Tenis: ilustrovaný průvodce světem tenisu 8072371037, 9788072371037

Citation preview

irue

----------- John Parsons-----------Sportovní redaktor deníku The Daily Telegraph

VELKÁ ENCYKLOPEDIE

TENIS

Vydalo nakladatelství Václav Svojtka & Co.

Vítkova 8, 186 21 Praha 8 v roce 1998 z anglického vydání „The Ultimate Encyclopedia of Tennis“

Copyright © 1998 Carlton Books Ltd

České vydání první

Translation © Pavel Bořkovec, Veronika Matysová, Jana Šindelková, Anna Tomčíková 1998 Odborný poradce Antonín Ebr

Czech edition © by Václav Svojtka & Co., 1998 ISBN 80-7237-103-7 Všechna práva vyhrazena.

Kopírování, také částí, a rozšiřování prostřednictvím filmu,

rozhlasu a televize, fotomechanickou reprodukcí, zvukovými médii a systémy na zpracování dat všeho druhu jen s písemným souhlasem nakladatelství.

This book was designed and produced by Carlton Books Ltd

All rights reserved. This book is protected by copyright. No part of it may be reproduced, stored in a retrieval system, or transmitted in any form or by any means, without the prior

permission in writing of the Publisher, nor be otherwise circulated in any form of binding or cover other than that in which it is published and without a similar condition including this

condition being imposed on the subsequent publisher.

I

VELKÁ ENC YKLOPEDIE

TENIS

průvodce světem tenisu John Parsons

SVQ)TKA8 .A-Z

...... —1

"■■■'

»—*—**™**1**^

•

Jeu. cle jPaulmc- ef Construction dc InRufudle

kurt pro jeu de paumeale raquette

na bitvu u Agincourtu, k níž došlo v roce 1415. Moderní tenis pravděpodobně bitvě u Agincourtu vděčí za mnohé. V té době totiž Angličané zajali prin­ ce Karla Orleánského, který byl, stej­ ně jako jeho otec a děd, vášnivým pří­ znivcem této hry. V době vlády Ludvíka XII. ve Francii (1498-1515) bylo údajně v jeho rodném městě Orléansu nejméně 40 dvorců, a obliba hry u šlechticů rostla. Mezitím strávil princ Karel 25 let v různých anglic­ kých vězeních, dokud nebyl po pro­ testech Francouzů předán pod dohled jistého Johna Wingfielda, který se, na rozdíl od většiny žalářníků své doby, rozhodl, že by Karel Orleánský měl mít možnost pokračovat na hradě Wingfield ve své kratochvíli. K tomu

došlo v roce 1435. V roce 1873 to pak byl přímý potomek tohoto žalářníka, major Walter Wingfield, kdo tento sport oživil a začal jej modernizovat tak, aby byl společensky přijatelný a mohla jej venku hrát obě pohlaví. Jindřich Vm. (1509-1547) měl pověst skvělého hráče. V jeho paláci Whitehallu byly čtyři dvorce, které si vynutil na kardinálovi Wolseym, a jeden v paláci sv. Jakuba, který ne­ chal postavit pro Annu Boleynovou, třebaže podle vyprávění byl v době, kdy ubohou dívku popravoval kat, šťastně zaujat hraním tenisu jinde. Nejslavnějšími ze všech dvorců, kte­ ré lze u vášnivého monarchy vysle­ dovat, jsou ty, které byly jako první postaveny v paláci Hampton Courtu. Ony a Queen’s Club v Londýně jsou

10

Počátky hry

0,9 m, delší než dnes) a 78 stop (cca 23,8 m) dlouhý, což zůstalo dosud. Linie podání byla narýsována ve vzdálenosti 26 stop (cca 7,9 m) od sí­ tě namísto od základní čáry. Servis se musel podávat s jednou nohou za zá­ kladní čarou a musel dopadnout mezi síť a servisovou čáru dvorce diago­ nálně protilehlého tomu, kde stál po­ dávající. Podle Wingfieldových origi­ nálních pravidel byla všechna podání pouze z jedné strany. Toto setkání rovněž znovu potvrdilo přesvědčení, že by měla být všechna pravidla shodná pro muže i ženy. Třebaže byla pravidla schválena všemi přítomnými, netrvalo dlouho a začaly se k nim připojovat dodatky. V roce 1878, do velké míry vzhledem ke zkušenosti získané během prvního wimbledonského turnaje v roce 1877, byla výška sítě snížena na 4 stopy 9 palců (cca 1,4 m) na sloupcích a na 3 stopy (cca 0,9 m) uprostřed. O dva

roky později byly sloupky, které byly lépe skákaly, ale rovněž usnadňuje je­ kroketový a tenisový klub. V součas­ né době samozřejmě je to Všeang­ původně 7 stop (cca 2,1 m) vysoké jich viditelnost a kontrolu. lický tenisový a kroketový klub. a 24 stop (cca 7,31 m) vzdálené jeden od druhého, sníženy na 4 stopy (cca Kroket versus tenis Třebaže je tomu dnes možná těž­ 1,2 m), přičemž vzhled dvorce byl po­ Tenis nepochybně vzkvétal a rozšířil ko uvěřit, bylo v historii nejslavnější­ nechán ve tvaru přesýpacích hodin, se i do Spojených států, ale teprve ho tenisového klubu na světě několik a v roce 1884 byly znovu sníženy na jeho přijetí Všeanglickým kroketo- případů, kdy měl nedostatek finanč­ 3 stopy 6 palců (cca 1 m), tedy výšku, vým klubem (All England Croquet ních prostředků. Právě ve snaze zís­ kterou si podržely dodnes. Změny se Club) ve Wimbledonu, jak se tehdy kat během jeho prvních tří let pro­ prováděly tak rychle, že je obtížné vy­ jmenoval, zajistilo, že se stal něčím středky na úhradu zvyšujících se stopovat dost spolehlivých důkazů, že více než pomíjivou módou. V roce poplatků (nejprve z 50 na 75 liber by se původní pravidla Marylebon- 1875 Henry Jones, třebaže v první řa­ šterlinků a poté ze 75 na 100 liber) za ského kriketového klubu kdy použí­ dě nadšenec pro kroket, navrhl, jako pronájem čtyř akrů pozemku mezi vala, pravděpodobně s výjimkou zá­ člen výboru, že by měl All England starou Londýnskou a Jihozápadní že­ pasu tělesně postižených, který se Croquet Club rozšířit své obzory leznicí nedaleko Worple Road ve podle zpráv hrál v Cambridgi v červ­ a představit nový sport, tenis. Bylo to Wimbledonu bylo zavedení tenisové nu 1875. V této fázi také většina míč­ schváleno na každoročním setkám sekce postaveno na první místo. ků zůstávala holá, bez pokrytí gumou. a byl odsouhlasen účastnický popla­ Potahování se rozšířilo teprve po do­ tek dvou guinejí (2,10 libry), který Šampionáty pise J. M. Heathcotea, který se objevil měl zahrnovat oba sporty. O dva roky V roce 1877 vypadala finanční situace v listu The Field v prosinci 1874 později si tenis získal takovou oblibu, klubu opět špatně. Poníkem tažený vlá­ a v němž se pravilo, že shledal výhod­ že každoroční shromáždění souhlasi­ ček, který byl potřebnější pro kroketové ným pokrývání míčků na tenis bílým lo s jeho vtělením do názvu klubu, trávníky než pro tenisová hřiště, potře­ flanelem, který nejen umožňuje, aby který se tak změnil ve Všeanglický boval opravit, avšak nebyly na to pení-

tenisová garden party v Gay Nineties, zobrazená na tomto barvotisku Hy Sandmanem

11

Počátky hry

HERBERT lawford a ernest renshaw v roce 1881 v semifinále Wimbledonu

ze. Právě tehdy Henry Jones předložil další návrh. Proč nezorganizovat teniso­ vý turnaj otevřený všem zájemcům? Panu J. H. Walshovi, který jako vydavatel listu The Field hrál důleži­ tou roli při založení klubu, se ta myš­ lenka líbila, a proto přesvědčil své vlastníky, aby ji podpořili tím, že po­ skytnou stříbrný putovní pohár v ce­ ně 25 guinejí. Shodou okolností to byl právě on, kdo klubu daroval při jeho založení v roce 1868 (výměnou za to, že byla za členku přijata jeho dcera) původní poníkem tažený vlá­ ček. V pondělí 9. července 1877 se zrodila mistrovství, která jsou dnes známa po celém světě. Ne že by se úvodní turnaj obešel bez dětských nemocí. Rozhodnutí uspořádat tenisový turnaj byla jedna věc, zatímco vytvoření přijatelného souboru pravidel záležitost jiná. Vý­ bor Všeanglického kroketového a te­ nisového klubu byl stále nespokojený s výsledkem porad MCC a některými pravidly, která byla vyhlášena. Otáz­ ky tenisu zdlouhavě rozebíral i tisk. I jiná témata, která bylo třeba vyřešit. Výška sítě, umístění servisové čáry, nezapočítání chyby při prvním podá­ ní - to vše bylo stále předmětem dis­ kuse, která se málokdy obešla bez je­

dovatostí. Představitelé klubu se pro­ to rozhodli jmenovat subkomisi, aby vytvořila rámec pravidel pro pořádá­ ní mistrovství. Bylo rozhodnuto, že dvorec má být obdélníkový, nikoli ve tvaru přesý­ pacích hodin, 26 yardů (cca 23,5 m) dlouhý a 9 yardů (cca 8 m) široký se sítí napnutou mezi sloupky umístěný­ mi 3 stopy (cca 90 cm) mimo dvorec. Mnohem kontroverznější v té době bylo rozhodnutí přijmout tenisové po­ čítání namísto původního raketového. Zodpovědní činitelé se rovněž dohod­ li na tom, že bude možnost jedné chy­ by při podání bez trestu, ať už míč do­ padne do sítě, nebo se jí dotkne, dopadne na špatnou část dvorce či za čáru podání. Všechna tato rozhodnutí bezpochyby vydržela test času na­ vzdory občasným kampaním omezit hráče najedno podání či zmenšit veli­ kost podávacího dvorce, poslední změna, která byla provedena v roce 1880, bylo zmenšení dvorce ze 26 stop (cca 7,8 m) na 21 stop (cca 6,3 m) ve snaze korigovat sílu podání. Další rozhodnutí přijatá v té době (která byla časem na základě získa­ ných zkušeností změněna) zahrnova­ la povinnost podávajícího mít vždy jednu nohu za základní čárou, dokud

neodpálí míček. Toto pravidlo se mě­ nilo více než jednou a původní vari­ antu by dnes uvítali již jen nemnozí. Rovněž zvažovaná, avšak zavržená byla možnost podám, které dopadlo do správné části dvorce poté, co se dotklo sítě, a které by mělo být pova­ žováno za dobré. Nejzjevnějším pra­ vidlem zavedeným oněmi průkopní­ ky v roce 1877, které jasně test času nepřežilo, bylo, že by měla být síť při­ pevněna ve výšce 5 stop (cca 1,5 m) na sloupcích a 3 stopy 3 palce (cca 1 m) uprostřed, zejména při čtyř­ hrách. O pět let později byla stanove­ na výška, kterou známe dnes, 3 stopy 6 palců (cca 1,1 m) po stranách a 3 sto­ py (cca 0,9 m) uprostřed.

ského 1’oeuf (vejce), které symboli­ zuje nic či nulu, protože téměř všech­ no v životě začíná od vejčitého tvaru; druhá teorie, které dávají přednost teoretičtí badatelé, je, že slovo bylo odvozeno od rčení typu „ani kvůli lásce, ani kvůli penězům“. (Pozn. překl.: not for love, nor for money, te­ dy něco, co je příliš výjimečné, aby se to dalo získat nebo dělat běžným, normálním způsobem.) Podobně odvozem slova „tenis“ v angličtině bylo předmětem poměrně širokého výzkumu. Vrátíme-li se zpět na konec minulého století, ujal se vy­ řešení hádanky francouzský velvysla­ nec ve Spojených státech, J. J. Jusserand, který byl častým členem toho, co prezident Theodore Roosevelt na­ zýval svým „tenisovým kabinetem“. Panuje obecné přesvědčení, že slovo tenis je odvozeno z francouzského tendre, tedy „držet“. Teorie spočívá v tom, že za starých časů podávající zavolal „tendre“ ve smyslu, že protiv­ níkovi oznámil, že je připraven na po­ dám. Tento výklad získal na věrohod­ nosti na základě výzkumu vedeného před několika lety v Bruselu, kde po­ užívání slova attendez, tedy „čekejte“, nabízelo stejný význam. Ve dnech, kdy panuje takové zne­ pokojení nad dominancí síly ve hře, zejména v mužském tenise, je fasci­ nující objevovat, že podobná kontro-

Počítaní skóre Zjistit původ bodovacího systému je mnohem obtížnější než minulost hry samotné. Bodový systém je pravdě­ podobně založen na čtvrtích hodiny. V tom případě je snadné pochopit hodnoty 15 a 30, ale proč 40? Většina historiků tenisu se kloní k tomu, že to původně bylo 45, že to však bylo na­ konec při používání zkráceno na 40. Stejně pro termín „love“ existují dvě běžně vyjadřované teorie. Jedna z nich název odvozuje od francouz­

12

Velvyslanec jules jusserand

Počátky hry

verze existovala již na konci prvního Wimbledonu před 121 lety. Henry Jones se rozhodl provést analýzu všech záznamů skóre a došel na zá­ kladě vysokého podílu vyhraných her z podání k závěru, že razance podání zvyšuje šance na výhru, takže podání je vlastně pro hráče výhodou. Byla navržena tři řešení. Jedním bylo zvýšení sítě uprostřed, dalším zrušení možnosti opravného druhého podání a třetím přenesení čáry podá­ ní blíže k síti. Většina hráčů, jak jsme nakloněni věřit, dávala přednost omezení hráčů najedno podání. Všeanglický klub usoudil s typickou předvídavostí, že by hra poté mohla připadat těm, kteří ji dosud nehráli, příliš obtížná. Zvolili proto namísto tohoto řešení zmenšení pole podám na 22 stop (cca 6,6 m).

První „Wimbledon“ Ze 22 hráčů, kteří soutěžili v roce 1877 a z nichž každý zaplatil 1,05 lib­ ry za právo účasti, se počet zvýšil na 34 při druhém Wimbledonu o rok později, když A. T. Myers údajně za­ vedl vrchní podám a počet diváků sledujících finále se více než ztroj­ násobil ze 200 na 700 osob. Mezitím si začínala hra nacházet příznivce i v dalších částech Británie. První zaznamenané deblové soutěže, rok předtím, než Oxfordská univerzita poskytla trofej a založila to, co je nyní považováno za první mužský wimbledonský debl - či čtyřruční mistrovství, jak se nazývalo - se hrály ve Skotsku v roce 1878. První mistrovství pro ženy se uskutečnilo v Irsku v roce 1879, a stalo se tak nejstarším turnajem žen na světě. Je zajímavé, že dost prvních wimbledonských vítězů nebylo tak nadšeno svým úspěchem, jako jsou jejich současní kolegové. Spencer Gore o svém vítězství na prvním wimbledonském mistrovství v roce 1877 o tři roky později napsal: „Že by kdokoli, kdo hrál opravdu dobře kriket, pravý tenis nebo dokonce ra­ kety, kdy věnoval vážně pozornost tenisu mimo ukazování sebe sama jako slibného hráče, je extrémně zpochybnitelné vzhledem k vysoké monotónnosti hry ve srovnání s os­ tatními, a znemožnil by se dříve, než by měl čas v tom excelovat.“ R. F. „Frank“ Hadow, druhý vítěz,

byl stejně odmítavý. Místo aby zů­ stal a hájil svůj titul, vrátil se na Cejlon, aby pokračoval ve své ka­ riéře čajového plantážníka.

Spojené státy americké

Nikdo nebude mít nikdy úplnou jistotu, čí zásluha to byla. Pravděpo­ dobné je, že všichni tři a možná dal­ ší, o nichž v té době nikdo nevěděl, měli podíl na představení hry Ameri­ čanům ve víceméně stejné době. Ať už to byl kdokoli, zaslouží si - vzhle­ dem ke způsobu, jímž následníci amerických průkopníků tenisu hru převzali a často v ní od té doby domi­ novali - velkou vděčnost.

Hodně se rozcházejí názory na to, jak hra začala zapouštět kořeny ve Spoje­ ných státech. Obecně se soudí, že hlavní zásluha náleží Mary Outerbridgeové, člence prominentní rodiny ze Staten Islandu, která během ná­ vštěvy na Bermudách v roce 1874 sle­ Mezinárodní mistrovství dovala členy britské posádky hrající Tenis se na konci 19. století šířil tenis a byla tak nadšená, že si od nich značnou rychlostí, zejména v brit­ koupila síť, dvě rakety a soubor míč­ ském impériu. Třebaže první Austral­ ků, aby si je odvezla s sebou domů. ská národní mistrovství byla uspořá­ O více než století později pak přední dána až od roku 1905 (což byl britský historik tenisu Tom Todd zároveň první rok Austrálie jako sa­ oznámil své zjištění, že jistý dr. mostatného státu), hra si již o více Wright z Bostonu představil tenis ve než desetiletí dříve získala stabilní Spojených státech přinejmenším přívržence a první viktoriánské mis­ o několik měsíců dříve než Mary trovství bylo pořádáno v roce 1880. Outerbridgeová. A v roce 1974 ame­ Dva roky předtím už byl tenis zave­ rický historik George Alexander před­ den v Panamě. V roce 1881 se konal ložil důkazy, které nasvědčují, že turnaj v Durbanu - tento turnaj byl první zaznamenaný tenisový zápas předchůdcem jihoafrických mistrov­ v Novém světě se nekonal v Massa­ ství, která začala o deset let později. chusetts či dokonce v New Yorku, jak Novozélanďané tvrdí, že jejich první by se dalo předpokládat, nýbrž v di­ tenisový klub začal fungovat již vočině Arizony v roce 1874 díky v roce 1875. Rozšíření hry do nejrůznějších manželce armádního kapitána Elle koutů Evropy začalo s tím, jak ji brit­ Wilkinsové-Baileyové.

tenis v hale, kolem r. 1881, New York

13

ští hráči jako první brali s sebou na své jarní dovolené do letovisek na francouzské Riviéře, v Dinardu či Le Touquetu. Existují zprávy klubu Decimel, založeného v Paříži v roce 1877, který byl prvním tenisovým klubem ve Francii - pět let předtím, než byl založen klub Racing, který výměnou organizoval první meziná­ rodní mistrovství ve Francii v roce 1889. Francouzská národní mistrov­ ství začala o dva roky později, avšak až do roku 1925 byl turnaj známý ny­ ní jako French Open na Roland Gar­ ros omezen na francouzské občany. Německá mistrovství byla zahájena v roce 1893. I když se tenis bezpochyby hrál poprvé v Británii, první národní vlád­ noucí instituce byla založena ve Spo­ jených státech. Tenisová asociace Spojených států (původně United States Lawn Tennis Association) byla založena v roce 1881. Tenisová aso­ ciace, řídící tuto hru v Anglii, Skot­ sku a Walesu, byla vytvořena o sedm let později v roce 1888, s Mezinárod­ ní tenisovou federací, která byla zalo­ žena v roce 1913. V této době se již hra, která začala na warwickshirském trávníku v roce 1858, rozšířila do ce­ lého světa. Zatím nevykazuje znám­ ky toho, že by jí hrozil zánik.

TENIS VE SVĚTE Od skromných začátků vyrostl tenis do mnohamiliar­ dového obchodu s masovou účastí. Je rozšířen do všech koutů světa, od největších států po nejmenší. Dnes už tenis není pouze oblíbenou formou trávení volného času. Afghánistán AFGHAN LAWN TENNIS ASSOCIATION

Tenis je oblíben u části obyvatelstva, i když je země sužována vnitřními zmatky.

Albánie FEDERATA SHQIPETARE E TENSIT Založena: 1985 Počet hráčů: 140 Počet klubů: 8 Počet kurtů: 14

Historie tenisu v zemi začíná v r. 1935. Zavedli ho sem studenti vracející se z Francie. Sport za předchozího reži­ mu trpěl, ale udržel se a nyní podpo­ ruje jeho rozvoj vedení národní aso­

ciace. Ta již vytvořila administrativní zázemí a sestavila kalendář akcí. V roce 1996 se Albánská tenisová fe­ derace stala přidruženým členem Me­ zinárodní tenisové federace a vstoupi­ la do Evropské asociace.

Alžírsko FÉDÉRATION ALGÉRIENNE DE TENNIS Založena: 1962 Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 53 Počet kurtů: 160

stalo přidruženým členem MTF, řád­ ným členem pak v r. 1965. Ve Fed Cupu startovalo poprvé v r. 1997, v Davis Cupu pravidelně startovalo v letech 1976-78 a 1980-94. Alžír­ sko je dnes jednou z nejlepších afric­ kých tenisových zemí.

Americká Samoa AMERICAN SAMOA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1985 Počet hráčů: 100 Počet klubů: 10 Počet kurtů: 25

Rodiště Tarika Benhabilese a Frangoise Durra, bývalé francouzské jed­ ničky, ze které se stala světová trojka v r. 1967. Alžírsko, které má 2820 registrovaných hráčů, rozvinulo roz­ sáhlý juniorský program. Má v evi­ denci 2059 juniorů. V roce 1963 se

Ostrov byl jako přidružený člen Americké tenisové asociace pořada­ telem prvního mistrovství jižního Ti­ chomoří juniorů v roce. 1983. Aby si

14

zajistila účast na olympiádě, vstoupi­ la Americká Samoa do MTF jako při­ družený člen v r. 1986.

Andorra FEDERACION ANDORANNA DE TENIS Založena: 1986

Počet členů: 180 Počet klubů: 4 Počet kurtů: 22 venkovních, 4 kryté

Lépe známa jako daňový ráj, kde se usadila řada špičkových hráčů. Řád­ ným členem MTF je od r. 1997. I když pravidelně hostí pohárový tur­ naj na okruhu ATP, neúčastní se ani Fed Cupu, ani Davis Cupu. TARIK BENHABILES Z Alžírská

dosáhl v roce 1987 dvaadvacátého místa na světove'm žebříčku

Tenis ve světě

Angola FEDERACAO ANGOLANA DE TENIS Založena: 1983 Počet hráčů: 500 Počet klubů: 10 Počet kurtů: 40

Přes dlouhá léta války je úroveň teni­ su dobrá. Několik hráčů působí v tré­ ninkovém středisku MTF/JATA v Ellis Parku v Johannesburgu v Jiho-

africké republice. Jako přidružený člen MTF se Angola nemůže zúčast­ ňovat Fed Cupu ani Davis Cupu.

Antigua THE ANTIGUE AND BARBUDA TENNIS ASSOCIATION

který díky své koloniální minulosti má tenisovou tradici a dobrou úroveň. Ne­ dávno se začal zúčastňovat Davis Cu­ pu (1996) a Fed Cupu (1997).

Argentina ASOCIACION ARGENTINA DE TENIS

Založena: 1982 Počet hráčů: 1200 Počet klubů: 8 Počet kurtů: 102

Založena: 1921 Počet hráčů: 2 500 000 Počet klubů: 235

Počet kurtů: 3500 ven-

Malý karibský ostrov,

kovních, 70 krytých

Tenis zde zavedli britští přistěhovalci budující v Ar­ gentině železnice na přelomu sto­ letí. Nyní je tenis po kopané nejpopulámějším sportem, věnuje se mu přibližně 7,5 procenta obyvatel. AAT hraje v rozvoji tenisu v Jižní Americe dominantní roli. Není proto překva­ pením, že zde vyrostla řada předních mezinárodních hráčů včetně Guillerma Vilase, José Louise Clerca a Gab­ riely Sabatiniové. Národní asociace má přibližně 32 000 registrovaných hráčů. Argentina je pravidelným účastníkem obou mezinárodních sou­ těží družstev. Do Fed Cupu se zapoji­ la v r. 1964, třikrát se dostala do se­ mifinále (1985, 1986 a 1993). Křest v Davis Cupu absolvovala v r. 1923, v r. 1981 byla poraženým finalistou.

Arménie ARMENIAN TENNIS ASSOCIA­ TION Založena: 1937 Počet hráčů: 1200

Počet klubů: 2 Počet kurtů: 51 venkovních, 2 kryté

jose-luis clerk přivedl Argenti­

nu v r. 1981 do finále Davis Cupu

16

Po rozpadu Sovětského svazu byla Arménská tenisová asociace obnove­ na v r. 1992. Přestože měla pouze jeden klub, 50 kurtů a 1200 hráčů, z nichž pouze 14 mělo licenci na se­ niorské úrovni, Sargis Sargisan se propracoval mezi padesátku nejlep­ ších hráčů ATP. Do Davis Cupu se zapojila popr­ vé v r. 1997, do Fed Cupu o rok později.

Aruba ARUBA LAWN TENNIS BOND Založena: 1954 Počet hráčů: 400 Počet klubů: 7 Počet kurtů: 41

Bývalá holandská kolonie v Karib­ ském moři se zájmem o tenis.

Austrálie TENNIS AUSTRALIA Založena: 1904 Počet hráčů: 560 000 Počet klubů: 2200 Počet kurtů: 20 000 venkovních,

100 krytých

Jeden ze států „velké čtyřky“ s boha­ tou historií tenisu s asociací založe­ nou v r. 1904, aby se mohla Austrá­ lie (a později Australasie, protože až do r. 1922 zahrnovala i Nový Zé­ land) zúčastňovat Davis Cupu. Zakládající člen Mezinárodní te­ nisové federace, hostitel prvního vel­ kého grandslamového turnaje v roce, Australian Open. Dala světu řadu předních hráčů včetně Roda Lavera, Margaret Court Smithové, Johna Newcomba, Evonne Goolagong Cawleyové, Lewa Hoada a v nedáv­ né době například Pata Cashe, Mar­ ka Philippousise a Pata Raftera. V tenisové diplomacii byl Austra­ lan Brian Tobin zvolen do prezidia MTF v roce 1991, kde přispěl k růs­ tu mezinárodní prestiže tenisu. Roz­ hodl se odejít v r. 1999. Dlouhá tradice tenisu je pode­ přena účastí 3,2 procenta obyvatel, kteří se na hře aktivně podílejí, z nichž 130 000 má licenci. Budouc­ nost zajišťuje 300 000 juniorů.

Angola - Bělorusko

Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 400 Počet kurtů: 500

Po válce r. 1971 zahájila federace činnost a přes neutěšené hospodářské poměry bylo vybudováno národní te­ nisové středisko v Ramna Greenu. Řádný člen MTF, BTF je mimořádně aktivní v tenisu juniorů, což je přísli­ bem pro budoucnost. Účastní se zá­

pasů v Davis Cupu na úrovni zóny od r. 1986, dosud však nesoutěžila ve Fed Cupu.

Barbados BARBADOS LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1948 Počet hráčů: 1000 Počet klubů: 9

Australan john newcombe, světová jednička v r. 1974 a vítěz pěti gradslamových titulů ve dvouhře

Počet kurtů: 121

Je několikanásobným vítězem obou soutěží družstev. Davis Cup, do kterého Austrálie vstoupila v r. 1905, vyhrála šestadvacetkrát. Stála u zahá­ jení Fed Cupu v r. 1963, vyhrála jej sedmkrát.

registrovanou kancelář ITF Ltd na bahamské půdě. Asociace má 280 re­ gistrovaných hráčů, nejznámějším je Roger Smith. Od r. 1989 se Bahamy pravidelně zúčastňují soutěží v Davis Cupu, když v r. 1993 se probojovaly do kva­ lifikačního kola pro světovou skupi­ nu. Kromě roku 1994 se od r. 1990 rovněž pravidelně zúčastňují i zápasů Fed Cupu.

I když se tenis hrál na soukromých kurtech odedávna, tenisová federace byla založena až v r. 1948. Nedávno se stala řádným členem MTF, nyní se zúčastňuje zónových zápasů Davis Cupu i Fed Cupu.

Bahrajn

Založena: 1992 Počet hráčů: 32 000 Počet klubů: 24

Rakousko OSTERREICHISCHER TENNISVERBAND Založena: 1902 Počet hráčů: 400 000

Počet klubů: 1759 Počet kurtů: 5034 venkovních,

1000 krytých

Rakouská federace, zakládající člen MTF, byla původně založena skupi­ nou 21 klubů za Rakousko-Uherska. Tenis se omezoval na města a šlech­ tu, uznání veřejnosti dosáhl až ve tři­ cátých letech díky aktivitám Franze Wilhelma Matějky a Hermanna Artense. Když zemi anektovalo Ně­ mecko, rakouská federace byla roz­ puštěna, ale hned po válce byla obno­ vena. Obliba tenisu vzrostla zejména v sedmdesátých letech, nyní hraje od­ hadem 6,3 procenta obyvatel. Ra­ kouská federace jako čtvrtá největší v zemi může počítat se 142 000 li­ cencovanými hráči a 52 648 juniory. Tenis zažívá v současnosti velké

úspěchy díky Thomasi Musterovi, který byl v r. 1996 krátce světovou jedničkou, a rakouským družstvům mužů i žen, která se v r. 1990 dostala do semifinále svých soutěží.

Azerbájdžán AZERBAIJAN TENNIS FEDERATION Založena: 1956 Počet hráčů: 920 Počet klubů: 16 Počet kurtů: 37 venkovních, 2 kryté

BAHRAIN LAWN TENNIS FEDERATION

Bývalý člen Sovětského svazu. Je řád­ ným členem MTF, ale dosud se nezú­ častnil ani Fed Cupu, ani Davis Cupu.

Bělorusko TENNIS ASSOCIATION OF THE REPUBLIC OF BELARUS

Počet kurtů: 110 venkovních,

34 krytých Založena: 1981 Počet hráčů: 600

Počet klubů: 20 Počet kurtů: 200

Bahamy

Tenis, který zde zavedli cizinci, se rychle rozvíjí pod vedením BLTF, která přijala kvalitní program pro mládež pod dohledem několika prvo­ třídních zahraničních trenérů. Poprvé se zúčastnila Davis Cupu v r. 1989, dosud se však nezúčastnila Fed Cupu.

THE BAHAMAS LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1961 Počet hráčů: 500 Počet klubů: 4 Počet kurtů: 195

Dlouhá tradice vychází z koloniální minulosti Baham. Nedávno bylo do­ budováno národní tenisové středisko. Nyní se může dožadovat těsnějšího spojení s MTF, která umístila svou

Bangladéš BANGLADESH TENIS FEDERATION Založena: 1972

17

Stát bývalého Sovětského svazu se silnou tenisovou tradicí od r. 1924, Bělorusko od získání nezávislosti v r. 1992 rychle získalo mezinárodní uznání díky své přední hráčce Nataše Zverevové a svým výsledkům ve Fed Cupu, kdy se dostalo do světové sku­ piny v r. 1994. V Davis Cupu si ne­ vedlo tak dobře, hraje od r. 1994 na úrovni zóny. Spojení šesti oblastních a 24 měst­ ských tenisových organizací vedlo k vytvoření národní asociace s 1700 li­ cencovanými hráči.

Tenis ve světě

jení tenisu. Benin v západní Africe se poprvé zúčastnil Davis Cupu v roce 1993 na úrovni zóny, ale zúčastnil se také ženského Fed Cupu. Vybudoval své vlastní národní tenisové středis­ ko.

Bermudy BERMUDA LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1967

O ostrově se říká, že sehrál svou roli v rozvoji tenisu v USA. Tvrdí to hlavní klub v zemi, jenž je jediným klubem mimo USA, který je členem ÚSTA. Asociace se nedávno stala řád­ ným členem MTF a v současnosti or­ ganizuje vyzývací turnaj. Nedávno začala soutěžit v mezinárodních sou­ těžích družstev. V Davis Cupu debu­ tovala v r. 1995, ve Fed Cupu o rok později. Bermudy jsou domovem ně­ kolika světových hráčů včetně Aus­ tralana Patrika Raftra.

Bhútán BHUTAN TENNIS FEDERATION

nataša zverevová z Běloruska dosáhla 5. místa ve dvouhrách v r. 1989

Belgie FÉDÉRATION ROYALE BELGE

DE TENNIS

rovněž zakládajícím státem v začát­ cích Fed Cupu v r. 1963, v r. 1997 do­ sáhla semifinále.

Založena: 1976

Přidružený člen MTF. Založena: 1902 Počet hráčů: 200 000 Počet klubů: 950 Počet kurtů: 4500 venkovních,

Belize

Bolívie

BELIZE TENNIS ASSOCIATION

FEDERACION BOLIVIANA DE TENNIS

1100 krytých Zakládající člen MTF. Belgická krá­ lovská tenisová federace byla v r. 1902 založena nejdříve jako Belgická liga tenisu sdružující 12 klubů, dvacet let po založení prvního klubu v Kortrijku. Asociace se stala Belgickou teni­ sovou federací v r. 1914 a v r. 1930 přijala přívlastek královská. V roce 1979 se rozdělila do dvou odděle­ ných divizí pro vlámskou a valonskou komunitu. Zázemí tenisu je silné, dvě pro­ centa obyvatel hrají tenis, počet li­ cencovaných hráčů činil 181 652. Belgie je v Davis Cupu zastoupe­ na od r. 1904, kdy ve vyzývacím ko­ le prohrála s Britskými ostrovy. Byla

Založena: 1910 Počet hráčů: 125 Počet klubů: 6

Založena: 1937 Počet hráčů: 2400 Počet klubů: 26 Počet kurtů: 144

Počet kurtů: 15

Malá britská kolonie ve Střední Ame­ rice. Vyslala své juniory na Orange Bowl a s hrdostí prohlašuje, že všich­ ni její hráči mají licence či registraci.

Bez vládní podpory závisel rozvoj te­ nisu na dobré vůli členů klubů, kteří se sdružili do národní federace. Fede­ race dostala pomoc z rozvojového fondu MTF, což umožnilo řadě junio­ rů soutěžit v zahraničí, a tím napo­ moci rozvoji tenisu. Poprvé se Bolívie zúčastnila Da­ vis Cupu v r. 1971. Vrátila se znovu v r. 1975 a od té doby až na několik přestávek se zúčastňuje soutěží pravi­ delně. Její největším příspěvkem do

Benin FÉDÉRATION BENINOISE DE LAWN TENNIS Založena: 1963

V současnosti velmi aktivní v rozví­

18

Davis Cupu však bylo zavedení „výš­ kového“ pravidla, zakazujícího pořá­ dat utkání Davis Cupu v řídkém vzduchu nad určitou úroveň, což vy­ loučilo její hlavní město La Paz jako možného pořadatele. Nyní je jejím největším tenisovým střediskem San­ ta Cruz, kde se koná řada vyzývacích a satelitních turnajů. Bolívie je rov­ něž pořadatelem Condor De Plata ju­ niorů na jihoamerickém okruhu. Ve Fed Cupu soutěží Bolívie od r. 1991 pravidelně.

Bosna a Hercegovina TENNIS ASSOCIATION OF THE REPUBLIC OF BOSNIA AND HERZEGOVINA Založena: 1950 Počet hráčů: 3000 Počet klubů: 21

Počet kurtů: 128 venkovních, 4 kryté

Historicky se zde tenis hraje od r. 1928, ale národní federace byla založena až v r. 1950. V současnosti sdružuje 26 klubů se 455 registrovanými čle­ ny. Asociace byla mezinárodně uzná­ na, když se země oddělila od Jugoslá­ vie v r. 1992. Mnoho tenisových zařízení, zni­ čených za občanské války, je obnovo­ váno za pomoci grantů MTF, což umožňuje federaci sledovat pozitivní program rozvoje včetně účasti v Da­ vis Cupu (1996) a Fed Cupu (1997) na úrovni zóny. S národním tenisovým středis­ kem v Juzle a 270 registrovanými ju­ niory je národní federace na dobré cestě se svým programem rozvoje te­ nisu, který zahrnuje rovněž pořádání turnajů v Sarajevu a Zenici.

Botswana BOTSWANA LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1956 Počet hráčů: 450 Počet klubů: 14 Počet kurtů: 92

Tenis byl tradičně považován za sport pro elitu, čemuž odpovídal i počet

Belgie - Burkina Faso

Bulharsko BULGARIAN TENNIS FEDERATION Založena: 1930 Počet hráčů: 15 000 Počet klubů: 46 Počet kurtů: 420 venkovních,

16 krytých

Gustavo

kuerten z Brazílie, překvapující vítěz French Open v r. 1997

92 kurtů v zemi. Po získání nezávis­ losti v r. 1966 však byl národní aso­ ciací přijat juniorský program. Bots­ wana je zastoupena jak v Davis Cupu (přihlásila se poprvé v r. 1996), tak ve Fed Cupu (hraje od r. 1997).

Brazílie CONFEDERACAO BRASILEIRA DE TENNIS

Britské Panenské ostrovy BRITISH VIRGIN ISLANDS LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1983 Počet hráčů: 120 Počet klubů: 1

Počet kurtů: 25

Počet hráčů: 1 000 000

Jedna z nej starších národních aso­ ciací v Jižní Americe. Brazílie je fe­ derací 13 států a nyní má 4300 regi­ strovaných hráčů. Je členem MTF od r. 1930, národní asociace však byla ustavena až v r. 1950. V Davis Cupu startovala poprvé v r. 1932, pravidelně se účastní jeho zápasů od r. 1957. Soutěží rovněž ve Fed Cupu, při svém debutu v r. 1965 se dostala do semifinále. Nejslavnější hráčka Brazílie Maria Buenová vyhrála wimbledon­ ský turnaj v letech 1959, 1960 a 1964. Na její počest byly vydány poštovní známky. Nedávno získal popularitu Gustavo Kuerten po svém překvapujícím vítězství na French Open v r. 1997.

rodního turnaje. Původně chtěla aso­ ciace organizovat tenis v celé oblasti, a tím se zapojila i do mezinárodní činnosti. Juniorský turnaj byl prvním výsledkem ambicí, jež se nyní napl­ ňují i účastí na Davis Cupu a Fed Cu­ pu (poprvé od r. 1996). S 1282 licencovanými hráči tenis zde prožívá stále ještě dětská léta. Nicméně nedávné dobudování nád­ herného národního tenisového stře­ diska napomůže jeho dalšímu rozvo­ ji-

Tenis byl v zemi zaveden v r. 1896 diplomaty, kteří založili první teniso­ vý klub. Národní asociace byla zalo­ žena v r. 1930, v témže roce byla při­ jata do MTF. Po druhé světové válce získal te­ nis na oblibě, když se Bulharsko za­ čalo zúčastňovat mezinárodních akcí, jako byly Balkánské hry či Královský pohár. Pravidelně se zúčastňuje Da­ vis Cupu a Fed Cupu. Fed Cup přine­ sl Bulharsku v r. 1985 zatím největší mezinárodní úspěch v podobě semifi­ nálové účasti sester Kateřiny a Manuely Malejevových, vedených jejich matkou Julií Berberianovou. Po vstupu do Evropské tenisové asociace v r. 1977 BTA organizuje řa­ du mezinárodních turnajů.

Burkina Faso FÉDÉRATION BURKINABE DE

TENNIS Založena: 1970

Dříve Horní Volta. Federace je velmi aktivní.

Asociace původně založená skupinou třinácti nadšenců je i přes nedostatek veřejných kurtů velice aktivní v pod­ poře tenisu v rámci škol.

Brunejský sultanát BRUNEI DARUSSALAM LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1967

Počet hráčů: 1282 Počet klubů: 9 Počet kurtů: 70

Vstoupila do MTF jako přidružený člen v r. 1984 se zájmem o organiza­ ci brunejského juniorského meziná­

katereva maleevova pomáhá dostat bulharský tenis do povědomí veřejnosti

19

Tenis ve světě

Burundi FÉDÉRATION DE TENNIS DU BURUNDI Založena: 1993

Do MTF vstoupila v r. 1993 a stále se rozvíjí.

Kambodža THE TENNIS FEDERATION OF CAMBODIA Založena: 1985

Bývalá francouzská kolonie s teniso­ vou tradicí. Rodiště Patricie Hy-Boulaisové, 28. hráčky světového žebříč­ ku v r. 1993.

Kamerun FÉDÉRATION CAMEROUNAISE DE LAWN TENNIS Založena: 1966

Nejlépe znám jako rodiště francouz­ ské jedničky Yannicka Noaha, obje­ veného Arthurem Ashem, vítěze French Open v r. 1983 a třetího na světě v r. 1986. Kromě roku 1993 se pravidel­ ně zúčastňuje soutěží Davis Cupu. V r. 1997 se zapojil i do Fed Cupu.

Kanada TENNIS CANADA Založena: 1890

Počet hráčů: 1 441 000 Počet klubů: údaj není k dispozici Počet kurtů: 4100 venkovních,

600 krytých

Zájem o tenis se projevil krátce po vytvoření Kanadské konfederace v r. 1867, první klub vznikl v Toron­ tu kolem r. 1878. Potom se tato hra rozšířila po západním pobřeží a dnes hraje tenis 5,1 procenta obyvatel. V těchto historických dobách v Kanadě vyrostla řada vynikajících hráčů. V r. 1913 neuspěla Kanada v Davis Cupu proti USA, ve vyzývacím kole se utkala s Britskými ostro-

vy. Ve Fed Cupu, kterého se účastní od r. 1963, dosáhla semifinále v r. 1988 v Melboumu. Rok předtím úspěšně zorganizo­ vala Fed Cup ve Vancouveru, kde se dostala do čtvrtfinále. Dobře známé jsou turnaje Canadian Open, v nichž se Toronto a Montreal střídají v orga­ nizaci mužských a ženských turnajů. Z Kanady pochází nynější britská jednička Greg Rusedski.

Kapverdy FEDERACAO CABO-VERDIANA DE TENIS Založena: 1986 Počet hráčů: 300

Počet klubů: 6 Počet kurtů: 15

Ostrovy s portugalský mluvícím oby­ vatelstvem. Federace se začíná zapo­ jovat do mezinárodního tenisu.

Kajmanské ostrovy TENNIS FEDERATION OF THE CAYMAN ISLANDS Založena: 1973 Počet hráčů: 600 Počet klubů: 1 Počet kurtů: 150

Přes 150 použitelných kurtů federace má pouze jeden klub. To odráží pomě­ ry na ostrovech, kde tenis je oblíben hlavně v turistické oblasti. Předtím se hrálo pouze na soukromých kurtech.

Středoafrická republika FÉDÉRATION CENTRAFRICAINE DE TENNIS Založena: 1990

Přidružený člen MTF.

Chile FEDERACION DE TENIS DE CHILE

Marcelo rios z Chile, první Jihoameričan, jako světová jednička Založena: 1920 Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 250 Počet kurtů: 968

Úspěšné je Chile rovněž v Davis Cupu, jehož se účastní od r. 1928. V r. 1976 se jejich družstvo dostalo do finále, kde podlehlo Itálii. Účast ve Fed Cupu není tak pravidelná.

Národní federace, reprezentující 14 členských států, je jednou z vyspělej­ ších v Jižní Americe, kde tenis s 5000 registrovanými hráči je po kopané nejoblíbenějším sportem. Dlouhá tradice tenisu v zemi se odráží na mezinárodní úrovni úspě­ chy hráčů jako Luis Ayala, Jaime Fillol a Hans Gildemeister. V současnos­ ti patří Marcel Rios, který v r. 1997 byl na 10. místě světového žebříčku, mezi přední sportovce země. Jeho popularita dále vzrostla, když vystří­ dal na místě světové jedničky Peta Samprase vítězstvím nad André Agassim na Liptonově turnaji na Flo­ ridě v r. 1998.

20

Čínská lidová republika TENNIS ASSOCIATION OF THE PEOPLE’S REPUBLIC OF CHINA Založena: 1956 Počet hráčů: 500 000 Počet klubů: 20 Počet kurtů: 2450 venkovních,

50 krytých Přestože je v této nejlidnatější zemi 500 000 hráčů, nepatří tenis mezi nej­

Burundi - Chorvatsko

populárnější sporty. Na druhé straně má ohromný potenciál a již začínají vyrůstat hráči mezinárodní úrovně, jako Hu Na, žijící v USA. Národní asociace, která vstoupi­ la do MTF v r. 1938, představuje 29 oblastí s 2800 registrovanými hráči. Pravidelně vysílá svá družstva do Davis Cupu (od r. 1924) a Fed Cupu (odr. 1981).

Tchaj-wan CHINESE TAIPEI TENNIS ASSOCIATION Založena: 1964 Počet hráčů: 500 000 Počet klubů: 3520 Počet kurtů: 3480 venkovních,

Tenis hrají 2,4 procenta obyvatel, federace má 950 registrovaných hrá­ čů. Nejznámější je Ši-Ťing Wang,

Zapojila se do Davis Cupu i Fed Cupu, v současné době hraje pouze v Davis Cupu.

která dosáhla 26. místa v ženském žebříčku v r. 1993. Tchaj-wan se pravidelně zúčastňu­ je Davis Cupu a Fed Cupu, pořádá tur­ naje různé úrovně. Byl aktivní při zalo­ žení Asijské tenisové federace v r. 1964.

Komory FÉDÉRATION COMORIENNE DE TENNIS Založena: 1985

Kolumbie

Ostrov u Afriky, kde se tenis rozvíjí. Nedávno přidružený člen MTF.

FEDERACION COLOMBIANA DE TENIS

Kongo

Založena: 1932 Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 210 Počet kurtů: 2476 venkovních,

zev federace se změnil v r. 1981.

Asociace se po léta rozvíjela v těs­ ném spojením s Novým Zélandem, nyní však vytváří vlastní základnu. Zorganizovala tenisovou soutěž pro 30 klubů a 800 hráčů, kteří předsta­ vují čtyři procenta obyvatel.

Kostarika FEDERACION COSTARRICENSE DE TENIS

FÉDÉRATION CONGOLAISE

DE LAWN TENNIS

10 krytých

Založena: 1962 Počet hráčů: 800 Počet klubů: 27 Počet kurtů: 63

20 krytých

Tchaj-wan se stal řádným členem MTF v r. 1970 ještě pod názvem Te­ nisová asociace republiky Čína. Ná­

Založena: 1947 Počet hráčů: 800 Počet klubů: 30 Počet kurtů: 30

Začátky tenisu v Kolumbii se vážou k roku 1906. Nyní národní federace pořádá řadu mezinárodních turnajů na různé úrovni. Do MTF vstoupila v r. 1934.

S 27 kluby a 63 kurty sloužícími 800 hráčům dosahuje Kongo slušné mezinárodní úrovně v rámci Afriky. Lze očekávat, že úroveň ještě stoupne díky aktivnímu juniorskému progra­ mu. Od r. 1991 pravidelně soutěží v Davis Cupu. Ve Fed Cupu startova­ lo zatím jen v r. 1992.

Demokratická republika Kongo FÉDÉRATION CONGOLAISE DÉMOCRATIQUE DE LAWN TENNIS Založena: 1984

Založena: 1964 Počet hráčů: 6960 Počet klubů: 13 Počet kurtů: 87

I když byla federace založena v šede­ sátých letech, mohla se připojit k MTF až po reorganizaci v r. 1978. Asociace, která má 450 registro­ vaných hráčů, zorganizovala jednu z nejlepších juniorských soutěží,.zná­ mou pod názvem Coffee Bowl, která se koná již 30 let. V Davis Cupu sou­ těží od r. 1990, ve Fed Cupu od r. 1992.

Pobřeží slonoviny FÉDÉRATION IVOIRIENNE

DE TENNIS Založena: 1969 Počet hráčů: 5000 Počet klubů: 17 Počet kurtů: 400 venkovních, 6 kry­

tých Dříve Zair má předpoklady stát se jednou z nejsilnějších tenisových ze­ mí v Africe. Národní asociace byla nejdříve vytvořena na počátku sedm­ desátých let a pak obnovena v r. 1984. Skládá se z místních tenisových orga­ nizací, tenisových klubů a individuál­ ních členů. Současný rozvoj sportu je brzděn vnitřními politickými problé­ my země.

ši-ťing wang, z Tchaj-wanu, vítězka šesti turnajů WTA

21

Bývalá francouzská kolonie Pobřeží slonoviny má v tenise dlouhou tradi­ ci. V asociaci je 2300 registrovaných hráčů. Má velmi aktivní juniorský program, od r. 1986 pravidelně hraje Davis Cup na úrovni zóny. Do žen­ ského Fed Cupu se zatím nezapojila.

Chorvatsko

Cookovy ostrovy

CROATIAN TENNIS ASSOCIATION

COOK ISLANDS TENNIS ASSOCIATION

Založena: 1922

Tenis ve světě

Počet hráčů: 50000

Kuba

Počet klubů: 105 Počet kurtů: 1600 venkovních,

FEDERACION CUBANA DE TENIS DE CAMPO

100 krytých

Založena: 1951

Počet hráčů: 4500 Počet klubů: 13 Počet kurtů: 210 venkovních,

Založena: 1925

Chorvatsko poznalo tenis již v r. 1880 díky Britům. První mezinárodní tur­ naj pořádali v r. 1911, ale národní asociace byla založena až v r. 1922. Nyní pořádají turnaj Umag, jenž je jednou z důležitých zastávek na turné ATP. Chorvatský tenis se proslavil za občanské války díky výkonům Gorana Ivaniševiče, který se vypracoval na světovou čtyřku v r. 1996. Mezi ženami vyrůstá Mirjana Lučičová v hvězdu budoucnosti. Ve Fed Cupu soutěžili od r. 1992, v Davis Cupu o rok později, v obou soutěžích hráli ve světové skupině v letech 1994 a 1995.

