Encyklopedie II. světové války, 32 9788374584357

Citation preview

.--.

-

--

· ··-··

,~

,~ ....... ...,. . -._, .-. ~·

~-

,r

,-

I

"

I

I

N1EJLEP:S:t ,DOK l!J'.M ~ENTARNI SERIAL O lil. SVETOVE VALCE NA ·D\/iD -

I

•

,JtL,r 978-83-26 1-0361 -2

VÁLKA VČÍNĚ BARMSKÉ BOilŠTĚ

V, ( 11 ,\ZÍ

K ,\ŽDÉ D\A T) 01''\'

!

ruhá světová válka byla největším ozbrojeným konfliktem vdějinách lidstva. Události oněch tragid.fch let vyvolávají dodnes mnoho rozporuplných nárorů a jsou stále přitažlivým objektem 7.ájmu lidí fascinovaných historii Encyklopedie, jejíž další číslo dmte v rukou,~ a vysvětluje dění této války vširokém kontextu - jak politickém, tak vojenském, Zároveň přístupným způsobem pledstavuje rojenské operace, výzbroj, události mající vliv na průběh bojů, životopisy nejdůležitějších politiků a vojevůdců, neznámá fakta a tajmmi .Encykloptdie O. světové války" obsahuje unikátní fotografie, podrobné ilustrace vojenské techniky, kopie nedávno odtajněných dokumentů, přehledné mapky, názorné tabulky historických událostí a tisíce unikátních archivních materiálů. Cennými doplňky každého dílu sbírky jsou nejlepší filmové dokumenty (DVD) o druhé světové válce, přibližující její jednotlivé etapy, nejdůležitější události, tažmí a bitvy od vznilcu fašismu až po výbuch atomové bomby v Hirošimě.

D

,,Encyklopedie II. světové války'; která bude vycházet každé dva týdny, se skládá ze tři částf: ■ HISTORIE

u.

■ KALgNDÁRIUM

v Tav.a VÁLKY

Popis politických událostí a bojových akd v prů­ běhu konfliktu. Bitvy, souboje tajných služeb, vysoká politika. ■ MILITARIE

Popis, technická data a ilustrace nejpopulárnějších a nejproslulejších typů výzbroje - od letadel přes tanky a lodě až po dělostfelectvo a pěchotní zbraně. Strany s vojenskou technikou nejsou číslovány. Doporučuje se vložit je do pořadače podle druhu zbraní a období, ve kterém byly používány. Tato část bude popisovat čtyři druhy výzbroje - obrn ěnou techniku (tanky, obrněná vozidla, samohybná děla), letectvo, válečné námořnictvo a ruční zbraně.

■ HISTORIE II. SVĚTOVĚ VÁLKY ZÁCHRANA člNY Y-FORCE NASTUPUJE DO BOJE NOVÁ JAPONSKÁ OFENZIVA BARMSKÉ BOJIŠTĚ AMERIČANÉ JDOU DO ÚTOKU VÍTĚZSTVÍ V BARMĚ ■

559-560 561-563 564-565 566-568 569-573 574-576

MILITARI E LETADLA 1939-1 945

■ KALENDÁ RIUM NEJDŮLEŽIT ĚJŠÍ UDÁLOSTI ČERVNA 1943 ········································--·· ··························································································

■ ~ 32. DÍL: VÁLKA S PONORKAMI

63-64 ······················· ·········································

Zkrácený popis nejdůležitějších událostí v období a oblasti, jimž je věnováno téma daného čísla. Jednotlivá čísla, kterých bude 48, budou tvořit kompendium vědomostí o n ejvětším konfliktu v historii lidstva. V jednotlivých dilech najdete popis největších bitev války, biografie velitelů a politiků, seznámíte se s výzbrojí všech válčidch stran i politickými reáliemi, stojícími za činy hlav států i náčelnťků štábti. V nejbližších čislech: ■ Politická situace v Itálii v roce 1943 ■ Kapitulace Itálie ■ Válka na Apeninském poloostrově

