Encyklopedie čarodějnic a čarodějnictví 8070334320, 9788070334324

Citation preview

Rosemary R o s e m a r y E. Guileyová Guileyová

ENCYKLOPED IE ENCYKLOPEDIE

t !

OLYMPIA// PRAHA OLYMPIA

-

SfAT : .:>-i!.;. t**», V»v\ pv-ir* w * ,‘ nr,iun.í**. ciw •rv*fr*’w y ( --" « ifalUL JúíitL JeÍÁitlf, }W«~J m L~ VnJy fyle/kkýf' ;£^-England. 1 F:.rrd.

•

IV b r ie f DifcouiTc uupon p o n th o fe Temptations hich are ie m o re oordin1ry rd in a ry D e v i­ IV·- A ~C}b~~ds~!~~~urfc chofo rt111pwion1 w which acc ddic more Onice* o f S4U !\. '

ByCOTTON By COTTON MATHER.. MJ T HE R . r.ib'iílJCd by t:y the maa nndd oí hi ; E~XCE.LLE!'-'CY puhlifhed th e 5p,ttia! Special Coin C om m o f his X C E L L E N C Y t!w G o 'etncur n c u r o{ of thc Go1 [f'u:e I’ro ťro vv in i n ce c iHy D J J y T p d B? ni 3 lJ~"'1l/l a s nV i y'.Y;" n ~. n n 01:1 íl.t-1 3 Jl3 .., B l]/ a!i l:j.l S i Wňfe n 1i ,i n •~ " t:)n 3' Q D 'J, a 13 -o i ,: ! , 7 1 1 on 13 l I 3 m T Ď OJ l ~ ? 3 D ) ' j D c:l D Hl 0 i ~ i 1_ ] J pil Sg Ď ~V PIC ' ') 0 y~ Ii l~ y i m~ "l!C,l í n u 3 o :7 n ~5 3 N w i n 07ll J Nn W7 ' 1 -l . _ 1 a a :l Tj ....~ n P ll J. 3 ~ílllli Nn 03 'ip l:Sa .... ..,J ~ r?• "I ,i :,, s 3 • onliT7"J Dn i i n 0 1 i i T") 1' n i . ":l il\X;: 1 7~ Mll t 3"J S:s :ié>7y D □ JJ IT.lú 3i -, • i :: _,_B ' Ďt::,iŕ 1i í.l0 ,J.... 3 l 3 0 K B P H E S i l B JJJ~ílťiil0 n n 1 í{ >' !)s ¥ wiD l! ínld~i '■j3'i Di Dl □ Cl y ~ 3 J In ?1n 3 J t:i ' ut0íll1:17J ta ;i 1 i .J:l li n n ri 1i n DDI B1 p ilO 3N □ Nr !Wi n n:iVtJJO Sy D 3 0 "l 'JD ny 3 Nn W rľ .:iNn wi3 iH P2 Y y • Tr 1iJ ii(Jc ni1111N:ll1 1 ;,n 1) Irs ny ,1 i3 Ps 3 ,i :l j' D 1i Oiíl jl~ :lY O"l D ,3 7 2 y .., :J 2 £> ~ .:l is C3n fi 1 ,i i 3 ')1.J Q 7:13 ' sX l: p i3 !; :, ~l □ 3 J 0[ n a n f) :-, ~ ':i 3a J:J3 y !l a SP s T] ' ~n ii Ni1ta ? i 17 71 iD3 Hn 7 i?~~ ■PS a pj.l tHl w 0 n 11 Nn K/ 3 tli i? p líli1:711.J l 1n -, ;i,i ij n ::i2 , i T~ ztL:rr K2 X::J 3 1 n f 1 n 1 1 j 73 n C J i1(ll 3 J □ □3 JlJ "') '.:) ' r:JiO _ D T n 0 B IP ili:a Slll J o iO Sl D Dlj 0 ') 3 N il t ~ D N niz n ,n p SY N 3 ':J ~ul D !!:čl P nn □ ll1!l 1 D!ä p-,w Wn nn .,,, ■ T K * . .., :i A » . Y.i ... ás. i.d'0 i1 ii li ::IN ! 11n 2n J,ftv~ Cvi S 3 ' Ľ(;1rn 1 VS © y ? S ~

n,

T*-

„

,

,

„ , , ,

~o,

,,~ ,

i '

t

,

.,

:ti"

n

-

Kabalistické jmen K abalistické tabulky pro vypočítávání jm en dodo­ duchů (Mág, brých a zlých duchu {Mág, 1801).

dělů, k kteří vyučovat liddélú, te ŕí ji po svém pádu začali vyučovať stvo, aby našlo cestu zpét zpět k Bohu. Znal ji již předal ji Noemu, ten dále A AbrahaAdam a predal brahá­ movi, kkterý terý toto učení začal šíŕit šířit v Egypte, Egyptě , kde se dostalo až k Mojžišovi. Mojžíšovi. Mojžiš Mojžíš do této tajem né vedy teŕí ji dále jemné vědy zasvétil zasvětil 70 starších, k kteří šířili ústne, ústně , až se dostala k Dávidovi Davidovi a Šalašírili SalaPozději se ú ústní mounovi. Pozdéji stn i tradice zapsala do knih, jejím iž hlavním jejímiž hlavnímii díly jsou: Sefer Jecira - K Kniha Stvoření (z 8. stol.) a Sefer ha - Zóniha Stvorení Kniha har -—K niha JJasu a s u (ze 13. stol.). Mysticismus gnosticismu M ysticism us kabaly se podobá gnosticism u a obsahuje m magii, ágii, kosmologii a hierarchii andělů. Podie Podle kabaly je je búh bůh ja jak tak délú. k imanentní, im anentní, ta k transcendentní, je je vše ve všem všem - v dobrém vesi zlém. Je neohraničený a naplňuje celý ves­ mír. Z boha vychází deset emanací, em anací, které se nazývají sefiroty: 1. Keter, nejvyšší koruna k oruna 2. Chochma, m oudrost moudrost Binah, porozumění 3. B inah, porozum ení 4. Chesed, m ilost a velikost milost 5. Geburah, G eburah, síla sila a živost

harmonie 6. Tiferet, kkrása rá sa a harm ónie 7. N Necah, vítězství a síla ecah, vítézství sila 8. Hod, nnádhera ád h era 9. Jesod, základ 10. M Malkud, alkud, království vesmíru jsou pís­ písKlíčem k pochopení záhad vesm íru jsou mena tvoří stru strukturu m ena a čísla. Sefiroty tvorí k tu ru Stromu Strom u života, kkterý představuje sestup božského do terý predstavuje materiálního světa. m ateriálního sveta. K abala se začala v m ágii a KOUZELNICTVÍ k o u z e l n ic t v í pou­ Kabala magii používat již ve 13. stol. KOUZELNÍCI žívať KOUZELNÍCl a alchymisté alchym isté v dobé době renesance pri při obŕadech obřadech a vyvolávání kombinace božužívali kom binace kabalistických čísel a bož­ ských jm jmen. en. Ke konci 15. stol. kabala splynula s kkřes­ res­ ťanským doktrínam i a vytvorila ťanskýmii doktrínami vytvořila se takzvaná „křesťanská k kabala", magie „kresťanská ab a la“, kkterá te rá hlásala, že mágie ristovu božskou pod­ i učení kabaly dokazují K Kristovu podstatu. V roce 1531 Cornelius AGRIPPA VON NETTESHEIM zahrnul zah rnul kkabalu abalu do své knihy De Occulta Oceulta mylně Philosophia (Okultní filozofie), kde ji mylné pokládal za ččARODÉJNlCTVí, a r o d é j n íc t v í , neboť v 16. stol. do kabaly začaly pronikat alchymické symboly. židů klesať klesat na V 19. stol. začala kkabala ab ala u židú sta la se spíše terčem vážnosti a stala terčem pozornosti západních okultistú, okultistů, jako jako byl FRANCIS BARRET, ELIPHAS LEVI nebo HERMETICKÝ RÁD ZLATÉHO Fortuneová ÚSVITU. Dion F ortuneová kkabalu abalu nazvala ,jó„jo­ gou Z ápadu“. S kabalou se tak é nékdy Západu". také někdy dává do spojitosti TAROT a ASTROLOGIE. kacíři Osoby nepŕátelské nepřátelské církvi. kacíri cirkvi. Aby mohly kacíře označený, označeny, m musely splňo­ m ohly být za kacíŕe usely splňovvat a t dva nezbytné predpoklady lá sa t nové předpoklady - h hlásat učení podrývající církevní cirkevní základy, a dále být členy tajné spiklenecké organizace, sdružující osoby stejného smýšlení sm ýšlení za shodným shodným cílem. a r o d é j n íc t v í pŕestouOsoby usvedčené usvě dčené z č ČARODĚJNICTVÍ přestou­ podle stredovekých středověkých autorit současně pily podie au to rít současné normy norm y svétského i církevního práva. Zatímco s definováním skutkové podstaty tohoto dede­ lik tu svétské právo problém y nemélo, liktu problémy nemělo, stalo se církev zásadním zásadním zodpovézení zodpovězení klíčové pro cirkev otázky, je-li čarodéjníctví čarodějnictví zároveň kacíŕstvím kacířstvím.. Od raného stŕedovéku středověku predstavovalo představovalo kacíŕkacíř­ ství nejtéžší nejtěžší m myslitelný yslitelný zločin „proti Bohu a kkráli". Čarodějnictví však až do druhé polo­ polorá li“. Čarodéjníctví viny 15. stol. naplňovalo pouze první podm ínku. ČARODÉJNICE mínku. ČARODĚJNICE se sice zŕekly zřekly Boha a uza-

113

Kalvín Kalvín,, Jan ĎÁBLEM, ččímž vvřely ŕ e l y PAKT s S ĎÁBLEM, ím ž automaticky a u t o m a t i c k y zavrhly z a v r h ly

druhý předpoklad, kkřesťanskou r e s ť a n s k o u vvěrouku, é r o u k u , ale a le d ru h ý p r e d p o k la d , ttj. j . existence e x is te n c e ttajuplné a j u p l n é démonické d é m o n ic k é organizace, o r g a n iz a c e ,

potvrzen nebyl. p o tv rz e n n e b y l. Zlom v této záležitosti nnastal a sta l v okamžiku, okam žiku, podařilo vložiť vložit vyšetrovaném vyšetřovanému kdy se poprvé podarilo u do úúst poznámku přízračném sabatu, s t poznám ku o pŕízračném sab atu , tedy čarodějnic. Ten splňoval výše uvedené reji čarodéjnic. představy o tajné organizaci a úzce spojil predstavy otázku čarodéjnictví čarodějnictví s kacíŕstvím kacířstvím (viz SABATY). s a b a t y ). Průběh význam nejlépe poP rúbéh sabatu sab atu a jeho význam psali Sprenger a Institoris ve svém díle KLAKLA­ ČAROD ĚJNICE. Díky K Kladivu DIVO NA ČARODEJNICE. ladivu se myšlenkajednoty kacířství a čarodéjnictví čarodějnictví dostala lenka jednoty kacíŕsťví do všech zemí Evropy druhé poloviny 15. stol. Ve spojení s m mučením učením (viz TORTURA) znameznam e­ jednu nejděsivějších tragédií histórie historie nnala ala jed n u z nejdésivéjších lidstva.

Kalvín, Jan (1509-1564) Tvůrce Tvúrce švýcarské reform reformace větve ace a duchovní otec helvétské vetve protestantismu. úřednické rodiny protestantism u. Pocházel z úŕednické mládí žijící v Noyonu nna a severu Francie. Od m ládí se u neho něho projevovaly sklony k askezi, nábo­ náboženskému ženském u fanatismu fanatism u a zcela neobvyklá ppřís­ rís­ nost, se kterou již jako díté dítě hodnotil činy svých nosť, vrstevníků vrstevníku.. Jan V letech 1523-1528 studoval teologii v Paletech 1523-1528 študoval teologii v P a ­ J a n Kalvín říži, vénoval věnoval se též jazykúm jazykům,, a proto krom kromě ríži, é n ěmčiny ještě staronem činy a francouzštiny ovládal ješté řečtinu. Studium ČARODĚJNICTVÍ byl Jeho ppřístup rístu p k otázce ČARODÉJNICTVÍ hebrejštinu a ŕečtinu. S tudium bohoslovectví nesmlouvavý obdobně jako LUTHER poještě pozdéji později rozšíril rozšířil o právni právní vedy vě dy a dosáhl ješté zcela nesm louvavý - obdobné l u t h e r po­ žadoval pro osoby obvinéné obviněné z tohoto deliktu tak titulu ta k titu lu doktora obojího práva. trest době Na přešel v roce tre s t smrti sm rti nna a hranici. Svými vývody si v dobé N a stranu stra n u pprotestantismu rotestantism u pŕešel velkěho m moru, 1534, o rok pozdéji později v dúsledku důsledku pronásledování _pronásledování velkého oru, kkterý terý Ženevu zachvátil v roce opustil Francii spoluobčanů vysloužil pŕezdívku přezdívku „ŽeF rancii a uchýlil se do Strasburku. S trasburku. Ani 1542, od spoluobčanu „Že­ papež", protože epidemii pomocí epidem ii čelil pomoci zde však pro svoji činnost nenašel ideální ideálni pod- nevský pápež“, upalováním čaro­ tak změnil působiště. Krátký mínky, a ta k opét zm enil púsobišté. K rátký nekonečných bohoslužeb a upalováním dějnic. čas pobýval v Basileji, kde v roce 1536 vydal déjnic. své nejdúležitéjší nejdůležitější dílo Základy kresťanského k řesťanského V průběhu letlet 1542-46 nechal popravit 58 58 prúbéhu 1542-46 nechal popravit osob a značný počet obyvatel m mě sta donutil esta donútil náboženství. soustředěné putování sankcem i k emigraci. Jeho soustŕedčné Konečným cílem jeho puto vání Evropou se svými sankcemi ženevstala Ženeva, kde oslavil největší triumf a odpor ženev­ oslávil nej vétší triu m f svého úsilí však nakonec narazilo nna ského m magistrátu. něm m měli př evahu nad života. Zavedl zde pŕísný přísný režim režim,, tzv. svetský světský ag istrátu . V ném éli prev ah u nad jimž ž Kalvínovy asketismus, asketism us, kkterý terý byl charakterizován ppří­ rí­ jeho stoupenci bohatí kupci, jim mou vyznavačů n na m ou úúčastí častí jeho vyznavačú a soukromém soukrom ém žiži­ procesy znemožňovaly obchody a ohrožovaly pověst m města. ésta. votě obyvatel m mě sta. Jeho žáci i on sám vote esta. sám do- dobrou povést spořádanost, náboženskou horlivosť horlivost K úúplnému plném u zastavení pronásledování čaro­ hlíželi nna a spoŕádanost, a píli občanú, občanů, obcházeli jejich domy a ovlivdějnic podéjnic však ve Švýcarsku Svýcarsku nedošlo, o což se po­ starali především četní Kalvínovi žáci a jejich jejich stara li pŕedevším d ětí. Neúčasť Neúčast n na bohoslužb ě ňovali výchovu deti. a bohoslužbe působící v jednotlivých kantotrestala vězením, rouhání smrtí. v kostele se tre s ta la vézením, sm rtí. pokračovatelé, púsobící 114

kameny

nech. Podle dochovaných zpráv bylo v 17. nech. Podie 17. stol. územíí Ženevy v pprůběhu nna a územ rňbéhu pouhých tŕí tří mémě­ síců upáleno více než 500 čarodejníc. čarodějnic. Malý sícú kanton dějištěm další po­ pokan tó n Zug byl v roce 1660 déjištém dobné štvanice,jejímž štvanice, jejím ž výsledkem výsledkem bylo 27 hrah ra­ nic měsíce. níc za dva mésíce. Ve Švýcarsku Svýcarsku v roce 1782 došlo v kan tó n u kantonu Glarus popravě ČARODEJNICE ČARODĚJNICE v EvG larus k poslední poprave ropě. ropé.

kameny Kamenům K am enňm se již od pradávna přisuzovaly rúzné různé m magické pŕisuzovaly agické a léčivé vlastnosti (viz MAGIE, (víz MÁGIE, lLĚČENí). é č e n í ). Po staletí se do am uletú zaamuletů sazovaly polodrahokam polodrahokamy y k ochrane ochraně proti zlému zlém u pohledu (viz AMULETY, ZLÝ POHLED), nnee­ moci nebo smrti, sm rti, k zajišténí ajetku. zajištění štéstí štěstí či m majetku. Naapríklad příklad sardonyx a kočičí oko chrání N chráni proti čARODĚJNICTVi, č a r o d é j n ic t v í , zatímco korály proti sterilite sterilitě a uuhranutí. h ran u tí. V lidovém KOUZELNICTVÍ k o u z e l n ic t v í se kam eny určitých kameny tvarů tv a rú a vlastností v lastn o stí považují za nadpŕirozené. nadpřirozené. Legenda uvádí, že Coinneach Odhar, skotský jasnovidec ze 17. stol., získal své jasnovidecké jasnovidecké pomocí kam schopnosti pomoci ene s otvorem upro­ kamene uprostřed. Když jednou jednou pro farm stred. áŕe sbíral ra še­ farmáře rašelinu, nna a chvíli si zdfím zdřímll a po probuzení našel nna a hhrudi ru d i kámen k ám en s otvorem. Podíval se skrze něj a uviděl jak farmářova nej uvidél,, ja k mu m u farm árova žena ppřináší ŕin áší otrávené jídlo. Varovaný m už dal jídlo psovi, muž kkterý terý po ném něm chcípl. Obecně jsou jsou kam Obecné eny s otvorem uprostred kameny uprostře d symboly ženství a v prňbéhu průběhu histórie historie se používaly ppři ri rituálech plodnosti. V čarodějnické čarodéjnické je takový kám kámen znamením tradici je en znam ením pŕízné přízně bohyně D Diany údajně jeho m majiteli hyné iany a údajné ajiteli pŕináší přináší majetek a štéstí. štěstí. Velký nebo m jetek alý kulatý kám en malý kámen takéé považován za symbol štéstí, je tak štěstí, ovšem pouze pokud nálezce pronese zaŕíkávadlo ká­ zaříkávadlo a kámen m en třikrát trik rá t vyhodí do vzduchu. Když ho zztratí tra tí přinese m mu nebo odhodí, pŕinese u to neštéstí. neštěstí. V Indií Indii se dolmen s otvorem považuje za léčivý. V Ozarkových horách se za obzvlášté velké štěstí považují kam kameny štéstí eny s otvorem nalezené v proudící vodě. vodé. Umisťují Um isťují se v krabičkách pod dveří. V Irsku verandou nebo schody u dverí. írsk u se oválným nebo kkulatým u latým kam enúm ŕík á kameny kamenům říká při pronášení negativních zaŕíkávakleteb a pri zaříkáva­ del se otáčejí proti sm směru éru hodinových ručiček. Proslulý B Blarneyův kámen larneyúv kám en ze severního Irír­ ska, m metr půl dlouhý blok vápence, byl podie etr a púl podle darem od čarodejnice. čarodějnice. Když človék legendy darem

věštecký dar. Skutečný kkámen ám en políbí, získá véštecký Skutečný původ kam kamene je neznámý. JJiná púvod ene je in á legenda kámen uvádí, že byl kám en do írsk a pŕivezen Irska přivezen ze Svaté zem ě. Sväté zeme. Malé M alé kameny kam eny nebo oblázky rozházené po podlaze údajně údajné bbrání ráni čarodějnicím čarodéjnicím vstoupit do přivolávají domu. POSEDLOST DÉMONY a KLETBY privolávaj! kamenné nna a postižené kam enné krupobití. Kam eny Kameny étaly odnikud, dokonce padají i ze jako by ppřil ŕilétaly stropu v m místnosti ístnosti (viz LITOBOLIE). l it o b o l ie ). Ohromné kamenné O hrom né kam enné kruhy, kterých ssee na na Britských B ritských ostrovech nachází víc než 3000, jsou 3000,jsou pozůstatky obradní obřadních pozústatky ch m íst pohanú. a míst pohanů. N Na mnoha místech m nohá takových m ístech se prý setkávají čČA­ a­ RODĚJNICE r o d e j n ic e nebo VÍLY A SKRÍTKOVÉ.

