Léčivé rostliny v domácím užití

Citation preview

KNIHOVNY PRVÝ K N I H O V N Y LADY L A D Y SVAZEK P RVÝ ANTONIN RATH: A N T O N ÍN R ATH:

. .

LÉČIVÉ 'ROSTLINY LÉČIVÉ , V V DOMÁCÍM DQMACIM UŽITÍ UZITI T ř e tí rozšiřené rozšířen é Třeti>

vydání s ilustracemi ilu stracem i a opravené vydáni

NAKLADATELSTVI nakladatelství KAREL VAfLENA VAČLENA V MLADÉ BOLESLAVI

KNIHOVNA K N I H O V N A

„LADY· „ L A D Y

S·vazek S v a z e k II..

LÉČIVÉ LÉČ IVÉ ROSTLINY R O S T L IN Y Ill. doplněné III. přepracované přepracované a d o p l n ě n é vydání vydání s vyobrazením v y o b ra z e n ím rostlin.

Napsal Napsal

Antonín A n t o n í n

Rath, R a l h ,

ř. 1 Tomáše Hoye, Scheroceněna. oceněna. Jeho »He'rbář..:, »Hérbář--'> Kerra. ném vydání u knihkup,,ámost ném knihkup.iámost léčivých léčivých rostlin Magno), Magnol, ,el íeru, který zemřel r. 1715, ceJest -to dílo příliš Jest-to příliš ro2 roz..elieru, přístupno širším vr~+ vrsý 1651), Tournefort ( tf r. 1708), Rudo-Vaillant (t ( f 1722), Dierville, lékař Za císaře Rudo.Vaíllant klášteřích, četné :;X. nX. zvláště léčivých rostlin. Byl to zvláště při při _sídle,'i sídlem své své šiřitele šiřitele léčivých Tehdy vymkl vynikl -'rg, .■rg> zemřelý zemřelý r. 1663, profesor Maurandí Maurandi fehdf Mnichova H•Aonardes Hyionarc|eS) lékař lékař v SevíJle Seville, jesuita Cobv Coby z Mmchova z Rožmberka • ' ' žanskýr.l:-'11 .h o za •. kem Olf žanský r. 1 l 1 u 11 se L., Linnéem jeho žákem Olafem mneem aa ie a em aa v nem nem \ 1 2111 a vcarí't vcari°, razil razj] léčivým léčivým rostlinám cestu Lavatie:-. Lavatier, '\zm ~ a

11)1, I U\ ?' . schle1cher, . . sSe:.er, Junnne, Haller, dr. C hnst. e-, °,uv^er, Jurinne, Schleicher, Christ. vec za, za' J 1 " V -• 1anďané íanďané na tomto poli vynikli svým Šebestiánem ~~1,

.l_,, e íhaunsem, :i1aunsem, profesorem v Leydenu. Týž byl osob•", lékařem Ludvíka Napoleona. Na Na pěstování rostlin ]a(’lékařem Ludvíka Napoleona. pěstování rostlin výtečný ':hvých Mlvých v širším rozsahu ukázal v Holandsku výtečný /ahradník Swert aa to již na počátku století XVII. :ahradník ze­ · U Němců v říši vynikli: Konrád Gessner, který zea všeobecně byl zván »němecmřel v Curychu r. 1565, a »němec­ kým Pliniem«. Dále Lonicer, lékař l ékař ve Frankfurtu qad nad ( f 1586), Sinningi, universitní zahradník Mohanem (t v Bonnu, J. Sigmund Elsholz, lékař a botanik v Berlíně ( f 1688), Koch, universitní profesor v Heideberce, Buz(t ( f 1730), Wohlkamer, předbaum, lékař v Cařihradě (t

1

2*

.

.

.

clro~ áme náhražky v domácích droáine

měli naši• měli předkové naši* dříve předkové é dříve mag,ckymi g VLclam1 magickými bývali se vědami má svoji opa. nemáme. I zde opakterot,ochopení „emáme. ~1!oc, kteroi,ochopeni lé_čivou moc, sv?ii léčivou 111~ světový, j z j n g máme důvěru důvěru Jedn l k ccizině pmody. Jedu vladce přírody. svdovy, vládce Agrippa, krčíme tou krčíme Nad tQU nikoliv. Nad c1 niko]jv Netteshaymu, , cj rytíř zz Netteshaymu, Agrippa, rytíř ského Františka 1 I l:.. .„ýboniých osvědčených ·Pýborných a osvědčených I.. Ten r. 1 král~ -~rant!_ška s~ého krále či naši I fl'• Vžd~ fť našj čm,~neme. Vžd nem čm,sneme til_o~ot_1e« aa vv nem okk~lt_n1 filosofie« č1 okkultní přío rostlinách ,_ eznali chemických přílečivych . , rnstlln_ach léčivých Leč e s u ýmj ,ék lék, z h ·lín. z kvetlo ppest.tými v ccchacn kvetlo• nas vCechacn u nas Leč iI u vych a to na počat™ pomal-, cliemíe ·pomal•1 C 1··roku chemie noveho. C>,roku poča!Ku veku nového. Gorice slavr. cech z Gonce clo Cech nand nancl I. povolal do . . , lékaře Ondřeje Mathioliho, který stal se 0 lllnn~: ~)se /.i °0sstl,nne. čes1u z ^!se císaře ii pány česiu lékařem. lékařem. Mathioli dovedl císaře nest 0 J1 pn~o, vin~ P1 ovocnictvi, vin! pro vědeckou *1™ e nestojí včdeckou botaniku, pro ovocnictví, 111 uprTavi, l ary uPravi; působ hospodářské. Za Mathiolova působm obory hospodářské. cary - t 11ou cenu klIe pěsti10u pes za IHal,I kde v Praze cenu-· ' oť 1 zahrad, ne'k o l'k ven kove- několik P raze 1i. na venkově Mathiolí svědomitě ^_ výhradně rostliny léčivé. Mathioli zkušeno~~ a 1^~ 1! nn-~ pečlivě své zkušenoí' účinek účinek bylin, zaznamenával pečlivě V Praze pobyl y~my roztřiďoval. V květenu a roztřiďoval. doval naši květenu ^ y ^:1-ari ari sepropuště1 a k Sť“ konečně ze služeb králových propuštěi třináct let a konečně třináct ovecl1 na vlastní žádost. Odejel do Tridentu a zde r. 1577 s Iovecil života . mřel v 77 letech svého plodného života. Mathioli Dioscorid.'r j ^ . vykladače Dioscorid; .'liathioli náleží mezi nejlepší vykladače nčm _e V něm »Herbář«. V svůj »Herbář«. R. 1557 vydal v Praze pověstný pověstný svůj popisuje známé rostliny a dává návody, jak by se jich '1^~ a kdy mohlo použiti použíti v různých nemocech. Některé rady mají ovšem příchuť pověrčivosti, jak ani při tehdejším všeduchu jinak možné není, 1H:ní, ale jádro je velmi dobré a vše­ staobecně ceněno. Mathioli buduje zde na poznatcích sta­ rověkých i: Lysijimi: rovčkých učenců řeckých i římských. Byli jim machos, Dioscorides, Díoscorides, Theoprast, Hešychius, Loctius, přírody« se Athsenems a jiní. Také Pliniovy »Historie přírody« dotýká. Česky Mathiolův r. 1562 »Herbář« Mathiolův byi »Herbář« česky vydán byl nčm praví, od H,ijka z Hájku a spisovatel v něm 1 adeáše Hájka nd Tadeáše

t ~-

19

Vedle něho byl to Aldrovandini, profesor v Bologni, který zemřel r. 1605. Dále byl to Altioni, Tozzi, Benincasi, Farseti, Scopoh, Scopoli, Billardi aa j. v. Angličané mají svého Walleranda, Roberta MarriM arrisona, prof. botaniky v Oxfordě, Tomáše Hoye, Scherrarda, Petivera, Douglase, Kerra. U Francouzů šířil známost léčivých rostlin Magno!, Magnol, prof. botaniky v Montpelieru, který zemřel r. 1715, cece­ stovatel Cornut (t ( f r. 1651),. Tournefort (t (ý r. 1708), Bignon (t ( f 1743), Vaillant (Ť ( f 1722), Dierville, lékař na počátku stol. XIX. Španělové měli své šiřitele léčivých rostlin. Byl to jesuita Nieremberg, zemřelý r. 1663, profesor Maurandi v Karthageně, Monardes, lékař v Seville, jesuita Cobv aa jiní. švédové Švédové chlubí se Linnéem aa jeho žákem Olafem Torénem. U švýcarC1 Švýcarů razil léčivým rostlinám cestu Lavatier, Lavatier, Scheuchzer, Jurinne, Schleicher, Haller, dr. Christ. Senebier. Holanďan Holanďanéé na tomto poli vynikli svým Šebestiánem Brugmaunsem, profesorem v Leydenu. Týž byl osobosob­ ním lékařem Ludvíka Napoleona. Na pěstování rostlin léčivých v širším rozsahu ukázal v Holandsku výtečný zahradník Swert aa to již na počátku století XVII. U Němců v říši vynikli: Konrád Gessner, který zeze­ mřel v Curychu r. 1565, a a všeobecně byl zván »němec­ »německým Pliniem«. Dále Lonicer, lékař ve Frankfurtu nacJ nad Mohanem (t ( f 1586), Sinningi, universitní zahradník v Bonnu, J. Sigmund Elsholz, lékař aa botanik v Berlíně (( tf 1688), Koch, universitní profesor v Heideberce, Buzbaum, lékař v Cařihrad Cařihraděě (t ( f 1730) 1730),, Wohlkamer, Wohlkamer, před2* z•

2'i

seda akademie přírodozpytců v Norimberce, pověstný Kncipp a četní jiní. farář Kneipp U rakouských Němců v tom směru pracovali: MiM i­ U kuláš Host, tělesný tělesný lékař císaře Ferdinanda V., Antonín Storck, ředitel všeobecné nemocnice ve Vídni, který zeze­ Starek. mřel r. 1803 a získal si velikých zásluh o výzkum vlivu rostlin jedovatých na zdraví lidské, dále Jindřich Grantz, profesor na universitě ve Vídni a j. v. Také u nás v Čechách bylo mnoho mužů, kteří se zabývali botanikou a ukazovali na léčivost rostlin. Byl to zakladatel botanické zahrady v Praze Mikan, který zemřel r. 1844. Dále šířil známost rostlin léčivých Jos. Keraf, lékař v Chomutově, Čelakovský, Pressl, Oborný, černý, Polívka a jiní. jiní. Sobotka, Černý, V některých krajinách našich je sběr léčivých rostrost­ lin dosti vydatným příjmem místnímu obyvatelstvu. LéLé­ kárny a drogerie rády sušené bbyliny y lin y kupují k příprave přípravě léků a tu naskytuje se široké pole působnosti působnosti vděčné školám, jež mohou znalost léčivých rostlin nejen kolem sebe šiřiti, šířiti, ale pomoci pomocí žactva sběr i prováděti. Tím získá se i slušný peníz na pořízení učebných učehných pomůcek a na zřízení žákovských knihoven. Ve větším množství kupují léčivé rostliny: Alchyma, akc. společnost v Kolíně Kolíně n. Labem, Farmaka, spol. s r. obm. obrn. v Soběslavi, Frant. Gattermann, Gatterinann, velkoobchod drogami v Praze I., L, Rybní ul., Herbaria, ruč. obm. obrn. v Jičíně, Jičíně, V. Kocourek, velkodrogeric velkodrogerie spol. s ruč. Budějovicích, Wager v čes. čes. Budějovicích, W áger a Eichler, velkoobchod Brně, Milde M ilde a Rossler, Pharmacentrum, drogami v Brné, č. I, Praha II., IL, Štěpánská Štěpánská ul. č. 1, Medica, akc. společnost společnost v Praze, Poříč, Poříč, Vilém Ott, velkoobchod drogami a vetřída č. č. 41, Planta, spol. getabiliemi, Praha I., Národní třída

.21

s ruč. obmezeným v Brandýse nad Lab., J. L. Rossler, Róssler, velkoobchod drogami a vegetabiliemi, Praha I., JinJin­ dřišská ul. č. 7, Rangheri a spol., velkodrogerie, Praha I., Jilská ul., Svaz velkodrogistů velkodrogistů v Praze li. II. č. č. 613.

O 0 sběru léčivých rostlin. Od léčivých rostlin sbírají se pouze kusy zdravé, nezachvácené některou z chorob rostlinných. Sběr bubu­ diž jednorodý, t. j. nemíchejme do sebraných rostlin jiného druhu byliny. Rostliny nesmí obsahovati pavupavu­ čin, prachu, kamení a hlíny. Všecky léčivé rostliny sbíráme v pravý čas, kdy jednotlivých obsahují nejvíce látek léčivých. čas Čas sběru jednotlivých částí rostlin je vyznačen v »Přehledu sběru rostlin léčivých« a pak při každé samotné rostlině. Je volen zkušenostmi tak, že dobře vystihuje dobu, kdy rostlina rozkveteje léčivem nejbohatší. U některé je to před rozkvete­ ním, u jiné zase v květu, u oddenků opět na podzim a v zimě, kdy největší síla rostliny je zde soustředěna. V každém případě sbírejme vždy za počasí suchého, nikdy za mlhy m lhy a deště. Hrubé stonky a nepěkné vyviv y v i­ B y lin y celé a květy sušíme na nuté listy odstraňme. Byliny vzduchu bez přístupu paprsků slunečních. Sušení děj se rychle. Sbíráme-li pouze květy, sbírejme je před úplným rozvitím za dnů slunečních. Nejlépe mezi polednem a to bez stonků a lodyh. Květy rovněž sušíme ve stínti. stínu. Pokud se týče kořenů a oddenků, tu nesmíme ie je sbírati sbirati nikdy v čase, kdy bylina je ve vzrůstu největším. Kořeny jednoletých jednolet_ých rostlin sbíráme na podzim, dvoudvou­ letých na podzim prvého roku a u vytrvalých na podpod­

22

zim druhého neb třetího roku. Nelze-li nám kořenů a oddenků usušiti ve stínu, tu necháme je zavadnouti a pak doschnouti na kamnech. Dobré služby zde prokaproka­ dře­ zuje malá sušárna na ovoce, není-li jí, tedy lísky dře­ věné v troubě kamen také postačí. ne­ Kořeny a oddenky musí býti zbaveny veškerých nečistot zemních. zemnich. Jedovatc Jedovaté rostliny sušíme od ostatních odděleně. Všecky byliny musí se řádně usušiti, nikdy nesmí býti přeschlými, aby při doteku a transportu se nelánelá­ maly. Jinak přijde na místo beztvárná drť d rť rostlinná. Při sběru pamatujme na to, aby jednotlivé druhy v krajině nevzaly za své. Mějme cit k přírodě a vanbyliny neničme. Tak llchováme Uchováme si pramen nana­ dalsky hyliny šich zásob na léta iéta příští. V posledních létech přímo barbarsky nakládalo se při sbčru sběru s rosničkou okrouhlolistou a důsledek? Je ten, že tato vytečná výtečná rostlina v lékařství místy vzala za své a aby úplně úplné nevyhynula, musela vláda zakročiti proti takovému vandalství a rosničku vzíti pod ochranu zázá­ kona.

Příprava Příprava domácích léků. léků. Doma připravujeme pro případ potřeby nálev (thé), IJoma odvar, prášky, pilulky, výtažky, šťávy, šťávy, olej, masti a kaše. N áá lIeev. v . Vezmeme na př. př. špetku šalvějových šalvějových listů, listů, ~paříme spaříme je horkou vodou, přikryjeme přikryjeme pokličkou pokličkou a pře­ přecedíme. Nálev sladíme cukrem neb medem. Od O d vvaar r.. Při Při odvaru vaříme vaříme dle síly sily byli11 bylin sušesuše­ ných, huď buď déle neb dobu kratší. Oddenky a kořeny kořeny

23

dlužno rozkrájeti na drobno, aby všecky látky se nám vyloužily. Vařiti V ařiti nutno je delší dobu než rostlinky s měkkou lodyhou. Prášky. P r á š k y . Prášky připravíme z úplně usušených bylin, oddenků, kořenů, bobulí a zrn. Bylinu nutno jemně utříti u tříti neb v hmoždíři utlouci. Nejlepším jest zde válečný hmoždíř porculánový, který aroma bylin nene­ ruší. P i lI uul Ikky y. . Piluiky P ilu ik y hotovíme z prášků smícháním s medem. Uhněteme pevné těsto, naděláme z něho stejstej­ ných kuliček, obalíme je v plavuňovém plavuňovéin prášku a uschouscho­ váme v krabičkách pro potřebu. \·áme Výtažek. V ý t a ž e k . Výtažky V ýtažky z rostlin hotovíme pomocí silné žitné kořalky, čistého lihu neb octa. Na bylinky b y lin k y nalijeme tolik lihu, aby byly b yly úplně potopeny. Láhev zazátkujeme a postavíme na okno, aby paprsky sluslu­ neční mohly na směs účinkovati. Slunce vytáhne všecky látky lá tky léčivé a za 14 dní až 4 neděle je výtažek hotov. Láhví nutno občas zatř ~ r-.:. Potom výtažek slijeme da zatře,....;. do čisté láhve, uzavřeme neprodyšně, láhev opatříme náná­ V ýtažky jsou pisem a uložíme do domácí lékárničky. Výtažky silným i prostředky a proto nutno jich užívati velmi silnými opatrně.

olej připravujeme si z etherických O lIeej j.. Léčivý oiej b ylin naložením těchto do oleje olivového neb bavlníbylin kového. Láhev vystaví se na okně působení paprsků 3— 4 neděl. Tak T ak vyrábí se olej rů­ rů ­ slunečních po dobu 3-4 a j. v. žový, rozmarýnový, levandulový aj. šŠ ťť áávvaa.. šťávu Šťávu obdržíme rozdrcením čerstvé byby­ přecezením takto získané kaše. šťáva Šťáva z ovoce liny a přecezenim Šťáva různého připravuje se obvyklým způsobem. šťáva z řetkve získá se vyloužením vylouženim pomocí soli.

l

24

Mas M a s t t.. Mast připravíme si třením usu~ené usušené neb čerstvé rostlinky v misce porculánové se sádlem, mámá­ slem, s trochou včelího vosku a kapkou octa. Mast na oči ocet obsahovati obsahovali nesmí. K masti možno přidati přida li i vonné silice. Kaše. K a š e . Kaši dostaneme úplným rozvařením plodu, plodů, hlíz neb lodyhy. Na př.: Uvaříme brambory, přecedíme a úplně rozmačkáme. Na to kaši v plátnč plátně přikládámt přikládáme jako obklad. Pře P ř e hhled led

,u

Ucel a druh ,ostlin lostlin

« I.

Barvířské

z.2

Carodějství Čarodějství

3.

^ 4

rostlin r o s t l i n užitkových. užitkových.

rostliny

sloužily Hmyz hubí

Kuchyi'lské Kuchyňské rostliny

Číslo Č í s l o pořadové p o ř ad o v é

0 --—11zc 111I:1dé ,·i!tévk) i s lbtk) Uddcnky

Stipitcs Visci albi

ČL'ntcř1cc Čl:r- 1 l{hizorna

né hez nati i zcmč Před

Ofhc,dni název

>

I

:..

32

Mésíc

, I Jrncno rosl i-mr

Iv

v

c

K,·tten

*

^

;,, I

Rath: L é č i v é ro st li ny .

. ;.

:~

Flnrcs Convalla rial· majalis

."'·

i :i

'


l(věty

r!ores Papa\'erb Rhoeado:.

>

I

Květy

Flores Paconiac

(~epik lékařský I

Listy

Folia Agrimoníae

--~

Hlucha\·ka hilá Vlči

..

1

mák I

Pivoňka

Prha chlumnf (arnika)

I

List~ I

Folia Arn1cae

-

> > Zajistiti

r>

> >

Lipa

Květy

Flores Tilliae

Proskurnik lék. či ibišek

Listy

Folia Althacae

11

>

11

>

li

>

Folia Belladonnae ·r

>

35

3*

Listy

>

I

Flores Sambuci

Hulík zlomocný '

I'

Flores Rosae cen- ji tifoliae 11

Květy

I

I

'-:

Flores Chamonillae romanea

I

Květy

Ruže stolistá Bez

Květy

~

-.--,-

--

-.::-

Cerven

I!~:~~ l

K1cr.í

ros~in}'

část

:;e sbir.í

~apr:-tnik

l.1sty btz

řnpiku.

Listy

frr\'t!ll)'

nňprstniku

žluti'.-ho

méně

lt.!llfll'

Blín

--

Poznámk

Folia Digitalis purpurcac

\'hly prndejné

,-

Listy

černý

I

Oft1cidni název drogr

Folia Hyosciami

Listy

Folia JUJ?landb

>

Znj1stiti

odbčratclt.!

I1.bty

Folia Mal\'ac :-tivestris Folia i\\dissať

Listy

Folia l

----

> >

c...

3b

l\1ťsíc

o-

v > Im V O

c

Cerven

Pfrslička

pčknč \')'v111u t)'ťh

Nať

Herba Equbctí

Vždv prodcjnl'

Nať

I lcrha ,\\arrubii albi

>

l~chřičck

Nať

Herha 1\\illdnl11

J,

l'ymián

Nať

Herha Thymi

J,

Rozrazil lékař .

Nať

Herba \'cronh:ac

J,

Lišejník i:,;landský

Stl'lka

Lkhen lslandicu:-

polní

11

rostlin

lnhlečnik

· ohccn)°

u V c v > u 1) O

Červenec IHeřmánek pra\ ý, hlucha,·ka bílá, vlčí mák, jaterník, prha 1:hlu11111i, \'la:;ťo\'ičnik, jitroťcl. macd;ka

Jaku v

kvčtnu

a 1:crv1111

polní L1f;t:jnik i~land~ký, rozrazil lč­ Jako v

červnu

t,.>

37

kař:-ký, tymián, mateřídouška, n ,:;nička, řebři­ čt~k 11bct:ný, jalllcl'.·11ik, přl-s-

'-I

I

Jmfoo rostliny

část

se sbírá

Officiel,11 11,1:.:v drogr

38

l\lo:sic

w

Kttrá

'7'

Poznámka

Cc:r vtmec lhčka, zcmčžluč, čubl•I lék., 11rnika, řepik lékař., pel ynčk pravý, kmín, durma11, 111cdui1ka, :,;léz planý. hlin černý, náprstnik Č ťíl'Cn)', rulik lomocn_ý, proskurnik léknř„ I divizny, lipa, bez černý, rílžc :,;wlistá, chrpa polní, hl'imá111:k řimsky čilí rmen \"..7.IÍCII\\ lllČ:,,Í•

čck zahradní

Kvčt)

Plvrc:. prodcjn1.: _ _ _La\·andulae _ _ _ _!' _\'ždy ___ __

Flores ,\\ah·nc ar- I bort!a Flores .\\ eliloti

>

O

Dt\'tzna

l,vl~ty

l;lore~ Verba~(

. k•aucrava ., • . •\' .ita

. b ez •ra1)1"k·u. 1.1stv

Folia .,\\enthae .

. 11cprna. ,,,,.ata

.. b ťZ · •ra1n"k"u 1.ist,· ·

Folia• Mcnthac . •t . ptpcn ac

u

i) z

k-

l>

v >

Ce r vtt nec

,.•

•

,

cnspac

.

nnprat.l :--amcc

l{hizoma Filicis maris

Oddenek

Plolly nch Sušc_!lé na. slunci Fructus i\\)•rtilli ccrsl\'ť , Ccrstn\ plody frudus [fobi ldact

Horí1vka

z\\ali11nik

Nať

'.J ť

Kopřiva

I

~ _. , ,,me1

I Ccm(•

Len

fl "{:"

or

tCl'

I 'I' ,1 a

3

N:it

Herba Urticae

zrnu ze iit11,·ch klasů

·

lb.cratc 1c

I)(

• . \'zdy prollc111c

zaJts ·· ·t·ttl·

odb·•ua t e1,, >

>

Semen Lini

II

s· cmťno

Sl'lllt:11 ·smapidis

I

albae

Sporae 1.,·co1)odii

·

> >

Sttpitc:; Cer.,sorum Zajistiti odhěraklc I

$

3#

Stopky plodit a listi,

~

>

Semeno

Plavui1-- 1 V~·tru:--y p~cd _llozránim ,. klaskach

- -

S al , r iutum ct: c l krha Polygoni avicularis i/ >

i\af

·

1

Misie:

.Srpen

l lmfoo rt~s1lany

Kta.í

Prha chh1111n1 1 J;1ko \' é1 arnika

čáq

Officielní název drogy

,, sbir.í

hřl'lllll n v

Poznámka

úubnu

1lcimám:k pra-

\'Ý, j11roccl, 111,.- jako v kvčtnu, čcr\'1111 a écr\'cnci ··•·- - -111i n

\.llllUllnl,

mt•!šiček zahr , rmen vzňcný,

hluchavka bíla, řebřičck. rulík, nňprstnik, ~lé

plMy, meduňka, durrnnn,

Jako ,.

čc1\'1111

a v

Čl:1-

ve11l1

, ll'ntě­ t.:SliČka, ia-

)Z-

ý, "'• ------------- --

I

c v Q. c

45

~

46 -16

H.1 H ) Ptehled P řehled sběru sb ér u neofficielních n e o f fi c i e l n í c h rostlin léčivých léčivých pro p ro kalendjfni k a l e n d á ř n í rok. rok. (V (V dnmácim domácím uflí) už:tí.) Měsíc

Jméno rostliny a její číslo pořadové poradové Kličky obilné 150

Leden Leden

Anjelika menší kličky obilné 150, konopáč 157, menši 7, klíčky kopytník 166, sasanka bílá 355

Únor Únor

Anjelika větší 8, fialka vonná 77, hulevník 94, chehdí ohilné 150, kochebdi 96, jarmanka 111, kličky obilné ko ­ koprnik stetinolistý 163, koprník úzkonopáč 157, koprník stctinolistý lfi3, listý 164, kyčelnice 189, sasanka hílá bílá 355, slezmslezinník nik 369.

liřezen Březen

Duben Duben

I Kve k v e tten en

Blatouch 21, brambořík obecný 31, fialka vonná Rlatouch 77. hadi kořen 79, hulevnik 94, chřest 103, jablečjableč­ nik I104, 04, jarmanka jannanka 11 1, javo javorr mléčný 115, klen 149, 111, klíčky obilr.é obilné 150, koprnik štětinolistý 163, koko­ bledý 169, kosatec prnik úzkolistý 164, kosatec bh:dý florentinský 170, kosatec německý 171, kosatec žlutý 172, kyčelnice 189, máčka 215a), mochna 239, olše lepkavá 259, orsej jarní 263, osladič 265, sasanka bílá 355, slezinnik slezinník 369, starček 377, thuje východ. 401, thuje západ. 402, tfevnd&va třemdava hilá bilá 411.

Akát 3, bez modrý 19, brambořík hramhořík 31, devaterník

62, hadi kořen kořen 79, chmerek chmerek ročnf roční 100, chřest chřc-;t 103, 62. hadi I jablečník 04, kamejka lékařská 134, kerblík setý jablečnik I104, 146, klíčky kličky obilné l!'iO, 150, koniklec. koniklec horský 156, 169— 172, máčka 215a), všecky druhy kosatců 169-172, mečík mečik střechovitý střeclíovitý 229, meruzalka čt'rná černá 235, mochna 239, 241, olše lepkavá 25Q, orseJ jarní 259, orsej 263, osladič 265, pilát lékařský lekařský 284, popenec 296, ptačinec 311, reseda 318, řimbaba ř1mbaba 352, silenka 362, slezinník střemcha 380, slezinnik 369, starček 377, stremeha ~alvěj šalvěj luční 388, thuje východní a západní 401, bílá 411, zemědým 443 402. třemdava hílá zemčdým 44:i

47

Misíc M ěsíc

Jméno rostliny a její jej1 číslo pořadové

Červen Č erven

Akát A kát 3, bez modry modrý 19, blahovičnik 20, devatermk nik 62, drnavec 68, hadi kořen 79, hvozdík 95, chmerek 100, chřest l03, 103, jablečník 104, kakost Iluční učni 13 I, kamajka lékařská 134, kerhlík 131, kerblík 146, kličky kličky obilné 150, koniklec horský 156, konítrud lékařský 159, krtičník krtičnik hlíznatý 183, laskavec I192, lékařský 92, mečík 229, meruzalka černá mečík černá 235, mochna 239, 241, náprstník žlutý 251, netřesk 252, olš~ olše 259, osladič osladič 265, pilát 284, plamének 287, popenec ptačinec 311, reseda 318, řepík 347, řimbaba 296, ptačinec 352, seno luční lučni 358, silenka 362, sporýš 374, starče ček 377, střemcha střemcha 380, šalvěj luční !učni 388, tamaryšek 400, třezalka třezalka 412, turan 414, zemědým zemčdým 443, zemězemči.lm: žluč 444, zlatobýl 447, žindava evropská 452.

Červenec červenec

S rpen rpen

Bazalka 14, bertrám 17, blahovifoík blahovičnik 20, brusnice 34, dobromysl 66, drnavec 68, hvozdík 95, chmerek 100, chrastavec JOi, jablečnik 104, kakost 101, jablečník 121, kamcjka t-16, klíčky obilné 150, kamejka 134, kerblík 146, t..oniklec konopáč 157, konítrud 159. koníklec 156, konopáč 159, krt1čnik krtičník 183, laskavec 192, máta lesní 226, mečík mečík 229, meme­ černá 235, mochna 241, náprstník žlutý ruzalka černá žluty 251, netřesk netřesk 252. olše 259, osladič osjadič 265, ostropes 266, pilát 284, plamének 287, ploštičník ploštičník 291, ptapta­ činec 311, reseda 318, rozchodník činec rozchodnik 327, řepík lék. řepík lék 347, řimbaba řimbaba 352, satoryje 356, seno luční luční 358, sléz 367, sporýš 374, starček starček 377, stračka stračka 379, svt!tlice 381, světlík svt!tlik 382, třezalka třezalka 412, turan 414, světlice , tužebník 415, višeň višeň 425, vratič vratič 431, vřes 434, ze­ zemčdym 443, zlatobýl .U7, mědým 447, žindava 452. Bertrám lí, 17, blaho\ičmk blahovičnik 20, brusnice 34, hvozdik hvozdík 95, chmerek 100, chrastavec 101, jasan ja ·an I112, 12, jedte J 17, jeleni jazyk 121, kakost 131, kamej 117, kamejka k a 134, klíčky obilné 150, konopáč kličky konopáč 157, konítrud 159, kopr 161. lesní 226, mochna 241, náprstník žlutý 161, máta lesni 251. 251, olše 259, osladič osladič 265. o~trores ostropes 266, pilát 284,

48

Měsíc Měsíc

Jméno jm éno rostliny ro s tlin y a jeji jrjí Číslo číslo pořadové ploštičník 291, ptačinec 311, reseda 318, rozchodník ostrý 327, rozchodník velký rozchodnik ve lký 329, řepík lékař­ l ékař­ ~·ký ský 347, satoryje 356, sléz 367, sporýš 374, starsta r­ kuran.• »kurare« napouštéjí domorodci šípy. a jedem tím napouštčjí K o I1c h i c i n je ve štávč, štávé, plodech i hlízách ocúnu blamatého obsažen. Semena ocúnu obsahuji obsahují ho O ai. 022 až 04%, kvčty 001-0029~. 0 4%, hlízy 008--02%, 0 08— 02% , čerstvé kvéty 001— 002% , listy zelené 0·003%. 0*003%. V orgánech zažívacích pusobi kolchicin velmi prudké prudkl· zaníceni zanícení a často i smrt za silných křeči. křečí. V e r a t r i n je obsažen v kýchavici. oměji šalamounku a A c cco o nn ii tciinn nachází se v oméji sice v množství O 0 36%. Je to nejjcdovatcjši nejjedovatéjši alkaloid. kořenit dřišťálu, které B e rb r b e r i n dobývá se z kořenů 3%. ho obsahuji I13%. A t rrop 0·5c' přítomen v rulíku o p i 11n je v množství 0*5% důležitý při chorobách očních. zlomocném a je dulcžitý Hy 111 ii nn jest v blínu černém, hy H y oo ss cc yy a m h y oo ss cc iinn v lilku. S o I a 11n i n náleží mezi glykosidy a jest obsažen ob~aic11 v kličkách bramboru. vařicach bramborů. Proto možno vodou z vařících bramborů dobytku uškoditi. uškodili. bramboru

53

A v e n i n je obsažen v ovsu a působí velmi příz­ na tělesný stav koní i lidí. P h y s o s t ii gg m m i inn nachází se v bobech kalahar001% Je velmi prudkým jedem a zřítelnice ských v O 01 %.. Je oční zužuje. V i c i n jest přítomen ve vikvi, c o n v i c i n v nana­ i n i in n v lupině O 0 4%, Il u pp uu lI i in n . šich bobech, Il u ppin v chmelu. P i I1o c a r p i n je obsažen v listech brasilské rostrost­ liny >Pilocarpus »Pilocarpus pinnatifolius« a žene velmi silně na pot. K o kk aa iin n je v listech koky (Erythroxylon coca). Kokain povzbuzuje životní činnost a užívá se jej k vyvy­ volání místní bezcitnosti při menších operacích. Bolavé zuby a bolesti nervové tiší. O p iiuu m vyráhi vyrábí se se ze šťávy nezralých makovic v horkých krajinách. Z opia připravuje se morf m o r f i iuum111, , co c o d ee ii nn a n a rr kk oot ti inn. . Všecky tyto alkaloidy uspáuspá­ vají člověka a proto o p ii uu m se se v různých krajích asijasij­ ských silně kouří. V západní Evrofl\: Evropě zase je rozšířeno užívání morfia. C h e I1i d o n i n je obsažen ve šťávč šťávě vlašťovičníku, co c o r yd y d a I i n v dymnivce, c h i n i n v kuře kúře chinovníku, p u n i c i n v granátové kůře, t h e o b rr oo m mi in11 v kakaových plodech, k o (f (f e i n v zrnech kávových, t h e i n v listech čajovníku. Oba poslední zvyšují čin­ nost srdeční. Muchomurka obsahuje prudce jedovatý m in u s k ar iin, n , námel ce r g o ti t i n. Tento zp(1sobujc způsobuje u žen potrat, u dobytka zmetání. zmetáni. S a 11n t o n i n jest přítomen v p"e pe­ lyňku tatarském. Náprst11ik Náprstník čcrvcný červený a hlinožlutý chová šťávě glykosid d i g i ttaa I i n, který účinkuje na ve své šťávč nervy a srdce. nivě

54

~;-

P i kkro r o tto o xx i inn je v chebuli aa slouží k omámeni Pi ryb při lovu. Kromě těchto alkaloidů jsou v rostlinách x a n t h in o vvéé z á ss aa ddyy,, jako xanthin, gnanin, hypoxanthin, adenin, dále z á s aad d yy c h oo lIi innoovvé é, , jako cholin, betain, trigonellin, arginin, gnanidin.

6. Ananas. Ananas. Ananas pochází z tropické Ameriky aa od XVIII. stosto­ letí pěstuje se ve střední Evropě ve sklenících. Na jihu se daří i venku. Vyžaduje podnebí mrazu prosté, místy se nejraději oceánské. Nejlépe se mu daří na Azorech, Jamajce, Haiti, Trinidadu, v Brasilii, Eguadoru Kubě, Jamaice, aa v Indii. Na ostrovech mezi Asií aa Austrálií Australií pěstuje se ss neobyčejným zdarem. Podobně v jižní Číně. Větry mu, mu nevadí. Vápenitou půdu aa slunce v době zrání mimi­ luje ananas nade vše. Ananas je velmi chutným aa občerstvujícím o,vocem. ovocem. V poslední době hojně se do Evropy dováží. Ti, kteří trpí stálým zvracením, najdou v ananasu úlevy, neboť zvracení utišuje. Také k výživě lidí vysílených dobře přispívá.

l10. O. Aron skvrnatý. Arurn Arům maculatum. maculafum. Aronsstab. Aron skvrnatý roste ve vlhkých lesích bukových v Sudetách, řídčeji řidčeji v Posázaví a v Krušných horách. Kvete v máji. Celá rostlina obsahuje ostrou šťávu ss vápenitými jehličkami, které působí v žaludku zánět, nutí nu,tí k dáveni aa mohou přivoditi i smrt. Tyto jehličky chrání rostlinu proti plžům. Vařením aa sušením se jedovatost ztrácí.

55

Aron A ro n blamatý.

Oddenky se v Rusku sbírají, suší a melou na mouku, která se přidává do mouky chlebové.

7. Anjelika Anjelika menší menší či či děhel děhel obecný. obecný. Angelica Angelica silvéstris. silvéstris. Waldwurz. Anjellka Anjelika menší roste hojně na vlhkých místech i na lukách. Kořenů aa plodů užívá se v lékařství i zvěro­ zvěrolékařství. kořene,.semen Kneipp odporučuje odvar z kořene,. semen i z listů jako protijed při různých otravách aa dobrý prostředek k posílení žaludku, zvláště vyvinuje-li se v něm mnoho kyseliny žaludeční.

