137 66 19MB
Czech Pages [24] Year 2008
NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ SERIÁL O II. SVĚTOVÉ VÁLCE NA DVD ZAVÁDĚCÍ ‘ CENA S DVD POUZE
29 Kč
978-83-7458-436-4
788374 584357
ZROZENI FASISMU • ČESKOSLOVENSKO - OSTROV DEMOKRACIE • VALKA VE ŠPANĚLSKU
Vychází
každé dva týdny
ruhá světová válka byla největším ozbrojeným konfliktem v dějinách lidstva. Události oněch tragických let vyvolávají dodnes mnoho roz
D
poruplných názorů a jsou stále přitažlivým objektem zájmu lidí fascinovaných historií. Encyklopedie, jejíž první číslo držíte v rukou, popisu je a vysvětluje dění této války v širokém kontextu - jak politickém, tak vojenském. Zároveň přístupným způsobem představuje vojenské operace,
výzbroj, události mající vliv na průběh bojů, životopisy nejdůležitéjšich politiků a vojevůdců, neznámá fakta a tajemství. „Encyklopedie II. světové
války“ obsahuje unikátní fotografie, podrobné ilustrace vojenské techniky, kopie nedávno odtajněných dokumentů, přehledné mapky, názorné tabulky historických událostí a tisíce unikátních archivních materiálů. Cennými doplňky každého dílu sbírky jsou nejlepší filmové dokumenty (DVD) o dru
hé světové válce, přibližující její jednotlivé etapy, nejdůležitější události, tažení a bitvy od vzniku fašismu až po výbuch atomové bomby v Hirošimě.
„Encyklopedie II. světové války“, která bude vycházet každé dva týdny, se skládá ze tří částí:
■ HISTORIE II. SVĚTOVÉ VÁLKY Popis politických událostí a bojových akcí v průběhu konfliktu. Bitvy, souboje tajných služeb, vysoká poli-
■ MILITARIE Popis, technická data a ilustrace nejpopulárnějších a nejproslulejších typů výzbroje - od letadel přes tanky a lodě až po dělostřelectvo a pěchotní zbraně. Strany s vojenskou technikou nejsou číslovány. Doporučuje se vložit je do pořadače podle druhu zbraní a období, ve kterém byly používány. Tato část bude popisovat čtyři druhy výzbroje - obrněnou techniku (tanky, obrněná vozidla, samohybná děla), letectvo, válečné námořnic tvo a ruční zbraně.
■ KALENDÁRIUM Zkrácený popis nejdůležitějších událostí v období a oblasti, jimž je věnováno téma daného čísla.
Jednotlivá čísla, kterých bude 48, budou tvořit kompen dium vědomostí o největším konfliktu v histo-^ rii lidstva. K číslu 2 bude zdarma přiložen (JT pořadač, k číslu 7. pak oddělovací stránky, usnadňující doplňování. V jednotlivých RbJM dílech najdete popis největších bitev války, líj&gH biografie velitelů a politiků, seznámíte se I s výzbrojí všech válčících stran i politickými I reáliemi, stojícími za činy hlav států i náčelníků štábů. S DRUHÝM
V nejbližších číslech: ČÍSLEM ZDARMA ■ Obranná válka v Polsku POŘADAČ ■ Útok Německa na Francii ■ Zimní válka čili sovětská agrese vůči Finsku ■ Bitva o Velkou Británii ■ Popisy armádní výzbroje - polské, německé, francouzské a britské tanky na počátku války
V DALŠÍM ČÍSLE:
■ HISTORIE II. SVĚTOVĚ VÁLKY EVROPA PO I. SVĚTOVÉ VÁLCE ZROZENÍ FAŠISMU OBČANSKÁ VÁLKA VE ŠPANĚLSKU ZISKY NĚMECKA PŘED VYPUKNUTÍM VÁLKY ČESKOSLOVENSKO - OSTROV DEMOKRACIE
SE 7. ČÍSLEM ZDARMA DĚLICÍ STRANY ......
5-7 g-10
U-12 11-10
13 18
■ Přepadení Polska Německem ■ 4. dělení Polska - útok SSSR ■ Zimní válka Vydavatel: POLSKIE MEDIA AMER.COM SA, Grochowe t^kl 6, 61 752 Poznaň, Polsko, tel.:+48 618 515 147 Informace: +420 296 188 900 (8.30-16.30 hod.)
e-mail: [email protected] Redakce: PRESS-PYGMALION, s. r. o., Český Těšín
■ MILITARIE
Šéfredaktor: Marcel Mahdal
LETADLA 1939
Odborná spolupráce: Stanislav Komárek, Jiří Pospíchal,
Alena Hasáková, Radek Sporysz, Miloš Kmeť, Milan Brondík, Jiří Rataj
■ KALENDÁRIUM
Objednávky předplatného: ALL Production, s. r. o., P. 0. BOX 732,111 21 Praha 1, tel.: 234 092 851, fax: 234 092 813,
NEJDŮLEŽITÉJŠÍ UDÁLOSTI V LETECH 1933-1939
1-2
e-mail: [email protected], www.predplatne.cz Předplatné a informace pro slovenský trh: Magnet Press Slovakia, s. r. o. P. 0. BOX 169,830 00 Bratislava, tel.: 02/67 20 19 31-33
■
VIDEO
1. DÍL: BLITZKRIEG - BLESKOVÁ VÁLKA
e-mail: [email protected], www.press.sk ISBN:
978-83-7458-436-4
Série:
978-83-7458-435-7
detailně provedené figurky vojáků v popisovaných uniformách Nabízíme vám sešitovou sérii přibližující uniformy a zbraně nejznámějších a nejzajímavějších vojenských formací 20. století: od výsadkářů, oddílů komandos, tankistů a letců II. světové války až po příslušníky současných elitních jednotek, jako jsou americké Navy Seals, britské SAS anebo ruské Specnaz.