Kirké V ŕecké řecké mytologii mytológii čarodějnice čarodéjnice proslulá svými kouzly, kterým kterýmii prom énila Odysproměnila seovy lodníky ve vepŕe. vepře. Hom Homér ér ji popisuje jako jako světlovlasou ženu, dceru svétlovlasou dcéru bohyné a­ bohyně HEKATÉ, p patronky ČARODĚJNICTVÍ trónky ČARODÉJNICTVÍ a MAGIE. MÁGIE. Homér H om ér tvrdil, tvrdil, že řídila ŕíd ila osud a síly sily stvoření stvorení a zániku svými do uzlů svázaným svázanýmii vlasy (viz UZLY) uzlú u z l y ).. Je Je pokládána jak měsíční ja k za m ésíční bohyni, ta k za bohyni zahantak bující lásky. lásky. Kirké K irké se provdala za krále am aritánu, ktekrále S Samaritánťt, vyhoštěna na rého otrávila. otrávila. Byla vyhošténa n a ostrov Aeaea, což znam znamená „úpění", kde si postavila p ená „úpení“, a­ pamagii. O lác a začala se učit mágii. strov začarovala, Ostrov takže kdokoliv nna a néj vstoupil, prom énil se ve proměnil zzvíře. víre. Odysseovi m muži uži se sice prom énili ve vepŕe, proměnili vepře, ale on sám sám kouzlu unikl pomocí pomoci kouzelné rostra s t­ liny moly, kterou m mu u dal Herm es. Přinutil P rin ú til Hermes. Kirké vrátit jeho m mužům K irké vrátiť užúm lidskou podobu. podobu. Nicméně Kirké m éné ho K irké natolik okouzlila, že s ní strás trá ­ vil celý rok. Nakonec zem zemřela ŕela rukou Telemacha, kkterý terý se oženil s její dcerou dcérou Cassiphone. Kladivo na čarodéjnice čarodějnice alleus (lat. M Malleus maleficarum) m aleficarum ) Takzvaná „osudová kkniha n ih a stre stře­­ dověku", kterou sepsali dva ném doveku“, ečtí dominidom ini­ němečtí káni k áni Jakob Sprenger (14367-1495) a Heinrich H einrich Institoris (1430?-1505)vroce (14307-1505) v roce 1486. Vytištěna V ytišténa později ve Štrasburku. byla poprvé o rok pozdéji S trasburku. P rvní První dva díly seznamují čtenáře s jednotlivým seznam ují čtenáŕe jednotlivýmii druhy činností čarodejníc čarodějnic a uvádéjí uvádějí praktické praktické příklady, tre třetí príklady, tí díl slouží pŕedevším především inkvizitorům jak ru m jako metodický m etodický návod, ja k postupovat postupovať pří pŕí přípravě, príprave, zahájení a vedení procesu s osobami obviněnýmii z č ČARODĚJNICTVÍ. obvinéným a r o d é j n ic t v í . 115

kletby

Pro Kladivo je je typický protiženský charakch arak ­ ter, ter, který k terý sami sam i autoři autori zdůrazňují zdúrazňují tezí: ,,Jde „Jde kacířství čarodějnic, 0o kacíŕství čarodéjnic, nikoliv kouzelníkú, kouzelníků, ti nemají zvláštní význam. Je Je proto správnejší správnější nem ají zvláštni kacířství nikoliv kacíŕstvím kacířstvím kounazývat toto kacíŕství zelníků, ale pŕevážné převážně čarodéjnic, čarodějnic, aby název zelníkú, silnějšího. N Nechť byl odvozen od silnéjšího. echt je veleben Bůh, k který mužské Búh, terý dosud ochránil m užské pokolení od takové poškvrny! poskvrny! Vždyť v m mužském užském poko­ pokochtěl pro nás narodit a trpét. trpět. Proto nás lení se chtél tak vyzdvihl." ta k vyzdvihl.“ Navzdory tomuto tom uto brilantnímu brilan tn ím u zdúvodnéní zdůvodnění však byly nejslavnější nejslavnéjší procesy tohoto ddruhu ru h u vedeny právě proti mužům vedený práve m užúm (viz LAUTNER, LAUTNER, KRYŠTOF ALOIS).

zůstávala nevyjas­ Až do vydání této knihy zústávala nevyjasnněná en á zásadní otázka: Mohou čČARODĚJNICE a r o d é j n ic e za asistence dábla soudců? dabla ovlivňovat též osoby soudcú? Sprenger s Institorisem Institorisem vyŕešili vyřešili tento rébus následovně: „Čarodejnice ,,Čarodějnice nem nemohou následovné: ohou zničit zničit všechny své nepŕátele, nepřátele, neboť jim jim v tom tom zaza­ anděl strážný. Nemohou škodit ani braňuje andél inkvizitorům a jiným jiným úředním inkvizitorúm úŕedním osobám, protože tito vykonávají funkce ve veřejném veŕejném soudnictví. .. " nictví...“ Novátorství mnichů Novátor ství obou m nichň se projevilo i v otázkách užití m mučení 1 učení (viz TORTURA), neboť Kladivo zcela popíralo do té doby platnou zá­ zásadu, že m učení se nesm mučení nesmíi opakovať, opakovat, absolvovyšetřovaný předepsané val-li vyšetrovaný všechny pŕedepsané stupně a nedoznal se. Zkušený inkviziční stupne soudce Institoris proti tom tomu namítl, u nam ítl, že ... ,,vý„výjimečnost jim ečnost téchto procesu, vyžaduje výjimečné těchto procesů m učení...“ mucen1... v

Různé Rúzné

,,

"

druhy m mučení učení ve středověku stredoveku

Přestože Pŕestože bylo Kladivo na n a čarodějnice čarodéjnice pouhým soukromým soukrom ým beletristickým beletristickým dílem dilem a nikdy nenabylo účinnosti zákona, převzali většinu prevzali vétšinu jeho zásad tehdejší zákonodárci do trestn trestních jeho ích kodexů, pŕičemž přičemž ani v nejm nejmenším kodexú, enším nezáleželo katolickou či nna a tom, zda se jednalo o zemi katolíckou významu děsivé knihy protestantskou. O význam u této desivé středověkou společnost svedčí svědčí krom kromě pro stŕedovékou é jiného i skutečnost, že se v období let 1487-1669 dočkala neuvéŕitelných neuvěřitelných 29 vydání celě Evropy. v zemích celé nejvýstižněji toto dílo charakterizoval Asi nejvýstižnéji významný K F. význam ný německý ném ecký historik h istorik 19. stol. K. Koppen, který řekl, že ,,„...co ... co nejdivočejší, nejk terý ŕekl, nejprohnanější jezovitzvrhlejší obraznost, nejprohnanéjší ství, nejodpornéjší nejodporněj ší sofistika, nejpopštéjší nejpopštější nenejsurovější ukrutnost, nej nejdravější lidskost, nej surovejší ukrutnosť, dravej ší vymysliti může, obsahuje krvežíznivost se vym ysliti múže, Drakon tato kniha. Psal-li D rakon své zákony krvi, krví, je je Kladivo nna čarodějnice psáno jedovatou slinou a čarodéjnice mnicha šíleněho zbésilostí zběsilostí náboženskou, lam nícha šíleného kotností, chlípností a katanskou katan sk o u uukrutností." k ru tn o stí.“

kletby MAGIE MÁGIE používá kletby jako ZARÍKÁschopná nna člověka přivolat a človeka pŕivolat neštěstí neštéstí,, pohromu jako nejnemoc, pohrom u nebo smrt. sm rt. Kletby jako formaa kouzel jsou univerzálni. univerzální. Jso Jsou horší form u uvrženy za účelem odplaty nebo pomsty, ale i nna a ochranu, obvykle domácností, pokladú, pokladů, hropohřebních m bek a pohŕebních íst. K letba m úže m ít okaoka­ míst. Kletba může mít mžitý m žitý účinek, nebo m úže být po nékolik může několik let v latentním laten tn ím stadiu. Kletby se uvalovaly nna a ro­ rodiny a ty ppak ak sužovaly po generace. Kletbu K letbu může m úže na n a druhého človeka uvrhn o u t člověka uvrhnout kdokoliv vyjádřením vyjádŕením přání pŕání,, aby se dotyčněmu dotyčném u něco přihodilo . Ale účinnost kletby néco ošklivěho ošklivého prihodilo. je závislá nna a postavení osoby, kkterá te rá ji pronáší. Stejně jako jako v prípade Stejné případě požehnání se pri při kletbé kletbě nadpřirozené síly, nejlepší, vzývají nadpŕirozené sily, a proto je nejlepší, když ji pronáší knéz kněz či knéžka kněžka nebo osoba ovládající m magické agické um éní, jako umění, jako je čarodej, čarod ěj, ČA­ ČA­ RODEJNICE, RODĚJNICE, kouzelník či mág. VADLA

kniha stínú stínů K niha ritu álu , čarodějnic­ čarodéjnicKniha rituálů, kých zákonú zákonů a etiky, bylin, léčitelských postupů, tanců, amuletů jasnovistupú, zaříkávadel zaŕíkávadel,, tancú, am uletú,, jasnovi­ deckých metod, m etód, obřadů obŕadú při pri sabatech sabatech a rozličných jiných čarodéjnických čarodějnických praktik. praktik. potřeby ČARODÉJNICTVI Pro potreby na ČARODĚJNICTVÍ neexistuje jed jedna stínů, protože každá tradice m obecná kkniha n ih a stínú, á má štan d ard n í verzi a každý COVEN siji šiji podie svoji standardní podle 116

knihy smolné potřeby doplňuje. Kniha stínů měla potreby K niha stín u by se m êla držet v tajnosti, ale nněkteré ČARODĚJNICE nebo ëkteré ČARODÉJNICE nněkterí ëk teri čarodéjové čarodějové ji zveŕejňuji. zveřejňují. Tradičně měla Tradičné by ve společenství m éla existovat jedna stínů, k kterou měla jed n a kkniha n ih a stínú, terou by u sebe m êla mít m it nejvyšší knéžka kněžka či knëz, kněz, ale v poslední dobë době se stává samoz řejmostí, stáv á sam ozrejm ostí, že každý člen spolepřípadě čenstva vlastní v lastn í svou kopii. kópii. V ideálním ideálním pripadë zasvěcená carodëjnice č arodějnice m měla by si každá nově nové zasvécená êla knihu stínů vlastnoručně opsat, ja jak tomu býkn ih u stín u vlastnoručné k tom u bý­ dříve, ale v dnešní technické dobé době se tyto valo dŕíve, knihy rozm rozmnožují čaro­ nožují nna a disketách. Pokud caro­ dějnice společenství opustí, musí stínů dëjnice m usí knihu kn ih u stínú vrátit.

Přestože Pŕestože právo i povinnost vést smolné knihy mélo mělo každé město pravomocí, mésto s hhrdelní rdelní právomocí, středověku v Čechách, Čechách, na jichž bylo ve stŕedovéku n a MoMo­ ravě dnů se rave a ve Slezsku mnoho, do dnešních dnú miz nich zachoval pouze nnepatrný ep atrn ý zlomek. V m i­ nulosti bývalý étem zájmu zájm u historikú, bývaly pŕedm předmětem historiků, moderní době pŕedstavují představují cenný a v evropvm oderní dobé ském kontextu uunikátní ském n ik á tn i ppramen ram eň k poznání minulosti. nejpozoruhodnějším m inulosti. K nejpozoruhodnéjším ppatří atrí smolné sm olné knihy Tábora, Pardubic, Pardubíc, Velké Bíteše, Solnice, Rakovníku, Chlumce, Kolína K olína atd. JeJe­ mnohde před­ jich nedílnou a m nohde rozsáhlou část pŕed­ stavují zápisy o výsleších osob, obvinéných obviněných z kouzel a čar, tedy z ČARODÉJNICTVÍ. ČARODĚJNICTVÍ.

knihy smolné, též černé aj. Sloužily k zapisování výpovédí výpovědí osob vyslýchaných po­ pomučení mocí moci m učení (viz TORTURA). Dále se do nich zapisovaly ortely a zprávy o vykonání rozsudkú. rozsudků. zlidovělěho označení jejich jejich Název pocházel ze zlidovëlého obsahu, kkteré uvádělo v pream preambuli teré se často uvàdëlo buli jednotlivým zápisúm zápisům - napr. např. ,,Pro k jednotlivým „Pro lepší a budoucí pam paměť ët tento zápis a revers jeho, kterej města nna a sebe učinil, do kkněh n ëh těchto téchto smolných m ësta jest Náchoda je s t vepsán." vepsán.“ (Náchod 1534-97). Tento termín převzal do svého zákoníku i KRISterm ín prevzal který těchto knihách ŕíká: říká: TIÁN TlÁN z KOLDiNA, KOLDINA, k terý o tëchto

kočky Kočky se odpradávna spoj ovaly spojovaly s nadpŕirozeným nadpřirozenýmii jevy. V rňzných různých kulturách ku ltu rách se dávaly do souvislostí se štéstím štěstím či neštésneštěs­ tím,, léčením nebo pohromou. Ve folklóru je tím jedním z nejoblíbenéjších nejoblíbenějších zvíŕecích zvířecích kočka jedním průvodců čarodéjnic, čarodějnic, kouzelníkú kouzelníků a vykladačú vykladačů prúvodcú především pobudoucnosti. Velmi hojné jsou pŕedevším věry spojené s kockami. kočkami. véry Kočka byla posvätným starém posvátným zvíŕetem zvířetem ve starém Egyptě, neboť Egypťané Egypťaně ji spojovali s m měsícem Egypté, ésícem m anželství Bast. B ast. Dávala D ávala (viz MÉSÍC) MĚSÍC) a bohyni bohyní manželství se též do souvislosti s Bohyní-Matkou Bohyní-M atkou ISIS. V egyptském umění bůh slunce Ra zpoegyptském um éní byl búh dobněn jako kočka, k která tem-­ dobnén te rá zabíjí Hada H ada tem noty. Óerné kočky byly symbolem temnoty Č erné kočky tem noty sm rti. a smrti. Podle pověstí m měli Podie tradičních povéstí éli kočku všichni k o u z e l n íc i i ČARODÉJNICE KOUZELNÍCI ČARODĚJNICE nebo cikánky hádastejně jako m měli jící z ruky ru k y budoucnost - stejné éli SOVY nebo ROPUCHY. Kočky byly DOMÁCÍ SKŘÍTKOVĚ d o m á c í SKRÍTKOVÉ čarodějnic, provádély prováděly n na čarodéjnic, a sousedech maleficii m aleficii (viz MALEFICIE), přebírali m a l e f i c i e ), jejich podobu p ŕeb írali DÉdé­

„Vyznání pak zločincúv, zločincův, kteráž by pri při tráp trápení e n í na jiné skutkův takových zlých nápomocjin é zločince, skutkuv jich se vztahovala, níky, i nna a fedrovníky jich vzťahovala, s pilností poznam enána a potomnë ih černých, smolsmol­ poznamenána potomně do kn knih ných aneb jiných k tom tomuto zřízených spisována uto zŕízených mají." býti m ají.“

Ukázka mě sta Rakovníku U kážka ze zápisu smolné knihy m esta

MONI. m o n i.

Čarodějnice se prý dokážou devétkrát devětkrát proČarodejnice m énit v kočku, protože kočka má m á údajné měnit údajně devět životú. životů. Do černých koček se pŕevtéloval převtěloval vét samotný ĎÁBEL. Ve stŕedovéké středověké Evropé Evropě byly sam otný ĎÁBEL. černé kočky pronásledovány a upalovány. Jakmile nějakě kočce proslechlo, že p patří Jakm ile se o néjaké a trí čarodějnici, tak také čarodéjnici, é ji bez milosti m ilosti upálili. je kočka velm velmii úzce spojena Ačkoliv je spojená s čaro­ čarodějnictvím,, pŕesto přesto se v nékterých některých oblastech déjnictvím Evropy, Anglie a Spojených sstátů předpo­ tá tú pŕedpoštěstí. Ale pŕebéhne-li přeběhne- li černá kládá, že nosí štéstí. kočka pŕes znam ená to vždy sm úlu. V jipřes cestu, znamená smůlu. ném folklóru se traduje, že když kočka pŕepřeném 117

kohouti

mrtvolu, mrtvoly skočí m ŕtvolu, stane se z m ŕtvoly upír, a aby se tak jsou ta k nestalo, musí m usí se kočka zabít. Kočky jsou pokládány za TALISMANY úrody — - kočka pohhřbená ŕb en á na n a poli zaručí bohatou úrodu. Mezi moderními zůstávají m oderním i čarodějnicemi čarodéjnicemi zústávají zvířaty pro svou kočky oblíbenými domácími domácimi zvíŕaty psychickou senzitivitu. kohouti Symboly svetla světla a dobra, po starúzných náboletí oblíbená obetní obětní zvíŕata zvířata v různých ženstvích. Kohout je v mnoha m nohá kulturách k u ltu rác h popo­ svátným ptákem,, je spojován pŕedevším především se svätným ptákem slunečnímii božstvy a má zahánět slunečním m á moc zah án ét zlo. KoKo­ hout je h o u t se také tak é používá jako OMEN. o m e n . Ve Walesu W alesu je omenem štěstí, Maďarsku štéstí, v M aďarsku smrti sm rti a zla. Je také tak é symbolem úrody a po staletí se na n a celém svě tě používal při svete pri PAEDPOVÍDÁNÍ PREDPOVÍDÁNÍ BUDOUCNOSTI. b u d o u c n o s t i. přežívajících pohanských zvycích kohout V pŕežívajících ztělesňuje ducha obilí stŕežícího střežícího úrodu až do ztélesňuje Posledním u snopu obilí se ŕík á sklizně. Poslednímu říká doby sklizné. kohoutí kohouti snop, kohout, dožínkový dožinkový kohout, podzimní Naa zakončení zim ní nebo dožínková dožinková slepice. N sklizně se kohout tradičné tradičně obétuje, obětuje, aby byla sklizné některých zvyku zvyků ppříští ŕíští rok dobrá úroda. Podle Podie nékterých se sváže do snopu a propíchne vŕetenem vřetenem.. Také se až po krk půdy a pak se mu k rk zakopává do púdy mu usekne hlava; nebo se bičuje, bije či ukameu kam e­ ňuje k smrti. sm rti. Maso obetovaného nuje obětovaného kohouta se uvaří kůže s peřím u varí nebo vyhodí, ale kúže perím se uschová, aby se na jaře n a ja ŕe rozprášila po polích. honů n na obětování V dobách honu a čČARODĚJNICE a r o d e j n ic e se obétování kohouta považovalo za náboženskou urážku, protože symbolizoval svétlo, světlo, dobro a sam samotot­ ného Boha. Irská čarodějnice ze 14. stol. ALICE Irsk á čarodejnice na obětovala koKYTELEROVÁ prý n a křižovatce kŕižovatce obétovala skřítku houty svému svém u domácímu dom ácím u sk ŕítk u (viz KŘIŽO­ KRIŽO­

f

lJe tani}e lanijs et pbíronid~ pbitoniris n1u~ mu*

limbus hcribiie an at>1Uurtn~rmwnp?1Mc1pcm lUuífrilľimumpnncipcm i,omi11ú Dominu S;[61fmúd11111 SigiíbiOdum

oľcblducem aulíríe rracrgruo ŕracf§ruo pu!d:crnm pu!d:emmuo o rdJiduccm aurtrrc uo

Čarodějnice obětující kohouta a hada, aby přivolaly Čarodéjnice obétující pŕivolaly bouři bouŕi

(illrich (Ulrich Molitot, De Ianijs et phitonicius mulieribus, 1489)

VATKY, DOMÁCÍ SKŘÍTKOVÉ). DOMÁCI' SKRÍTKOVÉ).

