Atlas rostlin. (Pflanzenatlas.)- V Praze, Kober 1899. 178 S., 80 Tf. (boh.)

Citation preview

V aobě jeainého roku aruhé vyiání. S šit 1.

Cena 32 kr.

JANA JOHNA c. k. p:rofe66ora

Praze.

S 80 tabulemi čtvercového formátu, provedenými jemným barvotiskem dle cSdtnými di'evorytinami v textu. kvarelový~h kreseb Pavla Vág e

PR()SPEInad žádný odbor přírodopisný nemá tolik ctitelů ve všech vrstvách obecenstva, jako botanika. Nerosty mrtvou nehybností nepoutají; jejich vnějšek jest příliš jednotvárný, znaky a rozdíly pozordruhové jsou příliš abstraktního rázu. Mocně působí na pozor­ nost lidskou zvířata, nejen rozmanitostí, nýbrž i svou pohyblipohybli­ vostí, že jednotlivé jejich jejich skupiny nalezly hojnost obdivovatelů, i vášnivých sběratelů. Mnohá zvířata :zvířata jsou krásná, nádherná, ale nebezpeč­ jsou též některá, která odpuzuji odpuzují od sebe škodlivostí, nebezpeč­ ností, i nepěkným zevnějškem. Za 'to však rostliny obracejí k' sobě zraky všech; krásným zjevem mile překvapují a vybízejí k'sobě ku sbírání. lidé od nepamětných dob zdobívali Rostliny to byly, jimiž lid.é miláčky, svá božstva: i divoch v praiese pralese se za.stavuje zastavuje sebe, své miiáčky, u krásné květiny. Ne meně meně nežli půvabem půvabem svého zevnějšku zevnějšku budily užitečnosti. Vždyt z rostlin rostliny ode dávna pozornost aa zájem užitečnosti. ro,tliny denní chléb, a pěstování rosthn rostlin je st začátkem a základem máme denm jest vší civilisace. A což ony tajné sily, které jsou skryty v rostlinách, které pomáhaly trp1c1m trpícím od všellikých všelikých bolesti! Shánění se po léči­ vých rostlinách přispělo měrou nejvydatnější nejvydatnější ku vzniku vědecké přispělo měrnu vědecké botaniky. -— Zájem pro rostlimdvo rostlinstvo je jest st obecný; každý rostlin popo­ třebuje, třebuje, každému se naskytuje potřeba, potřeba, rostliny znáti. žádá, aby každý, kdo chce slouti vzdě­ V nynějším věku se žád~l, lancem, znal nejen dokonale vše, čeho potřebuje poti-ebuje pro své zvláštní povolání, aie aby byl též obeznámen do jisté míry s ostatními obory lidského vědění. Naše školství hoví této zásadě v plné míře, dle nynějších osnov vyučovacích má přírodopis slušné místo již ve škole uči, jsou jen jen pouhé obrazy, vyňaté obecné. Avšak čemu se tu w~, z celku; o soustavném učení na přísném, vědeckém základě nemůže tu býti řeči. Zde se při ]Při vybírání učiva hledí jen k přípří­ rodninám nejdůležitějším, potřebovaným pot.tebovaným v domácnosti, hospohospo­ dářství nebo nejbližším průmyslu. Jak často však naskytují se nám rostliny, o kterých se ve ,re škole nemluvilo! Co potkáváme polích, v les1ch lesích i u vod; rostlin nene­ rostlin všude, u cest, na pohch, patrných, ale též nádherných, ano skvostných skvostných!! Tu býváme v rozroz­ pacích, neznajíce jejich jmen, nevědouce, pac1ch, I1evědouce, kam je vřaditi, vřaditi, zda jsou k užitku, či či zdali se jich máme1 máme varovati! varovati I

Atlas rostlin. j

l

t

l

a

s

r

o

s

t

l

i

n

.

80 tabulí barvotiskových, na kterých jest vyobrazeno 459 druhů Druhů

rostlin uu nis nás Divoce divoce rostoucích rostoucich nebo pěstovaných.

Slovný výklad, do kterého jest je st vloženo 279 2 7 9 rytin, napsal

Jt I. rr

JAN J A N JOHN, JOHN, profcSBOr c. "· k . reulk.y proful!tiOr r~nllcy v l*rttze. l'roze.

[ Q~

ze

Vynoselll vys. e. I\. vyuěovánf ze Výnoserr] 1^. ministerstv(! ministerstva kultu aé! vyučování 1898 jest 1 8 9 8 ě. ě. 3509. 3 5 0 9 . sehvále11 sehválep je s t Johnuv ^ tla s rostlinopisný Atlas pro školy obeené, měšfanské uěitelské, školárrj měšťanské é!a ústavy učitelské, školálll výnoselll výnoserq doporuěuje doporučuje se s e ku koupi.

dne 27. února únor(! jako pomuek(! pomueka střednírri střednfr11 týmž

V PRAZE PRAZE.. .:-,;.\Kl~AD.-\TEL N A K LA D ATEL I. L. KOBER K O BER KKIHKUPECTVÍ. KNIHKUPECTVÍ. 1899.

úvod. Úvod. O

měliť

O dde e dávna poutaly rostliny pozornost lidskou: měliť lidé od nich mnoho, přemnoho, čeho potřebovali denně k ukojení hladu, na ochranu proti úpalu sluneč­ nímu i proti hlodavému mrazu, na budování příbytkův příbytkftv i na odívání odíváni těla. Nemožno málo slovy yypočítati vypočítati vše, ěeho čeho skýtají rostliny k ukojeni ukojení potřeb vezdejších: na to by bylo třeba velkých knih. Ale rostliny nutily člověka, aby je je pozoroval ještě z příčin příčin jiných. Mnohá sice vábí krásným vnějškem, ale je s t zlá ve svém nitru, jest strojíc úklady svými jedovatým jedovatýmii šťavami našemu zdraví, našemu životu: v jin é opět jiné seznána tajná síla, která ochromenou sílu silu životní posiluje, zlou bolest hojí. A což nádherné, pestré květy, šířící libou vůni, zdaž nebyly v oblibě u lidí v dobách nejnej­ starších? Květinami zdobeny bývaly příbytky, květinami krášleny chrámy bohův, květiny přinášeny v oběť mocnostem nejvyšším nej vyšším a věnovány jak o 1lůkazy důkazy lásky jako osobám nejmilejším; nejm ilejším ; květy opěvány v písních, květy brány za vzory k ozdobení budov umělých. pHčin tuto uvedených všímal i všímá si rostlin každý; Z příčin kaMý; duchaplní lidé vša}l: počali i s jin jiných všajs ých hledisek si rostlin všímati: rostliny staly se předmětem ba­ badání vědeckého, staly se pl-edmětem předmětem dl"tležitého důležitého odvětví přírodopisu, zvaného rros o s ttlI ip ii ss neboli botanika*). b o t a n i k a * ) . Rostlinopis je s t věda, která se snaží poznati rostliny n oop jest co nejdokonaleji a nej zevrubněji, prozkoumati a odůvodniti všecky výjevy na rostli­ nejzevrubněji, rostlinách se jev jevící, poo.ati pak soustavně srovnaný obraz veškerých těchto poznatkův. ící, a podati

Rostlinopis je jest s t věda velmi stará, neb již již ve starém věku byly psány spisy o rostlinách od mužův učených, ale tyto i všecky pozdější až do 16. a 17. století jso u spíše jen výpočty a popisy rostlin léčivých; na čistě vědecký jich jsou jen výpočt.y jich význam buď nehleděno vůbec, anebo je n velmi málo. Vědecky o rostlinách psáti počalo se od jen 16. století; za ot.ce otce vědecké botaniky považuje se slavný švédský badatel a učenec Karel K arel Linné (t (f 1778); on utvořil první důmyslné rozděleni rozdělení rostlin dle ústrojů květních, on uvedl přesné diagnosy druhové a rodové, on počal označovati rostliny latin­ latinény, aby ukončil zmatky, vznikši vznikší z různých jm en u rfizných různých národův. skými jm jmény, jmen Brzy B rzy po něm budila pozornost též jm éna jin ých badatelů výtečníkův, jak o jsou jména jiných jako jsou Jussieu (t (f 1836), De Candolle (Ť (f ]J41), 1Í41), Endlicher (1849). Tito a mnozí jin jiníí hleděli ") bylina, *) botané b o t a n é řeoky tráva, bylina.

IV

jali jiníí ja více h v přirozené soustavy rostlin: ale jin li jich vwe k poznání druhův a sestavování jic výjevy jejich pozorovali rostllin, se zkoumati zákonitosti ve vnější i vnitřní stavbě rostlin, je jic h v ýjev y jejich jeho, pii.činy jeh rozloženi a příčiny životní, zeměpisné rozložení o , je jic h poměr k člověku a p. A počet nejzasloužimch nej badatelů do dneška vzrostl tak velice, že není zaslouži­ ncni snadno vybrati z nich zákteI-i vyskytli le jš í: ale můžeme se chlubiti, že í v našem národě se vyskytlí mužové, kteří v zá­ i mi'1žeme lejší: ději­ v jména jejichž vynikají, a vynikli čestně velm1 jinýmii velmi na,l jiným pase vědeckém nad je jich ž jm éna uvárlěti; nách váflěti; dlužno tu vzpomenouti nehynoucích hmlon u mm,í,ním budou s uznáním i'lfl s vži'Jy se vi'íi'Jy vždy rnír.h vědy Karla zásluh Ja n a Svatopluka Přešla, ilip a M. Opice, K arla Purkyně a jiných, kteří běh Presla, FFilipa Jana boČelakovský, professor bo­ životní dokonali; ze žijících budiž uveden Dr. Ladislav Celakovský, ustrojeni rostlin máme taniky na vysokém učení pražském. Vedle četných prací o ustrojení obezi-elém sbídílo, zbudované po přesném a obezřelém od něho „Prodromus květeny české“, sbí­ české"', dilo, cevnaté ve~ikeré jevnosnubné a cévnaté rání a zkoumání, zkoumáni, ve kterém se vypisují a popisují veškeré mláním pěstované, s udáním obecně pěstované, d1voce rostoucí, anebo obecně Óechách divoce tajnosnubné rostliny v Cechách stanovisk, kde se vyskytují. vyskytuji. někttl­ děli ve skupiny dle někte­ sB dělí Rostliny vypisují vypisuji se v určitém pořádku, buď sis clle toho, jest plríbuznosti, to je sestavují podle příbuznosti, rých je n vybraných znaků, nebo se sestavuji s t dle jen clěděním v nezměněném ~1e i děděním znak1'1., které se Čím ají společných podstatných znaků, mají vice m čim více ti-ídy: znakf1 rozdělil Linné rostlinstvo ve 24 třidy: stavu udržují. udržuji. Dle několika vybraných znaků ::1tavu pl'irozených, z nichž v tomto na základě příbuznosti pr-ibuznosti zbudováno několik soustav přirozených, spise užito soustavy De Candollovy.

Kostliny jevnosnubné, krytosemenné. Rostliny A. Dvojděložné. Dvojděložné.

