Léčivé rostliny

Citation preview

*

Ústřední Ú s t ř e d n í komise k o m i s e pro pr o sběr s b ě r lléčivých é č i v ý c h rostlin rostlin ppři ř í ministerstvu m i n i s t e r s t v u veřejného v e ř e j n é h o zzdravotnictví d ra v o tn ic tv í a tělesné t ě l e s n é výchovy v ý c h o v y českoslo\ Č e s k o s l o \ enské e n s k é rrebubliky, e b u b lik y , Praha Tržiště P r a h a - Ill., I II., T r ž i š t ě 13. 13.

LÉCIVÉ LÉČIVÉ ROSTLINY Návod k poznání a sbíráni sbírání našich domácích d o m á cích a pěstovaných pěstovaných léčivých bylin.

(Speciální část).

1p al

Ph. Mg. E SENFT. 1

rk

, l'r ,

VLASTNÍM NÁKLADEM VLASTNÍM Prahu, 9::10. P r a h a J1930.

PŘEDMLUVA P Ř E D M L U V A

V V roce 1922 vydala Ústřední ise pro sběr léčivých ústi'ední kom komise léčiv ých rostlin první díl této knihy z ppéra éra osvědčeného oodborníka d b o rn ík a Ph. Mr. E m a­ Emau{·ení technického technického v Praze. Prn1.e. — nnuela u e l a Senfta, S e n f t a , docenta vysokého učení druhého _jcsl ,iádrcm Vydání dru héh o dílu, který jest jádrem knihy, se opozdilo mnohých z m no h ý ch příčin. Z nich hlavní byla ta, že Mr. E e n f t dne E.. S Senft 22. července 1922 pi'edčasnč předčasně zem řel podlehnuv zákeřné zemi'el zákef-né chorobě, která již delší dobu podrývala jeho jeho zdraví a jeho jeho obdivuhodnou obdivuhodnou ppracovní racovní ncrgii. nergii. Jeho úumrlí m rtí bylo těžkou ztrátou pro pro českou vědu farmaceutickou, farm aceutickou, nebof neboť osiř'el osiřel obor, ,iehož jehož byl Senft S e n f t svými bohab o h a­ tými zkušenostmi, zkušenostm i, svou pracovitostí a rozhledem rozhledem nejúčelnějším nejúčelnějším representantem . representantem. Krátce před svují svojí smrtí sm rtí odevzdal Mr. E e n f t rukopis ddruru ­ E.. S Senft ústřední komisi, ale bohužel nedočkal se již jeho hého dílu Ústřední jeho vy­ vynemohl dání a nem ohl se zúčastniti ani konečné redakce rukopisu, nezbytné proto, poněvadž spis byl sepsán již v době válečné a přihlížel a­ pi'ibližel nnapoměrům Rakouska mnoze k pom ěrům bývalého R akouska a nikoliv specielně specielnč k po­ poměrúm m ěrů m československým. tlcnové Členové ústřední Ústřední komise provedli proto proto jeho úpravu, avšak z piety k zesnulému a jeho u ži­ jeho vynikajícím vynikajícímu životnímu nemohli votním u dilu dílu nem ohli se odhodlali odhodlati k podstatnějším ěnám , které podstatnějším zm změnám, by snad byly účelné. Přes to doufáme, že kn kniha ih a splní své poslání a zůstane posm posmrtným rtným ppomníkem om níkem jejího autora, jehož jehož individualita zrcadli v prop se zrcadlí racov án í látky. Ú střední komise plní tím svoji propracování ústřední povinnost k svému bývalému členu, který se horlivě účastnil jejích prací a akcí, jehož jm éno zůstane čestně zapsáno v dějinách jméno dějinách české farmacie. Veřejnosti Vefojnosti dostává se vydáním vydáním této hhnihy nihy ppraktické ra k tic k é příručky nejširším kruh kruhům, p ř í r u č k y s bohatým bohatým obsahem, obsahem , přístupné přístupné nejširším ů m , neboť nebor

každému podání látky jest srozumitelné srozum itelné každém u a 33 bbarevných are v n ý ch tabulí vedle seznám í čtenáře yedle obrázků textových oživuje psané ps2né slovo a seznámí snadno a rychle s našim našimii nejdůležitějším ne.idůležitějšímii léčivými rostlinami. nem á podrobných p odrobných popisů, srozum itelných i~ jeři oodborníd b o rn í­ Kniha nemá srozumitelných kovi, neboť dobrý obrázek a stnH'n~nejúč:elnějši pro stručný popis je zajisté nej účelnější pro najde její cíle. Není v ní také dlouhých vědeckých výkladů, zato však najde tu čtenář spolehlivou informaci našich vvýznamných rostliinform aci o všech našich ý zn am n ých rostli­ malou mu bude nách léčivých a získá jakousi m alou encyklopedii, kkterá terá m u bude znamenitým jak doufáme, znam enitým úvodem ppro ro podrobnt'jší po d ro bn ější studium. studium . Tím, jak splníme aspoú ústi'ední komise a přispějem př'ispějerne ZV)'aspoň jeden z úkolů Ústřední e k zvý­ šení sběratelské činnosti u nás, což bude nnám ám největším zadostizadosti­ učiněním, poněvadž veliké přírodní p říro d n í bohatství drog není u nnás ás racionelně využito. Naši sběratelé nejsou dosud dostatečně poučeni Organisování. Stará tradice hyne a jest nnutno utn o ji oživovati, naa organisováni. bádati a raditi, aby naše drogy byly po zásluze oceněny nna trhu a trh u a aby se sběratelé věnovali své činnosti cílevědom cílevědomě ě a měli z ní st11jc pro obchod. U nás se nepěstuje obchod.

30

Asarum europaeum L. evropský. Kopytnik t'vropský.

ťHopsk~· je vytrvalá vytnah1 rostlina z čeledi črkdi podražcoviKopytník evropský t~ ch (.\ristolochiacťal'i, nús planě pian(• v,. stinných stinnj'Ch listnatých tých (Aristolochiaceaeí, rostoucí u nás lesich, lesích, křovinách ki"ovinách a lískových lískovi'Ch h:'1jích. hájích. Je nápadná nápadnú ledvino lPdvinovitými, vitými, leskle tmavozelenými, kožovitými listy. ,Jako užívú se celé rostliny i s oddenkem oddenkc1n (n1dix neho J a k o drogy užívá (radix nebo rhizomaa Asari cum rum herba). Oddenek Oddťnek obsahuje 1 % těkavého oleje. rhizom 1% oleje, z,·. kafr kopytníkový a ostrý mastný ni·m hlavní součástí je t.l. zv. v něm rosili na zapáchá sil ne kafrem a pepřem pepi·em a chu tnú kořenně koi'enně olej. Celá rostlina silně chutná hoi-ce. hořce. Kopytník léciv starých lékařů; lékai·u; K opytnik byl jedním z nejproslulejších léčiv užívalo se ho jako prostředku prosli·C'dku pro zvraceni. K tomu tom u účelu užívá se drogy dosud ve Francii po nem 11emírné111 Prášek írném požití vína. P rá šek z oddenku vyvol{n·:1 prudké kýchání k~'Ch:íni a zvraceni vyvolává zvracení a působí jako projímadlo. :-:yni se drogy užívá zřídka, zrídka, nejvíce ještě ve zvěrolékarstvi. Nyní bř'czna do května; kn:-tna; ko kofrn l\lusí se Kvete od března řen se sbírú sbírá v,. srpnu. Musí kopytníku doslanl'me rychle sušiti. Z 9 dílů cersl\·ého čerstvého kopytniku dostanem e 2 díly drogy. rhizorn bez hC'Z listu pokládú za účinnější, účinnč,jši, doporučuje se Poněvadž se rhizom listů pokládá sbirati jen podzemní č,ísti části rostliny. D obře usušená sbírati llohi'e ususenú droga se má uschovávati v neprodyšně neprodyšn(• uzavřených uzavi'en~·d1 sklenicích, resp. plechových pll'chovych uschovávali 11údobúd1. nádobách. \' obd1odi· dniga s natí neb nťl1 bez ní, radix (rhi­ (rhiV obchodě vyskytuje se droga zoma) zom a) cum a sine herba . tunele nepěstuje nepi-stuje a jeho kultura, ppres to. že na Kopytník se uměle řes to, vliocln~-ch místech by hy nebyla obtížná, obtížnú, by hy se Sť so\Ya \'yplúcela. vhodných sotva vyplácela.