Říkalo čarodějnice obétují obětují kohouty Ríkalo se, že čarodéjnice při pPAIVOLÁVÁNÍ BOUŘE v kotlích pri r iv o l á v a n í b o u ŕ e a děště. déšté. Č arodějnickě SABATY Carodéjnické s a b a t y se konaly až do rána, dokud nezakokrhal kohout. MONTAGUE SUMo f Witchcraft MERS ve své knize The History of and Demonology (Déjiny čarodějnictví a dé(Dejiny čarodéjnictví monologie -1926) píše: ... odpradávna je známo, že kokrhání ...odpradávna k okrhání kohouta ruší čáry. Židé věřili, že mávání křídel ru ší čáry. Zidé verili, m ávání kohoutích krídel zničí sílu silu dém onň a zruší kouzelná zaříkávadla zaŕíkávadla... démonů ... Satanovy Satanový obřady obrady končí za úsvitu, protože tehdy začíná svatý svätý církevní čas. V době dobé sv. Benedikta B enedikta se pobožnosti a chvalozpěvy chvalozpévy konaly za úsvitu a ří­ ŕíjim Gallicinium kalo se jim G allicinium - kuropění. kuropéní. 118

Znám ý žalobce čarodějnic, čarodejníc, francouzský déZnámý monolog ze 16. stol. Nicholas Remy, uvedl, že nékteré některé čarodéjnice čarodějnice se pŕiznaly přiznaly k nenávisti ke kohoutům.. Kohout ohlašuje úsvit osvétlující osvětlující kohoutúm hříchy noci a podnecuje podněcuje uctívání Boha. hŕíchy Kohouti prý kokrhali pri při narození i smrti sm rti Krista. křesťanským symK rista. Ve středověku stŕedovéku byl kresťanským sym­ bolem bdelosti bdělosti a vzkžíšení. vzkříšení. Býval zobrazován na věžích a kupolích. n a kostelních véžích dnešnídobě dobése sekohouti kohouti stáleobětují obétují stále veve V dnešní různých animisWOODOO, santerii, macumbě, m acum bé, rúzných anim is­ tických náboženstvích a satanismu, satanism u, nikoliv však v NEOPOHANSTVÍ n e o p o h a n s t v í nebo neopohanském neopohanském ČA­ čaRODĚJNICTVÍ, ob ěti neprovádéjí. neprovádějí. r o d é j n i c t v í , kde se žádné obeti

Koniáš, Antonín

Koniáš, Antonín Anton ín (1691-1760) Jezuitský Jezuitský spisovatel a hlavní h lavni pŕedstavitel li­ představitel katolické literární protireformace te rá rn i protireform ace v Čechách. Čechách. V boji proti kacířům n českým kacíŕúm ešetril sebe ani jiné. Jako nešetřil jiné. Jako jeden z m mála jeden ála duchovních období vrcholného denně. N Nesmiřitelný baroka kázal ppětkrát é tk rá t denné. esm iŕitelný byl proti sta starší literatuře rší české lite ra tu re z období 1414-1620, 1414—1620, kkterou tero u považoval za ďábelské Naa svých cestách po venkové venkově zkonfiskodílo. N val a spálil 30 000 knih, hrozil tresty tresty svet­ svět­ skými pekelnýmii a byl pevné ským i i pekelným pevně pŕesvédčen přesvědčen o existenci čarodéjnic. čarodějnic. Základem jeho literárního díla se stal spis Základem Klíč kacířské kacírski bludy k rozeznání otevírající (Clavis haeresim vyhaeresim claudens et aperiens), vy­ tiskem v H Hradci Je daný tiskem radci Králové roku 1729. Je vlastně to vlastn é aplikace neblaze proslulých ŕím řím­ských indexu, indexů, zahrnujících pŕedevším především díla anUtrpení zatracenců v pekle U trpení zatracencu

íP'f ■Sŕl r * ^

BT'

/ » ■ ■ I r 1r v*

ŕďfcŕ íí.

L■

renesance , které Koniáš upravil a roztiky a renesance, podmínky. vedl nna a české podmínky. V oblasti literatury oblasti lite ra tú ry véroučné sepsal ra d u věroučné sepsal řadu kázání, odborných pojednání a dokonce písní, písní, ĎÁBEL a sm smrt. v nichž se vyskytuje ĎÁBEL rt. K nejzajímavějším m avéjším ppatří a trí Píseň o mukách pekelných, autor v níž au to r popisuje všechny hrúzy, hrůzy, očekávaočekáva­ jící hhříšníky ŕíšn ík y v Luciferové Luciferově ríši. říši. DÉMONI jsou jsou zde vylíčení vylíčeni jako jako roztodivné ppří­ rí­ šery, kkteré ...jsou černéjší černější než krkavci, ro teré ,,„...jsou h atí rohatí mají různých šelem, dnem jako býci, m ají podobu rúzných dnem i nocíjim nocí jim zz chřípí chŕípí aa očí očí srší srší plamen. plam eň. Řičí, Ričí, kňučí, kňučí, mňoukají, kokrhají, sroubují m ňoukají, kvákají, krákají, krákají, kokrhají, kříže, skřipce, klády, kola, kují vikríže, škripce, šibenice, šibenice, klády, vi­ pouta řetězy, vrzají, vrzají, dýmají, fučí, skří­ dlice, po uta a ŕetézy, skŕípají, hoblují a bouchají jako orské vlnobití, jako m mořské vlnobití, jako rá rány hromově, jako praskající požár sojako n y hromové, domský...“ domský. .. " Hříšníky ostře odlišuje podie H ríšníky autor ostŕe podle charak­ charakteru provinění, takže napríklad te ru a ddruhu ru h u jejich provinéní, například neřestnému osoba holdující nerestném u obžerství m ohla mohla očekávat, že ,,„...Ústa, ... Ústa, jež rá očekávat, da m laskala laráda mlaskala hůdky a pamlsky, prolézá m mrzká húdky rzká žížala, krájsou čející žáby plzký, hadi, brouci i pavouci jsou jim skvostné krmičky, žluč, pelyněk, jim pelynék, šalomoutruňčičky... ", m nek nejsladší truňčičky.. árni vcúm naopak marnívcům ,,. .. Chřípě, co kdy prohŕešily hrozilo „...Chŕípé, prohřešily vonéním voněním mastí, jim páry páry stuchlý, shnilý vydrahých m astí, to jim kuřují z propasti. Am Ambra, kuŕují bra, balsám balsám nebo pižmo vůně jsou jsou tam tam neslýchané, stroj bobrovej, tru vuné truss jsou veci věci vídané...“ vídané ... " atd. čertovej, tyť jsou Konrád z Marburku (?-1233) Duchovní rádce hhraběte rab ete Ludvíka IV. Durynského D urynského a zpovědník jeho ženy Alžbety Alžběty U Uherské, který védník herské, který v krátké době dokázal vybičovat k rá tk é dobé vybičovať čarodějnicko­ čarodéjnickokacířskou hystérii hysterii k absolutním kacíŕskou u vrcholu. absolutnímu vrcholu. Konrád Marburku působil od roku 1214 K onrád z M arburku pňsobil Německu jako kazatel. Když ho ppav dolním N ém ecku jako á­ Řehoř ustanoví! církevním církevním vizitátopež R ehoŕ IX. ustanovil rem a soudcem nnad kacíři, začal ra razit rem ad kacíri, z it heslo raději sto nevinných než p „spálit radéji u stit jednoho pustit jednoho viníka". viníka“. Kdokoliv se m mu u dostal do rukou, mél měl dvé dvě možnosti ČARODĚJNICTV Í pŕiznat přiznat m ožnosti - buď se k ČARODÉJNICTVÍ dobrovolně dobrovolné a být bez dalších pprůtahů rú ta h ú upálen, mučení nebo popírat i po m učení (viz TORTURA) a ppak ak stejně skončit n na stejné a hranici. Obhajoba nebyla nikomu obviněných povolená povolena a zcela béžným běžným nikom u z obvinéných jevem byla anonym anonymní jevem ní dDENUNCIACE e n u n c ia c e do zvláštních schránek u kostelních zpovédnic. zpovědnic. 119

košťata Během nékolika několika let se m mu těmito Béhem u tem ito ppraktira k ti­ kamii podarilo podařilo tém téměř kam éŕ zcela vylidnit Hesensko. téměř doAvšak tém éŕ nna a vrcholu své kkariéry ariéry se do­ čaroděj­ ppustil ustil osudového omylu. Označil za čarodéjněkolik velice vlivných osobností z ra řad níky nékolik d m ístní šlechty a byl pohnán pred místní před ríšsky říšský snem sněm v Mohuči. prokazatelným justičním justičním v vražNavzdory prokazatelným raž­ dám však své jed jednání přestože obn án í obhájil, a pŕestože důtku přílišný spéch spěch pri při vyšetŕování, vyšetřování, držel dú tk u za prílišný mu umožněno svěřené funkci bylo m u um ožnéno i nadále ve svéŕené Na cestě však jeho pruvod průvod pracovat. N a zpáteční ceste přepadli v lese nedaleko M Marburku čer­ prepadli arburku 30. čermaskovaní vence 1233 m askovaní ozbrojenci a svými tuto děsivou kapitolu v dejinách d ějinách meči ukončili tu to désivou své zemé. země.

košfata hlavnímii košťata Ve folklóru byla košťata hlavním dopravnímii prostŕedky prostředky čarodejníc, čarodějnic, k které dopravním teré nna a ohromnou rychlostí létat. ČA­ ČA­ nich dokázaly ohrom nou rýchlostí RODĚJNICE n na koštěti se stala oblíbenou kulRODEJNICE a koštéti turní Teorie, proč čarodéjnice čarodějnice pou­ poutu rn í zvyklostí. Teórie, žívají tyto netradiční dopravní prostŕedky, prostředky, se žívaj! různí. Nejpravdépodobnéjším Nejpravděpodobnějším vysvétlením vysvětlením ruzní. zůstává, že košté koště je nejdňležitéjším nejdůležitějším pŕedm předmě­ zňstává, étem v dom domácnosti tem ácnosti a používá ho každá žena. V m inulých stoletích bylo zvykem, že když minulých kolemjdoužena odešla z domova, dávala to kolemj dou­ cím sousedům najevo tím tím,, že oprela opřela košté koště čím a sousedňm o venkovní dvere dveře nebo ho prostrčila komínem.

Čarodějnice vylétávající z kom komína koštěti (ThoČarodéjnice ína nna a koštéti mas Erastus, čarodějnic a trestu, m as E rastu s, Rozhovory o moci čarodejníc který si zaslouží, 1579)

P rávé od tohoto zvyku není daleko k pŕedPrávě před­ stavě, že čarodéjnice čarodějnice vylétávaly n na koštěti ko­ kostavé, a koštéti mínem. m ínem . Při obviněné čarodéjnice čarodějnice vypovíP ri procesech obvinéné jim létání daly, že jim létán í umožňovaly zázračné MASTI, kterýmii si potíraly télo, tělo, nebo židle či košťata. kterým chtěly, mohly cestovať cestovat i v neviditelném neviditelném Pokud chtély, stavu. S takovou m možností mnoho známých ožností m noho znám ých autorit au to rit nesouhlasilo. Francouzský démonolog želéze 16. stol., JJean e a n Bodin, zastával názor, že lé­ tatt dokáže pouze duch, nikoliv fyzické télo. tělo. ta Podle tradice létaly čarodéjnice čarodějnice n na Podie a SABATY zvířecích nna a košťatech nebo nna a démonech ve zvíŕecích podobách. tak moři BOUŘE. Cestovaly ta k ikm ori k pPŘIVOLÁVÁN r iv o l á v á n iI b oure. vyprávějí, že nové nově zasvécené zasvěcené čaro­ Legendy vyprávéjí, dějnice často pri při cestách spadly. V prúbéhu průběhu déjnice čarodějnic, jakou jakou je napr. např. nočních slavností slávností čarodéjnic, městech VALPURŽINA NOC, lidé v m éstech dávali nna a chodchod­ předměty, jako háky či kosy, aby se níky ostré pŕedméty, spadlé čarodéjnice čarodějnice zabily. !SOBEL čaroděj­ 1SOBEL GOWDIEOVÁ, slavná skotská čarodéj­ koštěti n nenice ze 17. stol., prohlásila, že nna a koštéti e­ cestuje, ale oklamává oklam ává jím anžela. Než se vy­ jím m manžela. vyvedle m manžela dala nna a sabat, položila ho vždy vedie anžela místo nic nna a své m ísto do postele a tvrdila, že nikdy nie nepoznal, což spíše vypovídalo o stavu jejího manželství, usvědčovalo z čarodéjčaroděj­ m anželství, než aby ji usvédčovalo nictví. Koště se používá i pri při nékterých některých neopohanKošté ských rituálech, kdy se pokládá m mezi ČARO­ ezi ČARODĚJNICKĚ předměty Vyd é j n ic k é NÁSTROJE n á s t r o j e a pŕedm éty nna a oOLTÁŘ. l t á r . Vy­ soká knéžka kněžka společenstva vždy symbolicky koštětem zam zamete místa rituálu koštétem ete zlo z m ísta konání ritu á lu a teprve ppak Při ak se vyznačí MAGICKÝ KRUH. P ri nně­ é­ jím vy­ vykterých neopohanských rituálech se jím značí DEOSIL, čímž se symbolicky vyruší staré vlivy. Při nevěsta s ženichem ženichem P ri skotském skotském obyčeji nevésta tradičně skáčou pŕes přes košté, koště, což se podobá oby­ obytradičné čeji v anglickém anglickém W alesu, kdy pŕes Walesu, přes né ně právé právě oddaný m manželský doanželský ppár ár vstupuje do svého do­ mova.

Obvykle železná nádoba, nástroj ča­ kotel rodějnic a kouzelníku. kouzelníků . Podie Podle stŕedovékých středovékých rodéjnic a renesančních tradic ČARODÉJNICTVÍ ČARODĚJNICTVÍ se v kotli pŕipravovaly j e d y , MASTI m a s t i a FILTRY. f il t r y . Neopohanpřipravovaly JEDY, ské ČARODÉJNICE ČARODĚJNICE rovnéž rovněž používají kotle, ale rozdělávají v nich pri při rituálech oheň a pálí k karozdélávají a­ jimii zdobí byty. Kouzelné nápoje didla nebo si jim 120

kouzelné znaky

Čarodějnice míchající lektvar v kotli (Abraham (Abraham Saur, E Ein Čarodejnice in K urtze Treue Warning, 1582) Kurtze

se pravdepodobné pravděpodobně p ŕipravují z léčivých rostpřipravují užívají se v pozitívni pozitivní m lin a užívaj! ágii nebo pri magii při LÉLĚ­ ČENí. Při rituálech č e n í. P ri ritu álech se kotel postaví nna a čaročaro­ dějnický OLTÁR OLTÁŘ doprostred doprostřed magického k kruhu déjnický ru h u (viz MAGICKÝ je tento pŕedpřed­ m a g ic k ý KRUH). k r u h ). Jako Jako nádoba je mět je spojován s lúnem lůnem m ét symbolem symbolem ženství a je Bohyně-Matky. Bohyné-Matky. Kotel hhrál rá l po tisíciletí duležitou důležitou roli mnoha Na příklad podie podle starov m nohá kkulturách. u ltu rách . N apríklad dávné irské tradice prý z kotlu kotlů pri při slavnosPrvní spojotech nikdy neubylo jídlo. P rvní Keltové spojo­ vali kotle s dobrou úrodou, hojností a oživováním m mrtvých. ŕtvych. Kotle sloužily pro lidOBĚTI — - obéti oběti se n nad ské OBÉTl ad kotlem kotlem prorízlo prořízlo hrdlo nebo ji v kotli utopili či udusili.

kouzelné znaky Kulaté K ulaté magické znaky a symboly užívají H olandané v Pensylvánii Holanďané především proti ČARODÉJNICTVÍ, pŕedevším ČARODĚJNICTVÍ, ale tak takéé jim jimii umocňují ZAŘÍKÁVADLA. um ocňují ZARÍKÁVADLA.

jako AMULETY nebo TATyto znaky vypadají jako Malují tradičně n na M alují se tradičné a stodoly, stáje a domy nna a ochranu proti blesku, očarování a k zajišténí zajištění úrody. Znaky se tak také é m alují nna a malují kolébky a kuchyňské náčiní, nna a police s po­ potravinami d:fověné nebo kovové disky, trav in am i a nna a dŕevéné disky, zavěšují do oken. kkteré teré se zavéšují máá odlišný význam. N Každý znak m ékteré Některé symboly svým púvodem původem sahají až do doby - nnapríklad bronzové — apríklad svastika či sluneční starověké kolo, symbol kkultu u ltu Slunce - nebo do starovéké Kréty Mykén.Nejvíce užívanýmii znaky jsou K réty a Mykén. Nejvíce užívaným jsou pěti-, šesti- nebo osmicípá hvézda hvězda zakreslená zakreslená péti-, PĚTIÚHELNÍK A PENTAGRAM, obmény v kkruhu, ru h u , PÉTIÚHELNÍK obměny svastiky, svastiky, nebo srdce. Květina okvětnímii lístky K vétina se šesti okvétním lístky nebo šeshvězda jsou jsou znakem znakem úrody a m ticípá hvézda alují se malují zemědělská nářadí, výstroj koní nebo n nna a zem édélská náradí, a na také malují stodoly. Znaky se tak ém alují nna a plátno, tkadmandlovací lecké náčiní a m andlovací prkno. Ď alším znaDalším LISMANY.

121

kouzelníci

kem úrody jsou granátová jablka, dubové listí zajišťuje mužskou m užskou plodnost, orel nebo kohout se srdcem jsou znakem síly sily a odvahy, tulipány a srdce symbolizují lásku lásk u a šťastné manželm anželm áji moc léčit, udržovat ství. Kouzelné znaky mají nebo získat bohatství, přivolávat privolávať nebo zastaz a sta ­ vovať déšť a mnoho dalších účinků. účinkú. Při P ri malovovat vání znaku se většinou vétšinou ještě ješté pronáší zaříká­ zaŕíkážatím nemáme nem ám e vadlo. O všech znacích však zatím přehled, pŕehled, protože o nich pensylvánští Holanďané dáné mají m ají zakázáno mluvit. m luvit. Zvyk malovat m alovat kouzelně kouzelné znaky na n a předměty pŕedm éty pochází z Německa N ém ecka a Švýcarska Svýcarska a zavedli ho němečtí ném ečtí vystěhovalci, vystéhovalci, kteří k teŕí se v letech 1700-1800 1700—1800 usadili v Pensylvánii. Ve starém starém saském saském náboženství se tyto znaky malovaly m alovaly na n a stodoly nebo domácí domáci náčiní. V Německu N em ecku se znaky malovaly m alovaly na n a rámy rám y stodol, ale ne na na domy, ve Švýcarsku Svýcarsku naopakjen naopak jen na n a domy. PenP en­ sylvánští Holanďané H olandáné přejali pŕejali oba zvyky a jejich u žití rozšířili. rozšírili. užití V 19.19.stol. znaky nan domech holandstol.byly byly znaky a domech holand­ ského venkova v Pensylvánii zdaleka vidět. vidét. obecné Zvyk začal slábnout ve 20. stol., kdy obecně dochází k úpadku ú p ad k u víry v čarodějnictví. čarodéjnictví. term ínem se v různých rňzných kouzelníci Tímto termínem historických obdobích označovali mágové čarodéjové. Začal se používat v 15. 1 5 . stol. a bě­ béa čarodějové. hem 16. 1 6 . a 17. 1 7 . stol. v období velké obliby veskouzelníkú neoznačoval je n vysoké nických kouzelníků jen mágy, ale i moudré m oudré muže m uže a ženy, zaříkávače, zaŕíkávače, vyvolavače duchů duchu a ČARODĚJNICE. č a r o d é j n ic e . Po P o roce 1825 1825 slovo kouzelník téměř tém éŕ vždy označovalo člo­ člo­ věka veka zabývajícího se čarodějnictvím. čarodéjnictvím. Ve 20. 20. stol. se od tohoto označení upustilo a v moderním ČARODĚJNICTVÍ CARODÉJNlCTVf se nepoužívá. Dříve Dŕíve mělo mélo každé městečko m éstečko nebo vesnice v Evropě Evropé alespoň jednoho kouzelníka, kterého m ístní lidé uznávali a báli se ho. Tento koukou­ místní zelník poskytoval magické služby, jjako ako PŘED­ pŕedPOVÍDÁNÍ BUDOUCNOSTI, BUDOUCNOSTl, nalezení pohřešova­ pohŕešovaných osob, ztracených předmětů predm etu či pokladů pokladu,, LÉČENIÍ lidí i zvířat, zvíŕat, vykládání snů, snň, určování LÉČEN krádeží, VYMÍTÁNÍ VYMÍTÁNf DUCHŮ, DUCHÚ, víl a skřítků, skŕítkú, vyráběl vyrábél AMULETY a FILTRY. Protože kouzelníci určovali vinu při p ri různých rúzných zločinech, těšili téšili se velké vážváž­ nosti. Jejich ZAŘÍKÁVADLA ZAŔÍKÁVADLA byla zčásti lidová, zčásti křesťanská. kresťanská. Thomas Thom as Browne v 17. stol. je popisuje jako „osoby nízkého původu". púvodu“. Většina V étšina z nich za své 122

