229 34 189MB
Czech Pages [426] Year 2005
Michal Lutovskf
N a k l a d a t e l s t v i Libri Praha 2001
Ohliiet se v dneSnim uspPchanem svPtP do velmi divni minulosti zprostiedkovivanP archeologick~mivqzkumy m t i e na prvni pohled ptsobit jako cosi nepatiiEniho, tern;? nesluEitelneho s vEkem celosvPtovych informacnich siti Ei rozluitini lidskhho genomu. ClovPk by viak za iadn?ch okolnosti nemPl pomijet koieny, z nichi vze3el. A v dobich divno minulfch leii nejen pocitky nis sampch, ale i stitu, v n t m i iijeme, kultury, civilizace a vtbec vieho kolem nis. ObEasnji pohled k poEitkfim nemfiie b?t nikdy na jkodu - a to i pies zdinlivou otiepanost frizi o historii jako ufitelce iivota. V Easech keltske horetky, kdy vitSina naroda prahne po vjem keltskim a kdy by si time? kaid? pEil mit keltski koieny, m t i e encyklopedie piinijejici informace o slovansk6 archeologii ptsobit trochu jako anachronismus. Slovan jako by by1 pojmem t h E i pejorativnim. Za nico mohou dPjiny posledniho pfilstoleti, nico viak zptsobili i naSi velci buditeli z dob nirodniho obrozeni. Tehdy bylo tieba vymezit Slovana jako protip61 Germina; proti obrazu krveiiznivCho germinskiho utlaEovatele vytvoiili proto velci muiovi feskeho niroda obraz mirumilovniho pokojneho zemid8lce s povahou mirnou a i holubiri, kterf EeskP zemi osidlil jaksi pokradmu, jen aby nikomu nezkiivil vlas, Cekaje, a i se G e m i n i navzijem vybiji Ei odtihnou. Pfipadni jsou v tomto ohledu slova Pavla Josefa Safaiika: ,Jinipodmanivindrodove', uvykliiivobytu vojenske'mu, pfelitali z mista nu misto ve hrizonosnjch tluprich, hledajice nep?itei pro to jedine', aby je ostfim sviko oruiizbiti a z hotove'ho zboii obloupiti mokli; Slovani, z piirozeni svPho mravi mirnjjch, krotkjck a lahodnjck, na dobrovolnjch sych st~kovankickhledalijedinizemt jiiby potem vlastniho %la nirodniti mohli, bojujice nerddi a jen z donuceni, vidy vice k obranisvi neiii nu yboj."') O tom, i e jsou podobne piedstavy na hony vzdilene skuteEnPmu stavu vPci, neni asi tieba hovoiit. Slovani byli dravjrm invaznim obyvatelstvem, kter6 v 6. a 7. stoleti v nikolika vlnich vtrhlo na naSe uzemi a pom6rnP rychle si podmanilo mistni lid. Je pravdPpodobn6, i e Slo o souEist rozsihljich vojensky organizovanjrch akci, jejichi cilem bylo obsazeni rozlehlfch uzemi stiedni a jihovqchodni E ~ r o p y . ~ ) BChem dlouhLch tisicileti pravikeho v+oje zaiila Evropa iadu vice Ei men: vjrrazn$ch etnickjrch zlomt a otiesfi. ZmEna, k nii doSlo pied polovinou prvniho tisicileti pa Icristu, nemusela bjit ani zdaleka tou nejvPtSi: protoie vSak definitivn; smetla ze zemskt?ho povrchu nejmocnEjSi fiSi, jaki kdy na starem kontinent? existovala, dostalo se ji nebpvali pozornosti. Pohyby drav)ich vilei-nickych druiin vedeu9ch ambici6znimi niEelnfky divaly jako katalyzitory Eetizovpch reakci do pohybu dalSi a dalSi skupiny obyvatel. VSechen ten zmatek, nazvan? pozdtji velkgm stihovinim narodt, zcela zmgnil politick? a zristi i etnick? obraz stiedni Evropy. Zatimco prvi Eist teto bouilivC doby byla ve znameni pohybu germinskqch kment, jeji druhou polovinu ovladly pohyby slovansk6ho obyvatelstva. Jeho vstup na scenu by1 nihlf a nerekan? - SlovanP se totii formovali zcela mimo znimi obzory tehdejSiho vzdelaniho svita. PoEitky Slovanfi jsou proto zahaleny mlhou nevideni a otizky slovanske etnogeneze a expanze patii k nejminE znimfm (o to vice ale studovanfm a diskutovan?m) probl0mtm. IcaidopidnP je ziejmi, i e nPkdy v prtbihu 6. stoleti dochizi k prvnimu prtniku Slovanfi na Moravu a do Cech. Jejich vztah k pcvodnimu obyvatelstvu, jakoi i zp~Isobpotite?ni koexistence vice etnik na naSem iizemi lei: jen ve sfeie domnenek a dohadfi. Archeologie k tomu mnoho neiekne, ani dalri vidni obory vSak nejsou v pohledu na tuto z i leiitost zdaleka jednotni. Podle poslednich vj.sledkfi jazykovPdn6ho bidini neni vylouEeno, i e z Cech pied pHchodem Slovanfi odtihla neien germinski elita, ale skuteCni vPtSina obyvatelstva. NovP piichozi Slovane by tak . .. sire nepiiili do zemf ..~~?zkrr r.iilt2nt",jak se do~niiivalhro11ik.iiI