedové jednotlivých sport, fe jako tanec párový s rozmanitými druhy deraci. V posledním období intenzívni kroků pato-špičkových a s tzv. holubci spolupráce se soc. zeměmi při výstav bě tělových, zařízeni a při výchově tělo (příklepy nohy o nohu), kalendářní plán soutěží viz sportovní vých. kádrů. Sport, zařízení zastaralá, školní TV v počátcich. Nejrozšířenější kalendář soutěží mi sporty jsou atletika, veslování, bad kalibr (fr.) viz ráže. Kalinin Michail Ivanovic, 1875-1946, minton. NOV K. vznikl 1961, dnes není sov. stranický a stát. činitel, 1938-46 veden v seznamu členských států MOV. předseda prezídia Nejvyššího sovětu Kanada, federativni stát v Sev. Ameri SSSR. Zabýval se otázkami kom vý ce a na arktických ostrovech, člen brit. chovy, zdůrazňoval význam TV pro pří Společenství, 23,7 mil. obyv hl. město pravu mládeže, podporoval rozvoj škol Ottawa. Olymp. zkr. CND. Řízení TVS velmi roztříštěné, především v důsledku ní a masové TVS. Kallmeyerová Hedwiga, tělových, pe- existence profesionálního a amatérské dagožka, žákyně -»Stebbinsové. Spoji ho sportu. K profesionálním sportům
236 patři především ledni hokej, basketbal, baseball a amer. fotbal. Zatímco v mi nulosti byl sport plně decentralizován, v posledním obdobi dochází ke snahám 0 centrální řízeni. Po neúspěšném star tu kanadské reprezentace na OH 1960 vydala vláda zákon o rozvoji TV a ama térského sportu, čímž dala základ nové mu systému řízení. Od 1975 existuje ve vládě ministr pověřený péčí o TVS Rozvoj sportu řídí direktoriát zdraví a amatérského sportu, jehož poradním orgánem je Národní rada pro zdraví a amatérský sport a propagačním a in formačním orgánem organizace Sport Canada et Recreation. Institut Sport Canada připravuje většinu trenérů a dalších tělových, kádrů; ve výuce vy chází ze zkušeností SSSR, NDR a dal ších soc. zemí. Kanadská trenérská aso ciace řídi připravu kádrů nejvyšši úrov ně i pro profesionální sporty. TV na jednotlivých druzích škol se velmi liší, nejintenzívnějši je na univerzitách. Nej rozšířenějšími sporty jsou ledni hokej, basketbal, lyžováni a fotbal, judo, atle tika, krasobrusleni, v poslední době 1 golf, tenis a jezdectví. — Kanadský NOV vznikl 1904 z iniciativy Kanadské amatérské atletické unie a zahrnoval i neolymp. sporty. K. patři mezi nejú spěšnější země na OH. K. sportovci zís kali na letních OH 24 zlatých, 42 stříbr ných a 52 bronzových medailí, na ZOH 11 zlatých, 8 stříbrných, 14 bronzových medailí. K. uspořádala XXI. OH 1976 v Montrealu, 1930, 1954, 1978 -*■ hry britského Společenství národů, kanadský fotbal, angl. football Cana dian, sport, hra, kan. obměna americké ho fotbalu. Hřiště 59 x 100 m, na stře du brankových čar ragbyové branky, za brankovými čarami ještě 22,5 m hlubo ká území; celk. délka hříště je tedy 150 m. Družstvo tvoří 12 hráčů; 7 útočníků (1 střední, 2 vnitřní, 2 prostřední a 2 vnějši křídla), za nimi „čtvrtka" (pravý, středni a levý obránce a „létající obrán ce"). Míč elipsového tvaru („šišku") je možno nosit i přihrávat rukama do stran a nazad, dopředu jen po mlýnu. Význ. herním prvkem jsou kopy z nadhozu Položeni nebo přiklepnuti šišky v území za brankou plati 5 bodů. Po něm násle duje buď kop obránců z Ďyardové čáry, nebo mlýn na této čáře. Útočníci mo hou kopem po získáni míče (chycením , přihrávkou) získat další 1 bod. Ragbyovým kopem ze hry nebo trestným ko pem do branky (nad břevno) lze ziskat 3 body. Dopraveni míče kopem za konco vou čáru území za branku přináši zisk 1 bodu. Pokouší-li se z tohoto území obránci míč vynést, jejich napadením ziskavají útočnici 1 bod Blokováni sou peře, skládáni, překážení běžícímu sou peři ap. je zakázáno. Na soupeře chytá-
237 jícího kopnutý mič se nesmí útočit, a proto ho ani není třeba bránit. Nechy cený mič je „volný" a může s ním hrát kdokoliv. Kanadský pohár, mez. turnaj v ledním hokeji organizovaný představiteli pro fesionálního hokeje v Kanadě za účasti nejlepšich reprezentačních mužstev Sev. Ameriky (Kanada, USA) a Evropy (SSSR, ČSSR, Švédsko, Finsko). Vítě zem 1. ročníku 1976 se stala Kanada (2. ČSSR, 3. SSSR). Vítězem 2. ročníku 1981 bylo mužstvo SSSR (2. Kanada, 3. ČSSR), 3. ročníku 1984 Kanada, kandahůr viz lyžařské vázání. Kandahar, zkrácený název pro nejstar ší lyžařské sjezdové závody -*• ArlbergKandahar Rennen. Káno Jigoro, 1860-1938, zakl. první judistické školy v Tokiu (1882), v níž se zrodil celý systém zápasu judo. 1889 podnikl prvni turné po světě, na němž podobné jako na dalších cestách pro pagoval judo (1933 a 1934 navštívil Pra hu). Zakl. jap. olymp. výboru a jeho předseda 1911-21; člen MOV 1909-38.
kanoistika na divokých vodách
Kromě závodních k. existují i k. tur. vět šinou pro dvojice. Pův. typ délky 520 cm s rovnou nebo jen málo zvednu tou linií kýlu byl vhodný pro jízdu na ši rokém toku, kde nevadila menší ovlada telnost. Po výstavbě přehrad přešli i vodni turisté na menší a divočejši toky, a proto se dnes i v turistice uplat ňuji kratší lodě slalomového typu. kanoistika, 1. rekreačni a turistická jízda (viz vodni turistika) na speciálních lodích (-» kajak, - ► kánoe, pramice) poháněných - * pádlem; 2. sport, odvě tví, členící se na -*■ rychlostní kanoisti ku na hladkých vodách a n a -> kanoi stiku na divokých vodách (viz tabulka). Kanoistika - druhy Rychlostní kanoistika na hladkých vo dách na krátkých tratích na dlouhých tratich vytrvalostní k. Kanoistika na divokých vodách vodni slalom sjezd kombinované závody (slalom, sjezd) V některých státech se pořádají závody •plachetních kánoi. Odvětví a disciplí ny k. se od sebe výrazně liší používaný mi loděmi a pádly, technikou jízdy i me todikou nácviku a tréninku. — Historie. Čluny vydlabané z kmene stromu nebo vyrobené z bambusu, rákosí, kůry či ků že používaly primitivní národy v Ameri ce, Polynésii, Asii i Africe k dopravě, lo vu, boji i zábavě. Střibrný model kánoe, starý asi 6 000 let, byl nalezen v hrobce sumerské královny v deltě Eufratu. — Kánoe vznikla z člunů severoamer Indi ánů. Do Evropy, nejprve do Anglie a Francie, byla přivezena ze Spojených Jigoro Káno států a Kanady po 1880. — Kajak, pův. kánoe [angl + indiánské jaz), pův. eskymácký člun používaný k rybolovu, lehký indiánský člun vydlabaný z kme se do Evropy, především do Německa, ne stromu, dnes sport, člun poháněný dostal přes Švédsko jako „švédský ka -» pádlem. Používá se v rychlostní ka jak". — Zakladatelem kanoistiky byl noistice, sjezdu na divokých vodách v Londýně žijící skotský advokát John i vodním slalomu. Mez. označení Cl, MacGregor. 1865 dal podle vlastních C2, C5, C7 (číslo znamená počet členů nákresů, využívajících především prvků eskymáckého kajaku, postavit klinkero posádky) vým způsobem dřevěný člun. Na tomto Mezinárodní předpisy pro kánoe člunu, nazvaném podle hrdiny románu Typ Délka šířka Hmotn. Waltera Scotta „Rob Roy" a poháně cm kg ném dvojpádlem, sjel řadu řek ve stř. max. minim. minim. a sev. Evropě. Podle jeho člunu bylo v Anglii, na kontinentě i v Americe po Rychlostní staveno mnoho lodi, známých pod ná kanoistika zvem Rob roy. První skládací kajak po C1 520 75 18 stavil spolu s ing. Schnellem mnichov C2 650 75 20 ský student Alfred Heurich a sjel na C5 700 75 30 něm 1905 řeku Isaru. 1907 koupil tento C7 1 100 85 50 prototyp krejčovský mistr Johann KlepSjezd per s Rosenheimu, zavedl jeho tovární Cl 430 70 výrobu a skládací kajaky dále zdokona C2 500 80 loval. S rozvojem závodní činnosti zejm. Slalom po 2. svět. válce se pův. jednotné odvě C1 400 70 tví rozdělilo na rychlostní k. a na k. na C2 458 80
divoké vodě Mezinárodní kanoistická federace byla zal. 1924, od 1946 pod zkratkou ICF. V letech 1954-60 byl jejím předsedou čs. zástupce -*• JUDr. Karet Popel. U nás pocházejí první zmínky o kajaku z 15. století. Rytíř Zachař z Pašiněvsi přivezl eskymácký kajak ze Skandinávie, jezdil na něm a dostal proto právo užívat zobrazení kajakáře s pádlem ve svém erbu První kánoi za koupil 1876 veslař ČAC Roudnice Ferdi nand Zinke od Angličanů, kteří na ni sjížděli naše řeky. 1876 přivezl kánoi z Anglie brněnský veslařský klub a 1878 angl. štolba hraběte Kinského jezdil na ní po Orlici. Začala se rozvíjet vodní tu ristika na kánoích, která vytlačila veslo vé lodě. — Hlavní zásluhu o rozšiřeni k. u nás má Josef Róssler-Ořovský 1887 pozval angl. novináře RitkairnKnowlese, který na lodi Rob Roy pod nikl túru z Budějovic do Děčína. Tento typ lodi však nevzbudil zájem. Ořovský zal 1893 Český Yacht Club a ustavil při něm kroužek vodních turistů. 1912 zalo žil 1. oddíl vodních skautů a 1913 Český svaz kanoistů a vodních turistů. Po 1. svět. válce se vedle rekreačních a tur. jízd zač^l prosazovat i prvek závodní. 1922 vypsal svaz několik závodů a první ročnik závodů ->-Budějovice-Praha. Zá vody měly většinou vytrvalostní charak ter, některé i rychlostní. V červnu 1924 se svaz stává členem Mezinárodni kanoistické federace IRK a 1926 mění ná zev na Svaz kanoistů RČS. 1928 sou střeďuje 18 klubů. 1947 je v ČSR již 46 klubů, z toho 9 na Slovensku. Některé kanoistické kluby, zaměřené výrazně turisticky, přešly organizačně pod od bor turistiky ÚV ČSTV. Sport, kanoisti ka je řízena svazem kanoistiky ÚV ČSTV. - Literatura; Brzák, F. - Laštovka, E. - Teklý, V.: Stavba kanoi a kajaků. Praha 1961. kanoistika na divokých vodách, od větvi kanoistiky, zahrnuje discipliny: vodní slalom a sjezd. — Historie. První závod ve vodnim slalomu se konal 1932 na hladké vodě na jezeře Hallwilersee ve Švýcarsku. Jeden z prvních vodnich slalomů na divoké vodě se konal 1933 na Aaře na jezu v Rupperswileru (vých. od Aarau). Trať byla označena obtížno stí 3 - 4 podle stupnice ->W W . Rovněž Rakušané uspořádali mezi prvními kajakářský slalom, a to na řece Můhletraisem v oblasti Traismauer. Rakušané, Němci a Švýcaři uznávali pro vodni sla lom jen skládací kajak jednotlivců. Ká noe se prosadily až 1947 v Ženevě. 1947 se v Ženevě konal mez. závod ve v. s., u nás známý jako I. (a zatim poslední) ME (s naši účastí). — MS se konají od 1949. Na program OH byl vodní slalom poprvé zařazen 1972, jel se na umělém kanálu v Augsburgu. — U nás byl první
k a n o is tik a na d iv o k ý c h v o d á c h
238
dlo, -vulamování, -vkvrdléni, -*eskymácký obrat atd. — Jezdec se snaží od branky k brance udržet rychlost a nutné řidiči prvky provádět s co nejmenšími brzdicimi účinky. — Trénink vodního slalomu. Čím mladší je zájemce o v. s., tím delší by měla být 1. etapa zákl. tré ninku (pro žactvo). Sleduje rozvoj všeob. těl. připravenosti a předpokladů pro další sport. růst. Speciální příprava dokonalého záběru. V etapě specializo vaného tréninku (pro dorost) se zdoko naluje těch. pádlování i těch. ovládáni divoké vody. Do etapy vrcholového tré ninku se vybírají závodníci s předpokla dy pro vrcholné výkony. — Trénink sjezdu navazuje na systém tréninku vodního slalomu Většina závodníků se věnuje oběma disciplinám, specialistů sjezdařů je málo. Věk. kat., typy lodi, pravidla viz hesla vodni slalom, sjezd na divoké vodě. — Výstroj. Pravidla stanoví povinné nošení přilby a plovací vesty. — Soutěže. OH (vodní slalom Vodní slalom - závod kánoí dvojic na OH v Mnichově (vítězná dvojice NDR W. jen 1972), MS (vodní slalom od 1949 v li Hofmann a R. D. Amend). chých letech, ve sjezdu od 1959), Evropský pohár ve vodnim slalomu závod uspořádán 1937 v Brně pod sta I. sjezd na Isaru (v Německu), 1922 prv (skládá se ze 3 závodů ve 3 státech). veništěm Kniničské přehrady, na rozbo ní regata na Enži (v Rakousku). Výrazu Mez. závody ve Cvikově (NDR), Augs řeném jezu u Bystrice. I. MR se konalo „sjezd na divoké vodě" se prvně použi burgu (NSR), Bourg St. Maurice (Fran 1939 na Berounce u radotinského ostro lo na srazu rak. kajakářů 1924. První MS cie), v Muotě (švýcarsko), Bale (An va. Nár. mistrovství' se jezdilo na této se jelo 1959 ve Francii. — U nás sjížděni glie), Merano (Itálie), Tacenu (Jugoslá trati do 1945 jako jediný slalomový zá na přírodních vodách patřilo již v začát vie). — U nás je nejvyšší soutěží M vod v roce. Zpočátku se jezdilo na turis cích kanoistiky k oblíbeným závodům ČSSR. Obtížné tratě v CSSR: na Lipně tických kánoích s prohnutým kýlem (např. závody Svatojánskými proudy se (1967 se zde konalo MS), ve Špindlero(byly nejobratnější) a na skládacích ka konaly na trati, která by požadavkům vě Mlýně. Mez. závody u nás: Pieninský jacích. Po 2. svět. válce se začaly stavět na sjezdovou trať vyhovovala). S obtíž slalom v Červeném Kláštoru, Tatranský speciální slalomové skládačky. Na I. nými sjezdy se naši reprezentanti se slalom na umělé dráze v Liptovském MS 1949 jeli do Ženevy naši kanoisté, známili 1954 na závodech na řekách Mikuláši. — Literatura: Leyques, Ch.: singlisté a dvojice, na stejném typu vy Salzachu, Enži a Slaze. Tehdy jezdili na Le canoe Flammarion. Paris 1974. soké, rozměrné, otevřené kánoe. Kon slalomových lodich. Nejstarším naším Steindle, W. N: Wiidwasserfahren BLV. cem 50. let umožnily nové materiály (la sjezdem je závod Napříč Karlovými Va Múnchen, Bern, Wien 1976. - Van Ermináty) vznik obratnějších a odolněj ry, pův. závod rychlostní kanoistiky (I. schel, H., Kopp, N : Wiidwasserfahren ších lodí, a tím i vyznačováni trati na ročník 1949). První sjezd na Labi pod heute Múnchen 1978. - Vesper, H. E.: náročnějších a obtížnějších terénech. Špindlerovým Mlýnem, pův. obří sjezd 50 années de la F. I. C. Florence 1974. OH 1972 v Augsburgu, pro který se sta s brankami, se jel 1956. Na rozdíl od za věly nosnější lodi do vodnich válců hraničních soupeřů, mezi nimiž se již Výsledky mistrovství světa v kanoistice umělé trati, se prosadily nižší lodi (pod- prosadila specializace, startují naši zá na divoká vodě jiždějí pod tyčkami branek, i na nejtěž vodníci na MS ve slalomu i sjezdu. — S l a l o m ších tratích). — I při vytyčování trati do Vodní slalom a sjezd na divoké vodě Rok a místo konáni: 1949 Ženeva, 1951 šlo ke změnám, zrušily se bodovací bře jsou řízeny svazem kanoistiky ÚV Štýr, 1963 Merano, 1955 Tacen, 1957 hy (kterých se závodník nesměl dot ČSTV — Technika. V kánoi kleči zá- Augsburg, 1959 Ženeva, 1961 Drážďany, knout), bójky vyznačující trať nebo vodník na obou kolenou a přesedá na 1963 Spittal, 1965 Spittal, 1967 Lipno, předepisující obrátky, zavěšené terče sedačku umistěnou pokud možno co 1969 Bourg Saint Maurice, 1971 Mera nebo půlterče (obrátka o 360° nebo nejníže (pro zvýšeni stability). Kanoista no, 1973 Muotatal, 1975 Skopje, 1977 180°), odpadly i tzv. neutrální, černobí pádluje na jedné straně kánoe jednoli- Spittal, 1970 Jonuiere, 1981 Bala, 1983 lé tyčky. Tyčky, pův. spuštěné co nejví stovým -vpadlém, nejmodernéjši těch. Merano ce nad hladinu vody, nesmějí být nyní přehazováni pádla se střídavým pádlo Muži spodním koncem níže než 10 cm nad váním na obou lubech umožňuje omezit K1 vodou. V pův. pojetí (francouzském) se brzdíc! prvky při řídících záběrech. — 1949 Eiterer (RAK) prosazovala čistota jízdy před rychlosti. Kajakář pohání loď dvoulistovým pá 1951 Frúhwirth (RAK) Byla to doba pro naše reprezentanty dlem. Sedí na pevné sedačce a na roz- 1953 Kirschbaum (NSR) nejúspěšnějši (1951-1969). Nyní rozho dil od rychlostní kanoistiky ovládá loď 1955 Holzbauer (NSR) duje rychlost a tím i fyzická zdatnost pevněji koleny. Technika záběru, kromě 6. Matějovský (CSR) závodníka - často i s menšími nároky na zákl. záběru (viz rychlostní kanoistika), 1957 Vogt(NSR) techniku jízdy v brankách. — Sjezdy obsahuje těch. jízdy na divokých vo a 2. Skolil (CSR) vznikly na alpských řekách, 1931 se jel dách prvky: závěs, - ► vylehnutí na pá 5. Pára (ČSR)
239 6. Matějovský (ČSR) 1959 Farrant (NSR) « 5. Cibák (ČSR) 1 1961 Gláser (NDR) 3. Černý (ČSSR) 1963 Bremer (NDR) 3. Černý (ČSSR) T 1965 Preslmayr (RAK) 1967 Bremer (NDR) 4 Valik (ČSSR) 1969 Peicher (FRA) 1971 Horn (NDR) • 1973 Sattler (RAK) 1975 Horn (NDR) 4. Cibák (ČSSR) 5. Měchura (ČSSR) 1977 Kerr (VBR) #1979 Fauster (RAK) 1981 Fox (VBR) 2. Hilgert (ČSSR) 1983 Fox (VBR) C1 1949 ďAlenconJFRA) 3. Brzák (ČSR) 5. Purchart (ČSR) 6. Karlík (ČSR) 1951 Dussuet (šVÝC) 2. Nič (ČSR) 3. Váňa (ČSR) 4. Pecka (ČSR) 5. Čihák (ČSR) 6. Sulc (ČSR), 1953 Dussuet (ŠVÝC) 2 Nič (ČSR) 3. Jirásek (ČSR) 4 Jánský (ČSR) 6. Šulc (ČSR) 1955 Jirásek (ČSR) 2 Beneš (ČSR) 4 Hradil (ČSR) 1957 Schubert (NDR) 4. Jirásek (ČSR) 1959 Jirásek (ČŠR) 4. Janovský (ČSR) 1961 Schubert (NDR) 2. Pospíchal (ČSSR) 4. Janovský (ČSSR) 6. Sýkora (ČSSR) 1963 Schubert (NDR) 5. Janovský (ČSSR) 6. Beneš (ČSSR) 1965 Kleinert (NDR) 2 Beneš (ČSSR) 5. Pospíchal (ČSSR) 1967 Peters (NSR) 3. Kumpfmúller (ČSSR) 4. Sodomka (ČSSR) 1969 Peters (NSR) 3. Pulec (ČSSR) ® 1971 Kauder (NSR) 3. Sodomka (ČSSR) 1971 Eiben (NDR) 2. Tfešňák (ČSSR) 4. Sodomka (ČSSR) 1975 Sodomka (ČSSR) 2. Radil (ČSSR) 4. Červenka (ČSSR)
k a n o is tik a na d iv o k ý c h v o d á c h 1977 Sodomka (ČSSR) 3. Třešňák (ČSSR) 1979 Lugbill (VBR) 1981 Lugbill VBR 1983 Lugbill (VSR) C2 1949 Duboille—Rousseau (FRA) 3. Brzák—Kudrna(ČSR) 4. Nič—Drastik I ČSR) 1951 Neveaii—Paris (hRÁ) 3. Řavel—Pecka (ČSR) 4 N ič -Š u lc (ČSR) 1953 Engler—Šulc (ŠVYC) 2 N ič -Š u lc (ČSR) 4. Havel—Pecka (ČSR) \ 1955 Neveau—Paris (FRA) I ' 3. Kotana—Hrabě (ČSR) ; S. Slepička—Hendrych (ČSR) 1 1957 Friedrich—Kleinert (NDR) 2. Havel—Hendrych (ČSR) 3. Kotana—Hrabě (ČSR) 5. Řehoř—Flégr (ČSR) 1959 Friedrich—Kleinert (NDR) 2. Havel—Hendrych (ČSR) 4. Kný—Horyna (ČSR) 1961 Merkel G.—Merkel M. (NDR) 2. Valenta—Stach (ČSSR) 4. Lánský—Hendrych (ČSSR) 1963 Merkel G .-M erkel M. (NDR) 6. Lánský—Hendrych (ČSSR) 1965 Merkel G .-M erkel M. (NDR) 2 Dejl—Fifka (ČSSR) 5. Měšťan L —Měšťan Z. (ČSSR) 1967 Valenta-Stach (ČSSR) 2. Janoušek—Horyna (ČSSR) 3. Měšťan L - Měšťan Z. (ČSSR) 1969 Píry J.-L .-P lry J.-C. (FRA) 2- Měšťan Z.—Měšťan L. (ČSSR) 3. Valenta—Stach (ČSSR) 1971 Kretschmer—Trummer (NDR) 6. Měšťan Z.—Měšťan L. (ČSSR) 1973 Krejza —Pollert (ČSSR) 1975 Kretschmer—Tummer (NDR) i 3. Kadaňka—Brabec (ČSSR) \ 1977 Hoffmann—Kalitz (NDR) 1 2 Nedvěd-Šchwarz (ČSSR) 1979 Welsink—Szupryna (NSR) 1981 J. a R. Garvisovi (USA) 1983 S. a W. Hallerovi (NSR) 4. Hajdušek—Kučera (ČSSR) 6. Z atko-T káč (ČSSR) 3x C1 1949 Francie 2. ČSR (Brzák, Purchart, Karlík) 1951 ČSR (Nič, Váňa, Čihák) 1953 ČSR (Nič, Jirásek, Jánský) 1955 ČSR (Beneš, Hradil, Jirásek) ' 1957 NSR 3. ČSR (Beneš, Hradil, Jirásek) 1959 ČSR (Beneš, Janovský, Jirásek) 1961 ČSSR (Pollert, Pospíchal, Sýko ra) 1963 NDR 4 ČSSR 1965 ČSSR (Beneš, Pospíchal, Vočka) 1967 ČSSR (Kumpfmiiller, Sodomka, Vočka)
1969 NSR 2. ČSSR (Pulec, Sodomka, Ka daňka) 1971 NDR 3. ČSSR (Sodomka, Třešňák, Pu lec) 1973 ČSSR (Třešňák, Sodomka, Radil) 1975 ČSSR (Radil, Sodomka, Třešňák) 1977 NDR 3. ČSSR (Sodomka, Třešňák, Ra dil) 1979 USA 3 ČSSR (Gába, Třešňák, Ťoupalík) 1981 USA 5. ČSSR 1983 USA 2. ČSSR (Ontko, J. Hajdučik, Ť o upa lík)--------3xC2 1949 Francie 2. ČSR (Brzák—Kudrna, Nič— Drastik, Sulc—Koníček) 1951 Francie 2. ČSR (Havel—Pecka, N ič Šulc, Fiala—Berdych) 1953 Francie 3. ČSR (Havel—Pecka, Čihák— Pecka, Hradil—Hendrych) 1955 ČSR (Kotana—Hrabě, Řehoř— Flégr, Slepička—Hendrych) 1957 ČSR (Havel—Hendrych, Kota na—Hrabě, Řehoř—Flégr) 1959 NDR 2. ČSR (Havel—Hendrych, Kný— Horyna, Lánský—Čihák) 1961 NDR 2. ČSSR (Baumruk—Polák, Lán ský—Hendrych, Valenta—Stach) 1963 NDR 1965 NDR 2. ČSSR (Kalaš—Brejcha, L. a Z. Měšťanové, E a J. Pollertové) 1967 NDR 2. ČSSR (Janoušek—Horyna, L. a Z. Měšťanové, Valenta—Stach) 1969 NSR 2. ČSSR (D e )l- Sklenář, L. a Z Měšťanové, Valenta—Stach) 1971 NDR 3. ČSSR (Kadaňka—Brabec, Ja noušek—Horyna, L. a Z. Měšťa nové) 1973 NSR 2. ČSSR (Krejza—Pollert, Kadaň ka—Brabec, L. a Z. Měšťanové) 1975 NDR 2 ČSSR (Kmošfák-H a lfa r, daňka—Brabec, J. a L. Ěenliákové) 1977 ČSSR Kmošfák-Halfar, Ned věd—Schwarz, J. a L. Benhákové) 1979 Polsko 1981 V. Británie 6. ČSSR 1983 ČSSR (M. Hajdučik—Kučera, Zaťko—Tkáč,Slavík—Decastelo)
k a n o is tik a na d iv o k ý c h v o d á c h 3 x K1 1949 Švýcarsko 3. ČSR (Fiala, Jeschke, Valeš) 1952 Rakousko 6. ČSR 1953 Rakousko 1955 NSR 3. ČSR (Cibik, Matějovský, Sko lil) 1957 NDR 2. ČSR (Cibák, Pára, Skolil) 1959 NDR 2. ČSR (Cibák, Košťál, Pára) 1961 NDR 2. ČSSR (Černý. Košťál, Vyhlid) 1963 NDR 4. ČSSR 1965 NSR 5. ČSSR 1967 NDR 4 ČSSR 1969 Francie 1971 Rakousko 6. ČSSR 1973 NDR 1975 NSR 1977 Francie 1979 V. Británie 1981 V. Británie 4 ČSSR 1983 V. Británie 3 ČSSR (L. HHgert. I. Hilgert, Měchura) Ženy K1 1949 Pillweinová (RAK) 1951 Pertlwieserová (RAK) 1953 Schwinglová (RAK) 3. Martanová (CSR) 4. Sulcová (ČSR) 5. Havlová J. (ČSR) 6. Havlová K. (ČSR) 1955 Biesingerová (NSR) 4 Havlová K. (ČSR) 6. Havlová J. (ČSR) 1957 Magnusová (NDR) 4. Knýová (ČSR) 1959 Urbaniaková (NDR) 4. Šonská-Knýová (Č S R ), 1961 Veberová-Polesná (ČSSR) 4. Šonská-Knýová (ČSSR) 1963 Veberová-Polesná VČSSR) 3. Zvěřinová (ČSSR) 1965 Gláserová (NDR) 4. Zvěřinová (ČSSR) 6. Polesná (ČSSR) 1967 Polesná (ČSSR) 6. Knýová (ČSŠR) 1969 Polesná (ČSSR) 3. Zvěřinová (ČSSR) 1971 Bahmannová (NDR) 2. Polesná (ČSSR) 1973 Spindlerová (NDR) 1975 Cwiertniewiczová (POL) 1977 Bahmannová (NDR) 1979 Hearnová (USA) 1981 Reppeová (NSR)
240
3. Košťálová (ČSSR) 1969 J. Traplová—M. Svoboda (ČSSR) 6. Kubriianová (ČSSR) 3. Křížková-Koudela (ČSSR) 1983 Sharmannová (VBR) 4. Prouzová—Horyna (ČSSR) 3x K 1 5. Vvtisková— Výtisk (ČSSR! 1949 Rakousko 1951 Rakousko | 1971 Koudelová—Ičoudela (CSSRJ 2. Legatová—Svoboda (ČSŠR) 4. ČSR 3. Sirotkově—Krejza (ČSSR) 1953 ČSR (Martanová,Šulcová, Ha vlová) 1973 Knightová—Knight (USA) 1955 NDR 1975 Lyda—Gilmanová (USA) 1957 NDR 1977 lyd a —Gilmanová (USA) 1959 NDR 1979 Lyda—Gilmanová (USA( Haymann—Hallerová (USA) 1961 nevyhlášeno 1981 1963 NDR 1983 Haymann—Hallerová (USA) 2 ČSSR (Knýová,Veberová-Po- 3 x C 2 lesná, Zvěřinová) 1965 NDR 2. ČSSR (M. a J. Absolonovi, £. 1965 NDR a J. Chládkovi, J. a J. Šedivcovi) 2 ČSSR (Knýová, Polesná, Zvěři nová) 1969 ČSSR (Svoboda—Traplová, Kou dela—Křížková, Prouzová—Hory 1967 NDR na) 2. ČSSR (Kapplová, Polesná, Zvěřinová) Sj e zd 1969 NDR 2. ČSSR (Kapplová, Polesná, Rok a misto konání: 1959 Treignac, 1961 Weisseritz, 1963 Spittal, 1967 ŠpindleZvěřinová) rův Mlýn, 1969 Bourg Saint Maurice. 1971 NDR 3. ČSSR (Kapplová, Polesná, Ko- 1971 Merano, 1973 Muotatal, 1975 Skavrovo, 1977 Spittal, 1979 Desbrens, 1981 mancovi) Bala, 1983 Merano 1973 USA Muži 1975 švýcarsko 3. ČSSR (Polesná, Kapplová, Ku- K1 bovčáková) ® 1959 Prijon (NSR) 1977 Švýcarsko 1961 Koštál (ČSSR) 6 Černý (ČSŠR) 5. ČSSR 1979 USA W963 Klepp (RAK) 1981 V. Británie 1965 Preslmayer (RAK) 1983 Francie 1967 Lange (NDR) 3. ČSSR (Košťálová, Stavarová, -0969 Burny (FRA) •1971 Kast (NSR) Kubriianová) 1973 Burny (FRA) Mixy 1975 Burny (FRA) C2 1977 Peinhaupt (RAK) 1955 Martanová—Pecka (ČSR) 1979 Burny (BEL) 3. Pacherová—Čihák (ČŠR) 1981 Benezit (FRA) 5. M. Šulcová-J. Šulc (ČSR) 1957 Schmidtová—Glóckner (NDR) a 1983 Previda-Massara (ITA) C1 4 Havlová—Pecka (ČSR) 1959 Schubert (NDR) 5. Pacherovi—N ii (ČSR) 1961 Schubert (NDR) 6. Šulcová—Šulc (ČSR) 6. Pospíchal (ČSSR) 1959 Behrendová—M. Merkel (NDR) 1963 Grobat (ŠVÝC) 5. Havlová-Pecka (ČSR) 3. Pospíchal (ČSSR) 1961 V. Nováková—K. Novák (ČSSR) 1965 Kleinert (NDR) 3. Pacherová—Nič (ČSSR) 2. Vočka (ČSŠR) 1963 Bernotová—Borut (JUG) 5. Pospíchal (ČŠSR) 3. V. Nováková—K Novák 1967 Sodomka (ČŠSR) (ČSSR) 3. Vočka (ČSSR) 1965 L. Sirotkové— G. Janoušek 1969 Boudehen (FRA) (ČSSR) 2. Sodomka (ČŠSR) 2 J šedivcovi—J. Šedivec 6. Kadaňka /ČSSR) (ČSSR) 1971 Sodomka (ČSŠR) 4. M. Absolonovi—A. Absolon 5. Třešňik (ČSSR) (ČSSR) 1973 Heinemann (NSR) 1967 J Krčálová—M. Svoboda 3. Gut (ČSSR) (ČSSR) 4. Sodomka (ČSSR) 4. M. Absolonovi—A. Absolon 1975 Heinemann (NSR) 4 Gut (ČSSR) J. Šedivcovi—J. šedivec 6. Červenka (ČSSR) (ČSSR)
241 1979 Francie Libuda (NSR) 4. ČSSR 2 Blažiček (ČSSR) 1981 Francie 1979 Berger (FRA) 6. ČSSR 1981 Zok(FRA) 1983 Francie * 1983 Zok(FRA) 3xC2 C2 1963 NDR 1959 Dransart—Turlier (FRA) 1965 (Dejl—Fifka, L. a Z. Měšťanové, 1961 Noack-Lúck (NDR) Valenta—Stach) 3. Valenta—Stach (ČSSRJ 1967 NSR 5. Lánský—HendrychJČŠSR) 2. ČSSR (Dejl—Fifka, K alaš6. Baumruk—Polák (ČSSR) Brejcha, L. a Z. Měšťanové) 1963 Z. Valenta-M . Stach (ČSSR) 1969 Francie 3. Kný-Horyna (ČSSRJ 3. ČSSR (Janoušek—Horyna, L. 1965 Z. Valertta-M . Stach (ČSSR) a Z. Měšťanové, Valenta—Stach) 3. Dejl—Pifka (ČSSR) 1971 NSR 6. Měšťan Z.-M ěšťan L. (ČSSR) 2. ČSSR (Janoušek—Horyna, Ka 1967 J. Dejl—Z. Fifka (ÓSSR) daňka—Brabec, L. a Z. Měšťano 4. Měšťan Z.-M ěšťan L. (ČSSR) vé) 1969 Chapuis—Feuillette (FRA) 1973 Francie 6. Měšťan Z -M ěšťan L. 4 ČSSR (ČSSR) 1971 Lefauconnier G.-Lefauconnier 1975 Francie 4 ČSSR P.-F. (FRA) 1977 NSR 1973 lefauconnier G. a P.-F. (FRA) 4 ČSSR 1975 Schindel—Plock (NSR) 1979 Francie 6. bratři Benhákově (ČSSR) 1981 Francie 1977 Schindel—Plock (NSR) 1983 Francie 1979 Doux—Bunichon (FRA) Ženy 1981 Flayne—Jacques (FRA) K1 6. bratři Benhákově (ČSSR) 1959 Biesingerová (NSR) 1983 Madore—Lieupart (FRA) 1961 Bauerová (NDR) 3xK1 2 Zvěřinové (ČSSR) 1963 NSR 1963 Gláserová (NDR) 1965 NSR 3. Veberová-Poiesná (ČSSR) 1967 NDR 1965 Janderová (NDR) 1969 NSR 6. Polesná (ČSSR) 1971 NSR 1967 Schráterová (NSR) 1973 NSR 4. Polesná (ČSSR) 6. ČSSR 1969 L. Polesná (ČSSR) 1975 Rakousko 1971 Deppeová (NSR) 1977 Rakousko 3 Polesná (ČSSR) 1979 NSR 1973 Grothausová (NSR) 1981 Francie 1975 Grothausová NSR) 1983 NSR 1977 Grothausová (NSR) 3xC1 1963 ČSSR (Janovský, Jirásek, Pospí 1979 Gardettová (FRA) 1981 Gardettová (FRA) chal) 1983 Stuppová (NSR) 1965 NDR 2. ČSSR (Janovský, Pospíchal, 3 x K1 1963 NDR Vočka) 3. ČSSR (Knýová, Veberová-Po 1967 ČSSR (Kumpfmůller, Sodomka, iesná, Zvěřinová) Vočka) 1965 NDR 1969 NSR 2. ČSSR (Polesná, Kapplová, 2. ČSSR (Sodomka, Kadaňka, Zvěřinová) Vočka) 1967 NSR 1971 NSR 2. ČSSR (Kapplová, Polesná, Pře 2. ČSSR (Sodomka, Třešňák, rovská) Vočka) 1969 ČSSR (Polesná, Kapplová, No 1973 NSR votná) 2. ČSSR (Gut, Sodomka, Tře 1971 NSR šňák) 2. ČSSR (Polesná, Kapplová, Ko1975 NSR mancová) 3. ČSSR (Gut, Červenka, Tře 1973 NSR šňák) 1975 V. Británie 1977 Francie 2. ČSSR (Blažiček, Červenka, Gá 1977 NSR 1979 USA ba) 1977
K a p ito n o v 1981 NSR 1983 NSR Mixy
Cl 1959 Malicetová—Malicet (FRA) 1961 Teso-Schneiderová—Zimmermann (NSR) 1963 Lansmanneová-Dransart (FRA) 1965 Lansmanneová-Dransart (FRA] 2. Šedivcové—Šedivec (ČSSR) 3 Absolonová—Absolon (ČSSR) 1967 Grabová—Franz (NDR) 4 Krčálová-Svoboda (ČSSR) 1969 Spitzová—Ramelow (RAK) 2. Traplová—Svoboda (ČSSR) 1971 Spitzová—Ramelow (RAK) 1973 Kremslehnerová—Ramelow (RAK) 1975 Parisyová—Feuillette (FRA) 1977 Mollardovi (USA) 1979 Mollardovi (USA) 1981 Hipherová—Jones (USA) 1983 Hipherová—Jones (USA) 3xC2 1963 Francie 1965 ČSSR (M. a J. Absolonovi, manž. Chládkovi, manž. Šedivcovi) 1969 Francie 2. ČSSR (Svoboda—Traplová, Koudela—Křižková, Výtisková— Výtisk) 1971 Francie 3. ČSSR (Svoboda—Legátová, Krejza—Sirotkové, manž. Koude lovi) 1973 NSR 1975 Francie kapilára viz vlásečnice. Kapín Josef, ' 1945, čs. boxer. ZMS. Účastnik OH 1968, ME 1965 a 1967. Mis tr republiky v kat. do 75 kg 1964-65 a do 81 kg 1966-69.
Josef Kapín
K apitonov Viktor, * 1933, sov. cyklista. Olymp, vítěz v závodu jednotlivců na silnici 1960 a držitel bronzové medaile v silničním závodu družstev na OH 1960 a MS 1963. V Závodě miru obsadil 1961 druhé a 1957 třetí misto v celkové klasi fikaci jednotlivců. Po 1970 úspěšný tre nér sov. silničářů.
K aplan
Viktor Kapitonov
Kaplan Hamit, * 1933, turecký zápasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1956 a mistr světa 1957 v kat. nad 87 kg. Drži tel stříbrných medailí z OH 1960, MS 1959, 1961, 1963 a bronzové z OH 1964 v kategorii nad 97 kg. Kaplan Zdeněk,* 1928, čs, parašutista, MS. 1957 vytvořil SR ve skupinovém seskoku z výše 12 120 m (den) a 12 990 m (noc). Účastník MS 1954, 1956, 1958 (1. místo), 1960 (1. místo). Mistr ČSR 1953 Kaprasová-Šibravová Eva, * 1936, čs. let. akrobatka, ZMS. Účastnice MS v le tecké akrobacii 1964 (3. místo), 1966, 1968, mimo soutěž 1962. Nejlepší čs. akrobatka 1961,1963,1969. Po odchodu z reprezentace pracovala jako trenérka, nyní jako rozhodčí letecké akrobacie, kapriola [it.], vrcholný skok vysoké jezdecké školy v drezúře. Kůň odskočí z -*-pesády do zvlášť vysoké -*-balotády a ve vrcholu skoku prudce vystrčí zadní nohy s kopyty vytočenými vzad. M usí doskočit na zadní nohy. V. t. špa nělská jezdecká škola. Kapustová Alžběta ' 1940, čs. let. akrobatka, MS. 1965 získala čs. ženský výškový rekord. Reprezentovala 1966 až 1972. Od 1972 létala navigační soutěže. Po 1975 sport, funkcionářka Svazarmu Účastnice MS 1966, 1968 a srovnáva cích soutěži soc. zemí 1971, 1972. Karabin Dan, ’ 1955, čs. zápasník ve volném stylu. Držitel bronzové medaile z OH 1980 v kat. do 74 kg. Mistr Evropy 1974, juniorský mistr Evropy 1974, druhý na juniorském MS 1975.
Dan Karabin
242 karabina, součást horolezecké vý zasažení mohl způsobit smrt soupeře, zbroje, umožňující propojeni jednotli je hodnocen -nponem (bodem). K ví vých částí zajišfovacího řetězce. Vyrábí tězství potřebuje karatista předem ur se většinou z duraluminia a její pevnost čený počet iponů. V k. se usiluje vždy činí 21 575 N (2 200 kp). Pevnost závisí o max. silový účinek úderu, proto má i na tvaru k. (ledvinovitý, lichoběžníko být veden co nejmenší a nejtvrdši -*ú vý, oválný, hruškovitý, tvaru písmene D) derovou plochou, má se pohybovat a na tvaru průřezu (kruhový, oválný, T- k čili co největší rychlostí a v okamžiku profil). Některé typy k. jsou vybaveny nárazu (při nácviku) má být do akce za pojistnou maticí, která zabraňuje samo pojeno co nejvíce těl. hmoty. Při nárazu volnému otevřeni zámku. Nosnou částí se provádí krátká izometrická kontrak ce kosterních svalů (koncentrace sily) k. je strana, na níž není zámek. současně se sjednocením psych. těl. sil do jediného okamžiku akce (viz kime). Pohyb karatistů vyžaduje rychlé a pře sné pohyby končetin, rychlou reakci na stále se měnící situaci na zápasišti i na akce soupeře, ve světě existuje řada fo rem k. čínského, korejského a okináwského původu — Historie. Za zakl. sport, k. se považuje - * Funakoii Gišin (1867-1957). Prvá nezralá verze k. vznik la v Indii, odkud ji kolem 520 přenesl do Číny buddhistický mnich Bodhidharma. Působil v čin. klášteře Šaolin, jehož mniši šiřili k. po celé Číně. Díky odlišné osobni interpretaci technik a dodatkům pak vznikla řada odlišných škol čínské Různé druhy horolezeckých karabin: ho k., známého ve světě nejčastěji pod t závěr, 2 pojistný šroub. nesprávným názvem kung-fu. V Číně se k. rozdělilo na -M vrdé karate a -►m ě k karambol, v kulečníkovém sportu do ké karate. Později bylo z Číny přenese saženi bodu; po strku -Mágem do kou no na Okinawu a ovlivněno místní bojo le se odražená koule musí dotknout vou technikou. Po 1609 se užívalo v boji zbylých kouli. Jestliže nedošlo k chybě, proti Japoncům okupujícim souostrovi k. je platný a počítá se jako jeden k. ne Rjúkjú. 1917-1922 bylo k. přeneseno do bo se přepočítává koeficientem na bo Japonska, přijalo jap. názvoslovi a ide dy (v pětiboji a v uměleckém kuleční ologii bojových umění. Po 2. svět. válce ku). Rozeznáváme k. přímé (přímý zá se k. dostává do USA, do záp. Evropy sah koulí), nepřímé, odrazníkové (dvoj- a po 1960 i do soc. států. 1965 byla zal. lom, duple - s dotykem jednoho Evropská unie karate (EUK) a Evropská z odrazniků před k.; triple — s dotykem organizace karate AEKF. Celosvětová dvou; čtyřlom, kvarta - s dotykem tří unie karate (WUKO) vznikla 1970. — odrazniků; viz odrazníkové hry), oprav U nás vznikla 1962 subkomise sekce ju né k. (buzary, sbodce), přípravné, se- do pro přidružené disciplíny a první od hrávací (poziční), k. s předepsaným bě díl k. v Praze. 1970 byla vytvořena komi hem koulí aj. se k. českého svazu judo ČÚV ČSTV Karásek Jaroslav, 1862-1930, čes. pe a 1972 byla ustavena komise k. na Slo dagog a teoretik školní TV, organizátor vensku při svazu judo SÚV ČSTV. 1974 prázdninových osad a zahr. student došlo k přejmenování svazu judo na ských zájezdů. 1902 založil, redigoval svaz judo a karate ÚV ČSTV. — Zév. a zpočátku financoval vydávání prvního disciplíny: Utkáni v karate se konají; 1. čes. školního tělových, časopisu Výcho ve volném boji (kumite shiai), tj. se sku va tělesná, který v období 1. svět. války tečným soupeřem, 2. v katách (kata spojil s prorak. militaristickým čas. Mla shiai), tj. s imaginárním soupeřem. Kata dé Rakousko. Spisy: O vývoji tělocvič v k. je ucelený soubor útočných tech ných her a významu jejich ve výchově nik, obranných technik a změn postave mládeže, 1896; Škola a výchova těle ni. Znázorňuje symbolický boj obránce sná, 1902; Sport a jeho význam, 1909 aj. proti několika (3 - 8) imaginárním útoč karate, 1. rozličné orientálmí systémy níkům. Existuje více než 70 kat v růz boje, užívající úderů různými částmi ných formách karate. Utkání v katách těla, 2. forma sebeobrany, 3. úpolový obvykle probíhají paralelně s utkáním sport, jehož cílem je provést údery ne ve volném boji, ve kterém je vyjádřena bo kopy bez plného zasaženi soupeře, symbolika boje dvou protivníků na život jen naznačené nebo s minim, dotykem, a na smrt. Utkáni v katách probihá po který neohrožuje zdraví soupeře. Je-li dle systému praporkového nebo bodo úder tak silný, že by v připadě plného vého. U systému praporkového je eli-
243 minován ten ze dvojice závodníků, kte rý předvedl cvičení méně kvalitně. Dvo jice cvičí současně stejné katy. V systé mu bodovém závodník předvádí katy sám a je hodnocen (podobně jako v gymnastice) pomocí 0 - 9 bodů. V obou druzích karate se pořádají sou těže jednotlivců i družstev. — Techni ka. Rozlišujeme obranné akce, útočné akce a přemísťování. Útočné akce: úde ry různými částmi těla (úderovými plo chami), nejdůl. jsou údery pažemi a ko py (přimé a kyvné). Při přimém úderu nebo kopu se úderová plocha pohybuje k cíli po přímce, u kyvného úderu nebo kopu po oblouku. Obranné akce. kryty na jednotlivá pásma těla obránce (pás mo horní, střední a spodní), úhyby, úni ky a poklesnutí. Kryty se provádějí tvr dě, kolmo na osu útočící končetiny, ne bo měkce, pod ostrým úhlem. Přemi sťováni: pohotové a rychlé změny po stavení jsou zákl. podminkou uplatnění účinně k. techniky. - Taktika k. je optimálni způsob řešeni jednotlivých bojo vých situaci prostřednictvím techniky. Jedná se většinou o technicko-taktickě vzorce chování. Taktika obsahuje vní mání a analýzu situace, myšlenkovou představu řešení a mot. realizaci zámě ru, popř. zpětnovazební korekce. - Tré nink v k. se děli na etapu zákl. tréninku, trvajíci 3 roky, etapu speciálního trénin ku (3 - 4 roky) a etapu vrcholového tré ninku u vybraných talentovaných zá vodníků. V etapě zákl. tréninku si osvo juje cvičenec zákl. techniku k., techniku ve dvojicích a zákl. katy zároveň s ro zvojem pohyb, schopností V etapě speciálního tréninku se dále rozviji těch. takt. schopnosti v bojové techni ce a všech formách kumite. Závodník se účastní soutěži. Volný boj je zákl. formou těch. takt. zdokonalování. Začí ná se jednoduchými formami, kdy oba cvičenci znají způsob i cílové pásmo útoku, postupně se přechází k možnosti volby útoku i obrany. Zvyšuje se počet používaných útočných technik, úroveň a rozmanitost obrany. K rozvoji rychlo sti a kontrole přesnosti technik se uží vají i různé tradiční metody, např. zhá šení plamene svíčky tlakovou vlnou, vzniklou při provedeném úderu nebo kopu, -»přerážecí techniky aj. — Vý stroj. Sport, úbor -►karategi. — Trénin kové pomůcky, boxerské terče, míče na pérech, těžké pytle, zejm. k rozvoji síly úderu, zákl pomůckou však stále zůstá vá tradiční -vmakiwara. — Pravidla. U nás se závodí podle pravidel WUKO. Utkáni ve volném boji (kumite šiai) pro bíhá na čarami vymezené zápasové plo še o rozměrech 8 x 8 - 10 x 10 m. Ut kání trvá 2 - 5 min; může být ukončeno před časovým limitem, pokud některý ze závodniků získá stanovený počet bo
K arlík
Utkání v karate.
dů (iponů), obvykle 3, za provedené techniky. Ipon (bod) získává závodník za bezvadně provedený útočný úder, kop nebo za dvě wazari. Wazari získá závodník za techniku, kterou nelze hod notit jako ipon, např. proto, že je prove dena z nestabilního postoje nebo nedůrazně. Zásahové plochy ve sport. k. jsou hlava, krk, trup od pasu výše, kro mě paži. — Vyčerpá-li se časový limit a výsledek utkáni je nerozhodný, nasta vuje se čas o 1 min, nejvíce však dva krát. Pak se o vitězi rozhodne podle srovnáni výkonu obou závodníků větši nou hlasů rozhodčích (hantei gači). — Soutěže hodnotí 1 zápasový a 4 rohoví rozhodčí. — Závodník je okamžitě na pomenut nebo diskvalifikován, jestliže a) nerespektuje pravidla utkáni, b j cho vá se nesportovně, c) nekontroluje své techniky - tj. nezastavuje před tělem soupeře, d) používá nebezpečné tech niky, např. bodnuti nataženými prsty proti obličeji. Vitězstvi ve volném boji lze dosáhnout: 1. získáním stanoveného počtu bodů (iponů); 2. diskvalifikaci soupeře; 3. technickou převahou, když byla vyčerpána stanovená prodloužení; 4. vzdáním soupeře; 5. nenastoupením soupeře. — Soutěže. MS ve směru Shotokan (od 1970 v sudých letech), ME (od 1967 každoročně), M ČSSR ve volném boji (od 1975). Soutěže s mezinér. účastí u nás. Pohár Bohemia (od 1975), Velká cena Slovenska (od 1975), Moravský pohár (od 1976). konají se soutěže jednotlivců a družstev. — Lite ratura: Fojtík, I.: Karate. Praha 1973. Ko lář, F„ Kolář, M.: Karate. Praha 1976. Nishiyama, H., Brown, C.: Karate, The A rt o f Empty Hand Fighting. Tokio 1968. Oyama, M.: This is Karate. Tokio 1969. karategi (jap.), cvičební úbor karatisty.
Skládá se z kabátce překrývajícího kyčelni klouby a z kalhot po kotníky. Ka bátec je převázán barevným pásem, který je i označenim těch. stupně, těch. vyspělosti. karavanink [fr ], forma cestování a mototuristiky využívající motorové vo zidlo s přívěsem sloužícím k pohodlné mu přenocování a pobytu na vyhraze ných tábořištích (kempech) i parkovi štích. Velikost přívěsu se musí řídit ty pem tažného vozidla, jizdu je třeba stá le přizpůsobovat šířce i výšce vozidla, brzdné dráze i chování soupravy při jizdě do kopců, zatáček a v zimních podmínkách. K. rozvíjejí mototuristé v ČSTV, členové Svazarmu, cestovní kancelář Autoturist i mez. organizace (např Mezinárodní federace kempinku a karavaninku). Karbanová-M atoušová Milada, nar. 1948, čs. atletka, výškařka. Dvacátá dru há na OH 1972 (176 cm), devatenáctá na OH 1976 (181 cm). Druhá na ME 1974 (191 cm), sedmá na ME 1971 (178 cm), čtrnáctá na ME 1978 (180 cm). Vítězka HME 1971 (180 cm), druhá na HME 1974 (188 cm), třetí na HME 1976 (189 cm). Čtyřnásobná mistryně ČSSR. Třikrát překonala čs. rekord 1973 (188 cm), 1974 (191 cm), a 1977 (192 cm), karenčnf Ihuta, doba, během níž musí sportovec po ohlášení -(-přestupu do jiného sport, oddílu setrvat ve svém do savadním oddílu. K. I. se uplatňuje v případech, kdy dosavadní oddíl ne souhlasí s přestupem. Její délku a pod mínky k jejímu udělení stanoví -(p ře stupní řád sport, svazu. K arlík Bohuslav, * 1908, čs. kanoista, ZMS. Jeden ze zakl. čes. kanoistické školy. Mistr světa na kánoi dvojic na 10 000 m 1938 (s - ( J . Brzákem). Držitel
244
K a rlík o v á -N ik lo v á mu šavli 1956 a 1960 a člen vítězného mužstva na OH 1948, 1952, 1956 a 1960. Mistr světa v šermu šavli jednotlivců 1954 a 1959, v soutěži družstev 1953-55, 1957-58. Držitel stříbrných medaili z MS 1955, 1957 (jednotlivci), 1959 (družstva) a bronzových z MS 1953 (jednotlivci) a 1961 (družstva).
Bohuslav Karlík
stříbrných medailí z OH 1936 (C 1 1 000 m) a ME 1933 (Cl 1 000 m) a bronzo vých z ME 1934 a MS 1950 (C2 10 000 m s -»• 0. Lomeckým). Startoval také na I. MS ve vodním slalomu, kde čs. repre zentace obsadila 2. místo v soutěži ná rodů a byl 6. v soutěži kanoistů jednotli vců. Trenér sov. a bulh. vodáků. Nositel státního vyznamenání Za vynikající prá ci a veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. těl. výchovy I. stupně. Autor knihy o J. Brzákovi-Felixovi Čtvrt století v čele vo dáků. K arlikové-N iklová Jitka, * 1947, čs. stolní tenistka, MS. Mistryně Evropy ve čtyřhře 1968 (s. M. Lužovou) a držitelka bronzové medaile z MS 1969 ve stejné kategorii ( s -*-1. Vytovou). Podílela se na získáni stříbrné medaile v soutěži družstev na ME 1970 a bronzových na ME 1966 a 1968. Karlsson Nils Taepp, ’ 1917, švéd. ly žař. Vítěz ZOH 1948 v běhu na 50 km a držitel bronzové medaile z MS 1950 ve stejné disciplíně. 1943-53 zvítězil 9 x ve Vášově běhu. Byl nazýván „králem lyží" či „Mora Nisse" (podle vesnice, která je střediskem Vasova běhu), karnet [fr ], celní dokument vystavený podle celních konvenci pobočkou Auto turistu pro vozidlo, které má být dočas ně dovezeno do určité země. Pro osob ní vozy se k. v evr. státech s výjimkou Albánie nevyžaduje, je však nutné pro cesty do států Blízkého východu. Karola Václav st., 1920-1973, čs. luko střelec. Člen vítězného družstva z MS 1947, kde obsadil 2. místo v celkové kla sifikaci jednotlivců. Na MS 1946 se podílel na získání stříbrné medaile v cel kové klasifikaci družstev (6. místo v soutěži jednotlivců) a bronzové na MS 1948 (5. jednotlivci). Karpathenverrein, Karpatský spolek, tur. organizace spišských Němců, nava zující na činnost uherského Karpatské ho spolku. Vznikl 1922 v Kežmaroku. Or ganizoval tur. činnost mezi něm. menši nou na Slovensku, především ve Vyso kých Tatrách. Zanikl 1945. Kňrpáti Rudolf, ' 1920, maď. šermíř. Olymp, vítěz v soutěži jednotlivců v šer
Rudolf Kárpáti
Karpov Anatolij, * 1951, sov. šachista. Mistr světa od 1975. Titulu dosáhl po ví tězstvích v soutěži kandidátů nad Polugajevským, - ► B. Spasským a -*V . Korčným. K zápasu o titul se nedostavil - ► R. Fischer, proto byl A. Karpov v květnu 1975 vyhlášem mistrem světa. Prvenství obhájil 1978 a 1981 proti V. Korčnému. Z turnajových úspěchů lze jmenovat 1. mista v Alechinově memo riálu 1971, v Hastingu 1971/72 a v San Antoniu 1972 a zejména v Madridu 1973, Miláně 1975, Tilburgu 1979-83, Bugojnu 1980, Amsterodamu 1980, v Moskvě 1981, Turínu 1982 a v mistrov ství SSSR 1983. K arpuchinová-D orofjevová Jelena, • 1951, sov. moderní gymnastka. Mistry ně světa ve víceboji 1967. Držitelka stří brných medaili z MS 1967 (obruč, šviha dlo), 1971 (víceboj, stuha) a bronzové z MS 1971 (švihadlo). K artozija Givi, * 1929, sov. ř. ř. zápasnik. Olymp, vítěz 1956 a mistr světa 1953,1955 a 1958 v kat. do 79 kg. Držitel bronzové medaile kat. do 87 kg z OH 1960. karvel viz obšívka. Kasparov Garri, " 1963, sov šachista. Od 1980 mez. velmistr. V deseti letech získal normu kandidáta mistra a v šest nácti (1979) již zvitězil v turnaji velmi strů v Banja Luce a byl 3 .-4 . na mistrovství SSSR. Zvitězil na mistrovství SSSR 1981, 1982 v mezipásmovém tur naji k MS. V zápasech kandidátů MS porazil postupně Beljavského, -*V . Korčného a ve finále -*V . Smyslova a titul mistra světa získal v zápase s -»A. Karpovem. Reprezentoval SSSR na šachové olympiádě 1982. Kasper Antonin, ’ 1933, čs. motocyklo vý závodník, ZMS. Jezdec týmu ČSSR,
který 1963 obsadil 2. a 1960 3. místo v MS družstev na ploché dráze. Vítěz Zlaté přilby Československa v roce 1963. Kasper Antonin, ‘ 1962, čs. motocyklo vý závodník. Mistr Evropy juniorů na ploché dráze 1982, druhý 1981. Kasper Jan, ‘ 1932, čs. hokejista, ZMS, obránce. Sehrál 86 mezistátních utkáni. Podílel se na získání titulu mistrů Evro py 1961 a bronzových medailí z MS 1955, 1957, 1959 a 1963. Zúčastnil se ZOH 1956 (5 ), 1960 (4 ) a MS 1958 (4 ). Kasprzyk Marian, * 1939, pol. boxer. Olymp, vítěz 1964 v kat. velterové (do 67 kg). Držitel bronzových medailí z OH 1960 a ME 1961. Kašpar Jan, 1883-1927, první Čech léta jící na motorovém letadle. 1908 až 1909 závodil i v automobilech a na motoro vých člunech. 16.4.1910 první doložený let. Provedl 20 veřejných vzletů v čes kých a moravských městech (přelet Pardubice-Praha 13. 6. 1911, 120 km — neoficiální rekord čes. sport, letectví do vzniku ČSR). katabolism us viz metabolismus, katamaran [tamilština], pův. dvoutrupé plavidlo, uživané v Polýnésii, Indo nésií, na vých. pobřeží Indie a na Cejlonu; dnes sport, plachetnice se dvěma trupy. V. t. plachetnice, katapult, ve skocích na trampolíně dopomoc skokanovi k vyššímu skoku předpnutím nebo stlačením plachty ru kama, event, nohama, bezprostředně před odrazem skokana. Katar, Emirát Katar, stát na polo ostrově Katar v Perském zálivu, 210 000 obyv, hl. město Dauhá. Olymp. zkr. QYT. V posledním období výstavba sport, zařízeni, školní TV na dobré úrovni. NOV K. uznán 1980. katedra tělesné výchovy, KTV, odb. pracoviště na vysokých školách nebo fakultách v ČSSR, zajištující veškerou tělových, a sport, činnost studentů a za městnanců v rámci systému TV na vy sokých školách. Kromě této vých. vzdě lávací činnosti je úkolem KTV také věd výzk. organizační' a spol. činnost, souvi sející s rozvojem TV na vysokých ško lách i v celé společnosti. - KTV byly zří zeny na všech VŠ a fakultách výnosem ministerstva školství, věd a umění 22. 7. 1952. V ČSSR bylo 1985 51 KTV s 860 učiteli, kteři pečovali ve třech organi začních formách TV (povinná TV, nepo vinná TV, zájmová sport, činnost), o 150 000 studentů VS. Učitelé KTV jsou zařazeni do učitelských kategorii jako ostatní vysokoškol. pedagogové (lektor, asistent, odb. asistent, docent, profesor) s možností zvyšování věd. kvalifikace (CSc., DrSc). KTV odpovídá za svou činnost rektorovi (děkanovi). Při zajišťování nepovinných forem TV
245 spolupracuje se spol. organizacemi, ze jména se SSM, ČSTV a Svazarmem. kategorie, skupiny sportovců, cvičenců a turistů, ve kterých se účastni orga nizovaného tělových, procesu. Diferen cuji se podle věku a pohlaví sportovců (věková k ), těl. hmotnosti (hmotnostní k.), těl. výšky (výškové k.), úrovně sport, soutěží (k. soutěží), druhu použi tého přesunového prostředku (lodni k.), úrovně způsobilosti k výkonu funkce (k. mez. rozhodčích) a podle specifických potřeb pořadatelů sport, soutěží (speciálni soutěžní k.). — Věkové k. v oblasti masových forem TV, výkonnostního a vrcholového sportu vycházejí z věko vých anatomických, fyziol. a psychol. zákonitostí vývoje lidského organismu Sportovci ve výkonnostním a vrcholo vém sportu jsou obvykle zařazováni do k. mládeže (viz Směrnice pro závoděni mládeže), k. juniorů (viz junior) a k. do spělých. Některé sport, svazy a mez. sport, federace ustavují v rámci k. do spělých ještě skupiny sportovců starší ho věku (viz veterán) a pořádají pro ně samostatné soutěže. Specificky věkově členěnou strukturu máji soutěže v ma sových formách TV, např. na úseku od znaku zdatnosti nebo v masově bran ných sportech. Také ZRTV a turistika člení k. dětí, mládeže a dospělých do více věkových skupin. — Výkonnostní k. vyjadřuji jednak kvalitu sport. těch. podminek, které se diferencuji na kat. čestných titulů a kat. výkonnostních tříd, jednak výkonnostní úroveň účastniků sport, soutěži. Např. ve sport, gymnastice soutěží kat. závodníků mis trovské výkonnostní třídy, v orientač ním běhu kat. elity ap. — Hmotnostní kat. jsou kat., do kterých příslušejí a v nichž také soutěží sportovci podle své osobní hmotnosti, např. v boxu, ju du, karate, silovém trojboji, vzpiráni, zá pasu. — Výškové kat. máji sport, kultu risté, kteři soutěží v nižší kat. do 169, střední do 174, vyšší do 179 a nejvyší nad 179 cm těl. výšky. — K. soutěží představují kvalitativni rozděleni sport, soutěží podle jejich významu a výkon nostní úrovně účastníků. Tuto kategori zaci uplatňuji zejm. svazy jezdectví, ly žování, stolního tenisu a tenisu, a to i v mez. měřítku (viz concours). — Lod ní kat. stanovi pravidla lodních sportů Do závodního programu kanoistických soutěží jsou zařazeny k. Cl, C2, K1 aj., ve vodním motorismu čluny váhové, závodní čluny a s přívěsným motorem, sport, čluny nerychlostní se zabudova ným motorem ap. — K. úrovně, způsobi losti k výkonu funkce se uplatňuji v k. mez. rozhodčích např. ve vzpiráni. Mez. rozhodčí jsou v tomto odvětví rozděleni do dvou k. a podle svého zařazení do k. mohou rozhodovat ve sport, soutěžích,
kelen zejm. mez. úrovně. — Speciální soutěž ní k. si vytvářejí některé svazy se zřete lem ke specifickým potřebám své čin nosti. Např. svaz invalidnich sportovců zařazuje do soutěži těl. postižených sportovců k. pro paraplegiky, quadra plegiky aj. Kato Sawao, ' 1946, jap. gymnasta. Olymp, vítěz 1968 (prostná, víceboj jednotlivců, družstva), 1972 (víceboj jednotlivců, bradla, družstva) a 1976 (hrazda, družstva). Držitel stříbrných medaili z OH 1972 (kůň našiř, hrazda), 1976 (dvanáctiboj) a bronzové z OH 1968 (kruhy).
Čtvrtá na ME 1974 na 1 500 m (4:05,9). Vytvořila tři SR: na 800 m 1976 (1:54,94 min) a na 1 500 m 1976 (3:56,0 min) a 1980 (3:52,47 min). Jako první běžela 800 m pod hranici 1:55,0 min a 1 500 m pod hranici 4 min KČST viz Klub československých turis tů. KČT viz Klub českých turistů. Kealoha Warren Pahoa, 1903-1972, plavec USA, původem z Havajských os trovů. Zvitězil na OH 1920 a 1924 v závo dě na 100 m znak. Jeho bratr Pua Kela (1902-1973) získal zlatou medaili jako člen štafety na 4 x 200 m v. zp. a stří brnou na 100 m v. zp. na OH 1920. Keegen Joseph Kevin, * 1951, brit. fo t balista. útočník. Nejvíce úspěchů získal jako hráč FC Liverpool (1972 až 77) a Hamburger SV (1977-80). 1872-82 re prezentoval 63 x . Účastník MS 1982 a ME 1980. Nejlepší fotbalista Evropy 1978 a 1979.
Sawao Kato
katy [jap.], přesně vymezené soubory cvičeni, obsahující zákl. techniku a prin cipy -■ kolová o 6 hrá čích a hrál se později i na menších hři štích o 3 hráčích. Po zavedení galusek, které se uplatnily při jizdě na prknech a parketách, se hra přestěhovala do sá lů. Na menšich hřištích musel být sní žen počet hráčů družstva na 3, pak na 2. V této podobě se k. rozšířila do Itálie, Francie, Belgie, ČSR, Rakouska, Švý carska a po 2. svět. válce do NSR, NDR aj. zemi Mezinárodně je k. řizena mez. komisí sálové cyklistiky, podřízené Mez. federaci amatérské cyklistiky FlAC. — U nás se k. začala hrát 1924 a zcela nahradila pólo na kolech. 1925 byla standardizována pravidla a 1928 uskutečněno prvé mistrovstvi ČSR, kte ré se od 1930 hrálo každoročně. Od 1934 se naši hráči zúčastňovali MS. Me zi úspěšné hráče patří dvojice Sedláček - Daneš (1947-49 na MS 2., 3. a 1), Se dláček - Novák, 1953-55 na MS 3., 3. a 2.) a zejm. bratři Jan a Jindřich Pospí šilové (16 x 1. na MS, 27 x 1. na ,M ČSSR). Rozvoj k. řídí svaz cyklistiky ÚV ČSTV. Pravidla. Hřiště pro kolovu je 12 m široké a 15 m dlouhé a po celém ob vodu je ohrazeno mantinelem 30 cm vy sokým a se sklonem 45 - 60°. Upro střed kratších stran jsou branky 2 m ši roké a 2 m vysoké, od středu branky je poloměrem 2 m opsán půlkruh tresta ného území. Na středu hřiště je stejným poloměrem opsán kruh kolem středové značky. Poloměrem 4 m od středu bran ky je opsán přerušovanou čarou dalši půlkruh. Značky pro trestný úder jsou v místech, kde spojnice trestných území se středovým kruhem protinaji po mocné 4 m půlkruhy. V rozích hřiště, 2 m od brankových čar a 1 m od mantine lů, jsou značky pro rohové údery. Za brankovými čarami musí být volný pro stor 0,5 - 1 m. Míč je plněn korkem ne bo srnčími chlupy. Je kulatý, látkový a zpevněný křížovými popruhy Má hmotnost 500 - 600 g a průměr 16 - 18 cm. Utkáni se hraje 2 x 7 min. - Hráči se pohybují po celém hřišti. Spadne-li hráč z kola nebo se dotkne země no hou, nesmí zasahovat do hry dřivé, než se jakýmkoliv způsobem vráti za vlastni brankovou čáru a odtud vjede do hři ště. Při návratu do hry nesmi ani přejít, ani přejet vlastní trestné územi. Při hře smi být v trestném území pouze 1 z brá-
kolová o 6 hráčích
256
3 ČSR (Z. Bima, L. Špachman) 1960 švýcarsko 1961 1961 NSR 3. ČSSR (Jin. Pospíšil, J. Svobo da) 1962 NSR 2. ČSSR (Jin. Pospíšil, J. Svobo da) 1963 NSR 4. ČSSR (Jin. Pospíšil. J. Svobo da) 1964 NSR 2. ČSSR (Jin. Pospíšil, J. Svobo da) 1965 ČSSR (Jan a Jin. Pospíšilové) 1966 NOR 3. ČSSR (Jan a Jin. Pospíšilové) Hrací plocha na kolovou: 1 hrací plocha, 2 branka, Ohrazení. 1967 NSR 2. ČSSR (Jan a Jin. Pospíšilové) nících hráčů a pokud je tu míč, pak i 1 Lipsko, 1935 Brusel, 1936 Curych, 1937 1968 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové útočník. — Hra se zahajuje na zač. po Vídeň, 1946 Curych, 1947 Paříž, 1948 1969 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové ločasu í po každé docílené brance ze Praha, 1949 Kodaň, 1950 Lutych, 1951 1970 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové středové značky, na níž je míč položen Milán, 1952 Mondorf-les-Bains, 1953 1971 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové rozhodčím. Hráči stojící na brankové Curych, 1954 Kolín n. R., 1955 Milán, 1972 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové čáře vlevo od branky na znamení roz 1956 Kodaň, 1957 Lutych, 1958 Karl- 1973 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové hodčího nasednou na kola a příslušný Marx-Stadt, 1959 Stuttgard, 1960 Myl- 1974 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové rozehrávajíci hráč rozehraje míč ze húzy, 1961 St. Gallen, 1962 Vídeň, 1963 1975 ČSSR Jan a Jin. Pospišilové středu hřiště libovolným počtem úderů. Basilej, 1964 Kodaň. 1965 Praha. 1966 1976 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové Jeho spoluhráč se může přemístit kam Kolín n. R., 1967 Baden, 1968 Kassel, 1977 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové koliv do pole, s výjimkou trestného úze 1969 Erfurt, 1970 Ostrava, 1971 Baden, 1978 ČSSR Jan a Jin. Pospišilové mí soupeře. Soupeři mohou vjet do 1972 Offenburg, 1973 Vídeň, 1974 Heer- 1979 ČSSR Jan a Jin. Pospišilové středového kruhu teprve po rozehráni len, 1975 Ženeva, 1976 Múnster, 1977 1980 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové míče prvním dotykem kol. Míč může Brno, 1978 Hrnig, 1979 Štrasburg, 1980 1981 ČSSR Jan a Jin. Pospíšilové být zasahován údery kol i tělem, s vý "Rheinfeld, 1981 Heerlen, 1982 Wiesba 1982 NSR jimkou nohou a paží. Hráči si mohou den, 1983 Vídeň, 1984 Štrasburk 2. ČSSR (Jan a Jin. Pospišilové) 1983 NSR údery kola míč přihrávat a odkudkoliv 1930 Francie 2. ČSSR (Jan a Jin. Pospíšilové) z hřiště střílet. Nesmí se útočit ani na 1931 Německo 1984 ČSSR (Jan a Jin. Pospišilové) kolo, ani na tělo soupeře. Bránit ve hře 1932 Německo a odebírat míč soupeři je možné jen ze 1933 Německo kolová o 6 hráčích, forma kolové, kte strany, kde má soupeř míč. Je-li obrán 1934 Německo rá se hrála na hřištích pro kopanou, ce celým kolem ve svém trestám úze 4. ČSSR (F. Mikeš, J. Novák) později na hřišti 40 x 60 m, rozděle mí, smí míč chytat i rukama, a to tak, že 1935 Německo ném na čtvrtiny. Hrálo se 2 x 20 min míč musí srazit k zemi do trestného 1936 Německo s míčem o průměru 18 -20 cm, hmotno území. Spadne-li hráč z kola bezpro 1937 Německo stí 280 g na branky široké 4 m, vysoké 2,25 m. Trestné území obdélník 20 x 11 středně po střelbě, docílený gól nepla 1946 Švýcarsko tí. Při rozehráni míče po brance nemu 3. ČSR (Jan a Jar. Novákové) m. Značka trestného úderu 7 m od sejí hráči sesedat z kol. Přelétne-li míč 1947 Švýcarsko brankové čáry. Stř. útočník nesměl do 2. ČSR (B. Daneš, F Sedláček) brankovou čáru vinnou útočníků, rozevlastního trestného územi, stejně tak dláček) hrává míč obránce volným úderem z ro křídelni útočnici. Ti směli hrát pouze ve své podélné pol. hřiště, avšak v celém hové značky, a to bez povelu rozhodčí 1948 ČSR (B. Daneš-F. Sedláček) ho ten pouze míč na značku položí. 1949 Švýcarsko trestném územi soupeřů. Obránci směli 3. ČSR (B. Daneš-F Sedláček) Soupeři musí být nejméně 2 m vzdále hrát ve svém trestném územi a obranné ni. Dostane-li se míč za brankovou čáru, 1950 Švýcarsko čtvrtině, brankář jen v trestném územi. vinou obránců, rozehrává míč z téže 1951 Švýcar; (o Pro útočníky platilo pravidlo o postave značky útočník, a to přihrávkou nebo 1952 Švýcarsko ni mimo hru, obdobné jako v kopané. přímou střelou. Rohový nebo volný 1953 Švýcarsko Po pádu z kole nebo doteku země no úder musí být proveden jediným úde 3. ČSR (Jar. Novák, F Sedláček) hou se musel hráč vzdálit 5 m od míče, rem, pak se míče musí dotknout spolu 1954 Švýcarsko než se mohl znovu zapojit do hry. hráč nebo soupeř. Za přestupky ve 3 ČSR (Jar. Novák, F. Sedláček) kolovadlo, visuté a pohyblivé nářadí vlastním trestám území se nařizuje tre 1955 NSR se 4 nebo 8 provazovými žebříky, které stný úder (4 m). Musí být rovněž prove 2. ČSR (Jar. Novák. F Sedláček) se otáčejí kolem osy závěsu, den jediným zásahem míče. - Soutěže. 1956 Švýcarsko kolování, cvičební druh -^komíhání; MS (od 1930 každoročně). U nás je nej3. ČSR (J. Beneš, Jar. Novák) krouživý pohyb cvičence na kolovadle. vyšší soutěží M ČSSR. 1957 NSR Kolský Karel, 1914-84, čs. fotbalista, Výsledky mistrovství světa v kolové ZMS, záložník, obránce. Hrál za SK Kro1958 NOR Rok a místo konáni: 1930 Brusel, 1931 4. ČSR (Z. Bima, L Špachman) čehlavy (1927-35), SK Kladno (1935-37) Bern, 1932 Štrasburg, 1933 Paříž, 1934 1959 NSR a AC Spartu 1937-38). Reprezentoval
kompas
257 13 x (1937-48). Po skončení aktivní čin nosti trenér řady klubů. Nositel vyzna menáni Za zásluhy o výstavbu, vzorný trenér. Kolumbie, Kolumbijská republika, stát v Jižní Americe, 30 mil. obyv., hl. město Bogota. Olymp. zkr. COL. TVS řídl Stát ní direktoriát télesné výchovy při mini sterstvu Školství, sport řídi Institut pro mládež a sport, který zároveň kontrolu je školní TV. Tělových, zařízeni na do bré úrovni. K. má 6 bazénů s dráhami 50 m, 20 sport, hal, 100 víceúčelových tělo cvičen aj. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal, cyklistika, box, atletika. NOV K. vznikl 1936, uznání MOV získal 1948. Účast na OH od 1932. Komadel Ludovit, ' 1927, čs. plavec a význ. tělových, lékař a funkcionář, prof. FTVŠ UK Bratislava, doktor lék. věd. 1966—70 proděkan FTVŠ, ředi tel Výzkumného ústavu TK v Bratisla vě. Dvacetinásobný mistr republiky v plavání, 2 x vyrovnal SR na 400 m prsa, finalista OH 1952 (8. na 200 m prsa), 1955-63 plavecký trenér. Dlouho letý funkcionář ÚV a SÚVČSTV. od 1978 člen předsednictva a předseda zdrav, rady ÚV ČSTV. Od 1971 předse da Sl. společnosti tělových, lékařství a střídavé předseda a místopředseda Čs. společnosti. Člen exekutivy Mez. fe derace vysokoškolského sportu (FISU) 1969—79 a předseda jeji lék. komise 1975—85. Od 1978 člen exekutivy Mez. federace tělových, lékařství (FIMS). Au tor vice než 700 publikací z oblasti tělo vých. lékařství. Nositel Medaile dr. M. Tyrše a J. E. Purkyně; MS, vzorný trenér. Komárkové-KFftkové Jaroslava, nar. 1927, čs. atletka, koulařka, MS. Pátá na OH 1948 (12,92 m). Sedminásobná mis tryně ČSSR. kombinovaná obrana, v někt. kolekt. sport, hrách jedna ze tří zákl. variant obrany s těmito systémy: a) část hráčů bráni osobně (určeného soupeře kde koliv) a ostatní zónově (v určené zóně kteréhokoliv soupeře); b) družstvo brá ní v určeném prostoru zónově a pronik nuvši soupeř je převzat osobně; c) družstvo hraje v určeném prostoru osobni obranu a při postupu soupeře se stahuje v blízkosti branky nebo koše do zónové obrany; d) družstvo hraje obranu územní a přechází po určitý čas (zejm. z takt. důvodů) na obranu osob ní. kombinované soutěže, v jezdectví soutěže skládající se ze dvou nebo tři zkoušek, a to: a) drezúrni zkoušky, b) terénni zkoušky, c) skokové zkoušky, v libovolné kombinaci: drezúrni a terén ni; drezúrni a skokové; terénní a skoko vé; drezúrni, terénní a skokové. Jezdci prokazuji vyspělost ve vice disciplí
nách. V k. s. se dobře uplatňuji koně s širší použitelnosti. Nejvšetrannější k. s. je soutěž -^všestranné způsobilosti. Komenský Jan Amos, 1592-1670, čes. pedagog, human, filozof, jazykovědec a spisovatel, zakl. novověké pedagogi ky, didaktiky a jazykového vyučování, autor myšlenky jednotné školy a celoži votního vzděláváni a výchovy všech bez rozdílu původu, majetku a pohlaví. TV nevěnoval samostatný spis, ale ve všech svých pedag. dílech vyzdvihuje význam TV jako nedílné součásti výcho vy od předškolní výchovy až po vzdělá váni dospělých. Ve svých dílech vyzdvi huje význam her, cestování, otužováni a životosprávy a zdůrazňuje nutnost harmonické výchovy. V 6. části Všeo becné porady o nápravě véci lidských (Panorthosia-Všenáprava) doporučoval pořádat pravidelně různé slavnosti, zejm. celosvětové olympijské hry. Vel kou pozornost tělocvičným aktivitám a hrám věnoval i ve svém díle Orbis Pictus (Svět v obrazech), které je význam ným pramenem pro poznáni tehdejši TV. Svým pojetím významu TV ve škol ské soustavě ovlivnil filantropisty i pozdějši moderní pedagogy, komercionalizace sportu, využiváni, resp. zneužíváni sportu k obchodním účelům, charakteristické pro kap. TVS. Zpočátku byla spojena především s otázkou -^amatérismu, docházelo ke komerčnímu využíváni význ. sportovců k reklamnim či jiným účelům. V 60. le tech se k. s. stala vážným nebezpečím pro olymp. hnuti, když se rozsáhle zneužívaly OH a zejména olymp. sym boly ke komerčním účelům, komíháni cvičební druh nářaďových cvičení; kyvadlový pohyb cvičence na nářadí, a to ve visech kolem osy dohmatu na nářadí, v podporech kolem osy ramenni. Kyvadlový pohyb cvičen ce s nářadím se nazývá houpáni, krouži vý pohyb cvičence s nářadim kolováni. — Jednotlivý pohyb těla nazýváme kmih, pohyb vpřed předkmih, vzad zákmih, kmih mezi předkmihem a zákmihem nazýváme mezikmih. Malý kmih nazýváme pokmih. Nabrání kmihu ze vzporu přes polohu visu vznesmo se na zývá kmih podmetmo (analogicky uží váme u houpáni hup, u kmitáni kmit). V. t. názvosloví’ gymnastiky. komfn, skalní útvar, tvořený dvěma rovnoběžnými stěnami (tzv. čelistmi). Horolezec může -» komínovou techni kou zvládnout k. šířky 0,40 - 2,00 m. komínová technika, horolezecká technika lezeni v -►komínech, při niž se využívá protitlaku rukou, chodidel, zad a někdy i kolen a předloktí. Technika le zeni je určována šiřkou komína. Ve stř širokém komínu (60-120 cm) se lezec opirá o jednu, zpravidla hladší stěnu zá
dy a chodidly o stěnu protilehlou. V úz kém komínu (40-60 cm) se výstup usku tečňuje posunem kolen a dlani opře ných o jednu stěnu a posunem loktů, zad a pat. které se vzpírají o protilehlou stěnu. V širokém komínu (120-200 cm) lezec vystupuje v rozporu (o stěnu se opírá vždy souhlasnou rukou a chodi dlem) nebo postupuje nohama po jed né a rukama po druhé stěně, komise ČSTV, pomocné odb. orgány zřizované na úrovni ÚV, ČÚV, SÚV, KV a OV ČSTV. Mezi stálé komise patří věd. rada, rada vrcholového sportu a olymp. přípravy, zdrav, rada, rada ma sového rozvoje těl. výchovy, politickovýchov. kmise, ekon. komise, těch. ra da, komise pro vyznamenáni, komise pro odznak zdatnosti, komise pro za hraniční Sokol, odvolací komise, komi se pro výchovu kádrů, komise předsed nictva ÚV ČSTV pro racionalizaci řízeni, stipendijní komise a komise organizač ní. Kromě stálých komisi vytvářejí orgá ny ČSTV na přechodné období zvi. ko mise k řešeni akutálních otázek, komise expertů pro studijní obor TV a sport, celostátní orgán jmenova ný MŠ z akad. funkcionářů, tělových, pedagogů a pracovníků fakult TV, pe dag. fakult, výzkum, ústavů, SVS Mš a KTV. Jeho pracovní náplň je dána směrnicemi MS. V rámci této komise pracuji 3 předmětové rady podle speci fického zaměřeni na studijní obor TVS (trenérstvi, metodický směr, rehabilita ce), na učitelství všeob. vzdělávacího předmětu TV a na všeob. TV na VŠ. komise národních výborů pro mlá dež a tělesnou výchovu viz národni výbory a tělesná výchova, komise tělesná a branné výchovy SSM, KTBV SSM, pomocné odb. akti vy příslušných výborů SSM, které po máhají orgánům SSM zkvalitňovat a rozvíjet tělových a sport, činnost. Předkládaji orgánům SSM připomínky, náměty, návrhy dlouhodobých plánů a koncepce rozvoje TVS, turistiky a branné výchovy v SSM, zpracovávají metodické materiály pro činnost ZO SSM a KTBV nižších stupňů, napomá hají při výběru a výchově tělových, ká drů podle -^Jednotné tělovýchovné a branné kvalifikace SSM. KTBV SSM ustavuji podnikové, celozávodní, celoučilištni, celoškolské výbory SSM a předsednictva městských, místních, obvodních, okr., kr. výborů a ČÚV, SÚV a ÚV SSM. Předsedou KTBV je zpravi dla tajemník zodpovídající za oblast ideově vých. práce a TVS, nebo člen příslušného výboru SSM. Složení KTBV schvaluje příslušný výbor a předsednic tvo zpravidla na dobu volebního obdo bí. kompas [it.], přístroj k určováni svět.
258
kompenzace stran pomocí magnetky volně otočné kolem svislé osy. Magnetka se staví svým sev. pólem (polovina tmavě zbar vená) směrem k sev. magnetickému pólu. Pro snazší určeni má k. otočnou kompasovou růžici s vyznačením svět. stran a stupňů. Aby se hrot, na kterém je magnetka upevněna, nepoškozoval při přepravě, je k. opatřen tzv. aretačním zařízením, které přitiskne magnet ku ke sklu. K. se používá hlavně v turis tice, orientačním běhu, v branné přípra vě, v námořnictví, letectví aj. Zdokona lený druh k. se nazývá -►busola, kompenzace [lat ], náhrada nedostat ku vlastnosti, části systému či řunkce tak, aby došlo k vyváženému stavu. Ur čitá mira k. se uplatňuje ve vzájemném vztahu mezi předpoklady podmiňující mi sport, výkon, souvisí s individuálním stavem trénovanosti. U výkonů vrcholo vé úrovně jsou možnosti k. některého nedostatečně rozvinutého předpokladu značně omezeny. komplexní pohybová schopnost, spojeni dvou nebo vice elementárních pohyb, schopnosti; povaha k. p. s. je dána podílem jednotlivých schopnosti (silových, rychlostních, vytrvalostních ap.j. Silová a vytrvalostní schopnost tvoří silovou vytrvalost, rychlostní a vy trvalostní schopnost rychlostní vytrva lost, rychlostní a silová schopnost rych lostně silovou schopnost, kompoziční šach. odvětvi -►šachu, sestavování umělých pozic se stanove ním cíle (mat v určitém počtu tahů, samomat, výhra, remíza) pro jednu ze stran, obvykle pro bílého. Na rozdíl od -•-šachové partie, ve které bojuji dva soupeři, vytváří šachovou kompozici je den autor. Šachové kompozice se pub likuji v tisku, jsou předmětem soutěži šachových kompozitorů a řešitelů. K. š. má tisíciletou historii. Postupně byly vy pracovány est. zásady, podle kterých se oceňuje umělecká hodnota práce. Šachová kompozice je správná, jestliže její pozice vznikla ze zákl. postavení ka menů v šachové partii. Dalšími poža davky jsou: ekonomie prostředků, jedi ný úvodní tah vyčerpávající rozvedení dané šachové kombinace a originalita. — Šachové kompozice se členi na kate gorie: 1. studie (bílý táhne a vyhraje, nebo bílý táhne a remizuje); 2. ortodox ní úlohy s cilem matu v určitém počtu tahů (dvojtažky, trojtažky, čtyř- a vícetažky); 3. neortodoxní úlohy: samomaty (bílý táhne a donutí soupeře dát mat ve stanoveném počtu tahů) a pomocné maty (černý táhne a pomáhá bílému dát mat ve stanoveném počtu tahů); 4. pohádkový šach - kompozice s použi tím kamenů, jejichž chod se vymyká ša chovým pravidlům, popř. s použitím ne pravidelné šachovnice. — V k. š. vznikly
různé školy s rozdílnými názory na krá su a hodnotu kompozic. Mezi nejvý značnější patří čs. úlohová škola, zal. dr. Janem Dobruským (1853-1907). Jeji zásadou je nejvyšší hospodárnost pro středky se zvi. důrazem na krásu a správnost prací. Vynikajícími předsta viteli čes. úlohové školy byli Jiři Chocholouš, Miroslav Havel, Emil Palkoska a další. V duchu čes. úlohové školy tvo ří dnes i řada zahr. komponistů. — K. š. je řízen komisí Mezinárodní šachové fe derace a má mez. klasifikaci s tituly mez. velmistr a mez. mistr v kompozič ním šachu Mez. velmistry byli i naši komponisté Vladimir Pachman a dr. Jindřich Priu. - ► Jednotná sportovní a turistická klasifikace ČSTV člení kom ponisty na mistry sportu, mistrovskou třidu, l„ II. a III. výkonnostní třídu. Řeši telé mohou získat nejvýše mistrovskou třídu. Komsomol viz Všesvazový leninský komunistický svaz mládeže. Komunistická strana Českosloven ska KSČ, marx. len. strana, vedouci sila spol. v ČSSR. Otázky tělovýchovy byly od počátku důležitou součásti masově polit, práce KSČ. TV je v jejich doku mentech chápána v souvislosti s celko vým sociálním, polit, a kult. postavením jednotlivých vrstev spol. jako součást všestranného rozvoje společnosti. V době, kdy se scházel Ustavující sjezd KSČ (14. -15. 5.1921), si proletářská tě lovýchova vytvářela vlastní rev. tělo vých. organizaci, —►Federaci dělnic kých tělocvičných jednot (ustavila se 8. 5. 1921). V počátcích bylo třeba překo návat nesprávné názory přeceňující úlo hu FDTJ, kterou povyšovaly na avant gardu celého kom. hnutí, chybný postoj k mládežnickým organizacím KSČ i po kusy ztotožňovat členství ve FDTJ s členstvím v KSČ, které stíraly charak ter strany jako rev. předvoje děl. třídy. Odmitáni sportu ve FDTJ vedlo k zaklá dáni samostatných děl. sport, organiza ci (-*Rudá hvězda, —►Dělnický klub tu ristů, - ► Svaz dělnických cyklistů, - * Spartakovi skauti práce) a tedy k tříště ní proletářské tělovýchovy. Přesvědčo vací kampaň KSČ vedla 1926 ke splněni usnesení III. kongresu RSI z 1924, k vy tvořeni -►Federace proletářské tělový chovy, která po vzoru sov. fyzkultury sdružovala tělocvik se sportem, turisti kou a skautinkem. V procesu bolševizace byla tělovýchově věnována značná pozornost. Mimořádná zásluha patři K. Gottwaldovi, který do vedoucích funkci ve straně vstupoval se zkušenostmi z práce v proletářské tělovýchově. V květnu 1926 mu bylo svěřeno v ústřednim sekretariátu řízení agitačně propagačního oddělení, kam náležela i problematika TVS. K výsledkům jeho
péče o proletářskou tělovýchovou nále ží I Rezoluce o poměru KSČ k tělových, hnuti v Československu, kterou přijal IV. sjezd KSČ (1927) a v niž je oceněn význam tělovýchovy a tělových, hnuti pro boj děl. třídy. Proces bolševizace byl završen na V. sjezdu KSČ (23. 2. 1929) a tělovýchova se stala význ. sou částí polit. KSČ. Svědčí o tom samo statná rezoluce O poměru KSČ k tělo výchovnému hnuti a o práci komunistů v dělnických tělocvičných, sportovních a skautských organizacích, kterou V. sjezd přijal. V ni byla zdůrazněna nut nost masově polit, práce komunistů v tělových, hnuti a úkol dbát na to, aby se činnost organizací proletářské tělo výchovy neodchylovala od zásad třídní ho boje. — Početně silné tělových, a sport, organizace byly důležitou plat formou sjednocováni dem. sil proti ne bezpečí fašismu a války. V duchu zásad VII. kongresu Komunistické internacio nály přijal VII. sjezd KSČ (11. - 14. 4. 1936) provolání Mládeži Českosloven ska, které obsahuje mimo požadavku umožnit pěstování sportu celé mladé generaci i návrhy na vytvoření zcela dem. systému branné vých. jako důleži tého předpokladu obrany republiky. Podněty FPT na sjednocení tělových, hnutí našly širokou odezvu mezi prostý mi členy Svazu DTJ i jiných tělových, a sport, organizací (jejichž vedeni se stavěla proti sjednocení), která vy vrcholila při Lidových hrách 1936 v Pra ze, jejichž pořadatelem byla FPT a úča stnili se jich i řadoví příslušnici Sokola, DTJ a Orla. Linie VIL kongresu Komu nistické internacionály vystoupila do popředi v období protifašistického boje čes. a sl. lidu, kdy se v ilegalitě vytváře ly zákl. nových spol. organizaci soustře děných v jednotné NF. Požadavek sjed nocení tělovýchovy vyslovil při moskev ských jednánich v prosinci 1943 K. Gott wald a v duchu ideji jednotné a lidové fronty bojovaly pokrokové sily v Česko slovensku za jednotu tělových, hnuti. Po osvobození se KSČ rozhodla neob novovat činnost FPT a její členové byli iniciátory provoláni Ústředního národ ního tělovýchovného výboru ke sjedno cení tělových, hnutí a vytvoření jednot né pokrokové tělových, organizace z 5. 5. 1945. KSČ byla jedinou polit, stranou NF, která neobnovila činnost svých tě lových. organizaci a naopak vyzvala své členy i býv. příslušníky FPT, aby vstupo vali do Sokola jako nejsilnéjší a nejlépe organizované složky tělových, hnutí. Ví tězství čs. pracujících v únoru 1948 umožnilo organické sjednocení tělový chovy, které bylo slavnostně vyhlášeno 31. 3. 1948. V tělovýchově však přesto probíhal ostrý třldni boj charakterizova ný snahou akčních výborů o očistu So-
kondiční program
259 kola, který nadále zůstával základnou sjednocené čs. TV, oproti pokusům re akce zneužit Československou obec so kolskou pro vlastni, protisoc. čile ( XI. všesokolský slet), IX. sjezd XSČ (25.-29. 5. 1949) vytyčil generální linii budování socialismu v Československu, v níž TVS dostaly novou úlohu. Do po předí se dostaly otázky rozvoje maso vého sportu, jeho demokratizace, zvy šování těl. zdatnosti nastupující genera ce i obranyschopnosti lidově dem. stá tu. Na zákl. závěrů IX. sjezdu přijalo 14. 7. 1949 Národní shromážděni zákon o státní péči o tělesnou výchovu a sport. Zákl. nového uspořádání zůstá valy sokolské organizace, které však byly rozšířeny o nově zakládané sokol ské jednoty přimo na závodech, novou formou byly -►Sportovní hry dělnické mládeže, které získávaly mladé pro sport a usnadňovaly vyhledáváni talen tů. Sokolské jednoty však nemohly být základnou stmelujici úsilí tělových, a sport, orgánů s prací odborových a mládežnických organizaci. Předsed nictvo LIV KSČ proto projednalo situaci v tělových, hnutí a podle jeho doporu čeni byl po projednání vládou přijat v Národním shromážděni 12. 12. 1952 zákon o organizaci tělesné výchovy a sportu. Na jeho zákl. byl zřízen -» Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport, ústředni řídicí orgán TVS v Československu. Řízeni dobrovolné tělovýchovy bylo svěřeno odborovým orgánům a ministerstvům školství, pra covních sil, národní obrany a bezpeč nosti. Zákl. tělových, činností se stalo plněni podmínek odznaku PPOV (Při praven k práci a obraně vlasti), jehož či lém bylo přispět ke zvyšováni zdatnosti širokých vrstev obyvatelstva. Zákon o organizaci TVS zároveň vytvářel podminky pro rozvoj vědeckovýzkumné zá kladny, tělových, školství, tělových, lé kařství a pro propagaci tradic a úspě chů čs. TVS. Postupně se prosadila ma sová tělových, vystoupeni, která dosta la nový ideový obsah a stala se měřít kem vyspělosti TV v Československu. I. CS 1955 navázala na zkušenosti dřívěj ších masových vystoupení a založila no vou tradici jubilejních oslav osvobozeni Československa Sovětskou armádou. Roztříštěnost čs. tělovýchovy, byrokratismus a nedostatečné uplatňování do brovolných pracovníků v TV se projevi ly stagnaci členské základy. V duchu, doporučení celostátní konference KSČ (1956) uložilo polit, byro ÚV KSČ 7. 6. 1956 komunistům v tělových, orgánech připravit vytvořeni nové jednotné tělo vých. organizace, která se stane součá sti NF a bude důsledně budována na zákl. -»demokratického centralismu. Toto doporučeni se stalo podkladem
nového zákona o organizaci tělesné vý chovy (20. 12. 1956), na jehož zákl. byl ustaven -►Československý svaz těle sné výchovy (3 .-4. 3. 1957). Středem zájmu stranických orgánů zůstávaly otázky uplatněni tělovýchovy při racio nálním využíváni volného času a při vý chově mladé generace Rostl počet tě lových a sport, zařízeni, rozšiřovala se masová základna TVS a množily se úspěchy čs. reprezentantů na svět. sou těžích. Hromadění celospol. problémů se promítlo i do tělovýchovy a otevřené se neřešené problémy projevily v krizo vém období 1968/69. Ožily snahy po ob nově Sokola. Orla, Junáka a dalších or ganizaci $ protisoc ideovou náplni. Do oblasti tělovýchovy pronikly silné naci onalistické a šovinistické názory Snahy po organizačním osamostatněni jednot livých sport, svazů ohrožovaly jednotu celého tělových, hnutí. Nástup nového stranického vedeni v dubnu 1969 umož nil upevněni ČSTV, jehož organizace byla doplněna prvky federativního uspořádání ČSSR. Proces konsolidace vycházející z realizační směrnice z 1969, umožnil vytvořit novou základnu roz voje čs. TVS, jimž dal XIV. sjezd KSČ (25.-29. 5. 1971) úkol komplexně roze brat a posoudit cesty ke zlepšení a zintenzívnění tělových procesu, včetně otázek vrcholového sportu. Zlepšováni podmínek pro masovou tělovýchovu, sport a reakci se stalo úkolem ČSTV a Svazarmu spolu s organizacemi ROH, SSM, národními výbory a školami. My šlenky XIV. sjezdu KSČ se promítly do Zásad dalšího rozvoje tělesné výchovy v ČSSR, které projednalo předsednic tvo ÚV KSČ 15.12. 1972 a které zdůraz ňují snahu o prohloubeni soc. charakte ru TV. o zvýšeni účinnosti politickových. práce, o masový charakter TV a výkon nostního sportu Stranické orgány pra videlně projednávají otázky rozvoje TVS, dbají o rozvoj tělových, školství a výzkumu, věnuji pozornost úloze vrcholového sportu při reprezentaci soc. státu stejně jako masové tělový chově. koncentrické pohyby, pohyby, při kterých se k sobě přibližují horni a dol ní končetiny nebo trup a končetiny, koncový mozek, telencefalon, nepře sně velký mozek, nejvyšši oddíl -►c e n trální nervové soustavy, vyplňující větši část lebeční dutiny. Tvoři jej dvě polo koule (hemisféry) s četnými rýhami. Rý hy mozek rozděluji na lalok čelní, temenni, týlni a spánkový, v hloubce po stranní rýhy je pátý lalok - ostrov. Po vrch mozku kryje šedá hmota (mozková kůra). Je centrem, kde probíhá analýza a syntěza podnětů zevního a vnitřního prostředí a odkud vycházejí impulsy re gulující procesy v organismu.
Končeková Máňa, * 1953, čs. házenkářka, ZMS Brankářka čs. družstva na OH 1982 (5 ), MS 1978 (4.) a 1982 (5. místo). V kolektivu Jiskry Partizánske se stala vítězkou PVP 1980. končetiny, párovité výběžky těla, slou žící k pohybu. U člověka je - ► horni končetina orgánem uchopovacím, - ► dolní končetina orgánem opory a lokomoce těla. kondice [lat.], 1. těl. a psych, stav člo věka, vzhledem ke konkrétnímu poža davku na jeho výkon; 2. všestranná těl. a psych, připravenost ke sport, výkonu, kondiční gymnastika, druh účelové gymnastiky; využívá průpravných a všeob. rozvíjejicich se cvičeni provádě ných minim. stř. intenzitou. Převážně jde o intenzívni opakováni osvojených pohyb, činností zákl. gymnastiky. — In tenzita cvičení se určuje zejm. podle tepové frakvence; těl. kondici lze hod notit pomocí mot. testů. — Cvičební ho dina k. g. se vyznačuje nepřetržitosti cvičení a vysokým využitím cvičebniho času (minim, na 75 %) — K. g. je součá sti činnosti oddílů zákl. gymnastiky sva zu ZRTV. — K. gymnastika při hudbě viz cvičeni při hudbě, kondiční kulturistika, nezávodni for ma - ► kulturistiky, zaměřená zejm. k harmonickému rozvoji postavy, u mu žů ke zvýrazněni reliéfu jednotlivých svalových skupin. K. k. je určena pro muže, ženy a mládež, přihlíží k individu álním zvláštnostem cvičících a využívá typického kulturistického nářadí a náči ní a některých poznatků sport, kulturi stiky. Hudební doprovod působí jako motivačni faktor. K. k. přispívá k rozvoji pohyb, schopnosti, zejm. silových, zvy šuje celkovou těl. zdatnost, upevňuje zdrávi a rozviji morální a volni vlast nosti. K. k je kolektivni forma cvičeni. Při výběru náčiní a nářadí je třeba re spektovat pohlaví, věk a zdatnost cvičenců. Používají se 1—5kg jednoruční činky, 10 15kg nakládači činky, kovové tyče, dřevěné tyče, expandery, pružiny, plné miče, švihadla, lana, gym. obruče ap. Z nářadí se využívají žebřiny, vodo rovné a šikmé lavičky, bedny, hrazda, bradla ap kondiční program, návod na uspořá dání přiměřené a účinné pohyb, aktivity a její začlenění do životního režimu. K p. obsahuje doporučenou volbu po hyb. aktivit s časovým rozsahem a frek venci, celk. objemem a intenzitou těl. zátěže. K. hl. zásadám při tvorbě k. p. patří: a) pravidelnost a dlouhodobost; b) přiměřenost těl. zátěže věku a aktu álnímu těl. stavu; c) postupné zvyšová ni cvičebních a tréninkových dávek. Z hlediska výběru činnosti rozlišujeme k. p. specializovaně, např. pro běh, pla vání, jízdu na kole aj., a k. p , které vy-
Kondra zadují ve stanoveném poměru kombi novat pohyb, činnosti různého charak teru, rozvíjející současně vytrvalostní a silovou schopnost, obratnost, pohyb livost aj. K nejznámějším testům patří -vKontrex, -►B artelův minimální test aj. K. p. jsou zpracovány diferencovaně i podle charakteru prac. činnosti (např. k p. pro tvůrči pracovniky), s přihlédnu tím k věku (k.p. FIT po padesátce), ale i z jiných hledisek (pro zdravotně osla bené, pro ohrožené srdečními choroba mi ap.j. Kondra Vladimir,' 1950, sov. volejbalista. Člen vítězného družstva z OH 1980, MS 1978, ME 1971, 1975, 1977, 1979, 1981 a Světového poháru 1977 a 1981. Držitel stříbrných medailí z OH 1976, MS 1974 a bronzové z OH 1972. Jako člen mužstva CSKA se stal vítězem PMEZ 1974, 1975,1977 a 1981. Konečný Jaroslav, ’ 1945, čs. házen kář, ZMS. Člen vítězného družstva z MS 1967. Držitel střibrné olymp. medaile 1972. Účastnik MS 1970 (7.) a 1974 (6. misto). Házenkář roku 1970.
Jaroslav Konečný
Konečný Karel, ' 1944, čs. motocyklo vý závodník, MS. Jezdec týmu ČSSR, který 1971 obsadil 3. misto v Motokrosu národů (MS družstev kubatury 500 cm3), a týmu ČSSR, který skončil na 2. místě 1967 v Trofeji národů (MS druž stev v motokrosu kubatury 250 cm3). Konečný Vlastibor, * 1957, čs. cyklista, MS. Člen družstva, které získalo bron zové medaile v časovce družstev na 100 km na OH 1980. Účastnik Závodu míru
Zdeněk Konečný
260 1978-79, 1981 (3. místo, družstva). ké K. dosahuje úspěchů na afrických Konečný Zdeněk, ' 1936, čs. basketba- hrách. Konžský olymp. výbor vznikl lista, ZMS. Účastník OH 1960 (5.) ME 1964. K. se zúčastnilo OH 1964, 1972 1961 (5.) a 1963 (10.). V družstvu ZJS Br a 1980. no hrál ve finále PMEZ 1964. Konfček Miroslav, ’ 1936. čs. veslař, konference o sportu a tělesné vý ZMS. Kormidelník osmy na OH 1960 chově. shromážděni delegátů nár. ne a 1964 (vždy 3.), MS 1962 (7.) a 1966, ME bo mez. sport, nebo tělových, organiza 1958 (4 ), 1959 (2 ), 1961 (4 ), 1963 (3.) cí, zabývající se určitými otázkami TVS, a 1965 (7 ). Kormidelník čtyřky na ME např. celostátní konference o školni TV 1963 (2.). 1958 v Olomouci, Mez. konference o TV mládeže 1958 v Praze. — V oblasti mez. sport, a tělových, spolupráce mají nej větší význam tzv. evropské konference o sportu, konané pod patronátem UNESCO. I. konference se uskutečnila 1973 ve Vídni za účasti zástupců 25 evr. zemi, členů UNESCO a MOV na téma Funkce sportu v evr. zemích; II. 1975 v Drážďanech na téma Sport v životě člověka a národů; III. 1977 v Kodani na téma Sport nositelem humanismu; IV. 1979 v Berchtesgadenu na téma Poro zuměni a vzájemná spolupráce; V. 1981 ve Varšavě na téma Sport jako prostře koníčkování, tažení lodě z břehu, ob dek výchovy pro vzájemnou spolupráci; vykle proti proudu řeky, pomocí lana VI. 1983 v Bělehradě na téma Evropa (koníčkovaci šňůry), dř. způsob dopravy a svět; VII. 1985 v Cardiffu, projednáva lodi proti proudu řeky tažením koňský la tři okruhy otázek Sport pro všechny. mi potahy. Lano může být připevněné Sport mládeže a Sport světu. Konferen na přední části lodi, pak kormidelník ce se staly konzultativním orgánem ve sedíci na zádi lodi udržuje směr, nebo doucích představitelů evr. sport, a tělo jsou lana upevněna na přední i zadní vých. organizací, a státních sport, insti části lodě a směr se udržuje přitahová tucí. — 1974 bylo rozhodnuto uspořádat ním a povolovánim lan. mez. konferenci ministrů a představite K&nig Bedřich, ‘ 1930, čs. házenkář, lů odpovědných za sport a TV mládeže. ZMS. Držitel stříbrné medaile z MS I. konference se uskutečnila 1976 v Paří 1958 a bronzových medailí z MS 1954 ži a řešila 4 okruhy problémů: postaveni v házené o 7 hráčích, a z MS 1955 v há TVS v celoživotním vzdělávání mláde zené o 11 hráčích. Na MS 1958 byl zařa že; úlohu TVS ve výchově mládeže; zen mezi nejlepši hráče. Trenér čs. re opatření k rozvoji TVS na nár. úrovni; prezentantů na MS 1967, kde reprezen možnosti mez. spolupráce. Konference tanti ČSSR získali titul mistrů světa, na poprvé jako celosvětově uznávaný or MS 1964 a 1970. Nositel státního vyzna gán přijala na vládní úrovní soubor opa menáni Za vynikající práci. třeni a doporučeni k otázkám rozvoje Konířová-Mádlová Hana, ' 1947, čs. TVS. — 1978 vznikl Stálý mezivládní vý kuželkářka Mistryně světa v soutěži bor pro tělesnou výchovu a sport uzna jednotlivkyň 1974 (4. družstva, 5. dvoji ný UNESCO. Má 33 členských zemí. Je ce) a držitelka střibrné medaile v soutě ho úkolem je bojovat proti všem for ži dvojic (s. E. Králíkovou) z MS 1980. mám diskriminace ve sportu, sledovat Účastnice ME 1976 (4. družstva, 9. dvo rozvoj škol. TV, přípravu kádrů, rozvíjet jice). možnosti využití volného času, bojovat Kono Thomas, * 1930, vzpěrač USA. Viproti dopinku a komercionalizaci spor tu. Přednostně se mají řešit otázky roz voje TVS v rozvojových zemich. II. kon ference ministrů se uskutečnila 1978 v Londýně, III. 1981 v Palma de Mallor ca. Kongo, Konžská lidová republika, stát ve stř. Africe u Guinejského zálivu, 1,5 mil. obyv., hl město Brazzaville. Olymp, zkr. CGO. TVS řídí ministerstvo mláde že a sportu. K. je členem nejvyšši rady afrického sportu. 1965 se v Brazzaville konaly I. africké hry. Nejrozšiřenéjšími sporty jsou fotbal, atletika, basketball, Thomas Kono volejbal a džudo. V těchto sportech ta
261 typ, normotyp, brachytyp; svou metodu založil na -♦antropom etrii s možností určovat i přechodné typy, takže bylo možno dělit jedince do 18 skupin. Podle f. Kretschmera (1925) jsou zákl. typy pyknický, atl. a leptozomní, k nimž sta novil odpovídající psychotypy. V. V. Bu nak (1931) vytvořil tři zákl. typy - hrudní, svalový a břišní s podskupinami. K. Conrad (1941) zjišťuje metrický a pla stický index a výsledek zanáší do koordinátového systému. W. H. Sheldon (1940) zavádí termín -> somototyp a vy jadřuje ho třemi čisly. Krajni typy jsou endomorf, mezomorf a ektomorf. Konstitut FDTJ, stanovy FDTJ platné 1921 - 1926, sbírka organizačních, cvičitelských, vzdělávatelských řádů schvá lená na ustavujícím sjezdu FDTJ 1921. Autorem -* J . F. Chaloupecký. Řád zkoušek cvičitelských předpisoval zkoušku teor. a praktickou, řád zkoušek vychovatelských vyžadoval znalost zá kladů marxismu, dějin soc. a vých. zá sad. V K. FDTJ byl také řád o zřizování tzv. Východní provincie pro oblast Mo ravy, Slezska, Slovenska a Podkarpat ské Rusi se sekretariátem v Brně, jejimž tajemníkem se stal -*A . Novotný z Br na. K. FDTJ zanikl vznikem FPT 1926 kontraakce [lat ], protiakce, akt. po hyb, jehož smyslem je překonání „živé sily" protivníka (např. při přetahováni), a to i při event, použití náčiní nebo zbraně (šerm). Podle Hanákovy vývojo vé klasifikace představuji k. jednu ze tři zákl. skupin pohybů vedle -»lokomocí a -»translokaci; z pův. k. se vyvinula mnohá současná těl. cvičení, zejm. -vúpoly. kontradrajv, ve stolním tenisu protiútočný -*-úder proti drajvu, hraný -*fo rJohn Konrads hendem i -v bekhendem. Obvykle do koňská délka, míra, která se používá chází k delšim výměnám miče, v nichž k vyjádření výsledků doběhu v -sdosti- rozhoduje tvrdost, razance úderů i je zich; obvykle představuje vzdálenost jich umístěni. kontraindikace, v TVS zákaz provádě asi 3 metry. konstituční typy, členěni jedinců ni určitých těl. cvičeni. Akutní choroba podle jejich těl., popř povahových zna spojená s horečkou je důvodem pro ab ků dědičných (genotyp) a získaných bě solutní kontraindikaci. To platí pro hem života (fenotyp). V klasifikaci pod všechny formy TV i sportu, včetně le těl. stavby jsou nejčastěji stanoveny vrcholového a pohyb, rekreace K. vyža tři nebo čtyři krajní typy, které mají pří duje necvičit ještě minim, týden po vy značné těl. znaky, od sebe se navzájem mizeni příznaků. O povoleni pohyb, ak lišící. V lidské populaci se krajni typy tivity po všech onemocněních rozhodu vyskytují zřídka, nejvice jedinců patři je vždy lékař. U všech chorob je -*-lék tzv. přechodným typům. J N. Hallé čebná tělesná výchova součástí tera uvádí krajni typy abdominálni pie, která zajišťuje zákl. pohyb, aktivitu. i), muskulární (svalové), torakálni O možnosti intenzivního tréninku rozho duje tělových, lékař na základě vyjádře (hrudní), cefalický (hlavový); L. fíostan ni ošetřujíciho lékaře. Seznam onemoc (1828) typ zažívací, svalový, dechový, cerebrálni; L Manouvrier (1902) typ mi- nění a stavů, které vylučují zařazeni do kroskeletní, mezoskeletni, makroskelet- vrcholového sportu, je uveden ve směr ní;G. S/paud(1908) typ dechový, zažíva nicích ministerstva zdravotnictví ČSR cí, svalový, mozkový. T. Brugsch (1916) 3/81 a SSR 22/81. dělil lidi do skupin podle hrudníku, G. kontrakce svalová, stah, smrštěni Viola (1919) stanovil krajní typy longi- svalu. Při konstrakci izometrické, static těz OH v kat. do 67,5 kg 1952 a 1956. Mistr světa v kat. do 75 kg 1953,1957-59 a v kat. do 82,5 kg 1954-55. Držitel stří brných medailí t OH 1960 (do 75 kg), MS 1962 (do 82,5 kg) a bronzové s MS 1961 (82,5 kg). Po ukončeni závodní čin nosti vedl jako trenér vzpěračské repre zentanty NSR a Mexika. Konopásek J iří," 1946, čs. basketbalista, ZMS. Rozehrávač družstva, které získalo bronzové medaile na ME 1969 a 1977. Účastník OH 1972 (8 ), 1976 (6.), MS 1970 (6.) a ME 1971 (5.). Se Slávií VŠ Praha stal se vítězem PVP 1969. Konopásek Stanislav, * 1923, čs. hoke jista, ZMS, útočník. Sehrál 50 utkáni. Člen družstva mistrů světa z MS 1947 a 1949 a držitel stříbrné medaile ze ZOH 1948. Konrads John, * 1942, austr. plavec. Na OH 1960 zvítězil na 1 500 m v. zp. a získal bronzové medaile na 400 m v. zp. a ve štafetě 4 x 200 m v. zp. Jeho sestra llsa (* 1944) získala na OH 1960 stříbrnou medaili ve štafetě 4 x 100 m v. zp. Sourozenci Konradsoví překonali 1958-60 50 SR na tratích od 200 do 1 500 m v. zp.
B
kontrola trénovanosti ké nebo též tonické se sval v podélném směru nezkracuje, ale silně vzrůstá jeho napětí; kontrakce anizometrická, dyna mická je charakterizována zkrácením svalu v podélném směru, aniž se mění jeho napětí. Excentrická kontrakce je izotonická kontrakce, kdy sval má sna hu se zkrátit, ale zevni silou je současně protahován, vzniká kontrakce s protaže ním svalu. Při protažení větším než 130 % klidové délky značně vzrůstá napětí svalu a elastické složky svalu kladou odpor dalšímu protažení. K. s. provází vznik tepla ve dvou fázích: současné s kontrakci vzniká teplo počáteční (iniciální), po skončení stahu teplo opož děné (zotavovací). Maximální síly Po do sahuje sval, když už se dále nezkracuje. Rychlost kontrakce je max. (V max ), je li vykonaná práce minimálni. Při izotonických kontrakcích se uvolňuje více energie (práce a tepla) než při izometrických (není vykonávána žádná vnější práce a energie se projevi pouze jako teplo). Při statickém zatíženi je síla kon trakce velká a rychlost malá, při dyna mickém zatížení je rychlost kontrakce velká a síla malá. kontrariposta viz odveta v šermu, kontratopspin, ve stolním tenisu obranný (protiútočný) -vúder proti topspinu. Klasický k. se hraje pod úrovni hracího stolu, ve středni a větší vzdále nosti od stolu. Progresívni je k. hraný nad úrovní stolu -r-halfvolejem. Při vý měně k. udělují hráči mičku i bočni ro taci. Kontres [rus ], test těl. zdatnosti do spělých (19 - 70 let), který zpracoval S. A. Dušanin Zahrnuje ukazatele, které hodnotí nejen úroveň rozvoje pohyb, schopností (vytrvalost, kloubní pohybli vost, silovou a reakčni schopnost), ale i některé ukazatele somatické a funk ční'. Testovací baterie používá 11 ukaza telů: věk, hmotnost těla, systolický a diastolický krevní tlak, klidovou tepovou frekvenci, rozsah kloubni pohyblivosti, rychlost pohyb, reakce, dynamickou si lu dolních končetin, silu břišniho sval stva, silu paži, běžeckou vytrvalost, do bu návratu tepové frekvence ke klido vým hodnotám po zatíženi. Ziskané údaje hodnotí bodovacim systémem a k vyhodnoceni používá pětistupňové klasifikačni škály. kontrola trénovanosti, zjištěni aktu ální míry tréninkem navozených adap tačních změn, projevujících se v úrovni pohyb, schopnosti a dovednosti, taktic kých vědomosti a dovedností, psych, vlastností aj.. tedy v přizpůsobeni kon krétní pohyb, činnosti v dané sport, specializaci. K. t. se provádi podle inte grovaných ukazatelů — celkové připra venosti a sport, výkonů, pomocí antropometrických a typologických zjištěni.
262
kontrolní soutěže vyšetřeni zdravotního stavu, funkčních zkoušek, mot. a psychol. testů, specific kých a nespecifických vyšetřeni. Při k. t. se využívají 3 skupiny testů: a) testy etapové kontroly, které se používají pro hodnocení relativně stabilní trénovanosti sportovce - po jednotlivých obdo bích sport, přípravy; b) testy průběžné kontroly, jimiž se posuzuje trénovanost sportovce po několika mikrocyklech a podle jejichž výsledků se upravuje tréninkové zatižení v dalším období; c) testy operativní kontroly, které umož ňuji tzv. rychlé informace po tréninkové jednotce či určitých kratších úsecích tréninkového zatíženi. —V praxi se pou žívají testy na zjištěni všeobecné trénovanosti - nespecifické testy (běh na 50 m, hod plným míčem, skok do dálky z místa, shyby pro muže, výdrž ve shý bu pro ženy, leh sed, 12minutový běh aj.) a specifické testy zjišťující úroveň speciální připravenosti podle požadav ků konkrétního sport, odvětví. Kom plexně může trénovanost posoudit jen trenér podle sport výkonnosti, výsled ků kontrolních testů, údajů lekaře a psychologa. kontrolní soutěže viz nemistrovské soutěže. kontrolní stanoviitě. při závodu v ori entačním běhu určená místa, kterými musí v určeném pořadí závodník pro běhnout. K. s. je označováno trojbokým hranolem, který tvoří 3 čtverce o rozmě rech 30 x 30 cm, rozdělené na horni bílé a dolní červené pole. Na stojanu k. s. jsou umístěny kleště, kterými si zá vodník označí svůj startovní průkaz. Ori entační běžec má pro závod k dispozici popis. k. s , přesné pisemné upřesnění jejich umístěni, obsahující důležité in formace, které nelze vyčíst z mapy. Mu sí obsahovat tyto údaje: kategorii závo du, délku tratě a převýšeni v m, popis k. s. v pořadí, ve kterém je má závodník proběhnout, délku a druh vyznačeného úseku od posledního k. s. do cíle. Ze jména při mez. závodech se používají' symboly pro popis k. s , které stanovila IOF. Poslední k. s. v závodě se nazývá sběrné kontrolní stanoviště. Od něj ve de do cíle červenobílými stužkami zna čený úsek tratě. kontroparada [it.] viz kryt v šermu, kontrováni, 1. zpětný záběr lopatkou vesla (vesel) ve vodě; 2. v kanoistice zpětný záběr listu pádla; řízeni lodě pá čením pádla o lub. kontumačnl výsledek sportovního utkáni, sankce uložená v soutěžích družstev za závažná porušeni soutěžní ho řádu, zejm. taková, jimiž některé družstvo, porušilo regulérnost utkání nebo zavinilo jeho nedokončeni. Vyhlá šeni k. v. s. u. má tyto důsledky: a) pro družstvo, které se provinilo, znamená
porážku, pasívni --►skóre a ztrátu bodů podle ustanovení soutěžního řádu; b) družstvu soupeře je započítáno vítěz ství, stanovené skóre a příslušný počet bodů za vítězství. Jestliže vítězné druž stvo dosáhlo v utkáni příznivějšího skó re, než jaké stanoví soutěžní řád pro k. v. s. u., platí výsledek dosažený na hři šti. Jestliže neregulérnost utkání zavini la obě družstva, jsou obě potrestána porážkou a pasivním skóre i ztrátou bo dů. K. v. s. u. je trestáno i družstvo, je hož vinou se utkání nesehrálo. Tři k. v. s. u. v průběhu jednoho roč. mistrovské soutěže znamenají vyloučeni družstva ze soutěže. V basketbalu se používá pro k. v. s. u. terminu skrečování (viz skreč). kontuze [lat ], zhmoždění, poranění tkáně prudkým tupým zevním násilím. Při k. zpravidla nedochází k porušeni pokožky. Je provázena bolestí na do tyk, krevním výronem a otokem. První pomoc, zklidnění, studený obklad. Lé čeni'. klid. aplikace Heparoidu, Ketazonu, Reparilu. Léčba 2 - 3 týdny i déle. Konvička František, * 1938, čs. basketbalista, ZMS. Člen družstva, které vybo jovalo stříbrné medaile na ME 1959, 1967 a Bronzové na ME 1969. Účastník OH 1960 (5.) ME 1961 (5), 1963 (10.1 a 1965 (7 ). Dvakrát hrál ve finále PMEŽ v týmu ZJ-S Brno (1964, 1968) a 1965 a 1968 nastoupil v týmu Evropy. Basketbalista ČSSR 1965-68. koordinační schopnosti, komplex in tegrovaných vnitřních vlastností, které jsou spjaty s procesy řízení a regulace pohyb, činnosti. Mohou působit pouze ve spojení se schopnostmi silovými, rychlostními a vytrvalostními, tj. elemen tárními schopnostmi. Projevují se zejm. při plněni složitých pohyb, úkolů vyža dujících přesné, event i rychlé prove dení. Naše literatura používá alternativ ní termín -»obratnostní schopnosti. Po znatky o k. s. shrnul E. Fleishman (1964). Vyčlenil oblast rovnováhových schopností (statická rovnováha, dyna mická rovnováha, balancováni předmě tů), oblast koordinace (koordinace kon četin, koordinace celého těla) a oblast percepčně mot. schopnosti, vztahují cích se převážně k drobné motorice. G. Schnabel (1976) charakterizuje pět speciálních k. s : zručnost, rovnováhovou schopnost, elasticitu, mot. kombinačni schopnost a pohyb, fantazii. P. Hirtz (1976) uvádi 18 k. s. rozčleněných do 4 kategorií: schopnost orientovat se, schopnost programování, speciální k. s. (součástí jsou např. reakčni schopnost, schopnost svalového uvolnění, rytmic ká schopnost aj.) a k. s. obecné. J. Póhlmann (1978) charakterizuje k. s. jako psychomot. projevy. P. Hirtz na zákl. faktorové analýzy stanovil 3 zákl. k. s.,:
prostorově orientační schopnost, kinestetická diferenciační schopnost, reakční schopnost. Při kvantifikaci a dia gnostice k. s. se uplatňují přistojové la boratorní testy (např. testování pomoci reaktometrů, stabilometrů, rytmometrů) nebo terénní mot. testy, které mají komplexnější charakter, kop, 1. ve fotbalu úder do míče nebo usměrnění miče nohou (v. t. přihrávka, střela). Kopnout můžeme do miče leží cího nebo kutálejícího se po zemi, do padajícího na zem (kop bezprostředně po odrazu označujeme halfvolej), letící ho vzduchem (kop přímo ze vzduchu, tzv. volej). Kopat lze ve stoji, v běhu, obratu, výskoku, pádu, a to různou částí nohy. Míč můžeme usměrnit po zemi, při zemi, obloukem, s přímou dráhou le tu, s rotací aj. — Druhy kopů se rozlišuji podle části nohy, která míč zasáhne: kopem vnitřni stranou nohy (plocha úderu je ohraničena kloubem palce, ko stí patní a vnitřním kotníkem) se přihrává a střílí na krátkou vzdálenost. Kopem přímým nártem (plochou nohy, kterou kryje šněrováni kopačky) se přihrává a střílí i na velkou vzdálenost. Tímto způsobem lze udeřit do míče značnou silou. Kopem vnitřním nártem (plochou nohy, kryté vnitřním šněrováním kopač ky, špičkou poněkud vytočenou vně) se přihrává a střílí (zejm. obloukem) i na velkcu vzdálenost. Kopem vnějším nár tem, slg. šajtlí (plochou ohraničenou vnějším šněrováním kopačky, špičkou mírné vytočenou dovnitř), se docílí ro tace miče Kopem vnější stranou nohy (plochou přiléhající vnější hraně chodi dla a vnějšího kotníku) se překvapivě přihrává na krátkou vzdálenost, podo bně jako kopem patou. Kopem špičkou (slg. bodlem - špičkou kopačky) se při hrává a střílí zvi. v těžkém blátivém te rénu. Kopem kolenem (plochou přiléhajici k dolní části stehna) se usměrňuje mič jen výjimečně. — Z hlediska pravi del rozeznáváme - * rohový kop, —► brankový kop, - ► přímý volný kop, -» nepřímý volný kop, - ► pokutový kop; 2. v ragby úder do míče nohou (od kolena dolů). K. lze provést z místa (mič se po staví' do důlku vyhloubeného patou v zemi), z nadhozu (hráč pustí míč z ru kou a odkopne ho dřivé, než dopadne za zem, tj. kope z voleje), z odrazu ( těs ně po odrazu od země, tzv. halfvolej). K. k následováni je kopem usměrněný mič do volného prostoru soupeřova území (hráč nebo spoluhráč mič dobíhá a pokračuje v útoku). K. na branku po čtyřce se provádi z kteréhokoliv mista na pomyslné čáře vedoucí z mista polo žení čtyřky a rovnoběžné s pomezní ča rou. Lze jim získat další 2 body. — K. na branku ze hry s možnosti docílit 3 body lze uskutečnit pouze k. z odrazu (tzv.
korespondenční šach
263 drop goal). - Překop, přihrávka spolu hráči kopem z nadhozu. — Trestný k. provádí kterýkoliv hráč kopem z mista, ze značky určené rozhodčím nebo z prostoru za ní. — Volný k. provádí hráč po - * lapení, a to ze značky, kte rou vyznačí podpadkem, nebo z mista za ní. — Výkop ze středu hřiště na zač. poločasů se kope z místa, resp. po ne zvýšené čtyřce z odrazu. — Výkop z obranného území za obrannou čarou se provádí po —^-přiklepnutí míče, nebo když byl míč v autu vedle brankoviště nebo za ním ; 3. kop v karate viz karate. Kop Petr, ’ 1937, čs. volejbalista, ZMS. Člen kolektivu, který zvítězil na MS 1966. Držitel stříbrných medailí z OH 1964, MS 1962 a ME 1967 a bronzové z OH 1968. Účastník ME 1963 (5. místo). Trenér čs. reprezentace na OH 1976, MS 1974,1978, ME 1975,1977 a 1979.
MS, kormidelník -►třeboňské čtyřky. Olymp, vítěz 1952 a mistr Evropy 1953. Jako kormidelník osmy startoval na ME 1956(1.) a 1957 (3 ). korbball (něm ), něm. košíková, hraná venku, později v sálech, nyni na ústupu před mez. basketbalem. Hrají 2 druž stva po 7 hráčích ( 6 hráčů v poli, 1 strážce koše). Hřiště 25 x 60 m rozdě lené na poloviny, koše 2,5 m nad zemi, kolem sloupků kruhy poloměru 3 m. Střelba jen z kruhů. Koš 1 bod a po něm zahájeni rozskokem ve středu hři ště. Korbutová Olga,' 1955, sov. gymnastka. Olymp, vítězka 1972 (kladina, prostná, družstva) a 1976 (družstva). Mis tryně světa 1974 (družstva, přeskok). Držitelka stříbrných medailí z OH 1972 , 1976 (kladina). ME 1974 (vícenotlivkyň, bradla, kladina, prostnáj a ME 1973 (víceboj).
M
Petr Kop
Kopa Raymond, vl. jm. Kopaszewski, "1931, fr. fotbalista, útočník. Hrál za Stade de Reims (1951-56,1959-64), Real Madrid (1936-59). Reprezentoval 45 x (1952-62). Účastník MS 1954 a 1958 (3. místo). Nejlepši fotbalista Evropy 1958. Člen vybraného mužstva FIFA 1955 a 1963. Vyznamenám řádem Rytíř fran couzských legií, kopaná viz fotbal. kopaná na motocyklech viz motoball. Kopřiva František, čs. ř. ř. zápasník, dr žitel bronzové medaile z MS 1913 v kat. do 82,5 kg. Účastník OH 1912 a 1920 Ví těz kat. do 82,5 kg na tzv. Pershingově olympiádě 1919. Kopylov Sergej, ’ 1960, sov. cyklista. Mistr světa 1981 a 1982 ve sprintu a 1983 v závodě na 1 km s pevným star tem. Držitel stříbrné medaile z MS 1983 (sprint) a bronzových z OH 1980 (sprint) a MS 1981 (1 km s pevným startem). Korač Radivoje, 1938-1969, jug. basketbalista. Patřil k nejlepším hráčům 60. let. Držitel stříbrné medaile z OH 1968, MS 1963, 1967, ME 1961 a 1965 a bron zové z ME 1963. Na jeho počest se od 1971 pořádá turnaj za účasti nejlepšich klubových mužstev. Koranda Miroslav, * 1934, čs. veslař.
Olga Korbutová
Korčnoj Viktor, * 1931, mez. šach. vel mistr od 1956. Účastni se pravidelně od 1962 turnajů kandidátů MS. V boji o ti tul byl 1974 poražen ve finálovém zápa se -»A. Karpovem, s nimž prohrál i ut káni o titul mistra světa 1978 a 1981. V dalšim cyklu MS prohrál v semifinále proti -»G. Kasparovovi (1983). kord, 1. bodná zbraň s krátkou nebo dlouhou rovnou úzkou čepeli trojúhelní kového průřezu. Hojně užívaná v 16. a 17. stol., v některých armádách ještě na zač. 2 0 . stol. jako součást voj. stejno krojů; 2 . bodná sport, zbraň, kratši než 110 cm, s hmotností nižší než 770 g. Skládá se z čepele, čišky a -►rukojeti. Čepel je ocelová, má trojúhelníkový průřez, bez ostrých hran. Průhyb čepele má dosáhnout 45 - 70 mm. (Průhyb se měři na vnějším konci zárazníku, a to mezi polohou čepele nezatižené a zatí žené závažím o hmotnosti 2 0 0 g). Číška je oblá, o průměru 13,5 cm, výstředí (vzdálenost mezi středem číšky a mí stem, v němž prochází čepel číškou) je max. 35 mm. Hrot čepele je opatřen -►elektrickým záraznikem, který při tla ku (nárazu) vyvolá hlášeni —►elektrické ho signalizačního přístroje.
Korejská lidově demokratická re publika, KLDR, soc. stát na sev. Korej ského poloostrova, 18,71 mil. obyv., hl. město Pchjongjang. Olymp. zkr. PRK. — V ústavě KLDR je vyjádřen zájem státu o rozvoj masové TV a o sport pra cujících. Nejvyšším řídícím orgánem TVS je Výbor pro tělesnou výchovu a sport při Radě ministrů. Tělových, pracovníci studuji na institutu TV, ve sport, kolejich a na tělových, fakultách pedag. institutů. Ve školách je TV po vinná. KLDR má 13 sport, hal (sport, pa lác v Pchjongjangu má sál s kapacitou 20 000 diváků), 12 tělocvičen, 7 otevře ných bazénů. Svá sportoviště mají ško ly, průmyslové podniky a vesnice. Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal, atleti ka, stolní tenis, volejbal, basketbal, sport, gymnastika a rychlobrusleni. Olymp, výbor KLDR vznikl 1953, uznání MOV získal 1957, jako rovnoprávný NOV uznán 1963 a oficiální název KLDR uznal MOV 1968 (do té doby žádal, aby družstvo KLDR startovala na OH pod názvem Severní Korea). NOV sdružuje 2 1 nár. svazů olymp. sportů, sportů neolymp. a federaci univ. sportu. KLDR se zúčastnila OH 1972-80 ZOH 1964 a 1972. Na přednich místech se umisťuje na asijských hrách. Korejská republika, stát na jihu Ko rejského poloostrova, 37,6 mil. oby., hl. město Soul. Olymp. zkr. KOR. ňidícím orgánem TVS je Asociace amatérského sportu (SAC), která sdružuje 15 podvý borů a 30 sport, federaci. 1962 byl přijat program výstavby sport, zařízeni. Pří pravu kádrů řídí Korejský vědecký sport, institut. V posledním období mili tarizace sport, výchovy na školách. Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal, volej bal, judo, zápas a box. NOV K. r. vznikl 1947, účast na OH od 1948. Soul je i síd lem - ► Světové federace teakwondo. korespondenční šach, výměna tahů listovní poštou. Pro k. š. platí zvláštní pravidla Mezinárodní federace kores pondenčního šachu ICCF. Doba na pro myšleni jednoho tahu je stanovena v průměru na tři dny (na prvních dvacet tahů 60 dnů, na 30 tahů 90 ap ). Doba od podáni do doručení sdělení tahu se nepočítá, nebo je na ni limitován určitý počet dnů. — Mezinárodni federace ko respondenčního šachu ICCF byla zal. 1927. Pořádá etapové soutěže jednotli vců o titul mistra světa a Evropy, soutě že družstev a korespondenční šachové olympiády. Naši šachisté zvítězili v olympiádě 1961. Populární jsou i mezi státní korespondeční utkání na vyso kém počtu šachovnic. Za vynikající vý kony se udělují mez. tituly podobně ja ko v praktickém šachu. Z našich kores pondenčních šachistů jsou mez. velmi stry K. Husák a J. Hýbl. — U nás se k. š.
264
korespondenční utkání
historik, doc. na FTVS UK. Zabývá se zejm. problematikou mez. a čs. olymp. hnutí. Člen ČSOV, Mez. výboru Pierra de Coubertina, předseda ediční komise FTVS UK a red. rady čas. Acta Universi2 I o I tatis Gymnica. Spisy: Dějiny českoslo 10,0_?4j0Í venského olympijského hnuti, 1977; Malá encyklopedie olympijských her( s kolektivem), 1982; Dějiny tělesné vý N------chovy H. (s F. Krátkým, a J. Markem), 1986 30,0 _ _ 30,0 1 30.0 kost, druh pojivové tkáně, nejtvrdší . V 0 , 0 ________________________L oporná součást těla. Vzniká během vý voje z chrupavky nebo vaziva kostnatě Hřiště a koš pro korfbal: 1 hřiště, 2 koš ním, osifikaci. HI. stavební součástí je tkáň kostní, tj. tkáň s mezibuněčnou začal hrát 1897, nyní řidi korespondečni otočná deska upevněná na zádi člunu. hmotou, která je vyztužená vazivovými soutěže komise pro korespondečni U veslařských člunů je na horní hraně vlákénky impregnovanými nerostnými šach při šachovém svazu ÚV ČSTV. K. kormidelni desky upevněn přičnik, z ně solemi, zejména vápníkem. Tyto anor š. se věnuje přibližně třetina praktic hož vedou provazy nebo lanka do rukou ganické látky podmiňuji pevnost k., kých šachistů, je výbornou průpravou kormidelníka, u člunů bez kormidelnika nadměrné množství vede k její křehko i tréninkem. Šach lze hrát i telegraficky, k jednomu -►nožnímu opěrátku, které sti. Látky organické naopak podmiňuji dálnopisem. je upraveno na ovládáni kormidla. Mo pružnost kosti. Látky anorganické i or korespondečni utkáni, sport, utkáni derní, tzv. ploutvové k. má činnou jen ganické jsou v kosti v určitém poměru, na dálku, jehož výsledky sděluji pořa menší část, zpravidla kapkovitého tvaru který se mění např. věkem, pohyb, akti datelé pisemně či telefonicky řidícímu z lehkých slitin nebo plastů, umistěnou vitou, chorobami. V dětství je vice látek orgánu soutěže. Timto způsobem se or v zadní části člunu mezi pevnou ústrojných (přes 50 %). a proto jsou k. ganizuje např. Pohár čs. rozhlasu v atle -►p loutvi a zádí. U plachetnich člunů pružné, ve stáři ubývá nejen tkáně kosttice, lukostřelecké přebory družstev se k. skládá ze dvou částí, část nad vo ni, ale přibývá i látek neústrojných (nad v krajich, soutěže korespondenčního dou (tzv. kormidelni kniha) má závěsná 60 %), k. se stávají křehké. Nečinnost oka a objímku na kormidelni páku. vede k ubýváni anorganických soli. šachu aj. korfbal, hol. košiková pro smíšená V dutině kormidelni knihy je na příč Z chorobných vlivů je nejznámějši nedružstva. Vznikla 1902. Hřiště 30 - 40 x ném čepu výkyvné zavěšen list kormi 75 - 90 m, rozděleno na třetiny Koše dla. U motorových člunů je k. ovládáno průměru 38 - 42 cm zavěšeny 3,5 m vy pevným šnékovým převodem, který jej soko na sloupcích, umístěných 1 0 m při nastavení do určité polohy pevně před koncovými čarami. Hmotnost ml drží. — Podle konstrukce dělíme k. na če 400 g, obvod 6 8 71 cm. Družstva pevná a výklopná. K. je nejčastěji ovlá máji 12 hráčů. V každé třetině hraji 2 dáno soustavou 2 pák, rozdělených muži a 2 ženy z každého družstva. dvouzvratným kloubem. List k. bývá dře V průběhu hry ji nesměji opustit. Vstře- věný nebo laminátový. lený koš plati 1 bod a po vstřeleni 2 ko KOrpererziehung, odb. měsíčník NDR šů si hráči družstva měni třetiny postu pro učitele TV, trenéry a cvičitele, vydá pem z obranné do stř„ z ní do útočné vaný nakl. Volk und Wissen v Berlíně a z té do obranné. Hraje se 2 x 45 min. od 1951. Míč se pouze přihrává a střílí. Bránit Kořínkovi-Kolinská Ivana,' 1950, čs. smí pouze muži mužům, ženy ženám. basketbalistka, ZMS. Držitelka stříbr Mez. federace založena 1923. — Sálo ných medailí z ME 1974 a 1976 a bron vou obměnou s družstvy o 6 hráčích je zové z MS 1975. Účastnice OH 1976 (4.). mikrokorfbal, nazývaný též Hallenkorf- Kos Zdeněk, ' 1951, čs. basketbalista, ZMS. Držitel bronzových medailí z ME ball. kormidelník, člen veslařských posá 1977 a 1981. Hrál na OH 1972 (8 .), 1976 Schéma stavby dlouhé kosti: 1 kost a 1980 (9), na MS 1974 (10 ), 1978 s okosticí, 2 odloupnutá okostice, 3 dek, lodí s kormidelníkem; udržuje ,1982(10 ), na ME 1971 (5 ), 1973 (4 ), hutná kost, 4 dřeň kostní. směr jízdy kormidlováním, řídí rytmus 5 (6 .) a 1979 (4 ). Basketbalista dostatek vitaminu D, který vede ke kři veslařského cyklu, povzbuzuje k výko nu. K. nesmí vážit méně než 50 kg. kor- ČSSR 1977 a 1978. vici, rachitis. Mezibuněčná hmota je midelnice 45 kg. Při nižší hmotnosti než kosatka, plachta trojúhelníkového tva upravena v ploténky, lamely, které jsou je stanovený limit, dostává přívažek. ru umístěná před -»stěžněm. Typy k.: na sebe různým způsobem vrstveny. Pro mládež je předepsán minim, věk a) normální; b) bouřková s minim, plo Mezi lamelami leži kostní buňky Lidské kormidelníka. — K. sedí na zádi nebo chou; c) balónová, z jemné plachtoviny k. jsou téměř výhradně lamelární, jen leží v přídi lodě, popř. mezi veslaři a s velkým vydutím, použivaná při boč v místech úponů vazů a šlach nachází ním a přednim větru; d) Genua, zadní me k. vláknitou. — Podle tvaru rozezná uprostřed lodi. kormidlo (rus.], lodní zařízeni umožňu roh sahá za stěžeň a otěže jsou vedeny váme k. dlouhé, ploché, krátké (popř. jící udržení a řízení směru plavby. Pův. přes záď lodě; bývá často stejně velká nepravidelného tvaru). Povrch kosti je se člun řídil veslem opřeným o záď ne jako -»vratiplachta; e) lichoběžniková do značné míry modelován okolními bo upevněným na pravém boku zádě. s dvojitými otěžemi. útvary a působícími tlaky a tahy. Vnitřní Postupem doby veslo nahradila svislá KOssI Jiří, ' 1943, tělových, pedagog, stavba k. není stejné. U k. dlouhého ty r4 «
1
!to
S
265 pu je střední část (tálo) dutá, hovoříme o dutíné dřeňová. Obklopuje jí silná vrs tva k. hutné (kompakta). Konce dlou hých k. vyplňuje systém vzájemné se křížících trámečků, připomínající struk turu mycí houbu; jde o k. houbovitou, spongiózu. Trámečky kosti houbovité neprobíhají nahodile, nýbrž odpovídají působícím tlakům a tahům. Tato účelná úprava průbéhu trámců kosti houbovité se nazývá architektonika kosti. Na po vrchu k. houbovité je souvislá vrstva k. hutné — k. korová (kortikális). Dutina dřeňová i dutinky v k. houbovité jsou vyplněny kostní dření. — Ve váech k. je zpočátku červená dřeň kostní, která později zůstává zachována jen v někte rých kostech (např v k. hrudní, obřa dech, žebrech), v ostatních se mění v dřeň tukovou. Červená dřeň kostní je tkání krvetvornou. — Povrch k. kryje cévnatá vazivová blanka, okostice (peri ost). Na ní závisí z velké části výživa ko sti. Vnitřní povrch kryje tenčí blanka, endost. Dělením buněk periostu a endostu se hojí zlomeniny. Zprvu měkkým svalkem vazivovým, později ho zpevňují minerální soli. K. jsou nejen pohyblivou oporou, ale poskytuji i ochranu dřeni kostní. Lebka s páteři chrání CNS, hrudník a pánev řadu dalších orgánů. K. jsou také zásobárnou minerálů, přede vším vápníku, a probíhá v nich látková přeměna, která umožňuje přizpůsobení k. ve smyslu pozitivním i negativním (např. při déletrvajíci skolióze). Kostarika, Kostarická republika, stát ve Stř. Americe, 2,21 mil. obyv., hl. město San José. Olymp. zkr. CRC. TVS řídí od 1966 vládní orgán Generální ře ditelství sportu, podřízený ministerstvu kultury, mládeže a sportu. Pracuje pod le pokynů Národní rady, kterou tvoří ministr kultury, mládeže a sportu nebo jeho zástupce a 6 členů jmenovaných vládou, a kontroluje sport, výbory v provinciích. Učitelé TV studuji na uni verzitě, kursy pro sport, instruktory po řádá Generální ředitelství sportu. TV nepatří mezi vyučovaci předměty ve státních školách, pouze ve školách sou kromých. — Ze sportovišť odpovídají mez. normám sport hala, bazén a stadi ón s atl. dráhou v San José a 2 basebal lové stadióny. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou fotbal, atletika, plaváni, box a cy klistika. Kostarický olymp. výbor vznikl 1953 a uznání MOV získal 1954. Sdružu je 8 nár. sport, svazů. K. se zúčastnila OH 1936, pravidelně od 1964. Kostka Vladimír, * 1922, čes. tělových, pedagog, vědec a funkcionář, prof, na FTVS UK Praha, zasloužilý trenér. 1962-69 proděkan FTVS UK Praha, od 1973 děkan. 1953-58 ředitel trenérské školy ITVS. Od 1980 předseda výboru svazu ledního hokeje LIV ČSTV,
Košťálová 1961-63, 1965-66 a 1968 73 trenér čs. nár. mužstva ledního hokeje, 1972 tre nér mistrů světa (s. J. Pitnerem). Autor teor. a metodických prací o ledním ho keji. Aktivní účastník protifašistického odboje. Spisy: Moderní hokej, 1971, 1984; Útok v ledním hokeji, 1963 (publi kace vydány v 7 zemích); Teorie a di daktika ledního hokeje, 1986. Nositel Čs. válečného křiže 1939, ftádu práce a Medaile dr. M. Tyrše.
Vladimir Kostka
Kostková Jarmila, * 1923, čes. tělo vých. pedagožka a tělových, funkcionářka, prof, na FTVS UK Praha, zaslou žilá pracovnice v těl. výchově, ústředni náčelnice výboru svazu ZRTV ÚV ČSTV, členka Rady masového rozvoje těl. výchovy ČÚV ČSTV a komise žen předsednictva ČÚV ČSTV, čs. delegát ka v Mez. organizaci pro těl. výchovu a sport divek a žen (IAPESGW). Au torka spartakiádních skladeb, publikací a učebních textů k otázkám teorie a di daktiky TV. Nositelka Rádu práce, Me daile dr. M Tyrše a čestného uznáni ÚV Čs. svazu žen. kostra, skelet, soubor -►ko stí, pohy blivá opora těla, chrání vnitřní orgány upínaji se k ní svaly a vazy. K. člověka tvoří 233 kostí spojených vzájemně va zivem. chrupavkami nebo -»klouby. Děli se na k. kmene tělního a k. konče tin. K. kmene tělního tvoří lebka, páteř ní obratle, žebra a kost hrudní. Obratle hrudní, žebra a kost hrudni tvoří k. hrudníku. K. končetin se skládá z ple tence, tj. kostí zapojených do trupu a kostí volné končetiny. Pletencem -►h orn í končetiny je lopatka a kliček, k. volné horni končetiny je kost pažni, kte rá je podkladem paže, dvě kosti předloketni: kost vřetenní (na straně palcové) a kost loketní (na straně malikové). K. ruky se skládá z 8 kostí zápěstních, 5 kostí záprstních a 4 článků prstů. Ple tencem dolni končetiny je kost pánevní (vzniká srůstem kosti kyčelni, sedací a stydké), k. volné dolni končetiny je kost stehenní, která je podkladem steh na, podkladem bérce je na straně pal cové kost holenní a na straně malikové kost lýtková. K. nohy tvoři 7 kostí nár-
tnich (tarzálnich), 5 kosti zánártnich (metatarzálních) a 14 článků prstů. Sa mostatnou kostí je čéška. Kosti pánevní spolu s kostí křížovou a kostrčni tvoři pánev. Kosých Grigorij, ' 1934, sov. střelec. Olymp, vitěz ve střelbě z libovolné pi stole 1968. Ve stejné disciplině se stal mistrem světa 1962 a byl členem vítěz ného družstva z MS 1966, 1970 a 1974. Přispěl k vítězství sov. družstva na MS 1974 ve střelbě z velkorážového revol veru (25 m, 30 -F 30 ran). Mistr světa ve střelbě ze vzduchové pistole 1972 (10 m, 40 ran - družstva) a 1974 (jednotlivci i družstva). Mistr Evropy 1963 (libovolná pistole: 50 m, 60 ran — družstvo), 1965 (libovolná pistole: jednotlivci i druž stva), 1969 (libovolná pistole jednotlivci i družstva; velkorážová pistole druž stva; vzduchová pistole - družstva), 1972 (vzduchová pistole - družstva), 1973 (vzduchová pistole - jednotlivci 1 družstva), 1974 (vzduchová pistole družstva) 1975 (libovolná pistole - druž stva; vzduchová pistole - družstva). Dr žitel stříbrných medaili z ME 1963 (libo volná pistole - jednotlivci), 1965 (velko rážová pistole - družstva), 1969 (velko rážová pistole - jednotlivci), 1971 (vzdu chová pistole - jednotlivci i družstva), 1975 (vzduchová pistole • jednotlivci) a bronzové z ME 1971 (libovolná pistole - jednotlivci). koš, 1. součást vybavení hřiště na bas ketbal a jiné sport, hry, kde k. nahrazu je branku; 2 . dopravení miče do k. pravi dly předepsaným způsobem, čímž druž stvo získá stanovený počet bodů (např. v basketbalu za k. dosažený ze hry jsou 2 body, 3 body, pokud bylo vystřeleno z - * třibodového územi, za úspěšný trestný hod 1 bod). Košek Jan, 1884-1927, čs. fotbalista, útočník, vynikající střelec, jeden z nej lepších fotbalistů počátků čes. kopané 1906-1911 reprezentoval Čechy a Prahu 6 x (7 branek). Účastník amatérského ME 1911 (1. místo). Košický maratón viz Mezinárodní ma ratón miru. košíková viz basketbal, košíková pod vodou, polosport. bran ková hra nazývaná též potápěčská. Vznikla v potápěčské průpravě instalo váním košů pod vodou u dna bazénů a v bazénech s průhlednou stěnou dala podnět ke vzniku -^podvodního ragby, košíkoví ve vodě, polosport. branko vá hra, obměna vodního póla, místo branek koše asi ve výši 1,5 m nad vo dou a bez desek. Pro letní rekreační účely je obměnou zábavná hra na měl čině znesnadňujíci běh a znemožňujicí driblink. Košťálová Jindra, ’ 1947, čs. gymnastka, MS. Členka družstva, které zvítězilo
266
košumberské hry na MS 1966. Na ME 1969 vybojovala bronzové medaile za cvičeni na kladiné a v prostných. košumberské hry. sport hry, které pořádá od 1973 Gottwaldova dětská lé čebna pohybových poruch v Luži Košumberku. Účastni se jich pacienti v dětském věku ze všech léčeben v ČSSR i některých v zahranič! (PLR, NDR). Soutěže v lukostřelbě, atletice a míčových hrách probíhají ve dvou ka tegoriích: pro pacienty s neurologický mi a s ortopedickými postiženími. Kotek, lid tanec, součást masopustnich, přástkových a svatebních zábav. Zaznamenán na celém našem území. Tanečníci utvoři řetěz a různými kroky a poskoky „vinou hada" z tanečního sá lu na náves a přes dvory zpět. 0 svatbě Kotkem přiváděly ženy očepenou nevě stu ženichovi. K otilnikov Oleg Jevgeněvič, 1872 až 1944, rus. vynálezce padáku. 1911 získal patent na padák RK-1. Padák byl složen do vaku, který byl upevněn na těle let ce nebo parašutisty a byl opatřen výtažným padáčkem. K. tak vytvořil zá klad moderních konstrukci klasických padáků. Kotělnikovovy padáky přijalo do výzbroje letectvo SSSR. Úmožnily masový rozvoj parašutismu v SSSR ve 30. letech. Kotkas Johannes, * 1915, sov. ř. ř. zá pasník. Olymp, vítěz 1952 a mistr Evro py 1938-39 a 1947 v kat. nad 87 kg. Drži tel stříbrné medaile z MS 1953 ve stej-
Johannes Kotkas
né hmotnostní kategorii. Zápasil i ve volném stylu a věnoval se atletice (hod kladivem). kotlík, nádoba o obsahu obvykle 3 - 5 I, používaná na vařeni při turistice. Pů vodně měl k. oblé dno a dalo se v něm vařit jen na otevřeném ohni. Dnes je klasický typ k. nahrazen k. s plochým dnem a s poklici, která je současně i pánví. Kotorský závod branné zdatnosti, součást programu -obranného vodáctvi. Postupový závod masového charak teru, vrcholící M ČSSR. Závod organi zován na paměť vzpoury levicově orien
tovaných čs. námořníků rak.-uherského válečného loďstva za 1. svět. války. Ob sahuje. jízdu 5členné posádky na pra mici (podle kat. 1 0 , 2 0 km a více) a úko ly: střelba ze vzduchovky (vleže bez opory 5 ran), hod granátem (limit 25 40 m, 3 pokusy), plavání (žáci 50 m, ostatní 1 0 0 m, posádka plave najednou, měři se čas poslednímu v čili). Úkoly jsou součástí závodu, kotouč, též puk, touš, předmět hry v ledním hokeji. Vyrábi se zpravidla z vulkanizovaného kaučuku, jehož tvr dost pro závodní účely musí být schvá lena svazem ledního hokeje. Předepsa né parametry: síla 2,54 cm, průměr 7,62 cm, hmotnost 156-170 g. Pro tréninky a dětskou hru bývá kotouč zpravidla méně tvrdý než kotouč pro závodní účely. kotoul, cvičební druh -*• převratů v akrobatických a nářaďových cviče ních. V akrobacii jde o otáčení (koulení! těla kolem pohyblivě pravolevé (příčné) osy vpřed nebo vzad, základny se dotý kají' pouze záda, tělo je sbaleno nebo vysazeno. Druhá polovina k. je silně ak tivizovaná, tim lze dosáhnout i obtížněj ších a působivějších provedení do stoje na rukou, o napjatých nohách, popř. do vzpřímeného postoje kotoulem vzklopmo, tj. prohnutím. K. lze provádět i na bradlech, žerdí se dotýkají pouze rame na. — Při skocích do vody průpravná cvičení při nácviku překotů. Provádějí se buď přepadáváním z dřepu z okraje bazénu, nebo se kotoul provede na prkně ze vzporu dřepmo, na okraji prkna se přetáčí přes lopatky, před do padem se napínají nohy, Kotoul vzad lze provádět skrčmo nebo schylmo ze sedu na okraji prkna zády k vodě, na okraji prkna se přetáčí přes lopatky, kotrč, 1. kormidlo pramice; veslo pev ně spojené havlinkou s konstrukci pra mice; 2 . místo zadáka, posledního čle na posádky na lodi. Kotrč Jiří, "I960, čs. házenkář, ZMS. Člen druřstva, které vybojovalo 1 . místo na MS skupiny 8 1985 a bylo na 2. mí stě MS skupiny B 1982. V týmu Dukly Praha přispěl k vítězství v PMEZ 1983/84. Házenkář ČSSR 1981 kotva, nářadi k upevnění lodě ke dnu. Skládá se ze stojiny ukončené křižem, ze kterého jdou do stran dvě oblouková ramena ukončená drápy, z kruhu umís těného v horní části stojiny a sloužiciho k upevněni kotevního lana nebo řetězu, a z příčky procházející stojinou kolmo k ramenům, aby se k. nemohla plazit po dně, ale zachytila se drápem. Rozezná váme k. admirálskou, čtyřramenou sei 4 drápy, skládací, halovou a vlečnou, tj. plátěný kuželový pytel, kterého se pou-' živá k brzdění rychlosti a stavění přídě proti vlnám při velkém větru.
Koubek Gustav, 1927—1960, čs. para šutista, MS. Tvůrce několika svět. a čs. rekordů. 1957 vytvořil SR ve skupi novém seskoku z výšky 1 2 1 2 0 m (den) a 12 990 (noc). Účastník MS 1954, 1956 ( 1 . místo). koučováni, vedení sport, družstva v utkáni. Zahrnuje krátkou psycholog, přípravu před utkáním, stanoveni takti ky hry, včetně určení zákl. sestavy V utkání pak přizpůsobování anebo mě nění taktiky, řízené střídání hráčů aj. v rámci pravomocí daných pravidly; po utkání vyhodnocení hry a stanovení nejbližšich úkolů. U nás jedna z funkci tre néra. Koudela Jiři, "1943, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Soutěžil spolu se svou man želkou -» H. Křížkovou-Koudelovou na kánoi smíšených dvojic a stal se mis trem světa ve slalomu 1969 v soutěži hlídek a 1971 v kategorii C 2 mix. Držitel stříbrné medaile z MS 1969 (3x C 2 mix ve sjezdu) a bronzových z MS 1969 (C 2 mix ve slalomu) a 1971 (3x C 2 mix ve sjezdu). Koudelka Drahomiř, '1946, čs. volejbalista, ZMS. Člen mužstva, které zvítězilo na MS 1966. Držitel stříbrných medailí z ME 1967, 1971 a bronzové z OH 1968 Účastník OH 1972 16.), 1976 (5 ), MS 1970 a 1974 (5. místo). Volejbalista roku 1971.
Drahomír Koudelka
Koukal František, '1949, čs. šermíř, ZMS. Účastník OH 1972, 1976 a 1980 Na MS 1978 obsadil 5. místo v soutěži jednotlivců v šermu fleretem. Od 1981 ústřední trenér šermu, koule, atl. náčiní k vrhu. Je z masivní ho železa, mosazi nebo z jiného kovu, který není měkčí než mosaz. Z těchto materiálů může být též obal naplněný olovem nebo jiným materiálem. Musí mit kulový tvar a její povrch musi být hladký. — Koulí se vrhá z kruhu o vnitř ním průměru 213,5 cm. Dopad musi být do výseče se středovým úhlem 40°. koule kulečníkoví, 3 koule ze slono viny nebo z jiného schváleného materi álu. Evropská unie schválila pro všech ny disciplíny (kromě uměleckého kuleč níku) koule značky Super Aramith
koza tělocvičná
267 Hmotnosti a rozměry atl. koule Kategorie
Průměr Hmotnost v kg koule v mm minim. max.
muži dorostenci st. dorostenci ml. žáci st. žáci m i ženy dorostenky st. dorostenky ml. žákyně st. žákyně ml.
7,26 6,25
IW 130 nestanoven
5,00 4,00 3,00 4,00
nestanoven 95 110 nestanoven 95 110
4,00 4,00 3,00 3,00
95
110
95 110 nestanoven nestanoven
Kovačič Zdravko,' 1925, jug. hráč vod ního póla. Člen družstva, které vybojo valo stříbrné medaile na OH 1952,1956, ME 1954 a bronzovou na ME 1950. Kovéčičová Olga, * 1943, čs. let. akrobatka, MS. 1978 byla zvolena do ústřed ní rady AČSSR. Účastnice M ČSSR 1973,1975 (1. z žen), 1977 (1. z žen), 1979 (1. z žen). Startovala na srovnávacích soutěžích soc. zemí (1974, 1975, 1978, 1979. 1980), na ME 1977, na MS 1976, 1978. Kovařík Jaromír, * 1955, čs. sport, po tápěč, MS. Reprezentant ČSSR v orien tačním potápění v 70. letech S -*-M. Slezákem získali na ME 1979 zlaté me daile v disciplíně MONK. Byl 9krát mis trem ČSSR v orientačním plavání. Za sloužil se o některé technické inovace v orientačním potápění (prodlouženi ploutve, monoploutev, navigační zaříze ni). Kovařík Petr, * 1945, čs. střelec, ZMS. Mistr Evropy 1977 ve střelbě z libovolné malorážky vkleče (50 m, 40 ran) Držitel stříbrných medaili z MS 1970 (libovolná malorážka; vstoje - jednotlivci), ME 1977 (stejná disciplina), ME ve střelbě ze vzduchových zbraní 1972 (vzduchov ka; 10 m, 40 ran). Bronzové medaile vy bojoval na MS 1970 (velkorážová ter čovnice; 300 m, 40 ran, vstoje a 3 x 40 ran družstva; standardní malorážka: 50 m, 3 x 20 ran — družstva), 1974 (velko rážová terčovnice; 3 x 40 ran - druž stva; libovolná malorážka: 50 m, 60 ran, vleže - družstva; standardní puška: 300 m, 3 x 20 ran - družstva). Účastník OH 1972 (4. libovolná malorážka: 3 x 40
Umělecký kulečník se hraje pouze s koulemi ze slonoviny. Dvě mají barvu čisté slonoviny, třeti je červená. Jedna bilá je označena na dvou protilehlých bodech tečkami o průměru 1 mm. Prů měr koule je 61 až 61,5 mm. Hmotnost sady (3 koulí) je 600 až 670 g. Max. po volená hmotnostní diference mezi tře mi koulemi v sadě je 1 gram. koule a rukojetí, vzpěračské a posilo vači náčiní o hmotnosti 10 až 15 kg. Koule je ze šedé litiny a má průměr 180 mm, rukojeť je z oceli průměru 2 2 mm a je zalita do koule. Koule je dutá a na spodni části je otvor se závitem a šrou bem, kudy se do koule přidává olovo, aby měla přesnou hmotnost, která musí , být na kouli viditelně označena. Kourek Jaromír, * 1944, čs. ragbista, ZMS. Reprezentoval 1965-75 a sehrál 50 mezistátních utkáni. Účastnil se v týmu ČSSR zápasů o Pohár FIRA. V mužstvu Sparty Praha se podílel na získání 3 ti tulů mistra republiky a hrál v PMEZ. Nejlepši ragbista roku 1973. Koutek Konstantin, 1909-1984, čs. pla vec a hráč vodniho póla. Na ME 1926 byl šestý na 1 500 m v. zp. a sedmý na 400 m v. zp. Startoval ve štafetě na 4 x 200 m v. zp., která na ME 1926 obsadila 4. a ME 1927 5. místo. Účastník turnaje ve vodním pólu na OH 1936. Koutný Bedřich, ’ 1931, čs. boxer, MS. Držitel stříbrné medaile z ME 1953 a bronzové z ME 1955 v kat. středni (do 75 kg). Účastník OH 1952. Kovics Pal. ' 1912, uraď šermíř. Olymp, vitěz v šermu šavlí jednotlivců 1952, družstev 1936, 1948, 1952, 1956 a 1960. Podílel se na získání sedmi titulů mistra světa v šermu šavlí družstev (1937, 1951, 1953-55, 1957.58), vítěz jednotlivců na MS 1937 a 1953. Držitel min 85 0 stříbrných medaili z MS 1951. 1954 a bronzové z OH 1948 v individuální Koza tělocvičná: 1 tělo, 2 nohy, 3 kopyta, (rozměry jsou v mm). soutěži.
ran), 1976, ME 1969 (6 . libovolná malo rážka; vstoje - jednotlivci), 1971 (4. libo volná malorážka: 3 x 40 ran - jednotli-
Petr Kovařík
vci) a ME ve střelbě ze vzduchových zbraní 1971,1973, 1976 a 1977. Kowalczyk Jan, * 1940, pol. jezdec, mnohonásobný mistr a reprezentant Polska v parkúrovém skákání. Olymp, vitěz 1980 (s koněm Artemor). Držitel stříbrného odznaku FEI. Kozák Václav, • 1937, čs. veslař, ZMS. Olymp, vítěz 1960 na dvojskifu s P. Schmidtem a mistr Evropy 1963 na skifu. Držitel stříbrné medaile z ME 1959 (dvojskíf) a dvou bronzových medailí z ME 1961 (dvojskif) a 1965 (čtyřka s kormidelníkem). Nejlepší sportovec ČSSR 1963. Od 1969 trener Dukly Pra ha. Kozakiewicz Wladyslaw, * 1953, pol. atlet, tyčkař. Olymp, vítěz 1980 (578 cm), jedenáctý na OH 1976 (525 cm). Druhý na M£ 1974 (535 cm), čtvrtý 1978
r
**
i
min 7S0
4 vyrovnávací kopyto, 5 upínací řetěz
Kozák
268 (15,4 s), na 200 m př. (25,4 s) a ve skoku dalekém (718,5 cm). Vytvořil šest nej lepších svět. výkonu: na 110 m př. (15,6 s a 15,4 s), na 120 y př. (15,2 s), na 200 m př. se zatáčkou (27,0 s a 25,4 s) a na 200 m př. na rovné dráze (23,6 s).
Václav Kozák
István Kozma
fotbalu ( 2 x ) a ledním hokeji (účastník ME 1923 a 1925 - 1 místo). Zahynul při autonehodě.
Alvin Kraenzlein
Karel Koželuh
Kožíšek František, 1856-1930, čes. tělo vých. pracovník, člen cvičitelského sbo ru Sokola Pražského, Tyršův spolupra covník, autor tělocvičných příruček, 1884-1920 ředitel Tyršova tělocvičného ústavu pro hochy v Praze. Kožíšek Vladim ir' 1924, vedoucí vědeckometodického odděleni ÚV ČSTV (1962 —84), od 1984 odborný poradce předsedy a místopředsedy ÚV ČSTV. 1967—76 vedoucí kabinetu organizace a řízeni ÚV ČSTV. Nositel Medaile dr. M. Tyrše. Kraenzlein Alvin, 1876-1928, amer. atlet, překážkář. Čtyřnásobný olymp. vítěz 1900 na 60 m (7,0 s), na 110 m př.
krachtbal [hol. + angl ], branková sport. hra. Družstvo má 4 hráče, hraje se plným míčem. Inspirující vliv na vznik k. měla pův. házenkářská hra za háněná, nejspíše grenzball. Tvůrce pra videl k. f. Schotte, učitel TV na těch. institutu v Bruggách (Belgie), který předvedl k. veřejnosti 1962. — Pravidla. Hřiště je dlouhé 24 až 26 m, široké 13 až 14 m. Za každou brankovou čarou by měl být ještě minim. 5 m široký volný prostor (územní branky). Hřiště je roz děleno středovou čarou. Ve hřišti jsou vedeny 4 m každé brankové čáry a rov noběžně s nimi tzv. čáry volného hodu. Plný mlč pro muže má hmotnost 5 kg, obvod 108 - 115 cm, pro ženy 2 kg, ob vod 97 - 100 cm. Délka utkání podle věk. kat. 2 x 15 nebo 2 x 20 minut. Těl. střety s protihráči jsou zakázány. Gólu je dosaženo, jestliže hozený mič dopadne na zem v území branky soupe ře. Krajčírové-Némethovi Maria, ' 1948, čs. gymnastka, ZMS. Členka družstva mistryň světa 1966 (5. přeskok, 7. viceboj jednotlivkyň). Držitelka stříbrných
|
24 -26
13-14
(545). Dvojnásobný halový mistr Evropy 1977 (551 cm) a 1979 (558 cm), třetí na HME 1975 (530 cm) a 1982 (560 cm). Vy tvořil dva SR (572 cm a 578 cm) a čtyři ER (560 cm, 562, 564 a 566 cm), koza tělocvičná, přenosné tělocvičné nářadí pro přeskoky; trup tvoří dřevěný truhlík, tzv. kozlík, který je přes vycpáv ku čalouněn plátnem a potažen kůži či syntetickým materiálem Čtyři pevné nohy s výsuvnými vložkami opatřenými kopyty (kovovými, pryžovými či z umělé hmoty) mají plochy otočné do směru cvičeni, obložené vycpávkou $ koženým potahem. Nohy jsou opatřeny pružino vými západkami pro nastavení výšky po 50 mm v rozmezí 1050—1400 mm Pro vyrovnáni nerovností podlahy má jedna výsuvná noha nad kopytem zamontová no vyrovnávací zařízeni. — Pro TV dětí je určena k. školní, která je obdobné konstrukce, je však nastavitelná po 50 mm v rozmezí 850—1150 m. Pro mateř ské školy se vyrábí k. 600 mm vysoká. Dřevěné tělo k. je pokryto vatovou vy cpávkou potaženou plátnem a překry tou potahem ze syntetického materiálu Kovový podstavec je opatřen plastický mi návleky zabraňujícími posouvání po podlaze. Podstavec je k tělu připojen šrouby (obr. na str. 267). kozlík na vaření, závěs na -»kotlík upravený na způsob trojnožky. kozlík stanový, spojené tyče pro vy pnuti stanu podél bočních stěn k vrcho lu. Kozma István, 1939-1970, maď ř. ř. zá pasník. Olymp, vítěz 1964 a 1968, mistr světa 1962, 1966 a 1967 a mistr Evropy 1967 v kat. nad 97 kg. Držitel stříbrných medailí z MS 1965, ME 1966 a 1968 a bronzové z MS 1961. Koželuh Jan, * 1904, čs. tenista. Jeho největším úspěchem byla účast v semi finále wimbledonské dvouhry 1927. Ve stejném roce byl zařazen na 1 0 místo svét. žebříčku. Koželuh Karel, 1895-1950, čs. tenista, profesionální hráč. Vítěz profesionální ho MS 1929,1932 a 1937. Dlouhou dobu považován za nejlepšího tenistu světa. Nehrající kapitán čs. daviscupového družstva 1947 až 49. Čs. reprezentant ve
1
4
Hřiště na krachtbal
8-9
8-9
4
krasobruslení
269 medaili ze soutěží družstva na OH 1964 a 1968 a bronzových z MS 1962 (druž stva) a ME 1967 (víceboj jednotlivkyň, bradla; 4. prostné a přeskok, 5. kladi na). krajská organizace ČSTV, organizač ní složka ČSTV, kterou tvoří okr. a městské organizace v kraji. Nejvyšším orgánem je krajská konference, která se schází jednou za 2—3 roky. Za činnost organizace zodpovídá krajský výbor (KV) ČSTV. Postavení k. o ČSTV máji městské organizace v Praze a Bra tislavě. K. o. ČSTV v ČSR a SSR tvoří Českou a Slovenskou organizaci ČSTV. V. t. Československý svaz tělesné vý chovy, okresní organizace ČSTV. krajský pedagogický ústav, KPÚ, součást systému dalšího vzděláváni pedag. pracovnikú stř. škol v kraji. Je podřízen KNV a koordinuje činnost -►okresních pedagogických středisek v kraji. Pro jednotlivé vyuč. předměty nebo skupiny předmětů jsou v ústavě odb. pracovníci, kteří vedou přislušné kabinety (viz kabinet tělesné výchovy), krajský výbor pro tělesnou výcho vu a sport, KVTVS, zřizovány 1952-56 u krajských nár. výborů. V. t. národní výbory a tělesná výchova, zákony o tě lesné výchově a sportu krakorec, 1. u veslařských člunů no sník pro -vhavlinku. Zaručuje dodržení určené vzdálenosti osy havlinky od podélné osy člunu. Nejčastěji jsou to čtyři ocelové nebo duralové trubky sva řené do pismene V a přišroubované na -►lu b člunu v místě příčného žebra. Někdy bývá k. vyztužen pátou, demontovatelnou trubkou; 2 . vodorovný no sník, na nějž se ukládá loď. Král Antonín, ' 1916, čes. tělových, pe dagog a funkcionář, 1957-62 a 1970-73 proděkan FTVS UK Praha. Předseda vý boru svazu ZRTV ÚV ČSTV, člen před sednictva ČÚV ČSTV, spoluautor spar takiádních skladeb a organizátor spařtakiád, vzorný a zasloužilý cvičitel. No sitel vyznamenáni Za zásluhy o výstav bu a Medaile J. F. Chaloupeckého. Králfčková Jarmila, * 1944. čs. pozem ní hokejistka, ZMS. Brankářka, čs. druž stva, které získalo stříbrné medaile na OH 1980. Účastníce zápasu o Evropský pohár 1968-70, v němž ČSSR obsadila 2. místo, MS 1978 (9 ). V týmu Slavie Praha se podílela na získání titulu mis tryň republiky 1965, 1967-68, 1975-82. Členka předsednictva výboru svazu po zemního hokeje ÚV ČSTV. Králík Jiří, ' 1952, čs. hokejista, bran kář ZMS. V ligové soutěži hrál 12 sezón, mistr ČSSR 1982 a 1983 (Dukla Jihlava). V reprezentaci sehrál 99 mezistátních utkáni, účastník MS 1979, 1982, 1983 a 1985 - mistr světa, nejlepší brankář MS 1982 a 1985. Nositel Rádu práce.