Kouzelník K ouzelník jedoucí na n a sabat sab at (illrich (Ulrich Molitor, De Ianijs et pphitonius h ito n iu s mulieribus, m ulieribus, 1489)

služby vydélávala tak ta k málo, že musela m usela ještě ješté jinak jin a k pracovat, aby se uživila. Obvykle tvrtv r­ dili, že dostali moc od Boha, archandélů, archandélú, světců SKŘ ÍT­ svétcú z Bible nebo je mocí obdařili obdarili VÍLY AASKRÍTKOVÉ. k o v é . Thomas Thom as Hope, kouzelník z Lancashire, v roce 1638 prohlásil, že své léčivé schopnosti získal v Římě, Rímé, kde mu m u je propůjčila propújčila VODA, v o d a , jíž se s e umyl. V Anglii byli kouzelníci pronásledováni stáAnglii byli kouzelníci pronásledováni státem tem i církví. cirkvi. Zákon o čarodějnictví čarodéjnictví z roku 1542,1563 d ru h ú MAMÁ­ 1542, 1563 a 1604 učinil z lidových druhů GIE těžké téžké zločiny. Avšak pronásledování pronásledováni ze strany částečně díky stran y státu š tá tu nebylo důsledné, dúsledné, částečné oblibé kouzelníků, kouzelníkú, které k teré jejich zákazzákaz­ obecné oblibě níci chránili, a částečně částečné díky nedostatku ned o statk u dů­ dúkazú o jejich činnosti. Kouzelníci podezřelí podezŕelí kazů nebo obvinění obvinéní z neškodné magie m ágie byli pronápro n á­ čarodéjové. Církev Cirkev prohlásila sledováni jako čarodějové. KOUZELNICTVÍ a předpovídání pŕedpovídání budoucnosti za ďábelské činnosti. Kouzelníci jako vysocí mágové byli intelektuálové, kteří k te ŕí se zabývali alchymií, alchýmií, poznání jim jim zprostŕedkovala zprostředkovala HERMETIKA a doktríny slavných mužů, RIPPA, Paracelsus, m užú, jako byli AG AGRIPPA, P aracelsus, C etli etli ZAZA­ JOHN DEE nebo neoplatónští filozofové. Č KLÍNACÍ KNIHY, vyvolávali duchy při pri obřadních obŕadňích rituálech NEKROMANCIE, k jejich dovednostem patřilo Ř IŠŤÁLOVÉ KOULE. patrilo VĚŠTĚNÍ VÉŠTÉNÍ z Z K KRIŠTÁĽOVÉ

kouzelnictví

V 17.17. stol. kouzelnictví lidové stol. kouzelnictví lidové a vysoké m á­ a vysoké magie začalo ustu ustupovat městských p o v at z m éstských center do zemědělských zem édélských oblastí. FRANCIS BARRET a ELIPHAS pokusili obnovit o né ně p h a s LEVI l e v í se v 19. stol. pokúsili zájem. mezi kouzelnictvím kouzelnictví Rozdíl m ezi kouzelnictvím čarodějnictvím je je velm velmii mlhavý. mlhavý. Obé Obě čin­ a čarodéjnictvím měly téměř univerzální cha­ nosti m ély v hhistorii istórii tém éŕ univerzálni charakter ra k te r a definovaly se až nna a drobnosti po­ podobně. V m mnoha případech se term dobné. nohá pŕípadech ínu termínu čarodějnictví užívá ve stejném kouzelnictví a čarodéjnictví stejném významu. hon-ó. nna význam u. Ovšem v renesanci za doby honu a ČARODĚJNICE se term termín čarodějnictví používal ČARODÉJNICE ín čarodéjnictví v jiných jiných pŕípadech případech než term termín kouzelnictví. ín kouzelnictví. má svůj pňvod původ ve franSlovo kouzelnictví m á svuj couzštině, kde odkazuje n na zaříkávání nebo couzštiné, a zaŕíkávání člověka. V m mnoha AMULETY k ovlivnéní osudu človéka. nohá mělo za to, že tato ZARÍKÁVAZAŘÍKÁVA­ společnostech se mélo DLA m mají negativní ch charakter je KOUZELají negatívni arak ter a že je kterým chovají NÍCI používají proti lidem, ke kterým nenávist. N a druhou stranu stra n u kouzelnictví Na může jinému m úže poskytovat ochranu proti jiném u kou­ kouzelnictví, a proto se kouzelníci nebo medicinzelnictví, mané m ané vyhledávjí, aby svými ochrannými ochranným i zaříkávadly zrušily ŕíkávadly negatívni zaŕíkávadla negativní zaříkávadla jiných kouzelníkú. kouzelníků. jiných Ve společnosti plní kouzelnictví ruzné různé pohromám funkce: ochraňuje proti pohrom ám nebo nepŕátelúm přátelům,, napravuje špatné skutky, koná spravedlnost, ovlivňuje prostredí prostředí nebo vyspravedlnost, světluje jevy nahánéjící nahánějící hrúzu. hrůzu. Kouzelnictví svétluje se rad řadíí do nízké MAGIE: MÁGIE: n ení souhrnem souhrnem idejí není magie, mechanické jako vysoká m ágie, ale je m echanické a in tu ­ intuitivní. Mnoho afrických km itívni. enú pokládá čaro­ kmenů dějnictví za naprosto zlé a špatné, déjnictví špatně, zatímco kouzelnictví spojuje s náboženstvím Kouzel­ náboženstvím.. Kouzelstává nictví se stáv á zlem, pokud se využívá k obohacení jednotlivce nna a úkor jiného a jiného človéka. člověka. N Na stranu je kouzelnictví v km kmeni druhou stra n u je eni Lugbbara a ra považováno za m nohem nebezpečnéjší mnohem než ČARODÉJNICTVÍ, ČARODĚJNICTVÍ, protože používá proti d ru ­ druhým lidem lidem m magickou čaroděj­ hým agickou sílu, silu, zatímco čarodéj­ nictví pouze negatívni negativní emoce. Navajové N avajové spojují čarodějnictví se smrtí ju jí čarodéjnictví sm rtí a kouzelnictví s očarováním pomoci pomocí zaŕíkávadel; zaříkávadel; kouzelníci také čarodějnických však tak é zabíjejí a úúčastní častn í se čarodéjnických s abatů . sabatú. PŘEDPOVÍDÁNÍ BUDo kouzelnictví ppatří a trí i PREDPOVÍDÁNÍ DOUCNOSTI. V nékterých některých společnostech se však však považuje za sam ostatnou činnost vykladačú samostatnou vykladačů

chiromantiků jim podobných. kkaret, aret, orákul, chirom antikú a jim stejně jako jako čača­ Kouzelníci byli dlouhou dobu stejné rodějové a čarodéjnice čarodějnice obviňováni z neblahých rodéjové jako jsou jsou orgastické sSABATY, činností, jako a b a t y , vyvolámrtvých, proměňování zvířata MEvání m rtvých, prom éňování ve zv íŕata (viz ME­ TAMORFÓZA), z kanibalism kanibalismu, u, nočních výprav NOČNÍ MÚRA), MŮRA), vlastnictví domácich domácích sk skřítků (viz NOČNÍ ŕítk ú SKF'líTKOVÉ), se kterým kterýmii údajné údajně ob(viz DOMÁCÍ SKRÍTKOVÉ), vampyrismu. cují, a vam pyrism u. Antropologové se snaží rozlišit kouzelnictví od čarodéjnictví čarodějnictví ruzným různýmii definicemi. Kouzel­ Kouzeljako škodlivou mágii, magii, obvykle nictví definují jako nelegitimní, kouzelnelegitím ni, kterou provádí školený kouzelník. Čarodéjnictví Čarodějnictví provádí obvykle žena, je od narození špatná kkterá te rá je šp atn á a činí zlo druhým druhým Čarodějnice m má určité ch charakterisosobám. Čarodéjnice á určité a rak teris­ např. ČARODÉJNICKÉ ČARODĚJNICKÉ ZNAMÉNKO ZNAMĚNKO na tické znaky, napr. těle nebo v vrhá tele rh á zZLÝ l ý POHLED. p o h l e d . Tyto definice poEvanse-Pritcharda, cházejí od antropologa E. E vanse-P ritcharda, který se nna který a počátku 20. stol. v Africe systesyste­ maticky m aticky zabýval kouzelnictvím kouzelnictvím.. Jeho definice nneplatí ep latí pro všechny kkultury u ltu ry či společenstva vůbec ne pro m a už vubec oderní čarodéjnictví moderní čarodějnictví v zázemích. padních zemích. Ve své nejjednodušší forme formě je je kouzelnictví magií manipulující přírodnímii silami m ágií m anipulující s pŕírodním silam i k docíle . Neolitické jeskynní m sažení daného cíle. alby malby rituály zobrazují ritu ály konané nna a počest úspešného úsp ěšného dokazují, že prim lovu a dokazují, itívni kkultury u ltu ry znalý primitivní znaly magii Jedním m ágii a zabývaly se kouzelnictvím. Jedním nejznámějších z nejznám éjších pŕíkladú alba příkladů je je jeskynní m malba Francii ve F rancii Sorcerer of Trois Frére (Kouzelník trojitého otce) zobrazující nnapůl ap u l zvíŕecího, zvířecího, napůl lidského tvora s parohy, nebo človéka púl člověka ve zvířecí kúži kůži tančícího ritu rituální zvíŕecí á ln i tanec. Postava může představovat kouzelníka pŕipravujícího připravujícího m úže pŕedstavovat se nna a lov nebo lesního či zvíŕecího zvířecího búžka. bůžka . Starověcí Rekové Řekové véŕili, věřili, že kouzelníci vyvoStarovécí démony lávají dém ony neboli duchy zprostŕedkující zprostředkující mezi spojení m ezi nebem nebem a zemí. Ti jim jim pak pak pomápomápři mágii. magii. DÉMONI byli púvodné hhají ají pri eu trá ln i původně n neutrální a stávali se dobrými nebo zlými podie podle úkolu, měli jim pŕisoupřisou­ kkterý terý m éli vykonat. Zlé vlastnosti jim dil P Platónův Xenokratés, latónúv žák X enokratés, kkterý terý veril, věřil, že ztělesňují dobro a démoni zlo. bohové ztélesňují Od 6. stol. pŕ. př. n. n . l1.. se nna a kouzelnictví nahlíjako nna podvod. Béhem Během rozvoje kŕesťankřesťan­ želo jako a podvod. ství se kouzelnictví zapletlo s démonologií, démonologií, systémem démonů, jimž systém em dém onú, jim ž velí ďĎÁBEL. ábel. Evropské čarodéjnictví čarodějnictví se vyvinulo z kou­ kouzaříkávání a pŕedpovídání zelnictví, zaŕíkávání předpovídání budouc-

123

krev

nosti. Do doby INKVIZICE bylo považováno za občanský zločin, trestaný tre sta n ý podie občanského podle občanského práva. Ve 14. stol. se církvi práva. cirkvi podařilo podarilo zařadit zaradiť kouzelnictví pod kaciŕství kacířství a učinilo z nej něj cir­ kouzelnictvi círNejhorší kevní zločin. N ejhorší formou kouzelnictvi kouzelnictví čarodějnictví, tj. provádéní provádění MALEFICIE bylo čarodéjnictví, m a l e f ic ie ve službách dábla. ďábla. KLADIVO NA ČARODÉJNICE, ČARODÉJNICE, nejdůležitější príručka příručka lovcň lovců čarodejníc, čarodějnic, upev­ upevdúležitéjši mezi nnila ila spojení m ezi kouzelnictvím kouzelnictvím a kacíŕstvím kacířstvím,, přičemž čarodéjnictví čarodějnictví pripisovala připisovala pŕedevším především pŕičemž ženám. V dobé době pozdního středověku stŕedovéku a renesance se pojmenování pojm enování kouzelník užívalo pro vysoce vzdělané muže, jakýmii byli alchymisté vzdélané m uže, jakým alchym isté nebo lékaři , o nichž se ŕíkalo, lékaŕi, říkalo, že své znalosti donadpřirozenýmii silam sáhli nadpŕirozeným i. Vyvolávání du­ silami. duchů kouzelníky za účelem poznání nebo zíschu kkání án í bohatství se nepovažovalo za totožné s vyvoláváním duchú duchů čarodéjnicemi čarodějnicemi za účelem úč elem maleficie. Kouzelnictvím se často zabývali šlechtici i papežové. Moderní ČARODÉJNICE definují čarodéjnictví čarodějnictví M oderní ČARODÉJNICE jako uctívání BOHYNÉ a pozitívni m ágie ve propozitivní magie spěch ostatních. spéch

krev Také nékdy někdy nazývaná „ŕeka „řeka života“ života" se ztotožňuje s duší a je te rá je hybnou silou, kkterá ztělesněním vesm vesmírné těle . MÁGIE MAGIE je ztélesnéním írné energie v téle. uctívá krev pro její zázračné vlastnosti. Verí úctivá Věří se, že tekoucí krev uvolňuje moc: pŕedevším především jako obetní obětní krev zvíŕat, jako zvířat, ale i lidí. Krvi Krví obétooběto­ zvířat se kropila pole, aby vaných domácích domácich zvíŕat byla zaručena úroda. Krev popravených viníků ník u m chrániť proti nemoci a nemáá prý moc chránit štěstí jistou šťéstí,, protože obsahuje jisto u energii, kkterá terá se uvolňuje při pri aktu a k tu popravy, kdy je člověk človék vystaven napětí. sťaven nnesmírnému esm írném u psychologickému napétí. také při skládání p přísah Používá se tak é pri rísah nebo vytváření přísahy se potv áŕen í bratrstev, takové krevní prísahy kládají za nedotknutelné. Podie Podle tradice se PAKT S ĎÁBLEM ĎÁBLEM vždy stvrzoval krvi. krví. V lidovém folklóru se všeobecné všeobecně véŕí, věří, že moc čarodějnic pomine, když se jejich krev spálí čarodéjnic spáli čarodějnice upalovaly n v ohni. Proto se čarodéjnice a hrana nicích. krevel Druh D ruh polodrahokamu polodrahokam u s kouzelnyID.1i a léčivými vlastnostm vlastnostmi. ným i. Snad nejznámější jaspis s červenými škvrnam skvrnami, m éjší je zelený jaspis i, čarodějové a ČARODÉJNICE ČARODĚJNICE používají pri který čarodéjové při magických obŕadech obřadech a kouzlech. Krevelu se 124

přisuzují pŕisuzují schopnosti pplnit ln it ppřání ŕá n í jeho nositele. Též ochraňuje zdraví, zahání noční démony, chrání chráni proti podvodu a uklidňuje uklidňuje.. Tento nerost se tak také é užívá pri při pŕedpovídání předpovídání pŕírodních přírodních jako jsou jsou bouŕe, kkatastrof, atastrof, jako étŕesení a pobouře, zem zemětřesení vodně. K Krevel vodné. revel rozdrcený nna a pprášek rášek se po staletí užíval k LÉČENÍ, LÉČENÍ, pŕedevším především pom áhal že­ pomáhal žetěhotenství při nežádoucí laktaci. nnám ám v tého ten stv í a pri Krevel se dává do spojitosti s červeným korálem, mramorem, rálem , červeným m ram orem , červeným jjaspiaspisem, karneolem, karneolem , červeným achátem achátem a chalcedonem (viz ČERVENÁ). ČERVENÁ). spojovaly červený jjaa­ Starovécí Egypťané ~ojovaly spis s krví krvi bohyně bohyné 1s1s. ISIS. Rekové zase věřili véŕili,, že krevel, kkterý krevel, terý spadne z nebes, dokáže zastav it zastavit vvnitřní n itŕn í i povrchové krvácení. Evropě, zejm zejména Středomoří, V Evropé, éna ve Stŕedom oŕí, se tyto kameny kam eny po dlouhá léta považovaly za prostředky chránící proti zlém zlému stŕedky u pohledu (viz ZLÝ POHLED). p o h l e d ).

Kristián z Koldína, Pavel (1530-1589) Kancléř K ancléŕ Starého Města M ésta pražského, hlavní uspořadatel zákoníku Království uspoŕadatel K rálovství Českého Českého.. Městské M éstské právo na n a územ stŕedovékých Čech, Čech, územíí středověkých Moravy a Slezska, bylo roztŕíšténé, roztříštěné, každé město mělo svuj svůj v vlastní m ésto mélo lastn í práv ni kódex, právní kodex, mnohdy značně odlišný a svérázný. Z toho m nohdy značné nemalé problémy vznikaly nem alé problém y pri platňování zá­ při u uplatňování zákonných opatrení sporech. opatření v obchodech a sporech. průběhu V prubéh u 14. a 15. stol. proto došlo k pokusu pokusu kodexy vzájem vzájemně tyto kódexy né pŕizpusobit, přizpůsobit, avšak pro postojů jednotlivých a rozdílnost postojú k té rú byl aktérů předem odsouzen k nezdaru. Ani tento pokus pŕedem instituce tzv. vrchních práv, um umožňující ožňující menm en­ ším městům m éstum žádat žád at o pprávní rávni radu ra d u či pomoc ve složitějších magistrát složitéjších kkauzách au zách m ag istrát Litoměřic Litom éŕic či Starého M Města ésta pražského a nna a M oravé m a­ Moravě maBrna ggistrát istrá t B rn a a Olomouce, nebyla ideálním ideálním ŕeře­ šením. Tím m mohla šením . Tím ohla bbýt ý t pouze jed no tná kodifijednotná městského kace m estského práva. Ta však od počátku soustředěný odpor šlechtických nnarážela aráže la nna a soustŕedéný měst. i církevních vvlastníků lastn ík u poddanských m ést. vytvořena komise, k V roce 1523 byla vytvorená te rá která měla m éla vypracovat zákoník pro magistráty m ag istráty všech m měst ést v zemích Koruny K oruny české. Jejím Jejím čiečle­ nem komorního nem byl i pozdější pozdéjší ppísař ísaŕ kom orního soudu Praze vP raze Brikcí B rikcí Kouřimský Kouŕim ský z Licka. Ten do češ­ tiny přeložil z latinského originálu brnénskou tin y preložil brněnskou právní kknihu písaře Jan Jana, tiskem právni n ih u písaŕe a , kkterá te rá vyšla tiskem třináct později pod názvem poprvé o tŕin á c t let pozdéji názvem Knihy

kříž e kríže

Různé Rúzné

druhy trestů tre s tu ve středověku stredoveku

práv městských. mestských. Nejednalo se však o kodifipravém slova smyslu, sm yslu, ta přišla p rišla až kaci v pravém poloviné 16. stol. a hlavní h lavní zásluhu na na v druhé polovině jejím vytvoř ení měl jejím vytvorení m él klatovský rodák Pavel K ristián z Koldína. Český Český sněm sném text tex t přijal prijal Kristián v roce 1759 a ihned poté byl zákoník vydán tiskem tiskem u Daniela D aniela Adama A dam a z Veleslavína v Praze P raze pod názvem Práva městská mestská Království éeského. Českého. čarodejnici ch se zde kromě krom é jiného říká: ŕíká: ,,„...moO čarodějnicích ... mopomoci kouzel sušit lidi, mořit m oŕit dobyhou hubit, pomocí tek te k a vyhánět vyhánét traňky traň k y plod z života těhotné tehotné ženy čarodéjnictví a všeliká jin á škodná ..... . proto čarodějnictví jiná n a pokolení kouzla pokutou meče aneb upálením na m užském a na n a pohlaví ženském zahrabáním zahrabáním mužském aneb též upálením ztrestána ztre stá n a býti bytí mají." m ají.“

kříže Nejstarší kríže Nej sta rší AMULETY na n a světě, svété, jichž se ed křesťanstvím. po staletí užívalo již př pred kŕesťanstvím . Nejběžnějšíje béžnéjší je čtyřhranný čty ŕhrann ý kříž kríž se stejně stejné dlouhými stranami. stranam i. Ktíže Kríže byly znaky slunečních bož-

stev a nebes a v dávných dobách představo­ pŕedstavovaly boží ochranu, která k te rá zajišťovala zajištovala prospeprospe­ ritu. ritu . Kříže Kríže také tak é reprezentuje Strom Strom života ve tvaru světovou osu umístěnou tv a ru Y, označující svétovou um ísténou ve středu stred u vesmíru, vesm íru, most m ost mezi zemí a kosmem, fyzickým a duchovním. V křesťanství kŕesťanství kříž kríž překračuje prekračuje význam amuam u­ letu a stává stáv á se symbolem náboženství a KrisK ris­ tova utrpení, u trpení, ovšem i přesto pŕesto si uchoval ně­ nékteré vlastnosti amuletu, am uletu, neboť nebot také ochraňuje proti silám zla. Dokonce i v době dobé pred ukřižováním ukŕižováním Krista K rista byl kříž kríž zbraní proti temným tem ným silám. silám . Podle Podie legendy chtěl chtél Lucifer uchvátit uch vátit moc, vyhlásil Bohu válku a jeho aarr­ máda m áda dvakrát d v ak rát rozehnala Boží anděly. andély. Proto Bůh B úh seslal andělům andélňm kříž kríž světla, svétla, na n a kterém kterém byla vepsána jm jména svatě trojice.Jakmile én a sväté trojice. Jakm ile Luciferovy jednotky uviděly uvidély kříž, kríž, ztratily veškerou moc a byly svrženy do pekla. V raném ran ém křesťanství kŕesťanství se znakem znakem kříže kríže ideniden­ tifi.kovali tifikovali křesťané kŕesťané mezi m ezi sebou. Ve 4. stol. prý císařovna cisárovná Helena, H elena, matka m atk a Konstantina K onštantína I., nana­ šla ve vykopávkách Kristův K ristuv dřevěný dŕevéný kříž. kríž. Vlastně V lastné našla n ašla tři tr i kříže, kríže, ale nevédéla, který p atril Kristovi, a proto je vyzkoušela na n a mrtm ŕt­ patřil vole muže. První P rvní dva nijak nepůsobily, nepusobily, ale tre tí kříž kríž tělo telo oživil. Helena H elena poslala část kříže kríže třetí Konstantinovi, K onštantínovi, který k terý z něj nej oddělil oddélil kousky a popo­ Ríma. Ve Vatikánu V atikánu jsou uchovávány slal je do Říma. dodnes. Zbytky kříže kríže Helena H elena znovu zakopala a z těch, téch, které zůstaly, zústaly, se vyráběly vyrábély vysoce žádané amulety. JJak a k rostla ro stla moc církve, tak ta k rostl i význam jejího symbolu, kříže. kríže. Věřilo Verilo se, že v jeho pří­ prí­ tomnosti tom nosti nemůže nem úže být nic nie nečistého. Kříž Kríž kríže pomáhal pom áhal při pri VYMÍTÁNÍ DÉMONÚ a znak kříže DÉMONŮ a ďábla a ochraňoval člověka človéka i úrodu proti oča­ očabezdéčné křižují kŕižují i před pred seberování. Lidé se bezděčné menším m enším úkolem pro případ, prípad, že by poblíž bylo kríže na n a houskách jsou pozů­ pozúzlo. Vytlačené kříže statk y středověkého stredovekého zvyku vyříznout vyŕíznout kříž kríž do statky pecnú chleba, aby ho chránil před pred zlem. pecnu p o s e d l o s t DÉMONY d é m o n y se projevuje i tím, tím , že POSEDLOST obéti trpí trp í stigmaty stigm aty ve tvaru tv a ru kříže. kríže. oběti

kfižovatky Křižovatky križovatky K rižovatky cest jsou častým častým m ístem náboženských obřadů obradu a magických m agických rimístem tuálů. jim přisuzovala tuálú. Již od antiky se jim pŕisuzovala mam a­ sila. Řecká Ŕecká bohyně bohyné ČARODĚJNICTVÍ ČARODÉJNICTVÍ HEKATÉ gická síla. byla také tak é bohyní bohyni křižovatek kŕižovatek a na n a nich se jí zvíŕata. Hekaté H ekaté se prý za jasných obétovala zvířata. jasných 125