Německý voják Afrika Korps
Každé číslo série pojednává o historii a organizaci dané jednotky, o výstroji a výzbroji vojáků, představuje biografii jejího velitele a nejznámější bitvy či operace, kterých se účastnila. Texty jsou doplněny množstvím fotografií a barevné ilustrace umožňují podrobně poznat stejnokroj a výzbroj uvedeného vojáka. Ke každému číslu je přiložena rovněž figurka tohoto vojáka.
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ POLITICKÉ UDÁLOSTI VE SVĚTĚ březen 1919-srpen 1934 1919 23.3. 1919 Mussolini zakládá první
Evropa
28. 6.1919__________________
z Fasci di Combattimento
Německo podepisuje versailles-
(Bojových svazů)
kou mírovou smlouvu
______________ 19.11.1919 senát USA odmítá ratifikaci versailleské mírové smlouvy
s Německem
po i. SVĚTO VÁLCE
15.11.1920 koná se první valné shromáždě 18.3.1921____________________ je podepsán rižský mír, ukončující
ní Společnosti národů
15.5. 1921
polsko-bolševickou válku
italští fašisté získávají v par lamentních volbách v Itálii
36 mandátů
16.4. 1922 Německo a SSSR podepisují ra-
pallskou smlouvu o spolupráci 28.10.1922 _________ 40 Ó00 „černých košil" zahajuje
29.10.1922
ersailleská smlouva, která ukončila I. světovou válku, měla Evro pě přinést trvalý mír. Nicméně nové i staré antagonismy, jak mezi protiv níky v nedávném konfliktu, tak mezi státy, které před válkou ještě nebyly na mapách, zavinily, že se sotva nastolený mír začal otřásat ve svých základech dřív, než mohl být plně realizován. Dne 11. listopadu 1918 podepsalo Německo v lesíku u Compiěgne příměří, jež prakticky zastavilo boje I. světové
V
války. Mírová jednání byla pak vede- " na vítěznými mocnostmi na pařížské mírové konferenci (od 18. ledna 1919 do 21. ledna 1920), nebylo k nim však přizváno sovětské Rusko, jež zradilo zájmy vítězných dohodových mocno stí separátním brestlitevským mírem. S poraženými státy byly pak podepsány mírové smlouvy na různých místech v okolí Paříže: s Německem 28. června 1919 ve Versailles, s Rakouskem 10. září 1919 v Saint-Germain-en- Laye, s Bul harskem 27. listopadu 1919 v Neuilly, s Tureckem 10. srpna 1920 v Sěvres a s Maďarskem 4. června 1920 v Trianonu. Největší vliv na konferenci uplatnili představitelé tzv. Velké trojky - premiér Velké Británie David Lloyd George, premiér Francie Georges Clemenceau a prezident Spojených států amerických Thomas Woodrow Wilson.
král Viktor Emanuel III. žádá
„pochod na Řím"
Mussoliniho o sestavení vlády 25. 1. 1923__________________
francouzská a belgická vojska
9.11.1923
zahajují okupaci Porúří
Hitler se v Mnichově neúspěš
ně pokouší o státní převrat
1925 16.10.1925__________________ Německo, Belgie a Francie
_________ 8. 10.1926
podepisují v Locarnu pod garancí
Německo vstupuje do
Velké Británie a Itálie rýnský pakt
Společnosti národů _______________ 27.8.1928 je uzavřen Briand-Kellogův
24.10.1929__________________
pakt, zakazující útočnou
krach na newyorské burze zaha
válku; posléze je ratifikován
juje velkou hospodářskou krizi
většinou států světa
1930 14.9.1930____________________ v Německu jsou 3 miliony
_______________ 13.3. 1932 Hitler končí v prezidentských
volbách v Německu na dru
hém místě, získává 36,8 % hlasů; vítězí Hindenburg
nezaměstnaných; nacistická strana poprvé vstupuje do Reichstagu,
získává 107 mandátů
31.7.1932___________________ nacisté získávají 230 ze 609 míst
v Reichstagu
________________ 30.1. 1933
VÝMARSKÁ REPUBLIKA
Hraniční sloup mezi Polskem a Německem,
postavený na základě rozhodnutí versailleské mírové smlouvy.