Tenis se na Kubě hrál poprvé na pře­ lomu století, na popularitě získal ze­ jména ve dvacátých letech. Jako jed­ na z tenisově nej silnějších karibských zemí hrála Kuba před ustavením své národní federace dvakrát v Davis Cu­ pu. Asociace nedávno vybudovala ná­ rodní tenisové středisko pro Panamerické hry. Pravidelně hraje v Davis Cupu, v roce 1993 se dostala do svě­ tové skupiny. Od vstupu do Fed Cupu hrají Kubánci víceméně pravidelně.

Kypr

2 kryté

Tenis hráli na ostrově Britové již v r. 1912, ale až v r. 1960 po získání nezávislosti se tato hra stala mezi obyvatelstvem populárnější. Tenis se rozšiřoval a zařízení zlepšovala díky činnosti federace a rozvoji turistického průmyslu. Na Kypru se odehrává mnoho meziná­ rodních turnajů na juniorské, poháro­ vé a satelitní úrovni. Davis Cup hraje od r. 1985, nedávno se Kypr začal zú­ častňovat i Fed Cupu.

Česká republika ČESKÝ TENISOVÝ SVAZ

CYPRUS TENNIS FEDERATION Založen: 1906 Počet hráčů: 230 000 Počet klubů: 832 Počet kurtů: 4300 venkovních,

230 krytých Český tenis má dlouhou tradici. Mí­

čové hry se datující už od 15. století, což potvrzuje i existence Míčovny na Pražském hradě a dvoukurtová krytá hala ve východních Čechách. Česká historie zaznamenala existenci trav­ natého kurtu v Bonrepos a jiný kurt byl i v nalezišti českých granátů Třebenicích. Čechy byly první středoevrop­

skou zemí, kde se konal tenisový tur­ naj - v roce 1879 ve východních Če­ chách dva roky po prvním utkání ve Wimbledonu. Česká tenisová federa­ ce byla vytvořena v r. 1906 sedmi kluby. V roce 1918, kdy vznikla Čes­

koslovenská tenisová asociace při vzniku Československa, vzrostl počet

klubů na osmnáct. ČTA vstoupila do MTF v r. 1921 a v r. 1993 byla rozdělena na dvě sa­ mostatné organizace po rozdělení ze­ mě na Českou republiku a Slovensko. ČTA s 12 000 registrovanými hráči

Chorvatka mirjana lučičová vyhrála první turnaj WTA

a 2500 juniory má sídlo v národním tenisovém středisku v Praze, původ­ ně vybudovaném k pořádání Fed Cu­ pu v roce 1986. Jako tenisová země byla úspěšná jak ve Fed Cupu (pětkrát vítězství), tak i v Davis Cupu (vítězové v r. 1980

22

HANA MANDLÍKOVÁ

a semifinalisté světové skupiny v r. 1996) díky řadě mezinárodně ostřílených hráčů, jako jsou Jan Kodeš, wimbledonský vítěz z r. 1973, Ivan Lendl a Hana Mandlíková. V sou­ časnosti jsou vlajkonoši vítěz Austra­ lian Open 1998 Petr Korda a Jana Novotná, která ve stejném roce získa­ la titul na Wimbledonu. V České republice se narodila te­

nisová legenda Martina Navrátilová.

Dánsko DANSK TENNIS FORBUND Založena: 1920 Počet hráčů: 93 000 Počet klubů: 390 Počet kurtů: 1690 venkovních,

169 krytých Dánská tenisová asociace je nyní pá­ tou největší sportovní organizací v zemi. První tenisový klub v Dánsku byl založen v r. 1883, první turnaj byl uspořádán v r. 1889. Lze říci, že Dán­ ská tenisová asociace vznikala poma­ lu, zvlášť když si uvědomíme, že dán­ ští tenisté se pravidelně zúčastňovali olympiád od r. 1900 a jsou pravi­ delnými účastníky Davis Cupu od r. 1921, Fed Cupu od r. 1963.

Kuba - Estonsko

Džibuti

Má v plánu vybudovat národní teni­ sové středisko.

FÉDÉRATION DJIBOUTIENNE DE TENNIS Založena: 1978

Řádný člen MTF. Ve Fed Cupu dosud nehrál, v Davis Cupu hraje na úrovni zóny.

Dominikánská republika FEDERACION DOMINICANA DE TENIS

Ekvádor FEDERACION ECUATORIANA DE TENIS Založena: 1967 Počet hráčů: 1000 Počet klubů: 80 Počet kurtů: 500 venkovních,

15 krytých Založena: 1929

Dominika DOMINICA LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1960 Počet hráčů: 170 Počet klubů: 2 Počet kurtů: 5

Řádný člen MTF. Aktivní účastník

Se 7 miliony obyvatel je úroveň teni­ su skutečně dobrá. Země pořádá řadu mužských a ženských satelitních tur­ najů a je sídlem COTECC (Confede­ ration de Tenis de Centroamerica Caribe - Tenisová konfederace karib­ ské oblasti Střední Ameriky). Je pravidelným účastníkem Da­ vis Cupu od r. 1989 a Fed Cupu od r. 1990.

Fed Cupu a Davis Cupu na úrovni zó­ ny navzdory špatnému stavu zařízení.

andres gomez z Ekvádoru, který dosáhl svého nejlepšího výsledku na

Roland Garros - vyhrál French Open v r 1990 ve věku 30 let

Tenis je soustředěn hlavně do Guaya­ quil, kde federace dobudovala ná­ rodní tenisové středisko. Tradičně te­ nisově silná země, která vychovala řadu vrcholových hráčů jako Pancho Segura či Andrese Gomeze. Má dobré výsledky z Davis Cu­ pu, jednou porazila USA, pravidelně se účastní Fed Cupu od r. 1992.

Egypt EGYPTIAN LAWN TENNIS FEDERATION Založena: 1920 Počet hráčů: 30 000 Počet klubů: 96 Počet kurtů: 451

Přestože má jen 1500 registrovaných hráčů, Egypt má v tenisu dlouhou tradici a vy­ choval hráče meziná­ rodní úrovně, jako je Is­ mail El Shafei. Uspořádal několik mezinárodních tur­ najů. Je aktivním účastníkem Davis Cupu. Porážka od Britá­ nie v roce 1996 na wimble­ donském kurtu č. 1 zůstane v živé paměti jako po­ slední role slavného kurtu.

Salva­ dor FEDERA­ CION SALVADORENA DE TENIS Založena: 1949 Počet hráčů: 2500

EGYPŤAN Ismail El Shafei

Nejrychleji se rozvíjející tenisová ze­ mě ve Střední Americe nyní pořádá satelitní turnaje a má výborný pro­ gram rozvoje tenisu. Tenis je po ko­ pané druhým nej populárnějším spor­ tem v zemi. Tenis byl zde zaveden v r. 1919 tehdejším prezidentem země Alfon­ sem Quinonezem, který se začal zají­ mat o tenis během svého studia v Evropě. Zůstal sportem elity až do r. 1952, kdy se konala první soutěž juniorů. V r. 1960 byl zaznamenán první pokus o vytvoření národní aso­ ciace, ale nakonec se to povedlo až v r. 1980. S 890 licencovanými hráči se Salvador pravidelně účastní Davis Cupu i Fed Cupu na úrovni zóny.

Rovníková Guinea EQUATORIAL GUINEA TENNIS FEDERATION Založena: 1992

Tenis je zde v začátcích.

Estonsko ESTONIAN TENNIS ASSOCIATION

Počet klubů: 25

Založena: 1922

Počet kurtů: 121

Počet hráčů: 3900

Tenis ve světě

Počet klubů: 36 Počet kurtů: 156 venkovních,

14 krytých

Estonsko má slušnou úroveň a dobré vybavení. Tenisová tradice sahá údaj­ ně do r. 1913, kdy se konal první tur­ naj. Asociace byla založena v r. 1922 a do MTF byla přijata o 12 let později. V r. 1940 byla země obsazena Sovětským svazem. Po získání nezá­ vislosti v r. 1991 má Estonsko 880 re­ gistrovaných hráčů a stalo se pravi­ delným účastníkem Fed Cupu.

Etiopie ETHIOPIAN LAWN TENNIS FEDERATION Založena: 1972 Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 45 Počet kurtů: 248

Přes potíže má Etiopie tenisové dě­ dictví, které odráží obecná úroveň hry ve federaci s 4500 registrovanými hráči. V současné době dělá federace pokroky v rozvoji sportu. Do Davis Cupu se zapojila v r. 1995, do Fed Cupu o rok později.

Fidži FIJI LAWN TENNIS ASSOCIATION

V r. 1978 se obě asociace spojily. V r. 1985 se stala přidruženým členem MTF. V současné době má 190 licen­ covaných hráčů.

Finsko SUOMEN TENNISLIITTO Založena: 1911 Počet hráčů: 250 000 Počet klubů: 320 Počet kurtů: 1500 venkovních,

450 krytých Od začátků v r. 1911 v Turku se finský tenis výrazně rozvinul. Dnes hraje te­ nis 3,9 procenta obyvatel a 21 852 re­ gistrovaných hráčů. Finsko vstoupilo do MTF v r. 1929. Davis Cup hraje od r. 1928, v r. 1980 se dostalo do čtvrtého kola. Ve Fed Cupu zahájilo v r. 1968, nejlépe za­ hrálo v r. 1993 - postoupilo do čtvrt­ finále. Přes vřelý zájem o tenis Finsko uspořádalo pouze jeden větší meziná­ rodní turnaj v r. 1977.

Francie FÉDÉRATION FRANQAISE DE TENNIS Založena: 1920 Počet hráčů: 2 400 000 Počet klubů: 10 068 Počet kurtů: 29 500 venkovních,

3203 krytých Založena: 1934 Počet hráčů: 3500 Počet klubů: 25

Počet kurtů: 65

Fidži má dobrý juniorský program. Má zde sídlo tichomořské výcvikové středisko MTF. Fidži bylo velmi úspěšné na tichomořských mistrov­ stvích. Tenis na ostrovech byl původ­ ně sportem cizinců, kteří jej zde za­ vedli v r. 1907, kdy se pořádalo první mistrovství Fidži. Tenisová asociace vznikla v r. 1934, kdy bylo možno zahájit soutěže na celém hlavním ostrově, protože se zlepšily komunikace. Bohužel aso­ ciace byla pouze pro Evropany. Proto vznikla ve čtyřicátých letech Indická tenisová asociace, později známá jako tenisová asociace dominia.

Pořadatel největšího antukového tur­ naje na světě, French Open na Ro­ land Garros (druhého turnaje grand-

slamu). Francie má dlouhou tradici v tenise, který se zde hrál poprvé v r. 1886 a zároveň vznikl první teni­ sový klub Société des Sports de rille. O dva roky později byl vytvořen teni­ sový výbor pro Union des Sociétés Francaises des Sports Athlétiques. V roce 1891 se pak konal první teni­ sový turnaj. Zúčastnit se mohli jen muži, ženský ekvivalent byl uspořá­ dán až v r. 1897. Mezitím vznikl slavný Tenis Club de Paris, kde byly vybudovány první dvě kryté haly (Boulevard Exelmans). Po první světové válce v r. 1920 se sešlo 61 klubů, aby vy­ tvořily Fédération Franchise de Lawn Tennis. V r. 1976 pak bylo slovo „Lawn“ z názvu vypuštěno. V r. 1928 byl vybudován stadion Rolanda Garrose, aby bylo k dispozi­ ci přiměřené sídlo pro velké akce, jako je Open, ale také aby poskytlo sídlo pro francouzskou federaci. Sama federace se za šéfování Philipa Chatriera od r. 1972 přetransformovala. To vedlo nejen k povzbu­ zení ochabujícího French Open, ale i k oživení zájmu o tento sport, aby se francouzský tenis vrátil jako vedoucí síla na světovou scénu. Chatrier byl zvolen prezidentem MTF v r. 1977 a ve funkci setrval 14 let. Jak se tenis rozvíjel s počtem li­ cencovaných hráčů blížících se 1,5 mi­ lionu (v současnosti 1 239 253) a po­ čtem klubů z 300 v r. 1924 k dnešním přes 10 000, dostavovaly se i výsled­ ky na mezinárodní scéně, se jmény jako Yannick Noah, Henri Leconte a Guy Forget, kteří hráli ve vítězných utkáních v Davis Cupu v letech 1991 a 1996. Navázali tak na slavná dvacá­

tá a třicátá léta, kdy Francie byla mis­ trem po šest po sobě následujících let s „mušketýry“ Jeanem Borotrou, To­ to Brugnonem, Henri Cochetem a Reném Lacostem. Dvacátá léta jsou též památná výkony veliké Suzanne Lenglenové, která patří mezi nej­ úspěšnější a nejobdivovanější hráčky všech dob. Francie se zúčastnila na zaháje­ ní Fed Cupu, poprvé vyhrála trofej v r. 1997 a patří mezi šest národů, které ji zatím vyhrály.

Gabun FÉDÉRATION GABONAISE DE TENNIS Založena: 1988

Počet hráčů: 1000 Počet klubů: 10 Počet kurtů: 100

Přidružený člen MTF.

Gambie GAMBIA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1938

Přes záznamy, potvrzující, že tenis se zde hrál již v r. 1928, se stal populár­ nějším až od padesátých let. To však nemělo dlouhého trvám', po kolapsu řízení tenisu v šedesátých letech byly kurty zanedbány. V osmdesátých letech nastoupilo nové vedení a tenis má nyní pevné základy a dobře se rozvíjí.

Gruzie GEORGIAN TENNIS FEDERATION Založena: 1992 Počet hráčů: 1480

Počet klubů: 10 Počet kurtů: 92 venkovních,

10 krytých

jean bobotba, jeden z francouzských „čtyř mušketýrů“.

24

Bývalý stát Sovětského svazu a rodiš­ tě Alexandra Metreveliho, nejlepšího sovětského hráče v šedesátých a na za­ čátku sedmdesátých let, byl ve finále Wimbledonu v r. 1973. Soutěží v Da­ vis Cupu i Fed Cupu na úrovni zóny.

Etiopie - Řecko

Německo

nie konečně prosadila přijetí profe­ sionálních hráčů, a tím ukončila „amatérské“ časy. Tak v r. 1968

DEUTSCHER TENNIS BUND E. V.

v Boumemouthu, na prvním turnaji za účasti amatérských i profesionál­ ních hráčů, začala éra otevřených zápasů. V Davis Cupu Británie vyhrála trofej devětkrát, zejména v prvních letech soutěže, když „zahrnovala“ i Irsko a hrála pod názvem Britské ostrovy až do oddělení v r. 1923. Největší úspěch zaznamenala v letech 1933 až 1936, když zvítězila nad Francií, Austrálií a dvakrát nad USA. To bylo v době slávy Freda Perryho (posledního Angličana, který vyhrál Wimbledon). Nikdy však ne­ vyhrála Fed Cup, i když byla čtyři­ krát ve finále. S dlouhou tradicí v tenise a bez ohledu na chybějící úspěch na mezi­ národní úrovni pokračuje Británie v organizaci řady vysoce kvalitních tenisových akcí. Štěstí a celková po­

Založena: 1902 Počet hráčů: 4 000 000 Počet klubů: 10 272 Počet kurtů: 45 946 venkovních,

4140 krytých Se vstupem Borise Beckera a Steffi Grafové na tenisové kurty vliv Ně­ mecka ve světovém tenise v osmde­ sátých a devadesátých letech drama­ ticky vzrostl. Národní asociace vznikla až v r. 1902, i když již o deset let drive se hrálo Mezinárodní mistrovství Ně­ mecka. Byla zakládajícím členem MTF v r. 1913 a dr. Hans Otto Be­ hrens byl zvolen prvním prezidentem světové tenisové organizace. Dvě světové války přerušily kontinuitu německé asociace, takže musela být dvakrát znovupřijímána do MTF, po­ prvé v r. 1927, podruhé v r. 1950. V roce 1991 se sjednocením Němec­ ka splynuly též obě německé teniso­ vé federace, a to znamenalo masivní restrukturalizaci. S 2 298 764 licen­ covanými hráči patří tenis mezi před­ ní sporty v Německu s pestrou a úspěšnou ligovou strukturou a pozi­ tivním juniorským programem. Přínos Německa do světového te­ nisu byl oceněn MTF se zavedením Grandslam Cupu, který se od r. 1990 koná každoročně v Mnichově. Konci­ pován jako bonus pro hráče, kteří si v roce vedli dobře na čtyřech grandslamech, má snahu stát se za několik let pátou částí grandslamu, zvláště když nyní mohou hrát i ženy (které tuto možnost během prvních sedmi let neměly). Německo bylo v Davis Cupu a Fed Cupu mimořádně úspěšné. Mužskou soutěž vyhrálo třikrát (1988,1989 a 1993), ženskou dvakrát (1987 a 1992).

Ghana GHANA TENNIS ASSOCIATION

Rus alex metreveli, poražený finalista Wimbledonu v r. 1973 Počet kurtů: 205

Jedna z tenisově nejvyspělejších ze­ mí v západní Africe s velmi aktivní federací, která se může pochlubit fak­ tem, že 95 procent tenistů jsou licen­ covaní hráči. Federace vychovává několik nadějných juniorů a dá se očekávat, že zlepší výsledky v Davis Cupu, v němž hraje na úrovni zóny od r. 1988.

Velká Británie THE LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1888 Počet hráčů: 3 000 000 Počet klubů: 2350 Počet kurtů: 34 000 venkovních,

776 krytých Založena: 1909 Počet hráčů: 8000

Počet klubů: 88

Rodiště tenisu, hry založené v r. 1873 Waltrem Cloptonem Wingfieldem

v Nalelydu ve Walesu. Původně hraný jako společenská zahradní hra, stal se natolik populárním, že v r. 1888 bylo třeba ustavit řídicí orgán - Tenisovou asociaci. Chybějící přídavné jméno „britská“ potvrzuje, že jde o zemi, která dala tenis světu. Ve skutečnosti to však není nejstarší národní asocia­ ce. Tou je ÚSTA, Národní tenisová asociace USA, vytvořená o sedm let dříve. Nicméně LTA pokračovala v sesta­ vování prvních pravidel hry a v r. 1923 předložila rukopis ke schválení MTF. Jako zakládající člen MTF je Británie jedním z velké čtyřky, díky Wimbledonu jako třetí akce grand­ slamu a prvořadé tenisové události světa. Historicky Británie přispěla k mezinárodnímu rozvoji tenisu mnohokrát - včetně zahájení Davis Cupu v r. 1900 a Fed Cupu v r. 1963. Ale snad nej důležitějším činem od počátku tenisu byl způsob, jak Britá­

zice britského tenisu se zkvalitňuje s úspěchy Tima Henmana a Grega Rusedského. LTA pokračuje v úsilí o další rozvoj tenisu programem vý­ stavby nových stadionů. Zavedení systému registrace hrá­ čů v osmdesátých letech přivedlo do systému 55 322 hráčů. 2350 klubů je zapojeno do LTA, 500 klubů se roz­ hodlo zůstat mimo asociaci.

Řecko HELLENIC TENNIS FEDERATION Založena: 1939 Počet hráčů: 21 000 Počet klubů: 180

Počet kurtů: 580 venkovních,

18 krytých Horlivá a aktivní organizace s 12 000 re­ gistrovanými hráči, poněkud brzděna nedostatkem zařízení. Založilo ji 49 klubů. Její činnost se rozšířila v r. 1946 o účast národního družstva v meziná­ rodních turnajích. V r. 1960 se Nicky Kalogeroupoulos stal světovou šest­ náctkou. V roce 1969 bylo Řecko pořada­

telem Fed Cupu, v němž startovalo tenkrát teprve podruhé. V Davis Cu­ pu hraje od r. 1927 a s přestávkou čtr­ nácti let od r. 1949 hraje pravidelně.

Tenis ve světě

Grenada GRENADA TENNIS ASSOCIATION

jsou federace pro tyto sporty odděle­ ny. Federace byla přidružena do Africké tenisové federace v r. 1980 a do MTF v r. 1985.

Založena: 1973 Počet hráčů: 300 Počet klubů: 2 Počet kurtů: 35

Guayana GUAYANA LAWN TENNIS ASSOCIATION

Přidružený člen MTF.

Guam TENNIS ASSOCIATION OF GUAM Založena: 1973 Počet hráčů: 600 Počet klubů: 6 Počet kurtů: 30 venkovních, 1 krytý

Guam má 160 registrovaných hráčů. Je považován za středisko tenisu v se­ verním Pacifiku.

Guatemala FEDERACION NACIONÁLE DE TENIS DE GUATEMALA Založena: 1948 Počet hráčů: 4000

Založena: 1933 Počet hráčů: 300

tři kluby národní federaci. Od r. 1975 je přidruženým členem MTF, řádné členství získala v r. 1986. V Davis Cu­ pu poprvé hrála v r. 1988 s družstvem včetně Ronalda Agenora, který byl v první padesátce světového žebříčku. Ve Fed Cupu Haiti nestartuje.

Honduras FEDRACION HUDURENA DE TENIS

Počet klubů: 11 Počet kurtů: 48

Založena: 1989

Aktivní národní asociace, pro spor­ tovní účely přidružená do karibské oblasti.

Jen nedávno se začal podílet na mezi­ národních tenisových aktivitách. Or­ ganizuje satelitní turnaj v nedávno vybudovaném národním tenisovém středisku.

Haiti FÉDÉRATION HAITIENNE DE

TENNIS Založena: 1950 Počet hráčů: 500 Počet klubů: 6 Počet kurtů: 100

Tenis byl zaveden na ostrově již ve dvacátých letech, v roce 1946 založily

Hongkong HONG KONG TENNIS ASSOCIATION LTD Založena: 1909 Počet hráčů: 35 000 Počet klubů: 41 Počet kurtů: 700 venkovních, 6 krytých

Jedna z nej starších národních asocia­ cí, vytvořená v koloniálním období. Je zakládajícím členem Východoasij­ ské tenisové asociace. V roce 1984 zaregistrována jako společnost s ru­ čením omezeným. Byla nesmírně ak­ tivní na Dálném východě, zavedla jeden z předních mezinárodních tur­ najů v této oblasti. Má 5166 registrovaných hráčů, tenis je zde velmi populární. Národní týmy startují v Davis Cupu i Fed Cu­ pu.

Maďarsko MAGYAR TENISZ SZOVETSEG Založena: 1907 Počet hráčů: 100 000 Počet klubů: 335

Počet kurtů: 2000 venkovních,

140 krytých

Podle historických záznamů se první tenisový zápas v Maďarsku hrál v r. 1881, o dva roky později vznikl první tenisový klub. V r. 1907 se spo­ jilo 15 klubů do MTS, která se při­ družila v r. 1909 k národní asociaci v Británii, aby vytvořily první mezi-

Počet klubů: neznámý Počet kurtů: 100 venkovních,

2 kryté

Dobrá tenisová tradice, na níž je za­ ložena organizace řady mezinárod­ ních turnajů satelitní a juniorské úrovně. Do MTF vstoupila v r. 1960. Účastní se Davis Cupu od r. 1990 a Fed Cupu od r. 1992.

Guinea FÉDÉRATION GUINÉENNE

DE TENNIS Založena: 1980

Počet hráčů: 1500 Počet klubů: 6 Počet kurtů: 25

Bývalá francouzská kolonie, která aktivně soutěží v regionálních turna­ jích. Jedna z mála zemí v záviděníhodné situaci, kdy všichni hráči mají licenci. Federace měla původně za cíl řídit tenis i stolní tenis, v současnosti

roxald agenor, narozený v Maroku, po přestěhování s rodiči hrál za Haiti

26

Grenada - Irák

národní federaci. Toto úsilí vyvrcho­ lilo v r. 1913 založením MTF. Maďarsko hrálo v Davis Cupu poprvé v r. 1924, v r. 1994 se probo­ jovalo do světové skupiny. Předtím se čtyřikrát dostalo do semifinále evrop­ ské zóny. Nejúspěšnějším hráčem v nedáv­ né minulosti byl Baláž Taroczy, který zaujal 15. místo žebříčku na začátku osmdesátých let. Maďarsko vyhrálo Královský pohár, nyní známý jako Evropský pohár, v r. 1976.

derladsch Indishe Lawn Tennis Bond vzala Indonésie svůj osud do vlast­ ních rukou v r. 1934 a založila ITA. Nyní založila silný ženský sate­ litní okruh, který láká mnoho Evropanek usilujících o získání potřeb­ ných bodů.

Írán TENNIS FEDERATION OF ISLAMIC REPUBLIC OF IRAN Založena: 1937 Počet hráčů: 12 000 Počet klubů: 120 Počet kurtů: 500 venkovních,

Island ICELANDIC TENNIS ASSOCIATION

27 krytých

Založena: 1987 Počet hráčů: 1600 Počet klubů: 7

Aktivní federace, zejména v Davis Cupu, ve kterém soutěží víceméně pravidelně od r. 1959. Do Fed Cupu se Írán zapojil jen jednou, v r. 1972.

Počet kurtů: 17 venkovních,

9 krytých Přes poměrné mládí asociace nedáv­ né vybudování krytého komplexu na­ značuje odhodlání dohnat ztracený čas. Tenis se zde hrál ve dvacátých a třicátých letech, konalo se několik národních mistrovství. Pak však zá­ jem o hru vyprchal a k jeho oživení došlo až v osmdesátých letech. Aso­ ciace má nyní 1000 registrovaných hráčů a hraje v Davis Cupu i Fed Cu­ pu od r. 1996.

Indie ALL INDIA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1920 Počet hráčů: 300 000 Počet klubů: 1500 Počet kurtů: 10 000 venkovních,

4 kryté

Indie poznala požitek z tenisu poprvé na přelomu století, národní asociace vznikla o osm let později. Původně se nazývala Lawn Tennis of India, pak All India Lawn Tennis Association a konečně v r. 1984 All India Tenis Association. Změny v názvu odrážely i změny v systému řízení až k současnému sta­ vu, kde kluby jsou členy regionálních asociací, a ty tvoří národní asociaci.

Irák IRAQUI TENNIS FEDERATION Založena: 1959

Počet hráčů: 500 000 Počet klubů: 50 Počet kurtů: 50 venkovních,

25 krytých

Vijay amritraj dovedl Indii do finále Davis Cupu v r. 1974

V této organizaci je evidováno neuvě­ řitelných 299 700 hráčů v kategorii li­ cencovaných, což představuje 99,9 procenta veškerých hráčů tenisu. Indie začala hrát v Davis Cupu v r. 1921 a dostala se třikrát do finále. V r. 1966 prohrála s Austrálií, v r. 1974 odstoupila na protest proti apartheidu ze zápasu s Jihoafrickou republikou v r. 1974, se Švédském prohrála

šem a bratři Amritrajové, Vijay, Anand a Ašok.

Tenis byl zaveden v zemi hlavně okupačními armádami za druhé svě­ tové války, naftovými společnostmi operujícími v Perském zálivu a stu­ denty vracejícími se ze zahraničních studií. Založení národní federace v r. 1959

Indonésie INDONESIAN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1935 Počet hráčů: 138 000 Počet klubů: neznámý Počet kurtů: 1680 venkovních,

v r. 1987. V minulosti se tenis rozvíjel ze­ jména díky podpoře některých kní­ žectví, jako je Baroda a Mysore. Ta mohla od Východoindické společ­ nosti požadovat, aby zajistila trenéry z Anglie, kteří však bohužel místo výuky hráli raději tenis se členy kní­ žecí rodiny. V nedávné minulosti se do tohoto sportu výrazně zapsaly dvě rodiny: Ramathan Krišnan se synem Rame-

45 krytých

Tenis se zde rychle rozvíjí, zejména v soutěžích žen po úspěchu Yayuk Basukiové, která dosáhla na 21. místo v žebříčku v r. 1995 a čtvrtfinálové umístění ve Fed Cupu v r. 1974 a 1991. S tradicí navazující na holandské dědictví asociace Algemene Ne-

27

Indonésanka YAYUK BASUK1OVÁ

Tenis ve světě

vybudovala Menorah Society a zájem o tenis postupně vzrůstal. Národní mistrovství se konala již od r. 1940, od té doby vzrostl počet licencovaných hráčů na 4900. V Davis Cupu soutěžil Izrael po­ prvé v r. 1949, rok po vytvoření státu Izrael a rok před přijetím ITA za řád­ ného člena MTF. Od té doby měl Izrael řadu hráčů, kteří se (například v r. 1986) probojo­ vali do světové skupiny. Shlomo Glickstein a Amos Mansdorf přispěli ke zviditelnění Izraele na tenisové mapě světa. Ženský tenis zde rovněž zaznamenal pokrok a Izrael se účast­ ní Fed Cupu od r. 1970.

Jamajská tenisová asociace má velmi aktivní program rozvoje, založený na tradici vzniklé v koloniálních do­ bách. Do MTF vstoupila v r. 1937. V současnosti pořádá řadu turnajů na všech úrovních a pravidelně soutěží v Davis Cupu i Fed Cupu.

Japonsko JAPAN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1921

Počet hráčů: 5 000 000 Počet klubů: 680 Počet kurtů: 39 800 venkovních,

200 krytých

Itálie FEDERAZIONE ITALIANA TENNIS Založena: 1910 Počet hráčů: 3 500 000 Počet klubů: 3879 Počet kurtů: 10 224 venkovních,

2341 krytých

Oficiálně vznikla FIT ve Florencii v roku 1910, ve skutečnosti zaplnila mezeru po původní organizaci, Federazione Italiana Lawn Tennis, založe­ né v Římě v r. 1895 s cílem sdružit

několik hlavních klubů ve městě a uspořádat národní mistrovství. Byla rozpuštěna v r. 1900. Po druhé světové válce federace obnovila svou činnost v Miláně, v roce 1958 se přestěhovala do Říma, sídla Ita­

Izraelec amos mansdorf, vítěz šesti turnajů ATP znamenalo významný krok vpřed v dalším efektivním rozvoji tenisu, zvláště mezi ženami. Ve Fed Cupu nehrají, od r. 1983 se účastní Davis Cupu.

Irsko IRISH LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1895 Počet hráčů: 100 000 Počet klubů: 240 Počet kurtů: 790 venkovních,

40 krytých

Irská tenisová asociace vznikla v r. 1895, byla součástí britské LTA až do oddělení v r. 1923. Tehdy také vstoupila do MTF.

Pravidelný účastník Davis Cupu i Fed Cupu. ILTA zahrnuje i Severní Irsko. Má dlouhou tradici v tenise, je­ jíž zhmotněním je Fitzwilliam Club v Dublinu, místo mnoha mezinárod­ ních turnajů.

lian Open ve Foro Italico, nej význam­ nějšího mezinárodního turnaje v Itálii. V r. 1964 otevřela federace první národní tenisové středisko pro chlap­ ce a v r. 1980 pro dívky. Italský tenis patřil po řadu let k nejlepším. Řada hráčů se dostala na dobrou meziná­ rodní úroveň, družstva soutěžila s úspěchem v Davis Cupu i Fed Cupu (v tom v r. 1976 zvítězila).

Izrael ISRAEL TENNIS ASSOCIATION Založena: 1946 Počet hráčů: 35 000 Počet klubů: 370 Počet kurtů: 1400

Jamajka

Tenis se v této oblasti původně rozví­ jel od r. 1936 pod britským mandá­ tem Palestina, který řídil sport až do vytvoření ITA v r. 1946. První kurty

Založena: 1925 Počet hráčů: 5000 Počet klubů: 50 Počet kurtů: 2000

JAMAICA LAWN TENNIS ASSOCIATION

28

ITA je s 10 procenty registrovaných hráčů jednou z nejaktivnějších aso­ ciací v oblasti. Japonští hráči hráli ve Wimbledonu a na olympiádě (kde získali dvě stříbrné medaile) rok před vznikem asociace v r. 1921. Do MTF vstoupila v r. 1926. V Davis Cupu po­ prvé nastoupili v r. 1921, prohráli až ve vyzývacím kole s USA. Tenis za druhé světové války utr­ pěl, JTA byla rozpuštěna, obnovena až v r. 1946 a členství v MTF obno­ veno v r. 1950. V roce 1980 došlo k reorganizaci asociace, což přispělo k rozvoj žen­ ského tenisu s nedávnými úspěchy Ai Sugiyama či Nadko Sawamatsu. Pravidelně se zúčastňují Davis Cupu a Fed Cupu. Třikrát pořádali Fed Cup; hrál se ve své původní for­ mě týdenního turnaje. Jsou pořadate­ li mnoha vrcholných juniorských me­ zinárodních turnajů. Japonské firmy sponzorují vrcholové seniorské i ju­ niorské soutěže.

Jordánsko JORDAN TENNIS FEDERATION Založena: 1980 Počet hráčů: 3000 Počet klubů: 4 Počet kurtů: 57 venkovních,

10 krytých

Relativně mladá organizace, zaměře­ ná na rozvoj zařízení a výchovu mlá­ deže. Historicky má tato oblast v te­ nise určitou tradici, založenou na

Irsko - Libanon

palestinském dědictví, kdy tenis hráli arabští studenti v zahraničí. Davis Cup hraje od r. 1989, ve Fed Cupu však neúčinkuje.

Kazachstán KAZAKHSTAN TENNIS FEDERATION Založena: 1991 Počet hráčů: 4000 Počet klubů: 10 Počet kurtů: 168 venkovních,

14 krytých

Korejská lidově demokratická republika TENNIS ASSOCIATION OF THE DEMOCRATIC PEOPLE’S REPUBLIC OF KOREA

Přidružený člen MTF.

Keňa

KOREA TENNIS ASSOCIATION

Založena jako výsledek zájmu cizin­ ců o tenis, KLTA se stále opírá o klu­ bové vybavení vzniklé v koloniální éře. Bez veřejných kurtů je rozvoj po­ měrně zpomalen, ale asociace vyvíjí značné úsilí o pokrok, zejména vý­ chovou dorostu. Před érou otevřených turnajů po­ řádala Keňa řadu turnajů. V Davis Cupu se zúčastnila dvou ročníků v sedmdesátých letech, od r. 1986 se účastní pravidelně. Ve Fed Cupu hrá­ la jen dvakrát. Jako členem MTF od r. 1934 dostává její granty. Stala se součástí okruhu východní a střední Afriky.

Kiribati KIRIBATI TENNIS ASSOCIATION Založena: 1979

Přidružený člen MTF.

LATVIAN TENNIS UNION Založena: 1929 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 18 Počet kurtů: 180 venkovních, 9 kry­

tých

Korejská republika

Založena: 1922 Počet hráčů: 600 Počet klubů: 40 Počet kurtů: 150

Lotyšsko

Založena: 1945

Bývalý člen Sovětského svazu se sna­ ží prosadit na mezinárodní scéně účastí v Davis Cupu a Fed Cupu.

KENYA LAWN TENNIS ASSOCIATION

Bývalý člen Sovětského svazu, který dělá v tenise pouze první krůčky.

Tenis se v zemi rychle rozvíjí. Svaz zorganizoval řadu mezinárod­ ních turnajů na satelitní a pohárové úrovni a účastní se jak Davis Cupu, tak Fed Cupu. Nejznámější hráčkou je Larisa Neilandová, která dosáhla 16. místa v ženském žebříčku v r. 1988, je však známější jako hráčka čtyřher.

Libanon FÉDÉRATION LIBANAISE DE TENNIS

Tenis v Lotyšsku se datuje od r. 1903, avšak organizován pod vedením Lo­ tyšského tenisového svazu až od r. 1929. Do MTF byl přijat v r. 1937. Okupace Lotyšska Sovětským svazem znamenala konec samostat­ nosti tenisového svazu. Byl obnoven v r. 1991 po svržení komunistického režimu. V témže roce byl přijat do MTF.

Založena: 1945 Počet hráčů: 2 000 000 Počet klubů: neznámý Počet kurtů: 10 000 venkovních,

Založena: 1945

Libanonský tenis byl ovlivněn udá­ lostmi, které rozdělily zemi. V minu­ losti tenis vzkvétal, když Mezinárod­ ní mistrovství Libanonu v tenise, pořádané v Bejrútu, umožňovalo udělat si názor na rozvoj tenisu v této oblasti v letech 1947-1974. Libanonské týmy se znovu za­ pojily do Davis Cupu (1992) a Fed Cupu (1993).

100 krytých

Pravidelný účastník Davis Cupu i Fed Cupu. V Koreji se naplňuje ak­ tivní program rozvoje, který vedl k zavedení otevřeného mezinárodní­ ho mistrovství, zavedení tenisu vete­ ránů v r. 1987, rok před olympiádou v Soulu, jež potvrdila návrat tenisu do programu olympijských her.

LARISA NEILANDOVÁ, pů­

vodně Ruska, po sňat­ ku reprezentuje Lo­ tyšsko

Kuvajt KUWAIT TENNIS FEDERATION Založena: 1967 Počet hráčů: 850 Počet klubů: 25 Počet kurtů: 95 venkovních,

5 krytých Tenis zde zavedli cizinci z naftového průmyslu. Rozvinul se natolik, že Kuvajt se pravidelně zúčastňuje Da­ vis Cupu na regionální úrovni.

Kyrgyzstan KYRGHYZSTAN TENNIS FEDERATION Založena: 1992

29

Tenis ve světě

Lesotho LESOTHO LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1920 Počet hráčů: 227 Počet klubů: 9 Počet kurtů: 33

Litva LITHUANIA TENNIS UNION Založen: 1930 Počet hráčů: 6000 Počet klubů: 34 Počet kurtů: 90 venkovních, 20 kry­

tých Přidružený člen MTF, má 24 regi­ strovaných hráčů.

Libérie LIBERIA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1987

Přidružený člen MTF.

Libye JAMAHIRYA TENNIS FEDERATION Počet hráčů: 8640 Počet klubů: 505

Tenis se zde hrál poprvé na přelomu století, první klub byl založen až v r. 1919. S růstem popularity tenisu byl v r. 1930 založen národní teniso­ vý svaz. Rozvoj tenisu byl přerušen v r. 1940 po obsazení Sovětským sva­ zem. Po získání nezávislosti v r. 1990 se Litevský tenisový svaz snaží ob­ novit postavení země ve světovém tenisu. S tímto cílem vstoupila Litva po­ prvé do Fed Cupu v r. 1992 a o dva roky později do Davis Cupu na úrov­ ni zóny a obnovila Prezidentský po­ hár jako mezinárodní akci v r. 1994 ve svém novém národním tenisovém středisku Karolína ve Vilniusu.

Makedonie

Malawi

Bývalá jugoslávská republika Make­ donie FYR MACEDONIAN TENNIS ASSOCIATION

LAWN TENNIS ASSOCIATION OF MALAWI

Založena: 1993 Počet hráčů: 5000 Počet klubů: 16 Počet kurtů: 70 venkovních, 5 kry­

tých

Makedonská tenisová asociace byla nejdříve založena jako individuální or­ ganizace v rámci Jugoslávie v r. 1950. Po rozpadu Jugoslávie se MTA osa­ mostatnila v r. 1993 a navázala na většinu tradic tenisu z Jugoslávie. Čtyři největší kluby byly promě­ něny v národní tenisová střediska. MTA usiluje o rozvoj mezinárodních turnajů. Jako řádný člen MTF přihlá­ sila své týmy do Davis Cupu a Fed Cupu od r. 1995.

Založena: 1993

LUXEMBOURGEOISE DE TENNIS

Založena: 1979 Počet hráčů: 3000 Počet klubů: 60 Počet kurtů: 300 venkovních, 4 kry­

Založena: 1946

té

Počet hráčů: 2500 Počet klubů: 8 Počet kurtů: 28 venkovních, 18 kry­

tých První klub byl založen v r. 1918 ve Vaduzu a jelikož byl po dalších pade­ sát let jediným klubem v zemi, stači­ lo napsat na adresu Tenisový klub Lichtenštejnsko. Název si změnil na Tenisový klub Vaduz, když vznikly další kluby a byla vytvořena národní asociace. Sdružuje 700 registrovaných hrá­ čů, což je 8,3 procenta obyvatelstva. Je největší sportovní organizací v ze­ mi.

V r. 1988 vstoupil do MTF i ETA a začal soutěžit v Davis Cupu i Fed Cupu od r. 1996 na úrovni zóny.

75 krytých Lucemburské velkovévodství má bo­ hatou tenisovou tradici od r. 1900, kdy se zde tenis hrál jen pro zábavu a společenské styky. První kluby byly ustaveny ve dvacátých letech, avšak až v r. 1946 spojily své síly a vytvořily národní federaci. O tři roky později vstoupila do MTF, v roce 1975 se stala zaklá­ dajícím členem ETA. Tenis je velmi populární, za po­ sledních dvacet let se ohromně rozší­ řil jak co do počtu klubů, tak i jejich členů. TO procenta obyvatel aktivně hrají tenis, je zde 2751 registrova­ ných hráčů a 1159 juniorů. Není pro­ to překvapením, že Lucembursko hraje Davis Cup od r. 1947 a Fed Cup od r. 1972.

Přidružený člen MTF.

DE TENNIS

FÉDÉRATON

Počet kurtů: 224 venkovních,

Založena: 1993

FÉDÉRATION MALIENNE

Přidružený člen MTF.

Založen: 1968

TENNIS ASSOCIATION OF THE MLDIVES

Mali

Lucembursko

Počet hráčů: 14 000 Počet klubů: 59

Maledivy

FÉDÉRATION MALAGASY DE

TENNIS

LIECHTENSTEINER TENNISVERBAND

Po získání nezávislosti od Federace Rhodésie a Njaska vznikla v r. 1966. Její činnost je soustředěna kolem města Blantyre, ale program na pod­ poru tenisu je uplatňován po celé ze­ mi.

Madagaskar

Počet kurtů: 108

Lichtenštejnsko

Založena: 1966 Počet hráčů: 1000 Počet klubů: 15 Počet kurtů: 50

Minoritní sport v zemi, mají pouze 350 registrovaných hráčů. Na mezi­ národní úrovni hráli jednou ve Fed Cupu (1995), na svůj debut v Davis Cupu ještě čekají.

Národní federace vznikla v r. 1961, ale nezískala dostatečné uznání, pro­ tože tenis hráli pouze běloši. Přes ty­ to počáteční problémy získal tenis na popularitě v osmdesátých letech a nyní patří mezi čtyři nej rozšířenější sporty v zemi.

Malta

Malajsie

MALTA TENNIS FEDERATION

LAWN TENNIS ASSOCIATION OF MALAYSIA

Založena: 1966 Počet hráčů: 3600 Počet klubů: 20 Počet kurtů: 55

Založena: 1921 Počet hráčů: 100 000 Počet klubů: 200

Počet kurtů: 5000 venkovních,

15 krytých

Členem MTF od r. 1937. Poprvé vy­ zkoušeli účast v Davis Cupu v letech 1957 a 1958, po pětileté přestávce s výjimkou r. 1980 jsou pravidelnými účastníky. Nyní asociace registruje 60 000 hráčů, do světových žebříčků však zatím nezasáhli.

30

Britské kontakty s Maltou poskytly prvotní impuls k zavedení tenisu na ostrově, o jehož rozvoj se postaraly britské orgány, Maltská sportovní fe­ derace a nezávislé kluby. MTF se po svém vzniku přičleni­ la k tenisové asociaci Británie. To se změnilo v polovině osmdesátých let, kdy federace vstoupila do MTF v r. 1986 a do ETA o tři roky později. V rámci rozvoje turistického ru-

Lesotho - Montserrat

chu řada maltských hotelů a klubů poskytuje návštěvníkům výborné tur­ najové kurty. Federace je nyní pravi­ delným účastníkem Fed Cupu a Da­ vis Cupu (v obou od r. 1986), má 900 registrovaných dospělých hráčů a 250 registrovaných juniorů.

Marshallovy ostrovy MARSHALL ISLANDS TENNIS FEDERATION Založena: 1996

Přidružený člen MTF.

Mauretánie FÉDÉRATION MAURITANIENNE DE TENNIS

rafael osuna, vynikající Mexičan, který tragicky zahynul při letecke' havárii

Založena: 1989

Přidružený člen MTF.

Počet kurtů: 3235 venkovních,

78 krytých

Mauricius MAURITIUS LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1910 Počet hráčů: 1300 Počet klubů: 21 Počet kurtů: 116

Další země, která pamatuje začátky tenisu, zavedeného britskými koloni­ álními silami, které pořádaly turnaje na ostrově již v r. 1893. V r. 1910 se skupina hráčů spojila ve výboru, na jehož schůzi založili MLTA. Návštěva Jeana Borotry, jednoho z francouzských „mušketýrů“, po­ skytla tenisu neocenitelný podnět pro rozvoj kurtů i hry samotné. Rov­ něž návštěvy předních světových hráčů měly na rozvoj tenisu pozitivní vliv.

Mexiko FEDERACION MEXIČANA DE TENIS

Přestože je zde 16 589 registrova­ ných hráčů, popularita tenisu daleko zaostává za kopanou. Mexiko však sehrálo významnou roli v rozvoji tenisu, zejména při znovuprosazení tenisu do programu olympijských her, kdy zařadilo tenis na olympiádu 1968 jako ukázkový sport. Pravidelně se účastní v Davis Cu­ pu i Fed Cupu, ve kterém zazname­ nalo pozoruhodná vítězství nad ze­ měmi jako Austrálie či USA. Největším mexickým hráčem byl Rafael Osuna, který tragicky zahynul v r. 1969 při letecké havárii, když se vracel z vítězného zápasu Davis Cu­ pu proti Austrálii. Byl vítězem US v r. 1963 a dvojnásobným vítězem čtyřhry ve Wimbledonu v r. 1960 a 1963.

Moldavsko

Monako

TENNIS FEDERATION OF THE REPUBLIC OF MOLDOVA

FÉDÉRATION MONEGASQUE

Založena: 1953 Počet hráčů: 1000 Počet klubů: 10 Počet kurtů: 50 venkovních,

DE TENNIS Založena: 1927 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 4 Počet kurtů: 38 venkovních,

2 kryté

2 kryté Tenis se začal hrát v Moldavsku v r. 1953 spolu se založením tenisové federace, vše díky ruské trenérce Natálii Rogovové. V současnosti se federace sou­ střeďuje na ustavení mezinárodního turnaje v Moldavsku a zajištění za­ hraničních zkušeností pro své juniory. Družstvo hraje Davis Cup od r. 1995.

Mongolsko MONGOLIAN TENNIS ASSOCIATION

Mikronésie

Založena: 1990 Počet hráčů: 450

FEDERATED STATES OF MICRONESIA LAWN TENNIS ASSOCIATION

Počet klubů: 5 Počet kurtů: 15 venkovních, 3 kryté

Knížectví pořádalo první mistrovství v r. 1897, ale až v r. 1927 byly polo­ ženy základy Monte Carlo Clubu, kde se tumaj, pravděpodobně nej vý­ znamnější antuková událost roku po French Open, nyní hraje. Vytvoření federace nesjednotilo pouze čtyři kluby knížectví, ale umožnilo Monaku vstup do Davis Cupu, v němž pravidelně hraje od r. 1929. Jako daňový ráj je oficiálním bydlištěm řady světových hráčů. Je i sídlem vedení turné ATP.

Montserrat MONTSERRAT TENNIS ASSOCIATION Založena: 1985

Založena: 1952 Počet hráčů: 200 000

Založena: 1995

Počet klubů: 421

Přidružený člen MTF.

Všichni hráči mají licenci. Přidruže­ ný člen MTF.

31

Přidružený člen MTF od r. 1985.

Tenis ve světě

Maroko

zinárodního klubu první turnaj v Káthmándú, který se pak konal pra­ videlně. V r. 1971 asociace vstoupila do MTF. Solidní program tréninku vedl k vzestupu úrovně hry družstev i hrá­ čů, kteří se zúčastňovali turnajů v za­ hraničí.

FÉDÉRATION ROYALE MAROCAINE DE TENNIS Založena: 1957 Počet hráčů: 35 000 Počet klubů: 110 Počet kurtů: 500 venkovních, 4 kry­

té

Nizozemsko

Marockým národním tenisovým or­ gánem byla původně Liga marockého tenisu, původně přidružená k Fran­ couzské tenisové federaci. V r. 1956 došlo k volání po samostatnosti a v následujícím roce vznikla nejen Marocká tenisová federace, ale byla přijata i do MTF: V následujících letech se federa­ ce soustřeďovala spíše na účast v Da­ vis Cupu, ve Fed Cupu startovalo Maroko je dvakrát. Nejlepším tenisovým reprezen­ tantem země je v současné době Hi­ cham Arazi, který se dostal na 38. místo světového žebříčku ke konci r. 1997, kdy dosáhl několika pozoru­ hodných vítězství.

