Křesťan a hudba: křesťanské aspekty současné populární hudby jako součást výchovy mládeže 8086953629, 9788086953625

Citation preview

PAVEL SUPOL

KŘESŤAN A HUDBA KŘESŤANSKÉ ASPEKTY SOUČASNÉ POPULÁRNÍ HUDBY JAKO SÓUČÁST VÝCHOVY MLÁDEŽE

PAVEL ŠUPOL (*1977) vystudoval obor Pozemní stavitel­ ství na VUT v Brně a poté nastoupil na přípravu ke kněžské službě spojenou se studiem teologie na CMTF UP v Olo­ mouci. V průběhu studia spolu s dalšími bo­ hoslovci založil v roce 2005 projekt „Křesťana hudba“ (www.hudba.signaly. cz). Cílem tohoto projektu je informovat veřejnost o současné křesťanské hudební scéně. Vedl na toto téma mnoho přednášek v malých společenstvích, základních i střeních školách,' setkáních mládeže, hudebních festivalech. Stal se externím spolupracovníkem Radia? na pořadu Pohovka, spolupracoval s TV Noe při tvorbě videoklipové hitparády s náz­ vem Noeparáda. Všechny své zkušenosti s využitím populární hudby nesoucí křesťanské poselství se rozhodl na závěr studií zpracovat v diplomové práci, kterou držíte v rukou. Tato práce získala ocenění dekanky CMTF UP v Olo­ mouci a cenu rektora UP v Olomouci za nej lepší práci v oblasti pedagogických věd. V roce 2009 byl Vysvěcen na kněze.

Pavel Šupol

KRESŤAN A HUDBA

Pavel Šupol

KŘESŤAN A HUDBA KRESŤANSKÉ ASPEKTY SOUČASNÉ POPULÁRNÍ HUDBY JAKO SOUČÁST VÝCHOVY MLÁDEŽE

OLOMOUC 2008

Copyright © Pavel Šupol, 2008

Poděkování Jaroslavě Mallinu a Lucii Smékalové za jejich odborné vedení při psaní této práce, Jitce Habernalové a Františku Mikulčíkovi za jejich pomoc při korekturách, P. Palovi Poláčkovi a P. Martinovi Kudlovi za vznik a činnost projektu „Křestan a hudba“ a všem, kteří na naše přednášky chodíte a jakkoliv

nás v této činnosti podporujete.

7

OBSAH

ÚVOD..................................................................................................................... 10 TEORETICKÁ ČÁST......................................................................................... 13

HISTORICKÝ VÝVOJ HUDBY

1

1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2

15

Počátky umění - pravěk 40 000 - 5000 př. n. 1.............................. 15 Starověk 5000 - 500 př. n. 1................................................................. 16 Antika 500 př. n. 1. - 300 n. 1.............................................................. 18 Středověk 4. — 14 stol. n. 1.................................................................... 19 Novověk 15. - 20 stol........................................................................... 22

HISTORIE POPULÁRNÍ KŘESŤANSKÉ HUDBY.................. 31 2.1 Černošské spirituály ............................................................................. 31 2.2 Vznik gospelu ........................................................................................ 33 2.3 Vývoj ostatních hudebních žánrů ..................................................... 34 2.4 Současná hudební scéna ...................................................................... 39

3

VLIVY HUDBY NA ČLOVĚKA ....................................................41 3.1 Pozitivní působení ................................................................................ 41 3.2 Negativní působení .............................................................................. 42

4

POTŘEBA VZORŮ VE VÝCHOVĚ ............................................. 45

4.1 Vzory v dospívání ..................................................................................45 4.2 Vliv současných populárních interpretů ......................................... 47

8

VYUŽITÍ KŘESŤANSKÝCH ASPEKTŮ HUDBY V NÁBOŽENSKÉ VÝCHOVĚ ........................................ 49

5

PRAKTICKÁ ČÁST.......................................................................................... 59 6

6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9

INTERPRETI........................................................................................ 61 John Michael Talbot............................................................................. 61 Krystal Meyers ...................................................................................... 65 Rebecca St. James..................................................................................68 Gen Rosso ............................................................................................. 74 Timothy ................................................................................................ 82 Kapucíni & Stanley ............................................................................. 88 Gina ........................................................................................................ 91 Ladislav Křížek ..................................................................................... 95 Další interpreti.................................................................................... 104

ZÁVĚR ................................................................................................................ 105

POZNÁMKY..................................................................................................... 108

BIBLIOGRAFIE.............................................................................................. 113 INFORMACE O KŘESŤANSKÉ HUDBĚ NA INTERNETU ........ 127

9

ÚVOD

TJT

udba hraje nezastupitelnou roli v životě člověka. Již jako malé dítě se setkává s tím, že mu jeho maminka zpívá, a aniž by dokázalo mluvit, umí svými reakcemi poukázat na to, že tomuto způsobu komunikace rozumí. Hudba člověka nadále provází na cestě životem, ať již ve škole při hudební výchově nebo doma, kde se hudba line z rádia, televize nebo přehrávače. Touto docela nenucenou formou, aniž bychom se nad tím možná někdy zamysleli, se hudba stala neodmyslitelnou součástí našich životů. Člověk věřící v Boha se také při návštěvách bohoslužeb setkává s hudbou, která se snaží svými texty přiblížit dané slavení. Dříve hudba z náboženského života přecházela do každodenního života tím, že písně, které lidé znali z bohoslužeb, si pak běžně zpívali doma nebo si je prozpěvovali při práci jako modlitbu. Pro děti to byl často jeden ze zdrojů informací, v Koho věří a co je obsahem jejich víry. Dnes je ale situace úplně jiná. Lidé se mnohdy málo zapojují do zpěvu při liturgii, zpěv náboženských písní v rodinách se vyskytuje výjimečně. Zůstává otázkou, jestli se dá tento osvědčený způsob katecheze nějakým způsobem využít i dnes... Je možné mladým lidem odhalovat tajemství jejich víry skrze hudbu, která je jim blízká? Existují lidé či kapely, kteří se v dnešní době nasazují pro toto dílo? Podobné otázky jsem si kladl ve svém životě taky. Bohužel jsem mnohdy slyšel na adresu různých hudebních žánrů pouhou kritiku, která se opírala jen o povrchní znalost jednotlivé kapely, na jejímž základě se pak odmítalo vše, co se tomu jen trochu podobalo. Přesto však můj zájem o hudbu, která mi byla blízká, na základě podobných vyjádření neustal, ale motivoval mě k hledání všeho dobrého, krásného a užitečného, co můžeme v hudbě najít. Postupem času se tento zájem více zaměřil na populární hudbu, která je označována jako ,křesťanská“. Velkým povzbuzením pro mě byly samotné texty, které dokázaly vyjádřit to, co jsem často neuměl slovy říct. Mnohé z nich se pro mě staly také modlitbou. Když se k tomu postupem času přidala i znalost životních svědectví samotných interpretů, o kterých jsem se dočetl,

10

otevřela se mi tím možnost hovořit se svými přáteli o víře. Postupem času z toho vznikla série přednášek, o které byl projeven značný zájem. Nabytých zkušeností jsem se rozhodl využít pro zpracování tohoto tématu ve své diplomové práci, jejímž záměrem je hledat odpovědi na nastíněné otázky. V první kapitole se nejdříve zaměříme na historický vývoj hudby, která je spojena s lidstvem od samého počátku. S postupným vývojem si budeme všímat, jak hudba utvářela kulturní život, jakou roli hrála ve spo­ jitosti s náboženstvím a co vše vedlo k tomu, že se církev začala zabývat hudbou i ve svých vyjádřeních. Ve druhé kapitole se pokusíme nastínit problematiku vzniku populární hudby se zaměřením na hudbu obsahující duchovní poselství. Pokusíme se odpovědět na otázku, proč se křesťané odmítali po několik desetiletí angažovat v populární hudbě, a všimneme si prvních hudebníků, kteří začali svůj postoj k populární hudbě měnit, a tím se zasloužili o vytvoření nového hudebního směru všech žánrů, skrze nějž svědčili o své víře. Hudba může člověku pomáhat ve všech situacích života, především v těch nejtěžších. Může však na sebe vzít i škodlivou podobu, a stát se tak nástrojem, který může člověka negativně ovlivnit. Těmto po­ zitivním i negativním vlivům hudby se budeme věnovat ve třetí kapitole. Na základě toho, jakou roli hraje hudba v životě člověka, je taky přijímán způsob těch, kteří ji tvoří, a může se stát určitým trendem či modelem pro chování jiných. Zvláště mladý člověk touží dosáhnout stejných úspěchů jako jeho oblíbený zpěvák, což může vést k napodobování jeho jednání. Často však toto jednání nemusí být vhodné pro rozvoj osobnosti mladého člověka. Těchto skutečností si všímá čtvrtá kapitola. V páté kapitole se pak pokusíme zamyslet nad možnostmi využití křesťanské hudby, které vycházejí z naší přednáškové praxe a z toho vzniklých reakcí mládeže. Budeme si přitom také všímat, jak tím můžeme naplňovat výzvy různých církevních dokumentů k využití sdělovacích prostředků, mezi něž hudební nahrávky spadají. V šesté kapitole se pokusíme zpracovat životní svědectví několika interpretů, která mohou posloužit jako podklady pro následnou praxi s mládeží. Nabízíme tak částečný vhled do kulturního prostředí, v němž víra v Boha hraje nejdůležitější roli a hudba se zde stává nástrojem pro sdílení postoje víry s ostatními lidmi.

11

TEORETICKÁ ČÁST

HISTORICKY VÝVOJ HUDBY a základě vyobrazení hud. výjevů, které pocházejí z pravěku, je možné říci, že hudba měla v životě člověka nezastupitelné místo a stala se nedílnou součástí lidské komunikace ať již mezi lidmi navzájem nebo ve spojitosti s kultem a náboženstvím. Hudba se stala prostředkem vyjádření ve vztahu k transcendentnu, které člověk vnímá od svého počátku jako něco, co jej přesahuje. V tomto okamžiku si lidé uvědomovali, že jejich schopnost vyjádření se skrze slovo je omezená, a právě zde se hudba stala obrovským nástrojem k překročení meze, kterou člověk pociťoval ve své slovní komunikaci. Proto se v této kapitole pokusíme sledovat, jakou roli hrála hudba od samých počátků až po současnost a jakou to mělo spojitost s náboženským životem. Pokusíme se objasnit, jakou roli hrála hudba v životě církve a jak se vyvíjela stanoviska k liturgické hudbě, jak postupně vznikalo rozlišení mezi hudbou církevní, duchovní a světskou, a jak se k těmto otázkám vyjadřují současné církevní dokumenty.

1.1 Počátky umění — pravěk 40 000 — 5000 př. n. 1. Předpokládá se, že hudbě nástrojové předcházela hudba vokální, pro niž však nemáme žádné dochované svědectví. O původu hudby vzniklo několik teorií. Např. Charles Darwin soudil, že zpěv byl prvním dorozumí­ vacím prostředkem, který předcházel řeči. Poukazoval přitom na podobnou funkci ptačího zpěvu. Tuto teorii v současné době rozvíjel francouzský skladatel Olivier Messiaen, který studoval intonaci a rytmus ptačího zpěvu na všech kontinentech. Opačný názor, že hudba vznikla z řeči a jejího melodického spádu, zastávala skupina badatelů, např. Jean Rousseau, Henry Spencer, Carl Stumpf a u nás později Leoš Janáček. Karel Bücher zase 15

vysvětloval vznik hudby z rytmu práce. Jednotného řešení tohoto problému však nebylo dosaženo. Další teorie o podobách této hudby se opírají o srovnání a analogie s hudebními kulturami primitivních národů a etnických skupin současného světa - zvláště těch, které do dnešních dnů nepřišly vůbec nebo jen velmi málo do styku s lidskou civilizací. K výzkumu velmi přispěla mimořádně jednoduchá hudba dnešních Pygmejů z Afriky a Malajsie, lidí z buše, pří­ slušníků kmene Vedda ze Srí Lanky a původních obyvatel Ohňové země. Až archeologické nálezy nástěnných kreseb a hudebních nástrojů nám umož­ nily ucelenější představu o tomto období. Jsou dochovány první obrazové zprávy z jeskynních kreseb. Nejstarší z nich je freska z ariegeských jeskyní, jejíž stáří odhadují archeologové na 40 000 let př. n. 1. Zobrazuje postavu polobizona - poločlověka s objektem ve tvaru luku, na který hraje. Na zá­ kladě této kresby se dá usuzovat na původní funkci hudby. Hudba podobné jako ostatní umění měla funkci magickou a nejvíce se používala při kultických obřadech. Zpěvem a hrou na nástroje prosil tehdejší člověk bohy o zdar lovu, o bohatou úrodu, plodnost, přízeň počasí a hovořil s duchy. 7. nálezů datovaných do období 20 000 let př. n. 1. jsou známé primitivní kostěné píšťaly, dále chřestítka, štěrchadla apod.

1.2 Starověk 5000 - 500 př. n. 1.

Hudba židovského národa Zatímco ostatní národy si chtějí svou hudbou a zpěvem zajistit příklon božstev nebo démonů, v Izraeli je tomu jinak, protože jejich Bůh je jiný, nedá se člověkem naladit ani ovlivnit. Sám vyhledává člověka, nabízí mu, aby se ve své svobodě pro něj rozhodl. Izrael zakouší Boží lásku a věrnost v díle stvoření a v jeho zachraňujících činech v celých dějinách. Proto hudba v Izraeli, všechen zpěv a modlitba mají charakter odpovědi chval a díků za Boží čin. „Zpěv shromáždění je výrazem zakoušení Boží spásy. O tom svědčí zvláště žalmy. V nich je obsažena chvála Boha, zvěstování jeho činů, prosba

16

o požehnáni, nářek a úzkost, které jsou však prožívány v naději na záchranu. Hudba je vhodným prostředkem k odpovědi člověka, který je adresátem Božího sdílení. “ Bible a talmud nám podávají četné zprávy o podobách této starožidovské hudby, která byla těsně spjata s bohoslužbou. Žalmy se

později výraznou měrou podílely na konstituování hudby prvních křesťanů. Byly recitovány na jediném tónu, pouze na konci veršů byl jednoduchý melodický pohyb. Čtení Písma v synagoze vyžadovalo značné pěvecké umění, protože text byl kantilován. Melodie pro čtení z Tóry a čtení z proroků jsou rozdílné. Vedle synagogální bohoslužebné hudby vokální existovala u Židů

i bohatá instrumentální hudba, která se směla používat jedině v chrámu při liturgii. Hudební nástroje byly v Izraeli strunné, dechové a bicí. Mezi strunné patřily nástroj krále Davida kinnor (lyra), citera a harfa (1 Pa 25, 1). Dechové byly šofar (beraní roh) a chasorah (rovná kovová trubka). Mimo liturgii při různých příležitostech např. při svatbách se užívaly flétna (aulos, Jóbel), šalmaj, hoboj a pouze při pohřbech se používala píšťalka. Z bicích nástrojů se používaly tof (buben), zvonky, cimbály a chřestidla (Ž 150). Hudba blízkého a středního východu Velké egyptské a mezopotámske kultury měly značný vliv na pozdější řeckou a římskou hudební kulturu. Hudba se stala nejen nedílnou součástí všech kultických obřadů, ale ijiných slavností (doklad můžeme najít v obrazech tanečních, hodovních i loveckých scén). Z těchto dochovaných obrazů s hudebními výjevy lze usuzovat bohatost nástrojů, které se již v té době používaly. Charakter hudby však zůstává v zásadě jednohlasý. Záznamy celistvých jednohlasých skladeb však zachovány nemáme. Používané nástroje byly harfy, píšťaly a bicí nástroje.

Hudba východních kultur Na základě poměrně dobrých znalostí čínské, malajské, indické a arabské kultury jsme dnes schopni si také učinit přibližnou představu o podobě jejich hudebních kultur. Např. „ve védském náboženství, v jehož složitém rituálu byla začleněna i jednohlasá vokální hudba, obvykle s tanečním projevem, a jejichž tradice přetrvala dodnes bez ohledu na 17

proměny náboženství. “ Dřívější ráz hudby, její magické působení, se povznáší do vyšších duchovních oblastí. Lze v ní spatřovat obraz řádu světa a určitou mravní sílu. Dochází k technickému a výrazovému zdokonalování hud­ by, projevujícímu se především vznikem důkladněji propracovaných tóno­ vých soustav, které dávají bohaté možnosti melodické aj. vynalézavosti a bohatšímu společenskému uplatnění této hudby. Toto rozvíjení výrazně podpořilo zkvalitňování hudebních nástrojů (např. arabské loutny).

1.3 Antika 500 př. n. 1. - 300 n. 1. Řecko

Život Reků byl proniknut hudbou, jíž připisovali velký význam, což se promítalo i do jejich náboženství. Bohové Apollón a Dionýsos byli zosob­ něním hudby, Apollónovy družky múzy daly název hudbě v drtivé většině evropských národů. Důležité místo zaujímá hudba i v řeckých tragédiích a Aristofanových komediích. Umění již není tak těsně spjato pouze s ná­ boženskými obřady, je mnohem blíže člověku. Hudba provázela všechny důležité události v řecké společnosti a pronikla do všech uměleckých oblastí. Nebyla záležitostí jen profesionálních hudebníků, ale zabývali se jí i lidé amatérsky vzdělaní.1 Státníci a filosofové (Aristoteles, Platón) se jí zaobírají proto, že jí přisuzovali velký mravní vliv a spoluvytvářela základ pro celkovou výchovu mládeže. Jejich hudební teorie rozvedená v nauce o étosu řešila zásadní otázky vlivu jednotlivých složek hudby na lidskou povahu. Známé nástroje tohoto období jsou kithara (7-11 strunný virtuózni nástroj), lyra (jednodušší domácí nástroj), harfa a aulos. ŘÍM Řím přejal a v mnoha směrech dále rozvinul řeckou antickou kulturu. Řecká hudba přešla do Říma jako součást helénske kultury. Zde však již nemá výchovný charakter, jako měla v Řecku, ale slouží zábavě. Uplatňovala

se v dramatických útvarech, v cirku, pantomimě. O uplatnění hudby v každodenním životě, včetně hudby k práci a ke sportovním příležitostem se dovídáme z nástěnných maleb. Z tohoto období máme taky zachováno 18

na 30 fragmentů skladeb. Objevuje se častější vyobrazení nástrojů, objevují

se ryčné plechové nástroje, vodní varhany, celé skupiny bicích nástrojů. „ Vodní varhany vynalezené ve 3. stol. př. n. I. v Alexandrii byly v Římě později

užívány při slavnostních hrách i v zámožných domácnostech. “

1.4 Středověk 4. - 14. stol. n. 1. Starokřesťanské umění Antický svět je rozvrácen vnitřním úpadkem a dochází ke stěhování národů. V té době již křesťanství zapustilo silné kořeny ve všech společen­ ských vrstvách. Ve svých raných počátcích a za pronásledování křestanů, kteří se skrývali v katakombách, se při bohoslužběprojevil vliv židovských náboženských zpěvů. To lze vidět na melodické podobnosti řady křesťanských nápěvů. Více se tento vliv odrazil na syrských a arménských křesťanech a stal se základem budoucí byzantské kultury, zatímco na západě sílil vliv hudby helénske. Bylo to dáno tím, že křesťany nebyli již jen příslušníci nejnižších společenských vrstev (řemeslníci, nádeníci, otroci), ale křesťanství se stávalo přitažlivější i pro bohaté a vzdělané vrstvy společnosti. Zpěv začíná být rozvíjen jako samostatná uměleckáforma a jako prostředek k povznesení lesku a slavnostnosti bohoslužby. Sám apoštol Pavel ve svých listech klade velký důraz na zpěv: „Plni Ducha zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce a vždycky za všecko vzdávejte díky Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista“ (Ef 5,19-20). Dokud bylo křesťanství pronásledováno, měla liturgie jen důvěrný ráz. Teprve později se stávala stále bohatší a pompéznější. O zpěvu této doby svedčí pouze patristické texty. Zpěvy byly tradovány většinou ústně, proto je velmi ojedinělým nález hudebního zápisu křesťanského zpěvu tzv. Papyrus Oxyrhynchos, který pochází asi z roku 270. Obsahuje fragment trinitárního hymnu v řečtině s abecední notací. Gregoriánsky chorál Dokud křesťanství nepřekročilo hranice židovského státu, splýval křesťanský zpěv se starožidovským (synagogálním) zpěvem. Vliv židovského bohoslužebného zpěvu převažoval v době, kdy se ke křesťanství hlásili lidé

19

z nej nižších společenských vrstev. Původně kolektivní starokřesianský zpěv byl někdy v 2. polovině 4. století nahrazen zpěvem školených chrámových sborů, složených pouze z chlapců a mužů. Později, s rozšířením vzdělanější a bohatší vrstvy, zesílil vliv řecké a římské vrstvy. Projevilo se to např. ve zvýraznění významu hymnů pro křesťanský liturgický zpěv. V něm vynikl zvláště milánský biskup Ambrož, po němž nese název celá liturgie, tzv. ambroziánská. Tento vliv se však odrazil i v dalších liturgiích té doby, řeckobyzantské a římské. „Římská liturgie byla původně omezena pouze na město Řím a okolí. Měla svůj vlastní zpěv, který se pak s rozšířením této liturgie dostal

i do dalších, zvláště zaalpských oblastí. Tento zpěv se nazýval cantus romanus nebo cantilena romana. Od 9. stol, se objevuje název gregoriánský chorál podle papeže Řehoře Velikého (590-604).“ Význam tohoto papeže spočívá

především v tom, že uspořádal mešní liturgii, její řád a tím i její zpěvy. „Sebral všechny tyto užívané bohoslužebné zpěvy, roztřídilje a vymýtil z nich ty, které nebyly správné, a doplnil jinými, jichž se nedostávalo. “ Gregoriánský chorál se původně šířil ústní tradicí, později byly snahy o notaci této hudby pomocí tzv. neum. „Nejstarší hudební zápis gregoriánských zpěvů se objevuje v první polovině 9. století na franském území. Jedná se o tzv. paleofranské neumy. “ Dědictví uchovávaných textů gregoriánskeho chorálu se stalo ur­ čujícím pro pojem církevní hudba. Tou je dle církevních dokumentů pouze ta, která je vytvořena pro bohoslužbu a má posvátnou a krásnou formu.