Na počátku listopadu 1918 vypukla ve válkou rozvráceném Německu revolu ce. Abdikací císaře Viléma II. padlo 9. listopadu 1918 druhé německé císařství a premiérem nového Německa se stal sociální demokrat Friedrich Ebert. Právě jeho vláda podepsala o dva dny později německou kapitulaci. Historické stádium Německa po pádu druhého císařství v listopadu 1918
prezident Hindenburg jmenu
je Hitlera kancléřem
5.3.1933________________ nacisté získávají 44 % hlasů
voličů _______________ 14.10. 1933 Německo vystupuje ze
Společnosti národů
2.8. 1934____________________ Hitler spojuje po smrti Hindenburga úřady prezidenta a kan
cléře a prohlašuje se Fůhrerem a vrchním velitelem branné moci v novém Německu - tzv. Třetí říši
Mussoliniho cesta
jiné události
události v Německu
k moci
1
ENCYKLOPEDIE II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Sovětský propa gační plakát vydaný k pátému výročí úmrtí vůdce
VLADIMÍR ILJIČ LENIN ladimír Iljič Lenin, vlastním jménem Vladimír Iljič Uljanov (1870-1924). Před I. světovou válkou profesionální revoluci onář, předák vlastní frakce (bolševiků) v ruské sociální demo kracii. Od roku 1907 pobýval v zahraniční emigraci. Po pádu carismu v březnu 1917 mu Němci umožnili v zájmu prohloubení vnitropolitického chaosu v Rusku cestu domů, do Petrohradu. V listopadu 1917 vedl bolševiky při svržení demokratické Proza tímní vlády. V březnu 1918 rozhodl o uzavření separátního brest-litevského míru s Ústředními mocnostmi, čímž zradil vojenské zájmy Dohody. Mohl se pak nerušeně zaměřit na likvidaci domá cí kontrarevoluce; zavedl rudý teror. Pokus o vytvoření „rudého koridoru“ pro vývoz bolševické revoluce do dalších evropských zemí se mu však nezdařil; Rudá armáda
V
revoluce.
až do nástupu nacistů k moci v lednu 1933 bývá označováno jako Výmarská republika. Přestože oficiální název Německa zněl i nadále Deutsches Reich (Německá říše), jednalo se o standardní státní útvar se spolkovými zeměmi a demo kratickou ústavou, přijatou 11. srpna 1919 ve Výmaru. V čele legislativy stál dvoukomorový parlament, skládající se z Reichstagu (říšského sněmu), který byl hlavním nositelem zákonodárné moci, a Reichsratu (říšské rady). Výkonným orgánem byla říšská vláda, vedená říšským kancléřem, kterého jmenoval říšský prezident, hlava státu (v letech 1925-1934 Paul von Hindenburg). Mezinárodně nejvýznačnějším politi kem Výmarské republiky se stal Gustav Stresemann, předseda pravicově liberální Německé lidové strany, v letech 1923 až 1929 ministr zahraničních věcí; v roce 1926 obdržel Nobelovu cenu za mír.
POLITIKA ZÁPADNÍCH STÁTŮ Vítězné mocnosti po skončení války na sankce přijaté vůči poraženému Německu velmi rychle rezignovaly. U Velké Británie nebyl poměrně laxní
byla v srpnu 1920 poražena Poláky u Varšavy. Likvidace tržní ekonomiky v podmínkách občanské a intervenční ‘ války způsobila v Rusku hladomor a Lenin musel sou hlasit s dočasným a částečným návratem kapitalismu. Po porážce domácích protivníků, tzv. bílých gard, dal ke konci roku 1922 na většině území předrevolučního Ruska podnět vytvoření Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).
přístup k Německu nijak zvlášť překvapivý. Prakticky nikdy jí o naprosté vytěsnění Německa z evropské politické scény nešlo. Naopak. Londýn, jehož prvo řadým cílem bylo zachování námořní převahy, se Německa, které nevlastnilo flotilu ani kolonie, neobával a vnímal jeho existenci spíše jako určitou záruku zachování politické rovnováhy na evropském konti nentu. S mnohem větší nelibostí i totiž sledovala Velká Británie vzrůstající moc svého bývalého válečného spojence - Francie. Zvláště když Francie svůj nepřá-[ telský postoj k Německu po pře-:
Evropa po ukončení I. světové války [ Státy, které zvítězily ve světové válce
I
I Státy vzniklé v letech 1919-1920 Státy neutrální
ATLANTSKÝ' OCEÁN
Evropa po ukončení I. světové války » £
-
ÍOfN SO? SAtíF
konání počáteční nevraživosti celkem rychle diplomaticky přehodnotila. Smířlivý kurs ve vztahu k Výmarské republice projevila Francie zejména v říjnu 1925 na konferenci ve švýcar ském Locarnu, kde podepsala s Němec kem a Belgií tzv. rýnský (garanční) pakt. V něm se signatáři zavázali k respekto vání vzájemných hranic a garanty jejich dohody se staly Velká Británie a Itálie. Májový pochod německých komunistů slibuje lidem žijícím ve velmi těžkých podmínkách vyřešení problémů po vzoru SSSR.
