Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce [1 ed.] 9788073575564

Citation preview

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce NEBOLI O ČEM JE SOUČASNÁ BOZP

T o m áš N e u g e b a u e r

0

Wolters Kluwer Česká republika

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Neugebauer, Tomáš Bezpečnost a hygiena práce v kostce neboli o čem je současná BOZP / Tomáš Neugebauer. 1. vyd. - Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. - 260 s. - (Bezpečnost práce v praxi) ISBN 978-80-7357-556-4 (brož.) 331.45 * 613.6 * (437.3) - bezpečnost práce - Česko - hygiena práce - Česko - monografie 331 - Práce [4]

© Tomáš Neugebauer, 2010 Kresba: Alice Neugebauerová, 2009 ISBN 978-80-7357-556-4___________________________________________________ Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce Vydalo nakladatelství W olters Kluwer, U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3

Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a poža­ davků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. § 106 odst. 4 zákoníku práce

Příklady z praxe: 1. příklad Za smrt traktoristy, ve věku 35 let, jenž se v březnu 2005 udusil pod osmi tunami chlévské mrvy, kterou na sebe spustil z valníku, se před soudem zodpovídal zam ěstnanec zem ě­ dělské společnosti. Tento muž zde měl na starosti mechanizaci. Policií byl obviněn z trest­ ného činu ublížení na zdraví s následkem smrti, protože řidiče řádně neproškolil. Podle sdělení Policie ČR nejenže poškozeného řádně neproškolil podle platných záko­ nů, ale též nezajistil jeho seznámení se s návodem k obsluze traktoru a nezajistil lékařské prohlídky k ověření zdravotní způsobilosti zaměstnanců. Dále neprokázal poskytnutí dosta­ tečných informací o výsledcích hodnocení rizik a o opatřeních na ochranu před jejich půso­ bením. Neseznámil zaměstnance ani s provozním bezpečnostním předpisem, kterým se stanoví pracovní a technologické postupy pro běžné provozování dopravy. V důsledku uve­ dených porušení předpisů tak značnou měrou přispěl ke vzniku sm rtelného pracovního úrazu. 2. příklad Na dva roky podmíněně s odložením na zkušební dobu tří let byla v lednu 2005 za trestný čin ublížení na zdraví odsouzena primářka za to, že na operačním sále nechala v použí­ vání předtím deset let nepoužívaný přístroj (lacino nakoupený ze skladu Státních hmotných rezerv), napomáhající stavět krvácení, a to i přesto, že po jeho instalaci na pracovišti nebyl technický stav přístroje prověřen specializovanou firmou a nebyla provedena jeho revize. Též k jeho používání nebyl proškolen personál. Odvolací senát rozsudek potvrdil. V důsledku skryté vady způsobil zdravotní přístroj po provedených gynekologických operacích pěti ženám ochrnutí nohou. Soud došel k názoru, že hlavní odpovědnost nese primářka, neboť jako vedoucí zaměstnanec pracoviště byla osobou odpovědnou za zajiš­ tění BOZP, do jejíž kompetencí bezpečnost technických zařízení bezesporu patří. Odpovědný není ten, kdo přístroj zakoupil, ani technické oddělení, které zajištlije (objednává) provedení revizí, ani revizní technik, ale vedoucí zaměstnanec. Zřetel nem ů­ že být brán ani na to, že lékař nemůže být odpovědný za funkčnost zdravotnické techniky, jak tvrdila obhajoba, ani na to, že na sále vše připravují instrumentářky. Paní prim ářka byla shledána odpovědnou za to, že nechala v provozu přístroj, o kterém nevěděla, zda není nebezpečný, prakticky tedy za svou neznalost výsledků stanovených kontrol a revizí, které vyplývají z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

3

OBSAH

Ú vo d ....................................................................................................................................................10 1

T erm inologie............................................................................................................................. 12

2

Co je bezpečnost a ochrana zdraví při práci................................................................15 2.1 Nové pojetí B O Z P ........................................................................................................ 18 2.2 Vliv firem ní kultury na B O Z P ..................................................................................... 21

3

Systémový přístup k B O Z P .................................................................................................. 23 3.1 Principy strategie řízení B O Z P .................................................................................. 25 3.2

Certifikace systému managementu B O Z P ............................................................. 27

4

Právní a ostatní předpisy k zajištění B O Z P ....................................................................31

5

Odpovědnost za B O Z P .......................................................................................................... 33

6

BOZP v m im opracovních v z ta z íc h .................................................................................... 35

7

Odborní poradci zam ěstnavatele na úseku B O Z P ......................................................... 36 7.1 Odborně způsobilá osoba k prevenci riz ik ............................................................. 37 7.1.1 Kvalifikace, znalosti a dovednosti odborně způsobilé osoby k prevenci riz ik ..39

8

7.1.2 7.1.3 7.1.4 7.2

Povinnosti odborně způsobilé osoby k prevenci riz ik .......................................... 43 Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik versus bezpečnostní technik 46 Uplatnění kvalifikace v zemích Evropské u n ie .......................................................47 Lékař závodní preventivní p é č e ................................................................................47

7.3 7.4

Koordinátor BOZP na staveništi................................................................................48 Odborní poradci zaměstnavatele v oblastech, které se do BOZP p ro lín a jí 49

7.5

Preventista B O Z P ........................................................................................................49

Managem ent riz ik .................................................................................................................... 51 8.1

Vyhledání a vyhodnocení rizik při práci................................................................... 51

8.1.1

O čem je současná bezpečnost a ochrana zdraví přip rá c i................................. 53

8.2

Kategorizace prací, rizikové faktory a rizikové prá ce ........................................... 54

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

5

9

10

Základní povinnosti zam ěstnavatele a práva a povinnosti zam ěstnan ce

Základní povinnosti za m ěstnavatele........................................................................57

9.2 9.2.1 9.3

Estetická úprava pracovišť......................................................................................... 59 Při umístění nástěnek a květin je nutné dbát na požadavky požární ochrany............................................................................................................. 61 Základní povinnosti zam ěstnavatele vůči zaměstnancům jiného

9.4

zam ěstnavatele............................................................................................................. 62 Práva a povinnosti zam ě stn a n ce ..............................................................................63

Zajištění poskytnutí první p om oci................................................................................... 65 10.1 10.2

11

57

9.1

Vybavení lé ká rn iče k.................................................................................................... 65 Traum atologický plán versus krizový p lá n ............................................................. 71

Školení BOZP zam ěstnanců...............................................................................................73 11.1 Zajištění školení BOZP z a m ě stn a n ců ..................................................................... 75 11.1.1 Provádění školení formou e -le a rn in g u .....................................................................78 11.2 Informace, které je vhodné zahrnout do školení o právních a ostatních předpisech k zajištění B O Z P ...................................................................................... 79 11.3 Profesní odborná školení a z k o u š k y ........................................................................ 82 11.3.1 Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových v o zid e l........................ 83

12

11.4 11.5 11.6

Školení organizace a poskytnutí první p om oci.......................................................88 Školení zam ěstnanců-cizinců.....................................................................................88 Školení zaměstnanců cizích firem, kteří pracují

11.7

na pracovištích zam ěstnavatele................................................................................ 89 Další možnosti inform ování zaměstnanců o B O ZP............................................... 90

Závodní preventivní p é č e ................................................................................................... 91 12.1 12.2

13

Preventivní lékařské p ro h líd k y .................................................................................. 91 Povinná očko vá n í......................................................................................................... 98

Poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných n á p o jů ............................................................................................................ 99 13.1 Poskytování osobních ochranných pracovních pro stře d ků ................................. 99 13.2 Poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků................................ 102 13.3

14

Poskytování ochranných n á p o jů ............................................................................. 104

Požadavky na pracovní p ro s tře d í................................................................................. 107 14.1 Technické a organizační požadavky na pracovní p ro s tře d í..............................108 14.2 14.3

Pracovní prostředí na sta ve n išti.............................................................................. 109 Požadavky na pracovní prostředí z pohledu ochrany z d ra v í............................111

14.4

Hygienické požadavky na vybavení p ra co višť..................................................... 114

14.5

Požadavky na malování a úklid............................................................................... 116

14.6 14.7

Hluk a v ib ra c e ............................................................................................................. 116 Ionizující a neionizující záření a la se ry................................................................... 117

14.8

Open Office...................................................................................................................118

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

15

Zajištění BOZP při provozování technických zařízení............................................120 15.1 Co to jsou vyhrazená technická za říze n í? ............................................................ 122 15.1.1 Zvláštní odborná způsobilost.................................................................................... 123 15.2 Všeobecné požadavky na technická zařízení.......................................................124 15.2.1 Stroje, technická zařízení, přístroje a n á řa d í........................................... 124 15.2.2 Základní požadavky na technická zařízení...............................................125 15.3

Vyhrazená a další elektrická zařízení.................................................................... 126 15.3.1 Vyhrazená elektrická zařízení......................................................................126 15.3.1.1 Vyhrazená elektrická zařízení po 1.červnu 2 010....................127 15.3.2 Další povinnosti spojené s provozem elektrických zařízení.................. 128 15.3.3 Elektrické ruční n á řa d í.................................................................................. 129 15.3.4 Elektrické spotřebiče......................................................................................130 15.3.5 Revize a kontroly elektrických spotřebičů a ručního nářadí po 31. prosinci 2 0 1 0 ......................................................................................131

15.4

15.3.6 Elektrické zdravotnické p řístro je ................................................................. 133 Vyhrazená a další plynová z a říz e n í.......................................................................133

15.5 15.6

Vyhrazená a další zdvihací zařízení.......................................................................135 Vyhrazená a další tlaková z a říz e n í........................................................................ 138

15.7 15.8 15.9

Nízkotlaké k o te ln y......................................................................................................141 Čištění, kontroly a revize komínů a ko u řo vo d ů ................................................... 142 Shrnutí, aneb doporučení k zajištění B T Z ............................................................ 144

16

E rgonom ie..............................................................................................................................146

17

B ezpečnostní značky, značení a s ig n á ly .................................................................... 149

18

17.1

Bezpečnostní z n a č k y ................................................................................................ 149 17.1.1 Značky pro únik a e va ku a ci......................................................................... 150 17.1.2 Bezpečnostní značky v technických n o rm á c h .........................................151

17.2

Bezpečnostní zn a če n í............................................................................................... 152

17.3

Označení chemických látek a p říp ra v k ů ............................................................... 153

17.4 17.5

Bezpečnostní s ig n á ly ................................................................................................ 154 Značka zákazu ko u ře n í.............................................................................................154

17.6

Požární předpisy a bezpečnostní z n a č e n í............................................................ 154

Požadavky na organizaci práce a pracovní p ostupy............................................... 156 18.1 18.2

Zajištění BOZP při chovu z v ířa t...............................................................................157 Zajištění BOZP při práci v lese a na pracovištích obdobného

18.3 18.4

ch a ra kte ru .....................................................................................................................158 Organizace práce při provozování d o p ra v y ......................................................... 159 Požadavky na organizaci práce v prostředí s nebezpečím vý b u c h u ............... 160

18.5

Práce s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky........................................... 161

19 Ruční manipulace s b ře m e n y .......................................................................................... 164

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

|jj|

20

Práce a pracoviště zakázané zam ěstnaným ženám am la d is tv ý m .......................166 20.1 20.2

Práce zakázané zam ěstnankyním ......................................................................... 166 Práce zakázané těhotným a kojícím zam ěstnankyním ......................................167

20.3

Práce zakázané zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu ..................................................................................... 168 Práce a pracoviště zakázané mladistvým zam ě stn a n ců m ...............................169

20.4 21

Pracovní úrazy a nemoci z p o v o lá n í............................................................................. 170 21.1 Evidence pracovních ú ra z ů ......................................................................................170 21.2 21.3

Nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání...............................................175 Náhrady škod, které vznikly v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povo lání..................................................................................................................... 175

21.4 21.5

Evidence pracovních úrazů po 1. lednu 2 0 1 1 ..................................................... 178 Co se připravuje za z m ě n y ..................................................................................... 178

21.6

Náklady vzniklé v důsledku pracovního ú ra z u .................................................... 179 21.6.1 Může však jít i o m iliony..............................................................................180

21.7

Sledování vývoje úrazovosti.................................................................................... 181

22

Skoronehody......................................................................................................................... 182

23

Kontrolní činnost zam ěstnavatele................................................................................. 183 23.1 Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při p rá c i................................................ 184

24

Kontrolní o rg á n y ................................................................................................................. 187 24.1 Postihy za nedodržování nebo nezajištění BOZP ze strany zam ě stn a va te le .........................................................................................194

25

Odbory a zástupci pro oblast B O Z P ............................................................................. 196 25.1 Kontrolní činnost odborových o rg a n iz a c í............................................................. 197

26

Požární o c h ra n a ................................................................................................................... 199

27

Firem ní eko lo g ie ................................................................................................................... 204

28

Krizový m an ag em en t..........................................................................................................207

29

Právní a ostatní předpisy kzajištění B O Z P ..................................................................211

Přílohy: Příloha č. 1

Školy se studijními programy zaměřenými na BOZP nebo na příbuzné o b la s ti.............................................................................................. 217

Příloha č. 2 Příloha č. 3

Práce s právními předpisy a českými technickými norm am i...................... 218 Návod k zajištění BOZP a PO v m ikro firm á ch .............................................. 230

Příloha č. 4

Stanovení minimální doby výkonu činnosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik...................................................................................................... 233

Příloha č. 5

Evidence výkonu rizikové práce - vzor form uláře........................................ 236

8

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Příloha č. 6 Příloha č. 7

Zařazení práce do kategorie - vzor fo rm u lá ře ............................................. 237 Tematický plán školení BOZP pro zam ěstnance apro vedoucí

Příloha č. 8

zaměstnance - vzor fo rm u lá ře .......................................................................... 239 Lékařský posudek o preventivní lékařské prohlídce - vzor fo rm u lá ře 245

Příloha č. 9 Příloha č. 10 Příloha č. 11

Jednotka C lo.........................................................................................................246 Prováděcí předpisy k zákonu č. 22/1997 S b ................................................. 248 Schéma postupu při vzniku pracovního ú ra z u ............................................. 250

Z ávěr................................................................................................................................................. 251 R e jstřík.............................................................................................................................................252 O b rázky............................................................................................................................................258

BEZPEČNOST PRAČE V PRAXI

| j | |

Úvod

Publikace „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v kostce, aneb o čem je současná BOZP“ je zařazena do řady „Bezpečnost práce v praxi“, v níž vycházejí publikace, které popisují naplňování základních požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve firmě, přestože nenaplňuje všechny typické znaky této řady. Zásadní odlišností této publikace od těch předchozích je to, že podává komplexní pohled na BOZP, a to včetně požární ochrany, firem ní ekologie a krizového managementu, s nimiž se prolíná (až na drobné výjim ky nepojednává o zajištění BOZP při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem). Tím je na našem trhu zcela ojedinělá. Další odlišností od některých publikací této řady je, že neobsahuje vzorové ukázky plnění požadavků demonstrované na fiktivní firm ě Farmacie, a. s. (drobné výjim ky potvrzující pravidlo zde jsou - například vzor osnovy školení BOZP). Jedná se o velmi zajímavou a zároveň i poučnou publikaci, neboť BOZP ukazuje ve své rozmanitosti a rozměrnosti, podtrhuje její systémový přístup a zdůrazňuje její nové pojetí, které je v České republice uplatňováno od 1. ledna 2001. Zkušební otázky v závěru publikace, které byly součástí předešlých publikací řady, z důvodu om ezeného rozsahu publikace nejsou zařazeny. Obdobné je to s podrobným přehledem právních předpisů. Zde by, díky šíři záběru této publikace, měly být uvedeny všechny předpisy týkající se BOZP. To by však vydalo na samostatnou knihu. Z tohoto důvodu jsou uvedeny jen ty nezákladnější a nejpodstatnější. Navíc je zařazen návod, jak s právními a technickým i předpisy a českými technickými normami pracovat a co je důle­ žité vědět při jejich studiu a aplikaci v praxi. Z publikace se nedozvíte vše o BOZP, neboť to není v jejím rozsahu možné. Dozvíte se však všechny základní podstatné informace a získáte návod kde, případně, jak získat podrobnější nebo speciální informace. Naleznete tu i informace, jak zajistit BOZP v mikrofirmách (ve firm ách do devíti zaměstnanců). Seznámíte se i s rozdílem současného pohledu na BOZP oproti pohledu před deseti lety. Tato změna si vyžádala větší nárůst adm inistrativy a odpovědnosti vedoucích zam ěst­ nanců. Někým je chápána jako odklon od praxe k pouhému teoretizování, které odvádí od skutečných problémů, a především od zajištění ochrany zdraví zaměstnanců. Opak je však pravdou, neboť primární zájem zaměstnavatele o kvalitní lidské zdroje pro svou čin­ nost ve svém důsledku zajistí ochranu zdraví zaměstnanců. Nutné je však přiznat, že nové pojetí má své nedostatky, např. neexistenci oficiální metodiky vyhledání a vyhodnocení rizik při práci. I o těchto nedostatcích se zde dozvíte. O pom enuta není, i když opět jen stručně, problematika systémů managementu BOZP, včetně vztahu k zajištění BOZP na pracovišti. V knize naleznete i informace vztahující se k řízení firem, neboť BOZP je jeho nedílnou součástí. Problematika řízení firm y je pro BOZP velmi důležitá, protože úroveň zajištění BOZP nemůže být vyšší než úroveň řízení

10

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

firmy. Jedna z kapitol je věnována vlivu firem ní kultury na úroveň BOZP ve firm ě nebo spo­ lečnosti. V neposlední řadě se můžete seznám it se způsoby sledování vývoje pracovní úrazovosti ve firm ě (statistika pracovní úrazovosti). Poznatky získané z publikace budou přínosem i pro odborníky v oblasti BOZP s mno­ haletou praxí. BOZP totiž vyžaduje celoživotní vzdělávání, neboť se jedná o velmi a často se měnící oblast. Obecně se uvádí, že získané informace v současné době ztrácejí svou hodnotu přibližně po sedmi letech (pokud si osoba nedoplňuje kvalifikaci po dobu delší než sedm let, stává se prakticky nekvalifikovanou pracovní silou, i když v dané oblasti vystu­ dovala například vysokou školu; v některých oblastech je lhůta výrazně kratší - například vývoj v oblasti ICT: pouhé dva roky). V BOZP bude tato lhůta jistě kratší, což mimo jiné potvrzuje nutnost absolvování přezkoušení odborné způsobilosti po pěti letech. Publikace bude neocenitelnou pomůckou i pro osoby, které zvažují v BOZP podnikat, nebo se stát odborně způsobilou osobou k prevenci rizik či BOZP studovat (viz příloha č. 1). Cenné informace v ní naleznou i ti, kdo si jako tém a své diplom ové práce zvolili některou z oblastí BOZP. Je tedy možné uvést, že publikace bude vhodná pro každého, kdo se nějakým způsobem zabývá oblastmi BOZP, PO, firem ní ekologie nebo krizového managementu. Navíc publikace přináší i inform ace o připravovaných zm ěnách legislativy a českých technických norem. Publikace je zpracována k datu 1. června 2010, včetně v té době již platných předpisů - vyhlášky č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd, a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízení), účinnost od 1. června 2010, nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které nabývá účinnosti až 1. ledna 2011 a ČSN 33 1600, ed. 2, která s účinností od 31. prosince 2010 nahrazuje dosavadní ČSN 33 1600 a ČSN 33 1610. V textu publi­ kace je také zohledněna novela živnostenského zákona č. 155/2010 Sb., která nabyla účinnosti 1. srpna 2010, a nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlá­ šení a zasílání záznamu o úrazu, které nabude účinnosti 1. ledna 2011. Z důvodu mnohdy přílišného rozsahu nejsou v textu publikace u názvů právních před­ pisů většinou uváděny jejich novely. Vždy je míněno znění účinné ke dni zpracování pub­ likace. Ze stejného důvodu nejsou většinou uvedeny jejich celé názvy. Ty obsahuje kapitola 29 Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

11

1

Terminologie

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (zkráceně BOZP) - soubor opatření (technických, organizačních, výchovných), která při správné aplikaci nebo realizaci vytvoří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví snížila na minimum -

mezivědní obor zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a prostředků, jejichž cílem je zajistit, aby člověk v pracovním procesu nebyl ohrožován fyzicky ani mentálně

Bezpečnost technických zařízení (zkráceně BTZ) - stav technických zařízení, který poskytuje vysokou míru jistoty, že při dodržení požadavků na jejich funkčnost a obslu­ hu a bez působení nepředpokládatelných vnějších rušivých vlivů nedojde k poruše zaří­ zení, resp. k vzniku situace, při které by mohly být ohroženy osoby nebo hospodářské hodnoty Česká technická norma - dokum ent schválený pověřenou právnickou osobou a ozna­ čený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznám eno ve věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ergonomie - m ezioborová disciplina, jejímž cílem je dosáhnout přizpůsobení pracovních podmínek výkonnostním možnostem člověka; jejím předmětem je studium vztahů mezi člověkem, pracovním prostředkem a pracovním prostředím a aplikace poznatků toho­ to studia uplatněním limitů výkonnosti člověka při projektování, konstruování strojů a technických zařízení, při inovačních a racionalizačních záměrech, při plánování tech­ nického rozvoje apod. Expozice - vystavení organism u působení faktorů prostředí (např. hluku, vibrací, prachu, záření) nebo účinkům látky; v úvahu se bere objektivně zjištěná (změřená) hodnota zátěže faktory pracovního prostředí a doba, po kterou je v práci člověk této zátěži vystaven Firem ní kultura - soustava sdíleného přesvědčení, postojů, domněnek, norem a hodnot existujících v konkrétní firm ě Mikrofirma - firm a s maximálně devíti zaměstnanci a s ročním obratem nepřevyšujícím 2 000 000 EUR Míra rizika - matematické nebo slovní vyjádření kombinace četnosti nebo pravděpodob­ nosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejích následků Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky - prostředky sloužící k očistě těla a prostředky s ní související (například ručník) a prostředky k dezinfekci osob vykonávajících pracovní činnost spojenou s ohrožením infekční nemocí Nemoc z povolání - nemoci uvedené v nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Ohrožení nem ocí z povolání - takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdravotního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemo­ ci z povolání

12

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Ochrana práce - bezpečnost práce, ochrana zdraví při práci a sociální ochrana při práci, včetně sociální pohody (jedná se o širší termín než je BOZP) Ochranné nápoje - zdravotně nezávadné nápoje sloužící k doplnění ztráty tekutin a mine­ rálních látek, nebo k ochraně před zátěží chladem, které obsahují maximálně 6,5 hmotnostního procenta cukru a maximálně 1 hmotnostní procento alkoholu; součástí mohou být i látky zvyšující odolnost organismu O sobní ochranné pracovní prostředky (zkráceně OOPP) - ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb.; nejsou jimi běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádném u opotřebení nebo znečištění, výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb, speciální ochranné pro­ středky používané v armádě, bezpečnostních nebo pořádkových silách, výstroj a vyba­ vení používané při provozu na pozemních komunikacích, sportovní výstroj a vybavení, ochranné prostředky pro sebeobranu a prostředky pro zjišťování a signalizaci rizik a škodlivin na pracovišti Požár - každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zví­ řat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoře­ ní, při kterém

byly osoby, zvířata, m ateriální hodnoty nebo životní prostředí

bezprostředně ohroženy Požární nebezpečí - pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu s následkem požáru Pracoviště - jakékoliv místo v prostorách, kde se pracuje a zaměstnanci mají k němu během práce přístup, včetně přístupových a únikových cest Pracovní úraz - poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pra­ covních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním; jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů Prevence rizik - opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zam ěstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo m inim alizovat působení neodstranitelných rizik Přijatelná míra rizika - míra rizika, která je pro zam ěstnavatele akceptovatelná Riziko - kombinace četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejích následků Rizikový faktor pracovních podm ínek - jedná se zejm éna o faktory fyzikální, chemické, o biologické činitele, prach, fyzickou zátěž, psychickou a zrakovou zátěž a o nepřízni­ vé mikroklimatické podmínky Řízení - ovlivňování chování podřízených zaměstnanců - uvědomělá činnost vedoucího zaměstnance, která má vést k efektivnímu využití možností, zdrojů a prostředků k předem vytýčeným cílům pomocí pracovního kolektivu Skoronehoda - nežádoucí událost, při které nedošlo k poškození (například zakopnutí na schodech, které bylo vyrovnáno a díky tomu nedošlo k úrazu) Technický předpis - právní předpis obsahující technické požadavky na výrobky nebo pra­ vidla pro služby či upravující povinnosti při uvádění výrobku na trh, případně do provo­ zu nebo při jeho používání

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

13

Vedoucí zam ěstnanci - zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zam ěst­ navatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny Vyhrazená technická zařízení (zkráceně VTZ) - zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a m ajetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozděj­ ších předpisů. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová, sta­ novená v prováděcích vyhláškách. Zam ěstnavatel - právnická nebo fyzická osoba, která zam ěstnává fyzickou osobu v pra­ covněprávním vztahu (tedy nikoliv pokud „zam ěstnává“ jen OSVČ) Zisk - výnos z fungování využití kapitálu Zdraví - stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody člověka Zdroj rizika - nebezpečná vlastnost nebezpečného činitele (stroj, zařízení, látka, pracov­ ní činnost, zvíře, člověk atd.)

14

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

ÿ

Co je bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Obecně platí, že pracovní prostředí a výkon pracovních činností je vždy rizikovější než pro­ středí občanské. To se týká všech pracovišť, včetně někdy z hlediska bezpečnosti práce opomíjených administrativních pracovišť. N eexistuje totiž bezpečné pracoviště, ani bez­ pečná práce. Vždy jen pouze méně či více nebezpečné pracoviště, resp. práce. Proto exi­ stují pravidla a opatření, která chrání před negativními důsledky života v pracovním prostředí - před snížením pracovní pohody (včetně z důvodu narušení sociální pohody), pracovním úrazem, ohrožením nemocí z povolání, nemocí z povolání. Jejich souboru se říká bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zkráceně BOZP. Oblast BOZP je velice široký mezivědní obor, jehož cílem je vytvářet systém y pravidel, jež chrání zaměstnance, případně žáky nebo studenty na odborné praxi, a též i osoby samostatně výdělečně činné (pracující na živnostenský list) nebo zam ěstnavatele, kteří jsou fyzickými osobami a sami též pracují (například praktický lékař, notář) před negativní­ mi důsledky života v pracovním procesu. Současné pojetí BOZP usiluje o om ezení všech negativních aspektů souvisejících s prací, včetně stresu, šikany, obtěžování, nerovného zacházení na pracovišti atd. (tzv. ochrana práce). Neobsahuje jen pravidla pro ochranu před vznikem pracovního úrazu, ale i před poškozeními, která nejsou ihned zjevná a mohou se projevit dokonce až po několika letech. Jako příklad je možné uvést práci s počítačem, kdy k poškození zdraví může dojít až po celé řadě let (nemoc z povolání „nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo svalů nebo kloubů končetin z dlou­ hého nadměrného jednostranného přetěžování“). Pravidla a opatření týkající se BOZP jsou uvedena v mnoha právních a technických předpisech, technických normách a v interních předpisech jednotlivých firem a institucí. Právním předpisům a českým technickým normám je věnována čtvrtá kapitola této publi­ kace a příloha č. 2. V příloze naleznete i objasnění, jak je to s nezávazností českých tech­ nických norem. BOZP není tvořena pouze dvěma základními částmi - bezpečností práce (technická bezpečnost, prevence velkých průmyslových havárií atd.) a ochranou zdraví při práci (hygi­ ena práce, pracovní prostředí, ergonomie [viz kapitola 16] atd.) - ale celou řadou dalších rozsahem drobnějších, avšak neopomenutelných oblastí, jež tvoří tzv. sociální ochranu (například vztahy na pracovištích, estetická úprava pracovišť [viz kapitola 9.2], vliv výkonu práce na soukrom ý život zaměstnanců). Podtrhuje to i ustanovení § 224 zákoníku práce, které do zajištění bezpečného výkonu práce zahrnuje i zlepšení vzhledu a úpravy praco­ višť, zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance. Zajišťování BOZP nemá mít pouze charakter preventivní, není jen ochranou před vzni­ kem nežádoucích událostí, ale její stejně důležitou součástí je zajištění bezpečného a následky minimalizujícího postupu při vzniklých nežádoucích událostech (jejich vznik nelze nikdy zcela vyloučit!). Zde je BOZP velmi úzce propojeno s havarijním plánováním, resp. s krizovým managementem (kapitola č. 28). V některých otázkách se přímo prolínají

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

15

(například evakuace). BOZP je přímo studnicí potřebných informací pro krizový manage­ ment. S BOZP se prolíná více oblastí. Příkladem je nakládání s chemickými látkami a che­ mickými přípravky, pro které jsou stanoveny požadavky právních předpisů z oblastí firemní ekologie (zákon č. 356/2006 Sb.), krizového managementu (zákon č. 59/2006 Sb.) a pochopitelné také BOZP (zákon č. 258/2000 Sb.). Požadavky na zajištění evakuace (osob, zvířat a věcí), včetně zpracování potřebné dokumentace v případě vzniku m im ořádné situace (např. požár, povodeň, bomba) klade na zam ěstnavatele nejen zákoník práce (§ 102 odst. 6), ale též předpisy požární ochrany (zákon č. 133/1985 Sb., vyhláška č. 246/2001 Sb.) a krizového managementu (zákon č. 239/2000 Sb. a vyhláška č. 380/2002 Sb.). To však neznamená, že je nutné vypracovávat tři jednotlivé systém y evakuace. Je nezbytné vybudovat jeden efektivní systém pokrývají­ cí požadavky všech oblastí. Podle nového pojetí BOZP neslouží jen k ochraně zdraví zaměstnance, například před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale především k ochraně zam ěstna­ vatele, zejm éna před ekonomickými následky vyplývajícími ze snížení zdraví zam ěstnan­ ců, včetně snížení jejich pracovní pohody (snížení produktivity práce, náhrady mzdy v době nemoci, snížení konkurenceschopnosti atd.). Systém managementu BOZP, obdobně jako systém managementu jakosti, zam ěstna­ vateli garantuje určitou úroveň kvality jednoho ze základních činitelů výrobního procesu v tom to případě člověka - a udržení této úrovně po celou dobu jeho zapojení do pracovní­ ho procesu, resp. využití v pracovním procesu. Pochopitelně se to netýká jen výrobních procesů, ale všech podnikatelských i nepodnikatelských aktivit. Každý zaměstnavatel si potřebuje v konkurenčním prostředí zajistit nejen vysokou kvalitu dodávaných surovin a dalších vstupů, a též vysokou kvalitu jejich zhodnocení (systém managementu jakosti), ale i vysokou kvalitu lidských zdrojů a jejich zhodnocení v rámci svých aktivit (systém managementu BOZP). Některé, a nejen zahraniční, ale i tuzem ské, firm y platí svým zaměstnancům za to, že jsou zdraví, neboť jejich zdraví pro zam ěstnavatele představuje vstupní kapitál. Jiné růz­ ným způsobem postihují porušování bezpečnostních ustanovení - jedna zahraniční firm a dokonce rodinným příslušníkům zasílá dopis se sdělením, že dotyčný zaměstnanec pra­ cuje nebezpečně, a tím je ohrožuje, neboť mohou tak přijít o svého živitele. Těžební firm a OKD nainstalovala před vstupem do dolu zrcadla, nad kterými je umístěn nápis: „Tento člo­ věk odpovídá za tvou bezpečnost.“ Se zobrazením svého obličeje v zrcadle pod nápisem se horníci setkají při vstupu do podniku a těsně před sfáráním. Zrcadla mají horníky upo­ zornit na to, že většině úrazů mohou předejít sami. Z hlediska podnikání jsou zaměstnanci, i když to někomu zní hrozně, opravdu lidskými zdroji pro výrobu nebo poskytování služeb. V zájmu opravdového podnikatele je, aby stej­ ně jako u surovin, u kterých požaduje, aby splňovaly požadavky na kvalitu nejen při vstu­ pu do výrobního procesu, ale po celou jeho dobu, i lidské zdroje splňovaly optimální výkonnostní požadavky po celou dobu pracovního procesu. Ty jsou významně ovlivněny právě zdravím zam ěstnanců. Ochrana zdraví zaměstnanců se tak stává zájmem zam ěst­ navatele, neboť mu ochraňuje jeho investice do lidských zdrojů (zhodnocení jejich know how). BOZP, která se tak stává nástrojem k zajištění vyšší konkurenceschopnosti, ale pře­ devším vyšších zisků, již nelze chápat jako sociální aspekt výrobních a ostatních podnika­ telských aktivit, ale přímo jako jejich aspekt ekonomický.

16

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Pro zajištění BOZP ve firm ě nebo společnosti není ani tak zásadní znění jednotlivých právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, jako systém managementu BOZP firmy nebo společnosti (to však neznamená, že není nutné se těm ito předpisy řídit [!]). Tomu odpovídají znění jednotlivých právních předpisů řešících BOZP. Ty většinou nestanovují konkrétní požadavky (pouze minimální nebo rámcové), ale předpokládají vyhodnocení konkrétních podmínek u zaměstnavatele a na jejich základě stanovení konkrétních poža­ davků k zajištění BOZP. Zaměstnavatel tak musí vytvořit svůj systém zajištění BOZP ve své firm ě nebo společnosti, nikoliv se ptát, co po mě požaduje právní předpis (ten prak­ ticky vzato požaduje vytvoření vlastního systému k naplnění požadavků BOZP v závislos­ ti na konkrétních podmínkách ve firm ě nebo společnosti, jež by mělo mít za cíl trvalé zlepšování pracovních podmínek - zam ěstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP [zákoník práce § 102]). Zajištění BOZP je především v jeho zájmu. K hájení svých zájmů si každý opravdový podnikatel (skutečný manažer [m anažer není totéž co vedoucí - m anažer nejen efektivně řídí, ale vytváří plán rozvoje a podmínky pro jeho naplnění]) zajistí odborně způsobilou osobu k prevenci rizik (viz kapitola 7.1) a lékaře, který mu poskytuje závodní preventivní péči (viz kapitola 7.2). Zaměstnavatel však není jediným, kdo má mít zájem na zajištění BOZP. Dalším v řadě je zaměstnanec. V jeho zájmu je chránit své zdraví jako součást svého potenciálu uplat­ nění na trhu práce. Může se stát, že řidič motorového vozidla, který své pracovní nasaze­ ní přepínal, neprojde u zdravotní prohlídky, a tím přijde o uplatnění své kvalifikace řidiče. Zaměstnavatel jej pak zcela legálně propustí a na jeho místo příjme nového. Zam ěstnanec však se svým zdravotním handicapem bude jen těžko shánět práci. Protože apriori se počítá s tím, že zam ěstnanec nemá zájem bezpečně pracovat (uvádí se, že v České republice je příčinou, proč lidé pracují nebezpečně, asi ze 70 % jejich neochota bezpečně pracovat; v Německu nebo Rakousku je to pro zam ěstnance sam ozřejm ost, neboť si tak chrání svou schopnost uplatnění se na trhu práce) jsou k ochraně jejich zájmů zmocněny odborové organizace. Zaměstnanci by však měli mít zájem chránit si své zdraví a zájem podílet se na zajištění BOZP ve firmě, například zvolením si svého zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Z těch, kdo má mít zájem na zajištění BOZP, je stát až na třetím místě. Ten se tak nejen chrání před zvyšováním sociálních výdajů, ale ochraňuje tak i své investice do občanů této země (náklady na vzdělání, lékařskou péči v dětství atd.), které mu mrtvý nebo invalidní občan nemůže splácet (invalidní naopak další prostředky čerpá). K ochraně svých zájmů si zřídil kontrolní mechanismus (inspekci práce pro oblast bezpečnosti práce a orgány ochrany veřejného zdraví pro oblast ochrany zdraví při práci [ve zvláštních případech Český báňský úřad, Státní úřad pro jadernou bezpečnost atd.]) a stanovil některým zaměstnavatelům povinnost zajistit si odborně způsobilou osobu k prevenci rizik (tato osoba, kromě zaměstnavatele, chrání do jisté míry i zájm y státu, ne však zaměstnance, což mimo jiné potvrzuje formulace ustanovení § 108 zákoníku práce). Stát tak zároveň plní svou roli ochránce celospolečenských zájmů. I když každý z výše uvedených subjektů má jiný důvod k zajištění BOZP, společná jim je potřeba ochrany zdraví osob v pracovním prostředí (viz obrázek č. 1).

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

17

ZÁJEM NA ZAJIŠTĚNÍ BOZP (odborné orgány k uplatnění zájmu) ZAMĚSTNAVATEL (odborně způsobilá osoba k prevenci rizik a lékař závodní preventivní péče) ochrana před snížením produkti­ vity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurence­ schopnosti, zvyšování nákladů, soudního vyrovnání atd.

STÁT (kontrolní orgány, legislativa)

ZAMĚSTNANEC (odbory, zástupce pro BOZP)

ochrana zdraví, jako součást svého poten­ ciálu uplatnění se na trhu práce

ochrana před zvýšením sociál­ ních výdajů, ochrana svých investic do občanů

zdraví zaměstnanců je vstupním kapitálem Obr.

č. 1 Zájem

na zajištění BOZP

Z výše uvedených důvodů dnes již není správné hovořit o pravidlech BOZP v jednotli­ vém resortu, ale u jednotlivého konkrétního zam ěstnavatele. Není tedy možné specifikovat požadavky BOZP ve školství, zdravotnictví, státní správě atd., ale pouze v konkrétní škole, nemocnici, úřadě atd. Požadavek, který bude muset být zajištěn v jedné škole, se na další nemusí vztahovat, i když se jedná o srovnatelné školy. V mnohých sm ěrech specifickou oblastí pro zajištění BOZP je provozování hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem - vztahují se na ni specifické práv­ ní předpisy, má specifické požadavky na kvalifikaci odborníka na BOZP, má svůj sam o­ statný státní dozor atd. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci má svůj Světový den. Slaví se 28. dubna. Na tento den též připadá Mezinárodní den smutku (vzpomínka na ty, kdo přišli při práci o život nebo byli zraněni). Nejedná se o jediný význam ný den spojený s BOZP. Kromě například Mezinárodního dne boje proti hluku (Zelený čtvrtek) nebo Světového dne úrazů (17. říjen) se jedná zejména o Evropský týden BOZP (43. týden). V rámci tohoto týdne jsou mimo jiné již tradičně vyhlašováni národní vítězové ceny za Správnou praxi (evropští vítězové jsou vyhlášeni na jaře následujícího roku). Ve středu 28. dubna 2010 byl zahájen již desá­ tý ročník soutěže Evropské ceny za Správnou praxi (více na: http://osha.europa.eu/fop/ czech-republic/cs/good_practice), který je věnován bezpečnosti práce při údržbě. I hasiči mají svůj význam ný den. Je jím 4. květen, svátek sv. Floriána, jejich patrona.

2.1 NOVÉ PO JETÍ BOZP V osmdesátých letech m inulého století Evropská unie přehodnotila svůj přístup k BOZP a vytvořila novou filozofii. Tento proces vyvrcholil zrušením dosavadních předpisů a vydá­ ním Směrnice Rady č. 89/391/EHS z 12. června 1989, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Tato sm ěrnice se stala nejen zákla­ dem pro vytvoření legislativního rámce BOZP, ale především legislativním garantem pro­ sazení nové filozofie.

18

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

V rámci přípravy na vstup České republiky do Evropské unie musela být též sjednoce­ na naše legislativa řešící BOZP s legislativou Evropské unie. Tzv. druhou euronovelou tehdy platného zákoníku práce byla do našeho právního řádu v plném rozsahu zapraco­ vána nová filozofie pro oblast BOZP, obecně nazývaná nové pojetí BOZP. Od 1. ledna 2001, kdy nabyla uvedená novela zákoníku práce účinnost, se zásadně změnilo pojetí BOZP. Dosavadní technický přístup byl nahrazen systém ovým. To vedlo nejen k nárůstu administrativy (základem dobře fungujícího systému je podrobný popis nejen jeho, ale všech jeho článků [prvků] a jejich fungování, aby byl zaručen jednotný postup nezávisle na personálním složení), ale především k nárůstu odpovědnosti jednotlivých vedoucích zaměstnanců. Od uvedeného data je důraz kladen především na vyhledání a vyhodnoce­ ní rizik (legislativa pokrývá cca 70 % až 80 % stanovení rizik a opatření ke snížení jejich vlivu, zbylé musí vyhledat a vyhodnotit zaměstnavatel a stanovit opatření; přísnější opat­ ření může stanovit i v oblastech, které jsou upraveny legislativou) a dále na zapojování zaměstnanců do řešení otázek BOZP, a tím i do řízení firmy. Zaměstnanci se na řízení BOZP podílejí prostřednictvím svých zástupců nebo odborových organizací. V novém pojetí BOZP jsou na zam ěstnavatele kladeny povinnosti ze tří zdrojů - legis­ lativa (včetně ostatních předpisů k zajištění BOZP), vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a kategorizace práce (viz obrázek č. 2).