56

** 8. Angelika větší či lékařská. lékařská, Angelica archangelica. Archangelica ArchangeSica officinalis. officinalis, Engelwurz. Anjelika větší či lékařská je dvouletou bylinou aa roste v horských roklích, ba i u příbytků lidských najde se místy zdivočelá. Nejvíce anjeliky nalezneme v hor­ horských polohách Sudet, hlavně v Jizerských horách, v Rudohoří aa na Šumavě. Na Moravě vyskytuje se v JeJe­ seníkách; u Nového Bydžova je zdivočelá. Pěstuje se dosti hojně v zahrádkách i místy na polích jako rostrost­ lina lékařská. Patří mezi rostliny okoličnaté aa má květ zelenavě bílý. Sbírá se v únoru aa březnu kořen anjelikový, který latinsky sluje »Radix Angelicae«. Také na podzim v mě­ síci září aa říjnu možno jej dobývati. Pěstujeme-li anjeliku v zahrádce neb na poli, tu nutno zvoliti polohu výslunnou aa teplou. Seje se v mě­ mě­ síci dubnu aa květnu aa nato sazeničky se jednotí. Řádky nutno náležitě od sebe vzdáliti. Nejlépe as 50-60 cm, 50— 60 em, aby rostliny měly místa dostatek. Kořen dobývá se ve druhém roce, řádně se očistí, usuší aa chová se pro popo­ třebu v uzavřéné uzavřené láhvi. Bývá až 5 cm em silný, barvy šeše­ davé hnědé, uvnitř špinavě bílý, ostré, aromatické vůně. davě V mládí je kořen chuti nasládlé. Destillací vyrábí se z něho silice anjeliková aa v lékárnách připravuje se Roz­ z ní pomocí líhu výtažek pro potřeby případné. Rozdrcený kořen na prášek (Pul vis angelicae radicis) (Pulvis užívá se v lékařství jako prostředek nervy sílící aa počišťující. Ze 100 kg suchého kořene získá se 0·4-0 0-4— 0 8 kg sisi­ anjelikové, z čerstvého kořene O 0 25-0·35 25— 0-35 kg. Nej­ lice anjelikové, Nejlepší silice vyrobí se ze semen. Tvoří hlavní součást likérů, hlavně benediktinského aa »chartreuse«. MáčeMáče­

57 ním jemně rozřezaného kořene v líhu získáme tinktury anjelikové, neb jak dříve podotknuto, výtažku. V menmen­ ším béřerne béřeme 20 gr kořene aa 100 gr líhu, který zředíme na 68% vodou. Anjelika je i výbornou rostlinou kuchyňskou. V červ­ červ­ nu aa červenci zavařujeme stonky do cukru aa v létě při­ p ři­ pravujeme z ní výbornou zmrzlinu. Také do dobré žitné kořalky se nakládá aa slouží k posílení žaludku. Anjelika je dobrým prostředkem při různých otraotra­ vách. Někde sbírají listí i květ, ale účinek z těchto částí nemůže se rovnati účinkům kořene, který léčivými látlát­ prákami je nejvíce obohacen. Při nadýmání pomáhá prá­ šek anjelikový, který požíváme třikráte denně na špičku nože. Anjelika menší má účinky podobné, ale slabší.

** 9. Anýz. Pimpinella anisum. Anis. Anýz je domovem v Egyptě a odtud rozšířil se po jižní Evropě. U nás daří se mu jen v teplejších a chráchrá­ něných polohách. Pěstuje se jako rostlina lékárnická kvě­ a kuchynní. Jest okoličnatou rostlinou rostlino 1J ss bělavým kvě­ tem. V jižním Rusku, v Bulharsku, v ltalii Itálii a na Moravě jižní se pěstuje v zahradách i na polích, podobně as jako u nás kmín. Seje se časně z jara aa semeno zadě­ lává se asi na 3 cm em do země. Na 1 ha vyseje se 18 až 22 kg semene. Mladé rostlinky nutno pleti a okopávati. Když stonky počínají hnědnouti, vytrhává se a su$í suší Mokro v době květu mu škodí. Z 1 ha pole o-setého osetého anývoňavkář­ zem klidíme 10--15 10— 15 q semene pro lékárny lékárny,, voňavkářství aa výrobce lihovin. Také cukráři jej potřebují aa v kuchyni je kořením nepostrádatelným. Barvíři aný-

58

zem dodávají hedvábí lesku. Jako přísady užívá uz1va se anýzu při nakládání okurek a červené řepy. Destillací semene získáváme anýzovou silici, jejíž hlavní součástí 0). Svou vůní láká živočichy a jest anethol (C 10 10H12 12O). jiné zase zapuzuje. Vrabce z vinic a sadů zaženeme, natřeme-li natřeme-Ii větve větve neb tyčky tyčky na stromech anýzovým oleole­ jem. Ten si připravíme z 10--20 10— 20 kapek anýzové silice, kterou nakapeme do 4----8 4— 8 gr mandlového oleje. Tento prostředek prostředek zapuzuje čmelíky čmelíky u drůbeže. Podobně Podobně zapuzapu­ díme moly, štěnice, svrab a rusy. Semeno v lékárnách jmenují »Fructus Anisi vulgaris« a sbírá se v září a říjnu. Utlučené semeno na prášek zahání škytavku; větší dávka působí nadýmání a dráždí žaludek i střeva. Při dětském průjmu účinkuje odvar anýzu v mléce. Hmyz v hlavě odstraňuje olej anýzový, který získáme po domácku máčením rozdrceného anýzu v olivovém neb bavlníkovém oleji po 3-4 3— 4 neděle na místě slunečném. Jest to prostředek velmi osvědčený. Odvar semene účinkuje při chorobách dýchadel. Také kašel mírní. poV žádné rodině nemá anýz chyběti pro případnou po­ třebu.

Banán. Musa Músa textilis. textilis. Banan. Banan. 11. Banán.

Banán je rostlina tropických krajů a dosahuje obrovobrov­ ských rozměrů. U nás pěstuje se ve sklenících pro ozdobu. Ve své domovině poskytuje poskytuje proslulé manilské Filipín. Jedlé plody posky­ poskykonopí, které vyváží se z Filipin. Músa paradisiaca a Musa Músa sapientum. Jsou velmi tuje Musa rozší­ aromatickými a na ostrovech asijských obecně rozšiřenou potravinou. Plody banánu dovážejí se k nám do fenou Evropy a cukráři připravují z nich velmi chutné komkom­ poty, jichž používá se k jemným cukrovinkám.

59

12. Bataty Bataty čili čili indické indické sladké sladké brambory. brambory.

Bataty ve století XVI. se se zaměňovaly s brambory a odtud povstalo pojmenování bramborů, které v ang­ angšpanělštin ě »patata«. Bataty ličtině slují »potato«, ve španělštině jsou plody obepínavé rostliny Ipomea batates Poir, španělích a v jižní Fran­ která se zdarem se pěstuje ve Španělích Francii. U nás konány byly pokusy s pěstováním při hospo­ hospodářské akademii v Táboře, ale nesetkaly se s výsledvýsled­ kem. Naše podnebí je pro bataty příliš chladné a vni­ vnitrozemské. Bataty slují také hlízy rostliny Dioscorea batatas Dec., která se hojně v Číně číně pěstuje. Z ní pochází v obob­ čti arrovrút), který dochodě známý škrob arrowroot ((čti do­ váží se do Evropy hlavně z Brasilie a pak z Číny. číAy. Upotřebuje se v kuchařství, zvláště pro děti a nemocné, jichž organismus po požívání pokrmů připravených z mouky arrowrootové rychle sílí. Dioscorea batatas Dec. pěstuje se se zdarem také v Alžíru a Maroku. V Evropě pokusy se nezdařily. V 13. Bavlník. Baumwollpflanze.

Bavlník jest keř 1 2 -1 m vysoký a pěstuje ]/2 —1m se vysoký s ve- a pěstuje s likým zdarem ve střední střední Americe, v jižních zemích SpoSpo­ jených států států amerických, v Brazílii, v Africe, zvláště v Egyptě, Egyptě, v jižní Asii a j. Spojené státy americké dodá­ dodáprůmyslu 65% veškeré spotřeby světové. Nejcen­ vají průmyslu Nejcennější bavlna pochází z jižní Karoliny, Georgie, Floridy nější a ostrovů Západoindických. Ze semen tlačí se dobrý bavlníkový olej, který je řídký, žlutý a skoro bez veškeré vůně. vůně . Chuti je ale bez­ řídký, bezvadné. Hustotu označujeme 0·931. 0-931. Při 12° C křehne a

60 mění se v hmotu pevnou a a snadno lze iej jej lisovati. ObOb­ sahuje olein aa palmitin. Hodí se výborně k výrobě mýmý­ del, k mazání strojů, koží, k maštění pokrmů aa nahražuje se jím olej olivový. Možno jej užiti i při pečení aa smažení. V přímořských krajích amerických na oleji bavlníkovém připravují se se ryby, které jinak i do oleje se se nakládají. Také se se z něho vyrábí »americké sádlo«, které se se sádlem zvířecím nemá ničeho společného, avšak úplně je nahradí. Podobně užívá se tohoto oleje v některých továrnách k výrobě margarinu místo loje hovězího. Lisovaný olej bavlníkový sluje rostlinný mar­ margarin, garin.

14. Bazalka. Ocimum basilicum. Basilikwn. Basilikum. Bazalka náleží k jihoevropské květeně aa u nás zdo­ zdoza okny i na záhonech. Seje se mrazíky noční již úplně přestaly. Lépe však jest síti ji do pařeniště a a vysazovati již mladé rostlinky. mácněla. Pěstuje se se v měsíci květnu, kdy

Než se se květy úplně rozvijí, sbírá se celá rostlinka. Listů užívá se do omáček a a polévek. U nás pěstuje se odrůda velkolistá i malolistá. Dříve bývala v lékařství velmi oblíbenou rostlinkou. Do Evropy dostala se z Indie ve století XVI. Bazalka ve všech částech svých obsahuje jemný prchavý olej aa proto dlužno ji sušiti ve stínu. Výtažek lihový je dobrým prostředkem proti bolestem v uších aa zánětech ušních. Prášek z bylinky utřený ss máslem neb sádlem hojí popraskané rty, ruce i nohy. Odvar je dobrým desinfekčním prostředkem při chorobách úst­ ústze semene rozmělněného působí dobře při ních. Odvar ze bolestivém močení.

61

** 15. Bedrník. Pimpinella saxifraga. saxiíraga. Pimpinelle. Bedrník je všeobecně známou okoličnatou rostlinrostlin­ kou, ss bílým aa někdy narůžovělým květem, která roste na suchých lukách, ve světlých hájích, na pahorcích a a i na mezích. V domácím lékařství je velmi oblíbenou bylinou, které si váží i lékař zkušený. Sbírá se kořen v měsíci Jderé březnu a a dubnu pro lékárníky, kteří jej jmenují »Radix píPimpinellae«. Také v září možno jej sbírati. Stará pí­ seň seň oO' něm praví: »Pijme pivo ss bobkem, jezme bedrník, nebudeme stonat, nebudeme mřít.« V jižní Evropě pojídají se se lístky bedrníku jako chutchut­ ný salát. Sládci dávají jej do piva, aby bylo říznějším. Odvar z kořene ve víně čistí plíce od hlenu aa po­ pomáhá chorému žaludku. účinkuje Účinkuje též při močových kaka­ mínkách. Mírní návaily návaly krve k hlavě, zapuzuje chrapot. Zahání silný kašel aa i při dně prospívá. Nepříjemnou příchuť mírníme několika lžičkami medu.

* 116. 6. Benedykt či čubet lékařský. Cnicus benedictus. betiedictus. Die Benedikte. Benedykt či čubet lékařský roste planě po vší jižní Evropě. Místy pěstuje se v zahrádkách jako rostlina červnu aa červenci pěknými, žlutými lléčivá. éčivá. Kvete v č'ervnu květy. U nás pozorován byl zplánělý zplAnělý na lukách Sadkách u Jičína. V červnu aa v červenci sbírá se pro lé­ lékárny nať čubeta lékařského (Herba Cardui beneb~ncdicti). Celá rostlina proniknuta jest hořkou šťávou (kniCe,Já cinern) aa byla vážen:ou váženou rostlinou lékařskou. Nyní užívá cinem) se jí v domácím lékařství při nemocech žaludečních. žaludečních .

62 117. 7. Bertrám neb persán. Achillea ptarmica. Weisser Dorant. Bertrám je příbuzný řebříčku a roste hojně na vlh­ vlhkých lukách, v příkopech a u vod. Zde volí si nejraději místa křovinatá. Patří mezi rostliny složnokvěté a kvete od července do září bílým květem a v terči žlutavým. Místy pěstuje se pro ozdobu v zahradách. Mladých pupenů aa výhonků možno požívati na jaře jako salátu. Kořen chutná štiplavě hořce a usušený a rozemnutý na prášek nutí ku kýchání. Listů a květů užíuží­ valo se dříve v lékařství, dnes jen v domácí potřebě. Kořen obsahuje pyrethrin. Tento však větší měrou je oooažen obsažen v kořenu trahoku obecného neboli peltrámu. Anacyclus offícinarum pě­ ofíicinarum Hayne. Fenerkraut. Trahok pě­ stuje se ve střední Evropě jako bylina léčivá i okrasná. Kvete v červnu aa červenci. V V září dobývají se kořeny, které známé jsou v lékařství pode jménem bertrámového kořene.

** 18. Bez černý. Sambucus nigra. Hollunder. Bez černý je ode dávna váženým prostředkem lélé­ a žádná vesnická chaloupka není bez něho. kařským a Také lékaři si jej váží a jmenují jeho květy »Flores Sambuci, zákrov; zákrov,- C C květ Květ jazykový: ja z y k o v ý : koruna, čnělka, čnělka, semeník, D řez řez květem květem z terče: terče: semen,k, semeník, čnělka, čnělka, tyčinky, tyčinky, blizna, koruna; k o ru n a / J:,' E nažka: nažka,- F opadalý úbor, z něhož něhož zbyl pouze zákrov a lůžko; lůžko,- H i l květ z terče,:byl terče, semeník, trubka korunní, koruna, čnělka, čnělka, tyčinky. tyčinky.

hledná, chuti a vune vůně význačně kořenité. V líhu se rozroz­ asthmě pouští. Heřmánkový olej s cukrem účinkuje proti asthmč a kolice, žaludečním křečím, dusivému kašli. Rozmi'.·1Rozměl­ něné květy na prášek zahánějí hmyz.

102

* 83. Hlavěnka dávivá. Cephaělis ipecacuanha. Hlavěnka dávivá či ipekakuanha pravá roste v Brasilii a odtud se - Radix ipese k nám přiváží její kořeny. — cacuanhe. Hlavěnka dávivá vyhání z oddenku svého červíkočervíko­ vité kořeny, které dosahují síly brku. Kořeny se sbísbí­ rají, suší a zasílají jako cenné léčivo clo do lékáren po celém světě. Jsou známé pode jménem »dávivého kořene«. Dělají se se z nich prášky, výtažky či tinktury, syrub a j. Slouží nám k lepšímu odkašlání, posilují ža­ žaludek. Prášek z kořene hlavěnky dávivé spolu s opiem a cukrem tvoří známý »Doverský prášek na hmyz«. Při otravách, kde nutno žaludek rychle vyprázdniti, dádá­ váme ½-1 y 2— 1 gr prášku hlavěnky dávivé nemocnému. Vrhne ihned. Po vyvrhnutí žaludečního obsahu podejme mu čerstvé vody a položme teplý obkladek na žaludek. V Brasilii dobývání kořenů hlavěnky dávivé je velmi nebezpečným zaměstnáním, neboť roste tato rostlina v bažinatých pralesích, kde domorodce ohrožují nene­ moci a dravá zvěř.

* 84. Hluchavka bílá. Lamium album. Taubnessel. Hluchavka bílá je známou rostlinou, která se objeobje­ po­ vuje na sadech, v křovinách, u cest, plotů, zdí, při polích a na lukách. Kvete od jara do podzimku. Včelaři si jí váží, neboť silně meduje. Lid říká jí »hluchá kopřiva« a sbírá její bílé květy na prsní thé. Silnější odvar je krvo­ dobrým prostředkem při katarhu průdušek, plic a krvotoku u žen. Zalehlé uši napařujeme parami vystupují­ vystupujíse květů hluchavky bílé. bilé. Nutno však se cími z vařících se po­ chrániti nachlazení, neboť tím bychom způsobili si pohromu.

103

103

Hlu chavka bílá H luchavka bílá. .

104

roza působí konejšivě při roz­ Thé z květů čistí krev a mysli aa tlukotu srdečním. Květy za tím účelem nutno spařiti horkou vodou. Denně pijeme třikráte albi«. Lamíi a »Flores Lamii se- latinsky »FIores 1bi«. koflík. Květy jmenují se.

čilení

** 85. Hořčice bílá. Sinapis alba. Weiser oder englischer Senf. Hořčice bílá seje se pro olejnatá semena. Semen Sinapidis albae. Zrají v červenci a v srpnu. Místy roste Sinapídis i zdivočelá. Ze semene připravuje se známá hořčice k masu. Patří mezi křížokvěté a kvete světle žlutě. Odvar z roztlučeného semene léčí zažívací orgány. Odvar v octě je výborným kloktadlem. Odvar ve víně Zanapravuje zkažený žaludek a mírní bolení hlavy. Za­ puzuje kašel, závrať aa dobře účinkuje při vyměšování pří moči. Rozemletá hořčice působí dobře jako obklad při horečce, neboť přivádí krev k povrchu těla a zjednává Poúlevy. Při tom pokožka rudne a naskakují puchýře. Po­ pří hostci kloubovém. dobně zjednává úlevy při Semeno hořčice bílé obsahuje mastný olej, vodu, buničinu aa synígrin, synigrin, který za účinků vody v semenech ), která ( Oleum sinapis silici (Oleum sinapis), obsažené dává palčivou silicí a v lékařství velmi důležitá. je barvy citronově citrónově žluté a - Charta sinaV lékárnách prodává se hořčičný papír — pisata. Na papír jest nanesena vrstva kaše hořčičné, hoř­ která lne ku papíru pomocí lepidla. Pravý papír hoř­ čičný pochází z Anglie aa jmenuje se »mustard paper«. Obsahuje také kajenský pepř a papriku. Hořčičná mouka slouží do koupele na nohy při pře­ (rozhořči,čné vody (roz­ krvení mozku. Vedle toho se užívá hořčičné ( I gr tok silice v destilované vodě), hořčičného líhu (1 ( Oleum ilice na 50 gr líhu) aa hořčičné silice čisté (Oleum ssilice inapis). ssinapis).

105 Hořčičná silice (C (C7H7 ONCS) je obsažena v fepce, řepce, 1 HrONCS) řepice,

lnici, ohnici, křenu, lžičníku, řctkvi, kokošce, hulevníku, řeřišnici, česnáčku aa penízku. Dobývá se z rozdrceného semene hořčice bílé, které zbaviíi mastnoty. Namočíme-li takové semeno nutno zbaviti na 11a 24 hodin do 3-4 3— 4 částí vody aa destilujeme, obdržíme zchlazením silici hořčičnou aa sice v množství O 02 až 002 O 084% váhy semene. Silice ta je bezbarvá neb ss ná0084% ná­ dechem žlutavým aa jest velmi jedovatá. Páry její vyvy­ nucuji nucují kýchání aa slzení. Rozředčná Rozředěná pálí na kúži, kůži, dělá puchýře a púsobí ochromení a je-li ji více na údy vylito, působí aa vnitřně i smrt. Předpisuje se lékaři při rheumatických bolestech aa jako dráždidlo při ochrnutí. Ve vodě se ne1ozpouští, lozpouští, ale za to v líhu aa étheru. * 86. Hořčice černá. Sinapis nigra. Schwarzer Senf. Hořčice černá roste mezi obilím jako rostlina plevelná. Ve střední Asii aa v Řecku roste planě ve velikém pro semeno množství. U nás, zvláště na Moravě, seje se· se'pro barvy černé, kdežto hořčice bílá má semeno žlutohnědé. Má květ ícvět žloutkový. Hořčice černá obsahuje v semenech 0·4--1 ·89% si0-4— 1-89% si­ lice hořčičné aa má proto účinky daleko silnější než hoř­ hoř­ čice bílá. Odvar z rozdrceného semene, který požijeme třikráte denně po lžičce, mírní prsní křeče. Listy přikládají se na tělo při zánětech rúzných různých aa odvádějí krev k povrchu těla. Jako koření podporuje trávení a a je všeobecně vává­ ženou bylinou lékařskou. Ostatně má tytéž účinky jako hořčice bílá, ale v míře zvýšené, neboť obsahuje více silice hořčičné. Semeno hořčice černé sbírá se v září. Semen Sinapidis nigrae.

106

**887 7 •* Hořec Hořec šumavský neb nachový. Gentiana pannonica. Enzian. Hořec šumavský neb nachový roste na horských lulu­ kách v celé Šumavě aa jinde marně bychom jej hledali. Odtud dostal i své jméno. Květy jeho jsou špinavě nachové ss tmavými tečkami. Kvete v červenci aa v srpnu. Nejlépe se mu daří v půdě ss vápenitou spodinou. SbíSbí­ ráme celou rostlinku před úplným rozkvětem v čer­ čer­ venci. Kořen sbírá se se v září aa říjnu. Radix Oentianae. Gentianae. Kořen nakládá se do lihu a a několik kapek tohoto výtažku usnadňuje zažívací pochod. Máme-li obtíže žaža­ ludeční, běřeme beřeme kávovou lžičku výtažku hořcového. Dě­ tem vyhání cizopasníky z těla. Mírní křeče aa mdloby. Prášek z kořene namíchaný pijáku do piva vyléčí jej z pijáctví, neboť pivo mu zoškliví. Odvar ze sušené rostliny (IO (10 gr na I1 koflík) podporuje trávení. Denně pijeme třikráte po koflíku. Vedle hořce šumavského můžeme sbírati i jiné druhy hořců, které rovněž obsahují látky léčivé. Jsou to: Hořec H o ř e c obecný o b e c n ý (Oentiana (Gentiana amarella), který roro­ ste na lukách aa stráních lesních v severní polovině Čech čech aa na Moravě na různých místech. Kvete červeně fialově od srpna do října. Ve Švédsku, Norsku aa v Dánsku při­ dáva_ií dávají tento hořec do piva místo misto chmele. čaj Čaj připra­ vený z tohoto hořce, hlavně z jeho sušeného kořene, je výborným lékem proti slabosti žaludeční aa napravuje nechuť k jidlu. jídlu. Hořec H o ř e c německý n ě m e c k ý (Oentiana (Gentiana germanica) má květy modře fialové a a roste v hornatějších polohách sev. Čech. H o řř ee cc Il u čč nn íí ((Gentiana Oentiana campestris) má květy žlutavé aa roste na travnatých stráních v Krkonoších, ho­ ho-

107

rách Jizerských, při řece Ploučnici, v Krušných horách, u Křivoklátu aa Karlova Týna, u Karlových Varů, Plzně, v severovýchodní Moravě aa v Opavsku. Hořec H o ř e c o kkříd ř í d l Ieennýý•' (Oentiana (Gentiana chloraefolia) má květy červeně fialové a a roste na lesních lukách ve vyšší poloze Sudet, hlavně Krušných hor, Šumavy, Brd, v okolí a Prahy. Kvete od počátku srpna do konce září. Plzně a Kořen hořcový je součástí hořké tinktury -— TineTinctura amara. Magentinctur. Tento žaludeční lék je dle předpisu připraven z pomerančové kůry ((Cortex Cortex Fructus aurantiorum), zeměžluče (Herba Centaurii minoris), kořene hořcového (Radix Oentianae), Gentianae), listů hoř­ kého jetele (Folia Trifolii fibrini). Každého Každéhq vezmou se se dva díly, dále jeden díl čisté sody aa 100 dílů skořicové vody ((Aq. Aq. Cinnamonni spirituosa). Němci přidávají k tomu ještě zázvor aa nezralé pomeranče. Podává se vnitřně v dávce 21}-60 20— 60 kapek čili 1-3 1— 3 gr. Patří mezi nejlepší léky žaludeční. Hořká tinktura hořcová má za účel napraviti trátrá­ vení, vyměšuje sliny aa budí pocit hladu. Podává se Y2 — 1 hod. před jídlem. Nesmí se však příliš často uží½-1 vati, neboť budí ztrátu chuti k jídlu aa dělá větry. Lid užívá ji při nestravitelnosti pokrmů, říhání, kolice, chuchu­ dokrevnosti, nevolnosti aa j. V takových případech je vždy nutno chorého lékařsky vyšetřiti.

88. Hořké látky a léky. Hořké látky a a léky, původu rostlinného. Jak

jichž užívá se v lékařství, jsou již podotknuto při hořci, užívá zažívacího pochodu aa k povzbuzení se jich k napravení zažívaciho chuti k jídlu, neboť budí pocit hladu. Z hořkých látek uvádíme:

108

Absinthin, který je obsažen ve všech částech pe­ pepravého, aloin z aloe, angelicin z kořene anjeliky lékařské, arnicin z prhy chlumní (z kořene a květů), helenin z omanu pravého, heraklin z pastynáku a z bol­ bolševníku, juniperin z jalovce, linin ze lnu Inu lučního a sese­ tého, lolíin pimpínellin z bedrníku obecloliin z matonohy, pimpinellin obec­ ného, rhamnocatharin z řešetláku počistivého, ricinin ze skočce obecného, santonin ze semene pelyňku tatartatar­ ského, taraxacin z pampelišky či smetanky. Dále jako hořkých léků užívá se kořenů a lodyhy hořců, listy hořkého jetele čili vachty třílisté, země­ zeměžluče a dřeva kvasie. lyňku

89. Hrách. Pisurn Pisum sativum. Erbse.

Hrách je všeobecně setou luskovinou, která přišla k nám z Asie a u nás úplně zdomácněla. Již staří Indové pěstovali hrách a v sanskrtě jmenuje se harenzo. Ře­ Ře­ kové a Římané hojně jej také pěstovali. Hrách je velmi živným, neboť obsahuje mnoho lálá­ tek bílkovitých -— leguminu. Vařená kaše hrachová pro­ prospívá jako obklad při omrzlinách a různých kožních vy­ vyrážkách. Kdo trpí větry, nesmí hrachu mnoho pojídati. stižen záhubzáhub­ Za zmínku stojí, že hrách bývá často stížen chvoj­ nou rzí hrachovou tam, kde v okolí roste pryšec chvojka. Rez hrachová -— Uromyces pisi -— vytváří na lodylody­ hách a listech rezavě hnědé a později i černé skvrny, čímž rostliny nesmírně trpí. Rez hrachová k vývoji svésvé­ mu potřebuje pryšce chvojky a odtud přenáší se na hrách. Na pryšci jmenujeme jíji prášilkou pryšcovou (Aecidium caphorbiae), která rostlinu znetvořuje. Zanese-li výtrusy vítr na hrách, vyvine se rez hrachová.

109

90. Hrachor. Hrachor. Lathyrus Lathyrus pratensis. pratensis. Plattererbse. Hrachor jest u nás velmi rozšířená rostlina motýloRoste na lukách, v křovinách, na mezích a aj. j. Jest vče­ vydatnou pícninou dobytku a silně meduje. Proto u vče­ lařů jest velmi oblíbenou rostlinou. Semena jsou potrapotra­ vou drůbeži, hlavně holubům. Hrachoru jest asi dvanáct druhů. H r aa cc hh oo rr h lI íí zz nn aa tt ýý ((Lathyrus Lathyrus tuberosus) tuherosus) má na vařene. 11a oddencích hlízy, které jsou jedlé syrové i vařené. Místy jimi vykrmuje se se vepřový dobytek. Tataři upraupra­ jídla. U nás roste vují z hlíz tohoto hrachoru různá jidla. v scv. sev. Čechách jako plevel na 11a polích a kvete v léti:. létě. s nníí (Lathyrus es ( Lathyrus silvestris) silvestris) seje se H r aa cc hh oo rr Il e jako pícnina, neboť spokojuje se i tou nejhorší půdou. Povšimnutí zaslouží hh rraacchhoor r čč eer rnnýý ((Orobus Orobus 11a vý­ niger), který roste v suchých listnatých lesích a na výslunných stráních středních čech, Čech, v poříčí Labe, Jizery Plouč.nice,v vKrušných Krušných horách, horách, Brdech Brdech aa uu Berouna. aPloučnice, na rovinách rovinách aa vv mírném mírném po­ poNa Moravě Moravě jest rozšířen rozšířen na hoří. Podobně ve Slezsku. Sušíme-li květ, zče.má zčerná a odtud dostal jméno »černý«. barvivém, Celá rostlina proniknuta jest pěkným modrým barvivem, jehož možno dobývati. Jest tedy bylinou barvířskou. kvčtá. květá.

91. Hrušeň Hrušeň obecná. obecná. Pirus Pirus communis. communis. Birnbaum. Birnbaum.

Hrušeň obecná je všeobecnc všeobecně rozšířeným stromem Evropě. V lesích listnatých vyskytuje se i zplapo celé EvropL nělá, podobně v křovinách. Hrušně sázeli již Řekové Řekcwé Římané a znali je roubovati. Šlechtěním a ŘÍlnané šlechtčním hrušní vy­ V) roubování nikla Belgie ve století XVIII. U nás vynalezl roubováni ze Zalužan, který za války hrušní Václav Zalužanský zt. třicetileté opustil vlast svoji a žil v Gdansku Gdaňsku a Toruni.

1 IO 110

Hrušky jsou plodem hrušní a za dnešní doby máme asi 1600 druhů hrušek. Obsahují mnoho cukru a jsou dětem dobrou potravinou. Pro potřebu hrušky sušíme, zavařujeme, nakládáme do lahví, připravujeme z nich kompoty, povidla a vyrábíme z nich ovocné víno, které však řízností-a řízností a chutí zůstává zůstává za vínem jablečným. jablečným. Hrušky syrové obsahují 12% cukru, t~ % solí, 4%

jí opouštějí ft'lo. tělo. Dáme-li do ječného odvaru I100 00 gr octa a I120 20 gr medu, vše uvaříme uvařime .'.l a pijeme po malých dávkách, máme výtečný prostředek proti nervové horečce.

I117. 17. Jedle Jedle bělokorá. bělokorá. Abies Abies alba. alba. Edeltanne. Jedle bčlokorá bělokorá je v našich hornatějších lesích obob­ Sil­ vyklým stromem. Jest rozšířená po celé Evropě. Silných mrazu ale nesnese, poněvadž proti zimč zimě jest chouchou­ lostivá. Kvete koncern kvčtnu. Užitek dává koncem duhna dubna a v květnu.

124

podobný jako borovice. Z kmenů prostých suků vyrávyrá­ bějí se se také ozvučné desky na housle a piana. K domácím prostředkům léčivým patří jedlové šišky, které sbíráme v srpn ješh! zelené, rozkrájíme srpnuu a v září ještě je a vaříme asi hodin u. Na to odvar scedíme, osladíme hodinu. úplnč vymedem a opět vaříme asi hodinu, až voda se úplně vy­ vařila. Tím docílili jsme výtažku jedlového, který mírně jsa užíván, zahání větry, čistí žaludek a střeva. Při nene­ mocech prsních je velmi osvědčený, neboť rozpouští hlen a sílí plíce. Vaříme-li Vaříme- li jedlové šišky se solí neh neb kaka­ mencem a vdechujeme páry pomocí kornoutu, tu zahá­ zaháníme tím způso b em anginu a prospějeme i plícím, způsobem losa pokouší. Častějším častějším opakováním, o které se se tuberku tuberkulosa mléčno uchu možno mléčnouu stravou, procházkami v čistém vzd vzduchu počínající tuberk ulosu vyléčiti. Nemáme-li jedlových tuberkulosu šišek po ruce, stačí mladé jedlové či smrkové větévky, a k nim přidáme kromě kamence ještě ještt! pryskyřici, která z kmenů poraněných vyprýštěla. 118. Jedle Jedle kanadská. kanadská. Abies Abies canadensis. canadensis. Jedle kanadská sází se u nás hlavně v sadech pro okrasu. Pochází ze severní Ameriky. Zde dobývají z ní »kanadskéh.o balšámu« a proto jí také říkají balšámová ~12 -2 jedle. jedle, šištice má pouze 1]/2— 2 cm em dlouhé a složené jen z několika šupin.

rostliny.. 119. Jedovaté rostliny jedovaté rostliny jsou v kvdene květeně československé Jedovaté zastoupeny. Obsahují zásadité látky dusíkaté či alkaloidy. Malá část je hmotná, ale většinou tvoří látky těkavé. V ruce lékařově jsou jedovaté rostliny a léky z nich vyrobené spásou lidstva, ale v ruce zločinného silně

125 človčka prudkými jedy. Nt'které človéka Nékteré rostliny jsou jedem proniknuty celé, jiné mají jedovaté kořeny, hlízy, lolo­ květy a hlavnč hlavné semeno. Kvety Květy jedovatých dyhu, listy, kvety rostlín rostlin voní až omámivč. omámivé. Rozeznáváme jedovaté rostrost­ liny narkotické, projímavé, prudce jedovaté, méné ménč jedo­ jedovaté a podezřelé. Narkoticky působí všecky druhy lilku, brambory, mák. Projímavými jsou svlačce, pryskyřníky a druhy'druhyX pryšců. Prudce jedovatými jsou: j~ou: Blin, durman, rulík zlomocný, rozpuk, bolehlav, kozí pysk, ocún, škumpa, aron blamatý, vraní oko. Ncjvicť Nejvíce jedu je uloženo v kořenech a plodech. Mák, locika jedovatá a pryšec pryšce roní jedovaté mléko. Kořeny jedovaté mají: Orm:j Oměj šalamounek, čemeřice zeze­ lená a černá, tolita lékařská. Lýkovec má jedovatou kuru a bobule, d1Vojka chvojka klášterská mladé vetvičky větvičky a lili­ semena.. sty, čičorečka pestrá lodyhu a listy, mandloň semena .Ménč Méné jedovatými jsou pryskyřníky, blatouch, sasanka bílá, orliček, krabilicc krabilice mámivá, farmanka, pupečnik, lilek černý, potméchuf, tabák, ni1prstníky, náprstníky, konipečník, potmi:·chuť, tahák, :rud, řepčík řcpčík královský, konopí, d'áhlík, trud, ďáblík, hažanky. Tyto Tylo rostliny obsahuji jed ve všech částech. Kořeny neh neb cibule mají jedovaté: kopytník, posed černý, narcis žlutý, brambořík. Jedovatt.'.· Jedovaté mlt.'.·ko mléko má klejkha hedvábná, locika planá. jicha čilimník odvislý má jedovatý kořen a semena, Čilimník • chebdí chebdi listy a kořen, kořen, tis včtvičky vétvičky a listy. l'odezřclými Podezřelými jsou: Vlašťovičník, ruzchodnik rozchodnik ostrý, fialka vonná, svlačec rolní, rolni, všivcc všivec lesní a bahl'nní, bahenní, oleandr. ((Lodyhy Lodyhy a listy.)

12() 12b

Oddenky aa cibule podezřele podezřele* mají: Kosatec žlutý a narcis bílý. Plody a semena mají podezřelé tyto rostliny: Brslen, klokoč, břečťan, střemcha, střemeha, zimoléz obecný, koukol. Všeobecnč kraVšeobecné je známo, že rostliny, které rostou v kra­ rostjinách hornatých, mají více jedovatých látek než rost­ liny, jež rostou v rovinách. Podnebí má nesmírný vliv na tvoření tvořeni jedů jedu v rostli­ rostlitim více má nách. čím Cím vyšší teplota roční v krajinč, krajině, tím tato jedovatých bylin, které obsahují obsahuji velmi prudké jedy. jejichž V tropických krajích setkáváme se s rostlinami, jejichž pouhá již vůnč vůně omamuje. Na Jávč, Jávě, na příklad, jest strom Antiaris• napouAntiaris* toxiaria Leschen., jehož mízou divoši napou­ štčjí štějí své šípy. Jed na šípu působí u zasažených zvířat prudké křeče aa rychlou smrt. Ve Východní Indii roste Strychna nux vomica L., která je nesmírně nesmírnč jedovatá jedovatá rostlina. Při používání rostlin jedovatých musíme býti ve­ velice opatrnými aa radčji svčřme se ruce lékaře zkušeraději svěřme zkuše­ ného, který nejlépe nám poradí. Jedovaté látky z těchto tčchto rostlin účinkují na srdce, nervy, krev i svaly, průběh prubt'!h je rychlý aa často osudný. Proto ruce nezkušené s jedova­ jedovatými rostlinami zahrávati si nemají, neboť dobro, které tyto přinášejí, snadno zvrhnouti se může v kruté zlo. sibiřský,

hněv. Ononis spinosa. * 120. Jehlice trnitá či babí hněv, Weiberkrieg. Hauhechel.