KONINKLIJKE NEDERLANDSE LAWN TENNIS BOND Založena: 1899 Počet hráčů: 1 300 000 Počet klubů: 1800 Počet kurtů: 11 500 venkovních,

3000 krytých Tenisová asociace, založená r. 1899 v amsterdamské kavárně, v následují­ cích letech o tenis dobře pečovala. Stal se druhým nejpopulámějším sportem a věnuje se mu 8,5 procenta obyvatel, z toho je TU 000 hráčů registrováno. Je to nejúspěšnější asociace v Evropě. Úspěch na mezinárodní scéně se však

Mosambik FEDERACAO MOCAMBICANA DE TENIS Založena: 1979

Vytvoření federace v r. 1979 dostalo plnou podporu vlády, přestože nemě­ la za sebou žádné kluby ani registro­ vané hráče. O rok později byla fede­ race přijata za přidruženého člena MTF. Přes skromné začátky (s 20 hráči v r. 1979) se Mosambik snaží vytvá­ řet vzdělávací tréninkové programy, aby úroveň tenisu mohla rychle vzrůstat.

Barma MYANMAR TENNIS FEDERATION Založena: 1949 Počet hráčů: 10 000 Počet klubů: 450 Počet kurtů: 800

Přidružený člen MTF.

hircham arazi, nejtalentovanější marocký hráč za poslední léta

Namibie NAMIBIA TENNIS ASSOCIATION

Počet klubů: 5 Počet kurtů: 8

Přidružený člen MTF s 593 registro­ vanými hráči.

Založena: 1930

Počet hráčů: 2200 Počet klubů: 52 Počet kurtů: 180

Nepal

Přidružený člen MTF s 1900 registro­ vanými hráči.

ALL NEPAL TENNIS ASSOCIATION

Nauru

Založena: 1954

NAURU TENNIS ASSOCIATION

Soukromé kurty vybudované v r. 1900 byly prvním místem v Nepálu, kde se hrál tenis. Pod patronací krále vznik­ la v r. 1954 tenisová asociace. O rok později byl uspořádán za pomoci me­

Založena: 1992 Počet hráčů: 2000

32

bohužel omezuje pouze na dva hráče, kteří vyhráli titul ve dvouhře na úrovni grandslamu: Kea Boumanová na French Open v r. 1928 a Richard Kra­ jicek ve Wimbledonu v r. 1996. V ob­ dobí mezi těmito úspěchy byli nejzná­ mějšími hráči země Tom Okker, „Létající Holanďan“ a Betty Stoveová, která podlehla ve finále Wimbledonu 1977 Břitce Virginii Wadeové. V družstvech se Holanďané do­ stali do finále Davis Cupu v r. 1925, kde podlehli Francii. Muži se ještě probojovali do finále Královského poháru v r. 1968 a ženy do semifiná­ le Fed Cupu. V současnosti Nizozemsko pořá­ dá vrcholné turnaje profesionálních okruhů v Amsterdamu, Rotterdamu a Rosmalenu.

Nizozemské Antily NEDERLANDS ANTILLES TENNIS ASSOCIATION Založena: 1941

Řádný člen MTF.

Maroko - Norsko

Počet klubů: 6 Počet kurtů: 41

Přidružený člen se 175 registrovaný­ mi hráči.

Norsko NORGES TENNISFORBUND Založen: 1909 Počet hráčů: 27 000 Počet klubů: 207 Počet kurtů: 630 venkovních, TOM okker, Holanďan, který nasbíral během sedmdesátých let 31 titulů

Nový Zéland

Niger

NEW ZEALAND TENNIS INC.

FÉDÉRATION NIGÉRIENNE DE TENNIS

Založena: 1886 Počet hráčů: 1 300 000 Počet klubů: 700

Založena: 1988 Počet hráčů: 300 Počet klubů: 15

Počet kurtů: 3200 venkovních,

Počet kurtů: 35 venkovních, 1 krytý

170 krytých

Počátky tenisu v Norsku se datují do r. 1887, kdy byla poprvé vytištěna pravidla tenisu v norštině a anglic­ ký vicekonzul se pokusil založit první klub.

Národní asociace vznikla v r. 1909 na schůzi pěti klubů v Oslo. Přes krátkou čtyřměsíční letní se­ zónu norský tenis zaznamenal pozo­ ruhodný růst, z 90 klubů v r. 1950 na současnou úroveň více než 200 klubů se zhruba 27 000 hráči, z nichž je 1500 registrovaných. Podle současné statistiky je tenis desátým nejpopulámějším sportem země. Nejúspěšnější hráčkou je Molla Malleryová, bronzová olympijská medailistka z r. 1912 a osminásobná ví­ tězka z Forest Hills. Norové hrají Da­ vis Cup od r. 1928, spoluzakládali Fed Cup v r. 1963 a v padesátých letech třikrát hráli v semifinále Královského poháru

100 krytých

Tenisová asociace sídlící v hlavním městě Wellingtonu, původně založena jako Novozélandská tenisová asociace v r. 1886, což byla druhá nejstarší aso­ ciace na světě, dohlíží na nejpopulárnéjší sport v zemi - 37,7 procenta oby­ vatel se více či méně podílí na tenise. Původně se Nový Zéland spojo­ val s Austrálií k soutěži v Davis Cupu jako Australasie. Toto partnerství bylo ukončeno v r. 1921. Účast No­

vého Zélandu na Davis Cupu byla ne­ pravidelná a závisela namnoze na fi­ nančních možnostech, od r. 1959 se účastní pravidelně. Od r. 1970 se pra­ videlně účastní i Fed Cupu. Nej známějším hráčem v nedáv­ ných letech byl Chris Lewis, překva­ pivý finalista Wimbledonu v r. 1983, kdežto zatím nejúspěšnějším hráčem všech dob byl Anthony Wilding, čtyř­ násobný vítěz Wimbledonu v letech 1910 až 1913. V současné době Nový Zéland pořádá mužské i ženské přípravné turnaje před Australian Open.

Nikaragua

Přidružený člen MTF se 150 licenco­ vanými hráči.

Novozélanďan Chris lewis byl překvapivým finalistou Wimbledonu v r. 1983

Nigérie NIGERIAN TENNIS FEDERATION Založena: 1927

Ačkoli zde byl tenis ve svých po­ čátcích vyhrazen elitě a privilego­ vané menšině, když se hrál poprvé v r. 1904, dnes může Nigerijská tenisová federace počítat s regi­ strovaným členstvím 4000 te­ nistů. Převaha Evropanů v nigerijském tenise skončila v r. 1954, kdy se dva Nigereijci dostali do finále All Ni­ gerian Open. Nigérie nesoutěží ve Fed Cupu, ale je pravidelným účastníkem Davis Cupu od r. 1986 po třech předchozích star­ tech v sedmdesátých letech.

Mariany

FEDERACION NICARAGUENSE DE TENIS

NORTHERN MARIANA ISLANDS TENNIS ASSOCIATION

Přidružený člen MTF.

Počet hráčů: 450

33

Tenis ve světě

Oman

Počet klubů: 25 Počet kurtů: 450 venkovních,

10 krytých

OMAN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1986 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 18 Počet kurtů: 100 venkovních, 1 krytý

Pravidelní účastníci Davis Cupu od r. 1931. Asociace má v registru 1200 registrovaných hráčů.

Řádný člen MTF se 400 registrova­

FEDERACION DE TENIS DEL PERU (TENIS PERU)

nými hráči.

Pákistán PAKISTAN TENNIS FEDERATION Založena: 1947 Počet hráčů: 4000 Počet klubů: 70 Počet kurtů: 500

Pravidelný účastník Davis Cupu od r. 1947, člen MTF o dva roky později.

Panama FEDERACION PANAMENA DE TENIS Založena: 1964 Počet hráčů: 2500 Počet klubů: 14 Počet kurtů: 125

Řádný člen MTF od r. 1972.

Papua-Nová Guinea PAPUA-NEW GUINEA LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1963 Počet členů: 2200 Počet klubů: 18 Počet kurtů: 36

Přidružený člen MTF s 1860 registro­ vanými hráči.

Paraguay ASOCIACION PARAGUAYA DE TENIS Založena: 1920 Počet hráčů: 5000

Peru

do MTF. Za člena ETA byla přijata vr. 1977. Pravidelně se účastní Davis Cupu od r. 1925, Fed Cupu od r. 1974. Nej­ známějším hráčem Polska byl Wojtek Fibak, který oživoval polský tenis koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let.

Portugalsko FEDERACAO PORTUGUESA DE TENIS

Založena: 1930

Počet hráčů: 8000 Počet klubů: 65 Počet kurtů: 350

Pravidelný účastník Davis Cupu od r. 1933. Asociace hlásí, že má 8000 regi­ strovaných hráčů.

Filipíny PHILIPPINE TENNIS ASSOCIATION

Založena: 1925 Počet hráčů: 130 000 Počet klubů: 250 Počet kurtů: 1950 venkovních,

45 krytých Portugalská tenisová federace založe­ ná v r. 1925 dohlíží na tenis prostřed­ nictvím 13 regionálních asociací s 6848 registrovanými hráči. Pravidelný účastník Davis Cupu od r. 1925 a Fed Cupu od r. 1968.

Založena: 1984 Počet hráčů: 3800 Počet klubů: 24 Počet kurtů: 81 venkovních,

12 krytých

Řádný člen MTF s 667 registrovaný­

mi hráči. Katar vstoupil do Davis Cu­ pu v r. 1992, ve Fed Cupu zatím ne­ hraje. Nedávné zařazení do turné ATP učinilo z Dohy atraktivní zastáv­ ku pro profesionální hráče při cestě na Australian Open. Je to také místo, na které s láskou vzpomíná Brit Tim Henman. Zde totiž získal svůj první titul v ATP.

Rumunsko FEDERATIA ROMANA DE TENNIS Založena: 1929 Počet hráčů: 21 500 Počet klubů: 205 Počet kurtů: 730 venkovních,

75 krytých Založena: 1946 Počet hráčů: 1 000 000 Počet klubů: 581 Počet kurtů: 462 venkovních, 118

Portoriko PUERTO RICO TENNIS ASSOCIATION

krytých

Přes dlouhou tradici tenisu vůbec a od r. 1921 i Davis Cupu má filipín­ ská asociace jen 520 registrovaných hráčů.

Polsko POLSKI ZWIAZEK TENISOWY Založen: 1921 Počet hráčů: 15 000 Počet klubů: 123 Počet kurtů: 800 venkovních,

100 krytých Polský tenisový svaz byl založen v r. 1921. Tehdy vznikla řada klubů a soutěží, aby se uspokojila poptávka, která vzrostla od zavedení tenisu do Polska v r. 1896. Ve stejném roce byla přeložena pravidla do polštiny. První polské mistrovství se ko­ nalo v r. 1921. Po úpadku tenisu bě­ hem druhé světové války byl znovu obnoven v r. 1945. Došlo ke změně názvu na Polskou tenisovou asociaci, která pak v r. 1973 znovu vstoupila

Založena: 1959 Počet hráčů: 40 000 Počet klubů: 40

Počet kurtů: 500

Skupina lidí se stejnými názory se původně sešla v r. 1952, aby si zahrá­ la tenis. Pak však v r. 1955 dali prů­ chod svému nadšení a založili teniso­ vou asociaci, která byla brzy poté přidružena k ÚSTA. Tento status byl změněn v r. 1967 a během několika let byla asociace přijata do různých tenisových a olympijských organiza­ cí v této oblasti. V r. 1982 byla asociace přijata do MTF a od r. 1992 soutěží v Davis Cu­ pu a Fed Cupu na úrovni zóny. Portoriko je však lépe známo jako rodiště Gigi Femandezové, která spolu se svou jmenovkyní Mary Joe Femandezovou vyhrála olympijské zlato v Barceloně 1992.

Katar QUATAR TENNIS AND SQUASH FEDERATION

34

Rumunsko má své tenisové kořeny až u Waltera Wingfielda, protože tenis zde byl zaveden diplomaty a studen­ ty vracejícími se ze studií v zahraničí krátce poté, co byl tenis zaveden v Británii. První kluby byly založeny v Bukurešti a Galati v r. 1898. Krátce na­ to se tenis rozšířil po většině měst. V r. 1912 vznikl tenisový výbor při Rumunské sportovní federaci. Po první světové válce výbor zorganizo­ val mezinárodní mistrovství země v r. 1922. V témže roce hrálo Rumun­ sko poprvé i Davis Cup. Speciální řídící orgán byl vytvo­ řen v r. 1929. S podporou vlády bě­ hem poválečného období úspěšně sti­ muloval rozvoj tenisu. Rumunsko se třikrát dostalo do finále Davis Cupu, v letech 1969, 1971 a 1972 pokaždé prohrálo s USA. Finále v r. 1972 v Bukurešti bylo jedním z nejvíce vzrušujících zápasů, jaký kdy země viděla. Hráli nej známější rumunští hráči lie Nastase a Ion Tiriac. Z Tiriaka se stal později jeden z největších tenisových podnikatelů. Ve Fed Cupu soutěží Rumunsko od r. 1973, nejlépe skončilo v semifi­ nále.

Oman - San Marino

která se po 18 měsících úspěšně spo­ jila s Ruskou tenisovou asociací v jeden národní orgán. Od roku 1962 jsou pravidelnými účastníky Davis Cupu. V r. 1994 a 1995 se dostali do finále, ale pokaž­ dé prohráli. Dosáhli rovněž skvělých úspěchů ve Fed Cupu, když se dostali dvakrát do finále v letech 1988 a 1990. Nyní je nejznámějším ruským hráčem Jevgenij Kafelnikov, vítěz French Open 1996. Všichni si pama­ tují Alexe Metreveliho, finalistu Wimbledonu 1973, i Olgu Morozovovou, finalistku Wimbledonu 1974.

Počet hráčů: 300 Počet klubů: 5

Počet kurtů: 50

Řádný člen MTF s 300 registrovaný­

mi hráči. Dosud nehraje v Davis Cu­ pu ani Fed Cupu.

St. Vincent a Grenada ST VINCENT AND THE GRENADINES LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1972

Rwanda

Přidružený člen MTF.

FÉDÉRATION RWANDAISE

DE TENIS

San Marino

Založena: 1984

FEDERAZIONE SANMARINESE TENNIS

Počet hráčů: 1500 Počet klubů: 9 Počet kurtů: 40

Přidružený člen MTF.

St Kitts a Nevis ST KITTS LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1962

Přidružený člen MTF. ion tiriac, který se stal velkým hráčem v tenisovém obchodě

Rusko ALL RUSSIA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1975 Počet hráčů: 69 000 Počet klubů: 225 Počet kurtů: 730 venkovních,

75 krytých Tenis se hrál v Rusku koncem sedm­ desátých let minulého století. Za ofi­ ciální datum zrodu se považuje rok 1878, protože tehdy byl zveřejněn v Sankt Peterburgu Manifest o vše­ stranném rozvoji tenisu v Rusku. O rok později vznikl první tenisový klub. Rozvoj tenisu vykrystalizoval v r. 1908 v utvoření Celoruského sva­

St. Lucia ST LUCIA ALWN TENNIS ASSOCIATION

zu tenisových klubů v návaznosti na úspěšné zahájení národních mistrov­ ství v předchozím roce. Svaz tehdy dále rozvíjel tenis a byl jedním ze za­ kládajících členů MTF, než byl zlikvi­ dován bolševickou revolucí v r. 1917. Ruský tenis byl nucen zůstat v po­ zadí, protože Sovětský svaz převzal kontrolu a podporoval tenis ve jménu všech svých satelitních republik v Celosvazové tenisové sekci, která znovu vstoupila do MTF v r. 1956. V r. 1975 byla ruská individuali­ ta znovu oživena vytvořením Ruské tenisové federace, která měla menší roli v rámci vrcholových sportovních institucí SSSR včetně členství v ETA vr. 1977. Perestrojka r. 1989 vedla k růstu významu Všeruské tenisové asociace,

Založena: 1957 Počet hráčů: 450 Počet klubů: 3 Počet kurtů: 11 venkovních, 4 kryté

Sanmarinská federace, založená r. 1957 s cílem napomáhat rozvoji tenisu v zemi, vybudovala své národní teni­ sové středisko v r. 1988 a zajistila pro ně proslulé trenéry. Projekt stojí hod­ ně peněz, ale určitě se vyplatí, proto­ že junioři nyní dělají na mezinárod­ ních turnajích pokroky. Davis Cupu se účastní pravidelně od r. 1993, ve Fed Cupu startovalo poprvé o čtyři roky později.

_* Z—: r ’ — * r.7 - . Ruska OLGA morozovová, wimbledonská finalistka v r. 1974

35

■;

Tenis ve světě

Saúdská Arábie SAUDI ARABIAN TENNIS FEDERATION Založena: 1956 Počet hráčů: 30 000 Počet klubů: 82 Počet kurtů: 470 venkovních,

8 krytých

Saúdská Arábie vstoupila do MTF v r. 1961. Nikdy nestartovala ve Fed Cupu. Po dvou startech v osmdesá­ tých letech hraje od r. 1991 pravidel­ ně v Davis Cupu.

spělosti, takže nakonec skončili jako tenisový výbor v r. 1961. Byly vybu­ dovány nové kurty, aby daly podnět dalšímu rozšíření tenisu. Z původní­ ho Seychelle College Tennis Clubu vznikla Seychelská tenisová asocia­ ce, která podporuje rozvoj tenisu me­ zi ostrovany.

vis Cup do r. 1994, do světové skupi­ ny postoupila v r. 1998. Ve Fed Cupu nedosáhla podobného úspěchu.

Sierra Leone

Založena: 1940 Počet hráčů: 20 000

SIERRA LEONE LAWN TENNIS ASSOCIATION

Počet klubů: 109 Počet kurtů: 2800 venkovních,

Senegal

Singapur

DE TENNIS

SINGAPORE LAWN TENNIS ASSOCIATION

Založena: 1960 Počet hráčů: 1500

Založena: 1928 Počet hráčů: 50 000

Počet klubů: 25

Počet klubů: 65 Počet kurtů: 1000 venkovních,

Počet kurtů: 130

4 kryté

Senegalská tenisová federace, od po­ čátků v. 1960 ovládaná Francouzi a o rok později přijatá do MTF, odho­ dila v r. 1976 „elitářský“ kabát, který ji v rozvoji tenisu brzdil. Nyní má fe­ derace 900 registrovaných hráčů. Soustředění na programy pro ju­ niory a trenéry přineslo prospěch te­ nisu i díky tomu, že senegalští hráči si dobře vedli v afrických soutěžích. Od r. 1984 se pravidelně zúčastňují Davis Cupu na úrovni zóny. Účast ve

Fed Cupu je nepravidelná s pěti star­ ty od r. 1982.

Seychely SEYCHELLES TENNIS ASSOCIATION Založena: 1955 Počet hráčů: 100 Počet klubů: 1 Počet kurtů: 20

Tenis za svůj rozvoj na těchto ostro­ vech vděčí několika nadšencům, kte­ ří v r. 1955 doslova vyřezali kurt z houští za jedinou střední školou pro chlapce. Studenti, kteří se naučili te­ nisu na tomto kurtu, hráli dál do do­

Přidružený člen MTF.

SLOVENE TENNIS ASSOCIATION

Jihoafrická republika

120 krytých

FÉDÉRATION SÉNÉGALAISE

Singapur pravidelně hraje Fed Cup od r. 1993 (poprvé startoval v r. 1989), v Davis Cupu hraje od r. 1984.

Slovensko SLOVENSKÝ TENISOVÝ ZVÁZ Založen: 1928 Počet hráčů: 30 000 Počet klubů: 154 Počet kurtů: 770 venkovních,

SOMALI TENNIS ASSOCIATION

Slovinsko

Založena: 1965

Přidružený člen MTF od r. 1987.

Somálsko

První mezinárodní turnaj v zemi se ko­ nal v r. 1910, ale tenis se jako národní sport nevyčlenil. V roce 1940 vznikla Slovinská tenisová asociace v Mariboru, ale opět nebylo dosaženo žádného pozitivního vývoje, a to až do rozpadu Jugoslávie, kdy STA se stala nezávis­ lým orgánem. Nyní asociace buduje národ n í tenisové středisko, má pozi­ tivní pro­ gramy pro juniory a registruje 1313 hráčů. Od roku 1990 se pravidelně zúčastňuje Davis Cupu a Fed Cupu.

Šalomounovy ostrovy

45 krytých První kurty se objevily v Bratislavě v letech 1880-1890, první turnaj se konal až v r. 1910. Po vzniku Česko­

SOLOMON ISLANDS TENNIS ASSOCIATION

slovenské republiky po první světové válce nebyl tenis považován za vý­ znamný sport, a to až do r. 1968, kdy Slovenský tenisový svaz převzal od­ povědnost za tenis na Slovensku. Svaz se soustředil na rozvoj tenisu na juniorské úrovni a může děkovat nej­ známějšímu hráči, olympijskému ví­ tězi Miloslavu Mečířovi, za podporu v této oblasti. V současné době má svaz 5416 registrovaných hráčů, z to­ ho polovinu juniorů. Slovenská republika nehrála Da-

Založena: 1993 Počet hráčů: 70 Počet klubů: 0 Počet kurtů: 6

Přidružený člen MTF, který se chlubí 12 registrovanými hráči.

MILOSLAV MEČÍŘ,

skvělý hráč, který se stal olympijským vítězem v r. 1988

36

SOUTH AFRICAN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1991 Počet hráčů: 90 000

Počet klubů: 2100 Počet kurtů: 38 000 venkovních,

4 kryté

Historicky se o tenisu v Jihoafrické republice dá mluvit již od r. 1873, což ji řadí mezi první země, v nichž se sport rozvíjel díky anglickým osadníkům. Stal se velmi populárním u mužů i žen, v r. 1881 se hrál ve většině vel­

Saudská Arábie - Srí Lanka

kých měst. Tento rozvoj vyvrcholil v r. 1891 na prvním Jihoafrickém ná­ rodním mistrovství v Port Elizabeth, uznávaném středisku tenisu. V roce 1903 se zde dohodly čtyři hlavní pro­ vincie na vytvoření Jihoafrického te­ nisového svazu. Za deset let se svaz stal zakládajícím členem MTF a po mnoho let přispíval k rozvoji tenisu i mezinárodně. Politika apartheidu prováděná vládou Jihoafrické republiky vedla k izolaci země od zbytku světa a boj­ kotu ve všech sportovních odvětvích. V období let 1978-1992 mnoho jiho­ afrických sportovců opouštělo zemi a přijímali cizí občanství, aby mohli pokračovat ve své sportovní kariéře. Hráči, kteří „museli“ jít touto cestou, byli Kevin Curren a Johan Kriek, kdežto Frew McMillan a Bob Hewitt, kteří v šedesátých letech kra­ lovali scéně ve čtyřhrách, představují předchozí generaci před apartheidem V současnosti je Wayne Ferreira nej­ lepším hráčem patřícím do první svě­ tové desítky. Mezi ženami je nej lepší Amanda Coetzerová. Před r. 1972 se Jihoafrická repu­ blika zúčastňovala Davis Cupu spo­ radicky podle finančních podmínek. Stala se mistrem v r. 1974, kdy Indie na protest proti apartheidu do finále nenastoupila. Ve Fed Cupu byla JAR jednou ze zemí podporujících úvodní turnaj v r. 1963. Trofej získala v r. 1972, kdy byla jejím pořadatelem. Po zrušení apartheidu a vytvoření nového mnohonárodnostního řídící­ ho orgánu byla Jihoafrická republika přivítána zpět do tenisového spole­ čenství a rychle nabyla pozici jedno­ ho z předních tenisových států světa. V Davis Cupu se propracovala bě­ hem několika let do světové skupiny, ve Fed Cupu rovněž udělala pokrok, i když Jihoafričanky v současné době přešlapují v první skupině.

johan kriek, jeden z mnoha Jihoafričanů, který přijal americké' občanství, aby mohl pokračovat v kariéře

Španělský tenis je soustředěn hlavně

do Barcelony. Zde vznikly první te­ nisové kluby a poskytly kurty pro první mistrovství země v r. 1904 pod záštitou tenisové asociace Barcelony, přidružené k londýnské tenisové aso­ ciaci. V roce 1909 vznikla první národ­ ní asociace. Kluby se sešly a vytvoři­ ly Tenisovou asociaci Španělska.

Španělsko

O pět let později se název změnil na Královskou tenisovou asociaci Špa­

REAL FEDERACION ESPANOLA DE TENIS

nělska. V roce 1935 došlo k další změně názvu na Španělskou teniso­

Založena: 1909 Počet hráčů: 2 000 000

vou federaci a konečně v r. 1957 se do názvu znovu vrátil přívlastek krá­ lovská. Španělsko bylo také zakláda­

Počet klubů: 1015 Počet kurtů: 4417 venkovních,

418 krytých

v níž jsou vedle Madridu největší te­ nisové kluby, tenis vzkvétá díky tu­ ristickému ruchu, protože většina kurtů je u hotelů nebo v soukromém vlastnictví na pobřeží. Za poslední desetiletí se španěl­ ský tenis stal zásobárnou světových hráčů. Do první stovky patřilo přinej­ menším 16 Španělů, například Carlos

Moya, Sergi Bruguera (vítěz French Open v letech 1994 a 1995), bratři Sanchezové, Carlos Costa a další. Dříve byli nej známějšími hráči Manola Santana (vítěz Wimbledonu 1966) a Manuel Orantes. Španělsko se dostalo dvakrát do finále Davis Cupu v polovině šedesátých let. Arantxa Sanchezová-Vicariová pozvedla úroveň španělských žen ví­ tězstvími na French Open v letech

jícím členem MTF v r. 1913. I když je tenis se 149 910 regis­ trovanými hráči řízen z Barcelony,

37

1989 a 1994 a US Open 1994, stejně tak jako Conchita Martinezová, která v r. 1994 porazila ve finále Wimble­ donu Martinu Navrátilovou, a překa­ zila jí tak možnost získat desáté ví­ tězství. Týto dvě ženy tvořily též jádro španělského týmu, který vyhrá­ val Fed Cup v letech 1991 až 1995. V Davis Cupu nebyly úspěchy tak výrazné, nej lepším výsledkem v posledních letech byla účast v se­ mifinále ročníku 1987.

Srí Lanka SRI LANKA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1915 Počet hráčů: 4000

Tenis ve světě

Počet klubů: 65 Počet kurtů: 350

Surinam

V r. 1901 se konala každoroční handicapová soutěž „Kungens Kanna“, o rok později se uskutečnilo prv­ ní mistrovství země. Švédští hráči získali olympijské

SURINAAMSE TENNISBOND Tenis zavedený na Srí Lance Brity má dlouhou tradici. Může se dokonce pochlubit vítězem Wimbledonu, ma­ jitelem čajových plantáží P. F. Hadowem, který vyhrál dvouhru v r. 1878. První mistrovství se konalo v r. 1908, převahu na něm měli v té době kolo­ niální úředníci. V roce 1915 založená Ceylon Lawn Tennis Association se změnila na Sri Lanka Tennis Association. Změna názvu odrážela jednak nový název země, jednak (vypuštěním slo­ va lawn - trávník) zánik travnatých kurtů. Srí Lanka soutěží v Davis Cupu od r. 1953, ve Fed Cupu od r. 1990.

Súdán SUDAN LAWN TENNIS ASSOCIATION Založena: 1956

Jako řádný člen MTF se Súdán zúčastňuje obou mezinárodních sou­ těží. Ve Fed Cupu startuje od r. 1974, v Davis Cupu hraje pravidelně od r. 994.

Založen: 1936 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 13 Počet kurtů: 17

medaile v letech 1908 al912, populari­ ta sportu však vzrostla až od r. 1920, kdy se Švédsko poprvé zúčastnilo v Davis Cupu. Královský pohár, evrop­ ská obdoba Davis Cupu, byl výsled­ kem právě švédské iniciativy v r. 1936. Soutěž převzala pod svou záštitu v r. 1976 Evropská tenisová asociace pod názvem Mistrovství Evropy druž­ stev mužů (nebo též Evropský pohár). Ženská verze byla zavedena v r. 1986. Popularita tenisu (Švédsko má

Přidružený člen MTF.

Svazijsko SWAZILAND NATIONAL TENNIS UNION Založen: 1968

dnes 6750 registrovaných hráčů) vzrostla ještě více po úspěších Bjbma Borga, jednoho z nejlepších tenistů moderní doby. Vedle Borga i řada dalších výborných hráčů jako Mats Wilander a Stefan Edberg přispívala ke zvýšení prestiže Švédská ve světovém tenise. Švédsko dosáhlo šesti vítězství

Přidružený člen MTF.

Švédsko THE SWEDISSH TENNIS ASSOCIATION Založena: 1906 Počet hráčů: 350 000

a pěti finálových účastí v Davis Cupu. Ve Fed Cupu startuje pravidelně od r. 1964, ale Švédky nikdy nedo­

Počet klubů: 765 Počet kurtů: 3000 venkovních,

sáhly úrovně svých mužských pro­ tějšků. Dnes jsou švédskými tenisovými reprezentanty Jonas Bjorkman, Mag­ nus Larsson, Thomas Enquist, Mag­ nus Gustafsson a Thomas Johansson, kteří v r. 1997 skončili v první pade­ sátce světového žebříčku.

1500 krytých

Švédská tenisová asociace byla zalo­ žena v r. 1906 a měla těsné vazby na královskou rodinu. Byl to právě král Gustav V. známý jako „Pan G.“, kdo zavedl tenis ve Švédsku.

Švýcarsko SWISS TENNIS (SCHWEZERISCHER TENNISVERBAND) Založen: 1896 Počet hráčů: 250 000 Počet klubů: 1000 Počet kurtů: 3470 venkovních,

650 krytých

V r. 1896 se sešlo 5 klubů a založilo Švýcarskou tenisovou asociaci, která

v poslední době nabízí program pro 54 900 registrovaných hráčů. Na jedněch z nejlepších kurtů po­ řádá Švýcarsko řadu mezinárodních

podniků v obou profesionálních tur­ né. Díky Martině Hingisové, součas­ né světové jedničce a držitelce čtyř gradslamových titulů ve dvouhře v 17 letech, vzrostla prestiž švýcar­ ského tenisu. Před ní nesli odpověd­ nost za věhlas švýcarského tenisu Jakob Hlásek a Mark Rosset, olym­ pijský vítěz 1994, která vyústila až v účast ve finále Davis Cupu 1992. Basilej je sídlem Evropské teni­ sové asociace (ETA), která byla zalo­ žena v r. 1975 k podpoře rozvoje te­ nisu v Evropě. ETA je považována Mezinárodní tenisovou asociací za regionální asociaci.

Sýrie SYRIAN ARAB TENNIS FEDERATION Založena: 1953 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 85 Počet kurtů: 118 venkovních,

16 krytých

carlos costa, jeden z armády Španělů, kteří zazářili v posledním desetiletí

38

V roce 1953, kdy byly vybudovány první kurty syrskými absolventy Americké univerzity v Bejrútu, byla vytvořena k řízem tenisu i stolního tenisu Syrská federace pro tenis a stolní tenis. Rozdělením vznikla v r. 1964 dnešní Syrská arabská teni­ sová federace. Má 1200 registrova­ ných hráčů. Tenis byl často součástí Panarabských soutěží v této oblasti. Sýrie se stala přidruženým členem MTF v r. 1970, řádné členství jí bylo při­ znáno v r. 1984. Do Davis Cupu

Súdán - Turecko

v r. 1899, kdy princ Pithayalongkom po návratu z Anglie nechal vybudo­ vat první kurt. Královská rodina tenis pochopitelně podporovala a nejvý­ znamnější trofej v národním mistrov­ ství, které se hrálo od r. 1903, byla věnována v r. 1909 korunním prin­ cem. Rozvoj tenisu byl tak silný, že v r. 1927 byla ustavena Tenisová aso­ ciace Siamu pod předsednictvím prince Pitayalongkoma. V r. 1936 vstoupila do MTF. Thajsko hrálo v Davis Cupu po­ prvé v r. 1958. Dnes jsou thajští tenis­ té pravidelnými účastníky, stejně tak jako ve Fed Cupu (po prvních spora­ dických startech od r. 1979).

Založena: 1951 Počet hráčů: 700

Togo

Tunisko

FÉDÉRATION TOGOLAISE DE

FÉDÉRATION TUNISIENNE

TENNIS

DE TENNIS

Založena: 1955 Počet hráčů: 1500

Založena: 1954 Počet hráčů: 30 000

Počet klubů: 8

Počet klubů: 45

Počet kurtů: 40

Počet 503 venkovních,

Počet klubů: 34 Počet kurtů: 80

Začátky tenisu jsou spjaty s koloniální érou. První tenisový klub byl založen v Port of Spain v r. 1883. Stal se prů­ kopníkem v rozvoji tenisu a v r. 1912 uspořádal první mistrovství. Bylo vy­ vinuto značné úsilí o spojení ostrovů. V r. 1951 vzniká národní tenisová asociace. Tenis těží z podpory míst­ ních i ústředních orgánů. Tenisové kurty jsou k dispozici všem vrstvám společnosti. Do Davis Cupu a Fed Cupu se zapojili v r. 1990.

3 kryté

jakob hlásek, který vedl Švýcarsko do finále Davis Cupu 1992

I když byla asociace původně založe­ na jako Togo District Tennis jen se 4 kluby, 4 kurty a 50 členy, úspěšný juniorský program v šedesátých le­ tech dostal tenis do povědomí veřej­ nosti a ze skrovných začátků vyrostla silná federace. Ta nyní registruje 1330 hráčů. Togo dosud nehraje ve Fed Cupu, ale od r. 1970 se pravidelně účastní Davis Cupu.

vstoupila o rok později, do Fed Cupu až v r. 1994.

Tonga

Tádžikistán

Počet hráčů: 300 Počet klubů: 0 Počet kurtů: 70

Přidružený člen MTF.

NATIONAL TENNIS FEDERATION OF THE REPUBLIC OF TAJIKISTAN

Thajsko

Založena: 1992

LAWN TENNIS ASSOCIATION OF THAILAND

Tato země hrála v Davis Cupu v r. 1997, Fed Cupu se zatím nezú­ častnila.

Tanzanie TANZANIA LAWN TENNIS ASSOCIATION

TONGA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1959 Počet hráčů: 700

Počet klubů: 12 Počet kurtů: 60

Přidružený člen MTF se 700 licenco­ vanými hráči.

Založena: 1927 Počet hráčů: 40 000 Počet klubů: 88 Počet kurtů: 500 venkovních,

Trinidad a Tobago

10 krytých

THE TENNIS ASSOCIATION OF TRINIDAD AND TOBAGO

Začátky tenisu v Siamu, jak se Thaj­ sko původně nazývalo, lze nalézt

39

V roce 1960 založila Tuniská teniso­ vá federace tréninkovou školu pro přípravu hráčů na Středomořské hry 1967. Sklidila úspěch a další soutěže v následujícím desetiletí přispěly ke zvýšení prestiže federace i tenisu. Národní týmy soutěží v Davis Cupu od r. 1982, ve Fed Cupu od r. 1992.

Turecko TURKIYE TENIS FEDERASYONU Založena: 1923

Počet hráčů: 14 000 Počet klubů: 34 Počet kurtů: 455 venkovních,

25 krytých

Turecká tenisová federace byla usta­ vena v r. 1941, ale tenis se hrál v menších skupinách již ve dvacátých letech. Podpora tenisu veřejností se zvýšila, až když se rozvinuly junior­ ské programy a hra ve školách. Účast na mezinárodních soutě­ žích byla omezená. Turecko vstoupi­ lo do Davis Cupu v r. 1946, do Fed Cupu jen nedávno v r. 1991.

Tenis ve světě

Ukrajinka natalia medveděvová, vítězka čtyř turnajů turné' WTA, při hře na US Open 1992

Turkmenistán TURKMENISTAN TENNIS ASOCIATION Založena: 1992

Přidružený člen MTF.

Uganda UGANDA TENNIS ASSOCIATION Založena: 1948

Do Davis Cupu se zapojila v r. 1997, ve Fed Cupu zatím nehrála.

Ukrajina

V osmdesátých letech se prosadi­ li mladí hráči, jako sourozenci Andrej a Natálie Medveděvovi. Na Ukrajině se narodila i Larisa Savčenková, kte­ rá sňatkem získala lotyšské občan­ ství. Ukrajina významně přispěla k výsledkům Sovětského svazu v Da­ vis Cupu a Fed Cupu, nyní boduje za sebe.

Spojené arabské emiráty UNITED ARAB EMIRATES TENNIS ASSOCIATION Založena: 1982 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 60

Založena: 1946 Počet hráčů: 60 000 Počet klubů: 23 Počet kurtů: 655 venkovních,

Počet kurtů: 310 venkovních,

Počátky tenisu na Ukrajině se sice datují už od roku 1910, ale k oživení tenisu v této oblasti došlo až po dru­ hé světové válce, zejména díky teni­ sovému klubu Dynamo.

UNITED STATES TENNIS ASSOCIATION Založena: 1881 Počet hráčů: 11 158 000 Počet klubů: 6800 Počet kurtů: 220 000 venkovních,

14 000 krytých

UKRAINIAN NATIONAL LAWN TENNIS FEDERATION

45 krytých

Spojené státy americké

10 krytých

Asociace založená v r.1982 prosazu­ je politiku zvyšování úrovně tenisu zajišťováním zahraničních trenérů pro školy a pořádáním exhibičních zápasů. Úspěch této politiky potvrzu­ je skutečnost, že od r. 1993 hraje tým SAE v Davis Cupu na úrovni zóny. Ve Fed Cupu zatím nestartuje.

Nejúspěšnější tenisová země světa, první, která se pokusila o standardi­ zaci a organizaci hry, vedoucí k zalo­ žení Národní tenisové asociace USA v r. 1881. Je to nejstarší tenisový or­ gán na světě. Krátce po jejím vzniku se usku­ tečnilo první mistrovství USA, které se pak stalo čtvrtým podnikem grandslamu a po nástupu profesionální éry v r. 1968 se nazývá US Open. Mezitím prošla asociace mnoha změnami a uskutečnila řadu nových akcí. Založila Davis Cup v r. 1900 tím, že vyzvala Britské ostrovy k sou­ těži, která se později stala nejširší a nejprestižnější tenisovou soutěží. V roce 1923 byl založen Wight­ man Cup pro ženy. Dárce poháru doufal, že se stane ekvivalentem Da­ vis Cupu. To se však nestalo, proto­ že pohár zůstal jen soubojem Britá­

40

nie a USA, až byl nakonec v r. 1990 zrušen. V r. 1920 federace vypustila slo­ vo „národní“ ze svého názvu, do MTF vstoupila v r. 1923, deset let po jejím založení. K poslední změně v názvu došlo v r. 1975, kdy bylo vy­ puštěno slovo „lawn“, takže zkratka zněla ÚSTA. Se 4,3 procenta obyvatel uvádějí­ cích mezi svými činnostmi i tenis není žádným překvapením, že je za­ jištěn trvalý přísun talentovaných hráčů, takže si Spojené státy udržují převahu v tenise po desetiletí. Vý­ sledkem je, že USA zřídka nedosáh­ nou na nejvyšší mety v Davis Cupu i Fed Cupu. V Davis Cupu zazname­ naly 31 vítězství a 28 finálových účastí, ve Fed Cupu 15 vítězství a 8 finálových účastí. V současnosti udržuje USA v čele mužského žeb­ říčku Pete Sampras, vítěz 10 grandslamů ke konci r. 1997, v ženách šla­ pe na paty Martině Hingisové Venus Williamsová.

Americké Panenské ostrovy VIRGIN ISLANDS TENNIS ASOCIATION Založena: 1973 Počet hráčů: 400 Počet klubů: 29 Počet kurtů: 80

Tenisová asociace založená v r. 1973 byla filiálkou ÚSTA. Jejím hlavním cílem je sjednotit různé organizace k rozvoji tenisu na Panenských ostro­ vech.

Uruguay ASOCIACION URUGUAYA DE TENIS Založena: 1915 Počet hráčů: 4300 Počet klubů: 32 Počet kurtů: 143

Hlavním uruguayským Stánkem teni­ su je Montevideo, kde je soustředěna většina klubů. Asociace s 900 regi-

Turkmenistán - Zimbabwe

sírovanými hráči se soustřeďuje na juniorské programy a organizuje pro ně atraktivní okruhy. Uruguay hraje v Davis Cupu od r. 1931, ve Fed Cupu od počátku sedmdesátých let.

Uzbekistán TENNIS ASSOCIATION OF REPUBLIC OF UZBEKISTAN

Davis Cup začala Venezuela hrát v r. 1957. Federace zorganizovala za­ jímavé programy pro juniory, vybu­ dovala národní tenisové středisko v Caracasu.

Vietnam

Počet klubů: 20 Počet kurtů: 160 venkovních,

8 krytých Řádný člen MTF s 570 registrovaný­ mi hráči. Do mezinárodních soutěží vstoupil teprve nedávno, Davis Cup hraje od r. 1994, Fed Cup od r. 1995.

Jako řádný člen MTF soutěží Zambie v Davis Cupu od r. 1990, ve Fed Cu­ pu zatím nestartovala.

VIETNAM TENNIS FEDERATION Založena: 1989

Založena: 1992 Počet hráčů: 5000

Založena: 1975 Počet hráčů: 2000 Počet klubů: 40 Počet kurtů: 245

Zimbabwe TENNIS ASSOCIATION OF ZIMBABWE

Přidružený člen MTF. Založena: 1904 Počet hráčů: 15 000 Počet klubů: 96 Počet kurtů: 600 venkovních, 1 kry­

Západní Samoa

tý

WESTERN SAMOA LAWN TENNIS ASSOCIATION

Dlouhá tenisová tradice se táhne od koloniální éry v bývalé Rhodésii. Ny­ ní se tenis rozvíjí pod správou Zimbabwe. V Davis Cupu i Fed Cu­ pu startuje od r. 1963.

Založena: 1955

Vanuatu

Přidružený člen MTF.

FÉDÉRATION DE TENNIS DE

VANUATU

Jemen

Založena: 199 Počet hráčů: 150 Počet klubů: 3 Počet kurtů: 14

YEMEN TENNIS FEDERATION

Přidružený člen MTF.

Založena: 1902 Počet hráčů: 300 Počet klubů: 0 Počet kurtů: 50 venkovních, 2 kryté

Venezuela

Přidružený člen MTF s 300 registro­ vanými hráči.

FEDERACION VENEZOLANA DE TENIS

Jugoslávie

Založena: 1926 Počet hráčů: 135 000 Počet klubů: 315

TENIS SAVEZ JUGOSLAVIJE

Počet kurtů: 1065

Počet hráčů: 2500 Počet klubů: 120 Počet kurtů: 345 venkovních,

První tenisový klub ve Venezuele, te­ nisový klub venezuelské železnice, založil v r. 1890 Angličan. Turnaje se začaly hrát od r. 1910. Některé sou­ kromé kurty, často přestavěná patia domů, měly nezvyklé tvary. Po zalo­ žení federace bylo dosaženo standar­ dizace včetně vydání španělského překladu pravidel. První národní mistrovství se konalo v r. 1927, ale co bylo zajíma­ vější, federace zorganizovala meziklubovou soutěž založenou na princi­ pech Davis Cupu, kterou pořádala až do r. 1940.

Založen: 1922

45 krytých Jugoslávská tenisová federace vzni­ kla v r. 1922 v Záhřebu a jugoslávský tým hrál Davis Cup od r. 1927. Po rozpadu Jugoslávie byl národní tým vyloučen ze všech mezinárodních soutěží v r. 1991. Po zrušení sankcí OSN hraje v Davis Cupu i Fed Cupu.

Zambie ZAMBIA LAWN TENNIS ASSOCIATION

41

VELKE Čtyři grandslamové turnaje - Australian Open, French Open, Wimbledon a US Open - jsou nevýznamněj­ šími událostmi tenisového kalendáře; v těsném zá­ věsu jsou turnaje ATP a WTA, Davis Cup, Fed Cup a olympijské hry. Účastní se jich okolo 3000 profe­ sionálních hráčů tohoto sportu, kolem něhož se to­ čí ohromující částky ve vý­ ši mnoha milionů dolarů. AUSTRALIAN OPEN Po skromném začátku ve Warehou­ semen’s Ground v melboumském Albert Parku, domovském místě aus­ tralských automobilových závodů Grand Prix, je Australian Open nyní rovnocenným partnerem v kvartetu grandslamových turnajů, které zasti­ ňují v očích hráčů i veřejnosti veške­ ré ostatní turnaje. Přesto však ještě velice nedávno - v osmdesátých letech - nejlepší hráči o cestování do Austrálie o vánočních prázdni­ nách v žádném případě nestáli a tak­ tika, aby se turnaj mužů a žen hrál v různých měsících, brzy ztratila svou přitažlivost. V jiných částech světa se odehrávaly turnaje, zejména v Japon­ sku a Německu, které se dychtivě tou­ žily protlačit do grandslamu - v pří­ padě nutnosti místo Melbourne.

