555 let Jednoty bratrské v datech: 1457-2012 8090538061, 9788090538061

Citation preview

555 let Jednoty bratrské v datech

0*j i 1S4!

ně­ školy. Ty postupně vychovají ně­ kolik generací duchovních, učitelů, hudebníků, řemeslníků atd. Z bratrbratr­ osob­ ských škol následně vzejdou osobnosti jako např. Jan Blahoslav nebo Jan Amos Komenský a jiní. Později jsou také vybudovány v některých městech bratrské špitály (Litomyšl, Prostějov, Ivančice).

1503 2. února umírá Matěj Kabátník, je je-­ den z cestovatelů vyslaný bratřími. (Došel až do Egypta.) ■ jednání zemského sněmu o potlače­ potlače­ ■ ní Jednoty bratrské. Lukáš Pražský na to reaguje apologií čili konfesí zaza­ slanou králi Vladislavovi 11., II., která má dokázat, že bratři nejsou žádní kacíři. ■ ■ 5. září v Prostějově umírá Eliáš z Chřenovic, jeden z prvních biskupů. ■ ■ 2. listopadu listopadu v Boru u Domažlic bylo z důvodu pronásledování upáupá­ leno šest bratří. 1505 se narodil Jiří Izrael, později bratr(?) (?) ský biskup. vhod1506 je usneseno, jak si počínat ve vhod­ ných a nevhodných pyšných a smilsmil­ ných oděvech. 1507 vzniká Lukášův spis Dosti činící z víry (klade větší důraz na víru než dosud). ■ 13. září umírá Prokop Bakalář z JinJin­ ■ bratr­ dřichova Hradce, sudí Jednoty bratrské, významná osobnost církve. 1508 byl sepsán Vladislavův Svatojakubský mandát. Sněmovním svolením všech tří stavů bylo přijato usnesení směřující k úplnému potlačení JedJed­ noty bratrské. Sněmovní nález se

atn/iu ky t ť vl o c j a p i o p c q p t o ! r ť f o t e m ř í m s k o k a t o l i c k é ar*, ve

-

1. ČÁST

zapsáním do desek zemských stal zemským zákonem, který se pak mohl proti Jednotě bratrské kdykokdyko­ liv použít. Bratři se nesměli scházet, jejich spisy měly být spáleny, kněží měli být zatýkáni a donuceni při­ při­ znat se ke straně pod obojí či pod jednou. Po smrti krále Vladislava li. II. (1516) sice Svatojakubský mandát ztrácel na účinnosti, později byl ale opakovaně obnovován a stal se pro Jednotu bratrskou stálou hrozbou na dalších sto let. 1509 se narodil Jan Černý Černý (Nigranus), pozpoz­ ději bratrský biskup a sudí Jednoty bratrské.

1S10 1510 vzniká vzniká Lukášův Lukášův spis spis O Ospravedlnosti. spravedlnosti. 1S12 jedná1512 probíhá v Brandýse nad Orlicí jedná­ ní Úzké rady a na něm něm je rozhodnuto: „ Usouzení neb dekreta Jednoty bratrbratr­ ,,Usouzení ské sebraná, spolu stará i nová, ... . .. aby kněžím i správcům bývala čítána a skrskr­ ze ně aby se dávala zpráva lidu .. .'19 lidu..."9 1S14 1514 končí perzekuční vlna (od r. 1508), neJsp1se nejspíše přičiněním Albrechta z Rendla u Olšavy (pražského purpur­ krabího a tajného bratra) a knížete Bartoloměje z Minstenberka. 1517 23. února (pravděpodobně r. 1517) umírá v Přerově Tůma z Přelouče, biskup a sudí. Protože brzy nato zemřel i Ambrož ze Skutče (1520), zůstal jediným biskupem Jednoty dovo­ bratrské Lukáš Pražský. Ten si s dovolením Úzké rady vzal k ruce Martina kněze byl ordiordi­ Škodu. Za bratrského kněze nován Jan Roh Domažlický. Sudím se zároveň stal Lukáš Pražský. ■ 15. srpna je konsekrován Martin ■ Škoda na bratrského biskupa. ■ 31. října se uskutečňuje slavné ■ Lutherovo vystoupení ve Wittenrefor­ bergu. Nastupuje Lutherova reformace v Německu. 1521 21. února se v Čelákovicích Čelákovicích narodil Matěj Matěj červenka, Červenka, později bratrský biskup.

I Král Vladislav li. II. Jagelonský

1522 navázání kontaktů mezi Jednotou bratrskou a Martinem Lutherem. Poselství k Lutherovi přinášejí bratři Jan Roh spolu s Michalem Weissem. Lukáš Pražský si však na rozdíl od J. Roha a M. Weisse udržuje od lute27

-

1. ČÁST

ranismu odstup. Příkře se také sta­ staví vůči švýcarskému reformátorovi Zwinglimu,jehož jehožučení učeníšíří šířívvJedJed­ U. Zwinglimu, notě čížek, bývalý notě bratrské jistý Čížek, mnich z Vratislavi.

1523 vzniká Lutherův spis O Jednotě brabra­ trské (kritický list, neboť Luther popo­ znal jejich učení o Večeři Páně). ■ ■ reaguje Lukáš Pražský na spis MarMar­ tina Luthera. ■ 20. února se narodil Jan Blahoslav, ■ později bratrský biskup čtvrté gege­ nerace otců Jednoty bratrské. 1526 Ferdinandem I. Habsburským nana­ Habsburko­ stupují na český trůn Habsburkové. Jejich dlouhodobým cílem je likvidace českého protestantismu. V první řadě chtějí zlikvidovat JedJed­ notu bratrskou. ■ ■ založení Jednoty bratří habrovanských. Jejich nauka byla směsí růz­ růz­ ných protestantských tezí. Uznávali jen dvojí svátost: křest a Večeři Páně a to jen jako pouhá znamení. I propro­ ti této skupině se postavilo vedení Jednoty bratrské v čele s Lukášem Pražským, stejně jako před několika lety proti „malé stránce". 1528 11. prosince umírá v Mladé BoleBole­ slavi druhý zakladatel Jednoty brabra­ trské Lukáš Pražský. Bratrské paměti o něm říkají: ,,Bratr „Bratr Lukáš byl mužem dobrým a učeným, jenž v Jednotě bratrské vše našel a odsud i bral, zíszís­ kávaje pro ni přízně světa i požehnání 10 Božího." Božího"'0 ■ asi v tomto roce se v Prostějově na■ na­ rodil Ondřej Ondřej Štefan, později později bratrbratr­ ský biskup. 2 3

' v

I

Večeři Páně Luther vysluhuje Večeři Páně kurfiřtům kurfiřtům

1529 21. září zá ří probíhá v Brandýse nad Orlicí bratrský synod*. Nástupcem Lukáše Pražského v úřadu prvního biskupa i sudího se stává Martin Škoda. Dalšími třemi třemi biskupy jsou zvoleni Jan Roh z Domažlic, Václav Bílý a Ondřej Ciklovský.

pm b e h u 1b stol. se bratrské sněmy přejmenovaly na bratrské s ynody

-

►

1.ČÁST

■ ■ 28. října

umírá biskup Ondřej Ciklovský. Ve stejném roce je Václav Bílý zbaven funkce pro svůj mravní poklesek (jako jediný z dlouhé řady biskupů Jednoty bratrské).

v

1530 na shromáždění v Mladé Boleslavi veřejně a slavnostně přistoupilo k Jednotě bratrské několik šlechtišlechti­ ců: Konrád Krajíř z Krajku, Fridrich z Donína, Jan Křinecký z Ronova, Burian Špetle z Janovic a Arnošt JiJi­ lemnický. Dosud se urození přízniv­ přízniv­ ci Jednoty bratrské ke své víře příliš nehlásili. Konrád Krajíř předal bratbrat­ řím v Brandýse nad Labem utrakviutrakvi­ stický kostel. Později zde bratři popo­ stavili vlastní sbor. 1531 byl Jan Augusta ordinován na brabra­ trského kněze. Prvním místem jeho služby byly Benátky nad Jizerou, kde působil ve službách pana Donína. ■ je také ordinován Mach Sionský ■ Siónský na bratrského kněze v Brandýse nad Orlicí. 1532 25. ledna umírá v Litomyšli Vavři­ Vavři­ nec Krasonický, historik Jednoty bratrské. Umírá také biskup Martin Škoda. ■ ■ 14. dubna jsou za biskupy zvolezvole­ ni (kromě proluteránského Jana Roha) další bratři: Beneš BavoryňBavoryň­ ský, rodný bratr Martina Škody, Vít Michalec a Jan Augusta. JedJed­ nota bratrská má nyní opět čtyři biskupy. S S touto generací se JedJed­ nota bratrská více sbližuje s luteranismem. Do Úzké rady je také zvolen Mach Sionský. Siónský.

I

Bratrský sbor v Brandýse nad Labem

TŘETÍ PŘIBLIŽUJE TŘETÍ GENERACE SE PŘIBLIŽUJE K K NĚMECKÉ NĚM ECKÉ REFORMACI Po roce 1532 zejména Jan Augusta prosazuje sblížení s luteránským centrem ve Wittenbergu a přizpů­ přizpů­ sobuje bratrské učení augšpurské konfesi (celibát se stává dobrovoldobrovol­ ným, důraz na ospravedlnění z víry, přizpůsobení svátostí a Večeře Páně), takže Martin Luther bratrské učení mohl schválit slovy: ,,Po „Po mnomno­ hých rozmluvách jsem shledal, žebraže bra­ tři vyznávají naši víru slovy poněkud 11 rozdílnými."1 1 rozdílnými." bra­ 1533 Martin Luther píše na žádost bratří pochvalnou předmluvu k jejich Apologii bratrské, kterou vydává toho roku ve Wittenbergu.

29

-

1. ČÁST

I

Prostějov - sídlo vyšší bratrské školy a působiště Jana Černého

■ do ■

bratr­ Mladé Boleslavi se stěhuje bratrský biskup Jan Roh.

1535 probíhá bratrský synod v Prostějo­ Prostějo­ vě, na kterém byli kazatelé naponapo­ mínáni, že kladou příliš velký důraz především na cizí teologické spisy. ■ vzniká nová bratrská konfese (pro■ luteránská orientace), kterou téhož roku předkládá Konrád Krajíř z KrajKraj­ ku, Jan Křinecký a pan Domanský ve Vídni Ferdinandovi I. Habsburskému. Ten sice ústně dovolí, aby věřili, v co chtějí, ale varuje je před pokusy o pře­ pře­ vrat náboženských poměrů v Če­ Če­ chách. Jeho slib však není upřímný. ■ začíná pronásledování bratří v ji­ ji■ hozápadních Čechách, Čechách, jsou vypovypo­

30

vězeni

z královských měst VodKlatovy a Domažlice. Tamní ochránci Jednoty bratrské, Oldřich a Smil z Janovic, jsou pohnáni kvůli Janu Zborníkovi před komorní soud věži Praža poté uvězněni uvězněni v černé Černé věži Praž­ ského hradu. ■ 25. srpna umírá bratrský biskup Be■ Be­ neš Bavoryňský. ňany,

1536 3. března umírá bratrský biskup Vít Michalec. Na místo jeho a Beneše Bavoryňského jsou povoláni za bisbis­ kupy Martin Michalec a Mach SiónSión­ ský (r. 1537). ■ ■ se narodil Jiří Strejc (Vetter). PocháPochá­ zel ze Zábřehu na Moravě. Vyrostl v bratrské rodině a studoval v Mla-

-

dé Boleslavi a na univerzitách v cizicizi­ ně. Později byl známým překladate­ překladate­ lem Žalmů. Žalmů. 1537 k další volbě bratrských biskupů zatím nedochází. Biskupové Jan AuAu­ gusta a Mach $ionský Siónský spolu „málo v pokoji byli". ■ ■ Jan černý Černý (Nigranus) je na prostě­ prostě­ jovském synodu ordinován na brabra­ trského kněze. ■ ■ Ferdinand I. Habsburský se snažil oddělit Jednotu bratrskou od strastra­ ny utrakvistické (ve snaze sjednosjedno­ tit utrakvisty s katolíky). Tím rostlo napětí mezi Jednotou bratrskou a utrakvisty. Utrakvisté byli sami refor­ mezi sebou vlivem německé reformace rozděleni na dvě křídla: konkon­ zervativní staroutrakvistické a lutelute­ ránsky orientované novoutrakvistické. Druhé křídlo mělo k Jednotě Augus­ bratrské mnohem blíže. Jan Augusta vyhrocuje polemiku dvěma spisy proti kališnickým kněžím. 1538 po tříletém vězení je propuštěn Jan Zborník, chráněnec Janovických a Krajířů. 1540 probíhá první veřejné a slavnostní ordinování bratrských kněží a jáhnů v Mladé Boleslavi. Jedním z nich je např. Jiří Izrael. ■ asi v tomto roce navazuje Jan AuAu­ ■ gusta prostřednictvím prostřednictvím Matěje Matěje čer­ Čer­ venky styky se švýcarskou reformareforma­ cí (M. Bucer, J. Kalvín, W. Capiton). Zároveň v Jednotě bratrské narůstá opozice vůči Janu Augustovi. Viní Augustu, že „spolčováním s Lutherem bratří odvedl od učení bratra

I

Jan Augusta 12 Lukášova". Mnozí, jako třeba moLukášova"?2 mo­ ravský hejtman Václav z Ludanic, vystu­ vyjadřují svůj protest tím, že vystupují z Jednoty bratrské.

1541 utrakvistický administrátor Mystopol si u krále vymohl pod záminzámin­ kou Augustových protikališnických traktátů protibratrský mandát. Jana Augustu zachránila před vězením jen cesta do Wittenbergu. 1542 při poslední Augustově návštěvě ve Wittenbergu prohlašuje Martin Luther: „Buďte ,,Buďte vy apoštolové Če­ apoštolově Če­ chů, já já s mými budeme apoštolové apoštolově Němců. " 133 Něm ců"1 31 31

-

1. ČÁST

1543 nastává nová vlna pronásledování.

1544 15. září září se v Turnově narodil Šimon Teofil Turnovský, později bratrský biskup páté generace otců Jednoty. ■ Augustovy ostré protikališnické ■ traktáty popudily celou stranu podpod­ obojí. Jiří Sládkovský (úředník Jana z Pernštejna) vymohl u krále na Jana Augustu zatýkací list. 1545 jsou vydány mandáty proti JednoJedno­ tě bratrské. Probíhá další pronáproná­ sledování bratří v jihozápadních Čechách (v Klatovech, Domažlicích a na hlubockém panství, jmenovitě v Račicích). ■ ■ na jednání zemského sněmu o obob­ novení desek zemských (zničených požárem Pražského hradu r. 1541) je zamítnuta žádost bratrských šlechšlech­ ticů, aby byl Svatojakubský manman­ dát proti pikartům (z r. 1508) z nono­ vých desek vypuštěn. ■ ■ roste další vlna pronásledování propro­ ti Jednotě bratrské. 1546 se v Mladé Boleslavi koná bratrský synod. Na tomto synodu dochází k odklonu od luteránství, když sám Jan Roh (známý svými předchozími styky s Lutherem) vyznává veřej­ veřej­ ně, že v německém reformačním směru a u žádného z mužů světo­ světo­ vé reformace „nenašel tak celého a gruntovního učení jako v Jednotě, neboť klamně neuznával přednos­ přednos­ cizí..."1 ti církve své, velebě církve cizí ... " 144 Bylo vskutku dojímavé, když starý biskup Jednoty bratrské s pláčem přiznával přítomným, že bloudil:,,Já bloudil: J á jsem tomu nerozuměl a znáti nemohl 32

' jedno / klíčových

r t e ' J e d n o t y bt at tsk e

a neuměl, jak veliké a přečisté věci 144 J. Roh činil pokání Jednota má." má."1 a v slzách se vracel opět k odkazu bratra Lukáše, zejména k Zprávám kněžským. Bratři přítomní na synosyno­ du přečetli celou knihu a našli v ní „celost víry a smyslu jejího" a usnesli se „na tom míti dosti", a ne „v jiném".1 jiném". 155 ■ u při požáru Litomyšle* shořely všechvšech­ ny uložené bratrské písemnosti. Nový archiv Jednoty bratrské pak založil Jan černý. Černý. Jeho vedením a doplňováním o historické záznamy byl pověřen písař Jednoty bratrské Matěj Červenka, v jehož práci pak Matěj červenka, pokračoval černého a Čer­ Čer­ pokračoval původně původně Černého venkův pomocník Jan Blahoslav.

1546 Jednota bratrská podporuje novoutrakvistické opoziční postoje. 1547 V bratrských tiskárnách se tisknou spisky, letáky a pamflety proti papa­ peži, císaři Karlu V. i králi FerdinanFerdinan­ dovi I. Habsburskému. 1547 asi 25. ledna umírá v Prostějově ve věku 63 let biskup Martin Michalec. ■ 11. února umírá v Mladé Boleslavi ■ Jan Roh, biskup a sudí Jednoty brabra­ trské. Jan Augusta se proto znovu přiklání k důrazům Lukáše PražskéPražské­ ho a hájí kněžský celibát.

ČTVRTÁ ČTVRTÁ GENERACE PEČUJE PEČUJE O BRATRY

EXULANTY V POLSKU A V PRUSKU ■ ■ 25.

dubna vítězí císařsko-katolické síly v bitvě bitvě u Muhlberka Můhlberka (tzv. šmalŠmalkaldská válka). Nastává pohroma pro českou stavovskou opozici, zeze­ jména pro bratrskou šlechtu. Její

-

1. ČÁST

přední vůdce

Vilém Křinecký z RoRo­ nova se jen útěkem zachránil před jistou smrtí. Kostkové a Kramářové byli potrestáni rozsáhlými konfiskakonfiska­ bra­ cemi statků, na nichž dosud žili bratři pod jejich ochranou. Na rozdíl od královských měst, která měla být od bratří vyčištěna, si však šlechtici svou příslušnost k Jednotě bratrské mohli udržet. ■ 5. října král Ferdinand I. Habsbur■ Habsbur­ man­ ský obnovuje Svatojakubský manII. z r. 1508. dát Vladislava li. ■ ■ 1547-1549 se opět rozpoutalo těžké pronásledování a perzekuce Jednoty bratrské v Čechách, Čechách, na níž se podíleli hlavně kališničtí kněží v čele s administrátorem Mystopopo­ lem. Byly sestavovány seznamy podezřelých osob a probíhalo udavač­ udavačství, zatýkání a věznění. 1548 20. ledna vydal král v Augšpurku naka­ nové protibratrské nařízení naka-

J

km

Ghafiyy m

zující přísné provádění předešlé­ předešlé­ ho mandátu. Bratrská shromáždění měla být zakázána, kněží uvězněni utrak­ a sbory vydány katolickým či utrakvistickým farářům. Bratři měli být donuceni k odstoupení od své víry po dobrém nebo po zlém. ■ 25. dubna nový litomyšlský hejt■ hejt­ man Šejnoch lstivě lstivě vylákal Jana Augustu i jeho pomocníka Jakuba Bílka k jednání a přitom je zajal. Jan Augusta byl vězněn celkem šestšest­ náct let, nejprve na Pražském hradě a potom na Křivoklátě. ■ S. 5. května byl vyhlášen nový krákrá­ ■ lovský mandát, podle kterého byli bratři, nalézající se v královských městech a na královských statcích, ,,zhusta „zhusta čerstvě získaných konfiskakonfiska­ cemi", vypovězeni do šesti neděl ze Habsbur­ všech zemí Ferdinanda I. Habsburského. ■ v polovině června probíhá hromadhromad­ ■ né stěhování bratří z královských

■.

V 4- * * *

£>° 5 C

-c:::::::::-1

. i,t>llb P u l .,

l'J-

)

,,

4A tn A f‘1 ť jtft

I

č b t: ve114 en^

ria.

{¼ p'YI

y í c ..' v\J'V ~1C v fív N r n

Faksimile nápisu Jakuba Bílka ve vězení vězení na Křivoklátě Křivoklátě

33

-

1. ČÁST

držav v Čechách, Čechách, především především z panpan­ ství rychnovského, litomyšlského, bydžovského, brandýského i z pernštejnské Solnice. Asi šest set lidí se šedesáti vozy putovalo tehdy smě­ smě­ rem k Vratislavi a dále do velkopolské Poznaně. Druhá skupina z BranBran­ dýsa a Turnova se za nimi vypravila asi o týden později. V čele vystěho­ vystěhovalců stál Matěj Orel, Urban Hermon, Jan Korytanský a Matěj Tatíček.

■ 25. června ■

- dorazili první bratří do kde se jich ujal proti vůli vů l i biskupa lzbinského Izbiňského protestantský starosta pan Ondřej z Górky. ■ ■ 4. srpna si vymohl poznaňský bisbis­ kup lzbinski Izbiňski u polského krále ZikZik­ munda li. II. protibratrský mandát, kterým měli být bratři z Poznaně a z Polska vypovězeni. ■ na konci léta odešli bratři z Velko■ polska do Pruska (na pozvání prusPoznaně,

cl&iaris ťolotucr i n j nwas Silfjuz Ctuita.

F F !

I®

I

Poznaň

34

*

-- vedle Lešna jedno z nejvýznamnějších center bratří v Polsku

■ 1. ČÁST

kého knížete Albrechta), kam odeode­ Siónský (po Augustově šel i Mach Sionský zatčení jediný biskup na svobodě) a Jiří Izrael. V Prusku zůstali bratři až do roku 1574, museli se tam ale při­ při­ způsobit pruské luterské církvi.

ochranou Arnošta Krajíře z Krajku, hlavní základnu bratří v Čechách. ■ ■ se v Uherském Brodě narodil Jan bis­ Němčanský, později bratrský biskup, který se postaral o vydání šesšes­ tidílné Kralické bible.

1549 biskup Mach Sionský Siónský se na čas vrací do Poznaně. Tajně se tu v domě pana Ondřeje Lipčinského vytváří středis­ středis­ ko Jednoty bratrské. Působí tu i MaMa­ těj těj Orel, Matěj Matěj červenka Červenka a Jiří Jiří Izrael. Matěj červenka Červenka oror­ ■■ 13. prosince byl Matěj dinován na bratrského kněze.

1553 přes původní odpor se bratři s podpod­ evange­ porou mocných polských evangelických rodů začínají ve Velkopolsku prosazovat. Jiří Izrael se stává správspráv­ cem bratrské komunity v Poznani, odkud se šíří vliv Jednoty bratrské do dalších velkopolských měst (Lešno atd.). ■ ■ 8. června v Prostějově se uskuteč­ uskuteč­ nil bratrský synod. Po přerušení kontaktu s uvězněným Janem AuAu­ gustou zvolili bratři nové biskupy Jana černého Matěje Červenku. Černého a Matěje Červenku. Ti jménem Jednoty bratrské přija­ přija­ li konsekraci od nejstarších členů Úzké rady Matouše Strejce a PavPav­ la Paulina. Pak na ně vkládali ruce i ostatní členové členové Úzké rady. ■ 13. června byl bratrský biskup Ma■ Ma­ těj těj červenka Červenka ustanoven písařem písařem Jednoty bratrské. ■ je Jan Blahoslav ordinován na kně­ ■ kně­ ze. Skutečnou hlavou Jednoty brabra­ trské se nyní stává Jan Černý Černý (žijící od r. 1552 v Mladé Boleslavi), který měl vlivné postavení již za života biskupa Macha Sionského. Siónského. ■ ■ je Jan Kálef ordinován na bratrskébratrské­ ho kněze.

Matěj červenka Červenka zvolen 1550 1. ledna byl Matěj do Úzké rady. ■ Ferdinand I. Habsburský se neú■ neú­ spěšně pokusil potlačit na sněmu moravských stavů v Brně tzv. sektářství v českých zemí. Na odpor se postavil nejvyšší moravský hejtman Václav z Ludanic (někdejší vyznavač bratrství) a s ním i celá moravská šlechta. Morava se proto stala hlavhlav­ ním střediskem Jednoty bratrské. ■ Bro­ ■ asi v tomto roce se v Uherském Brodě narodil Pavel Jessenius, který byl pře­ později bratrským biskupem a pře­ kladatelem Kralické bible. Prus­ 1551 16. dubna umírá v Doubravně v Prusku biskup Mach Sionský. Siónský. Jednota brabra­ trská má v té době pouze jednoho biskupa - Jana Augustu. Ten je ale ve prostřed­ vězení a svůj úřad vykonává prostřed­ nictvím písemné komunikace s JaJa­ Černým. V té době době nebyl nikdo, nem černým. kdo by mohl ordinovat nové kněze.

1552 Jan Černý černý (Nigranus) vytváří ve svém sídle v Mladé Boleslavi, pod

1554 9. března byl vydán Ferdinandův mandát proti bratřím nařizující opět uzavřít bratrské sbory. ■ 23. března byl slavnostně vysvě­ vysvě­ ■ cen bratrský sbor v Mladé Boleslavi.

35

-

1. ČÁST

1 555 se 1555 se uskutečnil uskutečnil společný společný synod synod velkovelkopolské Jednoty bratrské s malopolskými protestanty, kde se jednalo o spojení obou směrů. ■ ■ jednání Jana Blahoslava ve Vídni luterán­ s Pfauserem. Byl dvorním luteránským kazatelem arcivévody MaxmiMaxmi­ II. liána li. ■ druhá cesta Jana Blahoslava do VídVíd­ ■ ně za Pfauserem - příslib pomoci Jednotě bratrské. ■ zmírnění podmínek Augustova věz­ ■ věz­ nění, je obnoveno Augustovo spospo­ jení s Jednotou bratrskou. ■ ■ 18. března umírá Arnošt Krajíř z Krajku, majitel mladoboleslavskémladoboleslavské­ ho panství a přední ochránce JedJed­ Čechách. noty bratrské v Čechách.

1554 Jiří Izrael v Polsku pomohl uspouspo­ řádat cca dvacet bratrských sborů 1555 a kazatelských stanic, nejdůležitější z nich měly i své duchovní správce. O sbor v Kožmínku se staral VojVoj­ těch Serpentin, po něm Jan Rokyta; duchovním sboru v Lobženici byl ustanoven Jiří Filipenský; v Barcině sloužil bratřím kněz Jan Rybinski; v Marszewě byl jmenován Petr Skalník atd. Připočteme-li k těmto polským sborům ještě sbory vznikvznik­ nejdů­ lé hned roku 1548, z nichž nejdů­ ležitější byly zejména na panstvích Ondřeje Ondřeje Górky, např. např. v Šamotulech, Lešně a Kurníku, bylo jich včetně kazatelských stanic celkem čtyřicet. Černý (Nigranus) 1556 bratrský biskup Jan Černý se stává sudím Jednoty bratrské. 1557 probíhala snaha o Augustovo propro­ puštění, za intervence wi.irttenberwúrttenber-

36

I

Jan Kálef

ského vévody Kryštofa, bývalého papežského legáta Pavla Vergera i polských protestantských pánů. Snaha byla bezvýsledná. ■ proběhl proběhl bratrský synod v Žeravi■ cích, kde zvítězila opozice proti Janu Augustovi. Bylo jednomyslně usneseno: ,,te „Že nemá žádný jeden sám jako jedna hlava v té přednosti a tím způsobem jako papež v římské církvi vystavován býti, aby na ní vše záleželo/'1 záleželo."'66 ■ ■ Flacius li. II. luteránský fundamentalifundamentali­ sta útočí na Jednotu bratrskou jako na kacířskou sektu navazující přímo na hnutí valdenských. ■ 24. srpna po sto letech od vzniku ■ Jednoty bratrské probíhá ve Sležanech bratrský synod, kde jsou pří­ pří­ bratři z Čech, Čech, Moravy i Polska tomni bratři

•

--

1.ČÁST

za účasti polských ochránců JednoJedno­ ty bratrské Jana Krotoského, Jakuba zzOstrorogu, Ostrorogu, Rafaela Leszczynského aj. Za normu ve věcech víry je propro­ hlášena bratrská konfese (proti vůli polských pánů preferujících lutelute­ ránskou konfesi augsburskou). Pro Polsko a Prusko je ustanoven senior se sídlem v Polsku. Jan Blahoslav a Jiří Izrael jsou zde zvoleni za biskupy. (Jiří Izrael dostal do správy sbory polské a pruské.) Tak měla Jednota bratrská opět čtyři biskupy. Otevřela se tu cesta k větší decentralizaci církve, neboť na úkor biskupů vzrostla moc volené rady: „rada zvolená od synodu představuje shromáždění věřících a stává se nejen nejvyšší autoritou, nýbrž i mocí vývý­ 177 konnou, ohniskem života a práce". práce".1 ros­ Synod posílil postavení laiků i rostoucí kalvinistický vliv. ■ ■ za bratrského kněze je ordinován Ondřej Ondřej Štefan a stává se v Přerově Přerově pomocníkem Matěje Matěje červenky. Červenky. ■ ■ po roce 1557 probíhá protibratrská snaha polských protestantských tete­ ologů Laskiho a Lismanina. KritizoKritizo­ vali bratrskou konfesi, zvláště učení o Večeři Páně. Na základě těchto intrik a dezinformací napsali švýšvý­ carští reformátoři (J. Kalvín, T. Beza, W. Muskulus) o bratrské konfesi nepříznivý posudek a poslali jej do Polska. 1560 bratři bratři vyslali vyslali do do Švýcarska Švýcarska bratra bratra Rokytu a Petra Herberta. Jednání s reformátory bylo úspěšné a odod­ stranilo nedorozumění. P. Herbert se od švýcarských teologů vrací domů s přátelskými listy.

I

Titulní strana 5amotulského Šamotulského kancionálu

1561 byl díky Janu Blahoslavovi vydán Šamotulský kancionál s názvem PísPís­ ně Chval Božských. 1562 předal Ferdinand I. vězněného Jana Augustu katolickému duchovenduchoven­ stvu. Ten však odmítl přistoupit na svo­ katolictví, aby se tím dostal na svobodu. Přiznal se ale ke straně popo­ dobojí (luteránskému novoutrakvismu). To však Úzká rada odsoudila a zbavila Augustu biskupství i člen­ člen­ ství v Jednotě. 1564 smrt císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského a nástup nového krále Maxmiliána li. II. vzbuzuje v JedJed­ notě bratrské naději na lepší časy. 37

-

1. ČÁST

■ ■ byl vydán překlad Nového zákona od Jana Blahoslava. ■ 26. března až po přímluvě k Max■ Max­ li. byl Jan Augusta promiliánovi II. pro­ zákas podmínkou záka­ puštěn z vězení s zu veřejného kázání. při jednání ss Úzkou radou ■ ■ vv dubnu při došlo k vysvětlení nedorozumění a ke smíru. Jan Augusta se tím mohl vrátit do svého úřadu. Jednota však měla v tomto okamžiku dva sudí. ■ Ivan­ ■ vydání bratrského kancionálu v Ivančicích (Ivančický kancionál) - chlouchlou­ ba českého umění typografického a dřevořezného.

1S6S 1565 S. 5. února v Mladé Boleslavi umírá černý (Nigranus) biskup a sudí Jan Černý Jednoty bratrské. ■ Jan Augusta se snaží o sjednocení JedJed­ ■ noty bratrské s luterány (novoutrakvisty) i o získání vůdcovství všech českých a moravských nekatolíků. 1S66 1566 bratři předali novému králi MaxmiMaxmi­ liánovi li. II. svoji konfesi a kancionál, ale dostalo se jim jen ústního slibu, že budou nadále trpěni. ■ 27. prosince se ve Vratislavi narodil ■ Ján Jesenský, řečený též Jessénius, později věhlasný lékař, politik a fifi­ lékař lozof Jednoty bratrské. Jako lékař uskutečnil 8.-12. června roku 1600 v Rejčkově koleji v Praze první veve­ řejnou pitvu. ■ se v Třebenicích narodil Matěj Cy■ rus, později bratrský biskup, vývý­ znamná osobnost šesté předbělo­ předbělo­ horské generace Jednoty bratrské. S67 proběhl 11567 proběhl bratrský synod v Přerově, kde bratři Augustovy snahy odmítli.