31

Asperula adorata L. Marinka Maiinka vonná. !Tab. (Tab. 9.)

Mařinka M ařinka vonná je hojná ve stinných, poněkud vlhkých bbuu­ kových lesích. Y V některých krajinách se také pěstuje. Je vysoká asi 30 cm, mařinovitých em, vytrvalá a patří do čeledi m ařinovitých (Rubiaceae). odoratac), Užívá se rostliny čerstvé čerstvé i sušené (herba Asperulae odoratae), sbírá se krátce před květem a na počátku květu (v dubnu až červnu). M Mařinka kumarin. Při ařinka obsahuje vonnou látku kum arin. P ři sušení ppří­ ří­ jemně, kořenitě voní jako komonice; kofenitě nahořklá, nahoř'klťl, kom onice; chuť je kořenitě slabě aromatická arom atická a pponěkud oněkud stahující. čerstvé Čerstvé užívá se obzvláště na t. zv. májové víno, jež se pphprařip ra ­ vuje vyluhováním č,erstvých (máčerstvých rostlin v bílém slazeném víně (má­ jová bowle). Lid užívá m ařinky při ocech jaterních, potížích mařinky ph nem nemocech prsních, tlukotu srdce, při žloutence a vodnatelnosti. Rostlina se jahodového listí. Ze sušené také doporučuje jako přísada k čaji z jahodového mařinky taj. Velké množství konsum konsumuje m ařinky samé lze také připraviti čaj. uje se jako přísada do tabáku. Mafinka M ařinka je droga velmi hledaná. Sehrané Sebrané byliny musí se co nejrychleji usušiti, nejlépe um umělým mírné ělým teplem, ale za m írné teploty (30-35° Při (30—35° C). P ři sušení rostlina ztmaví a konečně dostává bbarvu arvu modro m odro až černozelenou. Mařinku M ařinku je možno pěstovati buď ze semene, jež se vysévá do bedniček na sazenice, nebo ze starých rostlin, které se začátkem začátkem podzimu podzim u dělí a přesazují do dobré listové hlíny. Rostliny se pak samy sam y od sebe rozmnožují. Při powr, abychom P ři sbírání je tf·eba třeb a dáti pozor, abychom nesbírali jiné, mařince m ařince podobné rostliny (na př. svízel lesní). Dají se snadno poznati, po­ poněvadž nevoní jako ona.

32

2a Mařinka vonná. Asperula odorata L. 2b Zvětšený květ.

ta Jitrocel kopinatý. Plantago lanceolata L. 1 b Klas květní.

Aspidium filix mas Srv. same1•. samec. (Tab. 1.) U

Kapraď

Kapraď v š eobec ně znám známáá kapradina z čeledi PolypoK apraď samec je všeobecné diaceae, roste hojně téměř hojně po celé tém ěř Evropě ve stinn_ých stinných lesích. lesích, hlavnč v krajinách horn hornatých, hlavně atých , v houštinách a na m_ýtin:ích. mýtinách.

Oddenek západ1 i chuť. čerstvý O ddenek má odporn~· odporný zápach Čerstvý má nna a lomu hezkou zelenou barvu (jako pistácie). pistacie). Působivé součásti jsou hlavně hlavni' trísloviny. uiívá se oddenku, rhifilicin, f ilicin, filmaron film aron a tříslo viny. Jako drogy užívá zoma pi-ípravě extraktu proti zom a (radix) Filicis maris. Slouží hlavně k přípravě tasemnicím. Oddenky O ddenky se vyhrabávají pozdě na podzim, řežou se z nich i stonky, odstraní šupiny a pak se dohře do bře suší buď loupané roziitípnuté, za m mírné nebo neloupané, neloupané, v celku nebo rozštípnuté, írné teploty v susu­ šárně u musí míti oddenky pěknou ~árně nebo jen na vzduchu. Na lom lomu bez_ zelenou barvu. Starší, jinak (hnědé) (hnědě) zbarvené oddenky jsou bez­ cenné. T Také aké oddenky jiných kapradin se nesmějí přimíchávati. přim íchávati.

kořeny k ořeny

neloupan~ třeba se Poněvadž se droga požaduje loupaná nebo neloupaná, zeptati po přáni přání kupce.

přrdcm předem

tvoi"í oddenky ,»zelené zelené na lomu, Nejcennější druhy d ru h y obchodní tvoří lomu* a -prstovíté*. prstovité,. phrodě ve velkých množsh·ich, Protože roste volně v přírodě množstvích, není tr·eba ho pěstovati. třeba pěstovali.

L~lvó L éťiv é rostliny 3. 3.

JJ 33

Atropa belladonna belladonn a L. Rulík zlomocný.

(SolanaRulík zlomocný je vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých (Solanastinných ceae), někdy značně vysoká (až 2 m). Roste roztroušeně ve stinných

O b r. 2. Rulík lo m oc n ý. Rulik zzlomocný. Obr. A ě t v i č k a s kkvěty v ě t y a pplod)', lo d y , B e z kkvětem v ě t e m ,, C pplod: lod: B řřez A vvětvička bLuLulc o b u l e ssedí e d í vv kkalichu. a lic h u .

Evropě. ho rsk ých lesích, hlavně bukových, stí'ední a jižní Evropě. bukovj•ch, ve střední horských e nce červ K vete v červnu a červenci. Černé lesklé bobule zrají od července černé Kvete do září.

34

1

3. Olladlč ob1:cnt.

yp lum vuobecný, lgare L. 3. od Osladič olypodium Vulgare L.

t. llk jn fk isl an de kf Cetraria I. LiScjník islandic:3isiandský. Ac

ha Cetraria nu s.islajiuica Acharius.

2a Kaprad samec.

2a Kaprad samec. Aspidium filix mas Swartz. As pid ium fili x ma artz. 2b Konecs Sw oddenku. 2b Ko aec oddenku.