Gotika Na charakter tehdejší hudby měl vliv rozpad římské říše a nájezdy barbarských kmenů. Původní kultura splynula s kulturou barbarských kmenů a vznikla raná evropská kultura. Tu ovlivnila umělecká kultura keltská, reprezentovaná literární a hudební tvorbou národních pěvců bardů, kteří zpívali o činech národních hrdinů. Jejich specifickými nástroji byly karnix (kovová rovná trubka) a chrotta (strunný nástroj). Další vliv měla germánská kultura, která díky neustálým válečným výbojům nemá tak hlubokou tradici jako keltská, ale hraje v ní stejnou roli opěvování národních hrdinů. Specifickým nástrojem byl bronzový roh tvaru mamutího klu. Stejným opěvováním národních reků se vyznačovali i Slované, kteří 20

zpěv doprovázeli hrou na strunný nástroj gusli (předchůdce cimbálu). V 8.-11. století zpěváci a hudebníci klesli na vážnosti, a to díky rozšíření křestanství, protože církev považovala světské umění za nízké. Až později ve 12.-14. století se jejich postavení mění tím, že vstupují do služeb měst. 5 pronikáním gregoriánskeho chorálu do Evropy se začíná rozvíjet nová hudební kultura — vícehlas. První zapsané dvojhlasy nacházíme v devátém století,2 tříhlas i čtyřhlas je znám z 13. století označovaného jako ars antiqua3, 14. století, označované jako ars nova je stoletím přechodu k renesanci. Toto „nové umění se stále více obrací od liturgických ke světským slavnostem, proto papež Jan XXII. roku 1324 vydalprvní ojiciální dokument o liturgické hudbě, konstituci Docta sanctorum Patrům, ve které odsuzuje všechny výstřelky a po­ žaduje opět těsnější spojení s původní bohoslužbou. “ Z. nástrojů jsou užívány varhany a trubky. Kromě gregoriánskeho chorálu nachází vícehlas uplatnění především při rozvoji světské písně lidové i duchovní. Duchovní hudbou se označuje každá hudba na duchovní text, která může být prováděna v chrámu a může vést ke křestanskému rozjímání, ale nemůže se stát součástí obřadu. První duchovní písně Z gregoriánskeho chorálu později vznikla středověká hudební dramata k různým církevním svátkům.4 Těmito dramaty byly představovány příběhy z Písma a ze života svátých, hrálo se v chrámovém prostoru i na chóru. Brzy opustila místa chrámů, začala se hrát na náměstích, objevují se mluvené dialogy, latina byla nahrazována národními jazyky a lidové prvky získaly převahu. Zde můžeme pozorovat počátek vývoje evropského dramatického umění. Postupem času s šířením křestanství i do oblastí osídlených germánskými a slovanskými kmeny se pro ně církevní liturgický jazyk latina stává nesro­ zumitelným, a tak hledají příležitost, jak jej nahradit. Tak vznikají první duchovní písně, které byly zpočátku pouhým přebásněním latinských písní. Již v 15. století je z pramenů známé velké rozšíření a nadšené užívání.

21

1.5 Novověk 15. — 20. stol. Renesance (1430-1600) Nástup renesanční hudby byl provázen změnami v myšlení i kul­ tuře. V tomto období je znám zájem o antickou kulturu, který zde vrcholí. Nešlo však o rekonstrukci antického světa, ale o společné čerpání moudrosti a umění ze stejných zdrojů poznání a krásy. Na změně myšlení se podepsala i ekonomická prosperita italských měst, která přinesla prostor pro rozkvět kultury i hudby. S prosperitou a blahobytem také přišlo relativní oslabení náboženského dogmatu, který vykresloval pozemský život jako krutý a nemilosrdný, a obracel se k nadpřirozenujakojedinépodstatné stránce lidského údělu. Přesto ale církevní hudba patřila k hlavním proudům artificiální hudby. Pozemská realita a světskost získávají v renesanci nový a důležitý význam, a stávají se tak i základem umění, hudba se obrací na člověka jako tvůrce a příjemce hudby. Mizí z ní disonance a stoupá důraz na harmonii. Umělecké dílo není a nemůže být shlukem dílčích detailů, ale musí tvořit komplexní propracovaný celek, jehož části se navzájem doplňují a vytvářejí rovnováhu a harmonii. Pro renesanční hudbu je charakteristická konsonantnost, vzá­ jemný vztah všech částí díla. V tomto období také vznikají označení bas, tenor, alt, soprán. Dochází k rozvoji polyfonní kompozice, konkrétně vo­ kální polyfonie. Hudba renesance se obvykle rozděluje do pěti generací, rozdílných svým přístupem i přínosem, který hudbě přinesly, a vžilo se pro ni označení hudba franko-vlámské epochy. První generace (1420-1460) je označována taky jako tzv. nizozemské období. Dochází k rozvoji mše, motet a chansonu. Nejvýznamnější představitel první generace a hlavní zdroj většiny inovací byl Guillaume Dufay, zakladatel franko-vlámské polyfonie. Druhou generaci (1460-1490), období druhé poloviny 15. století, tvoří vesměs žáci příslušníků první generace. Tito skladatelé rozšiřují renesanční hudbu do celé Evropy, dále rozvíjí kompozici mše, zjednodušují moteto a hojně využívají techniky imitace. Dochází také k rozvoji kompozičních technik. Za nejvýznamnějšího představitele této generace je považován Johannes Ockeghem. Třetí generace vrcholné renesance (1490-1520) před­ stavovala vrchol v kompozičních dovednostech a naplnění renesančních uměleckých ideálů. V této generaci se projevil vliv italských skladatelů. 22

Za nejvýznamnějšího představitele je považován Josquin Desprez. Čtvrtá

generace vrcholné renesance (1520-1560) je spjata se jménem Adriena Willaerta, ředitele hudby v chrámu sv. Marka v Benátkách. V jeho díle pak pokračovali jeho žáci Andrey a Giovanni Gabrieli, představitelé tzv. benátské školy, kteří kromě všech dosud známých žánrů vokální hudby rozvíjeli samostatnou instrumentální hudbu. V církevní oblasti byl patrný návrat moteta ke svému původnímu účelu, stalo se tedy znovu skladbou duchovní, nejčastěji chrámovou. K dalším duchovním vokálním druhům hudby této epochy patřily mše, hymny, magnificat a pašije. V oblasti světské pak chanson, píseň a nový madrigal. Toto období je dále známo svou volnou imitací, která vytvořila předpoklad slohu a cappella. Vrcholu dosáhla fransko-vlámská vokální polyfonie v období páté generace (15601600), jejíž tvorba byla již výrazně formována Tridentským koncilem. V duchu protireformace se zde objevují četné kající žalmy a velká, působivá moteta na biblické texty. Zde vynikl Orlando di Laso. Pro církevní hudbu však měla největší význam římská škola, kterou vedl Giovanni Pierluigi da Palestina. Jeho tvorba respektovala požadovanou důstojnost liturgického obřadu a byla prosta světské výrazovosti a dějovosti. V těchto obdobích je užíváno mnoho nástrojů, jako jsou housle, viola, violoncello, kontrabas, loutna, kytara, harfa, cembalo, varhany, flétny příčné i zobcové, hoboj, fagot, chalimeaux (předchůdce klarinetu), pozoun, lesní roh, tympány. Baroko (1600-1750) Toto období se v západní a střední Evropě vyznačovalo vnitřními nepokoji a krvavými boji o moc, které vyvrcholily třicetiletou válkou (16181648). Kořeny barokního umění tkví v inklinaci ke smyslovosti a tělesnosti, ale taky k mystice a iracionalismu, což se promítá i v architektuře, která se snaží smyslově působit bohatými výrazovými prostředky. Značný vliv na baroko měl vznik jezuitského řádu a Tridentský koncil. Reformace a vznik nových církví kladly nové nároky na hudbu jako způsob komunikace s věřícími. Jejím hlavním úkolem je přenášet pocity na posluchače, působit. Proto je pro ba­ rokní hudbu typická zpěvnost, zcela záměrná líbivost a emocionální působivost a srozumitelnost. Z hlediska vývoje barokní hudby lze hovořit o raném ob-

23

dobí, které sahá od začátku 17. století do jeho poloviny. Je charakteristické opozicí vůči kontrapunktu (stile antico) a mimořádně vášnivým ztvárňováním slov (stile moderno). Vzniká zde opera. Jako duchovní protějšek opery vzniká oratorium jako nová hudební forma. „Největšího rozkvětu se oratorium dočka­ lo v Anglii zásluhou Georga Friedricha Handla, který vytvořil 26 oratorií. “ Zvláštním druhem oratoria jsou pašije. „Vznikají většinou pro bohoslužbu reformované církve, protože v katolické liturgii platil zákaz používání nástro­ jů ve Svatém týdnu. “ Z největších osobností jmenujme C. Monteverdiho. 2. polovina 17. století je středním obdobím baroka, vrací se kontrapunkt, ale nově jako součást melodicko-harmonického celku. Dochází k vyrovnání důležitosti vokální a instrumentální hudby. Mezi velikány patří G. Carissimi. První polovina 18. století je třetím obdobím, tzv. vrcholné baroko. Vyznačuje se plně rozvinutou funkční harmonií, instrumentální formy často dominovaly a tento styl se často přenášel i do vokální hudby. K velkým skladatelům této doby patří Bach, Händel, Vivaldi. České země se vlastně prvně v období baroka významněji zapsaly do dějin hudby. Nej významnějšími českými barokními skladateli jsou Adam Michna z Otradovic, Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka, Bohuslav Matěj Černohorský a Simon Brixi. V církevním

prostředí dochází díky zavedení vícesborového zpěvu i k zásadní proměně církevní hudby, která se nazývá koncertantní, a je charakterizovaná střídáním sborů a sólistů, zaváděním instrumentálních partů. Chrámová a světská hudba se stále více vzájemně prolínají. Je to zvlášt patrné u tzv. parodiální mše, u níž mešní text sloužíjako podkladpro melodii, která má ryze světský charakter, takže posluchačům může znít jako určitý druh šlágru. Zde vzniklo určité nebezpečí, kdy církevní hudba neměla základ v modlitbě, umělecká svoboda si nárokuje právo i v rámci liturgie a dává vzniknout zcela odlišným způsobům prožívání a cítění. Tím se měnípostavení církevní hudby. Zatímco doposud byla církevní hudba služebnicí liturgie, stále více se proměňuje v tu, která určuje průběh. Mše se tak stává uměleckým dílem, kterému se naslouchá. V tomto okamžiku zasáhl Tridentský koncil. Ve svých usneseních o církevní hudběpamatoval na odstranění nešvarů, zvlášt aby z kostelů byly vymýceny ty druhy hudby, které k varhaní hře nebo zpěvu přidávají něco rozpustilého nebo laciného. Jasně stanovil rozdíl mezi světskou a sakrální hudbou. Hudební nástroje přejímá baroko z renesance, 24

přičemž většina nástrojů prochází konstrukčními úpravami. Mění se tvar smyčce, u dechových nástrojů (příčné flétny) se objevují klapky.

Klasicismus (1750-1820) Klasicismus zahrnuje v hudební oblasti období celého 18. století, jeho největší rozvoj zaznamenala však až jeho druhá polovina. Vyznačuje se snahou o dokonalou formu, ucelenost a přehlednost ve všech atributech díla, především v oblasti melodie a harmonie. V dějinách hudby představuje období vyrovnanosti, které bylo iniciováno potřebou kontrastu k neklidu předcházejícího baroka i pozdějšího romantismu. Klasicistický hudební styl vznikl v souvislosti s všeobecnými kulturními i vědeckými proudy. Po­ znamenal ho jak racionalismus, který vydal impulz k pokroku v oblasti přírodních věd, tak i filozofické směry, upřednostňující cit a vůli člověka. Ve společnosti se stále více uplatňuje měšianstvo, které hlásalo v úsilí o získání moci demokratické ideály a pozvolna se odklánělo od církve a náboženství a hlásalo návrat k přírodě. Rozum, kritičnost, duchovní svoboda a náboženská tolerance měly překonat tradice, náboženská dogmata, autoritu církve či státu. Těžiště hudebního života se začalo přenášet z chrámů do divadel, koncertních síní, kaváren a často do volné přírody. Vznikají dokonalé formy instrumentál­ ní skladby, které zůstaly v hlavních rysech nedotčeny až do konce 19. století a žijí dodnes. Jejich základem je sonátová forma, která ovládla symfonickou, komorní i koncertní tvorbu. Jedním z nejdůležitějších vývojových skoků, které nám klasická éra přinesla, je rozvoj veřejných koncertů. Komorní hudba byla sice stále živá, ale rozvoj orchestrálních koncertů si vynucoval velká veřejná prostranství. Výsledkem toho byla významná popularizace sym­ fonické hudby, včetně opery a oratorií. Od druhé poloviny sedmdesátých let postupně dozrál sloh vrcholného klasicismu, který reprezentují tři největší skladatele klasicismu. Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. Ti se taképodíleli na rozvoji mešních kompozic, nejprve to byla missa brevis a taky missa sollemnis. Hudební klasicismus charakterizuje i nová instrumentace, která obohacuje orchestr o lesní roh, trubky a tympány a bohatě využívá klarinetů. Významným vynálezem byl klasický klavír, který vznikl sloučením zvukových předností cembala a klavicembala.

25

Romantismus (1820-1900) Romantismus je široké kulturní hnutí 19. století, ve kterém je patrné vítězství citu a fantazie nad rozumem. Romantičtí filozofové (G. W. Hegel, E Nietzsche) a estetikové považovali hudbu pro její abstraktnost, nekon­ krétnost v popisu jevů a naopak schopnost vyjádřit nejrůznější citová hnutí za nejschopnější ze všech umění vyslovit pravou podstatu sděleného. Romantická hudba směřuje k melodické i rytmické volnosti. Opouští klasicismem prověřené formy nebo si je alespoň přizpůsobuje a vytváří nové - symfonickou báseň, variace, fantazii, poetickou a charakteristickou skladbu klavírní aj. Charakteristické romantické zálibě sdružování různých uměleckých oborů odpovídá obliba písně a opery. Ve vývoji romantické hudby sehrálo nej významnější roli Německo. Zde vznikla a našla své teoretiky i velké umělecké představitele, z nichž největšími jsou Franz Schubert, Carl Maria von Weber a Robert Schumann. Za vrcholného romantika v Německu je považován Richard Wagner. V Itálii převládá opera. Jejími významnými představiteli jsou Gioacchino Rossini a především Giuseppe Verdi. Romantismus poznamenal hudební vývoj všech evropských národů. Např. polský skladatel Frederyk Chopin přinesl podněty celé světové klavírní tvorbě, české země obohatily významně světové hudební bohatství především dílem Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a Zdeňka Fibicha. Vrcholný romantismus obohacuje duchovní hudbu novými harmonickými a instrumentálními prostředky. Příkladem jsou Requia G. Verdiho, H. Berlioze nebo duchovní skladby A. Dvořáka Stahat Mater, Te Deum. Tato díla umožňovala zakoušet Božípřítomnost živěji a opravdověji, ale přinášela s sebou i nebezpečí, které hrozilo vpádem virtuóznosti, marnivosti umění, které se už nezakládá na službě celku, ale chce do popředípostavit sebe sama. To vedlo na mnoha místech k tomu, že sakrální hudba získala operní ráz. Proto se probouzejí snahy o její reformu ve smyslu větší blízkosti k liturgii. Velký význam mělo moto proprio Tra le sollecitudini papeže Pia X. Chrámová hudba je sice dle tohoto dokumentu označována za nutnou součást slavnostní liturgie, aleje kladen důraz na její služebnou roli. Článkem 23 je nazývána skromnou služebnicí církve. Papež se tímto dokumentem snažil odstranit z liturgie operní prvky. Nejvyšším vzorem má být gregoriánský chorál a klasická polyfonie 16. století, 26

ale novější hudba se tím nevylučuje. Její dílo se však má blížit tomuto stylu. Tato liturgická hudba má být jasné rozlišitelná od obecné náboženské hudby. Naplňování těchto usnesení převzalo hnutí převážně druhé poloviny 19. století označované jako cecilianismus, který se navíc stavil proti mším s lidovým zpěvem. Znamenalo to sice přiblížení k původnímu liturgickému slavení, ale zároveň to mělo za následek, že se církevní hudba odtŕhala od současných hudebních proudů. V tomto období dochází ke zdokonalování nástrojů a také vznikají nové, např. anglický roh, saxofon. Hudba 20. století 20. století je obdobím složitých politických bojů, které daly podnět ke vzniku dvou světových válek. Jako klamné se ukázaly i naděje vkládané do socialistické revoluce. Toto období je dále charakteristické převratnými vědeckými objevy, které se odrážejí v technickém rozvoji a zásadně mění způsob života. Svět se změnil díky rozvoji komunikace a novým možnostem dopravy, což se vše promítá do uměleckých a filosofických názorů. Jednotliví umělci se snaží vyjádřit své postoje k těmto změnám ve společnosti pomocí svých vnitřních pocitů. Typická je těsná spojitost mezi vnitřními stavy a tonálně harmonickou stránkou hudebního díla. Zde také mohlo povstat postupné „nedorozumění“ mezi tvůrcem a posluchačem, stejně jako narůstá dělení mezi hudbou artificiální a nonartificiální. 20. století je stylově velmi rozmanité a nejednotné, proto je velmi obtížné chronologické členění. Jednotlivé styly totiž probíhaly spíše souběžně než posloupně. Dá se hovořit o dvou obdobích první poloviny 20. století, jejichž dělícím mezníkem jsou světové války. První období je ovlivněno pozdním romantismem a impresionismem, kde se stali hlavními představiteli Richard Strauss, Gustav Mahler a Claude Debussy. Tito jsou vystřídáni v druhém období po první světové válce novou generací expresionistických skladatelů, kteří jsou označováni jako reprezentanti tzv. druhé vídeňské školy. Zakladatelem je Arnold Schônbeg a jeho žáci Alban Berg a Anton Webern jsou společně někdy označováni za zakladatele moderní hudby. Mezi nej významnější tvůrce české moderní hudby patří Leoš Janáček. U řady skladatelů vzbudil v letech po první světové válce pozornost i jazz. Vedle jeho vlivu působila v 50 letech i hudba 27

elektronická a tzv. konkrétní hudba, což mělo určující vliv na množství soudobé populární hudby, která se těší velkému zájmu lidí, a která začíná rovnocenně působit vedle hudby artificiální na vývoj hudby končícího tisíciletí. CÍRKEVNÍ HUDBA PO DRUHEM VATIKÁNSKÉM KONCILU

Druhý vatikánský koncil zahrnul do svých dokumentech i zmínku o církevní hudbě. Pojem církevní hudba obsahuje: gregoriánsky chorál, starou i moderní polyfonii, církevní hudbu pro varhany a pro jiné příslušné nástroje a lidový zpěv liturgický i mimoliturgický. Přímo k církevní hudbě se vyjadřu­ je 6. kapitola Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum Concilium, kde je zdůrazněna její důležitost, když je označena jako nezbytná nebo integrující část slavné liturgie, která dodává posvátným obřadům slavnostní ráz. „Přesto je třeba se pečlivě vystříhat, aby se pro zdánlivou slavnostnost nevneslo do obřadů nic čistě světského nebo méně vhodného pro bohoslužbu“. Církev nevylučuje žádný druh církevní hudby z liturgických úkonů, pokud odpovídá duchu dotyčného liturgického úkonu a povaze jednotlivých částí a když nebrání činné účasti lidu. Při pobožnostech a zejména při bohoslužbě slova je možné připustit i „některá hudební díla, která už nemají uplatnění v liturgii, ale přece mohou vzbuzovat ducha zbožnosti a podporovat rozjímání posvátných tajemství“. Rovněž hudební tradice vlastní jednotlivým národům má být vysoce ceněna a podporována. Z hudebních nástrojů vhodných pro užití v církevní hudbě zaujímají význačné místo varhany. Jiné nástroje lze připustit, pokud se jich dá vhodně využít k posvátné službě, pokud jsou ve shodě s důstojností chrámu a skutečně napomáhají k duchovnímu povznesení věřících. Zavádění národních jazyků do liturgie znamenalo počátek obtížného procesu proměny a přizpůsobování v oblasti liturgické hudby. Proto jsou hudební umělci vyzýváni k tomu, aby rozmnožovali poklad liturgické hudby v duchu této hudby a k povzbuzování věřících na aktivní účasti při bohoslužbě. Současný papež Benedikt XVI. se ještě jako kardinál Ratzinger za­ mýšlel nad složitou otázkou, jak musí vypadat inkulturace v musica sacra, aby zůstala zachována jak křesťanská identita, tak aby se rozvíjel 28

univerzalizmus křesťanství. V hudbě vnímá dva směry. Úskalí prvního

z nich tzv. moderní hudby (myšleno klasiky) je, že se dostala do elitářského ghetta, kam umějí vstoupit jen specialisté. Úskalí druhého z nich se skrývá za tzv. masovou hudbou. Popmusic není reprezentována lidem, jak naznačuje její název, ale masou, pro kterou se vyrábí průmyslově. Nejde tedy primárně o povznesení člověka, ale o zisk. Rock je výrazem elementárních vášní, který se stal jakýmsi kultem, často ovšem antikultem vůči kultu křesťanskému. Tento kult nás osvobozuje od sebe samého a často jsme spoutáváni tím, koho a co posloucháme. Z těchto důvodů není tato hudba vhodná k použití při liturgickém slavení. Proto se kardinál Ratzinger zamýšlí nadpodstatnými prvky pro musica sacra. 1. V liturgické hudbě existuje jasná dominace slova a stává se tak vyšším způsobem hlásání. Proto je v liturgii převaha zpěvu nad instrumentální hudbou. 2. Kde se člověk setkává s Bohem, tam si už s pouhou řečí nevystačí. Proto modlitba a zcela zvláštním způsobem i dar zpěvu a hry před Bohem se stávají dary Ducha, který se váže ke Kristu. Duch svátý vede k logu-Slovu, které se v Kristu stalo člověkem, vede k hudbě, pro kterou je typické pozvednutí srdce. 3. Logos, jenž je tvůrčím smyslem, nás vyvádí z vlastní osamocenosti směrem ke společenství svátých. Veškerý náš zpěv je zpěvem a modlitbou v rámci velké liturgie, kterou slaví celé stvoření. Přestože ne každá hudba je vhodná pro liturgické slavení, není však jako taková církví naprosto odmítána. Církev uznává její velkou důležitost, když ji zahrnuje mezi hromadné sdělovací prostředky, mezi něž patří „knihy a periodika, rozhlas a televize, film a video, nahrávky, elektronická komunikace po rádiových vlnách, po kabelu, přes satelit a internet. “ Církev si je vědoma, že je lidská společnost často zneužívá, ale zároveň vnímá jejich přínos v tom, „že tyto prostředky při správném používání prokazují lidstvu velké služby, nebot velmi přispívají k osvěžení a vzdělání ducha a k šíření i upevňování Božího království“. V další kapitole se tedy zaměříme na křesťanský vývoj populární hudby, která může v mnohém sloužit dobru člověka.

