Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě

Citation preview

Eduard Droberjar

ENCYKLO PEDIE v

~

~

RIMSKE A GERMAN SKE ARCHEO LOGIE ~

V ČECHÁCH A NA MORAVĚ

Nakladatelství Libri Praha 2002

~

Madlence

© PhDr. Eduard Droberjar, Dr., 2002 Illustrations © PhDr. Eduard Droberjar, Dr., Lenka Káchová, Mgr. Martin Stecker a citovaná literatura, 2002 Odborný recenzent: PhDr. Jiří Musil, PhD.

ISBN 80- 7277-106-X

-

----

~

~

-~

" ~ " ...

-~~

~

..

,..,,..,,.

~~

.

~

..

~

--

OB SA H

Předmluva

7

územ í české repub liky Nástin bádán í o době římské a stěhování národů na 11 Slovn ík 395 Tema tický rejstřík 395 Archeo logick é lokalit y podle jednot livých krajů 398 nů prame druhy nálezů, ubory Archeo logick é památ ky a so 399 pojmy cké histori a logické Archeo 400 Badate lské institu ce a osobno sti 401 Histori cká místa a mocen ské útvary, etnika, událos ti 401 Histori cké osobno sti 40 l Obory lidské činnosti, výrobn í postup y a materi ály 402 álie margin svět, vní ducho pojmy, Obecnější 403 Litera tura 447 Pram eny Sezna m obrázků a jejich původ

8

448

5

PŘEDMLUVA

PŘEDMLUVA

Pro naše země dosud neexistoval a souborná práce zabývající se archeologií doby římské a stěhováním n árodt'.1 nebo, přesněji řečeno, dějinami Germánů a Římanů v Čechách a na Moravě. Potřeba zpřístup­ n it široké veřejnosti a současně i odborníld1m (archeologům , historikům a numismatikům) důležitý ú sek dějin formou lexikonu vedla autora k soustředění hlavních poznatků dosavadníh o teoretickéh o i terénního výzkumu. Pokusil jsem se poprvé podat soupis všech nejdůležitějších lokalit (pohřebišť a hrobů, římských táborů, hlavních sídlišť, depotů mincí a ojedinělých nálezů). Vedle toho slovník obsahuje germánské kmeny a útvary, kultury, jednotlivé typy nálezových předmětů, dále různé pojmy, h istorické osobnosti a události, instituce a badatele, kteří se věnují výzkumu germánskéh o a římského osídlení. Do soupisu lokalit (přes půl tisíce položek) jsem vložil některé zajímavé a dosud nepublikované nebo nejnověji objevené nálezy. K většině hesel je připojena základní literatura, čímž může být encykloped ie vítanou pomůckou pro specialisty a rovněž pro studenty. Seznam literatury lze považovat za výběrovou bibliografii k oběma popisovaný m obdobím v české republice. Obsahuje i nejdůleži­ t ější práce ze zahraniční produkce. Početné obrázky předvádějí pestrou škálu bohatého nálezového fondu a terénních situací. Jelikož území, jež je předmětem publikace, sehrálo v prvních šesti stoletích po Kristu významnou ro li v rámci evropského dějinného vývoje, byla a je mu věnována velká pozornost. Vznikem prvního germánskéh o útvaru, jímž se stala říše markomans kého krále Marobuda , se teritorium našeho státu zařadilo spolu s římských impériem k nejdůležitějším činitelům kontinentál ních dějin. Další převratná epocha, markomans ké války, jejichž podstatná část je doložitelná přímo na území Moravy, na ně znovu obrátila zájem antického světa. Poslední výzkumy archeologů dokonce prokazují, že zasáhly do kvádského osídlení na sever od Dunaje mnohem intenzivněji, než se dosud předpokládalo. Stopy řím­ ských legií máme doloženy až v okolí Brna a dokonce i Olomouce. Snad scházelo jen velmi málo, aby n aše země byly za vlády Marka Aurelia začleněny coby jedna z římských provincií do struktury této ve leříše. Ne bezdůvodně se přijímá také teze o tom, že počátky formování států a národů současné Evro py mají kořeny v době stěhování národů. To potvrzují i důležité nálezy s hunsko -germánský mi prvky na jižní Moravě, langobardsk ý pobyt a postupná slovanská expanze. Na půdě našeho území se nacházejí i lokality vpravdě evropského významu. Ať již se jedná o jedno z největších a nejdúležitějších ge rmánských pohřebišť ze starší doby římské v Třebusicích, knížecí (královský) hrob z téhož období v Mušově, který je možno považovat za dynastickou hrobku kvádských králů, nebo hrob barbarskéh o ná čelníka či přímo krále z 5. století v Blučině. Rovněž římské polní tábory z doby markomans kých vále k, které reprezentuj í novum naší archeol'ogie , některá důležitá langobardsk á pohřebiště (např. Lužice, Holubice) a další naleziště patří k nesmírně cenným zdrojům poznávání historie Čech, Moravy a Slezska . Na závěr je mou milou povinností poděkovat všem, kteří přispěli malými či většími informacem i a radami ke zdárnému dokončení této práce, jmenovitě Mgr. J. Blažkovi, PhDr. M. Lutovském u, Mgr. J. Militkému, PhDr. K. Motykové, DrSc., Mgr. J. Musilovi, PhD. , PhDr. J. Peškovi, Dr. D. Quastovi (RGZM Mainz/D), PhDr. V. Sakařovi, CSc., PhDr. M. Slabinovi, doc. PhDr. J. Tejralovi, DrSc., PhDr. V. Vokolkovi a PhDr. P. Zavřelovi. Za technickou spolupráci při zhotovován í obrazových příloh děkuji L. Káchové. Zvláštní dík patří PhDr. Jiřímu Hartlovi, CSc. a mé ženě Magdaléně Hartlové za nevšední trpělivost nejen s jazykovými korekturam i.. ~ Praha - Lysá nad Labem, 21. září 200 l 7