EVROPA PO I. SVĚTOVÉ VÁLCE
Francie se přitom alibisticky distancova la od smluvního zajištění hranic svých východních spojenců - Československa a Polska, které pak s Německem uza vřely alespoň dohody o smírném řešení sporů. Závěry z Locarna tak otevřely před Berlínem možnost revize výsledků versailleské smlouvy v této části Evropy a umožnit tak „Drang nach Osten“.
VZRŮST VÝZNAMU NĚMECKA Postavení Německa se po konferenci v Locarnu výrazně změnilo. Z poražené ho státu se stal rovnoprávný partner vítězů, který si díky politické stabilizaci a rychle obnovené ekonomické prospe ritě velmi sebevědomě upevňoval posta vení na mezinárodní úrovni. V roce 1926 byl přijat do Společnosti národů.
VE VÝCHODNÍ EVROPĚ K největším změnám došlo po válce ve střední a východní části Evropy. V důsledku rozpadu tří monarchií, které tuto část kontinentu po několik století ovládaly (Ruska, Německa a Rakouska-Uherska), zde vzniklo devět nezávis lých států: Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Československo, Rakous ko, Maďarsko a Jugoslávie. Bolševický převrat v Petrohradě dovr šený 7. listopadu 1917 (podle juliánského kalendáře 25. října) znamenal konec nadějí na nastolení demokracie a poli tického pluralismu v Rusku po svržení carského samoděržaví počátkem března (podle juliánského kalendáře koncem
února) 1917. Měl být podle VARŠAVSKÁ BITVA záměrů svých organizátorů Vešla do historického povědomí též jako počátkem nejen revoluce tzv. zázrak na Visle. Probíhala ve dnech 13.-25. srpna 1920 a znamenala velké ruské, nýbrž světové. Tzv. ' vítězství polské armády (vrchni velitel rudým koridorem, usnad Józef Pilsudski) nad Rudou armádou (veliňujícím export revoluce na I tel Michail Tuchačevskij). Od 13. srp území Německa a dalších na probíhaly v předpolí Varšavy obranné států, se mělo stát podle boje, obzvláště těžké u Radzymina a OssoLeninovy prognózy Polsko. wa (polským oddílům tam veleli gen. Jó Bitva u Varšavy v srpnu zef Haller a gen. Lucjan Želigowski); 14. srpna udeřila na pravé křídlo bolševických 1920 a překvapivá porážka sil s úspěchem 5. armáda gen. Wladyslawa Rudé armády však tyto Sikorského; 16. srpna začal rozhodující expanzionistické plány útok manévrující skupiny vedené Józefem bolševiků zkřížila. Pilsudským na levé křídlo Rudé armády, kte Počáteční izolace ré přiměl k rychlému ústupu. Činnost polské sovětského Ruska byla armády do značné míry usnadnilo rozluštění prolomena v dubnu 1922 sovětských armádních kódů. Ve svém výsledku zachráni během jednání meziná la varšavská bitva čerstvě rodní konference v Janově. získanou nezávislost Pol V nedalekém městečku ska a zabránila rozšíře Rapallu tam došlo k tajné ní bolševické revoluce schůzce delegace sovětské, do Německa a dalších vedené lidovým komisa evropských zemí. řem zahraničí Georgijem Čičerinem, a delegace německé, vedené ministrem zahra ničních věcí Waltherem Rathenauem. bojových vozi Výsledkem této porady bylo uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení, del a letadel a školily se důstojnické anulování reparací, obchodních stycích kádry tankového vojska a leteca tajné spolupráci Reichswehru s Rudou tva. Přispění Rudé armády bylo zásadní: armádou. nejenže poskytla rozlehlý polygon, ale V rámci zmíněné spolupráce založil dodala pro výcvik rovněž značný počet v roce 1926 Reichswehr za pomoci tanků. Na oplátku se desítky sovětských armády SSSR tajné výcvikové středisko důstojníků účastnily štábních kurzů ve v Lipecku na řece Voroněži. Probíhal školicích střediscích Reichswehru. tu nácvik použití chemických zbraní,
lál RAPALLSKA SMLOUVA dubnu 1922 se v Janově konala mezinárodní konference, na níž se měla definovat pozice SSSR ve světovém ekonomickém řádu. Sovětská vládní delegace se v jejím průběhu sešla tajně, mimo oficiální jednání, s delegací německou v nedalekém Rapallu, kde byly obě ubytovány, a navrhla jí uzavření bilaterální dohody o vzájemné spolupráci. Byla podepsána 16. dubna 1922 a Němci podle ní mohli mimo jiné využívat teritorium SSSR k výcviku svých letců a tankistů, což jednoznačně odporovalo podmínkám ver sailleské smlouvy; 29. června 1922 byla do traktátu doplněna ještě klauzule o spolupráci obou smluvních stran při rozvoji tankových vojsk. Tato dvoustranná dohoda otevřela cestu k široké hospodářské i politické spolupráci sovětského Ruska a Německa a sou časně prolomila izolaci mladého komunistického státu na mezinárodní scéně. Smlouva z Rapalla byla v roce 1926 rozšířena o tzv. berlínskou dohodu a sama byla prodloužena v letech 1931 a 1933. Jik
V
Tanky z překližky (atrapy bojových vozidel)
využívané při výcviku Reichswehru. Na roz lehlém polygonu v Sovětském svazu, získaném
díky rapallské smlouvě, bylo však možno * provádět výcvik s použitím skutečných tďnků.