Jehlice trnitá roste na paloucích, suchých stráních, hlavně v severních Čechách, po celé Moravě u cest, hlavnč Moravč a Slezsku. V horských krajinách se jí příliš nedaří. Náleží motýlokvětých a kvete od června do do řádu rostlin motýlokvčtých pěkně ruíovč. růžově. Celá rostlina, hlavně záři pčknč hlavnč kořen, chutná

ll7 127 sladkohořce a lze kořen kořen dostati jm~dostat i v lékárnách pod jmé­ nem »Radix Ononidis spinosae«. spinosaec. Sbírá se se v březnu, dubnu a říjnu. Jehlice trnitá známá jest mezi lidem pod jménem babí hněv hnčv neh neb mužská láska. Dříve mčl měl právo muž, ktecý který dopadl ženu při nevěře, nevl'.·ře, ztrestati ji metlami jehlice trnité. trnit.:•. Odvar z kořene účinkuje při nemocech ledvinových a močových kaméncích. Pomáhá silnějšímu silnčjšímu vyměšování vymčšování moči, kterou škodliviny z těla odcházejí. Proti pisku a močovému kameni je dobrým tento osvčdčený domácí prostředek: osvědčený Usušený kořen babiho hnčvu rozmčlníme babího hněvu rozmělníme na práprá­ šek. polijeme dobrým vínem a necháme uschnouti. ProPro­ ceduru tuto opakujeme třikráte. Po čtvrté polijeme práprá­ šek odvarem z červených jahod a přidáme I1 gr kysekyse­ liny sirové. Vše dobře dohře zamícháme, usušíme a prášek uschováme v krabici neprodyšně.' neprodyšnč.' Nejlépe se k tomu hodí nádoba skleněná sklenčná se širokým hrdlem a zátkou sk'~smě­ nčnou. Před obědem občdem vezmeme 4 gr prášku, 15 gr žitné něnou. kořalky a ze čtvrt kg hrachoru teplý odvar. Vše smismí­ chá111e nčkolik lžic před jídlem. Po jídle rovcháme a užijeme několik rov­ něž zapijeme prípravkem přípravkem a vůbec užíváme jej dle okolokol­ nčž vyléčí se človčk člověk i při nemoci nosti. Tímto prostředkem vyléči zastaralé a není třeba ani bolestné operace.

bo­ Chorý dostane nejdříve horkost, pak úzkost a bolesti kolem nádoru. Po dvou hodinách moč jeho jest hustší, sedmého dne objevuje se písek a devátého bývá zdr{1v. zdráv. Ovšem, u každého človčka člověka pruhčh průběh není stejný,m, stejným, neboť řídi se zastaralostí zastaralosti choroby. Uživání Užívání delší nana­ přípravku z kořene jehlice trnité vede skosko­ značeného prípravku rem vždy k uzdravení. K operaci se odhoůlámc odhodláme v pří­ pří­ mn nejtěžšich. padech ncj tt:iších.

128 Při kamen kamenuu močovém u koní zvěrolékař rovněž popo­ užívá kořen kořenuu jehlice trnité.

121 121.. Jelení jazyk. Scolopendrium vulgare. Zungenfom. střední Evropě. V Če­ Jelení jazyk roste spoře po střed ní Evrope. chách nachází se u Nových Zám k ů, české Zámků, České Lípy, Dobře­ mc acoše a na me a u Kolína zdivočelý. Na Morave Moravě je v M Macoše B ýčí skále dosti hojný. Kvek Býčí Kvete v červenc červencii a v srpn srpnuu c1a patří mezi kapraďovité rostliny. Pro svůj pčkný pěkný lise list sází se pro ozdobu v sadech sadec h a zahradách. Odvar mírni bolesti na prsou, prsou, bolesti slezinné a mě­ měchýřové. V Uhrác Uhráchh užívá se ho hojnt'! hojně při nemocech pl icních a pije se dennč plicních denně po koflíku 3-4kráte. 3— 4kráte. Take Také při ztvrdlých játrách úúčinkuje či nku je velmi dobře. t

122. Jerlín či sofora japonská. Sophora Scphora japonica. Japan. Sophore. Jerlín či sofora japonská jest vysokokmenný strom, který tu a tam sází se ojediněle pro ozdobu. Vlast jeho je v čině Čině a Japonsku. Zde v dobč době kvčtu květu se květ sbírá a připravuje se z něho žluté a zelené barvivo. Všecky části strom stromuu působí průjem a při poranční poranění šťáva ze stromu mohla by i životu býti nebezpečnou. jest jerlín na Karlově náměstí a ve VysoVyso­ V Praze Jest čanech nachází se v zámeckém parku.

123. Jeřáb obecný. Sorbus aucuparia. Eberesche. roste v lesích hornakJších hornatějších krajin a Jeřáb obecný rosk rozšířeni starají se hlavně kvíčaly, které na je­ jeo jeho rozšíření řabinách si pochutnávají a semena pak trusem svým řahinách roznášejí po lese. Jeřáb sází se při silnicích v takových

129 ll9

H

Jitrocel Jitrocd prostřední. /J řrz kvr1rm: srmrn,k. kalich, / i kvitdt: kvítek: li11rn, listen, koruna, tyčlnkv, tyčinky, blizna. blizna, kalich Ií řez květem : semeník, konina, kalich. tobolka, črplčka; řrpička, konin a , nitky, prašník, prainík, blizna, čnllka, čnélka.- DplHerba Plantaginisc. Plantaginis«.

Plantago major. •* 127. Jitrocel vétéi. větší. Plantagu Jitrocel větší vi:tší roste hojně u ctst, cest, na polích i lukách lukách.. .\\á listy kratší kratši než jitrocel kopinatý, ale za to širší aa Má 9" T

132 pčknc pěkně zaokrouhlené. Kvete od května až do podzimku a sbírá se jeho nať pro lékárny. Herba Plantaginis. Jitrocel jest rostlinou čistě evropskou a zavlečen byl i do Ameriky, kde Indiáni jmenuji jej »šlép1:jí bě­ »šlčpějí bělochů«. Uzrálé klasy dávají se zpévavému zpěvavému ptactvu do kleci, zejména kanárkům, kteří si na seménkách dobře pochutpochut­ návají. čerstvá Čerstvá šťáva z nati vymačkaná hojí řezné rány a vnitřně užita hojí neduhy plicní a čistí krev. Kdo plivá krev z plic, ten užívej často šťávy jitrocelové medem slazené. Nejlépe tak učiníme na lačný žaludek a po popo­ žití žiti asi hodinu jídla se vystříháme. Tuberkulosou stížení stiženi najdou ve šťávě jitrocelové neb v odvaru jitrocelovém jitrocelovém úlevy a po případě i uzdravení, není-li nemoc příliš popo­ kročilou. čtvrt Čtvrt litru šťávy jitrocelové s medem mírní závrať. Po delšim užíváni užívání šťávy jitrocelové mizí i dna. Náčinky v odvaru jitrocele smočené přikládáme na vředy, boláky, pohmožděniny a popáleniny. Pro pří­ pří­ padnou potřebu sušíme nať buď celou neb listy na místě vzdušném bez přístupu paprsků slunečních. Výtažek pro případnou potřebu připravujeme si ze sušených listů pomoci lihu. líhu. Léku užíváme as 15 kapek jitrocelových pomocí na cukru a zapijeme vodou.

** 128.

Viscurn album. Mistel. Jmelí bílé. Viscum

Jméli bílé jest cizopasnou rostlinou a dobře se 11111 mu Jmélí na stromech jehličnatých i listnatých. Kvete žlutavě žlutavč a kvítky jsou v klubkách po 3-jtž v březnu 3— 5. Kvete již a v dubnu. Miluje vyšší polohy. Z ovocných stromů objevuje se na jabloních. Také rádo na lípách se zahosti, podobně na topolu černém a akátu. hostí,

daří daři

IJJ 133 Staří jméli si velice vážili. V bájesloví Stáři národové jinéli bájeslovi řec­ kém mluví se o jméli, neboť Persefone větévkou jmélí vstu­ otevřela brány podsvětí. Aeneáš s větévkou jmélí vstupodsvětí. Keltové a staří Germáni rostliny puje do bran podsvčtí. této vysoce si vážili. Plinius vypravuje, že Keltové koko­ nali náboženské slavnosti pod dubem, na kterém bylo jmélí nalezeno. Po skončených obřadech kněz zlatým srpem uřízl všecko jmélí, jméli, které sloužilo pak k účelům pověrčivým i lékařským. V čarodějství hrálo jmélí roli nemalou. V Anglii o vánocích každá rodina zavěšuje v příbytku svém větévku jméli a věří, že přináší štěstí do domu. Ve Skotsku pod jmélím libá se celá roro­ dina i přátelé o vánocích. Polibku říká se zde polibek mim a lásky. Nordičti národové připravovali dříve míru Nordičtí z jm jmélí éli zvláštní nápoj, jehož užíváno bylo za všeobecný protijed při otravách. U nás jest jméli dosti rozšířeno, ale marnč marně bychom je hledali na buku, bříze a platanu. Kvete v březnu a dubnu. V lednu, únoru, listopadu a v prosinci sbírají se pro lékárny mladé větvičky, jež označují se latinsky >Stipites Visci albíc. albi«. Po domácku vaří se z nčho něho lep ~a na ptáky, hlavně kvíčaly kvičaly a brávníky. brávniky. Téhož možno užiti 1i na mouchy, neboť dlouho neusychá. Z listů možno připraviti odvar, který zastavuje krvokrvo­ tok u žen, mírni m im i křeče svalové, závrať, zádušný kašel a padoucnici. Odvar z roztlučených plodu vyhání cizopasniky z tčla. těla. pasníky

129. Kafr. Kafr. l\alr Katr není netlí ovšem rostlinou, ale Je je puvodu rostlinného. Pochází ze silice obsaženc obsažené ve vavřmovité vavřinovité rostlinirostlině Cinnam camphora, která roste v Japonsku, Cinč Čině a Končinéint činčině. Rozpouští se v líhu. lihu. éthcru, étheru, chloroformu, oleji

134

zmizí'úplně. aa málo jen ve vodě. Na vzduchu se vypaří aa zmizí· úplně. trá­ Malé dávky kafru povzbuzují trávení, avšak větší trávení porušují. Podobně se se stává při častějším užívání se krkání aa říhání. Dýchání kafru. Kromě toho dostavuje se i oběh krve se zrychluje, tlak krevní stoupá, pocení aa močení se zvyšuje: Velká dávka kafru způsobuje zánět dý­ žaludku, střev, silné duševní podráždění, poruchy dýchací, křeče aa konečně v bezvědomí smrt. Vnitřně předpisuje lékař kafr jako lék vzpružující při otravách omamujícími jedy. Někomu napadne sese­ jiti se světa i pomocí kafru. Takovému zoufalci dáváme jíti se jako protijed víno, ocet, kyselinu vinnou aa šťavelovou. Protijedu nutno opatrně užíti, zvláště kyselin vinné aa šťavelové, které se podávají úplně rozpuštěné. Při otravách silnými jedy podává se kafr rozpuštěný v oleji (Oleum camphoratum). Lékaři vstřikují kafr pod kůži při nehodách narkosy neb při těžkých horečných chorobách, když nemocný člověk je velmi skleslý. -— Zevně slouží jako mazání při bolestivých kloubech, ner­ nervech aa ,j. j. Velmi dobrý je proti cizopasníkům v hlavě dítěte. Dává se se na špatně se hojící vředy, do dutiny kaka­ zícího se se zubu při silných bolestech aa pomocí kafru možno i desinfikovati desiníikovati obydlí při nemocech nakažlivých. Celá řada přípravků lékárnických obsahuje kafr, jako oční vodičky, flastr diachylový, mazání. Známý opodeldok obsahuje kafr. Kafrový líh (.Spiritus camphoratus) obsahuje 1 díl kafru aa 9 částí líhu. Kafrový olej je roztok 1 části č•ásti kafru ve třech částech olivového oleje. Tento olej vtírá se do kůže, kape i do ucha aa mírní bobo­ lesti.

Camphora monobromata ve vodě se nerozpouští. Užívá se proti migréně, padoucnici, neuralgii, třeštění

135 opilců, avšak při dalším nutí. Vnitřně Vnítřně předpisuje

užívání působí nápadné zhubzhub­ %— -, gr. se dávka ¼-' Kyselina kafrová (Acidum camphoricum) tvoří kryskrys­ talky ve vodě rozpustné aa užívá se jí vnitřně. Ve zvěrozvěro­ lékařství je velmi důležitá.

!130. 30. Kakaovník. Kakaovník. Thoebroma. Thoebroma. Cacaobaum. Cacaobaum. Kakaovník je stromem tropických krajů aa má i veve­ liký význam pro nás. Dosahuje výše 6-12 6— 12 111 111 a a je dodo­ movem v Mexiku, Guyaně aa na Antillách. -— Nejlepší druhy daří se ve výši 300--500 300— 500 111 m nad mořem. Jižní aa ob­ Střední Amerika uvede nejvíce plodů kakaových do obchodu. Nyni pěstuje se kakaovník na celé zeměkouli mezi oběma obratníky. V době sucha nutno plantáže zavlažovati. 15-—20 cm em dlouhých aa jsou Plody mají tvar okurek 15--20 uvnitř plny semen. Zrají po celý rok. Vyloupaná sese­ mena se suší aa zasílají na místa spotřeby, kde se upra­ upravuje z nich výživné kakao. Také je nechávají po otrhání plodů a a vyloupání na hromadách zakvasiti aa pak se suší. Tím pozbudou přitrpklé chuti aa klíčivosti. Nyní třídí se na sítech, zbavují slupek a a prachu. Na to praží se žádoucí aroma. Lisováním se v bubnech až dostaví se za tepla neb vyvařováním ss vodou získává se jemné máslo kakaové, které se skládá z glyceridů kyselin oleole­ jové, stearové aa theobromové. Másla je v semenech 50% aa proto je slabý žaludek nesnese. Přidává se škrob, koření aa cukr. Pro obchod se drtí semena v horhor­ kém hmoždíři neb lisují se horkými válci, načež ztvrdlé kokakao se míchá ss moučkou škrobovou, cukrem, ko­ řením aa dává obchodní kakao. Z tohoto se vyrábí růz­ nými přísadami čokoláda. -— K výrobě čokolády mlet mletéé

136

kakao se mísí ss vanilkou, skořicí či hřebíčkem aa upraupra­ vují se z ní pomocí lisu tabulky různé velikosti. NejNej­ horší kakao jest z rozemletých slupek. Vylisuje-li se část tuku z jader před mletím, dostaneme pak z nich kakao zdravotni. zdravotní. Kakao v mléce zavařené je velmi živným pokrmem aa děti si na něm něm rády pochutnávají. U chorých působí potišivě na nervy aa sílí organismus. Vlastnost tato po­ chodí od tuku, těkavého oleje, přísad, theobrominu, koffeinu~ koffeinu, bílkovin aa uhlohydrátů. Lékařsky bývá kakao předpisováno ss islandským mechem aa se sorlepem. Chemický rozbor kakaa jest následovní: Vody 5-23%, bílkovin 13 26%, alkaloidů 0·84%, 0-84%, tuku 50·44%. 50-44%. 5·23%, bezdusič. výtažku 21 21-08%, 6-40%,, popele ·08%, dřevoviny 6-40% 2-75%. 2·75%. častější Častější požívání kakaa u menších dětí působí zácpu aa proto dle toho dlužno se říditi. 131 131.. Kakost Kakost luční. luční. Geranium pratense. Storchschnabel. křovi­ Kakost luční roste na lukách, u potoků, pod křovi­ nami aa v sadech selských. Kvete od června do srpna aa má květy fialově modré. Pro domácí lékařství sbírá se list i květ. Odvar z něho léčí břišní nádory. Oteklé nohy obaoba­ lujeme kakostem se solí utřeným. Slabší odvar neb ná­ nálev mírní duševní rozrušení aa nespavost. V tom případě pijeme denně třikrát po koflíku.

**132. 132.

Kalabarské boby. Physostigma venenosum Balf. Kalabarbohnen.

Kálabarske Phy­ Kalabarske boby jsou plodem oplétavého keře Physos tigma venenosum Balf., který náleží mezi rostliny sostigma

137

Kakost Kakost

luční. luční.

cm dlouhá a jsou 2-4 motýlokvěté. 4 em motylokvěté. Semena jeho jsou 2— známá pod jménem kalabarských kalaharských bobů. Obsahují prudký jed physostigmin, physostigmin , jehož se u nás užívá k léčení tetanu, epilepsie. neuralgie a epilepsie.

138

* i 33. Kamala. Olandulae Rottlerae. Glandulae Rottlerae, Pode jménem kamala přicházejí clo léká1 en setřené do lékáren chlupy ss plodů pryšcovitého stromu Mallotus philippinensis ((Rottlera Rottlera tinctoria), který roste v jižní a a jihový­ jihovýchodní Asii. Plody tohoto stromu obalují se vlnatým po­ podo obchodu. Jsou to vlastní rostem, který se stírá aa zasílá clo vlastnt chlupy^ které v horké vodě se roz­ rostlinné žlázky aa chlupy,_ roza barví ji do žluta. žlutá. Obsahují tři čtvrtiny prys­ pouštějí a pryskyřice a a vyrábí se z nich rottlerin, jehož se užívá jako výborného léku proti tasemnicím u žen i dětí. 134. Kamejka lékařská či vrabí símě. Lithospermum officinale. Steinsame.

Kamejka lékařská čili vrabí símě roste na výslun­ výslunných pahorcích, keřnatých stráních lesních a a místy i při lese na suchých lukách. Jest dosti hojná v teplejteplej­ ších polohách Čech i Moravy. U nás vyskytuje se v zá­ západním Polabí, u Teplic aa Žatce, na Moravě jižní aa střední a a pak kol Těšína je velmi hojná. Pro domácí potřebu sbírá se nať i semeno. Sušená nať je známá pod jménem »český čaj« čaj« aa místy nahradí i čaj z ciziny k nám dovážený. Miluje půdu vápnitou. Kvete v květnu, červnu a a v červenci, aa v tu dobu se šbírá. sbírá. Rozdrcené aa svařené semeno dává nám svým odvaodva­ rem prostředek proti močovému kameni. Nutno jej piti píri v dávkách malých. Z prášku dělají se pilulky, které se obalují plavuní. Lithospermum arvense. Steinsame. 135. Kamejka rolní. Lithospennum rost­ Kamejka rolní je všeobecně rozšířenou plevelní rostlinou na polích. Roste také u cest, na úhorech a mezích. Kořen obsahuje v mladé kůžičce pěkné, červené bar­ barvivo, jímž se barví máslo i likéry. Laponské dívky uží-

139 IJ9

Kamejka K am ejka lékařská lékařská.. .4 hořejšek; C plody: tvrdky v kalichu, D Dřez A dolejšek byliny; byliny,- B hořejšek/ řez květem; květem,- C ko= runa, kalich, tyčinky, čnělka, semeníky.

kainejky rolní jako líčidla. Tak i na chladchlad­ vají kořene kamejky ném severu nepatrná rostlinka přináší útěchu stárnoustárnou­ cím dívkám.

136. Kamzičník obecný. Doronicum pardalianches. Gemswurz. a Kamzičník obecný roste v horských lesích jižní a střední Evropy. U nás nacházel se se v Krušných horách.

*

140

ale poslední dobou vymizel. Hlízovitý oddenek obsaobsa­ huje prudký jed aa proto se ho užívá k trávení šelem. I v lékařství se se ho upotřebuje. 137. Kapara Kapara obecná. obecná. Capparis spinosa. spinosa.

Kapara obecná je keř asi 1 I m vysoký, který odívá se se květem v červenci aa v srpnu. Plod je hruštičkovitá Je domovem na skalnatých stráních jižní bobule. Je Evropy. Nerozvitá poupata se zde sbírají, nakládají do octa aa jako »kaprlata« přicházejí do obchodu. Pro svoje jemné aroma hodí se se k přípravě chutných omáček. V zdejším kraji pěstuje se kapara obecná ve skleníku. Nahrazuje se se u nás poupaty blatouchu bahenního. Nahrazu.ie ((Caltha Caltha palustris.) Aspidium Filix mas. Wurmfarn. * 138. Kapraď samec. Aspidiwn Wurmfam. Kapraď samec je obyčejnou kapradinou našich lesů. Má rád místa vlhká aa stinná, leč někde volí i místa sluslu­ nečná. V červenci, srpnu, září a a suší a v říjnu sbírá se a oddenek, který lékárníci jmenují »Rhizoma* »Rhizoma· Filicis maris«. Odvar z oddenku kapradě samce vyhání škrkavky z útrob dětí, ba i tasemnici. Vydatnější je prášek z koko­ řene dobře očištěného. Tohoto používají dospělí. Před i'ene požitím nutno pojísti pojisti kousek slanečka, aby tasemnice sjela do nižších částí střev aa na to užiti prášku kapraďového ss odvarem senesového listí. V lékárnách z prášku ddělají ě lají se pro případnou potřebu pilulky. Radno jest, zeptati se lékaře na věc, neboť prášek z oddenku kapradě samce dráždí střeva. Z kořene vyrábí se vývý­ te•čn ý lék »Distol« zvaný, proti motolici jaterní u do­ dotečný bytka.

141

139. Karbinec obecný či vlčí noha. Lycopus europens. europeus. Wolfsfuss. Karbinec obecný roste hojně v příkopech a a u po­ poz jeho listů obsahuje tříslovinu aa možno JÍ jí užíti k barvení barveni plátna na černohnědo.

toků. šťáva Šťáva

Cardamomnm. 140. Kardamony. Cardamomwn.

Kardamony jsou plody několika druhů zázvorovito- třípouzdré tobolky kožkož­ tých rostlin asijských. Jsou to natým míškem potažené. V obchodu vyskytují se karkar­ damony malabarské, vejčitě kulovité, žluté aa voní i chut­ chutnají ostře aromaticky. ceylonské jsou 3 y 2 cm em dlouhé, srpovitě Kardamony cey!onské 3½ prohnuté, chuti aa vůně méně aromatické. Užívá se jich jako koření při výrobě perníku, marci­ marcipánu, ..likérů. likérů. V lékařství mají také význam. Přidávají se v prášku jako přísada k projimadlům. projímadlům. ?! 41 41.. Karfiol. Brassica oleracea botrytis. Blumenkohl.

Karfiol se pěstuje v zahradách aa je velmi chutnou Čitá se vůbec k nejjemnějším zeleninám. zeleninou. čitá šťav zažívacích. ObsaV těie napomáhá k odměšování šťáv Obsa­ 2-3% bílkovin, 5·3% 5*3% cukru, O 09% 088% % solí huje 2·3% 9% tuku, O a 90 1% vody. a901% Pro potřebu na zimu se karfiol suší, nakládá do octa aa soli, neb se v lahvích sterilisuje ve slané vodě. '*~ 142. Kaštan divoký, maďal, jírovec. jirovec. Aesculus hippócastanum. castanium. Rosskastanie. Kaštan divoký sází se v parcích aa stromořadích pro ozdobu. Kvete v květnu aa červnu aa silně meduje. V sese­

142

verním Recku Řecku roste planě. Do střední Evropy přivezen byl r. 1588 Clusiem z Cařihradu aa ve Vídni zasazen. Vepřový dobytek plody rád žere aa v Turecku se jimi krmí koně. Kůra kaštanová má hojně třísloviny aa proto možno z ní připraviti lék proti horečce aa nemocem žaža­ ludečním. Účinek účinek zesílíme přidáním kůry vrbové. V září, říjnu aa listopadu sbírají se plody pro lélé­ kárny. Slují lékárnicky »Semen >>Semen Hippocastani«. Odvar z roztlučených plodů, oslazený medem, vyvy­ hání cizopasníky z těla. Zalijeme-li květiny vychladlým odvarem, vylezou všechny žížaly na povrch květináče 1 ku. aa možno je sebrati. Odvar kůry mladé mírní horeč horečku.

143. Kaštan jedlý. Castanea vesca Gartn. Gártn. Edelkastanie. Kaštan jedlý tvoří v jižní Evropě celé lesy. U nás menší lesíky tvoří pod Krušnými horami u Chomutova aa v Nasavrkách u Chrudimi. Na jižní Moravě najdeme jej u Hodonína, Mikulova aa Břeclavi. Poskytuje nám jedlé plody, které zvláště o váno­ vánoprodá­ cích jsou dětmi ceněny. V zimě na ulicích měst prodávají se kaštany pečené jako pochoutka malým i velkým. Obsahují mnoho škroboviny, tuku aa cukru aa jsou proto živné. 144. Kávovník. Kávovník. Coffea Coffea arabica. arabica. Kávovník je domovem v Habeši v krajích Enarea Arábie, po celé jižní Asii aa Caffa. Odtud rozšířil se do Arabie, aa tropické Americe. Podnebí jemu vhodné nesmí klesnouti pod 8° C, ale nesmí býti také horké. Nejlépe se mu daří v horských polohách střední výše, kde strom zůstává dlouho plodným a a zrna mají jemnější aroma. Vlhké nížiny dodávají obchodu zboží méně cenné. Bouře a pralesní země mu aa větry v ě try mu nesvědčí. Zvětralá láva a

143

jde nejlépe k duhu. Jeden strom dá ročně pruměrem průměrem 1 kg zrní aa nese užitek 10--20 10— 20 let. Nejvíce kávy produprodu­ kuje Brasilie aa sice 73% veškeré sklizně. Nejlepší káva je arabská aa ceylonská. Liberský kávovník ((Coffea Coffea před­ liberica) je velmi plodný, ale nemá té ceny jako před­ chozí. Nejhorší zboží prodává se v obchodě pode jmé­ jménem »triage«. Zrna kávová obsahují coffeinu 0·5-2·5%, 0-5— 2-5%, třísloviny 5·8-5 9%,, cukru 4-9%, 5-8— 59% 4— 9%, tuku 10-14%, 10— 14%, vody 9·5-14%, 9*5— 14%, popelu 3·8-5·3%. 3-8— 5*3%. Coffein působí jemně dráždivě a a při pražení vznikají aromatické slouslou­ čeniny, hlavně coffeol, který dodává kávě vůně pří­ pří­ jemné. Káva u nás nahrazuje se různými náhražkami. Máme kávu fíkovou z pražených aa semletých fíků, manokovou vy­ z hlíz šáchoru jedlého ((Cyperus Cyperus exculentus). Nyní vyrábí se rozemieté pražené řepy cuse náhražka kávová z rozemleté cu­ krové, čekanky, žaludu i kaštanů. Datlová káva je vyrobena z pražených zrn datlových (Phoenix dactylifera). dactyiiíera). Carobová káva je připravena ze zkažených plodů »svatojanského chleba«. »Cingo« káva jest z »Cassia occidentalis«, »Austria« ze semene podzemnice olejné (Arachis hypogaea); dále přichází v úvahu káva »Sija«, žitná aa sladová káva (Kathreinova aa Kneippova káva). Černá káva povzbuzuje činnost nervů, prospívá při černá různých otravách, ale častější používání její vzbuzuje třesení nervů. Děti mají se se této kávy varovati, jelikož pro ně nejlepší káva jest zrnková (žitná) aa pak kakac. kakao.

145. Kdoule. Kdoule. Pirus Pirus cydonia. cydonia. Quitte. Quitte. Kdoule sází se tu aa tam, ale zřídka. Za to hojněji misty místy se vyskytuje zdivočelá. Pochází z Východní Indie aa u Reků byla znamením plodnosti. Byla zasvěcena bobo­

144

hyni lásky Afroditě aa řecké nevěsty nevěsty,, než překročily práh ložnice o svatbě, svatbě , pojídaly kdoule. V říjnu aa listopadu sbírá se semeno, jehož slupky ve vodě rosolovatí. Odvar z něho odstraňuje rozpukarozpuka­ nou kůži aa hojí rozpraskané rty. 146. Kerblík setý. Anthriscus Anthriscus cerefolium cerefolium Hoffm. Gartenkerbel. Kerblík setý roste v okolí Prahy, v západním Polabí, v horách Krušných aa u Krumlova i Budějovic. Nejraději volí si křoviny, ploty aa kamenité stráně. Kvete bíle v květnu aa červnu. Místy seje se se v zahrádkách jako rostlina lékařská i kuchyňská. čerstvé Čerstvé vonné listy dávají se do polévek aa plodů užívá se jako koření. Odvar z usušené nati účin­ účin­ kuje při zánětu ledvin. 147. Klejicha americká neb hedvábná. Asclepias syriaca. Seidenpflanze. Klejicha americká, jak již název uvádí, jest u nás hostem. Sázívá se v zahradách. U Hustopeče na Moravě vyskytuje se zplanělá. Vonné květy rozvíjejí se od června do srpna. Nalomíme-li některou část rostliny, řine se z rány lepkavé, jedovaté mléko. Semena jsou ověnčena se sbírá aa vycpávají se jí popo­ rostlinnou vlnou, která se dušky aa pokrývky. Možno ji také ss vlnou aa bavlnou spřádati a a tkáti z ní látky. 148 Klejicha lékařská, tolita lékař. Cynanchum vincetoxicum. Hundswiirger. Klejicha lékařská roste na keřnatých stráních, mezi kamením,, v houštinách aa v řidších lesích. Kvete v létě. kamením í

145

bílé mléko aa užívalo se ho pro Kořen obsahuje bilé při vrhnutí při otravách aa spolknutí cizího tělesa. Také pří uštknutí zmijí se prostředku toho užívalo, rovněž tak při vodnatelnosti.

149. Klen. Acer pseudoplatanus. Bergahom. Klen roste v horských lesích aa sází se pro pěkný vzhled aa dobré dřevo i ve stromořadích. V měsící měsíci dubnu, před rozvítím rozvitím listí aa květů, je strom plný mízy aa z nalomených větví takřka prýští potůčkem. Jeden strom za den dá až 6 ;... > 8 litrů mízy. Užívá se se jí jako prostředku, který povzbuzuje vzrůst vlasů. Kvašením možno z mízy přidánim přidáním cukru dociliti docíliti dobrého vína. Čerstvá čerstvá šťáva se pije jako prostředek krev počišťující aa životní mízy vzpružující. svůj

I150. 50. Klíčky obilné.

Za války světové mlynáři byli nuceni klíčky obilné odváděti na výrobu oleje. Jelikož obsahují značné množmnož­ ství životodárných prvků, vyrábí se z nich v poslední době syrup, jehož se užívá ss výsledkem při léčení cucu­ krovky aa ochablosti tělesné. Účinek účinek tohoto prostředku jest osvědčený aa nelze jej podceňovati.

** I151. 51 .

Kmín luční. Carum Carům carvi. Kiimmel. Kůmmel.

Kmín luční roste u nás na drahách, lukách, pastvipastvi­ štích, mezích i stráních. Patří mezi rostliny okoličnaté. Seje se Ii na polích aa v zahradách. Za tím účelem volí června aa se kmín, který pochází z Holandska. Koncem červn·a sbírá se semeno. Fructus Carvi. v červenci sbirá Pěstuje-li se kmín na semeno, seje se strojem do obilí na jaře aa sklízí se se teprve druhým rokem. Řádky A. A . Rath: Léčivé rostliny.

10

146

jsou 30-40 30— 40 cm em od sebe vzdáleny aa vzrostlé rostlinky nutno kypřiti motyčkami neb vhodně upraveným plu­ pluhem. Pleje se a kde je hustší setba, se aspoň dvakráte a nutno jednotiti. V Čechách pěstuje se kmín málo, za to na Moravě hojněji. Značlné Značné množství kmínu přiváží se k nám z Holandska aa ze ze Saska. Mnoho kmínu pěstuje se se v Hanoversku, Westfálsku, Lothrinsku aa v Rusku. Kmín obsahuje ve všech částech, zvláště v semenech, silici kmínovou. Luční kmín obsahuje 3%, velkozrný až 9% silice. Silice kmínová, lat. Oleum carvi, užívá se po kap­ kapkách na cukr aa přidává se do mazání k rozhánění bo­ bolestí. V lékárnách vyrábí se též z kmínu voda kmínová (Aqua carminativa) jako lék žaludeční, pak líh kmíkmí­ nový (Spiritus carvi) ze 20 částí lihu, 30 vody aa 5 a zevně k mazání. kmínové silice. Užívá se se vnitřně a Kmínová silice dobývá se destilací semene kmínu ss vodou. Obdržíme jí ze 100 kg kmínu 3-5 3— 5 kg. Jest to olej prchavý, bezbarvý neb zažloutlý, páchne kmínem a aa chutná palčivě hořce. V lihu snadno se rozpouští a slouží k úpravě kmínky. Účinkuje účinkuje znamenitě při kolice u dětí. Teplem prchá z ní uhlovodík (C H 16 ), zvaný (C1 0H16), 10 carven, aa pak kyslíkový carvol ((C10H1 C 10 H166O). Destilací plev kmínových získá se cenná »plevka«. Má ale již jinou vůni aa chuť než silice vyrobená ze semene. Kmín ss vínem svařený léčí řezavku. Odvar mírní břišní bolesti u dítek podobně jako silice. Kmín vodní vodní či či halucha halucha vodní. vodní. Phellandrium Phellandrium aquaaqua152. Kmín ticum. Wasserfenchel. Kmín vodní či halucha vodní je rostlinou dvouletou a rybníků. Kvete bí­ Nejraději roste ve vodách příkopů a bílým květem v červenci aa v srpnu. Semena páchnou ne­ ne-

147 libě a a užívalo se se jich dříve v nemocech plicních jako dobrého prostředku. Nyní užívá ho jen zvěrolékař.

153. Kokain. Kokain. Cocainum. Cocaimim. Kokain není ovšem rostlinou, ale je původu rostlinrostlin­ ného. Vyrábí se z listů jihoamerické koky (Erythroxylon Coca). Domorodci listy koky upravují pomocí po­ popele aa vápna. Tím účinná součást se uvolňuje a pak slouží listy na obtížných pochodech k zahnání hladu, žízně a a únavy. V továrnách na výrobu léčiv připravuje se se z nich kokain, který slouží k dočasnému umrtvení nervů při operacích menších. K tomu užívá se cocainum hydrochloricum, jenž na sliznici jsa nanešen, vyvolává až % y2 hodiny trvající bezcitnost při dotyku, proti tete­ pelným paprskům i při bolestech. Při operacích zubních je někdy nezbytný. Použitím kokainu můžeme tahati zuby bez bolesti. Vnitřně podán podporuje dýchání, urychluje dech výsledaa tím i oběh krve. Ve zvěrolékařství se rovněž ss výsled­ kem užívá.

154. Kokoška či pastuší tobolka. Capsella bursa paHirtentáschel. storis. Hirtentiischel. Kokoška roste na polích, u cest, na pustých místech, obsa­ ba i jako plevelná rostlina mezi obilím. Semeno obsahuje až 20% oleje. Kvete od února do podzimu pěkně bíle. Kneipp doporučuje odvar proti zimnici, nemocem ko­ sleziny aa jater aa rovněž při špatném trávení. Spařená kokoška, která dříve byla usušena, účinkuje při krvácení nosním, chrlení krve, slizotoku aa bolestech měchýře.

.

10* IO*

148

Kokoška pospolitá. K okoška pospolitá. c šešulinka. A rostlina, rostlina,- B ře2 řeč květem: kalich. kalich, C koruna, a kratší, b delší tyčinky, cšešulinka, lJ koruna: F F květ bez ka­ ka• D plod: předhrádka se semeny, chlopně, E květ: kalich, koruna,licha a bez koruny, a kratší, b delší tyčinky, blizna.

Plná lžíct: lžíce kokošky dává se na jeden koflík odvart.: odvaru při ztrátě krve silným krvotokem u žen způsobené. úči­ Úči­ nek brzy se se dostaví. Smícháme-li kokošku s jmelím, do­ docílíme silnějších účinků.

\

149

** 155.

Komonice lékařská. Melilotus officinalis. Steinklee.

Komonice lékařská roste hojné hojně u cest, na mezích a a stráních aa seje se také jako rostlina pícní picni aa včelařská, neboť silně meduje. Kvete v červnu, červenci a a v srpnu zlatožlutě. V tu dobu pro lékárny se sbírá květ. Flores Meliloti. V měsíci srpnu se pro potřebu továren na vý­ výrobu léčiv suší nať. Herba Meliloti. Sušená komonice lékařská velmi příjemně voní, kterážto vůně pochází od těkavého oleje »kumarinu«, jímž celá rostlina je pro­ pro• Jest niknuta. Chemická značka kumarinu jest C C9H60 9 H 6 0 22. obsažen také v routě, tomce vonné aa v mařince vonné. Mezi lidem známá jest komonice lékařská jako »úbytní koření«. Náplasť Náplast' z rozetřené komonice mírní otoky v obličeji aa jinde. Susená Sušená dává se do šatů, neboť zapuzuje hmyz. Někteří kuřáci přimíchávají si sušené listy její do tabáku, aby měl lepší vůni. V Anglii slouží jako pícnina dobytka velmi dobře aa v posledním čase zavádí se se i u nás aa pěstuje se podobně jako vojtěška. Koniklec horský. horský. Pulsatilla Pulsatilla alpina. alpina. Kuhschelle. Kuhschelle. 156. Koniklec

Koniklec horský roste na travnatých stráních aa lu­ lukách na Šumavě aa v Krkonoších. Patří mezi rostliny pryskyřníkovité a a kvete v květnu aa v červnu pěkně bíle. Sbírá se pro domácí potřebu celá rostlinka. Možno též sbírati koniklec luční (Pulsatílla (Pulsatilla pratensis), který obsaobsa­ huje tytéž látky léčivé jako koniklec horský. Koniklec a ~trástrá­ luční roste hojně na lukách, travnatých kopcích a ních. Miluje půdu vápenitou. Obě rostliny obsahují ostře jedovatý anemonin, jehož úžívá užívá se proti dně aa rheumatismu. Dobývá se destilaci destilac* pomocí vody. Rozemnuté rostliny dráždí oči až k slzám.