38

I

Císař Maxmilián

li. II.

Nicméně J. Augusta pokračuje dále ve svých osobních snahách o sjedsjed­ luterány. Za kněze byl oror­ nocení s luterány. dinován Jiří Strejc (Vetter) a byl také povolán za správce v Hranicích na Moravě.

1568 vyšel opět Blahoslavův překlad NoNo­ 1S68 vého zákona, který byl revidován Němčanským.. Překlad se Janem Němčanským stal podkladem pro poslední šestý bible. díl Kralické bible. 1569 13. prosince v Přerově um1ra umírá ve 1S69 přerov­ věku 48 let biskup a správce přerov­ Matěj Červenka, Červenka, historik ského kraje Matěj a skladatel mnoha písní. ■ se ve Strážnici narodil Matouš KoKo­ ■ nečný, později mladoboleslavský správce a bratrský biskup.

•

1. ČÁST

1570 jednání o polské Sandoměři (sandoměřský konsens). Je uskutečněna dohoda všech tří protestantských směrů v Polsku jako bratrů ve víře (luteránů, kalvinistů a Jednoty brabra­ jedtrské). Jde o vzájemné uznání jed­ notlivých vyznání. Jednota bratrská si však zachovala svoji vnitřní samosamo­ statnost. ■ v březnu se narodil Jan Cyrill (Cyri■ llus) Třebíčský, poslední kazatel BetBet­ lémské kaple.

PÁTÁ GENERACE TVOŘÍ TVOŘÍ DUCHOVNÍ A LITERÁRNÍ HODNOTY 1571 byly dokončeny a vydány knihy Jana Blahoslava - Gramatika česká, kterou začal psát roku 1551, a Vady kazatelův. ■ 11. října jsou v Ivančicích konsekro■ konsekro­ váni na biskupy Jan Kálef, Jan LoLo­ Ondřej Štefan. renc a Ondřej ■ 24. listopadu ve věku 49 let umírá ■ v Moravském Krumlově biskup Jan Blahoslav, jedna z největších osobosob­ ností Jednoty bratrské. Bratrské paměti o něm píší: ,,Umřel „Umřel Jan BlaBla­ hoslav v Krumlově, z předních čtyř písař, otec a vozataj lidu Páně v JedJed­ notě, muž veliký a znamenitý, velice pobožný a pracovitý od mladosti ke všem velice přívětivý, jehož pověst široce mezi jinými národy roznesena vznikla. Veliký a drahý klínot JednoJedno­ ty, přespříliš brzo dle našeho soudu Pán Bůh je jejj vychvátiti ráčil."1 ráčil." 188 PísaPísa­ řem Jednoty bratrské se po J. BlaOndřej Štefan. hoslavovi stal Ondřej Augustovo další působení v Jednotě poznamenaly nové konflikty, které

I

Jan Blahoslav

vyplývaly z řady nedorozumění s nono­ vou generací bratrských biskupů. Z dochovaných pramenů je zřejmé, že Augusta jevil malou ochotu podpod­ řizovat se kolektivnímu rozhodování Úzké rady a jednal samostatně. samostatně. NaNa­ pětí přerostlo v otevřený konflikt, při němž byl Augusta opětovně zbaven biskupského úřadu a tím i veškerého vlivu v Jednotě.

1572 13. ledna Jan Augusta umírá v MlaMla­ dé Boleslavi. Augustovou smrtí je v Jednotě bratrské proluteránské křídlo výrazně oslabeno. 1573 28. února byl Šimon Teofil TurnovTurnov­ ský ordinován na bratrského kněze a povolán za správce sboru v Lutomierzicích.

39

-

1. ČÁST

I

Malostranská beseda v Praze - místo sepsání České české konfese

1575 sepsání návrhu české České konfese nene­ katolickými stavy. Konfesi předlo­ předlo­ žili ke schválení na zemském sně­ sně­ mu. Císař Maxmilián li. II. ji původně ústně povolil pod podmínkou, že evangelická šlechta dá souhlas čes­ s volbou jeho syna Rudolfa za čes­ kého krále. Vytištění Vytištění české České konfese však zakázal, a naopak vydal mama­ nifest, který nakazoval krajským hejtmanům přísně dodržovat protibratrské dekrety {Vladislava (Vladislava li. II. a Ferdinanda I.). ■ ■ Jednota bratrská se začala spospo­ lupodílet na české České konfesi. KonKon­ krétně krétně šlo o Ondřeje Ondřeje Štefana {po (po Blahoslavovi písař Jednoty) a Jana Kálefa (nejstarší biskup po Blahoslavově smrti). Jiří Izrael sídlil totiž s biskupem Janem Lorencem v PolPol­ sku a do věcí českých a moravských nezasahovali. Kromě těchto dvou bratří se na jednání podíleli ještě 40

Jakub Veliký, Jan Javornický, Izaiáš Cibulka a Jiří Strejc. ■ ■ Sepsání české České konfese. Po přije­ přije­ tí podmínek (dílem Pavla Pressia, profesora pražské univerzity, a Kryšpína, písaře Starého Města pražpraž­ ského), byla česká Česká konfese směsicí směsicí bratrského a luteránského učení. V učení o Večeři Páně použili bratři Melanchthonovy M elanchthonovy formulace, ale se snahou přizpůsobit se Kalvínovi. „Víra podle luteranismu spasitelná a jen ty skutky dobré, které z víry vyvy­ cházejí. Kdo však skutky zanedbává, zahání víru a odvrací od sebe Ducha 19 svatého." svátého."'9 Ke konfesi je jako druhý díl přidán čes­ návrh změny církevního zřízení čes­ ké církve. česká Česká konfese se stala velvel­ kým kompromisem, čeští bratři k ní byli nadále zdrženliví. Potřebovali ale jít společně po boku s ostatními protestanty.

•

1. ČÁST

1576 se začíná s překladem Starého zákozáko­ 1576 na z hebrejštiny do češtiny. Biskup Ondřej Štefan získal vynikající znalznal­ 1577 Ondřej ce hebrejštiny - mistra Albrechta Pozna­ z Kaménka a Lukáše Heliče z Poznaně, pocházejícího z židovské rodiny.

1577 21. června v Prostějově umírá bisbis­ kup Ondřej Štefan. ■ 30. srpna zasedal bratrský synod ■ v Holešově. Synod rozhodl, že v čele Jednoty bratrské (tedy sudím) bude nejstarší biskup Jiří Izrael a biskup Lorenc (sídlící v Polsku). V Čechách Čechách pak byli za nové biskupy zvoleni veve­ dle Jana Kálefa bratři Zachariáš Litomyšlský (sídlem v Mladé Boleslavi) a Jan Eneáš Boleslavský. V Úzké radě radě též zasedá Izaiáš Cibulka, který byl povolán, aby pokračoval v započa­ započa­ tém díle překladu Starého zákona pod dohledem biskupa Jana EneáEneá­ še Boleslavského. ■ ■ bratři byli pozváni od falckraběte Jana Kazimíra na kalvinistický sysy­ nod do Frankfurtu nad Mohanem. Jednota bratrská, která byla v té době v kontaktu s luterány, na sysy­ nodu nicméně vyjádřila pouze svoji sympatii, protože se z taktických důvodů musela držet těch, kteří při­ při­ náleželi ke konfesi augsburské. ■ ■ po roce 1577 (jako výraz dalšího sbližování s reformovanými) vyslala Jednota bratrská své studenty i na kalvinistické školy, zejména do HeiHei­ delbergu. Řízení Řízení Jednoty bratrské bylo v té době více v rukou laiků. Vzdělaní duchovní však neztrácejí vliv, ale na rozdíl od luterských kně­ kněží (služebníků nadřízené vrchnosti) se stávají spíše přáteli, vůdci a dů-

I

Titulnílist listšestidílné šestidílnéBible BibleKralické Kralické Titulní věrníky svých šlechticů. Bratři kněží stále více ustupují od dobrovolnédobrovolné­ ho celibátu a neživí se již tolik prací svých rukou.

1578 je převezena ivančická bratrská tiskárna spolu s obsáhlou knihovknihov­ nou Jednoty bratrské do Kralic nad Oslavou. 1579 vydání šestidílné bratrské bible, tzv. Bible kralické. Byla vytištěna pod 1594 ochranou a s finančním přispěním Jana Staršího ze Žerotína v Kralicích. Na překladu a vydání se kromě bisbis­ kupů kupů O. Štefana, J. Eneáše a hebrais41

1. ČÁST

pito, tů podíleli dále: Jiří Strejc, Jan Ca Capito, Pavel Essen a Jan Efraim. Jednota bratrská se sice více přibližovala svě­ svě­ tu, ale uvnitř byla přece jen naplněna duchem svých zakladatelů. Zatímco v Čechách, Čechách, na Moravě Moravě a v Polsku, kde byla rozšířena, panoval církevní rozpad a mravní zpustlost, Jednota bratrská „byla podivuhodnou školou dokonalosti a čistoty a v generaci propro­ sáklé sobectvím představovala pěsto­ pěsto­ 20 vání ideálu, oddanost a obětavost". obětavost".20 1580 nařízení císaře Rudolfa li. II. o tiskártiskár­ nách a tiscích - mělo hlavně čelit zaza­ mýšlenému vydávání bratrské bible. 1581 další vydání bratrského kancionálu (Ivančický kancionál). Poprvé vyšel v letech 1564 a 1576 v Ivančicích.

A . In f t r u t t í Cítí

Po přestěhování tiskárny byl tištěn v Kralicích. Třetí nenotovaná verze vyšla v letech 1583 a 1598. ■ 27. listopadu umírá Jakub Bílek, ■ spoluvězeň Jana Augusty, bratrský spisovatel. 1582 vydání vydání protibratrského protibratrského spisu spisu SrovSrov­ nání víry a učení bratří starších. AutoAuto­ rem je jezuita Václav šturm, Šturm, snažící se dokázat názorovou proměnlivost a nejasnost bratrských dogmat. ■ ■ na rozkaz nejvyššího českého kankan­ cléře Vratislava z Pernštejna jsou uzavřeny bratrské sbory v Litomyšli, Lanškrounu, Potštejnu a Kostelci nad Orlicí. ■ ■ 25. srpna umírá bratr Izaiáš CibulCibul­ ka, jeden z překladatelů Kralické bibi­ ble. Připravil do tisku první tři díly.

c cutffaertífi

{ (

.>IMO CLEMENTISilMO

~V8LF..C.:TIS51MVS CUtN5 SVBIECTISSIMVS CUENS li..c...lOIVS A.CIWVS SADEU:ll Sa DELER 1111 1N O[Ml$:ii,Ai. DEM láS/i

DEWTA. oe.st.k\'A.'7"l,\, 06SERVANTW. :,11,,NVM SICNVM ~ DUXCAfcM ANNO M OCVIIII DCVltll p P ra~ GA lSTr OUHA. · """''-'

RUDOLF nII..

I

Císař Rudolf li. II.

■ u

12. prosince v Brandýse nad Orlicí umírá bratrský biskup Jan Kálef. Zůstávají jen: Zachariáš Litomyšlský, který byl starý a nemocný, dále Jan Eneáš Boleslavský a Šimon Teofil Turnovský. ■ vychází pátý díl Kralické bible, kte■ kte­ rým končí překlad Starého zákona. Dávná Blahoslavova myšlenka se konečně stává skutečností. 1589 5. června byli k biskupu Zachariášovi Litomyšlskému volbou přidáni noví biskupové Jan Efraim a Pavel Jessen, řečený též Jessenius, který sloužil v Lipníku celkem šestnáct 43

-

1. ČÁST

let. Do Úzké rady byl v Lipníku popo­ volán Jan Němčanský. ■ ■ 31. prosince v Třebíči umírá Jan Capito.

1590 4. dubna(?) dubna (?) umírá ve Sležanech ve věku 68 let bratrský biskup Zachariáš Litomyšlský. ■ se ve Strážnici narodil Pavel Fabrici■ us, později bratrský biskup. 1592 28. března se (buď v Uherském Brodě, nebo v Nivnici) narodil Jan osob­ Amos Komenský, významná osobnost sedmé generace otců Jednoty bratrské. ■ byl povolán do Úzké rady Zachariáš ■ Ariston, později bratrský biskup. ■ na podzim se v Hranicích na Moravě ■ narodil Daniel Strejc, řečený Vetter. Čechem, který se svým Byl prvním Čechem, druhem Janem Salmonem navštívil v r. 1613 Island. 1594 5. února umírá v Ivančicích Jan Eneáš Boleslavský, biskup a veve­ doucí kolektivu překladatelů Bible nejvýznam­ kralické. Byl to jeden z nejvýznamnějších pastýřů Jednoty bratrské. Při své pastorační službě v Kounicích u Ivančic byl přepaden vojáky, zmlácen a ztýrán. „Bratrské ,,Bratrské paměti Jed­ ho nazývají zvláštním klenotem Jednoty, mužem zbožným a příkladným, čeládky Boží strážcem bedlivým". bedlivým " 21 21 ■ ■ po revizi skupinou překladatelů opět vyšel Blahoslavův překlad NoNo­ vého zákona tentokrát jako šestý díl Bible kralické.* kralické* ■ ■ 24. května v Bezuchově umírá bratrský biskup Pavel Jessen řeče­ řeče­ ný Jessenius. Pochován je v Dřevo44

■nOkterť z dro je u v o d í i

159J

I

Jan Amos Komenský

hosticích. hostících. Bratrské zápisy ho popipopi­ sují velmi realisticky. Hovoří o něm jako o člověku bystrém a učeném, ale také pyšném. Zanechává po sobě dluhy, nechal si totiž v Lipníku mimo jiné postavit výstavný dům. ■ na generálním synodu polských ■ protestantských církví vvToruni Toruni byl sandoměřznovu přijat a schválen sandoměř­ ský konsens z r. 1570. ■ 14. července se sešel v Přerově ■ bratrský synod. Zde byli konsekrokonsekro­ váni na biskupy Jakub Narcissus a Jan Němčanský, tomu bylo svěře­ svěře­ no písařství písařství v Jednotě Jednotě bratrské. ŠiŠi­ mon Turnovský se stal představite­ představite­ lem Jednoty bratrské v Polsku, kde také působil.

-

1.ČÁST

1596 8. 8 . března umírá Zachariáš Solín, tiskař Kralické bible. 1598 proběhl bratrský synod v Mladé něm biskup Šimon Boleslavi. Na něm Turnovský prosadil kompromisní věroučný směr mezi luteranismem a kalvinismem a zamítl čistě kalvinistické orientace (např. v učení o Večeři Páně). ■ 16. září z á ří (?) v Drahotuších u HraHra­ ■ nic umírá bratrský biskup Jan Němčanský.

i

1

fi I

Š. Turnovský neúspěšně neúspěšně vyvy­ 1599 biskup š. jednává z podnětu knížete Kryštofa Radziwilla a Konstantina z Ostrorogu o sjednocení s církví řeckou. Je to reakce na Brestskou unii z r. 1596, kde se pravoslavní v polsko-litevské říši sjednotili s římskokatolickou církví. ■ ■ 25. ledna v Židlochovicích umíumí­ rá Jiří Strejc (Vetter), překladatel Žalmů. žalmů. ■ ■ 6. července července jsou k biskupovi š. Š. TurTur­ novskému povoláni za spolupra-

Š jjS lín M m i

Uherský Brod -- významné středisko bratří

45

1. ČÁST

covníky a biskupy Samuel Sušický a Zachariáš Ariston. Jenže ještě té­ téhož roku dne 6. 6. srpna Samuel SuSu­ šický umírá. Patřil k mladší generaci překladatelů Písma. Zachariáš ArisAris­ ton byl pověřen opětovnou textotexto­ vou revizí Nového zákona a rozšíře­ rozšíře­ ním výkladového aparátu. aparátu. Jednota bratrská má nyní čtyři biskupy. biskupy. 1600 12. října (?) v Praze umírá bratrský biskup Jan Efraim, spolupracovník na překladu Kralické bible. bible. Je popo­ hřben v Mladé Boleslavi do hrobu k Janu Augustovi. Bratrský nekronekro­ log vyzdvihuje jeho zbožnost, zbožnost uče­ uče­ nost a lidumilnost. ,,Byl „ Byl však příliš úzkostlivý, aby nikoho nepotrestal nebo neurazil. Sám v sobě se ale trápil 22 a i v koutku naplakal." naplakal."22

I

ŠESTÁ GENERACE MÍŘÍ MÍŘÍ DO POLITIKY 1601 11. května (?) byli na bratrském synodu v Mladé Boleslavi povoláni za biskupy Bartoloměj Němčanský a Jan Lanecius. 1602 byl znovu obnoven Vladislavův Svatojakubský mandát proti pi pi-kartům z roku 1508 (z popudu nejvyššího hofmistra Kryštofa Popela z Lobkovic). ■ byl zavřen sbor v Mladé Boleslavi ■ - dva císařští komisaři zabírají také bratrský dům i školu. 1603 se na zemském sněmu koná konkon­ frontace mezi Rudolfem li. II. a evanevan­ gelickými stavy. Zde Václav Budo46

Ja n Efraim Jan

jménem rytířského stavu žádá vec jménem náboženskou svobodu pro souvěr­ přiznávající se k České české konfesi ce přiznávající z roku 1575. 1604 proběhl proběhl bratrský synod v 2eraviŽeravicích, kde bylo zavrženo Turnovské­ Turnovského proluterské stanovisko o Večeři Páně a přijato učení kalvínské. To tvrtvr­ dí, že v eucharistii jde jen o symbosymbo­ lickou přítomnost těla a krve Páně. 1606 následující tři roky dynastické a popo­ litické krize habsburského soustátí využívá česká evangelická šlechta k posílení svých pozic. ■ 8. února v Ivančicích umírá bratr■ bratr­ ský biskup Zachariáš Ariston. BratrBratr­ ské paměti o něm píší, že se za vpá­ vpádu Bočkajovců na Moravu (r. 1605)

-

1. ČÁST

trápil velikým zármutkem. Ti zapálili celou řadu bratrských modliteben, znásilnili ženy, povraždili bratry, ženy a dívky odvlekli do zajetí. Do toho na Moravu přišla morová rána. Zachariáš Ariston nakonec sám umírá na tuberkulózu. 1608 22. března v polském Ostrorogu umírá také biskup Šimon Turnovský ve věku 64 let. Je pohřben v brabra­ trském kostele mezi oltářem a sese­ verním sloupem. Bratrské paměti o něm hovoří: ,,Odešel „Odešel v něm muž ve svém povolání učitelsko-duchovním horlivý, příkladný, příkladný; biskup neúnavný, 23 slovem v každém ohledu ctihodný." ctihodný"2 3 ■ ■ 30. srpna v Lipníku na Moravě byli zvoleni za biskupy Matěj Rybinski a Martin Gratianus.

1609 29. dubna (?) je na místo biskupa Zachariáše Aristona losem zvolen a povolán Jan Cruciger. Jednota bratrská má nyní pět biskupů. ■ ■ přichází do Mladé Boleslavi Matouš Konečný. Za pomocníka má Jana Brože. ■ ■ 1. července umírá bratrský biskup Bartoloměj Němčanský, rodný bratr Jana Němčanského. Na jeho místo je povolán Matouš Konečný, který byl v říjnu konsekrován na bratrskébratrské­ ho biskupa. ■ ■ 9. června je vydán Rudolfův mama­ jestát. Rudolf li. II. ve snaze zajistit si podporu českých protestantských stavů ve sporu se svým bratrem MaMa­ tyášem a udržet si alespoň českou korunu, zaručí písemně svobodné a nerušené vykonávání evange-

I Boleslavský sbor - postaven Matteem Borgorellim v letech 11544-1554 S44-15S4

47

-

1. ČÁST

I

lického náboženství. Za základ je prohlášena česká Česká konfese z roku 1575. Žádná z obou stran, katolická ani evangelická, se nesmí vzájemně hanět a pronásledovat kvůli nábonábo­ ženství. Šlechta a města města mohou na koste­ své půdě svobodně stavět kostely a školy. Žádný pán nesmí nutit poddané ke své víře. Stavy mají rozhodovat o obsazení konsistoře, která by kromě ordinace evangeevange­ káz­ lických duchovních bděla nad kázní a vírou. Také univerzita přechází do rukou stavů, které si k obhajobě svých práv volí defensory, jež pak císař v úřadu potvrzuje. EvangelíEvangelí­ kům se má nadále říkat společným označením utrakvisté. Rudolfův majestát se stává základním článčlán­

Betlémská kaple v Praze - působiště Matěje Cyra

48 48

á s t u p c e Ieťlnorv J e d n o t y bratrskť br at rs ké ·' zzoHup(ť

biskup b1s/.r..uµ

kem zřízení zemského. Jako dopldopl­ něk slouží tzv. porovnání sestavené katolíky a utrakvisty. To má zabrán zabránitit novým sporům mezi nimi. Začí ná Začíná se ihned se zřizováním společ né společné lutersko-bratrské církve české. Je zřízena nová dvanáctičlenná kon kon-sistoř: šest kněží luteránských, tři bratři z Jednoty bratrské (Matěj Cyrus, Jan Cyrill Třebíčský a Jan Korvín) a tři členové univerzity. Admini stráAdministrá­ luterán torem konsistoře se stává luterán Eliáš Šúd ze Semanína. Univerzitní profesoři jsou zpravidla laici. OrOr­ dinaci vykonávají administrátor adm inistrátor a senior*. Jinak si každá strana zaza­ chovává své vlastní učení, obyčej obyčejee a řády i plnou svobodu ve výchově kněží. Nicméně nastává proces sbli-

-

1. ČÁST

žování a vzájemných ústupků (ze(ze­ jména ze strany Jednoty bratrské). ■ ■ 4. prosince je Betlémská kaple dána do správy Jednotě bratrské a Matěj Cyrus se zde stává kazatelem. 1611 27. března (?) umírá bratrský bisbis­ kup Jakub Narcissus. ■ byl za bratrského biskupa konsekonse­ ■ krován Matěj Cyrus, pražský správspráv­ ce v Betlémské kapli. Od r. 1609 byl členem pražské konsistoře. 1612 22. května (?) umírá v polském Ostrorogu bratrský biskup Matěj Rybinski. Místo něj byl povolán a konsekrován biskup Jan TurnovTurnov­ ský, synovec Teofila Turnovského. ■ 22. října v Ivančicích umírá bratr■ bratr­ ský biskup Jan Cruciger. Místo něj je do úřadu biskupa konsekrován Jiří Erastus. Nyní bylo v Jednotě bratrské šest biskupů (J. Lanecius, M. Gratianus, M. Konečný, M. Cyrus, J. Turnovský a J. Erastus).

| Zbytky bratrského kostela v Ivančicích

1613 byla po předcházející revizi opět vydána jednosvazková Kralická bibbib­ le bez poznámkového aparátu. Tisk byl zahájen pro velký zájem o před­ před­ chozí vydání, ale i pro potřebu mít bibli ve větším a čitelnějším formá­ formátu, než byla dříve. Toto vydání je označováno jako poslední kralické vydání z toho důvodu, že několik let poté (po bitvě na Bílé hoře v r. 1620) musela Jednota bratrská ukončit svou činnost.

nisque ecclesiastici in Unitate fratrum Bohemorum (O kázni a církevním řádu v Jednotě bratří českých). Spis vyjadřuje vůli a přání zachovat si svéráz, svou disciplínu a církevní organizaci i po úplném sjednocení s ostatními evangelíky (tento řád byl opětovně schválen na synodu v Lešně r. 1632 a poté vydán tiskem). Na synodu byl také dne 26. dubna vysvěcen Jan Amos Komenský na kněze Jednoty bratrské.

1616 probíhá bratrský synod v Žeravicích. Jako norma pro budoucnost je přijat spis Ratio disciplinae ordi-

1618 16. března (?) umírá v Praze bratrbratr­ ský biskup Matěj Cyrus, správce BetBet­ lémské kaple, kde je také pohřben.

49

-

1. ČÁST

■ ■ 11. 11. května

se i přes odpor pražpraž­ ského staroměstského purkmistra F. Osterstocka Osterstocka stává stává novým novým správspráv­ cem Betlémské kaple Jan Cyrill Tře­ Tře­ bíčský. ■ 1 S. května je J. C. Třebíčský konse■ 15. konse­ krován na bratrského biskupa.

1619 26. srpna bratrský biskup Jan Cyrill Třebíčský (člen konsistoře pod oboobo­ jí) společně s administrátorem Jiřím Dikastem korunuje Fridricha FalckéFalcké­ ho za českého krále.

SEDMÁ GENERACE ODCHÁZÍ DO EMIGRACE 1620 8. 8 . listopadu zvítězila císařsko-ba­ císařsko-bavorská armáda nad vojskem čes­ čes­ kých evangelických stavů ve smutsmut­ ně proslulé bitvě na Bílé hoře. PoPo­ rážkou stavovského povstání se otevřela cesta k prosazení habsburhabsbur­ ského absolutismu a katolické propro­ tireformace. 1621 13. března byl vydán mandát k vy­ vypovězení protestantských kazatelů evangelia z vlasti. ■ ■ 21. června bylo na Staroměstském náměstí v Praze popraveno dvacet sedm českých pánů. Mezi nimi byli také někteří z Jednoty bratrské, např. Václav Budovec z Budova, JinJin­ dřich Otta z Losu nebo Ján JesenJesen­ ský, řečený též Jessénius. ■ 2. srpna císař Ferdinand li. II. HabsburHabsbur­ ■ ský ruší Rudolfův majestát. ■ kní­ ■ v prosinci je vydáno nařízení knížete Karla z Lichtenštejna o vypovypo­ vězení členů konsistoře - bratrské50

I

Poprava na Staroměstském náměstí

ho biskupa Jana Cyrilla Třebíčského a administrátora Jiřího Dikasta ze země. Tím je konsistoř strany pod obojí fakticky zrušena.

1622 8. 8 . února umírá v Brandýse nad Orlicí biskup Matěj Konečný, který schoval v prosinci roku 1620 vzácné písemnosti a dokumenty Jednoty bratrské pod práh v domě Na Karmeli v Mladé Boleslavi.* Boleslavi* ■ ■ 21. července byli z Moravy vyhnáni všichni nekatoličtí kněží. man­ 1623 24. července byl vydán nový mandát Ferdinanda li. ohledně vypuzeII. vypuze­ ní všech nekatolických duchovních Čech. z Čech.

-

-naří­ 1624 byla v městech i na vesnicích naří­ zena tzv. katolická reformace.

1626 17. listopadu lis to p a d u v Kralicích umírá bratrský biskup Jan Lanecius. JedJed­ nota bratrská má nyní pouze čtyři biskupy. 1627 31. července je vydáno Obnovené zřízení zemské. I vyšším stavům se nana­ řizuje, aby se do šesti měsíců obrátily ke katolictví. Jinak musí prodat své pozemky a vystěhovat se ze země. ■ došlo ve Velkopolsku k úplnému ■ sloučení polské větve Jednoty bratrské s reformovanými. Proto se bratrští exulanti po příchodu do Polska nespojili s polskou vět­ vět­ ví Jednoty bratrské, ale žili nadále jako zvláštní církev s vlastní hierarhierar­ chií. Obě tyto větve Jednoty půso­ půso­ bily vedle sebe. Jejich společným sídlem bylo Lešno. Zde sídlil také polský biskup Jednoty bratrské Martin Gratianus a biskupové čes­ čes­ ké Jednoty bratrské Jan Cyrill Tře­ Tře­ bíčský a Jiří Erastus.

1628 8. 8 . února přišel do polského Lešna proud vystěhovalců v čele s J. A. KoKo­ menským. ■ ■ 21. 21 . dubna probíhá další hromadný útěk nekatolíků nekatolíků z Čech. Čech. útěk 1629 6. března(?) března (?) v polském Lešně umíumí­ rá biskup Martin Gratianus. ■ 8. 8 . dubna umírá další biskup Jan TurTur­ ■ novský. Zůstávají jen dva biskupové Jan Erastus a Jan Cyrill Třebíčský. ■ ■ 6. 6 . července v Lešně byli zvoleni za biskupy polské větve Pavel Paliurus a zřejmě i Daniel Mikolajewski.

I Václav Budovec z Budova - představitel bratrské šlechty 1631 1. února začala v Čechách. Čechách.

protireformace

1632 30. května um1ra umírá přímo během svého kázání biskup Jan Cyrill Tře­ Tře­ bíčský (poslední kazatel v BetlémBetlém­ ské kapli). ■ ■ od 1. do 7. října se koná bratrský synod v Lešně. Probíhá tam nová volba bratrských biskupů. Za bisbis­ kupy byli zvoleni Vavřinec Justýn, Matěj Prokop, Pavel Fabricius a Jan Amos Komenský, který se zároveň stává i písařem Jednoty bratrské. Konsekraci provedl Jiří Erastus. (Pa(Pa­ vel Fabricius byl pro svou nepřítom­ nepřítom­ nost konsekrován později.) Jednota má nyní sedm biskupů. Synod také

51

-

1. ČÁST

potvrzuje církevní řád a organizační Jednoty bratrské, které byly v té době dobé vydány tiskem. zřízení

1633 11. dubna(?) dubna (?) v Debnici umírá bratrbratr­ ský biskup Daniel Mikolajewski. ■ 17. dubna je do čela polské větve vétve ■ Jednoty bratrské postaven biskup Martin Orminus a jeho zástupcem je ustanoven biskup Jan Rybinski. V této době má Jednota bratrská tyto biskupy: J. Erastus, V. Justýn, M. Prokop, P. Fabricius, J. A. KomenKomen­ ský, M. Orminus, J. Rybinski. 1636 je Jednotě bratrské v Ostrorogu odebrán kostel. Lešno tak nadále zůstává jedinou bratrskou obcí ve Velkopolsku a jejím posledním útoúto­ čištěm až do roku 1656. ■ ■ 16. února v Lešně umírá bratrský biskup Matěj Prokop.

I

Lešno ve Velkopolsku

52

1638 13. září zá ří umírá bratrský biskup Jan Rybinski. 1643 8. 8 . května umírá v Lešně biskup Jiří Erastus. Sudím se stává biskup Vavřinec Justýn. 1644 1. 1. ledna (?) umírá biskup MarMar­ tin Orminus. Zůstávají už jen tito: V. Justýn, Justýn,P.P.Fabricius FabriciusaaJ.J.A.A.KomenKomen­ ský. K nim je určen biskup Martin Gertich. Je po Orminovi povolán za sudího polské větve Jednoty bratrbratr­ ské. Dalším biskupem je ustanoven Jan Bythner (15. dubna). Jednota bratrská má v této době pět biskupů. 1648 18. dubna dubna (?) umírá v Lešně bisbis­ kup Vavřinec Justýn a sudím čes­ čes­ komoravské větve Jednoty brabra­ trské v Polsku se stává Jan Amos Komenský.

-

1.CAST

1649 3. ledna umírá v Lesně biskup čes­ čes­ komoravské větve Jednoty bratrské Pavel Fabricius. Polská větev má ještě dva bratrské biskupy, česko­ česko­ moravská větev má pouze biskupa jednoho. 1650 byl ratifikován vestfálský mír. Ten pochoval všechny naděje na návrat Jednoty bratrské do vlasti a KomenKomen­ ský píše Kšaft umírající matky JednoJedno­ ty bratrské. Vestfálským mírem byly v Evropě uznány pouze tři církve: římskokatolická, luteránská a reforrefor­ movaná. ■ ■ J. A. Komenský navštívil české exulanty na Slovensku. Přijal také pozvání sedmihradského knížete Zikmunda Rákocziho, aby na jeho panství v šaryšském Šaryšském Potoku* uskuusku­ tečnil svůj ideál „vševědné školy". K realizaci svých představ složil osm Schola ludus školních her Scho/a /udus a připravil první obrázkovou učebnici Orbis pictus (Svět v obrazech). Po RákocRákoc­ ziho smrti již zde nemohl svou práci dokončit. 1654 se J. A. Komenský vrátil zpět do Lešna. 1656 se rozpoutala na dvacet čtyři let polsko-švédská válka, pohroma pro českou emigraci v Polsku. Nastal prakticky zánik polské větve JednoJedno­ ty bratrské. Byla rozptýlena do AngAng­ lie, Německa, Nizozemí, švédského Pobaltí a do Uher. ■ 29. dubna dochází k vypálení LešLeš­ ■ na polskými katolickými jednot­ jednotkami. Město opouští nejen biskup Komenský, který zde přichází o svůj

veškerý majetek, ale odchází i celá česká emigrace.