Kytelerová, lady Alice křižovatkách v doprovodu nocí objevovala nna a križovatkách sem pokládala OBĚŤ se sem psů. OBÉŤ duchú duchů a vyjících psň. pomohla prosba, aby pom jako prosba, usmíření k jejím u usm íŕení i jako ohla jejímu zemře­ uhranuly duševné h ran u ly duše zemŕeduševně chorým, které u lých. V keltské části Irska írsk a a Walesu W alesu bylo zvykem druidském Novém roce, zvykem o Samhainu, Sam hainu, druidském větru, sedét křižovatek a naslouchat kvílení vetru, sedět u kŕižovatek příchod Nového roku. kkteré teré mélo mělo ohlašovat príchod Od antiky pŕes středověk se prý KOUZELNÍCI přes stŕedovék a ČARODÉJNICE křižovatek , kde ČARODĚJNICE často objevují u kŕižovatek, přiná­ ďábla nebo jeho démony a pŕináprý vzývají dabla však DÉMONI). ĎÁBEL, d šejí jim é m o n i ). Spíše však oběti (viz ĎÁBEL, jim obéti pohanským tyto osoby konaly obřady obrady svým pohanským křesťané považovali za débožstvúm teré kŕesťané dé­ které božstvům,, k ábla. m ony či d dabla. mony Podie Carla C arla G. JJuunga n g a je križovatka spojená křižovatka spojena Podle atky, v tom to ohledu výklad tomto matky, se symbolem m významem,, křižovatek úzce souvisí s významem symbolu kŕižovatek kkterý terý neopohané pŕisuzují přisuzují Bohyni-Matce. K rižovatka tak é predstavuje představuje prolínání pozitaké Křižovatka Je to neutrálních tivních, neu tráln ích a negativních sil. Je změny. m ísto proudéní proudění a zmény. místo

telerová. B iskup vypracoval Biskup zprávu o jejich jejich čarování:

podrobnou

O dm ítly vvíru íru v Ježíše Krista. K rista. 1. Odmítly ezi ktedémonům, m různým démonúm, zvířata 2. Obétovaly íŕata rúzným mezi Obětovaly zv Umění. tří dy rým y Robin, syn Umení. rýmii byl i démon nízké tŕíd Z víŕata vždy rozčtvrtily a pokládaly nna a KRIŽO­ KRIŽO· Zvířata OBĚŤ skládala svěde ctví se OBÉŤ VATKY. Podie jednoho svédectví Podle jednoho pávů . z devíti červených kohoutň kohoutů a očí devíti pávu. jim r aa-­ 3. Zabývaly se kouzelnictvím, a DÉMONI jim dili. n eob4. P oŕádaly noční setkání, ppři ri kterých se neob­ Pořádaly vyklým zpúsobem způsobem rouhaly. 5. Vyrábély MASTI,, pudry, prášky aleka lek­ Vyráběly kouzelné MASTI tvary, jim iž zpúsobovaly sm rt v souzpůsobovaly choroby a smrt jimiž sedství. tik , ji­ jipraktik, čarodějnický ch prak 66.. Lady Alice užívala čarodejníckych manželů miž chtéla anželú,, dětech svých zesnulých m chtěla po détech Williamu oblíbenému u oblíbeném u synovi W illiam u Outjejímu jí a jejím aby jí majetek. svůj m law em u odkázaly svúj ajetek. Svými kouzly lawemu Johnu onemocnění Siru tak é zpúsobila S iru Jo h n u le těžké onemocnení způsobila téžké také Naštěstí Poerovi, kkterý terý začal ztrácet vlasy. N aštéstí ho pak čarodějnictví; on pak slúžka obětí čarodéjnictví; je obétí služka varovala, že je v uzam čené tru h le našel „plný pytel hrozných truhle uzamčené knězi. je knézi. přinesl je předmětů" a odporných pŕedm étú“ a pŕinesl Kymužským užským démonem dém onem lady Ky­ je osobním m 7. Robin je ko čky, černého psa podobě kocky, telerové. Zjevuje se v podobé nebo m uže v černém oblečení. Tento démon dém on jí popo• muže mohl k bohatství.

Pří­ Kytelerová, lady Alice (?-asi 1324) P rí­ Kytelerovéje pad lady Alice Kytelerové j e neobvyklý a velmi írsk u obzajímavý, protože byla první ženou v Irsku také ČARODĚJNICTVÍ. Lady Alice byla tak vinénou é viněnou z ČARODÉJNlCTVi. jednou z téch, teŕí se proti obžalobé úspěšně obžalobě úspéšné kteří těch, k tohot o základě tohoto na B iskup de Ledrere chtél a základé chtěl n Biskup postavili. postavili. Williama obvinéní illiama obvinění lady Alici, jejího syna W Príčinou obvinění byla nejspíše závist Příčinou jejího obvinéní William a další lidi zatknout. illiam znal uurr­ zatknout. Ovšem W patřila nékterých atrila členů rodiny. Lady Alice p některých členu, teré biskupovy snahy zmaVětšinu k nejbohatším etšinu čité vlivné osoby, kkteré Kilkenny. V obyvatelům Kilkenny. nejbohatším obyvatelúm věc nejevily zájem, ŕily. ístní úúřady rad y o celou véc Místní řily. M třech dědictvím po svých tŕech bohatství získala dédictvím případ vezme rozhodl, že prípad m anželích. Když ovšem její čtvrtý m anžel, sir a proto se de Ledrere rozhodí, manžel, manželích. exkomunikace htél docílit exkom unikace Chtěl cho- do svých rukou. C vážně onemocněl Poer, vážné onemocnél záhadnou cho­ John le Poer, ji, aby se lady Kytelerová z církve. Vyzval ji, předchozích děti z pŕedchozích jí nevlastní déti robou, začaly jí k ném u dostavila, dostavila, ale ona uprchla do Dublinu. němu domě podezřívat. Le Poer údajně m anželství podezŕívat. údajné v domé manželství jeL edrere tedy z kacíŕství kacířství obvinil alespoň je­ našel pytel s prísadam používanýmii v černé De Ledrere přísadamii používaným jího syna W illiama. Williama. m ágii k výrobé tv aru a práškň. Společně prášků. Společné lektvarů výrobě lek magii Když se o tom vyudozvěděla, vyu­ tom lady Alice dozvédéla, dětmii ji poté obvinil z očarování nevlastnímii détm s nevlastním ých; biskup biskup známých; pŕedchozích anželú, kkteří teŕí následkem n ásledkem žila všech svých vlivných znám manželů, třech m předchozích tŕech a sedmnáct sedm náct dnú. dnů. Po na uvězněn n jejích kouzel zemŕeli. é nnařkl, aŕkl, že byl zatčen a uvéznén také zemřeli. Le Poer ji tak ppropuštění ro p u štén í se je šté ék o lik rát snažil lady lady několikrát ště n ho svými lektvary zbavila tém éŕ všech „pri­ „při­ téměř Alici zatk n o u t, ale ta Anglie. raději odjela do Anglie. ta radéji zatknout, razených yslú“. smyslů". rozených sm Jeho pŕičinéním ilkenny prohlášen a prohlášena Kilkenny přičiněním byla v K Když se o prípadu dozv ě ­ případu lady Kytelerové dozvéacírk u a de Led­ Ledkacířku čarodějnici, kouzelnici a k za- za čarodéjnici, dél ichard de Ledrere, Ledrere, biskup z Ossory, za­ Richard děl R re re verejné n u sú “. Jediný Jed in ý hnusů". veřejně spálil její „pytel h rere chtěl zkončal se o lady Alici zajímat, zajím at, protože chtél tre s t, který k te rý se mu m u podařilo podarilo pprosadit ro sa d it proti trest, Část jejího majetku. m ajetku. fiskovat část W illiamovi, bylo naŕízení, ŕijít nna a nesmíi ppřijít nařízení, že nesm V roce roce 1324 Ledrere vytvoril inkviziční Williamovi, inkviziční vytvořil Ledrere dede 1324 m ši svätou víck rát než tr ik r á t roka, m usí musí do třikrát než víckrát svatou mši kom isi označil K ilkenny za kacíŕkacíř­ domov Kilkenny a komisi chudým lidem lidem a m usí musí Ky- poskytovat dobročinost chudým vůdkyní je lady Ky­ čarodějnic, jejichž vúdkyní ských čarodéjnic,

126

Lamia střechu kaple. W William pokrýt strech u kapie. illiam však nnařízení aŕízen í základě toho byl uvézuvěz­ nnerespektoval erešpektoval a nna a základe nén. něn. Biskup zatkll služebnou lady Alice PetroB iskup zatk ji k ppřiznání nillu a donutil donútil ji ŕiznání účasti nna a orgiích orgiích a kouzelnických ppraktikách raktikách své pani. etro­ paní. P Petroexkomunikována nnilla illa byla exkom unikována z církve a 3. listopadu 1324 upálená. upálena. Byla první osobou po­ poIrsku kacířství. Záznam Záznamy pravenou v írs k u za kacíŕství. y uvádějí, že P Petronilla uvádéjí, etronilla jm enovala další osoby, jmenovala čarodějnických p praktikkteré teré se podílely nna a čarodéjnických ra k ti­

Některé kách lady Alice. N ékteré utekly a nékteré některé byly zajaty. Podie Podle m míry provinění byly nékteré některé po­ pozajatý íry provinční praveny, jin jiné exkomunikovány, další pravený, é pouze exkomunikovány, zbičovány a vykázány z farnosti. farnosti. strávila Lady Alice stráv ila zbytek svého života po­ pohodlně v Anglii. B Biskup hodlné iskup de Ledrere byl nakokacířství a vyhoštén vyhoštěn ze své di­ nec obvinén z kacíŕství diecéze. Do náboženského života se mohl vvrátit rá tit až roku 1339. Další proces s čarodéjnicemi čarodějnicemi Irsku v írsk u se konal až v 17. stol. (viz ČARODÉJNICE ČARODĚJNICE Z OSTROVA MAGEE)

L Lamia řecké mytológii V ŕecké ia dcé­ mytologii byla Lam Lamia dcer ou lybijského kkrále milenkou Dia. P Příšeru rou rále a m ilenkou Dia. ríšeru děti z n níí uudělala požírající deti délala Diova m anželka manželka Héra. Žárlila nna děti . Lam Lamia H éra. Zárlila a ni a uukradla k ra d la jí déti. ia začala nna a oplátku kkrást rá s t déti děti druhým druhým ženám ženám a prom proměnila démona. Postupné Postupně énila se v ohavného démona. Lamia rozmnožila se L am ia rozm nožila do m nohá dém onú nnaa­ mnoha démonů někdy se ztotožňujících se zývaných lamiové a nékdy succuby, kkteří te ŕí sají lidskou krev a potom a­ potom nnaoběti sežerou. To se tradovalo pŕedepřede­ padnuté obéti vším ve stredoveku. středověku. vším Lamiové se podobají indickým indickým bohyním, jako je je P Putana, Rasksasi, jako u ta n a, R asksasi, Adita, Dita, SuKadru, rabhi, Sarama, Saram a, K ádru, Lohitayani a Arya, mají rády maso kkteré teré m ají rád y lidské m aso a silný alkohol děti nebo téhotné a požírají déti těhotné ženy. Cíhají Číhají v pomístnostech, děti zústávají zůstávají prvrodních m ístnostech, kde déti ních deset dní svého života. Tyto bBOH ohy né YN Ě modětem do šestnácti let. hou škodit détem lancre, Pierre de (1550-1631?) Lancre, Neslavně proslulý francouzský soudce čarodéjčaroděj­ slavné procesů. Púsobil Působil v Baskicku, kde odnických procesu. přes šest set lidí k sm smrti upálením.. soudil pŕes rti upálením Také poŕizoval pořizoval podrobné zprávy o čarodéjnic­ čarodějnic­ sabatech.Na kých sabatech. N a jeho dílo navázal Ju les Mi­ Jules Michelet, kkterý je autorem terý je autorem klasického díla o satanismu. tanism u. Pierre Lauere jako P Pierre P ierre de L ancre se narodil jako ierre de Rosteguy, Sieur de Lancre, m ezi léty mezi léty 1550-1560. bohatý vinaŕ, vinař, který který 1550-1560. Jeho otec byl bohatý

královským úŕedníkem úředníkem,, dostal poté, co se stal královským titull „de Lancre.“ Lancre." P Pierre titu ierre byl vychováván v je je-­ studoval ppráva zuitské škole a potom študoval ráva v Turíné Turíně Čechách. a Čechách. 1609 napsali dva muži z Labourdu V roce roce 1609 napsali dva m uži z Labourdu francouzskému parlamentu, petici francouzském u parlam entu, aby Jindřich IV. poslal soudce, k ŕich te ŕí by se vypoŕádali kteří vypořádali čarodějnictvím sužujícím sužujícím m místní s čarodéjnictvím ístní obyvatele. Jindřich jejich ppřání vyhověl. Jm Jin d ŕich VI. jejich ŕá n í vyhovél. enoval Jmenoval d'Espaigneta, plnou de Lancreho a d’E spaigneta, a ti dostali plnou obviněné. P Protijejich moc soudit obvinéné. roti jejich rozsudku nebylo odvolání. svůj úkol velm velmii vážne. vážně . Za­ ZaDe Lancre vzal svúj stával názor, názor, že obyvatelé B Baskicka jsou neaskicka jsou zodpovědná a nem nemorální lůza, ktero kterou zodpovédná orálni lúza, u ĎÁBEL ĎÁBEL snadno svede. Díky svému svém u geografickému umístění zvláštnímu jazyku byli Baskové um ístén í a zvláštním u jazyku tajemný považováni za tajom ný národ. Muži se živili převážně rybolovem. Často Často podnikali dlouhé pŕevážné Kanady výpravy až do K anady a prenechávali přenechávali ženám ženám pořádali oslavy s di­ vedení vesnic. Po nnávratu á v ra tu poŕádali dipitkami. Basky vokými tanci a pitkam i. Mezi B asky se uudrd r­ pověr, a proto není divu, že ČAžovalo mnoho pover, ČA­ RODĚJNICTVÍ v této oblasti nebylo výjimkou. RODÉJNICTVI Příjezd de Lancreho v kvétnu květnu 1609 do La­ Pŕíjezd LaNěkteří bourdu vyvolal paniku. N ékteŕí obyvatelé tušili raději uprchli do hor, do SpanélŠpaněl­ krveprolití a radéji ska nebo do Newfoundlandu v Kanade. Kanadě. Vetšina Většina zůstala doma a zpočátku pri při vyslýchání však zústala zarytě mlčela. Ticho prolomila až sedm zaryté náctiletá sedmnáctiletá Margarita, zřejmě myslela, že se dívka M argarita, kkterá terá si zrejmé 127

Lancre, Pierre de

!?~ ~-

/.

. .

=.___~'----:~ ".__=::::::::::::::-:_~::::::::~c:~~:;:.~~A--f.~::

'-'----~"---.!.......:....__ _ _ _ _

li

Carodëjnickÿ at podle P ierra de Lancreho (Pierre de Lancre, Tableau de l'inconstance l’inconstance des m auvais Č arodějnický sab sabat Pierra mauvais anges, 1612)

udáním ostatních zachráni. zachrání. Všichni naŕčení narcení udáním Margarita při mučení po­ pobyli mučeni, M argarita dokonce pri máhala. přiznání pŕinášelo přinášelo i další udání, m áhala. Každé pŕiznání tak nezůstala rodina, v níž a ta k v Labourdu brzy nezústala by se nenašla čarodéjnice. čarodějnice. De Lancre hhrál rá l pri při procesech o pŕestávkách přestávkách nna a loutnu a nnutil ú til obvinéné obviněné ČARODÉJNICE ČARODĚJNICE tanP rvní skupina odsouzených nna a smrt sm rt covat. První jmenovala mnoho jm enovala m noho dalších, takže když je vezli ve voze nna a popravišté, a né popraviště, vrhl se n na ně dav a po­ poudání žadoval, aby svá ud án í odvolali. De Lancre uvádí, že „zbabélý „zbabělý dabei“ dábel" se po prvních popravách nna a sabatu sab a tu ani neukázal, S atan ale poslal za sebe nižšího skŕítka. skřítka. Satan údajné údajně svým pŕívržencúm přívržencům slíbil, že již nebude čarodějnice upálená, upálena, ale de Lancre z nej n ěj žádná čarodéjnice udělal lháŕe. lháře. udélal 128

De Lancre potom tvrdil, jedné tvrdil, že se ho ďábel ďábeljedné noci snažil nna a jeho hhradě rade v Saint S aint Pe napadnout. Ú Údajně dajné 24. záŕí září 1610 vstoupil vstouyil do jeho ložnice a začal sloužit čerňou černou mši. Čarodéjnice Carodějnice se potom vrhly nna a jeho postel a snažily se ho otrávit, ale nepodarilo nepodařilo se jim jim to, neboť ho Buh B ůh před­ ochránil. Potom ďábel pred jeho očima pŕedváděl orgie s jednou jednou čarodéjnicí. čarodějnicí. vádél popravě po­ poDe Lancre dále uvádí, že ppři ri popravé slední čarodéjnice čarodějnice vyletelo vyletělo z hlavy odsouzené hejno ropúch. rítom ní nna a ni začali hházet áz et karopuch. P Přítomní téměř ukamenována, meny, takže byla tém éŕ ukam enována, než se k ní vúbec d n a velká černá vůbec dostaly plameny. Je Jedna kamenům plamenům ropucha uunikla nik la kam enúm i plam enúm a zmizela v okolí. Ke konci svého pusobení v B askicku dostal Baskicku de Lancre dovolenou a vydal se nna a cesty do

laonský zázrak Říma, Neapole a Lombardie. Mezi léty 1612 Ríma, jmenován až 1622 byl za své služby šstátu tá tu jm enován státním státn ím radou v Paríži. arvité podrobnosti Paříži. B Barvité z vyšetŕování vyšetřování a procesu procesů v Baskicku B askicku sepsal do tří knih: Popis nestálosti zlých andélá tŕí andělů (1612), Čarodějnic­ Zvrácená víra v kouzla (1622) a CarodéjnicZemřel tví (1627). Zem ŕel v P aríži v roce 1630 nebo Paříži 1631.