AGILIM UND

A AGILIMU ND (AGILIM UNDUS) - kvádský subregulus. Patřil mezi podkrále (subreguly ), kteří vládli ve druhé polovině 4. století v západní části kvádské země pod králem Viduariem. AISTOMO DIUS - germánský král. Není jisté, zda byl markoman ským, nebo - pravděpodobněji - kvádským králem. V roce 193 jej přiměl Septimius Severu s ( 19 3-211) k poslušenství. Také o něm víme, že mu jeho bratři Septimius Philippus a Septimius Heliodorus , kteří přijali od císaře římské občanství, postavili v Carnuntu náhrobek. ALBOIN - langobards ký král. Byl synem a nástupcem langobards kého krále Audoina a matky Rodclindy, dcery durynskéh o krále Herminafrida. Mezi lety 560-565 nastolil vládu nad Langobard y. Za ženu si vzal Chlodswin du (t před rokem 567), dceru franského krále Chlothara I. V počátečních letech své vlády bojoval s Gepidy. V roce 567 zabil gepidského krále Kunimund a a vzal si za ženu jeho dceru Rosamundu. Následujíc ího roku (duben 568) odvedl Langobard y z Podunají do severní Itálie. Zemřel v roce 572 nebo 573(?), pravděpodobně při obléhání města Pavie. Literatura: Wenskus 1970a; Wolfram 1998, 396-397, 398-401. ALMAND IN - drahý kámen, krychlový nerost, křemičitan ze skupiny hlinitých granátů. Má fialově červenou barvu (tzv. barvu holubí krve). Vyskytuje se také li nás (Čáslavsko, Kutnohors ko, český les, Krušné hory a na severní Moravě). Další výskyt je znám především v Tyrolsku, ve Skandináv ii ad. Ve starověku byl zpracovává n v Malé Asii pod názvem carbunculus . V Če­ chách a na Moravě se našel ve špercích z doby stěhování národů (spony a závěsky). Nejvíce kusů pochází