1660 20. listopadu se v Nassenhuben** narodil Daniel Ernest Jablonský (později vrchní dvorní kazatel rere­ formované církve a bratrský biskup polské větve Jednoty bratrské), vnuk Jana Amose Komenského. ■ ■ píše Jan Amos Komenský Smutný hlas zaplašeného hněvem Božím pastýře. Obdobně jako v Kšaftu i v tomto díle se loučí se syny, zázá­ roveň již duchovním zrakem vidí obnovenou budoucnost Jednoty modlit­ bratrské. Jde o prorockou modlitbu, kde vyznává, že,, .. .se království že „...se země, a mezi jinými naše vlast, vlast; boří, a církve národů, i mezi nimi Jednota naše, padají, neděsme se: protože to ten dělá, kterýž moc má, a kterýž jest moudrý, ví, co činí. Víme zajisté, že žádný moudrý hospodář domu sobě neboří, leč nový stavěti stavětí strojí. Aniž boří do gruntu, kromě když všecko míti chce nové z gruntu. Doufejme či­ tedy, že ten, který řekl: Aj já nové či­ ním všechno, ví, proč starého trpěti nechce ... Děj se tedy co děj, doufejte, nechce... že Pán těch věcí darmo nečiní, ale něco velikého pod tím leží ... " ,,Synoleží..." „Syno­ vé milí, navraťte sami nejprv srdce své k otcům: poněvadž vydaný Řád otcům: a poněvadž Řád Jednoty máte, tam najdete (pobere-li nás staré a vás dochová-li dochová-U Pán), jak na staré grunty chrám a čisté Boží pocty v něm zakládati a lidu Božímu spasitelně přisluhovati ... A protož já já přisluhovati... se nic nad tím příliš nekormoutím, že sám umíraje, tebe také, matko milá, Jednoto, umírati vidím: sebe i tebe Bohu tomu, kterýž i mrtvé křísí, s Ab53

-

1. ČÁST

rahamem poroučeje. Aniž proto, že já poslední na ten čas vrátný tvůj po sobě dveře zavírám, ty zavřína nene­ budeš, abys z hrobu svého vyjíti vyjiti nene­ mohla. Ale tím více se při tobě sláva povsta­ moci Boží zjeví, když i upadši povsta24 neš a umřevši ožiješ". ožiješ".24

CONFESSIO 2Cne& ~nt~ T> o čeí ~očet ~'

1663 vydává J. A. Komenský Historii o těž­ těž­ kých protivenstvích církve české, dále Historii o umučení a smrti, pohřbu i vzkříšení Pána našeho Ježíše Krista, reedici Labyrintu světa a ráje srdce a Hlubinu bezpečnosti. 1668 vydává J. A. Komenský spis Jedno potřebné.

Tyto knihy pak sloužily všem rozroz­ ptýleným posilou a povzbuzením.

• 1 · ~thtot9 ©cfrtotp ~ra:: SSra; ťCJ ( ~ tii

an tt n lt řl tof;o íofio @;mf~ ©métw pmnjmu, pnwijmu / oo ot>!).\mú •‘Panů a ~~Jr(ft\%1 Otytjrftwa M

1661 vydává J. A. Komenský pro své utajené přátele a sourozence víry (německy mluvící Moravany) na Fulnecku německý zpěvník a kaka­ techismus „abyste se i po mém odod­ chodu na ty věci rozpomínati mohmoh­ li,... e vás vedli jen k přepevné li, ... že jsm jsme prorocké a apoštolské řeči: a vy dobdob­ ře činíte, že na ni dbáte jako na svíci v temném místě svítící, až by se den 25 rozednil". rozednil".25 1662 vydává Komenský Bratrskou konfesi z roku 1535. ■ ■ S. 5. listopadu je na bratrském synosyno­ du v Mělčině Mělčíně rozhodnuto, že každá větev Jednoty bratrské - polská i českomoravská - bude mít ještě další biskupy. K bratru Janu Bythnerovi je přidán Mikuláš Gertich a ke Komenskému Petr Figulus.

S S jn ; a a S f t e t i 1 1} \) 33 ~jr1) mčen;

trá ti i Q5tbnotl} ©ebncfp Uta íita q:,ánt ,ltfc1'1ll~o. patTcivtftyo* ~

•

túll Uta lcS'U, i6 6 u

I

Titulní list Bratrské konfese vydané v Amsterodamu

1670 12. ledna umírá v litevské Klajpedě biskup Petr Figulus. Jan Amos KoKo­ menský tak zůstává posledním brabra­ trským biskupem první etapy dějin Jednoty bratrské. ■ ■ 15. listopadu smrtí Komenského v Amsterodamu končí symbolicky existence prvního období Jednoty bratrské. ■ ■ 20. listopadu je Jan Amos KoKo­ menský pohřben v holandském Naardenu.

55

L

1. ČÁST

POLSKÁ VĚTEV VĚTEV JEDNOTY JEDNO TY BRATRSKÉ

Po reorganizaci polských sborů Jednoty bratrské byla bratrská konkon­ sekrace přenesena do Polska.

Další biskupové polské větve JedJed­ noty bratrské byli:

biskupové biskupové Rudolf R u do lf Siedler S ied ler

úmrtí úmrtí

biskupové

konsekrace konsekrace

Jan Bythner B y th n e r

1644 1644 2.2.1675 2 .2 .1 6 7 5 2 4 .5 .1 6 7 1 1662 24.5.1671 28.10.1673 29.5.1691 28. 10. 1673 29. 5. 1691 13.8.1676 29. 11. 1698 13.8. 1676 29.11.1698

Mikuláš M ikuláš Gertich G e rtich Adam A dam Samuel Sam uel Hartman H artm an Jan Zugehor Zugehór Joachim Jo a ch im Gulich G u lich Daniel Ernest Jablonský

2 6 .6 .1 6 9 2 26.6.1692 10.3.1699 10. 3 .1 6 9 9

14.11.1703 14.11.1703 25.5.1741

Bratrská konsekrace pak byla pře­ pře­ nesena do Ochranova díky DanieloDanielo­ vi Ernestu Jablonskému. biskupové biskupové

konsekrace konsekrace

úmrtí úmrtí

10.3.1699 10. 3 .1 6 9 9 11.7.1712

1709 1716

4.11.1712 4 .1 1 .1 7 1 2 26.2.1725 26.2.1725

1716

1735

1762

Jan Jakobides Jan Ja ko b id e s S a lo m o n Opitz O p itz Salomon

David Cassius C assiu s Pavel Cassius C assiu s Kristian Kristián Sitkovius*

1?

Další biskupové pokračují v prac1 práci polské větve Jednoty bratrské. Tato linie však již není propojená s genealogií bratrských biskupů.

konsekrace konsekrace

úmrtí

Samuel Sa m u e l Vilém V ilém Kasur

1719

1732

Albert A lb ert Jounga Jo u n g a

1742

1746

B edřich Vilém V ilém Jablonský Ja b lo n ský Bedřich

1742

1760

Jan A Alexandr le x an d r Cassius C assiu s

1746

1788

Jan Teofil Elsner

1761 1770

1782 1775 1794

biskupové

Pavel Ludvík Lu d v ík Cassius C assiu s Bedřich B edřich Klofe

1776

Kristian Kristián Teofil Cassius C assiu s

1790

1813

Jiří V ilém Behr Jiří Vilém B enjam in Bornemann B o rn em an n Jan Benjamin

1798 1810

1808 1828

Samuel Sa m u e l David D avid Hanke H anke

1817

1841

56

•,

I , ,~ ,f

1 '/,

•

•

1: ·1 ► : •

' ,

,,

Karel Gobel Gobel Eu g e n Borgius Borgius Eugen

konsekrace konsekrace

úmrtí

1844 1844 1858 1883

?

?

?

Před první světovou válkou zbylo v Polsku jen pět sborů Jednoty brabra­ trské: Poznaň, Waszkóv, t.asocose, tasocose, Orzeszowo a Lešno. pol­ Pouze v Lesně Lešně zůstalo několik polských rodin, kterým sloužil pastor Bickerich. Naučil se česky, aby mohl číst ze starých bratrských knih a pěs­ pěs­ tovat bratrskou tradici i zbožnost. Po první světové válce se opět tyto sbosbo­ ry ocitly v Polské republice, ale počet členů klesl na pouhých 1 400. Mnozí němečtí členové se odstěhovali do sousedního Německa.

Bickerichovou smrtí zanikly roku 1934 polské bohoslužby. Z někdejší polské větve Jednoty bratrské zů­ zů­ stalo několik malých sborů, které si uchovaly název „Unitatsgemein„Unitátsgemeinden" a titul seniora pro svého veve­ doucího duchovního, i když toto označení bylo spíše jen čestným titulem. Vyznáním byli tito členové již zcela reformovaní jako součást unionované církve v Polsku. Druhá světová válka definitivně zakončila okupo­ tyto dějiny. Po osvobození okupovaného území byli odsunuti všichni němečtí členové a tím naprosto zaza­ bra­ nikly poslední zbytky Jednoty bratrské v Polsku.

-

-

1. ČÁST

ZÁVĚREM ZÁVĚREM

tiskárny tři. Přitom své knihy tiskli nejen doma, ale i v zahraničí. JedJed­ nota bratrská měla vlastní vynikajívynikají­ cí školský systém, takže české školy byly i její zásluhou řazeny mezi nejnej­ lepší v Evropě. Bratrští spisovatelé věnovali mimořádnou péči historii, českému jazyku a byli vynikajícími hudebními skladateli.

Podle historika Ferdinanda Hrejsy měla Jednota bratrská v předbělo­ předbělo­ horské době asi kolem 40 000 čle­ čle­ nů. Bratři působili ve 245 sborech a místech na Moravě a 187 sborech Čechách. a místech v Čechách. V době trvání Jednoty bratrské mezi lety 1457-1620 se z této církcírk­ ve zrodilo 160 spisovatelů a bylo napsáno na 500 nám známých literárních prací, kromě těch, jež se ztratily v pohromách bělohor­ bělohor­ ských. Proti jedné tiskárně katolickatolic­ ké a dvěma tiskárnám husitským měli bratři v Čechách měli bratři Čechách a na Moravě Moravě

Je mi líto, že tu zdaleka nemohly být zaznamenány všechny osobnosti Jednoty bratrské. Je ještě celá řada dalších svědků víry, o kterých se nám nedochoval dostatek informací. Jsou ale zapsáni v Knize věrných a jejich památka není zapomenuta v Božích očích. .Jii Mik Brolff sbor s Áo.,,oltk,i ~ •JK, ,1,,./..lt..f.,•f& • 4-t,t.~d•.-c• bet. Jad.-11,l:o,oftk

• lfuie •

,

SBORY , SBORY BRATRSKÉ BRATRSKE nORAVÉ NA MORAVĚ A A VE SLEZSKU

/•• , .,,.l~m

!_,4 ,,,14,

(

noYrltl no vrhl p r tf Pr. Dr. Ferdinand HrtjJO p,tf fml.n•ntl Hrtjso krř«lll velmi výhodný. Podmínky, které s bratři stanovili, byly v Petrohradě uznány. 1765 přišlo prvních pět osadníků a 11. říj· říj­ na se nastěhovali do nových domů

Bratrská B r a t r s k á obec o b e c Sarepta S a re p tá ‘ oblast 'Otr /i Vvlc)Oí]radem a Kaspickým mořem

103

-

2. ČÁST

Na řece Volze tak vznikla kvetoucí osada Sarepta. V r. 1773 zde žilo již 200 lidí.

1766 zde zde začal začal působit působit Johann Johann NitschNitschmann ml., později biskup. Prošel země­ před tím několika severskými země­ mi. V Sareptě zůstal až do své smrti roku 1783. 1769 nastaly první kontakty s Kalmyky, kteří Sareptu buď vykrádali, nebo v ní žebrali. Bratři Neitz, Hamel a Maltsch se začali učit jejich jazyk, žili s nimi pak v jejich vesnici, dodo­ konce se díky svým zdravotnickým znalostem mohli zúčastnit velkého nomádského tažení. 1770 byla pokřtěna první kalmycká dívdív­ ka, kterou její otec rok předtím při­ při­ vezl do Sarepty. Bratři Gregor, Neitz, Seiffert a Pfeiffer byli oficiálně ustanoveni za mimi­ sionáře. Příležitostně navštěvovali Kalmyky, ale jejich toulavý způsob života v podstatě znemožňoval mimi­ sijní práci. 1800 bratři založili školu pro kalmycké děti. 1806 propukl hladomor, který způsobil, že Kirgizové prodávali své děti. VláVlá­ da je odkoupila, aby jim byla zajišzajiš­ těna křesťanská výchova. Také do Sarepty přijali čtyři děvčata. Ta byla v r. 181 O pokřtěna. 1810 1813 získali bratři od londýnské biblické společnosti finanční podporu na misii mezi Kalmyky. To vše ale vyvo-

104

I

J o h a n n Nitschmann N i t s c h m a n n ml. m l. Johann

lávalo velké nepřátelství ze strany ruských kněží. Přesto se podařilo navázat užší vztahy se čtyřmi rodinami Kalmyků, kteří se pak usídlili v blízkosti Sarepty. 1822 bratři požádali vládu o formální konkon­ cesi na misijní práci. Ta byla ale odod­ mítnuta s tím, že mohou rozdávat bibi­ ble, ale nesmí křtít. Tím byla bratřím samostatná práce mezi Kalmyky zcezce­ la znemožněna. Dvacet tři Kalmyků, které bratři získali, bylo pak pokřtě­ pokřtě­ no v řecko-katolické církvi. 1852 byly ještě vydány Kalmycko-ně­ Kalmycko-německý slovník a Gramatika západo-

-

2. ČÁST

mongolského či kalmyckého jazyka, které sepsal představený Sarepty H. A. Zwick. H.A.Zwick. Na Kavkaze mezi Tartary

1768 17. července vyrazili dva bratři KuKu­ čera a Becher ze Sarepty na Kavkaz. Říkalo Říkalo se, že v těchto těchto místech žijí ještě potomci českých bratří. MístMíst­ ní velící generál jim ale nedovolil z důvodu velkého nebezpečí jít přes hory. Doporučil jim nejdříve se naučit tartarsky a pak se např. jako kupci na tuto cestu vydat. 1777 byli vyslání dva jiní bratři do oblasti Astrachanu, mezi nimi i A. Jaschke, Jáschke, aby se naučili jazyk. 1781 po desetiměsíční cestě dorazili do Tiflisu*, ale cesta zůstala bez 1782 úspěchu. úspěchu. Persie - dnešnílrán dnešní Írán (1746-1750) se­ Zinzendorf se v Amsterodamu setkal s arménským kupcem, který ho upozornil na kmen Cheberů**, žijící v Persii. Domníval se, že by mohli být potomky „mudrců z východu". Z tohoto důvodu se Zinzendorf rozhodl vyrazit i k nim. V Persii byla nouze o lékaře.

1738 bylo rozhodnuto vyslat bratrskébratrské­ ho lékaře Davida S. Kriegelsteina, plán ale nevyšel. 1743 se vydal na cestu přes Astrachan Dr. August Eller. Ruská vláda ho ale nene­ pustila dál a on cestou domů zemřel.

Iz m ir, d r u h é n e j v ě t š í m ě s t o P e r s i e II lzmir,druhénejvětšíměstoPersie

1746 byli vysláni lékař lékař Friedrich W. Hocker a s ním chirurg Johann Ruffer. Růffer. 1747 v listopadu spolu s karavanou, smě­ smě­ řující od syrské pouště do Bagdádu, dorazili do města lspahán. Ispahán. Měli za sebou strastiplnou cestu, byli zraněni, dvakrát přepadeni a okraokra­ deni Kurdy. V lspahánu Ispahánu je k sobě přijal anglický konzul. Zde byli informováni o tom, že většina Cheberů byla krvavě zmasakrovázmasakrová­ na nebo zatýkána, aby odvolali svosvo­ ji víru. Oba lékaři byli nakonec nunu­ ceni zemi opustit. Vraceli se domů přes Egypt, kde Johann Ruffer Růffer zemřel. Friedrich W. Hocker dorazil domů v únoru 1750 1750.. •' c/flt'>!l' d n t ^ n ' I t)1/is• bi is> ' •• ' ‘ llf'J!Jl(' ? r e j m e (]SIJ~tl asijští Kafrove Katové

105

-

2. ČÁST

Egypta Egypt a Etiopie (1752-1782)

1752 se F. W. Hocker vrátil do Egypta s úmyslem pracovat mezi Kopty. Pracoval v Káhiře jako lékař, učil se arabsky a čekal na povolení vydat se do Abesinie* ke Koptům. PoliticPolitic­ ké zmatky ale jeho záměru zabrázabrá­ nily. 1755 se vrátil do Evropy. 1756 opět se vydal na cestu, tentokrát spolu s Georgem Pilderem znovu usilovali dostat se do Abesinie. 1758 do října zůstali v Egyptě. Pak ale loď, přišli o lélé­ ztroskotala jejich lod; kařské vybavení a museli se vrátit zpět do Káhiry pro nové vybavení. do­ V jednom ze svých posledních dopisů napsal Zinzendorf koptskému patriarchovi, aby pro bratry získal povolení k vstupu do Abesinie. Oba od­ ale vážně onemocněli. G. Pilder odjel okamžitě domů a Hocker ho náná­ sledoval r. 1761. 1769 přijel F. W. Hocker do Egypta potřetí. Jeho hlavními spolupracovníky byli Johann Danke a John Antes, který Abesi­ byl hodinář. Jelikož cesta do Abesinie byla kvůli nepokojům uzavřena, pracovali bratři v Káhiře ve svých oborech. A protože kázat evangeevange­ lium muslimům znamenalo riskovat trest smrti, začali s překladem bible. J. Dankemu se podařilo dostat se lodí po Nilu do koptské vesnice Benesse. Zde našel mnohé otevřené dveře. Působil zde až do své smrti r. 1772. 106

‘

fťop ^ -po h oř'

I

F r i e d r i c h Wilhelm W il h e l m Hocke, H ocker Friedrich

Práce bratří v Egyptě měla neobneob­ vyklý charakter. Bratři navštěvovali kně­ koptská shromáždění i jejich kně­ ze, a hovořili s nimi o věcech víry. Nekázali veřejně, ale svojí prostou službou a důvěrou Bohu ukazovali dob­ lidem, že člověk není spasen z dobrých skutků nebo obřadů, ale živou vírou v ukřižovaného Krista. 1779 bratři byli často v nebezpečí, J. Antes turec­ byl dokonce bičován; hrabivý turecký guvernér doufal, že tím získá fifi­ nanční odměnu. 1782 zemřel zemřel F.F. Hocker. Hocker. V V tom tom roce roce také také bratrský synod rozhodl, aby se všichni bratři z Egypta vrátili zpět.

-

.,

2. ČÁST

MISIJNÍ SNAHY VE VÝCHODNÍ INDII Díky svým kontaktům v Holandsku a k Východo- i Západoindické spospo­ lečnosti sídlící v Amsterodamu, se Zinzendorf rozhodl zahrnout do misijního plánu i Východní Indii. Cejlon - dnešní Srí Lanka (1740) 1739 18. ledna byli vysláni August Eller a David Nitschmann (syndikus*) na ostrov Cejlon, který byl holandskou državou. 1740 leden po zastávce v Jižní Africe, kde se setkali s G. Schmidtem, dopluli na ostrov do města Colombo. I sem již dorazil pastýřský list**. Přesto se

zde za podpory místního guvernéra von lmhoffa Imhoffa a duchovního kolonie D. Wetzelia jejich práce ze začátku dařila. ■ ■ v Mugurugampele začali budovat obydlí mezi Sinhálci. ■ 2. dubna se tam přestěhovali a zaza­ ■ čali navazovat vztahy s domorodci a učit se jejich jazyk. Svoji práci ale neomezili pouze na ně. Navštěvovali také hlavní město, působili mezi přistěhovalci a brzy kolem sebe shromáždili skupinu mu­ lidí. Po několika měsících ale museli práci ukončit. Guvernér zemřel a jeho nástupce pod vlivem paspas­ týřského listu nesouhlasil s tím, aby zde pokračovali ve svých „heretických" aktivitách. Bratři byli nařčeni z neslýchaného vměšování.

E

II

h

-----

Pevnost P e v n o s t Forts F o r t s Negombo N e g o m b o na n a Cejlonu C e jl o n u ' zplno moc ně ny zostupi e

* * v i/ po zn ám k a Jizm Afrika str. 94

"j

Q J

-

2. ČÁST

■ ■

8. října se nalodili a vrátili se zpět do Amsterdamu. Bengálský záliv a Nikobarské ostrovy (1758-1787)

1758 M. L. Zinzendorf dostal od dánského královského dvora nabídku osídlit Nikobarské ostrovy v oblasti Bengálského zálivu, kde měla dánská VýVý­ chodoindická obchodní společnost svoji pobočku. Georg J. Stahlmann byl pověřen, aby pro bratry domluvil podmínky. Byla jim zajištěna nábonábo­ ženská svoboda, směli působit mezi domorodci, křtít je a zakládat sbory. Toto povolení ale platilo pouze pro Nikobarské ostrovy. Než ale bylo možné usídlit se přímo na ostrovech, dostali bratři svolení

PorMuni su B in ar

II

Přístavní P ř í s t a v n í město m ě s t o Trankebar T ra n k e b a r a a jjeho e h o okolí o k o lí

108 108

usadit se v přístavním městě Trankebar (dnešní Tarangambadi) na východním pobřeží Přední Indie, který byl pod správou Dánsko-hallské misijní společnosti.

1759 28. září byla ustanovena první skusku­ pina bratří, kteří se začali připravo­ připravo­ vat na cestu a učili se jazyk. 1760 2. července dorazilo čtrnáct bratří v čele s G. J. Stahlmannem na místo. Získali dům a začali s pěstováním rýže - základní potravinou země. 1761 v srpnu dorazila druhá skupina pod Jáschkeho.Ten vedením A. Jaschkeho. Ten však brzy zemřel a po něm i jeho manželka. Bratři budovali osadu nazvanou ,,Bratrská „Bratrská zahrada". Díky jejich ře-

-

2. ČÁST

meslným i pěstitelským dovednosdovednos­ tem se osada brzy stala vyhláševyhláše­ ným místem. Bratři čekali na možnost přesídlit na Nikobary, ale Východoindická obob­ chodní společnost tam kvůli častým úmrtím zrušila svoji pobočku. Tím směrem pak nepluly žádné lodě a bratři dlouho hledali možnost, jak se na ostrovy dostat.

V mezidobí docházelo mezi bratry a misijní společností k velkému nana­ pětí. Společnosti se činnost bratří a jejich misijní aktivity velmi nelínelí­ bily. Ale Východoindická obchodní společnost s podporou královského dvora držela nad bratry ochrannou ruku.

1768 v srpnu se konečně našla příleži­ příleži­ tost vyplout. Loď plující podobným směrem byla ochotna bratry i s náná­ kladem dovézt na Nikobarské ostost­ přípra­ rovy. I místní guvernér jim s přípra­ vami a vybavením velmi pomáhal. Bratři vezli s sebou i dva dřevěné rozložené domy, které mohly být na místě snadno sestaveny.

šest Šest bratří bratří se vydalo na cestu a zaza­ kotvili na jednom z ostrovů s náná­ zvem Nankauri. Náčelníci okolních vesnic je přívětivě přijali a dovolili jim usadit se v jejich blízkosti. Začalo ale období dešťů. Také nene­ zdravé prostředí pralesů způsobilo, že tři bratři do konce roku zemřeli, mezi nimi jejich vedoucí a lékař.

Srue,: ve.v .»X>t EYLAv.D.&"

Str

\ II Mapa M a p a Bengálského B e n g á l s k é h o zálivu z á liv u a a Nikobarských N i k o b a r s k ý c h ostrovů o s t r o v ů od o d JJ.. M. M . Bellina B e llin a (1703-1772) (1 7 0 3 - 1 7 7 2 )

109

-

2.CAST

Ostatní měli velké těžkosti se vůbec uživit. vy­ Lodě se ostrovům buď vědomě vyhýbaly, nebo měly problémy je skusku­ tečně najít, a tak byli bratři mnohdy zcela odříznutí od kontaktů, zpráv nebo i dalších zásob.

1769 byla na ostrově znovu přechodně otevřena pobočka obchodní spopravi­ 1773 lečnosti, a tím bylo zajištěno i pravidelné spojení s pevninou. 1773 dorazily k bratřím na ostrov také další posily z Evropy, což bylo v předchozích letech zakázáno. 1774 dostali bratři dvojstěžník a pozdě­ pozdě­ ji ještě větší lod: loď, díky čemuž mohli udržovat kontakt s pevninou. ProPro­ voz byl ale velmi drahý. 1781 jejich loď padla do rukou francouzfrancouz­ ských pirátů. Tři roky trvalo, než na ostrov přijela další dánská loď. Bratři přežívali ve velmi nuzných a nezdravých podpod­ mínkách, stěží si zajistili vlastní obob­ živu. Někteří z nich zemřeli. 1786 Johann F. Reichel, který přijel na vizitaci, se přesvědčil o bezvýchodnosti této práce. Úřady Úřady mu také sdělily, sdělily, že ostro­ lodní doprava k Nikobarským ostrovům je cenově velmi nákladná a že nebude dále provozována. 1787 odjeli poslední bratři z ostrovů a tato snaha, která nepřinesla žádné výsledky, byla ukončena. Z jednadvaceti bratří, kteří sem při­ při­ jeli, se domů vrátilo osm. 110 110

I

Andreas A n d r e a s JJaschke á s c h k e zze e Žtiliny ilin y

Bengálsko - dnešní Indie (1776-1792) 1776 na popud asijské obchodní spospo­ lečnosti vyšli z Trankebaru dva bratři Johannes Grassmann a Karl F. Schmidt. Vydali se do Serampuru na řece Ganga, blízko Kalkaty, koukou­ pili pozemek a brzy zde našli práci. J. Grassmann pracoval jako zahradzahrad­ ník a K. F. Schmidt byl lékařem. 1782 získali darem od anglického přítele pozemek v Kalkatě. Díky tomu se práce mohla rozvíjet i v této oblasti. 1783 přesídlili také do Patny, Patný, kde byla dánská osada. Bratři dostali po-

-

2.CAST

volení, aby se zde usídlila další skupina. Vnější okolnosti byly pro misijní práci velmi příznivé, přesto bratři narazili na téměř nepřeko­ nepřeko­ natelné překážky. Poprvé se zde setkali s vysoce postaveným nábonábo­ ženstvím, jemuž bylo nutné čelit, a k tomu bratřím chyběly předpo­ předpo­ klady. Každý pokus získat někoho pro křesťanství tu vyvolával neponepo­ koje a hrozilo, že budou brzy ze země vykázáni. 1784 opustili opustili Kalkatu, Kalkatu, oo tři tři roky roky později později Patnu.

Závěrem Tím i bratrská kolonie v Trankebaru, založená na podporu misijní práce, pozbyla svůj smysl. Ještě do roku 1792 stále přicházely další posily, ale mezi bratry tu vládlo napětí a neshody.

Ředitelství Ředitelství misie rozhodlo r. 1795 zrušit osadu Bratrská zahrada. VláVlá­ da pak povolila jejich návrat domů a roku 1803 opustili poslední bratři území Indie.

1792 zrušili osadu v Serampuru. Za celou jeddobu své práce pokřtili pouze jed­ nu otrokyni.

II První národy P r v n í kfesťané k ře sťa n é z z bratrské b r a t r s k é misie m i s i e mezi m e z i rrůznými ůzným i n á r o d y (J. (J. V. V. Haidt, H a id t , 1747) 1747) 111

-

2. ČÁST

JEDNOTA BRATRSKA BRATRSKÁ V EVROPĚ EVROPĚ Také v Evropě se práce Jednoty brabra­ trské rychle rozvíjela. Nové sbory vznikaly napříč celou Evropou.

1735 13. března Daniel Arnošt JablonJablon­ ský, biskup polské větve Jednoty bratrské, konsekroval (s písemným svolením biskupa Kristiana Kristiána Sitkovia) v Berlíně prvního biskupa obnoveobnove­ né Jednoty bratrské. Stal se jím DaDa­ vid Nitschmann, původem ze Suchdola nad Odrou, jeden z prvních moravských exulantů, kteří přišli do Ochranova. Při konsekraci stáli u D. Nitschmanna dva svědkové Václav Zlatník a bratr Janík. David Nitschmann se stal 63. biskupem Jednoty bratrské*. 1736 6.-9. prosince se v Marienbornu pod vedením hraběte Zinzendorfa konala porada vedoucích bratří. Nejdůležitějším předmětem diskuze byl význam bratrského biskupského úřadu. V něm bratři začali vidět zaza­ jištění jasně definovaného a nezánezá­ vislého postavení Jednoty bratrské. Projednávaly se tu také nové možmož­ nosti práce Jednoty bratrské v dándán­ ské kolonii Pilgerruh v Holštýnsku, v holandském Heerendijku a misie v Surinamu a Severní Americe. 1737 20. května předal král Friedrich Wilhelm I. pravomoc biskupu D. A. JaJa­ blonskému (reformovanému dudu­ chovnímu v Berlíně), aby konsekonse­ kroval druhého biskupa Jednoty bratrské, samotného hraběte ZinZin­ zendorfa. Konsekrace se uskuteč112

I

David D a v i d Nitschmann, N i t s c h m a n n , biskup b is k u p

nila v domě biskupa Jablonského. Přítomen byl David Nitschmann; biskup Kristian Kristián Sitkovius z Lešna popo­ slal svůj souhlas v dopise. Za svědky byli David Nitschmann (syndikus) a Matthias Schindler. Tato konsekonse­ krace byla vskutku na tehdejší dobu značně neobvyklá, neboť duchovní reformované církve konsekrovali lulu­ terána na biskupa třetí církve. ■ odešel z Berthelsdorfu a z OchranoOchrano­ ■ va luteránský farář J. A. Rothe. Působil luteránskýfarář zde patnáct let. Hrál významnou roli při založení bratrského společenství. Později však ztratil nadšení z rozvoje obnovené Jednoty bratrské. ■ uběhlo patnáct let od založení ■ Ochranova a výročí bylo za přítom-

-

2.CAST

nosti Zinzendorfa náležitě oslaveno ještě větším prohloubením modlimodli­ tebního života. 1740 9. července byl konsekrován na biskupa Polykarp MUiier. Múller. Dostal na starost teologický seminář v Marienbornu. 1741 25. května v Berlíně umírá Daniel ArAr­ nošt Jablonský, vnuk Jana Amose KoKo­ menského, biskup polské větve JedJed­ noty bratrské, teolog a reformátor. ■ 22. července byl konsekrován Jo■ hann Nitschmann starší za biskupa Jednoty bratrské. ■ ■ 13. listopadu byl prohlášen za Vrchního staršího církve sám Pán Ježíš Kristus. Tento úřad doposud zastával některý z bratří. Stávající starší Leonhard Dober svůj úkol v rozvětvující se Jednotě bratrské nemohl unést a úřadu se vzdal. ,,„Touto Touto zkušeností byla Jednota bratrbratr­ ská uchráněná před duchovním ponpon­ tifikátem. Denní osobní společenství se Spasitelem je podstatou chápání duchovního života. Od prvního okaoka­ mžiku existence bratrské denominadenomina­ ce je skutečně je její jí hlavou Ježíš Kristus, což nakonec mělo vliv na bratrskou koncepci služby, totiž že kazatelé jsou absolutním vlastnictvím Krista a jsou pro službu nezaslouženě posvěceni a že všechny formy práce vykonávavykonáva­ né pro Něho a před Jeho tváří jsou si 26 rovny a zasluhují stejnou úctu." úctu."26 1742 byla založena další česká bratrská exulantská obec Nízké* v Horní LuLu­ východžici. Krátce poté odešla z východ­ ních Čech a severní Moravy další

I

Bratrské B r a t r s k é pedagogium p e d a g o g iu m v v Nízkém N íz k é m

vlna tajných bratří (např. se vystě­ vystě­ hovala téměř celá vesnice Dolní Čermná). Čermná).