laonský zázrak v y m ít á n í d é m o n ú zz Nicole VYMÍTÁNÍ DÉMONŮ Obryové v roce 1566 dívku nejen zbavilo dé­ démona m ona Belzebuba, ale tak é doložilo spolehlitaké Francii vost a sílu silu katolické církve ve F rancii a nereformy hugenotli. bezpečí reform y hugenotu. Illavní H lavní neshodou, kkterá te rá rozdélila rozdělila francouzské katolíky a hugenoty, byl spor o prem enu přeměnu přítomnost Páně, tj. zda se bébě­ nebo skutečnou pŕítom nost Páné, hem pŕijím přijímání hem ání chléb a víno opravdu stává tétě­ lem a kkrví Krista. zázrak prolem rvi K rista. Katolíci tento zázrak hlašovali za pravdivý, kdežto hugenotští ho modlářství. Vymítáním Belzepovažovali za m odláŕství. Vym ítáním Belze­ buba, kkterý terý prohlásil hugenotské za vlastní, zvítězil názor katolické církve. zvítézil Mladá M ladá žena Nicole z Vervins u Laonu poprvé pprojevila známky pxvé r oj e vila znám ky posedlosti v roce 1565. JJednou ednou ji ppři modlitbě ri m odlitbe navštívil duch dédečka dědečka matčiny strany zm atčiny stran y Joachin Willot. Vstoupil do ní a vysvetlil vysvětlil jí, že se p red sm rtí nevyzpovídal před smrtí hříchů, ani se nepomodlil, a proto jeho jeho duše z hŕíchú, přebývá v očistci. Požádal Nicole, aby se pro pŕebývá něj účastnila mší, jeho nanebevstoupení za nej almužny chudým a podnikla svätou svatou dávala alm užny chudým svatyně sv. Jakuba. pouť do svatyné vyhověla, jen jen s poutí do svaRodina Nicole vyhovela, sva­ nesouhlasila, zrejm zřejmě nedostatku penéz. peněz. tyné nesouhlasila, é z nedostatku Záchvaty posedlosti Nicole neopuštély neopuštěly a ta ta za­ začala rodine rodině vyčítat, že nevykonala pouť do svatyné. Rodina začala ppředstírat, ŕed stírat, že se nna a připravuje, ale Nicole nepresvedčila. nepřesvědčila. Ob­ Obpouť pripravuje, místního kněze, ŕeditele ředitele školy rátili se tedy nna am ístního knéze, dominikánského mnicha, a dom inikánského m nícha, aby ducha vyvo­ vyvolal. Duch ŕekl, řekl, že není duší m mrtvého rtvého Willota, ale jeho dobrým andélem andělem.. Knéz Kněz védél, věděl , že těla nebo duše človéka člověka je pro anvstoupit do tela děla neprípustné, nepřípustné, a ta déla k se m u duch nakonec tak mu je Belzebub. priznal, že je Nicole se podrobila dvoum dvouměsíčnímu ésíčním u vymítání před velkým počtem lidí. Nejprve se ohtá n í pred ob­ rad konal v jejím jejím domé domě ve Vervins. Když se rad Belzebub nechal slyšet, že ho nna a vhodném vhodném místě vyhnat pouze biskup, pŕem přemístili m ísté dokáže vyhnať ístili

Vymítání poNicole do kkatedrály ated rály v Laonu. Vym ítání po­ kračovalo dva dny v katedrále, ale potom se přesunulo do soukromé kaple, aby se uniklo presunulo soukrom é kapie, davtim. davum . Ovšem Belzebub m él další výhrady. měl výhrady. Řekl, že „není správné utajovať, utajovat, co B Bnh chtěl Rekl, uh chtél ukázat celém celému světu". A dále sdélil, ukázať u svetu“. i­ sdělil, že z N Nipřed di­ dicole odejde pouze ve velké kkatedrále ated rále pred váky. Vymítání Vym ítání od té doby probíhalo ddvakrát v ak rát denně a Nicole pri při ném něm pŕedvádéla předváděla púsobivé denné působivé představení plné grim grimas, zvuků, predstavení ás, hrozivých zvuku, strnulosti a LEVITACE. Knéz Kněz pri álech vyu­ při ritu rituálech vyupostupů - svécené svěcené vody, reli­ žil tradičních postupň relikvie, kríže, kříže, m modlitby odlitby k P anne M árii, ale to Panně Marii, jen Belzebuba je n popudilo. Dokázala D okázala ho zkrotit pouze hostie nebo svátost oltárni oltářní ((telo tělo a krev Krista). K rista). Tím, že Belzebub pred před hostií ustousílu Boží prítom přítomnosti. pil, potvrdil silu nosti. Nicole však nnepřestala ep restala trp é t záchvaty, trpět jí podávali obrovské m množství „svatých a proto jí nožství „svätých oplatek." Hostie se pokládala za lék proti duoplatek.“ připus­ chovním nemocem. Ačkoliv Belzebub pripus­ je otcem všech lží, posm posmíval til, že je íval se hugenotům,, k kteří túm teŕí o posedlosti Nicole pochybovali, mu nedostatkem víry stávali a proto se m u svým nedostatkem prostřednictvím Nicole u ukábližší. Belzebub prostŕednictvím ká­ hříšníky mezi pŕihlížejícím přihlížejícímii a vyjevil zal nna a hŕíšníky jejich nepriznané nepřiznané hŕíchy. hříchy. Mnoho z nich se vyjejich zpovídalo a znovu se pripojilo tr­ připojilo k cirkvi. církvi. U Utrjedinečně posloužilo propagaci pení Nicole jedinečné víry. Do 17. stol. francouzští teologové nepouží­ nepoužíčarodějnicím obvinení obvinění lidí posedlých vali proti čarodéjnicím ďáblem d’ áblem (viz POSEDLOSTI po sedlo sti z ix - e n - p r o v e n c e ). Až z aAIX-EN-PROVENCE). posedlost Nicole Obryové v Laonu položila této praxi základ. Kromé Kromě určení h této ŕíšn ík ú Bel­ hříšníků Belprostřednictvím Nicole obvinil n zebub prostŕednictvím ékteré některé ženy z ČARODÉ ČARODĚJNICTVÍ ještě ve Vervins. Podie j n ic t v í ješté Podle zápisu m městského hodnostáře B zápisu estského hodnostáŕe arthelem yho Barthelemyho ji ·n aa počátku očarovala Faye Nicole tvrdila, že ji cikánka. Boulaese však prohlásil, že to byl muž. Belzebub Nicole opustil 8. února 1566 ve 3 hodiny odpoledne. Nicole s m anželem v La­ manželem Laonu setrvali, dokud je hugenoti nevyhnali města. zm esta. Oslabená O slabená Nicole se živila pouze svasvä­ týmii hostiem hostiemi. tým i. V roce 1577 učinila pro církev cirkev zázrak - oslepla a nebyla vyléčena poslední zázrak pomocí sväté svaté relikvie hlavy Jana hostií, nýbrž pomoci Jan a Křtitele. K ŕtitele. Katolická církev tento zázrak, stvrzující K atolická cirkev 129

Lautner, Kryštof Alois Al ois přítomnost Páně, využila ve svúj skutečnou prítom nosť Páné, svůj prospěch. U dálosti dál os ti v Laonu ovlivnily další ppří­ prospéch. rí­ vymítání pady posedlosti a vym ítání a dokonce nněkteří ék teŕí včetně Florim Florimonda Raemonda, hugenoti - včetné onda de Raem onda, historika kacířství ze 16. stol. - konvertovali histo rik a kacíŕství ke katolictví. V Laonské kkatedrále ated rále se uuzdrazd ra­ slavilo každým každým rokem rokem 8. února až vení Nicole slávilo do konce 18. stol., do vypuknutí francouzské revoluce. revoluce.

Lautner, Kryštof Alois (1622-1685) Šumperský děkan, k který Šum perský dekan, terý se jako první odváodvá­ žil bojovat proti inkvizičním ppraktikám rak tik ám a om omezenosti vystudoval filoezenosti soudů. soudú. Ve Vídni vyštudoval filo­ zofii a práv práva titull m magistra. a a získal titu agistra. D alší tri Další tři studoval ve Stýrském Štýrském H Hradci spekularoky študoval radci špekula­ tivní teologii a po nnávratu tívni áv ra tu domú domů byl v roce 1656 v Olomouci vysvécen vysvěcen n na kněze. Od roku a knéze. 1668 púsobil působil jako rár a pozdéji jako fa farář později dekan děkan v Šumperku. Sum perku. bělohorské porážce a v dúsledku důsledku protiPo bélohorské reformace reform ace opustila v polovine polovině 17. stol. vétšina většina nekatolíků jižn jižníí Slezsko a severní M nekatolíkú oravu. Moravu. přicházeli pŕevážné převážně z Nemecka. Německa . Noví osadníci pŕicházeli Odtud O dtud si pŕinesli přinesli i desivé děsivé zkušenosti z čaročaro­ dějnických procesu, procesů, nebot neboť tam tam se nna déjnických a rozdíl od pořádaly hony n na ČARODĚJNICE již našich zemí poŕádaly a ČARODÉJNICE již let. mnoho let. Naa velikonoční pondélí N pondělí roku 1678 šla vernířovická žebračka M Marina níŕovická arina Schuchová do Sobotína nna a mši. Po cesté cestě potkala selku Dorotu při svatém Groerovou, kkterá te rá ji požádala, aby pri svatém přijímání šikovně uschovala hostii pŕijím ání v kostele šikovné do šátku, protože prý selce ppřestala re sta la dojit podle tehdy velm velmii rozšírené rozšířené povéry kkráva rá v a a podie pověry představovala posvécená hostie univerzálni univerzální predstavovala vselék. všelék. Za tuto službu selka slíbila žebračce odměnu, m énu, a proto tak é Schuchová hostii z rukou také rukou kněze sice do ú úst phjala, ale vzápétí vzápětíji knéze s t prijala, ji vyplivla p řipraveného plátýnka a uschovala. uschovala. do pripraveného Naneštěstí N an eštéstí si jejího počínání povšiml jeden jeden ministrantů faráři z m in istra n tú a vše oznámil oznám il fa rári SchmidPfi tovi. P ri následné osobní prohlídce hostii u po­ pověrčivé babky nalezli. Zpráva o neslýchané verčivé svatokrádeži se dostala až nna a zámek zám ek Velké rukám tamního Jindřicha Losiny k ru k ám tam ního hhejtmana ejtm an a Jin d ŕich a Vinarského, kkterý informoval hraběnku terý o ní inform oval hrabénku A nnu Sibylu z Galie. Annu Galle. okamžitě Ta okam žité poslala do Olomouce pro nedostudovaného ju ris tu a inkvizítora ra n ­ juristu inkvizitora F Fran130

tiška Jindřicha Na tišk a Jin d ŕich a Bobliga z Edelstadtu. E delstadtu. N a Losinách totiž nikdo nepochyboval o tom, že čarodějnic šťastnou náhodou odhalili spiknutí spik n u tí čarodéjnic (viz BOBLIG). b o b l ig ). Inkvizitor ihned po svém svém pŕíjezdu příjezdu ženy zaInkvizítor mučil tak tkl. Vyslýchal a m učil je ta k dlouho, dokud nepředem pripravené připravené výpovedi výpovědi o své zopakovaly pŕedem čarodějnickém sabatu Petrových úúčasti časti nna a čarodéjnickém sab atu nna a Petrových kamenech jména kam enech a nevyzradily jm én a dalších spoluviníků (viz PETROVY KAMENY). luviníkú několik týdnú týdnů vzplanuly první hranice, Za nékolik a do zámeckého vézení vězení se dostávaly stále nové obéti. oběti. Nejvýznačnějším řádění Nejvýznačnéjším odpůrcem odpúrcem ŕád én í inkvizitorů děkan K Kryštof Lautto ru byl šumperský šum perský dékan ryštof Alois L a u t­ samého ner. V opozici stál od sam ého počátku krvavé éry a ve svých kázáních nem ilosrdné kritizo­ nemilosrdně kritizofanatismus, omezenost val fanatism us, om ezenost a zločinné pprakra k ­ soudců. O Otevřeně tiky soudcú. tevŕené napadl Bobliga a ve­ veřejně ho označil za tm tmáře rejné áŕe a nevzdélance. nevzdělance.

Ťažení Tažení za sucha

lléčení éče n í

Inkvizitor jeho Inkvizítor vytušil nebezpečí, kkteré teré pro jeho kněz. P Přešel tento knëz. ŕešel do při m mučení výpovědí néně­ protiútoku a pri učení vložil do výpovedí obviněných jeho jm jméno. trikolika obvinených éno. To byl pro tr i­ bbunál u nál dostatečný dûvod důvod pro uvëznëni. uvěznění. Z aslal dopis olomouckému biskupovi, kníZaslal Liechtenštejna-Castelcornu, žeti Karlu K arlu z L iechtenštejna-C astelcornu, němž mu barvitě vylíčil skutky, z nichž v nčm ž m u barvité L au tn era údajné Lautnera údajně obvinily nešťastné obëti. oběti. Biskup vyšetřovací komisi, k která B iskup jjmenoval m enoval vyšetrovací te rá m êla dékanovy měla děkanovy zločiny posoudit, a v pŕípadé, případě, nepřizná měla použít muže se nep rizn á nebo neočistí, m éla použiť čidla. To bylo hhrubým rubým porušením porušením príslušných příslušných ustanovení tehdejšího hrdelního zákoníku. KryštofAlois L au tn er byl 18. srpna srp n a 1680 pri KryštofAlois Lautner při hostině n na mohelnické fař e zatčen a tajné tajně pŕepře­ hostiné am ohelnické fare vezen nna a biskupský hhrad ra d Mirov. Mírov. Tam se 30. srpna srp n a konal první výslech. Pro inkvizitory skončil naprostým naprostým fiaskem. B oblig se proto dále snažil pri při výsleších n na Boblig a Losinách i v Šumperku S um perku získat proti svému nnee­ bezpečném u vëzni bezpečnému vězni další dúkazy. důkazy. D ékan doufal, že se vše vysvetlí, Děkan vysvětlí, ale když mu při konfrontaci n na Velkých Losinách m u byly pri a Veľkých předvedeny h hlavní svědkyně, osoby, které predvedený lavní svédkyné, dobre farsk á hospodyné dobře znal - napr. např. jeho farská hospodyně Zu­ Zuzana Voglicková Voglickovámu - a do očí m u zopakovaly Bobyšlené lži, pochopil, že je ztracen. ligem vym vymyšlené 1684 proti Lautnerovi svědčilo jižjiž V červnu červnu 1684 proti Lautnerovi svédčilo 36 osob. To však Bobligovi nestačilo, chtél chtěl svúj svůj triumf Lautnerovým Další triu m f završit L autnerovým doznáním. D alší dny nepretržitého nepřetržitého k krutého mučení děkan rutého m učení již dékan nevydržel a 28. června 1684 podepsal sedmdesátistránkový protokol s vlastní výpovédí. výpovědí. uspořádal s „čarodéjnickým „čarodějnickým Boblig ihned poté uspoŕádal děkanem"“ proces a vynesl rozsudek smrti. dékanem sm rti. pozdéji potvrdil ortel i oloolo­ O necelý týden později moucký biskup. Dva kapucíni, kkteří teŕí m ëli nna a měli připravit odsouzence Liechtenštejnovo ppřání ŕá n í pripraviť nna a sm rt, pozdëji L au tn er až smrt, později svédčili, svědčili, že dékan děkan Lautner do poslední chvíle svého života tvrdil, žeje že je nepřiměly vinen a že k doznání ho prim ëly katovy nnáá­ stroje. záŕí 1685 provedl svétící biskup hrabé 18. září 1685 provedl světící biskup hrabě J aan n Jo sef Breuner B reuner v m ohelnickém kostele dëJosef mohelnickém dě­ závěru ho symbolickým kanovu degradaci a v záveru symbolickým kopancem navždy vyloučil z církve. Další cesta bývalého dëkana děkana vedia vedla nna popraviště. a popravišté. u šk etý rú tehdy uzavrelo kkruh ru h kolem Sto m mušketýrů před rozlíceným davem 20 000 lidí, hranice pred kkteří teŕí v dékanovu děkanovu vinu nevërili. nevěřili. záměry představoval zám ery predstavoval

Údajně jako zvláštní milost pověsil k kat Ú dajné jako zvláštni m ilost povésil at těsně pred před popravou odsouzenci n na tésné a kkrk rk váček se strelným střelným prachem prachem.. Exploze m měla éla ukončit muka jeho m uka ihned po vzplanutí hranice, což se děkan um umíral uproovšem nestalo. Zmučený dékan íral upro­ střed plam plamenů půl stred enú nna a vysoké hranici více než púl hodiny. 1930 byla v Mohelnici nan místě, V červnu červnu 1930 byla v M ohelnici a m ísté, příběh knéze, kněze, kde tragicky skončil životní pŕíbéh kkterý terý se jako jeden jeden z prvních odvážil bojovat hrůzné povéŕe, pověře, odhalena pam pamětní proti hrúzné étní deska.

lé čení M oderní ČARODÉJNICE lé­ léče Moderní ČARODĚJNICE považují léjednu nejdůležitějších čin­ čení za jed n u ze svých nejdúležitéjších ností. Používají širokou škálu léčivých postupú, stupů, včetné včetně MÁGIE, MAGIE, rostlinných a lidových receptů, východních technik obsahujících receptú, změnu těle, techniky dozm énu energetického pole v téle, do­ indiánů a šam šamanskě morodých amerických am erických indiánú anské společně se západpostupy (viz ŠAMANISMUS) společné ním ékteré čarodéjnímii prístupy přístupy a psychologií. N Některě čaroděj­ jsou léčitelkam léčitelkamii a léčiteli a dávají pred­ před­ nice jsou nosť sile zvuku, dechu, barvy, doteku nost léčivé síle a pohybu. P red védeckým Před vědeckým pokrokem pokrokem se léčitelstvím lěčitelstvím moudré čarodějové nebo čaročaro­ zabývali m oudré ženy, čarodéjové déjnice. éli vrozený dar d ar léčení dějnice. Tito jedinci m měli dotykem a mnoho z nich se vyznalo v rostlinách -—tyto vlastnosti se pŕenášely přenášely z generace Léčitelě se zabývali i nemocemi nna a generaci. Léčitelé zvířat. N Někteří určováním,, zda za n nezvíŕat. ékteŕí prosluli určováním e­ zodpovědné VÍLY A SKRÍTKOVÉ SKŘÍTKOVÉ nebo moc nejsou zodpovédné a nemoc duchové. Mezi renesanční recepty nna zpúsobenou atŕily kkřes­ re s­ způsobenou vílou nebo skŕítkem skřítkem p patřily ťanská MODLITBA m o d l it b a a MĚŘENÍ m é ŕ e n í PASU. pasu. N ékteŕí léči­ Někteří lěči­ MOČ nemocného telé užívali k určení diagnózy MOČ a z léčivých rostlin pripravovali á­ připravovali prášky, n náPředepisovali a AMULETY poje a MASTI. Pŕedepisovali m u l e t y sestavené kře sťanských i po­ poz modlitbiček, čerpali z kresťanských hanských zdroj zdrojů někdy spoléhali i n na ZAŘÍ­ ú a nékdy a ZARÍKÁVADLA. Určité kávadla. U rčité recepty vyžadovaly pomoc ze strany musel stran y pacienta - m usel nnapříklad apríklad uuvařit v aŕit vejce a zakopat ho v m raveništi. Nemoc se mraveništi. měla mravenci m éla zlepšit v okamžiku, okam žiku, kdy m ravenci vejce dojedli. Léčitelé é po staletí pracovali Léčitelě tak také s drahokam drahokamy y a polodrahokamy. Nejrozsáhlejší poHerbalismus. N ejrozsáhlejší léčitelské po­ sobě zahrnuje první ze všech léčiléči­ znatky v sobé telských systém ú nna a svété au k a o použísystémů světě - n nauka vání rostlin (herbalismus). (herbalism us). V západních umění starověkkulturách u ltu rác h dosáhl velkého um éní u starové131 131

léčení

Čarodějnice očkující očkující človéka člověka vstŕelením Čarodejnice vstřelením vetvičky větvičky do jeho nohy (Ulrich Molitor, De lanijs et phitonicius mulieribus, 1489)

národii, u Egypťanň, Egypťanů, Sumerů, kých národu, Sum erň, A syŕanú, Asyřanů, Babyloňanů, Ŕ Řeků Římanů. Babyloňanu, ekú a Rím anú. N ejvétší soubor Největší starověké rostlinné tradice sestavil Plinius staroveké v Prírodní Přírodní histórii, historii, 37svazkovém 37svazkovém díle s m mnoha y nohá informacemi inform acem i o rostlinách, kvetinách květinách a stromech. Po staletí nna a tuto rozsáhlou práci navazovali další učenci, nnapříklad apríklad Hildegarda H ildegarda z Bingenu, stredoveká středověká nem německá ecká abatyše am mystička, ystička, nebo Nicholas Culpeper, anglický lékař lék aŕ ze 17. stol., který k terý sledoval souvislost mezi léčivými rostlinami rostlinam i a astrologickými astrologickým i znam ením i.. znameními K rostlinám rostlinám se váže mnoho pohanských nnáK á­ zvyků, které se katolická cirkev boženských zvykň, církev snažila spojit se zvyky kresťanským i. N ap rí­ křesťanskými. Napří­ (třezalka klad rostlina hypericum perforatum (tŕezalka tečkovaná) kvete v dobé letního slunovratu slunovratu a byla starovekým starověkým totem totemem em pro uctívání slunečního božstva. Rímané R ím ané ji ppři ri oslavách sluslu­ nnovratu ovratu 21. června házeli do ohné. resťané ohně. K Křesťaně s ní spojovali narození JJana a n a Křtitele K ŕtitele (24. června) a rostliné rostlině se začalo říkat ŕík a t bylina sv. Jana. arodějové a léčitelé léčitelé ppři přípravě svých Jan a. Č Carodéjové ri príprave receptů čerpali z obou tradic. receptú Církev se pochopitelné pochopitelně snažila vesnické léCirkev důvěry u obyvatel, protože jejich čitele zbavit dúvéry jejich 132