29

HISTORIE POPULÁRNÍ

KŘESŤANSKÉ HUDBY

3 té to kapitole se vám pokusíme stručně nastínit podobu hudby, ze které se vyvinula současná křesťanská populární hudba. V pátrání po kořenech je nutné nahlédnout až do doby amerického kolo­ nialismu a s ním spojeným otroctvím, díky kterému vznikají první černošské duchovní písně - spirituály. Mnoho nových hudebníc žánrů přebírá prvky spirituálu avšak s tím rozdílem, že se přestává jednat o čistě vokální projev, a při zpěvu je použito hudebních nástrojů. Vzniká nový druh hudebního výrazu nesoucí název gospel, který přestal být pouhou záležitostí černošského obyvatelstva, ale získává si širokou oblibu a je hojně interpretován i bělochy. Dostává se do mnoha amerických kostelů, kde jej poslouchají a mnohdy i sborově zpívají pozdější otcové populární hudby, jako byl např. Elvis Presley. Tyto duchovní kořeny prorostly až do současné doby a našli ve všech hudebních žánrech své duchovní následovníky. Proto i v současné populární hudběje možné nalézt množství křestanských interpretů.

V

2.1 Černošské spirituály „Černošský spirituál je afroamerická píseň zpravidla s křestanským du­ chovním poselstvím. Tyto písně sepozději staly základem mnoha dalších hudebních stylů. “ Po několik století byly spirituály záležitostí černošských otroků, které přivážely za nelidských podmínek do Ameriky otrokářské lodě převážně z několika regionů západního pobřeží Afriky. První zmínky tohoto počínání jsou známy z doby kolem roku 1620. Otroci byli degradováni na pouhou věc, byli zbaveni práv, bylo s nimi nelidsky nakládáno a byli nuceni pracovat

31

na plantážích nebo ve městech. Nesměli se učit číst a psát a jakékoliv přestoupení kteréhokoliv nařízení bylo krůtě trestáno často i smrtí. Útěk byl

stavěn na stejnou rovinu jako zabití a kterýkoliv svobodný běloch mohl takového provinilce zabít. Jediný druh vzdělání, který jim jejich majitelé povolovali, bylo vyučování náboženství při společných shromážděních a při předčítání z Bible. Zatímco si páni otroků od tohoto způsobu výuky slibovali změnu jejich myšlení vedoucí k větší pokoře a poslušnosti, samotné černochy z křesťanské víry nejvíce zaujala část o svobodě a vyjití z otroctví, např. o vysvobození Židů z egyptského otroctví nebo o návratu do zaslíbené

země. A tak se náboženství utlačovaných obracelo proti utlačovatelům. Ještějedna skutečnost je na křestanství zaujala, a sice že běloši v kostele zpívají. Způsob provedení kostelních písní jim byl blízký, neboť se podobal tomu, co znali z Afriky. (Předzpěvák) kněz něco předzpívá a ostatní to opakují. Stejně tak je jim blízké to, že se jedná o modlitbu. „Pro AJričany měl zpěv takřka výhradně sakrální charakter— když si zpívali, modlili se. A jako směsice ajřických tradic a bílých kostelních žalmů vznikají spirituály. “Na jejich šíření měla vliv nejenom návštěva bohoslužeb, ale k předávání tohoto duchovního dědictví z generace na generaci přispělo i to, že otroci často po bohoslužbách zůstávali dlouho v kostelích a plantážních modlitebnách, kde zpívali a tancovali, jak byli zvyklí z Afriky. Další důležitou roli sehrálo i to, že otrokáři povolovali zpěv během práce, což pro ně mělo praktický význam, protože tak určovali pracovní tempo. „ Texty černošských spirituálů rejiektovaly životy autorů písní — otroků. Zatímco pracovní písně (worksongy) jsou o denních záležitostech, spirituály jsou inspirovány poselstvím Ježíše Krista a jeho ,dobré zprávy' (Good News) v evangeliích Nového Zákona. Spirituály se liší od žalmů a různých hymnů tím, že to byl způsob sdílení tvrdých životních podmínek otroka. “ Proto se mnoho otroků pokusilo o útěk, pro jehož uskutečnění sehrál velkou roli skrytý obsah některých spirituálů, který ukazoval několik cest a možností útěku a odkazoval na podzemní železnici.5 Značný vliv získaly tyto písně po zrušení otroctví 1865,6 kdy si je oblíbilo mnoho lidí, kteří je začali vnášet do dalších hudebních žánrů. Projevilo se to např. u zpěvu blues, který převzal zármutek objevující se ve spirituálech, tleskání a podupávání při zpěvu černochů převzaly bubny. 32

2.2 Vznik gospelu „ Gospel je duchovni hudba, amerických černochů. Slovo gospel pochází z angličtiny a znamená evangelium, neboli dobrá zpráva. Žánr se vyvinul na po­

čátku 20. století svým způsobem jako reakce černochů na dobrou zprávu o tom, zeje Bůh miluje, chce jim odpustit hříchy, a proto poslal svého Syna Ježíše, aby za jejich hříchy umřel. “Počáteční období vzniku gospel musie je nazýváno jako, Transitionaľ neboli přechodné. Jedná se o období od počátku 20. stol, až do 30. let a označuje se jím přechod od spirituálů ke gospelu. Je možné vnímat několik rozlišujících znaků. Gospely byly dílem jednoho člověka, ne­ vztahovaly se k politické situaci, ale šlo spíše o osobní vyjádření radosti nad vlastním obrácením, nad Boží láskou. Stávaly se více výpověďmi o osobním vztahu k Bohu, modlitbami a prosbami. Nejvýraznějším odlišujícím zna­ kem se však stalo používání hudebních nástrojů jako byly klavír, kytara a tamburína. Nejvýznamnějším představitelem tohoto období se stal Charles Albert Tindley, který své skladby propojil s prvky jazzu a blues. Ve čtyři­ cátých a padesátých letech postupně popularita gospelu roste a mluví se již o samostatném hudebním směru. Toto období až do sedmdesátých let je nazýváno jako, Traditionaľgospel a díky své oblibě dochází ke komercializaci tohoto stylu, kdy jej zpívají i lidé nevěřící. Velký podíl na rozvoji tohoto žánru měl Thomas A. Dorsey, který je znám svým skladatelským uměním, kdy dokázal propojit spirituály, žalmy a blues. Z jeho skladeb se vyvinul tzv. ,church blues‘ neboli církevní blues. Gospely nebyly jen ryze mužskou zá­ ležitostí, velmi známou se stala např. zpěvačka Mahalia Jackson.7 Zároveň s těmito zpěváky se publiku představují i gospelová kvarteta, která nejvíce ovlivnila americkou popovou kulturu. Z nich nejznámější byli The Caravans a Suol Stirrers. Zároveň s kvartety vznikají i gospelové sbory, které je postupně nahradily. První z nich založil již T. A. Dorsey. V roce 1969 vydali Edwin Hawkins Singers nahrávku obsahující starý spirituál s novými aranžemi ,Oh, Happy Day‘, který je od té doby znám po celém světě. Od tohoto data se mluví o tzv., Contemporary gospelu ‘, který se vydal na cestu k moderní populární hudbě. Začaly se používat další hudební nástroje, jako je elektrická kytara, baskytara, Hammondovy varhany, piano a bicí. Od té 33

doby se objevuje množství známých interpretů jako byli např. The Winans nebo Také 6, v současné době je nejznámějším interpretem tohoto žánru Kirk Franklin, který dokáže propojit gospel se současnými styly populární hudby, jako je hip hop, latina aj. O tom, že tradiční spirituály i gospel našly oblibu v mnoha státech po celém světě, svědčí vznik mnoha seskupení, které se jim věnují. U nás jsou to např. Spirituál Kvintet8 nebo Alfa Gospel Praises.9

2.3 Vývoj ostatních hudebních žánrů Africké hudební prvky vnesené do americké a západní kultury se staly na počátku 20. stol, základem jazzu a blues. Američtí černoši a mí­ šenci čerpali z kořenů své africké hudby a kultury, které interpretovali a přizpůsobili západnímu myšlení. Podstatným pro vývoj hudby se stal africký pravidelný rytmus tzv. beat, který začalpoužívatjazz a odtud se dostal do západní hudby. Z rodných měst jazzu New Orleans, Chicaga aj. se rozšířil do dalších míst a vyvinul se do mnoha smíšených forem, které je možné sledovat i v současných žánrech. Z těchto kořenů se vyvinul nejenom jazz, ale i jeho následovník blues, který prochází svým vývojem od svého počátku kolem roku 1900 až po současnost. Nejvýznamnějším obdobím byl tzv. rythm & blues 50. let. Tento rytmus se přenesl do rané formy rock’n’rollu a nadále kráčel svojí cestou vývoje, aby se přeměnil v soul. V této době se objevují také první nahrávky, které čerpají z bohatství gospelu, ale kterými se interpreti snaží prorazit i k bílému publiku. Ray Charles se jako první odvážil nahrát píseň ,1' ve Got a Women,“ která zněla jako gospel, ale místo gospelového textu o touze po nebi, kam všichni kráčíme, o touze po Kristu a víře v něho, která nám pomáhá přemoci lidskou osamělost, strach a bolest, je toto poselství gospelu nahrazeno touhou po ženě, pomoc a naději v těžkých životních situacích vkládá do druhého člověka a sebe sama. Charles sám ovlivněný gospelovými kvartety nebo zpěváky si splnil sen o tom, že tuto hudbu určenou úzkému kruhu křesťanských posluchačů představí širšímu

34

publiku, byt za cenu vynechání podstaty gospelu — hlásání radostné zvěsti. I přes odmítnutí křesťany Charles dokázal, že se gospelová hudba dá dobře prodávat, pokud mluví spíše o lidských potřebách než o Bohu. „Blues i gospeljsou hledáním lásky, naděje a víry. Gospelje hledá u Boha a blues lásku, naději, víru a stálost u ženy. “ Tento názor sdílela spolu s ním část do­ spívající generace baptistů a letničních toužících po slávě, kteří tuto svou novou víru v člověka přenesli do soulové hudby. Zpochybňovali tím také tehdejší pouhé chození do kostela bez žité víry. Byla to narážka na dobu 60. let, kdy sice účast na bohoslužbách byla největší v celé historii, ale život mnohých věřících zůstal nezměněn, protože chození do kostela bylo součástí buržoazního životního stylu. Velkou roli zde také sehrál příklon společnosti k racionalismu, který hlásal člověka osvíceného rozumem a popíral vše, co nemůžeme vnímat smysly a dokázat rozumem. Věda byla považována za ná­ stroj poznání veškeré pravdy a vědění. Člověk racionalista začal popírat

existenci Boha a všechno duchovní vymykající se rozumovému důkazu. V takovém prostředí vyrůstali na jihu USA otcové rock'n'rollu Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, Chuck Berry či Little Richard. Spojovalo je to, že vyrůstali pod vlivem gospelové hudby a kázání ve sborech, které navštěvovali. Mnohé, co se v gospelu naučili, přenesli do své tvorby. Nejednou taky vznikla nahrávka čistě gospelových písní. Evangelijní zvěst nepopírali, ale kvůli způsobu života rockenrollové hvězdy, který s sebou přinášel opilství, promiskuitu aj., nebyli schopni přijmoutjejí náročné požadavky do svého života. Ve svém nitru prožívali boj mezi tím, co poznali jako správné, a mezi tím, co nedokázali žít. V rozhovorech potvrzovali, že pro dosažení slávy zvolili cestu, o které vědí, že je zlá. Tehdejší zesvětštělá společnost nenabízela člo­ věku odpověď a nenaplňovala jeho touhu po transcendentálni zkušenos­ ti, tu se snažil přinést rock'n'roll. Rock 'n 'roli byl voláním po nezávislosti, vzpourou proti všemu, proti materialismu, proti konzumní a pokrytecké spo­ lečnosti, vzporou proti každé autoritě společenské, politické a nakonec i nábo­ ženské. Svojí tvorbou se snažil protestovat proti povrchnosti, komerci a po­ krytectví lidí hlásících se sice ke křesťanství, ale ve skutečnosti hledajících pouze své jistoty. Ústy sice mluvili o Bohu, ale srdcem hledali materiální zabezpečení, které nacházeli v penězích, kariéře, společenském postavení

35

a ve své morální bezúhonnosti. Odklon od života s Bohem měl být nahra­ zen novou kulturní revolucí, kterou po rock 'n 'rollu převzala rocková kultura a která měla lidem přinést hledané stěstí. V dějinném vývoji rocku se mluví o třech proudech hledání nové­ ho směru, který by člověku pomohl najít jeho místo, pomohl mu unik­ nout z racionalistické reality a pomohl mu změnit tento svět. První z nich se vyznačoval příklonem k drogám, které přinesly nové zážitky a zkušenosti. Po jejich užití se člověk víc a víc ztotožňoval s pocitem, že je vlastně bo­ hem, že dobro a zlo neexistují, protože vše je jedno a člověku se dostává osvícení těchto pravd skrze drogy. Písně hovořily o všech těchto zážitcích a staly se prostředkem propagace a šíření drog. Zdálo se, že lidé nalezli to, po čem toužili. Ozývalo se volání po návratu k hodnotám, kdy si lidé mají být navzájem bratry a sestrami, a tou nejdůležitější je láska. Jedná se o hlavní myšlenky hnutí tohoto období tzv. hippies, jehož členové tyto hodnoty ve­ řejně demonstrovali na festivalu ve Woodstocku, který se konal v srpnu 1969 ve státě New York. Po třech dnech euforie z tohoto festivalu však následovalo vystřízlivění a nové zklamání. Cesta uměle vytvořených hodnot skrze drogy si brzy vybrala krutou daň. Byli tu lidé mnohem víc ranění životem, ve kte­ rém nebylo útěchy, naděje, lásky a zůstaly jen rozbité vztahy, zničené zdra­ ví, ztráta smyslu života. Mnozí z nich přinesli největší oběť - vlastní život. Konec kráčení po této cestě přinesla i smrt těch, kteří byli hlasateli tohoto směru jako např. Jimi Hendrix nebo Jim Morrison. Drogy však otevřely cestu pro přijetí nového směru, kterým se staly východní náboženství a sekty. Vůdcové těchto náboženství dokázali propojit zkušenosti získané na drogách s východní mystikou. Navíc všechny takto nabyté zkušenosti s drogou se sta­ ly nelegální, zatímco jejich dosažení skrze meditace bylo ve východních ná­ boženstvích považováno za posvátné, měly dlouhou tradici a přinášely stejné pocity, které přinášely drogy. Umělci začali vyhledávat tyto vůdce, kterým se podařilo vyvolat dojem, že je jim každá touha po konzumu a bohatství cizí, a tím se chtěli přiblížit původnímu protestu rockové hudby. Vystřízlivění však přineslo zjištění, že tato učení byla jen zástěrkou pro získání vlivu nad lidmi, získání peněz a nebylo předáno celé učení, ale jen to, co se hodilo pro úmysly guru, který se stal přítelem a vůdcem většiny tehdy známých celeb­

36

rit. Drogy přivedly umělce ještě na další cestu, po které se v druhé polovině 60. let někteří vydali a tou se stalo využiti okultizmu a kult uctívání satana v hudbě. Pro mnohé známe kapely té doby se stal vůdčí osobností Aleister Crowley, který je považován za největšího satanistu a mága 20. století. Jeho učení spočívalo v hlásání, že vydání se temným silám přináší člověku osvobo­ zení a očistu. K dosažení tohoto cíle pomohou drogy, sexuální rituály, magie, věštění, špiritizmus, absolutní svoboda. Místo nalezení štěstí ukazují životy prvních interpretů populární hud­ by, kam je víra v sebe a druhého člověka nakonec přivedla. Rocková kultura se dostala ještě dál od svého původního ideálu spravedlivého světa, který chtěla vytvořit. Měl to být svět, kde se lidé nepomlouvají, nejsou pokrytečtí, násilničtí, kde se navzájem milují, netouží po mamonu a konzumu. Všechny tyto ideály se zrodily z kritiky tehdejší společnosti a taky kritiky tehdejšího křesťanského života, který se v mnohém rozcházel s tím, co bylo hlásáno v kostelích a bylo čteno v evangeliu. Avšak místo zlepšení všeho kritizova­ ného vnesla rock'n'rolová a rocková kultura do světa nové pády a omyly. Konzumní způsob života, honba za penězi, požitkářství, volný sex, drogy, okultismus, uctívání satana aj. mohou toho být jen důkazem. Mnoha těchto negativ se společnost nezbavila dodnes a navíc je přebírají nové hudební styly až po současnost. Spolu s negativy ale můžeme u hudebníků sledovat od samého po­ čátku touhu po transcendenci, která je každému člověku vlastní, ať již její naplnění najde v křesťanství nebo naopak po popření křesťanských hodnot ji nalézá kdekoliv jinde. Zůstává však otázkou, jak je možné, že témata, která jsou v samotném srdci křestanské zvěsti tzn. odcizení člověka, potřeba osobní proměny, hledání lásky, touha po původní lidské dokonalosti se stala neustále probíranou záležitostí v nejrozšířenější oblasti moderní kultury, zatímco křesiané se zde vůbec neprojevovali? Odpověď můžeme najít ve výše zmíněném vývoji hudby, který s sebou přinesl způsob života, jenž se absolutně neslučoval s křesťanstvím. Někteří hudebníci se sice ve svém životním hledání nakonec obrátili nebo se vrátili ke křesťanství, ale ve své kariéře již nebyli populární anebo svoji tvorbu ostře oddělovali na ,křesťanskou a sekulární', takže do dění ve světě populární hudby výrazněji nezasáhli. Někteří z nich opustili 37

tento hudební svět a začali se naplno věnovat evangelizační práci. Proto po mnoho let bylo možné nalézt angažované křesťany jen ve spirituálech nebo gospelové hudbě. Koncem 60. a začátkem 70. let je znát určitý posun v přístupu křesťa­ nů k populární hudbě. Našli se takoví, kteří věřili, že hudba je darem od Boha a to, co negativního vnímáme v této době u populární hudby, přinesl člověk. Rozhodli se přes mnohé odmítání použít rock'n'roll k vyjádření své víry. Takovým průkopníkem se stal Larry Norman.10 Nepatřil k těm, kteří použili jen hudební žánr a přidali křesťanský text, ale stal se skuteč­ ným skladatelem a uznávaným hudebníkem, který ovlivnil pozdější gene­ raci známých umělců, mezi které patří Cliff Richard, U2, Depeche Mode, Bob Dylan aj. V různých rozhovorech používal raději než kazatelský tón nepřímé náboženské odpovědi, které posluchače vedly ke zkoumání jeho textů, v nichž se snažil promlouvat nejenom o své víře, ale taky o všech palčivých problémech tehdejší společnosti. Často se dostával do sporu s hu­ debními vydavatelstvími, které odmítaly vydávat jeho přímočaré poselství a snažily se jej vtlačit do svých komerčních záměrů. Se svou hudbou vy­ stupoval po celém světě včetně vystoupení v Rusku. Na rozdíl od jeho ne­ věřících kolegů byla jeho kariéra spojena se svědectvím vlastního života, který byl prostý užívání drog, sexuálních výstřelků a jiných negativ. Sám se k těmto skutečnostem stavěl kriticky a odmítavě i ve svých písních. Jeho vztyčený prst k nebi, kterým provázel rozhovory s publikem mezi jednot­ livými písněmi, se stal symbolem rodícího se Ježíšova hnuti na počátku 70. let. Do tohoto hnutí, které se snažilo zasáhnout tehdejší mladou gene­ raci evangeliem, se řadí taky kapela Resurrection Band " (Kapela vzkříše­ ní). Vznikla mezi mladými křesťany sdruženými pod názvem Jesus People USA12 (Ježíšovi lidé USA), kteří se snažili všemi možnými způsoby sdílet evangelium. Nejdříve hráli pouliční divadlo, jehož součástí bylo i kázání, rozdávali barevné letáky a postupem času založili i rockovou kapelu. Ta se snažila svojí hudbou ukázat tehdejší mladé generaci svázané revoltou, ne­ jistotou, drogami a sexuální promiskuitou cestu osvobození skrze víru v Je­ žíše Krista. Tvorba kapely byla od samého začátku založena na biblickém učení, zodpovědném životním stylu a protože si její členové byli od samého 38

začátku vědomi, že mohou být vzory nejenom pro ty, kteří se skrze jejich činnost obrátí, ale taky pro mladé křesťanské hudebníky a skupiny, kladli důraz na osobní svatost. Tato skupina nebyla jedinou, která se snažila svojí hudbou sdílet víru a proměňovat tehdejší kulturu. Začíná být známo více jmen a názvů kapel, které se k tomuto Ježíšovu hnutí“ hlásí a kterým šlo především o službu, a to víc než o vlastní slávu. Vzpomeňme např. Love Song, Disciples aj. S těmito jmény je úzce spjat vznik křesťanského hudeb­ ního průmyslu a hudba tohoto období je nazývaná, Contemporary Christian ‘ (současná křestanská). Je možné se také dočíst o prvních obráceních hudebníků, jako např. britského rockového umělce Cliffa Richarda,13 stejně jako o ob­ rácení nebo zpětnému návratu k víře hudebníků ostatních hudebních žánrů jako např. country zpěváka Johnnyho Casche. Tato hudba s křesťanským poselstvím však zůstávala stále jen v okruhu svých křesťanských posluchačů, vlastních časopisů14 a křesťanských vydavatelství,15 která sice začala směřo­ vat hudebníky k poptávce současných hudebních trendů, ale zasáhnout širší oblast nevěřících posluchačů se nedařilo. Bylo to taky dáno přesvědčením většiny lidí, kteří se domnívali, že do širšího proudu pop music jméno Ježíš nepatří. Prolomení tohoto negativního přesvědčení napomohl vznik dvou úspěš­ ných muzikálů ,Godspell a Jesus Christ Superstar, napsaných sice nevěřícími skladateli, ale publikem bez předsudků přijatých. Od té doby se Ježíšovo poselství v hudbě začalo prosazovat i na sekulárním trhu a hudebníci jako Dallas Holm nebo Keit Green se stávají uznávanými mezi všemi posluchači. V této době 80. let nastupuje nová generace jmen, o kterých se mluví do­ dnes. Mezi ně patří hudebníci všech žánrů jako např. Sandi Patty, Michael W. Smith, Amy Grant nebo kapely Stryper, Petra, Jerusalem aj.