POŽADAVKY NA ZAJIŠTĚNÍ BOZP LEGISLATIVA (cca 70 % až 80 %)

VYH LED Á N Í A V Y H O D N O - KATEGORICEN Í RIZIK ZACE PRACÍ PŘI PRÁCI_________________

Obr. č. 2 Požadavky na zajištění BOZP

Nový, systémový, přístup k BOZP již neřeší jen negativní aspekty výrobních procesů, ale i předcházení těmto aspektům, tzn. prevenci (udělat vše pro to, aby k nežádoucí udá­ losti nedošlo, a připravit se na to, co dělat, když k ní dojde). Nezaměřuje se jen na stroje, zařízení a pracovní prostředí, ale i na lidský faktor a kulturu práce. Proto BOZP dnes zahr­ nuje bezpečnost, pohodu, sociální ochranu a ochranu zdraví. BOZP již není záležitostí pouze bývalého „bezpečnostního technika“, resp. odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, jak tomu bylo v době starého technického přístupu, ale vedení firm y (top manage­ mentu a všech ostatních vedoucích zaměstnanců), a též všech ve firm ě pracujících zaměstnanců. Vnějším výrazem těchto změn je nahrazení bezpečnostního technika oso­ bou odborně způsobilou k prevenci rizik (kapitola 7.1), která má zcela odlišné povinnosti a která by měla ve firm ě mít i odlišné postavení (termín „bezpečnostní technik“ se používá při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem - viz § 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobi­ lost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně někte­ rých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb.; je to další důvod proč nezaměňovat odborně způsobilou osobu k prevenci rizik s bezpečnostním technikem, neboť jde o dvě rozdílné funkce).

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

19

Nové pojetí BOZP nelze považovat za pouhé teoretizování s poukázáním na to, že je potřeba, aby legislativa stanovovala závazná konkrétní opatření typu „soustruh musí být vybaven háčkem na odstraňování třísek“ nebo „v mimořádně teplých dnech je zakázáno od řidičů autobusů vyžadovat nosit kravatu“. Vytvoření funkčního systému a jeho úspěšné zavedení do praxe dokáže u odpovědného zaměstnavatele zajistit nejen toto, ale i daleko více než centrální direktivní systém, který nikdy nemůže držet krok s vývojem. U zaměstnavatele, jenž svou odpovědnost za zajištění BOZP a výhodnost jejího zajiš­ tění pro sebe nechápe, je situace složitější (lze předpokládat, že zaměstnanci, resp. jejich zástupci, u něj prosadí jen minim álně svých požadavků). Nikdo nemá právo ho nutit do zajištění BOZP nad legislativou požadovaný rámec (pouze cca 70 % až 80 % potřeb­ ných opatření k zajištění BOZP [pomíjíme-li velmi slabou sílu státu vym áhat naplnění ales­ poň této části, tedy naplnění jeho požadavků, resp. snížení míry rizik, jež jsou pro stát nepřijatelná]). Jen zam ěstnavatel má právo stanovit míru přijatelnosti rizika ve zbývajících případech (v otázce odpovědnosti za vzniklé negativní důsledky jeho rozhodnutí je to jiné). Jen on má plnou pravom oc rozhodnout, zda odborníkem na BOZP (především odborně způsobilá osoba k prevenci rizik a lékař poskytující závodní preventivní péči) navržená opatření bude nebo nebude realizovat. To znamená, že riziko, které v důsledku nezajiště­ ní BOZP podstupuje, je pro něj přijatelné nebo nepřijatelné. Je nutné si uvědomit, že cílem BOZP není pouhá ochrana zaměstnanců před vznikem pracovních úrazů a nemocí z povo­ lání, ale vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pra­ covním procesu nejen zaměstnance, ale především zaměstnavatele (ochrana před snížením produktivity práce, hrazením náhrad mzdy, snížením konkurenceschopnosti, zvy­ šováním nákladů, soudním vyrovnáním atd.). Zam ěstnanec musí vyhodnotit své riziko pracovat u zaměstnavatele za jim stanove­ ných bezpečnostních podmínek (zda je pro něj přijatelné či nepřijatelné) a podle toho se zařídit (jeho zdraví je především jeho kapitálem, s kterým on obchoduje na trhu práce). Pro přijetí pracovní pozice nemá být rozhodující pouze výše mzdy, ale mají být zohledněny i jiné aspekty (pracovní doba, podmínky pro plnění pracovních úkolů atd.), včetně zajiště­ ní bezpečné a zdraví neohrožující práce. Obdobně musí postupovat odborně způsobilá osoba k prevenci rizik, tedy odborník na BOZP, kterého má zaměstnavatel pro sebe zajištěného v zam ěstnaneckém nebo obchodním vztahu. Tato osoba též musí vyhodnotit, zda je za zam ěstnavatelem stanovených bezpečnostních podmínek ochotna hájit jeho zájmy, tzn. prosazovat jím stanovenou úroveň zajištění BOZP. Pokud jej zaměstnavatel při­ jímá z důvodu zvýšení této úrovně, je nutné velice opatrně vyhodnotit, jaké mu k tomu nabízí nástroje, a díky tom u odhadnout, do jaké míry zvýšení bude reálné (pozor na zaměstnavatele, kteří chtějí mít vyšší úroveň zajištění BOZP, avšak za podmínky, že se to nedotkne zavedeného systému řízení a že náklady na zvýšení budou minimální [příklad z praxe: 10 % pohyblivé složky mzdy odborně způsobilé osoby k prevenci rizik je vyplá­ ceno na základě doporučení jednotlivých vedoucích zaměstnanců firm y - zde je prakticky nemožné zvýšit úroveň zajištění BOZP]). Jak v případě zaměstnance, tak i odborně způ­ sobilé osoby se jedná o uplatnění na trhu práce v praxi, kdy navíc tento nástroj v dobře fungující tržní ekonom ice nutí zaměstnavatele, který nechápe výhodnost zajišťování BOZP pro sebe, ke stanovení takové úrovně BOZP, jež je přijatelná pro něj i pro zaměstnance (možná si ještě vzpom enete na „neviditelnou ruku trhu“ , toto je její uplatnění v praxi).

20

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Nové pojetí BOZP má pochopitelně i své nedostatky. Základem nového pojetí je m ana­ gement rizik (vyhledání a vyhodnocení rizik a stanovení opatření k jejich odstranění nebo ales­ poň k snížení jejich působení). Neexistuje však jednotná metodika jeho uplatnění v praxi, a to nejen v České republice, ale ani na evropské úrovni. Též chybí jednotné názvosloví. Nejpod­ statnější závadou je, že tento systém je pro mikrofirmy, které v České republice tvoří více než 90 % firem a zaměstnávají více než 40 % zaměstnanců, příliš složitý a sofistikovaný (příliš odborný až samoúčelný). Více k tomuto problému naleznete v příloze č. 3 Návod k zajištění BOZP a PO v mikrofirmách. V červnu 2009 se v Praze konala mezinárodní konference o hodnocení dopadu sm ěr­ nice Rady č. 89/391/EHS. Bylo shledáno, že tato sm ěrnice je pro členské státy Evropské unie přínosná, i když s její aplikací v praxi jsou spojeny mnohé problémy. Konference rea­ govala na snahy zmírnit některá ustanovení směrnice pro malé a střední podniky. Jedná se například o vyjm utí malých firem z povinnosti mít písemné hodnocení rizik. Účastníci konference toto odmítli, neboť by se nejednalo o krok správným směrem, i když, jak jsem uvedl, současný stav je v České republice pro více než 90 % firem nevhodný. Správným řešením, podle mého názoru, by bylo zátěž zam ěstnavatelů strukturovat podle jejich činnosti a velikosti obdobně, jako je tomu v oblasti požární ochrany. To však předpokládá mít jednotnou metodiku alespoň pro základní začlenění do jednotlivých kate­ gorií (obdoba začlenění do kategorie se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím v požární ochraně - viz kapitola 26). Na konferenci zazněly i některé další zajímavé myšlenky, které stojí za zveřejnění, neboť stručně vystihují problémy nového pojetí BOZP. Jedná se zejména o následující postřehy: -

někteří zaměstnavatelé se mylně domnívají, že s přijetím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik nejsou za BOZP odpovědni,

-

malé podniky nemají na BOZP čas, bohužel mnoho firem má programy na hodnocení rizik, které zpracovávají externí doda­

-

vatelé, a zaměstnavatel je jen podepisuje, hodnocení rizik často provádějí externí osoby, které pro to nemají dostatečné informace,

-

mnoho firem hodnotí rizika proto, že se to po nich vyžaduje, nikoliv proto, aby neměly úrazy a nemoci z povolání,

-

zaměstnavatelé se chybně domnívají, že naplní svou povinnost, mají-li zhodnocená rizika, a to bez ohledu na to, jak,

-

investování do BOZP se musí vyplácet, dobrá ergonom ie je dobrá ekonomie.

2.2 VLIV FIREM NÍ KULTURY NA BOZP Současné pojetí BOZP je velice široké. Existuje mnoho faktorů, které ji ovlivňují, a naopak které ovlivňuje ona. Jedním ze zásadních faktorů, které význam ně ovlivňují její úroveň, je firemní kultura. Firemní kulturou je myšlena soustava sdíleného přesvědčení, postojů, domněnek, norem a hodnot existujících ve firmě. Není tím myšleno jen pouhé stanovení pravidel je d ­ notné formální podoby korespondence či vnitřní značení v budovách firm y nebo styl oblé­ kání zaměstnanců (Dress Code), jak by se mohlo zdát. Jedná se o mnohem více. Jedná

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

21

se o vnitřní vnímání a postoje zaměstnanců firm y nebo společnosti ke všem skutečnostem, které se dotýkají chodu a existence firmy. Nejedná se tedy pouze o psaná pravidla, ale i o nepsaná; o pravidla zjevná (etický kodex, symboly, vybavení pracovišť, oblečení zaměstnanců, společenské akce firm y atd.) i více či méně skrytá (hodnotové preference, pravidla pracovní morálky, vztahy k obchodním partnerům, specifický [slangový] interní jazyk firmy, její zvyky a rituály, historky a mýty, firem ní hrdinové). Firemní kultura by měla být cílená, tzn. tvořena od shora od top managementu. Jinak na různých úrovních vznikají subkultury a pakultury. Například za firemního hrdinu může být považován (je tak zaměstnanci firm y vnímán) člověk, který se při práci ve výšce nepřipoutává, nebo elektrikář, který zkouší zásuvky tím, že do ní strčí dva nasliněné prsty. Proto je důležité, aby top m anagem ent korigoval tvorbu firem ní kultury i v její „neoficiální“ části. Pokud je součástí firem ní kultury názor, že „zajištění BOZP je problémem bezpečáka“, tak v této firm ě není naděje na zajištění potřebné úrovně BOZP (viz kapitola 3). V České republice je asi ze 70 % příčinou, proč lidé pracují nebezpečně, jejich ne­ ochota bezpečně pracovat. Také v Německu a Rakousku existují zaměstnanci, kteří nejsou ochotni bezpečně pracovat, avšak jejich podíl je výrazně nižší. Důvodem toho je mimo jiné firem ní kultura, k níž se velmi význam ně přidružují kultura dané profese a národ­ ní kultura. Důsledkem toho i ve firmách se zahraničním managementem na území České republiky je vyšší předpoklad vzniku pracovních úrazů, než v jiných zemích, kde firmy působí, právě z důvodu, že zaměstnanci nejsou ochotni pracovat bezpečně. Proto v České republice tyto firm y musí vytvářet mnohem větší tlak na dodržování jejich firemní kultury, aby byly eliminovány důsledky působení národní kultury (za první porušení, např. nenošení ochranné přilby nebo požívání alkoholu na pracovišti, výstraha, za druhé porušení rozvázá­ ní pracovního poměru). Důkazem, že firem ní kultura má význam ný vliv na úroveň BOZP, je následující příklad, který se záměrně netýká českého prostředí. Šestnáct kilometrů dlouhý silniční most a tubus pro železniční provoz 0 re su n d mezi Dánskem a Švédském z jedné třetiny stavělo Dánsko, z jedné třetiny Švédsko a poslední třetinu stavěly společně. Stavba byla důkladně připravena a promyšlena, takže vše, kromě kultury, bylo jednotné. Na dánské třetině došlo k 32,2 pracovního úrazu na milion odpra­ covaných hodin. Na švédské třetině pouze k 8,1 pracovního úrazu na milion odpracova­ ných hodin. Na společné části měli Švédové třikrát méně pracovních úrazů než Dánové. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že při zajišťování a především při snaze o zvýšení úrovně BOZP je nutné mít na zřeteli i úroveň firem ní kultury firm y nebo společnosti, včet­ ně potřeby jejího zvýšení. Firemní kultura může mít výrazný vliv například na to, že zam ěst­ nanci si neodnesou domu montérky a mýdlo, které jim zaměstnavatel poskytl jako OOPP a mycí prostředek (viz kapitoly 13.1 a 13.2), že jejich účast na školení BOZP budou vnímat jako svou pracovní povinnost vůči firmě, jež jim poskytuje obživu, která jim navíc poskytne důležité informace k ochraně jejich zdraví, a že hlášení skoronehod (viz kapitola 22) budou vnímat jako ochranu svého zdraví, nikoliv jako něčí výmysl, natož jako zbytečnou buzerac i (podtrhuji slovo vnímat, tzn. být o tom přesvědčen). Z uvedeného je zřejmé, že k zajištění BOZP nestačí vhodné technické zabezpečení a ani dostatečné individuální proškolení, ale že je potřeba vytvořit kolektivní vnímání potře­ by zajištění BOZP ve firm ě nebo společnosti. Ještě lépe v celém státě.

22

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

3

Systémový přístup k BOZP

Zajištění BOZP v každé firm ě nebo společnosti, pokud má mít smysl, musí být nedílnou součástí jejího řízení. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí být přistupo­ váno systémově. To znamená, že musí být vytvořen, do praxe zaveden a trvale udržován funkční mechanismus, který pomáhá efektivněji zajišťovat BOZP. Nedává sice návod, jak dosáhnout bezpečné práce či ochrany zdraví při práci, ale poskytuje praktické instrukce pro procedurální a organizační postupy. Systém řízení BOZP musí vždy naplňovat tři základní zásady: 1. BOZP začíná nahoře (nebo vůbec ne); 2. vztahy vedení firm y k BOZP jsou považovány za zcela rovnocenné snahám o zvýšení produktivity práce; 3. bezpečnost práce se vyplácí. Dodržení první zásady je stěžejní, neboť pokud naplnění požadavků BOZP není běž­ nou součástí práce top managementu, je plnění úkolů BOZP více či méně form ální záleži­ tostí. V důsledku toho je úroveň BOZP velmi nízká a platí druhá část zásady, že BOZP z hlediska systém ového není zajištěna vůbec. To neznamená, že by ve firm ě nebyla zajiš­ těna BOZP, ale že není zajištěna systémově, což z dnešního pohledu znamená, že není zajištěna dostatečně. Nic na tom nezmění sebelepší odborně způsobilá osoba k pre­ venci rizik (dříve bezpečnostní technik), neboť ta může odvádět maxim álně tak kvalit­ ní práci, jakou jí um ožní angažovaný přístup top managem entu v zajištění BOZP ve firmě. Je nutné si uvědomit, že ona je pouze jeho odborným poradcem. Úroveň BOZP zajištújí jednotliví vedoucí zaměstnanci. Proto zajištění úrovně BOZP by mělo být pravi­ delně projednáváno minimálně na poradách top managementu, lépe i na poradách na nižší úrovni řízení. Z uvedeného jasně vyplývá, že systém musí být zaveden ze shora, nikoliv z iniciativy odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. Ta může maximálně dát podnět k zavedení systému a aktivně se podílet na jeho vytvoření. Rozhodnutí o jeho zavedení, a především jeho prosazení do praxe, může pouze top management. Bez jeho aktivní účasti se jedná pouze o formální záležitost. Pokud se top m anagem ent domnívá, že k řešení problem ati­ ky BOZP postačí ustanovení odborně způsobilé osoby k prevenci rizik a že ostatní zařídí ona, je zcela nemožné v této firm ě zavést systém ový přístup k BOZP, tedy z hlediska sou­ časného pohledu na zajištění BOZP, nelze v této firm ě BOZP vůbec zajistit. Naplnění třetí zásady vyžaduje efektivní zhodnocení vytváření bezpečnějšího prostředí pro tvorbu zisku firmy. Nelze to však chápat ve smyslu, že za investici do BOZP získám přímou výhodu nebo přímý zisk (i když i toto by do jisté míry mělo fungovat, a to v rámci pojistného systému - viz str. 179). Nárůst zisku vytvořený díky zajištění BOZP není přímo identifikovatelný, neboť se projevuje prostřednictvím nárůstu produktivity práce (produkti­ vita práce se může zvýšit například v důsledku nového vym alování výrobních prostor vhod­ nou barvou, což je součást nového pojetí BOZP, neboť vhodná barva minim álně působí

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

23

pozitivně na pracovní pohodu zaměstnanců, případně přímo zvyšuje bezpečnost práce viz kapitola 9.2). Dále se jedná především o vytvoření dobrých komunikačních toků (bez zabezpečení obousměrné komunikace nemůže fungovat žádný systém) pro zpětnou vazbu, jež přináší velmi cenné informace, které mnohdy nelze jinak získat nebo je nutné je velmi draho kou­ pit (bez nich může při zavádění novinek dojít k výrazném u snížení produktivity práce). Může se jednat například o oprávněné odmítnutí výkonu práce zam ěstnancem. To ochrá­ ní zam ěstnavatele nejen před nežádoucím nárůstem nákladů z důvodu úhrad škod za vzniklý pracovní úraz a z důvodu úhrad pokut za nezajištění úrovně BOZP, ale zachrá­ ní mu též jeho image (např. je-li zabráněno vzniku smrtelného pracovního úrazu), což je v konkurenčním prostředí velmi důležité. V neposlední řadě mu zadarm o poskytne infor­ maci o úrovni technického zařízení nebo technologického postupu. Neplnění požadavků BOZP může být v Evropské unii důvodem k označení firm y za nekalého konkurenta (nepří­ pustné snižování nákladů). Dalším přínosem je zvýšení kreativity jednotlivých zaměstnanců a zvýšení jejich pro­ duktivity práce, neboť zdravý zaměstnanec (viz terminologie str. 14) zcela autom aticky zaměstnavateli poskytuje vyšší produktivitu práce (lze tedy uvést, že nezajištění BOZP sni­ žuje produktivitu práce a kreativitu zaměstnanců). Pro získání tohoto přínosu je však nutné požadavky BOZP dostat do podvědomí jednotlivých zaměstnanců (neochota českých zaměstnanců pracovat bezpečně se na příčinách, proč lidé pracují nebezpečně, podílí cca 70 %). Pouhá jejich znalost nestačí! To vše ve výsledku zvyšuje konkurenceschopnost firm y na trhu a tvorbu vyššího zisku v tržně orientovaném prostředí. Tím je naplněna třetí zásada systém ového přístupu. V praxi to například znamená, že se nekoupí od dodavatelské firm y graficky velmi hodnotně zpracovaný protokol o vyhle­ dání a vyhodnocení rizik při práci a neuloží se do šuplíku pro případ, že by přišel kontrolní orgán, ale dodavatelské firm ě se přesně specifikují požadavky na obsah dokumentu z pohledu potřeb řízení firmy, při převzetí se zhodnotí, zda dokum ent splnil očekávání firmy, a tento dokum ent je využíván při řízení firm y (zaměstnanci jsou s ním seznámeni, přijatá opatření jsou vyžadována a průběžně hodnoceno jejich plnění včetně efektivnosti atd.). To však od top managementu firm y vyžaduje alespoň minimální znalosti o problematice m anagementu rizik při práci (vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, včetně stanovení opatření, a kategorizace prací). Pochopitelné existují i nástroje, pomocí nichž je možné m ěřit náklady a efektivitu zajiš­ tění BOZP. Pro výpočet ekonom ické efektivnosti navrženého opatření k odstranění rizika nebo ke snížení jeho vlivu slouží například orientační ukazatel efektivnosti prevence, který je součástí metody pro vyhledání a vyhodnocení rizik BOMECH. V orientačním ukazateli je poměřován koeficient nebezpečnosti rizika s odhadnutými náklady na prevenci a odhad­ nutým snížením rizika. Dále tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze zpracoval metodiku sledování nákladů na BOZP, jež je obdobou m etodiky pro sledování nákladů na jakost. M etodika umožňuje zachycovat a následně v účetní evidenci sum arizovat a pre­ zentovat celkově vynaložené náklady za rok podle zvolených nákladových druhů (např. na bezpečnostní analýzy či náklady na vybavení OOPP), skupin (např. náklady na pre­ venci či náklady na zajištění bezpečného provozu) apod. Každá firm a si může vytvořit vlastní systém řízení BOZP k zajištění požadavků BOZP na jednotlivých pracovištích (pro výdej OOPP, pro provádění zdravotních prohlídek zam ěst­ nanců atd.), který garantuje určitou úroveň řízení BOZP, nebo si může zvolit standardizo­ vaný systém managementu BOZP zaručující vysokou úroveň řízení BOZP, ale zároveň

24

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

kladoucí i vysoké nároky na jeho zavedení a především na jeho udržování a trvalé zlep­ šování. Jedná se o systém podobný systém u managementu jakosti podle normy ISO 9001. Tedy nejedná se primárně o zajištění úrovně BOZP na pracovištích - viz část 3.1 (je nutné rozlišovat oblast řízení BOZP a oblast zajišťování BOZP [tedy řízení a výkon]; jsou to dvě samostatné oblasti, které se velice prolínají, avšak přitom je nutné je důsledně roz­ lišovat). Mezi standardizované systém y především patří m ezinárodně uznávaná norma OHSAS 18001:2007, resp. norma ČSN OHSAS 18001:2008, národní program „Bezpečný podnik“ , který se již přizpůsobil systému vytvářeném u ISO normami pro jakost a environ­ mentální m anagem ent a též je srovnatelný s normou OHSAS 18001, a dále Metodické návody pro systém řízení BOZP ILO-OSH 2001 vydané Mezinárodní organizací práce, které jsou mezinárodním vzorem kompatibilním s jiným i normami a návody pro systémy řízení BOZP. K zavedení systému řízení je nutné mít zpracován zám ěr (strategii). Standardizované systémy jej požadují pod označením Politika, resp. Politika BOZP. Tento zám ěr by měl být zpracován maximálně na tři roky, minim álně na rok. Měl by obsahovat alespoň to, čeho se chce dosáhnout, a závazek zaměstnavatele, zaměstnanců a případně i odborů toho dosáhnout (u standardizovaných systémů je obsah přesně stanoven). Proto by měl být vytvořen ve spolupráci všech těchto zainteresovaných stran. Zám ěr by měl být všem pří­ stupný, tzn. nejen zúčastněným stranám, ale i obchodním partnerům, spolupracujícím fir­ mám atd. (například na webových stránkách firmy). Při vytváření systémů řízení je nezbytné mít na mysli, že jsou velké rozdíly mezi zajiš­ ťováním BOZP v malé nebo střední firm ě dodavatelským způsobem (outsourcing) a mezi zajišťováním ve velké firm ě za pomoci vlastního zaměstnance, který zajištúje BOZP, jakož i mezi zajišťováním systému řízení BOZP v celém resortu, případně tom u na roveň posta­ vené firmě (cca nad 10 000 zaměstnanců). Každý z uvedených případů má jiné požadav­ ky na systém a též poskytuje jiné možnosti k jejich naplnění. Při vytváření systému je velmi důležité mít na zřeteli, že cílem nemá být dosažení nejvyšší úrovně zajištění BOZP v obec­ né rovině, ale dosažení stejné úrovně řízení BOZP, jako je úroveň řízení firm y s maximál­ ním možným využitím potenciálu firm y pro toto zajištění (například využití informačních a komunikačních technologii"). Snaha o dosažení nejvyšší úrovně zajištění BOZP v obec­ né rovině by byla nejen nereálná, tedy plýtváním energie a prostředků, ale především systémovou chybou, neboť BOZP je nedílnou součástí řízení firmy, a proto jakákoliv zásad­ nější odchylka od její úrovně, včetně té kladným směrem, je negativní a ve svém důsled­ ku přináší firmě především problémy. Pro BOZP je tato snaha kontraproduktivní, neboť v praxi není dosaženo ani takové úrovně, jež by zajistilo „pouhé“ držení kroku s úrovní říze­ ní firm y (viz problem atika firem ní kultury - kapitola 2.2).

3.1 PRINCIPY STRATEGIE Ř ÍZENÍ BOZP Jak vyplývá z obsahu předcházející kapitoly, zajištění BOZP je nedílnou součástí řízení firmy a jako takové musí být samo řízeno. Ostatně jako všechny dílčí aspekty řízení firmy. K tomu je nezbytné dodržovat některé principy strategie řízení. Vedoucí zaměstnanci na všech úrovních řízení musí vzniklý pracovní úraz, nahlášenou nemoc z povolání či výrazné snížení pracovní pohody zaměstnanců chápat jako důsledek nízké úrovně svého řízení, a to zvláště v případě, že si zaměstnanec úraz způsobil porušením

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

25

nařízení svého vedoucího nebo z důvodu nebezpečného pracovního postupu, běžně na pracovišti používaného. Vzniklou situaci musí vyhodnotit a podle výsledků upravit způ­ sob svého řízení svěřeného úseku. To znamená přijm out příslušná opatření k zamezení opakování vzniku m im ořádné situace. Tím však nejsou míněna opatření k zamezení vzni­ ku pracovního úrazu jako takového (technická, organizační apod.), tzn. ve smyslu § 105 odst. 5 zákoníku práce, ale opatření k zam ezení vzniku jakékoliv mimořádné události, jejíž příčinou by mohla být tatáž chyba v řízení vedoucího zaměstnance (např. nedůsledná kon­ trolní činnost výkonu práce zaměstnanců). Jedná se tedy o opatření ke zkvalitnění řízení vedoucího zam ěstnance pracoviště. Jednou z nejpodstatnějších součástí řízení BOZP je, aby se vedoucí zaměstnanci na nejnižší úrovni řízení (dílenští mistři, vedoucí oddělení apod.) účinně podíleli na vyhle­ dávání, posuzování a vyhodnocení rizik při práci a na přijímání, a zvláště realizaci opatře­ ní k zam ezení vlivu rizik (viz kapitoly 8.1 a 8.2), a aby o výsledcích vyhodnocení rizik a o přijatých opatřeních srozum itelnou (!) formou informovali jednotlivé zaměstnance, kte­ rých se rizika a opatření dotýkají. Informování o rizicích a přijatých opatřeních pouze v rámci školení BOZP (viz kapitola 11.2) je nedostatečné, pokud se má jejich vnímání stát součástí výkonu práce jednotlivých zam ěstnanců, tzn., že má sloužit ke zvýšení úrovně BOZP. Je potřeba, aby je vedoucí zaměstnanec při přidělování práce a při provádění kon­ troly dodržování požadavků BOZP zaměstnanci (viz kapitola 23) informoval o rizicích a opatřeních. Srozumitelnost poskytovaných informací je v tomto případě velice důležitá, aby se seznámení s nimi nestalo formální záležitostí, ale aby působilo jako faktor řízení úrovně BOZP na pracovišti. Pro naplnění tohoto požadavku je důležité, aby vedoucí zaměstnanci byli přesvědčeni o správnosti zajištění optimální úrovně BOZP prostřednictvím managemen­ tu rizik, a aby sami tento způsob nepovažovali za formální. Toto zajistit je úkolem top mana­ gementu firmy, který musí jít příkladem - viz první zásada systémového přístupu. Každá m im ořádná událost, tedy i pracovní úraz, nemoc z povolání nebo výrazné sní­ žení pracovní pohody, má svou příčinu. V drtivém množství případů je možné a zároveň schůdné preventivní rozpoznání a následné odstranění těchto příčin. Proto nedílnou sou­ částí řízení úrovně BOZP ve firm ě musí být používání nástrojů pro toto rozpoznávání například hlášení skoronehod (viz kapitola 22) nebo analýza rizik (viz kapitola 8.1) či vyhle­ dávání neshod (systémových nedostatků) - viz kapitola 3.2. V neposlední řadě musí být pro soustavné vytváření vhodných podmínek pro zajištění optimální úrovně BOZP vytvořeny konkrétní cílené programy, které obsahují termínované úkoly. Za plnění jednotlivých úkolů musí být stanovena konkrétní adresná odpovědnost. Programy musí vycházet z podmínek, potřeb a situace zaměstnavatele. Sestaveny musí být na základě výsledků objektivních analýz konkrétních podmínek ve firmě, nikoliv na základě obecných požadavků, například norem, standardů či odborné literatury. Důležitou součástí je řádné vyhodnocení terminovaných úkolů a přijetí opatření v případě jejich nedodržení. Je vhodné, uplatňuje-li vedoucí zaměstnanec k řízení svého úseku pozitivní přístup. Pokud uplatňuje negativní přístup, bude dobře naplňovat svou kontrolní úlohu, která je též velmi důležitá, neboť pro řízení je zpětná vazba velmi podstatná. Velmi důležité pro pocho­ pení úlohy vedoucího zaměstnance je skutečnost, že dnes již neplatí, že vedoucím zaměstnancem má být ten, kdo je největším odborníkem na výkon pracovní činnosti, jež řízený útvar provádí (tedy ne například nejlepší frézař na dílně či chem ik v laboratoři), ale ten, kdo má nejlepší m anažerské schopnosti (řada lidí však, bohužel, nepovažuje řízení, natož m anagem ent za sam ostatnou pracovní činnost, jako je například zmíněný frézař či chemik). Tím je naplněn požadavek „odborníci na svá místa“ . Bohužel někteří lidé si jej

26

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

vykládají v tom smyslu, že je-li někdo odborníkem ve svém oboru, tak je nejlepším kandi­ dátem na vedoucí funkci. Avšak pro dnešní velmi složitý systém dělby práce je mnohem podstatnější, aby měl minimálně schopnosti pro vedení a řízení týmu (pro úroveň dílen­ ského mistra, vedoucího oddělení apod.), nebo ještě lépe, aby měl manažerské schopnosti (pro vedoucího zaměstnance na vyšší úrovni). Tím pochopitelně nechci říci, že určité zna­ losti z oblasti výkonu práce, kterou má řídit, nejsou nutné. To by byl druhý extrém, tedy opět nežádoucí přístup.

3.2 CERTIFIKACE SYSTÉMU MANAGEMENTU BOZP Zavedení standardizovaného systému m anagementu BOZP většinou vyžaduje absolvo­ vání certifikace tohoto systému, tj. přezkoum ání splnění požadavků na zavedení systému managementu BOZP a udělení, příp. neudělení, certifikátu nezávislou třetí stranou. Zjiště­ ní stavu se provádí pomocí certifikačního auditu, v rámci kterého je přezkoum ána doku­ mentace (musí se mimo jiné jednat o řízenou dokumentaci) a prověřeno uplatnění systému v praxi. Audit slouží k ověření, zda je systém zaveden a zda jeho jednotlivé prvky v praxi fungují. Některé systém y kromě možnosti certifikace dovolují učinit i pouhé vlastní rozhodnutí a vydat vlastní prohlášení o shodě s příslušným standardem na základě pozitivního výsled­ ku interního auditu, kdy byla shoda prokázána (např. OHSAS 18001 - viz její kapitola Předmět normy). Jiné, certifikaci nepožadují vůbec (např. Metodické návody pro systém y řízení BOZP ILO-OSH 2001). Certifikace je velmi účinným nástrojem ke zvýšení úrovně řízení firm y nebo společnos­ ti s přihlédnutím k BOZP. Cílem je neustálé zlepšování systém u řízení. Vzhledem k tomu, že BOZP musí být nedílnou součástí řízení firmy, je zcela pochopitelné, že pokud se zvýší úroveň řízení firm y s přihlédnutím k BOZP (např. získáním certifikátu podle OHSAS 18001), zvýší se tím i úroveň zajištění BOZP. Pochopitelně platí to i opačně - sníží-li se úro­ veň řízení firmy, zákonitě se sníží i úroveň zajištění BOZP ve firmě, bez ohledu na to, jak odborně zdatnou osobu odborně způsobilou k prevenci rizik firm a má. Primárním cílem certifikace systému m anagementu BOZP není zvýšit úroveň zajištění BOZP ve firmě. K tomu dochází v důsledku dobře vytvořeného a do praxe zavedeného systému řízení BOZP. Vytvoření dobrého funkčního systému v první fázi předpokládá podrobný popis nejen jeho, ale každého jeho prvku a jejich vzájem né součinnosti. To sebou nese vznik celé řady interních řídících dokumentů. Aby tyto dokum enty nebyly samoúčelné, je zcela nezbytné jejich obsah uvést v život. To je nejtěžší část celého pro­ cesu zavedení systému, neboť tím není myšleno jen vytvoření záznam ových dokumentů a jejich vyplňování. Celá firm a musí popsaný systém vzít za svůj, řídit se jím a uskutečňo­ vat jej v denní praxi - ředitelem počínaje a posledním zam ěstnancem konče, včetně zaměstnanců jiných zam ěstnavatelů, kteří pracují na pracovištích certifikované firmy. Cílem zavedení systému managementu nesmí být získání certifikátu, ani přímé zvýšení úrovně zajištění BOZP na jednotlivých pracovištích (například snížení počtu pracovních úrazů), ale zvýšení úrovně řízení BOZP ve firm ě (zvýšení úrovně zajištění BOZP na pracovištích se dostaví jako následek zvýšení úrovně řízení, lépe řečeno zavedení systému řízení do denní praxe). Takto to musí především chápat top management. Pokud jako cíl chápe získání certifikátu, aby se jím mohl prezentovat před konkurencí, jsou nejen interní dokumenty

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

27

samoúčelné, ale sam oúčelný je celý proces zavedení systému managementu. Pak nedo­ jde k zvýšení úrovně BOZP ve firmě. Naopak lze předpokládat její snížení. Audit nesmí být vnímat jako obdoba kontroly úrovně BOZP. Ta je v daném případě sekundární. Primární je, zda je vytvořen a zaveden funkční systém řízení. Jedná se o vyhledávání zlepšení systém u řízení, nikoliv o vyhledávání závad. Jeden praktický příklad: Ve firm ě je 30 regálů. Pokud při kontrole BOZP odborně způsobilá osoba k prevenci rizik zjistí, že na dvou z nich chybí označení nosnosti buňky, do zápisu o kontrole uvede, že byla zjištěna tato závada a že je tím porušeno nařízení vlády č. 101/2005 Sb., příloha, čl. 10.2. Již ji nezajímá, a na věci to nic nemění, zda je někdo napsáno, kdo má tam štítek umístit a kdo a jak často má kontrolovat, zda štítek je. Pokud však tento stav nalezne auditor, bude ho zajímat, jak je systém ově zajištěno, aby takový stav nenastal - způsob a četnost pro­ vádění kontrol, stanovení frekvence periodické obnovy značení apod. Pokud zjistí, že systém je správně vytvořen a v praxi funguje a že se pravděpodobně jedná o nahodilý nedostatek, tedy výjim ečný stav, nebude tuto situaci nijak řešit, neboť on hodnotí systém řízení. Pokud však regálů bez označení bude pět (počty jsou ilustrativní, záleží na úrovni řízení BOZP), je zpracován interní předpis řešící tuto problematiku a jsou prováděny a vyhodnocovány kontroly označení včetně odstranění zjištěných závad (vše musí být dokladováno), to už značí, že systém nefunguje tak, jak by měl. Auditor to označí za malou neshodu (z hlediska úrovně BOZP je značným rizikem, avšak není ohrožena úroveň říze­ ní systému BOZP). Pokud však jich bude polovina, je zřejmé, že systém řízení, pokud je vůbec vytvořen, neplní svou funkci a auditor tento stav označí jako neshodu (velkou, resp. systémovou). Z uvedeného příkladu jasně vyplývá, k čemu certifikace slouží. Není garantem ozna­ čení všech regálů, ale garantem vytvoření a zavedení systému řízení, který určuje, že regály musí být označeny, kdo je a za jakých podmínek označí, jakým způsobem je ozna­ čí, kdo překontroluje, že jsou označeny, jak často bude tuto kontrolu provádět, kdo a jakým způsobem provede nové označení, pokud je staré již nefunkční atd. Pokud je tento systém zaveden správně, tzn., že je plně funkční a není pouze formální, tak jsou nejen všechny regály označeny, ale je i zajištěno, že v případě utržení označení bude v krátké době po odtržení označení tento stav zjištěn a provedena náhrada (tzn. mohou existovat pouze dva neoznačené regály v daný okamžik, na rozdíl od případu pouhé kontroly úrovně zajiš­ tění BOZP, kdy jich může být mnohem více po mnohem delší dobu - viz příklad). To je je d ­ noznačné zvýšení úrovně BOZP ve firmě, oproti stavu, který je dozorován pouze kontrolou úrovně zajištění BOZP (první systém m anagementu management jakosti vznikl ve Velké Británii ve zbrojním prům yslu v důsledku zjištění, že více kontrol nezajistí vyšší kvalitu - obdobně to platí u BOZP). Systémem managementu BOZP (například podle OHSAS 18001) nelze nahradit systém interního řízení k zajištění BOZP ve firm ě (systém vytvořený odborně způsobilou osobou k prevenci rizik a schválený vedením firm y k zajištění požadavků BOZP na jedno­ tlivých pracovištích - například pro poskytování OOPP, pro absolvování zdravotních pro­ hlídek, pro vyhledání a vyhodnocení rizik), neboť oba systém y se nepřekrývají, ale vzájem ně se doplňují se společným cílem dosáhnout vyšší úrovně zajištění BOZP ve firmě nebo společnosti.

28

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Obr. č. 3 Co tvoří vyšší úroveň BOZP Stejně to platí pro náhradu kontroly úrovně BOZP auditem. Bez této kontrolní činnosti úroveň BOZP klesne. Zavedení managementu BOZP v žádném případě nesmí být chápá­ no jako náhrada dosavadního systém u interního řízení k zajištění BOZP ve firmě, ale jako jeho doplněk, lépe řečeno nadstavba, která dosavadní systém zkvalitní (za podmínky, že systém m anagementu BOZP je zaveden kvalitně, tzn. plně funkční v praxi). Ve firmách, kde se BOZP do zahájení zavádění systém u managementu BOZP neřídi­ la (pouze byla snaha plnit legislativní požadavky, což pochopitelně není totéž), je snaha i nadále BOZP neřídit, ale pouze form álně naplnit požadavky systém u a hlavně získat cer­ tifikát. To je však zcela pochopitelně špatně. Obdobně to platí i o odborně způsobilé osobě k prevenci rizik (dříve bezpečnostní tech­ nik - viz kapitola 7.1). Pokud se tato osoba m etodicky podílela na řízení BOZP ve firmě (nové m anažerské pojetí BOZP), nemá zásadnější problémy s myšlenkou zavedení systé­ mu managementu BOZP, neboť si uvědomuje, že v současné BOZP jde nejen o dosaže­ ní cíle, ale i o způsob (cestu), jak jej efektivně dosáhnout (optimální varianta úrovně BOZP a nákladů na její zajištění). Pokud však pouze zajišťovala plnění požadavků legislativy v oblasti BOZP (staré technické pojetí BOZP), je pro ni zavádění systém u m anagementu BOZP těžko pochopitelné, včetně zajištění vyšší úrovně BOZP ve firm ě touto cestou. V tomto případě většinou audit považuje za prověrku BOZP a nechápe, že se jedná o kon­ trolu systému a jeho funkčnosti, nikoliv, jak je co provedeno. Audit není kontrola, a tomu odpovídá i technika zjišťování. Auditor se neptá na jednot­ livá plnění, ale zkouší funkčnost systému, tzn., že nahodí problém a čeká, jak na něj zaměstnanci auditované firm y zareagují. Reakci vyhodnotí a z ní usoudí na funkčnost je d ­ notlivých prvků systému. Proto se při auditu má odpovídat pouze na kladený dotaz, nejlé­ pe holou větou, nevyvíjet vlastní iniciativu (včetně chlubení se úspěchy), předkládat pouze

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

konkrétní požadovaný dokument, nikoliv celý šanon, ve kterém si auditor může listovat, nebo mu umožnit přístup do databáze apod. Pochopitelně odpovědi musí být pravdivé. Odpovídat se má pouze na otázky, které jsou v oblasti působení dotazovaného. Během auditu se nemá otevřeně konverzovat, neboť vše, co auditor vidí nebo slyší, se může stát předmětem auditu. Proto je též důležité auditora všude doprovázet a umožnit mu přístup pouze do prostor, do kterých si to vyžádá. Auditor nemusí být odborníkem na problematiku BOZP, neboť na rozdíl od kontroly nehodnotí její zajištění, ale hodnotí zavedení systému řízení. Avšak vzhledem k tomu, že musí zhodnotit i uplatnění systému v praxi, musí mít i minimální znalosti z oblasti BOZP. Tedy nemusí být odborníkem, ale minimální znalosti mít musí - alespoň základních legis­ lativních požadavků. Bohužel ne všichni auditoři, zvláště interní, to splňují (například se domnívá, že lékárnička má být označena červeným křížem v bílém poli, což pochopitelně není pravda - viz str. 149). Proto je vhodné interním auditorům poskytnout speciální ško­ lení o problem atice BOZP a PO zam ěřené především na požadavky legislativy, na systé­ my BOZP a PO a na vlastní systém řízení těchto oblastí ve firmě. Školení by mělo být též doplněno konkrétními požadavky, které by se mohly stát, nebo se již v rámci auditů staly problémovými - například, že v požárním řádu musí být uvedeno jm éno a příjmení odpo­ vědného vedoucího zaměstnance, neboť to požaduje legislativa, tedy, že nestačí pouze uvést funkci odpovědné osoby, jak auditoři většinou požadují, nebo počet hasicích přístro­ jů na pracovištích (způsob stanovení jejich počtu) či to, že není nutné, aby vždy první a poslední schodišťový stupeň v rameni schodiště byl rozeznatelný od okolní podlahy (např. vyznačením žlutého okraje). Auditorovi by se neměla plést odborná terminologie např. osobní ochranné pracovní prostředky s ochrannými pomůckami. V poslední době se v nabídkách některých firem, které zajištbjí BOZP formou outsourcingu, objevilo, že provedou vstupní audit, na základě kterého bude stanoven postup zajiš­ tění BOZP přímo v konkrétní firmě. Pochopitelně se nejedná o audit ve smyslu významu tohoto slova, ale o prověrku zajištění BOZP (provedení pouhého auditu, tedy pouhé zjiš­ tění systém ových nedostatků by bylo pro zajištění BOZP zcela nedostatečné, jak dokládá obrázek na str. 29 (a to pomíjím skutečnost, že v mnohých firm ách v tento okam žik není žádný systém řízení BOZP zaveden; tedy co podrobit auditu?). Nemusí se jednat o nezna­ lost. Použití výrazu „audit“ lépe („m oderněji“) zní, a proto se používá i v tomto případě. Správné je však důsledně rozlišovat kontrolu (srovnání skutečných podmínek s požadav­ ky legislativy a požadavky zaměstnavatele), prověrku (vyšší úroveň kontroly; je kom plex­ nější a používá se při ní náročnějších metod zjišťováni") a audit (vyhledání systémových nedostatků). Jedno druhým nelze v žádném případě nahradit.