z knížecího hrobu z Blučiny, kde bylo do rl'.1zných šperkl'.1 a předmětů použito celkem 158 kusl'.1 ( !) broušených almandinů. Literatura: Mrázek 1996, 112-132. ALMGRE N Oscar, Prof., Dr. (9. 11. 1869-1945 ) - významný švédský archeolog. Pracoval ve Státním historickém muzeu (Statens historiska Museum) ve Stockholmu. Byl také profesorem prehistorie na univerzitě v Uppsale. O. Almgren je považován za zakladatele systematic kého studia římských é.l germánský ch spon. Systém svého třídění předložil v disertaci v roce 1897 (Almgren 1897), která pak vyšla ještě jednou s drobnými dopll'íky v roce 192 3 (Almgren 1923). Pro naše země má vedle již zmínčné knihy velký význam také jeho studie o germánské bronzové industrii né.l území Čech v Marobudově říši (Almgren 19 J3). Literatura: Kunow (ed.) v tisku. AMMIAN US MARCEL LINUS (330-400) - římský historik řecké­ ho původu. Ve svém velmi barvitě psaném díle Rerum gestarum libre (přeložil J. Češka, Soumrak hmské f[še. Praha 1975) popsal tento rodák z Antiocheie římské dějiny od císaře Nervy po Valentinian a. Zachovaly se pouze knihy, v nichž líčí období let 353-378. Pro nás, resp. pro naše sousední oblasti je důležitý tím, že zaznamena l boje Římanů na území Slovenska a boje s Huny. ANGO viz OŠTĚPY ANTONIN US PIUS (138-161) římský CÍsé.lř. Za jeho vlády prožívala římská říše hospodářský rozkvět. Jím počíná dynastie Antoninl'.1. Tento vladař má také vztah k území našeho státu, neboť někdy v letech 140-144 dosadil Kvádům nového krále. O tom se nám zachovalo svě­ dectví na Antoninov ých mincích

s nápisem Rex Quadis datus, který nové utvrzení klientského poměru kvádských panovníků k Římu. vysvětluje

ANTROPO FAGIE - projevy antropofagie, resp. kanibalism u nejsou u nás v době římské a stěhování národů příliš časté. Některé doklady však přeci jen známe. Jedná se například o část lidské lebky ze starší doby římské objevené v sídlištním objektu v Komořanech. Podle celkového vzhledu je zřejmé, že lebka nebo její část prošla varem a poté byla rozřezána. Vfcc dokladů o antropofagii lze najít v jiných geogré.lfických oblastech. Literatura: Aft 2000. ANTROP OLOGIE - tato vědní disciplína, resp. historická antropologie, zkoumajíc í lidské kosti získávané především z terénních výzkumů, má pro é.lrcheologii zcela zásadní význam. Přitom nejdůležitější je určení pohlaví a věku zemřelých, a teprve pak i další hlediska (např. velikost lidí nebo choroby, jejichž studiem se zabývá paleopatol ogie). Pro určování pohlaví a věku se používá celá řada metod. Nejvhodnější­ mi částmi kostry k detailnímu zkou mání jsou lebka, chrup, pánev, páteř ad. Mnohem složitější situace je u žárových hrobů, ve kterých se zachovávají obtížně určitelné malé, někdy až středně velké zlomky kostí, vznikající technicky poměrnč vyspělým způsobem kremace. U žárových pohřbů, které jsou v době řím­ ské nejčastější, antropolog ové sled ují zejména množství (hmotnost ) pozůstatků, velikost zlomků, stupeň spálení, zastoupení a velikost těl­ ních částí, určení pohlaví, dožitý věk, tělesnou stavbu, svalový reliéf -~ způsob uložení pozůstatků. Základní charakteri stika germánské populace se opírá o současné poznatky z hrobů žárových (Lužec nad Vltavou, Plotiště nad Labem, Tišice,