1. Pryskyřn íkovité. Pryskyřníkovité. r;:) ozt ;'1 phkrov rn-th_,·vaji veselé barvy T7^>oz příkrov sněhový, sněliový, mění se celý kraj. Pole i luhy nabývají ~"\ zelené, a tu tam pozdvihuji poz,lvihnjí se tlo pn 11i jarní ja-n1i kvítka, 11e:-) R Ran unc a nu nc u ulI u s, latinské latin sk é slovo, tolik Jako ja k o malá m alá žába nebo též žabí µotěr, potěr, snad odtud, že mnoho Ylhku, kde bývají bjvaj1 též žžáby. ostrj", m noho rostlin ro stlin prysk;>i·niko\ilj·ch prysky řnikovitý-ch roste ro ste na vlhku, á b y . acris a c r i s lat. o strý, prudký, dle chuti. \ tla s rrostlin. o s t lin . 22.. vyd. \tlas

\

_ 2 2 — -

pod nese malé lístky kvétu viděti vně zelený, porl květem ne:se hstky zelené, zvané listeny. Na květu pětilupenný kalich, žlutou korunu, složenou z pěti velkých lístků, které mají m ají dole na zúženém nehtu medovou žlázku pod malou šupinkou. šu]pinkou. Vnitř v květu jsou kvetu jsou četné, stejné, volné tyčinky a pestíky; tyto zaujímají nejvyšší misto 11 naa lůžku a uprostřed u tyčinky, a pod inimi mimi teprvé koruna a kalich. uprostI-erl květu, kolem nich níže jso jsou Na každém pestíku lze rozeznat! rozeznati dole širší semeník, nesoucí tenkou čnělku s bliznou; v semeníku je jest pestíku udělá se po s t vajíčko, z něhož se udělá semeno. Z každého pestiku odkvetení plod jednosemenný, nažka odkveteni nazka zvaný. Vnitř Vnitr· v semenu lze rozeznati maličký kliček, nesoucí dvě malé dělohy; kliček klíček vězí vv rohovitém bílku semenném. -— Pryskyřnik děslá pryskýře puchýře, Pryskyfoík prudký má v sobě ostrou šťávu, která dti1lá pryskýI-e nebo puchýi-e, kilyž jako když se na jemnějších jem nějších místech kůže rozetře, asi jak o když se někdo spálí. Pryskyřník je s t jedovatý, jak o všichni jeho příbuzní; avšak sušením pozbývá nebeznebez­ skyfoik jest jako pi-íbuzni; av~íak pečnosti a proto dobytku sice neškodí, ale Ubr. Obr. 2. nepřidává. Dříve senu dobroty nepi-idává. DI-íve se ho užívalo též v lékařství, ale nyní již již u nás ná.i pI-išel přišel o0 všecku slávu. N ejjedovatější účinky ze všech pryNejjedovatější skyfoíku ), rostoucí skyřníků má p. p. llitý Ilitý (R. sceleratus 1*), C na mokrých mís1cech; mísltech; má malé kvítky, lůžko s plody vyniká jak jako o chocholka do výše. -— 2 Jemu ) roste Jem u podobný p. rolm rolni (R. arvensis arvensis2) jako jako plevel hojně mezi osením; má nažky posázené kuželovitými ostny. Na polích bývá D bambulinaty (R. bulbosus •), *), hojný též p. l~ambulinatý u kterého je jest s t lodyha na spodku ztlustlá u, ale bez lilíz k y jest je st v hlízku; podobný jem jemu, hlízky piazivý 1R. (R. rep,ens repens 4), vyrůstají dole p. plazivý ~), u něhož vyriistaj1 _ kk lodyhy směrem vodorovným a plazí se po zemi; z nich vnikají koI-ínky lokořínky clo do země, a lo­ sou základem nových rostlin. dyhy ty potom jjsou V zahradách pěstuje se často odrůda jeh jeho o i1 některých jin jiných ý ch druhů s květy plnými, Or&l!j OrseJ Jarnl. Ja rn í. A lnclyha lo d y h a s llisty is t y a kv~tem k v ě t e m ;i p po~va, poříva, f-ř to je jest takovj-mi, ve kterých kter_ých pestíky i ty­ tys t takovými, Fapík ; "koruna. c k o r u n a . -— tJ Bk v ě t z dola d o f a ;i •I: *t stopka, s to p k a , li.k kaliC'h, k a lic h , fapik; kvčt c koruna. k o r u n a . -C — C tyNnke. ty č in k a , n nitka, n it k a , pr p r prHlínik. p r a š n ík . -— V D ))f'81ik, p c s iík , činky jsou jsou proměněny prom.ěněny ve žluté listky, lístky, sloslo­ s e m e n ík , l.l 11 b l i z n a . -— E hliznatý h liz n a tý k o ř e n , '"'" kur k o ř ín e k •* Rf'lfll~nik, bliuin. lrnfen, L:ofinek žené hustě na sobě. Robě. -— Na N l y k o s ř. vlk, kteino k t e i n o ř. usinrcuji 4) Její je jí starovčké staro věk é jm én o i·ecké řeck é i latin sk é; o f f i c i n a l i s lat lat. v lékárnách potřebovaný. p o třeb o v an ý . officinalis

-— 88 -— Samorosthk Samorostlik klasatý (Actaea spicata 1')) roste u nás v lesích hojně; h o jn ě ; má listy dvakrát i třikrát troj četné, květy sedí v hustých, vejčit}'ch vej čitých hroznech a jso u bělavě trojčetné, jsou jsou naa rozdíl od pfodeházejícich žluté. Plody jso u 11 předcházejících bobule, při uzrání leskle černé. Rostlina s t jedovatá. R ostlina celá je jest Pryskytníkovité jsou Pryskyřnikovité rostliny jso u byliny, nebo též oplétavé keře s listy střídav:Ými, střídavými, ale též vstr-íénými vstřícnými a květy obojakými, pravicleln:Ými pravidelnými nebo souměm:Ými, souměrnými, s okvětím jedníHlnchým. Mají na vypouklém lf1žku dvojím (obr. 10.) nebo jednoduchým. lůžku (obr. 11.) mnoho volných svrchních pestíkův stejných tyčinek. Plody pestík1"1v a kolem nich mnoho volných, stejn:ých jsou bucl jednosemenné nažky, nebo vícesemenné měchýřky, měchýi·ky, někdy též bobule. -— jso u bud Rostou nejhojněji nejh ojn ěji v mírných a chladněj­ hr ťl. zem ských;; mají m ají větším dílem ších pásech zemských v sobě ostré, jedovaté šfávy. šťávy. Mnohých se potřebuje v lékařství, mnoho se jich jich pě­ stuje pro úhledné květy v zahradách.

2. Dřišťálovité. Dřišfál obecný Obecný Dřištál

2 (Berberis vulgaris 2), )) Ne N e lI uu im n b o11 1e1i je jí jm én o na Ucyloně, C ey lo n ě, s p s uuss lat. nád herný; z) jméno pce c ii oo" nádherný; ) o moudrost; znám é k o řen n é byliny, ssophia ophia m ou d rost; 5) ffici­ kořenné známé 6) c žluté n a l i s 1. k a řsk ý ; B) h e i r a n t h o i d e s podobný podobní· žluté chciranthoides lékai·ský; l. lé nalis 71 sstenosi·. fiale, h e ira n th o s; b t e n o s ř . úzký, p hragma p říčka, pi·í1~ka. phragma fiale. ccheiranthos; ně­ tthalii h a l l i aann u m ku cti JJ.. Thalia, slav. lékaře otan ik a n ě­ botanika lékaře a b um lékárnický m eckého ; 8) a 11 m lat. ččesnek; e sn e k ; o ffff i1ci c i n aali l i ss lékárn ický um li i u meckého;

a,

K apusta zelná š t v iř k a s h ro z n e m kkvětů v é tá hroznem zalnll ; vvětvička Kapusta aa lllat. is t.

- lo jest BO., obr. 1rn.; tig. 80., 15. lig. ), tab. 6. Kapusta zelná 1Brassica tBrassica oleracea 1*), 9 .; je s t dvouletá vnitI· bylina. V prvém roce vyrf1stá vyrůstá ze semene bylina s lodyhou kratší, tlustou, vnitř fapicích; listy dužnatou (košťálem), na které jsou široké, lýrovité listy na krátkých řapících; ; m• l·ó w ilo výšky 1-5 Rž do procllnžuje až '1jíněné. V druhém roce se lodyha prodlužuje jsou lysé, sivě cjíněné. jsou nahol-e menší, úzké, přisedlé zúženou na ^ list,y nahoře jsou listy ne. ní jsou br 20. zpodinou. Lodyha se rozvětvuje a má na koncích proillouženém větví květy, sestavené v hroznovitém, prodlouženém kovzhflrn, ko­ květenství. Kališni stoji přímo vzhůru, Kab:íni lupeny st.ojí json jasně žluté, velké; dlouhé še~ule runní lístky jsou šešule Kavnitř hladká semena. K a­ mají zobanité konce a vnitIpusta zelná roste divoce na mořských březích kolem clobách jižní Evropy, též Již v dávných dobách těl! v Anglii. Již ni mnoho časem vyvinulo se z ní jjii lidé pěstovali, a ěasem Jsou to jako dobrá zelenina. Jsou odrůd, vážených jako odn"1d, hlavně ty to:: t.yto a) K a p uu sstt aa zzim i m nnií neboli k aad d ee řI· áá vve e kk Kap listy jennodnchon, na které sedí listy lorlyhou vysokou, jednoduchou, s lodyhou zkadejež bývají silně zkade­ od sebe oddálené, oddálene, odkloněné, jež jinak rt\žové i jinak řené, zelené, ale ěasto často hnědofialové, růžové zejsou oblíbenou ze­ zbarvené. Zelené a hnědofialové jsou žlurftžových, žlu­ zvlaště v zimních měsících; růžových, leninou, zvláště dekojaku deko­ tých a jiných jiných silně kadeřavých se užívá jako račních rostlin do květinových skupin. ft ž o vv áá n p e n cc ou vv áá nebo r ů Kap b) K a p un sstt aa p u Kapusta cová. pnprncovt\. Kapusta pnpm (obr. 2u.) podoba se předešlé, ale má listy hladké; tobr. 20.) Qjjr z pupenův jich úžlabí Úžlabí k podzimku :-P jejich pupenftv je pn1lzimku se 21 Obr 21 hlúvčičky, v kuchyních vyvinou malé hlávěičky, oblíbené. c) K v ě t l í k nebo k a r f i o l (obr. karfiol Květlík 21.) dělá hned v prv­ prvObr. :t:!. Ubr. TI. ním 1úm roce na rozvět­ koMálu veném konci košťálu hojné pupeny květní, květ.ni, dužjsou též duž­ které jsou naté, a souvisí v ce­ celek, r11žice zvaný „růžice le k, zvaný 71 karfiolováu. K Yětlik karfiolová". Květlík je s t zelenina velnu zelenina velnu jest vážená. dtlJ ) PProkol1ct! r o k o I l C e (Broccoli) má též t.éž masit.é větve; u nás se pěstuje méně. zdužnatělé květenství, ale rozběhlé v jednotlivé jeclnotlivé masité velký jako u k e v (kedluben) 22. má ztlnstl_ý, košťál ztlustlý, velký jako ř ř ppf~hriulka, ř e h r á d k a , chl h lo p n í. — - FF ,"1 cc,hlopnl'. vvl'tvi~ka Č tv ičk a e• ŠI eŠ u lem i, *t t o p k a , i, Šefiule. ~eiule. •I setopka, Piulemi,

protisečné, lyrovitě protisečné, mrtnaté, lyrovitě listy trávozelené, mrtnaté, listy trávozelené, s podsrdčitj m spod­ dole srdčitým lodyžní vej čitopo illouhlé, dole lodyžní vejčitopodlouhlé,

2 , ccamµestris 1J N řepy jméno Naµus *j a p u s 1I jm én o ře p y ; ; 2i ampestris

1.I. polní. polní.

-17 — 17 -— lodyhu objhmijíci. objímající. Hrozen květní je s t za kvetu krátký kem lotlyhu jest. kr.hk,ý a hustý, hustf, otevřené květy sedí výše nežli poupata mladá (chocholik); kališní lupínky jsou jsou rovnovážně odstálé. Ollstálé. Odrůda s tenkým kofonem kořenem se pěstuje pro olejnatá semena jako á kk olej o l e j nnýf,, Odrihla jako i·ř e ppá odr11da love i·ř e ppa, kro uhli hodi odrůda s dnžnat_ým, dužnatým, tlustým kořenem sslově a , v o dr1 nnice, ice, o k rou h l í ccee a hodí dílem za pokrm, dílem za píci. se ,lilem Obr. 2li. 2(5. Hořčice Hořčice

černa Černá

1) (Melanosinapis cummmunis má Commmunis')

hnědá semena peprué clinli, Zz nidiž nichž :se se uílew dílem lisuje olej, l111ěuA :SťWtHUt, pe['rlltl l.Ohuti, ulej, upravuje koi·ennf, kořenný, peprný pepmý pr-íkrm, příkrm, zvaný „hoi·„liořdílem se uprnvuje čice" ěiceu (Senf). -— Hořčice Hořčice bila (Hinapis (Sinapis alba a lb a 22)) má semena bleděžlutá; semen je jic h se užívá jak o n u předešlé; st jejich jako pI-edešlé; je jest 3 cHHežita ), důležitá též v lékai-stvi. lékařství. -— Hořčice rolni rolní (S. arvensis arvensis3), pletab. 6. fig. 31., bývá v některých krajinách obecnou píevelí veli na polích mezi obilím. 4 pastoris«) Kokoška, pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris ) obr. 27., je jest c-m vysokou. s t jednoletá bylina s lodyhou asi 20 cm D olejší listy jso u sestaveny v přízemní růžici, peřenoDolejilíí j1mu rfižici, jsou jsou pei'·enočasto kracovité, ale též nedělené, celokraj11é, dilné, dílné, řas to kraccvité, celokrajné, nebo T u řfn . Tuřín. zubaté; výše na lodyze jsou objímavé a kopinaté. Květy K věty jsou drobné, b bílé; srdíčkovitý, úzkou příčkou pr-íěkou jsou ílé; plod krátký, srdíěkovitý, ost jest kfira je s t kr:isn_ý krásný strom, mající m ající i 20 nmi výšky; kmen je s t přímý, kůra hladk{t úhletln:'t, košatá. :Má rnbn )e1,,k)é hladká a koruna úhledná, Má pět.ila.loPné, pět.ilaločné, na rabu lesklé jejichž jsou listy, jejich ž laloky jso u chobotnato-laločuaté chobotnato-laločnaté nebo lunbozubé, hrubozubé, s la1Ů 1’ e llargos a r g o s i·. ř. čáp 22)) od o d oratissimus o r a t i s s i m u s I1 nejvonnčjší. n e jv o n n ě jš í, 33)) roseu& roseus ) l'e 1 rů žo v ý , 44)1 :;;ona z ó n a I1 pás. p ás, 5) H y p e r i c u m je jí staré sta ré jm én o . p e r f o r a t u s I1 rů:i.ov5·, 6) Hypericum jnji jméno. perforatus 6) a provrtanj, ace jméno javoru dee ss ř. platanu podobný. p ro v rtan ý , e) c e rr staré I. 1. jm éno ja v o r u ;; platan p l a t a n o ii d