ENCYKLOPEDIE II. SVĚTOVÉ VÁLKY
Lágrová poštovní známka z roku 1944 s portrétem Józefa Pilsudského.
JÓZEF PILSUDSKI Tózef Pilsudski (1867-1935) pocházel ze zchudlé J šlechtické rodiny, sídlící v Litvě. V mládí se angažo
val v Polské straně socialistické, kde se stal postupem času předákem vlastenecké frakce. Několik let před I. světovou válkou se přestěhoval do Haliče, kde připravoval kádry pro budoucí národní oddíly. Po vypuknutí války byl velitelem polských legií bojují cích po boku Rakouska-Uherska a Německa proti Rusku. V roce 1917 vyzval legionáře, aby odmítli přísahat věrnost Německu, za což byl uvězněn v Magdeburku. Po propuštění přijel 10. listopadu 1918 do Varšavy a stal se dik tátorem (náčelníkem státu) obrozeného Polska. Jako vrchní velitel polské armády porazil u Varšavy v srpnu 1920 slavně Rudou armádu. V mírovém období se pak stáhl z politické ho života, avšak v roce 1926 se rozhodl vrátit, omezil podle jeho názoru přebujelý parlamentarismus a uskutečnil pře vrat. V dalších letech, kdy vládl státu prakticky sám, uzavřel smlouvy o neútočení se Sovětským svazem a Německem, ačkoliv si byl vědom, jak jsou iluzorní.
NA BALKÁNĚ Zásadní změny se udály i na neklidném Balkán ském poloostrově, kde byl 28. června 1914 spáchán v Sarajevu atentát na následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda, jenž posloužil jako záminka k rozpoutání světové války. V Bělehradě bylo 1. prosince 1918 vyhlášeno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jež mělo být výrazem usku tečnění romantické ideje sjednocení jižních Slovanů. Zmíněné slovanské národy se však příliš lišily (historií, kulturou, jazykem i stupněm hospodář ského rozvoje), než aby mohl mít jejich společný stát naději na pokojný vývoj. Zejména neutuchající konflikt mezi dvěma nejpočetnějšími, Srby a Chorvaty, situaci v zemi destabilizoval natolik, že prakticky znemožnil parlamentní řízení státu - na počátku roku 1929 tu nastolil král Alexandr I. autoritářskou vládu a změnil název státu na Království Jugoslávie. Neustálé spory mezi balkánskými státy, zejména o hranice, byly obecně příznačným rysem poměrů na Balkáně, což pochopitelně ke klidu v této části Evropy nijak nepřispívalo. Režimy evropských
VELKÁ KRIZE Krach na newyorské burze ve čtvrtek 24. října 1929, v Evropě vzhledem k časovému posunu označovaný jako „černý pátek“, se trvale zapsal do svě tových dějin. Náhle a nečekaně ukončil šest let trvající období hospodářské konjunktury a odstartoval krizi z nadvý Symbolický konec jedné éry. Požár vzducholodi Hinden burg, k němuž došlo při přistání na letišti Lakehurst poblíž New Yorku. Kata
strofa, jejíž příčiny nebyly dodnes zcela objasněny, znamenala definitivní konec tohoto typu letecké dopravy.
NORSKO
států
SIONSKO
Švédsko státy demokratické
!5min
10 min
■ PZL.23B KARAS
POLSKO
PZL.23 Karas byl lehké bombardovací a průzkumné letadlo. Byl zkonstruován skupinou vedenou ing. Stanislawem Praussem, do výzbroje byl zaveden v r. 1935. V letech 1936-1939 bylo vyrobe no 40 strojů verze A a 240 strojů verze B. V obranných bojích v r. 1939 byl hlavním bombardérem polského letectva. V r. 1939 se už letadla Karas nemohly rovnat německým strojům, přesto útočily na německé vojenské kolony a prováděly taktický průzkum.
■ Dostup: 7 300 m ■ Dolet: 1 260 km ■ Výzbroj: různé kombinace bomb do hmotnosti 700 kg, pevný kulomet vz. 33 ráže 7,92 mm, 2 pohyblivé kulome ty Vickers F ráže 7,7 mm
Karas byl intenzivně používán v průběhu celé polské kampaně v roce 1939.
PZL.23B Karas, v.č. 44-212, 1. prů zkumná a bombardovací letka, 4. letecký pluk, září 1939.
Druhý typ bombar déru, který byl v září 1939 ve výzbroji polského letectva, byl PZL.37 Loš.