1

Crl:'t rostlina ohs:1h11jť drn prudce prudcť jedovaté jťdovalé alkaloidy, hyosh~·osCelá obsahuje dva cvamin a atropin; alropin: všechny všcd111y ť·ústi. koi·i-ivt' měly mi·ly největší nejvl'lsí odbyl koi·cny, jež jez jsou ve velkém 1~mozsivi. množství. Dříve odbyt kořeny, ohyčcjnť· hohatsi alkaloidy než nez listy. listy ..Avšak \ vsak obsah ten je velmi obyčejně také bohatší promť·nliv~· a kořeny koi·eny jsou hojně hojnť· požírány hmyzem. hmyzťm. Proto se nyní proměnlivý pi"ipravť· alkaloidu pouzív:i takřka taki"ka výhradně v~·hradn(• listů. listu. k přípravě alkaloidů používá Listy se sbírají v době dolH'- k\·(•lu, avšak di·h·e, nez zaěnc zač·ne rostlina rosllina květu, dříve, než vytv:H-eli '.\lusí se Sť sušiti sušili v, tenkých tcnk~-eh vrstvách nst,·ách přirozeným pHrozen~·m zpuvytvářeli plody. Musí způ­ sohťm, zustaly pěkné pi·knť· zelené. sobem, ahy aby zůstaly Hťmena sr ,·)·piraji z dužniny dužnin)· vodou na sítech. silťťh. Semena se vypírají Kořeny ěasně na jaře, Koi'ťny se vyhrabávají vyhrab:1\'aji pozdě pozdi· na podzim nebo llťho časnť· jaře. rlolfre se operou, rozštěpí roz..~ti·pi po délce a rovněž rovn(•;i; přirozeným pi"irnZťll~-m způsobem zpusohern dobře susi liskúdi. Maji \laji se sbírati jen jl'n koi"eny l>f·ernaté pahýly suší na lískách. kořeny masité. Dřevnaté koi·ť1nivé nemají nenrnJI ceny. kořenové Je třeba ti·ťba dbáti opatrnosti při pi-i shiráni pi"i každé práci prúci s rulí­ rulísbírání i při kl-111, nebof nťlwf je neobyčejně llťohycťjnť• jedovatý; jťdornt~·: je nutné pokaždé si umýti um~·ti ruce kem, důkladni· mýdlem. rn~·dlem. Nesmi :'\esmi se jisti při pi'i práci prúci a také je třeba ti·eha dáti důkladně pozm, abychom si zaspini•n~·mi :'\ikdy ne­ nepozor, zašpiněnými prsty nesáhli do oka. Nikdy rulik shírati nehof stále se hlásí hlúsí mnoho otra,· mají rulík sbírati di•li, děti, nebof otrav těmito kr;1sn~·mi. svůdnými svudn~·mi bobulemi. krásnými, ucho,·á,·ali pi'isnl'.· odděleně oddělent'.· ode všech Droga Sť se musí sušiti a uchová vat i přísně ní je velmi wlmi Jeduvah"· vdechornn,· je nebez­ nebezostatních. 1I prach z ni jedovatý a vdechovaný pečn~·- Proto je vhodné ovú1.ati pečný. ovázali si ústa a ·nos nos šálkem šátkem pi·i· při \'Sťch všech pracr·ťh s rulíkem (susl·n~·m cech (sušeným).). listu poskytuje asi 0·25 čersl\·~-ch 1I kg cťrstvyd1 čerstvých listů 0-25 kg drogy, 1 kg čerstvých koi enu poskytuje poskytujť asi 0·33 kořenů 0*33 kg drogy. \" ohťhodť· ťťní se s\'t'Ží harn1 listů, listu. což se jeví _je,·í na obchodních V obchodě cení svěží barva 0211a('ťllirh: folia ťolia Belladonnae Bťlladonnať Ia la zelené*, Zťlťné . dobře dohi-c zrlené označeních: zelené atd. 11,tlik kulturn. Roste Hoste dobře dohi·e jak ve stínu, slinu, Bulík možno doporučiti doporučiti pro kulturu. volné-Ill poli. Sazenice Hazenicť vypěslovávaji vyp(•stovú n1ji se v pařeništi pai·enisti nebo na lak na volném zv]{,i,tní111 7.ilhonku \"ysazuji se ve n• vzdálenostech vzdúlenoslťch zvláštním záhonku ze semenť. semene. Vysazují :>() :J(l em. \' prohnojené-, dohk zpracov:rné půdě pudí· se obzvláště ohzvlúštč 50 X: 50 V prohnojené, dobře zpracované rlohh· dai·i. farn, kde kdť rulík rnlík roste rosil' divoce, d ivoee, 1110:i:no dobře daří. Tam, možno založiti kulturu takt' vysazováním vysazovťmim duznaljTh koi·ťnu. Poněvadž l'oni·v:ul;i; sliní půdu, púdu. nemůže nemi1ie také dužnatých kořenů. s1• ruz11111o;i;ovali plevel. pll'vel. Přes Pi·es to však vsak třeba ti"ťba pliti, plíti. než ne;i; rost­ rostse v porostu rozmnožovali nrhťzpťťí otravy, 111aji hj·ti plantáže plantťtže na vz1·ostou. l'un(·vadi. liny vzrostou. Poněvadž je nebezpečí mají býti 111islťclt. 1-am;i; phstupu. místech, kamž dť•ti děti nemají přístupu.

3*

35

Betonica officinalis L. Bukvice lékařská. (Tab. 27.)

Bukvice lékaf·ská lLalékařská je vytrvalá rostlina z čeledi pyskatých (Labiatae ), u nás ho hojná křovin biatae), jná nna a písčitých lukách, na průhonech, u křovin a ve světlých hájích. Rostlina je dosud chemicky neprozkoumána, chem icky neprozkoum ána, obsahuje jako hlavni užíhlavní součást hhořčinu o řčin u a tříslovinu. Dříve se jí uží­ nervů., p při revmatismu dnč. Dnes valo jako léku při chorobách ch orob ách nervů, ři revm atism u aa dně. nemoci měchýře nepojí lidové lékařství léčí nem oci prsní, m ěchýře a aledvin aa vv nepo­ slední řadě dochází užití jako kýchací prášek. Zádá Žádá se celá rostlina (herba Betonicae). Sbírá se v době květu suší v tenkých vrstvách '-ffstvách nnaa lískách. Suchá je bez zápachu a má protivnou chuť. chuf. m á škrabavou šk rabavou protivnou (červen—srpen), (červen-srpen), Spotřeba

16 .36

není veliká, nepěstuje se se..

27

Betula verrucosa Ehrt. Bi"íza Bříza bílá.

Htizu najdeme taslo teledi břebře­ Břízu často v evropsk)Th evropských lesích. Patři do čeledi zovilých (Betulaccae). \'ysoký, štihl~· n,\padný zovitých (Betulaceae). Vysoký, štíhlý strom je už z dálky nápadný bilou bílou korou.

Obr. 3. Bríz Bří zaa bllá. bili. A větvička pestlkoTými, .4 v ě t v ič k a s jehnědami je h n ěd a m i pra1inými prašný mi a p e s tik o v ý m i, B listnatá květy prašné šupinou listnat á s dorostlou doro stlou jehnědou je h n ě d o u pestfkovou, p e s tí k n vou , C k vě ty pr ašné BA so Šupinou a tyčinkami, květi· krhllatá nažka nažke.. ty č in k am i, /J I) k vě ty 1>estlko,·é, p e s tik o v é , f.' E krfdlatá

t.:pottchuji sr hla\'nč kOra Upotřebují se hlavné kůra a listy, pak také míza. Vlastni kůra je jr tlustá, oranžová a má ma na povrchu po\'TChu bílou, ten­ tenkou, snadno loupavou horku. borku. Obsahuje 3-5% 3—596 trisloviny, trísloviny, je bez

J7 ,r

Zahřáta kůry zápachu, hofká. hořká. Z ahráta páchne pryskyřicí. Hlavní součást ků ry bfezový kafr. je krystalická substance, t. zv. betulin neboli březový