I1

CHRONOLOGIE

Chlumín. Zlatá římská spona s cibulovitými knoflíky.

zové okolnosti tohoto předmětu , který mohl pocházet z bohatého germánského hrobu, nejsou bohužel známé. Litera tura: von Sacken - Kenner 1866, 349;

Sklenář

1992, 76,

č.

vanou výzd obou, který byl přikryt keramickou miskou, v hrobě byla nalezena i železná jehlice zdobená zlatou fólií a pět skleněných korálků. Podle materiálu a výzdoby náleží džbán z Chotěšic k foederátní keramice, avšak tvarově má blízko ke džbánům typu Murga. U kostry v hrobě 3 stály za hlavou tři hlin ěné nádoby a u kolena se n alezl jantarový korál. Všechny hroby lze datovat od sklonku 5. století do první poloviny 6. století. literatura: Hellich 1919a. CHOTOUŇ (okr. Kolín, Středočes­ ký kraj) - v poloze Na Vrchách byl objeven dětský kostrový hrob, jehož jediný milodar tvořila mělká hlině-

CHOV ZVÍŘAT viz OSTEOLOGIE CHRÁST (okr. Mělník, Středočes­ ký kraj) - při kopání jam pro strom ky objevil v roce 1939 R. Šanovec na parc. č. 439 /2 na katastru obce Chrást, která je součástí obce Tišice, žárový hrob z doby římské. V hrobě zjištěném v hloubce 11 O cm byla pouze hliněná popelnice vyplněná pískem a nepatrnými fragmenty nespálených lidských kostí. literatura: Charvátová - Spurn_ý Venclová 1992, 71.

21611 .

CHOLINA (okr. Olomouc, Olomoucký kraj) - východně od okraje intravilánu obce prozkoumal Z. Čiž­ mář v roce 1997 při budování plynovodní přípojky pec a jámu z doby stěhování národů. Pec kruhového půdorysu s roštem a s obdélnou před pecní jámou měla kopuli o prů­ měru 166 cm, která se zachovala do výšky 40 cm ode dna. V peci byla vypalována na kruhu točená keramika. Vypalovací zařízení také obsahovalo keramiku s vlešťovanou výzdobou a lze je datovat do staršího stupně doby stěhování národ 11, tj. rámcově do 5. století. Literatura: Čižmář Z. 1999; $edo 2000b, 54, obr. 64; Čižmář - Geislerová - Unger 2000, 158-159, obr.119. CHOTĚŠICE (okr. Nymburk, Stře­

kraj) - v průkopu nad rybníkem byly v roce 1912 při stavbě silnice mezi Chotěšicemi a Malou Stranou objeveny dva kostrové hroby z doby stěhování národů. Na jiném místě u vesnice se přišlo na další kostrový hrob ( č. 3). Všechny hroby měly orientaci ve směru Z-V. Kostra v hrobě 1 ležela v hloubce 90 cm a kostra v hrobě 3 spočívala v hloubce 165 cm. Hrob 2 neobsahoval žádné milodary. Výbavu hrobu l tvořil hliněný džbán s vlešťo-

ná miska . Hrob lze datovat pravdě­ podobně do doby stěhování národú, do 5. století. literatura: Dvořák 1936, 101, 132.

dočeský

Chotěšice. Kostrový hrob z doby stěho­ vání národů.