1744 15. června se stal bratrským bisbis­ kupem Martin Dober, Leonhardův starší bratr. 1745 26. července se stal bratrským biskupem Augustus Gottlieb Spangenberg. ■ bratři se začali několikrát ročně ■ scházet na konferencích, kde řešili potřebné otázky fungování a chodu církve. 1746 14. června byli v Zeistu konsekrovákonsekrová­ ni na biskupy Friedrich Wenzel Nei' dne'

113

-

2.CAST

sser, David Nitschmann (syndikus) a Christian Frederick Steinhofer. ■ ■ 25. září byl v Londýně konsekrován na bratrského biskupa John FredeFrede­ rick Cammerhof. ■ ■ byl povolán za sekretáře hrabě­ hrabě­ te Zinzendorfa mladý vychovatel Johannes M. Langguth. Později byl adoptován Friedrichem von Wattewille a stal se baronem von Wattewille.

1747 4. června byli konsekrováni na bisbis­ kupy Leonhard Dober, Johannes von Wattewille (Langguth) a Albert Anthony Vierort. 1748 10. ledna byli konsekrováni FredeFrede­ rick Martin a Peter Bohler Bóhler za bratrbratr­ ské biskupy.

II

Gnadenfrei, G n a d e n f r e i , dnefaf d n e š n í Pilawa P i l a w a Górna Góm a

114

■ ■

spoluzaklada­ se narodil Jan Jeník, spoluzakladatel bratrské osady v Rixdorfu, kde se později stal kazatelem a kde působil až do své smrti. ■ ■ umírá v Herrnhagu biskup Martin Dober.

Bratrské sbory ve Slezsku 1734 se do pruské oblasti Ober-Peilau stěhuje Ernst Julius Seidlitz, známý dobrodinec exulantů. Zde o sedm let později vznikla po vzoru OchraOchra­ nova bratrská osada s názvem Gnadenfrei. 1739 9. července byl Ernst Julius Seidlitz v slezském Javoru zatčen a vyslýchán, protože přes zákaz chránil exulanty. Byl propuštěn 21. prosince 1740.

-

2.CAST

1741 se rodí osada Gnadenfrei. Bratři byli s Ochranovem v čilém kontaktu. 1742 25. prosince vydala pruská vláda bratřím generální koncesi, podle které se mohli usadit kdekoli v prusprus­ kých zemích a ve Slezsku. Jednota tak byla uznána samostatnou církví, nezávislou na zemských církvích. 1743 13. ledna byl slavnostně v GnadenGnaden­ frei otevřen bratrský sbor. Stát se členem tohoto sboru nebylo vůbec jednoduché. Uchazečům byly kladeklade­ ny otázky, které zavazovaly budoubudou­ cího člena k poslušnosti a kázni. ■ ■ 21. března se zde konalo zvláštní shromáždění s moravskými a slezslez­ skými exulanty, kterých tu bylo v té době celkem třicet pět. Toho roku

začala výstavba bratrské kolonie. Počet členů brzy vzrostl z 200 na 1 254 přítomných. ■ 27. července dostali bratři od prusprus­ ■ kého krále Friedricha li. II. speciální koncesi na zřízení bratrské osady Gnadenfeld*. Začal tu sloužit brabra­ trský kazatel Michael Lauterbach. Řadu Řadu let však rozvoj brzdily velké překážky - neochota místní lutelute­ ránské církve, později válka mezi Pruskem a Rakouskem. Až roku 1782 se stal Gnadenfeld samostatsamostat­ ným sborem. Do té doby se o brabra­ trskou kolonii starali z Gnadenfrei. ■ ■ vznikly ve Slezsku další bratrské osaosa­ Gnadeneck** dy Gnadenberg a Gnadeneck**. Gnadenberg dostal S. 5. ledna od krále speciální koncesi, již o dva měsíce později byl sbor slavnostně

TITOPT

■ 1 ^ 1 1 » : . i

II

Gnadenberg, G n a d e n b e r g , dnešní d n e š n í Kruszyna K ru szy n a u u Boleslawce B o le s la w c e

115

-

2. ČÁST

otevřen.

Koncem roku byl dostavěn bratrský sál. ■ 2S. 25. srpna v Gnadenecku byl FrieFrie­ ■ drich von Watteville konsekrován na biskupa. ■ ■ přichází Ernst Julius Seidlitz do Nové Soli*, aby zde založil bratrskou osadu. Místo bylo výhodné, protože leželo v blízkosti splavné řeky Odry. pruské­ Bratři v červnu obdrželi od pruského krále Friedricha li. II. zvláštní konkon­ cesi a ihned se pustili do budování. Byla naplánována stavba modlimodli­ tebny, sirotčince, lékárny, tiskárny plát­ i manufaktury na pruhované plátno. Kvůli nevoli některých obyvatel získali bratři městská práva pro toto místo až v říjnu 1743.

1744 bratři počali s výstavbou města. Chtěli zde svobodně žít svůj způsob víry tak, jak jej někteří znali z OchraOchra­ nova. O šest let později zde žilo na 272 osadníků, přičemž již měli své členy v radě města. Celá kolonie byla ekonomicky samostatná. Bratři vybudovali také nemocnici, školu, lékárnu, hřbitov, cihelnu a provozoprovozo­ vali různé typy řemesel i obchodu. Plánovali učinit v Nové Soli sídlo pro slezského bratrského biskupa. ■ ■ do Slezska se přistěhoval biskup Polykarp Muller Múller s úmyslem v Nové Soli založit bratrský seminář, záměr však již nestihl uskutečnit.

1747 17. června Polykarp Muller Múller umírá. 17S9 1759 24. září ve třetí válce o Slezsko vtrhvtrh­ la do Nové Soli ruská vojska. Jejich jednání bylo nesmírně kruté. RusoRuso­ vé město zcela zničili a vypálili. 116

II

N ová Sůl NováSůl

1763 se bratři začali do Nové Soli vracet, aby město znovu vybudovali.

1766 umírá Ernst Julius Sedlitz. 1769 slavnostně otevřeli v Nové Soli nový dům modlitby. Pruský král FrieFrie­ drich li. II. se snažil urychlit hospodář­ hospodář­ ský rozvoj města a bratři splnili jeho očekávání. Přes svou specifickou vnitřní soudržnost byla bratrská koko­ munita otevřená i dalším místním obchodníkům a bratři se ochotně podíleli na veřejném životě. Dali cece­ lému městu i okolí příklad zdravého rozvoje ekonomiky a celkového popo­ řádku ve městě**. Po vydání tolerančního patentu v r. 1781 již do bratrských osad žádžád­ ní další emigranti nepřicházeli.

-

2. ČÁST

Rozvoj další činnosti

Jednota byla r. 1749 Anglií uznána jako samostatná, protestantská, biskupská církev, legitimní nástupnástup­ ce starých bratří.

Počátky práce ve Velké Británii byly úzce spjaty s misijní činností. M. L. Zinzendorf zde původně nezamýšlel založit Jednotu bratrskou. Londýn však sloužil jako zastávka misionářů na jejich cestě za moře.

Výraznou osobou byl i John Cennick, který byl r. 1749 ordinován a působil nějakou dobu jako cestující kazakaza­ tel. Díky jeho působení vznikaly na mnoha místech skupinyskupiny - society.

1739 zde byla na popud biskupa Petra Bohlera Bóhlera v Londýně založena sociesocie­ ta* Fetter Lane, Lané, kde později John Wesley (zakladatel metod ismu) prometodismu) pro­ žil duchovní obnovení. 1742 v říjnu se kaple Fetter Lane, Lané, regisregis­ trovaná podle tolerančního zákona, stala na britských ostrovech prvním (městským) sborem Jednoty bratrské, který se stal základnou dalších aktivit.

~~

i

-·-·

......~

Budování bratrských obcí/sborů se nedělo v Anglii a Irsku za podpory šlechty, ale rostlo díky probuzeným skupinám, většinou v místech, které nebyly anglikánskou církví dostadosta­ tečně obsluhovány.

1750 byla rozhodnutím biskupa P. Bohlera založena bratrská obec Ockbrook.

..

'iEr'rE/t, LAl'IE, :;,· ~O IN .' TNE LOWE/t.. ffl NDOW$ A,t.E

4~rnu:,,s-11tYVJ'mm Uur,.q,w,4i;.Ct,ur a,-44 .,,;.,

I

V/Sir^/TomU£££££ HAř£lfA7X**C£

Budova B u d o v a Fetter F e t t e r Lane Lané v v Londýně Londýně , wo'• ,, •n r\,

117

-

2.CAST

Dále byl založen Gracehill (1763) a díky působení Benjamina Latroba, představeného bratrských britsbrits­ kých sborů, bylo rozhodnuto o vývý­ stavbě bratrské obce Fairfeld (1783). Okolo r. 1750 je již obnovená JednoJedno­ ta bratrská uznávaná nejen v Anglii, ale i v ostatních evropských protesprotes­ tantských zemích jako samostatná evangelická církev s vlastní biskupbiskup­ skou ordinací a vlastní světovou mimi­ sií (označována též jako Moravská církev).

1750 6. prosince byl v Ochranově konkon­ sekrován na biskupa Georg Waiblinger, který sloužil ve slezských sborech.

1751 3. února umírá Christian David, tete­ sař a spoluzakladatel Ochranova. ■ ■ 24. září se v Londýně stal biskupem Matthew Hehl. ■ ■ umírá biskup John F. Cammerhof. 1754 14. listopadu se v Londýně stal bisbis­ kupem John Gambolt. 1756 1. března vznikla na jižním okraji Berlína tzv. česká vesnice Rixdorf. Sasko odmítalo přijímat další exuexu­ Čech, a tak češ­ češ­ lanty z Moravy i z Čech, tí bratři (především z okolí Horní Čermné) Čermné) našli své nové útočiště útočiště v Rixdorfu. Po více než dvaceti letech od založezalože­ ní Ochranova přibývaly i další bratrbratr­ ské osady v jiných částech Německa a také v Holandsku a Dánsku (He-

Pohled na ,,CeskÝ Rixdorf" u Berl(na u roku 1155. (Bratrský dum.)

II

R i x d o r f -- ččeská e s k á vesnice, v e s n i c e , dnes d n e s součástí s o u č á s t í Berlína B e rlín a Rixdorf

118

-

2.CAST

rendijk 1732, Pilgerruh 1737, Herrnhaag 1738, Neudietendorf 1742, Zeist 1746, Neuwied 1750, Kleinwelka 1751, Gnadau 1761, Christiansfeld 1751,Gnadau 1772, Konigsfeld 1807). ■ ■ 25. dubna byla zahájena generálgenerál­ ní konference Jednoty bratrské, na které hrabě Zinzendorf formuloval definici „Moravského bratra": ,,Kdo „ Kdo může doložit, že on sám nebo někdo z jeho předků všecko opustil, aby mohl užívat štěstí a svobodu Božího lidu, kdo se tedy všeho vzdá, co SpasiSpasi­ 27 tel od něj žádá, až na život." život/'27 ■ 5. července se stal bratrským bis■ bis­ kupem Andreas Grassmann.

1758 12. května byli konsekrováni za biskupy Johann Nitschmann mladší a Nathanael Seidel.

II

1760 9. května umírá hrabě Mikuláš Ludvík Zinzendorf, 64. biskup. V té době měla již obnovená Jednota bratrská celkem dvacet dva bratrbratr­ ských biskupů, z toho jich bylo šest rozených Moravanů. 1762 2. srpna umírá Jan Raške, spoluzaspoluza­ kladatel bratrské osady v Nízkém. 1764 2. července byl zahájen v Marienbornu první ústavodárný generální synod obnovené Jednoty bratrské (více viz str. 154). 1766 1. dubna umírá Jan Leonhard DoDo­ ber, první bratrský misionář a 75. bisbis­ kup Jednoty bratrské. ■ odešel do nové kolonie v Sareptě ■ Johann Nitschmann mladší. Půso-

Hroby H r o b y M. M . L. L Zinzendorfa Z in z e n d o rfa a a jjeho e h o nejbližšfch n e jb l i ž š í c h na n a ochranovském o c h r a n o v s k é m hřbitovu h řb ito v u

119

-

2. ČÁST

bil tam mezi Kalmyky osmnáct let. V Sareptě byl i pohřben.

1769 proběhl v Marienbornu druhý ústavodárný generální synod pod vedevede­ ním Augusta G. Spangenberga. 1772 v květnu umírá v holandském Zeistu Johann Nitschmann starší. ■ v říjnu zemřel v Betlehemu David ■ Nitschmann. Oba byli bratrští mimi­ sionáři a biskupové, rození MoraMora­ vané. 1773 7. října se narodil Karel August Pácalt, později bratrský misionář a pokračovatel misijního díla mezi Hotentoty v Jižní Africe. Zemřel ve svých 45 letech. 1775 proběhl v Barby další ústavodárný generální synod.

II 1777 umírá v Barby Friedrich Wenzel Neisser, další rozený Moravan, velmi pokorný muž a biskup. ■ ■ 24. dubna umírá v Ochranově bisbis­ kup Friedrich von Wattewille. Byl Zinzendorfovým přítelem z mládí a od samého počátku hořel pro dílo Jednoty. Byl výborným kazatelem, mocným ve slově i v lásce. 1779 29. března v holandském Zeistu umírá biskup, člen ředitelství a arar­ chivář Jednoty bratrské David NitNit­ schmann (syndikus). ■ ■ bylo vydáno učení obnovené JedJed­ noty bratrské, které zpracoval A. G. Spangenberg s názvem Idea fidei M ei fratrum (Idea bratrské víry). Dílo do češtiny přeložil Jan Jeník.

120

A n d r e a s Grossmann G ra ssm a n n Andreas

1781 umírá Melchior Zeisberger, který sloužil především na severu Evropy. 1783 v březnu umírá biskup Andreas Grassman. 1785 2. srpna umírá bratrský misionář Georg Schmidt, který začínal misijní práci v Jižní Africe mezi Hotentoty. Je pohřben v Nízkém. 1786 zemřel Johann Friedrich Kober, vyvy­ nikající právník, přítel hraběte Zinzendorfa a důležitý Spangerbergův pomocník. Byl členem Jednoty od r. 1747 a zejména na sklonku Zinzendorfova života uměl zdravě krotit jeho idealistické plány. Významně

-

....

2. ČÁST

se po právní stránce podílel na prů­ prů­ běhu prvních třech ústavodárných synodů. Napomohl tak nové rodící se struktuře obnovené Jednoty. 1788 v Gnadenfrei umírá biskup Johannes von Wattewille. Sloužil v církvi bezmála padesát let. 1792 18. září umírá v Berthelsdorfu bisbis­ kup August Gottlieb Spangenberg. Po smrti Zinzedorfa se stal jeho náná­ stupcem. Byl to pravý muž týmu. Díky jeho třicetileté službě v Herrnhutu církev vytvořila strukturu, stasta­ bilizovala se a upevnila své postaposta­ S velkou vení především na misiích. S vnitřní autoritou a s jasným rozhlerozhle­ dem řídil obnovenou Jednotu až do svých 88 let. Diaspora v Livonsku I

Do Livonska (dnešní oblast LotyšLotyš­ ska a Estonska) přinesli křesťanství již němečtí rytíři. Přesto obyvatelé ve skrytu dále obětovali přírodním bohům a provozovali čarodějnictví a nic na tom nezměnila ani reformareforma­ ce (r. 1521). 1721 po severní válce, která skončila Nystadským mírem, se Livonsko stalo na dlouhou dobu ruskou propro­ vincií. Rusové se ale v zemi neusídlili, a proto si balticko-německá šlechta nadále udržela svou vládu i identitu.

Duchovní, kteří studovali teologii v Německu, přinášeli s sebou do Livonska i hallský pietismus. Pieti-

August A u g u s t Gottlieb G o t t l i e b Spangenberg S p a n g e n b e rg

smus tak získával příznivce i mezi šlechtou. S S jeho myšlenkami přišel také zájem o sociální a duchovní sisi­ tuaci místních sedláků, o budování venkovských škol i o revizi překla­ překla­ dů Bible (první překlad do lotyštilotyšti­ ny 1689, Nový zákon do estonštiny 1676). Pietistická šlechta usilovala už od začátku o kontakt ke vznikající Jednotě bratrské a hraběti Zinzendorfovi. Bratři byli tedy v Livonsku srdečně očekáváni a vítáni. 1729 Christian David a Timotheus Fiedler navštívili Livonsko. Usadili se na nějaký čas v Rize, kde pracovali jako řemeslníci. Měli blízko k místmíst­ ním sedlákům a dozvěděli se hodně

121

-

2.CAST

o 0 jejich situaci. Christian David se jako první učil lotyšsky. lotyšský. Bratři nana­ vštívili také Wollmar a Reval (dnešní Tallinn). Toto byl počátek největší diasporní práce Jednoty bratrské v tehdejší době. T. Fiedler r. 1733 pokračoval na misii do Indie.

1736 přijel do Livonska sám hrabě Zinzendorf. Navštívil Rigu, Wollmar a Reval. koste­ Kázal v mnoha zaplněných kostelech. Jeho osoba i poselství byly nadšeně přijaty nejen šlechtou, ale i1duchovními a měšťany. To otevře­ otevře­ lo prostor pro další působení bratří. Zinzendorf vypracoval tzv. ,,Livon„Livonský plán" - vyslat bratry na pomoc často přetíženým luterským duchovduchov­ ním, kteří by o to požádali. Jejich úloúlo­ hou měly být hlavně biblické hodiny, praktická práce a vedení členů sboru ve skupinách k aktivní práci pro sbor. V pastýřské péči měli být bratři brzy nahrazeni místními věřícími. 1738 byl byl za za podpory podpory bratří bratří založen ve Wollmarshofu učitelský seminář pod vedením teologa Magnuse F. Buntebarta. 1738 zde opět působil Christian David. Podobně jako v Ochranově či Grón1741 sku pomáhal i zde stavět bratrská střediska. Bratři, kteří přicházeli z Ochranova (do r. 1740 jich bylo asi padesát), kázali po celé zemi. Jejich kázání podnítilo probuzení, které se rychle rozšířilo po celém Livonsku. Na severu Estonska a ostrově ostrově ósel Osel (dnešní Saaremaa) probuzení zaza­ sáhlo veškeré obyvatelstvo včetně

122

I

Reval, R e v a l, dnešní d n e š n í Tallinn T a llin n (Estonsko) (E sto n sk o )

Krč­ šlechty a německých měšťanů. Krč­ my osiřely, nová pracovní morálka zlepšila poměr mezi statkáři a jejich poddanými. Místnosti a prostory brzy nestačily pojmout věřící, takže se shromáždění konala v lese pod širým nebem. Po bouřlivých začát­ začát­ cích začali bratři budovat pevnou strukturu a vedení jednotlivých sbosbo­ rů postupně přebírali do rukou „míst„míst­ ní věřící". Na některých místech zřídili sbory podle ochranovského vzoru.

Tím docházelo také k pochopitelpochopitel­ nému napětí s luteránskou církví. Bratři pracovali jako lékaři, učitelé nebo řemeslníci a také se stara-

-

_.

2.CAST

li o probuzené Lotyše a Estonce v jednotlivých církevních okrscích. Získávali srdce místních sedláků kázáním v jejich jazyce a laskavým ne­ přístupem. Tím zlomili pouto nenávisti obyvatel vůči všemu ně­ ně­ meckému, která byla způsobena krutovládou tehdejší německé šlechty. Velkým průlomem byla pastorační démonic­ a osvobozovací služba z démonických vazeb ke starým pohanským

F I N

I

L A

N

D

C~j{eqni \Su eci{

T ^

r7

A

E

zvykům. Po těchto rozhovorech chodili poddaní za svými pány a vraceli jim ukradené věci. A místní obyvatelé sami ničili místa pohanpohan­ ských obětí a posvátné háje.

1739 se scházelo ve shromážděních prapra­ videlně asi S 5 000 lidí. 1740 přicházeli do Livonska další bratbrat­ ři, mezi nimi i Johann Nitschmann mladší.

D V C A T T V S ,

mrmiřrvm

i

■ íacus varujpscm m gcyrr a Perryjttur m láryiruO. i

A1

L IV O N i: A E NOVA D E S C K IP T I O,

~ ~

.,

CCCS.X.Jbum *.

>

Eri~tt ué u~ tt> n>.1ig11,un l'fer~J arfat ,ufot roí>fřefm ro~itifnmru $ur aianm bit 3. ©eptembcr ES111tnnbrr 1836. ben 30. 30. !D!ai SKai bi3 1836.

-•® n a bbaa Uf ©na u, 1tm 111 1Brd19 ht t'a(66cntohm!I Cřtlaft bft ^ucbfianfcfuns

f!tu11tlif~ ffvanijfliíibťn 95tflbn; 93rflbťt--UnitSt U11i13t

bet .pant £ a n é 8•••1 grattj 2 3 u r í& ú ib . bn l!lu,f~o,b.

1838. 1838.

I

Jednáni generálního generálniho synodu r. 1836 vydané tiskem Jednání ,.r. 1938

Generální synody 1818-1836 shod­ shodně řešily ekonomickou stránku Jednoty, která byla krizí z přelomu století zadlužená. Dále řešily otázotáz­ ku členství, zejména s ohledem na členy sboru a obyvatele bratrských vesnic, a také otázku používání losů losů.. 1848 29. května - 5. září zasedání ge­ generálního synodu bylo poprvé veřejné. Celkově to napomohlo hlubšímu propojení mezi synodem a církví. KSJ také vyzvala sbory, aby volily své zástupce i z občanských kruhů. Synod řešil bližší ekumeekume­ nickou spolupráci s evangelickými církvemi, otázku křtů a konfirmakonfirma­ cí dětí, zakládání nových filiálních

-

3. ČÁST

sborů a také teologické vzdělávání budoucích služebníků. Synod s popo­ vděkem vyslechl zprávu o zlepšení hospodaření církve. Tento synod zaza­ znamenal, že Jednota dosáhla vnitř­ vnitř­ ní duchovní proměny, která se dala do pohybu od roku 1818. Synod čin­ také zpřehlednil i svou misijní čin­ nost, která se rozrostla o nová místa.

Jednota bratrská se formovala do regionálních celků - provincií a v každé provincii také zasedal provinční synod, který řešil lokální otázky. 1857 8. června - 1. září zasedal genegene­ rální synod v Ochranově. Předchá­ Předchá­ zela mu složitá strukturální krize. Po občanských válkách a bojích za

II

nezávislost se v severoamerických sborech vytvářela touha po úplné rost­ samostatnosti. Podobná touha rostla počátkem století i v britských sbosbo­ rech. Obě země byly na synodech zastoupeny jen minimálně. Také čle­ čle­ nové KSJ byli převážně Němci. Ame­ Americký provinční synod proto vznesl návrh, aby se jednotlivé provincie zcela osamostatnily. V Německu to vyvolalo pozdvižení a rozhořčení, ale díky vnitřní duchovní obnově Jednoty a díky schopnosti dohoddohod­ nout se synod nakonec ustanovil tři provincie: německou, britskou a americkou*. Nejvyšším orgánem církve byl ustanoven generální sysy­ nod, který bude svolán vždy po dede­ seti letech. Ne vždy se však dařilo tuto periodu dodržet.

Ochranov O ch ra n o v •' severoam severoomencko pozdé;1 rordéleno dvť ericko provincie bylo byla později rozdělena no na dvě

sevemí ;iin, (vrz srr. 881 severní a jižní (viz str. 88i

159

-

3. ČÁST

Synod se také usnesl, že Jednota bratrská tam, kde působí, ponese oficiální latinský název Unitas Fratrum (UF).

Do země otců V 19. stol. rostla kromě misie i touha obnovit práci v zemi otců otců - v Če­ Če­ pře­ chách a na Moravě. Následný pře­ hled synodů a konferencí podává výpověď o tomto rozvoji i o vzniku dalších provincií.

1862 začal v rámci německé provincie pracovat tzv. českomoravský Českomoravský komikomi­ tét (ČMK), (ČMK), který připravoval připravoval obnovu práce v Čechách Čechách a na Moravě Moravě s náná­ (ČMD) zvem českomoravské Českomoravské dílo (ČMD) (viz též str. 175). 1869 24. května - 8. července proběhl generální synod v Ochranově, na němž předseda synodu Levin TheoTheo­ dor Reichel s vděčností vůči Bohu zhodnotil uplynulých sto let života a práce Jednoty bratrské od prvníprvní­ ho ústavodárného synodu. Tento synod nově definoval, co spadá do kompetence celé UF a co bude nadále patřit již pouze do kompetencí provincií a rozhodnutí jejich synodů. Synod také rozdělil řády do tří oblastí: 1) všeobecné zázá­ sady pro učení a život, 2) společná ústava UF, 3) společné působení UF ve světě pohanů - oblast misie. Německá provincie začala být nazýnazý­ vána tzv. evropskou kontinentální provincií (EKP)*. Synod také vypracoval a schválil zázá­ sadní změnu v organizaci a poslání 160

' pa třilo sem : N ě m e ck o ,

I

L e v i n Theodor T h e o d o r Reichel R e ic h e l Levin

misijního díla v Čechách Čechách a na MoraMora­ vě. „Kromě ,,Kromě různorodé práce pro Boží království ve všech třech provinciích, má světová Jednota bratrská také společné dílo v zemích našich otců, v Čechách Čechách a na Moravě. Moravě. Naše práce se zde může konat na více rovinách částečně v diaspoře, částečně v misii 129 (více místních lidí, jak Pán dovolí.' dovolí."29 viz str. 177)

1879 26. května - 3. července se genegene­ rální synod v Ochranově věnoval jednotlivým místům i pracovníkům na misii na dalších kontinentech, jejich odpovědnostem a finanční sisi­ tuaci. Synodu se zúčastnili i zástupzástup­ ci z Jižní Afriky, ostrova Sv. Tomáše

‘š v ý ca rsk o , N i/o /en v. p o / d ě ji sb o ry v D á n s k u a Sv e d sk u

-

3. ČÁST

a Sv. Jana, ze Surinamu a z NikaraNikara­ gui (Pobřeží Moskytů). Ohledně Ohledně českomoravského Českomoravského díla bylo rozhodnuto, že bude nadále spravováno Konferencí starších JedJed­ noty (viz str. 179).

. *

1889 1889 27. května -1. -1 . července všeobecný (generáln0 (generální) synod v Ochranově nově definoval své vnitřní porozumění Cír­ pojmům: církev, sbor a Jednota. Církev nemá usilovat především o svoji samostatnost, ale také o vnitřní popo­ společen­ rozumění a svůj úkol být společen­ stvím (sborem) a Jednotou. roz­ Synod také schválil potřebné rozšíření šíření v oblasti misie. I práce ČMD ČMD byla kladně hodnocena a všichni přítomní byli Bohu vděčni, že bylo v Rakousku r. 1880 uznáno za samosamo­ statnou církev s názvem EvangelicEvangelic­ ká bratrská církev (viz též str. 179).

I 1899 16. května - 30. června zasedal generální synod opět v Ochranově. Ten přepracoval a částečně nově seřadil Řády seřadil Řády JB a v oblasti misie dede­ finoval směřování děl, otázku mimi­ sionářů a finančního zabezpečení misie v jednotlivých oblastech. Synod také schválil praktická rozroz­ hodnutí a jednotlivé kroky vývoje a práce ČMD ČMD (viz též str. 185). 1909 18. května - 3. července pracoval zá­ generální synod v Ochranově na zásadách a řádech, některé opětovně potvrdil nebo nově definoval. SySy­ nod uznal další dvě provincie jako provincie v přechodovém stádiu. Zápa­ Byla to Jamajka a provincie Západoindické ostrovy - východ.

Generální synod r. 1899 v Ochranově

Konfe­ Synod ukončil fungování Konfedopo­ rence starších Jednoty, která doposud fungovala jako správní orgán Ředitelstvím JednoJedno­ a nahradil ji Ředitelstvím ČMK nadále dohlíželo ty. To spolu s ČMK Českomoravským dílem (viz nad českomoravským str. 186).

1914 14. května ->13. 13. června zasedal generální synod v Ochranově, který znovu pracoval na úpravách zásad a Řádů Řádů JB, aby byly funkční funkční a platné pro příští období. Synod vydal také výzvu ohledně ohledně ČMD ČMD ČMK v novém složení (více a zvolil ČMK viz str. 187). ■ do dění vstoupila první světová ■ válka. 161

-

1 918 ihned po ukončení války zasedal 1918 výbor Ředitelství Jednoty, který vy­ vyjádřil, že UF je i nadále propojená duchovní jednomyslností. To potvrpotvr­ dila i konference Jednoty konaná v Zeistu (Nizozemí) v létě 1919, kam se sjeli mnozí členové UF z různých zemí, které byly do války zapojeny. zapojeny.

1922 11.-21. 11 .-21. srpna proběhla v OchranoOchrano­ vě konference JB, která po rozpadu Rakouska-Uherska na státy - Česko­ Česko­ Jugosláslovensko, Rakousko, Itálie, Jugoslá­ vie a Polsko schválila změnu změnu Řádů Řádů JB. Konference také hledala nově strukturu fungování ČMD v nové ČSR (viz str. 189). ČSR 1931 28. května - 22. června zasedal opět generální synod v Ochranově. Synod přijal přijal ohledně ohledně práce v Če­ Če­ chách a na Moravě rozhodnutí - akak­ tivně zapojit všechny členy Jednoty bratrské a připravit je k budoucímu vzniku československé provincie. ,,Radostně „Radostně bylo prohlášeno, že Jed­ Jednota bratrská jest skutečně jedno­ jednotou bratří a sester. Máme bok po boku s bratřími a sestrami z velkých i malých národů pracovat pro církev a království Boží''.30 Boží".30 1946 3.-7. července se sešla generální konference v Montmirail (Švýcar(Švýcar­ sko). Konference v něčem nahradila generální synod a zmapovala situasitua­ ci UF po válce. Nejvíce byla válkou poničena německá část evropské kontinentální provincie, a to hoshos­ podářsky i sociálně. Vyhnanci ze Slezska se stěhovali k hranicím NiNi­ zozemí, kde v těžkých podmínkách 1 62 162

I

konáni konference 1946 Zámek Montmirail, Montmirail, místo konání

zakládali nové osady. Rovněž byly zničeny hospodářské a obchodní obchodní podniky ve Slezsku (Nová Sůl, Gnadenfrei a Gnadenfeld). Generální konference vydala rezorezo­ luci na pomoc výstavby vyhoře vyhořelé lé ochranovské modlitebny. Konference byla informována ta také ké o dění v britské a amerických propro­ vinciích a o situaci v ČSR. ČSR. Další rezoluce se týkaly práce UF UF v Jeruzalémě, Surinamu, Jižní Africe. A protože se mezi německými m mi­ isionáři vyskytli někteří, kteří svými svými nacistickými postoji církvi vážn vážněě uškodili, převládal mimo Německo názor, že německá účast na dal další sí misii nyní není možná.

3. ČÁST

gene­ 1957 13. srpna - 10. září zasedal generální synod poprvé v zámoří. Sešel se po dvaceti šesti letech v Betlehemu (USA). Synod např.: - vyhlásil pátou samostatnou propro­ vincii. Stala se jí československá provincie - tedy Jednota bratrská v zemi otců. Jed­ - nově formuloval tzv. Základ Jednoty (Ground of Unity - viz Řády Řády JB). - nově klasifikoval rozdělení propro­ vincií: ,,provincie" „provincie" (dříve samosamo­ správná provincie), ,,synodální „synodální provincie" (dříve provincie v pře­ pře­ chodném stavu k samostatnosti), ,,přidružená „přidružená provincie" (dříve mimi­ sijní oblast). - dvacet šest biskupů podalo výzvu k obnovení modlitební stráže,

I

která vznikla v srpnu 1727 a trvala minimálně sto let.