■

■ ■

Bitva o Monte Casino Válka na severu SSSR Arktické konvoje

Vydavatel: POLSKIEMEDIA AMER.COM SA, Grochowe t~ki 6,

61 752 Poznar\, Polsko, tel. : + 48 618 515 147 Informace: +420 296188 900 (9.00- 17.00 hod.)

e-mail: [email protected] Redakce: PRESS-PYGMALION, s. r. o., Český Těšín Šéfredaktor: Marcel Mahdal Odborná spolupráce: Stanislav Komárek, Alena Hasáková, Radek Sporysz, Miloš Kmeť, Milan Bronclik, Jiří Rataj Objednávky předplatn ého: ALL Production, s. r. o., P. O. BOX 732, 111 21 Praha 1, tel.: 234 092 851, fax: 234092 813, e-mail: [email protected], www.predplatne.cz Předplatné a informace pro slovenský trh: Magnet Press Slovakla, s. r. o. P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava, tel. : 02/67 20 19 31- 33 e-mail: [email protected], www.press.sk ISBN: 978-83-261-0361 -2 Série: 978-83-7458-435-7

roce 1941 měla čínská armáda 246 frontových pluků a probíhala organizace a výcvik 70 dalších pluků. Čankaj šek velel přibližně 3 800 000 vojákům a teoreticky měl nad japonskou okupační armádou obrovskou převahu, jenže problémem čínských sil byla nízká úroveň výcviku a nedostatek moderní

V

výzbroje a techniky. V polovině roku 1941 poskytla americká vláda Číně půjčku ve výši 125 milionů dolarů na nákup vojenského materiálu. V Číně měla působit letecká jednotka složená z amerických dobrovolníků a 3. čer­ vence 1941 tam byla vyslána vojenská mise pod velením brigádního generála

Johna Magrudera. Jejím úkolem bylo zajištění amerických poradců v oblasti výcviku a organizace armády a koord_inace dodávek v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu. Americká pomoc byla dopravována do přístavu v Rangúnu, dále po železnici do Lashia a nakonec po tzv. barmské cestě čili 1 200 kilometrů dlouhé silnici vedoucí do čínského města Kchun-ming. Ztráta Barmy v květnu 1942 způsobila, že Čína byla odříznuta od dodávek vojenského materiálu, takže jedinou možnost dopravy představovalo provozování vzdušného mostu nad Himalájemi. V roce 1942 převzal velení americké vojenské mise generál Joseph Warren Stilwell. Po neúspěšném pokusu zadržet japonská vojska v Barmě navrhl ještě v červnu 1942 zahájit ofenzivu na měs­ to Chan-kchou (v současnosti část trojměstí Wu-chan). Problémem však bylo, že chtěl do boje vyslat 15 čínských divizí, avšak výzbroje měl pouze pro šest. Dalším projektem byla s polečná

Čínští vojáci střílejí z minometu.

559

ENCYKLOPEDIE II. SVĚTOVÉ VÁLKY

ofenziva čínských a britských sil - Čí­ operovat na severu Barmy, zatímco Britové za podpory čínských divizí přesunutých do Indie na jihu. Tento plán byl částečně realizován v roce 1943, ovšem ne v tak velkém měřítku, jak navrhoval Stilwell. Největším protivníkem jeho záměrů byl. .. Čankajšek. Vůdce Kuomintangu si byl vědom, že Američané pod silným tlakem podlehnou a přijmou jeho podmínky. V průběhu čínsko-japonské války, která probíhala již od roku 1937, navázala část bývalých velitelů Kuomintangu spojenectví s Japonci. Čankajšek toho obratně využíval, dávaje na srozuměnou, že za jistých podminek je s Japonci ochoten vyjednávat. Neochotně souhlasil s vysláním čínských divizí do Indie, kde měly být cvičeny Američa­ ny. Obával se, že nad těmito jednotkami ztratí kontrolu a může nastat doba, kdy ňané měli

