Forenzní psychologie 8086473864

Citation preview

FORENZNI PSYCHOTO ludmila(irtkov6

OBSAH Piedmluva psychologie jako v6da ,. for"t ",'i 1.1 Piedm6tforenznipsychologie

Recenze:]UDr. Mgr. JoZaSpurny,Ph.D. Prof.RNDr. PhDr.Marie V6gnerov6,CSc.

"""'7

1.2 Metodyfotenzni'psychologie forenzni psychologie 1.3 Tematickeokruhy 1.4 Historieforenznipsychologie

"""'24

2.3 2.4 2.5 2.6

@Doc.PhDr.Ludmilaeirtkov6',CSc.

" " " " " 7

"""'12

2. PsYchologiePachatele pachatele Z.l Psychologick6zkoum6ni osobnosti zkoum6ni 2.2 Psychologickea kriminologick6 .. mladistv'fchPachatehi "

Forenzni psychologie

""""'5

Krimindlni jedn6ni Krimin6lni motivace NebezpeinostPachatele N6pravapachatele

" " ' 17

47 47 74 85 9l 96

r06

Psychologie ob6ti .

lll

3.1 Viktimologie jako nauka o ob6tech

lll

3.2 Viktimizace

116

3.3 Dopad trestn6hoiinu na obdf . . 3.4 Posttraumatick6stresovdporucha

r23 130

3.5 Reviktimizace....

tJo

3.6 Poskytovdnipomoci v situaci tisnd 3.7 Role obdti pii ry5etiov6ni trestnehoiinu

l4l

3.8 Jedn6nis ob6ti

156

4. Psychologick6aspektyrybranfch deliktri

AleSeendk,s.r.o., Vydavatel:Vydavatelstvia nakladatelstvi KardindlaBeranall57 132,30100 Plzei,www.alescenek.cz Tisk laroslavSamek,Dolnokubinskd1451,39301 Pelhiimov

4.1 Amoka,,masakry ve Skol6ch"

ISBN 80-86473-86-4

4.4 Sexu6lni zneuLivani,ddti ..

4.2 Vandalismus. .. 4.3 -Hate crimes

149

" " ' 158 " " " 158 r68 170 180

4.5 Zndsilndni

...192

4.6 Masov6vrai.dy

...208

4.7 Ddtiamladistvijakovrazi. 4.8 Zh|istvi

.......214 .........216

4.9 Telefonniteror.

.....218

4 . 1 0S t a l k i n g

.....225

4 . 1 1D o m 6 c i n 6 s i l i . 4 . 1 2 K r | d e i . ev o b c h o d e c h 4 . 1 3B r a n i r u k o j m i 5. VyuZiti psychologie pii vySetiovdni trestnfch dint . .

....236 .....251 ......260 . . . 271

5.1 Piehled psychologickfch sluZeb

. . . .271

5.2 Psychologier"f'slechu

....282

5 . 3 Z v l d S t n o s t i v ' f s l e c h u d d.t.i

...323

5.4 Psychologievypovddi

.......335

5.5 Oditrisvddectvi...

.......355

5.6 Piipadove forenzni experimenty 5.7 V6rohodnost 5.8 Psychologick6profilovrini

. . . 357 .....360 ........374

5.9 Forenznipsycholingvistika..

.......384

5 . 1 0P o s u z o v d n i v d i n o s t i h r o z b y

.......391

5 . 1 1 F y z i o d e t e k c e. 5.12 Vyietiovacihypn6zaa kognitivni interview

.. . ... 400 . .. . . . .404

5.13 Ostatni postupy (videografie,grafologie,psychotronika) . . . . 410 Pouiit6literatura Vicnyrejstiik

........417

PREDMLUVA dnespiedstavujeznadndobs6hlouoblastpoForenznipsychologie u^tai z p6ti hlavnichkapitol t6to udebniceby vydala --r'"i. /'Ltot""ilr"r.i,Lw ' "-'1.Ndkter6vdtsi di menii t6mata(napi' moderni na samostatno"-*l1nY jsem nakoZensk6kriminalita ii naopakn6sili na Zen6ch) "*.r"f"gt", '.--"nooeilivemzvazov^nidopublikacenezaiadila,adkolivjsouvevd'sv r- r'i utebnice Pii sestavovdni ztvott hodndfrekventovan6' d€ i ve veiejnem k ndsledujicimz6jmfim: iem piihlizela text ke studiu forenzni i- nourm." je urdenajako vstupni odbornf na rysokj'ch Skol6ch'fejim cilem je piedstavitsouiaspsvchologie t""'" proto je kladendtirazspiSena Sirokf *ar i"*nzni psychologie. okruhri' jednotliv'fch ,6be, n"i'na hloubku vykladu oPublikacejeurdenaidten6irimbezhlub5ipsychologick6prripravy' musibft srozumiteln6i nepsychologtm' oPublikacebym6lasmdiovatkpraktickevyuZitelnosti,protojsouvice koncepce' akcentovinyempiricky zaloLen|piistupy neZteoretick6 N€kteiiskepticipiiSlivposlednidob6spondkudprovokativnim vice n6zorem,2e dosavadniteorie o zlodincicha zlodinu napovidaji ozprisobechmySleniakademickfchvddctrneZozprisobechuvaZov6ni nebezpein'fchzlodincfi. Hovoiiodvoufaktech.Faktemd'ljepodlenichskuteinost'Zepekurdtoii atd.si piinesouidealistick6piedstavy dagogovd, psychologov6, a akaaemiitev6ddniz univerzit,ale netuSinic o,,psychologii"zlodince. Faktemi.2 je pak skutetnost,ze chronickf (recidivujici,intenzivni) pachatelje zpravidlaexpertemna manipulacis druhfmi' rychle se udi a servirujeexpertrim z pomirhaiicichprofesi to, co chtdji slyiet'

... . ...424

'

'