Listy březové bř"ezové vyznačují se zvláštním příjem pi'íjemným, ným , aromatickým arom atickým zápachem a hhořkou o řk o u chutí. Obsahují těkavý olej a hhořkou o řk o u látku. šťáva stromu hlavnč cukr a chutná proto dosti sladce. Šťáva strom u obsahuje hlavně Kůra vnitřně K ůra (cortex Betulae) sloužila dříve vn itřně proti stfídavce, střídavce, dně, nemocem nem ocem plicním, zevně při svrabu, lišejích a pod. Technicky Technicky se jí užívá ještě dnes, hlavně v severních krajinách Evropy, v kozelužství a k výrobě tabatěrek. Dřevo s kůro kůrou u dává při destilaci t. zv. vydčlávání juchtových juchtových koží. Listů březový dehet, jehož se užívá pi'i při vydělávání (foli::i Betulael užívá se hlavně jako močopudného prostfedku při (folia Betulae) m očopudného prostředku chorobách ledvin, v poslední době také jako tabákové náhražky. Zkvašená míza dává nápoj, podobný vínu. Kůra K ů ra se musí zbaviti bílé kožovité borky. Loupá se se živého pnnebo poraženého stromu. Listy se otrhávají v květnn květnu nebo na po­ jcšlt'. ppří­ čátku června, dříve než jsou dokonale vyvinuty a dokud ještě ří­ jemni' kořenně př'irozeně ve stínu, rozprostřeny rozprostfeny v ten­ tenjem ně ko řen ně voní. Suší se přirozeně k_ých jai'e ppřed vytvofením listů kých vrstvách. Míza dobývá se na jaře řed vytvořením navrtávaných z na vrtá váných kmenů.

V době tabákové nouze užívalo se listí na kuřlavý tabák.

38

Brassica nigra L. llo H· Íť e řl' rn á. Hořčice černá.

Horčice jednolcta, 11·6 1-:!5 m vysoká stará kulturní Hořčice černá je jednoletá, 0*6—1*25 ros I1ir1a, pocházející asi z jižní Evropy, E\'ropy, se,·erni rostlina, severní Afriky a západní a sli·edni pi·inesena ftimany Rimany do bývalé Gťrmanie. střední Asie, jež byla přinesena Germanie. -Íe Je z čeledi ). Dnes se péstuje pěstuje hlavně Husku, čeledi ki-ižat_ých křížalých (Crucilerae (Cruciíerae). hlavné ,.v Rusku, Holandsku, jižní Francii, ftecku Ílecku a Východní \'ychodní Indii. Nejlepší černá hoiť:ice pochází z llohindska. ťpoti·ebuje se červených až tmavo­ lmavohořčice Holandska. Upotřebuje hnl'm K oriandr je nejlépe zařaditi do osevního postupu po hnojeném ozimém obili, podlim obilí, jeteli nebo okopanině. Hnojí-li se, tedy na podzim (dohře kompost). (dobře proleželý kravský hnůj, starý kom post). Všeobecně se však lépe hodi půda půda,, jsoucí v staré síle. Pole určené pro kkoriandr o rian dr se na podzim hluboko zorá, nechá se přes zimu v hrubé brázdě, na jaře sf: kypi'-iče a pak sie se eventuelně zpracuje ještě pomocí kypřiče se zvláčí těž­ kými hranami. branam i. Seje se časně na ja jai'e ře lna (na počátku dubna). Berou se největší, největší, zralá semena, jež se zasívají zašívají strojem do řádků řád k ů vzdálených na 3;:-, cm. 35 em. Semeno leží často více týdnů v zemi, než vyklíčí. Utvrdnc-li Utvrdne-li úplně

76

v té době prst, je nulno nutno ji opatrně zkypřit zkypíit ručním ruť·nim rýčkem a vytrhali yzejilí osevu osen1 je třeba li'eba mělce okopávati a opakoplevel. Ihned po vzejití opako­ vali to několikráte. Konečně se řád ř·ádky k y okopčí. okopči. Pole koriandrové musí býti vždy vídy prosto plevele. Hoslliny Rostliny se zprvu vyvíjejí velmi pomalu, a teprve když počnou kvésti, vyrostou náhle do výšky a rozvt'·tYi. silně se rozvětvi. obyčejné na konec srpna nebo na za­ zaDoba sklizně, jež spadá obyčejně plodú hnědě zabarví. zalrnrví. čátek záf-í, září, nastává, když se největší část plodů Rostliny se v ranních hodinách (za rosy) opatrně otrhají nebo Hpem Váži se do m masrpem (kosou) požnou. Za deště se nesmí sklízeti. Váží a­ l_fch otýpek, jež se postaví k dodatečnému lých dodatečném u uzrání a vyschnutí na slunná a vzdušná místa (ne však na n a poli). Když dozrálo, vysype se semeno na plachty nebo se vymlátí, pečlivě vyčistí a rozpros!Í'e ro zprostře se tt>nké vrstvy na vzdušné půdě. úplně do tenké Úplně suché plody naHši navrší se do hromad hrom ad na vzdušné půdě neb sýpce.

l\lyši slídí velmi čile po kkoriandrovém Myši oriandrovém semeni. Hostlina silně využívá půdu, takže se smí na totéž pole síti Rostlina znovu teprve po několika letech. Prúm{:rná drngistická cena v posledním roce roCť byla asi 8 Kč P rů m ě rn á drogistická Kč za 1 kg.

77 7í

Cucurbita pepo L. Tykev obecná.

Tykev je u nás v mnoha m n oh a odn'.1dách od růdách pěstovaná jednoletá bylina z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). Jako bohatých Ja k o drogy užívá se sušených, olejem bo h atých semen (semen Cucurbilae nehD s. P Peponum), C ucurbitae nebo ep on u m ), jež obsahují vedle škrobu zvlúštní, zvláštní, krystalisace schopný glykosid kukurbitin. kukurbilin. Oleje vytlačeného ze sese­ men m en »oleum Cucurbitae Cucurbitae«« používá se k vyhánění červů ze s.fev, s'.řev, k tém témuž upofrebiti i semen. už účelu dá se upotřebiti Italii a Ame­ AmeUžívalo se jich od dávných dob hlavně v Rusku, Itálii rice jako jako oblíbeného a ceněného prostředku ceněného prostředk u proti tasemnicím. a se vždy ppředem řed e m U nás se ho spotřebuje spotfobuje málo, a je tedy třeb třeba zeptati, půjde-li droga na odbyt. odbyt. P ů vodní Původní

78

vlast je neznámá, neznám á, pochází a s i z jižní Asie.

18 18

Cydonia vulgaris vulgaris Pers, Pers. Kdoule obecná. ffab. (Tab. 18.'I 18.'i

Kdoule obecná, z čf'ledi čeledi růžovitých (Rosaceae), je domovem dom ovem v P Přední řed ní Asii (v Malé Asii, Armenii, Arménii, Persii, Turkestanu); T urkestanu); pěstuje se hlavně ve Sfredozemí acházímee Středozemí v četných odrůdách. Také u nás n nacházím tento strom tu a tam v zahradách, kdež se m mu daři. u docela dobi"e dobře daří. Plody citronov ě žluté. P lody jsou malvice tvarn tv aru jablka nebo hrušky, citrónově Semena officinclní a pro sliz, jejž obsaSem ena (semen Cydoniael Cydoniae) jsou officinelní obsa­ huji, hují, se využívají i technicky. Celá semena sem ena chutnají jen slizovitě a jsou bez zápachu. }{ozRoz­ je však s vodou nebo rozžvýkáme, páchnou po hhořkých ořkých mandlích. mělníme-li mělní me-li

Dříve se užívalo výtažku ze semen sem en proti pprůjmům rů jm ů m a při pliváni kosmetické jako fixatoru nnaa vlasy krve. Také T aké pro účely kosm etické (hlavn (hlavněě jako Koneč.n1'! a pod.) užívalo se slizu, získaného ze semen pomocí vody. K onečně upotřebuje se slizu také k appretoYání appretování látek (hlavně hedvábí).