150

Koniklec horský. K o n ik le c horský. řez květem: květem: květ, květ, listeny, stvol; A celá rostlina: stvol, listena, listy; listy,- B řez stvol,- L C ty; ty* činky pestíky: blizna, semeník peříčkovitý přívěs. přivěs. činky It a pestíky; pestíky,- D Z)pestíky: s e m e n ík ZE: plod: semeník, peříčkovítý

157. Konopáč Konopáč čiči sadec. sadec. Eupatorium Eupatorium cannabium. cannabium. WasserWasserdost. Kunigundenkraut. Konopáč je rostlinou složnokvětou a a a mýtinách křovím, na lesních stráních a kách při potocích. Kvete v červenci aa v neb bíle. Listy jeho chutnají hořce aa

roste hojně pod vlhčích, na lulu­ srpnu brunátně voní příjemně.

ko­ Pro domácí potřebu v únoru a a březnu sbírá se koaa v době květu celá rostlina. Šťáva šťáva z čerstvé rost­ rostliny vymačkaná zahání škrkavky a a léčí svrab. Místa svrabem navštívená dobře šťávou šťavou natřeme a a dbáme, aby se do kůže vstřebala. Lépe jest utříti rostlinku všecka se řen

151 15!

celou neb její jemnější části se sádlem a touto mastí chorá místa natírati. Odvar z kořene je velmi hořkým. čistí Čistí krev aa usnadňuje močení. Staří lesníci vypravují, že postřelení jeleni a srnci požírají konopáč, aby z ran se brzy vyhojili. Lodyh možno užíti jako lodyh konopí.

*

I158. 58. Konopí. Cannabis sativa. Hanf.

Konopí seje se se u nás v teplejších polohách pro sese­ meno i pevná vlákna. Všeobecně je známo, že zahradě, ve k~ré které je sázeno konopí, motýlové se vyhýbají. V mě­ síci srpnu aa září sklízí se semeno pro účely lékárnické. Semen Cannabis. Konopí přivezeno bylo k nám z Orientu. Domov jeho dlužno hledati ve Východní Indii, odtud rozšířilo se přes Persii do Egypta aa z této země do jižní Evropy. Planě roste v hojném množství na Krymu a pod Kavkazem. V Rusku se mnoho pěstuje aa z vláken jeho dělají se dratve, provazy aa lodní lana. Semeno je známé u nás jako semeno pro ptáky. Obsahuje až 30% oleje. — V Orientu připravuje se z mladých pupenů aa listů opojný »hašiš« aa »molak«, který se kouří neb pojídá jako pa­ pamlsek. V malých dávkách hašiš utišuje bolesti a a rozve­ rozvea zničí seluje mvsl. Nemírné užívání ale otupí ducha a nervy. V tropických krajinách obsahuje konopí kannabin, který je podoben pryskyřici. V Číně se pěstuje ko­ konopí, které má mnoho narkotických látek. Již starořecký Herodot zmiňuje se o konopí aa praví, rostlinou léčivou. Rozdrcené a a svařené semeno že je rostl111ou a usnad­ přikládáme na ztvrdlé žlázy, které změkčuje a usnadňuje zhojení. Při vytrvalých vředech podporuje rych­ rychlejší zhnisání aa provalení.

152

Konc-pí set.' . K on op í seté. •A·I květy prašné; pestíkové.- (_ prašné/ B R květy pestíkové,C květy prašné zvětšené: okvětí, tyčinky D květ pestíkový; okvětí, blizny,blizny.- E E plod: okvětí,, okvětí,. nažka.

159. Konitrud lékařský. Gratiola officinalis.

Gnadenkraut. Konitruc.l náKonitrud lékařský roste na vlhkých lukách aa v ná­ Po­ nosech potočních aa říčních. Hojné Hojně vyskytuje se v Polabí, při Ploučnici, u Jičína aa Boleslavi, u Žatce aa Teplic. Moravě roste při Dyji a Kvete Na 1\i\oravé a dolní Moravě. — v červnu, červenci aa počátkem srpna bělavožlutým neb

153 načervenalým

kvetem. kveteni. Patří mezi rostliny jedovaté. Má z řádu krtičníkovitých. chronických nemocech jaterních, při chorobách jater aa sleziny, zácpě, srdeční vadě a a melancholii. Dříve uživalo užívalo se i oddenku jako projímadla.

chuť palčivě hořkou. Je Je bylinou Nálev aa odvar účinkují při

* 160. Konvalinka. Convallaria majalis. Maiglockchen. Konvalinka jest u nás dosti hojná. Roste v listnalistna­ tých lesích aa hájích, v křovinách a a na okrajích pasek. V zahradách dosti se sází. Kvete bíle v květnu. Pro účely lékárnické v tu dobu se se sbírá pouze květ. Flores Convallariae majalis. V červnu sbfrá sbírá se opět nať. Herba Convallariae majalis. Usušené kvítky, rozemnuté na prášek, nutí ku kýchání. Odvar z rozdrceného kořene a a plodů mírní zázá­ chvaty padoucnice. Pro případnou potřebu děláme si mírz usušeného kořene prášek. Odporně hořkou chuť mír­ netí medem. níme cukrem neb

161. Kopr zahradní. Anethum graveolens. Dill. Dill, Kopr zahradní jest rostlinou okoličnatou a a jest pů­ pů­ vodu jihoevropského. U nás seje se v zahradách a a v teplejších polohách i na polích pro kuchyňskou po­ potřebu. Slouží k úpravě omáček, při nakládání okurek a a zelí. -½% — Semeno kopru obsahuje ]/2 % silice, která ale se nehodí. k parfumování lihovin se 162. Kopretina Kopretina bílá. bílá. Chrysanthemum Chrysanthemum leucanthemum. leucanthemum. Massliebe. Kopretina bilá bílá roste hojně na lukách, mezích, u cest, úhorech. úhorech, pasekách aa i v jetelištích. O,čelu Účelu lékařského

154

nemá, ale slouží zamilovaným lidem k zjištění lásky mimi­ lence neb milenky, léčí tudíž chorá srdce aa proto i koko­ pretinu uvádím mezi rostliny léčebné. Dívky otrhávají jeden lístek květu za druhým, myslí na milence svého, říkajíce: »Má mne rád, nemá mne rád.« Vyjde-li »má«, je srdéčko i mysl upokojena, nevyjde-li, nutno hledati náhradu jinde, aby chorá hlava i srdce bylo uzdraveno.

Koprníkštětinolistý. štětinolistý.Meum Meumathamanticum athamanticumJacq. Jacq. 163. Koprník Bárenwurzeí. Barenwurzel. Koprník štětinolistý roste na mezích aa horských lulu­ kách v Jizerských horách aa v Rudohoří. Jinde marně bychom jej hledali. Na Moravě dosud se se nevyskytl, ani ve Slezsku. Náleží do řádu okoličnatých aa kvete v květnu se vonné kořeny v březnu aa červnu pěkně bíle. Sbírají se aa dubnu, nakládají se se do lihu neb žitné kořalky aa slouží jako žaludeční lék.

164. Koprník úzkolistý. Meum mutellina muteliina Gartn. Gártn. Madaun. Koprník úzkolistý roste na horních lukách aa stráních Šumavě , Orlických horách, Sněžníku králickém a v Šumavě, a v JeJe­ seníkách. Zde je znám pod jménem »keprnikl« aa kořene štětino­ jeho užívá se podobně jako kořene koprníku štětinolistého. Kvete v červnu aa v červenci bíle neb narůžovělé. narůžověle.

** 165. Kopřiva dvoudomá. Urtica dioica. Brennessel. Kopřiva dvoudomá roste hojně u plotů, v křovinách, lesích, stráních, na rumištích aa pustých místech. Pro účely lékařské v červenci aa v srpnu sbírá se se nať kopkop­ řivová. Herba Urticae. Na Rusi seje se se jako průmy­ slová rostlina kopřiva konopná ((Urtica U rtica cannabina).

155

Má pevné vlákno, které spřádá se v látky podobné hedvábným. U nás léčivost kopřivy je dosti známá. znátná. Z mladých Čerstvé listy listů upravuje se zdravý salát i špenát. čerstvé přikládáme na údy stížené stižené rheumatismem. Odvar ze sušených kopřiv počišťuje krev aa pomáhá při zašlemování dýchadel. Odvar z kořene sílí prsa, čistí plíce i žaludek. Krvácíme-li z nosu, srkáme chladný odvar kopřivový do dutiny nosní. Naložíme-li kopřivu a a nátržník do oleje olivového neb bavlníkového, máme asi prostředek, proti holohlavosti. Jsou-li po dvou měsících prostředek kořínky vlasové zachované, za krátko hlava vlasem obroste. Při silném rheumatismu prospívá šlehání těla pojídáni" salátu z mlamla­ kopřivami. Vyrážku kožní zahání pojídání• dých kopřiv.

166. Kopytník. Asarum europeum. Haselwurz. Hasehvurz. Kopytník roste hojn hojněě v lesích, na pasekách aa v stasta­ rých parcích. Kvete v dubnu aa v květnu. V únoru sbírá se kořen. Obsahuje těkavý olej asarin aa od něho páchne a chutná odporně. poněkud kafrem a Odvar z kořen kořenee kopytníku podněcuj podněcujee dávení. UsuUsu­ šený na prášek nutí ku kýchání. Zvěrolékař v někt e­ někte­ rých nemocech dobytčích rád k němu sáhne. V Rusku dává se do lihu aa tento výtažek přidává se pijákům do piva i lihových nápojů nápojů,, aby se jim zošklivily. trpíí ě m, kteří trp Kneipp odporučuje odvar kopytníku ttěm, bol ením hlavy. Kdo má slabý zrak, tomu doporučuj bolením doporučujee kopytníku.. . také vymývati si oči sslabším labším odvarem kopytníku

·** 167. Koryandr Koryaridr setý. Coriandrum sativum. Coriander. jes t jednoletá jednole tá bylina áz í Koryandr setý jest bylina,, která poch pochází z jižní Evropy aa pěstuje p ěs tuje se u nás pro se meno. Kvete semeno.

156

bíle v červnu aa červenci. Semeno pro účely lékařské sbírá se v srpnu aa v září. Fructus Coriandri. Jest to bylina okoličnatá. Se­ Celá rostlina páchne štěnicemi. Květy libě voní. Semen koryandru užívá se se jako »cicvárových semínek« k vypuzení škrkavek z těla dítek. Cukráři je obalují úplně cukrem, aby dítky snáze je vzíti mohly. Nahražují úplnč semena pelyňku cicvárového (Artemisia contra). Ze se jemný olej prchavý, který má hustotu semene tlačí se 0·8-0·859 0-8— 0-859 a je vůně příjemné, chuti kořenité. Slouží aromatisovánt likérů aa cukrovinek. k aromatisovám 168. Kořen granátový. Kořen granátový slouží odedávna k vypuzení tasemnice, když již všecky ostatní prostředky selhaly. Utluče se se řádně, svaří aa vpravuje se do žaludku pátradlem, aby se se vrhnutí zabránilo. Kořen granátový je kořen stromu neb keře granágraná­ tového či marhaníku, který je domovem v severní Africe. U nás pěstuje se v květináčích neb ve sklenících. Zahradníci jej jmenují latinsky Punica Pimica Granatum, Němci jej nazývají Granatenbaum.

169. Kosatec bledý. Iris palliaa. pallida. Schwertlilie.

Kosatec bledý má okvětí bledě fialové, libovonné. Jest domovem v jižní Evropě aa podobá se se kosatci ně­ ně­ meckému.

170. Kosatec Kosatec florentinský. florentinský. Iris Iris florentina. Florentina. Kosatec florentinský má okvětí slabě namodralé neb zcela bílé. Jest domovem v severní Africe aa v jižní

157 Evropě. kořen«,

Vonný oddenek jeho dává známý »fialkový který byl vyhlášeným lékem aa užíván proti se z něho připravuje chorobám plicním jako thé. Také se prášek k čištění zubů aa míchá se se do šňupavého tabáku, aby mu dal příjemnou vůni. V Orientu potírají si oddenkem líce, jelikož šťáva z něho působí na kůži ru­ rumčnee,_ měnec. 1 71 . Kosatec německý. Iris germanica. 171. Kosatec německý roste v jižní aa západní Evropě planě na skalách aa kamenitých stráních. Má květy fialově modré, které se se rozvíjejí v květnu. V horké vodě pouštějí modrou barvu a a možno jí barviti barvití vlnu, hedvábí aa plátno.

172. Kosatec žlutý. Iris pseudacorus. Kosatec žlutý roste u nás při mírně tekoucích ře­ ře­ červencí. kách, u rybniků rybníků aa potoků. Kvete v červnu aa v červenci. Květy polité octem a a usušené na slunci dávají žluté barvivo na kůži aa papír. Uddenku e Oddenku užívalo se dříve v lékařství aa sbírá sse v březnu aa dubnu. Ze všech oddenku těchto kosatců, hlavně ale z koko­ satce bílého aa florentinského, ílorentinského, připravuje s~ se tak zvaný »fialkový olej«, jehož způsob výroby dosud zůstal uta­ utajen. Získává se destilací pomocí vodní páry. Kořen Itálii, fialkový dodává obchodu hlavně Toskánsko v ltalii, Malá Asie aa Maroko. Dává se se dítkám žvýkati při vy-· vy-' lézání zoubků. Fialkový olej jest barvy hrachové hrachové,, silného aa pjip jijemného zápachu. Za studena studená máslovatí kafrovou svojí sé vylučující. součástí v bledožlutých šupinkách se Oleje fialkového užívá se při prsních chorobách, dává se do pilulek aa prášků, prášku , rabáku tabáku aa prášků zubních.

158

* 173. Kostival Kosti val lékařský. Symphytum officinale. Beinwell. Kostival lékařský roste v příkopech, u potoků a a na vlhkých lukách. Kvete od května do září a a místy se seje jako dobrá pícnina pro dobytek, která v druhém roce seče výborného krmiva. krmivá. Květ je barvy fialově dá čtyři seče nachové. Pro lékařské účely sbírá se v březnu, dubnu aa květnu kořen kostivalu. Radix Symphyti. Obsahuje mnoho slizu aa třísloviny. Odvar sílí plíce aa čistí žaludek. Odvádí šlemy z trubic aa z plic. Mast připravená utřením ko­ kořene se úd nutno vpraviti do se sádlem hojí zlámaniny. Úd normální polohy, utáhnouti řádně, ale před tím přilopřilo­ žiti na zlámaminu hadřík natřený mastí kostivalovou. Obklad se obnovuje aa když úd počíná svěděti, je to znamením, že rána se se hojí příznivě. Jsou-li ale kosti rozdrcené, nutno povolati lékaře, aby úlomky odstranil aa úd narovnal. Kořene kostivalového užívá se též k barvení na červeno. Na lslandsku obyIslandsku pochutnávají si na něm tamní oby­ vatelé zrovna tak jako my na salátu. 1 í 4. Koukol polní. Agrostemna githago. Kornraden. 174.

Koukol jest všeobecně rozšířenou plevelovou rost­ rostlinou. Nejraději bývá mezi žitem. Kvete v červenci. V semenech je obsažen prudký jed githagin, který člověku i zvířatům je nebezpečným.

* 175.

Kozalec. Artemisia dracunculus. Estragon. Kozalec či estragon pěstuje se pro kořenitou svoji Je chutí podoben anýzu aa dává se do vůni v zahradách. Je

t

159

octa i jídel jako koření. V jižním Rusku aa v Sibiři hojně se pěstuje, vydrží mnoho let aa vyhání zde vysoké lo­ lodyhy. Z estragonu vyrábí se silice estragonová, která jest velmi jemná. Vyrábí se destilací neb i lisováním. Do obchodu přichází jemný estragonový ocet aa hořčice estragonová. Ocet připravíme si z octa vinného, ponoříme-li do něho snítky kozalce, necháme státi delší dobu na slunci, pak slijeme ocet v lahve aa uschováme pro případnou potřebu. Lékárnickým podnikům dodává se usušená nať kozalcová bez dřevitých součástí aa sbírá se v měsíci červnu aa červenci. 176. Kozí brada luční. Tragopogon pratensis. Bocksbart. Kozí brada luční roste na lukách, trávnících, meme­ zích aa u cest. Kvete v květnu aa červnu. Má dužnatý, vřetenovitý kořen, který obsahuje hořké mléko. Dříve se ho užívalo v lékařství. Mladé listy aa pupeny se popo­ jídají jako salát. 177. Kozinec sladkolistý. Astragalus glycyphyllus. Traganth. me­ Kozinec sladkolistý roste na pokrajích lesů, na mezích i v křovinách. Z vytrvalého oddenku vyhání kažkaž­ dým rokem nová rostlina. Náleží mezi rostliny motýlokvěté aa dává dobrou píci dobytku. Kořen je chuti sladké. Kořene i listů užívalo se v lékařství, nyní jen při nemocech dobytčích. 178. Kozí noha. Aegopodium podagria. Geissfuss: Geissfuss.' Kozí noha roste u potoků aa řek ve vlhkém křov.í. křoví. Mladých pupenů aa řapíků listových, jemně usekaných, možno požívati jako salátu.

160

179. Kozí Kozí pysk. Aethusa Aethusa cynapium. cynapiutr.. Hunctspeterselie. Hutidspeterselie.

Koží pysk roste na rumištích, rolích a některých Kozí mezi rostliny lukách. Lodyha jeho je ojíněná. Náleží mezí okoličnaté ne­ okolíčnaté a obsahuje prudký jed. Rozemnuté listy nepříje11111é příjemné páchnou. Požití působí dávení, závrať, ba i smrt.

180. Kozlíček jarní. Valerianella olitora olítora Poll. Poli. Feldsalat. lukách, Kozlíček jarní roste na travnatých stráních, lukách. polích i zahradách, u cest a pod křovinami. Namodralé kvítky se rozvíjejí v dubnu a v květnu. Mladé listy na se otrhávají a připravuje se se z nich chutný salát. jaře se

** 181. Kozlík lékařský. Valeriana officinalis. Baldrian. Kozlík lékařský roste na vlhkých lukách, u potoků, v křovinách, na lesních stráních, v příkopech. Kvete od června do srpna květem bílým neb načervenalým. — Rhizoma Valerianae. Tento Sbíráme jeho oddenek -jest nejlépe sbírati v září a říjnu. Pro lékárny je nejnej­ lepší oddenek kozlíku úzkolistého ((Valeriana Valeriana augustifolia). Tato odrůda roste na lesnatých stráních a má hojně látek léčivých. Chová značné množství terpenu ve y2— 1%. své silici, které z něho destilací nabudeme asi 1/:2-I %. Odvar kořene léčí křeče svalové, vrhnutí, mírní a tiší nervové záchvaty. Větší dávka škodí zažívacímu ústrojí. Také záchvaty padoucnice zmírňuje. Pro delší potřebu připravujeme si výtažek pomocí lihu. Na dávku postačí I10— 15 kapek. Kočky rády se po něm něm válejí, 0-15 neboť výpar kozlíku lékařského je jim příjemný. Odvar kozlíku lékařského, anjeliky a senných strustru­ sek zahání následky kousnutí vzteklým psem. Mírní

161

také bolesti hlavy. Při hypochondrii pije se třikráte denně lžíce odvaru v koflíku vody. Při bolestech zubů vydatně pomáhá. 182. Krabilice marnivá. Chaerophyllum temulum.

Taumelkerbel. Krabilice má111ivá mářhivá roste hojně u zdí, plotů aa v křo­ křo­ vinách. Kvete v květnu, červnu aa červenci. Kořeny i listy působí závrať a a dávení. Její družka, krabilice bulvatá (Chaerophyllum bulbosum), kvete v červnu, červenci aa v srpnu. Roste v okolí Prahy, u Budějovic, Třeboně aa na Moravě. Miluje popo­ lohy teplejší. Někde pěstuje se se pro zdužnatělý kořen. bram­ V Čechách pěstovala se hojně před zavedením bramborů. borů, -— 183 Krtičnik Krtičník hlíznatý. hliznatý. Scrofularia nodosa. Braunwurz. Krtičník hlíznatý hliznatý roste na pokrajích vod aa v křovi­ nách. Páchne nepříjemně. Oddenku aa listí užívalo se aa dosud v některých krajinách užívá proti krticím. Odtud i jeho jméno. Také na vředy se osvědčil velmi dobře. Sbírá se se v červnu aa v červenci.

184. Křídlatec trojlistý. ptelea Ptelea trifoliata. Lederbaum. Křídlatec trojlistý je keř neb nižší stromek a a pochází ze severní Ameriky. U nás sází se pro okrasu v sadech. Hořce chutnající nažky dávají sládci do' piva. V Amedo'piva. Ame­ rice užívá se se jich k vypuzení škrkavek z těla dětského.

1185. 85. Kručinka barvířská. Genista tinctoria. Ginster. Kručinka barvířská je rostlinou motýlokvětou a a obob­ jevuje se na suchých lukách, které jsou písečnaté. Dříve A. Rath : Léčivé rostliny.

11 li

162

užívalo se barse jí v lékařství. Listy i květy dávají žluté bar­ vivo. Močí-li se se lodyhy ve vodě, můžeme získati vlákna podobná lněným.

* 186. Krušina obecná. Rhamnus frangula. Faulbaurn. Faulbaum. Krušina roste ve vlhkých lesích aa křovinách aa je místy velmi hojná. Patří mezi byliny řešetlákovité. Kvete v červnu aa červenci aa současně ss bílým květem zrají plody. Pro lékárny v měsíci březnu sbírá se jen kůra. Cortex Rhamni Frangulae. Nejlépe se loupe po dešti z mladých větviček. Zvláště ceněny jsou delší aa svinuté kusy kury, kůry, pokud možno tenké. Pro domácí lékařství sbírají se se bobule, listy i plody. Všecky části, hlavně kůra, obsahují žlutý rhamnoxanthin a a projímadlo avornin. účinky Účinky svými rovná se krušina obecná řešetláku počistivému. Odvar z ni usnadňuje močení, sílí ledviny aa způsobuje pravidelnou menstruaci žen. Osladíme-li odvar aa vypijeme krátce před ulehnutím, přivádí tělo do silného potu. Obyčejný lišej zahání se odvarem krukru­ ledvi­ šiny, pelyňku, máty aa šalvěje. Při jaterních aa ledvinových nemocech prospívá silnější odvar kůry. kury_ krušikruši­ nové. Při zácpě působí dobře aa sliznici střevní nedráždí. nedráždi. Křen. Annoracia Armoraeia rusticana. rusticana. Meerrettig. Meerrettig. 187. Křen. pě­ Křen roste planě v jihovýchodní Evropě. U nás pě­ stuje se na polích aa v zahradách. Místy zplaňuje. Nej­ NejMalina, na Moravě lepší křen daří se v Čechách u Malína, u Bzence, Ivančic, Znojma aa j. Kvete v červnu aa čer­ venci.

163

Křen obsahuje hlavně v kořeni dráždivý étherický olej, který prchá již při strouhání. -— Šťáva šťáva vytlačená z čerstvého kořene neb výtažek lihový pomáhají při žaža­ ludečních křečích. Sestrouhaný křen ss cukrem zahání chrapot i dosti silný. Listů čerstvých užívá se jako obob­ kladů horkost mírnících. Rozstrouhaný křen, přiložený v podobě placek na tělo, odvádí při vnitřních zápalech krev k povrchu těla aa zjednává úlevy. Při chrlení krve přikládají se křenové obklady na lýtka. Léčí také rheumatismus. Kapky křenové zahánějí mdlobu.

188. Kuklík obecný. Geum urbanum. Nelkenwurz. Benedictenkraut. Kuklík obecný je velmi hojný na lukách, u plotů, v hájích aa u potoků. Kvete žlutavě od června do srpna. V březnu aa dubnu sbíráme kořen jeho, který voní pří­ pří­ jemně, asi jako hřebíčkové koření. Dříve se užíval při horečce a a v nemocech žaludečních. Sládci jej dávají do piva. Odvar mírní krvotok, zimnici, úplavici aa průjem. účinkuje Účinkuje silně aa proto nutno jej užíti opatrně.

I189. 89. Kyčelnice cibulkatá. Dentaria bulbifera. Zahnwurz. Kyčelnice

cibulkatá jest u nás dosti hojnou. Nejra­ Nejraroste ve vlhkých lesích aa stráních porostlých křovi­ křovi­ nami. Velmi ráda má taková místa, kde tlí dosti buko­ bukového iistí. Oddenek její je hořký aa užívá se ho v některých krajinách proti průjmu. Kvete v dubnu aa květnu. OddeOdde­ nek sbírá se se v březnu aa v dubnu. ději

I190. 90. Kýchavice bílá. Veratrum album. Nieswurz. Germer. Kýchavice bílá roste na lukách v horách Jizerských, šumavě je řídká. Orlických, v Jeseníku, Bezkydech. Na Šumavě 11• il*

164

Místy pěstuje se i v zahradách. Celá rostlina, hlavně kořen, je proniknuta silným jedem veratrinem, který účinkuje dobře při nemocech nervových. Kořen rozemnutý na prášek nutí k silnému kýchání aa odtud i jméno kýchavice. Kýchavice bílá patří mezi rostliny ocúnovité aa kvete v červenci aa v srpnu květem zelenavým. 191. Kyvor Kyvor lékařský. lékařský. Asplenium Asplenium ceterach. ceterach. Milzfarn. Milzfarn.

Kyvor lékařský je u nás vzácnou kapradinou aa byl pozorován na Řípu aa u hradu Střekova, blíže ústí Ústí nad Labem. Takto je domovem v jižní Evropě. Oddenku jeho užívá se proti vodnatelnosti. žene Žene také silně na moč. 192. Laskavec srstnatý. Amarantus retroflexus. Amarant.

Laskavec srstnatý přišel ve století XVIII. z Ameriky do Evropy. Roste na vinicích, u cest, na mezích aa po krajích sadů. U Prahy, Litoměřic aa u Lysé nad Labem zřídka se vyskytne. Kvete v červnu, v červenci a a v tu dobu se sbírá celá lodyha. Odvar laskavce ss trochou stolního oleje zahání vyvy­ rážky v obličeji. 193. Len luční. Linum catharticwn. catharticum. Flachs.

Len luční lučni roste na písčitých lukách, průhonech, meme­ zích aa stráních. Kvete bíle bilé v červnu aa v červenci. Pro domácí domáci potřebu suší se celá bylina. Má slaně hořkou chuť a a její odvar vyhání škrkavky z těla dítek.

** 194. Len setý. Linwn Linum usitatissimum. Lein. Len setý seje se hojně na Šumavě, českomoravské Českomoravské vysočině, v Krkonoších i v Rudohoří. Má rád chladnější

165

podnebí ss častými srážkami. Kvete modře od června do srpna. Do podniků, které vyrábějí přípravky pro lékárny, dodává se jeho semeno. Semen Lini. Sklízí se v červenci aa v srpnu. Len je starou rostlinou kulturní. Domov jeho dlužno hledati mezi zálivem Perským, mořem Chvalinským aa černým, Černým, kde dosud planě roste. španělský Španělský obchodník Ibrahim Ibn-Jakub vypráví, že ve století X. Slované již pěstovali len aa tkali plátna. šátečky Šátečky jemně tkané slouslou­ žily místo peněz v obchodě. U Čechů dálo se tak ještě za Boleslava I., jak nás dějiny učí. O tom praví Ibrahim Ibn-Jakub: » V končinách Boj my tkají lehké šátečky, které se »V Bojmy k ničemu nehodí nehodí.... . . Jimi oni obchod vedou aa účtují mezi sebou, za ně kupuje se pšenice, i mouka, i koně, i zlato, i stříbro aa jiné věci všeliké.« všeliké.« Poněvadž šátečky těmi se platilo, vzniklo odtud slovo plátno. Lněné semeno známé jest mezi lidem jako símě. Teplé obklady z něho prospívají při hnisavých vředech aa vymknutinách. Rozhánějí otok aa mírní bolesti. úd Úd ovšem při vymknutí nutno dáti do původní polohy. OdOd­ var z rozmělněného semene léčí chrapot, zašlemování trubic, plic, hostec aa dnu. Odvar ss medem staví chrlení krve z plic pocházející. účinek Účinek se se zesílí přidáním květu bezového, plicníku, divizny aa přesličky. Ze semen tlačí se olej, jehož chovají až 30%. Tento požitý po kapkách p1 ůjem aa úplavici. na cukr léčí piůjem Odvar z rozdrceného semene lněného má mnoho slizu aa mírní vředy žaludeční, rozhání opuchliny aa léčí záněty dásní. Vařený ss krystalovým cukrem kand. mírní i silný kašel. Suchá kůže mytá v odvaru rozmělněného semene v mléce činí suchou kůži vláčnější.

166 166 Lněný olej vařený robě barev a a fermeží.

ss burelem aa klejtem slouží k vývý­ V lékařství užívá se ho k výrob~ výrobě náplastí aa mastí. Jest to lidový lék při spáleninách aa opařeninách. Pomocí oleje lněného připravuje se se sirný balsám (Oleum lini líni sulphuratum) aa sice dává se na 6 částí části oleje jedna část sirného květu. Je Je to hmota vazká aa dává se na omrzliny, nádory aa užívá se jí proti cizopasníkům.

I195. 95. Lentišek. Pistacia lenticus. Lentišek náleží do řádu škumpovitých. Daří se mu v jižní Evropě. Jest to keř neb menší strom.

dobře

Z naříznuté kůry prýští se se pryskyřice, zvaná »mastix«. Vyniká jemnou vůní. Tvoří se v chodbách lýkolýko­ vých jako vonný balsám.

196. Lékořice. Glycyrrhiza glabra. Siissholz. Sůssholz. Lékořice pěstuje se se hojně v Řecku, Španělsku, ltalii, Itálii, Uhrách aa i na Moravě se jí daří. Místy zdivočuje. Lid jí říká sladké dřevo pro sladký aa dužnatý oddenek. Do obchodu přichází v celých otepích. Je to rostlina moa v červnu kvete pěkně modře. týlokvětá a

Oddenek obsahuje lékořinu čili glycyrrhizin, ze ze které se dělá známý pendrek, který je lékem proti kašli u dětí. Vytlačená šťáva léčí zašlemované trubice a a katarh plicní. Všeobecně známý jest odvar proti kašli z lékořice, roro­ se vaří aa osladí kandisovým cukrem. zinek, fíků. Vše se Odvar lékořice mírně dráždí, podporuje činnost slizJe součástí prsního thé. CheChe­ nic aa zlepšuje chuť k jídlu. Je C2 H3 609. 0 9. mická značka glycyrrhizinu jest C 244H 36

167

** 197. Levandule klasnatá. Lavandula spica. Levandel. Levandule klasnatá roste planě plane v jižní Evropě. U nás možno ji pěstovati v poloze teplejší. Seje se do pařeniště aa sazeničky v květnu, kdy již mrazy přestávají, vysavysa­ zují se na záhon. Kvete v červenci aa v srpnu aa v tu dobu sbírají se pouze květy. Flores Lavandulae. Suší se na mírném teple bez paprsků slunečních. Celá rostlina, hlavně stonky aa květy, proniknuta jest vonným olejem prchavým, který se z ní těží překapá­ překapá­ váním ss vodou slanou. Olej levandulový vyrábí se v jižní 1— 1-4%, v Anglii Francii aa v Anglii. Květy poskytnou 1-1·4%, ·8--2% docela 11-8— 2% oleje levandulového. Z listí aa stonků obdržíme olej horší jakosti. Olej levandulový jest buď bezbarvý neb zažloutlý, hustoty O 0 87. Olej levandulový, požitý po kapkách, léčí migrénu, nervosu, rheumatismus, hypochondrii hypochondru aa hysterii. DáDá­ váme 4--6 4— 6 kapek na jednu dávku. Pro domácí potřebu připravuje se olej máčením květu levandulového v oleji olivovém asi po 3-4 3— 4 neděle. Zahání také počínající šílenství. Hospodyňky dávají květ levandulový v sáčkách mezi prádlo, aby příjemně vonělo. Tím zahání se také škodný hmyz. ** 198. Libeček lékařský. Levisticurn Levisticum officinale. Liebstóckel. stockel. Libeček lékařský

roste planě v jižní Evropě. U nás domácí potřebu. Kvete bledožlutě v měsíci červenci a a v srpnu. Má vonné listy aa mléčnatý kořen. V nemocech dobytčích dosti se ho užívá. Na Šumavě, v Rudohoří aa v Krkonoších jest vývý­ tečným domácím prostředkem proti vodnatelnosti. Také pěstuje se v zahrádkách pro

168

lékárny rády sbíraný kořen v měsíci dubnu kupují. Radix Levistici. Kořen nakládá se do líhu a a po 3-4 3— 4 nedělích slouží jako výtečné mazání proti nervové slabosti. údy Údy se jím potírají dvakráte denně. Vnitřně užíváme třikráte za den po plné lžíci silného odvaru. Tento účinkuje znamenitě též při vodnatelnosti různého druhu.

199. Lilek černý či psí víno. Solanum nigmm. nigrům. Nachtschatten. Hiihnertod. Hůhnertod. Lilek černý roste u nás na rumištích, v zahradách aa za­ u cest. Sází se ku zdím jako rostlina, která slouží k zakrytí nevzhledných míst. černé Černé bobule obsahují prudký jed solanin, jímž drůbež může se otráviti. Avšak ptáci někteří požírají jej beze škody. Lilium candidwn. candidum. Lilie. 200. Lilie bílá. Liliwn

Lilie bílá roste planě v jižní Evropě, na stepích v Turkestaně, v Asii vůbec aa v sev. Africe. Ne bez pří­ činy zaujímá po růži prvé místo mezi květinami. Od dávných dob byla u lidu velmi oblíbená. Svědčí o tom básně assyrské, perské, písně Šalamounovy aa písmo svaté vůbec. U Řeků byla lilie bílá velmi vážená aa bá­ bájilo se, že vypu~ela vypučela z mléka, které na zem skanulo, když bohyně Héra kojila Heraklea. Závistivá Afrodita nepřála takovou krásu lilii aa proto vložila do květu žluté prašníky aa ošklivou čnělku. V křesťanství stala se lilie bílá znakem čistoty aa nevinnosti. Obrazy sv. Alfonse, Josefa aa Filomeny jsou ozdobeny liliemi. Původní domov lilie bílé dlužno hledati až na vy­ vysokých Himalajích Himalájích v Asii aa odtud rozšířila se až k nám.

169 Květ,

listí i cibule lilie bílé platí odedávna za propro­ bolest utišující. Naložené listí lilie bílé do oleje olivového neb bavlníkového dá nám nejlepší prostředek na spáleniny. Ještě Ještě dnes žádným lepším předstižen nene­ byl. Uvařená cibule na kaši slouží za obklad na vyraženiny. R. 1765 vynalezena byla liliová voda, které se Čerstvé listy liliové se destilují užívá ku zjemnění pleti. čerstvé za sucha. Voda liliová dodává kůži mladistvé svěžesti a bělosti. V Anglii semeno lilie žluté, která roste v poříčí Nilu, je nejlepší náhražkou kávy zrnkové. šťávy Šťávy z ní užívá se proti pihám v obličeji. Z květu jejího vyrábí se krásná Baj­ barva oranžová pro malíře. Na Amuru, kolem jezera Baj-• kalského a na Kamčatce vyrůstá lilie, která dává »sarannu«, t. j. výživnou látku, která se tam pojídá zrovna tak, jako u nás brambory. V popelu pečená cibule nana­ hrazuje chléb. Usušená a roztlučená dává krupici a mouku. 201. Limba. Limba. Pinus Pinus cembra. cembra. Zirkelkiefer. Zirkelkiefer. středky

Limba roste v Alpách, na Urále a u nás jest to strom Schcdosti vzácný. Najdeme ji jen na vrcholu Boubína, Schbningru, u sv. Tomáše na šumavě, Šumavě, u hradu Lipnice nene­ daleko Německého Brodu a j. Kvete v květnu. Semena její mají příjemnou chuť a proto se pojípojí­ dají. V jižní Evropě tlačí se z nich olej. Na Sibiři se hojně sbírají. V ltalii Itálii prodávají je pod jménem »pinioli«. * 202. Lípa malolistá. Tilia parvifolia. Winterlinde.

Lípa malolistá roste v lesích a sází se jako okrasný strom v parcích a stromořadích. Kvete začátkem čer­ vence a plody obsahují až 58% oleje. Silně meduje. V dobč době květu sbíráme květ pro lékárny. Flores Tiliae.

170

** 203. Lípa velkolistá. Tilia grandifolia. gratidifolia. Sommerlinde. Lípa velkolistá roste aa sází se všude tam, kde se pě­ stuje lípa malolistá. Kvete o 14 dní dříve než lípa malolistá. V době květu se tento sbírá. Flores Tiliae. Místy dosahují lípy obrovského rozměru aa stáří Zelvici úctyhodného. Veliké lípy jsou v Osobovech aa v želvici u Nepomuku. V Kamenici nad Lipou je lípa přes 600 let stará, dle níž i město pojmenováno. V koruně její upra­ upravena byla docela i tančírna. V Zámostí u Hluboké má lípa v obvodu kmenu přes 5 m, v Sudslavicích u Vimperka docela 12 m. V Jičíně je alej obrovských lip (2 km dlouhá), kterou zříditi dal Albrecht z Waldštejna, aa čítá 1200 stromů. prostřed­ Odvar z květů je starým aa osvědčeným prostřed­ kem proti kašli aa zašlemování plicnímu. Odlevuje na prsou. účinek Účinek zvýšíme dávkou bezového květu. Tím a škodliviny z něho tělo přiváděno jest do silného potu a unikají. Dřevo lipové hodí se na jemné práce truhlářské aa soustružnické. Uhlí z něho slouží ku kreslení aa řádně jsouc rozmělněno, odstraňuje zápach z úst. Dříve zaza­ sypávaly se jím i řezné rány, aby dříve se zhojily. S cukrem smíšený prášek uhlí lipového užívá se se při S bledničce, vyrážkách kožních aa vředu žaludečním. Odvar květu lipového slazený kandisem sílí žaludek dětí. Včelaři si obou druhů lip váj,i vá ^ velice, protože silně medují. medu jí. 204. Líska. Corylus avellana. Hasel. Líska jest všeobecně rostoucím keřem naším v horhor­ polohách. Ušlechtilé druhy lísky sázejí se v zahradách aa dávají chutné oříšky. Nejlepší lískové oříšky přivážejí se se z jihu. Obsahují mnoho oleje aa site sice natějších

171

až 60%. V našich krajích nahrazují plně mandle aa slouží cukrářům při výrobě cukrovinek a a jemného pečiva.