postupy byly hrozbou jejich výsadního práva nna a zázraky. Léčení kouzelnictvím se považo­ považopodle ŕím římského zákoníku valo za podvodné a podie ského zákoníku zločin . Zákon se sice dúsledné za svétský zločin. e­ důsledně n nezpůsobil úbytek m uplatňoval, ale zpúsobil ístních lémístních čitelú. čitelů. V dobách dobáchhonů honunan ačarodějnice čarodéjnicevevestředo­ stŕedověku a renesanci a za reform reformace véku ace bylo léčení kouzelnictvím považováno za „bílé" kouzelnictvím „bílé“ čČARODĚJ­ a r o d é jNICTVÍ je démonologové začali začali NlCTVi do té doby, než je prohlašovat za zlo. INCREASE in c r e a s e MATHER m a t h e r tvrdil, že léčivá sila síla čarodéjnicje bočarodéjnic je ďábelským, nikoliv bo­ žím darem. darem . Mnoho m moderních oderní ch čarodějnic čarodéjnic umí um í výborně výborné rostlinami. zacházet s rostlinam i. Využívají ja k východjak tak ních, ta k západních tradic. N ejproslulejším i Nejproslulejšími herbalisty Číňané. P Pěstují herb alisty byli po staletí Cíňané. éstují vvlastní lastn í rostliny, ze kterých vyrábéjí ruzné riizné balzámy, sirupy, čaje, obklady a prášky. Rostliny se tak také magickém Naé používají v m agickém léčitelství. N a­ příklad hadrová p panenka príklad an en k a vycpaná ppřísluš­ ríslu š­ nýmii rostlinam rostlinamii predstavuje představuje nemocného ným a používá se pri při zaŕík zaříkávání maáv án í sympatetické sym patetické m a­ gie. Většina čarodějnic k zaŕíkávání zaříkávání vyžaduje V etšina čarodéjnic souhlas pacientu. pacientů. dotykem . Schopnost Léčení dotykem. Schopnosť léčit priložením přiložením ruky sahá primitivních ru k y sah á až do prim itivních kultur. P reh is­ Prehisjeskynní malby torické jesky nn í m alby v Pyrenejích ukazují, způsob používal již pred že se tento zpúsob před 15 000 léty ve starovéké starověké Indii, Číné, Číně, Tibetu, Egypté, Egyptě, Chaldeji, a zm zmiňuje ném Starý iňuje se o ném S tarý i Nový zá­ zákon. Jedinci m mají tuto schopnost vétšinou ají tu to schopnosť většinou již od narození, ale m může úže se objevit až béhem během ži­ života (viz GREATRAKES VVALENTINE). Křesťanská a l e n t ín e ). K resťanská církev cirkev podporovala podobné zázračné popo­ stupy, je jen n pokud byly spojovány s vírou. Mimo církev se takové postupy považovaly za pod­ cirkev podčarodějnictví. Jed Jedivodné KOUZELNICTVÍ KOUZELNICTVI nebo čarodéjnictví. i­ výjimku tvořil tzv. královský dotyk, k nou výjim ku tvoril terý který se ve stŕedovéku středověku zrodil v Anglii a uplatňoval se až do 117. 7. stol. ve Francii. K rálovský dotyk Královský se vzťahoval vztahoval nna přísluš­ a údajnou schopnost schopnosť pŕíslušník-ti ník u královského rodu léčit, obzvlášté obzvláště druh skrofulózy (krtice) nazývané královo zlo. N e­ Nemocný poklekl pred před králem králem,, ten te n se lehce dotknul ťknul jeho tváře tv áre a volal Boží jm éno, zatímco jméno, Markova kkaplan ap lan předčítal pŕedčítal úryvek z M arkova evangelia: „Položí ,,Položí ruce nna a nemocné a ti se uzdraví.“ uzdraví." Král zavěsil pacientovi kolem krku K rál potom zavesil stužku stužku se zlatou mincí, kkterá te rá m éla údajné měla údajn ě kouzelnou moc.

Levi, Eliphas

Moderní Magická zankávadla. za fíkávadla. Kromě M oderní čarodějnice čarodejnice při pri léčení dotykem Kromé svíček a paspojují východní a západní poznatky o enerener­ nenek používají moderní m oderní čarodějnice čarodéjnice při pri lélé­ gii kolem lidského těla tela nazývané aura. Aura A ura čení širokou škálu magických m agických zaříkávadel, zaŕíkávadel, jasnose skládá z vrstev, které mohou vidět vidét jasn o ­ které používají podle podie okolností. Některé N ékteré coztiví veny se zabývají provázkovou magií, zriví lidé. m ágií, kdy se Nemoc se projevuje slabými slabým i zamlženými zam lženým i léčivá síla sila sváže do uzlů uzlu a uvolní se při pri probezbarvými zaříkávadel (viz UZLE). Při bezbarvým i skvrnami škvrnam i v auře. auŕe. Někteří N ékteŕí léčitelé nášení n ášen í zaŕíkávadel P ri sympatesym pateprojíždějí projíždéjí rukama ru k a m a nad tělem télem pacienta a určí tické magii m ágii se používají odstřižené odstŕižené VLASY nemoc podle podie chladných míst m íst v auře. auŕe. Podle Podie sta- A a nNEHTY e h t y postiženého, kus jeho oděvu odevu nebo jeho rověké pra- fotografie. Nemocného může rovéké indické medicíny m edicíny se aaura u ra oživuje pra­ m úže při p ri zaříkávání zaŕíkávání nou -—vitální vitáln i silou ve vesmíru. vesm íru. Léčitelé v sobě sobé nahradit n a h ra d it i některý nékterý člen covenu, který k terý přenese pŕenese mají prany a dotykem ji předávají m ají nadbytek n adbytek praný pŕedávají vyvolanou energii. Tento postup se však popo­ nemocným, kteří jejím nedostatkem. k te ŕí trpí trp í jejím nedostatkem . važuje za nebezpečný, protože náhradníka n áh rad n ík a vyvy­ Prana má jiné m á i jin é názvy, např. napr. čchi échi v čínské mem e­ stavuje riziku nákazy. COVEN také tak é může m úže vydicín dicíneě nebo ki v japonské medicíně. medicíné. Japonci tvořit tvoŕit myšlenkovou m yšlenkovou formu form u (umělý (umelý elementál) říkají ŕíkají léčení dotykem „dávání seiki". seiki“. Léčitel se s léčivou energií, kterou ktero u vyšle za pacientem pacientem musí m usí naučit nau čit nejen diagnostikovat, diagnostikovať, ale také (viz ELEMENTÁLOVÉ). předávat Další léčivé metody. p ŕed ávat vitální v itáln i energii, aniž by na n a sebe pře­ pŕeĎalší metódy. V západních kulturách k u ltu rách nesl nemoc pacienta. bylo obvyklé VYMÍTÁNÍ v y m ít á n í DÉMONŮ d é m o n ú či DUCHŮ, d u c h ú , během béhem Krystaly a drahé kameny. Polodrahokamy Kryštály Polodrahokam y kterého se démon nebo duch způsobující zpúsobující nen e­ a drahokamy drahokam y se při p ri léčení s oblibou používají moc vyháněl vyhánél z těla. téla. N eopohanské čarodějnice čarodéjnice již od starověku. staroveku. Každý kámen kám en má m á své specišpeci­ tento postup většinou vétšinou nepoužívají, některé nékteré se fické vlastnosti. KAMENY se nosí zavěšené zavéšené na n a však učí i šamanským šam anským technikám, technikám , které k teré vyvy­ různých rúzných částech těla tela nebo se ponořují ponoŕují do vody mítání m ítán í zahrnují. Jiným Jiným šamanským šam anským postuči elixírů elixíru.. Existuje E xistuje teorie, teórie, že kameny kam eny vyzařují vyzaŕují pemje pem je vysávání nemoci z těla téla nemocného. Ně­ N é­ paprsky p aprsky působící púsobící na n a tělo télo i duši. Napříkladjan­ N apríklad jan- které k teré čarodějnice čarodéjnice studují léčivé postupy tar záněty v krku, ta r léčí zánéty k rk u, KREVEL sráží krev a zaza­ domorodých indiánů, indiánú, jiné zase východní mem e­ stavuje silné krvácení. tody, tódy, např. napr. šiatsu, akupresuru ak u p resu ru a reflexní tete ­ V 80.80. letech 20.20. stol. se se v hnutí věku letech stol. v h n uNového tí Nového veku rapii. Některé N ékteré praktikují prak tik u jí povrchové techniky, (New Age) krystaly kry štály staly stály velmi oblíbenými při p ri nichž se léčivá energie uvolňuje pohybem pohýbem meditativními, m editativním i, věšteckými véšteckým i a léčitelskými léčitelským i po- a při pri hluboké masáži. m asáži. můckami čarodějnic m úckam i a mnoho moderních m oderních čarodéjnic s nimi Pseudonym nim i pracuje. Při P ri některých nékterých druzích druží ch krystak ry štá ­ Levi, Eliphas (1810-1875) Pseudonym lové terapie terap ie se kameny kam eny ve vzorech rozloží po Alfonse Louise Constanta, C onstanta, francouzského těle tele na n a čakry. V józe jsou čakry víry, kterými kterým i okultisty, který k terý se v 19. stol. velkou měrou m érou zaprana vstupuje do těla. téla. Existuje E xistuje sedm hlav- sloužil o obnovení zájmu zájm u o magii. mágii. Levi magii m ágii ních čaker s rozdílnými rozdílným i funkcemi. Jsou Jso u umísum ís- studoval študoval a věřil véŕil v ní, ale spíš o ní psal, než by těny tény u genitálií, sleziny, pupku, srdce, na n a jí provozoval, ačkoliv tvrdil, že se několikrát nékolikrát krku, čele a temeni pokoušel o nekromantické tem eni hlavy. nekrom antické rituály. Barvy. Barva světla B arv a je vibrace sv étla a v léčení Constant C onstant se narodil v Paříži P aríži jako syn ševce. se používala již od dob starověkého Byl bystrý a rychle starovékého Egypta, E gypta, rýchle chápal, a proto ho poslali Řecka, Č íny. Barvy Recka, Indie In d ie a Cíny. B arvy spektra sp e k tra mají m ají na n a studia stu d ia do kostela sv. Sulpice. Levimu Levim u uča­ uča­ zvláštní jich rovala MAGIE zv láštn i účinky účin k y na n a mysl m ysl i tělo télo a užívá se jich MÁGIE a okultismus. okultism us. Jeho zvědavost zvédavost při zvýšila ředitelova p ri různých rú zn ý ch léčebných postupech. ČERVENÁ ČERVENÁ ŕeditelova víra, že animální anim ální magnem agnese nap n a p říklad rík la d používá při p ri poruchách p oruchách krve, tismus tism us a životní energii řídí ŕídí ĎÁBEL. ĎÁBEL. Přesto Pŕesto se zatímco zatím co žlutá ž lu tá při p ri bolestech b olestech střev stŕe v a vnitř­ vn itŕ- snažil dosáhnout kazatelské dráhy a stal se ností. Barvy B arvy souvisí s čakrami, čakram i, krystaly, kryštály, knězem. knézem . Pro své levicově levicové orientované polipoli­ drahokamy, jídlem, drahokam y, jíd lem , kovy a chemickými chem ickým i tické spisy ho z kostela vyhodili a dokonce byl prvky. Barva B arv a prostředí, p ro stre d í, ve kterém k te ré m se pacip aci­ za ně né třikrát trik rá t nakrátko nak rátk o ve vězení. vézení. ent en t nachází, nach ází, údajně ú d ajn é ovlivňuje léčebný prop ro ­ Constanta jméC onstanta přitahoval pŕitahoval výstřední výstrední stařec starec jm éces. nem Ganneau, G anneau, který k terý tvrdil, že je prorokem prorokem 133

levitace

a reinkarnací Ludvíka XVI. (Jeho m anželka manželka zase verila, árie AntoiMarie je reinkarnací M věřila, že je maučedníkem a m jeho učedníkem stall jeho netty.) Constant C onstant se sta á­ gii a okultismu okultism u propadl. V roce 1846 se oženil s osm náctiletou Noeosmnáctiletou dceru, kkterá jednu Měli jed mie Cadotovou. Méli n u dcéru, te rá brzy manželství zemŕela. anželství rozpadlo zemřela. V roce 1853 se m a v roce 1865 bylo zrušeno. C onstant se chvíli živil psaním psaním a poskytoConstant Přejmenoval váním u. Pŕejm enoval se nna a okultismu. váním hodin okultism ekviM ága Eliphase Leviho, což byl židovský ekvi­ Mága jména. valent jeho éna. křestního a druhého jm jeho kŕestního V roce 1854 se vydal do Londýna, kde porituál prvé praktikoval ritu á l NEKROMANCIE. Jedna Jed n a vypožádala, aby vy­ magie, ho požádala, neznám á ad eptka mágie, adeptka neznámá mágaApollonia starověkého m volal ducha starovékého ága Apollonia z Typřipravo­ pečlivě pripravo­ rituál any. Levi se nna a ritu á l začal pečlivé vať, enalo dva týdny vegetariánské vegetariánské znamenalo vat, což znam vypřipraven vy­ půstu. Když byl pŕipraven stravy a týden pústu. volať volat Apolloniova ducha, oblékl se do bílého stě­ magické plášté agické komory, kde nna a stépláště a vešel do m poDoprostřed nách visela zZRCADLA. rcadla. D oprostred pokoje po­ kůží. Ve dvou jehněčí kuží. stavil stúl stůl a pokryl ho jehnéčí je nna miskách kovových m iskách zažehl oheň a položil je a stúl. Potom začal vyvolávať trvalo vyvolávat ducha, což trvalo stůl. Potom zavýpovědi, mu Podie jeho výpovédi, m u za­ dvanáct hodin. Podle čala být velká zima, ja k stále hloubéji hlouběji upadal jak podtřást ním začala tŕá do rituálu. P ak se pod ním s t pod­ Pak cosi rýlah a a v jednom jednom ze zrcadel se začalo čosi laha třetí Na sovat. Požádal ducha, aby se zjevil. N a tre tí našedlý požádání se pred ním objevil hubený, našedlý před ním patě výrazem,, od hlavy k paté duch se sm utným výrazem smutným zahalený v šedém ystrašený Levi se Vystrašený šedém hávu. V tŕá sl zimou. zimou. Zjevení se dotklo Leviho rituáltřásl Upustil Levimu ního meče, a paže Levim u ochabla. U pustil nemohl meč a omdlel. Paže ho bolela a nem ohl s ní Později příhod ě . Pozdéji hhýbat ý bat ješté několik dní po príhode. ještě nékolik ŕekl, nepromluvil, otázky řekl, že ačkoliv s duchem nepromluvil, odpovědělo telepaticky. mu u odpovédélo si myslel a zjevení m „mrtev", „smrt" Odpovédi sm rť a „m rtev“, Levi zněly „ Odpovědi prý znély však nikdy neprozradil, nna a co se ducha ptal. vyskutečně vy­ přesvědčen, že skutečné Sám Sám Levi nebyl pŕesvédčen, volal Apolloniova ducha, ale pri následujících při následujících ně­ podařilo vyvolat nérituálech se m u ho prý podarilo mu kolikrát. kniha nejdůležitější k n ih a The Jeho první a nejduležitéjší Dogma andRitual and Rituál ofHighMagic ofHigh Magic (Dogma a riri­ magie) vyšla roku 1861. Potom Potom tuál vysoké mágie) následovalyA isfory o (Histórie kouMagie (Historie off Magic History následovaly A H (TranscenMagie (Transcen­ zelnictví), Transcendental Magic dentálni magie), The Key of Great Mysteries dentální mágie), 134

(Klíč k velkým tajemstvím) a další knihy o okultismu. okultism u. Jeho spisy však byly psané „rů­ „rá­ nepří­ zovými brýlem i“, s velkou fantazií, fantazií, ale nepríbrýlemi", žovými liš presné. apríklad v existenci uunivern iv er­ například Věřil n přesně. Veril všem magie, společné všem zálni doktríny“ mágie, zální „tajné doktríny" světě. Také historickým a celém svété. historickým obdobím nna světla, založenou prosazoval teórii teorii astrálního svetla, magnetis(animální) nna a jeho víre ální) m agnetisvíře v živočišný (anim světlo se podobalo éteru, fluim us. A stráln í svétlo Astrální mus. dické životní sile, te rá napňuje celý prostor síle, kkterá a živé bytosti, což byla další populárni teorie populární teórie astrá ln í 19. stol. Levi tvrdil, že kdyby se dalo astrální svétlo it celý svét. Zasvět. Za­ řídit potom by se dal ŕíd řídit, potom světlo ŕídit, neomezeně má mág stával názor, že obratný obratný m ág m á neom ezené vůli. silnou vúli. Levi uznával, že ho ovlivnil FRANCIS BARRET, úspěchu snakkterý terý se nna a počátku 19. stol. bez úspéchu sn a­ žižil oživit m agické učení. Až do své smrti sm rti se ži­ magické vil psaním u a jeho výukou. Byl okultismu psaním o okultism následovatelů, měl velm él spoustu následovatelú, populární a m velmii populárni z nichž nněkteří ék teŕí napsali vvlastní lastn í knihy. ŘÁD ZLATÉHO Leviho m ágii prijal přijal HERMETICKÝ RÁD magii ALEISú s v it u , založený v Londýne l e is Londýně roku 1888. a ÚSVITU, tvrt e r CROWLEY narozený v roce Leviho smrti sm rti tv r­ TER reinkarnací jeho rein je jeho dil, že je k arn ací (viz REINKARNACE).

kterém se při kterém P aranorm ální jev, pri Paranormální levitace předmět télo et sám sám zvedne do člověka nebo predm tělo človéka je vzduchu proti zákonúm zákonům gravitace. Levitace je doprovodným jevem případů očarování a projevem prípadu vází i pPOSEDLOST o s e d l o s t DÉMONY. d é m o n y . Také se objevuje svatých. mnichů u m nichú nebo svätých. skupina levitovala V roce roce 1550 v B rab a n tu levitovala skupina v Brabantu 1550 jejich oča­ stromech. jep tišek a šplhala po strom ech. Z jejich jeptišek místní rování byla obvinéna ístní žena, kkterá te rá se obviněna m honů u pri učení priznala. přiznala . V dobách honú mučení při m tomu k tom nna a ČARODEJNICE redm etu a lidí pfedmětti čAROD~JNICE se z levitování p také vinily krom é čarodéjnic é poltergeistové čarodějnic tak kromě a VÍLY A SKRÍTKOVÉ. SKŘÍTKOVÉ. mérůzná Levitovat dokážou tak é rú z n á západní m é­ také dia pŕedevším ri spiritualistických seancích. při především p Daniel médiem N ejznám éjším m édiem byl D aniel Douglas Nejznámějším Home Rome (1833-1866), Skot, kterého vyloučili z katolické katolickě církve za provozování KOUZELNICvelmii často po dobu TVÍ. Home Horne prý levitoval velm čtyŕiceti prý uskutečňoval lety prý čtyřiceti let. Své lety Při směr. Pri v tra n s u a byl schopen kontrolovat smér. transu jedním oknem vyletěl jedním jedné oknemph1ežitosti prý vyletél jedné príležitosti podezří­ Někteří a vvrátil rá til se druhým. druhým . N ékteŕí ho však podezŕímu vali z podvodu, ačkoliv m u nikdy nebyl žádný klam klam prokázán.