A tak na sebendraZidva svdtY: ,,akademik",kterit pochizi obvykle ze stiedni vrstvy, skoro nezaZil agresia pro jeho persp"ktiu.t nazitilnijsou typick6 z6sady'-ienejde ani tak o drisledky,zajimavdj5ijsou piidiny jedn6ni' akai'dy dlovdk si zaslouZipochopeni, 'delikvent",kterj, pochizidasto z niZSivrstvy,v jeho iivotnim-okoli platilo pravidlo ,,t do u-i pouZit n6sili,mi moc"' )sou pro ndj dfi-

leZit6 dtisledky (zisky), nikoli piidiny di motiry jednrlni. S akademikem si umi poradit diky sve protielosti a obratnosti v manipulovdni druhfch. Uiinn6 jedndni s recidivujicimi a nebezpednymi pachateli pieopoklildd ,, bft streetwise",tj. znStjejich svdt a zpfisoby uvaZovdni a vnimat kriminalitu jako volbu, kterou lze piekonat cestou konfrontace s realitou a drisledky dinu. Piispdt k empiricky fundovan6mu, re6ln6mu pohledu na rrizn6 druhy zlodinu si kladla za cil i piedloZen6 uiebnice, proto je v ni zaiazena pomdrnd obsrlhli itvrtd kapitola,,Psychologick6 aspekty vybranlich deliktri". Systematikavykladu textu je podiizena bdZnfm poZadavkrim, kladenym na lysokoikolskd udebnice. Proto je zaiazena i vstupni kapitola, kter6 pojedndvii o vnitinich ziieLitostech forenzni psychologie,jako je charakteristika jejiho piedmdtu, metody zkoumdni di historie. fe ovSem nutn6 podotknout, i,e forenzni psychologie piedstavuje Zivou a otevienou disciplinu. V mnoha t6matech se fzce prolin6 zejmlna s kriminalistikou a kriminologii. Yz|jemn| hranice mezi tdmito obory jsou prtichozi, nelze mezi nimi v6st piesnou d6lici d6ru. Kompetendni otizky jsou proto piedmdtem diskusi expertfi. Situaci pondkud,,zkomplikovala" i policej, ni psychologie, kter6 se ke konci minul6ho stoleti ryilenila jako dal5i, relativnd samostatn{ oblast aplikovan6 psychologie. Zejm|na tradidni t6mata forenzni psychologie, jako je napi. psychologie pachatele,psychologie svddka, krimin6lni motivace, psychologie r,yslechu di psychologie v,ipovddi (vdetnd vdrohodnosti), jsou v publikaci prezentovdna struind a r6mcovd. K uvedenfm, ale i dal5im,,vel, k1im" t6matrim forenzni psychologie lze v5ak i na desk6mkniZnim trhu najit vhodn6 tituly, roziiiujici penzum piedklidanych informaci.

Praha,srpen2004

autorka

PSYCHOLOGIE {. FORENZNi JAKO VEDA 1.1 PiedmEtforenzni PsYchologie psychologiese zabyri zkoumdnimchov6nia proLivLni'Tak,jak se nov6 ot{zky, otewviiel vyzkum chovdni a proLiv|ni, objevovaly se i piistupy. nov6 hlediska a vznikala problematiky pole uiruiu," nov6 vnitin! diferencovat se zaiina vdda privodnd celistv6 psychologickd jsou integrov6ny do a vznikaji rrizn6 psychologick6discipliny, kter6 jednotn6hosyst6mu,tj. oboru psychologie. Vznik jednotli\rich psychologickfch disciplin souvisi s pestrosti a rfiznorodostiprojevirduSevnihoddni.v zdvislostina rtznfch situafnich kontextechnablvaji duSevnijevy rriznychspecifickychpodob a rych zvliStnosti.Obecn6z6konitosti chov6ni a proLiv6ni seProsaznamovy nepiezujiv piiznadttf.h,opakujicichsepodobdch,kter6jsou soudasn6 'ryznamotry kontext.Studiumspecifickfchpodob nosn6na jinf situadnia chovriniaproLiviniv rriznfch re6lnfch Zivotnichprocesecha zkoumfni chov6nia proLivlni z riznych zvolenychhledisekvytv6ii piirozeny zdroj discipliny. na jednotliv6psychologick6 oboru psychologie diferenciace kter6oznaYlraz,rforenznf' je odvozenz latinsk6hoslova,,forum", dovalotrZiStddi n6mdsti,na kter6m se odehr6valveiejny Zivot obce vdetndsoudnichpii. V nadichpodminkdchsepro forenznipsychologii vZilooznatenisoudni psychologie.I kdyZjde o oznadenivelmi bdZn6 a vZit6,jetieba zdtraznit,Zez odborn6hohlediskasejedn6 o pieklad nepiesnf, ba i zavild|jici, protote soudni psychologie reprezentuje Pouze i6st problematiky forenzni psychologie. PiesndjSima v6cnd sprdvnfm ekvivalentemje termin pr6vni psychologie,ktery se oviem v praxi zcelanevZil,a zdi se,ZeSirokeveiejnostineni piili5 srozumitelnli. Z hlediskamistav syst6muvdd seforenznipsychologieiadi do skupiny.aplikovanfch psychologich.i'chdisciplin. K aplikovanymdisciPlrnampsychologiepatii napiiklad pedagogick6psychologie,klinickd psychologie, psychologiepr6ce,psychologiesportu,reklamy,obchodu aPod.VSemaplikovanfm disciplindm je spoledn6,te zkoumaji otizky chovdnia proi.ivilni s ohledem na konkr6tni, reilny iivotni kontext,