Unity synody 1967 6. července - 13. srpna zasedal generální synod* v Potštejně. Byl to první synod UF v zemi otců. Synodu ob­ se zúčastnili zástupci osmnácti oblastí (viz str. 165), kde UF v tehdejší době svým svědectvím sloužila. KaKa­ ždá provincie podala zprávu o své činnosti. Synod mj.: - učinil klíčová a zásadní rozhodnurozhodnu­ tí mířící jak do budoucnosti, tak i do tehdejších podmínek rozdě­ rozdě­ leného světa. - schválil nové Řády Řády UF (COUF).** revoluční krok, který zrovŠlo o revoluční

Biskupové Jednoty bratrské na generálním synodu r. 1967 v Potštejně • :~""'n qencrarn, q enerabv 4 18A4..

n i~_.,., .,,_,, .u.. , ., ur,,, ..11,- 1 P/11'., 11'« v •

,o\ :,,

.t l

!'i,-,1 L, .o: .. , ,, .,

~

,;;,,.

u• .,• •fl • ,:,

l,J„ t,u,•l, \c,~, •• t„t., L, a·,.,,,., 11•,L " a ,,,,,. l•• -,1-,, ' "

l• il

,,.ni "·'"'\'n,~,

,-, , ..., , • ,, • l i

\ .h" •

První vydání P rv n í v y d á n í ččasopisu a s o p i s u Bratrské B ra trsk é L is ty , ttitulní i t u l n í sstrana tra n a Listy,

prostředků, praktická péče o sirot­ sirotky, vydávání časopisu Bratrské LisLis­ ty, podpora evangelizačního díla, přijímaní nových členů a vzdělá­ vzdělá­ vání nových pracovníků. Zvlášť praktická péče o sirotky byla důle­ důle­ žitým bodem, který synod schválil a podpořil tím již fungující bratrské sirotčince. Synod také povolal dva české kaka­ českomoravského komizatele do Českomoravského komi­ tétu, který i nadále spravoval české dílo. ■ ČMD mělo ■ ČMD mělo v té době době celkem 985 členů ve čtyřech sborech (Potštejn, Dubá, Praha, ústí Ústí nad Orlicí // LanLan­ škroun) a v dalších osmi misijních oblastech.

185 185

■ ■

modli­ 10. září se otevírá bratrská modlitebna v Nové Pace. Páce. ■ ■ 15. října byla v Potštejně slavnostslavnost­ ně otevřena nová modlitebna.

tt

1900 sbor v Herčivaldu* si postavil vlastní kostelík a o čtyři roky později i faru. Nejpr­ Sbor měl dvacet jedna členů. Nejprve patřil jako kazatelská stanice pod Potštejn a ústí Ústí n. O. Ovšem velká vzdálenost od sboru a také skuteč­ skuteč­ nost, nost že Herčivald byl německou obcí, vyžadovaly změnu. Za kazakaza­ tele byl povolán František Spiegler, který zde pracoval až do r. 1907. 1902 21. září je poprvé otevřena modlimodli­ tebna v Praze. 1904 1. prosince umírá Vilém Hartwig, cestující kazatel a otec sirotků v Čermné. Čermné. I

1907 9. května byl po mnoha letech opět otevřen starý bratrský sbor v Mladé Boleslavi. ■ ■ rostou i další sbory v Železném BroBro­ dě a v Duchcově. ■ ■ 9. června se v Nové Pace Páce narodil Adolf Ulrich, později biskup. 1909 18. května - 3. července bylo na generálním synodu rozhodnuto, že nově zřízená Užší rada (UžR) v Čechách Čechách bude nadále zastupovat zájmy Jednoty bratrské v rámci Rakouska-Uherska a zároveň je bude předkládat k rozhodování a schvaschva­ ČMK v Ochranově. Ochranově. Synod ře­ ře­ lování ČMK šil i další důležitou otázku - finance, např. fond pro osamostatnění sbosbo­ rů, pojištění pojištění a penzijní fond. česrů, Čes186

' H ei / oq wa k i

d n e s /anikia o bec v oblast: K ru ž o c s k e přehrady

M o d lite b n a v v Potštejně P o t š t e jn ě Modlitebna

kou Jednotu na synodu zastupoval Theophil Reichel (kazatel v Praze), dále Eugen Schmidt (kazatel v Dubé) Dubě) a Walther Eugen Schmidt (jeho syn) jako zapisovatel a sekretář sekretář ČMK. ČMK. ■ zvo■ 8. září byli prvními členy UžR zvo­ leni: Theophil Reichel, Josef Mikuláštík, Václav Vančura a delegován ČMK ČMK byl nejstarší z kazatelů kazatelů Eugen Schmidt. ■ ■ začala se pravidelně scházet všeovšeo­ becná českomoravská konference (VČMK), (VČMK), kterou tvořili tvořili čeští čeští kazatelé vzděláva­ a zástupci sborů. Kromě vzděláva­ cích programů se bratři věnovali také správním otázkám. Konference však neměla žádnou rozhodovací pravomoc.

-

4.CAST

otevře­ 1913 12. května byla slavnostně otevře­ na modlitebna v Turnově.

1914 14. května - 13. června přijal gege­ ně­ nerální synod mj. usnesení, z ně­ hož vyplývá, že ČMD ČMD bylo ve velmi tíživé finanční situaci. Synod vyzval všechny provincie, aby „se vší vážváž­ ností a nasazením podporovaly toto 33 dílo ijeho nové vedení". vedení".3 3 Synod zvozvo­ lil také nové členy členy ČMK. ČMK. českou Českou Jednotu na synodu opět opět zastupoval Eugen Schmidt, kazatel v Dubé. Dubě. ■20. prosince umírá Eugen Schmidt, ■ předseda UžR a kazatel. Předsedou se stal Theophil Reichel. Ten umírá o dva roky později. Ve veve­ dení se pak postupně střídali Josef

Mikuláštík, Jindřich Schiller, Václav Gottfried Schmidt (syn Eugena Schmidta) a Bohumil Vančura (syn Václava Vančury).

Vančura,

V SEVŘENÍ SEVŘENÍ DVOU SVĚTOVÝCH SVĚTOVÝCH VÁLEK VALEK Po rozpadu Rakouska-Uherska se ČMD ČMD ocitlo pod tlakem těchto těchto spospo­ lečenských změn: - vznik Československa, Československa, - diskriminace d iskrim inace národnostních menšin, - snahy o sjednocení některých evangelických církví v rámci nové republiky, - značný nárůst členů Jednoty díky „přestupovému hnutí"*,

------ T

~~ - * T1 +3 io g r v

I

1 ------ -- i— ■

Otevření O t e v ř e n í modlitebny m o d lite b n y v v Turnové T u r n o v ě (1913) (1913)

•i k l o n o d k a to l ic k é c r k v e s p o j e n o s R a k o u s k e m Uher skem. v y z d v i h n u t : v l a s t e n e c k ý c h i de ál u a v/ni k n o v ý c h n e k a t o h c k y c h cirk v:

187

-

- krize identity německé Jednoty, - narůstající tlaky mezi českými a německých sbory v průběhu nástupu nacismu. Všechny tyto skutečnosti vedly k poznání, že takto rostoucí círcír­ kev není možné řídit ze zahraničí. I VČMK VČMK potřebovala potřebovala větší větší práva a s nimi i větší míru odpovědnosti. samo­ Bylo nutné jednat o novém samostatnějším zřízení a v jeho rámci reorgani­ provést správní i finanční reorganizaci díla.

1918 19. listopadu byla v Potštejně na setkání všech kazatelů ustanoveustanove­ na nová UžR ve složení Josef Mikuláštík, Václav Vančura a Jindřich cír­ Schiller. Bylo zde usneseno, že cír-

II

kev bude používat původní název Jednota bratrská. 1919 Jednota bratrská se v rámci nově vznikající republiky účastnila jed1920 nání s ostatními evangelickými církcírk­ vemi o možném sjednocení. Chtěla však nadále zůstat ve svazku světo­ světo­ vé UF. Nakonec zůstalo jen u spoluspolu­ českobratrskou církví evanpráce s Českobratrskou evan­ gelickou, vzniklé sloučením dvou evangelických církví augsburského a helvetského vyznání. Jednota si ale udržovala odstup od jejich dodo­ bových vlastenecko-náboženských a liberálních snah. ■ ■ německé německé sbory v rámci ČMD ČMD usiusi­

lovaly o užší propojení s OchranoOchrano­ vem, na němž byly finančně závislé

úzká Ú z k á rada r a d a -- zzleva l e v a Josef J o s e f Mikuláštík, M i k u l á š t í k , Václav V á c l a v Vančura V a n ču ra a a JJindřich i n d ř i c h Schiller S c h i l le r

188

....

-

4. ČÁST

a odkud očekávaly i národnostní Čechách zůstávaly posily. V Čechách zůstávaly v menmen­ šině a proti rychlému růstu českých sborů projevovaly jistou žárlivost. Přesto si však ani české, ani němec­ němec­ vzájem­ ké sbory nepřály zpřetrhat vzájemnou jednotu ani pouta s UF. ■ ■ ČMD ČMD usilovalo o vlastní pružnější pružnější vedení, méně závislé na zahraničí, a vztahy k německým sborům chtě­ chtě­ lo vyřešit po svém.

1921 31. července přiznala českosloven­ českosloven­ ská vláda naší církvi historické jméjm é­ no Jednota bratrská. 1922 11.-21. srpna proběhla konferenkonferen­ ce německé Řá­ německé provincie, kde v Řá­ dech JB došlo ke změně týkající se práce Jednoty bratrské v zemích

II

vzniklých po rozpadu Rakouska -Uherska. Práce ČMD ČMD byla nově nově dede­ finována v návrhu: ,,Sbory „ Sbory v Čechách Čechách a na Moravě Moravě bubu­ dou nadále zastupovat: konference české Jednoty a konference německé Jednoty (sbory vzniklé většinou v obob­ Československu. Každá lasti Sudet) v Československu. konference zvolí svoji UžR a obě rady budou ze svého středu volit společ­ společ­ nou Úzkou radu (ÚR) v poměru poměru dva z české UžR a jeden z německé UžR. Ředitelství Ředitelství JB bude nadále povolávat předsedu. ÚR ŮR bude mít pak nejvyšší předsedu. 34 zastoupení Jednoty bratrské v ČSR". Č5/?".34 Tento návrh byl však v následujících letech dále projednáván.

1923 23. ledna se v Praze narodil český teolog a historik Amedeo Molnár.

Sb o ro vý d ům v v Nové N o v é Pace P áce Sborový dům

189 189

-

4. ČÁST

V letech 1944 a 1945 krátce působil v Jednotě bratrské. bratrské. Od r. 1950 byl docentem Komenského evangeevange­ lické bohoslovecké fakulty v Praze. Praze. Zemřel v Praze 31. ledna 1990. Jako historik se věnoval např. tématům tématům:: Lukáš Pražský, O druhé generaci Jednoty bratrské, Boleslavští Bratři.

1924 8. srpna se sešla v Praze česká kaka­ zatelská konference a jednomyslně schválila vlastní návrh řešení nono­ vého církevního zřízení - dát větší pravomoc ÚR a VČMK. VČMK. Tento návrh vypracovali Bohumil Vančura a Jin­ Jindřich Schiller. ■ ■ českomoravský Českomoravský komitét tento náná­ vrh odmítl. Sám přišel opět s návrnávr­ hem rozdělit české dílo na dvě obob­ lasti (českou a německou), s dvěma Užšími radami a s dvěma oblastními konferencemi a jednou společnou úzkou Úzkou radou radou.. Češi však tento návrh zamítli kvůli přílišné složitosti rozroz­ hodování. 1925 7. července po dlouhodobé nejednejed­ notnosti bylo na zasedání VČMK VČMK po dohodě s komitétem schváleno usnesení: „České ,,české dílo bude nadále spravovat tzv. Ředitelství Ředitelství pro JB v ČSR ČSR se sídlem v Ochranově. To To jmenuje zmocněnce, který jej bude v Čechách zmocněnce, Čechách Ředitelství bude nadále: zastupovat. Ředitelství -- mít přehled o sborových financích, schvalovat sborové rozpočty a změny finančních fondů, - povolávat či odvolávat kazatele na návrh ÚR, - zakládat či či rušit sbory v ČSR. ČSR. kom­ Ostatní vnitřní správa zůstane v kompetenci jedné ÚR (pro české české i němecněmec190

Zleva: Bohumil Vančura Z le v a : B o h u m il V a n ču ra a G o ttfrie d S c h m id t a Gottfried Schmidt Schiller aW Walther Schmidt JJindřich in d řic h S c h i l le r a a lt h e r EEugen ugen S c h m i d t ((sedící) s e d íc í)

ké sbory), která bude odpovědná VČMK."355 VČMK."3 Ředitelství bylo ustanoveno z členů Ředitelství německé a britské provincie. SekreSekre­ zmocněn­ tářem, pokladníkem a zmocněn­ cem pro ČSR byl jmenován Walther Eugen Schmidt, který byl zároveň ustanoven jako předseda předseda ÚR. Členy ÚR byli zvoleni: zvoleni: Václav Vančura a Jin­ Jindřich Schiller za české sbory a Gottf­ Gottfried Schmidt za německé sbory. ■ vedení díla se tak soustředilo pře­ ■ pře­ devším v osobě W. E. E. Schmidta. Jed­ Jednání však byla nadále velmi zdlou­ zdlouhavá a složitá a spokojeny ss tím nebyly ani německé sbory. sbory. Jednání

-

4. ČÁST

tedy pokračovala; za české sbory vyjednávali J. Schiller a B. Vančura, za německou stranu W. E. Schmidt. ■ 28. října byla slavnostně otevřena ■ modlitebna v Dobřívi.

1931 28. května - 22. června přijal gege­ nerální synod ohledně ohledně ČMD ČMD následnásled­ ná rozhodnutí: ,,Toto „Toto české dílo přija­ přija­ lo poslání od celé církve a chopilo se úkolu pracovat na evangelizaci kaka­ tolicky orientovaného Českosloven­ Českosloven­ ska, zapojit do tohoto poslání všechvšech­ ny své členy a připravit podmínky pro budoucí vznik československé provincie. "36 provincie."36 Generální synod také prohlásil ČMD ČMD bratr­ za dorůstající větev Jednoty bratrské a přesněji vymezil povinnosti určené Ředitelství Ředitelství pro JB v ČSR: ČSR: určené

I

- povolávat a odvolávat kazatele v ČMD ČMD po dohodě dohodě s ÚR, - spravovat dary a příspěvky zasízasí­ lané ČMD ČMD z jiných provincií, - vykonávat dozorčí funkci nad správou sborových a celocírkevních majetků, - vykonávat vrchní správu nad sisi­ rotčinci a diakonií. Vše ostatní včetně volby předsedy rozhodovala ÚR. českou Českou Jednotu na synodu zastuzastu­ povali Jindřich Schiller a Walther Eugen Schmidt. ■ ■ 29.-30. listopadu zasedala v PraPra­ ze VČMK. VČMK. Konference zvolila do ÚR Jindřicha Schillera (jako předsedu), Ottu B. Mikuláštíka a Bohumila Van­ Vančuru. čuru. Za německé německé sbory byl do ÚR zvolen Gottfried Schmidt.

ZasedáníVČMK Z a s e d á n í V Č M K (Praha ( P r a h a 1931) 1931)

191

4. ČÁST

1933 uchvátil Adolf Hitler moc, stal se ně­ ně­ meckým říšským kancléřem a dodo­ šlo k razantnímu nárůstu fašismu. I v Československu, zejména v popo­ hraničí, rostl německý nacionalisnacionalis­ mus. ■ nastala opět těžká zkouška pro ■ ČMD. ČMD. Navíc byla situace v církvi zhoršena celkovou hospodářskou krizí. ÚR i Walther Eugen Schmidt byli bezradní a bezmocní. Bylo zřejmé, že musí dojít k rozdělení českých a německých sborů. Bratři hledali cestu i novou formu dalšího fungování ve dvou samostatných oddělených skupinách. ■ 20. srpna se otevírá další sbor v Uj■ kovicích. 1934 byla zrušena funkce generálnígenerální­ ho zmocněnce a Walther Eugen Schmidt odešel do Švýcarska. Jeho odchod, nové ústavní jednání i těž­ těž­ ké finanční poměry způsobily krikri­ zi v samotných českých sborech. Objevily se vážné obavy, zda bude možné tuto misijní práci finanč­ finanč­ ně udržet. Dva kazatelé na záklazákla­ dě nesouhlasu s připravovanými správními změnami i kvůli neutě­ neutě­ šené finanční situaci odešli z církcírk­ ve. Situace byla vážná, kazatelské rodiny doslova živořily, často žily jen z jedné nedělní sbírky z týdne na týden. Nakonec se však české sbory vzchopily a společně překo­ překo­ naly krizi. 1935 1. ledna začalo fungovat nové zří­ zří­ zení Jednoty bratrské v ČSR. ČSR. Církev byla díky rostoucímu německému nacionalismu a nevraživosti obou

I

Obecná O b e c n á konference k o n f e r e n c e JB J B (Ústín. ( Ú s t í n . O. O . 1936) 1936)

národnostní rozdělená do dvou a německého. Bylo to v dané situaci jediné možné ře­ ře­ sku­ šení. Rozdělení mezi oběma skupinami mělo však hlubší duchovní souvislosti. okrsků: českého

Český okrsek C:eský

Již od počátku 20. stol. rostly čes­ čes­ ké sbory rychleji než sbory ně­ ně­ mecké. Evangelium šířily v českém před­ jazyce a hlásily se k odkazu před­ bělohorské Jednoty bratrské. Po vzniku ČSR ČSR se ale některé některé sbory neubránily přestupovému hnutí. Lidé, kteří se hromadně odhlašoodhlašo­ vali z katolické církve a přestupo-

192 i

-

4. ČÁST

vali do Jednoty, Jednoty, žili bez vnitřního váli vztahu s Bohem. Bohem. Tak se členská základna sice rozrůstala, ale český okrsek se z velké části stával tzv. tzv. lidovou církví. 1935 v českém českém okrsku okrsku vznikl nový nový sbor v Holešové. Holešově. Část Část evangelicevangelic­ kého sboru v Prusinovicích po dlouhodobých neshodách vyvy­ stoupila včetně faráře Karla V. V. Pavlince z Českobratrské českobratrské církve evangelické. Skupina pak hledala evangelické. možnost připojit se k jiné církvi. Okresním úřadem v Holešově jim jim byla doporučena Jednota bratrbratr­ Pojednání Schillerem ská. Po jednání s ÚR (J. Schillerem a B. Vančurou) byli přijati do JedJed ­ noty bratrské. Německý

okrsek

Přestupové hnutí původně za­ začalo mezi českými Němci na přelomu 19. a 20. stol. Lidé hrohro­ madně přestupovali z katolické církve a prudce se rozrůstaly nové německé luterské evangelické sbory. Tomu se německé sbory ČMD díky pietistickým důrazům ČMD Ochranov­ a osobní zbožnosti Ochranovských částečně ubránily. ubránily. Po vznivzn i­ ku ČSR ČSR v souvislosti ss rostoucím rostoucím napětím mezi Čechy a německou napětím národnostní menšinou a celo­ celosvětovou hospodářskou krizí se však nedokázaly ned okázaly vzep řít růstu vzepřít německého nacionalismu. Ten v německém okrsku především především propagoval Alfréd Prager. Práger. Jeho nacionalistické smýšlení sm ýšlení přerůs­ přerůs­ talo v nacismus. nacismus. Tomu se ubránily

I

B ra trsk ý k o ste lík v v H e rč iv a ld u Bratrský kostelík Herčivaldu

pouze dva německé sbory - Herčivald a Dubá. Dubá. Sbor v Herčivaldu nakonec na protest vystoupil z německého okrsku a na synosyno­ du německé provincie v r. 1939 v Ochranově jej bratři přijali do své provincie. provincie. 1936 1936 vznikl vznikl sbor sbor vv Rossbachu*. Rossbachu*. Důvodem Důvodem byla roztržka v tamním německém evangelickém sboru a. v. Místní kaka­ zatel Othmar Mullner Můllner se neváhal postavit na odpor veřejnému míně­ míně­ ní ve chvíli, kdy se jednalo o jasné rozlišování náboženství a politiky. Mnoho členů vystoupilo z církve a hledali spolu s kazatelem pomoc v německém okrsku Jednoty. Jednoty. Nej*

dnešní Hranice u A se

193

-

4. ČÁST

prve se stali misijní činností sboru v Podmoklech, později se sbor osaosa­ mostatnil. Ottmar Mi.illner Mullner zde slouslou­ žil do r. 1937, kdy odešel do sboru v Herčivaldu. Sbor zanikl vystěho­ vystěho­ váním roku 1945.

NĚMECKÁ NĚMECKÁ OKUPACE A LÉTA VÁLKY V průběhu druhé světové války JedJed­ nota bratrská neváhala pod pořit podpořit vznikající odboj proti okupantům okupantů m např.: středisko středisko odboje v čes Českém např.: kém ráji (Pavel Glos z Turnova). Také úsús­ tecký kazatel Otto B. Mikuláštík, novopacký Miroslav Plecháč a hoho­ lešovský Karel V. Pavlinec pracova pracovalili v odboji, každý ve svém kraji. KaKa­ zatelé O. B. Mikuláštík, M. Pl echáč Plecháč a K. V. Pavlinec byli internováni do

1937 26. října byla schválena ústava Ústava Jednoty bratrské v Československu, Československu, ke které se přihlásily všechny čes­ čes­ ké sbory. Tím byla vyřešena krize a byla dovršena samostatnost sprásprá­ vy české větve.

Sbory Jednoty bratrské v roce 1937 sbor

1., 1 , 22. . 3. 4.

Dobřív,

s.5. 6. 7. 8. 9. 10. i o T 11.

Duchcov

kazatel

rok založení

bez kazatele

1927, 1912 1927,1912 1937 1907 1899 1879 1902 1898 1933 1884 1907

Holešov

Karel V. Pavlinec (*1 7. 1o. 1902) (*17.10.1902)

Mladá Boleslav

Jindřich

Schiller (*19. .11.1883) 11. 1883) S ch ille r(*l9

Nová Paka

Stanislav Čech 11 . 1893) Čech (*12. (*12.11.1893)

Potštejn

Karel Reichel(* Reichel (* 29.9.1895)

Praha

Bohumil Vančura (*2. s. 1894) (*2.5.1894)

Turnov

Pavel Glos (*4. 12. 1903) (*4.12.1903)

Ujkovice

6. 4. 1883) Josef Korbel (*1 (*16.4.1883)

ústí Ústí nad Orlicí

Otto B. Mikuláštík (*l. 10. 1891) 10.1891)

Železný Brod

František T. Petr (*6. 12. 1900) FrantišekT. (*6.12.1900)

české sbory celkem 5 358 členů

13 2.

■

Dubá Herčivald

na Moravě

3. 3.J: Jablonec nad Nisou 4. Podmokly

s.5.

Rossbach - Hranice u Aše

Johann Bayer

1872

Ottmar Mullner Alfréd Prager Práger

1891 1910 1936

Heinz Schmidt

1932

Joachim Voelkel

německé sbory celkem 1 960 členů

194

-

4. ČÁST

koncentračních táborů. protiříštáborů . Za protiříš­ ský postoj byli zatčeni další kazakaza­ telé: Karel Reichel a Gustav Zvěřina z Potštejna. Za této situace byla správa církve velice obtížná.

V této době se Jednota bratrská poprvé od návratu do země otců stala finančně soběstačná. ZásluZáslu­ hu na tom měla finanční komise v čele s Jaroslavem Jaroslavem Johnem Johnem z Nové Paky. vyPáky. Komise vypracovala plán vy­ žadující velkou obětavost ze strany všech sborů. Církevní hospodaření mělo poprvé vyrovnaný rozpočet rozpočet, a dokonce se podařilo splatit staré dluhy. Okupace a společný útisk pomápomá­ haly bořit hradby i mezi jednot­ jednotlivými livým i evangelickými evangelickým i církvemi. církvem i. Obtížné podmínky života jednot­ jednotlivých církví v průběhu války zno­ znovu otevřely myšlenku na sloučení některých církví. Nejprve vznikaly úvahy o sloučení Jednoty bratrské a českobratrské Českobratrské církve evangelické. Spornými body jednání však zůsta­ spoje­ ly otázky biskupství, název spojené církve a zachování spojení s UF. K platformě sjednocení se přihlásila i třetí církev Evangelická církev meme­ todistická. Nakonec ale k realizaci těchto myšmyš­ lenek nedošlo. Celé jednání však velmi pomohlo ke sblížení církví a prohloubení spolupráce, která se později rozvinula v Ekumenické radě církví a v Kostnické Jednotě. 1938 okleštěním republiky přišla česká větev Jednoty bratrské o práci v Li-

I

Miroslav Plecháč a Pavel M ir o s la v P le c h á č a P a v e l Glos G lo s

berci* bérci* a o charitativní práci v ČermČerm­ né. Také sbor v Dobřívi zůstal nene­ obsazen. Vnitřní vedení církve zůstávalo v rukách Úzké rady, která zůstávalo se neustálými zásahy zvenčí často měnila. 1943 byl vypracován výhledový plán trojího církevního díla: misijní m isijní dílo mělo pokračovat za podpory FranFran­ tiška Chlebouna; duchovní dílo se mělo starat o soustavné studium základů bratrské reformace; charichari­ tativní ta tivní dílo bylo určeno k péči o sisi­ rotčince a diakonii. ■ železnobrodský sbor se pro svoji ■ velikost postupně rozdělil do ně­ ně­ kolika dalších středisek: Loučky '

misijní stanice turnovského sboru

195

-

4. ČÁST

(Koberovy) s 408 členy, Huntířov s 454 členy a Bratříkov. V Loučkách se stal kazatelem František Polma, v Huntířově Vladimír Habr. Na obou místech se shromáždění konala ve školách.

1944 doposud byli čeští kazatelé ordinoordino­ váni zahraničními biskupy. OrdinaOrdina­ ce tak probíhaly buď v Německu, nebo Anglii. Během války se vyvy­ skytla naléhavá potřeba ordinovat nové pracovníky. Výjimečné pomě­ pomě­ ry však nedovolily ochranovskému biskupu Samuelovi Baudertovi, aby bratry ordinoval osobně. Proto písemně pověřil nejstaršího české­ české­ ho kazatele Václava Vančuru, aby v jeho zastoupení vykonal ordinaci sám. ■ ■ 9. srpna byli v Mladé Boleslavi oror­ dinováni bratři: Miroslav Plecháč, Radim Kalfus, Jan Dušek. ■ ■ v září se v Rovensku pod Troskami staršovstvo usneslo zřídit vlastní sbor, Úzká rada toto rozhodnutí popo­ tvrdila. 194S 1945 po válce vyvstaly Jednotě bratrbratr­ ské v Československu Československu nové úkoly. ra­ Souvisely s rozšířením práce a radikálním nárůstem počtu členů. Ti, kdo přicházeli do pohraničí, se hlásili do nejbližších evangeevange­ lických farností, ale mnozí z nich se aktivně sborového života neúneú­ častnili. ■ ■ 17. června se v Liberci sešlo prvprv­ ní ustavující shromáždění novénové­ ho sboru. Tím zde byla obnovena předválečná misijní práce, násilně přerušená v r. 1938. Sbor dostal

196

I

Sborový Sb o ro vý d dům ům v v Mladé M l a d é Boleslavi B o le s l a v i

k dispozici bývalý luterský kostel, začínají­ který byl však pro jeho začínají­ cí práci nevyhovující. Od počátku zde působil Radim Kalfus, pak Boris Uher. Dalším kazatelem se stal od r. 1950 Josef Votrubec, který zde sloužil celkem třicet šest let. ■ 6. července se na oslavu ukončení ■ války sešla Jednota bratrská na papa­ mátném Kalichu u Koberov. Touto oslavou vyjádřila svoji sounáležitost s národem, ve kterém se kdysi zrozro­ dila a se kterým chce i nadále prožíproží­ vat vše dobré i zlé. ■ ■ 28. října v Přerově umírá bratrský misionář František Chleboun. Je pochován na turnovském hřbi­ hřbi­ tově.

-

4. ČÁST

pOVALEČNÉ POVÁLEČNÉ OBDOBÍ Tak jak válka Jednotě pomohla k hlubšímu vztahu s Bohem i k sobě navzájem, poválečná léta a nástup občanské svobody znovu dostádostá­ valy Jednotu bratrskou do celkové vlažnosti a stagnace. Mnohé členy zde bylo třeba vyhledávat a zvát je k účasti na životě sboru. Oficiální statistiky tedy neodpovídaly skusku­ tečnému počtu aktivně zapojených členů církve. Navíc po vysídlení Němců zůstaly po­ také některé církevní budovy v pohraničí opuštěné a prázdné {Dubá, (Dubá, Jablonec n. N., Herčivald). Jednota se ob­ tedy pokusila na těchto místech obnovit práci, ne však vždy s úspěchem.

I

1946 1. března na synodu v železném Železném Brodě byl zvolen první český biskup 98letý Václav Vančura. ■ ■ 3.-7. července proběhla v Montmikonferen­ rail ve Švýcarsku generální konference UF, která nahradila dlouho očeká­ očeká­ vaný generální synod. Konference zmapovala situaci UF po válce. českým Českým zástupcem byl Bohumil Vančura, který zde podal zprávu o situaci české větve Jednoty brabra­ trské. Ta také požádala o konsekraci bis­ prvního zvoleného českého biskupa Václava Vančury. Církev totiž přijímala do svých služeb nové prapra­ covníky, které bylo třeba ordinovat. Generální konference poslala čes­ čes­ kým a moravským bratřím a sestsest­ rám poselství a pozdravy a žádosti vyhověla.

S b o r o v ý dům dům v v Dubé D ubé Sborový

197 197

-

4. ČÁST

Václav Vančura

198

-

4. ČÁST

■ ■

20. července se konala slavnost ve bra­ starobratrském sboru Jednoty bratrské v Mladé Boleslavi. Biskupskou konsekraci přijeli vykonat biskupobiskupo­ vé Clarence H. Shave z Londýna, Dr. Samuel H. Gapp a George W. Mcleavy McLeavy z USA. Por. Po r. 1945 pracovala Jednota v sedsed­ mi sborech a sedmi misijních stanistani­ cích. Počet členů rychle rostl.

rok 1945 1946 1947

početčlenů členů počet 4 524 6457 6 457 6 657 6657

NÁSTUP TOTALITNÍ HO REŽIMU TOTALITNÍHO ČSR. 1948 25. února nástup socialismu v ČSR. Poměry církve a státu byly určovány novou ideologií marxismem-leniurču­ nismem. Vznikaly nové zákony urču­ jící vztah státu a církve. Stát zabavil fi­ církvím majetek a převzal jejich financování. Výplaty duchovních byly hluboce podprůměrné. Stát rovněž převzal veškerou sociální péči a církcírk­ vi vymezil pouze minimální možnost angažovat se ve společnosti (např. v tzv. mírovém hnutí). ■ 1. března března byl na synodu v ústí Ústí nad ■ Orlicí zvolen druhým biskupem Karel Reichel. Konsekraci provedl biskup Václav Vančura za asistence presbyterů* Pavla Glose a Josefa Korbela, kteří k tomu od biskupů UF dostali pověření. Volbou druhédruhé­ ho biskupa učinila Jednota bratrská další krok k úplné samostatnosti české větve.

Konsekrace V.