** 205.

Lišejník islandský. Cetraria islandica. lslandiIslandisches Moos.

Lišejník islandský nachází se místy v našich lesích dosti hojně. Sbírá se v měsíci červnu, červenci, srpnu aa září. Nejraději si volí místa vřesovitá v horských lele­ sích jehličnatých. Vlastně sluje pukléřka islandská, ale u nás známá jest pode jménem lišejníku islandského. Sbírá se pouze stélka jeho. Lichen islandicus. Chutná hořce. Barvy je šedé, olivové neb nahnědlé. Mívá plody až 1 cm em v průměru. Lišejník islandský je hlavní součástí prsního thé. Obsahuje rosolovitou látku basorin aa hořkou kyselinu cetrarovou. Pro žaludeční choroby připravujeme si silný odvar ve vodě. Pro nemocné chorobami plicními mumu­ síme odvar déle vařiti, abychom získali hojně látky rosolovité. 206. Lobelka modrá. Lobelia erinoides var. arurea Hort. Lobelie. Lobelka modrá pochází z jižní Afriky. Sází Sázi se u nás do květináčů aa na obruby záhonů. Jihoafrický druh LoLo­ belia inflata obsahuje jedovatou látku lobelin aa lobelacrin. Užívá se se jich při záduše aa zádušném kašli. Všecky druhy lobelek silně medují aa jsou včelaři chváleny jako rostliny medonosné.

207. Locika jedovatá. Lactuca virosa. Lattich. Locika jedovatá roste hojně na jihu. U nás pěstuje se se místy misty v zahradách. Z nalomené lodyhy řine se bílé bilé

172

mléko, které na vzduchu tuhne. Někde se se pěstovala i na polích aa byla hojně v lékařství užívána. Dnes význam její byl zatlačen jinými bylinami aa upadá znenáhla v zaza­ pomenutí. Náleží k rostlinám narkotickým. narkotickýni. Ztuhlá šťáva sluje lactuarium. 208. Locika zahradní; salát hlávkový. Lactuca sativa. Garten-Laťtich. Oarten-Lattich. Locika zahradní je známá jako salát hlávkový, který jest jemnou aa chutnou zeleninou jarní, letní i podzimní. Salát hlávkov.ý hlávkový obsahuje 9·39% 9-39% snadno stravitelstravitel­ ného kyslj,čníku kysličníku železitého aa z toho vyplývá, že že má značný význam pro obnovu krve. Lidem chudokrevným prospívá velice. Vápna obsahuje 26-47% aa o něco méně kys. fosforečné, tudíž látek, jichž je nevyhnutelně popo­ třebí ku stavbě kostry tělesné.

209. Lomikámen zrnatý. Saxifraga granulata. Steinbrech. Lomikámen zrnatý roste hojně na suchých stráních, lesních lukách, pahorcích. Listí jeho užívají Kalmuci jako čaje aa také se prodává pod jménem mongolského thé. * 210. Lopucha menší. nienší. Lappa minor. Klette. českoslo­ Lopucha menší roste všude po celé vlasti českoslo­ venské. Známá je pod jménem »žebráckých knoflíků« knoflíků* neb »hořkého lupene«. Kvete v červenci aa v srpnu růžo­ vými či bílými květy.

**211. 21 1. Lopucha pavučinatá. Lappa tomentosa. Lopucha pavučinatá roste na rumištích, u cest aa na návs ích. Květ má nachový. návsích.

173

** 212. Lopucha větší. větší, Lappa major. Lopucha větší roste u Prahy, v Brdech, v Polabí. Polabí, Krušných horách, v Plzeňsku aa u Krumlova. Všecky tyto tři lopuchy mají léčivý kořen, který se sbírá pro lékárny v měsíci březnu, dubnu aa v září. Radix Bardanae. Chutná nepříjemně aa odporně páchne. Odvar prospívá při nemocech žaludečních, zvláště při vředech. Kdo trpí špatným trávením, tomu jde odod­ var k duhu velmi dobře. Musí piti píti třikráte denně po koflíku. Otevřené rány vymýváme vlažným odvarem. Na tyto hotovíme si masť, kterou utřeme ze sádla nene­ soleného aa čerstvě vytlačené šťávy z kořene řapíků lolo­ puchových listů. Masť tuto přikládáme třikráte denn;;. denně. Naložíme-li lopuchový kořen do oleje olivového a a lálá­ hev vystavíme na 3-4 3— 4 neděle účinkům paprsků sluslu­ nečních, máme výborný prostředek pro vzrůst vousů a a vlasů. Slabé vlasové kořínky sílí a a brzy holá hlava obob­ roste bujným vlasem, nejsou-li ovšem zárodky vlasové již zničeny. Odvar horký z kořene lopuchy přivádí tělo do silného potu. Při lišeji aa svrabu prospívá obklad smočený v silnějším odvaru.

** 213. Lýkovec. Daphne mezereum. Seidelbast. Lýkovec roste v horských lesích aa sází se pro ozdobu i v zahrádkách. Kvete brzy na jaře aa má květ broskvově nachový. Voní omámivě aa silně meduje. Všecky jeho *jed části jsou silně jedovaté, neboť obsahují prudký -jed daphnin. Pro účely lékařské v měsíci únoru, březnu aa počátkem dubna sbírá se se kůra lýkovcová, která se loupe v úzkých proužcích. Sluje »Cortex Daphne mezerei«. Kůru dlužno loupati před rozvitím květů.

174

Lýkovec Lýkovec

lékařský. lékařský.

A větvička květná; l'_estík, tyčinky, květná/ B větvička ss listy a plody; C řez květem: pestík, okvětí, blizna; F okvětí; D Z) tyčinky: nitka, prašník, prašník; E pestík: semeník, blizna,r rez plodem: plodem: dužina, pecka.

Bobule jsou rovněž silně jedovaté pro člověka, ale drozdi aa červenky je požírají bez následků jakýchkoliv. Odvar z kůry aa prášek z ní připravený účinkuje při bo­ syfilistických nemocech kožních i kostních aa při bolestech kloubových. Nakládá se také do octa aa vytahuje puchýře. Bobule lýkovcové žvýkají se při ochrnutí jazyka.

175

Nutno však býti opatrným, neb požití více bobulí při­ vodí dávení, zánět střev aa i smrt. V březnu aa dubnu sbírá se mladé listí pro domácí potřebu. Masť z něho připravená hojí vředy. Nutno ji utříti se sádlem a a přidati medu. Ze zralých bobulí vyvy­ rábí se pěkná barva oranžová.

**214. 214. Maceška polní. Viola tricolor. Stiefmiitterchen. Stiefmůtterchen. Maceška polní jest jedno- i dvouletou květinou kv ě tinou a a vyskytuje se v množství velikém na polích, hlavně mezi drobným jetelem, úhorech, rumištích aa lesních stráních. Kvete od dubna do října pěkným trojbarvým květem. V měsíci květnu, červnu aa červenci sbírá se nať pro lékárny. Herba Violae tricoloris. Nať možno jen ten­ tenkráte sušiti, nejsou-li květy plně rozvité. Odvar z ní a zahání kožní vyrážky u dětí. Připraví se ze čisti krev a špetky sušené nati aa desetiny lilitru tru mléka. Pije se ráno aa večer. Pihy v obličeji zahání šťáva vytlačená z čerstvé rostliny. Listy macešky polní sbírají se také zvláště aa slouží k léčení vyrážek kožních u kojenců, jimž přidává se odod­ var do koupelí. V lékárnách jmenují je »Herba jacea sen violae tricoloris«. někdy

2215. I 5. a) Máčka polní. Eryngium campestre. Mannertreu. Mánnertreu, mezícji aa Máčka polní roste na suchých trávnících, mezíc)l u cest v teplejších polohách. Miluje kraje rovinaté aa Lito­ mírné pahorky. V Čechách roste kolem Prahy, Litoměřic, u Jičína, Teplic a a Žatce, u Budějovic, Děčína a u Plzně. Na Moravě je hojná v jižní její části. V horách

176

neroste. Kvete v červenci aa v srpnu květem bílým aa trotro­ chu šedě naběhlým.

\I' sT

Kořen Kořen její jest jedlý aa užívá se ho v nemocech ledled­ 't-inových. vinových. Sbírá se v dubnu aa květnu. květnu. Na Moravě Moravě říkají říkají rostlině »mužská láska«. Dříve měla slávu velikou a a papa­ třila k »pateru koření«. Výhonků máčky polní možno používati jako salátu.

215. b) Mák setý. Papaver somniferum. Mohn. Mák setý pěstuje se u nás v různých odrůdách na polích. Známe chutný mák červený, jehož zrnéčka mají barvu hnědočervenou aa který je velmi chutný; dále mák modrý aa bílý. K nám dostal se z Orientu, kde dosud a sice hlavně v Persii, Indii, číně Číně aa hojně se pěstuje a v .Malé Malé Asii. Z nezralých makovic sbírá se vyřinuvší se z ran šťáva, která na vzduchu tuhne. Z ní připravuje se opium aa morfium. Asi 50 makovic dá jeden gram opia, které nazývá se v lékárnách laudanum neb meconium. Do obchodu přichází v podobě koulí zaobalených do makových listů, aby se neslepovaly aa posypaných semeny šťovíku. 10— 12% Z opia připravuje se prášek, který chová 1~12% morfia, dále obsahuje narkotin, thebain, narcein, papaverin, protopin aa j. alkaloidy. Opium staví aa užívá se ho vnitřně jako prášku, dále ve způsobu masti, náplasti. Léčí průjem, bolesti různé a a přivádí spánek. Vnitřně se padoucnici podává od dávky jedné stotiny gramu. Při padoucnicí podává se dle léčby Flechsigovy ss brómem. lfkárně jsou tyto přípravky běžné: Výtažek opiový V lékárně -— Extractum opii aa tinktura opiová -— Tinctura opii sou­ simplex, Tinctura opii erocata. Opium tvoří sou-

•

177 část

známého doverského prášku. V V Indii a Číně číně se ve spánek s libými sny. časté Časté nervy a ničí organismus vůbec. V Indii používá se opia jako prostředku povzbuzujícího V a zahánějícího tělesnou ochablost i duševní malátnost. Morfium připravuje se z opia a jest to alkaloid opiový — - C CjjHjpNO.,. 17 H1 ~N0 1 • Krystaluje v jehlicích bezbarvých a průsvitných. Ve vodě se rozpouští. Morfia užívá se v lékařství ve způsobě solí jako prostředku narkotického. Dávka tří tisícin až jedné stotiny gramu zmenšuje citlivost, dráždivost a tiší bolesti. Dávka jedné stotiny až tří desetin gramu přivádí spánek. Větší přivozuje ve spánku smrt. Morfium jest jeden z nejlepších léků vů­ vů­ bec. Ve vodě a lihu se rozpouští a dává roztok hořké chuti. Po velkých dávkách morfia nastává bezvědomí, tepna se zvolňuje, teplota těla klesá, zorničky se zúží, kůže bledne a smrt nastává v krátkosti. Někdy ochrnou plíce a tělo sebou křečovitě škube. Otrava morfiem léčí se odstraněním jedu ze žaža­ ludku dávidly neb vypumpováním. Nověji osvědčil se roztok manganistanu draselnatého, jehož vlivem mění se morfium v látku neškodnou. Pro vzpružení dává se otrávenému černá káva, studenou vodou se polévá a zavádí se umělé dýcháni. Upotřebení morfia v lékařství je velmi rozsáhlé. K K zmírnění bolestí vstřikuje se pod kůži. Za morfiové injekce není dosud náhrady. V V ně­ morfinisnius, t. j. vstřikování vstřikováni kterých místech bují morfinismus, morfia pod kůži, což přivádí zkázu nervové soustavě. V některých krajinách matky vaří dětem pro spaní V mák neb makovice. Děti ovšem usnou, ale má tó nene­ smírný vliv na rozvoj jejich jejích duševní. Při silném odvaru ě tí ze zdrausnouti mohou na věky. Toto utišování ddětí zdra­ votního stanoviska nelze dosti odsouditi. kouří a kuřáci upadají kouření opia rozrušuje

A Rath: Lécivé L é č iv é rostliny A.. Ra1h: rostliny

12

178

**216. 216. Mák vlčí. Papaver rhoeas. Klatschmohn. Vlčí mák roste na polích jako rostlina plevelná mezi se pěstuje pro ozdobu v různých druzích obilím. Také se v zahradách. Byl k nám zavlečen z Orientu. Kvete nana­ a červenci. V tu dobu se sbírá chově v květnu, červnu a jeho květ. Flores Papaveris Rhoeados. Lístky květní jsou součástkou prsního thé. Odvar 30-40 30— 40 květů, t. j. lístků květních z tolika květů, v půl litru vody působí dobře při křečích způsobených klystýrem. Užívá se jej též jako obkladu.

* 217. Malinník. Rubus idaeus. Himbeere. Malinník roste všude v lesních pasekách, řidších lesích, na stráních aa okrajích lesních. Kvete od května do července. V měsíci červenci aa srpnu sbírají se dobře vyzrálé maliny. Fructus Rubí idaei. Čerstvé maliny jsou lékem proti zimnici. Z chutchut­ čerstvé ných plodů tlačíme šťávu malinovou, kterou sladíme cukrem, zaváříme aa ukládáme pro potřebu do sklenic. Malinová šťáva ss vodou mírní horkost v těle aa způ­ způ­ sobuje slabý aa bezbolestný průjem. šťáva Šťáva prolisovaná zavařuje se ss cukrem na jemná povidla, kterých si každá hospodyňka váží. Maliny obsahují 4% cukru, ½ y2 % solí, 7% dřeviny, I% 1% kyselin ovocných, hlavně jablečné, aa 87% vody.

218. Mandle Mandle setá. setá. Madia Madia sativa. sativa. Mandle setá, také madi neb melosa zvaná, jest jedno,etá americká rostlina, která v Americe pl:stuje jednoietá pěstuje se Nažl,y mandic pro plody své, které tvoří nažky. Nažky mandle seté obsahují až 30% chutného oieje, který úplně nahra-

179

zuje olej olivový. Horší jakost tohoto oleje slouží jako olej strojní k mazání.

219. Mandloň Mandloň obecná obecná neb neb mandlovník. mandlovník. Amygdalus Amygdalus comcommunis. Mandelbaum. Mandloň obecná je domovem v severní Africe a Asii a odtud rozšířila se se do jižní Evropy. U nás pěstuje se ve sklenících a místy i venku. Tak je tomu u Litoměřic a na Znojemsku, kde se sází mandloň v zahradách a na vinicích. Plody jsou chutné mandle, jichž každá hospodyňka potřebuje. Také v lékařství se používají, zvláště oleje, který z plodů se se lisuje. Mandlový olej doporučuje Kneipp proti hučení v uších; ušich; stačí dle něho nakapati oleje do ucha, aby choroba se zmírnila. V Praze v zahradě seminářské pod Petřínem jsou mohutné mandloně, které plodností všeobecně překva­ překva­ puji. pují. Dokavad je plod měkký a skořápka nevyvinutá, kupují je cukráři na zavařování. Mandle obsahují dusíkatou sloučeninu amygdalin 1— 2%. Jiný druh mandloně je mandlon v množství 1---2%. proniknuté hořký (Amygdalus amara), který má plody proniknut~ obsa­ prudkým jedem psotinou či kyanovodíkem, jehož obsa5— 3 5%. Řadí se se mezi glykosidy, t. j. látky, které hují 2 5-3 účinkem zředěných kyselin, enzymu, ano i zahřátím s vodou mění se v cukr a jinou látku, u amygdalinu v benzoldehyd a velmi jedovatý kyanovodík. Proto možno se hořkými mandlemi i otráviti. Tento rozkbd rozklad za přítomnosti přítomnosti ·vody vody vyvolává enzym, t. j. neorganisoemuisin. čistý Čistý vané rozpuštěné kvasidlo, které sluje emulsin. amygdalin je bílý, šupinatý, krystalický, bez vody, chuti amygdaiin se rozpouští. mírně hořké a snadno se 12*

180 Hořké mandle v koláči mohou způsobiti kopřivku u dětí. Na slezinu působí konejšivě. Pečením aa vařením jedovatost se ztrácí. Velmi sladké plody dává mandloň sladký (Amygdalus dulcis). Nejlepší sladké mandle rodí se v okolí Valencie ve španělích. Španělích. O vánocích přichází u nás na stůl mandle ve skosko­ řápce a a děti si na nich znamenitě pochutnávají.

220. Maniok. Maniok. Manihot Manihot Plum. Plum. Mandioca. Mandioca. Yuca. Yuca. Maniok náleží do rodu rostlin pryšcovitých. Nesnáší podnebí aa změny teploty, žádá vlhkého vzduchu aa silné vrstvy plodné půdy. Sladký maniok je méně choulostivý. Daří se mu nejlépe v rovníkové AmeAme­ rice, tropické Africe aa jižní Asii, hlavně v Indii. Kořeny váží až 10 kg aa oplývají škrobem. Dělá se z nich mouka aa z této peče se podobným způsobem chléb jako u nás. škrob Škrob připravený z kořenů manioku je znám u nás pode jménem »cassave«, nebo jako »tapioca« v podobě sága. chladnějšího

Manna. 221. Manna. Manna je původu rostlinného. Vytéká z řezu uči­ něném na jasanu manovém (Fraxinus ornus), který je domovem v jižní jížní Evropě. U nás sází se se místy v sadech. Na Niklasberku u Krumlova odedávna roste několik stromů, které zde i květy nasazují. Itálii z něho dobývají léčivé manny, která jest V Italii ztuhlou na vzduchu mízou jasanu manového. Tvoří větší neb menší drobty barvy bílé neb nažloutlé. Ve vodě se rozpouští. Manna nachází se také na tamablahovičryšku sinajském, na dubech v Kurdistaně, na blahovic'.-

181

niku v Australíí brían~onských. ~ivoAustrálii aa na modřínech briangonských. Živo­ čišného původu je manna z blahovičníku ((eukalyptů) eukalyptů)

a syrská trehela z bělotrnu. Manna obsahuje manit aa působí projímavé. projímavě.

Marhaník. Punica Punica granatum. granatum. Oranatenbaum. Granatenbaum. 222. Marhaník.

Marhaník neb strom granátový roste v severní Africe aa v jižní Evropě. Plody jeho podobají se jablkům a mají uvnitř mnoho jader. Dužnina se pojídá. Jest to známé granátové jablko, které rodí se i v Bosně a HerHer­ cegovině. Také v Dalmacii se pěstuje. U nás chová se ve sklenících aa přes léto vydrží na volné prostoře. Kořen granátový je známým léčivým prostředkem ten­ od dávných časů aa slouží k vypuzení tasemnice tenkráte, když již ostatní prostředky selhaly. Utluče ~e, se, pokud možno čerstvý, svaří se a aby vrhnutí se zabrázabrá­ nilo, vpravuje se pátradlem do žaludku.

** 223. Marjánka neb majoránka. Origanum majorana. Majoran.

Marjánka neb majoránka roste planě v severní Africe aa v jižní Evropě. V našich zahradách se seje jako jemné koření do polévek i omáček. V měsíci čer­ čer­ venci aa srpnu suší se nať majoránky. Herba Majoranae. Majoránka seje se na plno na záhony, hustší setba se protrhá neb sazeničky přesazují se na místo volvol­ se aější. nější. Nejlépe jest pěstovati majoránku na obrubách záhonů. Roste všude a a v každé půdě. Semeno jest 2 až 3 roky klíčivé. Majoránka proniknuta je prchavým olejem, který se z ní dobývá. Je barvy žlutavozelené neb nahnědlé, se hustoty 0·87-0·89, 0-87— 0-89, pronikavého zápachu, ostré chuti.

182

-— Skládá se z cymolu C C1 0Hw H14, carvacrolu aa thymolu 10 C,H C4H11 u O, linalolu C C1 0H H]80 a terpinolu C C1 0H H1 10 18 O a 10 177OH. ženy Ženy dávají si obklady z majoránky na ztvrdlá prsa. bo­ Utřením ss máslem připravuje se masť proti silnému bolení leni břicha, která se mírným tlakem vtírá do pokožky. Rovněž při silné rýmě účinkuje vydatně. -— Výtažek z čerstvé bylinky prospívá při křečích různého druhu, časté běhavce a a oteklých žlázách.

224. Mařinka barvířská. Aspenda Asperula tinctoria. Fárberrothe. Fárberróthe.

Krapp. Mařinka barvířská roste ve světlých a a suchých háhá­ jích, po kraji lesů aa v křovinách v okolí Prahy, středním aa západním Polabí, v poříčí Ploučnice, u Jičína, BoBo­ lesiavi, leslavi, Teplic aa žatce. Žatce. Kvete v červnu aa v červenci. Na Moravě je hojná v jižní části země. V oddenku obsahuje červené barvivo, jímž možno barviti plátno i kůži.

** 225.

Mařinka

vonná. Asperula Odorata. odorata. Waldrneister. Waldmeister.

pa­ Mařinka vonná roste hojně v stinných lesích, na pasekách aa stráních lesních. Kvete bělavě bělavé v květnu aa červnu. V měsíci dubnu, květnu a a červnu sbírá se aa suší nať pro lékárny. Herba Asperulae odoratac. Celá rostlina je proniknuta těkavým olejem ~kuma»kumarinem« -— C • Jest to vonná sloučenina ústrojná, C„H60 0 H6 O 22. která je obsažena též v komonici lékařské, tomce vonné, vstavači a a v kůře višně mahalebky. V Orientě se dodo­ bývá kumarin z bobů tonky (Dipterix odorata) aa Orientálci jej velmi milují. Dobytek se vyhýbá rostlinám, které obsahují kumarin.

183

Mařinka vonná byla za války náruživýn1i náruživými kuřáky vyhledávána jako náhražka tabáku. Odvar její místy Čistí krev aa přivádí do ní nové látky. nahrazuje čaj. čistí Obklad z čerstvé rostlinky zahání otoky aa uspíší zhnisání. Kneipp doporučuje odvar proti zácpě aa vodnatelnosti. Také proti žloutence aa močovému kameni se osvědčuje. Při vodnatelnosti pijeme denně 4 koflíky odvaru mařinkového. Zdravý nápoj si připravíme, necháme-li hrst mařinky ležeti půl hodiny v láhvi bílého neb jableč­ ného vína, které osladíme cukrem. Tím obdržíme jemně aa příjemně páchnoucí nápoj. 226. Máta lesní. Mentha silvestris. Minze.

Máta lesní roste v mnoha druzích na březích po­ potoků. aa řek, u rybníků, v příkopech, ve vlhkých křovi­ nách aa v lese u potoků. Kvete v létě. Místy užívá se se ji podobně jako máty kadeřavé a a peprné. Pfefferminze. ** 227. Máta peprná. Mentha piperita. Pfeffenninze.

Máta peprná roste na jihu divoce aa u nás seje se záhon, neb do pařeniště aa pak se sazeničky v době, kdy není již obavy před nočními mrazy. Sází se do řádek 3~40 30— 40 cm em vzdálených aa sasa­ 15 cm. em. Lid říká jí »větrové koko­ zeničky od sebe na I10— 0--15 ření«. řeníc. V Německu aa v Anglii pěstuje se ve velkém aa lili­ suje se z ní těkavý olej aa sice ze zelených listů aa stonků. Olej mátový je bezbarvý, někdy světle žlutý, kořertitě kořeťíitě palčivé chuti, hustoty O 089. to­ 89. Hlavními součástkami tohoto oleje jest menthon, menthen, carvon, linavol, menthol, jehož je v oleji peprnomátovém, který byl vyrohen ve Francii, 44--46%. vyroben 44— 46%. Menthol se vylučuje přímo na přesazují

184

chladem z oleje aa slouží v lékařství, voňavkářství, cukrářství a a při výrobě likérů. Menthol je kafr máty peprné. Chemická značka jeho H199OH. V číně jest C C1 0H1 Číně pěstuje se máta rolní (Mentha 10 arvensis), která dává až 50% mentholu. Týž jest rozroz­ étheru, chloroformu aa j. Ničí zárodky pustný v líhu, étheru., choroboplodné lépe než kyselina karbolová. Chladí aa pak hřeje na kůži. Znecitlivuje aa tím se se vysvětluje jeho účinek při nervových nemocech. Užívá se ho proti bobo­ lení hlavy, migréně, rheumatických bolestech, mírným zánětům a a k zevnímu natírání. Vnitřně je předpisován proti bolestem žaludečním, kolice, průjmu aa při rozroz­ kladných pochodech bakteriologických. Pro lékárny sbírají se listy máty peprné v červenci aa v srpnu. Folia Menthae piperitae.

V domácím lékařství užívá se odvaru z máty peprné k navrácení chuti k jídlu aa při zkaženém žaludku. DuDu­ tinu ústní desinfikuje aa odstraňuje zápach z úst. Odvar v octě zahání chrlení krve, odvar v mléce bolesti břišní. Naložena jsouc do oleje olivového, tiší nám nervové bolesti aa křeče. V tom případě užíváme ji po kapkách. Při křečích svalových tímto olejem natíráme mírně údy. Odvar z máty peprné, šalvěje aa pelyňku léčí lišej na těle. Olej z máty peprné slouží k výrobě »větrových dá­ pokroutek« aa větrové kořalky. Kneipp radí, aby se dával obklad z listů při bolení hlavy na čelo. Nastane žaludeč­ ihned ulehčení. Spařené listí dává thé proti žaludeč­ nímu nachlazení aa tiší vrhnutí. Olej z máty peprné ss cucu­ krovými kuličkami posiluje srdce. S S teplou vodou smísmí­ chaná máta peprná na kaši aa přiložená na prsa, zdržuje vylučování mléka. Při dávení u dětí dáváme jim teplý obkladek smočený v odvaru máty peprné na bříško.

185

Vedle máty peprné pěstuje se u nás 111 m á tt aa k a dd ee-­ (Mentha crispa). Listy její sbírají se pro potřebu lékáren v červenci aa v srpnu. Folia Menthae crispae. účinky Účinky má podobné jako máta peprná. Kromě těchto mát pěstuje se též máta zahradní (Mentha sativa) aa máta okrouhlolistá ((Mentha Mentha rotundifolia).

řa a vváá

* 228.

Serpyllum. Quendel. Mateřídouška. Thymus Serpyllurn.

Mateřídouška roste hojně na mezích, stráních, susu­ chých pasekách aa u cest aa silnic. V červnu, červenci aa v srpnu sbírá se nať mateřídoušky pro lékárny. Herba Serpylli. Mateřídouška silně meduje a a proto je včelaři oblíoblí­ benou rostlinou. Na pohoří Hymetském, jižně od Athén, roste úžasné množství mateřídoušky aa med zdejší je všeobecně vážený a a dopravovaný na trhy anglické, kam zasílá se v cínových konévkách. Mateřídouška obsahuje vonný olej (Oleum Serpylli), překapováním kvetoucích větévek ss vovo­ který vyrábí se překapovánim dou. Olej mateřídouškový jest řídký, barvy žlutavé až červenohnědé, hustoty O 0 87. Užívá se ho v lékařství, voňavkářství a a k přípravě likérů. Lékaři upotřebují tohoto oleje proti kolice.

Matky přidávají mateřídoušku svým miláčkům do koupelí, aby jim tělíčko sílilo. Nakládá se též po domácku do oleje olivového neb bavlníkového aa pak rtlartiame po několika nedělích výtažek proti ochromeným údům při mrtvici. údy Údy nutno tímto olejem řádně natírati. Také při hostci dobře prospívá. Obklad přikládá se na opuchliny aa otekliny.

186

229. Mečík střechovitý. Ciladiolus Gladiolus imbricatus. Siegwurz. Mečík roste na vlhkých lesních lukách tu tu aa tam ojeoje­ diněle neb v menších shlucích. Roste u Chlumce a a NoNo­ vého Bydžova. Na východ roste až k Opočnu aa VysoVyso­ kému Mýtu. Na Moravě aa ve Slezsku v Bezkydách je

dosti hojný. Kvete v červnu červnu aa červenci. Sbírá se se v květnu, červnu aa v červenci. Mečík odstraňuje nepříjemný zápach z úst a a bolest zubů. Výtažek z něho něho dává se se do různých pastilek, které mají za účel dech zpříjemniti.

** 230. Med. Honig. Med není ovšem ovšem rostlinou, ale souborem těch těch nejnej­ cennějších cennějších látek rostlinných. Má nesmírný význam v lélé­ kařství i jako cenná potravina. Med již v dávnověku býval potravou aa lékem národů nejstarších aa pokud dě­ jiny sahají, činí se zmínka již oo medu. Plinius vypravypra­ vuje oo starci jménem Vedius Pollio, který byl přes přes 100 roků stár a a dosud úplně óyl byl zdráv aa čilý, že podiv vzbuvzbu­ zoval. Císař Augustus dal si ho zavolati aa tázal se se ho, čím čím si zachoval tak dlouho život aa zdraví. A stařec odod­ pověděl: »Uvnitř medem a a zevnitř olejem.« olejem.« Spotřeba medu dnes jest nevelká proti spotřebě medu uu národů dřívějších. Také kuchyně starověká byla sladší než dnešní kořenná. Největší újmy doznal med rozšiřením rozšířením cukru řepového aa třtinového. Tím svesve­ deni bychom byli k poznání, že cukr jest lépe stravistravi­ telným než med. Jsme ale na omylu. Včelky vyssály nektar z květních kalíšků aa vykonaly na něm něm již propro­ měnu, kterou cukr požitý teprve v našem našem žaludku vykonati musí, t. j. přeměniti jej na stravitelný cukr hrozhroz­

187

léto přeměny nepotřebuje a přechází ihned nový. Med této v krev. Cukr má nesmírnou důležitost pro lidský orgaorga­ nismus. Také škrobovité látky, než přejdou v krev, změ­ ztněniti se se musí v cukr hroznový. Chléb, zemáky, zelenina a luštěniny děkují za svoji výživnost jedině škrobu; z toho možno posouditi, jak mnoho cukru tělo lidské potřebuje. Tři čtvrtiny potravy lidské jest med, který nahradí cukr třtinový, řepový i látky škrobovité. Před­ kové naši užívali k oslazení kávy, čaje i pečiva medu. nepří­ Med přidáváme do čajů a odvarů různých, jinak nepří­ jemných léčiv. Téměř veškeré léky jsou připraveny z lili­ stů, květů, plodů neb kořenů rostlin, ze kterých včely béřou šťávu mednou. Proto naši předkové mnohou nene­ moc pomocí medu vyléčili bez všelikých okázalých pří­ pří­ prílvků. pravků. Avšak i moderní lékaři uznávají vysokou vývý­ živnou hodnotu medu a nepodceňují i jeho význam v léčbě. V lékárnách používá se medu k úpravě růz­ ných léčiv, hlavně mastí antiseptických, které hnilobu odstraňují. Z medu a žitné mouky připravená mast hojí výborně vředy, neboť nechrání je jen od vlivu povětr­ povětrnosti, ale přímo urychluje léčbu. Karbolová kyselina 10% a 20% jodoform dají s medem velmi dobré pří­ pří­ pravky, jejichž přednost spočívá spočivá v tom, že účinkují popo­ stupně, jak se rozpouštějí rozpouštějí' a mast při obnovení obvazku dá se se vodou lehce smýti. Balsamická síla sila a účinek medu jest nejenom jako vnitřní lék při rozličných, zvláště prsních nemocech, nýbrž i při vnější léčbě proslulá. Zvláště se se doporučuje med při zevním poranění a poskytuje lepší pomoc než všecky náplastě dohromaély. dohromady. Rána medem se vyplní, obváže čistým čistým pláténkem v medu smočeným a zaváže opět suchým šatem. Je-li rána veve­ smočeným liká, obnovuje se se obvaz po 4-6 4— 6 hodinách. Po druhé neb třetí náplasti není potřebí již dalšího obnovování.

188

To ovšem ovšem řečeno oo ranách ve svalech, pokud není kost poraněna. Při medové náplasti není možno, aby nastaly příznaky otravy, jako u u jodu a kyseliny karbolové se děje. Med doporučoval se při chudokrevnosti, průjmu, úplavici, vysílení, při chřipce ss horkým mlékem, při zázá­ nětu krku, nachlazení, spálenině, při bolestech zubů, záškrtu, omrzlinách, vředech a pod. Dr. Paulich v Arcachonu radí místo tuku rybího dávati dva díly čerstvého másla aa ss dílem medu aa zapíti zapiti to aromatickým thé. Leč medu ve středověku užívalo se i k hrozným trestům. Tělo odsouzence natřeno bylo medem a vydáno všanc včelám, vosám, čmelům a sršním. Medu užíváno bylo při obětích ve chrámech a k balsamování mrtvol. Tělo Alexandra Velikého uschováno bylo v medu. Chov včel utěšeně utěšeně se zmáhá a hlavně v Krajině, ltalii, Itálii, švýcařích Švýcařich aa v Americe kvete. Med se často v obob­ chodě falšuje, že přidává se k němu glukosy, gelatiny, chodě gumy, sádry, písku, křídy a pod. Čistý med poznáme, potřeme-li jím sklo; čistý med čistý povyhraní, talšovaný zůstane stále tekutým. Je-li med po­ rušen kaštany, moukou, škrobem, postačí několik kaka­ pek tinktury jodové, která přísady zbarví modře. Glukosu poznáme, smísíme-li 15--20 15— 20 gr podezře­ podezře­ lého medu ss trochou destilované vody a přidáme-li náná­ prstek čistého lihu. Je-li med falšován a zatřepeme-li jím, zkalí se. Písek, sádra a podobné přimíseniny usadí se na dně. Také včelaři pomáhají si k množství medu tím, že krmí silně silně včely cukrem neb syrupem. V okolí včelím nasijí našijí hojnost květin aromatických a včelky snášejí do úlů úlů cukr aromatisovaný vůkolními květinami.

IR9 189

Ku konci pojednání o medu dlužno ještě připome­ připome­ nouti, nout!, že ve starověku dáván byl darem med v plástech. Ve starém Egyptě, Řecku i v Římě byl součástkou jídel; v Athénách byl součástí ragoútů; v Lacedemonu byl obsažen v prvním jídle, v Římě rovněž, ale ve druhém se se zjevil taktéž. Ve Francii ve století XIII. podáván byl jako desert. Římští zápasníci požívali medu před rozroz­ hodnými zápasy. Ve XIV. století při hostinách ve Francii nabízel jej hostitel se se slovy: >Hle, med, kéž Bůh Bůh vám dá zdraví!« Demokrit dosáhl stáří I109 09 roků, Anakreon 115 let. Oba připisovali své stáří požívání medu. Slavný lékař Hippokrates radil med těm, kteří dlouhého života dodo­ žíti žiti se se chtěli. Uvažme, že med je cennou živinou i lékem a pojípojí­ hojně jídla jidla s medem neb pomocí medu připra­ dejme hojně připra­ vená. Dětem Dětem se se doporučuje nejdůtklivěji. Krajíc domádomá­ cího chleba namazaný medem jest nejen pochoutkou, ale i silnou a vydatnou stravou. toloknénka. Arctostaphyl231. Medvědice lékařská čili tolokněnka. los officinalis. Barentraube. Bárentraube. Medvědice lékařská patří ku květeně květenč severnější a náleží do řádu rostlin vřesovitých. Roste na lesnatých, vřesovitých kopcích v poříčí Ploučnice, sevt!rního vřesovitých severního Labe a v česhm něko­ českém Středohoří. Ve Slezsku roste jen na něko­ lika místech. Kvete vv květnu a červnu bíle neb narů­ žověle. med\1ě­ žovělé. V dubnu až červenci sbírají se se listy medvě­ dice lékařské pro potřebu lékáren. Folia Uvae Ursi. listům brusnice, obsahuji Listy její jsou podobné listům mnoho třísloviny a možno jich užíti k barveni na černo. Laponci pojídají moučnaté peckovice.

190

Odvar pijí slabé ženy před porodem, neboť sílí dě­ dě­ lohu. Silný odvar zahání choroby měchýře močového, odstraňuje kámen i písek močový a účinkuje při vývý­ toku semene mužského při spánku. Také pomáhá proti běhavce. Při rozšířených ledvinách dobře se se osvědčuje. Dává se 8-15 8— 15 gr listí na půl litru vody a užívá se se ho přes přes den po menších dávkách.