tj. zabiNaji se zvlditnostmi psychickfch jevi v ohraniten6 oblasti praxe. Piitom usiluji nejen o ziskdv6ni novych poznatkri a jejich r,"iklad (tj. o vlastni teorii aplikovan6discipliny),ale soudasndse zamdiuji i na fakticke ovliviovdni studovan6 problematiky. Ovliviov6ni se zpravidla uskutediuje formou riznych konkr6tnich sluZeb,kter6 poskytuji psychologov6 odbornikrim a uZivatehim v dan6 oblasti. Forenzni psychologie zastieSuje aplikace psychologie v oblasti priva. Rozviji se jednak v podobd uriit6 teorie jako ucelend v6deck6 disciplina neboli nauka, kterrl je vyudov6na na rysokfch ikol6ch a 6erpi z vyzkumri zajiStovanlichrfiznfmi institucemi. Soudasndzahrnuje i jit zminEnou rovinu ovliviovdni v podobd sluZeb,ktere rykond,vaji forenzni,psychologov6 pro soudy, policejni psychologove pro kriminalisty di vySetiovateleapod., tj. pro uZivatele,pisobici v oblasti uplatiov6ni prdva ve spolednosti. Forenzni psychologie je aplikovanou psychologickou disciplinou, kter6 se zablivd chovdnim a proiiv6nim lidi v situacich regulovanfch prdvem, piedeviim viak pr6vem trestnim. Toto je nejbdZndjSi a nejobvyklejii vymezeni, kter6 se opird o dva podstatn6 ridaje.Za prv6 je ryjadiov6navazba na psychologii jako v6dni obor. Kai.dA (aplikovanri) psychologickri disciplina se zabj,vit v tom di onom ohledu chovdnim a proZiv6nim, nebof prrivd tyto dva navzdjem spojen6 jery vymezuji psychologii jako samostatnou oblast pozndv6ni. Za druhe je ryjadiovrino zvldStni urieni forenzni psychologie, tj. to, co je pro ni charakteristick6 uvniti syst6mu psychologickych disciplin a dim se odliSuje od ostatnich psychologickll.chaplikaci. Specifikum forenzni psychologie spodivi v tom, i.e zkoumi psychologickou problematiku v pr6vnd relevantnich situacich. fejim cilem je zjistit, jak probihri duSevni ddni dlov6ka,ocitne-li se v Zivotni situaci, kterii je postihovdna zejm6.natrestnim prdvem. Forenzni psychologiese proto zabini iadou rriznfch probl6mri, kter6 jsou v obecn6poloze zkoumilny v jinych psychologickfchodvdtvich (napi. v psychologii osobnosti,v obecn6,soci6lni ii klinick6 psychologii).yyui.iv6 poznatky z tdchto oblasti a d6le se soustied'ujena zji6tdni,jak6 podoby a charakteristikynabjvaji tyto jevy u lidi, kteii bud prosazuji pr6vo, nebo jsou priivu podrobovini. Piikladem mriie bj't problematika vnimdni. Obdobnd jako v obecn6 psychologii mi i ve forenzni psychologii problematika vnimdni sve misto. 8

NeidevSakoobecnezdkonitostivnimdni'nybrLoprocesvnimaninaprrr'tor|iakozdrojutvarenrsvddeck6rypovddi.ForenznipsychologiesesnaZi apod.na strand souvislostimezivnim6nim,zapamatov6nim l'r-i"rr" mirryu2ivd poznatky Ziskan6 druhe. na strand rrypovddi f,.j"i, o*r"osti '-" postupovat ryslychajici mriie jakj'm zpfisobem iine pro doporuieni, ochotenvypovidat'alenemtZesena kritickou je vyslfchanj' l,iti"".t,'r.ay rozPomenou ud6lost **; psychologii,si aterrii", kteii se delSidobu nevdnovaliodborn6 6n1 pr oLiv a chovdni p oj mri vr.iznam dovolime piip om enout *"'ifro"a"i pojako z vndjiku Pozorovateln6' silze nilzorndpiedstavit (osobnosti) naznim6 organismu or","tnd azpravidlamdiiteln6reakce BdZndserozliSujitii ziikladniurovstimuly. di situace Ill"ntintrtan6 nEchov6ni: o reflexY, o reakce, o jedn6ni. n"n"*ypiedstavujinejniz5iuroveichovrlni,kter6seodvijijako spontdnni,bezd6dn6odpovddrryvolan:iuriitym jednoduchympodn6tem. Reflexivnichovanije zpravidlavSemlidem spoledn6.Piikladem mrizebft orientaind piltracireflex,kterli je spuStdnpot6,co jedinecn6uslySelsilnf zvuk piipominajici narazdi vystiel' hle a nedekand jako ReakcepiedstavujisloiitdjSichovdni,kterelze charakterizovat nauden6odpovddina urdit6 situace.Piikladem mfiie byt reakceob6ti na loupein6piepadeni(obdtseaktivndbr6ni,ztuhnestrachemnebose snaZio iltdk) di reakceosobyna vznesen6obvindni (popir6 svoji vinu' mldi di dozn|vi sp6chanyiin). fednini piedstavujepsychologickyvzato nejrysSiriroverichov6ni, protoieje uvozenoumyslemjedincendcoaktivndudinit.Skutekjedince probihanikoli jako ,,reakcena situaci",nybrZjako,,akce".Piikladem mriie bft sadistickiipachatel, kterf utodi na drivdiivouobdt'v jejim bytd pot6,co sekrdtcepiedtim ndhodndsezn6mili. Pojemproiiv6ni sevztahujek vnitinimu dulevnimu d6ni' tj' k ptychichfmjevtm. Psychick6jevy tiidime na: o psychickdprocesy(kognitivni,motivadniapod.)' o psychickestavy(emocioniilni,aktivaini, stary vddomi)' r psychick6vlastnosti (agresivita,sugestibilita,frustradni tolerance apod.).