■ PZLP.llc
ZAJÍMAVOSTI ■ letadla Karas uskutečnily první nálet na německé území ve II. světové válce, když 2. září 1939 bombardo valy továrnu v Ohlau (Olavě) ■ po ukončení bojů 11 strojů verze A a 20 strojů verze B ulétlo do Rumunska. Rumunská armáda je pozdě ji použila při agresi proti SSSR v roce 1941
POLSKO
Nejznámější polské stíhací letadlo bylo jedním z nejlepších stíhacích strojů v první polovině třicátých let. V roce 1939 bylo stále základním stíhacím letadlem polského letectva, ačkoli tehdy již po všech stránkách zastaral a proti německý moderním stíhačkám měl velmi malou šanci na úspěch. Přesto piloti, kteří na něm létali, sestřelili během zářijové kampaně celkem 100 německých strojů. PZL Plic ze 113. stíhací letky. Během bojů v září 1939 byly znaky letek na polských letadlech většinou zamalovány.
TECHNICKO-TAKTICKÁ DATA ■ Určení: jednomístné stíhací letadlo ■ Vzletová hmotnost: 1 650/1 800 kg ■ Rozpětí: 10,72 m, Délka: 7,55 m, Nosná plocha: 17,90 m2 ■ Motor: Mercury VS2 / Mercury VI, Výkon: 373/416 kW
(600/630 HP) ■ Maximální rychlost: 360/375 km/h ■ Dostup: 8 040 m ■ Dolet: 503/550 km ■ Výzbroj: 4 kulomety Vickers F ráže 7,7 mm, bomby do
50 kg
Díky unikátnímu profilu křídla (tzv. polský Pulawského profil) měl pilot dokonalou viditelnost na všechny strany. VÝZBROJ P.llc
4 kulomety 7,7 mm
ZAJÍMAVOSTI ■ Výhradně na export bylo vyrobeno cca 300 ks značně vylepšené verze tohoto letadla pod označením PZL P.24. ■ V průběhu bojů v září 1939 sestřelil na tomto typu stíhačky pilot poručík Stanislaw Skalski pět němec kých letadel a stal se tak prvním spojeneckým esem 2. světové války.
He51B
Gladiator Mk.1
2 kulomety 7,92 mm
4 kulomety 7,7 mm
KALENDÁRIUM
KALENDÁRIUM
1933
NEJ VÝZNAMNĚJŠÍ UDÁLOSTI ZÁŘÍ A ŘÍJNA 1939
■ 22.1. - přívrženci Národní obce fašistické se v Brně poko
1933 - požár Reichstagu / • £ • (říšského sněmu) se stává záminkou k likvidaci levicové opozice v Německu
K zapálení Reichstagu se mimo jiné ve svých vzpomínkách hrdě hlásil i Hermann Goring.
ožár Reichstagu posloužil nacis tům jako záminka k zahájení akce proti komunistům a sociálním demo kratům. Kromě Holanďana Marinuse van der Lubbeho, který byl zatčen na místě a k založení požáru se přiznal, byli uvězněni četní levicoví aktivisté. Před soud byli mimo jiné postaveni Ernst Togler (předák komunistické frakce v Reichstagu) a tři Bulhaři: Georgi Dimitrov, Blago Popov a Vasil Tanev. Proces skončil rozsudkem smrti pro van der Lubbeho a osvobo zením ostatních obviněných. Podle tehdejšího úředníka gestapa Hanse B. Giseviuse pocházel nápad zapálit Reichstag od Josepha Goebbelse.
P
ušejí neúspěšně o fašistický puč ■ 16.2. - v Ženevě je uzavřen tzv. organitzační pakt mezi
státy Malé dohody
■ 30.1. - prezident Paul von Hindenburg jmenuje Adolfa Hitlera německým kancléřem ■ 27.2. - vypuká požár Reichstagu (budovy říšského
sněmu) ■ 28.2. - prezident Hindenburg vydává dekret na ochranu
lidu a státu; Hitler získává mimořádné pravomoci
■ 4. 3. - Franklin Delano Roosevelt se ujímá úřadu prezi denta Spojených států amerických
■ 22.6. až 5. 7. - v Německu je postupně zastavována činnost politických stran (kromě NSDAP)
■ 14.10. - Německo vystupuje ze Společnosti národů ■ 12.11 . - ve volbách do Reichstagu získávají nacisté 92 % hlasů
1934 ■ 26.1. - Německo a Polsko uzavírají smlouvu o neútočení ■ 9.2. - mezi Rumunskem, Jugoslávií, Řeckem a Tureckem je sepsána Balkánská dohoda
■ 30.6. - tzv. noc dlouhých nožů znamená vyvraždění Hitlerových politických protivníků z SA, v čele s jejich
velitelem Ernstem Róhmem ■ 2. 8. - umírá prezident Hindenburg; Hitler se prohlašuje
fíihrerem tzv. Třetí říše
1 /Ý C 1 v • k? »
1933-v noci plane první hranice, na které hoří knihy nepřija telné pro fašistickou ideologii iž prvním pálením knih na Opernplatz v Berlíně dali nacisté najevo nenávist vůči jakémukoli jinému světonázoru, než byl jejich. Těchto představení se účastnili rovněž nacistič tí studenti. Mezi zakázanými autory figurovali mimo jiné Heinrich Mann, Erich Kastner, Sig mund Freud či Erich Maria Remarque. Knihy pálené na hranicích byly zároveň jasným ape lem na německou společnost, jakou literaturu je povinna odmítat.
J
Hranice, na níž hoří pro nacisty nepřijatelné demokratické ideje.