30

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

4

Právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP

Oblast BOZP je upravena v celé řadě právních (více než 80) a ostatních předpisů (těch je několik set). Přehled těch nejpodstatnějších je uveden v části 29. V příloze č. 2 je uveden návod, jak s právními předpisy pracovat, včetně vysvětlení jejich hierarchie, používaných pojmů, pravidel jejich tvorby a dalších záludností. 2e je zařazení této přílohy opodstatně­ né, dokládá průzkum provedený portálem BOZPinfo v březnu 2010. V něm 92 % respon­ dentů (234 hlasů) uvedlo, že formulacím právních předpisů přesně nerozumí. Pouze pro 8 % (21 hlasů) jsou formulace právních předpisů zcela srozumitelné. Zajištění požadavků BOZP je garantováno Listinou základních práv a svobod (vyhláše­ na usnesením předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svo­ bod jako součásti ústavního pořádku ČR, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). V čl. 28 je stanoveno právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci a na uspokoji­ vé pracovní podmínky. V čl. 31 je uvedeno, že každý má právo na ochranu zdraví. Základními právními předpisy v oblasti bezpečnosti práce jsou: -

zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákonů č. 585/2006 Sb., č. 181/2007 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb. a č. 362/2007 Sb., nálezu ÚS č. 116/2008 Sb., záko­ nů č. 121/2008 Sb., č. 126/2008 Sb., č. 294/2008 Sb., 305/2008 Sb., 306/2008 Sb., č. 382/2008 Sb., č. 320/2009 Sb., č. 326/2009 Sb., č. 386/2009 Sb. a č. 347/2010 Sb.;

-

zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdra­ ví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (zákon o zajiště­ ní dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákonů

-

č. 362/2007 Sb., č. 189/2008 Sb. a č. 223/2009 Sb. V oblasti ochrany zdraví při práci jsou jimi: zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

-

zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů (opravdu je, i když po celé řadě novel, stále platný). Zákoník práce v § 349 uvádí, že právními a ostatními předpisy k zajištění BOZP jsou

předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninam i, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chem ickým i přípravky a jiným i látkami škod­ livými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví. Proto v rámci zajiš­ tění BOZP je nutné vycházet i z požadavků, které vyplývají ze: -

zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů; zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů;

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

31

-

zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění

-

pozdějších předpisů; zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebez­ pečným i chem ickým i látkam i nebo chem ickým i přípravky a o zm ěně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících záko­ nů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení někte­ rých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákonů č. 362/2007 Sb.,

-

č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb. a č. 488/2009 Sb.; zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších

-

předpisů; zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů;

- zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a z mnoha dalších právních předpisů, technických předpisů (například nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky) a technických norem (například ČSN 33 1500:1990 Elektrické předpisy. Revize elektric­ kých zařízení). Opom enout nelze ani předpisy z oblasti krizového managementu, přede­ vším havarijního plánování - například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhlášku č. 380/2002 Sb., k pří­ pravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (řeší mimo jiné povinnost inform ovat zam ěstnance o zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí a s tím souvisejících preventiv­ ních opatření [například při povodních], tedy přímá vazba na BOZP). České technické normy (ČSN) nejsou obecně závazné, jsou však platné. To ale nezna­ mená, že by nebylo nutné se jimi řídit. Příslušné ustanovení ČSN může být „zezávazněno“ , tedy stanoveno právně vym ahatelným . Blíže se tom uto problému věnuje příloha č. 2 v části P2.3 České technické normy. Při zajišťování BOZP je nezbytné dodržovat i některá ustanovení předpisů, které nejsou zahrnuty mezi právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP. Jedná se především o zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, či o vyhlášku č. 385/2006 Sb., o zdravotní dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů (obsa­ huje požadované údaje dokumentu, s kterým je zam ěstnanec odeslán k lékaři na zdravotní preventivní prohlídku). Přesná znění základních právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP jsou shrnuta v publikaci nakladatelství W olters Kluwer ČR, a. s., která v roce 2010 též vyšla v řadě Bez­ pečnost práce v praxi v již pátém, aktualizovaném vydání. Jedná se o publikaci „Soubor právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení“.

32

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

5

Odpovědnost za BOZP

Zákoník práce jako jeden ze základních právních předpisů k zajištění BOZP stanovuje odpovědnost za zajištění BOZP v jednotlivé firm ě či společnosti. V paragrafu 101 odst. 2 uvádí: Péče o bezpečnost a ochranu zdraví p ři p rá ci uložená zam ěstnavateli podle odstav­ ce 1 (zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce) nebo zvlášt­ ními právním i předpisy je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedou­ cích zam ěstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, která zastávají. Toto ustanovení podtrhuje § 302 zákoníku práce, který mezi povinnostmi vedoucích zaměstnanců uvádí: vytvářet příznivé pra co vn í podm ínky a zajišťovat bezpečnost a ochra­ nu zdraví p ři práci. Za vedoucího zaměstnance je považován zaměstnanec, který řídí a kontroluje práci a je oprávněn k jejímu výkonu dávat pokyny. Tedy zajišťovat BOZP je nedílnou součástí pracovních povinností například primáře v nemocnici nebo ředitele školy či vedoucího analytické skupiny bankovních operací, jakož i praktického lékaře zam ěstná­ vajícího pouze jednu všeobecnou sestru nebo vedoucího odboru městského úřadu či vedoucího restaurace. Za plnění požadavků BOZP je vždy odpovědný příslušný vedoucí zaměstnanec. Nic na tom nemění, je-li ustanovena odborně způsobilá osoba k prevenci rizik (viz kapitola 7.1), neboť ta není výkonným orgánem plnění úkolů BOZP. Tato osoba, pokud je k zam ěstna­ vateli v pracovněprávním vztahu, nese pouze obecnou odpovědnost za škodu způsobe­ nou zaměstnavateli ve smyslu zákoníku práce § 250 a následující, tedy do výše čtyř a půl násobku prům ěrného výdělku. Pokud má osoba se zam ěstnavatelem uzavřený obchodní vztah, bude vůči zaměstnavateli odpovědná za jemu vzniklou škodu v důsledku výkonu sjednaných služeb podle občanského nebo obchodního zákoníku. To znamená, že odbor­ ně způsobilá osoba k prevenci rizik je odpovědná za plnění svých povinností vůči zam ěst­ navateli, nikoliv za plnění úkolů BOZP ve firmě nebo společnosti. Je to logické, neboť nemá pravomoc řídit BOZP ve firm ě (obecně nemá právo žádnému zam ěstnanci cokoliv nařídit nebo mu něco zakázat [!], a to bez ohledu na to, je-li zam ěstnancem nebo exter­ nistou). Tedy nemůže být ani za to odpovědná. V praxi to znamená, že pokud odborně způsobilá osoba prokazatelně zaměstnavatele, resp. příslušného vedoucího zaměstnance, inform ovala o neplnění některého požadavku BOZP, ten nesjednal nápravu a v důsledku neplnění tohoto požadavku došlo k sm rtelné­ mu úrazu některého ze zaměstnanců, za tento úraz je primárně odpovědný vedoucí zaměstnanec pracoviště (na základě šetření může být shledána odpovědnost jiné osoby). Takto zaměstnavateli vzniklá škoda nemůže být dána k úhradě odborně způsobilé osobě, neboť ta svou povinnost splnila. Obdobně to platí i v případě udělení pokuty zam ěstnava­ teli oblastním inspektorátem práce nebo jiným kontrolním orgánem dozírajícím na zajiště­ ní BOZP. Odborně způsobilá osoba je, kromě již uvedeného upozornění na závady v oblasti BOZP, též odpovědna za plnění úkolů v rozsahu stanoveném v její náplni práce.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

33

Především se může jednat o metodické řízení a odbornou pomoc vedoucím zam ěstnan­ cům, provádění kontrol zajištění BOZP na pracovištích, evidenci pracovních úrazů a nemo­ cí z povolání. Vedoucí zam ěstnanec pracoviště je odpovědný za zajištění BOZP i ve vztahu k před­ mětu, který si zam ěstnanec přinese na své pracoviště z domova - například prodlužovací kabel, nářadí, varnou konvici, rádio. Také je odpovědný za zajištění BOZP u svých podří­ zených, kteří podle dohody pracují doma [i zde je nezbytné vyhledat rizika při této práci a stanovit opatření k jejich m inim alizaci (pochopitelně za dodržení občanských práv a svo­ bod)], zam ěstnance poučit a stanovit podmínky z hlediska BOZP, které musí být při práci dom a dodržovány, například o používání poskytnutého zařízení). Zde je ještě mnohem důležitější mít kvalitně zpracovány řídicí dokumenty BOZP (směrnice, pracovní postupy, návody atd.) na konkrétní podmínky výkonu práce a mít prokazatelné seznámení s nimi. Příklady důsledku odpovědnosti za zajištění BOZP v praxi jsou uvedeny na str. 3, 16 a 180.

34

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

6

BOZP v mimopracovních vztazích

Na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje (nejedná se o živnost, ale například o praktického lékaře, veterináře, advokáta, notáře, tlum očnici, auditora), na fyzickou osobu, která provozuje sam ostatně výdělečnou činnost (na základě živno­ stenského listu), na spolupracujícího manžela nebo dítě uvedených osob a na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo je jejím zhotovite­ lem,

popřípadě

se

na zhotovení stavby

podílí,

se v zta h u jí u stanovení zákona

č. 309/2006 Sb., která se týkají požadavků na pracoviště a pracovní prostředí včetně sta­ venišť, požadavků na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, požadavků na organizaci práce a pracovní postupy, bezpečnostních značek, značení a signálů, rizikových faktorů pracovních podmínek a kontrolních pásem a zákazu výkonu některých prací. Dále se na ně vztahují ustanovení zákoníku práce uvedená v § 101 odst. 1 a 2 (základní povinnosti), § 102 (prevence rizik), § 104 (OOPP, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční pro­ středky a ochranné nápoje) a § 105 (pracovní úraz a nemoc z povolání). Tam, kde se v ustanoveních zákona hovoří o „zam ěstnavateli“ nebo „zam ěstnanci“, se tím rozumí osoba, která je uvedena v úvodu tohoto odstavce. Z toho je tedy zřejmé, že tzv. IČ a ř(osoba samostatně výdělečně činná - OSVČ) nemu­ sí absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (obecně známé jako školení BOZP). Též v případě úrazu při výkonu pracovní činnosti nemá nárok na náhradu vzniklých škod, a to ani v případě, že pracuje na živnostenský list pouze pro jednu firmu prakticky jako její „zam ěstnanec“ (švarcsystém). Je však povinen vzniklý úraz prošetřit, zjistit, zda se nejedná o pracovní úraz a v případě, že ano a úraz si vyžádá pra­ covní neschopnost delší než tři dny, sepsat záznam o úrazu a zaslat jej na příslušné insti­ tuce (viz kapitola 21.1), neboť to požaduje znění § 105 zákoníku práce, které se na něj vztahuje. Na osobu, která podniká a není zaměstnavatelem, tedy na živnostníka, se též vztahu­ jí povinnosti uvedené v zákoně o ochraně veřejného zdraví v § 37, 38, 39 odst. 2 písm. b) části textu před středníkem a v § 40 až 42. Jedná se o kategorizaci prací (viz kapitola 8.2), o měření pro účely kategorizace, o rizikovou práci a o její evidenci.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

35

7

Odborní poradci zaměstnavatele na úseku BOZP

V České republice je zvykem přidržovat se tzv. německého modelu, kdy top management upřednostňuje názory expertů na danou problematiku, jež jsou zaměstnanci externí pora­ denské firmy, před názory expertů na danou problematiku, které ve své firm ě zaměstnává (například má svého kvalifikovaného odborníka na BOZP, který pouze vykonává jakéhosi „styčného důstojníka“ mezi zam ěstnavatelem a externí firmou, která pro zam ěstnavatele zajištůje BOZP). Na rozdíl od uvedeného modelu, tzv. japonský model upřednostňuje názory svých expertů před názory poradenské firmy. Tento postoj úzce souvisí s vnímáním introvertů (čerpá energii ze sebe, nikoliv, že by zájem soustřeďoval na svůj vnitřní život) a extrovertů (čerpá energii z okolí) v naší společnosti. Extrovert je v naší kultuře považo­ ván za lepšího (umí prodat myšlenku). Při řešení problémů však bývá povrchní. V českém prostředí se nepočítá s introverty na manažerskou pozici, což není správný postoj. Má to celou řadu negativních důsledků. Jedním z nich je právě přeceňování názorů externích poradců (i psychologie, resp. psychologie práce, patří do BOZP - viz například str. 60). Nad vhodností obou modelů je možné vést obšírné diskuse. Každý má své výhody i nevýhody. Já se domnívám, že optim ální varianta se odvíjí od konkrétních podmínek a nachází se někde mezi těm ito mantinely s těžištěm blíže k japonském u modelu (odbor­ né stanovisko introverta je u věcí, o kterých delší dobu přemýšlí, velmi rychlé a většinou i přesné, u nových věcí pomalé; u extroverta je rychlé, ale povrchní, tedy je u něho větší pravděpodobnost chyby). Avšak vždy je nutné mít na zřeteli, že zvolením tzv. německého modelu se zam ěstnavatel nejen nezříká odpovědnosti za zajištění BOZP, ale klade tím na sebe i potřebu větších znalostí o dané problematice, neboť musí být schopen definovat požadavky, které po expertech externí firm y bude chtít. Stanovení pouhého požadavku zajistit BOZP v jeho firm ě nikdy nestačí. Též spolehnutí se na to, že externí firm a propra­ cuje m anagem ent BOZP do nejmenších detailů, je nejen velmi ošidné, ale mnohdy je to ze strany dodavatelské firm y i nemožné, neboť není v jejích silách sestavit vyčerpávající seznam požadavků na zam ěstnavatele ke komplexnímu zajištění BOZP. Dále musí být zaměstnavatel mimo jiné schopen překontrolovat, zda od externí firm y dostal, co požado­ val atd. (například se jedná o provedení vyhledání a vyhodnocení rizik při práci - viz kapi­ tola 8.1, nebo o provedení školení BOZP - viz kapitola 11.1). O utsourcing z hlediska m anagementu (řízení) BOZP pro zaměstnavatele neznamená vyřešení plnění požadavků BOZP, ale většinou naopak větší zatížení než při zajišťování BOZP vlastním zam ěstnancem (v plném rozsahu nebo v kumulaci s jinou funkcí). Z hle­ diska ekonom ického (nákladovosti), vyjm a velkých firem, to většinou bývá naopak. V BOZP celá řada úkolů vyplývá z konkrétních podmínek jednotlivé firm y a pokud zam ěst­ navatel není schopen tyto konkrétní požadavky specifikovat (důležitý je též obsah vzájem ­ né smlouvy), dodavatelská firm a většinou poskytne pouze obecnou část. Vhodným příkladem jsou tzv. školení BOZP prováděná outsourcingem. Pokud zaměstnavatel úzce nespolupracuje při vytváření jejich obsahu (nedefinuje, co od školení požaduje), dodavatelská

36

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

firm a se většinou omezí na pouhé požadavky vyplývající z právních předpisů, což není vše, s čím by měli být zaměstnanci seznámeni (blíže viz celá kapitola 11). Pak se zam ěstna­ vateli může stát, že při kontrole OIP bude nemile překvapen, že nemá splněny všechny požadavky ve vztahu seznámení zaměstnanců s požadavky BOZP, i když bylo školení BOZP provedeno (není stanoveno, že např. seznámeni s riziky vykonávané práce musí být zaměstnanec seznámen v rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, avšak pokud tomu tak není, musí zaměstnavatel toto seznámení zajistit jiným vhod­ ným způsobem). Outsourcing BOZP, případně i PO, nelze v žádném případě chápat jako přenesení zajištění BOZP na firmu, která je v BOZP kvalifikovaným odborníkem. Tedy neplatí: „My máme smluvně pro BOZP zajištěnu odbornou firmu, která se nám o BOZP stará, takže BOZP není náš problém .“ Pokud BOZP nemá být zajišťováno pouze formálně, outsourcing od zaměstnavatele požaduje větší zapojení do problem atiky BOZP než při zajištění vlast­ ním zaměstnancem. Z toho lze dovodit, že malé a střední firmy, kterých je v České repub­ lice většina, mají již jen z tohoto důvodu mnohem těžší zajistit odpovídající úroveň BOZP, než velké firmy, neboť u nich lze důvodně předpokládat, že v drtivě většině mají BOZP zajištěno formou outsourcingu.

7.1

ODBORNĚ ZPŮSO BILÁ OSOBA K PREVENCI RIZIK

Každý zaměstnavatel je podle zákona č. 309/2006 Sb. povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik. Těmi jsou myšlena všechna opatření, která vyplývají z práv­ ních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zam ěstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo m inim alizovat jejich působení. Má-li zam ěstnava­ tel méně než 26 zaměstnanců a má potřebné znalosti, může tyto úkoly zajišťovat sám. To znamená, že není povinen zajistit si odborně způsobilou osobu k prevenci rizik (dříve bez­ pečnostní technik). Musí však splnit požadavek mít potřebné znalosti. Tím se myslí mít tytéž znalosti, jaké by potřebovala odborně způsobilá osoba k prevenci rizik při plnění úkolů v prevenci rizik u jeho firm y (například pro zpracování osnov školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců nebo pro zpracování seznamu osobních ochranných pracov­ ních prostředků, které musí být, na základě konkrétních podmínek ve firmě, zam ěstnan­ cům přidělovány). V praxi to znamená, že drtivá většina zam ěstnavatelů zaměstnávajících méně než 26 zaměstnanců si musí zajistit odborně způsobilou osobu k prevenci rizik. Avšak, vzhledem k tomu, že to takto není nikde stanoveno a že za zajištění BOZP je odpo­ vědný zaměstnavatel, je jen na něm, co považuje za potřebné znalosti. Při jejich „stano­ vení“ si však musí být vědom, že v případě chybného uvážení bude plně odpovědný za následky. Těmi nejsou míněny pouze vzniklé pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, ale též případně nedostatky zjištěné při kontrolách oblastním inspektorátem práce, orgánem ochrany veřejného zdraví nebo orgánem odborové organizace (viz kapitoly 24 a 25.1), například nekompletní osnova školení BOZP, nedostatečný obsah interního předpisu o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků. Má-li zaměstnavatel 26 až 500 zaměstnanců a je-li odborně způsobilý, může tyto úkoly zajišťovat sám. Musí tedy splňovat kvalifikační požadavky na odbornou způsobilost k plně­ ní úkolů v prevenci rizik. Těmi jsou: - alespoň střední vzdělání s maturitou;

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

37

-

odborná praxe v délce alespoň tří let v BOZP nebo v oboru, v kterém bude zajišťovat

-

lání v oblasti BOZP; úspěšné vykonání zkoušky z odborné způsobilosti u k tomu akreditované společnosti

úkoly v prevenci rizik, nebo jednoho roku v případě, že dokončil vysokoškolské vzdě­

(zkouška platí po dobu pěti let). Zkouškou, která má písemnou a ústní část, se ověřují znalosti a dovednosti z těch­ to okruhů: a) znalost právních předpisů BOZP; b) znalost povinností zam ěstnavatele, práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP v bezpeč­ nosti a ochraně zdraví při práci; c) znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnoce­ ní, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcháze­ ní pracovním úrazům a nemocem z povolání; d) dovednost při prevenci rizik spočívající v posouzení otázek BOZP včetně zpra­ cování stanovené dokumentace; e) znalost povinností a podmínek poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, evidence a kontroly. vice: www.ecological.cz/cm z_dokum enty/prevence-rizik-rozsah-znalosti.pdf; www .ivbp.cz/dokum enty/rozsah_znalosti_srpen08.pdf V praxi to znamená, že zaměstnavatel je odborně způsobilou osobou k prevenci rizik. Není-li zam ěstnavatel odborně způsobilý, nebo zaměstnává více než 500 zam ěstnan­ ců, musí mít zajištěnu odborně způsobilou osobu k prevenci rizik [úplný název zní odbor­ ně způsobilá osoba k plnění úkolů v prevenci rizik, avšak i zákoník práce (§ 108) používá tuto zkrácenou podobu; v praxi se často používá nejen gramaticky chybné označení odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, ale i zkratka OZO; neplést ji však s osobou se zvláštní odbornou způsobilostí - viz kapitola 15.1.1]. Je jedno, má-li ji zajištěnou v zam ěstnanec­ kém nebo obchodním vztahu. Zaměstnavatel je ze zákona povinen zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob. Je-li potřeba více než dvou osob (velké firmy), musí určit, kdo bude provádět koor­ dinaci jejich činnosti. Právní předpis neuvádí a ani nemůže uvést, jaký počet odborně způ­ sobilých osob je dostatečný. To záleží na mnoha okolnostech. Existují nezávazné metodiky pro výpočet potřebného počtu. Více k tomu naleznete v příloze č. 4. Je-li objem práce menší, než pro naplnění fondu pracovní doby jednoho zaměstnance, je možné využít vhod­ ných kumulací - například s požární ochranou (což už je dnes tém ěř automatické), firem ­ ní ekologií (odpadové hospodářství, ochrana ovzduší, vodní hospodářství) či krizovým managementem, případně i s jinými činnostmi, jež se neprolínají do BOZP. V tomto přípa­ dě je však nutné, aby zaměstnavatel zaměstnanci zajistil dostatek času, jakož i další pod­ mínky pro řádné plnění jeho úkolů v oblasti BOZP. Na plnění jeho povinností v oblasti BOZP musí jeho nadřízený pohlížet minimálně se stejnou důležitostí, jako na plnění jeho úkolů v kumulované činnosti. Před ustanovením odborně způsobilé osoby musí zaměstnavatel odborové organizaci, pokud u něj působí, umožnit projednání ustanovení této osoby. Jejím rozhodnutím však není nijak vázán. Odborně způsobilé osobě je zaměstnavatel povinen poskytnout zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její činnosti. Ze zákona jí také musí poskytnout 38

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

potřebnou dokumentaci a informace o všech skutečnostech a okolnostech, které mají nebo by mohli mít vliv na bezpečnost zam ěstnanců nebo by mohli vést k poškození jejich zdraví. Tato povinnost se též týká inform ací podaných zaměstnancům jiného zam ěstnava­ tele, které obdrželi k zajištění BOZP před zahájením práce na pracovištích zam ěstnavate­ le, jež si odborně způsobilou osobu zajistil (pro snazší pochopení: firm a A, jež si zajistila odborně způsobilou osobu, jím u s í poskytnout informace, které obdrželi zaměstnanci firmy B před zahájením prací na pracovištích firm y A). Zaměstnavatel musí podle zákona č. 309/2006 Sb. poskytnout potřebnou součinnost a dokum enty týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání. Z poslední uvedené povinnosti je zřejmé, že odborně způsobilá osoba k prevenci rizik není výkonným orgánem zajištění BOZP, která provádí šetření pracovního úrazu a sepsá­ ní záznamu o něm. To je povinností vedoucího zaměstnance úrazem postiženého zam ěst­ nance nebo jim pověřené podřízené osoby (například preventisty BOZP - viz kapitola 7.5). Netýká se to však jen pracovních úrazů, ale platí to obecně. S nadsázkou lze říci, že nejnižší vedoucí zaměstnanci (mistři, vedoucí oddělení atd.) jsou „dělníky“ BOZP, top mana­ gement jejich vedoucími a odborně způsobilá osoba k prevenci rizik manažerem BOZP. Jen pozice „statutára“ se v oblasti BOZP nemění. Seznam odborně způsobilých osob k prevenci rizik je možno nalézt na adrese: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/training/osvedceni.php (druhá polovina seznamu).

7.1.1

Kvalifikace, znalosti a dovednosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik

Osoba odborně způsobilá k prevenci rizik musí splňovat kvalifikační požadavky uvedené v § 10 zákona č. 309/2006 Sb. Musí mít alespoň střední vzdělání s maturitou, odbornou praxi v délce alespoň tří let v BOZP nebo v oboru, v němž bude zajišťovat úkoly v preven­ ci rizik, případně v délce jednoho roku, pokud dokončila vysokoškolské vzdělání v oblasti BOZP (například na školách uvedených v příloze č. 1), a musí úspěšné vykonat zkoušku z odborné způsobilosti u k tomu akreditované společnosti (tyto společnosti viz druhá polo­ vina seznamu na adrese: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/training/akreditace.php). Platnost zkoušky je omezena na dobu pěti let. Tedy pouhé úspěšné absolvování školy se vzdělávacím programem zam ěřeným na BOZP neopravňuje k výkonu odborné funkce BOZP ve firmě. Obdobně to platí pro poskytování služeb v oblasti BOZP na živno­ stenský list (viz níže). Do 31. prosince 2011 zároveň platí odborná způsobilost získaná podle dřívějších práv­ ních předpisů. Tedy do tohoto data postačí, bude-li osoba starší 18 let mít odborné vzdě­ lání a odbornou praxi. Dříve nebyla odborná způsobilost závazně blíže definována. Pouze se doporučovalo dosažení alespoň středoškolského vzdělání a doložení absolvování odborného kurzu pro bezpečnostní techniky. Nebylo tedy nutné ani dříve, a nebude to nutné ani po 1. lednu 2012, aby odborník na BOZP (dříve bezpečnostní technik, dnes odborně způsobilá osoba k prevenci rizik) měl technické vzdělání. Dnes je naopak výhod­ nější, je-li jeho vzdělání ekonom ické či právní, nebo manažerské. Živnostenský zákon stanovuje trochu odlišné požadavky na odbornou způsobilost. To však neznamená, že pro podnikání na živnostenský list nemusí být splněny kvalifikační požadavky zákona č. 309/2006 Sb. Splnění požadavků stanovených v živnostenském zákoně opravňuje pouze k založení a provozování živnosti „Poskytování služeb v oblasti

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

39

bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ . Pokud živnostník chce poskytovat služby v pre­ venci rizik, tzn. školit, zpracovávat dokumentaci, vytvářet systém y řízení atd., tedy na své jm éno prakticky provádět poskytování služeb v BOZP, musí získat odbornou způsobilost podle zákona č. 309/2006 Sb., a to nejpozději do 31. 12. 2011. Jinak bude sice moci i nadále provozovat svou živnost (na to má oprávnění v podobě živnostenského listu), avšak vlastní výkon práce bude pro něj muset jako subdodavatel (cizí firma, případně jeho zam ěstnanec) provádět sjednaná odborně způsobilá osoba. Stane se tak „pouhým “ pod­ nikatelem v oblasti BOZP, avšak vlastní výkon, který bude prodávat svým zákazníkům, bude pro něj provádět osoba s kvalifikací odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. Doku­ menty zpracované touto firmou budou muset mít jako konkrétního zpracovatele uvedenu osobu s odbornou způsobilostí podle zákona č. 309/2006 Sb. Živnostník, resp. jeho firma, bude na dokumentu uvedena pouze jako právní subjekt. Novelou živnostenského zákona zákonem č. 155/2010 Sb., která nabude účinnosti 1. 8. 2010, je rozšířena možnost splně­ ní odborné způsobilosti k založení a provozování živnosti „Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ o předložení dokladu o úspěšně vykonané zkouš­ ce z odborné způsobilosti podle zákona č. 309/2006 Sb. Nejedná se tedy o jednoznačnou podmínku, ale o jednu z možností, která opravňuje k „pouhém u“ podnikání v oblasti BOZP (k poskytování služeb v prevenci rizik je tato zkouška jednoznačně nutná). Prakticky nedo­ chází k zásadní změně. I když právním předpisem (přílohou k nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti) je stanoven rozsah okruhů zna­ lostí (uveden na str. 38), které odborně způsobilá osoba musí zvládat (je z nich přezkou­ šena), je celá řada dalších znalostí a dovedností, které by měla ovládat, pokud chce být opravdovým profesionálem v zajišťování BOZP. Její znalosti a dovednosti musí odpovídat tomu, že těžištěm výkonu její činnosti je tvůrčí práce v kanceláři, která mimo jiné vyžadu­ je dostatečnou představivost z hlediska komplexnosti a vývoje, kombinační schopnosti, tvůrčí myšlení, znalost chodu firm y a schopnost transform ovat obecná pravidla na kon­ krétní podmínky ve firmě. Též je důležitá znalost firm y „z terénu“ . Musí být vysoce kvalifi­ kovaným odborníkem na analyzování rizik, včetně návrhů opatření, nikoliv na výkon jednotlivých pracovních činností prováděných ve firm ě (to má být vedoucí zaměstnanec). K nejpodstatnějším dovednostem patří dovednosti manažerské, neboť osoba odborně způsobilá k prevenci rizik musí vytvářet návrhy systémů řízení BOZP a po zavedení zam ěstnavatelem je vhodnými návrhy udržovat minimálně na úrovni při jejich zavedení, což v praxi neznam ená setrvávat u zavedeného, ale minimálně neustále držet krok s vývo­ jem. Musí být schopna vytvářet vize vývoje zajištění BOZP ve firm ě a k jejich dosažení navrhovat postupné termínované cíle. Též musí být schopna řídit nesourodé malé pracov­ ní tým y (při vyhledávání a vyhodnocení rizik, při kategorizaci prací, při provádění prověrek BOZP atd.). Zcela zřejm é jsou požadavky na dovednost provádět analýzy úrovně zajiště­ ní BOZP a hodnotit rizika (m ěla by ovládat alespoň dvě metody hodnocení). Také je důle­ žitá nejen znalost právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale i schopnost správně je uplatňovat v praxi, především umět jejich požadavky transform ovat do podmínek firmy. K tomu je nutná znalost základů teorie práva (viz příloha č. 2). Naplnění těchto požadavků je velice, velice náročné. Někteří odborníci na BOZP z důvodu svého vnitřního přesvědčení v duchu starého sociálního pojetí BOZP (BOZP musí primárně chránit zaměstnance před vznikem pracovního úrazu nebo nemocí z povo­ lání, a tomu musí být podřízen výkon práce odborníka na BOZP), nepovažují nové mana­ žerské pojetí za vhodné (neuznávají potřebu m anagem entu

40

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

rizik, tzn. vyhledání

a vyhodnocení rizik při práci atd. - viz kapitola 8, ale za vhodnější považují velmi podrobně direktivně zpracovaná ustanovení právních předpisů, o která se mohou opřít při vymáhání zajištění BOZP pro zam ěstnance při jednání se zam ěstnavatelem [považují se za ochran­ ce zaměstnanců, nikoliv zaměstnavatele]). Jiní nejsou schopni dostát vysokým požadav­ kům na manažerský přístup odborně způsobilé osoby, nebo nemají odvahu upozorňovat vedoucí zaměstnance na nedostatky v jejich řídící práci (pokud se jedná o zaměstnance nevhodně organizačně zařazeného, tzn. není přímo pod ředitelem firmy, nebo výše jeho mzdy je závislá na hodnocení jeho práce od jednotlivých vedoucích zam ěstnanců [i s tímto jsem se v praxi setkal], je to tém ěř nemožné). Nejen z těchto důvodů lze proto do budoucna předpokládat, že, jako tomu bylo v oblas­ ti požární ochrany, dojde i v BOZP k rozštěpení současné kvalifikace zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP na nižší a vyšší úroveň - na technika BOZP (pozor, nejed­ ná se o bezpečnostního technika - viz kapitola 7.1.3) a na manažera BOZP. Prakticky s tímto členěním počítá návrh Kom ory BOZP a PO České republiky na kvalifikační poža­ davky v rámci národní soustavy povolání ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, která odráží reálnou situaci na trhu práce a má zajistit posílení role zaměstnavatelů v procesu rozvoje lidských zdrojů, což by mělo vést k větší uplatnitelnosti na trhu práce (podstatné není absolvování přísluš­ ného vzdělání [škola, učiliště], tzn. způsobu získání znalostí, ale kvalifikace, tzn. zjedno­ dušeně řečeno prokázaná schopnost povolání vykonávat, tedy kvalifikovaný kuchař už nemusí být vyučen kuchařem). Návrh předpokládá členění do tří kvalifikačních stupňů technik BOZP (v návrhu je mimo jiné doporučeno absolvování středního vzdělání s matu­ ritou), specialista BOZP (doporučeno absolvování bakalářského studijního programu) a manažer BOZP (doporučeno absolvování m agisterského studijního programu). V zhle­ dem k tomu, že se jedná o regulované povolání, je prostor pro stanovení kvalifikačních požadavků omezen a musí vycházet z platné národní legislativy. Proto zároveň platí poža­ davky na odbornou praxi. To však není jediný projekt. Evropská síť odborných organizací BOZP - ENSHPO zform ulovala Certifikační standard pro evropské m anažery BOZP (vysokoškolák, minimálně 250 hodin teoretické i praktické přípravy, dva roky práce na plný úvazek jako zaměstnanec nebo OSVČ a podepsání etického kodexu; každé tři roky potvr­ dit splnění těchto požadavků). Lze předpokládat, že vytvoření větší škály kvalifikace odborníků na BOZP by um ožni­ lo, že zajištění BOZP u OSVČ a plnění povinností vedoucích zam ěstnanců v mikrofirmách a malých firm ách (do 49 zaměstnanců) by mohl provádět odborník na BOZP s nejnižší kva­ lifikací (technik BOZP), neboť využití možnosti, že zam ěstnavatel zam ěstnávající maxi­ málně 25 zaměstnanců a mající potřebné znalosti si může BOZP zajišťovat sám, je až na výjimky potvrzující pravidlo (firma poskytující služby v oblasti BOZP) možností víceméně teoretickou. Vedoucí zaměstnanec by se sice tím nezbavil své odpovědnosti za zajištění BOZP (viz kapitola 5), ale um ožnilo by mu to plně se věnovat své hlavní činnosti. Vzhle­ dem k jednodušší formě řízení BOZP u OSVČ a v mikrofirmách, která je nutná pro řádné zajištění BOZP, by kvalifikace technika BOZP byla dostatečná i pro vytvoření systému říze­ ní BOZP u těchto subjektů, včetně managementu rizik. V malých firm ách (od 10 do 49 zaměstnanců) by si firm a prostřednictvím odborníka na BOZP s vyšší kvalifikací (specia­ lista BOZP nebo manažer BOZP) nechala vytvořit systém řízení BOZP na konkrétní pod­ mínky firmy, a to na základě provedení jednotlivých činností managementu rizik (viz kapitola 8). Pro vlastní plnění povinností v oblasti BOZP, které by ze systému vyplynuly

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

41

vedoucím zaměstnancům (například školení zaměstnanců, kontrola zaměstnanců, zda dodržují požadavky BOZP, sepsání záznamu o úrazu), by si firm a mohla zajistit technika BOZP. Dá se předpokládat, že by všichni byli spokojeni. To je však otázka budoucnosti. V rathie se do současnosti. Neméně důležitou vlastností odborně způsobilé osoby je kom unikativnost. Vzhledem k tomu, že podstatnou částí jejího výkonu funkce je mluvený a psaný projev, je důležitou dovedností rétorika a důležitými znalostmi, znalost form ální úpravy dokumentů (uvedena například v publikacích Václava Šťastného Korespondence a je jí úprava v dnešní praxi nebo Tomáše Neugebauera Nová pravidla písem né a elektronické komunikace), včetně typografických pravidel pro tvorbu prezentací (například na stránce http://bozppo.vfn.cz/ typograficka_pravidla.htm ), a pravidel českého pravopisu. Je jasné, že osoba odborně způsobilá nemusí umět mluvit na úrovni řečníků a profesionálních lektorů, avšak alespoň základní úrovně řečnického umění by měla dosahovat. Vzhledem k tomu, že má provádět školení zaměstnanců, a to od zpracování osnovy, přes přípravu školení, včetně pomůcek až po vlastní školení, lze doporučit, aby absolvovala pedagogické minimum vzdělávání dospělých. Pro některé firm y je u odborně způsobilé osoby, která z titulu své funkce vždy musí kom unikovat s top managementem navíc důležitá znalost alespoň jednoho cizího jazyka (požadována bývá angličtina, němčina a opět i ruština). Osoba v něm musí umět kom unikovat nejen ústně, ale také písemně. Důležitým druhem komunikace, který musí odborně způsobilá osoba ovládat, je komu­ nikace prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (ICT). Nejedná se jen o používání počítače (psaní textů, vytváření grafů, posílání e-mailů atd.), ale i využití dataprojektoru (např. při školeních), využití notebooku (např. při kontrolní činnosti nebo při aktu­ alizaci dokumentace v terénu), scanneru (např. při zhotovování pom ůcek na školení), digitálního fotoaparátu nebo kamery (např. při kontrolní činnosti nebo tvorbě podkladů pro školení) atd. Pro dosažení vyšší úrovně elektronické komunikace je vhodná znalost tvorby webových stránek (ukázka:http://bozppo.vfn.cz), včetně pravidel pro jejich tvorbu (např. http://bozppo.vfn.cz/typograficka_pravidla.htm ). Vzhledem k tomu, že osoba odborně způ­ sobilá k prevenci rizik při výkonu své práce podstatnou část svého času stráví na počítači tvorbou různých dokumentů, je pro ni výhodné, je-li znalá hmatové metody ovládání klá­ vesnice, lidově nazývané psaní deseti prsty. Nejenom, že vlastní pořizování textu je rych­ lejší, ale především dojde k uvolnění tvůrčího potenciálu pro problematiku BOZP, neboť tok myšlenek nemusí přerušovat vědom ým sestavováním slov z jednotlivých písmen, včetně jejich vyhledávání na klávesnici, protože prsty zcela podvědomě píší celá slova či dokon­ ce jejich řetězce (není nutné přem ýšlet nad tím, jak psát). Díky tomu dojde ke zkvalitnění práce, včetně význam ného snížení chybovosti, a k dalšímu jejímu zrychlení. Více inform a­ cí o metodě můžete nalézt na stránkách http://www.psani-vsemi-deseti.cz/2045/psani-klavesnici.html a http://www.psani-vsem i-deseti.cz/2045/psani _na_pocitaci_profes_01 .html. Podrobné inform ace o metodě, jakož i její výuku, můžete též nalézt v publikaci Tomáše Neugebauera Profesionálem v administrativě. V neposlední řadě musí mít schopnosti pro provádění kontrolní činnosti - pozorovací schopnost, znalost požadavků na zajištění BOZP, umět zpracovat plán kontroly atd. Pro získání profesionální úrovně je též důležitá doba praxe. Nelze paušálně stanovit po jak dlouhé době praxe je možné považovat odborně způsobilou osobu za opravdového odborníka. Existuje na to řada rozdílných názorů. Lze snad uvést, že po úspěšném slože­ ní první zkoušky, tedy od zahájení své profesní kariéry odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, je potřeba alespoň tří, nejlépe pěti let praxe, optimálně po boku zkušeného kolegy (nejlépe ve velké firmě), aby se dotyčná osoba stala opravdu odborníkem. Přitom je nutné 42

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

mít na zřeteli, že v BOZP platí potřeba celoživotního vzdělávání (pam atuje na to přímo zákon č. 309/2006 Sb., který omezuje platnost zkoušky na pět let), neboť neplatí přímá úměra mezi délkou praxe a úrovní kvalifikace (viz str. 11). Někdy délka praxe může být naopak kontraproduktivní. Proto je zcela nezbytnou součástí výkonu činnosti odborně způ­ sobilé osoby k prevenci rizik průběžné sebevzdělávání (autoedukace) na různých sem iná­ řích, kurzech, prostřednictvím odborné literatury, včetně periodik, z internetu, sledováním Sbírky zákonů a věstníků ÚNMZ (novinky z oblasti technických norem) atd. Své plody přináší „pouhá“ výměna názorů mezi kolegy v práci, na odborných portálech apod.