■ ■

Vančury ve Starém sboru v Mladé Boleslavi

dub­ 1. července přišel do prázdné dubské fary nový kazatel Gustav Zvěřina. Jeho počáteční činnost byla čistě mimi­ sijní, začínal takřka s holýma rukama. Postupně zde vznikly misijní práce Střezivojicích, Tuhani a v čes­ Čes­ ve Střezivojicích, ké Lípě. Zvláště českolipská práce za­ vzrostla, místní členové dokonce zakoupili dům, kde byla zřízena modmod­ litebna a později i byt pro kazatele.

1950 sbor v České české Lípě Lípě se zcela osamoosamo­ statnil, kazatelem se stal Petr Baumgartner. Od roku 1957 však dlouhé roky neměl českolipský sbor žádnéžádné­ ho kazatele. ■ ■ ústředí církve se na dlouhou dobu přestěhovalo do Nové Paky. Páky. Bylo

4. ČÁST

to důležité rozhodnutí, protože do této doby se neustále sídlo Úzké rady i archiv stěhovaly z místa na místo. ústředí Ústředí zde sídlilo až do roku 2008. 1951 9. prosince byla slavnostně otevře­ otevře­ na nová modlitebna v Koberovech. Kazatelem se stal Rudolf Borski. 1952 26. května umírá v Poděbradech první biskup Václav Vančura ve věku 95 let.

I

1956 byl ustaven nový sbor v Tanvaldu, jehož správou byl nejprve pověřen Rostislav Chlubna. Ten pro sbor zakoupil starší dům, jejž postupně upravoval na modlitebnu. 1957 24.-26. května května se v Železném Brodě konal slavnostní synod čes­ čes­ ké Jednoty (později označen jako I. synod). synod).Do Dovedení vedenícírkve církvebyl bylzvolen zvolen biskup Karel Reichel. Synod navštívilo také třicet čtyři zahraniční delegátů.

1953 4. března se v Jilemnici nad Jizerou narodil Jan Klas, později biskup.

SAMOSTATNÁ ČESKOSLOVENSKÁ ČESKOSLOVENSKÁ PROVINCIE

1955 20. března byla na synodu schváschvá­ lena nová ústava Ústava Jednoty bratrské vvČSSR. ČSSR.

1957 13. srpna -10. září se sešel po šestašesta­ dvaceti letech opět generální synod. Konal se poprvé v zámoří v Betlehe-

Slavnostní S l a v n o s t n í ssynod ynod v v železném Ž e l e z n é m Brodě B r o d ě ((květen k v ě t e n 1957) 1957)

200

-

4. ČÁST

mu (Pensylvánie, USA) a byl pro nono­ vodobou historii české Jednoty zázá­ sadní. V průběhu synodního jednání (S. (5. září) byla Jednota bratrská v zemi otců prohlášena za pátou samostatsamostat­ nou provincii UF. Stalo se tak i proto, aby československá vláda uznala a rere­ spektovala Jednotu bratrskou jako samostatnou církev, která v té době slavila 500. výročí svého založení. 1958 v Ústí nad Orlicí se konal li. II. synod, tentokrát již samostatné provincie ve svazku UF. Do ÚR byli zvoleni: biskup Karel Reichel - předseda, Radim Kalfus - tajemník, Jindřich Halama - výchovný odbor. naro­ 1959 9. ledna se ve Frýdku Místku narodil Evald Rucký, později biskup.

Jednota bratrská byla také členem Ekumenické rady církví, Křesťanské mírové konference a Kostnické jedjed­ noty. V této době byly již všechny církve v Československu Československu v sevření sevření komukomu­ nistické diktatury a musely se podpod­ řizovat MK* a jeho církevním tajemtajem­ níkům. Byly také bezmocné vůči systému tzv. státní bezpečnosti (StB), mocenskému nástroji režimu. Kvůli tomu se církve nemohly při­ při­ rozeně rozvíjet a jejich síly, energie a čas byly mnohdy věnovány ofiofi­ ciálním požadavkům režimu. pozname­ Tento nedobrovolný stav poznamenal i Jednotu. Kandidáti do ÚR byli ještě před volbou nejprve státem prokádrováni a byl jim předběž-

K a r e l Reichel R e ic h e l s s manželkou m a n ž e lk o u II Karel

',\linisrt'rsr..,o ' Mini st er st vo lwfrvry kul tury

201

-

4. ČÁST

ně udělován státní souhlas. A ani uvnitř Jednoty v té době neprobíneprobí­ haly žádné plodné diskuze o spospo­ lečném směřování církve. Mezi kazateli postupně rostlo napětí. Ně­ Ně­ kteří byli ovlivněni „předválečným přestupovým hnutím", hnutím" jiní vyrostli pod evangelikálními a pietistickými zno­ vlivy s důrazem na obrácení, znovuzrození, osobní vztah s Kristem a posvěcený činorodý život uvnitř církve.

NA DUCHOVNÍ I SPOLEČENSKÉ SPO LEČEN SKÉ KŘIŽOVATCE KŘIŽOVATCE 1961 S. skutečnil 5. března se v Nové Pace Páce uuskutečnil Ill. III. synod. ÚR podala zprávu o své činnosti za poslední období. Došlo také ke změně změně v ÚR, která byla vždy volena na tříleté období. Za před­ před­ sedu byl zvolen Vladimír Habr, daldal­ šími členy byli biskup Karel Reichel a Radim Kalfus. Synod se zaměřil na budoucí zasedání světového syno-

Sbory Jednoty bratrské v roce 1961

sbor Česká Lípa 1. česká 2.

kazatelské stanice

kazatel

Teplice

obsluhováno z Dubé Emanuel Pokorný(*21. 7. 1916) Pokorný (*21.7.1916)

Dobřív

3. Dubá

Tuhanec, Nedvězí

4. Holešov

Hulín, Brno

Vladimír Habr (*14. 1O. 1913) (*14.10.1913)

6. Jablonec n. N.

Smržovka

7. [ Liberec

Nové Měto p. S., Mníšek u Liberce

Loučky

Rudolf Borski (*2. 7. 1927) (*2.7.1927)

Dolní Bousov

I Jindřich 1925) Jindřich Halama (*14. 3. 3.1925) Miroslav Plecháč (*7. 11. 1900) (*7 .11.1900)

Lázně Bělohrad

10. Nová Paka 11. I Potštejn

Kunvald v Čechách, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk

12. Praha

Karlovy Vary

Rovensko pod 13 13._I Rovensk~ pod Troskami

i

(*3.5.1918) I Jan Niebauer (*3. 5. 1918) Karel Reichel (*29. 9. 1895) (*29.9.1895) Miroslav Hloušek (*9. 2. 1927) 2.1927) obsluhováno z Nové Paky Páky

14. Tanvald 1

Sedmihorky-Nová Ves

I Pavel Glos (*4. 1903) (M. 12. 12.1903) František J. Polma (*24. 4. 1914) (*24.4.1914)

Ujkovi ce 16. Ujkovice 17. I ústí Ústí nad Orlicí

Havlíčkův

Železný Brod 18. železný

Bozkov, Bratříkov, Semily

202

[ Josef Votrubec (*14. 8. 1919) 8.1919)

Koberovy

9. I Mladá Boleslav

15. [ Turnov

Adolf Ulrich (*4. 1909) (M. 6. 6.1909)

I Rudolf J. Trousil (*14. 9. 1905) (*14.9.1905)

5. Huntířov

8.

[ Gustav Zvěřina Zvěřina (* 17. 01.1906) (*17.01.1906)

Brod, Choceň, Pardubice

Adolf Vacovský (*1 O. 5. 1926) (*10. 5.1926) František Tim. Petr (*6. 12. 1900) FrantišekTim. (*6.12.1900)

-

4. ČÁST

du, který se měl uskutečnit v r. 1967 ČSSR, na počest počest výročí volby prvprv­ v ČSSR, ních bratrských kněží v r. 1467. ■ 25. prosince se v Třebíči narodil ■ Petr Krásný, později biskup. Páce propro­ 1964 22.-23. května v Nové Pace běhl IV. synod. Na synodu byla opět zvolena ÚR a to ve stejném opět složení. Předsedou se stal biskup Karel Reichel. Vladimír Habr se stal referentem pro výchovu a Radim Kalfus tajemníkem a referentem pro styk se zahraničím. Ten dostal za úkol vytvořit přípravný výbor po zasedání světového synodu v r. 1967. I Karel Reichel kladl důraz na blížící se synod. Současně podal bisku­ také návrh na volbu dalšího biskupracov­ pa. Synod vyslechl zprávy z pracovních komisí, ve kterých pracovali modliteb­ někteří kazatelé. Např. v modlitební a také evangelizační komisi se angažoval zejména kazatel Josef Votrubec, teologickou komisi vedl Jindřich Halama, který na synodu smlou­ navrhl obnovit tzv. Kalich smlouvy*. Závěrečné usnesení synodu se spíše neslo v duchu té doby. Synod ekumenic­ vyzdvihl mírové úsilí tzv. ekumenické Křesťanské mírové konference ČSSR a také Všekřesťanského Všekřesťanského mímí­ v ČSSR shromáždění. Šlo o aktivity rového shromáždění. komunis­ podporované tehdejším komunisod­ tickým režimem. Církve tak byly odJe­ váděny od původního povolání Ježíše Krista svědčit o Jeho mocném působení díky jeho zmrtvýchvstání. Na místo toho byly komunistickou diktaturou vybízeny k aktivní účasti světovém míru. Šlo však jen o či­ či­ na světovém rou propagandu. · :,r111,,, . .1!1•1/' :.-,,~11:•h1~•,~ťl1,_; r,r(•h,:t·t•

i,

I

L o g o Berdnka B e r á n k a -- znak z n a k Jednoty J e d n o t y bratrské b ra trsk é Logo

■ červenci zasedal v ČSSR ČSSR regionálregionál­ ■ v červenci regio­ ní evropský výbor UF. Tato regionální pracovní setkání se konala generální­ vždy v mezidobí mezi generálníčty­ mi synody, a to postupně ve čty­ řech regionech - africký, karibský, americký a evropský. Na tomto evropském zasedání byl vyhlášen Ko­ 28. březen (den narození J. A. Komenského) za pamětní den celé UF. Bylo doporučeno hlouběji se bis­ zabývat otázkou bratrského bisvy­ kupství a byl připomenut důraz vybývalým cházet maximálně vstříc bývalým misijním oblastem (např. Jamajka), sa­ aby se co nejdříve rovněž staly saprovin­ mostatnými plnoprávnými provinciemi UF.

ri·ro ..,,, '~l:,:11 .:~•_1,·[1"ťHI ■ tavn jf>yc r ' c m \' v !Jf Uf 11,, p n o.:;1.-nc:r•. u / a v m i r . ,.r,wo:; ^ y n od n Jl'l1~11,t11~··,(h i c p n a i n v y c h prov,,JCu p r a v m e a nt?l)o n e b o t:o n a t

PŘÍLOHY

'V',

PŘÍLOHY PRILOHY

o

BISKUPŮ UNITAS FRATRUM DO R. 2014 PŘEHLED BISKUPŮ PŘEHLED jméno číslo jm éno 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 7 8 9 10 11 12 13

14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33

Matěj zz Kunvaldu

Túma Přeloučský Tůma Chřenovic Eliáš z Chřenovic

Lukáš Pražský Skutče Ambrož ze Skutče

Martin Škoda Václav Bílý Ondřej Ciklovský Jan Roh z Domažlic Jan Augusta Beneš Bavoryňský Michalec Vít Michalec Michalec Martin M ichalec Sionský Mach Siónský Černý Jan Černý červenka Matěj Červenka Matěj Jiří Izrael Jiří Blahoslav Jan Blahoslav Ondřej Štefan Ondřej Jan Kálef Jan Lorenc Zachariáš Litomyšlský Jan Eneáš Boleslavský Jan Abdiáš Šimon Teofil Turnovský Efraim Jan Efraim Jessen (Jessenius) Pavel Jessen Narcissus Jakub Narcissus Němčanský Jan Něm Jan čanský Sušický Samuel Sušický Zachariáš Ariston Jan Lanecius Bartoloměj Němčanský

datum datum 1467 1499 1499 1 9 .4.1500 19.4.1500 19.4.1500 1 9 .4.1500 15.8.1517 15.8.1517 21.9.1529 2 1 .9 .1 5 2 9 21.9.1529 2 1 .9 .1 5 2 9 2 1 .9 .1 5 2 9 21.9.1529 14.4.1532 14.4.1532 14.4.1532 14.4.1532 14.4.1532 14.4.1532 1537 1537 1537 8.6.1553 8 .6 .1 5 5 3 8.6.1553 8 .6 .1 5 5 3 2 4 .8 .1 5 5 7 24.8.1557 24.8.1557 2 4 .8 .1 5 5 7 11.10.1571 11.10.1571 11.10.1571 11.10.1571 11.10.1571 30 .8 .1 5 7 7 30.8.1577 30.8 .1 5 7 7 30.8.1577 1587 1587 5.6.1589 5 .6 .1 5 8 9 5.6.1589 5 .6 .1 5 8 9 14.7.1594 14. 7.1594 14.7.1594 14. 7.1594 6 .7 .1 5 9 9 6.7.1599 6. 7.1599 6.7.1599 ?11.5.1601 711.5.1601 11.5.1601 ?711.5.1601

místo konsekrace

konsekrující

Lhotka u Rychnova Prostějov Prostějov Prostějov

Rychnov nad Kněžnou

Chřenovic Přelouče a Eliáš zz Chřenovic Túma z Přelouče Tůma

Rychnov nad Kněžnou

Chřenovic a Eliáš zz Chřenovic Přelouče a Túma z Přelouče Tůma

Brandýs nad Orlicí Brandýs nad Orlicí Brandýs nad Orlicí

Prostějov

Matouš Strejc, Pavel Paulinus

Prostějov

Paulinus Matouš Strejc, Pavel Paulinus Matouš

Sležany Sležany Sležany Sležany Ivančice Ivančice Ivančice

Holešov Holešov Lipnik na Moravě Lipník Lipník na Moravě

Přerov Přerov

Mladá Boleslav Mladá Boleslav

zemřel 1500 1517 1503 1528 1520 1520 1532 1533 1529 1547 1572 1535 1536 1547 1551 1565 1569 1588 1571 1577 1588 1587 1590 1594 1588 1608 1600 1594 1611 1611 1598 1599 1606 1606 1626 1609 1609

I BISKUPOVÉ

220 N N

34

Jan Jan Cruciger

35 36 37 38 39

Matěj Rybinski

40 40 41 42 43 44 45 46

47 48 49 50 51 52 53

54 55 56 57 58 59 60 60 61 62

Martin Gratianus Matouš Konečný Matěj Cyrus Jan Turnovský Turnovský Jiří Erastus Erastus Jan Cyrill Jan Cyri II Třebíčský Třebíčský Daniel Mikolajewski Pavel Paliurus Vavřinec Justýn Matěj Prokop Jan Komen ský Jan Amos Komenský Pavel Fabricius Martin Orminus Jan Rybinski Martin Gertich Martin Gertich Jan Bythner Bythner Gertich Mikuláš Gertich Petr Figulus Jablonský Jablonský Adam Samuel Hartman Hartman Jan Zugehór Gulich Joachim Joachim Gulich Jablonský Daniel Ernest Jablonský Jan Jakobides Jakobides Salomon Opitz Salomon Opitz David Cassius Paul Cassius Kristian Sitkovius Kristián

1609 1608 1608 1609 1611 1611 1612 1612 1618 7.1 629 6. 6. 7.1629 1629 6.7. 6. 7.1629 6 0 .11632 632 6..110. 6 .1 0 .11632 632 6.10. 6 0 .11632 632 6..110. 6 .110.1632 0 .1 6 3 2 6. 4. 1633 17.4.1633 17. 4. 1633 17.4.1633 17. 15.4.1644 15.4.1644 15.4.1644 15.4.1644 5 11 . 1662 5..11.1662 5 1 .11662 662 5..111. 1673 2 8 .10.1673 28.10. 8. 1676 13.8. 13. 26.6.1692 26.6 .1 6 9 2 10. 3.1699 1699 10.3. 10.3.1699 3. 1699 10. 11.7.1712 11.7. 1712 4 1 .1 7 1 2 4..111.1712 26.2 725 26. 2..11725 1734 1734

Lipník na Moravě Lipník na Moravě

Brandýs nad Labem Ldno Lešno Lešno Lešno Lešno Lešno

Milenayn Milenayn

1735 r. 1735 od r. tlslovánl od číslování

/1 631/1 2 647/2

/3 651/3 66►//44 5 67715

"-' "-'

/6 681/6 7 697/7

David Nitschmann David Nitschmann Mikuláš L. Zinzendorf Miiller Polycarp Můller Nitschmann Johann Nitschmann Friedrich von Watteville Dober Martin Dober August G. Spangenberg G. Spangenberg

3. 1735 13. 13.3. 5. 1738 20. 20. 5.1738 7. 1740 9. 9. 7.1740 22.7.1741 22. 7. 1741

25.8.1743 25.8 .1 7 4 3 1 5.6.1744 6. 1744 15. 2 5 .77..11744 744 25.

Berlín Berlín Marienborn Herrnhaag Gnadeneck/Slezsko Herrnhaag Marienborn

Jiří Jiří Erastus Jiří Erastus

Jiří Erastus Jiří Erastus

Jan Bythner

Daniel Ernest Jablonský Daniel Ernest Jablonský Daniel Ernest Jablonský Daniel Ernest Jablonský Jablonský

?

1762

1772 1760 1747 1772 1777 1792 1748

I BISKUPOVÉ

D. E. Jablonský, (K. Sitkovius) D. E. Jablonský, D. Nitschmann, (K. Sitkovius) D. Nitschmann, M. L. Zinzendorf M. L. Zinzendorf, P. Muller M. L. Zinzendorf, P. Muller M. L. Zinzendorf, P. Muller M. L. Zinzendorf, P. Muller, D. Nitschmann, J. Nitschmann

1612 1612 1629 1622 1618 1629 1643 1632 1633 1632 1648 1636 1670 1649 1643 /1644 1643/1644 1638 1657 1675 1671 1670 1691 1698 1703 1741 1709 1716 1716

222

IV IV IV

70/8 7 0/8 /9 71 /9 7 2 //10 10 72 7 3/111 1 73/ 74/ 7 4 /112 2 7 5 /113 3 75/

David Nitschmann - syndikus Friedrich Wenzel Neisser Christian Frederick Steinhofer Joh. Frederick Cammerhof Cam m erhof Johannes von Watteville Johann Leonhard Dober

7 6 /1 4 76/14 Albert Anton Vierort 77 // 15 Frederick Martin Peter B6hler Bohler 78/ 7 8 / 116 6 79/ 7 9 / 117 7 Georg Waiblinger Matthew Hehl 80/ 8 0 / 118 8 John Gambold 81 8 1 / 119 9 Gam bold Andreas Grassmann 8 2 / 220 0 Grassm ann 82 / 21 83 8 3 /2 1 Nitschm ann ml. Johann Nitschmann 84/ 8 4 / 222 2 Nathanael Seidel Martin Mack 85/23 8 5 /2 3 8 6 /2 4 Michael Graff 86/24 87 8 7 / 225 5 Johann Friedrich Reichel 88/26 8 8 /2 6 Paul Eugene Layritz 89/2 7 Philipp Heinrich Molther 89/27 Heinrich von Bruiningk 90/2 8 90/28 91 / 29 Gottfried Clemens Clem ens Jeremias 9 2 / 330 0 Johann Jerem iáš Risler 92 GeorgeTraneker Traneker George 9 3 /3 1 I 31 93 94/ 9 4 / 332 2 John Ettwein 95 9 5 / 333 3 Schaukirch Gustavus Ewald Schaukirch 96/ 9 6 / 334 4 Burghard George Muller Miiller Christian Gregor 9 7 / 335 5 97 Samuel Liebisch 98/ 9 8 / 336 6 9 9 / 337 7 Jacob Christoph Duvernoy 99/ 100 1 0 0 //338 8 Christian David Rothe 101 / 39 Johannes Andreas Hubner Húbner 1 0 2 //440 0 John Daniel Koehler 102 103/41 103/41 Thomas Thom as Moore / 42 104 1 0 4 /4 2 Christian Salomon Dober / 43 105 1 0 5 /4 3 Benade Samuel Traugott Benade 1 0 6 /4 4 106/44 Charles Gotthold Reichel

14.6 .1 7 4 6 14.6.1746

Holansko Zeist / Holansko

14.6.1746 1 4 .6.1746 14.6.1746 14.6 .1 7 4 6 25.9.1746 2 5 .9 .1 7 4 6 4 .6 .1 7 4 7 4.6.1747 4 .6 .1 7 4 7 4.6.1747

Zeist

4. 6.1747 4.6.1747 10.1.1748 1 0 .1.1748 1 0 .1.1748 10.1.1748 6.12.1750 6 .1 2 .1 7 5 0 24.9.1751 14.11.1754 14.11.1754 5.7.1756 5 .7 .1 7 5 6 12.5.1758 1 2.5.1758 12.5.1758 1 2 .5.1758 18.10.1770 18.10.1770 6.6.1773 6 .6 .1 7 7 3 8 .1 0 .1 7 7 5 8.10.1775 8.10.1775 8 .1 0 .1 7 7 5 8.10.1775 8 .1 0 .1 7 7 5 2.10.1782 2 .1 0 .1 7 8 2 2 .1 0 .1 7 8 2 2.10.1782 2.1 0 .1 7 8 2 2.10.1782 14.8.1783 14.8.1783 2 5 .6 .1 7 8 4 25.6.1784 2 5 .6 .1 7 8 4 25.6.1784 11.1.1786 11.1.1786 25.8.1789 2 5 .8 .1 7 8 9 2 5 .8 .1 7 8 9 25.8.1789 25.8.1789 2 5 .8 .1 7 8 9 2 5 .8 .1 7 8 9 25.8.1789 11.4.1790 11.4.1790 9.5.1790 9. 5.1790 26.8.1801 26.8.1801 26.8.1801 26.8.1801 13.11.1801 13.11.1801 6.12.1801 6.12.1801

Zeist

Londýn Londýn Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Herrnhaag Ochranov Ochranov Londýn Londýn Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem / Amerika Bethlehem Bethlehem Bar by Barby Barby Bar by Barby Bar by Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Zeist Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem Utitz/ Amerika Lititz/Am erika Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov / Anglie Fu ln eck/A ng lie Fulneck Bethlehem Bethlehem

1779 1761 1777 1751 1788 1766 1761 1750 1775 1774/1775? 1774/ 1775 ? 1787 1771 1783 1783 1782 1 7 8 2//11784? 784? 1784 1782 1809 1788 1780 1785 1788 1811 1802 1802 1805 1799 1801 1809 1808 1802 1809 1805 1823 1827 1830 1830 1825

I BISKUPOVÉ

M. L. Zinzendorf, F. von Watteville M. L. Zinzendorf, F. von Watteville Watteville M. L. Zinzendorf, F. von Watteville M. L. Zinzendorf, M. Dober, C. F. Steinhofer M. L. Zinzendorf, D. Nitschmann, J. Nitschmann M. L. Zinzendorf, D. Nitschmann, J. von Watteville, Spangenberg,P. P. Bóhler Béihler A. Spangenberg, M. L. Zinzendorf, M. Dober, C. F. Steinhofer Nitschmann M. L. Zinzendorf, J. von Watteville, J. Nitschmann Nitschmann M. L. Zinzendorf, J. von Watteville, J. Nitschmann J. von Watteville, L. Dober Dober J. von Watteville, A. Spangenberg, P. Béihler Bóhler J. von Watteville, L. Dober, J. Nitschmann J. von Watteville, L. Dober, J. Nitschmann M. L. Zinzendorf, J. von Watteville, L. Dober M. L. Zinzendorf, J. von Watteville, L. Dober D. Nitschmann, Nitschmann,M.M.Hehl, Hehl,N.N.Seidel Seidel M. Hehl, N. Seidel J. von Watteville, A. Spangenberg, A. Grassmann J. von Watteville, A. Spangenberg, A. Grassmann J. von Watteville, A. Spangenberg, A. Grassmann J. von Watteville, A. Spangenberg, J. F. Reichel, P. Layritz J. von Watteville, A. Spangenberg, J. F. Reichel, P. Layritz P. Layritz J. von Watteville, A. Spangenberg, J. F. Reichel, P. J. von Watteville J. von Watteville, M. Hehl J. von Watteville, J. Ettwein Ettwein A. Spangenberg, P. Layritz A. Sp an gen berg,, J. F. Reichel, J. Risler Spangenberg A. Sp an gen berg,, J. F. Reichel, J. Risler Spangenberg A. Spangenberg Sp an gen berg,, J. F. Reichel, J. Risler Sp an gen berg,, J. F. Reichel, J. Risler A. Spangenberg J. Ettwein, (A. Spangenberg) J. Ettwein, J. Hubner Húbner J. F. Reichel, S. Liebisch, J. Duvernoy J. F. Reichel, S. Liebisch, J. Duvernoy Duvernoy Moore Traneker, T. Moore G. G.Traneker,T. J. Ettwein, (J. Risler)

223

IV IV

w

1 0 7 /4 5 / 45 107

Georg Heinrich Loskiel

1 0 8 /446 6 108/

Johann Cunow Johann Gottfried Cunow

1 0 9 /4 7 Hermann Richter / 47 109 1 1 0 /4 8 John 110/48 John Herbst Lorenz Wilhadus Fabricius /49 1 1 1 /4 9 111 Huffel / 50 1 1 2 /5 0 Christian Gottlieb Gottlieb Húffel 112 Baumeister 113/51 113/ 51 Carl August Baumeister Johann 1 1 4 /552 2 114/ Johann Baptist von Albertini Jacob van Vleck 1 1 5 /553 3 115/ 1 1 6 /554 4 Gottlob Martin Schneider 116/ Frederick William Foster / 55 117 1 1 7 /5 5 Benjamin Reichel 1 1 8 /556 6 118/ 1 1 9 /557 7 Andreas Benade 119/ Benade 1 2 0 /5SB 8 Hans Wied 120/ HansWied 121 / 59 Johann Johann Ludolf Fabricius 1 2 2 /6 0 Peter Friedrich Curie 122/60 123/61 /61 John 123 John Holmes 1 2 4 /6 2 John 124/62 John Daniel Anders Kolbing 1 2 5 /6 3 Frederick Louis Kólbing / 63 125 1 2 6 /6 4 Johann / 64 126 Christian Bechler Johann Christian 1 2 7 /6 5 Charles August Pohlmann Pohlmann / 65 127 1 2 8 /6 6 Hans Peter Hallbeck / 66 128 1 2 9 /6 7 Jacob / 67 129 Jacob Levin Reichel Gambs / 68 1 3 0 /6 8 bs 130 Daniel Friedrich Gam Vleck 131 / 69 69 William Henry van Vleck Martyn 1 3 2 /7 0 John John King Martyn /70 132 John 133/71 John Ellis 133/71 1 3 4 /7 2 Johann Martin Nitschmann Nitschmann 134/72 1 3 5 /7 3 Christian Conrad Ultsch /73 135 1 3 6 /7 4 Stengord John Stengórd 136/74 1 3 7 /7 5 William Wisdom /75 137 Wisdom Essex 1 3 8 /7 6 / 76 138 Peter Wolle PeterWolle 1 3 9 /7 7 Hermann John 139/77 Gottlieb Hermann John Gottlieb 1 4 0 /7 8 Seifferth 140/78 Benjamin Seifferth Matthiesen 79 Christian Wilhelm Matthiesen 141 //79 1 4 2 /8 0 Franz Joachim / 80 142 Joachim Nielsen 143/81 /81 John 143 John Rogers 1 4 4 /8 2 Johann Christian Breutel Johann Christian / 82 144

14.3.1802 14. 3. 1802

Ochranov Ochranov

26.1 2 .11808 808 26.12.

Ochranov

26.1 2 .1 8 0 8 26. 12.1808

Ochranov

1811 12.5. 12.5.1811 2 4 .8 .11814 814 24.8. 24. 8.1814 24.8.1814 2 4 .8 .11814 814 24.8. 2 4 .88..11814 814 24. 7 815 7..55..11815 2 .1 8 1 8 2..99.1818 2 .9 .11818 818 2.9. 27 9.1818 9. 1818 15. 9. 1822 15.9.1822 18.8.1825 18. 8. 1825 18.8.1825 1825 18.8. 18.8.1825 8.1825 18. 18.8.1825 8.1825 18. 2 6 .9 .1 8 2 7 26.9.1827 13.3.1835 3. 1835 13. 17.5.1835 17. 5. 1835 5 836 5..99..11836 5 836 s..99..11836 5 .9 .1 8 3 6 5.9.1836 5 .9 .11836 836 5.9. 20.11.1836 20.11 .1 8 3 6 23 2 .11836 836 23..112. 29 2 .11836 836 29..112. 17.9.1843 1843 17.9. 17. 9.1843 17. 17.9.1843 9.1843 17. 3 0 .3 .11844 844 30.3. 28. 9. 1845 1845 28.9. 27. 9.1846 1846 27.9. 26 .1 0 .11846 846 26.10. 5.9. 5.9. 1848 5 .9 .1 8 5 2 5.9.1852 1852 19.9.1852 19.9. 26.6 .1 8 5 3 26.6.1853

Lititz Utitz Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Lititz Utitz Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Utitz Lititz Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem O ckbroo k/A n glie / Anglie Ockbrook Fulneck Fulneck Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ockbrook Ockbrook Lititz Utitz Ochranov Ochranov Ockbrook Ochranov Ochranov Ockbrook Ockbrook Ochranov

J. Hubner S. Liebisch, J. J. F. Reichel, S. S. Liebisch, J. Hubner J. Reichel, S. J. F. Reichel, J. F. Reichel, S. J. Hubner S. Liebisch, J.