1935 ■ 1.3.- Hitler přičleňuje k Německu Sársko ■ 10.3. - v Německu je zavedena všeobecná branná povin nost ■ 19.5. - ve volbách do parlamentu ČSR vítězí Sudetendeutsche Partei
■ 18.6. - je uzavřena námořní smlouva mezi Velkou Bri
tánií a Německem (tonáž německé vojenské flotily nesmí překročit 35 % tonáže britské)
■ 25.7. až 25. 8. - v Moskvě se koná VII. kongres Kominterny; vyzývá levicové strany k vytváření lidových front
■ 15.9. - v Německu jsou vydány protižidovské Norimber ské zákony
■ 3.10. - Itálie zahajuje útok proti Habeši
'20
/C
1934-v průběhu „noci dlou-
J\J• O* hých nožů“ likviduje Hitler
■ 18.12. - Edvard Beneš je zvolen po předchozí abdikaci
Tomáše Garrigua Masaryka prezidentem ČSR
vnitrostranickou opozici
ezávislé jednotky SA (Sturmabteilungen, útočné oddíly) začaly být kancléři Hitle rovi na obtíž: na jedné straně se jejich velitel Ernst Rohm dožadoval stupňování nacistické revoluce, na straně druhé se důstojníci Wehr machtu obávali začlenění SA do armády. Proto ochotně uvěřil podezření Heinricha Himmlera, že Rohm připravuje spiknutí, a nechal pro vést čistku. V noci z 29. na 30. června Himmlerovi podřízení z SS (Schutzstaffeln - ochranné oddíly) vyvraždily přes 400 osob spojených
N
s činností SA (kromě Róhma například i Gre gora Strassera, Hitlerova bývalého spolupra covníka a pak odpůrce, či generála Kurta von Schleichera, bývalého kancléře).
1936 ■ 16.2. - v parlamentních volbách ve Španělsku vítězí levicové strany a nastolují vládu lidové fronty
■ 7.3. - německé vojenské jednotky vstupují do Porýní, které mělo zůstat podle versailleské mírové smlouvy demilitarizováno
■ 29.3. - ve volbách do Reichstagu získává NSDAP 99 % hlasů ■ 7.5. - parlament ČSR schvaluje zákon na obranu státu
■ 11.7. - je uzavřena rakousko-německá smírčí dohoda;
znamená mj. legalizaci činnosti rakouských fašistů ■ 17.7.- generál Francisco Franco zahajuje ve Španělsku vzpouru proti vládě lidové fronty, začíná občanská válka
■ 1. až 16.8. - konají se XI. olympijské hry v Berlíně
1
KALENDÁRIUM
■ 25.10. - je uzavřena německo-italská smlouva o koor dinovaném postupu proti republikánskému Španělsku, známá jako Osa Berlín-Řím
■ 5.11. - Franklin Delano Roosevelt je podruhé zvolen prezidentem Spojených států amerických
■ 25.11. - Německo a Japonsko uzavírají pakt proti Komintemě
1937 ■ 28.5. - lord Neville Chamberlain se stává premiérem
Velké Británie ■ 7.7. - Japonsko zahajuje válku s Čínou ■ 11.12.- Itálie vystupuje ze Společnosti národů
1938 ■ 12.3. - Německo provádí anexi čili anšlus Rakouska ■ 10.4. - ve Francii se stává premiérem Édouard Daladier ■ 20. 5. - ČSR vyhlašuje částečnou mobilizaci ■ 22. až 24.9. - v Bad Godesbergu probíhají rozhovory
mezi Chamberlainem a Hitlerem o otázce Sudet, německé požadavky vůči ČSR se stupňují
■ 23.9. - vyhlašuje úřednická vláda ČSR všeobecnou
mobilizaci ■ 29. až 30.9. - v Mnichově se scházejí Hitler, Mussolini,
19.5.
1935 - ve volbách do Poslanecké sněmovny ČSR vítězí Sudetendeutsche Partei
edlouho po zákazu činnosti DNSAP (sudetské obdoby Hitlerovy NSDAP) v roce 1933 si ně mečtí fašisté v českém pohraničí založili pod vedením Konrada Henleina stranu, která pod názvem Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana) zvítězila v květnových parlamentních volbách 1935. Volilo ji přes 70 % Němců v ČSR, celkově získala 15,2 % všech hlasů. Na zákla dě tajného dopisu z listopadu 1937, kterým Henlein žádal Hitlera o podporu Němců v Sudetech, vůdce přislíbil SdP spolupráci, jejímž cílem mělo být „včlenění sudetského území, případně celého česko-moravsko-slovenského prostoru do říše“. SdP organizovala k tomuto účelu ilegální bojůvky Freikorps, které zastrašovaly české obyvatelstvo v sudetském pohraničí teroristickými útoky na
N
policejní, četnické a poštovní úřady.