** 232. Melissa lékařská. Meduňka. Melissa Metissa officinalis. Melisse. Melissa lékařská čili meduňka je domovem v jižní kde planě roste. U nás pěstuje se se v zahradách jako rostlina lékařská a včelařská, neboť silně za doby květu meduje. Kvete bíle v červenci a v srpnu. Pro lélé­ kárny sbírají se listy v červnu, červenci a v srpnu. Folia Melissae. Trhají se se před rozkvětem úplným a suší se se ve stínu. Z listů listů se se lisuje olej jemný (Oleum melissae), při­ pravuje se aqua aromatica spirise líh karmelitánský ((aqua tuosa melissae), voda melissová (aqua melissae). -— Destiliací s vodou získává se se melissový olej bezbarvý Destillací 0-85— 0-92. Tají v sobě sobě aldehyd neb žlutavý, hustoty 0·85-0·92. C](,H1 K0. Užívá se se ho hojně v lélé­ terpenový citral -— CrnH 16 kařství a k aromatisování likérů. Vonné listy melissové dávají Sf! se v lékárnách do thé pro utišení utišeni a sesílení nervů. Odvar z nich účinkuje při bledničce, křečích, bolestivém močení a průjmu. Silný odvar působí dávení a užívá se se ho při otravách k vyvy­ prázdnění žaludku. Naložíme-li melissu, šalvěj, pelypely­ něk a květy parnasie do vína a necháme v uzavřené něk 3— 4 nedělích nedělích lék proti paláhvi na slunci, máme po 3-4 se jím vyléčiti, neboť časčas­ doucnici. Mladší lidé mohou se Evropě,

191 tějším úplně. úplnč.

užíváním záchvaty se se m1rn1, mírní, až pominou časem časem uz1vamm Slabší odvar podporuje větry.

233. Merlík bílý. ChenopOdium Chenopodium album. Gansefuss. Gánsefuss. Merlík Merlik bílý roste hojně jako plevel na rumištích, popo­ lích a u cest. Mladých listů listů možno upotřebiti jako špešpe­ se nátu a semen jako jáhel. jahel. Ve východní Indii pěstuje se za tím účelem účelem na poli. Kvete v létě. Podobně možno použíti Chenopodium rub rum), použiti merlíku červeného ((Chenopodium rubrum), který roste na týchž místech jako merlík bílý.

234. Merlík všedobr. Chenopodium bonus Henricus. Guter Heinrích. Heinrich.

Merlík všedobr roste na rumištích, návsích a vůbec u příbytků lidských. Kvete od května do září. V domácím lékařství užívá se listů na rány. MlaMla­ dých možno upotřebiti jako špenátu. Za tím účelem účelem ho pěstují v zahradách a na polích. v Anglii pfstují Merlík vonný ((Chenopodium Chenopodium ambrosioides) páchne ve všech svých částech částech pronikavě. Pochází z Mexika a do Evropy odtud byl přivezen jako rostlina léčivá. Jmenovala se se »jezuitské thé«. U nás pěstuje se se pouze v zahradách a nikdy nezplaňuje.

235. l\1eruzalka Meruzalka černá. Ribcs Ribes nigrum. nigrům. Gichtbcere. Gichtbeere. Meruzalka černá roste planě ve středním středním Polabí, u Jičína Jičína a Boleslavi, Teplic a 2atce, Žatce, u Budějovic a Tře­ Tře­ boně. se vyskytuje u Olomouce, Tovačov:., Tovačová, bonč. Na Moravě se Bzenec; Bzence; ve Slezsku u Vidnavy. Roste mezi křovinami u potoků potoků a vůbec na místech vlhkých. Také se tu tu a tam tam sází. Nejhojněji se se vyskyvysky­ tuje u nás na Jičínsku. Kvete v dubnu a květnu.

192

Sbírají se mladé větévky aa listy a to to v květnu, aa v červenci. černé Černé bobule páchnou štěnicemi. Odvar z větévek prospívá při oteklých mandlích, kašli aa zahlenování dýchadel. Odvar z listí pomáhá při bobo­ lestivém močení. čerstvá Čerstvá šťáva z větviček aa listí účin­ účin­ kuje proti dně, pakostnici aa kaménkům močovým. červnu

236. Meruzalka červená. Viz »Rybíz«.

** 237.

Měsíček

zahradní. Calendula officinalis. offícinalis. Ringelblume.

Měsíček zahradní roste planě v jižní Evropě a a pě­ pě­ stuje se u nás jako rostlina okrasná i lékařská v zaza­ hradách. Místy vyskytuje se i v přírodě zplanělý. Jest to nejobyčejnější květina venkovských zahrádek aa kvete oranžově od června do listopadu. V tu dobu sbírá se pouze květ pro lékárny aa domácí potřebu. Flores Calendulae. Kneipp doporučuje svařiti květy v mléce aa tímto odvarem natírati lišeje kožní aa zatvrdlé žlázy. Také při krticích, křtících, zácpě aa zlaté žíle se tento odvar osvědčil. při­ Utřením květů čerstvých neb sušených ss máslem při­ pravuje se dobrá mast na vředy aa oči slzavé. V očích trochu pálí, ale toť věc neškodná, která po chvíli popo­ mine sama. přesChrlení krve staví odvar měsíčku, čekanky, přes­ ličky, fenyklu a a mochny v mléce. Nati užívá se k barvení másla aa lístků květních k falšování šafránu.

238. Modřín Modřin evropský. Pinus larix. Larche. Lárche. Modřín evropský je hojný v Alpách, Rusku, KarKar­ patech aa v Jeseníkách. U nás zřídka tvoří celé lesy aa

193

zaveden zde byl teprve koncem koncem XVIII. století. Modřín dává pevné dřevo, které řadíme již mezi tvrdá dřeva. Hodí Hodi se se na stavby vodní i pozemní, ku stavbě lodí a hotoví se z něho něho roury k vodovodům. Kůra dává vývý­ horné borné tříslo s hojností taninu. Z pryskyřice jeho vyrábí se se známý benátský terpentin. 239. Mochna husí, stříbrník. Potentilla anserina. Silberkraut.

Mochna husí roste u cest, na mezích a v prúltonech. průhonech. Kvete od května do července. Sbíráme její listy i kořen a sice listy v době květu, kořen kořen před rozkvětem. Kneipp radí thé z listů listů a kvčtů květů proti křečím křečím žalužalu­ dečním dečním a záduše. Při epidemii cholerové dobře účin­ účin­ kuje odvar kořene a listů listů v mléce. Pije se ráno, v popo­ ledne a večer. účinek Účinek zvýšíme přidáním fenyklu. Teplý obklad obklail z mochny na břicho účinkuje při cholerině, chocho­ leře, úplavici, kolice i průjmu. Usušený kořen rozměl­ rozměl­ něný na prášek účinkuje při bolestech zubů zubů a dásní. Také horečku mírní.

* 240.

Mochna -— nátržník. Potentilla tormentila. Blutwurz. Ruhrkraut.

Mochna nátržník, zvaná krátce nátržníkem, nátržnikem, roste na suchých lukách lesních, vřesovištích, mýtinách, rašeliniskách a u cest lesních. Kvete žlutě od června do září. nálržníkový ((Rhiroma Pro lékárny sbíráme oddenek náíržníkový Rhiroma Tormentillae) v březnu, dubnu a v září. Patří Patři mezi růžo­ růžo­ květé rostliny. Kořen nakládá se se do kořalky proti bolestem břiš­ ním a průjmu. Odvar ve víně vině červeném červeném mírní kašel, ním chrlení krve, krvotok, staví průjem, sílí prsa a plíce, A.. Rarh: A Rath: Učiv~ Lédivť rosrllny. rostliny.

13 13

194

uzdravuje játra a zahání žloutenku. Odvar z celé rostrost­ liny léčí boule, nádory a vředy. Nutno jej užíti užiti jako obkladu. Proti úplavici pořizuje se se výtažek z kořene 8— 15 kapek. V lélé­ v líhu a chorý béře ráno a večer 8-15 kárnách připravují z prášku pilulky. kořen mochny niochny nátržníku ve tmě Starý kořen tmč světélkuje. Mladý chutná hořce a za čerstva voní po růžích. ObsaObsa­ bar­ huje mnoho třísloviny a v koželužství se ho užívá k barvení kůží na červeno. Za tím účelem účelem se se sbírá brzy na jaře, než rostlina rozkvete.

241. Mochna rozlézavá, pětilístek. Potentilla reptans. Kriechendes Fingerkraut.

Mochna rozlézavá roste na průhonech, vlhkých lulu­ kách, u plotů a příkopů. Kvete od června do zaří také žlutým květem. Má podobné účinky jako mochna nátržník.

242. Moruše černá. černá. Morus nigra. Maulbeerbaurn. Maulbeerbaum. Moruše černá má svoji domovinu v Asii a u nás sází se se pro chutné plody, barvy červenavě černé, chuti kyselé. Plody pojídají se se čerstvé, naložené neb sladce kysele. se se z nich vaří syrup. šťavou Šťávou barví se se víno. Také jemná marmeláda se se z plodů připravuje. Kůra moruše černé je velmi hořká a užívá se se ji rozroz­ mělněné k vyhnání tasemnice. Tento prostředek jest velmi osvědčený a v Řecku Řecku všeobecně používaný. -— Krmíme-li listím moruše černé housenky bource momo­ rušového, dávají nám pak zámotky prostřední jakosti.

243. Mošnička. Viz »Kokoška«.

195 m

244. Mrkev. Daucus carota. Mohre. Móhre. Mrkev vyskytuje se se v příroclc přírodě planá ve značném množství. Roste na lukách, mezích a úhorech úhorťch a jest tt=žko netěžko vyhuhitelnou vyhubitelnou plevelí. Kořen má slabý, tuhý a ne­ jedlý. Dlouholetým pěstováním pěstováním kořen zdužnatěl, sesládl a slouží za potravu lidem ii zvířatům. V Anglii mrkví krmí se se koně. Také sušením sušením a pražením připravuje se se z ní náhražka kávová. ·3% hílkovin, Kořen mrkve pěstované obsahuje 11-3% bílkovin, 1% cukru, 8·4% 8-4% škroboviny, 02% 6 I% 0·2% tuku, I1% 9f solí a 83% vody. šťáva těb Šťáva vytlačená z mrkve vyhání dětem z těla škrkavky. Při stloukání smetany dává se se do belíku a barví máslo pěkně do žluta. žlutá. Na čerstvém másle pečená slouží kk obkladům na rány. Obklad ze syrové mrkve dává se se na krk při nemocech krčních. 245. Muškátový ořech. Ořech. Muškátové ořechy přivážejí se k nám z jihu. Roz­ Rozořech na prášek se se syrovým vejcem smíchaný drcený ořech staví průjem. Upražený muškátový ořech zahání chrlení krve.

Mydlice lékařská. lékařská. Saponaria Saponaria officinalis. officinalis. Seifenkraut. Seifenkraut. 246. Mydlice Mydlice lékařská roste nejraději v pobřežních Mydlíce; pubřežnich křo­ se také pro ozdobu v zahrádkách. Kvete vinách a sázivá se od července do září a jest velmi rozšířenou rostlinou, která náleží mezi silenkovité rostliny. • Kořen její Kořen jcji obsahuje jedovatý saponin a proto myši se vy~tříhají. Dříve býval vyhlášeným lékem a dnes se ho ho vystříhají. zatlačcn ltalii a Řecku Recku užívá se zatlačen byl jinými prostředky. V Itálii *

I)• 13*

196 kořene ve vodě. kořene ku ku praní, protože rozemnutý silně pění ve U nás užívá se se kořene mydlice lékařské ku ku praní látek, které by mýdlem mohly býti poškozeny, hlavně jemné ktPré druhy hedvábí. 247. Myrrha, Myrrha.

Myrrha je u u nás hostem hostem z Orientu, odkudž se se vyváží. ve vodě, máme dobrý Rozpustíme-li výtažek myrrhový ve prostředek na na rozpraskané rty a ruce. 248. Myrta obecná. Myrtus communis. cominunis. Myrte. Myrta obecná je velmi rozšířená na jihu Evropy, kde tvoří celá houští, roste roste zde na stráních a pustých místech a tvoři tvoří křoviny na mezích. Ve starověku byla myrta zasvěcena bohyni Venuši, se z mořské pěny a skryla se se pod pod keřem keřem která vynořila se myrtovým. Odtud vyvinul se se zvyk, že že nevěsty své své svasva­ tební vínky upravují si z myrty. Květy myrtové se se sbírají a vyrábí se se z nich »myrtová voda« k udrženi krásy tělesné.

** 249. Námel či svatojanské žito. Claviceps purpurea Tull. Tuli. Námel či svatojanské žito vyskytuje se se v žitných klakla­ sech v podobě zduřelých a černých zrn, která obsahují sech látku sírovitou. Námel sluje též paličkovice nachová. V červenci sbírají se se zrna námelu pro lékárny a slují Secale cornutum cornutum (Fungus secalis cornuti). Námel obsahuje jed ergotin i jiné alkaloidy. R. 1870 ze 120 lidi 115 v Hanoversku zemřelo 71, ve Westfálsku ze po po požití pečiva, ve kterém kterém byla i mouka z námelu. ErgoErgo­ tin je tak prudkým jedem, že že k usmrcení člověka stačí tin

197

pouze O·UI % námelu v 111ou1.:e přimíseného. R. I~. 1908 řá­ řá­ 0 01% mouce přimíšeného. dila choroba z požití námelu v Uhrách u Velkého Varailina a v Bulharsku. Jeví Jevi se se hlavně bolestnými křečemi dína celém těle, sevřením sevřením cév a světivostí údů, která vzniká v celém nedostatečným nedostatečným krevním oběhem, ba přímo zastavením obi:·hu oběhu krve k některé končetině. se námel hojnější měrou, nutno jej sbírati, Objeví-li se aby mouka se se nestala jedovatou. Námel jest cizopasnou houbou, která usídlí se se v pletivu semeníků a přeměňuje zrna ve hmotu tvarohovitou, ze které prýští červenavá tekutina. Ta jest velmi sladká, hmyz ji líže a tím přispívá k rozšíření nákazy. Požití Požiti námelu v době době těhotenství přivádí potrat. Ergotin obsažen jest, jak již podotknuto, v námelu. Kromě ergotinu jsou v nčm něm ještě jiné alkaloidy, a sice cornutin, ergotinin, ecbolin a j. Z vodního výtažku odod­ straní se se vše, co co se se sráží, octanem octanein olovnatým. Potom z usazeniny se se vyloučí chloridem rtuťnatým ecbolin a z filtrátu po nasycení rtuti sirovodíkem ergotin pomocí kyseliny fosfomolybdenové. Od této oddělí se pak uhliuhli­ čitanem barnatým a roztok se se odpaří clo do sucha. Ergotin čitanem tvoří pak hmotu bezbarvou, hnědou, slabě slabě hořké chuti, ve ve vodě a lihu se se rozpouští, v étheru nikoliv. Snadno se rozkládá a je málo prozkoumán. Ergotín Ergotin v námelu účinkuje na srdce, seslabuje výkon zažívacích orgánů orgánů a když nastanou křeče, nutno třením minuli. Dobře působí teplé koupele. a klidem je nm111tí. Za dřívéi~ích dřívéiších dob otravy námelem vyskytly se se často epidemicky. Hyly Byly puzorovány pozorovány dva druhy těchto otra-1.· otrav a síce Erg. convulsivus) a snětivý sice crgotinismus ergotinismus křečovitý křečovitý ((Erg. ((Erg. Erg. gangraenusus), gangraenosus), který končí smrti. Obili před před setbou nutno řádně kaliti, abychom zničili Obilí zárodky paličkovice palíčkovíce nachové. Nejlépe se se k tomu hodí

198

Námel. N á m e l.

2— 3%. Také dřevěný popel roztok skalice modré a sice 2-3%. a louh z něho vyrobený koná zde platné služby. Strniště nutno spálit, pole hluboko zorat, síti obilí mořené a kositi úplně úp l ně zralé. Omrzliny údu údů léčíme mytím mýdlem ergotinovým.

* 250. Náprstník červený. Digitalis purpurea. Purpurrother Fingerhut. Náprstník červený roste v Rudohoři, za Děčínským Sněžníkem ku ku saským hranicím a pak u Kunžvartu, blíže Mariánských Lázní. Na jižní Moravě a ve Slezsku je hojný ((uu Bílka). Náprstník červen}' červený sází se se dosti v zaza­ hradách pro ozdobu a pěstuje se se jako rostlina lékařská.

199

Kvete v červnu, červenci a srpnu. V tu dobu sbírá se list pro lékárny. Folia Digitalis purpurea. Náprstník červený obsahuje jed »digitalin« a »digisnítorin«. Přípravku užívá uživá se se k zmírnční zmírnění oběhu ohčhu krve, ku sní­ ústrojů pohlavních. V lékařství žení činnosti nervové a ústroju zaveprvnč zave­ uživá se se náprstníku červeného od r. 1775 a prvně užívá bvl v užívání užíváni Witheringem v Birmighamu. den byl Listí náprstníku předpisuje lékař při vadách srdce a jeho chorobách. Jako lék podává se nálev listu (infusum ( infusum lifoliorum folio rum digitalis), dále tinktura a digitalin. Přes rok li­ sty nelze přechovávati. Digitalin účinkuje na bloudivý nerv, který činnost srdce ovládá, tím tím způsobem, že jej dráždí a ochrnuje. Za světové války zpusobovali způsobovali si jím vojáci srdeční vadu, aby svčtové se vyhnuli službč službě válečné. Neopatrné dávky neb delší se pťrsohí známky otravy nejdříve od žaludku, pak podáváni působí močo­ od střev, srdce a mozku. Užívá se ho jako léku močopudného a při zánětu zánčtu plic. U zvířat užívá se digitalinu při horečce. jeKromě digitalinu a digitorinu obsahuje náprstník je­ Kromc ště digitonin a digitatein. ště svčřiti ruce Užití náprstníku červeného jest nejlépe svěřiti lékaře zkušeného. is ambigna Náprstník hlínožlutý. hlínožlutý. L>igital Digitalis ambigna Murr. Murr. 251. Náprstník Fingerhut.

Náprstník hlínožlutý roste na kamenitých stráních a létc pasekách ve vyšších horských polohách. Kvete v létě • špinavě kvčtem. špinavč žlutým květem. slouži rozkvi:·tem a slouží se před úplným i1plným rozkvětem Listy otrhávají se za domácí prostředek v nemocech nervových. Maji méně čer\"cný a proto lze jich použíti, použiti, látek jed. než náprstník červený ovšem opa opatrně, trn~, i v domácnosti. ovšem

20U 200

Náprstník červený. řtz kvi'ttm: IJ hroztn kvi!t6: listen/ ll5ttn, A (nabort) řez květem : listtn, listen, kalich, čnělka, čnělka, tyčinky, tyčinky/ H hrozen květů: z.byrtk1; C koruna, semeník. stmtnlk. kalich, tobolka, čnělky čn ělky zbytek

252. 25 2. Netřesk. Netřesk. Sempervivum Sempervivum tectorum. tectorum. Hauswurz. Hauswurz. Netřesk roste na zdech, zdech. střechách i skalách. Kvete v červenci a v srpnu kvetem špinavě ružovým. kveteni špinavé růžovým. Pro ddo­ máci potřeln 1 sbírají se pouze listy červnu a v mácí potřebu se v červnu čer­ 1 venci.

2(1) 201

čerstvá šťáva z listů prujmu a listů vytlačená je proti průjmu Potřeme-li šťá­ šťa­ napomáhá kk lepšímu vyměšování moči. Potřeme-Ii vou vou tou bradavice a kuří oka, zbavíme se jich hrzy. brzy. řádně vypařiti a pak natříti rozmelně­ rozmělně­ Nejlépe jest je řádně nými a na kaši utřenými listy. Kaše natře se se na pláplá­ tenko, 3-4 těnko, které se se na kuří oko přiloží, ponechá 3— 4 dni, se snadno sloupne. ústní Ústní vypaří v horké vodě a pak se. vředy a vřídky vička oční vřidky léčí odvar netřesku. Hnisavá víčka Sl! se jím vymývají. Na místní záněty dáváme obklady z plátna, smočeného Šťavou smočeného ve šťávě z čerstvé rostliny. rostliny, šťávou tou také vystřikujeme ucho, ve kterém se nám podebírá. bfrá. Zanícené klouby obkládáme listy netřesku, nebo je natíráme mastí utřenou z listů, másla a trochu mouky. Bodnuti hmyzu zmírníml!, zmírníme, natřeme-li místo, kam nás včela neb vosa bodla, rozříznutým netřeskem. PodobPodob­ ným ným zpusobem způsobem zaháníme otekliny vůbec. Netřesk rád se se nám nám zahnízdi zahnízdí na starých střechách doškových. Lid věři, věří, že chrání '!)tavení Stavení před bleskem a proto milerád mu mista místa na střeše popřeje.

253. Netvarec křovitý. Amorpha frutiosa. Bastard — Indigo. Netvarec křovitý je domovem v severni severní Americe Aml!rice a zavítal až kk nám. Jest to kd keř až 3 m vysoký. NáNá­ odtud zavital leží mezi rostliny motýlokvl!lé. motýlokveté. lťii Z listu a mladých větví možno dobývati modrého harviva. barviva. které vv dnešni dnešní době zatlačeno bylo indigem. se v parcích pro ozdobu. Sázi se

Impatiens noli tangere. Springkraut. 254. Netýkavka. lmpatiens Netýkavka roste hojně vv stinných lesích, vlhkých houštinách a u vod. Kvete v červenci a v srpnu.

202 Nať dává pckné pěkné žluté barvivo, jímž barvi barví se se vlna na žluto.

** 255. Ocún jesentií. jesenní. Colchicum autumnale. Leichtblume. 11a horských lukách Ocún jesenní čili naháč roste na ve vyšších polohách. V nekterých některých krajinách jižních Čech vůbec chybí. Kvete bíle v záři září a říjnu a plod dodo­ zrává v kvčtnu květnu a červnu. Pro lékárny sbírá se semeno před úplným uzráním v květnu ,i'i červnu. Sluje »Semt!n »Semen Colchici.« Semena obsahuji obsahují prudkS' prudký jed colchicin a proto dodo­ bytek se se mu vyhýbá. Hlízy obsahuji obsahují 0·066%, 0-066%, semena 0·2-0 3% colchicinu, jímž jimž léčí se dna, vodnatelnost 0-2— 03% jim pivo. Ze semen upraa hostec. V Anglii padčlá padělá se se jím upra­ vují se se léky proti rheumatismu a nemocem nemocem ledvinovým. Odvar z rozmělnčného rozmělněného semene sílí kůži a vymčšuje vyměšuje moč. Prášek ze semene zahání tasemnici, tasemnid, kterou jinak nelze z těla tčla odstraniti. Také nemoci venerické se se jim léčí. Výtažek ze semen rozdrcených (lihový) prospívá led­ při dně, dnč, rheumatismu, vodnatelnosti a chorobách ledvinových. se ho rovněž užívá proti paVe Francii a Belgii se kostnici a rheumatismu. Očištěné cibulky ocúnové se se suší, tlukou na prášek a dávají lék proti padoucnici. se malá lžička do skleničky vody neb dobré žitné Dává se kořalky.

256. Okurka. Cucurnis Cucumis sativus. Qurke. Gurke.

pěstovaly pod Himalajemi Himalájemi a to Okurky původně se pčstovaly v dobách velmi dávných. V sanskrtě sluje okurka >su»sukasa«. U nás pěstují se se okurky v zahradách a na polích.

203

Připravuje se se z nich chutný salát, nakládají se se do láhvi, sudu i soli. Zelené okurky možno dlouho uchovati čerstvé, potřeme-li je rozpuštčným rozpuštěným parafinem a zavč­ zavě­ síme ve ve studenu. Parafin nedopouští vzduchu přístupu a okurka vydrží delší dobu čerstvá.

Okurky nakládají se se do lihu také, překapují se a dávají okurkovou tresť. trest'. Z této vyrábí se pomáda, která činí plt!ť pleť jemnou a hebkou. Odvar ze slupek okurkookurko­ vých účinkuje dobře při opuchlém břichu.

257. Oleandr. Nerium oleander. Oleander. RosentorRosenlorbeer. IOleandr )leandr roste rosteplaně planě na na březích březích potoku potoku aa řek řek po celé jižní Evropč. verandách a Evropě. U nás zdomácněl na verandách v pokojích. Kvete Kvetevvčervenci červenci aa vv srpnu. srpnu. Oleandr byl ve ve bylv vlékařství lékařství hojnč hojně užíván. užíván. Obsahuje Obsahuje své šťávč šťávě prudce jedovatou látku, hořké chuti, které venkované užívají na masti proti lišejftrn. lišejúm. Ve Francií Francii rozemletou kúrou kůrou oleandrovou tráví se se potkani. Pobyt kvčt11 ve stínu oleandru v čase čase dopoledním za plného květu působí boleni hlavy, závrať, dáveni a mdloby. pusohí

Oliva. Olea. Olea. olbaum. ólbaum. 258. Oliva. 1 )liva je nevzhledný, rozsochatý strom, kkrý Oliva který dodo­ 2— 12 m. Listy jeho jsou kožovité, neopasahuje výše 2-12 davé a mívá plody 3obyčcjnč zelené. 3—-4 4 cm em dlouhé, obyčejně Uliv a roste také divoce ((Oleaster) Ulcaster) a ta tvoří Oliva tvoři nízk"é, nizké, trnité keře. Užívá Uživá se se ji také k zřizováni živých plotu v jižní Evrop(·. Evropě. Zde roste na skalách a místech pustých. Nčkdc Někde divoká oliva byla očkována na formu kultivokultivo­ vanou. Té se pčstovanc se nahývá nabývá setbou semen olivy pěstované

204

neh neb rozmnožuje se, podub11č podobně jako vrba, řízky. Puvodn~ Původně oliva rostla rosila v Orientu, ale dnes daří se se jí všude tam, taní, kde roste fík, hlavnč hlavně v krajích kolem Středozemního moře. Nejvíce oliv urodí se v ltalii, Itálii, kde je na 18 mil. stromů olivových. Po Italii Itálii pěstuje se oliva nejvíce ve stromů Španělích, Maltě, Egyptu, Syrii, Sýrii, Kapšpančlích, Francii, Alžíru, Maltč, sku, Kalifornii, Střední Americe, Západní Indii, jižní Brazílii, Australii. Brazilii, Paraguay, čínč, Číně, Japonsku a jižní Austrálii. pěstuje se se pro výborný olej olivový, který Oliva pěstuje plodů zralých se se lisuje. Nejlepší olej olivový dává z plodů rancie a sice krajina provencalská, zvláště zvláštč okolí jižní rFrancie města města Aix a Marseille. Olej tento jmenuje se se provánský, nesprávně brabancový. Olej v jižních krajinách nahranahra­ se na 11a oleji olioli­ zuje máslo i petrolej. Pokrmy upravují se vovém; zvláštč zvláště ryby v přímořských městech.

Oliva vytrvá celá staletí. Pod horou Olivetskou v Palestině rostou rostou olivy, jejichž stáří se se udává na 2000 let. Mají v objemu 5-6 vyhánčjí větve i z ko5— 6 m a vyhánějí ko­ řenů, čímž život si prodlužují. Roční těžba oleje olivového odhaduje se se na 11a nt'.·kolik několik milionů hl. U nás olej olivový má význam v kuchařství ii v lékařství. Slouží hlavně k úpravě různých mazáni,

mastí, výtažků atd.

259. Olše lepkavá. Alnus glutinosa. Schwarzerle. Olše lepkavá roste na březích vod, v bažinách a ve vlhkých místech. Miluje taková místa, kde jiným strostro­ mům hodí k vodním stavbám mům se se nedaří. Dřevo její se se hodi špatnější práce truhlářské. a na špatrn~jší Listí její jest léčivé. Odvarem zaháníme lišej v obliobli­ K připravě přípravě odvaru béřeme béřenie listí čerstvé neh neb sušené.

čeji.

2t)5 2D5

•* 260. Oman pravý. pravý, lnula helenium. Alant. Oman pravý roste v hornatějších hornatčjších krajinách. Jest rostlinou severní Evropy a u nás pěstuje se v zahrádkách. Má velké, žluté koruny a kvete v čer­ venci a v srpnu. Zdivočelý oman roste na paloucích a .1 u cest. Oman pravý má dužnatý kořen příjemné přijemné vůně a chuti hořec hořce palčivé. Tento kořen sbírá se pro lékárny pod lat. názvem >Radix Nejvhodnčjší dobou »Radix Enulae«. Nejvhodnější pro sbčr sběr jest březen, září a říjen. Suší se při mírném teple. vlastně

užívá se se proti neduhům plicním a Odvaru kořene uz1va žaludečním. Kořen obsahuje uhlohydrát inulin, inulín, který je podobného složení jako škrob. Inulin Inulín vyskytuje se také v bunččné buněčné šťávě v kořenech a hlízách jiřinky, pampepampe­ lišky a topinamburu. Inulin Inulín jest zásobní látkou pro vzrůst rostlin, tak asi, jako škrob v bramboru neb cukr řepě. v řepč.

261. Oměj šalamounek. Aconitum napellus. Eisenhut. Oměj Oiněj šalamounek roste v hornatých našich krajikraji­ nách. Najdeme jej v Krkonoších, Krušných horách. horách, šuŠu­ mavč, stránč. mavě, Jeseníkách a Bczkydech. Bezkydech. Miluje výslunné stráně. Kvete modře v červenci a v srpnu. Ve venkovských zahrádkách je oblíbenou rostlinou, která však je prudce jedovatá, neboť ve všech částech proniknuta jest jedem aconitínem C,ssH,sN ). Nejvíce jest ho ohsaženo aconitinem ((C 0 12 lg). obsaženo 3 HuN0 v hlízách. Pod jménem >aconitinc >aconitin« přichází do obchodu směs ruzných různých druhů alkaloidů ((aconitin, smčs aconitin, pseudaconitin, myoctonin, lycaconitin). K usmrcení človčka člověka stačí 3 až 4 tisíciny gr aconitinu. Vyrábí se v Německu, Nčmecku, ve Francii Jim otravuji se se vnadidla na dravou zvčř. zvěř. a v Anglii. Jim

206

I jiné druhy omčju oměju obsahuji obsahují aco1111111, aconitin, hlavnč hlavné oměj Aconitum lycoctonum), dále oměj žlutý či vlčí mor ((Aconitum modrý (Ac. variegatum), tenkolistý (Ac. anthora) a pravý ((Ac. Ac. Stoerkianum). Jedovatost omčju oměju zkoumal prvně Antonín Stork, který zemřel jako ředitel nemocnice ve Vídni a jako lékař získal si neocenitelných zásluh o poznání vlivu aconitinu na zdraví lidské. Spařený oměj šalamounek léčí bolesti nervové, které způsobeny jsou nachlazením. Proti dně dně a rheumatismu je prostředkem prostředkem výborným. Užití svěříme vždy lékaři.

262. Orlíček obecný. Aquilegia vulgaris. Ackclei. Ackelei. Orlíček Orliček roste na vápenitých pasekách lesních v míře miře dosti hojné. Miluje však nižší polohy a vyskytuje se se i v řidších lesích listnatých. Sází se se i v zahrádkách pro ozdobu. Kvete v kvčtnu květnu a červnu. Mladých jeho výhonků možno požívati jako chřestu. 263. Orsej jarní. Ranunculus Ficaria. Feigwurz. Orsej jarní roste roste hojnč hojně v stinných lesích, houštihoušti­ nách i v sadech. Také na lukách a v příkopech vlhkých jej najdeme. Kvete žlutě již v dubnu. Odvarem vymývymý­ různých chorob. váme si oči, chceme-li jich uchrániti ruzných Při zánčtech zánětech očních dobře se se osvčdčuje. osvědčuje. Mathioli o něm něm píše, >že má zvláštní moc a vlastvlast­ nost oduřelé zlaté žíly hojiti a uzdravovati, kdyby listi jeho a kořen kořen ztluka, ztiuka, přikládal neb prášpráš­ čerstvé listí kem tím zasejpal«. zasejpak. kem

** 264. Ořešák královský. Juglans regia. Wallnussbaum. se u nás dosti často. Dobře Ořešák královský sází se se mu daří na Slovensku, v ltalii, Itálii, v Rumunsku a na se

207 poloostrove pnvaz1 se poloostrově Balkánském. Z tčchto těchto zemi přiváži k nám mnoho jemných ořechu. V měsíci mčsíci červnu sbirá se pro lt'.-kárny lékárny i domácí potfohu potřebu list ořešáku královkrálov­ ského. Folia Juglandis. V srpnu, záři a říjnu sbíraji sbírají se zelené slupky ze zralých ořechů. Pericarpium Juglandis. -— Cortex nucum juglandis. Ořešák královský je domovem v Persii a v Malé Asii, kde tvoří tvoři celé menší lesy. V Recku Řecku roste planě. Na Krymu jsou ohrovskt: obrovské ořešáky, které každým roro­ kem kem rodí spousty ořechu. ořechů. Jediný velikán dá až 10.000 ořechů. 1Odvar )dvar z listu léčí krtice. Obkladek v odvaru oůvaru smosmo­ čený přikládáme na hlízy, hlizy, boule, vředy a oteklé žlázy. Otevřené rány jim vymýváme. Odvar ze zelených sluslu­ těl dítek, pomáhá zahlcnovaným pek vyhání škrkavky z tčl plícím a i při kostižeru koná platné služhy. služby. Listy dádá­ vaji vají se se svařiti i dětem dětem krtičnatým do koupele. Odvar proti kostižeru se se zesilí zesili přidáním ovesné slámy. slámy, holmií bobulí jalovce, přesličky, šalvěje a jitrocele. Jim Jim vymýváme chNé choré místo a přikládáme naň obklad v odvaru smočený. natí­ Jádra mají až 50% oleje. Olejem ořechovým natíráme-šedivějící rámešedivějící vlas. Nezralé plody zavářejí se do cukru se do lihu. Tak dávají dobrou ořechovku, a nakládají se která napomáhá trávení. tráveni. Z nezralých slupek připra­ připra­ se harvivo barvivo na vlasy. Olej ořechový léči ztvrdlé vuje se mandle. 265. Osladič obecný. Polypodium vulgare. Engelsiis~. EngelsúsS. 2fi5. 1( >sladič nejisladič obecný roste v horských našich lesích nej­ raději na skalách. Jeho oddenek je dosud hledanýa"l hledaným radl·ji prostředkem v domácím lékařství, neboť nehoť z 11l'.·ho vařilr, něho vařilo

208 203

se se thé proti plicním plicnim chorobám. Syrový oddenek chutná sladce a je i hochy vyhledáván jako pochoutka po celé léto, ba i na jaře. V našich lesích roste osladič bukovinný, doubravní a vápenný dle místa, jež volí si ku ku svému vzrůstu.

266. Ostropes. Onopordon acanthium. Eselsdistel. Ostropcs Ostropes čili trubil je rostlinou bodlákovitou a daří se se mu u nás na 11a kamenitých stráních a kopcích, u cest, na rumištích a v plotech. Kvete od července do podpod­ zimu. Kvčt Květ jeho je světle nachový, zřídka bílý. VenkoVenko­ vané léčí řezné rány šťavou šťávou z něho vytlačenou. Mladé kořeny se se vykopávají a spolu s pupeny a lůžky kvčt­ květ­ ními se se pojídají jako salát.

267. Ostropestřec. Carduus Marianus. Mariendistcl. Mariendistel. Ostrepestřec sází se se u nás v zahrádkách pro ozdohu. ozdobu. Náleží mezi rostliny bodlákovité a domovem je v jižní Evropě. Místy objevuje se se i zplančlý. zplanělý. Kvete v červenci a v srpnu květem květem nachovým. Nažky obsahují mnoho oleje a užívá se se jich někde proti žloutence a slezinovým nemocem. Místy mladých listů se se užívá k přípravě salátu. listů

268. Osyka. Populus tremula. Espe. Zitterpappel. misty roste ve vět­ vět­ Osyka roste u nás dosti hojně a místy ším ším množství pohromadě. V březnu a dubnu kvete. Zvláštnosti jest, že v květech není sladkých šťáv a opyleni obstarává vítr. proto opylení Pro potřebu připadnou sbírá se se kůra z mladých vět­ vět­ se z ní výtažek proti příjici. viček a připravuje se

213 21.3

( >vocc sušené obsahuje: Ovoce

—

63

vu

:!!

:.a

Švestky švestky

.

. . .

=

0

/0 %

huničina

4 '/ .

>o

voda

3

>, C

ovoce o v o c e

bílkoviny

Druh D r u h

uhlohydrátVj

S S I1 o !ž e n i v

2 9 '/J 17 ,

i i V I,

hrušky .

...............................

2

—

59

174 2 9 '/.

7

jablka

...............................

P /t

—

61

17,

IVU

5

3 '/,

—

13

—

84

1

2

I'

46

1 /, 117,

50

1 1 7/,,

3

35

,.„

čerstvá Čerstvá .

třešně

2

'U I•

1 .. 1'/, /1 54 l 1/* l17*

fíky .

hrozinky .

•

1

----i--17, 10 70 IV* 67, ~ l v. .. ,, 2 0 '/, 6'/, 1

_·_·I~ "'·

d.itle d a t l e ........................................

4

—

'i 7. ,

1 117, I 62

zo,,.

I1

1

1 32

2

-—

Z přehledu vidíme, že nčkteré některé druhy ovoce jsou veve­ ba že svoji výživnosti předči i maso sasa­ lice výživné, ha motné. ( )dpaříme-li z ovoce vodu, vodu. dostaneme ovoce sušené, Odpaříme-li ne­ které lze na dlouho uchovati zdravé. Zato však je nesnadnčji snadněji stravitelným aa proto před upotřehl•nim upotřebením je mámá­ číme, dusíme neh )vocc sušené postrádá jemné jemnt neb vaříme. (Ovoce vuně vůně ovoce čerst\'ého, čerstvého, ale je nicméně nicméně ,·ctmi velmi cenno1icennou- popo­ travinou aa nikoli jídlem jidlem luxusním. t1rozinck Hrozinek užh·.i užívá naše hospodyňka .iaku jako přída,·ku přídavku k1 ku krmím sladk~·m. datle. kter„ sladkým, za to však \'ÍCC více se se pojídai( pojídají datle, které j._ou vdmi jsou velmi živné.