— 33 — -33

á2. lůčky dlouze a jem ně zákoně itýrni. Z listn, Obr. 52. zakončitými. j6mně pi'i poranění mléčná hlavně z řapíků se roní při pi'ímých jsou šťáva. věty jso u ve vrcholičnatých, přímých Květy 11ťáva. K listím;; mají pfod listím latách a rozvíjejí se krátce před koruny bledě s t, že jest, bletlě žlutozelené. Zajímavo je má jav or trojí troji květy, obojaké, s tyčinkami javor i pestíky, prašné s tyčinkami pestiki'1 a tyěinkami bez pestíků pestíkové pest.ikové s pestíky bez tyčinek, a to vše na kvě­ všecl1 kvěrohrumadě. Ve všech jednom st.mrně pohromadě. je.1l11om stromě zajako tlo něhož jak tech je s t dole zelený terč, do o za­ tlole zel,m,ý jest pestíky; kalich pěti­ puštěny jso u tyčinky a pestiky; jsou mají lupenný, koruna pětilistá. Plody m ají 1llouhá dlouhá Javor křídla, je vítr snáze roznášel. -— Javor ki'itlla, aby je klen st jest 63., je klen (A. pseudoplatanus 11j,J, obr. 53., 20-26 m vysoký, s hladkou, statný strom 20—25 hnědou korou a široce rozloženou, hustou vstÍ'Íčné, pětilaločné, na jsou vstříěné, Listy korunou. L isty jsou jsou líci tmavě, na rubu rnl:,u sivě zelené; choboty jsou ostré, úkrojky zakoněité, vroubkozakunčité, nestejně vroubko­ vané věty se rozvíjejí až po vyKvěty vaně pilovité. K hrozpuěení listt\, listů, jsou jsou srovnány ve visutých hroz­ pučeni nech, clole dole složených, prodloužených. Kalich J a■•or vor m lé č . .1 ě tv ič k a B 'k v ě t y aII 6R[iiupln11m e £ š n p i n a m w• pod pod a'l n itk y fH'OStlt~. s r o s tlé , pr p r prui:-ip ra S ­ n(ky, ')'U kill n ík y , nwzi m ezi nimi n im i \vyn k á Cn Cn /C1u"=lkn č n ě lk a n a U b l hiznn. h iznn. -— ,.. F luek lu sk sa kalichem k a lic h e m 1,·. A'.

1*)) Cr C r a ccca c a je s t u Plíniajméno Plinia jín ěn o jůji; je jí ; 22)) fa f a bba a jest starolatinské jín ěn o bobu; 33)) Il een n ss I.1. jmtino jíněno čočky, čočky , jméno csculcn e s c u l c n tla a I.1. je d lá ; ') 4) 11isu111 p i s u m starti staré jeho je h o jm én o, jedlá; jm,'no, sativus s a t i v u s I. 1. setebnj'. setebný.

39 — -— 39-

velkéé polosnlčité, velk p olosrd čité, dole zubaté palisty; p a lís ty ; čepele čepele jsou Bjařm é, na konci zvětvenou jsou 1— l -3jarmé, k onci s ro rozvětvenou Koniny jsou úponkou. K o ru n y květní květní jso u bílé, semena sem ena kulovatá, k ulovatá, obyčejně bledě žlutá. H rách Hrách jest obecně obecně p pěstovaná jest, ěstovaná plodina polní; poln í; je h o semena sem ena jso u důležitým em . V za­ jeho jsou důležitj·m pokrm pokrmem. zahradách pěst.ují h rad ách p ěstují se odn°1tly odrůdy s velkj'mi, velkým i, slailkj·mi sladkým i semeny sem eny (cukrový (cukrovj' hrášek) a s velkým velkýmii lusky, jejich jejichž jest ž oplodí je st tlusté, křehké, bez vnit.řní vnitřní tuhé blanky. N Naa polích se seje st>j e též odrůda odrůda zvaná zvan á h. polm point nebo šerý Šerý 1P. (P . arvense a rv e n s e 1'), terá má pavézku fialovou a ), k která pavézkn fialo-von kři,lla jsou křídla nachová; n a ch o v á ; semena jso u poněkud hranatá, h ran atá, tečkovaná, tečk o v an á, tem nější b arv y . K lu temnější barvy. K jíd jídlu se nehodí, ale je s t dobrou pící. picí. jest

Hrachor luční ,Lat.hynu, pratensis ~,, luční (Lathyras -|, tab. st tah. 16. fig. 91., \H., je jest a mezi křovím hojný. Má plazivý oddenek, z něhož rostou hranaté ůponkami, do výšky; vfšky; listy jsou jsou jednojařmé, jednojai·mé, s úponkami, f l,r a mají palisty velké, kopinaté. Zlnté Žluté květy jsou jsou srovnány po 3-12 3— 12 ve stopkatých hroznech. -— 3 Hrachor lesní (L. silvestris 1, tab. 16. fig. 90., silvestris3), má lodyhy 1-2 1n dlouhé, položené, popínavé, 1—2 m široce křídlaté. křidlaté. Květy jsou bledě rt'1žové, růžové, sedí sedi v řiclkj·ch, řídkých, dlouze stopefoatých stopečnatých hroznech; rozroz­ v íje jí se v červenci a srpnu. H Hrachor víjejí rachor lesní se vyskytuje skoro v celé Evropě na keřnatých kefoatých stráních, na krnjích krajích lesů, i mezi ploty. --- Lecha jarní verans •b,,, tab. 16. fig. 92. obr. lil 61., jarm L. vernns ., má listy 2-4 j ahné, 2—4 ja řm é, bez úponek, pouze s krátkj krátký m hrotem. lirotem. V dubnu a květnu zdobí naše lesy na­ svými úhlednými květy, které jsou j sou zprvu nachové, pozdě­ jjii modré do zelena. v

všude na lukách lnkách lodyhy 30—90 30-00 cm e11i (,0 1,2,

Trnovník, Trnovmk. agát (Robinia pseudoacacia c ia ~) s) obr. 62., dorůstá až výšky ^ 20 m a kv~ty. kv~t pfeclu; pavézka, kfldla. jjako a k o mohutnj· mohutný Trnovnlt. Trnovník, VMviěka V Č tv ičk a es listy lis t y a k v ř ty . -— .A A k v č t •z p ř e d u ; ppr r p a v é z k a , i; kř k ř id la , li i l č~Junek, lu n e k . — V k včt - 1J kY,t hPz koruny, pl'ed nfí ty tyfinlm volná. . TVXA 1 ' k pz k o ru n y , K kalich, k a lic h , 997' T ttsl!inky y č in k y 111rostlt'.I, s r o s t l í , 1,1 bl blizna, b liz n a , p řed n č in k a v o ln á . -— C p e s tík , •• s~ťmc-nilc. e m e n ík . peHtik. st.rom. S t r o m . JMá V la lillu liz u a . -— D D tyl'inkov.A ty č in k o v á trublca tr u b k a ro z e v ř e n á , ÍO T v o ln á d e s á tá ty č in k a . -— E luRk. lu s k . 6C bblilua. roaevfenA, JOT volná desátá ty~inka. sty lichozpeliehozpeveičitvmi listkv tmitvmi nalistv. Květv bvvaií ve nnřhi v• Ě* nřeviylí-rfi řené- s- vejčit;i-mi líst.ky a trnit.ymi Květy Ye ve!léPl p!·ev1~!f"h o - j — j jpH-list.y, «/• — ' ~~+r h_p·H.1Í ~ velkém • * rpnr-h1 v‘ **"V hroznech, mají bílé, vonné korw1y, koruny, bohaté sladkj-m sladkým medem: medem; rozvíjejí se v čen-nn. červnu. Trnovník roste rost.e pf1vod.11ě původně v Revemí Severní Americe: Am erice: nyní se suzi sází u nás l1ojuě hojně kolem cest a v sasa­ ilech. dech. Roste rychle, jeho žlutozelené dřevo se hodí dobře ilobi·e na všeliké potřeby poti'eby hospodář­ hosp0Odobná *) p i r a e a ř. jm én o tavoln íka, u lm r i aa 1. p od obná;; 21 2) f i lI uum m I. 1. vlákno, p e n dd uu lIuu ss 1. I. vi sící, hlizky kořenové visi na tenkých v visicí, lák n e ch ;; 3t ar a r uu nn cc uu ss 1. ra d a ; vláknech I. kozí b brada; 4 4)) o in i n o ss i·. ř. víno, t her h e r oo oo ř. ř. honim; honim ; vínem vínein pokropená krotí prý každé divoké zvíře; z v íře ; b ii e nn-­ 6) epi n ií ss I.1. dvouletá ; 6) e p i ř. nad nad.. lobion 1 o b i o n r. šešulka šešu lk a ang-ustifolius a n i' u s t i f o l iů s I. 1. úzkolistý.

a,

5 5 -— -— 66

Tobolky pukají ve 4 chlopně a semena, která mají m ají chvostky z útl;ých útlých chloupkfl, chloupků, se roznášejí větrem daleko. Y V.. úzkolistá roste hojně na lesních pasekách a mj'timýti­ pi'1dě v Evropě střední a severní; kvete v červenci a srpnu. -— nách, hlavně na písčité půdě V. naV, chlupatá (E. hirsutum hirsutum 1')j má velké, nachové květy a listy dole v přeslenech, na­ střidavé, objímavé. Roste na mokré půdě v příkopech pr-ikopeťh kolem rybníkfl. hoře střídavé, rybníků. -— V. růžova 1 E. roseum*) roseum 2) má dlouhé listové i-apíky růžová (E. řapíky a drobné kvítky bleděri'1žové: bleděrůžové: roste potoků a v příkopech. pr-ikopech. -— éarovnik lutetiana kolem potoků Čarovník (Circaea lu tetiana33J, ), tab. 22. fig. 119., má lodyhy přímé, 60 ctn jsou cm vysoké; listy jso u útlé, vejčité, krátce zoubkované. Malé, dvoulupenný kalich, dva zprvu červené, později bílé kvítky sedí v hroznech; mají clvoulupenn;ý hluboce vykrojené korunní lístky a dvě tyčinky. Roste ve stínu lesním ve vll1kém vlhkém Ame­ ovzduší, v houštinách; kvete v červenci a srpnu. -— Fuchsie jsou keře z jižn jižníí Ameriky s úhlednými, ž kalich je s t též krásně zbarven. Pěstují úhledn;ými, hojnými květy, jejich jejichž jest se v květináčích obecně a všucle. všude. lůžko květní trnbkovitě trubkovitě prodloužené nad spodní semeník; Pupalkovite mají lfižko ua kraji trubky té je jest konma a tyčinky; na s t kalich, koruna tyčin ky; částky květ.ní květní bj"vají bývají _l)0 po rlvon, dvou, čtyi-ech, Jsou čtyřech, osmi. Jso u to byliny a keře s úhlednými květy, rostoucí ve všech dílech země.

K pupalkovitj·m ještě: pupalkovitým se druží je š tě : Kotvíce fTrapa (Trapa uatans natans4), Kotvice •), tab. 22. fig. 120., vzplývavá, vzpl;ývavá, lysá lyHá bylina s kořeny v bahně na dně podobají se provazeům listy ; pouot-ené ponořené rlně vod. Lodyhy poclobaji provazcům a mají dvoje listy; jsou zpeřené, vzplývající jsou vláknitě zpeí-ené, vzplývajicí na hladině mají kosníkovité kmmíkovité čepele a řapíky v hořejší části nafouklé. Plody jso u oi-echy ořechy se čtyřmi rohy, které vznikly ze zvět­ jsou šeného a ztvrdlého kalicha. Roste v tichých, stojatých vodách porůznu. po různu. Moučnatá jád ra z ořechů jso u jedlá. jádra jsou Stohstek přeslenatý (Myriophyllum (Myriophyllum verticillatum :i) s) má lodyhy 1-2 1— 2 m dlouhé, Stolístek dílem potopené, dílem z vody vystupující; listy jso jsou hřebenovitě peřenodílué u útlé, hřebenoví tě peřenodílné a sedí v přeslenech po pěti nebo šesti. Roste hojně v rybnících, touních tounich a příko­ _l)řiko­ pech. — - Truskavec (Hippnris vulgaris 6} roste též ve vodách; lodyhy lorlyhy květní má (Hippuris vulgaris6) přímé, jalo jalové Nepatrné, v é vzpl;ývajicí. vzplývající. Listy L isty čárkovité stojí po 8-12 8— 12 v _l)řeslenech. přeslenech. Nepatrné., zelené kvítky jsou bezokvětné a mají je jen jedné n po jed né tyčince.