79

Datura stramonium L. Durman ohecn)', obecný.

Durman rosllina D urm an obecný je jednoletá, neobyčejně jedovatá rostlina z čeledi lilkovitých (Solanaceae); roste na slunných stanovištích podél cest, na rum rumištích polich skoro po celé Evropě ištích a v polích Evropě..

Obr. O b r . 9. Durman. D ur man. A větvička A v ě t v i č k a s llisty, i s t y , kkvětem v ě t e m a s pplodem; l o d e m ; vvlevo le v o pplod l o d puklý, puklý, B ppestík. B estík.

Durman YC všech částech jedovaté alkaloidy hyosD urm an obsahuje ve slabč cyamin, atropin a scopolamin scopolam in (hyoscin) a zapáchá odporně, slabě om am ně. Užívá se ho většinou k přípravě enovaných alkaloidů. omamně. phpravě jm jmenovaných alkaloidů.. 80

Jako drogy se užívá uživů listů lislú (folia Slramouii) Stramonii) a semen (semen 8lrnmonii). Stramonii). Listy se sbírají uprostřed uprosli"ed čcnence h·ětu a suší se co července v\' době květu inožnú ryprima zelené na rozdíl od 111t\ni·cenn~·ch méněcenných 1lruln1 druhů žlutých hnědlých. bni·dl~Th. l'rotože i na sv~-ch poi"idku roste, je možno doProtože svých nalezištích jen pořidku kulturn. Semeno fe časní· z jara v ,. březnu bi-eznu vysévá \'ysévá do du kulturu. se časné bedničťk. Protože roste na vlhkých \'lhk~·ch místech, mistcch, je nutno, než se mladé bedniček. p-sť v \' bedničce bťdničcc hodné hodnř Ylhkou !Jťl'.O\'a(i rostlinky ukúži, ukáží, udržovali prsť vlhkou a pečovali Ylúhy. Semn10 \'yséní se na povrch pouch a nepři­ nqli"L i dúle dále o dostatek vláhy. Semeno vysévá \' prvém prYém roce rocť vyrostou sazcnicť, podkr~·vá se. V krývá sazenice, jež možno bucf buď na pod­ zim nebo ucho příští pi'íšti jaro přesazovali pi·csazoYali do hhlku vzdálcn~'ťh a řádku 15-20 15—20 cm em vzdálených i'.idku na 5-Hl v řádku 5—10 cm. em. poručiti její jťji

93 V3

filipendula Filipendula ulmaria Maxim. Tužehník jil mový. Tužebník jilmový.

Tuželmik rosllina z čeledi růžokvě­ ružokvě­ Tužebník jilmový je statná, vylHalá vytrvalá rostlina l)'Th tRosaceae), vyskytuje se hojně na vlhkých vlh kých lukách lukúch a podél tých (Rosaceae), olšovj·ch a vrbov_ých. potoků v houštinách olšových vrbových. bělavě žlt1t)'·ch Krásných, bělavé žlutých libovonných kvěl11 květů užívá se jako drogy (flores Spiraeae). Rpiraeae). Chutna.ií Chutnají hhorce o rce a trpce, jejich zápach upomíná et herický olej, kyselinu salicylovou m íná na pomeranče. pom eranče. Ohsahuji Obsahují etherický jež však není v květech hhoo­ a krystalické žluté barvivo (spiraein), .iež tvoí·í se teprve p11-obenim tové, nýbrž tvoří p ů.o b en ím vody; dále nacházejí se stopy heliotropinu a vanillinu. močo­ Drogy užívá se jen jako lidového léku, slouží hlavně pro moČoa potopudné polupudné účinky jako prostředek proslí-edek při pi'i průjm průjmech ech a vodnatelnosti. sbírati v červnu a" a v červenci. Musí sušiti roz­ Květy je třeba ti"eba sbírali l\lusi se sušili rozprosti·cny lenk: kg semen). Deněmecká př., spotiThuje spotřebuje ročně stilarní je;i. ohsahuji ::!O• proteinu a 1:!-81·5% stilačni zbytky, jež obsahuji 1-1 14—20% 12-81-5% tuku, jsou c.·nn~-111 cenným krmivem. krmivém. uspoko_jujici výtěžek, v~·t{·i.ek, hodně hodni• Fenykl vyi.acluje, vyžaduje, má-li poskytovali uspokojující sYah k jihu) .iihul a na živiny zi\'iny Lepia, tepla, slunnou polohu !rovinu (rovinu nebo mim~· mírný svah ohd i·lúYanou písčitou bohatou, hlubokou, 1mn(•kud poněkud Ylhkou vlhkou a dohfr dobře obdělávanou \' severních krajinách krajináeh neuzraje vždycky, ,·zdycky, nelze nclzc pudu hlinitou. V tudíž jeho pěstováni pi· ,lo,"ní dopirudli 1,olohy. doporučili pro drsnijs1 drsní jsi polohy. Pole, urrené fenykl. se již jii. na podzim hluboce hluhorť zpracuje, zprarujc na určené pro fenykl, podlkťm duhna zascjť strojem s'.rojtm do řádků hídki\ jai"e se Z\'láéi jaře zvláčí a M'lllťllo semeno se počátkem dubna zaseje vzdúlt-nosli Ill l'!ll. ,lť dohi•ť, _jsou-li řádky hulk)· ve Y ryehle je usušili nuté, asi v duhč době květu (v květnu červnu) a rychle usušiti při­ pťldě. rozeným způsobem na čisté a dohi"c d obře větrané půdě. Nť•kdy se ž{ulají hl-ly (flores (florťs Fragariae) a také kořen koi·en (radix Někdy žádají i květy Frrgaria1•). Fragarial.?). Stejně se dá upotřebili upoti"chiti listí ddruhu Stejné ru h u Fragaria clatior. elatior. fahodnik nep{•stuje. Veškerá Yeškerá droga pochází z rostlin Jahodnik pro Jisti listí se nepěstuje. divoce rostoudch. rostoucích.

Lff1vt 7. Léčivé ro11Bny rostliny 7.

97

fFumaria umaria officinalis L. Zemědým Zcmědým

lékařský. lékafský. (Tab. 11.) (Tah.

Tato známá vš,1de nnaa polích, rumištích, znám á rostlinka roste u nás všade do čeledi dymnivkovitých (Fumariaceae). d~•m. (Fum ariaceae). Jeho J e h o šedozelená bbarva arv a vypadá z dálky jako dým.

v zahradách a na vinohradech. P Pa t ří atří

Jako drngy kvetouci natě (herba Fum Fumariae). Mú v Čer­ čer­ drogy uživá užívá se kvetoucí ariae). Má stvém slavu narko Lickj·, odporný zápach a chutná chulnú slaně, na­ nastavu skoro narkotický, hoHJe součásti nati jU j'. ~ alkaloid (fumarin), (fuma1·in), hořkle a poněkud osli·e. ostře. Hlavni Hlavní součástí dále obsahuje kyselinu fumarovoll hofčinu. fum arovoa a hořčinu. V novější době dochází zemědým zemědým užití užiti opět v lékařství lékaf-slví jako c:istici užívó k jarním jarním čistící krev. čerstvě Čerstvě vylisované šťávy se užívá k ů rám a proti červům. kůrám

pros t ředek prostředek

Zemědým Y v květnu

i'íjna. Nať Naf třeba tf-eba sbirati kvete od kvčlna května do října. sbírati hlavně a rychle ji sušiti.