7.1.2

Povinnosti odborně způsobilé osoby k prevenci rizik

Co je povinností odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, když zajišťovat BOZP je zákon­ nou povinností vedoucích zam ěstnanců? Zjednodušeně lze její povinnosti shrnout do následující věty. Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik je poradním, metodickým a kontrolním orgánem ředitele (statutárního orgánu). Tedy radí a pomáhá řediteli vytvořit systém řízení BOZP ve firm ě včetně zpracování příslušné řídící dokumentace, poskytuje poradenskou činnost jednotlivým vedoucím zaměstnancům při zajišťování úkolů BOZP, které metodicky řídí, včetně školení vedou­ cích zaměstnanců, a provádí kontrolní činnost především vedoucích zam ěstnanců, zda jsou naplňovány požadavky BOZP. Z toho jasně vyplývá, že jejím úkolem je chránit zájmy zaměstnavatele v oblasti BOZP. To však nesmí být vykládáno tak, že má zaměstnavateli napomáhat zajišťovat BOZP na co možná nejmenší úrovni, aby ta mu nezvyšovala jeho náklady. Opak je pravdou. Její povinností je vytvářet pro zam ěstnavatele optim ální úroveň zajištění BOZP - viz str. 25, která mu zajistí, že zajišťování BOZP se mu vyplácí, to mimo jiné znamená, že mu nevznikají zbytečné náklady z důvodu zajišťování BOZP v poměru k úrovni řízení jeho firm y (nikoliv v poměru k optimálnímu stavu zajištění BOZP). K tomu jí především slouží zpracování návrhů řídící dokumentace BOZP. Dokumentaci by však neměla zpracovávat odborně způsobilá osoba sama, jak je v některých firm ách zvykem, ale měly by se na jejím vzniku podílet všechny zainteresova­ né strany (vedoucí zaměstnanci, ostatní zaměstnanci, odbory atd.). Před schválením je nezbytné, aby dokumentace prošla připomínkovým řízením. Neplatí tedy, že za obsah dokumentace BOZP je odpovědná odborně způsobilá osoba, neboť má-li být dokum enta­ ce kvalitní a sloužit dobře k řízení BOZP, musí být výsledkem tým ové práce a odpovědnost za ni je na jejím schvalovateli, tedy většinou řediteli. Odborně způsobilá osoba je řediteli pouze odpovědná za obsah návrhu, který zpracovala, nikoliv za obsah schváleného doku­ mentu, který doznal změn, jež vyplynuly z připomínkového řízení. Dále je odpovědná za odborné vyjádření se ke změnám, jež vyplynuly z připomínkového řízení. Dokumentace v žádném případě nemá být opisem legislativy, ale má její požadavky rozpracovávat na konkrétní podmínky ve firm ě (vzor správného zpracování interního předpisu BOZP je uveden například v publikaci „Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů“ , která též vyšla v této řadě publikací v roce 2007). Nejen proto nemůže být její rozsah z důvodu „dobré čitelnosti“ om ezován počtem stran („takovej tlustospis nebude nikdo číst“). Dokumentace musí popisovat systém a jeho fungování, a to do všech podrobností, včetně případu selhání systému. Dokumentace primárně slouží k definování systému a jeho jednotlivých článků. Až sekundárně se stává návodem k zave­ dení systému do praxe (při zpracování je nutné mít na zřeteli nebezpečí zbyrokratizování systému řízení firm y nebo společnosti). BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

43

S tím, že „dokum entace primárně slouží k definování systému a jeho jednotlivých člán­ ků“, úzce souvisí vhodný způsob form ulace textu. I když češtináři to neradi slyší, ale vhod­ nější, neboť se jedná o přesnější zápis, tedy správnější je psát „provede se kontrola“, než „překontroluje se“ . Tato někdy nazývaná „úřednická“ čeština vychází z faktu, že v systému se z činnosti stává předm ět (jedná se o jednu z jeho předností). Nepřekontroluje se např. dodržování bezpečnostních předpisů nějakým libovolným nahodilým způsobem, tzn. pokaždé jinak, ale provede se kontrola dodržování bezpečnostních předpisů, která je ve všech svých krocích přesně definována. Tedy pojem kontrola zde již není chápán jako nějaká obecná činnost, ale jako označení konkrétní přesně definované věci, jež zabezpe­ čuje, že za jakýchkoliv podmínek bude působit shodně. Interní dokum entace BOZP nemá být ani opisem právních předpisů, ani literárním dílem. Má se jednat o výstižný popis všech prvků systém u a jejich vzájem ného fungování, kterým je řešena konkrétní problem atika - např. poskytování osobních ochranných pra­ covních prostředků, preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců. Provádění interní kontrolní činnosti je jedním z důvodů, proč osoba odborně způsobilá nemůže být výkonným orgánem v zajištění BOZP. Jednalo by se o značnou systémovou chybu, neboť v tom to případě by osoba kontrolovala sama sebe. Také nemůže být inter­ ním auditorem BOZP, neboť by prováděla audit své vlastní práce - vytváření a zavádění systému řízení BOZP ve firmě. Někdo může namítnout, že kontrolní činnost by měla být zam ěřena především na zam ěstnance, resp. na to, jak dodržují bezpečnostní ustanovení, tedy pracují-li bez­ pečně. To je však omyl, neboť pracovní úraz je důsledkem nezvládnutí řízení (to však neznamená, že při lepším řízení bude nulová úrazovost - to je nemožné, neboť úrovně bezchybného řízení není možné dosáhnout). Vzhledem k tomu, že primární povinností kaž­ dého vedoucího zam ěstnance je řídit chod svého úseku, je pracovní úraz v drtivé většině případů chybou vedoucího zaměstnance, i když jej zavinil zaměstnanec svým nedodrže­ ním bezpečnostních požadavků [vedoucí zam ěstnanec důsledně neprováděl kontrolu zaměstnance, zda dodržuje bezpečnostní ustanovení a nevyžadoval jejich dodržování, tedy příčinou vzniku úrazu je neplnění povinnosti vedoucího zam ěstnance (!), neboť téměř nikdy nedojde k úrazu při prvním porušení bezpečnostních předpisů nebo ustanovení (viz str. 182)]. Obdobně to platí i pro nezajištění pracovní pohody zam ěstnancům - například trvale špatné vztahy mezi jednotlivým i zaměstnanci oddělení dokazují nezvládnutí řízení oddělení příslušným vedoucím zaměstnancem a zaměstnavatel by jej měl ve svém zájmu (dochází trvale ke snížení produktivity práce) přeřadil na jinou funkci, a to i v případě, že si své ostatní pracovní úkoly plní dobře. Vedoucí zam ěstnanec nemá pracovat, ale řídit! Na práci má podřízené. V zájmu zam ěstnavatele musí pro zam ěstnance vytvořit vhodné pracovní podmínky (ty vytvářejí předpoklad pro vyšší produktivitu práce a pro větší kreativitu zaměstnanců). Zam ěstnava­ tel, lépe řečeno vedoucí zam ěstnanec na vyšším stupni řízení, by měl kontrolovat, zda vedoucí zam ěstnanec jemu podřízený tak postupuje. U vedoucího na vyšším stupni, pří­ padně u majitele, jedná-li se o malou firmu, už nestačí pouze řídit. On musí být manaže­ rem, což mimo jiné znamená, že musí vytvářet vize a plány rozvoje úseku, který řídí. Ty musí vytvářet nejen se zřetelem na zajištění BOZP, ale též musí vytvářet vize a plány roz­ voje zajištění BOZP na jím řízeném úseku, neboť současná BOZP již není pouze o plnění požadavků, ale o managementu rizik při práci, tedy řečeno česky, o jejich řízení. Navíc BOZP je nedílnou součástí řízení firmy, resp. každé její jednotlivé organizační části.

44

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

V rámci kontroly zajištění BOZP vedoucím zaměstnancem pracoviště provádí odborně způsobilá osoba i namátkovou kontrolu dodržování požadavků BOZP u některých zam ěst­ nanců pracoviště. Nejedná se však o kontrolu těchto zaměstnanců, ale o kontrolu uplat­ nění požadavků BOZP vedoucím zaměstnancem v praxi. Tedy opět o kontrolu vedoucího zaměstnance (odstranění zjištěných závad bude sm ěrováno na vedoucího zaměstnance). Například, je-li zjištěno, že zaměstnanec při práci nepoužívá ochranný štít, přestože jej při prováděné činnosti má mít (například při práci s křovinořezem), jedná se o nezvládnutí řídí­ cí práce vedoucího zaměstnance. Jedná se tedy o jeho chybu a případný návrh postihu musí sm ěřovat k němu. Kontrolu dodržování požadavků BOZP jednotlivým i zaměstnanci má provádět jejich vedoucí zam ěstnanec jako nedílnou součást řízení svého pracoviště (jako součást kontrol výkonu práce podřízených zam ěstnanců - § 302 zákoníku práce). V novém, liberálním, pojetí BOZP, kdy povinnosti v BOZP nejsou v plném rozsahu sta­ noveny centrálně, ale též vycházejí z konkrétních rizik vyskytujících se ve firm ě nebo spo­ lečnosti, odborně způsobilá osoba k prevenci rizik také provádí to, co dříve prováděl centrálně stát. Například dříve jednotlivá ministerstva vydala seznam y osobních ochran­ ných pracovních prostředků, které musely být jednotlivým zam ěstnancům v příslušném resortu poskytovány. Dnes je toto prací odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. Stejně to platí například u seznamu prací zakázaných těhotným ženám a mladistvým (vyhláška nestanovuje konkrétní práce, jež jsou zakázané, ale pouze zdroje rizik, a ta se mohou vyskytnout při různých pracích nebo v různých případech), u seznamu prací, při jejichž výkonu vzniká nárok na poskytování ochranných nápojů, při stanovení podmínek výkonu ruční manipulace s břem eny atd. V některých případech musí zam ěstnavateli navrhnout obsah a četnost provádění školení, u kterých to dříve určoval stát prostřednictvím právních předpisů - například u školení BOZP pro výkon prací ve výškách a nad volnou hloubkou nebo u školení řidičů z povolání, na které se nevztahuje zdokonalování odborné způsobi­ losti řidičů motorových vozidel (více v kapitole 11.3.1). Zm ěna názvu z bezpečnostního technika na odborně způsobilou osobu k prevenci rizik není sam oúčelná, ale podtrhuje změnu úkolů kladených na tuto osobu a též požadavek zm ěny jejího postavení ve firmě nebo společnosti. Tato funkce již není technického charakteru, ale m anažerského (odbor­ ně způsobilá osoba metodicky řídí BOZP). Jejím základem jsou znalosti z oblastí preven­ ce rizik a práva. Zjistí-li odborně způsobilá osoba v rámci své kontrolní činnosti nějaké nedostatky nebo závady, potřebná opatření k jejich odstranění může pouze navrhovat, a to bez ohledu na to, zda je zaměstnancem firmy, či je vůči ní v obchodním vztahu. O patření se stávají závaznými až po schválení ředitelem (statutárním orgánem) nebo jiným k tom u pověřeným příslušným vedoucím zam ěstnancem. Tato osoba nemá právo, pokud ji jím nevybavil sám zaměstnavatel (písemné pověření), komukoliv cokoli ve firm ě či společnosti nařizovat nebo zakazovat. To může pouze vedoucí zaměstnanec. Povinností odborně způsobilé osoby je vedoucího zaměstnance na nedostatky nebo závady upozornit, případně též pouze navrhnout vhodné opatření k jejich odstranění. Zaměstnavatel si může zvolit jiné, nebo se rozhodnout nerealizovat žádné (existující riziko je pro něj přijatelné) - to je jeho právo (výjimku tvoří opatření vyplývající z legislativy). Cílem práce odborně způsobilé osoby není vytvoření bezpečných a zdravotně nezávad­ ných podmínek pro zaměstnance, ač se tak někteří staří „bezpečáci“ domnívají (to by mělo být cílem zaměstnavatele), ale vytvoření systému pro co možná nejsnadnější a nejefektiv­ nější vytvoření těchto podmínek zaměstnavatelem. Proto odborně způsobilá osoba nem ů­ že po zaměstnavateli požadovat realizaci jí navrženého opatření, byť by se sebevíce

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

45

domnívala, že je to pro zaměstnance vhodné. Ona zastupuje zaměstnavatele (je jeho poradním orgánem), nikoliv zaměstnance. V praxi to znamená, že cílem práce odborně způsobilé osoby je například vytvoření systému přidělování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) ve firmě na její konkrétní podmínky, který popíše v návrhu interního předpisu firmy. Je pouze na vedení firmy, zda tento systém bude zcela akceptovat, nebo některé jeho prvky vypustí (systé­ mové nebo konkrétní) - například poskytování obuvi při výkonu pracovní činnosti, kde ji osoba na základě vyhodnocení rizik pro přidělování OOPP navrhla. Pokud firm a schválí poskytování obuvi v tom to případě a poté ji zaměstnancům neposkytuje, například z důvo­ du nedostatku finančních prostředků, je povinností odborně způsobilé osoby na tento nedo­ statek (porušení § 104 odst. 5 zákoníku práce) upozornit vedoucího zaměstnance, na jehož pracovišti není obuv poskytována, případně statutární orgán, pokud k tomu dochází v celé firmě. Není však její povinností se tvrdě dožadovat poskytování obuvi zaměstnancům. To mohou odbory nebo zástupce pro oblast BOZP (viz kapitola 25). O dborně způsobilá osoba k prevenci rizik by při své činnosti měla spolupracovat s oso­ bami odborně způsobilým i pro hodnocení jednotlivých faktorů pracovních podmínek, napří­ klad na provádění měření intenzity hluku, vibrací a neionizujícího záření nebo zjišťování a měření intenzit osvětlení a mikroklimatických podmínek a koncentraci prachu a chem ic­ kých škodlivin, či na provádění biologických expozičních testů a vyšetření v oboru genetic­ ké toxikologie, fyziologie a psychologie práce. Dále by též měla spolupracovat s odborovou organizací nebo zástupcem, resp. zástupci pro oblast BOZP, odborně způsobilou osobou nebo technikem PO, lékařem závodní preventivní péče a krizovým manažerem. V I. čtvrtletí 2010 byla střední hodnota (medián) hrubé měsíční mzdy odborně způsobi­ lé osoby ve výrobě 27 557 Kč (75,9 % činila základní mzda). Mzda 10 % těchto osob (D1) byla nižší než 18 242 Kč a 10 % (D9) vyšší než 43 628 Kč. U osob mimo výrobu medián činil 25 220 Kč (základní mzda 76,3 %), D1 16 915 Kč a D9 42 307 Kč.

7.1.3

Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik versus bezpečnostní technik

Někteří staří „bezpečáci“ se nechtějí smířit se změnou názvu bezpečnostní technik na odborně způsobilou osobu k plnění úkolů v prevenci rizik a s nostalgií setrvávají u archaického označení. A to přesto, že je velmi důležité mezi nimi rozlišovat. Označení „bezpečnostní technik“ se dnes v souladu s § 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb. používá pouze při provozování hornické činnosti nebo při činnosti prováděné hornickým způsobem. Jedná se o fyzickou osobu způsobilou pro plnění úkolů na úseku BOZP a bez­ pečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem. V ostatních oblastech bylo oficiální používání tohoto označení ukončeno již 1. 6. 1994, kdy bylo vypuštěno z příslušné legislativy. Tedy před šestnácti lety. Bohužel, v praxi stále pře­ žívá jeho používání i v ostatních oblastech. Přitom, jak vyplývá z přecházejících stránek, a jak je dále dokladováno v kapitole 8.1.1, odborně způsobilá osoba k prevenci rizik má zcela jiné úkoly, než měl dřívější bezpečnostní technik (jedná se prakticky o výkon jiné funkce [!]), a též většinou nesplňuje kvalifikační předpoklady kladené na bezpečnostního technika - viz § 2 vyhlášky č. 298/2005 Sb. Je tedy zcela nezbytné nazývat věci pravými jmény, a proto důsledně rozlišovat mezi bezpečnostním technikem a odborně způsobilou osobou k prevenci rizik.

46

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

7.1.4

Uplatnění kvalifikace v dalších zemích Evropské unie

Osvědčení o odborné způsobilosti k plnění úkolů v prevenci rizik získané v České republi­ ce je platné i pro doložení kvalifikace v ostatních zemích Evropské unie. Vzhledem k tomu, že zajišťování úkolů v prevenci rizik v oblasti BOZP je jednou z 387 v České republice regulovaných povolání a činností (národním právním předpisem jsou stanoveny požadav­ ky na kvalifikaci, avšak nejsou stanoveny jednotně v celé EU), kvalifikace se neuznává automaticky. Každá země má v souladu se směrnicí o volném pohybu služeb nastaven systém uznávání odborných způsobilostí ostatních zem í unie. Stejný systém musí být uplatněn pro doložení kvalifikace odborné způsobilosti osob z ostatních zemí EU v České republice. U nás se vychází ze zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně to platí i pro koordinátora BOZP na staveništi, bezpečnost­ ního technika (viz předcházející kapitola), technika požární ochrany a odborně způsobilou osobu v oblasti požární ochrany (viz kapitola 26).

7.2

LÉKAŘ ZÁVO DNÍ PR EVEN TIVN Í PÉČE

Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik není jedinou, kterou si musí zam ěstnavatel zaji­ stit. Další osobou, kterou je povinen si zajistit každý zam ěstnavatel zaměstnávající ales­ poň jednoho zaměstnance, je lékař, který mu bude zajišťovat závodní preventivní péči (viz kapitola 12). Tou nejsou míněny pouze preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců (kapi­ tola 12.1), ale též kontroly pracovišť zam ěstnavatele z hlediska ochrany zdraví, zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek na člověka při práci a dále odborná poradní činnost zaměstnavateli v otázkách ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců včet­ ně školení zajištění a poskytování první pomoci. Tento lékař by též měl zajišťovat poskyt­ nutí první pomoci. Zjednodušeně lze říci, že zaměstnavatel má mít pro oblast bezpečnosti práce (BOZP) zajištěnu odborně způsobilou osobu k prevenci rizik a k ochraně zdraví při práci (BOZP) lékaře závodní preventivní péče. V obou případech se jedná o odborné poradce v otázkách řízení BOZP. Lékař v rámci závodní preventivní péče má ve spolupráci se zam ěstnavatelem zabez­ pečit prevenci včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Zajištění závodní preventivní péče kontrolu­ jí organy ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a případné nenaplnění povinnosti mohou postihnout pokutou. Firma, která má jednotlivé provozovny rozmístěné po celé republice, může závodní preventivní péči zajistit v plném rozsahu jedním zdravotnickým zařízením s celorepubliko­ vou působností nebo v plném rozsahu několika zdravotnickým i zařízeními v místě výkonu práce, případně dohled, resp. kontrolu pracovišť a poradenskou činnost jedním zdravot­ nickým zařízením pro všechny provozovny a lékařské preventivní prohlídky zdravotnickým zařízením v místě výkonu práce. Lékař poskytující závodní preventivní péči by se v rámci poradní činnosti zam ěstnava­ teli měl též význam ně podílet na zpracování kategorizace prací - viz kapitola 8.2.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

47

7.3

KOORDINÁTOR BOZP NA STAVENIŠTI

V souladu s ustanoveními předpisů Evropské unie byl i v České republice zaveden institut koordinátora BOZP na staveništi. Povinnost ustanovit koordinátora se nevztahuje na všechny zam ěstnavatele, avšak ani ne pouze na zaměstnavatele zabývající se staveb­ ní činností, jak se podle názvu může zdát. Zákon č. 309/2006 Sb. v § 14 stanoví, že zadavatel stavby (stavebník-investor) je povi­ nen ustanovit potřebný počet koordinátorů BOZP na staveništi v případě, budou-li na sta­ veništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby. Musí přitom přihlédnout k rozsahu a složitosti díla a jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy i jeho realizace. Koordinátora nemusí určit v případě, že celková předpokládaná doba trvání prací a činností není delší než třicet pracovních dní, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a nebu­ de na nich pracovat současně více než dvacet osob po dobu delší než jeden pracovní den nebo v případě, že celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla nepře­ sáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu a též i u staveb nevyžadu­ jících stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona (§ 103 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu [stavební zákon], ve znění pozdějších předpisů). Zadavatel stavby může koordinátorem určit fyzickou osobu, jež splňuje odbornou způ­ sobilost nebo právnickou osobu, která zabezpečí výkon osobou s odbornou způsobilostí. Požadavky na odbornou způsobilost jsou obdobné jako u odborně způsobilé osoby k pre­ venci rizik (viz str. 38). Rozdíl je pouze v obsahu zkoušky z odborné způsobilosti. Zkušební okruhy uvádí příloha nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akre­ ditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti. Jedná se o: a) znalost povinností zam ěstnavatele a práv a povinností zaměstnanců a práv a povinností odborové organizace nebo zástupce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, b) základní znalost právních a technických předpisů v oblasti výstavby a staveb­ nictví, znalost technologie provádění staveb a souvisejících činností, potřebných pro výkon činnosti koordinátora, c) znalost všeobecných preventivních zásad pro identifikaci nebezpečí, hodnoce­ ní, odstraňování popřípadě minimalizaci rizik při práci včetně metod předcháze­ ní pracovním úrazům a nemocem z povolání, d) znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, e) znalost základních nástrojů komunikace. Na kvalifikaci koordinátora se nevztahuje přechodné období. Proto jím nemůže být pověřen „bezpečnostní technik“ , jenž úspěšně neabsolvoval zkoušku odborné způsobilos­ ti koordinátora BOZP na staveništi. Stejně to platí i o osobě, která má složené zkoušky z odborné způsobilosti k prevenci rizik. Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Koordinátor je zadavateli stavby při její přípravě povinen v dostatečném časovém předstihu před zadáním zhotoviteli předat přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout a další doklady

48

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

nutné pro zajištění BOZP. Projektantovi a zhotoviteli stavby, pokud je již určen, musí pře­ dat další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která jsou mu známa a která se dotýkají jejich činnosti. Další jeho činnosti při přípravě stavby uvádí prováděcí nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdra­ ví při práci na staveništích. Při realizaci stavby je koordinátor povinen inform ovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací, upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatnění požadavků na BOZP zjiště­ né na pracovišti a vyžadovat sjednání nápravy. K tomu je zákonem oprávněn navrhovat přiměřená opatření. Dále je povinen oznámit zadavateli stavby zjištění nedostatků v uplat­ ňování požadavků na BOZP na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby, pokud zhotovi­ telem nebyla neprodleně přijata přim ěřená opatření k sjednání nápravy. I při realizaci stavby jeho další činnost stanoví - nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Koordinátorovi, pokud nebude plnit své povinnosti, může být uložena pokuta do výše 300 000 Kč [viz § 17 odst. 1 písm. za) a § 30 odst. 1 písm. za) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů]. Seznam kvalifikovaných koordinátorů BOZP na staveništi najdete na adrese: http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/training/osvedceni.php.

7.4

O D B O R N Í P O RADC I ZA M Ě S TN A V A TE LE KTERÉ SE DO BOZP P R O LÍNAJÍ

V

O B LA S TE C H ,

Vzhledem k tomu, že do BOZP se prolínají i jiné oblasti, je nezbytné mezi odborné porad­ ce na úseku BOZP zahrnout i odborně způsobilé osoby z těchto oblastí (v některých pří­ padech má zaměstnavatel příslušnou legislativou přímo stanovenu povinnost odborně způsobilou osobu si zajistit). S těmito funkcemi je vhodné kumulovat funkci odborně způ­ sobilé osoby k prevenci rizik, pokud náplň její práce ve firm ě není na celý fond pracovní doby jednoho zaměstnance. Jedná se především o: -

odborně způsobilou osobu v požární ochraně nebo technika PO či preventistu PO podrobněji kapitola 26,

-

odborně způsobilou osobu pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a che­ mickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické,

-

bezpečnostního poradce pro přepravu nebezpečných věcí ve smyslu ADR, odpadového hospodáře - podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 27,

-

bezpečnostního ředitele nebo bezpečnostního tajemníka, případně krizového manažera.

7.5

PREVENTISTA BOZP

V předcházejících částech bylo několikrát upozorněno na to, že v praxi realizovat poža­ davky BOZP je povinen nejnižší vedoucí zam ěstnanec (mistr, vedoucí oddělení, vedoucí provozu atd.). Zákoník práce jasně uvádí, že vedoucí zaměstnanci jsou povinni vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat BOZP (§ 302 zákoníku práce). Někteří vedoucí

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

49

zam ěstnanci, včetně některého top managementu, se domnívají, že postačí jm enovat odborně způsobilou osobu k prevenci rizik a tím naplnit svou povinnost zajišťovat BOZP. To je omyl! Nejenom že, jak bylo uvedeno v části 7.1.1, má jiné úkoly a těch není málo, ale především je to otázka kompetencí. Odborně způsobilá osoba je Interním kontrolním orgánem, a proto nemůže provádět a zajišťovat to, co má kontrolovat. To by byla zásadní chyba systému řízení. Navíc, jak již bylo uvedeno, nemá právo, na rozdíl od vedoucího zam ěst­ nance, cokoliv a kom ukoliv nařídit. Může však nastat situace, kdy vedoucí zam ěstnanec (například primář) se cítí natolik vytížený, že některé kompetence v oblasti BOZP potřebuje někomu delegovat (nemůže však delegovat svou odpovědnost [!]). Může se jednat například o šetření pracovních úrazů a sepisování záznamů o úrazech nebo vedení dokumentace BOZP pracoviště. To je pochopitelně možné, avšak neměly by být delegovány všechny kompetence. V tom to pří­ padě si může ustanovit zam ěstnance pověřeného BOZP na pracovišti - preventistu BOZP. Tato funkce není v žádném právním ani ostatním předpise k zajištění BOZP stanovena. Jedná se o obdobu preventisty PO, kterého stanovuje zákon o požární ochraně. Proto je vhodné ji nazvat preventistou BOZP. Vedoucí zaměstnanec může tak některému svému podřízenému k jeho pracovní náplni delegovat výkon některých povinností k zajištění BOZP. Nemůže se však zbavit své právní odpovědnosti za zajištění BOZP. Preventista BOZP není odborným poradcem, avšak plní důležitou úlohu při zajišťování BOZP na pra­ covišti („kryje záda“ vedoucím u zaměstnanci). Institut zam ěstnance preventisty BOZP lze též velmi výhodně využít v případě zajiště­ ní odborně způsobilé osoby k prevenci rizik externí firmou (outsourcing) jako „styčného důstojníka“ plnícího úlohu nejen zajištění vzájemné komunikace, ale též shromažďování podkladů pro externí firmu, koordinaci požadavků na tuto firmu (například jaké náležitosti má splňovat dokum ent o vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, aby co nejlépe zam ěst­ navateli sloužil k řízení rizik - viz kapitola 8.1) a zavádění systému řízení BOZP zpracova­ ného externí firm ou do systém u řízení firm y (například zapracování návrhů řídící dokum entace nebo návrhů opatření ke zvýšení úrovně zajištění BOZP do systému řízení firmy). Preventista by se měl za firm u zúčastnit kontrol prováděných státními kontrolními orgány. Z toho všeho vyplývá, že preventista by měl mít potřebné znalosti o BOZP. Zam ěstnavatel by mu měl umožnit je získat (například samostudiem odborné literatury a právních a ostatních předpisů). Nakonec je to v jeho zájmu, neboť preventista mu bude dělat práci, kterou by jinak měl dělat on sám.

50

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

8

Management rizik

Příslušné ustanovení zákoníku práce po zaměstnavateli požaduje, aby ve své firm ě posu­ zoval rizika při práci a stanovoval opatření k jejich odstranění nebo alespoň ke snížení jejich působení. Požaduje tak po zaměstnavateli, aby prováděl řízení rizik při práci. V BOZP se provádějí dvě základní posouzení rizik - jedno pro oblast bezpečnosti práce (BOZP) a druhé pro oblast ochrany zdraví při práci (BOZP), tedy zjednodušeně řečeno pro oblasti hygieny práce a ergonomie. To první, vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, vyplývá z § 102 zákoníku práce. To druhé, kategorizace prací, z § 37 zákona č. 258/2000 Sb. Vyhledání a vyhodnocení rizik při práci je jedním ze základních „stavebních kamenů“ současné BOZP v každé firm ě (dalšími jsou legislativa a kategorizace prací). Navazuje na něj stanovení opatření k odstranění rizik nebo k snížení jejich působení. Tyto tři fáze (vyhledání rizik, vyhodnocení rizik, stanovení opatření) se nazývají m anagem ent rizik při práci. Jeho schéma naleznete na vnitřní stránce obálky. Podrobněji než je uvedeno v částech 8.1 a 8.2 je možné se s problematikou manage­ mentu rizik seznámit v publikaci „Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi“, která též vyšla v řadě Bezpečnost práce v praxi v roce 2008. Kromě popisu jednotlivých metod obsahuje například i vzor protokolu a praktický příklad dokumentovaný na fiktivní firmě Farmacie, a. s.

8.1

VYHLEDÁNÍ A VYH O D NO CENÍ RIZIK PŘI PRÁCI

Rizikem při práci není nebezpečí vzniku úrazu nebo jiné nežádoucí události, ale kom bina­ ce četnosti nebo pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události a nejzávažnějšího následku této události. Rizikem při práci tedy není střižné místo stroje, ani amputace kon­ četiny, ale například pravděpodobnost, že jedenkrát za pět let dojde u konkrétního stroje k amputaci části horní končetiny (nemusí se jednat jen o úraz, ale například o „pouhé“ sní­ žení pracovní pohody, pokud se jedná o nejzávažnější následek). Vždy se jedná o kvali­ fikovaný odhad prováděný podle konkrétních podm ínek na pracovišti, tzn., že riziko (kombinace pravděpodobnosti a nejzávažnějšího následku) musí být vyhledáno přímo na konkrétním pracovišti, nikoliv nějak obecně, neboť musí být zohledněna na konkrétním pracovišti již akceptovaná opatření. Proto je nezbytná účast osob pracujících na posuzo­ vaném pracovišti (vedoucí zaměstnanec, ostatní zaměstnanci). Kombinaci četnosti a ná­ sledků lze vyjádřit matematicky (součin, matice). Toto vyjádření se nazývá míra rizika a určuje priority při odstraňování rizik. Pro m anagem ent rizik při práci není bohužel stanoven jednotný způsob provedení. Vždy záleží na zpracovateli, jakou metodu vzhledem ke konkrétním podmínkám ve firmě zvolí. Pro každou jednotlivou fázi může být zvolena jiná metoda. Například vyhledání rizik může být provedeno prohlídkou pracovišť, při které je využito check-listů. Tato prohlídka je

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

51

doplněna inform acemi od zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců pomocí dotazníků. Další inform ace jsou získány ze záznamů o úrazech a o skoronehodách (viz kapitola 22), z provozní dokumentace technických zařízení a z dalších hodnocení rizik - dokumentace o začlenění do kategorie činností z hlediska PO, určení vnějších vlivů atd. Též i z katego­ rizace prací, neboť je velmi vhodné, když je m anagem ent rizik komplexní, tedy zahrnuje celé BOZP. Vyhledání rizik by mělo být prováděno komisionelně. Kromě zpracovatele vyhledání a vyhodnocení rizik, většinou odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, by se jej vždy měl zúčastnit vedoucí zam ěstnanec posuzovaného pracoviště a zaměstnanci tohoto pracoviště, případně jejich zástupce. Tímto zástupcem však není míněn odborový zástup­ ce nebo zástupce pro oblast BOZP (viz kapitola 25), ale zástupce zaměstnanců, který na příslušném pracovišti pracuje a zná jeho pracovní podmínky. Pro hodnocení rizik může být zvolena některá z bodových metod - například Jedno­ duchá bodová metoda (JBM) nebo komplexnější metoda BOMECH. Vždy by však měla být stanovena míra rizika, tedy jeho závažnost, alespoň v základních kritériích - četnost a závažnost následku. Pouhé stanovení existence rizika nestačí. Podle míry rizika se usoudí na to, zda riziko je pro zam ěstnavatele přijatelné či nepřijatelné. Hranici mezi těm i­ to stavy (křivku akceptovatelnosti rizika - viz obrázek na str. 53) může určovat použitá metoda. Konečné rozhodnutí je však na zaměstnavateli, který je za zajištění BOZP odpo­ vědný, neboť pevná hranice akceptovatelnosti rizika neexistuje. On stanoví, zda na pra­ covišti vyskytující se riziko je pro něj ještě přijatelné, či nikoliv, tedy zda příjme opatření ke snížení míry rizika či nikoliv, a jaké opatření to bude, tzn., o kolik bude míru rizika snižovat. Zpracovatel, tedy odborně způsobilá osoba k prevenci rizik, ve spolupráci s příslušný­ mi vedoucími zam ěstnanci by měl též navrhnout opatření k odstranění rizik nebo alespoň ke snížení míry rizika na přijatelnou míru. Při jejich navrhování musí vycházet ze všeobec­ ných preventivních zásad, které jsou uvedeny v § 102 odst. 5 zákoníku práce. Rozhod­ nutí, zda navržená opatření budou realizována, případně budou realizována jiná opatření, přísluší pouze zaměstnavateli, který se musí k protokolu o vyhledaných rizicích a navrže­ ných opatřeních vyjádřit. To platí i v případě, že zpracovatel je zam ěstnancem zam ěstna­ vatele. Po schválení jsou stanovená opatření závazná a je nutné, aby jednotlivý vedoucí zaměstnanci zajistili jejich realizaci. Ze zákoníku práce (§ 102 odst. 4) vyplývá, že: přijatá opatření js o u nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zam ěstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledání a vyhodnocení rizik při práci včetně stanovení opatření musí být vedena dokumentace - protokol o provedení, návrhy opatření a jejich schválení, doklady o reali­ zaci opatření atd. Možný vzor protokolu, jenž obsahuje všechny tyto náležitosti, můžete nalézt na stránkách http://bozppo.vfn.cz/rizika_m enu.htm . Vyhledání a vyhodnocení rizik při práci musí být trvalou součástí řízení firmy. Tedy nejedná se o jednorázový úkol, ale o úkol soustavný. Vlastní vyhledání a vyhodnocení rizik při práci by mělo být periodicky opakováno. Četnost period se odvíjí od konkrétních podmínek - závažnost rizik, četnost změn, fluktuace atd. Obecně lze říci, že by mělo být prováděno jedenkrát za rok (zákoník práce požaduje vyhledávat soustavně). Vyhledání a vyhodnocení rizik nelze považovat za pouhé teoretizování, ani za činnost nutnou pro kontrolní orgán (dokum entace se uloží do šuplíku) s poukázáním na to, že legislativou stanovená povinnost byla splněna. Vyhledání rizik, stanovení opatření a následné jejich uskutečnění neslouží primárně k odstranění vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání, nebo k jejich razantnímu snížení, ale k vytvoření funkčního systému chránícího před negativními důsledky života v pracovním procesu nejen zaměstnance, ale

52

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

především zam ěstnavatele. Též slouží k ochraně státu (před zvýšením sociálních výdajů, k ochraně investic státu do svých občanů [vzdělání, zdravotní péče atd.]).

8.1.1

O čem je současná bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Z výše uvedeného vyplývá jasná odpověď na otázku: O čem je současná bezpečnost a ochrana zdraví při práci? Je o stanovení křivky akceptovatelnosti rizika (viz obrázek č. 4) prostřednictvím prosazení zájmů jednotlivého zam ěstnavatele, jeho zam ěstnanců a státu, potažmo Evropské unie (zatím, bohužel, „čtvrtá strana“ - pojišťovnictví - do tohoto proce­ su nevstoupila [není jí to umožněno]; systém y managementu BOZP netvoří sam ostatnou stranu, neboť jsou pouhým nástrojem prosazení zájmu zam ěstnavatele za účelem zvýše­ ní konkurenceschopnosti). Vše, co je pod touto v čase i prostoru prom ěnlivou křivkou, tedy je akceptovatelné, tzn. přijatelné pro zaměstnavatele, zam ěstnance i stát, neboť nikdo z nich neměl zájem nebo sílu křivku posunout níže (to by výrazně mohla zm ěnit „čtvrtá strana“, zvláště bude-li působit na smluvním základě - viz str. 178), je v prakticky mimo rámec požadavků BOZP (soubor opatření, která při správné aplikaci nebo realizaci vytvo­ ří podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození lidského zdraví sní­ žila na minimum). A to platí přesto, že se pod touto křivkou nachází nebezpečné pracovní činnosti. Je však nutné mít na zřeteli, že neexistuje bezpečná pracovní činnost, pouze více či méně nebezpečná. Tedy vždy budou pod křivkou nebezpečné pracovní činnosti. Též je nutné chápat, že při stanovení křivky musí být zohledněna i jiná kriteria - ekonom ická efek­ tivnost, sociální hlediska, dlouhodobé trendy vývoje technologií, m ezinárodní vazby atd. Proto je nezbytné stanovit, která míra rizika je ještě v konkrétním případě přijatelná a která již nikoliv (vždy bude určitý počet procent „ztrát“ plánován). A o tom především je současná bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

53

Je tedy zcela scestné hovořit o tom, že stát by měl prostřednictvím legislativy stanovit podrobné požadavky na zajištění BOZP, tedy v obecné rovině, jako tomu bylo dříve. Nejenom, že to není v jeho zájmu, ale v podmínkách tržního hospodářství je to nežádoucí (nevýhodné) až nemožné. Proto jsou současné právní předpisy k zajištění BOZP tolik rozdílné od těch před rokem 1994, kdy byl v České republice vydán první právní předpis k zajištění BOZP stanovu­ jící požadavky na základě vyhodnocení rizik podle konkrétních podmínek u zaměstnavatele. Z odpovědi na otázku: „O čem je současná BOZP?“, též vyplývá, proč nelze ztotožňo­ vat výkon funkce bezpečnostního technika (před 1. 6. 1994) s činností odborně způsobilé osoby k prevenci rizik. Zjednodušeně řečeno, hlavní náplní činnosti odborně způsobilé osoby je analýza současného stavu zajištění BOZP a vytyčování postupných cílů pro jeho zlepšování, a to v souladu s politikou BOZP zam ěstnavatele (tím není míněn oficiální doku­ ment, ale postoj). Tedy ne vytyčování vlastní cesty zlepšení (hledání konkrétních řešení, případně i jejich realizace), jako tomu bylo u bezpečnostního technika. To je dnes povin­ ností vedoucích zaměstnanců, kteří jsou za zajištění BOZP plně odpovědni, a proto mají i právo rozhodnout, jakým způsobem bude cíle dosaženo (v praxi to znamená, jaké bude přijato opatření, případně zda vůbec bude nějaké přijato). Osoba odborně způsobilá není oprávněna vedoucím zam ěstnancům do tohoto práva zasahovat (může kontrolovat pouze, zda bylo dosaženo cíle, nikoliv, zda podle ní vhodným způsobem [výjimku tvoří opatření stanovená legislativou a závazně přijatá zam ěstnavatelem]). Tento vývoj od bezpečnostního technika k osobě odborně způsobilé k prevenci rizik je nejen logický, ale i správný. „Bezpečák“ nemůže být „renesančním um ělcem “, tedy znát vše (kvalifikovaná odborně způsobilá osoba musí být schopná vytvořit a pomoc zavést systém managem entu BOZP v jakékoliv firmě, bez ohledu na její zaměření, tedy stejně v chemičce, jako ve škole). Od výběru, přijetí a realizace konkrétního opatření jsou vedou­ cí zaměstnanci, jež mají být odborníky na svém místě (znalost technologií, pracovních postupů atd.). Odborně způsobilá osoba k prevenci rizik se může pouze spolupodílet na těchto krocích, neboť ona je pouze jejich metodickým poradcem pro zavedení systému managementu BOZP. Optim ální je, když je součástí týmu, který provádí výběr, přijetí a rea­ lizaci konkrétního opatření.

8.2

KATEGORIZACE PRACÍ, RIZIKOVÉ FAKTORY A RIZIKOVÉ PRÁCE

Kategorizace prací musí být prováděna na základě požadavku ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb., resp. podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. V rámci kategorizace prací zam ěstnavatel vyhodnotí rizikové faktory u něj prováděných prácí. Způsob hodnocení rizi­ kových faktorů je především uveden v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb.; dále pak v nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříz­ nivými účinky hluku a vibrací (kapitola 14.6), a v nařízení vlády č. 1/2008 Sb., o ochraně zdra­ ví před neionizujícím zářením, ve znění nařízení vlády č. 106/2010 Sb. (kapitola 14.7). Uvedená nařízení též stanovují minimální ochranná opatření, která musí být dodržována. Zaměstnavatel si může stanovit další nebo přísnější.