Lil ith Lilith

Lilith Ženský démon noci létající po okolí a hledající novorozeňata, která k te rá buď unese nebo zaškrtí. Lilith L ilith také tak é ráda rá d a svádí muže m uže a rodí s nimi nim i démony. Lilith L ilith je důležitou duležitou popo­ stavou židovské démonologie a najdeme nájdem e o ní zmínky př. n. 1. zm ĺnky v knize Izajášově Izajášové už v roce 700 pŕ. V NEOPOHANSTVÍ je Lilith n e o p o h a n s t v í je L ilith negativním negativním aspektem tem Bohyně-Matky. Bohyné-Matky. Lilith byla první ženou Adama, Adam a, kterou údajně údajné B ůh uh stvořil stvoril jako jeho siamské siam ské dvojče. P ožadovala rovnoprávnost s Adamem. Když ji Požadovala K dyžji nedostala, v hněvu h n év u ho opustila. Adam si stěžoval stéžoval Bohu, že ho Lilith L ilith opusopus­ tila a Bůh B úh poslal tti tri anděly, andély, Sanviho, Sansanviho a Semangelafa, Sem angelafa, aby Lilith L ilith přivedli pŕivedli zpátky do Ráje. Andělé moře Andélé ji našli u Rudého more a hrozili jí, že ztratí z tra tí 100 svých dětí, détí, jestliže se ihned nevrátí n ev ráti kAdamovi. k Adamovi. Lilith L ilith odmítla odm ítla a byla podle podie hrozby potrestána. Lilith L ilith se potom mstila m stila tak, tak , že pronásledovala těhotné - obzvláště tehotné ženy, novorozeňata — obzvlášté chlapečky -—a muže, kteří k te ŕí v noci spali sami. Musela M usela však třem tŕem andělům andélúm slíbit, že pokud uvidí AMULETY s jejich jm jmény ény nebo podobou, nene­ chá své ob ěti na obeti n a pokoji. Až do 18. stol. se v mnoha m nohá kulturách k u ltu rách nast ávající matky stávající m atk y a malé m alé děti déti proti Lilith L ilith chránily různými ruzným i amulety. Někdy Nékdy se kolem postýlky dělal délal MAGICKÝ KRUH a nad n ad ní pověsil povesil amulet jmény am ulet se jm ény tří tŕí andělů, andélň, Adama A dam a a Evy nebo takovými takovým i nápisy jako „Odstup Lilith" L ilith“ či „„Ochráň Ochraň toto dítě díté od všeho zla." zla.“ Velmi často se amulety am ulety umisťovaly do všech koutů koutú ložnice. P okud se dítě Pokud díté ze spánku sp ánku smálo, znamenalo znam enalo to, dítěti že je Lilith L ilith přítomna. prítom na. V tom případě prípade se dítéti poklepalo na n a nos a Lilith L ilith se vytratila. Muži, kteří k te ŕí odcházeli za prací v noci, věřili, véŕili, že pokud se nebudou chránit ch rán it zaklínadly nebo amulety, svede je Lilith. tak é účastnila ú častn ila krvavých nočních Lilith se také výprav pořádaných poŕádaných soccuby, s'aecuby, ženskými ženským i dédé­ k teŕí se s ní n í setkávali u „hory temnot", tem nôt“, mony, kteří déÉrionickým milencem m ilencem Saa skotačili s jejím jejím démonickým m aelem, jehož jm éno znamená znam ená „pohroma". „pohroma“. maelem, jméno Zóhar, Zóhar , hlavní h lavní dílo kabaly, uvádí, že Lilith L ilith má m á největší nejvétší moc při p ri ubývání měsíce. mésíce. Kromě Kromé židovského folklóru se Lilith L ilith objevuje v íránských, babylonských, mexických, ŕeckých, arabských, anglických, německých, némeckých, řeckých, orientálních a severoamerických severoam erických legendách. Někdy je dokonce ztotožňována s jiným jinýmii mýNékdy je m ý­

tickými tickým i postavami, postavam i, např. napr. s královnou Šébou nebo Helenou Trójskou. je často Ve středověkém stŕedovékém evropském umění um éní je zpodobňována jako S Satanova atanova manželka, m anželka, konkon­ kubína nebo babička. V 17. stol. byla zobrazována v podobě podobé sovy pálené, která k te rá ve dne nen e­ viděla videla a která k te rá sála krev malých m alých dětí detí nebo koz. líska O lísce se už od pohanských dob tralíška tr a ­ duje, že má sílu. Římský m á silnou magickou m agickou silu. Rím ský pří­ p rí­ rodovědec jak rodovedec Plinius P linius popsal, ja k užívat lískových líškových proutků p ro u tk u při p ri hledání podzemních podzem ních pramenů pram eňu.. Adam A dam prý Mojžíšovi Mojžišovi uřízl uŕízl metlu m etlu z lísky líšky v zahradě hrad é Eden E den a Mojžíš Mojžiš poté s Áronem Aronem pomocí pomoci této lískové líškové hole přivolali privolali na n a Egypt E gypt mor. Ve 4. stol. sv. Patrik P a trik vyhnal z Irska írs k a všechny hady tak, že je pomoci pomocí lískové líškové hůlky húlky shromáždil shrom áždil na na jedno místo m ísto a pak hodil do moře. more. I v dnešní době považují čarodějové a KOUv dnešní dobé považují čarodéjové a KOUZELNÍCI ZELNfci lísku líšku za nejlepší materiál m ateriál k výrobě výrobe mam a­ gických hůlek. hulek. Speciální Špeciálni lískové líškové větvičky vétvičky ve tvaru tv a ru vidlic jsou výbornými výborným i nástroji n ástroji při pri hlehle­ dání vody, kovů, kovú, zakopaných pokladů pokladň i k určování zlodějů zlodéjú nebo jiných zločinců. zločincú. Lískové evo a lískové Líškové dř drevo líškové ořechy orechy prý lidi a zvířata ŕa ta chrání chráni proti ČARODĚJNICTVÍ č a r o d é j n ic t v í a očarování, střeží stŕeží se jich DĚMONI, DÉMONI, VÍLY A SKRÍTKOVÉ. V Irsku írsk u je líska líšk a symbolem mystické m ystické moudrosti. m oudrosti. Dobytek se na května n a prvního kv etn á švihá lískovými líškovými proutky, aby se k ném němu u nedostaly víly. Ve Skotsku Škótsku se po čarodějnicích čarodéjnicích hází lískovými líškovými oříšky, oŕíšky, aby nemohly nem ohly škodit. Lískové Líškové ořechy orechy se užívaly i při pri různých rúzných zaklínadlech. V některých nékterých oblastech lidé dodo­ konce věří, lískově oříšky véŕí, že když se líškové oŕíšky sbírají v neděli, přivolává se tím nedéli, pŕivolává tím ĎÁBEL. ď á b e l . V dnešní době dobé se lískové oříšky v Anglii sbírají p při líškové oŕíšky ri tradičních tradičních podzimních podzim ních rituálech na n a oslavu úrody.

v

adání kamenů, kam enú, které litobolie Tajemné ppadání se čas od času objevuje v případech pŕípadech ČARODĚJ­ ČARODÉJNICTVÍ a provází POSEDLOST DÉMONY. Oběti Obéti uvádéjí, že na n a ně né venku začly náhle padat p ad a t KAMENY, kam eny, dějí, nebo se kameny kam eny záhadně záhadné objevily uprostřed uprostred místnosti. m ístnosti. é m o n i, Ve folklóru tento jev zpúsobují způsobují d DÉMONI, schopní vrhat v rh a t kameny. rí­ litobolie v New Hampshire Podivný ppří­ pad LITOBOLIE neboli vrhání v rh án í kamenů kam enú démony se udál ke konci 117. 7. století v kolonii New 135

litomancie

Hampshire H am pshire ve Spojených státech. Kameny K am eny ně­ nëkolik měsíců m ësicù padaly na n a dům dum George Waltona, bohatého majitele m ajitele pozemků. pozemkù. Podezření Podezŕení padlo najeho n a jeho starší sousedku, o které se říkalo, ŕíkalo, žeje že je ČARODĚJNICE. ČARODÉJNICE. S Waltonem měla m êla hádku o pozemek, který původně púvodné patřil p atril jí, ale který si WalWal­ ton přivlastnil. privlastnil. Dotyčná žena prý prohlásila: „Na tom pozemku nebude mít m it Walton W alton nikdy klid." klid.“ A tato kletba (viz KLETBY) se vyplnila. Jednoho květnového kvétnového dne, v sobotu v deset hodin večer byla Waltonova W altonova rodina, hosté a služebnictvo překvapeni prekvapení zvukem padajících kamenů kam eňu.. KAMENY dopadaly na n a střechu strechu a zdi domu. Oknem začaly létat lé ta t dovnitř. dovnitŕ. Hosté H osté se snažili přemístit p ŕem ístit do zadních pokojů. pokojú. Jenže kkaa­ meny m eny se náhle začaly sypat i ze stropu, ně­ n é­ které k teré dokonce ve velikosti lidské pěsti, pësti, jiné byly tak ta k horké, jako by vypadly přímo pŕím o z pece. Jako zázrakem zázrakem nebyl nikdo zraněn, zranén, ovšem všechno nádobí, keramika, jiné keram ika, svícny a jiné ozdobné předměty predm ëty byly na n a kusy. Obyvatelé to připisovaly pŕipisovaly nadpřirozeným nadpŕirozeným jevům. jevúm . Kameny K am eny kolem domu lítaly ještě ješté čtyři čtyŕi hodiny a sypaly se dolů dolú komínem. Druhého D ruhého dne Waltonovi postrádali nékolik předmětů. predm ëtù. Některé N ékteré objevili na n a dvorku a na n a nen e­ zvyklých místech, m ístech, jině jiné propadly komínem kom ínem nebo do pokojů, pokojú, jako kdyby spadly ze stropu. Muži, kteří zasyk teŕí odešli na n a pole, našli půdu púdu zasy­ panou kameny. Kameny Kam eny se sypaly na n a dům dúm Waltonových po několik jim ztrácely věci. nëkolik týdnů týdnú a stejně stejné tak ta k se jim véci. Někdy Nëkdy padání p adání kamenů kam enú na n a den nebo dva ustalo, ale potom začalo ještě ješté s větší vétší intenziin ten zi­ tou. Byly stále větší vétší a větší, vétší, dva z nich vážily asi kolem 15 kilogramů. kilogram ú. Mužům M užúm na n a poli dodo­ slova menší m enší kameny kam eny pršely na n a hlavu, ale jakmile m ile dopadly na n a zem, záhadně záhadné zmizely. A děly dély se další podivné věci. véci. Jedné služebné spadla na n a hlavu miska. m iska. Snopy slámy slám y ze stosto­ doly zmizely a ráno je našli rozházené po poli anebo v korunách stromů. strom ú. Hromada H rom ada cihel prorazila okno, strhla strh la knihy z poliček v obývacím pokoji a natrhla n a trh la plátno obrazu. Walton W alton už všeho začínal mít m it dost a 1. srpna rozhodí, že proti staré čarodějnici čarodéjnici použije se rozhodl, čarodéjnické metody. metódy. Kdosi mu m u poradil, aby dal vařit zahnutýmii ŠPENDLÍKY. v aŕit v kotli MOČ m o č se zahnutým š p e n d l ík y . Při P ri vaření varení této směsi sm ési se mělo mélo kouzlo způso­ zpúsobující litobolii zrušit z ru šit a čarodějnice čarodéjnice měla m éla trpět. trpét. smés začala vařit, vaŕit, spadl do kotle Ale když se směs 136

velký kámen kám en a moč se rozlila. Walton W alton naplnil KOTEL znovu, ale do kotle spadl další kámen kám en a po chvíli se kotel rozpadl na n a kusy. Walton W alton se tedy „čarodějnického" „čarodéjnického“ úsilí vzdal. Nakonec Walton W alton podal stížnost městské m éstské radě radé v Portsmouthu. P ortsm outhu. Ta se rozhodla předvo­ predvo­ lat lať jeho i podezřelou podezŕelou starou staro u ženu k výslechu. Závěr Závér celého celého případu prípadu nebyl zaznazazna­ menán. m enám S největší nejvétší pravděpodobností pravdépodobností se litibolie zastavila poté, co se případem pŕípadem začala zaza­ bývat bývať portsmouthská portsm outhská rada. Waltonovi jeho pozemek zůstal, zústal, ovšem zaplatil za něj néj zdrazdra­ vím.

litomancie

Metoda M etoda PŘEDPOVÍDÁNÍ p ŕ e d p o v íd á n í BUDOUCbudoucse používají KAMENY k a m e n y a která k te rá je velmi velm i rozšířená rozšírená v Evropé a na n a Britských B ritských ostrovech. Kameny K am eny se sbírají za příhodných príhodných asta s t­ rologických podmínek. Postup věštění véšténí je velmi velm i jednoduchý: kameny kam eny se vyhodí do vzduvzdu­ chu a podle podie jejich rozmístění rozm ísténí po dopadu se vykládá k lád á budoucnost. Většinou Vétšinou se používá 13 kamenů kam en û a každý z nich má m á svůj svúj význam. Při P ri sběru sbéru kamenů kam enû se zasvěcená zasvécená osoba nechá vést intuicí, kameny kam eny by měly m ély být hladké a přibližně približné stejně stejné velké. Mohou to být ja jak k oblázky z pláže, tak ta k vzácné polodrahokamy, například n apríklad acháty nebo různé rúzné druhy krystalů. krystalú. Sedm kamenů kam enú reprezentuje astrologická znamení: znam ení: Slunce, Měsíc, Mésíc, Mars, M ars, Venuši, Merkur, M erkúr, JJupiter u p ite r a Saturn. S aturn. Zbývajících šest představuje predstavuje domov, lásku, život, magii, mágii, štěstí štéstí a nové zprávy. NOSTI, n o s t i , při pri kterě k teré

Luther, Martin (1483-1 546) Německý (1483—1546) Némecký teolog, univerzitní profesor ve Wittenbergu, W ittenbergu, čelný představitel pŕedstavitel evropské reformace. Pocházel z rodiny chudého horníka a jeho život a dílo jsou čítankovým dokladem toho, že víra ČA­ v ira v nutnost n u tn o st pronásledovat a hubit h u b it ČARODĚJNICE RODÉJNICE byla v 16. stol. většině vétšiné katolíků katolíkú p ro te sta n tú společná. Americký historik h istorik Ch. i protestantů Williams W illiam s ve své knize Čarodějnictví Carodéjnictví uvádí: „Jestliže se naši n aši otcové v této otázce mýlili, ,,Jestliže mýlili m ýlili se ve stejné míře. m íŕe. Katolíci a protestanté p rotestan té n a peklo měli m éli názory tévedli spory o nebe, na měř m éŕ shodné." shodné.“ Přestože Pŕestože se Luther L u th er plně plné soustřeďoval soustŕedoval na n a boj proti odpustkům odpustkúm a za očistu církve, musel m usel ře­ ŕeještě jeden velice závažný problém - téměř šit ješté tém éŕ n a každém každém kroku jej prý pronásledoval ĎÁBEL, ĎÁBEL, na

lykantropie

jeho díle často objevují dDÉMONI, a proto se v jeho é m o n i, a ČARODÉJNICE. ČARODĚJNICE. 31. října fíjn a1517 1517Luther L utherpribil pribilnan adveře dverezá-zámeckého kostela ve W ittenbergu své texty 95 Wittenbergu zlořádům především proti zloŕádúm tezi éŕených pŕedevšim zaměřených tezí zam ŕím skokatolické církve. Privolal a sebe tím nna Přivolal tím římskokatolické hnev uvězněn, prohlášen za kaINKVIZICE. Byl uvéznén, hněv INKVIZICE. cíŕe, cíře, dán do klatby, avšak ani po svém osvoúzemíí klid. německém bození nenašel nna a ném eckém územ mohutné Proto se v roce 1521 uchýlil za m ohutné Wartburgu hhradní rad n í zdi W artburgu u Eisenachu. války Ani pohnuté události nem ecké selské války německé nezabránily ve štvaní proti démoLutherovi nezabránily ponúm čarodějnicím . Za posedlé ďáblem po­ nům a čarodéjnicím. jiné važoval všechny šílence, mrzáky, slepce a jiné kateduševné a te ­ tělesně postižené ubožáky a k duševně či télesné měl Obzvláště mél smrt. goricky požadoval jejich sm rt. Obzvlášté spadeno nna a mongoloidní déti, teré označoval které děti, k ďábel. je zplodil d’ za „podvrh ďábla“, ábel. věřil, že je ďábla", a veril, Když se k ném u obrátili m éšťané Desavy měšťané němu tvorem nas prosbou o radu, ja k s podobným tvorem jak ČERTI ČERTI

M artin L uther Luther Martin

jen stejně je jedná odpověděl , že se jed ložit, odpovédél, n á stejné n o kus dítě co masa m asa bez duše, a proto bude nejlepší díté řece. nejdŕíve nejdříve utopit v ŕece. Z astával názor, svědků a hlenázor, že výslechy svédkň Zastával čA­ obviněným z ČAdání dúkazú důkazů proti osobám obvinéným ,,Neztrátou RODÉJNlCTVfje jen zbytečnou ztrá to u času. „Ne­ RODĚJNICTVíjejen útrpnosti," čarodějnicemi žádné ú chci m íti s čarodéjnicemi trp n o sti,“ míti jednom ze svých prosrpnu prohlásil v srp n u 1538 v jednom vesměs slulých kázání, „žádám, és uupápá­ ,,žádám, aby byly vesm upaloval..." je upaloval...“ bych lený. ch je Sám by leny. Sám Pozoruhodné však je, že zatím co ve svých zatímco Luther proklamacích teoretických proklam acích L u th er zastával nejvyššího řízení a nejvyššího zásadu zásadu co nejrychlejšího ŕízení nečekaně radikální svůj ra tre stu , svúj d ik áln i názor zcela nečekané trestu, ohledně zménil, změnil, byl-li požádán o stanovisko ohledné důkazy, Existují osoby, kterou znal. E xistují dokonce dúkazy, že pŕím o nnavrhl av rh l osvobození podezŕelých. Jeho podezřelých. Jeho přímo žáci však podobnou zm ékčilostí rozhodné rozhodně nezměkčilostí trpéli. trpěli. lykantropie P ŕem éna lidské lidskě bytosti ve Přeměna jednak vlka. E xistují dva druhy lykantropie: jed n ak Existují m ánie, kdy si človék eu ­ je vlk a nneučlověk myslí, že je mánie, přeměna agická pŕem éna magická stále požaduje krev, nebo m človéka te rá probíhá v extázkterá člověka ve vlkodlaka, k ním MASTI nebo kouzelného působení MASTI ním stavu pri púsobení ZARÍKÁVADLA. ZAŘÍKÁVADLA.

Tradice vlkodlakň nohá kultumnoha vlkodlaků existuje v m rách již od dob antiky. Podie některých legend Podle nékterých ráchjiž je te rá se narodí pŕedem předem proje vlkodlak osoba, kkterá kleta; METAMORFÓZA probíhá za úplňku, a osoba se jí úže nijak nijak bránit. Takto ponemůže jí nem stižený už, dostane podobu muž, většinou m člověk, vétšinou stižený človék, vlka, začne se to u lat po okolí a vyhledávat toulat většině obéti oběti pro své krvelačné choutky. Ve vétšiné tradovaných pŕíbéhú pritom poraněn a pritom je vlk poranén příběhů je u nnavrátí a v rá ti lidská podoba. mu se m Podie KOUZELjsou vlkodlaky KOUZELjiných legend jsou Podle jiných NÍCI nebo čarodéjové, teŕí se schválné pře­ schválně pŕekteří čarodějové, k nepřá­ m éní do vlčí podoby, podoby, aby mohli škodit nepŕámění telúm apríklad příklad v Severní Americe se Na telům.. N mohli šam ané pfevtélí ohli nevlkodlaků, aby m převtělí do vlkodlaku, šamaně pře­ ppřátelům ŕátelú m ssát á t krev. Kouzelníci se často pŕehadů, např. hadú, m éňují do jiných zvířecích podob, napr. jiných zvíŕecích měňují kojotů, leopardú, an terú ,, šakalú, edvédú, kojotu, medvědů, šakalů, m panterů leopardů, p sov, lišek a dalších dravcú. ejobávanéjší ze Nejobávanější dravců. N všech je éna ve vlka. přeměna však pŕem je však vlkem Navajové véŕí, stáv á vlkem věří, že se kouzelník stává zvířecí nebo jiným asad í zvíŕecí tak, že si nnasadí zvířetem tak, jiným zvíŕetem kuži, te rá m u um ožňuje cestovat v noci umožňuje mu která kůži, k ohrom nou rýchlostí rychlostí vzduchem. ohromnou 137

lykantropie

Óarodějnicc v podob vlka napadající poutníky (Hanz WeL]ii'iirq ,3e fibchn ■i-oiitiiitť UXitm pcrfôn, n\[ri>ceb BMufjiiicc rnhfrfdiróiliditr íjtKtcyritb'C’trfvinmnpdi bci nicufäwi ■ nvgcn aubcra rcnibtíiiĽMiKucii butchim tŕtbtilí.'ijflrT.ibtcjeo'C’í rhnl i'.'míimp.trajtrc SMiiincn Rath ' jiw i BluciiStii?.iiifl|flts tinbfuiilidxii p.utrnbDcrtĽnbmirfciijdalTtrt/'basfitrntiillcin :| 0tiK'|fôn_/ nutl-»(icli fiider ....................... r Xt?c.bf- pcrrcixn rutín^r. .......... " brlidxab|jf(viibT'icl.iugirmi£i AU|ftoi1n'ddxr Jar an(i