Forenzni psychologie studuje takto chripan6 chovdni aproi,iv6ni, a to vyluind v situacich, kter6 maji viznam z hlediska pr6va. Zajimrt ji chovdni a proi.ivini ilov6ka, ktery je v roli toho, kdo pnlvo wkon6v6 (ryietiovatel, soudce, stetni zdstupce,soudni znarec aiod.), i dlov6ka, ktery je pr6vu podrobov6n (podezielf, obvindnlf, odsouzeny, svddek, poikozeny, obdt' apod.). piitom usiluje o popis a r,fklad a soudasnd o ovliviov6ni studovanych jevt, napi. v podob6 korektivnich programu pro odsouzen6,nebo v podobd vhodnych postupri tzv. psychologicke pomoci obdtem trestnychiinti. Forenzni psychologiederpii z ostatnich odv6tvi psychologie.D6_ _ je le pro ni charakteristickd t6sn6 vazba na privni vidy, iejm6na na trestni prdvo, kriminalistiku, kriminologii a penologii. Z hlediska systematiky priivnich disciplin je iazena do tzv. skupinv ftrenznich vdd jako napi. soudni psychiatrie a sexuologie. v prrrvnick6 literatuie se objevuje rovnli. pojem tzv. krimin6lnich vdd jako souhrnn6 oznaieni pro vidy' kter6 se zabiuaii studiem krimin6lnich jevri. Kriminrilni vddy jsou ddleny na juristicke (trestni pr6vo hmotn6 procesni) a a na vddy nejuristicke (kriminalistika a kriminologie). Forenzni psychologieje v tomto systemu iazena do vdtve nejuristickfch vdd spoleino s viktrmologii (Schmelz1997). v soudasnosti existuji rfizn6 pohledy na rymezeni piedmdtu forenzni psychologie. Vedle tradidniho a bdzn6ho poleti, kter6 je uv6ddno v t6to knize, se ttendi mrize setkat s jinymi pokusy o definovdni piedmdtu forenznipsychologie . zpr avidranesou peiet' urdit6 teoretick6 pozice,kterou autor preferuje. Napiiklad slovenskli forenznipsycholog G. Dobrotka (1969) definuje forenzni psychologii jako vddu, i.t"r6 ," zabivit hodnocenim subjektivni sloZky selh6ni hdsk6ho dinitele v sociillni interakci s ohledem na spoleiensky a trestn6priivni dosah tohoto selhdni. Ndmeckf autor Dettenborn (19g4) spatiuje piedmdt forenzni, psychologie ve studiu zdkonitosti psychick6 regurace a chovdni osob nebo skupin osob, kter6 se podileji na procesu rializace prava. Ndkteii autoii obchd zeji otlzku piedmdtu for enzni psychologie tim zpfisobem, ze ji definuji vfitem probl6movych okruhfi, kter6 tv;ii n6plri vddeck6ho b6drini. Napi. p. R. Hoffstdtter (t972),urymezuieforenzni psychologii pomoci nrisledujicich tematickych oblasii. Forenzni psychologie je podle tohoto autora disciplinou, kterd se zabvvit: l0

zdkon. osobpiestupujicich tj. popisemosobnosti pachatele, osobnosti odliSuznakfi souboru na stanov€ni zejm€na sesoustied'uje ;;",; populaciod nekrimindlnianeboznakti,kter6sice ,i.i.f, f..t-t.6lni '.,lJif.r"n.u1i mezikriminiilnimijedinci a ostatnimi,nicmen6jsou dastea pfiznatne; oro pachatelealespofivelmi prostiedkya proceduramipiev'1icho. nsvchologickyzdrivodndnymi jednajicichosob' i' ii nilpruuykrimin6lnd vdrohodnostirrypovddi' posuzov6nim a . psychologiivypovddi aspektyposuzov6ni . poruroudnimpiiietnosti a psychologickymi ukonrim' priivnim k jednotlivce zprisobilosti

'.

I na vyiet ziikladnichproblemovychokruhri forenzni psychologie vymezovdni aplikace existuji riuznl nizory. Proto ani tento zprisob jednotnf. Ndkteii autoii zd&raziruji neni prdva v oblasti osvchologie psychologickj'ch zkoumdni tj. psychologii, pt"u6tnEt u. krimindlni pachatele. osobnosti studium fini ofiiin kri-inality a s tim souvisejici smyslu,tj.psyslova v uzSim psychologii soudni naopak upiednostfiuji chologickouproblematikusoudniholideni a utvaieni vnitiniho soudcovskehopiesvdddeni. zamdienipoyfchozi teoretick6pozicea preferencev badatelskem utebnic. i i zprisobzpracovivaniforenzn6psychologickj,ch znamenavaj Podheslemforenzni psychologiese tak mriZemesetkatse znatnd odliSn€koncipovanfmi publikacemi- zejm'na co do r fb6ru a struktury iazenijednotliv'.ichkapitol.fe nutn6 konstatovat,Zevleobecndakceptovanyi vnitini syst6mdisciplinyneni zatimk dispozici.') V soutasnosti piedstavuje forenzni psychologie rychle se rozviiejici oblast poznini a soutasnd t6m6i bdZni dostupnf servis pro soudni, rrySetiovacia policejni praxi. Forenzni psychologie se vyutuje na vysoli'.ich 5kol6ch, forenzni psychologov6 se uplatiuji ve Skolicich a v'fzkumnfch centrech rriznfch ziizovatehi ')

Rtznorodost pojeti forenzni psychologie lze dobie ilustrovat i na uiebnich textech' kter6 byly doporud publikovti'y u niii. Skripta manZelrj Netikovfch ,,Vybran6 kapitoly z forenzni psychologie pro privniky", kterd r'yila na PF UK v r' 1991,se svou koncepci dosti liii od ude-bni-hotixtu A. Heretika ,,Uvod do tbrenzni psychologie pro posluchade pr6vnick6 fakulty" vydan6ho Univerzitou Komensk6ho v Bratislavd 199i. prvni udebni text soudni psychologie pro kriminalisty, ktery vyiel na PF UK v r. 1971,piedk_l6dd, op6t odliini pohled na aplikaci psychologie v oblasti prdva.

ll

(stritni univerzity, odpovidajici policejni pracovi5t6, soukrom6 instituce atd.) a soudasn6 se uplatiuji piimo v ter6nu, napi. jako soudni znalci, v6zei5ti psychologove, policejni psychologov6 apod. ZAvEremje tieba upozornit, i.e iada poznatkfi a teorii vznikala privodn6 na pfid6 forenzni psychologie, ale postupnd naila svoje uplatn6ni v kriminalistice,kriminologii, viktimologii nebo penologii a dnes jii' tvoii neddlitelnou souddst vnitiniho poznatkoveho syst6mu tdchto disciplin. Hranice mezi forenzni psychologii a t6mito disciplinami jsou v ndkterfch tematickych okruzich vzijemnd propustn6.