54

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Problematiku rizikových faktorů pracovních podmínek též v § 7 upravuje zákon č. 309/2006 Sb. Stanovuje, že pokud se na pracovištích vyskytují rizikové faktory (jedná se zejm éna o faktory fyzikální, chemické, o biologické činitele, prach, fyzickou zátěž, psy­ chickou a zrakovou zátěž a o nepříznivé m ikroklimatické podmínky [např. extrém ní chlad, teplo, vlhkost]), je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu (to znamená ihned po splnění podmínky) vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo ales­ poň om ezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímá­ ní opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je zam ěstnavatel povinen postupovat podle výše uvedených nařízení vlády. Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nej­ vyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zam ěstnavatel ze zákona povi­ nen omezovat jejich působení technickými, technologickým i a jiným i opatřeními, kterými jsou zejm éna úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskyto­ vání ochranných nápojů. Při práci s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovními procesy s rizikem chemické karcinogenity je zam ěstnavatel povinen zajistit, aby byly v roz­ sahu stanoveném nařízením vlády č. 361/2007 Sb. vždy prováděny v kontrolovaných pás­ mech. Ta musí být označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. O kontro­ lovaných pásmech, jakož i o zaměstnancích, kteří do nich vstupují nebo zde konají práce, je zam ěstnavatel povinen vést evidenci v rozsahu stanoveném v § 7 zákona č. 309/2006 Sb. V kontrolovaných pásmech je zakázáno jíst, pít a kouřit. V kontrolovaných pásmech nesmí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání. Práce je zde též zakázána těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu. Vraťme se však ke kategorizaci prací. Posuzované práce se podle kritérií stanovených ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. zařadí do jedné ze čtyř kategorií (do třetí a čtvrté kategorie zaměstnavatel pouze navrhuje zařadit je; zařazuje je orgán ochrany veřejného zdraví). Práce zařazená do třetí nebo čtvrté kategorie je autom aticky rizikovou prací (systémem rizikové práce jsou nahrazeny dřívější riziková pracoviště, která se již nevyhlašují). Dále mezi rizikové práce může být zahrnuta i práce zařazená do druhé kategorie, pokud tak roz­ hodl orgán ochrany veřejného zdraví, kterému zam ěstnavatel musí zaslat návrhy na zařa­ zení prací do 3. a 4. kategorie a kterému musí oznám it práce, jež zařadil do 2. kategorie, včetně údajů rozhodných pro toto zařazení. Ostatní práce jsou autom aticky zařazeny do 1. kategorie. S výkonem rizikové práce je spojena celá řada povinností, včetně vedení evidence o jejím výkonu (k tomu je možné využít vzorový form ulář uvedený v příloze č. 5). Eviden­ ce podléhá dlouhodobém u zákonem stanoveném u uschování (po dobu 10 let od ukonče­ ní expozice a jde-li o práce s chemickými karcinogeny stanoveným i zvláštním právním předpisem, s azbestem, v riziku fibrogenního prachu a s biologickými činiteli, uvedenými v zákoně, po dobu 40 let od ukončení expozice). Problematiku rizikových prácí řeší zákon č. 258/2000 Sb. v § 39 (rizikové práce) a § 40 (evidence rizikových prací). Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen zabezpečit neprodleně m imořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení poskytující závodní preventivní péči nebo pokud tak stanovní rozhodnutím orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice). Také je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů. BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

55

Podle § 102 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce, která je zařazena jako riziková, mohla být zařazena do kategorie nižší. Zařazování musí být provedeno kvalifikovaně prostřednictvím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, lékaře závodní preventivní péče a vedoucího zaměstnance pracoviště, kde je posuzovaná práce vykonávána. Požadované znalosti z oblasti prevence rizik jsou opravdu nutné, neboť není například pravda, že práce v administrativě je bez rizika. Za určitých podmínek může být i práce s PC prací rizikovou - například, jsou-li překračovány povolené průměrné minutové limity pohybů prstů nebo je-li prováděna práce při vnucené poloze těla, která je předpisem uznána za nevhodnou. Krajská hygienická stanice (orgán ochrany veřejného zdraví) může v rámci schválení kategorizace prací pro výkon rizikových prací stanovit rozsah a lhůty měření rizikových fak­ torů pracovních podmínek (například hluk, chemické látky v ovzduší, teplota, hmotnost bře­ men) a termíny a náplně periodických lékařských preventivních prohlídek, ale i vstupních, výstupních a následných prohlídek, pokud je nestanoví zvláštní právní předpis. Zam ěstna­ vatel má za povinnost s výsledky kategorizace seznám it zaměstnance (informovat zaměstnance do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena), včetně rozsahu a četnosti zdravotních prohlídek, které musí zam ěstnanec absolvovat u lékaře závodní pre­ ventivní péče. Náklady na tyto prohlídky ze zákona o ochraně veřejného zdraví hradí zaměstnavatel. Zam ěstnavatel má zaslat kopii rozhodnutí o stanovených prohlídkách, které vyšly z kategorizace prací, lékaři, který mu zajištUje závodní preventivní péči nebo jej jiným vhodným způsobem o nich inform ovat (§ 82 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.). Neinformuje-li jej, může za to být orgánem ochrany veřejného zdraví postižen pokutou až do výše 2 000 000 Kč (§ 92 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.). Je-li bývalému zaměstnanci protokolem o kategorizaci prací vystaveným orgánem ochrany veřejného zdraví uložena následná lékařská prohlídka, je zaměstnavatel povinen jej o tom inform ovat zasláním této informace na poslední místo jeho trvalého pobytu, které je zaměstnavateli znám o (§ 82 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb.). Kategorizace prací musí odpovídat aktuálnímu stavu, a proto je potřeba ji průběžně aktualizovat v závislosti na měnících se podmínkách. Z tohoto důvodu je výhodné mít kategorizaci provedenu po jednotlivých listech pro každou vykonávanou práci, nikoliv v jedné tabulce. Podoba protokolu kategorizace není stanovena. Je možné využít v přílo­ ze č. 6 uvedenou vzorovou podobu, která zohledňuje i další náležitosti spojené s katego­ rizací. Jako přílohy se uvedou protokoly o uvedených měřeních apod. Protokoly prácí, které se navrhují k zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie, se vyhotoví ve dvou výtiscích a jeden z nich se odešle orgánu ochrany veřejného zdraví k vyjádření. Provádění kategorizace prací, měření pro účely kategorizace prací, ustanovení o rizi­ kové práci a její evidence se vztahuje také na osobu, která podniká a není zam ěstnavate­ lem, tedy na živnostníka.

56

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

9 9.1

Základní povinnosti zaměstnavatele a práva a povinnosti zaměstnance

ZÁ KLADNÍ PO VINNO STI ZAM ĚSTNAVATELE

Povinnosti uvedené v předcházejících kapitolách nejsou jediným i základními povinnostmi zaměstnavatele v oblasti BOZP. Mezi ty nejzásadnější základní povinnosti zam ěstnavatele bezesporu patří zajišťovat BOZP ve vztahu ke všem fyzickým osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pra­ covištích. To znamená například i ve vztahu k osobám, které k němu přijdou jako kontro­ loři kontrolního orgánu, nebo k servisním technikům, kteří přijdou na jeho pracoviště (viz též kapitola 11.6) a hradit náklady spojené se zajišťováním BOZP. Tyto náklady nesmí být přenášeny přímo či nepřímo na zam ěstnance (§ 101 odst. 6 zákoníku práce). Proto úhra­ da preventivních lékařských prohlídek nesmí jít k tíži zam ěstnance (navíc jsou vykonávány pro potřebu zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance). Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožu­ jící pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP, tedy je povinen k zajištění BOZP přistupovat systém ově. To mimo jiné znamená, že by měl mít zpracován interní předpis popisující řízení BOZP ve firm ě (např. řád či směrnici BOZP). Rozsah a obsah tohoto dokumentu je závislý na mnoha faktorech. Především na velikosti firmy, rizikovosti její činnosti a na úrovni jejího řízení, neboť zajištění BOZP je nedílnou součástí řízení firmy. Další základní povinnosti zam ěstnavatele v zajištění BOZP jsou uvedeny v § 103 záko­ níku práce. První zde uvedenou povinností je nepřipustit, aby zam ěstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobi­ losti. Seznam zakázaných prací je uveden v § 8 zákona č. 309/2006 Sb. Jedná se přede­ vším o práce se zde uvedenými chemickými látkami (například 2-naftylam inem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovaným i bifenyly, s výjim kou mono- a dichlorovaných bifenylů) a dále o práce s azbestem. Zároveň jsou uvedeny výjimky, kdy je možné tyto práce vykonávat (výzkum né laboratorní práce, likvidace zásob, odpadů a zařízení atd.). Pro práci s azbestem navíc platí vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s oje­ dinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expo­ zice těchto prací. Další zakázané práce, které se vztahují na ženy a mladistvé zaměstnance, jsou uvedeny v § 238, § 245 a § 246 zákoníku práce. Seznam uvedených zakázaných prácí je rozšířen vyhláškou č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a praco­ viště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou m ladiství výjim ečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (blíže kapitoly 20 až 20.4). Bližší informace k naplnění druhé části povinnosti: aby nevykonával práce, jejichž nároč­ nost b y neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti naleznete v kapitole 12.1,

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

57

neboť pro naplnění této povinnosti je především nutné si vyžádat stanovisko od lékaře, který zam ěstnavateli zajištúje závodní preventivní péči. S vyšetřením u lékaře závodní preventivní péče souvisí i další povinnosti zam ěstnava­ tele. Jedná se o zajištění, aby práce, u kterých je to stanoveno právním předpisem vyko­ návali pouze zaměstnanci, kteří mají platný zdravotní průkaz nebo, kteří se podrobili zvláštnímu očkování či mají doklad o odolnosti vůči nákaze (více v kapitole 12.2). Dále o sdělení zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim tuto péči poskytuje a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením, které souvisejí s výkonem jejich práce, jsou povinni se podrobit. Také další základní povinnosti se týkají oblasti poskytování informací. Zaměstnavatel je povinen zajistit zejm éna zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zam ěst­ nancům agentury práce dočasně přidělených k zaměstnavateli a mladistvým zam ěstnan­ cům dostatečné a přim ěřené informace a pokyny o BOZP. Jedná se zejména o seznámení s riziky a přijatými opatřeními před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pra­ coviště. Povinnost má též k zam ěstnancům jiného zaměstnavatele, kteří vykonávají práce na jeho pracovištích. Těm musí před zahájením práce zabezpečit, aby obdrželi vhodné a přim ěřené inform ace a pokyny k zajištění BOZP a o přijatých opatřeních. Zejm éna týka­ jící se zdolávání požáru, poskytnutí první pomoci a evakuace osob při mimořádných udá­ lostech. O možném způsobu splnění této povinnosti se dozvíte v kapitole 11.6. To též platí o splnění povinnosti inform ovat zaměstnankyně, že jimi vykonávaná práce může poško­ zovat plod v těle matky a inform ovat těhotné a kojící zam ěstnankyně a zaměstnankyněmatky do konce devátého měsíce po porodu s riziky a možnými účinky na těhotenství, kojení a jejich zdraví. Zam ěstnavatel je povinen učinit pro těhotné a kojící zaměstnankyně a pro zaměstnankyně-m atky do konce devátého měsíce po porodu potřebná opatření, včetně opatření, která se týkají snížení rizika psychické a fyzické únavy a jiných druhů psychické a fyzické zátěže spojené s vykonávanou prací, a to po celou dobu, kdy je to nutné k ochraně jejich bezpečnosti nebo zdraví dítěte. Dále je povinen těm to zaměstnankyním na pracovišti při­ způsobovat prostory pro jejich odpočinek. Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojí­ cích zam ěstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže (§ 55 odst. 4 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.). Úpravu pracoviště, pracovních podmínek, zřízení chráněného pracovního místa, pří­ padně dílny, zaškolení nebo zaučení a zvyšování kvalifikace při výkonu pravidelného zam ěstnání je zam ěstnavatel povinen zajistit na svůj náklad zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením. Zam ěstnavatel je v neposlední řadě povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do eviden­ ce, která je o něm vedena v souvislosti se zajišťováním BOZP - například evidence výko­ nu rizikové práce, evidence poskytnutých OOPP, lékařské posudky, doklady o kvalifikaci, doklady o školení. Zam ěstnavatel nesmí použít takový způsob odměňování zaměstnanců, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí újmy na zdraví a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Může se například jednat o operátorky, které prostřednictvím klávesnice vkládají data do počítače (vkládání inzerce apod.) a jsou za tuto práci odm ěňovány úkolovou mzdou. Do oblasti BOZP též patří zákaz kouření na pracovištích. Zaměstnavatel je povinen zajistit dodržování tohoto zákazu na všech pracovištích, kde to v § 8 stanovuje zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovým i výrobky,

58

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se například o vnější a vnitřní prostory všech typů škol a školských zařízení, o prostory, kde jsou pořá­ dána pracovní jednání, s výjimkou zvláštních stavebně oddělených prostor vyhrazených ke kouření, o vnitřní prostory zdravotnických zařízení všech typů, s výjim kou v zákoně sta­ novených oddělení. Prostory, kde je zakázáno kouřit, je zam ěstnavatel povinen označit (viz kapitola 17.5). V souvislosti s tím je nezbytné upozornit, že zam ěstnavatel dnes již není povinen zřizovat kuřámy. Již v kapitole „Co je bezpečnost a ochrana zdraví při práci“ bylo uvedeno, že BOZP je tvořena též oblastmi tzv. sociální ochrany. Proto do základních povinností BOZP zam ěst­ navatele musí být zahrnuty i některé povinnosti uvedené v části desáté zákoníku práce Péče o zaměstnance. Na základě ustanovení § 224 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnancům vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Jedná se zejména o zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zam ěstnance, zlepšení vzhledu a úpravy praco­ višť, vytváření podmínek pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a o závodní preventivní péči. Další povinnosti z části desáté záko­ níku práce, které se dotýkají zajištění BOZP, se věnují zakázaným pracím zaměstnankyň, těhotných a kojících zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců. Této problematice jsou věnovány samostatné kapitoly 20 až 20.4. Opom enout nelze ani ustanovení § 300 zákoníku práce, které uvádí, že zam ěstnava­ tel je při určení m nožství požadované práce a pracovního tem pa povinen vzít v úvahu fyzi­ ologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění BOZP a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Tyto podmínky musí být vytvořeny před zahájením práce a projednány s odborovou organizací, pokud nejsou sjednány v kolektivní smlouvě. V praxi to znam ená například, že i zam ěstnanec, který v souladu s ustanovením § 88 záko­ níku práce nemůže mít třlcetim inutovou přestávku na jídlo a oddech (například zdravotní sestra konající noční službu, tzn. trvalý dozor, na odděleních JIP) musí mít možnost vyko­ nat své přirozené potřeby - například najíst se, napít se a dojít si na WC (v tom to případě nesmí v evidenci pracovní doby být vykazována přestávka na jídlo a oddech, neboť pouhé umožnění vykonání přirozených potřeb se započítává do pracovní doby, a zam ěstnanec nesmí končit o půl hodiny později, jako v případě, kdy by přestávku čerpal; pozor, dodrže­ ní těchto ustanovení je velmi často předm ětem kontrol OIP). Z § 279 a 280 zákoníku práce zaměstnavateli vyplývá povinnost inform ovat zam ěst­ nance, případně s nimi projednat, BOZP v rozsahu stanoveném v § 101 až 106 odst. 1 a § 108 zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb.

9.2

ESTETICKÁ ÚPRAVA PRACO VIŠŤ

Zam ěstnavatelé, tedy prakticky vedoucí zaměstnanci, jsou povinni zam ěstnancům vytvá­ řet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon jejich práce. Z § 224 zákoníku práce vyplývá, že obsahem této povinnosti je i zajištění zlepšení vzhledu a úprav pracovišť. Z toho je zřejmé, že v rámci zajištění BOZP je nezbytné zajišťovat i vhodnou estetickou úpravu pracovišť. Ta v některých případech může přímo vést ke snížení pracovní úrazo­ vosti, jakož i ke zvýšení produktivity práce (např. vhodná barevná úprava pracovní plochy, na které jsou přebírány, kontrolovány nebo kompletovány drobné prvky). Úprava vzhledu

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

59

pracovišť by se pochopitelně neměla týkat jen administrativních pracovišť, ale též dílen atd. I zde by měla být věnována pozornost květinové výzdobě (živé či umělé květiny), zpříjem­ nění prostředí (např. rozčleněním velkých výrobních hal na menší úseky igelitovými zástě­ nami, které jsou zkrápěny vodou; v jejich blízkosti mohou být umístěny umělé květiny), jakož i vhodném u estetickém u řešení různých prvků vybavení prostor (např. odpadovým košům nebo prvkům inform ačního systému [cedulky označující místnosti, včetně např. uvedení výdejních hodin ve skladu, nástěnky atd.]). Jednou z podstatných součástí vzhledu pracovišť je barevné uspořádání prostor a vhodně esteticky provedená výzdoba. Stěny místností, pokud není z technologických či jiných důvodů stanoveno jinak, by měly být vym alovány světle tónovaným i barvami (legis­ lativní požadavek na četnost malování je uveden v kapitole 14.5). Stropy a pilíře mezi okny by vždy měly být bílé (případně pilíře natřeny světlejším barevným odstínem nátěru míst­ nosti), neboť tím dojde k zjasnění místnosti. Také rámy oken by měly být natřeny světlou barvou, aby význam ně nekontrastovaly se světlem procházejícím oknem. V místnostech, kde pracují jen ženy, je lépe použít teplých barev (například červená, oranžová, žlutá). Je-li osazenstvo výlučně mužské, jsou vhodnější studené barvy (napří­ klad modrá, zelená). Taktéž věk hraje svou roli. Mladí mají raději barvy pestřejší, starší zaměstnanci naopak preferují odstíny tlum enější a méně syté. Uvedené zásady pro barev­ né odstíny ve vztahu k pohlaví či věku je nutno brát pouze jako informativní. Ne vždy odpo­ vídají individuálním potřebám. Vhodné je však počítat s tepelnými poměry na pracovištích (prostory s vyšší prům ěrnou teplotou lze zdánlivě ochladit použitím studených barevných odstínů, vhodného efektu zdánlivého oteplení lze dosáhnout použitím teplých barev). Jakož i s vlivem barev na vnímání prostoru (zesvětlené, méně syté studené tóny barev zvětšují celkový dojem prostoru, naopak světlé a syté odstíny teplých barev zmenšují). Při navrhování barevné úpravy pracoviště je v prvé řadě třeba přihlížet k požadavkům, které na zrak zam ěstnanců klade vykonávaná pracovní činnost. Opom enout však nelze ani psychologické a vizuální působení jednotlivých barev. Teplé barvy (například červená, žlutá, oranžová a jejich odstíny) vyvolávají dojem tepla, působí živě, povzbuzují až vzru­ šují, podněcují k aktivitě. Naopak studené barvy (například zelená, modrá, modrozelená a jejich odstíny) vyvolávají dojem chladu, uklidňují, poskytují úlevu zraku, podporují dušev­ ní soustředění a udržení stálého výkonu. Světlé barevné odstíny vzbuzují dojem lehkosti, zjasnění, zlepšují světelné pom ěry na pracovišti a nabádají k udržení čistoty (tmavě vym a­ lovaná šatna nepomáhá k udržení čistoty a pořádku). Temné barevné odstíny působí těž­ ším až tísnivým dojmem a tlum í odrazivost světla. Syté a pestré barvy působí výrazně, více podněcují cit a náladu a oživují prostor. Uklidňující účinek mají málo syté (lomené) barvy, které navíc při jem ně kontrastních barvách snadněji vytvářejí barevně vyvážený prostor. Zcela nevhodnými barvam i jsou černá a sytě červená, která může působit až úzkost. Při volbě barevných odstínů je pro dosažení optimálních výsledků třeba zvážit: a) druh, způsob a trvání převládající pracovní činnosti - tak, aby snížila zrakovou náma­ hu, zlepšila náladu a zvýšila pracovní schopnost člověka (převážně duševní práce studená barva, např. méně syté odstíny světle modré barvy; trvalé soustředění nebo jednotvárná činnost - odstíny studených barev - zelená, modrozelená), b) tvar, velikost a polohu prostoru (pracoviště) - plochy ohraničující prostor (stěny, strop a podlaha) tvoří z hlediska vnímání barvy pozadí, a proto jejich barvy mají především působit na celkový dojem prostoru (světlé odstíny barev na části nesené a středně tm avé na části nesoucí - stěny, sloupy); v místnostech s okny na jižní stranu se dopo-

60

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

ručují převážně studené barvy, naopak u oken na sever se doporučují světlé a teplé barevné odstíny (žlutá, béžová, okrová, oranžová), c) barvu zpracovávaného materiálu, předmětu, pracovního prostředku - zelená barva podporuje přesnost rozlišování detailů, d) barvu a intenzitu osvětlení, e) tepelné poměry na pracovišti, f)

osazenstvo (podle věku, resp. pohlaví). Celkové barevné ladění pracovišť má být harm onické a příjemné zraku, neboť soulad

barev vytváří vnitřní pocit spokojenosti. Velké plochy bílých stěn v zorném poli působí monotónně a kontrastem ztem ňují barvy zařízení kanceláře. Naopak stropy mají být bílé, neboť se tím zvýší účinnost umělého osvětlení a též se zlepší rovnom ěrnost osvětlení. Nejen prostory kanceláří ale všech pracovních prostor je vhodné doplnit květinovou výzdobou v kořenáčích, případně i řezanými květinami umístěnými ve vázách. Květinová výzdoba je dalším prvkem, který slouží k zvýšení úrovně estetické úpravy pracovišť. Velké firmy, zam ěřené například na výrobu automobilů, na květinovou výzdobu nezapomínají ani ve výrobních halách. Jak ukazují mnohé výzkumy, vhodné pokojové květiny napomáhají řešit problém syn­ dromu nemocných budov, tedy budov plně klimatizovaných, jež nejsou přirozeným pro­ středím pro člověka. Syndrom se projevuje pocity suchosti vzduchu, vysychání sliznic v nose, ústech a krku, podráždění očí, malátnosti, bolesti hlavy, nedostatku kyslíku, ospa­ losti a poruchami soustředění. Má význam ný vliv i na potíže horních cest dýchacích. Kvě­ tiny totiž dokáží zvýšit vzdušnou vlhkost, snížit m nožství prachu a ostatních škodlivých látek ve vzduchu a snížit únavu očí. Doporučují se rostliny, které zdobí spíše listy než květy. Na stěnách a dalších vhodných prostorách by měly nalézt své místo reprodukce um ě­ leckých děl, fotografie, výtvarně hodnotné plakáty apod. Doporučit lze i různé fontánky, které nejen v letních měsících vytvářejí příjemné prostředí, ale mohou mít i kladný vliv na tvorbu záporných iontů, jenž působí pozitivně na člověka. Pěkné prostředí dotvářejí záclony na oknech.

9.2.1

Při umístění nástěnek a květin je nutné dbát na požadavky požární ochrany

Při umístění výzdoby a dalších předmětů na únikových cestách je nezbytné dodržet poža­ davky vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Jedná se zejména o to, že na chráněné únikové cestě (trvale volný komunikační prostor, vedou­ cí k východu na volné prostranství, chráněný proti účinkům požáru) lze umístit předm ět z hořlavé látky, resp. hořlavý předm ět za těchto podmínek: a) vzdálenost hořlavého předmětu od části stavby z hořlavých hmot s výjimkou podlahy nebo jiného hořlavého předmětu musí bránit přenesení hoření, přičemž tato vzdálenost nesmí být menší než 2 m; b) hořlavý předm ět nebo jeho část nesmí být z plastu, není-li dále uvedeno jinak; c) hořlavý předm ět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do prostoru pod stro­ pem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty určené pro pohyb osob nebo čin­ nost jednotek požární ochrany; d) hořlavý předm ět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany;

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

61

e) v prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit pouze jeden hoř­ lavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí být umístěny více než tři hoř­ lavé předměty; hořlavý předm ět ve tvaru nástěnky nesmí být v prostoru chráněné únikové cesty umís­

f)

těn, je-li větší než 1,3 m2 při tlouštbe 4 mm; umístění jiných hořlavých předmětů, neníli dále uvedeno jinak, je možné pouze tehdy, bude-li dosaženo nejméně stejné úrovně požární bezpečnosti, přičemž plocha 1,3 m2 nesmí být překročena. V prostoru chráněné únikové cesty lze dále umístit: a) jeden malý závěsný autom at na nápoje, jiné zboží nebo službu pro tři podlaží; b) květinovou výzdobu z plastů, pokud prům ěr plochy této výzdoby na stěnu není větší než 0,5 m2 a hloubka této výzdoby nepřesahuje 0,1 m. Při umístění této výzdoby nesmí být omezena m inim ální šířka únikové cesty stanovené výpočtem. Hořlavý předmět, který nebyl v předcházejících odstavcích uveden lze umístit, jestliže: a) jde o židli z nehořlavé konstrukce s čalouněnou úpravou. Při umístění více než dvou židlí, musí být tyto z nehořlavého konstrukce a zároveň musí být splněna podmínka, že čalounické m ateriály vyhovují z hlediska zápalnosti; b) jde o jiný sedací nábytek, jehož čalouněná část musí splňovat podmínku z hlediska zápalnosti a jeho konstrukce je vyrobena z materiálu, který splňuje požadavky na třídu reakce na oheň, na stupeň hořlavosti a zároveň velikost předmětu nesmí být o rozmě­ rech větších, než jsou obvyklé u běžné židle. Výše uvedené předm ěty nesmí svým umístěním: a) ovlivňovat pohyb osob v chráněné únikové cestě nebo při vstupu na ni nebo výstupu z ní, zejm éna při převržení, pádu nebo odvalení; b) zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem; c) bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci.

9.3

ZÁ K LA D N Í PO VINNO STI ZAM ĚSTNAVATELE VŮČI ZAM ĚSTNAN CŮM JINÉHO ZAM ĚSTNAVATELE

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou zam ěstnavatelé navíc povinni vzájem ně se písemně inform ovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště a spolupracovat při zajiš­ ťování BOZP pro všechny zam ěstnance na pracovišti. K naplnění této povinnosti je výhod­ né využít jednotlivé listy z protokolu o vyhledání a vyhodnocení rizik, na kterých jsou rizika a opatření vztahující se k příslušnému pracovišti uvedena. Předáním kopie proti podpisu je velmi snadno splněna dosti značně těžko splnitelně vyhlížející povinnost. Tito zam ěstnavatelé jsou dále povinni uzavřít písemnou dohodu, například ve smlou­ vě, která obsahuje ujednání o pověření, který ze zaměstnavatelů koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Každý z uvedených zam ěstnavatelů je navíc povinen zajistit, aby jeho činnosti a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby nebyli chráněni jen jeho zaměstnanci, ale též i zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů pracující na společ­ ném pracovišti. Též musí dostatečně a bez zbytečného odkladu inform ovat odborovou organizaci, pokud u něj působí, nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP o rizicích

62

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

a přijatých opatřeních, které získal od jiných zam ěstnavatelů. Pokud u něj nepůsobí ani ty, musí inform ovat přímo zaměstnance.

9.4

PRÁVA A PO VINNO STI ZAM ĚSTNANCE

Nejen zaměstnavatel má své povinnosti při zajišťování BOZP. Ty zcela logicky má i zaměstnanec. Práva a povinnosti zaměstnance při zajištění BOZP stanovuje zákoník práce v § 106. Je pochopitelné, že ta se nevztahují na OSVČ. Hned v úvodu paragrafu je uvedeno, že zam ěstnanec má právo na zajištění BOZP, na informace o rizicích jeho práce a na inform ace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Podstatná je následující část věty: inform ace m usí být pro zam ěstnance srozumitelná. Zam ěstnavatel si při poskytování těchto Informací musí ověřit, zda je zaměstnanec správně pochopil. Velmi důležitým zde uvedeným ustanovením je také to, že: zam ěstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje je h o život nebo zdraví, popřípadě živo t nebo z d ra ví jin ých fyzických osob. Jak uvádí zákoník práce dále: takové odm ítnutí nelze posuzovat ja k o nesplnění povinnosti zaměstnance. V oprávněném případě nelze tedy z toho pro zam ěstnance vyvozovat práv­ ní důsledky. Dalším právem, které je zároveň povinností, je podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Zejm éna se jedná o uplatňování stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a o účast na řešení otázek BOZP (viz kapitola 25). Na výčet práv zaměstnanců navazují jejich povinnosti. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých m ožností o svou vlastní bezpeč­ nost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho je d ­ nání, či případné opom enutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zam ěstnavatel k zajištění BOZP je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů každého zaměstnance, řadového i vedoucího zam ěst­ nance. Z toho lze dovodit, že zaměstnanec, který úspěšně neabsolvoval test svých zna­ lostí k zajištění BOZP (např. na závěr školení BOZP) nemá dostatečnou kvalifikaci pro výkon své funkce, přestože může být renovovaným odborníkem ve své profesi. Jeho vedoucí zam ěstnanec by měl podle toho k němu přistupovat. Zaměstnanci je dále stanoven výčet jeho povinností v zajištění BOZP. Je povinen účast­ nit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zam ěřených na BOZP, včetně ověření zna­ lostí, podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním, které jsou stanoveny zvláštním právním předpisem, dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP (konkrétní pokyny dané zaměstnanci nadřízeným vedou­ cím zaměstnancem; o pokynech musí být vedena dokumentace), s nimiž byl seznámen, řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti (s těmi nemusí být seznámen; jedná se například o bezpečnou chůzi po schodišti) a informacemi zam ěstnavatele a při práci dodr­ žovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní pro­ středky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. Každý zam ěstnanec je také za účelem zajištění BOZP při výkonu jeho práce povinen nepožívat alkoholické nápoje, nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

63

a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zam ěstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorech, kde jsou účinkům kouře­ ní vystaveni nekuřáci. Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zam ěstnan­ ce, kteří pracují v nepříznivých m ikroklimatických podmínkách (povoleno pivo se sníženým obsahem alkoholu) - blíže viz str. 223. Též se nevztahuje na zaměstnance, u nichž poží­ vání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle splněno. Zam ěstnanec je povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance, písemně určeného zaměstnavatelem, zjištění, zda není pod vlivem alkoho­ lu nebo jiných návykových látek. Není tedy povinen se podrobit zjištění, zda není pod vli­ vem alkoholu na pokyn odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, jak se někteří vedoucí zaměstnanci chybně domnívají, neboť se nejedná o vedoucího zaměstnance. Velmi důležitou povinností každého zam ěstnance je oznam ovat svému nadřízenému vedoucím u nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci. S ohledem na druh jim vykonávané práce se podle svých m ožností má podílet na odstra­ ňování nedostatků zjištěných při kontrolách. Zam ěstnanec je též povinen bezodkladně (tzv. ihned) oznam ovat svému nadřízené­ mu vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz (pokud mu to zdravotní stav dovolí"), jakož i pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě jiné fyzické osoby, kterého byl svědkem. Ve všech případech je povinen spolupracovat při objasňování jeho příčin.

64

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

10

Zajištění poskytnutí první pomoci

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci [§ 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce]. K naplnění této povinnosti musí, kromě zajištění lékaře poskytu­ jícího závodní preventivní péči, jejíž součástí je i zajištění poskytnutí první pomoci (§ 35a zákona č. 20/1966 Sb.), především určit potřebný počet zam ěstnanců (podle druhu činností a velikosti pracoviště), kteří budou organizovat poskytnutí první pomoci, přivolání zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR a eva­ kuaci zaměstnanců (§ 102 odst. 6 zákoník práce). Ve spolupráci se zařízením, které zaměstnavateli poskytuje závodní preventivní péči, je zam ěstnavatel povinen zajistit jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. Tímto vybavením jsou zejm éna lékárničky na jednotlivých pracovištích a prostředky pro evakua­ ci ¡mobilních osob (nosítka apod.). Opom enout však nelze ani spojovací prostředky a orga­ nizační zajištění - plány vyrozum ění a svolání atd. Ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb. po zaměstnavateli přímo požaduje, aby pracoviště byla vybavena v rozsa­ hu dohodnutém s příslušným zařízením závodní preventivní péče prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.

10.1 VYBAVENI LÉKÁRNIČEK Mnozí zaměstnavatelé se ptají: „Co vše má lékárnička na pracovišti obsahovat?“ . Tuto otázku většinou kladou z důvodů ekonomických, neboť cena zdravotnického materiálu výrazně stoupá a investice do něj se mohou zdát neefektivní, neboť mnohé léky jsou po době použitelnosti bez užitku „vyhozeny“ (pozor, jedná se o nebezpečný odpad a jako s takovým je nutné s ním nakládat - předat zpět do lékárny) a musí být nakoupeny nové, které s největší pravděpodobností čeká totéž. Což je, z pohledu bezpečnosti práce, jen dobře, ale z pohledu ekonoma nikoliv. Rozsah vybavení lékárniček byl dříve obecně stanoven v ON 84 6635 (poslední znění z roku 1989). Vzhledem k tomu, že oborové normy byly zrušeny bez náhrady, není v sou­ časné době nikde uvedeno, jakým zdravotním materiálem a léky má být lékárnička na pra­ covišti vybavena. Výjimku tvoří pouze několik specifických oblastí, pro něž obsah lékárničky stanovují konkrétní právní předpisy. Obecně však platí to, co již bylo uvedeno v předcházející kapitole - obsah lékárničky musí být stanoven ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti (požadavek § 2 zákona č. 309/2006 Sb.). Jedním z opatření stanovených na základě vyhledaných rizik, by též mělo být stanovení potřebného vybavení lékárniček na jednotli­ vých pracovištích (nemusí být v rámci firm y všude stejné), jejich rozmístění, způsob kon­ trol jejich vybavení a obměňování léků a dalších prostředků.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

65

Jednou z oblastí, pro které je určeno vybavení lékárničky, je autom obilová doprava. Závazný obsah moto a autolékárniček je uveden v příloze č. 14 vyhlášky č. 341/2002 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podm ínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Tato příloha byla nedávno novelizována vyhláškou č. 283/2009 Sb. a v červenci roku 2010 dále vyhláškou č. 216/2010 Sb. Podle přechodných ustanovení první novely mohou být vozidla do 31. pro­ since 2010 vybavena lékárničkou, jejíž vybavení odpovídá požadavkům před přijetím novely. Po tom to datu musí být vybavena tak, jak je uvedeno níže. Příloha č. 14 nově obsa­ huje vzor letáku o postupu při zvládání dopravní nehody. Kromě mopedu a motokola, jednonápravového traktoru s přívěsem a motorového vozí­ ku musí být každé motorové vozidlo vybaveno příslušným druhem lékárničky. 1. Lékárnička pro motorová vozidla kategorie L (motolékárnička) M nožství

Zdravotnický materiál

(ks)

a)

Obvaz hotový s 1 polštářkem (šíře nejméně 8 cm,

b)

Obvaz hotový s 2 polštářky (šíře nejméně 8 cm, savost

1

savost nejméně 800 g/cm2)

1

nejméně 800 g/cm2) c)

Šátek trojcípý (z netkaného) textilu (délka stran nejméně 1

960 x 1 360 x 960 mm) d)

Náplast s polštářkem (velikost 8 cm x 4 cm, minimální lepivost 2,5 N/cm)

3

e)

Obinadlo škrticí pryžové (60 x 1 250 mm)

1

f)

Rouška resuscitační

1

g)

Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu

1

h)

Leták o postupu při zvládání dopravní nehody

1

2. Lékárnička pro ostatní motorová vozidla (autolékárnička) Zdravotnický materiál

M nožství (ks) Velikost lékárničky

a)

1.

II.

III.

3

5

10

3

5

10

2

3

6

1

2

4

Obvaz hotový s 1 polštářkem (šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800 g/cm2)

b) Obvaz hotový s 2 polštářky (šíře nejméně 8 cm, savost nejméně 800 g/cm2) c)

Šátek trojcípý z (netkaného) textilu (délka stran nejméně

d)

Náplast hladká cívka (velikost 2,5 cm x 5 cm, minimální

960 x 1 360 x 960 mm) lepivost 7 N/25 mm) e)

Náplast s polštářkem (velikost 8 cm x 4 cm, minimální lepivost 2,5 N/cm)

6

12

18

f)

Obinadlo škrticí pryžové (60 x 1 250 mm)

1

3

5

g)

Maska resuscitační s výdechovou chlopní a filtrem schválená jako 1

2

4

zdravotnický prostředek

66

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Z dravotnický materiál

M nožství (ks) Velikost lékárničky I.

II.

III.

h)

Rouška plastová (20 x 20 cm, tlouštka 0,05 mm

1

2

4

i)

Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu

1

2

4

- délka 15 cm

1

1

1

k)

Isotermická fólie o rozměrech nejméně 200 x 140 cm

1

1

1

I)

Leták o postupu při zvládání dopravní nehody

1

1

1

j)

Nůžky se sklonem v antikorozní úpravě se zaoblenými hroty

Poznámka: autolékárničku velikosti III. je možno nahradit dvěma autolékarničkami velikosti II.

A utolékám ička velikosti III. slouží pro hromadnou přepravu osob s obsaditelností více než 80 cestujících, velikosti II. pro hrom adnou přepravu osob s obsaditelností do 80 ces­ tujících včetně a velikosti I. pro ostatní motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly. Pro vozid­ la městské hrom adné přepravy osob je v souladu s vyhláškou dostačující autolékám ička velikosti II. bez ohledu na jejich obsaditelnost. Obsah lékárničky musí být uložen v sam ostatném pouzdře s charakteristickým označením. Ve vozidle musí být lékárnička uložena v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (záření). Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. U vozidel pro hromadnou přepravu cestujících po pozemních komu­ nikacích se umistuje na označeném a přístupném místě v prostoru určeném pro cestující. Provozovatel vozidla musí lékárničku udržovat v řádném stavu a jednotlivé druhy zdra­ votních potřeb obm ěňovat podle na nich vyznačené doby použitelnosti. Novela vyhláškou č. 216/2010 Sb., která nabyla účinnosti 23. 7. 2010, zm ěnila u motolékárniček písm. f) na: „M aska resustitační s výdechovou chlopní a filtrem schválená jako zdravotnický prostředek“ a u autolékárničky písm. j) na „Nůžky zahnuté (se sklonem) v antikorozní úpravě se zaobleným i hroty - délka nejméně 14 cm “ . U obou autolékarniček je upravena savost obvazů. M otolékárničky musí nové vybavení splňovat od 1.10 2011. Pro požární vozidla je vybavení lékárniček stanoveno vyhláškou č. 35/2007 Sb., o tech­ nických podmínkách požární techniky, ve znění vyhlášky č. 53/2010 Sb., která se však odvolává na uvedenou vyhlášku pro provoz na pozemních komunikacích a doplňuje obsah lékárničky jen o několik specifických zdravotnických pomůcek. Takže její obsah je pouze modifikací obsahu autolékárničky. Pro zajištění první pomoci na železničních drahách, v tramvajích a trolejbusech je roz­ sah vybavení lékárniček uveden v § 75 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů. Opět i zde se odkazuje na obsah autolékárniček, a to velikosti č. II (autolékám ička) pro vlak přepravující cestující na dráze spe­ ciální, pro tram vaje a trolejbusy a velikosti č. III (zdravotnické brašny) pro vlak přepravující cestující a pomocný vlak na celostátní nebo regionální dráze. Autolékám ička i zdravotní brašna musí být uložena v samostatném pouzdře s charakteristickým označením a v tako­ vém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční světlo (zářeni"). Úložný prostor musí být suchý a čistý a též snadno přístupný. V tramvajích a trolejbusech musí lékárnič­ ka být umístěna na označeném a přístupném místě v prostoru pro cestující.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

67

Osobám, provozujícím holičství, kadeřnictví, manikúru, pedikúru, kosmetické, masérské, regenerační a rekondiční služby a služby, při nichž se používají speciální přístroje k péči o tělo, stanoví v § 21 zákon č. 258/2000 Sb. povinnost zabezpečit lékárničku první pomoci vybavenou podle charakteru poskytované služby, tedy nejen z pohledu možnosti zranění zaměstnance, ale i zákazníka při výkonu poskytovaných služeb. Její obsah není blíže specifikován. Proto je opět nezbytné využít smluvního lékaře závodní preventivní péče. Poslední legislativou upravený obsah lékárničky uvádí v příloze č. 2 vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního prů­ kazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice, ve znění vyhlášky č. 254/2007 Sb. Tento předpis, jak bude popsáno dále, uvádí zcela konkrétní obsah. Možným vodítkem pro vybavení lékárniček na pracovištích, zvláště tam, kde není velký výskyt rizik nebo výskyt specifických rizik práce (adm inistrativní pracoviště apod.), zůstá­ vá vybavení, jež bylo uvedeno v již výše zmíněné oborové normě. Pravdou je, že jsou zde uvedeny prostředky, které existovaly v době vzniku normy, a proto i z tohoto důvodu je nutné vyhodnotit ve spolupráci s lékařem konkrétní podmínky a uvedený seznam a podle potřeby jej doplnit či zde uvedené prostředky případně nahradit současnými prostředky pro stejný účel. Navíc doporučuji tenké latexové rukavice a nůžky. M nožství (ks)

Léčiva

ACYLPYRIN tabl.10

2

CARBOSORB tabl.

1

GASTROGEL tabl.