Sušením ztrácí droga odporný zápach. 5 dílů čerstvé rostliny dá 1 díl drogy. Hrubé t řeba z drogy odstraniti. H rubé stonky třeba Nepěstu_je Nepěstuje

98

se.

11 11

I Mák polní. polnLl. 1 Mn Papaver rhoeas

Pap ner rho eu L

lékařský. 3. 3. Zemédým lékařský. Zt!mědým Fumana officinalts otticlnahL.1 L. FumarI1

2. Mák setý. Papaver somniíerum L.

Galega officinalis L L.. •Je J l'slřa li·kai·ská. střa bhina in a lékařská.

frsth,bina lékařská lékai·ská je vytrvalá rostlina, která vyhání z bílého, Jestřabina kokne více \'Íťe přím pi"im~·cl1, kořene ých, ai. až pi·cs přes 1 111 m \"ysokých vysokých os. Hosk na ,·lhtkh Roste vlhčích lukách a \'C ve ,·lhk~Th vlhkých houštinách, u nás vzácně, jižním Slovensku Rlovensku místy pospolitě; pospolit(·; patři patří do frledi mo\~·lokvHjTh v\" jižním čeledi motýlokvětých d'apilionaceae). Koruny kvNní jsou fialo\'(' modré neho ht'·lavé. (Papilionaceae). K oruny květní fialově m odré nebo bělavé. silně silné rozvětvťného rozvétvcného

ťzi\·,i se celé nati (toerba (h~rba Galegae), která klení nema Užívá nemá zápachu, rozeroze­ přitrpklc. Roz­ Hozti"ená \"sak třená však odporné odporně páchne a chutná ch u tn á hoi'ťe, hořce, trochu přitrpkle. žv~·kaná l:arvi slmy žvýkaná barvi sliny i:lutozelenl·. žlutozeleně.

Obsahuje hořěinu hoi•cinu a tříslovinu. ti•islodnu. Užívá ťi:i\"ú se jí ji v novější dobé lédobě v lé­ kai"stvi opět upl'l vice, a to tu výtažku v~·tai.kn jako galaklogoga, diuretica a diaphokařství relica; dříve dhve byla l;akga proslul~·m lékem a užívalo ui.irnlo se ji hlavně rctica; Galega proslulým prostÍ"ťdku motopotopwlného a při pi"i horefre jako prostředku moěo- a potopudného horečce.. kvHu v mi•sirieh l'ťl"\'ťnťÍ a srpnu. .Je fosti"ahina shirú v době dob(• květu střab in a se sbirá měsících Červenci ~fusi se do dobi-e Musí b ře sušiti.

h· dohrou krmnou pi·st11je se ve \'ť Švýcarsku S, ~Tarsku na poJe dobrou rostlinou krm n o u a pěstuje po­ \' Itálii ltalii se listí požívá poi.ivú jako jako sal:ít. lic-h. lích. V salát. ,Jesthlhina pic11i Hťi. Y oblastech, Jeslřab ina platí vice za rostlinu picni než léčirnu. léčivou. V v~·slunné pozemky — - - dává ai kde se ji dobi-e d obře dai·i daří — sušši sušší výslunné až 3-3— -14 seť'e. Sije h\dků cm. seče. Šije se strojem clo do řád ků na 25-30 25—30 em.

99

Geum urbanum L. Kuklík ohťrný. kuklík obecný.

Kuklík vytrvalú rostlina z če­ ceK uklik obecný je :~u 30 cm em až 1 m vysoká, vytrvalá ri:ižokvě(Ých (Hosaceae). (Hosaceael. Je domácí v E Evropě ledi růžokvětých vropě a vyskytuje se hojně n naa pokraji ltesů, lesů, podél cest, ve vlhkých houštinách, v plotech nrnl)°•mi žlul~·mi, a u zdí. zdi. ,Je J e núpndn:í nápadná malými žlutými, na vrcholku osy stojícími květy. nrbo rhizoma Jako drogy užívá se oddenku oddenků (radix nebo rhizom a Caryophyllntne). :\1á hoi·kou, ostrou a stahujíci vyznnmenúvú se, hlavně latae). Má hořkou, stahující chuť a vyznamenává upomínajícím zápachem. Ob­ časně z jara, zvláštním, na hřebíček hi-ebíček c1pomínnjícim zápnchem. Obsahuje těkavý olej, hhoí·činu pryskyfo'naté barvivo. ořčinu a okrově žluté, pryskyřičnaté Kuklík . D Doporučuje pi'evají se na suchém, vzdušném místě. oporučuje se s počátku je přehazovali. hazovati. Slunečnice je velmi orlolnú zvíi·ecim škůdcům škúdcům a chorobám odolná vůči zvířecím chorobám rosllinn)·m &hw., je jí ji někdy rostlinným.. .Ten Je n jedna rez, Puccinia Helianthi Schw., nťbezpcčna. Také nebezpečná. T aké vítr působí někdy velké škody.

(scm,cn Helianthi). Helianlhi). Výnos z 1 aru je asi 15 kg drogy (semen

106

Helleborus. Čemeřice. čemeřice.

čemeřice máá mn-oho Rod čem eřice m m noh o druhfi, druhů, z nichž jako rostliny léčivé dfiležité čem čemeřice jsou zvláště důležité eřice zelená (H dJlebor,1s leb o ru s viridis L.) a če-

Obr. Čemeřice O br . 13. Č e m e ř ic e černá. černá. R řez A rrostlina, o s t l i n a , v pravo p r á v o oddenek, oddenek, B ř e z kkvětem. v ě t e m , C měchýřky m ěchýřky .P m mednik. v kkalichu, a l i c h u , JJ D ttyčinky, y č i n k y , E ppestíky, estíky, F edník.

meřice černá (Ilelleborus (Helleborus niger L.). Obě rostliny patří do čeledi (Ranuncu]aceae). (Ranunculaceae).

pryskyřníkovitých pryskyřníkoyitých

107

(:cmdice jihoC'\Topskú rostlina, rostoucí Čemeřice zelená j~ jje strC'dostředo- a jihoevropská hlaYnč v hurski•c tasto v horských horsk)'Ch zah zahradhlavně horskýchh lesích. Pi)s\uje Pěstuje se také často rád ­ k:ich. Květy jsou světle s\'ělle nažloutle zelené a ohjeY11jí kách. objevují se velmi brzo (bi"czen, duben), někdy ni'•kcly ještě jcštč ve ,·c 1mi'-11u. na jaře, (březen, sněhu. čcmcficc ltsu alpski·ch Čemeřice čcrnú černá je rostlinou stinn~•ch stinných l^sů alpských ppi"ťdhoí·í; řed h o ří; nezi-idka se též pěstuje pl'•sluje pro ozdobné, velké bílé květy, b·Ny, které se oh„ nezřídka ob­ jcvují od prosince prosinec do března bi-t,zna na hladkých. bezlist~·ch stvolech. jevuji hladkých, bezlistých