33. 3 3 . Kyprejovité. Kyprej obecný, vrbice !Lythrum (Lythrum salicaria 1), 7), tab. ::!3. 23. fig. 121. má lodyhy čtyř­ hranné, jednoduché, vstříčnými, přisedlými, kopinatými. K věty jsou jeclnoduché, přímé, s listy vsti·íčnj"mi, přisecllýrni, kopinatj-mi. Květy jHon v hustých, přímých m ají úhledné, nachové koruny a 12 tyčinek. Roste přimj ch klasech; mají hojně v příkopech, pi·ikopech, na močálovitých lukách a v rákosí kolem rybníků; kvete od liojně 1 ), tab. 23. fig. 122., je září. -— KuHnec portu la8), s t malá by­ června do záři. Kuřinec kalužm (Peplis portula jest bylinka s lodyhou 8-10 8 — 10 cm dlouhou, položenou, se vst,řičnými, vstříčnými, opakvejčitými opakvej čitými listy. Kvítky sedí v úžlabí listů, jso jsou u maličké, rf1žové. růžové. Bývá hojný na bahnitých místech. místech, kolem rybníků rybní.ki'1 a na mokrých mokr;ých pažitech. 1) Hi I. rfižový; jest čarovná *) H i rsu r s u tu t u ss l. 1. chlupatý; ch lu p atý ; 1’)) rose r o s e uu ss 1. rů ž o v ý ; 3) k i r kk a ii aa ř. je s t čaro v n á bylina, O dysseovy druhy začarovala, začaro v ala, lu l u ttet e t iI aa nn aa dle L uu tt eet ti i aa,, starého kterou K ii rr k ee (Circe) Odysseovy jména kotvíce na I. vzplývajicí; jm én a Paříže; P a říž e ; 'l 4) trap t r a p a franc. franc.. k o tv ice k lezení lezeni po stromech, strom ech , n a tta a nn ss 1. v zp lý v ající; 11) °) mym yr ii ooii i·. verticillatus pi·eslenovit,5"; hip po kůi1, ura ř. i·. ocas, ř. IU.UUU, 1U.UUU, fyllon f y l l o n ř. list, v e r t i c i l l a t u s I. 1. p řeslen o vitý; &j ®) h ipp o ss ř. kůň, v u l g a r i s I. 1. obecný: o b ecn ý: 7) 7) lythron l y t h r o n ř. krev teko u cí z ra n , salix s a l i x I. 1. vrba, dle podoby listfi; listů ; vulgaris tekoucí ran, 8> 1. jm én o pry p ry šcP., šce, port p o r t uu lI aa I. 1. jm én o různých drobných bylin. M, p e p lI ii ss I. jméno jméno drobnfch bJ !in.

— 6 — - 566-

Tyk ykvicovité. 334. 4. T v i c o v ité . I Okurka {Cncumis (Cncumis sativns 1-lÍzemui přízemní mají jsou tě pěti dílné. jsou dlani dlanitě pětidílné. 100. Obr. IOU. Roste ve stinných horských lesích. -— horsk_ých Jarmanka (Astrantia 5 , tab. 25. j5. fig. maior *), 1 135., má též přízemní pI·izenrní listy dlani tě pěridílné dlanitě pětidílné;i květy i-;edi sedí v jedno-

Petržel. A k o ř e n .8e p říz e m n ím i lli.Idy; i s t y ; lk k o ř e n , pch Petrž1d. kofen pfín•mními kofen, ,n:h pnha lodyl,a plody p o š v a listová. lis t o v á . -— B lod yh a s kvl'ty, k v ě ty , plod y a lnlo d y žn ím i lh1ty. lis t y . -— C k v ě t ; Té e r ě , bi b l Llizna b liz n a 11, C k o­ d)·:lními kv~t; 1'~ tterl', ko1 ru n a . -— D plod p lod n e z ra lý , S eemenfk, s e m e n ík , T e r ě ,1 bbll runa. ne2rulý, 7 1é tterě blizny. Iii plod 1ralý. b liz n y . -— E z ra lý . A tla s ro~t.lin. ro fitlin . 2. vyd Atlas vyd..

Celar, hlizovitý příze mni CelBr, liliz o v itý kofen k o ř e n aa p ř íz e m ní listy. lis ty .

1) A i o n ř. celer. celer, App ion g r a v e 1I 8iln,•, silně, ole o l e nn ss gl'ave 2) c i c u tta I. vvonící; 1. o n icí; 2) a Jméjm é ­ no rozpuku u ťPlinia, iliiiia , v í­ 3 ) bus r oosu su s I. 1. je d o v a tý ;3) bus 1" jedovatý; r vůl. l e u r a ř. žeže­ ř vfil. p pleura r o t u n d i f o l i u s 1. bro, rotundifolius I. okrouhlolistý·; ") s a nna o k ro u h lo lis tý ;4) a rr ee l.1. léčiti, léčivá lé čiv á bylina; b y lin a. &) astron hvězda. an6) a s t r o n i·. ř. hvězda, ant io in a ii o ti O s ř. podobný, podob nf, lil Or

větší. I.1. větlií. 16 16

-

62 62 —

duchýc.h okolících okolicích s obaly bílými nebo červenav.-.A1 kkofen. lodyhy liety Kozi o ř e n . -— B Met č á s t lo d y h y •s li s ty a kk vvi'tnlmi ě tn ím i o k o lík y . — r o říz n u tý k v ě t ; *• ssemeem eokolíky. - C pproffznutý kv~t; 1 nník, ik , Ž la z n a ty ttt>rč, erč, C o r u n a ,1 bbll bbli2ny, liz n y , T yl'J.T žllaznaty C kkorun11 T tty--

Ro.zpuk Rozpuk Jlzlivj jizlivý.. .A A proffznutý p r o říz n u tý oddenrk o d d e n c k Od, v ni!m n ě m kokomůrky, po!lvy Hetov~. v~tvičkn m ů r k y , ppil p o ě v y lis t o v é . -— lJ B Jisl. l i s t . -— O v ě t v ič k a •s kvl'ty D n naf.ka. k v ě ty aa plody. p lo d y . -— D ažka.

nicich, příkopeúl1 Jest je je), obr. 212., pamětihodné tim, oln ě; množí se podélným dělením, jakob jakoby jejích y se ve dví rozštíply. V je jic h stěnách buněčných křemeni té hm hmoty; se usazuje mnoho křemenité oty; když odumrou, tu ústrojné součástky t>b r. ~li . kI-ernenitá hmota v po­ pose vytratí, ale křemenitá době úhledných panciřků zbývá na dně vody. Místy vznikly z takových rozsivkových zbytků mocné vrstvy sypkého jako nánosu, jak o rroz o z si s i vková v k o v á zzem e m uu Chotovín k o ttrypl rypl tovin a Františkových lázní, ja jako - Drobnohledné jin jiné u Bilíny. Biliny. — é řasy, jako 2rněnka zelená (Chlorococcus ja k o na př. zrněnka 6>, dělají dělaji zelené povlaky na holé viridis 6), zemi, na severní straně starých zdí, na kůfo stromův a na skalách. kůře

O b r. 211. Vfeteno,ika V ř e te n o v k a lClosterium ( ť l o s t e r i u i n lunnlR); lu n u la ); dv~jednobum~~n, d v č je d n o b u n ř ř n c1 Obr. r o s t lin y ve v e spAjeni. s p á je n í. -— Obr. O b r . 212. 212. Hvězdovité H v ě z d o v itá fe.ea ř a s a Ene.strum. E u a strm n . rostliny

2

Puchratka kadeřavá kadeřavě. (Chondrus . , .. crispus T}, J, ta tab. tig. má stélku CriSpUS b . 'l'i. ((. h g . 4431., o l., m á StélKU

3 ) kloster ') kruhovitý;~) volvne I. vváleti; i) Speira S p e i r a ř. ř. závitnice, gyros g y r o s ř. ř. ohnutý, kruhovitý; *) v o l v e r e 1. áleti; s) k lo ste r 6) d ř. měsíček; krásně, hvězda; 6) diatemno f. ro rozř. vřeteno. vřeteno, lu11ula l u n u l a I.1. m ě s íče k ; 44)) eu e u ř. ř. dobře, dobře, krásn ě, aaster s t e r řř hvězda; i a t e m n o ř. z­ 7) chondros řezá1·ám; viridis zelený; ř. chruplavka, řezávám ; 6j chlol'Os c h l o r o s ř. ř. zelen;ý, zelený, kokos k o k o s ř. ř. zrno, v i r i d i s I. 1, zelen ý; 7) c h o n d r o s ř. chruplavka,

s,

crisµus e r i s p u s I. 1. kadeřavf. kaileřavý.

-— 161 151 -— sploštěnou, čárkovitou čárkoví tou

nebo klínovitě rozšířenou, na konci několikrát vidličnatě dě­ lenou a zkadeřenou, 10-26 10—25 cm dlouhou. Jest Je s t růžová nebo bledě fialová, prosvitavá, chruplavč itá. Roste hojně v mořích kolem E Evropy; chruplavcitá. vropy; bývá na kamení přirostlá. Vybírají jjii z vody, perou a suší na slunci, při čemž vybledne; ve vroucí vodě nabubřÍ nabubří a mění se v rosol. Prodává se v lékárlékár­ Obr. 212. nách (perlový mech, haraghén) přimoi·­ haraghén);; v chudých přímoř­ ských krajích bývá pokrmem. -— Chaluha bublinatá bublínatá (Fucus vesiculosus 1'),), tab. 77. fig. 430., obr. 213., je plochá se silnějším st.i-ednim jehož je středním žebrem, po jehož stranách jsou jsou bubliny, vyplněné vzduchem. Na Na koncích větvi jsou klasoviw Čerstvá větví jso u klaso vité plodní ústroje. Čerstvá rostlina má barvu olivově zelenou, ale sušením zhnědne a zčerná zčernl jako ki'iže; kůže; bývá 10-100 10— 1 0 0 cm J e s t hojná v mol'-ich mořích podle Evropy západní dlouhá. Jest :llasy drob~. Ř a s y rozsivkov~ ro z s iv k o v é , 10 d ru h ů . a severm; severní; potřebuje se jjíí ku hnojeni hnojení a na vyrávyrá­ běni bacciferum \ 2), obr. 214., bývá bění sody, jodu a bromu. -— Ch. hroznatá (Rargassum (Sargassum baeciferum 1 m dlouhá; stélka podobá se tenkému, oblému prutu s kopinatými listy a stopkatými, kulatými m11chýřky, jest mšchýřky, v nichž je s t vzduch. V Atlantském oceaně, oceáně, na západ od ostrovi'i ostrovů Azorských, vznáší se těchto chaluh nesčetně mnoho ve vodě na ploše 60.000 čtverečných kilometri'i; jest kilom etrů; je s t to popo­ O br 213. Obr moře", které lodvěstné „sargassové mořeu, lod­ olumbovi považovali za zazaklené.níci K Kolumbovi zaklené. — C X . ... . -.. .. ... x •. . .. . ... .... 3) liepelatKa prstna (Lammana UepeiatKa prstlta (Laminana c1Ig1tata d ig ita ta3), 1 tab. 77. fig. 432., podobá se velkému, 0·6-6 fa0 ’6— 5 m dlouhému listu s dlouhým řakterý je píkem, kter_ý je dole rozdělen v la­ lakořenům a nahoře má loky podobné koreni'im čepel prstnatě dělenou, olivově zelenou. tlantJJest e s t hojná v severní části oceanu oceánu A Atlant­ o popela se též nabývá ského; z jejíh jejího sody, jodu jodu a chromu. chrómu. -— Porost P orost locikový la ctu ca 41), (Ulva lactuca ), tab. 77. fig. 433., má stélku lupenatou, až 0·5 0 5 m dlouhou, na krajích roztřepenou, jasně zelenou. Vy­ Vyskytuje -se *se hojně kolem Evropy a upraupra­ Chaluha bubllna1' bublinatá,1 a čá st, rostliny r o s t lin y v p o l. v e lik o s t i, ~ b l!áet část ěáet pol. velikosti, vuj vuj13ti se z ní ni chutný salát. ř ir . velikosti, v e lik o s ti, •e p lo d n í klasy. k la s y , dd b u b lin y . v ppfir. plodnl bubliny. 1

Řasy mají stélku rozmanitého tvaru vnějšího, ale vnitřní vnitřní ustrojení ustrojeni je s t vždy Řasy jest velmi jednoduché. Maji M ají v sobě vesměs listovou zeleň, přijímají přijím ají potravu neústrojnou, kterou samy za světla denního upravují ůstrojné. Množí se upravuji ve sloučeniny ústrojné. výtrusy, které v.znikají vznikají na rozmanitý zpi'isob; způsob; též dělením buněk vznikají noví jednotníci. Rasy některé se vyskytují též mimo vodu na mí­ Řasy jsou rostliny vodní, některé míé stech stinných, vlhkých. Některé Někt.eré mořské řasy vynikají obrovskými rozměřy, jin jiné jimii poseté, se podobá záhonfim nádhernými barva.mi, barvami, že dno mořské, mořské, jim záhonům kvě­ tinovým.