začnou Američané

podporovat jiného

generála disponujícího „vlastní" armádou. Proto jim poskytl pouze dvě divize. Dalším problémem byly dodávky d1~ob pro čínskou armádu. V listopadu 1941 slíbili Američané vyčlenit k tomuto účelu 500 transportních letadel a udržet objem dodávek na 7 500 tunách měsíčně. Po vypuknutí války mezi Spojenými státy a Japonskem se náčelník štábu americké armády generál George Marshall rozhodl omezit tyto dodávky na 3 500 tun měsíčně, Cankajšek požadoval jejich zvýšení alespoň o dalších 1 500 tun. Veškeré zásobování mělo probíhat letecky, ukázalo se však, že dokonce ani přeprava 3 500 tun není proveditelná. Američané poslali do Indie a Číny 75 transportních letadel C-47 Skytraín, která létala přes Himaláje. Povětrnostní podmínky na této trase byly tak náročné a proměnlivé, že např. v květnu 1942 bylo přepraveno Američtí

pouhých 186 tun materiálu.

Sto stíhaček Curtiss H-BlA-2 původně vyrobených pro RAF pod označením Tomahawk Mk IIB bylo nakonec v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu dodáno Číně pro americké dobrovolníky AVG, tzv. .,Létající tygry''.

Jení japonského letadla čínila 500 dolarů. V září 1942 přednesl Chennault Čan­ kajškovi svůj plán letecké ofenzivy, jež měla srazit Japonce na kolena. Předpo­ kládal, že se 100 stíhačkami a 25 bombardéry zahájí útoky na komunikační trasy japonské armády a bombardování přístavů, čín1ž ochromí její zásobování a nakonec ji donutí k ústupu z Číny. Plán byl samozřejmě nereálný, nicméně Čan­ kajškovi se zalíbil a začal jej prosazovat. K podpoře Chennaultova plánu přispěla chyba, kterou Američané udělali hned na počátku války - navzdory mnoha žádostem odmítli vyslat do Činy byť jen jedínou divizi pěchoty. V září 1942 čítal americký kontingent 1 255 osob, z toho 260 příslušníků leteckého personálu. Situace byla velmi vážná. V srpnu přicestoval do Číny zvláštní vyslanec prezidenta Roosevelta dr. Laughlin Currie, aby osobně vedl bilaterální jednání. Nakonec Čankajšek souhlasil se zapojením čínských jednotek do bojů v Barmě. Ofenzivy se mělo účastnit 20 čínských divizí, z toho dvě z Indie a 15 z províncie Jiin-nan . Američané se na oplátku zavázali dodat čínskému vojenskému letectvu 500 strojů a udržet dodávky zásob na úrovni 5 000 tun měsíčně. Dále měli poskytnout výzbroj pro 30 divizí. Stilwellův plán začínal získávat reálné kontury.

piloti tutQ trasu kvůli častým pádům letadel přezdívali hliníková cesta (alumínium trail). V realizaci ambiciózních plánů překá­ žel generálu Stilwellovi ještě jeden „proPŘÍPRAVY NA OFENZIVU tivník" - generál Claire Lee Chennault, Stilwell zahájil formování Y-Force z čín­ který zorganizoval skupínu Létajících ských divizí dislokovaných v provincii tygrů (Flying Tigers) - amerických letců ..- Jiin-nan a X-Farce ze dvou čínských dobrovolníků bojujících s Japonci a dodivizí v Indii. S výcvikem sil X-Farce sahujících nezanedbatelných úspěchů. nebyly vážnější potíže, zato s výcvikem Chennault se navíc dokázal o své muže jednotek v Číně nebyl Stilwell spokojen. dobře postarat - pilot u něj dostával mě­ V červnu 1942 se přesvědčil, jak důležitá síční plat 700 dolarů a prémie za sestřeje reorganizace čínské armády. V tomto