lrhizoma nebo Z obou rostlin se užívá jako drogy oddenků (rhizoma cllebori viridis Yiriclis a r. llellehori nigri). Jsou si dosti podobné. radix ll Hellebori Hellebori nigři). Oba mají ostrou, s počútku pozdl•ji odp odpor vzlntzujicl, počátku nasl:idlou, nasládlou, později o r vzbuzující, hoi·kou, dráždivě dráždivi• palčivou palčiYou chuí žlllkli·, ostrý ostr~· zápach. hořkou, chuť a odporni'• odporně žluklý, Prúšck pf1sohí kýchúní. Oha oddenky oddťnky obsahuji dva dni yďm ~~lmii P rášek z nich působí kýchání. Oba glyko Ídy idy (hcllehorcin z:dcná se (helleborein a helleborin). (:emei"ice Čemeřice Zelená poklúdá užíYá, hlavně hlaYnč proti dně a rev­ revpokládá za daleko silnější a více se jí užívá, n1atismu. ť starých f{ekú oddenky jako léky proti m atism u. U fteků podávaly se oddenky ?iílenst\'í jiným duševním dušcYnim chorobám. ť-ástí rostlin se p pi·išílenství a jiným chorobám . ZP Ze všech částí ři­ Yyhubcni vši jiného hmyzu u koní a skotu. pravují orh-ary odvary nnaa vyhubeni vší a jiného

jťdovaté jedovaté

Oddenek pro incc ince do února, čeme­ O ddenek černei"ice čem eřice černé se sbírá od pro. i-ice zelené v,. úúnoru bi·czn,1. Abychom měli mi·li oddenky neustále od­ odřice n o ru a březnu. vzdy rostliny i s natí. Oddenky Oddenky děleny od sebe, doporučuje se sbírali vždy čemei'ic oddt'.·lcně od jiných. _jiných. Při l'f'i práci prúci čem eřic musí se sušiti a uschovávati odděleně tí·cha nehuť požité vyvolávají vyrnlávají s nimi je třeb a dbáti nejvělši největší opatrnosti, nebof silné d:ívlcní, dávaní, zúni'-ly záněty stí-ev střev i smrt. sbíráni a rozdílného zpracováni rozděluje ob­ Podle způsobu zpusobu sbírání obchodník černou a zelenou čem čenwi·ici postrannímii ko koi"inky eřici na ddruh ruh s postranním řín ky a bez nich >cum« cum « a sine fibrilis«, fibrilis , , a na dvojí dvoji drogu, s nati a bez ní, cnm , a sine herba*. herba . »cum«

ncho dělením di·lením star~Th \'ysaPěstuje se bud' buď ZC' ze semene nebo starých rostlin. Vysa­ zuje se sr na 30—35 30- 35 cm trojúhelníkoYém spoji. Možno :\ložno ji pěstovali pi·slovali em v,· trojúhelníkovém \"e stínu nebo neho i nezastíněnou. nezastíni''nou. D Dai"í humuso\'ých půdách. hud' ve buď aří se v humusových

Hepatica triloba triíoba Gilib. Jaterník trojlaločný, podléška.

Tato vytrvalá rostlina roste roztroušeně roztroušen ě na stinných místech, v listnatých lesích a křovinách. Pěstnje Pěstuje se také někdy v zahradách zahradách Pattí (Hanunjako ozdobná květina. P atří do čeledi pryskyřníkovitých. (Ranunculaceae). Užívá se listí, listí, hdčcji řidčeji květů květů (folia (folia aa flores flores Hepaticae). Hepaticae).Obě Oběčásti části trpce aa stahují. stahují. Obsa­ Obsarostliny jsou bez bez zápachu; zápachu; chutnají chutnají poněkud poněkud trpce hují jak jako di'íve hojně o podstatnou součást tříslovinu a užívalo se jich dříve jako stahujícího pprostředku; rostředku; nyní slouží hlavně v lidovém lékařství jater. pph ři pliváni plivání a močení m očení krve krve aa proti p roti chorobám ch o rob ám jater.

Hladké, leskle sbírají v době době květu, leskle zelené, zelené, kožovité kožovité listy listy se se sbírají v měsících mésících březnu až květnu. Sušením nabývají hnědavé barvy.

109

tlerniaria Herniaria glabra L. a H. h. hirsuta L. Pr11 tržník lysý Iysf a d1 l11 pat~·. Průtržník chlupatý.

l' rů růtržník lys)' a ehlupatj· f-ídčcji jednoleté j .dnoletc rost­ rostP tržn ik lysý chlupatý jsou vytrvalé, řidčeji liliny ny z čeledi hvozdíkovitých h vozdíkovit)'Ch (Caryophyllaceae). ll'.aryophyllaccac). Hostou Rostou nna a písči­ nách, na hhromadúch kumcní, podél potoku a řek, i-ek, hlavné hlavně na písči­ ro m ad á ch kamení, t.a letých, rostoucích nebo řeba je dclu• ů­ kladně oprati. Postranní tlu~tší větve vNw se odřežou. or!f-ržou. Suše P ostranní v~·hi·žky výběžky a tlustší Suše­ ním se oddenek silnl'.· znrk:i, takže takžť 10 dílů dílu z něho n(•ho poskytuje poskytujť jen jen silně zcvrká, dva dílv dilv drogy. Suchj· Suchý jť je vrásčitý, vrťlsalbissimi — oslnivě }.epí·stuje Nepěstuje se.

12b 126

Lappa (Arctium) - spec. div. Lopuchy.

Lopuchy jsou dvouleté byliny, rozšířené po celé Evropě, rostou podél cest, na úhorech, v kfovištích křovištích a na rumištích. Jsou Jsou z čeledi složnokvětých (Compositae). Jsou všeobecně známy úbory úbory květní, k které teré se přichytí nna a vše, co s nimi přijde do styku, poně­ poně­ aspoň vnější zákrovní listeny kulovatých úbo rů jsou zakon­ vadž aspořl úborů zakončeny ohnutým ohnutýmii háčky. hojně

Rozeznáváme u nás tyto druhy:

1. 2. 3. 4.

Arctium Arctium Arctium A rctium Arctiurn Arctium

tomentosum tom entosum Mill. (Lappa tomentosa tom entosa L.) major lappa L. (Lappa m ajor Gaerln). Gaertn). minus minor m inus Bert. (Lappa m inor DC). \Vallz.) nnernorosum em oro su m lej. Iej. (Lappa macrosperma m acrosperm a Wallz.)

,Jako Ja k o drogy se užívá kkořenů o řen ů všech druhů d ru h ů lopuchů (radix BarB artlanae). danae). Obsahuje cukr, sliz, kyselinu tříselnou, stopy mastného m astného a 1.mt>nch nejcennčjší. víjí se m n o h o velkých širokých listú, listů, jež jsou právi• právě nejcennější. V pozdějších letech, někdy již ve ,·c druhém kdyř. je k kultura d ru h é m roce, když u ltu ra pi-ílis hustá, je nnutno ,·ytrhnouti, aby byla příliš u tn o každou drnhou d ru h o u rostlinu vytrhnout!, dosti větrána. Sklizeň se suší na liskách přirozeným lískách přiro zen ý m teplem. Zboží část musí se chovati chovali v pytlích na suchých a vzdušn:ýcl1 vzdušných místech. Část semf'n. rostlin vždy nechúme n echám e dospěti do květu a semen. Yi•nos z 1 aarn Výnos ru je asi 30 kg drogy. 1 kg čerstvých rostlin dává asi 0·22 0-22 kg drogy. Prúměrná P rů m ě rn á cena za posledních let (1!:l24-1!)~8) (1924—1928) 4-6 4 —6 Kč.

14*

211

Salvia sclarea L L.. ša l věj Šalvěj

rnuškaldová. muškalelová.