A poté, v roce 1983, dali austral­ ští představitelé dohromady komerč­ ní a reklamní balíček, který nejenže zastavil pokles zájmu o Melbourne, ale zahájil transformaci, která učini­ la z Australian Open jednu z nejvy­ hledávanějších sportovních událostí na jižní polokouli. Svedení turnaje mužů a žen opět dohromady - a nabídka finančního ocenění za výhru, které už nebylo tak vzdálené cenám, jež se předávaly ve Wimbledonu, na French a US Open - bylo zjevně jedním podstat­ ným faktorem. Avšak přesunutí z Kooyongu do velkolepého nového domova, kde se mohly konat spor­ tovní a jiné zábavné události, vedle slavného melboumského Cricket

MARTINA HINGISOVÁ. nejmladší

hráčka, která úspěšně grandslamový titul

obhájila

42

TURNAJE

43

Velké turnaje

lew road, skvělý šampión a milovaná tenisová osobnost

Ground v centru města, bylo druhým významným faktorem. Kooyong, s veškerým svým ven­ kovským šarmem, náhle zjistil, že se podobně jako Forest Hills v New Yor­ ku nadále nedokáže vyrovnat s ros­ toucím počtem hráčů, a to nemluví­ me o narůstajícím počtu diváků a sdělovacích prostředků. Tento krok nebyl učiněn bez obrovského sebezpytování, zvláště když to obnášelo změnu povrchu - trávy - na níž se turnaj hrál uplynulých 80 let. Zpočát­ ku měl velkou podporu umělý tráv­ ník, ale nakonec byl vybrán umělý tvrdý povrch v Reebound Ace. Po­ vrch je údajně většinu času v pořád­ ku, avšak podle hráčů „vražedný“ při vysokých teplotách vzduchu, kdy se horko vpaluje do podrážek bot a no­ hou. Nové centrum, původně zvané Flinders Park, ale přejmenované

v roce 1996 na Melbourne Park na pokyn hlavních představitelů města, kteří měli pocit, že by Melbourne mělo získat větší celosvětové uznání za své přispění k financování projek­ tu, bylo otevřeno v roce 1988. Dnes nejen že nese nové jméno, ale leží uvnitř nádherného sadově upravené­ ho pozemku, kde se mezi zápasy mo­ hou lidé opalovat nebo pořádat pik­ niky v trávě. A počet diváků, který rok od roku roste, dosáhl rekordních více než 400 000 v roce 1998, kdy Petr Korda zakončil rok překvapení v mužských dvouhrách, když vyhrál svůj první kompletní grandslam ve vyčerpávajícím finále s Marcelem Riosem. Rovněž v roce 1998 se Mar­ tina Hingisová stala nejmladší hráč­ kou, která úspěšně obhájila grandslamový titul ve finále ženské dvouhry proti Conchitě Martinezové. Vše, co souvisí s Australian

Open, je dnes velice vzdálené od dob, kdy se dvouhry mužů účastnilo pouze 17 hráčů z pouze tří států. V té době se turnaj nazýval Mistrovství Australasie a dvakrát se konal na No­ vém Zélandu - v Christchurchi v ro­ ce 1906 a o šest let později v Hastingsu. Jinak turnaj cestoval po všech velkých městech Austrálie, než se usadil v Melbourne v roce 1972. Impuls k vytvoření národní aso­ ciace byl dán nikoli proto, aby se po­ mohlo národnímu mistrovství, ale kvůli rostoucímu přesvědčení, že by se Austrálie měla přidat ke skupině států soupeřících o Davisův pohár. Podle jeho pravidel se mohla země účastnit pouze tehdy, když byl její tým pod správou a organizací národ­ ní asociace. Bylo to v době, kdy představitelé Nového Zélandu pro­ hlásili, že takový krok nadšeně pod­ poří a v Sydney byla v září 1904 založena Australasijská tenisová aso­ ciace. I s hráči takového kalibru jako Norman Brookes a Tony Wilding se australskému mistrovství jen pomalu dařilo získat pevný opěrný bod. Ve skutečnosti trvalo až do roku 1922, než byl učiněn další krok vpřed; ženy mohly konečně soutěžit ve dvou­ hrách, čtyřhrách a smíšených hrách. Rovněž v roce 1922 Nový Zéland založil svůj vlastní tým pro Davisův pohár. Postupně byly Perth a Brisba­ ne opuštěny jako města, kde se turnaj konal střídavě se Sydney, Melbourne a Adelaide. V roce 1926 byl název změněn na prosté mistrovství Austrá­ lie, kdy se turnaj také poprvé konal na nových kurtech v Kooyongu, a za­ čal se konat v dnes již obvyklé době - na konci ledna, takže zahrnuje i svátek Dne Austrálie. Během následujících 30 let turnaj vzkvétal, přestože museli mezinárod­ ní hráči stále vážit časově náročnou cestu. Jak Joseph Johnson napsal v Grand Slam Australia, vítězové by­ li v té době velice kvalitní - Jean Borotra, Fred Perry, Don Budge, Mau­ reen Connollyová, Louise Broughová a Dorothy Roundová, ti všichni triumfovali vedle vlastních austral­ ských skvělých šampiónů. Během druhé světové války aus­ tralské mistrovství stále přitahovalo mnoho nejlepších hráčů na světě, ale diváky ještě více v 50. a 60. letech tě­

44

šilo to, jak rozvojové programy orga­ nizované sirem Normanem Brookesem a legendárním trenérem Harrym Hopmanem vyzvihly domácí hrdiny. Adrian Quist a Frank Sedgman šli příkladem a rychle je následovali Ken McGregor, Ken Rosewall, Mervyn Rose, Neale Fraser, Lew Hoad, Ashley Cooper, Roy Emerson, Rod Laver, Fred Stolle a John Newcom­ be, nemluvě o takových jako Tony Roche, jednom z nejlepších hráčů čtyřhry v celé historii tenisu. Úspěch, který tito hráči zazna­

menali na celém světě v době, kdy Austrálie rovněž 16krát zvítězila v Davis Cupu v průběhu 19 let, pod­ trhl, že to byl pro australský tenis skutečně zlatý věk. Na druhé straně se svět měnil a pokrytecký přístup mezinárodních představitelů - odmí­ tajících se smířit s komerčním kli­ matem, které se ve sportu rozvíjelo, uznáním profesionálů - byl odsou­ zen k zániku. Nejhůře zasáhl austral­ ský tenis každoroční odchod nejlep­ ších světových hráčů, kteří se v následujících letech připojili k pro­ fesionálním skupinám ve Spojených státech. Nejenže to ukončilo jejich převahu v Davis Cupu, ale rovněž utrpěl vstup na australské mistrov­ ství, po čemž následovala ztráta pod­ pory veřejnosti. Během prvních 20 let „Open éry“ problémy přetrvaly. Australian Open, jako Wimbledon a ostatní grandslamové turnaje, byl oslabený zejména v letech 1972 a 1973 poli­ tickými absencemi. V roce 1972 bylo rovněž rozhodnuto změnit da­ tum turnaje z konce ledna na dobu vánočních a novoročních svátků. To potěšilo veřejnost, protože většina lidí měla v té době dovolenou, ale ta­ ké hlavního sponzora, Marlboro, protože to zaručovalo rozšířený tele­ vizní čas. Radost však neměla větši­ nu hráčů, zvláště ti s rodinami, kteří nechtěli být v té době pryč. V pří­ štích deseti letech se kvalita turnaje snížila a byly i doby, kdy se turnaje nezúčastnil ani jeden tenista z první desítky mužů a žen kromě Australa­ nů. Australští představitelé přijali různá protiopatření včetně zavedení samostatného turnaje žen v listopadu od roku 1980. V prvních dvou letech byl vysoce úspěšný, ale podstata

Australian Open

grandslamu spočívá na tom, že by se v něm měli společně utkat nejlepší světoví hráči - muži, ženy a do jisté míry i příští generace - v ukázkovém festivalu čtyřikrát do roka v různých částech světa. Naštěstí se představite­ lé poučili včas. Doby chudičké pre­ zentace a nedostatečného vybavení pro veřejnost a zvláště pro hráče jsou pryč. Australian Open nasadil v po­ sledních letech nové standardy, které inspirovaly ostatní. Turnaj oplýval skvělými zápasy. Jedním z nejpamátnějších bylo semi­ finále mezi Laverem a Rochem v roce 1969, kdy začínala open éra. Laver byl zpět jako nejvyšší nasaze­ ný po letech profesionální izolace. Roche byl nasazený jako čtvrtý a ná­ sledně prokázal, že je právem o jedno místo výš než jeho partner ve dvouhrách Newcombe, když ho porazil v pěti setech ve čtvrtfinále. Při vzpomínce na zmíněnou udá­

lost prohlásil Allan Stone, který skončil na druhém místě ve Wimble­ donu s Colinem Dowdeswellem v ro­ ce 1975: „V Brisbane bylo toho dne extrémní horko, ale přestože se tam sešlo asi jen okolo 200 diváků, přišli se dívat všichni ostatní tenisté. A když se něco takového stane, víte, že je to něco zvláštního. Ze všeho nejvíce si vzpomínám na úžasné úde­ ry. Bylo to dokonalé.“ Svištivé tempo udrželi 4 hodiny a 35 minut při 90 gamech, přičemž sám druhý set trval přes dvě hodiny. Laver nakonec zvítězil 7:5, 22:20, 9:11, 1:6, 6:3, ale ve druhém setu, ještě před zavedením tie-breaku, měl Roche tři setboly za stavu 7:6 a Laver dva při 12:11. V prvním setu Roche třikrát prolomil soupeřovo podání okamžitě poté, co ztratil vlastní, a jeho odvážný odpor se zdvojnásobil ve třetím setu, kdy vrátil brejk za sta­ vu 2:3 a 7:8.

Při podání při 3:4 za stavu 15:30 v pátém setu Laver prudce vystřelil, když byl Roche a mnozí diváci pře­ svědčeni, že jeho údery už ztratily sí­ lu. Bod získal, ale přestože si drsný levák vynutil shodu, game stejně pro­ hrál a Laver následně podával na ví­ tězství. Finále v roce 1975 mezi Johnem Newcombem a Jimmem Connorsem bylo další klasikou, nejen proto, že oba hráči budili dojem, že to byl „boj z osobní antipatie“. Connors před­ chozí rok vyhrál 99 ze 103 zápasů a získal tituly v Austálii, Wimbledo­ nu a v USA. Není překvapující jeho přesvědčení, že kdyby mu nezakázali hrát ve Francii kvůli účasti ve World Team Tennisu, byl by se připojil k Budgemu a Laverovi jako grandslamový vítěz. Newcombe a Connors se nese­ tkali od roku 1973, kdy „Newk“ v obou případech vyhrál, a na Austra­

lanovo prohlášení, že: „Zápas s Con­ norsem je něco, co jsem si dlouho přál,“ zareagoval Connors výrokem: „Měl víc mluvit raketou než pusou. Pokaždé, když se dostanu do finále, Newcombe chybí.“ Když Newcombe vyhrál první set, hlas z davu zavolal na Connorse: „Co se stalo, puso?“ Američan poté urychleně vyhrál druhý set. Pak, když Connors podával na 3:3 ve třetí sadě, Američan poprvé a jedinkrát, přinejmenším v profesionálním teni­ se, vědomě vzdal bod. Poté, co do­ sáhl stavu 40:15 s ne jednou, ale tře­ mi pochybnými výměnami, Connors udělal úmyslnou dvouchybu. New­ combe prolomil jeho podání a vyhrál set 6:4. Jedna teorie zněla, že se takto Connors pokusil získat zpět podporu nepřátelských diváků. Je zajímavé, že Newcombe, který měl mečbol při po­ dání na vítězství za stavu 5:3 ve čtvr­

pete sampras nedokázal zadržet slzy (na Australian Open v roce 1995) v den, kdy se dozvěděl, že jeho trenér Tint Gulliksonje nevyléčitelně nemocný

45

Velké turnaje

tém setu, ale dvakrát musel odvrátit setboly, než se mu podařilo vyhrát tie-break 9:7, prohlásil: „Nezahodil bych to, jako on!,“ na což Connors odpověděl: „Už nikdy žádný bod tak­ hle nepustím.“ I přes počáteční nevo­ li se všichni diváci po 174minutovém souboji postavili, aby oba hráče oce­ nili bouřlivými ovacemi, a Newcom­ be poznamenal: „Jimmy Connors mi dnes dokázal, že šampión musí vědět, jak vyhrát, ale i jak prohrát. Dokázal mi, že je skutečným šampiónem.“ V nedávné minulosti mělo vítěz­ ství 8:6 Matse Wilanderse v pátém se­ tu nad Patem Cashem, v prvním finá­ le v Melbourne Parku v roce 1988, rovněž památný průběh. Co se týká žen, dosud nic zcela nepředčilo kvali­ tu a drama finálového zápasu z roku 1981 mezi Martinou Navrátilovou a Chris Evertovou. I přes vítr, prohá­ nějící se po centrálním kurtu v Kooyongu, který vyvolal více nevymíce­ ných chyb než v jiných zápasech, v nichž se spolu tyto dvě megastar ženského tenisu setkaly, následující psychická bitva upoutala každého, kdo ji viděl. Navrátilová sklouzla z prvního místa na třetí na světovém žebříčku a poté, co prohrála tie-break v prvním setu, situace nevypadala dobře. Jejím jediným problémem však bylo konečně uzavřít své vítězství 6:7, 6:4,7:5. Měla šest gamebolů, aby ved­ la 3:0 v posledním setu, ale všechny promarnila. Následně vedla 5:1, ale Evertová, v typické bojové náladě, se probojovala ke stavu 5:5. Navrátilová však konečně sebrala všechny síly, které potřebovala k vítězství. Co se týče zápasů v současném Melbourne Parku - diskvalifikace Johna McEnroa v roce 1990 za jeho urážlivé poznámky vůči tenisovým představitelům, čímž se stal prvním hráčem v open éře, který byl odvolán z grandslamu; Pete Sampras ronící slzy při ohromujícím znovunabytí sil, aby porazil Jima Couriera v roce 1995; a čtvrtfinále žen v roce 1996, v němž Chanda Rubinová porazila Arantxu Sanchezovou-Vicariovou 6:4, 2:6,16:14 ve třech hodinách 33 minu­ tách, přičemž samotný třetí set trval rekordní dvě hodiny a 22 minut - je jen hrstka ze skvělých zápasů, které jsou nesmazatelně zapsány v historii tenisových turnajů pro příští gene­ race.

tečnost, že se od roku 1912, až do roku 1924, kdy bylo zrušeno Meziná­ rodní tenisovou asociací, mistrovství světa na antuce konalo v Paříži ve Faisanderii v St Cloud Parku. Jeho zánik byl konečným podnětem pro to, aby se národní francouzské mis­ trovství stalo mezinárodním. V těch dnech se francouzská mis­ trovství hrála střídavě v Racing klubu v Croix-Catelan a Stade Fran^ais ve Faisanderii, avšak, jak zprávy z té do­ by naznačují, tyto dva pařížské kluby brzo začaly „praskat ve švech“ pod tíhou diváků, dychtících vidět zápasy mezi „Velkým“ Billem Tildenem a jakýmkoli z mušketýrů nebo pozo­ ruhodné výkony tenistky, které pře­ zdívali „božská“ Suzanne. Celá věc kulminovala v roce 1927, kdy - poté, co dvakrát skončili na druhém místě za Spojenými státy - Francie poprvé vyhrála Davisův pohár, kde porazila Američany 3:2 ve vyzývacím zápase ve Filadelfii. Otázkou bylo, kde by se mohl konat vyzývací zápas příští rok, protože vzrušení nad vítězstvím v roce 1927 bylo tak obrovské, že tisíce lidí stály dlouhé hodiny ve frontě, aby se po­ kochali pohledem na trofej, která po­ prvé dorazila do Francie. Představitelé obou klubů, v nichž se francouzská mistrovství konala, a Albert Canet z Tenisového klubu Jaroslav drobivý, jehož vytrvalost byla odměněna na antuce i trávě Paříže, který se měl právě stát prezi­ světě. Dokonce i v prvních dvou dentem Francouzské tenisové fede­ letech mezinárodního francouzského race, úspěšně nalezli pomoc u paříž­ mistrovství, krátce před svým odcho­ ské radnice. Areál nedaleko Porte Je tak trochu ironií, že zatímco dem na odpočinek, Lenglenová ztra­ ďAuteil, patřící Stade Frangais, byl Wimbledon začal hledat pro své mis­ tila pouze tři gamy ve finále v roce zpřístupněn a během roku byl nový trovství širší areál kvůli Suzanne 1925 a jen jeden o rok později. Navíc stadion, pojmenovaný po francouz­ Lenglenové, aby vyšel vstříc všem se Lenglenové dostávalo mnohem ském letci Rolandu Garrosovi, při­ divákům, které přilákala, francouz­ širší pozornosti v Británii také proto, pravený k otevření. Vyzývací zápas ský šampionát tak učinil až po dalším že kralovala v přibližně stejné době mezi ženskými týmy Francie a Britá­ úspěchu v Davis Cupu. Ne že by jako „mušketýři“ Borotra, Lacoste, nie, jež vyhrála 8:4, byl první udá­ Lenglenová byla v Paříži menší hvěz­ Cochet a Brugnon. lostí, která se konala na slavné červe­ dou než v Anglii. Nikoli. Milovali ji. Až v roce 1925 Francie dovolila né antuce. Francouzské mistrovství Ale v oné době, vlastně až do 70. let, účast jakémukoli „outsiderovi“ z jiné následovalo o dva dny později, kdy kdy se na scéně objevily Chris Ever­ země. Do té doby francouzský turnaj, vyhráli Henri Cochet a Helen Will­ tová a Martina Navrátilová, platila který začal v roce 1891 (14 let po sová. Co se týče Davisova poháru, v mnoha evropských zemích vedle Wimbledonu, 10 let po americkém Francie vyhrála ve vyzývacím zápa­ Británie vůči ženskému tenisu vše­ mistrovství a 14 let předtím, než se se v roce 1928 ve svém novém do­ obecná antipatie. Za takových okol­ konala podobná událost v Austrálii), mově ve stylu art deco, a udržela si ností, dokud se Lenglenová a Helen byl přísně omezený na hráče, kteří pohár až do roku 1933, kdy jí ho vza­ Willsová jedenkrát nesetkaly v Can­ měli francouzské občanství nebo kte­ la Británie. nes v roce 1926, kdy si jich všiml ce­ ří byli členy francouzských klubů. Jedním z důvodů, proč francouz­ JEVGENIJ KAFELNIKOV, první rUSlý sportovní svět, neměli diváci stej­ nou příležitost plně obdivovat ské mistrovství přivítalo hráče z ji­ ký držitel grandslamového titulu ze postavení Lenglenové v tenisovém ných zemí relativně pozdě, byla sku­ dvouhry

FRENCH OPEN

46

Velké turnaje

bjórn BORG na cestě k prvnímu ze svých šesti titulů z French Open v roce 1984

Nebylo divu, že se velkolepý dru­ hý kurt pro turnaj, který byl poprvé otevřený v roce 1995, jmenuje po Su­ zanne Lenglenové nebo že její sochy a sochy „mušketýrů“ zdobí mramo­ rové nádvoří, protože představovali zlatý věk francouzského tenisu. Od roku 1925 do roku 1932 Lacoste, Cochet i Borotra triumfovali na fran­ couzském mistrovství, stejně jako v Davis Cupu. Po nich musela Fran­ cie čekat až na nástup Marcela Ber­ narda v roce 1946. O pocty se od poloviny 30. let do vypuknutí druhé světové války dělili

zejména Australan Jack Crawford se svými dlouhými flanelovými kalho­ tami a košilí s dlouhým rukávem; temperamentní Angličan s dělovým forhendem Fred Perry; a Američan s ohnivými vlasy Donald Budge. Pří­ ležitostně se mezi ně vetřeli hráči jako Baron Gottfried von Cramm, mladý německý aristokrat, který zís­ kal titul v letech 1934 a 1936. Mezi ženami to byla éra patřící hlavně He­ len Willsové, poté Břitce Margaret Scrivenové a Němce Hilde Sperlingové, než Simone Mathieuová obno­ vila prestiž Francie ve dvouhře žen se

svými vítězstvími v letech 1938 a 1939. Marcelu Bernardovi bylo 32 let, když vyhrál první poválečný turnaj v roce 1946 a jeho úspěch - který za­ hrnoval vítězství nad novou generací šampiónů, Panchem Segurou, Budgem Pattym, Jaroslavem Drobným a francouzským favoritem Yvonem Petrou, který vyhrál první poválečný Wimbledon - byl tím významnější, protože začal hrát dvouhry pouze z toho důvodu, že se jeho partnerka ze smíšené čtyřhry rozhodla nehrát. Schopnosti Drobného se ideálně

48

hodily na povrch v Roland Garros, kde však nejprve skončil dvakrát jako finalista, než nakonec získal ti­ tul dva roky po sobě. Přestože Frank Parker triumfoval v letech 1948 a 1949 a Tony Trabert poté zvítězil v letech 1954 až 55, američtí muži nebyli tenkrát ani dnes v Roland Garros stejně úspěšní jako jejich ženské krajanky. V letech bezprost­ ředně po válce dominovaly Ameri­ čanky Margaret Osbomová, později Margaret Dupontová, Doris Kartová, Shirley Fryová a samozřejmě Mau­ reen Connollyová, než Břitká Angela

French Open

Mortimerová narušila úspěch hvězd­ naté vlajky. V příštím desetiletí vychoval mužský tenis mnoho skvělých no­ vých talentů, kteří stejně rychle mize­ li v řadách profesionálů. Ken Rosewall, Lew Hoad a Rod Laver byli mezi těmi, kteří přišli, zvítězili a ode­ šli, přestože se elegantní Evropané, Nicola Pietrangeli a Manuel Santana, oba dvojnásobní vítězové, stali na turnaji favority. Bylo to Santanovo první vítězství v roce 1961 poté, co dvakrát o set zaostával, což zabránilo Italům dosáhnout třetího, po sobě jdoucího vítězství. Nakonec však propukl v pláč drsný Santana a Piet­ rangeli jej utěšoval. Laverovo vítěz­ ství následujícího roku bylo také na­ pínavé, protože prohrával o dva sety a musel odvrátit mečbol, než nakonec porazil Australana Roye Emersona 3:6,2:6, 6:3, 9:7,6:2. Co se jeho týče - Emerson, který zvítězil na posledním francouzském amatérském mistrovství v roce 1967, rovněž rekordně šestkrát vyhrál čtyř­ hry v tomto období australské domi­ nance, během něhož také Fred Stolle a Tony Roche získali titul ve dvouhrách. Do dnešní doby ukázaly svou převahu i australské ženy. Přestože další tři britské šampionky - Shirley Bloomerová (Brasherová), Christine Trumanová a Ann Haydonová (Jonesová) - následovaly Mortiemrovou jako vítězky dvouhry žen v různých letech do roku 1961, Margeret Smithová a Lesley Tumerová se následně dělily o pocty během příštích čtyř let. Přestože se první mezinárodní Open turnaj konal v Boumemothu o několik týdnů dříve, první Open grandslamový turnaj se uskutečnil v Paříži v květnu 1968. Probíhal v době studentských nepokojů, ale přestože generální stávka ovlivnila veřejnou dopravu, hlediště bylo obsa­ zeno do posledního místa a fascino­ vaně sledovalo finálový zápas mužů, v němž Rosewall získal již podruhé titul, 15 let po svém prvním, a porazil Lavera, který o 12 měsíců později využil svého vítězství v Roland Gar­ ros jako odraziště k tomu, aby se stal ARAVIXA SANCHEZOVÁVICÁRIOVÁ

ukončila řadu pěti po sobě jdoucích grandslamových vítězství v Paříži v roce 1989

49

Velké turnaje

prvním mužem, který dvakrát vyhrál celý grandslam. Nancy Richeyová ze Spojených států byla první vítězkou dvouhry žen v open éře, následovaná řadou vý­ znamných jmen jako Margaret Smithová, Evonne Goolagongová, Billie Jean Kingová a mladičká Chris Evertová, zatímco na straně mužů opět dominovali Evropané v čele s Janem Kodešem, Andrem Gimenem a Iliem Nastasem, než na scénu vtrhl Bjóm Borg, 181etý Viking s dlouhými blon­ ďatými vlasy. To bylo v roce 1974. V osmi ohromujících letech hrál sedmkrát, vyhrál šestkrát a byl pora­ žen pouze jednou, a to Adriánem Panattou ve čtvrtfinále v roce 1976. Asi měsíc poté, co Borg, teprve 261etý, odešel na odpočinek, se 171etý Mats Wilander, který o rok předtím získal titul v zápase juniorů, stal nejmladším vítězem v 17 letech a 9 mě­ sících, přičemž porazil mnohem zku­ šenějšího Guillerma Vilase. Wilander poté opět zvítězil v letech 1985 a 1988. Ve finále v roce 1983 ho po­ razil Yannick Noah v nádherném, do­ brodružném zápase. Philippe Chat­ tier najal Noaha pro Francii v Kamerunu na radu Arthura Ashe a Noah se stal prvním francouzským vítězem dvouhry mužů v Roland Garros po 37 letech. Pro francouzské finále to byly impozantní roky. V roce 1984 každý přemýšlel, jestli Ivan Lendl vůbec někdy získá grandslamový titul poté, co pětkrát skončil pouze jako fina­ lista. Byl to však John McEnroe, který zaznamenal tragickou ztrátu formy poté, co vedl dva nula na sety a prolomil soupeřovo podání za stavu 4:3 v posledním setu a nakonec pro­ hrál 3:6,2:6,6:4,7:5,7:5. Změnilo to kariéru vysokého, vážného Čechoslo­ váka, který se nakonec stal občanem Spojených států. V Paříži triumfoval ještě dvakrát, než také figuroval v jedné z největších porážek v histo­ rii turnaje v roce 1989. Zdálo se, že to bude pro Lendla jednoduchá záleži­ tost, když se měl ve čtvrtém kole utkat s nováčkem Michaelem Changem, který měl jen tři měsíce po svých 17. narozeninách - zvláště po­ té, co tento maličký Kaliforňan začal mít takové křeče, že se všichni ptali, zdali to vůbec může vydržet. Ale vy­ držel do konce!

Během ohromujícího comebacku - v tom, co jeho trenér Jose Higueras nazval „nejneuvěřitelnějším zápa­ sem, jaký jsem kdy viděl“ - Chang, který vůbec nebyl nasazený, a přesto porazil Johna McEnroa a Thomase Mustera, měl dokonce odvahu zahrát podání spodem při svých problémech s křečí v pátém setu, čímž nejenže získal bod, ale umocnil Lendlovu ne­ důvěru a pobouření nad tím, co se dě­ je. Tato překvapivá ukázka skvělé práce nohou a neobyčejná koordina­ ce rukou a očí mu zajistila nejen ví­ tězství nad nejvýše nasazeným hrá­ čem, ale učinila z něj nejmladšího šampióna, když porazil Stefana Edberga, přestože zpočátku prohrával dva jedna na sety ve finále. V této době - po třech letech, kdy Sue Barkerová, Mima Jausovecová a Virginia Ruziciová využily velkých absencí hráček z nejlepší desítky začínala být Hana Mandlíková, šampionka z roku 1981, zastíněna rostou­ cí rivalitou mezi Chris Evertovou a Martinou Navrátilovou a následně Steffi Grafovou, lýto hráčky vyhrály v 80. letech 33 ze 40 grandslamových turnajů. Avšak v roce 1989, kdy Chang vedl nástup mladých ve dvouhře mužů, další 171etá hráčka, Arant­ xa Sanchezová-Vicariová, vyhrála ve dvouhře žen, kde porazila obhajující šampionku Steffi Grafovou, přestože světová mistryně podávala na vítěz­ ství za stavu 5:3 v posledním setu. Poté se ve dvouhře žen stala krá­ lovnou antuky Monica Selešová, ale­ spoň v Paříži, a kdo ví, kolikrát by byla získala titul, kdyby se do toho nevložil německý šílenec, který ji po­ bodal přímo na kurtu v Hamburku sedm týdnů předtím, než se chystala vybojovat si počtvrté za sebou vítěz­ ství v Roland Garros v roce 1993. Grafová se ten rok opět stala vítězkou a svůj úspěch zopakovala v letech 1995 a 1996, přestože už nikdy se stejným přesvědčením a autoritou, které provázely její dřívější vítězství. To se týkalo zejména roku 1996, kdy Grafová musela zachránit dva body, aby se vyhnula prohrávání 2:5 v po­ sledním setu památného, téměř nad­ lidského finále. Grafová to označila za „nejlepší a nejvíce vzrušující zá­ pas, který jsme kdy hrály“. Sanchezová dvakrát podávala na vítězství, a kdyby jí náhle neselhaly nervy,

když vedla ve druhém setu 4:1, Gra­ fová mohla držet trofej již počtvrté po pouhé hodině a 42 minutách místo po třech hodinách a 3 minutách, kte­ ré nakonec potřebovala. Díky Roland Garros se umělecká hodnota tenisu, která není vždy patr­ ná na všech površích, stále rozvíjí a dostává ostřejší obrysy, zejména v posledních letech, kdy kombinace moderních raket a pevnějších základů kurtu urychlila povrch. Zatímco nejlepší hráči na antuce přetrvají, nejlep­ ší všestranní tenisté teď mají více podnětů, aby zazářili. Toho jsme byli svědky v roce 1996, kdy po dvojitém úspěchu Jima Couriera a Sergiho Bruguery a odměněnému odporu i formě Thomase Mustera předvedl Jevgenij Kafelnikov výkon vskutku dokonalých všestranných kvalit, čímž se stal prvním ruským držitelem grandslamového titulu, když bez ztráty setu zvítězil nad Michaelem Stichem.

WIMBLEDON Wimbledon! Žádné jiné místo na světě není tak významným synonymem tak speciální sportovní události. Je nejstarším, nejslavnějším a samo­ zřejmě nejprestižnějším tenisovým turnajem na světě, který se koná dva týdny uprostřed britského léta na do­ konale upravených trávnících All England Clubu. „Ten malý kousek te­ nisového nebe v londýnské SW19“, tak to jednou popsala „Teach“ Tennantová, v té době trenérka první grandslamové šampionky Maureen Connollyové. A téměř 50 let po svém založení - přestože byly tribuny i sa­ motné místo rozšiřovány, přibyl pěkný nový, účelově postavený kurt číslo 1 plus skutečnost, že poptávka po vstu­ penkách neustále překonává nabídku - je klub rozhodnutý, že by si turnaj měl zachovat atmosféru tenisového utkání v anglické venkovské zahradě. Příběh o tom, jak se toto mistrov­ ství zrodilo, je nyní součástí sportov­ ní legendy. All England Croquet Club, založený v roce 1868, zjistil v roce 1875 - poté, co byl jeden tráv­ ník oddělen pro hraní tenisu - že než bude zaplacen zvyšující se nájem je­ jich čtyř akrů půdy mezi Worple Road a starým londýnským a Jihozá­

50

padním nádražím, nebudou stačit pe­ níze na opravu poníkové dráhy. Padl návrh: „Proč neuspořádat turnaj v tenise?“ Došli k názoru, že by tato nová hra, která se na anglic­ kém venkově těšila stále větší oblibě, mohla být jejich záchranou. Wimble­ don se oficiálně zrodil oznámením v publikaci The Field (Pole) 9. červ­ na 1877. V oznámení stálo: „Všeanglický kroketový klub a Tenisový klub ve Wimbledonu navr­ hují uspořádat tenisový turnaj otevře­ ný všem amatérům v pondělí 9. čer­ vence a následujících dnech; vstup 1 libra 1 šilink ( dnes 1,05 libry). Jmé­ na a adresy soutěžících hlašte v Hon Secu před zmíněným dnem nebo v tom dni před 2.15 hodinou odpoled­ ne na pozemku klubu. Budou uděleny dvě ceny - zlatá cena pro vítěze a stří­ brná pro hráče na druhém místě. Hod­ nota cen bude záviset na počtu hráčů a bude oznámena před zápasem, ale v žádném případě nebude menší než vložené peníze nebo menší než 10 li­ ber 10 šilinků a 5 liber 5 šilinků.“ Zúčastnilo se 22 mužů a vítězem se před zraky 200 diváků, kteří zapla­ tili v přepočtu na dnešní peníze 5 pen­ cí, se stal Spencer Gore, bývalý kapi­ tán kriketu v Harrow, který porazil W. C. Marshalla v prvním finále. Tur­ naj trval až do úterý 19. července, protože se žádné zápasy nemohly hrát 13. a 14. července, jelikož by ko­ lidovaly s kriketovým zápasem Eton versus Harrow v Lordsu, který byl v těch dnech jednou z největších spo­ lečenských událostí anglického léta. Mimochodem, ten poníkový vlá­ ček nyní stojí u vchodu do Tenisové­ ho muzea ve Wimbledonu, které ne­ jen že se stalo stále oblíbenější zastávkou tenisových fanoušků na londýnské turistické stezce, ale také vzpomínky vyvolávajícím spojením mezi minulostí a současností. Až do roku 1884 se konala pouze dvouhra mužů. Následně byla zavedena dvou­ hra žen, jíž se v prvním roce zúčast­ nilo pouze 13 hráček a ve které zvítě­ zila Maud Watsonová; a čtyřhra mužů, kterou mezi lety 1879 a 1883 pořádal Tenisový klub univerzity v Oxfordu. Popularita Wimbledonu rostla tak rychle, že do poloviny 80. let 19. sto­

Wimbledon

letí - v době vynikajících výkonů dvojčat Renshawových a kdy se Lottie Dodová stala nejmladší šampionkou ve věku 15 let v roce 1887 začaly stálé tribuny nahrazovat pů­ vodní dočasné ubytování. I tenkrát však následovalo období poklesu zá­ jmu, až dokud bratři Dohertyové, Laurie a Reggie, opět nezažehli nad­ šení se svou desetiletou vládou po­ krývající přelom století, takže bylo například mistrovství v roce 1895 do­ konce ztrátové - o celých 33 liber. Naopak v roce 1997, kdy počet diváků dosáhl rekordních 405 327, překročil zisk - který musel být od poloviny 30. let tohoto století předá­ ván tenisové asociaci na rozvoj tenisu v Británii - 31 milionů liber, což byl rovněž rekord. Čím to, že hráči jako Sampras, Grafová a bezpočet dalších vítězů před nimi tak jednoznačně jmenují Wimbledon, když mají odpovědět, jaký turnaj by si vybrali, kdyby moh­ li vyhrát jen jediný ve svém životě? Čím to, že stovky, někdy tisíce lidí všech věkových kategorií stojí ve frontě celou noc na denní příděl míst, která nebyla prodána v předprodeji nebo prostě nasávají zvláštní atmo­ sféru sledováním zápasů z vnějších kurtů? Jedním faktorem je zcela jistě tra­ dice. Trávník je druhým faktorem. Čas od času se ozývají hlasy, aby byl

vytrhán a nahrazen něčím méně zku­ šebním. Jak však Mats Wilander, kte­ rý vyhrál všechny ostatní turnaje grandslamu kromě Wimbledonu, prohlásil: „Nikdy by to neměli měnit. Mohli by zničit turnaj, kdyby to udě­ lali.“ All England Club ve skutečnosti stále provádí změny a zlepšení, které se mísí s tím, co zde už bylo předtím tak dokonale, že vyvolávají dojem, že vše zůstává stejné. Ale některých věcí se přece jen změny dotkly vý­ razněji. Od roku 1900 začínalo mis­ trovství vždy šesté pondělí před prv­ ním srpnem, přestože klub vyjádřil ochotu vážně promyslet možnost, že by se konalo o týden později, čímž by poskytlo třetí týden volna mezi Wimbledonem a French Open v případě, že to jednomyslně podpo­ ří hráči a ostatní, jichž se to týká. Ví­ těz dvouhry mužů si je vědom toho, že bude požádán, aby zahájil hru na

Centrálním kurtu následující rok přesně ve dvě hodiny odpoledne (kromě roku 1997, kdy byl začátek pozdržen, aby se mohla uskutečnit celá zahajovací ceremonie na novém kurtu číslo 1). A je zde samozřejmě pravidlo, že hráči musí mít převážně bílé oblečení. V dalších ohledech je Wimble­ don na čele změn. Účast hráčů v mužské dvouhře, která rok od roku rostla, se ustálil na 128 v roce 1924; nasazování, v různém počtu od 8 přes 10, 12 do 16, bylo zavedeno ve dvouhře mužů v roce 1924 a kvalifi­ kace započala v roce 1925. Je však mnohem významnější fakt, že to byl právě Wimbledon ve spojení s LTA, kdo donutil zbytek světa ukončit po­ krytecké amatérství a povolit zahá­ jení open tenisu v roce 1968. Zázna­ my ukazují, že All England Club naléhal na ILTF, aby přijala open te­ nis, už v polovině 30. let, ale až v roce 1967 Wimbledon ohromil zbytek tenisového světa, když povo­ lil, aby se profesionální turnaj konal ve třech dnech na Centrálním kurtu. Dal tak najevo, že bez ohledu na ostatní příští rok povolí, aby se zde profesionálové utkali s amatéry. Ele­ ktronický čárový rozhodčí byl rov­ něž novinkou Wimbledonu, kterou zbytek světa přijal, ovšem společně s úměrně zdokonalenými marketinkovými technikami. Jak Wimbledon a ostatní grandslamové turnaje rost­ ly, psychicky i komerčně, tak rostla - většinou díky televizi - jejich po­ pularita. Snídaně s Wimbledonem se stala stálým prvkem léta na televizní stanici NBC ve Spojených státech, přestože pro obyvatele Kalifornie to znamená vstávat před šestou hodi­ nou ranní, aby stihli první míčky ve finálovém zápase. Rovněž v Austrálii se Wimbledon těší obrovské popularitě a nejsou zde výjimkou celonoční bdění u televiz­ ních obrazovek. Bylo tomu tak ze­ jména v roce 1987, kdy se Pat Cash stal jejich prvním šampiónem dvou­ hry mužů od Johna Newcomba v roce 1971. Není možné na tomto prostoru zmínit více než reprezentativní vzo­ rek největších wimbledonských vítě­ zů, zápasů a zvláštních událostí. Nej­ význačnější úspěchy jednotlivců jsou zaznamenány v jiných kapitolách té-

LOTTIE dodová, nejmladší vítězka Wimbledonu v 15 letech a 285 dnech

to knihy. Některé přesto stojí za zvláštní zmínku. Nejprve se podíváme na ženy; v průběhu generací se zde objevily vítězky a osobnosti, jejichž pozoru­ hodné výkony zůstanou vyryté do historie Wimbledonu: Lottie Dodová,

51

samozřejmě, Dorothea Lambertová Chambersová, Suzanne Lenglenová, Kitty Godreeová, která byla známější a obdivovanější, když hrála ve svých 80. letech, než když byla wimbledon­ skou vítězkou v roce 1924, Helen Willsová, Maureen Connollyová,

Velké turnaje

jimmy

Connors A Chris

evertová byli zasnoubeni, když oba zvítězili ve Wimbledonu v roce 1974

Margaret Courtová, Billie Jean Rin­ gová, Chris Evertová, Martina Navrá­ tilová a nyní Steffi Grafová. Na straně mužů je výběr vynika­ jících jmen z minulosti obtížnější. Nic ve zlém vůči šampiónům z ne­ dávné minulosti, zvláště před zruše­ ním vyzývacího zápasu. Mnozí by bezpochyby byli stejně úspěšní i dnes, avšak první muž, který měl stejný vliv jako Lenglenová, byl jistě charismatický Brit Fred Perry. Sku­ tečnost, že jeho socha, stojící přímo naproti současné Síni slávy, zdraví každého, kdo pohlédne napravo při průchodu branou z Church Road, a demonstruje, jaký význam měl pro Wimbledon a britský tenis. Je rovněž pamětihodné, že Perry byl prvním britským wimbledonským vítězem

od dob Arthura Gora v roce 1909, a následně Tim Henman a Greg Ru­ sedski soupeřili o to, který z nich se stane novým vítězem od dob Perryho v roce 1936. V dnešní době se sdělovací pro­ středky samozřejmě mnohem více soustřeďují na osobnosti a soukromé životy vítězů a podstatně méně na sí­ lu a dovednost jejich forhendů a bekhendů, a proto současní šampióni jako Ilie Nastase, Bjóm Borg, Jimmy Connors, John McEnroe, Boris Bec­ ker, Andre Agassi a Pete Sampras mají ještě větší prostor ve zprávách než stejně talentovaní pováleční šam­ pióni Rod Laver, Lew Hoad a džentl­ men mezi džentlmeny Stefan Edberg. Jedním z nejlepších zápasů ve Wimbledonu bylo nepochybně první

finále dvouhry žen po první světové vé, která zasáhla síť, ale vrátila se na válce mezi paní Lambertovou-Cham- její stranu. Prohrála tak 10:8, 4:6, bersovou, obhajující šampionkou 9:7. z roku 1914, a 201etou francouzskou Co se týče skvělých comebacků, novickou, hrající poprvé na trávě, Su­ pouze několik se jich vyrovnalo ne­ zanne Lenglenovou. Přes výrazný vě­ obyčejné snaze Henriho Cocheta kový rozdíl (bylo jí v té době téměř v roce 1927 - mimochodem, tento 41 let) a škrobené šaty se paní Lam- rok bylo poprvé zavedeno nasazování bertová-Chambersová v zápase proti hráčů ve všech pěti událostech, zápa­ troufalé Francouzce, jejíž šaty konči­ sy byly vysílány poprvé z Centrální­ ly odvážně krátce pod koleny, vzpa­ ho kurtu a všech osm hráčů ve čtvrt­ matovala ze stavu 1:4 v posledním finále dvouhry mužů pocházelo ze setu, měla dva mečboly za stavu 6:5, zámoří. V semifinále s Billem Tildeale jak vzpomínala později: „Moje nem, vysokým Američanem, Cochet ruka byla najedou jako hadrová.“ prohrával o dva sety a 1:5, když naLenglenová odvrátila první mečbol lobem ranou od rámu, která tenkrát dokonce zasáhla síť, než skončila boris becker plný energie jako vítěz. Za stavu 40:30 to byla a v typické odvážnéformě ve Wim­ vlastní rána Lambertové-Chamberso- bledonu v roce 1991

52

Velké tumaje

jednou přeřadil na nejvyšší rychlost. Dal 17 po sobě jdoucích es a v násle­ dujících pěti gamech ztratil pouhé dva body. Říkalo se, že Tildena, který

nakonec prohrál 6:3 v pátém setu, zhypnotizovala skupina Indů. O deset let později ve své autobiografii Můj příběh Tilden napsal: „Pokud tomu tak bylo, nevěděl jsem o tom. Vím jen to, že moje koordinace se najednou zcela rozpadla a nemohl jsem umístit míček na kurt. Co dělal Cochet, s tím nemělo nic společného.“ Je to možné, ale ve finále Cochet, který se rovněž vzpamatoval z prohrá­ vám' o dva sety ve čtvrtfinále předvedl tento

zázrak znova a porazil svého krajana Jeana Borotru 4:6, 4:6, 6:3, 6:4, 7:5 poté, co odvrátil třetí mečbol za stavu 3:5 v posledním setu vítězným bekhendem, během zápasu se skvělými voleji, který mnozí považovali za dvojí hit. Porážka Ellswortha Vinese Jackem Crawfordem 4:6, 11:9, 6:2, 2:6, 6:4 v roce 1933 byla dalším zápasem, který se hodí do kategorie impozant­ ních, stejně jako triumf Jaroslava Drobného proti Keňu Rosewallovi v roce 1953 a vítěz­ ství Stana Smithe nad Iliem Nastasem v roce 1972. Me­ zi ženami se do historie

společné události ve Forest Hills. Muži se přesunuli v roce 1915 z Newportu do Forest Hills, kde se událost konala až do roku 1977, s vý­ jimkou tříletého pořádání v kriketo­ vém klubu v Germantownu v rozme­ zí let 1921 a 1923, než byl postaven nový stadion West Side. Turnaj žen se rovněž přesunul do Forest Hills v roce 1921, ale jako samostatná udá­ lost. První šampionkou ženské dvou­ hry byla Ellen „Nellie“ Hanswellová, která, jako všechny její soupeřky, podle tehdejších zpráv, „užívala boč­ První zaznamenaný turnaj ve Spoje­ ního podání, dělala chybné údery, ných státech se patrně konal v Na- které stočí míček, a nikdy, ale nikdy hantu v Massachusetts v srpnu 1876, nešla na síť.“ v němž se hrály hry o 15 bodech Zahájení Davis Cupu mělo údaj­ jako v „raketách“ (staré francouzské ně velký vliv na rychlý nárůst přičle­ hře, z níž vzešel moderní tenis). Tepr­ něných klubů ve Spojených státech, ve po utvoření toho, co se původně v době, kdy získával velkou populari­ jmenovalo United States National tu i golf, ze 44 v roce 1900 na více Lawn Tennis Association („National“ než 100 o osm let později. Soustředi­ bylo vypuštěno v roce 1920 ly se zejména na východním a západ­ a „Lawn“ v roce 1975) na schůzce 34 ním pobřeží. Z Kalifornie se vynořily klubů v hotelu na Páté Avenue na May Suttonová a Hazel Hotchkissonewyorském Manhattanu v roce vá. May, později paní Thomasová-Bun1881, bylo zorganizováno první ame­ dyová, zvítězila na americkém šam­ rické mistrovství ve dvouhře. Konalo pionátu v roce 1904 ve věku 16 let. se v newportském Casinu s pravidly O rok později, při návštěvě v Anglii, převzatými z Wimbledonu, s míčky kde se narodila, se stala první Ameri­ dovezenými z Británie, a dokonce čankou, která získala titul ve Wim­ i několika britskými hráči. Jeden bledonu. z nich, William E. Glyn, se dostal do­ V podstatě to však byly události konce do finále, ale porazil ho jeho v letech bezprostředně po první svě­ harvardský protihráč Richard tové válce - kdy se Bill Tilden proká­ Sears 6:0, 6:3, 6:2. zal jako nepřekonatelný po šest let Sears, s výhodou vyzývacího mezi muži, Molla Malloryová a He­ zápasu, který byl zahájen lena Willsová dominovaly mezi žena­ v roce 1884 a zrušen pro mu­ mi a byl postaven nový stadion na že v roce 1912 a pro ženy Forest Hills, v té době druhý největší v roce 1919, následně zvítězil po Wimbledonu - což ostře ustavilo v příštích šesti letech, kdy po­ soupeření. Bez ohledu na depresi ve pularita hry rostla rychleji než 20. letech neochaboval zájem ani ohrožení jeho nadvlády. Jeho podpora amerických šampionátů, partnerem, se kterým vyhrál čtyř­ které v té době pravidelně přitahova­ hry celkem pětkrát za šest let, byl Ja­ ly přízeň předních hráčů z celého mes Dwight, jeden z hlavních prů­ světa. Skutečně od roku 1925, kdy kopníků amerického tenisu. Tildenova šňůra šesti po sobě jdou­ Mistrovství žen, dvouhry a čtyř­ cích vítězství skončila, René Lacoste, hry, se začala hrát v roce 1887 v kri­ Henri Cochet a Fred Perry získali ti­ ketovém klubu ve Filadelfii, přestože tul v pěti z následujících devíti let. čtyřhry nebyly uznávané jako zápas Cochetovo vítězství nad Tildenem šampionátu až do roku 1889. Až ve čtvrtfinále roku 1926 je obecně po­ v roce 1935 se muži a ženy setkali při važováno za jedno z nejzajímavějších utkání, přinejmenším v posledních padesáti letech turnajů. Cochetovi, pat cash se zařadil na seznam tomuto inteligentnímu taktikovi, se podařilo vstřebat rychlost Američa­ australských wimbledonských vítězů v roce 1987 nových podání a využil toho k vlast­ zapsala kombinace síly a obratné přesnosti, které Maureen Connollyová předvedla na cestě k vítězství dru­ hého ze svých tří po sobě jdoucích ti­ tulů v roce 1953, plus těsné úniky Steffi Grafové, která následně porazila Gabrielu Sabatiniovou v roce 1991 a Janu Novotnou o dva roky později. Kouzelné vzpomínky, jako Wimble­ don sám, nikdy nekončí.

US OPEN

54

US Open

ní výhodě, útočil na síť při každé pří­ ležitosti a poté hrál skvěle z voleje. Tilden, znepokojený poraněním kole­ ne, které si způsobil před několika dny, vyrovnal ze stavu 1:4 na 4:4 v pátém setu svými skvělými vítěz­ nými míči na síti, avšak Cochet jej opět přelstil tím, co Allison Danzigová popsala v listu New York Times jako „dokonalé protiúdery“. Válka v letech 1939 až 1945 po­ stihla tenis ve Spojených státech jen lehce, takže na rozdíl od Wimbledo­ nu, který byl za války vojenským centrem, a proto jej bylo třeba po vál­ ce zrekonstruovat po zásazích bomb, se US Open rychle vrátil ve své plné síle. V roce 1946 musely být brány Forrest Hills často zavírány kvůli da­ vům - první známka dilematu, které­ mu v posledních letech náhle čelily všechny grandslamové soutěže poté, co se v roce 1968 objevily tenisové open turnaje. Do popředí se dostalo nové jméno, Tom Brown, jenž porazil Franka Parkera a Gardnera Malloye, než ve finále prohrál s Jackem Kramerem, který se mimo jiné proslavil jako první muž, jenž ve Wimbledonu zvítězil v krátkých kalhotách. Po Kramerovi v letech 1946 a 1947 byl mistrem v následujících dvou letech Pancho Gonzales, třeba­ že se v roce 1949 po několika poráž­ kách, které utrpěl od domněle slab­ ších protivníků, zdálo, že mu titul přebere Ted Schroeder, čerstvý vítěz Wimbledonu. První set dopadl 18:16 a skončil kontroverzně, přičemž Gonzales byl nespokojen s tím, co se obecně pova­ žovalo za nesprávné rozhodnutí roz­ hodčího ve 33. hře. Prohrál i ve dru­ hém setu, avšak, stejně jako ve Wimbledonu o neuvěřitelných 20 let později, se Gonzales, který se nehod­ lal vzdát tak snadno, vzepřel jako zraněný tygr a ve zbývajících třech setech zvítězil 6:1, 6:2, 6:4. Gonzales samozřejmě byl, stej­ ně jako řada dalších Američanů a zejména Australanů, kteří jej ná­ sledovali, ideálním kandidátem pro rozšiřující se profesionální zápasy. V 50. a 60. letech, nežli se tenis za­ čal hrát způsobem open, tedy domácí triumfy na amerických mistrovstvích pocházely v zásadě z generace žen­ ských hráček - Pauliny Betzové, Louisy Broughové, Margarety du

bill tilden díky svému dělovému podání třikrát vyhrál Wimbledon

Pontové, Maureen Connollyové, Do­ ris Kartové, Shirley Fryové a Althey Gibsonové. Třebaže si na tu myšlenku nako­ nec zvykla a posléze poskytla Wim­ bledonu a britské LTA vlivnou pod­ poru, nebylo v té době tajemstvím, že USLTA bojovala dlouho a úporně za to, aby hra zůstala amatérskou. Nic­ méně v prvních dvou letech poté, co amatéři a profesionálové dostali možnost soutěžit společně, pokračo­ vali v pořádání mezinárodních ama­ térských mistrovství Spojených států v bostonském Longwoodu. Na druhé straně zajistili pro open na Forest

Hills 100 tisíc dolarů na ceny, čímž jej učinili nejbohatším tenisovým tur­ najem na světě. Navzdory většině očekávám' profesionálové bojovali a finále získal Arthur Ashe, dosud amatér, který ve stejném roce získal i americký amatérský titul, když po­ razil Torna Okkera z Nizozemska, spíše „registrovaného“ než skutečné­ ho profesionála, vzhledem k tomu, že přijal pemze spojené s umístěním, avšak zůstal pod kontrolou své ná­ rodní asociace. Virginia Wadeová, jež spadala do stejné kategorie, získala 6000 dolarů jako první vítězka turna­ je open v ženské dvojhře.