560

měsíci se Japonci pomstili za bombardování Tokia útokem na provincii Ťiang- si, kde jejich čtyři divize zcela rozdrtily 19 čínských divizí. Objem dodávek pro Stilwella v březnu 1943 činil zhruba 4 000 tun měsíčně, z čehož 1 500 tun sloužilo pro potřeby letectva. Postavení 14. letecké armády 10. března zvýšilo objem měsíčních dodávek na 4 700 tun. Stilwell tehdy přišel s novým plánem na stavbu silnice Ledo Road od železnič­ ní stanice Ledo v indické províncii Ásám do města Mong-jii, kde se měla spojit s barmskou cestou. Tímto způsobem se měl objem měsíčních dodávek zvýšit až na 65 000 tun. K provedení plánu však bylo nutno podniknout útok v severní Barmě. Definitivní plán této ofenzivy byl odsouhlasen v srpnu 1943 v Quebeku. Stilwell se silně angažoval při zřizová­ ní výcvikových táborů. Dva největší byly postaveny v provincii Kuej-čou a oblasti Kuang-si. Na těchto základnách působi­ lo asi 2 300 amerických instruktorů, což byl absolutně nedostatečný počet. Generál Marshall však odmítl poslat další, neboť vyšlo najevo, že v prosinci 1943 měli Číňané pouze 620 000 vojáků namísto 2 500 000 deklarovaných v roce 1942.

Američany rozhněvalo rovněž Čankaj­

škovo rozhodnutí poslat 500 000 vojáků do boje proti Mao Ce-tungovým komunistickým silám. Dokonce i Stilwell v hlášení poslaném Marshallovi navrhl zvýšení kontroly nad dodávkami pro Číňany. Napsal: ,,Komunisté přinejmen­ ším bojují s Japonci, kdežto nacionalisté s nimi kšeftují. " Tato situace vedla k tomu, že v únoru 1944 Američané požádali o založení pozorovací komise. Čankajšek to odmítl a došlo k ochlazení americko-čínských vztahů.

DO BOJE atnáct čínských divizí tvořících Y-Force nepředstavovalo rozhodující sílu. Jejich velitelem byl generál Wej Li-chuang a za americkou stranu dohlížel na koordinaci činnosti čínských expedičních jednotek generál Frank Dorn. V březnu přišla dodávka 244 amerických houfnic ráže 75 mm, což čínské síly významně posílilo, na oplátku však Američané požadovali, aby příslušníci Y-Porce neprodleně zahájili ofenzivní činnost v severní Barmě. Číňané nastoupili do boje 11. května 1944. Překročili řeku Salwin (čínsky Nu - ťiang) a po prolomení japonských předsunutých pozic postupovali kupředu. Japoncům se podařilo zorganizovat silnou obranu v oblasti Tchengčchung na severním křídle, kde Íitočila 53. a 54. čínská armáda. Na jižním křídle postupovala 71. armáda .na Lungling a Pching-chan, což byl rovněž cíl útoku 2. armády. Japonské pozice byly slabě hájené a pouze těžký terén způso-

P

bil, že Číňané dorazili do určených sektorů teprve 16. června. Dne 30. června obsadily jednotky 2. armády Mang-š' na barmské cestě.

Japonce již dávno aktivita Výcvik čínských vojáků Y-Force s americkými samopaly Thompson. amerického letectva v Číně. Dne 19. června a dobýt Luo-jang. Druhá fáze operace zahájily jednotky jejich 11. a 12. armády ,, Iči -G o" byla zahájena v červnu. Jednotoperaci „Iči-Go" mající za úkol obsazení ky 11. armády obsadily město Čchang-ša letišť ve střední Číně. Japonci hodlali a poté letiště v Cheng-jangu a Lingzároveň dosáhnout pozemního spojení s Indočínou a dostat pod kontrolu želez- lingu. V říjnu společně s jednotkami 23. armády dislokované v Hongkongu nici Pchej-pching - Chuang-š', klíčovou podnikly útok na letiště Suej-čchuan trasu čínského zásobování. Obě japona Nan-hsiung, postupovaly dále k jihu ské armády nasadily do boje celkem dorazily ke Kuej-linu a Liou-čou. 15 pěších divizí. Číňanům se podařilo zvládnout situaci Prvním cílem jejich ofenzivy se stala natolik, aby uhájili nejdůležitější letiště, provincie Che-nan. Do konce dubna se ta se však spolu s 9. armádou v počtu Japoncům podařilo ovládnout oblast 67 000 mužů ocitla v obklíčení. V pomezi řekami Chuang-che a Jang-c' -tiang zneklidňovala

a

561

ENCYKLOPEDIE II. SVĚTOVÉ VÁLKY

Zásobování válčfcích jednotek bylo nesmírně problematické - na snímku stahují čínští vojáci uloveného králíka.