1')) Fucus F u c u s l. f y k o s i-. ř. řasa, rasa, vesicula v e s í c u l a I. l. měchýřek; m ě c h ý ře k ; 2) sarag-sso s a r a g s s o portugalské jm I. fykos jm.. řas, baccifer pr~tnatý;; 4) u ulva b a c c i f e r I. l. bobulonosný; 8s)) lamin l a m i n a l. lupen, digita d i g i t a tt uus s l. prstnatý l v a l. Jm, jm . mořské mořské rostliny, lactuca l a c t u c a ). l. locika, salát.

-— 162 152 —

2. Houby. a) «) Stopkovýtrusné. Stopkovýtrusné. 216., ečárka, žampion (Agancus (Agaricus campestris 'h tab. 79. fig. 445., obr. 215., Uhelka, ppečárka, bil_ý s hedmá klobouk a třeň. l o b o u k je s t zprvu polokulatý, později plošší, bílý jest Klobouk ti-eň. K jest bávným leskem, ř e ň nebo hloubek je s t oblý, vnitř plný. leskem,__ konečně nahnědlý; ttřeň jsou Na spodu klobouku jso u hojné lupínky, Obr. Ubr. 214. vybíhající paprskovitě od středu k obvodu, barvy zprvu bílé, potom růžové, fialové pojsou a konečně hnědé; u mladé houby jso u po­ kryty bílou blanou, zzávoj á v o j eem který se od m,, který zbýva na třeni kraje klobouku odtrhuje a zbývá jako r s t e n . Na povrchu lupínků paprs­ paprsprsten. jako p prodloužených kovitých je s t vrstva buněk prodloužených jest ve sstopky, t o p k y , na je jich ž koncích vznikají jejichž vytrusovýtrusy v,ýtrusy (obr. 216.); vrstva buněk výtruso'l'oto vše, co se nosných slově o u š k o . Toto slove rrouško. v obecném st jest obecném životě považuje za houbu, je vlastrú rostlina pouhým ústrojím ústrojím plodním, vlastní rozvšak má ma podobu útlých vláken, hustě roz­ větvených a spletených, která ja ko p od­ podjako h o u bhií se rozbíhají u hnijsou rozbíhaji v zemi, kde jso hou Obr. 215. Obr. 215.

Chaluhaa bubllnaté, h u h lln a tá ,lífts lis to v ý m i ,výtvory .v ý tv o ry a "s b u b lin o bublino• Jčástt "8 listovými Chaluh v itý m i m ě c h ý řk y . ml'chýfky. vitými

i)

jíc í látky latky útrojné. Uhelka roste v létě jící na lukách a pastvinách v celé Evropě, Asii, severní Americe, zvláště hojně tam, kde se pase dobytek. Jest J e s t velmi chutná; pěstuje se uměle, nejvíce v okolí Paříže, Pai·íže, zde též v podzemních místnostech ve tmě. Paprskovité lupínky rouškonosné m ají přečetně jin é houby, z nichž jso u ................... jsou jiné mají . »i • . i n 2 \ a. i , H(\ UUhella, helka, ppecérh ecá rk a vvppf1r. ř ir . vvclikoetl; e l i k o s t i ; n,'"jeet j e s t ppodlmubf o d h o u b í s8pplodlo d mellem, Václavka (A. di1ležity: d u l e ž l t y : Václdvkfl ( A . 111© 116U .S "), )j ttab. a b . 779. 9. nnicť!mi„ ic e m i, PJJ p r s t e n , *• m la d á hhouba. ouba. mlndé. prsten, fig. 448., s kloboukem tence dužnatým, dužnatJm, :fig. hrožlutohnědým; vyskytuje se ua na podzim v listnatých lesích, nejvíce bukových, bukov:ých, hro­ červená (A. muMuchomůrka Červená madně na hnijících pařezech s t jedlá.-— jedlá. - Muchomůrka jest pai-ezech a kořenech; je scarius 33), červeném klobouku roztroušené bílé, tab. 79. fig. 446., obr. 217., má na červeném ), tah. vypuklé skvrny: mladá houba je s t totiž obalena celá bílou p l a c h e t kkoouu,, která která plachet jest trha se později často stává na klobouku, a když se tento roztahuje, trhá hořejší často přetrhne; hořejší později přetrhne; a

melleus 2, m polní; 2) I. polní; Agaria, ccampestris >) g a r i k o s r. é n o jistý ch hub ze země a m p e s t r i s 1. elleu s země Agaria, jist:ých jméno r. jm Agarikos I) A moucha. l. mouch musea S) m barvy; 1. y; 3) u s e a 1. a. medové barv l. medové

-

153 153

se na kousky; dolejší lil'í1:y

B (obr. 249.). -— U jetele a štavele šťavele kyselého jsou listy trojčetné, t r o j č e t n é , ujirovce u jírovce (obr. 260,Jpětičetné 2 5 0 . ; p ě t i č e t n é a sedmisedm ič ě e t n é, u vlčinců, vléinců, konopí a jj.. jsou listy tM též dlanitě složené. Na listech rozeznává se líc a rub je.st zprvu rub:: líc jest obrácena ku větévoo, větévce, potom se však často točí za svět­ A li11t - B 8 lli11t kosoikovitý. - C O llist okrouhlý, dole l i s t trojhranný, t r o jh r a n n ý , znhRt.ý. z u h a tý . — is t k o s o ik o v itý . — is t o k ro u h lý , d ole lem; líc je jest s t lesklejší, sytěji srd~itý. B rd čity . Čepele jsou rovné, zelená. -—Óepelejsou hladké,jako kadeřavé hladké, j ako u hnišky, hrušky, nebo ssvraštěléjako v r a š t ě 1é j ako u jjabloně, abloně, křenu; k a d e ř a v é listy má jarmuz, varhánkovitě v a r h á n k o v i t ě skládané s k l á d a n é habr, kontryhel. -— Listy jsou buď lysé, l y s é , jako jako c h l u p a t é , drsné, drsné, p ýřité, p l s t n a t é . Zvláštni Zvláštní podobu u konvalinky, nebo jsou jsou chlupaté, pýřité, plstnaté. m ají trn t r u b k oovité v i t é listy u cibule. mají Obr. 245. .A

B

C

D D

E E

- C lliat brálo•itý. - D lis liatt kkopisťo­ A liat lia t led•ino"itý le d v in o v itý ,1 11e krajem k r a je m •rouhkova.ným. v ro u h k o v a n ý m . -— B 1iet l i s t aetfelo•itý. tře lo v itý . — is t h rá lo v itý . — o p is to ­ vi í ý . -— lt. B list l i s t z•pefeně p e ře n é p Č tik la n ý . vitý. p~tiklaný.

b y l i n n é , měkké, jako u lípy, někdy jsou ožoObyčejně jsou listy bylinné, jsou tuhé, k kožovité, jako u lociky, nebo d dužnaté, v i t é , jako u dubn, dubu, jindy zase šťavnaté, š ť a v n a t é , křehké, jako užnaté, tlusté, netřesků. tlru;té, jako uu rozchodníků a netřesktL U našich listnatých stromfi jen jedno léto, na zimu opastromů a keřfi keřů trvají listy jen opa­ dávají; vydávají ; u mnohých bylin hynou i s lodyhou na podzim; avšak u mnohých též vy­ přes zimu r,od pod sněhem. U O jehličnatých stromů trvají po více let, u borovice trvají pi-es opadávají až po t:ech třech letech, u smrku a jedle ještě později. Listy na podzemních pních, na spodu pňů nadzemních a na dolejší části čepeli a šlovou slovou větviček bývají malé, neúplné; jsou to pouhé pošvy listové bez čepelí š u p i n y . 8erli Sedí na pnich pních širokou spoclinou spodinou a nemívají zelené barvy. Sem náležejí šupiny.

-—

168 — 168

suknice cibulí, pošvo pošvovit.é n konvaline,k, rlělohy klíčků vité obaly listů u konvalinek, obaly pupenů a dělohy semenných. Niže porl Níže pod květy bývají listy též tvarem, velikostí, a někdy i barvou od lulu­ penů odchylné a slovon jména, jako šlovou listeny. l i s t e n y . Někdy mají m ají i zvláštní jm éna, jak o listence, listence, které sedí na květních stopkách, ob vy o b aa lly, y , zák z á k r oo v y a p. Obr. O br. 246. B

A 11

, -

B l i. I

t.ro!~ )'. -

('

C I t li

!) ,

D

1 hot

palisty. Na řapíku bývají často zvláštní lnpenovité výrostky, zvané p alisty. B ý v a jí zelené, velké, ja k o n hrachu, hrachon"i, hrachorů, menší jsou u vrb a šalvěje lékaI-ské, lékařské, Bývají jako jen u některých někter_ých list11, jako jabioní, u ri'lžÍ jsou biánité, u dubu a buku šupinovité jen listů, jak o u jabloni, rů žíjso u blámté, a brzy oparlaji. ki'ídlatý. opadají. List L ist pomerančovníku má řapík od palistů k ř í d l a t ý . U trnovníku jso u palisty pforněněny přeměněny v trny, u rdesen a šťovíki'1 šťovíků jsou otku. jsou jsou srostlé v b botku.

R oo zze jest buď e sst t aa vven e n íí listů na větévkách jest.buď v s ttří jako ř í ččné n é jak o u hvozdíků, hluchavek, šeříku, nebo přeslenovité jako u jalovce, svízelů, mahnek, p ř e s l e n o v i t é jako mařinek, t ř í d a v é , kde bývají listy zdánlivě jak o bez nebo sstřídavé, jako ladu a skladu roztroušeny, ale přece v určitém po­ poi·ádku jsou řádku jso u srovnány. ZákoZáko­ Obr. O br. 250. jich postavení hledá nitost v je jejich hlerlá se takto: takto : N aimačme od sspo­ puNaznačme o prv­ diny jistého jistého listu jak jako prvního po oblině větévky nejn ejkratší čáru k listu nejblíže vyššímu, od toho zase výše Obr. 24?. Pl'etrhávaně licl1ozpefeoý hramO b r. 247. P ř e tr h á v a n č lic lio z p e ře n ý list lis t b ram ­ horu. - ObP. b o ru . — O b r . :.!J8. 218. l.yroviUi L y r o v i t ě proUsc~ný p r o t i e o í n ý llist íe t (obr. 2úl.) 201.);; opilleme opíSeme aa výše v_ýše (vl,1·. h la v á č e obecného. o b e cn é h o . -— 0hr. O b r. 249. r a c o v itý list lis t hlnwáče 2J9. K Kracowitý šroubovnici. Hledejme v ni ní pampelilky. p a m p e liš k y . • I !JI) llol i "°' . spodinu listu, který nad prvým spOllinn prv_ým stojí v p přímce šronbovnice obešla kolem a kolik listů při ph ř í m c e a počítejme, kolikrát šroubovnice tom zastihla. Číslo Číslo prvé učiňme učii'une čitatelem, jjmenovatelem zlomku. Vykoná-h čitatelem, !lruht'I druhé jmenovatelem Vykoná-li se to u velkého počtu druhťt terl_y se najlll.ou / 3, druhů rostlin, tedy najdou větším dílem zlomky ½, V2 , 17s, 2/r,, %, 5/ , 8, % 3/s, 5/i3, 2 i atd. Jest Je s t to řada zlomků, ve které čitatel se rovná vždy součtu dvou 13 8'21 pI·edcházejicích čitatelů čitateli'1 a jmenovatel součtu sot1čtu dvou pfodchúzejících předcházejících předcházejících jmenovatelů. Zlomek 1k se vyskytuje u kosatce, 17a ostřice, "i/ %5 u dubu, hrušně, topolů, % u lnu, Zlomek½ /a u osti-ice, topoh°l, % jedlí, /21 / 13 kapusty, 88/ i» na šupinách smrků a jed lí, 13 ,3/ ai u borovice. tlélkovém směru v,ětévky Listy bývají ocl od sebe v délkovém větévky oddálené, nebo sblížené. Často n bylin jsou u země země sblíženy a sestaveny v hnston jnko n seilmiČasto u hustou rrf1žici. ů ž i c i , ja ko u sedmi­ Obr. 247.