55

Následující rok byl jedním z nej­ důležitějších v životě Roda Lavera, jenž se stal, když porazil svého kraja­ na Tonyho Rochera 7:9, 6:1, 6:3, 6:2, jediným mužem, který dosáhl grandslamu podruhé ve stejné aréně, v níž se Don Budge zapsal do historie jako první grandslamový mistr v roce 1938. Déšť způsobil, že finále muse­ lo být odloženo až na třetí pondělí a dalších 95 minut zdržení si vyžádal vrtulník, který se vznášel nad kurtem jako součást okázalého vysušování. Za těchto podmínek Laverův triumf, během kterého použil tretry, aby se mu lépe došlapovalo na dosud kluz­ kou trávu, zhlédlo pouhých 3708 divá­ ků a nepsal o něm žádný ze sdělova­ cích prostředků. Margaret Courtová, jež zvítězila v ženské dvojhře, si získala grandslamovou slávu v ná­ sledujícím roce, kdy byly poprvé představeny tie-breaky, zatímco Rosewall se stal vítězem mužské dvouhry, třebaže většinu zápasu odehrál s prasklým dřevěným rámem své ob­ líbené rakety. Popularita turnaje pak dále na­ růstala. Od roku 1973 byla zavedena k potěšení žen stejná peněžní výše cen, takže John Newcombe a Marga­ ret Courtová získali 25 000 dolarů každý za vítězství ve dvouhře. O rok později přišlo rozloučení s trávou, které umožnilo nejen otevřít nové ze­ lené antukové kurty, k velké radosti Chris Evertové, ale i noční zápasy pod umělým osvětlením. Nicméně ani dva zápasy denně nebyly úměrné počtu zájemců, kteří do West Side Clubu přicházeli. Turnaj v roce 1977, kdy se poprvé objevili Tracy Austinová (14) a John McEnroe (17) a kdy transsexuál Renée Ri­ chards v prvním kole prohrál s Wadeovou, ale dostal se do finále čtyřhry s Bettyann Stuartovou, byl posledním turnajem, který se zde hrál. Najít nové místo snadno dosaži­ telné z Manhattanu a s dostatečným prostorem pro všechny nezbytnosti, aby se zde mohl konat grandslamový turnaj, nebylo jednoduché. Navíc zde existovalo riziko, v té době pravděpo­ dobně podceňované, že starý stadion Louise Armstronga, tedy vybrané místo, se nacházel přímo pod jednou ze vzdušných cest směřujících na le­ tiště La Guardia. Byl to zcela jistě nezapomenutelný první rok. Pam

Turnaj WTA

flushing meadows, působivé nové místo konání US Open od roku 1978

Shriverová (16), vyzbrojená raketou Prince jumbo, se dostala do finále, v němž nakonec podlehla Evertové, a Connors, jediný hráč, který získal titul na třech různých površích, pora­ zil Bjóma Borga, jehož osudem bylo nezískat větší úspěch na Flushing Meadows než na Forest Hills. Ostatním se na novém místě nic­ méně dařilo. V roce 1979 se Tracy Austinová ve věku 16 let a 28 dní sta­ la nej mladší vítězkou ženské dvouhry a střílející podání Roscoe Tannera zničila nejen síť uprostřed kurtu, ale opět také Borgovy šance. Odehrálo se zde klasické finále Borg - McEnroe v roce 1980, druhé z McEnroových čtyř vítězství. Con­ nors byl o jedno lepší, neboť vyhrál

TRACY AUSTINOVÁ zvítězila

na US Open v roce 1981 podruhé a přidala si tento titul k dalším 25 z amerických turnajů Spojených států

pětkrát, načež následovala tři po so­ bě jdoucí vítězství Ivana Lendla. Mezi ženami šestkrát zvítězila Evertová a skvělé výkony předvedly Mar­ tina Navrátilová a později Steffi Gra­ fová a Monica Selešová. Třebaže se stížnosti na atraktivnost místa dnes již ukázaly jako irelevantní, pokraču­ jí kontroverze ohledně pořádání se­ mifinále a finále mužských dvojher v po sobě následujících dnech s žen­ ským finále dvojher, ustaveným me­ zi mužská semifinále kvůli poža­ davkům televizních stanic. Sobota 8. září 1984, kdy první zápas dne za­ čal v 11.07 a druhé mužské semifiná­ le se hrálo do 23.14, přičemž na sta­ dionu zůstalo sotva 3500 diváků, byla označena za „pravděpodobně nejskvělejší den v tenisové historii“. Existují ovšem i takové názory, že to bylo škodlivé překročení veškerých mezí; nespravedlivé k Navrátilové a Evertové, které tak musely dlouho čekat na odehrání svého finále, a k McEnroovi a Connorsovi, jejichž

zápas ani nezačal, a většina lidí již byla po večeři. V roce 1990 se poprvé proslavil Pete Sampras, a stal se vůbec nej­ mladším mistrem ve věku 19 let a 28 dní. Některé z jeho nejnapínavějších a nejemocionálnějších zápasů se ode­ hrály tady, v neposlední řadě jeho vý­ jimečné čtvrtfinále proti Alexu Corretjovi v roce 1966, kterému se vyhnulo štěstí a jenž udělal dvojchybu při mečbolu. Příběh o to dojem­ nější, že Sampras, který byl na kurtu fyzicky nemocen, pokračoval a vy­ hrál svůj první grandslamový titul poté, co jeho trenér Tim Gullikson zemřel na rakovinu.

TURNAJ WTA Třebaže 30 let po objevení teniso­ vých open zápasů ženy dosud nedo­ sáhly absolutní rovnosti s muži, po­ kud jde o finanční ohodnocení cen, existuje drobný spor o to, kolik sou­

57

časné superhvězdy dluží těm, kdož bojovali - a do velké míry vítězili za to, aby turnaj WTA a ženský tenis obecně získaly uznání, kterého dosa­ hují v současné době. V roce 1998, tedy v 58 turnajích ve 24 zemích světa od ledna do listopadu, mohou hráči soutěžit o cel­ kovou částku 40 milionů dolarů. I když vezmeme v úvahu enormní in­ flaci, ke které mezitím došlo, takový jackpot stojí za zapamatování. Vzpo­ mínka tu patří především Billie Jean Kingové a Gladys Heldmanové, ně­ kdejší vydavatelce amerického časo­ pisu World Tennis. Byly tenisovými sufražetkami své doby v 70. letech 20. století. Ačkoli se nepřipojovaly k soptění na turnajích, aby zdůraznily nerov­ nost v tom, jak jsou placeny ony a jak muži, jejich bojovnost byla zřejmá a oprávněná. Věci se vyostřily, když Jack Kramer, wimbledonský mistr z roku 1947, který se stal pravděpo­ dobně největším propagátorem tenisu

Velké turnaje

ve Spojených státech, odmítl zvýšit lanky - Judy Daltonová a Kerry Melstrukturu peněžních částek spojených villová. Následujícího dne zaslala s cenami na Tichomořské jihozápad­ ní mistrovství v Los Angeles. USLTA telegramy všem zúčastně­ Nabízel celkovou sumu 12 500 ným Američankám, sdělila jim, že je­ dolarů vítězi mužské dvouhry jich členství bylo pozastaveno, a pro­ a skromnou částku 1500 dolarů jeho to nemají právo hrát na ženskému protějšku. Billie Jean a její grandslamech, ve Federálním poháru stejně rozzuřená dlouholetá partnerka či Wightmanově poháru. Ale hráčky ze čtyřhry, Rosie Casalsová, se roz- se odmítaly vzdát. Houstonský turnaj hodly jednat. Spojily se s paní Held- se uskutečnil, stejně jako dva další manovou, jejíhož bojovného ducha a do roku 1971 se turnaje pořádaly Kramerova odpověď spíše inspirova­ v 19 městech. la než uhasila, když jí na návrh, že by Do roku 1972 „Původní devítka“ ženy mohly událost bojkotovat, řekl: přitáhla téměř 50 dalších „Mně to vyhovuje. Peníze určené pro hráček, avšak děvčata přidám mužům.“ Události dostaly rychlý spád. Bě­ hem několika dnů paní Heldmanová využila svých kontaktů v Houstonu, aby zorganizovala zápas osmi žen s nabídkou 5000 dolarů na ceny v houstonském Racquet Clubu. Spo­ jila se i se svým přítelem Josephem Culmanem III., tehdy výkonným šé­ fem společnosti Philip Morris lne., který přispěl dalšími 2500 dolary vý­ měnou za to, že tento svátek bude nést jméno nových cigaret Virginia Slims, které byly právě uváděny na trh. 23. září 1970, pouhých několik týdnů poté, co Margaret Courtová vy­ dělala sotva třetinu peněz, které zís­ kal vítěz mužských zápasů, když vy­ hrála ženskou dvouhru na US Open, shromáždila paní Heldmanová ve svém domě v Houstonu devět hrá­ ček, které podepsaly symbolické jednodolarové smlouvy se Svě­ tovým tenisem, a staly se tak smluvně profesionálkami. Byl to jediný způsob, jak zís­ kat jistotu, že se podaří pře­ konat pravidelné výhruž­ ky od Tenisové asociace Spojených států, která odmítla dát k houstonské akci svolení, a že hráčky, které sejí zú­ častní, nebudou vy­ loučeny. Hráčkami, které se podniku zúčastnily, byly Peaches Bartkowicová, Rosie Casalsová, Julie M. Heldma­ nová, Billie Jean Kingová, Kristy Pigeonová, Nancy Richeyová a Val Ziegenfussová a navíc dvě chrabré Austra-

k největšímu průlomu došlo v roce 1973, kdy USLTA sponzorovala kon­ kurenční turnaj, jehož hvězdami byly Chris Evertová a Evonne Goolagongová, čerstvé a osvěžující talenty, jež nyní začínaly dominovat scéně, ale nabídli méně peněz než 22 soutěží turnaje Virginia Slims. 20. září 1973 pak Billie Jean Kingová rychle pora­ zila Bobbyho Riggse v „souboji pohlaví“. Rekordní dav 30 472 lidí a asi 50 milionů diváků u televizních obra­ zovek sledovalo tuto historickou pří­ ležitost, kdy tenis poprvé překročil hranici mezi sportem a showbusinessem. USLTA zjistila, že už nedoká­ že řídit události, nebo alespoň kontrolovat komerční rozvoj hry. Nejenže ustoupili a umožnili turnaji Virginia Slims se rozšiřovat bez překážek, ale souhlasili i s tím, vyplatit stejné ho­ noráře na výhry mužům a ženám na příštím US

pam shriverová, jedna

z nejprudších hráček v moderním ženském tenisu

Open - stav, který dodnes zůstal beze změny, třebaže statistiky dosud uka­ zují, že kdyby se lidé měli rozhod­ nout, většina by dala přednost muž­ ským zápasům před ženskými. Zároveň však čistě ženské soutěže na správném poli a zejména v zemích, které mají špičkové hráčky, obecně vzkvétají. Ironií je, že současný trend smě­ řuje k užší harmonii mezi mužskými a ženskými kruhy, a to nikoli pouze na grandslamech. Od úspěchu liptonského šampionátu jsou teď turnaje v Německu, Itálii a Indian Wells rov­ něž kombinovanými soutěžemi - po­ kud ne zcela spojené, pak přinejmen­ ším v po sobě následujících týdnech - a v září 1998 byl poprvé představen kombinovaný Compaq grandslamový pohár v Mnichově. V současné době slouží turnaj WTA více než 1000 hráčkám repre­ zentujícím 76 zemí a pokrývá stále širší geografickou reprezentaci. To bylo zřejmé zejména v roce 1997, kdy 32 čtvrtfinálových míst zaplnilo více než 20 hráček. A nejen to! Navíc reprezentovaly 12 různých zemí ze čtyř kontinentů. Bylo by ale chybou předpokládat, že ženský tenis se těšil nepřetržitým úspěchům. Existovala chudá léta, kdy se hráčky nej vyšší kvality těžko hledaly. Po příliš mnoho let od poloviny 80. let do po­ čátku 90. let určitě převládal názor, že seriózní soupeření v ženské dvojhře na grandslamech málokdy začíná před čtvrtfinálem. A úroda mladých a vzrušujících nových tváří, které se objevily na te­ nisové scéně v posledních dvou nebo třech letech a jimiž jsou například Martina Hingisová, Anna Koumikovová, sestry Williamsovy či Mirjana Lučičová, je opravdu bohatá. A třeba­ že to mohlo mít nepříznivý dopad na mužskou hru, ženskému tenisu to do­ dalo na zajímavosti. Pravděpodobně jedním z nej­ problematičtějších témat, kterým musela WTA, ale zároveň také Mezinárodní tenisová federace čelit, byl moment věkové kva­ lifikace. Třebaže Lottie Dodová zvítězila ve Wimbledonu v 15 letech, a stala se tak nejmladší hráčkou, která získala grandslamový titul ve dvojhře, o mnoho

Turnaj WTA

Billie jean ringová, kterou odnášejí z kurtu po výhře v „souboji pohlaví“, po výzvě Bobby Riggsovi v roce 1973 let později bylo rozhodnuto, že dívce musí být přinejmenším 16 let, aby mohla soutěžit v ženské dvojhře. Ne­ zdálo se, že by toto omezení způsobi­ lo nějaké vážnější problémy, dokud se v roce 1974 nezjistilo, že vysoké, štíhlé a velmi nadané ruské juniorce Nataše Šymrevové je pouhých 15 let, když vyhrála svůj prvokolový kvali­ fikační zápas na šampionátě v Roehamptonu. Musela tedy odstoupit. Posléze bylo věkové omezení zrušeno a od roku 1976 až do nových omezení, podle nichž může dorost soutěžit na stále větším počtu turnajů ve věku od 14 do 17 let a která byla zavedena v roce 1995, byly zlomeny veškeré věkové rekordy. Přišly hráč­ ky jako Tracy Austinová, která svůj první titul získala na turnaji Avon Fu­ tures v oregonském Portlandu ve vě­

ku 14 let a 28 dní, a Steffi Grafová, jež hrála na grandslamech, když jí bylo pouhých 13 let. Andrea Jaegerová, Pam Shriverová, druhá na US Open ve věku pouhých 15 let v roce 1978, Kathy Rinaldiová a Jennifer Capriatiová byly mezi prominentněj­ šími mladistvými zázraky, které ná­ sledovaly. Třebaže to netrvalo dlou­ ho, začalo být zřejmé, a to nejen mezi dívkami mladšími 16 let hrajícími na turnajích, ale ještě více mezi těmi, které se stále snažily poprvé vstoupit do světového žebříčku, že děvčata mohou mít vážné problémy, pokud se tenisu začnou věnovat příliš brzo. Většinou se jednalo o problémy fyzické a výsledkem byly sáčky s le­ dem připnuté například ke kolenům, loktům či ramenům. Ještě mnohem větší znepokojení vyvolalo v mnoha

případech psychické poškození, k ně­ muž byly tyto dívky daleko náchyl­ nější, a to zejména proto, že místo klidného dospívám (mentálního i fy­ zického) v rámci skupin svých vrs­ tevníků se měly náhle vyrovnávat se všemi tlaky života ve výhradně do­ spělém světě. Zejména pro ty, které se rychle staly dolarovými milionářkami, byl potenciál pro katastrofu ještě vyšší. Na počátku 90. let, dokonce ještě předtím, nežli se začal hroutit svět Jennifer Capriatiové, byl zahájen vý­ zkum tohoto problému. Po přinej­ menším dvou letech obšírných roz­ hovorů s hráčkami, rodiči, trenéry, kapitány, lékaři a psychology byla v roce 1995 zavedena pravidla věko­ vé způsobilosti, která efektivně ome­ zila počet turnajů dospělých, na nichž

59

mohou hrát děvčata ve věku od 14 do 18 let. Výjimky byly učiněny například pro Martinu Hingisovou, která na turnaji debutovala dříve, než pravid­ la vstoupila v platnost, a Annu Kournikovou, která již oznámila, že má v úmyslu zúčastnit se profesionál­ ních utkáních v době, když jí bylo 14 let. Jeden dovětek doplněný k pra­ vidlům zněl, že jakmile hráčka do­ sáhne 15 let, může hrát na jednom nebo více ze čtyř grandslamů, pokud jí její umístění na světovém žebříčku poskytne možnost přímého vstupu. Pravděpodobně další nej nápad­ nější inovací na ženských turnajích bylo rozhodnutí z roku 1984 hrát fi­ nále turnaje mistrů v závěru roku na tři vítězné sety, poprvé v ženském te­ nisu od roku 1902, kdy bylo pětiseto-

Turnaj ATP

vé finále zrušeno v ženské dvojhře na a jmenovaných představitelů zbavili US Open. Ovšem nebylo tomu tak do kombinace hráčů, ředitelů turnajů roku 1990, kdy Monica Selešová jed­ a představitelů Mezinárodní tenisové noduše přečkala Gabrielu Sabatinio- federace, kteří původně spravovali je­ vou, než vstoupilo v platnost hraní jich okruh turnajů pod praporem pěti setů. Od té doby se to stalo dva­ mužské Grand Prix. krát, nejokázaleji v roce 1996, kdy Je velmi zajímavé, že se do roku Steffi Grafovou přitlačila ke zdi Hin- 1998 objevily známky toho, že se tur­ gisová, tehdy teprve šestnáctiletá, naj ATP, navzdory několika značným která vyhrála první dva sety, ale byla úspěchům v mezičase, vrací k názo­ tak psychicky i fyzicky vyčerpaná, že ru, že sjednocená tenisová rodina, se jí už nezbyly síly na set rozhodující. všemi členy hrajícími své role, by ko­ Seznamy cti na šampionátech, neckonců nemusela být tak špatnou datující se od roku 1972, zdůrazňují věcí. kredibilitu turnaje, kde bylo pouze Okruh turnajů, předchůdce turna­ devět různých vítězů po 26 letech - je ATP, byl myšlenkovým dítětem Chris Evertová, Evonne Goolagon- Jacka Kramera, někdejšího wimble­ gová, Martina Navrátilová, Tracy donského mistra a úspěšného turna­ Austinová, Sylvia Hanikaová, Steffi jového promotora, který byl v prv­ Grafová, Gabriela Sabatiniová, Mo­ ních dnech staré Asociace tenisových nica Selešová a Jana Novotná - profesionálů jejím prezidentem. Za­ a všechny s výjimkou Hanikaové se hájila činnost v roce 1970 za spon­ rovněž umístily na prvním nebo dru­ zorství ILTF (International Lawn hém místě světového žebříčku. Tennis Federation), jak se tehdy jme­ Margaret Courtová drží rekord za novala, a společnosti Pepsi-Cola, při­ nejvíce titulů získaných na turnaji bě­ čemž sjednotila 20 tradičních turnajů hem jedné sezóny, 17 turnajů v oteví­ do tří různých kategorií. Byl to radi­ racím roce 1971, za ní následují kální pokus vytvořit systematickou Evertová a Navrátilová, které ve organizaci pro kalendář turnajů s tím, svých nejúspěšnějších letech získaly že hráči budou získávat body podle po 16 titulech. Nejdelší vítězná šňůra kategorie, do níž bude zápas zařazen, se podařila Navrátilové, která, poté a postupně se tak kvalifikují pro co prohrála s Hanou Mandlíkovou na nejvyšší cenu ve výši 25 tisíc dolarů, Virginia Slims v Oaklandu v lednu udělovanou na konci roku. 1984, vyhrála 74 po sobě jdoucích Grand Prix začala v té fázi v dub­ zápasů, než opět prohrála s Helenou nu v Boumemouthu a skončila švéd­ Sukovou v semifinále Australian skými halovými šampionáty v listo­ Open 6. prosince téhož roku. padu ve Stockholmu. Do Grand Prix Mezitím sejí podařilo získat 13 ti­ patřil Wimbledon, French Open, ni­ tulů. Evertová zvítězila v ohromují­ koli ale Australian Open. Prvním ví­ cích 125 po sobě jdoucích zápasech tězem celoročního bodování se stal na antuce v období od 12. srpna 1973 Američan Cliff Richey, za ním se pak do 12. května 1979, kdy ji porazila umístili Arthur Ashe, Ken Rosewall, Austinová, třebaže jen 6:4, 2:6, 7:6 Rod Laver a Stan Smith. Prvních šest v semifinále Italian Open v Římě. hráčů se zároveň kvalifikovalo pro úvodní turnaj mistrů Grand Prix po­ řádaný v Tokiu a hraný systémem „každý s každým“, přičemž vítěz zí­ skával dalších 15 tisíc dolarů. Richey musel odstoupit kvůli onemocnění Přesně řečeno, historie turnaje ATP a zvítězil Smith, který měl právě na­ sahá pouze do roku 1990. To byl stoupit vojenskou prezenční službu první rok, v němž se hráči prostřed­ v armádě Spojených států. nictvím svých volených delegátů Do roku 1974 (Obchodní unie teď zajišťovala celkové sponzorství), existovalo již 48 turnajů včetně Aus­ tralian Open, většina z nich však byla vends williamsová, jedna z nové generace vzrušujících hráček, natěsnána do druhé poloviny roku která přinesla do ženské hry nové poté, co World Championship Tour dokončil svůj celosvětový kruh 26 kouzlo

turnajů. Tento fakt často způsoboval, že se konaly různé turnaje ve stejném týdnu, jeden v Evropě, druhý v Ame­ rice. V tom, co vešlo ve známost jako „závod s Dallasem“, soutěžilo prv­ ních osm hráčů nejen o nejvyšší ceny ve dvojhře ve výši 100 tisíc dolarů, ale také například o masivní zlatý te­ nisový míč, či dokonce o akcie v naf­ tařském vrtu. Vzhledem k tomu, že se WCT Tour konal naposled v roce 1977, Grand Prix se od roku následujícího stala monolitním maratónem 95 tur­ najů. Po celosvětovém cestování z Tokia přes Paříž, Barcelonu, Bo­ ston, Melbourne a Stockholm do Houstonu se turnaj mistrů perma­ nentně zabydlel v newyorské Madi­ son Square Garden, kde zůstal, do­ kud se hráči nevydali vlastní cestou. Tyto první turnaje mistrů přispěly výrazně ke vzrušení a kontroverzím. Způsob, jakým Guillermo Vilas pora­

zil Johna Newcomba, Bjoma Borga a Ilieho Nastaseho na trávě v Kooyongu v roce 1974, byl pro hráče vycho­ vaného jednoznačně na antuce úspěch, při němž se tajil dech. O rok později se ve Stockholmu odehrálo mimořádné divadlo, když byli nejprve Arthur Ashe a po něm Ilie Nastase diskvalifikováni ve stej­ ném utkání - a poté znovu postaveni. Došlo k tomu během zahajovacího večera. Ashe vedl 1:6, 7:5, 4:1, když Američan, podrážděný ustavičným ztrácením času, protesty a šašková­ ním svého protivníka, to už nevydržel a odešel z kurtu, právě když německý rozhodčí Horst Klosterkemper, který už Rumuna varoval, hodlal zasáh­ nout. „Chtěl jsem ho diskvalifikovat za to, že odmítá pokračovat v zápa­ se,“ vysvětlil Klosterkemper. „Ale pak Ashe odešel a nevrátil se, takže jsem neměl na výběr a musel jsem je diskvalifikovat oba.“

TURNAJ ATP

jack KRASiER, jenž podpořil mužský bojkot Wimbledonu v roce 1973

61

Velké turnaje

dost často - pokračovat a skončit jako mistr. Skutečně, pouze jedenkrát od doby, kdy se turnaj mistrů stal šampionátem v rámci ATP v roce 1990, vítěz skončil s výsledkem 5:0. Byl to Michael Stich v roce 1993. V ostatních sedmi letech všichni vítě­ zové - čtyřikrát Sampras, dvakrát Becker a jednou Andre Agassi - pro­ hráli v jednom ze zápasů systémem každý s každým ve své skupině. Na tři roky od roku 1982 byl za­ veden knockoutový systém 12 mužů. Částečně to bylo proto, aby se přede­

Arthur ASHE, výborný hráč a skvělý velvyslanec sportu Tím vzniklo dilema, že by od­ padli dva muži ze čtyřčlenné skupiny v té části turnaje, která se hrála sys­ témem každý s každým. Následující­ ho dne, po intervenci prezidenta ILTF Dereka Hardwicka, bylo roz­ hodnuto, že by zápas měl být při­ řknut Ashemu, jehož přestupek byl považován za méně závažný, ale Nastase směl hrát ve zbývajících zápa­ sech. Prokázal v nich své výjimečné schopnosti a nakonec se kvalifikoval pro semifinále, kde porazil Vilase a poté zvítězil nad Bj orném Borgem, přičemž ve třech finálových setech ztratil pouhých pět her. O rok později došlo na kurtu i za scénou k dalšímu dramatu. Mexičan Raul Ramirez působil dojmem, že ho zápas plný chyb s Brianem Gottfriedem v Houstonu ani trochu nezajímá. Mexičan se ani nepokusil vrátit podá­ ní za stavu, kdy Američan vedl 2:0, 30:15 ve třetím setu, a prohlásil, že se mu zdálo, že vidí čárového rozhodčí­ ho zvedat ruku, aby označil chybu, a požádal Jacka Stahra, jednoho z nej váženějších rozhodčích, o nový míč. Stahr se z jakéhosi nevysvětli­ telného důvodu otázal Gottfrieda, zda

s tím souhlasí. Čárový rozhodčí tvr­

dil, že nevolal ani nesignalizoval natažená ruka, jak se ukázalo, patřila fotografovi, pracujícímu na straně kurtu. Gottfried to opět přenechal na Stahrovi. Ramirez trval na svém po­ žadavku nového míče a diváci se po­ stupně začali rozdělovat na dva tábo­ ry. Stahr Ramirezovi nařídil, aby hrál dál, a nakonec mu řekl, že má ještě deset sekund na stížnosti. Mexičan, téměř uštěpačně, vykročil ke své po­ zici, avšak Stahr ho odpočítal a ozná­ mil: „Tento zápas je u konce.“ Rami­ rez byl diskvalifikován. O 40 minut později, když Stahr vysvětloval svůj postoj novinářům, v místnosti pro tisk se ve dveřích ob­ jevila hlava a oznámila: „Hele, oni už zas’ hrajou.“ Představitelé turnaje se rozhodli, že by měl být Ramirez zno­ vu postaven a zápas pokračoval s ji­ ným rozhodčím, třebaže už Mexičan nezískal další hru. Válka argumentů ohledně legiti­ mity systému každý s každým před semifinále pokračovala. Tradiciona­ listé měli určitě problémy s přijetím struktury, která umožňuje tenistovi prohrát, a přesto zůstat na turnaji a -

šlo taktizování, které bylo občas více než zjevné, kdy (protože vítěz jedné skupiny automaticky hrál s tenistou, který skončil v jiné skupině jako dru­ hý) bylo pro některé hráče výhodněj­ ší neskončit jako vítěz skupiny. Takto mělo publikum jistotu, že uvidí každého hráče přinejmenším ve třech zápasech, a to urychlilo návrat k předběžnému systému každý s kaž­ dým v roce 1986. Od roku 1990 se grandslamové turnaje, třebaže nezávislé na hlavní soutěži), i nadále počítaly podle toho, jak je hodnotily světové žebříčky. Skutečně správně nabízejí více bodů ze systému každý s každým a bodů bonusových než jakýkoli jiný turnaj, který spadá do tří kategorií, Merce­ des Super Nine (například Lipton, Indian Wells, Monte Carlo, German Open a Italian Open), Championship Seriess a World Series. Pod tím je stále rostoucí kruh kvalifikačních kol

Stefan edberg, jeden z hráčů s nejstylovějším podáním a volejem v moderní (historii) hry

a satelitních okruhů, přičemž druhé z nich financují nejčastěji národní asociace nebo ITF. Existuje téměř 2000 hráčů ve světovém žebříčku, přičemž 79 hlav­ ních soutěží v roce 1997 bylo pořá­ dáno ve 45 zemích a vítězi se stalo 44 různých tenistů z 21 států. Nej­ zjevnější změnou za 25 let od doby, kdy byla ATP vytvořena, byl pokles americké dominance a rozvoj hry v Evropě, díky takovým mistrům jako Borg, který slouží příkladem ve Švédsku, Yannick Noah ve Francii, Boris Becker v Německu a řada na­ daných hráčů ve Španělsku.

Za těch 25 let, k počátku roku 1998, se na prvním místě na světě umístilo 13 různých hráčů, počínaje Iliem Nastasem, který se tam udržel po 40 týdnů v roce 1973 a po němž následoval John Newcombe (osm týdnů), Jimmy Connors (268), Ivan Lendl (270), Mats Wilander (20), Stefan Edberg (72), Boris Becker (12), Jim Courier (58), Pete Sampras (207), Andre Agassi (32) a Thomas Muster (6). Peníze spojené s cenami pro mu­ že se prudce vyšplhaly z přibližně 1,3 milionu dolarů v roce 1969, těs­ ně předtím, než Grand Prix začala,

Rosie Casalsová (vlevo), Julie Heldmanová, Billie Jean Kingová a Ann Jonesová

62

Velké turnaje

k více než 75 milionům v současné době, přičemž více než 120 hráčů je přinejmenším dolarovými milioná­ ři. Sampras je překonává všechny. Jeho peníze za ceny už teď překra­ čují 32 milionů dolarů, za ním ná­ sleduje Becker se 24 miliony, Lendl s 21 miliony a Edberg s 20 miliony.

DAVIS CUP Je málo týmových utkání v každém sportu, nejen v tenisu, která ve zkouš­ ce času obstála tak skvěle jako Davis Cup. Je to soutěž, která je v současné době stejně důležitá, jako při svém za­ hájení na úsvitu 20. století, v roce 1900. Jistě, se strukturálními změna­ mi v podobě soutěže v posledních letech, dělá Davisův pohár v současné době pravděpodobně více pro šíření tenisového evangelia než kdykoli jin­ dy ve své historii, třebaže se diskutu­ je o stále dalších a dalších změnách, kterými by měl vyhovět rostoucím komerčním a sociálním požadavkům doby. Název Davis Cup je zcela jistě synonymem pro tenisový sport na ce­ lém světě a je monumentální vlajko­ vou lodí Mezinárodní tenisové fede­ race, který její někdejší prezident Philippe Chatrier nazýval „modrou stuhou sportu“. Stejně jako tolik jiných věcí v historii tenisu má i Davisův pohár silné anglo-americké pozadí. V roce 1900 Dwight Filley Davis ze St. Louis v Missouri, tehdy jedenadvacetiletý přední americký hráč, který právě absolvoval Harvard, daroval trofej pro mezinárodní soutěž. O podobné myšlence se hovořilo již léta, ale když se nakonec uskuteč­ nila, pouze dvě země, Velká Británie a Spojené státy, byly schopny a ochot­ ny se účastnit. Trofej byla masivní stříbrný po­ hár na punč lemovaný zlatém a v té době oceňovaný na 1000 dolarů. V současné době, dokonce i bez pod­ stavce, který byl doplněn, aby na něj mohla být zaznamenávána jména hráčů téměř stovky vítězných týmů, se jeho cena nedá vyčíslit - pokud ne finančně, tedy určitě historicky. Po první tři roky, kdy byl Davisův pohár ustaven - v roce 1901 se nekonal, protože Británie nedokázala sestavit

nicola pietrangeli je držitelem rekordu v hraní nejvíce daviscupových zápasů v nejvíce utkáních za sebou

tým, který by odcestoval - byly Bri­ tánie a Spojené státy jedinými dvěma zeměmi, které se ho účastnily, takže byl zapotřebí jen jeden zápas. V roce 1904, když Spojené státy dočasně odstoupily, přijaly Belgie a Francie pozvání sehrát předběžné vzájemné utkání, jehož vítěz pak vyzve britský tým k souboji o trofej. Belgie vyhrá­ la, avšak byla poražena Británií či Britskými ostrovy, jak se země tehdy nazývala, 5:0.

V současné době příprav na osla­ vy stého výročí pořádání Davisova poháru se těší podpoře rekordních 131 zemí, ohromujícího počtu, který se jen za posledních patnáct let více než zdvojnásobil. V Davis Cupu však zatím zvítězilo pouhých devět zemí Spojené státy, Austrálie, Británie, Francie, Jihoafrická republika, Švéd­ sko, Itálie, Československo a Ně­

mecko. V průběhu let, jak se půvab teni­

64

su šířil do všech částí světa, rostoucí počet zemí se chtěl cítit součástí vel­ ké doby prostřednictvím účasti na Davisově poháru - a struktura soutě­ že se musela změnit. K prvnímu dů­ ležitému vývoji došlo v roce 1923, kdy se přihlásilo 16 účastníků a vy­ vstala nutnost vytvořit soutěže ve dvou zónách, jedné se základnou v Americe, druhé v Evropě, s tím, že zápasy v Evropě budou začínat v polovině května. Státy mimo tyto

Davis Cup

dva kontinenty si mohly zvolit zónu podle vlastního uvážení, ale jejich zá­ pasy se musely odehrát v dané geo­ grafické oblasti. Vítězové obou zón pak sehráli vzájemný zápas, kterým rozhodli, kdo z nich bude pokračovat utkáním s vítězem předchozího roku ve vyzývacím kole. Bylo to v onom úvodním roce zá­ pasu v zónách, kdy sedmnáctiletý zá­ zrak jménem René Lacoste, který se měl stát čtvrtým z francouzských „mušketýrů“, se poprvé objevil na Davis Cupu jako reprezentant Fran­ cie proti Dánsku v Bordeaux - a pro­ hrál ve svém zahajovacím utkání. Ve stejném roce došlo ke dvěma dalším významným událostem, totiž že se z Britských ostrovů poprvé stala Bri­ tánie a že Severní a Jižní Irsko sehrá­ ly vzájemný zápas tak, jak v tom po­ kračují dodnes v tenisové i ragbyové unii, třebaže nikoli ve fotbale. V té době se už Británie, inspiro­ vaná Fredem Perrym, těšila ze svých

zlatých let Davisova poháru v polov­ ině 30. let a v Evropě bylo 24 pravi­ delně soutěžících týmů. Oddělené zóny Severní a Jižní Ameriky měly vlastní play-off před mezizónovým finále. Poté v pozdějších letech, když byly americké zóny znovu smíšeny, byla vytvořena zóna východní. Do­ konce i po ustavení druhé evropské zóny však začala být soutěž příliš ne­ praktická, a to - zároveň s existencí tenisu systémem open - znamenalo několik let trvající krizi. V prvních třech letech poté, co mohli amatéři i profesionálové začít hrát na stejných turnajích, byl Davisův pohár omezen pro „registrované hráče“ - ty, kteří mohli přijímat pení­ ze za ceny v otevřených (open) turna­ jích, ale zároveň stále uznávali auto­ ritu své národní asociace, a měli proto zároveň právo vstupu na tak­ zvané amatérské soutěže. Problémem bylo, že hlavní země, jako například Spojené státy a zejména Austrálie, se

domnívaly, že znovu budou schopny spolehnout se na svůj zcela plný stav talentů (po desetiletí, v nichž téměř každý, kdo vyhrál Wimbledon nebo šampionát spojených států, se stal profesionálem), ale zjistily, že tomu tak není. Ale to ještě nestačilo. Objevily se politické problémy související s účas­ tí Jihoafrické republiky, jež vedly ně­ které týmy k tomu, že raději nena­ stoupily k zápasu, pokud by měly hrát proti ní - včetně Indie ve finále v roce 1974 - a k demonstracím u ně­ kterých zápasů, jako v finále evrop­ ské zóny v roce 1969, kdy na kurt v Bristolu během vítězného zápasu JAR nad Británií 3:2 dopadaly pytlí­ ky s moukou. Téma apartheidu se poprvé dostalo do popředí, když jiho­ africká vláda odmítla Arthuru Ashemu vízum, aby mohl hrát na turnaji v Johannesburgu. Po měsících vášni­ vých debat bylo dohodnuto, že není možno obvinit přímo jihoafrické te­

davisův pohár, který se ze dvou týmů v roce 1900 rozrostl na 131 účastníků v roce 1998, brzy oslaví stoleté výročí

65

nisové pořadatele, a proto bude pro soutěže v roce 1970 pozastaveno je­ jich členství v Davisově poháru, trva­ jící od roku 1913. JAR byla znovu přijata o dva roky později, avšak umístěna v jihoamerické zóně s nadě­ jí, že tam bude menší pravděpodob­ nost, že by ji týmy ostatních zemí od­ mítly přijmout. V následujícím roce nicméně da­ la přednost odstoupení před zápasem s Jihoafrickou republikou v této zóně Argentina a ze stejného důvodu se finále vzdala Indie. V roce 1975 je následovaly Mexiko a Kolumbie a prohlásily, že opomíjet je je nespra­ vedlivé, protože pouze jednaly ve shodě s politikou OSN a Mezinárod­ ního olympijského výboru. Časté slepé uličky, když jednotli­ vé země odmítaly s JAR hrát, pokra­ čovaly, dokud Jihoafrická republika dobrovolně neodstoupila, formálně proto, aby „zabránila dalšímu po­ škozování soutěže“. Tato situace se

Velké turnaje

nezměnila až do roku 1992, kdy by­ la oficiálně ukončena politika apar­ theidu. V uvedeném období se zdálo, že se vynořuje jeden problém za dru­ hým. V roce 1973, třebaže byl zrušen zákaz přístupu profesionálům, boj­ kot Wimbledonu ze strany 93 před­ ních mužských tenistů postavil pořa­ datele Davis Cupu před spornou otázku. Niki Pilič, který se stal pro­ fesionálem v roce 1967 a připojil se k World Championship Tennisu, od­ mítl hrát za Jugoslávii v utkání s No­ vým Zélandem, v němž byla Jugo­ slávie jasným favoritem. Jugoslávská federace mu na devět měsíců poza­ stavila činnost. Na výzvu mimořád­ ného výboru ITF byla tato doba zkrácena na jediný měsíc, i ten však stačil k tomu, že nemohl startovat na Wimbledonu. 92 dalších hráčů se účasti vzdalo, aby jej podpořilo. Existovaly i další politicky „hor­ ké brambory“. V roce 1976 irská vlá­ da nedala svému týmu svolení hrát v Rhodésii, která (když zjistila, že Egypt, její příští protivník, bude postupovat stejně) odstoupila. Exis­ tovaly pokusy, silně podporované Spojenými státy, Britániií a Francií, pozastavit členství kterékoli zemi, jež své hráče stáhla z politických důvo­ dů. Tento krok byl odsouzen k nezda­ ru, vedl však k výhrůžkám tří před­ ních iniciátorů, že oni sami odstoupí. Podobné krize se začaly množit - ve stejném roce odmítl tehdejší Sovět­ ský svaz hrát s Chile na protest, že chilská junta nedodržuje lidská prá­ va. K ještě většímu zmatku organizá­ torů hry odstoupily SSSR, Česko­ slovensko a Maďarsko z Poháru federace, který se měl konat ve Fila­ delfii, na protest proti zařazení Jiho­ africké republiky a Rhodésie. Mezitím byla přijata další důleži­ tá rozhodnutí. V roce 1971 doporučil tým odborníků zrušit vyzývací kolo, jež v té době poskytovalo příliš vel­ kou výhodu mistrům, kteří obhajova­ li titul. Spojené státy, vítězové z roku 1971, se proto musely do finále ná­ sledujícího roku propracovat jako všichni ostatní. Třebaže američtí te­ nisté zvítězili klasickým 3:2 nad Ru­ munskem - když se Stan Smith přes svůj vnitřní hněv usmíval nad očivid­ ně špatnými rozhodnutími rumun­ ských čárových rozhodčích, porazil

niki pilič. Jeho vyřazení vedlo k bojkotu Wimbledonu

Iona Tiriaka a zajistil Američanům rozhodující vedení 3:1 - zrušení vyzývacího kola bylo stále symbolic­ kým momentem v historii Davis Cu­ pu. Do té doby v Davisově poháru zvítězily pouze čtyři země. V průbě­ hu následujících devíti let, kdy se struktura znovu změnila a představo­ val se zde stabilně rostoucí počet ní­ že hodnocených skupin (nejvýše byla Světová skuppina), se objevilo pět různých vítězů, z nichž tři (Švédsko, Itálie a JAR) vyhráli poprvé. Na tabu­ li cti se objevilo i Německo, zatímco zavedení propagace a nasazování tý­ mů vedlo ke zdravé vzájemné výmě­ ně zemí v nejvyšší skupině včetně některých nových hvězd jako Zim­ babwe (Rhodésie), Švýcarska či

Dánska. Na počátku Davis Cupu 1998 vypadá celková statistika následov­ ně: během 99 let se soutěží účastnilo 133 různých zemí. Spojené státy ve­ dou s největším počtem vítězství, 31,

za nimi následuje Austrálie se 26, Británie s 9 vítězstvími (třebaže všech dosáhla před zrušením vyzývacího kola), Francie vyhrála osm­ krát, Švédsko šestkrát (o rozkvět te­ nisu v této zemi se velkou měrou zasloužil především Bjbm Borg), Německo třikrát a Československo,

Itálie a Jihoafrická republika (snad­ ným vítězstvím) jedenkrát. Dalších 11 zemí hrálo ve finále. Úspěch velkých amerických hrá­ čů - nej viditelnější u Billa Tildena, který hrál v rekordních 11 vyzývacích kolech s výsledkem 17:5 ve dvojhře a 4:2 ve čtyřhře a jehož v éře open turnajů následovali Arthur Ashe, Stan Smith, John McEnroe a Pete Sampras, abychom jmenovali jen výběr - pomohl zvýraznit americ­ kou dominanci. Dva z těchto hráčů, McEnroe a Sampras, vlastně debuto­ vali ve finále Světové skupiny. McEnroovi se to podařilo v roce 1978, kdy Británie, jež neočekávaně zničila Austrálii v semifinále, čelila

66

Američanům v prosincovém finále v Palm Springs, kde se teplota pohy­ bovala kolem příjemných 18 stupňů a McEnroe porazil Johna Lloyda v úvodním zápase 6:1, 6:2, 6:2; poté začalo mrznout, a v době, kdy Buster Mottram pozvedl úroveň Británie pětisetovou porážkou Briana Gottfrieda, visely z citroníků rampouchy. To byl jediný britský úspěch. Spojené státy zvítězily 4:1, ale v roce 1991, kdy Sampras debutoval v jed­ nom z nejemocionálnějších finále, který si většina diváků pamatuje, v Paláci sportů (Palais des Sports) v Lyonu, doslova ztuhl pod tlakem tak obrovské příležitosti a byl v ži­ votně důležité dvojhře první den po­ ražen Henrim Lecontem 6:4,7:5,6:4. Ještě horší pro Samprase bylo, že prohrál i s Guy Forgetem 7:6, 3:6, 6:3, 6:4 v zápase, který z Francie, ak­ tivně vedené trenérem Yannickem Noahem, učinil poprvé po 57 letech vítěze. Jean Borotra, jeden z fran­ couzských hrdinů roku 1932, byl me­ zi prvními, kdo svým krajanům přišel gratulovat do šatny. Od té doby Sampras více než ob­ novil svůj skvělý daviscupový image - ale už nikdy tak jako na olympij­ ském stadionu v Moskvě v roce 1995, kdy poprvé porazil Andreje Česnokova v pěti setech v úvodním

zápase, poté byl neočekávaně povo­ lán, aby s Toddem Martinem sehrál vítěznou čtyřhru, a na závěr vybojo­ val vyčerpávající vítězství 6:2, 6:4, 7:6 nad Jevgenijem Kafelnikovem, a zajistil tak Spojeným státům vítěz­ né vedení 3:1. Byla to ukázka impo­ zantního sportovního výkonu na nejvyšší úrovni. Přesto držitelem rekordu za účast v největším počtu daviscupových zá­ pasů - 67 - není Američan, ale Ital, a to Nicola Pietrangeli. Reprezento­ val Itálii šestašedesátkrát a hrál ve 164 zápasech. Skóre jeho dvouher je 78:32, čtyřher pak 42:12. Mezi těmi, kdo se Davis Cupu zúčastnili v roce 1998, drží rekord Boris Becker. Na počátku roku hrál ve 25 utkáních a má značně konzistentní skóre 39:4 ve dvouhře. Daviscupový zápas se rozhoduje v pěti zápasech, se dvěma dvouhranú první den, čtyřhrou druhý den a od­ vetnými dvouhranú třetí den. V po­ sledních letech byla pravidla natolik

Fed Cup

uvolněna, že v případě potvrzeného zranění je hráče možno nahradit. Nebylo to tak vždy. Výběr místa, jak­ mile proběhne losování, záleží na tom, kde se soupeřící země utkaly na­ posledy v soutěži Davisova poháru od roku 1970. Tým, který musel v předchozích letech cestovat, má v konkrétním roce výhodu domácí půdy. Jedině v případě, že se týmy v minulosti nikdy nesetkaly nebo při­ nejmenším ne od roku 1970, následu­ je další losování, které určí, kdo bude mít výhodu domácího prostředí. V posledních letech, v souvislos­ ti se zvyšující se kvalitou soutěže a zavedením neutrálních soudců a rozhodčích, byli někteří představi­ telé znepokojeni prodlužující se hrací dobou jednotlivých zápasů. Navzdo­ ry zavedení tie-breaků ve všech s vý­ jimkou pátého setu v roce 1989 a sní­ žení počtu zápasů, jakmile má jeden z týmů vítěznou většinu, na zápasy na vítězství ve třech setech, je patrná znepokojivá tendence - zvláště zápa­ sy prvního dne trvají sedm či více ho­ din. Proto byla celá struktura soutěží v roce 1998 znovu zvážena. Jedním řešením, navrhovaným některými předními hráči, mj. Pete Samprasem, je, že by se Davis Cup měl konat pou­ ze každý druhý rok - a nikdy v letech olympijských her - kvůli dalšímu tla­ ku, který vytváří na hráče; tento po­ žadavek však bude s největší pravdě­ podobností zamítnut.

roční ženská soutěž mezi USA a Bri­ hannesburgu. Do roku 1997 se pak tánií, jež nesla její jméno a hrála se této cti dostalo ještě Českosloven­ každý rok střídavě v obou zemích. sku, Španělsku a Francii, přičemž I nadále doufala, že se jednoho dne počet míst - dokud nedošlo k úplné její původní sen stane skutečností, ale změně způsobu, spolu s pravidly trvalo to až do roku 1962, kdy Mary Davisova poháru v roce 1995 - se Hardwick-Hareová, někdejší britská rozšířil o Bad Homburg, Neapol, hráčka Wightmanová poháru, která Aix-en-Provence, Eastbourne, Mad­ v té době žila v Chicagu, získala pro rid, Tokio, Santa Claru, Curych, Sao tuto myšlenku dostatečnou podporu Paulo, Nagoju, Prahu, Vancouver, a předložila ITF průkazné argumenty, Atlantu, Nottingham a Frankfurt (kde jež demonstrovaly jasnou potřebu té­ zůstal po tři roky 1992 až 1994). to celosvětové soutěže. Byl dán sou­ V počátcích však neměla řada ze­ hlas k tomu, aby byla od následující­ mí fondy na to, aby mohla svým tý­ ho roku zahájena týmová soutěž, mům účast financovat, a hráči si která bude trvat týden na základě často sami platili náklady na cestu knockoutového systému a bude se i pobyt. Věci se začaly měnit s prosa­ pořádat každý rok na jiném místě. zením sponzoringu, nejprve společ­ První Fed Cup se konal v londýn­ ností Colgate Group v roce 1976 ském Queen’s Clubu. Zúčastnilo se a poté v letech 1981 až 1994 japon­ ho 16 soutěžících, přičemž každý ské komunikační a počítačové spo­ tým sestával ze dvou hráček dvouhry lečnosti NEC, která i nadále sponzo­ a týmu pro čtyřhru. Zeměmi, které se ruje Davis Cup. V současné době je úvodní soutěže účastnily, byly Britá­ nie, Spojené státy, Austrálie, Francie, západní Německo, Itálie, Jihoafrická republika, Nizozemsko, Kanada, Belgie, Švýcarsko, Československo,

Maďarsko, Dánsko, Rakousko a Nor­ sko. Zápasy se podle plánu měly hrát na trávě, avšak hustý déšť všechny venkovní kurty zničil, takže se hráč­ ky musely spokojit s halovými kurty na dřevě - nová zkušenost pro mnohé z nich. Spojené státy se staly prvními mistry, ale až po napínavém finále před početnými diváky, během něhož Australanka Margaret Courtová, hra­ jící v zahajovacím zápase s obrov­ ským nasazením, ztratila s Darlene Fed Cup začal jako Federation Cup Hardovou pouhé tři hry. Američanka (Pohár federace) v roce 1963 na osla­ Billie Jean Moffittová utkání vyrov­ vu 50. výročí založení Mezinárodní nala, když zvrátila svůj zápas ze stavu tenisové federace - více než 40 let 5:7 v prvním setu a další dva vyhrála poté, co byla tato myšlenka poprvé 6:0, 6:0. Pak, v rozhodující čtyřhře, přednesena. Bylo to v roce 1919, kdy Američanky na poslední chvíli pro­ paní Hazel Hotchkiss-Wightmanová, vedly změnu v nominaci, zvolily Har­ na niž udělal dojem úspěch Davis dovou a Moffittovou namísto HardoCupu, navrhla založit podobnou me­ vé a Carole Graebnerové. Třikrát zinárodní soutěž ženských týmů. Pro­ prolomily servis Australanek a vyhrá­ blém spočíval v tom, že s výjimkou ly 3:6, 11:9 a 6:3. Během následujících osmi let Spojených států a Británie neexisto­ vala dostatečná podpora této myšlen­ Australanky a Američanky nadále ky v ostatních členských zemích ITF, dominovaly soutěži, jež se pořádala jejichž vlastní organizace v té době ve Filadelfii, Melbourne, Turíně, byly orientované téměř výhradně na Berlíně, Paříži, Athénách, Freiburgu a Perthu, než se na seznam vítězů při­ muže. Odhodlaná paní Wightmanová pojila Jihoafrická republika, jež měla založila podnik, jemuž říkala každo­ výhodu domácího prostřední v Jo-

hlavním sponzorem Fed Cupu Ko­ merční banka z České republiky, od­ tud název KB Fed Cup. Před zavedením sponzoringu exi­ stoval i závažný prestižně společen­ ský moment této události: jeden den uprostřed týdne byl věnován atraktiv­ nímu výletu pořádanému hostitel­ skou zemí, na nějž byli přizváni všichni zúčastnění - hráči, pořadate­ lé i sdělovací prostředky. Každý turnaj Fed Cupu vyvolává své vlastní, zvláštní vzpomínky. Nic však pravděpodobně nepřekoná at­ mosféru roku 1986, kdy se Martina Navrátilová, tehdy už občanka Spoje­ ných států, vrátila do svého rodného města Prahy, aby zde reprezentovala Američany. Davy lidí ji bouřlivě při­ jaly, navzdory značným rozpakům komunistických představitelů země, kteří po dlouhá léta od její emigrace nešetřili pomluvami a úporně bránili

FED CUP

máry hardwicková hareovA, spiritus agens založení Fed Cupu

67

Wightmanův pohár

ŠPANĚLSKO oslavuje vítězství ve Fed Cupu v roce 1995

jakémukoli zveřejňování jejích úspě­ chů. Ve finále se příhodně střetly Američanky s hráčkami hostitelské země. Chris Evertová Američankám zajistila vedení, když porazila Helenu Sukovou 7:5, 7:6. Poté, v utkám, které si přál vidět každý tenisový fanoušek, Navrátilo­ vá, jež byla členkou prvního česko­ slovenského týmu, který získal trofej výhrou 3:0 nad Austrálií v Melbour­ ne v roce 1975, stála proti Haně Mandlíkové, jež po tři předcházející roky vedla Československo k vítěz­

stvím. Nebylo pochyb o tom, komu nadšení diváci přejí vítězství. Pro Mandlíkovou muselo být demorali-

MARTINA NAVRÁTILOVÁ ZŮStala

vyrovnaná, když se jí vyhnul desátý wimbledonský titul

zující poslouchat ovace patřící Na­ vrátilové, jež vyhrála 7:5 a 6:1, ale mj. to byl způsob, jakým mohlo pub­ likum odpovědět na tehdejší politické okovy. Jak počet účastnických týmů vzrůstal, soutěž se stala příliš těžko­ pádnou na to, aby ji bylo možné pořá­ dat na jednom místě v její původní podobě. Proto se v roce 1992 hrála re­ gionální kvalifikační kola, z nichž vzešlo 32 týmů pro kola poslední. V roce 1994, kdy Španělsko porazilo

Spojené státy ve finále, už se účastni­ lo 73 zemí, a v roce 1995 prošla sou­ těž nejradikálnější změnou, když byl týdenní turnaj zrušen. Namísto toho bylo osm nej silnějších zemí podle bo­ dování umístěno do Světové skupiny L, v níž spolu hrají na základě domá­ cího a výjezdního systému, dalších osm hraje ve Světové skupině II., a všechny ostatní země soutěží v re­

gionálních kvalifikačních zápasech. Jedna věc se nezměnila. V roce 1995 Španělsko opět porazilo Spojené státy

ve finále, třebaže se Amerika o rok později dočkala zadostiučinění.