Královský pohár, též Pohár švédské ho krále, angl. Kings Cup, 1984 přejme nován na halové mistrovství Evropy družstev, halová tenisová soutěž pro muže, zal. 1936 švédskou tenisovou asociací. Zúčastňují se ji družstva jednotlivých států, rozdělená od 1984 podle výkonnosti do 3 divizí po 6 muž stvech; divize rozděleny na 2 skupiny. Vítězové skupin hrají o 1. a 2. místo, po slední mužstva o 5. a 6 . místo. 6 . druž stva I. a II. divize sestupuji do nižších divizi, vítězové II. a III. divize postupuji do vyšších. K ra m e r Jack, * 1921, tenista USA. Nejvýraznéjši postava svět. tenisu prvních poválečných let. Trojnásobný ví těz Wimbledonu (dvouhra 1947, čtyřhra 1946-47). Získal 5 titulů na mez. mistrov ství USA (dvouhra 1946-47, čtyřhra 1940-41, 1943, 1947, smíšená čtyřhra 1941). 1948 přestoupil mezi profesionály. Krámerová-Engelová-Gulbinová In grid, * 1943, reprezentantka NDR ve skocích do vody. Olymp, vítězka 1960 (prkno, věž), 1964 (prkno) a mistryně Evropy 1962 (prkno, věž). Držitelka stří brné medaile z OH 1964 (věž). Kramperová Jindřiška, * 1940, čs. krasobruslařka. Na ME 1958 obsadila páté a 1959 šesté místo v soutěži žen. Úča stnice ZOH 1956. Klavíristka.
Jindřiška Kramperová
kraniální (řec ), hlavový, ležicí blíže k hlavě. kraniálni aměr viz temenni směr. krasobruslení, sport odvětví, spojují cí sport, a umělecký projev, jizda na bruslich na ledové ploše podle určitých pravidel. K. je buď spjaté s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného pohybu v krokových variacích, piruetách a skocích (ve volné jizdě), nebo podřízen pohyb přesnosti v předepsané kresbě (povinná jizda). — Dokonalé (estetické) předvedeni po hyb. sestavy (jízdy) vyžaduje hlavně senzomot. koordinaci v čase a prostoru, dynamickou rovnováhu a pohyb, kreati vitu (tvořivost). K. jednotlivců se dělí na dvě odlišné discipliny — povinné cviky a volnou jizdu. Krasobruslař by proto
měl mit vlastnosti vhodné jak pro po vinné cviky (klid, vyrovnanost, schop nost max. soustředění, prostorovou ori entaci), tak pro volnou jizdu (výbušnost, vytrvalost, obratnost, rychlostní a odrazové schopnosti, smysl pro ryt mus, vnímání hudby a představivost). — Při výběru závodníků se přihlíží k morfologickým předpokladům. Svět. závodnice mají průměrnou výšku 161 cm a hmotnost 53,4 kg, muži 170 cm a 62 kg. K. vyžaduje dokonale vyvinuté svalstvo fixující páteřní segmenty (krč ní, hrudní, bederní a křížový), pevné va zy i šlachy. Výkon při volné jízdě je limi tován výkonem kardiovaskulárního sy stému. Nároky jsou kladeny na analyzá tory, zvláště na vestibulární ústroji, jež ovlivňuje stabilitu nutnou pro udrženi rovnováhy při skocich s obraty, při piru etách i okamžitě po nich. - Historie. K. se začiná rozvíjet v 18. stol. 1742 byl za ložen v Edinburghu ve Skotsku první bruslařský klub (Edinburgh Skating Club). Prvni krasobruslaíská příručka A treatise on skating (Pojednání o bru slení) od Roberta Johnse vyšla 1772 v Londýně. Základy moderního k. polo žil v pol. 19. stol. američan Jackson Hai nes. Pův. byl tanečníkem, využil baletní průpravu a přizpůsobil bruslařský po hyb rytmu hudby. Vytvořil nový model brusli s plošši křivkou, která mu umož nila dlouhý skluz, a brusle připevnil pevně k botám. Tím mohl jezdit oblou ky ve velké rychlosti a provádět různé obraty — Prvni systematickou učebnici „Spuren auf dem E iď vydal dr. Korper 1881 ve Vídni, popsal v ní prvky, které se v podstatě jezdí dodnes jako povin né cviky. Z této práce byl odvozen ví deňský závodní řád, tzv. „Regulativy". 1882 se konaly ve Vidní prvé mez. závo dy, které se skládaly ze tří částí: z po vinných cviků, volné jízdy a rychlobruslení Vítězem se stal J. H. Fray, druhý byl Engelmann a třetí Axel Paulsen z Christianie (dnešní Oslo). Axel Paul sen vyhrál rychlobruslení na 1 600 m a skočil jako prvni ve volné jízdě skok s 540° rotací ve vzduchu. — Prvni mez. krasobruslařské závody v Praze se ko naly 1889. — Mezinárodní bruslařská unie (International Skating Union - ISU) převzala po založení 1892 „Regulativ" za svá pravidla (plati v zásadě dodnes). První ME bylo 1891 v Hamburku a prvni MS 1896 v Petrohradě Soutěžili jenom muži. — V letech 1898-1913 byl vítězem většiny ME a MS švéd Ulrich Salchow, tvůrce brusli se zoubky. 1909 poprvé předvedl tzv. Salchowův skok. Dalšími krasobruslaři, kteří předvedli nové sko ky a podle kterých byly skoky nazvané, byli W. Rittberger (1910 Rittbergerův skok) a A. Lutz (1913 Lutzův skok). 1902 na MS v Londýně povolila ISU
270
krasobruslení
Volná jízda žen
start v kat. mužů ženě - M. SyersovéCavové, která se umístila na druhém místě za U. Salchowem. Tím se ženám otevřela cesta na ME a MS. První MS v kat žen se konalo 1906 v Davosu a ME 1930 ve Vídni. Nejvýzn. postavou ženského k. té doby byla Sonja Henieová, která je považována za tvůrkyni mo derního k. žen. Přizpůsobila sport, jízdu ženskému pojetí i půvabu. — První MS v kat. sport, dvojic bylo 1908 v Petrohra dě a první ME 1930 ve Vídni. Moderní pojetí jízdy sportovních dvojic vytvořila něm. dvojice Herberová - Baier. Zařadi la do volné jízdy mnoho sólových prvků v dokonalé souhře obou partnerů. Ve 30. letech byly nejvýznamnéjšími školami angl. a rakouská. V té dobé se začaly skákat dvojité skoky. 1925 Raku šan Scháffer skočil v tréninku dvojitého rittbergers a 1926 dvojitého lutze. Švéd Grafstrom skočil 1927 dvojitého salchowa. Do volných jizd byly dvojité skoky zařazovány až o deset let později. Spo lečným znakem obou škol ve 30. letech byla „rotační" (piruetová) technika pro vádění skoků. Technika skoků se „zpo malenou rotaci" se objevuje ve 40. le tech v rak. škole, jejímž představitelem byl rak. krasobruslař Kašpar. — Druhá svět. válka znamenala přerušení styků mezi krasobruslaři jednotlivých zemi. Nezávisle na sobě se rozviji k. amer.
a evropské. 1948 se ujali vedení Ameri čané, kteří měli velmi dobré tréninkové podmínky. Button vyhrál poprvé MS do té doby nevídaným provedením dvojitých a později trojitých skoků. V Cortiné 1956 skočil R. Robertson v tréninku tro jitý Axel Paulsenův skok. Po něm násle dovali bratři Jenkinsové a později Ka naďan Donald Jackson, který na MS 1962 v Praze předvedl trojitý Lutzův skok. Od 1964 se vystřidala na stupni nejvyšším řada reprezentantů evr. stá tů, z nichž si nejvíce titulů odnesli Raku šané, reprezentanti SSSR, NDR, Fran cie a ČSSR. — Za vrchol ženského k. je považován výkon Albrightové na MS a OH 1956. — Kat. sportovních dvojic přivedli na vysokou úroveň kanadská dvojice Wagnerová - Paul a sourozenci Jelínkovi. Skutečné dějiny vývoje této discipliny po 2 . svět. válce však napsaly sov. dvojice Bělousovovi s Protopopovem. Rodninová se Zajcevem a repre zentanti NSR Kiliusová s Báumlerem. Poněkud odlišný vývoj prodělal tanec na ledě. O tanec na ledě se pokoušela již v 16. stol. šlechta. Vývoj tance na le dě ovlivnil Jackson Haines. Předvedl kroky, které se začaly jezdit ve dvoji cích v rytmu hudby. 1889 vznikl čtrnáctikrok, základ dnešního povinného tance. Pak se objevil evr. valčik a dalši tance. Krasobruslaři začali zařazovat do tance
prvky sólistů, tim však tanec upadal. Teprve po 1. svět. válce nastává nový vývoj tanců na ledě zásluhou Angliča nů, kteří přenesli spol moderní tance na ledovou plochu. Kongres ISU přijal 1949 tance jako závodní disciplinu, s vy užitím angl. pravidel. První MS se usku tečnilo 1952 v Paříži, první ME 1954 v Bolzanu. Od prvního MS vítězily stále angl. dvojice, především Westwoodová s Demmym a Markhamová s Jonesem, teprve 1962 ziskává titul mistrů Evropy fr. taneční pár manželů Guhelových a ti tul mistrů světa získává náš taneční pár Eva a Pavel Romanovi. Od 1969 není mistrovství, ve kterém by na stupních vítězů nestál taneční pár SSSR. — K olymp sportům patří krasobruslení neoficiálně od 1908, oficiálně od 1924 Do programu OH byly tance na ledě poprvé zařazeny 1976 v Innsbrucku. — U nás pěstovala brusleni v 16. stol. šlechta, později měšfanstvo. První klub v Čechách, Ledni klub, byl založen 1867 v Praze. Téhož r. založili v Opavé Troppauer Eislaufverein. Další kluby vznikly v Jindřichově Hradci a v Plzni. Skuteč né k. předvedl Jackson Haines 1871 v přízemi Novoměstského divadla, kte ré stálo v místech dnešního Národního shromážděni u Muzea. Od 1895 se ko nají mistrovství Čech. 1908 bylo v Opa vě uspořádáno MS mužů a žen. 1922 byl založen samostatný Bruslařský svaz ČSR 1923 byl svaz přijat za člena ISU. Založeni svazu přispělo k organizační mu zajištění a rozšíření závodního kra sobruslení a rychlobruslení. Utvořila se střediska v Ostravě, Banské Bystrici, Hradci Králové a v Plzni. Něm. kluby by ly organizovány v dilčim svazu opav ském, který se 1934 sloučil s Bruslař ským svazem v Bruslařskou unii ČSR — Pro další vývoj bylo důležité otevřeni prvého umělého kluziště v Praze na štvanici (byla zde konána ME 1934, 1937 a 1948 a MS 1939). - Po 1948 bylo k. nově organizováno ve sjednocené tě lovýchově. Po válce se začínaji ve vol ných jizdách jednotlivců rýsovat dvě školy: amer. a čs. (v kategorii sport, dvojic, škola něm., později sov., v tan cích škola angl.). Obě školy měly pro své pojeti vynikající bruslaře (Buttona, Vrzáňovou). - V 60. letech se hovořilo o čs škole v tancích na ledě, jejími představiteli byli sourozenci Eva a Pa vel Romanovi Dalši čs. úspěchy vybo jovali H. Mašková a O. Nepela — K. je řízeno svazem krasobruslení ÚV ČSTV. —Technika. K. se skládá z povinné a volné jízdy. Povinná jízda je průpra vou pro volnou jízdu. Povinná jízda se skládá z oblouků, vlnovek, obratů troj kou, protitrojkou, zvratem, protizvratem a z kliček. Tyto prvky obsahuje i volná jízda (i když někdy provedené ve vzdu-
k ra s o b ru s le n í
271 chu - v podobě skoků). — Cviky povin né jizdy lze dělit podle kresby na ledu ne zákl., jednoduché a složené. Zákl. povinné cviky jsou kruh (kruh vpřed ven, dovnitř, kruh vzad ven, dovnitř), tj. kresba jedné hrany brusle po obvodu kruhu, a vlnovka (vpřed a vzad), tj. kres ba jedné brusle po obvodu poloviny a celého kruhu se změnou hrany. Jed noduché povinné cviky jsou kruhy s obratem (trojky, dvojtrojky, protitrojky) nebo jeden a půl kruhu s obratem (vlnovka trojka, vlnovka protitrojka, vl novka dvojtrojka, protizvrat, zvrat) a vl novka klička. Složené povinné cviky jsou kombinacemi uvedených povin ných cviků, nazývají se paragrafy. V pa ragrafu projíždi bruslař na jedné noze vždy dva kruhy spojené vlnovkou (troj kový paragraf, dvojtrojkový paragraf, protitrojkový paragraf). Povinné cviky mohou mít dva nebo tři kruhy. — Hlavni zásady pro zvládnutí techniky povin ných cviků: bezchybná jízda na správné hraně brusle, zména hrany na určeném místé kresby: včasné natočení ramen před obratem, osa ramen kolmo k ose obratu, osa těla splývá s osou rotace, noha těsně u nohy jedouci. Rotace se provádí zvláště práci boků. Obrat je vý sledkem změny svalového napětí mezi rameny a boky. — Volné jízda jednotli vců obsahuje kroky, skoky, piruety a kombinace téchto prvků. - Kroky dělí me podle použitých prvků na vlnovko vé, trojkové, protitrojkové, protizvratové, zvratové a kombinované; podle směru pohybu na kroky v přímce, po kruhu a do vlnovky. Každý krok je odra zem, pomocí kroků získává bruslař rychlost. — Skoky rozlišujeme podle čtyř zákl. obratů povinné jizdy na sko ky: s rotací ve smyslu trojky, protizvratu, zvr8 tu a protitrojky. Podle počtu stupňů rotace v letové fázi se děli na poloviční, (180°), jednoduché (360°, 540°), dvojité (720°, 900°), a trojité sko ky (I 080°, 1 260°), dále se dělí podle hran ve čtyřech základních obloucích při odrazu, podle způsobu odrazu a do padu. Fáze skoků jsou nájezdový oblouk, odrazový oblouk, odraz, letová fáze a rotace, zakončení rotace a do pad, výjezd. U těch. dobře provede ných skoků je odraz pružný, čistý („od vinutím" z hrany přes zoubky), v letové fázi bruslař rotuje kolem vertikální osy, obvykle snoži a připaží skrčmo. Osa tru pu, hlavy, rotace je kolmo na ledovou plochu. Dopad musí být na jednu nohu bez zakolísání, výjezdový oblouk dlou hý a plynulý. Piruety se děli podle polo hy trupu na vzpřímené, ve váze, nizké (poř. odvozené z těchto zákl. poloh) a kombinované. V piruetě je možné přešlápnout nebo přeskočit na druhou nohu, popř. zahájit piruetu skokem
Volná jízda sportovních dvojic — tzv. spirála smrti.
(„skok do piruety"). Piruety rozlišujeme podle nájezdu vpřed nebo vzad a podle frekvence otáčeni. Předpokladem správného provedení piruety je doko nalé vycentrování (osa těla, osa rotace a těžnice se kryji). Krasobruslaři se sna ží při piruetách dosáhnout max. počtu otáček v max. rychlosti (max. počet otáček je 60—70, rychlost 6 — 8 otáček/ s). — Volná jizda sport, dvojic obsahuje kroky, skoky, piruety, společné piruety v těsném držení, zvedané figury, spirá ly, odhazované skoky a řadu kombinací uvedených prvků. — Tance se skládají z kroků, krokových vazeb, obratů, otá ček, kružítek (spirál) a některých dal ších prvků prováděných v tésném drže ní nebo oddělené. Trénink. Sport, pří pravu dělíme do čtyř etap. V etapě předsportovního tréninku (od 5 do 6 let) děti získávají základy dobré techni ky bruslení a krasobruslení. Obsahem tréninku jsou především pohyb, hry na ledě, zákl. jednoduché skoky, kroky, pi ruety. V etapě zákl. tréninku (pro mlá dež od 7 do 10 let) se klade důraz na rozvoj zákl. pohyb, schopností (rychlo stní, rychlostně vytrvalostní', sílové a obratnosti). Předpokládá se zvládnutí povinných cviků lil. výkonnostní třídy, skluzu, piruet, jednoduchých kroků, zá kl, dvojitých skoků včetně dvojitého lutze, zákl. kombinací skoků jednodu chých a jednoduchých s dvojitými. Etapa speciálního tréninku (od 11 do 15 let) je zaměřena na zvládnuti psych, za tížení v soutěžích, na zvyšováni těl. zdatnosti a výkonnosti. Požaduje se zvládnuti povinných cviků III., II. a I. vý konnostní třídy, piruet, skočených piru et, plynulých krokových pasáži, kombi
nací dvojitých skoků a kombinace piru et, dvojitého axel-paulsena. Muži začí nají s nácvikem trojitých skoků. — V etapě vrcholového tréniku (nad 15 let) se dosahuje max. výkonnosti. Tré ninkové zatížení může být max. vyžadu je se aktivní spolupráce s choreogra fem. Trénink se zaměřuje na dokonalé zvládnutí techniky všech povinných cvi ků, kroků, skoků, dvojitých skoků, piru et, skočených piruet, kombinací piruet, složitých kroků a krokových pasáží, opakováni skoků v kombinacích. U mu žů pak zvládnutí minim, jednoho trojité ho skoku. Vrcholné výkonnosti v kraso bruslení se dosahuje převážně mezi 16. a 2 2 . rokem, přibližně po 1 0 letech pra videlného tréninku. Pravidla. V k. se soutěži ve třech disciplinách: v soutěži jednotlivců, v soutěži sport, dvojic, v soutěži v tancích na ledě. Soutěž jednotlivců se skládá z povinných cvi ků, krátkého programu a volné jízdy. Pravidla ISU obsahují 41 povinných cvi ků. Každý povinný cvik má určený stu peň obtížnosti 1 - 6 . ISU určí při příleži tosti MS vždy pro příští sezónu dvě skupiny po třech povinných cvicích, z nichž jedna se vylosuje v předvečer soutěže. Startovní pořadí si závodníci losují před závodem. Povinný cvik jede každý závodník na čistém ledě. Před za čátkem povinného cviku musí závodník ukázat podélnou osu cviku a nesmí od startovat bez svolení vrchního rozhod čího. Závodník musí začít kresbu z klid né pozice pomocí jediného čistého odrazu z hrany brusle, bez předchozího kroku. Mezi jednotlivými opakováními kreseb nesmi být přestávka. Každý po vinný cvik se jede třikrát, u paragrafů
krasobruslení
272
Přehled závodních kategorií a disciplín v krasobruslení D is c ip lin y Kategorie
povinná jizda
volná jizda
krátký pro gram
muži
3 povinné cvi ky
4,5 min ± 10 s
ženy
3 povinné cvi ky
4 min
sport, dvojice
—
4,5 min
taneční páry
povinný tanec (s předepsa ným opaková ním kroků ne bo časově omezen)
4 min
7 prvků spoje ných kroky (max. 2 min) 7 prvků spoje ných kroky (max. 2 min) 7 prvků (max. 2 min 15 s) vlastni povinný tanec (kresba se opakuje 2 x nebo 3 x )
dvakrát, střídavě na pravé a levé noze. Průměr kruhu se rovná trojnásobku vý šky závodnika. Výjimkou je klička, kde se průměr kruhu rovná výšce závodní ka. Proto při rozjižďce na povinný cvik může být na ledě max. pět závodníků, na kličky až osm závodniků. — Kongres ISU v Benátkách 1971 rozhodl o zave deni krátkého programu do soutěži. Krátký program musí být zařazen na mistrovstvi ISU, na ZOH a na všech mez. seniorských a juniorských soutě žích. Pro soutěže jednotlivců jsou od 1977 stanoveny 4 skupiny předepsa ných těch. prvků pro krátký program (do té doby byly jenom 3 skupiny). Z nich ISU stanoví vždy dvě skupiny do předu na dvě příští sezóny. Každá sku pina obsahuje 7 požadovaných prvků volné jízdy se spojovacími kroky. Za nesplněni požadovaných prvků musí rozhodci snížit známku. Krátký program nesmí trvat déle než 2 minuty, může být však kratší, jestliže závodník předvedl všechny požadované prvky. Hudbu si závodník voli sám. Při závodech se star tovní pořadí losuje podle výsledků v povinné jizdě (závodníci, kteří se umístili v povinné jizdě lépe, si losují na krátký program čísla vyšší). Rozjižďka trvá 6 min. a na ledě může být max. 8 . závodniků. Volná jízda se skládá z vyvá ženého počtu prvků volné jízdy - skoků, piruet, kroků a ostatních spojovacich prvků - s minim, podílem bruslení na obou nohách a v souladu s hudbou podle výběru závodnika. Volná jizda tr vá u seniorů 4,5 min (od 1. 7.1981, dříve jezdili muži 5 min), u mistrovské třidy žen 4 min, u juniorů 4 min. Rozjižďka tr vá 6 min. a zúčastní se jí max. 6 závod niků. Krasobruslař může ukončit volnou jízdu v rozmezí ± 10 s. Startovní pořa dí se losuje podle kombinovaného vý
sledku v povinných cvicích a krátkém programu. — Jizda sportovních dvojic je společným bruslením dvou partnerů, kteři prováději všechny pohyby v tako vém souladu, aby vznikl dojem harmo nické jizdy. Soutěž obsahuje prvky jízdy jednotlivců prováděné současně buď symetricky (zrcadlové), nebo sou běžně (stínově). Typickými prvky jsou zvedané figury, odhazované skoky, sku piny - „šňůry" skoků, párové piruety, spirály smrti, krokové pasáže, spirály. Minim, i max. počty uvedených prvků určuji pravidla. Soutěž se skládá z krát kého programu a volné jizdy (do 1963 se jezdila jen volná jizda, od 1964 se jezdi všechna mistrovství’ ISU s krátkým programem). ISU určila 4 skupiny krát kého programu se 7 předepsanými prvky volné jizdy. Jednotlivé skupiny jsou stanoveny pro soutěže na dva roky dopředu. Krátký program nesmi trvat déle než 2:15 min. Rozjižďka trvá 6 min a na ledě mohou být max. 4 sport, dvo jice. Volná jízda trvá 4,5 min (do 1. 7. 1981 trvala 5 min). Soutěž v tancích na ledě se skládá z povinných tanců, z vlastního povinného tance (tzv. origi nálu) a volného tance. Pravidla ISU ob sahuji 18 povinných tanců. Pro mistrov skou třídu jsou děleny do 4 skupin. Po vinné tance mají předepsanou hudbu, sestavu kroků, kresbu na ledě, tempo, charakter tance, vzájemné drženi par tnerů a jeho změny. U každého povin ného tance je předepsán počet opako vání dané sestavy kroků (např kilián 6 x , tango 4 x ) nebo je omezen časově na dobu 1 min. (např. amer. valčíky). Ze 4 skupin ISU stanoví dvě skupiny na 2 roky dopředu. Jednu na nejbližší sezó nu a druhou na následuicí sezónu. Ryt mus a tempo určuje komise pro tance na ledě ISU na dva roky dopředu. Hud.
doprovod si pár volí sám. Rozhodčí musi snížit známku za nesprávné zvolenou hudbu na předepsaný rytmus. Tanec musí být složen z opakovaných sestav kroků, přičemž jedna sestava obsáhne buď polovinu kluziště, nebo celý ob vod. Oba partneři se musí během tance vždy dotýkat alespoň jednou brusli le dové plochy. Smí se pustit jen při změ ně tan. drženi. Změna držení nesmí tr vat déle než jeden takt. Kresba vlastní ho povinného tance se opakuje 2 x ne bo 3 x Počet opakováni stanoví ISU. Volný tanec má být sestaven z neopa kovaných tan. pohybů složených do skladby, ve které se uplatni osobité ná pady. Musí se uplatňovat především ta nečně závodni prvky, nesmějí mít cha rakter volné jizdy sport, dvojic. Pravidla ISU určuji tzv. tan. zdvihané figury (max. se 2 obraty, partner nesmi zdvi hat partnerku nad hlavu, piruety max. se 3 obraty, statické figury nesmí trvat déle než 4 takty u valčíku a 2 takty u ji né hudby). Startovní pořadí se losuje podle výsledků povinných tanců, včet ně originálu. Volný tanec trvá 4 min pro seniory a 3 min pro juniovy. Rozjižďka trvá 5 min, na ledě může být max. 5 pá rů. — Hodnoceni. Výkony závodníků hodnotí sbor rozhodčich o lichém po čtu. V čele je vrchní rozhodčí a jeho asi stent Výkon krasobruslaře se hodnoti podle stupnice známek: 0 - nejeto, 1 velmi špatně, 2 - špatně, 3 - prostředně, 4 - dobře, 5 - velmi dobře, 6 bezvadně. Hodnocení povinných cviků a povin ných tanců. Každý povinný cvik se hod notí jednou známkou. Rozhodčí posuzu je cit pro tvar kresby, tj. pro symetrii, velikost a tvar kruhů, zachováni podél né a příčné osy kresby. Posuzuje start, rychlost projeti cviku a plynulost jízdy, změny hran, ev. jízdu na obou hranách, zda se bruslař pohybuje nenásilně při správném drženi těla. Srážku za chybu neni možné stanovit přesně, závisí na stupni chyby. Např. závažnost chyby ve změně hrany v obratu vzrůstá úměrně se vzdálenosti změny hrany od vrcholu obratu. Stupeň chyby vzrůstá také jejím opakováním v průběhu cviku. - Každý tanec se rovněž hodnotí jednou znám kou. Posuzuje se soulad kroků s taktem hudby, správné dodržování rytmu hud by, přesnost kroků a jejich opakováni podle pravidel, umístěni kroků tance na ploše kluziště, soulad pohybů obou partnerů, správné držení těla, plynulé měkké brusleni s čistými hranami a obraty. - Hodnocení krátkého progra mu a vlastního povinného tance. Krátký program jednotlivců a sport, dvojic se hodnotí známkou za „požadované prvky” a známkou za „předvedeni” . Známkou za „požadované prvky" se hodnoti: skoky (výška, délka, technika
krasobruslení
273 a čistota odrazu a doskoku), kombinace skoků (obtížnosti skoku zařazeného do kombinace s předepsaným skokem), piruety (zvládnutá rotace, vycentrováni piruety, u skoků do piruet výška skoku), krokové pasáž (obtižnost použitých kro ků, švih, drženi tála a plynulost pohybu v souladu s charakterem a rytmem hud by). - Známkou za „předvedeni" se hodnotí: harmonické sestavení progra mu jako celku a jeho soulad se zvole nou hudbou, obtižnost spojovacích kro ků, rychlost, využití plochy, lehkost pro vedeni a jistota v rytmu hudby, drženi tála, styl, originalita, vyjádřeni charateru hudby pohybem, soulad partnerů (u párové jízdy). - Chyba v požadovaném prvku se musí odrazit v první známce, naruši-li chyba harmonii a umělecká hlediska programu, musí se snížit i dru há známka. - Vlastni povinný tanec se hodnotí známkou za „skladbu" (za pů vodnost, obtižnost a rozmanitost tance, umístění kroků na ledové ploše, opako vání kreseb a soulad kroků, výběr hud by ve vztahu k předepsanému rytmu) a známkou za „předvedení" (za přesný soulad s takty hudby, soulad pohybů páru s rytmem hudby, styl páru proje vující se v jeho drženi, plynulost jízdy a souladu, čistota a jistota pohybů). Hodnoceni volni jízdy jednotlivců, sport, dvojic a tanečních párů. Hodnotí se známkou za „technickou hodnotu" (za obtížnost prvků, jejich rozmanitost, provedeni a jistotu) a známkou za „umělecký dojem" (za harmonii sklad by, využiti plochy, lehkost pohybu v ryt mu hudby, vynalézavost a vyjádřeni charakteru pohybem). — Stanovení vý sledků. V závodě jednotlivců dá součet známek za tři povinné cviky celkový po čet bodů za povinné cviky. Součet zná mek za požadované prvky a za předve dení dá celkový počet bodů za krátký program Součet známek za technickou hodnotu a za umělecký dojem tvoři cel kový počet bodů za volnou jizdu. Pro určeni výsledku závodu se musí koneč né umístěni každého závodníka v každé části soutěže násobit násobkem: pro povinné cviky 0,6 (30%), pro krátký pro gram 0,4 (20%), pro volnou jizdu 1,0 (50%). V závodě sport, dvojic se sčítají obě známky za krátký program a obě známky za volnou jizdu. Umistěni v krátkém programu se násobí násob kem 0,4, ve volné jidě 1,0. V závodě ta nečních párů se umístění v povinných tancích násobí 0,6 (30%), ve vlastním povinném tanci 0,4 (20%) a ve volném tanci 1,0 (50%). Umístěni závodníka u jednotlivých rozhodčích se stanoví podle počtu bodů jednotlivých závodniků tak, že závodnik s největším počtem bodů obdrží umístěni 1, další 2 atd. Ví tězem se stane závodnik, kterého větši
na rozhodčích umístila na 1 . mistě, dru hý je ten, kterého většina rozhodčích umístila na 2 . nebo lepším místě. — Soutěže. ZOH (od 1924, od 1976 tanec), MS (od 1896 muži, od 1906 ženy, Od 1906 sport, dvojice, od 1952 tance), ME (od 1891 muži, od 1930 ženy, od 1930 sport, dvojice, od 1954 tance). Nejvyšší soutěži u nás je M ČSSR (pro deset nejlepšich závodníků z kvalifikačního závo du, kterého se zúčastni vybráni krasobruslaři z přeboru ČSR a SSR). - Litera tura. Dědič, J.: Světové piruety. Praha 1976. - Dědič, J.: Povinná a volná jízda jednotlivců. Praha 1979. — Figurnoje katanije na koěkach (red. A. N. Mišin). Moskva 1985 Výsledky mistrovství světa v krasobru slení Rok a místo konání: 1896 Petrohrad, 1897 Stockholm, 1898 Londýn, 1899 Da vos, 1900 Davos, 1902 Londýn, 1903 Pe trohrad, 1904 Berlin, 1905 Stockholm, 1906 muži Davos, ženy Mnichov, 1907 VídeA, 1908 Opava, sport, dvojice Pe trohrad, 1909 ženy Stockholm, 1910 mu ži Davos, ženy a dvojice Berlin, 1911 muži Berlín, ženy VideA, 1912 ženy Da vos, muži a dvojice Manchester, 1913 muži VideA, ženy a dvojice Stockholm, 1914 muži Helsinky, ženy a dvojice Sv. Mořic, 1922 Stockholm, dvojice Da vos, 1923 VideA, dvojice Oslo, 1924 že ny Oslo, muži a dvojice Manchester, 1925 ženy Davos, muži a dvojice VídeA, 1926 ženy Stockholm, muži a dvojice Berlin, 1927 muži Davos, ženy Oslo. dvojice VídeA, 1928 muži Berlin, ženy a dvojice Londýn, 1929 muži Londýn, ženy a dvojice Budapešť, 1930 New York, 1931 Berlín, 1932 Montreal, 1933 muži Curych, ženy a dvojice Stockholm, 1934 ženy Oslo, muži Stockholm, dvoji ce Helsinky, 1935 Budapešť, ženy Vi deA, 1936 Paříž, 1937 muži VideA, ženy a dvojice Londýn, 1938 Berlín, ženy Stockholm, 1939 Budapešť, ženy Praha, 1947 Stockholm, 1948 Davos, 1949 Paříž, 1950 Londýn, 1951 Milán, 1952 Paříž, 1953 Davos, 1954 Oslo, 1955 VídeA, 1956 Garmisch-Partenkirchen, 1957 Colorado Springs 1958 Pařiž, 1959 Colorado Springs, 1960 Vancouver, 1962 Praha, 1963 Cortina d'Ampezzo, 1964 Dor tmund, 1965 Colorado Springs, 1966 Da vos, 1967 VideA, 1968 Ženeva, 1969 Co lorado Springs, 1970 LublaA, 1971 Lyon, 1972 Calgary, 1973 Bratislava, 1974 Mni chov, 1975 Colorado Springs, 1976 Go teborg, 1977 Tokio, 1978 Ottawa, 1979 VídeA, 1980 Dortmund, 1981 Hartford, 1982 KodaA, 1983 Helsinky, 1984 Toron to Muži 1896 Fuchs (NĚM) 1897 Húgel (RAK) 1898 Grenander (ŠVÉD)
1899 1900 1901 1902 1903 1904 1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914 1922 1923 1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1947 1948 1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968
Húgel (RAK’ Hůgel (RAK; Salchow ŠVÉD Salchow ŠVÉD Salchow SVÉD Salchow SVÉD Salchow SVÉD Fuchs (NÉM) Salchow ŠVÉD Salchow SVÉD Salchow i ŠVÉD Salchow i ŠVÉD Salchow i ŠVÉD Kachler (RAK) Kachler (RAK) Sandahl (ŠVED) Grafstróm (ŠVÉD) Kachler (RAK) Grafstróm (ŠVÉD) Bóckl (RAK) 5. Slíva (ČSR) Bóckl (RAK) 5. Slíva (ČSR) Bóckl (RAK) Bóckl (RAK) Grafstróm (ŠVÉD) Schafer RAK Scháfer RAK Schafer RAK Scháfer RAK Scháfer RAK Scháfer RAK Scháfer RAK Kašpar (RAK) Kašpar (RAK) Sharp (VBR) Gerschwiller (ŠVÝC) 4. Čáp (ČSR) Button (USA Button USA Button i USA Button i USA Button USA Jenkins (USA) Jenkins (USA) Jenkins (USA) 5. Divin (ČSR) Jenkins (USA) 6. Divin (ČSR) Jenkins (USA) Jenkins (USA) 6. Divin Jenkins (USA) 5. Divin (ČSR) Giletti (FRA) Jackson (KAN) 2. Divin (ČSR) McPherson (KAN) 4. Divin (ČSR) Schnelldorfer (NSR) 3. Divin (ČSR) Calmat (FRA) Danzer (RAK) Danzer (RAK) 6. Nepeia (ČSR) Danzer (RAK) 6. Nepeia (ČSSR)
krasobruslení 1969 Wood (USA) 2. Nepela (ČSSR) 1970 Wood (USA) 2. Nepela (ČSSR) 1971 O. Nepela (ČSSR) 1972 O. Nepela (ČSSR] 1972 O. Nepela (ČSSR) 1974 Hoffmann (NDR) 1975 Volkov (SSSR) 1976 Kovaljov (SSSR) 1977 Tickner (USA) 1979 Kovaljov (SSSR) 1980 Hoffmann (NDR) 1981 Hamilton (USA) 1982 Hamilton (USA) 1983 Hamilton (USA) 6. Sabovčík (ČSSR) 1984 Hamilton (USA) 4. Sabovčík (ČSSR) Ženy 1906 Syersová (VBR) 1907 Syersová (VBR) 1908 Kronbergerová (MAĎ) 1909 Kronbergerová (MAĎ) 1910 Kronbergerová (MAĎ) 1911 Kronbergerová (MAĎ) 1912 Mérayová-Horváthová (MAĎ) 1913 Mérayová-Horváthová (MAĎ) 4 Strasillová (Čechy) 1914 Mérayová-Horváthová (MAĎ) 1922 Planková-Szabóvá (RAK) 1923 Planková-Szabóvá (RAK) 1924 Planková-Szabóvá (RAK) 1925 Jarossová-Szabóvá (RAK) 1926 Jarossová-Szabóvá (RAK) 1927 Henieová NOR) 1928 Henieová l NOR) 1929 Henieová i NOR) 1930 Henieová i NOR) 1931 Henieová iNOR) 1932 Henieová i NOR) 1933 Henieová NOR) 1934 Henieová i NOR) 1935 Henieová i NOR 1936 Henieová NOR) 1937 Colledgeová (VBR) 1938 Taylorová (VBR) 1939 Taylorová (VBR) 5. Nyklové (ČSR) 1947 Scottová (KAN) 1948 Scottová (KAN) 5. Vrzáňová (ČSR) 1949 A. Vrzáňová (ČSR) 4. Nekótová (ČSR) 1950 A. Vrzáňová (ČSR) 1951 Altweggová (VBR) 1952 du Biefová (FRA) 1953 Albrightová (USA) 1954 Buschová (NSR) 1955 Albrightová (USA) 1956 Heissová USA 1957 Heissová i USA 1958 Heissová USA 1959 Heissová USA 1960 Heissová USA 6. Mrázková (ČSR) 1962 Dijkstrová (HOL)
274 1963 1964 1965 1966 1967 1968
Dijkstrová (HOL) Dijkstrová (HOL) Burkaová (KAN) Flemingová (USA) Flemingová USA) Flemingová (USA) 3. Mašková (ČSSR) 1969 Seyfertová (NDR) 1970 Seyfertová (NDR) 1971 Schubová (RAK) 1972 Schubová (RAK 1973 Magnussenová (KAN) 1974 Errathová (NDR) 1975 de Leeuwová (HOL) 1976 Hamillová (USA) 1977 Fratienneová (USA) 1978 Pótzschová (NDR) 1979 Fratienneová (USA) 1980 Pótzschová (NDR) 1981 Bielmannová (šVYC) 1982 Zayaková (USA) 1983 Summersová (USA) 1984 Wittová (NDR) Sportovní dvojice 1908 Húblerová-Burger (NĚM) 1909 Johnsonová-Johnson (VBR) 1910 Hublerová-Burger (NĚM) 1911 Eilersová (NÉM)-Jakobson (FIN) 1912 Johnsonová-Johnson (VBR) 1913 Engelmannová-Mejstrik (RAK) 1914 Jakobssonová-Jakobsson (FIN) 1922 Engelmannová-Berger (RAK) 1923 Jakobssonová-Jakobsson (FIN) 1924 Engelmannová-Berger (RAK) 1925 Jarossová-Szabóvá-Wrede (RAK) 5. Hoppeová-Hoppe 1926 Jolyová-Brunet (FRA 1927 Jarossová-Szabóvá-Wrede (RAK) 3. Hoppeová-Hoppe (ČSR) 1928 Jolyová-Brunet (FRA) 1929 Scholzová-Kaiser (RAK) 6. Hoppeová-Hoppe (ČSR) 1930 Jolyová-Brunetová-Brunet (FRA) 1931 Rotterová-Szollás (MAĎ) 6. Hoppeová-Hoppe (ČSR) 1932 Brunetová-Brunet (FRA) 1933 Rotterová-Szollás (MAĎ) 1934 Rotterová-Szollás (MAĎ) 1935 Rotterová-Szollás (MAĎ) 1936 Herberová-Baier NĚM 1937 Herberová-Baier i NĚM 1938 Herberová-Baier lNĚM 1939 Herberová-Baier NĚM 1947 Lannoyová-Baugniet (BEL) 1948 Lannoyová-Baugniet (BEL) 1949 Kékessyová-Király (MAĎ) 1950 Kennedyová-Kennedy (USA) 1951 Baranová-Faik (NSR) 1952 Falková-Baranová-Falk (NSR) 1953 Nikcsová-Nicks (VBR) 1954 Dafoeová-Bowden (KAN) 1955 Dafoeová-Bowden (KAN) 6. Suchánková-Doležal (ČSR) 1956 Schwarzová-Oppelt (RAK) 1957 Wagnerová-Paul (KAN)
1958 1959 1960 1962 1963
Wagnerová-Paul (KAN) Wagnerová-Paul KAN Wagnerová-Paul (KAN) Jelinková-Jelinek (KAN) Kiliusová-Běumler (NSR) 5. Kutilová-1/otruba (ČSSR) 1964 Kiliusová-Běumler (NSR) 1965 Bělousovová-Protopopov (SSSR) 1966 Bělousovová-Protopopov (SSSR) 1967 Bělousovová-Protopopov (SSSR) 1968 Bělousovová-Protopopov (SSSR) Rodninová-Uljanov SSSR 1970 Rodninová-Uljanov SSSR 1971 Rodninová-Uljanov SSSR 1972 Rodninová-Uljanov SSSR 1973 Rodninová-Zajcev SSSR 1974 Rodninová-Zajcev SSSR 1975 Rodninová-Zajcev SSSR 1976 Rodninová-Zajcev SSSR 1977 Rodninová-Zajcev SSSR 6. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1978 Rodninová-Zajcev (SSSR) 6. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1979 Babiloniová-Gardner (USA) 1980 Čerkasovová-Čachraj (SSSR) 1981 Vorobjovová-Lisovskij (SSSR) 1982 Tierbachová-Baess (NDR) 1983 Valovová-Vasiljev (SSSR) 1984 Undertvillová-Martini (KAN) Taneční páry 1952 Westwoodová-Demmy VBR 1953 Westwoodová-Demmy VBR 1954 Westwoodová-Demmy VBR 1955 Westwoodová-Demmy VBR 1956 Wrightová-Thomas (VBR) 1957 Markhamová-Jones (VBR) 1958 Markhamová-Jones (VBR) 1959 Dennyová-Jones (VBR) 1960 Dennyová-Jones (VBR) 1962 E. Romanová-P, Roman ČSSR 1963 E. Romanová-P. Roman ČSSR 1964 E. Romanová-P. Roman ČSSR 1966 E. Romanová-P. Roman ČSSR' 1966 Towlerová-Ford (VBR) 1967 Towlerová-Ford (VBR) 1968 Towlerová-Ford (VBR) 1969 Towlerová-Ford (VBR) 1970 Pachomovová-Gorškov (SSSR 1971 Pachomovová-Gorěkov (SSSR' 1972 Pachomovová-Gorškov (SSSR 1973 Pachomovová-Gorškov (SSSR| 1974 Pachomovová-Gorškov (SSSR 1975 Mojsejevová-Miněnkov (SSSR) 1976 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1977 Mojsejevová-Miněnkov (SSSR) 1978 Liničuková-KarponosovjSSSR) 5. Řeháková-Drastich (ČSSR) 1979 Liniíuková-KarponosovJSSSR) 4. Řeháková-Drastich (ČSSR) 1980 Regóczyová-Sállay (MAĎ) 1981 Torvillová-Dean (VBR) 1982 Torvillová-Dean VBR 1983 Torvillová-Dean (VBR
275 1984 Torvillová-Dean (VBR) Výsledky mistrovství Evropy v krasobrusleni Rok a místo konání: 1891 Hamburg, 1892 Vídeň, 1893 Berlín (anulováno), 1894 Vídeň, 1895 Budapešť, 1898 Trondheim, 1899 Davos, 1900 Berlín, 1901 Vídeň, 1904 Davos, 1905 Bonn, 1906 Davos, 1907 Berlin, 1908 Varšava, 1909 Budapešf, 1910 Berlín, 1911 Petrohrad, 1912 Stockholm, 1913 Oslo, 1914 Vídeň, 1922 Davos, 1923 Oslo, 1924 Davos, 1925 Triberg, 1926 Davos, 1927 Vídeň, 1928 Opava. 1929 Davos, 1930 Vídeň, (ženy, dvojice), Berlin (muži), 1931 Vídeň (muži), Sv. Mořic (ženy, dvojice), 1932 Paříž, 1933 Londýn, 1934 Innsbruck (muži), Praha, (ženy, dvojice), 1935 Sv. Mořic, 1936 Berlín, 1937 Praha, 1938 Sv. Mořic (muži. ženy), Opava (dvojice), 1939 Londýn (ženy), Davos (muži). Zakopané (dvojice). 1947 Davos, 1948 Pra ha, 1949 Milán, 1950 Oslo, 1951 Curych, 1952 Videň, 1953 Dortmund, 1954 Bolzano, 1956 Budapešť, 1956 Paříž, 1957 Vídeň, 1958 Bratislava, 1959 Davos, 1960 Garmisch-Partenkirchen, 1961 Berlín rap.. 1962 Ženeva, 1963 Budapešť. 1964 Grenoble, 1965 Moskva, 1966 Bratisla va, 1967 Lublaň, 1968 Vásteras, 1969 Garmisch-Partenkirchen, 1970 Lenin grad, 1971 Curych, 1972 Goteborg, 1973 Kolín n R„ 1974 Záhřeb, 1975 Kodaň, 1976 Ženeva, 1977 Helsinky, 1978 Štrasburk, 1979 Záhřeb, 1980 Cóteborg, 1981 Innsbruck, 1982 Lyon, 1983 Dortmund, 1984 Budapešť Muži 1891 Uhlig (NĚM) 1892 Engelmann (NÉM) 1894 Engelman (NĚM) 1895 Fóldváry (MAĎ) 1898 Salchow ŠVÉD) 1899 Salchow ŠVÉD 1900 Salchow (ŠVÉD) 1901 Húgel (RAK) 1904 Salchow (ŠVÉD) 1905 Bohatsch (RAK) 1906 Salchow (SVÉD) 1907 Salchow (ŠVÉD) 1908 Herz (RAK) 1909 Salchow (SVÉD) 1910 Salchow (ŠVÉD) 1911 Thorén (ŠVÉD) 1912 Sandahl (ŠVÉD) 1913 Salchow (ŠVÉD) 1914 Koehler (RAK) 1922 Bóckl (RAK) 1923 Bdckl (RAK) 1924 Kachler (RAK) 1925 Bóckl (RAK 1926 Bóckl RAK 1927 Bóckl RAK 1928 Bóckl (RAK 5. Pražanovský (ČSR) 6. Zappe (ČSR) 1929 Scháfer (RAK)
krasobruslení 1 9 3 0
1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939 1947
1948
1949
1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 '957 1958 I960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984
Scháfer (RAK) 2 Gold (ČSR) Scháfer RAK Scháfer RAK Scháfer RAK Scháfer RAK’ Scháfer RAK’ Scháfer RAK Kašpar (RAK) Kašpar (RAK) Sharp (VBR) Gerschiwiller (ŠVÝC) 2. Č ip (ČSR) S Fikar (ČSR) Button (USA) 5. Čáp (ČSR) 6. Fikar (ČSR) Rada (ČSR) 5. Čip (ČSR) 6. Fikar (ČSR) Kirély (MAĎ) 1. Fikar (ČSR) Seibt (RAK) Seibt (RAK) Fassi (ITA) Fassi (ITA) 3. Oivin (ČSR) Giletti (FRA) 3. Divio (ČSR) Giletti (FRA) 3 Divio (ČSR) Giletti (FRA) 2. Divio (-CSR) K. Divin (ČSR) Giletti (FRA) Giletti (FRA) Calmat (FRA) 2. Divin (ČSR) Calmat (FRA) Calmat (FRA) 3 Divin (ČSSR) Danzer (RAK) Danzer (RAK) 3. klepeta (ČSSR) Danzer (RAK) 3 O Nepela (ČSSR) Danzer (RAK) 3 Nepela (ČSSR) 0. Nepela ČSSR A i ____ i . i A p p o O Nepela ČSSR O. Nepela ČSSR O Nepela ČSSR O. Nepela ČSSR Hoffmann NDR) Kovaljov (SSSR) 6. Pazdirek (ČSSR) Curry (VBR) Hoffmann (NDR) Hoffmann (NDR) Hoffmann (NDR) Cousins (VBR) Bobrin (SSSR) 5. Sabovčík (ČSSR) Schramm (RAK) Schramm (RAK) 2. Sabovčík (ČSSR) Fadéjev (SSSR)
4. Sabovčík (ČSSR) Ženy 1930 1931 1932 1933 1934 1936 1937 1938 1939 1947
1948 1949
1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956 1957 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983
Burgerová (RAK) Heniová (NOR) Heniová NOR Heniová NOR Heniová (NOR) Heniová (NOR) Colledgeová (VRB) Colledgeová VRB) Colledgeová (v BR) Scottová (KAN) 5. Nekolovi (ČSR) 6. Vrziňovi (ČSR) Scottová (RAK) 4. Nekolovi (ČSR) 6. Lerchovi (ČSR) Pawliková (R) 2. Vrziňovi (ČSR) 4. Nekolovi (ČSR) 5. Lerchovi (ČSR) A. Vrzáňová (ČSR) 5. Lerchovi (ČSR) Altweggová (VBR) Altweggová (VBR) Osbornová (VBR) Buschová (ČSR) Eigelová (RAK) Wendlová (RAK) Eigelová (RAK) Wendlová (RAK) 5. Kramperová (ČSR) Walterová (RAK) 6 Kramperová (ČSR) Dijkstrová (HOL) 5. Mrázkovi (ČSR) Dijkstrová (HOL) 3. Mrázková (ČSSR) Dijkstrová (HOL) Dijkstrová (HOL) 4 Mrázková (ČSSR) Dijkstrová (HOL) Heitzerová (RAK Heitzerová (RAK) 4 Mašková (ČSSI 'SR) Seyfertová (NDR)' 2 Mašková (ČSSR) H. Mašková (ČSSR) Seyfertová (NDR) 2. Mašková (ČSSR) Seyfertová (NDR) Schubová (RAK Schubová (RAK Errathová (NDR 4. Dráhová (ČSSR) Errathová (NDR) 3. Dráhová (ČSSR) Errathová (NDR) 4. Dráhová (ČSSR) de Leeuwová (HOL) Pótzschová NDR Pótzschová NDR Pótzschová i NDR Pótzschová NDR Bielmannová (ŠVYC) Kristofics-Binderová (RAK) Wittová (NDR)
|
276
krasojízda na kole 1984 Wittová (NDR) Sportovní dvojice 1930 Orgonistová-Szalay ÍMAĎJ 1931 Orgonistová-Szalay (MAĎ) 1932 Brunetová-Brunet (FRA) 1933 Papezová-Zwack (RAKÍ 1934 Rotterová-Szollás (MAĎ) 6. Jágerová-Lesk (ČSR) 1936 Herberová-Baier (NĚM 1936 Herberová-Baier (NĚM 1937 Herberová-Baier (NĚM 1938 Herberová-Baier (NĚM 6. Wáchterlová-Lesk (ČSR) 1939 Herberová-Baier (NĚM) 1947 Lannoyová-Baugniet (BEL) 6. Zachová-Zach (ČSR) 1948 Kékessyová-Király (MAĎ) 2. Knittlová- Vositka (ČSR) 1949 Kékessyová-Király (MAĎ) 4. Zachová-Zach (ČSR) 1950 Nagyová-Nagy (MAĎ) 6 Burianová- Baiun (ČSR) 1951 Baranová-Falk (NSR) 1952 Falková-Falk (NSR) 1953 Nicksová-Nicks (VBR) 6. Balunová-Balun (ČSR) 1954 Grandjeanová-Grandjean (ŠVÝC) 3. Balunová-Balun (ČSR) 1955 Nagyová-Nagy (MAĎ) 2. Suchánková-Doležal (ČSR) 1956 Schwarzová-Oppelt (RAK) 1957 V. Suchánková-Z.Doležal (ČSR) 1958 V. Suchánková-Z. Doležal (ČSR) 6. Dvořáková-Vosátka (ČSR) 1959 Kiiiusová-Báumler (NSR) 6. Dvořáková-Vosátka (ČSR) 1960 Kiiiusová-Báumler (NSR) 5. Dvořáková-Vosátka (ČSR) 6 Hezinová-Janouch (ČSR) 1961 Kiiiusová-Báumler (NSR) 6. Vosátková-Vosátka (ČSSR) 1962 Kiiiusová-Báumler (NSR) 1963 Kiiiusová-Báumler (NSR) 5. Kubíková-Votruba (ČSSR) 1964 Kiiiusová-Báumler (NSR) 1965 Bélousovová-Protopopov (SSSR) 1966 Bélousovová-Protopopov (SSSR) 1966 Bélousovová-Protopopov (SSSR) 1967 Bélousovová-Protopopov (SSSR) 1968 Bélousovová-Protopopov (SSSR) 1969 Rodninová-Uljanov SSSR) 1970 Rodninová-Uljanov SSSR 1971 Rodninová-Uljanov SSSR) 1972 Rodninová-Uljanov SSSR) 1973 Rodninová-Zajcev (SSSR) 6. Skotnická-Skotnický (ČSSR) 1974 Rodninová-Zajcev (SSSR 1975 Rodninová-Zajcev (SSSR 1976 Rodninová-Zajcev (SSSR 1977 Rodninová-Zajcev (SSSR 6. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1978 Rodninová-Zajcev (SSSR)
5. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1979 Čerkasovová-Šachraj (SSSR) 6. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1980 Rodninová-Zajcev (SSSR) 6. Spieglová-Spiegl (ČSSR) 1981 Vorobjovová-Lisovskij (SSSR) 1982 Baessová-Thierbach (NDR) 1983 Baessová-Thierbach (NDR) 1984 Valová-Vasiljev (SSSR) Taneční páry 1954 Westwoodová- Demmy (VBR) 1955 Westwoodová-Demmy (VBR) 1956 Weightová-Thomas (VBR) 1957 Markhamová-Jones (VBR) 1958 Markhamová-Jones (VBR) 1959 Dennyová-Jones (VBR) 1960 Dennyová-Jones (VBR 1961 Dennyová-Jones (VBR) 5. Romanová-Romanov (ČSSR) 1962 Guhelová-Guhel (FRA) 3 Romanová-Romanov (ČSSR) 1963 Shearmanová-Phillips (VBR) 2. Romanová-Romanov (ČSSR) 1964 E. Romanová-P. Romanov (ČSSR) 6. Babická-Holan (ČSSR) 1965 E.Romanová-P. Romanov(ČSSR) 1966 Towlerová-Ford (VBR) 3. Babická-Holan (ČSSR) 1967 Towlerová-Ford (VBR) 6. Babická-Holan (ČSSR) 1968 Towlerová-Ford (VBR) 1969 Towlerová-Ford (VBR) 1970 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1971 Pachomovová-Gorškov SSSR) 1972 Bucková-Buck (NSR) 1973 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1974 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1975 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1976 Pachomovová-Gorškov (SSSR) 1977 Mojsejevová-Miněnkov (SSSR) 1978 Mojsejevová-Miněnkov (SSSR) 1979 Liničuková-KarponosovJSSSR) 4. Řeháková-Drastich (ČSSR) 1980 Liničuková-KarponosovJSSSR) 5. Řeháková-Drastich (ČSSR) 1981 Torvillová-Dean (VBR) 1982 Torvillová-Dean (VBR) 1983 Bestémjanovová-Bukin (SSSR) 1984 Torvillová-Dean (VBR) krasojízda na kole, sestavy cviků rov novážného až akrobatického charakte ru předváděné na speciálním kole v jizdě, event, ve stoji, v zastaveni. Sou těžící vytvářejí sestavy z pravidly povo lených cviků tak, aby určený počet cvi ků předvedli ve stanoveném čase. Sou těží jednotlivci, dvojice a družstva, v tzv. rejích. — Historie: 1838 glasgowský kovář Kirkpatrick McMillan sestrojil dvojkolo, na kterém jeho žáci předvá děli artistické výkony. Z Anglie se „umění na kole" přeneslo do Francie, kde podle zpráv prvního odb. cyklistic kého časopisu na světě „Le vélociped lllustré" byly od 1869 zřizovány četné školy pro výuku jizdy na kole se zvi. kur
sy pro krasojízdu. K. přenesli fr. akroba té do Německa, odkud se dostala do Čech. — Prvním klubem, zabývajícím se výhradně k., byl magdeburský Veloci péd club. První veř. produkci uspořádal 1874. K. se pěstovala na všech typech kol — na nízkých, vysokých, jednokolkách i na tamdemech. 1886 v soutěži při tradiční výstavě kol „Stanley Show" v Londýně získal Američan Nicolas Ed ward Kaufman titul mistra světa „na ko le". Po návratu z Evropy předvedl v aré ně Washington-Ring v Rochesteru 1893 s partnery J. Featherlym a McAnnym poprvé kolovou na vysokých kolech. U nás se začali k. na vysokém kole učit 1884 v „Klubu Velocipedistů Praha 1883" jezdci Sršeň, Karel Štapfer a Leo Lukš. Představeni N. E. Kaufmana v pražském varieté 1887 povzbudilo i naše krasojezdce k veř. vystoupením. 1888 vystoupil L. Lukš v Praze, K. Štap fer ve Vídni a 1889 F. G. Žemlička v Moskvě. 1895 se začala pěstovat k. na nízkých kolech. Průkopníky byli Alexan der Česal, František Souček a kladen ský profesionál František Hyk. První krasojezdeckou soutěž, pořádanou 1895 při Národopisné výstavě v Praze, vyhrál Soběslav Mariani. První mistrov ství' v k. bylo vypsáno a uspořádáno 1903 jako Mistrovství zemí Koruny čes ké v krasojizdě na nízkém kole. Prvnim mistrem se stal Soběslav Mariani, člen KV Praha 1883. Druhým mistrem se stal František Kundert 1914. Důležitým mez níkem pro rozšířeni k. byla návštěva krasojezdeckého družstva SK Slovan Videň 1924 v Praze. - Prvnim našim zá stupcem, který se zúčastnil ME 1928 v Drážďanech, byl Jaroslav Kučera.Ve 30. letech vynikal jako trenér František Kundert, který se zasloužil o obnovení mistrovských soutěží u nás. 1940 bylo uspořádáno 3. mistrovství v krasojizdě jednotlivců a poprvé i mistrovství ve dvojicích. K. se po 2. svět. válce stála rozšířenějším sportem, zdokonalují se tréninkové metody. K. je řizena svazem cyklistiky ÚV ČSTV. - Vlivem úspěchů v mez. soutěžich je ČSSR početně za stoupena i v sálové komisi Mez. federa ce amatérské cyklistiky. Jejim předse dou je Vladimir Holeček, její býv. mí stopředseda Jaroslav Fafek byl za dlou holetou práci pro sálovou cyklistiku vy znamenán řádem „UCi Merité" (zaslou žilý pracovnik). — Krasojezdecké sou těže se pořádají jako soutěže jednotliv ců, dvojic nebo družstev (čtyřčlenných a vícečlenných), tzv. reje. Ve vypsaných soutěžích mohou být předvedeny pou ze cviky obsažené v pravidlech krasojízdy. V soutěži dorosteneckých dvojic soutěží smíšené dvojice. V soutěži dvo jic všech kat. jedou dvojice části sesta vy o libovolném počtu cviků na dvou
277
krasojízda na kole
kolech, zbytek sestavy na jednom kole. - Technika. V k. se musí skloubit pohyb cvičence s pohybem kola, event, s udr žováním rovnováhy na stojícím kole. Předpokladem je gym. průprava. V k. dvojic se jezdci při jízdě na dvou kolech vzájemně drží za ruce nebo za ramena, v jizdě na jednom kole střidavě jeden provádí příslušná cvičení a druhý udržu je kolo v pohybu a v rovnováze. S výcvi kem dvojic je možné začít teprve tehdy, když si oba jezdci osvojili dobrý základ jako jednotlivci. Obvyklé cviky jednot livců. jízda na kole obráceném, samotočícim, vztyčeném a zvednutém, dřep na rámu, klek na sedle, leh na sedle a na řidítkách, otáčení (pirueta), prapor (tj. váha oporem o loket) na sedle a na ří dítkách, průlez rámem, ruční pohon ko la, sed dámský, horní, obrácený, na říditkách, v rámu, skok nůžkový, točitý, ze strany na stranu, skrčka na řidítkách (tj. průvlek skrčmo nad říditky z pedálů do pedálů), stoj čelný, jízdní a obrácený jízdní, obrácený vzad, sehnutý, na stra ně. na sedle, na řídítkách, za sedlem, na předním stupátku, v rámu a na rámu, na obruči předního kola, stoj ramenem na sedle a na rámu, stoj na hlavě na sedle, stoj na rukou na řidítkách, na se dle a řidítkách, vzpěr (tj. přednos na ří dítkách uvnitř paží), závěs čelný, obrá cený, v řidítkách, za sedlem, běh po přední obruči, šlapání rámem aj. Pře chod je cvik, při kterém jezdec přechází z jednoho cviku do druhého, aniž se do tkl jízdní plochy. Započítává se do cel kového počtu cviků a způsob jeho pro vedení je ponechán na vůli jezdce. Meziodraz je dotyk nohou o některou část kola. — Cviky pro k. dvojic na dvou ko lech jsou totožné s cviky jednotlivců. Oba jezdci musí předvést jednotlivé cviky současně, ve shodném provedeni a v držení. —Vedle cviků do kruhu či osmy se vyskytuji při krasojízdě dvojic ještě mlýn, prsten, poloviční a celé oto čení. Při mlýnu se jezdci drží jednou ru kou (oba levou nebo pravou), jedou proti sobě a objíždějí malé kroužky. Při
prstenu se jezdci čelem k sobě drží oběma rukama a objížději malé krouž ky. Při polovičním otočeni jedou jezdci vedle sebe a drží se za ruce, jakmile se pustí, provedou současně půlobrat (otočení o 180°) nebo celé otočení, tj. obrat o 360°. — Při k. dvojic na jednom kole provádí každý jezdec jiný cvik. Např. prvni jezdec je v normálním, horním nebo obráceném sedu v sedle, v řídít kách, v čelném nebo obráceném závě su; druhý jezdec stoji na předních nebo zadních stupátkách, na řídítkách, šedi nebo stoji na ramenou prvního jezdce, dělá stoj na řiditkách anebo na rame nou prvního jezdce. Oba jezdci mohou provádět stejný cvik, např. dvojitý stoj na straně bez držení, dvojitý stoj na se dle, v řiditkách ap. Některé cviky se provádějí na zvednutém nebo vztyče ném kole. — Pravidla. Jízdni plocha musí být pravoúhlá, o rozměrech max. 1 2 x 16 m, vyznačená obvodovými ča rami, půlicími čarami (podélnou a příč nou) a středovým kruhem o průměru 5 m. Povrch plochy musí být rovný a neklouzavý. — Využivá se krytých hal ne bo tělocvičen; lze však jezdit i na beto nových plochách nebo na dřevěných pódiích v přírodě. K. kolo musi odpoví dat předpisům závodních pravidel. — Každý účastník soutěže je povinen do ručit pořadateli soutěže nejpozděi dva dny předem pořad cviků na předepsa ném formuláři. Pořadatel jej odevzdá v zapečetěné obálce sboru rozhodčích, který je složen z předsedy a čtyř roz hodčích bodování — dvou pro oceněni provedeni, dvou pro oceněni nesnadno sti cviků. — Po uplynutí stanovené do by je soutěžící' povinen jízdu skončit; event, další cviky se nehodnotí. — Pra vidla k. obsahují seznam všech cviků, pod pořadovými čísly. Tyto zákl. cviky mají několik způsobů provedeni, ozna čených pismeny (a, b, c atd). U každé ho způsobu provedeni cviku je uvedena bodová hodnota. Každá sestava začiná a konči jízdou v normálním sedu na ko le. Každý cvik může být jet buď do kru
Věkové kategorie, doba jízdy a počet cviků Věk. kategorie
Soutěže jednotlivců doba v min
počet cviků
Soutěže dvojic doba v min
počet cviků
žactvo (12-14 let)
6
2 0
dorost (14-18 let)
6
28
6
2 2
muži, ženy (od 18 let)
6
28
6
2 2
_’
_
M istryně světa v krasojízdě A. Matoušková.
hu, nebo do osmy, a to souvisle bez opuštěni kola nebo doteku jízdní plo chy. Nepodařený cvik smí jezdec opa kovat. Sestoupit z kola se smi jen před jízdou na vztyčeném kole. Hodnoceni výkonů, a) hodnocení provedeni cviku. Za naprosto bezvadné provedení sesta vy se přiznává soutěžicimu plný počet bodů, tj. 150 bodů. Od tohoto počtu se odpočitávaji trestné body za chyby, a to 0,5 - 5 bodů podle toho, zda se jed ná o chybu lehkou, stř. nebo hrubou. Za lehkou chybu se považuje např. ucho pení řidítek při cvicích bez držení, spu štěni předního kola při jízdě na zadním kole, chybné držení a nejednotné pro vádění cviků ve dvojicích. Středni chy bou je dotknuti se nohou země při pro váděni cviku. Hrubou chybou je dotyk země oběma nohama. Za neprovedený cvik se odečítá 5 bodů. Při soutěžích dvojic se počítají chyby každému sou těžícímu zvlášť; b) hodnoceni nesnad nosti. Každý cvik má bodovou hodnotu, vyjadřující jeho nesnadnost. Cvik jetý v kruhu se považuje za plně absolvova ný, je-li vyznačený kruh úplně objet. Při cvicich do osmy musí být projeta celá osma, styčný bod musí být na stř. značce jízdní plochy. Za nesprávně jetý cvik se soutěžícímu strhává určité pro cento z bodové hodnoty cviku. Výsle dek hodnoceni nesnadnosti se urči tak, že se od součtu bodů za jednotlivé cvi ky odečte součet získaných bodů (tj. po srážkách za chyby). — Konečný výsle dek pro umístěni v soutěži je dán souč tem bodů za provedeni a za nesnad nost. — Soutěže. MS (od 1953 mužů, od 1970 žen), ME (od 1928 do 1952 mu žů, od 1970 dvojic mužů i žen), Memori-
278
krasojízda na kole ál Achille Joinarda (od 1959 do 1969, soutěž žen), Evropské kritérium (od 1958 do 1969 soutěž dvojic mužů, od 1972 soutěž družstev v rejích), MEJ (od 1970 juniorů, od 1971 juniorek, od 1979 dvojic). — U nás je největší soutěží M ČSSR.
1969 1970 1971 1972
Výsledky mistrovství světa v krásojízdě Rok a místo konáni: 1930 Brusel, 1931 Bern, 1932 Štrasburk, 1933 Paříž, 1934 1 9 7 3 Lipsko, 1935 Brusel, 1936 Curych, 1937 Vídeň, 1946 Curych, 1947 Paříž, 1948 1 9 7 4 Praha. 1949 Kodaň, 1950 Lutych, 1951 Milán, 1952 Mondorf-les-Bains, 1953 7 9 7 5 Curych, 1954 Kolín n. R.. 1955 Milán, 1966 Kodaň, 1957 Lutych, 1958 Karl- 1 9 7 6 Marx-Stadt, 1959 Stuttgard, 1960 Mylhúzy, 1961 St. Gallen, 1962 Vídeň, 1963 1 9 7 7 Basilej. 1964 Kodaň 1965 Praha, 1966 Kolín n. R., 1967 Baden, 1968 Kassel, 1969 Erfurt, 1970 Ostrava, 1971 Baden, 7 9 7 3 1972 Offenburg, 1973 Vídeň, 1974 Heerlen, 1975 Ženeva, 1976 Múnster, 1977 1 9 7 9 Brno. 1978 Herning, 1979 Štrasburk, 1980 Rheinfeld, 1981 Heerlen 1982 Wies 1980 baden, 1983 Vídeň. 1984 Štrasburk ,1981 1982 Muži 1953 Tschopp (ŠVÝC) 1983 5. A Pokorný (ČSSR) '1984 6. S. Vaculík (ČSSR) Ženy 1954 Wútrich (ŠVÝC) 5. A. Pokorný (ČSSR) 1970 1955 Pfeiffer (NSR) 3. S. Vaculík (ČSSR) 5. A. Pokorný (ČSSR) 1971 1956 Tschopp (ŠVÝC) 3. A Pokorný (ČSR) 1972 6 S Vaculík (ČSR) 1957 Tschopp (ŠVYC) 1973 1958 Pfeiffer (ČSR) 5. J. Krištůfek (ČSR) 1974 1959 Pfeiffer (ČSR) 3. J Krištůfek (ČSR) 1960 Tschopp (ŠVYC) 1975 4 J Krištůfek (ČSR) S. F. Kratochvil (ČSR) 1976 1961 Tschopp (ŠVÝC) 4. J Krištůfek (ČSSR) 1977 1962 Tschopp (ŠVÝC) 3 J. Krištůfek (ČSSR) 1978 1963 Tschopp (ŠVÝC) 1964 Thissen (NSR) 3 J. Krištůfek (ČSSR) 1979 5. F. Kratochvil (ČSSR) 1980 1966 Tschopp (ŠVÝC) 5. J. Krištůfek (ČSSR) 6 F. Kratochvil (ČSSR) 1981 1966 Eichin (NSR) 3. F. Kratochvíl (ČSSR) 5. J. Krištůfek (ČSSR) 1982 1967 Blotny (NDR) 5. F. Kratochvil (ČSSR) 6. J. Krištůfek (ČSSR) 1983 ,1968 Maute (NSR) f.T rK ra fo íh v i! (ČSSR) 1984 6. J. Krištůfek (ČSSR)
Blotny (NDR) 5. J. Krištůfek (ČSSR) Eichin (NSR) 4 J. Krištůfek (ČSSR) Mauthe (NSR) 3 J. Krištůfek (ČSSR) Mauthe (NSR) 4. J. Krištůfek (ČSSR) Obert (NSR) 5. J. Krištůfek (ČSSR) Obert (NSR) 5. J. Krištůfek (ČSSR) Obert (NSR) 5, J. Krištůfek (ČSSR) Obert (NSR) 6. Mudřik (ČSSR) Hunsánger (NSR) 4 Mudřik (ČSSR) Hunsánger (NSR) 5. Ševčík (ČSSRj 6. Mudřik (ČSSR) Hunsánger (NSR) 5. Ševčík (ČSSR) Kratochvíl (ČSSR) 4 Ševčík (ČSSR) Kratochvil (ČSSR) Kratochvíl (ČSSR) Kratochvil (ČSSR) 5. Landt (ČSSR) Mieratscher (NSR) Maggi (ŠVÝ) Flaigová (NSR) 2. A. Matoušková (ČSSR) 5. Hrušková (ČSSR) Flaigová (NSR) 2. A. Matoušková (ČSSR) Flaigová-Schlosserová (NSR) 2 A. Matoušková (ČSSR) Binanzerová (NSR) 2. A. Matoušková (ČSSR) 4. Hrušková (ČSSR) A. Matoušková (ČSSR) 4 Hrušková (ČSSR) A Matoušková (ČSSR) 4. L. Horváthová (ČSSR) A. Matoušková (ČSSR) 3. L. Horváthová (ČSSR) A. Matoušková (ČSSR) 4 L. Horváthová (ČSSR) Hóhlerová (NSR) 2. A. Matoušková (ČSSR) 4. L Horváthová (ČSSR) A Matoušková (ČSSR) Maggiová (ŠVÝC) 3 L. Horváthová (ČSSR) 4. A. Matoušková (ČSSR) Benderová (NSR) 4. L. Horváthová (ČSSR) 5 .1. Hájková (ČSSR) Beerlageová (NSR) 4. L Horváthová (ČSSR) 5. I. Hájková (ČSSR) Beerlageová (NSR) 2. I. Hájková (ČSSR) 5. J. Pospíšilová (ČSSR) Gudrunová (NSR)
3. I.Hájková 6. J. Pospíšilová (ČSSR) Výsledky mistrovství Evropy v krasojizdě Muži Rok a místo konání: 1930 Brusel, 1931 Bern, 1932 Štrasburk, 1933 Paříž, 1934 Lipsko, 1936 Curych, 1937 Vídeň, 1938 Vídeň, 1951 Frankfurt n. M., 1952 Mondorf 1928 Gutschmidt (NĚM) 1930 Heidenreich (NĚM) 1931 Strieker (NĚM) 1932 Strieker NĚM 1933 Strieker (NĚM) 1934 Seifert (NĚM) 1936 Compes (NĚM) 1937 Frey (NĚM) 1938 Frey (NĚM) 1951 Wútrich (ŠVÝC) 1952 Mohn(ŠVÝC) ~Ďvojice 1959 Mouschau-Weinreis (NSR) 1960 Mouschau-Weinreis (NSR) 1961 Binder-PIewa (NSR) 1962 Sinder-PIewa (NSR) 1963 Bunder-PIewa (NSR) 1964 Mouschau-Weinreis NSR 1965 Mouschau-Weinreis i NSR 1966 Mouschau-Weinreis NSR 1967 Mouschau-Weinreis NSR 1968 Kaiser-Wenz (NSR) 1969 Kral-Lauterbach (NSR) 1970 Wolmer-Metz (NSR) 1971 Mouschau-Weinreis (NSR) 1972 Mouschau-Weinreis (NSR) 1973 Ott-Rogler NSR 1974 Ott-Rogler i NSR 1975 Korn-Fries NSR 1976 Korn-Fries i NSR 1977 Korn-Fries | NSR 1978 Korn-Fries i NSR 1979 Korn-Fries NSR 1980 Korn-Fries NSR 1981 Halter-Schneider (NSR) 1982 Halter-Schneider (NSR) 4 Vlček-Koláček (ČSSR) 1983 Halter-Schneider (NSR) 1984 Dreher-Jurisch (NSR) 6. Koláček-Vlček (ČSSR) Ženy Rok a místo konání: 1970 Ostrava, 1971 Baden, 1972 Offenburg, 1973 Vídeň, 1974 Heerlen, 1975 Gent, 1976 Munster, 1977 Brno, 1978 Herning, 1979 Štras burk, 1980 Rheinfelden, 1981 Heerlen, 1982 Wiesbaden, 1983 Vídeň 1970 Laigrová-Moritzová (NSR) 4. Sladovníková-Růzičková (ČSSR) 6. sestry Kadlecovy (ČSSR) 1971 Liebenová-Bayerová (NSR) 3. Sladovníková-Růžicková (ČSSR)
Krčma
279 1972 Liebenová-Bayerová (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1973 Laigrová-Moritzová (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1974 Hoglesová Liebenová (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1975 Hagenová-Meisnerová (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1976 sestry Mathesovy (NSR) 3. Siádovniková-Ružičková (ČSSR) 1977 sestry Mathesovy (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1978 sestry Jiskrový (NSR) 3. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1979 sestry Stauchovy (NSR) 4. Sladovniková-Růžičková (ČSSR) 1980 sestry Jiskrový (NSR) 1981 sestry Jiskrový (NSR) 1982 sestry Maesovy (NSR) 4. Faltýnková-Wallová (ČSSR) 1983 Krampová-Teuberová (NSR) 4. Faltýnková-Wallová (ČSSR) 1984 sestry Franzovy (RAK) 5. Wallová-Faltýnková (ČSSR) krasoví turistika, druh turistiky za měřený na poznáváni krasových obla sti, předevšim podzemnich krasových terénů při respektováni požadavků ochrany přírody. K. t. se mohou věno vat jen speciálně připraveni turisté, kteři mají zákl. horolezecký výcvik a odbor ně těch. znalosti jeskynni flóry a fauny, znalost podzemniho vodního režimu, klimatu aj. S k. t. se u nás začalo zhruba od konce 60. let, ročně se pořádá 1 0 - 1 2 hl. akcí, v omezeném počtu se připravu jí cvičitelé III. a II. třídy. Krátký František, 1904-1974, čes. tělo vých. pedagog a historik, prof, na FTVS UK Praha, jeden ze zakladatelů čs marx. historiografie TK, zakladatel a 1967 až 1972 předseda mez. komise historie Svět. rady pro těl. výchovu a sport, předseda komise historie věd.
Frantiáek Krátký
rady ÚV ČSTV Autor řady prací a učebních textů z dějin TK. 1963 mu byl udělen čestný doktorát na DHFK v Lipsku. Nositel Medaile J. F. Chaloupeckého a Ceny Philipa Noela Bakera (1973). krátký program, soutěžní disciplína v - ► krasobruslení, Kratochvílová Jarmila, *1951, čs. atletka, sprinterka, ZMS. Druhá na OH 1980 na 400 m (49,46). Mistryně světa 1983 na 400 m (47,99) a na 800 m (1:54,68), druhá na 4 x 400 m (3:20,32). Druhá na ME 1982 na 400 m (3:23,03), še stá na ME na 4 x 400 m (3:30,4). Vítězka HME na 400 m 1981 (50,07) a 1983 (49,69), druhá na HME 1979 (51,81). 1983 vytvořila 2 SR: na 400 m (47,99 - první žena pod 48 s) a na 800 m (1:53,28). Třináctinásobná mistryně ČSSR na 100 m, 200 m a 400 m. Šestatřicetkrát zlepšila čs. rekord: třikrát na 100 m (11,43 - 11,09), desetkrát na 200 m (23,50 - 21,97), sedmkrát na 400 m (51,09 - 47,99), dvakrát na 800 m (1:56,59 a 1:53,28), sedmkrát na 4 x 100m (44,85 - 42,98) a sedmkrát na 4 x 400 m (3:33,8 -3:20,32).
se plavou tratě od 100 do 1 500 m a všechny tratě v dálkovém plaváni. Start se provádí -(-startovním skokem, na -^obrátce se může plavec dotknout stěny kteroukoliv částí těla. Nejčastěji se užívá kotoulová obrátka. Kravčenko Valerij, " 1939, sov. volejbalista. Člen družstva, které zvítězilo na OH 1968 a na ME 1967 a 1971. Držitel bronzové medaile z OH 1972 a MS 1966. Krawczyk Zbigniew, * 1930, pol socio log TK, prof na Akademii Wychovania Fizycznego (AWF) ve Varšavě, od 1981 prorektor AWF, člen věd. rady Socio log. institut, předseda výboru věd o TK Pol. akademie věd. Autor řady děl o so ciologii TK, např. Studia z filozofii i so ciologii kultury fizycznej (1978) Krbec Přemysl, * 1940, čs. gymnasta, ZMS. Vítěz MS 1962 a ME 1963 v pře skoku Držitel bronzových medailí z MS 1962 (družstva) a ME 1963 (kruhy). Úča stník OH 1964.
Přemysl Krbec
Jarmila Kratochvílová
kraul (angl.), plavecký styl užívaný v disciplíně volný způsob. Paže a nohy pracuji střídavé, poloha těla má být té měř vodorovná, hlava v prodloužení pá teře, obličej až po čelo ve vodě. Pohyby nohou stabilizuji polohu, jejich hnaci účin je nižší než účin paží. Na jeden zá běr pažemi se provádějí 2 nebo 6 kopů nohama, pohyb nohou vychází z kyčli, při pohybu nahoru je končetina nataže ná, při pohybu dolů se v koleně uvolňu je. Pro rychlost plavání jsou rozhodující záběry pažemi. Paže se zasunuje do vo dy ve vzpažení v pořadí ruka, předloktí, rameno. Po dosažení úhlu asi 30° od hladiny se pokrčí v lokty a tahem vzad pod tělem zabírá až do nataženi.V pří pravě na záběr se dostává pod hladinu i rameno. Tím se usnadní vytaženi dru hé paže z vody. Ta se vysunuje nejprve loktem. Plavec vdechuje na straně jed né záběrové paže nebo střídavě na 1 a půl plaveckého tempa. Při sprintu se dech zadržuje po více záběrů. Kraulem
krčeni, pohyb volné paže nebo nohy v obou hl. kloubech, jimž se ruka nebo chodidlo přibližuje k tělu. V názvosloví těl. cvičení používáme pro pohyby paži a nohou krčením těchto názvů: mírně pokrčit (do úhlu 135°), pokrčit (do úhlu 90°) a skrčit (do úhlu 45°). Úplný název pohybů krčením dostaneme, připojimeli označení pro konečnou polohu zálokti (předpažmo, vzpažmo, upažmo, zapažmo) nebo stehna (přednožmo, únožmo, zánožmo, přínožno, roznožmo, snožmo), popř. pro přesnost i polohu předloktí nebo bérce (např. pokrčit upažmo, předloktí vzhůru, skrčit přenožmo, bér ce svisle dolů). Krčma Karel, 1889-1947, čes. tělových, pedagog a funkcionář, inspektor TV na stř. školách, a učitelských ústavech, so kolský pracovník, po osvobození krátce adm ředitel Ústavu pro vzdělání prof. TV při Univ. J. E. Purkyně v Brně, lektor tamní pedagog, fak. S -»F. Ryšánkem spoluzakladatel čas. Tělesná výchova mládeže. Usiloval o zlepšení a sjedno cení školní a spolkové TV. Spisy: Pohy bová prvouka, /. - Podzim 1931, ll.-Zima, jaro, léto, 1932. Učebnice tál. výchovy
krční svalstvo
280
chanismus utváření pohyb, návyků asi 20 % bilých krvinek. HI. zdrojem lyma dokázal jejich reflexni podmíněnost focytů po narozeni jsou mizni uzliny, Autor terminu „pohybový dynamický slezina a brzlik (thymus), ale vznikají stereotyp". Spisy: Fiziologija sporte, i v kostni dřeni. Do krevního oběhu se 1939; Očerki po fiziotogii řizičeskich dostávají převážně lymfatickými céva upražněnij, 1951. aj. mi a hrají význ. roli v imunologických Kretschmarová Waltraud, ' 1948, há- dějích. Rozlišují se ve dva typy: B-lymzenkářka NOR. Členka družstva, které focyty a T-lymfocyty. B-lymfocyty se zvítězilo na MS 1971, 1975 a 1978, Drži při setkáni s antigenem dělí na tzv. telka stříbrné medaile z OH 1976 plazmatické buňky, které produkuji pří a bronzové z OH 1980. slušné protilátky ve stále větším množ krev (lat. sanguis], neprůhledná vazké ství. Zmnožením těchto lymfocytů tělo tělní tekutina proudící v srdci a krev získává potřebný stupeň odolnosti. TKarel Krčma ních cévách. Po svalech a kostech je to lymfocyty ničí např. buňky napadené pro ústavy učitelské a pedagogická třetí nejtěžši část těla, asi 8 % z celkové viry, buňky „nepovedené", které by akademie, 1936. hmotnosti těla (tj. 5 600 ml u 70 kg těž mohly dát vznik nádorovému bujeni, krční svalstvo, svaly rozložené mezí kého muže). Skládá se z tekutiny (plaz a plni řadu dalších funkci ve spolupráci lebkou a hrudníkem. Jsou ve více vrs my krevni) a z krvinek. Na plazmu při s monocyty a dalšími buňkami. Důleži tvách; z hloubky k povrchu to jsou sva padá asi 55 objemových procent Krvin tou roli při lékařském vyšetřeni má sta ly předpáteřní, svaly klonéné, svaly ja ky se dělí na červené, bílé a krevni de noveni počtu jednotlivých druhů bílých zykové, zdvihač hlavy, podkožní sval stičky. U dospělého červené krvinky, krvinek a jejich zralost, což umožňuje krční. Nejmohutnějši je zdvihač hlavy většina bílých a krevní destičky vznikají nejen upřesnit diagnózu, ale i posoudit (m. sternocleidomastoideus). jedno v červené dřeni kostní. Červené krvinky další vývoj choroby. Krevní destičky stranný stah vede k ukloněni hlavy na (erytrocyty) jsou u člověka bezjaderné (trombocyty) jsou drobné oválné nebo svou stranu s otočením na stranu opač bikonkávní terčíky. V 1 mm3 jich je okrouhlé útržky cytoplazmy s tmavším nou. Při fixované hlavě se uplatňuje ja u muže asi 5,4 mil. a u ženy 4,8 mil. Je středem. V 1 mm 3 jich je asi 300 000. jich životnost je 120 dni. Obsahují čer Vznikají v červené kostni dřeni rozpa ko pomocný sval vdechový. Kreibich Karel. 1883-1966, čs. politik, vené barvino krevni (hemoglobin), kte dem velkých buněk. Žiji asi 3 až 7 dnů. spoluzakl. KSČ, vedoucí něm. levice ré s kyslíkem vstupuje v labilní slouče Při styku s poraněnou tkání předávaji v soc. dem 1923-29 člen ÚV KSČ, ninu jasně červené barvy, oxyhemoglo do okolí látku, která vede k přeměně fi1950-52 čs. velvyslanec v SSSR. Pod je bin. V místech nižšího parciálního tlaku brinogenu v hustou vláknitou síť, ve ho vlivem přešla většina členstva -v kyslíku se kyslík z vazby uvolňuje které jsou zachyceny krvinky (vzniká ATUS v libereckém kraji do rev. opozice a vzniká tmavě červený redukovaný he tzv. koláč krevni). Fibrinová síť vytlaču proti pravici v soc. dem. vedení ATUS moglobin. K vazbě kyslíku dochází v pli je nažloutlou tekutinu - sérum krevní, v Ústi n. L. a bojovala za spolupráci cích, k jeho uvolněni ve tkáních. Tvorba které má obdobné složení jako krevni s RSI a FDTJ-FPT. Nositel Řádu republi červených krvinek je řízena zpětnova plazma, neobsahuje však fibrinogen. ky (1955) a Řádu K. Gottwalda (1968) in zebně. Je tlumena jejich vyšším po Plazma krevni je průhledná, slámově čtem. stimulována anémii, popř. i sníže žlutá opaleskujici tekutina. Obsahuje 91 memoriam. Krejcarová-Srncová Božena, ' 1925, ním -^parciálního tlaku kyslíku (hypo- až 93 % vody, 7 - 8 % bílkovin (albuminy, čs. gymnastka, ZMS. Členka vítězného xií). Zvýšený počet červených krvinek globuliny, fibrinogen) a asi 1 % dalších družstva z OH 1948, kde byla v neofi je jedním ze znaků aklimatizace na vý látek (solí, glukózy aj ). Bílkoviny pro ciálním hodnoceni klasifikována jako 3. šku. Na povrchu erytrocytů jsou tzv. půjčuji plazmě vazkost, schopnost pou na kladině. Na OH 1952 byla členkou aglutinogeny, z nichž nejdůležitějši byly tat tekutinu v krevním řečišti, (tzv. ondružstva, které vybojovalo bronzové označeny jako aglutinogeny A a B. Ro kotický tlak) a uplatňuji se při přenosu medaile v celk. klasifikaci a obsadilo 6 . zeznáváme čtyři zákl. krevní skupiny: A, některých látek krvi (globulinů), které B. AB a skupinu O, která neobsahuje jsou nositeli imunologických vlastností místo ve společných prostných. K rejčí Augustin, 1856-1925, čes. tělo žádný aglutinogen. — Bílé krvinky ( leu Fibrinogen se uplatňuje při srážlivosti vých. pedagog, autor zásobníků cvičeb kocyty) na rozdíl od červených krvinek krevní. ní látky pro obecné a měšťanské školy. máji jádro. V 1 mm 3 je jich 4 000 — krevní oběh, proudění krve v organis Spis: Příruční kniha pro učitele tělocvi 11 000. Vznikají v červené dřeni kostní mu; umožňuje výměnu plynů a látek ve ku, cvičitele a přátele tělocviku vůbec, a doba jejich života je krátce vymeze všech tkáních a zajišťuje stálost vnitřní na. Podle toho, zda v cytoplazmě obsa ho prostředí (homeostázu). Oběh zajiš 1885. Krejčová-Fúrstová Eliška, * 1927, čs. huji drobná zrnka (granula), se rozdělují ťuje srdce uzavřenou soustavou cév. K. stolní tenistka. MS. Získala bronzové na granulocyty a agranulocyty. Granu- o. se rozděluje na dva okruhy, velký medaile na MS 1949 (čtyřhra žen), 1950 locyty neboli leukocyty v užšim slova a malý. Velký k. o. začíná z levé komo (družstva, čtyřhra, smišená čtyřhra) smyslu tvoři 75 % všech bilých krvinek. ry, jde srdečnicí a jejími větvemi do ce Neutrofilni leukocyty pohlcuji a niči lého těla (tzv. distribuční část oběhu), a 1955 (smíšená čtyřhra). Krepindl Jindřich, " 1948, čs. házenkář, baktérie; jako prvni působí proti bakte přechází ve vlásečnice, skrze jejichž MS. Držitel stříbrné olymp. medaile riální infekci. Eozinofilní leukocyty likvi stěnu procházejí' metabolity (difúzní 1972. Účastník OH 1976 (7.), MS 1974 dují některé parazity a tlumí alergickou část oběhu), a končí dutými žilami, do (6 .) a 1978 (11. místo). Nejlepší házen reakci při alergických onemocněních. nichž se vlévají žily (sběrná část). Duté Při těl. i psych, zátěži jejich počet klesá žíly ústí do pravé siné srdeční. — Malý kář roku 1974. Krestovnikov Alexej Ivanovič, 1885 až vlivem hormonů kůry nadledvinek. Ba k. o. začíná z pravé komory kmenem 1955, sov. fyziolog TK, prof. Lesgaftova zogilní leukocyty, které tvoří necelé 1 % plicnim, jde plicními tepnami do plicinstitutu TK v Leningradě, člen Akade bilých krvinek, obsahují haparin, látku ních vlásečnic a odtud plicními žilami mie lék. věd SSSR, žák I. P. Pavlova, za- snižujici monocyty, které tvoři asi 5 % do levé siné srdečni. Do velkého k. o. jsou kl. sov fyziologie sportu. Objevil me bilých krvinek, a lymfocyty, které tvoří vloženy dva zvi. oddíly: oběh vrátnicový
kristianie
281 sportu je tupé poraněni nebo svalový úraz (natrženi). Rozsah k. v. i délka jeho léčeni jsou ovlivněny okamžitou pomo cí, která spočívá v přiloženi pytlíku s le dem na poraněnou tkáň a v uvedení do klidu. kriket (angl.], angl. pálkovači sport, hra; spolu s fotbalem patři k nejoblíbe nějším sportům v Anglii. Od 1744 zve řejňována pravidla Londýnským krike tovým klubem, 1787 zál. Marylebone Cricket Club, dodnes jediná autorita pro novelizování pravidel. V min. stol. se rozšířil do kolonii. 1803 do Austrálie, která se od 1880 každoročně utkává s Velkou Británii střídavě v Evropě a Austrálii za velkého zájmu obecen stva. Později zavedeny obdobné kon-
-- n---
-y
1 1
1 1
! •
i 1
1I
SCl-OOL
a ledvinový, vyznačující se dvojí síti vlásečnic. Vrátnicový oběh začíná z nepárových větvi břiini srdečnice, jde do stěn žaludku, střeva a do sleziny (první síť vlásečnic), odtud žilami žaludku, sle ziny a žilami okružními do žily vrátnico vé do jater. Oběh ledvinový začiná led vinovými tepnami a uzavírá se v ledvi nových žilách jdoucích do dolní duté ži ly. Proud krve v jednotlivých úsecich krevního řečiště se mění v závislosti na průřezu cév i vlastnostech jejich stěn. V srdečnici proudí krev rychlostí 30 cm/ s, při těl. námaze až 2 0 0 cm/s, ve vlásečnicích je rychlost jen 0 , 1 mm/s, v dutých žilách asi 8 cm/s. Obdobně je tomu i s tlakem krve: ve velkých tep nách je tlak 100 torrů (13,3 kPa). v tepénkách 50 torrů (6 , 6 6 kPa), ve vlásečnicich 30 torrů (4 kPa), v žilách jen 5 tor rů (0,66 kPa). Z celkového množství kr ve je stále v tepnách jen asi 2 0 %, ve vlásečnicích 5 %, 75 % je v žilách. Ná vrat žilni krve do pravé sině je podmí něn rytmickou kontrakcí kosterního svalstva při pohybu a změnami nitrohrudniho tlaku při dýcháni. K. o. je řízen nervově i humorálně. HI. cévohybné centrum je v prodloužené miše. K němu přicházejí vzruchy jednak z periférie ce lého těla, jednak z kůry mozku i z mezimozku. Z humorálnlch činitelů se zvláš tě uplatňuje oxid uhličitý, acetylcholin, histamin, katecholaminy aj. - Průtok kr ve jednotlivými orgány se měni podle funkčniho stavu. Při činnosti se zvětšuje průtok kosterním svalstvem až deset krát. průtok myokardem z 225 ml/min. na 2 000 mil/min. Stále množství krve protéká mozkem - 750 ml/min. V. t. srdce, krev. krevní obraz, hemogram, určeni druhů a počtu krvinek periferní -►krve. krevní tlak. TK. tlak krve v cévách or ganismu. Nejvyšší hodnotu má tlak systolický, TKs, tj, tlak na vrcholu srdeční ho stahu, v systole; nejnižší hodnotu má tlak diastolický, TKd, tj. během pl něni srdce, v diastole. V klidu se za nor mální hodnoty TKs pokládá 150 torrů (20 kPa), TKd do 95 torrů (13 kPa); ob vyklé značení 150/95. Vyšší hodnoty vy žadují sledování, popř. léčení. — Při těl. zátěži se TK zvyšuje podle intenzity a druhu zátěže. Svalová práce dynamic ká zvyšuje TKs. práce statická zvyšuje obě hodnoty. Vysoké hodnoty TK zna menají kromě jiného i velké nároky na srdeční práci, proto osoby st. a stř. vě ku, zejm. trpící ischemickou chorobou srdeční, cukrovkou nebo přetlakovou chorobou, by měly náplň cvičení kon zultovat vždy s lékařem, popř. projít zá těžovým vyšetřením, krevní výron, hematon, větší ložisko krve nahromaděné ve tkáni mimo krev ní řečiště. Nejčastěši příčinou k. v. ve
-1 1n r 150-160
Hřiště na kriket: 1 půdorys. 2 detail branky, 3 pálka (kóty v cm).
takty s Indii a Jižní Amerikou. V Evropě se kriket neujal. — Hřiště je krátce se střižená travnatá plocha 157,5 x 165 m, minim. 135 x 150 m. Uprostřed této plochy, na středu nahazovacich čar vzdálených od sebe 2 0 , 1 2 m, jsou koli kové čile (wickets) tvořené 3 koliky, 80 cm dlouhými, vyčnívajícími ze země 71 cm. Wickets jsou široké 22,9 cm, na nich jsou v prohlubních položeny 2 válečkovité přičky (bails) 1 1 , 1 cm dlouhé (nepřečnívajicl nahoru o vice než 1.3 cm). Tvrdý gumový míček (obvod 22,9 cm, hmotnost max. 163 g) má červený kožený obal. Při zásahu wickets buď srazi příčku, nebo vyrazi kolik ze země. — K. hraji dvě jedenáctičlenná druž stva. Z družstva pálkařů nastupuji do hry vždy dva hráči současně, podle pořadí.
Jsou opatřeni chrániči holení a ko len, rukavicemi a mají ploché pál ky, dlouhé max. 96,5 cm. Rukojeť je 35 cm dlouhá a plocha pálky max. 10,8 cm široká. Pálkaři nastupují na tzv. čáry návratu, vyznačené 1 , 2 2 m před kolíkovými čili. Jejich úkolem je kamko liv odpálit míček hozený nahazovačem ze soupeřova družstva a tím současně bránit, aby míček nezasáhl wickets. Zasáhne-li je, je pálkař vyřazen ze hry a vystřídá ho další spoluhráč podle po řadí. Při zdařilém odpalu získají pálkaři body; jednak za dlouhý odpal, pokud mlček doletí až za kruh, vyznačený 60 m od středu hřiště, jednak za každý usku tečněný přeběh, při němž si pálkaři vy mění stanoviště. Počet přeběhů v jedné akci je ovlivňován hrou soupeřů, polařů. jakmile se zmocni odpáleného mlč ku, mohou přebihajici soupeře vyřadit ze hry (pokud nevyřadili pálkaře již chy cením miče v letu), a to přímým hodem odkudkoliv z pole na nechráněný koli kový cil (mohou s mlčkem běhat nebo si ho přihrávat), nebo srazi li příčku ru kou s míčkem. Tak vyřadí ze hry soupe ře, který je nejblíže sraženým kolíkům. Rozehra konči ukončením přeběhů pál kařů, což daji najevo tzv. uzemněním pálky. Zůstanou stát na čáře návratu a koncem pálky, kterou při přebězích nosi s sebou, se dotýkají území před cí lem. Pak hra začíná novým náhozem mičku proti kolíkovanému cíli. Rozesta vení hráčů v poli: proti nahazovači, kte rý ze svého území hází sérii 6 - 8 náhozů, stojí za protější' wickets chytač a zajišťovač, ostatní polaří se libovolně přeskupují v poli. při vyřazeni 1 0 pálka řů končí půlsměna, neboť nevyřazený jedenáctý nemůže hrát sám. Pálkaři se mohou vyřadit ze hry také sami vlastní nešikovnosti, např. srazi-li pálkou příč ku nebo kolíky, zastavi li míček nohou ap. Utkáni se hraje na 2 směny, tj. do vystřídáni obou družstev 2 x na pálce. Obvykle se hraje 2 dny, nejznámnějši obměny kriketu jsou -»podex, hra na 1 kolíkový cíl, a —►stoolball, úprava pro ženy s usnadněním náhozů i odpalů. Spojením kriketu a baseballu vznikl -» fleldball. kriketový míček, 1. předmět hry v kri ketu; 2 . náčiní používané v atletice, zejm v kat. žactva, jako průprava pro hod oštěpem. K. m. má kožený obal se šitý ze 4 dílků a je plněný pískem obale ným koudelí. Hmotnost asi 150 g, ob vod 22 - 24 cm. K. m. se hází ze stejné rozběhové dráhy jako při hodu oště pem. V. t. atletická zařízení, hod oště pem. kristianie [norština], pův. zatočeni od vratem při sjížděni na lyžích (používané v Norsku v počátcích lyžování), později název pro zatočeni, nyní viz oblouk.
Krištof Krištof Antonin, 1882-1910, čes tělo vých. pedagog, první lektor sport, her na čes. univ. v Praze, zakl. čes. házené, propagátor kopané a tenisu. Krištůfek Jan, ’ 1938, čs. cyklista, ZMS. Účastník MS v sálové cyklistice 1958-62 a 1964-74, kde vybojoval bron zové medaile v krasojízdě 1959, 1962, 1964 a 1971. kritérium, cyklistický závod, na který pořadatel závodníky sám vybírá a zve. Silniční k. se pořádá zpravidla ve měs tech na 1 - 3 km dlouhých okruzích, kte ré mají dobrý povrch vozovky a zatáčky nevýše pravoúhlé. Celý závod měří 40 100 km. Silniční k. lze uspořádat jako hladký závod, při kterém jsou závodníci po projetí stanoveného počtu okruhů klasifikování v pořadí, v jakém projeli cílovou páskou, nebo jako závod bodovaci, jehož výsledek určuje součet bo dů získaných ve všech předepsaných bodovacích spurtech. — Sprinterské k. v dráhové cyklistice je závod ve sprintu pro vybrané závodníky či pro závodní ky, kteři prošli kvalifikací předepsanou pro tento závod. Účast v závodě je omezena na 3, 4 nebo 9 závodníků. Ví tězí v něm závodník který ze všech jízd k. ziskal nejvyšši počet bodů za umístě ní. kritický bod lyžařského můstku, místo na doskočišti, kam má dobrý skokan za příznivých sněhových podmí nek doskočit. V plánu můstku se ozna čuje písmenem K a na okrajích doskočiště červenými tabulemi a červenými ča rami. Za tento bod nemá být skákáno. Je-li v některém kole závodu překroče na vzdálenost od hrany stolu k bodu K, skáče se zpravidla z nižšího nájezdu. krok,1. chodecký viz sportovní chůze; 2 . v jezdectví chod koně vyznačujíci se čtyřdobvm taktem. V krokovém nohosledu došlapuje nejdříve např. levá zad ní noha, pak levá přední, pravá zadní a nakonec pravá přední. Podle délky kroku rozeznáváme krok krátký, stř. prodloužený a pracovní; 3. v krasobrusleni viz kroky. kroket Jangl. — fr.J, pův. středověká zábava šlechty, oblíbená i na králov ských dvorech jako spol. hra pro muže i ženy; dnešní podobu dostala tako standardní herní soutěž zač. 19. stol. v Irsku. V Anglii se řadu desetiletí hrají mistrovství, vrcholící „mistrovstvím mistrů". Podstatou k. je soutěženi 2 až 4 jednotlivců, kteří dřevěnými paličkami s dlouhým držadlem pohánějí svoji ba revně odlišnou dřevěnou kouli tak, aby co nejdříve prošla brankami vyznače nou dráhou. Mohou znesnadňovat hru soupeři a v případě utkání dvojic pomá hat spoluhráči. Hřiště až 9,15 x 18,3 m s pevným hladkým povrchem, event, krátce střiženou trávou, mají 1 0 branek
282 (20 x 27 cm), rozmístěných v osmičko vé dráze, a 2 kolíky (45 cm), základní (který je současně cílový) a obrátkový. Dřevěné koule (dnes i z umělé hmoty) mají průměr 9 cm a hmotnost 350 g. Vá lečkové paličky 15 cm dlouhé, v průmě ru 6,3 cm, s držadlem vhodné délky. Hráči ve vylosovaném pořadí se snaží ze startovní čáry zasáhnout koulí zákl. kolík. Kdo jedním úderem zasáhne zákl. kolík nebo kouli prožene brankou, zís kává právo na další úder. Jinak čeká až
svoji (jen v tomto případě nebo při anu lování hry se smí na kouli sáhnout), smí si ji špičkou nohy shora přidržet a úde rem do vlastní koule pak kouli soupeře odešle do nevýhodného místa, druhým úderem se pokračuje v postupu. Při ro kování koule spoluhráče ve hře dvojic je možné obdobným způsobem při zis ku jediného úderu kouli spoluhráče bez přišlápnutí své „kanónovat". Podaři li se jí prohnat příslušnou brankou, platí dosažení branky, ovšem bez zisku úde
Hřiště na kroket: A hřiště, B branka, C hřiště pro závodní kroket, D branka pro zá vodní kroket, E kolik, F palička.
na své pořadí. Vítězí hráč, který první projde celou dráhou a zasáhne cílový kolik (celkem 14 branek, nebof 4 se procházejí 2 x , a 3 zásahy kolíků). Ces tou je možné „krokovat" kouli soupeře, tj. zasáhnout ji svojí koulí, což přináší zisk 2 dalších úderů. Prvním z nich hráč „krokuje" kouli soupeře. Přiloží k ní
ru. Projde-li i vlastní koule, získává další úder. - Pro závodní kroket platí pravidla kroketové asociace. Hřiště 35 x 28 yar dů je vyznačeno pouze hraničními čara mi nebo rohovými vlajkami. Má přesně rozestavených 6 branek a 1 středový, cílový kolik. Šířka branky 9,5 cm, výška 30,5 cm. Startovní čáry na protilehlých
kruhový trénink
283 stranách. Při utkání 2 jednotlivců hraje každý 2 koulemi, při utkáni dvojic má každý soutěžící jednu kouli. Po startu z A je postup hranek 1, 2,3,4, 5, 6 , 2,1, 4, 3, 6 , 5 a cílový kolík. Za projiti branky ve správném pořadí a sméru se získá 1 bod, za zásah cíle rovněž. Vítězí ten, kdo získá dříve 26 bodů (oběma koule mi). Pořadí zásahu koulí v prvních 4 sé riích neměnitelné, v dalších libovolné. Je možné rokovat, krokovat, kanónovat, při krokováni se vlastni koule nes mí přidržovat a pokračuje se z místa, kam zalétne. Za chyby, (strkání koule, dvojí zásah, dotyk tělem, zásah cizí koule, úder mimo pořadí aj), je ztráta úderu (vše se vrací na původní místo), krokoměr (pedometr), přistoj k měřeni počtu kroků. Celé zařízení je v pouzdru podobném pouzdru hodinek, a skládá se ze závažíčka, které při každém kroku posune kolečko ciferníku o jeden zub a na počitadle se ukáže počet kroků. Ji né počitadlo je založeno např. na prin cipu tachometru, kde se po každém kroku pohybuje ručička a na stupnici se výkon odečítá. Krokomér se zpravidla připevňuje háčkem ke kalhotám. V po slední době se vyrábějí k. s elektronic kým zařízením. kroky, v krasobruslení prvky volné jízdy, spoje mezi skoky a piruetami, prostředek k vyjádřeni hudby pohy bem Kropilák Stanislav, * 1955, čs. basket balísta, ZMS. Držitel bronzových me dailí z ME 1977 a 1981. Startoval na OH 1976 (6 . místo), 1980 (9 ), MS 1978 (9 ), 1982 (10 ), na ME 1975 ( 6 ), 1979 (4.) a 1983 (10.). Byl zařazen do týmu Evro py 1981 k utkání proti mužstvu Turecka a proti Juventud Badalona a 1982 proti USA. Basketbalista ČSSR 1979, 1980. 1983. kros [angl.j, běh napřič krajinou, terén ní nebo přespolní beh. — Tréninkový k., je běh v terénu zaměřený na rozvoj střednědobé a dlouhodobé vytrvalosti Slouží jako přirozený, účinný a emocio nální prostředek pro zvýšeni kondice ve všech sportech. - Závodní k. byl poprvé organizován v Rugby (Anglie) 1837; prv ní nár. mistrovství v Anglii 1876; první mezistátní utkáni Anglie - Francie 1893. — K. byl na programu OH 1904 (běh družstev), 1912, 1920 a 1924 (běh jednotlivců a družstev). Od 1977 se ko né MS v k. pro muže, ženy a juniory, které navázalo na dřívější Kros národů. Soutěži se v běhu jednotlivců i druž stev. Závodní trať má být vyznačena červenými praporky po levé ruce běžce a bílými praporky po jeho pravě ruce. Závodník nesmí na trati přijmout občer stveni. Největšího úspěchu na MS do sáhl z čs. závodníků V. Zwiefelhofer 1976 v Limmericku, Irsko (6 . misto).
gen. tajemník ČSOV 1958-74, vedoucí mez. oddělení ÚV ČSTV 1966-72. V mlá Délka trati dí aktivní horolezec Autor horolezec v metrech kých průvodců. Účastník odbojového 13 000 hnuti. Nositel vyznamenání Za vynikají Muži 10 000 cí práci, veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj Ženy 8 000 těl. výchovy I. stupně a Olymp. řádu. St. dorostenci 6 000 Kroutil Ota, ' 1921, čs. kajakář. Získal St. dorostenky 6 000 bronzovou medaili na MS 1948 jako M. dorostenci 3 500 člen posádky čtyřkajaku na trati Ml dorostenky 3 500 1 OOOrn. Obsadil 4. misto v kategorii K4 St. žáci 3 000 na 10 000 m na MS 1950 a 5 misto na St. žákyně 2 500 kajaku dvojic (s -+ M. Pechem) na Ml. žáci 2 000 1 000 m na OH 1948. Ml žákyně krosček [angl.j, ve sport, hrách hoke kroužkový hokej, branková polojového a pólového typu nedovolené sport hra vytvořená u nás pro tělocvič bránění soupeři ve hře pomocí hole. ny. Na parketové podlaze se posunuje V ledním hokeji zastaveni protihráče kroužek tělocvičnými tyčemi ukončený holi, kterou hráč drží oběma rukama mi gumovými chrániči. Branky shodné a hůl se přitom nedotýká žádnou částí s hokejovými, 3 - 7 hráčů v družstvu, ut ledu. Za k. se hráči ukládá menši trest kání na 2 poločasy nebo se střídáním (vyloučení na 2 min) nebo větší trest, branek po každém gólu. Hra na tělo za byl-li při k. protihráč zraněn (vyloučení kázána. Obdobný princip na ledě viz na 5 min) ringette. Krůschlová Jarmila, 1893-1983, čs. ta kroužky Svazarmu, zájmové útvary nečnice, jedna ze zakladatelek moderní zákl organizací Svazarmu v odborno gymnastiky u nás. Absolventka taneční stech, v nichž pro malý počet zájemců školy v Hellerau, vedla 1931-59 vlastní nebylo možné ustavit ->klub Svazarmu. školu pohyb, a tan. výchovy v Praze. Ve Kroužky a jejich vedoucí ustavuje vý své choreografické tvorbě navázala na roční členská schůze zákl. organizace. činnost H. Vojáčkové a na rytmickou Krovopuskov Viktor, * 1948, sov. šergymnastiku Dalcrozovy školy. Jako míř. Olymp vítěz v soutěži jednotlivců choreografka vedla např divadelní sku i družstev v šermu šavlí 1976 a 1980. piny Dada a Moderního studia. 1932 zís Mistr světa ve stejné zbrani v individu kala III cenu na mez. soutěži choreo ální soutěži 1978 a 1982 a v soutěži druž grafů v Paříži. Působila na tan. odděleni stev 1974-75 a 1979. Držitel bronzové pražské konzervatoře Zakladatelka tra medaile z MS 1982 (družstva). dic, z nichž vyrůstala čs. moderní gym nastika krosna, součást horolezecké a tur. vý zbroje, sloužící k přenášení těžších ná kladů na zádech. Skládá se z nosiče (obvykle z kovových trubek), popruhů k upevnění na záda a z látkového vaku. Vak je zpravidla odnimatelný a nosič může být použit samostatné, např. pro přenášení expedičních beden. Těžiště nákladu je umístěno poměrně vysoko a blízko osy těla, což umožňuje vzpří menou a relativně pohodlnou chůzi. Kroutil František, 1907—1987, čs tělo Viktor Krovopuskov vých. funkcionář, člen MOV 1965 81, Rozsah oficiálnich krasových trati
Věk. kat
František Kroutil
Kruglov Nikolaj, * 1950, sov. biatlonista. Olymp, vítěz v závodu na 20 km a ve štafetě 4 x 7,5 km 1976. Mistr svě ta na 10 km 1975 a ve štafetě 4 x 7,5 km na MS 1974 a 1977. Držitel stříbrné medaile z MS 1975 (20 km, 4 x 7,5 km), 1977 (20 km) a bronzové z MS 1976 (10 km). kruhový trénink, speciální metodicko-organizačni forma tréninku, zaměře ná na paralelní rozvoj vytrvalostních a silových schopnosti. Používají se při něm posilovači cvičeni, dávkovaná pod le principů rozvíjeni vytrvalostních
kruhy schopností (současně se snažíme půso bit na svalový a oběhový aparát). Cvi čeni jsou prováděna za sebou, používá se různého náčiní či nářadí, postupně a střídavě mají být zatěžovány různé svalové skupiny. Podle času cvičení (počtu opakováni), velikosti odporu, rychlosti pohybů a délky odpočinku lze vytvářet různé varianty k. t., anaerobně silového či aerobně silového zaměřeni. Pův. forma k. t. byla koncipována pro potřeby rozvoje a udržení těl zdatnosti, speciální modifikace z ni činí efektivni prostředek těl. přípravy, kruhy, závěsné tělocvičné nářadí. Vlastní kruhy máji průměr 180 mm a tloušťku 28 mm, jsou sklíženy z něko lika částí jasanového nebo bukového dřeva a protažené ocelovou vložkou. V posledni době se častěji používají k. z plastické hmoty. Podle způsobu zavě šení rozeznáváme: 1 . kruhy mechanic ké, používané nejčastěji v ZRTV a ve škol. TV Zavěšují se na kotevní vývěsy připevněné ke stropni konstrukci tělo cvičny nebo na konstrukci zabudova nou do bočni zdi. V nosné konstrukci je uložena navíjecí cívka s kotouči, v nichž jsou upevněny konopné popruhy, ukon čené v dolní části otočnými ložisky (viz agaton). Do třmenů ložisek se pomocí řemenů zavěšují vlastní kruhy Nastave ni výšky k. zajišťuje západkový mecha nismus umistěný na bočnici nosné kon strukce a ovládaný lankem. Druhý ko nec lanka slouží ke spouštění a vytaho váni kruhů. Max. výška k. nad podlahou je 550 cm; 2. kruhy kladkové, určené k zavěšení na konstrukce pro letní hři ště. Skládají se z konopného lana, na jehož končich jsou navlečeny vlastni k„ a soupravy kladek s oky pro zavěšeni na nosník konstrukce. Na laně je upev něn řetěz pro nastavování výšky. Max. výška k. nad zemí je 500 cm. Tento typ se dnes používá jen zřidka. 3. kruhy zá vodní, určené pro cvičení mužů ve sport, gymnastice. Jsou zavěšeny na portálové konstrukci osazené do podla hy a zakotvené čtyřmi upínacími lanky s napínacím zařízením. Výška konstruk ce nad podlahou je 5,5 m ( ± 10 cm), zákl. výška k. je 250 cm nad podlahou. Krumer Vladislav, ' 1942, čes. tělo vých. funkcionář, 1978-84 místopředse da ČÚV ČSTV, od 1984 předseda ČÚV ČSTV a místopředseda ÚV ČSTV a ČSOV, člen předsednictva ÚV NF ČSR a člen výborů pro tělesnou výcho vu a sport vlád ČSR a ČSSR. Trenér a rozhodčí orientačního běhu. Nositel vyznamenání Za vynikající prácí a veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně. Kruminš Jan, ’ 1930, sov. basketbalista, hrál v reprezentačním družstvu SSSR 1956-64, získal titul mistra Evropy
284
1959, 1961 a 1963 a stříbrné medaile na daile Za obětavou práci pro socialis OH 1956, 1960 a 1964. mus, jako oceněni zásluh o rozvoj čs. parašutismu a letectví. Kriitzner Eduard, ’ 1935, čs. ragbista, ZMS. Reprezentoval 1965-72 a sehrál 30 mezistátních utkáni. Účastník zápasů o Pohár FIRA. V mužstvu AZKG Praha působil i jako trenér a podílel se na zís kání 5 titulů mistra republiky, krycf zástěra, kryti sedacího otvoru kajaku nebo kánoe před vnikáním vody K. z. přiléhá pružnou gumou k pasu zá vodníka a stejným způsobem je její spodní rozšiřená část upevněna kolem vlnolamu lodi. V posledni době se uží vají pružné neoprénové zástěry Jan Kruminš Krysta Josef, * 1956, čs. ř. ř. zápasník. MS. Držitel stříbrných medaili z MS krupáda [fr.J, skok vysoké jezdecké 1981 a ME 1982 a bronzových z ME 1976 školy v drezůře; kůň vyskočí přímo a 1979 kat. do 63 kg. Startoval na OH vzhůru a silně pod sebe skrčí všechny 1976 (8 .) a 1980 ( 6 ), MS 1983 (4 ), ME čtyři nohy. Jeho tělo je téměř vodorov 1975 (5.1, 1978 (4.), 1981 (7 ), 1983 (6 .) a 1984 (8 . místo). ně. V. t. španělská jezdecká škola Krupičková Marie,' 1909, první čs. pa- kryt, v šermu obranná akce zbraní proti rašutistka. První seskok padákem ab zásahu, a to vychýlenim (u bodů) nebo solvovala 1931.1980 ji byla udělena me zastavením (u seků) soupeřovy čepele
křídelní útočník
285
silnější nebo střední částí čepele ve správném čase a ohraničeným pohy bem. Rozlišujeme 9 krytů: prima, sekonda, terca, kvarta, kvinta, sixta, septi ma, oktáva, nona. V šermu šavlí se pou žívá nejčastěji prvních S krytů, v šermu fleretem jsou nejpouživanějši prima (serkl), sekonda, kvarta, sixta. K. lze dě lit na přímé, polokružné, kružné, diago nální (z jedné polohy do druhéj, jedno duché a složené. kryti, v jachtingu situace vzniklá mezi dvěma plachetnicemi plujícími na stej ném boku (např. levoboku). Krytím neni, jestliže jedna loď pluje „zcela vpře du" a druhá „zcela vzadu", tj. až za my šlenou kolmicí spuštěnou od nejzazšiho bodu přední lodě. Loď zcela vzadu se musí vyhýbat lodi zcela vpředu. Je-li poloha lodi taková, že se z bočniho po hledu alespoň částečně překrývají, jde o krytí. Může být zprostředkováno i pla chetnici plující mezi dvěma loděmi, kte ré by jinak v krytí nebyly. Při obeplou váni bóje má právo plavby vnitřní pla chetnice v krytí.
kryti hráče, v basketbalu obranná her ní činnost jednotlivce v jiných branko vých sport, hrách nazývaná -►obsazo vání hráče. Rozlišuje se k. h. bez miče, které se uplatňuje jednak při hře v poli s cilem znesnadnit soupeři chyceni po hrávaného miče, jednak po neúspěšné střelbě soupeře s cílem znemožnit mu -►doskakování miče, a k. h. s mičem s cílem zabránit mu ve střelbě nebo při hrávce směrem ke koši. kryti miče, ve fotbalu způsob vedeni miče při těsném obsazováni soupeřem. Správné k. m. znemožňuje soupeři vy píchnuti nebo odebráni miče. kryti prostoru, ve sport, hrách obran ná herní činnost jednotlivce proti přes ile útočníků, se zaměřením na útočníka s míčem. V. t. obrana prostoru. Krzetiňská-Duňská Elzbieta, • 1934, pol. atletka, dálkařka. Olymp, vitězka 1956 (635 cm), druhá na OH 1960 (627 cm), dvanáctá na OH 1952 (565 cm). Druhá na ME 1962 (622 cm), třetí 1954 (583 cm). Vytvořila SR 1956 (635 cm). Krzyszkowiak Zdzislaw, * 1929, pol.
atlet, překážkář, vytrvalec. Olymp, vítěz 1960 v běhu na 3 000 m př. (8:34,2 min), čtvrtý na OH 1956 na 10 000 m 29:00,0 min) a sedmý 1960 na 10 000 m (29:00,0 min). Mistr Evropy 1958 na 5 000 m (13:53,4 min) a na 10 000 m (28:52,4 min). Vytvořil dva SR 1960 (8:31,4 min) a 1961 (8:30,4 min). křeč, mimovolné stažení svalů, zvýšeni svalového napětí. K. je vyvolána nepo měrem mezi vykonávanou zátěži a cév ním zásobením. K. doprovází typická bolest, která nastupuje náhle. Ve spor tu se k. vyskytuje nejčastěji v trojhlavém svalu bérce, v drobných svalech nohy, zádových svalech, ale může se objevit i jinde. Funkce svalu výrazně snížená. Prevence spočivá především v dokonalém rozcvičeni, správné vý stroji a výzbroji. Léčba: spasmolytika, teplo, některé rehabilitačni manévry, křečové žily, městky, valovité rozšíře ní žil, zejm. na dolních končetinách. Vyvijeji se většinou na podkladě vrozené chabosti některých tkání žilni stěny a vlivem dalších faktorů, jako těhoten ství, obezita, nevhodná obuv a šatstvo (vysoké podpatky, škrticí punčochy a podvazky aj.), zaměstnání s dlouhým stáním nebo ve sportu s velkou zátěží dolních končetin, např. vzpírání. K. ž. znamenají nebezpečí žilnich zánětů, ně kdy i bércových vředů. V souvislosti s tělových, činnosti vyžaduji vždy konzul taci s lékařem. Křen Jan, 1872-1917, čes. sokolský funkcionář a publicista, první tajemník ČOS, vynikající cvičitel. Autor řady so kolských publikací, kmenový autor čas. Sokol. Spisy: Tělesná cvičeni a inteli gence, 1898; Z dějin cvičeni tělesných v Čechách, 1901. Křepela Josef, 1924-1974, čs. basketbalista. MS. Člen družstva, které ziskalo 1946 titul mistra Evropy. Držitel stříbrné medaile z ME 1947. Účastník OH 1948. Křesťan Bohumil m l„ * 1960, čs. auto mobilový závodník. Druhý v ME v autokrosu (divize 2) 1985. Jezdec týmu ČSSR, který skončil na 2. místě v ME v autokrosu 1984 a 1985 získal 1. místo. Křička Jaroslav, 1882-1969, čes. hud. skladatel, sbormistr a pedagog, zaslou žilý umělec. Na OH 1936 ziskal v umě lecké soutěži (obor orchestrálních skla deb) bronzovou medaili za Horáckou suitu. křídelní útočník, slg. křídlo, v někte rých kolektivních sport, hrách hráčská funkce, hráč útočné řady. - Ve fotbalu jsou k. ú. zpravidla dva (pravý a levý k. ú ). Operují v prostorách u pomezních čar. Jsou to rychli, těch. vybaveni hráči s přesnou přihrávkou i střelbou. — V házené hráč, jehož zákl. postavení je při postupném útoku v prostoru u po stranní čáry. Jeho úkolem je „roztaho
Křídla vlasti vat" obranu soupeře, střílet z křidelniho prostoru (tj. z rohu), a to zejm. z násko ku nad brankovišté. V házené hraje levý a pravý k. útočník. — V ledním hokeji rovněž zpravidla dva, levý a pravý; nejrychlejší a nejobratnější bruslaři. K je jich takt. manévrům patří zejm. nečeka né a rychlé přemisťování v blízkosti branky. Spolupracuji se -»-střednim útočníkem. Křídla vlasti, název, jehož v 50. letech používala sport, družstva voj. letectva. Zrušena 1357 při reorganizaci vrcholo vého sportu v ČSLA. křivka učeni, grafické zobrazení nej obecnější časové zákonitosti v průběhu učeni, kdy přírůstek dovednosti je úměrný počtu opakování cviku, křivka zapomínáni, grafické znázor něni průběhu zapomínání naučené lát ky. Zapomínáni neni úplné, nejrychleji probíhá bezprostředně po naučeni. Křiž Antonín, * 1953, čs. biatlonista, ZMS. Vybojoval 9. misto v závodě na 20 km při MS 1977 (12. místo na 10 km) a byl členem štafety, která na MS 1977 a 1978 obsadila 6 . místo. Ůčastnik ZOH 1976 a MS 1975. V juniorské kategorii se stal mistrem světa v rychlostním bia tlonu 1974 a byl členem štafety, která obsadila 3. místo na MS 1973 a 1974. Křiž Ladislav,' 1944, čs. atlet, sprinter. ZMS. Ůčastnik OH 1972. Mistr Evropy 1971 v běhu na 4 x 100 m (39.3), pátý na ME 1966 na 200 m (21,3), třetí na ME 1969 na 4 x 100 m (39,5). Dvojnásobný mistr ČSSR na 200 m. Vytvořil pět čs. rekordů, na 100 m 1969 (10,2), na 200 m 187 (20,8), na 4 x 100 m 1967 (39,5) a 1970 (39,3) na 4 x 200 m 1964 (1:25,7).
Ladislav Křiž
Křižák (Křížový), lid. tanec kontratancový, hl. taneční figurou je kříženi - vý měna dvojic nebo jednotlivců (dvojice jdou úhlopřičně proti sobě a uprostřed čtverylky se obejdou nebo prvá dvojice podběhne pod spojenýma rukama dvo jice druhé, a tim si vymění místa). Závěr tvoří zpravidla rychlá polka nebo valčích po obvodu čtverce. Lid. forma čtverylek (kvadril). křížení, útočná herní kombinace. V há zené dva útočníci (s míčem nebo bez
286 miče) si navzájem vyměňuji místa, těs O. Martinez, -+A. Juantorena. Nejrozší ně se míjejí a směřuji k brance nebo řenějšími sporty jsou baseball, box, k brankové čáře soupeře. Cílem k. je basketbal, volejbal, plavání, vodni pólo uvolnit se s míčem buď pro střelbu ne a fotbal. bo pro převzetí přihrávky ve výhodné Kubát Bohumil, ’ 1935, čs zápasník střelecké situaci, anebo ztížit obranný v klasickém i volném stylu, ZMS. Držitel zásah proti střelbě — V ledním hokeji bronzové medaile v ř. ř. zápase z OH si při k. dvojice hráčů vymění místa při 1960 (kat nad 87 kg). Na OH 1964 obsa osobním bránění; uplatňuje se při zalo dil v kat. nad 97 kg 4 místo. Startoval žení a rozvíjení útoku ve stř. pásmu. na MS 1961 (4. místo ř. ř., 7. volný styl), Křfžková-Koudelová Hana, * 1944, čs. 1963 (4. volný styl) a 1965 (5. volný stylj kanoistka-slalomářka, ZMS. Závodila a na ME ve volném stylu 1966 (4), 1967 společně se svým manželem -* J . Kou (5.) a 1968 (7 ). delou na kánoi smíšených dvojic a stala Kubeš Jiří, ' 1914, čs. motocyklový zá se mistryni světa v soutěži hlidek 3 x vodník, ZMS Startoval v šesti ŠestiC2 1969 a v kategorií C2 mix 1971. Drži denních, 1952 a 1954 byl čelenem vítěz telka stříbrné medaile z MS 1969 (3 x ného týmu ČSR v soutěži o Mezinárod C2 mix ve sjezdu) a bronzových z MS ni trofej. 1969 (C2 mix ve slalomu) a 1971 ( 3 x Kubíček Petr, ‘ 1957, čs. kanoista, MS C2 mix ve sjezdu). Ziskal bronzovou medaili na MS 1981, Křížová Jiřina,* 1948, čs. pozemní ho- kdy byi 3. (s J. Vrdlovcern) v závodě C2 kejistka, ZMS. Členka družstva, které na 10 000 m. Se stejným partnerem byl získalo stříbrné medaile na OH 1980. na 4 místě v C2 na 1 000 m při MS 1981 Účastnice MS 1978 (9. místo), jako a třikrát obsadil 5. místo (OH 1980 02 hráčka Slavoje Vyšehrad se podílela na 1 000 m a C2 500 m), MS 1979 (C2 1 00C získání titulu mistryň republiky 1970 m ). křižování, 1. ve fotbalu obranná herní Kubiita Oldřich, * 1960, čs. šermíř, kombinace dvou hráčů; obránce, které účastník OH 1980, MS 1981 ( 8 druž ho soupeř obešel, zaujme nové posta stva), 1982 a 1983. Juniorský mistr světa veni ve volném prostoru a soupere ob v šermu kordem jednotlivců 1980. sadí druhý bránící hráč; 2 . v jachtingu Kubr Jan,* 1934, čs. cyklista, MS. Člen kurs plavby plachetnice ve směru proti vítězného družstva v Závodě míru 1954 větru. Protože plachetnice nemůže a 1955, 8 . v soutěži jednotlivců 1954 plout přímo proti větru, postupuje ostře Kuc Vladimír, 1927 1975, sov. atlet, vy proti větru (cca 45°) a postupně pře trvalec. Dvojnásobný olymp. vítěz 1956 chází z levoboku na pravobok pomoci na 5 000 m (13:39,6) a na 10000 m obratů. Používá se též v obdobném (28:45,6). Vytvořil osm SR: na 3 mile smyslu při jízdě na zadní vitr, zvi. 1954 (13:27,4,13:27,0 a 13:26,4), na 5 000 u plechtnic těch lodních tříd. které na m 1954 (13:56,6 a 13:51,2), 1955 (13:46,8) zadoboční vitr pluji rychleji než na pří a 1957 (13:35,0). na 10 000 m 1956 mý zadní. (28:30.4) Kuba. Republika Kuba, soc. stát na stejnojmenném ostrově ve Velkých Antilách, 9,5 mil obyv., hl, město Havana. Olymp, zkratka CUB. Řídícím orgánem kubánské TVS je od 1961 Národní insti tut sportu, tělesné výchovy a rekreace (INDER) ve spolupráci se sekretariátem sportů Odborové ústředny pracujících, ředitelstvím vysokoškol. sportu. Kubán ským OV, ředitelstvím těl. výchovy při ministerstvu školství a ministerstvu ozbrojených sil a vnitra. TVS financuje stát. Výchovu odb. kádrů zajišťuje Nejvyšši institut tělesné kultury v Havaně, Vladimír Kuc učitelé se připravuji na 7 školách v jednotlivých kubánských provinciích. Helena, TVS jsou zařazeny do osnov všech typů Kuczaltká-Prawdizicová škol od předškol. stupně až po 2 . roč. 1854 - 1927, pol. pedagožka, průkopnice VŠ 2 4 h týdně. K. má 327 atl. drah, TVS žen, 1890-92 absolvovala Ústřední 342 fotbalových a 228 baseballových institut gymnastiky ve Stockholmu, hřišť, 219 bazénů a 430 sálů. Sportovci 1892 založila ve Varšavě Ústav švéd. K. se zúčastňuji OH od 1900 (s výjimkou gymnastiky a masáže pro ženy a děti, 1908-36 a 1984). Získali 23 zlatých, 21 1906 Varšavskou školu švéd. gymnasti stříbrných a 15 bronzových medailí, vět ky a masáže a spot, pro podporu těl. šinu po osvobození 1959. Mezi nejzná- rozvoje žen a dětí. Spoluzakl. varšav mějši sportovce patří -*T . Stevenson, ského klubu veslařek.
Kulakovová
287 Kučera Miloslav. ‘ 1927, čs. pozemní hokejista, ZMS, reprezentatnt ČSR v 50. letech. Hrál v týmu Prahy, který zvítězil ve Středoevropském poháru 1958 a 1959 Jako hráč TJ Hostivař se podílel na získání 4 titulů mistrů repu bliky. Ligový hráč ledního hokeje. Kučera Tomáš. * 1948. čs. lyžař, MS. Čtvrtý na ZOH 1968 a šestý na ZOH 1972 v závodě sdruženém.
Kučinská Natalija, * 1949, sov. gymnastka. Olympijská vitězka 1968 (druž stva, kladina), mistryně světa 1966 (bra dla, kladina, prostná). Držitelka stříbr ných medailí z OH 1968 (víceboj jednotlivkyň), z MS 1966 (víceboj jednotlivkyň i družstev), z ME 1967 (kladina, prostná) a bronzových z OH 1968 (prostná) a MS 1966 (přeskok). Kučírek Ivan,* 1946, čs. cyklista, ZMS. Spolu s -»P. Martínkem se stal mis trem světa v závodě tandemů 1980-82. Držitel stříbrných medailí ve stejné dis ciplině z MS 1976 (s M. Jelínkem), 1983 (s P. Martinkem) a bronzové ve sprintu z MS 1971.
Tomáš Kučera
Kučera Vladimir, * 1942, čs. boxer, ZMS. Držitel bronzové medaile z ME 1966 v kat. velterové (do 67 kg). Úča stník OH 1964 a 1968 ME 1963 a 1967. Mistr republiky 1961 v kat do 60 kg a a 1966-68 do 63,5 kg.
Ivan Kučírek
Kudrna Bohumil, * 1920, čs. kanoista, ZMS. Olymp, vítěz v kánoi dvojic na 1 000 m 1948, mistr světa v kánoi dvojic na 1 000 i 10 000 m na MS 1940. Držitel stříbrné medaile z OH 1952 (C2 1 000 m). Svých úspěchů dosahoval společně s -»J. Brzákem-Felixem, s nimž obsadil navíc 6 . na MS 1954 (C2 1 000 m). Drži tel stříbrné medaile v klasifikaci druž stev a bronzové (C2 s J. Brzákem) z I. MS ve vodnim slalomu 1949. Trenér sov. a rum. vodáků. Zasloužilý trenér. Kudrna Bruno, * 1951, čs. ragbista, ZMS. Reprezentuje od 1971 a sehrál 51 Vladimír Kučera mezistátnich utkáni, včetně zápasů v Poháru FIRA. V mužstvu TJ Praga se Kučerové Stanislava, ' 1928, čs. há- podílel na získání 4 titulů mistra republi zenkářka, ZMS. Členka vítězného druž ky. Nejlepší ragbista ČSSR 1974, 1977, stva z MS 1957 a držitelka bronzové 1979,1981, 1982. medaile z MS 1962. Kudrna Vladimir, ‘ 1923, čs. střelec, ZMS. Mistr Evropy ve střelbě z velkorážové pistole (25 m, 30 + 30 ran) 1959. Člen vítězných družstev z MS 1958, ME 1959 a 1965 (vesměs velkorážové pisto le). Držitel stříbrných medailí z MS 1958 velkorážové pistole - jednotlivci), ME 959 (libovolná pistole: 50 m. 60 ran družstva), 1965 (velkorážová pistole jednotlivci) a bronzové z MS 1958 (libo volná pistole - družstva). Účastník OH 1964, MS 1962, ME 1955 (7.-8. libovolná pistole - jednotlivci; 5. družstva, 1963 (6 . libovolná pistole - jednotlivci). Kudrna Zdeněk, 1946-1982, čs. motocy klový závodník, ZMS. Třetí v MS na le Stanislava Kučerová
dové ploché dráze 1977 a 1979, druhý v družstvech 1979 (spolu s Jiroutem), 1980, 1981 a 1982 (spolu se Špinkou). Jezdec týmu ČSSR, který 1979 obsadil 3. místo v MS družstev na ploché dráze. Startoval na motocyklu Jawa. Zahynul při závodě na travnaté ploché dráze v NSR. Kufrovém' s Dominem, náborová a propagační akce v orientačnim běhu, pořádaná od 1982 každoročně pro děti v době vánočních prázdnin z podnětu rozhlasového klubu dětí Domino a ve spolupráci se Sportpropagem. Ve 3 dnech (27.-29. 12.) se pro děti a jejich doprovod pořádají náborové orientační závody spojené s dalším sport., tur. a kult. programem. Čs. rozhlas po 3 dny vysílá přímé reportáže a organizuje soutěž krajů o nejvyšší účast. 1984 bylo uspořádáno na 71 mistech ČSR 116 zá vodů s účastí téměř 1 1 0 0 0 osob. Kuchen Andrej, 1912-1985, sl. tělových, pedagog a funkcionář, prof, na FTVŠ UK Bratislava. 1953-55 děkan Vysoké školy pedagogické v Bratislavě, 1964-69 děkan FTVS UK Bratislava. 1961-71 člen předsednictva ÚV ČSTV, 1969-76 před sednictva SÚV ČSTV. Odborník na me todiku a didaktiku atletiky, autor řady monografii, stati a odb. článků, trenér a mez. rozhodčí. Zasloužilý pracovník v těl. výchově, nositel Rádu práce a Medaile J. F. Chaloupeckého a dr. M. Tyrše. Kukal Jan, " 1942, čs. tenista, ZMS. Re prezentoval v Davisově poháru 1968-73 a v Poháru švédského krále, kde byl členem vítězného kolektivu 1969. Pro bojoval se ve čtyřhře do čtvrtfinále Wimbledonu 1973 a do semifinále na mez. mistrovství Francie 1972. Po ukon čení závodní dráhy se stal trenérem v Rakousku a 1981-83 trenér čs. repre zentantů. kukla iermířské viz maska šermířská. Kulagin Boris, ' 1924, lední hokej, SSSR, ternér sov. ligových celků i re prezentace SSSR, kterou vedl na MS 1973-77 a s níž získal zlatou medaili na ZOH 1976 a titul MS 1973-75. Kulakovové Galina, * 1942, sov. lyžař-
Galina Kulakovová
288
kulatá záda ka. Vítězka ZOH 1972 (5 a 10 km, 3 x 5 km), a 1976 (4 x 5 km). Mistryně světa 1970 (5 km, 3 x 5 km) a 1974 (5 a 10 km, 4 x 5 km). Držitelka střibrných me daili ze ZOH 1968 (5 km) a 1980 (20 km. 4 x 5 km) a MS 1978 (20 km) a 1982 ( 4 x 5 km); bronzových ze ZOH 1968 3 x 5 km) a 1976 (10 km) a MS 1978 ( 4 x 5 km). Vitězka Světového poháru běžkyň 1979, 1980 a 1981. kulatá záda viz držení těla. Kulcaár Gyózó, ’ 1940, mad. šermíř. Olymp, vítěz v šermu kordem jednotli vců 1968 a v soutěži družstev 1964,1968 a 1972. Člen družstva mistrů světa v šer mu kordem 1970-71. Držitel střibrných medaili z MS 1969 a 1973 (kord druž stva) a bronzových z OH 1972 a 1976 (jednotlivci), MS 1963 a 1967 (družstva), kulečník, standardní herni soutěž na -►kulečníkovém stole, hraje se třemi koulemi (viz koule kulečnikové), které se odrážejí -►tá g e m (kulečníkovou ho lí). Podstatou hry je docíleni - ► karambolu (hráč musí svou kouli zasáhnout zbývající 2 koule). Obvykle se hraje na stanovený počet karambolů (bodů). Stanoveného počtu bodů může hráč dosáhnout v jedné nebo více sériích (nábězích), tj. za sebou bezchybně pro vedených karambolech. Hráči se střída jí vždy po chybě. — Historie. Poč. vývo je k. spadají do přelomu 12. a 13. stole tí. Tehdy se hrály různé hry s koulemi, např v Anglií „pall-mall" (na trávníku, zahnutou holi a 2 koulemi, s použitím branky a kuželky), ve Francii, „boules" (třemi koulemi se poráželo 5 kuželek na stolové desce) a „bilboquet" (stoly by ly opatřeny 8 kapsami - děrami). V ob dobí od 13. do 18. stol. se k. postupně vyvíjel, stejně jako hrací materiál. 1823 připevnil prof. Mingaud kůži na špičku tága, 1854 vymyslel Američan Phelan pružné odrazníky a dřevěnou hraní des ku nahradil deskou z břidlice, potaže nou vypnutým suknem. Hrálo se koule mi ze slonoviny. V této době se kuleční ková hra rozšířila po celém světě. 1873 se konalo první neoficiální MS v Irving Hallu v New Yorku. Hrálo se na stolech o rozměrech 1,42 x 2,84 m. Tyto roz měry se dodržují dodnes. 1895 byl zal. amer. kulečníkový svaz, 1903, fr. svaz, 1906 belg. a 1911 niz. kulečníkový svaz. Světová kulečnikové unie, UMB (fr. Union Mondiale de Billard), byla usta vena na kongresu v Madridu 1959. Sklá dá se z konfederací, tj. sdružení federa cí (nár. svazů), ustavených pro jednotli vé kontinenty. Evropská kulečníková konfederace, CEB (Fr. Confédération Européenne de Billard), zal. v Ženevě 1958. Má celkem 17 federací. Ze soc. států jsou jejími členy ČSSR, NDR a Polsko. — U nás byl 1936 zal. Čs. svaz amatérských kulečníkových klubů.
ČsAKK, který byl 1968 zapojen do ČSTV jako svaz kulečníku. - Závodni discipli ny: volná hra, - ► kádrové hry, -►odrazníkové hry (dvojlom a čtyřlom), -►u m ě lecký kulečník a pětiboj (zahrnuje vol nou hru, malý kádr „lomeno 2 ", velký kádr „lomeno 2 ", dvojlom a čtyřlom). V NDR a sev. zemích je rozšiřena další disciplina, tzv. kolková. - Technika. Hra je se pravou i levou rukou. Při hře pra vou rukou stojíme mirné rozkročeni, le vá ruka se lehce, ale nehybně opírá 0 hrací plochu (co nejblíže ke kouli) a ukazováček tvoří očko, v němž se po hybuje vršek tága. Pravá ruka (tvoří v lokti pravý úhel) drží v lehce sevřené dlani spodní díl tága a provádí strk, kte rému předchází miřeni (oko musi být v ose tága) a tempováni ( 2 i více pohy bů tágem v ose). Strk je úder špičkou tága do koule. Podle dálky kontaktu ků žičky tága s kouli rozlišujeme krátký a dlouhý strk. Při strku zvaném tahák má koule zpětný běh, při strku náběžníkovém běží koule dopředu. Dále rozli šujeme strk s falši, s levou nebo pravou rotaci, strk bičový (hraný s falší do vel mi blízké koule, povolený jen v umělec kém kulečníku), se zvednutým tágem, sbodec, massé, piké, se sbočeným tá gem a strky kombinované. Pravidla Hraci plocha je upravena podle disciplí ny (v. t. volná hra. kádrové hry). Hraje dvojice hráčů. Začíná hráč, který v roz hodovacím strku umistí svou kouli blíže k odrazniku, od kterého zahrál. V rozho dovacím strku hraji oba soupeři sou časně koulí na protilehlý krátký odraznik. Začínající hráč hraje bilou kouli s tečkou, soupeř druhou bílou kouli bez tečky. Do zápisu o utkání se zapisuje 1 docílený průměr, tj. počet sehraných karambolů dělený počtem náběhů. Chyby, po kterých hráč pozbývá právo pokračovat ve hře: hráč nezasáhl obě zbývající koule, koule neopustily zaká zané pole, některá z koulí opustila hraci plochu, hráč se dotkl koule, provedl tzv. průstrk, při strku se nohou nedotýkal podlahy, pomáhal si pomocnými znač kami na odrazniku, hrál cizi kouli, neza-
c 3--------------------- C 3
r . L
"1
J
_____c 3__________ C
1
Úprava hrací plochy kulečníkového stolu pro kádrové hry: A malý kádr, B velký kádr.
hrál karambol předepsaným způsobem (u dvojlomu nebo čtyřlomu). Zásah třetí osoby nebo jiné obj. příčiny se nepova žuji za chybu hráče. Utkání řídí rozhod čí se zapisovatelem (pomocným roz hodčím). Utkání tříčlenných družstev a přebory jednotlivců řídí vrchni roz hodčí nebo turnajová komise. Oba sou peři máji stejný počet náběhů, dohrajeli začínající hráč, dohrává soupeř na předepsaný počet karambolů vyrovná vací náběh. Výhra se započítává 2 body pro družstvo, nerozhodná hra 1 bodem. Vyhrává družstvo, které získá více bo dů. - Trénink. Řídi se Jednotným tré ninkovým systémem kulečníku. Sestá vá ze všeob. a speciální průpravy. Množství' a kvalita tréninkové zátěže je závislá na rozvržení do celoročního cy klu. - Souteže: MS (od 1902, ve volné hře pouze pro juniory), ME (ve volné hře pouze pro juniory). Každoročně se hraje mezistátní utkám ČSSR - NDR se niorů a juniorů. U nás je nejvyšší soutě ži M ČSSR, v soutěži tříčlenných druž stev I. celostátní liga. kulečníkový stůl, hraci plocha pro ku-
Kulečnikový stůl: A velký, B malý: 1, 2. 3. 4, 5 značky pro postavení koulí Z zakázané pole pro volnou hru.
289
kulturistika
lečnik obdélníkového tvaru; malý k. s. má rozměry 95 - 105 x 190 • 210 cm a velký 142 x 284 cm Výška stolu je 79 • 80 cm od podlahy. ME a MS se hrají pouze na velkých stolech. Hrací deska je břidlicová, mramorová nebo z jiného materiálu, schváleného Evropskou ku lečníkovou konfederací nebo -»Světovou kulečníkovou unii; je lemována pry žovými odrazniky (mantinely s výškou hrany 36 až 37 mm), potažená zeleným suknem (včetně odrazníků). Osvětleni hrací plochy je 520 - 600 luxů. Kulej Jerzy' 1940, pol. boxer. Olymp, vítěz v kat. lehké velterové (do 63,5 kg). 1964 a 1968. Mistr Evropy 1963, 1965 a držitel bronzové medaile z ME 1967 ve stejné hmotnostni kategorii.
Jerzy Kulej
kulovnice, puška opatřená hlavní s vý vrtem, určená pro střelbu kuli. Je buď jednohlavňová, nebo vícehlavňová. V. t. střelné zbraně kulturiatika, sport, odvětví, zaměřené na systematický a metodický rozvoj všech svalových skupin s hl. cilem zlep šit postavu při současném působení na upevňováni zdrávi, správné držení těla, rozvoj sily a na zvyšování celk. kondice. Cilem k. je dosáhnout co největší, ale přitom symetrický rozvoj svalstva a do konalou svalovou kresbu. K. zahrnuje sport, kulturistiku, silový trojboj a —^kondiční kulturistiku. Sport. k. pěs tují muži a dorostenci, ve světě i ženy, silový trojboj pouze muži. Kondiční k. je určená pro ženy, muže i mládež. - His torie. Základy k. vypracoval koncem 19. stol. ve Velké Británii Němec Eugen Sandow -►Mezinárodni federace kul turistů (International Federation of Bo dybuilders - IFBB) byla zal. 1946. V 50. letech se přičlenila k Mez. federaci vzpíráni (IWF) a 1969 se osamostatnila. V tomto r. vstoupila ČSSR do IFBB. — U nás se k. ujala v letech 1960-64; 1962 vznikl první oddíl v Košicích. 1963 se ko nala v Bratislavě první oficiální celostát ní soutěž. 1964 byla k. při tehdejší ústřední sekci vzpírání ÚV ČSTV usta vena komise kulturistiky. 1969 vznikl sa
mostatný svaz kulturistiky. Čs. kulturi ně od 2 do 8 navzpíraných tun. Pro nad sté se zúčastňují nepravidelně ME měrně vysokou spotřebu energie, znač a MS od 1970. - Soutěžní discipliny né zatížení kloubních spojení vysokými (hodnocené body); a) předběžné hod hmotnosti náčini a anaerobní charakter noceni, b) hodnoceni celkového dojmu tréninku je v k. mimořádně důležitá diea souměrnosti postavy, c) hodnoceni tetika. — Materiální vybaveni. Pro tré svalového rozvoje (šesti svalových sku nink jsou vhodné posilovny s různými pin), d) volná sestava. Volná sestava posilovacimi přístroji, založenými na s hud. doprovodem trvá 80 - 120 s. Má principu kladek. Zákl. kulturistické náči obsahovat 4 zékl. postoje (čelný, bočni, ne činky, (jednoručni, nakládači), lavice zádový a kombinovaný) a další pomoc (vodorovné a šikmé), žebřiny, žíněnky, né prvky, vazby a postoje. — Soutěž expandery, zrcadla ap. - Soutěže: MS dorostu má navíc silovou disciplínu, a ME (koná se od 1970 každoročně), výa to tlak v lehu na vodorovné lavici. — zn. mez. soutěžemi jsou: Cena Ženevy, Pořadí závodníka v soutěži se určí pod soutěž v Neubrandenburgu (NDR), Ce le dosaženého bodového zisku ze na Oradea (RSR). U nás je nejvyšší sou všech 4 disciplín. — Maximální počet těží M ČSSR mužů (od 1968) a dorostu bodů pro jednotlivé discipliny je stano (od 1975) a pohárové soutěže o Cenu Kunovic ( pro juniory od 1982), Pohár ven takto časopisu Trenér, Cena Sandowa v Ma celkový dojem 1 0 bodů riánských Lázních, Cena 7. listopadu souměrnost postavy 1 0 bodů v Ostravě. — Literatura: Šimek, R.: Kul svalový rozvoj 30bodů (tj. 5 x 6 bodů] turistika pro muže. Praha 1975. Šimek, R.: Kondiční kulturistika. Praha 1984. volná sestava___________________ 2 0 bodu Major, L.: Kondičná kulturistika - muži. celkem 70bodů Náborová (masová) soutěž Hledáme Bratislava 1985. - Major, L : Kondičná nejsilnějšího učně a nejzdatnější učnici kulturistika - ženy. Bratislava 1986. sestává z disciplín sed-leh, trojskok Výsledky mistrovství sváta v kulturistisnožmo, shyby na hrazdě, tlak v lehu na ce vodorovné lavici, hod plným míčem a pro děvčata z trojskoku, opakované Rok a místo konání: 1964 Paříž, 1966 ho sedu-lehu, šplhu na tyči s přirazem Berlin, 1970 Bělehrad, 1971 Paříž, 1976 a z hodu plným míčem obouruč z mista. Montreal, 1977 Nimes, 1978 Acapulco, - Věkové a výškové kat.: dorostenci 16 1979 Columbus, 1981 Káhira, 1982 Brug- 18 let. junioři 18 - 2 1 let, muži nad 2 1 gy. 1983 Singapur (do 1978 se soutěžilo let. Výškové kat. jsou pro všechny věk. ve výškových kat., od 1979 v hmotno kat. stejné: do 169 cm, do 174 cm, do stních kat.) 179 cm a nad 179 cm. Na MS a ME se MUŽI soutěží ve 4 hmotnostních kategoriích: Do 168 cm do 70, 80 a 90 kg a nad 90 kg. Trénink. 1964 Ward(VBR) Je zal. na principu opakování a postup 1966 Yazbeh (SYR) ně se zvyšujícího zatíženi, respektuje 1970 Enůnlú (TUR) střídáni zatíženi a odpočinku jako prin '1971 Deina (HOL) cip superkompenzace. který umožňuje 1976 Makkawy (EGY) růst svalové hmoty v období regenera Nad 168 cm ce mezi tréninky. Prostředkem jsou 1964 El Giardi (EGY) speciální cvičení se zátěží nebo proti 1966 Gajda (USA) odporu, přizpůsobené v různých meto 1970 Kainrath (RAK) dách, principech a systémech čili, kte Do 172 cm rého se má dosáhnout. — Cílem etapy 1971 Enůnlú (TUR) zákl. tréninku je zvýšit podíl aktivní sva 1976 Robinson (USA) 4. P. Stach (ČSSR) lové hmoty při rovnoměrném rozvoji všech svalových skupin, zvýšit silu Nad 172 cm 1971 Blómer (NSR) a kondici, zlepšit metabolismus a zákl. životni funkce. — Cilem etapy speciali 1976 Walter (AUS) zovaného tréninku je zvýraznění svalo Absolutní vých skupin (vyrýsování) max. zreduko 1966 Gajda (USA) váním podkožního tuku při současném 1976 Walter (AUS) zvýšení silové vytrvalosti a celk. tréno- Do 70 kg vanosti. — Etapa vrcholového tréninku 1979 Bertagna (ITA) je nejvyšší formou všeobecné a specia 1981 Passariello (USA) lizované etapy tréninku. — Trénink má 1982 Gaubert (USA) z kvalitativní i kvantitativní stránky vý 1983 Steenbeck (HOL) razně silový charakter. Metodicky je za Do 75 kg měřený na rozvoj všech svalových sku 1977 Padilla (USA) 5. R. Dantlinger (ČSSR) pin. Průměrná tonáž v tréninkové jed notce je variabilní, pohybuje se přibliž 1978 Rodriguez (USA)
kulturně poznávací činnost 3. R. DantUnger (ČSSR) Do 80 kg 1979 Duval (VBR) 3. A Holič (ČSSR) 4. R. DantUnger (ČSSR) 1981 Búineud (FRA) 3. A. Holič (ČSSR) 1982 Rupllnger (USA) 4. A. Holič (ČSSR) 1983 Williams (USA) Do 85 kg 1983 Hoffend (NSR) Do 90 kg 1977 Calender (USA) 3 P. Stach (ČSSR) 1978 Platz (USA) 2. P. Stach (ČSSR) 1979 Baumont (LIB) 1981 Neuville (FRA 4. L. Minařík (ČSSR) 1982 Enúnlii (TUR) 4. L Minařík (ČSSR) 1983 Paris (USA) Nad 90 kg i) 1 1977 8 Skalak (USA)
1983 Steenbeck (HOL) Do 80 kg 1979 R. Dantlinger (ČSSR) 4. A. Holič (ČSSR) 1980 A. Holič (ČSSR) ® 1982 Note (BEL) 3. A. Holič (ČSSR) 1983 A. Holič (ČSSR) 3. R. Dantlinger (ČSSR) 1984 1. M. Jastrzebrski (ČSSR) 4. R Dantlinger — (ČSSR) Do 90 kg 1977 P Stach (ČSSR) 3. R. Dantlinger (ČSSR) 1979 Fuller (VBR) 2. L. Minařík (ČSSR) 1981 L. Minařík (ČSSR) * 1983 Lesta (VBR) Nad 90 kg 1977 A. Pek (ČSSR) 1979 Metr (NSR) 2. J. Veselý (ČSSR) 3. P Uríček (ČSSR) « 1980 P. Uríček (ČSSR) »1981 Rosbe (NOR) TA. Pek fČŠSR) 2 J. Veselý (ČSSR) 1983 Paris (USA) 1982 Demey (HOL) Družstva 2. J. Veselý (ČSSR) 1977 USA 3. A. Pek (ČSSR) 2 ČSSR 1983 Erisson (ŠVÉD) 1979 USA 3. A. Pek (ČSSR) 1981 USA 1984 A. Pek (ČSSR) 3. ČSSR 5. P. Uríček (ČSSR) 1982 USA Družstva 4. ČSSR 1977 ČSSR 1983 USA 1979 Turecko 2 ČSSR Výsledky mistrovství Evropy v kulturi1980 ČSSR stice 1981 ČSSR Rok a místo konáni: 1966 západní Ber 1982 ČSSR lín, 1975 Amsterodam, 1976 Helsinky, 1983 ČSSR 1977 Nimes, 1979 Bruggy, 1980 Bruggy, 1984 ČSSR 1981 Londýn, 1982 Curych, 1983 Malmó, Ženy 1984 Haag Do 52 kg Do 168 cm 1983 Aschwanderová (ŠVÝC) 1966 Ward (VBR) Nad 52 kg 1975 Nicolas (BEL) 1983 Zetterqvistová (ŠVÉD) Do 165 cm kultu rně poznávací činnost, jedna 1976 P. Tlapák (ČSSR) ze tři zákl. složek obsahu tur. činnosti Do 173 cm a současně i jeden z jejích hl. motivů. 1975 P. Stach (ČSSR) Obsahem k. p. č. je poznávání přírody, 1976 Rudman (ŠVÉD života spol. a výtvorů lidské práce. Do Nad 168 cm oblasti poznávání přírody patří sezna 1966 Vassrayu (FRA) mováni s geol. vývojem oblasti a se zvi. Nad 173 cm geol. útvary, s rostlinstvem a s živočiš1975 Grant (HOL) stvem. Do oblasti poznáváni života 1976 A. Pek (ČSSR) spol. patří seznamování s vývojem spol. Bez rozdílu výšky a s archeologickými objevy, s umělec 1966 Vaasseayu (FRA) kými a hist, památkami, s pokrokovými 1975 P. Stach (ČSSR) tradicemi a současnou soc. výstavbou. Do 75 kg V k. p. č. se využívá metoda pozorová 1977 Bertagna (ITA) ní, výkladu, průzkumu a vlastního stu Do 70 kg dia; nejčastěji se kombinuje více me 1979 Ulosghu (TUR) tod. Pro účinnou k. p. č. má zvi. význam 1980 Ulosoghu (TUR) důkladná příprava, v niž se vedle odb. ■ DN (Detroit News). víc příručku první pomoci, tužku, papír V třídě DN se pořádají MS a ME. U nás a telefonní čislo s přesnou adresou je vrcholným závodem Velká cena VSJ a pracovní dobou nejbližši lékařské sta ÚV ČSTV. Mista nejčastějších závodů: nice, stanice první pomoci a telefonní číslo záchranné služby. Bezdrev, Máchovo jezero. Rozkoš.
308 lektorský sbor SSM, LS SSM, po mocný orgán -*■ komisí tělesné a bran né výchovy SSM OV, KVF ÚV, SÚV SSM. Posláním LS je zabezpečovat vý chovu tělových, a branných kádrů, odb. a jednotné vedení akci SSM na úseku TVS, turistiky a branné výchovy. Jeho členy jsou funkcionáři SSM, ČSTV, Svazarmu, učitelé TV a instruktoři těl. a branné výchovy SSM, kteří splňují podmínky -*• Jednotné tělovýchovné a branné kvalifikace SSM. LS je rozdě len na sekce sportu a her, branné vých. a pohyb, výchovy. Vedení LS tvoří ve doucí jednotlivých odb. sekci. Lelkovi Květa, "1908, čs. lyžařka, ZMS. Propagátorka klasického i sjezdo vého lyžování. Získala 12 titulů mistryně republiky v běžeckých i alpských disci plínách. Dlouholetá (později čestná) členka ženské běžecké komise FIS. lelo, gruzinská branková sport, hra, pův. zábava a kultovní obřad ve volné přírodě. Hřiště je veliké jako fotbalové, branky tvoří celé koncové čáry. Plný ko žený kulatý mič má obvod 85-90 cm, , hmotnost 2,5 kg. Družstvo tvoří 15 hrá čů a 3 náhradníci. Utkání 2 x 30 min. Mič se kope, hází, nosi s max. držením 5 s. Soupeře lze blokovat tělem (ne skládat), event, mu vytrhnout míč. Do praveni míče do branky („na lelo") plati 1 bod Lemming Eric, 1880-1930, švéd. atlet, oštěpař. Trojnásobný olymp. vítěz. 1908 současnou technikou (54,82 m) a vol ným stylem (54,44 m), 1912 souč. těch (60,64 m). Čtvrtý na OH 1912 v oštěpu obouruč (98,59 m) a 1900 ve skoku o ty či (310 cm). Pátý na OH 1900 ve skoku vysokém (170 cm). Osmkrát zlepšil nej lepší svět. výkon 1899 (49,32 m), 1902 (50,44 m a 51,95 m). 1903 (53,79 m), 1906 (53,90 ml, 1907 (54,15 m), 1908 (57,33 m) a 1911 158.27 m), 1912 vytvořil SR (62,32 m), který byl prvním SR uznaným IAAF. Jako první překonal hranici 50 m i 60 m. LEN víz Evropská liga plavání. Lendl Ivan, 'I960, čs tenista, ZMS. Je den z předních svět. tenistů konce 70. a začátku 80. let. V juniorské kategorii byl 1976-77 dorosteneckým mistrem Evropy a 1978 byl vyhlášen ve stejné kategorii mistrem světa. 1985 byl vyhlá šen mistrem světa mezi muži. Zvítězil na juniorských turnajích Orange Bowl 1977, v Paříži a Wimbledonu (1978). V turnajích Grand Slamu zvítězil 1984 na Roland Garros a 1985 ve Flushing Meadow, probojoval se do finále mez. mistrovství Francie 1981, 1985, USA 1982, 1983, 1984, Austrálie 1983 a bojo val v semifinále Wimbledonu 1984 a mez. mistrovství Austrálie 1985. V zá věrečném turnaji Grand Prix 1981, 1982 a 1986 se stal vítězem a 1980,1984,1985 obsadil 2 . místo ve dvouhrách. Člen čs.
309 družstva, které získalo 1980 Davisův po hár a zvítězilo v Královském poháru. Langlenová Suzanne, 1899-1938, fr. te nistka, vynikající hráčka 1 . pol. 2 0 . let. Získala 15 titulů ve Wimbledonu (dvouhra 1919-23,1925; čtyřhra 1919-23; smí šená čtyřhra 1920, 1922, 1925), přičemž jako první žena zvítězila ve všech třech kategoriích jednoho ročníku (1920, 1921, 1925) Stejných úspěchů dosáhla na mez. mistrovství Francie 1925 a 1926. Je označována za jednu z nejlepšich hráček historie tenisu. Leneček Jaroslav, *1901, čs. lukostře lec. MS Člen družstva, které zvítězilo v celk. klasifikaci na MS 1936 (4. v klasi fikaci jednotlivců, zvítězil na trati 2 x 70 m) a 1938 a získalo stříbrnou medaili na MS 1935, kde obdržel zvláštní cenu za celk. výsledek na dlouhých i krátkých tratích ( 1 . 2 x 7 0 m, 1 . celkově dlouhé tratě). Účastník MS 1934, 1946-48. Lenin (Uljanov) Vladimir lljič, 1870-1924, tvůrce marxismu epochy im perialismu, proletářských a národně osvobozovacích revolucí a výstavby so cialismu a komunismu, vedoucí činitel rus. a mez. dél. hnutí, zakl. KSSS, sov. státu a organizátor svět. kom. hnutí, po kračovatel díla - * K. Marxe a -> B. En gelse Usiloval o všestranný rozvoj člo věka a podobně jako Marx viděl ve spo jení pracovní, rozumové a těl. výchovy jednu z podninek harmonického roz voje člověka a celé společnosti. Z jeho iniciativy vznikl 1918 — Vsevobuč, or ganizace všeob. voj. výcviku, jehož hl. obsahem činnosti byla TV, zvi atletika, gymnastika, lyžováni, sport, hry aj. Vel kou pozornost věnoval V. I. L. výchově mládeže; v usnesení o jednotné pra covní škole (říjen 1918) se zdůrazňovala i školní TV. L. prosazoval zavádění po vinné škol. TV, podporoval zřizování škol v přírodě a ozdravoven pro mládež a pracující. Se jménem V. I. L. je spjat vznik Institutu těl. výchovy v Moskvě ja ko vysoké školy (zal. 1920). — Literatu ra: Démetěr, G. S.: Lenin ob ochraně zdorovja trudjaščichsja i fizičeskoj kul tuře, 1969 (česky V. I Lenin o tělesné výchově, 1971). leninské principy řidiči práce, zása dy jednáni řídíciho subjektu, k nimž pa tři zejména princip uplatňováni vedoucí úlohy kom. strany, princip - ♦ demokra tického centralismu, princip komplex nosti, jednoty polit, a hosp. přístupu, princip kolektivnosti a jediného odpo vědného vedoucího, princip jednoty hmotného a morálního stimulování, princip objektivnosti a konkrétnosti, princip hl. článku, územně odvětvový princip a princip efektivnosti. Tato celospol. platná a stálá pravidla se vztahuji i na oblast řízení soc. systému TK. Míra jejich uplatňování je určena stupněm
letecká akrobacie kvalitativního rozvoje systému TK a je ho specifickými rysy, podmíněnými da nou fází vývoje soc. společností a jejími hl. determinantami ve vztahu k TK. Leonidas, vl. jménem Leonidas da Sil va, *1913, brazilský fotbalista, útočník. Reprezentoval 25 x Brazílii a na MS 1938 se stal držitelem bronzové medai le. Účastnik MS 1934.