I BISKUPOVÉ

G. Reichel G. Loskiel, Ch. Ch. G. C. S. Dober, J. Cunow, H. Richter Cunow, H. Richter C. S. Dober, J. Cunow, C. S. Dober, J. Cunow, H. Richter C. S. S. Dober, J. Cunow, H. Richter Ch. Ch. G. Reichel, (J. Cunow) J. Cunow, T. Moore, H. Richter J. Cunow, T. Moore, H. Richter L. Fabricius, T. Moore, Ch. G. Reichel Ch. Huffel, Húffel, J. van Vleck C. Baumeister, G. G. Schneider, F. Foster C. Baumeister, G. G. Schneider, F. Foster G. Schneider, F. Foster Schneider, F. C. Baumeister, G. F. Foster G. Schneider, F. C. Baumeister, G. P.. Curie J. von Albertini, H. Wied, P Ch. Huffel, Húffel, H. Wied, P P.. Curie Ch. J. Anders, A. Benade J. Anders P. Curie, H. Wied, J. P. Curie, H. Wied, J. Anders P. Curie, H. Wied, J. Anders J. Anders P. Curie, H. Wied, J. A. Benade, (J. Anders) Ch. Pohlmann, H. H. Hallbeck Ch. J. H. Hallbeck J. Holmes, H. P. Curie, H. Wied, J. Anders J. Anders Wied, J. P. Curie, H. H. Wied, P.. Curie, H. Wied, J. J. Anders P J. Martyn, (P. Curie) A. Benade, W. van Vleck J. Reichel, J. M. Nitschmann P. Curie, L. J. J. Hermann J. Martyn, J. P. Curie, L. J. Reichel, W. van Vleck J. M. Nitschmann, L. J. Reichel, Ch. Matthiesen B. Seifferth, J. Ellis Ch. Matthiesen, P. Curie, J. Bechler

1814 1824 1821 1812 1825 1842 1818 1831 1831 1849 1832// 1835? 1835 ? 1832 1835 1859 1837 1838 1855 1843 1847 1840 1857 1842 1840 1853 1854 1853 1849 1855 1862 1862 1848 1852 1871 1854 1876 1869 1867 1862 1875

224

tv tv

-"'

/ 83 145 1 4 5 /8 3 146/84 1 4 6 /8 4 147 1 4 7 //885 5 148 1 4 8 //886 6 1 4 9 /8 7 / 87 149 150 1 5 0 //888 8 151 1 5 1 /89 /8 9 152 1 5 2 //990 0 /91 153 153/91 / 92 154 1 5 4 /9 2 / 93 155 1 5 5 /9 3 156/ 1 5 6 /994 4 / 95 157 1 5 7 /9 5 158 1 5 8 //996 6 1 5 9 //997 7 159 / 98 1 6 0 /9 8 160 161 //99 99 / 100 162 1 6 2 /1 00 163/101 / 101 163 164/102 1 6 4 /1 0 2 165/103 1 6 5 /1 0 3 1 6 6 /1104 04 166/ / 105 167 1 6 7 /1 05 1 6 8 /1106 06 168/ 1 6 9 /1 0 7 169/107 170/ 1 7 0 /1108 08 / 109 171 1 7 1 /1 09 / 110 172 1 7 2 /1 10 / 111 173 173/111 174/ 1 7 4 /1112 12 / 113 175 1 7 5 /1 13 176/ 1 7 6 /1114 14 / 115 177 1 7 7 /1 15 178/ 1 7 8 /1116 16 1 7 9 /1117 17 179/ 1 8 0 /1118 18 180/ / 119 181 1 8 1 /1 19 / 120 1 8 2 /1 20 182

Heinrich Theodor Dober George Wall Westerby John Christian Jacobson Jacobson Cunow Gottfried Andreas Cunow William Edwards Carl Wilhelm Jahn RudolfW ullschlágel Heinrich RudolfWullschlagel Samuel Reinke George Frederick Bahnson Ernst Friedrich Reichel Ernst Wilhelm Créiger Cróger James Jam es La Trobe David Sigler Bigler Henry August Schultz Gustav Theodor Tietzen Levin Theodore Reichel Clemens Augustus Clem ens Gustav Bernhard Muller Múller John England Edm und A. de Schweinitz Edmund Am adeus Abraham Reinke Amadeus Adolphu s de Schweinitz Emil Adolphus Kuhn Johann Friedrich Wilhelm Kúhn William Taylor Heinrich Levin Reichel Múller Heinrich Muller W underling Theobald Wunderling Henry J. van Vleck Alexander Cossart Hassé Marc Théophile Richard Konrad August Beck Konrád Louis Theodor Erxleben Hermann Friedrich Jahn Clem ent Leander Reinke Clement Henry Theophilus Bachmann Bachm ann HenryTheophilus Joseph Joseph Mortimer Levering Hanna Henry Hanna George Henry Benjamin Romig

26.6.1853 26 .6 .1 8 5 3 5. 7.1853 5.7.1853 2 0 .9 .1 8 5 4 20.9.1854 3 0 .8 .1 8 5 7 30.8.1857 30 .8 .1 8 5 7 30.8.1857 3 0 .8 .1 8 5 7 30.8.1857 3 0 .8 .1 8 5 7 30.8.1857 3.10.1858 3 .1 0 .1 8 5 8 13. 13.5s..11860 860 13.7.1862 13.7.1862 31.8.1862 3 1 .8 .1 8 6 2 18. 7.1863 18.7.1863 3 1 .7 .1 8 6 4 31.7.1864 31.7.1864 3 1 .7 .1 8 6 4 22.4.1866 2 2 .4 .1 8 6 6 7.7.1869 7 .7 .1 8 6 9 7. 7.1869 7.7.1869 7.7.1869 7. 7.1869 7.7.1869 7. 7.1869 2 8 .8 .1 8 7 0 28.8.1870 2 8 .8 .1 8 7 0 28.8.1870 11.10.1874 11.10.1874 7.7.1878 7. 7.1878 10. 10.77 1878 2 9 .6 .1 8 7 9 29.6.1879 29.6.1879 2 9 .6 .1 8 7 9 29.6.1879 2 9 .6 .1 8 7 9 18.9.1881 18.9.1881 5 .7 .1 8 8 3 5.7.1883 2 5 .6 .1 8 8 8 25.6.1888 25.6.1888 2 5 .6 .1 8 8 8 25.6.1888 2 5 .6 .1 8 8 8 25.6.1888 2 5 .6 .1 8 8 8 3 0 .9 .1 8 8 8 30.9.1888 30.9.1888 3 0 .9 .1 8 8 8 30.9.1888 3 0 .9 .1 8 8 8 3 1 .8 .1 8 8 9 31.8.1889 3.8.1890 3 .8 .1 8 9 0

Ochranov

Fulneck Utitz Lititz Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Utitz Lititz Bethlehem Bethlehem Ochranov Niesky Ockbrook Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem Bethlehem Salem // Amerika Ochranov Fairfield // Anglie Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem Fulneck Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bristol/ Bristol / Anglie Ochranov

1867 1886 1870 1866 1879 1879 1858 18S8 1864 1875 1869 1878 1878 1878 1897 1897 1875 1885 1882 1878 1874 1874 1898/1899? 1 8 9 8 /1 8 9 9 ? 1895 1887 1889 1879 1879 1890 1890 1900 1900 1905 1912 1893 1893 1906 1894 1 8 9 4 //11895? 895? 1893 1 8 9 3 //11894? 894? 1908 1894 1899 1922 1896 1908 1901 1901 1903

I BISKUPOVÉ

Ch. Matthiesen, P. Curie, J. Bechler Seifferth, J. Rogers J. Rogers B. Seifferth, P. Wolle, (A. Benade) J. M. Nitschmann, Ch. Matthiesen, F. Nielsen J. M. Nitschmann, Ch. Matthiesen, F. Nielsen J. M. Nitschmann, Ch. Matthiesen, F. Nielsen J. M. Nitschmann, Ch. Matthiesen, F. Nielsen J.Jacobson Jacobson P. Wolle, J. P. Wolle, J. Jacobson T. Dober H.T. Ch. Matthiesen, G. Cunow, H. Cunow J. M. Nitschmann, Ch. Matthiesen, G. Cunow W. Edwards, B. Seifferth S. Reinke, P. Wolle, J. Jacobson S. Reinke, P. Wolle, J. Jacobson Ch. Matthiesen, E. F. Reichel, E. Cróger Bahnson G.G. Trobe, J. La E. F. Reichel, F. Reichel, J. La Trobe, Bahnson E. F. Reichel, J. La Trobe, G. Bahnson E. F. Reichel, J. La Trobe, G. Bahnson E. F. Reichel, J. La Trobe, G. Bahnson Jacobson D. Bigler, H. Schultz, A. Reinke, P. Wolle, J. Jacobson Jacobson D. Bigler, H. Schultz, A. Reinke, P. Wolle, J. Jacobson H. Schultz, D. Bigler, E. de Schweinitz Múller, G. G.Tietzen Tietzen G. Muller, J. La Trobe, J. England, W. Edwards Tietzen, J. England, E. de Schweinitz G.Tietzen, G. G.Tietzen, Tietzen, J. England, E. de Schweinitz G. Schweinitz E. de J. England, G . Tietzen, Tietzen, J. England, E. de Schweinitz G. H. Schultz, A. Reinke, E. de Schweinitz W. Taylor J. La Trobe, W.Taylor T. Wunderling Múller, H. L. Reichel, T.Wunderling H. Muller, T. Wunderling Múller, H. L. Reichel, T.W underling H. Muller, T. Wunderling Múller, H. L. Reichel, Reichel,T.W underling H. Muller, T. Wunderling Múller, H. L. Reichel, R e ic h e l,! H. Muller, Vleck J. van H. H. Reinke, J. van Vleck A. Reinke, A. Reinke, H. J. van Vleck A. Reinke, H. J. van Vleck J. La Trobe, W. Taylor Múller, M. Richard, K. Beck H. Muller,

225

Iv Iv

u,

/ 121 183/121 183 184/ 1 8 4 /1122 22 / 123 185 1 8 5 /123 186/ 1 8 6 /1124 24 125 187 1 8 7 //125 188/ 1 8 8 /1126 26 189/127 1 8 9 /1 2 7 / 128 190 1 9 0 /1 28 / 129 191 /129 / 130 192 1 9 2 /1 30 193/131 193/131 1 9 4 /1132 32 194/ / 133 195 1 9 5 /1 33 196 1 9 6 //1134 34 / 135 197 1 9 7 /135 / 136 198 1 9 8 /1 36 199/137 1 9 9 /1 3 7 I 138 200 2 0 0 /1 38 / 139 201 2 0 1 /1 39 / 140 202 2 0 2 /1 40 203/141 203 / 141 / 142 204 2 0 4 /1 42 I 143 205 2 0 5 /1 43 / 144 206 2 0 6 /1 44 I 145 207 2 0 7 /1 45 I 146 208 2 0 8 /1 46 I 147 209 2 0 9 /1 47 / 148 210 2 1 0 /1 48 / 149 211 2 1 1 /1 49 212/150 2 1 2 /1 5 0 213/151 214/152 2 1 4 /1 5 2 215/153 2 1 5 /1 5 3 216/ 2 1 6 /1154 54 2 1 7 /1 5 5 217/155 218/156 2 1 8 /1 5 6 219/157 2 1 9 /1 5 7 220/ 2 2 0 /1158 58

Charles Edward Sutcliffe Edward Rondthaler Matthew atthew Weiss Henry M Charles Buchner Henry Edwards Blandford Friederick Ellis Hermann Otto Padel Pádel Edm und Adolphus Oerter Edmund Moench Charles L. Moench Reinhold Becker Paul Leonhard Dober Ernst Arved Senft Friedrich Stahelin Stáhelin Paul Otto Hennig Cal ker Ernest van Calker Albert Martin Edwin Carpenter Greider John Herbert Edwards LaTrobe Trobe Benjamin La Peter Larsen August H. Berkenhagen August Westphal Evelyn Renatus Hassé John Hamilton John Taylor Hamilton Hermann Theodor Bauer Hermann Walter Reichel Paul Adolf Asmussen Morris William Leibert Karl Anton Mueller Clement Clem ent Hoyler Paul Marx Richard Voullaire Herbert Russell Mumford John Edwin Zippel ArthurWard ArthurW ard Jensen Paul Theodor Jensen Bourquin Leonhard A. Bourquin Theodor Marx

7.8.1890 7 .8 .1 8 9 0 12.4.1891 12.4.1891 28.5.1891 ?7 28.5.1891 21 .8 .1 8 9 2 21.8.1892 8.8.1894 8 .8 .1 8 9 4 8 .8 .1 8 9 4 8.8.1894 28.9.1896 2 8 .9 .1 8 9 6 18.9.1898 1 8.9.1898 18.9.1898 18.9.1898 30.6.1899 3 0 .6 .1 8 9 9 3 0 .6 .1 8 9 9 30.6.1899 30.6.1899 3 0 .6 .1 8 9 9 22.1 0 .1 8 9 9 22.10.1899 22.10.1899 22.1 0 .1 8 9 9 22.10.1899 22.1 0 .1 8 9 9 22.10.1899 22 .1 0 .1 8 9 9 2 7 .6 .1 9 0 0 27.6.1900 16.10.1900 16.10.1900 25.2.1901 18.4.1901 18.4.1901 19.11.1902 19.11.1902 27.9.1903 27.9 .1 9 0 3 4 .8 .1 9 0 4 4.8.1904 19.2.1905 19.2.1905 4.6.1905 4 .6 .1 9 0 5 4 .6 .1 9 0 5 4.6.1905 13.6.1907 13.6.1907 13.9.1908 13.9.1908 13.9.1908 13.9.1908 13.9.1908 13.9.1908 14.8.1911 14.8.1911 14.8.1911 14.8.1911 28.10 .1 9 1 4 28.10.1914 8.8.1919 8 .8 .1 9 1 9 8 .8 .1 9 1 9 8.8.1919 2 2 .5 .11922 922 22.S. 2 2 .5 .1 9 2 2 22.5.1922 2 2 .5 .1 9 2 2 22.5.1922

Ockbrook

Salem Salem Gracehill / Antigua Ochranov

Baildon // Anglie Baildon Ochranov Utitz Lititz Utitz Lititz Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Nazareth // USA Londýn Ochranov Springfield // Jamajka Salem Bethlehem Bethlehem Horton / Anglie Ochranov Ochranov Ochranov Ochranov Dublin/ Dublin / Anglie Utitz Lititz Utitz Lititz Utitz Lititz Ochranov Ochranov Londýn Fulneck Fulneck Ochranov Ochranov Ochranov

J. La Trobe, W. Taylor, A. Hassé H. J. van Vleck, H. Bachmann, J. Levering B. Romig

H. Muller, B. Romig, K. Beck W. Taylor, Ch. Sutcliffe Ch. Sutcliffe, W. Taylor

H. Muller, B. Romig, Ch. Buchner Buchner Levering C. L. Reinke, E. Rondthaler, J. Levering Levering C. L. Reinke, E. Rondthaler, J. Levering K. Beck, H. Muller, E. Rondthaler K. Beck, H. Muller, E. Rondthaler

K. Beck, H. Muller, E. Rondthaler Ch. Buchner, B. Romig, H. Padel Pádel

1331 1895 1907 1899 1920 1906 1920 1920 1927 1929 1929 1917 1903 1922 1928 1929 1934 1933 1906 1917 1904 1931 1939 1918 1918 1951 1919 1924 1939 1919 1962 1957 1945 1944 1937 1937 1936 1935 1938 1938 1931 1963

I BISKUPOVÉ

Pádel Ch. Buchner, B. Romig, H. Padel Ch. Buchner, B. Romig, H. Padel Pádel Ch. Buchner, B. Romig, H. Padel Pádel E. Oerter, J. Levering, Ch. Moench Moench F. Ellis, Ch. Sutcliffe Padel Ch. Buchner, B. Romig, H. Pádel E.Greider E. Greider E. Rondthaler, J. Levering, E. Oerter Moench, J. Levering, Ch. M o e n ch , E. Oerter Edwards F. Ellis, Ch. Sutcliffe, J. Edwards Muller Ch. Buchner, B. La Trobe, H. Muller R. Becker, P. L. Dober, B. La Trobe R. Becker, P. L. Dober, B. La Trobe E. Hassé, F. Ellis E. Oerter, C. L. Reinke, E. Rondthaler, Ch. Moench E. Oerter, C. L. Reinke, E. Rondthaler, Ch. Moench Moench E. Oerter, C. L. Reinke, E. Rondthaler, Ch. Moench P. L. Dober, H. Bauer, P. Hennig Hennig P. L. Dober, H. Bauer, P. Hennig Hennig Asmussen E. Hassé, M. Asmussen Hamilton H. Mumford, M. Asmussen, J. Hamilton Mumford J. Hamilton, M. Asmussen, H. Mumford Hennig H. W. Reichel, P. Marx, P. Hennig Hennig H. W. Reichel, P. Marx, P. Hennig H. W. Reichel, P. Marx, P. Hennig

1913

226

N N

°'

16.5.1924 1 6 .5.1924 21.6.1925 21.6 .1 9 2 5

/ Antigua St. John s/A n tig u a St.John's Bethlehem Bethlehem

Hermann Hermann Georg Steinberg

11.5.1926 1 1.5.1926

Friedrich Eugen Peter

2 0 .2 .1 9 2 7 20.2.1927

Ochranov Kleinwelka Ochranov Londýn Ochranov Bethlehem Bethlehem Winston-Salem Winston-Salem / USA Ochranov Londýn Horton Bethlehem Bristol Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Bethlehem Kingston / Jamajka Kingston/ Bristol Londýn Mladá Boleslav Bethlehem Bethlehem Watertown / USA Boll Bad Bolí Ochranov Winston-Salem Ústí ůstí nad Orlicí Kónigsfeld Basilej/ Basilej / Švýcarsko St.John·s St. Jo h n s Niesky Neuwied Lititz Utitz Bristol Winston-Salem Winston-Salem Bethlehem Bethlehem Bolí Bad Boll

2 2 2 /1 60 I 160 222

John Emanuel Weiss Guido Grossmann Grossm ann

2 23/161 223/161

I 162 224 2 2 4 /1 62 I 163 2 2 5 /1 63 225 / 164 2 2 6 /1 64 226 / 165 227 2 2 7 /1 65 / 166 228 2 2 8 /1 66 2 2 9 /1167 67 229/ 230/ 2 3 0 /1168 68 2 3 1 /1 69 / 169 231 232 2 3 2 / 170 2 3 3 / 171 233 2 3 4 /1172 72 234/ 2 3 5 /1173 73 235/ 2 3 6 /1174 74 236/ / 175 237 2 3 7 /1 75 238/ 2 3 8 /1176 76 2 3 9 /1177 77 239/ 2 4 0 /1178 78 240/ / 179 241 2 4 1 /1 79 I 180 242 2 4 2 /1 80 243/181 243 I 181 244/ 2 4 4 /1182 82 I 183 2 4 5 /1 83 245 2 4 6 /1184 84 246/ / 185 2 4 7 /1 85 247 2 4 8 /1186 86 248/ 2 4 9 /1187 87 249/ /188 250 2 5 0 /1 88 2 5 1 /1 89 / 189 251 / 190 252 2 5 2 /1 90 253/191 253 / 191 2 5 4 /1192 92 254/ 2 5 5 // 193 255 / 194 256 2 5 6 /1 94 257/195 2 5 7 /1 9 5

Richard Johannes Marx Samuel Libbey Connor Samuel Baudert Edward Shober Crosland John Kenneth Pfohl Gemuseus Felix Oskar Gem useus Clarence Harvey Shawe Nils Hansen Gaarde Paul de Schweinitz John Henry Blandford Vivian Moses W alterVivian Walter Gapp Samuel Henry Gapp John Kneale Herbert Pearce Connor George William M. MacLeavy Soeren Haahr Ibsen Václav Vančura Kenneth Gardiner Hamilton Immanuel Richard Mewaldt Willy Senft Johannes Christian Vogt Howard Edward Rondthaler Karel Reichel Paul Willibald Schaberg Johannes Raillard Peter Madson Gubi Walther Baudert Paul Gerhard Reichel Carl John Helmich Ernest Walter Porter Edmund Edm und Paul Schwarze Elmo Knudsen Sieborger Theodor Siebórger

2 2 1 /1 59 / 159 221

17.5.1928 17.5 .1 9 2 8 5.7.1928 5 .7 .1 9 2 8 7 .4 .1 9 2 9 7.4.1929 19.6.1930 1 9 .6.1930 26.4.1931 26.4.1931 21.8.1932 2 1 .8 .1 9 3 2 16.10.1934 16.10.1934 23.2.1936 2 3 .2 .1 9 3 6 1 4.3.1937 14.3.1937 20 .1 0 .1 9 3 7 20.10.1937 10.5.1942 10. 5.1942 10.5.1942 10.5.1942 4.10.1942 4 .1 0 .1 9 4 2 19. 5.1943 19.5.1943 4. 7.1944 4.7.1944 26.6.1946 2 6 .6 .1 9 4 6 20. 7.1946 20.7.1946 16.2.1947 16.2.1947 6.4.1947 6 .4 .1 9 4 7 2 1 .8 .1 9 4 7 21.8.1947 2 1 .9 .1 9 4 7 21.9.1947 11.1.1948 1 1.1.1948 1.3.1948 1 .3 .1 9 4 8 19.9.1948 1 9 .9.1948 22.5.1949 2 2 .5 .1 9 4 9 10.4.1951 10.4.1951 21.10.1951 18.11.1951 18.11.1951 27.4.1952 27 .4 .1 9 5 2 4.10.1955 4 .1 0 .1 9 5 5 30 .1 2 .1 9 5 6 30.12.1956 18.8.1957 18.8.1957 2 7 .4 .1 9 5 9 27.4.1959

E. Rondthaler, Ch. Moench, E. Greider, K. Mueller, C. Hoyler,

1936 1945

P.Jensen P. Jensen Jensen P. Hennig, Th. Marx, P. Jensen Martin P. Hennig, A. Berkenhagen, A. Martin Th. Marx, P. Marx, E. van Calker H. Mumford, J. Zippel, A. Ward Th. Marx, E. van Calker, R. Voullaire Hoyler J. Hamilton, K. Mueller, C. Hoyler Crosland J. Hamilton, E. Greider, E. Crosland S. Baudert, Th. Marx, Grossmann Marx, G. Grossmann Zippe!, S. Connor H. Mumford, J. Zippel, S. Connor, H. Mumford, A. Shawe J. Hamilton, K. Mueller, J. pfohl Pfohl S. Connor, P. Asmussen, A. Shawe J. Hamilton, C. Hoyler, J. Pfohl J. Hamilton, C. Hoyler, J. Pfohl J. Hamilton, J. Pfohl, S. Gapp, W. Moses J. Kneale Shawe Connor, A. Shawe J. Blandford, S. Connor, Shawe S. Connor, S. Gapp, J. Blandford, A. Shawe Gapp A. Shawe, G. Macleavy, MacLeavy, S. Gapp S. Gapp, J. Pfohl, K. Mueller Hoyler Gapp, C. Hoyler K. Mueller, S. Gapp, Gemuseus Macleavy, F. Gem S. Baudert, G. MacLeavy, useus Th. Marx, F. Gemuseus, Gem useus, (Hahn - biskup saské církve) G. Hamilton J. pfohl, Pfohl, W. Moses, K. G. Glos) a P. Glos) (presbyteři J. Korbel a Vančura, (presbyteři V. Vančura, S. Baudert, H. Steinberg, (presbyter K. Kruger) Krúger) W. Senft K. G. Hamilton, (S. Gapp, J. Kneale) Gemuseus J. Vogt, Th. Marx, F. Gem useus A. Shawe, W. Senft, H. Steinberg Mewaldt S. Gapp, J. Pfohl, I. Mewaldt E. Birtill) F. E. (presbyter F. Macleavy, (presbyter H. P. Connor, J. Blandford, G. MacLeavy, Helmich C. Helmich Hamilton, C. pfohl, K. G. Hamilton, J. Pfohl, Schwarze E. Porter, H. Steinberg, E. Schwarze J. Vogt, E. Knudsen, (presbyter E. Marx)

1945 1958 1947 1956 1940 1967 1967 1959 1959 1957 1957 1938 1940 1959 1962 1967 1961 1963 1978 1952 1952 1957 / 1975?? 1957/1975 1981 1981 1976 1956 1970 1999 1953 1 9 5 3 I/11954? 954? 1981 1952 1953 1953 1972 1982 1959? 1959? 1980 1980 1992

I BISKUPOVÉ

E. Greider, A. Ward

Spaugh Walther Herbert Spaugh

27.12.1959 27 .1 2 .1 9 5 9

2 5 9 /1 97 / 197 259 / 198 260 2 6 0 /1 98 / 199 261 2 6 1 /1 99 / 200 262 2 6 2 /2 00 / 201 263 2 6 3/201 2 6 4 /2202 02 264/ / 203 265 2 6 5 /2 03 / 204 266 2 6 6 /2 04 267 / 205 267 / 206 268 2 6 8 /2 06 / 207 269 2 6 9 /2 07 / 208 270 2 7 0 /2 08 271 // 209 272/210 2 7 2 /2 1 0 273 / 211 273/211 / 212 274 2 7 4 /2 12 2751213 2 7 5 /2 1 3 2 7 6 /2 14 / 214 276 277/215 2 7 7 /2 1 5 / 216 278 2 7 8 /2 16 279/217 2 7 9 /2 1 7 280/218 2 8 0 /2 1 8 281 /219 / 219 / 220 282 2 8 2 /2 20 / 221 283 2 8 3/221 284 // 222 / 223 285 2 8 5 /2 23

Adolf Hartmann Hartmann

19.6.1960 1 9 .6 .1 9 6 0 8.10.1961 8.10.1961 11.10.1961 11.10.1961 5.11.1961 5.11.1961 11.2.1962 11.2.1962 25.3.1962 25 .3 .1 9 6 2 30.9.1964 3 0 .9 .1 9 6 4 ? 11.1.1966 7 .1 .1 9 6 6 7. 7.1966 7.7.1966 23.10.1966 23 .1 0 .1 9 6 6 13.11.1966 13.11.1966 20.11.1966 20 .1 1 .1 9 6 6 27.11.1966 27 .1 1 .1 9 6 6 25.6.1967 2 5 .6 .1 9 6 7 12.12.1968 12.12.1968 13.7.1969 13. 7.1969 17.7.1969 17. 7.1969 4.10.1970 4 .1 0 .1 9 7 0 25.10.1970 25.1 0 .1 9 7 0 6.12.1970 6 .1 2 .1 9 7 0 10.11.1974 10.11.1974 17.11.1974 17.11.1974 12.10.1975 12.10.1975 17.10.1976 17.10.1976 10.11.1976 10.11.1976 5.6.1977 5 .6 .1 9 7 7 26.6.1977 2 6 .6 .1 9 7 7

C harlotte/ USA Charlotte/ Mvenyane M venyane // J. Afrika Lake M ills/U SA / USA Milis Kingston USA New Dorp // USA Paramaribo/ Param aribo/ Nikar. Bilswaskarma / Nikar. Bilswaskarma Londýn Londýn Winston-Salem Winston-Salem Mvenyane Mvenyane Bethlehem Bethlehem Wisconsin // USA Edmonton Edmonton /I Kanada Tanzanie Tabora / Tanzanie Holešov Holešov Winston-Salem Winston-Salem Genadendaal // J. Afrika St.John"s/ St. Jo h n s/ AAntigua n tig u a Milis//UUSA Lake Mills SA Bethlehem Bethlehem Ochranov Ochranov Wisconsin Wisconsin Utitz Lititz Antigua Landsdowne // J. Afrika UK Belfast/ B elfast/U K Winston-Salem Winston-Salem Kiinigsfeld Kónigsfeld Bluefields // Nikaragua

Frederick Frederick Wolff

Hastings Selwin U. Hastings Schattschneider Allen W. Schattschneider E..CC.. Doth Rudolf E Hedley Ewart Wilson Hedley Foy Humphrey Foy John Humphrey John Higgins George George G. Higgins Nielsen Sigurd Nielsen Sigurd Wunderly Edwin W underly Kortz Edward Wilde Percival R. Henkelmann Teofile Hiyobo Kisanji Teofilo Ulrich Adolf Ulrich Jones Tesch Samuel JonesTesch Kriiger Bernhard Krúger G. Oliver Maynard Maynard Loppnow Milo Alvin Loppnow Gordon Weingarth James Jam es Gordon Hasting Giinther Hasting Gunther Behrend William Behrend Wilbur William Hughes James Jam es C. Hughes John Knight John August Wilhelm Habelgaarn Habelgaarn Joseph Henry Cooper Edward T. Mickey Mickey Hellmut Reichel

2 8 6 /2224 24 286/

John Franklin John Franklin Wilson

14.8.1977 14. 8.1977

/ 225 287 2 8 7 /2 25

Jongo Anosisye Jongo

29.7.1979 29. 7.1979

288/226 2 8 8 /2 2 6

Theodor Gill

2 8 9 /2 27 / 227 289

Joseph R. Kalindimya Joseph

2 9 0 /2 28 / 228 290

Persons Clayton H. Persons Clayton

291 / 229

Cloete Albert Andreas Cloete

230 292 // 230

Polanen Guillaum e Emile E. Polanen Guillaume

293/231 2 93/231

Emile Cornelis Ritfeld Geoffrey Edward Birtill

294/ 2 9 4 /2232 32

2.3.1980 2 .3 .1 9 8 0 27.4.1980 2 7 .4 .1 9 8 0 15.6.1980 1 5 .6.1980 16.11.1980 16.11.1980 30.11.1980 30.11 .1 9 8 0 30.11.1980 30 .1 1 .1 9 8 0 27.10.1982 27.1 0 .1 9 8 2

/Tanzanie Rungwee/Tanzanie Rungw Ochranov Ochranov Tabora /Tanzanie Tabora/Tanzanie Winston-Salem Winston-Salem / J. Afrika Bridgetownn/J. Bridgetow Paramaribo Paramaribo Paramaribo Fulneck

J. Pfohl, K. G. Hamilton, C. Helmich, (W. Moses)

(presbyterW. W. Bourquin) S. Ibsen, P. Schaberg, (presbyter Helmich I. Mewaldt, K. G. Hamilton, C. Helmich Spaugh E. Porter, C. Helmich, W. Spaugh Mewaldt C. Helmich, K. G. Hamilton, I. Mewaldt H. Steinberg, S. Hastings, (presbyter V. Muller) Hastings K. G. Hamilton, W. Spaugh, S. Hastings E. Porter, J. Kneale, E. Knudsen Helmich W. Spaugh, K. G. Hamilton, C. Helmich Dube a H. Motel) P. Schaberg, (presbyteři W. Dube K. G. Hamilton, C. Helmich, A. Schattschneider I. Mewaldt, F. Wolff, E. Kortz F. Wolff, (I. Mewaldt, K. G. Hamilton) S. Ibsen, J. Foy K. Reichel, (presbyteři J. Korbel, J. Niebauer) K. G. Hamilton, W. Spaugh, G. Higgins P. Schaberg, S. Nielsen, (P. Pakendorf a R. Rapoo - luter.) E. Kortz, P. Gubi, S. Hastings I. Mewaldt, F. Wolff, (K. G. Hamilton) Loppnow K. G. Hamilton, F. Wolff, E. Wilde, M. Loppnow Forster) J. Vogt, A. Ulrich, (presbyter E. Fórster) Wilde E. Kortz, J. Weingarth, M. Loppnow, E. Wilde Schattschneider E. Kortz, K. G. Hamilton, Hamilton, J. Weingarth, A. Schattschneider S. Hastings, E. Kortz, H. Wilson B. B. Mhlungu) 8. Kriiger, S. Nielsen, P. Schaberg, (A. Bruhnke, P. 8. J. Foy, P. Gubi, E. Porter W. Spaugh, G. Higgins, S. S.Tesch Tesch Kriiger, A. Ulrich, G. Hastings, E. Knudsen, 8. Krúger, T. Sieborger, Siebiirger, B. Schaberg S. Ibsen, P. Schaberg H. Wilson, J. Knight T. Kisanji, H. Reichel, (presbyter Msinjili) Siebiirger, A. Ulrich H. Reichel, T. Sieborger, Mohamed - angl.) Eweka - luter., A. Mohamed T. Kisanji, A. Jongo, (E. Eweka Mickey Higgins, E. Kortz, E. Mickey S.Tesch, S. Tesch, G. Higgins, Hart - luter.) Schaberg, (P. Rapoo a Hart Nielsen, P. Schaberg, S. Nielsen, S. Hastings, J. Knight J. Knight, S. Hastings Woollcombe J. Foy, J. Cooper, T. Gill, (K. W oollcombe - angl.)