IQ• O •
1936 - jsou v hnědém stínu hákového kříže zahájeny XI. olympijské hry
■y T AI •
olympiáda, která se konala v Berlíně od 1. do 16. srp na 1936, se stala pro nacisty vítanou možností, jak ukázat světu znovuvzkříšenou moc Německa. K propa gandistickému úspěchu přispěly také Z ceremoniálu zahájení XI. olympijských her v Berlíně, skvělé výsledky německých sportov 1. srpna 1936. ců, kteří získali 89 medailí (33 zlatých, 26 stříbrných a 30 bronzových), a předstihli tak dokonce Spojené státy, jejichž reprezentanti vybojovali 56 medailí (24 zlatých, 20 stříbrných a 12 bronzových); československá výprava přivezla z Berlína 3 zlaté medaile a 5 stříbrných.
Chamberlain a Daladier a podepisují diktát, jenž vzápětí donutí Československo odstoupit Německu (Sudety)
1 jt
■ 30.9. - Polsko využívá jednání v Mnichově a v diploma tické notě podané formou ultimáta si prosazuje návrat
Q
1937-umírá Tomáš Garrigue Masaryk
československé části Těšínská na levém břehu řeky Olše
G. Masaryk byl čtyřikrát po sobě zvolen > prezidentem ČSR. Naposledy v květnu
T
■ 1.10. - Wehrmacht obsazuje Sudety ■ 6.10. - vzniká autonomní vláda Jozefa Tisa na Slovensku
1934. Od samotného počátku ho vděční zastánci samostatného československého státu nenazý vali jinak, než prezident Osvoboditel. Opíral svou činnost o nepolitické seskupení označova né Hrad. Když se od jara 1934 zdraví tehdy již 841etého prezidenta rychle zhoršovalo, prosadil v roce 1935 svou abdikaci. Jako nejvhodnějšího kandidáta na úřad prezidenta doporučil svého dlouholetého spolupracovníka Edvarda Beneše, který pak byl za celkem dramatických okolností
■ 24.10. - německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop žádá souhlas Polska s připojením Gdaňska
k Německé říši a se stavbou exteritoriální železnice přes Pomoří, spojující Východní Prusko s říší
■ 2.11. - tzv. vídeňskou arbitráží je vytyčena nová hranice mezi Maďarskem, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí
■ 9. až 10.11. - v Německu probíhá tzv. křišťálová noc (krvavý pogrom na Židy)
1939 ■ 2.2. - maďarská armáda vstupuje na území Podkarpatské
Rusi ■ 24. 2. - Maďarsko přistupuje k paktu proti Komintemě ■ 14.3. - je vyhlášen samostatný Slovenský stát ■ 15.3. - invazí německých vojsk do zbytku Českoslo
v prosinci 1935 skutečně zvolen. Konec života strávil Masaryk na zámku v Lánech, kde zprvu pookřál, později ho však stáří a nemoc definitivně přemohly. Zemřel 14. záři 1937. „To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě,“ truchlil tehdy se všemi pravověrnými Čechy básník Jaroslav Seifert. Masa rykův pohřeb (21. září 1937) se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii, jejímž synonymem se právě Masaryk během svého života stal.
venska začíná jeho okupace ■ 16.3. - Hitler vyhlašuje Protektorát Čechy a Morava ■ 27.3. - generál Franco přistupuje k paktu proti Komintemě
■ 31.3.- Velká Británie a Francie proklamují záruku nezávislosti Polska
■ 7.4. - Itálie vojensky obsazuje Albánii ■ 28.4. - Německo vypovídá Polsku dohodu o neútočení a Velké Británii námořní smlouvu
■ červen-srpen - v Moskvě jednají Velká Británie a Francie
se SSSR o uzavření spojenectví proti Hitlerovi
■ 23.8. - je uzavřen pakt Ribbentrop-Molotov, německosovětská smlouva o neútočení
■ 25.8. - je podepsána polsko-britská smlouva o vzájemné
pomoci v případě německé agrese ■ 30.8. -v Polsku je vyhlášena všeobecná mobilizace ■ 1.9.- Hitler napadá Polsko, začíná druhá světová válka ■ 2.9. - Albert Einstein informuje prezidenta Franklina Roosevelta o vývoji atomové bomby s použitím uranu
(projekt Manhattan)
Z"
£”
ZO. 3.
1938 - poprvé se veřejně představuje německý lidový automobil Volkswagen „Brouk“
oncem roku 1933 dostal vynikající konstruktér Ferdinand Porsche od Hitlera úkol navrhnout nový automobil, dostupný širokým masám obyvatelstva (v ceně do 1 000 marek), děly takového „vozítka“ vznikly v letech 1935-1936, byly však bohužel mnohem dražší, výrobní náklady, odcestoval Porsche do Detroitu, kde se seznámil s americkým na „běžícím pásu“ a po návratu do Německa jej okamžitě zavedl ve ležitosti položení základního kamene budovy Volkswagenwerke GmbH v Wolfsburgu představil 26. května 1938 prvního „Brouka“ za pouhých 990 marek. Výroba civilní verze volkswagenu byla však v roce 1 přerušena a továrna (s využitím práce totálně nasazených ků) začala vyrábět vozidla pro Wehrmacht. Produkce „Brou ků“ se znovu rozjela v roce 1945 (zpočátku pod britskou správou) a pokračovala do roku 1980 v Německu a
K
do roku 2003 v Mexiku.
2