Leonidas da Silva
Lerchová-fteháková Dagmar, *1930, čs. krasobruslařka, MS Akademická mistryně světa 1949 a 1951 v soutěži žen. Účastnice ZOH 1948, MS 1950 (8 . místo) a ME 1948 ( 6 ), 1949 (5. místo) a 1950. Mez. rozhodčí, členka předsed nictva ÚV ČSTV a výboru krasobruslařského svazu ÚV ČSTV. Nositelka veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs. těl. vý chovy I. stupně. Lesgaft Pjotr Francevič, 1837-1909, význ. rus. anatom, fyziolog a pedagog, or ganizátor TV v carském Rusku, zakl. první věd. soustavy TV v Rusku, zakl. prvního speciálního ústavu pro přípravu instruktorů a učitelů TV (1877 v armádě, 1896 kursy pro učitele v Petrohradě), který se stal základem Institutu těl. kul tury (dnes P. F. Lesgafta). Vycházel z kritického rozboru burž. systémů TV záp. Evropy. Vypracoval učení o úloze TV v harmonickém rozvoji osobnosti, zdůrazňoval význam pedag. a lék. kon troly TV, akcentoval pojem těl. vzdělá vání, přičemž zdůrazňoval uvědomělou činnost cvičence. Uznával princip po stupnosti v nácviku s respektováním věk., pohlavních a individuálních zvlášt ností. Usiloval o vytvoření racionálně
P F. Lesgaft
zdůvodněného systému těl. vzdělávání. Vysoko oceňoval ant. TV a angl. systém sportu. Spisy: Rukovodstvo po fizičeskomu obrazovaniju dětej škoinogo vozrasta, 1. díl 1888, 2. díl 1901, aj. Lesotho, Království Lesotho, stát v již. Africe, 1,3 mil. obyv., hl. město Maseru. Olymp. zkr. LES. TVS na všech úrov ních v počátcích. NOV L. vznikl 1972, účast na OH 1980. Létající Holanďan viz FD. létající talíř viz frisbee. letecká akrobacie, disciplina - v spor tovního letectví, sestava akrobatických prvků, tj. obratů letadla spojených zejm. s náhlou změnou směru nebo vý šky letu. — Soutěže mají zpravidla 4 discipliny: povinnou známou sestavu, povinnou tajnou sestavu, volnou a vol nou finálovou sestavu. Jednotlivé prvky letu se hodnotí podle Arestiho systé mu. — Povinná sestava je známá všem soutěžícím nejméně 6 měsíců před sou těží a pilot má možnost si ji nacvičit. Jednotlivé prvky tajné sestavy určují při zahraničních soutěžích vedoucí de legaci, při domácich trenéři, pořadatel ap. Rozhodčí sbor ji doplní dalšími prvky, aby ji bylo možno prakticky zalétat. Pilot obdrži 24 hodin před letem, uči se ji zpaměti a nesmí jí nacvičovat. — Volnou sestavu si určuje soutěžící sám podle stanoveného koeficientu a max. možného bodového zisku, který určuje pořadatel podle úrovně soutěže. — Pilot musí při létáni sestav dodržovat prostor (pomyslná krychle o hraně 1 0 0 0 m umístěná ve výši 1 0 0 m nad ze mí). Do finále postupuje 30-50 % soutěžících po odlétání 3 sestav Při finálové volné sestavě musí pilot dodržet i sta novený čas s přesnosti sekundy. Dodr žování prostoru sledují postranní roz hodčí, čas sport, časoměřiči. Za každý výlet z prostoru a překročení času se soutěžícímu odečítají trestné body. Ve finále se hodnotí rozmanitost, obtíž-, nost, originalita. Konečné pořadi soutě žících je dáno součtem získaných bodů ze všech disciplin. — Akrobatické prvky: Pád - neřízený pohyb letadla od okamžiku, kdy vztlak přetane být v rov nováze s tíhovou silou a setrvačnými si lami. — Přemet (angl. looping) - obrat, při němž letadlo opisuje přibližně kru hovou dráhu ve svislé rovině a pilot směřuje hlavou ke středu dráhy. Při obráceném přemetu pilot směřuje hla vou od středu dráhy. — Souvrat- strmý stoupavý let, ze kterého se na vrcholu při velmi malé rychlosti zrněni směr o 180° a pokračuje strmým sestupným letem. Ten pilot vybere ve výši začátku prvku. — Zvrat - půlvýkrut na záda a vy brání do normální polohy. Letadlo po kračuje v letu opačným směrem a v menší výšce. - Překrut - při výkrutu
310
letecká navigace otočeni o 360° kolem osy blízké podél né ose letadla při vodorovném letu, stoupavém nebo sestupném. — Pomalý [Uzený) výkrut - řízení letadla ve výkrutu koordinovanými výchylkami kormi del. Rychlý (tzv. kopaný) výkrut - řízeni letadla ve výkrutu rychlými pohyby do krajních poloh. — Půlvýkrut - ve výkru tu otočeni o 180°. — Obrácený výkrut výkrut začínající a končící v letu na zá dech. — Piekrut - poloviční přemet a v poloze na zádech půlvýkrut do nor málního letu. Pokračuje ve vodorovném letu opačným směrem ve větší výšce než na začátku. — Vývrtka - při silně nesymetrickém odtržení proudu v obla sti kritického úhlu náběhu se silným vy bočením přechází letadlo do autorotace a strmého sestupného letu s rych lým otáčením po šroubovici o svislé ose s velmi malým poloměrem. — Nor mální vývrtka (podélný sklon letadla je větší než 45°), plochá (podélný sklon je menší než 45°), vývrtka na zádech (za číná a konči v letu na zádech). Může být levá, pravá, ustálená nebo neustále ná vývrtka. Jedná se o složitý akroba tický obrat, jehož vybráni musí každý sport, pilot bezpečně ovládat. Přísné požadavky na vybírání vývrtek stanovují i předpisy pro stavbu letadel (např. při zkouškách prototypu musi být prokázá no, že letadlo nelze uvést do takové vý vrtky, kterou by nebylo možno vybrat), letecká navigace, 1 . nauka o vedení letadla po plánované trati, určováni je ho polohy za letu spolu se stanovením přesného času a časových úseků. Pro sport, letce je nejdůležitějši srovnávací navigace, tj. srovnávání terénu, nad kterým letí. s údaji leteckých map, ne bo naopak porovnávání údajů map s te rénem. Možnost srovnávat závisí na výšce a rychlosti letu, dohlednosti, roč ním období, dodržováním směru letu s ohledem na vítr a snos, rychlosti letu, času a na pilotových zkušenostech. Před letem provádí pilot předletovou přípravu s nutnými navigačními výpoč ty. Zákl. navigačními přístroji na palubě sport, letadla jsou magnetický kompas a hodinky, zatáčkoměr, sklonoměr, rychloměr, variometr a výškoměr. — Pomocnou metodou I. n. je radionavigace, která umožňuje přesnější vedeni letadla po trati, snižuje možnost ztráty orientace a dává pilotovi pocit větši jis toty. Předpokladem je pozemní vysílač a palubní radiokompas; 2 . soutěžní dis ciplína -*■ sportovního letectví. Navi gační soutěže mají zpravidla tři disciplí ny: navigační přípravu, navigační let a přistáváni do omezeného prostoru. — V navigační přípravě musí pilot rychle, správně a přesně vypočítat v daném ča se požadované navigační prvky: vzdále nost, kompasový kurs, rychlost letu
s ohledem na směr a silu větru a dobu letu na jednotlivých úsecích tratě. Za každou odchylku ve směru, rychlosti a času se odečítají trestné body. — Při navigačním letu musí pilot letět po sta novené trati a dodržovat čas. Musí pro letět tajnými časovými brankami, nad otočnými body, vyhledat tajné znaky nebo objekty podle fotografií, které mu pořadatel před vzletem dal. Za naleze né znaky obdrží kladné body, za nedo držení času nebo minuti branky se ode čítají trestné body. — Pro soutěž v přesnosti přistání je na letišti vyzna čen různě veliký prostor (podle druhu soutěže), do kterého musí pilot přistát, jinak mu jsou odečítány trestné body. — Vítězem se stává pilot, který získá největší počet bodů ze všech tří disci plin Soutěží jednotlivci i dvoučlenné posádky. letecké modelářství, stavba modelů letadel omezených rozměrů, s motorem nebo bez něj, neschopných unést člo věka, zájmová těch. odbornost řízená Svazarmem. L. m vzniklo současně s letectvím. Za zakl. t. m je považován Francouz Alfons Pénand, který 1871 uskutečnil prvé lety s modelem pohá něným gumovým svazkem. — U nás za čali konstruktéři stavět modely letadel v Praze 1904. Mezi nejúspěšnější patřili ing. Pavel Beneš a prof. dr. ing. Milo slav Hajn — později konstruktéři slav ných čs. letadel typové řady BH. Před 1. svět. válkou byly uspořádány prvé mo delářské soutěže. L. m. je mezinárodně organizováno modelářskou komisi Me zinárodní letecké federace (CIAM FAI), která také sestavuje a schvaluje stavebni a soutěžni pravidla, kalendář sta vební 3 soutěžní pravidla, kalendář sou těží včetně kontinentálních a svět. mis trovství. CIAM FAI rovněž schvaluje a eviduje svět. rekordy. — Rozdělení modelů letadel na třídy podle pravidel FAI: Třída F1 — volný let. Při letu není mo del letadla spojen se soutěžícím nebo jeho pomocníkem. Kategorie: FIA — větroně (A-2) FIB — modely s gumo vým motorem FIC — Motorové modely FID — pokojové modely FIE — větroně s auto matickým upra vováním směru FIF — vrtulníky FIG — Coupe d'Hiver FIH - větroně (A-1) Třída F2 — upoutaný let. Při letu je mo del letadla aerodynamicky řízen řídicí mi plochami, ovládajícími polohu a vý šku. Pilot smi řidit model ze země jed ním nebo více neprotažitelnými dráty nebo lanky připojenými k modelu. Lan
ka drží v ruce nebo je může upevnit na středový pylon. Kategorie: F2A —rychlostní mode ly F2B — akrobatické mo dely F2C — týmové modely F2D — modely pro sou boj (combat) Třída F3 — rádiem Nzený let. Při letu je model aerodynamicky řízen řídicími plochami ovládajícími polohu, směr a výšku letu. Pilot ovládá řidiči plochy ze země prostřednictvím radiové řídicí soupravy. Kategorie: F3A — rádiem řizené akrobatické mo dely F3B — rádiem řízené ter mické větroně F3C — vrtulníky F3D — modely pro zá vod kolem pylonů F3E — rádiem řízené modely elektric kým pohonem F3F — svahové větroně F3G — rádiem řizené motorizované vě troně Třída F4 — makety. Maketa je zmenše ninou (miniaturní kopii) letadla těžšího než vzduch. Kategorie: F4A — volně létající ma kety F4B — upoutané makety F4C — rádiem řízené makety Rozdělení modelů letadel podle pravi del CSSR: Třida V — volný let Kategorie: A1 — větroně A3 — modely s gumo vým pohonem B1 — motorové modely Sa — samokřídla P3 — halové modely (Padesátnik) H — házedla Třída U — upoutaný let Kategorie: R 2,5 — rychlostní mode ly UA 1— akrobatické mo dely UA 2 — akrobatické mo dely (žáci, junioři) UTR — týmové modely Třida RC — rádiem řízený let Kategorie: RC-M1 — motorové mo dely řizené směrovkou RC-M2 — motorové mo dely řízené směrovkou a výškovkou RC-MH2— vodní modely RC-MH3— vodní modely
311
letní štafetový závod RC-P
— modely pro zá vod kolem pylonů RC-Vr — vrtulníky RC-H — větroně s po mocným moto rem RC-Svl — svahové větro ně RC-VI — větroně řízené směrovkou RC-V2 — větroně Třída M — makety Kategorie: M-min — volné minimakety s gumo vým pohonem M-oř — oříšek SUM — sportovní upoutané mo dely UM — upoutané polomakety RC-MM — rádiem řízené polomakety RC-MV — rádiem řízené polomakety Soutěže pořádané pro modely určité třídy je zpravidla třeba omezit jen na některé kat. modelů této třídy. V soutě žích volně létajících modelů se hodnotí výhradně dosažený čas letu. V soutě žích upoutaných modelů se hodnotí rychlost, přesnost letových obratů ne bo jiné výkony, popř. jejich kombinace obratů nebo jiné výkony, popř. jejich kombinace podle zvláštních podmínek. V soutěžích rádiem řízených modelů se hodnotí přesnost letových obratů, čas letu, rychlost nebo jiné výkony, popř. jejich kombinace za zvláštních podmí nek. — V soutěžích maket se hodnotí shodnost se vzorem, realismus letu, přesnost letových obratů, dosažený čas letu nebo jiné výkony, popř. jejich kom binace za zvláštních podmínek, letectví viz sportovní letectví, letka, hovor., viz přeskok letmo (v. t. mety, názvosloví gymnastiky), letmý kilometr (fr. kilometre lancée), pokusy o svět. rekord v rychlosti sjíždě ní na lyžích na trati dlouhé 1 0 0 0 m (mě řený úsek 100 m se sklonem 35-39°, ná jezd 550 m, zbývající část je dojezd). Poprvé se jel 1930 v St. Moritz. Po 2. svět. válce se pokusy konají každoroč ně v Cervinii v Itálii, další tratě jsou v Portillu (Chile), v Marmoladě (Itálie), ve Velocity Peak (USA) a v Les Are (Francie). SR mužů (z 1982) drží Ameri čan Steve McKinney (210, 230 km/h) a SR žen (z 1983) drží K. Culverová z USA (184,341 km/h). Tyto SR byly do saženy na dráze v Les Are. Čs. rekord drží R. Koloušek z 1965 (Cervinie) 171,591 km/h. letmý start, 1. v atletice zahájeni kon trolního tréninkového běhu na určitém
úseku z pohybu (z běhu plnou rychlostí nebo z klusu). Čas se začíná měřit od okamžiku proběhnutí startovní čáry; 2 . v dráhové cyklistice způsob startu v zá vodech na čas (hovor, časovkách) na trati 200, 500 a 1 000 m. Výjimečně je zařazován mezi disciplíny omnia. Zá vodník se rozjíždí a získává rychlost na 1 - 2 okruzích, při nichž se čas neměří, letní branný kros, běh terénem spoje ný s překonáváním přírodních překá žek, střelbou na rozbitné nebo sklopné terče ( 0 1 1 cm) a hodem granátem na dálku; závod jednotlivců. Disciplína -*■ masových branných soutěží, součást mez. soutěže Za přátelství a bratrství. Limit pro hod granátem 10-50 m. Střel ba vleže bez opory malorážkou na 50 m, žákovské kat. vzduchovkou na 1 0 m. Žá ci mají 3 broky na 3 terče, ostatní 5 ná bojů na 5 terčů. Malorážku nese závod nik s sebou V hodu granátem jsou 3 pokusy. Za nesplnění limitu v hodu gra nátem nebo za nezasažený terč při střelbě se běží trestné kolo. Letní branný kros — podmínky soutěže
Kategorie
Délka tratě
Délky tre stných kol u střelby a hodu gran.
ml. žákyně (1 0 - 1 2 let) 400 m 50 m ml. žáci 400 m 50 m ( 1 0 - 1 2 let) st. žákyně (13-14 let) 600 m 50 m st. žáci 600 m 50 m (13-14 let) ml. dorostenky 1 0 0 0 m 75 m (15-16 let) ml. dorostenci 2 0 0 0 m 75 m (15-16 let) st. dorostenky 1 0 0 0 m 75 m (17-18 let) st. dorostenci 2 0 0 0 m 75 m (17—18 let) ženy 75 m (19-30 let) 1 500 m ženy 75 m (31 a st.) 1 500 m junioři 1 0 0 m (19-21 let) 3 000 m muži 1 0 0 m (22-35 let) 3 000 m muži 1 0 0 m (36-45 let) 3 000 m muži 3 000 m 1 0 0 m (46 a st.) letní spartakiáda spřátelených ar mád, LSSA, vrcholná armádní tělo vých. akce pořádaná od 1958 —► Spor tovním výborem spřátelených armád (SVSA). Organizací spartakiády jsou pověřovány jednotlivé členské země
SVSA. Sport, soutěží se mohou zúča stnit mimo vojáků i civilní zaměstnanci voj. správy Do programu se zařazuji sport, disciplíny branné povahy. Soutě že v klasických druzích sportu se konají podle platných mez. pravidel. I. LSSA se konala 1958 v NDR. Zúčastnilo se jí 12 delegací (1 151 sportovců) soc. ar mád zemí Evropy a Asie. Soutěžilo se v 1 1 sportech: v košíkové, boxu, atl., há zené, sport, střelbě, plavání, sport, gym., vzpírání, moderním pětiboji, ko pané a ve - ► vojenském trojboji, Čs. ar mádní sportovci získali 1 1 zlatých, 1 2 stříbrných a 13 bronzových medailí. II. LSSA se měla konat 1962 v ČSSR, mís to ní se konala mistrovství spřátelených armád v jednotlivých sport, odvětvích. Byla uspořádána až 1969 v SSSR za účasti soc. armád zemi Evropy, Asie, Afriky a Latinské Ameriky; jako hosté se zúčastnili představitelé ozbr. sil Gui neje, Konga, Peru, Beninu a Etiopie. Čs. armádní sportovci získali 2 zlaté, 8 stří brných a 9 bronzových medailí. III. LSSA se konala 1973 v ČSSR. Do pro gramu bylo zařazeno 1 2 soutěžních dis ciplín. Čs. armádní sportovci získali 2 0 zlatých, 22 stříbrných a 41 bronzových medailí. IV. LSSA se konala 1977 na Ku bě V průběhu soutěží bylo překonáno 9 SR. Čs. armádní sportovci získali 2 zlaté, 9 stříbrných a 19 bronzových me dailí. letni středoškolský tábor, LST, sou středění žáků stř. škol v době prázdnin, organizované od 1983 SSM. Cílem LST je uskutečňovat ideověpolit., prac., mravní, kult., těl. a brannou vých., zalo ženou především na vlastni iniciativě žáků a navazující na výsledky dosažené v průběhu školního roku. - Obsahové zaměření LST tvoří 3 části: a) prac. čin nost, zaměřená zejm. na pomoc zeměd., lesnímu a vodnímu hosp., tvorbu a ochranu životního prostředí, budování areálů zdraví, sport, hřišf ap.; b) všeo becné programy organizované ve vol ném čase se zaměřením na sport, hry, branné soutěže a tur.; c) specializované programy s orientací na rozvoj vyhraně ných zájmů chlapců a děvčat z oborů středoškolské odb. činnosti, jazykové kursy, cvičení s hud., výuku moderních tanců, plavání aj. - Organizátory LST jsou celoškolské, okr. a kr. výbory SSM. Zúčastnit se může každý žák stř. školy ve věku 14-18 let na zákl. doporu čeni celoškolského výboru SSM. letni štafetový závod, závod tříčlen ných družstev v běhu terénem spoje ným s překonáváním přírodních překá žek, střelbou na rozbitné nebo sklopné terče ( 0 4 cm). Disciplína maso vých branných soutěží. Střílí se vleže bez opory, malorážkou na 50 m, vzdu chovkou (žákovské kat.) na 10 m. Málo-
letní tělovýchovné zařízení rážku nese závodník s sebou. Žáci mají 5 broků na 3 terče, ostatní kat. 8 nábojů na 5 terčů. Za každý nezasažený terč se běží trestné kolo (viz tabulka). Předáva cí území je dlouhé 1 S m. Letní štafetový závod - podmínky sou těže Kategorie ml. žákyně ( 1 0 - 1 2 let) ml. žáci ( 1 0 - 1 2 let) st. žákyně (13-14 let) st. žáci (13-14 let) ml. dorostenky (15-16 let) ml dorostenci (15-16 let) st. dorostenky (17-18 let st. dorostenci (17-18 let) ženy (19-30 let) ženy (31 a st.) junioři (19-21 let) muži (22-35 let) muži (36-45 let) muži (46 a st.)
Délka tratě
Délka trestné ho kola
3x
400 m
50 m
3x
400 m
50 m
3x
400 m
50 m
3x
400 m
50 m
3x
600 m
75 m
3x
800 m
75 m
3x
600 m
75 m
3x
800 m
75 m
3x
800 m
75 m
3x
800 m
75 m
3x1I 500 m
1 0 0
m
3 x 1 500 m
1 0 0
m
3 x 1 500 m
1 0 0
m
3 x 1 500 m
1 0 0
m
letni tělovýchovné zařízení, speciál ní cvičiště CSLA; obsahuje improvizo vaná sport, nářadí (hrazdy, bradla, žebřiny, žebříky, koně apod ), kovovou konstrukci, na níž jsou zavěšena lana nebo kovové tyče pro šplh, zařízeni pro pohyb ve větších výškách, písková doskočiště, zařízení pro skoky do hloubky ap. U leteckých útvarů jsou součástí 1.1. z. speciální nářadí pro výcvik pilotů a zařízení pro nácvik seskoků padákem, lety na lyžích, skoky na můstcích s normovým bodem P větším než 90 m; lyžařská závodní disciplína. Na můst cích pro lety se dosahuje délek až 180 m při nájezdové rychlosti až 115 km/h. Tyto skutečnosti kladou mimořádné ná roky na techniku letu, dokonalou orien taci v prostoru a čase, psychickou odol nost a úroveň připravenosti závodníků, dále na úpravu a udržováni nájezdové stopy, plochy doskoku a dojezdú a na povětrnostní podmínky. — První mamu tí můstek byl vybudován 1934 S. Bloudkem v Planící v Jugoslávii. Mamutích můstků je šest: v Planici (Jugoslávie), v Oberstdorfu (NSR), v Kulmu (Rakous
ko), ve Vikersundu (Norsko), v Ironwoodu (USA) a v Harrachově (ČSSR). V jednom roce se mohou konat 2 sou těže, a to pouze na dvou můstcích (v sudých letech, kdy se MS nekoná, se pořádá pouze jediná soutěž, a to Týden letů na lyžích): na ostatních se nesmí pořádat soutěže ani trénovat. Mez. sou těže řídí od 1953 skokanská komise Mez. lyžařské federace (FIS): čs. soutě že svaz lyžování ÚV ČSTV. — Technika. Je v podstatě shodná s technikou -» skoku na lyžích. Rozdíl je ve vyšší ná jezdové rychlosti a délce letové fáze. Mimořádné požadavky jsou kladeny na přesnost a včasnost provedení odrazu, přechod do letové fáze a její korekci. I malá chyba má za následek výrazné zkráceni délky letu. — Výzbroj a vý stroj. Je shodná jako u skoku na lyžích, někteří závodníci používají těžší lyže k větší stabilitě při letu. — Pravidla. Soutěží v letech na I. se mohou zúča stnit těch. vyspěli a psych, vyzrálí zá vodnici. Pravidla jsou shodná s pravidly pro skoky na lyžích. Soutěž trvá 3 dny, první den je zároveň kvalifikaci do celé soutěže. Kvalifikuji se závodnici, kteří v jednom ze tři soutěžních kol dosáh nou více než 75 % průměrné délky prvních deseti nejlepších letů v daném kole. Každý den mají závodnici tři poku sy a dva nejlepší se započítávají do hodnocení. Protože provedeni soutěže v letech na lyžích je často znemožněno nepříznivým počasím (nárazovým vě trem), může být vyhlášen vítěz (mistr světa) i při uskutečněni, jednoho, resp. dvou soutěžních dnů. Výsledné bodové hodnocení letů je součtem bodů za pro vedeni (styl) a za délku letu. Bodové ohodnoceni letu se provádí stejně jako u skoku na lyžích. Základem pro bodo vé hodnocení délky je průměr deseti nejlepšich letů v daném kole, bez ohle du na pády. Tento průměr je ohodno cen 120 body. Za každý metr délky letu nad vypočtený průměr získává závod ník bod navíc, za každý metr pod prů měr o bod méně. — Soutěže. Soutěže v I. na I., tj. na můstcích větších než P 90 m jsou povoleny FIS od 1963. MS (od 1972 v lichých letech), Týden letů na ly žích (každoročně, a to střídavě na jed nom z uvedených 6 můstků podle rozpi su skokanské komise FIS). Výsledky obou soutěží se započítávají do Světo vého poháru ve skoku na lyžích. Majite lé můstků pro lety na lyžích vytvořili sdružení KOP (zkratka je vytvořena z počátečních písmen tři prvních můst ků - Kulm, Oberstdorf, Planica) a navzá jem spolupracují. Výsledky mistrovství světa v letech na lyžích. Rok a místo konání: 1971 Planica, 1973 Oberstdorf, 1975 Pla
312 nica, 1977 Oberstdorf, 1979 Hammarstrand, 1981 Kulm, 1983 Harrachov 1971 Steiner (SVÝC) 3 Raška (ČSSR) 1973 Aschenbach (NOR) 3. Kodejška (ČSSR) 1975 K Kodejška (ČSSR) 1977 Steiner (ŠVÝC) 6. Novák (ČSSR) 1979 Kogler (RAK) 5. Samek (ČSSR) 1981 Puikkonen (FIN) 1983 Ostwald (NDR) 2. Ploc (ČSSR) 5. Parma (ČSSR) leukocyty, bílé krvinky (viz krev), leváda, prvek vysoké jezdecké školy v drezúře, dovršení - * pesády. Kůň se podsazuje hluboko v kyčlích a hleznech a vybalancuje svou i jezdcovu hmot nost na zadních nohou, při tom zvedne přední nohy a skrčí je pod trup. V této poloze má vydržet několik sekund. V. t. španělská jezdecká škola, levobok, v jachtingu pozice lodi, při které má hl. plachtu vlevo od podélné osy lodi (při pohledu od zádi): loď na I. má (až na stanovené výjimky) právo plavby. Loď na - v pravoboku je povin na se jí vyhnout. Lewe Detlef, *1939, kanoista NSR. V kánoi jednotlivců na 1 000 m se stal mistrem světa 1966,1971, mistrem Evro py 1965 a 1967 a držitelem stříbrných medailí z OH 1968, ME 1963 a bronzové z OH 1972. V kánoi jednotlivců na 500 m se stal vítězem MS 1971. lezečky, sig. speciální horolezecká obuv s hladkou gumovou podrážkou různé tvrdosti. Používají se zejm. v létě při lezeni v těžkém skalním terénu, lezení, postupování po nářadí (nebo základně) pomoci paží a nohou, a to ve visu nebo v podporu. Podle způsobu pohybu rozlišujeme lezení střídnoruč a střídnonož (paže a nohy se pohybují jedna po druhé) a souruč a sounož (obě paže a nohy postupuji současně). Lhota Zdeněk, 1896-1926, čs. sport, le tec. Spoluzakladatel let. dopravní spol. Falco. Člen Čs. aviatickeho klubu. 1920 jako první v ČSR složil civilní pilotní zkoušku Tvůrce několika SR. Startoval na ceně belgického krále 1923 (1 ), Zá vodě o cenu prezidenta RČS 1923, (1 v kat. D), Národním letu RČS 1924 (1 ). Jako 1. čs. letec přeletěl 1924 Kanál La Manche na Avii BH-11. V soutěži eko nomických letadel získal 1926 1. místo. Libanon, Libanonská republika, stát v Přední Asii na vých. pobřeží Středo zemního moře, 3,09 mil. obyv., hl. měs to Bejrút. Olymp. zkr. LIB. TVS řídí Ge nerální department pro mládež a sport spolu s nár. olymp. výborem, který vznikl 1947 a uznání MOV získal 1948
lidový tanec
313 Sdružuje 15 nár. svazů olymp. sportů a 4 sportů neolympijských. Tělových, pracovníky vychovává Národní sportov ní institut a tělových, učitelský ústav. Ve školách je TV povinná. V zemi je 20 sport. škol. — Sport, zařízeními je nejlé pe vybaven Bejrút; největší je Národní stadión s kapacitou 75 000 diváků. Nejrozšířenějším sportem je fotbal, rozvíjí se vzpírání. — L. se zúčastňuje OH a ZOH od 1948, s výjimkou OH 1966. V Bejrútu se konaly arabské hry 1957 a středozemní hry 1959. Libeňský Jan, 1902-1983, čes. tělo vých. pedagog a funkcionář, prof, na FTVS UK Praha, po 1945 jednatel ČOS a náčelník zákl. TV. 1953-58 prorektor ITVS, 1959-63 děkan FTVS Praha, 1959-73 předseda redakční rady čas. Teorie a praxe TV. Význ. odborník v oblasti teorie a metodiky TV, školní TV a sport gymnastiky, přispěl ke kon stituování čs systému TV a teorie TK. Spisy: Metodika tělesné výchovy, 1953
Jan Libeňský
spolu s - ► L Serbusem; Sportovní gymnastika pro začátečníky, 1956 (s kol.): Teorie tělesné výchovy, 1965 (ve doucí autorského kol ). Nositel Řádu práce. Medaile dr. M. Tyrše; zasloužilý učitel. Liberg Einar, 1873-1955, nor. střelec. Člen vítězného družstva ve střelbě z li bovolné zbraně (300 m) na OH 1908, ve střelbě na běžícího jelena (jednotlivými ranami i dvojstřely) 1920 a 1924 (jednot livé výstřely). Člen vítězného družstva ve střelbě na běžicího jelena (25 dvojstřelů, 100 m) z MS 1929. Držitel stříbr ných medailí z OH 1912 (libovolná puš ka: 300 m - družstva), 1924 (běžíc! jelen, dvojstřel družstva), MS 1929 (běžící je len, 100 m, 25 ran jednotlivci) a bronzo vé z OH 1920 (běžici jelen, dvojstřel jednotlivci). Libérie, Republika Libérie, stát v záp. Africe, 1,75 mil. obyv., hl. město Monro via. Olymp. zkr. LBR. — Liberijská aso ciace olympijských her ziskala uznáni MOV 1955. Sdružuje 5 nár. svazů olymp. sportů. Nejrozšiřenějšími sporty jsou atletika, basketbal a fotbal. — l. se zúčastnila OH 1956-80, s výjimkou
1968. Je členem Nejvyšší rady africké především malé pohyb, hry, např. různé ho sportu. honičky, slepá bába, na jelena, na krá libero [it], ve fotbalu stř. obránce, kte le, na hradního aj., a z velkých pohyb, rý v obranné fázi hry obsazuje určený her hry polosport., jako velká vybijená, prostor, a jakmile jeho mužstvo získá velký pasák aj.. a celonár. hry jako -» mič. zapojuje se do útoku; mnohdy bý lelo, - ► makanach, -» hurley aj., dokud vá i zakladatelem útočných akci. nebyly upraveny ve hry sportovní, Libye, Libyjská arabská lidová socialis lidový tanec, v širším význ. taneční tická džamáhiríja, stát v sev. Africe při folklór, zákl hudebně taneční projev Středozemním moři, 2,74 mil. obyv., hl. všech národů, umělecká seberealizace město Tripolis. Olymp. zkr. LBA. TVS ří jejich jedinců. V lid. kultuře představuje dí Generálni sekretariát sportu. Sport, umění se znaky múzickými (obsahuje odbornicí se školí v kursech pořáda složky slovesné, hud., dramatické a ta ných NOV; kursy doplňují stáže a semi neční). — Obsah, forma a styl 1.1. jsou náře -» olympijské solidarity a mez. závislé na době, prostředí, na nár., kra sport, federací. Ve školách všech typů jových i místních kult. tradicích a na fy jsou povinné 2 h TV týdně. — 1970 byl zických a duševních schopnostech ta přijat dlouholetý projekt rozvoje sportu. nečníků. - České, moravsko slezské Při jeho uskutečňování byla postavena a slovenské I. t. vznikaly ve venkov řada sport, komplexů, 2 stadióny s ka ském prostředí. Skladatelé lid. pisní pacitou více než 30 000 diváků, spojené a tanců jsou neznámí, jejich díla přejí s dalšimi sportovišti, sport, parky, má a dotváři lid. kolektiv. - L. t. se stává sport centra pro děti a mládež. Nejroz- lidovým, je-li osobitě (lidově) interpre šířenějšimi sporty jsou fotbal, jezdectví, tován. V interpretaci se odráží sepětí házená, volejbal, basketbal a atletika. tance se životem lidi. Tuto vazbu doku Aktivně sportuje necelé 1 % obyvatel mentuji výzvy 1 . 1 ., které vycházejí: a) ze stva. — Národní olympijský výbor L. slov tanečnich pisní (Taliján, Marjánka, získal uznání MOV 1963. Sdružuje 12 Babka, Slepička); b) z pohyb, a tvarové nár. svazů olymp. sportů a 2 sportů ne podstaty tance (Kolo, Vrtěná, Dokoleč olympijských. L. se zúčastnila OH ka, Skočná); c) z charakteristického ta 1964-72 a 1980. nečního motivu, figury či formace (Rej licence motoristického sportovce dovák, Protisobě, Zastavovaná, Třasená, Plácavá, Třipárová); d) ze stavu, viz klasifikační průkaz sportovce. Lidová olympiáda viz Olimpiada Po soc. postavení, charakteristické vlast ností, profese, o nichž se zpívá v taneč pular. Lidové hry, mez. sport, manifestace ní písni (furiant. Hulán, Husar, Pasačka, pořádaná FPT a výborem L h. 1. - 9.7. švec); e) z kraje, oblasti, místa (Sasák, 1936 v Praze pod heslem boje proti fa Rokycanská, Tuchoměřická); f) z názvu šismu a válce, proti zneužití olymp. my zvířat, o nichž je v taneční písni zmínka, šlenky něm. fašismem na XI. OH 1936. nebo z pohybů charakteristických pro L. h. se zúčastnili vedle příslušníků čs. určitá zvířata (Cvrček, Žabský, Myška, sport, a tělových, organizací (ČOS, Or Rak); g) z názvu zemědělských plodin la, DTJ, FPT aj.) i sportovci USA, Švéd a hospodářského nářadí (Kapusta, Ře ská, Francie, SSSR. Předním členem zanka, Pšenička, Hrábě). — Psaní vel výboru L. h. byl rektor AVU, nositel kých počátečních pismen v názvech 1 . 1 . bronzové medaile z umělecké soutěže je nejednotné. Při zpracováni jednotli vých hesel se v ETK vycházelo z obvy na OH 1932 - * Jakub Obrovský, lidové pohybové hry, hry vytvořené klého úzu, který převažuje v odb. litera nejširšími lid. vrstvami (venkovskými tuře o tanečním folklóru. S velkým po i městskými) z vlastních tvůrčích zdrojů čátečním písmenem se uvádějí názvy, i na podkladě převzatých poznatků které označují samostatné varianty a přizpůsobených dějů nebo prvků, kte (verze) a tanečni jednotky, obvykle také ré se tak vžily a zdomácněly. Přestože jednoznačně vázané na specifický pí vesměs vznikaly na popud jednotlivců, sňový doprovod (Kolo, Cvrček, Husar staly se kolektivním produktem, předá ap.); s malým počátečním písmenem vaným z jedné generace na druhou. Při se uvádí označení tanečnich typů, po způsobovány podmínkám dobovým, jmenováni zřetelně neplníci funkci vlast materiálním, daným prostředím a hl. fy ních názvů, názvy běžně známé a zprav, zickou a mentální vyspělosti hráčů byly také častěji frekventované (polka, kva mnohdy postupně obměňovány i zdo pík, skočná ap ). — Tanec se v lid. pro konalovány. Dochovaly se tradici a od středí šířil z generace na generaci, při min. století též díky řadě sběratelů, mo tom vznikaly nové verze a varianty tan tivovaných nejen tělových, důvody, ale ců (variační proces). Z tan. verzí s po především národopisnými a folkloristic dobným rytmicko-melodickým zákl. kými snahami. Proto pod pojem I. p. h. a podobnou tan. strukturou se vytvářely byly řazeny též různé lid. zábavy a tan (typizačním procesem) nově druhy ne ce. Ze současného pohledu sem patři bo skupiny tanců (např. lid. menuet, mi-
lidový tanec net, česká sousedská, uherská Maděra, česká polka). — Taneční motiv, který je zákl. stavební jednotkou tance, je nosi telem tan. výrazu. Tan. motivy předsta vuji stylizované pohyby a polohy těla, tan. kroky, gesta (pohyby paži) a jiné pohyby (např. pánví, rameny, hrudní kem, boky). Kromě těchto tan. pohybů a poloh doprovázených hudbou mají I. t. v pohyb, rejstřiku i zákl. pohyby lid. těla (chůzi, běh, skok). — Taneční figu ry jsou choreografické celky (dvoutak tové až čtyřtaktové, nebo i v rozsahu polovět, vět), v nichž se opakují stále stejné tan. motivy. Figurace jsou figury v kolektivních formacich, obv. v delším metrickém útvaru (v polovětě, větě, ne bo i periodě). V nich se uplatňují pro storové změny, postavení a držení ta nečníků, změny v prostorové ornamentice a někdy i změny v tan. krocích (ře těz, průchod, branky, mlýnek). — Histo rie. Nejstarším dokladem tan. hudby a tance u vých. Slovanů jsou fresky v souboru kyjevském z 11. století. Se znamuji nás s tehdejšími hud. nástroji (flétnou, troubou, loutnou, nástrojem typu harfy, puklicemi) a s tancem - só lovými skoky. Křesťanské náboženství, i když tanec zpočátku zařadilo do ofici álních bohoslužeb, se v rámci své vě rouky zásadně postavilo proti písním prázdným, ďábelským (miněno pohan ským), do nichž byly počítány přede vším písně taneční. Přísnými zákazy se snažilo tanec ze života lidu vykořenit. Kronikář Kosmas se rozepisuje o hudbě pištců, bubeníků a tančící mládeži při návratu knížete Boleslava II. z vítězné výpravy v Polsku (1092). V kronice Petra Žitavského (1308) je zmínka o tom, že se lid bavil tancem skočným. Připomíná - ► tance cechovní, které se v této době počaly rozvíjet. Význ. památkou tan. hudby jsou dvě instrumentální melodie ze 14. století. Obě mají jasný tan. ráz a pravděpodobně se hrávaly na píšťalu s doprovodem bubínku k některému skočnému tanci. — Lid. tan. umění se rozvijelo v druhé pol. 15. stol. a hl. v 16. a 17. století. Objevily se kancionály, ná pěvy lid. tan. i netán, duchovních písni. Vznikaly sborníky lid. písní a hud. sbor níky s tanci v duchu hudby renesanční a barokní. — Koncem 18. stol. a zač. 19. stol. se pod vlivem spol, proměn obje vily nové tance ve městech i na venko vě. Z tan. proudů cizich a domácích kry stalizovaly nár. tance společenské, v nichž vedoucí místo zaujala česká polka. Vznikla ve 30. letech na Hradec ku, ovlivnila tance lid. a pronikla jako nový spol. tanec do ciziny. Spolu s val číkem se stala jedním z nejoblíbeněj ších tanců 19. století. — V naší lid. kul tuře měl 1 . 1 . trojí úlohu: a) byl hudebné tan. projevem lid. pospolitosti při vý
314 ročních a rodinných událostech; b) byl důležitou složkou ve spol. životě našich předků, byl zábavou i přirozenou po hyb. školou; c) součásti velkých lid. a nár. hnuti (např. v době pobělohorské a v době nár. obrození). — Systematika. Podle hudebně tan. struktury dělí me I. t. na taneční rody a jejich typy, druhy a verze (varianty). — Taneční ro dy; a) chorovody, b) skoky, c) tance pá rové a trojicové, d) kontratance, e) tan ce s herně tanečním motivem (taneční hry). — Chorovody. kolektivní divči, mužské nebo smíšené tance řetězové ho typu, které měly pův ráz obřadní. Jedna z forem se stala zákl pro kruho vé tance - kola. — Skoky, mužské nebo ženské (výjimečně společné) tance, je jichž taneční motiviku tvoří figury skoč ného charakteru (např. Lašský skok, Ondraš). Tance párové a trojicové dělime na tance viřivé - hl. tan. motivem je víření dvojice (trojice) na místě; jsou spojeny se zpěvem (např. - * Dokoleč ka); tance figurální - taneční struktura se skládá z jedné nebo více ustálených tan. figur, které jsou v těsném vztahu k tan. pisni. Z uvedených typů lze vyčle nit ještě další jejich druhy: a) tance s chůzi v kruhu, doplněné vířením (na př. - ► polonéza); b) figurální tance s pevnou vazbou hudební; c) figurální tance s pevnou vazbou hudebni; c) fi gurální' tance s polopevnou vazbou hu dební (furiant); d) figurální tance kolo vé (např. polka, valčík, sousedská do kola. mazurka dokola) a kolové tance smíšené, v nichž se objevuje kolové to čení v kombinaci s pevně stanovenými figurami, které se netanči dokola (např. kvapík, mazurka, sousedská, šotyš). — Kontratance mají tan. strukturu danou vyhraněnými figuracemi, pevně sváza nými s hud. předlohou (např. Beseda, Křižák). — Tance s herně tanečním motivem (taneční hry) nepředstavuji vyhraněnou typologickou kategorii, herně taneční motiv se vyskytuje i v chorovodech, v tancích vířivých, fi gurálních a v kontratancích (např. tzv. pastýřské hry). — České lid. tance. V čes. etnografických oblastech jsou zastoupeny všechny tan. rody (typy a druhy), ale nejvíce se vyskytují páro vé tance figurální a figurálně kolové, navazující na rozvoj evr. spol. tance v 18. století. Zvi. misto mezi figurálními tanci zaujímají mateniky (tance se stří davým taktem). St. typ párového vířivé ho tance - čes. Kolečko - se vyskytuje v již. a jihozáp. Čechách s dudáckou hudbou. Chorovody a mužské skoky se zachovaly pouze ve zlomcích. — Sou částí čes. I. t. je zpěv; nejen ve formě předzpěvu (předevšim u párových tan ců vířivých), ale i během tance se podílí na stylově výrazovém vyzněni. Se zpě
vem úzce souvisí osobitá taneční gesti kulace. — Lid. tance z Moravy a ze Slezska máji pestrou hud. a tan. paletu. Moravou (zhruba řekou Moravou) pro chází dělicí čára: na východ se rozpro stírá sféra kultury východní (sféra východomoravská a slovenská), na západ sféra kultury české. Etnografické obla sti jsou vyhraněnější než v Čechách. Stylové rozdíly jednotlivých oblastí jsou velké, nelze hovořit o moravském nebo moravsko slezském stylu. Z chorovodů jsou známé hanácké a podhorácké Královničky, řada tanců „plete ných" a verze Héličky. K chorovodům se přidružují Kola (Kola lašská. Kola svatební a Kola z Brněnská a Jihlav ska). Osobitými tan. projevy jsou slo vácké, valašské a lašské skoky. Valaš ský mužský tanec odzemek je typický pastýřský skok. Mezi lašskými skoky zaujimá zvi. misto tanec s tematikou zbojnickou - Ondraš. Do rodu skočných tanců se řadí tance ze Slovácká (Do skoku. Po holénce, Hošije, Slovácký verbuňk) a tance mečové, které jsou součástí fašangových obchůzek. — Z párových tanců jsou na Slováčku, Valašsku a Lašsku nejvice zastoupeny tan ce viřivé. Točená a Gúlaná jsou typické pro Valašsko, Sedlcká, Sedlácká, Vrtě ná a skočná pro Slovácko. Na Lašsku náleží mezi nejstarobylejši vířivé tance těšínský Ověnžok. Ke klas. tancům víři vým se na Valašsku a Lašsku řadí Sta rodávný, připomínajicí lid. polonézy. — Párové tance figurální se vyskytují v moravsko-slezské etnografické obla sti. Figurální tance hanácké se taneční motivikou podobají tancům českým, ale jejich styl je zcela specifický. — Slo venské lid. tance jsou až na nemnoho figurálních tanců a kontratanců pův. sl. tvorbou (rolníků a pastýřů). Zastoupeny jsou chorovody, chorovodové hry a tan ce v kruhové formě (Kola, Kolesa, Karičky) a skoky. V každé etnografické oblasti se setkáváme s párovými tanci vířivými. K těmto domácim tancům při byly (předevšim v 19. stol.) figurální tance párové, které se na Slovensko dostaly z Čech, z Maďarska a Rakouska (rozmanité druhy polek, mazurek, šotyšů, lendlerů, novouherský čardáš a řada kontratanců). V chorovodech se zacho vala pův. vazba na rodinné zvyky a oby čeje, související s koloběhem prac. ro ku. Skoky lze- rozdělit do tří skupin: a) staršího původu (Do skoku detvanský Do vysoka, horehronský Sérový); b) z prostředí valašského (odzemek, Haj duch sólový a skupinový); c) původu vojenského (verbuňky). — Skoky jsou pohybově náročné, se zajímavými ryt mickými prvky zvýrazněnými rozmanitý mi druhy - ► čapášů, srážením ostruh a prvky dupákovými. V Hajduchu (od-
315 zemku) se objevuje tematika zbojnická (proto nazýván též Jánošíkův tanec, Zbojnický). — Literatura. Českosloven ská vlastivěda, dil til. Lidová kultura, Praha 1968. - Slovensko, Lud ■ II. část, Bratislava 1976. — Zíbrt, Čenék: Jak se kdy v Čechách tancovalo, Praha 1960. — Kos, Bohumil: Lidová tance ve školní výchově. Praha 1976. — Króschlová, Eva: Dobově tance 16. až 19. století, Praha 1981 — Zálešák, Cyril: Ludové tance na Slovensku, Bratislava 1964. lif t liftovaný úder jangl.], útočný úder v šitových sport, hrách, hraný - ► forhendem nebo -* bekhendem (v tenisu i při podáni); 1 . ve stolním tenisu úder s mírnou horni rotaci míčku, hraný sla bou až stř. silou. Používá se při příjmu -v podáni, při zpracováni zákl. přímých úderů a při hře proti pasivní obraně ja ko úder překonávající spodní rotaci míčku; 2 . v tenisu úder se silnou rotací (míč se otáčí kolem vodorovné osy ve směru letu). Nejčastěji se liftem hraje mezihra, uplatňuje se i při - * prohoze ní. liftin k [angf], speciální běžecké prů pravné cvičení, při němž se zvedají paty a špičky chodidel zůstávají u země; při I. se procvičuje dvoji pohyb, kotníku, liga, 1. v ČSTV dlouhodobá mistrovská soutěž oddílových družstev vrcholové ho a výkonnostního sportu v kolektiv ních sport, hrách a v některých indivi duálních sport, odvětvích. Je organizo vána v celostátní a republikové úrovni. Celostátní ligová soutěž se nazývá I. ce lostátní I. a je současně mistrovstvím ČSSR družstev Na ni navazuje v ČSR a SSR nár. I„ která má v některých ko lektivních hrách na území ČSR, ve fot balu i v SSR. dvě výkonnostně diferen cované - * soutěžni třidy: I. a II. nár. li gu. Pro dorostenecká družstva se vypi suje v nejrozšířenějších kolektivních sport, hrách republiková dorostenecká liga. V ČSR, ve fotbalu i v SSR. má zpravidla dvě soutěžni třidy: I. a II. do rosteneckou ligu; 2. ve Svazarmu dlou hodobá motocyklová soutěž čtyřčlen ných družstev na ploché dráze. Organi zuje se celostátně ve 3 soutěžních tří dách. Nejvyšší je extraliga se 4 druž stvy, která se účastni seriálu 8 závodů za rok. Na ni navazují I. a II. I. se stej ným počtem družstev; 3. dobrovolné sdruženi běžců pro zdraví, viz Liga stovkařů; 4. komplex sport, soutěží masové ho charakteru, které jsou vypisovány pro školní mládež pod názvem - ► pio nýrská sportovní liga a pro vysokoškol skou mládež pod názvem - * vysoko školská liga. Liga československých woodcrafterů viz skautink. Liga lesní moudrosti viz skautink. Liga stovkařů, zkr. LS, volné sdružení
Ling rekreačních běžců v rámci hnuti -*■ Po hybem ke zdrávi, zal. 1977 při komisi masového rozvoje TV KV ČSTV Severo moravského kraje. LS propaguje vytrvalostni běh jako prostředek ke zlepše ni zdrav, stavu a fyzické kondice. Pod mínkou členství je uběhnout měsíčně minim. 36 km. Podle měsíční výše nabě hané kilometráže se členové rozděluji do III. ligy (36 km), II. ligy (60 km), I. ligy (100 km) a extraligy (200 km). LS vydá vá čtvrtletní Zpravodaj LS a každoročně organizuje setkáni členů s účasti v te rénním běhu. Lightbody James, 1882-1953, amer atlet, běžec na středni tratě. Trojnásob ný olymp. vítěz 1904 na 800 m (1:56,0), na 1 500 m (4:05,4) a na 2 500 m př. (7:39,6). Druhý na OH 1904 v krosu družstev. Vy tvořil nejlepší svět. výkon v běhu na 1 500 m 1904 (4:05,4). ligové soutěže viz mistrovské soutě že. Ifha, dřevěná deska rozměrů 0 , 6 x 1 , 8 m, součást odrazového pérového můst ku; odrazová plocha je potažena vroub kovanou gumou (v. t. odrazový mů stek). Dř. samostatná deska, vpředu podepřená pražcem, používaná k tzv. - * skoku útokem. LIHG viz Mezinárodní federace ledního hokeje. Lichtenitejnsko, Lichtenštejnské kní žectví, stát ve stř. Evropě mezi Švýcar skem a Rakouskem, 26 000 obyv., hl. město Vaduz. Olymp. zkr. LIE. TVS řídi od 1935 Zemský sportovní výbor. Od 1964 je jeho státním poradním orgánem Konzultativní výbor pro sport, který ta ké řídí rozdělování finančních prostřed ků poskytovaných státem. Podíl na vý stavbě sport, zařízeni (haly, lyžařské tratě) mají místni samosprávy, školní TV na dobré úrovni. Nejrozšířenějšimi sporty jsou lyžováni a fotbal. NOV L. vznikl 1935, účast na OH od 1936. Nej známějšími sportovci L. jsou lyžaři - * H. Wenzelová a - ► A. Wenzel. Lilienthal Otto, 1848-1896, něm. prů kopník letectvi. Od 1890 létal na závěs ných kluzácich. Postavil 16 typů letadel. Výrazně ovlivnil řadu let. průkopníků na celém světě Pod jeho vlivem vznikl 1894 v Karlových Varech I. let. spolek, nejstarší „klub závěsného létání" na světě. Lilienthal zahynul při let. poku sech. Lilloe-Olsen Ole. 1883-1940, nor. stře lec. Trojnásobný olymp. vítěz ve střelbě na běžícího jelena 1920 (jednotlivé vý střely - družstva, dvojstřely - jednotlivci i družstva) a dvojnásobný vitěz OH 1924 (jednotlivé výstřely - družstva, dvojstře ly - jednotlivci). Držitel stříbrných me daili z OH 1924 (dvojstřel družstva) a MS 1929 (jednotlivé výstřely - druž stva).
Ifmec (slg), zakončení výřezu v palubě kolem sedacích otvorů kajaků a kánoi; u laminátových lodi je z jednoho kusu spolu se sedačkou. limit (z fr.J, přesně stanovená hranice sport, výkonu, která opravňuje sportov ce ke startu ve sport, soutěži, k získání výkonnostní třidy nebo po splnění ostatních požadavků k zařazení do stře diska vrcholového sportu. L. pro start ve sport, soutěžích stanoví pořadatel v rozpisu soutěže. L. pro zařazení spor tovce do výkonnostní třidy či pro uděle ni čestného titulu ve sport, klasifikaci plni funkci klasifikačni normy. Hodnota I. je stanovena v - v Jednotné sportovní a turistické klasifikaci ČSTV, pro svaz armovské sportovce v - * Jednotné branné sportovní klasifikaci. L. pro za řazení sportovce do systému vrcholové ho sportu ve sport, odvětvích s obj. mě řitelnými výkony stanoví zásady ÚV ČSTV pro přijeti do SVS a SVSM. Lindberg Charles Augustus, 1902-1974, letec USA. 20.-21.5. 1927 jako prvni na světě přeletěl na letounu Ryan N. Y. P. Atlantický oceán z kontinentu na konti nent (New York—Paříž) bez mezipřistání. Vzdálenost 5 809 km byla svět. dál kovým rekordem. Byl členem paraklubu Caterpilars. Za 2. svět. války spolupra coval při budování bombardovaciho letectva USA Lindhardt Jens Peter, 1870-1947, dán. prof, fyziologie a teorie těl. cvičeni na univ. v Kodani, ředitel Stát. těl. ústavu, reformátor švéd. systému TV. Zavrhl uměle navozované hluboké dýcháni po namáhavém cvičení, švéd. systém dopl ňoval sporty a hrami. Spisy: Den specielle gymnastiktheorie (Speciální teorie gymnastiky), 1914, aj. Lindner Gustav Adolf, 1828-1887, čes. pedagog, od 1882 prvni prof, pedagogi ky a psychologie na čes. univ. v Praze, ředitel učitelského ústavu v Kutné Ho ře, původně herbartovec, ke konci živo ta pozitivista. Proti Herbartovu pojetí uznával význam TV ve vých. procesu a zaváděl TV do výchovně vzdělávacího programu stř. škol. Požadoval, aby vý chova byla založena na zdrav, zásadách a na všestranném rozvoji žáka. Spisy: Pedagogika na základě nauky o vývoji přirozeném, kulturním a mravním, 1888; Všeobecné vychovatelství, 1882; Všeo becné vyučovatelství, 1882. Ling Jan Hjalmar, 1820-1886, švéd. tě lových. odborník, syn a pokračovatel -» P. H. Linga. Metodicky utřídil dílo svého otce podle věk. stupňů a pohlaví, uplatňoval pedag hlediska, stanovil pevné schéma cvičební hodiny. V hodi nách TV převládl formalismus. Ling Peter Henrik, 1776-1839, švéd. tělo vých odborník, zakl. švéd. systému TV. Od 1814 ředitel Ústředního ústavu
lingiády švéd. gymnastiky ve Stockholmu. Cí lem jeho pojetí TV bylo vypěstovat zdravé, silné a souměrně vyvinuté tělo. Soudil, že správný růst je předpokla dem pohyb, a vnitřnich funkcí organis mu a tím i podmínkou zdrávi a práceschopnosti. Vytvářel korektivní, formativní a funkcionální cviky na anat. a fyziol. základě. Gymnastiku dělil na pedag., voj., léč. a estetickou. Vynalezl speciál-l ní gym. nářadí (žebřiny, boomy, stolič-j ky, lavičky, žebříky, lana). Spisy: Reglemente for Gymnastik (Pravidla tělocvi ku), 1836, aj. 4
P. R. Ling
lingiády, mez. tělových, kongresy švéd. svazu gymnastiky spojené s ma sovým tělových, vystoupením. L. se ko naly na počest zakladatele švéd. systé mu těl. výchovy - ► P. H. Linga. První se konala 1939 ke 100. výročí jeho úmrtí, druhá 1949. Lingův systém tělesné výchovy viz švédský systém tělesné výchovy, linka, v šermu poloha čepele, čepel v prodlouženi napjaté paže směřuje na -*• platný povrch; vrchní linka směřuje na vrchni část, spodní linka na spodni část platného povrchu. Linnosyuo Pentii, ’ 1933, fin. střelec. Vítěz OH 1956 ve střelbě z libovolné pi stole a OH 1964 v olymp. rychlopalbě. Držitel stříbrné medaile z OH 1960 (olymp. rychlopalba) a bronzových z MS 1954 (olymp. rychlopalba - jednot livci i družstva). I líný mi£ (hovor.) viz sálový fotbal, lipidy [řec.], organické látky tukové povahy. V. t. triglyceridy, cholesterol, metabolismus tuků. Lipieň Józef, "1949, pol. ř. ř. zápasník. Mistr světa 1973 v kat. do 57 kg. Držitel stříbrných medailí z OH 1980 a MS 1974 a 1975 ve stejné hmotnostní kategorii. Lipieň Kazimierz, *1949, pol. ř. ř. zápa sník. Olymp, vítěz 1976 v kat. do 62 kg. Mistr světa 1973-74 a mistr Evropy 1975-76 a 1978 ve stejné hmotnostní ka tegorii. Držitel stříbrných medailí z MS 1971 a 1975, ME 1973 a bronzových z OH 1972 a ME 1973 a 1979. lis na tenisové rámy, ochrana teniso
316 vé rakety před zkroucením. Lis se sta huje čtyřmi šrouby s křídlovými matka mi. Některé druhy lisů jsou doplněny ocelovými pružinami, které jsou nasu nuty na šrouby mezi oba díly rámečků a udržují lis v každé poloze šroubů ote vřený. Lisy se vyrábějí z tvrdých dřevin (buk, dub, jasan ap.) a jsou buď licho běžníkové, nebo obdélníkové. Liston Charles, zv. Sonny, 1932-1971, boxer USA. 1962 vybojoval titul profe sionálního mistra světa, který ztratil 1964 v zápase s -*■ C. Clayem. Livorová Helena, *1911, čs. cvičitelka, trenérka a rozhodčí sport, i moderní gymnastiky. Od 1954 jedna ze zaklada telek moderní (umělecké) gymnastiky v Československu. 1969-73 místopřed sedkyně Československého svazu a předsedkyně Českého svazu moderní gymnastiky. Mez. rozhodčí, spoluautorka cvičení žen na CS 1960, 1965 a vy stoupení vysokoškoláků 1975 a 1980. Nositelka Medaile dr. M. Tyrše, zaslou žilá pracovnice ministerstva školství. Ljubič Vladimir, * 1955, sov. motocyklo vý závodník. Mistr světa na ledové plo ché dráze 1981, v družstvech 1982 (spo lu se Suchovem) a 1984 (spolu s Kazakovem a Suchovem), vždy na strojích Jawa. lob [angl.J, v šitových sport, hrách úder s vysokou dráhou letu míče, hraný - * forhendem i -» bekhendem. V tenisu se použivá k přehození soupeře u sítě. Nejučinnější, ale těch. obtížný je tzv. topspinový lob (s max. horní rotací). Ve volejbalu slabší úder vrchním odbitím jednoruč. Užívá se k „přehozeni" blo kujícího nebo nabíhajiciho soupeře, lobovaná obrana, též asijská obrana, ve stolnim tenisu obranný úder s horní rotací mičku, hraný na velké vzdáleno sti pod úrovni stolu. Miček letí vysokým obloukem a dopadá ke koncové čáře soupeřovy pol. stolu. Uživá se proti tvr dým závěrečným úderům (smečím), kterým neni možno čelit v bližších hra cích zónách. Proti I. o. je účinný smeč do soupeřovy bekhendové strany. Locke John, 1632-1704, angl. lékař, fi lozof a pedagog, tvůrce burž. individualistické a třídní teorie výchovy (výchova gentlemana), v niž velký význam přiklá dal TV. V díle Some thoughts concer‘ ning education (Několik myšlenek o vý chově, 1693) doporučuje otužování, správnou životosprávu, cvičeni v příro dě, jízdu na koni, tanec, hry, cestování, těl. práci a plavání, které vysoce oceňu je. Zdůrazňuje vých. funkci TV. loděnice, zařizeni pro uskladnění lodi a jejich přislušenstvi. Bývá členěna na jednotlivé boxy, v nichž jsou stojany s krakorci pro ukládání lodi. Boxy mají mít šířku minim. 6 m a délku podle typu ukládaných lodí (I. pro veslařské
čluny až 21 m). Krakorce, často výsuv né, jsou přibližně 1 m dlouhé s měkkým povrchem (dřevo, plst, guma). Jejich rozteč je upravena podle rozměrů uklá daných lodí tak, aby loď byla podepře na v místech hl. žeber dvěma až čtyřmi krakorci. Lodě se ukládají dnem vzhůru opřeny o -» luby a menši lodě (skify, dvojky) do plstěných nebo popruho vých lůžek Na zemi jsou uloženy na úz kých vozíčcích těžké plátové lodě. Do I. se ukládají i vodní lyže a plováky pro windsurfing; boxy pro ně jsou přizpůso beny jejich rozměrům. U I. musí být pří stavní můstek, od něhož vede pevná cesta až do loděnice. — L pro motoro vé a plachetní čluny slouží pro uložení člunů jen v zimním období, v letním ob dobí kotvi na vodě. Součásti těchto I musí být i tzv. náplavka pro vytahováni člunů s kolejovým výtahem s ručnim, nebo lépe motorovým pohonem, popř jeřáb pro zvednuti člunů. — Dnešní I. neslouží jen k ukládání lodi. ale mají i spol., hyg. a doplňková zařízení (šatny, klubovny, sprchy, posilovny, veslařské a padlovaci bazény aj.). lodni kategorie, zákl. děleni motoro vých člunů podle člunového tělesa. Nerychlostní sport, čluny se třídí podle max. dosažitelné rychlosti, závodní člu ny podle typu člunů. Pro přesné rozliše ni se I. k. doplňují označením lodni tří dy. V. t. vodni motorismus, lodni motor. Lodní kategorie motorových člunů a) nerychlostni sport, čluny A - čluny s max. rychlostí do 22 km/h B - čluny s rychlostí nad 22 km/h b) závodní čluny 0 - kluzáky s přívěsným motorem R - kluzáky se zabudovaným motorem S - sport, čluny s přívěsným nebo zabu dovaným motorem Lodní třídy motorových člunů Kategorie A 1 (AI i - čluny o délce do 7 m 2 (A2) - čluny o délce nad 7 m Kategorie B 1 (A1j - čluny o délce do 5,5 m 2 (A2| - čluny o délce nad 5,5 m Závodní čluny se zabudovaným moto rem 1 - do 1 0 0 0 cm3 2 - 1 000-1 500 cm3 3 - 1 500-2 000 cm3 4 - 2 000-2 500 cm3 5 - 2 500-5 000 cm3 6 - 5 000-7 000 cm3 00 - nad 7 000 cm3 Závodní čluny s přívěsným motorem J - do 175 cm3 A - 175-250 cm3 B - 250-350 cm3 C - 350-500 cm3 D - 500-700 cm3 E - 700-850 cm3
317 F - 850-1 000 cm 3 Třída E-K - věrné napodobeniny - ma I - 1 000-1 500 cm3 kety válečných lodí N - 1 500-2 000 cm 3 Třída E-X - volné konstrukce Kategorie F - dálkově řízené modely Z - nad 2 000 cm3 Poznámka: Např. lodní třída B2 značí Třída F1 - V 2,5 - rychlostní závod pro nerychlostní sport, člun s max. dosaži modely volné konstrukce poháněné telnou rychlosti nad 2 2 km/h a délkou spalovacím motorem o zdvihovém ob 5,5 m. Třída R1 značí kluzák se zabudo jemu do 2,5 cm3 vaným motorem se zdvihovým obje Třída F1 - V 5 - rychlostní závod pro mo mem do I 000 cm3, třída OE závodní dely volné konstrukce poháněné spalo rychlostní kluzák s přívěsným motorem vacím motorem o zdvihovém objemu se zdvihovým objemem 720-850 cm3, přes 2,5 do 5 cm3 lodní modelářství, stavba lodních mo Třída FI - V 15 - rychlostní závod pro delů, tj. zmenšenin plavidel schopných modely volné konstrukce poháněné jízdy s povelovým motorovým nebo spalovacím motorem o zdvihovém ob plachetním pohonem; zájmová těch. jemu přes 5,0 do 15 cm 3 odbornost řízená Svazarmem. Plovoucí Třída F1 - E 1 k8 - rychlostní závod pro model musí být postaven podle staveb modely volné konstrukce poháněné el. ních a konstrukčních pravidel a v soula motorem o hmotnosti modelu do 1 kg du s nimi může být v některých kat. ří Třída F1 - E přes 1 kg - rychlostní závod zen radiovou soupravou. Tzv. stolní ne- pro modely volné konstrukce poháněné plovouci model nemusí být schopný el. motorem o hmotnosti přes 1 kg jízdy. — L m. bylo oblíbené již ve staro Třída F2A - slalomový závod pro make věku. Modely lodí sloužily k ověření ty o délce od 700 mm do 1 100 mm plavebních schopností prototypu i jako Třída F2B - slalomový závod pro make okrasný předmět v sídlech vladařů. Po ty o délce přes 1 100 mm do 1 700 mm stupně se I. m. stalo oblíbenou zábavou Třída F2C - slalomový závod pro make širokých lid. vrstev. — U nás se krátce ty o délce přes 1 700 mm do 2 5Z0 mm po 2. svět. válce konala v Praze prvá Třída F3-V - slalomový závod pro mode soutěž lodních modelářů. Od 1959 je ta ly volné konstrukce poháněné spalova to odbornost začleněna do Svazarmu. cím motorem Převážně se soutěží s modely plovoucí Třída F3-E - slalomový závod pro mode mi, kde se hodnotí především plavební ly volné konstrukce poháněné el. moto schopnosti. Oblíbené jsou však i soutě rem že stolních neplovoucích modelů, u kte Třída F5-M - skupinový závod pro dál rých se hodnotí pouze přesnost a kvali kově ovládané plachetnice bez motoro ta stavby vého pohonu třídy Marblehead Třída F5-10 - skupinový závod pro dál Kategorie a třídy lodního modelářství kově ovládané plachetnice bez motoro Kategorie A/B upoutané rychlostní vého pohonu třídy Tenreater čluny Třída F5-X - skupinový závod pro dálko Třída A1 - pohon lodní vrtulí (šroubem) vě ovládané plachetnice bez motorové se spalovacím motorem o zdvihovém ho pohonu volné konstruktérské třídy Třída F- 6 - skupinový manévr více mo objemu do 2,5 cm 3 Třída A2 pohon lodní vrtulí (šroubem) delů se spalovacím motorem o zdvihovém Třída F-7 - modely s zvláštními funkce objemu přes 2,5 cm3 do 5 cm3 mi Třída A3 - pohon lodní vrtulí (šroubem) Třída FSR-2,5 - vytrvalostní závod lod se spalovacím motorem o zdvihovém ních modelů poháněných spalovacími objemu přes 5,0 cm3 do 10 cm3 motory o zdvihovém objemu do 2,5 cm3 Třída B1 - pohon leteckou vrtulí se spa Třída FSR-15 - vytrvalostní závod lod lovacím motorem o zdvihovém objemu ních modelů poháněných spalovacím do 2,5 cm3 motorem o zdvihovém objemu do 15 Kategorie C - stolní neplovoucí modely cm3 Třída C1 - modely lodí bez strojního po Třída FSR-35 - vytrvalostní závod lod honu ních modelů poháněných spalovacím Třída C2 - modely lodí se strojním po motorem o zdvihovém objemu přes honem 15,0 do 35 cm3 (jen benzinové motory Třída C3 - modely zařízení s jiskřivou svíčkou) Třída C4 - miniaturní modely Třídy žákovských soutěži lodních mo Kategorie D - volné modely plachetnic delů Třída D-M - Marblehead - 81Ž - rychlostní upoutané čluny s le Třída D-10 - Tenreater teckou vrtulí s motorem o zdvihovém objemu do 2 cm3 Třída D-X - volná - konstruktérská Kategorie E - plovoucí modely - DJ-X - volné modely plachetnic Třída E-H - věrné napodobeniny - ma - E-X500 - plovoucí, jízdy schopné mo kety obchodních lodí dely
lodní třídy - E-XŽ - plovoucí, jízdy schopné modely lodní m otor, spalovací motor (s výjim kou speciálních motorů, elektromotorů ap ), tvořící spolu s převodovkou a hna cím ústrojím opatřeným vrtulí komplex ní hnací jednotku. L. m. jsou dvoudobé i čtyřdobé, zážehové i vznětové. Kon strukce I. m. je podobná konstrukci au tomobilových motorů; u I. m. jsou však kladeny vyšší nároky na trvalý výkon (motory jsou pod trvalým zatížením). Znamená to vyšší spotřebu a vyšší ná roky na chladicí systémy dvouokruhové automaticky regulované (aby různá tep lota říční vody neovlivňovala nepříznivě teplotní režim motoru). Výkon I. m. mu sí být volen tak, aby motor nebyl trvale zatěžován na více než 60 až 70 %. L. m. dělíme na přívěsné a zabudované. — Přívěsný I. m. je samostatnou hnací jed notkou, složenou z motoru, hnacího hří dele a vrtule. Lze ho snadno od člunu odpojit a jako celek přenášet. Hnací hřídel neprochází člunovým tělesem. Jednotku lze uvést do chodu i po vy jmutí z člunu. Přívěsné motory se vyrá bějí od jednoho kW do 190 kW převáž ně jako dvoudobé, zážehové motory se svisle postaveným klikovým hřídelem, chlazené převážně vodou a u malých jednoválcových motorů i vzduchem. — Zabudovaný I. m„ převážně automobi lový (nebo s konstrukcí vycházející z automobilového motoru), je umístěný uvnitř člunového tělesa. Hnací hřídel jim vždy prochází. Jedná se o motory od 20 kW až po několik set kW, čtyřdo bé, zážehové, i vznětové, zásadně s vodním chlazením. Pro použití v moto rovém člunu není podstatný rozdíl mezi moderním motorem zážehovým a vzně tovým. lodní třídy, 1 . rozdělení závodních pla chetnic podle parametrů stanovených Mezinárodni federací jachtingu. Podle rozsahu kontrolovaných parametrů se dělí na monotypy a volné třídy. — U monotypů je kontrolováno i několik desítek rozměrů, tvarů podle šablon, tě žišť a poloměrů setrvačnosti; povolené tolerance umožňují stavbu plachetnic pouze v malosériové výrobě. U volných tříd je stanovena obvykle jen délka lodi a plocha plachty. U závodních plachet nic se rozlišují třídy olymp., mez. a ná rodní. Olymp. I. t.: —► Finn, -»• 470, - ► FD (Flying Dutchman), — Star, - ► So ling, - v Tornádo a oplachtěný plovák typu -*• WG (Windglider). Olymp. I. t. jsou schvalovány nebo měněny MOV na návrh Mez. federace jachtingu. Změ ny jsou v souladu s modernizaci lodních tříd. V mez. I. t. jsou pořádána MS a mistrovství kontinentů. Nár. 1.1. slouží k širšímu rozvoji jachtingu podle pod mínek jednotlivých zemí. — V ČSSR se závodí v olymp. 1.1. Finn, FD, 470 a WG,
318
Lóffler je postaveno též několik lodí Star a Tor nádo. Rozšířeny jsou i dalši mez. 1.1. -» Evropa a - * 420, nár. třídy - ► FB (Fire ball) a oplachténý plovák -» WS (Windsurfer II, resp. Divize II); vyskytují se i třídy - ► Pirát a -*■ Vaurien. K nej rozšířenějším plachetnicím patří I. t. mládeže -*• Optimist, - * Cadet a nově zavedený WG - junior. Z ledních jachet se u nás závodí ve třídě -*■ DN (Detroit News); 2. ve vodním motorismu členěni -*• lodních kategorií motorových člunů na srovnatelné skupiny. LSffler Emanuel. "1901, čs. gymnasta. Mistr světa 1930 (družstva, kruhy) a 1938 (družstva, 4. kruhy). Držitel stří brných medaili z OH 1928 (družstva, přeskok) a MS 1930 (prostná) a 1934 (družstva); bronzových z OH 1928 (kru hy), MS 1932 (víceboj jednotlivců) a 1934 (viceboj jednotlivců). Účastnik OH 1936 (4. družstva). Lohnický Petr. '1941, čs. plavec, ZMS. Na ME 1962 4. na 400 m v. zp. Startoval na OH 1964 a ME 1966 (12.100 m v. zp.). loket, cubitus, spojení paže s předlok tím (viz horní končetina), lokomoce [lat ], aktivní pohyb orga nismu z místa na misto, schopnost pře mísťováni. Smyslem I. je přemístěni ce lého těla, nejen jeho části, v prostoru, např. při chůzi, skoku, šplhu, plavání, letu, a to i při event, využiti přesuno vých prostředků (lyží.lodi ap.). L. před stavuje význ. skupinu - ► tělocvičných pohybů, je zákl. mnoha - * tělesných cvičeni. — V. t. translokace, kontraakce. lokomoční pohyby viz lokomoce. Lokomotiva, název odborové -» do brovolné sportovní organizace (DSO) zřízené 1952 při svazu zaměstnanců že leznic; 1955—57 název TJ tělových, a sport, organizace (TSO) ROH, od 1957 jeden z názvů TJ ČSTV. Lomecký Karel, '1914, čs. kajakář, MS, získal bronzovou medaili jako člen posádky čtyřkajaku na 1 000 m při MS 1948 Lomecký Oldřich, *1920, čs. kanoista, MS. Získal bronzovou medaili v závodě kánoi dvojic na 10 000 m (s - ► B Karlí kem) na MS 1950 a obsadil 6. misto ve stejném závodě na OH 1952 (stejný par tner). lordóza [řec.j, vyklenuti páteře dopře du v krajině krční a bederní. Trvalě I. se vytvářejí až za několik let po narozeni. Krční I. vzniká diky mohutnějším sva lům šíjovým při pokusech o zvedáni hlavičky a bederní diky svalům beder ním při pokusech o posazováni, event, vzpřimováni. Spolu s -*• kyfózou hrudní umožňuji pérovací pohyby páteře. Pa tologicky mohou být zvětšeny nebo zmenšeny. Lorenz Oietmar, *1949, judista NDR.
Olymp, vítěz 1980 v absolutní kategorii. Mistr Evropy 1975, 1977-78 v kat. do 78 kg. Držitel bronzových medailí z OH 1980 (do 95 kg), MS 1973 (do 95 kg). ME 1973 (absolutní kat.) a 1974 (do 95 kg), losování, ve sport, soutěžích způsob rozhodování, který má za úkol pone chat rozhodnutí náhodě v případech, kdy účastnici soutěže máji stejné mož nosti nebo stejná práva. Použivá se: a) ke stanovení pořadí závodníků na star tu, k přidělení závodních drah ap.; b) k určení pořadí závodniků, v jakém bu dou nastupovat k provádění závodních sestav, např. ve sport, či moderní gym nastice, sport, kulturistice aj.; c) k urče ni pořadí družstev pro nástup do soutě že, např. ve sport, gymnastice; d) k ur čeni soupeřů v soutěžích úpolových sportů, např. v boxu, judu. zápasu nebo v jiných sport, odvětvích, soutěží-li se vylučovacím způsobem; e) k zařazeni přihlášených sportovců do kvalifikač ních soutěži prováděných vylučovacim způsobem či k zařazení družstev do soutěžních skupin (viz kvalifikační sou těže); f) ke stanovení pořadu utkání jednotlivců a družstev pro jednotlivá kola soutěži hraných způsobem každý s každým; g) ve sport, hrách ke stano vení, kdo ze soupeřů zahajuje hru nebo kdo má volbu strany; h) ke stanoveni vítěze sport, utkání mezi dvěma soupeři při nerozhodném výsledku, pokud pro nedostatek času nebo z jiných důvodů nelze určit vitěze ani prodloužit utkání či sehrát nový zápas. Způsob I. a jeho provedení určují -» pravidla sportů a soutěžní řády sport, svazů. Louis Joe, 1914-1981, amer. boxer. Pro fesionální mistr světa 1937-49, kdy svůj titul obhájil ve 25 utkánich. Stal se le gendou svět. boxu. v řadě anket byl označen za největší osobnost v dějinách tohoto sportu Datum jeho narozeni (13.5.) bylo 1981 vyhlášeno Svět. radou boxu (WBC) za Den světového boxu. Louis Spyridon, 1873-1940, řec. atlet maratónec. Vítěz OH 1896 v maratónu (2:58:50,0 h). Byl to jeho druhý a sou časně poslední maratónský běh. lovecké kolo, nár. disciplina sportovní střelby; střílí se na střelnici pro - ► skeet brokovnicí ráže 12/70 na 20 terčů. Lowe Douglas, 1902-1981, brit. atlet, běžec na stř. tratě. Dvojnásobný olymp. vítěz na 800 m. 1924 (1:51,8 min) a 1928 (1:52,4 min), čtvrtý na OH 1924 na 1 500 m (3:57,0 min). LSI viz sportovní internacionály. LTC viz Lawn Tennis Club Praha lub, bok člunu nad vodni hladinou, u veslařských člunů nejvyšši plát na bo ku člunu, někdy nazývaný vlnolam. Roz lišuje se I. strokovský při pravé ruce ve slaře a I. háčkovský při jeho levé ruce. Při klasické stavbě kánoí a kajaků ze
Spyridon Louis
dřeva tvořil I. současné s vnitřním kýlem a výztuži přidě a zádi zákl. ko stru, na kterou se připevňovala žebra. Vnější I. sloužil jako ochrana - * obšívky před poškozením i jako vlnolam. Lucembursko, Lucemburské velkovévodstvi, stát v záp. Evropě, 363 700 obyv., hl. město Lucemburk. Olymp, zkr. LUX. — Ústředni organizací řídicí TVS je Lucemburský olympijský a spor tovní výbor, který vznikl 1912. Sdružuje 19 nár. federací olymp. sportů a řadu federací neolymp. sportů a nejrůzněj ších sport, asociací a sdružení (student ských, lékařských, sport, tisku atd.). Stát ovlivňuje sport, činnost prostřed nictvím jednoho člena vlády pověřené ho odborem TVS, který řídí práci vlád ního komisaře TVS a dává pokyny Nejvyšší tělovýchovné radě, do niž třetinu členů jmenuje NOV. Výchovu tělových, pracovníků zajišťuje stát s pomoci pří slušných nár. sport, federací. Ve všech typech škol jsou povinné 2 hod. TV týd ně. L má 35 krytých bazénů různých rozměrů, 15 otevřených bazénů, 15 vel kých sport, hal, 50 hal pro jednotlivé sporty a dalších 10 krytých sport, zaří zeni a 40 otevřených. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal, basketbal, cyklistika, házená a automobilismus. — L. se zúča stnilo OH 1912-80, s výjimkou 1932, a ZOH 1928 a 1932. Lucernská sportovní internacionála viz sportovní internacionály. Lugano Trophy, světový pohár mužů ve sport, chůzi na tratích 20 km a 50 km. L. T. založil Armando Libotte z Lugana, kde se také 1961 konal 1. ročník. Koná se každý druhý rok, za každý stát star-
lukostřelba
319 tují 4 chodci, časy 3 se započítávají. Ve finále startují první tři družstva z minu lého ročníku, družstvo pořadatelské že rné a další státy podle umístěni v semi finále a některé zámořské státy podle výběru chodecké komise IAAF (Mexi ko, USA, Kanada, Austrálie, Čína, popř. Nový Zéland a Japonsko). Světový po hár družstev žen viz Eschborn Cup. luk, sport, náčiní pro lukostřelbu; pův dřevěný z jednoho kusu, pak ocelový a duralový, nyní v kombinaci dřeva, pla stických hmot a lehkých kovů. Luky jsou převážně skládací, s vyměnitelný mi rameny, připevněnými speciálními zámky ke kovovému středu (madlu). V mistě drženi je držadlo z plastické hmoty, uzpůsobené tvaru ruky. Nad dr žadlem je zakládka. Na zakládku se po kládá šíp a odsazuje se opěrkou. Tě tiva je z plastického materiálu (dakronu, kevlaru). Šíp se vkládá do lůžka z bavlnky nebo z plastické hmoty. Lůž ko zajišťuje stabilní polohu šipu. Délku nátahu zvukově signalizuje tzv. klapač ka, ocelová planžeta. Připevňuje se k luku a šíp se vkládá pod ní. Součástí I. jsou miřidla. Při mířeni se užívá pouze jeden záměrný bod, tj. muška (hledim je oko). Velikost průzoru mušky je mi nim. 1 cm, délka průzoru je max. 1 cm. V průzoru je záměrný bod nebo křížek. Muška je posuvná vertikálně i horizon tálně, jeji polohu si každý střelec volí individuálně. Se vzrůstající vzdáleností se zvyšuje úhel náměru, tzn. že se muš ka přibližuje k hrotu šípu. — Součásti I. jsou i stabilizátory, duralové či laminá tové trubky, které se pomocí šroubů připevňuji na luk. Na jejich koncích jsou vyměnitelná závaží; pro sport, lu kostřelbu je jejich počet omezen na čtyři. — Volba I. je individuální, neni předepsána délka ani sila nátahu. Od por, který luk klade při nátahu, se udá vá v librách (Ibs) nebo kilogramech, jichž je třeba k nataženi luku na stano venou délku. V terčové lukostřelbě pře važuje síla nátahu 40-50 Ibs pro muže a 30-36 Ibs pro ženy. — Luky rozlišuje me podle tvaru na přímé, reflexní, deflexní a kombinované Podle umístěni šípu na I. na středové a mimostředové luky. U středových prochází osa šípu svislou osou luku, u mimostředových je osa šípu vně. — V poslední době se ob jevily luky kladkové, kde se síla vložená do nátahu snižuje pomocí převodů kla dek. Tyto luky se uživaji pouze v lovec kých disciplínách a v profesionální lu kostřelbě. L u k ii Vincent, * 1954, čs. hokejista, útočník, ZMS. V ligové soutěži hrál 14 sezón, mistr ČSSR 1982 (Dukla Jihlava). V reprezentaci sehrál 146 mezistátních utkání, mistr světa 1977, 1985, účastník MS 1982 (2.), 1983 (2.), ZOH 1980 (5.)
a 1984 (2 ). Nositel vyznamenání Za zá sluhy o výstavbu. lukostřelba, sport, střelba z luku ší pem do terče. Sport, výkon vyžaduje především schopnost déletrvajícího soustředění, schopnost správné senzomot. koordinace při napnutí tětivy a vy puštěni šípu. Vlastní výkon se provádí se zadržením dechu (apnoe), hrudník slouží jako opora pro práci svalstva hor ních končetin Energetická náročnost I. je nízká. Vrcholová I. je náročná přede vším na psychiku. — Z morfologického hlediska se uplatňuji všechny typy, vý hodou jsou delši paže. — Historie. Luk, pův lovná a válečná zbraň, se objevil asi před 50 000 lety. Byl znám u všech národů s výjimkou Austrálie. Vyvíjel se od přímého přes zvratný a hluboký ke kombinovanému typu. Kombinovaný typ se používá dodnes. V 17. stol. byl luk nahrazen střelnými zbraněmi. Profe sionální lukostřelci si dovednost ve střelbě udržovali a své umění předvá děli na místních slavnostech. Soutěžili v sestřelováni míčů vyhozených do vý še, ve střelbě na vzdálenost nebo do štítů. Tradice lukostřeleckých mítinků vyústila v Anglii, kolébce moderní I , v pořádání soutěži v terčové lukostřel bě a ve vzniku nár. sportu. Už 1545 vy šla v Londýně první učebnice I Toxo philus od R Aschama a o sto let poz ději Uměnilukostřelecké od G. Markhama. Obě knihy jsou dodnes platnými učebnicemi sport, lukostřelby. Nejstar ší angl. lukostřelecká soutěž Peebles Silver Arrow byla zal. 1626. 1781 vznikla v Londýně první lukostřelecká společ nost The Royal Toxophile Society, kte rá existuje dodnes a vlastni nejúplnější knihovnu lukostřeleckých spisů. — No vodobá sport. I. terčová do desetikruhových terčů byla zařazena na OH 1900, 1904, 1908 a 1920. Pravidla soutěžení však nebyla jednotná. Na evr. kontinen tě přežívala středověká soutěž „střelba ku ptáku" - na figuru umístěnou na vy soké tyči, Angličané a Američané stříle li do pětibarevných kruhových terčů. Protože nebyl vytvořen jednotný způ sob soutěže, byla I. po OH 1920 z OH vyřazena. — 1931 byla ve Lvově (na soutěži, která byla dodatečně uznána za prvni MS) ustavena Mezinárodní federace lukostřelecká FITA (Fédération Internationale de Tir á I'Are). Na tomto MS získal v doplňkové soutěži, ve střelbě na kohouta čs. závodník J. Horn 2. místo a titul mistra Evropy. Dis ciplína se na MS konala naposled, stří lelo se 3 šípy na vzdálenost 15 m Od založení FITA působili ve funkci mistopředsedů čs. zástupci - * B Pilotti, -»■ J. Leneček a - ► J. Baštář. Na program OH je I. opět zařazována od 1972. — Do Československa přivezl novodobé luko-
Mířeni v lukostřelbě pomoci optických pomůcek.
střelecké náčiní J. First 1928 a založil v Praze první lukostřeleckou školu. L. získala popularitu především mezi trampy, 1931 vznikl první český lukostřelecký klub (1. ČLTK) a uspořádal první lukostřelecký mítink na vzdále nost 35 m. Od 1932 se koná mistrovství republiky každoročně, s výjimkou 1938. Soutěžilo se podle pravidel FITA. — Zá vodní discipliny. FITA rozeznává terčo vou a terénní lukostřelbu, v každé z nich jsou vypsány sestavy. V každé sestavě se střílí určitý počet sad na ter če v určité vzdálenosti. Sada je stano vený počet (3, 4 nebo 6) za sebou vy střelených šípů. V terčové I. se do 1957 střilela sestava AB. Od 1957 se střili se stava FITA na dlouhé a krátké vzdále nosti. Na dlouhé vzdálenosti 90 m a 70 m (pro muže) a 70 a 60 m (pro ženy) se střílí do pětibarevných desetikruhových terčů o průměru 122 cm; na krátké vzdálenosti 50 m a 30 m (pro muže i že ny) do pěti barevných desetikruhových terčů o průměru 80 cm. Z každé vzdále nosti se střílí 12 sad po 3 šípech. Časo vý limit na sadu je 2,5 min a jeho signa lizace je světelná či zvuková. — V této sestavě se soutěží na MS, ME a OH (od 1972). — Terénní I. se dělí na loveckou a polní. V lovecké I. je v členitém teré nu rozestavěno 14 terčů ve vzdálenosti od 6 m do 50 m, vzdálenosti však ne jsou známy, každý šíp se střili z jiné me ty. V polní I. je 14 terčů umístěno ve vzdálenostech od 6 do 60 m a vzdáleno sti jsou udány. Užívá se černobilých tříkruhových terčů o průměru 15 cm, 30 cm, 40 cm a 60 cm s hodnotami 5, 4, 3 body. Na každý terč se střili 4 šipy. Dři vé se střílelo na siluety zvířat. — V te rénní I. se pořádá MS a ME, a to v kate goriích střelby s mířidly a bez mířidel —
lukostřelba instinktivní. [- Na MS pořádaném ama nepočítají. Pokud byl šip vystřelen před térskou loveckou asociací NAA se střílí časovým limitem nebo po něm, škrtá se i na siluety zvířat a samostatnou kat. je nejlepši zásah v sadě. Při těch. závadě střelba z kladkových (compoudnich) lu na náčiní ohlásí střelec závadu rozhod ků.] — V dálkové střelbě se soutěží čímu a s jeho svolením smí v nejkratším buď na terč o 0 20 m, umístěný hori možněm čase provést opravu a dostřizontálně na zemi ve vzdálenosti 160 m, let zbývající šípy. — Soutěže. OH (1900 anebo na max. dostřel (nejlepěi výkony až 1908, 1920, od 1972), MS (od 1931 jsou kolem 2 500 m). — V halové luko každé 2 roky), ME (halové od 1983). Na střelbě se střílí sestavy FITA: na vzdále MS a ME soutěži jednotlivci a tříčlenná nosti 25 m a 18 m do pětibarevných de družstva. Na OH mohou startovat pou setikruhových terčů o < 0 60 cm a 40 ze 2 střelci v každé kategorii. U nás je cm. Z každé vzdálenosti se střili 10 sad nejvyšší soutěží M ČSSR v terčové a te po 3 šípech a dvě nástřelné sady na za rénní I. jednotlivců, celostátni liga v ter čátku závodu. — Technika. Střelec stojí čové I. družstev (šestičlenných, smíše v zákl. postoji, tj. bočném, mirně roz ných), Československý pohár (započítá kročném. Luk opirá do dlaně levé (pra vá se pět výsledků z domácích závodů vé) ruky. Tětivu drží třemi prsty v záře jednotlivců). — Literatura: J. A. First: zech posledních článků prstů, končík ší Lukostřelba. Praha 1947. — F. Hadaš, J. pů je mezi ukazováčkem a prostřední Vyskočil: Luk a šíp. Praha 1955. — Ko kem, nesvirá se. Ruku s lukem zvedá lektiv: Pravidla lukostřelby. Praha 1970. a napíná směrem k terči a ruku držicí Výsledky mistrovství světa v lukostřel tětivu zakotvi hřbetem pod bradu tak, bě aby se tětiva opírala o bradu a střed nosu. Miři pravým okem přes zaměřo Rok a místo konání; 1931 Lvov, 1932 vač (miřidla), nejčastěji na střed terče. Varšava, 1933 Londýn, 1934 Bastad, Při domíření zvýšeným tahem a tlakem 1935 Brusel 1937 Paříž, 1938 Londýn, zádových svalů uvolni prsty držíci těti 1939 Oslo. 1946 Stockholm 1947 Praha, vu. Nebrání reakci luku na výstřel zvý 1948 Londýn. 1949 Pařiž 1950 Kodaň, šeným napětím svalů. Přesnost střelby 1952 Brusel, 1953 Oslo, 1955 Helsinky, je dána a) přesnou fixací ruky napínají 1957 Praha, 1958 Brusel, 1959 Stock cí tětivu pod bradou, b) délkou nátahu, holm, 1961 Oslo, 1963 Helsinky, 1965 c j polohou tětivy vůči miřidlům. — Tré Vásteras, 1967 Amersfoort, 1969 Valey nink. Rozlišujeme etapu zákl., výkonno Forge, 1971 York, 1973 Grenoble, 1975 stního a vrcholového tréninku. S nácvi Interlaken. 1977 Canberra, 1979 Záp. kem střelby lze začit v libovolném věku, Berlin, 1981 Puna Ala, 1983 Long Beach u mládeže je třeba předcházet jedno Muži strannému zatíženi a volit náčiní odpo 1931 Sawicki (POL) vídající těl. možnostem a trénovanosti. 1932 Reith (BEL) Začíná se nácvikem postoje bez náčiní 1933 McKenzie (USA) a nácvikem jednotlivých prvků střelby 1934 Kjelsson (ŠVÉD) (držení luku, vypouštění šípu). Pak se 1935 van Kolen (BEL) nacvičuje základní střelecká technika 4. Dvořáček (ČSSR) s lehkým lukem. Se vzrůstajícím výko 5. Popp (ČSRj nem se zvyšuje objem tréninku. Vrcho 1936 Heilborn (ŠVÉD) loví' lukostřelci střileji enormní dávky 3 Musilek (ČSR) (kolem 20 000 šípů ročně) podle indivi 4. Leneček (ČSR) duálních potřeb. Ani ve vrcholové I. věk 1937 de Rons (BEL) nerozhoduje, max. výkonnosti dosahuji 1938 F. Hadaš (ČSR) lukostřelci po dlouhodobé přípravě (mi-, 1939 Beday(FRA) nim. 5 let). — Výstroj a výzbroj. Luko-J 1946 Tang-Holbeak (DÁN) střelecké náčiní tvoři luk a sada šípů.' 4 Hadaš (ČSR) 5. Brejcha (ČSR) Vedlejší pomůcky: chrániče prstů (zá- i stěrka, prstíky) pro ruku napínající těti6. Karpls (ČSR) vu, chránič předloktí (manžeta) pro ru-i 1947 TJiutgen (ŠVÉD) ku držící luk, toulec na šípy, dalekohled 2. Karola (ČSR) pro kontrolu zásahů. - Pravidla. Všeo 3. Brejcha (ČSR) becně platí, že střílejícímu nesmí nikdo 5. Kasal (ČSR) hlásit zásahy ani mu radit. Vypadl-li šíp 1948 "Oeutgen (ŠVÉD) z terče a neni-li možno zjistit hodnotu 3. Brejcha (ČSR) zásahu, může rozhodčí povolit vystřele 5. Karola (ČSR) ni jiného šípu. Každý šíp, který při závo 1949 Deutgen (ŠVÉD) dě opustil tětivu, se pokládá za vystře 2. Hadaš (ČSR) lený, jestliže dopadl dál než je dosah 4. Brejcha (ČSR) šipu lukem. V terčové I je povoleno vy 1950 Deutgen (SVÉD) střelit 6 nástřelných šípů při zahájeni 4 Hadaš (ČSR) každého dne soutěže, zásahy se však 1952 Andersson (ŠVÉD)
320
1953 Lundgren (ŠVÉD) 1955 Andersson (ŠVÉD) 1957 Smathers (USA) 1958 Thysell (ŠVÉD) 1959 Caspers (USA) 1961 Thornton (USA) 1963 Sandlin (USA) 1965 Haikonen (FIN) 1967 Rogers (USA) 1969 Ward (USA) 1971 Williams (USA) 1973 Sidoruk (ŠSSR) 1975 Pace (USA) 1977 McKinney (USA) 1979 Pace (USA) 1981 Laasonen (FIN) 1983 McKinney (USA) Družstva 1931 Francie 1932 Polsko 1933 Belgie 1934 Švédsko 3. ČSR (Popp, Gasseldorfer, Mu sílek) 1935 Belgie 3. ČSR (Leneček, Dvořáček, Popp) 1936 ČSR (Musilek, Leneček, Gassel dorfer) 1937 Polsko 6 ČSR 1938 ČSR (Hadaš, Doležal, Leneček) 1939 Francie 1946 Dánsko 2. ČSR (Hadaš, Karola Votka) 1947 ČSR (Karola, Brejcha, Kasal) 1948 Švédsko 3. ČSR (Brejcha, Karola, Kasal) 1949 ČSR (Hadaš, Brjecha, Baštář) 1950 Dánsko 3. ČSR (Hadaš, Vokurka, Baštář) 1952 Švédsko 1953 Švédsko 1955 Švédsko 6. ČSR 1957 USA 4 ČSR 1958 Finsko 1959 USA 6. ČSR 1961 USA 1963 USA 1965 USA 1967 USA 1969 USA 1971 USA 1973 USA 1975 USA 1977 USA 1979 USA 1981 USA 1983 USA Ženy 1933 Kurkowská (POL) 1934 Kurkowská (POL) 1935 Cataniová (ŠVÉD) 1936 Kurkowská (POL)
Lusk
321 1937 1938 1939 1946 1947
Simonova (VBR) Westonová-Martyrová (VBR) Kurkowská (POL) Burrová (VBR) Kurkowská (POL) 4. Šáchová (ČSR) 1948 Whartonová-Burrová (VBR) 2. Picková (ČSR) 3. Šáchová (ČSR) 1949 WaterhouseováJVBR) 6. Štédronská (ČSR) 1950 Leeové (USA) 1952 Leeová (USA) 1953 Richardsová (USA) 1956 Wisniowská (POL) 1957 Meinhartová 4. Šafránková (ČSR) 5. Břízová (ČSR) 1958 Johanssonová (ŠVÉD) 6. Šafránková (ČSR) 1959 Corbyová (USA) 5. Šafránková (ČSR) 1961 Vanderheideová (USA) 3. Deptová (ČSSR) 1963 Cooksová 1965 Lindholmová (FIN) 1967 Maczynská (POL) 1969 Lidstoneová (KAN) 1971 Gapčenková (SSSR) 1973 Myersová (USA) 1975 Rustamovová (SSSR) 1977 Ryonová (USA) 1979 Jim Ho Kim (již. KOR) 1981 Butuzovová (SSSR) 1983 Jim Ho Kim (již. KOR) Družstva 1933 Polsko 1936 V Británie 1936 Polsko 2. ČSR (Svobodova, Vávrová, Dvořáčková) 1937 V. Británie 1938 Polsko 1939 Polsko 1946 V. Británie 1947 Dánsko 4. ČSR 1948 ČSR (Picková, Šáchová, Resslová) 1949 V Británie 4 ČSR 1950 Finsko 1962 USA 1953 Finsko 1955 V. Británie 6. ČSR 1957 USA 2. ČSR (Šafránková, Břízová, tilová) 1958 USA 3 ČSR (Šafránková, Břízová, tilová) 1988 USA 3 ČSR (Šafráková, Břízová, C tová) 1961 USA 5 ČSSR
1963 USA 5. ČSSR 1965 USA 1967 Polsko 1969 SSSR 1971 Polsko 1973 SSSR 1975 SSSR 1977 USA 1979 Jižní Korea 1981 SSSR 1983 Jižní Korea Výsledky mistrovství Evropy v lukostřel bě Rok a misto konání: 1968 Reutte, 1970 Hradec Králové, 1972 Lucemburk, 1974 Záhřeb, 1976 Kodaň, 1978 Stonexliegh,, 1980 Ramstadt, 1982 Kécskeméth Muži 1968 Laasonen (FIN) 1970 Sidoruk (SSSR) 1972 Jervill (ŠVÉD) 1974 Schiffe (NSR) 1976 Svensson 1978 Laasonen (FIN) 1980 Vervien (BEL) 1982 Javsejev (SSSR) 4. T o th (tSSR) Družstva 1968 V. Británie 1970 Belgie 1972 Švédsko 1974 NSR 1976 Finsko 1978 SSSR 1980 SSSR 1982 Belgie Ženy 1968 Maczynská (POL) 1970 Berglundová (ŠVÉD) 1972 Losaberidzeová (SSSR) 1974 Gouldová (VBR) 1976 Rulenkovová (SSSR) 1978 Kovpanovová (SSSR) 1980 Butuzovová (SSSR) 1982 Butuzovová (SSSR) Družstva 1968 Polsko 1970 SSSR 1972 SSSR 1974 V. Británie 1976 SSSR 1978 SSSR 1980 SSSR 1982 SSSR lukostřelecká střelnice viz střelnice. Lukoiik Andrej, *1947, čs. házenkář. MS Držitel stříbrné medaile z OH 1972. Účastník MS 1970 (7.) a 1974 (6. místo). Lukoiik Karol, *1937, čs. házenkář, MS. Držitel stříbrné medaile z MS 1961. Lundákovi Ludmila, provd. Ordnungová, *1934, čs. basketbalistka, MS. Drži telka bronzových medaili z MS 1957, 1959 a ME 1958 Lundin Sten, *1931, švéd. motocyklový
Ludmila Lundáková
závodník. Mistr světa v motokrosu ku batury 500 cm3 1959 a 1961 na strojích Monark a Lito. Lunn Arnold, 1888-1974, angl. propagá tor lyžováni a zakl. sjezdových disciplín. 1921 uspořádal v Múrrenu slalomový závod, 1924 založil Kandahar Ski Club, 1928 závody Kandahar Vydavatel Kan dahar Rewiew, šéfredaktor ročenky Ski Club o f Great Britain. Spisy: A History o f Skiing, 1927; The Story o f Skiing, 1952. Lurich Georgij, 1876-1920, rus. předrevoluční profesionální vzpěrač a zápa sník. Dosahoval vynikajících výkonů při ukázkách síly. Ve své aréně pořádal při zahraničních zájezdech zápasy, jichž se účastnili i někteří čeští atleti (např. -v G. Frištenský). Lusis Janis, ‘ 1939, sov. atlet, oštěpař. Olymp, vítěz 1968 (90,10 m), čtyřnásob ný mistr Evropy 1962 (82,04 m), 1966 (84,48m), 1969 (91,52 m) a 1971 (90,68 m). Držitel stříbrné medaile z OH 1972 (90,46 m) a bronzové z OH 1964 (80,57 m). Vytvořil dva SR: 1968 (91,98 m) a 1972 (93,80 m).
Janis Lusis
Lusk Stanislav, *1931, čs. veslař, ZMS, člen - ► třeboňské čtyřky. Olymp, vítěz 1952, mistr Evropy 1953 a 3. misto na ME 1954. Na osmě získal titul mistra Evropy 1956, stříbrnou medaili z ME 1959 a 2 bronzové medaile z OH 1960 a ME 1957. 1972—76 trenér čs. repre zentačních posádek. Nositel vyzname nání Za vynikající práci
322
Lutčenko Lutčenko Vladimir, '1949, sov. hokeji sta, obránce, držitel dvou zlatých me daili ze ZOH 1972 a 1976. Přispěl k vítěz ství sov. reprezentace na MS 1969-71, 1973-75, 1978-79. Hrál též na MS 1972 (2 ), 1976 (2.), 1977 (2.) a na Kanadském poháru 1976 (3.). Lutzův skok, hovor, lutz, skok s obra tem (točeným ve smyslu protizvratu) provedený odrazem z oblouku vzad z vnější hrany brusle (druhá noha po máhá krátkým vzepřením na zoubcích brusle, tzv. odpichem), doskok na druhou nohu do oblouku vzad na vnější l hranu brusle. Jednoduchý skok je s obratem o 360°, dvojitý o 720°, trojitý o 1 080°. Poloviční skok (hovor, půllutz) má nájezd i odraz stejný, ale v le tové fázi se provádí obrat o 180° a doskakuje se na špičku odrazové nohy a vyjíždí se obloukem vpřed na vnitřní hraně brusle druhé nohy. Při skoku do vnitřní hrany se doskakuje na odrazo vou nohu do oblouku vzad na vnitřní hrané brusle. Při skoku bez odpichu se volná noha v poslední fázi nevzepře špičkou brusle o led, ale rychle se při táhne k jedoucí noze. — Jednoduchý skok poprvé předvedl 1913 bruslař A. Lůtz. luxace [lat ], vykloubeni, poraněni, při němž se kloubní plošky nedotýkají. Po kud se části dotýkají, jde o subluxaci, vykloubení neúplné. L. je vyvolána zev ním násilim a postihuje nejčastěji klou by ruky a paže, ale může se vyskytnout na kterémkoli kloubu. Vždy je při ní po stižena i další část kloubního systému, nejčastéji pouzdro, vazy i svaly. Příznaky: bolest, změněná konfigurace, omezení hybnosti nebo patologický po hyb. Poznání je poměrně snadné, riziko je v možném stlačeni cév a nervů. Vždy nutné odborné vyšetření. Repozice (vrácení posunutého kloubu) nutná v místním nebo celk. znecitlivění po komplexním vyšetření. Prvni pomoc: přiložení ledového obkladu, fixace v poloze, v níž se kloub nachází. Lyddiard Arthur, *1917, atl. trenér z Nového Zélandu, označovaný za prů kopníka celosvět. hnutí - ► běhu pro zdrávi. Jeho myšlenky a zkušenosti zve řejnil ► G. Gilmour v knize Jogging with Arthur Lyddiard (Klus s Arthurem Lyddiardem). Lykeion, gymnasion, instituce sloužicí těl. a později i duševní výchově mužské mládeže v Athénách. Zde později půso biště filoz. a věd. tzv. peripatetické ško ly založené Aristotelem kolem 335 př. n. I. Z názvu odvozen soudobý výraz ly ceum. lymfa viz micha. Lynnová Janet, "1953, krasobruslařka USA. Držitelka stříbrné medaile z MS 1973 a bronzových z OH 1972 a MS 1972
v soutěži žen. Vynikala volnou jízdou, v níž byl dokonale sladěn pohyb s hud bou. lyžařská akrobacie, trikové lyžování, jízda na speciálních lyžich pravidly ur čeným způsobem v obtížném terénu nebo spojená s baletními či akrobatic kými prvky nebo skoky. — První pokusy o akrobacii na lyžích se objevily na za čátku 20. století. Výrazněji se I a , zejm. baletu na lyžích, věnoval koncem 20. let dr. Fritz Reuel, v jeho pojetí byly zákla dem zatáčení oblouky na vnitřni lyži (tzv. Reuel oblouky). L. a. se v 60. letech přenesla do USA, kde dostala závodní charakter. Do Evropy se vrací počát kem 70. let. Vznikla akrobatická skupi na IPSA (International Perfekt Ski Ar tists), složená z lyžařských akrobatů, kteří několik let závodili v USA. Tato skupina podnítila založeni Evropského svazu lyžařských akrobatů (EFSA) Od 1975 se každoročně organizuje poháro vá soutěž Ski Freistil Cup, která je sou časně ME. Na kongresu FIS v Nice 1979 byla přijata I. a. mezi lyžařské disciplíny a byla schválena závodní pravidla tři sa mostatných disciplín: -» baletu na ly žích, - ► jízdy v boulích, -»• uměleckých skoků. lyžařská škola, 1. veřejná I. i., institu ce organizujíc! lyžařský výcvik za popla tek; 2. způsob výuky (výcvikový po stup). Norská škola dala základ lyžař ské technice. S telemarským typem ly ži, dvěma holemi, rákosovým vázáním, ve vzpřímeném postoji v úzké stopě se běhalo ve volném terénu, skákalo a za táčelo pomocí telemarku a kristianie. 1900 se rozšířila do celé Evropy. — Pro zvládnutí alpských svahů vytvořil a 1896 popsal Mathias Zdarsky liliendfeldskou (Zdarského) školu: na krátkých lyžích s kovovým vázáním a jednou holí jako oporou při zatáčení vyjížděl přivratné oblouky. — Bilgeriho škola před 1. svět. válkou byla syntézou norské a Zdarské ho školy, našla uplatněni především ve voj. výcviku. - Arlbergskou školu (z let 1925-28) proslavil její tvůrce Hannes Schneider spolu s dr. A. Fanckem řa dou lyžařských filmů a knihou Wunder des Schneeschuhs v Evropě, Japonsku a USA. Jezdilo se širší stopou v nízkém postoji, s přeskoky o holích a přívratnými oblouky. Další školy se vyznačují ro tační technikou při zatáčení. - Francouz skou školu (v období 1938-57) vytvořil Emil Allais. Užil vázáni se spodním ta hem (pevné spojení boty s lyží), jezdil úzkou stopu a rotaci paži a ramen pře nášel blokáží trupu a nohou na lyže při zatáčení, patky lyží odlehčoval náklekem (patička). - 1957 vydal rak. lyžařský svaz učební plán (hlavni autor Stephan Kruckenhauser) s technikou nerotační. Rak. škola používá přívratných oblouků
pouze v zákl. výcviku, jinak prosazuje úzkou stopu, stejnostranné postaveni, příklon kolen a boků ke svahu, odklon trupu a protinatáčení ramen při stáčivém vysouvání patek v obloucích. Současné I. š. jsou rozdílné, své názory a způsob výuky uplatňuji na mez lyžař ských kongresech pro výuku lyžování, - ► Interski (první se konal 1951). Na kongresu 1957 byla založena Mezinár federace pro výuku jindy na lyžích, kte rá prostřednictvím tří komisí (pro otáz ky učitelů lyžování z povolání, dobrovol ných učitelů a pro otázky školního lyžo vání) rozvíjí a zdokonaluje výuku lyžová ní. 10. kongres Interski byl 1975 ve Vy sokých Tatrách lyžařská trať, upravený a vyznačený pás terénu pro trénink, závod a rekreač ní lyžování. L. tratě jsou standardní (tr vale upravované a opatřené informační mi a přikazujícími údaji), nebo příležito stné. Délku trati, výškové rozdíly, úpra vu a značeni pro závod určuji pravidla I závodů Trať má být bezpečná a všichni závodnici mají mít stejné podmínky (v. t. sjezd, slalom). lyžařská turistika, druh turistiky v zi mě, využívající pro pohyb v zasněžené krajině lyží. Do pohybové složky 1.1. pa tří chůze a běh na lyžích, sjiždění i žatá čení v neupraveném terénu, se zátěží, někdy při zhoršené viditelnosti a v dlou hých časových úsecích. L. t. se provádí v čistém horském prostředí, rovnoměr né zaměstnává svalové skupiny, umož ňuje spolupůsobení přírodnich faktorů na organismus člověka. To vše má vliv na rozvoj vytrvalosti, odolnosti a přispí vá k upevněni zdraví. Mezi zákl. odbor ně technické znalosti patří ošetřováni a opravy lyžařského vybavení, znalost jejich mazáni, orientace v zimních pod mínkách, znalosti zásad bezpečného pohybu v horách a zimního nebezpečí, první pomoci, popř. i nouzového přeno cování a zimního táboření. Všestranný charakter 1.1. se projevuje také v jejich formách. Svoji tradici mají náborové akce a masové lyžařské běhy Ve sto pách Jizerské padesátky, Ve stopách Zlaté lyže ČSR, závod družstev Po hře benech Krkonoš aj. V přípravných for mách se využivá výcviku na upravených stopách a svazích. HI. formami jsou vy jížďky, výlety, několikadenní túry, zá počtové cesty různých druhů obtížno sti, která je dána počtem kilometrů, dni a převýšením Výkonnostní formou I t. je plnění podmínek výkonnostních od znaků při organizovaných akcích: bron zový odznak 400 km bez rozlišeni obtíž nosti, stříbrný 1 000 km a zlatý 1 500 km s rozlišením obtížnosti tras. Nedílnou součástí 1.1. je pěstování dalšího letní ho druhu turistiky. — L. t. je součástí činnosti odborů turistiky TJ, z nichž ně
lyžařský můstek
323 které máji oddíly lyžařské turistiky. Me todickým řízením v krajích a republi kách jsou pověřeny komise lyžařské tu ristiky. Je zavedena kvalifikace cvičitelů III. a II. třídy. lyžařské hole, součást lyžařské vý zbroje, pomáhá lyžaři k udržování stabi lity při jízdě na lyžích, pří stoupáni chrá ní před podklouzáváním. při běhu a sjezdu napomáhá k zrychlení jízdy. — V začátku lyžování se jezdilo s jednou silnou dlouhou holi. postupem vývoje se začalo používat holí dvou; jejich hmotnost a tvar se měnily a přizpůso bovaly požadavkům lyžařských disci plín a techniky jízdy. — Části I. h. jsou dřík, tj. zákl. nosná část hole, hlavice s rukojetí a poutkem, které zabraňuje sesmeknutí ruky z rukojeti, sněhový ta líř, který zabraňuje nadměrnému zabo ření I. h do sněhu, a bodec, který zajiš ťuje snadné pronikání do sněhu a za braňuje skluzu na tvrdém nebo zledova tělém sněhu. K výrobě holí se dř. použí valo lísky, později bambusu a tonkinu, nyní se pro I. h. sjezdové používají sliti ny hliníku, sklolamináty, plasty, oceli aj Pro I. h. běžecké nejčastěji tonkin. Dél ka I h. pro sjezdové disciplíny je zpravi dla do výše podpažní jamky a pro běh do výše ramen. Pro sjezd jsou nyní I. h. zahnuté, přizpůsobené nízkému sjezdo vému postoji, pro slalom a obři slalom bývá hlavice mírně klopená vpřed, aby se hůl dala lépe zapichovat. lyžařské vázáni, zařízeni pro upevněni lyžařské boty k lyži. Jeho hl. funkcí je zajistit spolehlivé ovládání lyže — Prvními typy I. v. byla lůžka vydlabaná ve dřevě lyže a opatřená koženou smyčkou, do níž se zasunula špička bo ty. Později byla použita rákosová smyč ka. která přidržovala také patu, nako nec se objevila kovová čelist přidržujicí špičku boty ze stran a zeshora a dopl něná řemenem kolem paty. Huitfeldovo vázáni z konce 19. stol. mělo čelisti a opatní řemeny s napínacími přeskami (náponkami). Později řemeny nahradilo BUdbeinovo pero, které přidržovalo bo ty pružněji než řemen. Bilgerího nebo Schusterovo vázání mělo čelisti a podložnou kovovou destičku pod chodidlo, k patě připevněnou a před špičkou sklopnou, aby se dalo na lyži kleknout. Dnes se setkáváme se stále dokonalej šími konstrukcemi bezpečnostních sy stémů vázáni. — Mezi nejběžnějši dru hy I v. patří: a) dětské patičkové vázá ní, které má přestavitelné ocelové čelí sti opatřené podlouhlou drážkou pro protažení řemínku, kterým se připevňu je špička boty Pata se stahuje do vázá ní řemínkem. Patičkové vázáni se použí vá na dětských lyžích pro děti ve věku 2-5 let; b) dětské lankové vázání, tzv. dětský kandahar. má přestavitelné ozu
bené čelisti, takže je lze použit na všechny šířky dětské obuvi. Délka se reguluje uložením lanka v příslušném ozubu napínače. Vázání je určeno pro děti ve věku 5-15 let; c) turistické lanko vé vázáni, kandahár, má přestavitelné čelisti s modulovaným ozubením. Boty se upinaji k lyži pomocí lanka s patko vým perem Napínáni lanka se usměr ňuje žebříčkovým samonosným nebo šroubovým napínačem. Pod botu se na lyži upevňují prolisovaná šlapátka, kte rá odstraňuji namrzlý sníh na podrážce. Na boky lyži se připevňují vodici žlábky. kterými se vede upínací lanko směrem k patě. Vodící žlábky jsou zároveň regu látorem držení lanka pro sjezd, popř. pro pěší turistiku, kdy se lanko ze žlábků uvolní, takže se pata může volně zdvihat. Tento typ vázání se téměř již nepouživá; d) sjezdové bezpečnostní vázáni zajišťuje bezpečné uvolněné dol ní končetiny při pádu do stran a dopře du, některé typy i při pádu na záda Používá se pro sjezd a pro slalom Zákl. typy bezpečnostních vázání jsou: des kové, nášlapné a s bezpečnostní s otoč nou patou (rotamat) Stupeň spolehli vosti a dokonalosti závisí na typu kon strukce a provedení. Síla potřebná k uvedení bezpečnostní funkce se sta noví pomocí tzv. tibie (tj. průměru hlavy holenni kosti), věku a vyspělosti lyžaře. Dlouhodobým výzkumem bylo zjištěno, že existuje závislost mezi pevností kostí a průměrem hlavy holenni kosti. Toto zjištěni umožňuje přesné nastaveni bez pečnostního vázání na stupeň sily, kte ré je třeba pro vypnutí při pádu. Každý typ bezpečnostního vázání je opatřen brzdou, která zajišťuje lyži proti ujetí ze svahu; e) běžecké vázáni upíná špičku boty k lyži a zachovává volný pohyb pa ty. Skládá se z čelisti, přidržného péra a závěsu přidržného péra. Z čelisti vy stupuji jističi trny zapadající do otvorů ve špičce podrážky boty. Přídržné péro musí pevně přiléhat k podešvi po obou stranách boty. lyžařské vosky, 1. podkladové (zá kladní) slouží k impregnaci dřevěných skluznic lyží a jako pojidlo mezi skluznicí a dalším voskem; jsou velmi přilnavé (skare, grundvala); 2. sjezdové vosky jsou určené ke zvýšení skluzu (obdobně jsou skokanské vosky); 3. běžecké vos ky (glidery) zlepšuji skluz a zvyšuji třeni pro odraz. — Podle složení jsou vosky tekuté (klistr, skare), jejichž podstatou je dřevěný dehet nebo častěji prysky řičné destiláty, a vosky tuhé až polotuhé, jejichž podstatou jsou parafíny (pro skluz) a polyizobutylén (pro přilnavost). Jednotlivé druhy vosku jsou označeny číslem nebo barevně. Vosk se volí po dle druhu sněhu, teplot a vlhkosti, cha rakteru tratě a stopy, druhu lyži a skluz
nic, lyžařské vyspělosti, předpokláda ného vývoje počasí. Mazání lyží vyžadu je připravenou skluznici a dostatek zku šeností. lyžařský můstek, sport, stavba pro skoky a lety na lyžích. První I. m. se sta věly ze sněhu, později se k stavbám používalo větví, trámků a sloupků. Na začátku našeho stol. se přešlo k umě lým stavbám. Zpočátku byly ze dřeva, později z ocele a železobetonu. — Za prvni umělý a řádně vybudovaný I. m. je považován můstek Holmenkollen u Os lo v Norsku, o kterém jsou první zprávy z 1892 a kde se každoročně pořádají proslulé závody ve skoku na lyžích. U nás byl zhotoven první I. m sněhový v Jilemnici 1898 První umělý I. m. z pr ken a dřevěných koz byl u nás postaven 1911 pod Zvičinou u Dvora Králové n. L. a o rok později v Jilemnici Velký I. m. se stavěl až pro pořádáni mez. kongre sových závodů FIS konaných 1923 v Harrachově; byl proveden podle pro jektu švéd. architekta ing. Norlinga. Po tom následovaly dalši; 1922 v Lázních pod Zvičinou, 1927 na Štrbském Plese, jehož projektantem a stavitelem byl ar chitekt - * Karel Jarolímek. Velký pře vrat ve stavbě I. m nastal po výzk. pra cích v oboru mechaniky a aerodynami ky skoku na lyžich a po založeni sko kanské komise Mezinárodní lyžařské federace; ta vypracovala normu pro stavby I. m . která byla schválena kon gresem FIS 1936. — Základ pro lety na lyžich byl položen v Jugoslávii, kde byl v Planici 1934 postaven I. m.. který svou velikostí předčil všechny ostatní. V té době se povolovaly skoky pouze do 70 m. V Planici skočil 1934 Birger Ruud 92 m a 1936 překonal na tomto můstku stometrovou hranici jako první na světě Sepp Bradl (Rakousko) skokem 101 m. 1950 byl postaven další můstek pro lety na lyžích v Oberstdorfu (NSR) a 1953 v Mitterndorfu-Kulmu (Rakousko). Mez. lyžařská federace dlouho neuznávala lety na lyžích jako závodní disciplinu. Teprve 1954 povolila uspořádat každo ročně jeden závod, přičemž můstky v Planici, Oberstdorfu a Kulmu se stří daly Po výstavbě dalších můstků pro lety na lyžích v Ironwoodu (USA) a Vikersundu (Norsko) bylo 1969 rozhodnu to povolit uspořádat ročně 2 závody v letech na lyžích. Šestý můstek pro le ty na lyžích byl dán do provozu 1980 v Harrachově. — Nejvýhodnější umístě ni I. m. z hlediska údržby a kvality sně hu jsou severní a severovýchodní svahy chráněné před prudkými větry. L. m. se stavi podle místních podmínek a poža davků na určitou výkonnost stanovenou vzdálenosti L -» normového bodu můstku od hrany -» odraziště. Svislý průmět této vzdálenosti je označen H
lyžařský výcvik
324
Schéma lyžařského můstku: P normový bod, K kritický bod - konec doskočišté, začátek přechodového oblouku R i a současně tabulkový bod, TP tabulkový bod - 60 bodů za délku, O hrana odraziště. M doskočišté v prostoru mezi P a K, L vzdálenost od hrany odraziště O k normovému bodu P, í.r = L + M, vzdálenost od hrany odraziště ke kritickému bodu, H výškový rozdíl hrany odraziště a normového bodu, N vodorovná vzdálenost od hrany odraziště k normovému bodu, a sklon odraziště, b sklon doskočišté v prostoru M, c sklon přímé části nájezdu, rr poloměr oblouku mezi nájezdem a odrazištěm, r i poloměr oblouku mezi doskočištěm a dojezdem, rr poloměr oblouku od paty odraziště k území M, n m in im poloměr oblouku, kterým začíná zakřiveni doskočišté u paty odraziště, n m ax poloměr oblouku, kterým končí zakřivení doskočišté u prostoru M, T délka odraziště, S výška odraziště, Fdélka nájezdu od nejvyššího startu k začátku odraziště, e rozmezí startovních míst, B i šířka nájezdu, B i šířka doskočišté k bodu K, A délka dojezdu, D vodorovná vzdálenost od hrany odraziště k dolní hraně věže rozhodčich, d výškový rozdíl mezi hranou odraziště a podlahou nejnižší kabiny rozhodčích, Q vodorovná vzdálenost přední hrany věže rozhodčích od osy můstku, f vzdálenost předni části tribuny trenérů od hrany odraziště, g výškový rozdíl mezi hranou odraziště a podlahou tribuny trenérů.
a vodorovný N. Poměr H : N se pohybu je v rozmezí 0,40-0,55 a je vedle délky (L) hlavním charakteristickým údajem. Většina dalších těch. dat se odvozuje od rychlosti skokana na konci nájezdu na odrazišti. Tato rychlost se označuje Vo a je dána v m/s. - L . m. se děli do čtyř kategorii: malé, stř., velké a pro le ty na lyžich. a) L. m. malý s normovým bodem P 15 až 55 m slouži především mládeži. Nájezdová rychlost je poměr ně malá, pohybuje se mezi 15 m/s a 22 m/s. Poměr H : N je 0,40 až 0,50. Normy pro tuto kategorii jsou přizpůsobeny fy zické zdatnosti děti. Nizký poměr H : N umožňuje malým a lehkým skokanům dosáhnout při letu příznivých aerodyna mických podmínek a tím dobrou přípra vu pro skoky na středních můstcích. — b) L. m. střední s normovým bodem P 60 až 70 m slouží pro závody dorosten ců i mužů. Nájezdová rychlost se pohy buje mezi 24 m/s a 26 m/s. Poměr H : N je 0,49 až 0,53. Na těchto I. m. se pořá dají i závody pro závod sdružený na
všech úrovních včetně MS a ZOH. — c) nesmí být větší než 127 m. Na těchto L. m. velký s normovým bodem P 80 až můstcích závodi pouze nejvyspělejší 90 m slouží pro závody vyspělých sko skokani - K vybavení I. m. patří - ► věž kanů. Nájezdová rychlost se pohybuje rozhodčich a tribuna trenérů, která se mezi 27-28,5 m/s (tj. až 102,6 km/h). Po zřizuje na úrovni odraziště. Má na ní být měr H : N je 0,51 až 0,55. Na velkých místo asi pro 20 osob a má mít dobrý můstcích musí být zařízení na měřeni výhled na odraziště a první část letu nájezdové rychlosti a síly větru. Obě ty skokana. to hodnoty jsou sledovány v místnosti lyžařský výcvik, účelný a bezpečný ředitele závodů ve věži rozhodčích; zá výcvik vedený cvičitelem lyžování. Úko vod se může uskutečnit jen při dobrých lem zákl. výcviku je seznámení s lyžař povětrnostních podmínkách. — d) L. m. skou výzbrojí a nácvik zákl. lyžařských pro lety na lyžích mohou být stavěny dovedností: rovnováhy ve skluzu na pouze se souhlasem předsednictva Me obou i jedné lyži na svahu i na rovině, zinárodni lyžařské federace Nájezdová vertikální pohyb těžiště a přenášeni rychlost se pohybuje mezi 30-31,5 m/s hmotnosti těla z lyže na lyži. Mezi zákl (tj. 108-113,4 km/h). Při doskoku má lyžařské prvky patří nošení, připínání skokan rychlost 120-130 km/h. Poměr H a odpinání lyži, chůze sunem a skluzem, : N je 0,53-0,56 při normovém bodu P výstupy chůzí s přídupem, jednostran 120 m. Poměr H : N ke kritickému bodu ným i oboustranným odvratem, úkroky H : N nesmí být menší než 0,6. Nejvý stranou, obraty na rovině i na mírném hodnější sklon - * nájezdu je 35°. sklon svahu přešlapovánim, přednoženim, doskočišté nemá být větší než 38°. Výš překrokem, zanožením, výskokem s po kový rozdíl mezi hranou odraziště a nej moci i bez pomoci holí, základy sjíždě nižší části přechodového oblouku Ri ni, sjíždění přes terénní nerovnosti, te
325
lyžování
rénní skok bez i s pomocí holí, odskok, kladl na výrobu I. stále vyšší požadavky. záním je až 7 kg. Velkých rychlostí se odšlapování a bruslení, brzdění jedno Stěžejním materiálem pro výrobu I je dosahuje zejm. použitím speciálních stranným a oboustranným přívratem stále dřevo Nejvhodnější je dřevo plastických hmot na skluznicí; 3. I sla (pluhem), sesouváním stranou a šikmo. z listnatých stromů, zejm pro své lomové se liší od sjezdových především Speciální a vrcholový výcvik v běhu, mech. vlastnosti L. z jednoho kusu dře menšimi požadavky na rychlost. Stěžej sjíždění a ve skoku viz běh na lyžích, va se však již dnes nevyrábějí. V po ní důraz je kladen na točivost, vodivost sjezdové lyžování a skoky na lyžích, slední době se začaly ve výrobě I. pou je důležitý hlavně v obloucích. Slalomo lyžařský výchovné výcvikový zá žívat i jiné materiály, zejm. plastické vé I. jsou kratší než sjezdové asi o 5 % jezd, organizační forma soustředěného hmoty, kov aj. Vhodnými kombinacemi a jsou i užší a lehčí; 4 .1. skokanské, ho povinného lyžařského výcviku pro žáky kovu nebo laminátu s dřevem či s pla vor. skočky, jsou dlouhé až do 235 cm, zákl. a stř. škol v místech, kde nejsou stickými hmotami vznikly nové druhy široké 8,8 cm, s třemi vodícími žlábky. příznivé podmínky pro lyžováni v hodi lyži. Nová technologie výroby lepenim Funkční vlastnosti skokanských I. se té nách TV. Konají se pro žáky 7 roč. zákl. z více dílů je jediný způsob, kterým lze měř shoduji s funkčními vlastnostmi I. škol a 2. roč. stř. škol, podle možnosti zajistit vzrůstající funkční požadavky sjezdových. Musí být rychlé, pevné, do i pro žáky ostatních ročníků. Jejich or zejm. pro závodní lyžování. — Délka, konale vodivé v rovné jízdě a správně ganizace a náplň se řídi směrnicemi tvar a váha lyži nejsou přesně určeny. vyvážené; 5. I. trikové jsou určené pro MŠ. Pořádají se za pomoci nár. výborů Běžný je tvar teiemarský - I. je ve stř. -»■ lyžařskou akrobacii. Tvarem se po a ve spolupráci se sdružením rodičů části nejužší, v ohbí špičky nejširší. U I. dobají I. slalomovým, jsou však kratší a přátel školy, patronátních závodů i ji rozeznáváme podle použitých materiálů (1 600-1 900 mm) a patky stejně jako ných organizací Vedoucí zájezdu (zpra a konstrukce: horní plochu, nosné vrs špičky jsou mírně zvednuté a zakulace vidla tělových, pedagog) a vedoucí tvy, horní plátek, jádro, spodní plátek, né. družstev (instruktoři) musí mít platnou skluznicí, obklad boků, horni hrany, lyžování, lyžařstvi, jízda na lyžich, 1. odb. kvalifikaci (aprobaci pro TV, spodní hrany. Podle tvaru: délku I., dél aktivní pohyb, činnost na lyžich sloužící osvědčení o absolvování náležitého lyž. ku špičky a paty; výšku špičky, výšku k rekreaci, turistice, k branným a vojen kursu ne starší 5 let nebo přislušnou vzpruhu; tloušťku I.; šířku špičky, šiřku ským účelům; 2. sport, odvětvi obsahukvalifikaci ČSTV - cvičitel nebo trenér paty středu I.; vodicí žlábek. Délka I za jíci závodni klasické disciplíny (viz běh lyžování). V družstvu může být max. 15 visí na účelu použití. L. pro rekreačni ly na lyžich, skok na lyžich, závod sdruže žáků Účastni li se zájezdu vice než 30 žováni jsou o 5-10 cm delší, než je těl. ný) a discipliny sjezdové (slalom, sjezd, žáků, musí být k dispozici kvalifikovaný výška, pro tech, a těl. zdatné lyžaře del obří slalom, paralelní slalom, super obři zdravotnik. Zájezdu se mohou zúčastnit ší o 15-25 cm. Pro předškolní děti jsou slalom — viz sjezdové lyžováni) a nej jen žáci I. a II. -> zdravotní skupiny, čá vhodné kluzký dlouhé 60 cm bez vzpru mladší disciplínu -» lyžařskou akroba stečně oslabení se souhlasem škol. ne hu a se skluznicí upravenou proti pod- cii. L. je různorodou a všestrannou po klouzávání. Pro děti do 10 let by I. ne hyb. činností (běh. sjiždění a zatáčeni, bo dorostového lékaře, lyžařský závod vojenských hlídek, měly přesahovat výšku postavy. — Po skok) v proměnlivých podmínkách vněj nejstarší zimni branný závod, do konce dle účelu použití rozeznáváme I. běžec šího prostředí. Podstatou je zachování 60 let nejvýzn. voj. sport, soutěž. ké, sjezdové, skokanské, slalomové, I. dynamické rovnováhy při skluzu na 1924-48 neoficiální součást programu dětské a tzv. I. trikové pro lyžařskou obou i jedné lyži v různé rychlosti a růz ZOH. Délka tratě se pohybovala v roz akrobacii; 1. I. běžecké, hovor, běžky, ném terénu. Pohyb lyžaře je výsledkem mezí 20-50 km, 3-4členné hlídky absol jsou trojího druhu: a) I. pro lyžařskou působení komplexu sil, spolu s vnitřní vovaly závod ve vojenské ústroji, se zá turistiku, tzv. poloběžky (loipe-ski), te- mi faktory ovlivňují pohyb lyžaře fakto těží 5-10 kg a se zbrani. Střílelo se na lemarského tvaru, široké asi 50 mm; b) ry vnější, např. tiha zemská, dostředivá papírové terče nebo pohyblivé nafuko I. pro běžecký výcvik a rekreačni běh a odstředivá síla a odpor prostředí, tj. vací balónky na vzdálenost 100-300 m. na I., rovněž telemarského tvaru, široké třeni lyži, odpor vzduchu a sněhu. L. lyže, náčiní usnadňující pohyb v zasně 46-50 mm, hmotnost při délce 200 cm stupňuje požadavky vých., vzdělávací, ženém terénu. Vznik a původ I. je úzce 1,50-1,75 kg. Jsou buď celolaminátové zdrav, a branné. Je součástí TV mláde spjat s nejstaršími stopami lidské spo nebo kombinace dřeva s laminátem se že, TV na školách všech stupňů, zimní lečnosti. t. byly důležitým a mnohdy je skluznicí z plastické hmoty; c) I. závod výběrové rekreace ROH, tělových, čin diným prostředkem umožňujícim po ní běžecké pro běh na dlouhé vzdáleno nosti SSM a voj. výcviku. Roste počet hyb a lov zvěře v zemích většinu roku sti. M usí být lehké (1-1.20 kg) a přitom veř. lyžařských škol, zimních pionýr pokrytých sněhem. Vznikly z pův. sněž pevné. Nízké hmotnosti se dosahuje ských táborů a škol v přírodě s lyžař nic jejich postupným prodlužováním tím, že jsou I. velmi úzké 44-46 cm ským výcvikem. Stavějí se svahy, můst a zužováním. Ve středověku plnily I. a jsou odlehčeny dutými kanálky. U bě ky a tratě s umělou hmotou, které se svůj první a pův. význam jako dopravní' žeckých I. jsou menši nároky na vodi využivaji k lyžováni i v letnim období. — prostředek. Velký význam pro rozšíření vost (závod se jede v projeté stopě), Historie: Lyže vznikly před více néž I. mělo jejich zavedeni pro válečné úče proto máji jen mělký žlábek, i na toči- 5000 lety. Jeskynní kresby na ostrově ly. Široké použití I. ve Skandinávii jak vost (zatáčky se projíždějí odšlapová- Ródoy, u Oněžského jezera a jinde do pro vojenské účely, tak i v běžném živo nim); 2. I. sjezdové jsou ve svém tvaru kumentují rozšiření lyži v sev. Rusku tě na rozhraní 18. a 19. stol. vytvořilo určovány především požadavkem rych a ve Skandinávii. O středověkém lyžo vhodnou základnu pro rychlý rozvoj ly losti. přičemž musí být vodivé i točivé vání se dovídáme z eposů a bylin (např. žování Poprvé se I. užilo pro sport, úče (v miře potřebné k projižděni oblouků norského eposu Edda. švéd. královské ly v 19. stol. v Norsku. U nás se první I. o velkém poloměru) a máji držet ho zrcadla, fin. Kalevala) i z lit. pramenů objevily v období 1885-90 v Krkonoších. v obloucích na tvrdém podkladu při (např. z knihy švéd. biskupa Olause 1887 přivezl první I. z Norska propagá rychlostech přes 100 km/h. Důležitá je Magnuse Historia de gentibus septentor sportu u nás - ► J. Róssler-Ořovský. pevnost I. a útlum jejich rozkmitání vli trionalibus. Historie sev. národů, vyda — Výroba I. se během let změnila vem nerovnosti terénu. Sjezdové I. jsou né 1555 v Římě). Pokrok přineslo využití z pův řemeslné výroby na těch. nároč dlouhé až 225 cm, jsou širši než I. slalo lyží k válečným účelům. V Norsku vydal nou profesi. Vývoj lyžařské techniky mové a jejich hmotnost s pojistným vá 1733 Emahusen Vojenský služební ly-
lyžován 4 A dolf (ČSR) žařský předpis a 1767 zde byly uspořá notách. Vyspělé I. bylo v lyžařských od 5. Bráth (ČSR) dány první branné voj. lyžařské závody. dílech občanů něm. národnosti, organi 926 nekonáno Počátkem 19. stol. se ve Skandinávii I. zovaných v HDW (Hauptverband der 927 Lindgren (ŠVÉD) stává součástí lid zábavy a postupně deutschen Wintersportvereine) Po 2. Donth (ČSR) sportem. Kolébkou sport. I. je Telemar sjednocení TV po 1948 vzniká sekce ly 928 Gróttumsbraaten (NOR) kem hornatý kraj ve stř. Norsku. Zde se žováni SVTVS a 1969 se ustavuje svaz zdokonalil tvar lyží (tzv. telemarský tvar lyžováni ÚV ČSTV. Čs mez. úspěchy, * 929 Saarinen (FIN) 930 Rustadstuen (NOR) lyži se v podstatě používá dodnes), pravidla, soutěže viz běh na lyžích, sko technika běhu a skoku na lyžích ky na lyžích, sjezdové lyžováni. — Zá 931 Gróttumbsbraaten (NOR) 932 Utterstróm (ŠVÉD) a 1870-90 se ujaly dva způsoby zatáče vodní disciplíny klasické: - * běh na ly 933 Englund (ŠVÉD) ní, tzv. - ► telemark a - ► kristiánie. žích, - ► skoky na lyžích, -*■ lety na ly K rozvoji I přispěly novodobé lyžařské žích, - * závod sdružený; disciplíny' 934 Nurmela (FIN) 935 Karppinen (FIN) závody v norském Tromsa 1843, výstava sjezdové (v. t. sjezdové lyžování), - * 936 Larsson (ŠVÉD) lyžařské výzbroje v norském Trondhei- sjezd, -*■ slalom, - * obří slalom, - ► 937 Bergendahl (NOR) mu 1862, první lyžařská příručka O. alpská kombinace, -» sjezdový trojboj, 938 Pitkánen (FIN) Wergelanda a založení prvního lyžař - v paralelní slalom, —*■ superobří sla 939 Kurikkala (FIN) ského klubu na světě v Kristiánii (dneš lom, a - * lyžařská akrobacie. — Litera 948 Lundstrčm (ŠVÉD) ním Oslu) 1875. Od 1883 jsou pořádány tura: Chovanec, F.: Stručný přehled vý 950 Astróm (ŠVÉD) v Oslo lyžařské závody, zvané od 1892 voje lyžařství, 1960. — Zálešák M . 950 Astróm (ŠVÉD - ► Holmenkollen. V 90. letech min. stol. Naučme se lyžovat. 1962 — Čtvrtečka, 952 Brenden (NOR) pod vlivem výpravy F. Nansena napříč J. a kol.: Lyžováni. Praha 1971. — NádGrónskem (1887) se rozšířila - ► lyžař vorník, Z. a kol.: Lyžařský výcvik školní 0 km ská turistika. 1903 vzniká první nár. ly mládeže Praha 1983. • 926 Raivio (FIN) žařský svaz v Evropě - Svaz lyžařů Výsledky mistrovství sváta v klasickém r 954 Kuzin (SSSR) 956 Hakulinen (FIN) v Království českém. Rozvoj organizo lyžováni 958 Hámáláinen (FIN) vaného I. vedl k založení Mez. lyžařské Rok a místo konání: 1924 Chamonix, komise (1910), jejímž členem přes pro 1925 Janské Lázně, 1926 Lahti, 1927 960 Jernberg (ŠVÉD) testy Rakušanů a Němců byl i náš Svaz Cortina d’Ampezzo, 1928 Sv. Mořic , 962 Mántyranta (FIN lyžařů v Království českém. 1924 vzniká 1929 Zakopané, 1930 Oslo, 1931 Ober- 964 Mántyranta FIN) Mezinárodní lyžařská federace (FIS). — hof, 1932 Lake Placid, 1933 Innsbruck, 966 Mántyranta (FIN) L. je na programu ZOH od 1924. — 1934 Solleftea, 1935 Štrbské pleso, 1936 * 968 Nones (ITA) U nás se I začíná organizovat koncem Garmisch-Partenkirchen, 1937 Chamo 970 Vedenin (SSSR) min století. 1887 založil -> J. Róssler- nix, 1938 Lahti, 1939 Zakopané, 1948 Sv. 972 Vedenin (SSSR) Ořovský při Bruslařském klubu v Praze Mořic 1950 Lake Placid a Rumford, 1952 974 Magnusson (ŠVÉD) lyžařský kroužek. 1896 vznikl Český Kr Oslo, 1954 Falun, 1956 Cortina d'Ampez 976 Saveljev (SSSR) konošsky Spolek Ski Jilemnice a 1903 zo, 1958 Lahti, 1960 Squaw Valley, 1962 978 Saveljev (SSSR) 980 Zimjatov (SSSR) Český Ski Klub Vysoké n/Jizerou. V Kr Zakopané, 1964 Innsbruck, 1966 Oslo, konoších se rozvijí I. zásluhou učitele 1968 Grenoble, 1970 Štrbské pleso, 982 Eriksson (ŠVÉD) -> J Buchara a hraběte J. Harracha, 1972 Sapporo, 1974 Falun, 1976 Inns 984 Zimjatov (SSSR) který zakoupil lyže pro lesní zaměstnán bruck, 1978 Lahti, 1980 Lake Placid, Fa 985 Sván (ŠVED) ce. — Jeden z prvních lyž. závodů ve lun (20 km ženy), 1982 Oslo, 1984 Engel- 50 km stř. Evropě se uskutečnil v Jilemnici berg (skok družstev), Rovaniemi (sdru 924 Haug (NOR) 925 F. Donth (ČSR) v Krkonoších 1893. 1896 uspořádal Čes žený závod družstev), 1985 Seefeld ký Ski Klub Praha I. mistrovství Králov Muži 2. Racket (ČSR) ství českého v lyžování, konaly se první 15 km 3. Ettrich (ČSR) mez. závody v I. v Krkonoších a první 1954 Hakulinen (FIN) 4 A dolf (ČSR) 5. Erlebach (ČSR) pokusy ve skoku na lyžích v Dolních 1956 Brenden (NOR) 6. Nemecký (ČSR) Štěpanicich. Lyžařské závody měly až 1958 Hakulinen (FIN) Raivio (FIN) 1926 do 1. svět. války nejednotná pravidla 1960 Brusveen (NOR) 1927 Lindgren (ŠVÉD) a různý program, závodilo se na vzdále 1962 Rónnlund (ŠVÉD) 3. Donth ČSR) nost od 100 m do 50 km, ve skoku na ly 1964 Mántyranta (FIN) 1928 Hedlund (ŠVÉD) žích (výkony do 20 m), od 1910 v závodě 1966 Eggen (NOR) 1929 Knuuttila (FIN) sdruženém, v krasojizdě, ve „sjíždění 1968 Grónningen (NOR) 1930 Utterstróm (ŠVÉD) s kopce", od 1914 v závodech štafet — *1970 Aslund (ŠVÉD) M931 Stenen (NOR) Na Slovensko přinesl první lyže 1895 J. 1972 Lundbáck (ŠVÉD) #1974 1932 Saarinen (FIN) Myrmo (NOR) Cordidesz z Norska a téhož roku správa 1933 Saarinen (FIN) panství Hohenlohe ve Vysokých Ta 1976 Bažukov (SSSR) 1934 Wiklund (ŠVÉD) trách vybavila lyžemi lesní zaměstnan 1978 Luszczek (POL) 1935 Englund (ŠVÉD) ce. 1904-5 se konají ve St. Smokovci 1980 Wassberg (ŠVÉD) 1936 Wiklund (ŠVÉD) první lyž. kursy, v Tatranské Pohance se * 1982 Braa (NOR) • 1937 Niemi (FIN) 1911 uskutečnily první lyžařské závody . 1984 Sván (ŠVÉD) 1938 Jalkanen (FIN) a 1912 byl zde postaven lyž. můstek. 1985 Hárkónen (FIN) 1939 Bergendahl (NOR) V té době se již I. rozšířilo do většiny 18 km Karlsson (ŠVÉD) 1948 horských oblastí Slovenska. — Po 1. * 1924 Haug(NOR) 1950 Eriksson (ŠVÉD) svět. válce bylo I. organizováno ve Sva 1925 O. Německý (ČSR) 1952 Hakulinen (FIN) zu lyžování Republiky československé, 2. Donth (ČSR) *1954 Kuzin (SSSR) dále v Sokole, v děl. tělocvičných jed 3 Erlebach (ČSR)
327 1972 SSSR (Voronkov, Skobov, Sima1956 Jernberg (ŠVÉD) šev, Veděnin) 1948 Jernberg (ŠVÉD) 1974 NDR (Hessler, Meinel, Grimmer, 1960 Hémáláinen (FIN) Klause) 1962 Jernberg (ŠVÉD) 5. ČSSR 1964 Jernberg ŠVÉD) Finsko (Pitkénen, Mieto, Taura1966 Eggen (NOR) 'jarvi, Mieto) 1968 Ellefsaeter (NOR) Johansson, " 1978 Syfidsko (Lundbáck, 1970 Oikarainen FIN) Limby. Magnusson) 1972 Vedenin (SSSR) 1980 SSSR (Ročev, Bažukov, Beljajev, 1974 Grimmer (NDR) Zimjatov) 2 Henych (ČSSR) '1976 Formo (NOR) 1982_^fi£sllP (Eriksen, Aunli, Mikkelspaess, Braa) — 1978 Lundbáck (ŠVÉD) SSSR (iQikitin, Bařjuk, Burlakov, 6. Beran (ČSSR) Zavjalov) — v mrtvém závodě 1980 Zimjatov (SSSR) 1984 Švédsko 1982 Wassberg (ŠVÉD) 1985 Norsko 1984 Wassberg (ŠVÉD) Závod sdružený 1985 Sván (ŠVÉD) 1924 Haug (NOR) 5. Bečvář (ČSSR) 6 A dolf (ČSR) 4x1 0 km 1933 Švédsko (Hedlund Utterstróm, 1925 O. Německý (ČSR) 2 A dolf (ČSR) Englund Bergstrom) 4. Wende (ČSR) 2. CSfl (Šimůnek, Bartoň, Musil) 5. (ČSR) 1934 Finsko (Nurmela, Karppinen, 1926 Gróttumsbraaten (NOR) Lappalainen, Saarinen) ’ 1935 RnskoJHuSU, Karppinen, Liika- 1927 1. R. Burkert (ČSR) 2. Německý (ČSR) rfeiv Nurmela) 3. Wende (ČSR) 5. ČSR (Musil, Kadavý, šimůnek, 1928 Gróttumsbraaten (NOR) Bartoň) 1936 Finsko (Nurmela, Karppinen, 1929 Vinjarengen (NOR) 1930 Vinjarengen (NOR) Lěhde, Jalkanen) 5. ČSR (Musil. Berauer, Mihalák, 1931 Gróttumsbraaten (NOR) 1932 Gróttumsbraaten (NOR) Šimůnek) 1937 Norsko (Ryen, Frederiksen, Ró- 1933 Eriksson (ŠVÉD) 2. Bartoň (ČSR) én, Bergendahl) 5 ČSR (Musil, Berauer, Vrána, 1934 Hagen (NOR) 1935 Hagen (NOR) Šimůnek) 6. Lahr (ČSR) 1938 Finsko (Kurikkala, Lauronen, Pit1936 Hagen (NOR) kánen, Karppinen) 5. Šimůnek (ČSR) 1939 Finsko (Pitkánen, Alakulppi, Olki1937 Róen (NOR) nuora, Karppinen) 5. Berauer (ČSR) 1948 Švédsko (Ostensson, Tápp, Erik 1938 Hoffsbakken (NOR) sson, Lundstróm) 1950 Švédsko (Tšpp, Astróm, Lun 1939 Berauer (NĚM) dstróm, Josefsson) 1948 Hasu (FIN) 1952 Finsko (Hasu Lonikla. Korhonen, 1950 Hasu (FIN) 1952 Slěttvik (NOR) Mákelá) " 1954 Finsko (Kiuru. Makala, Viitanen, 1954 Stenersen (NOR) 1956 Stenersen (NOR) Haíúíinenj 5. ČSR (Okuliar, Stebel, Melich, 1958 Korhonen (FIN) 1960 Thoma (NSR) Matouš) 1956 SSSR (Těrentěv, Kolčin, Anikin, 1962 Larsen (NOR) 1964 Knutsen (NOR) ” ' Kuzin) 1958 Švédsko (Jernberg, L. Larsson,, 1966 Thoma (NSR) 1968 KeTíeř(NSR) Grahn, P. E. Larsson) 1960 Finsko. (Alatalo. Mántyranta, 1970 L. Rygl (ČSSR) 1972 Wehling (NDR) Huhtala. Hakulinen) 6. Kučera (ČSSR) 1962 SvetBito (Qlsaan, Grahn, Jern 1974 Ehling (NDR) berg, Rónnlund) 1964 Švédsko (Asoh. Jernberg, Ste- 1976 Wehling (NDR) 1978 Winkler (NDR) fansson, Rónnlund) 1966 Norsko (Martinsen, Grónningen, 1980 Wehling (NDR) 1982 Sandberg (FIN) Ellefsaeter, Eggen) 1968 Norsko (Martinsen, Tyldum, 1984 Sandberg (NOR) Grónningen, Ellefsaeter) " ’ 1985 Weinbuch (NSR) 1970 SSSR (Voronkov, Tarakanov, Si- Závod sdružený družstev 1982 NDR mašev, Veděnin)
lyžováni 1984 1985
Norsko NSR 6 ČSSR
Skok 1924 Tullin-Thams (NOR) 1925 W. Dick (ČSSR) 3. Wende (ČSR) 4. Schrimpel (ČSR) 5. Berger (ČSR) 1926 Tullin-Thams (NOR) 1927 Edman (ŠVÉD) 2. Dick (ČSR) 1928 Andersen (NOR) 3. Burkert (ČSR) 1929 S. Ruud (NOR) 1930 Andersen (NOR) 1931 B. Ruud (NOR) 1932 B. Ruud (NOR) 1933 Reymond (ŠVYC) 2. Burkert (ČSR) 1934 Johansson (NOR) 1935 B. Ruud (NOR) 1936 B. Ruud NOR) 1937 B. Ruud (NOR) 1938 A. Ruud (NOR) 1939 Bradl (NĚM) 1948 Hugsted (NOR) 1950 Bjórnstad (NOR) 1952 Bergmann (NOR) 1954 Pietikáinen (FIN) 1956 Hyvěrinen (FIN) 1958 Kěrkinen (FIN) 1960 Recknagel (NDR) Skok na středním můstku (P-70 m) 1362 Enoan (NQB) 1964 Kankonen (FIN) 4. Matouš (ČSR) 1966 Wirkola (NOR) 4. Raška (ČSSR) 1968 J. Raška (ČSSR) 1970 Napalkov (SSSR) 4 Hóhnl (ČSSR) 1972 Kasaja (JAP) 5. Raška (ČSSR) 1974 Aschenbach (NDR) 1976 Aschenbach (NDR) 4 Balcar (ČSSR) 1978 Busse (NDR) 1980 Inauer (RAK) 1982 Kogler (RAK) 1984 Weissflog (NDR) 1985 Weissflog (NDR) Skok na velkém můstku (P-90 m) 1962 Recknagel (NDR) 1964 Engan (NOR) 1966 Wirkola (FIN) 4 Raška (ČSSR) 1968 Bělousov (SSSR) 2. Raška (ČSSR) 1970 Napalkov (SSSR) 2. Raška (ČSSR) 1972 Fortuna (POL) 1974 Aschenbach (NDR) 3. Hóhnl (ČSSR) 6. Kodejška (ČSSR) 1976 Schnabl (RAK) 1978 Raisanen (FIN)
lyžování 1980 1982 1984 1985 Skok 1982 1984
328
Tórmánen (FIN) Nykánen (FIN) Nykánen (FIN) 1960 Bergerud (NOR) - družstva Norsko Finsko 1962 3. ČSSR(Ploc. Parma, Podzimek, Dluhoš)
Ženy 5 km 1962 Kolčinová (SSSR) 1964 Bojarskichová (SSSR) 1966 Kolčinová (SSSR) 1968 Gustafssonová (SVÉD) 1970 Kulakovová (SSSR) 1972 Kulakovová SSSR 3 Šikolová (ČSSR) 1974 Kulakovová (SSSR) 2 Paulů (ČSSR) 1976 Takalová (FIN) 1978 Takalová (FIN) 1980 Smetaninová (SSSR) 3. Jeriová (ČSSR) 1982 Aunliová (NOR) 5. Jeriová (ČSSR) 6. Pasiarová (ČSSR) 1984 Hámáláinenová (FIN) 1985 Boenová (NOR) 10 km 1952 Widemanová (FIN) 1954 Kozyrevová (SSSR) 1956 Kozyrevová (SSSR) 1958 Kolčinová (SSSR) 1960 Gusakovová (SSSR) 1962 Kolčinová (SSSR) 1964 Bojarskichová (SSSR) 1966 Bojarskichová (SSSR) 1968 Gustafssonová (ŠVÉD) 1970 Oljuninová (SSSR) 4 Šikolová (ČSSR) 1972 Kulakovová (SSSR) 1974 Kulakovová (SSSR) 4 Paulů (ČSSR) 1976 Smetaninová (SSSR) 1978 Amosovová (SSSR) 1980 Petzoldová (NDR) 1982 Aunliová (NOR) 3. Paulů (ČSSR) 1984 Flšmáláinenová (FIN) 1985 Boenová (NOR) 20 km 1980 Hesseová (NDR) 1982 Smetaninová (SSSR) 1984 Hámáláinenová (FIN) 4. Paulů 1985 Nykkelmoová (NOR) 3x5km 1954 SSSR (Kozyrevová, Maslennikovová. Carévová) 5. ČSfl(Krasilová, Bartáková, Vašicová) 1956 Finsko (Polkunenová, Híetamiesová Rantanenová) 6. ČSR (Benešová, Patočková, Lauermannová) 1958 SSSR (Jerošinová, Kolčinová,
Kozyrevová) Muži 5. ČSR (Patočková, Benešová, Sjezd Fialová) 1931 Prager (ŠVÝC) Švédsko (Johanssonová, Stra- 1932 Lantschner jRAK) ndbergová, Ruthstrómová-Ed- 1933 Prager (ŠVYC) strčmová) 1934 Zogg (SVÝC) SSSR (Baranovová, Gusakovová, 1935 Zingerle (RAK) Kolčinová) 1936 Rominger (ŠVÝC) 6. ČSSR (Škodová, Smková, 1 Paulusová) Couttet (FRA) 1964 SSSR (Kolčinová, Mekšilová, Bo 1939 Lantschner (NĚM) jarskichová) 1948 Oreiller (FRA) 6 ČSSR (Škodová, Břízová, Pau 195fl__Qo|0 (ITA) lusová) T952 Colo (ITA) 1966 SSSR (Bojarskichová, Ačkinová, 1954 Prawda (RAK) Kolčinová) 1956 Sailer (RAK) 1968 Norsko (Auflesová, Enger-Da- 1958 Sailer (RAK) montová, Mčrdreová) 1960 Vuarnet (FRA) 1970 SSSR (Fjodorovová, Kulakovová, 1962 Schranz (RAK) 1964 Zimmermann (RAK) Oljuninová) 5. ČSSR (Cillerová, Šikolová, 1966 Kiljy (FRA) Chlumová) 1968 Killy (FRA) 1972 SSSR (Muchačevová, Oljunino 1970 Russi (ŠVÝC) vá, Kulakovová) .19.72 Russi (ŠVÝC) 6. ČSSR (Bartošová, (Šikolová, 1974 Zwillin (RAK) Cillerová) 1976 Klammer (RAK) 4 x 5 km 1978 Walcher (RAK) 1974 SSSR (Baldičevová, Seljuninová, 1980 Stock (RAK) Smetaninová, Kulakovová) 1982 Weirather (RAK) 3 ČSSR (Paulů, Šikolová, Barto 1984 Johnson (USA) šová, Gillerová) 1985 Zurbriggen (ŠVÝC) 1976 SSSR (Baldičevová, Amosovová, Slalom Smetaninová, Kulakovová) 1932 Dáuber (NĚM) 6 ČSSR 1933 Seellos (RAK) 1978 Finsko (Impióová, Hámáláineno 1934 Pfnur(NÉM) 1935 Seelos (RAK) vá, Riihivuoriová, Takalaová) 6. ČSSR 1936 Matt IRAKI 1980 NDR (Rostocková, Andingová, 1937 Mlais(FRA) Hesseová, Petzoldová) 1938 Rominger (ŠVÝC) 4 ČSSR (Svobodová, Pasiarová, 1939 Rominger (ŠVÝC) Paulů, Jeriová) 1948 Reinalter (ŠVÝC) 1982 Norsko (Bóeová, Nybratenová, 1950 Schneider (ŠVÝC) Aunliová, Pettersenová) 1952 Schneider (ŠVÝC) 5. ČSSR (Svobodová, Pasiarová, 1954 Eriksen (NOR) 1956 Sailer (RAK) Paulů, Jeriová) 1984 Norsko 1958 Rieder (RAK) 2. ČSSR (Švubová, Paulů, Svo 1960 Hintersser (RAK) bodová, Jeriová) 1962 Bozon (FRA) 1985 SSSR 1964 Stiegler (RAK) 5. ČSSR (Švubová, Havrančiko- 1966 Senoner (ITA) vá. Klimková, Svobodová) 1968 Killy (FRA) 1970 Augert (FRA) Výsledky mistrovství světa ve sjezdo 1972 Ochoa Fernandez (ŠPA) vém lyžováni 1974 Thóni G. (ITA) Rok a místo konáni: 1931 Múrren, 1932 1976 Gros (ITA) Cortina d'Amepzzo, 1933 Innsbruck, 1978 Stenmark (ŠVÉD) 1934 Sv Mořic, 1935 Múrren, 1936 Inns 1980 Stenmark ŠVÉD bruck, 1937 Chamonix, 1938 Engelberg, 1982 Stenmark (ŠVÉD) 1939 Zakopané, 1948 Sv. Mořic, 1950 1984 P. Mahre (USA) Aspen, 1952 Oslo, 1954 Are, 1956 Corti 1985 Nilsson (ŠVÉD) na d'Ampezzo, 1958 Badgatstein, 1960 Obří slalom Squaw Valley, 1962 Chamonix, 1964 In 1950 Colo (ITA) nsbruck, 1966 Potillo, 1968 Grenoble, 1952 Eriksen (NOR) 1970 Val Gardena 1972 Sapporo, 1974 1954 Eriksen (NOR) Sv. Mořic, 1976 Innsbruck, 1978 Gar- 1956 Sailer (RAK) misch-Partenkirchen, 1980 Lake Placid, 1958 Sailer (RAK) 1960 Staub (ŠVÝC) 1982 Schladming, 1985 Bormio
329 1962 Zimmermann (RAK) 1964 Bonlieu (FRA) 1966 Périllat (FRA) 1968 Killy (FRA) 1970 Schranz (RAK) 1972 G. Thóni(ITA) 1974 G. Thóni JITA) 1976 Hfimmi ÍŠVÝC1 l97ff~Stéňmark (ŠVÉD) 1980 Stenmark (ŠVÉD) 1982 S Mahre (USA) 1984 Juleu (ŠVÝC) T9S5 Wasmaier (NSR) Kombinace 1932 Furrer(ŠVÝC) 1933 Seelos (RAK) 1934 Zogg(ŠVÝC) 1935 Seelos (RAK) 1936 Rominger (ŠVÝC) 1937 Allais (FRA) 1938 Allais (FRA) 1939 Jennewein (NĚM) 1948 Oreiller (FRA) 1950 Colo(ITA) 1952 Erikson (NOR) 1954 Eirkson (NOR) 1956 Sailer (RAK) 1958 Sailer (RAK) 1960 Périllat (FRA) 1962 Schranz (RAK) 1964 Leitner (NSR) 1966 Killy (FRA) 1968 Killy (FRA) 1970 Kidd(USA) 1972 G. Thóni (ITA) 1974 Klammer (RAK) 1976 G. Thóni (ITA) 1978 Wenzel (UCH) 1980 P. Mahre (USA) 4 Zeman (ČSSR) 1982 Vion (FRA) 1985 Zurbriggen (ŠVÝC) Ženy Sjezd 1931 McKinnonová (USA) 1932 Wiesingerová (ITA) 1933 Wersinová (RAK) 1934 Růeggová (ŠVÝC) 1935 Cranzová (NĚM) 1936 Pinchingová (VBR) 1937 Cranzová (NĚM) 1938 Reschová (NĚM) 1939 Cranzová (NĚM) 1948 Schluneggerová (ŠVÝC) 1950 Jochumová-Beiserová (RAK)
lyžování na trávě 1952 1954 1956 1958 1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984
Jochumová (RAK) Schlópferová (ŠVÝC) Berftholdová (ŠVÝC) Wheelerová (KAN) Bieblová (NSR) Haasová RAK) Haasová (RAK) Schneggerová (RAK) Pallové (RAK) Zrydová (ŠVYC) Nadigová (ŠVÝC) PróllováMoserová (RAK) Mittermaierová (NSR) Moserová (RAK) Moserová (RAK) Sorensenová (KAN) Figiniová (ŠVÝCJ 3. Charvátová (ČSSR) 1985 Figiniová (ŠVÝC) Slalom 1931 McKinnonová (USA) 1932 Streiffová (ŠVYC) 1933 Wersinová (RAK) 1934 Cranzová (NĚM) 1935 Růeggová (ŠVÝC) 1936 Faumgartenová (RAK) 1937 Cranzová (NĚM) 1938 Cranzová (NĚM) 1939 Cranzová (NĚM) 1948 Frazerová (USA) 1950 Romové (RAK) 1952 Lawrenceová-Meadová (USA) 1954 Kleckerová (RAK) 1956 Colliardová (ŠVÝC) 1958 Gjórnbakkenová (NOR) 1960 Heggtevitová (KAN) 1962 Jahnová (RAK) 1964 C. Goitschelová (FRA) 1966 Famoseová (FRA) 1968 M. Goitschelová (FRA) 1970 Lafforgueová (FRA) 1972 Cochranová (USA) 1974 Wenzelová (UCH) 1976 Mittermaierová (NSR) 1978 Sólknerová (RAK) 1980 Wenzelová (UCH) 1982 Hessová (ŠVÝC) 1984 Magoniová (ITA) 1985 Pelenová (FRA) Obří slalom 1950 Romové (RAK) 1952 Lawrence-Meadová (USA) 1954 Schmittová (FRA) 1956 Reichertová (NSR) 1958 Wheelerová (KAN)
1960 Růeggová (ŠVÝC) 1962 Jahnová (RAK) 1964 M. Goitschelová (FRA) 1966 M. Goitschelová (FRA) 1968 Greeneová (KAN) 1970 Cliffordová ÍKAN) 1972 Nadigová (ŠVÝC) 1974 Serratová (FRA) 1976 Kreinerová (RAK) 1978 M. Eppleová (NSR) 1980 Wenzelová (UCH) 1982 Hessová (ŠVÝC) 1984 Armstrongové (USA) 1985 Roffeová (USA) Kombinace 1932 Streiffová (ŠVÝC) 1933 Wersinová (RAK) 1934 Cranzová (NĚM) 1935 Cranzová (NĚM) 1936 Pinchingová (VBR) 1937 Cranzová (NEM) 1938 Cranzová NĚM 1939 Cranzová (NĚM) 1948 Beiserová (RAK) 1950 Romové (RAK) 1952 Lawrence Meadová (USA) 1954 Schópferová (ŠVÝC) 1956 Berthodová (ŠVÝC) 1958 Dánzerová (ŠVÝC) 1960 Heggtveitová (KAN) 1962 M. Goitschelová (FRA) 1964 M Goitschelová (FRA) 1966 M. Goitschelová (FRA) 1968 Greeneová (KAN) 1970 Jacotová (FRA) 1972 Próllová Moserová (RAK) 1974 Serratová (FRA) 1976 Mittermaierová (NSR) 6. D. Kuzmanová (ČSSR) 1978 Moserová (RAK) 5. O. Kuzmanová (ČSSR) 1980 Wenzelová (UCH) 1982 Hessová (ŠVÝC) 5. Charvátová (ČSSR) 1985 Hessová (ŠVÝC) lyžováni na trá v í, jízda na lyžích s upravenými skluznicemi, event, opa třenými válečky či pásy; součást trénin kové přípravy. Jako závodní disciplina řízena Mezinárodním svazem lyžování na trávě, založeným 1974 při FIS. Evrop ská organizace lyžování na trávě založe na 1971. Prvni MS se konalo 1981.
m aai
maai [jap.], v karate bojová vzdálenost, odstup. Akce z dosažené vzdálenosti mají kratší trváni, než je reakčni doba člověka. Z delší vzdálenosti nelze pro tivníka zasáhnout. Pro útok je třeba se přiblížit na kratší vzdálenost. Každý těch. prvek (úder, kop, aj.) vyžaduje specifický odstup, proto jsou nezbytné neustálé korekce vzdálenosti. Macák Ivan, '1930, sl tělových peda gog, prof na FTVŠ UK Bratislava obor psychologie TVS, doktor pedagog, věd, vedoucí katedry teorie TK. 1969-79 dě kan FTVŠ, 1979-85 prorektor univerzity Komenského v Bratislavě. Od 1969 mí stopředseda Evropské federace psy chologie sportu. Autor monografii a odb. článků z oblasti psychologie sportu. Nositel vyznamenání Za vynika jící práci a veř. uznáni Za zásluhy o roz voj těl. výchovy I. stupně. Macenauer Pavel, 1900-1954, čs. teni sta. Reprezentant v Davisově poháru 1924-29. Partner J. Koželuha ve čtyřhře, společně získali třikrát titul mez. mistra ČSR (1924-25, 1928). Tento úspěch zo pakoval 1931 s F. Maršálkem. Mack Eugen, '1907, švýc. gymnasta. Olymp, vítěz 1928 (přeskok, družstva). Mistr světa 1934 (družstva, viceboj jednotlivců, bradla, kůň našiř, přeskok) a 1938 (přeskok). Držitel stříbrných me dailí z OH 1936 (viceboj jednotlivců, družstva, kůň našiř, přeskok), MS 1934 (kruhy, prostná) a 1938 (družstva, prostná); bronzových z OH 1928 (hrazda), 1936 (prostná) a z MS 1938 (viceboj jednotlivců). Maclaren Archibald, 1821-1884, brit. tělových, pedagog, zakl. nářaďového tělocviku v Anglii ve škole i v armádě. Spisy: System o f physical education (Soustava tělesné výchovy), 1869. Kimio, Macuzakiová-Kurimatoová ’ 1938, jap. stolní tenistka. Mistryně svě ta ve dvouhře 1959, 1963, ve čtyřhře 1963 a ve smíšené čtyřhře 1961. Členka vítězného družstva z MS 1959, 1961
330
a 1963. Držitelka stříbrných medailí strů MLR. Předseda je zároveň předse z MS 1959 (čtyřhra, smíšená čtyřhra) dou NOV. Pod vedením Státního úřadu a bronzové z MS 1961 (dvouhra). Poz pracuje vysoká škola těl. výchovy (jak ději trenérka jap. stolních tenistek. VŠ od 1975), Národni institut tělesné Máček Miloš, '1922, čes. tělových, lé výchovy a tělovýchovného lékařství. kař a funkcionář, prof. UK v Praze, dok Sportovní propagační agentura a mu tor lék. věd., přednosta kliniky tělových zeum tělesné výchovy a sportu. TV lékařství fakulty dětského lékařství UK. v župách, okresech a městech samo Předseda zdrav, rady ČÚV ČSTV, člen statně řídí složky Státního úřadu. Zákl. předsednictva ČÚV ČSTV. Člen věd. jednotkou maďarské TVS jsou kluby, komise Mez. federace tělových, lékař které se zřizují při školách, závodech, ství (FIMS). Autor řady práci zejm na vesnici ap. Na školách jsou povinné z oblasti fyziologie těl. zátěže a rehabi 3 h TV týdně. Pro děti 10-14leté se kolitace. Vychoval řadu čs. odborníků. naji každoročně sport, soutěže celostát Spisy: Rehabilitace v pediatrii. Praha ního rozsahu, tzv. pionýrské olympiády, 1968. Patologie a fyziologie tělesné zá jichž se zúčastňují statisíce maď. dětí těže. Praha 1981 Nositel vyznamenání Pro přípravu sport, nadaných dětí slouží Za zásluhy o výstavbu, Medaile J. E. vybraná síť škol se zesílenou výukou TV Purkyně a Medaile J. F. Chaloupecké- a 81 speciálních sport. škol. M. má více než sto stadiónů, 81 atl. hřišť, téměř ho. Madagaskar, Madagaskarská demo 2 000 fot. hřišť, 2 710 hřišť na házenou, 690 basketbalových a 1 100 volejbalo kratická republika, stát na ostrově Ma dagaskar a přilehlých ostrovech v In vých hřišť, 750 tenisových kurtů, na dickém oceánu, 8,29 mil. obyv., hl. měs 2 000 tělocvičen, 330 plaveckých bazé to Antananarivo. Olymp. zkr. MAD. Na nů, 450 střeleckých objektů atd. Nejrozřízení TVS se vedle nár. olymp. výboru šířenějšimi sporty jsou fotbal ( 1 2 2 0 0 0 házená (39 000), atletika podíleji 4 další celonár. sport, organiza členů), ce: Všesportovní vojenská federace, (32 000), basketbal (23 000), volejbal Asociace školních sportovců, Všespor- (14 000) atd. Maďarský olymp. výbor tovni a univerzitní asociace a Všespor vznikl 1895 Maď. sportovci se zúčastnili tovní katolická federace. Stát věnuje všech OH a ZOH s výjimkou 1920. Na TVS asi 0,75 % svého rozpočtu. Ve ško OH získali 112 zlatých, 103 stříbrných lách všech typů jsou TV věnovány a 128 bronzových medailí, na ZOH 2 v průměru 3 h týdně — M. má 1 otevře stříbrné a 4 bronzové. ný 50m bazén a 19 menších bazénů, 6 Madden John William, 1865-1948, sport, hal, 20 tělocvičen. Nejrozšířeněj skotský fotbalista. 1891-1902 hrál za šími sporty jsou fotbal, ragby, basket Celtic Glasgow, reprezentoval 2 x . bal a volejbal. Aktivně sportuje asi 5 % 1905-1936 trenér Slavie Praha, působil obyvatelstva. NOV M. vznikl 1963, uzná i jako psycholog a masér. Zemřel a je ní MOV získal 1964. Sdružuje 13 nár. fe pochován v Praze. deraci olymp. sportů a 6 sportů neolym- Maděra, čes. lid. figurální tanec, nejví pijských. M. se zúčastnil všech OH od ce rozšířený v 18. s to l, součást dohrávek některých tanců vířivých (např. - ► 1964 s výjimkou 1976. Maďarsko, Maďarská lidová republi Starodávného a Gúlané). Taneční motivíku (v. t. lidový tanec) tvoří kroky skoč ka, MLR, soc. stát ve stř. Evropě, 10,7 mil. obyv., hl. město Budapešť. Olymp, ného charakteru (zkřižné zakládané zkr. HUN. TVS řídí Státní úřad pro tě a předkládané, holubce - přiklepy nohy lesnou výchovu a sport při Radě mini o nohu, kroky poskočné a podskočné
makiwara
J31 s různými ozdobami: tlesky na stehno, podtlesky pod koleno, dále kroky typic ké pro Kalamajku - různé kombinace kroků pato-špičkových, bočné holubce; kroky z tanců figurálně kolových, např. z polky, skočné, obkročáku). Maděra se spolu s Rejdovačkou, skotskou, skoč nou, obkročákem a Nimrou podstatnou měrou podílela na formováni prototypu české polky (polky obrozenské i zlido vělé). madlo, držadlo; 1. ve sport, gymnasti ce viz kůň tělocvičný; 2 . ve vodním lyžo vání hrazdička tvořící zakončení tažné ho lana. Pro figurální jízdu má m. ještě poutko pro držení za nohu. M. je ze dře va nebo kovové trubky potažené gu mou. Pro slalom a skoky jsou jeho roz měry určeny pravidly, magnesium, hořčík; v TVS se timto termínem slg. označuje kysličník hořečnatý, jehož se používá na vysoušení dlani při cvičení na nářadí, vzpiráni, při atl. vrzích a hodech aj. Magvan Šagdarjan, *1927, mongolský sport, funkcionář, člen MOV od 1977, předseda Mongolského OV 1969-78. Magyěr Zoltán, *1953, maď gymnasta. Olymp, vítěz ve cvičeni na koni našíř 1976 a 1980. Mistr světa 1974,1978,1979 a mistr Evropy 1973,1975 a 1977 ve stej né disciplíně. Držitel bronzové medaile ze soutěže družstev na OH 1980. Magyar testegyzO egylet Czechoslovakiaban. Maďarský tělovýchovný svaz v ČSR se sídlem v Košicích, zal. 1929. Ukončil dlouholetou resístenci většiny maď. sport, a tělových, organi zací vůči čs. TVS Přispěl k rozvoji maď. TVS v burž ČSR Mahre Phil, *1967, lyžař USA. Vítěz ZOH 1984 ve slalomu (8 . obří slalom) a držitel stříbrné medaile ze ZOH 1980 (slalom). Účastník ZOH 1976 (5. obři sla lom, 18. slalom) a MS 1978 (5. obři sla lom). Vítěz Světového poháru 1981-83, 1978 druhý a třetí 1979-80. Mahre Stave, ‘ 1957, lyžař USA. Mistr světa 1982 v obřím slalomu a držitel stříbrné medaile ze ZOH 1984 (slalom). Účastník MS 1978 (7. slalom).
Mácha Vitězslav, '1948, čs. ř. ř. zápa sník, ZMS. Olymp, vítěz 1972, mistr svě ta 1974 a 1977 a mistr Evropy 1977 v kat do 74 kg. Držitel střibrných medailí z OH 1976, ME 1973 a 1974 a bronzo vých z ME 1972 a 1976. Účastník OH 1968 a 1980 a MS 1975 (4. místo). Dosud nejůspěšnějši čs. zápasník. 1980—84 trenér čs. reprezentace. Nositel Řádu práce a státního vyznamenání Za vyni kající práci. Nejlepší sportovec ČSSR 1974 a 1977. Nositel Ceny fair play Pierra de Coubertina 1980.
(10 000 m).
Vítězslav Mácha
Machač Oldřich,’ 1946,ZMS, obránce Sehrál 293 mezistátních utkání. Podílel se na vítězství čs. reprezentantů na MS 1972,1976,1977 i na získání titulů mistrů Evropy 1971. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1968 a 1976 a z MS 1974, 1975 a 1978 i bronzových ze ZOH 1972, MS 1969, 1970,1973; účastník MS 1967 (4.). Nositel Řádu práce a státního vyzname náni Za vynikajici práci.
Oldřich Machač
Phil Mahre
OH 1956 2. místo v závodě tandemů. Machitan viz plastické povrchy. Maier Fred Anton, *1938, norský rychlobruslař. Olymp, vitéz ZOH 1968 (5 000 m), mistr světa 1968 (viceboj, 5 000 a 10 000 m) a mistr Evropy 1965 ( 6 000 m) a 1968 (viceboj, 5 000 a 10 000 m). Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1964 a 1968 (10 000 m), MS 1964 (5 000 a 10 000 m) a 1965-67 (5 000 m) a ME 1967 a 1969 (5 000 m) a bronzových ze ZOH 1964 5 000 m), M S 1965 (10 000 M) a 1967 (vice boj a 10 000 m) a ME 1964, 1966 a 1969
Machek Daniel, *1949, čs. plavec, ZMS. Obsadil 5. místo v závodě na 400 m v. zp. a 8 . v polohovém závodě na 400 m na OH 1980. 6 . na MS 1978 (1 500 m v. zp.) a ME 1977 (400 m polohový závod) Účastník ME 1981 (7. 400 m v. zp. a 400 m poloh, závod). Dnes trenér SVS RH Praha. Machak Václav, *1925, čs. cyklista, ZMS. Spolu s L. Foučkem obsadili na
Maier Josef, *1944, fotbalista NSR. Brankář týmu Bayern Mnichov, 95 x re prezentoval NSR. Člen mužstva, které získalo titul mistrů světa 1974, a držitel stříbrné medaile z ME 1976. Účastník MS 1970 a 1978. Trojnásobný vitěz PMEZ 1974-76 a člen vítězného družstva v Interkontinentálním poháru 1976. Maier Karl, *1957, motocyklový závod ník NSR. Mistr světa na dlouhé ploché dráze 1980 a 1982. Majdloch František, "1929, čs. boxer. Držitel stříbrné medaile z ME 1953, čtvr tý na OH 1948 a ME 1947 v kat. do 51 kg. Účastník OH 1952 a 1956, ME 1949 a 1955. 1947 reprezentoval v družstvu Evropy proti výběru Ameriky. Sedminásobný mistr republiky v kat. muši a bantamové. Majorov Boris, *1938, sov. hokejista, útočník. Ligovou soutěž hrál v letech 1956-69, v reprezentaci (1961-69) sehrál 118 utkání. Držitel zlatých medaili ze ZOH 1964 a 1968, šestinásobný mistr světa (1963-68). makanach, arménská branková sport, hra buď pěší, nebo na koni, obdoby po zemního hokeje nebo pólana Jarní; ná zev od holi - makanů, v jezdecké varian tě až 1,4 m dlouhých. Hrací plocha má velikost fot. hřiště. Branky 4 x 2,2 m. V pěší variantě družstva o 11 hráčích; dřevěná koule průměru 6 cm, hmotnost 160 g. V jezdecké variantě družstva o 6 hráčich a kožený, plný, koudelí vycpaný mič, průměru 30 cm. Omezený pohyb hráčů; brankář jen v brankovišti, kapi tán kdekoliv ve hřišti, sudí hráči jen v levé a liší jen v pravé podélné polovi ně hřiště (vzhledem ke své brance). Makarov Sergej, *1958, sov. hokejista, útočník, 1977-84 reprezentoval 159 x . Držitel zlaté medaile ze ZOH 1984, pěti násobný mistr světa (1978, 1979, 1981-83). Sedminasobný mistr SSSR, nejlepší hokejista SSSR 1980. makiwara [ja p ], úderová podložka užívaná při nácviku tvrdých úderů v ka rate. Nejčastěji se užívá upevněná na svislém prkně zapuštěném do země, nebo závěsná. Úder nebo kop je na úderové podložce zbrzděn odporem a pružnosti materiálu, což je hl. rozdíl
makroergní fosfáty od stínované techniky, kdy brzdění pro vádí sám cvičenec. makroergní fosfáty [řec.], nositelé makroergických fosfátových vazeb, zdroje volně použitelné formy energie v organismu. V. t. makroergní substrá ty, ATP, CP. makroergní substráty [řec ), živiny schopné poskytovat organismu energii v průběhu katabolické látkové přemě ny. V. t makroergní fosfáty, metabolis mus bílkovin, metabolismus cukrů, me tabolismus tuků, enzymy, zdroje ener gie ve svalech. Maksimeljanovová Nina, *1927, sov. basketbalistka. Přední svět. hráčka 50. let Reprezentovala SSSR 1949-51 a 1953-61 a podílela se na ziskání titulu mistryň světa 1959 a mistryň Evropy 1950, 1954 a 1956. Držitelka stříbrných medailí z MS 1957 a ME 1956.