1964 1971 1991 1997 1997 1980 1980 1987 1987 1999 1999 1994 1994 2002 1977 1977 2007

1982 2002

1983 1983 1997 1997 2005 2005 1989 1989 1978 1978 2003 2003 1990 1980 1980 2005 1986 1986

1981 2000

1988 1988 2005 2005 1982 1982 2004

I BISKUPOVÉ

227

N N '-I

258/196 2 5 8 /1 9 6

/ 233 295 2 9 5 /2 33

Thomas Stanley Fitz-Roy Thom as

2 9 6 /2 34 / 234 296

Stephen Stephen Mwakasyuka

/ 235 297 2 9 7 /2 35

Neville S. Neil

/ 236 298 2 9 8 /2 36

Jacob Nelson Jacob

2 9 9 /2 37 / 237 299

Yohana Wavenza

3 0 0 /2 38 I 238 300

Breeveld A. A. Breeveld

301 / 239

Ulster Jacobu s Ulster Johannes Johannes Jacobus

302 / 240

Mazwi Victor N. Mazwi

303/241 303 I 241

Edwin A. Sawyer Edwin

304/ 3 0 4 /2242 42

Sautebin Warren A. Sautebin

I 243 305 3 0 5 /2 43

Schlimm Henning Schlimm Henning

306/ 3 0 6 /2244 44

Allen Navarro Allen Walter Navarro

I 245 307 3 0 7 /2 45

Emmanuel Em m anuel Martin Temmers Robert A. lobst Freeman James Arthur Jam es Freeman Paul A. Graf Burton Jones Rights Neville Brown Robert Godfrey Godfrey Foster Nicodemo Isaac Robert Nicodemo Darnoud Alexander Theodor Darnoud Graham Graham H. Rights Clemens Theodor Clem ens Mwakafwila Lusekelo Lusekelo B. Mwakafwila Goff Stanley Goff Stanley Clennon C. Hopeton Clennon KayWard Kay Ward Kingsley Lewis William Webster Walter Oliver Hodgson Hodgson Cheyo Alinikisa Cheyo Bernhard Ch. Petersen Lottring Ndabambi Eagle Mzuvelile Ndabambi Sapp Lane Sapp Lané Jonas David Kasitu Jonas D. Wayne Burkette McOwat John M John cOwat Kleintop Douglas H. Kleintop

/ 246 308 3 0 8 /2 46

I 247 309 3 0 9 /2 47 / 248 310 3 1 0 /2 48 / 249 311 3 1 1 /2 49 3121250 3 1 2 /2 5 0 313 /251 313/251 3141252 3 1 4 /2 5 2 / 253 315 3 1 5 /2 53 / 254 3 1 6 /2 54 316 / 255 317 3 1 7 /2 55 / 256 318 3 1 8 /2 56 3 1 9 /2 5 7 319/257

/ 258 320 3 2 0 /2 58 / 259 321 /2 59 / 260 322 3 2 2 /2 60 / 261 323 3 23/261 / 262 324 3 2 4 /2 62 325 / 263 3 2 6 /2264 64 326/ 327 / 265 / 266 328 3 2 8 /2 66 / 267 329 3 2 9 /2 67 I 268 330 3 3 0 /2 68 269 331 / 269 / 270 332 3 3 2 /2 70

14.11.1982 14.11.1982 9.1.1983 9 .1 .1 9 8 3 16.1.1983 16.1.1983 13.3.1983 13.3.1983 24.7.1983 24. 7.1983 20.11.1983 2 0 .11.1983 18.11.1984 18.11.1984 17.2.1985 17.2.1985 14.9.1986 1 4 .9.1986 s..110. 5 0 .11986 986 31.1.1988 3 1 .1 .1 9 8 8 28.10.1988 28 .1 0 .1 9 8 8 30.10.1988 30.1 0 .1 9 8 8 s. 1989 14. 14.5.1989 11.11.1990 11.11.1990 1991 s.s.5.1991 5. 7.6.1992 7 .6 .1 9 9 2 11.11.1993 11.11.1993 11.9.1994 11.9.1994 18.9.1994 18.9.1994 4.12.1994 4 .1 2 .1 9 9 4 16.7.1996 16. 7.1996 17.11.1996 17.11.1996 28.9.1997 28 .9 .1 9 9 7 26.10.1997 2 6 .10.1997 25.10.1998 25 .1 0 .1 9 9 8 1.11.1998 1.11.1998 13.11.1999 13.11.1999 6.5.2001 6. 5. 2001 s. 2001 13. 13.5.2001 12.8.2001 12.8. 2001 16.9.2001 16.9. 2001 21.10.2002 21.10. 2002 7. 7. 2002 7.7.2002 14. 7. 2002 14.7.2002 21.7. 2002 21.7.2002 21.9.2002 2 1 .9 .2 0 0 2 13.10.2002 13.10. 2002

New Dorp / USA Rungwe St. Elizabeth Elizabeth// Jamajka Bethel / Aljaška I Tanzanie Mbeya M beya/Tanzanie Paramaribo Paramaribo / J. Afrika Mamre M am re/J. Mvenyane Bethlehem Bethlehem Wisconsin Wisconsin Švýcarsko Bern// Švýcarsko Bern Honduras Cocobila / Honduras Capetown I/ J. Afrika New Philadelphia / USA Bethlehem Bethlehem Clemmons C lem m on s// USA Antigua

Jamajka Mandeville / Jamajka Mandeville Tabora

Paramaribo Paramaribo Berlín Berlín Rungwe Rungwe Laguna// Honduras Brus Laguna Schoen eck// USA Schoeneck

Utitz Lititz Antigua Puerto Cabezas / Nicar.

Bluefields Mbeya Mbeya Mamre Eluyengweni / J. Afrika Winston-Salem Winston-Salem

Sumbawanga Sum bawanga /Tanz. Winston-Salem Winston-Salem Fulneck Fulneck PalmerTownship Palmer Township / USA

M.Loppnow M. Loppnow J. Kalindimya, H. Reichel, (Mwakagali - luter.)

2008

G. Hastings, J. Knight, A. Schattschneider, S. Thomas

2009

W. Behrend, M. Loppnow, (C. Harris)

2014

T. Gill, (Ch. Mwaigoga - angl.)

1999 1991

J. Knight, N. Neil, E. Ritfeld

Schaberg S. Nielsen, P. Schaberg Nielsen J. Ulster, S. Nielsen

2005

Weingarth W. Behrend, E. Kortz, A. Schattschneider, J. Weingarth W. Behrend, M. Loppnow, J. Weingarth

2014 2014

Kruger, T. Gill, (T. Siebórger, P. Schaberg) H. Reichel, B. Kruger,T. J. Wilson, S. Thomas Thomas

1989 1989

J. Ulster, A. Cloete, V. Mazwi, (N. Rohwer - luter.)

G. Higgins, J. Hughes, J. Wilson E. Kortz, K ortz, E. Sawyer, A. Schattschneider, G. Higgins, S. Thomas W. Sautebin, M. Loppnow, E. Sawyer lobst G. Higgins, J. Hughes, R. lobst S. Thomas, N. Neil, J. Wilson N. Neil, N. Brown, G. Birtill, J. Wilson E. Temmers, J. Kalindimya, S. Mwakasyuka, Y. Wavenza E. Ritfeld, H. Schlimm Schlimm B. Rights, J. Hughes, R. lobst, J. Wilson T. Gill, E. Ritfeld Nicodemo, Y. Wavenza I.. Nicodemo, G. Birtill, S. Mwakasyuka, 1 Wilson lobst, J. Wilson R. lobst, Sautebin S. Thomas, E. Sawyer, N. Neil, W. Sautebin M. Loppnow, P. Graf, E. Kortz Thomas N. Brown, R. Foster, S. Thom as J. Wilson, G. Rights J. Wilson, G. Rights, W. Webster I.. Nicodemo, S. Mwakasyuka Clemens, L. Mwakafwila, T. Clem ens, 1 E. Temmers, A. Cloete, J. Ulster E. Temmers, A. Cloete, B. Lottring, V. Mazwi, S. Nielsen, J. Ulster Hughes G. Rights, R. lobst, J. Hughes 1 Nicodemo, T. Clemens, L. Mwakafwila, S. Mwakasyuka, A. Cheyo I.. Nicodemo,T. Hughes G. Rights, K. Ward, J. Hughes Gill J. Cooper, G. Birtill, T. Gill Thomas W. Behrend, W. Sautebin, E. Sawyer, S. Thomas

2012 2013 2000 2015

2002 2002

I BISKUPOVÉ

228

IV IV

co

333 I 271 333/271 334/ 3 3 4 /2272 72 335 I 273 3 3 5 /2 73 336 /274 / 274 337 I 275 3 3 7 /2 75 338 / 276 3 3 8 /2 76 339 I 277 3 3 9 /2 77 I 278 340 3 4 0 /2 78 341 /2 /279 79 342 I 280 3 4 2 /2 80 I 281 343 343/2 81 3 4 4 /2282 82 344/ 345 I/ 283 346 I 284 3 4 6 /2 84 347 I 285 3 4 7 /2 85 348 / 286 3 4 8 /2 86 349 I 287 3 4 9 /2 87 350 I 288 3 5 0 /2 88 89 351 //2289 3 5 2 /2 90 I 290 352 3 53/291 I 291 353 3 5 4 /2292 92 354/ 355 I/ 293 3 5 6 /2294 94 356/

M. Blair Couch John Kent Humbert Hessen Errol Sydney Moos Samuel Gray Elizabeth Torkington Wincap W incap Cassy Stanley G G Clarke William Nicholson Volker Schulz Chris Giesler Frieder Waas Evald Rucký Petr Krásný Jan Klas Tschimanga C. M. M .Tschim anga Peter Green Augustine Joemath Lennox Mcubusi Sithem biso Ngqakayi Sithembiso Evelio Romero Sandova! Sandoval Maetinez M aetinez Conrad Nguvumali Joachim Kreussel Joachim

3.11.2002 3.1 1 .2 0 0 2 2.2.2003 2 .2 .2 0 0 3 21.11.2004 21 .1 1 .2 0 0 4 5.12.2004 5 .1 2 .2 0 0 4 25.6.2006 25.6. 2006 2.12.2006 2 .1 2 .2 0 0 6 14.1.2007 14.1.2007 16.9.2007 16.9.2007 4.5.2008 4. 5. 2008 17.10.2010 17.10.2010 13.11.2010 13.11.2010 14.11.2010 14.11.2010 28.3.2011 28. 3.2011 28.3.2011 4.3.2012 4 .3 .2 0 1 2 26.5.2013 26 .5 .2 0 1 3 16.6.2013 16.6.2013 7.7.2013 7 .7 .2 0 1 3 4 .8 .2 0 1 3 4.8.2013 18.8.2013 18.8.2013 13.10. 2013 13.10.2013 2 5 .5 .2 0 1 4 25.5.2014 29 .1 1 .2 0 1 4 29.11.2014

Bethlehem Bethlehem Paramaribo Zeist Port Elizabeth/ Elizabeth / Afrika Winston-Salem Oxford/ Oxford / UK Honduras Kingstown/ Jamajka Kingstow n/Jam ajka Anchorage // Aljaška Basilej Bethlehem Ochranov Liberec Liberec Praha Dar Es Salaam /Tanz. /Tanz.

Bethel Landsdowne // J. Afrika J. Afrika Johannesburg Johannesburg// J. Afrika Laguna / Honduras Brus Laguna/ Honduras Sum bawanga/ Tanz. 5umbawanga/Tanz. Londýn

E. Sawyer, K. Ward T. Darnoud, E. Ritfeld, R. Foster

H. Schlimm, J. Kent, J. McOwat B. Lottring, E. Temmers, E. Ndabambi, J. Ulster, A. Cloete E.Temmers, G. Rights, M. Couch, C. Clen non Clennon J. McOwat, T. Clemens Clem ens S. Gray, C. Clen non Clennon A. Freeman, J. Nelson

H. Schlimm, T. Clemens, E. Torkington, J. McOwat T. Clemens, Clem ens, T. Gill, H. Hessen

S. Gray, K. Lewis S. Gray, K. Lewis S. Gray, E. Rucký, P. Krásný L. Mwakafila, J. Kasitu S. Gray, J. Nelson E. Temmers E.Tem mers E. Ndabambi E. Moos E.Moos O. Hodgson, K. Lewis K. Lewis, W. Webster A. Cheyo, I. Nicodemo J. McOvat, V. Schulz, F. Wass

Přesnost některých některých uvedených uvedených dat datje kvůli kvůli různým různým zdrojům zdrojům bez záruky.

'°

I BISKUPOVÉ

229

IV IV

-

Ill VEDENÍ JB

PŘEHLED PŘEHLED VEDENÍ JEDNOTY JEDN O TY BRATRSKÉ V ČECHÁCH ČECHÁCH A NA MORAVĚ MORAVĚ DO R. 2013 Užší rada - česká část 1909

Theophil Reichel, Josef Mikuláštík, Václav Vančura předseda Eugen Schmidt - kazatel v Dubé

1914 1916

předseda

Theophil Reichel Josef Mikuláštík a dále se střídali ve vedení: Jindřich Schiller, Václav Vančura, Gottfried Schmidt a Bohumil Vančura

1918

Josef Mikuláštík, Václav Vančura, Jindřich Schiller

předseda

Ozká Úzká rada 1925

Walther Eugen Schmidt - předseda Václav Vančura, Jindřich Schiller - za české sbory Gottfried Schmidt - za německé sbory

1931 listopad

Jindřich

1935-1938

Jindřich

Schiller (předseda), Otto B. Mikuláštík, Bohumil Vančura - za české sbory Gottfried Schmidt - za německé sbory Schiller, Bohumil Vančura, Karel Reichel Schiller, v ročních intervalech se pak střídali)

(předsedou J.

1938-1941

Jindřich

1941-1944

Pavel Glos, Karel Reichel a Jindřich Schiller r. 1942 J. Schillera nahradil Miroslav Plecháč J.Schillera r. 1943 K. Reichel a M. Plecháč Plecháč zatčeni zatčeni - do ÚR dovoleni František T. Petr a Josef Kořínek

1944

Pavel Glos (předseda), Rudolf Beran, Karel Pavlinec r. 1945 rezignuje K. Pavlinec - dovolen 8. B. Vančura

1946

Bohumil Vančura (předseda), Fr. T. Petr, Karel Reichel Fr.T.

1947-1950

Karel Reichel (předseda), Miroslav Plecháč, Adolf Ulrich

230

Schiller, Bohumil Vančura, Pavel Glos r. 1940 - doplňovací volba za 8. B. Vančuru - zvolen Otto 8. B. Mikuláštík

VEDENI JB

1950-1953

Karel Reichel (předseda), Radim Kalfus, Adolf Ulrich

1953-1955

Karel Reichel (předseda), Radim Kalfus, Jan Dušek

1955-1958

Karel Reichel (předseda), Radim Kalfus, Jindřich Halama

1958-1961

Karel Reichel předseda), Radim Kalfus, Jindřich Halama

1961-1964

Vladimír Habr (předseda), Karel Reichel, Radim Kalfus

1964-1968

Karel Reichel (předseda), Vladimír Habr, Radim Kalfus

1968-1971

Adolf Ulrich (předseda), František Polma, Jindřich Halama

1971-1774

Adolf Ulrich (předseda), František Polma, Jindřich Halama

1974-1977

Adolf Ulrich (předseda), František Polma, Jindřich Halama

1977-1980

Jindřich Halama (předseda), Adolf Vacovský, Rudolf Borski

1980-1983

Jindřich Halama (předseda), Adolf Vacovský, Rudolf Borski

1983-1986

Jindřich Halama (předseda), Rudolf Borski, Adolf Vacovský r. 1984 A. Vacovského - dovolen Miroslav Hloušek 1984 za zemřelého A

1986-1989

Jindřich

1989-1992

Rudolf Borski (předseda), Ondřej Halama, Bohumil Kejř

1992-1995

Jaroslav Pleva (předseda), Ondřej Halama, Bohumil Kejř

1995-1998

Ondřej

1998-2001

Jaroslav Pleva (předseda), Eva Id Rucký, Petr Krásný Evald

2001-2006

Id Rucký, Petr Krásný Jaroslav Pleva (předseda), Eva Evald

2006-2008

Jaroslav Pleva (předseda), Evald Rucký, Petr Krásný

2008-2013

Eva Id Rucký (předseda), Petr Krásný, Jan Klas Evald v r. 2012 rozšířena o další členy a vzniká nová forma vedení vedení-- Rada JB

Halama (předseda), Rudolf Borski, Bohumil Kejř

Halama (předseda), Jaroslav Pleva, Bohumil Kejř

231

BIBLIOGRAFIE

BIBLIOGRAFIE Publikace a brožury Bartoš, František M.: Biskupství v Jednotě bratrské, Praha 1944. Bidlo, Jaroslav: Akty Jednoty bratrské, Brno 1915. Bílek, Jakub: Jan Augusta v letech samoty 1548-1564, Praha 1942. Bray, John: A History of the Moravian Church in India, The Himalayan ofthe Mission, Leh 1985. Brown, M. T.: Jan Blahoslav - humanista, filolog, muzikolog, Boží muž, Praha 2010.

Brada czescy w Wielkopolsce WielkopolscewXVI w XVI iiXVII XVII Dworzaczkowa, Jolanta: Bracia wieku, Wydawnictwo Naukowe Semper 2001. Glos, Pavel: Misie Františka Chlebouna, KEBF 1995. Hamilton J. Taylor und Kenneth G.: Die Erneuerte Unitas fratrum J.Taylor 1722-1957, Band I, HerrnhuterVerlag Herrnhuter Verlag 2001. Hamilton J. Taylor und Kenneth G.: Die Erneuerte Unitas fratrum J.Taylor 17221957, Band li, 1722-1957, II, Herrnhuter Verlag 2003. Hrejsa, Ferdinad: Sborové Jednoty bratrské, Praha 1939. Hrejsa, Ferdinad; Bednář, František a Hromádka J. L.: Zásady Jednoty Praha 1939.

českých bratří,

Hýbl, František a Szymaríska, Szymaňska, Kamila: Jan Amos Komenský a Polsko, Leszno 2009.

Jednota bratrská, knížka o vzniku, učení, zřízení, Úzká rada 1947. učení, řádech řádech a zřízení, Kalfus, Radim: Jednota bratrská v obrazech 1457-1957, Praha 1957. Kaňák, Miloslav: Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo, Praha 1957.

XVIII-XX wieku, Karczyríska, Karczyňska, Helena: Odnowiona Jednota Braterska w wXVIII-XX Wydawnictwo Naukowe Semper 2012. Knihovna Bratrských listův IX.: Obrazy z dějin Jednoty bratrské, díl druhý, Praha 1911. Knižnice Biblické Jednoty, číslo číslo 2.: česká Česká emigrace v Polsku a na Volyni, Brno 1924.

232

BIBLIOGRAFIE

Komenský, Jan Amos: Smutný hlas zaplašeného hněvem Božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatníjiž rady dáním se všemi se žehnající, Vyškov 1946. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře, (1457-2011),), Plzeň 2012. 555. výročí vzniku (1457-2011 Kybal, Vlastimil: M. Matěj z Janova. Jeho život, spisy a učení, Brno 2000. Loula, David: Studna lásky k pravdě, Praha 2012.

České studny aneb hloubání o české české identitě, identitě, Praha 2007. Loula, David: české Život Jana Blahoslava - jubilejní vzpomínka, Malínský, František: tivot Praha 1923. Mannsbart, Cla u s: David Nitschmann. První biskup obnovené Jednoty Claus: bratrské, Suchdol nad Odrou 1995. Molnár, Amedeo: Boleslavští bratří, Praha 1952. Molnár, Amedeo: Bratr Lukáš bohoslovec Jednoty, Praha 1948. Molnár, Amedeo: českobratrská Českobratrská výchova před před Komenským, Praha 1956. Molnár, Amedeo: Čeští Čeští bratří bratří a Martin Bucer, Listy kritického přátelství, přátelství, Praha 1972. MOiier, Múller, J. Th.: O souvislosti obnovené církve bratrské se starou Jednotou bratří bratří českých, českých, český Český Hus 1885. Th. a Bartoš, F. M.: Dějiny Jednoty bratrské I, Praha 1923. MOiier, Múller, J. J.Th.

Jahre Briidermission, MOiier, Múller, Karl: 200 200Jahre Brudermission, I. Band, Herrnhut 1931. Niebauer, Jan: August Gottlieb Spangenberg biskup obnovené Jednoty, 1980.

Padesát zastavení. Jednota bratrská 1457-1957, určeno pro vnitřní potřebu Kostnické jednoty, 1957. Pěnčík,

Josef: Prsten věrnosti, Třebíč 2008.

Přeloučský, Tůma: O původu Jednoty bratrské a o chudých lidech, Praha 1947.

Reichel, Hellmut: David Nitschmann Syndikus a první archivář Jednoty bratrské, Suchdol nad Odrou 2003. Rokyta, Jan: Doba a dílo Petra Chelčického, Brno 2013.

233

-

BIBLIOGRAFIE

Říčan, Zeisberger -Apoštol indiánů, Suchdol nad Říčan, Daniel: David DavidZeisberger - Apoštol indiánů, Odrou 2008. Říčan, Říčan, Gustav Adolf: Moravští bratři bratři ze Suchdolu, Suchdol 2012. Říčan, Rudolf: Dějiny Říčan, Dějiny Jednoty bratrské, Praha 1957. Říčan, Rudolf; Molnár, Amedeo a Flegl, Michal: Bratrský sborník. Říčan, Soupis prací přednesených při symposiu konaném 26. a 27. září 71967 k pětistému výročí ustavení Jednoty bratrské, Praha 1967.

Říčan, Říčan, R.; Bartoš, F. M.; Molnár, A.; Smolík, J.; Čapek, Čapek, J. B.; Ďurďovič Ďurdbvič J. P. a Hromádka, J. L.: Jednota bratrská 14571957. Sborník kkpětistému pětistému 1457-1957. výroční založení, Praha 1956.

Schiller, Jindřich: Vypravujme si o obnovené Jednotě, Železný Brod 1945.

Jahre Briidermission, Schulze, Adolf: 200 200Jahre Brudermission, li. II. Band, Herrnhut 1931. Smolík, Josef: Bratr Jan Augusta, Praha 1984.

1693-1755, 1755, Suchdol nad Odrou 2006. Srba, Ondřej: David Schneider 1693Szymanska, Szymaňska, Kamila: Bracia Brada Czescy w Lesznie Przewodnik Przewodnikpozbiorach po zbiorach Okrqgovego w Lesznie, Leszno 2007. Muzeum Okr~govego Štěříková, Štěříková, Edita: Jak potůček potůček vjezeře. jezeře. Moravané v obnovené 8. století, Praha 2009. Jednotě bratrské v 7 18. Štěříková, Štěříková, Edita: Christian David zakladatel obnovené Jednoty bratrské, Suchdol nad Odrou 2008. Štěříková, Štěříková, Edita: Matouš Stach moravský misionář misionář v Grónsku, Suchdol nad Odrou 2012.

Vacovský, Adolf: Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců, (v rámci časopisu JB), ÚR Jednoty bratrské 1997. časopisu Weinlick, John R.: Hrabě Zinzendorf, Jindřichův Hradec 2000. HraběZinzendorf,

Materiály M ateriály Jednoty bratrské The Moravian Church: Handbook for Bishops, Unity Board 1996. forBishops,

ofThe Unitas Fratrum, The Moravian Church: Church Order OrderofThe Unity Synod, Hoddesdon 2009.

234

BIBLIOGRAFIE

ťasopisy Časopisy Bratrské listy. Ročníky 16 8 1910 a 17, Praha 191 O a 1911. Jednota bratrská (roky 1921-1986)

Synodní materiály Verhandlungen des Synodu evange/ischen Briider-Unitdt Synoduss der derevangelischen Bruder-Unitát 1836, Gnadau, 1838. Verlass des Synodu evangelischen Briider-Unitdt Synoduss der derevangelischen Bruder-Unitát 1848, Gnadau 1848. 1848. Verlass der Allgemeinden Synode der Bruder-Unitát derAllgemeinden 1857, Briider-Unitdt 185 7, Gnadau 1857. Verlass des Allgemeinden Synode der Briider-Unitdt Bruder-Unitát 1879, Gnadau 1880. Verlass der General Synode der Evangelischen Briider-Unittdt, Bruder-Unittát, Gnadau 1914. Synodní materiály a zápisy zjednání z jednání generálních synodů a Unity synodů z let 1914-2009. 1914-2009. Synodní materiály a zápisy zjednání z jednání obecných konferencí a synodů Jednoty bratrské z let 1922-2012. 1922-2012.

Atlasy Reichel, L. Th.: Missions-Atlas der Briider-Unitdt, L.Th.: Bruder-Unitát, Herrnhut 1860.

Missions-Atlas der Briidergemeinde, Brudergemeinde, Herrnhut 1907. 1907.

235

SEZNAM ODKAZU

SEZNAM ODKAZŮ ODKAZŮ tASTI. ČÁST I. 1. Bartoš, F. M.: Poslání papeži Urbanu V., Praha 1948. 2. Komenský, Jan Amos: Stručná historie církve slovanské, Melantrich 1942. 3. Br. Jana Blahoslava spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, Český časopis český časopis historický, 1902. 4. Br. Jana Blahoslava spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, český Český časopis časopis historický, 1902. 5. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 6. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 7. Kumpera, Jan: Jednota bratrskábratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 8. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 9. Gindely, J.: Dekrety Jednoty bratrské, vydavatelství Kober 1865. O. Kaňák, Miloslav: Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo, 1 10. Praha 1957. 11. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 12. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 13. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 14. Kaňák, Miloslav: Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo, Praha 1957. 15. Kaňák, Miloslav: Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo, Praha 1957. 16. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 17. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. Bóhmischen Bruder, Brúder, 18. Fiedler, J.: Todtenbuch der Geistlichkeit der Bohmischen Wien 1863. 19. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012.

236

SEZNAM ODKAZU

20. Kumpera, Jan: Jednota bratrská - Odkaz evropské duchovní kultuře (1457-2011), Plzeň 2012. 21. Kaňák, Miloslav: Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo, Praha 1957. 22. Fiedler, J.: Todtenbuch der Geistlichkeit der Bohmischen Bóhmischen Bruder, Wien 1863. Bóhmischen Bruder, 23. Fiedler, J.: Todtenbuch der Geistlichkeit der Bohmischen Wien 1863. 24. Komenský, J. A.: Smutný hlas zaplašeného hněvem pastýře, Vyškov 1946. 25. Br. Jana Blahoslava spis O původu Jednoty bratrské a řádu v ní, Český časopis historický, 1902. český časopis

čAST ČÁST li. II.

26. Weinlick, John R.: HraběZinzendorf, Hrabě Zinzendorf, Stefanos 2000. Štěříková, Edita: Jak potůček 27. Štěříková, potůček v jezeře, jezeře, Kalich 2009.

ČÁST III. čASTIII. 28. Knihovna Bratrských listův IX.: Obrazy z dějin Jednoty bratrské, díl druhý, Praha 1911. Allgemeinen Synode der Bruder-Unitiit 29. Verlass der derAllgemeinen Brůder-Unitát 1869, § 115, Gnadau 1869, překlad. 30. Vacovský, Adolf: Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců, otců, Úzká rada Jednoty bratrské 1997.

čASTIV. ČÁST IV.

31. Bratrské Listy, ročník I., č. 5, 1894 5,1894 32. Vacovský, Adolf: Obnovení Jednoty bratrské v zemi otců, (v rámci časopisu časopisu JB), ÚR Jednoty bratrské 1997. 33. Verlass der General Synode der Evangelischen Bruder-Unitiit, Brůder-Unitát, Gnadau 1914, překlad. 34. Prohlášení české konference Jednoty bratrské 8. srpna 1924. 35. Zápis ze zasedání Všeobecné českomoravské konference 7. července 1925. 36. Allgemeine Kirchenordnung der EBU und Beschliisse Beschlůsse und Erkliirungen Erklárungen Generalsynode 1931, překlad. lhrer IhrerGeneralsynode

237

SEZNAM VYOBAAZENI

SEZNAM VYOBRAZENÍ VYOBRAZENÍ SEZNAM STRANA STRANA 16 16

Chelčický, Chelčický, Petr: Petr: Siet 5/efviery viery pravé pravé 1521 1521 (faksimile). (faksimile).

Kalfus, R.: R.: Jednota Jednota bratrská bratrská vv obrazech, obrazech, 17 , 19, 19 , 22, 22 , 24, 24 , 29, 29 , 30, 30 , Kalfus, 17, Praha 1957. 1957. 33 , 34, 34 , 39, 39 , 45-48, 4 5 - 48 , Praha 33, 51,, 54,55 5 4,5 5 51 18 18

2 0 ,228 8 20,

21 21

Mika, Alois: Alois: Petr Petr Chelčický, Chelčický, Svobodné Svobodné Míka, slovo 1963. 1963. slovo čtení oo reformaci, reformaci, Kalich 1977. Slovem obnovená, čtení Kadlčík, Fr. Fr. B.: Děje ;i paměti Brandejsa nad Orlicí, Orlicí,

Praha 1885. 23 , 36, 36 , 37, 37 , 41 41, 6060 - 64, 64 , 23, 66 , 69, 69 , 75, 75 , 76, 76 , 81, 81 , 83, 83 , 66, 88 , 94, 94 , 9999 - 101 101 , 103, 103 , 88, 104 , 106, 106 , 107, 107 , 112, 112 , 104, 114 116, 120, 120, 121 121, 124 124,, 114-- 116, 145 153 - 157, 157 , 146,, 153145,, 146 160 175 , 176 176 160,, 175,

238

Unitátsarchiv, Herrnhut Unitatsarchiv,

25

Tůmy Přeloučského spis o Původu Jednoty bratrské a o chudých lidech, Melantich 1947. 1947.

31,, 338, 27,, 31 27 8 ,443 3

Praha Denis, samostatnosti české, Praha Denis, Arnošt: Konec samostatnosti 1932. 1932.

40 40

Foto Klaus Martin Klaus Foto Martin

42 42

Oslavou, nad Oslavou, Kralic nad Historie Kralic Vlasta: Historie Fialová,Vlasta: Fialová, Krajské 1959. Brno 1959. nakladatelstství Brno Krajské nakladatelstství

44 44

1892. Praha 1892. Komenského, Praha A. Komenského, tivotJ.J.A. J.: Život Zoubek, Fr.J.: Zoubek, Fr.

49 49

Foto Chotaš Milan Chotaš Foto Milan

50 50

bitva Falckýaa bitva Fridrich Falcký Král Fridrich Zhoře: Král ze Zhoře: Pavel Skála ze Pavel Skála na hoře. Bílé hoře. na Bílé

552 2

Arnošt DanielArnošt H.: Daniel Rudolph H.: B. aa Rudolph Dybaš B. J.; Dybaš Bahlcke BahlckeJ.; 2011. NPMK,2011. JAK, NPMK, vnukaJAK, dílo vnuka Jablonský dílodílo životaadílo Jablonskýživot

SEZNAM VYOBRAZEN[ VYOBRAZENÍ

57 65, 77, 78, 82, 89-93, 95-98, 102,105,111, 102,105, 111, 118, 119, 125-128, 130-133, 135-144, 147,148,158,159, 147, 148, 158, 159, 161-164, 166, 168, 174, 177-193, 195-206, 210, 195-206,210, 213-217 67 68,71, 68, 71, 134

Hrejsa, Ferdinad: Sborové Jednoty bratrské, Praha 1939.

Archiv Jednoty bratrské, Liberec

Reichel, L. Th.: Missions-Atlas der Briider-Unitiit, Bruder-Unitát, Herrnhut 1860.

The Moravian Atlas, Fulneck Academy 1853.

70, 72-74

Misions-Blatt aus der Briidergemeinde, Brudergemeinde, měsíčník (1850-1870).

79, 80, 86

Foto manželé Hlavsovi

84,110 84, 11 O Štěříková, Štěříková, Edita: Jak potůček potůček vjezeře, jezeře, Praha 2009.

85, 87

Muller, Múller, Karl: 200 Jahre Briidermission, Brudermission, I. Band, Herrnhut 1931.

108, 109 108,109

Jacques-Nicolas Bellin (1703-1772).

113,134 11 3, 134

Die Bruder - au auss der Vergangenheit und Gegenwart der Briidergemeinde, Brudergemeinde, Herrnhut 1914.

117 122, 152

Moravian Church Archive and Library, Londýn Foto L. Halamová Halamové

123

Joanne Portantio (1573-1578).

129

Missions-At/as Missions-Atlas der Brudergemeinde, Herrnhut 1907.

149

Fotoarchiv Sam Gray

211, 212 211,212

Foto Tomáš Růžička a Daniel Krejčík

239 239

-

TIRÁŽ

555 let Jednoty bratrské v datech (1457-2012) Id Rucký Th.D. Ep. Fr. sestavil Mgr. Eva Evald RuckýTh.D. 54/9, 460 01 Liberec 1 Vydala Jednota bratrská, B. Němcové 54/9,460 [email protected] První vydání, 2015 K vydání připravila L. Halamová & Sons Vision, s. r. o. Grafický návrh a sazba: Father & Vytiskla tiskárna UNIPRINT s. r. o., Rychnov nad Kněžnou ISBN: 978-80-905380-6-1

FS V i s i o n

|A In ířru x n c n i t t a a f H U t f a a ffifrrtj

i . J í ř a j t í '. Ji. ierii*iír£

ISBN 978-80-905380-6-1

9

788090