WIGHTMANŮV POHÁR Tato ženská soutěž začala v roce 1923 a pořádala se exkluzivně mezi Spojenými státy a Británií. Byla to utkání na tři vítězné sety a obsahova­ la pět dvouher a dvě čtyřhry. Paní Ha­ zel Hotchkiss-Wightmanová, vítězka rekordních 45 národních dvouher a čtyřher Spojených států, jež věno­ vala trofej, rovněž hrála v americkém týmu, který v prvním utkání zvítězil 7:0. V průběhu let se této soutěže zú­ častnily všechny přední americké

69

a britské hráčky. Utkání se konala střídavě ve Spojených státech a Britá­ nii (obyčejně ve Wimbledonu, dokud se nepřesunula z léta na pozdní pod­ zim a nenásledovala amerického pří­ kladu navštěvování různých částí ze­ mě). Americká dominance, jež stále více ztěžovala sponzorování a kredibilitu, vedla k tomu, že byla soutěž po roce 1989, kdy Američanky vedly 51:10, zrušena. Varianta této soutěže pro hráčky mladší 21 let mezi týmy USA a Velké Británie však pokračuje jako soutěž o trofej Maureen Connollyové.

LEGENDY KURTU Tvrzení, že výteční šampióni se ve většině sportů rodí, a ne stávají, může znít jako klišé, ale je z velké části pravdivé. V tenisu to platí dvojnásob.

BJÓRN BORG Pravděpodobně nej­ soustředěnější mužský šampión všech dob. Jeho koncentrace, stejnějako rychlé vý­ měny ze zadní části kurtu často jeho sou­ peře příliš rozptylo­ valy. Vyhrál French Open na antuce a Wimbledon na trávě ve stej­ ném roce rekordně celkem třikrát.

MAUREEN CONNOLLYOVÁ

V příliš krátké kariéře e všech vlastností, které se podílejí na kvůli zraněním vnesla vzniku šampióna, jsou přirozený talent tato přirozená levačka, a pevná vůle zjevně dvěma nej základnější­ mi. Je však ještě jedna vlastnost, která spojuje kterou přesvědčili, aby všech 14 tenisových hvězd zde uvedených, a tou hrála tenis pravou je zvláštní forma tvrdohlavosti - odhodlání být rukou, do ženského svéhlavý ne tím negativním způsobem, ale uspět tenisu novou úroveň natruc všemu a proti všem překážkám, skutečným soustředění, sebevědomí nebo domnělým, a velmi často snaha dostat se až a sebekontroly, na vrchol. zvláště ve Wimbledonu, kde zůstala Při mnoha příležitostech to demonstrovali ne neporažená. nějakým hrdinským činem - přestože těch také bylo dost - ale jasnou známkou vzdoru. Jako by JIMMY odpovídali: ,Já vám ukážu!“, a to komukoli nebo CONNORS v reakci na jakýkoli incident, který se zdál provo­ kativním nebo úmyslně zastrašujícím ze strany Chvástající se levák, soupeře, oficiálních představitelů nebo dokonce který přenesl své nála­ diváků. dy a způsoby pouliční­ V jednom nádherném případě se předvedl ho rváče do tenisové hry s obrovským úspě­ Bjóm Borg na Italian Open. Hrál s italským favo­ chem. Délka jeho ka­ ritem Adriánem Panattou, a než zápas začal, ital­ riéry byla dalším svě­ ští představitelé se obrátili na diváky se zvláštní dectvím o zdatnosti prosbou, aby byli ke Švédovi spravedliví - měli a odhodláníjediného totiž na paměti zuřivost, jíž diváci týrali Španěla hráče, který získal titul v USA na trojím různém Josého Higuerase v zápase v předchozím kole.

Z

Dělali tenkrát všechno možné, aby ho znepokojili,

povrchu.

70

MARGARET COURTOVÁ Ve své době považova­ ná za hráčku s nej­ tvrdším úderem, jaký ženský tenis kdy viděl; je jedinou ženou, která vyhrála celý grandslam ve dvouhrách a smíšených čtyřhrách na cestě k zisku re­ kordních 62 grandslamových titulů, z nichž 24, což je rovněž rekord, pochází z dvouher.

CHRIS EVERTOVÁ Vítězka každoročně nejménějednoho grandslamového tur­ naje v letech 1974 až 1986. Tato vytrvalá Američanka hrající ze zadní části kurtu byla nejen vzorem pro ce­ lou generaci mladých, kteří se ji snažili napodobovat, ale také měla nádherný bekhend obouruč.

STEFFI GRAFOVÁ V současné době je na druhém místě nejlep­ ších vítězek dvouher grandslamu všech dob s celkem 21 tituly; v roce 1988 stanovila rekord, který zřejmě nikdo nepřekoná, když vyhrála celý grandslam, a nakonec k tomu přidala zlatou medaili z olympijských her v Soulu.

BILLIE JEAN KINGOVÁ Divoká šampionka v každém ohledu; tato zakladatelka ženského profesionálního turna­ je měla skvělý styl po­ dání i voleje, který se ukázal být příliš dob­ rým na Bobbyho Riggse v jejich slav­ ném „souboji pohlaví" a který jí vysloužil re­ kordních 20 titulů ve Wimbledonu.

JOHN McENROE Požehnaný dokonale přirozenými schop­ nostmi a úžasný, často zuřící talent přinesl do hry projevy vzteku, spoustu efektních otevřených hádek s rozhodčími a nezapomenutelnou větu: „To nemůžete myslet vážně!“

KEN ROSEWALL

SUZANNE LENGLENOVÁ

ROD LAVER Tento zrzavý Austra­ lan je stále většinou lidí považován za nejlepšího hráče v historii tenisu. Le­ vák s často ošidným agresivním stylem zůstává jediným mužem od zahájení open tenisu v roce 1968, který vyhrál celý grandslam.

MARTINA NAVRÁTILOVÁ Nejlepší tenistka v historii hry, její nevšední život a záři­ vá kariéra z ní učinily jednu z nejúžasněj­ ších osobností své do­ by. Získala 56 grandslamových titulů včet­ ně rekordních devíti z dvouher ve Wimbledonu.

PETE SAMPRAS

Jeho elegantní úspor­ ný styl, který je potěše­ ním pro oči i teď v jeho šedesáti letech, mu vysloužil téměř každou významnou po­ ctu kromějedné, které by si zřejmě vážil nejvíce - Wimbledonu, kde v průběhu 20 let čtyřikrát skončil jako finalista.

Jako mladík snil o tom, že jednou bude označen za „Roda Lavera hrají­ cího pravou rukou Dosud získal více než 32 milionů dolarů na fi­ nančních odměnách za vítězství a rok 1998 za­ hájil s tím, že mu stačí získat ještě tři grandslamové tituly, aby zlomil re­ kord Roye Emersona, který jich získal celkem 12.

zatímco se Panatta proškrábal zpět k vítězství ze stavu 0:6,1:5. Výzva dopadla k hluchým uším a Borg, zjev­ ně rozlícený, protestoval u rozhodčího, když na něj diváci v pátém setu začali házet mince. Doká­ zal však opanovat své rozčilení a našel dokonalý způsob, jak útoky zastavit - klidně chodil po kur­ tu, mince sbíral a dával si je do kapsy! Vyhrál ga­ me, set, zápas, a dokonce získal i pár lir navíc. Stálou hnací silou Freda Perryho bylo dělat „dlouhý nos“ při každé příležitosti na All England Club a tenisovou asociaci, které při výlučně ama­ térském vybraném postoji „lepší společnosti“ v te­

nisu 30. let skutečně nevěděly, jak tohoto arogant­ ního syna labouristického poslance zvládnout. Na­ konec je přiměl uvědomit si, že úspěch v tenisu sahá daleko za hranice nošení staré školní vázan­ ky v době, kdy škola skončila. Podobným způsobem v mladší minulosti byli Jimmy Connors a John McEnroe ztělesněním re­ belantského, arogantního chování mladých mužů, spěchajících dosáhnout vrcholu, chování, které zřejmě vlivem Beatles i ostatních - dnes už pova­ žujeme prakticky za běžné, kdy respekt k druhým je minimální a každé pravidlo je tu proto, aby

71

Žádná tenistka se netě­ šila většímu úspěchu nebo proslulosti v prvních 100 letech tenisu než tato kontro­ verzní, avšak skvěle talentovaná francouz­ ská šampionka. Svým stylem, módou a temperamentem byla první, díky níž se tenis dotkl showbusinessu.

FRED PERRY Skutečně legendární osobnost; byl prvním hráčem, který získal všechny čtyři grandslamové tituly ve dvouhře a posledním britským vítězem dvouher ve Wimble­ donu, přičemž potřetí po sobě vyhrál v roce 1936, kdy také dovedl Británii ke čtvrtému po sobějdoucímu triumfů v Davisově poháru.

99

...každý z nich měl svoji vlastní,

typickou, nepopsatel­ nou kvalitu. Všichni

byli pravým potěše­ ním pro oči bylo porušováno, a každá skulinka, která umožňu­ je toto pravidlo obejít, musí být prozkoumána. Jiní, jako Steffi Grafová, ukazují svou tvrdo­ hlavost neobyčejně statečnou snahou překonat zranění. Hráči s menším sebevědomím a menším odhodláním udržet se na vrcholu by bezpochyby svůj zápas v podobných případech prohráli.

Bjorn Borg

LEDOVÝ MUŽ Sved s dlouhými blonďatými kadeřemi byl prvním profesionálním hráčem, který byl uctíván jako hvězda ve Wimbledonu, kde byl po pět let neporazitelný. Bjorn Borg Narozen: 6. června 1956

Sodertaljie, Švédsko Během US Open v roce 1980 doručil podnikavý cestovní agent dopis na každý stůl v tiskovém středisku ve Flushing Meadows, kde uvedl po­ drobnosti o levných letech, jež může zprostředkovat odkudkoli na světě pro tenisové korespondenty, kteří budou psát o Australian Open. Byl, stejně jako mnoho ostatních, pře­ svědčen, že Bjóm Borg, který už vy­ hrál French Open a Wimbledon tře­ tím rokem po sobě, musí konečně vyhrát v New Yorku a stát se teprve třetím mužem, který vyhraje grandslam v Melbourne o tři měsíce po­ zději. Skutečnost, že i po ztrátě působi­ vého tie-breaku 16:18 ve čtvrtém se­ tu ve finále Wimbledonu Borg ná­ sledně porazil Johna McEnroa v setu pátém a udržel si titul, v All England Clubu výrazně posílila názor, že toto skutečně bude jeho rok. Ale nebyl. Borg po nejdramatičtějším ze svých pěti úspěchů ve Wimbledonu pro­ hlásil: „Chci být nejlepším ze všech.“ Jeho přípravy však nebyly ideál­ ní. Zranění kolena ho přimělo přestat hrát během finále Canadian Open s Ivanem Lendlem a podle rozvrhu US Open se dozvěděl, že pokud po­ stoupí mezi posledních osm, bude opět hrát proti Roscoeovi Tannerovi, hráči s dělovým podáním, z Lookout Mountain v Tennessee, který ho po­ razil na stejné úrovni v turnaji o rok dříve. Tanner neustále střílel esa - cel­ kem 19 - až vedl dva jedna na sety a prolomil soupeřovo podání. Tento­ krát Borga zachránila jeho tvrdohla­ vost, kterou byl proslulý, stejně jako v zápase proti McEnroemu ve Wim­ bledonu o dva měsíce dříve. Stále se

hrálo o „slam“ a on postupoval tak nebezpečně, že se zdálo - i když se musel vzpamatovat ze ztráty dvou setů proti Johanu Kriekovi v semifi­ nále - že se do toho vložil osud. Pro­ hrál v roce 1976 a 1978 s Jimmym Connorsem a nyní stál mezi ním a slávou McEnroe. Newyorské finále, i když postrá­ dalo uměleckou dokonalost jejich fi­ nálového zápasu ve Wimbledonu, bylo téměř stejně napínavé, třebaže jen chvílemi, protože oba hráči dělali mnoho nečekaných nevynucených chyb. Protože Borga neustále zrazo­ valo podání, McEnroe vyhrál první dva sety 7:6, 6:1, ale Borg získal ná­ sledující dva sety 7:6, 7:5; v tomto okamžiku Američan prohlásil: „Měl jsem pocit, že se mi rozpadne tělo.“ Ale tělo vydrželo - nebo spíš Borgův servis opět ochabl, a poté se jeho sny rozplynuly, protože dvě další dvojchyby stály Borga brejk v sedmém gamu a McEnroe vyhrál set 6:4. A tak Borg, který prohrál s McEnroem následně ve čtyřech se­ tech ve finále roku 1981, dva měsíce poté, co Američan ukončil svou pěti­ letou vládu jako wimbledonský šam­ pión, zůstal bez vyhraného slamu i titulu z US Open. Jen málokdo po­ chybuje, že právě vědomí, že jich možná nikdy nedosáhne, urychlilo jeho předčasný odchod na odpočinek ve věku 27 let. Bjóm Rune Borg vtrhl na scénu s tím, co se stalo jeho charakteris­ tickou známkou - světlými vlasy po ramena, spojenými gumičkou, a to ve Wimbledonu v roce 1973. Štíhlý mladík, který dával přednost

dlouhým výměnám ze zadní čáry před riskováním u čáry podání, se do Wimbledonu zamiloval, když zde o rok dříve získal juniorský ti­ tul, a často hovořil „o tom magic­ kém pocitu, který mám pokaždé,

když projdu branou na Church Road“. Velice často úspěch ve všech sférách života může záviset na tom, zda je člověk na správném místě ve správný čas. Tak tomu bylo jistě v Borgově případě v létě roku 1973, kdy stávka 93 členů turnaje ATP, poté co Wimbledon podpořil dočas­ ný zákaz hry Nikimu Piličovi (který vyslovila Mezinárodní tenisová fede­ race kvůli sporu pořadatelů Davis Cupu s jeho rodnou Jugoslávskou asociací), znamenala, že turnaj zou­ fale potřebuje novou, zářivou a ta­ lentovanou osobnost. Borg díky své­ mu věku, vzhledu a talentu na toto volání odpověděl. I když se nemohl se svými kulatými rameny a pocho­ dovou chůzí pochlubit klasickou atletickou postavou, před koncem prvního týdne byl hráčem, kterého všechny dívky chtěly spatřit a muse­ la být zavedena zvláštní opatření, aby ho pokaždé neumačkal dav, kdy­ koli šel ze šatny do restaurace pro hráče. Borgův počáteční talent - a jeho obouručný bekhend - povzbuzoval Percy Rosberg - stejný trenér, který přiměl dospívajícího Stefana Edberga, vzhledem k jeho agresivnějšímu stylu, změnit obouručný bekhend na jednoručný. Borgovy dovednosti však začaly vzkvétat až během jeho 121eté spolupráce s Lennartem Bergelinem. Stále mu zbývalo ještě několik dní do 18. narozenin, když získal svůj první významný titul na Italian Open v roce 1974. Se svým dokonalými míčky s horní rotací a rychlým pokrytím kurtu, ve spojení se skvělým podáním a impozantní autoritou ze zadní čáry byl na evrop­ ské antuce následujících sedm let té­ měř neporazitelný. Jak čas ubíhal, rovněž zaznamenal významné úspě­ chy v hale a zejména na trávě. Dva týdny po svém prvním tri­ umfu v Římě se stal nejmladším ví­ tězem ve Francii; tento rekord od té doby snížil jen Michael Chang, a dí­ ky jeho výkonům v roce 1975 vyhrá­ lo Švédsko poprvé Davis Cup. Do­

kázal to se svým 19. po sobě jdou-

73

Juniorský šampión ve Wimbledonu. První účast na grand-

slamovém turnaji v Paříži. První ze šesti vítězství na French Open. Dovedl Švédsko k prv­

1976 1977

Z 1978

3 1979 1980

nímu vítězství v Davis Cupu. Poprvé zvítězil ve Wimbledonu. Poprvé se umístil na první pozici světového žebříčku. Vyhrál ve Francii a Wimbledonu - byl teprve druhým, kdo to dokázal v tenisové open éře. Získal titul mistrů. Ob­ hájil ho v roce 1980. Porazil Johna McEn­ roa a získal pátý po sobě jdoucí titul ve

cím vítězstvím v zápase Davis Cupu; tento rekord rozšířil na 33 vítězství. Borgova hvězda však ze všeho nejvíce zářila ve Wimbledonu. Idol mladých se dostal do čtvrtfinále v prv­ ním roce, než prohrál s Britem Rogerem Taylorem. V příštích dvou letech se objevil názor, jestli řada jeho úspěchů neučinila z očekávání, která na něho byla kladena, příliš těžké závaží. V roce 1974 hladce prohrál s Egypťanem Ismailem El Shafeiem a v roce 1975 s Arthurem Ashem, konečným vítězem, ale od té doby - dokud McEnroe neukončil jeho nemilosrdnou nadvládu ve finá­ le v roce 1981 - Borg vyhrál rekord­ ních 41 po sobě jdoucích zápasů. Ve dvou letech, v nichž získal tituly ve Francii i Wimbledonu, měl pouze jediný týden na zotavenou psychic­ ky i fyzicky, aby přešel z antuky na trávu. Přestože se dvakrát neúspěšně pokusil vrátit do hry, v roce 1984 a pak o sedm let později, kdy dost potupně prohrál s Jordim Arresem v jeho prvním zápase, Borg tvrdí, že svého rozhodnutí nelituje. „Lidé ří­ kají, že bych zřejmě mohl vyhrát ví­ ce grandslamů a je to možná pravda, ale rozhodl jsem se sám a jsem rád, že jsem to udělal.“

Maureen Connollyová

FANTASTICKÁ, ALE PŘÍLIŠ KRÁTKÁ KARIÉRA Právě když se zdálo, že se „malá Mo“ stane nejúspěš­ nější poválečnou šampionkou, nehoda při jízdě na ko­ ni, kdy ještě nedosáhla ani 20 let, ji přinutila k odcho­ du na odpočinek. V té době již byla držitelkou devíti grandslamovych titulů. Maureen Connollyová Narozena: 17. září 1934 Zemřela: 21. června 1969

San Diego, Kalifornie, USA

Nejvýznamnější z mnoha vynikají­ cích prvků hry Maureen Connolyové byl fakt, že ač rozená levačka, stala se jednou z nej lepších hráček všech dob hrajících pravou rukou. Levou rukou psala a nůž při jíd­ le držela rovněž levačkou. Avšak Wilbur Folson, tenisový trenér v San Diegu, který si všiml obrovského přirozeného talentu dospívající dív­ ky, která si k němu poprvé přišla vy­ dělat peníze jako sběračka míčků, jí řekl, že ještě nikdo nedosáhl v teni­ su vrcholu jako levák, takže se bude muset naučit hrát pravou rukou. Při sledovaní nádherného tenisu, který Maureen předváděla ve své vý­ znamné, přestože tragicky krátké, me­ zinárodní kariéře, by to však nikdo nepoznal. Maureenina matka si přá­ la, aby se její dcera stala primabalerinou, a způsob, jakým se Connol­ lyová pohybovala po tenisovém kur­ tu, byl „poezií v pohybu“. Maureen však byla mnohem šťastnější při jízdě na koni. V této lásce ji podporoval později i její manžel Norman Brinker, ale ona si uvědomovala, že nebude mít nikdy dost peněz na to, aby si mohla jízdu na koni zvolit jako kariéru, a postup­ ně její zájem o tenis rostl. Na popud členky prvního klubu, do něhož vstoupila, se setkala s nej lepší žen­

skou trenérkou Eleanor „Teach“ Tennantovou. Byl to osudný krok. V roce 1951, ve věku 16 let, Maureen porazila Shirley Fryovou 6:3, 1:6, 6:4, vyhrála americké mis­ trovství ve Forest Hills a následující dva roky zaznamenala ohromující řa­ du nepřetržitých úspěchů na nejvyšší úrovni. Při své první účasti ve Wim­ bledonu v roce 1952 si však 171etá Maureen, která již zvítězila v Surbitonu a Manchesteru a pomohla Ameri­ čanům vyhrát opět Wightmanův po­ hár, zranila rameno při tréninku bě­ hem mistrovství na travnatém kurtu v Londýně (nyní turnaj Stella Artois pouze pro muže) v Queen’s Clubu. Tennantová, která pracovala s Alice Marbleovou a Bobbym Riggsem, ra­ dila Maureen, aby ve Wimbledonu nehrála a neriskovala další zhoršení zdravotního stavu, které by mohlo mít závažné dlouhodobé následky. Tato rada se nesetkala s pochopením. Maureen svolala tiskovou konfe­ renci, aby oznámila, že se nejen utká na mistrovství, ale že slečnu Tennantovou jako svou trenérku propustila. V tom okamžiku se to zdálo být unáhleným, předčasným krokem. Avšak o tři týdny později se „malá Mo“ stala poprvé ve svém životě wimbledonskou vítězkou, přestože britská hráčka Susan Partridgeová na ni vyvíjela tak silný nátlak, že se ve třetím setu Američanka ocitla ve sta­ vu 4:5, 15:30 před pouhým druhým podáním, než se její vražedný in­ stinkt vrátil - a právě včas. Do svých 20 let pak vyhrála dvouhry žen tři­

Vyhrála mistrovství ve

Francii a USA ve věku 16 let.

Získala první ze tří po sobě jdoucích titulů ve Wimbledonu.

První žena, která vyhrála grandslam.

Získala tituly ve dvouhře I čtyřhře v Austrálii, ale také si

zlomila nohu při jízdě na koni a odešla na

odpočinek. Zemřela na rakovinu.

krát po sobě se ztrátou jen tohoto se­ kou Julií Sampsonovou, Kaliforňantu a ještě jednoho s Thelmou Longo- kou, jejíž hlavní rolí bylo dělat 181eté vou, rovněž v roce 1952. Také vy­ Maureen gardedámu, se dostaly do fi­ hrála americké mistrovství ve třech nále, ale pak byly vyřazeny 6:0, 6:0 po sobě jdoucích letech, francouzské Hartovou a Fryovou. To bylo jedinou dvakrát a v roce 1953 zvítězila závažnou skvrnou na jejím kontě v Austrálii a stala se první ženou, v uvedeném grandslamovém roce. Tři která vyhrála celý grandslam. týdny poté, co v USA v roce 1954 zís­ Je nutné mít na paměti, že její kala titul, se Maureen, které ještě nadvláda přišla v době, jež byla vše­ nebylo 20 let, projížděla na svém oblí­ obecně považována za jedno z nej- beném koni jménem Colonel Merry­ lepších období v historii ženského boy. Z nepřehledné zatáčky se vyřítilo tenisu ve Spojených státech, protože nákladní auto s cementem, kůň sebou i další šampionky jako Doris Harto- polekaně trhnul, vyhodil Maureen ze vá, Louise Broughová, Margaret du sedla a výsledkem bylo vážné zranění. Pontová a Shirley Fryová byly jejími Tato šampionka - která byla na­ současnicemi. tolik perfekcionistkou, že když se jí Ať už na to pohlížíte z jakéhoko­ jednou zeptali na její nejveselejší zá­ li úhlu, Connolyová bude vždy s ob­ žitek v tenise, odpověděla: „Žádný divem a láskou vzpomínána jako vy­ nemám, můj tenis byl vždy velmi nikající šampionka, která nejen že vážnou záležitostí“ - už nikdy ne­ byla ve své době neporazitelná, ale mohla hrát. Vdala se za Normana brzy stálo za to ji zařadit na seznam Brinkera, který byl americkým olym­ nej lepších hráček všech dob. V roce pijským jezdcem, a měla dvě dcery, 1953 jako nejvýše nasazená ztratila Cindy a Brendu. Ty spolu s přítelky­ jen osm gamů v pěti zápasech, než ní a bývalou tenisovou partnerkou porazila Doris Hartovou 8:6, 7:5, své matky Nancy Jeffetoovou šířily aby dokončila svou úspěšnou obha­ slávu „malé Mo“ prostřednictvím te­ jobu titulu ve Wimbledonu. J. L. nisové nadace Maureen ConnollyoManning, jeden z nejlepších sportov­ vé, založené v Dallasu nedlouho ních komentátorů na Fleet Street, před jejím úmrtím na rakovinu ve tehdy napsal v dnes již neexistujícím věku pouhých 34 let. Sunday Dispatch: „Ve sportu nikdy Maureen jednou o Wimbledonu nebude dokonalost, ale včera jsem napsala: „Zde byla říše mých nadějí, byl velice blízko tomu, abych ji viděl mých obav, mých snů, a pokud budu ve Wimbledonu.“ žít, zůstanu tam v duchu i nadále, Tentýž rok Connollyová rovněž vychutnávajíc si slávu a zakoušejíc figurovala v nejnerovnějším finále bolest zlomeného srdce.“ Zářivá čtyřhry v historii Wimbledonu - vzpomínka na všechno, čeho dosáh­ i když na špatné straně. Se spoluhráč- la, je stále živá.

75

Jimmy Connors

PRVOTŘÍDNÍ CHVASTOUN Každá noc pro něj byla premiérou nového divadla, v němž byl odhodlán bojovat až do okamžiku, kdy jeho soupeř kapituluje. Jimmy Connors

mu uděloval mozek, byly obrovskou Narozen: 2. září 1952 ranou jeho hrdosti a on překypoval Belleville, Illinois, USA nespokojeností. Connors, v počátcích své kariéry Anketa mezi čtenáři časopisu Tennis rovněž tvrdě vedený Billem RiordaMagazine ve Spojených státech nem, vyhrál svůj první profesionální v roce 1995 označila Jamese Scotta titul v Jacksonville v roce 1972. Svůj Connorse za nejvíce vzrušujícího poslední získal o 18 let později v Tel hráče posledních 30 let. K tomu je Avivu. Mezitím se stal jediným hrá­ možné dodat, že je největším šoume- čem, který vyhrál US Open na trojím nem a nejprudším bojovníkem. Tyto různém povrchu - na trávě (1974), vlastnosti, které pomohly 175 centi­ antuce (1976) a tvrdém povrchu metrů vysokému levákovi získat stá­ (1978, 1982-83) - Wimbledon po­ le rekordních 109 titulů z dvouhry druhé osm let po svém prvním tri­ v tenisové open éře a udržet se na umfu zde (1982) a v Austrálii, v té první příčce světového žebříčku době ještě na trávníku, v roce 1974. Měl v sobě takovou nezávislost, ATP 268 týdnů, kdy se stal jedním z nejdéle vládnoucích šampiónů že si málokdy dělal čas na zaběhané v historii, zdědil po své matce Glorii, praktiky nebo dokonce tradice. Jeho úmyslná neúčast na přehlídce býva­ která byla sama skvělou hráčkou. Poté, co se jako dospívající pře­ lých šampiónů na Centrálním kurtu, stěhoval do Kalifornie, Connors se když Wimbledon slavil sté výročí dostal pod vliv dvou Panchů, Gonza- svého založení v roce 1977, způsobi­ lese a Segury, a poznamenaly ho lo, že na něj následující den volali i některé jejich názory na život „hanba!“, když nastoupil ke hře. a ostatní lidi. Segura, ve své době ta­ Dlouhé roky tvrdohlavě odmítal stát ké skvělý bavič na kurtu, popsal se členem Asociace tenisových pro­ Connorse jako „Skutečného zabijáka fesionálů. A v roce 1974, kdy mu za­ se srdcem lva“ poté, co ho viděl kázali hrát na French Open poté, co předvádět „neuvěřitelný tenis“, podepsal smlouvu na účast ve World s nímž porazil Keňa Rosewalla při Team Tennisu, zahájil soudní proces ztrátě pouhých šesti gamů na cestě (nakonec obnášející 10 milionů ke své první korunce ve Wimbledo­ dolarů) proti ATP a jejímu preziden­ nu v roce 1974. tovi Arthurovi Ashemu - s nímž se „První věc, které jsem si všiml, rovněž dostal na ostří nože, když se když ke mně v 15 letech poprvé při­ Ashe stal kapitánem amerického dašel, abych ho trénoval, byl jeho sebe­ viscupového týmu. Connors je pře­ vědomý přístup a hrdost na své svědčený, že ho tato záležitost při­ vlastní výkony. I když se mnou pro­ pravila o vítězství v grandslamu, hrával, když byl ještě dítě, byl hroz­ protože by byl jistě favoritem a vy­ ně vzteklý.“ To se nikdy nezměnilo. hrál ve Francii stejně jako ostatní tři Velké prohry, kdy ho porazil Arthur hlavní turnaje ten rok a měl by re­ Ashe ve finále Wimbledonu v roce kord vítězných a prohraných zápasů 1975, ale i prohry pozdější, kdy jeho 99:4. Spor a účast Ashe jistě dodal tělo už nebylo schopno reagovat dost koření jejich wimbledonskému finále rychle a silně podle instrukcí, které v roce 1975.

Nejraději hrál ve Spojených stá­ tech, zvláště poté, co se US Open přesunul z atmosféry soukromého klubu ve Forest Hills do hlučného, živého prostředí Flushing Meadows. Právě tam si osvojil svůj pověstný vychloubačný přístup. V 16 z 19 let, kdy hrál v open éře, se dostal vždy nejméně do čtvrtfinále. Jeho nejdra­ matičtějším rokem nebyl ten, kdy skončil jako vítěz, ale rok 1991, kdy ho většina považovala za vyčerpa­ nou veličinu. V roce 1990, poté co měl po mnoho měsíců problémy se zraně­ ním lokte, Connors hrál pouze tři zá­ pasy a všechny prohrál; na světovém žebříčku se propadl až na 939. místo. Po operaci však byl, jak to sám na­ zval, „zase na koni“. Pořád ještě po­ třeboval hrát divokou kartu v open éře, ale se svými zkušenostmi a stále neobyčejnými dovednostmi a silou vůle se dostal do semifinále v řadě zápasů plných hrdinských kousků. Jeho první obětí se stal Patrick McEnroe, který nebyl schopný pro­ měnit své dvousetové vedení ve ví­ tězství, jakmile diváci pomohli Connorsovi, aby se dostal do svého živlu. Následně byla řada na Michielu Schapersovi a 10. nasazeném Kar­ lu Nováčkovi, kteří byli smeteni po­ dobným způsobem. Pak přišel jeho krajan Aaaron Krickstein, ale to měl Connors 39. narozeniny a absolutně nic, ani ztráta 5:2 v pátém setu, ne­ smělo jeho večírek narušit. Ve čtvrtfinále Holanďan Paul Haarhuis vyhrál první set, ale začal být tak nervózní, když cítil zastrašu­ jící náladu diváků, že tři následující prohrál. Zůstalo na Jimu Courierovi, aby uhasil Connorsovy plameny, což udělal velmi efektivně 6:3, 6:3, 6:2, ale bývalý šampión bude mít jistě

77

1971 1972

Šampión NCAA.

První titul v profesio­ nálním turnaji

v Jacksonville. 1973

Vyhrál čtyřhry ve

Wimbledonu s liliem Nastasem. 1974

Získal tituly v Austrálii,

Wimbledonu a US Open, všechny na trávě.

g |

1976 1978

Vyhrál US Open

na antuce. Vyhrál US Open na tvrdém povrchu.

s 1982

Vyhrál Wimbledon osm let po svém prv­ ním úspěchu na tomto

turnaji. 1983

Celkem 268 týdnů

jako světová jednička.

1989

Vyhrál poslední ze svých 109 titulů v Tel Avivu.

hodně co vyprávět svým vnoučatům, když bude vzpomínat na doby, kdy se stal nejstarším semifinalistou v New Yorku od doby Keňa Rose­ walla, který se dostal do finále v roce 1974. A kdo byl hráčem, který Rosewalla porazil tenkrát? Jimmy Connors. Dokonce ani tentokrát Connors neskončil. Příští rok byl opět zpět a oslavil své 40. narozeniny poráž­ kou Jaime Oncinse z Brazílie. Bylo to jeho 98. vítězství v tomto turnaji. Vedle titulů, které získal, se Connors dostal do 54 dalších finálo­ vých zápasů a odehrál a vyhrál více turnajů než jakýkoli mužský profe­ sionál před ním nebo po něm. Jeho comebacky proti hlavním soupeřům byly monstrózní. Odvrátil čtyři setboly, aby vyhrál klíčový tie-break ve třetím setu 11:9 na své cestě k poráž­ ce Bjóma Borga ve finále US Open v roce 1976 a byl tři body od poráž­ ky, než porazil Johna McEnroa v pě­ ti setech ve finále Wimbledonu v roce 1982. Jeho srdce bije i nadále silně jako vždycky a jeho paže dáva­ jí rány stejně odhodlaně a odvážně na turnaji seniorů - který tento šam­ pión, jenž prohlásil, abychom ho ni­ kdy neočekávali poblíž tenisového kurtu, jakmile odejde z hlavního okruhu, zahájil a rozvinul.

Margaret Courtová

VRCHOLNÁ ŠAMPIONKA

1960

'K

3 m

Žádný muž ani žena dosud na grandslamových turnajích nezlomi­ li ohromující rekord dívky, která se naučila hrát tenis sledováním jiných hráčů na kurtu nedaleko svého domova, kam se dostávala tajně dírou v plotě. A žádná jiná hráčka dosud nepřekonala její rekord vyhrát celý grandslam ve dvouhrách i čtyřhrách.

.

Q A ž

Margaret Courtová

šení a odhodlání této hubené dospí­ vající dívky, proto ji povzbuzoval k dalšímu zdokonalování hry. Šlo to rychle. Brzy získala tituly

druhou ženou po Maureen ConnollyoNarozena: 16. července 1942 vé, která vyhrála celý grandslam, přes­ Albury, Nový Jižní Wales, Austrálie tože, jak prohlásila o mnoho let později, to nemělo stejnou prestiž, jaké První myšlenka, která vytanula Mar­ se těší dnes. V té době to vážně sotva garet Courtové na mysli poté, co vy­ někdo zmínil, zvláště v Austrálii. „Vi­ hrála US Open v roce 1970 a stala se děla jsem, jak Rod vyhrál oba své první ženou, jež dosáhla celého grand- grandsiamy a skutečně z toho nikdo nic slamu v tenisové open éře, nebyla ne­ nedělal. Musíte mít na paměti, že neby­ skonalá radost, ale zcela jednoduše: la televize ani se kolem tohoto sportu „Díky bohu, že už je po všem.“ Ve netočily tak velké pemze, jako dnes. skutečnosti ale nebylo. Australanka, Situace se změnila, až když jsem se po často přezdívaná „velká Marge“, ne­ své svatbě vrátila na kurty, a myšlenka ustále zvyšovala svůj stále nepřekona­ na výhru celého grandslamu začala být ný rekordní počet grandslamových ti­ pro mne velkou výzvou.“ tulů další tři roky, přestože ted s doda­ Skutečně, když se o sedm let dříve tečnou moudrostí tvrdí: „Myslím, že společně s Australanem Kenem Fleuž jsem pak moc hrát neměla.“ tcherem stali v té době jedinou dvojicí, Od roku 1960, kdy jako 171etá která vyhrála grandslam ve smíšené v Austrálii porazila Mariu Buenovou čtyřhře, setkalo se to sotva s vlažnou a získala zde svůj první z 11 titulů odezvou; zcela jistě ne s uznáním, kte­ v dvouhře, vyhrála prakticky každou rého by se dočkali za stejných okol­ událost, která za to stála, mnohé ností dnes. Margaret Courtová, jejíž z nich několikrát, čímž stanovila re­ prudké podám a ostré voleje z ní udě­ kordy, jež sotva kdy budou překoná­ laly obrovskou útočnou sílu v ženském ny. Jen její samotné grandslamové ti­ tenise, byla také všestrannou hráčkou tuly čítají celkem 62:24 ve dvou­ v pravém slova smyslu. Vlastně je je­ hrách, o šest více než Martina Navrá­ dinou hráčkou, která získala tituly ve tilová, 19 ve dvouhře (Navrátilová dvouhře, čtyřhře a smíšené hře ze 31) a 19 ve smíšené čtyřhře, o čtyři všech čtyř grandslamových turnajů více než Doris Kartová, která za ní a stala se ve všech trojnásobnou šamzaostává s 15 tituly. K hlavním titu­ pionkou kromě Wimbledonu - což lům si přidejte ty z mistrovství v Itá­ jsou další dva rekordy, které jistě lii, Německu a Jihoafrické republice, nikdo nikdy nepřekoná. všechny získané s velkou sebedůvě­ Nyní je z ní reverendka Margaret rou, a rázem jich napočítáte 92. Její Courtová. Jako přesvědčená křesťan­ poslední významný triumf, 15 let po ka začala žít jako Margaret Smithová jejím prvním, přišel ve Forest Hills doslova v pokoře ve městě Albury v roce 1975, kdy společně s Virginií na řece Murray v Novém Jižním Wadeovou porazily Billie Jean Walesu. V dětství se Margaret vždy Kingovou (která se stala její hlavní protáhla na místních kurtech dírou rivalkou, co se týče dvouher a Rosie v plotě a hrála, dokud ji a její přátele nevyhnal Wai Rutter, tenisový profe­ Casalsová ve finále dvouher). Jejím nejpamátnějším rokem byl sionál a současně správce kurtu. samozřejmě 1970, kdy se stala teprve Avšak netrvalo dlouho a vycítil nad­

v zápase juniorů. Její první trofejí, kterou získala v místním turnaji pro děti do 12 let, když jí bylo pouhých 10 let, byla soška Buddhy. „Přineslo mi to štěstí a dodnes stojí na zvlášt­ ním místě mezi mnoha trofejemi, které jsem vyhrála později,“ říká. Rutter požádal Franka Sedgemana, aby se na jeho chráněnkyni podíval. Wimbledonský šampión z roku 1952 byl jejím výkonem nadšen a nejen že se rozhodl ji trénovat, ale zajistil v té době 151eté dívce místo v melboumské firmě se sportovním zbožím. Prvním úkolem bylo vštípit jí potře­ bu fyzické zdatnosti. Potřebovala trochu povzbuzení. Nebylo to jen díky její výšce a váze, že se Margaret Courtová sta­ la nejzdatnější a nejsilnější hráčkou ženského tenisu až do doby, kdy Martina Navrátilová předvedla výho­ du fyzické síly celé nové generaci hráček. O mnoho let později se Mar­ garet svěřila známému australskému novináři Murraymu Hedgecockovi: „Někdy mě trénink a posilování ba­ vily víc než tenis. Byla to pro mě ra­ dost, ale pro mnohé hráčky tomu tak není. V té době se na mě dívali skrz prsty. Žádná žena nikdy předtím tak

S

1962

Získala titul v Austrálii. Zůstala šamplonkou po sedm let. Získala tituly ve Francii

a USA. První titul ve Wlmbledonu. 1965 Opět vyhrála tři „slá­ mové“ turnaje - ve Francii skončila na druhém místě. 1969 Vyhrála tři grandslamové turnaje - Austrálii, Francii a USA. 1970 První žena v open éře, 1963

1973 1975

1991

která vyhrála grandslam. Získala tituly v Austrálii, Francii a USA. Šampionka ve dvouhře na US Open, poslední z jejích 62 grandsla­ mových titulů. Vysvěcena na reverendku Courtovou.

vítězství bylo tím významnější, že přišlo čtyři roky poté, co původně odešla na odpočinek se slovy, že je „unavená z nechutné honby za karié­ rou v mezinárodním tenisu“. Avšak po 12 měsících se vrátila, po svatbě s Barrym Courtem, mezinárodním jachtařem, jehož otec byl minister­ ským předsedou Západní Austrálie. V roce 1971 se Margaret dostala do finále ve všech třech wimbledon­ ských disciplinách, ale utrpěla tři po­ rážky. Od toho roku až do jejího skutečného odchodu ze scény ve vě­ ku 33 let v roce 1977 se vrátila do Wimbledonu mezi narozením syna a dcery v letech 1973 a 1975, kdy přestože ji porazila Evonne Cawleyová v semifinále, předvedla triumfální labutí píseň, když vyhrála smíšenou čtyřhru s Martym Riessenem. V té době začalo hrát stále dů­ ležitější roli v jejím životě nábožen­ ství, a když nakonec odložila raketu, neposilovala, ale právě posilováním prohlásila: „Už nebudu hrát žádné měla Martina Navrátilová navrch tenisové turnaje. Kdybych měla hrát nad ostatními hráčkami a se mnou to tenis dále, Bůh by mě k tomu do­ bylo zřejmě stejné.“ vedl, ale nemá smysl hrát, když už Nikdy to nebylo patrnější než v tom není srdce. Mohla bych získat v roce 1970, kdy Margaret porazila ještě mnoho peněz, ale na tom nezá­ Billie Jean Kingovou, 14:12, 11:9, leží. Wimbledon a Forest Hills ne­ v nejdelším zaznamenaném finále znamenají nic vedle mé víry.“ ženské dvouhry ve Wimbledonu, kte­ V roce 1991 byla vysvěcena na reveré trvalo 148 minut. Toto impozantní rendku Courtovou.

79

Chris Evertová

LEDOVÁ PANNA Sladký úsměv maskoval prudkou, bojovnou povahu Chris Evertové, hráčky známé svou stálou, téměř metronomickou výkonností, s níž se pouštěla do boje a vždy porazi­ la své soupeřky. Tento rys byl úzkou dělicí hranici mezi dobrou a skvělou hráčkou. Chris Evertová Narozena: 21. prosince 1954

Fort Lauderdale, Florida, USA Zmiňte jméno Chris Evertové v teni­ sových kruzích a okamžitě všem na mysli vytanou tři konkrétní vlastnos­ ti: soustředěnost, odhodlání a nároč­ nost. Během své 191eté kariéry Christine Marie Evertová dosáhla celé řady rekordů. Dokázala ji pře­ konat jen ještě výjimečnější šampionka, Martina Navrátilová. Dlouho předtím, než Chris zača­ la cvičit obouručné bekhendy s přes­ ností a důsledností, jakou téměř kaž­ dá hráčka na světě, zvláště ve Spoje­ ných státech, chtěla napodobit, jmé­ no Evertová už bylo jedním z nejvá­ ženějších v tenisových kruzích na Floridě. Vytrvalost, ale zejména tr­ pělivost jejího otce Jimmyho, vítěze titulu kanadské dvouhry mužů v roce 1947, s nimiž dokázal z mnoha mla­ dých tenisových nadějí, jež trénoval ve Fort Lauderdale, dostat to nejlep­ ší, byly dobře známé. Ale on, Chris ani nikdo jiný ne­ mohl tušit plný rozsah toho, co mělo následovat, když jako 151etá školač­ ka a už jedna z nejslibnějších tenistek, jaké kdo ve Spojených státech pamatoval, soutěžila v relativně ne­ významném turnaji v Severní Karo­ líně na podzim roku 1970 a porazila Margaret Courtovou. Ta v té době byla nejen nejlepší hráčkou na světě, ale teprve nedávno se stala první že­ nou od zahájení tenisové open éry před dvěma lety, která vyhrála grandslam. Její románek s Jimmym Connorsem v prvních letech její kariéry jen přispěl k obdivu, obklopujícímu tuto mladičkou dívku s culíkem. Vyrostla na antuce a vštípili jí potřebu dělat dlouhé výměny ze základní čáry,

delší, než dívka na druhé straně sítě, takže nebylo překvapivé, že většinu svých velkých úspěchů získala na antuce - včetně rekordních sedmi na French Open. Zároveň střílela tak obdivuhodně ze základní čáry forhendem a rovněž tak skvěle hrála z bekhendové stra­ ny, že brzy začala být uznávána jako vládkyně všech povrchů. V pozděj­ ším stadiu své kariéry vycítila, že je nezbytné, aby byla schopna hrát na celé ploše kurtu, pokud si přeje udr­ žet svou nadvládu nad hráčkami, které ve snaze porazit ji začínaly uží­ vat agresivnějších taktik.. Od té doby už nebylo raritou vidět ji na síti. Její nelítostný bekhend obouruč nebyl něčím plánovaným. Jak její otec často vysvětloval: „Nebylo to něco, čemu bych ji učil. Bylo to tím, že když poprvé přicházela na kurty dívat se, jak jiní hrají, a chtěla vzít raketu do ruky sama, byla příliš malá a slabá na to, aby dokázala hrát bek­ hend jednou rukou. Jednu chvíli, kdy byla juniorkou, jsem předpokládal a doufal, že se změní. Ale co k tomu mohu říci?“ Ta síla rány, vyvinutá spíš náhodou než plánovaně, se stala její nejvýznamnější zbraní na cestě k získání 157 titulů z dvouhry, čímž se stala druhou nejúspěšnější hráč­ kou hned za Navrátilovou, a získání 8,8 milionu dolarů na odměnách za vítězství. Poté, co si ponechala ama­ térský status až do roku 1972, se o tři roky později stala první ženou, která získala odměny za vítězství ve výši milionu dolarů. Její rekord na antuce byl fenomenální a zahrnoval vítěz­ nou řadu 125 zápasů od srpna 1973 do května 1979, kdy ji Tracy Austinová porazila 6:4, 2:6, 7:6 na Italian Open v roce 1979. Tento rekord ještě nikdo na jediném povrchu neprolomil, ani muž, ani žena.

Evertová, která byla dvakrát pro­ vdaná, jednou za Brita Johna Lloyda a pak v červenci 1988 za bývalého olympijského sjezdaře Andyho Milla, s nímž má tři syny, měla ve své kariéře dvě velké riválky. S prv­ ní, Evonne Goolagongovou, Everto­ vá skončila s výhodou 21:12. Dru­ hou, která je nyní součástí tenisové legendy, byla Navrátilová. Vše, co se těchto dvou šampionek týkalo, vyvolávalo nejen obrov­ ský respekt, ale inspiraci a stálou vý­ zvu jim oběma, co se týče osobní hr­ dosti. Jejich první setkání se odehrá­ lo v Akronu v Ohiu 22. března 1973. „Byl to zápas, který na mě skutečně udělal velký dojem,“ řekla Evertová o několik let později. „Vzpomínám si, že Martina byla fyzicky tak silná a její servis byl smrtící a často toče­ ný, takže byl velice efektivní.“ I Na­ vrátilová vzpomíná na zápas s mršt­ nou hráčkou, o níž dosud pouze četla v tenisových časopisech, která na ni neustále střílela obouručné bekhendy ze základní čáry a s níž prohrála 7:6, 6:3. Celkem se setkaly 80krát. Ever­ tová, zkušenější a vyspělejší, vyhrála 11 z prvních 12 zápasů, ale Navráti­ lová ji nakonec překonala a skončila s náskokem 43:37, přičemž vyhrála devět ze 13 hlavních finálových zá­ pasů, v nichž se společně utkaly. Mezi nejpamátnější z jejich zá­ pasů bylo finále Wimbledonu v roce 1978, kdy Navrátilová získala titul poprvé. Pro tuto levačku se skvělým podáním a volejem to byl skutečně bod zlomu ve více ohledech, nejen v dlouhodobém soupeření s Evertovou. Do té doby vyhrála jen pět z je­ jich 28 společných utkání. Evertová získala největší zadostiučinění při svém impozantním triumfů ve finále French Open v roce 1985. „Tenkrát

81

Chris Evertová 1971

Poprvé se objevila ve Wightmanově poháru

1972

v 17 letech. Stala se profesionálkou a vyhrála čtyři

turnaje. 1974 Vyhrála poprvé ve

Wimbledonu a ve 1975

Francii Obhájila titul ve Francii a poprvé vyhrála US

1976

Open. Zvítězila opět ve čtyř­

hře ve Francii a ve 1977

Wimbledonu. Poprvé se objevila

v americkém týmu na

1978

Poháru federace. Vyhrála inaugurační

US Open ve Flushing

1982

Meadows. Poprvé vyhrála Aus­ tralian Open.