Nina M aksimeljanovová
Malá Milada, čes. tělových, pedagožka a sokolská funkcionářka, 1919 až 1931 první náčelnice ČOS Vedla přípravu na slety 1920 a 1926, řídila ženské složky Sokola. malá domů, hovor, ve fotbalu přihráv ka zpět brankáři. Malajsie, Malajsijská federace, stát v jv. Asii, 13,30 mil. obyv., hl. město Ku ala Lumpur. Olymp. zkr. MAL. — TVS řidí Národní sportovní rada při minister stvu kultury, mládeže a sportu. Sport ve školách kontroluje Rada školniho spor tu. Své místo v systému řízeni TVS má Poradní komise sportovního lékařství. V M. působí i samostatná Federace roz voje dětského sportu Ve školách začí ná každodenně vyučování cvičením a končí sport, hrami. Nejvýzn. sport, za řízením je Národní sport, stadión v Kua la Lumpur s kapacitou 30 000 diváků, s fot. hřištěm a atl. dráhou, spojený se sport, komplexem se 2 bazény a řadou hřišť a tréninkových prostorů pro bas ketbal, volejbal a badminton. Nejrozšiřenějšími sporty jsou atletika, fotbal, basketbal, badminton a stolní tenis. Malajsijský olymp. výbor vznikl 1953, uznání MOV získal 1954. Sdružuje 16 nár. svazů olymp. sportů a 13 sportů ne-
332 olympijských. M. se zúčastnila OH 1956-76. V M. se konaly hry jihovýchod ní Asie 1965, 1971 a 1977. malá kopaná viz malý fotbal, malá medaile, medaile udělovaná: a) v krasobrusleni závodníkům, kteří obsa dili v soutěži jednotlivců na MS, ME ne bo MSJ 1.-3. místo v povinných cvicích a ve volně jízdě v kombinaci s krátkým programem a absolvovali všechny 3 čá sti závodu. M. m. se předávají závodní kům mimo oficiální ceremoniál vyhlašo vání vítězů; b) ve vodním motorismu posádce z kat nejmenšich lodí v mez soutěži nerychlostních sport, člunů Ma rio Agusta Trophy za absolvováni nej většího počtu námořních mil. Malán Ludovit, *1925, čs. reprezentant ve vodnim motorismu, MS. Závodí ve třídě SE a zúčastnil se řady mez. rychlo stních i vytrvalostních závodů. Význam ný funkcionář vodního motorismu: 1967-75 předseda výboru svazu vodního motorismu SÚV ČSTV, od 1967 místo předseda výboru svazu vodního moto rismu ÚV ČSTV, od 1969 vedoucí trenér čs. reprezentace. Vzorný trenér. Nositel Medaile cti UIM (1980). Malatínský Anton, 1920-1986, čs. fot balista, útočnik a záložník, hrál mj. v mužstvu NV Bratislava v době, kdy tento klub ziskal 1945-51 titul mistra ČSR. Reprezentoval 10 x (1948-51). Po skončení aktivní činnosti trenér čs. i za hraničních ligových mužstev. Zasloužilý trenér. Malawi, Republika Malawi, stát v jv. Africe, 5,6 mil. obyv., hl. město Lilon gwe. Olymp. zkr. MAW. TVS řídí Ná rodní sportovní rada, která také rozdě luje státní subvence. Asociace olymp her a her Commonwealthu získala pro vizorní uznání MOV 1968, definitivní 1971. Sdružuje 8 nár. sport, svazů. Pořá dá kursy a školení pro tělových, pracov níky. Ve školách je TV povnným vyučo vacím předmětem. M. má asi 30 větších sport, zařízení, sportovišti je vybavena i většina škol. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal, atletika a box. — Sportovci M. se zúčastnili OH 1972. Malcev Alexandr, *1949, sov. hokeji sta, útočník. Držitel zlatých medailí ze ZOH 1972 a 1976, člen vítězného týmu MS 1969-71, 1973-75, 1978 a 1981. Hrál též na ZOH 1980 (2.) i Kanadském pohá ru 1976 (3.) a 1981 (1.). Nejlepši útočník MS 1970,1972 a 1981 M a leiek Antonín, 1909-1964, čs. stolní tenista. Jeden z prvních čs. reprezen tantů - zvítězil ve dvouhre na mez. mis trovství Anglie 1929 a byl členem druž stva, které obsadilo 1. místo na MS 1932, získalo stříbrnou medaili na MS 1931 a bronzovou z MS 1930. m alí pohybové hry, pojem zahrnujici drobné - ► pohybové hry i drobné po-
Alexandr M alcev
hyb. zábavy, závody, soutěže a také vý cvikové formy (nácvik a zdokonalování) cvičení prováděných často zábavným, závodivým nebo soutěživým způsobem. Maléfovi-Vrbové Jana, *1937, čs. há zenkářka, MS. Členka družstva, které zvítězilo na MS 1957. Držitelka stříbrné medaile z MS 1962. Malherbe André, '1956, belg. motocy klový závodník. Mistr světa v motokrosu v kubatuře 500 cm3 1980 a 1981 a v kubatuře 125 cm 3 1984 na strojich Honda. Mali, Republika Mali, stát v zap Africe. 6,30 mil. obyv., hl. město Bamako. Olymp zkr. MLI. TVS řídí Národní spor tovní výbor, který tvoří delegáti nár olymp. výboru, nár. sport, svazů, školní ho a univerzitniho sportu a vojenského sportu. Ve školách všech stupňů jsou povinné nejméně 2 h TV týdně. V nár. sport, federacích a v klubech pů sobí přes 2 0 0 v cizině vyškolených sport, odborníků, kteří jsou placeni pří mo státem. — V Bamaku je jeden 50m bazén s kapacitou 3 000 diváků, stadión pro fotbal a atletiku pro 35 000 diváků a sport, hala pro 1 500 diváků. V zemi je dále 7 stadiónů pro 5 000-10 000 diváků a řada fot., volejbalových a basketbalo vých hřišť. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal, basketbal, box, atletika a džudo. NOV M vznikl 1962 a uznání MOV získal 1963. Sdružuje 10 nár fede raci olymp. sportů a 1 sportu neolympijského — M. se zúčastnila OH 1964-72 a 1980 Malinowski Bronislaw, 1951-1981, pol atlet, překážkář, vytrvalec. Olymp, vítěz 1980 na 3 000 m př. (8:09,7), druhý na OH 1976 (8:09,11), čtvrtý na OH 1972 (8:28,0). Mistr Evropy 1974 (8:15,0) a 1978 (8:15,10), osmý na ME 1971 na 5 000 m (13:39,4). Juniorský mistr Evro py 1970 na 2 000 m př. (5:44,0). Malkovský František, 1897-1930, čs let. akrobat. Jako jeden z prvních letců na světě provedl obrácený přemet. Startoval na let. mítinku ve Švýcarsku (1927, 7. místo), na mez. soutěži ve Francii (1929). mallet jangl.], hůl pro -*• pólo na koni.
Mangiarotti
333
ME 1958 čtvrtý v běhu na 200 m (21,4 s) a na 4 x 100 m (40,7 s). Jedenáctinásobný mistr ČSSR (čtyřikrát na 100 m, sedmkrát na 2 0 0 mj Čtrnáctinásobný čs. rekordman: na 100 m (10,5 s, 10,4 s a 10,2 s), na 200 m (20,9 s a 20,8 s), na 4 x 100 m (40,6 s, 40,3 s, 40,2 s, 40,0 s), na 4 x 200 m (1:27,2 a 1:26,8) a na 4 x 400 m (3:10,1 a 3:08,9). Mandlfková Hana, *1962, čs. tenistka, ZMS. Jedna z nejlepšich čs. tenistek, juniorská mistryně světa 1978; vítězka mez. mistrovství Francie 1981, USA 1985 a Austrálie 1980 ve dvouhře, finaBronislaw Malinowski listka turnajů ve Wimbledonu (1981) a Flushing Meadow (1980, 1982). 1984 malorážni zbrani, kulovnice nebo pi se probojovala do semifinále dvouhry stole s taženou hlavní pro náboje 5,6 Zdeněk Malý na turnajích ve Wimbledonu a v Paříži mm (.22) s krajovým zápalem. V. t. střelné zbraně. a 1986 na mez. mistrovství Austrálie. Malta, Republika Malta, ostrovní stát Branky je dosaženo jen po vystřeleni Členka vítězného čs. družstva v soutěži v Středozemním moři jv. od Sicílie, člen z útočné poloviny. Utkání a turnaje or- o Pohár federace 1983, 1984, 1985. anizují zejm. organizace a kolektivy brit. Společenství národů, 346 644 SM a ROH. Od 1972 je každoročně po obyv., hl. město La Valletta. Olymp. zkr. MLT. TVS řídí ministerstvo práce řádán republikový turnaj kolektivů SSM. a sportu. Maltský Olymp, výbor vznikl 1328, uznání MOV ziskal 1936. Sdružuje Malypetr Jan, 1815-1899, prvni čes. 11 nár. svazů olymp. sportů a 3 sportů učitel tělocviku z povolání. Po studiich neolympijských. Sport, odbornici stu ve Vidní učil od 1848 na čes. hl. škole dují na zahraničních šklolách, většinou a stř. školách v Praze, od 1849 zemský ve Velké Británii. Mezi význačnější učitel tělocviku. 1853 založil tělocvičný sportoviště patří několik fot. stadiónů ústav pro studenty univ., techniky a stř. a hřišť a několik hal pro basketbal. Mi škol, 1879-88 člen zkušební komise pro nisterstvo práce a sportu řídí výstavbu učitele tělocviku na stř. školách. Byl sport, komplexu ve středu ostrova. Ne učitelem dr. M. Tyrše a dalších osob jrozšířenějšími sporty jsou fotbal, vodní ností čes. TV. V jeho tělocvičně začal Hana Mandllková pólo a basketbal. M. se zúčastnila OH své cvičení Sokol Pražský. Podílel se na 1928,1936,1946,1960,1968,1972 a 1980 vzniku čes. tělových, názvosloví, Malý Josef, 1894-1943, čs. gymnasta, malý tenis, dětská průpravná hra pro Mang Anton, *1949, motocyklový zá člen vítězného kolektivu na MS 1922 (6 . tenis. Hřiště 5-6x10-12 m, podélnou vodník NSR. Mistr světa v silničních zá víceboj jednotlivců). Účastník OH 1924 čarou rozděleno na 2 pole podání. Síť vodech kubatury 250 cm 3 1980 a 1981 (4. družstva). Popraven nacisty 23.3. vysoká 0,8 m. Dřevěná pálka (event, ra a kubatury 350 cm3 1981 a 1982 na stro keta), hmotnost 320-350 g, držadlo jích Kawasaki. Vyhrál 31 závodů Grand 1943 v Berlíně za účast v odboji. Malý Michal, ‘ 1959, čs. badmintonista, dlouhé 1 2 cm, hlava široká 18 cm Prix. MS. Dvojnásobný vítěz mez. mistrovství a dlouhá 22 cm, seříznuté rohy. Hraje NOR a Polska 1980-81, vítěz mez. mis se podle pravidel tenisu s tenisovým paddle trovství Maďarska (1980), Švýcarska .míčkem. Obdoba sport, hry (1981), Francie a Irska. Pátý na MEJ tennis. M alyiev Jurij, *1947, sov veslař, 1979. Získal 10 titulů mistra republiky ve dvouhře a ve čtyřhrách. 1981 byl ozna olymp. vítěz na skifu 1972. čen předsednictvem Evropské badmin f maňas, slg., viz ježdík. tonové unie za nejperspektivnějšího Mandlík Vilám, *1936, čs. atlet, sprin ter, ZMS. Účastník OH 1956 a 1960. Na hráče. Malý Vladimír, ‘ 1952, čs. atlet, výškař, MS. Třetí na ME 1974 (219 cm), vítěz HME 1975 (221 cm), třeti na HME 1974 (220 cm). 1974 vytvořil čs. rekord 222 cm - v hale 224 cm). Anton Mang Malý Zdeněk, *1926, čs. volejbalista, Mangiarotti Edoardo," 1919, it. šermíř. ZMS. Člen družstva, které zvítězilo na Olymp, vítěz v šermu kordem jednotli MS 1956, ME 1955 a 1958. Držitel stříbr vců 1952 a člen vítězného družstva ve ných medailí z MS 1952 a 1960. Jako stejné zbrani na OH 1936, 1952, 1956 trenér vedl čs. reprezentanty na OH a 1960 a ve fleretu na OH 1956. Mistr 1972, MS 1970 a ME 1971. světa v šermu kordem jednotlivců 1951 malý fotbal, sportovně rekreační vari a 1954 a v soutěži družstev 1937, anta fotbalu, hraje se pouze venku. 1949-50, 1954-55. Podílel se na vitězstvi Hrací plocha 22-30x40-56 m, branky it. družstva fleretistů na MS 1949-50 Vilém Mandlík 2 x 3 m, hraci doba 2 x 20 min. Hraje 7 hráčů včetně brankáře a 4 náhradnici. Vyměněný hráč nesmi znovu nastoupit do hry. Neplatí postaveni mimo hru.
manipulační léčba a 1954-55. Držitel stříbrných medailí z OH 1948 (družstva v kordu i fleretu), 1952 (fleret jednotlivců i družstev) a 1960 (fleret družstva), MS 1938 (kord jednotlivci),1951 (kord fleret jednotli vci), 1953 ( fleret jednotlivci i družstva, kord družstva), 1954 (kord jednotlivci) a 1958 (kord jednotlivci). Bronzové me daile vybojoval na OH 1948 (kord jednotlivci), 1956 (kord jednotlivci), MS 1938 a 1947 (kord družstva), 1947 a 1949 (fleret jednotlivci). manipulační léčba, druh -» reflexní léčby zaměřený na páteř a klouby. Úče lem manipulace je uvolnit zablokova nou tkáň a odstranit svalové napětí, čímž dojde k subjektivní úlevě, pokud příčina není mimo kloub. Směrnice mi nisterstva zdravotnictví povolují užiti m. I. jen lěkařům se zvi. vzdělánim a zkouš kami. Dnes se k uvolnění tkáně častěji využívá tzv. mobilizace (viz mobilizační léčba). Mankin Valentin, *1938, sov. jachtař. Olymp, vítěz 1968 ve třidé Finn, 1972 ve třídě Tempest (s V. Dydyrou) a 1980 ve třídě Star (s A. Muzyčenkem). Mistr světa ve třídě Tempest 1979, ve třidě Star 1979 a mistr Evropy ve třídě Star 1978. Držitel stříbrných medaili z OH 1976 (Tempest), MS 1967 (Finn), ME 1965 (Finn), 1976 (Tempest) a bronzo vých z ME 1972 (Tempest) a 1981 (Star).
Valentin Mankin
Manoliuová Lia, ‘ 1932, rum. atietka, diskařka. Olymp, vítězka 1968 (58,28 m), třetí na OH 1960 (52,36 m) a 1964 (56,97 m), šestá 1952 (42,65 m), devátá 1956 (43,90 m). Čtvrtá na ME 1969 (57,38 m), sedmá 1954 (43,86 m). Mántyranta Šero, *1937, finský lyžař, jeden z nejúspěšnějších běžců 60 let. Vítěz ZOH 1960 (4 x10 km) a 1964 (15 a 30 km). Mistr světa 1962 a 1966 v běhu na 30 km. Držitel stříbrné medaile ze ZOH 1964 (4 x 10 km), 1968 (15 km), MS 1962 (4x10 km), a 1966 (4x10 km) a bronzových ze ZOH 1968 (30 km a 4 x 1 0 km) a MS 1966 (50 km), mapa turistické, druh mapy využívaný pro přípravu a provádění tur. činnosti ve všech jejich formách. Mapy jsou vy
334 dávány v měřítku 1 : 1 0 0 0 0 0 , pro důležité oblasti tur. a cestovního ruchu 1:50 000 a pro význ lokality v samostatných vý řezech ve větším měřítku (1:25 000, popř. 1:10 000) M. t. má proti zákl. topo grafické mapě, ze které je odvozena, upravený a redukovaný obsah přede vším ve výškopisné složce, má však v plném rozsahu zakresleny značené tur. cesty a objekty a je doplněna infor mativní textovou částí pro kulturně poz návací činnost a značkovým kličem. Vedle tur. map pro pěši a vysokohor skou turistiku se vydávají mapy pro mototuristiku (1:400 000), lyžařskou tu ristiku (1:50 000), vodni turistiku (1:20 000-50 00), mapy areálů zdraví, lesních parků a příměstských oblasti ( 1 2 0 0 0 0 ) a důležitých rekreačnich vod ních ploch (1:50 000). Tur. mapy vydává v ČSR Geodetický a kartografický pod nik, Praha (do 1982 Kartografie), v SSR Slovenská kartografie Mářa Václav, *1943, čs. kanoista, účastnik OH 1968 (6 . K 1 1 000 m), MS 1966 (7. K 1 10 000 m), ME 1965 (4. K 1 10 000 m a 1967 (7. K 1 10 000 m). maratón, maratónský běh, závod v sil ničním běhu na 42 195 m, nazvaný pod le osady Marathón v Atice v Řecku, od kud podle pověsti řec. vojín 490 př. n. I. po vitězstvi Reků nad Peršany běžel se zprávou do Athén, kde po jejim ozná mení klesl mrtev k zemi. Poprvé uspořá dán na návrh Francouze Michela Bréala na I. OH 1896 na trati Marathón - Athé ny, dlouhé 40 200 m. Přesná délka m. (42 195 m) vyhlášena pro Vlil. OH 1924 v Paříži (předtím 40-43 km); jde o vzdá lenost od terasy Windsorského zámku ke královské lóži na stadiónu White Ci ty v Londýně Vrcholná zkouška těl. a volni připravenosti; trvalá součást programu OH, MS a ME, v 70. letech celosvětové rozšířena ve formě maso vých a metropolitních maratónů (New York, Londýn, Paříž, Berlín, Stockholm, Sydney, Melbourne, Montreal, Varšava, Moskva aj.). Nejslavnějši svět. tradiční maratóny: -» Bostonský maratón, - ♦ Mezinárodni maratón míru, Fukuoka. Start a cil bývají často na stadiónu. Traf může být jednosměrná, s obrátkou, na jednom nebo několika okruzích. Na tra ti musí být na každém 5. km - ► občer stvovací stanice a mezi nimi ještě - * osvéžovaci stanice. Nejlepší svět. výko ny: Alberto Salazar, USA - 2:08:13 h (1981) a Joan Benoitová, USA — 2:22:42 h (1983). Mareček Otakar. * 1943, čs veslař, ZMS. Držitel bronzových medailí z OH 1972 (čtyřka s korm.), ME 1963 (osma), 1965 a 1973 (vždy čtyřka s korm.]. Úča stník OH 1968 (5. osma) a 1976 (čtyřka s korm.), MS 1962, 1966, 1974, 1975, 1977 a na ME 1967.1969 a 1971. Od 1983
předseda výboru svazu veslování ČÚV ČSTV Marečkovi Eva, ’ čs. gymnastka, MS. Účastnice OH 1980 (4. družstva, 12. viceboj jednotlivkyň), MS 1978 (6 . druž stva), 1979 (8 . družstva, 10. víceboj jednotlivkyň, 4. kladina), 1981 (15. druž stva, 9. víceboj jednotlivkyň, 4. kladina) a ME 1979 (6 . - 8 . víceboj, 5. bradla, 6 .-7 . prostná, 7. kladina) a 1981 (6 . přeskok). Marejková-Krausová Anna, * 1933, čs. gymnastka, MS. Členka družstva, které vybojovalo na MS 1958 stříbrné a na MS 1954 bronzové medaile Star tovalo na OH 1966 (5. družstva, 4. kladi na) a na ME 1957 (6 . víceboj jednotli vkyň, 4. bradla, 5. kladina).
Anna Marejková-Krausová
Marek Jaroslav, * 1929, čs. tělových, funkcionář, pedagog a historik, prof, na FTVS UK Praha, od 1973 vedoucí kate dry teorie TK, od 1980 proděkan FTVS. 1970—83 předseda politickových. komi se ÚV ČSTV. Autor řady prací z dějin TK, zvi. Sokola, z oblasti politickových. práce, učebních textů aj Nositel vyzna menáni Za vynikající prácí, Za zásluhy o výstavbu a veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I. stupně. Marek Miroslav František, 1896—1961, čs tělových, pedagog a funcionář, ab solvent TV na Springfield College v USA, učitel tělových, školy v Ženevě, znalec a propagátor sport, her a jejich učitel na UK v Praze a ve státních tělo vých. kursech. Ředitel TV v pražské YMCA, trenér jejího družstva basketba lu. Zakl. čs. basketbalového svazu a je ho první předseda. Nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I. stup ně Spisy: Volleyball a basketball, 1929; Nácvik moderního basketballu, 1938, aj. Mareš Vojtěch, *1936, čs. házenkář, ZMS Člen vítězného mužstva z MS 1967. Držitel střibrných medailí z MS 1958, 1961 a bronzové z MS 1964. Úča stník MS 1970 (7. misto). Na MS 1967 byl zařazen mezi nejlepší hřáče šampio nátu. Jako hráč Dukly Praha se podílel na vítězství v PMEZ 1963. Hrál ve výbě ru světa proti ČSSR 1968
masáž
335
Vojtéch Mareš
1 Marsy Etienne Jules, 1830-1904, fr. fyziolog, člen fr. akademie věd, prof. Col lege de France, učitel - ► G.Deményho, - ► A. Mossa aj. Zabýval se studiem po' hybu, zkonstruoval řadu přístrojů pro registraci svalové činnosti a pohybu (sfygmograf, kardiograf, chronograf aj ). Jeho práce význ. přispěly k rozvoji fyziologie těl. cvičení. Spisy: La Machi ne animale (Lidský stroj), 1874. Le moui vement (Pohyb), 1894, aj. Marinko Max, 1916-1975, čs. stolní te nista. Reprezentoval ČSR na MS 1948-50. kdy se podílel na získání svět. prvenství 1948 a 1950 a stal se držitelem stříbrné medaile v soutěži družstev na MS 1949. Marko Jozef, "1923, čs. fotbalista, obránce mužstev OAP Bratislava, TŽS Trnava a Spartak Povážská Bystrica. Reprezentoval 9 x ČSR (194849) Stal se trenérem a 1965-70 vedl čs. repre zentační mužstvo, mj. na MS 1970. Vzorný trenér. Maroko, Marocké království, stát v sz. Africe, 19,47 mil. obyv., hl. město Ra bat Olymp. zkr. MAR. TVS jsou na úrovni státu řízeny ministerstvem osvěty. V posledním obdobi stát věnuje značné prostředky na rozvoj TVS. Roz šířila se školní TV. Tělových, kádry se školí na pedag. institutech. Sport, zaří zení na dobré úrovni: 15 fot. stadiónů s dalším využitím, 1 2 bazénů, 118 bas ketbalových hřišť, 60 tenisových kurtů aj. Nejrozšířenéjšími sporty jsou fotbal, basketbal, box, cyklistika. — NOV M. vznikl 1959, účast na OH od 1960 (stří brná medaile v maratónu 1960). Maršíkovi Regina, *1958, čs. tenistka. Finalistka wimbledonského turnaje juníorek 1975. Vítězka čtyřhry (s P. Teeguardenovou) na mez. mistrovství Francie 1977, vítězka dvouhry na mez. mistrov ství Itálie 1978 a Kanady 1978 (čtyřhra 1978 a 1980). Amatérská mistryně Evro py ve dvouhře 1976. Martanová-Tomáikoví Dana, *1932, čs. kanoistka-slalomářka, Členka vítěz ného družstva F 1 na MS 1953 a mistry ně světa na kánoi smíšených dvojic 1955. Držitelka bronzové medaile na
skládacím kajaku jednotlivkyň z MS 1953. Martin Louis, *1936, brit. vzpěrač, pův. z Jamajky. Mistr světa a Evropy v kat. do 90 kg 1959,1962-63,1965, držitel stří brných medailí z OH 1964, MS (ME) 1961 a bronzové z OH 1960. Martinec Vladimir, *1949, čs. hokeji sta, ZMS, útočnik. Sehrál za ČSSR 289 utkáni a je zatim nejlepšim reprezen tačním střelcem (155 branek). Byl čle nem vítězného týmu na MS 1972, 1976 a 1977 a mistrů Evropy 1971. Držitel stří brných medaili ze ZOH 1976, MS 1971, 1974, 1975, 1978, 1979 a bronzových ze ZOH 1972, MS 1970, 1973, 1981. Starto val též na ZOH 1980 (5 ). Nejlepší útoč ník MS 1976. Juniorský mistr Evropy 1968. Vítěz ankety o Zlatou hokejku nejlepšiho hokejisty ČSSR 1973,1975,1976 a 1979 Nositel státního vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci
Vladimír Martinec
Martinek František, 1906-1980, čs. cy klista, závodník, trenér a organizátor cy klistických závodů. Zakl. nejstarši sou-' těže čs. sprinterů Framar (1938) Zaslou žil se o výchovu nové generace čs. drá hových cyklistů. V době, kdy v Praze nebyla cyklistická závodní dráha, orga nizoval závody sprinterů v pražských ulicích. Martinek Pavel, *1962, čs. cyklista, ZMS. Spolu s -»• I. Kučírkem se stali mistry světa v závodě tandemů na MS 1980-82 a držiteli stříbrné medaile ve stejné disciplině z MS 1983. martingal, pomocné řemeni s kroužky, jimiž procházejí - ► otěže; zabraňuje ko ni náhle nebo nadměrně zvednout hla vu a vymknout se působení otěži. Martinski TrendofU, *1921, bulh sport, funkcionář, od 1966 předseda Bulh. tě lových. svazu, 1967-83 místopředseda Bulh. Olymp, výboru, 1975-80 člen komi se pro olymp. solidaritu. Marx Karí, 1818-1883, něm. filozof a po lit. ekonom, zakl. věd. komunismu, tvůr ce filozofie dial, a hist, materialismu a věd. polit, ekonomie. TV chápal jako nezbytnou součást výchovy. Podle jeho
pojetí, vyjádřeného 1866 v Intrukci de legátům gen. rady, má výchova zahrno vat 3 složky: rozumovou výchovu, těles nou výchovu a polytech. výchovu. V 1. díle Kapitálu znovu zdůraznil význam TV a její spojeni se vzděláním a výrobní prací. Spojení produktivní práce s vyu čováním a TV chápal jako jediný pro středek k produkci všestranně rozvinu tých lidí (1867). Toto pojetí plně podpo roval - ► B. Engels. Marx i Engels v TV vyzdvihovali vedle gym. cvičení i cviče ní vojenská. Marx i Engels zdůraznili ve výchově třídní obsah a postavili ji do služeb boje děl. třidy. Jejich pojeti se stalo základem pojetí kom. výchovy. Navázal na ně -*■ V. I. Lenin a dalši sov. vědci a pedagogové. Z jejich učení pak vyšel i sovětský systém tělesné kul tury. Maříková Eva, *1932, čs. pozemní hokejistka, ZMS. Reprezentovala ČSSR v zápasech Evropského poháru 1968-70, v němž čs. družstvo obsadilo 2 . místo. V týmu Slavie Praha se podílela na zís kání mistrovských titulů 1974-76 a hrála v zápasech PMEZ 1975 (5.) a 1976 (3.). Jako trenérka vedla čs. reprezentantky k získáni stříbrné medaile na OH 1980. Nositelka titulu vzorný trenér. Masák Jan, 1871-1936, čes. lékař, so kolský pracovník, propagátor sokolské osvěty, 1908 zakl. zdrav, odboru ČOS. Prosazoval používání moderních lék. metod v TV, pracovník ministerstva veř. zdravotnictví a TV. Spisy: J. E. Purkyně, prvni uvědomělý tělocvikář český, 1924, aj Masár Felix, *1955, čs. kajakář, MS. Získal bronzovou medaili v kajaku jednotlivců na 1 000 m z MS 1979 a ve stejné disciplíně obsadil na MS 1982 a 1983 4. a na OH 1980 6 . místo, masáž, působení mech. hmatů na lid ské tělo s osvěžujícím, stimulujicím ne bo léčebným účinkem. M má obvykle připravit sportovce k podání výkonu, urychlit nebo zdokonalit zotavení po vý konu či tréninku, využívá se rovněž k doléčení některých stavů po úrazech. — Zákl. masérskými hmaty jsou tření, hnětení, tepání, chvění a pohyby v klou bech. Na využití jednotlivých hmatů, je jich intenzitě a rychlosti závisí působení a rozlišení různých druhů masáže. Účin ky m. jsou jednak reflexní (dráždí se ne bo tlumí kožni i hluboké receptory, přes ně CNS a zpětně i různé orgány těla), jednak biochem. (uvolněni histaminových látek vede k rozšíření krevních ka pilár, zvýšenému prokrvení; byl proká zán vliv na okysličování procesy zotave ni a odstraňování únavových látek a zplodin látkové výměny). Kromě m. přípravné (doporučuje se po déletrvající absenci v tréninku), m. v přestávkách mezi výkony (ve sportech, kde je to
masérna možné, částečně odstraňuje únavu a naláduje pro pokračující výkon) a m. sportovně léčebné (určuje ji lékař pro doléčeni zraněni), má zákl. význam m odstraňující únavu a m, pohotovostní. — M. odstraňující únavu po tréninku či závodě (podle stupně únavy za půl až 3-6 hodin po námaze) je klidná, využívá pomalé dostředivé tření, hněteni a roz tíráni (vynechává se tepání), většinou celková (m. celého těla). Její účinnost se zvýší předcházející teplou sprchou. Pohotovostní m. doplňuje rozcvičeni před výkonem. Trvá 5-10 min a provádí se hlavně na těch svalech, které budou nejvíce zatěžovány. Podle úrovně akti vace může být dráždivě, tedy rychlá, při níž se hmaty střídají, nebo uklidňujicí, pomalejší, která napětí snižuje. — Pod le potřeby se používají různé masážní prostředky jako mýdla, pudry, lihové přípravky, oleje a masti, speciální emul ze. Uplatňuje se rovněž vibrační masáž pomocí speciálních přístrojů, masérna, místnost pro masírováni Ob vykle se zřizuje u větších tělových, zaří zení, stadiónů, sport, hal, krytých bazé nů a samostatných saun. Má to být pro storná, světlá, dobře větraná i vytápěná místnost. Bývá situována blízko sprch nebo lékařského a regeneračního zaří zení a přístupná pouze z -» čisté chod by. Teplota vzduchu v místnosti má být od 18-20°. M. má být vybavena stoly pro masírování vysokými 70-75 cm pro masírováni vstoje, nebo 40-45 cm pro masírování vsedě, široké 60-65 cm a dlouhé 200 cm. Stoly mají mít sklápě cí podpěru pod hlavu. Do vybavení m. patři ještě stolek se židli, skříňka na masážní prostředky a skříňka s pro středky první pomoci. Pokud není u m. samostatná čekárna a místnost pro od počinek po masáži, je nutné umístit v m. několik pohodlných sedátek a 2-3 lehátka. Masetti Umberto, '1926, it. motocyklo vý závodník. Mistr světa v silničních zá vodech kubatury 500 cm3 1950 a 1952 na strojích Gilera. Vyhrál 6 závodů Grand Prix. maska šermiřská, součást výstroje chránící krk, obličej a hlavu. Oka pletiva masky mají rozměr max. 2 , 1 mm, dráty průměr nejméně 1 mm. V šermu flere tem nesmí límec masky přesahovat lí mec blůzy o více než 2 cm pod krkem a pletivo masky musí být izolováno vně i uvnitř V šermu šavlí musí být maska dobře vycpána a musí mít límec dosta tečné velký a pevný Masný Marián, '1950, čs. fotbalista, ZMS. 1971-82 útočník Slovanu Bratisla va. 1974-82 reprezentoval 75 x (19 bra nek). Účastník MS 1982, ME 1976 (1. místo) a 1980 (3. místo). Nositel vyzna menání Za zásluhy o výstavbu.
336 Masopust Josef, ‘ 1931, čs. fotbalista, masové branné soutěže, odbornosti ZMS, vzorný trenér. Záložník Dukly Pra zájmové branné činnosti, řízené Sva ha (1952-68). 1954 6 6 reprezentoval zem pro spolupráci s armádou. Závody 63 x (10 branek). Účastník MS 1958 se absolvuji se zbraní (způsob nesení a 1962 (2. místo) a ME 1960 (3. místo). zbraně je libovolný) nebo beze zbraně Jediný čs. nejlepší fotbalista Evropy (zbraně jsou uloženy na střelnici). Ne (1962). Člen mužstva FIFA 1963 a UEFA smí být používáno optických miřidel. Pro 1964 a 1965. Trenér čs. reprezentačního závody se budují dočasné střelnice mužstva od 1984 Nositel vyznamenáni a granátiště. Střelnice pro malorážni pušku musí být schváleny orgány mini Za vynikající práci. sterstva vnitra. — Letni MBS: - * Dukel ský závod branné zdatnosti (DZBZ), - * letni štafetový závod, - ► letní branný kros, - ► branný překážkový závod, » střelecký souboj, místní branné závody a soutěže. Zimní MBS: - * Sokolovský závod branné zdatnosti (SZBZ), - ► zim ní štafetový závod a - ► zimní rychlostní závod. Pro všechny disciplíny m, b. s. určuji pravidla malorážni pušku ráže 5,6 mm s minim, odporem spouště 500 g nebo vzduchovou pušku s max. ráží 4,5 mm. masové sportovní soutěže, soutěže určené především neregistrovaným Josef Masopust sportovcům a pro nižši náročnost pří stupné širokým vrstvám obyvatelstva masová sportovní činnost v ČSLA, forma sport, činnosti vojáků se záměře Organizují je zvláště spol. organizace ním na disciplíny, které mají branný vý a resorty. K nejrozšiřenějším m. s. s pa znám. HI. organizační formou m. s. č. tři: - ► Sportovní hry mládeže a pracují v ČSLA jsou - ► armádní sportovní hry, cích, soutěže o odznak zdatnosti, - ► sport, dny velitele, útvarové a meziútva dálkové pochody, - * Pionýrská spor rové soutěže jednotlivců a družstev, tovní liga, závody branné zdatnosti - * soutěže v plnění podmínek odznaku Sokolovský závod branné zdatnosti zdatnosti PPOV a -*■ vojenského odzna a - ► Dukelský závod branné zdatnosti, ku zdatnosti, soutěže vojáků z povoláni sport, přebory na školách, turnaje na a kroužky záj. činnosti. M. s. č. se pro chatových osadách, na rekreacích ROH aj. — Podle způsobu organizování se m. vádí v mimoslužebni době masová tělesná výchova, označeni s. s. dělí nejčastěji na: a) jednorázové, pro rozmanité formy těl. výchovy, spor např. Běh Petřínem, pochod -»■ Praha tu a pohyb, rekreace, určené a dostup Prčice, ->• Bielá stopa SNP, - ► Po sto né širokým vrstvám obyvatelstva. Výraz pách Jizerské padesátky aj.; b) dlouho se začal používat po 2. svět. válce, v 70. dobého charakteru, kdy je důraz kladen letech byl nahrazen termínem masový na masovou účast v zákl. kolech. Větši rozvoj tělesné výchovy (MRTV). M. t. v. na z nich končí okr. finále, např. - ► Pio zahrnuje formy organizované i neorga nýrská sportovní liga, soutěže v malé nizované. Na jejím zabezpečení se po kopané, plaváni, volejbalu aj., některé dílí ČSTV, zvláště v odborech ZRTV nár. finále (odznak zdatností), jiné celo a turistiky, ale i jiné spol. organizace státním (např. Běh Mladé fronty a Smě a instituce, zejm. ROH, SSM, PO SSM, ny), příp. mez. finále (např. - ► Meziná Svazarm, ministerstvo školství, nár. vý rodní atletický čtyřboj přátelství), bory aj Pod označení m. t. v. se obvy masový sport, 1. v masovém měřítku kle řadí i činnost sport, oddílů tělových realizovaná sport, činnost; 2 . označeni jednot včetně výkonnostního sportu do sport, aktivit, u kterých je předpoklad okresní úrovně. Z neorganizovaných fo účasti co nejširší veřejnosti; za masové rem m. t. v. patři k nejrozšířenějším re sporty označujeme např. lyžování, ko kreační lyžování, pěší turistika, cyklotu- panou, volejbal aj.; 3. hovor, označení ristika, domácí gymnastika, v posled pro - * masové sportovní soutěže urče ních letech i kondiční běh. K rozvoji m. né široké veřejnosti, kde úsilí po zvyšo t. v významně přispívá organizování - ► vání výkonnosti není dominující masových sportovních soutěží a dalších Massmann Johann Ferdinand, 1797 až akcí určených neregistrovaným. Patří 1874, něm. tělových, pedagog, žák -+ k nim zvláště hnutí -» Pohybem ke F. L. Jahna. Vyučoval na tělových, ústa zdraví, -» dálkové pochody, - ► Spor vech ve Vratislavi, Mnichově, od 1843 tovní hry mládeže a pracujících, - ► Pio v Berlíně, 1848-51 řídil v Berlíně Králov nýrská sportovní liga, odborářské sport, ský ústav pro vzdělání učitelů tělocviku. soutěže aj. Aktivní účastník sporu o bradla (viz Bar-
337
Matoušek
renstreit). Autor rady tělových, spisů. 1843 obnovil cvičiště v Hasenheide. Masson Paul. fr. cyklista, prvni olymp. vitěz cyklistických soutěži 1896 ve sprintu (333 'h m), na 2 000 a 10 000 m. Mastenbroeková Hendrika, *1919, niz plavkyně. Olymp, vítězka 1936 na 100 a 400 m v. zp. Mistryně Evropy na 400 m v zp , 100 m znak a ve štafetě 4 x 100 m 1934. Držitelka střibrných me daili z OH 1936 (100 m znak) a ME 1934 ( 1 0 0 m v. zp.). Mašek Václav, 1893 1973, čes. malíř a grafik, tvůrce výpravy Kulturní výsta vy FDTJ 1923, autor propagačních pla kátů KSČ, FDTJ, FPT (např. ke II. spartakiádě 1928). Nositel Řádu práce (1958), zasloužilý umělec (1963). Mašita Květoslav, *1947, čs. motocy klový závodník, ZMS. Startoval ve tři nácti Šestidenních, 1970, 1971, 1973, 1974, 1977 a 1978 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Mistr Evropy 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973, 1974, 1975, 1976 a 1977 v te rénních soutěžích v kubatuře 350 cm3.
Květoslav Mašita
Mašková Hana. 1949-1972, čs. krasobruslařka, ZMS. Mistryně Evropy 1968 a držitelka stříbrných medaili z ME 1967 a 1969 a bronzových ze ZOH 1968 a MS 1967 a 1968 v soutěži žen. Zahynula při autonehodě. Mateev Dragomir, 1902-1971, bulh. sport, pedagog a funkcionář, prof fy ziologie, rektor bulh. institutu TVS, zakl. a ředitel bulh. věd. institutu TVS. Dlou holetý tajemník Bulh. olymp. výboru. Autor řady odb. a věd. práci z oboru fyziol. sportu. Mateglex viz plastické povrchy. Matějka Antonín, 1931-1983, čs. moto cyklový závodník, MS Startoval na de víti Šestidenních, 1958 a 1959 byl čle nem vítězného týmu ČSR v soutěži o Mezinárodní trofej, 1957 byl v druž stvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu Matějka Josef, 1893-1976, čes. tělo vých. funkcionář, 1921-26 prvni náčelník FDTJ, 1926-36 ústřední náčelník FPT, spolupracovník Rudé sport, internacio nály, po 1945 tělových pracovník ÚV
Hana Mašková
KSČ, vedoucí funkcionář SŮTVS, SVTVS a ČSTV. Jeden z vedoucích cvičitelů I spartakiády na Maninách 1921, cvičitel, instruktor cvičitelských kursů a tábor, škol, autor řady odb. statí a tě lových skladeb. Nositel Řádu republi ky, Řádu vítězného února, zasloužilý pracovník v těl. výchově. Matějovcová Božena, roz Holečková, čes. tělových, pedagožka. Rozvíjela Očenáškovo pojetí čes. rytmiky. Au torka skladeb žen pro X. a XI. všesokolský slet. Matějú-Schifferová Marie, *1941, čs. házenkářka, MS. Držitelka bronzové medaile z MS 1962, kde byla nejlepší střelkyni turnaje. Účastnice MS 1965 (4. místo). mateníky, název pro skupinu čes. lid. tanců figurálnich, v nichž se v rámci jedné hud. věty nebo periody střídají ta k ty !/« a 3/«, ale nemění se tempo. Se změnou taktu se mění tan. kroky: obkročákový dvoudobý se střídá s třídobou sousedskou (nebo sousedskou stří dá krok mazurkový, dvoukrok třídobý, třídobý oklepák; krok obkročákový lze nahradit krokem polkovým, skočákovým, čtyřkrokem, čtyřdupem, čtyřdo bým oklepákem). V čes zemích se vy skytuji pod názvy, klatováky, kozly, latováky (Hlinecko, Chrudimsko, Podě bradsko, Nymbursko), zelené kúsky IChodsko), mateníky (Hořicko), směsky (Hlinecko), přes nohu (Poličsko), dvojá ky, trojáky, čtveráky, pateráky (Lašsko a Valašsko), míšený kóske (severozá pad. Haná), bavoráky (jihozáp. Čechy), materiálně technická základna, sou hrn věcných prvků a forem organizace systému TK, závislý na stupni vývoje společnosti. Charakter m. t. z. TK pod statně ovlivňuje funkci systému TK, a je jedním z limitujících faktorů jeho další ho rozvoje. Jádrem m. t. z. jsou tělo
vých. zařízení, především stadióny, hři ště, tělocvičny, sport, haly, kryté a ote vřené bazény, koupaliště, kryté a ote vřené ledové plochy, areály zdrávi, bě žecké a sjezdové tratě aj. V našich pod mínkách rozeznáváme 74 různých typů zařizeni, vedle umělých i využitelné pří rodní terény. M. t. z. zahrnuje i školy vy chovávající tělových, kádry, věd zaříze ní, zdravotní zabezpečení, výrobu nářa dí a náčiní, výzbroje a výstroje, finanční prostředky určené pro těl. kult. a jejich rozdělování. Pro soc. TK v ČSSR je cha rakteristický vysoký pódii státních pro středků určených na tvorbu m. t. z. TK. Mathé Ervin, 1913-1964, čes. tělových, funkcionář a lékař, dlouholetý organizá tor zdrav, činnosti v tělových, hnuti, předseda ústřední zdrav, komise ČSTV Nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I stupně Mathias Robert, *1930, amer atlet, desetibojař. Dvojnásobný olymp. vítěz 1948 (7 139 b.) a 1952 (7 887 b ). Dvakrát překonal SR: 1950 ( 8 042 b.) a 1952 (7 887 b). Mathiesen Charles. * 1911, nor. rychlobruslař. Olymp vítěz 1936 na trati 1 500 m a mistr Evropy v klasickém čtyřboji 1938. Držitel stříbrných medailí z ME 1936, 1938 a bronzových z MS 1938-39 v klasickém čtyřboji. Matiášek Václav, *1922, čs. volejbalista, MS. Hrál v družstvu, které ziskalo stříbrné medaile na MS 1949 a ME 1950. Jako trenér vedl čs. týmy na MS 1966, kde reprezentanti ČSSR zvítězili, OH 1968 (3. místo), MS 1952 (2.), ME 1950 (2.) a 1967 (2.). Matouš Josef, * 1942, čs. skokan na ly žích, ZMS. Čtvrtý na ZOH 1964 ve skoku na můstku P 70 (22. na můstku P 90). Účastník MS 1966 (12. na můstku P 70) a 1970 (13. na můstku P 90). Vítěz sko kanského Turné Bohemia 1964 a 1965.
Josef Matouš
M atoušek František. *1937, čs. plach tař, ZMS. Tvůrce několika čs. plachtařských rekordů. Mistr ČSSR 1970, 1972, 1974, 1976, 1978, 1982. Vítěz srovnáva cích soutěží soc. zemí 1971, 1974, 1975,
338
Matoušek 1977, 1976, 1979, 1982. Účastník ME 1982, 1984 a MS 1968, 1972. Matoušek Jaroslav, "1951, čs. atlet, sprinter, ZMS. Na OH 1972 čtvrtý v bě hu na 4 x 100 m (18,82), na ME 1974 os mý na 4x100 m (39,92). Pětinásobný mistr ČSSR (dvakrát na 100 m, třikrát na 200 m). Pětinásobný čs. rekordman: na 100 m 1972 (10,35), na 200 m 1972 (20,65), na 4 x 100 m 1972 (39,31, 39,01 a 38,82). Matoušek Josef, *1928, čs. atlet, kladivář, ZMS. Devátý na OH 1964 (64,59 m), sedmý na ME 1962 (63,52 m). Sestinásobný mistr ČSSR. Vytvořil pět čs. rekordů: 1960 (63,68 m), 1961 (64,65 m), 1962 (64,67 a 67,82 m) a 1963 (68,78 mj. Matoušek Petr, * 1949, čs. cyklista, ZMS. Držitel stříbrné medaile v závodě družstev na 100 km z MS 1970 a bronzo vé z MS 1975 ve stejné disciplině. Člen družstva, které obsadilo 3. místo v Zá vodě miru 1971, 1973 a 1974. Účastník OH 1972 a 1976 (5 místo v silničním zá vodě družstev).
Matthes Roland, *1950, plavec NDR Olymp, vítěz na 100 a 200 m znak 1968 a 1972. Ve stejných disciplínách se stal mistrem světa 1973 a mistrem Evropy 1970 a 1974. Na MS 1975 zvítězil na 100 m znak a na ME 1974 byl členem vítěz né polohové štafety 4x100 m. Držitel stříbrných medailí z OH 1968, 1972, MS 1973 (vesměs polohová štafeta 4x100 m), ME 1970 (100 m v. zp.) a bronzových z OH 1976 (100 m znak) a MS 1973 (4 x 100 m v. zp.). Matthews Stanley, *1915, brit. fotbali sta. Vynikající křídelni útočník Stoke Ci ty (1930-42) a především Blackpoolu (1947-61). 1935-57 reprezentoval 54 x (11 branek). Účastník MS 1950 a 1954. Člen vybraného mužstva Velké Británie proti Evropě 1938, 1947, 1953 a 1955. Nejlepši fotbalista Evropy 1956. Za zá sluhy o brit. kopanou povýšen 1965 do šlechtického stavu.
Stanley Matthews Petr Matoušek
Matoušková Anna, *1939, čs. cyklistka, ZMS. Mistryně světa v krasojízdě jednotlivkyň 1974-77 a 1979. Držitelka stříbrných medailí z MS 1970-73 a 1978. Účastnice Evropského kritéria A. Joinarda (neoficiálního mistrovství světa v krasojízdě žen), kde zvítězila 1960 a 1967, obsadila 2. místo 1966, 1968-69 a 3. místo 1964-65. Nositelka státního vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci.
Roland Matthes
I Maudr Jindřich, *1908, čs. ř. ř. zápa sník. Držitel stříbrné medaile z OH 1928 kat. do 58 kg Na OH 1932 obsadil 4. místo v kat. do 61 kg Startoval na ME 1930 (5. v kat. do 58 kg) a získal bronzo vou medaili na ME 1931 (kat. do 61 kg) Mauger Ivan, "1939, novozélandský motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1968, 1969, 1970, 1972, 1977 a 1979, ve dvojicích 1970 (spolu s Moorem), na dlouhé plo ché dráze 1971, 1972 a 1976. Maul Alfréd, 1828-1907, něm. tělových..
Ivan Mauger
pedagog, organizátor a metodik škol. TV, pokračovatel - ► A. Spiesse. Vytvo řil klasifikaci cvičeni na nářadí podle obtížnosti, pro každou školní třídu určil cil výcviku a minimum výkonů. Moder nizoval Spiessovy osnovy TV, podle nichž se pak u nás oficiálně cvičilo až do 1913, prakticky však až do 1918. Spi sy: Anleitung fůr den Turnunterricht an Knabenschulen (Návod k vyučování tě locviku na chlapeckých školách), 1876. Mauretánie, Mauretánská islámská re publika, stát v záp. Africe, 1,5 mil. obyv., hl. město Nouakchott. Olymp, zkr. MTN. TVS řídí ministerstvo mláde že, sportu a turistiky. Ve školách je pro žáky mladší 14 let povinných 46 min. TV týdně, pro žáky ve věku 14-19 let 3 hod. týdně. — Sport, zařízení nedostatečná, v zemi je zatím 1 stadión s misty pro 1 000 diváků, 4 zcela druhořadé stadió ny a 10 menších sportovišť. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal a basketbal. Mauretánský olymp. výbor vznikl 1977, uznání MOV získal 1980. Sdružuje 5 nár. svazů olymp. sportů a 1 sportu neolympijského. — M se OH dosud nezúča stnila Mauritius, stát na souostroví Maskarén v záp. části Indického oceánu, člen brit. Společenství, 1 mil. obyv., hl. měs to Port Louis. Olymp. zkr. MRI. Centrál ní řízení TVS, na dobré úrovni škol. TV. NOV vznikl 1972. OH se M. dosud nezú častnil. Maxa František, *1923, čs. střelec, ZMS. Člen vítězného družstva ve střel bě z velkorážové pistole (25 m, 30 + 30 ran) na MS 1958. Držitel stříbrné medai le z ME 1959 (libovolná pistole; 50 m, 60 ran družstva) a bronzové medaile z MS 1958 (libovolná pistole - družstva; 6 . jednotlivci). Účastník OH 1952, 1956, MS 1962 (4. libovolná pistole - družstva) a ME 1955 (7.-8. libovolná pistole jednotlivci a 5. družstva) maximální aerobní výkon, komplexní ukazatel předpokladů oběhového a dý chacího systému k max. výkonu; před stavuje aerobní energii, vydanou za jednotku času. Jeho měřítkem je max. spotřeba kyslíku - VCbmax, tj. nejvyšší minutová spotřeba kyslíku, kterou mů že jedinec dosáhnout při práci velkých svalových skupin (přes 50 % celkové svalové hmoty). V. t. aerobní kapacita, ergometrie. maximální spotřeba kyslíku viz ma ximální aerobní výkon. Maxová-Jíravská Josefa *1935, čs. parašutistka, ZMS. Od 1955 do 1957 by la v reprezentaci. První na MS 1956. 1956 vytvořila SR v seskoku na přenost přistání. Mayerová-Friedlová Milča, 1901 až 1977, tanečnice a choreografka, jedna ze zakladatelek tradic čs. moderní gym
Medveď
339 nastiky. Absolventka Dalcrozovy školy v Praze, seminářů v Hellerau u Drážďan (1913-20) a Labanovy školy v Hamburku (1923-25). Vedla 1926-59 tan. školu v Praze a do 1948 byla choreografkou vlastni tan. skupiny. Mimoto hostovala v řadě divadel. Autorka prostných žen na CS 1960, cvičeni pro mladší žactvo 1965 a pro starší žákyně 1975. Nositelka státního vyznamenání Za vynikajici prá ci a Medaile dr M. Tyrše, mazáni lyži viz lyžařské vosky mazur, mazurka (pol. Mazur, obyvatel Mazovska - Mazowse), lid. tanec (regio nálně vyhraněný), nár. tanec v Polsku (od 16. stol.) a mez tanec společenský. — V čes. spol. prostředí se objevuje na tan. pořádcích jako tanec spol. po 1830 (v údobí, kdy vznikala Česká polka), ale jeho hl. obliba a rozšíření spadají do 40. let 19. stol., kdy se u nás počíná rozvijet zájem o slovanskou hud. a tan. tvorbu. V druhé pol. 19. stol se pův. tempera mentní m. stává volnější, přibližuje se sousedské. Mazurové tan. písně jsou ve V* nebo 3/> taktu, ze zákl. rytmické os novy se odvíjejí zajímavé rytmické mo tivy (typické motivy mazurové rytmiky), dokreslené výraznými akcenty. Mazzola Sandro, *1942, it fotbalista, útočník a záložník mužstva Inter Milán, 70 x reprezentoval Itálii. Člen mužstva, které se stalo mistrem Evropy 1968 a držitel stříbrné medaile z MS 1970. Účastník MS 1966 a 1974. V mužstvu Interu Milán se podílel na vítězství v PMEZ a v Interkontinentálním poháru 1964 a 1965.
Sandro Mazzola
McCormickovi Patricia, *1930, repre zentantka USA ve skocich do vody. Olymp vítězka ve skocích z prkna i vě že 1952 a 1956. McCready Paul, *1927, plachtař USA. Tvůrce plachtařských pomůcek (McCreadyho kroužek aj.). Zvítězil na MS 1956, startoval na MS 1950 (2.), 1952 a 1954. 1957 získal Lilienthalovu medaili FAI. Koncem 70. let vytvořil le tadlo Gossamer Condor, hnané silou letcových svalů. Na něm 1977 Američan Bryan Allen uletěl vzdálenost 1 angl.
míle a získal Kremerovu cenu; 1979 na typu McCready Gossamer Albatros překonal Kanál La Manche. McEnroe John, *1959, tenista USA. Mistr světa ITF 1981. Vítěz dvouhry ve Wimbledonu 1981 a 1983 (čtyřhra 1979, 1981 a 1983) a na mez. mistrovství USA 1979-81 (čtyřhra 1979 a 1981). 1979-80 byl v klasifikaci Grand Prix na 1. místě a 1978 se stal vítězem finálového turna je mistrů Grand Prix; 1979-80 první i v klasifikaci WCT a 1979 a 1981 vyhrál závěrečný turnaj této soutěže. 1978-82 přispěl k vítězství USA v Davisově po-
John McEnroe
McKenley Herbert, *1922, jamajský atlet, sprinter, čtvrtkař. Olymp, vítěz 1962 v běhu na 4 x 400 m (3:03,9). Druhý na OH 1948 na 400 m (46,4 s), 1952 na 100 m (10,4 s) a na 400 m (45,9 s). Vytvo řil čtyři SR: na 400 m 1948 (45,9 sj, na 440 y 1947 (46,3 s) a 1948 (46,0 sj, na 4 x 400 m 1952 (3:03,9 min), mečbol [angl.j. v sítových sport, hrách rozehra, jejímž vítězným zakončením získá hráč (družstvo) celk. vítězství, mečové tance, 1. zbrojné tance mečo vé ze šlechtického prostředí, sloužily k oživení rytířských turnajů, dvorských slavností a společenského života. Ve staročes. památkách označovány jako „tance ve zbroji". V pozdním středově ku byly spojovány s tanci pochodňovými a s tanci s obručemi (vliv tanců ce chovních). 2 . cechovní tance mečové včleněny do obyčejů, zvyků a slavností cechu nožířského a šermířského; 3. me čové tance (paličové nebo šavlové) z prostředi rolnického čerpaly z obou předcházejících proudů. V domácím prostředi byly tyto podněty ztvárněny do osobitého tan. i hud. dialektu. Tančí se s pravými nebo dřevěnými šavlemi, s holemi (palicemi, valaškami, osekanci nebo vartály). Podobně jako tance ce chovní jsou spojeny s cyklem obřadů masopustnich (fašankových); mají ráz kolední obchůzky. Nejvíce jsou rozšíře ny na Slovensku, především v místech, kde se mohly rozšířit vlivy cechovní kul tury městské; jsou zde patrné i vlivy přistěhovalců z Německa. Na Moravě jsou m. t. především na Slováčku („pod šable" ze Strání, bystřické bobkovniky, komenské skakúnyj. V Čechách byly m. t. zaznamenány jako součást dramatic-
kotanečniho zvyku z Doudlebská (tzv. doudlebské mečové koledy), medaile [fr.J, obvykle kruhová kovová destička s reliéfem. V TVS se m udělu ji: a) úspěšným účastníkům sport, sou těži a tur. akcí (v. t. cena. olympijské ceny); b) jako forma - * tělovýchovné ho vyznamenání sportovcům a funkcio nářům za zásluhy o rozvoj TV či zájmo vé branné činnosti; mezi nejvýzn. tělo vých. vyznamenání v ČSTV patří -> Me daile dr. Miroslava Tyrše a -+ Medaile Jiřího Františka Chaloupeckého. Na m. mohou být vyznačeny údaje obdobně jako u - * plakety. Sport. m. je opatřena stuhou, aby jí bylo možno dekorovat sportovce na stupních vítězů, m. jako tělových, vyznamenáni lze připínat na občanský oděv nebo stejnokroj. Medaile dr. Miroslava Tyrše, tělo vých. vyznamenání, které uděluje ÚV ČSTV dlouholetým a význ. tělových funkcionářům, kteří jsou nositeli veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs. těl. vý chovy I. stupně a kteří význ. přispěli k masovému rozvoji těl. vých. nebo se obětavě věnovali dlouhá léta soc. vých. mládeže nebo se dlouhodobé podíleli na význ. tělových, akcích masového charakteru. Medaile Jiřího Františka Chaloupeckeho, tělových, vyznamenání, kte ré uděluje ÚV ČSTV dlouholetým a vý zn. tělových, funkcionářům, kteří pod statné přispěli k budováni soc. systému těl výchovy a k upevněni jednoty tělo vých. hnutí v ČSSR. M. J. F. Ch. může dostat jen nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs. těl. výchovy I. stupně. Medeo, jedna z nejrychlejších rychlobruslařských drah na světě. Je umístě na ve výšce 1 680 m nad hladinou moře v údolí říčky Almatinky, 18 km od Alma Aty, hl. města Kazachstánu. Vynikající skluznost ledu. vhodná nadmořská vý ška. dostatečný slunečni svit a příhod ný vitr v údoli hor umožňují podávat re kordní výkony, medicinbal viz plný míč. Mednyanszká Maria, *1901, mart stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1926, 1928-31, ve čtyřhře 1928, 1930 35 a ve smíšené čtyřhře 1926, 1928, 1930-35. Držitelka stříbrných me dailí z MS 1929 (čtyřhra), 1932 (dvouhra, smíšená čtyřhra), 1933 (dvouhra a druž stva), 1935 (družstva), 1936 (smíšená čtyřhra a bronzových z MS 1929 (čtyř hra, smíšená čtyřhra), 1935 (smišená čtyřhra) a 1936 (čtyřhra). Medveď Alexandr, *1937, sov. zápa sník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1964 v kat. do 97 kg, 1968 v kat. do 100 kg a 1972 v kat. nad 100 kg. Mistr světa 1962-63 a 1966 v kat. do 97 kg, 1967 v kat. nad 97 kg a 1969-71 v kat. nad 100 kg. Mistr Evropy 1966 a 1968 v kat. nad
mechanická energie 100 kg. Mistr Evropy 1966 a 1968 v kat nad 97 kg a 1972 v kat. nad 100 kg. Drži tel stříbrné medaile z MS 1965 (do 97 kg) a bronzové z MS 1961 (do 100 kg), mechanické energie, energie mech. pohybu hmotných těles (energie pohy bová, kinetická) a jejich vzájemného působeni v klidu (energie potenciální, polohová). Při stlačení nebo protažení pružných částí nářadí, náčiní, podložky ap. vzniká potenciální energie elastic ká. Celkové množství m e. v izolované soustavě je stálé, neboť platí princip o zachování energie. Těleso, které má polohovou energii, koná práci pomoci přeměny této práce v energii pohybo vou. Velikost vykonané práce se pak rovná práci vložené. Úbytek potenciální energie odpovídá přírůstku pohybové energie a naopak. mechanika [řec.], obor fyziky pojed návající o mech. pohybu těles. tj. o pře mísťování těles v prostoru a čase. Pod le skupenství se m. dělí na m. pevných těles, m. kapalin a m. plynů. Mech. po hyb vzniká vzájemným působením tě les, které je zprostředkováno silami. Vyšetřováním časového průběhu pohy bu bez ohledu na příčiny, které k pohy bu vedou, se zabývá kinematika; příči ny, které vedou k pohybu a jeho změ nám, zkoumá dynamika. Z dynamiky se někdy vyčleňuje statika, která zkoumá vzájemné působení těles za klidu. V TVS nalezla m. široké uplatnění při výzkumu pohyb, struktur a analýze techniky sport, pohybu. Aplikací m. na tělových, a sport, činnosti vznikla biomechanika těl. cvičení. Mejzlíková-Majerová Marie, *1903 čs. atletka, sprinterka, označována jako M II. Vítězka I. svět. ženských her 1922 v běhu na 60 m (7,6), na 100 y druhá, na 4 x 110 y třetí - časy neměřeny. Vytvoři la 11 SR: 1922 na 50 m (6,4), na 60 m (8,0 a 7,6), na 80 m (10,0), na 100 y (11,8 a 11,4), na 100 m (13,6), na 4 x 100 m (53.2) a ve skoku do dálky (516 cm), 1923 ve skoku do dálky (530 cm) a na 4 x 7 5 m (41,0). Všechny tyto výkony byly i čs rekordy, navíc vytvořila dal ších 6 čs. rekordů: 1922 na 100 m (13,6 a 13,0) a v dálce (516), 1923 v dálce (530 cm), na 4x100 m 1921 (58,6) a 1922 (53.2) . Mejzlíkové-Riedlové-Cerné Marie, 1902 —1981, čs. atletka, označovaná ja ko M I. Svět. rekordmanka v běhu na 200 m 1922 (28,6) a ve štafetě 4 x 100 m (53,2). Na I. svět. ženských hrách 1922 obsadila 4. místo ve vrhu koulí. Vy tvořila 5 čs. rekordů: na 100 m (13,8), 3 x na 200 m (29,0—27,4) a ve vrhu koulí (898 cm). měkké karate, směry karate usilující o co nejdokonalejši dýcháni a rovnová hu při boji, charakteristické pozvolným
340 vydáváním energie. Pohyby navenek jsou měkké a poddajné, vedené nejča stěji po oblouku. Měkké karate klade důraz na využiti tzv. vnitřní energie (čin. čchi, jap. ki), jejiž potenciál s věkem ne klesá. Nejznámější činské směry měk kého karate jsou sing-i, pa-kua a tchajti-čchúan. Mekokišvili Arsen, 1912-1972, sov. zá pasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1952 a mistr světa 1954 v kat. nad 87 kg. Měkota Karel, "1932, čes. tělových, pedagog na pedag. fak. Univ. Palackého v Olomouci, od 1970 věd. redaktor sborníku Acta Universitatis Palackianae Olomucensis gymnica. Podilel se na konstituování antropomotoriky jako věd. disciplíny v ČSSR. Spisy: Měřeni a testy v antropomotorice, 1973; Kapi toly z antropomotoriky, 1983; Motoric ké testy v tělesné výchově (spolu s P. Blahušem), 1983 Melanin Vladimir, ‘ 1933, sov. biatlonista Olymp, vítěz v soutěži jednotlivců (20 km) 1964 a mistr světa na 20 km 1959, 1962 a 1963 Člen vítězné štafety (3x7,5 km) z MS 1959, 1962 a 1963. Dr žitel stříbrné medaile z MS 1965 (3 x 7,5 km). Melich Vlastimil, 1928-1978, čs. lyžař. MS. Účastník ZOH 1952 (16. závod sdru žený), ZOH 1956 (18. závod sdružený, 8 . 4 x 10 km) a 1960 (18. závod sdružený), MS 1958 (22. závod sdružený, 11. 4 x 10 km) a MS 1954. Melnikov Jakov, 1896-1960, sov. rychlobruslař. Vybojoval pro SSSR na MS 1923 bronzovou medaili v klasickém ctyřboji. Zvítězil na Dělnických sportov ních hrách 1927 a 1929. První sov. spor tovec, který obdržel titul zasloužilého mistra sportu. Melnikové-Velevové Faina, *1945, sov. atletka, diskařka. Olymp, vítězka 1972 (66,62 m), čtvrtá na OH 1976 (66,40 m). Mistryně Evropy 1971 (64,22 m) a 1974 (69,00 m), pátá na ME 1978 (62,30 m). Jedenáctinásobná svět. rekordman ka. 1971 (64.22 m a 64,88 m). 1972 (65,42, 65,48 m a 66,76 m), 1973 (67,44 m, 67,58 m, a 69,48 m), 1974 (69,90 m), 1975 (70,20 m) a 1976 (70,50 m). Jako prvni žena překonala hranici 70 m. memoriélové soutěže viz nemistrovské soutěže. menarche (řec ), první menstruačni kr vácení u dívky v období dospívání. Po kládá se za vyvrcholení předchozího vý voje genitálního aparátu a jeho regu lačních mechanismů, kterému předchá zí celková růstové akcelerace a vývoj sekundárních pohlavních znaků. V. t. menstruace. Meniíkové-Stevensonové Věra, 1906-1944, čs. šachistka. 1921 přesídlila do Anglie. Mistryně světa v kat. žen od 1927 až do své smrti. Vítězila pravidelně
na MS, která byla pořádána v rámci ša chových olympiád, na nichž reprezento vala Československo. Svou největší soupeřku S. Grafovou porazila v zápa sech 1934 a 1937. Hrála s úspěchem i v mez. mužských velmistrovských tur najích a vyhrávala nad předními svět. šachisty. Menessy Štefan, 1901-1944, sl. vedou cí pracovník v děl. tělových, hnutí. Od 1921 pracoval v FDTJ-FPT. Za 2. svět. války byl odsouzen pro protifašistickou činnost a 1944 zastřelen při pokusu o útěk z trestního voj. oddílu v Bělorus ku. Menichelli France, *1941, it. gymna sta. Olymp, vítěz 1964 (prostná). Mistr Evropy 1961,1963 (vždy prostná) a 1965 (viceboj jednotlivců, kruhy, prostná, hrazda). Držitel stříbrných medailí z OH 1964 (kruhy), ME 1961 (přeskok). 1965 (bradla) a 1967 (bradla, prostná) a bron zových z OH 1960 (družstva, prostná), 1964 (bradla). MS 1962 (prostná), 1966 (kruhy, prostná), ME 1961 (bradla), 1963 (bradla) a 1967 (viceboj, bradla) Mennea Pietro, *1952, it. atlet, sprin ter. Olymp, vítěz 1980 v běhu na 200 m (20,19 s), třetí na OH 1972 na 200 m (20,30 s) a 1980 na 4 x 400 m (3:04,3 min), čtvrtý 1976 na 200 m (20,54 s), še stý 1976 v běhu na 4 x 100 m (39,08 s), osmý 1972 na 4 x 100 m (39,14 s). Troj násobný mistr Evropy: 1974 na 200 m (20,60 s), 1978 na 100 m (10,27 s) a na 200 m (20,16 s). Druhý na ME 1974 na 100 m (10,34 s) a na 4 x 100 m (38,88 s), třetí 1971 na 4x100 m (39,8 s), pátý 1978 na 4 x 100 m (39,11 s), šestý 1971 na 200 m (20,9 s) a 1982 na 4 x 400 m 3:03,21 min), sedmý 1978 na 4 x 400 m 3:06,7 min) Vitěz HME 1978 na 400 m 46,51 s). Vytvořil SR 1979 v běhu na 200 m (19.72 s), ER na 100 m (10,01 s). V éře ručního měření času dvakrát vytvořil, resp. vyrovnal ER: 1972 na 100 m (10,0 s) a na 2 0 0 m (2 0 , 2 s). Mensendieckové Bess, 1864-1958, amer lékařka niz. původu, autorka zdravot, ženské gymnastiky zdůrazňují cí zvláštnosti ženského organismu, správné drženi těla, lehkost, uvědomělost a účelovou estetiku pohybu. Pozor nost věnována též ortopedickým cviče ním. Za centrum pohybu považovala pánev V ČSR propagovala její systém - ► H. Vojáčkové. Spisy: Kórperkultur der Frau (Tělesná kultura ženy), 1905; Funktionelles Frauenturnen, 1923 (čes. Pěstěni krásy ženského těla, 1926 a 1929) aj. menses [lat ] viz menstruace, menstruace [lat ], menses, měsíční kr váceni z rodidel u žen. Nástup m. fyziol. v našich podmínkách do 15. roku věku. Při m. dbát na časté sprchováni a omý vání rodidel teplou vodou, používat
Í
341 vložky zabalené do mulu. při výméně mít čisté ruce, menstruační tampony zavádět dostatečně hluboko do pochvy a měnit za 1 - 2 h, nenosit kalhotky z umělé hmoty a dlouhé kalhoty. Nej lepší výkonnost je po m , u některých žen již v jejím průběhu, nejhorši před m . i když mohou být velké individuální rozdíly. Umělé posunování m. se ze zdravotního hlediska nedoporučuje, zejm. u žen, které dosud nerodily. Vět šina poruch menstruačního cyklu je příznakem onemocněni vnitřních rodí del nebo výsledkem poruch řídicích mechanismů. V. t. amenorrhoe, menarche. 1 mensura [it.] viz rozestup v šermu mentální trénink viz ideomotorický trénink. Merckx Eddy, "1945, belg cyklista. Mistr světa v silničním závodě jednotli vců 1964 (amatér), 1967, 1971 a 1974 (profesionál). Vítěz Tour de France 1969-72, 1974, Giro ďltalia 1968, 1970, 1973-74 Nejlepší sportovec světa (pod le agentury ISK) 1969,1971 a 1974. Drži tel trofeje Super Prestige Pernod (nej lepší cyklista světa) 1969-72 Mercurialis Hieronymus, 1530-1606, it. humanista, lékař. Pokládal gymnastiku za součást mediciny. Spisy: De arte gymnastica libri sex (O umění gymna stickém knihy šesterý), 1569. Meredith James, 1891 1957, amer. atlet, běžec na stř. tratě Olymp, vítěz 1912 na 800 m (1:51,9 min) a na 4 x400 m (3:16,6 min). Vytvořil dva SR: 1912 na 800 m (1:51,9 min) a na 4 x 400 m (3:16,6 min). 1935-36 působil jako trenér v Čes koslovensku. Merhaut Antonín, 1862-1931, čes. lékař a tělových, pracovník, po 1 . svět. válce autor prvního návrhu zákona o povinné TV do 18 let. Spis. Základy tělesné vý chovy na škole národní, 1926 Merhautovi Jarmila, *1926, tělových, věd. pracovnice, doktorka pedag věd. 1957-60 a 1970-71 zástupkyně ředitele VUT, od 1953 členka věd. rady SVTVS a ÚV ČSTV, od 1971 se zabývá sociol. problematikou TK. Podili se na konsti tuování teorie TK jako věd. oboru. Spi sy: Funkce tělesné kultury v podmín kách vědeckotechnické revoluce, 1972. Nositelka Medaile dr. M. Tyrše, měrka, měřidlo používané ve sport, střelbě při hodnocení sporných zásahů na terčích nebo délky šikmých vstřelů na terčích otočných. Používají se 2 ty py: m vsuvná má vpředu zaoblený ne bo zúžený váleček odpovídající průmě ru vstřelu a v horní části rozšířený na průměr ráže zbraně: m. optická má na průhledném materiálu narýsován prů měr ráže příslušné zbraně, přikládá se na vstřel v terči a vycentrováním se hodnotí zásah. V obou případech se
metabolické zóny rozhoduje o vyšší hodnotě zásahu, když 2). Obsadil 3. místo na MS ve slalomu největší obvod m. se dotýká vnější 1967 (C 2) a ve sjezdu 1969 (3 x C 2). kružnice určujicí bodovou hodnotu na Účastník OH 1972. terči. Při šikmém vstřelu se používá šik meta, 1. v pálkovačích hrách přesně má m. z průhledného materiálu s výře vyznačené místo, které má určitý vztah zem, odpovídajícím max. povolené dél ke hře. Z m. nadhazovače se míč uvádí ce vstřelu: pro ráži 5,6 mm je to 7 mm, do hry (nadhazuje se). Na 1., 2., 3. a popro ráži 9,65 mm-12 mm. př. dalších metách, které jsou rozmístě Merta Karel, *1930, čs. atlet, diskař, ny na obvodu vnitřního hřiště (čtverce, MS. Dvakrát překonal ER: 1955 (56,47 m kruhu), mohou běžci přerušit oběh, vy a 56,69 m). Šestinásobný mistr ČSR čkat na další odpal míče a pak pokračo 1953-55, devětkrát překonal čs. rekord vat v běhu. Přes m. domácí musí letět (50,84 m-56,69 m). Prvni čs. diskař za nadhoz a jejím získáním běžec dokončí hranici 50 m. oběh a boduje (viz softball, baseball). Mertová-Richterová Štěpánka, nar. Metu zdarma získá pravidly nařízeným 1930, čs. atletka, diskařka, ZMS. Osmá postupem pálkař ( 1 . m.) nebo běžci na OH 1956 (45,78 m), jedenáctá na OH (postup o 1 m.), aniž jsou vyřazeni ze 1960 (48,28 m). Druhá na ME 1958 (52,19 hry. Ztrátou m. jsou trestáni polaři za m), čtvrtá na ME 1954 (44,37 m), osmá porušeni pravidel nebo za chybu ve hře na ME 1962 (49,15 m) a na ME 1966 (např. za 4 špatné nadhozy): 2. v pohyb, (51,64 m) Pětinásobná misyně ČSSR. hrách (herních cvičeních) čára nebo Pětkrát překonala čs. rek. 1954 (46,60 m značka, které se musí soutěžící dot a 47,05 m), 1955 (48,23 m a 48,38 m) knout, přeběhnout ji nebo oběhnout a 1956 (48,94 m). ap.; 3. v pořadových cvičeních pomoc Mésziros Juraj, *1950, rybolovná ná značka při reji. technika, MS, reprezentant od 1968. metabolické pásma viz metabolické Získal 1 zlatou (ME 1981 zátěž dálka zóny. jednoruč), 2 stříbrné (MS 1972 zátěž metabolické regulace (řec.-Fiat], Arenberg a 1982 závod družstev) a 4 soubor fyziol. procesů řídících a usměr bronzové medaile (MS 1971 zátěž skish ňujících látkovou přeměnu V souladu a 1976 závod družstev, ME 1973 muška s -*■ neurohumorálními regulacemi jsou skish a 1981 závod družstev). Pětiná zabezpečeny autoregulačnim uspořá sobný absolutní mistr ČSSR. dáním enzymových reakcí: dodávka ko Meškov Leonid, *1916, sov. plavec. nečného produktu je přizpůsobena jak Dosáhl ve 30. letech na 100 m motýlek nabídce substrátu v metabolické hoto časy lepší oficiálních svět. rekordů, kte vosti tak i spotřebě produktu. Jsou za ré však nemohly být uznány, protože jišťovány rovněž vztahy dynamické rov SSSR nebyl členem FINA. Po těžkém nováhy na membránách biol. struktur zranění ve Velké vlastenecké válce se Kličovou úlohu v metabolických regula znovu vrátil k závodnímu plaváni a 1945 cích mají - ► enzymy, které jsou ve dosáhl nejlepších svět časů na 1 0 0 m svém katalytickém účinku vysoce sub a 200 m motýlek a 1949-51 pětkrát pře strátově i účinkově specifické. Enzymo konal SR na 100 m motýlek vé komplexy jsou prostorové uspořádá Měšťan Ladislav, *1941, čs kanoista- ny tak, aby jednotlivé reakce na sebe slalomář. Se svým bratrem Zdeňkem se plynule navazovaly. Průběh enzymové stal mistrem světa 1965 v kanoi dvojic ve katalýzy může být dále regulován modi slalomu (C 2) i sjezdu (3 x C 2) a držite fikací enzymů na méně aktivní či a inaklem stříbrných medailí z MS 1967 (3 x tivní formy, např. změnou jejich hladin C 2), 1969 (C 2,3 x C 2) ve slalomu a ve mechanismem indukce a represe genů. sjezdu a 1967 a 1971 (3 xC 2). Obsadil 3. K nejúčinnějšim regulátorům intenzity místa na MS ve slalomu 1967 (C 2) a ve přeměn látek pro energetické účely pa sjezdu 1969 (3 x C 2). Účastník OH 1972 tři aktuální nabídka - ► ATP, resp. aktu Měšťan Rudolf, *1935, čs. plachtař, ální poměr ATP) ADP v buňkách čin MS Nositel odznaku Za obětavou prá ných tkání. ci. 1959 ziskal zlatý odznak FAI se 3 dia metabolické zóny, rozsahy intenzit manty. Létal též v motorových leta fyzického zatíženi vymezené převažují dlech. V letech 1958-68 vytvořil několik cím způsobem hrazeni energetických čs. rekordů. Mistr ČSR/ČSSR 1957, nároků pohyb, činnosti. Didakticky se 1959, 1961. Na MS v plachtění 1958 ob rozlišuje oxidativni zóna, „smíšená" zó sadil 3. místo. na, kde předěl oxidativně-neoxidativniMěšťan Zdeněk, *1944, čs. kanoista- ho a neoxidativně-oxidativniho metaboslalomář, ZMS. Se svým bratrem Ladi lického pásma je pro jednotlivce dán indi slavem se stal mistrem světa 1965 v ká viduální úrovni -» anaerobního prahu noi dvojic ve slalomu (C 2) i sjezdu (ANP), a neoxidativní zóna. Energetické (3 x C 2) a držitelem stříbrných medailí nároky pohyb, činností mirné a stř. in z MS ve slalomu 1967 (3 x C 2), 1969 (C tenzity jsou téměř výhradně hrazeny 2,3 x C 2) a ve sjezdu 1967 a 1971 (3 x C v oxidativni zóně, činností krátkého tr
metabolismus vání stř. až submax. intenzity ve „smíše né" zóně. V neoxidativní zóně, v -> laktátové složce metabolismu jsou uhrazo vány energetické nároky činností sub max. intenzity (např. běhy na střední tra tě), v -» alaktátové složce metabolismu činností max. intenzity (např. sprinty, únik nebo útočná akce ve sport hrách aj.) z pohotových zásob -*■ ATP a - ► CP, jednorázové výbušné pohyb, činno sti max. intenzity (vrh. hody, skoky, smeč, střelba ve sport, hrách aj.) jsou uhrazovány z přímých zásob ATP ve svalu. V. t. alaktátové složka metabolis mu, laktátová složka metabolismu, me tabolismus. metabolismus [řec.J, přeměna látek a energií v organismu a jejich výměna s prostředím, zákl. znak života. V užším smyslu znamená m. soubor chem. reak ci uvnitř živé bučky Zahrnuje dvou stranný proces znovuvýstavby živých struktur (růst, náhradu, množeni), tj. vy tváření složitějších látek z jednodušších se současnou spotřebou energie (anabolismus, asimilace) a opačný děj ště pení látek složitějších na jednoduché s průvodním uvolňováním energie (katabolismus, disimilace). V období inten zívni a objemově náročné sport, přípra vy je třeba cíleně sledovat projevy m. sportovce a zabránit trvalejší převaze katabolismu. Látková přeměna je spo jena se spotřebou nebo výdejem ener gie. Zákl. zdrojem energie jsou živiny makroergní substráty, k nímž patří cu kry, tuky a bílkoviny (viz metabolismus cukrů, metabolismus tuků, metabolis mus bílkovin); 1 . m bazální, zákl. látko vá přeměna, energetická spotřeba ne zbytná k udrženi zákl. životních funkcí. Pro výzk. účely se zjišťuje náročnou metodou přimé energometrie, včetně stanovení tepelného výdeje, častěji jednodušší metodou nepřímé energo metrie stanovením spotřeby kyslíku za standardních podmínek, tj. vleže, v úpl ném těl. a duševním klidu, v tmavé, te pelně i akusticky izolované místnosti o teplotě 20 °C. nalačno (12 h bez jídla, 72 h bez požití bílkovin). Často využiva nou referenční hodnotou je náležitá hodnota bazálního m., odečítaná z ta bulek pro příslušné pohlaví, věk, hmot nost a výšku. V násobcích bazálního m. se vyjadřuje -» energetická náročnost pohyb, činnosti Orientačně lze využít vztahy: BMmuí (kJ/24 h) - 278 + 13,8 h + 5,01 v—6 , 8 t BM, (kJ/24 h) - 278 + 9,6 h + 1.8 v—4,7 t, kde h = tělesná hmotnost v kg, v = tělesná výška v cm a t =■= věk v rocích; 2 . m. klidový, energetický vý dej člověka v těl. klidu. Je v průměru o 2,5 k J .tr ' vyšší než m. bazální; 3. m. pracovní', činnostni, energetický výdej
342 člověka při práci, závisí na intenzitě a době trvání jednotlivých činností. Obecný vztah pro výpočet orientační in tenzity pracovního m u středně tréno vaných je pro muže % nál. BM — 1 000 — (3 420.x ~1,14), pro ženy % nál. BM — 1 000 - (1 377.X-1.8), kde x - trvání činnosti v min.; 4. m. neoxidativní, způ sob přeměny látek a energii bez oka mžitého využívání kyslíku v chem. dě jích. Rozlišují se dvě kvantitativně i kva litativně odlišné složky: -» alaktátové složka neoxidativního m. (neoxidativního uvolňování energie ze zásoby - ► ATP a - * CP) a -*• laktátová složka neo xidativního m. (neoxidativního formová ní ATP procesem anaerobní glykolýzy); 5. m. oxidatívní, aerobní, přeměna látek a energií s okamžitým přívodem a vyu žitím kyslíku; má 13-19 x vyšší výtěž nost energie z - ► glykogenu a - ► glu kózy než v neoxidativní látkové přemě ně. Tento způsob tvorby ATP a jeho do dáváni činnému svalu se převážné uplatňuje při pohyb, činnostech mírné a stř. intenzity s trváním nad 90 s, kde podkladem stahu kosterního svalu je převážně aktivita tzv. pomalých, oxidativnich (SO) vláken. Rychlost dodáváni ATP pro svalový stah je 1-1,5 mol ATP.min- ' a trvání tohoto způsobu metabolického kryti je při optimalizova ném využívání neomezeno, což doku mentuje činnost srdečního svalu, metabolismus bílkovin, procesy in tenzívni novotvorby a odbourávání bil kovin. V organismu dospělého člověka se denně přetvoří až 400 g bílkovin. Biol. poločas bilkovin plazmy a jaterních bílkovin je asi 1 0 dnů, bílkovin sval stva 158 dnů. Biol. hodnota přísunu bíl kovin je určována obsahem nepostra datelných aminokyselin. Bílkoviny v po travě jsou v zažívacím traktu postupné štěpeny tzv. proteolytíckými enzymy až na aminokyseliny, které jsou využívány k výstavbě bílkovin organismu nebo se mohou dále odbourávat a využívat i pro energetické účely mechanismem -*■ glukoneogenezy. 1 0 0 g bílkovin může poskytnout přibližně 60 g glukózy. Du sík aminokyselin se přeměňuje v já trech na - ► močovinu, uhlíkatý skelet molekuly aminokyselin je odbouráván přes některé mezistupně citrátového cyklu až na kysličník uhličitý a vodu. Při využívání bílkovin v energetickém me tabolismu je pro přeměnu 1 mol ADP na 1 mol ATP třeba uvolnit energii 8-9 k j. Příjem bílkovin u sportovců je třeba regulovat pro udržení rovnováhy mezi katabolismem a anabolismem bilkovin (viz metabolismus), zvýšené využívání bílkovin jako energetického zdroje má za následek negativni dusíkovou bilan ci, zvyšuje koncentraci močoviny v krvi. metabolismu* cukrů, ústřední cesta
energetické látkové přeměny, na které se podílejí všechny druhy živin. Cukry plni v organismu zákl. funkci paliva, které je oxidováno a dodává energii pro mech práci, pro transportní proce sy i pro biol. syntézy. Cukry jsou v orga nismu využívány hlavně v podobě -+ glukózy, jejíž hladina v krvi je relativně stálá, za fyziol. podmínek kolísá kolem 5 mmol/l. Nezbytnou zásobu glukózy v buňkách jaterní tkáně a v kosterním svalu představuje živočišný škrob - * glykogen Úhrnné množství glykogenu v játrech je asi 2 0 0 g, zatímco ve svalu závisí mimo jiné na uplatnění pohyb, a dietní připravy pro glykogenovou superkompenzaci Obsah glykogenu ve svalu za normálních podmínek dosahu je 1,75 g/100 g hmotnosti vlhké tkáné, speciální dietní a pohyb, přípravou se může zvýšit až na 4 g/100 g hmotnosti svalu, tj. až na 800 g úhrnného množství glykogenu ve svalové tkáni i v játrech. Svalový glykogen slouží téměř výhrad ně energetické potřebě svalu, zatímco jaterní glykogen doplňuje hladinu krev ního cukru. 1 g glykogenu na sebe váže 2,7 g nitrobuněčné vody, zvyšováním zásob glykogenu stoupá v příslušném poměru i těl. hmotnost, štěpeni glyko genu na glukózu katalyzuje enzym fosforyláza. Směry látkové přeměny cukrů se řídí zásadani - * metabolických re gulací. Glukóza je nejlepe využitelným zdrojem cukrů, výhodnější je však její přísun ve formě složitějších cukrů, disacharidů (např. maltóza, cukr sladový) či polysacharidů (škrob), neboť nárazový přívod čisté glukózy vyvolává náhlý vzestup její hladiny v krvi s následným uplatněním inzulínové regulace, jejímž důsledkem může být opětné sníženi hladiny krevního cukru. Při využiti složi tějších cukrů je doplňování hladiny glu kózy v krvi plynulejší. Při využití cukrů (podobně i tuků) v energetickém meta bolismu je třeba uvolnit pro přeměnu 1 mol ADP na 1 mol ATP 74 kJ metabolismus minerálů [řec. + lat.], dynamická rovnováha biologicky vý znamných prvků v organismu. Minerální látky se v organismu ani netvoří, ani ne spotřebovávají, udržení stálostí jejich obsahu a rozloženi v organismu závisí na jejich příjmu a autonomní regulaci jejich vylučování. Minerální látky mají strukturní funkce i bioch. funkce v enzy mově regulovaných dějích, při svalové kontrakci, přenosu vzruchu v nervovém systému, při tvorbě i funkci specific kých org. látek, jako jsou hormony, vi taminy. hemoglobin, myoglobin aj. Z hlediska kvality pohyb, činnosti má zásadni význam udržování dynamické rovnováhy sodíku, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, mědi, zinku, manganu a kobaltu. Nejběžnějši jsou ztráty sodí
metodické řízení v ČSTV
343 ku (ve formě NaCI) při poceni; v 1 litru potu se ztrácejí až 4 g soli. metabolismus tuků, procesy tvorby strukturních složek organismu i procesy štěpení tuků pro energetické účely. Z energetického hlediska jsou tuky zá sobními látkami, na něž se přeměňuji živiny přijaté nad okamžitou spotřebu energetického krytí. Biol. poločas ob měny jaterního tuku je 1 - 2 dny, u pod kožního tuku 15-20 dnů. Tuky jsou ště peny na volné mastné kys. pod regula tivním vlivem hormonů adrenalinu a glukagonu. Při využiti tuků v energe tických dějich je třeba pro přeměnu 1 mol ADP na 1 mol ATP uvolnit energii 74 kJ. Nepostradatelnými součástmi stravy jsou vyšší nenasycené mastné kyseliny, k nimž patří např. kys. linolová, linolenová, arachidonová. Tuky se podstatněji podílejí na energetické úhradě pohyb, činnosti až po 1 0 -2 0 min. trvání výkonu Sportovci přizpůsobeni vytrvalostnímu zatížení jsou schopni vy užívat tukové látky v energetické látko vé přeměně dřivé. Tuky jsou využívány jako zdroj energie vždy jen v dějich oxidativního metabolismu, metabolismus vody, dynamická rov nováha funkčního rozložení vody v or ganismu, představuje univerzální pro středí biol. dějů. Celkový pódii vody či ní 60 % těl. hmotnosti v dospělosti, 80 % u kojence, 45 % ve stáří. Zachovávání jejího rozloženi v nitrobuněčném, mimobuněčném a vmezeřeném prostoru patři k zákl. principům stálosti vnitřního prostředí. Při pohyb, činnosti je nutno vyrovnávat ztráty vody, vznikající poce ním, v souvislosti se ztrátami iontů i prohloubeným dýcháním. Způsoby a formami doplňování tekutin při po hyb. činnosti se zabývá -» pitný režim, metacentrum, bod, jehož poloha ur čuje stabilitu plovoucího tělesa. Je to průsečík svislé přímky procházející tě žištěm T, vytlačovaného objemu kapalí ny (působiště vztlaku), s osou souměr nosti tělesa o (za předpokladu, že těžiš tě tělesa T leží na této ose). Aby poloha byla stabilní, musí být m. výš než těžiš tě. S tím je nutno Dočítat při konstrukci
Metacentrum: M metacentrum, G j,G i těžiště zatížení, Fi, F i těžiště ponořených části. Ví, Ví vodorysky, E výška metacentra.
Dráha (A ) a metací kotouč (B) na metanou na ledě: 7 ukončující půlkruh, 2 startovní rýha, 3 ukončující čára, 4 středová čára, 5 postranní čáry, 6 postaveni na 185 m, 7 ukončení dráhy.
lodí a při rozmisťování nákladů nebo osob v člunu. Výška m. od těžiště zatí žení E, tzv. metacentrická výška, určuje stabilitu člunu. metané na led i, něm. Eisschiesen, standardní herni soutěže pořádané na ledě, ale i na asfaltových drahách. Me tá se kotoučem s hladkou dřevěnou deskou pro skluz, pevně spojenou se železným prstenem 2,5-3 cm vysokým a s dřevěnou rukojetí libovolného tvaru. Průměr kotouče 27-30 cm, výška 8-14 cm, s rukojetí 38 cm, průměr rukojeti 6 cm. Hmotnost 4,5-6 kg pro muže, pro ženy 4-6 kg. — Lední metaná na dálku se koná na závodní dráze dlouhé až 300 m, rozšiřující se od 4 do 16 m. Vyznače ny jsou postranní čáry, na středu vodici čára se značkami po 1 0 m, před startov ní čarou rozběžiště 5 m, před nim půl kruhové stanoviště závodníka (o polo měru 2 m). Vitězi závodnik s nejdelším hodem z předem stanoveného počtu pokusů. Délka hodu se měří k místu, kde se kotouč zastaví nebo vyjede přes postranní čáru. — Metaná na cil na le
dové (asfaltové) dráze 4 x 42 m. Střed ní pole 2 1 m, z obou stran cilová pole po 8 m a na ně navazují rozběžiště po 2,5 m. Na středu cílových polí křiž, ko lem terč o průměru 2,6 m, s 5 kružnice mi 0,1-0,4-0,7-1-1.3 m Pro orientaci se na střed kříže staví dřevěná čtvercová kostka o hraně 10 cm. V hodech se hrá či střídají pravidelně nebo jako v -» boccii. Soutěži se o nejlépe umístěný kotouč. Vyrážet kotouče soupeře je do voleno. Soutěži jednotlivci nebo čtyř členná družstva. meteorologie, nauka o fyz. dějich a jevech v zemské atmosféře. Pro sport (zejm. pro letce, sport, plachtaře aj.) je důležitá zejm. synoptická m , která se zabývá sledováním probíhajících jevů v atmosféře nad rozsáhlými oblastmi a předpovídáním počasí. Situace se za kresluje na synoptických mapách po mocí zvláštnich znaků na základě pozo rováni počasí jednotlivých povětrno stních stanic. metodické řízení v ČSTV, jednotné usměrňováni všech článků metodické činnosti v ČSTV s cílem ovlivnit kvalitu a účinnost tělových, procesu ve všech odvětvích tělových, činnosti na celém území ČSSR. Úkoly metodické činnosti (na úseku edičním, školení a doškolová ni pedag. kádrů, sport, těch., přenosu věd. poznatků i zdrav, zabezpečení) tvoři podstatnou část pětiletých i roč ních plánů činnosti ČSTV na všech jeho územních úrovních. M. ř. v ČSTV zajiš ťují volené územní a svazové orgány na všech územních úrovních ČSTV pro střednictvím článků pro výkonné zabez pečení odb. úkolů metodické činnosti. Jsou to jednak metodické útvary a prac. funkce v aparátech územních orgánů, které jako celek tvoří tzv. meto dický úsek ČSTV. Na úrovni ŮV ČSTV tvoří metodický úsek územnich orgánů tyto poradni orgány: věd. rada, zdrav, rada, komise pro výchovu kádrů, komi se pro koordinaci metodické ediční čin nosti, rada masového rozvoje TV, komi se informační' a dokumentační činnosti; ve struktuře aparátu jsou to vědeckometodické odděleni, odděleni masové ho rozvoje TV, informační a dokumen tační středisko. Územní články mají funkci zásadního, všeob. metodického působení, které má obsahově sjedno covat metodickou činnost svazových orgánů a nižších územnich orgánů. Me todický úsek svazových orgánů tvoři trenérsko-metodické, zdravot, a sport, těch. komise výborů sport, svazů ÚV ČSTV, náčelnická rada VS ZRTV a me todická komise VS turistiky; v aparátu zastupuji metodický úsek ústřední' me todici jednotlivých odvětvi. Svazové or gány se zabývají speciální metodickou problematikou jednotlivých odvětví tě
metodik lových. a sport, činností. Jsou řízeny příslušným svazovým orgánem z hledis ka konkrétních potřeb rozvoje daného odvétvi a odb. usměrňovány metodic kým úsekem územního orgánu z hledi sek všeob. platných zásad, cílů a úkolů metodické činnosti. metodik, funkce v ČSTV, dobrovolná nebo z povoláni, zaměřená na odb. ovlivňováni tělových, procesu. Rozlišuje se m. neodvětvový a odvětvový, podle územni úrovně působení m. ústřední, kr okr. a TJ. V. t. metodické řízeni v ČSTV. metody výchovy, postupy, jimiž cíle vědomé formujeme vědomí a jednání člověka. Zásady vyjadřují nejobecnější směrnice pro výchovu, metody konkrét ní způsoby postupu. Metoda přesvěd čování působí přímo na rozum, také však na city a vůli. Základem je slovní informace, které má být pravdivá, kon krétní a stručná. Metoda příkladu je protikladem slovního působení, působí nepřímo a komplexně. Metoda poža davku a cvičeni začíná příkazy a zákazy, tedy formulací chování, které je žádou cí a které nevhodné. Vyžadováni opa kovaných projevů je nutné - teprve tr valejší změna v chováni jedince je ko nečným cílem výchovy. Metoda odmě ňování a trestání působí hlavně na city. Má smysl motivační, jde o povzbuzení žádoucího chování a jednání a naopak o blokování projevů nevhodných. K od měňováni řadíme souhlas, pochvalu, odměnu, k trestání nesouhlas, napome nutí, varováni a trest. V soc. pedagogi ce považujeme za nevhodné tresty těle sné, ironizování, prac. tresty a vylouče ní z kolektivu. metody vyučování, záměrné a cílevě domé působeni učitele ve vzdělávacím procesu při řešeni úkolů a naplňováni vzdělávacích a vých. cílů. Volba meto dy musí vycházet z pečlivé diagnózy vy učovacího procesu, při níž se jen někte ré m. v nebo jejich kombinace ukazují jako vhodné. Tato volba je závislá na konkrétním pedag. úkolu v dané situa ci, na učivu, předběžné připravenosti cvičenců, na podmínkách, osobnosti tě lových. pedagoga aj. Jsou vytvářeny pokusy o klasifikaci m v. z různých hle disek: z hlediska žáka (pozorováni, na podobeni, opakování aj.), učitele (užití slova, ukázky, korekce chyb aj.), organi zace součinnosti (hromadné či individu ální vedeni, cvičení v družsvech, cvičení na stanovištích, kruhový trénink aj ). M v. se také dělí na metody slovní, názor né, praktické, nebo na motivační, expo zični, fixační a diagnostické. Žádné dě leni však nevyhovuje plně. S m. v. úzce souvisí - * vyučovací postupy, které představují širší strategii vyučovacího procesu. Některé m. v. jsou řazeny me
344 zi metody i mezi postupy, zejména pro to, že jsou spíše souborem metod, např. problémové vyučováni, diferenciace v TV apod. metová dráha, v pálkovačích hrách vyznačený nebo myšlený pruh hřiště ur čité šířky podél - ► metových čar, kudy musí běžet hráč družstva polařů, aby nebyl vyřazen ze hry pro opuštění metové čáry. Metreveli Alexandr, * 1944, sov. tenista, dosud nejúspěšnější sov hráč. Finalista dvouhry ve Wimbledonu 1973 a smíše né čtyřhry 1968, 1970. Ve dvouhře se probojoval do semifinále mez. mistrov ství Itálie 1968, 1970 a Austrálie 1972. Amatérský mistr Evropy ve dvouhře 1970-71, 1973, 1975, 1977-78, ve čtyřhře 1970, 1972, 1974, 1976-77 a ve smíšené čtyřhře 1970-74.
Alexandr Metreveli
metrologie [řec.j, nauka o měření, zejm. fyz. a technickém. Zabývá se růz nými druhy veličin a jejich jednotkami měřeni, metodami měření, chybami měření, metodami zpracování dat aj. Sport. m. je nauka o měřeních používa ných ve sportu. — V. t. motometrie, sportovní metrologie, mety, metáni, cvičební druhy akroba tických a nářaďových cvičení. V akro batických cvičeních jde o pohyby no hou v podporu; nohama se přechází nad základnou přes myšlenou spojnici obou rukou, spočívajicích na základně. V nářaďových cvičeních jde o pohyby nohou, které konáme buď v podporu nad nářadím, nebo ve visu pod nářa dím. M. lze konat nohama napjatýma, pokrčenýma nebo skrčenýma, vpřed, vzad nebo stranou. Podle účasti nohou na pohybu rozlišujeme mety jednonož nebo obounož, snožmo nebo roznožmo. — Jednoduché cvičebni druhy metů: výšvihy (nohy zvedáme nad základnu a ihned vracíme zpět), výskoky, sesko ky, výsedy, sesedy, přešvihy (nohama přecházíme nad základnou z podporů vpřed a do podporů vzadu a naopak), kola (nohy provádějí kružné pohyby nad základnou), střiže (nohy si vymění nad základnou polohu). Mezi m. se řadi i -*■ přeskok, tj. pohyb celého těla ze
stoje na zemi přes nářadi do stoje na zemi. — Podle způsobu provedení rozli šujeme m. únožmo, zánožmo, přednožmo, odbočmo, skrčmo, přípatmo, odchylmo, schylmo a roznožmo; přeskoky pak ještě letmo a střižmo. — Všechny mety i přeskoky lze konat i s obraty. V. t. názvosloví gymnastiky. M etz Lothar, *1939, ř. ř. zápasník NDR. Olymp, vítěz 1968 v kat. do 87 kg. Drži tel stříbrných medaili z OH 1960, ME 1967 (kat. do 87 kg) a 1970 (kat. do 97 kg) a bronzových medailí z OH 1964 a MS 1958 (kat. do 87 kg) a 1971 (kat. do 97 kg). Mexiko, Spojené státy mexické, stát ve Stř. a Sev. Americe mezi Tichým a Atlantským oceánem, 73 mil. obyv., hl. město Mexiko. Olymp. zkr. MEX. TV se v M. pěstovala ještě před špan. kolo nizaci. U Májů, Toltéků i Aztéků se roz vinuly svébytné formy TV, sloužící pře devším potřebám voj. přípravy. Rozší řen byl také běh, šplh. plavání, luko střelba, hod kopím a různé sport, hry, často kultovního charakteru. Novodobý sport se začal v M. rozvíjet již na konci 19. století. Do olymp. hnutí se M zapo jilo již na počátku tohoto stol.; 1901 byl Miguel de Béistegui jmenován členem MOV. Rozvoj mexického sportu však nastal až ve 20. letech. Dnes je M. jed nou ze sport, nejvyspělejších zemí La tinské Ameriky. — Ústředním sport, or gánem je Národní sportovní institut, vy tvořený 1976. Se státními institucemi spolupracuje Mexická sportovni konfe derace, která je výkonným orgánem ří dícím TVS. Ve školách jsou povinné 2 h TV týdně M. organizuje řadu tradičních masových sport, podniků, jako Národní sport, hry revoluce či dětské, juniorské a studentské hry, jako Universiada Me xičana. Nejrozšiřenéjšími sporty jsou fotbal, basketbal, volejbal a baseball. Fot. svaz má 800 000 registrovaných sportovců (1979). — Sport, zařízení jsou na vysoké úrovni, zejm. v hl. městě, kde je např. univerzitní sport, středisko se stadiónem pro 1 0 0 0 0 0 diváků, olymp. stadión, sport, komplex Auditorio Naci onál aj. Mexický olymp. výbor vznikl 1923. Sdružuje 21 nár. svazů olymp. sportů a 1 2 sportů neolympijských. — M. se zúčastnilo všech OH od 1924 a ZOH 1924 a 1932 a bylo pořadatelem XIX. OH 1968 Konaly se zde také -» středoamerické a karibské hry 1926 a 1954, a panamerické hry 1955 a 1975. V M je sídlo Panamerické sport, orga nizace. Meyerová Deborah, "1952, plavkyně USA. Trojnásobná olymp vitězka 1968 na tratích 200, 400 a 800 m v. zp. Meyfarthové Ulrike, *1956, atletka NSR, výškařka. Olymp, vítězka 1972 (192 cm) a 1984 (202 cm). Mistryně
345 Evropy 1982 (202 cm), pátá na ME 1978 (191 cm), sedmá 1974 (183). Dvojnásob ná halová mistryně Evropy 1982 (199 cm) a 1984 (195 cm). Druhá na HME 1976 (189 cm), třetí na HME 1979 (180 cm). Překonala SR: 1982 (202 cm), vy rovnala SR: 1972 (192 cm). I mezair [fr.], prvek vysoké jezdecké školy v drezúře, několikrát za sebou se opakující -» leváda. V. t. španělská jez decká škola mezenchym [řec.j, zákl. typ embryo nální pojivové tkáně tvořené prostoro vou buněčnou sítí. Z m. se odvozují ne jen všechny druhy vazivové tkáně, ale i hladké svalstvo, cévy a krvinky, meziběh, 1. vyřazovací (postupové) ko lo běžeckého závodu v atl., z něhož nej lepší závodníci podle svého umístění a zpravidla také podle dosaženého ča su postupuji do -*■ semifinále; 2 . běh volnějším tempem, který závodník zařa zuje mezi jednotlivé rychlostní úseky běžeckého tréninku, mezičas, dílčí čas. který je oficiálně měřen zpravidla na standardních úse cích závodní tratě, např. v běžeckém závodě vypsaném na 800 m čas po ab solvování 400 m. Při závodech měří m. určení časoměřiči. Měření m. je důleži té pro orientaci závodníků, zejm. při vy trvalostních běžeckých aj. závodech. Z rozpisu plánovaných m. lze např. v atl. sestavit graf běhu, který závodní kům napomáhá k efektivnimu rozloženi sil během závodu, zejm. při pokusu o rekord V. t. průběžný čas. mezihra, v individuálních síťových sport hrách údery hrané pro udrženi míčku ve hře před započetím útoku jed né a obrany nebo protiútoku druhé strany. mezihry olympijské viz athénské olympijské mezihry. mezijízda, v rychlostní kanoistice vyřa zovací semifinálová soutěž, z níž postu pují nejlepší závodnicí podle stanove ného klíče do finále závodu Vypisuje se tehdy, je-li na startu závodu 19 a vi ce lodí.
Mezinárodní amatérská atletická federace, angl. International Amateur Athletic Federation, IAAF, zal. 1912 ve Stockholmu, sídlo Londýn. Českoslo vensko je členem od 1920. V současné dobé sdružuje 174 členských zemí Evro py, Asie, Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie. Členské federace jsou roz děleny do 4 skupin podle tradičních a výkonnostních hledisek. Zařazením do skupiny je také dán počet hlasů v kongresu (skupina AA - 8 hlasů, A - 6 hlasů, B - 4 hlasy, C - 2 hlasy). Vrchol ným orgánem IAAF je kongres, který se schází jednou za 2 roky. Mezi kongresy řídi federaci rada IAAF, běžné záležito sti vyřizuje sekretariát. Rada IAAF je
Mezinárodní federace amatérského basketbalu složena z předsedy, 4 místopředsedů, čestného pokladníka, gen. sekretáře, 6 představitelů teritoriálních zón a 7 čle nů rady Rada se schází jednou za rok. V rámci IAAF pracuje 5 komisí: těch., ženská, pro cross-country, chodecká a lékařská. Kromě OH a od 1983 i MS pořádá IAAF kontinentální hry, jako na př. panamerické, středozemní, asijské. ME pořádá každý čtvrtý rok - * Evrop ská atletická federace. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, ruština, něm čina, španělština, arabština. Čs zastou peni: dr. Viktor Trkal, CSc., člen těch. komise.
m. d. o. se uskutečnila v červenci 1931 ve Vídni. Zúčastnily se jí delegace 21 národů. Členové Svazu DTJ vystoupili ve cvičeních žáků, žaček, žen a mužů, ve výpravě bylo 3 684 osob. Součásti olympiády byly. atl. závody. — III. m. d. o. se konala v červenci 1937 v Amstero damu. Československá výprava s 1 300 účastníky Svazu DTJ a ústeckého ATUS byla nejpočetnějši. Sport, soutě ži se zúčastnilo i 55 sov. sportovců.
tionale des Arbitres de Water-Polo, AIAWP, zal. 1968 v Mexiku. Má 25 členů z 15 zemí. Cílem je výměna zkušeností a informací mezi rozhodčími vodního póla. Činnost řídí 9členné byro. Oficiál ní jazyk: francouzština, angličtina Čs. zastoupeni: ing. František Jarůšek, CSc., člen byra.
ročně mez. turnaje v Evropě a USA. ČSSR není členem.
Mezinárodní dělnický svaz pro těle snou výchovu a sport viz sportovni internacionály.
Mezinárodní federace aikidó, fr. Mezinárodni asociace rozhodčích Fédération International ďaikido, vodního póla, fr. Association Interna FIA, sídlo v Japonsku. Pořádá každo Mezinárodní federace amatérské cyklistiky, fr.Fédération Internationale Amateur de Cyclisme, FIAC, viz Meziná rodni unie cyklistiky.
Mezinárodní federace amatérského basketbalu, fr. Fédération Internatio
Mezinárodní atletický čtyfboj přá nale de Basketball Amateur, FIBA, zal. telství, MAČP, pionýrská sport, soutěž 1932 v Ženevě. Československo patří mezi osm zakládajících členů. Sídlo FI BA je v Mnichově (NSR) a v současné době sdružuje 158 nár. federací všech kontinentů. Nejvyšším orgánem je kon gres, který se koná pravidelně jednou za 4 roky u příležitosti MS. Každá člen ská země má po jednom hlasu. Činnost mezi kongresy řídí 32členné byro a 9členná exekutiva. V rámci FIBA pra cují komise: těch., finanční, mez. orga nizaci, právní, ženského basketbalu, ju niorského mužského basketbalu, junior ského ženského basketbalu a rada těch. pomoci. V každém kontinentu jsou zřízeny kontinentální organizace: v Africe - Association of African Bas ketball Federation (AFABA) se sídlem v Káhiře; v Asii - The Asian Basketball Confederation (ABC) se sídlem v Sou Mezinárodní automobilová federa lu; v Americe - Confederation Panamece, fr. Fédération Internationale de ricana de Basquetbol se sídlem v Limě, I'Automobile. FIA, vznikla 1946 přejme Zóna Centro Americana y del Caribo se nováním AIACR (Association Internatio sídlem v Rio Piedras, Comision de Zóna nale des Automobille - Clubs Reconnus Sudamericana se sídlem v Bogotě; zal. 1904), sídlo Paříž. Pečuje o rozvoj v Oceánii - Oceania Basketball Confe tur. i sport, automobilismu a od 1926 vy deration (OBC) se sídlem ve Wellingtodává jednotné sport, řády platné pro nu; v Evropě - Executive Commission všechny mez. automobilové soutěže for Europe and Mediterranean Basis se a závody. Pořádá MS a ME. Českoslo sídlem v Mnichově. Kromě olymp. tur vensko bylo členem AIACR od 1926, naje pořádá FIBA jednou za 4 roky MS členem FIA za ČSSR je Ústřední auto- mužů a žen, jednou za dva roky MÉ mu žů a žen, kontinentální mistrovstvi ju motoklub ČSSR mezinárodní dělnické olympiády, niorů a juniorek taktéž jednou za dva mez. tělových, akce LSI. Název převzat roky, kontinentální mistrovství kadetek podle pojmenování tělových, vystou do 17 let jednou za dva roky, kontinen pení Svazu DTJ. I. m. d. o. se konala tální poháry klubových družstev (v v srpnu 1925 ve Frankfurtu nad Moha Evropě Pohár mistrů evropských zemí nem. Z Československa se zúčastnilo mužů i žen), Pohár vítězů pohárů mu přes 400 členů Svazu DTJ ve společ žů i žen, Koračův pohár pro muže. ných cvičeních a v atl. závodech. — II. Evropský pohár reprezentačních druž družstev, skládající se z 4 atl. disciplin: běhu na 60 m, skoku do výšky, hodu kri ketovým míčkem a vytrvalostního běhu (chlapci 800 m, dívky 500 m). Vznikla 1956 ve Varšavě z podnětu red. pol. čas. Swiat miodych, která přizvala k účasti pionýrské organizace soused ních států prostřednictvim red. pionýr ských časopisů Die Trommel (NDR), Pioněrskaja Pravda (SSSR) a Pionýrské noviny (ČSR). Od 1959 vrcholí MAČP mez. finálem za účasti 6 členných druž stev zúčastněných zemí. Soutěž se hod notí podle speciálních bodovacich ta bulek. Vítězem je družstvo (5 nejlepších závodníků boduje) s nejvyšším součtem bodů v kat. chlapců a dívek. MAČP probihá ve všech zejích od zákl. kol jako masová soutěž.
Mezinárodní federace amatérského boxu stev, Interkontinentálni pohár reprezen tačních i klubových mužstev. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, španěl ština, němčina, ruština. Čs zastoupení: dr. Miloslav Kříž, člen komise mez. or ganizací, Luděk Heinz, člen komise juni orů.
Mezinírodní federace amatérského boxu, fr. Association Internationale de
řidi výkonný výbor. FIRA řídí ME, které se hraje ve formě poháru FIRA ve třech skupinách, a každoročně organizuje ME juniorů. Oficiálni jazyk: francouzština. Čs. zastoupeni: Eduard Krůzner, člen sportovně těch. komise. Kromě FIRA existuje ještě Internationale Rugby Football Board se sídlem v Londýně, je jímiž členy jsou Anglie, Walles, Skot sko, Irsko, Austrálie, N. Zéland a Jižní Afrika. V mimoevropské oblasti působí Mezinárodní unie ragby USA, která sdružuje nár. federace ragby Kanady. Argentiny, Mexika, Brazílie, Peru a dal ších států v Jižní Americe, Asii a Polynézii, které nejsou členy jiné ragbyové federace. Profesionální ragby o 13 hrá čích se v Evropě hraje pouze ve Francii (Fédération du Jeau a Treize) a v Anglii (Rugby football League), mimo Evropu jen v Austrálii.
346 Association Internationale de Beisbol Amateur, AINBA, sídlo v USA, kde tato hra 1846 vznikla Odtud se rozšířila na Kubu, do Latinské Ameriky, Japonska, na Filipíny, do Austrálie a Evropy. Evr. federace baseballu (FEB) pořádá od 1958 každé 2 roky ME. ČSSR není čle nem.
Mezinárodní federace baskické pe-
Box Amateur, AIBA, zal. 1920 jako Mezi loty, špan. Federación International de národní box. federace, která řidila box Pelota Vasca, FIPV, sídlo sekretariátu amatérů i profesionálů. 1924 došlo Madrid. Organizuje ME a různé turnaje. ČSSR neni členem. k odloučení amatérského boxu a v Paří ži byla zal. AIBA- pod současným ná Mezinárodní federace bobů a ske letonu, fr. Fédération Internationale de zvem je od 1946. Československo je čle Bobsleigh et de Tobogganing, FIBT, nem federace od jejího založení. Sídlo AIBA je v USA. V současné době sdru zal. 1923 v Paříži, sídlo Milán V součas žuje 117 členských zemí všech konti né době sdružuje 24 členských zemi. nentů. K řízeni činnosti federací mezi Nejvyššim orgánem je kongres, který kongresy jsou vytvořeny v rámci AIBA se schází každý rok při MS; jednou za 4 kontinentální byra. Kongres se koná roky při ZOH jsou na kongresu voleni jednou za 4 roky. Mezi kongresy řídí Mezinárodní federace amatérského předseda, předsednictvo, které federa kontinentální federace výkonný výbor, zápasu, fr. Fédération Internationale ci řidi v období mezi kongresy a odbor který je složen z předsedy, 6 místopřed de Lutte Amateur, FILA, zal. 1921 v Lau né komise. Vedle závodů na ZOH pořá sedů a 13 členů. Je volen na 4 roky. sanne. Československo je členem od dá FIBT každoročně MS a ME. od 1969 Tech. orgány AIBA jsou komise: těch., založení. V současné době sdružuje 91 i ME juniorů. Soutěže v jízdě na toboga rozhodčich, zdravotní a finančni. Kromě nár. zápasnických federací všech konti nu a skeletonu se v současné době ofi OH pořádá AIBA jednou za 2 roky mis nentů. Nejvyššim orgánem je kongres, ciálně mez. nejezdí. Oficiálni jazyk: an trovství kontinentů a některé oficiální který se schází každoročně při MS. gličtina, francouzština. ČSSR je kolek mez. turnaje. AIBA pověřuje členské Funkční období je čtyřleté. Ve FILA ma tivním členem bez zastoupení. státy uspořádáním MS amatérů. Ofici jí členské země rovné postavení. Mezi Mezinárodní federace bowlingu, ální jazyk: angličtina, němčina, fran kongresy řídí činnost federace byro, angl. International Bowling Federation, couzština, ruština. Čs. zastoupení: doc. které je výkonným orgánem. V rámci EBF, zal. 1895, 1963 uznána MOV pod MUDr. Ludvík Schmid, CSc., člen zdra FILA pracuji komise: těch., finančni, nynějším názvem. Sdružuje kolem 45 votní komise. Profesionální' box řidl - * rozhodčích, zdravotní, trenérská, pravi mez. asociací Evropy, Asie, Ameriky, del a propagační. Kromě olymp. turnaje Austrálie. Nejvyššim orgánem je kon Mezinárodní unie boxu. Mezinárodni federace amatérského pořádá FILA každoročně MS (kromě ro gres. Oficiální jazyk: angličtina, němči plavání, fr. Fédération Internationale ku konání OH) a ME v obou stylech, MS na, francouzština, španělština. ČSSR de Natation Amateur, FINA, zal. 1908 juniorů a mistrovství kontinentů. Ofici nemá zastoupení. v Londýně, sidlo v Kanadě. Českoslo ální jazyk: francouzština, angličtina. Mezinárodní federace bruslení, vensko členem od 1918. V současné do ČSSR je kolektivním členem bez za angl. International Skating Union, ISU, bě má federace 1 1 2 členských zemi. stoupení. zal. 1892 v Nizozemsku; zahrnuje krasoNejvyšší orgán je kongres, který se Mezinárodní federace badmintonu, brusleni a rychlobruslení. V současné schází jednou za 4 roky při OH. V mezi angl. International Badminton Federati době sdružuje 33 členů nár. sport, fede dobí řídí činnost federace byro a běžné on, IBF, zal. 1934, sidlo Cheltenham rací. Nejvyššim orgánem je kongres, záležitosti vyřizuje gen. sekretář. FINA (Velká Británie). V současné době sdru který se schází jednou za 2 roky Řídí řídi činnost ve 4 závodních disciplinách žuje 58 členských zemi ze všech konti cím orgánem mezi kongresy je před prostřednictvím mez. výborů: těch. vý nentů a 26 dočasných asociativních čle sednictvo, ve kterém jsou kromě před boru plavání, výboru vodního póla, vý nů. ČSSR je členem od 1967. Nejvyššim sedy a místopředsedy i 3 členové za boru skoků do vody a výboru synchro orgánem je kongres, který se schází krasobruslení a 3 za rychlobruslení. nizovaného plaváni. Mimoto je ustaven zpravidla jednou za rok. Mezi kongresy Předsednictvo se volí na dva roky. ISU výbor zdravotní. V mezidobí OH FINA řídí činnost výkonný výbor, který tvoří má 3 výbory: krasobruslení, rychlobru pořádá MS. Oficiální jazyk: angličtina, předseda, 8 místopředsedů a rada IBF, slení a tanců na ledě. ISU organizuje jejimiž členy jsou předseda, gen. sekre MS a ME každoročně v krasobruslení francouzština. Mezinárodni federace amatérského tář. pokladník a 10 členů. Kromě toho a v rychlobruslení. Oficiální jazyk: an ragby, fr. Fédération Internationale de jsou ustaveny komise a výbory, jako ko gličtina, francouzština, ruština, němči Rugby Amateur, FIRA, zal. 1934 v Paříži. mise finanční, výbor pravidel, výbor tur na. ČSSR je kolektivním členem: zastu Československo je jedním ze zakládají najů, komise mez. mistrovství, komise puje ji dr. Josef Dědič, člen předsed cích členů. V současné době sdružuje •ozhodčích a revizní. IBF organizuje MS nictva. 24 členských federací, většinou evr. - soutěž jednotlivců jednou za 3 roky, Mezinárodní federace časoměřičů, včetně frankofonních států Maroka, Tu Thomas Cup - MS družstev mužů fr. Fédération Internationale des Chroniska, Senegalu, Pobřeží Slonoviny a Uber Cup - MS žen. Soutěže v Evropě nometreurs, FIC, Sidlo v Itálii. ČSSR ne a Madagaskaru. Nejvyššim orgánem je řídí Evropská unie badmintonu (EBU). ni členem. kongres, který se schází každoročně. Oficiální jazyk: angličtina. ČSSR je ko Mezinárodní federace házená, něm. Členské země mají v kongresu nestejný lektivním členem IBF, v EBU ČSSR za Internationale Handball Federation, počet hlasů, který je odstupňován pod stupuje Josef Beneš, člen výboru IHF, zal. 1946 v Kodani osmi evr. nár. le počtu oddílů. Činnost mezi kongresy Mezinárodní federace baseballu, fr. svazy místo zrušené Internationale
347 Amateur Handball Federation (IAHF) zal. 1928 v Amsterdamu. Čs. svaz háze né vstoupil do INF 1948. Od 1972, kdy se házená stala olymp. sportem a IHF dostala novou organizační strukturu, je sidlem federace Basilej. V současná době sdružuje IHF 8 8 nár. svazů ze všech kontinentů. Nejvyššim orgánem je kongres, který se scházi jednou za 2 roky, volební kongres se koná vždy po čtyřech letech a členské státy mají stej ný počet hlasů (po jednom). Mezi kon gresy řídí federaci 18členná rada IHF. Výkonný výbor (exekutiva) IHF je 7členný a tvoři jej předseda IHF, 1. a 2. mí stopředseda z Evropy, jeden místo předseda z ostatních kontinentů (Afri ky, Asie, Ameriky), gen. sekretář, po kladník a předseda zastupující těch. ko mise. Exekutiva je pracovním gremiem rady IHF a je povinna realizovat rozhod nutí kongresu a rady V rámci IHF je ustaveno 5 odborných komisí: organi zační, rozhodčích a pravidel, trenérskometodická, lékařská a dopinková a ko mise propagandy a rozvoje házené Kromě olymp. turnaje organizuje IHF (nebo pověřuje uspořádáním nár. sva zy) MS, kontinentální mistrovství a kon tinentální pohárové soutěže pro oddílo vá družstva MS se koná každé čtyři ro ky (dva roky po OH), MS juniorů do 21 let a juniorek do 2 0 let každé dva roky. Evr. pohárové soutěže (PMEZ, PVP, Po hár IHF) se konají pro oddílové celky mužů i žen každoročně Oficiální jazyk: němčina, angličtina, francouzština. Čs. zastoupeni: MUDr. Jiří Jeschke, člen lékařské komise, Ivan Kašpar, člen ko mise propagandy a rozvoje házené, Ja roslav Mráz, člen trenérsko-metodické komise.
Mezinárodni federace ledního hokeje Panamerické, Oceánské a Africko-madagaskarské. V současné době sdružu je 109 členských zemí ze všech konti nentů. Nejvyššim orgánem je kongres, který se schází pouze při MS a OH. Členské země mají rovné postaveni po jednom hlasu. Mezi kongresy řídí čin nost federace řidiči výbor, který se schází každoročně. Běžné záležitosti vy řizuje prezidentské byro a gen. sekreta riát. FIJ pořádá pravidelně MS seniorů, juniorů a žen v období mezi OH. Na program OH je pravidelně zařazena soutěž mužů. Oficiální jazyk: francouz ština, angličtina; doplňkový jazyk: něm čina, japonština, španělština, ruština. ČSSR nemá zastoupeni.
Mezinárodni federace kanoistiky, angl International Canoe Federation, ICF, zal. 1946 místo zrušené Internatio nale Representantenschaft fůr Kanusport (IRK), zal. 1924 v Kodani. Česko slovensko bylo členem IRK od 1925. Sídlo ICF Florencie. V současné době sdružuje 40 členských zemi. Nejvyššim orgánem je kongres, který se koná jed nou za dva roky, v mezidobí řídi činnost byro, které tvoři předseda, místopřed seda, pokladník, gen. sekretář a 5 čle nů; jsou voleni na 4 roky. V ICF má kaž dá federace rovné postavení - po jed nom hlasu. V ICF pracuje 6 komisi: sla lomová, rychlostní, oplachtěných kanoí, turistická, propagační a lékařská ICF pořádá každý lichý rok ME na hladkých tratích, MS ve vodním slalomu a sjezdu a MS juniorů v rychlostní kanoistice. MS v rychlostní kanoistice dospělých se koná každý rok. Oficiální jazyk: an gličtina, francouzština, němčina. Čs. za stoupení: Tibor Sýkora, člen slalomové komise.
Mezinárodni federace jachtingu, Mezinárodní federace kempinku a karavaninku, fr. Fédération Interna
angl. International Yacht Racing Union, IYRU, zal. 1907, sídlo Londýn. V součas né době sdružuje 63 členských federa ci. Československo je členem od 1955. Federace je rozdělena na 12 zónových skupin. Rádný kongres se koná jednou za 3 roky. Mezi kongresy řídi činnost fe derace stálý výbor IYRU, složený ze zá stupců jednotlivých zón; výbor se schá zi jednou ročně. Kromě toho je ustave no 8 komisí. IYRU sdružuje jednotlivé mez. jachetni třídy. ČSSR je členem těchto asociaci: Finn, Létající Ho lanďan, třída 470 a 420, Optimist, Kadet a Vaurien. Třídy Finn, Létající Holanďan a 470 jsou součástí olymp. programu. V jednotlivých třídách se koná každo ročně MS a ME. Oficiální jazyk: anglič tina. čs. zastoupeni: ing. Jaroslav Outrata. CSc. člen komise mládeže a žen. Mezinárodni federace juda, fr. Fédération Internationale de Judo, FIJ, zal. 1952, sídlo Tokio. Je vytvořena z pěti kontinentálních unii: Evropské, Alijské,
tionale de Camping et de Caravanning, FICC, svět. organizace pro mototuristiku, zal. 1933. V současné době sdružuje 51 členů z 37 států Evropy, Asie, Afriky, Ameriky. Nejvyššim orgánem je kon gres, který zasedá zpravidla každoroč ně v době konáni - * Rallye FICC. Řídi cím orgánem je 1 1 členná správní rada. V rámci FICC pracují odb. komise, např. statutární, tech, (pro kempink, karavanink, rallye, soutěžní, stanová) a komise mládeže. FICC pořádá každoročně v jednotlivých státech Rallye FICC, kte rá sleduje rozšiřováni a využívání tábo ření a karavaninku. Oficiální jazyk: fran couzština, angličtina, němčina. ČSSR je kolektivním členem bez zastoupení.
gres, který se schází jednou za 4 roky. FIRS pořádá MS a MB v hokeji na ko lečkových bruslích, v krasojizdě a v rychlobrusleni. Oficiální jazyk: fran couzština, angličtina. ČSSR nemá za stoupení.
Mezinárodní federace korespon denčního šachu, angl. International Chess Correspondence Federation, ICCF, zal. 1927. Tvoři ji 48 členských nár. federací. Nejvyššim orgánem je kongres, který se schází jednou za 2 ro ky. Mezi kongresy řídí práci federace prezídium. Tech. orgány ICCF: kvalifi kační komise, turnajová komise, tele grafická komise, komise pravidel, orga nizační komise pro turnaj o Pohár ICCF, dokumentačni komise. ICCF organizuje MS jednou za dva roky. Oficiální jazyk: ruština, angličtina, francouzština, špa nělština, němčina. ČSSR je kolektivním členem bez zastoupeni.
Mezinárodní federace kulturistů, angl. International Federation of Body builders, IFBB, zal. 1946, sidlo sekretari átu Montreal. V současné době sdružu je 126 nár. federací. Pro každý konti nent je stanoven viceprezident, který udržuje kontakt s nár. federacemi pří slušného kontinentu. Nejvyššim orgá nem je kongres. Volby do řidíciho vý boru se konaji jednou za 4 roky. Každý rok se koná ME a MS. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština. Čs zastoupe ní: ing. Jaroslav Veselý, CSc., člen těch. komise. Mezinárodní federace kuželek, fr Fédération Internationale des Quieleurs, FIQ, 1952 nahradila Mezinárodni bowlingovou asociaci (IBA), zal 1926. FIQ sdružuje kuželkáře 4 sekcí: bowlingové, asfaltové, nůžkové a žlabové. V současné době řídí bowlingovou desetikuželkářskou divizi, která má 55 nár. svazů z Ameriky, Asie a Evropy a devítikuželkovou asociaci, která má 19 nár. svazů. Asfaltová sekce řidl 14 svazů, .žlábová 4 svazy a nůžková 6 svazů. Nejvyšším orgánem je kongres, který se scházi jednou za 2 roky. Také konferen ce jednotlivých sekci se konají jednou za 2 roky FIQ pořádá MS a ME mužů i žen, jednotlivců a družstev, kontinen tální mistrovství a Dunajský pohár, kte rý pořádá asfaltová sekce pro mistrov ská oddílová mužstva mužů. Jednotlivé sekce pořádají mistrovství odděleně. Oficiální jazyk: němčina, angličtina, francouzština, španělština. ČSSR je ko lektivním členem; zastupuje ji Oskar Sága, člen prezidia a předseda komise rozhodčích.
Mezinárodní federace kolečkových bruslí, Fédération Internationale de Mezinárodní federace ledního ho Roller Skating, FIRS, zal. 1924 ve Švéd- keje, angl. International Ice Hockey Fe
sku, sídlo sekretariátu v USA. V součas deration, IIHF, fr. Ligue Internationale né době sdružuje 37 nár. federací všech du Hockey sur Glace, LIHG, zal. 1908 kontinentů. Nejvyššim orgánem je kon v Pařiži, Československo je spoluzaklá-
Mezinárodní federace lukostřelecká dajícím členem, sídlo sekretariátu Ví deň. V současné době IIHF sdružuje 34 členských zemi z Evropy, Severní Ame riky, Asie a Afriky. Hlavní kongres IIHF se koná jednou za 4 roky; při něm se konají volby a je možno měnit a dopl ňovat stanovy, řády a pravidla hry. Vý roční kongres se koná každý rok při ME skupiny A a zabývá se pouze záležitost mi souvisícími s mistrovstvím. Pololetní kongres se schází každoročně na pod zim a řeší otázky mez. kalendáře, místa konáni budoucích mistrovství, otázky rozhodčích apod. Podle potřeby může být svolán též mimořádný kongres. Nejvyšším orgánem IIHF je rada (předsed nictvo), skládající se ze dvou kontinen tálních výborů - evr. a severoamerické ho. Předsedové kontinentálních výborů se střídají po 3 letech ve funkci předse dy IIHF. Kromě rady je zřízen direktorát a přislušné komise. IIHF pořádá MS a ME ve třech skupinách - A, B, C, všechny o 8 účastnících, dále MS junio rů, ME dorostu (ve třech skupinách po 8 účastnicích). Pohár mistrů evr. zemi. Oficiální jazyk: francouzština, angličti na, němčina. Čs. zastoupení: ing. Miro slav Šubrt, 1 . místopředseda a předse da komise pro pravidla, dr. Ludovít Fra nci, člen těch. komise, MUDr. Jaroslav Tintěra, člen zdrav, komise, prof. dr. Vladimir Kostka, CSc., člen trenérskometodické komise, Quido Adamec, člen komise rozhodčich.
Mezinárodni federace lukostřelec ká, fr. Fédération Internationale de Tir á I'Arc, FITA, zal. 1931 ve Lvově. Česko slovensko patři k pěti zakládajicim čle nům. Sídlo FITA se řídí podle admini strativní rady, kterou tvoři předseda, gen. sekretář a pokladnik. V současné době řídi FITA 50 členských federací ze všech kontinentů. Nejvyšší orgán je kongres, který se schází jednou za 2 ro ky. Každá země má na kongresu jeden hlas. Funkční období je čtyřleté. Mezi kongresy řidí činnost rada a výkonný výbor. FITA má ustaveno 5 komisí: pro pravidla a stanovy, pro mez. rozhodčí, pro loveckou lukostřelbu, zdravotní a f i nanční. Kromě olymp. turnaje pořádá FITA jednou za 2 roky MS, ME a každo ročně soutěž na dálku (FITA Mail Match). Oficiální jazyk: angličtina, fran couzština. ČSSR je kolektivním členem bez zastoupeni. Mezinárodní federace lyžování, fr. Fédération Internationale de Ski, FIS, zal 1910 v Oslo jako Mezinárodni komi se lyžováni (ISC). V té byl zastoupen i Svaz lyžařů Království českého přes protesty rak. a něm. lyžařského svazu. FIS vznikla 1924 v Chamonix, když před tím na kongresu ISC v Praze 1923 byl přijat návrh na utvoření oficiálni federa ce s nynějším názvem. FIS má sídlo
v Bernu a v současné době sdružuje 47 členských zemí. Kongres FIS se schází jednou za 2 roky. Každá členská země má jeden hlas, členské země s více než 25 000 členů mají hlas navíc a dalši hlas navíc mají země, které se v uplynulém funkčním období zúčastnily MS. Mezi kongresy řídi federaci 17členné před sednictvo. FIS má 20 různých komisí a subkomisí, z nichž nejdůležitějši jsou komise těch., skokanská, běžecká, sdruženářská a alpského lyžováni. FIS organizuje každé 2 roky MS v lyžováni, v posledních letech odděleně MS v kla sických disciplínách a ve sjezdových disciplínách. Od 1977 se koná každo ročně MS juniorů v klasických discipli nách (předtím ME) a od 1982 MS junio rů ve sjezdových disciplinách (předtím ME). Každoročně se ve sjezdových dis ciplinách pořádají závody o Evropský a Světový pohár. Olympijský program zahrnuje závody v klasických disciplí nách (běh, skok a závod sdružený) a sjezdových disciplinách (sjezd, sla lom a obří slalom). Oficiálni jazyk: an gličtina, francouzština, němčina, rušti na. Čs. zastoupeni: Jan Mráz, člen předsednictva a člen finanční komise, Miloslav Bělonožník, člen subkomise skokanských můstků a komise severské kombinace, Eva Paulusová, členka žen ské běžecké komise, ing. Ladislav Harvan, člen komise pro stavbu sjezdových a slalomových trati, Jaroslav Honců, člen běžecké komise, Magda Holá, ko respondenční člen komise pro Světový a Evropský pohár. Mezinárodní federace metaní, angl. International Casting Federation, ICF, sídlo sekretariátu v USA. Každoročně pořádá MS. ČSSR neni členem
Mezinárodní federace moderního
348 votný, člen těch. komise, dr. Zdeněk Kašper, člen těch. komise biatlonu.
Mezinárodní federace orientačního běhu, angl. International Orienteering Federation, IOF, zal. 1961 v Dánsku. V současné době je sídlo federace ve Švédsku. IOF sdružuje 23 mez. federaci Evropy, Asie, Ameriky, Austrálie a Oceánie. Nejvyššim orgánem je kon gres, který se schází každé 2 roky. Fe deraci řídi předsednictvo a výkonný vý bor. V rámci federace pracuje 5 odbor ných komisí: metodicko-propagační, mapová, tisková, ski-komise, technická. MS se koná každý lichý rok. Oficiálni jazyk: angličtina, němčina
Mezinárodní federace pozemního hokeje, fr. Fédération Internationale de Hockey, FIH, zal. 1924 v Paříži, sidlo Brusel. Mezi sedmi zakládajícími země mi bylo Československo. V současné době sdružuje 84 nár. federací ze všech kontinentů, a to mužské i ženské složky. Kongres FIH se koná každé 2 roky a každá členská federace má po jed nom hlasu. Činnost federaci řídí 25členná rada, jejiž členy volí kongres vždy na 4 roky. Na jednotlivých kontinentech ří dí činnost kontinentálni komise, podlé hající radě FIH. Pro jednotlivé úseky činnosti jsou zřizeny odborné komise Rada FIH řídi všechny oficiální svět. a evr. soutěže, zejm. olymp. turnaje mu žů a od 1980 i žen MS mužů. žen a juni orů se koná každé 2 roky, Interkontinentální pohár a ME každé 4 roky. ME v halovém hokeji každé 2 roky a každo ročně Pohár mistrů evr. zemí (PMEZ) mužů a žen. Postupně se zavádějí i sou těže mládeže, jako MS a ME dorosten ců a žáků. Oficiálni jazyk, angličtina, francouzština. Čs. zastoupeni: dr. Vá clav Pošík, člen rady FIH a člen komise pro PMEZ. Kromě FIH existuje Evrop ská federace pozemního hokeje, která řidí činnost ve své sféře.
pětiboje a biatlonu, fr. Union Interna tionale de Pentathlon Modeme et Biathlon, UIPMB, zal. 1948 v Londýně. V současné době sdružuje 78 členských Mezinárodní federace profesionál zemí ze všech kontinentů, z toho v 50 ní cyklistiky, fr. Fédération Internatio zemích je organizován moderní pětiboj nale Cycliste Professionnelle, FICP, viz a v 47 zemích biatlon. Nejvyššim orgá Mezinárodni unie cyklistiky. nem je valné shromáždění delegátů Mezinárodní federace pro výuku všech členských zemi obou sportů, kte jízdy na lyžích, fr. Fédération Interna ré se koná každé 4 roky po OH. Řídícími tionale ďEnseignement du Ski, Interorgány moderního pětiboje a biatlonu ski, zal. 1952 na mez. kongresu pro vý jsou kongresy těchto sportů, konané uku lyžováni konaném v Storlien (Švéd každoročně před zahájením nejvyšší sko). Československo je členem od soutěže, která se v tom roce koná (MS 1958. Kongres se schází jednou za 4 ro nebo OH). V mezidobí OH řídí práci fe ky, volí se na něm předsednictvo derace administrativní rada, která je a uskutečňuje se výměna zkušenosti podřizena předsednictvu. UIPMB pořá z výuky na lyžích, konají se odborné dá každoročně (kromě roku konání OH) přednášky metodického zaměření MS v moderním pětiboji, MS v biatlonu a praktické ukázky. ČSSR je kolektiv a MS juniorů v moderním pětiboji. Ofi nim členem bez zastoupeni. ciální jazyk: francouzština, angličtina. Mezinárodní federace rybolovné Čs. zastoupeni: dr. Vladimír Černý, člen techniky, angl. International Casting administrativni rady a předseda infor Federation, ICF, zal. 1952, sidlo Black mačně propagačni komise, plk. Ján No burn, Austrálie. Sdružuje 11 nár. svazů.
349
Mezinárodní federace vysokoškolského sportu
Registrovaná MOV 1958, člen Generál ního shromáždění mez. sport, federací od 1973. Prezident Norman Beitzel, Au strálie.
Mezinárodní
federace
skibobů,
angl. International Fédération of Skibob, IPS, zal. 1961 v Innsbrucku. V sou časné době sdružuje 23 nár. svazů. Nejvyšším orgánem je kongres, který volí prezidium. Každé 2 roky organizuje IFS MS a ME. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, němčina. ČSSR je kolek tivním členem bez zastoupení.
Mezinárodní federace skoků na trampolíně, fr. Fédération Internatio nale de Trampoline, FIT, zal. 1964 ve Frankfurtu. V současné době sdružuje 19 členských nár. federací. Nejvyšším orgánem je kongres, který se scházi každé 2 roky a voli 5členné prezídium. Má stálou těch. komisi. FIT pořádá kaž dý druhý rok MS, v mezidobí se organi zuje v evr. ME. Oficiálni jazyk: němčina, angličtina, francouzština. CSSR je ko lektivním členem bez zastoupeni.
Mezinárodní federace sportovního tisku, fr. Association Internationale de la Presse Sportive, AIPS, zal. 1924 v Pa říži, sídlo sekretariátu v místě předse dy. Sdružuje sport, novináře 65 zemí ze všech kontinentů. Členstvi je kolektivní nebo osobní. Cilem AIPS je usnadnit prac. podminky sport, novinářům při mez. stycích. Nejvyššim orgánem je kongres, který se schází jednou ročně, mezi kongresy řídi činnost řidiči výbor. V rámci AIPS pracují speciální komise pro jednotlivé druhy sportů. Oficiálni jazyk: francouzština, angličtina, němči na. Čs. zastoupení: Jan Popper (do 1986).
Mezinárodní federace stolního te nisu, fr. Fědération Internationale de Tennis de Table, FITT, zal. 1926 v Lon dýně, kde má též sídlo. Československo bylo mezi devíti zakládajícími zeměmi. V současné době sdružuje 126 nár. fe derací ze všech kontinentů. V rámci FITT pracuji kontinentální federace Evropy, Asie, Afriky, Jihoamerické kon federace a šest regionálních organiza cí. Nejvyšším orgánem FITT je kongres, který se koná jednou za 2 roky. Kon gres volí výkonný výbor a radu FITT. Rada zasedá jednou ročně, řídi záležito sti FITT a pověřuje výkonný výbor pl něním běžných úkolů. Každé 2 roky se koná MS, jež zahrnuje soutěž družstev mužů (Swaythling-Cup), soutěž druž stev žen (Courbillon-Cup), dále dvouhry mužů o pohár St. Bride Vase, dvouhry žen o pohár G. Geista, čtyřhry mužů o Iránský pohár, čtyřhry žen o pohár W. J. Popeho a smišené čtyřhry o Heyduškův pohár. Oficiální jazyk: všechny jazy ky členských zemí FITT; zástupci dele gaci jsou oprávněni oslovovat schůze
svým vlastním jazykem za předpokladu, že zajistí překlad svých projevů do jed noho z pracovnich jazyků stanovených pro příslušnou schůzi. Čs zastoupení: dr. Vladimír Paleček, člen řídicího výbo ru a předseda těch. komise FITT, MUOr. Jiří Lesa, člen zdravotní komise FITT, MUDr. Pavol Hájek, člen komise rozhodčích ETTU, Vladimír Miko, člen trenérsko-metodické komise ETTU. Mezinárodní federace šachu, fr. Fé dération Internationale des Echecs, FIDE, zal. 1924 v Paříži, mezi zakládající mi členy bylo i Československo. V sou časné době FIDE sdružuje 120 člen ských nár. svazů. Nejvyšším orgánem je valné shromážděni, které se scházi každoročně. Volí předsedu, který má v nevyhnutelných případech právo val ného shromáždění. Dalšími orgány jsou výkonný výbor, ústřední výbor, kvalifi kační komise, komise pro pravidla aj. FIDE pořádá každý třeti rok MS jednot livců, jednou za dva roky šachovou olympiádu mužů, žen a družstev, každý rok MS juniorů do 20 let a každý druhý rok MS družstev studentů nebo juniorů. MS družstev je jednou za čtyři roky. Oficiální jazyk: francouzština, ruština, angličtina, němčina, španělština. ČSSR je kolektivním členem; zastupuje ji ing. Jaroslav Šajtar, člen předsednictva, předseda 3. zóny, člen kvalifikační ko mise a delegát FIDE pro mládež. Mezinárodní federace šermu, fr. Fé dération Internationale ď Escrime, FIE, zal. 1913 v Paříži. Český šermířský klub Riegl byl jedním z devíti zakládajících členů. V současné době jsou členy FIE nár. svazy 78 zemí Evropy, Asie, Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie. Řádný kongres se koná každý rok. Členské svazy při hlasování o těch. otázkách ne mají rovný počet hlasů (nejvíce - 4 hla sy mají např. Francie, Maďarsko, Itálie, SSSR, Polsko, Anglie a NSR; ČSSR má 2 hlasy). Běžné záležitosti vyřizuje byro složené z předsedy, gen. sekretáře a pokladníka. Činnost FIE je soustředě na do 7 komisí. Každoročně se konají MS (kromě roku OH) ME, MSJ a PMEZ v jednotlivých zbraních. Oficiálni jazyk: francouzština. Čs. zastoupení: dr. Pře mysl Herych, člen komise propagandy a mez. kalendáře.
Mezinárodní federace tílesná vý chovy, fr. Fédération Internationale ď Éducation Physiques, FIEP, zal. 1923 ja ko FIGE (Fédération Internationale de Gymnastique Éducative), 1953 název změněn na FIEP. Sídlo se řídí podle bydliště předsedy V současné době sdružuje 76 zemi ze všech kontinentů Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází jednou za 5 let. Dalším řídicím orgánem je gen. shromážděni, které se koná ve čtyřletém obdobi; voli radu
a z jejich členů se sestavuje výkonný výbor. Členství ve FIEP je kolektivní, in dividuální a čestné. Činnost je rozděle na do 3 sekcí: věd., škol. a dobrovolné těl. výchovy. Poslání organizace je při spívat k rozvoji těl. výchovy jako pro středku všestranného rozvoje každého člověka a upevňovat mez. spolupráci prostřednictvím výměny pedagog, a těch. zkušenosti, věd. výzkumu a vý měny zkušeností. FIEP pořádá věd. kon gresy. Udržuje kontakty s mnoha mez. organizacemi, které se zabývají těl. vý chovou. Značnou pozornost věnuje školní těl. výchově. Oficiální jazyk: an gličtina, němčina, francouzština, špa nělština. Čs. zastoupeni: prof. dr. Jarmi la Kostková, CSc., členka komise „Sport pro všechny", prof. dr. František Sýkora, CSc., člen vědecké sekce.
Mezinárodní federace tšlovýchovného lékařství, fr. Fédération Interna tionale de Médicine Sportive, FIMS, zal. 1928 ve Svatém Mořici, sídlo v mí stě prezidenta nebo gen. sekretáře. Sdružuje nár. federace tělových, lékař ství. Jejím cílem je udržovat a zlepšovat zdraví a charakterové vlastnosti člově ka prostřednictvím těl. výchovy a spor tu. FIMS organizuje kongresy, mez. kur sy tělových, lékařství apod. Nejvyšším orgánem je valné shromáždění, volené jednou za 4 roky, dále rada FIMS, v niž mají uznané federace tělových, lékař ství po jednom zástupci, 13členný vý konný výbor a 4členné byro výkonného výboru. V rámci FIMS pracuje vědecký výbor a mezifederální komise lékařů delegovaných mez. sport, federacemi. Oficiálni jazyk: angličtina, francouzšti na, němčina. ČSSR je kolektivním čle nem, zastupuje ji prof. MUDr. Ludovit Komadel, CSc., místopředseda FIMS, a prof MUDr. Miloš Máček, DrSc., člen věd. komise. Mezinárodní federace volejbalu, fr. Fédération Internationale de Volleyball, FIVB, zal. 1947 v Paříži za účasti 14 států včetně ČSR. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází jednou za 2 ro ky. Řídícím orgánem je 24členná admi nistrativní rada a 5členný výkonný vý bor. Stálé komise FIVB: organizačně sportovní, rozhodčích, pravidel, trenérská a zdravotní. FIVB sdružuje přes 140 členských zemí. Na jednotlivých konti nentech volejbal řídi konfederace: Evropy (1963), Asie (1960), Afriky (1965), Sev. a Stř. Ameriky a karibské oblasti (1966) a Jižní Ameriky (1965). FIVB or ganizuje jednou za 4 roky MS (mezi OH), olymp. turnaj, ME a MEJ, Evr. po hár mistrů a PVP. Oficiální jazyk: fran couzština, angličtina, ruština a španěl ština.
Mezinárodní federace vysokoškol ského sportu, Fédération Internatio-
Mezinárodní federace vysokoškolského sportu nale du Sport Uníversitaire, FISU, usta vena 1349 v Meranu. Jako konkurenční podnik - * mezinárodních vysokoškol ských sportovních her - ► Mezinárodní ho svazu studentstva organizovala Týd ny sportu 1937 byly uspořádány ve Francii první společné hry obou organi zací za účasti 29 zemi. 1953 se konala první letní - * univerziáda v Turíně za účasti 44 zemí ze všech kontinentů. Do šlo k sjednoceni a členské země Mez. svazu studentstva vstoupily do FISU. V současné době FISU sdružuje 67 členských organizaci ze všech konti nentů. Řádný kongres FISU se koná každé 2 roky a každá členská země má na něm po jednom hlasu. Činnost FISU mezi kongresy řídí výkonný výbor. FISU pořádá pravidelně letni a zimni univerziády. Oficiální jazyk: angličtina, špa nělština, francouzština, ruština; pracov ním jazykem je angličtina a francouzšti na. Čs. zastoupeni: prof. dr. Bohuslav Sýkora, DrSc., člen výkonného výboru, prof. MUDr. Ludovít Komadel, předse da zdravotní komise, Dagmar Řeháko va, členka těch. komise pro zimní spor ty (krasobruslení).
Mezinárodní
federace
vzpíráni,
angl. International Weightlifting Fede ration, IWF, fr. Fédération Internationa le Halterophilie, FIH, zal. 1920, sídlo se kretariátu Maďarsko. Československo je členem od 1922. Od roku 1883 existo valo neoficiální mez. sdružení těžkých atletů 3-4 evr. zemí. Toto sdružení vzro stlo do roku 1913 na 13 zemi, čímž byl vytvořen základ pro vznik mez. federa ce. Za I. svět. války se toto sdružení roz padlo a tak teprve roku 1920 vznikla ofi ciální mez. federace. V současné době sdružuje 1 2 0 členských zemí všech kon tinentů. Vrcholným orgánem je kon gres, který se schází každoročně v rám ci MS. Členové mají ve federaci rovné zastoupení - po jednom hlasu. Funkční období je čtyřleté. Mezi kongresy řídi činnost byro, které tvoří předseda, 6 místopředsedů, gen. sekretář a jeho zá stupce a 8 členů. V rámci IWF pracuje komise těch., zdrav., vědecko-metodická a revizní. Kromě soutěži na OH pořá dá IWF každý rok MS a mistrovství kon tinentů. Pokud se MS koná v Evropě, je zároveň ME. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, němčina, ruština, španěl ština. ČSSR je kolektivním členem bez zastoupení.
Mezinárodní federace ženských sportů, fr. Fédération Sportive Féminine Internationale, FSFI, zal. 1921 z inici ativy ČSR a za účasti Anglie, Francie a USA. 1922-34 pořádala každé čtyři ro ky - ► Světové ženské hry. 1936 se slou čila s -* Mezinárodni amatérskou atle tickou federaci. Mezinárodní fotbalová federace, fr.
Fédération Internationale de Football Association FIFA, zal. 1904 v Paříži, Čes koslovensko je členem od 1906. V sou časné době má federace sídlo v Curychu a sdružuje 153 členských zemí ze všech kontinentů. Členské federace máji ve FIFA rovné postaveni, každá má v kongresu po jednom hlasu. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schá zí každé 4 roky a na stejnou dobu jsou voleni i členové výkonného výboru, kte rý tvoří předseda FIFA, 8 místopředse dů, gen. sekretář a jeho pomocník a 1 2 členů. Běžné záležitosti vyřizuje gen. sekretář. V rámci FIFA je sdruženo 6 kontinentálních konfederací: evropská (UEFA, zal. 1954, sídlo Bern), asijská (AFC, zal. 1954, sídlo Malajsie), africká (CAF, zal. 1956, sídlo Egypt), Severní a Střední Ameriky a karibské oblasti (Concacaf, zal. 1961, sídlo Guatemala), Jižni Ameriky (Conmebol, zal 1916, síd lo Peru), Austrálie a Oceánie (OFC, zal. 1966, sídlo Nový Zéland). Do výkonné ho výboru FIFA jsou voleni zástupci těchto konfederací, zvolení na kontinentálních kongresech Na kongresu FIFA je volen pouze předseda FIFA na 4 roky. Každé 2 roky se obnovuje polovi na členů výkonného výboru. Funkční období je čtyřleté, znovuzvolení je mož né. FIFA připouští, aby v nár. svazech byli organizováni amatéři, neamatéři a profesionálové. FIFA má 12 komisi. V otázkách pravidel rozhoduje s koneč nou platností mez. výbor, tzv Internati onal Association Board, který se schází jednou ročně a má 20 členů: 4 z FIFA, 4 z Anglie, 4 ze Skotska, 4 z Walesu, 4 ze Severního Irska. FIFA organizuje každé 4 roky MS a od 1977 také svět. turnaj mládeže. Oficiálni jazyk: angličtina, francouzština, němčina, ruština, španěl ština. Čs zastoupeni: dr Václav Jíra, člen těch. komise.
Mezinárodní gymnastická federa ce, fr. Fédération Internationale de Gymnastique, FIG, zal. 1881, Českoslo vensko je členem od 1897 (jako Čechy). FIG sdružuje 69 členských zemí, které mají rovné postaveni, každá po jednom hlasu. Kongres se koná každoročně, volba řidicího výboru a těch. výboru jednou za 4 roky. Kromě toho je ustave na těch. komise mužů, těch. komise žen a těch. komise moderní gymnastiky Kromě olymp. turnaje organizuje FIG ME mužů a žen, MS družstev a jednotli vců (mužů a žen) a Světový pohár, kte rý se koná v lichých letech, tj. v roce konání ME. FIG řídí též moderní gymna štiku prostřednictvim těch. komise mo derní gymnastiky V moderní gymnasti ce se pořádá každý druhý rok MS. Ofi ciální jazyk: francouzština, angličtina, ruština, němčina. Čs. zastoupeni: Květa Černá, členka těch. komise moderní
350 gymnastiky, Alexandr Lylo, člen výkon ného výboru a předseda technicko-metodické komise mužů, Jaroslava Matlochová, místopředsedkyně těch. komise žen. Mezinárodní horolezecká unie, fr. Union Internationale des Associations d'Alpinisme, UIAA, zal. 1932 v Chamo nix. V současné době sdružuje nár. fe derace z 41 zemí. Nejvyššim orgánem je valné shromáždění, které volí výkon ný výbor (7 stálých členů a 5 nestálých). Na vedeni administrativni rady jmenuje předseda UIAA byro. V UIAA pracují stálé komise pro záchranný materiál, metody záchrany, práci s mládeži, ochranu hor a komise bezpečnostní. Oficiálni jazyk: francouzština, angličti na, italština, němčina. ČSSR je kolektiv ním členem; zastupuje ji MUDr. Jaro mír Wolf, člen výkonného výboru.
Mezinárodní horská cesta přátel ství Eisenach-Budapest, pěší mez. tur. cesta vedoucí převážně horskými terény NDR, ČSSR, PLR a MLR. Cesta začíná na hist. ném. hradu Wartburgu u Eisenachu a konči na předměstí Bu dapešti. Délka cesty 2 695 km. Směrov ky s emblémem cesty (čtvercové pole se siluetou horského masivu v horní čá stí a s písmeny E-B v červené barvě v dolní části) jsou umístěny na všech rozcestich a křižovatkách značené tur. cesty. Na území ČSSR vedou 3 úseky: Hřensko Harrachov, Mlatkovské sedlo Suchá Hora a Dukelský průsmyk Slovenské Nové Město, celkem 913 km.
Mezinárodní charta tělesné výcho vy a sportu UNESCO, listina vyzývají cí deklarativní formou dát sport do slu žeb pokroku lidstva, podpořit rozvoj TVS, působit na vlády, kompetentní ne vládní organizace, vychovatele, rodiny i jednotlivce, aby se chartou řídili, šiřili její zásady a uplatňovali je v praxi. Při jata UNESCO 1978. Charta zdůrazňuje, že TVS patři mezi zákl. lidská práva a tvoří nutnou součást celoživotní vý chovy. Mezinárodni jezdecká federace, fr. Fédération Equestre Internationale, FEI, zal 1921 v Paříži. Československo je členem od 1930. V současné době má FEI sídlo ve Švýcarsku a sdružuje 63 nár. jezdeckých federací ze všech kon tinentů. Řádný kongres se koná každý rok. Členské země mají ve federaci po jednom hlasu. Mezi kongresy řidí práci byro, které tvoři předseda, 2 místopřed sedové, gen. sekretář, pokladnik a 5 členů. Běžné záležitosti vyřizuje sekre tariát. který tvoři gen. sekretář, poklad nik a 2 revizoři. FEI řidi mez. soutěže ve 3 disciplínách - drezúře, skoku a vše stranné způsobilosti (military). V těchto disciplinách se pořádaji ME, MS a olymp. soutěže (jednotlivci i druž-
351
Mezinárodní motocyklová federace
štva). FEI se nezabývá dostihovým sportem, v němž převažuje chovatelská stránka a provozuje se převážně profe sionálně. Oficiální jazyk: francouzština, angličtina. ČSSR je kolektivním členem bez zastoupeni.
Mezinárodní konfederace sportov ních rybářů, fr. Confédération Interna tionale de la Peche Sportive, CIPS, svět. organizace sport, rybářů, založena 1952, sídlo Bologna. Sdružuje 21 nár. svazů. Prezident Eliodoro Cicognani, Itálie. Čs zastoupeni: Ondřej Budaj, člen těch. komise. Mezinárodni letecká federace, fr. Fédération Aérenautique Internationa le, FAI, zal. 1905 v Paříži. V současné době sdružuje nár. aerokluby a kluby ze 62 států Evropy, Ameriky, Afriky, Au strálie a Oceánie. Vydává řády a před pisy pro pořádání závodů a soutěži, schvaluje mez. a světové rekordy. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází každý rok. V průběhu roku se Mezinárodní maratón míru v Košicích. schází správni rada, gen. tajemníci členských aeroklubů a příslušné odbor 1934 Šulc (ČSR) né komise. FAI má 15 odborných komi 1935 Motmillers (LOT) sí. Mezi nejvýzn patří parašutistická ko 1936 Balaban (RAK) mise FAI-CIP (Comission Internationale 1937 Leriche (FRA) de Parachutisme), která určuje pravidla 1938-44 nekonáno a propozice pro prováděni parašutistic- 1945 Špiroch (ČSR) kých soutěži. Má 33 členů. Rada FAI 1946 Hietanen (FIN) uděluje každý rok zlatou medaili za le 1947 Heirendt (LUC) tectví, zlatou medaili za kosmonautiku, 1948 Leandersson (SVÉ) medaili Jurije Gagarina. Tech. komise 1949 Urpalainen (FIN) FAI uděluji prostřednictvim gen. ředite 1950 Leandersson (ŠVÉ) le zlatou medaili za parašutismus, me 1951 Štrupp (ČSR) daili Nilu, medaili De la Vaul, medaili 1952 • Puolakka (FIN) Louise Elériota, medaili Lilienthala, 1953 Bednář (ČSR) bronzovou medaili FAI. Tech. komise 1954 Puolakka (FIN) udělují: diplom Montgolfiera, diplom 1955 Nyberg (SVÉ) Komarova, diplom Leonardo da Vinci, 1956 Nilsson (ŠVÉ) čestné skupinové diplomy. Podle počtu 1957 «Filin (SSSR) hlasů ve FAI je udělován každoročně 1958 Kantorek (CSR) každému nár. aeroklubu příslušný po 1959 Popov (SSSR) čet diplomů Paula Tissandiera. Oficiální 1960 Hardicker (VBR) jazyk: angličtina, francouzština, němči 1961 • Bikila (ETI) na, španělština, ruština. ČSSR je za 1962 Kantorek (ČSR) stoupena ÚV Svazarmu. 1963 • Edelen (USA) Mezinárodní maratón míru. MMM, 1964 Kantorek (ČSR) maratón pořádaný poprvé 28 10. 1924, 1965 Vandendrissche (BEL) pak každoročně v říjnu (s přerušením 1966 Tóth (MAĎ) 1938-44) v Košicích. Start a cíl na stadi 1967 Farčič (JUG) ónu TJ Lokomotiva Košice, obrátka 1968 Chudomel (ČSSR) v obci Seňa. Tradiční M ČSSR v mara 1969 D. Wolde (ETI) tónu mužů, od 1982 i žen. 1970 Gorelov (SSSR) 1971 Tóth (MAĎ) Přehled vítězů MMM | 1972 Farrington (AUS) Muži \ 1973 Mojsejev (SSSR) 1924 » Halla 1974 • Angus (VBR) 1925 • Király (MAĎ) 1975 Čoj Čang-Sov (KLDR) 1926 • Hempel (NÉM) 1976 * Takesi So (JAP) 1927-28 Galambos (MAĎ) 1977-78 Go Čun-Sen (KLDR) 1929 Hempel (NĚM) l 1979 Kortelainen (FIN) 1930 Zelenka (MAĎ) 1980 Ljagušev (SSSR) 1931 o Zabal (ARG) 1981 Truppel (NDR) 1932-33 Galambos (MAĎ) 1982 Sinko (MAĎ)
1983 1984 1985 Ženy 1980 1981 1982 1983 1984 1986
Višnický (ČSSR) Li Dong Mjong (KLDR) Starikov (SSSR)
Balcarová (ČSSR) Vahlensiecková (NSR) Burleyová (VBR) Sadrejdinovová (SSSR) Vahlensiecková (NSR) Beljajevová (SSSR) mezinárodní mistr ČSSR, sport, těch. titul, který uděluje výbor sport, svazu ÚV ČSTV sportovci za vítězství v ♦ mezinárodním mistrovství ČSSR. mezinárodní mistrovství ČSSR, mez. sport, soutěž, v níž startuji kromě vybraných sportovců z domácích sport, oddílů i pozvaní účastníci ze zahraničí. M. m. ČSSR se pořádá pravidelně v badmintonu a ve stolním tenisu. Vítěz získává titul mez. mistra ČSSR. Mez. mistrovství jiných států mají obdobný charakter. Nejznáméjší jsou v tenisu, např. mez. mistrovství Francie, mez. mistrovství USA aj. Kromě m. m. ČSSR se pořádají v některých sport, odvě tvích M ČŠSR s mez. účastí. Konají se zejm. v golfu, skocích do vody, šachu, tenisu, vodnim motorismu. Účastní se jich domácí závodníci, kteří se do sou těže kvalifikovali podle platného postu pového klíče, a pozvaní zahraniční zá vodnici. Titul -+ mistra ČSSR obdrží nejlépe se umístivší čs. závodník.
Mezinárodní motocyklová federa ce, fr. Fédération Internationale Motocycliste, FIM, zal. 1904 v Pacově (ČSR) pod názvem Fédération Internationale des Clubs Motocyclistes - FICM Dneš ní název od 1949. Pečuje o rozvoj moto cyklového sportu a mototuristiky. Vy dává jednotné sport, řády pro všechny
Mezinárodní olympijská akademie mez. závody v oblasti motocyklového charty, může předseda dát hlasovat ko sportu. ČSSR je zastoupena ÚV Svazar- respondenčně. Oficiálními jazyky jsou mu. fr. a angličtina. Pro všechna zasedání Mezinárodni olympijská akademie, s výjimkou mimořádných musi být počí MOA, fr. Academie Internationale táno i se simultánním překladem do Olympique, AIO, mez. kult. středisko špan., ruštiny a němčiny. Dojde-li k ne při MOV, které má napomáhat rozvoji srovnalostem mezi fr. a angl. textem olymp. myšlenky studiem olymp. pro olymp. řádů, rozhoduje fr. text. Admini blematiky, její historie, filozofie, sociál strativu zajišťuje sekretariát MOV, — ních, est. a etických hodnot. Vznikla MOV není výdělečný podnik. Může 1961 na návrh řec. člena MOV Jeana však přijímat dary a vyhledávat jiné fi Ketsease Administrativu MOA řídí Řec nanční prostředky, jež mu umožní plnit ký olymp. výbor. MOA pořádá každo úkol, který si vytyčil. Města pověřená ročně zasedáni v Olympii, kde byly vy pořádáním OH a ZOH musí MOV vypla budovány konferenční sály. stadióny, tit jím stanovený obnos. Každý výtěžek hřiště, bazén a ubytovny; 1972 zde bylo z oslavy OH a ZOH je majetkem MOV, otevřeno muzeum dějin OH. Na progra který si vyhrazuje právo postoupit z něj mu jsou přednášky členů MOV, univer část organizačnímu výboru her a část zitních profesorů, trenérů, olymp. vítězů předat mez. sport, federacím a NOV. — aj. Každý 4. rok je na závěr zasedání MOV vznikl 23.6. 1894 na I. olymp. kon uspořádán ceremoniál zapáleni olymp. gresu v Paříži. Prvním jeho úkolem byla příprava I. OH 1896 v Athénách. Členy ohně pro připravované OH. Mezinárodni olympijský výbor, MOV osobně vybral a navrhl - * Pierre MOV, fr. Comité International Olympi de Coubertin. Byli to: Ernest Callot que, CIO, nejvyšší orgán olymp hnutí, (Francie), -» Demétrius Bikélas (Řec pověřený kontrolou a rozvíjením novo ko), - ► Viktor Balck (Švédsko), William dobých OH; sídlo Lausanne. MOV je M. Sloane (USA), - ► Jiří S. Guth-Jarmez. právní sdruženi s právní subjekti- kovský (Čechy), Ferencz Kemény vou. Jeho posláním je podporovat roz (Uhry), - ► Alexander Butovskij (Rusko), voj sportu a pořádání sport, soutěží, u- lord Amphtil a Charles Herbert (Velká směrňovat sport v souladu s olymp. Británie), José S. Zubiaur (Argentina), ideálem a přispívat k přátelství mezi Leonard A. Cuff (Nový Zéland), hrabě sportovci všech zemí. — MOV jako tr Lucchesi Patli a vévoda ďAndria Carafa valý orgán se doplňuje sám volbou (Itálie), Maxime de Bousies (Belgie). osob, které pokládá za povolané, musí 1895 k nim přibyl - * dr. Willibald Gebvšak hovořit fr. nebo angl. a být státní hardt (Německo). Prvním předsedou mi příslušníky bydlícími v zemi, která MOV byl zvolen řec. spisovatel Demé má NOV uznaný MOV. K 31.12. 1983 trius Bikélas, gen tajemníkem Pierre de měl MOV 8 6 členů a uznával 152 NOV. Coubertin, který byl vůdčí osobnosti — Mezi zasedáními řídí činnost MOV počátečního období vývoje MOV exekutiva, který se skládá z předsedy, a funkci předsedy vykonával 1896-1925. tří místopředsedů a pěti dalších členů. Pro toto období je charakteristická pře Zasedání MOV se schází nejméně jed vaha MOV nad postupně vznikajícími nou za rok. Na zasedání má MOV NOV a mez. sport, federacemi. Je to všechny pravomoci, jeho rozhodnutí období hledání nejvhodnějších organi jsou konečná. Právní pravomocí může začních forem, období konstituování pověřit exekutivu, v těch otázkách novodobé olymp. myšlenky a olymp. jednotlivých sportů mez. sport, federa charty. Pravidelně byly svolávány ce. Jednou za osm let se svolává -*■ olympijské kongresy. 1925 se stal no olympijský kongres, kterého se účastni vým předsedou - ► Henri de Baillet-Lačlenové a čestní členové MOV, delegáti tour; za jeho předsednictví došlo ke mez. sport, federací a MOV a předsta stabilizaci programu OH a k rozvoji vitelé jiných organizaci a jednotlivci, ZOH. Výrazně se vyhrotila otázka ama které MOV pozval. Předseda MOV térismu a profesionalismu a došlo ke v rámci své pravomoci rozhoduje střetnutí mez sport, federací s MOV o ustavení komisí MOV. — Zasedání v otázce pravomocí na OH. Koncem 30. MOV má schopnost se usnášet, je-li let se MOV podřizoval něm. fašistické přítomna polovina všech členů plus je hegemonií. 1946 se předsedou MOV den Každý člen MOV má jeden hlas. stal Švéd J. S Edstróm, za jehož Usnesení jsou přijata prostou většinou předsednictví byl z olymp. charty vy hlasů, ke zrněné olymp. řádů je třeba škrtnut odstavec o svoláváni olymp. dvoutřetinové většiny hlasů přítomných kongresů MOV začal svolávat pro řeše členů MOV, nejméně však 30. Zastou ní těch. otázek porady exekutivy MOV pení při hlasováni není možné. Prová s mez. sport, federacemi a NOV. 1951 děcí texty k olymp. řádům mohou být byl uznán Olymp výbor SSSR a za čle změněny prostou většinou. V případě na MOV byl přijat -> Konstantin Andri naléhavé potřeby, kromě změn olymp. anov Obdobi od 1952 lze charakterizo
352 vat jako etapu všeobecného rozmachu olymp. myšlenky a boje za demokrati zaci MOV a jeho charty. Do olymp. hnu ti se zapojovaly nově vznikající afr. a as. státy. Nový předseda MOV - ► Avery Brundage však pokračoval v boji za za chování zastaralé struktury. Pokroko vým silám v olymp. hnutí se postupně podařilo prosadit uznání olymp. výborů NOR a KLDR, vyloučit rasistické státy JAR a Rhodesii z účasti na OH a zejm. svolání X. olymp. kongresu 1973 ve Var né za předsednictví - ► Michaela Killanina. Od té doby dochází k postupné demokratizaci olymp. charty i struktury MOV, k prohloubení spolupráce mezi MOV, mez. sport, federacemi a NOV. — Předsedové MOV Demétrius Biké las (Řecko) 1894-96, Pierre de Couber tin (Francie) 1896-1925, Henri de BailletLatour (Belgie) 1925-42, Sigfried J. Ed stróm (Švédsko) 1946-52, Avery Brun dage (USA) 1952-72, — Michael Killanin (Irsko) 1972-80, —♦ Juan Antonio Sa maranch (Španělsko) od 1980.
Mezinárodní organizace horských záchranných služeb, něm. Internatio nale Kommission der Bergrettungsdienste, IKAR, zal. 1955 ve Švýcarsku. V současné době sdružuje 14 členských států, především z alpských zemi ČSSR je členem od 1968. Hlavním pos láním IKAR je koordinovat, usměrňovat a odborně rozvijet činnost záchranných služeb. Vrcholným orgánem IKAR je shromáždění delegátů, které se schází jednou ročně. Řídicím orgánem je předsednictvo V rámci IKAR působi 5 odb. komisí: lavinová, materiálně těch., lékařská a letecké záchranné služby V rámci IKAR se jednou za 4 roky usku tečňuje odb. sympozium jedné z komi sí Oficiální jazyk: francouzština, němči na. Čs. zastoupeni: Pavol Ferenčik, člen výkonného výboru.
Mezinárodni organizace pro těles nou výchovu a sport dívek a žen, angl. International Association of Physi cal Education and Sports for Girls and Women, IAPESGW, zal. 1949 v Kodani, sídlo se řidl podle bydliště předsedky ně. Úkolem organizace je sdružovat že ny různých zemí, které pracují na úseku těl. výchovy a sportu, spolupracovat s ostatními organizacemi, které se za bývají spol. funkci žen, posilovat mez. kontakty mezi odbornicemi a tělových organizacemi, umožnit odb. diskusi o zákl. problémech těl. výchovy zen, zprostředkovat výměnu závěrů výzk. práce na úseku těl výchovy a sportu žen. Členství v IAPESGW je kolektivní a individuální. V radě reprezentantek je zastoupeno 53 zemi ze všech kontinen tů Volby se uskutečňují při kongresech vždy rok po OH IAPESGW se zabývá různými formami těl. výchovy a sportu
353
Mezinárodní sdružení sociologie sportu
dívek a žen, nezabývá se soutěžemi. Oficiální jazyk: angličtina, francouzšti na. Čs zastoupeni: prof. dr. Jarmila Kostková, CSc., členka rady IAPESGW.
Mezinárodni organizace sázkových kanceláří, Intertoto, zal. 1946 ve Švýcarsku. V současné době sdružuje 26 sázkových nár. podniků. ČSSR je členem od 1966. Posláním organizace je rozvoj sázkové služby a vzájemná spo lupráce členských podniků. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází jednou za 2 roky. Činnost mezi kongre sy řidi prezídium, které zasedá dvakrát ročně. Oficiální jazyk: němčina, anglič tina, španělština, francouzština. ČSSR zastupuje podnik Sazka.
Mezinárodni pracovní sdruženi pro sportovní a rekreační zařízení, něm Internationaler Arbeitskreis Sport- und Freizeiteinrichtungen, IAKS, zal. 1965 v Důsseldorfu, sídlo Kolín nad Rýnem. Jejím posláním je mez. spolupráce v oblasti výstavby tělových zařízeni a dnes sdružuje zástupce 135 států ze všech kontinentů. Vrcholným orgánem je plenární zasedání, které se schází jednou za 4 roky a volí čtrnáctičlenné představenstvo, IAKS spolupracuje se - ► Světovou radou pro tělesnou výcho vu a sport, s - ♦ Generálním shromáž děním mezinárodních sportovních fe derací, s -» Mezinárodni organizací ar chitektů WLRA (World Leisure and Re creation Association), s - * Mezinárod ním olympijským výborem a s UNES CO, kde je poradcem v záležitosti sport, zařízení. Od 1967 vydává odborný čas. Sportstáttenbau + Báderanlagen ve čtyřech jazykových mutacích. Pořádá odb. konference a semináře a vydává odborné publikace. Kromě běžných přednášek a konferencí pořádá každé dva roky v Kolíně nad Rýnem kongres spojený s výstavou sport, potřeb. 1975 bylo schváleno ustaveni nár. sekcí v ze mích s větším počtem členů IAKS. V IAKS pracují odb. komise, které zpra covaly rámcové normy pro sport, stav by, které jsou podkladem pro normy v jednotlivých státech. IAKS je finan čně zajišťováno z členských příspěvků, příjmů z pořádání výstav, konferencí, prodeje literatury a darů. Oficiální ja zyk: angličtina, francouzština, němčina a španělština. Čs. zastoupeni: 1966-82 ing. Miroslav Vorel, CSc., 1982-85 ing. Miroslav Skácel.
Mezinárodni rada pro zdraví, těles nou výchovu a rekreaci, angl. Inter national Council of Health, Physical Education and Recreation, ICHPER, zal. 1958 v ftímě na zasedáni Světové orga nizace učitelů (WCOPT). Sdružuje uči tele, odborníky, véd, instituce, školy, univerzity a další, které véd. pracují v oblasti zdrávi, sportu, těl. výchovy
I. zasedání Mezinárodního olympijského výboru.
a rekreace. Podporují tvorbu a rozšiřo vání programů zdravotní výchovy, těl. výchovy a pohyb, výchovy ve volném čase. Pomáhají zlepšovat přípravu uči telů, rozšiřuji odb. informace a věd. po znatky a spolupracují s dalšími mez. sport, organizacemi, které se zabývají zdrav, a těl. výchovou a problematikou využívání volného času. ICHPER tvoři výkonný výbor a komise výzk. a pro vý chovu ve volné přírodě. Každé 2 roky pořádá mez. kongresy. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, němčina. ČSSR je kolektivním členem bez za stoupení.
Mezinárodní rada vojenského spor tu, fr. Conseil International du Sport Militaire, CISM, zal. 1948 ve Francii z iniciativy 5 zemí: Belgie, Dánska, Lu cemburska, Nizozemska a Francie. V současné době má 42 členů z Evropy, Asie, Afriky a Ameriky. Je organizací nesoc. armád. Organizaci zemí soc. společenství je - * Sportovní výbor spřátelených armád.
Mezinárodní radioamatérská unie, angl. International Amateur Radio Uni on, IARU, zal. 1925, místo řídícího výbo ru Newington (USA). IARU se děli na 3 oblasti. ČSSR je členem 1. oblasti jako všechny evr. a afr. státy, SSSR a státy Blízkého východu. Zpravidla jednou za 3 roky se schází konference delegátů oblastí V IARU je organizováno více než 80 nár. radioamatérských organiza cí, v 1. oblasti více než 40. Cílem IARU je koordinovat činnost radioamatérů nár. organizaci v jednotlivých oblastech i na celém světě, pomáhat rozvoji ra dioamatérského hnutí v méně rozvinu tých zemích, napomáhat rozvoji těch. a provozní úrovně radioamatérů. Ofici
ální jazyk: angličtina, francouzština, němčina, španělština, ruština. ČSSR za stupuje UV Svazarmu.