214

Jižní ovoce je dnes velmi drahé aa nemůže zdomácnéti v našich rodinách. A však máme domácí ovoce, neti Avšak jablka, hrušky, švestky aa třešně aa bylo by záhodno, aby J)oiídání pojídání tohoto ovoce se rozšířilo měrou větší. Moderní chuť dnešního člověka nese se za masem aa pivem aa tu někdy na ovoce nezbyde peněz, ba člověk, který oddá se pivu aa masu, mívá ovoce v ošklivosti. Příroda nám ve všech krajích rukou štědrou před­ kládá spoustu jemného ovoce aa v něm připravila člo­ věku ty nejjemnější šťávy, které mají blahodárný vliv na celý lidský organismus. Dovozem se nám dostává i v zimě ovoce čerstvého, pomorančů aa citronů, výteč­ výteč­ ných pro zdravé i nemocné. Při kolikách od kaménků močových zdá se míti citron příznivý účinek a a lze jich v mírné dávce zkusiti. Pojídání většího množství citronů denně má v zápětí chudochudo­ krevnost. I kůry citronové citrónové aa pomerančové užívá se se jako koření. Jablka však jsou potravinou cennější. Jistý lékař tvrdil, že v jablkovém kraji, kde praksi provowval, provozoval, ani jediného případu žlučových kaménků neb zákalu oka nene­ měl. Přičítal to hojnému pojídání jablek j,ablek aa Pití pití ovocného moštu. Slavný pařížský lékař připisoval pojídání jablek, jablek. že se se u Pařížanů zlepšilo zažívání aa řidčeji játra onemocňovala. MeLi Mezi lidem jde pověst, fo že »ten, který před spaním 11ovala. výdělek.« jablko jídá, připravuje lékaře o výdělek.« Jablko slouží nám za potravu syrové, dušené i pečené* pečené, nemoc,ným pochoutkou. Děti Takto upravená jsou zvláště nemocným velmi rády jablka jedí aa nesmíme jim v tom zbraňovati. zbráňovati. Chloubou hospodyněk je ovoce zavařené, ale pro příliš v,elikou velikou spotřebu cukru tento způsob je mnohé roro­ dině nedosažitelným. Proto možno ovoce uchovati ucho\'ati vaře­ ním v páře ve sklenicích W Weckových. eckových.

215

Podporujme pěstování stromů ovocných aa snažme se v tom směru dobýti si uznání těch, kteří po nás přijdou aa budou těžiti z našeho přičinění. Jiní pro nás stromy sásá­ zeli, sázejme i my aa tak památka naše uchová se ještě v době, kdy tělo v prach aa popel se změnilo. 273. Pampeliška. Viz »Smetanka«. 274. Paprika. Capsicum annuum. BeiBbeere. Beifibeere.

Paprika pochází z jižní Ameriky aa v Evropě í..domáczdomác­ Mnoho papriky se daří v Uhrách aa na Balkáně. U nás pěstuje se za okny neb ve sklenících. Rozemleté najejí plody dávají známé koření k úpravě omáček aa k na­ kládání ovoce. Lusky papriky obsahují ostře palčivou látku capsícín. capsicín. něla.

275. Pastynák. Pastinaca sativa. Die Pastinake.

Pastynák roste na lukách, u cest aa pf·íkopů_ příkopů. Pro dužduž­ natý aa aromatický kořen pěstuje se i v zahradách. PoPo­ lévkám dodávú dodává jemné příchuti aa je všeobecně váženou rostlinou kuchyňskou aa místy má i význam v domácím seje na POpo­ léčení, neboť moč dobře odměšuje. Někde se seie iích · lích jako pícnina. 276. Pavie žlutá. Pavia lutea Poir. Gelbe Pavie.

Pavie žlutá je strom náležející do řádu jirovcovitých. Kořen Kořen aa kůra kůra její obsahují mnoho saponinu aa proto se jich užívá rozemletých při praní. Jest domovem v Americe, sází se i u nás v sadech pro ozdobu.

216

277. Pelyněk Pelyněk obecný. obecný. Artemisia Artemisia vulgaris. vulgaris. Beifuss. Beiíuss. Pelyněk obecný jest rostlina vytrvalá a vyhání lodyhu až 1 m vysokou. Roste na místech suchých, vypráhlých, v plotech a j. Kvete v srpnu a září. Mezi lidem je známý pod jménem »černobýl«, poněvadž se mu připisovala moc kouzelná a sloužil v čarodějství.

Kvetoucích větévek upotřebuje se také v kuchyni. Nálev horký na sušený kořen a naf pelyňku obecného mírní záchvaty padoucnice. Také při silné kolice pomáhá. Lidé pověr·eční pověreční před sv. Janem Křtitelem bylinou tou se opásali, nosili z ní věnce na hlavách proti nemocem a kouzlům celého roku. Také neštěstí věnec z pelyňlrn pelyňku ob. či černobýlu Černobýlu spletený od člověka odv-racel. odvracel. (Mathioli.) '*~ 278. Pelyněk pravý. Artemisia absinthium. Wermuth. Pelyněk pravý roste na návsích, u cest, na skalnaskalna­ tých stráních, na planinách a místy i u zdí. Kvete světle žlutě v červenci a v srpnu. Pro lékárny sbírá se naf v červnu, červenci a v srpnu a sice bez částí dřevna­ dřevnatých. Herba Absithii. Pelyněk pravý obsahuje ve všech svých částech absinthiin, který má chuť hořkou. Listy pelyňku, jsouce rozemnuty, silně páchnou. V jižních zemích roste místy planě a také jej pěstují pro lékárny na polích. Kneipp dodo­ poručuje thé pelyňkové proti nemocem žaludečním a jaterním. Mladé výhonky nakládají se do Jihu lihu a dávají výborné kapky žaludeční, kterých béřeme 10-15 10— 15 na cukr. Odvar podporuje trávení, usnadňuje usnadňuje stolici, prospívá ženám při při nepravidelné menstruaci, je důležitý důležitý při při chřipce, chřipce, vyhání

217

hlísty z těla aa léčí nemoci močové. Víno pelyňkové pelyúkové pro­ prospívá Při při tanci sv. Víta aa chorobách jaterních. Pelyněk v mléce svařený léčí koliku. Odvarem ve vodě medem oslazeným vymýváme rakovinu. Odstraňuje zápach z úst aa kvašení v žaludku. Odvar pelyúku, pelyňku, ša-lvěje šalvěje aa jitrocele užívá se vnitřně při kostižeru. Zevně na bolest přikládáme obklady z va­ vařené přesličky, ale dříve vše řádně čistým odvarem přespřes­ ličkovým vymyjeme. Odvar pelyúku pelyňku aa šalvěje tiší nervové bolesti. Užíváme-li odvaru pelyúkového pelyňkového po lžíci se solí, prospívá nám to při dávení krve ze žaludku. Pelyněk je jeden z nejlepších léků a proto neměl by v žádné rodině scházeti.

Ve Frandi Francii vyrábí se z něho silný likér absinth. Také ve Švý,eařích Švýcařích je velmi oblíbenou lihovinou. Pití absinthu rozmohlo se ve Francii od r. 1847. Tehdy Francouzové obsadili v Africe Alžír, kde řádila mezi vojskem zimzim­ nice. Proto byl vojínům dáván absinth s vodou jako protilék. Zvyk tento po válce přenesli do vlasti a zde stal se národním hříchem. Pijáci absinthu dostávají křečovité záchvaty podobné padoucnici. Absinth připravuje se jako ,extrait extrait ď ď absinth z růz­ ných druhů alpských pelyúkú, pelyňků, hlavně Artemisia rnstelrustellina, spicata, rurpestrits rupestriis aa L j. z,e Ze Švýcar vyváží se ročně 90.000 hl absinthu. I1 mírné pití absinthu ničí tělesné ústrojí aa účinkuje na ducha lidského. Vytrvalé pití vyvolává chocho­ robu t. zv. absinthismus. Jihoslované pomocí pelyňku ze starých vín vyrábějí hořké víno pelyňkové neb pelenáč zvané. (Karlovce Sriemské.) Mírnější Mírnější likér prospívá zaza­ žívacímu ústrojí. Dělá se se jako výtažek z 31 gr pelyň-

218

kového listí, 125 gr velkozrnného, 125 .e:r gr ma)ozrnného malozrnného fenyklu, 250 gr anýzu, 31 gr badianu, 31 gr koriandru, 8 gr kořene anjelikového, 16 gr sladkého dřeva, 8 gr listí bomáty peprné, 16 gr heřmánku aa 8 gr jalovcových bo­ bulí. Vše se naloží na 3-4 3—4 neděle do dobré žitné kořalky neb líhu aa vystaví se láhev účinkům paprsků sluneO::ních. slunečních. Nejlépe za oknem. Pelyněk obsahuje silici pelyňkovou, která se dobývá z listí destillací. Upotřebuje se jí k aromatisování likérů aa starých koňaků.

,.,* 279. Pelyněk tatarský. Artemisia pontica. Pelyněk tatarský, také pontický zvaný (Artcmisia (Artemisia pontica) roste hojně hojně kolem Cerného Černého moře moře aa i u nás v teptep­ lejších polohách poloháe,h daří se mu dosti dobře. Roste na písči­ tých stráních, travnatých kopcích, mezích aa lesních okraokra­ jích kolem Prahy, ve středním aa západním Polabí, na Teplicku aa v jižní Moravě. Sbírají se z něho pouze květy nerozvité v červenci aa v srpnu. Flores Cinae. Také zralé semeno se sbírá. Obalená poupata květní neb semeno v —4 gr jednou denně a sice ráno na lačný žaludek. Věc nutno opakovati 2-3kráte 2—3kráte po sobě a dítko zbaví se se tak rázem škrkavek.

Větší dávky způsobují dávení, bolení hlavy, křeče, křeče. bezvědomí, ba i smrt. Při větší dávce dítko vidí vše žluté.

219

280. 2 8 0 . Pepř. Pepř. Pepř je dítkem horkého pásu a a dováží koření i léčivo. Rozeznáváme pepř černý nější

se k nám jako aa bílý. Vydat­ Vydat-

je pepř černý.

Požitý pepř pepř usnadňuje usnadňuje trávení aa zažívání pokrmů. pokrmů. Odvar v octě zahání bolesti zubů. Lépe účinkuje výtažek v oe,tě. octě. Nakapeme jej na vatu aa vložíme clo do vykotlaného zubu. Bolest ustane téměř okamžitě. '*281. ~ 281. Petrklíč. Primula officinalis. Schlilsselblume. Schliisselblume. Petrklíč náleží mezi jarní rostlinky. Roste na lesních lukáe,h, lukách, pasekách, v křovinách aa na bahniskách. Místy roste v řidších lesích. V dubnu sbírají se pouze zlatož-luté zlatožluté květy. Flores Primulae.

Odvar z květů mírní bolesti zubů, dnu, hostec kloubní, kíoubní, tanec sv. Víta aa dobře dobře odměšuje odměšuje moč. moč. Cerstvá Čerstvá šťáva, šťáva, z květů aa listů vytlačená, mírní bolesti prsní. Také při vnitřních zánětech koná dobré služby. Někde mladé listy petrklíče upravují jako chutný salát. Lékaři předpisují thé petrklíčové těm, kteří trpí slasla­ bostí nervů, závratí aa migrénou. Proti nespavosti také účinkuje blahodárně.

sativuin. Petersilie. '*~ 282. Petržel. Petroselium sativum. Petržel seje se v zahradě jako zelenina kořenová. Do­ Dodává jemné chuti polévkám i omáčkám. Pro lékárny dodo­ bývá se kořen v březnu aa dubnu. Radix Petroselini. Také čerstvé nati se se užívá.

220 Planě roste jen v Macedonii a a v Thesalii. Nejlepší listy listv dává petržel kadeřavá. (Petroselinum sat. crispum.) Obklad z čerstvých pobočerstvých listů listů léčí ztvrdlé žlázy. Při pobo­ dání vóelami šťavou včelami neb vosami prospívá ránu natříti šťávou 7; z kořene vymačkanou. Při očních zánětech vymýváme si oči odvarem petrželovým. V lékárnách ze semene vVYy­ rábí se se voda petrželová proti vodnatelnosti. Odvar usnadňuje močení a a zahání řezavku. Odvar z kořene čistí krev. Pijeme jej třikráte denně po šálku.

283. Pcháč rolní. Serratala arvensis. Kratzdistel. Pcháč rolní roste hromadně v lesních pasekách, na polích, hlavně v obilí jako rostlina plevelná. Kvete v čer­ venci aa v srpnu. Dříve užívalo se rostliny této v lékař­ lékař­ ství, nyní již sláva její pominula.

284. Pilát lékařský. Anchusa oificinalis. oíficinalis. Ochsenzunge.

Pilát lékařský patří mezi rostliny drsnolisté. Roste po­ pona suchých lukách, mezích aa při cestách po vší vlasti. Na severní Moravě chybí. Kvete nachově fialově neb modře od května do září aa je rostlinou, která po­ poskytuje včelkám dobré pastvy. Celá rostlina obsahuje sliznaté látky a užívá se jí vět nájako prostředku rozrušenou mys] mysl tišícího. K Květ ná­ ležel mezi vyhlášené prostředky, které srdce posilovaly. různu

'*~ 285. Piskavice Pískavice či řecké seno. Trigonella Trigoneila ioenum foenum grae-

cum. Bockshornklee. Pískavice je původem svým z jižní Evropy aa pěstuje pěstuh:! se se na polích jako pícnina i rostlina lékařská. Místy zpla-

221

2

.'l

Plavuň obecná. o b ecn á. Plavuň /. Lodyha s kořínky, kořínky/ s~ se stopkami a klasy; klasy,- 2 listen s tobolkou; tobolkou,- 3. listen se strany 1. vnější 1/ 4. výtrusy.

222 2 22

11uJe. Čechách byla pozorována pouze u Bečova ňuje. V Cechách aa v Ceském Středohoří. Na Moravě Českém Štředohoří. Moravě jižní je dosti hojná. Kvete žlutavobílým květem v červnu a červenci. Náleží mezi rostliny motýlokvěté aa lišty svými podobá se jeteli. Pro domácí potřebu suší se celá rostlinka, ale pro lékárny sbírá se se v srpnu pouze semeno. Semen Foeni graeci. - .„ Semeno rozdrtí se na prášek a odvaru dle Kneippa užívá se v nemocech krčních. Kašička z tohoto prášku hojí vředy aa rány. Prášek z řeckého sena či pískavice dostaneme v každé lékárně. Obklad z kaše pískavičné hojí rakovinu prsu. Semeno nutno řádně s máslem utříti. Béře se k tomu také sádlo neškvařené, trochu včelího vosku. Vše se může připravovati na ohni. Místo semen možno vzíti i listy. Tuky nesmí býti soleny. Masť tato pomáhá také, máme-li »červa« v prstě.

* 286. Pivoňka obecná. Paonia ofiicinalis. officinalis. Piingstrose. Pfingstrose. Pivoňka obecná sází se v zahradách pro ozdobu aa volně roste v Cechách pouze pod Zlatnickou horou aa na Cerném Černém vrchu u Mostu. Kvete v květnu a červnu aa v tu dobu sbíráme aa sušíme květ. flores Flores Paeoniae. Jinak pro domácí potřebu sbírá se kořen i semeno. Šťáva z čerstvých květů mírní rozrušení nervové aa léčí tanec sv. Víta. Sušenými plátky květními venko­ venkované podkuřují opuchliny. Odvar ze semene a kořen snadno v krev, nenamáhaje žaludku.

296. Popenec. Olechoma Glechoma hederecea. Gundelrebe. Gundermann. Popene,c Popenec roste na lukách, v kfovinúch, křovinách, na mezích. mezích, u cest aa silnic, v plotech aa na sadech. Kvete světle fialově skoro po celé léto. Nať sbírá se v květnu aa červnu. Z Evropy přestěhoval se popenec do Ameriky, Ameriky. Kneipp radí thé z čerstvého neb sušeného popence močo pn,ním, zimnici aa nemocem ústrojí močo­ proti obtížím prsním, o. Obklady z popence léčí pakostnici. Bolení hlavy véb vého.

229

Potměchuť. květem, D řez květem; -4 prašník; D A větvička s květy a plody: kvítek, koruna, čnělka, prašník,semeník, koruna, nitky, prašníky, čnělka, blizna.

rostšfavou z čerstvé rost­ a spánků šťávou zahání se potíráním čela a liny vytlačenou. vlašOdvarem z popence, pampelišky, plicníku, listů vlaš­ ského ořechu a lopuchy zaháníme krtice. Proti plicním připravenýcl 1 • listu popence připravených. nemocem pojídáme špenát z listů Někde dává se popenec do polévek.

230

297. Posed Posed černý. černý. Bryonia Bryonia alba. alba. Zaunriibe. Zaunriibe. Posed černý roste nejraději v křovinách aa plotech. Patří mezi rostliny tykvicovité aa kvete od tervna června do září páchběložlutě. Dužnatý jeho kořen obsahuje nepříjemně pách­ noucí látku bryonin, jehož se dříve užívalo jako vydatvydat­ ného projímadla. Bryonin jest látka jedovatá aa jest obob­ sažen i v černých bobulích, které působí zvracení. Nyní zvěrolékařství. se prostředků těchto užívá jen ve zvěrnlékařství. ,.,* 298. Potměchuť. Potměchuf. Solanum dulcamara, dulcaniara, Bittersiiss. Potměchuť roste ve vlhkých křovinách, u potoků a Potměchuf a v příkopech. Kvete fialově od června do srpna. Pro lélé­ kárny sbírají se pouze stonky. Caules Dulcamarae. Stonky dlužno sbírati v březnu aa dubnu, než objeví se se lístky ve větším počtu. Stonky nesmí býti starší 2-3 2—3 let. Také v říjnu možno je sbírati. Bobule potměchuti jsou červené aa obsahuií obsahují vedle dulcamarinu také solanin. Dulcamarin chutná nejdříve hořce aa pak sladce. Odvaru užívá se proti chorobám plicním .a ,a kožním vyrážkám. Rovněž při pakostnici koná dobré služby. 299. Potočnice lékařská či řeřicha potoční. Nasturtium officinale. Brunnenkresse. Potočnice lékařská či řeřicha potoční roste u potoků aa řek. Pokládá se se za nejzdravější zeleninu. V Německu aa ve Francii se pěstuje vůbec aa mladých lístků užívá se na jaře k přípravě chutného aa zdravého salátu. Semen užívá se jako hořčice. 300. Prášek hmyzí.

Prášek hmyzí, který v obchodech se prodává, je pů­ pů­ vodu rostlinného. Rozeznáváme prášek perský aa dalmatský.

231

Perský prášek skládá se z rozemletých květů koprekopre­ tiny růžové řimbaby kavkazské (Pyrethrum roseum) růžové či či řimbaby aa z květů Pyrethrum caucasicum. catlcasicuni. Dalmatský prášek dávají květy Pyrethrum cinerariae iolium, íolium, která roste v Dalmacii, na černé Černé Hoře Hoře aa v tterHer­ cegovině na slunných a a kamenitých místech. Divoce roro­ stoucí rostlina má větší účinky než pěstovaná. Vůně její zahání, ba přímo usmrcuje mouchy_ mouchy. Voní po heřmánku aa o účinkující látce nevíme ničeho. Perského prášku užívá se u člověka aa zvířat proti cizopasníkům kúže kůže aa hlístům a a to vnitřně i zevně jako nálevu i tinktury. ~•* 301. Prha chlumní či arnika. Arníca Arnica montana. Wohl· Wohlverlei. Johannisblume.

Prha chlumní roste na horských lukách aa na pasekách. Vábí nás krásným pomorančovým květem v měsíci červnu, červenci a a srpnu. V květnu sbírají se listy. Folia Arnicae. V březnu, dubnu, květnu aa v červnu sbírá se oddenek. Rhizoma Arnicae. Cechách roste tato léčivá léčivá rostlina v Brdech, JizerJizer­ V Čechách ských horách, na Šumavě, Šumavě, v Krkonoších, na Sněžníku Sněžníku Králickém, v okolí Budějovic, v poříčí Sázavy aa Chrudimky. Na Moravě vyskytuje se jen na málo místech. místech, ale ve Slezsku je dosti hojná.

Prášek z usušeného květu nutí ku kýchání aa ve Švédsku dává se do tabáku. Kořen aa květ dává se do líhu aa pak máme výborný desinfekční prostředek na rány e-teote­ ~ } Odvar posiluje nervy aa urychluje oběh vřené./ oběh krevní. Odměšuje pot a a moč. Dávky nesmíme dělati silné, abyaby­ chom si neuškodili. Dvě až tři kapky výtažku ve skleskle­ ničce vody zahánějí chraplavost. Také na pohmožděniny se výtažek přikládá. Do líhu nakládáme květy aa kořen

232 232

v poměru: 1 : 10, t. t i. j. jeden gram drogy aa 10 gr líhu. Získanou tinkturu zředíme na obklady vodou v poměru 1 : 3. 302. Proso. Panicum Panicům miliaceum. Hirse. Fennich.

Proso seje se se jako obilnina v teplejších krajinách. V Italii miglio«i. V RuItálii pekou z prosa chléb, z.vaný zvaný »pane di dí miglio«>. Ru­ munsku vyrábí se z něho opojný nápoj »braha« aa krmí se se jím drůbež, hlavně kuřata. Proso dává nám známé jáhly k úpravě různých rú.zných krmí. Výživná ,a ,a zdravá je kaše jahelná. Odvar z prosa jde k duhu slabým plidm. plícím. Plané neštonešto­ vice léčíme obklady teplými z prosa vařeného. Choré místo dlužno před obkladem umýti vodou z jáhel aa nutno držeti se se na loži, by nevzniklo nachlazení. ,:,* 303. ProskurnJk či ibišek. Althaea ofiicinal:s. Proskurník lékařský ci officinalis. Eibisch.

Proskurník lékařský neb ibišek roste na sianých lulu­ kách u Poděbrad zdivočile. Kromě toho nachází se ještě Ještě u Neratovic aa Zaječic. Na jihu Moravy jest dosti hojný. Ve Slezsku í:-divočelý zdivočelý se nevyskytuje. Proskurník sází se výhradně v zahradách jako rostlina ozdobná a a lékařská. V červenci aa srpnu odívá se se květy bleděrůžovými. V tu dobu sbírá se květ. Flores Althaeae. Listy sbírají se se v červnu aa červenci. Folia Althaeae. Kořen pak v měsíci březnu, dubnu neb na podzim v říjnu aa listopadu. Radix Althaeae. Kořeny sbírají se jen u rostlin dvou neb mtří­ letých. Kořen ibiškový obsahuie obsahuje jemně aromatický hlen. Ve­ Velice příjemný je odvar z kořene při bolestech v krku,

233 neboť je dobrým kloktadlem. Podrážděná sliznice popo­ kryje se hlenem z odvaru aa tím mírní bolesti. Při nastunastu­ zení pijeme od var taktéž. K věty a odvar Květy a listí účinkují jemněji, kořen silněji. Při řezavce a a průjmu odvar kořene nám dobře poslouží. Kořen proskurníku lékařského obsahuje mnoho aspa aspa-· raginu, slizu, škrobu aa cukru. V lékárnách z něho připra­ vují syrup proti kašli aa jiným jjným chorobám. Také »pasta gumováři holcstcsh jaterníeh. jatcrnkh. 67. Ječné Ječné zrno. zrno.

zrno je bolestivý vřídek na okraji viček víček očních, Ječné Hno Teplé ohkladr zhnisúní aa provalení. obklady uspíší zhnisání

344 3-14

6~. fi!S. Jed .iaternicový jaternicový a klobáso,·ý. klobásový.

Ve stari·ch starých jaternicích, klohás,kh, klobásách, v zásohúch zásobách hílku, bílku, ha ba i v houh,ích houbách starých, které zdánlivě jsou neporušené, vyvinuje se se prudký jed, jehož účinky jeví se nčkdy někdy ihned PO použit· špatného pokrmu, jindy až za 2-1 po použit* 24 hodiny, t. ij v době činnosti střevní. střevní, kdy jed přichází do krve z po· po­ travy zažité. Tento jed roznášejí i mouchy masařky aa proto pokrmy, masu maso aa jiné potraviny zkažené zničme za. za­ kop,íní m aa politím váp. vodou neb ještč kopáním ještě lépe. zničme vše ohněm. Mouchy a jed. který sc a komáři J>řcnášejj přenášejí tento jed, se vyvinuje též 'V v mrtvolách lidí i zvířat aa odtud slujc sluje mrtvolný. Ští1m11tím Štípnutím mouchy masařky uch neb kom.íra komára jed hýv,í příčinou rychlé tento přichází človčku člověku do kr\'e krve aa bývá sm rti. smrti. 69 69.• .led Jed masový masový..

.Jed vznik.i rozkladem masa. Tu \'ZllikaH jeJed masový vzniká vznikají je­ dovaté l,ítky js( studenými 11,íz vlažné asi 25 st. C teple vody, neboť náčinky přivodíme náhlou změnu temperatury aa tu dítku bychom mohli velice ublížiti. Teplé micko medem slasla­ hychom měji hlavně klid! zené koná zde dobré služby. Nemocný mějž d{1vcjmc v případě potřeby klystýr, aby střeva Dětem dávejme a horečka :;e zbavila se svého obsahu a se nezvětšovala. Jako domácí prostředek se uvádí: a) Thé ze sušených listu jitrocele kopinatého b) Odvar divizny a podběle. kopřiva ) bílé. (Hluchá kopřiva.) c) Thé z přesličky a hluchavky bilé.

Katarh strevni. střevní. 79. Katarh celt! často celé a chronický. Často Katarh střevní jest náhlý a č,ísti. střevo nezasahuje, nýbrž jen části. bolesti. 1:ast Katarh střeva tenkého působí veliké bolesti, časté1; zap:íchaiící. Katarh nepříjemnč zapáchající. a nepříjemně tekuté stolice žluté a hlenu. který se stolicí střeva stře\a tlustého způsobuje mnoho hlenu, bfo:ha. Zde léčit: llúlení v konečníku a nadmutí břicha. odchází, odch,ízí, pálení a obklady. řídká strava a Pttst, teplé obklady, musí odborný lékař. Půst, ž,ídoucí. hlavně pocení zde í.de hraje roli. Sluneční koupele žádoucí. l:ízně Při vleklém katarhu prospívají horké lázně l.tlli. 80. Klok Klokiaíií.

d;ísne. ústní. dásně, n;ím sliznice dutiny ústní, Casto Často onemocní nám mandle a a hrtan. Zde nutno bakterie choroboplodné ničiti chlore nan n{1m chlorečnan řádnou ř;ídnou desinfekcí. Jako kloktadla slouží nám a j.j, odot a draselnatý, drasclnatý, nadmangan draselnatý, odol odužíva od­ kloktadel se užívá Z domácích prostředků jako kloktadcl hořč1ťe start:ku, fíků, semene hořčice varu divizny, bazalky, bazalky. starčku, ihišk:!. plkníku lékařského, ibišku. octě. plicníku hilé v,. octě, bílé

350 Chlorečnan Chlorečnan draselnatý je velmi (ii;inným účinným kloktadlem, kloktadleni, ale musíme M1ti dáti při klokt.íní kloktání pozor, ahy aby nám nám nepřišel do d žaludku. gh'Dobrým a neškodným kloktadlem kloktadleni jest lžička glycerinu přimísená přimíšená do sklenice horké vody. Klolřcd sítnic.i, Tvoří-li se obraí. obraz před sítnicí, isme jsn>c krátkozrakými. pomůžeme vhodným \'hodným číslem Krátkozrakým pomůžeme číslem n·dutých vydutých hrejlí. Císlo určí lékař. Brejle Breile způsobí, z1msohí, že i.e obraz tvoří se brejlí. Číslo se na na sítnici aa vidíme dohře. dobře. zdčdčná, tu tu marné veškeré léJe-li krátkozrakost zděděná, lé­ dčtí, že najednou naiednou stávail čení. Pozorujeme-li u dětí, stávají se se krátkokrátko­ ihned poraďme se zrakými, ihned se ss lékařem. V tomto stadiu chorohu účelným léčením, masáží, různými náčinky, núčinkY, chorobu účelným c.vičením oka a \'Yléčiti. Také rostlinné lázně l;'1rnč horké cvičením a i.j. lze vyléčiti. zde vydatně pomáhají.

KM. 88. Kn·ácení Krvácení nosní.

Srkejme do kamenec. do nosu nosu odvar kůry neb roztok kamence. Na !'.:clo, tfl dejme studený obklad. Odvar ptesčelo, spánky aa týl přesličk:r a sů 1 1 ličky a šalvěje také se se doporučuje. I last ze zeleného vosku n1sku prospívá. pros1>ív,i. nám

10.3. 10.). Kýla. K}'·la 11ast,iv,i protlačením vnitřního ústrojí ůstruií po po pro­ proKýla nastává protlačením hl.iny na na venek 1)1Jd po případě pti1>adč do trženi blány pod kuži, po do 1>tiruzenl. přirození. Vhodný pásek jest zde nutným, neboť neho( může nastati nastali org{1nů ,\enku enku odumře udumtc aa uskřinutí, t. i.j. část vnitřních orgánů n,isleduje smrt. U dětí dčtí bývají hývaii nejčastějšími neičastčj•\ími kýly pupeční následuje aa tříselné. mužové mužnvé stiženi bývají hý,·ají kýlami tříselnými ttiselnými aa mirnii často často kýlu stehenní a pupcčnl. ženy mívají a pupeční. Léčení ve ,·1Jraveni vpravení ,·yhteí.lých vyhřezlých části du do původ­ Léčeni závisí z,idsi ,·c puvodního místa svého vhodným tlakem, ob,a;.em obvazem náležitým 1>h i.:hůzi a pr,ici. Masáží Mas,iží aa ohklady mírnč teplými dndpři chůzi a práci. obklady mírné docí­ lírne brzy hrz}' po po objevení kýly kýlr vyléč vyléč-nf. líme 211 í. Starý, osvědčený prostředek je natírání natir.ini mastí ma,tí upravenou /z jezevčího jczcvi.:lho sádla, lihečkového a ého ole,c. kozlibečkového a olivo, olivového oleje. Při lom tom pijeme od,·ar odvar koz­ líku lékařského. Knei1>1> radí liščí lišč1 s{1d!o uttené ss kafrovým kafro, m olejem Kneipp sádlo utřené olejem aa slámč ovesné. ,·c né. koupele ,·c ve slámě

357 JSi

llO• 11(1111 po­ ktcrí nám vžd}· prohlédnout lékaři, který Kýlu dejme vždy Ncjle1lším lékem jest zde p,ísck k nošení. Nejlepším radí příslušný pásek včnovati se človčk brzy se zhojí a vSnovati a člověk operace. Není tčžká a zaměstn.íní ss plnou silou. muže svému zaměstnání Led,·lnové nemoci. I0-1. Ledvinové 104. smrštční ledvina. smrštění se ledvina, posouvaHd se jsou: posouvající led\'in jsou; Nemoci Nemocí ledvin ochab.i ochab­ Brgihitickú a ledvin, zánčt ledvin čili nemoc Brgihitická ledvin. vleklý zánět org,íncm. dulcžitým orgánem, hou, důležitým ledvin~' jsoui led\'in. Poněvadž ledviny lost ledvin. odstraňuje. n11~i odstraňuje, který škodli\'é škodlivé Játky z těla v podobě moci Lcdkaždé onemocnení onemocnění musíme dáti vyšetřiti lékařem. Led­ hla\'nč alkoholem. a hlavně ruznými a dn~· viny nejvíce trpí otravami různými U10r,· Tu se se smršťují aa znenáhla službu vypovídají. Chorý neon~mocnční jest ne­ opuchne i v obličeji. Při každém onemocnění n·šctřiti. hytno lékařsky moč vyšetřiti. 'zbytno připra\'ují a připravují n,ím zkázu a Varujme se lihovin! Nesou nám nrnžeme docíliti úplnou konec truchlivý. Zlepšení nemoci můžeme p.ítcře, mas,íží ledvin vzadu po obou stranách páteře, abstinencí, masáží kou1lelcmi vodními i slunečními. Strava tělocvikem, llrací, koupelemi télocvikcm, prací, rovnčž , vstříhati, rovněž llrost,í. Masa se musíme vystříhati, jednoduch,í, prostá. jednoduchá, 1,1k tak silného koření. IO ot.l\'ar 10 dohře odvar Při ledvinách rozšíření·ch účinkuje dobře ledvin,kh rozšířených pruspív;i thé T.iké prospívá medvedic.e ,.v pul litru vody. Také l{r medvědice az až 15 15 gr hořod\'ar ze semene hoř­ z bedrníku. peh·ňkem, odvar bedrníku, ječmene ss pelyňkem, (hřezov,i voda). Dobře čice bllé bilé neb pití březové mízy (březová 1,;1cc účinkuje také pojídání čerstvýd1 neb zavařených jahod llOHdání čerstvých i11.:inkufo odmíčinky smočené v od­ červených. Jako obklad d,idme dáváme náčinky oc(1uiív,i výtažku ocúšaln:íc. Při tom se užívá a šalvěje. varu přesličky a s1lorýšov, sl,im}· ovesné neb výtažek sporýšový nového, odvar slámy 4 • oclc. \ v* octě. 105. IOS. Leknutí.

n.ísledk~. , ,udné následky. učti osudné Z\'l.ištc u děti Leknuti míli zvláště muže míti Leknutí může Proto pokud můžeme, chraňme dítky Následk sl dk mmi. N: 11řed nimi. dítk, před muzcme. chr.1i1me

.158

pití cukrové leknuti zah,íní zahání horké \'ařcné vařené mléko, neh piti leknutí vody. Lišej. 106. Lišej. ženr \'ÍCe ženy Lišej jest nemoc kožní aa bývají jím stiženy vice než muži. Často se obje\'ujc objevuje v obličeji aa člověka znešva Casto se \'čnuH. powrnost lidé mu zřídka věnují. řuje. Patřičnou pozornost a přísná dieta. ži\'otosprá\'a a l'ři lišeji je nutná řádná životospráva Při uzek} setých, uze­ varo\'ati jídel příliš solených, kyselých, Musíme se varovati musínk! vystříhati. Místo nich ných a liho\'in se musíme hla\'nč lihovin a hlavně hlavni! a hlavně 1>ramenitá, ovoce a služhr voda pramenitá, dohré služby koná nám n.ím dobré Cistota prádla zelenin}' jdou nám k duhu. Čistota jablka. jahlka. Lehké zeleniny lwchom si nebo{ tím bychom nutná. Lisej Lišej nesmíme dříti, nebof a šatu nutna. uhlíiili a mohli míti n,ísledky ublížili následky zlé. Jako vnitřní užíváni lidových prostředku uvádíme: užívání z lidovf·ch na pul a) l'hé «r tohoto na omčJc šalamounka. Dáváme 15 gr ťhé z oměje a) dno pije se od\'ar ~ minut a se ó. \'odr. Vaří se litru vody. 6—8 a Pije odvar ráno I díme llo šálku. Smísíme jej ss miékem aa cosladíme \'ečer po aa večer cukrem. ~r medu a Ill gr ruzmčlnčné tře se s 10 čistč rozmělněné tuh}· čistě gr tuhy hO jít h) 60 b) 1m>stfl'dck lžkce. Tento prostředek llO lžičce. ráno se toho po a večer užívá se r;íno a potí.-chto prostředku možno po­ Ohou těchto dobře pusohí. Obou dohře působí. snoiim kromě toho piti syro­ užiti dčtí. Dávejme jim u děti. užíti též u llOCpr:tou peprnou utřenou utřenou ss dohrou dobrou borovou k(>lomazí. kolomazí. Vnitřně se se užívá thé thé z pcl)·ňku pelyňku a šalvěje. 109. Lup)· Lupy na hlavě.

Proti lupům lupům na na hlavě účinkuje účinkuje dohře dobře vymýváni vymývání bře­ zovou vodou vodou a natíráni natírání čistým čistým oleJem olejem řepkovým, řepkovým. Dobrý prostředek jest to 10 itr sr sirkového mléka v osmince litru vody. Nutno vzíti vodu dešfon1u dešťovou neb neb rybniční. V láhvi chvíli obsahem j1 obsahem třepáme a kd~,ž když tekutina se se ustoH. ustojí, tu tu i> opatrně slijeme a každý den r.ino ráno hla\'U hlavu ji myjeme. 110. Mandle \\audic 1ankené. zanícené. \ 1iz •A11K111a •• »AiiKina.«

360

l i l . \\dlob)'. Mdloby. 111. Mdloby zachvacují 1..achvacuii člověka člo, ék.i po po n.ihlém náhlém v:r11.r.1ti využiti sil. silleknutim, leknutím, po po duševni duševní námdze námaze aa při křcčfch. křečích. Omdlelého uložimc uložíme řádnč, řádně, šat mu mu uvolnimc uvolníme aa křisfme křísíme omývánfm možm i ,v obli.:cj omýváním studenou vodou. Tuto možno obličej stfistříSpánky třeme octem aa dáváme čichati čichatj čpavek. V\ Vý­kati. Sp-.ínk:r tažek hořce hořec žl. dohře dobře účinkuje. rm:čilení m, rozčilením,

11.?. 112. Melancholie. Melancholii zahání ,·csel,i veselá spolc.;nost. společnost. Dohře Dobře prospfvá prospívá thé z konitrudu konítrudu aa koniklece horského. I113. 13. Menstruace špatná. (Viz čmýra.)