CHRONOLOGIE - periodizace neboli chronologie představuje vůbec nejdt"Iležitější kategorii zkoumání jakékoliv historické epochy, dobu římskou a stěhování národt"1 nevyjímaje. Teprve na detailně propracované a na velkých nálezových souborech a oblastech aplikované chronologii lze stavět různé teorie a hypotézy rozličných témat. V počátcích bádání byla označována kultura doby římské v Čechách jako dobřichovská se starším (pičhor­ ským) a mladším (třebickým) stupněm. Tohoto pojmenování užívali např. J . 1. Píč, E. Šimek ad. Pro konec doby římské zavedl J . Hellich označení pl"iovský stupeú. H. Preidel třídil dobu římskou do pěti stup11t"1 : 1. pozdní doba laténská (podmokelský typ), 2. starší doba římská (0-170), 3. pozdní doba římská ( 170 až polovina 4. století), 4 .-5. doba stěhování národú (do poloviny 6. století). Jiné děleni používal B. Svoboda. Dobu římskou rozdělil, zejména podle spon, na tři úseky: 1. starší dobu římskou (do roku 150), 2. střední dobu římskou ( 150-260/300) a 3 . pozdní dobu římskou (260/300-360). Zde se poprvé setkáváme s pojmem střední - ~doba římská, dnes již jen ojediněle se vyskytujícím . Na Moravě dělil E. Beninger dobu římskou na dva úseky, každý o třech stupních. Za 101

CHRONOLOGIE Bóhmen

EGGERS - TEJRAL

Waffen

Andere Funde

Gruppe 1

t~ ~~/1~e,

B1a 30-.,._____ 5O-

1---

B1

B1b

STARŠÍ

B1c

DOBA

..._100

>---150-

B2

82a

Gruppe 2-3

ŘÍMSKÁ

B2b >---180 C1 a -230-

C1 C1b

-270

MLADŠÍ DOBA

C2 ------ 320

ŘÍMSKÁ

C 3

Ab5ol!Ae

Stufeo nech

Datierung

BOhner1958

-450/80

-380

.c

:q i

-ssono

liltere Merowingerzeit

L

u

-

470 460

lo

i

.c ~

v

1-670/80-

JMI

Jungere Merowinger-

,ft

i·i

-

N

JMII

zeit

!

420

OD

Ill

AMIII

iť~

450 440

AMII

-

600- -= ·i

'-630/40

00

li

AMI

u

-520/JO-

.d•

v

JMIII

720

400

3!i>O 3&0

370 360

500

FROHE MEROWINGERZEIT

IV

350

340

CHILDERICH I.

330

APAHIDA I+ li

3:24 310

SMOLIN XXXII

300

• ❖ •••.•

290

270

UNTERSIEBEN13RUNff. VILLA FONTANA .•...

260.

400

Ill

2SO l-40

K.Godtowski

130 210 210

35

200

Chronologie. 102

:•:•:•:-:-:,::;::-:-:.:

?}iffiMf:m®M?NÍt

210

Příklady

chronologických

systémů

doby

římské

a doby

stěhování národů.

CHVALKOV ICE NA HANÉ

mezníky zvolil historická data. Složitější členění zvolil R. M. Pernička . Dobu římskou klasifikoval podlepě­ ti stupúů - R 1: časný stupeň ( do roku 7 5 ), R2: pokročilý (vícemilický) stupeú - R2a (75-120) a R2b (120-180), R3: střední doba řím­ ská (180-230), R4: mladší doba římská - R4a (230-280) a R4b (280-320), R5: pozdní doba římská (320-390). 2ádný z těchto systémů se však neujal natolik jako model H. J. Eggerse, který byl zvláště zásluhou K. Godtowského, J. Tejrala, T. Kolníka a dalších badatelů detailně propracován. Základní Eggersův systém představuje následující stupně - A: pozdní doba laténská (50 př. Kr.-0), starší doba římská (B) - B l (0-50) a B2 (50-150), mladší doba římská (C) - Cl (150-200), C2 (200-300) a C3 (300-350). V návaznosti na tyto stupně doby římské jsou pro dobu stěhování národů používána označení D a E. Zvlášť detailně se chronologií a složitými vztahy doby stěhování národů u nás, zejména na Moravě, zabýval J. Tejral. Toto období pro něj začíná v přechodném stupni D 1 (380/400 až 410/420), mezi pozdní dobou římskou a stěhováním národů, resp. již ve smíšeném horizontu C3/D 1 s postčerújachovskými prvky. Dále následuje stupeú D2 (410/420 až 440/450), pro nějž je charakteristický zejména horizont Untersiebenbrunn - Villa Fontana, který částeč­ ně překrývá tzv. Attilův horizont. Vyčlenil též přechodný stupeú D2/D3 (430/440-470/4 80), reprezentovaný např. bohatým ženským hrobem XXXII ze Smolína. Pokraču­ je stupd1 D3 (450-480/490) a časně merovejský přechodný stupeú D3/E