šalvěj m muškatelovú dvoulc-1:í rostlina z éel,•di Šalvěj uškatelová je dvouletá čeledi pyskatých (Labiatae), domaci jizní Evropě, v dolním _jižním Husku, bialae), domácí v jižní dolnim Podunají a v jižním Rusku, mís se v sev. Africe a v celém Orientě až na Kavkaz a do Persie; u11 nás pesluje v zahradách. často pěstuje Celá i'Ostlina, rnsllina, hlavně hlavni· však květy, b·ety, mají ma,ii těkavý lekavý olej. Olej m múá ne pf'íjemný, lrnchu na pot pul upominajíci upumina,iici zápach, z{1pach, zí·erli·n právě příjem ný, trochu zředěn ,·šak však phpří­ jemn{· jem ně voní po muškátu. Proto jC'lnuz propůj­ propů.j­ P ro to se listy a ještě častěji květy dávají do vína, jemuž čují m rnuškúluvuu pridali jen málo, 1rn'tlo, hrst čuji uškátovou vůni. Srní Smí se jich ovšem pridati květú do hektolitru slačí čiší mnužst ví kazí aroma vína. květů stačí docela. \' Větší množství arom a vina. n(·kdy i listy (folia Hah·iae Květy (f]ores (flores Salviae sclareae), jakož někdy Salviae sclareae) jdou tu lu a tam lam na odbyt jako jako droga. Výnos dává rostlina teprve druhým dru h ým rokem. Dah Daří se v teplých púdě a prospívá i v zemi hubené. K Kultury polohách na suché půdě ultury za květu vyhledávají včely. i·íclce do řádků i'údkú o vzdálenosti Pěstuje se ze semen, která se seji řídce 60•ÍO em. cm. V \' pprvém pí'ízemni růžici rl!Žici listovou, listovou. 60—70 rvém roce vyvine jen přízemní chlupatj·ch a přitisklých přitiskl~·ch k půnápadna Vyváží se ve \'ť velkém m množství artiklem je e n áp a d n á droga. Vyváži nožství do ciziny. Spojenj'ťh států severoanwrickj·ťh. ciziny, hl.1,·nkulact> spekulace ,v rocť rychlť 2:20 m marek. cťny poklesly poklťsly a před pted roce 1907 ry c h le na 220 arek. Pak opi-t opět ceny ,álkou omyt~· oddťnek, v vyhrabaný válkou platilo se za om ytý a pťl·livě pečlivě o(·islény očištěný oddenek, y h ra b a n ý ~i·nlťcku. marek. Lacinl'jši a horši zboží ru ruskéna podzim v Něm ecku, (j() 60 70 m arek. Lacinější sk é­ ho původu hvlo asi o 10 to m marek arek lc\'ni·jši. levnější.

Spotteha poslPdnich letech, letpch. takže takze droga, Spotřeba zboží stoupla \'dice velice ,.v posledních pochť,zťjicí nťstal'ila. P Proto pocházející z di\'OCl' divoce rostoucích rostlin. rostlin, nestačila. ro to se ppamam­ pťliska peliška

l'asto často pjt>n jako jako léku. ll'ku. alť jako O ddenku pam pelišky St' se užívá ale hlavně jak o koi"ťrw l'ekanky \'~Toht'> kávových ká\'O\'~-ch náhražek. náhražt>k. Za tím ůl't>lt>m kořene čekanky k výrobě účelem se 15*

227

také často pčstuje. pěslujť O Oddťnky ztráddenky p«:·stovan~·rl1 pěstovaných rostlin jsou masité a ztrá­ Pčslované. múlo účinnť- drogy nemá llťlllŮ cejí valnou čúsl Část hhoi·ki• ořké chuli. chuti. Pěstované, málo účinné se u;i;ívati lékarski·m. užívati k úť:ťlum účelům lékařským. Lisly pampelišky Sť jah.-. kdy ohsahuji 1lťj\'iťť hořhoi'Listy se sbírají na jaře, obsahuji nejvíce '.\lladé listy se také hojně hojn!'.· požívají poží\'aji jako salát. salút. K přípravě pi'ípra\'ť• drogy činy. Mladé rychk. musí se sušiti velmi rychle. Oddťnkv rnku. nebof nelwr O ddenky se sbírají v pozdním podzimu druhého roku, v li•lo 1lťjh,1stši. V \'yhrahh:1111 jl' obtížné, ohtizné, této dohé době mají mléčnou šf.ívu šfávu nejhastší. yhrabávání je nebo[ čťrslvé '.\lusi se pečlivě pečlivé omyli clohh~ usu­ usunebof čerstvé se snadno l::ímou. lámou. Musí omyti a dobře šili, nejlépe llťjlépť v \' SIIŠÚťlll'. sušárně. m•múá ležeti ldeli dlouho na sklad(•, zlrúci na Usušený oddťnťk oddenek nem skladě, 1wbu[ nebof ztrácí sv~·cl1 účincích. Zboží je třeba tfrba uschovávati zabalené zahalené ,.v pytlích, vy­ vysvých soko pověšené, pověsené, ahv aby nťbylo nebylo na dosah myším. Poni•vadž pož1n1ji také silně červi, črni, je i z tohoto důvodu dúvo1lu P oněvadž drogu požírají dohre dobře postarati se o nrjryrl1lrjší nejrychlejší odhyt. odbyt. 11,·{1ději radix Taraxaci »cum< , cum c a sinť Listy velkodrogistú uvádějí sine herba , s nati hťz ní, d.ílc jasně lomné'*, lomné , , »s ■ s nejjemnějši nrjjemnl'pí herba*, natí nťbo nebo bez dále ,la >Ia jasné di'cní la čerstvé * zboží. dření* a »Ia Kullura, zapla\'ťni zemědělsky zemMl'lsk)' užitečných užilťčn~ d1 po­ poK ultura, s ohlťdem ohledem na zaplaveni zemků, dala by se praktickým praktickým hospodářům hospodáh1m těžko doporučovali.

Thymus serpyllum L. ISo I, é Jmen druhů). (S o uborné jm é n o p1 p ro vice dru h ů ). ~lalťřidou š ka . Mateřídouška. 1Tah. (Tab. :26 26 )

:\lalťřiciouška \'ytn·alá rostlina z čeledi čelC'di pysk pysKat~·ch (l .•.ibiatae). M ateřídouška je vytrvalá atý ch (L abiatae), 1roste osle na lra\'nat~·ch místech, luk{1ch, s\'l-tlinúch lesních, na ookratravnatých m ístech, lu kách, na svétlinách k ra ­ jid1 cest a such~·cl1 \'ŠJcie. jích suchých kopcích skoro sk o ro všade. Malťriclouška clo velikosti, \'ťlikosti, tvaru l\'aru a chlupa M ateřídouška ,·ariruje v ariru je často co do c h lu p a ­ to~ti kn•tu. tosti listů i co do n•likosti velikosti a ,v ů1ml' n é květů. !'\ejrozšitenť·jši forma ~lili .. na písči­ pisciNejrozšiřenější form a u nn:'1s ás je T h. oo,v a t u s MiLL, núch Pl'rs. nách roste plazi\'j plazivý a po1.Clť·ji později ,v létllétě kn·touci kvetoucí Th. angustifolius Pers. ~a tepl~d1 stepiťh a pod. je d domo\'C'lll l.ow\'anus Opiz Na teplých str{mich. stráních, stepích om ovem Th. Lóvvvanus a Th. lanuginosas lan11ginus.1s Neil. ~ťil. 7..a čerstva l'ťrsl\·a obsahuje rostlinaa asi 2 %b těkavého ti'ka\'ého oleje, olťje. jehož jehož zák z.íklaZa ob sah u je rostlin la­ clt·m jť tak zv. cymol a carvaťl"ol či thymol. dále ti'islO\ inu a hotdem je cym ol c arv ac ro l thymol, tříslovinu hoř­ (čimy. ny. ~latei·iclouška lél'i\'á. N ~C'j\'l'lšiho užiti d