2.4 Současná hudební scéna Velký zlom přinesly v 90. letech samotné sdělovací prostředky, které napomohly křesťanské hudbě tím, že interpretům daly prostor ve svých pořadech či článcích. První křesťané se dostávají na MTV, V-H1 a píší o nich 39

největší deníky jako např. The Washington Post, Time aj. Díky tomu je dnes ve světě populární hudby jméno Ježíš normálně přijímáno.16 S tím souvisí, že počet křesťanských vydavatelství a interpretů roste a o křesťanech je možné dnes slyšet ve všech hudebních žánrech populární hudby, a to nejenom v zahraničí, ale i u nás. Nejčastěji používané označení pro křesťanskou hudbu v současné době je ,Gospel music, ‘17 které v sobě zahrnuje nejenom úzce specifikovaný hudební styl ,gospel‘, ale hudbu jakéhokoliv stylu, jehož texty obsahují pravdy Písma svátého nebo jsou z něj odvozené, další jsou chválou Boha nebo jeho díla stvoření a vykoupení, jiné jsou svědectvím vztahu k Bohu skrze Krista anebo jasně vycházejí z křesťanství.

40

VLIVY HUDBY NA ČLOVĚKA hudbou se dnes člověk setkává všude, a to buď dobrovolně, anebo je

S

nucen poslouchat hudbu třeba v zaměstnání nebo při nákupech, kde nám zní jako neustále přítomná hudební kulisa. Různé kombinace tónů stejně jako i obsahy textů mohou na nás působit pozitivně nebo negativně.

3.1 Pozitivní působení Hudba nás ovlivňuje již v době před narozením. Je prokázána schopnost dítěte zapamatovat si určitý druh skladby, kterou slyšelo v tomto období, ještě rok po narození. Mnohem důležitější pro vývoj dítěte je však to, že mu rodiče a příbuzní zpívají. „Zpěv rodičů dítěti je jednou z nejzákladnějších forem hudebního projevu a rovněž mezilidské komunikace... Pomocí této formy komunikace se prohlubují vztahy mezi dětmi a dospělými a dítě se rovněž učí, že hudba je přirozená forma emocionálního výrazu i mezilidské komunikace.“ Další velký vliv na vývoj dítěte má jeho vlastní aktivní hu­ dební činnost, která se může projevit jak v oblasti rozvoje inteligence, tak osobního jednání nebo sociálního chování. Bylo zjištěno, že na školách s rozšířenou hudební výchovou dochází u žáků k nárůstu a snadnějšímu rozvoji inteligence, umí se snáz vyrovnat s úzkostí, jsou schopni snadněji navazovat a udržovat sociální kontakty, mají lepší úsudek v sociální oblasti a adekvátněji posuzují situace všedního života, nachází se zde menší po­ čet úplně vydělených žáků a také těch žáků, kteří jsou mezi spolužáky neoblíbení. Přestože cvičení na hudební nástroj zabírá velké množství času, nepřináší zhoršené výsledky ve škole. Z toho plynou závěry, že hra na hudební nástroj a hudební výchova na školách může významně přispět nejenom k rozvoji inteligence, ale nabízí se tím i možnost, jak řešit násilí 41

a agresivitu mezi dětmi a mládeží. Díky svým vlastnostem se hudba využívá i pro léčebné účely, čímž se zabývá muzikoterapie.

3.2 Negativní působení Stejně jako výzkumy poukázaly na pozitivní vlivy hudby, docházelo se i k závěrům, že hudba může na sebe vzít i opačné účinky. Mnoho těchto negativních vlivů bylo prokázáno u rocku a metalu. Pomocí hudebních prvků, které tyto styly využívají, lze ovlivnit psychiku a vědomí, který se tak může dostat do extatických stavů. Může také dojít k pasivitě lidského ducha a k vypnutí lidského vědomí, různě ovlivňováno může být i lidské podvědomí. Je dokázáno, že se dá člověku touto formou předat několik druhů skrytých poselství. Může se jednat např. o sexuální podněty, pro­ pagaci toxických látek,18 výzvy k násilí, sebevraždě, k propagaci nelegálních sdružení aj. Mezi velmi rozšířená poselství patří šíření satanismu a iniciace do okultních praktik.19 Bylo dokázáno, že několik takto ovlivněných lidí spáchalo násilné trestné činy, stejně jako tomu bylo na pozadí případu dvou mladistvých vrahů, kteří vraždili na Columbinské střední škole v americkém Denveru. V dnešní době se stává pro mládež velkým nebezpečím poslech taneční hudby, převážně techna, protože tento styl a s ním spojená kultura jsou úzce spjaty s šířením tanečních drog, u nás především extáze. Jak se proti těmto vlivům bránit? Je důležité být s mladými v kontaktu i v oblasti toho, co poslouchají. V žádném případě nemáme zabraňovat poslouchání této hudby ze dne na den, ale máme se pokusit mladým osvětlit skrytou stránku hudby, její škodlivý vliv na změnu charakteru a celé osobnosti. Upozornit na to, že hudbou ovlivněné podvědomí může řídit naše jednání tak, jak bychom za normálních okolností nikdy nejednali. Podvědomí takto působí zvláště ve spojitosti s drogami, alkoholem, okultismem a depresemi. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit skutečnost, že dle odborníků není možné, aby podvědomí začalo pracovat místo vědomí u člověka, který má zdravě rozvinutou osobnost, vyrůstá v normálních rodinných podmínkách a vystříhá se výše zmíněných vlivů, které fungování podvědomí umocňují.

42

V duchovní oblasti je nutné mladé ubezpečit, že žádné vlivy okultismu ani satanismu nemohou mít na člověka vliv, pokud žije v milosti posvěcující, přijímá svátosti, zejména eucharistii, a žije živý vztah k Bohu.

43

POTŘEBA VZORŮ VE VÝCHOVĚ

áchova vyrůstá z přání a tužeb rodičů i vychovatelů, aby všechno to, co jejich životu dává smysl a činí ho hodným žít, mohli předat těm, ke kterým mají bezprostřední vztah. Tímto jim chtějí dát účast na vyzkoušených a osvědčených životních možnostech, ze kterých sami existují. Výchova se zaměřuje na rozvíjení lidství člověka a sna se o jeho možné uskutečnění. “

V

4.1 Vzory v dospívání Ve výchově dětí jde vždycky o to, aby se stávaly něčím, čím ještě nejsou. Aby se učily, co ještě nedovedou, ale také aby se stávaly svobodnými a odpovědnými dospělými osobami. Potřebují tedy vidět, čím by se měly stávat, jak by měly jednou myslet, jednat, pracovat — potřebují tudíž vidět vzory. Při hledání sebe sama a svého místa ve společnosti děti vždy začínají napodobováním vzorů - rodičů, učitelů, starších kamarádů. Teprve potom se mohou začít stavět na vlastní nohy, být kritické a samostatné. Dítě napo­ dobuje nejdříve vzor chování svých rodičů. V soužití s nimi získávají děti životní zkušenosti, zvláště pak v období puberty si nejenom kladou otázky co mají dělat, ale odpověď hledají i z jejich příkladu, proč by tomu tak mělo být. Rodinná atmosféra a postoje rodičů k jednotlivým otázkám hodnot a smyslu jsou rozhodující nejenom pro rozvoj osobnosti dítěte, ale i pro rozvoj jeho náboženských postojů. Kromě rodičů čerpají děti podněty pro svůj růst i z širšího okolí. Sem patří ostatní členové rodiny, kamarádi, sousedé, spolužáci, učitelé, lidé, s nimiž se setkávali, dále je to televize, filmy, knihy, časopisy, hudba atd. Zde nastupuje proces vytváření vlastní identity, což se děje odmítnutím vzorů, které doposud přijímaly, a hledáním atraktivnějších. Děti se snaží hodnotit samy sebe srovnáváním se druhými a s prostředím, 45

které je obklopuje. Náboženské výchova může v tomto období čerpat z přirozeného zájmu dospívajících o životní zkušenosti jiných lidí a pou­ kazovat na jejich svědectví víry. To může pomoci k vydávání osobního svědectví, jímž mohou jak učitelé, tak žáci přispět k prohloubení ná­ boženského přesvědčení svých spolužáků. Úskalím pro celkový rozvoj osobnosti dítěte se však může stát špatný nebo chybějící vzor v rodině či napodobování špatných přátel nebo negativních vzorů v okolí. Také učitel náboženské výchovy představuje určitý vzor, nejen v oblasti spirituální, ale i v oblasti sociální a didaktické. V této souvislosti se často zmiňuje pojem kompetence učitele. Zaměříme-li se na sociální kompetenci učitele, důležitou k navození vztahu mezi učitelem a dospívajícími, pak ji můžeme charakterizovat na základě škály sociálních dovedností. Sociální dovednosti charakterizuje J. Podškubková jako „soubor všech verbálních a nonverbálních dovedností, které jedinec používá při jednání s ostatními lidmi“. Toto jednání však musí vycházet z hodnot, které jsou založené na znalostech sociálních vztahů, morálního uvažování, potřeb druhých lidí apod. a to tak, aby každá dovednost směřovala k dosažení komunikační konkluze a předcházela zbytečným konfliktům. V náboženské výchově má své místo i didaktická kompetence učitele, potřebná k zprostředkování výchovně vzdělávacích obsahů. L. Smékalová ji charakterizuje jako množství didaktických dovedností, které jsou potřebné k adekvátní didaktické analýze, transformaci, externalizaci a internalizaci učiva žákům. Kompetence učitele jsou významnou komponentou, která se podílí na utváření klimatu třídy, vztahu mezi učitelem a dospívajícími a zejména poukazuje na odborné a sociální postavení učitele, kterého dospí­ vající vnímají jako vzor náboženského a společenského jednání.

46

4.2 Vliv současných populárních interpretů V dospívání se projevuje zájem o umění a adolescenti vynikají zvláště v hudbě, kde se mohou vyrovnat dospělým. Aktivně provozovaná hudba patří k velkým potěšením, neboť zde mohou mladí dát výraz svým citům a vytvořit si cenné vztahy k posluchačům i spoluhráčům. Určitý typ hudby se stává symbolem příslušnosti k vlastní generaci, který uspokojuje i jejich potřebu odlišení, svobody a alternativního stylu života. Její poslech bez ohledu na obsah však může být motivován pouze indentifikací se s ně­ kterou skupinou mládeže. Velké oblibě se těší návštěva koncertů hudebních skupin a návštěvy diskoték, které se stávají místem generačního setkávání, odvázání se od zátěže nároků, které začínají být na mládež kladeny. Dochází zde k velmi silným emocionálním zážitkům, jež vyvolávají u mládeže představy o dosažení slávy, kterou vnímají u svých idolů. Jejich zájem o svět populárních hudebníků, do kterého pronikají skrze média, se může stát prostředkem úniku z reality, kde mohou zapomenout na své běžné každodenní problémy a dostat se alespoň na chvíli do světa, po kterém touží. Ovšem informace v médiích jsou podávány selektivně tak, aby vyvolaly určité emoce, které působí na danou skupinu lidí, kterou potřebují zaujmout. Na základě toho jsou takto vyhledávané vzory často vykreslovány až přehnaně pozitivně, ale informace o běžných věcech na­ šemu životu blízkých zde nenacházejí adekvátní prostor. Naopak jsou spíše představováni interpreti jako vzory v extravagantním oblečení, ve vul­ gárních projevech, informuje se o jejich skandálech. Můžeme si všímat tohoto dění, o kterém se běžně dočteme, a pomoci tak mladým odhalovat negativa, která mohou přebírat od těchto svých vzorů do svých životních postojů. Avšak mnohem důležitější se nám jeví pomáhat jim objevovat pozitiva v životech interpretů, kterými může být např. angažovanost v mnoha charitativních projektech, které jsou díky jejich popularitě úspěšné nebo poukazovat na dobrý způsob života, kterým se někteří mohou stát skutečně vhodnými vzory pro pozdější život mládeže. Pokud jim dokážeme předat i pozitivní svědectví jejich morálních nebo náboženských hodnot, které zastávají, můžeme jim pomoci v hledání vlastní mravní a náboženské identity. 47

VYUŽITÍ KŘESŤANSKÝCH ASPEKTŮ

HUDBY V NÁBOŽENSKÉ VÝCHOVĚ ý ý/''"objeveni a přijetí Boha je výsostné důležitá cesta krásy. Vždyt l/A krása patří k nejhlubší Boží podstatě. Proto Bůh vtiskl do člo\\ veka schopnosti, jak vyjádřit i to, co je tajemné a nesdělitelné.

d eD^Ríkáme tomu dar umění, jeden ze sedmi darů Ducha svátého. Kdybychom jej podcenili nebo zanedbali, ochudili bychom sami sebe a naše snaha o evangelizaci by postrádala jeden důležitý rozměr a zůstala by chudá a bezbarvá. “ Tohle jsou úvodní slova biskupa Mons. Josefa Hrdličky, který je jedním z autorů rozhlasových pořadů o duchovní hudbě odvysílaných na Radiu Proglas v období 2004 - 2006. Záměrem tvůrců byla snaha vytvořit působivé katecheze20 o hudbě, které by se mohly využít i při výuce náboženství, a tím pomáhat mnoha dětem i dospělým objevovat bohatství víry a prohloubit jejich lásku k Bohu. Dějinná zkušenost nám ukazuje, že využití hudby a zpěvu při výuce náboženství a v katechezi se může stát pro naši pastoraci obrovským přínosem.21 Domníváme se, že stejně tak nám může posloužit populární hud­ ba obsahující křesťanské poselství. Následující návrhy některých možností využití křesťanské hudby v náboženské výchově sebudou opírat o praktic­ ké zkušenosti projektu ,Křestan a hudba',22 \sterý se snaží pomocí křesťanské populární hudby hovořit o hodnotách křesťanství a roli sdělovacích pro­ středků v životě člověka. Za dobu více jak dvou let navštívili autoři s tímto tématem řadu farních společenství, skupiny biřmovanců, základní i střední školy, vedli pořady pro vysokoškolské studenty, spolupracovali s diecézními centry mládeže, spolupracovali a zapojili se do programu při setkání mlá­ deže v Táboře — Klokotech.23 Vícekrát učinili zkušenost s využitím hud­ by jako prostředku evangelizace u drogově závislé mládeže, při pastoraci Romů nebo pastoraci ve vězení. Skrze tyto přednášky měli možnost oslovit 49

široké spektrum posluchačů od dětí až po seniory, z nichž větší podíl tvořila mládež ve věku 14 - 23 let. Spolupracovali na evangelizačních projektech jako byly hudební festivaly Campfest na Slovensku, Woodstock v Polsku, spolupracují na tvorbě hudebního pořadu na Rádiu?24 a v Tv Noe. V oblasti internetu se věnují hudebnímu zpravodajství,25 které se stalo základem pro rozšíření spolupráce s internetovými evangelizačními projekty jako např. s Misijním centrem Arcibiskupství pražského, s Tv7, rádiem AWR a taky vedlo ke spolupráci s časopisy pro mládež, jako je dívčí časopis IN! a časopis pro ministranty Tarsicius. Důležitou roli v kulturním rozvoji a výchově v současné době hrají sdělovací prostředky. Jestliže si uvědomíme, že pouze dvě aktivity mladí každodenně provozují, a to poslech rozhlasu či nahrávek CD a sledovanost televize, musíme vnímat jejich vliv, který v závislosti na obsahu může být jak pozitivní, tak negativní. „Morální úroveň osob roste nebo se snižuje podle slov, která vyslovují a podle poselství, která si vyberou k naslouchání. A proto moudrost a rozlišování v užití sdělovacích prostředků jsou zvláště nutné u lidí odpovědných za oblast sdělovacích prostředků, rodičů a vychovatelů, nebot jejich rozhodnutí široce ovlivňují děti a mládež, za kteréjsou odpovědní a kteří jsou koneckonců budoucností společnosti. “ S obecným poklesem sledovanosti televize a zvýšeným poslechem nahrávek roste tento vliv zvláště u hudby, což můžeme sledovat všude kolem nás, kdy potkáváme nejenom mladé lidi se sluchátky v uších. Ve spojitosti s využitím křesťanské hudby můžeme snadno a pro mladé nenásilnou formou zařazovat přednášky a vést diskuze právě o vlivech a využití médií, která oni často nechávají působit na své životy bez jakéhokoliv rozlišování. Je to dáno vlivem zanedbané výchovy při používání sdělovacích prostředků, za kterou nesou zodpovědnost školy, církve a rodiče, přičemž úloha rodičů je zde prvořadá. Tato výchova by měla být pozitivní, čehož se dosáhne tím, že jsou děti a mládež postaveny před něco, co je esteticky a morálně výtečné. To jim pomáhá v rozvíjení jejich názoru, obezřetnosti a schopnosti rozlišovat. S odkazem na dějinný vývoj populární hudby se nabízí možnost hovořit o tématech, jako jsou drogy, sexualita, okultismu, satanismu, sekt, ovlivňování lidské psychiky skrze podprahové poselství aj. Tato témata obecně patří mezi mladými 50

k těm, o něž bývá projeven značný zájem a jejichž vliv bohužel i díky hudbě a tomu, jak o nich média informují, narůstá. Přínosem takových přednášek může být vůbec první seznámení se s touto problematikou, jak dokládá následující reakce: „Uvědomila jsem si, ze na světě existují lidé jako satanistě apod., kteří mohou obyčejné lidi strhávat na svou stranu a je potřeba se jim umět bránit. Také mě překvapilo, že opravdu existují skutečnosti, kterým jsem dříve nevěřila, např. dlábel nebo zlé síly, které působí na člověka a jeho psychiku a ovlivňují tím jeho život a jednání (např. lidé posedlí dablem). Zaujaly mě také reklamy, které nás ovlivňují, aniž bychom si to uvědomovali. Povídání o podprahovém vnímáníje velmi zajímavé a určitěje dobře, že jsem se o tomto tématu dozvěděla něco víc. Určitě je to hodně potřebné pro život a myslím, že podobné akce by se měly zařazovat do obyčejného vyučování častěji. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých a neočekávaných informací o známých skupinách, i třeba to, kdo je satanista, kdo věřící. “26 Zábavní průmysl spolu se sdělovacími prostředky mohou taky přispí­ vat k výchově dětí a mládeže, a to tím, že jim mohou představovatpovzbuzující vzory lidského života a lásky. Tento aspekt se jevil jako klíčový při realizaci projektu Křestan a hudba. Podařilo se nám probudit zájem o interprety, kteří se hlásí ke stejné víře a jejichž život je vydáváním svědectví o životě s Bohem. Tím se stávají pro mládež, která může ztrácet pod tlakem svého okolí odvahu hlásit se k víře, velkým povzbuzením. Navíc jejich život pevně zakotvený v Bohu ukazuje, že je možné žít křesťanství v každém povolání, a to i tam, kde vnímáme silný tlak přizpůsobit se trendu dnešní společnosti. U některých nadaných jedinců pak mohou tyto křesťanské vzory vést ke snaze aktivně je napodobit, a to tím, že založí vlastní hudební těleso.27 Tím se jim nabízí možnost hovořit se svými vrstevníky skrze vlastní tvorbu o hodnotách, které zastávají. Velkým přínosem zpěvu či každé aktivní hry na hudební nástroj je další rozvoj nehudebních dovedností. „Člověk pro­ niknutý hudbou se jinak dívá na svět a má vytříbený vnitřní zrak pro vnímání krásy. Pomocí hudby probouzí v sobě sebedůvěru a rozvíjí samostatné myšlení. Hudba mu dává inspiraci k získání dalších dovedností. “ Mnoho mladých lidí se touží stát stejně slavnými jako jejich idoly. O jejich životě však vědí jen z médií, která jim ale často zprostředkovávají