Mezinárodní sáňkařská federace, fr. Fédération Internationale de Luge de Course, FIL, zal. 1913, sídlo Rotenmann (Rakousko). Její činnost byla pře rušena svět. válkou. Od 1923 řídila mez. činnost sáňkařského sportu sáňkařská komise -*• Mezinárodní federace bobů a skeletonu (FIBT). K osamostatnění FIL došlo 1957 po prvním MS. Českoslo vensko bylo členem FIBT a její sáňkaíské komise od založení. V současné do bě FIL sdružuje 29 členských zemí ze 3 kontinentů (Evropa, Asie, Amerika). Kongres se koná každoročně. Členské země máji ve federaci rovné postavení - po jednom hlasu. Mezi kongresy řídí činnost federace předsednictvo. Voleb ní období je čtyřleté. FIL pořádá každo ročně MS a MÉ mužů i žen a ME junio rů. V olymp. roce se MS nekoná. Ofici ální jazyk: angličtina, francouzština. Čs. zastoupení:dr. Miroslav Kříž, člen před sednictva a předseda sportovně těch. komise.
Mezinárodní sdružení sociologie sportu, fr Association Internationale de Sociologie, AIS, zal. 1949 z iniciativy UNESCO. Jeho členy je 41 nár. sdruže ni, 30 sociol. institutů a vice než 30 indi viduálních členů (celkem z 53 zemi). Cí lem sdružení je rozvoj sociol. vědy v ce lém světě cestou rozvoje mez. spolu práce v sociologickém výzkumu, rozši řování osobních kontaktů mezi sociolo gy různých zemí a výměna sociol. po znatků. HI. náplní činnosti jsou sociol. kongresy. Jednací jazyk: angličtina, francouzština. Čs zastoupení: doc. dr. Vladimír Čechák, CSc
Mezinárodní skautská kancelář
354
Mezinárodní skautská kancelář viz Světových festivalech mládeže a stu specifického zaměřeni (např. vysoko skautink.
dentstva (SFMS). Poprvé se konaly školského sportu, lékařů, časoměřičů,
mezinárodní soutěže, sport, soutěže 1947 v Praze při I. SFMS v 9 sport, od masové těl. výchovy a sportu); g) - ► se zahraniční účastí, hl. programová ná plň mez. sport, styků ČSSR. Realizuji se ve formě: a) účasti sport, reprezentantů ČSSR a dalších čs. vrcholových spor tovců v m. s. pořádaných v ČSSR a v zahraničí; b) - * mezistátních utkáni a -*• mezinárodnich utkáni reprezentač ních družstev ČSSR; c) meziměstských a jiných utkání vybraných čs. družstev se zahr. soupeři; d) oddílových utkání družstev TJ se zahr. soupeři v přátel ských střetnutích nebo v oficiálních evr. soutěžích klubových družstev, např. v PMEZ, PVP aj. Účast čs. sportovců v m. s. schvaluje ÚV ČSTV v ročním a čtvrtletním plánu mez. sport, styků.
Mezinárodní společnost olympij ských lékařů, angl. International Assotiation of Olympic Medical Officers, IAOMO, zal. 1972, v současné době sdružuje 147 členů z 61 zemi. Jejim po sláním je zajišťovat spolupráci mezi ná rody na úseku zdrav zabezpečeni olym pioniků a OH. Nejvyšším orgánem je gen. shromáždění, které zasedá každé 4 roky vždy před OH. Činnost IAOMO mezi jeho zasedáními řídi výkonný vý bor, který tvoři předseda, 2 místopřed sedové, sekretář, pokladnik a 1 1 členů. IAOMO organizuje svět kongresy olymp. lékařů. Oficiální jazyk; angličti na, francouzština, němčina. ČSSR ne má zastoupeni
Mezinárodní společnost pro spor tovní informace, angl. International Association for Sport Informations, IASI, zal. 1960 jako byro pro dokumen taci a informace, sídlo sekretariátu Haag. V současné době je členem vice než 30 zemí z celého světa. Největším orgánem IASI je kongres, který je svo láván každé 2 roky. Plenární zasedání se uskutečňuje každé 4 roky. V období mezi kongresy řídí činnost výkonný vý bor volený na čtyři roky. Členy výkon ného výboru jsou předsedové prac. skupin a zvolení delegáti jednotlivých zemí (celkem 15 členů). Cílem mez. společnosti pro sport, informace je mez. spolupráce v přenosu a výměně informací, vytvoření mez. informační ši tě, výchova odborníků pořádáním mez. kursů a školeni, založení mez. banky dat na základě automatizovaného infor mačního systému, sestavování multiliguárního tezauru, podpora při zakládá ni informačních útvarů (středisek, insti tutů) v rozvojových zemích, spolupráce s ostatními mez. organizacemi. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, němči na, ruština. Čs. zastoupení: M. Arnoldo vě, členka exekutivy. Mezinárodní sportovní hry mláde že, MSHM, sport, soutěže pořádané při
větvích, dále při IV. SFMS 1953 v Bukurešti, V. SFMS 1955 ve Varšavě, VI. SFMS 1957 v Moskvě, VII. SFMS 1959 ve Vídni a při Vlil. SFMS 1962 v Helsin kách. Na dalších festivalech se konaly jen sport, soutěže masového charakte ru a turnajové akce. MSHM sehrály vý znamnou úlohu v rozvoji vrcholového sportu v soc. zemich v daném období a přispěly ke zvýšení výkonnostní úrov ně jednotlivých odvětví sportu i ve svět. měřítku.
mezinárodní sportovní organizace, nevládní spol. organizace (federace, unie, asociace, výbory, rady, ligy), sdru žující zástupce nár. nebo jiných sport, organizací či vybrané osobnosti z řad tělových, a sport, odborníků a vědců, jejichž cílem je napomáhat rozvoji TVS obecně nebo ve vybrané oblasti. M. s o. začaly vznikat koncem 19. stol. z po třeby dalšího rozvoje mez. sport, styků, kodifikace obecně platných pravidel, pořádání mez. sport, soutěží a věd. vý zkumu ve vymezené oblasti. Obnoveni OH urychlilo proces vzniku m. s. o. všech typů. Většina m. s. o. vznikla v obdob! krátce před 1 . svět. válkou a v obdobi mezi dvěma svět. válkami Dnes existuje již více než 200 m. s. o. a nové stále vznikají. — M. s. o. dělíme podle různých měřitek na řadu skupin. Nejčastějí se děli věcně na specializo vané a univerzální', podle geografické ho působení na svět. a regionální, pod le charakteru členství na individuální a kolektivní aj. Obecně rozlišujeme: a) vrcholný orgán olymp. hnuti: Mezi národni olympijský výbor; b) vrcholné orgány mez. sport, federací a nár olymp. výborů: -»• Generální shromáž dění mezinárodních sportovních fede rací a -«• Asociace národních olympij ských výborů, popř. mez. sport, federa ce zimních a letních olymp. sportů; c) kontinentální a regionální sport, organi zace: -*■ Asociace evropských národ ních olympijských výborů, - * Nejvyšší rada afrického sportu, - ► Asociace afrických národních olympijských výbo rů, -»• Sportovní organizace Střední Ameriky a karibské oblasti, - ► Panamerická sportovní organizace, - ► Federa ce asijských her aj.; d) mez. sport, fe derace olymp. sportů, které jsou samo statné, pouze pro případ OH se podři zují autoritě MOV. 1981 vznikla zvláštni organizace mez. sport, federací zimnich olymp. sportů a 1982 letních olymp. sportů, jejich vztah ke Generálnímu shromážděni mez. sport, federací je do sud nevyjasněný; e) mez. sport, federa ce neolympijských sportů; f) mez. tělo vých. sport, a tur. organizace odb. nebo
Mezinárodní olympijská akademie; h) vládní mez tělových a sport, organiza ce a instituce: -*■ Organizace spoje ných národů pro výchovu, vědu a kultu ru (UNESCO). -*Světová rada pro tě lesnou výchovu a sport při UNESCO (CIEPS) aj.
Mezinárodni sportovní organizace tělesně postižených, angl. Internatio nals Sports Organisation for the Disa bled, ISOD, zal. 1965, sídlo sekretariátu Stoke Mandeville (Velká Británie). Je jím posláním je shromáždit postižené z celého světa v mez. sport, hnutí. V současné době sdružuje 35 států. ČSSR je členem od 1968. Je řízena předsednictvem, které se volí na gen. zasedání jednou za 3 roky. ISOD zajiš ťuje každoročně MS v lyžování, stolním tenise, atletice, plaváni, odbíjené a svě tové hry tělesné postižených (stokemandevillské hry). V letech OH se ko nají OH tělesně postižených. Oficiální jazyk: angličtina, francouzština, němči na. ČSSR je kolektivním členem bez za stoupení.
Mezinárodni sportovní unie železni čářů, fr. Union Sportive Internationale des Cheminots, USIC, zal. 1946 v Salc burku, sídlo v mistě gen. sekretáře. Me zi sedmi zakládajícími členy bylo i Čes koslovensko. V současné době sdružu je USIC 27 členských zemí (24 z Evropy a 3 z Asie). Nejvyšším orgánem je kon gres. Činnost unie mezi kongresy řídí prezídium, volené na 2 roky. K řešení sportovně těch. otázek je ustavena těch. komise. Cílem USIC je uskutečňo vat mez. setkání sportovců železničářů. Mez. sportovní unie železničářů organi zuje soutěže v 19 druzích sportu včetně šesti soutěží pro ženy. Oficiální jazyk: francouzština, němčina. ČSSR je kolek tivním členem bez zastoupení. Mezinárodní sportovní výbor nesly šících, fr. Comité International des Sports Silencieux, CISS, zal. 1924 ve Francii, sídlo sekretariátu Hvidovre (Dánsko). V současné době sdružuje 42 členských zemí ze všech kontinentů (Evropa 25, Asie 6 , Amerika 11). Nejvyššim orgánem je kongres, který se koná jednou za 2 roky. V mezidobí řidí čin nost výkonný výbor. CISS organizuje MS neslyšících sportovců pod názvem mezinárodní letní a zimni hry v těchto sportech: atl., plavání, fotbal, basket bal, cyklistika, tenis, .stolní tenis, gym nastika. zápas, sport, střelba, lyžování, volejbal, házená. ME neslyšících se ko ná v atl., plavání, házené, fotbalu, teni su, stolním tenisu. Oficiálni jazyk: mez. posunková řeč; protokoly a bulletiny se vydávají ve francouzštině a angličtině
355
Mezinárodní unie cyklistiky
ÍSSR je kolektivním členem bez za poskytuje materiální pomoc členským koupení. zemím MSS atd Samostatnou mez. Mezinárodní sportovní výbor prá soutěží MSS je MS družstev akademi še. fr. Comité Sportif International de ků v šachu, organizované pod záštitou Travail, CSIT, zal. 1946 v Bruselu, kde Mezinárodní federace šachu. MSS se ná též sídlo. Členy CSIT je 12 děl. tělo dále spolupodílí na organizaci soutěží vých. a sport, organizací kap. zemí: k výroči 17. listopadu (nejznámější je VSKĎ (Rakousko), CGST (Belgie), Turnaj 17. listopadu v odbíjené HAPOEL (Izrael), Nizozemský dělnický v ČSSR), MSS uskutečňuje dvoustran iportovní svaz, ÚISP (Itálie), AISK (Itá- ná jednání s mez. sport federacemi ie), TUL (Finsko), FSGT (Francie). SA- a s nár. studentskými organizacemi rUS (Švýcarsko), Dělnický sportovní s cílem pomáhat rozvoji mez. sportovní svaz (Francie), Sportovně gymnastický spolupráce. Usiluje zejm. o rozvoj spo svaz (NSR) a Dánský sportovní dělnický lupráce s - * Mezinárodni federací vy svaz. Třebaže CSIT má ve svých řadách sokoškolského sportu Rovněž spolu iěl, organizace, nemá v mez. měřítku pracuje s věd. sport, organizacemi. Ve velký vliv. Jeho členy nejsou děl. tělo spolupráci se - ► Světovou radou pro vých. organizace SSSR a dalších zemi tělesnou výchovu a sport a s UNESCO >oc. společenství, ani organizace rozvo- připravuje konference a setkáni odbor ovýčh zemí. Není tedy skutečným níků, na nichž se řeší otázky rozvoje vy jředstavitelem děl hnutí v celosvět. sokoškolského sportu. něřítku. Oficiální jazyk: angličtina, Mezinárodní iestidenni motocyklo vá soutěž, angl. International Six Days těmčina, francouzština. Mezinárodní střelecká unie, fr. Uni Enduro, ISDE, nejvýzn. motocyklová on Internationale de Tir, UIT, zal. 1907 soutěž, MS družstev. Vznikla 1913 jako ako Mezinárodní unie střeleckých fe zkouška spolehlivosti motocyklů a zruč deraci a asociací. Rozpuštěna 1915 nosti jezdců. Toto posláni si zachovává a znovu zal. 1921 pod nynějším názvem; dodnes. Soutěž je především soutěží sídlo Wiesbaden. V současné době družstev, do závěrečné klasifikace po sdružuje 111 nár. federací z 95 zemí. stupují družstva, která ukončí soutěž i/alné shromáždění (kongres) se koná nejméně s 1 jezdcem Trať je vedena oravidelně každé 4 roky, zpravidla při po cestách, které jsou sjízdné za každé MS. V mezidobí řídi unii desetičlenná ho počasí pro motocykly kat. I, skupiny správní rada. Každá země má 2 hlasy A 1, tříd do 80,125,250,500 cm3 s dvoubez ohledu na počet členských svazů. dobými motory a přes 500 cm3 s čtyřdo UIT pořádá MS, které se koná jednou bými motory. Musí být vedena ve dvou za 4 roky v mezidobí OH. UIT schvaluje až třech kolech každý den, s minim, vytváření kontinentálních konfederací, použitím hl. komunikací. Čelk. ujetá které pořádají kontinentální mistrovství. vzdálenost je 1 200-1 600 km. Součástí V Evropě je to Evropská střelecká kon soutěže jsou zvláštní zkoušky, řády federace (CBT). Oficiální jazyk: němči předepsané úkoly, jejichž nesplněni je na, angličtina, francouzština, ruština, penalizováno body. Vitězí družstvo, kte španělština. ČSSR zastupuje ÚV Sva- ré obdrži v celk. součtu nejméně bodů. Použité motocykly nemohou být při zarmu. Mezinárodní svaz nevidomých ša soutěži měněny, je povolena pouze vý chistů, angl. International Braile Chess měna a oprava některých dilů. Není do Association, IBCA, pořádá MS jednotli volena výměna rámu, kol, klikové skřině vců od 1961, MS družstev od 1966. a číslové tabulky. Jezdci nesmi být při ČSSR je členem IBCA a zúčastňuje se soutěži poskytnuta cizí pomoc. Druž mez. soutěží. Naším nejúspěšnějším stva soutěží a) o Světovou trofej (do 1969 Mezinárodní trofej), věnovanou nevidomým šachistou je dr. Florián. Mezinárodní svaz studentstva, 1913 brit. Svazem výrobců a obchodní MSS, fr. Union Internationale des Etu- ků s jízdními koly 1947 byla nahrazena dians, UIE, zal. 1946 v Praze, kde je stříbrným pohárem z doby Jiřího III. i sídlo. MSS vyvíjí vlastni tělových, Soutěž je vypsána pro šestičlenná druž a sport, aktivitu a spolupracuje při or stva nár. federací, která musí použít ganizování mez. akcí vysokoškolských motocykly nejméně 4 objemových tříd. sportovců. Činnost MSS se orientuje Vítězné družstvo získává titul mistra převážně na podporu rozvoje zákl. a re světa (od 1970); b) o Stříbrnou vázu, kreační těl. výchovy a sportu mezi stu která byla výsledkem subskripce člen denty. Pořádá mez. sport, tábory, pod ských svazů FICM 1923, vypsané z pod poruje vysokoškolské soutěže masové nětu Královské niz. motocyklové fede ho charakteru, pořádá sport, soutěže race (1947 ji FIM nahradila stříbrným při Světových festivalech mládeže pohárem z doby Jiřího II ). Tato soutěž a studentstva, organizuje mez. regio- je vypsána pro čtyřčlenná družstva nár. nálni nebo svět. konference k specific federací, která musí použít motocykly kým problémům těl. výchovy a sportu. nejméně dvou objemových tříd, vyro
bené v kterékoliv zemi; c) o další ceny: Diplom klubových družstev, do soutěže může každá nár. federace přihlásit jed no nebo více tříčlenných družstev; Ce na továrních družstev (tříčlenná druž stva); Targa bokacossa (1954), věnova ná nár. federaci za nejlepší klasifikaci ve Svět. trofeji a Stříbrné váze každé tři roky; Trofej Watling (1962), věnovaná usnesenim jury za nejlepší výkon v da ném roce; medaile udělovaná jezdcům, jejichž výsledný součet bodů nepřekro čí o vice než 1 0 % (zlatá medaile), resp. 40 % (stříbrná medaile) počet bodů nej lepšího jezdce objemové třidy. Jezdci, kteří dokončí soutěž v předepsaném čase, obdrží bronzovou medaili Podle výsledků dosažených v Šestidenní se naši jezdci řadi mezi nejlepší na světě. Do 1982 získali 15 x Světovou trofej, 17 x Stříbrnou vázu.
Mezinárodní
tenisová
federace,
angl. International Tennis Federation, ITF, zal. 1913 v Paříži, sídlo Londýn. Nejvyššími orgány jsou výroční shromáž děni zástupců všech členských zemí, scházející se každoročně (obvykle po wimbledonském turnaji). Řídící výbor řídí činnost federace mezi výročními shromážděními. ITF sdružuje 109 člen ských zemí, z toho 72 s hlasovacím prá vem a 37 bez hlasovacího práva. Avšak ani země s hlasovacím právem nemaji stejný počet hlasů. Při rozhodování o nejdůležitějších otázkách mají země, které nejméně čtyřikrát vyhrály Davisův pohár (USA, Austrálie, Velká Británie a Francie), 12 hlasů, ostatní podle dosa žených úspěchů 7, 5, 3 nebo 1 hlas (ČSSR má 7 hlasů). Oficiální jazyk: fran couzština a angličtina. Mezinárodní turistická aliance, fr. Alliance Internationale de Tourisme, AIT, zal. 1919 v Paříži, sídlo Ženeva. Za bývá se otázkami mez. turistiky a cestováním a možnostmi jejich zlepšováni. Rozpracovává mez. tur. dokumentaci, zaměřuje se především na mototuristiku, ale má i komise karavaninku. kem pinku, cykloturistiky, vodní turistiky, pě ší turistiky, výbor pro cestovaní, pro tu ristiku a hotelovou dokumentaci aj. Čle nem AIT je již více než 140 států; za ČSSR je členem Svazarm. Pro mototuristy vydává zvi bony, kterými je možno platit při opravách i dalšich službách v zahraničí. Každoročně pořádá mez. kongresy pod názvem Turistika a rekre ace a učební týdny AIT. Mezinárodní unie boxu, angl. Inter national Boxing Union. IBU, organizace řídící profesionální box; zal. 1911, sídlo Paříž. Mezinárodní unie cyklistiky, fr. Uni on Cyklisté International UCI, zal. 1930, sidlo gen. sekretariátu Ženeva. Česko slovensko je členem od 1921. V součas
Mezinárodní unie vodního motorismu né době sdružuje 137 členských států. 1965 byla UCI z podnětu Mezinárodního olympijského výboru rozdělena na dvě federace: Mezinárodni federaci ama térské cyklstiky (fr. Fédération Interna tionale Amateur de Cyclisme, FIAC) se sídlem v Římě a Mezinárodni federaci profesionální cyklistiky (fr. Fédération International Cycliste Professionnelle, FICP) se sídlem v Bruselu. UCI přitom slučuje obě federace. Členské svazy mají v obou federacích (FIAC a FICP) po jednom hlasu, na kongresu každé federace se volí 1 0 delegátů s rozhodu jícím hlasem pro kongres UCI, k nimž přibude z kongresu UCI ještě 10 členů direktoria s hlasem rozhodujícím. Roč ně se scházejí 2 kongresy UCI: řádný statutární (při MS, v olymp. roce v prů běhu OH) a podzimní - kalendářní. Rád ný kongres volí na 3 roky direktorium, které ze svých členů ustavuje výkonný výbor. Každoročně se pořádají MS amatérů a profesionálů na silnici a na dráze a MS v kolové a v krasojízdě. V zimních měsících se pořádá MS v cyklokrosu pro dospělé a juniory. Oficiál ní jazyk: francouzština. Čs. zastoupení: prof. MUDr. Miroslav Slavík, místo předseda UCI, předseda zdrav, komise UCI a člen direktoria FIAC, Vladimir Ho leček, předseda sálové komise FIAC a člen řídícího výboru FIAC.
dí výkonný výbor, těch. záležitosti vyři zuje poradní komise spolu se 7 komise mi. Členství ve FISA není rovnoprávné. Země, které alespoň jednou pořádaly ME nebo MS, jsou řádnými členy a mají 3 hlasy, ostatní jsou mimořádnými d e ny a mají 1 hlas. FISA organizuje každo ročně MS a ME mužů a žen a každé 4 roky regaty na OH. Oficiální jazyk: fran couzština, angličtina, němčina. Čs. za stoupeni: Magdalena Šarbochová, předsedkyně ženské komise a členka výkonného výboru, ing. Arnošt Poisl, člen komise mládeže.
Mezinárodni výbor fair play Pierra de Coubertina, fr. Comité Internatio
nal de Fair Play de Pierre de Coubertin, mez. organizace usilující o šíření my šlenky čestného boje ve sportu, sou část UNESCO. Zal. 1963 z podnětu - ► Mezinárodní federace sportovního tis ku a - ► Světové rady pro tělesnou vý chovu a sport. Skládá se ze zakládají cích členů, členů aktivních a čestných. Činnost řídi administrativní rada a byro v čele s výkonným ředitelem. Rada je volena na 4 roky valným shromážděním Výkonným ředitelem je - * Jean Borotra, čestným předsedou gen. ředitel UNESCO René Maheu a předseda MOV. Výbor uděluje od 1965 čestné ce ny za fair play ve sportu a napomáhá vzniku nár. výborů fair play (viz Česko Mezinárodni unie vodního motoris slovenský klub fair play). mu, fr. Union Internationale Motonati- Čs. sportovci, nositelé cen fair play: que, UIM, zal. 1922 jako Mezinárodní 1979 Emil Zátopek -mez. cena Pierra de Coubertina federace motorového jachtingu, od 1928 má dnešní název; sídlo sekretariá 1980 Milan Orlowski -čestný diplom tu Brusel. V současné době sdružuje 43 1981 Vítězslav Mácha -čestný diplom nár. federací z Evropy, Asie, Afriky, 1982 Vlastimil Zwiefelhofer -čestný Ameriky a Austrálie. Nejvyšším orgá diplom nem je valné shromáždění, které se 1983 Jiří Beran - čestný diplom scházi každoročně. Federaci řídi stálý 1984 František Plánička - čestný di plom výbor. UIM pořádá každoročně MS a ME všech lodních kategorií. Oficiální 1985 Karel Malina - čestný diplom jazyk: francouzština, angličtina. ČSSR Mezinárodní výbor neslyšících ša nemá zastoupení chistů, angl. International Committee mezinárodní utkání, sport, utkáni čs. of Silent Chess, ICSC, zal. 1949 v Koda a zahraničních družstev, která nebyla ni. V současné době sdružuje 17 nár. fe pověřena reprezentací státu a startuji deraci. Nejvyššim orgánem je kongres, proto pod hlavičkou oddílu, sport, klu výkonným orgánem je prezídium a ad bu, podniku či závodu, města, územní ministrativní byro. ICSC organizuje MS ho seskupení, ligového výběru ap. Za jednotlivců i družstev. Oficiální jazyk: m. u. se považuje také utkání těchto angličtina, němčina. ČSSR je kolektiv družstev s některým státním reprezen ním členem bez zastoupení. Mezinárodní výbor pro výzkum tě tačním družstvem. Mezinárodní veslařská federace, fr. lesné zdatnosti, angl. Inernational Fédération Internationale des Sociétés Committy of Physical Fitness Research, d'Aviron, FISA, zal. 1892 v Turíně, sídlo ICPFR, zal. 1965 v Tokiu pod názvem In Montreux (Švýcarsko). Ústřední jedno ternational Committee for the Standarta veslařů v Čechách se hlásila jako tization of Physical Fitness Tests jedna z prvních svazů za člena, ale na (ICSPFT) V současné dobé má 30 řád zákrok rak. svazu nebyla přijata. Čs. ve ných členů a 150 mimořádných z Evro slařský svaz se stal členem 1920 v Ma- py, Afriky, Ameriky, Asie, Austrálie conu. FISA v současné době sdružuje a Oceánie. Řídícím orgánem je výkonný 52 členských zemí. Řádný kongres se výbor. V rámci ICPFR se projednávají koná každý rok během MS. Federaci ří tyto tematické okruhy: složení těla a so-
356 matometrie, fyziol. a bioch. funkce, mo torická výkonnost a biom. aspekty, sociol. aspekty tělových, motoriky a me tody tělových, lékařského sledování. Konference se konají každý druhý rok v různých zemích. Poslání ICPFR je in formovat o nových výzk. metodách a véd. poznatcích v oblasti těl. zdatno sti člověka a navrhovat standardizaci metod. Je iniciátorem mez. výzkumů. Oficiální jazyk: angličtina. Čs. zastoupe ní: prof. dr. Stanislav Čelikovský, DrSc., řádný člen.
Mezinárodní výbor středozemních her, fr. Comité International des Jeux Mediterranéens, CUM, vznikl 1960, síd lo Atény. Jeho členy je 15 nár. olymp. výborů středomořské oblasti (Albánie, Bulharska, Řecka, Španělska. Itálie, Portugalska, Francie, Jugoslávie, Liba nonu, Turecka, Alžírská, Egyptu, Libye, Maroka, Tuniska). Cílem CUM je zabez pečovat pravidelně -»• středozemní hry, upevňovat přátelské svazky mezi spor tovci středozemnich oblastí, šířit ideje a principy olymp. hnutí v duchu olymp. charty. Jednacími jazyky jsou angličti na, francouzština.
mezinárodní vysokoškolské spor tovní hry, sport, soutěže mez. organi zací vysokoškol. sportu, zal. 1923 fr. in ženýrem - * J. Petijeanem. Zprvu pouze letni, později i zimní. Do počátku 2. svět. války je organizovala Mezinárodní konfederace studentů (fr. Cónfédération Internationale des Etudiantes). Letní . hry se konaly 9krát (1923 Paříž, 1924 Varšava, 1927 Řím, 1928 Pařiž, 1930 Dar mstadt, 1933 Turín, 1935 Budapešť, 1937 Pářiž, 1939 jednak Vídeň za účasti vyso koškol. sport, organizaci států sympati zujících s nacistickým Německem, jed nak Monako za účasti pokrokových stu dentských sport, organizaci); zimní hry 5krát (1930 Davos, 1933 Bardonechia, Itálie, 1934 Sv. Mořic, 1937 Zell am See, Rakousko, 1939 Trondheim a Lillehamer, Norsko). Po 2. svět. válce m. v. s. h. zprvu zajišťoval Mezinárodni svaz studentstva (MSS). Koncem 40. let vznikla druhá studentská organizace (fr. Conference Internationale Etudian tes - Coordination Secretariat, CIA-COSEC), z jejíhož podnětu se studentské sport, organizace záp. států sdružily v -» Mezinárodní federaci vysokoškol ského sportu (FISU). Vytvořily se dva bloky, jeden reprezentovaný sport, úse kem MSS, druhý reprezentovaný FISU. V mez. vysokoškol. sport, stycích nasta lo období dvojích her: Světových her MSS a Týdnu sportu FISU. Letní svět. hry MSS se konaly 1947 (Paříž), 1949 (Budapešť), 1951 (Berlín), 1954 (Buda pešť), 1957 (Paříž, jako společné hry MSS a FISU); zimní hry 1947 (Davos), 1949 (Špindlerův Mlýn), 1951 (Poiana,
357 Rumunsko), 1953 (Semering), 1956 a 1959 (Zakopané). Letní Týdny FISU se konaly 1949 (Merano), 1951 (Lucem burk), 1953 (Dortmund), 1955 (San Še bestián); zimní Týdny FISU 1951 (Badgastein), 1953 (Sv. Mořic), 1955 (Jahorina, Jugoslávie), 1957 (Oberammergau, NSR), 1959 (Zell am See). Ve druhé pol. 50. let vstoupily sport, organizace MSS do FISU, která od té doby pořádá tzv. - ► univerziády. Mezinárodni výstup mládeže na Ry sy, MVMR, největší a nejpopulárnější svazácká akce ve vysokohorském pro středí, pořádaná od 1957 vždy začát kem srpna ÚV SSM na paměť hist, vý stupu V. I. Lenina na Rysy 1913. MVMR se každoročně účastni na 5 000 svazáků z celé ČSSR a delegace mládežnických organizaci ze soc. zemí. Výběr účastní ků zabezpečují KV a OV SSM. — Sou částí programu MVMR je manifestace účastníků za účasti delegace ÚV KSČ a ÚV NF ČSSR, prac. aktivita zaměřená na ochranu přírody pod názvem SSM Tatrám, kult. spol, programy a sport, branné soutěže pro jednotlivce a kolek tivy. Od 1971 je organizována soutěž kr. družstev v orientačním běhu o Putovní pohár prezidenta ČSSR. Účastnici za výstup na R. obdrží výstupový odznak, mezimozek, diencefalon, součást předního mozku s výrazným nakupením šedé hmoty. Skládá se ze dvou hrbolů mezimozkových (talamů), z podhrbolí (hypotalamu), kolinkovitých těles (metatalamů) a ze šišinky čili epifýzy (epitalamu). Hrboly mezimozkové představují přepojovači jádro senzorických drah jdoucích do spodinových uzlin (žíhané ho tělesa) a do kůry koncového mozku. V podhrbolí se tvoří mozkové hormony řídící prostřednictvím hypofýzy endo krinní soustavu, kolínkovitá tělesa jsou podkorovým centrem zrakovým a slu chovým a šišinka je zapojena na řízení biorytmu člověka. V. t. mozek, meziobratlová ploténka, intervenebrální destička, diskoidni útvar uložený mezi těly obratlů. Na povrchu m. p. je vrstva chrupavky, uvnitř je vazivový prs tenec, v jehož excentrickém středu je rosolovité jádro, které svou elasticitou působí jako pružnik při stlačení páteře. M. p. tvoří až čtvrtinu délky páteře; je jich sesycháním ve stáří dochází k po stupnému zkrácení výšky člověka a ke kyfotickému zakřivení zad. Při výhřezu rosolovitého jádra (Schmorlova uzlu) může dojít ke tlaku na míšní nerv vy cházející z kanálu páteřního otvorem meziobratlovým, což vede k postiženi příslušných svalů nebo kožní citlivosti, mezistátní utkání, oficiální utkání státních reprezentačních družstev dvou či více zemi, sjednané dohodou mezi jejich nár. sport, federacemi (přátelská
míč m. u.) nebo vybojované v rámci oficiál ních soutěži řízených mez. sport, fede rací (mistrovská m. u ). mezižeberní svalstvo, svaly interko stální, pružná výplň mezižeberních pro storů. Podle uložení se dělí na zevní a vnitřní svaly mezižeberní. Uvádí se, že zevní svaly se uplatňují při vdechu, vnitřní při výdechu. Meztí Ferenc, 1885-1961, maď. sport, funkcionář a historik TK, 1948-61 člen MOV. Olymp, vítěz lit. části umělecké soutěže OH 1928 za dílo Dějiny olymp. her. Autor řady dalších prací z dějin OH a maď účasti na OH Miarka Drahoslav, *1931, čs. motocy klový závodník, MS. Startoval v deseti Šestidenních, 1962 byl členem vítězné ho týmu v soutěži o Mezinárodní trofej. 1961 a 1967 byl v týmech, které vyhrály Stříbrnou vázu.
Drahoslav Miarka
míč, sport, náčiní používané především v míčových hrách. Jeho tvar, velikost, hmotnost, popř. jiné parametry určují mez. pravidla. Může být buď plný, nebo se vzdušnicí (duší). Plné míče jsou plně ny hmotami různých vlastností a jsou podle toho různě tvrdé a pružné. Nej měkčí jsou plněné vatou nebo koudelí, tvrdší a přitom pružné jsou plněny zví řecími chlupy, nejtvrdší pro pálkovači hry jsou plněny korkovou nebo pryžo vou drtí; do některých se vkládá tvrdé jádro, které je obalováno měkčí vrst vou. Miče se vzdušnicí mají vnější, vět šinou kožený obal sešívaný nebo lepe ný z 5-32 dílů. Obal se zhotovuje větši nou z chromité hovězinové usně nebo chromité koniny. Aby se miče tvarově nedeformovaly, podlepuje se výkroj stříhaným molinem. Hotové míče se na hušťují, vkládají do kulových kovových forem a pod určitým tlakem se upravu je jejich tvar (žehlí se), a) míček na badminton, pro závodní sport je péřo vý, má 16 per pevné zasazených v kor kové základně průměru 2,5-2,8 cm, dél ku per 6,4-7 cm. Hmotnost míčku 4,73-5,51 g. Pro rekreační hru je určen miček plastický z krajkově tvarovaného košíčku a plastického, popř. gumového míčku (nárazníku), který je často vypl
něn měkčím plastickým materiálem; b) m. na basketbal může být kožený, gumový nebo plastový. Hmotnost 600-650 g, obvod 750-780 mm. Při spu štění na tvrdou dřevěnou podlahu z vý šky 180 cm musí odskočit do výšky 120-140 cm; c) m. na fotbal, obal je vět šinou kožený, buď ručně šitý nebo le pený z 18-32 dílců. Obvod 680-710 mm, hmotnost před zahájením utkání 396-400 g a obvod 640-680 mm; - d) m. na golf má jádro z tvrdé lisované pryže, kvalitnější má jádro tekuté, obalené vrstvou tvrdé pryže, která máčením ve speciální bílé kašovité směsi získává potřebný objem a tvrdost. V lisovací formě se povrchově různé zjizvuje. Hmotnost max. 45,93 g, průměr minim. 41,15 mm; - e) m. na házenou má kože ný obal ručně šitý nebo lepený z 18 díl ců. Obvod m. pro muže a dorostence 580-600 mm, hmotnost 425-475 g, pro ženy a dorostenky 540-560 mm a 325-400 g; - f) m. na kolovou má obal z textilu (bavlněný sigl), který je po ob vodu přešit třikrát křížem slabým po pruhem pro udržení kulatosti. Má kor kové jádro, docpán je srnčími chlupy. Průměr 160-180 mm, hmotnost 500-600 g; - g) m. na národní házenou má kože ný obal ručně šitý nebo lepený, popř. šitý a ručně došívaný. Obvod 580-600 mm, hmotnost 300-330 g; h) m. na po zemní hokej má tmelenou duši z pryžo vé nebo korkové drti, která je potažena koženými dílky obtáčenými nití (v po slední době též obalem s plastických hmot), povrch je hladce stmelen bílou barvou. Obvod 224-235 mm, hmotnost 156-163 g; - ch) m. na ragby je oválný, obal většinou kožený, strojově šitý a ručně došívaný ze 4 dílců. Rozměry: délka dlouhé osy 280-300 mm, obvod po délce 760-790 mm, po šířce 580-620 mm, hmotnost 400-440 g; - i) m. na soft ball má většinou kožený povrch, vnitřek je z kapoku nebo směsi korku a gumy ovinuté zkroucenou přízí a obalené la texem nebo gumou. Obvod 301,6-308 mm, hmotnost 177,19-198,45 g; - j) mí ček na stolní tenis je celuloidový, bílý nebo žlutý a nelesklý. Průměr 37,2-38,2 mm, hmotnost je 2,40-2,53 g. Spuštěn z výše 30,5 cm na hrací plochu stolu musí odskočit 20-23 cm; - k) miček na tenis je z pevné gumové duše obalené meltonem a nahuštěné vzduchem. Musi mít jednobarevný povrch bílé nebo žlu té barvy. Průměr 635-667 mm, hmotnost 56,7-58,5 g a odskok 135-147 cm po do padu na pevný podklad z výšky 254 cm; - 1) m. na vodní pólo je z vhodně upra vené kůže (aby odolávala chlorované vodě), dnes nahrazované novými mate riály. Musí být vodotěsný a nesmí být pokryt vrstvou tuku nebo podobných látek. Obvod 680-710 mm, hmotnost
358
míč na gumách 420-450 g. Vyrábí se z 12-18 dílců; - m) m. na volejbal má kožený obal buď šitý, nebo lepený. Hmotnost 260-280 g, ob vod 650 až 670 mm; - n) m. pro moderní gymnastiku je gumový nebo z plastiku libovolné barvy, kromě zlaté, stříbrné a bronzové. Průměr 18-20 cm, hmotnost minim 400 g; v ČSSR je povoleno zá vodnicím do těl. výšky 140 cm použit míče o průměru od 15 cm; - o) m. s poutkem je kožený, dovnitř sešívaný z 8 dílců, vycpaný koudeli a zvířecími chlupy. Hmotnost 700-2 000 g, obvod není stanoven; délka poutka 280-340 mm. V. t. kriketový míček, plný míč. Mič na pružině. míč na gumách (angl. punching-ball), gumový míč průměru 26 cm s nahuště nou gumovou duší upnutý silnými gu mívala i několik m., např. v Praze byly movými lany k podlaze a k posuvné čtyři: na Pražském hradě tzv. Královská stropní desce; k míči jsou lana připev nebo Velká míčovna, postavena 1568 něna kloubovým zařízením. Při úderu se architektem Bonifácem Wohlmutem m. vychyluje ze svislé osy a pružiny jej (stavitel Belvederu), Malá míčovna na Hradčanech v domě IV. 49-2, na Malé Straně v domě čp. 376-3 (od 1636) a na Starém Městě na rohu Jilské a Vejvodovy ulice; na domě je deska se třemi raketami a šesti miči a letopočtem 1675 mič rozhodčího, ve fotbalu uvedení míče do hry rozhodčím po dočasném přerušení hry, které nevyplynulo z poru šení pravidel a mič nepřešel před pře rušením hry pomezní nebo brankovou čáru (s výjimkou zahájeni utkání, po do sažení branky a po poločasu). Rozhodčí nechá míč padnout na zem v misté, kde byl v okamžiku přerušení hry. Mieto Juha, '1949, finský lyžař. Vítěz ZOH 1976 ve štafetě 4 x 1 0 km. Držitel
stříbrných medailí ze ZOH 1980 (15 a 50 km) a MS 1974 (30 km), 1978 (4 x 10 km) a 1982 (4 x 10 km) a bronzové z MS 1978 (15 km). Účastník ZOH 1984 Miez Georges, "1904, švýc. gymnasta. Olymp, vítěz 1928 (víceboj jednotlivců, hrazda, družstva) a 1936 (prostná). Mis tr světa 1934 (víceboj družstev, pro stná). Držitel střibrných medailí z OH 1928 (kůň našíř), 1932 (prostná) a 1936 (družstva) a MS 1934 (hrazda); bronzo vé medaile z OH 1924 (družstva). Mifková Anna, * 1943, čs. voiejbalistka, MS. Členka družstva, které vybojovalo stříbrné medaile na ME 1971. Účastnice OH 1968 (6. místo), 1972 (7.), MS 1970 (5.) a ME 1975 (5.). Voiejbalistka roku 1975 Mihál Imrich,’ 1922, čs. kuželkář, ZMS. Člen družstva, které získalo 1962 titul mistrů světa. Účastník MS 1959 (8. jednotlivkyné a 4. družstva), 1968 (6. družstva) a ME 1964 (6. družstva). Mihalák Lukáš, "1908, čs. lyžař, MS. Účastník ZOH 1936 (5. štafeta 4x10 km, 10. 18 km) a MS 1935 (20 50 km). Mihule Jaroslav, "1930, čes hud teo retik, skladatel a pedagog, autor několi ka hud. doprovodů ke spartakiádním skladbám, člen Svazu čs. skladatelů. Autor řady prací z oboru hud věd, za monografii Bohuslav Martinů obdržel 1975 cenu Z. Nejedlého. Nositel veř. uz náni Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I. stupně. micha hřbetní, medulla spinalis, provazcovitý oddíl - v centrální nervové soustavy, uložený v páteřním kanálu. Je dlouhá 40-45 cm a váži 36 g. Sahá od
Míč na gumách.
vracejí zpět. Boxerská tréninková po můcka k nácviku úderů, míč na pružině, větší kožený mič s gu movou nahuštěnou duši upevněný na ocelové pružině vysoké asi 1,5 m, jejiž druhý konec je zasazen v pevném do statečné těžkém kovovém stojanu. Bo xerská tréninková pomůcka k nácviku úderů. míčovna, v 16. a 17. stol. budova slou žící ke hře míčem s pálkami. Hráči odráželi pálkami přes sít malý bílý mí ček, který se směl odrážet i od stěn sá lu (obdoba -*• squash). Hra se šířila z Itálie po Evropě a byla zábavou šlech ticů a bohatých měšťanů. Větší města
Původní rytina z norimberského vydání Komenského Orbis pictus z r. 1685 znázorňujicf míčovnu.
Míliova pravidla
359 (ostí týlní po druhý bederní obratej. J krčním a v bederním úseku je vřetetovité rozšířená; v těchto místech z ní /ystupují nervy určené pro končetiny. Závod míru; ob dobný statut neoficiálního MS má i zá vod Gold cup ve třídě Finn v jachtingu, v tenisu soutěž družstev mužů o - ► Davisův pohár (muži) a družstev žen o —►
362
mistr sportu Pohár federace, v soutěži jednotlivců mez. mistrovství Anglie ve - ► Wimble donu na travnatých dvorcích a mez. mistrovství Francie na antukových dvor cích aj. mistr sportu, čestný titul, který udělu je ÚV ČSTV nebo ÚV Svazarmu vynika jícím aktivním sportovcům, kteří dosáh li ve svém odvětví vysokého sport, mis trovství a splnili sport. těch. podmínky -» Jednotné sportovní a turistické kla sifikace ČSTV nebo - * Jednotné bran né sportovní klasifikace Svazu pro spo lupráci s armádou.
Odznak mistra sportu.
mistr turistiky, čestný titul, který udě luje ÚV ČSTV vynikajícím aktivním tu ristům za splnění podmínek - ► Jednot né sportovní a turistické klasifikace ČSTV na úseku tur. zápočtových cest.
Odznak mistra turistiky.
Mittermaierová Rosí, *1950, lyžařka NSR. Vítězka ZOH 1976 ve sjezdu, slalo mu a MS 1976 v alpské kombinaci, dru há v obřím slalomu. Vítězka Světového poháru sjezdařek 1976, třetí 1975. míza, lymfa, tělní tekutina proudící v mízních cévách. Zdrojem mízy je plaz ma krevní a mok tkáňový. Složení mizni tekutiny odpovídá krevní plazmě, je však o něco chudší na bílkoviny. M. ob sahuje -*■ lymfocyty. — Mízní cévy za čínají síti mízních vlásečnic a končí míz ními kmeny o průsvitu 2-3 mm. Největší mízní cévou je mízovod hrudní, ústící do soutoku levé žíly podklíčkové a levé hrdelnice. Do průsvitu mízních cév jsou vsunuty mízní uzliny, působící jako filtr a zdroj lymfocytů. mizni uzliny, lymfatické uzliny, drobné útvary složené převážně z lymfocytů, do nichž přichází mízními cévami míza a na druhém pólu odtéká odvodní míznicí. V uzlině se míza zbavuje cizoro dých látek jednak mech. filtrací v retikulárním vazivu, jednak fagocytární schopností. Na cizorodé látky reaguji lymfocyty imunitními reakcemi (např. tvorbou protilátek). Každá oblast těla má příslušné regionální m. u.; např. pro dolní končetiny a zevní genitál jsou v tříslech, pro horní končetiny a hrudní stěnu v podpaží, pro obličej jsou m. u. podčelistní a v jejich pokračování m. u. krční. mjač na rezinke [rus.j, hra s připouta ným míčkem. Tenisový míček, event, váček s piskem, hmotnost 400-500 g, obšitý látkou nebo síťkou, upoutaný 5-6 m dlouhým a 2 mm silným gumovým úvazkem ke kotvě na středu zákl. čáry koridoru 5-8 m širokého a 12-15 m dlou hého. Hraje se tenisovou raketou nebo dřevěnou pálkou. Soupeři vně koridoru za zákl. čarou hraji podle pravidel teni su nebo volejbalu. Podávající usměrní míč do koridoru, odkud se míček po do padu na zem vrací, stržen zpět gumou. V okamžiku přeletu zpět přes zákl. čáru musí být soupeřem poslán znovu do ko ridoru. Hráči se střídají až do chyby, tj. posláni míčku mimo koridor, promešká ní úderu, přešlápnutí zákl. čáry ap. M-kurs viz orientační potápěni, mlýn, v ragby způsob rozehrání míče. a) m. nařízený (zavřený, sevřený), pravi dly předepsané rozehrání míče po pře rušení hry pro malý přestupek. Místo m. určuje rozhodčí. M. tvoří oba roje. Druhy m.: klasický (3-2-3), svázaný (se vzájemmným přitahováním pažemi a rukama), točený (s takt. otočením, když jeden pilíř povolí a druhý zatlačil, těžký, lehký (podle hmotnosti hráčů), vysoký, nízký (podle výše předklonu), zhroucený (při upadnutí hráčů, podleh nuvších tlaku, nutno m. opakovat); b) m. ze hry (otevřený), vytvořený ve hře
kolem ležícího míče jedním nebo více hráči se snahou nohama míč přihrát do zadu spoluhráčům MOA viz Mezinárodní olympijská aka demie. mobilita [la tj, 1. pohyblivost ve smyslu kloubní pohyblivosti (rozsahu pohybu v kloubech); 2 . pohyblivost ve smyslu hybnosti, mobilnosti; část - ► motoriky zahrnující pohyby uskutečňo vané převážně příčně pruhovaným sval stvem; 3. připravenost k činnosti, akci. — V. t. motilita. mobilizační léčba, druh reflexní léč by, při níž se jemnými pohyby uvolňuji blokády v pohyb, segmentu páteře ne bo v jiném kloubu. Provádí se měkkými pohyby (rytmickým pružením opakova ným dvacet- i vícekrát). M. I. je šetrná a její účinnost je větší než u - ► manipu lační léčby. U sportovců má m. I. široké uplatnění při uvolňování blokád, bolesti úponů, svalových napětí ap. M. I. může po zaškoleni provádět rehabilitační pra covník, popř. i sám pacient. Moc Josef, '1908, tělových, funkcionář a odborník v oblasti tělových zařízení. Dlouholetý člen předsednictva výboru atl. svazu ÚV a ČÚV ČSTV, atl. rozhod čí, člen předsednictva věd. rady ÚV ČSTV. Pro výstavbu tělových, zařízeni vypracoval metody posuzováni složeni směsi pro běžecké dráhy a více studii a projektů hřišť a běžeckých drah. No sitel vyznamenáni Za zásluhy o výstav bu a veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I. stupně. Moc Ladislav, '1931, čs. atlet, chodec, ZMS Na OH 1960 osmý na 20 km (1.38:32,4) a jedenáctý na 50 km (4:42:33,6 ; sedmý na ME 1958 na 50 km (4:27:16,6), na ME 1962 dvanáctý na 50 km (4:48:31,6). Vytvořil tři SR: 1956 na 30 milí (4:12:03,4), 1955 na 50 km (4:27:28,4) a 1956 na 50 km (4:21:07,0). Desetinásobný mistr ČSSR, čtyřikrát v chůzi na 20 km, šestkrát v chůzi na 50 km. močové soustava, soubor orgánů od vádějících z těla odpadní látky rozpu štěné v krvi, především močovinu a soli kyseliny močové jako metabolity pře měny bílkovin. M. s. se skládá z ledvin a z odvodních cest močových, tvoře ných kalíšky ledvinovými, pánvičkami ledvinovými, močovody, měchýřem močovým a trubici močovou. Ledviny jsou uloženy v tukověm polštáři, brání címu prochladnuti. Z odvodních cest močových zasluhuje zvi. pozornost z hlediska sport, činnosti žen močový měchýř s močovou trubicí, jejichž polo ha usnadňuje vniknutí infekce, močovina, též urea [řec.J, produkt lát kové přeměny aminodusíku vznikající ho zejména při převaze katabolických pochodů - * metabolismu bílkovin. Tvo
moderní gymnastiks
363 ří se v játrech. Vyšší vylučování dusíku močovinou, než je jeho přijímané množ ství ve stravě, svědčí o negativní dusí kové bilanci, převaze katabolismu nad anabolismem. Klidové koncentrace mo čoviny v krvi kolísají v rozmezí 2,5-8,4 mmol/l. Vyšší hodnoty jsou provázeny snížením psychomotorické výkonnosti, zpomalením regeneračních procesů a zesílením sklonu k únavě, modelářství, zájmová branná těch. činnost, zaměřená na stavbu, provozo vání a soutěžení s modely různých od borností; vytvářeni modelů těch. výrob ků (lodi, letadel, automobilů, raket ap.) bud podle vlastního návrhu, nebo zmenšenin (maket) skutečného zaříze ní. Až na výjimky (plastikové m., stolní modely lodí) je výsledkem činnosti funkční model. — M. je organizováno ve Svazarmu a je rozděleno na šest od borností: letecké m., lodní m., raketové m., automobilové m., železniční m. a plastikové modelářství. V m. je více než sto soutěžních kategorií, hodnoce ných podle různých kritérií: doby trvání letu nebo jízdy, rychlosti,přesnosti stav by či provedení předepsaných obratů. V železničním a plastikovém m. se po řádají pouze výstavy, na nichž jsou mo dely hodnoceny podle přesnosti a kva lity stavby. — Historie. První zmínky m. pocházejí již z předkřesfanských 6 civilizaci, kdy modely lodi a vozů slouži ly k zábavě vládnoucích vrstev. — V 19. stol. sloužily modely k ověřování pro jektů lodi, vozidel a později i letadel. K masovému rozvoji m. dochází ve 20. a 30. letech 20. stol., kdy byly vytvořeny společenské a těch. předpoklady. Nej bouřlivěji se v té době vyvíjelo ve Velké Británii, Francii a USA odkud se šířilo i do dalších, předevšim ekonomicky vy spělých států. Rozvoj m. je totiž podmí něn rozvojem specializovaného prů myslu, vyrábějícího stavební prvky ná ročné na strojní vybavení (motory, vrtu le, ovládací prvky a zařízení). Modely byly v naprosté většině neřízené (kro mě železničních modelů), ojediněle se používalo mech. programátorů. V té do bě vznikly i první soutěže v jednotlivých odbornostech. — Po přestávce, vyvola né 2. svět. válkou, nastal koncem 40. let obrovský rozmach modelářství. Moder ní těch. umožnila zmenšování pohon ných jednotek, vývoj elektrotechniky vytvořil předpoklady pro řízení modelů rádiem. Stále se rozšiřující zájmy mo délářů podnítily přesnější specifikaci jednotlivých kat. a tříd a kladly i větší nároky na organizační zajištění činnosti. V kap. zemích jsou modeláři organizo váni v zájmových svazech, které je za stupují v mez. a svět. organizacích; y)šoc. zemích jsou modeláři zpravidla členy branných (SSSR. DOSAAF, NOR:
GST, PLR: LOK, MLR: MHSZ, atp.) ne bo mládežnických (BLR: Dimitrovský Komsomol) organizací, modelování, zprostředkované praktic ké nebo teoretické zacházení s objek tem, při němž se nezkoumá bezpro středně nás zajímající předmět, ale vyu žívá se objekt umělý nebo přirozený, který je ve vztahu k objektu poznávané mu. V TVS se často modeluje mot. čin nost na tzv. trenažérech, které usnad ňuji sledováni různých parametrů antropomot., fyziol., bíoch., psychol. ap. V laboratoři lze modelovat činnost kajakáře, veslaře, běžce, chodce, sport, gymnasty ap. Metody modelování mo hou být povahy materiální (model krev ního oběhu), ale i teoretické, např. sou stava ukazatelů těl. výkonnosti, postu py při sport, tréninku (např. - * modelo vaný trénink). Pro sport, činnosti je cha rakteristické, že psych, nároky v soutěži jsou značně vyšší než v tréninku, proto se v tréninku vytvářejí situace podobné podmínkám soutěžním. Na opakované situace je možno si přivyknout. Jestliže byl proces přivykání úspěšný, reaguje sportovec v soutěži adekvátně a nedo chází k tzv. psych, selhání, modelovaný trénink, záměrné vytvá ření tréninkových situací odpovídají cích podmínkám soutěže. Vychází ze skutečnosti, že psych, zátěže v soutěži jsou vyšši než v tréninku. M. t. čerpá z teorie klasického a instrumentálního podmiňování při aktivní adaptaci na zá těž. Záměrem m. t. je utvoření zásoby vzorců chováni pro účinné a plastické řešení problémů v průběhu soutěže. M t. může být zaměřen na mobilizaci úsili, režim soutěži, vnější podmínky soutěží (přírodní, sociální) aj. Modelaci lze pro vádět zatěžováním fyzickým, technickotaktickým a psychickým. Při aplikaci m. t. je třeba vycházet vždy z individuál ních zvláštností sportovce. Efektivita m. t. závisí na správném rozboru podmínek a situací budoucí soutěže a na tvořivém uplatněni stanovených modelů v trénin ku. M. t. je významným neverbálním prostředkem psychologizace tréninku, moderní gymnastika, dř. umělecká gymnastika (do 1969), sport, odvětví žen charakteristické předvedením se stav s náčiním i bez náčiní, obsahují cích složitá cvičeni s prvky a vazbami akrobatickými a tanečními a úzce spja tými s hudbou. Klade vysoké nároky na obratnostní schopnosti a koordinaci pohybu, zejm. ve složitých vztazích vzá jemného působení pohybu těla a náči ní. Vazba pohybu a hudby má zákl. vý znam v navozeni časově dynamického uspořádáni pohybu. Hudba působí jako činitel aktivizující, formotvorný a inspi rativní. Specifická je schopnost obrazo tvornosti, fantazie, schopnost přetlu
močení emocí v pohyb, projevu při do konale zvládnuté technice pohybu. — Energetický výdej při povinných i vol ných sestavách stoupá na více než lénásobek nál. BM, kyslíkový dluh do sahuje až 2 I. Výkon s každým náčinim je determinován vynikající nervosvalovou koordinací, kinestetickou citlivosti v oblasti kloubů, svalů i šlačh horních končetin i smyslem pro rovnováhu pří prvcích prováděných na jedné noze. Odrazová sila dolních končetin a kloub ní flexibilita jsou předpokladem správ ného provedeni řady cviků. — Osvojeni a zdokonalováni pohyb, dovednosti a tvořivých schopností přesahuje rá mec sportu a přibližuje cvičenkám oblast umění tanečního a hudebního. — M. g. přispívá estetickových. podně ty ke kultivaci osobnosti dívek a žen; jeji prostředky a metody jsou využívány v různých formách est. pohyb, výchovy, při veř. a masových tělových, vystoupe ních (gymnaestrádách, Večerech druž by ČSS aj.). — Historie Vzniku umělec ké gymnastiky předcházelo asi od 1850 do 1950 hnuti est. gymnastiky (rytmiky, rytmické gym.) a význačných tanečních směrů (Delsarte, Stebbinsová, Mensendiecková, Duncanová, Demeny, Laban, Bode, Dalcroze, Očenášek, Mayerová, Króschlová, Jeřábkové). Jako sport, odvětvi se umělecká gymnastika začala utvářet v SSSR ve 30. letech. Základy jednotného systému byly v SSSR vy tvořeny po 2. svět. válce. 1949 se usku tečnilo 1. mistrovství SSSR v soutěži jednotlivkyň i družstev; první klasifikač ní program byl vydán 1950. V krátké do bě zaznamenala sov. a bulh. umělecká gymnastika prudký vzestup a podnítila jeji vznik v dalších zemích. Dodnes se sov. m. g. udržuje na předním místě ve světě propracovaností systému i vrcholnými výkony závodnic. 1962 byl uspořádán 1 . ročník závodu O pohái MDŽ, který je od 1963 pořádán s mez účastí. 1963 byla umělecká gymnastika začleněna do Mez. gymnastické federa ce (FIG), 1975 byl změněn oficiální ná zev tohoto odvětví na Gymnastique rythmigue sportive (GRS), řídícím orgá nem se stala těch. komise GRS FIG. Na OH v Moskvě 1980 byla z rozhodnut MOV m. g. zařazena mezi olymp. sporty pro OH 1984. — U nás vznikala m. g v 50. letech. Čerpala z pokrokových tra die čs. těl. výchovy žen, tanečních a ryt mických škol a ze sov. systému umělec ké gymnastiky. V 60. letech se vytváře systém m. g „ jeji organizační struktura systematika pohyb, obsahu, organizace a obsah soutěží, pravidla rozhodování systém sport, tréninku. První celostátn závody dorostenek a žen se uskutečnily 1955 v Praze za účasti 31 dorostenek z ! krajů a 28 žen ze 7 krajů. Rozdílnos
moderní gymnastika
Moderní gymnastika - cvičení s obruči
těch. úrovně a pojetí pohyb, obsahu — Skupinové skladby společné (závod ukázaly na nutnost urychleně řešit pří ní disciplíny MS a ME) jsou pouze pravu trenérek m. gymnastiky. — 1 . skladbami s náčiním. — Technika po mistrovství ČSSR se konalo 1958 v Kar hybu těla bez náčiní se vztahuje k po lových Varech na úrovni II. výkonnostní hybům a polohám částí těla (paži, no tř., od 1961 je již M ČSSR pořádáno na hou, trupu). Tvoří ji chůze, běh, taneční úrovni mistrovské třidy. Podnětem ke kroky, skoky, rovnovážné tvary, obraty, zvýšení těch. úrovně, propracovanosti plastické pohyby, akrobatické tvary (za kompozice a obtížnosti volných sestav hrnují některé akrobatické polohy a po i k celkovému zvýšení náročnosti sport, hyby - pády, mety, převraty; v sesta tréninku se stalo 1 . mezistátní trojutkáni vách jsou zařazovány ve vazbách s dal BLR - SSSR - ČSSR 1960 v Sofii. Pořá šími pohyb, tvary bez náčiní nebo s ná dání mez. soutěží, úspěšnost státní re činím, nejsou však pojimány jako prvky prezentace, konfrontace výkonnosti se 'obtížnosti a jejich výběr i počet vyme závodnicemi různých států - to vše se zují pravidla). — Technika cvičení s ná stalo motivem růstu vrcholové výkon činím vychází z vlastností materiálu, nosti a zvyšování členské základny. — z něhož je náčiní zhotoveno (pevný tvar Čs. m. g. byla zastoupena, s výjimkou má obruč, kužele, proměnlivý tvar švi MS 1975, na všech MS a ME. Naše zá hadlo, stuha), z jeho tvaru, hmotnosti vodnice trvale zaujímají postavení ve a rozměrů. Vzájemný vztah pohybu těla svět. špičce za závodnicemi SSSR a náčiní se uplatňuje ve statických po a BLR. — Svět. vývoj významně ovlivni lohách náčiní (např. při pevném držení ly závodnické osobnosti, mistryně světa náčiní, při vyvažování, balancováni ná L. Savinková, Hana Mičechová-Sitnian- činí), ve vedených a švihových pohy ská, J. Karpuchinová, M. Gigovová, G. bech (různé způsoby vyhazováni, odrá Šugurová, I. Děrjuginová, A. Ralenko- žení, kutálení aj.). V těch. cvičeni s náčivová, L. Ignatovová, D. Bošanské a dal ' ním je používáno rozmanité manipulace ší. — Závodní discipliny. Soutěže MS s náčiním (kruhy, osmy, oblouky, kutá a ME jsou organizovány jako soutěže lení, otáčeni a roztáčení náčiní, u kuželů jednotlivkyň ve čtyřboji ve volných se rytm. údery, u stuhy pohyby vlnovkami stavách s náčiním a jako soutěže šesti a spirálami), riskantnich vyhazováni ná členných družstev ve společných sklad činí o různé velikosti a směru dráhy le bách s náčiním Ostatní soutěže se po tu; obtížnost je stupňována vícenásob řádají ve vícebojích jednotlivkyň v po nou rotaci náčiní kolem různých os ve vinných a volných sestavách bez náčiní fázi letu náčiní, popř. v následných vaz a s náčiním typizovaným (švihadlo, bách pohybu. Některé cvičební tvary obruč, míč, kužele, stuha) nebo netypi- byly převzaty z artistického umění (žon zovaným (závoj, paličky, praporce, stu glováni), např. při složité kombinaci po hy různých rozměrů). Součástí vícebojů hybu dvou kuželů. Požadavkem je lo některých nižších výkonnostních tříd je gické skloubení pohybu náčiní s pohy i akrobatická řada bez hud. doprovodu. bem těla ve tvarech různého stupně ob
364 tížnosti Mnoho těchto vazeb se provádi při ztížené zrakové kontrole náčiní, čímž vzrůstá riskantnost a obtížnost se stav s náčiním. Tech. cvičení s náčiním výrazně určuje výkonnostní profil m gymnastiky. — Růst sport, výkonnosti se uskutečňuje v etapách Etapa zákl. tréninku začíná ve věku 6-7 let (příprav né skupiny mládeže), trvá 2-3 roky Úkolem je vytvoření všestranného po hyb. zákl. a formování zákl. těch. před pokladů pro est. pohyb (správné držení těla, zvládnutí principů zákl. gym. pohy bů, lokomoce, vytvářeni koordinačních předpokladů pro práci s náčiním a hu debně pohyb, vztahů). Etapa speciali zovaného tréninku začíná v 8-9 letech a směřuje k plněni výkonnostních cílů výkonnostní třídy žactva, III., II. a I. výk. třídy. Tato etapa je určena širokému okruhu závodnic, pro něž je zpravidla dosažení I. výk. třídy vrcholem výkon ností. V této etapě se vytváří rovněž zá kladna pro výběr talentované mládeže. Etapa vrcholového tréninku. Procháze jí jí jen mimořádně talentované závod nice, u nichž je předpoklad dosáhnout vrcholové výkonnosti na úrovni mistrov ské třídy a prokazovat vrcholovou vý konnost v mez. soutěžích. Vrcholové výkonností se v m. g. dosahuje ve věku kolem 17 let. — Cíle jednotlivých etap jsou dány těch. požadavky sestav klasi fikačního programu příslušné výkon, tří dy a osnovami výcviku zpracovanými na základě prognóz svět. vývoje výkon nosti v m. gymnastice. — Výstroj: gym. trikot bez výšivek a ozdob — Pravidla. Závodní disciplíny mají formu pohyb, skladeb, prováděných jednou závodnicí nebo skupinou závodnic s hud. dopro vodem, na dané závodní ploše a v da ném časovém limitu. — Povinné sesta vy jsou stanoveny klasifikačním progra mem, obsahujícím přesný terminologic ký popis pohybu, záznam půdorysného členění, notový záznam hud. předlohy. Úkolem závodnice je předvést sestavu na danou hud. předlohu. — Volné se stavy se posuzují z hlediska obsahové ho, tech, a estetického. Trvají 60-90 s, musí zahrnovat nejméně 8 prvků obtíž nosti ( 6 nižší, 2 vyšší) ze skupin uvede ných v tabulce prvků obtížnosti pro vol né sestavy bez náčiní a s náčinim. Prvky obtížnosti pro sestavy bez náčini zahr nují: taneční kroky, vlny, pohyby trupu a paži, rovnovážné tvary, obraty a sko ky. V sestavách s náčinim se pohyb, vazby a tvary cvičeni bez náčiní váži s pohybem náčiní; stupeň náročnosti těchto vazeb je kritériem obtížnosti, ris kantnosti a originality sestav. — Spo lečná skladba trvá 2,30-3 min, musí za hrnovat nejméně 8 předepsaných prvků obtížnosti ( 6 nižší, 2 vyšší), z toho 4 vý měny náčiní mezi cvičenkami (jedna vý
365 měna na větší vzdálenost než 4 metry). Skladba musí zahrnovat 6 prostorových útvarů, hud. doprovod společných skla deb je klavírní. — Pódiové skladby trva jí 2,30-4 min, jsou stanoveny rozpisem příslušné soutěže v pódiových sklad bách. Jsou pořádány např. pro začáteč nice s typizovaným, netypizovaným ná činím i bez náčiní, se stanovenou obtíž nosti i počtem cvičenek. Hud. dopro vod klavírní nebo orchestrální (bez zpě vu nebo jiných vokálních zvuků). — Hodnocení sestav. V soutěžích m. g. hodnotí výkon sbor rozhodčích v čele s hl. rozhodčí. Výkon je hodnocen známkou od 0 do 10 bodů. Chyby v se stavách se penalizují srážkami 0 .1 -0 , 2 (malé), 0,3-0,4 (stř.), 0,5 a výše (velké). Výsledná známka se vypočítává z bodo vého hodnocení čtyř rozhodčích arit metickým průměrem dvou stř. známek (nejvyšší a nejnižší známka se škrtá). — Povinné i volné sestavy jednotlivkyň hodnotí v každé disciplíně čtyři rozhod čí, které řídi jedna vrchní rozhodčí. Zá kladem pro hodnocení povinných se stav je 1 0 bodů: shoda sestavy s popi sem 4 body a provedení 6 bodů. Ve vol ných sestavách je v desetibodové stup nici hodnocena kompozice 7 body a provedení 3 body. — Společné sklad by hodnotí dvě skupiny rozhodčích. První skupina 4 rozhodčích uděluje známku A za kompozici (max. 10 bodů, z toho 5 bodů za skladbu, 5 bodů za těch. hodnotu), druhá skupina 4 roz hodčích uděluje známku B za provedení (max. 1 0 bodů, hodnotí se celková sou hra a těch. provedení). Každou skupinu řídí jedna vrchní rozhodčí. — Závodiště tvoří plocha 1 2 x 1 2 m, která je pokryta kobercem nebo bez koberce (pro spo lečnou skladbu je penalizováno překro čení závodiště za hranící 12,30x12,30 m); výška stropu závodního prostoru min. 9 m; náčiní používané v soutěžích je typizované (pokud není stanoveno ji nak) a musí odpovídat stanoveným nor mám (materiál, tvar, hmotnost, rozmě ry); barva náčiní je libovolná, kromě zlaté, stříbrné, bronzové. — Soutěže. MS (od 1963 každý lichý rok), ME (od 1978 každý sudý rok), Pohár Intervize, Studentská tribuna, soutěž Družba. — Nejvyšší soutěží u nás je M ČSSR. — Literatura: Kašparová, S.: Technika a metodika moderní (umělecké) gym nastiky. Praha 1981; Petrová, D„ Fůrlová, D., Livorová, H.: Základy moderní gymnastiky. Praha 1971; Hess, R„ Wendt, H.: Kúnstierische Gymnastik mit Handgeráten. Berlin 1971; Hess, R., Nicklas, I., Schwabowski, R., Wendt, H.: Gymnastik ohne Handgerate Berlin 1976; Lisickaja, T. S.: Chudožestvennaja gimnastika. Moskva 1982.
moderní gymnastika Výsledky mistrovství světa v moderní gymnastice Rok a místo konání: 1963 Budapešť, 1965 Praha, 1967 Kodaň, 1969 Varna, 1971 Havana, 1973 Rotterdam, 1975 Narvick, 1977 Basilej, 1979 Londýn, 1981 Mnichov, 1983 Štrasburk Absolutní pořadí 1963 Savinkovová (SSSR) 4. ČSSR Machalová 6 Bérová (ČSSR) 1965 H. Mičechová (ČSSR) 3 Machatová-Bogušovská (ČSSR) 4. Bérová (ČSSR) 1967 Karpuchinová (SSR) 5. Mičechová-Sitnianská (ČSSR) 6. Bogušovská (ČSSR) 1969 Gigovová (BULÍ 6 Sitnianská (ČSSR) 1971 Gigovová (BUL) 1973 Gigovová (BUL) 1975 Rischerová (NSR) 1977 Děrjuginová (SSSR) 1979 Děrjuginová (SSSR) 6. Havličková (ČSSR) 1981 Ralenkovová (BUL) 1983 Georgievová (BUL) Obruč 1967 Gigovová (BUL) 1969 Gigovová BUL) 1971 Gigovová (BUL) 1973 Gigovová (BUL) 1975 Rischerová (NSR) 5. Mojžíšová (ČSSR) Kužele 1973 Šugurovová (SSSR) 4. Klingerová (ČSSR) 6. Křenová (ČSSR) 1975 Rosenbergerová (NSR) 1979 D. Bošanská (ČSSR) 6 Havličková (ČSSR) 1981 Ralenkovová (BUL) 5. Bočanská (ČSSR) 1983 Ignatovová (BUL) Georgievová (BUL) Míč 1969 Šugurovová (BUL) 4. Sitnianská (ČSSR) 4. Vonášková (ČSSR) 6. Mlynářová (ČSSR) 1971 Gigovová (BUL) 1973 Šugurovová (SSSR) 1975 Rosenbergerová (NSR) 1977 Šugurovová (SSSR) 1979 Gabašviliová (SSSR) 1983 Ignatovová (BUL) Běloglazovová (SSSR) Stuha 1971 Nazmutdinovová (SSSR) 1973 Šugurovová (SSSR) 1975 Rischerová (NSR) 1977 Děrjuginová (SSŠR) 1979 Tomasovová (SSSR) 1981 Dévinová (SSSR) 1983 Běloglazovová (SSSR) Georgievová (BUL)
Švihadlo 1967 H. Sitnianská-Mičechová (ČSSR) 4. H. Machatová-Bogušovská (ČSSR) 1969 Šugurovová (SSSR) 6. Sitnianská (ČSSR) 1971 to Sun Dok (KLDR) 1977 Šugurovová (SSSR) 2. Záveská (ČSSR) 3. Havličková (ČSSR) 1979 Gjurovová (BUL) 2. Záveská (ČSSR) 3. Havličková (ČSSR) 1981 Ignatovová (BUL) S náčiním 1963 Savinkovová (SSSR) 1965 H Mičechová-Sitnianská (ČSSR) 4. Bérová (ČSSR) 5 H. Machatová-Bogušovská (ČSSR) Bez náčiní 1963 Savinkovová (SSSR) 1965 Kravčenková (SSSR) 2. H. Machatová-Bogušovská (ČSSR) 3. Mičechová-Sitnianská (ČSSR) Pódiová skladba 1967 SSSR 2. ČSSR (Čiháková, Golková, Hladová, Hrůzová, Pekalánderová, Vonášková) 1969 Bulharsko 3. ČSSR (Andresová, Blahnová, Frantová, Hanzlíková, Kotalíková, Sedláková) 1971 Bulharsko 1973 SSSR 2. ČSSR (Kučerová, Prokopová, Sedláková, Štěrbová, Zahrádko vá, Zelenková) 1975 Itálie 1977 SSSR 1979 SSSR 3. ČSSR (Š. Bafková, Kučerová, Čierniková, Marešová, Uková, Jankovská) 1981 Bulharsko 3 ČSSR (Bíbová, Mišičková, Čierniková, Petráková, Volfová, Janovská) 1983 Bulharsko 4. ČSSR Výsledky mistrovství Evropy v moderní gymnastice Rok a místo konáni: 1978 Madrid, 1980 Amsterodam, 1982 Stavanger, 1984 Ví deň Jednotlivkyně 1978 Šugurovová (SSSR) 4. D. Bošanská (ČSSR) 6. Havlíčková (ČSSR) 1980 Rajevová (BUL) 1982 Kutkaiteová (SSSR) 1984 Ralenkovová (BUL) 6. Bošanská (ČSSR)
366
moderní pétiboj Švihadlo 1978 Šugurovová (SSSR) 4 Bošanska (ČSSR) 1980 Rajevová (BUL) 3. Bošanska (ČSSR) 5. Záveská (ČSSR) 1982 Ralenkovová (BUL) 6. Bošanská (ČSSR) Míč 1978 Děrjuginová (SSR) 2. Havlíčková (ČSSR) 1984 Ralenkovová (BUL) 6. Záhorovská (ČSSSR) Stuha 1978 Šugurovová (SSSR) 2. Bošanská (ČSSR) 1980 Ignatovová (BUL) 1982 Kutkaiteová (SSSR) Ignatovová (BUL) 1984 Běloglazovová (SSSR) Georgievová (Bul) Obruč 1980 Rajevová (BUL) 5. Záveská (ČSSR) 1982 Ralenkovová (BUL) 6. Bošanská (ČSSR) 1984 Ralenkovová (BUL) Ignatovová (BUL) 5. Záhorovská (ČSSR) Kužele 1980 Rajevová (BUL) 4. Bošanská (ČSSR) 1982 Kutkaiteová (SSSR) 5. Bošanská (ČSSR) 1984 Georgievová (BUL) Ralenkovová (BUL) Pódiová skladba 1978 Bulharsko 3. ČSSR (Čierniková, Kučerová, Jankovská, Uková, Marešová. Baťková) 1980 Bulharsko 3. ČSSR (Čierniková, Mišičková, Jankovská, Petráňová, Volfová, Š. Baťková) 1982 SSSR 3. ČSSR (BíboVá, Mišičková, Zá veská, Petráňová, Nováková, Palapinová) 1984 SSSR 6 ČSSR moderní pétiboj, sport, odvětvi obsa hující 5 samostatných a zcela odlišných disciplín: jízdu na koni na parkúru, šerm kordem, střelbu z pistole, plavání libo volným způsobem a terénní běh. Zá vodník absolvuje disciplíny v 5 po sobě následujících dnech na 5 různých mí stech. Náročnost víceboje spočívá ve specifičnosti každé discipliny, v odlišné technice, vyžadující rozvoj spec. pohyb, schopností. Předpokladem k zvládnuti všech disciplin jsou univerzální vlast nosti závodníka a dlouhodobá příprava. Disciplíny musí závodník zvládnout na úrovni specialistů, chce-li dosáhnout špičkových svět. výkonů. — Historie.
M p. vznikl z voj. praxe; byl motivován rozkazem doručit zprávu za všech okol ností, a to nejdříve na koni, ubránit se nepřátelům s kordem v ruce a střelbou z pistole, přeplavat vodni plochu a do běhnout se zprávou na určené místo. M. p. se rozšířil v armádách a mezi šlechtici. Důvodem bylo těžko dostup né materiální vybaveni (koně, střelivo a zbraně). Na začátku 20. stol. převláda la v armádách hypomobilni složka a se čná a bodná zbraň patřila k zákl. vyba vení vojáků z povolání. Skutečné rozší ření ve světě nastalo 1912, kdy byl m. p. zařazen do programu OH a vítěz získal cenu barona Coubertina. Do 1952 drže lo hegemonii v závodech jednotlivců 1družstev Švédsko, od 1956 jsou v čele sov. sportovci. — Od 1912 došlo v m. p. pouze k záměně discipliny v jízdě na koni: pův. steeplechase na trati 2 500-5 000 m byl nahrazen 1969 závo dem na - ► parkúru. — 1948 vznikla zim ní verze víceboje: jízda na koni na par kúru, šerm kordem, střelba z malorážné pistole, sjezd a běh na lyžích na 15 km. Organizování mez. soutěží si vyžádalo ustanovení mez. organizace. Na OH v Londýně 1948 byla založena Meziná rodní federace moderního pětiboje (UIPM) 1968 byla rozšířena o -*■ bia tlon (UIPMB). Dnes patří pod tuto fede raci 48 mez. svazů. — U nás se m. p. začal pěstovat až 1947. První armádní mistrovství byla obsazena jen několika závodníky, jejichž výkony vzhledem k mez. úrovni byly průměrné. Průkopní ky m. p. byli kpt. Karel Bártů, kpt. Otto Jemelka a mjr. Artim. 1951 byla vytvo řena komise m. p. při jezdecké sekci SVTVS (Státního výboru tělesné výcho vy a sportu) a zorganizováno 1 . mistrov ství ČSR v Ústí n. L, kterého se poprvé zúčastnili i civilní závodnici. V té době se začal rozvíjet i m. p. na Slovensku. 1953 vznikaly samostatné odbory m. p. při ÚDA v Praze a na Vojenské akade mii KG v Praze. 1954 byla vytvořena sa mostatná sekce m. p. při SVTVS, která se stala členem Mezinárodní federace moderního pětiboje. — Technika. T. jednotlivých disciplin viz jezdectví, šerm, střelba, plavání, běh. — Taktika. Je ovlivňována způsobem hodnocení. Každý závodnik závodí individuálně, pouze plavání probíhá na několika dra hách současně. — Pravidla. Jednotlivé části m. p. jsou hodnoceny podle pravi del klasických disciplín. Hodnota výko nu je pomoci tabulek převáděna na bo dy. Celk. výsledek je dán součtem do sažených bodů ze všech pěti disciplin. Při hodnocení 3členných družstev jsou sčítány body všech členů družstva. Při MS, ME a OH je počet účastníků ome zen na 6 6 a každá země je reprezento vána nejméně jedním závodníkem, kte
rý dosáhl na kvalifikačních závodech minim. 4 500 bodů. — Průběh jednotli vých disciplín se řídí ustanoveními, kte ré současně s materiálními předpokla dy ovlivňují techniku a taktiku. — Jízda na koni. Závodnik jede na koni, který mu připadne losem. Koně jsou rovno cenní. Dva dny před startem jezdecké discipliny (OH. MS ap.) pod dohledem komisaře UIPMB projedou koně s vlast ními jezdci stanovený parkúr Slabí a špičkoví koně jsou vyřazeni, pro zá vod zůstává vyrovnaný střed. 2 0 minut před startem si může závodník koně převzít, osedlat a vyzkoušet jeho cha rakter a kvality, které jsou oznámeny organizátorem písemně již předem. Mnoho záleží na přizpůsobivosti jezdce a jeho citlivém ovládání koně. Hmot nost jezdce nerozhoduje. Parkúr jezdci absolvují jednotlivě, startuje se po 4 mi nutách (stejné se nasedá i k opracování koně). Závodník překonává překážky v předepsaném pořadí po vymezené dráze označené červenými praporky vpravo a bílými vlevo. Po trojnásobném odmítnutí koně před překážkou (tzv. štycnuti) lze překážku objet. Pokud jez dec sedí v sedle, nesmí mu být poskyt nuta žádná pomoc Parkúr je dlouhý asi 600 m, obsahuje 15 překážek, z nichž musi být jeden dvojskok a jeden trojskok. Max. rozměry překážek pro sou těže mužů: výškové překážky 1 2 0 cm, výško-šířkové překážky 120x 150 cm, oxer 120 x 130 cm, vodni přikop 300 cm. Pro ženy a juniory jsou překážky o 10 cm nižší. Sestavy vícenásobných překážek musí být vzdáleny minim. 7 m a max. 12 m. — Chyby se hodnotí trestnými body, které se odčítají od 1 100 bodů. Pro parkúr je dán stanovený čas a časový limit. Překroči li závodník dvojnásobek časo vého limitu, je diskvalifikován, ale může startovat v ostatních disciplinách. Tre stné body se uděluji např. za každou sekundu přes stanovený limit ( 2 body), shození překážky nebo šlápnuti koně do vodního příkopu (30 bodů), pád ko ně, jezdce i společně (60 bodů), nepo slušnost (40 bodů), neposlušnost se shozením překážky (navíc o 1 0 bodů) atd. — Šerm kordem. Závodí každý s každým na jeden zásah. Zásah platí na celém těle. Výsledkem utkání může být pouze vítězství nebo porážka. Při - * soubodu se šermuje nové kolo. Zápas trvá 3 min, nedojde-li k zásahu, je zapo čítána oběma soupeřům porážka. Zá sah signalizuje el registrační přístroj. Kord je před utkáním kontrolován roz hodčími. — Hodnocení soubojů kor dem: Zákl. počtem bodů je 1 000 bodů. To odpovídá 70% vítězství. Bodová sráž ka nebo zvýhodnění jsou závislé na po čtu soubojů a hodnotě jednoho zásahu, který se přičítá nebo odčítá od 1 0 0 0
367 bodů. — Střelba z pistole. Střílí se z opakovači pistole nebo revolveru na černou Olymp, siluetu s bílými kruhy, vzdálenou 25 m, vysokou 165 cm. Figu ra má 10 bílých kruhů. Zbraň musi mít otevřenou mušku a hledí. Ráže není ur čena, ale všeobecně se používají zbra ně malorážné, náboje o průměru 5,6 mm, krátké (short) nebo dlouhé (longriffle). Výhodou dlouhých nábojů je větší přesnost. Jakékoliv úpravy na pažbě jsou zakázány. Zbraň se před zá vodem kontroluje, váží a měří. Je-li v pořádku, je označena pečetí. Závod probíhá ve 4 sériích po 5 ranách (cel kem 20 výstřelů). Před závodem je po voleno 5 výstřelů na zastříleni a na zkoušku funkčnosti zbraně Po povelu ke střelbě se objevuje terč po 7 sekun dách na dobu 3 sekund. Před každým výstřelem se zbraň musí držet ústím hlavně šikmo k zemi v úhlu 45°. Nevypálené náboje jsou hodnoceny jako vý střel mimo terč Zásahy se ukazují po každé sérii. Selhání zbraně posuzuji rozhodčí a za určitých okolností, stano vených pravidly, povolí náhradní vý střel, popř, sérii. Při závodu je zakázáno jakkoli komunikovat se závodníkem. Hodnoceni: Za zásah 194 kruhů z 200 možných je udělováno 1 000 bodů. Pro jeden kruh je 2 2 bodů, které se odčítají nebo přičítají. Max. bodová hodnota při 100% střelbě (200 kruhů) činí 1 132 bo dů. — Plavání. Plave se na trati 300 m (muži, junioři) a 200 m (ženy) v 25m ne bo 50m bazénu, libovolným způsobem. Styl i způsob plaváni lze měnit. Rozdě lení do rozplaveb a drah je losováno předem. Startuje se z bloků na výstřel z pistole. Hodnoceni: zákl. norma je 1 000 bodů za 3:54 min na 300 m a 2:40 na 200 m. Bodová hodnota za 0,5 s činí 4 body — Terénní běh (muži 4000 m, junioři 3 000 m, ženy 2 000 m). Běží se v členitém terénu, se stoupáním, překážkami, jámami a potoky. Trať je vyznačena stužkami a praporky. Závod níci si ji mohou předem prohlédnout. Startuje se po minutových intervalech nebo s handicapy - závodník s největ ším počtem bodů po 4 disciplínách startuje první, další závodníci startují v časových intervalech, které vyplývají z bodového rozdílu převedeného na se kundy nebo desetiny sekund. Tím dobí hají závodníci do cíle v konečném pořa dí po všech disciplínách. Handicapový běh je technicky náročný, není proto povinný. Hodnocení: zákl. norma na ce lou trať je 1 000 bodů za 14:15,0 min u mužů, 10:30,0 min u juniorů a 7:40,0 min u žen. Sekunda má u mužů hodno tu 3 bodů, u juniorů 4 bodů a u žen 5 bodů, které se přičítají nebo odčítají od stanoveného limitu. — Soutěže. OH (od 1912), MS (od 1949 každoročně,
Monako s výjimkou let OH), MS juniorů (od 1965) a MS žen (od 1981). Výsledky mistrovství světa v moderním pětiboji Rok a místo konání: 1949 Stockholm, 1950 Bern, 1951 Hásingborg, 1953 San Domingo, 1954 Budapešť, 1955 Magllingen, 1957 Stockholm, 1958 Aldershot, 1959 Hersley/Hamburg, 1961 Moskva, 1962 Mexiko, 1963 Bern, 1965 Lipsko, 1966 Melbourne, 1967 Jěnkóping, 1969 Budapešť, 1970 Warendorf, 1971 San Antonio, 1973 Londýn, 1974 Moskva, 1975 Mexiko, 1977 San Antonio, 1978 Jěnkóping, 1979 Budapešť, 1981 Zielona Gora, 1982 Řím, 1983 Warendorf, 1984 Hórsholm Muži 1949 Gjurfelt (ŠVÉD) 1 9 5 0 Han (Sv e d ) 1951 Hall (ŠVÉD) 1953 Benedek (MAĎ) 1954 Thorfelt (SVÉED) 4. Černý (ČSR) 1955 Salnikov (SSSR) 1957 Novikov (SSSR) 1958 Novikov SSSR 1959 Novikov SSSR 1961 Novikov (SSSR) 1962 Zdobnikov (SSSR) 1963 Balczó (MAĎ) 1965 Balczó MAĎ 1966 Balczó MAĎ 1967 Balczó (MAĎ) 1970 Kelemen (MAĎ) 1971 Oniščenko (SSSR) 1973 Ledněv (SSSR) 1974 Ledněv SSSR 1975 Ledněv (SSSR) 1977 Peciak (POL) 1978 Ledněv (SSSR) 1979 Nieman (USA) 1981 Peciak (POL) 1982 Masala (ITAj 1983 Starostin (SSSR) Družstva 1949 Švédsko 1950 Švédsko 1951 švédsko 1953 Švédsko 1954 Maďarsko 1955 Maďarsko 1957 SSSR 1948 SSSR 1959 SSSR 1961 SSSR 1962 SSSR 1963 Maďarsko 1965 Maďarsko 1966 Maďarsko 1967 Maďarsko 1969 SSSR 1970 Maďarsko 1971 SSSR 1973 SSSR 1974 SSSR 1975 Maďarsko
1977 1978 1979 1981 1982
Polsko Polsko USA Polsko SSSR
5.
ČSSR
1983 SSSR Ženy 1977 Swiftová (USA) 1979 Normandově (VBR) 1981 Ahlgrenová (SVÉD) 1982 Normandové (VBR) 1983 Chornobrywyová (KAN) 1984 Jakovlevová (SSSR) Družstva 1979 V. Británie 1981 V. Británie 1982 V. Británie 1983 V. Británie 1984 SSSR moderní tanec, umělecký a spol. ta nec 20. století. Umělecký vzniká jako protiklad tech, a formalistického klasic kého baletu. Hledá formu pohyb, výra zu citů a myšlení jednotlivce. Vyžaduje soulad mezi pohyb, prožitkem a scé nou. Vzniká nová choreografie, využíva jící prostorových dimenzí, nových ko stýmů, umožňující volný a přirozený po hyb. Tan. technika se podřizuje obsahu a zvláště v 1 . pol. 2 0 . stol. vzniká řada tan škol Spol. tanec se vyvíjí přede vším pod vlivem džezu, latinskoamerických a afrických rytmů; jeho specifické formy se rychle mění. moderní trojboj, víceboj pro juniory a dorostence složený ze střelby z pisto le na pevnou figuru (s časovým limitem na 5 ran), plaváni na 300 m a terénního běhu na 3 000 m. Pomocná disciplína pro přípravu v -*■ moderním pětiboji. Trojboj žen se skládá ze střelby z pisto le, plaváni na 2 0 0 m a terénního běhu na 2 0 0 0 m. Modrý Bohumil, 1916-1963, čs. hokeji sta, ZMS, brankář. Sehrál za ČSR 71 ut kání. Byl členem vítězných mužstev na MS 1947 a 1949 a držitelem stříbrné me daile ze ZOH 1948. Hrál již před druhou svět. válkou na MS 1937 (5.), 1938 (3.) a 1939 (4 ). Mojsejev Gennadij, ’ 1948, sov. moto cyklový závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury do 250 cm5 1974, 1977 a 1978 na strojích KTM. Monako, Monacké knížectvi, stát v již. Evropě na pobřeží Ligurského moře, 30 000 obyv., hl. město Monako. Olymp, zkratka MON. Řídícím orgánem TVS je Národní komise pro sport, který úzce spolupracuje s Monackým olymp. vý borem, V M. pracuje jen 6 nár. sport, svazů (šerm, vzpírání, džudo, jachtink, plavání a střelba), ostatní sporty jsou napojeny na fr. nár. sport, svazy. Stát. sport, organizace subvencuje. Školní TV: pro žáky 8-12 let 3 h týdně, 13-18
Mongolsko let 6 h. M. má 3 sport, areály, 1 olymp. bazén otevřený a 1 bazén 25 m krytý, 1 univerzální sport, halu, 1 gym. halu a řadu tenisových kurtů. Účast na OH 1920-76 (s výjimkou 1932 a 1956) a 1984. Jedinou olymp. medaili získal architekt J. Médecin na OH 1924 za 3. místo v umělecké soutěži (projekt sta diónu v Monte Carlu). Mongolsko, Mongolská lidová repu blika, MoLR, social, stát ve vnitrozemí vých. Asie, 1,6 mil. obyv., hl. město Ulánbátar. Olymp. zkr. MGL. TVS řidí Mongolský svaz tělesné výchovy a sportu. Tělových, pracovníky vycho vává fakulta TVS pedagogického insti tutu. Mongolský olymp. výbor vznikl 1962. — M. se zúčastnilo OH a ZOH 1964-80 Získalo 5 stř. a 5 bronz, medailí převážně v zápase. V zemi se pořádá řada masových soutěží, ve kterých po čet účastníků dosahuje i desítek tisíc. Od 1961 se konají všenárodní spartakiády. Mezi nejrozšiřenější sporty patří především lukostřelba, jezdecké soutě že a zápas. Nejvíce mez. úspěchů dosá hlo M. v zápase, vedle olymp. medailí získalo i medaile a mistrovské tituly z mistrovství světa v zápase i v zápase sambo. monolyže, upravená sjezdová lyže s plochou pro vázání na obě nohy. Sir ka lyže je 20 cm, délka pro ženy 175 cm, pro muže 195 cm. Používá se obvykle v hlubokém prachovém sněhu a v jar ním firnu (tj. v terénech s měkčím pod kladem). Široká plocha monolyže umožňuje plynulou jízdu, monoploutev viz ploutve potápěčské. Mon Repos, zámeček ve švýc. Lausan ne, 1922-1968 sídlo kanceláře, archívu a knihovny MOV, do 1982 i muzea olymp. hnutí. Montague hor, 1900—1984, angl sport, funkcionář, spoluzakl. a první předseda Mez. federace stolního tenisu jITTFj, autor met. příručky Table-tennis (1936). Nositel mez. Leninovy ceny mí ru. Montaigne Michel de, 1533-1592, fr. renesanční filozof a spisovatel. Ve svém hl. díle £ssais (1580) se zabýval i problematikou výchovy. Prosazoval harmonický ideál výchovy a proto pro pagoval i těl. cvičení a hry. Montessoriovi Marie, 1870-1952, it. lékařka, reformátorka mateřského škol ství, zakl. vých. ústavu pro děti 3-7leté v Římě 1907. Zdůrazňovala biol. a fyziol. stránky výchovy, podcenila však vý znam tvořivých dětských her. Ovlivnila vých. systém mateřských škol. Forma lismus jejich dětských zaměstnání pod robila kritice N. K. Krupská. Monti Eugenio, "1928, it. reprezentant v jízdě na bobech. Olymp, vítěz v jízdě dvojbobů a čtyřbobů 1968, mistr světa
368 na dvojbobů 1957-61, 1963, 1966 a čtyřbobu 1960-61. Držitel stříbrných medailí z OH 1956 (dvojbob, čtyřbob), 1957 (čtyřbob) a bronzových z OH 1964 (dvojbob, čtyřbob). Moore Roben, *1941, brit. fotbalista, obránce West Ham United (1958-74). Reprezentoval 108 x . Účastník MS 1962, 1966 (1. místo) a 1970 a ME 1968 (3. místo).
mistr ČSSR. Pětinásobný čs rekord man: 1971 (8:36,8, 8:35,8, 8:32,8 a 8:26,2) a 1972 (8:23,8).
Dušan Moravčik
Robert Moore
Moore Ronnie, ‘ 1933, novozélandský motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1954 a 1959 a ve dvojicích 1970 (spolu s Maugerem) morálně volní vlastnosti, cílevědomost, houževnatost, rozhodnost, smě lost, iniciativa, samostatnost, vytrvalost a sebeovládání. Ve volních projevech osobnosti nevystupují m. v. v. izolova ně, ale ve vzájemném propojení. Někte ré m. v. v. sportovce jsou determinová ny relativně stálými podmínkami činno sti v jednotlivých sport, disciplinách. Rozbor podmínek činnosti sportovce v soutěži pomohl určit hl. články ve struktuře volních vlastností ve 4 skupi nách sportů: u vytrvalostních sportů je to houževnatost, u rizikových sportů smělost a rozhodnost, u sport, a moder ní gymnastiky, vzpíráni, atl. skoků aj. houževnatost a sebeovládání, u sport, her a úpolových sportů iniciativa a sa mostatnost. morální příprava, jedna ze složek sport, přípravy podobně jako těch., fy zická či takt. příprava. Je výchovou k osvojení mravních principů a norem platných v soc. spol. a k jejich dodržo vání ve sport, situacích. Morální princi py vyjadřují podstatu spol. vztahů a morální normy jsou konkrétní poža davky na chování jedince. Morální pří prava je součástí celk. výchovy spor tovce jako dlouhodobého procesu: ne má tedy charakter aktuálního působení bezprostředně před soutěží. Moravčík Dušan, "1948, čs. atlet, bě žec na 3 000 m př., ZMS. Pátý na OH 1972 (8:29,2), desátý na OH 1980 (8:29,1). Druhý na ME 1971 (8:26,2), de sátý na ME 1974 (8:34,4). Trojnásobný
Moravec Miloslav, * 1923, čs. atlet, desetibojař. Pátý na ME 1954 (5 953 b.), osmý na ME 1950 ( 6 824 b ). Devítinásobný mistr ČSR (třikrát v běhu na 200 m př., dvakrát na 400 m př., čtyřikrát v desetiboji). Vytvořil pět čs. rekordů: na 400 m př. 1948 (54,8) a 1949 (53,3), v desetiboji 1947 ( 6 428 b.) a 1949 ( 6 707 b. a 7 071 b ). Moravec Roman, *1950, čs. atlet, výškař, MS. Účastník OH 1972, ME 1971 (13. - 211 cm), 1974, 1978. Pětinásobný mistr ČSSR. 1971 dvakrát překonal čs. rekord (219 a 220 cm). Moravec Vlastimil, *1949, čs. cyklistasilničář. Vítěz Závodu míru 1972 v sou těži jednotlivců a člen družstva, které obsadilo v Závodě míru 1972 druhé a 1971, 1974-75 a 1977 3. místo. Držitel bronzové medaile ze závodu družstev na 100 km z MS 1975. moravské ultimátum viz Federace dělnických tělocvičných jednot. Morelon Daniel, *1944, fr. cyklista. Olymp, vitěz ve sprintu 1968, 1972 a v závodě tandemů 1968 (s - ► P. Trentinem). Mistr světa ve sprintu 1966-67, 1969-73, 1975 a v tandemech (s P. Trentinem). Držitel stříbrných medailí z OH 1976, MS 1964 (sprint) a 1967 (tandem, s P. Trentinem) a bronzových z OH 1964, MS 1965 (sprint), 1969 (tandem, s P. Trentinem), 1970 (tandem, s Q. Gérardem) a 1971 (tandem, s P. Trenti nem). Po skončení závodní činnosti se stal trenérem fr. reprezentace. Morozov Vladimir, *1944, sov. kajakář. Olymp, vítěz ve čtyřkajaku na 1 000 m 1964 a 1972 a kajaku dvojic 1968. Mistr světa 1966 (K 4, 10 000 m) a mistr Evro py 1967 (K 4 10 000 m) a 1969 (K 2 1 000 m, s -+ T. Šaparenkem). Držitel stříbr ných medailí z MS 1963 (K 1 4 x 500 m), 1973 (K 4 1 000 m), z ME 1963 (K 1 4 x 500 m), 1967 (K 4 1 000 m) a bronzo vých z MS 1966 (K 4 1 000 m), ME 1965 (K 4 10 000 m) a 1969 (K 4 1 000 m). Morozovová-Rubinová Olga, *1949, sov. tenistka, dosud nejlepší sov. hráč
369
moto-ball
ka. Vítězka juniorského turnaje ve Wim bledonu 1965. Finalistka dvouhry ve Wimbledonu a na mez. mistrovství Francie 1974, na mez. mistrovství Itálie 1972. Ve čtyřhře zvítězila na mez. mis trovství Itálie 1973 (s V. Wadeovou) a ve smíšené čtyřhře bojovala ve finále Wimbledonu 1968 a 1970 (s A. Metrevelim). Amatérská mistryně Evropy ve dvouhře 1970-71, 1973 a 1979, ve čtyř hře 1969, 1971-77 a 1979-80 a ve smíše né čtyřhře 1969-74. Morphy Paul Charles, 1837-1884, šachi sta USA. Zvítězil na mez. turnaji v New Yorku 1857. V neoficiálním zápase o mistra světa 1858 porazil - ► A. Anderssena. Morrow Roben, '1935, amer. atlet, sprinter. Trojnásobný olymp. vítěz 1956 na 100 m (10,5 s), na 200 m (20,6 s) a na 4 x 100 m (39,5 s). Vytvořil, resp. vyrov nal sedm SR: 1956 na 100 m (10,2 s), na 100 y 1956 (9,3 s), na 4 x 110 y 1957 (39,9 s) a 1958 (39,7 s) a na 4x220 y 1956 (1:24,0 a 1:23,8 min) a 1958 (1:22,6 min).
Robert Morrow
mořská nemoc viz kinetóza. mořský víceboj, součást - ► branného vodáctví; mez. závod branných organi zaci soc. států. Obsahuje veslování, plachtěni, střelbu, přespolní běh, plavá ní. Mosambik, Mosambická lidová repu blika, stát v jv. Africe, 10,2 mil. obyv., hl. město Maputo Olymp. zkr. MOZ. TVS zatím na nízké úrovni, bez kádrového i těch. zázemí. NOV vznikl 1980, první účast na OH 1980. Moserová Próllová Annemarie, nar. 1953, rak. lyžařka. Nejiepší závodnice dosavadní historie sjezdového lyžování. Vítězka ZOH 1980 ve sjezdu, mistryně světa 1972 v kombinaci, 1974 ve sjezdu a 1978 ve sjezdu a trojkombinaci. Drži telka stříbrných medailí ze ZOH 1972 (sjezd, obři slalom) a bronzové z MS 1970 (sjezd) a 1978 (obří slalom). Šestinasobna vítězka Světového poháru sjezdařek 1971-75 a 1979, druhá 1977, 1978 a 1980. Moses Edwin, '1955, amer. atlet, překážkář. Dvojnásobný olymp. vítěz v bě-
1962 a 1966. V Intersportturné 1965 ob sadil 3. místo. V Oberstdorfu vytvořil 1964 svět. rekord v letu na lyžích 142 m. V současné době trenér čs. skokanské reprezentace.
Annemarie Moserová-Próllová
hu na 400 m př. 1976 (47,64 s), 1984 (47,75 s). Čtyřikrát překonal SR: 1976 (47,64 s), 1977 (47,45 s), 1980 (47,13 s) a 1983 (47,02 s). Dalibor Motejlek Moss Stirling, '1929, brit. automobilo vý závodník. V MS F1 vyhrál 16 závodů Grand Prix. V celkové klasifikaci MS motel (z motorismus a hotel), hotelové druhý 1955 (Mercedes-Benz), 1956 (Ma- zařízení určené a vybavené pro motori serati). 1957 (Maserati, Vaall), 1958 sty. Umísťuje se u dálnic, tur. tras (Cooper Climax, Vanwall), třetí 1959 a v rekreačních oblastech. Kromě poko (Cooper Climax, BRM), 1960 (Cooper jů pro ubytování s co nejkratším přístu Climax, Lotus Climax) a 1961 (Lotus Cli pem na parkoviště má mít stravování max). 1955 vyhrál Mille Miglia na voze a zákl. služby pro motoristy bud přímo Mercedes-Benz průměrem 156,8 km/h, v objektu, nebo v jeho blízkosti, motilita, [lat ], 1. hybnost, část -»• mokterý nebyl nikdy překonán. toriky zahrnující pohyby uskutečňované převážně hladkým svalstvem (např. peristaltika střev); 2 . způsobilost k pohy bu; 3. pohyblivost, např. svalů a údů. — V. t. motorika, mobilita, motivace, soubor a struktura činitelů aktuální či trvalé povahy, jež podněcují osobnost k činnosti a zaměřují tuto čin nost k určitému cíli. Zahrnuje jak vnější pobídky a cíle, tak vnitřni motivy. Cho vání sportovce může ovlivňovat součas ně několik motivů. M. ke sport, činnosti bývá většinou uvědomělá, někdy si však sportovec uvědomuje jen část svých motivů pro určité jednání. Ve Stirling Moss sportu jsou důležité ty motivy a tenden Mosso Angelo, 1846-1910, it. lékař, ce, z nichž sport činnost vychází (ten prof, fyziologie na univ. v Turínu, roz dence k pohyb, projevům, opakování hodný odpůrce něm. turnérského činnosti a ke změně činnosti) a tenden a spiessovského tělocviku a předvoj, ce, které tvoři základ sport, boje a sou výchovy. Propagátor přirozené TV zalo těžení, ale i takové, které sport, výkon žené na hrách, spontánních činnostech nost ohrožují (úzkost, strach). Motivy či a sport, cvičeních, konaných na zdra tendence vytvářejí motivační strukturu, vém vzduchu. Spisy: L'Educatione fizi- které je individuální povahy, má u kaž ca della gioventu, 1894 (česky Tělesná dého sportovce jiné uspořádání, výchova mládeže, 1901) aj. moto-ball, motorcycleball [angl], mí most, v zápasu smíšená poloha, při níž čová hra dvoučlenných družstev na mo se zápasník opírá o žíněnku pouze cho tocyklech. Hráči se snaži dopravit míč didly a hlavou, trup je obrácen zády do soupeřovy branky, a to odbitím míče k žíněnce. Podle prohnutí, vzdálenosti kteroukoli části těla (kromě paží) nebo chodidel od hlavy a úhlu, který svírá ši motocyklem. Brankáři mohou hrát ruka je s podložkou, se rozlišuje most vyso ma. Míč se nesmí na motocyklu vozit. ký, stř. a nízký. — Polomost, poloha, při Hraje se pryžovým míčem s koženým potahem (průměr 39-40 cm, hmotnost níž se žíněnky dotýká také rameno. M otejlek Dalibor, ‘ 1942, čs. skokan na 900-1 000 g). Motocykly mohou mít ob lyžích, ZMS. Účastník ZOH 1964 (10. na jem motoru nejvýše 250 cm3 a hmot můstku P 90, 19. na můstku P 70), MS nost 45-90 kg. Hřiště má délku 90-110
370
motocykl
Motocyklový sport — rychlostní silniční závod.
m, šířku 50-75 m. Branka je 7,32 m širo ká a 2,44 m vysoká. Utkání se hraje podle pravidel FIM na čtyři 20 min. čtvr tiny s 1 0 min. přestávkami, motocykl, podle mez. sport, řádů FIM - ► motorové vozidlo, které má max. 3 kola, je poháněné motorem a je určeno k dopravě jezdců nebo vice osob, z nichž jedna je řidičem vozidla. Kola musí být ve styku se zemí. Mimoto pro překonání určitých povrchů může být jedno nebo všechna kola nahrazena ly žemi, pásy nebo řetězy. M. jsou rozdě leny do kat., které musí být zachovány pro všechny mez. podniky zapsané do kalendáře FIM a pokusy o SR: Kategorie Ir Motocykly poháněné pů sobením jednoho nebo více kol v doty ku se zemí. M. této kat. se dále dělí do skupin: AI - m. sólo (dvoukolá vozidla tvořící jednu stopu na zemi) A2 - skútry (motorová vozidla se dvěma koly, kde jezdec sedí na sedle, před nímž je volný prostor pro průchod no hou jezdce). A3 - mopedy (motorová vozidla pohá něná motorem a opatřená pomocnými šlapadly, která musí usměrňovat spou štění motoru i poháněni stroje). B1 - m. s odpojitelným sajdkárem (mo torová vozidla se třemi koly tvořící dvě stopy a sestávající z m. tvořiciho jednu stopu a sajdkárem pro spolujezdce, tvořícího druhou stopu). B2 - m. s trvale upevněným sajdkárem (vozidla se třemi koly, tvořící na zemi dvě nebo tři stopy ve směru jízdy s tr vale připojeným sajdkárem, tvořící se strojem úplnou a integrální jednotku. Při třech stopách středové čáry dvou stop motocyklových kol nesmi být vzdáleny více než 75 mm. Stopa je ur čena středovou čárou každého vozidla ve směru jízdy). B3 - tříkolky (třikolá vozidla tvořící tři
stopy na zemi, představující úplný ne dělitelný celek a poskytující misto pro jezdce a spolujezdce). Kategorie lir. Zvláštní vozidla poháněná působením jednoho nebo více kol v do tyku se zemí, která však nevyhovují podmínkám pro kat. I. M. této kat. se dělí dále do skupin: C - zvláštní m. se dvěma koly D - zvláštní m. se třemi koly E - sněžné skútry F - sprintery a dragstery Všechny skupiny kat. I. a II. se dále čle ní do objemových tříd podle objemu válců a pro tyto objemové třídy jsou rovněž stanoveny minim, hmotnostní li mity. Kategorie Ir Skupiny A1 a A2 třída nad cm 3 do cm3 50 50 80 50 80 1 0 0 80 1 0 0 125 1 0 0 125 175 125 175 250 250 175 350 250 250 500 350 500 750 500 750 1 0 0 0 1 0 0 0 750 1 300 1 0 0 0 1 300 Skupina A3 třída nad cm 3 do cm3 50 50 80 50 80 Skupiny B1, B2 a B3 totéž jako ve sku pinách A1 a A2 nad 175 cm! . Kategorie II. Skupiny C a D Předpisy pro objemové třídy těchto skupin se vydávají pro kaž dý daný případ. Skupina E třída nad cm3 do cnv 250 250 350 250 350 500 350 500
750 500 750 1 300 750 1 300 Skupina F - Sprintery a dragstery s nej větším objemem 3 000 cm3. třída nad cm3 do cm3 2 000 1 300 2 000 3 000 2 000 3 000 Ke sport, účelům se používají tyto typy m.: silniční závodní m „ silniční závodní m. se sajdkárem, sport, prodejní m„ soutěžní m., terénní m., terénní m. se sajdkárem, plochodrážní m. pro krátké, dlouhé a ledové dráhy, plochodrážní m se sajdkárem, sněžné skútry, soutěžní m. se sajdkárem. motocyklový sport, odvětví -» moto ristického sportu, zahrnuje motocyklo vé závody, soutěže a -* mototuristické jízdy a srazy. — Nár. závodni discipliny: terénní závod motocyklů ( - ► motokros) a sajdkár (sajdkárkros), bodovací sou těž (tzv. šlapačková soutěž), terénní soutěž, silniční závod, —*■ plochá dráha, - * závod do vrchu, branná orientační motocyklová soutěž. — Mez závody a soutěže MS v silničních závodech jednotlivců (od 1949). Každý rok je vypi sován určitý počet Velkých cen (Grand Prix), na nichž jsou jezdci bodově hod noceni podle umístění (1. místo -15 bo dů, 2. - 12, 3. - 10, 4, - 8 , 5. - 6 ,10. - 1). Jezdec, který obdrží největší počet bo dů, je vyhlášen MS. Toto bodové hod nocení platí rovněž pro soutěž továr ních značek. Počet započítávaných podniků je stanoven pro daný rok ro čenkou FIM. Toto bodové hodnocení platí rovněž pro MS v terénních závo dech motocyklů (motokros) a šlapačkových soutěžích (trial). MS se vypisuje v objemových třídách 80, 125, 250, 350 (1982 zrušena), 500 cm 3 pro motocykly sólo a 500 cm3 pro sajdkáry. Pořadí na startu se určuje podle dosažených tré ninkových časů. Závody se konají od 1982 na speciálně vybudovaných okru zích (nejsou povolovány na komunika cích procházejících bytovou a jinou zá stavbou). Minim délka tratě musí být větší než 3 km, minim, šířka vozovky v nejužším místě 6 m. 1961 čs. reprezen tanti ZMS Fr. Šťastný a ZMS G. Havel obsadili 2. a 3. místo na MS ve třídě do 350 cm3 na strojích Jawa. V ČSSR se jezdí Velká cena ČSSR v Brně, zařazená do MS v letech 1965-82. — ME v silnič ních závodech jednotlivců, pro držitele licence FIM, vydané evr. nár. motocy klovou federací, s výjimkou jezdců, kte ří jsou zapsáni v prioritních seznamech FIM pro MS. Vypisuje se v obsahových třídách 80, 125, 250 a 500 cm3 ve skupi ně A 1 a 500 cm3 sajdkárů ve skupině B 2. Pro pořádání platí sport, a těch. před pisy jako pro MS. U nás se jezdí ME na Velké cené ČSSR v Brně od 1983. — ME v závodech do vrchu stejné jako
371
m o to ric k á v ý k o n n o s t lim itn í
u závodu automobilů se jezdi na uza 500 cm3. Trofej národů je pro motocy vřené trati o délce 2-10 km. Vypisuje se kly sólo kat. I, skupina A 1, třída 250 v objemových třídách 250 a 500 cm 3 ve cm3. Pohár národů je pro motocykly só skupině A 1 a 500 cm 3 sajdkárů ve sku lo kat. I, skupina A 1, třída 125 cm3. Kaž pině B 2. Pro pořádáni plati sport dá nár. federace může přihlásit jedno a těch. předpisy FIM jako pro silniční družstvo složené ze 3-4 jezdců. — ME závody motocyklů. — MS ve vytrvalo ve dvoudenních soutěžích pravidelnosti stních závodech, zkouška vlastností se vypisuje každoročně jako dvoudenní a kvality motocyklů. Závodí se na uza soutěž jednotlivců. Započítává se 6 sou vřených silničních okruzích. Závod ne těži, tj. 1 2 výsledků, aj. smí být kratší než 6 a delší než 24 ho motodiagnostika [lat ], rozpoznáváni din. K závodům jsou připuštěny moto pohyb, předpokladů i poruch; poznáva cykly formule II, sport, prodejní moto cí činnost, která směřuje od pozorování cykly a prototypy. Pro start motocyklů (měření, testování, registrace apod.) ur je podmínkou jejich homologace Na čitých pohyb, projevů (znaků, sympto každém motocyklu se musí střídat 2 mů, výkonů apod) k jejich výkladu. HI. jezdci (při trvání 12 hodin - 3 jezdci). Zá fáze: formulace diagnostického zámě vody se vypisují pro motocykly kat I, ru, volba adekvátních diagnostických skupinu A 1 v obsahových třídách technik či metod, vyšetřeni jednotlivce 350-500 cm3 pro dvoudobé motory nebo skupiny, interpretace získaných a 600-1 0 0 0 cm3 pro čtyřdobé motory. diagnostických údajů, formulace závě Z nejznámějších závodů je 24hod zá ru, tj. stanovení diagnózy, — M se vod - ► Bol d’Or, konaný pravidelně na uplatňuje při zjišťování úrovně pohyb, autodromu Linas Monthléry u Paříže. — schopností žáků a jejich těl. zdatnosti, MS v terénních závodech jednotlivců při výběru sport, talentů, při odhalování a sajdkárů, každoročně se vypisuje na a určování různých onemocněni, -*• po uzavřených okruzích v terénu, součástí ruch motoriky aj. jsou terénní překážky. Traf závodu je motografie (lat. + řec.), 1. zachycení, I, 5-5 km dlouhá a nejméně 5 m široká.zaznamenávání pohybu graf prostřed Do vlastního závodu se z měřeného tré ky či metodami, např. písmem, obra ninku kvalifikuje 30 jezdců, kteří doplní zem, grafem, filmem aj. (v. t. záznam 10 prvních jezdců z MS předchozího ro pohybu); 2 . přistup ke studiu lidské mo ku. Každý závod sestává ze 2 bodova toriky založený na graf zaznamenáváni ných jízd (bodování stejné jako u MS pohyb, jevů, např. pohyb, aktů, výkonů, v silničních závodech), jejichž trváni je znaků či parametrů pohybu. — M. se 40 minut -I- 2 kola (u sajdkárů 30 minut využívá ve výzkumu, při -» motodiag+ 2 kola). Vypisují se tyto objemové .nostice i v tělových, praxi, její přednosti třídy: je trvalost záznamu a možnost kvalita A: motocykly kategorie I, skupina A 1. tivního vyhodnocení. — V. t motometřída 500 cm3, trie, motoskopie. B: motocykly kategorie I, skupina A 1, motokros, terénní závod motocyklů na třída 250 cm3 uzavřeném okruhu, v obtížném terénu C: motocykly kategorie I, skupina A 1, se strmými svahy, terénními vlnami, třída 125 cm3 písčitými, bahnitými nebo blátivými D: motocykly kategorie I, skupina A 2, úseky. Délka jednoho okruhu nepřesa třídy 750 nebo 1 000 (501-1 000) cm3 pří huje zpravidla 1 500 m. V m. se jezdí pustné do tohoto mistrovství. MS. V. t. motocyklový sport, Rozmach této discipliny nastal po 2 motometrie (lat. + řec ), 1. měřeni svět. válce. Nejdříve se konalo ME pohybu; 2 . přístup ke studiu lidské mo (1952), MS od 1958. V ČSSR se závody toriky založený na měření; 3. nauka MS konaly ve Stříbře, v Sedlčanech, o měřeních, jež se aplikují při kvantifi Přerově, Holicích, Dalečíně, Sverepci. kaci různých pohyb. jevů. Význ. součá Z čs. sportovců úspěšně bodovali M. stí a nástrojem m. jsou motorické testy. Souček, Z. Polánka, J. Čížek, O. Klau- — M. se uplatňuje při - * motodiagnodinger, V. Válek, P. Dobrý, J. Churavý, stice a zejm. ve výzkumu, neboť skýtá J. Falta, Z. Velký, a to na strojích Jawa číselně vyjádřené a obvykle objektivní a ČZ. V ČSSR se sériově vyrábějí moto- výsledky; často se m, spojuje s ► mokrosové motocykly v ČZM Strakonice toskopií či - ► motografii. Plnému využi — MS družstev, Motokros národů, Tro ti m. v tělových, praxi bráni prozatím fej národů a Pohár národů, vypisují se nedostatečné vybaveni měřici techni každoročně jako závody nár. družstev kou na terénních uzavřených okruzích. Traf motopatologie viz poruchy motoriky závodů odpovídá motokrosové trati pro motorcykleball viz moto-ball. MS jednotlivců. MS družstev - * Mezi motorická debilita [lat ], 1. snížené národní šestidenni motocyklová soutěž. pohyb, nadáni, mot. kvocient (viz MQ) Motokros národů je vypisován pro mo pod 70; mírný celkový mot. deficit, kte tocykly sólo kat. I, skupina A 1, třída rý bývá též výsledkem defektniho po
hyb. vývoje dítěte; 2 . nosologická jed notka, hybná porucha ve smyslu „debi litě motrice", jak ji poprvé popsali Dupré a Merklen 1909 — V. t. snížené po hybové nadání, motorická retardace, motorická docilita, schopnost efek tivního mot. učeni. Je součásti pohyb, talentu a složkou pohyb, (mot.) inteli gence. Měří se koordinačními mot. te sty jako schopnost zopakovat předve dený pohyb. motorická dovednost viz pohybová dovednost. motorická ploténka, myoneurální spoj, převádějící nervový vzruch synaptickou štěrbinou pomocí mediátoru acetylcholinu na vzrušivou membránu svalového vlákna, sarkolemu Při od chylkách v množství acetylcholinu a je ho odbourávání v synaptické štěrbině dochází k výrazným nervovým poru chám, např. ke svalové únavnosti, myastenii, nebo naopak k přetrváváni svalo vé kontrakce. M. p. jsou součástí pří slušných mot. jednotek, a proto při zni čení motoneuronu dojde i k zániku plotének a k diferenciaci svalového vlák na. motorická retardace [lat ], opoždění vývoje motoriky dítěte. Stupeň m. r. lze určit porovnáním motorického a kalen dářního věku. Příčiny m. r. mohou být endogenni, např. - ► snížené pohybové nadání, nebo exogenní, např. delší ho spitalizace dítěte — V. t. poruchy mo toriky. motorická rychlost viz rychlostní schopnost. motorická výkonnost, zobecněni mot. výkonů jednotlivce nebo skupiny v jednom nebo ve více druzích činnosti za určité časové období, např. za mě sic. M. v. lze charakterizovat buď kvali tativně, nebo kvantitativně. Kvantitativ ní charakteristikou m. v. může být např aritmetický průměr, rozptyl výsledků, minim, a max. výsledek ap. Pravděpo dobnost objektivního stanovení m. v. stoupá počtem opakování výkonu. Kva litativní charakteristika je dána srovná ním s výkonností soupeřů a s podmín kami, za nichž bylo výsledků dosaženo. Výkonnostní úroveň mimořádně nada ných jednotlivců, jež se blíží v dané do bě abs. výkonu, označujeme jako vý konnost vrcholnou nebo limitní (viz mo torická výkonnost limitní). — Podle roz sahu pohyb, činnosti rozlišujeme m. v specifickou, kdy je jedinec přizpůsoben pouze jistému druhu pohyb, zátěže, a obecnou, kdy jedinec je schopen po dávat výkon v různých druzích pohyb činnosti. motorická výkonnost limitní, druh -» motorické výkonnosti jedince, která vzhledem k zákl. souboru populace se blíží k maximu jeho možnosti.
m o to ric k á z ru č n o s t motorická zručnost, schopnost vyko motorické znaky pohybu viz znaky návat pohyby částí ruky (např. prsty, pohybu. zápěstím), popř. chodidel tak, aby po motorický infantilismus [lat ], ustr hyby byly přesné a účelné z hlediska nutí vývoje motoriky na raném (dět dosažení cíle. Projevuje se v - ► drobné ském) stupni; např. ditě škol. věku vy motorice. Zvi. důležitá je m. z. v pohy kazuje stejné pohyb, reflexy a projevy bech, kde ruce a chodidla vykonávají jako batole. — V. t. poruchy motoriky. poslední, rozhodující činnost (údery do motorický kvocient viz MQ. míče, hody, kopy ap). M. z. zařazujeme motorický test, standardizovaný prů do oblasti obratnostnich schopností, běh mot. činnosti, jímž hodnotíme mot. motorické centrum, centrum řízení vlastnosti. Vypovídací hodnota testu je pohybu, je rozloženo na jednotlivých mimo mot. obsah vázána i na souhrn úrovních od míšní až po korovou. M. c. podmínek provedení a pravidel pro při míšní řídí již složité pohyb, činností; m. řazování hodnot. Přiřazené hodnoty oc. mozkového kmene se uplatňují při značujeme jako testové výsledky nebo regulaci svalstva k zachování rovnová testové skóre. M. t. získáváme kvantifi hy, při řízení svalového napětí, při po kované údaje z měření pohyb, schop plachových pohybech na podněty zra ností či dovednosti i údaje postihující kové a sluchové. Důležitá jsou m. c. lateralitu pohyb, aktivity, kreativitu v mezimozku a koncovém mozku, regu a další vlastnosti. M. t. je zdrojem infor lující i mimovolni motoriku, mimiku mací pro řízení tělových, procesu, krité i gestikulaci. M. c. v kůře nejsou ome riem při výběru talentů, podkladem pro zena jen na tzv. oblast mot. v předním predikce sport, výkonnosti aj. Postihuústředním závitu, ale i na další rozsáhlé je-li test dvě nebo vice vlastností záro oblasti v okolí ústřední brázdy Rolando- veň (např. rychlostní a silovou schop vy, v laloku čelním i temenním. Do m. c. nost), označuje se jako komplexní, popřicházejí i informace z periférie těla stihuje-li převážně jednu vlastnost (na včetně svalstva, proto se pro m. c. pou př. statickosilovou), jako homogenní. žívá i termínu centra senzomotorická. Homogenní m. t. pro měření určité motorické nervy, nervy hybné, ozna vlastnosti mohou být ekvivalentní, tj. čení pro nervy jdoucí do svalů a vyvolá zastupitelné. Tzv. skutečná (opravená) vající v nich stah, kontrakci. M. n. obsa validita je u nich rovna jedné, hují nejen vlákna patřící motoneuró- motorický věk, věk určený u jedince nům, ale i vlákna propriocepční, vychá vývojem jeho -*• motoriky. Neshoduje zející ze svalových vřetének. Kromě m. se vždy s věkem kalendářním, ale je zá n. míšních jsou i m. n. mozkové, jako jevislý nu věku biologickém. Dosahuje-li nerv okohybný, kladkový, část nervu žák v těl. výkonnosti průměrných výko trojklanného, nerv odtahující, nerv lícní, nů žáků např. o 2 roky mladších, jde nerv přídatný a nerv podjazykový, část o mot. retardovaného žáka; dosahuje-li nervu jazykohltanového a bloudivého. výkonů vyšších než je průměr jeho vě motorické učení, specifický druh ku, jde o mot. akcelerovaného žáka. učeni, jehož obsahem je osvojování po motorika [lat.], souhrn těl. pohybů, hybů, pohyb, dovedností. M. u. je jis které je člověk schopen provádět díky tým protikladem učení senzorického, vzpřímenému - ► držení těla. M. se dělí s nímž vytváří alternativní klasifikaci do různých skupin, nejčastěji podle z hlediska obsahu. Stanovit přesnou účelu. V dělení není jednota. Rubinhranici mezi nimi je obtížné, protože m. štejn dělí lidskou m. na pohyby, držení u. zahrnuje i učení senzorické (vnímání) těla, lokomoci, výrazové pohyby, sé a senzorické učení naopak zahrnuje i m. mantické pohyby, řeč, pracovní pohy u. (ideomot. reakce mluvidel). Termino by; K. Meinel na m. výrazovou, pracov logicky správnější je užívání pojmu sen- ní a sportovní; K. Stráňai uvádí m. zákl., zomotorické učení. Společným znakem pracovní, bojovou, kulturně uměleckou, různých definic m. u. je, že je chápou tělocvičnou a sportovní; J. Štěpnička jako déletrvající změnu v úrovni pohyb, dělí m. na udržování vzpřímené postavy dovednosti, měřitelnou pamětí a získa a lokomoci (základ), na m. výrazovou nou během určitého času. Efektivitu m a dorozumívací, denní životni, pracovní u. ovlivňují jeho činitele, které klasifiku a tělocvičnou. Podle některých autorů jeme na vnitřní (kognitivní a dynamické pod m. chápeme pohyby způsobené procesy učícího se jedince), vnější (uči příčně pruhovaným svalstvem, kdežto tel, metodika nácviku, podmínky) a vý pohyby prováděné hladkým svalstvem sledkové (obtížnost úkolu, dokonalost jsou nazývány motilitou. Při většině vol zpětných vazeb, režim, transfer, ind. ních pohybů je však v akci současně odlišnosti). Vývoj pohyb dovedností příčně pruhované i hladké svalstvo. Ně zachycují -*• křivky učeni. Podle zúča kdy se používá termínu senzomotorika, stněných psych, procesů, způsobu aby se zdůraznilo, že lidský pohyb interakce, regulace a aktivity cvičence vzniká a probíhá za účasti složitých se vyčleňují druhy učeni v TV. psych, projevů. V. t. pohyb.
372 motoristický sport, motorismus, sport, odvětví zahrnující motoristické podniky, tj. automobilové a motocyklo vé závody a soutěže a - * mototuristické jizdy a srazy, uvedené v motoristic kých sport, kalendářích nár. federací nebo FIA a FIM. HI kritérii m. závodů jsou rychlost a jízda na uzavřené trati s vyloučením dopravy. Závody jsou vel mi náročné na těl. a psych, zdatnost, rychlá jízda vyžaduje zejm. vysokou a trvalou aktivitu pozornosti. Pozornost se musí střídavě přenášet na různé úse ky činnosti, např. na řízení, brzdění, řa zení rychlostních stupňů, ovládání vo lantu v zatáčkách, na sledováni chodu motoru ap. — V soutěžích se vedle rychlosti uplatňují kritéria spolehlivosti, vytrvalostí a odolnosti, pravidelnosti chodu stroje v obtížných podmínkách. Trať, která zpravidla není uzavřena pro ostatní dopravu, jezdci absolvují pře depsanou průměrnou rychlostí. Dodržo vání předepsaného rychlostního prů měru sledují časové kontroly, průjezdní záznamy slouží za podklad klasifikace. Na trati jsou zvláštní úseky pro rychlo stní zkoušky. Na nich projíždějí jezdci max. rychlostí a dosažené časy slouží rovněž jako podklad pro klasifikaci. — Historie. Vznik m. s. umožnil vynález spalovacího motoru. 1799 si Francouz Philippe Lebon dal patentovat princip motoru, spočívající ve vtlačení směsi plynu se vzduchem do prac. válce a za pálení směsi el. jiskrou. Na prohloubení funkce motoru a jeho použití ve voze pracoval Švýcar Issac de Rivaz (1807). Francouz Alphonse de Beau Rochas (1862) a Belgičan Etienne Lenoir (1863) použili benzinu jako pohonné směsi do svých dvoutaktnich motorů. — První čtyřdobý motor sestrojil Mikuláš Otto (1866). O využití výbušného motoru se nejvíce zasloužili něm. konstruktéři G. Daimler, W. Maybach a K. Benz. Dai mler postavil 1885 první použitelný mo tocykl, 1866 prvni motorové vozidlo, je hož motor pomáhal konstruovat May bach. 1886 vyjela i Benzova motorová tříkolka. — Přínosem ve vývoji automo bilů byly pneumatiky. Vynalezl je Skot J. B. Duniop, na automobily je poprvé použili bratři Michelinové na vozech Peugeot. Koncem 19. stol. vznikly první automobilky - v Německu Benz a spol., ve Francii Peugeot, Panhard-Levassor, Renault, v Itálii Fiat, v USA Ford. 1897 sestrojili v Kopřivnické vozovce (NW Nesseldorfer Wagenfabrik) první auto mobil na území Rakouska-Uherska, zn. Prásident, s motorem Benz. 1918 byla vozovka přejmenována na závod -»• Ta tra 1895 zal. V. Laurin a V. Klement v Mladé Boleslavi podnik na výrobu jízdních kol. 1899 vyrobili prvni motocy kl zn. L & K a 1905 prvni automobil. 1925
373 se firma L & K sloučila s koncernem Škoda. — 1894 vypsal fr. časopis Petit Journal první závod automobilů na trati Paříž • Rouen, dlouhé 126 km. Na start se dostavilo 21 vozů, 15 z nich do Rouenu dojelo Prvni přijel parní vůz DionBouton, která řídil Albert de Dion Po něvadž měl závod úspěch, uspořádal se 1896 závod náročnější. Za max 100 ho din měli závodnici překonat vzdálenost 1 200 km na trati Paříž - Bordeaux - Pa říž. Za necelých 49 hodin jízdy přijel ja ko vítěz do čile Emile Levassor na voze Panhard-levassor, s náskokem 6 h před Koechlinem na voze Peugeot. Oba závody byly obeslány jen čtyřkolovými vozidly. 1896 se v závodě Paříž Marseille - Paříž uplatnil poprvé tricykl s jedním kolem řídícim a dvěma hnací mi, výrobek firmy de Dion-Bouton. Je den exemplář tohoto typu je uchován ve sbírkách Nár. těch. muzea v Praze. Od té doby se pořádaly motoristické podniky buď pro automobily, nebo pro motocykly, popř. pro obojí zároveň. První samostatné závody motocyklů uspořádali 1899 v rak. Exelbergu jako silniční závody do vrchu. První závod na okruhu se konal v Belgii 1902, pro auto mobily na 6 kol a pro motocykly na 2 kola po 84,5 km. 1905 byly uspořádány na ostrově Man ve Velké Británii závo dy nazvané Tourist Trophy. V roce 1907 se zde jel první mot. závod a jezdí se dodnes. 1906 uspořádal fr. autoklub zá vody pod názvem Grand Prix (Velká ce na), podmínky účasti byly nazvány for mule. — Postupným vývojem se motori stické sport, podniky rozdělily na 2 vel ké skupiny: závody a soutěže. — Soutě že vznikly na zač. 20. století. Zúčastňo vala se jich sériová vozidla. Prvni auto mobilová soutěž byla pořádána v Anglii 1900 na 1 000 mil a 1901 v Itálii Girro ďltalia na 1 750 km. Účelem soutěží by lo podat důkaz o užitečnosti automobi lů v praxi. 1905 vznikly ve stř. Evropě Herkomerovy jízdy a 1910 slavné Alp ské soutěže v Rakousku. Autoklub Re publiky československé pořádal 1921-23 automobilovou soutěž kolem republiky v šesti denních etapách na trati 2400 km. — Na konci minulého stol. nebyly jednotné tech, a jiné před pisy pro organizování a řízeni podniků a akcí. Určité zásady a podmínky se ovšem dodržovaly. 1895 Albert de Dion a Bul Meyan zal. prvni autoklub na svě tě - Auto Club de France. 1896 vznikl autoklub v Belgii a postupně v dalších zemích. Zpočátku se kluby zabývaly sport, činností, teprve s masovým roz vojem motorismu po 2 . svět. válce se jejich činnost rozšiřila i o služby a mototuristiku. 1904 byla pro oblast auto mobilových činnosti zal. Mez. automo bilová federace (FIA), pro oblast moto
m o to ris tic k ý s p o rt cyklových činností Mez. motocyklová federace (FIM, zal. 1904 v jihočeském Pacově). Pro oblast mototuristiky byla později zal. Mez. turistická organizace Alliance Internationale de Tourisme (AIT). — V motocyklovém sportu byl za znamenán obdobný vývoj jako v auto mobilovém sportu. Motocykly se zpo čátku rozlišovaly podle hmotnosti, děli ly se na turistické a závodní, později se konstruovaly s přívěsnými vozíky. Toho to rozdělení se užívalo až do 1904, kdy se motocykly začaly dělit podle obsahu válců do 333 cm3, 6 6 6 cm3 a do 1 000 cm3. 1906 vznikla třída 250 cm3. V I. roč. angl. Tourist Trophy 1907 jely bez ohle du na hmotnost a obsah 2 skupiny: jednoválce (vítěz Collier na Matschless prům. rychlostí 61,7 km/h) a dvouválce (vítěz Fowler na Nortonu prům. rychlostí 58,1 km/h). Jednoválce však musely vy stačit s 1 galonem pohonných látek (asi 4,5 I) na 144 km a dvouválce na 120 km. Od 1912 se jezdily hlavně třídy 350 cm3 a 500 cm3, k nimž se brzy připojily třídy 250 cm3 a 1 000 cm3. Po 1. svět. válce byly vytvořeny třídy do 125, 175, 250, 350, 500, 750 a 1 000 cm3, pro sajdkáry třidy 350, 600 a 1 200 cm3. Stroje největ ších kubatur však nebyly podstatné vý konnější než stroje stř. obsahů, proto se pro né přestaly vypisovat závody, a také v normálním cestovním provede ní se přestaly vyrábět. Mezi svět. válka mi jezdily společně stroje bez rozdílu počtu válců, bez kompresorů i s nimi, čtyřtakty různých konstrukci a dvoutak ty s nuceným plněním. Po 2. svět. válce byl vydán zákaz startu strojů s jakýmko liv druhem nuceného plnění a bylo předepsáno užíváni 80oktanového ben zínu bez přiměsí, hlavně tetraetylu olo va. Třídy se ustálily na 50 (dnes 80), 125, 250, 350 a 500 cm3. Pro sajdkáry byly ur čeny třidy do 350, 600 a 1 200 cm3. Ale i zde se postupně ukázala nevýhoda velkých kubatur, byly hůře ovladatelné a proto pomalejší než stroje 500 cm3. Vyvrcholením terénních motocyklových soutěží, prověrkou vytrvalosti a spoleh livosti strojů i schopností jezdců je - v Mezinárodní šestidenní motocyklová soutěž, zal. 1913. Svět. silničním závo dem s největší tradicí je - ► Tourist Trophy, zal. 1907 na ostrově Man ve Velké Británii. — U nás se m s. rozvíjel v rámci Autoklubu RČS. — První moto cyklový závod na našem území se konal 1902 v Poděbradech na trati 195 km dlouhé. Vyhrál N. Podsedníček na stroji firmy L 8 i K. V Praze uspořádaly SK Slavia a AC Sparta 1903 motocyklové závo dy na dráze v Bubnech. 1905 ziskal V. Vondřich neofic, titul MS na stroji L & K za vítězství v Coupe Internationale ve Francii. 1906 se tato soutěž konala u nás na okruhu v Pacově (vyhrál Niko
dém na stroji PUCH). — V letech 1908, 1911, 1913 se konal závod do vrchu na trati Zbraslav - Jíloviště (společně se soutěži automobilů). S převahou vítězi ly stroje L & K. 1921 v obnoveném závo dě zvítězil F Chlad na stroji Indian. 1922 startovaly i skútry a sajdkáry. Závod se pořádal do 1931. — Význ. mez. soutěže před 2. svět. válkou: — Ecce Homo (zá vod do vrchu u Šternberku), Čs. Tourist Trophy (zpočátku na okruhy u Karlovy Studánky, později na trati Kbely-Letňany v Praze iako - * Velká cena Česko slovenska). Šestidenní soutěž se u nás konala 1947, 1953, 1955 a 1959 v Gott waldově, 1957, 1963 a 1972 ve Špindlerově Mlýně a 1977 a 1982 v Považské Bystrici. — 1930 se konal první závod Grand Prix v ČSR na okruhu u Brna. Zví tězil Morgen na voze Bugatti před Bur gallerem a Nuvolarim. 1931 se umístil čs. závodník J K. Lobkowicz. na 4. mí stě, zvítězil L. Chiron na voze Bugatti (též v letech 1932 a 1933). V letech 1934 a 1935 zvítězili Němci H. Stuck a B. Rosemeyer na Auto-Union, 1937 zvítězil R Caracciola na Mercedes-Benz, 1949 An gličan P. Whitehead na Ferrari. Po 1948 se Autoklub přeměnil na Dobrovolný svaz lid. motorismu, který se 1951 při členil ke Svazarmu. — Čs úspěchy. 1907 utvořil O. Hieronymus na voze L & K mez. rekord (118 km/h) ve Velké Bri tánii. Po 1. svět. válce vynikali manželé Junkovi. E. Junková slavila úspěchy v letech 1924 až 1928 — Nár. závodní discipliny a) automobilové soutěže, zá vody na okruhu, terénní závody, závody do vrchu, závody motokár, minikár a branně orientační automobilové sou těže; b) terénní závody motocyklů (motokros) a sajdkár (sajdkárkros), bodovací soutěže (tzv. šlapačkové soutěže), te rénní soutěže, silniční závody, ploché dráhy, závody do vrchu, branné orien tační motocyklové soutěže. — Mez. zá vody a soutěže viz automobilový sport, motocyklový sport. - Trénink. Je veden na zákl., výkonnostním a vrcholovém stupni. M. s. je organizován podle Směrnice pro řízení a organizování mo toristického sportu, vydané sekretariá tem ÚV Svazarmu M. s. rozvíjený na zákl. stupni plní úlohu masového roz voje, je zaměřen především na zvyšová ní tech, a těl. zdatnosti v rámci činnosti AMK ZO Svazarmu Zákl. formy m. s. se provozují na vozidlech sériové výroby Výkonnostní sport směřuje systematic kou tréninkovou přípravou k dosažení vyššího stupně sport, a těch výkonno sti. Vytváří základnu pro výběr talentů pro oblast vrcholového m. sportu. — Výstroj. V každé disciplíně je speciální. Všeobecně se používá přílba předepsa ného tvaru, ochranné brýle nebo prů hledný štítek z netříštivého materiálu,
m o to ro v ý ta ž n ý člun kožené rukavice, kombinéza (z jednoho kusu pro motocyklové závodníky, ze dvou kusů pro automobilové), spodní oblečeni (z nehořlavého materiálu u au tomobilových závodníků, u motocyklo vých z pevného a pružného materiálu), pevná obuv. — Bezpečnostní opatření při m. s. směřují ke zvýšeni bezpečnosti jezdců i diváků (vymezeni prostorů pro diváky, přemostění tratí, bariéry, volné výjezdy na vnějších stranách zatáček, záchytné ploty, obložení neodstranitelných předmětů v blízkosti trati, jako jsou milníky, sloupky tel. nebo el. vede ní ap.). V případě, že se uzavírá veř. ko munikace pro normální dopravu, jsou bezpečnostní opatření specifikována v povolovacím výnosu VB. Pro max. bezpečnost závodních tratí jsou mez. organizacemi vydány bezpečnostní předpisy, v jejichž smyslu musí být všechny tratě - ► homologovány. — Materiální’ vybavení: viz hesla motoro vé vozidlo, automobil, motocykl, depo, startovní vlajka, itinerář, okruh, auto drom, formule, licence, těch. prohlídka, těch. osvědčeni. — Závody a soutěže, a) V automobilovém sportu: MS formu le 1, vytrvalostní MS značek, jezdců a v soutěžích (rallye) MS značek a jez dců: ME jezdců formule 3000, v závo dech do vrchu, cestovních vozů, v autokrosu a v rallyekrosu. b) V motocyklo vém sportu: MS v silničních závodech jednotlivců, v terénních závodech mo tocyklů (motokros) a sajdkár, ve vytrva lostních závodech (v. t. Bol ďOr), v bodovacich soutěžích (trial), na - ► ploché dráze, - ► Mezinárodní šestidenní moto cyklová soutěž (MS družstva) o ME v silničních závodech jednotlivců, v zá vodech do vrchu, ve dvoudenních sou těžích pravidelnosti, na travnaté ploché dráze pro jednotlivce a sajdkáry. — Mez. závody v motokrosu: Motokros národů. Trofej národů. Pohár národů. — Mez. automobilové závody u nás: zá vod Ecce Homo u Štramberku (závod ME v závodech do vrchu), Velká cena Brna (závod ME cestovních vozů), sou těže ME - Rallye Škoda, Rallye Tatry, Barum rallye, soutěž ME v autokrosu v Poříčí n, Sázavou, v Nové Pace, v Br ně. — Mez. motocyklové závody u nás: -v Velká cena Československa v Brně (závod MS do 1982, od 1983 závod ME v silničních závodech), soutěž MS v bodovacích (šlapačkových) soutěžích v Říčanech u Prahy, Zlatá přilba Česko slovenska (mez. závod na ploché dráze v Pardubicích). motorový tažný člun, ve vodním lyžo vání člun vybavený vlečným zařízením pro zavěšení - ► tažného lana. Rozměry člunu jsou předepsány pravidly, délka 5-6,1 m, šiřka 1,4-2,5 m, závěsný bod la na v podélné ose mezi středem a zádi
374 ve výšce 0,65-1,2 m nad hladinou. Čluny musi být vybaveny 3 rychloměry a otáč koměrem. Používají se vestavěné moto ry (nejčastěji čtyřtaktní osmiválce do V chlazené vodou) nebo závěsné moto ry (zpravidla dvoutaktní) o výkonu 250-300 kW. Profil dna člunů je volen tak, aby člun vytvářel ostrou vlnu pro fi gurální jízdu a dobře držel směr při sla lomu a skoku. Hmotnost člunu 1 000-1 500 kg. motoskopie [lat ), 1. pozorování pohy bu; 2 . přistup ke studiu lidské motoriky založený na pozorování pohyb, jevů, např. pohyb, aktů, výkonů, znaků apod. — M. se běžně uplatňuje při vyučování, omezeně při výzkumu, neboť je postu pem subjektivním. M. se často spojuje s - * motografií nebo s - ► motometrií. mototuristická jízda, akce pořádaná pro motocyklisty (skupiny nebo jednot livce); účastníci jedou do stanoveného místa (čile) podle itineráře (deník popi su cesty). — Mez. m. j. se účastní jezdci nár. federaci, akce je pořádána podle formálních předpisů, s otevřenou účastí a zvláštni klasifikaci. Mez. jizdy musí být uvedeny v motoristickém sport, ka lendáři FIM. mototuristický sraz, setkáni motocy klistů, startujících z různých míst. Zahr nuje cestovní, kulturní, poznávací nebo folkloristický program. Do 1956 se akce nazývala rallye (nyní se název uživá pouze pro Rallye FIM). — Mez. m. s. se pořádají podle řádů FIM, s otevře nou účastí, oficiální klasifikací, tur. ne bo folkloristickým programem, mototuristika, druh turistiky, při němž se přesun uskutečňuje motorovým vozi dlem a jehož podstatnou součásti je ak tivní těl. pohyb, k němuž se využívá dal ších druhů turistiky. M. neni každá ces ta nebo výlet motorovým vozidlem ani orientační nebo motoristická soutěž. Charakteristické pro m. jsou všestran nost, kombinace přesunů a optimální možnosti pro -*■ kulturně poznávací činnost. M. předpokládá hlubší odb. těch. znalosti z oblasti využíváni a pro vozu motorových vozidel. Při víceden ních akcich patří k jejím předpokladům síť autokempů k přenocování ve sta nech nebo přívěsech. — Většina akcí m. patři do zákl. turistiky, nenáročné vý lety jsou vhodné pro rodinnou turistiku. V m. se plní i výkonnostní třídy a výkon nostní odznak, organizuji se mototur. orientační soutěže - * jízdy zručnosti. Mezi krátkodobé formy m. patří výlet, cílová nebo hvězdicová jízda, mezi dlouhodobé formy zápočtové cesty,, putovní i stálé tábory, mototur. setkáni a zahraniční zápočtové cesty. Každo ročně se koná mez. akce - ► Rallye FICC a - ► Dunajská Camping Rallye. Při větších akcích vyžaduje organizovaný
přesun, vzájemný kontakt posádek mo torových vozidel na předem smluve ných místech a zabezpečení těch. po moci. Vzhledem k možnostem překonat velké vzdálenosti se klade důraz na dů kladnou přípravu itineráře cesty za ak tivní účasti celého kolektivu. Správná údržba automobilu i dalších zařízení a dodržování pravidel silničního provo zu jsou zárukou bezpečného přesunu a splnění všech tur. cílů. — Mototuristé jsou organizováni v odborech turistiky TJ, jejichž činnost metodicky řídí komi se m. výboru svazu turistiky CÚV (SÚV) ČSTV. Organizovanou m. zajišťují i Automotokluby (AMK) ZO Svazarmu; jed nou z forem je plnění odznaku Mototurista ČSSR. K rozvoji m. a zabezpečová ni domácích a zahraničních akcí AMK ZO Svazarmu a zajišťování placených služeb pro zahraniční mototuristy při spívá cestovní kancelář ÚV Svazarmu Autoturist. Rozvoj m. podporují svépo mocné dílny a autokempy AMK ZO Svazarmu. Mottl Václav, 1914-1982, čs. kanoista. Olymp, vítěz 1936 v kánoi dvojic (se -* Z. Skrlantem) na 10 000 m. Držitel stříbr né medaile z MS 1938, kterou získal se stejným partnerem v závodě kánoí dvo jic na 1 0 0 0 0 m. motýlek, plavecký způsob, ve kterém paže zabírají obdobné jako při kraulu, ale současně, a nohy zabírají prsarským střihem. 1952 oddělila FINA m. od pla veckého způsobu prsa. U m. je povolen pohyb nohou také ve vertikální rovině, proto se v disciplíně motýlek plave vý hradně - ► delfín. Moulis Jiří, *1950, čs. skibobista, MS. Mistr Evropy 1976 ve sjezdu a držitel bronzové medaile z ME 1978 (obří sla lom; 4. ve sjezdu a 5. v kombinaci). Účastník MS 1977 (10. - sjezd), 1979 (7. - kombinace) a ME 1980 (4. - obří sla lom, 6 . - sjezd). mountain bike [angl.j, horské jízdní kolo. speciálně upravené pro jízdu v horském terénu. Poprvé sestrojené kolem 1980 v USA, později vyráběné v miliónových sériích v USA, Japonsku a v Evropě. Používá se k rekreačním jizdám volnou přírodou a k překonáváni horských hřebenů (1984 - Kilimandžáro). Moutonová Michele, *1951, fr. auto mobilová závodnice. Prvni žena, která vyhrála Rallye San Remo (1981), soutěž zařazenou do MS. Zvítězila v Portugal ské rallye 1982, v Rallye Acropolis 1982 a v Brazilské rallye 1982.1982 byla v MS v rallye na 2 . místě. Movahed Abdullah, *1940, íránský zá pasník ve volném stylu. Olymp, vitěz 1968 v kat. do 6 8 kg a pětinásobný mistr světa 1965-67, 1969-70 ve stejné hmot nostní kategorii.
375 mozeček, cerebellum, součást zadního mozku, připojená na -*• Varolův most, - ► prodlouženou míchu a -*• střední mozek. Uplatňuje se pří řízení hybnosti na zákl. informaci přicházejících z věsti bulárniho ústrojí, z proprioceptorů po hyb. ústrojí a z kůry koncového mozku. M. se skládá z červu a dvou polokoulí. Povrch m. je tvořen šedou hmotou, ků rou mozečkovou, která je hluboce rozrýhována. — Při poruše m. se objevuje svalová - ► atonie, - » astenie, neschop nost provádět rychle za sebou proti chůdné pohyby (např. pronaci a supinaci předloktí), ztráta přesnosti a vyváže nosti pohybů spojená s nerovnováhou těla. V. t. mozek. mozek, encephalon, ústřední orgán -» nervové soustavy, uložený v lebeční du tině. Jeho hmotnost kolísá kolem 1 350 g, krajní hodnoty jsou 1 0 0 0 g a 2 0 0 0 g. Skládá se z koncového mozku, mezimozku, stř. mozku, mozečku, Varolova mostu a prodloužené míchy. Nejnižší úsek tvoří prodloužená mícha (oblongáta), která vzhůru přechází v most. Nad prodlouženou míchou a mostem je mo zeček a mezi nimi dutina, čtvrtá komora mozková. Ta vzhůru přechází v mokovod Sylviův, uložený již ve stř. mozku. V něm nad mokovodem je čtverohrbolí. Sylviův mokovod vyúsťuje do štérbinovité třetí komory mozkové. Její stěny tvoři již mezimozek: postranní stěnu vy tváří hrbol mezimozkový, talamus, spo dinu tvoří podhrbolí, hypotalamus, na němž za stopkou hypofýzy je zachyce no bradavkové (mamilární) tělísko. Vza du nad čtverohrbolím je šišinka, epifýza. Nad hrbolem mezimozkovým je pro říznut vazník, součást koncového moz ku, spojující obě hemisféry. Nad vazní kem je závit pletencový, patřící do tzv. limbického systému, vzadu v týlnim la loku hluboký zářez ostruhový, v jehož okolí je korové centrum zrakové. V kon covém mozku je rozsáhlá oblast šedé hmoty zvaná bazální ganglia a další plo chy, z nichž zvláště zevní se složitým rý hováním je místem různých korových center (centrum senzomotorické, slu chové ap.). — M. je proti nárazům a pů sobení gravitace chráněn mokem mozkomíšním, produkovaným v cévnatých pleteních komor mozkových. Otvorem ve stropu IV. komory se mok dostává do prostoru podpavučnicového, který leží mezi dvěma listy měkké pleny: omozečnicí (pia mater) a pavučnicí (arachnoidea). Přítok tepenné krve pro m. zajišťuji dvě vnitřní krkavice a žíla spodinová. Na spodině m. se z těchto tepen vytváří tepenný kruh, z něhož vznikají vlastní mozkové tepny. Fylogeneticky i ontogeneticky se mozek vyvíjí tak, že starší centra se propojují s cen try mladšími, takže mozek funguje vždy
M rá z e k jako celek - postižení kterékoliv oblasti ovlivni i centra jiná, na druhé straně vý padek jedné části se po čase může na hradit funkcí druhé části. — Ve vývoji savců lze pozorovat narůstání řídící úlo hy nejvyšší etáže mozku, kůry koncové ho mozku. Lze říci, že oblongáta s mo stem představují zákl. centra všech pro život nezbytných reflexů, mozeček je koordinačním centrem hybnosti a rov nováhy, stř. mozek reguluje svalový to nus, mezimozek je přepojovací stanicí všech informací jdoucích do kůry moz ku. Tyto informace jsou specifické a ne specifické; ty se dostávají do mozku tzv. retikulární formaci, která jde z oblongáty přes most, stř. mozek až do mezimozku. Mezimozek je také řídící centrum vegetativních funkci. Bazální ganglia se uplatňují při regulaci hybno sti. Nejvyšším centrem je kůra mozko vá, kde probíhá analýza a syntéza pod nětů zevního a vnitřního prostředí; je místem nejvyšších ústředí a středis kem, ze kterého vycházejí impulsy re gulující procesy v organismu, mozol, tyloma, callus, ztluštěni kůže a podkoží na dlaních a chodidlech, vy volané zmnožením vaziva opakovaným místním drážděním. M. na dlaních jsou časté zejm. u veslařů, sport, gymnastů, tenistů i vzpěračů. Prevence ve správné těch. cvičeni, nošení ochranných pro středků a používání ochranných mastí. MQ, motorický kvocient, číselné vyjá dření úrovně celk. mot. rozvoje (pův. poměrem mot. a kalendářního věku); analogie inteligenčního kvocientu IQ. Normální (průměrná) hodnota MQ = 100, směrodatná odchylka = 15. — V. t. motorická debilita. Mračnová-Faithová Maria, čs. atletka, výškařka. Čtvrtá na OH 1976 (189 cm), šestá 1968 (178 cm). Třetí na ME 1969 (183 cm), čtvrtá 1966 (171 cm), os má 1974 (183 cm). Čtyřnásobná mistry ně ČSSR. Šestkrát překonala čs. re kord: 1966 (170 cm, 171 cm a 177 cm), 1968 (178 cm), 1969 (182 cm) a 1976 (192 cm).
M aria M račnová-Faithová
mravní výchova, proces záměrného formování vlastností, které jsou zhruba
obsaženy v morálním kodexu budovate lů komunismu. Jeho zásady můžeme rozdělit do tří skupin: a) zásady, cha rakterizující vztah člověka k vlastní oso bě a k druhým lidem: poctivost a prav divost, mravní čistota, prostota a skromnost ve veř. i osobním životě; kolektivismus a soudružská vzájemná pomoc; humánní vztahy a vzájemná úc ta lidí; vzájemná úcta v rodině, péče o vých. dětí; nesmiřitelnost k nesprave dlnosti, příživnictví, nepoctivosti, kariérismu, hrabivosti; b) zásady, charakteri zující vztah k práci a jejím výsledkům: svědomitá práce pro soc. společnost; péče každého o zachování a rozmnože ní spol. hodnot; vysoké vědomí spol. povinnosti, nesmiřitelnosti k porušová ní zájmů společnosti; c) zásady, charak terizující vztah člověka ke spol. a k po lit. dění: oddanost věci komunismu, lás ka k soc. vlasti a k soc. zemím; přátel ství a bratrství všech národů soc. tábo ra, nesmiřitelnost k národnostní a raso vé nenávisti; bratrská solidarita s pra cujícími všech zemí, se všemi národy. Vedle těchto rysů zaměřenosti osob nosti, jež uvádí morální kodex budova telů komunismu, jsou obsahem vých. působení ČSTV také volní rysy charak teru, jako např. sebeovládání a sebeká zeň, vytrvalost, cílevědomost, samo statnost, rozhodnost, soustavnost, sta tečnost, smělost aj. Obě skupiny cha rakterových rysů (zaměřenosti osob nosti a volních rysů) se vzájemně dopl ňují a vždy musíme sledovat současně vytvářeni charakterových rysů obou skupin. Plnění vých. úkolů sledujeme v průběhu celého tělových, a tréninko vého procesu současně s cíli výcvikový mi. Mrázek František, "1946, čs. motocy klový závodník, ZMS. Startoval ve dva nácti Šestidenních, 1970, 1971, 1972, 1973 a 1978 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Mistr Evropy 1969, 1970, 1971, 1972 a 1973 v terénních soutěžích v kubatuře 250 cm3.
František Mrázek
Mrázek Ivan, *1926, čs. basketbalista, ZMS. Člen mužstva, které se 1946 stalo
376
M rá z k o v á -D o č e k a lo v á mistrem Evropy a na ME 1947, 1951 a 1955 získalo stříbrné medaile. Zúča stnil se OH 1948 a ME 1953 (4.). Mrázková-Dočekalová Jana, *1940, čs. krasobruslařka. Reprezentovala 1956-65 v soutěžích žen. Účastnice ZOH 1960 (4.) a 1964 (15. místo). Držitelka bronzové medaile z ME 1961, 1963 ob sadila 4. místo. Na MS získala nejlepší umístění 1960 (6 . místo). M rkič ek František, *1914, jeden z nej lepších svět. závodníků v rybolovné technice v kategorii veteránů. Jeden z průkopníků intenzivních forem a me tod zákl. přípravy nejmladších adeptů rybolovné techniky. Devítinásobný čs. reprezentant. Nejúspěšnější trenér mlá deže, vychoval dva mistry světa. Mrkva Ján, 1908-1938, sl. sportovec, člen FPT, čs. dobrovolník ve Španělsku, 1933 juniorský mistr ČSR v zápasu Padl v bitvě u Teruelu 26.1. 1938. mrtvý bod, nesoulad mezi klesajícími možnostmi neoxidativního metabolis mu a ještě ne zcela rozvinutými mož nostmi oxidativního metabolismu hradit aktuální energetické nároky pohyb čin nosti (při stř. až submax. intenzitách po hybu trvajícího déle než 40-60 s). M. b. provází intenzívní pocit dechové nedo statečnosti a nedostatku kyslíku, obj. lze zaznamenat rozkolísáni a mírné sní žení efektivity kardiorespiračních funk cí. M. b. přechází do tzv. druhého de chu, který představuje nástup dynamic ké rovnováhy v dýchacích a oběhových funkcích, tzv. setrvalý stav, podmíněný souladem mezi potřebou a dodávkou' kyslíku pracujícím tkáním, mrtvý míč, míč mimo hru. V basketba lu se stává míč mrtvým, jestliže je dosa ženo koše, někdo se dopustí přestupku nebo chyby, míč uvízne mezi kruhem a deskou atd. M. m. ohlašuje rozhodčí zapískáním. — V ragby se stává míč mrtvým, jestliže některý z hráčů bránící ho mužstva vyhrábne, kopne, donese, přihraje nebo odrazi míč za vlastní brankovou čáru. Rozhodčí nařídí mlýn 5 m před brankovou čárou proti místu, kde míč nebo hráč s míčem přešel brankovou čáru. Vhazování míče do mlýna provádí útočící mužstvo. Ve vo lejbalu míč, který není ve hře, tj. od ukončení rozehry rozhodčím až po úder do míče podávajícím, mrtvý závod, 1. zpravidla hovor, ozna čení pro soutěž, v níž 2 nebo více zá vodníků dosáhlo stejného výsledku a nelze přesně stanovit jejich pořadí v soutěži. Rovnost výkonů v soutěžích řeší pravidla sportů (v. t. plichta); 2 . ve vodním motorismu pravidly definovaná situace v rychlostním závodě, kdy čluny protnou současně cílovou čáru nebo dosáhnou stejných časů na stejné zá vodní dráze či stejného počtu bodů
v závodě na body, nebo dosáhnou stej ného výkonu v závodě výkonnostním. MSS viz Mezinárodní svaz studentstva, muai thai, thajský box, nejrozšířenější z pův. druhů sebeobrany beze zbraně v Thajsku, v současné době ve formě sportu. Bojovnici v boxerských rukavi cích bojují ve čtvercovém ringu, ohrani čeném lanem. Pravidla povoluji údery a kopy na celé tělo i do zad a hlavy. Múdra Hilda, "1926, čs. trenérka krasobruslení, pův. aktivní závodnice. Od 1975 vedoucí trenérka SVS MV ČSTV v Bratislavě, od 1973 předsedkyně trenérské rady SÚV ČSTV. Vychovala i olymp. vítěze a mistra světa - ► 0. Nepelu. Nositelka státního vyznamenání Za vynikající práci. Zasloužilá trenérka. Mucha Vilém, 1892-1973, čs. tělových, pracovník, spoluzakl. FDTJ a její ústřed ní tajemník a redaktor, člen ústřední vý chovné rady FDTJ-FPT, federální vůdce Spartakových skautů práce; 1949-56
Gerhard M uller
Spisy: Mein System (Můj systém), 1904; Mein System fůr Frauen (Můj sy stém pro ženy), 1911; Mein System fůr Kinder(Můj systém pro děti), 1912. Miiller Otakar, *1944, čs. reprezentant ve vodním motorismu, MS Vybojoval titul mistra Evropy v kat kluzáků s pří věsným motorem do 125 ccm (OJ) 1967 a ve stejné kat. se stal držitelem bron zové medaile z 1966. Můllerová Anna Maria, * 1949, sáňkařka NDR. Olymp, vítězka 1972 a mistryně Evropy 1970. Držitelka stříbrných me dailí ze ZOH 1968 a MS 1969 a bronzové z ME 1972.
Vilém Mucha
náměstek předsedy SVTVS a SÚTVS, 1951-54 předseda ČSOV, 1957-62 místo předseda ÚV ČSTV, dlouholetý předse da věd rady ÚV ČSTV. Autor řady prací z dějin FDTJ-FPT. 1939-45 vězněn v kon centračních táborech. Nositel Rádu re publiky a Rádu Klementa Gottwalda, veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. vý chovy I. stupně, Medaile J. F. Chaloupeckého aj. Spisy Dějiny dělnické tělo výchovy v Československu, I. a II. díl 1955 a 1957, aj. mukózní váček viz bursa. Muller Egon, *1948, motocyklový zá vodník NSR. Mistr světa na ploché drá ze jednotlivců 1983, na dlouhé ploché dráze 1974, 1975 a 1978. Miiller Gerhard, *1945, fotbalista NSR. Útočník Bayernu Mnichov (1964-79). Reprezentoval 62 x ( 6 8 branek). Úča stník MS 1970 (3. místo) a 1974 (1. mís to) a ME 1972 (1. místo). Nejlepší fotba lista Evropy 1970 a nejlepší evr. ligový střelec 1972. Miiller Jórgen Peter, 1866-1939, dán ský sportovec, atl. přeborník a tvůrce systému domácího tělocviku pro uplat něni v denním životě (tzv. můllerování).
Anna M aria Můllerová
Miillerová-Suková Jarmila, 1901 až 1944, čs. plavkyně. Startovala na OH 1924 a obsadila 5. místo na 100 m znak. Na stejné trati byla 1923 držitelkou SR. multiplikátor, druh vrhaciho -*■ navi jáku s otáčivou cívkou, vyvinutý v Anglii a využívaný hlavně při sport, rybolovu na moři. Menšiho typu multiplikátorového navijáku zn. ABU Sport 2100 se používá v - ► rybolovné technice, multiplikátor skish, soutěžní disciplí na ->• rybolovné techniky č. 9. Náčiní tvoří libovolný - * prut s očky, - ► multi plikátor, - ► vlasec rybářský, - ► zátěž z umělé hmoty a revolverová rukojeť na upevněni navijáku. Haziště tvoři 10 plo chých kruhových terčů z umělé hmoty barvy žluté o průměru 0,76 m a max. tloušťky 1 0 mm, položené na podstavci s výškou přední hrany 5 cm a zadní hra ny 17 cm od země Startovní prkénka se
m ů s te k
377 QO
O
Haziště na disciplínu rybolovné techniky multiplikátor skish.
rozmisťuji v jedné rovině ve vzdáleno stech 10-24 m. Hází se 2 hody na každý terč v pořadí 1 - 1 0 v časovém limitu 1 0 minut. Zásah se hodnotí 5 body, max. lze získat 1 0 0 bodů. multiplikátor zátěž dálka jednoruč. soutěžní disciplína -» rybolovné techni ky č. 11. Náčiní tvoří libovolný - ► prut s očky, - ► multiplikátor se speciálni cívkou, libovolný - ► vlasec rybářský, - ► zátěž z lehké kovové litiny o hmot nosti 18 g. Haziště ohraničuje výseč ve dená ze středu startovního prkénka a ve vzdálenosti 100 m široká 50 m. Bílé
Haziště prodisciplínu rybolovné těch niky multiplikátor zátěž dálka jednoruč.
startovní prkénko má délku 1,5 m a max. výšku 10 cm. Házejí se 3 hody li bovolným stylem na vymezené ploše haziště; každý hod musí být ukončen do 3 minut. Hodnotí se nejdelší hod (1 m = 1 bod). multiplikátor zátěž dálka obouruč, soutěžní disciplína —► rybolovné techni ky č. 10. Náčiní tvoří libovolný - ► prut, -T multiplikátor s běžnou cívkou a libo volný - ► vlasec rybářský o průměru max. 0,10 mm. Hází se se -»• zátěží z lehké kovové litiny o hmotnosti 18 g z haziště jako při disciplíně -» multipli kátor zátěž délka jednoruč. Hodnotí se nejdelší hod (1 m = 1,5 bodu). Do 2 min po každém hodu musí být haziště uvol něné. Munari Sandro, *1940, it. automobilo vý závodník. Mistr Evropy v rallye 1973 s vozem Lancia. Vitěz Rallye Monte Carlo 1972,1975,1976 a 1977 s vozy Lan cia. Munkelt Thomas, *1952, atlet NDR, překážkář. Olymp, vítěz 1980 v běhu na 110 m př. (13,39 s), pátý na OH 1976 (13,44 s). Mistr Evropy 1978 (13,54 s), a 1982 113,41 s), čtvrtý na ME 1974 (13,72 s). Čtyřnásobný halový mistr Evropy v běhu na 60 m př. 1977 (7,62 s), 1978 (7,65 s), 1979 (7,59 s) a 1983 (7,48 s), třetí na HME 1973 (7,81 s). Muratov Valentin, *1928, sov. gymna sta. Olymp, vítěz 1952 (družstva), 1956 (prostná, přeskok, družstva). Mistr svě ta 1954 (prostná, hrazda, víceboj jednot livců) a 1958 (družstva). Držitel stříbrné medaile z OH 1956 (kruhy) a bronzové z MS 1954 (kruhy). Murdocková-Thompsonová Margaretha, *1942, reprezentantka USA ve sport, střelbě. Ve společných soutěžích s muži dosáhla vítězství na MS 1970 ve střelbě z velkorážové terčovnice vstoje a získala stříbrnou medaili ve střelbě z libovolné malorážky (50 m, 60 ran, vle že) na OH 1976. Ve společném družstvu získala prvenství na MS 1966 (velkorážová terčovnice: 3 x 4 0 ran; libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran; 40 ran, vkleče), 1970 (velkorážová terčovnice: 3 x4 0 ran, 40 ran vleže) a 1974 (libovolná ma lorážka.' 3 x 40 ran, 40 ran vstoje) a zís kala stříbrné medaile na MS 1970 (vel korážová terčovnice: 40 ran, vkleče), 1974 (libovolná malorážka: 40 ran vkle če, 60 ran vleže) a bronzovou na MS 1966 (libovolná malorážka: 40 ran, vsto je). Zvítězila i na MS žen 1966 ve střelbě ze standardní malorážky (3 x 20 ran jednotlivkyně), 1970 (3 x20 ran jednotlivkyně i družstva) a 1974 (60 ran vleže jednotlivkyně i družstva). Získala stříbr né medaile na MS 1966 (60 ran vleže jednotlivkyně a družstva) a bronzovou na MS 1974 (3 x 20 ran - jednotlivkyně). Murnik Viktor, 1874-1964, jug. tělo-,
vých. funkcionář, autor slovinského tě lových. názvosloví, dlouholetý náčelník Slovinského svazu Sokola, místonáčelník Svazu slovanského sokolstva, red. odb. tělových, časopisů, autor řady me todických příruček a tělových, skladeb (např. vystoupení jug. cvičenců na XI. sletu v Praze 1948). musculus [lat ] viz sval. Musil Josef, *1932, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které získalo titul mistrů světa 1956 a 1966 a mistrů Evro py 1955 a 1958. Držitel stříbrných me dailí z OH 1964, MS 1952, 1960, 1962 a ME 1967 a bronzové z OH 1968. Úča stník ME 1963 (5. místo). Nositel státní ho vyznamenáni Za vynikající práci.
Josef Musil
Musilová Hana, *1926, čs. veslařka, ZMS. Mistryně Evropy 1956 na dvojskifu a držitelka čtyř bronzových medailí v téže disciplíně z ME 1954, 1955, 1958 a 1959 vždy s - ► S. Bartákovou. Na pá rové čtyřce startovala na ME 1961 (2.) můstek, tělocvičné nářadí sloužící k usnadnění a zesíleni odrazu při sko cích a přeskocích; 1 . m. odrazový je celodřevěný, dlouhý 1 400 mm, široký 600-660 mm, vysoký 100 mm. Skládá se z nosné konstrukce, odrazové desky a krycí desky. Nosná konstrukce a krycí deska tvoří celek, odrazová deska je vy jímatelná. Na spodní ploše čela můstku je guma, která zabraňuje posunuti můstku při cvičení. Na vrchní desce je gumová bandáž. Závodní typ m. zn. Reuter má posuvné zařízeni pro nasta vení vzdálenosti od nářadí; 2 . m. pružný (překližkový) je vyroben z jasanových a bukových dýh lepených na sebe. Roz měry: délka 1 2 0 0 mm, šířka 600 mm, výška 120 mm. Odrazová deska má dý hy lepeny podélně nebo příčně, kdežto ostatní dílce jen podélně. Horní plocha odrazové desky je potažena vroubkova nou gumou nebo jekorem; 3. m. pérový (kovový) se skládá z odrazového prkna spojeného soustavou listových per s trubkovým rámem. Dosedací trubky rámu jsou opatřeny gumovými podlo žkami zabraňujícími posunu nářadí při cvičení. Odrazová plocha prkna je po-
378
m u ška kýta rýhovanou gumou. Základní rám je opatřen čtyřmi držadly k pře nášení. Odrazová deska má rozměry 1 800x600 mm; 4. m. ke skoku do hloubky, závěsné doplňkové zařízení pro mechanický -» žebřík. M. tvoří sva žovaná profilová konstrukce s háky pro zavěšení na příčku žebříku a dřevěná deska o ploše 440 x 440 mm. muška, uměle zhotovená napodobeni na hmyzu. V rybolovné technice se používá jednoduchých mušek bez kři del o průměru 16 až 2 0 mm, s nožičkami barvy bílé, žluté nebo červené, m. se uchycuje na háček č. 1 0 , jehož oblou ček se zpětným háčkem je odštípnut.
' aziště na disciplinu rybolovné techniky muška dálka jednoruč. - ► naviják, který musi pojmout celou muškařskou šňůru, libovolná - * muš kařská šňůra max. hmotnosti 1 2 0 g a min. délky 15 m a libovolný návazec s -»• muškou. V časovém limitu 7 minut se hází hody do dálky. Hodnocení a ha ziště jako při disciplíně muška dálka jednoruč. muška kombinace, soutěžní discipli na -*• rybolovné techniky č. 7, skládají-
Muška pro praktický rybolov a pro rybolovnou techniku. muška dálka jednoruč, soutěžní dis ciplína -»• rybolovné techniky č. 6 . Ná činí tvoři libovolný muškařský -*• prut s očky max. délky 3 m, muškařský - ► naviják, který musí pojmout celou šňů ru a libovolná > muškařská šňůra min. délky 15 m a max. hmotnosti 42 g. Návazec (viz muškařská šňůra) má max. délku 1 , 8 m a je opatřený - ► muškou. Haziště tvoří výseč, která má ve vzdále nosti 100 m šířku 50 m; hází se z pod stavce o rozměrech 1,5 x 1,2 m a výšky 0,5 m. Na vymezené ploše se hází dál kové hody po dobu 5 minut. Hodnotí se dva nejdelší hody do víceboje a z nich nejdelší v soutěži jednotlivců ( 1 m = 1 bod). V soutěži se povoluje použít dvě mušky; při ztrátě druhé mušky končí pro závodníka soutěž, muška délka obouruč, soutěžní disci plína - * rybolovné techniky č. 7. Náčiní tvoří —► prut s očky max. délky 5,2 m.
Hazišté na disciplínu rybolovné techniky muška kombinace.
cí se z hodů na terč a do dálky. Náčini tvoří libovolný muškařský -*■ prut max. délky 3 m s běžným počtem oček. Muš kařský -*■ naviják musí pojmout celou - * muškařskou šňůru, která má pro mu že minim, délku 15 m a max. hmotnost 38 g a pro ženy minim, délku 13,5 m a max. hmotnost 34 g. Návazec (viz muškařská šňůra) má minim, délku 1 , 8 m a je opatřen muškou. Haziště tvoří výseč a podstavec jako u disciplíny -» muška dálka jednoruč; ve výseči jsou umístěny tři čtvercové plachty se třemi kruhovými terči vnějšího průměru 0 , 6 m, 1 , 2 m a 1 , 8 m, stř. o průměru 0 , 6 m, výšce hrany 3 cm a barvy jako u disci plíny * muška skísh. Vzdálenost stře du terčů (zleva doprava) od předního okraje podstavce je pro muže 11, 13 a 15 m, pro ženy 8 , 10 a 12 m. V prvni části soutěže se hází na terče v pořadí 1-2-3, 2-3-1 a 3-1-2. Po každém z prvních dvou sledů se musi muškařská šňůra navinout na délku prutu. Hodnotí se zásahy od středu terče 1 0 -8 - 6 body, max. zisk 90 bodů. V druhé části soutě že se hází ze stejného mista hody do dálky. Bodový zisk ze dvou nejdelšich hodů ( 1 m - 1 bod) se připočítá k bo dům z prvni části soutěže. Časový limit na m. k. je 10 minut. Povoluje se použít v soutěži tři mušky, ale po třetí utržené mušce soutěž pro závodníka konči, muškařská šňůra, součást prutu; vyrábi se ze syntetického vlákna, obale: ného pláštěm z plastické hmoty, nesmi mit kovovou vložku. Při dálkových ho dech (viz hody v rybolovné technice) se zpravidla používá oboustranně nebo jednostranně zužovaná nekroutíci se šňůra, mající při požadované hmotnosti co nejmenší průměr. M. š. se v přední části nastavuje -*• návazcem a v zadní části prodlužovacím rybářským vlas cem, nejčastéji o průměru 0,30 až 0,40 mm. muška skish, soutěžní disciplína -» rybolovné techniky č. 1. Náčiní tvoří li bovolný -*■ prut max. délky 3 m s běž ným počtem oček, muškařský -> navi ják, - ♦ muškařská šňůra libovolné hmotnosti minim, délky 15 m a - ► náva zec minim, délky 1 , 8 m s -» muškou. Haziště tvoří podstavec o velikosti mi nim 1,5 x 1,2 m a výšce 0,5 m a pět ter čů z umělé hmoty nebo z kovu o průmě ru 0,76 m a výšce hrany 3 cm matně černé, zelené, modré nebo hnědé bar vy, rozmístěných v předepsaných vzdá lenostech (8-13 m); terče jsou naplněné vodou. Ze zákl. postavení s muškou v ruce, šňůrou vytáhnutou na délku pru tu se házejí nejdříve tzv. suché hody (každému hodu předchází minim, jeden mezišvih) na každý terč po jednom ho du v pořadí 3-1 -4-2-5. Po suchých ho dech závodnik navine muškařskou šňů-
379
M z a li
! -
I I
• \
I \
\
I I \ I \ I
Hazišté na disciplínu rybolovné techniky muška skish.
ru na délku prutu a do jedné minuty po kračuje tzv. mokrými hody (mezi jednotlivými hody nesmí být mezišvih) ve dvou sériích v pořadí terčů 1-2-3-4-5. Mezi prvním a druhým sledem se může muškařská šňůra zkrátit na vzdálenost prvního terče. Časový limit na suché hody je 3,5 min a na mokré hody 2 min.