Obr. 248.

O br. 249. Obr.

-— 169 -— krásy a chmlobinky. chudobinky. L isty p ř í z e m n i bývají často velikost.i velikostí i tvarem odchylné od List.y pi·izemni listfi zv011ku okrouhlolistého. listů lodyžních, l o d y ž n í c h , na př. u pryskyřníku prudkého a zvonku

Vedlejší ústroje. Mnohé rostliny mají m ají pně sice dlouhé, ale slabé, že samy sebe neunesou; aby se dostaly na světlo, bud buď se otáčejí šroubovitě jiných phpinaji šroubovité kolem jin ý ch (fazole), nebo uebo se připínají pI·ipinavj·mi na kftru kořínky připínavými kůru stromf1v, stromňv, zdě i O br 251. Obr ých rostlinách a tutu­ skály, anebo se pnou po jin jinj-ch Ůponky jsou jsou hých předmětech předmětech úpon ú p o n kkam a m ii.. Uponky provázkovité. ústroje tenké, pro vážko vité, které se snadno oviovi­ nuji kol tenkých předmětův, pi-eclmětův, čímž rostlinu k nim nují šroubovitě a rost­ rosttéměř l1vazuji; Uvazují; svinuji svinují se pak šroubovité bud přeměnou linu přitahují. přitahuji. Uponky Úponky vznikají buď přeměnou jako větviček, ja k o u révy vinné, nebo přeměnou části listových, jak jako částí o u hrachu, hrachorů, nebo ých částí rostlin. i z jin jiných U trnky, divoké hrušně, hlohu aj. a j. di-evdřevnatých rostlin ustávají některé větévky ve vzrl1vzrů­ stu a konči končí ostrým, pichlavým trnem t r n e m (obr. 252.i, 252.1, na němž bývají často listy i květy. -— U diišfálu, tm y angreštu a kaktovitých rostlin vznikají trny A p o s ta v e n í list~ lis t ů */ s. .A pm1te.Yenf •1~. z listů celých, u agátu z palistův, u bodláku B p po1111ta.weni o s ta v e n í llistů i s t ů 2/G• */G. z úkrojků listových. o s t n y na prutech růží, a j .. Ustny Ostny Od trnů třeba rozeznávati ostny růži, malin, chmele aj rostou pouze na povrchu, ua je snadno sloupnouti, a nepona místech nahodilj·ch, nahodilých, lze je nepo­ škodí se tím vnivni­ Obr. O br. 254. Obr. O br. 253. ti·ek, se kterým netřek, Obr. 252. jsou jso u ve vniterní souvislosti ja jako ko trny. -— Úkolem trnův i ostnft ostnů jest, chrániti rostliny pi-ecl po~kozováním před poškozováním zvěi·í. zvěří.

Pupeny. Pupeny. R o z lič n é tvarv tv a r y cchloupkll; h lo u p k ů ; o a chlup c lilu p je dno­ Rozli~né jcduodul'hý l'hlup widlil'natý: d u ch ý z kap-u111ty, k a p u s ty , b ch lu p v id liČ n a tý :

Pně i listy c h u d o b in k y , cc h v č z d o v itý clilou]Jck ch lo u p e k z chudobink,·, h"Vězdo,..1tý z mochny m o elin y popela"Vé. p o p e la v é , d" ěupiua š u p in a hvl'-zdo-vé. liv č z d o v á b r . ~52. 252. Yrč t é v k a trnky trn k y u k o n če n á tr nem . Vl'té~k" ukonč•ná tr11~m. obyčejně současně OObr. ( lu p t z hlosiny, h lo s in y , e lhunnty ž la z n a tv cehlup h lu p p osed u (lupt posedu kopfi"Y, mlad,· / žlaliavý a h a v ý ,-,]dup c h lu p k o p ř iv y , *gg n ila d v 0F1-teu o s te u O b r. 253. líč íc í puJJen p up en oseje. o s e je , lib pupen, p u p e n , n iíupina š u p in a • •, Obr. 2!,8. K Kli~ící rozvinují; zprvu se rozvmnJI; vAe ostny z celimcle; h m e le ; v š e zzv~t§ené; v ě tše n é ; h o s tn y šl;ipkové ip k o v é v ptir. p r ir . weliko11ti. v e lik o s t i. bývá na zkrácené větévce mnoho mladých okol­ mlad;ých lístků těsně na sobě složeno, a teprvé za přiměřených okolností natahuje se větévka a rozvíjejí se listy. Zkrácená větévka, obalená mladj·mi mladými nosti u p e n (očko). lístky, čekající na probuzení, probuzeni, nazývá se p pupen s t konec prutu nebo větévky, nebo Úžlabí úžlabí listf1v. listňv. Pravidelné místo pro pupeny je j est Z pupenů p u p e n ů konečných k o n e č n ý c h roste pokračování prutů v původním směru, pupenů v směm, z pupenův l i ž l a b n í c l i pak vynikají větévky pobočné. Někdynarf1staji Někdy narůstají pupeny i jinde, mimo ůžlabnich prutův a mimo úžlabí upeny n a h o d i l é (adventivní). konec prntův Úžlabí listové; to jsou j sou p pupeny nahodilé

„

A tln s r o s t lin . 2. v y d .

iP.

4 :0

- 170 — 170 — Bývaj1 koi'enech ti"ešní, B ývají na starých kořenech třešní, švestek, osy o s ykk aj. a j . stromův, kcle vyrůstají z nich kde vyrf1staji odnože. - Úžlabní Úžhilmi pupeny nerozvinuji nerozvinují se vždy, nýbrž mnohé ostávaji, o dnože. — ostávají, ja k jsou, jak jako pici očka, jak o sp ící o č k a , a probouzejí se často velmi pozdě, když kuyž na př. stromům byly ostatní pupeny odi'mty (sefozávání větvi u lip, topol!iv odňaty (seřezávání topolův a j.). Někdy se probouzejí j.1. Někcly pod korou a ve dřevě tli'evě v y starších stromech ve velkém počtu a jsou jsou příčinou kou­ boulovitých nádorů na Obr. 255. kmenech k m en ech sstarých ta r ý c h lip, jilm ův a ořejilmův oře­ C b o šákův. Od obyčej­ ných pupenů neboli oček, z nichž vyrů­ jen stají je n listnaté pmty, rozeznávají pruty, se p o u pp aatta, a , ze Scliemntické květů. S c h e m a t ic k é obra.zy o b ra z y k v ě t u . a ee s e @emenfkem s e m e n ík e m evrchnfm, s v rc h n ím , ,. /* ee s e seemeníkem e m e n ík e m spodním, s p o d n ím , e~ ee se kterých rozvi­ kter;ých se rozvisemeníkem s e m e n ík e m polosporlním. p o lo sp o d n ím . nuji květy. -— Za pupeny možno považovati i cibule. Zdužnatělé Ztlnžnatělé pupeny v paždí listů liliových, zdužnatělá květní u česnekův, česneln"iv, zdužnatělá oi:\ka zdužnatělá poupata květní očka v paždi paždí listův hstův orseje (obr. 253.) a jin jiné é pupeny po odděleni Ollclěleni od matečné mat,ečné rostliny Obr. 256. Obr. 257. a vyrůstají vyrůstají v nové jednotníky. a

Chloupky.

O br. 258. Obr.

Obr. 2~6. K Kv~t O b r. 266. vět p r y sk y řn ík u pryokyřniku a lic h e m 6b a korunou k o ru n o u a. a. es kkalichem O b r. 257. K v ě t kopytnlku k o p y tn lk u •s Obr. Květ je dnodu c h ý m okvl!tlm. o k v ě th n . jednod uchým nl\P_.. w 2f,R. Kvllt 11.111•11, c. .. k lrAnl»r s. K v í t slSZU, "'

N a povrchu rostlin jso jsou Na u hojným, ano obecným zjevem chloupky jim příbuzné ústroje. Chloupky c h l o u p k y a jim C h l o u p k y (obr. 254.> 254., ve vlastním smyslu slova jsou tenké a ohebné, bývají jedno­ jednoduché, vidličnaté, nebo i hvězdovitě rozvětvené. Měkké a velmi dlouhé ba dloidié chloupky slovou šlovou v lln n aa,, b a vv lIn n aa;; ze spletených vláken bavlny vzniká plstnatý povlak na rubu mbu mnohých listův. Tuhé, neohebné chloupky slov on šštětiny; šlovou t ě t i n y ; složitější, složitějši, široké výtvory slovou tlustéapichlavéjsou šlovou lupty l u p t y a šupiny, š u p i n y , tlusté a pichlavé jso u ostny. ostny. Ž lazŽlaznaté 11 a t é chlupy mají na 11 a konci malé hlavičky a vyluěnji vylučují zvláštní šfávn; šřávu; žahavé ž a h a v é chlupy mají konce ostré, ale křehké, že se při vniknut,í ulamují; vniknutí do naší kůže ulam ují; z nich vniká do rány ostrá štáva.

K vv ěět ty. y .

Rostliny Kvetne kvetné mají mBJI Kv xujsruny ě t y . Jso u to ústroje, Květy. Jsou ustroje, v nichž vzuikaji semena ku rozmnožování rostlin. K vznikají Květy u listy, vět,y jso jsou přeměněné a dohromady sestavené na společné věwvce větévce (ose) tak, aby ku vzniku semen pomáhaly. Větévka, nesoucí listy květní, bývá na konci rozs1rena Ůž rozšířena v 1l ů ž k oo (obr. 266.), 255.), a na něm jsou sestaveny části květní v tomto pořádku: střed zaujímá p e s tt íí kk ,, kolem něho jsou pořádku: y čč iinn kkyy,, potom k oo-­ jsou tty jest kalich. rru u nn aa a vně je st k a l i c h . Semena vznikají v pest.íku, ale jen jen tenkráte, když jejich vajíčka, je jic h zárodky, v a j í č k a , byly uvedeny ve styk s obsahem p e l u , který se dělá pelu, v tyčinkách. tyčinkách. Protože bez splnění této podmínky se semena nevyvinou, jso u tyčinky jsou a pestíky po dss tta mi, pod a tt nnýým i , nevyhnutelnými částkami květními. Kalich K alich a koruna obaluji vnitřní části květův a jso jsou jim ochranou proti nepohodám živelním i proti obalují u jim lic h , li b k o r u n a , c,:. v n ě jš í lich, koruna, vn~jši kaliěek. k a líš e k .

-— 171 -—

Jsou vfljíčky. Jsou škůdcům aby pel se dostal ve styk s vajíčky. pomáhaji, ahy oli!eYnlku. o lš e v n ík u . javoru. plorl Hozpadavý - 4 K jilmu. nažka nami a jiným jinýmii překáž­ pr ašníky, kami. Tu hmyz, dobývaje se dovnitř, nevyhnutelně zavaditi musí buď o prašníky, - Rostliny a naloží na sebe pel. nebo jinde jincle o blizny, na které pel přinesený skládá. — Rostliny libou vůní. Rostliny lákají hmyz 33 daleka nápadnými, pestrými a nádhernými květy a líbou s květy nádhernými :a nepravidelnými snad vesměs n:idhernými většinou, s květy souměrnými 1a rlrnhem určitým druhem jen zúrorlněn je býti zúrodněn potřebují n určitým určitý druh rostlinný být,i m11že určitý potfobují hmyzu. Často může vstavačoviitých. hmyzu, ja k to poznáno zejména u rostlin vstavačovitých. jak

C)

Plody. P lody. květu jest Vyprášením pelu z prášníknv a zachycením ho na blizně je s t úkol květu usychají, tyči][lky; z ěásti ky; blizny a čnělky konina, a po ní tyčin rlokončen. Tu opadává koruna, části dokončen. který a posléze upadává, anebo zasýchá i kalich; zpravidla ostává pouze semeník, který Oplodí jsou ssemena. roste a dospivá dospívá v p l o d . Na plodu je s t vně op o p llodi o d í a vnitř jsou emena. jest plod. jsou: bývá při uzrání buď u c h é , nebo dužnaté. Suché plody jso u: bud' ssuché, při auzrání aj.; a) Pukavé, P ujako k a v étobolky , jak o t o ub omaků, l k y uhvozdíků, maků, hvozdíků, violek, blínu j . ; při uzrání violek, blínu dirky, blizny hvězdovité cípy pukají dírky, zpf1sob ; u maku otvírají se pod pnkají na rozličný způsob; u karafiátu vršíček tobolky puká v pět cípů, cípf1, tobolka violky rozvírá se ve tři mají pivo11ka, oměj a příbuzné m - Blatouch, pivoňka, „chlopněu, n blínu odskakuje víčko. — ají

-— 177 -— měchýřek m ě c h ý ř e k nafoukly, nalouklý, pukající se jedním švem; 1usk l u s k u luštinatých puká ve dvou švech proti sobě š e š u 1l k aa u křížatých je je rozdělena pří(5kou příčkou ve dvě dutiny; při uzrání oddělují se obě poloviny oplodí od příčky.

b) R oozzppadavé a d a v é plody při uzrání děli dělí se celé n:a ma tolik dílfiv, dílův, kolik mají v sobě semen; semena nezbavuji nezbavují se oplodí, jako jako u plodů plodfi pukavých, nýbrž ostávají částkou plodu stále obaleny a slovou šlovou obecně ttvrdky. v r d k y . Takové plody jsou u slezovitých, v itý c h , dnmoli11tých, d r s n o lis tý c li, py11kn.tých, p y s k a tý c h , kakm,tovitých, k a k o s to v itý c h , o k o liě n a t ý c h a o s t l i n ; též té ž některé, n ě k te r é okoličrn,tfch „ j.j . rrm,Llin; lusky a šešule nepukají, nýbrž rozpadají se. c) Nepukavé N e p u k a v é plody jsou jednosemenné, u kterých ostává oplodí celé, celé? a plod vypadá jako semeno. Sem náleží obil o b i l kk aa trav, vi s t oplodí s po­ u které je jest povrchem semene srostlé, o oříšek lislky a j., kde je ř í š e k u žaludu (obr. 277.), lísky s t oplodí jest dřevnaté, tvrdé, ale volné. N Nažka a ž k a nebo hol h o l é n kk aa má též oplodí volné, ale měkké, tenké, jak jako o u složnokvětých. P lody dužnaté jso jsou: Plody u : Peckovice P e c k o v i c e u mandloňovitý,ch, mandloňovitých, u vlašského ořechu; Obr. 279.