51

zkreslené informace bulvárního typu. Jen v málo případech se hovoří o sku­ tečném životě, který tito lidé vedou. Zůstává paradoxem, že mladí touží ve svém budoucím životě po naprosto odlišných hodnotách, než které vidí v životech svých vzorů. Skrze předkládané životní příběhy interpretů mů­ žeme poodhalit zákoutí showbyznysu, neboť někteří z interpretů našli svou cestu k Bohu v okamžicích, kdy byli na scestí drog, alkoholu, okultismu, satanismu, prázdných vztahů, vězení atd. a vydávají svědectví o nebezpečí nastoupení takové cesty a naopak dokáží hovořit o své cestě z tohoto zača­ rovaného kruhu skrze víru v Boha, který jim naprosto změnil život. Tako­ vou radikální změnu prožil i český populární zpěvák Ladislav Křížek. „ To se stává lidem, kteří se obrátí k Bohu. Najednou tam, kde se smáli pláčou a tam, kde plakali, se usmívají. Základem toho všeho je přiznat si svůj hřích, osvobodit se a dojít za hranici, kdy to, co tě vzrušovalo, je ti odporné a odpuzuje tě. Koho se dotkl Pán, ten musel plakat. Je to milost, která tě pronikne a dotkne se kom­ pletně celé bytosti. “ O působnosti a přijetí takových svědectví zvláště lidmi nevěřícími se přesvědčil sám autor při své praxi na Detoxikačním centru v Praze mezi mladistvými narkomany. Při první návštěvě tohoto zařízení se hudba stala prostředkem odbourání veškerých předsudků proti církvi a ná­ boženství a mladí se sami začali ptát na otázky, které se týkaly víry. Překva­ pující byl jejich zájem o poslech především českých a slovenských interpretů s přímým křesťanským poselstvím v textech. Jako důvod uváděli, že pokud chtějí přestat s drogou, musí začít poslouchat jinou hudbu, protože poslou­ chají většinou hudbu zaměřenou na drogy, a ta je nadále motivuje k braní drog. Při druhé návštěvě jim pomohly životy a texty písní kapely P.O.D. k přemýšlení o pozitivních hodnotách života, které jinak vytěsňují ze svého života. Tuto kapelu znali a poslouchali, jen nevěděli o jejich náboženském zaměření. K velkému nebezpečí v oblasti výchovy mládeže patří vzrůstající ,sexualizace‘ médií, která ohrožuje zdravý a přirozený vývoj mládeže. Ze zprávy Americké psychologické asociace, která je výsledkem zkoumání nej-různějších sdělovacích prostředků - od televize a filmů přes hudbu a časopisy, počítačové hry a internet až po prozkoumání vlivu reklamy a obchodních produktů, vyplývá, že nej ohroženější skupinou mládeže jsou

52

především dívky. V oblasti hudby se pozornost soustředila na obsah textů populárních písní. Ukázalo se, že ženy jsou v nich často představovány jako sexuální objekty a mluví se o nich degradujícím způsobem. Podobně bývají prezentovány umělkyně. Spíše než jejich schopnosti je představován vzhled, jako by základem jejich úspěchu bylo tělo a sexualita. K podobným závěrům dospěla i analýza časopisů pro náctileté, jejichž základním poselstvím je, že prvotním cílem ženy má být snaha upoutat muže a být atraktivní. Na základě zmíněných zkoumání odborníci dospěli k závěru, že tyto vlivy dávají u dívek vzniknout řadě vážných problémů. Z takto nezdravého předávání sexuality pocházejí tři hlavní psychické problémy dívek, tj. poruchy příjmu potravy, sebepodceňování a deprese. Existují též doklady o tom, že tento falešný obraz a z něj pocházející negativní vztah k vlastnímu tělu vedou k pozdějším problémům v sexuální oblasti v dospělosti. Silný vliv médií, které degradujícím způsobem prezentují sexualitu a partnerské vztahy, nám často brání v tom, aby mládež přijela naší snahu informovatji pravdivě o lidské intimitě a partnerských vztazích. Opět se zde nabízí možnost použít svědectví mnoha slavných lidí, kteří veřejně vstoupili do hnutí, kde se zavázali žít život čistoty,28 a skrze toto svědectví hovořit o přínosu takového života a partnerských vztahů obecně. V Americe se k hnutí připojili Miss USA - Erika Haroldová, basketbalista - A. C. Green aj., z populárních zpě­ vaček je možné vzpomenout Rebeccu St. James, Stacie Orrico, Barlow Girl aj. Mnohé z nich zná mládež z hudebních televizních kanálů MTV, Očko, a dokonce hitparád našich rádií, jen v sekulárních médiích se u nás o jejich životním založení neinformuje. Navíc je možné i pozvat některé z členů tohoto hnutí, které bylo založeno i u nás - má název Čistá láska.29 Velký výchovný přínos můžeme přisoudit křesťanským časopisům pro mládež, kterými jsou časopis IN! — dívčí svět30 a časopis pro kluky ministranty Tarsicius.31 In! se z našeho pohledu snaží ukazovat děvčatům přirozenou krásu, informovat pravdivě o partnerských vztazích, intimitě, snaží se rozvíjet osobnost děvčat a jejich duchovní život. Zmíněné časopisy dále píší nejenom o českých a zahraničních křesťanských interpretech, ale snaží se psát i o hudebních aktivitách svých čtenářů a tím je vlastně po­ vzbuzují a mnohé další inspirují. Dalším přínosem je to, že nabízejí možnost

53

spolupráce na vzniku jednotlivých čísel. Tím v sobě mohou mladí objevovat a rozvíjet další nové vlastnosti. Veškeré tyto informace mohou pomáhat čtenářům vyhledávat dobrou zábavu a nabízí jim inspiraci pro kvalitní trávení volného času. Tím se dá zabránit nudě, která se pro člověka může

stát vážným nebezpečím. Často si při své pastorační činnosti klademe otázku, jakým způsobem seznámit děti a mladé lidi s Ježíšem Kristem tak, aby přicházeli k hlubšímu poznání jeho osoby, jeho poslání, k životu s ním. Musíme přitom vycházet z profilu dnešní mládeže, všímat si způsobů jejího vyjadřování, do kterého je potřeba trpělivě a moudře překládat Kristovo poselství, aniž bychom jej nějak zkreslovali. Aby toto zvěstování bylo navíc zajímavé a působivé, máme se celkově přizpůsobit ve způsobu řeči a podání moderním komunikačním prostředkům. Na základě výše řečeného se nám jeví vhodné využití poselství křesťanských interpretů, které je mladými kladně přijímáno. Nejde jen o hudbu samotnou, která by je zaujala, ale tato hudba, jejíž tvůrci skrze ni chtějí sdílet svou víru v Boha, se vlastněpodobá katechezi, při které hlásáme Boží slovo. Tato hudba se stává moderní a působivou kazatelnou, skrze kterou může církev promlouvat k milionům lidí. I skrze tuto hudbu je možné říct, že „podivuhodným způsobem vnímáme krásu, která nám umožňuje zakoušet Boží přítomnost někdy působivěji než kázání. Hudba spojená s katechezi pak hlásá krásu, transcendentálni krásu, která přesahuje hranice rozumu a zkušenosti, a proto nemůže být ničím jiným než krásou vnitřní. Tak se projevuje Bůh ve své nádheře a ve své slávě a poukazuje na neviditelné, tak jako Syn viditelně ukazuje na neviditelného Otce. “ Jestliže je řečeno, že katecheze je určena všem, počínaje dětmi, jež provází až na práh dospělosti, stejně naléhavě se jeví její potřeba v životě dospělého člověka a klade se důraz na to, aby tyto katecheze neustrnuly a neztratily vzájemný styk, pak můžeme říct, že tato katecheze skrze hudbu plní přání a naději, že porostou akce zaměřené na křesťanskou výchovu pomocí vhodných nástrojů — sdělovacích prostředků, setkání, přednášek. Víme, že při předávání informací je důležitá pozornost posluchače. Z praxe je známo, že hudba nám pomáhá rozšířit citovou kapacitu posluchače, skrze kterou je schopen nejenom vnímat, ale i prožívat informace, které jsou mu sdělovány. Na hloubce prožitku je pak závislá

54

paměť. Z naší zkušenosti víme, že výuka či přednáška doplněná touto hudbou nám dává možnost předávat informace i potom co žáci už nejsou schopni udržet normálně pozornost, a to i ti, o kterých je známo, že patří k těm méně pozorným. V naší pastoraci se můžeme setkávat i s mladými lidmi, kteří kvůli svému tělesnému nebo duševnímu postižení vyžadují zvláštní pozornost. I zde pro nás může být hudba velkou pomocí při jejich katechezi, jak dokazuje následující reakce: „Teď vím, že jde oslavovat Boha i jinak. Sama nemám dar reci a nemůžu zpívat to, co prožívám, co neumím vyjádřit ve svých myšlenkách. Často říkám, že všichni, kteří zpívají, zpívají i za mé. Hudba je krásná, dává mi víc síly přemýšlet o mém životě. “ 32 Nepřeberné množství hlubokých textů písní33 o pozitivních hodno­ tách života a víře v Boha se pro nás může stát obrovským přínosem ve vyučování jejich využitím při vstupních motivačních metodách nebo taky během vyučování jejich zařazením jako průběžné motivační meto­ dy. Např. zpěvák Jeremy Camp se jako třiadvacetiletý stal vdovcem. Jeho sňatek silně vypovídá o tom, čeho je schopná skutečná láska. Když se do­ zvěděl o rakovině své přítelkyně Melisy, doprovázel ji při její léčbě a po propuštění z nemocnice se vzali. Melisa po několika měsících umírá, on nezatrpkl na život a Boha, ale všechnu svou bolest vkládá do jeho rukou a skrze své písně myslí na přání zesnulé ženy,aby na každého dopadla Kristova milost. Jeho písně se staly povzbuzením pro mnoho lidí. Dále se nabízí možnost využít tyto texty k modlitbě. Ve světě je mezi mladými velmi rozšířený způsob tzv. ,worship‘ modlitby. Jedná se o modlitbu chval, která se objevuje v různých hudebních žánrech. Pomocí nich můžeme probrat ve vyučování např. téma osobní modlitby a taky využít jednotlivé písně jako praktické ukázky modlitby, která je velmi inspirativní. V textech a melodii těchto chval je ukryto mnoho z toho, co např. my ve svém vztahu k Bohu nedokážeme slovy uchopit a zde nám to jakoby promlouvá z duše. Některé písně jsou přeloženy i v zpěvnících, které používáme při hodinách náboženství nebo při zpěvu v liturgii, a můžeme je mladým více přiblížit tím, že jim poodhalíme něco ze života autora.34 Jelikož tuto hudbu tvoří umělci různých křesťanských denominací, je na tomto základě možné hovořit o obsahu naší víry, tradici církve, 55

o církevních dějinách, o různých křesťanských církvích, se kterými se mladí v dalším svém životě budou setkávat, o všem, co nás pojí, a možnostech spolupráce na poli evangelizace. Různost témat, která se dají skrze tuto hudbu probírat, nám umožňuje nabídnout pestrou paletu přednášek pro vstupy do škol s náboženskými tématy. Nejenom zde, ale i na různých církevních školách se objevuje velké procento studentů bez vyznání, a proto je možné tento způsob přednášek vnímat jako preevangelizaci. Ten, který ji bude vykonávat, se má snažit sebe umenšovat a nechávat působit Ducha svátého, který je hlavním činitelem při evangelizaci, a podat tak přesvědčivé svědectví svým životem založeným na snaze o osobní svatost. Toto svědectví, které se stalo dnes víc než kdy jindy základní podmínkou evangelizace, doplněné dalšími zkušenostmi s životem s Bohem slavných lidí, se může silně dotknout mládeže. Podkladem tohoto tvrzení se stala reakce jedné studentky: „Prezentace ve škole mně velice ovliv­ nila, a přesto, že to byla ,jenom prezentace', tak jsem si z ní hodně odnesla a naprosto jsem změnila svůj názor na život a křestanství. Prezentace ve mně pohnula svědomí, jestli bych jedním životním krokem nebyla štastnější!“ 35 Poslední oblast využití informací o křesťanské hudbě, kterou vzpo­ meneme, je virtuální svět internetu. Tento se pro nás stal výzvou pro vnesení evangelijní zvěsti do dnešního světa, ve kterém se stalo běžnou záležitostí, zvláště u mladých, osvojení si práce s počítačem a využití možností internetu. To však s sebou nese, stejně jako u využívání jiných médií, pozitiva i negativa. Např. trávení volného času u počítače změnilo preferenci hodnot u mládeže. Je znám nárůst hodnot spojených s materialismem, úspěchem v zaměstnání, touhou dosáhnout určitého výkonu, společenského postavení a je tím posílen trend hedonizmu mladé generace. Naproti tomu komputerizace přinesla pokles hodnocení významu rodiny a dětí, sociálních hodnot a víry v Boha. Také využití internetu s sebou kromě vzdělání a výchovy přináší i negativa. Je to např. život ve fiktivním světě, odvádění pozornosti od školních či pra­ covních povinností, oslabení schopnosti běžné komunikace, škodlivý vliv her a obsahu internetu (propagující násilí, rasové předsudky, nevhodné sexuální vzory) apod. S vědomím všech negativ je nutné se zamýšlet nad mediální výchovou, jejímž cílem je předávat již od útlého věku školní mlá­ 56

deži základní morální a etické hodnoty související s jejich pozdějším po­ užíváním internetu. Jelikož u mládeže hraje při práci s počítačem velkou roli poslech hudby a práce s internetem patří procentuálně k nejčastěji využívaným možnostem práce s počítačem a zmíníme-li k tomu ještě poslech rádií a rostoucí trend sledování hudebních videoklipů na internetu, opět se nám nabízí možnost nabídnout křesťanské poselství skrze hudbu.36 Můžeme v tom vidět výzvu pro každého křesťana, aby se nasadil pro šíření evangelia, katechezi a další druhy výchovy skrze internet. Přestože virtuální realita nemůže nahradit autentické společenství lidí, svátosti či liturgii nebo přímé a bezprostřední hlásání evangelia, může je doplnit, vést lidi k plnějšímu životu víry a obohatit náboženský život uživatelů internetu. „Díky internetu se na milionech obrazovek po celém světě objevují miliardy obrázků. Vynoří se z této galaxie obrazů a zvuků Kristova tváří Zazní jeho hlasí Teprve tehdy, až se ukážejeho tvář a zazníjeho hlas, pozná svět radostnou zvěst o našem vykoupení. To je cíl evangelizace, a to učiní internet skutečným prostorem pro člověka, protože kde není prostor pro Krista, tam není prostor pro člověka. “

57

PRAKTIČKA CAST

INTERPRETI =V této kapitole se pokusíme zpracovat několik životních svědectví křesťanských interpretů, která mohou sloužit pro různá praktická využití v náboženské výchově.

6.1 John Michael Talbot Katolické vyznání a moderní způsob života v řeholním společenství jsou základem rozjímavé hudby Johna Michaela Talbota,37 ve které je možné najít folk i klasickou hudbu. Jeho písně se staly známé po celém světě a zpívají se v mnoha jazycích. Dokladem může být to, že jeho hudba se stala nosnou pro naše nejznámější písně, které zpíváme společně s mládeží při liturgii, jedná se o písně,Rájem' a,Kalich Pána. Do jeho skladeb se promítá studium hudby a textů rané církve, inspiraci nachází také v Bibli, životopisech sv. Františka z Assisi, sv. Jana od Kříže, sv. Patrika či Thomase Merto na.38 Tohle vše nejen prostudované, ale především prorozjímané v tichu kaple a modlitbě před Kristem přítomným v eucharistii, se zrcadlí v jeho písních, skrze které nechává své posluchače objevovat hloubku duchovního života. „Modlitba je květem něžnosti, svobodou od vnitřního hněvu. Modlitba je ovocem radosti a vděčnosti. Je lékem na zoufalství a hřích. Všeho se zřekni, abys všechno získal. Pak budeš od všeho svobodný. Ježíš je pravda, život a cesta... Modlitba je nejvyšším úmyslem. Výstupem duše k Bohu. Očištění od vášní. Vysvobození od všech démonů. Modlitba je stav zbavování se vášní. Osvobození se od hněvu a žádostivosti, které skrze ctnosti a čistou lásku přenáší duši k Bohu. Ježíš je pravda, život, cesta. “39 O své hudbě a víře samotný autor řekl: „Křesianství, to je vtělené Slovo. Ne nějaké citování Bible, pochopení správných veršů nebo argumentace nějakou naukou. Křesianství, to je osoba Ježíše, Slovo, jež se stalo

61

tělem. Hudba má tu nádhernou vlastnost, ze múze zlomit lidské bariéry, které tak dobře známe. Vezme psané slovo z Písma a vložíje do duše. Pro mne je to jedno z největších požehnám. Nejen Boží slovo kázat nebo vyučovat. Mám rád možnost zpívat Ježíšova slova, protože si myslím, že se dotýkají i mystického aspektu vtělení Božího slova. Má hudba vždy zaujímala unikátní postavení v tom, že pomáhala věřícím vstupovat do duchovních meditací a modliteb. “

Hudební začátky John Michael Talbot se narodil v Oklahoma City v roce 1954. Celá jeho rodina byla hudebně aktivní, a tak měl silnou podporu v rozvíjení svého hudebního talentu. Když u něj rodiče zpozorovali zájem o hudbu, v šesti letech jej nechali studovat klavír a dostal soupravu bicích. Nakonec se zaměřil na strunové nástroje jako banjo, kytaru, pedal-steel kytaru. Přestože velkou část svého dětství strávil v Oklahomě, jeho rodina se roku 1963 přestěhovala do Indianapolis. Když měl osm let, začal svoji hudební kariéru spolu se svým bratrem Terrym, který jej pozval do své nové pop skupiny The Quinchords. Z nesmělých začátků se však bratři Talbotovi rychle vypracovali na vrchol. V šedesátých a začátkem sedmdesátých let John a jeho bratr Terry vedli skupinu Mason Proffit, popularizující nový žánr tematicky zaměřené country-rockové a folk-rockové hudby.