1.2 Metody forenzni psychologie Cilem forenzni psychologie je popis, klasifikace, v'iklad a ovliviov6ni jevri spojenlich s chovd,nim a proZivdnim v situacich, na kter6 se vztahuje prdvo, zejm6na trestni. Pii poznivini specifickych modalit chovdni a proL.iv|ni v tdchto situacich se forenzni psychologie opird o poznatky, kter6 byly ziskdny v jinych psychologickych disciplindch. Forenzni psychologie tryuLiv6 piedevSim poznatky z obecne psychologie, psychopatologie, z psychologie osobnosti a drlle socidlni a klinick6 psychologie. Zaroveh uskutediuje svou vlastni vyzkumnou dinnost a ziskiivd tak autorsk6, pfivodni vddeckri fakta. Nov6 a ptivodni poznatky integruje s pievzatymi ridaji. Tato integrace di synt6za je zdrojem tvorby forenznd psychologickych teorii objasiujicich jednotliv6 probl6mov6 okruhy. Niistrojem pro ziskilv6ni pfivodnich empirickfch ridajri a z nich odvozenych poznatkri jsouvyzkumnd metodyforenzni psychologie.Forenzni psychologie vyuLiv6, prakticky bez omezeni tradidni vyzkumn6 metody psychologie jako vddniho oboru. Vlizkumn6 metody psychologie se bdZnd dleni na teoretick6 (napi. anal'iza,synt6.za,abstrakce,srovn6vini apod.) a na empiricke r,"1izkumne postupy. K nim patii: r pozorovdni, . experiment, . o

t2

exploradni metody (tj. rozhovor a dotaznik), psycholo gicki analj,za produktri iinnosti.

se nebudemezabyvatobecnou charakteristikou Na tomto mistd rozborem jejich spolehlivostiii situacemi, ani n,'".,rd, uuJ"ny.t, metodu pouZit.Tyto z6kladniinformace danou J" tt.ry.fr je vhodne uvodu do psy^"-.".frolosicke metodologiilze najit v temdi kaid6m doplndniobecnychinformaci uv6dimetoliko ilustrativni iiirgn.Pio huii pouZiti rryjm enovanfch empi rickych r"i zkum,tlrf.jr, f.a"re znazor udely' psychologicke iJ.n rn.toa pro forenznd

Pozorovd'n{ jde o popis Ve forenzni psychologiise pouZivil zejmlna tam, kde miprojekt obsahuje vlizkumnf problematiky. a klasifikacizkouman6 (odvozend kterd garantuji teorie), z dostupn6 mo iin6 urdit6 pravidla registracivn6jSichprojevri,tj. chovaniv relasubjektivndnezkreslenou situaci' tivndpiesndvYmezen6 Metodapozorovini byla napi. ridelndpouZitapii vddeck6modborn6m popisua klasifikacichov6nisexu6lndzneuLitychddti.Tentopopis umoiiuje pochopitchovdnid6ti,kter6seobjevujejako reakcena sexuzahrnujei typicke,obvyklevystupovda soudasnd 6lni atakupachatele, ni tdchtod€ti v situacir iislechu. Z praktick6zku5enostibylo ziejme, ie d6tsk6obdti dastostiidaji vzijemnd si odporujici v prribdhuvfslechu zdinlivd nesrozumiteln6, vzorcechovdni.Chybdlypoznatkyo piirozen6m,obvykl6m a pravd6podobn6mchovdni sexu6lndzneuZitfchd6ti v interakci s ryslfchajicim,kter6by umoZnilykvalifikovanoupiipravu a vedenir"y'slechu. Na z6kladdpozorov6niautentickych{slechovych situacia souiasn6 n{sledn6hochovdni ddtskychobdti v piirozen6m rodinn6m prostiedibyl vypracov6nucelenfpopis zahrnujiciproiitkov6 vyrovn6v6ni se s traumatickouuddlostivietnd projevri chov6niv situacivyslechu, kterf byl nazvdnadaptadnimsyndromem.feho autoremje R. C. Summit (1993). Adaptatni syndrom se opir6 o 5 odpozorovanfchkategorii,odvozenich z vndjSihochov6ni.Dvd z nich shrnuji faktory,kter6 sexurilni zneuiiti podmiiuji, zbyvajici, tii informuji o zprisobechvyrovnivdni se s-proiitfm traumatem.Adaptadnisyndrom risti do iady konkretnich doporuteni,kterd umoZirujipsychologickypiim6ienou piipravu a vedeni rnislechu.

r3

Experiment Je zaloircn na zdm6rne a cilevddome manipulaci podminek, ktere charakterizuji piirozenf pnibdh sledovaneho jevu. Diky ziisahrjm do piirozeneho prtibdhu jevu umoiiuje zpravidla zi:|ry o piidinnych souvislostecha vazbilch. Experiment patii k dastovyuZivanym metoddm i ve forenzni psychologii. Byl napi. pouZit pro ovdiovdni hypotezy,ie frustrace (tj. zablokovrini moznosti uspokojit potieby) navozuje u dlovdka agresivni zpfisoby chovdni. Experimentu se hojnd rryui.iv| i pii zkoum6ni aktu6lni problematiky chov6ni ndhodnych oditfch svddkri (tzv. bystander efekt neboli nonhelping efekt). pomoci experimentdrnichpostupri se snai.i forenzni psychologie ziskat poznatky o tom, jak se chovaji svddkovd v situacich,kdy je evidentnd piekraiov6na urtitii z6konn6 norma (napi. svddkove krddeZi v obchodnich domech), a take prod se lide v roli ndhodnj'ch oditfch svddkfi chovaji tasto lhostejnd a pasivn6,kdyZ by m6li podle pravidel morrilky poskytnout pomoc bliZnim narlzajicim se v situaci ohroZeni zdravi di iivota. v rdmci experiment6lnich {zkumri se podaiilo identifikovat iadu situainich faktorti, ktere 'nryrazndovliviuji gisledne chovdni nrihodnfch oiitych svddkri ve smyslu poskytnuti ii naopak neposkytnuti pomoci. Promdnlivost chovdni ilov6ka v z6vislostina situaci doklidd i znAmi,experiment americk6ho psychologa p. Zimbarda. Ve sklepnich prostorech Standfordsk6 univerzity rytvoiil umdl6 vdzeni. pokusn6 osoby - dobrovolniky piev|i.n6 z iad studentri rozddlil n6hodnfm zprisobem do dvou skupin, a to na vdzn6n6a v6znitele. V prribdhu experimentu nastaly dramatick6 zm6ny ve smdru identifikace s piiddlenou roli, ktere zapiiiinily pieddasne ukondeni experimentu. Pokusn6 osoby se s hranou, simulovanou situaci natolik ztotoi.nrly,i.ejejich individu6lni osobnost byla zcela potlaiena a rozplynula se v typickich oiekilviinich, kter6 se vaij na roli vdznitehi na strand jedne a vdzndnychna stranddruhe. Piesto,2ese experimentu zuiastniIy vysokoSkolskyvzddlan6 a socidlnd adaptovaneosobnosti, v piiddlene roli zaialy produkovat profesiond,lndneeticke vzorce chovilni. Dozorci si libovali v krutostech, poniZov6ni a Sikan6. U pokusnli.ch osob v roli vdzndnych se objevila autenticky proLivana nendvist vridi dozorcfim a zataly se piipodobiovat bezduchfm robotrim zamdienym jen na vlastni pieLiti tiZive situace. T4