Zásah při suchých hodech se hodnotí 6 body, max. zisk 60 bodů, u mokrých ho dů 4 body, max. zisk 40 bodů, celkem max. 100 bodů. V soutěži jsou povoleny dvě mušky; při ztrátě druhé mušky sou těž pro závodníka konči. Muzeum tělesně výchovy a sportu, od 1972 odd. dějin TVS Národního mu zea v Praze, zal. 1953. Součástí tělových, knihovna, fotoarchiv, listinný archiv, fil motéka, depozitář trojrozměrných sbí rek, který obsahuje asi 40 000 předmě tů. Vedle stálé expozice otevřené 1971 pořádá řadu příležitostných výstav. Vy stavuje často i v zahraničí. Je umístěno v -»• Tyršově domě. mužík, malý, obvykle méně než půlmetrový jehlan z kamenů, jimž se ve velehorách značí směr výstupu a sestupu. Bývá zakončen dvěma podlouhlými ka meny, které leži ve směru nejblížších m., aby tak při špatné viditelnosti usnadnily jejich hledáni. Důležité orien tační body zejména při nepříznivém po časí. myofibrily [řec. + la t], stažitelná vlák na svalové tkáně. Vyskytují se zejm. v příčně pruhovaném svalstvu, kde jeví výrazné střídání úseků jednolomných a dvojlomných, ale i v buňkách hladké ho svalstva, kde však jsou opticky jed-/ noduché. myogelóza [řec ], bolestivé zatvrdnuti svalu, dobře ohraničené a umístěné ča sto blízko svalového úponu. Je prová zeno bolesti a otokem. Soudí se, že je ho příčinou je přetažení svalu a podráž děni lokálními látkami vznikajícími při únavě (např. kyselinou mléčnou). Časté
poranění sportovců. M. se nejlépe ovlivni masáži, zpočátku se použijí jem né hmaty, které se postupně zesilují až k působeni do hloubky na zatvrdlinu. Dalši léčba: infiltrace, anestetikum, ul trazvuk, diadynamické proudy, krátko vlnná diatermie, mikrovlny, impulsívni magnetické pole. Klid je nutný, myoglobin [řec. + lat ], svalová bílko vina podobná -*■ hemoglobinu. Je dů ležitou zásobárnou kyslíku pro svalové vlákno při těl. cvičeních probíhajících na - * kyslíkový dluh. myorelaxancia [řec. + lat.], farmakologické preparáty, které uvolňují svaly ve spasmu. Většinou působí přes CNS a tlumí kromě svalové křeče i napětí v ostatních svalech. Proto se m. podá vají v prvních dnech klidové léčby, poz ději na noc. Myrón, řec. sochař (5. stol. př. n. I.), autor -*■ Diskobola. Mytnik Tadeusz, "1949, pol. cyklista. Člen vítězného družstva v časovce druž stev na 100 km z MS 1973 a 1975, a v Závodě míru 1974. Mzali Mohamed, ‘ 1925, tuniský politik a sport, funkcionář, od 1980 předseda vlády Tuniské republiky, 1959-64 ministr mládeže a sportu, 1973-80 ministr zdra votnictví Od 1965 člen MOV, 1978-80 druhý místopředseda MOV, 1973-80 člen exekutivy MOV. Dlouholetý před seda Tuniského olymp. výboru a řady dalších tuniských sport, federací, před seda svazu tuniských spisovatelů a gen. ředitel tuniského rozhlasu a tele vize. Autor řady spisů polit, a filozofic kého charakteru.
380
Naber
Naber John, *1956, plavec USA. Čtyř násobný olymp vítěz 1976 (100 m a 200 m znak, 4 x 200 m v. zp. a 4 x 100 m po lohový závod.) Držitel stříbrné medaile z OH 1976 (200 m v zp.) a bronzové me daile z MS 1973. Vytvořil řadu SR. Jako první na světě zaplaval 100 m znak pod 1 minutu, náboj viz střelivo. Nácovský Lubomír, 1935-1982, čs. stře lec, ZMS. Člen vítězných družstev ve střelbě z velkorážové pistole (25 m, 30 + 30 ran) na MS 1970 a v olymp. rychlopalbě na MS 1970 (4. jednotlivci) a ME 1969 a ve střelbě ze standardní pí stole (25 m, 20 + 20 + 20 ran) na ME 1969 (4. jednotlivci). Držitel stříbrných medaili z MS 1966 (velkorážová pistole - jednotlivci), 1974 (olymp. rychlopalba - družstva), M, 1969 (velkorážová pisto le - družstva) a bronzových z OH 1964 (olymp. rychlopalba), MS 1966 (velkorá žová pistole - družstva), 1970 (velkorá žová pistole - jednotlivci; standardní pi stole - družstva), ME 1969 (velkorážová pistole jednotlivci) a 1975 (olymp rychlopalba družstva). Startoval též na OH 1968 (7. olymp. rychlopalba) a na evr. šampionátech ve střelbě ze vzdu chových zbraní 1971-72. nácvik, proces osvojováni různých do vedností. V TVS osvojování pohyb, a sport, dovedností v prvních fázích - ► motorického učení. Průběh n. má v podstatě 2 části; v prvni (zejména u začátečníků nebo při osvojování složi tých pohyb, struktur) jde o postupné zvládnutí nových pohyb, činnosti v je jich hrubé struktuře (návaznost jednot livých pohyb, aktů, osvojení příslušné ho rytmu aj.), v druhé o využiti již osvo jených pohyb, činností ke zvládnutí čin nosti nové. Při n. jde o reorganizaci dří ve osvojených pohyb, dovedností, jejíž příčinou je osvojováni nových pohyb, struktur. Výsledkem n. je nová úroveň koordinace a integrace pohybů v doko naleji organizovanou strukturu - v no vou pohyb, dovednost. Charakteristic
kým znakem nácviku jsou zejména ana lytické postupy při nízké úrovni intenzi ty podnětů. náčelnická rada, poradní orgán výbo ru svazu ZRTV na všech stupních řízení, vytvořený z volených dobrovolných funkcionářů svazu. Tvoři ji náčelník, ná čelnice, jejich zástupci, vedoucí cvičitelských sborů a komisí, náčelníci a ná čelnice bezprostředně nižších náčelnických rad. N. r zabezpečuje a řidí učeb ně metodickou činnost, zpracovává koncepci, osnovy a zásady tělových procesu, zodpovídá za přenos odb. a věd. poznatků, za připravu plánu ško lení a dalšího vzděláváni tělových, ká drů, podílí se na přípravě a organizaci tělovýchovných vystoupení, soutěží a ostatních akci svazu na příslušných úrovních. náčelník, pracovník, který řídi činnost mužských složek odboru ZRTV na jednotlivých stupních řízení. Je členem předsednictva odboru ZRTV. Činnost ženských složek řídí náčelnice náčiní, předměty, s nimiž se cvičí; 1. n. tělocvičné slouží k posilováni (např. čin ky, plné miče, tyče, využívané přede vším v kondiční gymnastice) nebo ke cvičení obratnosti a ke zvýšení est. účinku cvičeni (např. kužele, švihadla, miče, stuhy, obruče, využívané přede vším v moderní gymnastice); 2 . n. spor tovní, předměty, které závodník použí vá k dosažení sport, výkonu (např. disk, koule, oštěp, niče, hole pro lední a po zemní hokej, pálky, rakety aj ). nadání viz talent Nádeníček Lubomír, *1947, čs. atlet, překážkář, ZMS. V běhu na 110 m př. se zúčastnil OH 1972 (7. - 13,76) a 1968, ME 1971 (3. - 14,3), 1969 a 1974. Pětinásob ný mistr ČSSR. Vytvořil čtyři čs. rekor dy: 1968 (13,6), 1971 (13,5 a 13,4) a 1972 (13,76). nadhazovač, v pálkovačích hrách hráč, který nadhazuje míč pálkaři k odpalu, V drobných hrách spoluhráč, ve sport, hrách soupeř, nadhazující tak.
aby pálkař neodpálil nebo odpálil nevý hodně. nadhoz, v pohyb, hrách vyhození míče vzhůru a jeho zpracování týmž hráčem, nebo hození míče předepsaným způso bem do dosahu spoluhráče, častěji však soupeře, který míč stanoveným způsobem zpracovává. V brankových sport, hrách je n. součástí prodlužováni dovoleného držení míče (viz driblink), v síťových sport, hrách přípravnou čin ností pro provedení podání, v pálkova čích sport, hrách akcí. zahajující rozehru předepsaným způsobem, ale se sna'hou co nejvíce ztížit až znemožnit sou peřův odpal. nadhoz soupažný, vzpěračská disci plína, součást vzpěračského dvojboje; způsob přemístěni činky nad hlavu do napjatých paží, a to nejprve plynulým vzepřením činky ze země na prsa, s pře chodem do dřepu, podřepu nebo výpa du, se vztyčením a nadhozem činky nad hlavu se současným přechodem závod níka do výpadu a vztyčením do zákl. po stoje. /. část se skládá z těchto fází: 1 . zákl. postavení (zákl. postoj závodníka v mírném stoji rozkročném s nárty pod osou činky a -*■ úchop činky), 2 . star tovní postavení (postoj závodníka po uchopeni činky), 3. vzepření činky na prsa, 4. přechod vzpérače pod činku do výpadu nebo dřepu, 5. vztyčování a pří prava na nadhoz. //. část, tj. nadhoz, se skládá z těchto fázi: 1 . zákl. postavení (stoj, činka na prsou, lokty vpřed), 2 . podřep a vzepření činky nad hlavu s přechodem do výpadu (výpad je v po rovnání s výpadem u trhu a v I. části nadhozu kratší a vyšší), 3. vztyčování z výpadu a ustálení činky (zaujmutí zákl. postoje; ustálení činky ztěžuje vysoká poloha těžiště vzpérače s činkou a vel ká hmotnost činky. Při správném ustá lení musí být osa činky nad příčnou osou chodidel vzpérače). Nadi Nedo, 1894-1940, it. šermíř. Olymp, vítěz v šermu fleretem jednot livců 1912 a 1920 a v soutěži jednotlivců
381 v šermu šavli 1920. Člen vítězných druž stev v šermu fleretem, kordem i šavlí na OH 1920. Nadigová Marie-Thérése, * 1954, švýc. lyžařka. Vítězka ZOH 1972 ve sjezdu a obřím slalomu a držitelka bronzové medaile ze ZOH 1980 (sjezd). Pátá na MS 1974 ve sjezdu Zvítězila ve Světo vém poháru sjezdařek 1980/81, třetí 1979/80. Nadrchal Vladimír, ‘ 1938, čs. hokeji sta, ZMS, brankář. Sehrál 65 zápasů za čs. reprezentaci. Přispěl k získáni titulu mistrů Evropy 1961 Držitel stříbrné me daile ze ZOH 1968, MS 1961, 1965 a bronzové ze ZOH 1964, MS 1959. Star toval též na ZOH 1960 (4 ), MS 1958 a 1967. Nejlepší brankář MS 1958. Nosi tel vyznamenání Za vynikající práci, nahazovač (házeč), funkce hráče v -» kriketu. náhlá smrt, slg., způsob rozhodnutí nerozhodných utkání; utkání se prodlu žují do vstřelení prvního gólu, čímž je utkání okamžitě ukončeno, nához, v kriketu hod nahazovače, který se snaží srazit kolíkový cíl hájený pálka řem. náhradník, 1 . hráč družstva některých kolektivních sport, her, který nestartuje v zákl. sestavě, jež zahajuje utkání, ale je připraven na pokyn trenéra vystřídat během utkání některého z hráčů zákl sestavy. N. je členem družstva a musí být uveden v zápisu o utkání. Počet n., počet povolených výměn hráčů během utkání, způsob střídání a další podmín ky stanoví pravidla příslušného sportu; 2 . v individuálním sport, odvětví závod ník přihlášený jako n. do soutěže, ve které je počet startujících omezen. N. může být zařazen do soutěže, jen když některý závodník nenastoupí ke startu nebo se zraní. Účast n. v soutěži stanoví pravidla sportů; 3. člen družstva, který podle -*■ soutěžního řádu sport, svazu může omezené startovat za družstvo svého oddílu ve vyšší soutěžní třídě, pro které je náhradníkem, nahrávací stroj, v tenisu tréninková pomůcka pro výcvik začátečníků. Na hrává míče do stejného místa, střídavě na forhendovou nebo bekhendovou stranu, popř. vystřeluje míče nepravi delně do různých stran. Může měnit délku, prudkost, výšku i frekvenci na hrávaných míčů. nahrávač, ve volejbalu specializovaný hráč nahrávající spoluhráči pro útok smeči. N. je buď v postaveni u sítě (sta bilní), nebo vbíhá k síti ze zadní řady (vbíhající n., slg. vbíhač). nahrávka, ve volejbalu druhé odbití míče, tj. odbití míče letícího od spolu hráče a usměrněné na dalšího (event, téhož) spoluhráče tak, aby ten mohl provést útočný úder. V brankových
n á m o řn í ja c h tin g sport, hrách poslední přihrávka, po je jímž zpracováni spoluhráč střílí. Nachtegall Franz, 1777-1847, dánský tělových, pedagog, zakl. moderní TV v Dánsku. 1800 založil soukromý tělo cvičný ústav, kde se cvičilo podle GuthsMutse. 1804 prof, a ředitel voj. tělo cvičného ústavu v Kodani. 1814 se za sloužil o vydání zákona o zavedení po vinné TV na všech dánských školách. Autor řady metodických prací ke škol, a voj. těl. výchově. Naismith James, 1861-1939, učitel uni verzity ve Springfieldu (stát Massachu setts, USA), navrhl a v prosinci 1891 se hrál se svými žáky první basketbalový zápas. Autor prvních pravidel košíkové (1892). Najdorf Miguel, *1910, šachista. Od 1953 mez. velmistr. Úspěšný reprezen tant Polska na šachových olympiádách 1935-39. Po olympiádě v Buenos Aires 1939 zůstal v Argentině a stal se jejím reprezentantem. Získal mnoho prvních cen v mez. turnajích, z nichž nejvýzn. je vítězství v Havaně 1962. Bojoval v turna ji kandidátů MS 1948 (6.-9.) a 1953 (6.-7 ). Od 1950 reprezentoval Argentinu na šachových olympiádách, nájezd, horní část - ► lyžařského můst ku určené k rozjezdu skokana před odrazem ke skoku. Délka a sklon n. pro jednotlivé můstky jsou stanoveny mez. normou, která zajišťuje potřebnou rych lost na hraně odraziště. Minimální šířka n. je 2,5 m. nájezd na ruku, ve vodním slalomu nájezd na branku na straně, kde pádlu je singlista nebo háček, pomoci zábě ru přitahovacího. — N. z ruky, nájezd na branku pomocí odstrkávání (odlamováni lodí) do opačné strany. Nakajama Akinori, *1943, jap. gymna sta. Olymp, vítěz 1968 (družstva, kruhy, bradla, hrazda), 1972 (družstva, kruhy), mistr světa 1966 (družstva, prostná, hrazda), 1970 (družstva, kruhy, bradla, prostná). Držitel stříbrných medailí z OH 1968 a 1972 (prostná), MS 1966 (kruhy) a 1970 (hrazda) a bronzových medailí z OH 1968 a 1972 a MS 1966 a 1970 (vždy víceboj jednotlivců) Nakatani Takehide, * 1941, jap. judista. Olymp, vitěz 1964 v kat. do 6 8 kg. Drži tel bronzové medaile z MS 1967 (do 70 k9 )■ náklon, 1. označeni mírně šikmé polo hy celého těla (na rozdíl od - ► klonů trupu); rozlišujeme: náklon vpřed, vzad, vlevo, vpravo; 2 . v kanoistice zavěšeni nebo vylehnuti na pádlo na stranu ná klonu lodi. Usnadňuje změnu směru lo dě, ev. zlepšuje stabilitu (při nájezdu z proudu do protiproudu a naopak). Při odklonu jezdec zůstává v přímé poloze nebo se trupem odklání na opačnou stranu, než na kterou naklání loď; od-
Akinori Nakajam a
klon podporuje změnu směru nebo např. u singlistů v závěru záběru udržení lodi v přímém směru. Principu náklonů a odklonů se používá ve - * vodním sla lomu, - ► sjezdu, - * vodní turistice i v -» rychlostní kanoistice, náměr, ve střelbě úhel, který při zamí řeni svírá osa hlavně s vodorovnou rovi nou. Náměrem, počáteční rychlostí a tvarem střely je určen dostřel a zasa žení cíle. Max. dostřel je při náměru asi 45° Namibie, území v jz. Africe nezákonně anektované Jihoafrickou republikou proti rozhodnuti OSN, 0,8 mil. obyv., hl. město Windhoek. TVS záměrně potla čována, škol TV postavena na koloniál ní bázi. Olymp, hnutí se teprve formuje, námitky, protest, který je oprávněn podat sportovec, funkcionář nebo tělo vých. kolektiv ve sport, soutěžích proti porušení regulérnosti soutěže, zejm. z hlediska platných soutěžních norem (viz sportovně technické předpisy). N. se podávají písemně a ve stanovené lhůtě v jednorázových soutěžích —► hlavnímu rozhodčímu, řediteli soutěže nebo jinému orgánu vytvořenému k to mu účelu podle pravidel sportů či sou těžního řádu sport, svazu, který o nich rozhodne v 1. instanci. Proti tomuto roz hodnutí lze zpravidla podat -» odvolání (v. t. odvolací orgán). N. v dlouhodo bých soutěžích je nutno předložit sport, těch. komisi výboru sport, svazu, který řídí příslušnou soutěž. Podmínky pro podání n. a jejich náležitosti stanoví pravidla sportů a soutěžní řády sport, svazů. námořní jachting, odvětví -» jachtin gu; dělí se na dálkové cílové plavby jednotlivých lodí a na závody na velké vzdálenosti se společným startem všech zúčastněných lodí. Dálkové cílo vé plavby jsou podnikány od několika denních plaveb až po plavby mezi kon tinenty nebo okolo Země. Závody ná mořních plachetnic na velké vzdáleno sti se konají od plaveb na 30 námořnich mil až po závody mezi kontinenty.
382
n á n o s n ík V obou kategoriích jsou nejvíce ceněny dálkové plavby nebo závody osamělých mořeplavců. — Historie. 1888 podnikl Joshua Slocum plavbu z Brazílie do Kanady na lodi Liberdade, která byla spíše záchranným člunem než skuteč nou plachetnici. 24. dubna 1895 odjel Slocum na lodi Spray na cestu kolem světa, plavbu úspěšně zakončil 27. čer vence 1898 v Bostonu. — 1923 přeplul Alain Gerbalt Atlantický oceán z výcho du na západ, tedy proti směru převlá dajících větrů. — Sport, plavby se rozší řily až po 2 . svět. válce. Význ. mezníkem byl závod osamělých mořeplavců přes Atlantik, poprvé uspořádaný 1960 z podnětu plukovníka Haslera Později byl tento závod nazván Ostar. Pořádá se každý 4. rok a je vyvrcholením závo dů osamělých mořeplavců. Vitězem 1. ročníku se stal - ► Francis Chichester. U nás se n. j. rozšířil v 60. letech Ama térsky bylo postaveno asi 50 jachet růz ných typů a délek, některé podle plánů ing. Maximoviče, jiné podle zahr. kon struktérů. — Na dálkové cílové plavby vyplouvá každoročně kolem 40 čs. pla chetnic. Za hodnotné plavby byly ozna čeny plavby R Krautschneidra 1982 (obeplutí Islandu, Špicberských ostro vů, zakončení na Falklandských ostro vech), dále skupinová oddílová plavba na Shetlandské ostrovy a účast R. Konkolského na závodech námořních ja chet — Typy lodí. Současný rejstřík čs. námořních jachet, které mají těch. osvědčení plavidla (TOP), obsahuje ví ce než 180 lodí. Lodě jsou rozděleny do tří skupin podle velikosti a vybaveni s určením pro plavbu v zátokových vo dách, pro plavbu na mořích mimo oceánů a pro plavbu na oceánech. HI. typy u nás existujících plachetnic: Pavia (délka 7,3 m). Pasát (pol., délka 7,2 m), Zoška (pot., délka 6,55 m). Giga (pol., délka 6,45 m), Jantar (délka 6,2 m), Korzár (fr., délka 5,5 m). nánosník, součást uzdění jezdeckého koně, tvoři ji lícnice, vlastni nánosník a podhradní řemínek. Podle způsobu provedení rozeznáváme n. anglický, hannoverský (dělený), mexický (křížo vý) aj. Nansen Fridtjof, 1861-1930, norský polárník. Zoolog, později cestovatel, po lární badatel a diplomat. Uspořádal 1888 lyžařskou expedici napříč nepro bádanými oblastmi Grónska. Zachytil ji v knize Na lyžích napříč Grónskem. 1893-96 podnikl na lodi Fram plavbu Se verním ledovým oceánem. Nositel No belovy ceny míru 1922. napadání, v ledním hokeji forma - * obsazovaní hráče s kotoučem; první fá ze - ► osobního souboje, navázání kon taktu bránícího hráče s hráčem vedou cím kotouč, např. jízdou vpřed nebo
Fridtjof Nansen
vzad v celném postaveni k soupeři. Napalkov Gari, "1948, sov skokan na lyžích. Mistr světa 1970 ve skoku na můstku P 70 i P 90. Účastník ZOH 1972 (6 . na můstku P 90). Třetí v Intersportturné 1970. napínání viz extenze, nápravný tělocvik, zast název ozna čující školní TV pro žáky s oslabéný zdravím, rozšířený v 50. a 60. letech Ny ní jej nahrazuje termín - * tělesná vý chova oslabených. Náprstek Vojtěch, 1826-1894, pokroko vý český liberál, propagátor těch. po kroku, národnostní a ženské rovnopráv nosti, účastník řev. bojů 1848, 1848-58 žil v USA, kde organizoval činnost amer. Čechů a přispěl k založení první ho čes. časopisu v USA. Po návratu do Prahy založil 1862 Náprstkovo čes. prů myslové muzeum (dnes Náprstkovo muzeum as., afr. a amer kultur) a 1865 Americký klub dam, jehož úkolem bylo vzdělávání žen. seznamování s pokro kovými vynálezy, pořádáni dětských her a výletů a péče o mládež. Zaklada tel Klubu českých turistů a jeho prv ní předseda (1888-89). náraz, 1. v softballu způsob provedení krátkého odpalu nastavením pálky (ni koliv švihem) - slg. ulitý odpal, ulejvka; 2 . ve stolním tenisu úder, při němž je miček odrážen plochou pálky téměř bez udělení rotace. národní házená (pův. házená, pak čes ká házená), branková sport, hra s druž stvy o 7 hráčích. Pův. česká sport, hra, která pozbyla dřívější význam; územně omezena na oblast Čech a Moravy. N. h. má přímý podíl na úspěšném rozvoji a výsledcích mez. házené v Českoslo vensku, sejm. v 50. letech. Z n h. pře cházelo na házenou v tomto období mnoho vyspělých hráčů i celých druž stev, kteří stimulovali vývoj mez. háze né svou sport, výkonností i řadou no vých těch.-takt. prvků, např. zónovou obranou, střelbou „zadovkou" (v. t. zadovka) a „výklonem" (v. t. vykláněčka). — Historie. Vznik n. h. ovlivnili tři učite lé tělocviku. 1905 zveřejnil Václav Karas pravidla házenkářské hry, kterou nazval
vrhaná s přenášením. 1906 vytvořil Jo sef Klenka další házenkářskou hru pod názvem - ► cílová (terčová). Jeho spo lupracovník Antonin Krištof navázal pravidly další hry, která dostala název házená a získala brzy sport, charakter. 1907 zal. Krištof sportovní kroužek Há zená Praha a 1909 podnítil utvoření prvního ústředí n. h. — svazové komise kroužků házené. 1911 zařadil Český olympijský výbor n. h. do svých sport, slavnosti. 1912 byla n. h. v programu VI. všesokolského sletu. Období 1. svět. války zastavilo vývoj hry. N. h. se udržo vala jen místy, především ve školním tělocviku. 1918 vydal Jaro Trantina upravená pravidla n h. a stal se na ně kolik let vůdčí organizátorskou osob nosti. Z jeho iniciativy byl 22. února 1920 ustaven Československý svaz há zené a ženských sportů V této době za znamenala n. h. i řadu mez. úspěchů. Trantina se podílel 1921 v Paříži na usta vení Mez. federace ženských sportů (FSFI). Tato organizace uznala česká pravidla n, h. za svá oficiální Vedle Slo venska, Ukrajiny, Jugoslávie a Polska se tak n. h. šířila i do Francie, Švýcar ska, Německa a Rakouska. Tento rozvoj však zastavil silný konkurent - něm. handbal Za okupace Československa fašistickým Německem se stává n. h. jedním ze symbolů českého vlastenec tví. Československý svaz házené (ČsSH) byl nucen změnit 1939 název na Český svaz házené (ČSH). Jeho členská základna se rozšiřovala přechodem hrá čů ze zrušených sokolských a dělnic kých tělových, organizací. V pováleč ných letech se rozvoj n. h. zastavil. N. h. postrádala možnost mez. styků a po stupně přenechávala své postavení především házené (tehdy tzv. mez. há zené o sedmi hráčích). N, h. je organi zována svazem národní házené CÚV ČSTV. — Systematika herních činno stí. Charakteristickým znakem n, h. je úzká specializace hráčů na funkce útoč níka, - ► záložníka, - ► obránce a bran káře. Hráčskou funkci je vymezena i možnost pohybu v jednotlivých zó nách hřiště. Útočné činnosti jednotlivce sé člení na zaujímání útočného postoje a postavení, uvolňování hráče bez míče a s míčem, přihrávání a střelbu. Obran né činností jednotlivce na zaujímáni obranného postoje a postavení, obsa zování protihráče bez míče a s míčem, ziskávání míče a blokování. Specifické misto zaujímají obranné činnosti bran káře. Součinností hráčů jsou vytvářeny útočné a obranné kombinace. — Pravi dla. Hřiště o rozměrech 30 x 45 m dělí dvě třetinové čáry na tři stejně velké dí ly. Půlicí (středová) čára je uprostřed kolmo protnuta 1 m dlouhou čarou (je jich průsečík vyznačuje střed hřiště).
383
n á ro d n í ta n c e
Hřiště na národní házenou: / půdorys, A branková čára, 8 brankoviště s brankou, C půlicí čára, D pomocná čára, B pomezní čára; 2 branka.
Rovnoběžně s půlicí čárou jsou ve vzdá lenosti 4 m od ni vedeny na obou polo vinách 8 m dlouhé pomocné čáry (urču ji zákl. postavení hráčů bránícího druž stva při výhozu) Brankoviště jsou půl kruhová o poloměru 6 m se středem uprostřed branky. Branky jsou široké 2 m, vysoké 2,4 m. — Družstvo tvoří sedm hráčů - 3 útočnici, 2 záložníci, obránce a brankář. Střídat smí brankář a 3 hráči v poli. — Útočnici se smějí pohybovat a hrát ve střední a vlastní útočné třetině včetně prostoru brankoviště (nesmějí však z brankoviště střílet). Záložníci se smějí pohybovat a hrát ve stř. a ve vlastním obranném poli kromě branko viště. Volnost pohybu záložníků v urče ném území je dále omezena. Přejde-li míč ze stř. do vlastního útočného pole, musí záložníci opustit svou obrannou polovinu a co nejrychleji přejít do části hřiště mezi půlicí čarou a třetinovou ča rou útočného pole. Do vlastní obranné pol. se mohou záložnici vrátit, teprve když míč přejde třetinovou čáru ze sou peřova obranného pole do pole střední ho. Omezení neplatí, zdržuje-li se v je jich obranné pol. alespoň jeden hráč soupeře. Nedodrži-li záložnici toto usta noveni, dostávají se do postavení mimo hru a je nařizován trestný hod od půlicí čáry. Obránce a brankář se směji pohy bovat a hrát ve vlastním obranném poli (včetně brankoviště) i v poli středním. — Hrací doba je 2 x 30 min pro muže a dorostence, 2 x 25 min pro ženy a do rostenky a 2 x 20 min pro žactvo. Hráč smi držet míč pevně v rukou nejdéle 2 s. Rozsah uvolnění hráče s míčem ne ní vymezen počtem kroků, ale časově. Míč smí být vyhazován nad hlavu (nad hoz) nebo odrážen od země (driblink), avšak nejvýše dvakrát za sebou. Na branku se smí střílet jen z prostoru mi mo brankoviště, neni tedy dovolena střelba v náskoku. Pravidla rozlišuji: au tové vhazování (je možno je provést i jednou rukou), hod z rohu (následuje
po zákroku brankáře; jeden záložník ne bo obránce musí při hodu z rohu zau jmout postavení ve stř. třetině a do vlastní obranné třetiny se smí vrátit te prve po signálu rozhodčího k provedeni hodu), hod od branky (vyhazování), hod rozhodčího (určen pro sporné případy), volný a trestný hod (prováděny z místa přestupku, z volného hodu však nemů že být uznána branka; při trestném ho du může brankáři vypomáhat i obrán ce), pokutový hod (zahajován z které hokoliv mista na myšlené spojnici stře du branky se středem hřiště mimo brankoviště, nejdále však 4 m od něj; útočník provádějící pokutový hod se může ze zákl. postavení uvolnit v ja kémkoliv směru k soupeřově brankové čáře a může nejen střílet, ale také přihrávat). Při provádění hodů musí být hráči soupeře vzdáleni minim. 4 m od hráče s míčem. Hod musi být proveden do 2 s po signálu rozhodčího. V n. h. je možné dočasné vylučováni hráčů; za těch. přestupky 3 min, za hrubou hru 5 minut. — Soutěže. Vedle celostátních mistrovských soutěží dospělých (ligové soutěže) jsou pořádány i mistrovské soutěže menších územních celků, přebornické soutěže mládeže, pohárové a turnajové soutěže. Vrcholnou sport, akcí jsou každoročně pořádaná utkáni mezi vybranými družstvy Čech a Mora vy. — Literatura: Hons, B. a kol.: Ná rodní házená. Příručka pro trenéry II. a III. třídy. Praha 1982 národní olympijský výbor, NOV, zá kl. řidiči a organizační složka olymp. hnutí a nositel olymp. myšlenky v pří slušné zemi. Spolu s MOV a mez. sport, federacemi jsou NOV jednim ze tří hlavních pilířů mez. olymp. hnutí. Podle čl. 24 a příslušných prováděcích textů olymp. charty mají bdít nad rozvojem a ochranou olymp. hnuti a sportu, zajiš ťovat reprezentaci svých zemi na OH a ZOH, popř. jiných akcích pod patro nátem MOV, a mají -li pověřeni, také je
organizovat. Zákl. podminkou pro účast sportovců určité země na OH a ZOH je existence NOV uznaného MOV. Uznání je NOV dáno v případě, že je v zemi nejméně 5 nár svazů olymp. sportů, členů příslušné mez. sport, federace, a že stanovy NOV odpovídají olymp. chartě. Členem NOV a jeho exekutivy s hlasovacím právem je automaticky člen MOV z přislušné země a zástupci nár. svazů olymp. sportů, kteří musí tvo řit většinu hlasujících členů. Členy mo hou být i zástupci sport, svazů neolymp. sportů a jiných sport, organizací a význ. osobnosti, ale při hlasováni o výlučně olymp otázkách nehlasují. Funkcionáři NOV musí být voleni mi nim. jednou za 4 roky na plenárních za sedáních NOV, které se musejí sejít mi nim. jednou za rok. NOV organizuji a kontroluji reprezentaci svých zemí na OH a ZOH včetně výběru a přihlášky zá vodníků, zajišťuji vybavení, úředni for mality, dopravu a ubytování svých vý prav. Výběrem a přípravou závodniků mohou NOV pověřit nár. sport, svazy nebo jiné orgány, při výběru účastniků však máji konečné slovo. Podle čl. t7 olymp. charty se jednou za 2 roky schá zejí představitelé NOV s exekutivou MOV ke společné konferenci, kterou svolává předseda MOV. — Koncem 60. let vytvořily NOV střechovou organizaci -» Asociaci národnich olympijských vý borů, obdobné organizace vznikly také na úrovni jednotlivých kontinentů: v Evropě -» Asociace evropských ná rodních olympijských výborů, v Ameri ce -v Panamerická sportovní organiza ce, v Africe -> Nejvyšší rada afrického sportu a v Asii Federace asijských her. K 1, 1. 1983 registroval MOV 154 NOV: v Evropě 34, v Africe 42, v Americe 36, v Asii 36 a v Austrálii a Oceánii 6 . národní parky, nejvyšší kategorie chráněných území v CSSR, rozsáhlé území s velkou přírodovědeckou hod notou a s pův. nebo lidskými zásahy co nejméně změněnou přírodou, důležité z hlediska klimatického, vodohospodář ského nebo zdravotního. Na ůzemi ČSSR jsou 4 n. p.: Tatranský národní park. Krkonošský národní park, Pieninský národní park a Národní park Nizké Tatry. národní tance, 1. tance, které ztratily regionální charakter a znárodněly; 2 . tance, které na naše územi přišly odji nud, ale v čes. prostředí (národním) do staly osobitý čes. ráz. K tomuto proce su došlo především v době nár. obroze ní v 1. pol. 19. století. Ryze českými nár. tanci jsou polka a Beseda. Podružnější úlohu měly rejdovák a rejdovačka, sou sedská, skotská. Do skupiny tanců, kte ré byly přizpůsobeny duchu čes. bálů, besed, merend náleží krakováčky, mi-
n áro d n í v ý b o ry nety, polonézv, mazurkv, šotyše. národní výbory, NV, orgány státní moci a správy v krajích (KNV), okres ech (ONV) a obcích, v nichž působí místní (MNV) a městské (MěNV), popř. obvodní NV (ObNV). Podle ústavy mají za úkol mj. pečovat, řídit a organizovat uspokojováni kult. potřeb pracujících; v tomto ustanovení je zahrnuta i péče o rozvoj TV. Poprvé bylo toto ustanove ní zakotveno v Ústavě 9. května (1948). Péče NV o rozvoj TV se zvýšila po úno ru 1948, zejména po vydání vládního na řízení č. 14/1949 Sb. o referátech KNV pro školství, osvětu a TV. Ve IV. referá tech byla zřízena oddělení pro TV a ustavena funkce kr. tělových, inspek torů a jim podřízených tělových, in struktorů. U ONV působili ve IV. referá tech okr. tělových, instruktoři, jejichž úkolem bylo dohlížet na TV ve školách a v dobrovolných tělových, organiza cích. 1951 byly při NV zřizovány komise a subkomise pro TV jako kolektivní or gány, které měly pomáhat NV pečovat o TV. Vydáním zákona o organizaci tě lesné výchovy a sportu č. 71/1952 Sb. komise a subkomise pro TV zanikly a byly zřízeny výbory pro tělesnou vý chovu při KNV, při ONV, při MNV a MěNV a při ObNV. Vládním nařízením ze 7. 5. 1954 o organizaci výkonných or gánů NV bylo stanoveno, že u NV v obcich s více než 6 0 0 0 obyv. se zřizují sa mostatné výbory pro TV, odpovědné za svou činnost jednak radě NV, jednak vyššímu výboru pro TV, Výbory pro TV, při nichž se postupně zřizovaly odb. tě lových. sekce a komise, se staly hl. řídí cími orgány v dané oblasti (s výjimkou ozbrojených složek). V období 1952-56 se staly hl. organizátory tělových, živo ta. Vydánim zákona o organizaci těle sné výchovy č. 68/1956 Sb. byly výbory pro TV zrušeny. Tím však nezanikla po vinnost NV pečovat o rozvoj TV, ulože ná jim zákonem o NV z r. 1954 Nový zákon o NV č. 65/1960 Sb. tuto povin nost NV znovu uložil. Již dříve (1954-60) se při NV zřizovaly stálé tělových, komi se. Zákon č. 71/1960 Sb. upravil jejich funkce a stanovil jejich odpovědnost. K prohloubení činnosti NV na úseku pé če o mladou generaci a při vytváření podmínek pro rozvoj TV ve smyslu zá věrů XV. sjezdu KSČ schválila vláda ČSSR svým usnesením č. 134/1976 Sb. zásady pro zřizování a činnost komisi NV pro mládež a TV. Úkoly NV v těchto oblastech vyplývají z Ústavy ČSSR a z ustanoveni § 18 zákona č. 69/1967 Sb. o NV. Jejich činnost je však vyme zena ještě dalšími ustanoveními. Dopo ručuje se zřizovat komise u všech KNV a ONV, u všech MěNV s počtem nad 5 000 obyv. i u MNV s méně než 5 000 obyv., jsou-li pro to vhodné podmínky
384 a zvi. tam, kde je větší koncentrace činí. Pokud je u tělocvičny nebo sport podniků, učilišť a škol. U menších obcí haly i hřiště nebo stadión, není vhodné je možno zřizovat aktivy pro mládež nářadí a náčiní ze hřiště ukládat společ a TV, popř. rozšířit pravomoc jiné komi ně, ale pro hřiště zřídit samostatnou ná se (např. školské) na oblast TV. Posta řaďovnu. Pro n. má být pořízen plánek vení komisi je upraveno Zásadami pro ukládání nářadi a jeden jeho otisk trva činnost komisí NV podle usneseni vlá le viset v nářaďovně. Kromě toho je dy ČSSR č. 257/1971. Komise mají pe vhodné vyznačit na podlaze a stěnách čovat zejm. o rozvoj masové TV, podá místa pro uložení jednotlivých nářadí, vat návrhy na optimální využívání tělo nářaďový systém tělesné výchovy vých. kádrů a zařízení, napomáhat pro viz turnérský systém tělesné výchovy. pagaci TVS, vytvářet podmínky pro pé Nassiri Muhammad, "1945, iránský či o talentovanou mládež, provádět vzpěrač. Olymp, vítěz v kat. do 56 kg analýzu činnosti tělových, služeb, sle 1968. Mistr světa 1973, 1974 (do 52 kg) dovat zdravotní zabezpečení TV, pod a 1968, 1969, 1970 (do 56 kg). Držitel porovat rozvoj branné výchovy, vypra stříbrné medaile z OH 1972 a bronzo covávat podklady a návrhy pro NV vých z OH 1976 (do 52 kg), z MS 1966 směřující k zabezpečeni všestranného a 1971 (do 56 kg). Nastase Hie, '1946, rumunský tenista. rozvoje TV v dané oblasti, nářadí, předměty a zařízení, na nichž Přední svět. hráč 70. let. Trojnásobný ví se cviči a které jsou k tomu upraveny. těz Wimbledonu (čtyřhra 1973, smíšená Členi se na závodní (gymnastické - čtyřhra 1970,1972) a dvojnásobný finali hrazda, bradla, kruhy, kladina a kůň) sta na tomto turnaji (1970, 1972 - dvoua ostatní (žebříky, žebřiny, šplhadla, la hra). vítěz dvouhry na mez. mistrovství na na šplh, lavičky, trampolíny aj.). Zvi. Francie 1973 (čtyřhra 1970), USA 1972 skupinu tvoři n. metací (kůň, koza, stůl (čtyřhra 1975) a Itálie 1970, 1973 (čtyř a bedna) a různé trenažéry, popř. jiná hra 1970-72). Halový mistr USA 1971 zařízeni. a 1976. V závěrečných turnajích Grand nářaďová cvičení, 1. cvičení rozvíjejí Pri* zvítězil 1971-73 a 1975. 1972 byl na cí koordinační, silové, pohyblivostní svět. žebříčku na 2. a 1973 na 3. místě. a další schopnosti a dovednosti v ne Spolu se svým partnerem I. Tiriacem zvyklých polohách daných konstrukci pomohl rumunskému družstvu k úspě nářadí; 2 . součást cvičebních programů chům v Davisově poháru (účast ve vysvazu ZRTV, osnov škol. TV atd.; 3. sou zývacím finále 1969 a 1971). část vícebojů - * sportovní gymnastiky. nástěnná poduška, menší kožená ží — Podle rozsahu a významu cvičení něnka (rozměry minim. 1 0 0 x 80 cm, vý rozlišujeme nářadí hlavni (viz hesla ška 1 0 cm), vycpaná žíněmi, mořskou hrazda, bradla, kruhy, kladina a kůň) trávou nebo jiným vhodným materiá a nářadí vedlejší (viz hesla metači stůl, lem. Někdy bývá zasazena do dřevěné koza, bedna, žebříky, šplhadla, lana, ko- ho rámu. Zavěšuje se na stěnu tělocvič lovadlo, lavičky, stálky, dlouhé šviha ny. Boxerská tréninková pomůcka k ná dlo, trampolína, duchny, jámy, žebřiny, cviku přímých úderů, lavičky, trenažéry). — Cvičení na nářadí nástup, 1 . v cyklistice prudké zrychlení se dělí na dvanáct hl. cvičebních druhů jízdy, jehož účelem je získání náskoku před soupeři. Provádí se většinou jíz (viz názvosloví gymnastiky), nářaďovna, místnost pro uloženi nářa dou „ze sedla"; 2 . v horolezectví v širším dí po dobu, kdy se nepoužívá. Velikost významu část cesty, po níž se horolezci n. se řídí velikostí, účelem a vybavením dostávají z údolí (tábora, chaty) pod štít tělocvičny nebo sport, haly; přibližně nebo stěnu; v užším významu misto při má plocha n. činit 15-20 % plochy tělo úpatí štítu, kde začíná lezecká cesta; 3. cvičného sálu. N. má být řešena tak, v pořadových cvičeních seskupení cviaby všechno uložené nářadí bylo vždy čenců do přesného tvaru daného pove přístupné bez přemísťování jiného ná lem (řad, dvojřad, dvojstup ap.). řadí. Výška n. může být shodná s vý nástupiště, plocha, kam jsou převede škou ostatního příslušenství, tj. 2,8-3,0 ny uspořádané celky cvičenců ze seřa m, pokud se v n. neukládají vyšší před dišť v časovém sledu daném zařazením měty (např. stojany s košem pro bas skladby do programu veř. vystoupení. ketbal). N. musí mít přímé spojení s tě- Při velkých veř. vystoupeních může být locvičnýn sálem a podlahu ve stejné i vice nástupišť, jestliže cvičenci nastu úrovni. Nejvhodnějšín typem dveří jsou pují na cvičební plochu několika brana dveře posuvné bez prahu Je nutné pa mi. Na n. se kontroluje správné seřaze matovat i na vhodné spojení n. s ven ni cvičenců určené plánem řazení, kem pro dovoz, popř. odvoz nářadi nátlaková hra, 1. v ledním hokeji pro k opravám. Stěny mají být odolné proti tiútok po vybojování kotouče při útoč mech. poškození. Pokud není samostat ném bráněni nebo po nastřelení kotou ný sklad náčiní, mají být v n. police ne če do útočného pásma. Po dojetí se ko bo zamykatelné skříně pro ukládání ná touč rozehrává ve čtverci s častou vý
385 měnou míst hráčů. Aktivně se zapojují útočící obránci, zesílený tlak vytvářen stupňujícím se tempem hry. Dva útoční ci cloní před brankovištěm výhled bran káři a snaží se zde tečovat střely nebo dorážet brankářem vyražené kotouče; 2 . v softballu takt. záměr pálkaře, který se - * nárazem nebo k první metě umís těným odpalem snaží vyvolat hru proti sobě i za cenu příp. vyřazeni, aby umož nil doběh spoluhráče z třetí mety a tím zisk bodu pro družstvo. Naturfreunde (něm. přátelé přírody), spr. Touristenverein Die Naturfreunde, rak. děl. turistická organizace, zal. 1895 ve Vídni. Její sekce vznikly v řadě zemí (např. v Německu, ČSR, Maďarsku, Pol sku, Francii, Brazílii, USA) a později se osamostatnily. V Německu po nástupu fašismu byla tato organizace zakázána. V ilegální činnosti pokračovala skupina Natur-Opposition (zal. 1928) po boku Komunistická strany Německa. V ČSR měla sídlo v Ústí nad Labem; zanikla 1938. Vydávala čas. Der Naturfround. Spolupracovala s FDTJ a FPT a se Spartakovými skauty práce, naučná stezka, upravená a vyznačená tur. trasa, procházející’ přír. nebo kult. pozoruhodnou oblasti. N. s. mají vý znam ochranářský (v chráněném území se návštěvnici mohou pohybovat jen po vyznačené trase), vzdělávací a kult. poznávací (seznamují $ přír., archeolo gickými, geol., stavebními, krajinnými pozoruhodnostmi a památkami) a moti vační (pro neorganizovanou turistiku). N. s. zřizuji střediska Státní památkové péče a ochrany přírody, správa národ ního parku, příslušné orgány ČSTV a ji né organizace a instituce. V terénu jsou n. s. označeny bílým čtvercem 1 0 x 1 0 cm se zeleným pruhem širokým 3 cm, jdoucím z levého horniho do pravého dolního rohu. 1985 bylo v ČSSR kolem 90 naučných stezek í Navara Milan, "1928, tělových, peda gog, fot. trenér a funkcionář, doc. na FTVS UK, od 1980 její proděkan. Trenér Sparty Praha 1963—74, člen předsed nictva výboru fot. svazu ÚV ČSTV, od 1982 předseda metodické komise. Au tor odb. článků a publikaci. Nositel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl výchovy I. stupně. návazec, u -» muškařské šňůry tvoří přechod k mušce. Váže se z rybářských vlasců kónusovité od nejširšího průmě ru (podle sily špičky šňůry) po nejslabší (různé podle disciplín). Nejkratši povo lená délka je 1 . 8 m, která se používá u terčových disciplín -*■ rybolovné techniky; u dálkových disciplin se pou žívá návazců delších, nesmi však pře kročit délku prutu, návětrnost viz laterál. návétří, v jachtingu prostor ve směru.
n á z v o s lo v í g y m n a s tik y
I < s t
i 1
*
Schém a návazce na rybolovnou techniku.
odkud přichází vítr. Návětrná strana plachetnice je však (bez ohledu na směr větru) ta, na které je hlavní plach ta, opačná strana je závětrná. Soupeřící loď na návétrné straně je návětrná pla chetnice, na opačné straně závětrná. Platí jen, pluji-li v - * krytí na stejném boku - např. levoboku. Závětrná pla chetnice má právo plavby, návětrná je povinna se vyhýbat, navigační zařízení, v orientačním po tápěni komplex přístrojů umožňujicich závodníkům absolvovat závodní traf. Skládá se z kompasu, nadhladinového zaměřovače (muška s hledím pro urče ni azimutu před závodem), měřiče upla vané vzdálenosti (vrtulka s převodem a ocejchovaným počítadlem), hloubkoměru (zpravidla kapilárního), stopek, destičky na záznamy azimutů a vzdále ností. Součásti je též zásobník vzduchu a hydrodynanická kapotáž. Celý kom plex tlačí potápěč ve vzpažení před sebou a sleduje v zorném poli umístěné indikátory. Potápěči si n. z. většinou konstruuji sami. — Speciální n. z. umož ňují pomocí ultrazvukových sonarů zji šťovat polohu objektů pod vodní hladi nou (nebo tvary mořského dna), naviják, součást prutu pro muškařské a zátěžové discipliny - * rybolovné techniky. V disciplině -» muška skish, -» muška kombinace a -*■ muška dálka jednoruč se zpravidla používají typy muškových n. zn. Libella, Dam Quick 25, Shakespeare Alfy 2529, na disciplí nu - * zátěž skish a -*• zátěž Arenberg smekaci n. zn. Forelle. Mitschel 408, Shakespeare Ambidex 2499, na - * zá
těž dálka jednoruč a obouruč zn. Tap Mitschel 300, Dam Quick 330, Shimano Bantam 7000 Ex, na disciplínu - ► multi plikátor skish, -> multiplikátor zátěž dálka obouruč a jednoruč n. zn. ABU 2100 Sport. návodčí, zkušený potápěč starší 18 let s kvalifikaci opravňující k sestupu do hloubky, ve které probíhá plánovaná akce. Je jmenován před sestupem ve doucím potápěčem a pouze od něho přijímá příkazy. Při sestupu n. usměrňu je signály činnost potápěčů, popř. je signálnim lanem v kontaktu s vedoucím potápěčem na hladině. Při sestupu jedi ného potápěče zůstává n. na hladině, usměrňuje potápěče signálním lanem a kontroluje jeho činnost podle bublin vydechovaného vzduchu. Navrátil Jaroslav, 1943-1973, čs. stře lec, ZMS. Člen družstva, které vybojo valo bronzové medaile na ME 1969 (velkorážová terčovnice: 300 m, 40 ran, vstoje; libovolná malorážka: 50 m, 3 x 4 0 ran; 6 . velkorážová terčovnice: 3 x 40 ran a 40 ran vstoje - jednotlivci). Startoval též na OH 1968, MS 1966 (6 . standartni malorážka: 25 m, 3 x 20 ran jednotlivci; 5. vzduchovka: 10 m, 40 ran - jednotlivci), ME 1965 a 1971. Navrátilová Mariina, *1956, tenistka USA čes. původu. Vítězka Wimbledonu ve dvouhře 1978-79, 1982-85, ve čtyřhře žen 1976, 1979, 1981-84 (finalistka 1977.1985) a ve smíšené čtyřhře 1985; mez. mistrovstvi Francie ve dvouhře 1982, 1984 (finále 1985), ve čtyřhře žen 1975, 1982, 1984-85, ve smíšené čtyřhře 1974, 1985; mez. mistrovstvi USA ve dvouhře 1983-84 (finalistka 1981, 1985), ve čtyřhře žen 1977-78, 1980-84 (finále 1979.1985) ; a mez. mistrovství Austrálie 1981, 1985 ve dvouhře (finalistka 1975, 1982), 1980 a 1982-85 ve čtyřhře žen. Ja ko třetí žena v historii tenisu dosáhla 1983 vítězství v Grand Slamu. návyk viz pohybový návyk, názvosloví gymnastiky, odborné ná zvosloví sestávající ze čtyř subsystémů: -»• prostných cvičení, -*■ cvičení s náči ním, - * akrobatických cvičení a - ► ná řaďových cvičení. Každý subsystém je odvozen podle dělení'vnějších prosto rových znaků pohybu, vzniká tak zákl. děleni na cvičební druhy. Ve sport, gymnastice se užívá názvosloví cvičení prostných, akrobatických a nářaďových cvičeni, v základní gymnastice též ná zvosloví cvičení s náčiním, a) Cvičební druhy prostných cvičení. Polohy a po hyby celého těla (9 hl. druhů), postoje a pohyby do postojů, kleky a pohyby do kleků, sedy a pohyby do sedů, lehy a pohyby do lehů, podpory a pohyby do podporů, chůze, poskoky, běhy, obraty. Polohy a pohyby částí těla: pa ži, nohou, trupu, hlavy, b) Cvičební dru
386
n á z v o s lo v í tě le s n ý c h c v ič e n í hy akrobatických cvičení (viz akroba cie). Akrobatická cvičeni dynamická (pohyby): pády, mety, převraty, akroba tické skoky. Akrobatická cvičeni static ká (polohy): rovnovážné postoje, rovno vážné kleky, akrobatická cvičení v sedu, akrobatická cvičeni v lehu, akrobatická cvičeni v podporu. Podřízeným druhem jsou i akrobatická cvičeni skupinová, c) Cvičební druhy nářaďových cvičeni (12 hl. cvičebních druhů): visy a pohyby do visu, podpory a pohyby do podporů, sedy a pohyby do sedů, ručkování a le zeni, komíháni, obraty, výmyky, vzepře ní, toče, mety, převraty, přechody z vyšších poloh do nižších. Gym. názvo sloví' umožňuje popis cvičeni a jeho po chopení, vytváření pohyb, přestavy o daném pohybu a zaznamenáváni vlastní tvůrčí pohyb, činnosti, d) Cvi čební druhy cvičení s náčiním: Názvo sloví cvičeni s náčiním shodné s názvo slovím pohybů paží z prostných cvičeni (např. u činek, kuželů). Misto poloh ru kou zpravidla uvádíme postavení náčiní vzhledem k částem těla a prostorovým rovinám (rovně, šikmo, svisle). Drženi obouruč, jednoruč; v rovině čelné: nadhmat (palce směřuji dovnitř), podhmat (palce zevnitř), obrácený podhmat (pal ce zevnitř, dlaně vzhůru), dvojhmat (jedna ruka podhmat, druhá nadhmat); v rovině bočné: vněhmat (dlaně směřují dovnitř), vnitřhmat (dlaně směřují ze vnitř), dvojhmat (jedna ruka vněhmat, druhá vnitřhmat). Tyče: a) polohy a po hyby s jednou nebo dvěma tyčemi (na př. poloha: tyč nad hlavou rovně; po hyb: tyč na prsa svisle); b) oblouky a kruhy tyči, převracení tyče, vtáčení a vytáčení tyče. Činky: a) polohy a po hyby s činkou (např. vzpažit, činky rov ně - tj. nadhmatem). Kužele: a) polohy a pohyby s kuželi (shoduji se s názvo slovím cvičení s tyčemi), např. upažit, kužele svisle dolů; kužele nad hlavu rovně; b) přímé pohyby (po dráze do 90°), oblouky (od 90° do 360°) a kruhy (po dráze 360 •). Obruč: a) polohy a po hyby s obručí (shodují se s názvoslovím cvičeni s tyčemi); b) krouženi obručí, přetáčení, překlápěni, roztáčení, kutále ni a pohánění obruče. Míč: a) polohy a pohyby s míčem (jako při cvičení s ty čemi), b) vtáčení a vytáčení, oblouky, kruhy, osmy s míčem na dlani, kutálení, válení, házení, chytání, odráženi, odbí jení, kopáni miče. Švihadlo krátké: a) polohy a pohyby složeného švihadla (jako při cvičení s tyčemi), b) přeskoky kroužicího švihadla a krouženi šviha dlem, přeskoky na místě i v pohybu s meziskokem, bez meziskoku; snožno, střidnonož, jednonož, zkřižmo, roznož mo. Kroužení: vpřed, vzad, stranou, vo dorovně (např. přeskoky snožmo, krou žení vzad). Látkové n ič in i (stuha, pra
porce, šátky, závoj): uživá se názvosloví ze cvičeni prostných, cvičení s tyčemi, kuželi. V moderní gym. se navíc užívá vyvažování a balancováni náčini, vyha zováni s vícenásobnou rotaci náčiní ko-, lem různých os ve fázi letu, pohyby vl-' novkami a spirálami (u stuhy), žonglo-l vání ap. Požadavkem je skloubeni po hybu náčini s pohybem těla. názvosloví tělesných cvičení, nej rozsáhlejší skupina -» tělovýchovného názvosloví. Je to názvosloví vlastních cviků, výkonů a pohybů. Rozlišujeme zákl. názvosloví těl. cvičeni a speciální názvoslovi jednotlivých sportů. Zákl. názvosloví vzniklo z názvosloví prost ných cvičení, jde o jednotný systém ná zvů všech jednoduchých pohybů těla a jeho částí. Obsahuje polohy a pohyby celého těla (postoje, kleky, sedy, lehy, podpory, visy a pohyby volně se pohybujicího těla) a pohyby a polohy částí těla (pohyby a polohy paži, nohou, tru pu a hlavy). Zahrnuje také - ► prostoro vou soustavu hlavnich os, rovin a smě rů, důsledně jsou rozlišovány -» pohy by a -» polohy. Speciální názvosloví jednotlivých sportů je na zákl. názvoslo vi nezávislé a využivá jej jen při podrob ném popisu výkonů a pohybů. Spisov né speciální názvosloví se v jednotli vých sportech postupně normalizuje. — Literatura: Fiala, V.: Základní názvoslo; ví tělesných cvičeni, Praha 1971. Nebiolo Přímo, "1923, it. sport, funk cionář, od 1981 předseda Mez. amatér ské atl. federace (IAAF), místopředse da Mez. federace vysokoškolského sportu (FISU), od 1973 člen exekutivy it. sport, a olymp. organizace CONI, od 1982 předseda Asociace mez. sport, fe derací letnich olymp. sportů. Předseda organizačního výboru Univerziády 1959 a 2 zimních univerziád. Nečasová-Ursínyová Alena, *1929, čs. volejbalistka, ZMS. Členka družstva, které ziskalo titul mistryň Evropy 1955. Účastnice MS 1956 (4. misto). Nedobitý Karel, *1905, čs. atlet, vytr valec. Účastník OH 1928 v běhu na 10 000 m (17.) a OH 1924. Osmninásobný mistr ČSR (třikrát na 5 km, jednou na 1 0 km, jednou v přespolnim běhu, tři krát v silničním běhu). Vytvořil dva čs. rekordy: na 5 000 m 1928 (15:37,4) a na 10 000 m 1924 (33:26,5). Neeskens Johan, *1951, niz. fotbali sta, záložnik. Hrál za Ajax Amsterodam (1970-74), FC Barcelonu (1974-79) a Cosmos, USA (1979—82). Nizozem sko reprezentoval 48 x (1970—81). Účastnik MS 1974 (2. misto) a 1978 (2. misto) a ME 1976 (3. místo). Jeden f z nejlepších svět. fot. záložníku 70. let. Neffe Karel," 1948, čs. veslař, ZMS. Dr žitel bronzové medaile z OH 1972 (čtyř ka s korm). Účastník OH 1976 (4. čtyřka
s korm.) a 1980 (4. osma), MS 1973 (3. čtyřka s korm ), 1977 (3. dvojka s korm ), 1978 (2. dvojka s korm.) a 1982 (2. čtyřka s korm ). Od 1984 trenér Du kly Praha Nehmer Meinhard, *1941, reprezen tant NDR v jízdě na bobech. Olymp, ví těz 1976 na dvojbobu i čtyřbobu, mistr světa na čtyřbobu 1977. Držitel stříbr ných medailí z MS 1978 (dvojbob), 1979 (čtyřbob), ME 1978 (dvojbob) a bronzo vých ze ZOH 1980 (dvojbob) a MS 1978 (čtyřbob) Původně reprezentoval NDR v hodu oštěpem.
M einhard Nehm er a Bernhard Germeshausen
Nehoda Zdeněk, *1952, čs. fotbalista, ZMS. Útočník Dukly Praha (1971-82). Reprezentoval 89 x (31 branek). Úča stník MS 1982, ME 1976 (1. místo) a 1980 (3. misto). Nejlepši čs. fotbalista 1978 a 1979. Člen Klubu ligových kanonýrů. Nositel Rádu práce.
Zdeněk Nehoda
Nejedlý Oldřich, *1909, čs. fotbalista, ZMS. Útočník a pohotový střelec pře devším AC Sparty (1931-41). Jeden z nejlepšich útočníků v historií čs. kopa né. Reprezentoval 44x (27 branek) Účastník MS 1934 (2. místo, nejlepší střelec s 5 góly) a 1938. Člen vybraného mužstva stř. Evropy 1937. Člen Klubu li gových kanonýrů. Nejezchleb Richard, *1923, sl. tělo vých. funkcionář, 1954-56 předseda SÚV DSO Sokol, 1957-61 předseda SÚV ČSTV, od 1967 místopředseda a 1970-72 předseda ÚV ČSTV a ČSOV. Od 1971 poslanec a místopředseda Sně movny lidu Federálního shromáždění, předseda branného a bezpečnostního výboru Sněmovny lidu FS.
387
N ě m e c k á d e m o k ra tic k á re p u b lik a
družstvo střelců-pistolářů L. Falta (střelectví) družstvo Světové trofeje 1971 K.Mašita (motorismus) družstvo Světové trofeje 1972 L. Falta (střelectví) družstvo Světové trofeje 1973—74 K. Mašita (motorismus) Držitelé trofejí: družstvo Světové trofeje 1975 I. Skoták (parašutismus) 1965 P. Doležel (Favorit Brno) družstvo motokrosařů 1966- 67 J. Daler (Dukla Brno) J. Panáček (střelectví) 1968-70 bratři Pospíšilové (KPS Br 1976 no) družstvo Stříbrné vázy 1971 1. Kučírek (Favorit Brno) 1977 K. Mašita (motorismus) družstvo Světové trofeje 1972 bratři Pospíšilové (KPS Br 1978 I. Tuček (letectví) no) družstvo Světové trofeje J. Pecka (Favorit Brno) V. Vačkář, M. Vymazal, (Du 1979 Z. Kudrna (motorismus) 1973 kla Pardubice) družstvo Stříbrné vázy 1980 M Sukeník (radioamatérJ. Zeman (Dukla Bratislava) stvi) 1974 A. Takáč (Slovan Bratislava) družstvo Světové trofeje Jindřich Pospíšil (KPS Brno) J. šustr (modelářství) 1975 bratři Pospíšilové (KPS Br 1981 B. Enge, J. Šenkýř, Z. Voj no) K. Vávra (Dukla Brno) těch (motorismus) 1982 J. Šofránek (parašutismus) 1976 A. Tkáč (Dukla Trenčín) L. Novák (ŽD Bohumín) družstvo Světové trofeje 1977 M. Vymazal (Dukla Trenčín) 1983—85 P. Jirmus (letectví) družstvo leteckých akrobatů bratři Pospíšilové (KPS Br Nejúspěinějif nováček roku, soutěž no) ÚV SSM a politickových. komise výbo 1978 A. Tkáč (Dukla Trenčín) ru fot. svazu ÚV ČSTV, pořádaná od J. Bartolšic (Dukla Brno) 1981 Kandidovat může hráč, který M. Klasa (Dukla Brno) v hodnoceném roce poprvé startoval A. Pikkus (SSSR) 1979 bratři Pospíšilové (KPS Br v I. lize a sehrál minim. 1 0 ligových ut káni. Podmínkou je členstvi v SSM no) V. Červinek (Autoškoda Mla a max. věk 2 1 let v průběhu hodnocené ho ligového ročniku. Výběr provádi ko dá Boleslav) mise složená ze zástupců odděleni těl. 1980 J. Škoda (Dukla Brno) a branné vých. ÚV SSM, politickových. P. Vršecký (Dukla Praha) komise výboru fot. svazu ÚV ČSTV, 1981 M. Fišera (Jiskra Kolín) Mladé fronty. Směny, Čs. sportu. Gólu P. Doležel (Favorit Brno) a Tipu. 1982 M. Fišera (Jiskra Kolín) bratši Pospíšilové (KPS Br Nejúspěšnější nováček roku: no) 1981—82 M. Luhový (Slovan Bratisla 1983 R. Šimůnek (RH Plzeň) va) L. Matějka (RH Plzeň) 1984 1982- 83 L. Kovačik (TJ Vítkovice) R Šimůnek (RH Plzeň) 1983— 84 D. Vrfo (Baník Ostrava) J. Zelenka (Kovo Praha) 1984— 85 P. Kostelník (Dukla Praha) M. Penc (Dukla Praha) 1985 O. Glajza (LŠ Poprad) Nejvyšší rada afrického sportu, fr. Nejlepii svazarmovský sportovec, Conseil supérieur du sport en Afrique, anketa pořádaná od 1966 každoročně CSSA, vrcholná kontinentální sport, čas. Signál a od 1980 redakci čas. Svět organizace, zal. 1966 v Bamaku. Vystří motorů ve spolupráci s ÚV Svazarmu. dala Stálý výbor afr. sportu, zal. 1965 Hlasováním sport, novináři! a KV Sva v Brazzaville. Sídlo Yaoundé. Kamerun. zarmu je každoročně určováno deset Nejvyšším orgánem gen. shromáždění N. s. s. a tři kolektivy v soutěžích říze a mez. rada. Členem 40 sport, organiza ných Svazarmem. ci ze 40 zemi Afriky. Jejím úkolem je sjednotit a posílit autoritu afr. sport, or Vítězové ankety ganizací, organizovat mez. sport, soutě že (viz africké hry), podporovat rozvoj 1966 J. Gábriš (modelářství) afr. sportu, bojovat proti politice apar1967 P. Válek (motorismus) teidu v JAR. Úzce spolupracuje s -» družstvo Stříbrné vázy Asociací afrických národních olympij 1968 J. Kůrka (střelectví) ských výborů. družstvo parašutistek Nekolný František, *1907, čs. boxer. 1969 L. Falta (střelectví)
Nejlepif cyklista roku, dř. Král cy klistiky, anketa pořádaná od 1965 výbo rem svazu cyklistiky ÚV ČSTV pod pa tronaci redakce Čs. sponu, V anketě hlasují sport, novináři, trenéři a funkcio náři. Od 1972 je udělována i Cena fair play.
1970
ZMS. Jeden z nejznámějších a nejpo pulárnějších čs. boxerů, přezdívaný „česká mlátička". V amatérském ringu vybojoval v kat. velterové (do 66,678 kg) 57 vítězných zápasů. Účastník OH 1928 Od 1930 profesionální boxer (v USA 1931 ze sedmi utkání pouze jed nou prohrál). Němcová-Vobořilová Jiřina, *1937, čs. atletka, vrhačka. Na OH 1956 v hodu diskem sedmá (45,84 m), ve skoku do výšky osmá (164 cm). Na OH 1960 osmá v hodu diskem (50,12 m), na OH 1964 devátá v hodu diskem (52,80 m). Na ME 1954 v hodu diskem pátá (44,33 m ), 1962 pátá (51,58 m), 1966 sedmá (52,40 m). Devítinásobná mistryně ČSSR, jed nou ve vrhu kouli, osmkrát v hodu dis kem. 1960-64 šestkrát zlepšila čs. re kord v hodu diskem (54,21 m-56,30 m).
Jiřina Něm cová-Vobořilová
Němec Josef, *1939, čs. boxer, ZMS. Mistr Evropy 1963 v kat. nad 81 kg. Drži tel bronzových medaili z OH 1960, ME 1957 a 1959 ve stejné hmotnostni kate gorii. Účastník OH 1956, 1964 a ME 1961. Mistr republiky 1956-58, 1960, 1962-64, 1967-68.
Josef Němec
Německá demokratická republika, NDR, soc. stát ve stř. Evropě, 17,2 mil. obyv., hl. město Berlín. Olymp. zkr. GDR. ftídícim orgánem TVS je Němec ký tělovýchovný a sportovní svaz (DTSB), který sdružuje na 40 sport, sva
388
N ě m e c k á s p o lk o v á re p u b lik a zů. Propagaci a rozvojem jednotlivých nost, která spolupracuje s NOV a DSB sportů se zabývají i další organizace, při realizaci tzv. Zlatého plánu výstavby např. mládežnická a odborová organi sport, zařízení. Koordinační státní orgán zace a Sportovní a technická asociace. TVS v NSR neexistuje; TVS patří plně Tyto složky realizuji jednotný program do kompetence spolkových zemí. V zá rozvoje TVS v NDR. Oficiálním vedou- kl. školství jsou povinné 3 h TVS týdně. cím orgánem je Státní výbor pro těle V NSR existuje řada vysokých tělových, snou výchovu a sport při Radě ministrů škol, nejznémější je v Kolíně nad Rý NDR, který udává zákl. vývojové směry nem. Na vysoké úrovni jsou i sport, za TVS, plánuje výstavbu sport, zařízení, řízeni. NSR má okolo 30 000 veřejných řídi vzděláváni trenérů a tělových, ká a školních hřišť (včetně záp. Berlina), drů aj. Zákl. jednotkami DTSB jsou 19 300 tělocvičen, 1 840 krytých bazénů sport, jednoty při továrnách, podnicích, a 1 900 otevřených a řadu zařízení pro výrobnich a zeměd. družstvech, ško zimní sporty. — Olymp, výbor NSR lách atd. Přípravou tělových, kádrů se vznikl 1950. Sportovci NSR se zúčastňu zabývá od 1950 Vysoká škola tělesné ji OH a ZOH od 1952 (s výjimkou OH kultury (DHFK) a řada pedag. institutů, 1980). 1956-64 společně s NDR v jednot připravujicich vysokoškol. a středoškol. ném něm. družstvu. Dosud ziskali na kádry a učitele. Vynikající úroveň má letních OH 63 zlatých, 91 stříbrných školní TV. Na školách všech typů jsou a 103 bronzových medaili, na zimnich povinné 2 h TVS týdně (pro 3.-6. roč. olymp. hrách 16 zlatých, 15 stříbrných zákl. škol 3 h). Nadaní žáci jsou zařazo a 17 bronzových medailí. váni do tréninkových středisek a do Německo, stát ve stř. Evropě, který sport, škol, které jsou zpravidla v kaž existoval do 1945. Olymp, zkratka GER. dém kraji. Na sport, školy navazuji stře Řídicím orgánem TVS byl 1917-33 Ně diska vrcholového sportu, která jsou zá- mecký říšský výbor pro tělesná cvičení zemin reprezentace NDR. Sport, školy (DRA). Kromě něho se na řízení TVS a střediska vrcholového sportu jsou in podílelo ministerstvo vnitra, školstvi ternátní zařizeni s komplexním těch. vy a války. Mimo DRA stály silné děl. tělo bavením. — NDR má vynikající sport, vých. organizace. Největší vliv v DRA zařizeni, tvoří je 350 stadiónů, 9 600 mělo Něm. turnerstvo (DT), největší sport, hřišť, 230 krytých sport, hal, 120 něm. burž. tělových, organizace (zal. krytých bazénů, 3 800 tělocvičen, 412 ly 1868). Po nástupu Hitlera k moci 1933 žařských můstků aj. — Olymp, výbor byla zlikvidována samostatnost sport, NDR vznikl 1951, prozatímní uznání a tělových, organizací, děl. tělových, or MOV získal 1955, definitivní 1968. MOV ganizace byly zrušeny. TVS řídil 1933-38 po léta odmítal uznat právo sportovců Německý říšský svaz pro tělesná cviče NDR na samostatnou účast na OH. Dis ní (DRL), 1938-45 Nacionálně socialis kriminační opatřeni se projevovala na tický říšský svaz pro tělesná cvičení př. vysíláním tzv. společných něm. druž (NSRL) s krajskou a okr. strukturou stev na OH a ZOH 1956-64. Samostatná podléhající přímo organizačnímu i ideo výprava sportovců NDR startovala po vému vlivu NSDAP a vedeni Říšského prvé na olymp. hrách 1968. Na OH NDR sportovního úřadu, státního orgánu pro získala 123 zlatých, 118 stříbrných a 111 TVS při říšském ministerstvu vnitra (zal bronzových medaili, na zimnich olymp. 1936). Na TVS se podílely dále fašist. hrách 34 zlatých, 29 stříbrných a tělových, organizace Kraft durch Freude a organizace mládežnické (Hitler Ju30 bronzových medaili. Německá spolkoví republika. Spol gend a Bund Deutschen Mádel). Burž. ková republika Německo, NSR, stát ve něm. TV byla od počátku militaristická, stř. Evropě při Sev. a Baltském moři, nástupem fašismu militaristický charak 59,5 mil. obyv., hl. město Bonn. Olymp, ter ještě zesílil. Tělových, kádry připra zkr do 1980 GER, dnes ERG. TVS řídí vovala Německá vysoká škola těl. cvi Německý sportovní svaz (DSB), který čení (zal. 1920 jako zařízeni DRA), stře vznikl 1950. Zákl. sport, jednotkou jsou doškol. profesory připravovaly zemské kluby, které se na místní úrovni a na školy v Mnichově, Karlsruhe, Drážďa úrovni spolkových zemi slučují podle nech, Stuttgartu a Špandavě a od 1936 jednotlivých sportů v zemské sport, fe načíst. Říšská akademie pro těl. cvičeni derace a v celostátnim měřítku ve tede- v Berlíně. Počet hodin TV na něm. ško rálni federace, které jsou členy jednotli lách byl vysoký, např. 1935 3 h týdně vých mez. sport, federací. DSB sdružu povinné TV, 1937 5 h a navíc další hodi je téměř 80 federací, které mají více ny nepovinné. Něm. sportovci se do než 13 mil. členů. Od 1967 působi 1945 zúčastnili všech OH a ZOH s výjim v NSR tzv. Sporthilfe, jejímž posláním kou OH 1920 a 1924 a ZOH 1924. Na OH je hmotná a morální pomoc sportov ziskali 77 zlatých, 81 stříbrných a 78 cům včetně péče o jejich další uplatně bronzových medailí, na ZOH 3 zlaté, 3 ni po skončení sport, činnosti. 1951 byla stříbrné a 3 bronzové medaile. Berlín založena Německá olympijská společ a Garmisch-Partenkirchen uspořádaly
OH a ZOH 1936.1930 se v Berlíně konal IX. olymp. kongres. Koncem 30. let zís kávali něm. zástupci rozhodující slovo v MOV. Členy MOV vedle T. Lewalda byli i aktivní nacisté jako K. von Halt, gen. W fíeichenau. Předsedou Něm. olymp. výboru 1934-43 byl Říšský sport, vůdce H. von Tschammer und Osten, členy byli pozdější váleční' zločinci jako R Heydrich, K. Daluege aj. Německé tě lových. orgány a organizace pořádaly řadu tělových, a sport, akcí a soutěži (Turnfesten, Deutsche Kampfspiele aj.) s výrazně militaristickým a nacionali stickým pojetím, od 1933 nacistickým. Německý Josef, 1900-1943, čs. lyžař. Účastník ZOH 1924 (17. - 50 km) a 1928 (11. - 50 km). Závodil i v atletice. 1927 a 1928 vyhrál závod Běchovice-Praha. Mistr ČSR 1926 (5 km) a 1927 (10 km). Německý Otakar, 1902-1967, čs. lyžař. Vítěz MS 1925 v běhu na 18 km a v zá vodě sdruženém, držitel stříbrné medai le z MS 1927 (závod sdružený). Účast ník ZOH 1924 a 1928 (6 . - závod vojen ských hlídek na 28 km, 9. - závod sdru žený, 15. - 18 km). Němeček Bohumil, "1938, čs. boxer, ZMS. Olymp, vítěz 1960 v kat. velterové (do 63,5 kg). Mistr Evropy 1967 v kat. do 67 kg a držitel bronzové medaile z ME 1963. Účastník OH 1964 a 1968 a ME 1961. Mistr republiky 1960 (do 63,5 kg), 1963-65 a 1968 (do 67 kg).
Bohumil Něm eček
nemejské hry, všeřecké hry konané od poč. 6 . stol. př. n. I. každý 2 . rok v Něměji (v SV části Peloponnésu) k poctě boha Dia. Na programu byl gymnický, hippický a múzický agón. Németh Ferenc, *1936, maď. reprezen tant v moderním pětiboji, vítěz soutěže jednotlivců a člen vitězného družstva z OH 1960. Németh Imre, *1917, maď. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1948 (56,07 m), třetí na OH 1952 (57,74 m). Čtvrtý na ME 1946 (50,03 m) šestý na ME 1954 (56,86 m). Třikrát překonal SR: 1948 (59,02 mj. 1949 (59,57 m) a 1950 (59,88 m).
389 Neméthy Ivan, '1946, čs. střelec, ZMS. Získal v soutěži jednotlivců střibrnou medaili ve střelbě libovolnou pistolí (50 m, 60 ran). Držitel stříbrných medaili z MS 1974, ME 1975 (libovolná pistole), ME ve střelbě ze vzduchových zbraní 1975 (vzduchová pistole: 10 m, 40 ran) a bronzové z ME 1976 (ve stejné disci plině) v soutěži družstev. Účastník OH 1976, 1980, ME 1971, 1975 a 1979. nemistrovské soutěže, v ČSTV - * soutěže výkonnostního charakteru, kte ré vypisuji pravidelně či příležitostně sport, svazy, TJ a jiné organizační' slož ky s úkolem aktivizovat sport, hnuti a zajistit sportovcům potřebný celoroč ní objem startovních příležitostí. Patři mezi ně zejm.: a) pohárové soutěže, ob vykle dlouhodobé soutěže sport, svazů s postupovou strukturou, např. Čs. po hár ve fotbalu, nebo každoročně vypi sované soutěže, které jsou rozloženy do série bodovacich závodů, např. Čs. pohár v atletice, cyklistice, lyžováni, ve slování. Konají se také jako soutěže pří ležitostné v jednorázovém uspořádáni; b) soutěže veřejné, za které se považují veř. přístupné soutěže tradiční, konané zpravidla při příležitosti výročí význ. politickospol. událostí, např. Pohár VftSR, Štít únorového vítězství, Pohár osvobo zení, různé memoriálové soutěže, pořá dané k uctěni památky zesnulých spor tovců a funkcionářů, propagační soutě že, které propagují sport mezi širokou veřejnosti, a veteránské, určené spor tovcům starších věk. skupin (viz veteraniáda). Jsou jimi i ukázková vystoupeni předních sportovců a družstev při růz ných tělových, slavnostech, akademiich ap.; c) soutěže kontrolní, v nichž ověřuji trenérsko-metodické orgány sport, sva zů úroveň přípravy a výkonnosti vybra ných sportovců, nejčastěji ve vrcholo vém sportu; d) soutěže klasifikační ne bo žebříčkové, ve kterých dosažené vý sledky opravňují sportovce k zařazeni do výkonnostních tříd sport, a tur. klasi fikace nebo do - * výkonnostního že bříčku; e) soutěže přátelské, které se uskutečňuji formou přátelských utkání oddílových či jiných družstev, různých výběrů ap. V kolektivnich sport, hrách bývají zpravidla součásti tréninkového procesu a připravou družstev na mis trovské soutěže; f) soutěže sociálních skupin, které se organizuji v republiko vé a celostátní’ úrovni jako závěrečná kola postupové struktury - ► soutěží masového charakteru a -*■ soutěží vý konnostního charakteru, např přebor Čs. lidové armády, olympiáda učňov ského dorostu (víz sportovní přebory učňovského dorostu), akademická mis trovství vysokoškolských sportovců, - ► Československé univerziády. Nemšovský Peter, "1943, čs. atlet.
nervová soustava trojskokan ZMS. Desátý na ME 1966 (16,14 m). Vítěz Evr. halových her 1967 (16,57 m). Čtyřnásobný mistr ČSSR. Čtyřikrát překonal čs. rekord: 1965 (16,04 m a 16,22 m), 1966 (16,27 m) a 1967 (16,43 m).
nepirový člun, veslařský člun, v němž každý veslař vesluje jen jedním, tzv. nepárovým veslem. V. t. veslo, veslařské čluny. Nepela Ondřej, '1951, čs. krasobruslař, ZMS. Olymp, vítěz 1972, trojnásobný mistr světa 1971-73 a pětinásobný mistr Evropy 1969-73 v soutěžích mužů. Drži tel stříbrných medailí z MS 1969 a 1970 a bronzových z ME 1966-68. Akademic ký mistr světa 1970. Nositel státního vy znamenáni Za zásluhy o výstavbu.
Peter Nemšovský
neoprán, pružná syntetická mikroporézní pryž, používaná na výrobu ochran ných obleků pro jachting, potápění, vodni sjezd a slalom, windsurfing aj. Tloušťka n. je 3-14 mm, nejběžnější 5-8 mm. Neoprénový oblek chrání tělo před tepelnými ztrátami. Skládá se z vesty a kalhot, pro potápění je dopl něn i kuklou, ponožkami a rukavicemi. Oblek musí odpovídat rozměrům těla, nesmi být velký, ani nesmi svírat. Na vnitřní i vnější straně obleku bývá nale pena nebo navulkanizována pružná tka nina. která usnadňuje oblékání a pro dlužuje dobu použiti. Pro potápění se vyrábějí i zvi. tzv. suché neoprénové obleky, těsněné na tvářích a zápěstí a uzavíratelné vodotěsným zdrhova dlem. Potápěč se může pod ně oblékat. Zpravidla se dají napustit vzduchem a tak slouží i k vyvažování a jako zá chranná vesta. Neoturf viz plastické povrchy, neoxidativnf metabolismus viz me tabolismus. Nepál, Nepálské krélovstvi, hornatý stát v Asii ve stř. části Himálaje, 13,71 mil. obyv., hl. město Káthmandú. Olymp. zkr. NEP. — Vládním orgánem TVS je Národní sportovní rada. Kromě ni se na řizení TVS podílejí Královská vojenská sport, rada. Rada rozvoje uni verzitního sportu, Sportovní policejní rada a oblastní sport, výbory. Sport, re prezentaci zajišťuje MOV, který vznikl 1962 a uznání MOV získal 1963. Sdružu je 7 nár. sport, svazů. Ve školách je TV povinným vyučovacím předmětem. — 1980 měl N. 14 sportovišť spravovaných Národni sport, radou, 2 otevřené bazé ny, 1 tělocvičnu a sportoviště škol. Nejrozšířenějšim sportem je fotbal, rychle se rozviji badminton, volejbal a stolní tenis. Aktivně sportuje asi 5 % obyvatel stva. N. se zúčastnil OH. 1964, 1972-80.
Ondřej Nepela
nepřfmý volný kop, hovor, volný kop, ve fotbalu kop nařízený rozhodčim za neúmyslné ohrožení protihráče (nebez pečnou hru) a za některé přestupky těch. rázu (postaveni mimo hru, dvoji hráni mičem aj.) nebo za nesportovni chováni. Z n. v. k. nelze docílit přimo branky. Branka plati pouze tehdy, dotkne-li se míče po jeho zahrání jiný hráč. nervosvalová koordinace, vzájemné sladěni funkcí nervového a svalového systému, neurofyziol. podklad obratno sti. Kvalita n. k. závisi na časovém i pro storovém průběhu kontroly a usměrňo váni pohybu, je podmíněna vyváženou souhrou mezi autoregulačnimi perifer ními zpětnovazebnimi kontrolními sy stémy, přenosem dostředivých a od středivých informaci strukturou mišnich drah i vzájemnou souhrou dílčích řidi čích úrovní CNS. V. t. propriorecepce, reflex. nervová soustava, nervstvo, hl. řidiči a integrační systém všech vyšších živo čichů. Reguluje činnost jednotlivých čá stí organismu tak, aby odpovídaly po třebám celku. Nervová koordinace vý vojově navazuje na koordinaci humorálni, s niž je propojena, je však mnohem rychlejší, umožňuje pohotové zpracová ní informací přicházejících z čidel a je jich převod na výkonné orgány. N. s. vznikla ze zevního zárodečného listu, z medulární trubice, která dává základ mozku a míše. Z tohoto základu vyrů stají do periférie vlákna, jimiž může ústřední nervstvo informace přijímat a příkazy udílet. Nervová tkáň se dife rencuje na vlastní buňky nervové, -*•
Neštický neurony, a na buňky podpůrné, -*• glie. Počet glií značně převyšuje počet neu ronů, jichž se jen v kůře mozkové odha duje na deset miliard. Neurony tvoři prostorovou siť vzájemně se dotýkají cích buněk. Jsou zákl. složkou nervové soustavy z hlediska ontogenetického, anat., fyziol. i trofického. Glie vyplňuji veškerý prostor kolem neuronů; zpro středkují spojeni neuronů s vlásečnicemi a zajišťují iontové prostředí nezbyt né pro vlastni činnost neuronů. Mezi vnitřkem a povrchem neuronu existuje membránový klidový potenciál o hod notě —60 až —80 mV. V okamžiku vzru chu nastává depolarizace (výchylka + 30 + 40 mV) o akčním potenciálu 110-120 mV. Membránový potenciál vzniká nestejným rozložením iontů na obou stranách membrány. Na začátku vzruchu se zvýši propustnost, oba ionty procházejí' membránou opač ným směrem. — Vzruchy se šíří axonem (osovým vláknem) rychlosti, která závisí na průměru vlákna a na tloušťce myelinové pochvy. Nejvyšší rychlost je 100 m/s, nejnižší asi 1 m/s. Neurony se spojuji v synapsích. Každá buňka je v kontaktu s tisíci jinými neurony, takže počet synapsi je obrovský. Na synapsích se uvolňují látky (mediátory), které usnadňují nebo blokuji převod vzruchu z jednoho neuronu na druhý. Mediátorem je např. acetylcholin, noradrenalin, serotonim, dopamin, GABA. Synapse určují směr vedení vzruchu, odpovídají za zdrženi jeho převodu (řádově v ms) a za sumaci vzruchů. — V prostorové neuronové síti nalézáme zákl. funkční vazby: divergenci, konvergenci, zpět nou vazbu. Při divergenci se vzruchy dostávají synapsemi z jednoho neuronu na mnoho dalšich, při konvergenci se informace z mnoha neuronů zakončuje na jednom. Při zpětné vazbě se vzru chový řetěz vrací k výchozímu neuronu. Řetězce neuronů jsou v ústředním nervstvu uloženy tak, že dovoluji, aby po nich probíhaly -*■ reflexy. Makrosko picky se n. s. dělí na bilou a šedou hmotu. Bílá hmota je tvořena axony obalenými pochvami, šedá hmota je nakupení neuronů a glii. Neurony v še dé hmotě se shlukují a vytvářejí jádra, jejichž axony lze sledovat jako nervové dráhy. Nervové dráhy jsou projekčni (promítači), komisurální (spojkové) a konečně asociační (sdružovací). Pro jekční dráhy jsou vzestupné (senzitivní nebo sestupné (motorické). Z drah vze stupných je nejznámější dráha zadnich provazců míšních (pro povrchni, ale ze jména hlubokou citlivost), dráha michohrbolová (pro povrchní citlivost, pro vnímání tepla, chladu a bolesti), dráhy míchomozečkové (pro vnímáni poloh, pro „svalový cit"). Z projekčních drah
390 mot. je u člověka nejznámější dráha ko- Dlouholetý kapitán reprezentačního romišní (dráha pyramidová). Z drah ko- mužstva - 67 utkání. Účastník OH 1952 misurálních je největší tzv. vazník, spo a 1956 (1. místo). MS 1958 a 1962 a ME jující obě hemisféry a zajišťující infor 1960 (1. místo). Vyznamenán Lenino movanost obou hemisfér. Každá hemis- vým řádem. féra je specializovaná na shromažďová-1 Netuka Horymír, *1929, čs. boxer, ni specifických informaci. Levá hemisfé- ZMS. Držitel bronzové medaile z ME ra se označuje jako analytickoracionál- 1955 v kat. těžké. Účastník OH 1952 ní, pravá hemisféra jako synteticko- a ME 1953. Mistr republiky 1950-55. tvůrčí. Dráhy asociační jsou charakte Netušil Miloslav, “ 1946, čs. gymnasta, ristické pro nejvyšši oddíly mozku, zvi. ZMS. Účastník OH 1968 (4. družstvo), pro kůru koncového mozku, a dovolují 1972 a 1976 (5. bradla), MS 1970, 1974 přenos informací z jedné oblasti na dru a ME 1969, 1971 (5. bradla, 5. hrazda), hou. Při poškozeni těchto spojů se ob 1973 a 1975. jevuje alexie (neschopnost číst), apraxie (nepoznání předmětů a jejich užiti) ap. — M. s. má vysoké nároky metabolické. Více než jedna pětina veškeré bazální přeměny připadá na mozek, který představuje jen 2 % hmotnosti celého těla. Základní živinou pro neurony je glukóza. Proto hypoglykémie vede rychle k bezvědomí. Glukózu spolu s kyslíkem přivádí do mozku krev v množství 750 ml za minutu Stači krát kodobé, několik sekund trvajíc! přeru šeni přítoku krve, aby došlo ke ztrátě vědomí, po dvou až třech minutách se objevují již změny ireverzibilní, zejména Miloslav Netušil v nejcitlivéjši oblasti kůry; buňky kme ne jsou o něco odolnější - kolem 5 mi nut. Pro funkci mozku je důležitý i pří neuroendokrinni regulace (řec.l, sun aminových kyselin. — N. s. je za funkční propojení rychlých, reflexních bezpečována proti poškozeni různým nervových a pomalejších hormonálních způsobem; kromě hemencefalické ba řídících vlivů; funkčně jsou propojeny riéry je to mok mozkomíšní a obaly na úrovni hypotalamu. N. r. se uplatňují v zahájeni i v průběhu odpovědi orga mozkomíšní (meningy). Neštický Josef, *1951, čs. veslař. nismu na změny prostředí, např. na po ZMS. Držitel stříbrných medailí z MS hyb., tepelné aj. zatížení. V. t. adaptace, 1979 (čtyřka bez korm.) a 1982 (čtyřka neurohumorilni regulace [řec.j, říze s korm.), ME 1973 (osma) a bronzové ni a udržování vnitřního prostředí, funk medaile (MS 1977 čtyřka bez korm.). ční jednoty životních procesů prostřed Účastník OH 1976 (6. osma) a 1980 (4 nictvím nervového systému, produktů čtyřka bez korm ), MS 1974 (7. osma), žláz s vnitřní sekrecí a dalšich látek 1975 (4. osma), 1978 (5. čtyřka bez vlastních organismu, např tkáňových korm.), 1981 (4. čtyřka s korm.) a 1983 hormonů a enzymů, neuron [řec.j, nervová buňka, zákl. (5. čtyřka s korm ). netball [angl ], obměna basketbalu anat. a fyziol. jednotka - * nervové sou uvedená do Anglie 1895 dr Tolesem ja stavy. Skládá se z vlastního těla rozlo ko hra pro ženy. Mezinárodní federace ženého kolem jádra (perikaryon) a z vý IFWBNA založena 1960. MS pořádána běžků, které tvoří vlákna dostředivá od 1963. Hřiště 15,2 x 30,5 m je rozděle (dendrit) a odstředivá (neurity). N. mo no na třetiny, kolem košů na sloupku ve hou tvořit svazky. Svazky uvnitř CNS se výši 3 m na koncových čarách je obran nazývaji nervové dráhy, svazky mimo ný půlkruh poloměru 4,7 m. Míč fotba CNS periferní nervy. lový. Ze 7 hráček družstva se 2 obránky- Neveselý Stanislav, “ 1936, čs. hokeji ně pohybuji v obranné třetině, včetně sta, útočník. V ligové soutěži hrál osm obranných půlkruhů, 3 stř. hráčky po sezón. Jeho význam převažuje v trenércelém hřišti, vyjma obranných půlkru ské práci. 1965-82 ml. trenér Dukly Ji hů, a 2 útočnice ve střední a útočné tře hlava ve dvojici s - * J. Pitnerem, od tině, včetně obranných půlkruhů. Míč 1982 st. trenér s - ► J. Holíkem. S Du lze pouze přihrávat, držet max. 3 s. Při klou Jihlava ziskal 11 mistrovských titu vhazování umisťuje rozhodčí míč na lů. V letech 1980-85 trenér reprezentač zem mezi 2 soupeřky vzdálené 3 m od ního mužstva spolu s - ► L. Bukačem sebe. (vítězství na MS 1985). Nositel Řádu Netto Igor, ‘ 1930, sov. fotbalista. práce a vyznamenání Za vynikající prá 1948-66 záložnik Spartaku Moskva. ci, zasloužilý trenér.
391 Něvzorov Vladimir,' 1952, sov. judista. Olymp, vítěz 1976 v kat. do 70 kg, mistr světa 1975 ve stejné kat. a mistr Evropy 1977 v kat, do 71 kg. Newcombs John, "1944, austr. teni sta. Trojnásobný vítěz Wimbledonu ve dvouhře (1967,1970,1971) a šestinásobný ve čtyřhře (1965-66, 1968-70, 1974). Dvakrát zvítězil ve čtyřhře na mez. mis trovství Francie (1967, 1969), devětkrát na mez. mistrovství USA (dvouhra 1966-67, 1969-70, 1973-74, čtyřhra 1967, 1971, 1973) a osmkrát na mez. mistrov ství Austrálie (dvouhra 1973, 1975, čtyř hra 1965, 1967, 1971, 1973, 1976, smíše ná čtyřhra 1965). Podílel se na vítěz stvích austr. daviscupového týmu 1965-67 a 1973. V hodnoceni WCT 1975 obsadil 1 . místo a zvítězil i v závěreč ném turnaji této soutěže. NHL, 1. nár. hokejová liga; 2. angl. Na tional Hockey League, nár. hokejová li ga. nejvyšši hokejová profesionální soutěž v Sev. Americe. Soutěž hrají mužstva Boston Bruins, Buffalo Sabres, Calgary Flames, Chicago Black Hawks, New Jersey, Detroit Red Wings, Ed monton Oilers, Hartford Whalers, Los Angeles Kings, Minnesota North Stars, Montreal Canadians, New York Islan ders. New York Rangers, Philadelphia Flyers, Pittsburgh Penguins, Quebec Nordiques, St. Louis Blues, Toronto Maple Leafs, Vancouver Canucks, Wa shington Capitals, Winnipeg Jets. Muž stva jsou rozdělena do 4 skupin: Patrickovy, Adamsovy, Norrisovy, Smythovy. Každé mužstvo sehraje 80 utkání. Po tom hrají vylučovacím systémem o —► Stanleyův pohár. Vitěz je považován za nejlepší mužstvo NHL. Nič Antonín, 1905-1979, čs. ř. ř. zápa sník, MS. Držitel stříbrné medaile z ME 1935 a bronzových medailí z ME 1929 a 1937 v kat. do 56 kg. Ve stejné hmot nostní kat. startoval na OH 1936 a ME 1930 (4.) a 1931 (6 . místo). Nič Václav, "1912, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Clen vítězného družstva kajakářů z MS ve slalomu 1951 a 1953. Dr žitel stříbrné medaile z MS 1949 (C 2 družstva), 1951 (C 1 C 2 družstva), 1963 (C 1, C 2 - * s J. Sulcem) a bronzové z MS 1961 (C 2 mi* s M. Pachlovou). Nieto Angel, *1947, špan. motocyklový závodník. Mistr světa v silničních závo dech kubatury 50 cm3 1969, 1970, 1972, 1975, 1976 a 1977 na strojích Derbi, Kreidler a Bultaco, a kubatury 125 cm31971, 1972, 1979, 1981, 1982, 1983 a 1984 na strojích Derbi, Minarelli, Garelli. Vyhrál 90 závodů Grand Pri*. Niger, Nigerská republika, stát ve vni trozemí záp. Afriky, 5,15 mil. obyv., hl. město Niamey. Olymp. zkr. NIG. — TVS řídi ministerstvo mládeže a sportu. Nigerský olymp. výbor vznikl 1964. — N.
n oha se zúčastnil OH 1964-72. Je členem Nej Nisasport viz plastické povrchy. vyšší rady afrického sportu a účastní se Nizozemské Antily, niz. zámořské afr. her. Nejrozšířenějšími sporty jsou území v Malých Antilách v Karibském box (jediný sport, v němž nigerijšti I moři, 232 000 obyv., hl. město Willem sportovci dosáhli výraznějších mez. stad Olymp. zkr. AHO. TVS se teprve úspěchů), fotbal, basketbal, atletika začíná rozvíjet. NOV vznikl 1950. Účast na OH od 1952 bez význ. úspěchů. a volejbal. Nigérie, Nigerijská federativní republi Nizozemsko, Nizozemské královstvi, ka, stát v záp. Africe, 72,22 mil. obyv., stát v záp. Evropě u Severního moře, hl. město Abudja. Olymp. zkr. NGR. — 14,03 mil. obyv., hl. město Amsterdam. TVS řídí Národní sportovní komise, Olymp zkr. HOL — TVS řídi Národní v níž jsou zastoupeny všechny sport, or sportovní federace, která zároveň koor ganizace. Sport, odborníky vychovává dinuje činnost dalších tělových, složek, Institut sportovního tréninku V zákl. především 23 sport, svazů olymp. spor školách je TV věnována 1 h denně, na tů a 32 svazů neolymp. sportů. Minister stř. školách 2 hodiny. N. má 50 bazénů stva sociálních věcí, kultury a spravedl 50 m a 200 menších bazénů, 40 tělocvi nosti věnují výtěžek ze sport, loterii na čen, 350 dalších větších sportovišť. Nej rozvoj těch. základny sportu. N. má 135 rozšířenějšími sporty jsou fotbal, atleti krytých a 560 nekrytých bazénů, 5 775 ka, box a stolní tenis. Nigerijský olymp. tělocvičen, 400 sport, hal, 43 stadiónů výbor vznikl 1951. Sdružuje 14 nár. sva s kapacitou nad 10 000 diváků, 17 velo zů olymp. sportů. N. se zúčastnila OH dromů atd. Nejrozšířenějšími sporty 1952-72 a 1980 V Lagosu se konaly II. jsou fotbal, rychlobruslení, cyklistika, afr. hry 1973. Na afr. hrách se nigerijšti motorismus, basketbal. Nizozemský sportovci umisťují na předních místech, olymp. výbor vznikl 1912, účast na OH od 1900. Na OH získali sportovci N. 38 nejvice úspěchů dosáhli v atletice. Nikaragua, Nikaragujská republika, zlatých, 42 stříbrných a 53 bronzových stát ve Stř. Americe, 2,3 mil. obyv., hl. medailí, na ZOH 10 zlatých, 15 stříbr město Managua. Olymp. zkr. NCA. — ných a 10 bronzových medaili. Mezi nejTVS řídí Národní sportovní komise, známéjší olymp. vítěze N. patři atletka sdružující 9 sport, svazů. Rozvoj TVS - ► F. Blankersová-Koenová, rychlobrunastal teprve po svrženi somozovské slař -v A.Schenk, krasobruslařka - ► S. diktatury 1979. Škol. TV vychází ze zku Dijkstrová, džudista -»■ A. Geesink. šeností soc. zemí. Nejrozšířenějšími 1928 se uskutečnily OH V Amsterdamu. sporty jsou fotbal a baseball. — Olymp, Noel-Baker Philip, 1889-1982, brit. po výbor N. vznikl 1959. Účast na OH od litik, pedagog a sport, funkcionář, 1968 bez většich úspěchů, 1945-51 ministr brit. vlády, předseda - ► nikefobie, strach z úspěchu. Přibližo Světové rady pro těl výchovu a sport vání vítězství vede u vítězící strany (CIEPS), místopředseda Brit. olympij k vzrůstu napětí, které může bližíci se ské asociace a rady pro hry brit. Spole dobrý výsledek negativně ovlivnit. N. čenství. Účastník OH 1912 a 1920, kde se vysvětluje nadměrným vzrůstem od získal v běhu na 1 500 m stříbrnou me povědnosti, únavou, odvedením pozor daili. Nositel Nobelovy ceny míru (1959) nosti k představě vítězství. Nilsson Bill, *1933, švéd. motocyklový noha, lat. pes, konečný akrální úsek -» závodník. Mistr světa v motokrosu ku dolní končetiny. Tvar n. je určován jeji batury 500 cm3 1957 a 1960 na strojích kostrou. Skládá se ze 7 kostí zánárAJS a Husqvarna. tních, 5 kosti nártních a 14 článků prsto Nimcovič Aron, 1886-1935, dánský ša vých. Bérec je s n. spojen hornim klou chista. Dosahoval vynikajících výkonů bem hlezenním, v němž se děje dorzálv mez. turnajích (vítězství v Karlových ní a plantární flexe. Supinace a pronace Varech 1929). Přispěl k rozvoji šachové nohy se uskutečňuje v dolním kloubu teorie, především zahájení. hlezennim, tj. v kloubu podhlezenním a kloubu hleznopatolodkovém. Kostra n. vytváří klenbu podélnou a přičnou. Obě jsou udržovány vazy i svaly. Klen ba nožní vznikla postupně v průběhu antropogeneze funkční adaptací na bipedálni lokomoci. Jako znak vývojově mladý je snadno zranitelná nadměrným zatížením, proto se často setkáváme s plochou nohou (pes planus), a to ne jen u dospělých, ale jíž u škol. mládeže. Příčně plochá n. byla zjištěna u mladi stvých gymnastek jako důsledek nefyziol. zátěže. Svalstvo nohy je jednak Angel Nieto vlastní (tj. začiná a upíná se na noze),
392
n o h e jb a l jednak přicházejici z bérce. Ze svalů bércových je to zejména trojhlavý sval lýtkový s Achilovou šlachou, který se významné podílí na plantární flexi, pod zevním kotníkem běží šlachy dvou sva lů lýtkových, uplatňujících se pří pronaci nohy. Vlastní svaly n. jsou hřbetní a chodidlové, palcové, malíčkové a středního chodidlového prostoru Cévní zásobeni n. zajišťuje tepna hřbet ní (její tep je dobře hmatný) a dvě tep ny chodidlové. Kromě hlubokých žil do provázejících tepny jsou pro n. charak teristické žily na hřbetní straně; z nich vzniká povrchně uložená žíla zjevná (saféna), často postižená městky (varixy). Krevní oběh v n. je choulostivý vzhle dem k její exponované poloze vůči srdci, gravitaci a termoregulaci. Trofické změny na prstech n. se objevují nej dříve při postižení tepen aterosklerózou, diabetem či Bůrgerovou chorobou; otoky na hřbetu nohy a kolem kotníků jsou první známkou nedostatečné čin nosti pravého srdce, nohejbal, síťová sport, hra, v někte rých zemích se hraje pod názvem kopa ný tenis. V ČSR hráli dorostenci Slavie od 1922 n. jako fotbal přes provaz na volejbalovém hřišti. Spojili pravidla te nisu a volejbalu s těch. kopanou. 1935 hra obnovena na Žlutých lázních, kde se od 1939 soutěžilo o putovní pohár. 1940 vydána prvá pravidla. 1953 zal. pražská n. liga mužstev (3 utkáni dvojic a 2 utkání trojic). 1961 ustavena komise n. při MV ČSTV Praha. 1962 zahájena přebornická soutěž s účasti 1 0 0 druž stev v 10 třídách. 1969 ustaven městský svaz n. a pořádáno I. M ČSSR trojic. 1970 zřízen český n. svaz. — Hřiště
Utkáni v nohejbalu
ii. “4
».o min IPX)
|
Hřiště na nohejbal: I. A středová čára a síť, 5 čára podáni, C zadní čára, D pole podáni, E pole zahájeni, F postranní čára, G hrací prostor; II. síť.
9 x 18 m předělené sítí vysokou 110 cm pro muže a 1 m pro dorost (dovolená odchylka 2 cm a spodní okraj max. 2 0 cm nad zemi). Čáry vymezujíci pole po dáni jsou vzdáleny 6 m od sítě. Pole za hájeni jsou za koncovými čarami, po stranách omezeny úsečkami 0,5 m v prodloužení postranních čar. Volný prostor má být minim. 2 m po stranách a 3 m vzadu. Hraje se fotbalovým mí čem. Utkání dvojic (trojic) se hrají na 2 vítězné sety do 1 1 bodů, s 2 bodovým rozdílem. Body se získávají za chybu soupeře. Navíc podávající po chybě ztrácí i podání. Podáni se provádi z vlastního nadhozu v poli zahájení a mič musi být kopnut do pole podáni soupeře přimo. Zde ho po odskoku od země zasahuje soupeř kteroukoliv části těla, kromě paží. Na zpracování a vrá ceni míče má 3 zásahy jako ve volejba lu. Mič může mezi jednotlivými zá sahy dopadnout na zem. Dotkne-li se při podání mič sítě, může se podáni jednou opakovat. Hráč může přesaho vat nohou přes síť, pokud se ji nedotkne.
nominace (lat.j, jmenovité určeni sportovců do soutěžního družstva nebo pro start ve sport, soutěži. N. provádějí zpravidla trenérsko-metodické orgány sport, svazů ČSTV, svazarmovské orgá ny nebo trenéři odpovědní za přípravu sportovců a družstev, nomografie [řec.j, nauka o sestrojová ní graf. zobrazení funkci vice než jedné závisle proměnné (těl. výška, hmotnost ap ), umožňující ho k daným hodnotám nezávisle proměnných přímo odečíst funkční hodnotu. Tato zobrazení ozna čujeme jako nomogramy. Uživá se jich k často se opakujícím výpočtům stejné ho druhu. Rozlišují se nomogramy spoj nicové a průsečíkové. Nomogramy jsou různých tvarů podle povahy konstruk ce. Uživá se jich především v praxi, kde se nevyžaduje mimořádná přesnost odečtu (např. při výběru sport, talentů), nomogram [řec ] viz nomografie. Nomura Tojokazu, ' 1949, jap. judista. Olymp, vítěz 1972 a mistr světa 1973 v kat. do 70 kg. Držitel stříbrných me dailí z MS 1969 a 1971 (vždy do 63 kg), non cox, pův. veslařská nepárová loď bez kormidelníka (označeni 2—, 4—), u nás výraz pro čtyřku bez kormidelní ka. nordické hry, soutěže skandinávských zemí v zimních sportech, organizované 1901—26 každé čtyři roky. Na programu byly soutěže bruslařské, lyžařské (včet ně skijůringu), bandy hokej a od 1922 lední hokej. Zanikly v konkurenci se ZOH a závody FIS. Nordwig Wolfgang, ‘ 1943, atlet NDR, tyčkař. Olymp, vítěz 1972 (550 cm), třetí na OH 1968 (540 cm). Trojnásobný mistr Evropy 1966 (510 cm), 1969 (530 cm) a 1971 (535 cm). Dvojnásobný halový mistr Evropy 1971 (540 cm), 1972 (540 cm), třetí na HME 1970 (620 cm). Dva krát vytvořil SR: 1970 (545 cm a 546 cm). Dvakrát vytvořil ER: 1966 (523 cm) a 1968 (540 cmj. Noreliusová Martha, 1908—1956, plav kyně USA. Olymp, vítězka 1924 a 1928 na 400 m v. zp. Zlatou medaili z OH 1928 získala i jako členka vitězné štafety na 4 x 100 m v zp.
Novák
393
Nomografie: A systém spojnicový, B systém průsečíkový.
normalizace sportovních potřeb, stanovení norem pro sjednoceni rozmě rů, tvarů, jakosti ap. spon. potřeb. V ČSSR se n. s. p. provádí podle záko na o těch. normalizaci, a to návrhem, projednáním a vyhlášením čs. státní normy (ČSN). Návrh ČSN, který musí být v souladu s nařízeními mez. pravi del příslušného sponu, upravuje a vy hlašuje Státní úřad pro normalizaci a vynálezy. Vyhlášená norma je vydána tiskem a platí pro všechny výrobce na území celého státu. normový bod lyžařského můstku, místo na - * doskočišti, které se na okrajích označuje modrými tabulemi s písmenem P a modrými čarami. K to muto bodu se vztahuje výškový rozdíl od hrany - * odraziště a vodorovná vzdálenost od hrany odraziště. Poměr těchto dvou hodnot určuje zákl. profil můstku; vzdálenost od hrany odraziště k tomuto bodu určuje velikost můstku. V. t. lyžařský můstek, normy tělesné výkonnosti ikolnf mládeže, srovnávací hodnoty a ukaza tele výkonnosti, získané matematickostatistickou cestou a za pomoci věcné analýzy z naměřených hodnot výkonů, jeden z důležitých prostředků obj. hod
nocení úrovně a vývoje pohyb, výkon nosti Pro čs. 7—19letou škol. mládež byly 1966 na základě celostátního zji štění vypracovány procentilové stupni ce pro chlapce v 1 0 testech (běh na 50 m, 60 m a 1 0 0 m, skok do dálky z místa a z rozběhu, skok do výšky, hod plným míčem 2 kg, míčkem 150 g a granátem 350 g, předklony a vzpřlmy, shyby, šplh na tyči a na lané), pro dívky v 8 testech (jako chlapci kromě běhu na 1 0 0 m, shybů a šplhu). Jsou vypracovány pro celé ročníky a v nich podle skupin typů postavy: A — obézní, B — silní, C — proporcionální, D — štíhlí, E — asteničti. — Literatura. Pávek F : Hodnoceni výkonnosti ve školní tělesné výchově. Praha 1980 Norsko, Norské království, stát v sev. Evropě na záp. Skandinávského polo ostrova a přilehlých ostrovech, 4,7 mil. obyv., hl město Oslo. Olymp. zkr. NOR. — Nejvyšši sport, organizací je Norský sportovní svaz. Státní řízení organizuje ministerstvo kultury a školství. Školení trenérů a vedoucích kádrů jednotlivých sport, svazů, organizuje NOV. Ve ško lách všech typů jsou povinné 2 h TVS týdně. 20 % obyv. aktivně sportuje. N. má především vynikající zařízení pro zimní sporty, např. 980 skokanských můstků a více než 170 ledních ploch pro bruslení, kromě toho 1495 stadiónů a hřišť, 490 hřišť na házenou, 14 plavec kých stadiónů aj. Nejrozšířenějšími sporty jsou především rychlobruslení a lyžováni, dále fotbal, orientační běh, biatlon, házená aj. Norský olymp. výbor vznikl 1900. Od tohoto roku se N. zúča stňuje Off i ZOH Sportovci N. získali na Off 36 zlatých, 31 stříbrných a 32 bron zových medaili, na ZOH, kde patří vždy k nejúspěšnějším, 51 zlatých, 53 stříbr ných a 48 bronzových medailí. Mezi slavné postavy norského sportu patří krasobruslařka - ► Sonja Henieová, sko kan na lyžích - ► Birger Ruud, rychlobruslař - ► Hjalmar Andersen. Nováček Miroslav, " 1952, čs. motocy klový závodník, MS. Jezdec týmu ČSSR, který 1975 zvítězil v Motokrosu národů (v MS družstev kubatury 500 cm3). Novák Eduard, ' 1946, čs. hokejista, ZMS, útočník. Sehrál za ČSSR 113 zá pasů. Podílel se na vítězství čs. repre zentantů na MS 1976 a 1977 i na získání titulů mistrů Evropy 1971. Držitel stříbr né medaile ze ZOH 1976, MS 1975 a bronzové ze ZOH 1972. Nositel státní ho vyznamenání Za vynikající práci. Novák František, 1902—1940, čs. letec. Vítěz armádní soutěže 1928, mez. sou těže v Polsku (1929), mez. soutěže v Plz ni (1931), nár. soutěže (1935), mez. sou těže v Rumunsku (1935 — skupinová akrobacie), mez. leteckého mítinku ve
Švýcarsku (1937), ve Světovém poháru 1938 obsadil 2. místo. Novak Grigorij, 1919—1980, sov. vzpěrač. První sov. sportovec, který získal ti tul mistra světa, když na MS 1946 zvítě zil v kat. do 82,5 kg. Ve stejné kat. se stal mistrem Evropy 1947. Držitel stříbr né medaile z OH 1952. Novák Ján, 1942, ZMS. První čs. ob čan, který 1974 překonal kanál La Manche ve směru z Anglie do Francie v ča se 13:27 h. Spolu s dalším čs. plavec kým vytrvalcem - * Františkem Venclovským byl 1975 při příležitosti 100. výročí prvního přeplaváni kanálu zařa zen do mez. šestičlenné štafety, která překonala kanál ve směru z Francie do Anglie v čase 11:29:30 h. Za několik dní nastoupil na samostatnou plavbu opač ným směrem, tj. z Anglie do Francie, kterou úspěšně ukončil za 12:45 h.
Ján Novák
Novák Jiři, *1950, čs. hokejista, ZMS, útočník. Sehrál 160 mezistátních utkáni za ČSSR. Přispěl k získání titulu na MS 1976 a 1977, stříbrných medailí ze ZOH 1976, MS 1975, 1978, 1979 a bronzové na MS 1973. Startoval na ZOH 1980 (5.) a na Kanadském poháru 1976 (2.). Juniorský mistr Evropy 1968. Nositel vy znamenáni Za vynikající práci. Novák Ladislav, ‘ 1931, čs. fotbalista. ZMS 1952-66 obránce Dukly Praha a kapitán nár. mužstva. Reprezentoval 75 x (1 branka). Účastník MS 1954, 1958 a 1962 (2. místo) a ME 1960 (3. mís to) Člen vybraného mužstva světa 1968 Trenér, 1971-73 vedl s L. Kačáním čs. reprezentační mužstvo. Nositel vy znamenáni Za vynikajici práci.
Ladislav Novák
Novák Novák Vladimír, *1948, čs. judista, dě motocyklů na Lochotinském okruhu. ZMS. Držitel stříbrné medaile z ME Novotný Ján, *1927, čs. reprezentant, 1976 (absolutní soutěž) a bronzové trenér a funkcionář moderního pětibo z ME 1976 (kat. těžká). Startoval na OH je. Účastník MS 1954-55. Předseda Sva 1976, MS 1975 a ME 1970-74 a 1978-79. zu moderního pětiboje ÚV ČSTV. Nosi Novikov Igor, '1929, sov, reprezentant tel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs.. v moderním pětiboji. Vítěz soutěže těl. výchovy I. stupně. jednotlivců na MS 1957-59, 1961 a člen Novotný Josef, *1956, čs. volejbalista, vítězného družstva z OH 1956,1964, MS ZMS. Člen družstva, které 1985 ziskalo 1957-59, 1961-62. Držitel stříbrných me stříbrné medaile na ME a obsadilo 2. dailí z OH 1964, MS 1962,1965 (jednotli místo ve Světovém poháru. Účastník vci), OH 1960, MS 1955, 1963, 1965 OH 1980 (8 . místo), MS 1978 (5.), 1982 (družstva) a bronzové z MS 1963 (9.), ME 1977 (6 .), 1979 ( 6 ), 1981 (5.) (jednotlivci). Místopředseda Výboru a 1983 (5.). Volejbalista roku 1978,1980, pro těl. výchovu a sport Arménské 1983 a 1984 SSR, od 1972 prvni místopředseda Novotný Manfred, *1927, čs. sáňkař, Mez. federace moderního pětiboje MS. Spolu s P. Škrabálkem vybojovali a biatlonu. na MS 1962 bronzovou medaili v soutě Novoplast viz plastické povrchy, ži dvojic. Účastnik MS 1963. novorakouská Škola tělesné výcho Nový Milan, *1951, čs. hokejista, ZMS, vy, vytvořená ve 2 0 . letech 2 0 . stol. - * útočník. Sehrál za ČSSR 211 utkáni. Po K. Gaulhoferem a - ► M. Streicherovou, dílel se na získání mistrovských titulů uplatňuje v TV zásady pedag. reformis- na MS 1976 a 1977, stříbrných medailí mu. Přináší do vyučování TV zdůrazněni ze ZOH 1976, MS 1975, 1978,1979,1982 osobnosti dítěte, jeho tvořivosti a přiro a bronzové z MS 1981. Startoval též na zenosti. Největším přínosem je uplatně ZOH 1980 (5.). Kanadském poháru 1976 ní 3 zásad: a) zásady spontánnosti a ak (2.) a 1981 (3 ). Držitel Zlaté hokejky nej tivní činnosti, která vede ke specifické lepšího hokejisty ČSSR 1977, 1981 mu postupu ve vyučováni od určení a 1982. Hráč s největším počtem branek úkolu přes hledáni variant jeho splnění nastřilených dosud v čs. nejvyšší soutě k usilování o optimální techniku prove ži 1953. Nositel vyznamenání Za vynika dení; b) zásady úplnosti a celistvosti, jící práci. která vychází z komplexní představy žá ka o pohybu, jež umožňuje nacvičovat dílčí úkoly vždy s vědomim nadřazeno sti celku nad jeho částí; c) zásady přiro zenosti, která plné respektuje fyzické a psych, možnosti žáků. Ve vyučování TV je proto rozhodující žák a jeho mož nosti a ne cvik a vnější podmínky. Ob sahově jsou preferována cvičeni přiro zená, rozhodující je osobní výkonnost a její zlepšování. Pův. omezení vlivu sportu v současném pojetí ustupuje a výrazněji se projevuje prvek soutěže ní. Novorak. škola dává přednost cviče ni v přírodě, zařazuje též plavání a zimni Milan Nový sporty na zimních a letních výcvikových kursech Novotná Hana, *1964, čs. skokanka do nový míč, v šitových sport, hrách opa vody. Vitězka Evropského poháru ve kováni rozehry. skocích z 10m věžš 1985 a 3. 1983. Na Nový tělocvičný ruch, náhradni čas. ME 1981 obsadila 5. místo. Svazu DTJ (vycházel 1917) za ústřední Novotný Antonin, čes. tělových, funk čas. Tělocvičný ruch, jehož vydávání cionář, dlouholetý cvičitel a náčelník cenzúra zastavila. DTJ, od 1921 FDTJ - FPT, 1921-22 ta Nový Zéland, stát v jz. části Tichého jemník tzv. Východní provincie FDTJ oceánu, člen brit. Společenství, 3,16 (oblast Moravy, Slezska, Slovenska mil. obyv., hl. město Wellington. a Podkarpatské Rusi), 1922 tajemník Br Olymp. zkr. NZL. — TVS řídí minister něnské spartakiády, 1924 ústřední ná stvo pro volný čas a sport, výkonnou or čelník FDTJ. Pracovník SVTVS a ŮV ganizací je jeho poradní orgán Rada pro volný čas a sport. Zajišťování a roz ČSTV. Novotný Jan, 1915-1953, čs. motocy dělování subvenci spadá do kompeten klový závodník, ZMS. Startoval na čty ce Výboru pro mládež a pro rozvrženi řech Šestidenních, 1952 byl členem ví činnosti volného času. Novozélandská tězného týmu ČSR v soutěži o Meziná asociace Olymp, her a her Commonwerodní trofej. Zahynul při silničním závo althu vznikla 1911 a uznáni MOV získala
394 1920 Do té doby byl N Z. zastupován austr. OV. K olymp. hnuti se však N. Z. připojil od samého počátku. Mezi aso ciacemi, které P. de Čoubertin pozval na kongres 1894, byla i Novozélandská amatérská asociace. Její gen. sekretář Leonard A. Cuff se stal zakládajícím členem MOV. Novozélandská olymp. asociace sdružuje 2 0 nár. svazů olymp. sportů a 5 sportů neolympijských. TV ve školách je povinná. — 1980 měl N. Z. 6 sport, paláců, 400 stadiónů, 50 25m bazénů a 30 50m, 1 500 fot. hřišť, 400 hřišť pro basketbal, 300 pro volejbal, 20 lyžařských drah, 2 0 0 veslařských a jach tařských středisek, 300 tělocvičen a 1 750 tenisových kurtů. Nejrozšiřenějšími sporty jsou ragby, koňské dostihy, fotbal, atletika a austr. ragby. — N. Z. se zúčastnil OH 1908 a 1912 ve společ ném družstvu s Austrálii, samostatně 1920-80, ZOH 1962, 1960, 1968-80. Nejvýzn. sportovcem N. Z. byl trojnásobný olymp. vítěz -t-Peter Snell a atl. trenér -►A . Lyddiard. Nožířová-Weintrittová Jiřina, *1920, čs. házenkářka, ZMS. Pův. hráčka nár. házené, uplatnila své schopnosti i v há zené mezinárodní. Držitelka bronzové medaile z MS 1949 v házené o 11 hráč kách. nožné stoje, stoje s nohama oddále nýma, při nichž váha těla spočívá na jedné napjaté noze (stojné), druhá ne zatížená noha se o základnu jen opirá (noha opěrná). nožní opěrátko, u veslařských člunů prkénko pro zapření nohou. Má sklon 40° -45° a je připevněné na vnitřní kýl a příčnou vzpěrou na tubové latě tak, aby se jeho poloha v člunu dala měnit podle výšky postavy veslaře. Při prota ženi vesla se veslař o n. o. nohama opí rá a při pohybu zpět do předklonu se nohama přitahuje. Proto jsou příslušen stvím opěrátka opěrky pat (kovové, dřevěné nebo z plastů) a řemeny nebo širší kůže se šněrováním na držení nár tů. U nejmodernějších závodních ve slařských člunů je n. o. vybaveno spe ciálními veslařskými botami, jejichž chodidlová část je přišroubována na desku a pata volná. U tohoto typu lze měnit v určitém rozsahu i výšku uložení bot v lodi a úhel sklonu opěrátka. nucený postup, v softballu a jiných pálkovačích sport, hrách, v nichž na jedné metě nesmí být současně 2 spo luhráči a zadní (pozdější pálkař) nesmí předběhnout předniho, povinný postup pálkaře po dobrém odpalu na první me tu. Pokud je obsazená, musí ji spolu hráč uvolnit n. p. na metu druhou. Totéž platí i pro další mety. V případě n. p. je možné autovat běžce uzavřením mety (nucený aut). V. t. softball. Nurikjan Norair, *1948, bulh vzpěrač.
395 Olymp, vítěz a mistr světa v kat. do 60 kg 1972 a v kat. do 56 kg 1976; mistr Evropy 1976 (do 56 kg). Držitel stříbr ných medailí z MS 1973, ME 1972-73 a bronzových MS 1971, 1974. ME 1974 (vesměs do 60 kg). Nurmi Paavo, 1897-1973, finský atlet, vytrvalec. Devítinásobný Olymp, vítěz: 1920 na 10 000 m (31:45,8), v krosu na 8000m (27:15,0) v krosu družstev, 1924 na 1 500 m (3:53,6), na 5 000 m (14:31,2), v krosu na 3 000 m, v krosu na 10 650 m jednotlivců (32:54,8), v krosu družstev, 1928 na 10 000 m (30:18,8). Druhý na OH 1920 na 5 000 m (15:00,0), na OH 1928 na 5 000 m (14:40,0) a na 3 000 m př. (9:31,2). Překonal devatenáct SR: 1 500 m 1924 (3:52,6), na 1 míli 1923 (4:10,4), na 2 000 m 1922 (5:26,3) a 1927 (5:24,6), na 3 000 m 1922 (8:28,6) a 1926 (8:25,4 a 8:20,4), na 2 míle 1931 (8:59,6), na 3 míle 1931 (8:59,6), na 3 mile 1931 (14:11,2), na 5 000 m 1922 (14:35,4) a 1924 (14:28,2), na 6 milí 1930 (29:36,4), na 10 000 m 1921 (30:40,2) a 1924 (30:06,2), na 10 mílí 1928 (50:15,0), v bě hu hodinovém 1928 (19 210 m), na 20 km (1:04:38,4 h) a na 4 x 1 500 m 1922 (16:26,2 a 16:11,4 min). Nuvoleri Taiio, 1892-1953, it. automo bilový závodník. Mistr Evropy 1932 a 1933 na vozech Alfa Romeo a Maserati. Vyhrál Targa Florio 1931 a 1932, Mille Miglia 1930 a 1933, 24 hodin v Le Mans 1933. nůžky, vžitý název pro střižný způsob - ► skoku do výšky. Skokan se odráží
Nykánen
1973 (630 cm), 1976 (657 cm) a 1979 (642 cm), třetí na HME 1972 (639 cm). Junior ská mistryně Evropy 1970 (627 cm), šestinásobná mistryně ČSSR, jednou v běhu na 1 0 0 m, pětkrát ve skoku dale kém. Vytvořila čtyři čs. rekordy ve ško du dalekém: 1976 (670 cm), 1978 (674 cm), 1980 (683 cm) a 1982 (689 cm).
Paavo Nurmi
nohou vzdálenějši laťce, kterou překo nává střihem vystřídáním končetin v poloze převážně vsedě. Timto způso bem se skákalo koncem 19. stoleti. Vý konnost se pohybovala kolem 190 cm. Nygrýnová-Strejčková Jarmila, *1952, čs. atletka, dálkařka, ZMS. Šestá na OH 1976 (654 cm) a 1980 (683 cm), dvanáctá na OH 1972 (624 cm). Třetí na ME 1978 (669 cm), jedenáctá 1974 (628 cm) a 1982 (643 cm). Vítězka HME 1977 (663 cm) a 1978 (662 cm), druhá na HME
Jarmila Nygrýnová-Strejčková
NykSnen Matli, *1963, finský skokan na lyžích. Vítěz ZOH 1984 a mistr světa 1982 ve skoku na můstku P 90. Držitel stříbrné medaile ze ZOH 1984 ve skoku na můstku P 70 a bronzové z MS druž stev na můstku P 90 a z MS v letech na lyžich 1983. Na MS 1982 byl 4. na můst ku P 70. Juniorský mistr světa 1981. Ví těz Světového poháru skokanů 1983 a 1984 (4. - 1982). Vitěz Intersportturné 1982/83, třeti 1983/84.
Obadálková-Matalíková
Obadílkovů-Matalfková Regina, nar. 1924, čs. volejbalistka, ZMS. Členka ko lektivu, který získal titul mistryň Evropy 1955. Držitelka střibrné medaile z ME 1958 a bronzových z MS 1952 a 1960. Účastnice MS 1956 (4 ), 1962 (5.) a ME 1963 (6 . misto). občerstvovací stanice, úředně stano vené místo při závodech v běhu a chůzi na velmi dlouhých tratích; u maratónu přibližně na každém 5. km. Pouze na o. s. smí závodník přijmout občerstvení připravené bud pořadateli, nebo jim sa motným; občerstvení musí být umístě no tak, aby k němu měl závodník snad ný přistup nebo mu mohlo být podáno do ruky. obhozenf, ve fotbalu jeden ze způsobů obcházení soupeře; hráč usměrni mič kolem soupeře a sám ho oběhne co nejrychleji druhou stranou. V. t. vedení míče, obcházení soupeře, obcházení soupeře, ve fotbalu útočná herní činnost jednotlivce spojená s -» vedením míče. Hráč s míčem může pro tihráče, který mu bráni v postupu, obe jít -*• kličkou, - * obhozením, prohoze ním, - * stahovačkou. obkročák, čes. lid. tanec ve 2/< taktu i v taktech lichých (3/», ’ /«, '/•, '/>)■ 0 . v taktu třídobém se nazývá dvoukročák. Tanečním základem je krok obkročák: na každý krok v chůzi připadá otočeni o půl kolečka. Jeden obkročák tvoří dva kroky v kolovém otáčeni Rozezná vá se o. hladký, o. houpavý, o. poskoč ný. oblastní dům armády, ODA, kult. a rekreační středisko vojáků určité voj. oblasti. ODA se zřizovaly od začátku 50. let a vytvářela se při nich voj. sport, družstva, označovaná ODA s uvedením názvu posádky. oblastní hry, též regionální hry, mez. sport, soutěže většinou určité geograf, oblasti, např. světadílu. O. h. jsou při dodrženi podmínek ČI. 56 olymp. charty a příslušných prováděcích textů uznány
396
MOV, který jim uděluje patronát. V sou časné době se konají - * panamerické hry, - ► Bolívarovy hry (pro oblast Jižní Ameriky), - ► středoamerické a karib ské hry (pro oblast v okruhu Karibské ho moře včetně Mexika), -» asijské hry, - * africké hry, - ► středozemní hry, -*■ hry britského Společenství, hry jižní ho Pacifiku, hry jihovýchodní Asie, hry Střední Afriky, - ► hry Jižního kříže aj. oblouk v pluhu, změna směru jizdy při sjíždění na lyžích v - ► přívratném po stavení lyží, a to zatiženim vnější lyže bez využití odstředivé sily; používá se u začátečníků, za špatných sněhových podmínek a při snížené viditelnosti, obnova útoku, v šermu nový útok pro vedený bezprostředně po návratu do střehu, neprovedl-li obránce po zdaři lém krytu bezprostředně odvetu, oboustranný transfer viz bilaterální transfer. obrana, 1. v brankových sport, hrách obranná - ► fáze hry; začíná okamži kem, kdy útočící družstvo ztratí míč (ko touč) a končí v okamžiku, kdy jej opět získá. Zákl. variantami o. je -» osobní o., -*• územní (zónová) o. a - ► kombi novaná obrana; 2 . v síťových sport, hrách se o. rozumí vrácení míče do po le soupeře; 3. v pálkovačích sport, hrách se za obrannou fázi hry pokládá hra družstva v poli. Polaři zabraňují sou peřům v postupu po metách a v zisku bodů, přičemž současně usiluji o dosa ženi zvratu fázi vyautováním stanovené ho počtu soupeřů, čímž převezmou funkci pálkařů, tj. útočníků, obrana prostoru, v brankových sport, hrách součást zónové (územní) nebo kombinované obrany, v niž určitý hráč kryje stanovený prostor hřiště; jeho úkolem je zabránit, aby v tomto prosto ru soupeř nedostal míč, a .pokud jej má, aby nevystřelil, popř. nepostoupil nebo nepřihrál do výhodnějšího posta vení. obránce, v brankových sport, hrách zá
kl. rozestavením družstva daná funkce hráče poslední řady, zajišfujíciho obra nu těsně před brankou; v moderním po jetí hry, kdy celé družstvo má povinnost útočit i bránit, označujeme jako o. všechny hráče družstva v obranné fázi hry. Ve fotbalu hrají obvykle 4 obránci: pravý, dva stř a levý. V obranné fázi hry operují nejblíže vlastní brance. Je jich rozestavení, hlavní úkoly a počet se mění podle systému, kterým družstvo hraje. — V házené hrají v obraně: - * krajní obránci, -*■ zadák a -»■ vysunutý obránce. — V ledním hokeji hraji 2 obránci, ideální obrannou dvojici tvoři obránce poziční (defenzivní) a útočný (ofenzivní). — V národní házené hraje jeden obránce, pohybující’ se pouze ve stř. a vlastním obranném poli, včetně brankoviště. — V pozemním hokeji hra ji v obraně: -*■ stažený obránce a - * libero. — V ragby plní funkci o. zadák. obrat, 1. cvičební druh prostných a ná řaďových cvičení; pohyby těla kolem délkové osy těla cvičence (otáčeni). Rozlišujeme: čtvrtobrat, tj. obrat o 4 5 0 (o polovinu pravého úhlu); půlobrat, tj. obrat o 90 ° ; třičtvrtěobrat, tj. obrat o 135° (o jeden a půl pravého úhlu); celý obrat, tj. obrat o 180 ° (o dva pravé úhly); jedenačtvrtobrat, tj. obrat o 225°; jedenapůlobrat, tj. obrat o 270 ° (o tři pravé úhly); jedenatřičtvrtě obrat, tj. obrat o 315 ° ; dvojný obrat, tj. obrat o 360 ° (o čtyři pravé úhly, te dy jedenkrát dokola). — 0 . lze dělat v postojích, klecich, sedech, lezích, podporech, v chůzi a běhu, v poskocích a na nářadí v podporech, ve visech a sedech. — O. v podporech a visech se konají střidnoruč, souruč (odrazem oběma rukama), jednoruč (kolem jedné ruky), a to vlevo nebo vpravo a vpřed nebo vzad. Tím vznikají modifikace o. vpřed: vlevo levoruč, vpravo pravoruč, a vzad: vlevo pravoruč, vpravo levoruč. V t. názvosloví gymnastiky; 2. ve vod ním lyžování zákl. prvek (figura) figurál
397 ní jízdy. Obraty se provádějí o 180 pohyblivostní schopnost. Nyní se vy 360 ” , 540 *, 720 a to skluzem po hla mezuji tři oblasti o. s„ které nejsou na dině nebo skokem přes vlnu na jedné stejné úrovni, jejich úloha je dána po nebo na dvou lyžích. 0 . se může kombi stavením v regulačním obvodu. Oblast novat s překročením lana nohou či lyži l. obsahuje čtyři schopnosti: - ► kine(tzv. step). — Na jedné lyži se prováděj! steticko diferenciačni schopnost, - * rovněž o. s drženim za nohu (tzv. toe rovnováhovou schopnost, - ► rytmickou hold), a to i s překročením lana. Každý schopnost a - ► orientační schopnost. o. má zákl. a inverzní podobu, která se Oblast //. představuje komplex vlast liší jen směrem rotace. V závodní sesta ností regulované soustavy, tj. pohybové vě musí o. následovat po sobě. O. jsou (např. pohyblivost). Oblast III. je chápá hodnoceny podle bodovací tabulky. na jako vlastní projev o. s., tzn. oblast Rozhodčí rozhoduje jen o správnosti regulovaného pohybu, která má dvě čá provedení; 3. v jachtingu manévr pla sti: a) schopnost řešit prostorovou chetnice, při kterém změna polohy strukturu pohybu; b) schopnost řešit plachty na druhý bok po - * vyostření je časovou strukturu pohybu (tzv. timing). provedena proti větru s přesednutím Úroveň o. s. je dána správnosti zadání posádky na druhý bok lodi. O. trvá až pokynů z CNS a kvalitou jednotlivých do naplnění plachty větrem na druhém prvků vymezeného systému a jejich boku. Důležitá je plynulost obratu (s mi vzájemnou koordinací. Sov. škola vy nim. ztrátou rychlosti), volba přesného mezuje o. s. jako schopnosti rychle si okamžiku provedení obratu vzhledem osvojovat nové pohyby a přizpůsobovat k poloze plachetnice na vlně, ke změně pohyb, činnost neočekávaně se mění větru i k soupeřům. — Na oplachtěném cím podmínkám. Definice zdůrazňuji plováku se o. provádí nakloněnim stěž hledisko učenlivosti a přizpůsobivosti. ně a plachty k zádi. plovák se začne Východoněm. škola zdůrazňuje hledis stáčet proti větru, závodník přejde před ko týkající se řízeni (regulování a koor stěžněm na opačný bok, současné dinování) pohybu. Zdůrazňuje význam uchopí ráhno na opačné straně a po koordinace a integrace dílčích pohybů, jež mají být sladěny do harmonického kračuje v jízdě na opačném boku obrátka, 1 . místo, kde se traf závodu celku. Meziosobní rozdíly v o. s. se nej otáčí (např. maratón, cyklistický silnič více projevují ve složitých pohyb, čin ní závod). V plaváni je způsob o. určený nostech a v takových, které vyžaduji pravidly: a) při prsou, motýlku (delfínu) přesné, event, rychlé provedení, a to musí být dotyk proveden oběma ruka i za změněných či zvláštních podmínek. ma současně a v téže výši. Po obrátce O. s. se nejprogresivněji vyvíjejí již může závodník provést jedno tempo ru v dětském věku (7—10 let) a některé kama a jeden kop (u motýlku více ko z nich již před nástupem puberty dosa pů) nohama pod hladinou; b) při znaku hují téměř definitivní úrovně. Testováni se závodník může obracet okolo své o. s. se obvykle provádi složitějšími po osy, jakmile se dotkne rukou, paži nebo hyb. akty nebo pohyb, kombinacemi. hlavou stěny, musí se však vrátit do po O'Brien Parry, " 1932, amer atlet, koulohy naznak dříve, než nohy opustí stě lař. Dvojnásobný olymp vítěz 1952 (17, nu; c) při volném způsobu se závodník 41 m) a 1956 (18,57 m). Třetí na OH 1960 může dotknout stěny kteroukoliv částí (19,11 m). Jedenáctkrát překonal SR. těla, dotyk rukou není povinný. Nejča 1953 (18,00 m a 18,04 m), 1954 (18,42 m, stěji se užívá kotoulová obrátka; 2 . ve 18,43 m a 18,54 m), 1956 (18,61 m, 18,69 sport, hrách, především v basketbalu, m, 18,70 m, 19,06 m a 19,25 m) a 1959 obrat, popř. opakovaný obrat provede (19,30 m). ný na stojné noze; volná noha dokročí obrna centrální, ochrnuti, závažné po ruchy hybnosti a svalového tonu vyvo nebo opakovaně dokračuje na zem. obratnostní schopnost, komplex in lané nemocemi mozku, míchy, nervů tegrovaných vnitřních vlastností umož nebo svalů, U dětí je nejvážnější for ňujících plnit přesně časoprostorové mou dětská mozková o., která je pří struktury pohybu. Základem o. s. jsou mým důsledkem poškození mozku mechanismy řízení a regulace phybu, v období prenatálním či perinatálním. činnost vyšší CNS. Jde o mechanismy — Ochrnutí jedné poloviny těla se obioch., fyziol. a psychické. Mírou o. s. značuje jako hemiplegie, ochrnuti dol. je těch. úroveň provedeného pohybu poloviny těla jako paraplegie; obou (průběh pohybu a dosažení cíle). Kom stranná hemiplegie je kvadruplegie. plex o. s. je velmi členitý. Starší děleni Neúplná obrna (částečná ztráta hybno na sedm schopností: - * prostorově ori sti) se označuje jako paréza (hemi-, pa entační schopnost, - * schopnost odha ra-, kvadruparéza). Centrální poruchy dovat vzdálenost,-* schopnost k přes hybnosti jsou spastické (svalový tonus nosti pohybu, - * rytmická schop je zvýšený). — V. t. poruchy motoriky. nost,-* schopnost k regulaci amplitudy Obrovský Jakub, 1882—1949, čes. ma pohybu,-* rovnováhová schopnost,-* líř, sochař a grafik, dlouholetý rektor
o b ří s la lo m AVU. Na OH 1932 získal bronzovou me daili v umělecké soutěži sochařů za so chu Odyssea. V době příprav OH 1936 se aktivně zapojil do boje proti zneužití OH a olymp. myšlenky něm. fašismem. Člen Čs. výboru pro přeloženi OH z na cistického Německa a organizačního výboru - ► Lidových her. obruč, 1. dětské herní náčiní ze dřeva poháněné a udržované ve směru dřevě nou hůlkou; 2 . náčiní z plastické hmoty používané v moderní gymnastice, obří slalom, G—slalom, 1. závodní dis ciplína - ► sjezdového lyžování; spojuje prvky slalomové a sjezdové techniky. Trať se vytyčuje na členitém svahu; vý škový rozdíl pro muže je 250 — 400 m, pro ženy 260—350 m. Pás tratě uprave ný v celé šiři musí být široký nejméně 30 m. Okraje pásu tratě jsou vyznačeny směrovými praporky, levý okraj zelený mi praporky. Brány mohou být široké 4—8 m. Vzdálenost mezi nejbližšími vnějšími tyčemi dvou sousedních bran nesmí být menší než 10 m. — Bránu tvoři dva obdélnikové plátěné terče 0 rozměrech 75 x 50 cm stejné barvy, napnuté mezi dvojicí slalomových tyčí. Dolní okraj terče je vodorovný a ve výši 1 m nad sněhem. Červené terče se stří dají s modrými, modré mají bílý pruh, směřujíci úhlopříčně dolů dovnitř. Ote vřené brány jsou umístěny kolmo ke směru jízdy. U zavřených bran musí být terče svinuty na šířku 30 cm. Průměrný výškový rozdil dvou bran má být nejmé ně 8 m. — Trať o. s. je nutno připravit stejným způsobem jako trať sjezdovou (viz sjezd), úseky s bránami a zatáčky jako trať pro - * slalom. — Pravidla. Zá vod o. s. mužů je vždy dvoukolový a je de se pokud možno v jednom dni. Dvoukolové o. s. se vypisují pro M ČSSR a mez. závody žen i pro doro stence. — Obě kola se mohou jet na stejném svahu, avšak trať pro druhé ko lo je nutno nově vytyčit. Tratě pro obě kola máji být postaveny tak, aby rozdil mezi nejlepšími časy obou kol nebyl příliš velký. — V den závody je trať do startu uzavřena. Závodnici si ji mohou prohlédnou sesouváním na lyžích podél trati. — Závodní komise musí zajistit nejméně tři předjezdce; nejméně dva závod zahájí. V prvém i ve druhém kole startují závodnici ve stejných časových odstupech (zpravidla 60 s). — Závodník musí projet trať na obou lyžích, ale mů že závod dokončit na jedné lyži. Nesmi přijmout cizí pomoc v jakékoliv formě. Musí projet všemi branami a protnout čáru cílové brány. Brána je správně pro jeta, jestliže závodník protne oběma chodidly spojnici vnitřních tyčí brány. Závodník je vyloučen, jestliže neproje de bez chyby všemi branami a cílem; 2 . závodní disciplina skibobového sportu.
obsazování prostoru Trať mužů má výškový rozdíl nejméně 400 m, trať žen 300 m. Je vyznačena brankami, které tvoří střídavě dvojice červených a modrých terčů o rozměrech 75 x 60 cm. Trať musí mít nejméně 31 bran, šířka branky minim. 5 m, nejmenší vzdálenost od tyče jedné branky k tyči sousední branky smí být 6 m. obsazování hráče, v brankových sport, hrách obranná herní činnost jednotlivce (v basketbalu viz krytí hrá če). V. t. odebíráni míče (kotouče), krytí prostoru. Cílem o. h. bez míče (kotou če) je znesnadnit mu zapojení do hry, cílem o. h. s míčem (kotoučem) je sna ha míč (kotouč) mu odebrat a zabránit mu ve střelbě, přihrávce nebo uvolnění do střeleckého prostoru, obsazování prostoru, ve fotbalu obranná herní činnost jednotlivce (viz obrana prostoru). obstřik, injekční napouštění tkáně ko lem chorobného ložiska látkami znecitlivujícími nebo léčivými. Cílený o. pů sobí na body max. bolestivosti, na ner vové kořeny u kořenové bolesti. Pokud se vpichem zasáhne nejbolestivější místo, dojde v 90 % k okamžitému analgetickému účinku, ovlivni se svalové napětí a porucha funkce. 0 . může prová dět pouze lékař obiívka, vnější vodotěsný plášť kostry člunů. Jeho konstrukce je dvojího typu: karvelová a klinkerová. Karvelová o. tvoři hladký povrch bez podélných hran. U veslařských člunů může být hladce sesazovaná z ohýbaných, 1,6-3,2 mm silných prkének z ušlechtilých dřev (cedr, mahagon aj.) slepovaných na úkos, lisovaná do forem, lepená z něko lika vrstev, nejčastěji tenkých dýh (tzv. o. skořepinová), vrstvená ze skelných tkanin pojených umělými pryskyřicemi, často i se ztužovacími výztuhami z pramenců karbonu aj. (tzv. o. laminátová), nebo vrstvená ze skelných tkanin poje ných pryskyřicemi se vzduchovou me zerou vytvořenou vložením tenké papí rové voštiny (tzv. o. sendvičová). Karve lová o. se vyznačuje minim, hmotnosti při extrémni tuhosti a pevnosti. Klinke rová o. se vyznačuje podélnými hrana mi. U kánoí je o. z podélných planěk a vždy vrchní plaňka - od kýlu počínaje - přesahuje o 1 - 2 cm plaňku spodní. U veslařských lodí je z plátů překláda ných přes sebe jako tašky na střeše, obuv sportovní, zvi. druhy obuvi pro jednotlivá sport, odvětví, nezbytná sou část sport, výstroje; a) atletická obuv, tretry, musí být co nejlehčí. Podešev je z tenké, 3 mm silné jadrné usně, která je z vnitřni strany v klenku hluboce vy krojená, aby noha mohla být důkladně stažena. Podešev nesmí být vyšší než 13 mm. Výška podpatku nesmí přesa hovat výšku podešve o více než 6 mm
398 Jedině pro skok do dálky a trojskok smi závodnik výšku podpatku zvýšit nebo vložit dovnitř obuvi vložku, přičemž vý ška podpatku a vložky nesmi přesáh nout 25 mm. Vnitřek boty musi být hladký, proto jsou veškeré švy vedeny vrchem. Široký a měkký jazyk přesahu je nártový díl a je z jedné strany přišit, aby se neshrnul a nevytvořil otlaky. Obuv může být opatřena max. šesti hřeby. Část hřebů, která vyčnívá z pod rážky nebo z podpatku, nesmi být delši než 25 mm a nesmí být v průměru sil nější než 4 mm. Aby se hřeby neprotlačovaly dovnitř boty, sedl na kovové podložce. Tretry s hřeby používají sprinteři, běžci na stř. a dlouhé tratě (na dráze) a skokani (pro skok do výšky většinou jen jedna tretra na odrazové noze). Obuv chodecká má vyztuženou patu, která je uvnitř opatřena mecho vou gumou nebo polyuretanem. Na tenké kožené podešvi je přilepena pro filovaná podrážka a podpatek z krepy; podpatek nesmí být vyšši než 13 mm. Gumová podešev je na vnitřním klenku odlehčena hlubokým vykrojením. Obuv pro hod kladivem má spodek širši v klenku a pevně vyztuženou patu. Vy soký nárt pevně obepiná nohu a dává vrhači jistotu při otočkách. Podešev je přetažená přes patu a špičku i na malí kové straně; b) boxerská obuv se vyrá bí z telecího boxu a podešev bývá jem ně profilovaná z krepy nebo jiné kauču kové směsi. Špička je měkká, opatek mírně ztužený. Boty sahají nad kotníky; c) cylistická obuv (tretry) musi dobře přiléhat k noze. Vnitřek boty musí být hladký, proto bývá svršek zhotoven z jednoho kusu. šněrování začiná až na nártu. Vršek je z telecího boxu nebo ji ného měkkého materiálu. Spodni část je zhotovena z tenké jadrné usně. Spo jení vršku a spodku je zajištěno lepe ním. Na podrážky jsou napřič připevně ny kožené proužky nebo hliniková de stička s drážkou, do niž zapadne hrana pedálu; d) fotbalová obuv (slg. kopač ky) se vyrábí z lehkého měkkého mate riálu, nejčastěji z telecího nebo hověziho boxu. špička je vyztužená. Boty sa hají pod kotníky a šněrování nepřesa huje ohbi zánártí. Podešev je z nepřiliš nasákavé mikroporézní chromové kůže laminované pryskyřici. Jsou bez pod patku a na podešvi jsou upevněny kolí ky zhotovené z kůže nebo plastické hmoty. U nás se smí používat i obuv textilní s gumovou podešví monolitně lisovanou, kde koliky tvoři součást po dešve; e) gymnastickou obuví jsou ko žené cvičky, které mají svršek i spodek z rukavičkářské usně. Spodek je rozdě len asi 2 cm širokou krepovou gumou, aby cvičky neklouzaly. Textilní cvičky jsou vhodné pro masová vystoupeni.
Mají tenkou gumovou, mírně profilova nou podešev. Textilní svršek je porézní. Uvnitř boty je plátěná vložka; f) hokejo vá obuv se vyrábí z telecího boxu, slab ší hověziny nebo kombinace silonových tkanin a telecího boxu. Svršek je řešen tak, aby šněrováni začínalo od špičky a bylo tak možno regulovat utaženi no hy. Staženi napomáhá i široký jazyk, který je vystužen plsti, pěnovou gumou nebo polyuretanem a přečnívá přes okraj obuvi. Zadní část svršku je pro dloužena až k lýtku, aby noha byla chráněna před poraněním brusli nebo holí. Špička musi být vyztužená. Pode šev je asi 4 mm silná a svým profilem odpovídá styčným konturám brusli. Ko žené podešve jsou nahrazovány pode švemi z chrastěnu (PH). Obuv nemá podpatek, neboť výška zadní čížky ho kejové brusle jej svou konstrukcí nahra zuje. Brusle se k botám připevňuji nýto váním. Uvnitř boty jsou nýty kryty vkládací stélkou. Obuv pro brankáře je cel kově zesílená ve všech partiích a v hor ní části je upravena tak, že dává bran káři volnost pohybu. Podrážka je spe ciálně zpevněná, aby snesla nárazy ko touče na brusle; g) horolezecká obuv musí v největší míře chránit nohy a po skytnout horolezci potřebnou jistotu na každém horském terénu. V nástupním mělčim terénu použivaji horolezci těžké horolezecké boty, tzv. kováky, s okova nou podrážkou. Nejběžnější způsob ko vání je tzv. křídlovými hřeby, které tvoři na patě a špičce souvislou řadu. Místo těžké horolezecké obuvi používají horo lezci někdy i - ► pohorky. Na těžkých skalních terénech se používají' lehké horolezecké boty, tzv. lezečky, které mají plstěnou podešev, která se nesme ká na suché ani mokré trávě. Svršek bý vá obvykle plátěný, špička a pata kože ná; h) krasobruslařská obuv se vyrábí z hovězího elku nebo napaboxu, které jsou dostatečně ohebné a pevné, širo ký jazyk je ve spodní části opatřen vlož kou z mechové gumy nebo polyureta nu. Podešev svým profilem odpovídá styčným konturám bruslí. Nejdůležitější část podešve je podpatek, který musí být dokonale připevněn k obuví. Jeho výška je 2-4 cm. Svršek obuvi je řešen tak, aby šněrováni sahalo co nejhloubě ji ke špičce a noha se tak mohla doko nale stáhnout. Krasobruslařská obuv dámská se vyrábí v barvě bílé, pánská v barvě černé; ch) lyžařská obuv se liší podle způsobu užití. Sjezdová obuv se dnes orientuje na skeletové boty s vý škou nad kotníky (až do poloviny lýtka). Zvýšená lyžařská obuv zabraňuje zlo meninám v oblasti kotníku a zajišťuje dobré ovládání lyži. Ve skeletové vnější botě je zataveno 2-5 přezek, které jsou připevněny na posuvném běžci, pomocí
399 něhož se dá nastavit zpevnění nohy v obuví. Vnitrní termoplastiková botička je koženková, vnitřek je z termoplastu potaženého silonovou stříží, kůži nebo jiným vhodným materiálem, který botě zajisti lehkost, měkkost, pohodlnost a dostatečnou tepelnou izolaci. Závodní sjezdařskě boty máji velice úzkou spod ní část; nesmí přesahovat přes okraj ly že, protože by ztěžovala vedení ve sně hu. Nejširší místo podešve nemá měřit vice než 10 cm. Obuv skokanská je leh ká a má pružnou podešev. Musi doko nale zpevňovat kotnik. Má jednoduché šněrování, měkký jazyk a zvýšený pod patek. Lyžařská obuv běžecká se vyrábí z měkkých hovězin a z tenké kožené podšívky. Podešev bývá jednoduchá z chromité usně, plastu nebo gumy. Musí být dostatečně ohebná. Protože vázáni přidržuje botu pouze ve špičce, jsou podešve ve špičce vyztuženy. Pod patek je krátký a nízký. Běžecká obuv musí být lehká a zároveň musi dobře odolávat vlhkosti. Turistická běžecká obuv sahá ke kotníkům, závodni pod kotníky. Půdorys a výška podešve jsou upraveny tak, aby vyhovovaly vyrábě ným typům vázáni; i) obuv pro tenis a volejbal je lehká a prodyšná. Vršek je zhotoven z dvojího textilu, spodní část z tenké krepy. Některé typy jsou vyba veny ortopedickou vložkou. Jsou pod kotniky a mají šněrování hluboko do špičky boty; j) obuv pro sálové sporty má podešev upravenou zvi. způsobem: po sejmuti z kopyta dostává mírně vy klenutý tvar, takže tvoři jakousi přísavnou plochu. Umožňuje hráči bezpečný běh, rychlou změnu směru i prudké za staveni. Svršek obuvi je zhotoven z pevného textilního materiálu, obvykle ve dvou vrstvách (ségl, kepr). K nevý hodám patři nižší prodyšnost a větší hmotnost; k) rychlobruslařská obuv musi být lehká a musí dokonale sedět na noze. Velmi důležité je, aby obuv dr žela tvar, proto se svršek boty prošivá strojovým stehem a uvnitř boty se všívají tkalounové pásky, čímž se zamezu je vytahováni usně. Vyztužený opatek je z vnější strany prodloužen až do klen ku a z vnitřní strany sahá pouze po pa tu, což umožňuje citlivý styk nohy s bru slí. Rychlobruslařská obuv nemá pode šev ani podpatek. Brusle se nýtuji pří mo na stélku, a to teprve po osobním vyvážení a vyzkoušení vedeni směru osy bruslí. Bota sahá ke kotníkům. Ja zyk je podložen plstí, polyuretanem ne bo molitanem. Podle střihu rozlišujeme střih amer, který odpovídá krátkým sprinterským tratím, a střih norský, vhodný pro dlouhé tratě; I) vzpěračská obuv je zhotovena z měkké usně (telecí box) bez podšívky, má měkkou špičku, aby byla zachována max. citlivost nohy.
odbor základní tělesné výchovy Podešev je z profilované krepy s mirně tem ruky, je výjimečné, uživá se při vy zvýšeným poloklínovým podpatkem. bírání míče „rybičkou" nebo při bekhend-smeči, použivalo se např. pro ro Obuv sahá nad kotniky. obvaz, pruh sterilní tkaniny určený tovaná spodní podání, k ošetření poranění. 0 . chráni ránu odbočka viz přeskok odbočmo. před druhotným infikováním, pomáhá odbod viz odveta v šermu, zastavit krváceni, odsává výměšky, při odborné tělovýchovné časopisy, držuje obklady a léky, udržuje příslu většinou měsíčníky určené trenérům, šnou tkáň v klidu. Podle účelu se roze cvičitelům i funkcionářům jednotlivých znává o. krycí, sací, obkladový, tlakový sport, odvětví. Čes. čas. vydává ÚV (má zastavit krvácení), podpůrný, fixač ČSTV v nakl. Olympia; vycházejí měsíč ní a nápravný. Podle materiálu, z něhož níky Atletika, Cyklistika, Čs. šach, Lyje zhotoven, rozeznáváme náplasťový, žařstvi, Sportovní a moderní gymnasti elastický, šátkový, prakový, dlahový ka. Turista na cestu, Teorie a praxe tě a z tvrdnoucích hmot. Zvi. formou o. je lesné výchovy, Vodní sporty a Základní zaškrcovací o. při tepenných krváce a rekreační tělesná výchova. Sl. čas. vy ních. 0 . se přikládá po vrstvách vždy od dává SÚV ČSTV ve vydavatelství Sport; vycházejí měsíčníky Krásy Slo periférie. Očenášek Augustin, 1871-1942, čes. venska, Tréner a Jazdectvo. Nejdelší tělových, funkcionář a odborník, zakla tradici má časopis Cyklistika, který na datel sokolské rytmiky a spolutvůrce kazuje na první čes. sport, časopis Cy teor. principů tvorby tělových, skladeb. klista, jehož 1. čislo vyšlo 15.10.1884. Vycházel ze syntézy moderních metod odbornosti Svazarmu, specializova (Dalcroze, Héberta aj ), spojoval zřetel né druhy zájmové branné činnosti. Mezi zdrav, s účelnosti a est. požadavky. Au zakládajícími kolektivními členy Svazar tor řady tělových, skladeb, překladatel mu byly 1951 mj. Svaz lidového letectví, (zejm. děl - ► G. Héberta). Kromě ryt Autoklub RČS a Čs. svaz amatérů-vysímického tělocviku propagoval zvi. ve lačů. Tyto odb. zájmové organizace vy cvičeni sokolského dorostu přirozené tvořily zákl. otevřené soustavy odbor tělových, metody. Organizoval a vedl nosti Svazarmu. Do pol. 80. let se o. S. krátkodobé státni tělových, kursy pro rozšířily o modelářství (letecké 1953, učitele a cvičitele v Nymburce, kde lodni 1959, železniční a automobilové podle Hébertova vzoru vybudoval letní 1961, raketové 1962 a plastikových mo cvičiště. Vychoval řadu pokračovatelů. delů 1975), elektroakustiku a videotechSpisy: Základy rytmického tělocviku so niku-hifi (1969), branné vodáctví, potakolského, 1928 (spolu s K. Pospíšilem), pěčství (1962, 1973 sjednoceno s bran ným vodáctvím), kynologii (1951-68, ky odbíjená viz volejbal, odbíjení míče, odráženi míče rukou nologie služ. plemen psů znovu od (rukama), popř. paži (pažemi) tak, aby 1973), masové branné sporty (1953) nespočinul v klidu na prstech nebo kte a střelectvi (1953). Mezi o. S. lze zařadit rékoliv části paže. Odbíjet lze prsty ne i Klub důstojníků a praporčíkú v záloze. bo nastavením rukou nebo paží do ces Zájmová branná činnost je organizová ty míči tak, aby se míč odrazil. — Při na podle odbornosti (až na některé vý vrchním o. obouruč je míč odrážen bříš jimky) zákl. organizacemi Svazarmu ky posledních dvou článků prstů a po v klubech, kroužcích nebo oddílech sledního článku palce při trčeni paži mládeže. vstřic k přilétajícímu míči. Mič má být odbor turistiky, zákl. článek organizo zasahován asi před čelem hráče. Toto vané turistiky v TJ. Jejím úkolem je zís o. zaručuje nejpřesnější usměrněni mi- kávat mládež i dospělé pro aktivní pro če, proto se jím hrají nahrávky, výjimeč vádění turistiky a organizovat pro ně ně přihrávky nebo přehrávky míče přes všestrannou činnost, pečovat o polit, síf. Vrchní o. obouruč pouhým nastave a odb. výchovu svých členů, starat se ním dlaní miči do cesty, při mírně rozta o růst tur. výkonnosti a vytvářet pro ni žených a zpevněných prstech se použí odpovídající podmínky. O. t. se může vá při - * blokováni. Vrchní o. jednoruč členit na oddíly podle druhů turistiky úderem ruky, sevřené ve volejbalovou a na tur. oddíly mládeže (TOM), které špetku nebo jinak, je zákl. těch. útoč však nemají organizační ani hospodář ných úderů (viz smeč, lob, drajv). — skou samostatnost. Spodní o. jednoruč, popř. spojené s pá odbor základní tělesné výchovy, dem, se užívá hl. při vybírání míče. 1. v ČSLA organizační článek voj. maso Spodním o. obouruč (viz bagrování) se vé sport. činnosti; od 1982se zřizuji ve voj. zpracovává podání soupeře, prudké útvarech a školách v rámci - ► vojen smeče a většina mičů přilétajicich od ských tělovýchovných jednot. Do o. soupeře, přičemž současná pravidla ne ZTV se zařazují příslušníci útvaru, kteří trestají ani několikerý dotek míče, po nejsou zapojeni v některém sport, oddikud je neúmyslný a v jedné akci. — lu. Hl. úkolem o. ZTV je přispívat k vše Specifické těch. odbíjení, např. hřbe strannému rozvoji vojáků, zajišťovat pří-
400
odbor ZRTV právu a plném podmínek odznaku zdát- čení do přihrávky, popř. odejmutim minosti a organizovat vojenskopraktické če při driblinku soupeře, v basketbalu soutěže. Nejvyspělejši cvičenci z odbo- i vytrhnutím (vyražením) mlče z rukou ru ZTV jsou vybiráni a zařazováni do soupeře; v pozemním hokeji lze prosport. oddílů. Činnost o. ZTV řídi vedou- vést o. m. pouze z levé strany a obrán ci ZTV a vyškolení cvičitelé; 2. 1957-71 ce se nesmí dotknout těla ani hole souzákl. organizační článek dobrovolné peře; v ragby se míč odebírá - * sevíeTV; dnes - * odbor ZRTV. . ním nebo - ► skládáním soupeře, odbor ZRTV, organizační složka svazulODECABE viz Středoamerická a karibZRTV, součást TJ, která je rovnocennáJská sportovní organizace, ostatním oddílům a odboru turistiky j ODEPA viz Panamerická sportovní orČinnost o. ZRTV zahrnuje zákl. TV projganizace. děti a rekreační TV pro dorostence odhyb, v prostných a v úpolech název a dospělé. V současné době může mít pohybu těla vzad do protilehlé polohy, o. ZRTV oddíly zákl. gymnastiky, po- např. z podřepu nebo dřepu zánožného hyb. výchovy, džezgymnastiky.sportov- do podřepu nebo dřepu přednožného. ně rekreační činnosti a zdravotní TV. odchylováni, doprovodný pohyb ruky Vznikající o. ZRTV musí mít minim. 15 nebo špičky nohy ve směru k palci evidovaných členů a 1 cvičitele. Tělo- a k malíku. vých. proces se diferencuje podle ma-l odírka, ochranná lišta na bocich člunů, teriálniho vybaveni TJ, podle pohlaví,; připevněná u horní hrany lubu. U ve věku a zájmu cvičenců do skupin, druž slařských závodních člunů to bývá lišta stev a oddílů. Učebně metodickou čin zhruba půlkruhového průřezu šíře asi 15 nost řídi náčelník (náčelnice). Zákl. or mm, která slouží zároveň k přichycení ganizační formou tělových, procesu - * dykyty. V současné době bývá o. na v oddílech je cvičební jednotka, řízená hrazena samolepícími páskami, které kvalifikovaným cvičitelem. Doplňuje se dokonale drží dykytu, ale neplní ochra systémem soutěží, tělových, vystoupení nnou funkci. mi a akcemi masového charakteru, odklon v kanoistice viz náklon oddechový t a a, 1 . v basketbalu přeru odkmih, cvičební druh - * přechodů šení hry, o které žádá trenér (započita- z vyšších poloh do nižšich; pohyb těla telný oddechový čas, trvající jednu mi z podporu vyššího do nižšího nebo do nutu), nebo který nařizuje rozhodčí při visu, a to kmihem (po oblouku). Rozli zranění nebo z jiného závažného důvo šujeme o. vpřed a vzad. du. Každé družstvo si může vyžádat odkop, 1. ve fotbalu dlouhé odkopnutí v každém poločase dva započitatelné míče, provedené v tísni a bez jakéhoko o. č. a po jednom v každém prodlouželi čile; 2 . v pozemnim hokeji akce bran ni; 2 . ve volejbalu řádné přerušeni hry káře, kterou likviduje delší přihrávku do na 30 s. 0. č. může být vyžádán kapitá střeleckého kruhu nebo zasahuje míč, nem nebo trenérem při přerušeni hry, který soupeř vystřelil na branku, event, nejvýše však 2 x v setu. Za zdržováni zahrál příliš daleko před sebe. hry může rozhodčí družstvo potrestat odlákáváni, v basketbalu a házené „nařízeným o. č." („nařízeným T", útočná herní kombinace s mičem nebo bez miče, při které jeden z útočníků od z angl. time out). oddíl, 1. o. sportovní, organizovaná vádí obránce nebo jeho pozornost skupina sportovců, kteří v rámci TJ pro z prostoru, kterým jiný útočník ihned vozují určitý sport. 0 . ustavuje a jeho vede vlastní akci. činnost řídí výbor TJ, který také schva odlep, slg. v cyklistice technicko-takluje vedení oddílu. Vedeni o. pečuje tická dovednost sprinterů; odlepeni ze o výchovu svých členů, o jejich výcvik závěsu na vzdálenost 5 i vice metrů za a závodění; 2. v turistice a ZRTV nižší soupeře s úmyslem ztížit mu kontrolu organizační složka odboru TJ. V turisti děni za zády a získat možnost překva ce o. sdružuje zájemce o určitý druh tu pujícího - ► nástupu. ristiky (např. o. vodácký, o. lyžařské ne Odložil Josef, *1938, čs. atlet, běžec bo vysokohorské turistiky, o. cykloturi- na stř. tratě, ZMS. Druhý na OH 1964 stiky, o. mototuristiky, o. krasové turis v běhu na 1 500 m (3:39,6), osmý na OH 1968 na 1 500 m (3:48,6). Účastník ME tiky). odebírání míče (kotouče), v branko 1962 a 1966. Vytvořil SR na 2 000 m 1965 vých sport, hrách obranné herní čin (5:01,2). Sedminásobný mistr ČSSR (tři nosti jednotlivce, jimiž se obránce krát v běhu na 800 m, čtyřikrát v běhu zmocňuje miče nebo dopomáhá, aby na 1 500 m). Vytvořil osm čs. rekordů na míč získal spoluhráč, nebo alespoň na 1 000 m 1965 (2:18,6), na 1 500 m 1966 chvíli narušuje kontrolu soupeřů nad (3:37,8), na 1 míli 1964 (3:56,4) a 1965 míčem (např. vypíchnutím miče do autu (3:55,6), na 2 000 m 1965 (5:08,6, 5:04,1, ap.). 0 . m. se realizuje především vy 5:03,2 a 5:01,2). píchnutím přihrávaného nebo driblova odmítáni, v ragby odstrčení soupeře ného míče, zachycením míče při vsko- otevřenou dlaní; obranná činnost hráče
Josef Odložil
s míčem proti pokusu soupeře o - * se vřeni nebo skládání. Smi být zasaže na jen horní část těla. odpadáni, v jachtingu změna směru plavby; plachetnice pluje méně ostře proti větru Pravidla zakazují odpadat směrem na loď, která předjíždí v závětří (viz návětří). odpal, v pálkovačích hrách úder pál kou do míče a způsob letu miče po úderu. O. je dobrý, letí-li míč do vyme zeného prostoru hřiště. O. pomocný (postupový) usměrňuje pálkař tak, aby umožnil postup spoluhráči, i za cenu vlastního vyautování. V. t. náraz, odpor prostředí, fyz. veličina sil, které se projevují pouze pří mech. pohybu Pohybující se těleso naráži na okolní prostředí, odstraňuje jeho částečky ze své dráhy a je jim obtékáno. Tím vzniká tlak na přední plochu tělesa a za urči tých okolností mohou vznikat ještě dal ší síly. Tlak a tyto síly odnímají část po hyb. energie tělesa, brzdí jeho pohyb nebo mění jeho směr. Obtékáni tělesa A
-ZMS Odpor prostředí: A prouděni laminárni, B proudění turbulentní; 1 směr pohybu disku.
401
odvolání
Odpor prostředí: 1 směr letu disku, 2 uhel náběhu, 3 vztlak 4 odpor, 5 výsledná aerodynamická sila.
Odpor prostředí: ř směr pohybu, 2 aerodynanická sila = odpor prostředí.
vrstvami prostředí může být hladké, vrstvy za tělesem se spojuji bez odtrže ní. Jde o proudění laminární. Tvoří-li se víry na povrchu obtékaného tělesa, jde o proudění turbulentní. Víry spotřebo vávají práci. Tato síla a tlak na čelní plo chu se sčítají v sílu působící proti smě ru pohybu. Sila je závislá na tvaru těle sa a nazývá se tvarový odpor. Další si lou je třecí odpor. Souhrn obou odporů dává aerodynamickou nebo hydrodyna mickou sílu. Brzdí pohyb tělesa a ozna čuje se jako čelní nebo profilový odpor. Nejmenší odpor má těleso kapkovitého nebo proudnicového tvaru. Tento po znatek se uplatňuje při hledáni nej vhodnější polohy těla v cyklistice, lyžo vání aj Plocha průmětu člověka ve vzpřímeném postoji je 0,7-1,0 m!, ve stř postoji 0,5-0,7 m! , v nízkém postoji 0,4 0,6 m:, plocha profilu při plaveckém pohybu 0,05-0,15 mJ. odraziště, místo, kde se skokan odrá ží; 1 . v atletice viz atletická zařízení; 2 . mírně skloněná plocha - ► lyžařského můstku (dř. též odrazový stůl), z jejíž hrany se skokan odráží. Délka a sklon o. jsou stanoveny normou pro stavbu lyžařských můstků. Sklon malých můst ků je 7° až I T , stř., velkých a můstků pro lety na lyžích 9,5° až 12°.
odraznřkové hry, disciplíny -» kuleč níkového sportu; -> karambolu lze do sáhnout po odrazu koule od pryžového odrazníku, který ohraničuje hrací plo chu (viz kulečníkový stůl); a) ve dvojlomu (duple) se koule odražená -» tá gem musí dotknout nejméně jednoho odrazníku před dokončením karambo lu; b) ve čtyřlomu (kvartě) se koule odražená tágem musí dotknout nejmé ně třikrát jednoho nebo několika odrazníků před dokončením karambolu. Rozestavováni lpících a vyhozených koulí se řídí zvláštními pravidly, odrazové břevno, dřevěná deska, z niž se skokan do dálky a trojskokan odrážejí k provedení skoku. V. t. atletic ká zařízení. odsek viz odveta v šermu, odsun, v šermu krok vzad ze střehu ke zvětšení vzdálenosti od soupeře. Pohyb začíná noha vzadu náponem a posunu tím špičky asi o stopu vzad, následuje pokrčeni této nohy a současný odraz druhé nohy zpět do střehu, odilap (odšlapováni), v lyžování změna směru jízdy odrazem z vnější zatížené lyže; hmotnost těla se přenese na od vrácenou vnitřní lyži za současného soupažného odpichu holemi. Odšlapo váni je opakování odšlapů; používá se v pomalejší jízdě, při špatných sněho vých podmínkách, ke zrychlování jízdy; metodický prostředek k nácviku rovno váhy a přenášení hmotnosti, odveta (riposta), v šermu odbod (od sek) po úspěšném krytu. O. může být bud přímá do nejbližši části -*■ platné ho povrchu soupeře, nebo nepřímé — výhybem a zásahem do protilehlé stra ny, nebo záludem, tj. náznakem přímé odvety s vyhnutím se krytu. Protiodvetu (kontraripostu) provádí útočník po kry tu odvety obránce, který první útok od vrátil. odvetné utkáni, druhý zápas mezi dvěma soupeři v jedné sport, soutěži. Dochází k němu ve sport, hrách při dvoukolovém (čtyřkolovém) soutěžním systému, kdy soupeři se utkají navzá
jem dvakrát (čtyřikrát) v průběhu soutě že. Zásada o. u. se uplatňuje v domá cích mistrovských soutěžích kolektiv ních sport, her, v evr. pohárových sou těžích ap. odvětví tělesných cvičeni, skupina příbuzných (zvi. z biom. hlediska) těl. cvičeni, která tvoři podskupinu některé ho -» odboru těl. cvičeni a od ostatních podskupin tohoto odboru se zřetelně odlišuje. odvolací komise, 1. skupina vybra ných funkcionářů, která rozhoduje o -*• námitkách podaných proti porušeni pravidel sportu a v ostatních sport, těch. sporech, které jsou jí předloženy. 0 . k. ustavuje pořadatel nebo jiný or gán při význ., zejrti. mez. sport, soutě žích. V domácích soutěžích se ustavuje v některých sport, odvětvích pod ná zvem odvolací sbor nebo komise pro vyřizováni námitek, ve stolním tenisu turnajový výbor ap. O. k. je zpravidla 3-5členná. Funkci předsedy vykonává - ► hlavní rozhodčí nebo jiný odpověd ný funkcionář. Složení o. k. a rozsah její působnosti stanoví pravidla sportů; 2 . komise jako pomocný pracovní orgán, který v některých případech zřizuje or gán ČSTV oprávněný k rozhodování. Komise je zmocněna přezkoumat ve vě cech sport. tech, a disciplinárnich roz hodnuti orgánu 1 . instance a navrhovat -» odvolacímu orgánu rozhodnutí a je ho odůvodnění. Tato komise nemá roz hodovací pravomoc, odvolací orgán, tělových, orgán, který rozhoduje ve 2 . instanci o odvoláni sportovce, funkcionáře nebo tělových, kolektivu proti rozhodnuti orgánu 1 . in stance (viz námitky, odvolaci komise). Ve sport. těch. věcech je příslušným o. o. (při soutěžích jednorázových) zpravi dla nadřízený výbor sport, svazu či jeho sport. těch. komise. V dlouhodobých, zejm. mistrovských soutěžích ČSTV a ve sporech o registraci působí ve funkci o. o. předsednictvo výboru sport, svazu ČSTV. V disciplinárních vě cech stanoví o. o. - ► Jednotný discipli nární řád ČSTV. V mez. soutěžích sta noví o. o. pravidla mez. sport, federaci. Rozhodnutí«. o. je konečné a nelze se proti němu dále odvolávat, odvolání, řádný opravný prostředek, kterým napadá sportovec, funkcionář nebo tělových, kolektiv rozhodnutí tělo vých. orgánu, který ve věci rozhodl v 1 . instanci (viz námitky, odvolaci komise). O. je nutno podat -» odvolacímu orgá nu ve stanovené lhůtě a v předepsané formě za podmínek, které určuji pravi dla sportů a soutěžní řády sport, svazů. Podáni o. nemá zpravidla odkladný úči nek; až do rozhodnutí odvolacího orgá nu zůstává v platnosti původní rozhod nuti orgánu 1 . instance.