Vnitřní obrat V polovině sedmdesátých let Johnova hudba zvážněla a dozrála do po­ kojného, reflexního stylu, kterým je známý po celém světě. Co za tím stálo? Spolu s jeho hudebním vývojem se odehrávaly mnohem významnější změny ve vnitřním životě. Cítil nespokojenost s životem hudební hvězdy. Po dlouhém hledání se v roce 1971 obrátil k Bohu a stal se křestanem nejdříve v protestantském společenství. Z poměrně známého světského country zpě­ váka Johna Michaela Talbota se stal aktivní křesťan, který již sólově hraje hudbu s výrazně duchovní orientací. Po studiu života svátého Františka přestoupil ke katolické víře, vstoupil do terciářského řádu a zasvětil svůj život chudobě. Stáhl se do poustevny, pryč od civilizace. Jako františkán laik postupně rozvíjel společenství věřících stejného smýšlení. Později se jeho 62

poustevna v městě Eureka Springs ve státě Arkansas stala domovem celé komunity, kterou John založil. Tato komunita40 se spiritualitou chudoby a j ednoduchosti svátého Františka přij ala ducha současného charismatického pohybu v křesťanství. Toto řeholní společenství je integrovanou komunitou celibátníků, rodin41 i svobodných lidí. Zároveň je i komunitou rodin žijících ve svých domácnostech po celých Spojených státech a pěti dalších krajinách na celém světě. Životní styl komunity poskytuje dostatek času na samotu i na společenství, kontemplaci i aktivitu, stabilní společenství i putující ministerium v našem uspěchaném způsobu života. Mateřský dům vznikl podle vzoru klasického raného egyptského asketizmu a později evropského klášterního života, ve kterém jsou izolované cely seskupené okolo společ­ ných budov pro chválu, denní jídlo a práci. Bratrské společenství vychází ze vzoru jednoduchých františkánských pousteven z 13. století. Sesterská asketická společenství jsou zase malou verzí kartuziánskych pousteven z 11. století. Rodinné oblasti se zakládají podle vzoru kamaldulských pousteven z 11. století a cel podobných klášterním srubům východních mnichů z hory Athos z 10. století. Celý smíšený neboli integrovaný klášter je organizovaný podle vzoru keltského klášterního života v Irsku, Skotsku a v Anglii, jak vypadal 6. a 7. století. Budují na minulosti, pokoušejíc se pohnout vpřed a přivítat výzvu k budoucnosti v Ježíši Kristu. Poslání společenství John Michael Talbot od počátku dohlížel a dohlíží na to, aby tato komunita byla centrem kontemplatívni modlitby, duchovního obnovení i domovem pro své členy. Komunita si klade za cíl pracovat s místními lidmi, chce jim být k dispozici v jejich potřebách. To vše je chápáno jako služba v terénu. O poslání společenství John řekl: „Jsme poměrně novým společenstvím diecéze v Little Portion. Naše komunita se svou podstatou vrací k mé původní představě: znovu a důrazně zavést charismatickou dimenzi do života společenství a jeho modlitebního života. Otevřít společenství všem lidem bez rozdílu, být svobodní, žít v celibátu či manželství. Začít se věnovat budování všeobecného společenství jako pevného základu a z toho vycházejíc potom vyrazit do důkladné služby lidem okolo. Je mnoho důvodů, proč jsou

63

dnes alternativní společenství velmi vhodná. Uprostřed drsného, hrubého materializmu a stoupající promiskuity jsou komunity jako je naše, kde vedle sebe žijí svobodní muži a ženy a zároveň rodiny, které zachovávají vzájemnou věrnost, jasným a zásadním svědectvím v dnešním světě. “

Literární a charitativní činnost John Michael Talbot využívá svého talentu nejenom k psaní písní, ale taky jako učitel a spisovatel, který vydal několik knih (např. Úvahy o evangeliu). Můžeme si položit otázku, jak je vůbec možné, že při všech svých aktivitách a řeholním způsobu života dokázal ještě vydat desítky alb, někdy i čtyři v jednom roce. John na podobnou otázku jednou odpověděl: „Na počátku mé kariéry si mě můj producent Phil Perlina vzal stranou a řekl: Jestli chceš opravdu ovlivnit toto pole současné křestanské hudby, udělej spoustu práce a lidi si tě zapamatují kvůli třem nebo čtyřem nejlepším věcem!' Myslím, že jsem si tohle zapamatoval. Chci být jako skladatelé dřívějších dob, třeba Bach, který po sobě zanechal obrovské množství práce. Je to také spojené s prostým způsobem života, který žiji, protože to člověka nutí víc se soustředit na podstatné věci, na kterých záleží. Dovoluje mi to násobit můj čas a výkonnost. Aby mohl člověk účinně působit prostřednictvím hudby tak, aby ho nepohltila pýcha, musí mermomocí chtít vzít na svá bedra život žité víry. “ Není to však jen hudba a život v ústraní, skrze které vstoupil ve známost, ale také jeho aktivní zapojení do charitativních projektů. Aktivně se podílí na práci Mercy Corps International — ekumenické agentuře pro podporu a rozvoj, která pomáhá chudým na celém světě. Za práci v této agentuře obdržel cenu od National Academy of Recordin Arts and Sciens, která byla do roku 1993 udělena jen devíti umělcům. K charitní angažovanosti John řekl: „Jako křestané musíme pojmenovat lidské potřeby, což znamená obejmout celé evangelium Ježíše Krista. “

64

6.2 Krystal Meyers Rocková zpěvačka Krystal Meyers42 pocházející z Tennesee, se narodila v roce 1988. Od mnoha hudebních kritiků si vysloužila přívlastek „křestanská Avril Lavigne. “ Ke srovnávaní s touto kanadskou zpěvačkou došlo díky podobnému hudebnímu stylu, kterým jsou obě známy. Ve svých skladbách se dokáží bez větších nesnází přesunout z jemného do tvrdého rocku a to vše skombinovat s akustickými melodiemi. Označení křesťanská jí spíše dělá radost, protože vystihuje podstatu jejího života. Její texty jsou prodchnuty vztahem k Bohu a jsou zaměřeny především na problémy mladých teenagerů jako je tlak vrstevníků nebo třeba předmanželský sex. Sama je rozhodnuta žít podle křestanských zásad a být pro druhé svědectvím o Bohu. O přijetí tohoto svědectví posluchači svědčí ocenění, kterého se jí dostalo umístěním šesti písní v žebříčku TOP 10 amerických křesťanských rádií,43 první a druhé

místo v hitparádách japonských rádií a nominace na prestižní ocenění křesťanských umělců Dowe Awards v kategorii nejlepší zpěvačka roku 2007. Přestože zpívá anglicky, je v její hudbě něco, co pojí i fanoušky, kteří tímto jazykem nemluví. Jeden její příznivec pronesl: „Nejsem si jist, co všechno jsi řekla, ale tvá hudba je mocná. Je tam něco, co mi přináší pokoj. “ Krystal Meyers je na misii, a tou pro ni je, aby tento pokoj, který nalezla v Bohu, sdílela s celým světem. Se svým hlasem stoupajícím k nebi sdílí Boží lásku s ostatními věřícími, ale i s těmi, kteří Boha ještě neznají. „Moje víra pro mě znamená všechno. Je to, co jsem. Je to základ všeho, co dělám. Ježíš Kristus je všechno. Dal mi pokoj a radost, kteráje tak neskutečná, že o tom musím zpívat. Vychází to z mé hudby. Musím předávat, v co věřím!“ Hudba jako životní povolání Již od svého útlého věku věděla, že by se chtěla věnovat hudbě. V de­ seti skládala první písně a od třinácti hraje na akustickou kytaru. „Věděla jsem, že budu dělat hudbu, dokud budu moct mluvit. Jedna paní v našem kostele říkala mé mámě:, Vaše dcera se chystá procestovat celý svět a být misio­ nářkou. ‘ To je ono. Svět je misijní pole a hudba je východisko. Fakt, že mám příležitost skutečnějít do celého světa, chci uchopit a vrhnout se na ni. “ První

65

krok k tomuto odhodlání učinila v šestnácti letech, kdy jí vyšlo první al­ bum,44 jehož produkce se ujali lan Eskelin a The Wizard of Oz, producenti

Avril Lavigne, se kterou je srovnávána. Na adresu svých producentů řekla: „Nejvzrušující část práce na tomto albu byla právě spolupráce s The Wizardem. Spolu s ostatními mi umožnil, abych zpívala o tom, v co tak moc věřím, a způsobem, kterému moje generace bude rozumět. Oni věděli, že se nechci stát ,Avriľ. Mí producenti s ní pracovali a řekli: ,Vy jste vážně dva rozdílní lidé, vaše osobnosti jsou naprosto odlišné. ‘Myslím, že to, co nás odděluje, jsou naše mravní zásady. “Její hudební vydavatelství bylo zaskočeno pozitivním ohla­ sem, kterého se jí dostalo hned po prvním týdnu, kdy se začala hrát v rá­ diích. Ona sama však z toho nechtěla těžit slávu pro sebe. Uchopila tuto příležitost, kterou jí popularita nabídla, jako možnost promlouvat ke svým vrstevníkům, protože se pro ně stala vzorem. „Hledám svou identitu v Bohu a ne ve společnosti. Mnozí lidé dělají to, co by neměli, a já nechci být taková, nechci podléhat těm tlakům. Jsem teenager a tak mluvím jazykem, kterému moji vrstevníci můžou rozumět. “ Hudba, která nese poselství Tímto albem se stala Krystal Meyers ve světě známou jako hlasa­ telka poselství antikonformity, kterým se snaží povzbuzovat své vrstevníky k rozvíjení své individuality a nepodléhání trendům dnešní doby. Na toto téma upozorňuje i stejnojmennou písní, kterou si na svou stranu strhla celé Japonsko, když v hitparádách sesadila z 1. místa Red Hot Chili Peppers. Často dostávala množství otázek, které se týkaly největšího tématu jejích písní - tlaku okolí. Její odpověď na otázku, co právě jí nejvíc pomáhá, aby si stála uprostřed tohoto tlaku za svým, zněla: „Hodně mi pomohli rodiče. Když byli v mém věku, tak nebyli křestany, takže byli pod tlakem okolí. Oba jsou nyní velice pevní ve své víře. Můžu přijít domů a popsatjim, co dělají mí přátelé, a oni mi pomůžou a řeknou mi, at se prostě stále zaměřuji na Boha. Když cokoliv, co dělají mí kamarádi, je v rozporu s tím, co říká Bůh, v rozpo­ ru s mou vírou, tak nechci být součástí. A mám velmi silnou vůli. Jsem velmi tvrdohlavý člověk. Kamarádi, co dělali všechny ty věci jako drogy, sex a samé párty, mě stále zvali, alejájsem pořád říkala:,Hej, tohle prostě nedělám.' Oni

66

mě za to respektovali a i tak se se mnou pořád bavili. Myslím, že jsem pro ně byla světlem. Jednou, když jsem si uvědomila, že mě stále akceptují, tak jsem se pro ně skutečně chtěla stát vzorem. “

I

TURNÉ MŮŽE BÝT SVĚDECTVÍM

Hned po vydání tohoto alba se vydala na své turné, které neslo název Winter Jam Tour. Zde stála na pódiu před osmi až šestnácti tisíci posluchači spolu s kapelami a zpěváky Toby Mačem, Newboys nebo Day of Fire. Jedné z věcí, které se na těchto koncertech naučila, byla modlitba. Sama tuto zkušenost popisuje slovy: „Je pro mě velice podstatné modlit se před každým vystoupením. Byly zde časy, kdy jsme byli s klukama strašně zaneprázdnění a nenašli jsme si chvilku na to, abychom si sedli, vydechli a poprosili Boha, aby byl s námi během koncertu, a vystoupení bylo hrozné. A já jsem si říkala, co bylo špatnět A pak jsem si uvědomila: ,Bože, nemodlili jsme se, zapomněli jsme na Tebe. ‘A kdyžjsme se podruhé modlili, vystoupení dopadlo úplnějinak. Je úžasné vidět nějaké věci, co s sebou přináší to, co děláme. Jako např. když přijdou děti a chtějí se modlit. Nebo třeba minulý víkendjsme hráli v Missouri a jedna holka ke mněpřišla a její manžel řekl:, Tvoje hudba se vážně dotkla mé ženy, můžeš se s nípomodlit?'Její 21 let, má teďtěžkosti a jájsem s ní hovořila a modlila se s nimi půl hodiny. “ Příprava nového alba Hned po vydání prvního alba, kromě plánování turné, začala pomýšlet na vydání dalšího. Mezi vším koncertováním stihla ještě dokončit střední školu a mezi všemi starostmi hledala v modlitbě inspiraci pro psaní písní na nové album. „ Chtěla jsem, aby vše, co napíši, byla slova Boha, aby Bůh skrze mou hudbu hovořil, tak jsem se modlila a celý proces jsem svěřila Jemu. “ Toto album vyšlo v září 2006 a nese název Dying For A Heart (Umírání pro Srdce). K samotnému názvu jeho tvůrkyně řekla: „Název alba vystihuje to, co pro nás Ježíš udělal. Zemřel za všechna srdce, která toužípo Božípřítomnosti. Zemřel pro nás, abychom byli schopni mít společenství s Otcem. “ Na desce se objevují tvrdší písně, ale i balady, mezi které patří i píseň The Beauty of Grace, která dosáhla nejvyšší příčky opět v Japonsku a to tentokrát 67

2. místa. Touto písní se snaží poodhalit obrovské tajemství Boží lásky k nám. „Je to o milosti a o faktu, že nezáleží, jak daleko jsi ty, Bůh je tady. Všechny obavy a každá chyba, kterou jsi udělal, je vymazána v Božích rukách. Vjeho rukách je vše odpuštěno, tam je jeho milost tak bohatá, překypující.“ Tématu čistoty se dotýká v písni The Situation, která je o pokušení a o tom mít sílu učinit správné rozhodnutí, když vztahy začínají nabírat více na fyzické přitažlivosti. „Chceme psát kontroverzní songy, aby byly totální výzvou pro mladé této generace, “ uzavírá zpěvačka.

6.3 Rebecca St. James Rebecca St. James45 je řazena mezi nejznámější křesťanské zpěvačky. Po celém světě je známá svým vřelým svědectvím víry, které mohou po­ sluchači znát z jejích rozhovorů i koncertů. Vyrůstala ve věřící rodině a víra a vztah k Bohu jsou podstatou její hudební tvorby, o které říká: „Bůh je můj nejlepší přítel, důvod, proč zpívám, důvod, proč žiji a jediný smysl mého bytí. “ Svého největšího hudebního úspěchu dosáhla v roce 2000 se svou deskou Pray, za kterou získala hudební ocenění Grammy za ,nejlepší křestanské rockové album toho roku. Akademie křesťanské hudby jí několikrát udělila ceny v různých kategoriích tzv. ,Dove Awaards. Několikrát byla dle křesťanského hudebního časopisu CCM vyhlášena jako, nejoblíbenější umělkyně', časopis Crosswalk jí přidělil titul, nejvlivněj­ ší žena v křestanské hudbě'. Rebecca chce na skutečnou Lásku ukazovat celým svým životem. Zaměřuje se převážně na dospívající mládež, která přijímá na jejích koncertech vřele její upřímné svědectví víry, lásky k Bohu, výzvy k vzájemné toleranci, předmanželské čistotě aj. Toto své poselství předala i účastníkům národního setkání mládeže v Táboře — Klokotech v rámci svého vystoupení na Benefičním koncertě pro Haiti 15. 8. 2007. O těchto tématech taky píše ve svých knihách vycházejících po celém světě.46

68

Rodina jako základ předání víry Své dětství strávila v Sydney v Austrálii, je nejstarší ze sedmi dětí, vyrůstala ve věřící rodině, což mělo velký vliv na formování jejího vztahu k Bohu. Přesto si již v osmi letech byla jistá, že víra se jen tak nedědí, věřit musí sama. V teto době navštěvovala křesťanský skautský oddíl, kde byl pozvaný na jedno setkání hostující kazatel. Když z jeho úst slyšela o tom, jak nás Ježíš miluje, o Jeho smrti a vzkříšení, slyšela povzbuzení k tomu, aby s Kristem navázali osobní vztah, rozhodla se učinit toto rozhodnutí. „Jeho slova tenkrát pohnula mým srdcem a já jsem věděla, že přišel čas, abych uvěřila tomu, čemu věří má rodina. “ Tmo vzpomínka je dodnes živá v její mysli: „Ještě dnes si vzpomínám, jak jsem se vrátila domů a nedokázala jsem přestat plakat. Maminka si tehdy zapsala, že jsem řekla:,Musím plakat, když si uvědomím, jak moc mě Ježíš miluje. ‘A dodnes žasnu, že nás tak miluje, že kvůli nám zemřel! Ten večer se můj život změnil. Je to nejlepší rozhodnutí, které jsem kdy udělala!“

Počátky hudební kariéry „Lidé se mě často ptají, jestli jsem chtěla být zpěvačkou odjakživa. Abych řeklapravdu, tohle nikdy nebyl můj velký sen. Byla tojedna z věcí, které Bůh vedl. Připravil šiji krok za krokem a uskutečnila se v čase, který určil On. “ Základ její hudební kariéry byl položen již v rodině, ve které vyrůstala. Její otec organizoval koncerty po celé Austrálii a díky tomu Rebecca již od dětství navštěvovala křesťanská vystoupení. To ji vedlo k tomu, že začala zpívat ve sboru při jejich kostele babtistické církve. Díky hudebním aktivitám svého otce jí nepřipadlo nijak zvláštní, že by mohla zpívat, navíc to pocítila i jako své duchovní povolání: „Když mě Bůh začal asi ve dvanácti třinácti letech vést k tomu, abych se věnovala hudbě, bylo to docela přirozené. Ve dvanácti jsem dala svůj talent a své dary Bohu a poprosila jsem ho, aby si můj život použil, a od té doby se začaly otvírat dveře a nakonec jsem v patnácti dostala smlouvu s nahrávací společností v Americe. “Tomu však předcházelo již v roce 1990 vystoupení jako předskokanky křesťanského zpěváka Carmana při jeho vystoupení v Austrálii, tehdy bylo Rebecce 13 let. Rok poté jí vyšla první deska Refresh My Heart (Občerstvi mé srdce).

69

Chudoba přispěla k rodinné soudržnosti Po podepsání smlouvy s nahrávací společností se celá rodina přestě­ hovala do Ameriky. Zde se rodina ocitla ve velké chudobě a všichni se museli přičinit o to, aby měli na živobytí. „Před pár lety procházel táta obdobím opravdového pokoření a zároveň zrání. Díky tomu dobře poznal, co to znamená něco obětovat. Když jsme se z Austrálie přestěhovali do Spojených států, musel tam zanechat svoji nahrávací společnost a obchody, které bez něj naneštěstí brzo skončily. Musel se vzdát díla, kterému věnoval patnáct let svého života. Jako rodinajsme zažili dobu, kdy jsme neměli vůbec nic a táta ztratil práci. Ve spíži zbyly jen prázdnépolice, nebyli jsme si jistí, kde vezmeme na jídlo a maminka byla těhotná, čekala moji sestřičku. V domě scházel nábytek a neměli jsme ani auto. Modlili jsme se a Bůh se o nás postaral. Zažili jsme spoustu zázraků. Skutečně nás to naučilo důvěřovat Bohu. “ Přestože to byla doba velmi těžká, pro rodinu se stala zdrojem obohacení jak v jejich vztahu k Bohu, tak k sobě navzájem. To potvrzují i slova Joshe, nejmladšího z pěti bratrů: „Byly mi tehdy dva roky, ale umím si to představit. V té době jsme měli velké finanční problémy a hodnějsme se jako rodina semkli. Hodnějsme se za všecko modlili. Pak rodiče založili vlastnípodnik a všichnijsme se na tom podíleli. Někdo sekal trávník, někdo plel zahradu, všichni jsme pracovali spolu. To, že jsme byli bez peněz a museli se plně spoléhat na Boha, nás spojilo. Spousta lidí by finanční nouzi vnímala jako něco smutného, ale já jsem rád, že jsme prošli těmi třemi čtyřmi roky, kdy jsme si nemohli dovolit chodit do fastfoodů nebo restaurací a každý den jsme večeřeli doma... To mělo vliv i na to, kým jsem dnes. Kdo ví, kde by naše rodinajinak byla?“ Podobně to vnímá i Rebecca: „Bůh naší rodině otevřel mnoho příležitostí k práci, díky nimž jsme měli dát co na stůl. Uklízeli jsme po domech, hlídali děti a hrabali trávníky. Byla to pro mě skutečná škola toho, co to znamená být služebníkem. Život spočívá v dávání, ne v neustálém

přijímání. Jsme povoláni sloužit druhým. Dokud se nevzdáme sami sebe, nikdy skutečně nezjistíme, co po nás Bůh chce. At nás Bůh povolal být čímkoli — třeba uklízečem, právníkem, poštákem, misionářem nebo čímkoli jiným, je to naše služba. “Tohle semknutí rodině zůstalo dodnes. Pokud je to možné, rodiče i sourozenci s ní jezdí na turné. Její otec David pracuje jako její manažer a zvukař. Helen, její maminka, se před každým koncertem s Rebeccou 70

modlí a stará se o celý tým. Její bratři se starají o pódium, techniku, světla, doprovodné vokály a prodej propagačních materiálů a nej mladší z rodiny sestru Libby, je možné vidět zpívat v některých písních po jejím boku. Rebecca se raduje ze své rodiny, ale cítí i zodpovědnost za své sourozence. „Pro ně jsem pořád ta stará ,Bec‘. Chovají se ke mně, jako se chovali vždycky, a v tom je ukryté velké bezpečí. Vpečování o mladší bratry a sestřičku je něco, co člověka drží v pokoře. Dojde ti, že pódium nic neznamená. Připravíš se, potom zazpíváš, snažíš se posloužit a nakonec všechno skončí a lidéjdou domů. Moje rodina mi pomáhá zůstat normální. Chci být pro své sourozence, nejstarší ségrá, ke které mohou vzhlížet a na jejímž příkladu mohou vidět Ježíše. “ Sláva využitá pro službu druhým Její služba je skutečně náročná. Nejde jen o zpívání, Rebecca si najde čas na odepisování na spoustu dopisů, které jí chodí nebo na dobročinnou činnost. Narození její sestry Libby, u kterého byla, ji vedlo k tomu, že pracovala jako dobrovolník v těhotenských krizových centrech. Je známá taky jako obránkyně nenarozeného života, často se vydává na misijní cesty. Neváhá cestovat za těmi, kterým setkání s ní pomůže. Tak např. jednou cestovala k chlapci, který umíral na rakovinu páteře, aby s ním strávila několik hodin. Stala se také mluvčí humanitární organizace Compassion International, která zprostředkovává financování chudých dětí z třetího světa. Skrze práci pro tuto organizaci se jednou dostala do indiánské rezervace kmene Zuni v No­ vém Mexiku, po jejíž návštěvě řekla: „Otevřelo mi to oči. Netušila jsem, že v Americe existuje taková bída. Na jedné zdi tam bylo sprejem nastříkáno ,smrť. Každodenním problémem těchto lidí jsou drogy, alkohol a sebevraždy. Kdyžjsem ale vešla do školy, kterou tam zřídila Compassion International, bylo to jako rozdíl mezi dnem a nocí. Tyhle děti znaly Ježíše. Měly naději a důvod, proč žít. Podporou takových dětí a službou osamělým lidem v našem okolí můžeme pomoci prolomit tento bludný kruh. Možná budemejediným Ježíšem, kterého kdy uvidí. “ Proto se ráda zapojuje do mnoha charitativních aktivit, mezi které patřilo i vystoupení v rámci benefičního Koncertu pro Haiti, který podpořila tím, že se zřekla honoráře za vystoupení. Její svědectví zde nadchlo mladé natolik, že během tohoto koncertu se mezi 6000 účastníků

71

vybralo přes 243 tisíc korun. Jako vzor své charitativní činnosti má před sebou Matku Terezu: „Mou hrdinkou je Matka Tereza, protože neposlouchala jen svýma ušima, ale poslouchala svým srdcem a uváděla svá slova ve skutek. “