oblasti experiment6lnich postupu

tradiini HistorickyPtuo:ni..u je oblast zkoumdni spolehlivosti svddeckfch I ve forenzniPsychologr vyPovEdi'

ExPlorain{metodY

a rozhovor.tvoii.rovn62 zcelabdZnourfDotaznikovepostuPy iorenznipsychologii'PouLivajisepro obdobn6 ,k;;;;pto."du'u.'"" v ostatnichpsychologickfch disciplinrich.Nej :trIzky,iako ?ru"# dotazniky " a posuzov6niosobnosti'Osobnostni dast6jijde o poznavan.i sadyot6zekdi tvrzeni.Na z6klad6indiosobd ,j"jiaaa"ii ,kou-un" (odpovddi) na dotaznikov6poloZky se iini ziwdry reakci ffi;il; (struktuie osobnosti)vySetiovan6 charakteristik6Lch osobnosti(tj' "'lr"i.""rich Existujidotaznikyzam6ien6na pozndnistruktury "r"it irru*"orii ti .yrt soudasn6) i dotazniky,kter6sesoustied'ujipouze iJ" (napi' agresivita'frustraini toleranr";"a"" vybran'j'osobnostniznak tzv'hardenessapod')' ce,'Livotninezdolnost, piedeviim Ve forenznipsychologiise exploraini metody poui'ivaii o uriitych fakta vddeckri je zjistit cilem v takovernfzkumn6situaci,kdy odobvindni' napi' cesta' kter6 spojujespolein6 Zivotni osobnostech, zaloLevrahri souzeni(viz napi.dneslegendrirnivyzkum 36 sexudlnich nf na intervieWkter6 realizovaliB. Resslera f. Douglas).Proto vdtiina charakteristikytyforenznEpsychologickfchtypologii (psychologicke vzeilaz r'ryzkumfi' skupinu) danou pri,kter6.r.'r'0"- souhrnupopisuji zaloLenych na explorainichmetoddch. Timto zprisobemvznikla iada psychologickfchtypologii pachatehi, zkoumdnipachasvEdkri, ob8ti apod. Zatimcoforenzndpsychologick6 tehi m6 dlouhou tradici, ie viktimologicke hledisko spise zdleZitosti soudasnosti.

Psychologick'j, rozbor pro duktfi iinno sti Pii zisk6v{ni novfch poznatktr vyuLiva psychologiei rozboru produktt iinnosti ilovdka. Yychizi piitom ze zkuSenosti,Ze ilovdk se projevujenejen ve zprisobechsvehojedndni a rrystupov6ni'ale i v produktech(r"litvorech),do kterjrchjeho iinnost rezultuje.PsychoIogick6horozboru produktfi dinnosti se proto nejiastdji pouiivd pii vysuzovdnipravd6podobnj'chcharakteristikautoraproduktu. I5

Jde o psychologickou metodu, kterd je zaloLenana analogickych uvahdch,jakonapi. postup obsahov6analyzytextu,zn6my ze sociologit ii literdrnich vdd. DalSim piikladem mriie byt grafologie,kteri zkoumii ruini pismo jako r.ysledekpsychomotorickedinnosti dlovdka.Jak obsahovou analyzu,tak grafologii lze ch6pat jako specifick6,pregnantncl vymezen6 zprisoby rozboru produktri dinnosti dlovdka.Soudasn6jdc o metody,ktere vyuZiv6 i forenzni psychologiejako postupy pii ziskrivdni no{ch poznatkri. Zastavimese strutnd u grafologie.VyuZitigrafologie pro rozvoj forenznd psychologick6teorie je spjato zejm6na s italskou grafologickou Skolou Marca Marchesana,kterf zaloLrlkrdtce po druhe svdtov6 vdlce Institut psychologickychvyzkumir v Milin6. Do forenznd psychologick6 teorie pronikla diskuse,kterd ias od dasu oLiva a tykri se piedpokl6danfch markant, kter6 charakterizuji, pismo krimin6lnich osob. Je viak nutno podotknout, 2e tato teoretickd diskuse nepiedstavujc hlavni pol e prisobnosti grafolo gie ve fo renzni psychologii. Otazka, zda (a eventudlndjak) se projevuje krimindlni minulost osobnosti v markantrlchjejiho rutniho pisma, je i pro forenznd psychologickouteorrr okraiovou zdleZitosti.Fakt, Ze takovd ot6zka je vfrbec nastolena,souvisi s explicitnim di implicitnim hypotetickim piedpokladem, Ze kriminalita je urditym zprisobem zaloLenav psychickych zvlfStnostech osobnosti,kter6 se soudasndodrii'i v jejim grafomotorick6m projevu, tj. v pismu. Z toho je patrno, i.e jde o problem, ktery je piipustnli pouze v rdmci uriitych teoretickich pozic ovlivirujicich nazory na piidinne zdroje kriminality. Detailni rozbory rukopisri krimin:ilnich osob, kter6 provedll' ndktere grafologicke jkoly, vlak hypot6zu o specifickych markant6clr rukopisu pachatehitrestn6dinnosti nepotvrdily.Tento zdvdrneni z hle' diska souiasndho stavu poznani nikterak piekvapivy. Pluralita druhir trestn6 iinnosti a psychologick6rozmanitost osobnosti dopouitdjicich se krimin6lniho jedn6ni nabizejisrozumiteln6rysvdtleni. SpiSepro zajimavosta pro posileni piedstary o tematick6 pestrosti forenzni psychologiese jeitd zminime o tzv. doodlingu. )de o anglicky vyraz pro,,imdranice" vznikajici spont6nnd a bezdddndpii dlouhfch piednriSk6ch,telefonnich hovorech,konferencich,soudnich jedndnich apod. Doodling oznaiuje podvddomd vznikajici ndirtky obsahujici rfiznrj ornamenty, geometrick6 tvary, figury atd. N6kteii psychologove l6