1988

Získala poslední čtyři ze 158 titulů během své kariéry.

jsem překonala psychické i psycho­ logické problémy, které jsem měla při hře s ní (prohrála 13krát za sebou), a také protože to byl tak kolí­ savý zápas.“ To jistě byl. Evertová vyhrála 6:3,6:7,7:5, poté co odvráti­ la tři brejkboly z 0:40 za stavu 5:5 v posledním setu. Evertová, která se následně stala prezidentkou Tenisové asociace žen, byla vzorovou reprezentantkou teni­ su. Její chování bylo bezúhonné, zřídka dávala najevo svou nespoko­ jenost prudším gestem než stažením rtů nebo pozvednutím obočí, bez ohledu na to, jak se čárový rozhodčí mohl mýlit. Byla světovou jednič­ kou od roku 1975 do roku 1982 a ni­ kdy neklesla pod čtvrtou příčku žeb­ říčku. Svůj odchod z kurtů oznámila v roce 1989 na US Open: „Vždy jsem hrála s úmyslem vyhrát,“ pro­ hlásila. „Prohry mě bolí. Vždy jsem byla rozhodnutá být nejlepší.“

Steffi Grafová

ZLATÉ DEVCE Nejenže získala více významných ti­ tulů než její současnice, ale dokázala to navíc na pozadí obrovského napětí a stresu na kurtu i mimo něj. Steffi Grafová

Prvním velkým úspěchem Gra­ fové byla porážka Evertové, osminá­ Briihl, Německo sobné šampionky, v Hilton Head v roce 1986. Následující rok, několik Až do roku 1997, kdy jí hru kompli­ dní předtím, než oslavila 18. naroze­ kovala četná zranění, Steffi Grafová ninami, přišlo první z jejích grandzískala nejméně jeden grandslamový slamových vítězství, když porazila titul v každém z předchozích deseti Navrátilovou 6:4, 4:6, 8:6. Avšak až roků. Tento rekord překonala pouze rok 1988 byl tím velkým přelomem, Chris Evertová, která, přestože zís­ kdy nejenže se stala první ženou kala o tři grandslamové tituly méně v historii open éry, která vyhrála ce­ (18) než Němka, sbírala úspěchy lý grandslam, ale také k tomu přidala v průběhu skvělých 14 let. Ale co se zlatou medaili ze Soulu, když se te­ týče úspěchů v open éře, Stephanie nis poprvé od roku 1924 vrátil na Marie Grafová drží rekord, který olympijské hry. Získala osm dalších překonává úspěchy všech ostatních titulů a skončila s rekordem vyhra­ ných zápasů 71:3, kdy prohrála pou­ hráček včetně Martiny Navrátilové. Mezi srpnem 1987, kdy se poprvé ze s Gabrielou Sabatiniovou (dva­ ujala vedení na světovém žebříčku krát) a Pam Shriverovu - což bylo na žen, až do března 1997, kdy si její zra­ mistrovství ve Virginia Slims, kdy ném vyžádala své a její místo převzala měla chřipku, čímž ukončila řadu Martina Hingisová, Grafová strávila 46 po sobě jdoucích vítězství. 374 týdnů jako světová jednička, čímž Až do roku 1988 neměla Grafová značně překonala předchozí rekord na Australian Open nejlepší vzpomín­ 331 týdnů Martiny Navrátilové a o ví­ ky. Při své první účasti zde v roce ce než 100 týdnů překonala dosud nej­ 1983 uklouzla na mokrém trávníku lepší mužský rekord - 270 týdnů - v Kooyongu a natrhla si šlachu na držený Ivanem Lendlem. pravém palci u ruky. Avšak na pů­ Do léta 1997, kdy podstoupila vodním tvrdém kurtu na zcela novém operaci levého kolena, které ji zradilo stadionu přes řeku Yarru šlo pro nej­ ve čtvrtfinále na French Open, si už výše nasazenou hráčku, která se dos­ mohla připsat ke svému jménu 103 tala do finále proti Evertové, kdy ztra­ titulů, což v současné době překonaly tila jen 22 gamů ve 12 setech, všech­ pouze Navrátilová a Evertová. Když no dobře. Když Grafová vedla ve fi­ vyhrála US Open v roce 1995, stala nále 2:1, šedá obloha spustila tak se jedinou hráčkou v historii, která prudký déšť, že i když kurt zastřešili, vyhrála každý ze čtyř grandslamo- čímž se z utkání stalo první uzavřené finále grandslamového turnaje, byl vých turnajů nejméně čtyřikrát. Jsou to pouze některé z úspěchů zde vynucený prostoj 89 minut, než se v kariéře této světlovlasé hráčky mohlo ve hře pokračovat. „Dva týdny s atletickou postavou, která, kdyby se jsem hleděla na modrou oblohu a na­ nestala tenistkou, mohla stejně dobře jednou jsem viděla černou střechu,“ excelovat jako běžkyně na 400 met­ prohlásila Evertová, kterou změněné rů. V roce 1988 se zjistilo, že čas, za podmínky dezorientovaly. Až teprve nějž tuto vzdálenost překoná, by ji poté, co se Grafová dostala na 6:1,5:1 řadil na třetí místo mezi německými a podávala na vítězství za stavu 5:2, se atletkami, které doufaly, že budou Evertové vrátil obvyklý bojovný in­ stinkt, ale - i když si zkušenější Ame­ vybrány na olympijské hry v Soulu. Narozena: 14. června 1969

1982

Nejmladší hráčka své doby, která se umístila

na WTA.

ričanka vynutila ve druhém setu tie-break - prudká podám a skvělé forhendy její mladé soupeřky opět zvráti­ ly situaci na vítězství Grafové 7:3. Další zastávkou na grandslamové trati byla Paříž, kde byla Grafová ob­ hajující šampionkou. Tentokrát byla její nadvláda tak absolutní, že získala titul za celkem méně než pět a půl hodiny hracího času. Když Evertová prohrála s Arantxou Sanchezovou-Vicariovou ve třetím kole a Navráti­ lová s Natašou Zverevovou ve čtvr­ tém, jen Sabatiniová, kterou porazila 6:3, 7:6 v semifinále, jí kladla větší odpor. Chudák Zverevová byla ve fi­ nále tak nervózní, že se na nic ne­ zmohla. Grafová vyhrála 6:0, 6:0 ve 32 minutách. Bylo to první bílé finále žen v grandslamovém turnaji od Wimbledonu v roce 1911, kdy Do­ rothea Lambertová-Chambersová zdolala Doru Boothbyovou. Ve Wimbledonu, kde Grafová začala vítězstvím 6:0, 6:0, ztratila pouhých 17 gamů na cestě do finále, ale tam všechno vypadalo jinak a za stavu 5:7, 0:2 se zdálo, že se opět stane obětí ucelenější, útočnější hry Navrátilové. Najednou se však s dra­ matickou proměnou rychlosti dostal ke slovu dělový forhend Grafové a po prohře šesti po sobě jdoucích gamů vyhrála příštích devět a zvítě­ zila 5:7, 6:2,6:1. Stejné to bylo ve Flushing Mea­ dows, kde nemoc donutila Evertovou zameškat semifinále. Sabatiniová, je­ diná hráčka, která ji na této úrovni dokázala porazit, se statečně pokusi­ la zopakovat vítězný recept, ale sil­ nější nervy Grafové, stejně jako její forhend jí zajistily vítězství 6:3, 3:6, 6:1 a také celý grandslam. Grafová a Sabatiniová se také setkaly v zápa­ se o zlatou medaili v Soulu, ale Něm­ ka, přestože zavrávorala ve čtvrtfiná­ le proti Larise Ševčenkové, opět spustila ne záplavu, ale přímo průtrž forhendových vítězných míčů, než skromně prohlásila o skvělém vyvr­ cholení svého historického roku: „Jsem ohromená. Po New Yorku jsem skutečně unavená a nečekala jsem, že ze sebe tolik vydám. Mys-

83

1987

Vyhrála French Open

a mistrovství Virginia Slims.

1988

Nejmladší hráčka (19),

která vyhrála grand­ slam.

1988

Získala zlatou medaili ve dvouhře na olym­ piádě v Soulu.

1989

Vyhrála v Austrálii,

Wimbledonu a USA. 1995

Získala tituly ve Fran­ cii, Wimbledonu

a USA.

1996

Obhájila tyto tituly. Ve

Wimbledonu vyhrála svou 100. dvouhru.

1996

Prolomila rekord Mar­

tiny Navrátilové v poč­

tu týdnů jako světová jednička.

1997

Podstoupila velkou operaci fraktury chrupavky na levém koleně.

lim, že tohle mnoho lidí po mně ne­ dokáže zopakovat.“ V následujícím desetiletí byla ra­ dost Grafové na kurtu narušovaná osobními a fyzickými problémy. Čtyřikrát musela jít na operaci, jed­ nou s kolenem, poté s nohama, ozva­ ly se zděděné chronické problémy se zády. Zároveň její rovnováhu naru­ šoval kontroverzní životní styl jejího otce, který zaplňoval stránky novin častěji než její zápasy a vyvrcholil uvězněním za daňový podvod, který ji stál 20 milionů dolarů na odškod­ ném. Skutečnost, že i nadále s vel­ kým odhodláním a hrdostí dosahova­ la úspěchů, její statut špičkové hráč­ ky pouze posiluje. Úcta, které se jí dostávalo, byla plně demonstrovaná v Hannoveru jednoho večera v únoru 1998. Když se konečně, po dvou planých zábles­ cích, kdy data jejího comebacku mu­ sela být na poslední chvíli zrušena, Grafová utkala v soutěži poprvé po osmi měsících, přišlo ji přivítat zpět na kurty ne méně než 3500 diváků.

Billie Jean Kingová

OBÁVANÁ BOJOVNICE NA KURTU I MIMO NĚJ

1961

Wimbledonu na první 1966

1967

Long Beach, Kalifornie, USA

Jen málo lidí mělo větší vliv na roz­ voj ženského tenisu než Billie Jean Kingová. Po téměř 20 letech jako jedna z nejlepších hráček jak ve dvouhrách, tak ve čtyřhrách měla stejný vliv na politickou i komerční úroveň hry, kdy neúnavně pracovala na získání respektu a uznání pro pří­ ští generace ženských hráček. Neúnavná souperka na kurtu, plná přirozené nevázanosti, poskytu­ je své otevřené názory na všechny aspekty moderní hry stejným pří­ mým způsobem, s jakým vystupova­ la ve svých přízemních úderech a volejích, když získala 39 titulů z dvouher, čtyřher a smíšených čtyř­ her v turnajích grandslamu. Tím se umístila na třetí pozici na žebříčku nejlepších tenistek všech dob za dvě­ ma dalšími hvězdami tenisu, které byly po většinu její kariéry jejími soupeřkami, Margaret Courtovou a Martinou Navrátilovou. I přes skrytou hrozbu, že se ná­ sledující rok pokusí zorganizovat ženský tumaj konkurenční k mis­ trovství, pokud ženy nedostanou stejnou finanční odměnu jako muži za svou loajalitu v roce 1973, kdy Wimbledon bojkotovalo 93 hlavních mužských hráčů, tento tumaj pro ni znamenal nejvíce. Poté, co jí prezi­

Wimbledonu. Vyhrála poprvé dvou­ hry v USA.

1968

Vítězka mistrovství v Austrálii.

1970

Vedla vzpouru žen­

ských hráček týkající se finanční odměny za výhry, což vedlo k vy­

tvoření jejich vlastního okruhu.

1973

dent televizní stanice Home Box Office, kabelové sítě, pro kterou byla místní komentátorkou ve Wimbledo­ nu 20 let, předal jednu z originálních laviček z Centrálního kurtu z roku 1922, označila to za „nejlepší dárek, jaký mi kdo kdy mohl dát“. Jako hráčka Billie Jean, jež první triumfy získala ještě jako Billie Jean Moffittová, ve Wimbledonu soutěži­ la 22krát v průběhu 23 let. Chyběla jen v roce 1981 a v roce 1976 pře­ kvapila mnohé, když se rozhodla neobhajovat korunku z dvouhry, kterou předešlý rok získala již pošesté, a hrála jen čtyřhry. Celkem odehrála rekordních 265 zápasů ve třech hlav­ ních disciplinách na mistrovstvích a všechny kromě 41 vyhrála. Její sta­ tistika výher - proher jen ve dvou­ hrách byla 95:15. Nejen že odehrála více zápasů než jakákoli jiná hráčka nebo hráč o 41 více než Jean Borotra, který se utkal ve 224 zápasech v obdivuhod­ ně dlouhé kariéře od roku 1922 do 1964 - ale také získala 20 titulů, což je samo o sobě rekord. Celkově to bylo šest z dvouher, 10 ze čtyřher a čtyři ze smíšené čtyřhry, přestože den, kdy konečně zaznamenala re­ kord, 7. červenec 1979, byl také s nádechem smutku. V předvečer dne, kdy Billie Jean a Martina Na­ vrátilová získaly titul ve čtyřhře žen, Elizabeth „Bunny“ Ryanová, která získala 19 titulů ve čtyřhrách a smí­

šených hrách, přestože žádný z dvouhry, se zhroutila a zemřela v All England Clubu ve chvíli, kdy byl její rekord ještě zcela nedotčený, na zástavu srdce v 87 letech. Následujícího dne Kingová vzpomínala, jak ji Ryanová pozoro­ vala při hře na juniorském turnaji v tenisovém klubu v Los Angeles. „Svým způsobem jsem s ní vyrůsta­ la,“ řekla. „Když jsem slyšela, že ze­ mřela, před očima mi proběhl celý můj život.“ Svěřila se, jak ji ovlivni­ la kapitola o Ryanové v knize Teda Tinlinga Láska a chyby (Love and Faults). Byly zde zachyceny filozo­ fické názory Ryanové na tenis a dů­ vody, které ji - podle jejího názoru dovedly k úspěchu. „Něco jsem si při čtení těchto řá­ dek uvědomila,“ řekla Kingová. „Lidé, kteří dosahují rekordů, vždy něco tlačí k tomu být lepší, a i když hluboko uvnitř víte, že později ně­ kdo přijde a ten rekord překoná, dů­ ležité je ujistit se, že nadále zvyšuje­ te laťku - tak moc a tak často, jak jen dokážete.“ Billie Jean, která byla také po­ slední hráčkou, jež získala trojkorunu ve Wimbledonu, když společně s Owenem Davidsonem vyhrála smí­ šenou čtyřhru v roce 1973, získala 12 titulů na amerických mistrov­ stvích, po čtyřech ve všech třech dis­ ciplínách; dále jeden titul z dvouhry, jeden ze čtyřhry a dva ze smíšené

85

Rekordní počet diváků

(30 492) sledoval její zápas s Bobbym

1973

Narozena: 22. listopadu 1943

pokus. Vyhrála první ze šesti titulů ve dvouhře ve

Billie Jean Kingová byla velkou šampionkou připravenou a dychtivou pustit se do kohokoli, kdekoli, kvůli téměř čemukoli. Díky tomu dosáhla stejného respektu pro žen­ ský tenis jako sama pro sebe a svou hru. Billie Jean Kingová

Vyhrála čtyřhru ve

Riggsem v „souboji pohlaví“. Poslední hráčka, která získala trojkorunu ve

1979

Wimbledonu. Získala svůj rekordní 20. titul ve dvouhrách

a čtyřhrách ve Wim­

1983

bledonu. Dosáhla svého 29. fi­

nále ve 265 zápasech ve Wimbledonu.

čtyřhry ve Francii; a jeden z dvouhry a jeden ze smíšené čtyřhry v Austrá­ lii. Přestože jí byla tak často opero­ vána kolena, že často žertovala, že můžete hrát mezi svými jizvami piškvorky, byla stále semifinalistkou a skončila na druhém místě ve smí­ šené čtyřhře se Stevem Dentonem ve Wimbledonu v roce 1983. Přesto získala tato obrýlená, ne­ zkrotná hráčka, která byla vždy rychle na síti a z níž vyzařovalo se­ bevědomí, nejvíce pozornosti, když vyhrála zápas, který není uveden v žádných oficiálních záznamech. Stalo se to před rekordním počtem tenisových diváků - 30 492 v Astrodomu v Houstonu, kdy ve vě­ ku 29 let porazila 551etého Bobbyho Riggse 6:4, 6:3, 6:3 v proslulém „souboji pohlaví“, v němž získala 100 000 dolarů. Ať už o tom předtím kdokoli pochyboval, byla to noc, v níž tenis přešel od sportu k showbusinessu. A Billie Jean Kingová byla příhodně v čele tohoto nového vývoje.

Rod Laver

ZR^AVA HVĚZDA Z ROCKHAMPTONU s

g

>Bfi yg

1959

I960

M

Rod Laver Ini prvním tenistou, který získal za vítězství milion dolarů finanční odměny, ale to bylo během rela­ tivně skromného počátku tenisové open éry. Raději ne­ přemýšlet nad tím, kolik by hráč, ať už muž, nebo žena, který dvakrát vyhrál celý grandslam, mohl získat, kdyby se narodil o 20 let později. Po téměř 20 let sbíral úspě­ chy a vytvářel si pověst, která přesvědčila mnohé, aby ho považovali za nejlepšího hráče všech dob.

Debut v Davisově poháru

První titul z dvouhry

grandslamového turnaje v Austrálii. 1961

Poprvé vyhrál Wimbledon.

1962

Vyhrál celý grand­ slam.

>

1963

Stal se profesionálem.

g

1968

Vyhrál první Open Wimbledon.

Jediný muž, který vyhrál grandslam

S

v open éře. 1973

Dovedl Austrálii k ví­ tězství 5:0 nad USA ve

finále Davis Cupu. 1977

Odešel ze soutěžního tenisu ve věku

39 let.

Rod Laver Narozen: 9. srpna 1938

Rockhampton, Queensland, Austrálie Nikdo, kdo by se dnes s Rodem Laverem setkal, by neuhádl z jeho skromného, nenáročného vystupová­ ní a stylu, že je ve společnosti jedno­ ho z nejúspěšnějších šampiónů ve sportu vůbec. Stejný dojem vytvářel, když ještě hrál - vstoupil na kurt a začal kralovat raketou s kombinací síly, dovednosti, kontroly a magické intuice, čemuž se nikdo, jak mnozí věří, dosud nevyrovnal. Dalo by se namítnout, že John McEnroe dosáhl v některých zápasech ještě větší do­ konalosti, například ve finále Wim­ bledonu v roce 1984 proti Jimmymu Connorsovi, ale jeho celkový rekord se nevyrovná rekordu tohoto muže, který jako jediný vyhrál grandslam ne jednou, ale hned dvakrát, podruhé v roce 1969, což dokázal jako jediný od nástupu open éry před 30 lety. Laver poprvé začal střílet ohro­ mující točené přízemní údery na spe­ ciálním kurtu, udupaném a dokonale uhlazeném, takže se velice podobal antuce, v domově svých rodičů ne­ daleko Rockhamptonu v severním Queenslandu. Když byl ještě kluk, jeho forhend byl vždy působivější než jeho bekhend, dokud mu jeho první trenér Charlie Hollins nepomo­ hl stát se jedním z prvních leváků,

kteří jdou po míčku dokonalým sto­ čeným bekhendem. Jednou ho jeho otec zavezl do Brisbane, aby se zúčastnil tenisové­ ho semináře, který pořádal Harry Hopman, údajně nejlepší trenér v historii tenisu. Ten si hubeného chlapce prohlédl odshora dolů a pak prohlásil: „Oukej, Raketo, podíváme se, co umíš.“ Přezdívka už mu zůsta­ la, stejně jako točený bekhend. Laverovi bylo teprve 17, když se poprvé objevil ve Wimbledonu, kde ho porazil tenisový velikán, Ital Orlando Sirola, v prvním kole dvouhry mužů, a Ron Holmberg ve finále juniorů. O tři roky později se poprvé dostal do finále, které prohrál s Ale­ xem Olmedou, a v roce 1960 ho jeho krajan, Australan Neal Fraser, rov­ něž porazil v jednom z řídkých finá­ lových zápasů ve Wimbledonu mezi dvěma leváky. Všichni cítili, že bude jen otáz­ kou času, kdy tento zrzavý tenisový génius získá titul. V roce 1961 pora­ zil Chucka McKinleyho ve finále. Následující rok vyhrál nad Martinem Mulliganem a před koncem roku, poté co Laver rovněž vyhrál v Paříži, New Yorku a doma v Austrálii, Don Budge už nebyl jediným grandslamovým vítězem. Jako většina ostatních wimble­ donských vítězů v té době se Laver následně stal profesionálem. Celých pět let pak musel tento obdivovaný

Australan čekat, než byla mezinárod­ ní hra konečně osvobozena a on mohl oslavit svůj návrat na tenisovou scé­ nu, a to ve stejné roli, jako ji opustil jako vítěz. V letech, kdy mohl soutě­ žit, v období než prohrál s Fraserem ve finále v roce 1960 a byl zdolán Britem Rogerem Taylorem v drama­ tickém zápase ve čtvrtém kole v roce 1970, zůstal neporažen na mistrov­ stvích ve 31 zápasech, což je rekord, který až Bjóm Borg rozšířil na 41 ja­ ko vítěz od roku 1976 do 1980 a poté, co se dostal do finále v roce 1981. Když odhlédneme od let mezi roky 1962 a 1967, kdy nesměl hrát, záznamy ukazují, že Laver, který je ženatý a má syna, hrál v šesti po so­ bě jdoucích finálových zápasech ve Wimbledonu, 1959-62 a pak opět 1968-69. Tohoto úspěchu dosáhl od zrušení vyzývacího zápasu v roce 1922 pouze Borg, který se objevil v šesti zápasech po sobě Mezi profesionály, než nastala open éra, kraloval i nadále, přestože byl při svých 170 centimetrech jed­ ním z nejmenších hráčů moderní do­ by, který získal významný titul - byl dokonce o dva centimetry menší než Marcelo Rios, tolik vychvalovaný Chilan, který vyhrál mistrovství v Liptonu v roce 1998. Laver, který nyní žije v Kalifor­ nii a který byl často označován při událostech na turnaji WCT na konci 60. let jako „muž s měděnými vlasy,

87

ale zlatým úderem“, se stal prvním „tenisovým“ milionářem. Laverova zarputile bojovná po­ vaha na kurtu mu pomohla vyhrát mnoho zápasů, v nichž zpočátku prohrával dva nula nebo dva jedna na sety, na obou významných mis­ trovstvích i v Davis Cupu. Než pora­ zil Frasera 8:6 v pátém setu, aby zís­ kal první ze svých tří titulů ve dvouhře na australském šampionátu, musel předtím odvrátit mečbol. Také musel odvrátit mečbol ve čtvrtém se­ tu zápasu, v němž porazil 6:4, 3:6, 2:6, 10:8, 6:2 svého krajana Austra­ lana Mulligana ve čtvrtfinále, na ces­ tě k získání svého prvního titulu ve Francii v roce 1962. K získání velké čtyřky titulů v roce 1962 Laver přidal tituly z Itá­ lie a Německa. Byl členem austral­ ského daviscupového týmu od roku 1959 do 1962 a pak znovu v roce 1963; vyhrál 20 ze svých 24 zápasů, zatímco ze svého rekordního počtu odehraných 50 zápasů ve Wimbledo­ nu vyhrál 43 utkání. Statistiky jsou působivé, ale stejně působivý byl způsob, jakým tento hráč, který byl vždy považován svými soupeři za perfektního profesionála a absolutního sportovce, tituly sbíral. Na kurtu za něj hovořila jeho raketa tím nejvýmluvnějším, nejzábavnějším a často hrůzu budícím způsobem.

Suzanne Lenglenová

BOŽSKÁ SUZANNE Suzanne Lenglenová byla tak slavná, že ji více než jed­ nou dokonce požádal švédsky král Gustav, sám velmi schopný hráč, aby byla jeho spoluhráčkou ve smíšené dvouhře. Suzanne Lenglenová Narozena: 25. května 1899 Zemřela: 4. července 1938

Paříž, Francie

Až do doby, kdy Martina Navrátilo­ vá vyhrála rekordních šest po sobě jdoucích grandslamových turnajů v letech 1983-84 a následně vyhrála Wimbledon víckrát než jakákoli jiná žena, Suzanne Lenglenová nepo­ chybně vedla žebříček nesmrtelných hráček ženského tenisu. Narozena v Paříži, dcera lékárníka, který byl profesionálním cyklistou, zahájila svou skvělou kariéru krátce před vy­ puknutím první světové války a v letech 1919 až 1926 dosáhla ob­ rovského rekordu, který byl považo­ ván za nepřekonatelný po více než půl století. Její hvězda začala stoupat v roce 1914, když vyhrála mistrovství světa v Paříži. Když o čtyři roky později poprvé přišla do Wimbledonu, pohlíželijižnanisúctou. Ve svém prvním wimbledon­ ském zápase, kdy poprvé hrála na trávníku, porazila většinu těch, které se jí snažily odporovat. Semifinále však pro ni bylo mnohem těžší. Dos­ tala se na stav 6:4, 7:5 se svou part­ nerkou Ryanovou, než se dostala do vyzývacího zápasu, kde porazila dal­ ší skvělou a úspěšnou hráčku Dorotheu Lambertovou-Chambersovou, sedminásobnou vítězku z let 1903 až 1914. Jejich hra je označována v leto­ pisech tenisu na trávě za jednu z nej­ skvělejších všech dob. Za podpory svého otce, který byl rovněž jejím trenérem a povzbuzoval ji kostkami cukru s brandy, Lenglenová odvráti­ la dva mečboly ve třetím setu svého triumfu 10:8, 4:6, 9:7, sledovaném králem Jiřím V. a královnou Marií. Oba byli, stejně jako všichni ostatní, ohromeni její ambiciózní a často ex­ travagantní hrou. Jinou věcí bylo, co

si mysleli o jejím oblečení. Wimble­ nová poprvé Spojené státy. Američa­ donští diváci, zvyklí vidět ženské né, dychtící vidět, jak bude hrát proti hráčky v těsných korzetech, blůz­ jejich vlastní, v Norsku narozené kách a spoustě spodniček, prudce šampionce Molle Malloryové, vzru­ vydechli, když Lenglenová vstoupila šeně čekali na její příjezd. Náročná na Centrální kurt v odhalujících ša- plavba po moři způsobila, že dorazi­ tičkách s rukávy nad lokty a spod­ la do New Yorku pouhé dva dny ním okrajem sotva pod kolena. před začátkem mistrovství. Nebyla Lenglenová vedla 4:1 v posled­ to v žádném případě ideální příprava ním setu, než se Lambert Chamber- a ke svému zoufalství zjistila, že tam sové, tenkrát 401eté, podařilo dostat neexistuje nasazování hráčů, a tak ke dvěma mečbolům za stavu 6:5. její první soupeřkou, poté co snadno Lenglenová první mečbol odvrátila získala první kolo, bude Malloryová. šťastným zásahem od rámu, druhý Po výpadku v tréninku a součas­ bekhendem a šla si pro titul. ně při zhoršené fyzické kondici měla To bylo samozřejmě v době, kdy Lenglenová problémy. Před tehdy se Wimbledon stále konal ve svém rekordním počtem 8000 diváků na původním domově na Worple Road. zápase žen ve Spojených státech kaš­ Ale příchod Lenglenové na meziná­ lala a cítila se slabá a poté, co pro­ rodní scénu, s jejím přitažlivým vy­ hrála první set 6:2, ztratila první ga­ stupováním, akrobatickým stylem me druhého setu, první bod příštího a neobyčejnou kontrolou míčku gamu a následně udělala dvojchybu, i koncentrací, brzy pozvedl půvab te­ začala plakat. Šla k rozhodčímu nisu na vyšší úroveň. Do roku 1920 a řekla mu, že je příliš nemocná, než byl počet diváků, kteří ji chtěli spat­ aby mohla pokračovat. řit při hře, tak velký, že už Worple Americké sdělovací prostředky ji Road nemohl poptávku pokrýt a All podrobily ostré kritice, zvláště když England Club byl urgentně nucen v následujících dnech nedovolila, přesunout událost do nového, širšího aby nemoc omezovala její společen­ areálu, který našel na Church Road. ské závazky. Americké turné vzdala. Mezi roky 1914 a 1926 Lengle­ O necelých 12 měsíců později se nová získala 81 titulů ve dvouhře, 73 Lenglenová a Malloryová opět se­ ve čtyřhře a 87 ve smíšené čtyřhře. tkaly ve finále Wimbledonu v roce V osmi případech vyhrála zápas 6:0, 1922. Američanka byla poražena 6:0. Ve čtyřhře jí byla partnerkou 6:2, 6:0 v 25 minutách. Žádný novi­ Kaliforňanka Ryanová, držitelka 19 nář se už neodvážil naznačit, že titulů ze čtyřhry a smíšené čtyřhry ve Lenglenová není nejlepší. O čtyři ro­ Wimbledonu. Spolu s Lenglenovou ky později stoupala další americká zůstaly neporaženy při šesti vítěz­ hvězda: Helen Willsová-Moodyová. stvích ve čtyřhře. Ztratily pouze Její skvělý zápas z roku 1926 jeden jediný set. s Lenglenovou v Cannes je podrobně Třikrát Lenglenová získala troj- zaznamenán v oddíle Velké zápasy korunu na mistrovstvích světa, v této knize. Měl to být poslední rok Lengle­ v letech 1920, 1922 a 1925, a v po­ sledním roce vyhrála pět zápasů ve nové a nikdo by si nepomyslel, že ta­ dvouhrách se ztrátou pouhých pěti ké skončí v slzách a kontroverzi na gamů. Ve Francii hrála šestkrát a zů­ wimbledonském Centrálním kurtu. stala neporažena ve dvouhrách, čtyř­ Lenglenová obhajovala všechny tři hrách i smíšených čtyřhrách. tituly, ale přestože je předešlý rok V roce 1921 navštívila Lengle- získala velice snadno, nebyla v nej-

89

1914

Světová šampionka na tvrdém kurtu v Paříži

1919

v 15 letech. Vyhrála dvouhru

1920

a čtyřhru ve Wimbledonu. Olympijské zlato ve

dvouhře. Získala trojkorunu ve Wimbledonu. 1921 Kvůli nemoci odstou­ pila ze hry během své jediné účasti na ame­ rickém mistrovství. 1922 Vyhrála ve Wimbledo­ nu dvouhru, čtyřhru a smíšenou čtyřhru. 1925 Potřetí získala trojko­ runu ve Wimbledonu. Ztratila pouhých 5 ga­ mů v pěti zápasech dvouhry. 1926 Odešla na odpočinek

1920

1938

po nemoci ve Wimbledonu. Zemřela ve 39 letech v Paříži.

lepším rozpoložení. Francouzská fe­ derace totiž nařídila, že místo Bunny Raynové nastoupí s Lenglenovou do čtyřhry francouzská partnerka Didi Vlastoová. Všechno vybuchlo poté, co se dostala do třetího kola ve dvouhře. Wimbledonský rozhodčí Frank Barlow, který jindy Lenglenové vždy co nejdříve pečlivě oznamoval, kdy přesně bude hrát svůj příští zápas, tentokrát zapomněl poslat vzkaz do jejího hotelu. Nevěděla tudíž, že má příští den ve dvě hodiny odpoledne, kdy do královské lóže zasedne krá­ lovna Mary, nastoupit na Centrální kurt. Přišla pozdě a zjistila, že naříze­ ní hrát bylo změněno, a odešla v sl­ zách do šatny. Když se nakonec ob­ jevila po boku Jeana Borotry ve smí­ šené čtyřhře, diváci ji pod dojmem, že urazila královnu Mary, vypískali. Přestože Wimbledon pošesté vyhrá­ la, čímž zvýšila svůj rekord ve dvou­ hrách a čtyřhrách na 91:3, o několik týdnů později opustila amatérský te­ nis a stala se profesionálkou. Ve vel­ ké míře to znamenalo konec jedné éry.

John McEnroe

JEKYLL A HYDE

1977

Zvítězil ve čtyřhře na French Open a byl prv­

ním hráčem z kvalifika­

Kluk, který se místo cvičení raději poflakoval, pokud se na něj nikdo nedíval, vyrostl v tenisového génia, stejně Jako v noční můru oficiálních představitelů na kurtech. John McEnroe Narozen: 16. února 1959

Wiesbaden, Německo Žádný hráč nevyvolal tak všeobec­

nou pozornost ani nevyprovokoval tak rozdílné emoce - od zbožňování po nenávist - jako syn amerického právníka John Patrick McEnroe, který se nyní, přinejmenším trochu vyrovnanější, stal nej žádanějším te­ nisovým komentátorem pro televizní společnosti na celém světě. Jako hráč byl určitě hádankou, neexistovalo žádné jednoduché vy­ světlení prudce se měnících nálad to­ hoto skvěle nadaného Newyorčana, které tak často předváděl v tenise i v chování. Určitě je obtížné si vzpomenout na jakéhokoli jiného te­ nistu, který by v jedné minutě zápasu zuřil nad nějakým rozhodnutím, vý­ rokem nebo principem, a pak náhle dospěl do bodu, kdy překypoval obratností, sebekontrolou a koncent­ rovanou dokonalostí. Tyto kvality Jekylla a Hyda byly rysem, který jen přispíval k přitažli­ vosti sportovního génia, jenž přispěl k tolika nejlepším a nejhorším událos­ tem, jež se ve sportu staly během jeho hráčské kariéry. Na jedné straně stojí čestný seznam rekordů, mimo jiné ne­ méně než 77 titulů z dvouher a stejný počet ze čtyřher včetně tří titulů z dvouher a pět ze čtyřher ve Wimble­ donu, jeho účast na nejnezapomenu­ telnějším tie-breaku, který byl kdy na šampionátech k vidění, a navíc čtyři tituly z dvouhry na US Open a další čtyři ze čtyřhry. Na straně druhé ne­ chybí seznam disciplinárních prohřeš­ ků, který postavil McEnroa do „Síně hanby“ dávno předtím, než si začal budovat pozici v „Síni slávy“. Čtyři po sobě následující roky, 1981 až 1984, McEnroe končil jako číslo jedna podle světového hodno­ cení, přičemž dosáhl skóre 59:10 v Davis Cupu ze 30 utkání včetně

ce, který se dostal do hlavního pavouka semi­

1978

finále ve Wimbledonu. Debut v Davis Cupu.

1979

Zvítězil poprvé na US Open.

41:8 v dvouhrách. Dokázal to, přes­ tože navzdory úžasnému přirozené­ mu citu pro načasování a kontrolu míče, ať už kopal fotbal kolem svého domu v Douglastonu, anebo začal vládnout tenisovou raketou, nikdy nevyhrál titul v juniorské dvojhře. Svět se o Johnu McEnroovi jako tenisovém hráči poprvé dozvěděl, když mu bylo teprve 14 let a závodil jako junior na Tenisové akademii Port Washington. Harry Hopman, le­ gendární australský trenér a daviscupový kapitán, který hrál životně dů­ ležitou roli v rozvoji takových mis­ trů, jako byli Lew Hoad, Rod Laver, Ken Rosewall a John Newcombe, v té době odpovídal za průběh turna­ je. Ukázal na nevysokého, hubeného kluka klátícího se v rohu kurtu a řekl: „Dobře se podívejte na toho chlapce tamhle... Mohl by se stát mistrem světa.“ V té době měl John působivé podání a skvělé halfvoleje, třebaže mu zatím chyběla ona fantas­ tická schopnost hrát první volej s lepším časováním, ostřejšími úhly a s rafinovanějšími obměnami než kterýkoli hráč před ním či po něm. Pro rozcuchaného mladíka s páskou kolem čela, který kdysi sbíral míčky na US Open Bjómu Borgovi, se urči­ tým způsobem všechno začalo rýso­ vat v zápase proti Nikimu Piličovi. Na French Open v roce 1977, kde se většina zájmu soustředila na Borga a spol., si sotva kdo všiml ve­ třelce, který porazil Australana Alvi­ na Gardinera v prvním kole, než pro­ hrál s Philem Dentem ve druhém. Pouze malý zájem vzbudil i fakt, když - z nesporně skromného pole McEnroe a Mary Carillová, nyní rovněž úspěšná sportovní komentátorka ve Spojených státech, zvítězili ve smíšené čtyřhře. McEnroovy plány pro Wimble­ don v tom roce byly pokusit se o kvalifikaci na turnaj, o kterém tolik slyšel, a pokusit se zároveň získat ju­

91

niorský titul. Tento nápad byl zapo­ menut, když se McEnroe nejen pro­ bojoval do hlavního turnaje, ale byl i prvním hráčem z kvalifikace, který se dostal do semifinále, než prohrál s Jimmy Connorsem. Ironií osudu byl Connors toho roku ve Wimbledonu „zlobivým chlapcem“. Kritizovali ho za to, že první den ignoroval přehlídku ke sté­ mu výročí na Centrálním kurtu. Za scénou už ovšem trestné body začal sbírat i McEnroe. V Paříži unikl trestu za to, že nadával čárovému roz­ hodčímu ve finále smíšených dvojic. Ve Wimbledonu byl rovněž předmě­ tem formální stížnosti, kterou podali rozhodčímu Fredu Hoylesovi ti, kteří rozhodovali jeho zápasy, zatímco on se propracovával k tomu, že jako první osmnáctiletý tenista stane mezi posledními čtyřmi soupeři. A proto, ať byla jeho cesta bě­ hem kariéry jakkoli dlážděna dobrý­ mi úmysly, sláva z jeho výkonů byla příliš často zjizvena jeho ztrátou sebeovládání. Jeho hra stejně jako jeho osobnost byly souborem protikladů, v jedné minutě blaženě přitažlivé, vzápětí neomluvitelně nesnášenlivé. V červenci 1981 dostal pokutu ve výši 6000 dolarů, tehdy rekordní částky, za výkřiky: „Peklo světa!“ a „To snad nemyslíte vážně!“, ale zároveň ukončil Borgovu rekordní šňůru moderních vítězství, když jej ve čtyřech setech porazil ve finále. Jeho výbuchy nezůstaly oficiál­ ním tenisovým představitelům utaje­ ny. V roce 1983 dostal pokutu, když na svého českého protivníka Tomáše Šmída řval „komunistický bastarde“.

O rok později jeho „hrubé chovám“ vedlo Tenisovou asociaci Spojených států k rozhodnutí nepostavit ho do daviscupového týmu. A tak to pokra­ čovalo, ovšem v kombinaci s výko­ ny, o kterých mohli druzí pouze snít. Situace kulminovala v lednu 1990, kdy se stal prvním hráčem

1980

Stal se jedničkou podle světového

1981

hodnocení. Ukončil pětiletou vládu

1983

Bjorna Borga jako wimbledonského mistra. Podruhé vítězem tur­

1984

naje mistrů. Zvítězil ve Wimbledonu i na US Open.

diskvalifikovaným z grandslamového turnaje v open éře za opakované hrubosti. Přiznal, že kdyby věděl, že se právě změnila pravidla (hráčům byly povoleny pouhé tři prohřešky, nikoli čtyři, než byli diskvalifiková­ ni), že by nebyl zašel tak daleko. To pochopitelně vyvolalo otázku, zda jeho výbuchy, které, jak při jedné příležitosti řekl, byly protivné i jemu samému, byly (podle jeho obhájců) nezvladatelné a instinktivní, či pře­ dem uvážené. Svého vrcholu jako hráč dosáhl v roce 1984. Skóre jeho utkání bylo 82:3. Poté, co prohrál s Ivanem Lendlem, třebaže původně o dva se­ ty vedl, ve finále French Open, zlik­ vidoval Connorse ve finále Wimble­ donu, a pak Lendla, rovněž beze ztráty setu, ve Flushing Meadows. „Byl to neuvěřitelný pocit. Říkal

jsem si, bože, právě teď jsi skutečně o třídu nad ostatními.“ McEnroe jed­ nou poznamenal, že „byla chyba, že jsem si, obrazně řečeno, sedl a čekal, co budou dělat, místo abych zatla­ čil.“ Poté už grandslamový titul v dvouhře nezískal. Po letech poznamenal: „Vůbec se o své místo v historii tenisu nebo­ jím. No, nevyhrál jsem tolik turnajů jako Connors nebo Lendl ve dvou­ hrách, ale pořád se mohu se svým re­ kordem postavit komukoliv. Nako­ nec jde o tohle: hodnotí, jaký jsem hrál tenis, anebo kolikrát jsem poslal k čertu rozhodčí?“

Martina Navrátilová V*___________

O

BORITELKA REKORDU a

1975 1978

Sedmý červenec 1990 bude navždy zapsán v pamětí Mar­ tiny Navrátilové stejně jako v knihách historie tenisu. Toho dne vyhrála rekordní devátý wimbledonský titul. Martina Navrátilová Narozena: 18. října 1956

Praha, Československo V domě Martiny Navrátilové v Colo­ radu stojí na jedné z poliček devět pozlacených stříbrných replik tácu, který mistři hrdě zvedali nad hlavu od roku 1886, kdy All England Club poprvé představil tuto trofej pro ví­ tězku ženské dvouhry. Jsou trvalým svědectvím nejen úspěchů, kterými jedna z nejdokona­ lejších moderních gladiátorek překo­ nala dosavadní tenisové rekordy, ale vypovídají i o její lásce k Wimbledo­ nu. Po tři roky, od doby, kdy v roce 1987 poosmé vyhrála nejdůležitější titul z dvouhry v tenise vůbec, a vy­ rovnala se tak rekordu, který od roku 1938 držela Helen Wills Moodyová, až do roku 1990, kdy tento rekord zlomila, se často zdálo, jako by poci­ ťovala ve své kariéře určité vakuum. Když 7. června 1990 Navrátilo­ vá, tehdy třiatřicetiletá, zdolala za­ strašenou Zinu Garrisonovou 6:4, 6:1 během pouhých 75 minut, pro­ hlásila: „Tohle je koruna všeho. Pra­ covala jsem na tom moc dlouho a moc tvrdě.“ Když si potřásla rukou s protihráčkou a s rozhodčím, klekla na kolena, jako by chtěla políbit trávník. Nakonec se spokojila s nad­ šeným máváním davu a s malým chomáčkem trávy, aby ho přidala ke kamínku ze země All England Clubu, který s sebou už několik let vozi­ la po celém světě v pouzdře na rake­ tu pro štěstí. Navrátilová, pro niž se rozhod­ nutí dosáhnout wimbledonského re­ kordu stalo ještě utkvělejší předsta­ vou než touha Ivana Lendla vyhrát titul v mužské dvouhře, vysvětlila: „Wimbledon je jako droga. Když ho jednou vyhrajete, prostě cítíte, že to musíte udělat znovu a znovu a zno­ vu.“ Řekla, že vzpomínka, jak Chris

Evertová, její velká přítelkyně a sou-

peřka, vyhrála French Open v roce 1986 rekordně posedmé, byla stálou ostruhou. „Tvrdí se, že na dobré věci stojí za to čekat,“ řekla plně amerikanizovaná česká exulantka, která vynechala nejen French Open v roce 1990, ale i Australian Open o něko­ lik měsíců dříve, jen aby zůstala sou­ středěna na práci nezbytnou pro do­ sažení jediného titulu, který jí mohl přinést duševní klid. Její vzpomínky na Wimbledon se datují od dětství, kdy, třebaže obyvatelé Československa nemohli

sledovat šampionáty v televizi, byly dostupné alespoň výsledky v novi­ nách. Když nakonec československé úřady dovolily televizní vysílání wimbledonských finále, třebaže čer­ nobíle, Navrátilová, která nikdy ne­ viděla travnatý kurt, se nesmírně snažila představit si, jaký asi je: „Kolik tam může být trávy? Myslela jsem, že bude tak asi pěticentimetrová, jako na ostatních sportovních hřištích.“ Pamatuje si, jak zírala na drobnou obrazovku, aby se přesvěd­ čila. Necelý týden před jejím prvním vystoupením ve Wimbledonu dostala na svoje otázky odpověď. Stejně jako celé generace hráčů před ní šla do Queen’s Clubu na trénink. „První věc, kterou jsem udělala, byla, že jsem si klekla a sáhla si na to,“ vzpo­ míná. „Byla jsem ohromená, jak pevná a tvrdá je. Prostě jsem si to nedovedla představit.“ Když se Navrátilová ohlíží zpět na svůj většinou pestrý tenisový ži­ vot, není pro ni těžké určit to nej lep­ ší a nejhorší. Její rodiče se rozvedli, když byla tříletá, a ona si na svého vlastního otce sotva pamatuje. Zemřel, když jí bylo devět let, a tepr­ ve před několika lety zjistila, že spá­ chal sebevraždu. Bylo jí jedenáct, když do Prahy vjely sovětské tanky a její domov se ocitl za železnou oponou v pravém slova smyslu.

Nesmírně milovala svou rodinu, takže si lze představit bolest, kterou pociťovala, když se, kvůli komerční­ mu, stejně jako sportovnímu tlaku, rozhodla zůstat během US Open v roce 1975, ve věku 19 let, ve Spo­ jených státech. Osamělost, která ji během prvního roku často potkávala, snad zmírnila skutečnost, že i dříve bývala často pryč z domova a mateř­ ské země. Zvykla si na „dietu“ sestá­ vající hlavně z konzerv (,junk food“), takže přibrala zhruba 13 kg na váze. Rok poté, co emigrovala, opustila Navrátilová kurt na Forest Hills za neovladatelného vzlykotu. Jako třetí nasazená vypadla v prvním kole US Open proti Janet Newberryové, Američance, která z teni­ sové scény prakticky odešla. To se již neopakovalo až do léta 1981; v té době již dvakrát vyhrála Wimbledon, ale pak začala zase vy­ padávat. Svitlo jí, že usnula na vavří­ nech. „Uvědomila jsem si, že je čas vydat ze sebe to nejlepší, nebo jít od toho.“ Začala s novým dietetickým i tréninkovým režimem, z toho, aby se stala mistryní, udělala vědu, a ne­ trvalo dlouho, a začala sklízet sérii vítězství. US Open toho roku byl něco jako vodní předěl. Život celkově sejí

93

jevil zase dobře; nejen že byla na­ prosto zdravá a bezpečně zakotvila ve vztahu s Renée Richardsem jako trenérem a Nancy Liebermanovou jako důvěrnicí a trenérkou, ale právě zjistila, že její žádosti o americké ob­ čanství bylo vyhověno. Když se vzpamatovala z průlomu v semifiná­ le proti Evertové, zdálo se velmi pravděpodobné, že vysněný titul po­ prvé vyhraje. Ale nedošlo k tomu. Nechala si uniknout dost šancí, aby porazila Tracy Austinovou a prohrá­ la 1:6, 7:6, 7:6. „Zamrzla jsem,“ při­ znala se Navrátilová. A v žádném případě to nebylo poprvé ani napo­ sledy. Po celou dobu nicméně trpěli-

I M

1984

1986

1990

1991

Emigrace do USA. První z rekordních de­ víti vítězství ve Wim­ bledonu. Poprvé zvítězila na Australian Open. První titul z French Open. Zvítězila ve třech grandslamových dvouhrách včetně US Open. Moderní grandslam. Získala šest po sobě jdoucích slámových ti­ tulů. Vrátila se do Prahy ve vítězném americkém týmu Fed Cupu. Podeváté vyhrála Wimbledon. Zlomila rekord Chris Evertové (1309) v po­ čtu vyhraných zápasů. Skončila se 1438 ví­ tězstvími.

vě a chytře pracovala na tom, aby se stala nejagresivnější tenistkou, kte­ rou hra kdy viděla. Svou hru, kterou postavila na systému podání a volejů, dopracova­ la k dokonalosti, a dosáhla s ní vr­ cholu v horkém slunečném odpoled­ ni v Paříži v roce 1984, když se stala první hráčkou od Margaret Courtové v roce 1970, která získala všechny čtyři grandslamové tituly, třebaže je nevyhrála ve stejném tenisovém roce. Navrátilová vyhrála US Open čtyřikrát, Australian Open třikrát a French Open dvakrát. V rekordu devíti wimbledonských vítězství je obsaženo šest titulů jdoucích za se­ bou: výkon, kterému se nemůže rov­ nat nic v historii šampionátů. Hráč­ kami, které ve finálových utkáních porážela, byly třikrát Chris Evertová, Andrea Jaegerová, Hana Mandlíková a Steffi Grafová. „Kdybych někdy dosáhla stavu, že by mi na vítězství ve Wimbledonu nezáleželo, věděla bych, že je čas, abych od hry ode­ šla,“ řekla levačka, která tu hrála po 22 let. Odehrála zde 279 utkání, což je rovněž rekord, o 14 více než Billie Jean Kingová.