ným

původcem, vždyť

na frontě ve střední a jižní Čině velice zhoršila. Dne 10. listopadu přinutili Japonci čínskou 9. armádu k ústupu a obsadil1 letiště v Kuej -linu a Liou-čou, 25. listopadu dobyli na jihu Nan-ning, a díky fomu otevřeli koridor do Indočíny. Bylo dosaženo obou cílů operace „Iči- Go" - Japonci dosáhli pozemního spojení s okupovanou Indočínou a zlikvidovali nejdůležitější letecké základny protivníka v jižní Číně.

Rooseveltův

dobné situaci se ocitly čínské jednotky v počtu 320 000 mužů bránící Suej-č­ chuan a Nan-hsiung. Japonci ovšem neměli dostatek sil k tomu, aby tyto enklávy zlikvidovali, např. 23. armáda měla pouze dvě pěší divize a pět samostatných brigád, 12. armáda měla tři pěší divize,

jednu mechanizovanou divizi a jednu pěší brigádu, zatímco čínská 46. armáda stojící proti ní měla až 820 000 vojáků. Japonská ofenziva značně zkomplikovala strategickou situaci. V září požádal Stilwell prezidenta Roosevelta, aby Čankajška přiměl k souhlasu se začle­ něním komunistických sil do čínské armády a přijetí jejich vojenské pomoci. Dne 19. září se americký prezident obrátil s tímto návrhem na čínskou vládu. čankajšek se pochopitelně okamžitě domyslel, kdo je jeho skuteč-

dosavadní postoj byl nekompromisní - žádné dohody s komunisty, Kuomintang je jediný legální představitel Číny. A tak byl 2. října americký póžadavek odmítnút. Tato a jiné aktivity generála Stilwella přispěly k tomu, že Číňané si na Američanech vynutili jeho odvolání z funkce. Novým velitelem bojiště Čína- Barma- Indie (CBI) se stal generál Daniel Isom Sultan a náčelníkem Čankajškova štábu generál Albert Coady Wedemeyer. Američané přesto nerezignovali na své plány dohody s komunisty. Vyžádali si souhlas s vysláním styčné skupiny k Mao Ce-tungovi. V jejím čele stál plukovník David Dean Barrett, jehož v listopadu nahradil generál Patrick Jay Hurley. Až do ledna 1945 vedl jednání mezi komunisty a Kuomintangem, jejichž účelem bylo společné tažení proti Japoncům. Rokování však byla neúspěšná. Mezitím se situace

D{ky své agilnosti a výcviku byla japonská pěchota schopna udržet vysoké tempo postupu i v mimořádně obtížném terénu.

562

DRUHÁ OFENZIVA NA ŘECE SALWIN Wedemeyer byl zaskočen postupem japonských vojsk ve střední a jižní Čině. Koncem října byl vypracován plán operace „Alpha", která měla zastavit další japonskou expanzi. Američané se rozhodli přesunout část čínských sil z Barmy, aby společně s Y-Force zajistily obranu provincie Ji.in-nan a jejího hlavního měs­ ta Kchun-mingu. Podle plánu se měly Y-Force spojit se Z-Force (novými Američany vycvičenými jednotkami) a pod jednotným vedením se zapojit do války. Podmínkou úspěchu operace „Alpha" bylo ovšem získání kontroly nad barmskou cestou, a proto musela být podniknuta nová ofenziva v severní Barmě . Dne 30. listopadu čínské sily opět nastoupily do útoku - 53. armáda na pravém křídle, 71. a 6. armáda ve středu a 2. armáda na levém křídle. Akce byla precizně naplánována generálem Dornem a znamenitě vedena generálem Wej

Y-FORCE NASTUPUJE DO BOJE

Letadla C-47

během

letu se zásobami pro odd{ly bojující v severní Barmě.