^ -cvchiatii provdiuji

jejich zpfisoprodukty takovehoirtdni z hlediska

i:ll-5 l*:J:::rT'::f i:H:':fi ;;:;:llf lf{#,','.'ffi liceni' soudniho Prfibdhu ;Lffil.'

vyslovil hypotezu'Ze a soudni znalecBeeck(1988) auto.r N6meckf

ai, epsoudnrno a,prribdhu ?"T:]lJil:"'ffi: J'?;: ;: :TJInov6' !l f:i:'ii*#,il',il " " ieieni ""ll^'.^11",, ^;'":,;;; a ;ovi. nekonveniniie nekonvenini objevovat '"

luli tvririi osobnostt "hopto'ti Pokudjde o doodling'je tieba poargumerrtate' a origin6lnizpirsooy vyzkumnymi procesrovndii s obvyklepouZivanymi ve dotknout,2e pon6kudkuri6zni' ie ptecejenom il;;t to'Po't'"- produktfi dinnosti nelze V souvislostls psychologick'j'm prtb6hu dinnosti' kter6 se napiinezminitpsychologilrt"" """4i'"" trestneho -oa"iov6ni'pravddpodobnehoprribdhu klad uplatf,uj" pti necharakteristik psychologickych tinu pro explikacrnyfot"titftytn. nejiastdji K profilovdni' iJ"' p'i psychologick6m znimehopachatete' zkoumii svrij psychologie foreirzni pouZivanym-"'oaa-' it""1-i a explorainimetody' pozorov6ni'experiment oi"d-dt, patii piedeviim vdtiina poznatkt' 6i'nA ev byla ziskina,pi otti* f,*Jrj;",rlt1t*i psychologie' teorieforenzni o n62seopir6 vlastni4tttui'n"Uoli

l.3Tematick6okruhyforenznipsychologie smdiujici,g" "b]11i^|i:f]'"tttt Aplikacevddeckepsvchologie ne-

i terminologrcKou a upiatirovini pr6va se ryznaiuji koncepini Cirtkovd (Losel1983,Weiner-Hess1987'Kaiser1994' jednoznainosti pojmfr: pouZivanych 1996). OdrAZito i pluralitazpravidlapromiskuitnd psychologyin crimilll justice' forensic,legal,Iaw criminal psychology, licenci Neni ufiimetne' tayz uazai i ttu"a""1i'inpojmri je v autorske definov6npomoci ,',:rny.t,iriterii' a nab1w6tak odliSnychakcentft' syst6move Z historickehohlediskalze diferencovatdva zrikladni pravu: piistupyk psychologickjrm aplikacimv o ptivodni,glob6lndkoncipovanypiistup' r aktu6lni,probl6movdkoncipovanypiistup' Glob{ln€koncipovanypiistup seprosadilna pielomu l9'.a 20'stof.ti. ng zufoZ"" -riiS"ni dvou ,a6udni.h linii psychologickych """ t7

aplikaci v kriminiilnim kontextu, kter6 byly nazvany krimindlni a soudni psychologii. Krimindlni psychologie se zablruala studiem fenomenfi kriminality (osobnost zlotince, zloiinn6 typy, dynamika zlodinn6ho jedndni, resocializadni problematika), zatimco soudni psychologie se vdnovala psychologickfm fenom6ntrm, kter6 se uplatiuji v procesech dokazovdni a soudniho projedn6vd'ni krimin6lnich kauz (v6rohodnost rypovddi, zdroje sugesci, pamdfov6 zkresleni vnimanfch ud6losti, doznini). Obd linie pak byly zastieieny shrnujicim pojmem forenzni ii priivni psychologie. Protagonisty takto dueln6'uystavdneforenzni psychologie byly napi. Clapar6de(1906),Reichel(1910) a Marbe (1913). V druh6 polovind 20. stoleti se v aplikovanych disciplin6ch obecne ustupuje od pfivodn6 tdsn6 vazby na hlediska a taxonomii mateiskfch zrikladnich disciplin a prosazuje se probl6mov6 orientovanll' piistup (problem - centred approach) (Hofstdtter 1972, Kaiser 1994, Losel 1983). Drisledkem je vdtii zietel k rerilnym a skutednd studovanlim t6matim, kter6 jsou d6le strukturov6na podle kriterii uZivatele aplikace. Uplatfruje se teze, Le vnitini systematika (dlendni) aplikovane psychologick6 discipliny musi reflektovat piedevSim ter6n, do kter6ho vstupuje. V soudasn6dobd je k dispozici iada n6vrhri na vnitini dlendni obsahu forenzni psychologie,kter6 se liSi v krit6riich zvolenj'ch jako hledisko diferenciace.Podle cilov6 pr6vni oblasti, do kter6 aplikace psychologie smdiuje, se napi. rozliSuje: o psychologie aplikovan6 v obdansk6m pr6vu, o psychologie aplikovand v trestnim pr6vu, o psychologie v oblasti zachazenis pachatelem,obdti, svddkem apod. Ve slovensk6koncepci forenzni psychologie, reprezentovan6piedevlim G. Dobrotkou, je jako zvl6Stni aplikadni oblast zmiiovdna i ,,psychologie ve vojensk6m pr6vu" (Heretik 1992). Uveden6 tiiddni prisobi oviem piiliS hrubd. Informuje pouze o tdch oblastech pr6va, kter6 odebiraji psychologick6 poznatky a vyuLivaji odbornfch psychologickfch sluZeb (napi. soudnd znaleckou dinnost). Nesd6luje vSak nic bliZSiho o povaze aplikace, tj. ner,ypovid| blii.e t8