402
odvrat odvrat, v lyžováni oboustranný o. je PPOV - Připraven k práci a obraně vlas poloha lyži, kdy špičky lyži jsou od se- ti, OZ pro dospělé starši 19 let, s dílčím be, patky u sebe; při jednostranném členěním na 5 kat. mužů a 5 žen. OZ má odvratu je jedna lyže špičkou oddálena 2 části: ideově vých., v níž uchazeč mu sí prokázat znalosti z TVS a sportovně od druhé. odznak, vnějši vyjádřeni tátových, technickou. V této části je pro většinu symboliky, výtvarně provedené v kovu, kat. zařazen šestiboj, jen nejmladši kat. textilu nebo v jiném materiálu. Kovový má čtyřboj a nejstarší trojboj, skládajici o. bývá opatřen jehlou nebo špendlí se převážně z atl. disciplín (pro měřitelkem k upevněni na občanský oděv ne nost výkonů). Jediným tělocvičným bo stejnokroj, látkový nášivkový o. je prvkem je šplh: muži a chlapci šplhají uzpůsoben k našiti na sport. úbor. a) bez přírazu 5 m (žáci s přírazem), ženy Výkonnostní o. vyjadřuje stupeň dosa s přírazem 4,5 m. Všechny kategorie žené fyzické zdatnosti nebo sport, či nad 13 let mají povinné plaváni na tra tur. vyspělosti jeho nositele, např. o. tích 25-100 m, hodnoti se dosažený čas. zdatnosti, o. výkonnostní třídy, výkon Ke splnění praktické části musí ucha nostní o. pěši turistiky aj.; b) Čestný ne zeč absolvovat všechny stanovené dis bo čestný pamétni o. je tělových, vy cipliny příslušné věk. kat. a musí v kaž znamenáním, např. čestný odznak dé disciplině splnit zákl. výkonnostní li ČSTV; c) Propagační o. je určen k pro mit. Uchazečům, kteří splní všechny pagačním účelům, jako o. akce Bud fit, předepsané podminky v rozmezí 1 roku, o. olympijský aj.; d) Organizační o. oz je udělen příslušný OZ. Podle počtů zís načuje příslušnost jeho majitele k tělo kaných bodů se získává bronzový, stří vých. organizaci, svazu, TJ, sport, odvě brný nebo zlatý OZ. Získá-li uchazeč OZ tví; e) Funkcionářský o. identifikuje jakéhokoliv stupně pětkrát (každý v ji funkcionáře tělových, akce, např. roz ném roce), je mu udělen čestný dia hodčího, pořadatele, člena -» jury ap. mantový odznak. Oprávněni jako roz odznak zdatnosti, OZ, soubor disci hodčí OZ máji cvičitelé a trenéři ČSTV, plín, zaměřených k získání zákl. pohyb, učitelé TV, rozhodči všech sportů dovednostní potřebných k práci a obra a ZRTV, náčelnici těl. přípravy v ozbro ně vlasti i ke zvýšení úrovně výkonnosti jených složkách, instruktoři sport, sou v jednotlivých sportech; jeden ze zákl. těži ROFI, vých. pracovnici pionýrských prostředků soc. TV, přispívající k upev táborů ROFI, kvalifikováni vedoucí PO ňováni zdrávi, k všestrannému rozvoji SSM, kvalifikováni vychovatelé, cvičite těl. zdatnosti a k těl. a morální připrave lé, instruktoři a trenéři Svazarmu minin. nosti. — 1. OZ v Československu byl za 4. třídy; — 2. OZ v soc. zemích se po veden podle sov. vzoru -*■ Federací stupně zaváděly po 1945. Nejsou jen zá proletářské tělovýchovy (FPT) 1932 pod ležitosti tělových, organizace, ale patři názvem Připraven k třídnímu boji. Sy mezi přední povinnosti státních orgánů, stém OZ měl i polit, cíle, kdežto obdob volených zastupitelských sborů, spol. ná soutěž v Sokole s názvem Ukaž, co a mládežnických organizaci ap. Zahrnu umiš byla zaměřena jen na zvyšování je většinou stejně jako v ČSSR část těl. zdatnosti. Po sjednoceni čs. tělový ideově vých. (SSSR, PLR a NOR) chovy 1948 byl zaveden - * Tyršův od a sportovně těch. požadavky. Většinou znak zdatnosti. Po řadě obsahových, or jsou v nich zařazeny atl. discipliny, ganizačních i metodických úprav (1952, gymnastika se objevuje ve formě testo 1962, 1978 a 1982) byl obsah OZ upra vání výkonnosti (SSSR), výběrového ven podle požadavků stranického doku sportu (NDR, BLR, PLR) či pevné součá mentu z 3. 3. 1978 - umožnit prostřed sti požadavků (SSSR - ranní gymnasti nictvím OZ testováni těl. zdatnosti oby ka), v ČSSR je součásti šplh. Plavání je vatelstva a využit jej jako prostředku zařazeno ve všech zemích, trati 50-4 000 masového rozvoje TV. — V současné m podle věku a výkonnostních tříd. Za době je OZ založen na pfincipu soutě řazeny jsou i branné prvky, především že. Souhrn pokynů k jednotnému pro střelba z malorážky či vzduchovky vádění soutěži OZ na celém území (SSSR, NDR, PLR, BLR, SFRJ), hod gra ČSSR tvoří Řád odznaku zdatnosti. Vy nátem (SFRJ, ČSSR) na dálku či na cíl. mezuje poslání a obsahovou náplň, ur Celý komplex OZ má v jednotlivých stá čuje organizaci (věk. kategorie, hodno tech svůj název, který vyjadřuje jeho cení, systém soutěži ap.), rozhodováni, ideové zaměřeni: v Bulharsku: Sporten provádění záznamů i udělování odzna mnogoboj Rodina - pro jednotlivé věk. ků. Podle věk. kategorií se OZ dělí na: kategorie má symbolické názvy Obrat DOZ - dětský odznak zdatnosti pro děti nost, Svěžest, Úsilí, Odvaha, Mládí, Sí ve věku 6-10 let s dílčím členěnim na 4 la, Zdrávi. Obsahem jsou výkonnostní kat. podle škol. ročníků; BPPOV - Buď normy v individuálních sportech (4-5 připraven k práci a obraně vlasti, OZ atl. disciplín, sport, gymnastika a plavá mládeže ve věku 11-18 let s dílčím čle ni) a požadavky na zvládnuti techniky něnim na 4 kat. chlapců a 4 dívek; dalších sportů. Hodnocení systémem
„splnil - splnil výborně"; v Jugoslávii: Partyzánský víceboj ve 3 skupinách. Všechny kat. plní podmínky v 8 disciplí nách, v nichž se měři pouze vzdálenost, hmotnost ap.; v NDR: Sportabzeichen der DDR s podtitulem Bereit zuř Arbeit und Verteidigung der Heimat. Má 3 věk. stupně s označením Dětský sport, odznak, Mládežnický sport, odznak a Sport, odznak NDR. Podminky jsou stanoveny pro 3 kvalitativní stupně, na bronzový odznak se plni 5 disciplín (vy trvalý běh, trojskok z mista na jedné noze, slalomový běh na 40 m, střelba a shyby nebo kliky), na střibrný a zlatý ještě 5 dalších volitelných (některé atl disciplíny, lyžování, bruslení, cyklistika, kuželky, malé hry, gymnastika a plavá ní). Výkony se boduji 1-3 body; Polsko: Powszechna odznaka sportowa (POS) má rovněž 3 věk. stupně (dětí, mládež, dospěli). OZ pro dospělé má 3 skupiny požadavků: nehodované ukázky z růz ných sportů, bodovaný atl. čtyřboj (sprint, skok do dálky, vrh koulí a přes polní běh) a aktivita ve spol. prospěšné činnosti (organizování sport, nebo re kreačních soutěži, budováni a údržba tělových, zařizeni, funkcionářská čin nost aj ); SSSR: Gotov k trudu i oboroně (viz GTO). Obdobné odznaky jsou i v MLR (Munkára, Harca, Kész), RLR Gata pentru muncá si apararea R. P. L), Albánii (Gati per pune dhe mbrojtjen e R. P. S. S.) a dalších. — OZ se staly důležitou součástí soc. TK. Oersted Hans-Hendrik, ‘ 1954, dánský cyklista. Vybojoval bronzovou medaili ve stíhacím závodu na OH 1980. Po pře chodu k profesionálům se stal ve stíha cím závodu na 5 km mistrem světa 1984, 1985, držitelem stříbrné medaile z MS 1982 a bronzové z MS 1983. Oerter Alfred, "1936, amer. atlet, diskař. Čtyřnásobný olymp. vítěz 1956 (56,36 m), 1960 (59 18 m), 1964 (61,00 m) a 1968 (64,78 mj. Čtyřikrát překonal SR: 1962 (61,10 m a 62,45 m), 1963 (62,62 m) a 1964 (62,94 m). Jediný sportovec v historii OH, který dokázal zvítězit čty řikrát za sebou v jedné disciplině. Oestgaard Nicolai Ramin, 1885-1958, norský sportovec a sport, funkcionář. 1928-34 místopředseda a 1934-61 před seda Mez. lyžařské federace (FIS), 1927-30 předseda Norské asociace ly žováni. Před 1. svět. válkou u nás půso bil jako lyžařský instruktor a do 1918 nás zastupoval na kongresech FIS. ofsajd [angl.] viz postavení mimo hru. Ogimura Ičiro, *1933, jap. stolní teni sta. Mistr světa ve dvouhře 1954, 1956, ve čtyřhře 1956,1959 a ve smíšené čtyř hře 1957, 1959 a 1961. Člen vítězného kolektivu z MS 1954-57, 1959. Držitel stříbrných medailí z MS 1957 (dvouhra, čtyřhra), 1961, 1963, 1965 (soutěž druž-
Í
Olsen
403 stev) a bronzových z MS 1954, 1955 (vždy ve čtyřhře) a 1959 (dvouhra), ohlávka, součást uzdéni jezdeckého koně; a) postrojová o. s jednoduchým udidlem pro tažné koné; b) o. s obnoskem, opatřená na nánosníku jedním ne bo vice kroužky k zapnutí -» lonže pro vedení koně při - ► lonžování; c) stájo vá o., jednoduchá kožená nebo popru hová na uvázáni koně ve stáji pomocí uvazovacich řemenů (vazáků). ohrádky, mobilní ohrazení hracího prostoru ve stolním tenisu. Oddělují od sebe jednotlivě stoly. Jsou dřevěné ne bo látkové na kovové konstrukci vždy tmavých barev; výška 75 cm. ohýbání viz flexe. ochrana přírody, cílevědomá činnost člověka směřující k zachování přír. bo hatství, tj, jednotlivých druhů organis mů a jejich společenstev, životního pro středí i útvarů neživé přírody. Na zákla dě Ústavy ČSSR a zákonů ČNR z 1.8. 1956 a SNR z 8 .10. 1956 patří ochrana přírody v ČSSR do státní péče. Před mětem o. p. jsou chráněná území, chrá něné přír. výtvory a přír. památky a chráněné druhy živočichů, rostlin, ne rostů a zkamenělin. Chráněná území se člení na - ► národní parky, chráněné krajinné oblasti (zachovaný krajinný ce lek, v němž jsou výsledky lidské činno sti ve vyváženém souladu s přírodou), státní přírodní rezervace (území jen má lo dotčené lidskými zásahy), chráněná naleziště (menší území, v němž se vy skytuji vzácné chráněné i nechráněné druhy živočichů, rostlin, zkamenělin ne bo nerostů), chráněné parky a zahrady (menší území důležitá z hlediska den drologického, hist, i architektonického) a chráněné studijní plochy (menší do časně chráněné území umožňující zkou mat vliv lidských zásahů do přírody). Kolem chráněných územi se zřizuji ochranná pásma, zamezující pronikání nepříznivých vlivů z okolí. V ČSSR byly 1985 4 parky, 32 chráněných krajinných oblasti a více než 1 1 0 0 chráněných úze mi. Nejvyššimi orgány státní o. p. jsou ministerstva kultury ČSR a SSR a nár. výbory. Odb. orgány pro otázky státní o. p. jsou v ČSR Státní ústav památko vé péče a ochrany přírody a v SSR Ústredie štátnej ochrany prirody. Do brovolnou činnost při o. p. organizují v rámci resortu ministerstev kultury Český a Slovenský svaz ochránců příro dy. oina, rumunská sport, pálkovači hra s oficiálními soutěžemi. Hřiště 32x70 m je podélně rozdělené pomocnou ča rou. Po jeho delšich stranách musí být 3 m volného prostoru, na obou koncich je z celkové délky hřiště oddělen čara mi pruh 5 m široký. V 15m rozmezi jsou vyznačeny na středu hřiště i po stra
nách 3 kruhové mety (celkem 9) o prů měru 2 m. Půlkruhové pálkoviště je na středu tzv. bitevní čáry. Pálkaři nastu pují na pálku postupně ze svého stano viště na čáře v pravé pol. startovního (bitevního) územi. Pálka je 90-100 cm dlouhá, max. průměru 5,5 cm. Míček 150-200 g má obvod 25-30 cm. Družstva tvoří 11 hráčů a 3 náhradnici. Utkáni se hrají na 2 směny, tj. každé družstvo hra je 2 x na pálce i v poli. Pálkař má 1 po kus pro odpal z nadhozu spoluhráče. Může odpalovat libovolným způsobem, za odpal přes 45 m vzdálenou čáru zís ká 1 bod, za 60 m vzdálenou zákl. čáru 2 body. Po odpalu běží levým „kuloá rem" za zákl. čáru a pravým zpět na čá ru bitevni, tím získá také 1 bod. Nezdaři-li se odpal, smí pálkař vyčkat za star tovní čarou (levá pol. čáry bitevní) na odpal dalšího pálkaře. Stejně tak může vyčkávat za čarou vstupu (pravá část zákl čáry) před návratem. Jednim ku loárem mohou běžet současně jen 2 hráči. Pokud hráči v poli chytí odpálený míč přimo v letu nebo z mety zasáhnou míčkem běžícího pálkaře, pálkař bod nezíská. Okano Isao, *1944, jap. judista. Olymp, vítěz 1964 v kat. do 80 kg a mistr světa 1967 Oklepá k, lid. tanec z vých. Čech, ve kterém se vyskytuji oklepákové taneční prvky (bočné holubce, tj. přiklepy nohy o nohu). okresní pedagogické středisko, OPS, součást systému dalšího vzdělá váni pedag. pracovníků na předškol. za řízeních a zákl. školách v okrese. OPS je podřízeno odboru školství ONV a ve deno jedním z okr. škol. inspektorů. Or ganizuje dobrovolné formy studia aktu álních otázek školství. Pro jednotlivé vyučovací předměty nebo skupiny předmětů se v OPS vytvářejí kolektivy externích spolupracovniků, tzv. kabine ty (viz kabinet tělesné výchovy), okostice, periost, tuhá blána kryjící kost s výjimkou kloubnich ploch. Sklá dá se ze dvou vrstev: zevní, vláknité, a vnitřní, bohatší na buňky, které mo hou vytvářet kostní tkáň. Proto kost mů že růst do šířky i po ukončeni osifikace. O. je bohatě prokrvena a inervována. okožení, kožený obal vesla v místě, kde se otáčí v - ► havlince. Chrání dře vo vesla před odřením. Dnes se kožený obal stále častěji nahrazuje navlečenou hadicí z plastických hmot. okresní organizace ČSTV, organizač ní složka ČSTV, kterou tvoří tělových, jednoty příslušného okresu. Nejvyšším orgánem je konference, která se koná jednou za 2—3 roky. V období mezi konferencemi činnost řídi okr. výbor (OV) ČSTV. Na konferenci se kromě OV volí i okr. kontrolní a revizní komise.
Postavení o. o. ČSTV mají městské or ganizace v Brně, Ostravě a Plzni. V. t. československý svaz tělesné výchovy, okresní výbory pro tělesnou výcho vu a sport viz národni výbory a tělesná výchova. okruh, uzavřená okružní trať, na niž se pořádají tzv. závody na okruhu; 1 . v mo torismu okružní silniční nebo terénní trať, na které se pořádají automobilové a motocyklové závody. Závodník musí absolvovat předem stanovený počet okruhů. Prvni o. byly dlouhé,, např. o. fr. automobilového závodu Grand Prix (1906) měřil 60,2 km. Dnes se soutěží na silničních okruzích dlouhých 4-6 km a na nově budovaných autodromech. Délka, výškové poměry, trasa o. (délka přímých úseků, poloměry zatáček, bez pečnostní zóny) jsou stanoveny mez řády FIA a FIM. V ČSSR jsou speciální okruhy v Brně a v Mostě; 2. v cyklistice viz kritérium; 3. ve vodnim motorismu je trať o. vymezena bójkami. O. musí být projížděn levobokem, tj. v protismě ru chodu hodinových ručiček. Minim délka o. je 1 500 m pro kat. s přívěsným motorem a 2 0 0 0 m pro kat. ostatní. Olexa Tomáš, *1946, čs. šermíř, MS. Dosáhl největších úspěchů v juniorské kategorii: 1965 obsadil 3. a 1966 4. mís to v šermu fleretem. Olimpiada Popular [špan], Lidová olympiáda, mez manifestace demokra tických a protifašistických sil na obranu olymp. myšlenky a proti pořádání XI. OH 1936 v nacistickém Berlíně; měla se konat 19.-26. 7. 1936 v Barceloně, ale v předvečer zahájení vypukl Frankův fa šistický puč. O. P. podporovala RSI a její složky. K účasti se přihlásili spor tovci ze 17 států (z ČSR sportovci FPT). Oliver Fric, *1911, brit. motocyklový zá vodník. Mistr světa v silničních závo dech sajdkárů 1949, 1950, 1951 a 1953 na stroji Norton. Olsen Ole, *1946, dánský motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1971, 1975 a 1978, ve dvoji cích 1979 (spolu s Nielsenem) a na dlouhé ploché dráze 1973. Vítěz Zlaté přilby Československa 1970, 1971, 1972, 1975,1977, 1979 a 1980.
Ole Olsen
404
Olsen Olsen Otto, 1884—1953, nor. střelec. Olymp, vítěz 1920 ve střelbě z armádní pušky (300 m vleže - jednotlivci) a na běžícího jelena (jednotlivé výstřely jednotlivci i družstva, dvojstřely - druž stva) a 1924 (běžící jelen, jednotlivé vý střely - družstva). Mistr světa ve střelbě na běžíciho jelena 1929 (jednotlivé vý střely - jednotlivci, dvojstřely - druž stva) a 1931 (dvojstřely - družstva). Drži tel stříbrných medailí z OH 1920 (ar mádní puška: 300+600 m vleže - druž stva, 300 m 3 x 4 0 ran - družstva), 1924 (běžící jelen, dvojstřel - družstva), MS 1929 (běžící jelen, jednotlivé výstřely družstva, dvojstřely - jednotlivci), 1931 (běžící jelen, jednotlivé výstřely jednotlivci i družstva) a bronzové z OH 1924 (běžící jelen, jednotlivé výstřely jednotlivci). Olympia, nakl. ČÚV ČSTV, specializo vané sport, a tur. nakladatelství. Vzniklo 1954 jako Státní tělovýchovné naklada telství (STN), 1957 se stalo účelovým zařízením ČSTV pod názvem Sportovní a turistické nakladatelství. Dnešní ná zev má od 1967. Nakladatelství vydává odb. tělových, a sport, literaturu, tur. průvodce, obrazové publikace, propa gující přir. i hist, krásy naši vlasti nebo dokumentujíc! význ. sport, události (spartakiády, OH, MS aj.), encyklope dickou literaturu, sport, publicistiku a beletrii a literaturu pro děti a mládež převážné se sport, náměty. — Kromě knižní produkce vydává O. deník -*• Československý sport, obrázkový týde ník - ► Stadión, týdeník pro fotbal a lední hokej -*■ Gól, čtrnáctideník pro tělovýchovné funkcionáře -*■ Tělový chovný pracovník a 9 měsíčníků (viz od borné tělovýchovné časopisy), olympiáda, v ant. Řecku název pro čtyřleté období mezi jednotlivými OH. V moderní době jsou tímto výrazem nesprávně označovány i OH. olympiáda učňovského dorostu viz přebory učňovského dorostu. Olympie viz plastické povrchy, olympijská hymna, od 54. zasedání MOV 1958 kantáta Spirona Samarase na slova Costise Palamase, která byla poprvé hrána při zahájeni I. OH 5.4. 1896. V letech 1900-52 byly OH zahajo vány různými skladbami podle výběru organizačního výboru. O. h. se hraje při slavnostním zahájení zasedání MOV, olymp. kongresů a při vztyčování a sní máni olymp. vlajky při zahajovacím a závěrečném ceremoniálu OH. MOV je vlastníkem všech hudebních práv. Pier re de Coubertin považoval za skuteč nou o. h. IX. symfonii Ludwiga van Bee thovena. olympijská charta, zásady, řády a or ganizační principy OH a MOV. Zákl. zá sady o. ch. schválil na návrh - ► Pierra
de Coubertina již I. olymp. kongres 1894, skutečná o. ch. byla vypracována až na VI. olymp. kongresu 1914 a jeji vý tah byl publikován 1919. Práci na o. ch. dokončil až VII. olymp. kongres 1921 v Lausanne. O. ch. má pét částí: I. Zákl. zásady, II. Mez. olymp. výbor, III. Nár. olymp. výbory, IV. Olymp, hry a jako sa mostatnou část také prováděcí texty. Zákl. zásady mají 10 článků: ČI. 1 vyme zuje cíl olymp. hnutí: sportem vychová vat mládež k budováni lepšího a míru milovnějšího světa; šířit znalost olymp. zásad a tím posilovat dobrou vůli mezi národy; svolávat sportovce světa každý 4. rok k velkému festivalu sportu, k OH; čl. 2 určuje počítáni olympiád a OH; čl. 3 vyhlašuje zásadu rovnosti a rovno právnosti všech sportovců; čl. 4 vyme zuje práva MOV na OH i ZOH a stanoví způsob kandidatury na pořádání OH; čl. 5 se zabývá ZOH; čl. 6 se zabývá olymp. symboly; čl. 7 a 8 stanoví podmínky pro účast sportovců; čl. 9 určuje, že hry jsou soutěžemi jednotlivců a družstev, nikoli zemí; čl. 10 stanoví, že OH i ZOH jsou výlučným vlastnictvím MOV. Text o. ch. lze měnit jen tehdy, jestliže hla suji pro změnu dvě třetiny přítomných členů na zasedání MOV. Zněni prováděcích textů lze měnit prostou větši nou. olympijská kvalifikace, právo účasti sportovce na olymp. soutěžích, jak je vymezují jednotlivé články - * olympij ské charty. Rozlišujeme: a) vlastní kvali fikaci pro připuštění k účasti na OH a ZOH (dřivé vlastni amatérská kvalifi kace, amatérismus) podle čl. 26 a pří slušných prováděcích textů olymp. charty; b) kvalifikaci státní příslušnosti, neboť na OH mohou startovat pouze státní příslušnici dané země; výjimky stanoví prováděcí texty k čl. 8 olymp charty; c) kvalifikaci věkovou; věkový limit pro účastníky OH může stanovit s vědomím MOV příslušná mez. sport, federace; d) kvalifikaci výkonnostní; výkonnostni limity může stanovit příslu šná mez. sport, federace (podle plat ných pravidel). MOV podle čl. 30 olymp. charty požaduje, aby na OH byli vysíláni závodnici dobře připravení pro mez. soutěže vysoké úrovně; e) kvalifi kaci zdravotni; MOV uznává zdravotni požadavky jednotlivých mez. sport, fe deraci a nestanoví další zdravotní ome zeni; vyžaduje však, aby se sportovec podrobil kontrole dopinku, u žen kon trole ženskosti, popř. dalším lék. kon trolám, jež jsou v souladu s řády lék. komise MOV; f) kvalifikaci na základě předepsaných počtů účastníků; podle čl. 46 olymp. charty je max. počet při hlášek pro každý NOV a disciplínu sta noven MOV po dohodě s příslušnou mez. sport, federací. Počet přihlášek
nesmi přesáhnout v individuálnich sou těžích na OH i ZOH 3 závodníky za 1 ze mi (bez náhradníka), v kolektivních sportech jedno družstvo za každou ze mi; kvalifikační olymp. turnaje organi zuje příslušná mez. sport, federace, olympijská myšlenka, zákl. myšlenka olymp. hnutí; zformuloval ji -» Pierre de Coubertin ve svém dile. Ant. ideál těl. krásy a duchovni dokonalosti (viz kalokagathia), posvátný mir (viz ekecheiria), slavnostní obřady při zahájení ant. OH ožívají v nové formě při dnešní ch OH obohaceny o požadavek rovno právnosti všech sportovců bez rasové, polit, a náboženské diskriminace, o po žadavek demokracie a internacionalis mu. Dnešni o. m. je v podstatě vyjádře na v zákl. čl. - * olympijské charty, olympijská přísaha, slavnostní slib, který skládají: a) závodníci při slavnost ním zahájení OH a ZOH; o. p. přednese jménem závodníků vybraný olympionik hostitelské země; b) rozhodčí, předne se ji po přísaze závodníků vybraný olymp. rozhodčí z hostitelské země. O. p. rozhodčích zazněla poprvé na ZOH 1972; c) závodník pří podpisu přihlášky na OH nebo ZOH; d) nově přijatý člen MOV po oficiálním přijetí na zasedání MOV. olympijská regata viz regata, olympijská solidarita, podpora pos kytovaná MOV nár. olymp. výborům na organizací sportu, výchovu kádrů, technicko-sport. dokumentaci a výstavbu sport, zařízení. O. s. organizuje MOV v nejužši spolupráci s nár. olymp. výbo ry a v koordinaci s mez. sport, federa cemi a jinými zájmovými organizacemi. MOV ustavil 24člennou komisi o. s. jako poradní orgán s kontinentálnim zastou pením. Předsedou je předseda MOV. Do fondu o. s. vkládá MOV třetinu z po dílů nár. olymp. výborů za televizní vysiláni z OH. K tomu přistupují povinné příspěvky podporovaných zemí a do brovolné ze zemi a organizací spolupra cujících na jednotlivých akcích, olympijská vesnice, zařízení sloužíci ke společnému ubytování sportovců na OH a ZOH. Podle čl. 39 olymp. charty zřizuje organizační výbor her jednu o. v. pro muže a jednu pro ženy. 0 . v. musí být k dispozici výpravám nejméně 3 týdny před zahájením OH a 4 dny po závěrečném ceremoniálu. 0 . v. má být co nejblíže hl. stadiónu, tréninkových ploch a ostatních olymp. zařízení. Sou části o. v. jsou vedle ubytoven i restau race, ošetřovny, kino, společenské sály a odpočivárny, pošta, některé prodejny aj. Prvni společné ubytování olympioni ků bylo zajištěno na OH 1904, první o. v. byla postavena 1924 v Pařiži, ale teprve od OH 1932 má v podstatě dnešní po dobu
olympijské hnutí
405
mají nárok na diplom bez o. medaile Jména olymp. vítězů jsou vyryta do zdi hlavního stadiónu, na něm se OH kona ly. Na OH 1896 se udělovaly pouze dvě medaile: vítězi stříbrná a druhému bronzová (autor Jules Chaplein). Na OH 1900 a 1904 měly olymp. medaile spíše pamětní charakter. Zlaté medaile byly poprvé uděleny vítězům na OH 1908. 1928-72 byly vzhled i kresba olymp. me daile standardní, od 1972 se rub medai le měni podle návrhu organizačního vý boru OH. Kresba na lícové straně (autor Giuseppe Cassioli) znázorňuje vítězství', bratrství a univerzálnost OH. Olymp, medaile pro ZOH nemá standardní vzhled a kresbu; mění se i tvar a veli kost podle návrhu tvůrce a organizační ho výboru ZOH.
Přísaha závodníků na XI. ZOH 1972
olympijská vlajka viz olympijské sym boly. olympijské ceny, pocty, které MOV uděluje nebo uděloval a) instituci, aso ciaci nebo jednotlivci za zásluhy o roz voj sportu a olymp. myšlenky, b) všem zúčastněným sportovcům, funkcioná řům a organizátorům OH, c) třem nej lepším sportovcům v každé disciplině a sportovcům na 4.-6. miste. Za zásluhy o rozvoj sportu a olymp. myšlenky udě luje MOV Olympijský pohár a Olympij ský řád. Olympijský pohár (zal. 1906 P. de Coubertinem) se uděluje každoroč-
Olympijský pohár.
ně instituci nebo asociaci (v minulosti byl však udělen i jednotlivci). Nositel obdrží kopii olymp. poháru a diplom. Čs. tělových, organizaci byl udělen dva krát: 1910 ČOS, 1977 ÚV ČSTV za Čs. spartakiádu 1975 a za rozvoj TV. Olym pijský řád (zal 1974) má tři stupně (zla tý, stříbrný a bronzový) a uděluje se žijí cí osobě, nemůže však být udělen aktiv nímu členu MOV. Vyznamenané osobě se předává zlatá, stříbrná nebo bronzo vá medaile, osobní odznak Olymp, řádu a olymp. diplom Z ČSSR je nositelem stříbrného Olymp, řádu F. /fz-ouř// (1981) a A. Himl (1985) a bronzového J. Jungmann (1970). 1974 byly zrušeny všechny ostatní dřivé udělované o. c.: Olympij ský diplom za zásluhy (zal. 1905), Fearnleyův pohár (zal. 1950), Pohár Mohame da Tahera (zal. 1950), Bonacossův po hár (zal. 1955), Pohár města Tokia Izal. 1964), Ceny olympijského uznání (zal. 1972). Od 1896 obdrží každý aktivní úča stník OH pamětní medaili, popř. i pa mětní diplom, které dodá organizační výbor OH. V závodech jednotlivců ob drží první tři závodníci olymp. medaili, vítěz zlatou a diplom, druhý stříbrnou a diplom, třetí bronzovou a diplom, zá vodnici na 4.-6. mistě pouze diplom. Olymp, medaile musí mít v průměru nejméně 60 mm a tloušťku 3 mm. Za první a druhé místo je ze stříbra (nej méně 925/000), přičemž za první místo je silně pozlacená (nejméně 6 g čistého zlata). Na medaili musí být vyznačen příslušný sport. V soutěžích družstev obdrží všichni členové prvnich 3 druž stev, kteři se zúčastnili alespoň jedno ho utkaní v olymp. soutěži, olymp. me daili a diplom; ostatní členové družstva
Olympijská medaile z XXII OH 1980 (líc a rub).
olympijské hnutí, v nejširším smyslu společensko-kulturní hnutí sportovců, kteří se hlásí k olympijskému pojetí sportu, k olymp. myšlence, nebo kteři provozují sport v některé organizaci uz nané MOV. Nejvyšším řídícím orgánem o. h. je -*■ Mezinárodní olympijský vý bor, jemuž podléhají nár. olymp. výbory
406
olympijské hry
I OH 1896 v Athénách.
řídící o. h. ve svých zemích; do řízení o. h. jsou zapojeny i mez. sport, federace olymp. sportů, které organizuji olymp. soutěže. — 0 . h. je dnes nejvýzn. vých., pokrokovým a mírovým činitelem ve svět. TK. olympijské hry, OH, spr. hry olympiá dy, vrcholné sport, soutěže pro amatér ské sportovce všech národů, pořádané od 1896 každý čtvrtý rok (kromě 1916, 1940 a 1944) střídavě v různých svět. městech a navazující na -+ antické olympijské hry. Od ostatních svět. sport, podniků se OH liší komplexností, koncentrací soutěží v určité zemi, re prezentací všech národů bez ohledu na barvu pleti, náboženství a polit, příslu šnost a zásadou čestného soutěženi, přátelství mezi národy a svět. míru. Pod pojmem OH rozumíme jednak letní hry, podle olymp. charty ČI. 2 hry olympiá dy, jednak - ► zimní olympijské hry, ZOH. Letní OH se čísluji od 1896 prů běžně, i když se v některém roce nemo hly konat. Podle olymp. charty čl. 9 jsou OH soutěžemi mezi jednotlivci a druž stvy, nikoliv mezi zeměmi. OH a ZOH jsou výlučným vlastnictvím MOV, který má všechna práva na jejich organizaci. Veškeré výtěžky z oslavy OH musí být použity k rozvoji olymp. hnuti a sportu. OH mohou trvat max 16 dni, ZOH 12 dní. OH mají vlastni olymp. vlajku, kte rou věnovaly 1920 Antverpy. Po skonče ní her zůstává vlajka až do příštích her v úschově města, které OH pořádalo. — O významu ant. OH se zmiňovali ve svých dílech již humanisté, mezi jinými i - ► Jan Ámos Komenský, a připouštěli možnost uspořádáni podobných slav nosti. Od 1604 více než čtyřicetkrát po
řádal kapitán Robert Dover v Cotswoldu „Anglické olympijské hry"; většího významu nezískaly a po smrti zaklada tele zanikly. Význam OH vyzvedli opět osvícenci. Filantropisté -*• Johann Bernhard Basedow a zejm. -» Johann Christoph Friedrich Guts-Muths vy stoupili s myšlenkou obnovit OH. My šlenka se ujala i mimo Evropu. 1844 se pod názvem OH konaly atl. soutěže v Montrealu. 1850 založil lékař William Penny Brookes Winlockou olympijskou společnost, která pořádala atl., střelec ké a zápasnické soutěže v Anglii. Po osvobozeni Řecka z turecké nadvlády se zrodila i zde myšlenka na obnoveni OH. První hry se měly konat 1838 v městě Pyrgos, ale o jejich konání se nedochovaly žádné zprávy. Teprve 1859 se podařilo uskutečnit I. řec. novodobé OH v Athénách. II. řec. OH se konaly 1870, III. hry 1875 a poslední IV. 1889. Rozvoj kapitalismu, vznik prvních mez. organizací, rozvoj sport, hnuti a v nepo slední řadě i ohlas archeologických vý zkumů - ► Ernsta Curtia v Olympii 1875-81 vytvořily podmínky pro obnove ní OH na novodobém mez. principu. Ini ciátorem obnovení OH byl franc, peda gog a historik - * Pierre de Coubertin, z jehož podnětu byl svolán na pařížskou Sorbonnu ve dnech 16.-24. června 1894 I. olymp. kongres, který rozhodl o ob noveni OH na modernim základu, od souhlasil vznik - f Mezinárodního olym pijského výboru jako řidiči organizace a přijal zákl. zásady novodobého olymp. hnutí. I. OH nové doby se usku tečnily 1896 na obnoveném panathenajském stadiónu v Aténách. Měly obrov ský úspěch, proto se Řekové pokusili
získat je trvale pro sebe (v. t. aténské olympijské mezihry). To však bylo v roz poru se zákl. zásadami OH a s pojetim Pierre de Coubertina, který se také za sadil o odvrácení těchto snah. II. OH 1900 v Paříži a III. OH 1904 v St. Louis se staly přívěskem svět. výstav, čimž byla ohrožena sama podstata olymp. my šlenky. IV. OH 1908 v Londýně, přesto že byly součástí britsko-francouzské imperiální výstavy, již naznačily novou cestu. Avšak teprve V. OH 1912 v Stock holmu potvrdily význam a další bu doucnost her. Další rozvoj OH narušila 1. svět. válka; VI. OH 1916 v Berlíně se neuskutečnily. V této první etapě vývo je OH se vytvářely zákl. principy organi zace, vznikly pokusy o vytvoření první - ♦ olympijské charty (1914), o řešení amatérské otázky, principu účasti na OH, programu OH včetně účasti žen atd. Již v tomto období olymp. hnuti hluboce ovlivnilo další rozvoj TVS, urychlilo rozvoj mez. sportu, vznik mez sport, federací a mez. platných pravidel a řádů, dalo podnět k výstavbě moder ních sport, zařízení a ovlivnilo i růst sport, výkonnosti. V období po 1. svět válce došlo k dalšim význ. změnám. Od 1924 se začaly pořádat samostatné ZOH, výrazněji se omezila doba trvání her, postupně se vypracoval přesnější program, byla schválena olymp. charta, jejíž principy v podstatě platí dodnes. Od 1928 se v programu začaly výrazněji prosazovat ženy. Současně se však v olymp. hnutí začaly projevovat zákl. imp. rozpory, které vyvrcholily v boji o pořádání XI. OH 1936 v náčist. Berli ně. Po 2. svět. válce výrazně ovlivnil OH a celé olymp. hnuti vstup soc. států a zejm. SSSR na olymp. fórum. Došlo ke střetu pokrokových sil s reakcí o de mokratizací olymp. charty a o důsledné dodržováni zákl. zásad olymp. hnuti. Postupná dekolonizace a rychlý rozvoj sport, hnuti, zejm. ženského, vedly k důležitým změnám, které se postupně prosazovaly i přes negativni postoje konzervativních sil jak uvnitř MOV, tak uvnitř mez. sport, hnutí. Vzrostl počet účastníků OH a zvýšil se počet sportů a disciplín zařazených na program OH. — Na program OH mohou být zařazeny pouze sporty, které MOV uznal za olym pijské; z mužských sportů mohou být uznány za olymp. ty, které jsou provo zovány alespoň ve 40 zemích a na třech kontinentech, ze ženských sportů ty, které se provozují ve 25 zemích dvou kontinentů. Na program OH je dnes za řazeno 2 2 sportů: atletika, box, cyklisti ka, házená, jachtink, jezdectví, judo, ka noistika, fotbal, basketbal, lukostřelba, moderní gynnastika, moderni pětiboj, volejbal, plavání včetně vodního póla a skoků do vody, pozemní hokej, sport.
olympijské hry
407 gymnastika, sport, střelba, šerm, veslo vání, vzpírání a zápas; ženy startuji v 15 sportech, z toho v jachtinku a jezdectví společně s muži. Kromě těchto sportů může organizační výbor OH zařadit jako ukázku ještě max. dva sporty uznané MOV. Program OH se postupně vyvíjel. Rámcový program stanovil již I. olymp. kongres 1894, který rozhodl, že na pro gramu her má být „pokud možno" atle tika, vodní sporty, sport, hry, brusleni, šerm, box, zápas, jezdecké sporty, pólo na koni, střelba, gymnastika a cyklisti ka. Počet sportů a disciplin se postup ně zvyšoval, některé sporty byly z pro gramu vyřazeny, jiné uznány za olymp., některé sporty figurovaly na programu OH pouze jako ukázkové. Součásti pro gramu OH 1912-1948 byly i - ► umělec ké soutěže, které byly 1950 nahrazeny uměleckými výstavami a kult. progra mem v průběhu OH. Kromě toho byly na OH 1924, 1932 a 1936 uděleny ceny za horolezectvi a na OH 1936 za bezmo torové létáni. Součástí programu OH 1908 a 1920 bylo také krasobruslení
a OH 1920 i lední hokej; od 1924 jsou oba sporty součásti ZOH. Na XIII. OH bylo zařazeno 21 sportů a 213 disciplín, z toho 57 bylo ženských. — Za přípravu OH nebo ZOH je odpovědný organizač ní výbor, který ustaví NOV země pořá dající OH. Organizační výbor má právní subjektivitu a je odpovědný jak svému NOV, tak přímo MOV. Podle olymp. charty je členem organizačního výboru člen MOV z pořádající země a předse da nebo gen. tajemník příslušného NOV, zástupci olymp. města, popř. dal ších měst, kde budou pořádány olymp. soutěže, představitelé pořádajicí země a dalších zájmových organizaci. Při pří pravě OH spolupracuje organizační vý bor s delegáty mez. sport, federací olymp. sportů. Organizační výbor vydá vá informační bulletiny a jiné materiály, odpovídá za výstavbu sport, zařízení, za ubytování, zdrav, a jiné zabezpečeni, za bezpečnost účastniků, za přihlášky úča stníků i vlastni průběh hry. Vydává ofi ciální zprávy o přípravě, průběhu a vý sledcích her, které předkládá spolu
s vyúčtováním MOV ke schváleni. — Čs. účast na OH viz Československo. V. t. olympijský ceremoniál, olympijské ceny, olympijský oheň. — Literatura: Eyquem, M. T.: Pierre de Coubertin. L epopée olympique. Paříž 1966. — Killanin, M., Rodda, J.: The Olympic Ga mes. 80 Years o f People, Events and Re cords. New York 1976 - Kršák, P.: Novo věké olympiády. Bratislava 1982 - Mlodzikowski, G.: 20 olympiad ery nowozytnej. Varšava 1973 — Ullrich, K.: Olympische Spiele. Berlin 1975 — Kamper, E.: Enzyklopadie der Olympischen Spiele. Hasenberg-Dortmund 1972 — Kamper, E.: Lexikon der Olympischen Winterspiele. Stuttgart 1964 OUmpijskaja enciklopedija Moskva 1980 Kóssl, J., Kroutil, F. a kol.: Malá encyklo pedie olympijských her. Praha 1981 — Sokol, A.: Olympijské hry novověku. Výsledky. Praha 1974 — Kršák, P.: No vověké olympiády. Bratislava 1979. Pro cházka, K.: Zimní olympijské hry. Praha 1982 Procházka K.: Olympijské hry. Praha 1984.
Celkový přehled OH Pořadí
Rok
Místo konáni
1. II.
1896 1900 1904 1908 1912 1916 1920 1924
Atény Paříž St. Louis Londýn Stockholm nekonaly se Antverpy Paříž Amsterodam Los Angeles Berlin
III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI XII. XIII. XIV XV. XVI. XVII. XVIII. XIX. XX. XXI. XXII XXIII
1928 1932 1936 1940 1944 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
Počet zemí
Termín . . 1 . 27. 5.
6.-15. 4. 5.-28. 1 0 . 7.-23. 1 1 . 4.-31. 1 0 . 5.-22 7.
. 4. 17. 30 1 .
4.-12. 9. 5.-27. 7. 5.-12. 8 7.-14. 8 . 8.-16. 8 .
29 44
29. 19. 2 2 . 1 0 . 25. 10. 12.
7.-14. 7 . - 3.
59 69 67
6
2 0
2 0
13 2 2 1 2 2 2
28
46 37 49
Počet účastníků muži ženy 311 1 319 617 1 999 2 490
36 57
2 543 2 956 2 724 1 281
136 290 127
3 738
328
3 714 4 407
385 518 371 13 610 683 781 1 251 1 261 1 247
0 11 8
64
nekonaly se nekonaly se Londýn Helsinky Melbourne Stockholm Řím Tokio Mexiko Mnichov Montreal Moskva Los Angeles
26. 17. 19. 28.
8 8
. . .
. - 8.12 6.-17. 6 . 8 . - 1 1 . 9. 10.-24. 1 0 . 10.-27. 1 0 . 8 . - 1 1 . 9. 7 . - 1. 8 . 7 - 3. 8 . 7.-12. 8 .
1 1
29 83 93 1 1 2 1 2 1
93 81 140
2 813 145 4 738 4 457 4 750 6612 4 891 4 625 6 082
1 728
408
olympijské hry antické
olympijské hry antické, nejvýznam- olympijské kongresy, vrcholná zase OH, amatérskou definici, čestnou tabu nějši - * všeřecké hry; pořádány od 8 . dání představitelů Olymp, hnuti, členů li, písemnou přisahu aj. IX. o. k. Berlín stol. př. n. I. do přelomu 4. a 5. stol. n. I. MOV, zástupců nár. olymp. výborů, 25.4.-10.5. 1930, zabýval se především v -» Olympil v srpnu nebo záři k poctě mez. sport, federaci olymp. sportů problematikou účasti žen na OH, pro boha Dia. Rok 776 př. n. I. jako počátek a dalších organizací a jednotlivců, jež gramem OH a ZOH, počtem účastníků her i řec. kalendáře pouze pomocné da pozve MOV. 0. k. svolává MOV a řídí je na OH a zejm. amatérskou otázkou. X. tum. OH konány vždy po 4 letech (viz jeho předseda. Podle - * Pierra de Cou- o. k. Varna 1.-4.10. 1973, jednal o sou olympiáda), pův. trvaly 1, později 5 dni. bertina byly o. k. nejvyššim orgánem časném olymp. hnutí a perspektivách Na programu zpočátku pouze závody mez. sport, hnuti. — Až do počátku 50. jeho rozvoje, o vztazích mezi MOV, nár v běhu (viz dromos), v 7. stol. zařazen let byly o. k. uzákoněny v olymp. char olymp. výbory a mez. sport, federacemi -*■ pentáthlon, rohováni, závody vozů tě, protože se však nekonaly, byl pří a o tvářnosti příštích OH. Kongres pou a dostihy (agón hippický) a - ► pankra- slušný článek vypuštěn. Do 1930 se kázal na nutnost demokratizace olymp. tion. V 7. a 6 . stol. zařazeny postupně: uskutečnilo devět o. k., po 2 . svět. válce hnuti, doporučil svolávat o. k. při zacho běh, zápas, pentáthlon a rohováni byly nahrazeny společnými poradami váni společných porad exekutivy MOV chlapců a běh mužů se zbraněmi. Před exekutivy MOV s představiteli nár. se zástupci nár. olymp. výborů a mez. OH poslové z Olympie zvali k účasti po olymp. výborů a mez. sport, federaci sport, federací a modernizovat amatér celém ant. Řecku, oznamovali přesné olymp. sportů odděleně, což se brzy skou definici. XI. o. k. Baden-Baden datum konáni her a vyhlašovali boži ukázalo jako nedostatečné řešeni. Pro 23.-28. 9.1981, jednal o budoucnosti OH miř, - * ekecheiriá. Jako závodníci se to koncem 60. let sililo hnuti za obnove a olymp. hnutí a mez. spolupráci. Bylo OH směli zúčastnit pouze svobodní ob ní o. k., které se setkalo s ostrým odpo rozhodnuto zachovat amatérský cha čané řec. původu (vyloučeni byli cizinci, rem tehdejšího předsedy MOV -*• A. rakter OH, zachovat slavnostní olymp. otroci, ženy), přihlížet hrám mohl kdo Brundage. Teprve za předsednictví - * ceremoniál a střídáni místa OH, utužo koli (kromě řec. provdaných žen). Pro M. Kiiianina se sešel X. o. k. 1973 ve vat spolupráci a jednotu MOV, nár. ženy se v době OH konaly samostatné Varně, který se tak stal mezníkem ve olymp. výborů a mez. sport, federací. závody v běhu při - ► héraích. Závodní vývoji olymp. hnuti a MOV, neboť roz Kongres odsoudil dopink a vyzval ci se museli dostavit do Olympie měsíc hodl o obnovení o. k. a započal cestu k podpoře masového sportu, ke spolu před počátkem OH k intenzívni přípra další demokratizace. 1978 byl o. k. opět práci se státními orgány při zachováni vě spojené s dietou. Hry byly zahajová uzákoněn v olymp. chartě. samostatnosti nevládních sport, organi ny průvodem závodníků a jejich slav Přehled: I. o. k. Paříž 16.-24. 6.1894, tzv. zaci. nostní přísahou Diovi Olympskému. Kongres pro obnovení olympijských olympijské symboly, znaky vyjadřují Jednotlivé závody probihaly pod dozo her, pracoval ve dvou komisích - ama cí' olymp. myšlenky a univerzálnost rem -*• hélládoníků (rozhodčích; zprvu térské a olympijské. Amatérská komise olymp. hnutí, jeho úkoly a cíle. Rozlišu 2, později 9). Vítězové v jednotlivých na závěr svého jednání přijala amatér jeme: a) nejvyšší symboly olymp. hnutí disciplinách byli odměňováni olivovým skou definici, olymp. doporučila obno (olymp. symbol, vlajka, heslo); b) em věncem, měli právo dát si postavit své vit OH na moderním základě a stanovila blémy, znaky NOV a organizačních vý sochy, rodné obce jim prokazovaly če zákl. principy OH. II. o. k. L'Havre borů OH (ZOH); c) maskoty. — Nejvyš stné pocty. K OH se scházeli zástupci 23. 7.-1.8 . 1897, zaměřen na otázky hy šim o. s. jsou olymp. kruhy,které jsou řec. států, podepisovali zde polit, gienické, pedag., hist. aj. III. o. k. Bru vzájemně propojeny. Pět kruhů před smlouvy, při hrách se upevňovalo vědo sel 9.-14.6. 1905, tzv. Mezinárodní kon stavuje pět kontinentů spojených mí řecké nár. a kult. sounáležitosti. Nej gres sportu a tělesné výchovy, projed olymp. myšlenkou, šest barev (včetně větší rozkvět OH byl v 5. stol. př. n. I. nával otázky TV na školách, v armádě, bílého podkladu) barvy všech národů (tzv. klasické období). V té dobé sklá ve městech a na vesnici, v koloniích světa. Olymp, kruhy jsou součástí dány i ódy na vítěze (viz epiníkie). Od 4. a také otázku ženské TV. IV. o. k. Paříž olymp. vlajky, která mé bílý podklad stol. př. n I. závodili na OH stále častěji 23.-25.5. 1906, tzv. Poradní konference, a v jejim středu je umístěno pět olymp profesionálové (athlétés), příslušníci řešil otázku vztahu umění ke sportu kruhů; modrý kruh je vlevo nahoře, nej nižších vrstev vycvičeni v jedné discipli a k OH; přijato usnesení vyhlásit na OH blíže žerdi. Vlajka poprvé zavlála při VI. ně (viz atlet), množí se i případy korup pět uměleckých soutěží v oboru maliř- olymp. kongresu 1914, na olymp. stadi ce. Od 3. stol. př. n I. soutěžili na OH stvi, sochařství, architektury, literatury ónu poprvé 1920. Na OH se vyvěšuje i závodníci neřec. původu z Egypta, Ma a hudby (viz umělecké soutěže na OH). vlajka, kterou 1920 věnovaly Antverpy, lé Asie, Sýrie. Po ovládnutí Řecka Ří V. o. k. Lausanne 6.-12. 5. 1913, tzv. na ZOH vlajka, kterou 1952 věnovalo many (146 př. n. I.) nastal úpadek OH. Kongres sportovní psychologie a fyzio Oslo. Součástí historické vlajky je K novému rozmachu došlo v 1.-3. stol. logie. VI. o. k. Paříž 15.-20.6. 1914, měl i olymp. heslo Citius, Aldus, Fortius n. I., kdy byly hry podporovány řím. cí za úkol vypracovat olymp. chartu a řešit saři. Císař Nero se sám aktivně účastnil další otázky řízení a organizace olymp. her. Závodníci řec. původu byli v menši hnutí a OH. Kongres projednal také ně, vítězili Syřané, Féničané, llyrové, otázku samostatné účasti Čechů a Finů Afričané, Babyloňané. - Ve 4. stol. n. I. a hlasováním opustil národnostní prin OH upadaly, ostře se proti nim jako po cip účasti. Češi a Finové se mohli OH hanským hrám stavělo křesťanství, kte účastnit jen v rámci státní výpravy. VII. ré se v té době stalo oficiálni ideologii o. k. Lausanne 2.-7.6.1921, schválil prv římské řiše. Zprávy o OH sporadické. ní olymp. chartu, skládající se ze zákl = = tf= modrá jjjjjjjj:: Hutá 393 či 394 n. I. vydal císař Theodosius zásad a statutů MOV; o. k. byly v ní přísný zákaz konání her. Přesto se OH uzákoněny jako nejvyšší orgán olymp. I černá zelená snad ještě nějakou dobu konaly, měly hnutí. Vlil. o. k. Praha 29. 5.-4. 6 . 1925, však pouze lokálni charakter. 426 n I. v jeho rámci se uskutečnily dva kongre červená zničeny všechny budovy v Olympii sy, pedag. a těch., který navrhl doplňky z přikážu císaře. olymp. charty: cyklus ZOH, program Olympijské kruhy
18111
U lili
409
olympijský oheň
Vztyčování olympijské vlajky při zahájeni XIX. OH v Mexiku.
(Rychleji, výše, silněji), které vyjadřuje cil olymp. hnuti, úsilí o neustálý pokrok. Nejvyšší symboly olymp. hnutí jsou podle čl 6 - ► olympijské charty výluč ným vlastnictvím MOV. S výjimkou ofi ciálního olymp. dne nesmí NOV užívat o. s. bez jeho výslovného povolení. Nej vyšší symboly se nesmi použít ke ko merčním účelům. — Kombinací olymp. kruhů s jinými znaky nebo atributy (na př. se státni vlajkou) vznikají emblémy, znaky NOV a organizačních výborů OH (ZOH), jejichž jsou vlastnictvím, musí však být schváleny MOV. — Nově pou žívaným symbolem OH (ZOH) jsou mas koty, které mají vyjadřovat nár. tradici hostitelské země. Na OH 1972 byl tako vým maskotem jezevčík Baldi, na OH 1976 bobr Arnik, na OH 1980 medvěd Míša, na OH 1984 orlík Sam. olympijský ceremoniál, soubor pře depsaných obřadů pro zahájení a ukon čeni OH a pro rozdílení cen. 0. c. vypra coval již - * Pierre de Coubertin, někte ré části byly připojeny později, např. zapálení -» olympijského ohně, průběh olymp. štafety — Zahajovací ceremo niál začíná příchodem hlavy státu země pořádající OH v doprovodu předsedy MOV a předsedy organizačního výboru her na stadión, kde je pozdraven hym nou své země. Následuje defilé účastní ků. Každá delegace je označena stan dartou se jménem země a vlajkou. Defi lé zahajuje delegace Řecka a uzavírá je delegace hostitelské země; ostatní ná rody defilují v abecedním pořádku pod le jazyka země, která hry pořádá. Dele gace zdraví hlavu státu otočením hlavy
k jeho lóži. Každá delegace se po obeji tí stadiónu zařadí na vyhrazené místo v jeho středu čelem k čestné tribuně. Potom se předseda organizačního vý boru her, provázený předsedou MOV, odebere k řečnickému pódiu na ploše stadiónu. Předseda MOV pak přednese uvítaci projev a vyzve hlavu státu, aby pronesl zahajovací formuli. Po jejim přednesení se ozve hlas trubek a za zvuků olymp. hymny se vztyčí olymp. vlajka. Pak dochází k předáni oficiální olymp. vlajky starostovi města. Symbo lické vypuštěni holubů předchází pří chodu olymp. štafety s pochodní. Po slední běžec oběhne stadión a zažehne olympijský oheň. Následuje slavnostni přísaha sportovců a rozhodčích. Na zá věr zahajovacího ceremoniálu se hraje hymna hostitelské země a po jejím doz nění opouštějí účastnici nejkratší ces tou plochu stadiónu. — Závěrečný ce remoniál se koná na hl. stadiónu po skončení poslední soutěže. Vlajkonoši zúčastněných delegací nastoupí spolu s nosiči standart s označením země na plochu stadiónu ve stejném pořadí a zaujmou stejná místa jako při zaháje ní. Za nimi defiluje šest závodniků z každé delegace v osmi- nebo desetistupech bez rozdílu státní příslušnosti. Vlajkonoši se postavi do půlkruhu za řečnické pódium. Za zvuků řec. státni hymny vystoupí na stožár stojící po pra vé straně středového stožáru (užívané ho pro vlajky vitězů) řec. vlajka; pak vy stoupí na středový stožár vlajka pořa datelské země a na stožár vlevo od středového vlajka země, v níž se nachá
zí město, jež bude pořádat příští hry, a zazni hymna této země. Předseda MOV vystoupí na pódium a krátkým projevem, v němž poděkuje pořadatel ské zemi a pozve k účasti na příštích hrách, hry ukonči. Zazni fanfára, zhasne olymp. oheň a za zvuků olymp. hymny se spouští ze stožáru olymp. vlajka. Při odnášeni ze stadiónu je pozdravena pě ti dělovými výstřely a pěvecké sbory zpívají na rozloučenou; nosiči standart, vlajkonoši a závodníci opouštějí za zvu ků hudby stadión. — Ceremoniál pře dávání olymp. medaili vítězům se koná v průběhu olymp. her, pokud možno ihned po skončení soutěže a na místě, kde se konala. Medaile předává před seda MOV nebo určený člen MOV za doprovodu předsedy příslušné mez. sport, federace nebo jeho náhradníka. Závodníci, kteří skončili na prvním, dru hém a třetím místě, vystoupí na stupně vítězů; vítěz na nejvyšší středový stu peň, druhý na stupeň po jeho pravici a třetí na stupeň po jeho levici. Na stře dový stožár se vztyčí vlajka země vítě ze, vlajky druhého a třetího závodníka na dvou stožárech vedlejších, a zazní státní hymna vítěze. 0 . c. se stal vzo rem pro podobné akty řady mez. soutě ží, zejm. - x oblastních her MS a ME. olympijský den, slavnost na počest olymp. myšlenky, pořádaná každoročně mnoha nár. olymp. výbory. Pořádání na vrhl 1946 čs. člen MOV -*■ Josef Gruss; návrh přijat 1948. Má být pořádán v ob dobí mezi 17.-24. červnem. Průběh oslav a program se liší podle tradic ze mě; mohou to být sport, soutěže, aka demie, konference, výstavy, přednášky aj. V mnoha zemich je o. d. již tradiční akcí (např. v NDR, Maďarsku, Japon sku). olympijský oheň, symbol nesmrtelno sti olymp. myšlenky, symbol návaznosti ant. a modernich OH. Přináší se do mís ta konání OH nebo ZOH z Olympie, kde se od 1964 zapaluje na závěr zasedáni -x Mezinárodní olympijské akademie. Poprvé hořel na OH 1928, ale teprve ve spojeni s olymp. štafetou na OH 1936 dostal dnešní význam. Při ZOH 1952 byl o. o. zapálen v obci Morgedal, rodišti zakladatele lyžařského sportu Sondre Norheima. — Olymp, štafetu s o. o. za jišťuje organizační výbor her ve spolu práci s příslušnými NOV zemí, kterými štafeta prochází. 0 . o. přenášejí zpravi dla běžci, mohou však být použity i růz né dopravní prostředky (např. při OH 1976 se o. o. přenášel pomoci lasero vých paprsků). 0 . o. se zapaluje při za hajovacím ceremoniálu, když hlava stá tu prohlásí hry za zahájené a vztyčí se olymp. vlajka. Oheň plane po celou do bu OH a je uhašen po závěrečném pro jevu předsedy MOV.
410
Olympijský pohár
ní kůže, přechodné zblednutí, puchýře až odumřeni tkání. Léčení: celkové i místní prohřátí, místné mast na omrzli ny, od stadia puchýřů lék. ošetření. Pre ventivně při pohybu v horách vzájemná kontrola. OMS viz Světová zdravotnická organi zace. Ondruš Anton, *1950, čs. fotbalista, ZMS. Stř. obránce, který sehrál 58 re prezentačních utkání. Kapitán družstva, které získalo titul mistrů Evropy 1976 a bronzové medaile na ME 1980. Hrál v mužstvech Slovan Bratislava (1959 až 1981), Dukla Banská Bystrica (1978) a FC Bruggy (1981-83). Nositel ftádu práce.
Anton Ondruš
Zapalování olympijského ohně v Olympii
Olympijský pohár viz olympijské ce ny. olympijský protokol, souhrn pravidel upravujících slavnostní rámec OH a ZOH, jejich zahájení a zakončení, vy hlašování vítězů, pořad slavnostních za sedání MOV a olymp. kongresů. Podle - ► Pierre de Coubertína byl o. p. posta ven na roveň zákl. zásadám -*• olympij ské charty. 0 . p. musí dodržovat i hlavy států, kde se OM a ZOH pořádaji. Na dodržováni protokolu dohlíži šéf o. p. zvolený z řad členů MOV. Olympijský řád, cena udělovaná MOV za zásluhy o rozvoj sportu a olymp. my šlenky. V. t. olympijské ceny. olympijský trojúhelník, tvar závodni dráhy v jachtingu. Dráha je vymezena třemi bójemi přibližně ve tvaru trojúhel
níku. Bóje se objíždějí v určitém směru (pravobok, levobok) a sledu, olympismus, souhrnný pojem pro -» olympijské hnutí. omnium [lat ], cyklistický závod slože ný ze 2 nebo více dráhových disciplin pořádaných samostatně a bodovaným způsobem, který stanoví rozpis závodu. Výsledek bodování udává pořadí zá vodníků v celkové klasifikaci omnia. 0 . se vypisuje pro jednotlivce, dvojice a vícečlenná družstva. O. družstev se skládá obvykle z disciplín MS nebo OH. omrzliny, poškození kůže, popř. hlou běji uložených tkáni chladem. Nejča stěji postiženy uši, nos, prsty na rukou i nohou. Snáze omrznou lidé s poru chou krevního oběhu, hladoví, těl. vy čerpaní. Projevy: mírný otok, zčervená
Onesti Giulio, 1912-1981, it. sport, funk| cionář, člen MOV od 1964, 1971-75 člen tripartitní komise MOV, 1944-1978 předseda it. sport, a olymp. organizace CO NI, zasloužil se o vznik -» Asociace ná rodních olymp. výborů a 1968-80 její předseda. Předseda org. výborů ZOH 1956 a OH 1960. Ono Seiji, "1957, jap. stolní tenista. Mistr světa ve dvouhře 1979. Podílel se i na získáni bronzových medaili v soutě ži družstev na MS 1979 a 1981. Ono Takaši, *1931, jap. gymnasta. Olymp, vítěz 1956 (hrazda), 1960 (hraz da, přeskok, družstva) a 1964 (druž stva). Mistr světa 1962 (hrazda, druž stva). Držitel stříbrných medailí z OH 1956 (družstva, viceboj jednotlivců, kůň našiř), 1960 (viceboj jednotlivců), MS '1954 (družstva), 1958 (družstva, viceboj jednotlivců, prostná, bradla); a bronzo vých z OH 1952 (přeskok), 1956 (bradla), 1960 (bradla, kruhy) a 1958 (přeskok), ontogeneze motoriky [řec. -I- lat ], in dividuální vývoj souhrnu pohyb, aktivit organismu. V procesu vývoje je úroveň motoriky odrazem funkční aktivity orga nismu, zároveň motorika působí jako je den ze zákl. faktorů podněcujicich roz voj a funkci jednotlivých orgánů a sy stémů lidského organismu, je zákl. pro jevem i podmínkou optimálního těl. a duševního rozvoje člověka. V návaz nosti na vrozené vybavení jedince je
Opočenský
411 úroveň motoriky dána zejm. růstem a vývojem, kvalitativně je charakterizo vána v jednotlivých obdobích lidského života: a) období prenatální, obdobi před narozenim. Osmitýdenní plod se již projevuje pohybem, v 5. a 6 . týdnu je svalstvo topograficky uspořádané. Jde o pohyby pomalé, nerytmické. Ve 14.-16. týdnu máji pohyby vétši pravi delnost Od 5. měsíce jsou pohyby in tenzivnější. V tomto obdobi se vytvářejí zákl. motoriky; b) obdobi prvního dět ství, věk od narození do konce 3. roku života; dělime je na období kojenecké a obdobi batolete. Obdobi kojenecké, věk od narozeni do 1 2 měsíců života. Vývoj pohybů je nejintenzivnější v ce lém lidském životě. Charakteristické mot. projevy se projevují tendenci ke vzpřímenému drženi těla, snahou po lokomoci a vývojem v uchopování. Pohy by se rozvíjejí podle -*■ cefalokaudálního zákona. Tomuto zákonu nepodléhají postnatální reflexy, projevující se brzy po narození; je to např. uchopovací re flex, kráčecí (šplhací) reflex, šíjový re flex a některými autory uváděný plova cí reflex. Postnatální reflexy vznikají br zy po narození a vyhasínají před vytvá řením příslušných volních pohybů. Kro mě reflexů postnatálních provádí novo rozenec pohyby samovolné, které dělal v době nitroděložní. Uvědomělé ucho povací pohyby vznikají až po vymizení postnatálního uchopovacího reflexu. — Pohyby dítěte mají být podněcovány od nejranějšího dětstvi, dává se tak zá klad k mot. i intelektuálnímu vývoji. Ob dobi batolete, věk od začátku 2 . roku do konce 3. roku života, doba intenziv ního mot. rozvoje. Po 1. roce života je lokomoce hl. mot. činností, chůze se zlepšuje, ve dvou letech již nastává lo komoční jistota. Z manipulace s před měty se vyvíjí házení. Házení a chytání míče je nejisté, projevuje se -*• cefalokaudální zákon. Batole neumí oddělit pohyb jednotlivých částí těla, má sklon k celostním pohybům. Ovládá skoky do hloubky a z místa, při skocích s rozbě hem však není schopno navázat hl. fázi pohybu na fázi přípravnou. U děti, jimž se dostává více příležitosti k pohybu, je mot. vývoj rychlejší; c) období druhého dětstvi. období předškolního věku, od 3. do 6 . roku života. V první části obdo bí dítě ovládá zákl. mot. úkony, lokomo ce je jistá. Ve 4. roce se podstatně osa mostatňuje pohyb končetin od pohybu celého těla. dítě ovládá např. stoj na jedné noze. Chůze se automatizuje a dí tě získává individuální typické znaky. Čtyřleté dítě umí chodit po špičkách, ovládá složitější formy chůze. Ve všech pohybech dětí tohoto období je vidět hravost, při chůzi dítě poskakuje, mění směr, rychlost a rytmus. Předškolní' dítě
se zlepšuje v běhu, kroky jsou však krátké s rychlou frekvencí. Šestileté dí tě už může běhat stylově dobře. Ve čty řech letech přeskočí dítě překážku asi 20 cm vysokou. Do dálky z místa skočí tříleté dítě průměrně 30 cm, čtyřleté 40-50 cm, pětileté 60 cm a šestileté 80-90 cm. Házení míčem je závislé na příležitosti, která je dětem dávána k vý cviku. Horním obloukem s využitím nápřahové fáze mohou děti házet ve čty řech až pěti letech. Při chytání jdou ru ce míči vstříc až v pěti letech; d) obdo bí prepubescence, obdobi mladšího školního věku, věk od 6 do 11 let. Toto období má dva biol. a psychol. stupně; 6 - 8 let a 8-11 let. Na zdokonalení mot. nemá vliv jen růst a vývoj, nýbrž i škola a TV. V obdobi prepubescence se vy rovnávají disproporčni rozdíly mezi tru pem, hlavou a končetinami. Končetiny jsou relativně delší než v obdobi před školního věku (viz období druhého dět ství). V prvním stupni období prepubescence předbíhají dívky chlapce v těl. vývoji asi o půl roku, což se však v těl. výkonnosti neprojevuje. Pohyby dětí 6 -8 letých jsou už plynulejší, chybí však -» ekonomičnost pohybu. U dětí se projevuje přebytek pohybu ve všech činnostech; K. Meinel nazývá tuto po hyb. nehospodárnost -*• pohybovým luxusem. Období 8-11 let se vyznačuje intenzitou vývoje některých mot. funk cí, jako je např. větší rychlost pohybů. Období 10-12 let, jehož část spadá do období prepubescence, považují mnozí autoři za nejpříznivější věk pro mot. vý voj a mot. učeni. U prepubescentů je třeba využívat jejich spontánního zájmu o cvičení; e) období pubescence, též obdobi dospívání, věk od 11 do 15 let, fáze přeměny dítěte v dospělého člově ka. Toto období význ. ovlivňuje motoriku. Růst kostry a svalstva je nerovno měrný, dochází k disproporcionalitě, která se projevuje i v pohybu. Paže a dolní končetiny bývají u pubescentů dlouhé a slabé, trup je dosud nevyvinu tý. Ve druhé fázi pubescence (od 13 do 14 let), která u hochů nastává později než u dívek, vznikají typicky ženské a typicky mužské morfologické znaky; těl. disproporce se začínají vyrovnávat. U většiny pubescentů dochází v první fázi období ke zhoršení koordinace a často i ke zhoršení těl. výkonnosti. Ty to negativní jevy v motorice vrcholí u děvčat průměrně ve 13 letech, u chlapců později. Jedinci, kteří se v prepubescenci a v pubescenci pravi delně věnuji TVS, nejsou tolik postiženi pubescentnimi mot. poruchami jako ti, kteří pravidelně necvičili. Pravidelná TVS má velký vliv na harmonický prů běh dospívání. Ve 14 letech dochází k pronikavému rozdílu mezi výkonností
chlapců a děvčat; f) období hebetické, podle V. Příhody věk od 15 do 30 let. Děli se na obdobi postpubescence (15-20 let) a období mecítma (20-30 let). V období postpubescence nejsou je dinci ještě plně fyzicky vyvinuti, největ ší anat. disproporce typické pro -» ob dobí pubescence však již vymizely. Chlapci ve vývoji dohánějí divky. Věk od 16 let bývá označován za vrchol mot. aktivity. Ke konci postpubescence do chází k nejvyššímu rozvoji - * rychlo stních a - ► obratnostních schopností. Ve 20 letech má ’ muž typické znaky mužské motoriky. V období mecitma má optimální předpoklady k získáni nejvyšší úrovně -*• silových a - * vytrva lostních schopností. U běžné populace mají ženy nižší výkonnost než muži té hož věku s výjimkou ohebnosti a rovno váhy. Ženy se vyrovnají mužům v rych lostních projevech části těla a v souhře pohybů. V pohybech spojených s lokomocí, skoky a s činností, při níž jsou za pojeny velké svalové skupiny, nemohou ženy předčit muže. Ženě jsou bližší po hyby zprostředkované menšími svalo vými skupinami. V hebetickém obdobi se projevuje značná variabilita ve vý konnosti. Rozdíl v motorice je podmí něn - ► somatotypem, zaměstnáním, tréninkem, - ► životosprávou; g) období životní stabilizace, věk 30-45 let. V těl. výkonnosti se jedinci velmi liší. U netré novaných se projevují pohyb, nedostat ky typické až pro období senia. Tréno vaní jedinci mohou dosahovat vrcholu své těl. - ► kondice. Pohyb, schopnosti a dovednosti lze udržovat na velmi do bré úrovni a je možno i zlepšovat tech niku v pěstovaných sport, činnostech. K výraznějšímu poklesu těl. výkonnosti dochází u trénovaných až v období sénia; h) období středního věku. intervium, věk 45-60 let. Úroveň pohyb, schopností a dovedností u netrénova ných klesá značně, u trénovaných po malu. Snižuje se zejm. rychlostní schopnost a obratnost. Silovou schop nost a vytrvalost lze v tomto období i nadále udržovat. Ke konci období i u trénovaných dochází k poklesu ohebnosti; i) obdobi senia. období stá ří, věk od 60. roku života; od 75 let je nazýván též obdobím kmetství'. Dochází ke změnám v motorice - snižuje se tem po pohybů, znatelný je pokles pružnosti a plynulosti. Typickým znakem je ne schopnost dělat více mot. úkonů sou časně. Negativní znaky stařecké moto riky se však dají vhodnou životosprávou a vhodnými formami TV oddálit. Celoži votně pěstovaná TV může zabránit běž nému poklesu výkonnosti až do konce 8 . decenia Opočenský Karel, 1892-1976, čs. šachi sta, mez. velmistr, ZMS. Vedle řady tur
opracoviště najů reprezentoval ČSR na šachových olympiádách 1931 (3.), 1933 (2.), 1935 (5 ), 1937 (5.) a 1939 (6 .). Později působil jako rozhodci a šachový publicista (Ša chy s úsměvem. Na 64 šachovnicich světa ad ). opracoviště, slg. prostor v areálu jez deckého -»■ kolbiště, určený pro bez prostřední připravu koni před soutěži, opratě, dlouhé kožené nebo popruho vé řemeny zapnuté do kroužků -» udi del tažných, kočárových nebo klusáckých koni. Slouží k vedeni a ovládání koní. opravní jízda, 1 . v dráhové cyklistice ve sprintu a v závodě tandemů vyřazovací (postupová) kola, součást eliminačního systému soutěži v těchto disci plínách. Do o. j. se zařazují závodníci, kteří byli poraženi v rozjížďkách. Vítě zové o. j. postupuji do dalšího kola sou těže, popř. do tzv. finále oprav; 2 . ve veslování ve vrcholných mez. soutěžích máji o. j. obdobnou funkci. Vítězové po stupuji zpravidla do semifinále spolu s posádkami, které se kvalifikovaly z rozjížděk (viz kvalifikační soutěže); 3. ve vodním slalomu nová jizda, kterou povoluji pravidla kanoistiky na divo kých vodách závodníkovi, jenž byl pro kazatelně poškozen jiným závodníkem, jestliže projel trať do té doby bez 50 trestných bodů, nebo při selhání časoměrného zařízeni, při poškození trati ap. 0 povolení o. j. rozhoduje vrchní rozhodčí závodu po projednání s úseko vým a brankovým rozhodčím. Optimist, nejmenší jednoposádková sport, plachetnice mez. -» lodni třidy pro mládež od 8 do 15 let. Délka 230 cm, hmotnost 35 kg, plocha plachet 3,3 m! . V ČSSR velmi rozšířená. Oreiller Henri, 1925-1962, fr. lyžař. Dvojnásobný vítěz (sjezd a kombinace) a držitel bronzové medaile (slalom) ze ZOH 1948 Orel, tělových, katolická organizace. 1909 vznikla ústřední organizace spoje ním orelských jednot v Líšni, Zlíně, Brně a Vyškově a Zemské ústředí na Moravě se sidlem v Brně. Název 0. převzat od slovinských a chorvatských katolických organizaci. Tělových, činnost zavedena podle sokolské soustavy. V Čechách vznikla první orelská jednota v hradec ké oblasti 1910. Hlavnim orelským teo retikem byl P. Dostál-Lutinov z Vyško va, který byl i autorem orelské hymny. Starostou Orla se stal Jan Šrámek, poz dější ministr za stranu lidovou. Po 1918 pomáhali členové O. upevňovat moc pravice, bojovali proti Maďarské a Slo venské republice rad, účastnili se potla čování stávek. Postupně O. pronikal i na Slovensko. 1935 měl O. 159 000 čle nů. Ústředním časopisem Orel. Jako reakční organizace, jejíž vedení vystupo
412 valo proti sjednoceni TV, byl 0. po úno ru 1948 rozpuštěn. orelské slety, masová tělových, vy stoupeni Orla. Zemské orelské slety 1909, 1911 a 1913 v Kroměříži. III. sletu se zúčastnili i hosté z katolických orga nizací z Čech, Chorvatska a Slovinska. 1922 se konal v Brně I. všeorelský slet, při kterém se uskutečnily závody Svazu katolických spolků gymnastických Me zinárodni unie katolické tělovýchovy za účasti Francie, Jugoslávie, Belgie, Švý carska a USA. II. všeorelský slet se uskutečnil 1929 jako součást oslav milé nia sv. Václava. O. s. jako sama orelská organizace sloužily zájmům katolického kléru. Pro buržoazií představovaly proti váhu ke spartakiádám proletářské tělo výchovy. Orff Carl, 1895-1982, něm. hud. sklada tel, využívající ve své tvorbě prvků lid. hudby. Významně zasáhl do oblasti TK, v níž vytvořil (mj. ve spolupráci s D. Gůntherovou) systém zv. Schulwerk, zal. na přirozeném spojeni řeči, hudby a tan. gymnastiky. Zákl. byla lid. tvorba doplňovaná hraním na nejprostši hud. nástroje. organizace součinnosti, zdokonalo váni spolupráce učitele s žáky či trené ra se sportovci nebo vzájemné spolu práce uvnitř skupin žáků či sportovců, které má vést k lepšímu využití cvičeb ního času. Kvantitativně se úroveň spo lupráce měři tzv. chronometráži, při niž se odlišuje aktivní cvičební čas, pasivní, ale ještě pedagogicky využitý, a skuteč ně ztrátový čas. K běžným metodám o. s. patři: -» cvičení proudem, -» cvičení na stanovištích, - ► kruhový trénink, - ► cvičeni v družstvech, -» cvičeni hro madná a -*• cvičeni s doplňkovým cvi čením. Organizace spojených národů, OSN, angl. United Nations Organisati on, UNO, zal. 26.5. 1945. OSN poskytu je pomoc mez. sport, hnutí nepřímým a přimým způsobem. Nepřímá pomoc OŠN spočívá ve vytváření podmínek pro rozvoj mez. mírové spolupráce všech států světa. Přímá pomoc spočí vá ve spolupráci představitelů mez. sport, instituci s představiteli OSN, např. konzultativní setkání gen. tajemnika OSN s předsedou MOV a s dalšimi funkcionáři mez. sport, hnutí. Řadu podnětů pro rozvíjení mez. sport, spolu práce nacházíme v obecných a speci fických rezolucích OSN. V pol. 70. let začala OSN projednávat specifické otázky souvisící přímo s mez. sport, spoluprací. V rámci boje proti aparthei du se OSN soustředila i na odstranění apartheidu ze sportu. Dne 9.11. 1976 vydala rezoluci 31/6 o apartheidu ve sportu a v listopadu 1977 přijala a vy hlásila Mezinárodní deklaraci proti
apartheidu ve sportu, v níž se doporuči lo vypracování Mezinárodni konvence proti apartheidu ve sportu, organizační formy tělesné výcho vy, záměrná součinnost pedag. i orga nizační v určitém časovém úseku a pro středí, při kterém se plní úkoly TV. Zákl. organizační formou je vyučovací hodi na (vyučovací jednotka), ze které vy chází veškerá tělových, činnost. K drob nějšim organizačním formám patři ran ní cvičení a tělových, chvilky, k větším formám výcvikové lyžařské zájezdy, kursy a soustředění, vycházky, výlety, táboření a putování, branná cvičení. Zvi. skupinu tvoří veř. vystoupení (veř. cvičební hodiny, besídky, akademie, spartakiády), často s náborovým zámě rem. Ke specifickým organizačním for mám patří soutěže. organizační řád, soubor zákl. organi začních norem, jejichž prostřednictvím se v systému řízení dosahuje funkčního a věcného souladu při působení jednot livých instituci, vystupujících v roli řídí cího subjektu nebo řízeného objektu. O. ř. vyjadřuje charakter a úkoly příslu šné Instituce a konkrétně upravuje hl. zásady organizace činností a řízení. Ur čuje především vnitřní strukturu s čle něním na organizační útvary, vymezuje jejich působnost, vzájemné vztahy nad řízenosti a podřizenosti a způsob jejich řízení a kontroly. — V TK lze diferenco vat různé typy o. ř. od zákl. článku (TJ) přes tělových, hosp. a výrobní zařízení až po organizace s celospol. působno stí, např. ČSTV a Svazarm. Jejich o. ř., označované v současném období jako stanovy, jsou schvalovány nejvyššim orgánem, tj. celostátnim sjezdem, a ob sahuji ve smyslu dem. centralismu zá vazná ustanoveni, zejména pokud jde 0 poslání a úkoly, členství, principy or ganizační výstavby a řízení územních 1 svazových orgánů, majetkoprávní po stavení a kontrolně revizní systém. Sta novy jsou konkretizovány prováděcími směrnicemi jako normou nižšího řádu. Stanovy spol. organizaci podléhají schválení federálního ministerstva vnit ra ve smyslu zákona o dobrovolných or ganizacích a shromážděních č. 68/1951 Šb. a vyhlášky ministerstva vnitra č. 320/1951 ve znění vyhlášky č. 158/1957 Ú. I. Pro instituce a orgány státního charakteru v TK je platný obvykle statut (např. Výbor vlády ČSSR pro TVS), schvalovaný příslušným vyšším stup něm řídící struktury. organizační výbor soutěže, operativ ní skupina organizátorů, kterou hl. po řadatel soutěže pověřil přípravou a pro vedením akce. V některých sport, odvě tvích se o. v. s. ustavuje pod názvem ředitelství soutěže. O. v. s. tvoři zpra vidla předseda, tajemník a předsedové
orgány ČSTV
413 pracovních komisi. Jsou to zejm. komi se zavodni či tech, pro sport. těch. uspořádání soutěže, propagační pro její spol. a propagační zabezpečeni, hosp., která se stará o hosp. zajištění a organi zuje pokladní službu, pořadatelská, kte rá garantuje pořadatelské služby, a zdravotnická pro zdravotnické zabez pečení; nezbytné jsou i komise ubyto vací, stravovací a dopravní, jež lze slou čit do společné organizační komise. Pů sobnost o. v. s. a jeho pracovních komi sí stanoví - * pravidla sportů a - * sou těžní řád sport, svazu, organizační výstavba ČSTV, funkční organizační články ČSTV dané stanova mi. 0. v. ČSTV se uskutečňuje podle zásad dem. centralismu v souladu s územním a federativním uspořádáním ČSSR. — ČSTV je tvořen Čes. organiza ci ČSTV a Sl. organizací ČSTV. Volba všech orgánů ČSTV se provádí veř. hla sováním na členských schůzích, konfe rencích a sjezdech. Se souhlasem ÚV ČSTV se v ČSTV vytvářejí pro jednotli vá odvětví svazy, které jsou na všech organizačních stupních nedílnou součá stí ČSTV, podílející se na dem. výstav bě územních orgánů a podle zásad sta novených ÚV ČSTV. Volí se na člen ských schůzích a konferencích svazů a potvrzují je příslušné územní orgány. Jejich funkční období jsou shodná s funkčním obdobím územních orgánů ČSTV. Kontrolní a revizní komise svazů se voli jen na úrovni celostátní a repu blikové. — Zákl. organizací ČSTV je - ► tělovýchovná jednota se svými oddíly a odbory. — Okr. organizaci ČSTV tvoří tělových, jednoty v okrese, mají též ně které městské organizace podle roz hodnutí ČÚV nebo SÚV ČSTV. Jejím nejvyšším orgánem je konference, kte rou svolává OV jednou za dva až tři ro ky. Volí členy a kandidáty OV a okr. kontrolní a revizní komise a stanoví je jich počet. OV řídí činnost v období me zi konferencemi. Volí předsednictvo s předsedou, místopředsedou, tajemní kem a dalšími funkcionáři OV, potvrzu je předsedu kontrolní a revizní komise. Zřizuje si podle potřeby komise, řídí a kontroluje jejich práci. — Kr. organi zaci tvoří okr. a městské organizace v kraji. Jejím nejvyšším orgánem je konference, kterou svolává KV jednou za pět let. Volí členy a kandidáty KV a kr. kontrolní a revizní komise, stanoví jejich počet, KV řídí a odpovídá za čin nost kr. organizace v období mezi kon ferencemi. Volí předsednictvo s před sedou, místopředsedou, tajemníkem a dalšími funkcionáři KV, potvrzuje předsedu kr. kontrolní a revizní komise. Zřizuje si podle potřeby komise, řídi a kontroluje jejich práci. Předsednictvo řídí činnost v období mezi schůzemi kr.
výboru. — Čes. organizaci ČSTV tvoři kr. organizace ČSTV v ČSR. Sl. organi zaci ČSTV tvoří kr. organizace ČSTV v SSR. Nejvyšším orgánem ČO a SO ČSTV je sjezd. Svolává jej ČÚV nebo SÚV ČSTV jednou za pět let. Sjezd volí členy a kandidáty ČUV a SÚV ČSTV a Čes. a Sl. ústřední kontrolní a revizní komise ČSTV a stanoví jejich počet. ČÚV ČSTV a SÚV ČSTV v období mezi republikovými sjezdy řídi, zabezpečuje a odpovídá za veškerou činnost republi kové organizace ČSTV. Schvaluje za členění nových odvětví (svazů) do repu blikové organizace, popř. jejich zánik. Zřizuje si podle potřeby komise a rady, schvaluje jejich statuty, řídi a kontrolu je jejich činnost. Zřizuje TŠ a střediska, hospod, zařizení, schvaluje jejich statu ty, řídí a kontroluje jejich činnost. Ze svého středu voli předsednictvo s před sedou a místopředsedy pro řízení práce mezi plenárnimi zasedáními ČÚV nebo SÚV ČSTV a sekretariát. Potvrzuje předsedu čes. nebo sl ústřední kontrol ní a revizní komise ČSTV. — Nejvyšším orgánem ČSTV je celostátni sjezd ČSTV Svolává jej jednou za pět let ÚV ČSTV. Sjezd ČSTV schvaluje stanovy, jejich změny a doplňky, program, název a symboliku ČSTV a ústřední kontrolní a revizní komise ČSTV. ÚV ČSTV za bezpečuje, řídi a zodpovídá za činnost ČSTV v období mezi sjezdy, schvaluje začleněni nových odvětví do ČSTV, ne bo jejich zánik, zřizuje podle potřeby rady a komise, -*• Tělovýchovné školy ČÚV a SÚV ČSTV, hosp. zařízení nebo jiná ústřední tělových, zařízení, schvalu je jejich statuty, řídí a kontroluje jejich činnost. V t. Československý svaz těle sné výchovy. organizátor tělesné a branné vý chovy SSM viz Jednotná tělovýchov ná a branná kvalifikace SSM organizátorská práce, uvědomělé a cílevědomé vytvářeni racionálně a efektivně fungujícího systému, jehož všechny složky ve vzájemné součinno sti přispívají k zabezpečeni celospol. úkolů a cílů soc. TK. V systému TK, kte rý má výrazný spol. charakter, nevychá zí o. p. pouze ze systému samého, řada vztahů je ovlivňována zvenčí, prostřed nictvím zásadních polit, dokumentů, zá konů atd., které je třeba jako závazné uplatňovat v konkrétních podmínkách tělových, hnuti. 0 . p. je do jisté míry to tožná s organizováním jako jednou ze zákl. funkcí řízeni TK, kam patři úpravy a zdokonalování existující soustavy a jejich organizačních struktur, příprava projektů a usnesení, regulace jednotli vých opatření z hlediska realizace přija tých usnesení atd. — Pro zdokonalová ni o. p. v TK je třeba vytvářet v systému jejího řízení nezbytné předpoklady, pře
devším pokud jde o formulaci úkolů TK v souladu s obj. podmínkani a potřeba mi rozvoje společnosti a se zřetelem k možnostem realizace z hlediska sys tému TK i jeho jednotlivých složek. Při tom je nutno brát v úvahu jak formální, tak i neformální aspekty, jejichž nosite lem je lidský subjekt. V této souvislosti má prvořadé místo výchova tělových, kádrů (dobrovolných i z povolání) a sys tém zvyšováni jejich polit, a odb. kvali fikace a příprava rezerv. Nezastupitelný je systém kontroly, jejímž hl. předmě tem v TK je člověk ve svých sociálních rolích i jím uskutečňované hodnoty a či le TK. Tyto otázky sleduje jednak sy stém celospol. kontroly, jednak kontrol ní soustava TK. — 0. p. v TK úzce sou visí a prolíná se s masově polit, a poli tickových. prací. Jejich společným či lém je podílet se na formováni vše stranně rozvinutého soc. člověka a při spívat k realizaci spol. poslání TK jako součásti soc. životního způsobu a slož ky kom. výchovy. orgány ČSTV, organizační články vy tvářené na základě stanov ČSTV. Podle rozsahu působnosti jsou orgány územní a orgány svazové, podle způsobu vytvá řeni orgány volené a orgány jmenova né, podle funkce orgány řídící, kontrol ní a poradni. Všechny řídící a kontrolní orgány územní i svazové jsou volené. Na úrovni zákl. organizaci to jsou člen ská schůze či konference a výbor TJ ja ko územni řidiči orgány a kontrolní a re vizní komise TJ; svazovými řídícími or gány jsou členské schůze (konference) oddílů a odborů a jejich výbory. Na úrovni okr. organizace jsou územními ří dícími orgány okr. konference, OV a předsednictvo OV, kontrolním orgá nem okr. kontrolní a revizní komise ČSTV. Svazovými řídícími orgány jsou okr. konference svazů a výbory jednot livých svazů. V kr. organizaci ČSTV jsou územními řídicími orgány kr. konferen ce, KV a předsednictvo KV ČSTV, kon trolním orgánem kr. kontrolní a revizní komise. Na úrovni republikových orga nizací jsou územními řídícími orgány sjezdy ČO nebo SO ČSTV, jejich ÚV, předsednictva ÚV a sekretariáty. Kon trolními orgány jsou čes. a sl. ústřední kontrolní a revizní komise. Svazovými řídícími orgány jsou celostátní konfe rence svazů ČSTV, VS ÚV ČSTV a je jich předsednictva. Celostátní orgány svazů ČSTV mají rovněž svou kontrolní a revizní komisi. Všechny územní i sva zové řídicí orgány vytvářejí své poradní orgány, rady a komise, které se řídí jed notným (vzorovým) statutem. O zřízení rady nebo komise rozhoduje výbor územního orgánu. Předsedu a členy ra dy nebo komise jmenuje přesednictvo výboru příslušného územního řidíciho
414
orientace orgánu zpravidla z členů výboru. Členy rad a komisi mohou být jmenováni i od bornici z jiných orgánů a aparátu ČSTV, nebo i z jiných institucí. Rady si mohou zřizovat komise stálé nebo dočasné, ko mise si mohou zřizovat subkomise, rov něž stále nebo dočasné. V nich mohou působit i nečlenové rady nebo komise. Rady a komise nejsou nikomu nadříze ny, pouze metodicky usměrňuji činnost odb. rad a komisí obdobného zaměření u nižších řídícich orgánů. Při ÚV ČSTV jsou vytvořeny tyto rady a komise: věd. rada, zdrav, rada, těch. rada, rada vrcholového sportu, rada masového rozvoje TV a komise politickových., or ganizační, ekon., pro výchovu kádrů, pro vyznamenáni a odvolací. Obdobné rady a komise jsou vytvořeny i při ČÚV a SÚV ČSTV s některými odchylkami v názvech i v zaměření činnosti (např. vědeckometodická rada. rada sport, ta lentované mládeže, organizačně pláno vací komise) i některé komise pro jiné úseky činnosti (např. komise sport, sva zů, komise žen, komise cestovního ru chu). Při KV ČSTV jsou zpravidla zřizo vány komise metodické, politickových., pro masový rozvoj TV, komise výstav by, hosp., plánovači, kádrové atd. Po dobně je tomu při OV ČSTV a v TJ, kde jsou větší odchylky s ohledem na veli kost a rozsah činnosti jednoty. — U svazových řídicích orgánů je zřizová ni komisi upraveno normami ústředních řídicích orgánů přo činnost svazů Je určena i věcná náplň a pravomoce těchto komisí, které zabezpečuji a plní
Orientační běh -
úkoly pro hl. oblasti působnosti výborů svazů. Při výborech sport, svazů ÚV ČSTV se zřizují zpravidla komise: trenérsko-metodické, politickových., sport, těch., organizační, hosp., zdra votní. Při výborech některých větších svazů se zřizuji i komise rozhodčích, disciplinární a mez., ve všech olymp. sportech komise vrcholového sportu Poněkud odlišně jsou řešeny komise při VS ZRTV a tur. s ohledem na specifiku jejich činnosti. Obdobnou strukturu ko misi mají i VS na nižších územnich úrovních ČSTV. ÚV ČSTV se voli na ob dobí pěti let. Volí ze svého středu před sednictvo — pro řízení práce mezi ple nárními zasedáními ÚV ČSTV, sekreta riát pro řízeni běžné práce organizačni a výkonné povahy, předsedu a místo předsedy. Za místopředsedy jsou vole ni především předsedové ČÚV a SÚV ČSTV. ÚV ČSTV dále potvrzuje předse du ústřední kontrolní a revizní komise ČSTV. Schéma volby nejvyšších územ ních a svazových orgánů na jednotli vých územnich stupních ČSTV: Členská schůze Členská schůze (kon(konference) TJ ference) oddílů, od borů TJ Okresní konfe- Okresní konference rence ČSTV svazů ČSTV Krajská konfe- Krajská konference rence ČSTV svazů ČSTV Český a sloven- Česká a slovenská ský sjezd ČSTV konference svazů ČSTV Celostátní sjezd Celostátní konferenČSTV ce svazů ČSTV
orientace tělovýchovných staveb, poloha vzhledem ke svět. stranám. Hl. důvodem k respektováni orientace je ochrana proti oslňováni a přílišnému zahříváni sluncem, případně požadavek na prosluněni z hygienických důvodů U hřišť a plaveckých bazénů má mít orientace podélnou osu sever-jih s možnou odchylkou do 15°, aby odpo ledni šikmé paprsky slunce neoslňova ly. Jednosměrné činnosti, jako vrhy, ho dy, skoky (i do vody), se orientují k sev s možnou odchylkou k východu. U více stejných zařízení je výhodná opačná orientace s ohledem na vítr. Krytá zaří zení mají mít hl. osvětlovací otvory k ji hu s možnosti regulace proslunění Zimni otevřená zařízeni se orientací chráni před sluncem (severní svah, stí nění). Hlediště otevřených zařízení mají směřovat pokud možno na neslunečnou stranu (hl. tribuna na záp. straně), orientační běh, sport, odvětvi vytrva lostního charakteru spojující běh s orientací podle mapy a busoly v ne známém terénu. Trasu závodu v o. b. ur čuji -*■ kontrolní stanoviště, která musí závodník proběhnout v určeném pořa dí. Pro o. b. u nás dřivé používány názvy tur. orientační závody, orientačni závo dy a později orientační sport. — Histo rie. O. b. vznikl ve skandinávských stá tech. 1897 se uskutečnily první závody v o. b. v norském Bergenu. Od prvních let 2 0 . stol. se o. b. rozvíjí i ve Švédsku a Finsku. 1930 je ve švédsku 6 . b. vyhlá šen za nár. sport, 1932 se uskutečnily první mez. závody mezi skandinávskými státy. První závody v o. b. v ČSSR se konaly 1950 na Bunči v Chřibech. 1952 roběhlo v Jihlavě první mistrovství SR v orientačním běhu. 1961 se v Ko dani ustavila Mez. federace o. b. — IOF (International Orientierungslauf Fede ration). Zakládajícimi státy Bulharsko, ČSSR, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Nor sko, NSR, Švédsko a Švýcarsko. V ČSSR 1961 vytvořeno první oficiální reprezentační družstvo. První ME v o. b se konalo 1962 v Norsku, startovali na něm i čs. reprezentanti. 1966 proběhlo první MS ve Finsku, rovněž s naší úča sti. Od té doby se MS pořádají pravi delně každé 2 roky. 1968 se u nás o. b. osamostatnil od turistiky. Ustavena sekce o. b. ÚV ČSTV, 1969 svaz o b. ÚV, ČÚV a SÚV ČSTV. - Výkon v o. b. je závislý na kombinaci vytrvalostních běžeckých předpokladů a rozhodovaci schopnosti ke správnému postupu teré nem podle mapy a busoly. Fyziol. ná ročnost stř. intenzity (1 500-2 000% nál. BM) je ve srovnáni s atl. běhy umocně na profilem terénu, při běhu do kopce se zvyšuje mobilizace anaerobních me chanismů. O. b. klade nároky na vytrva lost, volní vlastnosti, na rozhodnost
orientační běh
415
Muži 1966 Hadler (NOR) 1968 Johansson (ŠVÉD) 1970 Berge (NOR) 1972 Hadler (NOR) 1974 Frillen (ŠVÉD) 1976 Johanssen (NOR) 1978 Johanssen (NOR) 1979 Thon (NOR) Různé způsoby umístění kódu (x) na kontrolním stanovišti orientačního běhu: 1981 Thon (NOR) A na třech stranách bílé části hranolu, B na vodorovné ploše mezi označovacími 1983 Berglia (NOR) kleštěmi, C na štítku na dvou stranách nad hranolem. 6. Kačmarčík (ČSSR)
a speciální znalosti a dovednosti při ře šení úloh postupu podle mapy v nezná mém terénu, schopnost rychle reago vat na překážky a vyrovnávat se s pro měnlivými přírodními podmínkami. — Sport. o. b. má tyto formy: a) denní o. b., ve kterém se pořádaji závody jednotlivců, závody štafet, jejichž každý člen běží vlastní trať, závody družstev, při nichž se sčítají časy členů družstva ze závodu jednotlivců, závody hlídek tvořených dvěma nebo vice závodníky, kteří startují současně, liniové závody určené začínajícím dětem; b) o. b. na dlouhé tratě, který se od denního liší pouze delšími tratěmi; c) noční o. b„ při němž je stavba trati přizpůsobena ob tížné orientaci v noci a závodnici jsou vybaveni speciálně upravenými svíti dly; d) lyžařský o. b„ který se liši stav bou tratě s upravenými stopami, vyzna čenými na mapě zelenou čarou. Jeho tratě jsou delši, s menším počtem kon trolních stanovišť. Podle délky trvání se závody dělí na jednodenní a vicedenni, jednorázové nebo etapové, kdy je ko nečný výsledek dán součtem časů z jednotlivých etap. Podle stupně obtíž nosti se děli na závody I., II. a III. stup ně, přičemž I. stupeň je nejnáročnějši z hlediska orientace a jeho tratě jsou nejdelší. — 0 . b. spojuje orientační těch. s technikou pohyb činností. Orientační těch. předpokládá topogra fické znalosti, schopnost rychlé práce s mapou a busolou, schopnost orienta ce v terénu, rychlého porovnáni mapy se skutečným tvarem terénu a volby nejvhodnějšího směru běhu. Všechny tyto činnosti musí být co nejvíce zauto matizovány, aby příliš nenarušovaly plynulost běhu. Tech. pohyb, činností v o. b. je obdobná jako ve vytrvalo stních atl. bězích, zejména v přespol ním běhu. — Trénink. Cílem sport, tré ninku v o. b. je rozvoj těl. připravenosti, technicko-taktické úrovně a potřeb ných psych, vlastností. Náplň tréninku zahrnuje 3 zákl. oblasti: nácvik topogra fických a orientačních poznatků a schopností; nácvik pohyb, schopnosti a zvyšování funkčních možnosti orga nismu, zvyšování psych, odolnosti, roz hodnosti a odolnosti vůči vlivům pro-
Štafeta středí. — Výzbroj závodníka v orientač ním běhu tvoří předměty bezprostředně použivané k orientaci v terénu, mapa a busola, startovní průkaz, do kterého si závodník označuje dosažení jednotli vých kontrolních stanovišť. — Pravidla. Při závodu v o. b. musí závodník pro běhnout stanoveným počtem kontrolních stanovišť v předepsaném pořadí. Trať musí vést převážně zalesněným te rénem, který umožňuje, aby o výsledku závodníka rozhodovaly stejnou měrou jeho běžecké a orientační schopnosti. Start může být intervalový i společný. Polohy startu, kontrolních stanovišť a cíle musí být vyznačeny na mapě ur čené pro závod. Každý startující musí vedle mapy obdržet popis kontrolních stanovišť a startovní průkaz, na kterém si v příslušném poličku sám předepsa ným způsobem označí svůj průchod na každém kontrolním stanovišti. V cíli se startovni průkaz odevzdává, je-li ozna čen neúplně nebo proti předpisům, je závodník diskvalifikován, stejně jako při ztrátě průkazu. Závodník se nesmi po koušet získat nedovolenou výhodu pá tráním po místě závodu, prohlídkou prostoru tratě před závody aj. Vzájem ná spolupráce mezi 2 nebo vice soupeři je nepřípustná. Závodnik nesmi úmysl ně sledovat soupeře a využívat jeho ori entačních schopností. Furušení těchto pravidel se trestá diskvalifikací. — Sou těže. MS (od 1966), ME (od 1962), nej větší mez. závody: každoroční závody O - ringen ve Švédsku, Hungaria kupa v Maďarsku, mez. závody v Jičíně. — Nejvyšši mistrovskou soutěži u nás je mistrovství ČSSR, ČSR a SSR. Kvalifi kačními soutěžemi jsou Čs. pohár pro kategorii elita, celostátní závody pro výkonnostní skupinu A a oblastní závo dy pro výkonnostní skupinu B. — Lite ratura. Koč, B. a kol.: Orientační běh. Praha 1975. — Procházka, K. a 8 .: Ori entačně preteky. Bratislava 1960. Výsledky mistrovství světa v orientač ním běhu Rok a místo konáni: 1966 Fiskars, 1968 Linkůping, 1970 Friedrichsrada, 1972 Staré Splavy, 1974 Viborg, 1976 Aviemore, 1978 Kongsberg, 1979 RuovesiPuru, 1981 Thun, 1983 Kstzely
1966 1968 1970
1972 1974 1976 1978 1979
1981 1983
Ženy 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1979 1981 1983
Švédsko 6. ČSSR Švédsko Norsko 3. ČSSR (Lenhart, Beránek, Ja šek, Galik) Švédsko 4. ČSSR Švédsko 5. ČSSR Švédsko 4. ČSSR Norsko 5. ČSSR Švédsko 3. ČSSR (Uher, Lenhart, Ticháček, Kačmarčík) Norsko 4 ČSSR Norsko 2. ČSSR (Uchytil, Ditrych, Pollák, Kačmarčik) Lindkvistová (ŠVÉD) Lindkvistová (ŠVÉD) Hadlerová (NOR) Monspartová (MAĎ) Morgardová (DÁN) 5. Vlachová (ČSSR) Veilaineová (FIN) Eldová (NOR) Borgenstrómová (FIN) Kringstadová (ŠVÉD) 6. Kuchařová (ČSSR) Kringstadová (ŠVÉD)
Štafeta 1966 Švédsko 6. ČSSR 1968 Norsko 6. ČSSR 1970 Švédsko 5. ČSSR 1972 Finsko 3. ČSSR (Mertová, Vlachová, Handzlová) 1974 Švédsko 3. ČSSR (Mertová, Vlachová, Handzlová) 1976 Švédsko 5. ČSSR 1978 Finsko 5. ČSSR 1979 Finsko 4 ČSSR
orientační potápění 1981 Švédsko 1983 Švédsko 2. ČSSR (Kalibánová, Bártové, Hlaváčová, Kuchařová) Lyžařský orientační běh Rok a místo konání: 1977 Rodppy, 1980 Avesta, 1982 Algen, 1984 Lavarone Muži 1977 Swahn (ŠVÉD) 1980 Pertitika (FIN) 1982 Svanberg (FIN) 1984 Puhakka (FIN)
Štafeta 1977 Švédsko 3. ČSSfí (Pachner, Ticháček, Kačmarčík, Gorný) 1980 Švédsko 4. ČSSR 1982 Švédsko 1984 Švédsko Ženy 1977 Bogestadová (ŠVÉD) 1980 Puhakaová (FIN) 1982 Hannusová (FIN) 1984 Juutílaínenová (FIN)
Štafeta 1977 Finsko 3 ČSSR (Ticháčková, Handzlová, Vlachová) 1980 Finsko 3. ČSSR (Nováková, Handzlová, Turková) 1982 Švédsko 1984 Švédsko 4. ČSSR orientační potápění, odvětví -» spor tovního potápěni; zahrnuje 5 disciplin: M-kurs, tyče, hvězdu, monk a sjížděni družstev Ve všech disciplinách je úko lem potápěče co nejrychleji pod vodou proplavat stanovenou traf a najít všech na kontrolní mista ve stanoveném pořa dí. Na hladině jsou rozmístěny orientač ní body (tyče, bójky). Potápěč si jednot livá místa ze břehu geodeticky zaměří a vypočítá, pod jakým kursem je třeba plavat s kompasem k dosaženi jednotli vých mist. Výsledek je dán body za do sažený čas a za absolvováni jednotli vých úseků dle pravidel CMAS. Při sou těži používá závodník navigační zařízeni spojené s dýchacím přístrojem. Plave zpravidla v neoprenovém obleku. — Traf M-kursu je dlouhá 550 m, skládá se ze 4 úseků ve tvaru M, je vymezena bó jemi, které musí potápěč co nejrychleji obeplout. — Traf tyči je dlouhá 650 m, skládá se z pěti úseků vymezených tyče mi, vertikálně zakotvenými ve vodě; zá vodník musí tra f co nejrychleji propla vat a jednotlivé tyče nalézt v určeném pořadí. — Traf hvězdy je dlouhá 600 m a vytyčená 4 tyčemi a 5 bójkami do tva ru pěticipé hvězdy, závodník postupně obeplouvá bójky a nachází tyče v urče ném pořadí. — Traf monku je dlouhá
416 750 m, je vytyčena startovací bóji, 6 ty čemi se schránkami a cílovou bójí. Tyče nejsou na hladině vidět, schránky pod vodou mají jen vhazovací otvor. Startu je dvoučlenné družstvo spojené třímetrovou šňůrou. Před startem obdrží ma pu v měřítku 1 : 2 0 0 0 a 6 číslovaných kontrolních značek ke vhazováni do schránek u tyči. Od závodníků se žádá nalezeni kontrolnich bodů dle mapy, vhození kontrolních značek ve stanove ném pořadí v co nejkratšim čase. (Dis ciplína podobná orientačnímu běhu.) — Sjížděni je závod čtyřčlenných družstev mužů a dvoučlenných družstev žen. Zá vodnici startují současně z různých míst u břehu, na kontrolnich bodech znače ných tyčemi se setkávají a dále postu pují společně podle schématu trati. Muži plavou 550 m, ženy 350 m. — Sou těže se pořádají na otevřených vodních plochách. Na ME 1972 v Nizozemsku získala H. Veselá-Skružná dvě zlaté me daile (v disciplinách tyče a spolu s Valčikovou ve sjížděni), na ME 1979 na Se či v ČSSR získali J. Kovaříka M. Slezák zlaté medaile v disciplíně monk. M ČSSR zahrnuje 5 soutěži (Liberec, Olo mouc, Těrlicko, Seč a Jesenice), pořá dají se též republikové, krajské a mistní závody. orientační schopnost viz prostorově orientační schopnost, orientační technika, souhrn na sebe navazujících (i současné probíhajících) činnosti, které umožňují orientaci v te rénu při - * orientačním běhu. O. t. za hrnuje: - * čteni mapy, memorování mapy, měřeni a odhad vzdáleností, - * směrové postupy, sledování terénních tvarů. ďOriola Christian, "1928, fr. šermíř. Olymp, vítěz v šermu fleretem 1952 a 1956 v soutěži jednotlivců, 1948 a 1952 v družstvech. Mistr světa 1947, 1949, 1953-54 (jednotlivci), 1947, 1951, 1953 a 1958 (družstva). Držitel stříbrných me dailí z OH 1948 (jednotlivci), 1956 (druž stva), z MS 1955 (jednotlivci), 1949-50, 1954 a 1957 (družstva). ďOriola Pierre Jonquéres, *1920, fr. jezdec, dlouholetý reprezentant v parkúrovém skákání. Vitěz OH 1952 a 1964 a Velké ceny národů (ve skoku jednotli vců), účastník OH 1956, 1960 a 1968 (vždy 2. ve Velké ceně národů druž stev), MS 1953 (3.), 1954 (2.). 1959 (3.) a 1966 (1.). Orlowski Milan, •1952, čs. stolní teni sta, ZMS. Mistr Evropy ve dvouhře 1974, ve čtyřhře 1978 a ve smíšené čtyř hře 1980. Držitel stříbrných medaili z ME 1974 (smíšená čtyřhra), 1976 (čtyř hra, smíšená čtyřhra), 1982 (soutěž družstev) a bronzových z ME 1972 (družstva, čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1976 (dvouhra) a 1980 (čtyřhra). Junior
ský mistr Evropy ve dvouhře 1969, ve smíšené čtyřhře 1970 a v soutěži druž stev 1968-70. Držitel Ceny fair play, kte rou mu udělilo UNESCO 1980. Vitěz tur naje TOP 12 1977 a 1983. V soutěži Grand Prix 1979 obsadil 2. místo.
Milan Orlowski
Orr Bobby, '1948, kan. hokejista. Obránce profesionálních klubů NHL Boston Bruins a Chicago Black Hawcks, v nichž sehrál v letech 1966/67-1978/79 731 zápasů. Získal 2 x trofej nejproduk tivnějšího hráče NHL, 3 x trofej nejuži tečnějšího hráče, 8 x vyhlášen nejlep ším obráncem NHL. Týdeník Hockey News jej 1981 vyhlásil za hráče uplynu lého desetiletí. Člen kanadského repre zentačního týmu, který zvítězil 1976 v Kanadském poháru. Osborn Harold, 1899-1975, amer atlet, výškař, desetibojař. Dvojnásobný olymp. vítěz 1924 ve skoku vysokém (198 cm) a v desetiboji (7710,755 b ). Vy tvořil SR ve skoku vysokém 1924 (203 cm). Oabum Carl, střelec USA. Olymp, vitěz ve střelbě z armádní pušky 1912 (600 m - družstva) a 1920 (300 m, 3 x4 0 ran družstva, 300 m, 40 ran, vstoje — jednotlivci, 300 m, 40 ran, vleže - druž stva; 300 + 600 m, vleže - družstva). Dr žitel stříbrných medailí z OH 1912 (ar mádní puška: 600 m, jednotlivci, 300 m jednotlivci), 1920 (300 m, 40 ran, vstoje družstva) a 1924 (libovolná puška: 400 + 800 m - jednotlivci) a bronzových z OH 1912 (libovolné malorážka: 50 m, 20 ran - družstva) a 1920 (běžící jelen, jednotlivé výstřely - družstva), oscilograf [lat. + řec ], přístroj pro po zorováni a registraci časového průběhu el. signálu, získaného při těch. měření, např. dynamogramu, ale i jiných fyz. nebo i fyziol. veličin (EKG, EMG, EEG aj.). Snímaná el. veličina se pomoci světelného paprsku zaznamenává obvy kle na svétlocitlivý papír. Záznam se snímá s nepřetržitým posunem regi stračního papíru, jehož rychlost je vole na podle rychlosti změn sledované funkce a požadavku přesnosti na jeji vyhodnoceni. O. vicekanálový umožňu
417 je zaznamenat průběhy několika funkci současně: např. dynamogram vertikální a horizontální složky sily F, úhly v kloubních spojeních a EMG vybra ných svalových skupin, osciloskop [lat. + řec.l, přístroj k op tickému pozorování průběhů el. signá lu, charakterizujícího měřenou veličinu (v TV obvykle veličinu fyz. nebo fyziolo gickou). 0 . paměťový uchovává po ur čitou dobu části pozorovaných úseků křivek na obrazovce, čímž umožňuje je jich okamžité logické vyhodnocení (na př. EKG, dynamogram odrazu). 0. vicekanálový umožňuje hodnoceni několika funkcí současně (obdobně jako - ► oscilograf). Osgood-Schlatterova choroba, změ něný proces kostnatění růstové zóny hrbolu kosti bércové, vyvolaný větším zatíženin šlachy čtyřhlavého svalu ste henního a mikrotraumatizaci oblasti. O -S. ch. postihuje zejm. chlapce mezi 13.-14. rokem. Příznakem je značná bo lestivost při tlaku, tlak a napnuti šlachy čtyřhlavého svalu. Léčení: klid, kalcium, vitamín AP, event, kortikoidy, sádrová fixace, operace. osma, 1. člun pro osm veslařů a kormi delníka (nespr. osmiveslice); v. t. ve slařské čluny; 2 . osmý veslař od přídě, obyčejně zvaný veslovod (strok). OSN viz Organizace spojených národů, osnovy tělesné výchovy viz učebni osnovy. osobní bráněni, v ledním hokeji obranné herní kombinace v situaci 2 - 2 nebo 3-3, při nichž bránící hráči ve vzá jemné spolupráci těsně obsazuji určené soupeře až do skončení akce. osobni obrana, v brankových sport, hrách jedna ze 3 zákl. variant obrany, při niž každý hráč družstva osobně ob sazuje (kryje) určeného soupeře. Sy stém osobní obrany, prostor, v němž se nalézá soupeř, a vzdálenost od míče ur čuji tzv. volné nebo těsné obsazování. Cílem o. o. je zmařit pokusy soupeře bez miče o uvolněni a bránit mu v získá ní míče; pokud obránce obsazuje útoč níka s mičem, má hl. úkol zabránit mu ve střelbě, popř. znemožnit mu postup s mičem nebo přihrávku lépe postave nému spoluhráči, donutit ho k driblová ní, vytlačit ho do nevýhodného posta vení a v rámci možností mu odebrat míč. Nejvýzn. systémy o. o. jsou: a) o. o. po celém hřišti, od poloviny (třetiny) hřiště nebo o. o. stažená k brankovišti (pod koš). V těchto systémech každý obránce hlidá určeného soupeře; b) o. o. s přebiráním usnadňuje napravení chyby obránce, jemuž unikl soupeř; je výhodným systémem proti útočným kombinacim s cloněním; c) o. o. s od stupováním, kdy se obránce vzdaluje od svého útočníka, pokud nemá míč
o s v ě tle n í a není předpoklad joho bezprostřední ho získání. Umožni tak případné - ► proklouzávání spoluhráče, čimž se vyhne zacloněni, anebo sám může ještě vypo máhat v bráněni dalšímu soupeři; d) osobni presink, při němž je hráč s mí čem kryt těsně a ostatní obránci zaují mají postavení mezi ním a svými soupe ři, aby atakovanému hráči znemožnili rozehráni míče přihrávkou, osobni šňůra, v šermu elektrickým kordem a fleretem spojení zbraně (ve fleretu také vodivé vesty) s kabelem navijáku. Je zapojena do zásuvky v číš ce zbraně, vedena pod rukávem a blů zou šermíře, vystupuje na zádech, kde je zapojena do zásuvky kabelu navijá ku, součásti - v elektrického signalizač ního přístroje. osobnost sportovce, individuální jed nota duševních vlastností a procesů sportovce, které jsou poměrně stálé a typickým způsobem se projevují v každé konkrétní činnosti sportovce a ovlivňují tedy i dosahované výkony. 0 . s. se ve sport, činnosti dotváří a sou časně sama modifikuje průběh sport, kariéry. Ve sportu má prvořadou důleži tost poznáni o. s. (psychodíagnostika) a její ovlivňováni (psychol. připrava, vý chova). Základ o. s. je psychofyziol. (vrozená konstituce a z ní pramenici temperament). Významnou získanou složkou o. s. jsou schopnosti, rozvíjené ve sportu, dále morálně volní vlastnosti a sociáini role. Hledáni psychomotoric kých odlišností o. s. od nesportující po pulace nevedlo k jednoznačným vý sledkům. Větší rozdíly byly nalezeny mezi sportovci různých specializací než mezi sportovci a nesportovci. Pokud je v o. s. něco obecně platného, je to soci ální role sportovce, která jej odlišuje od nesportujiciho občana odpovidajícího věku. Součásti této role jsou dominantnost, houževnatost, stabilita a touha po sociálnim uznání, osobnost trenéra, rysy trenérovy zaměřenosti, jeho schopností, tempera mentu i charakteru, nutné pro úspěš nou činnost. Trenérská práce je předevšim interakční, proto se v ni vedle ne zbytných odborných vědomostí a zku šeností výrazně uplatňují i rysy trenéro vy osobnosti. Je nesnadné zvolit krité ria, která by ukázala, jaký typ osobnosti je pro trenérskou činnost nejvhodnéjši. Hodnocení se provádějí spiše kvalita tivně, posuzuje se, jaké tendence v pro jevech a v práci trenéra přispívají ke sport, a vých. úspěchu. Důležité jsou poznatky o tom, jaké schopnosti a vlastnosti charakteru přispívají k úspěchu v práci trenéra. Výsledky mohou vést k vytvářeni typologii o. t. a k tříděni nejpodstatnějšich vlastnosti pro úspěšnou interakci trenéra a spor
tovce. (Klasické je například rozlišení na typ autoritářský a integrativní, který bere v úvahu názory sportovců.) Za po třebné vlastnosti o. t. jsou považovány: a) vůdcovství - jako zaměřenost, výraz ná tendence osobnosti; b) odpověd nost; c) emoční stabilita; d) blízký vztah ke členům skupiny, sounáležitost; e) ctižádostivost. ostaršení viz start sportovce ve vyšší věkové kategorii. ostruha, 1. kovový obrouček s tupým krčkem nebo kolečkem, připevněný na patě jezdeckých bot; umožňuje jezdci důraznější působení na koně; 2 . u mo torových lodi rameno chránící šroub před poškozenin; rameno je u šroubo vých hřídelí vyvedených z trupu lodě současně ložiskem pro hřídel. U přívě sných motorů soudek převodového tě lesa; 3. u windsurfu tvarovaná deska z plastické hmoty umístěná v zadní spodní části -» plováku, stabilizuje směr jízdy plováku. osvětlení, použiti světla k dosaženi dobré viditelnosti a zrakové pohody. Podle zdroje se rozlišuje o. denní (oblo ha a přímé sluneční světlo), umělé (el. zdroje) a sdružené (denní doplněné umělým). Dobré o. je důležité pro bez pečnost cvičících, musí však vyhovovat všem zúčastněným (cvičícím, rozhod čím, divákům, event, i potřebám televi ze a filmu). Požadavky na o. závisí na řadě faktorů: a) vzdálenosti a velikosti nejmenši pozorované podrobnosti (na př. míček pro stolní tenis, terč při střel bě); b) kontrastu jasů pozorovaného předmětu a jeho pozadí (např. bílý míč na zeleném trávníku); c) době pozoro vání (při nutnosti okamžité reakce jsou požadavky vyšší); d) rychlosti pohybu a jejich změnách u pozorovaného před mětu, pozorovatele nebo obojího; e) úrovni činnosti (pro výkonnostní
Základní systémy umělého osvétleni: / svítidly rovnoměrně rozmístěnými nad hrací plochou, 2 svítidly umístěnými mimo hrací plochu.
418
o s v ě ž o v a c í s ta n ic e
-----------------* Druhy denního osvětlení: / boční, 2 horní, 3 kombinované.
(baterie, agregát) Ze zdrojů o. se žá rovky používají jen pro krátkodobé osvětlení. Výhodnější jsou výbojové zdroje, jejichž spektrální složení se v ši rokých mezích upravuje luminofory. Zá řivky se dávají do prostorů s malou výš kou. Pro o. z větší vzdálenosti slouží světlomety, soustřeďující světlo do úz kého svazku. Svítidla se sestavují do pravidelné sítě nad osvětlovanou plo chou, u otevřených zařízení do řad po dél plochy tak, aby neoslňovala žádné ho z účastníků a prosvětlila i prostor nad plochou do potřebné výšky. Při sdruženém o. (přisvětlováni během dne) má mít doplňující umělé světlo spektrální složeni co nejbližší dennímu; může se regulovat automaticky pomocí čidla podle změn denního osvětlení, osvěžovací stanice, při závodech v běhu a chůzi na velmi dlouhých tra tích místo mezi dvěma - ► občerstvova cími stanicemi, kde mají závodnici k dispozici vodu a mycí houby, aby se mohli osvěžit. ošetřovna, místnost pro poskytování první předlék. pomoci, někdy i prvního lék. ošetření; může sloužit i k provádění lék. vyšetření při sport, činnosti. Nutné příslušenství všech tělových, zařízení. Do vybavení o. patří skříňky s léky a ná stroji, lék. lehátko, míra, váha, nosítka, psací stůl se židlemi a kartotéka pro zdravotní evidenci závodníků, umyva dlo s teplou a studenou vodou, popř. další lék. přístroje a pomůcky. Na dob ře viditelném místě je umístěna vývěs ka s označením dosažitelné lék. služby, nemocnice i stanoviště sanitních aut. 0 . musí být umístěna tak, aby bylo možné odnést zraněného na nosítkách z hrací plochy do o. a pak i dále do sanitního auta. Tomu musí odpovídat šířka cesty a dveří. U tělových, zařízení s - * čistým provozem musí být přístup do o. z čisté i nečisté chodby. U velkých stadiónů a sport, hal bývá o. spojena s —► vyšetřovnou a doplněna o -*• masérnu, rege nerační středisko, popř. i saunu. U ma
lých tělocvičen (např. školních) a u ma lých hřišť slouží většinou jako o. šatna cvičitele (trenéra) nebo kabinet učitele TV, kde pak musí být lehátko, skříňka s prostředky první pomoci, nosítka a vývěska o dosažitelné lék. pomoci, oštěp, atl. náčiní k házení. Skládá se ze tři části: hlavice, těla a vinuti. Tělo mů že být ze dřeva nebo z kovu. K němu je připevněna kovová hlavice zakončená ostrým hrotem. Vinutí je umístěno nad těžištěm; je ze šňůry a musí být bez ře menů, vroubků nebo prohlubní. Vinutí nesmi přesahovat obvod těla o. o více než 25 mm a musí mít všude jednotnou tloušťku, tak aby ve středu vzdálenosti mezi přední stranou vinutí a hrotem ne překročil 90 % nejužšího průměru těla o. a průměr ve vzdálenosti 150 mm od hrotu 80 % největšího průměru. Zužová ní k zadnímu konci nesmi klesnout pod 90 % (u o. mužů), resp. 70 % (u o. žen) největšího průměru. V bodě vzdáleném 150 mm od koncového bodu nesmí být průmér menší než 40 % (u o. mužů), resp. 30 % (u o. žen) největšího průmě ru. 0 . nesmí mít žádné pohyblivé části
Rozměry oštěpů 800 g 600 g 3 vrcholový sport jsou požadavky vyšší než při pohyb, rekreaci). Zraková poho Celková délka da je podmíněna dostatečnou úrovni o., 2 , 2 0 m 2,60 m nejméně přiměřenými kontrasty jasů, vhodným 2,70 m 2,30 m nejvíce rozložením světla (rovnoměrnost Délka kovové hlavy a vhodný převažující směr o.) a zábra nejméně 250 mm 250 mm nou nežádoucích jevů, zejm. oslnění. nejvíce 330 mm 330 mm U otevřených zařízení se oslnění bráni Vzdálenost od hrotu vhodnou -» orientací tělových, stavby, kovové hlavy u krytých navíc regulaci (clony, žaluzie k těžišti atd ). U krytých staveb s okny v podél 0,80 m 0,90 m nejméně né boční stěně má o. převažující směr 1,06 m 0,95 m nejvíce ze strany a směrem do hloubky klesá. Průměr těla Horní o. otvory ve střeše je rovnoměr v nejsilnějšim místě nější a prosvětli i rozsáhlé prostory. 2 0 mm 25 mm nejméně Kombinované o. (horní i boční součas 25 mm nejvíce 30 mm ně) spojuje výhody obou. Denní osvět Šířka vinutí leni se stále mění, proto se jeho množ 150 mm 140 mm nejméně ství vyjadřuje pomoci činitele denní 160 mm 150 mm nejvíce osvětlenosti, tj. poměru mezi součas nou osvětleností daného bodu a osvětleností venkovní nezacloněné vodorov né roviny v procentech; přímé sluneční světlo se z obou osvětleností vylučuje. U bočního osvětlení se stanoví nejmenši hodnota v nejméně osvětleném mí stě, u horního a kombinovaného prů měrná hodnota v celém vnitřním pro storu. Umělé o. se zřizuje ve všech kry tých prostorech, u otevřených zařízení umožňuje jejich využiti i v době bez denního světla. Úroveň umělého o. se vyjadřuje osvětlenosti v luxech. Kromě normálního o. musí být v prostorech s přístupem veřejnosti nouzové osvětle ni, které umožňuje při výpadku el. prou Oštěp O šířka vinuti 26-30 mm muži, 20-25 mm ženy, D i - 90 % D, D i = 80 % D, du vyprázdněni objektu únikovými ces D i muži 90 % P, ženy 70 % D, D« = muži 40 % D, ženy 30 % D. Délkové rozměry na tami. Je napájené náhradním zdrojem obrázku jsou uvedeny v mm.
419 nebo jiné zařízeni, které by mohlo měnit jeho téžišté nebo letové vlastnosti během hodu. 0 . o hmotnosti 800 g pou žívají' muži a st. dorostenci, o hmotnosti 500 g ženy, st. dorostenky, ml. doro stenci a dorostenky a st. žáci a žákyně. V. t. hod oštěpem. oštěpařské rameno, degenerative! změny v ramenním kloubu vyvolané opakovaným přetížením. O. r se vy skytuje u sportovců, jejichž charakter disciplíny vyžaduje prudké zatěžováni horní končetiny (oštěpaři, hráči házené, vrhači aj.). O. r. vyvolávají mikrotraumata kloubních pouzder a svalových úponů. Prevence: dodržování zásady po stupného narůstání zátěže, kompenzační cvičení, snížení rizika lokálního přetí žení. Léčba: klid, pozvolné zatěžování, analgetika. Otáhal Zdeněk, "1936, čs. vzpěrač, ZMS. Obsadil v kat do 67,5 kg 5. místo na OH 1964, stal se držitelem stříbrné medaile z ME 1964 a bronzových z ME 1960 a 1965. Startoval na MS 1959 (6 . trojboj), 1963 (5.), 1965 (4 ), 1966 (9 ), na ME 1969 (5), 1961 (4.), 1962 (5.j, 1963 (4.) a 1967 (7.). otevřená branka viz obří slalom, sla lom. otěž, v jachtingu lano, kterým se ovlá dá plachta během jízdy, otěže, kožené nebo popruhové řemeny zapnuté do kroužku - * udidla sloužící k vedení a ovládání jezdeckého koně. Někdy bývají kombinovány s otěžemi pomocnými (např. - ► martingal), průvlečnými, vyvazovacími ap. otočka, 1. v atletice rotační pohyb vrhače kolem podélné osy těla používaný při hodech diskem a kladivem (viz hody a vrh); 2 . ve sport, hrách obrat provede ný buď výskokem po odrazu obounož nebo jednonož (otočka výskokem), ne bo na stojné noze, pokud hráč před doskokem nebo došlápnutim volné no hy na zem pusti (odhodí) míč z rukou. Využívá se v basketbalu (někdy i v há zené) hl před střelbou nebo přihráv kou. V ragby se může hráč s mičem otáčet zády k soupeři libovolným způ sobem. Vrazi-li hráč před provedením o. ramenem do soupeře, jde o dovole né uvolnéni prostoru o. s narážením Série několika o. rojníků při rozehrávání autu se nazývá -» šroub nebo ruláda. otužování, systém opatření a procesů, které mají zlepšit schopnost lidského organismu rychle se přizpůsobit změ něným tepelným podmínkám, zajistit rovnováhu mezi vnějšim prostředím a fyziol. pochody organismu. Otužilý člověk dobře snáší povětrnostní vlivy, udržuje si výkonnost i v nepříznivých podmínkách a rychle a správně reaguje na vlivy vnějšího prostředí. Člověk se potřebuje otužovat zejm. proti chladu,
O z o iin o v á -L u s is o v á
Jesse Owens teplu a slunečnímu záření. Otužilost je dočasná vlastnost, udržuje se jen po tud, pokud působí vlivy, které ji vyvola ly. Proto je třeba se otužovat soustavně a cílevědomě po celý život. Největší efekt má otužilost vůči chladu (preven ce nemocí z nachlazení). Oubron Robert, "1913, fr. cyklista, pro pagátor cyklokrosu. Vítěz mez. závodů Critérium International, které předsta vovaly neoficiální MS v cyklokrosu, 1937-38, 1941-42. Trenér fr. družstva sil ničářů, které několikrát vedl na Závodě míru. overplay [angl.], v basketbalu agresiv ní krytí hráče bez míče na jeho silné straně, tj. straně bližší k miči tak. aby se útočník nemohl uvolnit do výhodného postaveni pro chyceni míče. V. t. krytí hráče. Ovett Steve, "1955, brit. atlet, běžec na střední vzdálenosti. Olymp, vítěz 1980 v běhu na 800 m (1:45,50), třetí na OH 1980 na 1 500 m (3:38,99), pátý 1976 na 800 m (1:45,44). Mistr Evropy 1978 na 1 500 m (3:35,59), druhý na ME 1974 á 1978 na 800 m (145,76 a 144,09). Juni orský mistr Evropy 1973 na 800 m (1:47,53). Vytvořil tři SR: na 1 500 m 1980 (3:31,36) a 1983 (3:30,77) a v běhu na 1 mili 1981 (3:48,40). V běhu na 2 mí le vytvořil nejlepší svět. výkon 1978 (8:13,51). Owen Robert, 1771-1858, angl. utopic ký socialista, sociální reformátor, zakl. prvního ústavu pro veř. výchovu dětí předškol. věku v New-Lanarku (Skot sko), v němž věnoval velkou péči TV, kterou chápal jako zákl. součást výcho vy. Děti škol. věku zaměstnával kromě toho voj. cvičeními. Owen inspiroval -» K. Marxe a - ► B. Engelse k formulováni požadavku všestranné výchovy.
Owens James Cleveland (Jesse), 1913-1980, amer. atlet, sprinter, dálkař. Čtyřnásobný olymp. vítěz 1936 na 100 m (10,3 s), na 200 n (20,7 s), na 4 x 100 m (39,8 s) a ve skoku dalekém (806 cm). One 25. 5. 1935 vytvořil anebo vyrovnal v Ann Arboru šest SR v rozmezí 70 mi nut: na 100 y (9,4 s), na 200 m a 220 y na rovné dráze (20,3 s), na 200 m a 220 y př. na rovné dráze (2 2 , 6 s) a ve skoku dalekém (813 cm). 1936 vytvořil SR na 100 m (10,2 s). První dálkař světa, který překonal hranici osmi metrů, oxer, překážka v - ► parkúrovém skáká ni, tvořená dvěma páry sloupků a barié rami položenými stejně vysoko na obou párech sloupků. Prostor mezi oběma bariérami bývá vyplněn košatinou nebo dřevěnou zdi. Oxford-Cambridge, tradiční veslařský závod osmiveslic univ. posádek jmeno vaných měst. První závod se konal 1829 v Henley na dráze 3 200 m v těžkých lo dích s pevnými sedátky, zvítězil Oxford. Později se závodilo na trati Westmin ster - Putney, dlouhé 4 míle. Od 1845 se jezdí na trati Putney - Mortlake, dlouhé 6 840 m. Závod se jezdí dodnes, oxidativní kapacita viz aerobni kapa cita. oxidativní metabolismus viz metabo lismus. Ozolin Nikolaj Georgijevič, "1906, sov. tělových, pedagog a věd. pracovník, bývalý vynikající atlet Ředitel Ústřední ho výzk. ústavu TK v Moskvě, dlouhole tý vedoucí katedry atletiky Ústředního institutu TK v Moskvě. Zabýval se teorií a metodikou sportu a problematikou sport, přípravy. První evr. skokan o tyči, který překonal výšku 430 cm. Spisy: Ljogkaja atletika, 1956; Sovremennaja sistěma sportivnoj trenirovki, 1970, aj. Vyznamenán Leninovým řádem.
N. G. Ozolin Ozolinovi-Lusisoví Elvira. *1939. sov. atletka, oštěpařka. Olymp, vítězka 1960 (55,98 m), pátá na OH 1964 (54,81 m). Mistryně Evropy 1962 (54,93 m), pá tá na ME 1966 (54,81 m). Čtyřikrát pře konala SR: 1960 (57,92 m a 59,55 m), 1963 (59,78 m) a 1964 (61,38 m). Výkon 61,38 m byl prvním hodem ženy za hranici 60 metrů.
422
PŘEHLED O L Y M P I J S K Ý C H HER
I. II. III. IV. V. V I. V IL V li l. IX. X. X I. X II. X III. X IV . XV. X V I.
1896 1900 1904 1908 1912 1916 1920 1924 1928 1932 1936 1940 1944 1948 1952 1956
X V II. X V III. X IX . XX. X X I. X X II. X X III.
1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
A th é n y P aříž S t. L o u is Londýn S to c k h o lm n e k o n a ly se A n tv e r p y P aříž A m s te r o d a m L o s A n g e le s B e rlín n e k o n a ly se n e k o n a ly se Londýn H e ls in k y M e lb o u r n e S to c k h o lm (je z d e c k é s o u tě ž e ) Ř ím T o k io M e x ik o M n ic h o v M o n tr e a l M oskva L o s A n g e le s
423
o ly m p ijs k é hry — v ítě z o v é
VÍTĚZOVÉ O L Y M P I J S K Ý C H HER
ATLETIKA Muži m 1896 T. Burke (USA) 1900 F. Jarvis (USA) 1904 A. Hahn(USA) 1908 R. E. Walker (JAR) 1912 R. Cook Craig (USA) 1920 Ch. W. Paddock (USA) 1924 H. Abrahams (VBR) 1928 P. Williams (KAN) 1932 E. Tolan (USA) 1936 J. Owens (USA) 1948 H. Dillard (USA) 1952 L. Remigino (USA) 1956 R. Morrow (USA) 1960 A. Hary (Snd—NSR) 1964 R. Hayes (USA) 1968 J. Hines (USA) 1972 V. Borzov (SSSR) 1976 H. Crawford (TRI) 1980 A Wells (VBR) 1984 C. Lewis (USA) 1 0 0
12.0 11.0 11.0 10.8 10.8 10.8 10,6 10.8 10.3 10.3 10.3 10.4 10.5 10.2 10.0 99 10Í14 10.06 10,26 9,99
200 m
1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
nezařazeno W. Tewksbury (USA) A. Hahn(USA) R.Kerr(KAN) R. Cook Craig (USA) A. Woodring (USA) J. Acholz (USA) P. Williams (KAN) E. Tolan (USA) J. Owens (USA) M. Patton (USA) A. Stanfield (USA) R. Morrow (USA) L. Berruti (ITA) H.Carr(USA) T. Smith (USA) V. Borzov (SSSR) D. Quarrie (JAM) P. Mennea (ITA) C. Lewis (USA)
22.2 21.6 22.6 21.7 22.0 21.6 21.8 21.2 20.7 21.1 20.7 20,6 20,5 20.3 19 8 20Í00 20,23 20,19 19,80
400 m 1896 T. Burke (USA) 1900 M. Long (USA) 1904 H. Hillman (USA) 1908 W. Halswell (VBR) 1912 Ch. Reidpath (USA) 1920 B Rudd (JAR) 1924 E. Liddell (VBR) 1928 R. Barbuti (USA) 1932 W. Carr(USA) 1936 A. Williams (USA) 1948 A. Wint (JAM) 1952 G. Rhoden (JAM) 1956 Ch. Jenkins (USA) 1960 O. Davis (USA) 1964 M. Larrabee (USA) 1968 L. Evans (USA) 1972 V, Matthews (USA) 1976 A. Juantorena (KUB) 1980 V Markin (SSSR) 1984 A. Babers (USA) 800 m 1896 E. Flack (AUS) 1900 A. Tysoe (VBR) 1904 J. Lightbody (USA) 1908 M. Sheppard (USA) 1912 J. E. Meredith (USA) 1920 A. G. Hill (VBR) 1924 D. Lowe (VBR) 1928 D. Lowe (VBR) 1932 T. Hampson (VBR) 1936 J. Woodruff (USA) 1948 M. Whitfield (USA) 1952 M. Whitfield (USA) 1956 T. Courtney (USA) 1960 P. Snell (NZE) 1964 P Snell (NZÉ) 1968 R. Doubell (AUS) 1972 O. Wottle (USA) 1976 A. Juantorena (KUB) 1980 S. Ovett (VBR) 1984 J. Cruz (BRA) 1 500 m 1896 E. Flack (AUS) 1900 Ch. Bennett (VBR) 1904 J. Lightbody (USA)
54,2 49,4 49,2 50,0 48,2 49,6 47,6 47,8 46,2 46,5 46,2 45,9 46,7 44,9 45,1 43.8 44,66 44,26 44,60 44,27
:1 1 , 0 :0 1 , 2 1:56,0 1:52,8 1:51,9 1:53.4 1:52,4 1:51,8 1:49,7 1:52,9 1:49,2 1:49,2 1:47,7 1:46,3 1:45,1 1:44,3 1:45,9 1:43,50 1:45,4 1:43,00
2 2
4:33,2 4:06,2 4:05,4
1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
M. Sheppard (USA) A. Jackson (VBR) A. G. Hill (VBR) P Nurmi FIN) H. Larva (FIN) L. Beccal (ITA) . J. Lovelock (NZE) H. Eriksson (SVÉ) J. Barthe (LUC) R. Dělaný IRS) H. Elliot (AUS) P. Snell (NZÉ) K. Keino (KEŇA) P. Vasala (FIN) J. Walker (NZE) S. Coe (VBR) S. Coe VBR
4:03,4 3:56,8 4:01,8 3:53,6 3:53,2 3.51,2 3:47,8 3:49,8 3:45,1 3:41,2 3:35,6 3:38,1 3:34,9 3:36,3 3:39,17 3:38,4 3:32,53
5 000 m 1896--1908 nezařazeno 1912 H. Kolehmainen (FIN) 1920 J. Guillemot (FRA) 1924 P. Nurmi FIN) 1928 V. Ritola FIN) 1932 L. Lehtinen (FIN) 1936 G. Hóckert (FIN) 1948 G. Reiff (BEL) 1952 E. Zátopek (CSR) 1956 V. Kuc(SSSR) 1960 M. Halberg (NZÉ) 1964 R. Schul (USA) 1968 M Gammoudi (TUN) 1972 L. Viren (FIN) 1976 L. Viren (FIN) 1980 M. Jifter (ETI) 1984 S. Aouita (MAR)
14:36,6 14:55,6 14:31,2 14:38,0 14:30,0 14:22,2 14:17,6 14:06,6 13:39,6 13:43,4 13:48,8 14:05,0 13:26,4 13:24,76 13:21,0 13:05,59
0 0 0 m 1896--1908 nezařazeno 1912 H. Kolehmainen (FIN) 1920 P. Nurmi FIN) 1924 V. Ritola FIN 1928 P. Nurmi FIN 1932 J. Kusociňski (POL) 1936 1. Salminen (FIN) 1948 E. Zátopek (CSR) 1952 E. Zátopek (ČSR) 1956 V. Kuc (SSSR)
31:20,8 31:45,8 30:23,3 30:18,8 30:11,4 30:15,4 29:59,6 29:17,0 28:45,6
1 0
424
o ly m p ijs k é hry — v ítě z o v é I960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
P Bolotnikov (SSSR) W. Mills (USA) N. Ternu (KEN) L. Viren (FIN) L. Viren (FIN) M. Jifter (ETI) A.Cova(ITA)
28:32,2 28:24,4 29:27,4 27:38,4 27:40,38 27:42,7 27:47,54
Maratón (1896 40 km, 1900 40,260 km, 1904 40 km, 1908 42,195 km, 1912 40,200 km, 1920 42,750 km, od 1924 42,195 km) 1896 S. Louis (ňEC) 2:55:20,0 1900 M. Theato (FRA) 2:59:45,0 1904 T. Hicks (USA) 3:28:53,0 1908 J. Hayes (USA) 2:55:18,4 1912 K McArthur (JAR) 2:36:54,8 1920 H. Kolehmainen (FIN) 2:32:35,8 1924 A. Stenros (FIN) 2:41:22,6 1928 M El Ouafi (FRA) 2:32:57,0 1932 J. C. Zabala (ARG) 2:31:36,0 1936 Kitei Son (JAP) 2:29:19,2 1948 D. Cabrera (ARG) 2:34:51,6 1952 E. Zátopek (ČSR) 2:23:03,2 1956 A. Mimoun (FRA) 2:25:00,0 1960 A. Bikila (ETI) 2:15:16,2 1964 A. Bikila (ETI 2 :12:11,2 1968 M. Wolde (ETI) 2:20:26,4 1972 F. Shorter (USA) 2:12:19,8 1976 W. Cierpinski (NDR) 2:09:55,0 _____ 1980 W. Cierpinski (NOR) 2:11:03,0 1984 C. Lopes (POR) 2:09:21,0
1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
(100 m) T. Curtis (USA) A. Kraenzlein (USA) F. Schule (USA) F. Smithson (USA) F Kelly (USA) E. Thompson (KAN) D. Kinsey (USA) S. Atkinson (JAR) G Saling (USA) F. Towns (USA) W. Porter (USA) H. Dillard (USA) L. Calhoun (USA) L. Calhoun (USA) H. Jones (USA) W. Davenport (USA) R. Milburn (USA) G. Drut (FRA) T. Munkelt (NDR) R Kingdom (USA)
400 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948
překážek nezařazeno W. Tewksbury (USA) H. Hillman (USA) Ch. Bacon (USA) nezařazeno F. Loomis (USA) F. Morgan Taylor (USA) D. Burghley (VBR) R. Tisdall (IRS) G. Hardin (USA) R. Cochran (USA)
17,6 15,4 16,0 15,0 15,1 14,8 15,0 14,8 14,6 14,2 13,9 13,7 13,5 13,8 13,6 13,3 13,24 13,30 13,39 13,20
57,6 53,0 55,0 54,0 52,6 53,4 51,7 52,4 51,1
1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
Ch. Moore (USA) G. Davis (USA) G. Davis (USA W Cawley (USA) D. Hemery (VBR) J. Akii-Bua (UGA) E. Moses (USA) V. Beck (NDR) E. Moses (USA)
50,8 50,1 49,3 49,6 48,1 47,82 47,64 48,70 47,75
3 000 m překážek (1900 a 1904 2 500 m, 1908 3 200 m) 1896 nezařazeno 1900 G. Orton (KAN) 7:34,4 1904 J. Lightbody (USA 7:39,6 1908 A. Russell (VBR) 10:47,8 1912 nezařazeno 1920 P. Hodge (VBR) 10:00,4 1924 V. Ritola (FIN) 9:33,6 1928 T. Loukola (FIN) 9:21,8 1932 V. Iso-Hollo (FIN) 10:33,4* 1936 V. Iso-Hollo (FIN) 9:03,8 1948 T. Sjostrand (ŠVE) 9:04,6 1952 H. Aschenfelter (USA) 8:45,4 1956 Ch. Brasher (VBR) 8:41,2 1960 Z. Krzyszkowiak (POL) 8:34,2 1964 G. Roelants (BEL) 8:30,8 1968 A. Biwott (KEN) 8:51,0 1972 K. Keino (KEN) 8:23,8 1976 A. Gšrderud (ŠVÉ) 8:08,02 1980 B. Malinowski (POL) 8:09,7 1984 L. Korir(KEN) 8:11,80 nici o 1 kolo (460 m) vice. 4 x 100 m 1896 -1908 nezařazeno 1912 VBR 42,4 (D. Jacobs, H. McIntosh, V. d’Arcy, W. Applegarth) 1920 USA 42,2 (Ch. Paddock, J, Scholz, L. Murchison, M.Kirksey) 1924 USA 41,0 (F. Hussey, L Clarke, L. Murchison, A. Leconey) 1928 USA 41,0 (F. Wykoff, J. Quinn, Ch Borah, H. Russell) 1932 USA 40,0 (R. Kiesel, E. Toppino, H. Dyer, F. Wykoff) 1936 USA 39,8 (J. Owens, R. Metcalfe, F. Draper, F. Wykoff) 1948 USA 40,6 (N Ewell, L. Wright, H. Dillard, M. Patton) 1952 USA 40,1 (D, Smith,H. Dillard, L. Remigino, A. Stanfield) 1956 USA 39,5 (I. Murchison, L. King, T Baker, R. Morrow) 1960 Snd-NSR 39,5 (B. Cullmann, A. Hary, W Ma-
hlendorf, M. Lauer) 1964 USA 39,0 (O. P. Drayton, G. Ashwort, R. Stebbins, R. Hayes) 1968 USA 38,2 (Ch. Greene, M. Pender, R Smith, J. Hines) 1972 38,19 (L. Black, R. Taylor, G. Tinker, E. Hart) 1976 USA 38,33 (H. Glance, J. Jones, M. Ham pton, S. Riddick) 1980 SSSR 38,26 (V. Muravjov, N. Sidorov, A. Aksinin. A. Prokofjev) 1984 USA 37,83 (S. Graddy, R. Brown, C. Smith, C. Lewis)
4 x 400 m 1896—1908 nezařazeno 1912 USA 3:16,6 (M. Sheppard, E. Lindberg, J. Meredith, Ch. Reidpath) 1920 VBR 3:22,2 (C. Griffiths, R. Lindsay, J. Ainsworth-Davis, G. Butl 1924 USA 3:16,0 (C. Cochrane, A. Helffrich, O McDonald, W Stevenson) 1928 USA 3:14,2 G. Baird, E. Spencer, F. Alderman, R Barbuti) 1932 USA 3:08,2 (I. Fuqua, E. Albowich, C. Warner, W. Carr) 1936 VBR 3:09,0 (F. W olff, G. Rampling, W Roberts, A. G. Brown) 1948 USA 3:10,4 (A. Harnden, C. Bourland, R. Cochran, M. Whitfield) 1952 JAM 3:03,9 (A. Wint, L. Laing, H. McKenley, G. Rhoden) 1956 USA 3:04,8 (L. Jones, J Mashburn, Ch. Jenkins, T. Courtney) 1960 USA 3:02,2 (J. Yerman, E. Young, G. Davis. O. Davis) 1964 USA 3:00,7 (O. Cassell, M. Larrabee, U. Williams, H. Carr) 1968 USA 2:56,1 (W. Matthews, R. Freeman, L. James, L. Evans) 1972 KEŇA 2:59,8 (Ch. Asati, H. Nyamau, R. Ouko, J. Sang) 1976 USA 2:58,65 (H. Frazier, B. Brown, F. Newhouse, M. Parks) 1980 SSSR 3:01,1 (R. Valjulis, M. Linge, N. Černěckij, V. Markin)
425 1984
olympijské hry — vítězové USA (S. Nix, R. Armsead, A. Babers, A. McKay)
km chůze 1896—1952 nezařazeno 1956 L. Spirin (SSSR) 1960 V. Golubničij (SSSR) 1964 K Matthews (VBR) 1968 V. Golubničij (SSSR) 1972 P. Frenkel (NDR) 1976 D. Bautista (MEX) 1980 M. Damilano (ITA) 1984 E. Canto (MEX)
2:57,91
2 0
50 km chůze 1896—1928 nezařazeno 1932 T. Green (VBR) 1936 H. Whitlock (VBR) 1948 J. Ljunggren (ŠVE) 1952 G. Oordoni (ITA) 1956 N. Read (NZÉ) 1960 D. Thompson (VBR) 1964 A. Pamich (ITA) 1968 Ch. Hóhne (NOR) 1972 B. Kannenberg (NSR) 1976 nezařazeno 1980 H. Gauder (NDR) 1984 R. Gonzales (MEX) Skok 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
do výšky E. Clark (USA) 1. Baxter (USA) S. Jones (USA) H, Porter (USA) A. Richards (USA) R Landon (USA) H. Osborn jjJSA) R. King (USA) D. McNaughton (KAN) C. Johnson (USA) J. Winter (AUS) W. Davis (USA) Ch. Dumas (USA) R. šavlakadze (SSSR) V Brumel (SSSR) R.Fosbury (USA) J. Tarmak SSSR) J. Wszola (POL) G. Wessig (NDR) D. Mógenburg (NSR)
Skok 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960
o tyči W. W. Hoyt (USA) 1. Baxter (USA) Ch. Dvorak (USA) E. Cooke (USA) H. Babcock (USA) F. Foss (USAJ L. Barnes (USA) S. Carr (USA) W. Miller (USA) E. Meadows (USA) G. Smith (USA) R. Richards (USA) R. Richards (USA) D. Bragg (USA)
1:31:27,4 1:34:07,2 1:29:34,0 1:33:58,4 1.26:42,4 1:24:40,6 1:23:35,5 1:23:13,0
4:50:10,0 4:30:41,4 4:41:52,0 4:28:07,8 4:30:42,8 4:25:30,0 4:11:12,4 4:20:13,6 3:56:11,6 3:49:24,0 3:47:26,0
180 190 180,3 190.5 193 193.5 198 194 197 203 198 204
212 216 218 224 223 225 236 235
330 330 350.5 371 395 409 395 420 431.5 435 430 455 456 470
1964 1968 1972 1976 1980 1984 Skok 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
F. Hansen (USA) R. Seagren (USA) W. Nordwig (NDR) T. Slusarski (POL) W. Kozakiewicz (POL) P. Quinon (FRA)
510 540 550 550 578 575
do dálky E. Clark (USA) 635 A. Kraenzlein (USA) 718,5 M. Prinstein (USA) 734 F. Irons (USA) 748 A. Gutterson (USA) 760 W. Pettersson (ŠVE) 715 W. De Hart Hubbard (USA) 744 5 E. Hamm (USA) 773' E. Gordon (USA) 764 J. Owens (USA) 806 W Steele (USA) 782,5 J. Biffle (USA) 757 G. Bell (USA) 783 R. Boston (USA) 812 L. Davies (VBR) 807 R. Beamon (USA) 890 R. Willims (USA) 824 A. Robinson (USA) 835 L. Dombrowski (NDR) 854 C. Lewis (USA) 854
Trojskok 1896 J. Connolly (USA) 1900 M, Prinstein (USA] 1904 M. Prinstein (USA] 1908 T. Ahearne (VBR) 1912 G. Lindblom (ŠVE) 1920 V. Tuulos (FIN) 1924 A. Winter (AUS) 1928 M. Oda (JAP) 1932 C. Nambu(JAP) 1936 N. Tadžima (JAP) 1948 A, Ahman (SVÉ) 1952 A. Ferreira da Silva (BRA) 1956 A. Ferreira da Silva I960' J, Szmidt (POL] 1964 J. Szmidt (POL 1968 V. Sanějev SSSR 1972 V. Sanějev SSSR 1976 V. Sanějev SSSR 1980 J. Uudmae SSSR) 1984 A. Joyner (USA) Vrh kouli 1896 R. Garrett (USA) 1900 R. Sheldon (USA) 1904 R. Rose (USA 1908 R. Rose (USA 1912 P McDonald USA) 1920 V. Pórhólá (FIN) 1924 C. Houser (USA) 1928 J. Kuck (USA) 1932 L. Sexton (USA) 1936 H. Woellke (NĚM) 1948 W. Thompson (USA) 1952 P. O'Brien (USA) 1956 P O'Brien (USA)
13,71 14,47 14,325 14,915 14,76 14,81 15,525 15,21 15,72 16,00 15,40 16,22 16,35 16,81 16,85 17,39 17,35 17,29 17,35 17,26
1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
W. Nieder (USA) D. Long (USA) R. Matson (USA) W. Komar (POL) U. Beyer (NDR) V. Kiselev (SSSR) A. Andrei (ITA)
19,68 20,33 20,54 21,18 21,05 21,35 21,26
Hod diskem 1896 R. Garrett (USA) 1900 R. Bauer (MAĎ) 1904 M. Sheridan (USA) 1908 M. Sheridan (USA) 1912 A. Taipale (FIN) 1920 E.Niklander (FIN) 1924 C. Houser (USA) 1928 C. Houser (USA) 1932 J. Anderson (USA) 1936 K. Carpenter (USA) 1948 A. Consolini (ITA) 1952 S. Iness (USA) 1956 A. Oerter (USA) 1960 A. Oerter USA 1964 A. Oerter USA 1968 A. Oerter (USA) 1972 L. Daněk (ČSSR) 1976 M. Wilkins (USA) 1980 V. Raščupkin (SSSR) 1984 R. Danneber (NSR)
29,15 36,04 39,28 40,89 45,21 44,685 46,155 47,32 49,49 50,48 52,78 55,03 56,36 59,18 61,00 64,78 64,40 67,50 66,64 66,60
Hod oštěpem 1896--1904 nezařazeno 1908 E. Lemming (ŠVÉ) 1912 E. Lemming (ŠVÉ) 1920 J. Myyrá (FIN) 1924 J. Myyrá (FIN) 1928 E. Lundquist (SVÉ) 1932 M. Jšrvinen (FIN) 1936 G. Stock (NĚM) 1948 T. Rautavaara (FIN) 1952 C. Young (USA) 1956 E. Danielsen (NOR) 1960 V. Cybulenko (SSSR) 1964 P. Nevala (FIN) 1968 J. Lusis (SSSR) 1972 K. Wolfermann (NSR) 1976 M. Németh (MAĎ) 1980 D Kula (SSSR) 1984 A. Haerkonen (FIN)
54.825 60.64 65,78 62,96 66,60 72,71 71,84 69,77 73,78 85,71 84,64 82,66 90,10 90,48 94,58 91,20 86,76
Hod kladivem 1896 nezařazeno 1900 J. Flanagan (USA) 1904 J. Flanagan (USA) 1 1 , 2 2 1908 J. Flanagan (USA) 14,10 1912 M. McGrath (USA) 14,81 1920 P. Ryan (USA) 14,21 1924 F. Tootell (USA) 15,34 1928 P. O'Callaghan (IRS) 14,81 1932 P. O'Callaghan (IRS) 14,995 1936 K. Hein (NĚM) 15,87 1948 I. Németh (MAĎ) 16,005 1952 J. Csermák (MAĎ) 16,20 1956 H. Connolly (USA) 17,12 1960 V. Ruděnkov (SSSR) 17,41 1964 R. Klim (SSSR) 18,57 1968 G. Zsivótsky (MAĎ)
49,73 51,23 51,92 54,74 52,875 53,295 51,39 53,92 56,49 56,07 60,34 63,19 67,10 69,74 73,36
olympijské hry — vítězové 1972 1976 1980 1984
A. Bondarčuk (SSSR) J. Šedých (SSSR) J. Šedých (SSSR) J. Tiainen (FIN)
75,50 77,52 81,80 78,08
1976 I. Szewiňská (POL) 49,29 1980 M. Kochové (NDR) 48,88 1984 V. Brisco-Hooksová (USA) 48,83
426
1956 AUS 44,5 (S. de la Huntyová-Stricklando vá, N. Crokerová, F. Mellorová, B. Cuthbertová) 1960 USA 44,5 (M. Hudsonová, L. Williamsová, B. Jonesová, W. Rudolphová) 1964 POL 43,6 (T. Cieplá-Wieczorková, I. Kirzensteinová, H. Gorecká-Richterová, E Klobukowská) 1968 USA 42,8 (B. Ferrellová, M. Bailesová, M. Netterová, W. Tyusová) 1972 NSR 42,81 (Ch. Krauseová, I. Micklerová, A. Richterová, H. Rosendahlová) 1976 NDR 42,55 (M. Oelsnerová, R. Stecherová, C. Bodendorfová, B. Eckertová) 1980 NDR 41,60 (R. Můllerová, B. Wóckelová, I. Auerswaldová, M. Góhro 1984 USA 41,60 (A. Brownová, J. Boldenová, Ch. Cheesboroughová, E. Eshfordová)
800 m 1896—1924 nezařazeno 1928 L. Radkeová (NĚM) 2:16,8 6 036 b 1932—1956 nezařazeno 1960 L. Ševcovová (SSSR) 2:04,3 6 161*) 1964 A. Packerová (VBR) 2:01,1 5 970 b. 1968 M. Manningová (USA) 2:00,9 6 6 6 8 b. 1972 H. Falcková (NSR) 1:58,6 6 774b. 1976 T. Kazankinová (SSSR) 1:54,94 6 896 b. 1980 N. Olizarenková (SSSR) 1:53,5 7421 b. 1984 D. Melinteová (RUM) 1:57,60 6 826 b. 7 731 b. 1 500 m 7 708 b. 1896—1968 nezařazeno 8 001 b. 1972 L. Braginová (SSSR) 4:01,4 7 887 b. 1976 T Kazankinová (SSSR) 4:05,48 1980 T. Kazankinová (SSSR) 3:56,6 8 193 b. 1984 G. Doriová (ITA) 4:03,25 8 454 b. 8 618b. 8 495 b. 100 m překážek (do 1972 80 m) 8 797 b. 1896—1928 nezařazeno •) Přepočteno podle tabulek z r. 1962 1932 M. Didriksonová (USA) 11,7 Vítěz Jim Thorpe (USA) s výkonem 1936 T. Vallová (ITA) 11,7 6 756 b. byl po OH diskvalifikován. 1948 F. Blankersová-Koenová 4 x 400 m (HOL) 11,2 Ženy 1952 S. de la Huntyová Stricklandová 1896—1968 nezařazeno 1972 NDR 3:23,0 (AUS) 10,9 1 0 0 m 1956 S. de la Huntyová-Stricklandová (D. Káslingová, R. Kúhneová, 1896—1924 nezařazeno (AUS) 10,7 H. Seidlerová, M. Zehrtová) 1928 E. Robinsonové (USA) 12,2 1976 NDR 3:19,23 10,8 1932 S. Walasiewiczová (POL) 11,9 1960 I. Pressová (SSSR) (D. Maletzká, B. Rohdeová, 1936 H. Stephensová (USA) 11,5 1964 K. Balzerová (Snd-NDR) 10,5 E. Streidtová, Ch. Brehmerová) 1968 M. Cairdová (AUS) 10,3 1948 F. Blankersová-Koenová 3:20,2 12,59 1980 SSSR (HOL) 11,9 1972 A. Ehrhardtová (NDR) (T. Proročenková, T. Gojščiková, 1976 J. Schallerová (NDR) 12,77 1952 M. Jacksonová (AUS) 11,5 1980 V. Komisovová (SSSR) 12,56 N. Zjuskovová, I. Nazarovová) 1956 B. Cuthbertová (AUS) 11,5 1984 USA 3:18,29 1960 W. Rudolphové (USA) 11,0 1984 B. Fitzgeraldová-Brownová (USA) 12,84 (L. Leatherwoodová, S. Howar1964 W. Tyusová (USA) 11,4 dová, V. Brisco-Hooksová, 1968 W. Tyusová (USA) 11,0 Ch. Cheesboroughová) 1972 R. Stecherová (NDR) 11,07 400 m překážek 1976 A. Richterová (NSR) 11,08 1896-1980 nezařazeno Skok do výšky 1984 N. El Moutawakelová (MAR) 1980 L. Kondratěvová (SSSR) 11,06 54,61 1896—1924 nezařazeno 1984 E. Ashfordová (USA) 10,97 1928 E. Catherwoodová (KAN) 159 200 m 4 x 100 m 1932 J. Shileyová (USA) 165,7 1896—1936 nezařazeno 1896—1924 nezařazeno 1936 I. Csáková (MAĎ) 160 1928 KAN 48,4 1948 F Blankersová-Koenová 1948 A. Coachmanová (USA) 168 1952 E. Brandová (JAR) 167 (HOL) 24,4 (F. Rosenfeldová, E. Smithová, F. Bellová, M. Cooková) 1956 M. McDanielová (USA) 176 1952 M. Jacksonová (AUS) 23,7 1932 USA 47,0 1960 I. Balasová (RUM) 185 1956 B. Cuthbertová (AUS) 23,4 1964 I. Balasová (RUM) 190 (M. Carewová, E. Furtschová, 1960 W. Rudolphová (USA) 24,0 A. Rogersová, W. Bremenová) 1968 M. Rezkové (CSSR) 182 1964 E. McGuirová (USA) 23,0 1972 U. Meyfarthová (NSR) 192 1936 USA 46,9 1968 I. Szewiňská Kirszensteinová (H. Blandová, A. Rogersová, 1976 R. Ackermannová (NDR) 193 (POL) 22,5 E. Robinsonové, H. Stephen 1980 S. Simeoniová (ITA) 197 1972 R. Stecherová (NDR) 22,40 1984 U. Meyfarthová (NSR) 202 sová) 1976 B. Eckertová (NDR) 22,37 1948 HOL 47,5 1980 B. Wóckelová (NDR) 22,03 (X. Stadová-de Jongová, J. Wit- Skok do dálky 1984 V. Brisco-Hooksová (USA) 21,81 ziersová-Timmerová, G. Kadeo1896—1936 nezařazeno 400 m vá-Koudijsová, F. Blankersová1948 0. Gyarmátiová (MAĎ) 569,5 1896—1960 nezařazeno Koenová) 1952 Y. Williamsová (NZÉ) 624 1964 B. Cuthbertová (AUS) 52,0 1952 USA 45,9 1956 E. Krzesiňská (POL) 635 1968 C. Bessonová (FRA) 52,0 (M. Faggsová, B. Jonesová, 1960 V. Krepkinová (SSSR) 637 1972 M. Zehrtová (NDR) 51,08 1964 M. Randová (VBR) 676 J. Moreauová, C. Hardyová) Desetiboj 1896—1900 nazařazeno 1904 T. Kiely (VBR) 1908 nezařazeno 1912 H. Wieslander (SVÉ) 1920 H. Lóvland (NOR) 1924 H. Osborn (USA) 1928 P. Yrjólá (FIN) 1932 J. A. Bausch (USA) 1936 G. Morris (USA) 1948 R. Mathias (USA) 1952 R. Mathias (USA) 1956 M. Campbell (USA) 1960 R. Johnson (USA) 1964 W. Holdorf (Snd-NSR) 1968 W Toomey (USA) 1972 N. Avilov (SSSR) 1976 B. Jenner (USA) 1980 D. Thompson (VBR) 1984 D. Thompson (VBR)
427
olympijské hry — vítězové
1904 A. Hahn (USA) 7,0 1924 U. Frigerio (ITA) 47:49,0 V. Viscopoleanuová (RUM) 682 1948 J. Mikaelsson (SVÉ) 45:13,2 5 mil ( 8 046.57 m) 1952 J. Mikaelsson (ŠVÉ) 45:02,8 1972 H. Rosendahlová (NSR) 678 1908 E. Voigt (NĚM) 25:11,2 1976 A. Voigtová (NDR) 672 10 mil (16 093,4 m) chůze 1980 T. Kolpakovová (SSSR) 706 2 0 0 m překážek 1908 G. Larner (VBR) 1:15:57,4 1984 A. Stanciuová (RUM) 696 1900 A. Kraenzlein (USA) 25,4 1904 H. Hillman (USA) 24,6 Skok do výšky z místa Vrh kouli 1900 R. Ewry (USA) 165,5 1896—1936 nezařazeno 1904 R. Ewry USA 150 1948 M. Ostermeyerová (FRA) 13,75 4 000 m překážek 1900 J. Rimmer (VBR) 12:58,4 1908 R. Ewry (USA) 157,5 1952 G. Zybinová (SSSR) 15,28 1912P Adams (USA) 163 1956 T Tyškevičová (SSSR) 16,59 1960 T Pressová (SSSR) 17,32 3 000 m béh družstev um.9 Skok do dálky z místa 1964 T. Pressová (SSSR) 18,14 1912 USA (1. T. Berná, 3. N. Taber, 1900 R. Ewry (USA 331 1968 M, Gummelová-Helmboldtová 5. G. Bonhag) 1904 R. Ewry USA 347,6 (NOR) 19,61 um.10 1908 R. Ewry (USA 333,5 1972 N. Čižovová (SSSR) 21,03 1920 USA (1. H. Brown, 3. A. A. Schard, 337 1912 K. Tsiklitiras (REC) 1976 I. Christovová (BUL) 21,16 6 . 1 . Dresser) 1980 I. Slupianeková (NDR) 22,41 um.8 Trojskok z místa 1984 C. Loschová (NSR) 20,48 1924 FIN [1. P. Nurmi, 2. V. Ritola, 1900 R. Ewry (USA) 10,58 ). E. Katz) 1904 R. Ewry (USA) 10,55 Hod diskem 1896- 1924 nezařazeno Hod břemenem (hmotnost 56 angl. li 1928 H Konopacká (POL) 39,62 3 míle (4 828 m) běh družstev um. 6 ber = 25,4 kg) 40,58 1908 VBR 1932 L Copelandová (USA) (1. J. Deakin, 2. A. Robertson, 1904 EDesmarteau (KAN) 10,465 1936 G. Mauermayerová (NĚM) 47,63 3. W. Coales) 1920 P. McDonald (USA) 11,265 1948 M. Ostermeyerová (FRA) 41,92 1952 N. Romaškovová (SSSR) 51,42 Hod diskem — řecký styl 1956 O. Fikotová ČSR) 53,69 5 000 m běh družstev 1900 VBR um.26 1908 M. Sheridan (USA) 38,00 1960 N. Ponomar ovová-Romaško(1. Ch. Bennett, 2. J. Rimmer, vová (SSSR 55,10 6 . S. Robinson, 7. A. Tysoe, 1964 T. PressováSSSR) 57.27 Hod oštěpem — volný styl 10. S. Rowley) 1908 E. Lemming (ŠVÉ) 54,445 1968 L. Manoliuová (RUM) 58.28 66,62 1972 F. Melniková (SSSR) Vrh koulí obouruč (pravou a levou) 69,00 Přespolní běh 1976 E. Schlaaková (NDR) 1912 R. Rose (USA) 27,70 69,96 1912 H. Kolehmainen (FIN) 45:11,6 1980 E. Jáhlová (NDR) (asi 1 2 0 0 0 m) 65,36 1984 R. Stalmanová (HOL) (15,23 + 12,47) 27:15.0 1920 P. Nurmi (FIN) Hod oštěpem (asi 8 0 0 0 m) Hod diskem obouruč 1924 P Nurmi (FIN) 32:54,8 1986—1928 nezařazeno 1912 A. Taipale (FIN) 82,86 1932 M Direriksonová (USA) (asi 10 650 m) 43,68 (44,68 + 38,18) 1936 T Fleischerová (NĚM) 45,18 1948 H Baumová (RAK) 45,57 Přespolní běh družstev Hod oštěpem obouruč 21:17,8 1912 J. Saaristo (FIN) 1952 D. Zátopková (ČSR) 50,47 1904 USA (New York AC) 109,42 (4 mile) 1956 I. Jaunzemová (SSSR) 53,86 61,00 + 48,42) 1960 E. Ozolinová (SSSR) (A. Newton, G. Underwood, 55,98 Pětiboj muži 1964 M. Penesová (RUMÍ P. Pilgrim, H. Valentine, 60,54 (skok do dálky, hod oštěpem, 2 0 0 m, 1968 A. Némethová (MAD) D. C. Munson) 60,36 1972 R. Fuchsová (NDR) um. 1 0 hod diskem a 1 500 m) 63,88 1912 ŠVÉ 1912 F. Bie*) (NOR) um. 16 1976 R. Fuschsová (NDR) (2. H. Andersson, 3. J. Eke, 65,94 1920 E. Lehtonen (FIN) um. 14 1980 M. Colonová (KUB) 5. J. Ternstrům) 68,40 um. 15 1984 T. Sandersová (VBR) um. 1 0 1924 E. Lehtonen (FIN) 69,56 1920 FIN *) Vitěz J. Thorpe byl diskvalifikován. (1. P. Nurmi, 3. H. Liimatainen, Pětiboj (od 1984 sedmiboj)* 6 . T. Koskenniemi) 1896—1960 nezařazeno 1924 FIN um. 1 1 Přetah lanem 1964 I. Pressová (SSSR) (1.P. Nurmi, 2. V. Ritola, 8 . H. Lii- 1900 ŠVÉ + DÁN 5 246 b 1904 USA (Milwaukee AC) 1968 I. Beckerová (NSR) matainen) 5 098 1908 VBR (City Police) 1972 M. Petersová (VBR) 4 801 1912 ŠVÉ 3 000 m chůze 1976 S. Sieglová (NDR) 4 745 13:14,2 1920 VBR 1920 U. Frigerio (ITA) 1980 N. Tkačenková (SSSR) 5083 1984 G. Nunnová (AUS) 6 390 BASKETBAL •) 1964—68 bylo zařazeno 80 m překá- 3 500 m chůze 14:55,0 1908 G. Larner (VBR) žek, od 1972 100 m překážek. Muži orogramu 1 0 0 0 0 m chůze 46:28,4 1896—1900 nezařazeno 60 m 1912 G. Goulding (KAN) 48:06,2 1904 ukázkový sport 1900 A. Kraenzlein (USA) 7,0 1920 U. Frigerio (ITA) 1968
428
olympijské hry — vítězové Fleming, A. Robertson, M. Jor 1908—1924 nezařazeno 1928 ukázkový sport dan, J. Kleine, J. Koncak, W. Tis dale, Ch. Mullin, S. Perkins, J. 1932 nezařazeno Turner) 1936 USA (R. Bishop, S. Balter, J. Forten berry, J. H. Gibbons, K. S. Know Ženy les, F. J. Lubin, J. W. Ragland, A. 0. Mollner, C. Shy, D. A. Piper, 1896-1972 nezařazeno W. Wheatly, D. A. Swanson, F. 1976 SSSR (A. Rupšeneová, T. Zacharovová, Johnson, W. Schmidt) R. Kurvjakovová, O. Baryševová, 1948 USA T. Ovečkinová, N. Šuvajevová, I. (C. Barker, W. Jones, D. Barks Semjonovová, N. Zacharovová, dale, R. Kurland. R. Beard, R. Lumpp, L. Beck, R. Pitts, V. N. Ferjabnikovová, 0. SucharnoBoryla, J. Renick, G. Carpenter, vová, T. Dauneneová, N. KlimoR. Robinson, A. Groza, K. Rollins) vová) 1952 USA 1980 SSSR (Ch. Hoag, F. McCabe, W. Houg(A. Rupšeneová. L. Šarmajovová, land, 0. Pippin, M. D. Kelley, V. Besseleneová, 0. KorosteleH. Williams, R. Kenney, R. Bonvová, T. Ovečkinová, N. Olchovotemps, C. Lovelette, R. Kurland, vá, I. Semjonovová, L. RogožinoM. Freiberger, W. Lienhard, vá, N Ferjabnikovová, 0. SuV. W. Glasgow, J. Keller) charnovová, T. Nadyrovová, T. 1956 USA Ivinská) (C. C. Cain, B. Haldorson, 1984 USA W. Hougland, R. Tomsic, K. C. (T. Edwardsová, L. Henryová, L. Jones, R. J. Boushka, W. Russell, Woodardová, A. Donovanová, C. G. Ford, J. P. Walsh, R. E. JeanBoswellová, Ch Millerová, J. Lagerard, W. Evans, Ch. F. Darling) wrenceová, C. Nobleová, K. Mul1960 USA keyová, D. Curryová, P. McGee(J. Arnette, A. Kelley, W. Bella ová, C. Menken-Schaudtová) my, L. Lane, R. Boozer, J. Lucas, T. Dischinger, 0. Robertson, BOX B. Haldorson, A. Smith, D. ImKategorie do 48 kg hoff, J. West) 1896—1964 nezařazeno 1964 USA (J. Barnes, W. Hazzard, W. Bra 1968 F. Rodriguez (VEN) 1972 G. Gedó(MAD) dley, L. Jackson, L. Brown, J. McCaffrey, J. Caldwell, J. 1976 J. Hernandez (KUB) Mullins, M. Counts, J. Shipp, R. 1980 Š. Sabirov (SSSR) 1984 P. Gonzales (USA) Davies, G. Wilson) 1968 USA (J. Clawson, B. Hoskett, K. Kategorie do 51 kg Spain, C. Fowler, J. White, M. (1904 do 47,63 kg, 1920- 36 do 50,80 kg) Silliman, M. Barrett, G. Saulters, 1896—1900 nezařazeno S. Haywood, J. King, Ch. Scott, 1904 G. Finnegan (USA) 1908—1912 nezařazeno D. Dee) 1920 F. Genaro (USA) 1972 SSSR (A. Polivoda, M. Paulauskas, Z. 1924 F. LaBarba (USA) Sakandelidze, A. Žarmuchame- 1928 A. Koscis (MAĎ) dov, A. Bološov, I. Jeděško, S. 1932 I. Énekes (MAĎ) Bélov, M. Korkija, I. Dvornyj, G. 1936 W. Kaiser (NĚM) 1948 P. Perez (ARG) Volnov, A. Bélov, S. Kovalenko) 1952 N. Brooks (USA) 1976 USA (P. Ford, S. Sheppard, A. Dan- 1956 T. Spinks (VBR) tley, W. Davis, W. Buckner, E. 1960 G. Tórók (MAĎ) Grunfeld, K. Carr, S. May, M. 1964 F. Atzori (ITA) Armstrong, T. Lagarde, P. Hub 1968 R. Delgado (MEX) 1972 G. Kostadinov (BUL) bard, M. Kupchak) 1976 L. Randolph (USA) 1980 JUG --------------(A. Knego D. Kičanovié, R. Zičič, 1980 P. Lesov (BUL) M. Nakič, Ž Jerkov, B. Skroce, Z. 1984 S. McCrory (USA) Slavnič, K. Čosič, R. Radovanič, D. Krstulevič, D. Dalipagič, M. Kategorie do 54 kg (1904 do 52,16 kg, 1908 do 52,62 kg, Delibašič) 1920- 36 do 53,52 kg) 1984 USA (S. Alford, L. Wood, P. Ewing, V. 1896—1900 nezařazeno
1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
O. Kirk (USA) A. H Thomas (VBR) nezařazeno C. Walker (JAR) W Smith (JAR) V. Tamagnini (ITA) H. Gwynne (KAN) U. Sergo (ITA) T Csik (MAĎ) P. Hámáláinen (FIN) W Behrendt (Snd-NSR) O. Grigorjev (SSSR) T. Sakurai (JAP) V. Sokolov (SSSR) O. Martinez (KUB) Jong Džo Gu (KLDR) J. Hernandez (KUB) M. Stecca (ITA)
Kategorie do 57 kg (1904 do 56,70 kg, 1908- 36 do 57,15 kg, 1948 do 58 kg) 1896-1900 nezařazeno 1904 O. Kirk (USA) 1908 R. Gunn (VBR) 1912 nezařazeno 1920 P. Fritsch (FRA) 1924 J. Fields (USA) 1928 L. van Klaveren (HOL) 1932 C. Robledo (ARG) 1936 O. Casanovas (ARG) 1948 E. Formenti (ITA) 1952 J. Zachara (CSR) 1956 V. Safronov (SSSR) 1960 F. Musso (ITA) 1964 S. Stépaškin (SSSR) 1968 A. Roldan (MEX) 1972 B. Kuznécov (SSSR) 1976 A Herrera (KUB) 1980 R. Fink (NDR) 1984 M. Taylor (USA) Kategorie do 60 kg (1904 do 61,24 kg, 1908 do 63,50 kg, 1920- 36 do 61,24 kg, 1948 do 62 kg) 1896-1900 nezařazeno 1904 H Spanger (USA) 1908 F. Grace (VBR) 1912 nezařazeno 1920 S. Mosberg (USA) 1924 H. Nielsen (DAN) 1928 C. Orlandi (ITA) 1932 L. Stevens (JAR) 1936 I. Harangi (MAĎ) 1948 G. Dreyer (JAR) 1952 A. Bolognesi (ITA) 1956 R. McTaggart (VBR) 1960 K. Pazdzior (PÓL) 1964 J. Grudzien (POL) 1968 R. Harris (USA) 1972 J. Szczepaňski (POL) 1976 H. Davis (USA) 1980 A. Herrera (KUB) 1984 P. Whitaker (USA) Kategorie do 63,5 kg 1896—1948 nezařazeno
olympijské hry — vítězové
429 1952 1956 1960 1964 1966 1972 1976 1980 1984
Ch. Adkins (USAJ V. Jengibarjan (SSSR) B. Němeček ČSR) J. Kulej (POL J. Kulej (POL R. Seales (USA) R Leonard (USA) P. Oliva (ITA) J Page (USA)
Kategorie do 67 kg (1904 do 65,27 kg, 1920-36 do 6 6 , 6 8 kg) 1896—1900 nezařazeno 1904 A. Young (USA) 1908—1912 nezařazeno 1920 A. Schneider (KAN) 1924 J. Delarge (BEL) 1928 E Morgan (NZÉ) 1932 E. Flynn (USA) 1936 S. Suvio (FIN) 1948 J.Torma(ČSR) 1952 Z. Chychla (POL) 1956 N, Linea (RUM) 1960 G, Benvenuti (ITA) 1964 M Kasprzyk (POL) 1968 M Wolke(NDR) 1972 E Correa (KUB) 1976 J. Bachfeld (NOR) 1980 A Aldama (KUB) 1984 M. Breland(USA) Kategorie do 71 kg 1896-1948 nezařazeno 1952 L. Papp (MAĎ) 1956 L. Papp (MAĎ) 1960 W. McClure (USA) 1964 B. Lagutin (SSSR) 1968 B. Lagutin (SSSR 1972 D. Kottysch (NSR) 1976 J. Rybicki (POL) 1980 A Martinez (KUB) 1984 F. Tate(USA) Kategorie do 75 kg (1904- 08 do 71,67 kg, 1920-36 do 72,57 kg, 1948 do 73 kg) 1896—1900 nezařazeno 1904 Cb. Mayer (USA) 1908 J. Douglas (VBR) 1912 nezařazeno 1920 H Mallin (VBR) 1924 H. Mallin (VBR) 1928 P. Toscani (ITA) 1932 C Barth (USA) 1936 J. Despeaux (FRA) 1948 L, Papp (MAĎ) 1952 F Patterson (USA) 1956 G. Šatkov (SSSR) 1960 E. Crook (USA) 1964 V. Popenčenko (SSSR) 1968 Ch. Finnegan (VBR) 1972 V. Lemešev (SSSR) 1976 M Spinks (USA) 1980 J Gomez (KUB) 1984 Džun Sup-sin (J. KOR)
Kategorie do 81 kg (1920-36 do 79,38 kg, 1948 do 80 kg) 1896—1912 nezařazeno 1920 E. Eagan (USA) 1924 H. Mitchell (VBR) 1928 V. Avendano (ARG) 1932 D. Carstens (JAR) 1936 R. Michelot (FRA) 1948 G. Hunter (JAR) 1952 N. Lee (USA) 1956 J. F. Boyd (USA) 1960 C. Clay (USA) 1964 C. Pinto (ITA) 1968 D. Pozňak (SSSR) 1972 M. Parlov (JUG) 1976 L. Spinks (USA) 1980 S. Kačar (JUG) 1984 A. Jisipovič (JUG)
1976 K.-J. Grúnke (NDR) 1980 L. Thomas (NDR) 1984 F. Schmidtke (NSR)
1:02,927 1:02,955 1:06,10
Sprint — 1 000 m (1896 a 1900 2 000 m) 1896 P Masson (FRA) 4:56,0 1900 G. Taillandier (FRA) 2:52,0 1904 nezařazeno 1908 soutěž anulována 1912 nezařazeno 1920 M. Peeters (HOL) 1:38,3 1924 L. Michard (FRA) 12,8') 1928 R Beaufrand (FRA) 13,2 1932 J. van Egmond (HOL) 12,6 1936 T. Merkens (NĚM) 11,8 1948 M. Ghella (ITA) 12,0 1952 E. Sacchi (ITA) 12,0 1956 M. Rousseau (FRA) 11,4 1960 S. Gaiardoni (ITA) 11,1 Kategorie do 91 kg 1964 G. Pettenella (ITA) 13,69 1896—1980 nezařazeno 1968 D. Morelon (FRA) 10,68 1984 H. Tillman (USA) 1972 D. Morelon FRA 11,25 1976 A. Tkáč (ČSSR) 10,78 1980 L. Hesslich (NDR) Kategorie nad 91 kg (1904 -0 8 nad 71,67 kg, 1920-36 nad 1984 M. Gorski (USA) 79,38 kg, 1948 nad 80 kg, 1952- 80 nad *) Od OH 1924 se měřilo posledních 200 m. 81 kg) 1896—1900 nezařazeno Stíhací závod jednotlivců — 4 000 m 1904 S. Berger (USA) 1896-1960 nezařazeno 1908 A. L. Oldham (VBR) 1964 J. Daler (ČSSR) 5:04,75 1912 nezařazeno 1968 D. Rebillard (FRA) 4:41,71 1920 R. Rawson (VBR) 1972 K. Knudsen (NOR) 4:45,74 1924 O. von Porat (NOR) 1976 G. Braun (NSR) 4:47,61 1928 A. R. Jurado (ARG) 1980 R. Díll-Bundi (SVÝ) 4:35,66 1932 S. Lovell (ARG) 1984 S. Hegg (USA) 4:39,35 1936 H. Runge (NĚM) 1948 R. Iglesias (ARG) Stíhaci závod družstev — 4 000 m 1952 H. E Sanders (USA) 1896—1904 nezařazeno 1956 T. P. Rademacher(USA) 1908 VBR (1 810,5 m) 2:18,6 1960 F De Piccoli (ITA) (L. Meredith, B. Jones, 1964 J. Frazier (USA) E. Payne, Ch. Kingsbury) 1968 G. Foreman (USA) 1912 nezařazeno 1972 T Stevenson (KUB) 1920 ITA 5:20,0 1976 T Stevenson (KUB) (F. Giorgetti, R. Ferrario, 1980 T. Stevenson (KUB) A. Carli, P. Magnani) 1984 T Biggs (USA) 1924 ITA 5:15,0 (A. De Martino, A. Dinale, CYKLISTIKA A. Menegazzi, F. Zucchetti) 1928 ITA 5:01,8 Muži (L. Tasselli, G. Gaioni, C. Facciano, M. Lusiani) 1 0 0 0 m s pevným startem 1932 ITA 4:53,0 1896 P. Masson (FRA) 24,0 (M. Cimatti, P. Pedretti, (333,33 m) A. Ghilardi, N. Borsari) 1900—1924 nezařazeno 1936 FRA 4:45,0 1928 W. F. Hansen (DÁN) 1:14,4 (R. Charpentier, J. Goujon, 1932 E. Gray (AUS) 1:13,0 G. Lapébie, R. Le Nizerhy) 1936 A. van Vliet (HOL) 1: 12,0 1948 FRA 4:57,8 1948 J. Dupont (FRA) 1:13,5 (Ch. Coste, S. Blusson, 1952 R. Mockridge (AUS) 1:11,1 F. Decanali, P. Adam) 1956 L. Faggin (ITA) 1:09,8 1952 ITA 4:46,1 1960 S. Gaiardoni (ITA) 1:07,27 (M. Morettíni, G. Messina, 1964 P. Sercu (BEL) 1:09,59 M. De Rossi, L. Campana) 1968 P. Trentini (FRA) 1:03,91 1956 ITA 4:37,4 1972 N. Fredborg (DAN) 1:06,44 (L. Faggin, V. Gasparella,
430
olympijské hry — vítězové A. Dominican, F. Gandini) 1960 ITA 4:30,90 (L. Arienti, F. Testa, M. Vallotto, M. Vigna) 1964 Snd-NSR 4:35.67 (L. Claedges, K. Henrichs, K. Link, E. Strong) 1968 DÁN 4:22,44 G. Asmussen, P. P. Lyngemark, R. B. Olsen, M. Frey) 1972 NSR 4:22,14 (J. Colombo, G. Haritz, U. Hempel, G. Schuhmacher) 1976 NSR 4:21,06 (G. Braun, FI. Lutz, G. Schuhmacher, P. Vonhof) 1980 SSSR 4:15,70 (V. Manakov, V. Movčan, V. Osokin, V. Petrakov) 1984 AUS 4:25,99 (M. Grenda, K. Nichols, M. Turtur, D. Woods) Bodovacl závod 1896—1980 nezařazeno 1984 R. Ilegems (BEL)
37b.