Obr. 278.

Kll~ld Zrno K líč íc í pleniee. pfien ice. I. t. Z r n o pleni~né p šen ič n é 0, profl,nutt!. p r o říz n u té . I. 2. Totél T o té ž kdyl když kll~enl pokrolilo. k líč e n í p o k r o č ilo . li 8 Zrno Z rn o p š e n ič n é klllld, k líč íc í, pohled p o h led 'Onl!jli. vnější^ plenilnt! 4 ToléJ T o t é i po•d1ji. p o z d ě ji. -— •a lila"ODI h la v n í koffnek, k o ř fn e k , k te r ý bny b rz y uhyne. za h y n e . který n íč e k , •c dl!loha, d ě lo h a , d pupeo, pupen, eo p o š v a koFenovi, kořen ov á, J / bllek b fle k aese­ 6b p pnluk, polva menný, m en n ý , ti g alupka. s lu p k a , a, oj a2 v e d le jš í k o ř in k y , kkteré te ré v y n ik a jí dole d ole a, vedlcjil koffnky, vynikajf na pnllku, kdyl h hlavni na p n íč k u , když la v n í koffnek k o ř fn e k sahynul. z a h y n u l.

kliHd Il k líč íc í ttfelell. ř e š e ň . 11. kkliHd líč íc í h rá c h . IIII II k líč íc í p š e n ic e . hrith. kll~l•I pleni••· IV. kklflld líč íc í b orov ice.,.. — o řfn e k , fc n íč e k , ce d ěloh y , borovice - a kkoffnek, 6 p pnl~ck, dl!lohy, d lu p e n y {pupen (p u p en u IIV.). V .) . lupeny

jest je s t to plod jednosemenný. Semeno vez1 vězí v tvrdé pecce, a ta vězí v šfavnaté šťavnaté dužině, kryté vně slupkou. Malina je s t složená peckovice. — o b urni lle e má několik, i mnoho jest -- B Bob semen, vězících be2prostředně bezprostředně v dužině; bobuli má réva vinná, vin:ná, rybíz, citron, okurka a jj.. Někdy při vzniku plodu účastní se vedle semeníku i jin é části květu, jako jiné jako obaly květní nebo lt'lžko; tu vznikají lůžko: vznikaií Dlodv o b o l n é . iako m a l v i c e u iabloňoplody ob o ln é, jako malvice jabloňo­ %• / C 1 J ( O - - - - - - J vitých, jjahoda ahoda u n jahodníku, šípek š í p e k u růži. růží. H r o m a d n é plody p l o d y vyvíjejí se Hromadné společně z květfi, květů, sestavených v hustém květenství, květenstvi, spolu ::s s listeny nebo s okvětím, jako jak o šiška š i š k a u borovice, moruše, fik fík a j. j.

Sem ena, Semena. Na semeni se rozeznává vně osemení o s e m e n í (slupka), vnitř á d r o . Základem ,mitř jjádro. jest jádra je s t kliček, k l í č e k , totiž mladá rostlinka, složená z kořínku, pníčku, pupenu a listů, listfi, zvaných dělohy. d ě l o h y . U hrachu, fazole, jabloně, lnu, dubu aj. a j. jsou dělohy tlusté, tvrdé, plné látek, uschovaných jako výživa pro mladou rostlinku dotud, dokud nene­ bude samo sto, potravu samo ze země a ze vzduchu přijím ati a sobě upravovati. přiji.mati A t la i ro■ ro s tlin S. vyd. v yd . 46 Alia■ tlin,. I!.

27tí.), palem, okolíčnatýcli s t klíček maličký a V semenech obilných (obr. 271:S.), okolíčnatých a j. j. je jest na něm též; zásoba potravy pro mladou rostlinku je jest s t uložena ve zvláštním tělese, zvaném bílek jsou semena b bílečná bezbílečná. b í le k semenný. s e m e n n ý . Poclle Podle toho jsou í leěná a b ezbíleěná. klíěiti, jest t.řeba, třeba, aby leželo ve vlhku při -— Má-li zralé semeno klíčiti, pr-i náležité teplotě; té době klíček probouzí a natahuje (obr. 278. a 279.). tu se v jis jisté 2W.). Nejprvé proráží osemení kor-ínek kořínek a vniká r1o do země svisle dolů; potom se narovnává pníček. Dělohy buď v zemi ostávají (hrách), nebo se zdvihají nad zem (třešeň); (tI-ešeň ) ; někdy jsou jsou zelené jak o pupeny, ačkoli se od nich liší tvarem (svlačec). — Schopnost klíčiti (klíčivost) jako - 8chopnost trvá u některých semen v suchu chovaných velmi dlouho (obili (obilí z hrobů hrobfi staroegyptských), jincly jen několik týdnův, ano dnův, jako jako n u jílmův jilmfiv a vrb. Některá egyptskýcli), jindy semena po zasetí vzklíčí brzy, řepka za 7 dní, žito za 10 dni; jiná cléle v zemi dní ; jin á musí déle spuchří je jic h tuhá slupka, jako ležeti, nežli spuchr-i jejich jako jádra ovocných ovocn;ých stromů, stromi°l, šípku šipku a j. j. dělohy

Rozdělení rostlin.

Jak květn_ými nebo Ja k již clřive dříve podotknuto, činí se rozdíl mezi rostlinami květnými snu bnými. jj evno e v n o ssnu n u bnými b n ý m i a rostlinami bezkvětnými, bezkvětnýini, ttaj a j no sn ub n ý m i . U jevnosnubných je uprostřed květu pestík, který uzavírá v dutině semeníkové vajíčka. Ale jsou jsou je rostliny jevnosnubné, které mají místo pestíku jen jen plochý list, na němž sedí vava­ jíčka nýbd přímo pr-imo na vajíč k a nepokrytá, nahá. U nich nepadá pelové zrno na bliznu, nýbrž va­ jíčko, do clirky krytosemenné dirky klové. Podle toho se děli rostliny jevnosnubné na k r y to s e m e n né o ssemenné e m e n n é s vajíčky na plodos vajíčky zavřenými vnitř v semeníku a na n naa h ho krytosemennýcli rostlin listu plochém, nekrytými v dutině semeníkové. Klíček u krytosemenných má budjeclinou bucf jjeclnoclěložné, dvojbud jedinou dělohu, nebo tlvě: dvě: clle dle toho jsou bud e d n o d ě l o žné, nebo d vojděložné. clěloh. d ě l o ž n é . Klíček nahosemenných mívá dvě i více děloh.

OBSAH. Strnna Strana

RoRtliny Rostliny ievno1111ulmé, jevnosnubné, kr!ffORl'mennr krytnxcmennř JM m jd člo ž n é................................ A. 1.h11ljdéloiné P r y s k y r n ík o v ité ................................ 1. Pryskyřnikovité D H š tá lo v ité .......................................... 2. Di-išťálovité L e k n í n o v i t é ...................................... 3. Lekninovité M a k o v ité ................................................ 4. l\lakovité 5. Dýmmvkovité D ý m m v k o v ité ..................................... K i íž a t é ........................................................ 6. Kiižalé. C i s t o v i t é .................................................. 7. Cistovité R ý t o v i t é .................................................. 8. Rýtovité V iolkovité ........................................... 9. Violkovité R o s n í č k o v í t é ..................................... I10. li. Hosničkovilé V í t o d o v i t é ............................................. 11. Vílo elatior 43 farin o sa 8J. 83. 43 222:1 25 •» farlnos11. 43 •» offici nalis 83. 43 officinalis 4 3 223 prunella vulgaris 99. 54 5 4 292 9/i prunus arm prumus en iaca 47. 17 94 armeniaca 47. 17 17 91; cerasut1 45. » cerasu s 45. 17 96 »• ddomestica o m estica 45. 17 95 ti5. 17 »• padus 1 8 97 18 padus 46. 46. pteris pteriis aquilina aqu ilin a 144. 776 6 426 U4. 42G p u ccin ia 155. puccinia pulicaria p u licaria dysenterica d y sen te rica 72. 31 165 tG5 pulmonaria oflicinalis pulm onaria officinalis 88. 47 250 47 pulsa.tilla p u lsatilla vulgaris 4. 1 33 Qucrcus pedunculata. Queircus p ed u n cu lata 1110. lll. 6612 2 33G 330 Ranunculus R an u n cu lu s a.cris a cris 1. II 6 sativus raphanus sativ u s 19. 55 25 2U. reseda 20. 77 41 rhamnus rham nus ccathartica a th a rtica 37. 1a 13 70 w rhimmthus maior rh in anthu s m aior 05. 562 2 277 2í7

rhOuGuendrcn F F U g irhoJ.ouendron íeferrug1neum 82. neum ribeB grossularia rib es g ro ssu laria 58. •» rubrum rubrum 58. ricin uuss 107. robimia robi1nia 39. rosa arvensis arv en sis 53. can in a 53. •» canine. rub i a tin tinctorum ru bia ctoru m 68. rubus idaeus 52. plica.tuss 53. o plicatu rumex rum ex aacetosa c e to s a 104 1M t• aacetosella c e to se lla 104. ru ta 36. rula

442 2 24 24 24 24

220 12!! 129 128 12f!

2 0 100 20 1 9 105 19 2 8 148 28 2 1 112 21 2 1 113 21 5577 314 567 7 315

Saaccharomyces S cch a ro m y ce 8 159. sacch aru m 134. saccharum sagi1ttaria sagittaefolia sa g itta ria sag ittaefo lia

H8. 118.

saguis 116. sagulB H6. salix capraea ca p ra e a 111. 11 I. •» fragilis 111. H t. •» pentandra p en tan d ra 111. H 1. n n l-v rln flO a a i v i o uffiuina.li~ U l U O l l i a i l S UR J 70salvia. •* pra.tensis praten sis 97. samhucus sam b u cu s 66. sanguisorba sangu isorb a 52. sanicula tit. sa n icu la 61. sap o n aria 24. saponaria sargassum t5t. sargassu m 151. sarothamnus vulgaris sarotham n us v u lgaris 42. 42.. s a tu re ja 99. satureja saxifrag a aizoides saxiliraga ai'.zoides 59. 59. granulata58. »:1 J g ran u lata58. :1 oppositifolia » 59„ 59.. . sca b io sa arvensis arv ensis 70. scabiosa schizotheca patula sch izo tlie ca patu la 1U2. 102.