Fred Perry

LEGENDA JMÉNEM FRED Mladík, který dobyl svět nejprve stolním tenisem, se po­ sléze obrátil k tenisu Jako zdravému sportu na čerstvém vzduchu a stal se největším britským hráčem všech dob. Fred Perry

„Vždycky jsem se rád díval a učil se Narozen: 18. května 1909 pro sebe,“ řekl jednou a dodal, kolik Zemřel: 2. února 1995 se naučil od takových soupeřů, jaký­ Stockport, Velká Británie mi byli Henri Cochet a Bill Tilden. Vyprávěl, jak svou hru do velké míry Fred Perry byl posledním britským upravil podle Cocheta, „protože prá­ hráčem, který zvítězil v mužské dvou- vě on zasahoval míček brzo. Protože hře ve Wimbledonu. Tohoto triumfu jsem byl větší, silnější a rychlejší, od­ dosáhl třikrát za sebou, v letech 1934 paloval jsem ten jeho forhend s mír­ až 1936. Byl zároveň prvním hráčem, nou rotací, aby mohl méně uškodit. jemuž se podařilo vyhrát všechny čty­ Mnohokrát se mi to vyplatilo.“ ři grandslamové turnaje, třebaže nikdy Perryho skvělému provedení úde­ zároveň, a jehož přínos z hlediska pře­ rů odpovídal i jeho soutěživý elán. vahy Britů v Davis Cupu v letech Trénoval podstatně horlivěji než vět­ 1933 až 1936 byl obrovský. šina jeho soupeřů. Cesta k jeho první­ Zejména pozoruhodný byl roz­ mu wimbledonskému vítězství byla hodující finálový zápas, který hrál zkomplikována dvěma pětisetovýnú proti Francii v Paříži v roce 1933. zápasy. V následujících dvou letech Perry, který v pěti setech během za­ byl pod mnohem menším tlakem hajovacího dne porazil Henri Coche- v roce 1935 ztratil pouhé tři sety a jen ta, se vzpamatoval ze ztráty prvního jeden v roce 1936, kdy ve finále pora­ setu a ztráty dvou bodů v setu dru­ zil a zranil Gottfrieda von Cramma hém a porazil André Merlina 4:6, 6:1, 6:1, 6:0. V letech 1935 a 1936 8:6, 6:2,7:5. zvítězil i ve smíšené čtyřhře s učitel­ V průběhu své kariéry se Perry kou worcestershirské nedělní školy účastnil 20 daviscupových utkání, zví­ Dorothy Roundovou. tězil ve 34 ze 28 zápasů ve dvouhře Frederick John Perry se narodil a v 11 ze 14 ve čtyřhře. Od té doby ve Stockportu jako syn prostého přad­ postoupila Británie do finále (jinak láka bavlny, který se stal tajemníkem než při Challenge Round jako mistři Cooperative Party a později labourisv roce 1937) pouze jednou, byla tickým poslancem za Kettering. Ke v něm však poražena Spojenými státy. konci I. světové války se rodina pře­ Perry si nejprve udělal jméno jako sunula do Ealingu nedaleko Londý­ mistr světového stolního tenisu a na na, a právě tehdy začalo rozkvétat tenisový kurt si přinesl stejnou rych­ jeho sportovní nadání. Jeho otec byl lost reakcí a některé údery, kterým se natolik znepokojen množstvím času, naučil u stolu. Jednou z jeho specialit které syn tráví v tom, čemu říkal „za­ byl forhend za běhu, hraný brzy kouřené místnosti“, kde hrál stolní te­ a často velmi riskantně. Kromě toho nis, že mu při jedné příležitosti řekl: měl Perry skvělé oko a pevné zápěstí. „Vypadáš jako živá mrtvola. Proč se Dával přednost kontinentálnímu ucho­ místo toho nesoustředíš na tenis?“ Pravděpodobně jedinkrát v živo­ pení, při kterém se neměnila pozice tě se Fred vzdal. Hrál na mistrovství ruky mezi bekhendem a forhendem. Fred nikdy nepochopil, proč tak juniorů ve Wimbledonu, ale ve čtvr­ málo moderních hráčů sleduje své tém kole prohrál poté, co zlomil jedi­ protivníky, proč nechávají na svých nou raketu, kterou měl. V tenise se­ trenérech, aby určili další postup. niorů byl nicméně jeho postup tak

95

rychlý, že byl už v roce 1930 vybrán, aby se připojil ke čtyřčlennému týmu cestujícímu po Spojených státech. Americké turné mu ukázalo nový způsob života. V Hollywoodu se se­ tkal a spřátelil s Mary Pickfordovou, Marlene Dietrichovou, Douglasem Fairbanksem, Davidem Nivenem, Errol Flynnovou a Bebe Danielsovou. Pro Perryho byla taková společnost neodolatelná. Jeho tenis se rovněž rozvíjel. Zvítězil v Národním mistrov­ ství Spojených států, nyní US Open, v letech 1933,1934 a 1936, australské dvouhře a čtyřhře v roce 1934 a ve francouzské dvouhře v roce 1935. Součástí tenisové legendy je tvr­ zení, že třebaže Perry měl to, čemu říkal „můj celoživotní milostný ro­ mán s Wimbledonem“, od chvíle, kdy v roce 1928 poprvé jako platící návštěvník spatřil Centrální kurt, jeho první vztahy s All England Clubem byly, mírně řečeno, problema­ tické. V roce 1984, kdy už jeho so­ cha na podstavci s věnováním Perry­ ho Gatese zdůrazňovala, jak moc si ho klub od té doby oblíbil, napsal: „Od doby, kdy na mě někteří v klubu a v LTA shlíželi jako na horkokrev­ ného, přímočarého, neukázněného rebela, ne zrovna typ chlápka, které­ ho by chtěli vidět vyhrát Wimble­ don, bez ohledu na to, že byl Angli­ čan, jsme se již všichni zklidnili.“ Představovací ceremoniály na kur­ tu se ve Wimbledonu začaly pořádat teprve po n. světové válce. Do té doby předseda vyhledal vítěze, pogratuloval mu a věnoval mu klubovou kravatu jako potvrzení toho, že se stává čest­ ným členem. Pěny často vyprávěl, jak (když se dlouho máčel v koupeli poté, co porazil mistra Jacka Crawforda ve finále Wimbledonu v roce 1934) zasle­ chl člena All England Clubu, jak Aust­ ralanovi říká: „Gratuluji. Toto je jeden

1929 1933

Debut ve Wimbledonu. Vyhrál australský titul a byl prvním britským hráčem po 30 letech,

M

který vyhrál mistrov­ ství Spojených států. 1934

První britský hráč po

25 letech, který zvítězil ve Wimbledonu. Obhájil americký titul. 1934 Stal se světovou jed­

1935

ničkou podle neoficiál­ ního hodnocení. Zvítězil na mistrovství

Francie: byl prvním, kdo získal všechny čty­ ři grandslamové tituly. 1936

Potřetí za sebou vy­

hrál Wimbledon a vedl Británii ke čtvrtému po

1936

sobě jdoucímu daviscupovému vítězství. Po zisku třetího ame­ rického titulu se stal

profesionálem.

1938

Zahájil čtyřletou vládu jako vítěz amerického turnaje profesionálů.

1995

Zemřel ve věku 85 let.

z dní, kdy ten nejlepší nevyhrál.“ Crawford pak dostal láhev šampaňské­ ho. Jediné, čeho se dostalo Perrymu, byla klubová kravata přehozená přes jeho židli a šek na 25 liber do obchodů Mappin & Webb. Žádné gratulace. ,Místo Freda J. Perryho šampióna jsem se cítil jako Fred J. Perry pito­ mec,“ vzpomíná. Když se v roce 1935 stal profe­ sionálem, situace se nezlepšila a jeho členství bylo zrušeno. Jakákoli zmín­ ka o slově profesionál byla prokletá až do roku 1968, kdy začala éra open tenisu a Perryho a několik dalších přivítali zpět do svých řad. Poranění kolena přinutilo Perry­ ho, aby se v roce 1946 vzdal aktiv­ ních soutěží, v roce 1950 však zalo­ žil společnost vyrábějící sportovní oděvy, jež nese jeho jméno, a záro­ veň si začal budovat velmi úctyhod­ nou kariéru ve sdělovacích prostřed­ cích (zahrnovala noviny, rozhlas i te­ levizi). Roztomilý a okouzlující roš­ ťák se změnil v člověka, který si na­ stavil laťku velmi vysoko, ale totéž očekával od ostatních, Fred Perry byl jedinečný.

Ken Rosewall

MOCNÉ „SVALY“ Dokonce i nyní, když soutěží Jako nejstarší hráč na se­ niorském turnaji ATP, Ken Rosewall hraje vítězné míče s dokonalou lehkostí, které si řada dnešních nejnadaněj­ ších hráčů váží a které se obdivuje. Ken Rosewall Narozen: 2. listopadu 1934

Sydney, NSW, Austrálie Existovalo mnoho vynikajících te­ nistů, kteří nikdy nevyhráli Wimble­ don, ale pravděpodobně žádný z nich nebyl šarmantnější a talentovanější než Kenneth Robert Rosewall. Třebaže mu chybělo silné podá­ ní, Rosewall se už dávno zapsal do tenisové historie ve dvou ohledech. Prvním byla krása jeho stylu, typická především skvělou kvalitou jeho halfvolejů, zejména jeho bekhendu, který je třeba hodnotit jako jeden z nej lepších jeho doby. Druhým byla unikátní dlouhově­ kost jako hráče nejvyšší třídy, která trvala po tři desetiletí od roku 1953, kdy získal první hlavní tituly v Aus­ trálii a ve Francii, až do roku 1978, kdy ve věku 43 let vyhrál poslední ze svých 32 titulů z mezinárodních dvouher a 18 ze čtyřher. Souhrn jeho úspěchů, stále vý­ znamnějších v letech od roku 1957 do roku 1968, kdy jako profesionál ne­ směl soutěžit na nejprestižnějších te­ nisových turnajích, je fenomenální. Existovala devatenáctiletá přestávka mezi jeho prvním a posledním trium­ fem na Australian Open, 14 let mezi jeho prvním a posledním úspěchem ve Forest Hills a 20 let mezi jeho prv­ ním wimbledonským finále proti Ja­ roslavu Drobnému v roce 1954 a jeho druhým a posledním finále o dvacet let později proti nadanému mladíkovi Jimmymu Connorsovi v roce 1974. V Sydney narozený syn obchod­ níka smíšeným zbožím Rosewalla byl přirozený levák, avšak jeho otec ho naučil hrát pravou rukou. Tenisové míčky začal odpalovat již ve věku tří let raketou, která měla rukojeť dlou­ hou jen několik centimetrů, takže ji udržel jednou rukou. Ve věku sedmi

1952

Vyhrál francouzský juniorský titul ve věku

1953

17 let. Vyhrál mistrovství

1954

Francie a Austrálie. Prohrál s Jaroslavem Drobným ve wimble­ donském finále.

1956

Sehrál odvetu za wimbledonskou po­

rážku Lewem Hoa-

let bylo jasné, že se sport stane jeho celoživotní vášní. Zvítězil poprvé ve své věkové skupině, když mu bylo 10 let, a o šest let později vyhrál po­ prvé juniorské mistrovství Austrálie. V té době se všechny grandslamové turnaje s výjimkou mistrovství Francie hrály na trávě, ale Rosewallův vybroušený a přesný tenis obrov­ sky rozkvétal i na antuce. Předvedl to v letech 1952 a 1953, když v jed­ nom roce zvítězil v juniorské chla­ pecké dvouhře a o 12 měsíců později se mu podařilo získat korunu z muž­ ské dvouhry, což byl úspěch, který zopakoval teprve Mats Wilander o plných 30 let později. Rosewall se vyrovnal se svou nedostatečnou výškou (1,68 m) a vá­ hou, což přimělo fenomenálně nada­ nou skupinu Australanů, s nimiž vy­ růstal, přezdívat mu „svaly“ kvůli jeho rychlé práci nohou, dokonalé vyváženosti a skvělé schopnosti předvídat. A pokud jeho podání něco chybělo na rychlosti, to bylo více než dostatečně vykompenzováno hloubkou, přesností a rozmanitostí úderů, což mu umožňovalo rychle se pohybovat na síť, kde byly jeho vole­ je obvykle pečlivě umístěny. Rosewall, skromný, vlastně ostý­ chavý muž, který za sebe pokud možno nechával hovořit raketu, vždy svůj styl hry popisoval jako „získá­ vání maximálních výsledků při mini­ mu námahy“. Byla to pravda, avšak zakrývalo to, kolik práce do toho in­ vestoval předtím a mezi zápasy bě­ hem kariéry, jež obsáhla amatérský, profesionální i open tenis. Při bilancování Rosewall při­ pouští, že se nikdy nedomníval, že zůstane u tenisu tak dlouho. Brzy po­ té, co Austrálii napomohl zvítězit v Davis Cupu, musel z finančních důvodů v roce 1957 nastoupit na profesionální dráhu, ale nejen že se

o devět let později vrátil (se stejným sebevědomím, ne-li ještě větším) a nastoupil proti rostoucímu počtu soupeřů, kteří byli o 10 až 20 let mladší než on, ale dosáhl i jednoho ze dvou svých nejlepších umístění na světovém žebříčku za celou svou ka­ riéru v roce 1975. Získal osm grandslamových titulů z dvouhry, třebaže ani jeden wimble­ donský, kde byly jeho styl, schopnosti a způsob hry zejména oceňovány. Bylo mu 19 let, když se poprvé dostal do wimbledonského finále. Levou ru­ kou hrající reprezentant Českosloven­

97

ska Jaroslav Drobný byl dalším favo­ ritem diváků a, i kdyby jen proto, že mu bylo 32 let, určitě pociťoval senti­ mentální význam situace. Tohle, tvr­ dili tehdy všichni, bude poslední Drobného příležitost. Teenager Rosewall bude mít mnohem více šancí později, předpokládalo se - a měl, když se dostal do finále o dva roky později, a pak znovu v letech 1970 a 1974, avšak titul mu pokaždé unikl. V roce 1974 sehrál Rosewall jeden z největších zápasů svého života, aby porazil svého krajana, Australana Johna Newcomba, ve wimbledonském semifinále, když se pak měl ve finále utkat s Jimmym Connorsem, jenž byl na vrcholu své sportovní formy, byl psychicky i fyzicky vyčerpaný. Jako profesionál měl Rosewall čas přizpůsobit svou hru rychlosti na povrchu halových kurtů, které byly obyčejně dřevěné, avšak do roku 1960 už byl mistrem a zvítězil v kaž­ doročním profesionálním turnaji (dnes aréna ve Wembley) čtyři roky za sebou. Rosewall je přesvědčen, že hrál největší tenis své kariéry na mistrovství světa ve finále v letech 1971 a 1972, když druhé utkám bylo pětisetovou klasikou proti Rodu Laverovi a je považováno za jeden z nejlepších zápasů své doby.

1957

dem, když ho porazil na Forest Hills. Stal se profesionálem a zároveň profesionál­

1968

ní jedničkou. Zvítězil na prvním svě­ tovém turnaji open

1968

v Bournemouthu. Zvítězil na French

Open ve dvouhře 1970

I čtyřhře. Zvítězil na US Open,

1971

14 let poté, co zde titul získal poprvé. Zvítězil na Australian

Open a následujícího roku titul obhájil.

Ve čtyřhře Rosewall a jeho schopný spoluhráč a krajan Lew Hoad byli obávanou dvojicí, která vyhrála tituly ve čtyřhře všech čtyř grandslamových trunajů. Hoad byl o pouhých 21 dnů mladší a byli po­ važováni za zázračná australská dvojčata, třebaže vzhledem se sotva mohli lišit více. Starší Rosewall byl o deset centimetrů menší a vážil o 16 kg méně než jeho partner s tvr­ dým stiskem ruky. Hoadova síla spo­ lu s Rosewallovým stylem byly skvě­ lou kombinací pro čtyřhru, zatímco kontrast mezi nimi dodával na zají­ mavosti mnoha zápasům dvouhry, které spolu sehráli jako protivníci. S výjimkou Wimbledonu dosáhl Rosewall všeho, o co se snažil, a ještě více. V tenisových análech bude mít stále výhradní postavení ví­ těze prvního turnaje, v němž byli profesionálové přivítáni zpět, aby soutěžili společně s amatéry. Bylo to v Bounemouthu - na britském mis­ trovství na tvrdém povrchu - v roce 1968, kde porazil, dost spravedlivě, amatérského hráče Roda Lavera, jenž byl v té době považován za nej­ lepšího.

Pete Sampras

„PISTOLNÍK“ PETE TEN NEJLEPŠÍ

1990

Nejmladší mistr US Open.

1993

Zvítězil ve Wimbledo­

1993

Stal se světovou

nu a na US Open.

jedničkou.

V posledních anketách bývalých a stávajících hráčů a předních komentátorů světového tenisu byl Pete Samp­ ras, který toužil vyhrát více grandslamových titulů než kdokoli jiný, označen za nejlepšího hráče v pětadvaceti­ leté historii turnaje ATP. Pete Sampras Narozen: 12. srpna 1971

Potomac, Maryland, Spojené státy americké V roce 1990, v předvečer dne, kdy Pete Sampras, více než 180 cm vyso­ ký syn řeckých emigrantů, získal na turnaji ATP první z titulů, jichž bylo na začátku roku 1998 již plných 50, dva z legendárních mistrů hry, Fred Perry a Don Budge, hovořili v hale hotelu ve Filadelfii. „Tenhle kluk to bere vážně. Jednou z něj bude wim­ bledonský mistr.“ Uvážíme-li, že se tento snědý chlapec s uličnickým úsměvem obje­ vil na mistrovství poprvé v roce 1989, tedy o sedm měsíců dříve než zazněla tato smělá předpověď, a byl poražen v prvním kole, a stejný osud ho potkal o pět měsíců později po té­ to předpovědi, mohla vyznívat tato vize poněkud překvapivě. Ale Samp­ ras, tehdy devatenáctiletý, porazil Ivana Lendla, Johna McEnroa a Andreho Agassiho od čtvrtfinále dále a stal se nejmladším mistrem na US Open v tomto století. Třebaže se ukázalo, že Sampras nebyl dostatečně fyzicky ani psy­ chicky vyspělý, aby se jeho hra pro­ sadila, moudří komentátoři jako Perry či Budge odhadli z vytrvalosti, odhodlanosti a soustředění, které Sampras předvedl během oněch po­ sledních tří zápasů ve Flushing Meadows, že bude jen otázkou času, než začne vyhrávat veškeré trofeje, které hra vůbec nabízí. To se ovšem nestalo hned. Po osmi pokusech se mu stále vyhýbá úspěch na French Open, ale on by si měl vždycky pamatovat radu svého již zesnulého trenéra Tima Gullikso-

kal mnohé nevěřící, bylo wimble­ donské čtvrtfinále proti Michaelu Changovi. Samprasova vítězství by se pochopitelně dala na trávě před­ pokládat. Avšak způsob, jakým to provedl, 6:4, 6:1, 6:3, byl v každém směru impozantní, s výjimkou podá­ ní. Chang, který do té doby ve více zápasech se Samprasem zvítězil než prohrál, jednoduše nenašel na šíři, kvalitu a úpornost vítězovy hry od­ povídající odpověď. Samprasovi bylo pouhých sedm let, když jej dva právníci, rodinní přátelé, zahlédli hrát na veřejných kurtech nedaleko domova a řekli jeho otci: „Zapomeň na to, že bys ho poslal na školu, jen ať někdo dohléd­ ne na jeho tenis.“ Jeho prvními trenéry byli dr. Fi­ scher, Jo Brandi, pak zesnulý Tim Gullikson a nyní Paul Annacone, kterého přivedl „Gully“, poté co v roce 1995 během Australian Open zjistil, že ve věku 43 let trpí nádorem na mozku. Diagnóza byla stanovena v den, kdy měl Sampras hrát proti Jimmy Courierovi v melboumském čtvrtfinále - Gullikson se zhroutil v šatně, poté co řídil Samprasův ran­ ní trénink. O několik hodin později Sampras, jenž se dvakrát zhroutil v slzách, vyrovnal ze dvou prohra­ ných setů a porazil Couriera v prav­ děpodobně nejemocionálnějším zá­ pase historie grandslamu. Sampras předvedl odvahu a sílu vůle, jíž se vyrovná snad jen jeho vy­ stoupení ve čtvrtfinále US Open v roce 1996 proti Alexi Corretjovi. Zamračeně bojoval s tvrdou dehydra­ tací, dokonce až do té míry, že se mu na kurtu udělalo špatně, a často se opíral o svou raketu mezi body, jako by nebyl schopen pokračovat. Odvrá-

na: „Pokud bude upřímně věřit sám sobě, že dokáže vyhrát Roland Gar­ ros, pak to taky dokáže.“ Na počátku roku 1998 Sampras měl tři zásadní přání. Jedním z nich bylo skončit na nejvyšších příčkách již rekordní šestý po sobě jdoucí rok - navzdory vlastním prohlášením, že jej mnohem více zajímá získání grandslamového titulu než pozice na světovém žebříčku, se o své umístění se zajímá. A chce ho sám pro sebe, ne, jako v tomto případě, sdílet čest s Jimmy Connorsem. Druhým bylo zvítězit ve Francii a třetím pokračovat ve své snaze překonat rekord Roye Emersona, jenž získal 12 grandslamových titulů ve dvouhře. Pokud jde o úspěchy výhradně během open éry, Sampras se čtyřmi tituly z Wimbledonu, čtyřmi z US Open a dvěma z Australian Open je druhý pouze za Bjómem Borgem, je­ hož 11 vítězství pochází pouze ze dvou turnajů, Wimbledonu a Roland Garros. Jako mladík prohlásil poté, co ho jeden z jeho prvních trenérů, dr. Pete Fischer, přesvědčil, aby změnil hru obouruč na jednoruční bekhend, že by se chtěl stát „pravorukou“ varian­ tou Roda Lavera. To je vidina, jež ho do určité míry pronásledovala, třeba­ že od poloviny roku 1993, kdy popr­ vé čtyřikrát během pěti let vyhrál Wimbledon, se tento sen stal skuteč­ ností. Existuje dlouhý seznam jeho pů­ sobivých vystoupení, nejimpozant­ nějším však bylo daviscupové finále v Moskvě, kde byl nejlepší jak ve dvouhrách, tak v rozhodují čtyřhře zápasu, v němž Spojené státy porazi­ ly Rusko 3:2. Ještě důležitějším zá­ pasem, během něhož si Sampras zís­

99

1993

Začal pětiletou vládu

jako mistr světa. 1994

Vítěz Australian Open a Wimbledonu.

£

1995

Uzavřel trojitý úspěch

wimbledonských ví­ tězství a obhájil titul

Spojených států.Vedl USA do vítězného

s

davlscupového finále v Moskvě.

1995

První hráč, který na ce­

nách získal více než 5 milionů dolarů za rok.

1997

Vyhrál Australian Open, Wimbledon

a grandslamový pohár.

til mečbol za stavu 6:7 v tie-breaku pátého setu, esem se dostal do vedení 8:7 a pak zvítězil dvojchybou svého protivníka. Gullikson zemřel 3. května 1996 a Sampras se od toho dne stal aktiv­ ním členem Rady americké společ­ nosti pro prevenci rakoviny. V roce 1997 zahájil svou kampaň „Esa pro charitu“, jíž věnuje 100 dolarů za každé eso, které dá. Jen tato kampaň přinesla v prvním roce 62 700 dolarů. Existují lidé, podle jejichž názo­ ru je Sampras nudný jako osobnost i jako hráč. To proto, že jej dooprav­ dy neznají, a třebaže je někdy prav­ da, že vítězí s téměř mechanickou lehkostí, je obtížné jej obviňovat z toho, že jeho soupeři nemají ani taktickou představivost, ani šíři úde­ rů, která by jej dokázala zastavit na cestě k vítězství. Za svým stoickým image skrývá ostýchavost a zranitelnost, které se nesmírně snažil překonat, avšak ni­ kdy nevyhledává veřejnost a ani se z její pozornosti skutečně netěší, s výjimkou momentů, kdy přebírá ceny - zejména ve Wimbledonu, kterému říká „dědeček tenisu i te­ nistů“.

SLAVNÍ HRÁČI

Historie tenisu překypuje skvělými vítězi ze všech čás­ tí světa. Stručné životopisy, které následují, podtrhují bohatou šířku dobrých hráčů všech generací z celého světa, kteří skvěle přispěli k přitažlivosti sportu, jenž již není ohraničen sociálními přehradami.

Andre Agassi Narozen: 29. dubna 1970

Las Vegas, Nevada, Spojené státy ame­ rické

Kariéra Andre Agassiho, jehož k tenisu přivedl jeho otec Mike, který na olym­ pijských hrách v roce 1952 boxoval za Írán, se odvíjela podle vzoru horské

dráhy, čímž je vinen pouze on sám. Jen několik hráčů zůstalo tak zřetelně na očích veřejnosti navzdory dlouhým ob­ dobím, kdy se fakticky rozhodli k ne­ účasti na tenisové scéně. Méně jich mě­ lo štěstí mít filmový záznam z věku čtyř let, jak si pinkají s velkými šampióny jako Bjóm Borg, Hie Nastase a Harold Solomon. Ještě méně z nich, dokonce před Agassiho svatbou s americkou di­ vadelní a televizní herečkou Brooke Shieldsovou - jejíž dědeček Frank musel odstoupit z finále Wimbledonu v roce 1931 kvůli zraném - se mohlo chlubit takovou galaxií předních holly­ woodských herců mezi svými přáteli. Agassi, který je proslulý i svou charitativní činností, zejména pomocí

daný hráč, jehož bratři Anand a Ašók rovněž hráli na turnajích ATP, byl po 20 let páteří indického daviscupového týmu a dvakrát jej dovedl do finále, poprvé v roce 1974, kdy však v sou­ vislosti s bojkotem Jihoafrické repub­ liky v době apartheidu nakonec proti ní nenastoupili, a poté v roce 1987, kdy prohráli se Švédském. Byl dva­

chudým a postiženým dětem, zvítězil ve Wimbledonu v roce 1992, o dva ro­ ky později na turnaji US Open a na turnaji Australian Open v roce 1995, ale po získání olympijského zlata v Atlantě v roce 1996 ztratil zájem o hru a během méně než roku sklouzl z osmého místa na světě na více než 130. pozici, než se rozhodl, že se po­ kusí začít znovu od startovní čáry.

krát čtvrtfinalistou US Open a zazářil jako indický agent s Rogerem Moorem ve filmu s Jamesem Bondem Octopussy (Chobotnice).

V(jay Amritraj Narozen: 14. prosince 1953

Arthur Ashe Narozen: 10. července 1943

Richmond, Virginie, Spojené státy ame­ rické Jen několik hráčů zanechalo hlubší stopu ve sportu než Arthur Ashe, jehož jméno nyní nese hlavní stadion turnaje US Open v newyorském Flushing Meadows. Navzdory mnoha hrubým rasovým překážkám, které musel pře­ konávat jako černošský mladík, když byla ve Virginii stále ještě uzákoněna

Madrás, Indie Vijay Amritraj vyhrál šestnáctkrát dvouhru na turnajích žebříčku ATP, při­ nejmenším jednou ročně v letech 1973 až 1980, poslední v Bristolu v roce 1986, kdy porazil Henriho Leconta. Jako většina ostatních indických hráčů předváděl často nejlepší tenis na trávě a po 16 po sobě následujících roků se ucházel o Wimbledon (1972-1987). Třebaže se nikdy nedostal dále než do čtvrtfinále, kde byl dvakrát, figuroval tu v některých nezapomenutelných zápa­ sech, nikoli na posledním místě, když vyhrál dva první sety na Jimmy Connorsovi v roce 1981. Dokonale obratný, všestranně na­

arthvr ashe, vítěz mužských dvouher

100

Slavní hráči

segregace, vyrostl, aby se stal nejen jedním ze skvělých hráčů ve sportu, kterému dominovali bílí, ale i jedním z nejobdivovanějších a nejváženějších sportovců na světě. Protože to pravidla Davis Cupu v té době vyžadovala, byl Ashe, tehdy nadporučík v armádě Spojených států, dosud amatér, když v roce 1968 vyhrál nejen amatérská mistrovství Spoje­ ných států, ale i turnaj US Open, který se tehdy pořádal poprvé. Z řady úspě­ chů na různých turnajích a v Davis Cu­ pu, které následovaly - strávil 12 let mezi první desítkou, přičemž vrcholu dosáhl jako světová dvojka v květnu 1976 - bylo jedním z nejnezapomenu­ telnějších wimbledonské finále z roku 1975, kdy promyšlenou hrou zvítězil nad nejvýše nasazeným hráčem, vítě­ zem obhajujícím titul, Jimmy Connorsem, který byl v té době považován za téměř nepřemožitelného, ve čtyřech setech. Vyhrál 27 dvouher v Davis Cu­ pu, čímž je druhý za Johnem McEnroem, než se stal kapitánem týmu v le­ tech 1981 až 1985.0 tři roky později se při transfuzi krve během závažné ope­ race srdce nakazil AIDS a 6. února 1993 zemřel.

Wilfred Baddeley Narozen: 11. ledna 1872

Bromley, Kent, Velká Británie

Cilly Aussemová Narozena: 4. ledna 1909

Kolín nad Rýnem, Německo cilly aussemová v Cannes, Francie, 1933

Mezi rokem 1927, kdy se poprvé stala vítězkou Německa, a horečkou, která vážně poškodila její zrak o deset let později, když se stala komtesou z Corta Brae, učinily pohyblivost a andělský zjev z Cilly Aussemové jednu z nejcharismatičtějších hráček své doby. Třebaže byla jen 150 centi­ metrů vysoká, zdálo se, že Aussemo­ vá věří, že by porážka byla ostudou, a to inspirovalo jejího bojovného du­ cha k několika pozoruhodným návra­ tům. Při jednom z nich odehrála jede­ náct po sobě jdoucích her; ze stavu 2:6, 2:5 se vzpamatovala a porazila paní Holcroft-Watsonovou na fran­ couzském mistrovství v roce 1928. Bill Tilden jí nejen pomohl vypra­ covat spolehlivé podám, ale vyhrál s ní i titul v soutěži smíšených dvojic ve Francii v roce 1930. Ve Wimbledonu toho roku porazila Aussemová Helen Jacobsovou, ale za stavu 4:4 v posled­ ním setu semifinále proti Elizabeth Ryanové upadla, podvrtla si kotník

a z kurtu ji museli odnést na nosítkách. Kompenzace sejí dostalo o rok později, kdy za nepřítomnosti Helen Willsové-Moodyové Aussemová nejen zvítězila na Roland Garros, ale pokračovala na­ víc vítězstvím v prvním všeněmeckém finále proti Hilde Krahwinkelové.

Tracy Austinová Narozena: 12. prosince 1962

Rolling Hills, Kalifornie, Spojené stá­ ty americké

ho roku byla první atletkou mezi muži i ženami, která dosáhla celkové částky milionu dolarů na cenách za zápasy. V roce 1980 se ona a John stali prvními a zatím jedinými sourozenci, kteří vy­ hráli turnaj smíšených dvojic ve Wim­ bledonu. Slavná svým vytrvalým bekhendem obouruč od základní čáry, který byl dokonce ještě účinnější než její působivý forhend, Austinová vy­ hrála svůj první významný titul v Římě,

Dokud Boris Becker nevyhrál svůj první titul ve věku 17 let v roce 1985, byl Wilfred Baddeley nejmladším ví­ tězem mužských dvouher na šampio­ nátech. Bylo mu 19 let, 5 měsíců a 23 dnů, když porazil Joshuu Pima ve fi­ nále v roce 1891 - rok, kdy se nepořá­ dalo vyzývací kolo, protože vítěz ob­ hajující titul, který tehdy nemusel hrát, dokud se s ním neutká vítěz zá­ pasu All-Comers následujícího roku, titul neobhájil. Společně se svým dvojčetem, bratrem Herbertem, třebaže je současníci ne­ považovali za tak talentované jako dvojčata Renshawova, která byla je­ jich předchůdci, či bratry Dohertyovy, kteří přišli později, nicméně domino­ vali scéně na počátku 90. let 19. sto­ letí. Wilfred v roce 1892 titul obhájil, když Pim vyhrál zápasy All-Comers, aby dosáhl vyzývacího kola, a vyhrál jej znovu o tři roky později, zatímco společně s Herbertem byli čtyřikrát ví­ tězi čtyřher, a to v roce 1891 a v letech 1894-1896. Jeho úspěchy (mj. se stal irským šampiónem v roce 1896) byly tehdy poněkud podceňovány, protože zájem o tenis, dokonce i o Wimble­ don, v té době poklesl. V roce 1895 skončilo uspořádání Wimbledonu ztrátou 33 liber. Hovořilo se dokonce o tom, že by All England Club mohl být spojen s Queen’s Clubem.

Mansúr Balirámí Narozen: 26. dubna 1956

Arák, Irán

když porazila Chris Evertovou na tur­ Třebaže podle běžné definice nebyl naji Italian Open, čímž ukončila její skvělým hráčem, byl tento pozoru­ Tracy Austinová, nejznámější členka šňůru 125 vyhraných zápasů na antuce. hodný pravák samoukem, který se rodiny, z níž vzešli tři další profesionál­ V roce 1981 podruhé vyhrála US Open, hrát naučil pozorováním druhých jako ní hráči Pam, Jeff a John, stanovila růz­ avšak následná poranění lokte a krku - sběrač míčků v klubu v Teheránu. Při­ né věkové rekordy během kariéry, v níž která navzdory jejímu odmítám vedla tom dokázal zahrát více šikovných, po léta její copy a růžové kostkované k vyčerpám, neboť začala hrát příliš úskočných a nechytatelných míčů pro plátěné šaty zdůrazňovaly rostoucí vliv mnoho a příliš brzy - ji donutila odejít zábavu na tenisovém dvorci než větši­ mládí v ženské hře. V roce 1979, po na odpočinek. Její pokus o návrat v roce na jeho kolegů. Bez ohledu na jeho zřejmý poten­ skvělé juniorské kariéře, během níž zís­ 1989 skončil zlomenou nohou při auto­ ciál byla seriózní naděje na to, aby si kala rekordních 25 národních titulů nehodě. Nyní paní Scottová-Holtová je Spojených států, se stala nejmladší ví­ častou komentátorkou tenisu pro ame­ založil úctyhodnou kariéru v hlavních soutěžích, prakticky zničena, když tězkou US Open, a v srpnu následující­ rické televizní stanice.

102

Aussemová - Betzová

byl na konci 70. let tenis v Íránu zaká­

zán. Všechny tenisové dvorce byly uzavřeny a po tři roky - než se mu v roce 1981 podařilo přesunout do Pa­ říže, třebaže měl i potom velmi ome­ zenou možnost cestování kvůli svému íránskému pasu - nehrál vůbec. Přes­ to se spolu s Erikem Vinogradským dostal v roce 1989 do finále French Open. V současnosti je díky svému šaškovskému, avšak geniálně načasovánému a propracovanému stylu skvělou atrakcí turnajů seniorů.

Boris Becker, slibný junior, který ode­ šel ze školy, aby se ve věku 16 let stal profesionálem, vpadl na tenisovou scé­ nu v létě roku 1985, když vyhrál turnaj Stella Artois, a získal tak první ze 49 ti­ tulů ve své zářné kariéře. O tři týdny později porazil Kevina Currena a stal se nejen prvním a nej­ mladším Němcem, který vyhrál korunu mužské dvouhry ve Wimbledonu, ale i prvním nenasazeným šampiónem od roku 1922^ kdy nasazo­ vání začalo.

Sue Barkerová

titul v roce 1986, vyhrál ho znovu v roce 1989 a byl finalistou počtvrté a naposledy v roce 1995. V roce 1989 zvítězil na turnaji US Open a na Aus­ tralian Open v roce 1991, kdy se záro­ veň stal světovou jedničkou, a znovu 996. V letech 1988-1989 členem německého vítěz­ ného daviscupo-

Narozena: 19. dubna 1956

Paignton, Devon, Velká Británie

Když poprvé Dan Maskell, legen­ dární hlas tenisu v britské televizi po 40 let, viděl třináctiletou Sue Barkerovou hrát na britských šampionátech na krytých kurtech, prohlásil: „Má ten druh talentu, ze­ jména ve svém forhendu, který bůh dává jen výji­ mečně.“ Tento talent, znásobený přirozenými všestrannými atletickými schopnostmi, dosáhl svého vrcholu v roce 1976, kdy (i když v tomto roce něko­ lik nejlepších hráčů chybě­ lo) Sue vyhrála French Open. Barkerová se v roce 1975 dostala do semifinále tur­ naje Australian Open a do semifinále Wimbledonu v roce 1977, než neoče­ kávaně prohrála s Betty Stoveovou, kterou pak ve finále porazila Virginia Wadeová. Poranění nohy poškodila další fáze její kariéry, třebaže v roce 1978 zvítězila v dramatické dvouhře nad Tracy Austinovou, a dopomohla tak Británii k výjimečnému triumfu ve Wightmanově poháru. Barkerová byla obdivována jako jedna z nejpo­ hlednějších hráček v hlavní soutěži a pro ty. kteří ji znali, nebylo překva­ pením, když si začala probojovávat kariéru ve sdělovacích prostředcích a stala se jednou z předních sportov­ ních komentátorek televizní stanice BBC.

Se svým prudkým podáním, těž­ kým forhendem a nebojácnými, ráz­ nými voleji se zrzavý Becker okamži­ tě stal hrdinou mládeže na celém světě. Způsob, kterým zapůsobil v Německu, byl fenomenální. Děvča­ ta po celé noci tábořila před hotely, kde bydlel, jen aby zahlédla mladíka, který tolik změnil styl hry - a propůj­ čil se tolika komerčním možnostem, které jsou nyní běžné. Od roku 1985 do konce roku 1993 nikdy nevypadl z první desítky. Úspěšně obhájil svůj wimbledonský

Charakteristický skok borise beckera běhemfinále ve Wim­ bledonu v roce 1995

Boris Becker Narozen: 22. listopadu 1967

Leimen, Německo

103

vého týmu, na konci roku 1997 byl jeho poměr vítězných dvouher na Da­ vis Cupu úžasných 38:3.

Paulíne Betzová Narozena: 6. srpna 1919

Dayton, Ohio, Spojené státy americké

Pauline Betzová, nyní paní Addieová, byla velmi inteligentní, rychlou hráčkou, jejíž hra od základní čáry byla na většinu jejích současníků příliš dobrá. Její oslnivě elegantní bekhend byl pouze jedním z důvodů, proč jí někte­ ří říkali americká Lenglenová a nebýt přerušení za války v letech 1939 až 1945 by si pravděpodobně vydobyla mnohem více mezinárodních úspě­ chů. Byla ve své době nej úspěšnější americkou hráčkou, zejména na trav­ natých dvorcích ve Forest Hills, kde jí její dobré údery dvakrát dopomohly k vítězství nad Louise Broughovou a nad Margaret Osbomeovou, aby zís­ kala tři po sobě jdoucí americké tituly v letech 1942-1944. Když nakonec ve věku 26 let mohla v roce 1946 hrát ve Wimbledo­ nu, byla tato temperamentní hráčka pohybující se po celém kurtu v nej­ skvělejší formě. Ze šesti zápa­ sů ztratila pouze 20 her, zví­ tězila nad Broughovou 6:2, 6:4 ve finále, a když se stala profesionálkou (poté, co porazila Doris Kartovou, a vyhrála tak americké šam­ pionáty o tři měsíce později) zůstala jednou z pouhých čtyř žen-šampionek, které nikdy neprohrály dvouhru ve Wimbledonu. Další tři jsou Lottie Dodová, Su­ zanne Lenglenová a Maureen Connollyová.

Slavní hráči

Blanche BingleyováHillyardová Narozena: 3. listopadu 1863

Greenford, Middlesex, Velká Británie

Blanche Bingleyová, jak se jmenova­ la, když bojovala v úvodní ženské dvouhře ve Wimbledonu v roce 1884, pokračovala a stala se jednou z prů­ kopnic ženského tenisu. Kromě toho, že šestkrát vyhrála ženskou dvouhru, bylo zde úžasné, rekordní rozpětí 14 let mezi rokem 1886, kdy vyhrála po­ prvé, a rokem 1900, kdy to bylo napo­ sledy. V roce 1912 ve věku 48 let se účastnila své třiadvacáté a předpo­ slední soutěže. Dostala se do semifi­ nále, kde však prohrála s vítězkou Ethel Larcombeovou. V roce 1887 Blanche, která byla známa svým sportovním chováním, zejména pokud hrála s někým méně talentovaným, než byla sama, se vdala za George Hillyarda, stejně nadšené­ ho hráče, který poté co byl penziono­ ván jako velitel královského námoř­ nictva, byl v letech 1907 až 1924 tajemníkem All England Clubu. Je­ jich domácí tenisové party v ThorpeSatchville v Leicestershire byly - slo­ vy Alana Littleho, knihovníka All England Clubu - „pozoruhodnými te­ nisovými událostmi samy o sobě“.

nejlepší, která tato hra vůbec viděla. Borotra, nejznámější z francouzských „mušketýrů“, kteří dominovali Davis Cupu a mužskému tenisu obecně ve druhé polovině 20. a na počátku 30. let 20. století, zvítězil ve Wimbledonu v letech 1924 a 1926, získal austral­ ský titul v roce 1928 a francouzský v roce 1931, a kromě titulů ze čtyřher nebo smíšených her i ve všech čtyřech grandslamových turnajích. Byl rov­ něž členem francouzského daviscupového týmu v letech 1922 až 1937 a znovu v roce 1947. Vášnivý podporovatel ICs, Mezi­ národních klubů na celém světě, stále

soutěžil na turnajích veteránů včetně Wimbledonu, až do roku 1977. Byl to jedinečný výkon, protože se zúčastnil oslav 50., 75. i 100. výročí zahájení šampionátů.

John Bromwich Narozen: 14. listopadu 1918

Sydney, Nový Jižní Wales, Austrálie Tento mistr myšlení a strategie je oce­ ňován jako jeden z nejlepších hráčů čtyřhry v historii hry a jako člověk, jehož úspěchy byly pravděpodobně omezeny tím, že svého vrcholu začí­ nal teprve dosahovat, když n. světová

Sir Norman Brookes Narozen: 14. listopadu 1877 Melbourne, Viktorie, Austrálie

Levák s dobrým volejem vyhrál dvou­ hru v zápase All-Comers při své první návštěvě Wimbledonu v roce 1905, avšak byl tak vyčerpaný, že neměl dost energie, když se ve vyzývacím zápasu utkal s Lauriem Dohertym. O dva roky později, ve věku 29 let, byl ve fantastické formě a stal se prvním hráčem ze zámoří, který zvítězil v mužské dvouhře na šampionátech, přičemž svůj úspěch zopakoval o sedm let později v roce 1914, kdy jeho voleje a smečování připravily o vítězství Novozélanďana Tonyho Wildinga, který byl jeho partnerem při úspěchu ve čtyřhře v obou letech, kdy vyhrál dvouhry. Když se po válce vrátil do Wimble­ donu jako vítěz obhajující své prven­ ství, prohrál ve vyzývacím kole s Geraldem Pattersonem. Naposledy se soutěže účastnil v roce 1924 ve věku 47 let a budil nadšení davů svým způso­ bem volejů až do čtvrtého kola, zejmé­ na při jednom zápase, který trval vyčer­ pávajících pět setů. Sedmkrát byl členem vítězného australského týmu v Davis Cupu, byl zároveň prvotřídním hráčem golfu a kriketu a v roce 1939 mu byl udělen titul rytíře.

Bjorn Borg Narozen: 6. června 1956 Sodertaljie, Švédsko

(viz Legendy str. 72-73)

Jean Borotra Narozen: 13. srpna 1898 Arbonne, Dolní Pyreneje, Francie

Navzdory svému okázalému stylu, zdůrazněnému způsobem, jakým si náhle v rozhodující fázi utkání nasa­ zoval svůj černý baret, aby dal najevo, že se chystá zdvojnásobit svou výzvu, jen nemnozí mohli kdy brát tenis, nebo v tomto případě život, tak vážně jako Jean Borotra, jenž zemřel ve vě­ ku 95 let. Až do několika let před svou smrtí tento „skákající Bask“, který působil jako by byl vyrobený z kauču­ ku, stále jednou nebo dvakrát týdně hrál tenis a jeho vůle vyhrávat byla stejně silná jako kdykoli předtím. Borotrova hra sestávala z nebo­ jácných útoků na síti a mnozí tvrdí, že jeho bekhendový volej a smeč byly

válka na šest let zabránila mezinárod­ ním soutěžím. Bromwich, nekon­ venční hráč, který stejně dovedně po­ užíval obou rukou - třebaže používal obě ruce na forhend - jak pro odraže­ ní míčků těsně nad zemí, tak pro vole­ je. Největší úspěchy v dvouhrách zaznamenal na australských šampio­ nátech v roce 1939 a opět v roce 1946, když porazil svého australské­ ho kolegu Adriana Quista, s nímž vy­ hrál titul ve čtyřhře ve Spojených stá­ tech těsně před vypuknutím války. Toto slavné partnerství vyhrálo titul z australských čtyřher celkem osm­ krát, v letech 1938 až 1940 a 1946 až 1950. Po válce se v roce 1948 dostal do fi­ nále ve Wimbledonu, avšak, třebaže měl tři mečboly, když vedl 5:3 v pátém setu, rozhodl se hrát bezpečně a zaplatil za to vysokou cenu. Umožnil Bobu Falkenburgovi, aby se zachránil a pora­ zil jej 7:5,0:6,6:2,3:6,7:5.

jean borotra, skákající Bask, v plné kráse s černým baretem

104

Bingleyová-Hillyardová - Budge

loose broughová vefinále Wimbledonu v roce 1950proti Darlene Hardové

Louise Broughová

Jacques Brugnon

Narozena: 11. března 1923

Narozen: 11. května 1895

Oklahoma City, Oklahoma, Spojené státy americké

Paříž, Francie

Po tři roky, v letech 1948 až 1950, vládla Louise Broughová Wimbledonu důrazněji než kdokoli jiný do té doby, když se devětkrát dostala do finále, při­ čemž osmkrát zvítězila. Vítězila však nejen ve dvouhrách a čtyřhrách po tři roky za sebou, ale tato agresivní volejistka vyhrála i smíšené čtyřhry s Johnem Bromwichem v roce 1948 a s Jihoafričanem Ericem Sturgessem v roce 1950. Během těchto tří let hrála v 51 zápasech a 50 z nich vyhrála, jedi­ ná porážka pochází z finále smíšené čtyřhry z roku 1949, kdy hrála všechna tři finále v jeden den. Vstoupila na Centrální kurt ve 14.00 přesně a porazila Margaret du Pontovou 10:8, 1:6, 10:8. Společně pak porazily Gussie Moranovou a Pat Toddovou 8:6,7:5 ve čtyřhře. Poté, té­ měř sedm hodin od chvíle, kdy začala hrát, spolu s Bromwichem prohráli se Sturgessem a Sheilou Summersovou ve smíšeném finále. Broughová tak odehrála 117 her v osmi setech. V letech 1946 až 1957 se Brougho­ vá, jež se v roce 1958 stala paní Clappovou, ve Wimbledonu nikdy nedostala méně než do čtvrtfinále a v roce 1955 ve Wimbledonu počtvrté zvítězila. Na­ víc, kromě vítězství v americké dvouhře v roce 1947, australské v roce 1950 a získání rekordu ve dvouhrách 12:0 na Wightmanově poháru, byla společně s Margaretou du Pontovou téměř nepo­ razitelná ve čtyřhře. Wimbledon spo­ lečně vyhrály pětkrát a titul Spojených států dvanáctkrát, zatímco ve smíše­ ných dvojicích vyhrála Wimbledon čtyřikrát se třemi různými partnery.

Brugnon byl mezi francouzskými „mušketýry“ specialistou na čtyřhru. Třebaže někdy jeho nedůtklivá povaha omezovala to, čeho dosáhl ve dvou­ hrách - pětkrát ztratil mečboly, jež by jej vynesly do wimbledonského finále v roce 1926 - měl talent a schopnost sladit se téměř s jakýmkoli spolehli­ vým partnerem ve čtyřhrách a existuje zvuková nahrávka, na níž Bill Tilden říká: „Co ,Toto‘ (jak mu říkali) neví o čtyřhře, to nestojí za to vědět.“ Zvítězil ve čtyřhře ve Wimbledo­ nu a ve francouzském mistrovství dvakrát, pokaždé s Jeanem Borot rou, a třikrát ve Francii a dvakrát ve Wimbledonu s Cochetem. Brug­ non vyhrál i francouzské smíšené dvojice pětkrát se Suzanne Lenglenovou. Vyhrál australský ti­ tul s Borotrou v roce 1928 a byl úspěšný ve 22 ze svých 31 daviscupových zápasů. Brugnon byl jmenován Rytířem Čestné legi