1

OPHTAL

1

ATARALGIN tabl. nebo jiné volně dostupné analgetikum

1

SEPTONEX nebo jiný vhodný dezinfekční přípravek

1

O bvazový materiál

Gáza hydrofilní skládaná sterilní 7,5 x 7,5 cm á 5 ks

2

Spofaplast 2,5 cm x 2 m

1

Spofaplast rychloobvaz 6 x 1 cm

1

Obinadlo hydrofilní sterilní 6 cm x 5 m

2

Obinadlo škrtící pryžové, délka 70 cm

1

Obvaz NERIT

4

Polštářek PORIN

10

Obinadlo hydrofilní sterilní 10 cm x 5 m

10

Šátek trojcípý

1

Vata obvazová skládaná 50 g

2

Z dravotnické pom ůcky

Pinzeta anatomická

1

Příručka „První pomoc“

1

Rouška resuscitační

2

Špendlíky zavírací

6

Teploměr lékařský v pouzdře

1

TRAUMACEL zásyp

1

68

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Při provozu střelnice, nikoliv pouťové, ale ve smyslu zákona č. 119/2002 Sb., o střel­ ných zbraních a střelivu, a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbra­ ní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů, je nutné mít vybavenu lékárničku pro poskytnutí první pomoci v následující tabulce uvedeným materiálem. M nožství (ks)

Zdravotnický materiál

a) Obvaz hotový sterilní č. 2

5

b) Obvaz hotový sterilní č. 3

5

c) Obvaz hotový sterilní č. 4

5

d) Šátek trojcípý

3

e) Obinadlo elastické 10 cm x 5 m

3

f) Náplast hladká cívka 2,5 cm a 5 cm x 5 m

2

g) Náplast s polštářkem 8 cm x 4 cm

12

h) Obinadlo škrticí pryžové, délka 70 cm

3

i) Dezinfekční roztok ve spreji nebo s mechanickým rozprašovačem

1

j) Obvaz hotový sterilní 5 cm x 7,5 cm

3

k) Rouška resuscitační

1

I) Rouška PVC 20 cm x 20 cm

2

m) Rukavice pryžové (latexové) chirurgické v obalu

2

n) Nůžky

1

Na závěr pro úplnost ještě minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro dětí a pro školy v přírodě podle vyhlášky č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb., který obsahuje pouze pře­ hled přípravků a zdravotnického materiálu, nikoliv jejich množství. Povinnost zajistit vyba­ vení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle druhu akce základním nebo m ateřským školám, které vysílají děti na školu v přírodě a pořádající osobě stanovuje § 11 zákona č. 258/2000 Sb. Minimální rozsah vybavení lékárničky pro zotavovací akce pro děti a pro školy v pří­ rodě činí: I. Léčivé přípravky (pouze ty, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis) -

tablety nebo čípky proti bolestem hlavy, zubů (analgetika) tablety nebo čípky ke snížení zvýšené teploty (antipyretika) tablety proti nevolnosti při jízdě dopravním prostředkem (antiem etika)

-

živočišné uhlí nosní kapky na uvolnění nosních dýchacích průduchů (otorinolaryngologika)

-

kapky, roztok (sirup) nebo tablety proti kašli (antitusika, expektorancia) kloktadlo pro dezinfekci dutiny ústní a při bolestech hltanu (stomatologika)

-

mast nebo sprej urychlující hojení např. popálenin (dexpantenolový sprej) oční kapky nebo oční mast s dezinfekčním účinkem, oční voda na výplach očí

-

(oftalmologika) mast nebo gel při poštípání hmyzem (lokální antihistaminika)

-

tablety při systém ové alergické reakci (celková antihistaminika) přípravek k dezinfekci kůže a povrchových ran

-

dezinfekční prostředek na okolí rány

-

inertní mast nebo vazelína BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

69

II. Obvazový a jiný zdravotnický materiál -

gáza hydrofilní skládaná kompresy sterilní, různé rozměry

-

obinadlo elastické, různé rozměry obvaz sterilní, různé rozm ěry

-

obinadlo škrtící pryžové

-

šátek trojcípý vata obvazová a buničitá teplom ěr lékařský

-

-

-

náplast na cívce, různé rozměry rychloobvaz na rány, různé rozměry

rouška resuscitační pinzeta anatom ická pinzeta chirurgická rovná lopatky lékařské dřevěné lékařské rukavice pryžové

rouška PVC 44 cm x 55 cm dlahy pro fixaci, různé rozměry III Různé nůžky zavírací špendlíky, různé velikosti -

-

-

záznamník s tužkou svítilna/baterka včetně zdroje

Tolik závazná vybavení lékárniček stanovená jednotlivým i právními předpisy. Jak z jejich přehledu vyplývá, je vždy nutné přihlížet k zraněním, která mohou nastat. V kaž­ dém případě by ve firem ní lékárničce neměly chybět prostředky k zastavení tepenného i žilního krvácení (tlakový obvaz, obinadlo, náplast bez i s polštářkem), prostředky na de­ zinfekci ran (Peroxid vodíku, Septonex) a očí (Ophtal) a lék na tišení bolesti (Valetol, Saridon). C hybět by neměl ani Acylpyrin, neboť je vhodným prostředkem první pomoci při infarktu myokardu. Lékárnička by také měla obsahovat návody na poskytnutí první pomoci (při zástavě dechu a srdce, při bezvědomí, při tepenném krvácení, protišoková opatření, postup při zasažení elektrickým proudem). I když s jejich seznámením se až v pří­ padě vzniku úrazu by bylo pozdě. V lékárničce mají být jen léky, obvazový materiál a zdra­ votnické pomůcky. V žádném případě do ní nepatří čistící a jiné chemické prostředky apod. Obsah lékárničky je nezbytné pravidelně kontrolovat a doplňovat. Léky s prošlou Ihůtou je nutno vyřadit a předat k ekologické likvidaci, nejlépe zpět do lékárny. Expirační doba (doba použitelnosti) je na lécích a dalším zdravotnickém materiálu vždy uvedena. Kontro­ lu a zajištění doplnění nebo vým ěny léků a prostředků může provádět zam ěstnanec urče­ ný k organizování poskytnutí první pomoci. Neméně důležité jako obsah lékárničky je i její umístění, jejich počet a provedení. Lékárnička by měla zabraňovat přístupu světla, prachu a dalších negativních vlivů. Měla by léky chránit proti působení m echanických i všech dalších vlivů, které zkrátí či omezí použití prostředků nebo poškodí jejich obaly. V žádném případě není vhodné uložit léky a další zdravotní materiál do krabice od bot nebo do igelitového sáčku. Lékárnička musí být umístěna na dostupném místě a označena příslušným symbolem, tzn. bílým křížem na zelené ploše, nikoliv červeným křížem na bílé ploše.

70

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Na závěr jedna poznámka. Evropská unie z ekologických důvodů zvažuje zavedení plošného zákazu používání rtuťových teploměrů. Nahradit by je v plné míře měly teplom ě­ ry digitální.

10.2 TRAUM ATO LO G ICKÝ PLÁN VERSUS KRIZOVÝ PLÁN Při zajišťování BOZP se můžete setkat s termínem „traum atologický plán“, případně s nabídkou na jeho zpracování, jako součásti dokum entace BOZP, od firmy, která vám poskytuje služby v oblasti BOZP. O co se jedná? Traumatologický plán byl dříve vyžadován sm ěrnicí Ministerstva zdravotnictví, jako jeden z nástrojů zajištění bezpečnosti práce. Sloužil ke stanovení způsobu poskytnutí první pomoci. Tato sm ěrnice byla k 1. lednu 1992 zrušena a tím i požadavek na zpracování plánu. Někde však požadavek jeho zpracování přežívá do dnešních dnů. To není „nic proti ničemu“. Jeho zpracováním je možné naplnit opatření, které u konkrétního zam ěstnavate­ le vyplyne z vyhledání a vyhodnocení rizik. Též je možné tímto způsobem provést organi­ zační zajištění poskytnutí první pomoci ve smyslu požadavku § 102 odst. 6 zákoníku práce. Tedy odstavce, v kterém se prolínají BOZP a krizový management. Bude se však jednat o pouhé dílčí plnění, neboť tento odstavec požaduje: Z am ěstnavatel přijím á opatření pro případ zdolávání mim ořádných událostí, ja k o js o u havárie, p o žá ry a povodně, jin á vážná nebezpečí a evakuace zam ěstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitém u opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; p ři poskytování p rv n í p om oci spolupracuje se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči. Zam ěstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činností a velikosti pracoviště potřebný p o če t zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí p rvn í pomoci, z a jiš tiijí přivolání zejm éna zdravotnické záchranné služby, H asič­ ského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakua­ ci zaměstnanců. Zam ěstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní pé či jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti. Z uvedeného je zřejmé, že ve většině případů nebude plnění těchto požadavků v kon­ krétní firm ě popsáno jen v jednom dokumentu. Avšak dílčí zpracování v pouhém rozsahu traum atologického plánu se k poměru všech požadavků jeví nedostatečným (jednotlivých dílčích dokumentů by bylo příliš mnoho a popis systému by byl příliš roztříštěný). Proto je vhodnější požadavky § 102 odst. 6 zákoníku práce řešit v širším kontextu, např. v komplex­ nějším dokumentu nazvaném krizový plán, nebo s obdobným názvem. Případně je možné, aby samostatný traumatologický plán, případně plán zajištění poskytnutí první pomoci, byl přílohou komplexnějšího krizového plánu. Zde se při plnění požadavků na zajištění BOZP dostáváme do oblasti krizového managementu. Doporučení, co by měl krizový plán ve firmě, která jej není ze zákona povinna zpracovat, obsahovat je uvedeno na str. 207. Tedy je možné, aby firm a měla zpracován dokum ent s tímto názvem, avšak v žádném případě by se neměl odvolávat na již zrušenou směrnici Ministerstva zdravotnictví. Na zpracování traum atologického plánu nebo na části krizového plánu, která řeší zajiště­ ní poskytnutí první pomoci, by se zásadním způsobem měl podílet lékař, který zam ěstna­ vateli poskytuje závodní preventivní péči.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

71

Výše popsaný způsob řešení uvedené problem atiky jasně dokazuje, že je opravdu plně na zaměstnavateli, jaký způsob řízení BOZP si zvolí. Právní předpisy stanovují pouze cíl, kterého má být dosaženo, nikoliv způsob, kterým ho má být dosaženo. To záleží na zaměstnavateli, podle toho, který je pro něj nejvhodnější. Pro úplnost je nutné uvést, že pro některého zam ěstnavatele zpracování traumatologického plánu je zákonnou povinností, stejně jako pro některého je zákonnou povinností zpracovat krizový plán (viz str. 207). Nejedná se však o požadavek k řešení zajištění BOZP, ale spíše krizového managementu, neboť traum atologický plán, je zde chápán jako soubor zdravotnických opatření, která se uplatňují při hromadných neštěstích. Většinou má být zpracován na úrovni kraje pro složky integrovaného záchranného systému. Též je požadován v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybraným i nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky. Zde je požadován při zpracování vnitřního havarijního plánu (blíže str. 208). V červenci 2009 na otázku portálu BOZPinfo, „Máte zpracován krizový plán pro případ nežádoucí události (požár, povodeň apod.)?“ , odpovědělo 60 % respondentů (73 hlasy), že mají.

72

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

11

Školení BOZP zaměstnanců

V kapitole 2.1 bylo uvedeno, že povinnosti v BOZP zam ěstnavateli vyplývají ze tří základ­ ních zdrojů - legislativy, vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a z kategorizace prací. Je tedy logické, že zákoník práce požaduje, aby zaměstnanci byli seznámeni (školeni) s požadavky ze všech tří zdrojů. Proto je požadováno zajistit školení o právních a ostat­ ních předpisech k zajištění BOZP (legislativa), seznám it s riziky spojeným i s výkonem pra­ covní činnosti nebo s prostory, v kterých je práce vykonávána a s opatřeními přijatými ke snížení vlivu rizik (vyhledání a vyhodnocení rizik při práci a kategorizace prací) a infor­ movat zam ěstnance o tom, do jaké kategorie byla vykonávaná práce zařazena, včetně kterým preventivním prohlídkám a očkováním jsou povinni se podrobit (kategorizace prací a legislativa). Všechna tato seznám ení (školení) lze zahrnout pod obecně používaný sou­ hrnný pojem školení BOZP zaměstnanců. Do tohoto školení je vhodné zahrnout i další informace o zajištění BOZP, které je zam ěstnavatel povinen zam ěstnancům poskytnout viz kapitola 11.2. Pod „školením o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP“ nelze chápat pro­ vádění školení přímo z obsahu právních předpisů. Záleží na formulaci (někdy je citace nutná, např. co je považováno za pracovní úraz), ale ve většině případů má být školení provedeno z požadavků těchto předpisů rozpracovaných na konkrétní podmínky ve firmě, tedy prakticky z obsahů interních předpisů firmy, do kterých jsou požadavky legislativy roz­ pracovány. Školení nesmí (!) být citováním z právních předpisů, ale především výkladem jejich uplatnění v praxi v konkrétní firmě. Například pokud je v osnově uvedeno: „vyhláška č. 288/2003 Sb., § 2 písm. j) bod 1.“, v praxi to neznamená, že zaměstnankyním bude mimo jiné sděleno, že těhotným ženám jsou zakázány „práce s chem ickým i látkami a che­ mickými přípravky způsobující akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví označeným i větam i R 23, R 26, R 28, R 39, R 40 a R 48 podle zvlášt­ ního právního předpisu, ale m usí jim být sděleno, že těhotným ženám jsou zakázány práce s chem ickým i látkami, které jsou na obalu označený větou začínajícími označením R 39, protože se jedná o látky, které způsobují otravu s nevratnými následky. Dále jim bude řeče­ no, že ve firm ě se jedná o používání 35 % form aldehydu k desinfekci klimatizací. Tedy pro­ vádění dezinfekčních prácí klim atizací je těhotným ženám zakázáno. Školení namá být pouhou přednáškou školícího, ale má být vhodně proloženo využitím video a audio prostředků (prezentace, krátká videa, obrázky apod.). Lze například použít animace a videa ze stránky http://bozppo.vfn/cz/odkazy.htm . Pravidla pro tvorbu prezen­ tace naleznete na http://bozppo.vfn.cz/prezentace.htm . Kromě školení BOZP, ve smyslu definovaném v prvním odstavci, jsou stanovena další speciální školení s tém atikou BOZP, a to pro výkon jednotlivých pracovních činností (pro­ fesní odborná školení). Ta doplňují kvalifikační předpoklady pro výkon příslušné pracovní činnosti (například zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel - [viz kapitola 11.3.1]). Zaměstnavatel si může stanovit ještě další druhy školení, například mimořádná školení po vzniku pracovního úrazu, o novém právním předpise, jež má zásadní

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

73

význam pro zajištění BOZP, interních auditorů (viz str. 30) nebo preventistů BOZP (viz kapitola 7.5). Školení BOZP musí být prováděna v pracovní době (z hlediska pedagogiky nejvhod­ nějšími časy jsou 9:00 až 10:30 a po 14:00 hodině). Účast zaměstnanců na nich, jakož i na přezkoušení, je povinná [zákoník práce § 106 odst. 4 písm. a)]. Top m anagem ent firmy by měl jít příkladem a svou účastí na školení by jeho důležitost měl podtrhnout sám ředitel (statutární orgán) firm y (jedná se o zásadní psychologický prvek, neboť pokud to musí „pro­ trpět“ nadřízený, podřízený si většinou nedovolí nezúčastnit se). Účast, případně neúčast, ředitele na školení BOZP vedoucích zaměstnanců, potažmo celého top managementu firmy, je jasným ukazatelem systém ového přístupu firmy k zajištění BOZP, neboť se jedná o zcela zjevné naplnění, případně nenaplnění, jednoho z jeho principů - viz kapitola 3. Školení BOZP nesmí být chápáno jako výuka bezpečné práce a bezpečného chování při jejím výkonu, ale pouze jako instruktáž o soudobých požadavcích právních předpisů a o požadavcích, které vyplývají z opatření, jež byla stanovena na základě vyhledání a vyhod­ nocení rizik při práci a na základě kategorizace prací. Tedy jako aktualizace a doplnění výuky bezpečné práce. Ta je v rámci školení nemožná již z důvodu, že školení musí absolvovat každý zaměstnanec před zahájením výkonu práce, tedy není dostatečný čas pro výuku. Výuku bezpečné práce a bezpečného chování by měl každý zaměstnanec mít za sebou již v rámci své přípravy na povolání (v rámci absolvování školy nebo odborného učiliště). Někdo však může namítnout, že dnes již pro získání kvalifikace k výkonu povolání není nutné absolvovat příslušnou školu nebo učiliště - viz příklad na str. 41, tedy absolvovat výuku bezpečné práce a bezpečného chování. Z § 106 odst. 4 zákoníku práce však vyplý­ vá, že nedílnou a trvalou součástí kvalifikace každého zaměstnance je znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Tedy pokud byl dotyčný uznán kvalifikovaným kuchařem, abychom zůstali u uvedeného příkladu (získal celostátně platné osvědčení [certifikát v případě uznání a ověření znalostí v rámci dílčí kva­ lifikace nebo výuční list v případě uznání úplné kvalifikace]), měl by splňovat i to, že je znalý požadavků BOZP pro výkon práce kuchaře. Je však zcela logické, že s největší prav­ děpodobností nebude mít dostatečné návyky, a proto se mu vedoucí zaměstnanec musí více věnovat. Zam ěstnání tohoto zam ěstnance by se mělo promítnout i do vyhodnocení rizik na pra­ covišti. Lze objektivně předpokládat, že pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu bude u něj po určitou dobu vyšší. Též jeho reakce při vzniku skoronehody (viz kapitola 22) nebu­ dou odpovídat reakcím zkušeného kuchaře. V důsledku toho je větší pravděpodobnost, že se skoronehoda změní v pracovní úraz. Jedná se tedy o plně kvalifikovaného zam ěstnan­ ce, včetně znalostí požadavků zajištění BOZP, avšak je nutné brát zřetel na to, že tento zam ěstnanec s největší pravděpodobností nemá zažité návyky dodržování těchto poža­ davků. V jejich získání musí podstatnou úlohu sehrát jeho přímý nadřízený. Jeho úloha je zde nezastupitelná. Obdobně to platí pro rekvalifikované a pro absolventy. Vzhledem k tomu, že do budouc­ na bude rekvalifikovaných a kvalifikovaných osob ve smyslu zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů, přibývat, bude nutné přehodnotit současný přístup k starším zaměstnancům a nepovažovat je zcela auto­ maticky za osoby, které mají několikaletý teoretický, případně teoreticko-praktický základ pro výkon své práce, včetně, a to je podstatné, návyků dodržování pravidel BOZP.

74

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

11.1 ZA JIŠ T Ě N Í ŠKO LENÍ BOZP ZAM ĚSTNANCŮ Každý zaměstnavatel, tedy i ten, jenž zam ěstnává pouze jednoho zam ěstnance (například praktický lékař zaměstnávající všeobecnou sestru), je povinen svým zam ěstnancům zajis­ tit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odbor­ né požadavky a předpoklady pro výkon práce, jež se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s kterými může zaměstnanec přijít do styku. Bez úspěšného absol­ vování školení nesmí zaměstnanec zahájit práci, resp. vedoucí zam ěstnanec mu ji nesmí přidělit, neboť pro ni nesplňuje stanovené kvalifikační požadavky (Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zam ěstnavatele k zajištění BO ZP je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. - § 106 odst. 2 zákoníku práce). Zam ěstnavatel je zároveň povinen soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování těchto předpisů. Zde je nezbytné připomenout, že péče o BOZP uložená zaměstnavateli je nedílnou a rovnocennou součástí pracovních povinností vedou­ cích zaměstnanců na všech stupních řízení v rozsahu pracovních míst, které zastávají (zákoník práce § 101 odst. 2), tedy každý vedoucí zam ěstnanec je povinen soustavně vyžadovat a kontrolovat dodržování ustanovení právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP u svých podřízených. Povinnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP se nevztahuje na osoby v mimopracovních vztazích, například na OSVČ - viz kapitola 6. Uvedené školení musí být zajištěno při nástupu zam ěstnance do práce, při změně pra­ covního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie nebo zm ěny výrobních a pracovních prostředků či zm ěny technologických, případně pracovních postupů a dále v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na BOZP (§ 103 odst. 2 zákoníku práce). V posledním případě, školení musí být provedeno bez zbytečných odkladů. Obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP si v sou­ ladu s § 103 zákoníku práce určuje zaměstnavatel sám. Stejně to platí i o způsobu ověřo­ vání znalostí zaměstnanců (např. pohovorem, ústní či písemnou zkouškou, testem [maximálně 30 až 40 jasně form ulovaných otázek]) a vedení dokum entace o provedených školeních. Proto je nejen možné, ale přímo velmi vhodné k tom uto školení připojit i sezná­ mení s riziky vykonávané práce a s přijatými opatřeními k omezení jejich působení, včetně informace o začlenění do kategorie prací a vytvořit tak tém ěř komplexní školení BOZP. Není to však povinnost, a proto je možné provádět jednotlivá školení (informování) sam o­ statně. Též je nutné mít na zřeteli, že do seznám ení s riziky vykonávané práce a s přijatý­ mi opatřeními k omezení jejich působení patří seznámení s návody k použití jednotlivých přístrojů a zařízení (obsahují rizika i opatření). Pokud však uvedená rizika a stanovená opatření byla vybrána a zařazena do protokolu o vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, což je mnohem vhodnější, není nutné mít v osnově (v části o seznám ení s riziky) tyto návo­ dy uvedeny. To však nezbavuje zam ěstnavatele povinnosti seznám it zam ěstnance s návo­ dem pro řádné ovládání stroje, přístroje či nástroje. I když v rámci školení BOZP se především jedná o školení o právních a ostatních před­ pisech k zajištění BOZP, tedy o seznámení s platnými zněními těchto předpisů uplatněných na konkrétní podmínky ve firmě, není vyloučeno, pokud to zam ěstnavatel považuje za nutné, nebo pokud mu to navrhne externí školící a on mu to odsouhlasí, seznám it zam ěst­ nance s některými požadavky již neplatných právních předpisů. Může se jednat o poža­ davky vztahující se k výkonu práce školených zaměstnanců, které jdou díky své konkrétnosti nad rámec požadavků současné platné legislativy nebo ostatních předpisů

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

75

k zajištění BOZP (například o konkrétní požadavky vyplývající z dnes již neplatné ČSN 34 3108 [čl. 2-3 a 12-16] pro osoby seznámené, která byla nahrazena mnohem obec­ nější ČSN EN 50110-1 ed. 2 [čl. 7.4]). Před provedením školení je však nutné, aby tyto požadavky byly transform ovány do nějakého interního předpisu firm y (například do pra­ covního postupu) a ten schválen odpovědným zam ěstnancem. V osnově školení musí být uveden odkaz na interní předpis, nikoliv na neplatný právní nebo ostatní předpis k zajiště­ ní BOZP. Ani odkaz na zásady bezpečné práce pro... není dostatečný (nejedná se o zása­ dy bezpečného chování). Pokud požadavky nejsou zapracovány do interního předpisu, je možné tyto inform ace sice poskytnout, avšak není možné po zaměstnanci vyžadovat jejich plnění. Při poskytování těchto informací se pak jedná pouze o výchovu bezpečných postu­ pů práce, nikoliv o školení o závazných právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, resp. seznám ení se závaznými pokyny zam ěstnavatele. Obdobně to platí pro poskytování informací k zajištění BOZP ve firmě, které nevyplý­ vají z právních nebo ostatních předpisů k zajištění BOZP, ale z obecných zásad nebo odborných postupů bezpečného chování získaných z různých publikací, na seminářích apod. Může se jednat například o postup zam ěstnance při přepadení pracoviště (banky, pošty, benzínové čerpaní stanice apod.). I v tomto případě je nezbytné informace, resp. postup, stanovit v některém interním předpise (vytvořit pokyn), z kterého je při školení čer­ páno (má-li být toto školení prováděno jako opatření, které vyplynulo z vyhledaných rizik, má být opatření form ulováno jako vytvořit interní předpis o postupu a seznám it s nim zaměstnance, kteří jsou rizikem ohroženi, nikoliv pouze proškolit zaměstnance). Informa­ ce obsažené v interním předpise tak mohou být použity nejen jako školení pouze doplňu­ jící (viz kapitola 11.7), ale i jako jeho plnohodnotná součást, a to bez ohledu na způsob jejich zpracování - viz například http://bozppo.vfn.cz/pom ucky.htm . Z výše uvedeného jasně vyplývá, že školení nelze provádět podle univerzálních osnov. Osnova musí vždy odpovídat konkrétním podmínkám ve firmě, včetně informací a pokynů k BOZP většinou uvedených v interních předpisech firmy, a musí být zpracována na urči­ tou skupinu zaměstnanců. Tím nemyslím jen zvlášť pro vedoucí zaměstnance a zvlášť pro ostatní (zákoník práce nepožaduje vedoucí zaměstnance školit zvlášť, ale z potřeby poskytnutí různých informací vedoucím a ostatním zaměstnancům je to nutné), ale i zvlášť pro adm inistrativní zam ěstnance (jedna pro vedoucí a druhá pro ostatní), zvlášť pro tru­ hlářskou dílnu, zvlášť pro úsek informačních a komunikačních technologií atd. Absolvová­ ní školení BOZP (doklad o tom) není přenositelné z jednoho pracoviště na jiné, neboť podmínky zajištění BOZP jsou na jednotlivých pracovištích odlišné (je-li ustanoven vedou­ cím zam ěstnancem na pracovišti zaměstnanec, který byl vedoucím zaměstnancem na jiném pracovišti firmy, musí absolvovat nové školení BOZP, které odpovídá jeho novému pracovišti). V osnově by neměly být uvedeny pouze právní předpisy, z kterých bude školeno, ale i konkrétní paragrafy (u technických norem články). Též součástí osnovy by měl být vzor dokumentu, na kterém se provádí záznam o úspěšném absolvování školení (prezenční lis­ tina). Potvrzení (podepsání) absolvování školení zaměstnancem na dokumentu (prezenč­ ní listině) by mělo být provedeno až po skončení školení (školený by na ní měl potvrdit provedení a obsah školení - „školení v rozsahu stanoveném tem atickým plánem [osnovou] absolvoval(a), probranému tém atu porozum ěl(a) a uvedenými pokyny se bude řídit“). Potvrzení je nutné uschovat minim álně do doby dalšího školení (stanovení skartačních lhůt je záležitostí firmy; musí být přihlédnuto k tomu, že se jedná o dokumenty prokazující plně­ ní povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů). Vzor osnovy (tematického

76

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

plánu) školení BOZP pro administrativní zam ěstnance je uveden v příloze č. 7. Jedná se o vzor, který je v praxi nutné upravit podle konkrétních podmínek ve firmě. Zákoník práce požaduje, v případě, že to vyžaduje povaha rizika a jeho závažnost, ško­ lení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP pravidelně opakovat. Jak bylo uve­ deno, četnost opakování je plně v kompetenci zam ěstnavatele a měla by odpovídat závažnosti vyskytujících se rizik. To znamená, že četnost jednotlivých školení nemusí být v celé firm ě jednotná, ale na některých pracovištích může být vyšší než na jiných. V praxi se velmi často používají lhůty shodné s lhůtami stanoveným i pro školení požár­ ní ochrany (u vedoucích zaměstnanců nejméně jedenkrát za tři roky a u ostatních nejmé­ ně jedenkráte za dva roky). Jedno velmi staré doporučení dnes již neexistujícího Českého úřadu bezpečnosti práce (ČÚBP) uvádělo, že školení vedoucích zaměstnanců by mělo být prováděno nejméně jedenkrát za tři roky a ostatních zam ěstnanců nejméně jedenkrát za rok. To však bylo v době, kdy BOZP sloužilo především k zamezení vzniku pracovních úrazů, tedy v době, kdy školení napomáhalo výchově bezpečně pracovat. Dnes, kdy se v převážné míře jedná o školení (instruktáž) o právních a ostatních předpisech, kdy se BOZP pojímá systém ově jako nedílná součást řízení firm y nebo společnosti a kdy výkon zajištění BOZP je plně na jednotlivých vedoucích zaměstnancích, je nutné zvážit, zda by neměli být častěji školeni vedoucí zaměstnanci než ostatní - například vedoucí zam ěst­ nanci nejméně jedenkrát ročně a ostatní zaměstnanci nejméně jedenkrát za dva roky. Hovoří pro to i velmi časté zm ěny právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP. Dalším důvodem je, že pracovní úraz je důsledkem nezvládnutí řízení, a proto je svým způsobem chybou vedoucího zaměstnance, nikoliv postiženého (v drtivé většině případů nedochází ke vzniku úrazu při prvním nebezpečném počínání si, které vedlo ke vniku úrazu, ale při několikanásobném takovém to počínání si [viz str. 182], tedy při zanedbání povinnosti vedoucího zaměstnance kontrolovat výkon práce zam ěstnance a vyžadovat dodržování pravidel BOZP - proto se většinou jedná o chybu vedoucího zaměstnance). Stanovení lhůt pro opakování školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP by mělo vyplynout z vyhodnocení rizik při práci. Odborně způsobilá osoba k pre­ venci rizik by měla lhůty navrhnout a zam ěstnavatel by je měl uvést v některém svém řídí­ cím dokumentu. Tím se stanou pro firm u závazné. Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP je součástí prevence rizik (opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zam ěst­ navatele [např. místní provozní předpis], která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo m inim alizovat působení neodstranitelných rizik), a proto by mělo být zajišťováno prostřednictvím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik nebo zam ěstnavatelem , který nemá více než 25 zaměstnanců a má potřebné znalosti (znalosti, které by pro splnění tohoto úkolu v konkrétní firm ě potřebovala odborně způsobilá osoba k prevenci rizik). V praxi to znamená, že návrh obsahu, četnosti školení, způsobu ověřování znalostí a způ­ sobu vedení dokumentace o provedeném školení vypracuje odborně způsobilá osoba k prevenci rizik. Ten postoupí ke schválení zaměstnavateli. Až jeho schválením se ve firmě stane závazným. Před zpracováním osnovy je důležité dohodnout, zda školení bude obsa­ hovat pouze školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (tzn. cca 70 % požadavků na zajištění BOZP), nebo i seznám ení s riziky a přijatými opatřeními a s výsled­ ky kategorizace prací. To je důležité mít na zřeteli zvláště v případě, že je školení prová­ děno externí firmou. V žádném případě nestačí pouhé objednání školení BOZP, ale zaměstnavatel musí zcela jednoznačně definovat, co od tohoto školení očekává (pouhé uvedení, aby prošel případnou kontrolou OIP nestačí). Externí firm a většinou provádí

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

77

pouze školení o požadavcích právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP, a to mnohdy bez jejich transform ace na konkrétní podmínky ve firm ě (např. jaké a komu jsou poskyto­ vány OOPP - viz kapitola 13.1), tedy školení víceméně obecná. Na zaměstnavateli pak zůstává, jakým způsobem zajistí splnění zbývajících seznámení, tedy zejména s riziky a přijatými opatřeními a s kategorizací prací. Žádný právní ani ostatní předpis nestanovuje, kdo má školení provést. To si musí zam ěstnavatel určit sám v některém svém interním předpise (například v zam ěstnavate­ lem schválené osnově školení). Teoreticky to může být kdokoliv. Měl by však mít alespoň minimální znalosti o přednášené problematice a schopnost přednášet (alespoň minimum lektorských dovedností). Běžné je, že školení vedoucích zaměstnanců provádí odborně způsobilá osoba a školení ostatních zaměstnanců provádí proškolený příslušný vedoucí zaměstnanec, případně preventista BOZP (viz str. 49), který je obdobou preventisty PO (u velkých firem). Též je možné pro obě školení zajistit externistu, který školení provádí podle zam ěstnavatelem schváleného obsahu. Jak však bylo uvedeno ve stati o obsahu osnov, školení může být více, než pouze dvě, a to v závislosti na struktuře činnosti zam ěst­ nanců. Školení je možné provádět i jinými způsoby - samostudiem, které je doplněno kon­ zultacemi (není přípustné provádět samostudium přímo z právních předpisů), e-learningem formou kombinované výuky - viz kapitola 11.1.1. Na závěr jen několik malých poznám ek k osobám, které provádějí školení. Tato osoba (záměrně nepoužívám termín lektor) by se měla na provedení školení řádně připravit. Měla by si projít osnovu, prom yslet si co podle ní bude říkat, připravit si pomůcky, prezentaci atd. Vhodné je, zvláště pokud se nejedná o osobu běžně hovořící k lidem, celé školení si vyzkoušet „na nečisto“ . Dobrými detaily jsou, před zahájením školení se napít trochu vody a těsně před zahájením mluvení se mírně pousm át (nejenom, že bude hlas příjemněji znít, ale i školícímu se bude snáze hovořit). A ještě jedna důležitá „drobnost“. Školící by měl být i vhodně oblečen (o něco málo více slavnostněji než běžně), neboť i tím dává najevo, že školení považuje za důležité, za něco, čemu je nutné věnovat pozornost a nelze to brát jako záležitost, kterou je nutné protrpět, což většinou má pozitivní vliv na školené.

11.1.1

Provádění školení formou e-learningu

Při dodržení určitých podmínek je možné školení BOZP provádět formou e-learningu. Nemůže se však jednat o standardní výukové kurzy e-learningu, neboť se nejedná o výuku bezpečného chování, ale o instruktáž o požadavcích právních a ostatních předpisů, pří­ padně i o seznám ení s riziky a přijatými opatřeními a se zařazením vykonávané práce do kategorie. Výukový text musí mít vhodnou vyprávěcí formu (nikoliv, aby byl souhrnem citací právních předpisů) a musí odpovídat konkrétním podmínkám ve firmě. Kromě obráz­ ků, případně grafů, by měl především obsahovat hypertextové odkazy na celou řádu dopl­ ňujících informací, včetně na obsahy interních předpisů zaměstnavatele. Je vhodné, obsahuje-li též videa a animace. Optim ální je, jsou-li součástí konkrétní místa z pracovišť zam ěstnavatele (například znázorňující nebezpečí nebo chyby při dodržování BOZP). To je možné zajistit nejen pomocí fotografií a videí, ale případně i pomocí webkam er nebo kamer ze systém u EZS (případně i ze systému EPS, resp. požární videodetekce, pokud tento nejm odernější doplňkový způsob EPS je instalován), správně dnes již z poplacho­ vých, zabezpečovacích a tísňových systémů, tedy z PZTS. To vše podle konkrétních pod­ mínek ve firmě, které je nutné využít v maximálně možné míře.

78

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Pouhé použití e-learningu však nikdy nestačí. Školení o právních a ostatních předpi­ sech k zajištění BOZP je možné jím pokrýt tém ěř v plném rozsahu. Avšak na školení BOZP je nezbytná kombinovaná výuka, tedy e-learning a přednáška. Na přednášce se zam ěst­ nanci seznámí s konkrétními požadavky pracoviště (např. konkrétními riziky a opatřeními, kategorií práce). Rozsah přednášky je závislý na úrovni digitalizace řízení firm y (BOZP je nedílnou součástí řízení firmy, tzn., jaká je úroveň řízení firm y má být i úroveň BOZP). Avšak nikdy nelze přednášku zcela zrušit. Takto provedené školení je minim álně časově náročné (doba nutná na přednášku se zkrátí minim álně o 50 %, případně i o více, pokud je digitalizace řízení firm y na vyšší úrovni) a přitom velice efektivní. Také školení prováděné pomocí e-learningu musí být realizováno podle statutárním orgánem schválené osnovy, resp. tem atického plánu - viz ukázka v příloze č. 7. Jedná-li se o školení požární ochrany, musí být zohledněno, že tem atický plán je součástí doku­ mentace PO (viz kapitola 26), a proto musí být nejméně jedenkrát ročně kontrolován a o provedení této kontroly musí být písemný doklad. Platí to pochopitelně i v případě, je-li školení prováděno pomocí zakoupeného e-learningu (osnova školení musí být schvá­ lena statutárním orgánem firmy, v které se školení provádí a jedenkrát ročně kontrolováno, zda obsah odpovídá potřebám firmy, tedy je dostatečný). E-learning je při správném zpracování projektu pouhým prostředkem (formou, způso­ bem) komunikace mezi školícím a školeným, tedy novým prostředkem vzájem né komuni­ kace. Je-li stanoveno, kdo je oprávněn školení provést, není tím autom aticky určen způsob provedení, tzn. není tím stanoveno, že jej musí provést osobně formou přednášky. Může být například zvolen způsob e-learningu. V praxi to znamená, že osnovu školení, výukový text i zkušební otázky a pravidla pro jejich vyhodnocení zpracuje osoba oprávněná škole­ ní provést. Ty jsou pak „přetvořeny“ do e-learningového projektu, jehož součástí jsou iden­ tifikační údaje o oprávněné osobě. Oprávněná osoba svým podpisem potvrdí správnost údajů na vytištěné podobě. Tím je splněn požadavek, že školení je prováděno k tomu oprávněnou osobou a v potřebném rozsahu. Pak je možné provádět například školení vypouštění plynů z tlakových lahví k přepravě plynů a odběru plynů z rozvodů e-learningem. E-learningem však nelze provádět například teoretickou část zdokonalování odbor­ né způsobilosti řidičů motorových vozidel, neboť zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o zm ěnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. vyhláška 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a o změně vyhlášky č. 167/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje přesný způsob jeho provedení. Způsobu školení pomocí e-learningu bude věnována část v další publikaci z řady Bez­ pečnost práce v praxi nazvaná „Využití informačních a komunikačních technologií v BOZP“. Podrobnější informace zatím můžete získat na stránkách http://bozppo.vfn.cz/e-learning.htm.

11.2

Informace, které je vhodné zahrnout do školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP

Jak již bylo uvedeno, zaměstnavatel je povinen svým zam ěstnancům zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. To však nejsou jediné Informace z oblasti zajištění BOZP, které je jim povinen poskytnout.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

79

Zam ěstnavatel je ze zákona [zákoník práce § 103 odst. 1 písm. f)] též povinen své zam ěstnance seznám it s riziky spojeným i s výkonem jejich pracovní činnosti nebo s pro­ story, v kterých svou práci vykonávají a s přijatými opatřeními na ochranu před působením těchto rizik (vyhledání a vyhodnocení rizik při práci, kategorizace prací, návody k používa­ ným zařízením). Zam ěstnanci by měli být přesvědčování o tom, aby se rizika stala součástí jejich vnímání. Tyto inform ace je vhodné zařadit do školení o právních a ostatních předpi­ sech k zajištění BOZP. Obdobně to platí o seznámení jednotlivých zaměstnanců s infor­ mací, do které kategorie je zařazena jimi vykonávaná práce (viz str. 55), které zařízení závodní preventivní péče jim tuto péči poskytuje a jakým druhým očkování a jakým pro­ hlídkám se musí podrobit. Tedy s opatřeními, která vyplynula z kategorizace prací. Pokud byla stanovena další, např. v interních předpisech zaměstnavatele (pracovních postupech apod.), tak i s těmi. Jedná-li se o práci, jež je zařazena jako riziková, musí být součástí ško­ lení, zvláště při školení vstupním, seznámení s režimem výkonu práce (zákaz jídla a pití na pracovišti, evidence výkonu rizikové práce atd.), včetně předepsaných zdravotních pro­ hlídek u lékaře závodní preventivní péče. Pokud na pracovišti pracují i zaměstnanci jiného zaměstnavatele, je zaměstnavatel, pokud u něj nepůsobí odborová organizace nebo zástupce zam ěstnanců pro oblast BOZP (viz kapitola 25), povinen inform ovat své zaměstnance o rizicích a přijatých opatřeních, které získal od jiných zaměstnavatelů. Více v kapitole 11.2. V případě, že při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, je zam ěstnavatel povinen o tom inform ovat zaměstnankyně. Ne tedy až mu některá oznámí, že je těhotná, ale ihned při přidělení této práce. Těhotné a kojící zam ěst­ nankyně a matky do devátého měsíce po porodu je povinen seznám it s riziky a jejich mož­ nými účinky na těhotenství, kojení nebo na jejich zdraví. Dostatečné a přim ěřené inform ace a pokyny o BOZP, které se týkají práce a pracoviš­ tě, musí zam ěstnavatel zajistit všem zaměstnancům, avšak zejm éna zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přidělených k výkonu práce k jiném u zaměstnavateli a mladistvým zaměstnancům. Zajištěním infor­ mací je především myšleno již uvedené seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik, s opatřeními na ochranu před jejich působením a s výsledky kategorizace prací a přijatý­ mi opatřeními. Pokyny k zajištění BOZP jsou myšleny konkrétní pokyny dané zam ěstnan­ ci vedoucími zaměstnanci, kteří jsou mu nadřízeni. Informace a pokyny je potřeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních pod­ mínek, zm ěně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, tech­ nologie a pracovních postupů. Zam ěstnavatel je povinen o informacích a pokynech vést evidenci. Je vhodné, když součástí školení je i seznám ení nebo poučení zam ěstnanců, kteří nemají odborné elektrotechnické vzdělání, ve smyslu stále platné vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. § 3 (pro pro­ vádějící jednoduchou obsluhu elektrického zařízení) nebo § 4 (provádějí složitější obsluhu elektrického zařízení nebo práce na elektrickém zařízení). Jinak je nezbytné jej provést zvlášť, neboť školení minim álně podle § 3 musí absolvovat každý zam ěstnanec (školení pro obsluhu elektrických spotřebičů může provádět například odborně způsobilá osoba k prevenci rizik). Seznám ení nebo poučení je mimo jiné nutné z důvodu, aby zaměstnanec mohl p rovádět kontrolu elektrických spotřebičů před je jich použitím ve sm yslu ČSN 33 1610 - viz str. 130, což je podmínkou pro možnost používání spotřebiče zam ěst­ nancem (například i používání PC nebo varné konvice).