6 4 347 64

6 3 :139 339 63 6 2 338 62 6 2 327 62 C O C lO t G O 2~ SLCt*) 68 5 3 286 53 2 7 145 27

1 4 75 14 2 4 131 24 24 2 4 13:! 132

130 1JU 157 57 5 7 313

224 4 29 29

scilla bifolia 12!1. 69 128. 6 9 376 scirpus lacustris lacu stris t36. 136. 70 7 0 382 scleranthussan annuus !01l 56 scleranthu nu u sIO 5 6 310 scolopendri"um scolopendrium vulgare 144. 54 5 4 293 scorzo n erah isp an ica77 3 7 195 scorzonerahispanica 77 37 scrop h u larian od osa 97. 51 270 scrophularianodosa scutellaria scu tellaria g-alerieulata galericu lata 5 4 293 99. 54 secale 71 394 se c a le cereale c ere a le 135. ,rndnrn sedům acre 57. 223 3 12íi 126 57. 223 •b telephium ;,7. 3 125 sempervivum sem pervivum 57. 224 4 127 senecio sen ecío erucaefolius74. 334 4 179 178 3 3 17R •» 33 vulgaris 74. serratula tinctoria 5 184 serra tu la tin ctoria 75 335 setaria 133. silene 24, sinapis 17 siphonia 106 sisym brium 14. sisymbrium smilacina sm ilacina 125. 9 262 solanum solanuin dulcamara dulcarnara 91. 449 449 9 263 nigrurr. fl91. •» nigrum I. tuberosum •» tuĎerosum 90. no. 5500 265 443 3 227 soldanella sold anella alpina R3 83 163 solidagovirgaaurea72. solidago virga aurea 72. 31 11:i3 sonťhus laevis 78. 338 8 200 sonehus sorbus aria 19 101 aría 50. •» eucuparia 50. 18 100 sorp-hum 133. sorghum spari.:-anium sparganium ramosum 1115. lfi. 64 6 4 344 soeculariasoeculum8U. 40 21 t sD eculariasD eculum 80.4 0 211 sphagnum squal'rORum squai-rosum 148. 77 7 7 428 spinacia sp in acia 102. 222 2 116 spiraea sp iraea 54. stachys stach v s germanlca germ aruca !17. 97. 55 5 5 296 55 recta 9i'. 97. 5 5 298 •» 5 5 297 55 •» silvatica 97.

staphylea pinnata stap hylea p innata 36 stellaria 25. sten ophragm a 14. stenophragma sticta stic ta pulmonacea pu lm onacea 158. stictina s tictin a silvatica silv atica 158. stipa 132. su cissa pratensis 70. sucissa sym p horicarpus 66. symphoricarpus sym phytum officinale symphytum 90. ‘ *90. syringa vulgaris 86.

12 10 10

ti9 69 fi4 54

78 7 8 HU 440 4119 778 8 439 229 9 152 Hi2

48 4 8 2fi5 255 444 4 2B4 234

Tanacetum vul~are 84. 32 T an acetu m vulgare 32 taraxacum tarax acu m officinale 78. 38 38 taxu taxuss 141. teucyum chamaedrys teucyum cham aed rys 99. 556 6 thalictrum th alictru m aquilegiaeaqu ilegiae­ folium 5. 1 thea th ea 271 27) th eo brom a 28. theobroma thlasp1 arvense thlaspi arv ense 17. 7 th u ja 141. thuja thymuschamaedrys thymus cham aed rys 90. 53 53 ulmifolia 10 tilía ulm ifolia 26. 10 tilletia 155. tílletia tragopogon trag op o go n pratem,is pratensis 77 337 7 trapa, n atan s 55 222 2 trapa. natans trientalis trien talis europaea eu rop aea 84. 44 44 trifolium arvense arv en se 49 15 pratense •» pratense 40. 40. 14 14 »» rubens 41. ru bens 41. 13 triticum dicoccum triticu m d ico ccu m 135 71 m o n o co ccu m l35. 135. 71 •» monococcum •» spelta sp elta ·135. 135. 71 •» vulgare 124. 71 trollius tro lliu s europaeus 5. 22 tropaeolum 35. tu b er melanosporum inelanosporum tuber 156. 880 0

12 1~ 172 201

305

2 319 39 ;?g7 287 fa6 56 Hl4 194 120 1~'.U 231t 232 ~;2 82 80 80

n 74

392 393 3~13 391 390 8

4f,8 458

tulipa 126. tussilago farfara 70. typ lia latifo lia 115. typha latifolia Ulex europaeus europ aeu s 43. ulmus ulm us campes.J;ris cam p esíris 113. ulmus effusa 113. ulva laetuca la e tu ca 151. urtica u rtica 107. barbata usnea b a rb a ta 158. ustilago 155.

30 3 0 160 6 4 343 64 13 71 60 6 0 328 60 6 0 320 77 77 433 78 7 8 436

Vacciniummyrtillus8U. V accinium m y rtillu s 8 0 . 41 uliginosum •» uligrnosum 80. 41 vacciniumvitisidaea80. v accin iu m v itisid ae a80. 41 valeriana 28 v alerian a officinalis 69. 28 valerianellaolitoria69. 29 v alerian ella oli to ria 69. 29 v anilla 121. vanilla 69 veratrum veratrum album 129. 69 verbascum 50 v erbascum 94. 50 v erb en a officinalis lllll. 100. 56 verbena 56 veronica v e ro n ica arvensis arv en sis !J4. 94. 51 •» officinalis fJ~. 94. 51 27 viburnum opulus 67. 27 vicia 37. 16 victoria v icto ria 10. vin ca minor m inor 86. 445 5 vinca vincetoxicum vin cetoxicu m officinalc officinale 45 86. 45 viola 8 v iola odorata o d o ra ta 20. „o tricolor 8 trico lo r 21. viscaria visc.aria 25. 26 26 viscum album 65. li viniíera 311. 11 vitis vinifera 34. volvox 150.

212 212. ':.!13 213 214 151 153 378 267 307 274 275 146 88 237

238 42 4::1 43 112 142 (jj 63

Y u cca 129. Yucca Z ea mais m ais 134. Zea zingiber 121.

71 386

})eznam Seznam vyobrazených rostlin. Tab. 1. 1 Plamenek plotni (Clematis vitalba, "'aldrcbe), Waldrebe), vě­ vč­ ti'•vlm kn".·ty (a) a s plody tévka s květy plorly (b). ?. orhčkolistá Tbalictrum Thalictrum nquilegiaPfolium, 2. Žlufucha orličkolistá aquilegiacfolium, \Wiesenraute). \' Íťsenrau te~ 3. Konikhir. Konikler, obe~(Pulsatilla obepnft (Pulsatilla ,·ulgaris, vulgaris, gemeine Kuhschelle). schelle). ~- Hlaváček Hlaváček letm 4. letni (Adonis aestivalis, Sommer Adonis). ;>. Myši ocásek (\Iyosurus 5. (Myosurus minimus, Mauseschwanz) Mausesehvvanz) ft Pryskyřmk H.anunculus acris, scharfer 6. Pryskyřmk prudký 1 ^tanunculus IIlahnenfuss). lahnenfuss).

Tab. 22.. 7. Blatouch (Caltha palustris, palustri:;;, Dotterblumc). 8 Upolm západm západní t1'rolliu:; (Trollius curopaeus, europaeus, Trollblume). U. Čemeřice černa 9, Čemeřice černá (llc-llchorus (llolleborus niger, sch,\arze schwarze Nieswurz)wurz). I O. Černucha Černucha polní polm Kigella 10. Nigella ar\'ensis, arvensis, Sehwarzkiimmel). Rehwarzkiimmel). l. Orliček Orliček obecny 1t i. obecný (Aquilcgia (Aquilegia vulqar1s, vulgaris, Ackelei). Ackclei). 12. SStračka tračk a rolm rolni (l>elphinium (Delphinium consolida, Ritterspom). l{ittersporn)-

Tab. 3. 3. 13. i 3. It 11. t:-i. 15. ln. 16.

Oměj šalamounek (Aconitum (.\conitum Napellus, EisenhuL Oměj Eisenhuť. Pivoňka (l 'aconia oflic-inalis, ofliťinalis, Píimrstrose). Pivoňka (Paeonia Plirnrstrosr). Jaterník dlepatica illepatica triloba, Leberblumchen). Sasanka hájní (Anemone nemorosa, Uusch-\\'indBusch-Wind-

roschcn)_ roschen). li. 17. Dřlšfál Dřišfái \Uerlicris (Berbcris vulgaris, Sauerdorn), květy (a) a plody (b).

4. Tab. 4. 18. 1U. 19. 20. 21. 22 23.

Tab. 5. 5. 224. t 25. 26. 27.

~ýmnivka Dýmnivka dutá (Corrydalis cava, Lerchensporn). Retkev Řetkev 1Raphanus iRaphanus sativus, sativus. Rettich). H.ettich). Fiala žlutá (.Cheíranthus ~Cheiranthus cheiri, Goldlack). Barborka obecná (Barbarea vulgaris, gemcinf' gemeine \\'mterkresse1. \Vinterkresse). 28. Řeřicha Řeřicha potoční potoční [Nasturtium (Nasturtium oflicinalc-, oflicinale, Winter\\"inlC'rkresseí. kresse). 29. Kyčelnice Kyčelnice (Dentaria Zahnwurz). lDenlaria pinnata, Zahn\\ urz).

Tab. 6. 6. 30. 31. 32. 33.

Kapusta zelná (Brassica oleracea, Gartenkohl). Gt1rtcnkohl). Hořčice rolm Hořčice rolni (Sinapis arvensis, Ackersenf). AckersenfJ. Měs1čnice Měsíčnice lesní (Lunaria rediviva, Mondviole). rerliviva, Mondviole\. Tařice T ařice chlumní [Aly„sum (Alyosum montanum, Berg-Steinkraut). 34. Chudobinka jarní (Draba vcrna, věrna, Ilungerhhimchen). Ilungerblíimchen). 3:-,. Česnáček Česnáček obecný (Alliaria (.Alliaria oflicinalis, gcmeincr 35. gemeiner Lauchhederíchj. Lauchhedcrich).

Tab. 7. 36. Večernice lesperis matronalis, Nachtviole) Večernice vonná (I (Hesperis Nachtviok•) 37. Trýzel malokvětý malokvětý \Erysimum (Erysimum cheiranthoides, l'heiranthoirlťS, lackartiger Pchotendotter). artic-er Schotendotter). 38. Ř Řeřišnice hořká(Cardaminc amara, b1ttc-res~c-ha umeřišnice hořká(Cardamineamara,bitteresšc-haurnkraut). 3!). 39. Penízek polm polní (Thlaspi arvensc, Felrlpfennig:kraut). Feldpfennigkraut). 40. Devatermk (I(Ilelianthemum lelianthemum chamaecistus, chamaeeistus, ~onnenSonnenrosehen). rosr Hornsang-uinea, rother f H. 14 5. Svida Sv1da obecná (Cornus sanguinea, strauchl. strauch). I 45. (Sambucus racemosa, Ilolrnccmosa, Trauben Holfa Bez Červený červený 1::\ambucus lunder). 146. Sťhneeball1. J'J6. Kalina (Viburnum opulus. Sthneeballl. (Yiburnum opulus, eehk•s 147. Koz, Kozí list hst obecný (Lonicera caprifolium, eeht.es 1't7. Geissblatt). Ueissblatt).

Tab. 228. 8. 148. Marina Maf'ina barvířská (Rubia tinctorum, gemeiner Krapp). 149. Sv1zel Svízel syřišfový (Galium verum, eehtes Labkraut). \Valdechter Wald150. Mařinka vonná Asperula odorata, eehter meister,. meisten. 151. Kozhk Kozlík lékařský Baldechtcr Bakllekařský (Valeriana officinalis, eehter rian). rian\. 152. Kozlík Kozhk přespolní (Centranthus ruber, rothe Spornblume).

Tab. 229. 9.

Rapiin7r 153. Kozliček, polni salat (Valerianella olitoria, RapiinzKozhček, polní ehen). chenl. Karde). "ilde Karde). Štětka obecná Dipsaeus silvestris, wilde 15t Štětka ..154. Tab. 224. 4. lf)j_ Čertkus •.155. Teufels-Abbiss) . pratensis, Teufels-Abbiss). (Succis.'l pratensis, lučm (Succisa Čertkus luční 156. (.A.ilt.eP!!!!fl~Rttllff! columbaria, Tauobecny (Actoroeophnliw Hlaváč obecný 1~6. Hlaváč Netřesk obecný (Sempervivum gemPine \~empnvivum tecte rum, gemeine "l ben Skabiose). ^ Skabiosej. Hauswurz). l{nautie). hrastavec polní (Srnibiosar (f.;!08eie~ir arvensis, Knautie). Chrastavec 157. C Rybíz (Ribes Johanni:;beere). ruhrum, Johannisbeere). \RiLes rubrum, Ryb1z ^ • , raukenhhittriges Kreuzkraut). Kreuzkraut). hlattriges Prha Chlumni chlumní (Arnica (,\rniťa montana, monl:ma. Wohlvcrleih). \\'ohh·crleih). Dvouzubec trojdílný (Bidcns (Hidcns tripartitus, drcitheiligcr Zwcizahn). Zweizahnl. liger Měsíček oflicinalis, H.ingelhlumc). Ringelhlume). Měsíček (Calcndula oílicinalis, Lopuch (Lappa major, gemeinc gemeine hJettc). Klette).

Tab. 35. 35. 181. Fárber184. Srpek barv1tský barvířský (Scrratula tinctoria, FarberSchart'’'. ~ťh:1 rt"' I 8:-,. Bodlák nicí nickPncl1• Disteli. Di stel 1. 185. nici 1Car