Li-chuangem. Dne 1. prosince byl dobyt Čche-fang. Japonci nedokázali silami 112. a 113. pluku zadržet čínský postup, a tak útočníci dosáhli 20. ledna barm ské hranice u Wan-tchingu a 27. ledna pronikli k Mong-jii. Generálu Dornovi se podařilo přesvědčit svého čínského kolegu, aby jeho vojska neztrácela čas dobýváním silně opevněných japonských pozic, ale obcházela je a postupovala vpřed. Tímto způsobem byly japonské opěrné body izolovány a ostřelovány. Jejich obránci se po několika dnech zorientovali, že nemohou očekávat žádnou pomoc, a pokoušeli se probíjet do Barmy. V takových chvílích se Číňané vrhli do útoku. Vzhledem k těmto neúspě­ chům měli Japonci v plánu zahájit v dubnu 1945 defenzivní operaci „Ketsu-Go", která měla zadržet očekávané vylodění spojeneckých sil na čínském pobřeží a japonských ostrovech. Na počátku roku 1945 disponoval velitel japonského expedičního sboru v Číně generál Jasudži Okamura 25 pě­ šími divizemi, jednou obrněnou divizí a 34 samostatnými brigádanli (11 pěší­ mi, jednou jezdeckou a 22 smíšenými). Tato vojska byla mnohem slabší než síly Kuomintangu a komunistů, problémem Číňanů však bylo vzájemné nepřátel­ ství, jež v některých provinciích vedlo až ke krvavým střetnutím. Američané museli zapomenout na své plány sjednotit Číňany ke společnému boji proti Japoncům, akceptovat trpkou realitu a připravit se na těžký boj s japonskými jednotkami. Okamura rozdělil své

síly následujícím způsobem - sever až po hranici s Mongolskem obsadila Severočínská armáda, jejíž operační oblast sahala k řece Jang-c' na jihu; údolí řeky Jang-c' a území podél pobřeží severní Číny až po Šanghaj měla hájit 13. armáda, kdežto jižní oblasti kolem Kantonu a Hongkongu 6. armáda. Po japonském listopadovém úspěchu a dobytí Kuej -linu a Liou-čou byli Američané přesvědčeni, že další tažení protivníka na Kchunming a Čchung-čching je pouze otázkou času.

Generál Wedemeyer zahájil přípravu operace „Alpha", neboť spojení čínských sil považoval za jedinou možnost, jak zadržet japonský útok. Když byl však s tímto plánem obeznámen Čankajšek, rovnou jej zamítl a připomenul Američa­ nům, že měli na starosti výcvik a výzbroj ,,pouhých" 30 divizí a na tom skončit. Okamžitě rozkázal vyslat do okolí Čchung-čchingu nejlepší čínské divize. Čankajškovo jednání pochopitelně motivovala obava, že Američané mohou převzít kontrolu nad jeho armádou, ale dovolil jim alespoň přesunout do ohrožené oblasti dva nejkvalitnější čínské útvary - 22. a 38. pěší divizi. Současně byla zahájena příprava leteckých útoků na komunikační trasy japonské armády. Letadla 14. letecké armády zvládla tento úkol na výbornou - na území kontrolovaném japonskou 6. armádou byly ničeny silnice, železnice a ochromeny dopravní uzly. Američané rovněž souhlasili, že omezí svůj vliv pouze na jednotky patřící pod

Alpha-Force, ovšem položili si podmínky, které na doporučení generála Wedemeyera v lednu vypracoval generál Robert Alexis McClure. Navrhl koncepci přidělení amerických vojenských -poradců až na úroveň velitelů pluků. Každá akce měla být odsouhlasena Američanem, a pokud by to čínský velitel neakceptoval, měl rozhodnout důstojník vyššího stupně ai po sarpQt ného Čankajška. V případě ignorov