(470-500/510). Celý systém uzavírá stupdí E (500/510- cca 568), který reprezentuje langobardskou hmotnou kulturu. Autor této encyklopedie předložil v roce 1999 návrh chronologie doby římské a doby stě­ hování národů v Čechách . Celou dobu římskou je možno rozdělit na dva základní úseky (A-B: starší dobu , C: mladší dobu římskou). Starší doba římská se dělí na I. časnou dobu římskou: 1. horizont plaúanských pohárů (stupeú A: 35/25 až 10/5 př. Kr.), 2. horizont Marobudovy říše (časná fáze stupně B 1 - fáze Bla: 10/5 př. Kr.-20/30 po Kr.), 3. horizont tzv. klasických (českých) spon s očky (pozdní fáze stupně B 1 - fáze Blb: 20/30-50/70 po Kr.) , a II. starší dobu římskou (v užším smyslu): l. časná fáze stupně B2 fáze B2a (50/70-100/120 ), 2. pozdní fáze stupně B2 - fáze B2b (100/120-150/ 160), 3. horizont markomanskýc h válek (přechodný stupeií. B2/C l: l 50/160-180/200 ). Mladší doba římská obsahuje: III. mladší dobu římskou (v užším smyslu): 1. časný stupe{1 mladší doby římské Cl ( 180/200-250/26 0), 2. pozdní stupeň mladší doby řím­ ské C2 ( l 50/260-300/320 ), a IV. pozdní dobu římskou: 1. stupeú C3 /300/320-380/4 00). V době stěho­ vání národů rozli šujeme: V. časnou dobu stěhování národů: 1. přechod­ ný stupeú Dl (380/400-410/4 20), 2. starší stupeú vinařické skupiny (D2: 410/420-440/45 0), 3. mladší stupdí vinařické skupiny (D2/D3 až D3: 440/450-480/49 0), a VI. pozdní dobu stěhování národů: 1. stupdí E (480/490-560/5 80?) neboli časný stupeú merovejské kultury. Pro synchronizaci české doby stěhování

národů má také význam systém vypracovaný B . Schmidtem, zvláště stupně Ia až IIIa s blízkými vztahy Čech s durynskou oblastí, proto si jej též připomeneme. Celou dobu rozdělil na tři stupně, každý se dvě­ ma fázemi, tj. Ia (380-410/420), Ib (410/420 až 440/450), IIa (440/450 až 470/480), IIb (470/480-cca 525), IIIa (cca 425-560), IIIb (560-cca 600). Literatura: Eggers 1955; Schmidt 1961; Godtowski 1970; týž 1992c,· týž 1994a; týž 1994b; Wiefowiejski 1970; Motyková-Šneidrová 1965; Motyková 1976; Kolník 1971; Keller 1974; Tejral 1977a; týž 1985a; týž 1987a; týž 1992; týž 1992a; týž I 994a; týž 1997c; Lund Hansen 1987; Bierbrauer 1992; týž 1994; Sčukin 1994; Kokowski 1995a; týž 1997; Droberjar 1999b; Ščukin - Šarov 1999.