Menstruaci zadrženou hudl ar Kr afr.inu budí od, odvar gr šafránu na I1 šálek. š.·ílek. Dobře J)ohřc prospívá thé na thé z hcřmár,ku, heřmánku, odvar kručinky ss pelyňkem, odvar semene pivoňkového, pivo11kového, rouh routy 1.aza­ hradni všedohru. hradní ss kořenem kořenem všedobru. 11-t \\igréna. 114. Migréna. Při .. části Při migréně migréně stíhá stihá nás nás na na nčkte, některé části hta, hlavy)' siln~ silné holení. bolení. Znamenitě prospi\·á prospívá zde výtažek ze zelené k·ín•. kávy. Zrnka se se roztlukou aa nalije se na na to čistá čistá voda svafen;í. svařená. Po _ ~2—3 dnt..-c.h m,imc výtažek hotový. Tekutinu užfvámc dnech máme výtažek hotový. Tekutinu užíváme každý den vat i na den ráno. Dohře Dobře také prospivá prospívá užf užívati na prišek prášek roztlučených hohuU jalo,·co, ých. Stačí jednou za den den aa bobuli jalovcových. to r,ino vzíti pr;išku na špičku nože. Olej levandulový lcvandulo (' to ráno prášku na na na cukr. 115. Močeni Močení bolestivé.

Toto zahání odvar semene hazalkL ·t a hazalky. kručmk)', kručinky, voda březová, od\'ar odvar cihule cibule aa rozmarýn)', rozmarýny, oc!, odvarr z rozměln rozmělně­ kamejky lékařské, usušených ného semene kamcjky lék ' \ prášek pr šek z u„u • h čer­ \'cných jahod \'i J .) • vených jahod. Viz •lúimcn »Kánien 1111 močový.«

361

116. Močení do postele. \\ocení do

Z„ieneme jej odvadé,:. Zaženeme hla. ne uu dětí. V)·skytujc se hlavně Toto vyskytuje odva­ na noc. Nutno však věc několi­ hrusinkového na rem listí brusinkového jdt. nám jde kráte kr.ite opakovati. Také thé třezalkové dobře nám kůry jest zde také na místě. duhové kúry Odv..1r dubové k duhu. Odvar

kn·e. \\ocení krve. 117. Močení nemocc ... h ledvin. Nutno dáti horké Toto nastává nast,ivá při nemocech z. petružele. Šfáva píti odvar z, obklady Šťáva ledvin)' a piti obklad)· na ledviny zz citronu také dobře účinkuje. Odvar plicníku lékařského, Při močení krve nutno se výhorný. F^ři kopřiv aa přesličky ptesličh je výborný. porad(. Jako domácí n{un nejlépe poradí. kh:rý nám lékatc, který zeptati lékaře, f{1dně je rozl:esncků, řádně osvčdčilo vzíti asi šest česneků, lék se osvědčilo lžipíti. Sfá\'a a odvar piti. drtiti, svařit ss vodou a Šťáva z kopřiv po lži­ dohře účinkuje. vfnč zde dobře čkách a měsíček svařený svařen~· ve víně čk,ich a prospivá. hílé také prospívá. Šf{1va Šťáva z pupavy bilé 118. 11S. Močové Močové kamínk}', kamínky.

dod.av;í mc: močov1. K tomu dodáváme: i.Kámen močový.* \ 1z *Kámen Viz k, tu sladového květu odvar ještě pn,spivá tfto nemoci prospívá Pti této Při \'onné, truskavce. mařinky vonné, 119. ústroji. I 19. Močové ústroji,

pestarčiku, pe­ ....... thé í..C metrklfče. pctružel, šfáva lyněk. šťáva petrklíče. l) nčk. petružel, 120. Močo,•é Močové,·1·mčšo,·ánl. vyměšováni.

emcne. podporuJe odvar ze semene, \ měwvání podporuje Mu , · vyměšování Močové (kokc v). semene ocúnu. toholky (kokošky), pa,tuší tobolky listu iI květu k\ čtu pastuší ,,ebof jest o trn} mi, neboť hí•t1 opatrnými, pc ·ledním musíme býti tomh posledním Přt tomto Při jedem. ^ J dem.

362 Modřin)· . 121. Modřiny.

tc1M·mi, nam~en\·m1 zaháníme ohklady obklady teplými, namočenými ,• Modřiny zahánime ,.v lihu liliu neh neb octě. Velmi dobrý prostředek jest tento: Na misku porculánovou dáme čtvrt litru ,v ondy d y a do ni ui 1..amíchámc zamícháme jeden bitek. bílek. Potom kousek ledku dáme ptikl:idátekutin}· a náčinky v ni smočené přikládá­ rozpustit do tekutiny hodin;ich. ttc.:h hodinách. Zmizl po dvou až třech modřiny, Zmizí me na modřiny. nx.• na

Mrh·ke. 122. Mrtvice.

I

Mrtvice je následek výlevu kr\'e krve do rnozku. inozku. PiJa\.:I Pijáci a lidé, kteří se se těš( těší hlahobytu, blahobytu, hývají bývají nemocí tou často popo­ Jtnd\ zápětf, jindv iná často často ihned úmrtí v zápětí, stiženi. Mrtvice má ochrnuje jen část těla. choréh > a ,akročuJe lékař. Než přijde, uložme chorého Zde zakročme ohhla\'u dávejme studené ob­ urnlněme mu úplně šat. Na hlavu uvolněme Mavysttíhati. Ma­ musi vystříhati. klady. Lihovl'·ch Lihových nápojů nemocný se musí klady, ~tužby, léčeni elektřinou zde koná platné služby. sáž a léčení .\\ůra neb tlak na prsou. 123 Můra

pře­ Je prcJeho je Mura je tísnivý pocit na prsou. Příčinou jeho ptfpřed spánkem, míře pří­ sp{rnkem, piti lihovin v mffc žaludek před lišné a činnost srdeční. ro, á i se Láživné, ,varováni Léčení závisí ve stravě lehko záživné. zduch čersh f ,vzduch lihovin, v práci; procházky po večeři, čerstvý inek na prsa. ,.v ložnl(.1, ložnici, chladný o, ovinek magne o\Cho, 12 grr Dobře účinkuje 12 gr uhličitanu magnesiového. l grr odnatth , 2 uhli~anu sodnatého, prášku reharborového. rebarborového. 8 gr uhlídánu pr'šku syrupu. (» gr máty peprné. Vše se svaří ráno uživá. f ran a afí s, \ • . ) rupu, e1m plněný phtčný

•*

36.1 .36-'

124.. .M žitky. \Uith. 124

nervosním. hlavnč lidem nervosnim, tvoř( se lilavné Mžitky před očima tvoří krn neh trpí návalem krve usvětlenf neb kteří k1etf čtou při slabém osvětlení do hlavy. a záda. spťmky a Pomáhají Pom:íhajj zde chladné obklady na čelo, spánky dušcvnf. Hlavním lékem jest zde klid duševní. «

~ádor na dásni. 125. Nádor Nádor na d,ísni dásni vzniká ()(1 po zánčtech zánětech dásní. Bývá mčk­ měk­ N:ídor na pr«I\ alí uvnítf Nčkdy se provalí a PVa je teplými lél:ime JC Lakr~enf chirurgova, léčíme ,a zakročení , ařené pf otruh neb vařené pšeničnS' ch otrub tržníku, přtfslržníku, horkých pšeničných lkk)'·. ličky.

Nadýmání. mání. 127. Nadf

rozkl' dá z ittlna se sttcH, kde zažitina Nadýmáni se rozkládá nniká ,vee střevě, Nadi' m:íni vzniká btJzpusc,buH dlelné nčkdy způsobuji nv. které nám někdy c µI} tvoti se a tvoří plyny, citelné bo­ kraJinc. a v srdeční krajině. hlaq, na prsou a lcsti hlavy, lesti k. Jtdel. která se těch jídel, ,. r ,:ni se a varování klyslS'r a Zde účinkuje ůdnkuje klystýr k, pk a kapky dě a , vodě 1. bulo Kapk} cibulové nadý m·ínf. Kapky z11u obuji nadýmání. způsobují ve pu k,orce rov­ Od, r puškvorce prosph,aJi. Odvar dobte prospívají. o, zde dobře hř hřcbíčkové něž odst ran I. ad)° m nf odstraní. n nám nadýmáni

364

Nákaza. 128. Nákaza. 1.ah.inčjí ipůsobu zahánějí obč epidemií n.ikazu V ddobě nákazu různého způsobu Jahuhull ja­ lvýk,íni bobuli kapky cibulové s s vodou a česnek. Žvýkání k.11,kl' ústnl a ničí zárodky lovcových dcsinfikuJc dutinu ústní rovnčž desinfikuje >vých rovnéž lovc churohopludné. choroboplodné.

129. Nastuzeniny.

ihišku. Nastuzeniny odvar bezového květu a ibiSkti. Nastuzenin}· zahání od\'ar V) pocení. horká lázeň a dilkladné důkladné vypoceni. kne do hlavy. Ná,·al krve IJO. 130. Nával chladne návalu krve do hla, hlavy znamenitě chladné účmkujl znamenité y účinkuji Přj n.ívalu khd. ovinkr, ovinky, čerstvý vzduch a kl*d. hcdrniku hilého, bedrniku unci( bílého, prosp(\'á thé z jmelí Znarnenitč Znamenité zde prospívá a a kapk}' kapky třeí.alko,·é. třezalkové. krev. 'lečlstá krev. 131. Nečistá př1pr \ oda, thé připra­ bfezo, á \oda, napra, UJe březová Nečistou 'lcčistou krev napravuje Dobr~· prostředek jest tento: starčku. Dobrý ené ze star~ku. ,vené kočekankoHho ko­ ovsa. sa, půl hrsti čekankového hrstt o, Vezmeme asi 3 hrstě p,ov dy, pro­ litr~h vody. řene aa 2 dkg ledku. Vše svaříme ve 4 litrech ? -3 šálky. cedíme a/pijeme ráno aa večer 2—3 ccdimc iclcpnžlvár t zele­ stra1ra, požívání Krev nám nám zlepši zlepší živná a lehká strava, Krc,· če, ko niny. hlavně hlavné špenátu aa salátu, salátu. ovoce, odvar konopáče, n11n·. l' a kuph, kopřivy a šfáva z jitrocele.

pleC. Ne~lstá pleť. 132. Nečistá zJemn h , oda liliová b) la voda ynalcLclla byla R. 176.1:\ 1705 ,vynalezena ku zjemnění pa pf t překapaná Je to pleti a odstraněni odstranění ruznfch různých nečistot. ne\;l'ih t. Jest pleli

i

365

\'oc.la čcrstv~·,;.b a Tcntr1 voda z listu čerstvých a s~c sice pouze lilie hflé. bílé. Tento pa rfumerikh hý\'.Í prostfedek prostředek užf\'a užívá se se ještě dnes aa ,.v parfumeriích bývá k dostánf. ~ké svěžesti s\'čžesti :t dostání. Dodá\'á Dodává kůži mlaď mladičké a jemnosti. Máme-li různé \'Yrážk}· vyrážky na kuži, kůži, tu tu užíváme ohkladu obkladu z uvařené rozdrclacho\'áním tístní aa nosu nosu voJou Vyplachováním dutin} dutiny ústní vodou se se slabým ,octem. ctem. hl b) Litr ječného od,·aru. odvaru, 1110 100 gr o.:ta, octa, 120 120 gr medu se se smísmí­ chá, svaří, s\'aří. da \'}'dtladnouti a tímto kloktáme aa ířká~k.ídá vychladnouti me do nnosu. su. Při tom chladnč umy\';. Prntom celé tt'llo tělo se chladně omývá. P ro hudhn ámc tělo takt~ ch!adm.·. budime-lili se se ,. v noci, noci. om~, omýváme taktéž chladně.

US. o,·é nemo..:i. 135. '.'ien Nervové nemoct

I\ n·o,·é nemoci ísou sou ruzné. Ne,~ .. stčj1 J~ rNervové různé. Nejčastěji je slaho slabostt nner­ aa ncn osita. Nen O\ "la bos je ,všeobecně scohc.;n nazý­ n · nervosita. Nervová slabost \ 'na »neurasthenifc asthcnifc aa projevuje proJe\'UJe 5e vána se dr.ížd1v dráždivosti.I, c1thcitli­ sto s hypochondrů h ... 1mdrÍ( a o ti nesnesitelnou n sitclnou aa spoju·_ e 1.:často vostí spojuje .se m la neholil. Po lavnl podrážděnost podrážděn, t •a p 1 • né u J nf melancholii. Pohlavní přílišné ukájeni ppudu •du pohlavního, pohl \ nfh,, jakož i onanie klade 'kladv k neuklade základy rasthcnii. rasthenii.

'vová o\:,

366

Hlavní vecf l;1znč, lehká výživa, lehká ved je klid, studené lázně* pfikr~·vka \'Zduch aa fádné přikrývka v noci misto místo peřiny, cerstvý čerstvý vzduch řádné zamestn.íni zaměstnání tělesné i dušemi. duševní. Jako dobrého prostředku uživ,íme užíváme odvaru arniky aa potiráme v~·tažkem z libečku aa to dennč. potíráme údy výtažkem to .?krále 2kráte denně. Nervositu léčime léčíme klidem. klidem, ,·ečer večer nečteme ničeho ničeho rozroz­ čilujicího čilujícího aa nepijeme lihovin. Studené koupele zde pupo­ m,íhajj máhají velmi dohře. dobře. Také od\'ar odvar z čemeřice zek-né zelené neh neb omčje oměje šalamounku lde zde prospěje.

,)

IJlatí platí totéž co o o neurasthenii.

137. Ncsparnst. Nespavost. na loJ.e. Po \'ečcři večeři nesmíme Hli jiti ss plným žah„dkem žaludkem na lože. aspoň dvě hodin}', ahy žaludek se Čekejme aspoň hodiny, aby se nám nám trochu n·pr,ízdnil. vyprázdnil. Práce aa lehká stra\'a strava chráni chrání před nespavosti. nespavostí. Kdo chceš klidně sp:íti, spáti. uč uč se se řádně pracovati. NespaNespa­ vost je trestem na lenochy aa břichopásky. Pochází \'šak však duševní přepracovanosti a od od duševniho duševního utrpení. také od duševni přepraco\'anosti a utrpcni. Mazáni žitnou kořalkou na prsou, \'nějšich Mazání vnějších stranách stehen aa na na chodidlech, pak třeni celc1 čela dlani dlaní zaháni zahání tuto pm ozuje. Thé z kakostu lučnlho nemoc aa spánek přivozuje. lučního tři­ tři. kráte dennč po kofliku dohře účinkuje. ú„inkuJe. Pr:šku krátě denně koflíku dobře Prášků různých se pfivose ,·ystfihejmc! vystříhejme! Od\'ar Odvar z neloupaných bramhoría bramborů přivo­ i.uJe zuje sp;ínek. spánek.

I.íř*. Nevolnost. Nevolnost, zvláště zvláště na cest,ich, cestách, zapuzuJí zapuzují kapkr kapky třezal­ třezalkové ss ~ukrem cukrem požaté. požité. 139. Nežit.

Viz hnisavé vtedL vředy. K lomu tomu dodáv.ime: dodáváme: Na nežil)' j)oupat rybfzových nežity dobře dobře 1i~inkuie účinkuje mast z poupat rybizových lltřených utřených ss máslem. 140. Soh)' Nohy bola,,é. bolavé.

\'iz .• K tomu dodáváme: Viz •Bolavé »Bolavé nohy nohy.* Staré rán)' rány na nohou zhojfme, zhojíme, když zelené žato žito usuusu­ ~dlcm šfme šíme a na pr.Bek prášek rozmčlnfme. rozmělníme. rento Tento utteme utřeme se sádlem nesoleným a mastl masti rány nalir;íme. natíráme. Tak zhoj( zhojí se Ii staré neduh)'. neduhy. 141. Oběh krve špatný.

Tento napravuje 1mišek prášek L>. plodu sanl,ílového santálového dteva. dřeva. (Obdržíme >hdržíme jej v lék,irnác.h. lékárnách. Očnf nemoci. 14l. 142. Oční

~ozpoLn.inf ~nich nemoci Rozpoznání očních nemocí usnadni lékaři nakapar nakapaný· atropin do oka. Tento vyrábf vyrábí ,e se z rulíku zlomocného zlomocného. m jedem. Jest velmi prudk). prudkým Očnízánět. zánět. 4J. Očnf I143.

Nesmfme no • kde s e kouří a Nesmíme pohývall pobývali v m místnostech, vá c jako obkl d kou práší.• N Na oca oči d dáváme obklad kousek \.:Crst čerstvého sádla

368

neškvařeného. Pomine ve dvou1 dvoui dnech. Je-li oko i víčka červená a a slzí-li, trn trn věc je vážná aa můžeme i oslepnouti. Zvláště u dětí musíme býti na to pozcrni. pozorni. Poraďme se ss lékařem. U dospělých prospívá: a) 10 10 gr chrpy polní, svařené ve ~ Ki I1 vody. Svařeninou oči vymýváme. b) Obkladek světlíku. c) Vymývati oči odvarem orseje jarního. d) Totéž ss odvarem starčku ss medem. e) 10-12 10—12 kdouilových kdoulových jader rozdrtíme aa dáme do 1 del dcl vody. Touto třepáme tak dlouho, až se utvoří hlen. Tento plátnem čistým vylisujeme aa tekutinou svlažusvlažu­ jeme obklady na oči.

144. Odměšování Odměšování moče. moče. Dobrému odměšování moče napomáhá cibule v po­ pokrmech. Z toho vidíme, že nejen pokrmům dodává chuti, ale že i zdravotně v pokrmech je přímo nezbytná. 145. Odřeniny.

Tentýž prostředek jako u modřin. K tomu připoju­ jeme: Dobře na odřeniny účinkuje sůl v plátně zabalenú zabalená aa přiložená. Natírání mastnntami, mastnotami, hlavně olejem olivov., oHvov., jest velmi iÚlčinné. účinné. Anglická náolast náplast koná dobré služby. 146. Ochablost břišních nervů.

Tuto léčí svařených 20 gr sušeného řebříčku v 1'4 ':Í litru vody. Piieme Pijeme ~4kráte 3—4kráte denně jeden šálek odvaru

369

147. Ochrnutí jazyka. O c h rn u tí ja zyka.

Zvýkáme Žvýkáme zázvor, bobule lýkovcové neb kůru k ů ru lýkovlýkov­ covou. covolll. Ochromení. 148. Ochromení. Při ochromených údech pomáhá tření vlněnými šátky, elektrisování, natírání výtažkem lihovým z kořene kozkoz­ líku lékařského neb mravenčí silicí. Do koupelí svařu­ jeme arniku. Ostatně viz »Mrtvice«. Údy natíráme také olejem z mateřídoušky.

149. Omámení.

V hlubokých studnfoh studnách aa ve starých sklepích i jinde možno se omámiti neb i docela zardousiti omamnými plyny. Jedním z nich jest kysličník uhličitý. Omámeného vyneseme na čerstvý vzduch, uvolníme mu šat aa zavezave­ deme umělé dýchání. K nosu dáváme mu čichati čpavek a skráně třeme octem. Přiložíme--li a Přiložíme-li chladné zrcátko k nosu omámeného aa zarosí-li se aspořt aspoň trochu, je to dodo­ brým znamením křísícího se života. Podobně křísíme též omráčeného. 150. Omrzliny.

Omrzlý úd třeme sněhem aa pobýváme ve chladné místnosti. Natíráme jej ole.iem olejem olivovým. J,iko Jako obklad dáváme terpentinový olej utřený se solí. Vše se tře i:ak Jak dlouho, až vznikne těsto. Omrzlý úd ponořujeme též do studené vody, nato jej třeme flanelem aa obalíme, abv se nezahříval. Natíráme jej olejem heřmánkovým. A. Rath: Léčivé rostliny.

24

370

151. Onanie. O nanie.

Onanie či sebeprznění vyskytuje se u mužů, žen, dídí­ vek, jinochů, ba i u dětí aa mívá strašré strašné následky. Zl:, Zlo plodí opět zlo. Energie životní prchá aa vývin tělesný i duševní přestává. Násl~duje Následuje duševní rozrušenost, tělesn:i tělesná slabost, tulberkulosa, tuiberkulosa, ba i šílenství. tllavní věcí je pohlavní čistota aa zdrženlivost. Volný Hlavní šat, řádné lože aa dozor vykonají zde svoji úlohu. UkažUkaž­ me chorému na strašné následky pro něho, případně i pro jeho potomstvo, které pro hřích otcův neb matčin bývá často předčasné smrti zasvěceno. Oddají-Ji Oddají-li Sť se děti ona'lii, onanii, tu užívá se zvláštního přístroje ku zamezení této neřesti jak u dívek, tak i u hochů. Domluva rodičů laskavá aa zázá­ roveň přísná mnoho zde zmůže. 152. Opar lícní. rozchodníku Opar lícní natíráme čerstvou šťávou rozchoc.lníkn polní. obecného neb šťávou z macešky· macešky'polní. 153. Opaření. Opařená místa natíráme mastnotami, hlavně olejem olivovým aa není-li tento po ruce, užijeme oleje řepkového neb obyčejného, který lid jmenuje »dřevěným«. Puchýře propichujeme aa desinfikujeme lysolem neb kyselinou karbolovou. Tu nutno nakapati náležitě rozředěnou na vatu aa přiložiti. Přischne-li, nesmíme vatu odtrhávati, abyaby­ chom kůži nestrhli. Je-li opařena třetina těla, je marmar­ ným veškeré pomáhání aa postižený je zasvěcen smrti.

154. Opruzení.

Malé dítky rády se zprudí aa matky zasýpají je sestrouhanou moukou ze spodiny bochníku chleba neb

371

práškem plavuňovým. plavuúovým, Tento si opatříme v lese neb id iej koupíme u materialisty, materialisty. Lidé tlustí také rádi se zprudí tam, kde kůže se nejvíce tře. Tu třeba zabrániti tření dobře ušitým spodním prádlem a a natřením lojem pří­ slu!Šných těie. slušných míst na těle. 155. Opuchlé Opuchlé břicho. břicho.

Opuchlé břicho dostáváme následkem vodnatelnosH vodnatelnosli neb špatně fungujících orgánů vnitřních. Zde musí ~c se hledati příčina nemoci aa dle toho léčiti. To dovede ien jen lékař. Obyčejnou opuchlinu vyléčí nám silnější odvar ze zelených slupek okurkových neb káYa káva z umleté čočky, čočky. 156. Opuchlé nohy.

Máme-li opuchlé nohy, rozválíme rozpálíme dubové prkno aa stojíme na něm tak dlouho, až vychladne. Věc opakujeme. Také přikládáme horké pšeničné otruby aa vařený reřebříček. 157. Opuchliny, Opuchliny.

Opuchliny léčíme, svaříme-li stejným dílem květ slézu, heřmánkui, komonice lékařské, kopřivy a heřmánku), a levandule. V odvaru máčíme lněné plátno aa přikládáme na bolest. 158. Osypky.

Osypky vznikaií vznikají epidemicky u dětí. Nákaza vyhání se hlavně potem. Po slou1pání sloupání řádná koupel nutna. nutná. Za náná­ poj dáváme dětem chladný odvar z rozdrceného ječmene ječment ss heřmánkem. Pro pot lipový neb bezový květ. kv ět. 24* 24*

372

u ddětí. klouby 159. Oteklé O te k lé k lo u b y u ětí.

a pak ho vložíme Hovězí morek dáváme vymočiti a do půl litru vína bílého. Vše se pováli a procedí. Morek povaří a dí2-3kráte jím dí­ a pak denně 2—3kráte uschované pro potřebu a těti klouby natíráme. 160. Oteklé mandle. *

koSvaříme lněné semeno a rozetřeme ss ibiškovým ko­ 5e řenem. Vše přikládáme teplé na krk. Někde dává se moa vnitřně užíváme mo­ komonková náplast a jako obklad komonicová rušovou šfávu. šťávu. 161. Otekliny vůbec. a Otekliny léčí výtažek z jitrocele, šalvěje, pelyňku a fenyklu. Všeho stejný díl. Tohoto užíváme po kapkách buď lněného semene neb vnitřně. Jako obkladu užijme bud mařinky vonné. Nutno ale obklad přikládati mírně teplý. 162. Otok oční.

Obklad z odvaru čočky. 163. Otok žaludku.

Otok žaludku léčíme požitím: prvý den lžicí šťávy z čerstvého žita zeleného, druhý den z pelyňku, třetí z černé ředkve. Tak činíme po celý měsíc. 164. Otravy.

a žaluů!vodu Nemoci lýkorvzachvácené kosti léčí natírání výtažkem z kůry lýkov­ pozor, pije, Nutno ale dáti pozor, cové. Také slabší odvar se pije. neboť jest silně jedovatým. Porada s lékařem jest zde nutna. nutná. 245. Šílenství. šílenství. Zde nuitno nurtno při počínajícím šílenství zabrániti návalu krve do hlavy. Děje se to náčinky studenými a užíváním kapek třezalkových v líhu. Těchto dáváme asi 25 na vody, Olej levandulový na cukr také zde osminku litru vody. účinkuje, dohře účinkuje. dobře 246. Škrkavky.

Frn Děti často škrkavkami škrka1vkami trpívají a mnoho bolesti iirn způsobují. Které děti pojídají hojně ovoce, ty škrkavek vypuzují, Podobný nemívají. Šťávy ovocné je z těla vypuzují. proz.elí. Domácích pro­ účinek má mrkev, česnek, kyselé zelí. Jsou to: Jádra tuirků středků proti nim máme hojně. Jsou1 čili dýně, brusinky, cibule neb česnek v mléce vařený, čerstvá šťáva šfáva z konopáče, červené jahody, výtažek z hořce žlutého, odvar z plodů jmélí bílého, pelyněk, zeměžluč, odvar ze zelených slupek ořechu vlašského, kaodvar netřeskových listů ve víně, odvar z kořene ka­ pradí a starčku. Dobrým a neškodným prostředkem jest zde šťáva šťúva z rozstrouhané mrkve. Pije se večer asi

396

pul šálku aa ráno se wžívá užívá 10-15 10— 15 kapek rozpuštěného vinného kamene. Po vyjití škrkavek z těla dáme dítěti heřmánkové thé. V lékárnách se užívá jako prostředku radikálního proti škrkavkám santoninu. 247. Škytavka.

Škytavku zastavujeme hlubokým dýcháním a pitím chladné vody v malých doušcích. Prášek ze semene anýzu zahání škytarvku. škytavku. 248. Špatná krev.

Viz »Nečistá krev.« Thé z bobulí jalovcových dobře nám krev vyčistí. 249. Špatná výživa.

Špatná výživa není ovšem nemocí, ale mnohé nemod nemoci zavinuje, zavinuje. Zde je potřebí výživw výživu) Llepšiti zlepšiti dle tělesného stavu postiženého, aby výživou dodalo se tělu látek potřebných ku stavbě kostry, svalů i krve. U sešlých osob starých napravuje výživu pojídání annanasu. 250. šťávy Šfávy zkažené. Šťávy těle našem upravuje thé z kopřivy, kopřivy, Šťávy zkažené v těle třezalky, šalvěje a řebříčku. Všeho se béře asi st,ejný stejný díl. Dobře prospívá zde čaj, připravený z máty peprné,

zeměžluče a šalvěje. Šťávy zkažené vznikají při chorochoro­

bách žaludečních, střevních, ledvino,vých ledvinových a jaterních. Zde dluižno uzůravení jest již dlužno odstraniti příčinu aa pak uzdravení věcí snadnou. Správná výživa a zdrženlivost pohlavní zde také rozhodují.

397 Š p a tn ý v zd u c h . vzduch. 251. Špatný

různé choroby a stazaviňuje často často různé sta­ Špatný vzduch zaviňuje nevení hermeticky uzavřená jsou semeništěm různých ne­ moci. Choroboplodné zárodky mají v něm dobrou půdu mocí. a v takových obydlích vznikali vznikají infekční choroby. Zde se musí řádně větrati a slunce yiusí ~1~usí míti do bytu přístup, rozAiičilo bakterie nemoci roz­ aby účinkem svých paprsků /ničilo šiřující. Naše Na.š,e přísloví praví: »Kam slunce nechodí, tam místě .. — právě zde je na místě.. přísloiví právě A toto přísloví chodí lékař.« A Bakterie ničíme též vaříme-li na plotně v hrnku šišky pryskyJedlové jedlové neb smrkové (zelené), větvičky mladé, prysky­ zrnek na plotnu docílíme řici. Hozením jalovcových týchž činků. P rvý prostředek naplňuje vzduch příjem­ činkú. Prvý nou lesní vůní. Australský blahovičník (Eukalypus glonaplň.uoe vzduch. Za doby epibulus) rovněž svojí vůní naplňuje epi­ podemií neměl by nikde ve světnicích scházeti. Větší po­ způsobuj,e však bolení hlavy. čet rostlin způsobuje

Víta. 252. Tanec sv. Vita.

lekTanec sv. Víta postihuje někdy děti po silném lek­ Vť­ nutí. Léčení závisí v otužování celého těla omýváním ve ·vypocení. Při tom musíme dbáti, studené vodě a řádné vypocení. nesesláblo. Silná strava a denní aby nám dítě pocením ne3esláblo. požívání 15-20 15—20 kapek pelyňku neb 5-10 5— 10 kapek tresti pivoňky, kořene pivoňky, Šťáva z kořene působí. Šťáva dobře působí. kozlíkové zde dobře víno pelyňkové a odvar z petrklíče má zde blahodárný vliv. 253. Tasemnice. Tasemnice. Tusémnie+ dostaneme požitím uhrovitého vepřového, Tasémmei špatně vařeného neb pečeného masa. Zárodky z tohoto vyvinuií. masa dostávají se do našeho těla, kde dále se vyvinují.

39

Tasemnice dosahuje v našich střevách značné délky a výkaly části tohoto ci:z:opasníka cizopasníka dostávají se z těla lidlid­ ského na 'Venek venek aa zde opět do těla vepře. Te!lto Tento škůdce působí člověk,U! člověkul značné nepříjemnosti, bolesti, ujímání, ba i chudokrevnost, neboť skoro veške,ré veškeré látky tělu určené zažije dobře tasemnice. Tasemnici vypudíme: a) Silným odvarem z resedových květů; po něm poži­ požijeme dávku ricinového oleje. b) Vypijeme-li na lačný lačný žaludek kokosové mléko a snísní­ me kus ořechu. c) Odvar z kořene kapradí. Tento zapijeme šťávou ~ťavou bru­ brusinkovou. sinko vou. d) Svařená rozdrcená semena tykve ss cukrem; dává se obého asi osminka kg. e) Květ kussový, který koupíme v lékárně, necháme močiti ve ¼ Y\ I1 vody a na lačný žaludek požíváme. Těžkosti žaludeční. žaludeční. 254. Těžkosti

l

Při těžkostech žaludečních užíváme denně lžičku v výý­ tažku z hořce žlutého neb třikráte denně na špičku nože rozmělněného semena fenyklu.

255. Tíha na prsou.

Zde užívá se thé z divizny, rozmarýny a anýzu. Sladí se medem. Viz »můra.. h:•kařská, to­ to146. Klejicha lékařská, lita lékařská . . 1144 44 149. Klen K l e n ................................ 145 150. Kličky ohilnc obilné . . 1145 45 l:'ll. lučru 151. Kmin luČni . 1145 45

152. Kmín vodní či halucha

vodní . . . . 146 147 153. Kokain to154. Kokoška či pastuší to­ bolka

.

155. Komonice lékařská

I156. Sn. Koniklec horský

.

157. Konopáč či sadec . 158. Konopi Konopí 159. Konitrud Konítrud lékařský

lfiíl. 160. 161. lfil. 162. 163. I164. fi4. 165. 166. 167. 168. 16!1. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 174. 175. I176. 7fi. 177. 178. 178* 179. 180. 181. 181. 182. 18:~. 183. 184. 185. 186 i B6 187. 188. 180. 1811.

Konvalinka Kopr zahradní Kopretina bílá Koprník štHinolistý štětinolistý Koprník úzkolistý Kopřiva dvoudomá Kopytník . Korvandr setý Kořen granátový . Kosatec bledý Kosatec florentinský florcntinský nčmecký . Kosatec německý Kosatec žlutý Kostival lékařský lékařský . Koukol polní . Kozalcc Kozalec . . . . Kozi Koží brada luční . Kozinec sladkolistý Kozi Koží noha Koží pysk Kozí Kozlíček jarni Kozliček jarní Kozlík lékařský Krahilicc Krabilice mámivá . Krtičn ik hlíznatý Krtičník hliznatý . Křídlatci: trojlistý . Křídlatec Krui:inka • Kručinka barvířská '. Kruš111a Krušina obc.:ná obecná Křťn K ř e n ................................ Kuklík obecný K) I •~ ~-1hulkatá Kyčelnice cibulkatá

147 149 149 150 151 152 153 153 153

154

154 154 155 155 156 ISfi 156 ISfi 156 157 157 158 158 158 159 159 159 160 160 160 I161 6I 161 I6I 161 161 162 162 163 I163 63

Sir.

163 Kýchavice bílá . 163 . 164 164 lékařský Kyvor lékařský Laskavec srstnatý . . 1164 64 Len luční . . 1164 64 Len setý . . 1164 64 Lentišek , . . 1166 66 Lékořice . . 1166 66 Levandule klasnatá . 167 Libeček lékařský . . 1167 67 lfiR Lilek černý či psí víno 168 fiR Lilie bílá . . . 1I68 Limba . . 1169 69 Lípa malolistá . 1169 69 Lípa velkolistá . 1170 70 Liska L í s k a ............................... 170 171 Lišejník islandský . . 171 171 Lobelka modrá . 171 171 Locika jedovatá . .171 zahradní: salát Locika zahradní; 172 hlávkový . . 172 172 209. Lomikámen zrnatý . . 172 172 210. Lopucha menší . 172 211. Lopucha pavučinatá . 172 173 212. Lopucha větší . 173 173 213. Lýkovec . . 17 3 175 Mact:ška polní 214. Maceška . 175 215a. Máčka polní . . 175 215b. . 1176 76 215h. Mák setý 178 216. Mák vlčí . . . . 178 217. Malinník . . . . 178 218. Mandle setá . . . 1178 78 219. Mandloň obecná či mandlovník . . 1179 79 220. Maniok . . . . 1180 80 Maniok 221. Manna . . . . 1I880 0 222. Marhaník • < . . . 181 181 223. Mariánka n. majoránka 181 224. Mařinka barvířská . 182 barviřská I K2 225. Mařinka vonná . 182 226. . . . 1I8R:i 3 11:sni ,\\áta lesní 22fi. Máta

l!-10. 190. 191. l!:ll. 192. 193. 194. 195. 196. 197. 198. 199. 200. 201. 202. 203. 204. 205. 206. 207. 208.

Srr. Sir.

a pt:prná ,\lát Máta peprná . . 1I88:i 3 Mateřídouška Atateřídouška . . 1185 85 Mt:čik Mečík stř~hovitý střechovitý . . 1186 86 8fi Med M e d .............................. I186 MedvčdiH. 268. 2~( 269. 270. 271. 272. 273. 274. 275. 276. 27fi. 277. 278. 27R. 279. 27Cl. 2RO. 280. 281. 2R2. 282. 2H3. 283. 284. 2H5. 285. 286. 287. 288. 2HH. 2~1. 289. 290. ~li. 291.

~2. 292. 2. 3. 293. 2!1-:. 2ÍM.

Tíha T i ha na prsou Tlučt-ni Tlučeni srdce Tlustý . T lustý krk . . Trávení špatné Trháni v údech . Třesavka . Tuberkulosa . Tučnost . T vrdá slezina . Tvrdá T vrdá stolice . Tvrdá ...................... T yfus Tyfus Tyf T y f skvrnitý . Udeření Udeřeni bleskem bleskem . Udušeni Udušeni . . . . úpal sluneční .. Opa! sluneční úplavice Úplavice . úplavice Úplavice cukrová cukrová . ústroji močové Ú stroji močové Ušní . Ušní bolesti bolesti . . Vápno v oku . Včtry V ě t r y .............................. Vlasv šedivé . Vlhkost vv hlavč hlavě . . Vlhkost Vodnatelnost . Vodnatelnost Vodnatelnost břišní břišní Vodnatelnost Vodnatelnost hrudní hrndní Vodnatelnost mozková Vole V o l e .............................. Vrhnuti krve Vrhnuti krve . Vrhnuti pokrmu Vředy Vředy na na plicích plicích . Vředy Vředy na na tčle těle . . Vředy Vředy skrofulosm skrofulosni . Vředy Vředv v ústech \"fedy žaludeční žaludeční Vředy Vřed)' žalud a střevní "'třt'vni Vředy žalud, Všiš i ....................... • . . . V Vycházení konečníku . \'vlézáni zoubku Vylézáni zoubků . V)·mtšováni mo(I Vyměšováni moči .

:i98 295. 398 29:\. 398 2fln. 296. 399 2!17. 297. 399 298. 21l8. 399 2'11J. 299. 399 '.UXI. 300. 400 301. .301. 400 302. -'t,O 401 303. 303. 401 401 304. 30t. 401 401 30!'i 402 •305. •· 306. 402 402 306. 307. 402 308. 402 :m.~. 403 309. 310. 403 3 IO. 403 311. 404 404 312. -ltl4 313. 404 404 4« 141314. 314. 404 315. 405 31G. 310. 405 405 317 317.. 405 318 318.· 405 319. 406 I