Touha probouzet v mladých víru Zaměřuje se ale především na mladou generaci, neboť si je jistá, že ji může ovlivnit. Nestydí se s nimi na svých koncertech hovořit o víře a na­ bádat své posluchače k radikálnímu životu podle ní: „ Teprve tehdy, až vy­ stoupíme ze zóny svého pohodlí a začneme žít vírou, opravdu uvidíme, jak Bůh v našich životech a skrze né jedná. Kdykoli jdu na pódium nebo mám před sebou interview, modlím se: Pane, dej mi pravá slova. Bez Tebe to nedokážu. Vždycky prosím Boha, aby byl se mnou a dal mi slova, která mám říct. “ Ráda hovoří o modlitbě, o kterou se v životě opírá: „Jedna z věcí, ke které mé Bůh vybízí stále častěji, je jenom se ztišit a sedět u Jeho nohou. Zádně nároky. Žádné konkrétní žádosti. Jenom společný čas s Otcem. “ Odpovědi na otáz­

ky, jak dál na cestě životem, hledá v četbě Písma: „Vždyckyjsem si lámala hlavu s tím, co Bible myslí, když říká:,Neustále se modlete'. Měla jsem pocit, že je to nesplnitelný příkaz. Potom jsem pochopila, že mi Bůh říká, že mám neustále žít s vědomím Jeho přítomnosti, že mu mám být vždycky otevřená. “ Je si také vědoma, že sama musí jít příkladem, aby to, k čemu nabádá své posluchače, přešlo do jejich životů. Proto se připojila k hnutí, které nese název ,Pravá láska počká'. Členové tohoto hnutí se rozhodli pro život v čistotě až do manželství. Po složení slavnostního slibu obdrží člen stříbrný prsten, který mu připomíná tento slib. Rebecca o tomto svém rozhodnutí mluví na svých koncertech po celém světě, a tak jej mohla slyšet i naše mládež na koncertě v Táboře - Klokotech: „Když mi bylo patnáct, tak jsem byla na takovémhle podobném setkání, jako jste vy a toto setkání změnilo můj život. Bylo to takové setkání mládeže, kde se hodně mluvilo o čistotě a o tom, že sex patří až do manželství. Taky se tam hodně mluvilo o kráse a o Boží pomoci, která je pro nás posilou a pomáhá nám čekat. A na tomto setkáníjsem se roz­ hodla, že sexuální život si prostě ponechám až do manželství a zůstanu pannou až do manželství. Mám takový prsten, je to prsten čistoty, který mi připomíná tohle moje rozhodnutí, tento závazek. A přesně v té době tohoto setkání začalo

72

pro mě období, kdy jsem hodně jezdila na turné a zpívala. Takže od té doby kamkoliv jsem přijela, tak vždycky na všech místech mluvím o čistotě. Myslela jsem si, že si ze mě budou lidé dělat legraci nebo že mi budou opravdu ztěžovat tohle rozhodnutí. Ale kamkoli přijedu po celém světě, tak mi každý říká: díky. Díky, protože tohle je něco, co já chci taky, tohle je hodně důležité a je důležité to chránit. Takže pokud jste mladí, svobodní, ještě nejste v manželství, tak vás chci povzbudit k tomu, abyste se k tomuhle hnutípřipojili, aby opravdu vyrostla nová čistá generace. Možná došlo k nějakým selháním nebo jste udělali v téhle oblasti nějakou chybu a říkáte si: no tak to už prostě nikdy nebudu čistý. Ale to není pravda, protože všichni jsme hříšníci, všichni děláme chyby, ale v Ježíši Kristu je odpuštění. Dalšípísničku, Waitfor me‘jsem napsala pro svého budou­ cího manžela a jmenuje se,Počkej na mě‘. A touhle písničkou bych nás všechny chtěla povzbudit k tomu, abychom Bohu slíbili, že chceme opravdu chodit po jeho cestách čistoty. Amen. “

Touha po osobní svatosti Sami z vlastní zkušenosti víme, jak je mnohdy těžké najít si při všech svých aktivitách čas na modlitbu, četbu Písma svátého a vůbec duchovní život. Proto jsme Rebecce na tiskové konferenci v Táboře položili na toto téma otázku: „ V dnešním rychlém světě bojujeme s časem, abychom dělali to, co máme dělat. Často říkáme: ,Já nemám čas‘. Tvůj běh života je velmi dynamický. Jaká je tvoje taktika, abys našla čas pro Boha a důležité věci?“ Rebecca nám odpověděla: „ To, co znám ze svého soukromého a také hudebního života je, že můj život nebude efektivní a ten nejlepší, pokud ho neprožiji niterně s Bohem. A proto chci prožít svůj osud zde na zemi tak, abych trávila čas s Bohem Jeho nasloucháním, učením se, jak On chce, abych žila čtením Bible a modlením. Víte, předtím než jsme šli tady nahoru, jsme se modlili. Prosili jsme Boha, aby byl s námi během tohoto setkání. Je to pro mne velmi, velmi důležité. Když sedím v letadle, čtu křestanské knihy nebo v autobuse cestuji po Americe, čtu si svou Bibli. Prostě si uděláte čas pro věci, kteréjsou důležité. “ Poznávání Krista skrze četbu Písma a modlitbu je dle ní tím, co nás dokáže vést k jednotě: „ Většina mladých lidí tady v Táboře jsou katolíci. Cítíte se nějak jiná kvůli rozdílnosti vyznání?“ „Vůbec ne. Je to pro mě zkušenost. Sdílíme stejnou víru

73

kJežíši aje mnohem víc toho, co nás spojuje, než rozděluje. Takžejá to rozdelení príliš nevnímam, spíš hledám jednotu v našem vztahu ke Kristu. Je hezké, že ho oslavujeme a vzýváme společně. “Jak taky dodáva ve své knize, jedině v životě s Kristem nalezneme skutečné životní štěstí: „K tomu, abychom byli štastní, nepotřebujeme věci, dokonalou postavu, nejlepší auto, oblečení poslední módy, nejkrásnější dům v nejlepší čtvrti. Potřebujeme mít Ježíše Krista suverénně na prvním místě a ostatní věci se tomu nesmějíplést do cesty. Myslím, že toje klíč ke štěstí. Jestliže totiž uznáme, že nepotřebujeme bohatství tohoto světa a namísto toho se spolehneme na Boha, nemusíme si dělat tolik starostí a náš život bude jednodušší a radostnější. “ Velkým svědectvím, inspirací a povzbuzením pro nás může být její cíl, za kterým kráčí: „Nesmím se spokojit s ničím menším, nežje svatost. O tu musím usilovat a bojovat. Kdosi se mě zeptal: Jak bys chtěla, aby na tebe lidé vzpomínali? Ráda bych, aby se o mně říkalo, žejsem byla ,žena podle Božího srdce', protože toužím mít takový postoj služebníka, jaký mělJežíš, a Jeho lásku k Otci a k druhým lidem. Alejsem prostějenom mladá žena, která chce, aby šiji Bůh použil, jak se mu zlíbí, a která se snaží žít podle Boží vůle. “

6.4 Gen Rosso Skupinu Gen Rosso47 tvoří v dnešní době 18 členů z 10 národností. Duchovní kořeny skupiny, která vznikla v polovině šedesátých let, vyrůstají z myšlenek Hnutí fokoláre, jehož základním posláním je usilovat o jednotu mezi lidmi. To je vede k přesvědčení o možnosti svobodné a hluboké komu­ nikace mezi lidmi z nejrůznějších kultur. I přes svůj dřívější vznik mají Gen Rosso co říct i dnešním mladým lidem, na které se zaměřují. Důkazem toho mohou být jejich písně překládané do mnoha jazyků a zpívané po celém světě. Málokdo tuší, že jedny z našich nejoblíbenějších písní, Dnes jdu k Tobě Pane můj' a Jsem všechno co nemáš', které zpíváme s mládeží při liturgii, po­ cházejí z pera této skupiny.48 Neustálá hudební svěžest této skupiny je dána tím, že do ní přicházejí stále noví mladí hudebníci z nejrůznějších etnik a vnášejí tam skrze své kulturní kořeny novost, díky které se jejich hudební

74

styl proměňuje v kontextu doby. Od svého vzniku působilo ve skupině na 200 muzikantů, tanečníků i techniků. Z této multikulturní rozmanitosti soubor těží jak hudební, tak textovou inspiraci. Jeho členové chtějí ukazovat nejen svými texty, ale především příkladem života, že přijetí vzájemných od­ lišností může být obohacením a netřeba se ho obávat. Z toho pramení jejich touha koncertovat a nést toto svědectví po celém světě. Gen Rosso je jedna z hudebních skupin, které pochopily, že křesťanské poselství se nevylučuje s moderní hudbou. Naopak! Skrze ni si získávají pozornost zvlášť mladých lidí, kteří by jim jinak možná nenaslouchali. Během své kariéry natočili 54 alb a publikovali 325 písní. Dodnes navštívili 44 států, působili v mnoha projektech se sociálním nebo humanitárním zaměřením. Jejich hudba do­ provázela různé mezinárodní akce a i některá Světová setkání mládeže se Sv. otcem. Texty jejich písní hovoří o duchovním rozměru člověka, o jeho touze po životě v harmonii se sebou i ostatními, o naslouchání Božímu hlasu ve svém srdci i o tom, že mladý člověk má mít odvahu dát svůj život k dispozici pro velké věci. O tom svědčí i jejich poslední projekt - muzikál ,Streetlight‘, se kterým mají za sebou již přes 500 vystoupení a to prakticky na 4 kontinentech. Je to dáno jejich schopností zpívat celý muzikál ve 4 ja­ zycích, tedy v italštině, angličtině, španělštině a portugalštině. Gen Rosso cítí nutnost čelit různým formám násilí, proto se před dvěma lety s tímto svým muzikálem zapojili do projektu ,Silní bez násilí',49 který probíhá ve školách po celé Evropě a který je zaměřený na prevenci šikany a násilí mezi školní mládeží. Děti se v něm pomocí zážitkových technik, hudby, tance a jiných uměleckých forem učí, jak získat zdravé sebevědomí, jak se nestát útočníkem, obětí ani lhostejným přihlížejícím. Do tohoto projektu se v roce 2008 poprvé zapojila ve spolupráci s občanským sdružením Trialog v týdnu od 25. do 29. února i Základní škola Gajdošova v Brně. Muzikál Streetlight Muzikál vznikl na základě skutečného životního příběhu Charlese Moatse a jeho děj přenese studenty do prostředí pověstné chicagské čtvrti mezi mládež trávící svůj život na ulicích bitkami mezi pouličními gangy. Charles s několika přáteli založí hudební skupinu Streetlight (Světlo ulice), 75

aby se pokusili skrze rockové koncerty přerušit stupňující se násilí, spirálu nenávisti a krutosti. Chtějí svým přátelům z ulice vzkázat, že existuje vnitřní síla, která může dát jejich životům jiný směr. Tohle přesvědčení musí oba hlavní hrdinové, přátelé Charles a Jordán, brzy doložit vlastním příkladem ve chvíli, kdy je zavražděna Jordánová přítelkyně Lisa a sestra vůdce jejich gangu Treye. Charles se pokusí odradit Jordana od pomsty a snaží se najít mírumilovné řešení. Jordán se kloní na Charlesovu stranu a nechce dál šířit násilí cestou pomsty. Vůdce gangu je tímto rozezlen a nutí Jordana, aby Charlese usmrtil. Když odmítne, sám Trey Charlese zavraždí. Na otázku, jak vlastně celý muzikál vznikl, odpověděli před příjezdem k nám do republiky za Gen Rosso Beni z Německa a Tadek z Polska: „Ze začátku jsme měli v úmyslu vyprávět o různých životních příbězích. Nemluvit ani tak o našich životních hodnotách, ale spíš vyprávět příběhy skutečných lidí. To byl ten prvotní nápad. Pak jsme si vzpomněli na vyprávěníjednoho mladíka, kterýs námi nedávno hrála v 60. letech, když bylještě malý kluk, poznal Charlese Moatese z Chicaga. Byl to Afroameričan a žil v jedné chicagské čtvrti, v ghettu. Napadlo nás, že bychom mohli vyprávět o jeho životě, který se nám zdál být velmi zajímavý a krásný. Protože Charles byl člověkem, který obětoval život kvůli vlastnímu přesvědčení. Byl zabit kvůli své víře ve svět, kde se dá žít v klidu a míru, v soužití různých kultur, v přátelství mezi černými a bílými. Stal se takovým naším příkladem. Chtěli jsme vyprávět o jeho životě. A tak jsme o něm začali vyhledávat podrobnější informace, postupně vznikal scénář, hudba a přidávala se choreografie. Světlo světa tak spatřil muzikál Streetlight, jehož název neznamená jen název obyčejné pouliční lampy. Nejde jen o lampu v tom běžném významu toho slova. Jde o Charlese, který byljako světlo v chladném životě města. “ Co je hlavní myšlenka muzikálu? Jaké poselství přináší? „Pro nás Streetlight vzkazuje především, pokud bychom chtěli odpovědět v evangelním duchu, že:,Nikdo nemá větší lásku, než ten, kdo dá svůj život za své přátele. ‘ Pro nás je příběh Charlese Moatese hlavně poselstvím o tom, jak předávat hodnoty vzájemné tolerance. Poselstvím o tom, co by se stalo, kdyby všichni lidé různých ras a kultur vzali za základ svého soužití vzájemné přátelství a lásku. A to všechno jsme oblékli do hudebníformy muzikálu, který zahrnuje divadlo, tanec a mluvené slovo. “ 76

Projekt Silní bez násilí „Základni myšlenkou projektu SILNI BEZ NAŠILIjepomocizážitkových technik, modelových situací, hudby a tance pracovat na posílení sebevědomí dětí, dodatjim odvahu apřípadně vzorpro řešení násilí a šikany vjejich bezprostředním okolí. Žáci jsou plně zapojeni do přípravy muzikálu STREETLIGHT ve spo­

lupráci s mezinárodní skupinou Gen Rosso. Tento program primární prevence se nezaměřuje výhradně na agresora či obět, ale klade si za cíl oslovit především nečinněpřihlížející většinu. “ Projekt Silní bez násilí vychází z německého modelu ,Stark ohne Gewald‘,50 který se skládá ze čtyř základních modulů. V rámci nich je žákům nabízeno několik aktivit, jako jsou workshopy, projektové dny, kreativní akce a mnohé další, skrze které se učí lépe poznat a rozvinout své vnitřní síly a talenty, čímž může dojít k posílení sebevědomí do dalších všedních dní. Vprvním modulu probíhají preventivní odborná školení vyučujících a vycho­ vatelů, kteří v nich obdrží konkrétní pomoc pro jednání a každodenní za­ cházení s mladistvými a dětmi. Tato školení trvají 1-2 dny a poskytují vhled do celého projektu. V průběhu těchto dní si sami učitelé vyzkoušejí práci v jednotlivých workshopech, jak ji budou dělat následně mladiství, a ob­ drží odpovídající materiály, na základě kterých se pak rozhodnou, s jakou metodou chtějí pracovat, a tak přenést myšlenky projektu do práce s žáky. V druhém modulu se již takto získané zkušenosti přenášejí do vyučování a rozvíjejí se další aktivity, které vznikly při tomto školení a souvisejí s té­ matem. Např. vyučující může zpracovávat výtvarně, hudebně nebo literárně se svými žáky text některé písně apod. V Německu se např. vyhlásila soutěž studentských hudebních kapel, z nichž nejlepší vystoupila jako předkapela muzikálu. Tento modul trvá minimálně šest týdnů a žáci se jím připravují na projektový týden se skupinou Gen Rosso, která přijede na jejich školu. Ve třetím modulu se mladí stávají aktéry muzikálu. Umělci Gen Rosso se dá­ vají k dispozici pro společnou práci na školách, kdy pracují s žáky v různých workshopech a z nich vzniklé projekty zapojí do předprogramu závěrečné­ ho večera. V těchto workshopech žáci a žákyně poznávají své talenty a ve spojitosti s těmito profesionály je rozvíjejí, aby je mohli využít také v samot­ ném muzikálu, který se hraje ve středu večer a ve čtvrtek dopoledne. Také 77

učitelé mohou nabídnout své vlastní workshopy, např. tanec, akrobatiku aj. a takto pracovat se svými žáky. Tímto se může do společného muzikálu zapojit až 250 mladých lidí v tanečních rolích, ve sboru, při výstavbě pódia, při kulisách nebo jako zvukaři či osvětlovači. Čtvrtý modul se snaží navázat na vzniklé aktivity žáků, kteří chtějí dále rozvíjet a šířit myšlenky Silní bez násilí tím, že je převádějí do běžného života a vytvářejí tak pozitivní atmo­ sféru, ve které má přednost úcta a respekt před individuálními stránkami druhého. Na Základní škole Gajdošova v Brně probíhal první modul ve dvou dnech a snažil se seznámit vyučující s projektem a prací s ním. Psychologové již předem připravili několik workshopů, které byly zaměřeny na jednotlivé tematické okruhy muzikálu. Následně pak byli vyučující seznámeni s mate­ riály, se kterými pak pracovali po tři měsíce ve vyučování. Zde se v diskuzi ukázalo, co se z německých podkladů hodí nebo nehodí právě pro tuto ško­ lu, a co se bude muset naopak upravit. Nosnými prvky těchto materiálů je pět základních témat, kterými jsou agrese; empatie; děj muzikálu, jeho postavy ajejich charaktery; životníperspektivy a vize; zaujetípostoje. S těmito tématy pak učitelé dále pracovali, zajímavě je rozložili do jednotlivých předmětů a k zahájení a ukončení daného tématu bylo vždy uspořádáno společné setkání všech dětí celého druhého stupně. Např. to bylo proloženo různými scénkami z muzi­ kálu, děti psaly dopisy Jordánovi apod. Toto se stalo jakýmsi rámcem, který vyplňoval vyučování. V projektovém týdnu bylo za přítomnosti hudebníků Gen Rosso aktivně zapojeno do muzikálu 24 žáků v orchestru, několik žáků se zapojilo hrou na kytaru, na rytmické nástroje a asi 100 dětí bylo zapoje­ no do zpěvu sborů. Celkově se na muzikálu aktivně podílelo asi 248 žáků. Aby se zúročila přípravná práce dětí, jsou naplánované vždy dvě vystoupení. Ve středu večer je vystoupení pro širokou veřejnost, kam si žáci pozvali své rodiče a známé. Zde byly před samotným muzikálem představeny v rámci předprogramu práce a aktivity školy. Středeční program navštívilo přes 2000 návštěvníků a zhruba stejný počet návštěvníků byl na čtvrtečním představe­ ní, které bylo určeno žákům ostatních škol. Přestože je projekt křesťanský, ukázalo se, že nemá žádné misionářské ambice, které by mohly vyvolávat určité odmítnutí, ale že ta síla víry, která ve skupině Gen Rosso je, je urče­ na pro obecnou věc. V řadách učitelů byla zpočátku obava, zda nebudou 78

děti nějak nábožensky přesvědčovány, ale z přístupu členů skupiny hned při úvodní hodině, kdy se s nimi setkala celá škola, tyto obavy pominuly. Vznik­ lé aktivity po skončení tohoto projektového týdne jsou zatím spontánní, vznikl fanclub kapely, žáci vytvořili jejich blog51 a navštívili jejich představení v Polsku a Maďarsku. Následné programy se zatím ještě utvářejí tak, aby byly oproštěny od emocí muzikálu a setkání se skupinou a poté se bude pracovat s dětmi na rozvoji toho, co je zaujalo a co chtějí sami dále rozvíjet. Do bu­ doucna se ukázalo, že se vyplatí takové projekty realizovat, i když je nebude možné realizovat z kapacitních, finančních aj. důvodů s každoškolní přítom­ ností Gen Rossa, ale budou se hledat cesty, jak to realizovat. Základní vize je vybudovat kvalitní tým, který bude schopen dělat dobře workshopy s dětmi. Projekty mohou být podpořeny i spojením s některou jinou kapelou, aby se děti setkaly s někým známým. Pro samotné spolupořádající občanské sdru­ žení Trialog to byla první zkušenost angažovanosti v otázce násilí a šikany, ale kromě jiného vnímají jako přínosné získání kontaktů na odborníky v této problematice a možnost spolupracovat s nimi...