CHŘESTÍTKA viz ZOOMORFNÍ

KERAMIKA CHUDONICE viz NOVÝ BYDŽOV - CHUDONICE (okr. Hradec Králové) CHVALKOVIC E NA HANÉ (okr. Vyškov, Jihomoravský kraj) - na Harmanovém kopci v katastru obce byl orbou poškozen žárový hrob z doby římské. Z jeho obsahu se podařilo zachránit železné milodary: hrot kopí, dva hroty šipek (z toho jedna s křidélky), nákončí řemene opasku s terčovitým zakončením, nůžky a nůž. Kromě nůžek jsou nálezy nezvěstné. Podle jejich vyobrazení je možno hrob datovat do druhé poloviny 2. století. Literatura: Tejral 1971a, 75, obr. 13:1-6.

103

SVOBOD A SVĚTEC (okr. Teplice, ústecký kraj) - kostrové hroby z doby stěho­ vání národů se nacházely na svahu spadajícím k řece Bílině, v místech dolu Patria, který ležel asi 200 m JJZ od nádraží po obou stranách silnice z Ledvic. Hroby objevil v roce 1902 F. Kučera při skrývce ornice ve zmíněném povrchovém dolu. Ze zachovalé dokumentac e výzkumu se podařilo rozlišit pět hrobů. Kostry ležely v natažené poloze na zádech v hloubce asi 1 m, hlavou orientované patrně k západu. Kromě bohatého hrobu 2 sloužily jako milodary dva korály ze zlatého plechu zdobené filigránem, skleněný korál, dva jantarový náramky, bronzové a bronzový korál a zlomek železného nože. Bohatý hrob 2 obsahoval dvě stříbrné pozlacené spony s dvojitou řadou sedmi knoflíků na polokruhovité destičce zdobené prvním zvěrným stylem, stříbrný pozlacený cedníček se zdobenou rukojetí se stylizovaným i zvířecími postavami, stříbrné pozlacené kování ve tvaru ryby, bronzovou přezku s otisky tkaniny, ulitu Cypraea s otisky tkaniny a zlomek trojvrstvého kostěné­ ho hřebene. V tomto hrobě byla se vší pravděpodobností pohřbena starší žena významného společen­ ského postavení, která byla do hrobu uložena v době kolem poloviny 6. století. Do pozdního stupně doby stěhování národt".1 náležejí patrně také zbylé čtyři hroby. Literatura: Svoboda 1965, 2 74-2 75,

Světec.

Výbava bohatého kostrového hrobu z doby stěhování národů.

lištní objekt z konce doby římské. Záchranným výzkumem J. Waldhausera byl prozkoumán vanovitý objekt s řadou různých kůlových jamek v podlaze a s trojicí šikmo zahloubených jam v severní stěně, které patrně sloužily k usazení trámů přestřešujících objekt. Obsahoval zlomky hliněných nádob, železný předmět a silex. Podle zlomků drsné keramiky (hrnce a misky) můžeme objekt datovat do pře­ chodného stupně D 1 mezi pozdní dobou římskou a dobou stěhování

tab. CX; Blažek- Lutovský 1992. SVĚTICE (okr. Teplice, ústecký kraj) - z katastru obce pocházejí čtyři bronzové spony s očky. Ačko­ liv bližší nálezové okolnosti nejsou známé, přesto je možno soudit, že tato spínadla příslušela k rozrušeným žárovým hrobům z první poloviny 1. století po Kr. Literatura: Preidel 1926, 78; Budinský

1978, 156.

SVIJANY (okr. Liberec, Liberecký kraj) - v roce 1969 byl při výkopech pro kanalizační potrubí na sprašové terase řeky Jizery nedaleko od brány svijanského zámku narušen síd-

národů.

Literatura: Košnar- Waldhauser 1973.

Bedfich Svoboda (1910-1975).

SVOBODA Bedřich, Prof., PhDr., DrSc. (4. 2. 1910-18. 8. 1975) - ar319