probl6mecha obsahov6mzamdieni problematikyfoo studovanlich renzniPsYchologte' n,t(i autorskeilendni obsahua naplnddisciplinypochLzi od sloG. Dobrotky. Ten cleni forenzni *r:rkd;" forenzniho 3rl:h.logi do ndsledujicichokruhi: 'krin,inologick6 psychologie(zkoumdpodil osobnostidelikventana "rv.ft"ftgii I vzniku socidlnihoselhdni)' (zabyv6sesoudn6znaleckouproblematikou), . soudnipsychologie (jde dinv,y'chovn6 o penologickdpsychologie o psychologiindpravnd nosti), . soudndl6kaiskdpsychologie(jde o oblast,kterd sev jinych strukturuiicichpiehledechdisciplinyneobjevuje;Dobrotkaji vymezujeponCtoanejasndjako specializovan'odv6tvi,ve kter6mpsychologov6 spolupracujis ldkaii na psychologick6interpretacirfiznychzrandni a piidin rimrti)' o forenzndpsychologickfvyzkum (do t6to oblastispadajijak6koliv'izkumn6aktivity bez ohleduna vlastni tematickezamdieni). RovndZtento pohled na vnitini dlendniobsahuforenznipsycholoMimo jin6 i proto,2esmd5ujev rdmci jedne gie nenipiiliS piesvdddir".i. strukturacerfiznd krit6ria dlendni.Prvni tii poloZkyjsou definov6ny v6cnym zamdienimaplikace,poslednipirti je trymezov|obsahornfm, na metodologicky. Tzv.soudndl6kaiskripsychologieserymykd obdma pouZitim hlediskfim. Polemickdje i charakteristikasoudnipsychologiev tom, i.e jeii ob' sahje redukov6npouze na znaleckoudinnost.Takov'i irzky piistup je v rozPorus ustiilenfm a vieobecn6akceptovanympojetim, kter6 do soudnipsychologiezahrnujeiadu dal5ichproblemov'j'choblasti,napi. psychologick6 str6nkyd6ni v soudnisini,psychologickyvyklad vzniku a utv6ieni soudcovsk6hopiesvdddeni,mechanismy,kterymi dospiv6 sen6tjako uriitd mal6 skupinake sv6muverdiktu apod. V-t6to knize vych6zimez dlendni forenznipsychologie, kter6 uplat" noval des\i psychologf. eepelik. fednotliv6tematick6okruhy respektu.;iposloupnostpr6vnihoieieni krimin6lniho dinu,kteroulze schematicky popsatnasl"d.rii.i-i fizemi: podezieni- obvin6ni - obZalov6ni - soudni rozsudek- odpykdnitrestu.Tento,,Zivotni cyklus"uplatfiov6t9

ni pr6va na trestny iin umoZriujejemn6jii a piesndjii strukturaci obsahu Forenznipsychologie. elendni rynik6 srozumitelnosti, piehlednym zprisobem mapuje jednotliv6 stytn6 body psychologie a prava. Dobie znazorhuje pohyb a interakci jednotlivcri v rriznych ,,forenznich rolich", ktere nabivaii pii prosazov6ni prava,poiinaje spdchiinim kriminrllniho dinu a konde op6tovnlim zaileiovdnim do norm6lnich soci6lnich vztahri. fednotlive probl6move okruhy, kter6 timto dlendnim vznlkaji,lze souiasnd chdpat jako na sebe navazujici kapitoly udebnic forenzni psychologie. .

Podle fiizi aplikace prd'va rozliiujeme ndsredujici oblasti forenzni psychologie: r kriminalistickoupsychologii, .

soudni psychologii v uZiim slova smyslu, o penitenci6rni apostpenitenci6rni psychologii, o kriminologickoupsychologii.

ch ar akter i stika zdkladn{ch okr uhfi fo r enzn{ p sychoIogi e Kriminalistickri

psychologie

Terminologickym ekvivalentem je,,r.l,ietiovaci psychologie.,.V an_ glick6 variantd ,,investigativepsychology" jde o bdZnli vfraz pdstovany i na univerzitnich departmentech psychologie.V n6meck6jazykov6 oblasti je naopak v tomto vyznamu bdZndjii pojem Kriminalpsychologre. Hlavnim rikolem kriminalisticke psycholo gie je rozvijet poznatky pro zdokonaleni procesfi hleddni pravdy o spdchandm iinu. Paraleln6 s tim usiluje kriminalistick6 psychologie o tvorbu psy_ chologicky fundovanych postupri, pouZitelnlich pfimo pii objasriovdni a vySetiovdni okolnosti dinu. Zahrnuje ryuziti psychologie v r6mci objasiovini a ryietiovdni kriminilnich piipadri. Z tohoio r6mcov6ho r'ymezeni je patrn6, ze sem spad6 iada riznich konkr6tnich t6mat, jejichi' spolednfm jmenovatelem je choviin i a proi.ivltni osob podilejicich se na objasiovdni a ryietiov6ni trestne dinnosti v piiprain| fitzi. Ustiednim t6matem je zejmlnapsychologie vyslechu a psychologrckf rozbor rypovddi. Diile se do kriminalistick6 psychologie iadi r,yklad ndkterych postupri, kter6 se opir aji o psychologicke poznatk y, napi. tzv. psychologicke profilovdni, detektor lZi apod. 20

PsYchologie "Soudni projednrivanr ,.;.,,i*6 se psychologickymistrdnkami soudniho osob proLivitni a chov6ni, problematiku .,r.7'iyo"^6 a konzultuje (u2pregnantnim v tomto Soudni psychologie iZ"tao rrrnodovaci. smyslu.je,rozviienazejm6nav r6mci angloamerick6tra;fu";r1"* dynamika soudniho projedn6vdni vdci ,t.". f.a" je psychologickii pr6vniho syst6mu(tzv. adversativni odliSn6ho iiiur"eiii', drisledku pied soudcema porotou' plainstran rystupovrlni pirr"rtpregulujici bargaining)' tradidn6zahrnovany Do soudnipsychologick6problematikyblivaji soudndznaleck6dinnosti,i kdyi. z hlediskanasehopravniho i ot6zl