80

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Pro splnění požadavku seznámení musí být zam ěstnanec seznámen s předpisy 0 zacházení s elektrickými zařízeními a upozorněn na možné ohrožení těm ito zařízeními. Jedná se například o seznámení s některými ustanoveními ČSN EN 50110-1 ed. 2 (konkrétně s či. 7.4), s návody k jednotlivým elektrickým spotřebičům, které bude při své práci používat (varnou konvici ani PC z toho nevyjímaje). Návody musí být uloženy přímo na pracovišti, neboť to požaduje v § 40 odst. 9 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení pod­ mínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární pre­ venci), s přihlédnutím k § 27 odst. 2 a § 38 odst. 2 (státní požární dozor to občas kontroluje). Seznámení a upozornění má provést zam ěstnavatelem pověřený zam ěstna­ nec s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti a pořídit o tom zápis, který podepíše on 1seznámený zaměstnanec. To vše je možné řešit v rámci tzv. školení BOZP, resp. školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Poučení ve smyslu § 4 musí obsahovat seznámení s předpisy na elektrických zaříze­ ních v rozsahu vykonávané činnosti, školení v této činnosti, upozornění na možné ohrože­ ní elektrickými zařízeními a seznám ení s poskytováním první pomoci při úrazech elektrickým proudem. Zaměstnavatel musí stanovit obsah seznám ení s předpisy a dobu školení s ohledem na charakter a rozsah činností, které mají zaměstnanci vykonávat. Též musí zajistit ověřování znalostí u těchto zaměstnanců ve lhůtách, které sám předem určí. Seznámení s předpisy na elektrických zařízeních v rozsahu vykonávané činnosti, školení v této činnosti, upozornění na možné ohrožení a ověření znalostí má pro obsluhu elektric­ kých zařízení provést zaměstnavatelem pověřený zam ěstnanec s kvalifikací odpovídající charakteru činnosti. Jde-li o práci na elektrických zařízeních, může to provést pouze osoba s kvalifikací podle § 5 až 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. I v těchto případech je nutné provést zápis, který podepíše školící i školený. Ve firmě, kde se neprovádějí činnosti se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpe­ čím ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně, tedy tam, kde zákon o požární ochraně nepožaduje provádět školení požární ochrany (viz kapitola 26), je možné školení o poža­ davcích požárních předpisů pojmout jako součást školení o právních a ostatních předpi­ sech k zajištění BOZP, neboť ze zákoníku práce zaměstnavateli vyplývá povinnost provést školení z předpisů o požární ochraně a o zacházení s hořlavinami (§ 103 odst. 2 s při­ hlédnutím k § 349 odst. 1). Také je možné provádět jej jako sam ostatné školení o požární ochraně. V tom to případě však není nutné dodržet lhůty školení stanovené zákonem o požární ochraně (zaměstnavatel si ji stanoví sám) a ani kvalifikační požadavky na osobu, která školení provádí. Tímto výčtem nejsou vyčerpána všechna školení, která mohou být zahrnuta do škole­ ní o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Může se dále jednat například o školení zaměstnanců o BOZP v prostředí s nebezpečím výbuchu podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, nebo o školení práce ve výškách a nad volnou hloub­ kou ve smyslu nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky. I zde platí, že tato školení mohou být provedena samostatně. Obsahem školení BOZP nejsou zásady bezpečného chování na pracovišti, kterými je zaměstnanec povinen se řídit, neboť zaměstnavatel není povinen s nimi zaměstnance seznamovat [§ 106 odst. 4 písm. c) zákoníku práce]. Jedná se například o chůzi po scho­ dišti, mytí rukou, zalévání si čaje nebo kávy, jízdu osobním výtahem, pokud v konkrétním případě není míra rizika zvýšena specifickými podmínkami (např. prohozením teplé a stu­ dené vody u umývadla). To je však již problematika hodnocení rizik (kapitola 8.1). BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

81

11.3 PRO FESNÍ ODBORNÁ ŠKO LENÍ A ZKOUŠKY Mezi školení BOZP je nutné zahrnout i další školení, která mají zaměstnance poučit o požadavcích a podmínkách zajištění BOZP. Tato školení jsou již specifikována pro výkon určité pracovní činnosti (například sváření, obsluhu vyhrazených technických zařízení, řízení manipulačních vozíků, řízení motorových vozidel, kterému je věnována samostatná kapitola 11.3.1). Někdy se školení provádí jen před zahájením činnosti a periodicky se pro­ vádí pouze přezkoušení. O která školení, případně přezkoušení, se zejm éna jedná uvádí následující tabulka. Š kolení nebo přezkoušení

Lhůty (roky)

přezkoušení svářeče plamenem a elektrických obloukem (ČSN 05 0601, příloha B čl. B.3)

2

poučení zaměstnance pověřeného manipulací s tlakovými nádobami k přepravě plynů (ČSN 07 8304 čl. 11.6)

3

přezkoušení obsluhy stabilní tlakové nádoby (např. autoklávu) (ČSN 69 0012 část III. čl. 7)

3

přezkoušení pracovníků s elektrotechnickou kvalifikací podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. § 5 až 8 (elektrikáři)

3

školení pro jednotlivé činnosti v rámci nakládání s vysoce toxickými nebezpečnými chemickými látkami osob, které nesplňují odbornou způsobilost (zákon č. 258/2000 Sb. § 44a odst. 8)

1

zkoušku topičů kotlů nízkotlaké kotelny pro tepelný výkon kotle nad 50 kW (vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb. § 14)

5

ověření znalostí (zkouška) obsluhy vyhrazeného plynového zařízení, vyjma obsluhy zařízení pro spotřebu plynu spalováním, pokud je celkový výkon nižší než 50 kW (vyhláška č. 21/1979 Sb. § 5)

3

V duchu liberalizace BOZP dnes nejsou u profesních odborných školení, na rozdíl od dřívější úpravy, striktně stanoveny lhůty školení a jejich náplň, ale je zaměstnavateli umožněno, aby si je progresivně v závislosti na vyhodnocení konkrétních rizik při práci ve své firm ě stanovil sám. Školení obsluhy přenosné řetězové pily bylo dokonce zrušeno (více kapitola 18.2). To však neznamená, že by zaměstnavatel nemohl svým zam ěstnan­ cům na základě výsledků vyhodnocení rizik stanovit jako opatření povinnost absolvovat toto profesní školení. Musí však zároveň stanovit jeho obsah, četnost, požadavky na ško­ lícího a kdo je povinen se ho zúčastnit, případně též požadavek za jakých podmínek bude školení považováno za úspěšně absolvované. Vrafrne se však ke školením, která jsou stanovena, avšak není určen jejich obsah, čet­ nost nebo požadavky na školícího. Jedná se například o: -

seznám ení řidičů manipulačních vysokozdvižných vozíků (ČSN 26 8805:2000 ČI. 3.3.2: K dosažení spolehlivého a bezpečného provozu manipulačních vozíků by provozova­ tel m ěl p ln it následující požadavky: e) zajistit prokazatelné seznám ení řidiče manipu­ lačního vozíku s bezpečným používáním vozíku a přídavných zařízení, které bude řidič obsluhovat),

-

školení o BOZP ve výškách a nad volnou hloubkou (nařízení vlády č. 362/2005 Sb., pří­ loha, část XI: Zam ěstnavatel poskytuje zam ěstnancům v dostatečném rozsahu škole­ n í o bezpečnosti a ochraně zdraví p ři p rá ci ve výškách a nad volnou hloubkou),

82

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

-

školení pro montáž, demontáž nebo podstatnou přestavbu lešení (nařízení vlády č. 362/2005 Sb., příloha, část VII bod 7: Obsah a četnost š k o le n ís ohledem na nová nebo zm ěněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel). V těchto případech je na zaměstnavateli, aby stanovil obsah školení, jeho četnost

a požadavky na školícího (kdo je oprávněn školení provádět). Je pochopitelné, že návrh mu zpracuje jeho odborně způsobilá osoba k prevenci rizik na základě vyhodnocení kon­ krétních podmínek. Asi tato osoba nebude dostatečně fundovaná, aby školení provedla sama a navrhne zaměstnavateli, aby školení lešenářů či přenosných řetězových pil (pokud sí jej zaměstnavatel ve firm ě stanovil) provedla osoba, která pro to má dostatečnou kvali­ fikaci. To znamená, že tato osoba problematiku teoreticky i prakticky ovládá a též má dostatečné pedagogické schopnosti, včetně schopnosti odpovídat na položené dotazy. Může to být zaměstnanec firm y nebo externí firma. Na zaměstnavateli pak je, aby tento návrh stanovil závazným (uvedl jej v některém svém interním předpise), nebo zvolil jiný způsob řešení školení, neboť jen on je odpovědný za zajištění řádného proškolení zam ěst­ nanců (návrh odborně způsobilé osoby pro něj není závazný). Stejně to platí i pro stano­ vený obsahu školení, a to nejen lešenářů či obsluh přenosných řetězových pil, ale též jejich školitelů, pokud se jedná o zaměstnance firmy. Dále zaměstnavatel musí zajistit proškolení zaměstnanců, kterých se školení týká, pří­ padně včetně přezkoušení (pokud si jej stanovil nebo je vyžaduje právní předpis). Je to obdobné, jako u řidičů, na které se nevztahuje zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel, avšak povinnost absolvovat školení a přezkoušení bez jejich bližší specifikace je jim zákonem stanovena (viz kapitola 11.3.1). Absolvování profesního odborného školení BOZP v žádném případě nemůže být u zaměstnance, kterého se týká, chápáno jako náhrada školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Jedná se o nástavbu tohoto školení, nikoliv o jeho náhradu.

11.3.1

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů motorových vozidel

Školení řidičů motorových vozidel je jednou z oblastí, která za posledních deset let prodě­ lala značný vývoj. Od direktivního přístupu, kdy požadavek na absolvování speciálního školení byl striktně stanoven legislativou, k liberálnímu, kdy, až na výjim ky stanovené práv­ ním předpisem, záleží na zaměstnavateli, zda na základě vyhodnocení rizik stanoví speci­ ální školení pro řidiče motorových vozidel, na které se nevztahuje zákonná povinnost. Výrazně se zde projevil nový přístup k BOZP. Stát jasně deklaroval, že až na výjimky, které uvedl v zákoně, se rizika práce spojená s řízením motorových vozidel při výkonu pra­ covní činnosti pro něj nacházejí pod křivkou akceptovatelnosti (viz obrázek na str. 53). Jsou tedy pro něj přijatelnými riziky, a proto nestanovil opatření k snížení jejich míry formou provádění speciálního školení (postačí pouze obecné školení o právních a ostatních před­ pisech k zajištění BOZP, které vzhledem k řízení motorového vozidla bude obsahovat i informace z příslušných právních a ostatních předpisů; je to obdobné, jako se školením obsluhy přenosných řetězových pil - viz str. 159). Pokud však zam ěstnavatel vyhodnotí, že tato rizika se pro něj nacházejí nad křivkou akceptovatelnosti, může si stanovit jako opatření k snížení jeho vlivu povinnost absolvovat speciální školení. Přechod na liberální přístup sebou přinesl některé problémy, které dosud přetrvávají. Jedná se, mimo jiné, o nepřesné výklady této problematiky, jež setrvávají na starých

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

83

principech. Též se můžete poměrně často setkat s neustále přetrvávajícím používáním archaické terminologie. Mám na mysli především používání termínu referentský řidič, pří­ padně řidič-referent. Nejenom, že tento termín je zastaralý, ale snaha „napasovat“ na něj současné legislativní požadavky, resp. liberální přístup, způsobuje jejich nepřesnou inter­ pretaci. Někdo pod tímto pojmem chápe zaměstnance-řidiče, který má v pracovní sm lou­ vě nebo obdobném dokumentu uvedeno řízení motorového vozidla a přitom se na něj nevztahuje ustanovení zákona č. 247/2000 Sb. Jiný za řidiče-referenta považuje zam ěst­ nance, který v pracovní smlouvě nebo náplni práce nemá uvedeno, že řídí motorové vozid­ lo a přitom jej občas při plnění svých pracovních povinností řídí. Již z tohoto důvodu je nevhodné tento termín používat. Proto v této kapitole jsou důsledně dodrženy termíny, které používají jednotlivé právní předpisy a formulace požadavků, které uvádějí. Termín řidič-referent je také zcela nevhodný ve vztahu k OSVČ - např. pro klempíře přivážejícího si materiál na místa svých zakázek. Proto je třeba rozlišovat pouze „řidiče z povolání“ od ostatních zaměstnanců, příp. OSVČ či jiných osob uvedených v § 12 záko­ na č. 309/2006 Sb., kteří z různých důvodů k splnění pracovních povinností (např. služeb­ ní cesta, doprava materiálu na místo výkonu práce živnostníka) použijí firem ní či soukromé motorové vozidlo při plnění pracovních úkolů. Přesto, že český právní řád zná termín „řidič z povolání“, nikde jej blíže nespecifikuje. Obecně se tento termín vykládá, že se jedná o řidiče, který řídí motorové vozidlo a má v pracovní sm louvě nebo jiném obdobném dokumentu (například jmenování, manažerská sm louva) uveden druh práce spočívající v řízení motorového vozidla nebo druh práce, u něhož je oprávnění k řízení motorového vozidla kvalifikačním předpokladem, nebo je dopravcem, který provozuje silniční dopravu pro cizí potřeby a zároveň je řidičem m otoro­ vého vozidla, kterým tuto dopravu provozuje. Ostatní zaměstnanci nebo OSVČ, kteří řídí motorové vozidlo, nejsou považováni za řidiče z povolání, tzn., že řízení motorového vozid­ la je u nich považováno pouze za používání pracovního prostředku k naplnění jejich hlav­ ních pracovních aktivit. Již vzhledem k tomu, že není přesně definován pojem řidič z povolání, je dosti sporné jasně přiřadit povinnosti k jednotlivým skupinám řidičů. Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 3 tuzem ském u dopravci (fyzické osobě s trvalým pobytem nebo právnické osobě se sídlem v České republice, které provozují dopravu silničních motorových vozidel evidovaných v ČR) povinnost: zajistit, aby práce řidiče z povolání vykonávala osoba, která se zúčastni­ la školení řidičů z povolán í a úspěšně absolvovala přezkoušení z pravidel silničního p ro ­ vozu (těsně před vydáním publikace byl podán návrh na zrušení této povinnosti). Přitom se pod čarou odvolává na dnes již neplatnou vyhlášku č. 55/1991 Sb. Dnes školení některých skupin řidičů z povolání řeší zákon č. 247/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o poznámku pod čarou, nelze užší rozsah řidičů definovaný v zákoně č. 247/2000 Sb. autom a­ ticky považovat za ty řidiče, na které se vztahuje povinnost uvedená v zákoně č. 111/1994 Sb. Znam ená to, že tímto užším výčtem nevznikl autom atický výklad pojmu řidiče z povolání. Jak již bylo řečeno, tento termín není nikde blíže specifikován a platí pouze výše uvedený obecný výklad, kdysi definovaný Ministerstvem dopravy ČR, tedy zcela právně nezávazný, z kterého zde vycházím. Ustanovení § 46 zákona č. 247/2000 Sb. požaduje u stanovených skupin řidičů zdo­ konalování jejich odborné způsobilosti. Tato povinnost se týká řidiče, který je občanem členského státu EU a má na území České republiky trvalý pobyt nebo zde má přechodný pobyt v trvání alespoň 185 kalendářních dnů v roce, případně je občanem jiného státu

84

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

a vykonává závislou činnost pro zam ěstnavatele v České republice, či zde podniká v případě, že řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E (význam jednotlivých označení je uveden v § 81 zákona č. 361/2000 Sb.; jedná se o motorová vozidla, již od maximální pří­ pustné hmotnosti 3 500 kg) nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné. Výjimka z tohoto požadavku se vztahuje na řidiče: - vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km/h, - vozidel používaných ozbrojenými silami ČR, Policií ČR, Celní správou ČR, zpravodaj­ skými službami ČR, Hasičským záchranným sborem ČR a jednotkam i dobrovolných hasičů, zdravotnickou záchrannou službou, Správou státních hmotných rezerv a vozi­ del při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné službě, -

vozidel ve zkušebním provozu, vozidel používaných při výcviku žadatelů o řidičské oprávnění a řidičů a při jejich zkouškách,

-

vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předm ětem výkonu závislé práce nebo pod­ nikání řidiče,

-

vozidel používaných pro vlastní potřeby, zemědělských a lesnických traktorů. Uvedení řidiči musí úspěšně absolvovat vstupní školení a následná pravidelná školení,

z kterých se zdokonalování odborné způsobilosti řidičů skládá. Vstupní školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou. Pravidelné školení tvoří již jen výuka. Vstupní školení se pro všechny řidiče provádí v základním rozsahu 140 hodin, případně je možné zvolit rozšířený rozsah na 280 hodin (u řidičů, kteří nesplňují požadovaný vyšší věkový limit pro řízení jednotlivých skupin vozidel - viz § 6 odst. 9 zákona č. 361/2000 Sb.). Pravidelného školení je řidič povinen zúčastnit se v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu profesní způsobilosti řidiče (jeho platnost je pět let), který získal na základě úspěšné zkoušky složené u obce s rozšířenou působností. Pravi­ delné školení je rozloženo do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin. Výuku a výcvik smí prová­ dět pouze fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena akreditace k provozování této činnosti - provozovatel školícího střediska. Ostatní řidiči z povolání se musí na základě již uvedeného požadavku zákona č. 111/1994 Sb. (navrženo zrušení požadavku) zúčastnit školení řidičů z povolání a úspěš­ ně absolvovat přezkoušení z pravidel silničního provozu. Nijak podrobněji není toto škole­ ní definováno. Lze dovodit, že musí obsahovat poučení o pravidlech silničního provozu (příslušná ustanovení zákona č. 361/2000 Sb., nařízení vlády č. 168/2002 Sb., zákona č. 111/1994 Sb., vyhlášky č. 478/2000 Sb. atd.) a přezkoušení z nich. To musí být prove­ deno prokazatelnou formou. Kdo to bude provádět, jak často, v jakém rozsahu je plně v kompetenci zaměstnavatele, resp. OSVČ - dopravce pro cizí potřebu. V každém přípa­ dě by to mělo být stanoveno v některém interním předpise. Zam ěstnavatel může toto ško­ lení zahrnout do školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, nebo jej může organizovat samostatně. OSVČ není povinna absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, a proto musí školení řidičů absolvovat samostatně, tzn., že jí postačí pouhé školení z dopravních předpisů vztahujících se k řízení např. e-learningem nebo u nějaké autoškoly (nutný je doklad o úspěšném přezkoušení). Jak již bylo uvedeno, lhůtu následných školení řidičů z povolání si v tomto případě zaměst­ navatel nebo OSVČ stanovuje sám. V žádném případě není nutné ji odvozovat od lhůty sta­ novené v zákoně č. 247/2000 Sb. Tato lhůta má být stanovena na základě vyhodnocení BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

85

rizik při práci, které provedl zaměstnavatel, příp. OSVČ prostřednictvím odborně způsobi­ lé osoby k prevenci rizik. Lhůta může být stanovena různě i pro jednotlivé skupiny řidičů firm y (v závislosti na jejich zkušenostech a kvalitě jízdy). Je možné stanovit, že méně zku­ šení řidiči se sklonem k hazardu budou školení absolvovat každého půl roku a zkušení řidi­ či, kteří nemají léta dopravní nehodu (což zvyšuje matematickou pravděpodobnost jejího vzniku), jej budou absolvovat jedenkrát za pět let. Důležité je, aby školení, včetně pře­ zkoušení, bylo absolvováno na začátku zahájení pracovní činnosti řidiče z povolání, aby v některém interním předpise byla uvedena perioda opakování tohoto školení a toto opa­ kování v uvedené periodě bylo prováděno. Na zaměstnance, který používá motorové vozidlo jako pracovní prostředek, tedy na toho, jenž nemá řízení motorového vozidla uvedeno v pracovní smlouvě nebo obdob­ ném dokumentu, se žádné speciální odborné školení nevztahuje. Vztahuje se na něj pouze, jako na každého zaměstnance, školení o právních a ostatních předpisech k zajiš­ tění BOZP, jejichž součástí jsou též dopravní předpisy. Tedy tento zaměstnanec musí být v rámci tohoto školení seznámen s požadavky dopravních předpisů a musí být ověřena jejich znalost. Avšak pouze s požadavky dopravních předpisů, které „upravují otázky týka­ jící se ochrany života a zdraví“ (nejedná se o ustanovení k ochraně životního prostředí nebo o ekonomickém způsobu řízení vozidla). Je to obdobné, jako u zaměstnanců, kteří v rámci své pracovní činnosti musí opustit objekt zaměstnavatele a pěšky se přem istůjí po veřejné komunikaci na jiné místo - např. pracovnice podatelny docházející na místní poštu (ta musí být proškolena z ustanovení § 29 a 53 až 55 zákona č. 361/2000 Sb.). Tak stejným způsobem musí být uvedení řidiči proškoleni z požadavků vztahujících se k řízení m otorového vozidla. Na zaměstnavateli je, aby na základě doporučení odborně způsobilé osoby k prevenci rizik, která na základě vyhodnocení rizik při práci vytvoří návrh, určil, kdo bude školit, v jakém rozsahu, jakým způsobem bude prováděno ověřování znalostí a jak často bude školení opakováno. V tom to případě se nejedná o rozšíření obsahu školení o právních a ostatních předpi­ sech k zajištění BOZP o další školení, jako je tomu například u seznámení nebo poučení ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb., ale o nedílnou součást tohoto školeni. Proto není prav­ da, že se musí provádět školení tzv. řidičů-referentů, neboť se nejedná o žádné zvláštní školení, ale o dílčí náplň obecného školení každého zam ěstnance (viz pracovnice poda­ telny). Je potřeba zapom enout na povinnost zajišťovat speciální školení pro řidiče-referenty a místo toho řádně provádět školení zam ěstnanců v rozsahu, který vyplývá z jejich skutečného výkonu práce (jak již bylo uvedeno, není možné mít jednu osnovu školení, ale řadu osnov pro jednotlivé skupiny zaměstnanců). Pro srovnání: neprovádí se školení chemiků-referentů, ale v rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP jsou zaměstnanci, kteří nakládají s nebezpečnými chemickými látkami označenými jako žíravé, seznámeni s požadavky bezpečnostních listů, předpisů, které řeší nakládání s těmito lát­ kami atd. Na osobu sam ostatně výdělečně činnou, která používá motorové vozidlo jako pracov­ ní prostředek, tedy pro vlastní potřebu (například k dovezení materiálu na místo, kde bude vykonávat práci, jež je předm ětem jejího podnikání), se nevztahují žádné požadavky na školení řidičů, neboť se na ni nevztahuje ani požadavek zákoníku práce na školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nic na tom nemění, že motorové vozidlo používá denně, a to několikrát. Lze tedy říci, že asi na nejpočetnější část řidičů, kteří používají motorové vozidlo jako pracovní prostředek, se žádné školení řidičů nevztahuje.

86

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Na závěr si tuto složitou a poněkud nepřehlednou oblast uvedtne v tabulce. Z ní jasně vyplývá, že není pravda, že tzv. řidič-referent, lépe řečeno zaměstnanec, resp. OSVČ, jenž používá motorové vozidlo pouze jako pracovní prostředek k zajištění své hlavní pracovní činnosti (řízení není hlavním předmětem výkonu závislé činnosti nebo podnikání), musí absolvovat školení. A už vůbec není pravda, že školení musí absolvovat u autoškoly, lépe řečeno u provozovatele školícího střediska, jak se ještě někde stále bohužel objevuje (o tom, že lhůta případného školení, jehož je součástí seznám ení s dopravními předpisy, může být například jedenkrát za pět let se ani nezmiňuji). Osoba

Určující činnost řízení

Druh školení, který m usí absolvovat

Lhůta školení

Řidič z povolání v zaměstnaneckém poměru

řízení některého z motorových vozidel uvedených § 46 zákona č. 247/2000 Sb.

zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ve smyslu § 47 a 48 zákona č. 247/2000 Sb.

vstupní školení zakončené zkouškou a roční pravidelná školení

neprovádí řízení některého z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb.

blíže nespecifikované školení, u kterého musí být splněna podmínka úspěšného absolvování přezkoušení z pravidel silničního provozu; může být součástí školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP (musí však být splněna uvedená podmínka)

stejně jako obsah školení není lhůta stanovena; stanovit by jí měl zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik

řízení některého z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb.

zdokonalování odborné způsobilosti řidičů ve smyslu § 47 a 48 zákona č. 247/2000 Sb.

vstupní školení zakončené zkouškou a roční pravidelná školení

neprovádí řízení některého z motorových vozidel uvedených v § 46 zákona č. 247/2000 Sb., avšak mezi dopravcem a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vznikl závazkový vztah, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí

blíže nespecifikované školení, u kterého musí být splněna podmínka úspěšného absolvování přezkoušení z pravidel silničního provozu; školení pouze z dopravních předpisů vztahujících se k řízení, neboť na OSVČ se nevztahuje povinnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP; nejspíše zajištěné u externí firmy nebo e-learningem

Stejně jako obsah školení není lhůta stanovena; stanovit by jí měla OSVČ na základě vyhodnocení rizik při práci

Řidič z povolání OSVČ (dopravce pro cizí potřebu)

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

87

Osoba

Určující činnost řízení

Druh školení, který m usí absolvovat

Lhůta školení

Zaměstnanec používající motorové vozidlo jako pracovní prostředek

zaměstnanec nemá řízení motorového vozidla v pracovní smlouvě nebo obdobném dokumentu

školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, jehož součástí je seznámení s požadavky dopravních předpisů vztahujících se k řízení motorového vozidla

stanovit by jí měl zaměstnavatel na základě vyhodnocení rizik při práci

OSVČ používající motorové vozidlo jako pracovní prostředek (doprava pro vlastní potřebu)

zajištbje podnikatelskou žádné školení činnost, při níž nedochází ke vzniku závazkového vztahu, jehož předmětem je přeprava osob, zvířat nebo věcí

11.4 ŠKO LEN Í O RG ANIZACE A PO SKYTNU TÍ PRVNÍ POMOCI Zákoník práce v § 102 stanovuje zaměstnavateli povinnost zajistit ve spolupráci se zaří­ zením poskytující závodní preventivní péči vyškolení zaměstnanců, kteří budou organizo­ vat poskytnutí první pomoci a přivolání zdravotnické záchranné služby, v rozsahu odpovídajícím rizikům, která se vyskytují na pracovišti. To znam ená nejen vyškolit, jak postupovat při zajištění poskytnutí první pomoci zraněnému v konkrétních podmínkách firm y (to si předtím musí zam ěstnavatel stanovit v interním dokumentu - viz kapitola 10.2), ale též i vyškolit potřebný počet zaměstnanců v poskytnutí první pomoci. Počet musí být určen podle druhu provozovaných činností a podle velikosti pracoviště. Je zcela pochopi­ telné, že tito zaměstnanci musí být řádně vybaveni pro případ nutnosti tuto pomoc poskyt­ nout (kapitoly 10 a 10.1). Jak uvádí sám zákoník práce, na přípravě a provedení tohoto školení se má podílet lékař poskytující zaměstnavateli závodní preventivní péči. Provedení tohoto školení je sou­ částí poskytovaných služeb, které závodní preventivní péče v souladu s ustanovením § 35a zákona č. 20/1966 Sb., obsahuje (viz kapitola 12) a zaměstnavatel by měl při uza­ vírání sm louvy s lékařem s tím počítat. Četnost provádění si stanovuje zaměstnavatel sám, například v krizovém plánu, příp. traum atologickém plánu - viz kapitola 10 . 2 .

11.5 Š KO LENÍ ZA M ĚS TNAN CŮ-C IZINC Ů Také zam ěstnanci-cizinci musí absolvovat výše uvedená školení, pokud z výkonu jejich práce tato povinnost vyplývá. Zákoník práce v závěru prvního odstavce § 106 uvádí: infor­ m ace m usí být pro zam ěstnance srozumitelná. Jsou tím míněny informace o rizicích práce zam ěstnance a inform ace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Někteří z toho­ to požadavku odvozují povinnost, že školení BOZP cizinců musí být prováděno v jejich

88

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

mateřštině. Někteří jdou ještě dále a udávají, že musí být zajištěn kvalifikovaný tlumočník ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpi­ sů. Není to však tak zcela jednoznačné. Za prvé, uvedený požadavek se vztahuje pouze na poskytnutí inform ací o rizicích a opatřeních, nikoliv na školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, jež je nejobsáhlejší částí tzv. školení BOZP. Za druhé, což je mnohem zásadnější, vedoucí zaměstnanec se musí s cizinci dorozum ět, a to nejen o přidělované práci, ale též o zajiš­ tění bezpečného výkonu práce. Tedy pokud je splněna tato podmínka, není důvodu tzv. školení BOZP provádět extra v mateřském jazyce. Podle osnovy a pomocných materiálů zpracovaných odborně způsobilou osobou k prevenci rizik jej provede vedoucí zam ěstna­ nec, který bude zam ěstnancům -cizincům práci přidělovat a kontrolovat jejích výkon (bude je řídit a bude s nimi komunikovat). A pokud není splněna, neměla by být těm to zam ěst­ nancům-cizincům práce přidělena (když Bulhar kývne, neznam ená to, že souhlasí"). Naří­ zení vlády, které uvádí bezpečnostní signály (viz kapitola 17.4), požaduje, aby hlasový signál byl správně vysloven v jazyce, kterému příjemce signálu rozumí. Lze tedy shrnout, že provádění školení BOZP cizinců v jejich m ateřském jazyce je odůvodnitelné pouze v případě, že cizinci neovládají český jazyk natolik, aby dostatečně poro­ zuměli obsahu školení. V tom to případě je však diskutabilní, zda splňují kvalifikační požadavky na výkon práce, neboť jak budou přijímat od svého nadřízeného pokyny 0 BOZP v průběhu výkonu práce (zajisté nebude možné vždy přivolat překladatele). Pokud 1on je cizinec, provede školení v jazyce, v kterém s nimi bude při práci komunikovat. Jiná situace je v případě, jedná-li se o zahraniční exkurzi nebo delegaci apod., které je nezbytné poskytnout informace a pokyny k zajištění BOZP. Zde zcela pochopitelně musí být informace poskytnuty v jazyce, kterému dobře rozumí, aby byly pro ně dostatečně sro­ zumitelné. Ve firmě, která má zahraniční vedení, tedy top m anagem ent většinou ne zcela dobře ovládá český jazyk, je obvykle stanoven tzv. komunikační jazyk firm y (např. angličtina, němčina), což souvisí s firem ní kulturou - viz kapitola 2.2. Zde by školení top manage­ mentu mělo být provedeno v komunikačním jazyce firmy. Na nižší úrovni je vhodné postu­ povat podle pravidel firm y (firemní kultury). Většinou již v českém jazyce.

11.6 ŠKO LENÍ ZAM ĚSTNANCŮ CIZÍCH FIREM, KTEŘÍ PRACUJÍ NA PRACO VIŠTÍCH ZAM ĚSTNAVATELE Školení uvedená v předcházejících kapitolách musí zaměstnavatel zajistit pro své zam ěst­ nance. Nejsou to však jediná školení, která je povinen zajistit. Pro zaměstnance cizí firmy, kteří pracují na jeho pracovištích, je povinen zabezpečit, aby tito zaměstnanci obdrželi vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění BOZP, jakož i o přijatých opatřeních, zejména ke zdolávání požáru, poskytnutí první pomoci a evakuaci osob v případě mimořádných událostí. Nejedná se tedy o školení z právních a ostatních před­ pisů k zajištění BOZP (to je povinen zajistit jejich zaměstnavatel), ale o poskytnutí informací především o specifických rizicích pracovišť, kde budou pracovat, o opatřeních, která byla při­ jata ke snížení jejich vlivu a o postupech při vzniku mimořádné události. Týká se to nejen dlouhodobě u zaměstnavatele pracujících zaměstnanců cizích firem, ale též i jednorázově u něj pracujících - například těch, kteří za provozu u něj provádějí servis zařízení.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

89

11.7 DALŠÍ MOŽNOSTI INFO RM O VÁNÍ ZAM ĚSTNANCŮ O BOZP Pořádání školení není jedinou možností, jak seznam ovat zaměstnance s BOZP. Možností, jak jim zajistit inform ace mezi periodickými školeními, je celá řada. Využít lze nástěnky, interní inform ační systém firm y (intranet), například portál interní řídící dokumentace firmy nebo interní webové stránky osoby odborně způsobilé k prevenci rizik (viz například http://bozppo.vfn.cz/webove_stranky.htm ), dále firem ní časopis, případně bulletin, letáky o zásadách BOZP, kampaně, například k význam ným dnům BOZP (viz str. 18) atd. Někdo se možná pozastaví nad tím, že jsou zde ještě uvedeny nástěnky. V době neu­ stálého růstu objemu elektronické komunikace se může zdát, že poskytování informací prostřednictvím klasických nástěnek (existují i form y elektronických nástěnek) patří již minulosti. Opak je však pravdou. Tyto zprofanované prostředky pro poskytování informací mají své nezastupitelné místo. V dílnách různých firem jsou velmi vhodným prostředkem k seznámení s problematikou BOZP mezi jednotlivými školeními. Důležitá však je jejich častá obměna, aby obsah byl nejen aktuální, ale aby též neustále upoutával. Vždy by měl obsahoval něco co přitáhne pozornost. Zaměstnanci poté shlédnou i zbylou část nástěnky. Pozornost je nutné věnovat i umístění nástěnky. Nejvhodnějším je místo, kde se zaměstnanci soustřeďují a přitom zde nejsou plně zaměstnáni - odpočinková místnost, jídelna atd. To, že občas na nástěnce něco „upraví“, je nutné brát jako daň za pozornost. Je to i důkaz, že je nástěnka oslovila, a zároveň výzva k brzké úpravě („My jsm e se již s nástěnkou seznámili, jak dlouho to bude trvat, než tu bude něco nového“). Nástěnku je nutné chápat jako prostředek vzájem né komunikace, nikoliv jako prostředek pouze sdělo­ vací, kde poskytnuté inform ace jsou na několik měsíců. Při umístění nástěnky se nesmí zapom enout na požadavky vyhlášky č. 23/2008 Sb., které jsou uvedeny v kapitole 9.2.1. K seznám ení s požadavky BOZP je možné využít i netradiční způsoby. Například zobrazení inform ace o způsobu správného sezení u PC na monitoru po každém jeho zapnutí (viz - http://bozppo.vfn.cz/pom ucky.htm ). Další m ožností je pořádat znalostní soutěže z oblasti BOZP o hodnotné ceny (viz napří­ klad Vzdělávací projekt HELLA ve společnosti HELLA Autotechnik Mohelnice, který je popsán v publikaci Zdeňka Šenka Bezpečnost a ochrana zdraví při práci prakticky a pře­ hledně podle ČSN OHSAS 18001:2008). Tato form a podněcuje k získání informací o BOZP a tím napom áhá proškolení zaměstnanců, jež má za důsledek zvýšení úrovně BOZP, neboť její požadavky se tak lépe dostávají do povědomí zaměstnanců. Vhodná je i morální motivace - například vyhlašováním pracoviště, kde nejlépe zajlštújí BOZP. V žádném případě se nejedná, stejně jako u nástěnek, o přežitek m inulého reži­ mu, ale o vhodný nástroj ke zvýšení úrovně zajištění BOZP, tedy potažm o ke zvýšení konkurenceschopnosti a zisku firmy. Vhodně vyvážené morální a hmotné motivace zam ěstnanců přináší největší prospěch. Nejpodstatnější však je, aby top management firm y považoval zvýšení úrovně BOZP za stejně důležité, jako zvýšení produktivity práce a vytvářel pro to ve firm ě podmínky (BOZP začíná nahoře, nebo vůbec ne).

90

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

12

Závodní preventivní péče

Každý zaměstnavatel zaměstnávající alespoň jednoho zam ěstnance je povinen si zajistit lékaře, který mu bude poskytovat závodní preventivní péči. Ukládají mu to ustanovení § 40 dosud stále platného a mnohokrát novelizovaného zákona č. 20/1966 Sb. a § 224 odst. 1 zákoníku práce. Základní podmínkou zajištění této péče lékařem je jeho znalost pracovišť, na kterých zaměstnanci pracují a charakteru náplně práce, kterou vykonávají. V rámci poskytování závodní preventivní péče se neprovádějí jen lékařské prohlídky zaměstnanců (o nich více v kapitole 12.1), ale také odborná poradní činnost v otázkách ochrany zdraví a sociální pohody zam ěstnanců, pravidelné kontroly pracovišť lékařem (viz kapitola 12) a zjišťování vlivu práce a pracovních podmínek na člověka při práci. Dále má lékař v rámci závodní preventivní péče podle § 35a zákona č. 20/1966 Sb. zajišťovat poskytnutí první pomoci a podílet se na výcviku a výchově v oblasti ochrany zdraví (viz kapitola 11.4).

12.1

P REVENTIVNÍ PRO HLÍDKY ZAM ĚSTNANCŮ

Zaměstnavatel je povinen sdělit zam ěstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, a jakým druhům očkování a kterým lékařským prohlídkám a vyšetřením, jež souvisí s výkonem jejich práce, se musí podrobit. Též jim musí umožnit prohlídky absolvovat (§ 103 zákoníku práce). Vznikne-li zam ěstnanci z důvodu absolvová­ ní prohlídek ztráta na výdělku, je mu zaměstnavatel povinen nahradit tuto ztrátu ve výši průměrného výdělku. Zam ěstnanec je podle § 106 zákoníku práce povinen podrobit se preventivním lékař­ ským prohlídkám, očkování a vyšetření, jež jsou stanoveny pro příslušný výkon práce práv­ ními předpisy, u lékaře, který zaměstnavateli poskytuje závodní preventivní péči. Ta je vyňata ze svobodné volby lékaře (§ 9 zákona č. 20/1966 Sb.). Hlídat lhůty jednotlivých pro­ hlídek a včas si vyžádat potvrzení o preventivní prohlídce je povinností zam ěstnavatele (resp. vedoucího zam ěstnance, jenž je za plnění úkolů BOZP odpovědný), neboť on nesmí připustit, aby zam ěstnanec vykonával práci, jejíž náročnost by neodpovídala jeho schop­ nostem a zdravotní způsobilosti [§ 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Nesmí tedy zaměstnanci přidělit práci, aniž by měl lékařem potvrzeno, že k jejímu výkonu je zdravot­ ně způsobilý. A to nejen na začátku přidělení práce, ale u některých prací ve stanovených lhůtách i v průběhu jejich výkonu. Preventivní prohlídky se provádějí v zájmu zam ěstnava­ tele. Zaměstnanec, který se v požadovaném termínu nepodrobí stanovené preventivní pro­ hlídce, nesplňuje požadavky nezbytné pro řádný výkon této práce a zaměstnavatel by mu ji neměl přidělit. Preventivní prohlídky v rámci závodní preventivní péče nelze zam ěňovat s preventivní­ mi prohlídkami ve smyslu zákona o veřejném zdravotním pojištění, a proto nelze ani

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

91

uplatnit vyhlášku č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních pro­ hlídek, která od 1. 2. 2010 nahradila vyhlášku č. 56/1997 Sb. Preventivní prohlídky v rámci závodní preventivní péče se dělí na vstupní, periodické, m imořádné (m im ořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů jsou hrazeny z veřej­ ného zdravotního pojištění), řadové, výstupní a následné. Stanovují je, jakož i jejich čet­ nost a rozsah, různé právní předpisy, které upravují výkon jednotlivých prací (například se jedná o řízení motorových vozidel), dále je stanovují výsledky kategorizace prací v jednot­ livých firmách a nejvíce dosud stále platná směrnice M inisterstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku MZd, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů (registrovaná v částce 2/1968 Sb.). I když sm ěrnice byla několikrát novelizována, v pod­ statě její obsah odpovídá době svého vzniku a je dosti problematické některé její části v současné době uplatnit v praxi. Platnost některých jejích požadavků je právníky zpochyb­ ňována (řadové prohlídky). Přesto se jedná o platný předpis, který je nutné při zajišťování BOZP zohlednit. Již několik let je k vydání připraven nový předpis, avšak bohužel v době zpracování této publikace ještě nebyl vydán. Brání tomu nevydání zákona o specifických zdravotních službách, jehož by byl prováděcím předpisem. Vstupní lékařskou prohlídku, jež má být zam ěřena na konkrétní výkon práce na kon­ krétním pracovišti (zam ěstnavatel musí poskytnout lékaři konkrétní informaci o tom na jakou práci a jaké pracoviště je zam ěstnanec přijímán, včetně rizik, která zde působí), by měl podle směrnice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd absolvovat každý budoucí zam ěstna­ nec před uzavřením pracovní sm louvy nebo zam ěstnanec měnící práci u téže firm y (pří­ padně dočasně přidělený zam ěstnanec k výkonu práce od jiného zaměstnavatele), jež má zajištěnu závodní preventivní péči, a tu musí mít podle zákona č. 20/1966 Sb. i zákoníku práce každý zaměstnavatel. Povinnost absolvovat vstupní prohlídku může vyplynout i z jiného důvodu (kategorizace prací, zvláštní právní předpis). Tedy novou vstupní pro­ hlídku před zahájením nové pracovní činnosti (při změně práce) by měl absolvovat i zaměstnanec, který v rámci firm y přechází na jiné místo. V § 32 zákoníku práce se uvádí, že: v případech stanovených zvláštním právním předpisem je zam ěstnavatel povinen zaji­ stit, aby se fyzická osoba pře d uzavřením pra co vn í sm louvy podrobila vstupní lékařské p ro ­ hlídce. I když není uvedené, že u lékaře závodní preventivní péče, z podstaty věci (zam ěstnavatel potřebuje mimo jiné vědět, zda zam ěstnanec může pracovat na jeho kon­ krétním pracovišti za podmínek, které tam jsou) však vyplývá, že by to měl být on, neboť jen ten zná pracovní podmínky, v kterých má být práce vykonávána (viz kapitola 7.2). Vstupní prohlídka musí být uzavřena jednoznačným posudkem a ten je pro zam ěstnava­ tele závazný. Doklad o prohlídce musí splňovat náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 385/2006 Sb. (příloha č. 1, bod 8), včetně specifikace rizik práce (vzor možného form u­ láře je uveden v příloze č. 8). Vstupní prohlídka není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Proto se za ni neplatí poplatek 30 Kč. Vzhledem k tomu, že zákoník práce v § 101 odst. 6 stanovu­ je, že náklady spojené se zajišťováním BOZP hradí zaměstnavatel a součástí zajištění BOZP je nepřipustit, aby zam ěstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti, nemají náklady na tuto prohlídku jít k tíži zam ěst­ nance. Je tím naplňováno ustanovení m ezinárodní Úmluvy o závodních zdravotních služ­ bách č. 161, k jejímuž plnění se naše republika od 1. 4. 1992 zavázala: D ohled na zdraví pracovníků ve vztahu k prá ci nesm í být pro ně spojen se ztrátou na výdělku; m usí být bez­ p latn ý a konat se pokud možno v pra co vn í době. Dodržovat tuto zásadu požaduje I zákon č. 258/2000 Sb., který v § 42 uvádí: N áklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví p ři