1964 HOL 2:26:31,19 (E. G. Dolman, G. Karstens, J. Pieterse, H. Zoet) 1968 HOL 2:07:49,06 (F. den Hertog, J. Krekels, M. Pijnen, H. Zoetemelk) 1972 SSSR 2:11:17,8 (B. Šuchov, V. Jardy, G. Komnatov, V. Lichačov) 1976 SSSR 2:08:53,0 (A. Čukanov, V. Čaplygin, V. Kaminskij, A. Pikkuus) 1980 SSSR 2:01:21,7 (J. Kaširin, O. Logvin, S. Selpakov, A. Jarkin) 1984 ITA 1:58:28,0 (M. Bartalinl, M. Giovannetti, E. Poli, C. Vandelli) Ženy Silniční závod jednotlivkyň 1896—1980 nezařazeno 1984 C. Carpenterová-Phinneyová (USA) 79,2 km 2:11:14
Silniční závod družstev — 100 km 1896—1956 nezařazeno 1960 ITA 2:14:33,53 (A. Bailetti, O. Cogliati, G. Fornoni, L. Trapé)
FRA 12,6') (L. Choury, T. Cugnot) 1928 HOL 11,8 (B. Leene, D. van Dijk) 1932 FRA 12,0 (M. Perrin, L. Chaillot) 1936 NÉM 11,8 (E. Ihbe, C. Lorenz) 1948 ITA 11,3 (F. Teruzzi, R. Perona) 1952 AUS 11,0 (L. Cox, R. Mockridge) 1956 AUS 10,8 (I. Browne, A. Marchant) 1960 ITA 10,7 (G. Beghetto, S. Bianchetto) 1964 ITA 10,75 (A. Damiano, S. Bianchetto) 1968 FRA 9,83 (D. Morelon, P. Trentin) 1972 SSSR 10,52 (V. Semenéc, I. Celovalnikov) •) Od OH 1924 měřeno poslednich 200 m.
Závod na 660 y (603.491 m) 1908 V. L. Johnson (VBR) 51,2 5 000 m na dráze 1908 B. Jones (VBR) 8:36,2 Silniční závod družstev 1 0 0 0 0 m na dráze (Výsledný cas byl součtem časů členů 1896 P. Masson (FRA) 17:54,2 družstva ze silničního závodu jednotliv 2 0 0 0 0 m na dráze ců.) 1908 Ch. B. Kingsbury (VBR) 34:13,6 1896—1908 nezařazeno 50 000 m na dráze 1912 ŠVÉ 44:35:33,6 1920 H. George (BEL) 1:16:43,2 (E. Friborg, R. Malm, A. Persson, 1924 J. Willems (HOL) 1:18:24,0 A. Lónn) 1 0 0 km na dráze 1920 FRA 19:16:43,2 1896 L. Flameng (FRA) 3:08:19,2 (F. Canteloube, G. Detreille, 1908 Ch. H. Bartlett (VBR) 2:41:48.6 A. Souchard, M. Gobillot) Závod na 12 hodin 1924 FRA 19:30:14,0 18% A. Schmal (RAK) 314,997 km (A. Blanchonnet, R. Hamel, R. Wambst) 1928 DÁN 15:09:14,0 FOTBAL (H. Hansen, L. Nielsen, O. Jorgensen) 18% nezařazeno 1932 ITA 7:27:15,2 1900 VBR (A. Pavesi, G. Segato. G. Olmo) (J. H. Jones, W. Quash, C. P 1936 FRA 7:39:16,2 Buckenham, R. R. Turner, Grosling, Spackman, A. Chalk, J. Ni (R. Charpentier, G. Lapébie, R. Dorgebray) chols, T. E. Burridge, J. Zealley) 1948 BEL 15:58:17,4 1904 KAN (L. Wouters, L. Delathouwer, (E. Linton, T. Taylor, G. Ducker, E. van Roosbroeck) F. Steep, J. Gourley, A. Hall, A. Johnson, G. McDonald, R. Lane, 1952 BEL 15:20:46,6 (A. Noyelle, R. Grondelaers, W. Twaits) Victor) 1908 VBR 1956 FRA um. 22 (H. Bailey, A. Berry, W. Corbett, (2. A. Geyre, 8 . M. Moucheraud, V. Woodward, H. Smith, H. Sta12. M. Vermeulin) pley, K. Hunt, C. Purnell, F. Chap man, H. Hardman, R. Hawkes) Závod tandemů — 2 000 m 1912 VBR 1896—1904 nezařazeno (R. Brebner, V. Woodward, T. 1908 FRA 3:07,6 Burn, H. Walden, A. Knight, G. (M. Schilles, A. Auffray) Hoare, D. McWhirter, I. Sharpe, 1912 nezařazeno H. Littlewort, E. Hanney, J. Di 1920 VBR 2:49,4 nes, G. Wright, A. Berry, H. Stamper) (H. Ryan, T. Lance) Discipliny vyřazené z olymp. programu
Silniční závod jednotlivců 1896 A. Konstantinidis (ŘEC) 87 km 3:22:31 1900--1908 nezařazeno 1912 R. Lewis (JAR) 320 km 10:42:39,0 1920 H. Stenqvist (SVÉ) 175 km 4:40:01,8 1924 A. Blanchonnet (FRA) 188 km 6:20:48,0 1928 H. Hansen (DÁN) 168 km 4:47:18,0 1932 A. Pavesi (ITA) 100 km 2:28:05,6 1936 R. Charpentier (FRA) 1 0 0 km 2:33:05,0 1948 J. Beyaert (FRA) 194,63 km 5:18:12,6 1952 A. Noyelle (BEL) 190,4 km 5:06:03,4 1956 E. Baldini (ITA) 187,73 km 5:21:17,0 1 % 0 V. Kapitonov (SSSR) 175,38 km 4:20:37,0 1964 M. Zanin (ITA) 194,83 km 4:39:51,63 1968 P. Vianelli (ITA) 1 % , 2 km 4:41:25,24 1972 H. Kuiper (HOL) 182,4 km 4:14:37,0 1976 B. Johansson (ŠVÉ) 180 km 4:46:52,0 1980 S. Suchoručenkov (SSSR) 189 km 4:48:28,9 1984 A. Grewal (USA) 190,2 km 4:59:57,0
1924
L.
olympijské hry — vítězové
431
Szúcs, I. Sárkózi, A. Dunai) 1920 BEL (J. de Bie, H. larnoe, A. Swar- 1972 POL (H, Kostka, A. Szymanowski, J. tenbroeks, M. Bragard, 0. Verbeeck, R. Coppée, J.Musch, D. Gorgoň, Z. Anczok, L Cmikiewicz, Z. Maszczyk, R. Szymczak, Bastin, E. Hanse, F. Balyu, A. FieZ. Szoltysik, K. Deyna, W. Lubaňrens, F. Nisot, L. van Hege. G. Hebdin) ski, R. Gadocha, K. Kmiecik, J. 1924 URU Kraska, M. Ostafiiiski, G. Lato, J. Marx, A. Jarosik, M. Szeja, Z. A. Mazali, P. Petrone, J. Nasazzi, Gut) ’. Arispe, A. Romano, J. L. An drade, U. Tomasina, J. Vidal, J. 1976 NDR (J. Croy, G. Weber, H.-J. Dórner, Naya, A. Ghierra, A. Zibechi, S. K. Weise, L. Kurbjuweit, Urdinarán, A. Urdlnarán, H. ScaR.Lauck, G. Heidler, R. Hěfner, rone) H.-J. Reidiger, B. Bransch, M. 1928 URU Hoffmann, G. Kische, W. Lówe, (A. Mazali, H. Castro, J. Nasazzi, P. Petrone, P. Arispe, P. Cea, J. L. H. Schade, D. Riedel, H.-U. Grapenthin, W. Grčbner) Andrade, A. Campolo, J. Piriz, J. Arremón, A. Gestido, R. Borjas, 1980 ČSSR S. Urdinarán, H. Scarone, R. Fi (S. Seman, J.Netolička, L. Macegueroa) la, J. Mazura, L. Radimec, Z. Rygel, P Němec, L. Vizek, J. Ber 1932 nezařazeno ger, J. Svoboda, L. Pokluda, W. 1936 ITA Lička, R. Václaviček, O. Rott, Z. (B. Venturini, L. Marchini, A. FoSreiner, F. štambacher, F. Kunni, S. Bertoni, P. Rava, C. Biagi, G. Baldo, F. Gabriotti, A. Piccini, zo) L. Scarabello, U. Locatelli, G. 1984 FRA (A. Rust, W. Ayche, M. Bibard, Cappelli, A. Frossi, A. Negro) D. Bijotat, F. Brisson, P. Cubay1948 SVÉ (T. Lindberg, K. Rosén, K. Nornes, P. Garande, P. Jeannol, G. Lacombe, J.-C. Lemoult, J.-P. dahl, G. Gren, E. Nilsson, G. Nordahl, B. Rosengren, H. Carlsson, Rohr, D. Senac, J. Ch. Thouvenel, J. Toure, D. Xuereb, J. L. ZaB. Nordahl, N. Liedholm, S. Annon,M. Bensoussan) dersson, B. Leander) 1952 MAĎ {G. Grosics, P. Palotás, J. Buzánszky, F. Puskás, M. Lantos, Z. Czi- GOLF bor, J. Bozsik, J. Dalnoki, G. Lóránt, I. Kovács I, J. Zakariás, L. (na programu OH 1900 a 1904) Budai II, S. Hidegkuti, L. Csordás, S.Kocsis) Muži 1956 SSSR 167 b. (L. Jašin, S. Salnikov, A. Bašaš- 1900 Ch. E. Sands (USA) kin, A. Iljin, M. Ogognikov, N. Ty- 1904 G. S. Lyon (KAN) šenko, B. Kuznécov, A. Paramonov, I. Netto, E. Strelcov, A. Ma- Ženy 47 sljonkin, V. Ivanov, B. Tatušin, V. 1900 M. Abbottová (USA) Rijkin, A. Isajev, J. Beca, N. Simoňan, B. Rasinskij) Družstva 1960 JUG 1904 USA (Western Golf Association) (Ch. C. Egan, R. E. Hunter, K. Ed (B. Vidnió, M. Galič, N. Roganowards. C. E. Smoot, W. Egan, N. vió, T. Kněz, F. Jusufi, B. Kostic, Ž. Perušié, M. Soskič, V. DurkoSawyer, N. Cimmins, M. E. vié, V. Sombolač, A. Žanetió, A. Phelps, N. Moore, W. Wood) Kozlina, A. Ankovič, S. Takač, Ž. Matuš, D. Maravió) 1964 MAĎ HÁZENÁ (A. Szentmihályi, T. Csernai. D. Novák, F. Bene, K. Ihász, I. Ko Muži mora, A. Orban, J. Gelei, F. Nógrádi, K. Palotai, J. Farkas, Z. 1896—1932 nezařazeno Varga) 1936 NĚM 1968 MAĎ (H. Kórvers, K. Kreuzberg, A. (K. Fatér, L. Nagy, D. Novák, E. Knautz, H. Keimig, W. Bandholz, Noskó, L. Dunai, I. Juhász, M. W. Múller, H. Keiter, K. Dossin, Pancsics, L. Kocsis, I. Menczel, I. W. Brinkmann, R. Stahl, G. DaBásti, L. Fazekas, L. Keglovich, L. scher, H. Hansen, E. Herrmann,
Í
F. Spengler, H. Theilig, E. Rein hardt, H. Berthold, G. Ortmann, A. Klinger, W. Baumann, F. Fromm, H. Braselmann) 1948—1968 nezařazeno 1972 JUG (Z. Živkovič, D. Selec, M. Pribanič, Z. Miljak, P. Fajfrič, M. Lazarevič, M. Karalió, A. Arslanagič, D. Lavrnič, N. Popovió, S. Miškovič, A. Vidovic, H. Horvat, C. Bugarski, B. Pokrojac, Z. Zorko) 1976 SSSR (M. Iščenko, J. Lagutin, A. Fedukin, A. Anpilogov, V. Maximov, J. Černyšev, S. Kušnirjuk, V. Gassij, V. Iljin, N. Tomin, V. Kravcov, J. Kiďajev, J. Klimov, A. Rezanov) 1980 NDR (S. Voigt, G. Breibrodt, P. Rošt, K. Grúner, H. G. Beyer, D. Schmidt, H. Krúger, L. Doering, E. Gerlach, F. Wahl, I. Wiegert, W. Schmidt, R. Hoft, G. Jaunich) 1984 JUG (Z. Arnautovič, M. Rnič, V. Vukovič, M. Kalina, J. Elezovič, Z. Zovko, P. Jurina, V. Vujovič, S. Kazmanovski, M. Basic, Z. Radjenovič, M. Isakovič) Ženy 1896—1972 nezařazeno 1976 SSSR (N. Šerstukovová, T. Gluščenková, R. Šabanovová, L. Šubinová, L. Berežná, G. Zacharovová, Z. Turčinová, A. Česajtitoevá, T. Makarecová, N. Lobovová, M. Litošenková, L. Pančuková, L. Bobrusová, L. Karlovová) 1980 SSSR (N. Timošenková, L. Karlovová, I. Palčikovová, Z. Turčinová, T. Kočerginová, L. Poradniková, L. Savkinová, A. Neneneneová, J. Safinová, O. Zubarevová, V. Lutajevová, L. Odinokevová, S. Strečenová, N. Lukjaněnková) 1984 JUG (J. Kolarová-Merdanová, J. Ptujecová, M. Ognjenoviéová, L. Jankovičová, S. Anastasovskiová, S. Dašičová-Kitičová, A. Cudermanová, S. Mugosaová, M. Djuricaová, B. Visnjičová, S. Djukičová, L. Mugosaová) HOROLEZECTVÍ (Zlaté olymp. medaile za nejhodnotnějši horolezecký výkon byly uděleny 3 x ; později od udělováni medaili ustoupe no pro nesnadnost objektivního hodno ceni výkonu.) 1924 Ch. G. Bruce (VBR) a dalších 12
olympijské hry — vítězové účastníků expedice na Mount Everest 1922 1932 P. Schmid a T. Schmid (NÉM) průstup sev. stěnou Matterhornu 1931 1936 H. Dyhrenfurth a G. 0. Dyhrenfurth (ŠVÝ) himálajská expedice 1930 a 1934
1972 1976 1980 1984
JACHTING
432 (R. Pattison, I. S. MacDonaldSmith) VBR 22,7 (R. Pattison, Ch. Davies) NSR 34,70 (J. Diesch, E. Diesch) SPA 19,0 (A. Abascal, M. Noguer) USA 19,70 (J. McKee, W. K. Buchán)
L. Wikstróm) ŘEC 6 733 (korunní princ Konstantin, 0. Eskidjoglou, G. Zaimis) 1964 DÁN 5 854 (O. Bernsten, Ch. von Búlow, O Poulsen) 1968 AUS 6 , 0 (G. Friedrichs, B. Jahncke, G. Schreck) 1972 AUS 13,7 (J. B. Cuneo, T. Anderson, J. Shaw) 1960
Třída Soling 1896--1968 nezařazeno Třída Finn 8,7b. (dř. nazývané jola-monotyp. 1936 1972 USA (H. Melges, W. Bentsen, W. Al Třída olymp. jola, 1948 Světluška; typy však 1972 len) nejsou zcela totožně) 1976 DÁN 46,74 1896—1920 nezařazeno (P. R. Jensen, V. Bandolowski, E. 1976 1924 L. Huybrechts (BEL) 2 b. H. Hansen) 1928 S. Thorell (ŠVE) 1980 DÁN 23,0 1932 J. Lebrun (FRA) 87 (P R. Jensen, V. Bandolowski, E Třída 1936 0. M. J. Kagchelland (HOL) 1952 H. Hansen) 163 1984 USA 33,70 1948 P. Elvstróm (DÁN) 6 543 1952 P. Elvstróm DÁN 8 209 (R. Haines, E. Trevelyan, L. Da 1956 vis) 1956 P. Elvstróm DÁN 7 509 1960 P. Elvstróm (DÁN) 8 171 Třída Tornado 1960 1964 W. Kuhweide (Snd-NSR) 1896—1972 nezařazeno 638 18,00 b. 1964 1976 VBR 1968 V. Mankin (SSSR) 11,7 (R. White, J. Osborn) 1972 S. Maury (FRA) 58,0 21,4 1980 BRA 1976 J. Schumann (NDR) 35,40 (A. Welter, L. S. Bjorkstróm) 1968 1980 E. Rechardt(FIN) 36,7 1984 NZE 14,70 1984 R. Coutts (NZE) 34,70 (R. Seller, Ch. Timms) Třída Star 1896—1928 nezařazeno 1932 USA 46 b. (G. Gray, A. Libano) 1936 NĚM 80 (P. Bischoff, H.-J. Weise) 1948 USA 5828 (H. Smart, P. Smart) 1952 ITA 7635 (A. Straulino, N. Rode) 1956 USA 5876 (H. Williams, L. Low) 1960 SSSR 7619 (T. Piněgin, F. šutkov) 1964 BAH 5664 (D. Knowles, C. Cooke) 1968 USA 14,4 (L. North, P. Barrett) 1972 AUS 28,1 (D. Forbes, J. Anderson) 1976 nezařazeno 1980 SSSR 24,7 (V. Mankin, A. Muzyčenko) 1984 USA 29,70 (W. E. Buchan, S. Erickson) Třída FD 1896—1956 nezařazeno 1960 NOR (P. Lundě, B. Bergvall) 1964 NZÉ (H. Pedersen, E. Wells) 1968 VBR
6
774b. 6
255
3,0
Tempest 28,1 b SSSR (V. Mankin, V. Dyrdyra) SVÉ 14,0 (J. Albrechtson, I. Hanson) 5,5 m USA 5 751 b. (B. Chance, S. White, E. White, M. Schoettle) SVÉ 5 527 (L. Thórh, H. Karlsson, S. Stork) USA 6 900 (G. O'Day, J. Hunt, D. Smith) AUS 5 981 (W. Northam, J. Sargeant, P. 0'Donnel) SVÉ 8, 0 (U. Sundelin, J. Sundelin, P. Sun delin)
Třída 470 Třída 6 m 1896—1972 nezařazeno 1908 VBR 42,40 b. 1976 NSR (G. U. Laws, T. D. McMeekin, (F. Húbner, H. Bode) CH. W. H. Crichton) 1980 BRA 36,4 1912 FRA (M. P. R. Soares, E. H. Penido) (A. Thubé, G. Thubé, J. THubé) 1984 ŠPA 33,70 1920 NOR (L. Dořešte, R. Molina) (A. Brecke, P. Kaasen, I. Ród) 1924 NOR 2 b. Třída Winglider (E. Lundě, Ch. Dahl, A. Lund1896—1980 nezařazeno gren) 1984 S. van den Berg (HOL) 27,70 1928 NOR (korunní princ Olav, J. Anker, E Anker) Discipliny vyřazené z olymp. programu 1932 SVÉ 18 (T. Holm, M. Hindorff, O Aker Dinghy 12 stop lund) 1920 HOL (J. J. A. Hin, F. F. J. Hin) 1936 VBR (Ch. Leaf, Ch. Bordman, M. Bel ville, R. Harmer, L. Martin) Dinghy 18 stop 1948 USA 5 472 1920 VBR (H. Whiton, A. Loomis, J. Wee(F. A. Richards, T. Hedberg) kes, J. Smith, M. Mooney) 1952 USA 4 870 Třída Dragon (H. Whiton, E. Ridder, J, Roose 1948 NOR 4 746 b. velt, J. Morgan, E. Endt, E. Whi(T. Thorvaldsen, S. Lie, tonová) H Barfod) 1952 NOR 6130 Třída 6 m - tvp 1907 (T. Thorvaldsen, S. Lie, 1920 BEL H. Barfod) 1956 SVÉ 5723 (E. Cornellie, F. Comellie, F —A. (F. Bohlin, B. Palmquist, Bruynseels)
olympijské hry — vítězové
433
Downes, D. Dunlop, J. Macken zie, A. Martin, G. Tait, J. Aspin) 1912 NOR (J. Anker, A. Larsen, N. Bertelsen, H. Hansen, M. Konow, Třída 7 m P. Larsen, E. F. Lund, F. Staib, 1908 VBR A Heje, G. Thaulow) (Ch. Rivertt-Carnac, N Bingley, R. T. Dixon, F. C. Riverttová Carnacová) Třída 12 m - typ 1907 1920 VBR 1920 NOR (C. M. Wright, D W. Wrightová, (H. Óstervold, J. Ostervold, O. R. H. Coleman, W. J. Maddison) Ostervald, H. Stoermann Naess, L. Christiansen, H. Mógster, R. Birkeland, H. Birkeland, K. OsterTřída 8 m vald) 1908 VBR (B. Cochrane, A. Wood, H. Sut ton, J. Rhodes, C. Campbell) Třída 12 m — typ 1919 1912 NOR 1920 NOR (T. Glad, T, V. Aas, A. Brecke, (J. Friele, O. Ďrvig, A Alters, Ch. Wiese, M Borthen, E. Reimers, T. Corneliusen, Ch. Jebe) 1920 NOR K. Hassel, T. Črvig) (M. Konow, R. Marthiniussen, R. Vig, T. Christoffersen) Třída Sharpie 1924 NOR 1956 NZÉ (A. Ringvold st, R. Bockelie, H. (P. Mander, J. Cropp) Hagen, I. Nielse, A. Ringvold ml.) 1928 FRA Třída 30 m: (D. Bouchá, A. Lesauvage, J. Le- 1920 ŠVÉ sieur, V Hériotivá, Ch de la Sa(G. Lundqvist, R. Steffenburg, bliére, A. Derrien) G. Bengston, A. Calvert) 1932 USA (0. Churchill, J. Biby ml., Třída 40 m; W. Cooper. C. Dorsey, R. Sutton, 1920 ŠVÉ A. Morgan, P. Davis) (T. Holm, A. Rydin, G. Tengvall, 1936 ITA Y. Holm) (G. L. Reggio, 8 . Bianchi, L, De Manincor, D. Mordini, L. M Pog Třída Vlaštovka gi, E. M. Poggi) 1948 VBR (S. Morris, D. Bond) Třída 8 m — typ 1907 1920 NOR (A. Ringvold st., T. Holbye, T. Otevřená soutiž Wagle, K. Olsen, A B. Jacobsen) 1900 VBR (L. C. Currie, J. H. Gretton, L. Ho pe) Třída 10 m 1912 ŠVÉ (C. Hellstróm, E. Wallerius, Třída 0,5 tuny H Lunden, H. Nyberg, H Rosen 1900 E. Texier (FRA) wórd, P Isberg, F. Ericsson) Třída 0,5—1 tuna 1900 VBR Třída 10 M - typ 1919 (L. C. Currie, J. H. Gretton, L. Ho 1920 NOR pe) (A Arentz, W. Gilbert, R Gjert-
Třída 6,5 m — typ 1919 1920 HOL (J. Carp, P. Wernink, B. Carp)
Třída 1920
Třída 1908
JEZDECTVÍ Soutéž všestranné způsobilosti — jednotlivci 1896—1908 nezařazeno 1912 A. Nordlander (ŠVÉ) 46,59 b. 1920 H. Mórner (ŠVE) 1 775,00 7 1924 A. D. C. van der Voort van Zijp (HOL) 1 976,0 1928 Ch. F. P de Mortanges (HOL) 1 969,82 1932 Ch. F. P. de Mortanges (HOL) 1 813 83 1936 L. Stubbendorf (NĚM) -37',70 1948 B. Chevalier (FRA) +4 1952 H. von Blixen-Finecke (ŠVÉ) —28 33 1956 P Kastenman (ŠVÉ) -66S 3 1960 L. Morgan (AUS) +7,15 1964 M. Checcoli (ITA) +64,40 1968 J.-J. Guyon (FRA) -38,86 1972 R. Meade (VBR) 57,73 1976 E Coffin (USA) -114,99 1980 F. E. Roman (ITA) 108,60 1984 M.Todd(NZE) 51,60 •) 1920 nebyla zařazena drezura; koná ly se závody na 20 a 50 km a soutěž ve skoku
Soutěž všestranné způsobilosti — družstva 1896—1908 nezařazeno 1912 ŠVÉ 139,06 b. (A. Nordlander, N. Adlercreutz, E. Casparsson) 1920 ŠVÉ 5 057,50 (H. Mórner, A. Lundstróm, G. von Braun) 1924 HOL 5 297,5 (A. D. C. van der Voort van Zijp, Ch. F P. de Mortanges, G. P. C. de Kruijff) 1928 HOL 5 865,82 (Ch. F. P. de Mortanges, G. P. C. de Kruijff, A D. C. van der Voort van Zijp) 1932 USA 5 038,083 (E. Thomson, H. Chamberlin, E. Argo) 1936 NĚM -676,65 (L. Stubbendorfť, R. Lippert, K. von Wangenheim) 1948 USA -161,50 (F. Henry, Ch. Anderson, E. Thomson) sen, A. Sejersted, H. Schjótt, Třída 1—2 tuny 1952 ŠVÉ -221,94 T. Schjótt, O. Falkenberg) 1900 NÉM (H. von Blixen-Finecke, N. O. (M. Wiesner, H. Peters, O. WeiStahre, K. F Frólén) 10 m — typ 1907 se. G. Naue) 1956 VBR -355,48 NOR (F. Weldon, A L. Rook, A. E Hill) (E. Herseth, S. Hotter, I Nielsen, 1960 AUS -128,18 O. Sorensen, G. Jamvold, Třída 2—3 tuny (L. Morgan, N. Lavis, W. Roy1900 E Shaw (VBR) P. Jamvold, C. Juell) croft) 1964 ITA +85,80 JEU DE PAUME 12 m (M. Checcoli, P. Angioni, G. RaVBR vano) (T. Glen-Coats, J. H. Downes, (na programu OH pouze 1908) 1968 VBR -175,93 J Buchanan, J. C. Bunten, A D. 1908 J. Gould (USA)
olympijské hry — vítězové (D. Allhusen, R. Meade, R. Jo nes) 1972 VBR 95,53 (M. Gordonová-Watsonová, B. Parkerová, R, Meade, M. Phillips) 1976 USA 441,00 (E. Coffin, J. Plumb, B, Davidson, M. Tauskeyová) 1980 SSSR 457,00 (A. Blinov, J. Salnikov, V. Volkov, S. Rogožin) 1984 USA 186,00 (J. M, Plumb, K. Stivesová, T. Fleischmann, B. Davidson) Drezúra — jednotlivci 1896—1908 nezařazeno 1912 C. Bonde(ŠVÉ) 15 b. 1920 J. Lundblad (SVÉ) 27,937 1924 E. Linder (ŠVÉ) 276,4 1928 C. F. von Langen (NÉM) 237,42 1932 K. Lesage (FRA) 343,75 1936 H. Pollay (NĚM) 1 760,0 1948 H. Moser (ŠVÝ) 492,5 1952 H. Saint Cyr (ŠVÉ) 561,0 1956 H. Saint Cyr (ŠVÉ) 860,0 1960 S. Filatov (SSSR) 2 144,0 1964 H. Chammartin (ŠVÝ) 1 504 1968 I. Kizimov (SSSR) 1572 1972 L. Linsenhoffová (NSR) 1 229 1976 Ch. Stůckelbergerová (ŠVÝ) 1486 1980 E. Theurerová (RAK) 1 370 1984 R. Klimke (NSR) 1504 Drezúra — družstva 1896—1924 nezařazeno 1928 NĚM 669,72 b (C. F. von Langen, H. Lindkenbach, E. von Lotzbeck) 1932 FRA 2 818,75 (X. Lesage, Ch. Marion, A. Jousseaume) 1936 NĚM 5 074,0 (H. Pollay, F. Gerhard, H. von Oppeln Bronikowski) 1948 FRA 1 269,0 (A. Jousseaume, J. Saint Fort Paillard, M. Buret) 1952 ŠVÉ 1 597,5 (H. Saint Cyr, G.-A. Boltenstern, G Persson) 1956 SVÉ 2 475 (H. Saint Cyr, G. Persson, G.-A. Boltenstern) 1960 nezařazeno 1964 Snd-NSR 2 558 (H. Boldt, R. Klimke, J. Neckermann) 1968 NSR 2 699 (J. Neckermann, R. Klimke, L. Linsenhoffová) 1972 SSSR 5 095 (J. Petuškovová, I. Kizimov, I. Kalita) 1976 NSR 5155 (H. Boldt, R. Klimke. G. Grillová)
1980
SSSR 4 383 (J. Kovšov, V. Ugrjumov, V. Misevičová) 1984 NSR 4 965 (R. Klimke, U. Sauer, H. Krug) Skokanská soutéž — jednotlivci 1896 nezařazeno 1900 A. Haegeman (BEL) 2:16,0 1904—1908 nezařazeno 1912 J. Cariou (FRA) 186b. 1920 T. Leguio (ITA) -2 1924 A. Gemuseus (ŠVÝ) - 6 1928 F. Ventura (ČSR) 0/0/0 1932 T. Niši (JAP) - 8 1936 K. Hasse(NEM) - 4 /4 59,2 1948 H.Mariles Cortés (MEX) -6,25 1952 P. J. ďOriola (FRA) -8 /0 1956 H.-G. Winkler (NSR) -4 1960 R. ďlnzeo (ITA) -1 2 1964 P. J. ďOriola (FRA) -9 1968 W. Steinkraus (USA) -4 1972 G. Mancinelli (ITA) 8,00 1976 A. Schockemohle (NSR) 0,00 1980 J. Kowalczyk (POL) 8,00 1984 J. Fargis (USA) 4 + 0' Skokanská soutéž — družstva 1896—190? nezařazeno 1912 ŠVE 545b (C. G. Lewenhaupt, G. Kilman, H. von Rosen) 1920 SVÉ -1 4 (H. von Rosen, C. Kónig, D. Norling) 1924 ŠVÉ -42,25 (A. Thelning, A. Stahle, A. Lundstróm) 1928 ŠPA -4 (J. N Morenés, J. A. de los Trujillos, J. G. Fernandéz) 1932 vitěz nevyhlášen 1936 NĚM -44,0 (K. Hasse, M. von Barnekow, H. Brandt) 1948 MEX -34,25 (H. M. Cortés, R. Uriza, A. Valdés) 1952 VBR -40,75 (W. H. White, D. Stewart, H. Llewellyn) 1956 Snd-NSR -40,00 (H.-G. Winkler, F. Thiedemann, A. Lůtke-Westhues) 1960 Snd-NSR -46,50 (H. G. Winkler, F. Thiedemann, A. Schockemohle) 1964 Snd-NSR -68,50 (H. Schridde, K. Jarasinski, H.-G. Winkler) 1968 KAN -102,76 (J. Elder, J. Day, T. Gayford) 1972 NSR 32,00 (F. Ligges, G. Wiltfand, H. Steenjen, H.-G. Winkler) 1976 FRA -40,00
434 (M Rozier, H. Parot, M. Roquet, M. Roche) 1980 SSSR 20,25 (V. Čukanov, V. Poganovskij, V. Asmajev, N. Korolkov) 1984 USA 12,00 (J. Fargis, C. Homfeld, L. Burr, M. Smithová) Discipliny vyřazené z Olymp, programu Skok do výšky 1900 D. MGardéres(FRA) G. G.Trissino (ITA)
185 185
Skok do dálky 1900 C. van Langhendonck (BEL) 610 Krasojízda — jednotlivci 1920 Bouckaert (BEL) 30,5 b. Krasojízda — družstva 1920 BEL (Bouckaert, Finet, van Ranst) JUDO Kategorie do 60 kg 1896—1976 nezařazeno 1980 T. Rey (FRA) 1984 Š. Hosokawa (JAP) Kategorie do 65 kg (1964 - 6 8 do 6 8 kg, 1972-76 do 63 kg) 1896—1960 nezařazeno 1964 T. Nakatini (JAP) 1968 nezařazeno 1972 T. Kawaguči (JAP) 1976 H. Rodriguez (KUB) 1980 N. Soloduchin (SSSR) 1984 J. Macuoka (JAP) Kategorie do 71 kg (1972 - 76 do 70 kg) 1896—1968 nezařazeno 1972 T. Nomura (JAP) 1976 V. Něvzorov (SSSR) 1980 E. Gamba (ITA) 1984 B Keun-ahn (J.KOR) Kategorie do 78 kg (1964- 76 do 80 kg) 1896—1960 nezařazeno 1964 I. Okano (JAP) 1968 nezařazeno 1972 ,S. Sekine (JAP) 1976 I. Sonoda (JAP) 1980 S. Chabareli (SSSR) 1984 F. Wieneke (NSR) Kategorie do 8 6 kg 1896—1976 nezařazeno 1980 J. Roethlisberger (ŠVÝ) 1984 P. Seisenbacher (RAK) Kategorie do 95 kg (1972-76 do 93 kg)
olympijské hry — vítězové
435 1896—1968 nezařazeno 1972 Š. Čočišvili (SSSR) 1976 K. Ninomija (JAP) 1980 R. van de Walle (BEL) 1984 H. Zu-ha (J.KOR) Kategorie nad 95 kg (1964-76 nad 93 kg) 1896—1960 nezařazeno 1964 I. Inokuma (JAP) 1968 nezařazeno 1972 W Ruska (HOL) 1976 S Novikov (SSSR) 1980 A. Parisi (FRA) 1984 H. Saito (JAP) Kategorie bez rozdílu hmotnosti 1896—1960 nezařazeno 1964 A. Geesink (HOL) 1968 nezařazeno 1972 W. Ruska (HOL) 1976 H. Uemura (JAP) 1980 D. Lorenz (NDR) 1984 J. Jamašita (JAP)
1956 Snd-NSR 3:49,6 (M. Scheuer, M. Miltenberg) 1960 ŠVÉ 3:34,73 (G. Fredriksson, S.-O. S jo d e liu s )
1964 ŠVÉ 3:38,54 (S.-O. Sjodelius, N. Utterberg) 1968 SSSR 3:37,53 (A. šaparenko, V Morozov) 1972 SSSR 3:31,23 (N. Gorbačov, V. Kratasjuk) 1976 SSSR 3:29,01 (S. Nagornyj, V. Romanovskij) 1980 SSSR 3:26,72 (V. Parfenovič, S. Čuchraj) 1984 KAN 3:24,22 (H. Fischer, A. Morris)
K4 - 1 000 m 1896—1960 nezařazeno 1964 SSSR 3:14,67 (N. Čužikov, A. Grišin, V. Ionov, V. Morozov) 1968 NOR 3:14,38 (S. Amundsen, E. Soby, T. Berger, J Johansen) 1972 SSSR 3:14,02 KANOISTIKA (J. Filatov, J. Stěženko, V. Morozov, V. Didénko) Muži 1976 SSSR 3:08,69 (S. Čuchraj, A. Děgťarev, K1 — 500 m J. Filatov, V. Morozov) 1896—1972 nezařazeno 3:13,76 1976 V. Diba(RUM) 1:46,41 1980 NDR IR. Helm, B. Olbricht, H. Marg, 1980 V. Parfenovič (SSSR) 1:43,43 8 . Duvigneau) 1984 I. Ferguson (NZÉ) 1:47,84 1984 NZÉ 3:02,28 K1 - 1 000 m G. Pramwell, I. Ferguson, 1896—1932 nezařazeno '. MacDonald, A. Thompson) 1936 G. Hradetzky (RAK) 4:22,9 1948 G. Fredriksson (SVÉ) 4:33,2 Cl - 500 m 1952 G. Fredriksson (ŠVÉ) 4:07,9 1896—1972 nezařazeno 1956 G. Fredriksson (ŠVÉ) 4:12,8 1976 A. Rogov (SSSR) 1:59,23 1960 E. Hansen (DÁN) 3:53,00 1980 S. Postrechin (SŠSR) 1:53,37 1964 R. Peterson (ŠVE) 3:57,13 1984 L. Cain (KAN) 1:57,01 1968 M. Hesz (MAĎ) 4:02,63 1972 A šaparenko (SSSR) 3:48.06 C1 - 1 000 m 1976 R. Helm (NDR 3:48,20 1896—1932 nezařazeno 1980 R. Helm (NDR 3:48,77 1936 F. Amyot (KAN) 5:32,1 1984 A. Thompson NZÉ) 3:45,73 1948 J. Holeček (ČSR) 5:42,0 1952 J. Holeček (ČSR) 4:56,3 K2 — 500 m 1956 L. Rotman (RUM) 5:05,3 1896-1972 nezařazeno 1960 J. Parti (MAĎ) 4:33,93 1976 NDR 1:35,87 1964 J. Eschert (Snd-NDR) 4:35,14 (J. Mattern, B. Olbricht) 1968 T. Tatai (MAĎ) 4:36,14 1980 SSSR 1:32,38 1972 I. Patzaichin (RUM) 4:08,94 (V, Parfenovič, S. Čuchraj) 1976 M. Ljubek (JUG) 4:09,51 1984 NZÉ 1:34,21 1980 L. Lubenov (BUL) 4:12,38 (I. Ferguson, P. MacDonald) 1984 U. Eicke (NSR) 4:06,32
Í
K2 — 1 000 m 1896—1932 nezařazeno 1936 RAK 4:03,8 (A. Kainz, A. Dorfner) 1948 ŠVÉ 4:07,3 (H. Berglund, L. Klingstróm) 1952 FIN 3:51,1 (K. Wires, Y Hietanen)
C2 — 500 m 1896—1972 nezařazeno 1976 SSSR 1:45,81 (S. Petrenko, A. Vinogradov) 1980 MAĎ 1:43,39 (L. Foltan, I. Vaskuti) 1984 JUG 1:43,67 (M. Ljubek, M. Nisovič)
C2 - 1 000 m 1896—1932 nezařazeno 1936 ČSR 4:50,1 (V. Syrovátka, J. Brzák) 1948 ČSR 5:07,1 (J. Brzák, B. Kudrna) 1952 DÁN 4:38,3 (B. P. Rasch, F. Haunstoft) 1956 RUM 4:47,4 (A. Dumitru, S. Ismailciuc) 1960 SSSR 4:17,94 (L. Gejštor, S. Makarenko) 1964 SSSR 4:04,64 (A Chimič, S. Oščepkov) 1968 RUM 4:07,18 II. Patzaichin, S. Covaliov) 1972 SSSR 3:52,76 (V. Česnujas, J. Lobanov) 1976 SSSR 3:52,76 (S. Petrenko, A. Vinogradov) 1980 RUM 3:47,65 (I. Patzaichain, T. Simionov) 1984 RUM 3:40,60 (I. Patzaichin, T. Simionov) Ženy K1 — 500 m 1896—1936 nezařazeno 1948 K. Hoffová (DÁN) 2:31,9 1952 S. Saimová (FIN) 2:18,4 1956 J. Děmentěvová (SSSR) 2:18,9 1960 A. Seredinová (SSSR) 2:08,08 1964 L. Chvedosjuková (SSSR) 2:12,87 1968 L. Pinajevová-Chvedosjuková (SSSR) 2:11,09 1972 J. Rjabčinská (SSSR) 2:03,17 1976 C. Zirzowová (NDR) 2:01,05 1980 B. Fischerové (NDR) 1:57,96 1984 A. Anderssonová (ŠVÉ) 1:58,72 K2 — 500 m 1898—1956 nezařazeno 1960 SSSR 1:54,76 (M. Šubinová, A. Seredinová) 1964 Snd-NSR 1:56,95 (R. Esserová, A. Zimmermannová) 1968 NSR 1:56,44 (R. Esserová, A. Zimmermannová) 1972 SSSR 1:53,50 (L. Pinajevová, J. Kuryškinová) 1976 SSSR 1:51,15 (N. Gopovová, G. Kreftová) 1980 NDR 1:43,88 (C. Genaussová, M. Bischofová) 1984 ŠVÉ 1:45,25 (A. Anderssonová, A. Olssonová) Disciplíny vyřešené z Olymp, programu K1 1936 1948 1952 1956
10 000 m E. Krebs (NĚM) G. Fredriksson (ŠVÉ) T. Strómberg (FIN) G. Fredriksson (ŠVÉ)
46:01,6 50:47,7 47:22,8 47:43,4
olympijské hry — vítězové K2 - 10 000 m 1936 NÉM 41:45,0 (P. Wevers, L. Landen) 1948 SVÉ 46:09,4 (G. Akerlund, H. Wetterstróm) 1952 FIN 44:21,3 (K. Wires, Y. Hietanen) 1956 MAĎ 43:37,0 (J. Urányi, L. Fabián) K1 — štafeta 4 x 500 m 1960 Snd-NDR/NSR 7:39,43 (P. Lange, G. Perleberg, F. Wentzke, D. Krause) C 1 - 10 000m 1948 F. Čapek (ČSR) 1952 F. Havens (USA) 1956 L. Rotman (RUM)
1:02:05,2 57:41,1 56:41,0
C 2 - 1 0 000 m 1936 ČSR 50:33,5 (V. Mottl, Z. Skrland) 1948 USA 55:55,4 (S. Lysack, S. Macknowski) 1952 FRA 54:08,3 (G. Turlier, J. Laudet) 1956 SSSR 54:02,4 (P. Charin, G. Botěv) F1 - 1 0 000 m 1936 G. Hradetzky (RAK) 50:01,2 F2 - 10 000 m 1936 SVÉ 45:48,9 (S. Johansson, E. Bladstróm) Vodní slalom — zařazeno jen 1972 Muži K 1 S. Horn (NDR) C 1 R. Eiben (NDR) C 2 NDR (W. Hofman, R.-D. Amend) Ženy K 1 Bahmanová (NDR)
268,56 315,84 310,68
365,50
KRASOBRUSLENi (součást letních OH 1908 a 1920, od 1924 součást ZOH) Muži 1908 U. Salchow (SVÉ) um. 7 1920 G. Grafstrom (ŠVÉ) um. 7 Speciální figury 1908 N. Panin (Rusko) um. 5
377,3 b. 405,50
219,0
Ženy 1908 M. Syersová (VBR) um. 5 252,5 b. 1920 M. Julinová (ŠVÉ) um. 12 182,70
436
Sportovní dvojice 1908 A. Hůblerová, H. Burger (NĚM) um. 5 11,2 b 1920 L. Jakobssonová, W. Jakobsson (FIN) um. 7 11,50
(SSSR) 1984 Hyang-Sonn Seová (J. KOR)
KRIKET (na programu OH pouze 1900)
Muži
2491 2 568
Disciplíny vyřazené z Olymp, programu
1900 Au cordon doré — 50 m FRA 31 b. (T. H. Jordan, A. J. Schneidan, R. Hor H. Herouin (FRA) ne, H. Terry, F. Roques, W. Anderson, Au chapelet — 50 m D. Robinson, W. T. Attrill, W. Browning, E. Mougin (FRA) Au cordon doré — 33 m A. McEvry, P. H. Tomalin, J. Braid) H. van Innis (BEL) Au chapelet — 33 m H. van Innis (BEL) KROKET Sur la perche á la herse (na programu OH pouze 1900) E Foulon (FRA) Sur la perse á la pyramide Hra s 1 kouli E. Grumiaux (FRA) Aumoitte (FRA) 1904 Hra s 2 koulemi Double York Round (100—80—60 y) Waydelick (FRA) P. Bryant (USA) 820 b. Dvoučlenné družstvo Double American Round Johin, Aumoitte (FRA) (6 0 -5 0 -4 0 y) P Bryant (USA) 1 048 b. Team Round 60 y LACROSSE Potomac Archers, Washington D. C. (na programu OH 1904 a 1908) 1 344 b. 1904 KAN (W. H. Thompson, R. Williams, L. W. (G. Cloutier, G. Cattanach, B Ja Maxon, G. C. Spencer) mieson, J. Flett, G. Bretz, E. Blan 1908 chard, H. Laidlaw, H. Lyle, W. York Round (100-80-60 y) Brennaugh, L. H. Pentland, S. W. Dod (VBR) 815 b. Cowan, W Burns, W. Orris) Continental Style — 50 m 1908 KAN E. G. Grisot (FRA) 263 b. (F. J. Dixon, G. Campbell, A. Dil 1920 lon, R. L. Duckett, G. H. Rennie, S t ř e l b a ku p t á k u — jednotlivci C. McKerrow, A. T. Turnbull, H. Malý pevný terč Hoobin, E. Hamilton, J. Brode E. van Moer (BEL) 11b. rick, T. Gorman, P. Brennan) Velký pevný terč E Cloetens (BEL) 13 b. LEDNÍ HOKEJ Pohyblivý terč — 28 m (Součást letních OH pouze 1920) H. van Innis (BEL) 144 b. Pohyblivý terč — 33 m H. van Innis (BEL) 139 b. 1920 KAN (R. Benson, W. Byron, F. Frede- Pohyblivý terč — 50 m rickson, Ch. Fridfinnson, M. J. L. Brulé (FRA) 134 b. Goodman, H. Haldorson, K. Jo S t ř e l b a ku p t á k u — družstva hansson, A. Woodman) Malý pevný terč BEL 25 b. LUKOSTŘELBA (L. van de Perek, E. Cloetens, E. van Moer, F Flamand, J. Hermans, S. van de Verre) Muži — sestava FITA Velký pevný terč 1896—1968 nezařazeno 1972 J. Williams (USA) 2 528 b. BEL (stejné družstvo) 31 b. Pohyblivý terč — 28 m 1976 D. Pace (USA) 2 571 1980 T. Poikolainen (FIN) 2 455 HOL 3 087 b 1984 D. Pace (USA) 2 616 (A. C. Theeuwes, H. van Bussel, J. J. Packbiers, A. van Merrienboer, J. B. J. van Gestel, T, B. Willems, P. G. de Ženy — sestava FITA Brouwer, J. J. van Gestel) 1896—1968 nezařazeno 1972 D. Wiberová (USA) 2 424 b. Pohyblivý terč — 33 m 1976 L. Ryonová (USA) 2 499 BEL 2 958 b. 1980 K. Losaberidzová (H. van Innis, A. Allaert, E. de Knibber,
437
olympijské hry — vítězové
L. Deleon, J. de Mayer, L. van Beeck, P. 1972 SSSR 15 968 van Thielt, L. Fierens) (B. Oniščenko, P. Ledněv, Pohyblivý terč — 50 m V. Smeljov) BEL (stejné družstvo) 2 701 b. 1976 VBR 15 559 (A. Parker, J. Fox, R. NighŽeny tingale) 1980 SSSR 16126 1904 (A. Starostin, P. Lednév, Double National Round (50 -5 0 y) J. Lipejev) M. C. Howellová (USA) 620 b 1984 ITA 16 060 Double Columbia Round (D. Masala, C. Massullo, (50-40 - 30 y) P. Cristofori) M. C. Howellová (USA) 867 b. Team Round 506 b PLAVANÍ, SKOKY DO VODY, Cincinnati A. C. (M. C. Howellová, H. C. Pollocková, L. SYNCHRONIZOVANÉ PLAVÁN Woodruffová, L. Taylorová) Muži 1908 National Round (60—50 y) 6 8 8 b 1 0 0 m volný způsob Q. F, Newallová (VBR) (1904 1 0 0 y) 1896 A. Hajós (MAĎ) 1 :2 2 , 2 1900 nezařazeno MODERNÍ GYMNASTIKA 1904 Z. Halmaj (MAĎ) 1 :0 2 , 8 1908 Ch Daniels (USA) Soutěž jednotlivkyň 1:05,6 1912 D. P. Kahanamoku (USA) 1:03,4 1896—1980 nezařazeno 1984 L. Fungová (KAN) 67,950 b 1920 D. P. Kahanamoku (USA) 1:01,4 1924 J. Weissmuller (USA) 59,0 1928 J. Weissmuller (USA) 58,6 1932 J. Mijazaki (JAP) 58,2 MODERNÍ PĚTIBOJ 1936 F. Csik (MAĎ) 57,6 1948 W. Ris (USA) Soutěž jednotlivců 57,3 1952 C. Scholes (USA) 57,4 1896—1908 nezařazeno 55,4 1912 G. LilliehóókfSvÉ) um. 27 1956 J. Henricks (AUS) 18 1960 J. Devitt (AUS) 1920 G. Dyrssen (SVÉ) 55,2 18 1964 D Schollander (USA) 1924 B. LindmanjŠVÉ) 53,4 47 1968 M. Wenden (AUS) 52,2 1928 S. Thofelt (SVÉ) 32 1972 M. Spitz (USA) 1932 J. Oxenstierna ÍŠVÉ) 51,22 31,5 1976 J. Montgomery (USA) 1936 G. Handrick (NĚM) 49,99 16 1980 J. Woithe (NOR) 50,40 1948 W. Grut(ŠVĚ) 32 1984 A. Gaines (USA) 49,80 1952 L. Hall (SVÉ) 1956 L. Hall (SVÉ) 4 843 b 5 024 200 m volný způsob 1960 F. Németh (MAĎ) 1964 F. Tórók (MAĎ) 5 116 (1904 220 y) 4 964 1896 nezařazeno 1968 B. Ferm(ŠVÉ) 1972 A. Balczó (MAĎ) 5412 1900 F. C, V. Lane (AUS) 2:25,2 1976 J. Pyciak—Peciak (POL) 1904 Ch. Daniels (USA) 2:44,2 5 520 1908--1964 nezařazeno 1980 A, Starostin (SSSR) 5568 1968 M. Wenden (AUS) 1:55,2 1984 D. Masala (ITA) 5 469 1972 M. Spitz (USA) 1:52,78 1976 B. Furniss (USA) 1:50,29 1980 S Kopljakov (SSSR) 1:49,81 1984 M. Gross (NSR) Soutéž družstev 1:47,44 1896—1948 nezařazeno um. 166 400 m volný způsob 1952 MAĎ (G. Benedek, I. Szondy, A. Ko- (1896 500 m, 1904 440 y) 1896 P. Neumann (RAK) 8 :1 2 , 6 vácsi) 1956 SSSR 13 690,5 b. 1900 nezařazeno 6:16,2 (1. Novikov, A. Tarasov, 1. Děrju- 1904 Ch. Daniels (USA) 1908 H. Taylor (VBR) 5:36,8 gin) 5:24,4 1960 MAĎ 14 863 1912 G. R. Hodgson (KAN) 5:26,8 (F. Németh, 1. Nagy, A. Balczó) 1920 N. Ross (USA) 1964 SSSR 14 961 1924 J. Weissmuller (USA) 5:04,2 5:01,6 (1. Novikov, A. Mokejev, 1928 A. Zorilla (ARG) 1932 C. Crabbe (USA) 4:48,4 V. Minějev) 4:44,5 1968 MAĎ 14 325 1936 J. Medica (USA) 4:41,0 (A. Balczó, 1. Móna, F. Tórók) 1948 W. Smith (USA)
1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
J. Boiteux (FRA) M. Rose (AUS) M. Rose (AUS) D. Schollander (USA) M. Burton (USA) B. Cooper (USA) B. Goodell (USA) V. Salnikov (SSSR) G. Dicarlo (USA)
4:30,7 4:27,3 4:18,3 4:12,2 4:09,0 4:00,27 3:51,93 3:51,31 3:51,23
1 500 m volný způsob (1896 1 200 m, 1900 1 000 m, 1904 1 mile, tj. 1 609,34 m) 1896 A. Hajós (MAĎ) 18:22,2 1900 J. Jarvis VBR) 13:40,2 1904 E. Rausch (NĚM) 27:18,2 22:48,4 1908 H. Taylor (VBR) 1912 G. R. Hodgson (KAN) 2 2 :0 0 , 0 1920 N. Ross (USA) 22:23,2 1924 A. Charlton (AUS) 20:06,6 1928 A. Borg (ŠVĚ) 19:51,8 1932 K. Kitamura (JAP) 19:12,4 1936 N. Terada (JAP) 19:13,7 1948 J. McLane (USA) 19:18,5 1952 F. Konno (USA) 18:30,3 1956 M. Rose (AUS) 17:58,9 1960 J. Konrads (AUS) 17:19,6 1964 R. Windle (AUS) 17:01,7 1968 M. Burton (USA) 16:38,9 1972 M. Burton (USA) 15:52,58 1976 B. Goodell (USA) 15:02,40 1980 V. Salnikov (SSSR) 14:58,27 1984 M. O'Brien (USA) 15:05,20 m znak 1896--1900 nezařazeno 1904 W. Brack (NÉM) 1908 A. Bieberstein (NĚM) 1912 H. Hebner (USA) 1920 W. P. Kahanamoku (USA) 1924 W. P. Kahanamoku (USA) 1928 G. Kojac (USA) 1932 M. Kijokawa (JAP) 1936 A. Kiefer (USA) 1948 A. Stack (USA) 1952 J. Ojakawa (JAP) 1956 D. Theile (AUS) 1960 D. Theile (AUS) 1964 nezařazeno 1968 R. Matthes (NDR) 1972 R. Matthes (NDR) 1976 J. Naber (USA) 1980 B. Baron ŠVÉ) 1984 R. Carey (USA) 1 0 0
m znak 1896 nezařazeno 1900 E. Hoppenberg (NĚM) 1904--1960 nezařazeno 1964 J. Graef (USA) 1968 R. Matthes (NDR) 1972 R. Matthes (NDR) 1976 J. Naber (USA) 1980 S. Wladar (MAĎ) 1984 R. Carey (USA)
1:16,8 1:24,6 1 :2 1 , 2 1:15,2 1:13,2 1:08,2 1:08,6 1:05,9 1:06,4 1:05,4 1 :0 2 , 2 1:01,9 58,7 56,58 55,49 56,53 55,79
2 0 0
2:47,0 2:10,3 2:09,6 2:02,82 1:59,19 2:01,93 2:00,23
olympijské hry — vítězové m prsa 1896—1964 nezařazeno 1968 D. McKenzie (USA) 1972 N. Taguči (JAP) 1976 J. Hencken (USA) 1980 D. Goodhew (VBR) 1984 S. Lundquist (USA)
1 0 0
1:07,7 1964 1:04,94 1:03,11 1:03,34 1968 1:01,65 1972
m prsa 1896—1904 nezařazeno 1908 F. Holman (VBR) 1912 W. Bathe (NĚM) 1920 H. Malmroth (SVÉ) 1924 R. Skelton (USA) 1928 J. Curuta (JAP) 1932 J. Curuta (JAP) 1936 T. Hamuro (JAP) 1948 J. Verdeur (USA) 1952 J. Davies (AUS) 1956 M. Furukawa (JAP) 1960 W. Mulliken (USA) 1964 I. O'Brien (AUS) 1968 F. Muňoz (MEX) 1972 J. Hencken (USA) 1976 D. Wilkie (VBR) 1980 R. Žulpa (SSSR) 1984 V. Davis (KAN)
3:09,2 3:01,8 3:04,4 2:56,6 2:48,8 2:45,4 2:41,5 2:39,3 2:34,4 2:34,7 2:37,4 2:27,8 2:28,7 2:21,55 2:15,11 2:15,85 2:13,34
m motýlek 1896—1964 nezařazeno 1968 D. Russell (USA) 1972 M. Spitz (USA) 1976 M. Vogel (USA) 1980 P. Arvidsson (ŠVÉ) 1984 M. Gross (NSR)
55,9 54,27 54,35 54,92 53,08
2 0 0
1 0 0
m motýlek 1896—1952 nezařazeno 1956 W. Yorzik (USA) 1960 M. Troy(USA) 1964 K. Berry (AUS) 1968 C. Robie (USA) 1972 M Spitz (USA) 1976 M. Bruner (USA) 1980 S. Fesenko (SSSR) 1984 J. Sieben (AUS)
2 0 0
m polohový závod 1896—1964 nezařazeno 1968 Ch. Hickcox (USA) 1972 G. Larsson (SVÉ) 1976—1980 nezařazeno 1984 A. Baumann (KAN)
2 0 0
400 m polohový závod 1896—1960 nezařazeno 1964 R. Roth (USA) 1968 R. Hickcox (USA) 1972 G. Larsson (ŠVÉ) 1976 R. Strachan (USA) 1980 A. Sidorenko (SSSR) 1984 A. Baumann (KAN) 4 x 100 m polohový závod 1896—1956 nezařazeno 1960 USA
1976
1980
1984
438 (F. McKinney, P Hait, L. Larson, F. J. Farrell) USA 3:58,4 (H. T. Mann, W. Craig, F. Schmidt, S. Clark) USA 3:54,9 (Ch. Hickcox, D. McKenzie, D. Russell, K. Walsh) USA 3:48,16 (M. Stamm, T. Bruce, M. Spitz, J Heidenreich) USA 3:42,22 (J. Naber, J. Hencken, M. Vo gel, J. Montgomery) AUS 3:45,70 (M. Kerry, P. Evans, M. Tonelli, N. Brooks) USA 3:39,30 (R. Carey, S. Lundquist, P. P. Morales, A. Gaines)
1960
1964
1968
1972 1976
1980
1984 4 x 100 m volný způsob 1896—1960 nezařazeno 1964 USA 3:33,2 (S. Clark, M. Austin, G. Ilman, D. Schollander) 1968 USA 3:31,7 (Z. Zorn, S. Rerych, M. Spitz, K. Walsh) 1972 USA 3:26,42 (D. Edgar, J. Murphy, J Heiden reich, M, Spitz) 1976—1980 nezařazeno 1984 USA 3:19,03 (Ch Cavanaugh, M. Heath, M. Biondi, A. Gaines)
4 x 200 m volný způsob 1896—1904 nezařazeno 2:19,3 1908 VBR 10:55,6 2 : 12,8 (J. H. Derbyshire, P. Radmilovic, 2:06,6 W. Foster, H. Taylor) 2:08,7 1912 AUS 10:11,6 2:00,70 (C. Healy, M Champion, 1:59,23 L. Boardman, H. Hardwick) 1:59,76 1920 USA 10:04,4 1:57,04 (P. McGillivray, P, K. Kealoha, N Ross, D. P. Kahanamoku) 1924 USA 9:53,4 (W. O'Connor, H. Glancy, R. 2: 12,0 Breyer, J. Weissmuller) 2:07,17 1928 USA 9:36,2 (A. Clapp, W. Laufer, G. Kojac, 2:01,42 J Weissmůller) 1932 JAP 8:58,4 (J. Mijazaki, M. Jusa, T. Jokojama, H. Tojoda) 4:45,4 1936 JAP 8:51,5 4:48,4 (M. Jusa, š. Sugiura, M. Taguči. 4:31,98 S. Arai) 4:23,68 1948 USA 8:46,0 4:22,89 (W, Ris, J, McLane, W. Wolf, 4:17,41 W. Smith) 1952 USA 8:31,1 (W. Moore, W. Woolsey, F. Konno, J. McLane) 4:05,4 1956 AUS 8:23,6
(K. O’Halloran, J. Devitt, M. Ro se, J. Henricks) USA 8:10,2 (G. Harrison, R. Blick, M. Troy, F. J. Farrell) USA 7:52,1 (S Clark, R Saari, G. Ilman, D. Schollander) USA 7:52,3 (J Nelson, S.Rerych, M. Spitz, D. Schollander) USA 7:35,78 (J. Kinsella, F. Tyler, S. Genter, M. Spitz) USA 7:23,22 (M. Bruner, BFurniss, J. Naber, J Montgomery) SSSR 7:23,50 (S Kopljakov, V. Salnikov, I. Stukolkin, A. Krylov) USA 7:15,69 (M, Heath, D. Larson, J. Float, L. B. Hayes)
Ženy m volný způsob 1896-1908 nezařazeno 1912 F Duracková (AUS) 1:22,2 . 1920 E.Bleibtreyová (USA) 1:13,6 1924 E Lackieová (USA) 1:12,4 1928 A. Osipowichová 1:11,0 (USA) 1932 H Madisonová (USA) 1:06,8 1936 H. Mastenbroeková 1:05,9 (HOL) 1948 G. Andersenové (DÁN) 1:06,3 1952 K. Szókeová (MAĎ) 1:06,8 1956 D. Fraserová (AUS) 1:02,0 1960 D Fraserová AUS 1:01,2 1964 D. Fraserová AUS) 59,5 1968 J. Henneová (USA) 1:00,0 1972 S. Neilsonová (USA) 58,59 1976 K, Enderová (NDR) 55,65 1980 B. Krauseová (NDR) 54,79 1984 C. Steinseiferová 65,92 (USA)
1 0 0
m volný způsob 1896—1964 nezařazeno 1968 D. Meyerová (USA) 1972 S. Gouldová (AUS) 1976 K, Enderová (NDR) 1980 B,Krauseová (NDR) 1984 M Wayteová (USA)
2 0 0
400 m volný způsob (1920 300 m) 1896—1912 nezařazeno 1920 E Bleibtreyová (USA 1924 M. Noreliusová (USA 1928 M. Noreliusová (USA 1932 H. Madisonová (USA 1936 H Mastenbroekova (HOL) 1948 A. Curtisová (USA) 1952 V. Gyengeová (MAĎ)
2:10,5 2:03,56 1:59,26 1:58,33 1:59,23
4:34,0
6 :02,0 5:42,8 5:28,5 5:26,4
5:17,8 5:12,1
olympijské hry — vítězové
439 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
L. Crappová (AUS) S. Ch. von Saltzová (USA) V. Duenkelová (USA) D. Meyerová (USA) S. Gouldová (AUS) P. Thúmerová (NDR) I. Diersová (NDR) T. Cohenová (USA)
800 m volný způsob 1896—1964 nezařazeno 1968 D. Meyerová (USA) 1972 K. Rothhammerová (USA) 1976 P. Thúmerová (NDR) 1980 M. Fordová (AUS) 1984 T. Cohenová (USA) m znak 1896—1920 nezařazeno 1924 S. Bauerová (USA) 1928 M. J. Braunová (HOL) 1932 E. Holmová (USA) 1936 D. W. Senffová (HOL) 1948 K. M. Harupová (DÁN) 1952 J. Harrisonová (JAR) 1956 J. Grinhamová VBR) 1960 L. Burkeová (USA) 1964 C. Fergusonová (USA) 1968 K. Hallová (USA) 1972 M. Beloteová (USA) 1976 U. Richterová (NDR) 1980 R. Reinischová (NOR) 1984 T. Andrewsová (USA) 1 0 0
m znak 1896—1964 nezařazeno 1968 L. D. Watsonová (USA) 1972 M. Beloteová (USA) 1976 U. Richterová (NDR) 1980 R. Reinischová (NDR) 1984 J. De Roverová (HOL)
2 0 0
m prsa 1896—1964 nezařazeno 1968 D. Bjedovová (JUG) 1972 C. Carrová (USA) 1976 H. Ankeová (NDR) 1980 U. Gewenigerová (NDR) 1984 P. Van Staverenová (HOL)
1 0 0
m prsa 1896—1920 nezařazeno 1924 L. Mortonová (VBR) 1928 H. Schraderová (NĚM) 1932 C. Dennisová (AUS) 1936 H. Maehataová (JAP) 1948 P. van Vlietová (HOL) 1952 É. Székelyová (MAĎ) 1956 U, Happeová (SndNSR) 1960 A. Lonsbroughová (VBR)
2 0 0
W. den Oudenová, H. MastenG. Prozumenščikovová 2:46,4 broeková) ISSSRI USA 4:29,2 1968 S. Wichmanová (USA) 2:44,4 1948 (M. Corridonová, T. Kalamová, 4:43,3 1972 B.Whitfieldová (AUS) 2:41,71 B Helserová, A. Curtisová) 4:31,8 1976 M. Koševá (SSSR) 2:33,35 MAĎ 4:24,4 Kačjušiteová 2:29,54 1952 4:19,04 1980 N. (I. Nováková, J. Temesová, E. (SSSR) 4:09,89 Nováková, K. Szókeová) Ottenbriteová (KAN)2:30,38 4:08,76 1984 A. 1956 AUS 4:17,1 4:07,10 (D. Fraserová, F. Leechová, S. 1 0 0 m motýlek Morganová, L. Crappová) 1896—1952 nezařazeno 1960 USA 4:08,9 1956 S. Mannová (USA) 1:11,1 (J. Spillaneová, S. Stobsová, C. 1960 C. Schulerová (USA) 1:09,5 9:24,0 Woodová, S Ch. von Saltzaová) 1964 S. Stouderová (USA) 1:04,7 8:53,68 USA 4:03,8 1968 L. McCIementsová (AUS) 1:06,5 1964 (S. Stouderová, D. De Varonao1:03,34 8:37,14 1972 M. Aokiová (JAP) vá, L. Watsonová, K. Ellisová) 1:00,13 8:28,90 1976 K. Enderová (NDR) USA 4:02,5 8:24,95 1980 C. Metschucková (NDR) 1:00,42 1968 (J. Barkmanová, L. Gustavsono1984 M, T. Meagherová (USA) 59,26 vá, S. Pedersenová, J. Henneová) 2 0 0 m motýlek 1972 USA 3:55,19 1896—1964 nezařazeno 1:23,2 (S. Neilsonová, J. Kempová, J. 1968 A. Koková (HOL) 2:24,7 1:22,0 Barkmanová, S. Babashoffová) 1972 K. Moeová (USA) 2:16,57 1:19,4 USA 3:44,82 2:11,41 1976 1:18,9 1976 A. Pollacková NDR) (K. Peytonová, W. Bogliová, J. 2:10,44 1:14,4 1980 I. Geisslerová (NDR) Sterkeová, S. Babashoffová) 2:06,90 1:14,3 1984 M. T. Meagherová 1980 NDR 3:42,71 (USA) 1:12,9 (B. Krauseová, C. Metschuková, 1:09,3 2 0 0 m polohový závod I. Diersová, S. Hulsenbecková) 1:07,7 1984 USA 3:43,43 1:06,2 1896—1964 nezařazeno (J. Johnsonová, C. Steinseifero1:05,78 1968 C. Kolbová (USA) 2:24,7 vá, D Torresová, N. Hogsheado1:01,83 1972 S. Gouldová (AUS) 2:23,07 vá) 1:00,86 1976—1980 nezařazeno 1:02,55 1984 T. Caulkinsová (USA) 2:12,64 4 x 100 m polohový závod 1896—1956 nezařazeno 400 m polohový závod 1960 USA 4:41,1 1896—1960 nezařazeno (L. Burkeová, P. Kempnerová, C. 2:24,8 1964 D de Varonová (USA) 5:18,7 Schulerová, S. Ch. von Saltzao 1968 C. Kolbová (USA) 5:08,5 vá) 5:02,97 2:19,19 1972 G. Neallová (AUS) USA 4:33,9 2:13,43 1976 U. Tauberová (NDR) 4:42,77 1964 (C. Fergusonová. C. Goyetteová, 2:11,77 1980 P. Schneiderová (NDR) 4:36,29 S. Stouderová, K. Ellisová) 2:12,38 1984 T. Caulkinsová (USA) 4:39,24 1968 USA 4:28,3 4 x 100 m volný způsob (K. Hallová, C. Ballová, E. Danie 1896—1908 nezařazeno lová, S. Pedersenová) 1912 VBR 5:52,8 1972 USA 4:20,75 1:15,8 (B. Mooreová, J. Fletcherová, A. (M. Beloteová, C. Carrová, D. 1:13,58 Spiersová, I. Steerová) Deadurffová, S. Neilsonová) 1:11,16 5:11,6 1976 NDR 4:07,95 1:10,22 1920 USA (M. Woodbridgeová, F. Schro(U. Richterová, H. Ankeová, A. thová, I. Guestová, E. Bleib1:09,88 Pollacková, K. Enderová) treyová) 1980 NDR 4:06,67 1924 USA 4:58,8 (R. Reinischová, U. Gewingero(G. Ederleová, E. Donnellyová, vá, A. Pollacková, C. Metschuc E. Lackieová, M Wehselauová) ková) 3:33,2 1928 USA 4:47,6 1984 USA 4:08,34 3:12,6 (A. Lambertová, E. Garattiová, (T. Andrewsová, T. Caulkinsová, 3:06,3 A. Osipowichová, M. NoreliusoM, T. Meagherová, N. Hogshea3:03,6 vá) dová) 2:57,2 1932 USA 4:38,0 Discipliny vyřazené z olymp. programu 2:51,7 (J. McKimová, H. Johnsová, E. 2:53,1 Savilleová-Garattiová, H. MadiMuži sonová) 2:49,5 1936 HOL 4:36,0 50 y volný způsob (J. Selbachová, C. Wagnerová, 1904 Z. Halma) (MAĎ) 28,8 4:54,6 4:50,6
1964
olympijské hry — vítězové m volný způsob — námořnici 1896 I. Malokinis (ŘEC) 2.20,4 2 0 0 m s překážkami 1900 F. C. V. Lane (AUS) 2:38,4 400 m prsa (1904 440 y) 1904 G. Zacharias (NĚM) 7:23,6 1912 W. Bathe (NEM) 6:29,6 1920 H. Malmroth (ŠVÉ) 6:31,8 800 y volný způsob 1904 E. Rausch (NĚM) 13:11,4 4 000 m volný způsob 1900 J. Jarvis (VBR) 58:24,0 1 0 0
Plavání pod vodou 1900 Ch. de Vendeville 188,4 b. (FRA) 5 x 200 m 1900 NĚM 32 b. (E. Hoppenberg, M. Hainle, M. Schóne, J. Frey, H. von Peter sdorf) 4 x 50 y 1904 USA (New York A. C.) 2:04,6 (J. Ruddy, L. Goodwin, L. Han dley, Ch. Daniels) SKOKY DO VODY Muži Skoky z prkna 1896-1904 nezařazeno 1908 A. Zůrner (NĚM) 1912 P. Gúnther (NĚM) 1920 L. Kuehn (USA) 1924 A. White (USA) 1928 P. Desjardins (USA) 1932 M. Galitzen (USA) 1936 R. Degener (USA) 1948 B. Harlan (USA) 1952 D Browning (USA) 1956 R. Clotworthy (USA) 1960 G. Tobian (USA) 1964 K. Sitzberger (USA) 1968 B. Wrightson (USA) 1972 V. Vasin (SSSR) 1976 P. Boggs (USA) 1980 A. Portnov (SSSR) 1984 G. Louganis (USA)
85,5 b. 79,23 675,4 696,4 185,04 161,38 163,57 163,64 205,29 159,56 170,00 159,90 170,15 594,09 619,05 905,025 754,41
Skoky z věže 1896—1900 nezařazeno 1904 G. Sheldon (USA) 1908 H. Johansson (ŠVÉ) 1912 E. Adlerz (ŠVÉ) 1920 C. Pinkston (USA) 1924 A. White (USA) 1928 P. Desjardins (USA) 1932 H. Smith (USA) 1936 M. Wayne (USA) 1948 S. Lee (USA) 1952 S. Lee (USA) 1956 J. C. Pérez (MEX) 1960 R Webster (USA) 1964 R Webster (USA) 1968 K. Dibiasi (ITA) 1972 K. Dibiasi ITA
83,75 73,94 100,67 97,46 98,74 124,80 132.58 130,05 156,28 152,44 165,56 148.58 164,18 504,12
1 2 , 6 6
b.
1976 K. Dibiasi (ITA) 1980 F. Hoffmann (NDR) 1984 G. Louganis (USA)
440 600,51 835,650 710,91
Skoky z věže 18961912 G.Johanssonová (ŠVÉ) 1920 Š. Frylandová-Clausenová (DÁN) 1924 C. Smithová (USA) 1928 E Pinkstonová-Beckerová (USA) 1932 D. Poyntonová (USA) 1936 D. Hillová-Poyntonová (USA) 1948 V. Dravesová (USA) 1952 P. McCormicková (USA) 1956 P. McCormicková (USA) 1960 I, Krámerová (SndNDR) 1964 L. Bushová (USA) 1968 M. Duchková (ČSSR) 1972 U. Knapeová (ŠVÉ) 1976 J. Vajcechovská (SSSR) 1980 M. Jaschkeová (NDR) 1984 Jihong Žuová (CLR)
539,9 474,5 78,62 87,52 89,27 108,74 147,30 142,36 155,81 145,00 150,77 450,03 506,19 725,910 530,70
1896—1980 nezařazeno
1900 VBR (A. Rawlinson, F. J. MacKey, F. Keene, D. Daly) 1908 VBR (Ch. D. Miller, P. W. Nickalls, G. A. Miller, H. H. Wilson) 1920 VBR (T P. Melville, F. W. Barrett, J. Woodhouse, V. N. Lockett) 1924 ARG (A. J Kenny, J. D Nelson, E. Padilla, J. B Miles, G. Brook Naylorj 1936 ARG (L. J. Daggan, R. Cavanagh, A. Gazzoti, M. Andrada) POZEMNÍ HOKEJ
34,6
Muži
33,2 31,60
1896--1904 nezařazeno 1908 VBR (H. 1 Wood, P. Rees, H. S. Free man, G. Logan, L. C. Baillon, S. Shoveller, J. Robinson, R Pridmore, E. Page, E. Green, A. No ble) 1912 nezařazeno 1920 VBR (H. Haslam, G. McGrath, J. Ben nett, J. McBryan, Ch. Atkin, S Shoveller, H. Cooke, R. Crummack, E. Crocford. A Leighton, C Wilkinson, H K. Cassels, W Smith, C. Campbell, Ch. Marcom) 1924 nezařazeno 1928 IND (R J Ailen, F. S. Seaman, L. Ch Hammond, D. Chand, E E. Rocque, G. E Marthins, S. M. Yusuf, M. A. Gatelay, B. E. Pinniger, J. Singh, R. A Norris, A. Shaukat, E. J. Cullen, F. Khan) '932 IND (A Ch. Hind, L. S. Bokhari, C. C. Tapsell, R. J Carr, L. Ch. Hammond, G. Singh, M. Minhas, D. Chand, B E. Pinniger, R Singh, S. M. Jafřar) 1936 IND (R. J Allen, R. Singh, C. C. Tap sell, S. M Jaffar, M. Hassain, C
40,26 33,93 68,87 79,37 84,85 91,28 99,80 109,59 390,00 406,59 596,250 435,51
19 05 m 40.0 b. 183,5 160.0
SYNCHRONIZOVANÉ PLAVÁNI
PÓLO NA KONI (na programu OH 1900, 1908,1920,1924 a 1936)
39,9
Discipliny vyřazené z Olymp programu Skok do dálky 1904 W E. Dickey (USA) Skoky z věže 5 a 10 m 1912 E. Adlerz (ŠVÉ) 1920 A. Wallman (ŠVÉ) 1924 R. Eve (AUS)
198,467 b.
Soutěž dvojic 1984 USA 195,584 (C Costieová, T. Ruizová)
Ženy Skoky z prkna 1896—1912 nezařazeno 1920 A. Rigginová (USA) 1924 E. Beckerová (USA) 1928 H. Meanyová (USA) 1932 G. Colemanová (USA) 1936 M. Gestringová (USA) 1948 V. Dravesová (USA) 1952 P. McCormicková (USA) 1956 P. McCormicková (USA) 1960 1. Krámerová (SndNDR) 1964 1. Engelová-Krámerová (Snd-NDR) 1968 S. Gossicková (USA) 1972 M. Kingová (USA) 1976 J. Chandlerová (USA) 1980 1. Kalininová (SSSR) 1984 S. Bernierová (KÁN)
Soutěž jednotlivkyň 1984 T. Ruizová (USA)
441
1948
1952
1956
1960
1964
1968
1972
1976
1980
olympijské hry — vítězové Singh, D. Singh, G. Singh, R. P. J. Michie, B. N. Nimal, F. P. Pe Singh, Ch. Kumar, M. Fernandis, ter, E. J. Cullen, J. Phillip. J. GaliS. Maneypanda, M. K. Kaushik, bardy, G. G. Singh, S. Shabab ud Din, A. M. Khan, D. Singh, A. A. R. Singh, S. Mohamed, Z. Iq bal, S. Singh) S. Khan, D. Chand, L. C. Emmet, M. Nasir ud Din Masood) 1984 PAK IND (G. Moinuddin, Q. Zia, N. Ali, A. Rashid, A. Mehmood, N Akhtar, (L. Pinto, L. Fernandes, T. Singh, Kaleemullah, M. Hussain, H. SarR. Francis, R. Singh Gentle, A. dar, H. Khan, K. Mahmeed, S. A. Husain, K. Datt, L Claudis, A. Ku Khan, T. Dar, I. Ahmed, S. Shermar, J. Rajput, M. Vaz, R. Rodriwani, M. Ahmad) ques, K Lai, L. Rehman, K. D Singh, B. Singh, G. Singh, W D’Souza, P. Jansen, G. Glacken) Ženy IND (R. Francis, K. D. Singh, D. 1896—1976 nezařazeno Singh, B. Singh, R. Singh Gentle, 1980 ZIM U. Singh, L. Claudius, M. Rajgo(A. D. Stewartová, S Englishová, pal, K Datt, Ch. Deshmutu, G. A M. G. Grantová, B. J. PhillipsoPerumal, M. St. Clair Daluz, R. vá, P. J. McKillopová, S. RobertLai, G. Singh) sonová, P. J. Daviesová, M. J. IND Georgeové, L. M. Watsonová, S. (S. Laxman, Balbir Singh, Bak Huggettová. G. M. Cowleyová, E shisch Singh, E. Singh, R. Singh M. Chaseová, S. Chicková, H. Gentle, R. Singh Bhola, L. W Volkové, Ch. Prinsloová, A. N. Claudius, Ch. Stephen, A Ku Boxhallová) mar, R. Francis, G. Perumal, Bal 1984 HOL kishan Singh, R. Lai, A. Singh (B. De Beusová, A. Posová, M Bakshi, G. Singh, K. Haripal, H. Zegersová, L. Wilemseová, M Singh) Eysvogelová, J. Boekhorstová, C. PAK Benningaová, A. Le Pooleová, F. (A. Rashid, A. Hamid, B. Ahmad, Hillenová, M. van Doornová, S. W. Waheed, M H Atif, N. Ah von Weilerová. A. van Manenomed, G. Rasul, M. Ullah, A. A. vá, I Hendriksová, E. Sevensová, Khan, M. Ahmad, H. A. Kiddi, M M Ohrová, A. Niuwenhuizenová) A. Dar, N. Alam, K. Aslam) IND (S Laxman, J. V Peter, P. Singh, RACKETS H Singh, H. Singh, Dharam (na programu OH pouze 1908) Singh, K. Haripal, M. Lai, Darshan Singh. Ch. Singh, Jagjit Dvouhra Singh, G. Singh, B Patil, Jogin- E V Noel (VBR) der Singh, U. Singh, A. Sayeed) Čtyřhra PAK V H. Pennel, J. J. Astor (VBR) (Z. Hussain, K. M. Hussain, T. A. Dar, M. Ashfaq, T. Aziz, A. Ras hid, S. Anwar, M. A. Malik, R. RAGBY Ahmed, J. A. Butt, G. Akhtar, Ri- (na programu OH 1900, 1908, 1920 a 1924) az-ud-Din, T Niazi) NSR (W. Rott, C. Keller, P Kraus, P. 1900 FRA Trump, M. Peter, W Baumgart, (Pharamond, F. Reichel, J. ColD. Freise, W. Stródter, F. las, Henriquez, Giroux, RisSchmidt, E. Thelen, M. Krause, chmann, L. Binoche, Albert, Ch. R. Seifert, H. Dróse, D. Kittstein, Gondouin, Roosevelt, H LebebW Kássmann, E. Stuhl, U. Vos, vre, Sarrade, Aitoff, J. Olivier, Gautier, Larchand, Horvé) U. Klas) 1908 AUS NZÉ (P. Ackerley, N. McLeod, J. Ar (P. Carmichael, Ch. J. Russel, D. chibald, B. Maister, T. Borren, T. B Carroll. J. Hickey, F BedeManning, A. Chesnay, A. Parkin, Smith, Ch. McKivatt, A. McCabe, J. Christensen, M Patel, G. Day T S. Griffen, J. Barnett, P man, R. Patel, T. Ineson, L. W il McCue, S. A. Middleton, T. J. Ri son, A. McIntyre, S. Maister) chards, M. McArthur, Ch. IND McMurtrie, R. R. Craig) (A. Schofield, Ch. B Bhadur, D 1920 USA D Sylvanus, B. Vasudevan, R (D B Carroll, Ch. W Doe, G. W.
Fish, J. G. Hunter, M. M. Kirksey, Ch. T. Meehan, J. Muldoon, J. T. O'Neil, J. C. Patrick, H L. Righter, C. E. Slater, R. J. Scholz, Ch. L. Tilden, J. D. Winston, H. L. Wrenn, R. L. Templeton) 1924 USA (P. Clark, N. Cleveland, D S. De Groot, R. Devereaux, G Dixon, Ch. W. Doe, L. W. Farrish, E. Graff, R. F. Hyland, C. Manelli, J. T. O'Neil, J. T. Patrick, W. L. Ro gers, R. J. Scholz, C. F. Slater, N. B. Slater, E. Turkington, A. C. Va lentine, A. F. Williams) ROQUE (na programu OH pouze 1904) 1904 Ch. Jacobus (USA)
5 b.
SPORTOVNÍ GYMNASTIKA Muži Víceboj — jednotlivci 1896 nezařazeno 1900 G. Sandras (FRA) 1904 J. Lenhart (RAK) 1908 A Braglia (ITA) 1912 A Braglia (ITA) 1920 G. Zampori (ITA) 1924 L. Stukelj (JUG) 1928 G. Miez(ŠVY) 1932 R. Neri(ITA) 1936 A. Schwarzmann (NĚM) 1948 V. Huhtanen (FIN) 1952 V Čukarin (SSSR) 1956 V. Čukarin (SSSR) 1960 B. šachlin (SSSR) 1964 J. Endo (JAP 1968 S. Kato (JAP 1972 S. Kato (JAP 1976 N. Andrianov (SSSR) 1980 A. Difatin (SSSR) 1984 K. Gušiken (JAP)
302 b. 69,80 317.0 135.0 88,35 110,340 247,500 140,625 113,100 229.70 115.70 114,25 115.95 115.95 115,90 114.650 116.650 118.650 118,700
Víceboj — družstva 1896—1900 nezařazeno 1904 USA 374,43 (J. Lenhart P Kassel, A. Heida, M Hess, E. Reckweg, J Grieb) 1908 SVÉ 438 (G. Asbrink, C. Bertilsson, A. Cervin, H. Cedercrona, R Degermark, C. W. Folcker, S. Forssman, E. G. Granfelt, C. Harleman, N. E. Hellsten, G. Hójer, A. HolmIperg, C. Holmberk, 0. Holmberk, H. Jahnke, J. Jarlén, H. Johnsson, R Johnsson, N G. Kantzow, S. Landberg, O. Lanner, A. Ljung, O. Moberg, C. M. Norberg, T. Norberg, A. Norling, D. Norling, G. Olsson, L. Pettersson, S. Rosén, G. Rosenquist, A. Sjó-
442
olympijské hry — vítězové
1912
1920
1924
1928
1932
1936
1948
1952
1956
1960
1964
1968
1972
1976
blom, B. Sórvik, H Sórvik, K.-J. Svensson, G. Viquist, N. Widforss) ITA 265,75 (G. Boni, G, Domenichelli, L. Savorini, G. Romano, A. Zorzi, G. Zampori, G Mangiante, R Mangiante, A, Tunesi, P. Bianchi, P. Salvi, A. Braglia, A. Collini, S. Mazzarocchi, F. Loy, C. Fregosi) ITA 359,855 (A. Andreoli, P. Bianchi, E. Belloto, L. Cambiago, L. Contessi, C. Dostigliolo, F. Bonatti, G. Dome nichelli, R. Ferrari, C. Fregosi, R. Chihlione, A. Levati, F. Loy, V, Lucchetti, L. Maiocco, F. Mandrini, G. Mangiante, R. Mangiante, A. Marovelli, M. Mastromarino, G. Paris, M. Pastorini, E. Roselli, P. Salvi, G. Tubino, G. Zampori, A. Zorzi) ITA 839,058 (F. Mandrini, M. Lertora, V. Luc chetti, F. Martino, L. Cambiaso, G. Zampori, G. Paris, L. Maiocco) ŠVÝ 1 718,625 (G. Miez, H. Hánggi, E. Mack, M, Wetzel, E. Steinemann, A. Gůttinger, H. Grieder, O, Pfister) ITA 541,850 (R Neri, M Lertora, S Guglielmetti, 0. Capuzzo) NĚM 657,430 (A. Schwarzmann, K. Frey, M. Volz, F. Beckert, W. Steffens, W Stadel) FIN 1 358,30 (V. Huhtanen, P. Aaltonen, K. Laitinen, O, Rove, E. Terásvirta, H. Savolainen) SSSR 574,40 (V Čukarin, G. Šagiňan, V. Mura tov, J. Korolkov, V. Beljakov, J. Berdijev, M. Perelman, D. Leonkin) SSSR 568,25 (V. Čukarin, V. Muratov, A. Azarjan, B, Šachlin, J. Titov, P. Stol bov) JAP 575,20 (T. Ono, M. Takemoto, J. Endo, T. Micukuri, N. Aihara, Š. Curumi) JAP 577,95 (T. Ono, J. Endo, Š. Curumi, T Micukuri, H. Jamašita, T. Hajala) JAP 575,90 (S. Kato, A. Nakadžama, E. Kenmocu, T. Kato, J. Endo, M. Cukahara) JAP 571,25 (S, Kato, E. Kenmocu, Š. Kasamacu, A. Nakajama, M. Cukahara, T. Okamura) JAP 576,85 (H Igaraši, Š. Fudžimoto, S. Ka
to, H. Kadžijama, E. Kenmocu, M. Cukahara) 1980 SSSR 589,60 (N. Andrianov, E. Azarjan, A. Diřatin, B. Makuc, V. Markelov, A. Tkačov) 1984 USA 591,40 (T. Daggett, S. Johnson, M, Gay lord, J. Hartung, P. Vidmar, B Conner) Bradla 1896 A. Flatow (NĚM) 1900 G. Eyser (USA) 1904—1920 nezařazeno 1924 A. Gútinger (ŠVÝ) 1928 L. Vácha (ČSR) 1932 R. Neri (ITA) 1936 K. Frey (NĚM) 1948 M. Reusch (SVÝ) 1952 H. Eugster (ŠVÝ) 1956 V. Čukarin (SSSR) 1960 B Šachlin (SSSR) 1964 J. Endo (JAP) 1968 A. Nakajama (JAP) 1972 S. Kato (JAP) 1976 S. Kato (JAP) 1980 A. Tkačov (SSSR) 1984 B.Conner (USA)
44 b. 21,63 18,83 18,97 19,067 39,50 19,65 19,20 19,40 19,675 19,475 19,475 19,675 19,775 19,950
Prostná 1896—1928 nezařazeno 1932 I. Pelle (MAĎ) 9,60 b. 1936 G. Miez (ŠVÝj 18,666 1948 F. Pataki (MAĎ) 38,70 1952 W. Thoresson (ŠVÉ) 19,25 1956 V Muratov (SSSR) 19,20 1960 N. Aihara (JAP) 19,450 1964 F Menichelli (ITA) 19,450 1968 S. Kato (JAP) 19,475 1972 N. Andrianov (SSSR) 19,175 1976 N. Andrianov (SSSR) 19,450 1980 R. Bruckner (NDR) 19,750 1984 Ning Li (ČLR) 19,925 Přeskok 1896 C. Schuhmann (NĚM) 1900 nezařazeno 1904 A Heida (USA) G. Eyser (USA) 1908—1920 nezařazeno 1924 F. Kriz (USA) 1928 E. Mack (ŠVÝ) 1932 S. Guglielmetti (ITA) 1936 A. Schwarzmann (NĚM) 1948 P. Aaltonen (FIN) 1952 V. Čukarin (SSSR) 1956 H Bantz (Snd-NSR) V. Muratov (SSSR) I960 B. Šachlin (SSSR) T. Ono (JAP) 1964 H. Jamašita (JAP) 1968 M. Voronin (SSSR) 1972 K. Koste (NDR) 1976 N. Andrianov (SSSR) 1980 N. Andrianov (SSSR) 1984 Jun Lu (ČLR)
36b 36 9,98 9,58 18,03 19,200 39,10 19,20 18,85 18,85 19,35 19,35 19,600 19,00 18,850 19,450 19,825 19,950
Kůň našíř 1896 J. A. Zutter (ŠVÝ) 1900 nezařazeno 1904 A. Heida (USA) 1908—1920 nezařazeno 1924 J. Wilhelm (ŠVÝ) 1928 H. Hánggi (ŠVÝ) 1932 I. Pelle (MAĎ) 1936 K. Frey (NĚM 1948 V. Huhtanen (FIN) 1952 V. Čukarin (SSSR) 1956 B. Šachlin (SSSR) 1960 B. Šachlin (SSSR) 1964 M Cerar (JUG) 1968 M. Cerar (JUG) 1972 V. Klimenko (SSSR) 1976 Z. Magyar (MAĎ) 1980 Z. Magyar (MAĎ) 1984 Ning Li (ČLR) P. Vidmar (USA) Hrazda 1896 H. Weingártner (NĚM) 1900 nezařazeno 1904 A. Heida (USA) 1908—1920 nezařazeno 1924 L. Štukelj (JUG) 1928 G. Miez (ŠVÝ) 1932 D. Bixler (USA) 1936 A. Saarvala (FIN) 1948 J. Stalder (ŠVÝ) 1952 J. Gůnthard (ŠVÝ) 1956 T. Ono (JAP) 1960 T Ono (JAP) 1964 B. Šachlin (SSSR) 1968 M Voronin (SSSR) 1972 M. Cukahara (JAP) 1976 M. Cukahara (JAP) 1980 S. Delčev (BUL) 1984 Š. Morisue (JAP) Kruhy 1896 I. Mitropoulos (ŘEC) 1900 nezařazeno 1904 H. Glass (USA) 1908—1920 nezařazeno 1924 F. Martino (ITA) 1928 L. Štukelj (JUG) 1932 G. Gulack (USA) 1936 A. Hudec (ČSR) 1948 K. Frei (ŠVÝ) 1952 G. Šagiňan (SSSR) 1956 A. Azarjan (SSSR) 1960 A. Azarjan (SSSR) 1964 T. Hajata (JAP) 1968 A. Nakajama (JAP) 1972 A. Nakajama (JAP) 1976 N. Andrianov (SSSR) 1980 A. Oifatin (SSSR) 1984 K. Gušiken (JAP) Ning Li (ČLR)
42 b. 21,23 19,75 19,07 19,333 38,70 19,50 19,25 19,375 19,525 19,325 19,125 19,700 19,925 19,950 19,950
40 b 19,730 19,17 18,33 19,367 39,70 19,55 19,600 19,600 19,625 19,550 19,725 19,675 19,825 20,000
45 b. 21,533 19,25 18,97 19,433 39,60 19,75 19,35 19,725 19,475 19,450 19,350 19,650 19,875 19,850 19,850
Ženy Víceboj — jednotlivkyně 1896—1948 1952 M. Gorochovská (SSSR) 76,78 b.
olympijské hry — vítězové
443 1956 L. Latyninová (SSSR) 1960 L. Latyninová (SSSR) 1964 V. Čáslavská (ČSSR) 1968 V. Časlavska (ČSSR) 1972 L. Turiščevová (SSSR) 1976 N. Comaneciová (RUM) 1980 J. Davydovová (SSSR) 1984 M L Rettonová (USA)
74,933 77,031 77,564 78,25 77,025 79,275 79,150 79,175
Grigorasová, L. Cutinová, L. Agacheová, E. Szabóová) Bradla 1896—1948 nezařazeno 1952 M. Korondiová (MAĎ) 19,40 b. 1956 Á. Keletiová (MAĎ) 18,966 1960 P. Astachovová (SSSR) 19,616 1964 P. Astachovová (SSSR) 19,332 1968 V Čáslavská (ČSSR) 19,630 1972 K. Janzová (NDR) 19,675 1976 N. Comaneciová (RUM)20,000 1980 M. Gnauckova (NDR) 19,875 1984 Janghong Maová (ČLR) 19,950 J. McNamarová (USA) 19,950
Hrazda — družstva 1896 NĚM (stejné družstvo) Šplh 1896 N. Andriakopoutos (ŘEC) 1904 G. Eyser (USA) 1924 B. Supčík (ČSR) 1932 R. Bass (USA)
23,4 7,0 7,2 6,7
Víceboj — družstva 1896—1924 nezařazeno Cvičení s kuželi 1928 HOL 316,75 b. 1904 E. Hennig (USA) 13,0 (P. van Randwijková, J. van den 1932 G. Roth (USA) 8,97 Bergová, A. Poláková, H. Nordheimová, A. van den Bosová, H. Nářaďový viceboj — hrazda, bradla, van Rumtová, A. M, van den přeskok Prostná Vegtová, E. de Levieová, J. C. (dilčí hodnoceni ze smíšeného viceboStelmaová, E. Agsteribbeová, P. 1896—1948 nezařazeno , 1952 A. Keletiová (MAĎ) 19,36 b. ie) Burgerhofová, J. Simonsonová) 1904 A. Spinnler (ŠVY) 43,49 b. 1956 Á. Keletiová (MAĎ) 18,733 1932 nezařazeno L. Latyninová (SSSR) 18,733 1936 NĚM 506,50 1960 L. Latyninová (SSSR) 19,583 Atletický víceboj — běh na 100 y, skok (T. Meyerová, E Bůrgerová, K. do dálky, vrh koulí Sohnemannová, I. Frólianová, A. 1964 L. Latyninová (SSSR) 19,599 1968 L. Petříková (SSSR) 19,675 (dilčí hodnocení ze smíšeného víceboBárwirthová, P. Půhlsenová, F. V. Čáslavská (ČSSR) 19,675 Ibyová, J. Smittová) je) 1972 O Korbutová (SSSR) 19,575 1904 M. Emmerich 36,70 1948 ČSR 445,45 1976 N. Kimová(SSSR) 19,850 (USA) (Z. Honsová, M. Misáková, V. 1980 N. Kimová (SSSR) 19,875 (10,6-6,55--9,80) Růžičková, B. Srncová, M MOL N. Comaneciová (RUM) 19,875 lerová, Z, Veřmiřovská, 0. ŠilháNářaďový sedmiboj 1984 E. Szabóová (RUM) 19,975 nová, M. Kovářová) 1904 A. Heida (USA) 161 1952 SSSR 527,03 Přeskok (M. Gorochovská, N BočarovoKůň našíř — přemet 1896—1948 nezařazeno vá, G. Minajčevová, G. Urbano1 0 , 0 0 vičová, P Danilovová, G. šamra- 1952 J. Kalinčuková (SSSR) 19,20 b. 1924 A. Séguin (FRA) 1956 L. Latyninová (SSSR) 18,833 jová, M Džugeljevová, J. KalinSkoky na pružném můstku 1960 M. Nikolajevová (SSSR)19,316 čuková) 1932 R. Wolfe (USA) 18,90 1964 V. Čáslavská (ČSSR) 19,483 1956 SSSR 444,80 1968 V. Čáslavská (ČSSR) 19,775 (L. Latyninová, S. Muratovová, Víceboj družstev — švédský systém K Janzová (NDR) 19,525 T. Maninová, L. Kalininová, 1972 P. 1912 SVÉ 937,46 1976 N. Kimová(SSSR) 19,800 Astachovová, L. Jegorovová) (P. D. Bertilsson, C.-E. Carlberg, 1980 N. Sapošnikovová 19,725 1960 SSSR 382,320 N. D. Granfelt, C. Hartzell, O. (SSSR) (L, Latyninová, S Muratovová, Holmberg, A. Hylander, A. Jan1984 E, Szabóová (RUM) 19,875 P. Astachovová, M Nikolajevose, A. B. Kullberg, S. Landberg, vá, L Ivanovová, T. Ljuchinová) P. Nilsson, B. R. Norelius, A. Kladina 1964 SSSR 380,890 Norling, D. Norling, S. Rosén, 1896—1948 nezařazeno (L Latyninová, P Astachovová, N. Silfverskióld, J. Sórensson, 1952 N. Bočarovová (SSSR) 19,22 b. J. Volčecká, T. ZamotajlovováY. Stiernspetz, C. E. Svensson, Ljuchinová, T. Maninová, L. Gro- 1956 A. Keletiová (MAĎ) 18,800 K. J. Svensson, K. Torell, E, 1960 E,Bosáková (ČSSR) 19,283 movová) Wennerholm, C. Wersáll, D. Wi-. 1964 V Čáslavská (ČSSR) 19,449 1968 SSSR 382,85 man) 1968 N. Kučinská (SSSR) 19,449 (Z. Voroninová, N. Kučinská, L. 1920 ŠVE 1 364 Petříková, 0. Karasevová, L. Tu 1972 O, Korbutová (SSSR) 19,400 (F. Acke, A. Andersson, K. An1976 N. Comaneciová (RUM) 19,950 riščevová, L. Burdová) dersson, H, Báckender, F. Beng1980 N Comaneciová (RUM) 19,800 1972 SSSR 380,50 tsson, F. Biórck, C. E. Čharpen19,800 (T. Lazakovičová, L. Turiščevová, 1984 S Paucaová (RUM) tier, S. Ericsson, K. Grandstróm, E, Szabóová (RUM) 19,800 O. Korbutová, L. Burdová, E. H. Gustafsson, T. Hedman, S. Saadiová, A. Košelovová) Jonsson, S. O. Jonsson, K. Lin Discipliny vyřazené z olymp. programu 1976 SSSR 390,35 dahl, E. Lindmark, B. Mohrberg, (S. Grozdovová, E. Saadiova, M Muži F. Persson, K. Sárner, C. SjóFilatovová, O. Korbutová, L. Tu berg, G. Sóderlindh, J. Sorenriščevová, N. Kimová) Bradla — družstva sson, E. Svensén, G. Tórner) 1980 SSSR 394,90 1896 NĚM (J. Davydovová, M. Filatovová, (F. Hofmann, C. Bócker, A. FlaVíceboj družstev — volná cvičení N. Kimová, J. Najmušinová, N. tow, G. F. Flatow, F. Manteuffel, 1912 NOR 114,25 Sapošnikovová, S. Zacharovová) K. Neukirch, G. Hilmar, R, Ró(I. Abrahamsen, H. Beyer, H. 1984 RUM 392,20 stel, G. Schuft, C. Schuhmann, Bjórnson, A. Engelsen, S. Jor (S. Paucaová, M. Stanuetová, C. H. Weingártner) gensen, B. Johnsen, K. Knudsen
olympijské hry — vítězové A. Lie, R. Lie, T. Lund, P. Martinsen, P. Mathiesen, J. Opdahl, N. Opdahl, B Pettersen, F. Saelen, Ó. Schirmer, G. Selenius, S Sivertsen, R. Sjursen, E. Strom, G. Thorstensen, T. Thorstensen, N. Voss) 1920 DÁN (G. Albertsen, K. Anderson, V. Dibbem, F. Eisenóe, A. Frandsen, H. Hansen, H. Helsteen, H. Holm, H. Jansson, R. Johnsen, Ch. Juhl, V. Lange, P. Marcussen, S. Maulengracht, P. Móller, Ch. Móller Petersen, L. F. C. Ni elsen, 0. Olsen, S. L. Olsen, S. Rónne, H. Sorensen, Ch. Tho mas, N. Turin, K. Vermehren) Ženy Skupinové cvičeni s náčiním 1952 ŠVÉ 74,20 (K. Lindbergová, G. Róringová, E. Berggrenová, G. Petterssonová, A.-S. Petterssonová, I. Sandahlová, H. Nordinová, V 8 lombergová) 1956 MAĎ 75,20 (Á. Keletiová, M. Korondiová, 0. Tassová, A. Bodóová, A. Kertészová, E. Gulyásová-Kótelesová)
SPORTOVNÍ STfiELBA Libovolná malorážka vleže (1908 a 1912 libovolná poloha, 1920 vstoje) 1896—1904 nezařazeno 387 1908 A. A. Carnell (VBR) 1912 F. Hird (USA) 194 1920 L. A. Nuesslein (USA) 391 1924 P. C. de Lisle (FRA) 398 1928 nezařazeno 1932 B. Rónmark (SVÉ) 294 1936 W. Rógeberg (NOR) 300 1948 A. Cook (USA) 599/43 1952 1. Sirbu (RUM) 400/33 1956 G. R. Ouellette 600 íyAŠ|1 1960
P. Kohnke (Snd NSR) 1964 L. Hammerl (MAĎ) 1968 J. Kůrka (ČSSR) 1972 Ho Džun Li (KLDR) 1976 K. H. Smieszek (NSR) 1980 K. Varga (MAĎ) 1984 E. Etzel (USA)
590 597 598 599 599 599 599
Malorážka 3 polohy 1896--1948 nezařazeno 1952 E. Kongshaug (NOR) 1 164/53 1956 A. Bogdanov (SSSR) 1 172 1960 V. Samburkin 1 149 (SSSR)
444
1964 L. Wigger (USA) 1968 B. Klingner (NSR) 1972 J. Writer (USA) 1976 L. Bassham (USA) 1980 V. Vlasov (SSSR) 1984 M. Cooper (VBR) Rychlopalná pistole 1896 J. Phrangoudis
1164 1 157 1 166 1 162 1 173 1 173
344
(Hec) 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
M. Larrouy (FRA) nezařazeno P. van Asbroek (BEL) A. Lane (USA) G. Paraense (BRA) H. M. Bailey (USA) nezařazeno R. Morigi (ITA) C. van Oyen (NSR) K. Takács (MAĎ) K. Takács (MAĎ) S. Petrescu (RUM) W. McMillan (USA) P. Linnosvuo (FIN) J. Zapedzki (POL) J. Zapedzki (POL) N. Klaar (NDR) C. Ion (RUM) T. Kamači (JAP)
58
1976 1980 1984
D. Haldeman (USA) L. Giovannetti (ITA) L. Giovannetti (ITA)
Střelba na skeetu 1896—1964 nezařazeno 1968 J.Petrov (SSSR) 1972 K. Wirnhier (NSR) 1976 J.Panáček (CSSR) 1980 H. K. Rasmussen (DÁN) 1984 M. Dryke (USA)
190 198 192
198/25 195 198 196 198
490 287 274 18 36 36 580 579 587 587/147 592 593 595 597 596 595
Střelba na běžící terč 1896 nezařazeno 1900 L. Debray (FRA) 1904—1968 nezařazeno 1972 J. Železňák (SSSR) 1976 A. Gazov (SSSR) 1980 I. Sokolov (SSSR) 1984 Juvei Li (ČLR)
20 569 579 589 587
Ženy Sportovní pistole 1896—1980 nezařazeno 1984 L. Thomová (KAN)
585
Vzduchová puška 1896—1980 nezařazeno 1984 P. Spurginová (USA) 393
Libovolná pistole 1896 S. Paine (USA) 442 Malorážka — 3 polohy 1900 K. Róderer (SVÝ) 503 1896—1980 nezařazeno 1904-1908 nezařazeno 1984 Xioxuan Wuová 581 1912 A. Lane (USA) 499 (ČLR) 1920 C. Frederick (USA) 496 1924—1932 nezařazeno Discipliny vyřazené z olymp programu 1936 T.Ullman (SVÉ) 559 1948 E. V. Cam (PER) 545 Velkorážní terčovnice 1952 H. Benner (USA) 553 1896 G. Orphanidis (ňEC) 1 583 1956 P. Linnosvuo (FIN) 556/26 1900—1904 nezařazeno 1960 A. Guščin (SSSR) 560 1908 A Helgerud (NOR) 909 1964 V. Markkanen (FIN) 560 1912 P. Colas (FRA) 987 1968 G. Kosých (SSSR) 562/30 1920 M. Fisher (USA) 997 1972 R.Skanaker (SVÉ 567 1924 M. Fisher USA) 95 1976 U. Potteck (NDR) 573 1948 E. Grúnig (SVÝ) 1 120 1980 A. Melentěv (SSSR) 581 1952 A Bogdanov (SSSR) 1 123 1984 Haifeng Xu (ČLR) 566 1956 V. Borisov (SSSR) 1 138 1960 H. Hammerer (RAK) 1 129 Střelba na baterii 1964 G. Anderson (USA) 1 153 1896 nezařazeno 1968 G. Anderson (USA) 1 157 1900 R. de Barbarin (FRA) 17 1972 J. Wigger (USA) 1 155 1904 nezařazeno 1908 W. H. Ewing (KAN) 72 Libovolná puška — jednotlivci 1912 J. Graham (USA) 96 1896 P Karasevdas (ftEC) 2 320 1920 M. Árie (USA) 95 1908 J. Millner (VBR) 98 1924 G. Halasy (MAĎ) 98 1928—1948 nezařazeno Libovolná puška — družstva 1952 G. P. Genereux 192 1908 NOR 505 (KAN) (A. Helgerud,Ole Saether, G. G 1956 G. Rossini (ITA) 195 Skatteboe, Olat Saether, E. Li1960 I. Dumitrescu (RUM) 192 berg, J. Braathe) 1964 E. Mattarelli (ITA) 198 1912 SVÉ 565 1968 J. R. Braithwaite 198 (M. Eriksson, C. H Johansson, (VBR) E. Blomqvist, C. Bjórkman, B. 1972 A. Scalzonen (ITA) 199 Larsson, G. Á. Jonsson)
445
olympijské hry — vítězové
1 899 Armádní revolver — družstva 1920 USA 4 876 1920 50 m USA (L. Nuesslein, A. Rothrock, D. (M. Fisher, C. Osburn, D. Fen 1900 ŠVÝ 2271 Fenton, W Lee, O Schriver) ton, L. Spooner, W. Lee) (K. Róderer, K. Stáheli, L. Ri 1924 USA 676 chardet, F. Lúthl, P. Probst) Střelba na živé holuby (M. Fisher, W. Stokes, J, Croc 1908 USA 1914 1900 L. de Lunden (BEL) 21 kett, Ch. Coulter, S. Hinds) (J. E. Gorman, I. Calkins, J. Dietz, Ch. Axtell) Střelba na baterii — družstva Armádní puška — jednotlivci 1912 50 m USA 1916 1908 VBR 407 1900 3 polohy E. Kellenberger 930 (A. Lane, H. Sears, P. Dolfen, J. (A. Maunder, J, F. Pike, Ch. Pal (ŠVÝ) Dietz) mer, J. M. Postans, F. W. Moo vstoje L. J. Madsen 305 30 m ŠVÉ 1145 re, P. Easte) (DÁN) . (W. Carlberg, E. Carlberg, J. 1912 USA 532 vkleče K. Stáhli (ŠVY) 324 HObner von Holst, P. Pelén) (Ch. Billings, R. Spotts, J Hen vleže A. Paroche (FRA) 332 1920 50 m USA 2372 drickson, J. Graham, E. Glea 1912 3 polohy S. Prokopp (MAD ) 97 (C. Frederick, A. Lane, J. Snook, son, F. Hall) 94 libovolná P. Colas (FRA) M. Kelly, R. Bracken) 1920 USA 547 poloha 30 m USA 1310 (M. Árie, F. Troeh, F. Wright, F. 1920 vleže O. M. Olsen 60 (L. Harant, A. Lane, C. Frede Plum, H. Bonser, F. NcNeir) (NOR) rick, J. Snook, M. Kelly) 363 vstoje C. Osburn (USA) 56 1924 USA (F. Hughes, S. H. Sharman, W. vleže C. H. Johansson 58 Silkworth, F. Etchen) (ŠVÉ) ŠERM Armádní puška — družstva 1900 ŠVY 4 399 (E, Kellenberger, F. Bóckli, K. Stáheli, L. Richardet, A. Grútter) 1908 USA 2 531 (W. Leushner, W. B Martin, C. B. Winder, K. K. V. Casey, A, Eastman, C. S. Benedict) 1912 USA 1687 (Ch. Burdette, A. Briggs. H Adams, J Jackson, C. Osburn, W. Sprout) 1920 vstoje (300 m) DÁN 266 (L. J. Madsen, N. H. D. Larsen, A. M. Petersen, E. Saetter—Las sen, A. P. Nielsen) vleže (300 m) USÁ 289 (C. Osburn, J. Jackson, L. Spoo ner, M. Fisher, W. Lee) vleže (600 m) USA 287 (D. Fenton, O. Schriver, W. Lee, L. Spooner, J. Jackson) vleže (300 a 600 m) USA 573 (J. Jackson, W. Lee, 0. Schri ver, C. Osburn, L. Spooner) Malorážka — jednotlivci 1908 pohyblivý terč A. F. Fleming (VBR) mizící terč W. K. Styles (VBR) 1912 mizící terč W. Carlberg (ŠVÉ)
24 4 5
242
Malorážka — družstva 1908 VBR 771 (M. K. Matthews, H. R. Humby, W. Pimm E. J. Amoore) 1912 25 m ŠVE 925 (J. Hůbner von Holst, E. Carlberg, W. Carlber, G. Boivie) 50 m (VBR) 762 (W. E. Pimm, E. J. Lessimore, J. Pepé, R. Cook Murray)
Střelba na béžíciho jelena (jednostřel) — jednotlivci 1908 O, Swahn (ŠVÉ) 25 1912 A. Swahn (ŠVÉ) 41 1920 0. M Olsen (NOR) 43 1924 J. K. Boles (USA) 40
Muži
Fleret — jednotlivci 1896 E. Gravelotte (FRA) 1900 E. Coste (FRA) 1904 R. Fonst (KUB) Střelba na béžíciho jelena (jednostřel) 1908 nezařazeno 1912 N. Nadi (ITA) — družstva 1920 N. Nadi (ITA) 1908 ŠVÉ 8 6 1924 R. Ducret (FRA) (A. Swahn, O. Swahn, A. Knóp1928 L. Gaudin (FRA) pel, E. O. Rosell) 1912 SVÉ 151 1932 G. Marzi (ITA) (A. Swahn, O. Swahn, Á. Lunde- 1936 G. Gaudini (ITA) 1948 J. Buhan (FRA) berg, 0. Arvidsson) 1920 NOR 178 1952 Ch. ďOriola (FRA) 1956 Ch. ďOriola FRA) (H. Natvig, O M Olsen, O. A. 1960 V. Ždanovič (SSSR) Lilloe-Olsen, H. Nordvik) 1964 E. Franke (POL) 1924 NOR 160 (0. A. Lilloe-Olsen, E. Liberg, H. 1968 I. Drimba (RUM) 1972 W. Woyda (POL) Natvig, O. M. Olsen) 1976 F. Dal Zotto (ITA) 1980 V. Smirnov (SSSR) Střelba na béžíciho jelena (dvojstřel) 1984 M. Numa(ITA) — jednotlivci 1908 W. Winans (USA) 46 1912 Á. Lundeberg (ŠVÉ) 79 Fleret — družstva 1920 O A. Lilloe-Olsen (NOR) 82 1896—1900 nezařazeno 1924 O. A. Lilloe-Olsen (NOR) 76 1904 KUB (R. Fonst, A. Van Zo Post, M. Diaz) Střelba na běžícího jelena (dvojstřel) 1908—1912 nezařazeno — družstva 1920 NOR 343 1920 ITA (B. Baldi, T. Constantino, A. Na (O. A. Lilloe-Olsen, T. Johansen, di, N. Nadi, A. Olivier, 0. Puliti, P. H. Natvig, H. Nordvik, E. Liberg) Speciále, R. Terlizzi) 1924 VBR 263 1924 FRA (C. W. Mackworth-Praed, A. (L. Gaudin, P. Cattiau, J. Coutrot, Whitty, H. S. Perry, P. Neame) R. Ducret, H. Jobier, A. Labatut, Střelba na běžícího jelena (jednostřel G. de Luget, J. Peroteaux) 1928 ITA a dvojstřel) 1952 J. Larsen (NOR) 413 (U. Pignotti, O. Puliti, G. Gaudini, 1956 V. Romanénko (SSSR) 441 G. Pessina, G. Chiavacci, G. Guaragna) Armédni revolver — jednotlivci 1932 FRA 1896 J. Paine (USA) 442 (P, Cattiau, E. Garděre, R. Le-
446
olympijské hry — vítězové moine, R. Bondoux, J. Piot. R. 1912 Bougnol) 1936 ITA (G. Gaudini, G. Guaragna, G. Marzi, G. Bocchino, M. Di Rosa, C. Veratti) 1920 1948 FRA (A. Bonin, R Bougnol, J. Buhan, J. Lataste, Ch. ďOriola, A. Rom mel) 1952 FRA 1924 (J. Buhan, Ch. ďOriola, A. Rom mel, C. Netter, J. Noěl, J. La taste) 1956 ITA 1928 (E. Mangiarotti, G. Bergamini, A. Spallino, L. Carpaneda, M. Di Rosa, V. Lucarelli) 1960 SSSR 1932 (V. Ždanovič, M. Midler, J. Sisikin, G. Svešnikov, J. Rudov) 1964 SSSR [G. Svešnikov, J. Sisikin, M. 1936 Midler, V, Ždanovič, J. Šarov) 1968 FRA (D. Revenu, G. Berolatti, Ch. 1948 Noěl, J. C. Magnan, J. Dimont) 1972 POL (W. Woyda, L. Koziejowski, J. Kaczmarek, M. Dabrowski, A. 1952 Godel) 1976 NSR (M. Behr, T. Bach, H. Hein, K. Reichert, E. Sens-Gorius) 1980 FRA 1956 (D. Flament, P. Jolyot, B. Boscherie, P. Bonnin) 1984 ITA (M. Numa, A. Borella, S. Cerioni, 1960 A. Scuri, A. Cipressa) Kord — jednotlivci 1896 nezařazeno 1964 1900 R. Fonst (KUB) 1904 R. Fonst (KUB) 1908 G. Alibert (FRA) 1912 P. Anspach (BEL) 1968 1920 A. Massard (FRA) 1924 Ch. Delporte (BEL) 1928 L. Gaudin (FRA) 1972 1932 G. Cornaggia-Medici (ITA) 1936 F. Riccardi (ITA) 1948 L. Cantone (ITA) 1976 1952 E. Mangiarotti (ITA) 1956 C. Pavesi (ITA) 1960 G. Delfino (ITA) 1980 1964 G. Kriss (SSSR). 1968 G. Kulcsár (MAD) 1972 C. Fenyvesi (MAĎ) 1984 1976 A. Pusch (NSR) 1980 J. Harmenberg (ŠVÉ) 1984 P. Boisse (FRA) Šavle Kord — družstva 1896 1900 1896—1904 nezařazeno 1904 1908 FRA (G. Alibert, B. Gravier, A. Lipp- 1906 mann, E. Olivier, H. G. Berger, 1912
Ch. Collignon, J. Stern) BEL (P. Anspach, H. Anspach, R. Hennet, F. de Montigny, J. Ochs, F. Rom, G. Salamon, V. Willems) ITA (N. Nadi, A. Nadi, A. Olivier, T. Bozza, G. Canova, A. Marrazzi, D. Urbani, A. Allocchio, T. Constan tino, P. Thaon di Revel) FRA (L. Gaudin, G. Buchard, R. Ducret, A. Labatut, L. Lionel, A. Lippmann, G. Tainturier) ITA (C. Agostini, M. Bertineni, G. Cornaggia-Medici, R. Minoli, G. Baslena, F. Riccardi) FRA (P. Caniau, G. Buchard, B. Schmetz, J. Piot, F. Jourdant, G. Tainturier) ITA (S. Ragno, A. Pezzana, G. Cor naggia-Medici, E. Mangiarotti, F. Riccardi, G. Brusati) FRA (H. Guérin, H. Lepage, M. Desprets, M. Pécheux, E. Artigas, M. Huet) ITA (D. Mangiarotti, E. Mangiarotti, F Bertinetti, C. Pavesi, G. Delfi no, R. Battaglia) ITA (G. Delfino, A. Pellegrino, E. Mangiarotti, C. Pavesi, G. Anglesio, F. Bertinetti) ITA (G, Delfino, A. Pellegrino, C. Pa vesi, E. Mangiarotti, F. Marini, G. L. Saccaro) MAĎ (G. Kulcsár, Z. Nemere, T. Gábor, I. Kausz, A. Bárány) MAĎ (C. Fenyvesi, Z. Nemere, P. Schmitt, G. Kulcsár, P. Nagy) MAĎ (S. Erdós, G. Kulcsár, C. Fenyve si, P. Schmitt) ŠVÉ (H. Jacobson, C. Essen, R. Edling, L. Hógstróm) FRA (P. Riboud, P. Picot, H. Gardas, P Boisse) NSR (E. Borrmann, V. Fischer, G. Hear, R. Nickel, A. Pusch) — jednotlivci J. Georgiadis (fiEC) G. de la Falaise (FRA) M. Diaz (KUB) J. Fuchs (MAD) J. Fuchs (MAĎ)
1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
N. Nadi (ITA) S. Posta (MAĎ) O. Tersztyánsky (MAĎ) G. Piller (MAĎ) E. Kabos (MAĎ) A. Gerevich (MAĎ) P. Kovács (MAĎ) R. Kárpáti (MAĎ) R. Kárpáti MAĎ) T Pésza (MAĎ) J. Pawlowski (POL) V. Siďak (SSSR) V. Krovopuskov (SSSR) V. Krovopuskov (SSSR) J. F. Lamour (FRA)
Šavle — družstva 1896—1904 nezařazeno 1908 MAĎ (J. Fuchs, O. Gerde, P. Tóth, L. Werkner, D. Fóldes) 1912 MAĎ (J. Fuchs, L. Berti, E. Mészáros, D. Fóldes, O. Gerde, Z. Schenker, P. Tóth, L. Werkner) 1920 ITA (N. Nadi, A. Nadi, 0. Puliti, B Baldi, F. Gargano, G. Santelli, D Urbani) 1924 ITA (R. Anselmi, G. Balzarini, M Ber tinetti, B. Bini, V, Cuccia, O Morrica 0. Puliti, G. Sarrocchi) 1928 MAĎ (0. Tersztyánsky, S, Gombos, A. Petschauer, J. Garay, J. Rády, G. Glykais) 1932 MAĎ (G. Piller, E. Kabos, A. Pet schauer, E. Nagy, G. Glykais, A Gerevich) 1936 MAĎ (E. Kabos, A. Gerevich, T. Berczelly, P. Kovács, L. Rajcsányi, I. Rajczy) 1948 MAĎ (A. Gerevich, R. Kárpáti, P. Ko vács, T. Berczelly, L. Rajcsányi, B. Papp) 1952 MAĎ (P. Kovács, A. Gerevich, T Ber czelly, R. Kárpáti, L. Rajcsányi, B. Papp) 1956 MAĎ (R Kárpáti, A. Gerevich, P Ko vács, A. Kereszetes, J. Hámori, D Magay) 1960 MAĎ (Z. Horváth, R. Kárpáti, T. Mendelényi, P. Kovács, G. Delneky, A. Gerevich) 1964 SSSR (J. Rylskij, N. Asatiani, M. Rakita, U. Mavlichanov, B. Melniko 1968 SSSR (V Nazlimov, E. Vinokurov, V. Si ďak, M. Rakita, U. Mavlichanov)
447 1972 ITA (M. Maffei, Mario Aido Montano, Mario Tullio Montano, R. Rigoli) 1976 SSSR (V. Krovopuskov, E. Vinokurov, V. Siďak, V. Nazlymov) 1980 SSSR (M. Burcev, V. Krovopuskov, V. Siďak, V. Nazlymov) 1984 ITA (M. Marin, G. Dalla Barba, G. Scalzo, F Meglio, A. Arcidiacono)
olympijské hry — vítězové 1900 L. Mérignac (FRA)
1924 H. Willsová (USA)
Kord — mistři šermu 1900 A. Ayat (FRA)
Čtyřhra 1896—1912 nezařazeno 1920 W. M. McNairová, K. McKaneová (VBR) 1924 H. Wightmannová, H. Willsová (USA)
Kord — amatéři a mistři šermu 1900 A. Ayat (FRA) Šavle — mistři šermu 1900 A. Conte (ITA) Šerm holi 1904 A. Van Zo Post (KUB)
Ženy Fleret — jednotlivkyné TENIS 1896—1920 nezařazeno (na programu OH 1896—1924, znovu za 1924 E. Osiierová (DÁN) řazen na program OH 1988) 1928 H. Mayerové (NĚM) 1932 E, Preisová (RAK) Muži 1936 I. Elekové (MAĎ) 1948 I. Eleková (MAĎ) Dvouhra 1952 I. Camberová (ITA) 1896 J. P Boland (VBR) 1956 G. Sheenová (VBR) 1900 H. L. Doherty (VBR) 1960 H. Schmidová (Snd-NSR) 1904 8 . C Wright (USA) 1964 I. Ujlakiová-Rejtóová (MAĎ) 1908 J. G. Ritchie (VBR) — na trávě 1968 J, Novikovová (SSSR) A. W. Gore (VBR) - v hale 1972 A. Ragnová-Lonziová (ITA) 1912 Ch. L. Winslow (JAR) 1976 I. Tordasiová-Schwarczenbergena trávě rová (MAĎ) A. H. Gobert (FRA) - v hale 1980 P. Trinquetová (FRA) 1920 L. Raymond (JAR) 1984 Jujie Uranová (ČLR) 1924 V. Richards (USA) Fleret — družstva 1896—1956 nezařazeno 1960 SSSR (T. Petrenková, V, Rastvorovová, L. Sisovová, V. Prudskovová, A. Zabelinová, G. Gorochovová) 1964 MAĎ (I. Ujlakiová-Rejtóová, K. Juhászová-Nagyová, L. Sákovicsová-Dómólkyová, J. Mendélényiová-Ágostonová, P. FóldessyováMarosiová) 1968 SSSR (A. Zabelinová, T. Samusenková, J Novikovová, G. Gorochovová, S. Čirkovová) 1972 SSSR (J. Bélovová, A. Zabelinová, G. Gorochovová, T. Samusenková) 1976 SSSR (V. Sidorovová, J. Bélovová, N. Giljazovová, O. Kňazevová) 1980 FRA (B. Latri-Gaudinová, P Trinquetová, I Boeriová-Begardová, V Broquierová) 1984 NSR (Ch. Weberová, C. Hanischová, S. Bischoffová, Z. Funkenhauserová, U. Wesselová) Discipliny vyřazené z Olymp, programu Fleret — mistři šermu 1896 L. Pyrgos (REC)
Čtyřhra 1896 J. P. Boland (VBR), F. Traun (NĚM) 1900 R. F. Ďoherty, H. L. Doherty (VBR) 1904 E. W. Leonard, B. C. Wright (USA) 1908 G. W. Hillayrd, R. F. Doherty (VBR) — na trávě A. W. Gore, H. R. Barrett (VBR) — v hale 1912 Ch. L. Winslow, H. A. Kitson (JAR) — na trávě A. H. Gobert, M. Germont (FRA) — v hale 1920 O G N. Turnbull, M Woosnam (VBR) 1924 V. Richards, F. Hunter (USA)
Dvouhra 1896 nezařazeno 1900 Ch. Cooperová (VBR) 1904 nezařazeno 1908 D. Chambersová (VBR) — na trávě G. Eastlakeová-Smithová (VBR) - v hale 1912 M. Broquedisová (FRA) — na trávě E. M. Hannamová (VBR) — v hale 1920 S. Lenglenová (FRA)
Smíšená čtyřhra 1896 nezařazeno 1900 Ch. Cooperová, R. F. Doherty tezařazeno D. Kóringová, H. Schomburg (ŠVÉ) — na trávě E. M. Hannamová, Ch. P. Dixon (VBR) — v hale 1920 S. Lenglenová, M. Decugis (FRA) 1924 H. Wightmannová, R. N. Williams (USA) 1912
VESLOVÁNÍ Muži Skif 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
soutěž se nekonala H. Barrelet (FRA) 7:35,6 F. Greer (USA) 10:08,5 H. Blackstaffe (VBR) 9:26,0 W. Kinnear (VBR) 7:47,6 J. Kelly sen. (USA) 7:35,0 J. Beresford jun. (VBR) 7:49,2 H. Pearce (AUS) 7:11,0 H. Pearce (AUS) 7,44,4 G. Scháfer (NĚM) 8:21,5 M. Wood (AUS) 7:24,4 J. Tukalov (SSSR) 8:12,8 V. Ivanov (SSSR) 8:02,5 V. Ivanov SSSR 7:13,96 V. Ivanov (SSSR) 8:22,51 H. J. Wienese (HOL) 7:47,80 J. Malyšev (SSSR) 7:10,12 P. Karppinen (FIN) 7:29,03 P. Karppinen FIN 7:09,61 P. Karppinen (FIN) 7:00,24
Dvojskif 1896—1900 nezařazeno 1904 USA 10:03,2 (J. Mulcaby, W. Varley) 1908—1912 nezařazeno 1920 USA 7:09,0 (J. Kelly sen., P. Costello) 1924 USA 6:34,0 (J. Kelly sen., P. Costello) 1928 USA 6:41,4 (P. Costello, Ch. Mcllvaine) 1932 USA 7:17,4 (K. Myers, W. E. Garret Gilmore) 1936 VBR 7:20,8 (J. Beresford jun., L. Southwood)
olympijské hry — vítězové 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
VBR 6:51,3 (R. Burnell, B. H. Bushnell ARG 7:32,2 (T. Cappozzo, E. Guerrero) SSSR 7:24,0 (A. Berkutov, J. Tukalov) CSSR 6:47,50 (V, Kozák, P. Schmidt) SSSR 7:10,66 (0. turin, B. Dubrovskij) SSSR 6:51,82 (A. Sass, A. Timošinin) SSSR 7:01,77 (A. Timošinin, G. Koršikov) NOR 7:13,20 (F. Hansen, A. Hansen) NDR 6:24,33 (J, Dreifke, K. Kroppelien) USA 6:36,87 (B. Lewis, P. Enquist)
Dvojky bez kormidelníka 1896—1904 nezařazeno 1908 VBR 9:41,0 (J. R. K. Fenning, G. Thomson) 1912—1920 nezařazeno 1924 HOL 8:19,4 (A C. Beijnen, W. H. Rňsingh) 1928 NĚM 7:06,4 (B. Múller, K. Moeschter) 1932 VBR 8:00,0 (H. R A. Edwards, L. Clive) 1936 NĚM 8:16,1 (W. Eichhorn, H. Strauss) 1948 VBR 7:21,1 (J. Wilson, W G. Laurie) 1952 USA 8:20,7 (Ch. Logg, T. Price) 1956 USA 7:55,4 (J. Fifer, D. Hecht) 1960 SSSR , 7:02,01 (V. Borejko, O Golovanov) 1964 KAN 7:32,94 (G. Hungerford, R. Ch Jackson) 1968 NDR 7:26,56 (J. Lucké, H. J. Bothe) 1972 NDR 6:53,16 (S. Brietzke, W. Mager) 1976 NDR 7:23,31 (J. Landvoigt, B. Landvoigt) 1980 NDR 6:48,01 (J. Landvoigt, B. Landvoigt) 1984 RUM 6:45,39 (P. losub, V. Torna) Dvojky s kormidelníkem 1896 nezařazeno 1900 HOL 7:34,2 (F. A. Brandt, R. Klein, H. Brockmann) 1904—1912 nezařazeno 1920 ITA 7:56,0 (E. Olgeni, G. Scatturin, G De Filip) 1924 ŠVÝ 8:39,0 (E. Candeveau, A. Felber, E. Lachapelle)
1928 SVÝ 7:42,6 (H Schóchlin, K. Schóchlin, H Bourquin) 1932 USA 8:25,8 (J. Schauers, Ch. Kieffer, E. Jennings) 1936 NĚM 8:36,9 (G. Gustmann, H. Adamski, D. Arend) 1948 DÁN 8:00,5 (F. Pedersen, T. Henriksen, C. E. Andersen) 1952 FRA 8:26,6 (R. Salles, G. Mercier, B. Malivoire) 1956 USA 8:26,1 (A. Ayrault jun., C. Findlay, A. K. Seiffert) 1960 Snd-NSR 7:29,14 (B. Knubel, H Renneberg, K. Zerta) 1964 USA 8:21,23 (E. Ferry, C. Findlay, H. K. Mitchell) 1968 ITA 8:04,81 (P. Baran, R. Sambo. B. Cipolla) 1972 NDR 7:17,25 (W. Gurke, J. Lucké, K. D Neubert) 1976 NDR 7:58,99 (H Jáhrling, F. W Ulrich, G Spohr) 1980 NDR 7:02,54 (H. Jáhrling, F. W. Ulrich, G. Spohr) 1984 ITA 7:05,99 (C. Abbagnale, G Abbagnale, G. Di Capua)
448 janovič, P. Segvié) 1956 KAN 7:08,8 (A. McKinnon, L. Loomer, 1. W. D'Hondt, D. Arnold) 1960 USA 6:26,26 (A Ayrault, T. Nash, J Sayre, R Wailes) 1964 DÁN 6:59,30 (J Hansen, B. Haslóv, E. Petersen, K. Helmudt) 1968 NDR 6:39,18 (F. Forberger, D. Grahn, F. Rúhle, D. Schubert) 1972 NDR 6:24.27 (F Forberger, D Grahn, F. Rúhle. D Schubert) 1976 NDR 6:37,42 (S Brietzke, A. Decker, S. Semmler, W. Mager) 1980 NDR 6:08,17 (J. Thiele, A. Decker, S. Semmler, S. Brietzke) 1984 NZÉ 6 03.48 (L. O'Connell, S. O’Brien, C. Robertson, K. Trask)
Čtyřky s kormidelníkem 1896 nezařazeno 1900 1. finále FRA 7,11,0 (E. Delchambre, J. Cau, H. Bouckaert, H. Hazebroucq, Chariot) 2. finále NĚM 5:59,0 (O Gossler, W Ketzenstein, W Tietgens, G. L Gossler, C. H. Gossler) 1904—1908 nezařazeno 1912 NĚM 6:59,4 (A. Arnheiter, O. Fickeisen, R Čtyřky bez kormidelníka Fickeisen, H Wilker, 0. Maier) 1896—1900 nezařazeno 1920 ŠVÝ 6:54.0 1904 USA 9:53,8 (W Brúderlin, M. Rudolf, P. Ru (G. Dietz, A. Erker, A. Nasse. dolf, H. Walter, P. Staub) A. Stockhoff) 1924 ŠVÝ 7:18,4 1908 VBR 8:34,0 (E. Albrecht, A. Probst, E. Sigg, (C. R. Cudmore, J. A. Gillan, H Walter, W Loosli) D. McKinnon, J. R. Sommers1928 ITA 6:47,8 Smith) (V. Perentin, G. D'Este, N. 1912—1920 nezařazeno Vittori, G Delise, R. Petronio) 1924 VBR 7:08,6 1932 NĚM 7:19,0 (Ch. R. M. Eley, J A. McNabb. (H Eller, H. Hoeck, W. Meyer, R. E. Morrison, T. R. B Sanders) J. Spremberg, K Neumann) 1928 VBR 6:36,0 1936 NĚM 7:16,2 (J. G. H Lander, M. H. Warri(H Maier, V. Voile, E. Gaber, ner, R. Beesly, E. V. Bevan) P Sollner, F Bauer) 1932 VBR 6:58,2 1948 USA 6:50,3 (J. C. Badcock, H. R. A. (W. Westlund, R Martin, R Edwards, J. Beresford jun., Will, G. Giovanelli, A Morgan) R. D. George) 1952 ČSSR 7:33,4 1936 NĚM 7:01,8 (K. Mejta, J. Havlis, J. Jindra, (R. Eckstein, A. Rom, M. Karl, S. Lusk, M Koranda) W. Menne) 1956 ITA 7 194 1948 ITA 6:39,0 (A. Winkler, R. Sgheiz, A. Van (G. Moioli, E Morille, zin, F. Trincavelli, I. Stefanoni) G. Invernizzi, F. Faggi) 1960 Snd-NSR 6:39,12 1952 JUG 7:16,0 (G. Cintl, H. Effertz, K (D. Bonačič, V. Valenta, M. TroRiekemann, J. Litz, M Obst)
449 1964
olympijské hry — vítězové
Snd-NSR 7:00,44 Frederick, W. Thompson, W. 1980 S. Tomová (RUM) 3:40,69 Dally, J. Workman, H. Caldwell, (P. Neušel, B, Britting, J. Wer 1984 V. Racilaová (RUM) 3:26,75 ner. E. Hirschfelder, J. Oelke) P. Donlon, D. Blessing) Dvojskif 1968 NZE 6:45,62 1932 USA 6:37,6 1896—1972 nezařazeno (R. J. Joyce, 0. L. Storey, R. H. (E. Salisbury, J. Blair, D. Gregg, Collinge, W. J. Cole, S. Ch. D. Dunlap, B. Jastram, Ch. 1976 BUL 3:44,36 (S. Ocetovová, Z. Jordanovová) Dickie) Chandler, H. Tower, W. Hall, 1980 SSSR 3:16,27 N. Graham) 1972 NSR 6:31,85 (P. Berger, H. J. Fěrber, G. 1936 USA 6:25,4 (J. Chlopcevová, L. Popovová) 3:26,75 Auer, A. Bierl, U. Benter) (H. Morris, Ch. Day, G. Adam, J. 1984 RUM 1976 SSSR 6:40,22 (M. Popescuová, E. Oleniucová) White, J. McMillin, G. Hunt, J. (V. Ješinov, N. Ivanov, M. KuzRantz, D. Hume, R. Moch) něcov, A. Klepikov, A. Lukjanov) 1948 USA 5:56,7 Dvojky bez kormidelnice 1980 NDR 6:14,51 1896—1972 nezařazeno (I. Turner, D. Turner, J. Hardy, G. Ahlgren, L. Butler, D. Brown, 1976 BUL 4:01,22 (D. Wendisch, U. Diessner, W, J. Smith, J. Stack, R. Purchase Diessner, G. Dohn, A. Gregor) (S. Kelbečevová, S. Grujčevová) 3:30,49 1984 VBR 6:18,24 1952 USA 6:25,9 1980 NDR (U. Steindorfová, C. Klierové) (M. Cross, R. Budgett, A. Hol (F. Shakespeare, W. Fields, J. Dunbar, R. Murphy, R. 1984 RUM 3:32,60 mes, S Redgrave, A. Ellison) (R. Arbaová, E. Horvathová) Detweiler, H. Proctor, W. Frye, Párové čtyřky E. Stevens jun., Ch. Manring) 1956 USA 6:35,2 Párové čtyřky s kormidelníci 1896—1972 nezařazeno 1976 NDR 6:18,66 1896—1972 nezařazeno (T. Charlton, D. Wight, J. 1976 NDR 3:29,99 (W. Gúldenpfennig, R. Reiche, Cooke, D. Beer, C. Esselstyn, K. H. Bussert, M. Wolfgramm) Ch. Grimes, R. Wailes, R. Mo (A. Borchmannová, J. Lauová, 1980 NDR 5:49,81 rey, W Becklean) V. Poleyová, R. Zobeltová, L. (F. Dundr, K. Bunk, U. Heppner, 1960 Snd-NSR Weigeltová) 5:57,18 M. Winter) (K. Bittner, K. H. Hopp, H. Lenk, 1980 NDR 3:15,32 (S. Reinhardtová, J. Plochová, 1984 NSR 5:57,55 M. Rulffs, F Schepke, K. (A. Hedderich, R. Hormann, D. J. Lauová, R. Zobeltová, L. BuhSchepke, W. Schroder, K. H. Wiedenmann, M. Dursch) von Groddenk, W. Padge) rová) 1964 USA 8:18,23 1984 RUM 3:14,11 (J. Amlong, T. Amlong, H. Budd, Osmy (T. Taranová, A. Sorohanová, E. Clark, S. Cwiklinski, H. Foley, 1896 nezařazeno I. Badeaová, S. Corbanová, W. Knecht, W. Stowe, R. Zimo1900 USA 6:09,8 E. Oanciaové) nyi) (L Abell, H, De Baecke, W Ca 6:07,00 Čtyřky s kormidelníci rr, J. Exley, J. Geiger, E. Hedley, 1968 NSR (H. Meyer, D. Schreyer, R. Hen J. Juvenal, R. Lockwood, 1896—1972 nezařazeno ning, W. Hottenrott, L. Ulbricht, E. Marsh) 1976 NDR 3:45,08 E. Hirschfelder, J. Siebert, N. 1904 USA 7:50,0 (K. Metzeová, B. Schwedeová, Ott, G. Tiersch) (L. Abell, J. F. Dempsey, M. D. G. Lohsová, A. Kurthová, S. 1972 NZÉ 6:08,94 Gleason, F. Shell, J. Flanigan, Hessová) (T. Hurt, W. Veldman, D. Joyce, C. E. Armstrong, H H. Lott, 1980 NDR 3:19,27 J. Hunter, L. Willson, A. Earl, T. F. Cresser, J. Exley) (R. Kapheimová. S. Fróhlichová, Coker, G. Robertson, S. Dickie) 1908 VBR 7:52,0 A. Noacková, R. Saalfeldová, K. 1976 NDR 5:58,29 (A. Gladstone, F Kelly, B Wenzelová) (B. Baumgart, G. Dóhn, W. Johnstone, G. Nickalls, Ch. Bur 1984 RUM 3:19,30 Klatt, H, J. Luck, D. Wendisch, nell, R. Sanderson, R. Etherin(F. Lavricová, M. Fricoiuová, Ch. R. Kostulski, U. Karnatz, K. H. gton-Smith, H. Bucknall, G. Apostolová, O. Bulardová, V. loPrudčhl, H. Danielowski) MacLagan) jaová) 1980 NDR 5:49,05 1912 VBR 6:15,0 (8 . Kraus, H. P. Koppe, U. Kons, Osmy (E. Burgess, S. Swann, L. J. Friedrich, J. Doberschutz, U. Wormald, E. Horsfall, J. Gillan, 1896—1972 nezařazeno Karnatz, U. Dúhring, B. Hoing, A Garton, A. Kirby, P Fleming, 1976 NDR 3:33,32 K. D. Ludwig) H. Wells) (V. Goretzká, Ch. Knetschová, I. 5:41,32 1920 USA 6:02,6 1984 KAN Richterové, B. Ahrenholzová, M. (P. Turner, K. Neufield, Mark (V. Jacomini, E. Graves, W. Kalliesová, H. Erbenová, H. LehEvans, G Main, P. Steele, Mike Jordan, E. Moore, A. Sanborn, mannová, I. Múllerová, M. WilkftfiuÁl Evans, D. Crawford, B. Horm, B. D. Johnston, V. Gallagher, C. McMahon) King, S. Clark) 1980 NDR 3:03,32 1924 USA 6:33,4 (M. Boslerová, K. Neisserová, Ženy (L. Carpenter, H. Kingsbury, D. Ch. Kopkeová, B. Schůtzová, G. Lindley, J. Miller, J. Rockefeller, Kúhnová, I. Richterová, M. SanSkif F. Sheffield, B. Spock, A. digová, K. Metzeová, M. Wilke1896-1972 nezařazeno Wilson, L. Stoddard) ová) 4:05,56 1984 USA 1928 USA 6:03,02 1976 Ch.Scheiblichová 2:59,80 (NDR) (M. Stalder, J. Brinck, F. (S. 0'Steenová, H. Metcalfová,
olympijské hry — vítězové C. Bowerová, C. Gravesová, J. Flanaganová, K. Noreliusová, K. Thorsnessová, K. Keelerová, B. Beardová)
1952
VODNl MOTORISMUS (na programu OH pouze 1908) 1956 Třída A (otevřená) E. B. Thubron (FRA)
2:26:53,0
Třída B (do 60 stop) T. Thornycroft, B. Redwood (VBR)
2:28:58,0 1960
Třída C (do 8 m) T. Thornycroft, B. Redwood (VBR)
2:28:26,0 1964
VODNl PÓLO 1896 nezařazeno 1900 VBR — Osborne Swimming Club, Manchester (A. Robertson, G. Wilkinson, T. Coe, J. H. Derbyshire, E. Robin son, W. Lister, P. Kemp) 1904 USA - New York A. C. (D. Bratton, G. Van Cleef, L. Goodwin, L. Handley, D. Hesser, J. Ruddy, J. Steen) 1908 VBR (Ch. Smith, G. Cornet, Ch. Bugbee, A. Hill, G. Wilkinson, P. Radmilovic, I. Bentham) 1912 VBR (Ch. Smith, G Nevinson, G. Cor net, T. Thould, G. Wilkinson, P. Radmilovic, Ch. Forsyth) 1920 VBR (Ch. Smith, N. Purcell, Ch. Jo nes, Ch. Bugbee, W. Dean, P Radmilovic, W. Peacock) 1924 FRA (P. Dujardin, N. Delberghe, G. Rigal, H. Padou, R. Desmettre, A. Mayaud, A. Delborgies) 1928 NĚM (E. Rademacher, O. Cordes, E. Benecke, F. Gunst, J. Radema cher, K. Báhre, M. Amann, J. Blank) 1932 MAĎ (G. Brody, S. Ivády, M. Homonnai, O. Halasy, J. Vértesy, J. Németh, F. Keserú, A. Keserú, I. Barta, M. Sárkany) 1936 MAĎ (G. Brody, K. Hazai, M. Homonnai, O. Halasy, J. Brandi, J. Né meth, M. Bozsi, G. Kutasy, M. Sárkány, S. Tarlos, I. Molnár) 1948 ITA (P. Buonocore, E. Bulgarelli, C. Rubini, G. Ognio, E. Arena, A.
1968
1972
450 Ghira, G. Pandolfini, M. Maioni, T. Pandolfini) MAĎ (L. Jeney, G. Vizvári, D. Gyarmati, K. Markovits, A. Bolváry, I. Szivós, G. Kárpáti, R. Antal, D Fábián, K. Szittya, D. Lemhényi, I. Hasznos, M. Martin) MAĎ (0. Boros, I. Hevesi, D. Gyarmati, K. Markovits, A. Bolváry, M. Mayer, G. Kárpáti, L. Jeney, I. Szivós, T. Kanizsa, E. Zádorj ITA (D. R o sí , G. D'Altrui, E. Pizzo, G. Lonzi, F. Lavoratori, R. Parmegiani, D Bardi, B. Spinelli, S. Gionta, A. Ambron, G. Guerrini, L. Mannelli) MAĎ (M. Ambrus, L. Felkai, J. Kon rád, Z. Dómótór, T. Kanizsa, P. Rusorán, G. Kárpáti, O. Boros, M. Mayer, D. Pócsik, A. Bodnár, D. Gyarmati) JUG (K. Stipanié, I. Trumbič, O. Bonačič, U. Marovič, R. Lopatny, Z. Jankovič, M. Poljak, D. Dabovič, D. Perišič, M. Sandió, Z. Hebel) SSSR (V. Guljajev, A. Akimov, A. Dreval, A. Dolgušin, V. Žmudskij, A. Kabanov, A. Barkalov, A. Šidlovskij, N. Melnikov, L. Ósipov, V. Sobčenko) MAĎ (E. Molnár, I. Szivós, T. Faragó, L. Sárosi, G. Horkai, G. Czapó, A. Sudár, G. Kenéz, G. Gerendás, F. Konrád, T. Cservenyák) SSSR (J. Šaronov, S. Kotenko, V. Aki mov, J. Grišin, M. Rijsman, A. Kabanov, A. Barkalov, J. Šagajev, G. Mšvenijeradze, M. Iva nov, V. Sobčenko) JUG (M. Krivokapiů, D. Lusió, Z. Petrovič, B. Vuletič, V. Djuho, Z. Roje, M. Bebič, P. Bukié, G. Sukno, T. Paskvalin, I. Milanovič, D. Andrič, A. Popovič)
1968 SSSR (E. Sibirjakov, V. Michalčuk, V. Kravčenko, J. Pojarkov, V. Běljajev, B. Téreščuk, J. Lapinskij, V Ivanov, 0. Antropov, I. Bugajen kov, V Matuševas, G. Mondzo levskij) 1972 JAP (K. Nekoda, K. Šimaoka, K. Kímura, J. Nakamura, J. Fukao, M. Minami, J. Morita, T. Sato, T. Jakota, J. Noguči, S. Oko, T. Nišimoto) 1976 POL (W. Stefaňski, M Rybaczewski, B. Bebel, Z. Lubiejewski, L. Lás ko, R. Bosek, E Skorek, W. Sadaiski, T. Wojtowicz, Z. Zarzycki, W. Gawlowski, M. Karbarz) 1980 SSSR (J Pančenko, V. Zajcev, A. Sa vin, V. Dorochov, A. Jermilov, P. Selivanov, 0. Moliboga, V. Kondra, V. Černyšev, F. Laščenov, V. Krivov, V. Loor) 1984 USA (D. Dvorak, D Saunders, S. Sal mons, P. Subderland, R. Duwelius, S. Timmons, C. Buck, M. Waldie, Ch. Marlowe, A. Berzins, P. Powers, K. Kiraly) Ženy
1896—1960 nezařazeno 1964 JAP (J. Fudžimotová, J. Macumura1976 ová, J. Handaová, E. Mijamotová, S. Isobeová, S. Sasakiové, M Kasaiová, A. šibukiová, M. Kondová, J. Sinozakiová, K. Macumuraová, K. Tanidaová) 1980 1968 SSSR (L. Buldakovová, T. Poňajevová, L. Michajlovská, N. Smoljejevová, T. Vejnbergová, I. Ryskalová, V. Lantatrovová, V. Galusková, R. Salichovová, T. Saryčevová, V. 1984 Vinogradovová) 1972 SSSR (I. Ryskalová, T. Gonoboblevová, V. Dujunovová, L. Turinová, T. Trefjakovová, G. Leonfjevová, N Smoljejevová, T. Saryčevová, R Salichovová, L. Boroznová, L. Buldakovová, N. Kudrevová) VOLEJBAL 1976 JAP (T. lidaová, J. Arakidaová, M. Muži Okamotová, K Kanesakaová, E. Maedaová, M. Jošidaová, N. Ma 1896—1960 nezařazeno 1964 SSSR cudaová, S. Takajanagiová, T. 5iraiová, H. Janová, K. Katová, J (I. Bugajenkov, S. Ljugajlo, N. Jokojamaová) Burobin, G. Mondzolevskij, J. Česnokov, J. Pojarkov, V. Kača- 1980 SSSR rava, E. Sibirjakov, V. Kalačichin, (N. Radzevičová, 0. Solovová, N. J. Vengerovskij, V. Kovalenko, D. Razumovová, J. Achaminovová, L. Pavlovová, J. Andrejuková, I Voskobojnikov)
451
olympijské hry — vítězové
Makaganovová, L Kozyrevová, S Nikišinová, L. Černyševová, S Badulinova, L. Loginovová) 1984 ČLR (Ping Langová, Jan Liangové, Lina Žuová, Južu Houová, Ksio lan Zouová, Ksilan Jangová, Hui jan Suová, Jing Jiangová, Janjun Liová, Ksiaojun Jangová, Meižu Žengová, Rongfanf Zangová)
1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 1984
I Rybak (SSSR) V Bušujev (SSSR) W Baszanowski (POL) W Baszanowski (POL) M. Kiržinov (SSSR) P. Korol (SSSR) J. Rusev (BUL) Jingyuan Yao (ČLR)
Kategorie do 75 kg 1896—1912 nezařazeno 1920 H. Gance (FRA) VZPÍRÁNÍ 1924 C Galimberti (ITA) (1924 se soutěžilo v pětlboji — trh 1928 R Francois (FRA) a nadhoz jednoruč, trh, tah a nadhoz 1932 R. Ismayr (NĚM) soupaž; 1920 a 1928-72 v trojboji — tah, 1936 K Sayed el Touni (EGY) trh a nadhoz; od 1976 v dvojboji — trh 1948 F, Spellman (USA) a nadhoz) 1952 P George (USA) 1956 F Bogdanovskij (SSSR) Kategorie do 52 kg 1960 A. Kurynov (SSSR) 1896—1968 nezařazeno 1972 Z.Smalcerz (POL) 337,5 1964 H. Zdražila (ČSSR) 1976 A. Voronin (SSSR) 242,5 1968 V Kurencov (SSSR) 1972 J Bykov (BUL) 1980 K. Osmonalijev (SSSR) 245,0 1984 Guoquiang Zeng (ČLR) 235,5 1976 J Mitkov (BUL) 1980 A. Zlatev (BUL) 1984 K. H. Raschinsky (NSR) Kategorie do 56 kg
1896—1936 nezařazeno 1948 J. De Pietro (USA) 1952 I Udodov (SSSR) 1956 Ch. Vinci (USA) 1960 Ch. Vinci (USA) 1964 A. Vachonin (SSSR) 1968 M. Nasiri (IRN) 1972 I. Fóldi (MAĎ) 1976 N. Nurikjan (BUL) 1980 D. Nunez (KUB) 1984 Sude Wu (ČLR) Kategorie do 60 kg 1896—1912 nezařazeno 1920 F de Haes (BEL) 1924 P. Gabetti (ITA) 1928 F. Andrysek (RAK) 1032 R. Suvigny (FRA) 1936 A. Terlazzo (USA) 1948 M. Fayad (EGY) 1952 R Čimiškjan (SSSR) 1956 I. Berger (USA) 1960 J. Minajev (SSSR) 1964 J. Mijake (JAP) 1968 J Mijake (JAP) 1972 N. Nurikjan (BUL) 1976 N. Kolesnikov (SSSR) 1980 V Mazm (SSSR) 1984 Weiquiang Čen (ČLR)
Kategorie do 82,5 kg 1896—1912 nezařazeno 1920 E Cadine (FRA) 1924 Ch. Rigoulot (FRA) 1928 S. Nosseir (EGY) 1932 L. Hostin (FRA) 1936 L. Hostin (FRA) 1948 S Stanczyk (USA) 1952 T Lomakin (SSSR) 1956 T. Kono (USA) 1960 I. Paliňski (POL) 1964 R. Pljukfelder (SSSR) 1968 B. Selickij (SSST) 1972 L. Jenssen (NOR) 220,0 1976 V. Sarij (SSSR) 402,5 1980 J Vardaňan (SSSR) 287,5 1984 P. Becheru (RUM) 287,5 312,5 Kategorie do 90 kg 332,5 1896—1948 nezařazeno 337,5 1952 N. Schemansky (USA) 352,5 1956 A. Vorobjov (SSSR) 372,5 1960 A Vorobjov (SSSR) 397,5 1964 V. Golovanov (SSSR) 392,5 1968 K. Kangasnierni (FIN) 402,5 1972 A. Nikolov (BUL) 285,0 1976 D. Rigert (SSSR) 290,0 1980 P. Baczako (MAĎ) 282,5 1984 N Vlád (RUM)
Kategorie do 67,5 kg 1896—1912 nezařazeno 1920 A. Neuland (EST) 1924 E Decottignies (FRA) 1928 K Helbig (NĚM) H. Haas (RAK) 1932 R. Duverger (FRA) 1936 A. M Mesbah (EGY) R. Fain (RAK) 1948 I. H. Shams (EGY) 1952 T. Kono (USA)
257,5 440,0 322,5 322,5 325,0 342,5 342,5 360,0 362,5
307,5 315,0 342,5 345,0 357,5 367,5 377,5 262,5 275,0 267,5
Kategorie do 100 kg 1896—1976 nezařazeno 1980 O Zaremba (ČSSR) 1984 R Milser (NSR) Kategorie do 110 kg 1896—1988 nezařazeno 1972 J. Talts (SSSR) 1976 J. Zajcev (SSSR) 1980 L. Taraněnko (SSSR) 1984 N. Oberburger (ITA)
380,0 397,5 432,5 437,5 460,0 305,0 342,5 320,0
245,0 492,5 335,0 345,0 387,5 390,0 400,0 420,0 437,5 445,0 475,0 485,0 335,0 360,0 340,0
290,0 502,5 355,0 365,0 372,5 417,5 417,5 447,5 442,5 475,0 485,0 507,5 365,0 400,0 355,0
Kategorie nad 110 kg (1896 a 1904 bez rozdilu hmotnosti, 1920-52 nad 82,5 kg, 1966-68 nad 90 kg) 1896 jednoruč L Elliott (VBR) 71,0 obouruč V. Jensen (DÁN) 111,5 1900 nezařazeno 1904 sestava 10 cviků O P. Osthoff (USA) 48 b, obouruč P. Kakousis(ŘEC) 111,58 1908—1912 neza'azeno 1920 F. Bottino (ITA) 270,0 1924 G. Tonani (ITA) 517,5 1928 J Strassberger (NĚM) 372,5 1932 J. Skobla (ČSR) 380,0 1936 J. Manger (NĚM) 410,0 1948 J Davis (USA) 452,5 1952 J Davis (USA) 460,0 1956 P. Anderson (USA) 500,0 1960 J. Vlasov (SSSR) 537,5 1964 L. Žabotinskij 572,5 1968 L. Žabotinskij 572,5 1972 V. Alexejev (SSSR) 640,0 1976 V. Alexejev (SSSR) 440,0 1980 S. Rachmanov (SSSR) 440,0 1984 D. Lukim (AUS) 412,5 ZÁPAS Řeckořimský Kategorie do 48 kg 1896—1968 nezařazeno 1972 G. Berceanu (RUM) 1976 A. Šumakov (SSSR) 1980 Z. Uškempirov (SSSR) 1984 V. Maenza (ITA)
Kategorie do 52 kg 1896-1936 nezařazeno 1948 P. Lombardi (ITA) 1952 B Gurevič (SSSR) 1956 N. Solovjov (SSSR) 1960 D. Pirvulescu (RUM) 1964 C. Hanahara (JAP) 445,0 1968 P. Kirov (BUL) 462,5 1972 P. Kirov (BUL) 472,5 1976 V. Konstantinov (SSSR) 487,5 1980 V. Blagidze (SSSR) 517,5 1984 A Mijahara (JAP) 525,0 382,5 Kategorie do 57 kg 377,5 (1924 a 1928 do 58 kg, 1932 a 1936 do 392,5 56 kg) 1896—1920 nezařazeno 1924 E Piitsep (EST) 1928 K. Leucht (NĚM) 395,0 1932 J. Brendel (NĚM) 385,0 1936 M. Lórincz (MAĎ) 1948 K Pettersen (SVE) 1952 I Hódos (MAĎ) 1956 K. Vyrupajev (SSSR) 580,0 1960 O Karavajev (SSSR) 385,0 1964 M. Ičiguči (JAP) 422,5 1968 J. Varga (MAĎ) 390,0 1972 R. Kazakov (SSSR)
452
olympijské hry — vítězové 1932-60 do 79 kg, 1964 a 1968 do 87 kg) 1896 1908 Kategorie do 62 kg 1912 (1912 a 1920 do 60 kg, 1932 a 1936 do 1920 1924 1964 a 1968 do 63 kg) 61 kg, 1928 1896--1908 nezařazeno 1912 K. Koskelo (FIN) 1932 1920 O. Friman (FIN) 1936 1924 K. Anttila (FIN) 1948 1952 1928 V. Váli (EST) 1956 1932 G. Gozzi (ITA) 1936 Y. Erkan (TUR) 1960 1948 M. Oktáv (TUR) 1964 1952 J. Punkin (SSSR) 1968 1956 R. Mákinen (FIN) 1972 1960 M. Sille (TUR) 1976 1964 I. Polyák ÍMAD) 1980 1984 1968 R. Rurua (SSSR) 1972 G Markov (BUL) Kategorie do 90 kg 1976 K. Lipieii (POL) (1908 do 93 kg, 1912-28 do 82,5 kg, 1980 S. Migiakis (ŘEC) 1932-60 do 87 kg, 1964 a 1968 do 1984 Weon Kee-kim (J. KOR) 97 kg) 1896 -1904 nezařazeno Kategorie do 6 8 kg (1908 do 6 6 , 6 kg, 1912-28 do 67,5 kg, 1908 V. Weckman (FIN) 1932