92

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

práci podle tohoto zákona h radí zaměstnavatel, p o ku d zvláštní p rá vn í předpis nestanoví jinak (náklady hrazené z veřejného zdravotního pojištění). Náklady na zdravotní prohlídky, které vyplynou z kategorizace prací, jsou náklady, které jsou spojeny se zajišťováním ochrany zdraví podle tohoto zákona, včetně vstupních preventivních prohlídek provádě­ ných na základě kategorizace prací. Pro zam ěstnavatele jsou daňově uznatelným nákla­ dem [§ 24 odst. 2 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů]. Dále se podle sm ěrnice MZd. č. 49/1967 Věstníku MZd. musí vstupní preventivní pro­ hlídce podrobit dorost, resp. mladiství, zam ěstnanec se zdravotním postižením ve smyslu § 67 zákona o zam ěstnanosti a zaměstnanec, který vykonává činnosti epidem iologicky závažné nebo který může ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva či vykonává činnosti, pro které je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost. O které profese se kon­ krétně jedná, bude uvedeno dále v rámci preventivních prohlídek. U všech zaměstnanců mají v rámci zajišťované závodní preventivní péče na vstupní prohlídky navazovat další prohlídky - periodické, mimořádné, řadové, výstupní a případně následné. Lhůty periodických prohlídek pro mnohé skupiny zaměstnanců opět vyplývají ze sm ěr­ nice MZd č. 49/1967 Věstníku MZd. Pokud je s lékařem uzavřena sm louva o poskytování závodní preventivní péče, jsou náklady na tyto prohlídky hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění (viz § 35 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Proto někdy nestačí mít smlouvu o závodní preventivní péči uzavřenu jen s jedním léka­ řem, ale podle potřeby rozsahu lékařských prohlídek i s více nebo s pracovištěm , které poskytuje komplexnější služby. Není-li uzavřena sm louva o poskytování závodní preven­ tivní péče, musí náklady na tyto prohlídky hradit zaměstnavatel. Neabsolvuje-li zam ěstna­ nec stanovenou periodickou prohlídku (vyjma řadové) nesmí zam ěstnavatel dovolit takovém uto zaměstnanci výkon pracovní činnosti, která je podmíněna kladným závěrem této prohlídky. Obdobně musí být posuzováno nevykonání nařízené m im ořádné prohlídky. Preventivní prohlídky jsou osvobozeny od regulačního poplatku Kč 3 0 ,- [§ 16a odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.] Uvedená sm ěrnice stanovuje periodické prohlídky pro zaměstnance, kteří vykonávají činnosti epidem iologicky závažné (§ 12). Tuto problematiku řeší i zákon č. 258/2000 Sb., který mezi tyto činnosti zahrnuje pracovní činnosti při výrobě a při uvádění potravin do oběhu s výjimkou přepravy a skladování balených potravin, ve stravovacích službách, při výrobě kosmetických prostředků, v provozovnách holičství, kadeřnictví, pedikúry, m ani­ kúry a v provozovnách, ve kterých se používají speciální přístroje k péči o tělo, v kosm e­ tických, masérských, regeneračních a rekondičních službách, pokud při nich fyzické osoby přicházejí do přímého styku s potravinami, pokrmy, kosmetickým i prostředky nebo tělem spotřebitele. Zdravotní prohlídky řeší vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují pod­ mínky předcházení a vzniku a šíření infekčních onem ocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a zařízení a ústavů sociální péče, která stanovuje, že osoba vykonávající činnosti epidem iologicky závažné se musí podrobit lékařské prohlídce a vyšetření v případě, že je postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo jiným infekčním onemocněním, a nebo je-li podezřelá z nákazy. Dále též pokud byla v epidem iologicky význam ném kontaktu s nemocným s průjmovým onemocněním, virovou hepatitidou nebo jiným závažným infekčním onemocněním na pracovišti, v domácnosti nebo v místě pobytu osoby vykonávající tyto činnosti. Tedy osoba, která vykonává činnost

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

93

epidem iologicky závažnou, musí absolvovat vstupní prohlídku (bez ohledu na to, zda má zaměstnavatel zajištěnu závodní preventivní péči) a další prohlídku a vyšetření v uvede­ ném případě [zam ěstnavatel má povinnost zaměstnance seznám it s tím, v jakém případě se musí podrobit další preventivní prohlídce - § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce]. Ve směrnici jsou též řešeny periodické zdravotní prohlídky zaměstnanců, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva (§ 13). Do této skupiny patří i řidiči, kteří řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u nichž je řízení druhem práce sjedna­ ným v pracovní sm louvě, zaměstnanci železnice, vlečkařů a vlakových pošt a letci z povo­ lání. Zdravotní prohlídky těchto zaměstnanců jsou řešeny zvláštními předpisy. Preventivní prohlídky a posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců obsluhujících stavební stroje (dožery a traktory, speciální tahače stavebních mechanismů, lopatová pásová rypadla, autom obilová kolová korečková rypadla, korečková hlubidla, drenážní frézy a rýhovače, nakládací a vykládací stroje nad 35 k, autogrejdry, grejdelevátory, motorové skrejpry, skrejpry s pásovým tahačem , truboukladčíky, silniční válce, úzkorozchodné lokomotivy pro pře­ nosné dráhy, speciální motorové sněhové stroje, kompresory s provoním tlakem nad 5 atm. a nad 300 m3/h) se podle uvedené sm ěrnice řídí obdobně podle ustanovení plat­ ných pro řidiče. Periodické prohlídky se u nich konají každé 3 roky. Též každé 3 roky musí periodické prohlídky, případně i mimořádné prohlídky absolvovat zaměstnanci obsluhující nebo opravující motorové a parní jeřáby (jeřábníci), ti, jež vážou jeřábová břem ena (vazači), řídí výtahy s nosností nad 500 kg (řidiči výtahů), obsluhují transportní zařízení a důlní těžní stroje, vyrábějí nebo pracující s výbušninam i (střelmistři, techničtí vedoucí odstřelu), obsluhují nebo opravující tlakové nádoby, turbokom presory, chladící zařízení nad 40 000 Kcal a zařízení vysokého napětí, pracující s kapalným chlórem a pracující ve škol­ ských zařízeních a v zařízeních sociálního zabezpečení. M imořádným prohlídkám, vyjma zam ěstnanců školských zařízení a zařízení sociálního zabezpečení, se musí podrobit zaměstnanci, kteří utrpěli těžký pracovní úraz (úraz, který měl za následek ztrátu orgánu [anatomickou nebo funkční] nebo jeho podstatné části nebo takové poškození zdraví, které lékař označil za těžké [stará, dnes již neoficiální definice]), nehodu spojenou s bezvědo­ mím nebo onem ocnění spojené s pracovní neschopností trvající déle než 4 týdny. Dále směrnice stanovuje zdravotní prohlídky pro zaměstnance, pro které je vyžadová­ na zvláštní zdravotní způsobilost (§ 14). Jedná se o zaměstnance na podzemních praco­ vištích a v hutích, včetně vedoucích a technicko-inženýrských pracovníků, kteří pracují na podzemních pracovištích nebo je pravidelně navštěvují, členy důlní záchranné služby a protiplynových sborů (údržbáři a záchranáři) a hasičů z povolání (pro hasiče dnes již platí nový právní předpis, o kterém bude zmínka v závěru této kapitoly). Též se jedná o zam ěst­ nance pracující ve výškách nad 10 m nad úrovní terénu na strmých stěnách, vysutých leše­ ních, provazových žebřících, v zavěšených klecích a v závěsu na pasu; o zaměstnance, kteří vykonávají službu na plavidlech vnitrozem ské říční plavby včetně zaměstnanců před zkouškou odborné způsobilosti (dnes již řeší nový právní předpis - viz dále) a o potápěče z povolání včetně zaměstnanců nastupujících do výcvikového kurzu. Periodické prohlídky se vykonávají jedenkrát za 3 roky. U osob mladších 21 let věku a starších 50 let věku a u členů důlní záchranné služby a protiplynových sborů jednou ročně. M imořádné pro­ hlídky směrnice stanovuje v případě, že zam ěstnanec utrpěl těžký pracovní úraz, nehodu spojenou s bezvědomím nebo onem ocnění spojené s pracovní neschopností trvající déle než 4 týdny a před zkouškou odborné způsobilosti. U potápěčů z povolání se mimořádná prohlídka před započetím potápěčské práce vykonává navíc i v případě, že od poslední

94

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

akce uplynuly více než tři měsíce, popřípadě na žádost firmy, je-li důvodné podezření, že se změnila zdravotní způsobilost potápěče. Řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovně právním vztahu a u něhož je toto řízení druhem práce sjednané v pracovní smlouvě, je podle zákona č. 361/2000 Sb., povinen se podrobit lékařské prohlídce před zahájením výkonu této činnosti (tedy i v případě, že se nejedná o nového zaměstnance, ale došlo k rozšíření práce sjednané v pracovní smlouvě) a dále do doby dovršení 50 let věku každé 2 roky a po dovršení 50 let věku každoročně. Náklady na tyto zdravotní prohlídky z uvedeného zákona hradí zaměstnavatel (§ 87 odst. 6). Řidič při řízení motorového vozidla nemusí mít doklad o zdravotní způsobilosti u sebe. Řidič, který nemá tuto činnost sjednánu v pracovní smlouvě (nejen jako hlavní, ale i doplňkovou nebo jako součást výkonu své práce) a též nesplňuje žádnou z dalších pod­ mínek uvedených v § 87 odst. 1 zmíněného zákona (řidič vozidla se zvláštním výstražným světlem modré barvy, popřípadě doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení, řidič, u kterého je řízení vozidla předm ětem sam ostatné výdělečné činnosti, držitele řidičského oprávnění skupin C, C+E, D, D+E nebo podskupin C1, C1+E, D1 a D1+E, kteří řídí moto­ rové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin či podskupin a držitele osvědčení pro uči­ tele řidičů) se musí podrobit lékařské prohlídce nejpozději v den dovršení 60 letech věku a dále pak v 65, 68 a pak každé dva roky. Tyto prohlídky si hradí řidič sám, neboť se nejed­ ná o prohlídky vázané na výkon pracovní činnosti v zaměstnání, ale jejich lhůty platí obec­ ně pro každého řidiče motorového vozidla. Avšak zaměstnavatel, pokud zaměstnanci nad 60 let věku přidělí práci, jejíž součástí je řízení motorového vozidla, musí vědět, že tento zaměstnanec má nejen příslušné řídičské oprávnění, ale i absolvoval lékařskou prohlídku a je k řízení způsobilý (lékařská prohlídka je součástí kvalifikace pro řízení motorového vozidla). Doklad o zdravotní způsobilosti, jehož vzorovou podobu od 1. 12. 2007 uvádí pří­ loha č. 2 (vzor I) vyhlášky č. 277/2004 Sb. (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení moto­ rových vozidel), ve znění vyhlášky č. 253/2007 Sb., musí mít uvedený řidič při řízení vozidla u sebe. Doklad musí obsahovat všechny ve vzorové podobě dokladu uvedené náležitosti. Závazně však není stanovena form ální podoba dokumentu (formát, uspořádá­ ní), pouze jeho obsah. Posudek nesmí obsahovat diagnózu nemoci. Řidiči, jež jsou držiteli řidičského oprávnění skupin C, C+E, C1+E a řídí nákladní auto­ mobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7,5 t nebo speciální automobil o největší povolené hmotnosti převyšující 7,5 t nebo jízdní soupravu, která je složena z nákladního automobilu a přípojného vozidla nebo ze speciálního autom obilu a přípojného vozidla a jejíž největší povolená hm otnost opět převyšuje 7,5 t a skupin D a D+E a podskupin D1 a D1+E, které řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné skupiny nebo podskupiny řidič­ ského oprávnění jsou povinni v rámci pravidelné preventivní prohlídky (lhůty jsou uvedeny v předm inulém odstavci) absolvovat i dopravně psychologické vyšetření a vyšetření elektroencefalografem (EEG) před zahájením výkonu činnosti (řízení vozidla výše uvedeného) a dále nejdříve šest měsíců před dovršením věku 50 let a nejpozději v den dovršení toho­ to věku. Poté pak každých pět let. Opět se jedná o podmínky platné obecně, tedy nejsou vázány na zam ěstnanecký poměr. Náklady na toto vyšetření si hradí řidič sám. Podrobit se tom uto vyšetření nemusí řidič, který provádí silniční dopravu soukrom é povahy, pokud není prováděna za úplatu (povinnost vyšetření se též nevztahuje na řidiče vozidla požární ochrany, policie nebo ozbrojených sil ČR).

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

95

Lékařské vyšetření u mladistvých zaměstnanců (věk 15 až 18 let) stanovuje zákoník práce v § 247. Požaduje vyšetření lékařem závodní preventivní péče před vznikem pra­ covního poměru a před převedením na jinou práci a pravidelně podle potřeby nejméně však jednou ročně. Zam ěstnavatel se při ukládání pracovních úkolů mladistvým musí řídit lékařským posudkem. Tyto prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zaměstnavatel je též povinen zajistit, aby zaměstnanci pracující v noci byly vyšetřeni lékařem závodní preventivní péče před zařazením na noční práci, poté periodicky podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně a kdykoliv během zařazení na noční práci, pokud o to zam ěstnanec požádá (§ 94 zákoníku práce). Také tyto prohlídky nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, proto za ně lékař nemůže požadovat regulační poplatek 30 Kč. Žadatel o vydání zbrojního průkazu k výkonu zam ěstnání nebo povolání nebo jeho drži­ tel je povinen se podrobit lékařské prohlídce u lékaře závodní preventivní péče. Periodic­ ké prohlídky jsou prováděny jedenkrát za třicet měsíců, a to nejdéle do jednoho měsíce po uplynutí této lhůty. M imořádné prohlídky se provádí v případě zjištění nebo důvodného podezření, že v souvislosti se změnou nebo vývojem zdravotního stavu došlo ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti nebo je-li platnost posudku omezena na kratší dobu. Problematiku řeší zákon č. 119/2002 Sb. a vyhláška MV č. 493/2002 Sb. Příloha vyhlášky obsahující form ulář dokladu o absolvování prohlídky byla zrušena. Opět platí, že posudek musí obsahovat náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 385/2006 Sb., o zdravotní dokum enta­ ci a navíc skupinu zbrojního průkazu, pro kterou je posudek vystaven, a místo pobytu. Na základě vyhlášky č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel, ve znění pozdějších předpisů, vůdce plavidla, k jehož vedení je oprávněn pouze vůdce pla­ vidla s průkazem způsobilosti, a všichni členové posádky plavidla, pro které je osvědče­ ním plavidla stanovena vícečlenná posádka, se musí podrobit preventivní prohlídce vstupní před započetím výcviku nebo před podáním žádosti o vydání průkazu způsobilosti, pří­ padně před vznikem pracovněprávního vztahu nebo před převedením na jinou činnost; pravidelné (do věku 60 let u vůdce plavidla provozujícího nekoncesovanou vodní dopravu jedenkrát za 10 let a u člena posádky a vůdce plavidla provozujícího koncesovanou vodní dopravu jedenkrát za 3 roky; ve věku nad 60 let jedenkrát za 2 roky); m imořádné a podléhá-li závodní preventivní péči i výstupní prohlídky. Na zaměstnance, pro něž nevyplývají z žádného předpisu ani kategorizace prací žádné periodické prohlídky a zam ěstnavatel má zajištěnu závodní preventivní péči (tu by měl mít zajištěnu každý zam ěstnavatel [!]) se vztahují řadové prohlídky (§ 15). U zam ěst­ nanců do 50 let věku se provádějí nejméně jedenkrát za pět let a u zaměstnanců nad 50 let věku nejméně jedenkrát za tři roky. Tedy i adm inistrativní zaměstnanec, na které se nevztahují zdravotní prohlídky vyplývající z kategorizace prací (například výkon práce u PC klasifikované jako riziková práce), by měl být pravidelně podrobován preventivní prohlídce v rámci závodní preventivní péče. Cílem těchto prohlídek je sledování vývoje zdraví zaměst­ nanců za účelem opětovného posouzení zdravotní způsobilosti k práci. Náklady na tuto pro­ hlídku, stejně jako u vstupní, má hradit zaměstnavatel, pro kterého je daňově uznatelným nákladem. Právní závaznost řadových prohlídek je velmi diskutabilní, neboť povinnost jejich plnění není podepřena zákonem, a tak vymáhání jejich dodržování je více než problematické. Výstupní preventivní prohlídka má být provedena u zaměstnance, u kterého dochází k rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů nebo vyplývá-li tato povinnost z opatření stanoveného orgánem ochrany veřejného zdraví v rámci kategorizace prací. Tedy nemusí se jednat jen o ukončení pracovního poměru u firmy, ale i o ukončení práce

96

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

v daném pracovním zařazení nebo dochází-li k takové úpravě pracovních podmínek, jež mohou znamenat změnu vlivu na zdraví zaměstnance. Účelem je zjištění aktuálního zdra­ votního stavu a posouzení, zda při výkonu práce nedošlo vlivem práce nebo pracovních podmínek k poškození zdraví. Tato prohlídka je také vhodná při ukončení činnosti, při které může dojít k nemoci z povolání. Není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a proto ji hradí zaměstnavatel. Následná zdravotní prohlídka se provádí v případě, kdy lze předpokládat, že jde 0 takové vlivy pracovního prostředí, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době. Tato prohlídka vyplývá z kategorizace práce na základě nařízení orgánu ochrany veřejné­ ho zdraví (krajská hygienická stanice). Tímto přehledem nejsou vyčerpány všechny případy, kdy je vyžadováno zhodnocení zdravotního stavu zaměstnance, avšak jedná se o ty nejčastější. Další jsou již příliš speci­ fické, například provozování dráhy a drážní dopravy (vyhláška č. 101/1995 Sb.), civilní letectví (zákon č. 49/1997 Sb.), námořní doprava (§ 8 a § 9 vyhlášky č. 450/2000 Sb.), hasičské jednotky (nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků). Preventivní prohlídky jsou také stanoveny pro příslušníky bezpečnostních sborů, a to ve vyhlášce č. 393/2006 Sb., o zdravotní způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 407/2008 Sb. U občanů, kteří mají být přijati do služebního poměru nebo u příslušníků Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní inform ační služby jsou prováděny vstupní, periodické, mimořádné a výstupní preventivní prohlídky podle této vyhlášky. Lhůta periodických pro­ hlídek je stanovena na dva roky, pokud zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví není stanovena jiná. Vzhledem ke složitosti celé problematiky preventivních prohlídek zaměstnanců, legis­ lativním nepřesnostem a nejednotnostem jejich výkladu, specifičnosti v každé firmě (v důsledku kategorizace prací může výkon stejné funkce ve dvou firm ách podléhat růz­ nému režimu preventivních prohlídek podle konkrétních podmínek) a povinnosti poskyto­ vat zařízení závodní preventivní péče informace nutné k ochraně zdraví při práci, je vhodné zpracovat interní předpis o zajištění preventivních prohlídek zam ěstnanců a do přílohy uvést přehled těchto prohlídek pro jednotlivé funkce včetně jejich četností, odpovědnosti za jejich uskutečnění a případně i rozsah jednotlivých prohlídek. V návaznosti na tento předpis je vhodné zpracovat tzv. Ihůtník, tedy seznam zam ěstnanců s termíny provede­ ných a následujících preventivních lékařských prohlídek. Důležitá je též řádná a věcně 1právně úplná smlouva o poskytování závodní preventivní péče. Jak již bylo v rámci popisu některých prohlídek uvedeno, poplatek za návštěvu lékaře se nevztahuje na preventivní prohlídky prováděné v rámci závodní preventivní péče, ani na prohlídky, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Proto za vstupní, periodické, řadové, výstupní a následné prohlídky si lékař nemůže účtovat regulační popla­ tek 30 Kč. Také se nevztahuje na stanovená očkování proti infekčním nemocem (vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů).

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

97

Podrobnější inform ace můžete nalézt v publikaci „Zdravotní péče a zdravotní způsobi­ lost zam ěstnanců podle předpisů platných v polovině roku 2009“, kterou vydalo naklada­ telství W olters Kluwer Česká republika.

12.2 POVINNÁ OČKO VÁNÍ Zam ěstnavatel je na základě § 103 odst. 1 písm.c) zákoníku práce povinen zajistit, aby práce, u kterých to stanoví právní předpis, vykonávali pouze zam ěstnanci, kteří se podro­ bili očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze. Těmto zaměstnancům musí nejen sdělit, jakým očkováním se musí podrobit, ale též jim je umožnit. Vznikne-li zaměstnanci z důvodu očkování ztráta na výdělku, je zaměstnavatel povinen mu ji nahradit ve výši prů­ měrného výdělku. Povinná očkování jsou uvedena ve vyhlášce č. 537/2006 Sb. (proti virové hepatitidě A a B, vzteklině a chřipce). Vyhláška též uvádí seznam pracovišť s vyšším rizikem vzniku infekčních onemocnění. Těmi jsou například některá pracoviště ve zdravotnictví, domovy pro seniory, azylové domy, laboratoře, kde se pracuje s kmeny vztekliny, léčebny dlouho­ době nemocných a dom y s pečovatelskou službou. Některá očkování se též týkají studu­ jících lékařských fakult, žáků zdravotnických škol a dalších škol, jež své studenty nebo žáky připravují pro práci ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních. Jiná očkování se týkají zaměstnanců a příslušníků složek Integrovaného záchranného systému. Další očkování může, jako jedno z opatření, stanovit orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) v rámci kategorizace prací (viz kapitola 8.2).

98

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů Problematika poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů je velice širokou a komplikovanou oblas­ tí BOZP. Z důvodu om ezeného rozsahu, který jí může být v této publikaci věnován, upo­ zorňuji na možnost podrobněji se s ní seznám it v publikaci „Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů“, která v roce 2007 vyšla též v řadě Bezpečnost práce v praxi. Mimo jiné obsahuje vzorovou ukázku postupu od hod­ nocení rizik pro výběr OOPP a vyhodnocení konkrétních podmínek práce až po zpracová­ ní interního předpisu. Ten je v publikaci uveden s konkrétními údaji fiktivní firmy.

13.1

PO SKYTO VÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

V případě, že rizika při práci nelze odstranit nebo jejich působení není možné snížit na únosnou míru technickými nebo organizačními opatřeními, je zam ěstnavatel v souladu s § 104 zákoníku práce povinen zaměstnancům a případně i dalším osobám, které na jeho pracovištích jsou ohroženi těm ito riziky, přidělit osobní ochranné pracovní prostředky. Tyto prostředky se běžně označují zkratkou OOPP. Osobní ochranné pracovní prostředky se poskytují až jako poslední m ožnost řešení! Vždy je nejprve nutné zvážit, zda není možné použít některé organizační nebo ještě lépe technické řešení, včetně kolektivní ochrany, a až pokud to není možné, přidělit osobní ochranné pracovní prostředky. Za OOPP se považují ochranné prostředky, které chrání zam ěstnance před riziky, ne­ ohrožují jejich zdraví, nebrání při výkonu práce a splňují požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb. Naopak za ně nejsou považovány běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění, výstroj a vybavení záchranných sborů a slu­ žeb, speciální ochranné prostředky používané v armádě, bezpečnostních nebo pořádko­ vých silách, výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích (například bezpečnostní vesty), sportovní výstroj a vybavení (například oblečení a obuv učitelů tělocviku), ochranné prostředky pro sebeobranu (například sprej, který u sebe má pokladní při převozu hotovosti) a prostředky pro zjišťování a signalizaci rizik a škodlivin na pracovišti (například osobní dozim etry zaměstnanců v nemocnicích). Pokud pracovní oděvy nebo obuv podléhají mimořádném u opotřebení nebo znečištění (které není nikde konkrétně definováno) či plní ochrannou funkci jsou považovány za OOPP a i u nich musí být postupováno jako u OOPP (povinnost bezplatného přidělení, zajišťování údržby zaměstnavatelem atd.).

BEZPEČNOST PRAČE V PRAXI

OOPP se přidělují na základě interního předpisu zpracovaného zam ěstnavatelem, resp. odborně způsobilou osobou k prevenci rizik a zaměstnavatelem schváleným. Postup pro zpracování interního předpisu firm y pro přidělování prostředků určuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochran­ ných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků.

Nejprve je

nutné provést hodnocení rizik pro výběr OOPP podle přílohy č. 1 a vyhodnotit konkrétní podmínky práce. Na základě zjištěných údajů se provede výběr OOPP podle přílohy č. 2 a 3. Ten se doplní potřebnými OOPP podle vyhodnocených konkrétních podmínek. Škála poskytovaných OOPP je velice široká. Může například zahrnovat i poskytování spodního prádla v provozech s nebezpečím výbuchu. Na výběru OOPP by se měli podílet i zam ěst­ nanci, kteří je budou používat (například někteří preferují zátky do uší a jiní naopak slu­ chátka; OOPP musí vyhovovat individuálním požadavkům zaměstnance). Při vytváření seznamu se nesmí zapom enout na to, že někdy povinnost vybavit zam ěstnance OOPP stanovuje právní nebo ostatní předpis k zajištění BOZP. Například u svářečů ČSN 05 0601. Pro práce v zátěži chladem je to nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Konkrétně v § 7 je uvedeno, že v případě, kdy udržována operativní nebo výsledná teplo­ ta nebo korigovaná teplota vzduchu na pracovišti poklesne pod 4 °C, musí být zam ěstna­ nec vybaven pracovními rukavicemi chránícími jej před chladem. Rukavice však nejsou jediným prostředkem, kterým musí být zam ěstnanec vybaven. Pro práci v zátěži chladem mu musí být poskytnut pracovní oděv, který musí mít takové tepelně izolační vlastnosti, které postačují k zajištění tepelně neutrálních podmínek lidského organismu vyjádřených teplotou tělesného jádra (36 °C až 37 °C), a pracovní obuv chránící před chladem. Na základě získaných inform ací se zpracuje interní předpis. Vhodné je, aby interní předpis kromě seznamu poskytovaných OOPP včetně dob jejich životnosti (zam ěstnava­ tel musí stanovit způsob, podmínky a dobu používání OOPP na základě četnosti a závaž­ nosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště; přihlédnout musí i k vlastnostem OOPP) obsahoval i popis jakým způsobem se provádí nákup OOPP (zákoník práce výslovně zakazuje nahrazovat poskytování OOPP finančním plněním, tzn. dávat zam ěstnancům peníze, aby si sami OOPP pořídili; též používání vlastních OOPP zam ěstnance je nepřípustné) včetně uvedení, co vše musí OOPP splňovat, způsobu jejich skladování a vydávání zaměstnancům. Měl by též obsahovat ustanovení o používání, udr­ žování, přezkušování a způsobu navracení OOPP a jejich likvidaci, neboť po celou dobu používání se jedná o m ajetek firm y (pozor, mnohdy se jedná o nebezpečný odpad a je nutné podle toho postupovat - viz kapitola 27). Též by neměl být opom enut vzor dokladu, na kterém bude prováděna evidence vydaných OOPP. Vhodné je, umožňuje-li tento doklad nejen potvrzení vydání OOPP, ale i potvrzení poučení o zacházení s ním, neboť zam ěstnanec musí být seznámen s používáním přidělených OOPP. Součástí tohoto seznámení by mělo být i upozornění na dodržování hygienických pravidel, pokud je OOPP používáno více zaměstnanci. Form ulář tohoto dokladu (Osobní list pro výdej OOPP zam ěstnancům ) není stanoven. Jeho možné provedení můžete nalézt v publikaci „Posky­ tování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů“ , která vyšla v řadě Bezpečnost práce v praxi v roce 2007. Při vytváření seznamu musí být zohledněno, že OOPP se nepřidělují na vykonávanou funkci, ale že musí být přiděleny i v případě byť jen krátce vykonávané činnosti, při níž se vyskytují rizika, proti jejichž působení má chránit, a to bez ohledu na to, jedná-li se o zaměstnance nebo jinou osobu, která se souhlasem zaměstnavatele se pohybuje

100

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

v prostoru, kde riziko působí nebo vykonává činnost s tímto rizikem spojenou (je zcela nepří­ pustné, aby OOPP byly zaměstnancům přidělovány až po ukončení zkušební doby [!]). Interní předpis o poskytování OOPP musí být průběžně aktualizován, minim álně po každém novém hodnocení rizik při práci. Na základě vytvořeného seznamu jsou jednotlivým zam ěstnancům přidělovány OOPP podle pracovní činnosti, kterou mají vykonávat, tzn., že vedoucí zaměstnanec, který zaměstnanci přidělí práci, mu též musí na základě interního předpisu přidělit jí odpovídají­ cí OOPP (včetně stanovení individuální lhůty použitelnosti v osobním listě výdeje OOPP podle konkrétních podmínek jejich používání zam ěstnancem ), které si zaměstnanec před výkonem této práce vyzvedne. Tedy zaměstnanec může mít přidělené OOPP z více polo­ žek uvedených v seznamu, neboť vykonává více činností (OOPP se nepřidělují na funkci, ale na pracovní činnost). Poskytnuté OOPP musí být vzájemně slučitelné, tedy nesmí se vzájem ně negativně ovlivňovat. Též musí vyhovovat individuálním požadavkům zam ěstnance, který je má pou­ žívat. To například znamená, že není možné nakoupit jen jednu velikost zátek do uší pro všechny zam ěstnance nebo poskytnout ochranné brýle bez dioptrlckých skel zam ěstnan­ ci s brýlemi. OOPP musí být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat pro zaměstnance další riziko. Zaměstnavatel má za povinnost udržovat OOPP v použivatelném stavu, tedy zajišťo­ vat provádění jejich údržby, čištění, praní atd. Pokud jsou u OOPP stanoveny prohlídky nebo zkoušky (např. u bezpečnostních postrojů), musí i ty v předepsaných intervalech zajiš­ ťovat. Dále musí zajistit uložení používaných ochranných oděvů v souladu s požadavky nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (civilní společně s pracovním nebo jejich oddělené ukládá­ ní či oddělené šatny pro jednotlivé druhy oděvů v závislosti na typu práce). Zam ěstnanec má provádět denní běžnou údržbu. Pokud během stanovené doby životnosti ztratí OOPP ochranné vlastnosti, musí mu být přidělen nový OOPP. Tedy stanovená lhůta je pouze orientační a též může sloužit k stanovení výše náhrady škody za zam ěstnancem poško­ zené OOPP (dobu použitelnosti stanovenou výrobcem je nutné považovat za maximální). Další povinností zam ěstnavatele je provádět kontrolu jejich používání. Tu by měli provádět přímí nadřízení zaměstnanců, kteří OOPP používají. Pokud je při trvalé práci, která je na základě kategorizace prací zařazená jako riziková (práce zařazené do 3. a 4. kategorie, případně i do 2., pokud je tak zařadil orgán ochrany veřejného zdraví) nezbytné nepřetržitě používat OOPP k om ezení působení rizikového fak­ toru nebo pokud při trvalé práci musí zaměstnanec povinně OOPP používat z jiného důvo­ du a tento ochranný pracovní prostředek ztěžuje zaměstnanci pohyb, dýchání, vidění a jiné fyziologické funkce, musí být podle § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., během této práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zam ěstnanec tyto prostředky odložit. Za ztěžování pohybu dýchání, vidění a jiných fyziologických funkcí se nepovažuje stav odpo­ vídající pocitu omezení, které je vnímáno individuálně, nebo stav, při němž míra omezení nebrání základnímu využívání fyziologické funkce. První bezpečnostní přestávka se zařazuje nejpozději po dvou hodinách od započetí výkonu práce v trvání nejméně patnácti minut. Následné přestávky se zařazují nejpozději po každých dalších dvou hodinách výkonu práce v trvání nejméně deseti minut. Poslední přestávka v trvání nejméně deseti minut se zařazuje nejpozději jednu hodinu před ukon­ čením směny. Po dobu bezpečnostní přestávky nesmí být zam ěstnanec exponován riziko­ vým faktorům překračujícím hygienické limity. Doba bezpečnostních přestávek se započítává do pracovní doby, a to i v případě, vyjde-li na dobu přestávky na jídlo a oddech.

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

101

Již neplatí, že OOPP musí být schváleny státní zkušebnou, ale musí splňovat poža­ davky stanovené zvláštním právním předpisem - nařízením vlády č. 21/2003 Sb. Ze záko­ na zaměstnavatel nesmí jiné zaměstnanci přidělit. Podle uvedeného nařízení vlády musí být u každého OOPP výrobcem nebo dovozcem zajištěno provedení posouzení shody (s výjimkou případů uvedených v § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 21/2003 Sb.). Dokladem o jejím provedení je u OOPP vyrobených v České republice nebo v jiné zemi EU uvedení značky CE (prohlášení o shodě se kupujícímu neposkytuje). Označení CE musí být umís­ těno na každém kusu OOPP a provedeno tak, aby bylo viditelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti. Pokud to vzhledem k vlastnostem OOPP není možné, může být označení CE umístěno na obale. V případě, že zemí původu OOPP je země, která není členem EU, je dokladem prohlášení o shodě vypracované výrobcem nebo dovozcem nebo ujištění o vydání tohoto prohlášení, neboť na těchto výrobcích označení CE nesmí být uvedeno (pozor, CE též znamená Čína-export [opravdu]). Jen je-li uvedena značka CE nebo předáno ujištění o vydání prohlášení o shodě, je možné prokázat, například i kontrolnímu orgánu (OIP, odborové organizaci atd.), že OOPP, které jsou zam ěstnancům poskytovány, splňují povinnost stanovenou zákoníkem práce: m usí splňovat požadavky stanovené zvláštním právním předpisem. Dále pořizované OOPP musí být, kromě identifikačních údajů o výrobci, případně dodavateli, vybaveny návodem v českém jazyce, z kterého musí být zřejmé informace o skladování, používání, čistění, údržbě, seřizování nebo dezinfekci, dosahované účinnos­ ti, vhodném příslušenství a náhradních dílech, třídě ochrany odpovídající různým úrovním rizika, době použitelnosti, resp. životnosti, vhodném způsobu balení pro přepravu, význa­ mu všech označení umístěných na OOPP, případně i další informace.

13.2 PO SKYTO VÁNÍ MYCÍCH, ČISTÍCÍCH A DEZINFEKČNÍ PROSTŘEDKŮ Zákoník práce neřeší pouze poskytování OOPP, ale ve stejném paragrafu (§ 104) i posky­ tování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. I ty musí být bezúplatně poskytovány zam ěstnancům podle interního předpisu zpracovaného zaměstnavatelem na základě zhodnocení rozsahu znečištění zam ěstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždivými lát­ kami. Na rozdíl od OOPP se prakticky poskytují všem zaměstnancům. K předcházení vzni­ ku a šíření infekčních onem ocnění se poskytují dezinfekční prostředky nebo ochranné masti s těm ito účinky. Vodítkem pro zpracování interního předpisu pro poskytování mycích, čisticích a dezin­ fekčních prostředků je opět nařízení vlády č. 495/2001 Sb. V příloze č. 4 je uveden přehled měsíčního doporučeného množství mycích a čisticích prostředků a též i ručníků na rok v závislosti na míře znečištění (viz níže). Příloha též obsahuje příklady prací z hlediska zne­ čištění (například: práce velmi nečistá - asfaltéři, lakýrníci, deratizéři, obsluha a údržba strojních zařízení; práce nečistá - seřizovači, vazači, řidiči nákladních vozidel, dělníci v potravinářské výrobě; práce méně čistá - mistři, pracovníci technické kontroly, jeřábníci, skladoví dělníci; práce čistá - administrativa, obsluha plynových kotelen, služby, školství).

102

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Doporučená množství mycích a čisticích prostředků na měsíc uvádí následující tabulka. Druhy prací

M ycí prostředek (g)

Č isticí pasta (g)

Práce velmi nečistá

200

900

Práce nečistá

100

600

Práce méně čistá

100

300

Práce čistá

100

-

Ručník - minimálně 2 kusy na rok pro všechny druhy prací

Nemusí se však jednat jen o poskytování těchto prostředků. Na základě provedeného zhodnocení ohrožení dráždivým i látkami mohou být v interním předpise uvedeny a zaměstnancům poskytovány například zubní pasta, kartáček na zuby, regenerační krém či mast atd. Naopak může být vypuštěno poskytování ručníku, neboť jsou nahrazeny elek­ trickými sušáky rukou a zároveň není nutná očista celého těla, či poskytování mýdla je nahrazeno tekutým mýdlem v zásobnících u umývadel. Vše závisí na vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, které jsou promítnuty do interního předpisu firmy. Firma nemusí mít sam ostatný interní předpis pro poskytování mycích, čisticích a dez­ infekčních prostředků. Tato problem atika nejenže může být, ale je i vhodnější, je-li, řešena společně s poskytováním OOPP v jednom interním předpise firmy. Při zpracování interní­ ho předpisu by nemělo být opom enuto vrácení zam ěstnavateli těch prostředků, které nepodléhají spotřebě (jedná se především o ručníky) a jejich likvidace, případně jejich nevracení, tzn., že po ukončení doby jejich použitelnosti uvedené v interním předpise se stanou majetkem zaměstnance. Na poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků se nevztahuje požadavek, který byl uveden ve vztahu k poskytování OOPP, a to, že není možné nahrazovat jejich poskytování finančním plněním. Za určitých podmínek je to u mycích, čisticích a dezin­ fekčních prostředků možné. Při poskytování finančního plnění je nutné zajistit, aby si zam ěstnanci ve stanoveném množství pořídili prostředky, jež lze určit jako mycí, čisticí nebo dezinfekční prostředky, které mají od zam ěstnavatele dostat podle jim zpracovaného seznam u na základě vyhod­ nocení rizik a konkrétních podmínek práce, tedy podle interního předpisu. Dále je nutné zajistit, aby tyto prostředky při výkonu své práce používali, tzn., aby je po nákupu přinesli na své pracoviště (prostředky jsou majetkem zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance). Není tedy možné poskytování těchto prostředků nahradit pouze poskytováním paušál­ ní finanční částky nebo kuponů pro nákup těchto prostředků ve smluvní drogerii. Není to totéž, jako finanční úhrada služeb nebo prostředků na údržbu textilních osobních ochran­ ných pracovních prostředků nebo pracovního oděvu (například pracího prášku). Zam ěst­ nanec si nesmí za poskytnuté finanční plnění nakoupit něco jiného (například toaletní papír, prostředek na mytí nádobí nebo pěnu na holení).

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

103

13.3 PO SKYTO VÁNÍ OCHRANNÝCH NÁPOJŮ Poskytování ochranných nápojů je řešeno v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Zároveň je však nutné přihlédnout k ustanovení § 4a (Ztráta tekutin) a tabulce č. 2 v části A přílohy č. 1 uvedeného nařízení vlády. Nápoje se poskytují bezplatně podle zaměstnavatelem zpra­ covaného seznamu na základě hodnocení tepelné zátěže. Slouží k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem. Na poskytnutí ochranného nápoje vzniká zaměstnanci nárok v případě, že jde o práce zařazené podle tabulky č. 1 uvedené v části A přílohy č. 1 nařízení vlády (viz tabulka na str. 105-106) do třídy práce lib a vyšší, a to za předpokladu, že jsou dosaženy nebo překročeny teploty uvedené pro jednotlivou třídu práce v tabulce č. 2 v části A přílohy č. 1 (lib - 26 °C, lila až V - 24 °C). Dále vzniká nárok v případě, je-li měřením doloženo, že při dané práci dochází ke ztrátě tekutin vyšší než 1,25 litru za osmihodinovou směnu. Zjiště­ ní ztráty tekutin při zátěži teplem se provádí měřením jen tehdy, jde-li o práci vykonávanou ve speciálním ochranném reflexním oděvu, oděvu s aktivním chlazením a větráním, v pra­ covním oděvu, který omezuje odpařování potu, nebo je-li práce vykonávána v prostředí, v němž je relativní vlhkost pracovního ovzduší vyšší než 80 %. Ochranný nápoj musí také být poskytován v případě výkonu trvalé práce v zátěži tep­ lem zařazené kategorizací prací do čtvrté kategorie. Teplý ochranný napoj se poskytuje při práci na pracovišti, kde musí být udržována operativní nebo výsledná teplota nižší, než je teplota upravená v tabulce č. 3, části A přílohy č. 1 nařízení vlády. Také vzniká nárok na jeho poskytnutí na venkovním pracovišti, na němž korigovaná teplota vzduchu je nižší než 4 °C. Poskytovaný ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný, má mít vhodnou teplotu (tedy chladné nápoje by měly být chladné, nikoliv chlazené, za vhodnou teplotu lze pova­ žovat přibližně 16 °C) a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostního procenta cukru. Též nesmí obsahovat více než 1 hmotnostní procento alkoholu. Tomu z alkoholických nápojů vyhoví nealkoholické pivo a pivo se sníženým obsahem alkoholu, nikoliv však výčepní, tzv. 10° a ani tzv. 8°. Nápoje pro mladistvé nesmí alkohol obsahovat vůbec, tedy mladistvým nemůže být poskytnuto ani nealkoholické pivo, neboť může obsahovat až 0,4 hmotnostní­ ho procenta alkoholu. Ochranný nápoj může obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Při výkonu práce zařazené do třídy lib nebo lila se jako chladný ochranný nápoj posky­ tuje balená přírodní minerální voda slabě mineralizovaná, balená pram enitá voda nebo balená kojenecká voda, případně voda splňující obdobné mikrobiologické, fyzikální a che­ mické požadavky (voda nemusí být balená). U prací zařazených do tříd lllb až V se posky­ tuje přírodní m inerální voda středně mineralizovaná nebo voda s obdobnou celkovou minerallzací. Teplý ochranný nápoj musí být poskytnut v množství alespoň půl litru za osm ihodino­ vou směnu. Chladný ochranný nápoj musí být poskytnut v množství, které odpovídá nejméně 70 % tekutin a minerálních látek ztracených z organismu za osmihodinovou směnu potem a dýcháním. Prokáže-li se měřením teploty vzduchu kalibrovaným teplom ě­ rem překročení navýšení teploty uvedené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 o více než 4 °C, zvyšuje se náhrada ztráty tekutin na 80 %. Při ztrátě nepřesahující 1,25 litru za osm ihodi­ novou směnu se chladný ochranný nápoj neposkytuje. O nahrazování poskytování ochranných nápojů finančním plněním platí obdobně to, co již k tomu bylo uvedeno u poskytování mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

104

BEZPEČNOST PRÁCE V PRAXI

Na závěr slíbená tabulka: M (W.m-2)

Ztráta tekutin v litrech za 8 h směnu

Práce vsedě s minimální celotělovou pohybovou aktivi­ tou, kancelářské administrativní práce, kontrolní činnost v dozornách a velínech, psaní na stroji, práce s PC, laboratorní práce, sestavování nebo třídění drobných lehkých předmětů.