Rozhovor s Gen Rosso Zkušenosti skupiny Gen Rosso s mládeží, která tvoří většinu návštěv­ níků odehraných představení muzikálu Streetlight po celém světě, nás vedly k položení několika otázek týkajících se využití populární hudby ve výchově mládeže a v řešení problematiky násilí mezi žáky: Jaké jste měli ohlasy na váš muzikál? „Už jsme s ním projeli křížem krážem Evropu, byli jsme v Portugalsku, Špa­ nělsku, Německu, samozřejmě v Itálii, v Holandsku; pak jsme byli na velmi dlouhém tříměsíčním turné po Brazílii. Na několika scénách jsme hráli pro finské a čínské publikum. Nyní se s velkou radostípřipravujeme na představení v zemích střední a východní Evropy. Tím největším úspěchem je pro nás to, že diváci oceňují Charlesův životnípříběh i proto, že to je příběh skutečný, auten­ tický, který se dotýká lidských srdcí. Kdo by zůstal netečný tváří v tvář někomu, kdo obětuje vlastní život za ideály, ve které věřil Můžeš být nevěřící, nebo mít světský pohled na věci, ale s takovým svědectvím života nikdo nediskutuje. A to­ hle nám často říkajíprávě mladí lidé. “ 79

Zaznamenali jste nějaké ,plody' svých koncertů? „Jedním z nejsilnějších zážitků v těchto letech bylo, když jsme dostali dopis od jedné dívky, který zní jako vymyšlený, jak je neuvěřitelný! Ale je pravdivý, sama nám ho poslala. Dívka spolu s bandou výtržníků vykradla obchod s hu­ debními nahrávkami a mezi CD, které se jí dostaly do rukou, bylo i CD od Gen Rosso. Mezi jinými na nich byla jedna píseň nazvaná,Souhvězdí, která se jí zalíbila, i když naši skupinu neznala. Po několika letech, když už nevěděla, co si dál pocit se životem, se rozhodla pro sebevraždu. Úplně náhodou, když zapnula televizi, v ní zrovna běžely naše písně, které jsme hráli na Genfestu (pozn.: setkání mládeže) a kde jsme také písničku, Souhvězdí zpívali. Potom, co slyšela tuhle píseň, se rozhodla nevzít si život. Neříkáme to proto, že bychom ze sebe chtěli dělat hrdiny, ale proto, že nás ten příběh dojal. Pochopili jsme, kam až člověk může dojít, když žije v souladu s tím, co hlásá... Máme odezvy například i ze strany učitelů, kteří říkají, že se jim prostřednictvím tohoto mu­ zikálu snadněji navazuje vztah s vlastními žáky. “ Co vás vedlo k angažovanosti v různých sociálních a humanitárních projektech? „Chceme plnit Ježíšovo přání z velekněžské modlitby:,. ..aby všichni jedno byli jako Ty ve mně a já v Tobě... ‘ Takže cítíme, že naše místo je tam, kde dochází k nějakému rozděleníatz náboženských nebo národnostních důvodů, k nepřijetí pro rasu nebo tělesné postižení, tam všude chceme přinášet naše svědectví, že porozumění, soužití, sjednocení seje možné. Proto také po celou dobu existence Gen Rosso dbáme na to, aby jeho členové byli ze všech koutů světa, aby naše svědectví mělo váhu naší životní zkušenosti. Ty projekty sami nevyhledáváme, ale ony si většinou najdou nás. Protože nás přizvou lidé, kteří vědí, co můžeme nabídnout. “ Co vnímáte jako ,kořen' tohoto násilí mezi mládeží? „Protože jsme projekt realizovali už s několika stovkami dětí, můžu říct, žse vidím těch kořenů mnoho. Ne snadpřímo kořeny násilí, alejakési vnitřní agresivity. 1) Překvapivě bych zajeden z nejrozšířenějších kořenů agresivity považoval nevychovanost. Mnoho dětí nemá základní vychování. Neumípoprosit, podě­ kovat, neví, jak se chovat bezkonfliktně vůči druhým. Z toho pramení vnitř­ ní nejistota, obava ze společnosti druhých, kterou někdy řeší agresivitou. 80

2)

Nejistota v rodine. Detí, které mají opravdu vážné problémy s násilím nebo alkoholismem v rodině, není příliš velké procento. Ale je ohromné množství dětí žijících v rozvedených svazcích. Buďkolují mezi původními rodiči nebo žijí sjedním z nich ajeho novým partnerem. Často slyšíme, jak

je tohle prostředípro ně těžké, bolavé, jak se cítí od těch nejbližších zrazeni a chybíjim hluboký a láskyplný vztah. Mnozí ze strachu před dalším cito­ vým zraněním dávají raději první ránu sami. 3) Společnost. Nastavení společnosti na výkon, soutěžení, dosažení úspěchu za jakoukoli cenu, bezohlednost jako uznávaná cesta k dosažení svých cílů. Společnost, která oceňuje pouze materiální hodnoty, posuzuje lidi podle oblečení, majetku, značek. 4) To, že se mnozípřipojí k násilnému chování, je většinou způsobeno touhou být v nějakém společenství (patřit k nějaké partě). Většina dětí, pokud by byla sama, by se násilí nedopustila (toho jsou schopni jen určití jedin­ ci). Většina dětí ale nemá vybudované mechanismy vnitřní obrany, jak se postavit takovému drobnému násilí mezi spolužáky a často ho neumí ani identifikovat. Nepoznají, že tohle chování už je nepřijatelné. Nebo nejsou schopni čelit pobídkám ostatních a zapojí se do něčeho špatného, aby nevypadli z party. Projekt,Silní bez násilí míří hlavně na tuhle mlčící většinu. “ Lze z vaší bohaté zkušenosti říct, co je tím nosným pro poselství, zda hudební žánr, text nebo spíše hraje velkou roli osobnost a život interpreta? „My se snažíme, aby nosným poselstvím byl náš život. Společně se denně účastní­ me mše sv., sjednocujeme se v eucharistii, modlíme se růženec. Tojsou nezbytnosti. Snažíme se mít se rádi Kristovou láskou. Prostě být křestany na 100 % a doufáme, že to prosákne i na jeviště. Text je samozřejmě důležitý, protože je to on, který přináší informaci, poselství. Hudební žánrje taky důležitý, aby donesl poselství k mladým, musí být mladý. My máme výhodu, že jsme z mnoha národů, takže čerpáme i z hudebního dědictví mnoha kultur. “ Máte nějaké motto nebo něco, co by vás dobře vystihovalo, charakte­ rizovalo? „Naším heslem je .darování se‘. Prostřednictvím umění, prostřednictvím našich představenípřispívat k tomu, aby svět byl lepší a žil v harmonii. “ 81

6.5 Timothy KapelaTimothy52 patří v současné době mezi nejznámější tzv. worship53 kapely na Slovensku. Kapelu založil v roce 1990 její současný zpěvák Marián Lipovský. Název kapely vyjadřuje její zaměření: „ Timothy znamená, Ti, kteří chválí nebo uctívají Boha. My jsme si ten název vybrali proto, ze náš úplné první cíl byl hrát pro Pána Boha tu nejlepší hudbu, jakou umíme, a dodnes je to tak. “ Marián Lipovský se ve svých 16 letech rozhodl naplno pro život s Bohem, to jej od té doby vedlo k velké angažovanosti v mnoha činnostech pořádaných křesťany. Od 17 let pracoval mezi bezdomovci a alkoholiky, později se snažil pomáhat nově obráceným křesťanům. Jeho touha po práci s mladými lidmi jej vedla k založení klubu Knihy života, který se stal místem pro setkávání skupin mládeže. Společně se snažili o modlitební řetěz za mladé lidi a přednášky na školách. Tato činnost jej v roce 1995 přivedla k založení organizace Mládež pře Krista Slovensko,54 jíž je ředitelem. Tato organizace pracuje hlavně s mladými lidmi ve věku 12-25 let a cílem jejich práce je, aby každý mladý člověk na Slovensku mohl být zasažen evangeliem Ježíše Krista. Svou činnosti podporují vzdělávání, rozvoj a ochranu osobnosti mladého člověka, organizují klubová setkání pro žáky základních a středních škol, výchovné koncerty, přednášky, letní kempy, výlety. Oblíbeným místem setkávání mladých se stala studentská kavárna v Prešově, kterou provozuje MPK a v Bardejově se tato organizace snaží rozvíjet práci s dětmi v ohrožení. MPK spolupracuje s vedoucími mládeže všech denominací na pořádání každoroční největší akce pro mládež na Slovensku, kterou je letní umělecký a hudebnífestival CampFest,55 jenž navštěvuje přes 4500 mladých lidí, a na který přijíždí již také z Cech přes 600 účastníků. První ročník se uskutečnil v roce 1999 a je vyvrcholením celoročního projektu, který v sobě zahrnuje Worship festivaly pořádané každý měsíc v jiném městě Slovenska. V roce 2005 se tento Worship festival uskutečnil poprvé i na Moravě ve Vsetíně, a od té doby je pořádán každý rok. Cílem těchto festivalů je povzbudit mladé lidi k uctívání Boha.

82

Hudba jako evangelizační nástroj Marián Lipovský řekl, že se již v mládí objevila v jeho srdci touha dělat evangelizaci a nejbližším nástrojem se mu pro tento účel jevila hudba. S tímto cílem vznikla v roce 1990 kapela Timothy a později organizace MPK. Společně se zaměřují na výchovu mládeže, které chtějí pomáhat svou činností a především svým příkladem učinit rozhodnutí pro život s Bohem. „Byl to úplné prvotní cíl pro nás jako kapelu. Na jedné straně žít život hodný následování, který je příkladem života s Bohem, na druhé straně jsou všech­ ny naše činnosti zaměřené na to, aby mladí mohli poznat Pána Boha, uvěřit v Něho a potom smysluplně s Ním žít. To je náš cíl. “ O tom, že hudba může lidi přivádět k Bohu, se přesvědčili hned na počátku při klubových setká­ ních. „Nejvíc lidí se na klubech obrátilo během chval. Nebo když jsme neměli nějaký vyloženě evangelizační program, ale když jsme mluvili o svých zkušenos­ tech s Bohem, lidé říkali, že takového Boha chtějí také poznat. “ Proto se snaží veškerou svou činnost podložit modlitbou: „Začali jsme modlitební řetěz, který trval pět let. Každou hodinu se někdo modlil. I když to nebylo úplně za­ plněné, to nadšení tam bylo. “

Činnost Mládeže pro Krista

Bohatou činnost pro mládež organizace MPK, rozvíjenou od roku 1995, se pokusil shrnout její ředitel Marián Lipovský: „Hrajeme i různé koncerty, kteréjsou na školách — nejsou to úplně chvály, je to hudba o životě, ale je to něco, co říkáme mladým, má to cíl. Prostě nehrajeme jen hudbu pro hud­ bu, ale to, co je v nás, v co věříme, to dáváme do hudby. “ „Podporujeme vzdě­ lávání, rozvoj a ochranu osobnosti mladého člověka tím, že naše koncerty jsou dělané tak, že mají dobrou úroveň, jsou dělané s dobrou aparaturou, s dobrou technikou a kvalitním koncertem. To není mladým cizí. Ale zároveň hovoříme o tom, že život má smysl a dá se žít úplnějinak než jen s drogami a cigaretami, alkoholem, běžným životem a sexem. Žáci jsou možná překvapení, že se dá i takovým způsobem dát odpovědna háklivá témata. Všechno je to milé, pokud je to podle toho, jak to vidí Bůh. Toto podporujeme. Co se týče Timothy a celé MPK, které jsme součástí, děláme programy, které se týkají věcí, které se dotýkají života mladého člověka. Od přednášek jako

83

jsou,Média a vliv na člověka' až po,Hudba a její vliv na člověka'. Provádíme různé akce na středních školách v rámci výchovných koncertů. K tomu Worship festivaly a CampFest mají v sobě taková témata, která se týkají života mladého člověka. Organizujeme klubová setkání pro žáky základních a středních škol, výchovné koncerty, přednášky, letní kempy, výlety, tréninkové programy pro mladé lidi. To jsou způsoby, jak se dotýkáme mladých lidí. Tím, že máme svá centra v Bardejově, v Prešově, v Bystrici, tak jsou to konkrétní akce, které má každé z center, plus národní program, jako jsou Worship festivaly, Campfest atd. Provozujeme kavárnu Most v Prešově, která je oblíbeným místem setkávám se mladých. Je to klasická kavárna otevřená pro každého v Prešově, ale zároveň v sobě zahrnuje kurzy angličtiny, francouzštiny, němčiny, různé přednášky typu, Duchovní svět' až po přednášky Jak žít normální život'. Také tam jsou různé akustické koncerty. Pravidelným programem v rámci kavárny jsou i různé ruční, kreativní práce a workshopy, setkání mladých, kluby a zároveň na naší velkoplošné obrazovce promítáme různé koncerty. Dole je nahrávací studio, kde nahráváme CD s kvalitní hudbou, která není pro mladé lidi škodlivá, od křestanských až po běžné texty. Vedoucí prešovské služby organizují akce pro Stření školy, například letos v květnu tam bude akce s Dj G plus různé přednášky o sexu, vztazích, problémech mladých pořádané sdružením ACET. V Bardejově máme rozvinutou práci s dětmi v ohrožení, zde chodí od 15 do 30 mladých Rómů a několik dalších dětí do center, kde se jim konkrétně věnují. Zároveň tam jsou tréninky a práce pro lidi, kteří potřebují vnitřní uzdravení, základy křestanství atd. “

Vznik a cíle CampFestu Na počátku tohoto evangelizačního projektu stála organizace Siet, kde se setkávali vedoucí různých organizací, společenství a vedoucí mládeže pro celé Slovensko, aby si vyměňovali své zkušenosti a ve společné modlitbě hledali způsob nové evangelizace, kterou by zasáhli mladou generaci. V srdci Mariána Lipovského byla myšlenka uskutečnit tuto evangelizaci skrze hudbu.

84

„Nechtěli jsme festival, chtěli jsme evangelizační nástroj pro celou generaci na Slovensku. Vznikla vize: ,Bože, ty můžeš skrze hudbu a hudebníky mladou generaci úplně proměnit. ‘ Přišeljsem s tím návrhem a celá Sieť souhlasila. “ První ročník v roce 1999 navštívilo přes 2000 mladých lidí, z nichž se mnoho otevřelo Kristu. Hlavní cíle festivalu jsou: „Definovali jsme si tři věci. Zaprvé, voláme kapely, které buďuctívají Boha, nebojsou evangelizační. Není to prostor na prezentaci, křesťanské hudby'. Za druhé, máme vizi, sen — probuzení na Slovensku. Chceme do mladé generace zasít Boží semena, aby tím žila a aby Pán Bůh začal skrze mládežjednat v celé zemi. Dále námjde o obnovení vztahu s Bohem. Chceme, aby se církve, sbory, mládeže navrátily k Bohu. A třetí věc je spolupráce. Chceme spolupracovat s každým znovuzrozeným člověkem, ať už je od katolíků, evangelíků, letničních... “ Dle návštěvnosti i reakcí mnoha z 4500 účastníků loňského ročníku se tento řadí k těm nejlepším, a tak se ukazuje, že stanovené cíle festivalu se naplňují. „Většina lidí mi řekla, že to byl nejlepší CampFest, že i prostředí je neskutečně příjemné a pohodové. Měli jsme nový stan s kapacitou pro šest tisíc lidí, většípódium, vyšší, lepší aparaturu. Měli jsme přidané páté pódium se semináři. Přišlo nejvíce lidí. Nejsilnější věcí bylo to, že jsme to dělali společně — lidé z různých denominací. Na pódiu jsme téměř každý večer společně hráli základní píseň. Tak jsme to spolu táhli a je to síla, když bratřijsou v jednotě. Tam Bůh žehná. V sobotu večer to bylo opravdu nádherné. Velmi silné bylo vidět pospolu tolik vedoucích, kteří se mají rádi a žehnajísi. Bylo i více témat. Všechno bylo zhruba o tom, že Bůh může ovládat více, než sijá dovedupředstavit, nežjá se opovážím prosit. To znamená, že Bůhje neomezený a myjsme se odvážili prosit, aby Bůh přineslprobuzení na Slovensko mezi mladé lidi. Závěrečný večer jsme program rozdělili do různých stanů podle krajů. Jeden kraj byl český — tam bylo kolem 650 Cechů, kteří si to velmi pochvalovali a byli rádi, že si mohli všimnoutjeden druhého, společně se modlit za sebe i za celé Česko, Slezsko, Těšínsko, Moravu... Říkali, že to bylo velmi

požehnané. Takto končil CampFest. “Již na samotném místě konání festivalu je možné slyšet o mnoha rozhodnutích mladých lidí odhodlaných pro nový život s Bohem. „Máme velmi mnoho zpráv odporadenského teamu, který tam měl vyhrazené místo na svoji službu doprovázení. Po výzvách a kázáních nám pověděli krásná svědectví. Včera jsem dostal mail, který mě velmi potěšil. Tri

85

věty, ve kterých mladý chlapec psal o tom, ze dva roky nechtěl mít nic s Bohem. Pokaždé, když uslyšel nějakou výzvu nebo potkal křestany, odešel. Nynípřišel na CampFest a odevzdal svůj život Bohu a už nechce nikdy žítjinak. Užjen kvůli jednomu budeme CampFest dělat, protože mi to připadlo, jako když pastýř nechá devadesát devět oveček a jde jednu hledat. Kromě toho tam každý den bylo sto takových rozhodnutí žít pro Pána Boha. Celé dny poradenský team trávil s lidmi, kteří měli různé duchovní otázky a problémy. “ Modlitba skrze Worship festivaly CampFest je celonárodním vyvrcholením dílčích regionálních mod­ litebních setkání tzv. Worship festivalů. Konají se vždy v jiném městě Slovenska a taky na Vsetíně, všude tam, kde se rozhodnou křesťané toto setkání uskutečnit. Modlitebnímu programu skrze hudbu předcházejí různá přípravná setkání např. několikadenní modlitby spojené s posty nebo evangelizace na školách. Její náplň je různá: „Snažíme se, aby tomu vždy předcházela evangelizace na školách. Jde spíše o kontakt se studenty, které chceme pozvat na evangelizaci, která je potom na Worship festivalech nebo na nějaký speciální program, kterým tento týden akcí na školách končí. Jsou tam různé způsoby evangelizace. Od ACET přednášek přes návštěvy leaderů zahraničních kapel až po nějaké sportovní akce. “ Za plody těchto festivalů můžeme považovat to, že mnozí jejich návštěvníci zakusí a zároveň se i učí hlubšímu způsobu modlitby skrze chvály. „Když člověk ví, že modlitba není nudná věc, ale je to audience u Krále vesmíru, a vypráví o tom, druzí lidé to ,chytí1. Druhá věcje pozvat lidi na místo, kde to mohou zažít. “ „Je to asi takový proces tím, žejsme už v 90. letech začali vydávat a nahrávat novépísně. Mladé lidi jsme učili nové písně, které by neměly být jen o tom — pojdme si zazpívat, ale pojďme zpívat Bohu. Zdá se mi, že mladí, kteří chodí na CampFest, jsou připravenější přijít a dát Bohu to nejlepší, co umí. Možná neumí pěkně zpívat, možná neumí dokonale hrát, ale učíme je, že to, co je ze srdce, doletí nejblíže k Bohu. Lidije potřeba vychovávat, alejá vím, že máme patnácti až sedmnácti­ letou generaci, která je připravenější a ochotnější dát Pánu Bohu to nejlepší, co může. Jak při písních, tak chválách a modlitbách. “

86

Hudební vliv na mladou generaci Častokrát si klademe otázky týkající se vhodnosti toho či onoho

hudebního žánru pro nesení Kristova poselství. Zkušenost s mnoha hudebními žánry vystupujících kapel na CamFestu potvrzuje, že každý hudební žánr je nositelem takového poselství, které do něj jeho tvůrce vloží. „Hudba může být opravdu nástrojem dobra i zla. Já mám velmi rád, když text písně má uměleckou hodnotu, ale zároveň má hloubku. Myslím si, že text může absolutně zavést a ubytovat se v hlavě člověka a svým způsobem ho formuje. Podle mě na žánru nezáleží, aleje velmi důležité, vjaké skupině se která hudba hraje. Myslím, že je velmi dobré, pokud je to tvořivé a každá kapela má svůj dobrý žánr, který umí prodat. Velmi záleží na osobnosti interpreta. Myslím si, že to, co řekne, jak vypadá, co dělá, má obrovský vliv na mladou generaci. A proto jeho skrytý, otevřený i medializovaný život by měl v sobě mít hodnoty, kteréjsou hodné následování. Myslím si, že lidé, kteří se tváří, že jsou křestané a žijí hrozně, za sebou svedou velké množství mladých lidí a přitom si to vůbec nemusí uvědomovat, “ říká Marián Lipovský. Můžeme si spolu s ním položit otázku, co stojí za stoupající oblibou ,worshipových‘ kapel. „Myslím si, že naše worshipová hudba i jiní lidé, kteříji hrají, je proto přijímána, že worship je víc než jen nějaký koncert. Je to vnitřní vyjádření jako modlitba, kde my hovoříme s Bohem, kde mu zpíváme, kde uctíváme jeho jméno. On je rád tam, kde jej lidé uctívají. Věřím, že to lidé během koncertů cítí. Nemusí ta slova být přímo chválová, ale věřím, že když zpíváme písně, které vycházejí ze srdce a mají tam kořeny, že je to nakonec o Bohu, který to všechno vyprodukoval, udělal a je uctívaný za něco, co v našem životě vykonal. Lidé to ví, a proto worshipová hudba byla, je, bude a má největší budoucnost i v nebi, protože fascinace tím, jaký je Bůh a jaké věci pro nás udělal a jaké Pán Ježíš pro nás učinil, nikdy nepřestane. A nyní i v nebi bude zpívané a uctívané Božíjméno. A mladí, kteří touží po něčem víc, jsou rádi na těchto koncertech. Čím je tento worship blíže Bohu, tím je celý ten koncert osobnější, “uzavírá muž, jehož životní snahou je „... být otevřený člověk, a doufám, žejsem. Miluji Pána Boha, daljsem mu svůj život a chci mu sloužit. Tomu asi obětuji všechno. “

87

6.6 Kapucíni & Stanley Kapelu Kapucíni & Stanley56 tvoří bratři a kněží řádu kapucínů a od roku 1995, kdy jejich koncert spojili organizátoři s vystoupením písnič­ káře Stanleyho, se tento stal jediným laickým členem kapely. V roce 2005 vydali ke svému desátému výročí album ,Všetkými desiatimi1, za které získali 22. března 2006 ocenění ,Nejlepší gospelové album roku ‘ slovenské hudební akademie Aurel57 za rok 2005, které bylo v tomto roce poprvé udě­ lováno i v kategorii gospel. Za dobu svého účinkování odehráli více než 600 koncertů, z nichž V4 tvoří koncerty spojené s lidovými misiemi, které jako řeholníci dělají nejenom na Slovensku. V jejich gospelových písních je možné zaslechnout folk, blues, country i pop. Na Slovensku nejsou jedinou kapelou složenou z členů některého řeholního společenství nebo knéží; můžeme jmenovat např. ,Saleziány‘, nebo dnes již neexistující kapelu františkánů Jerichové trúby“. ,Rieka Života“ je kapela složená z misijního společenství laiků, knéží a zasvěcených osob při klášteře redemptoristů v Podolínci, kapela ,Kerygma“ je tvořena kněžími košické diecéze - jako sólisté zde vystupují někteří řeholníci jako např. P. Felix Tkáč z Kapucínů, který vydal již dva rockově laděné sólové projekty, další kapucíni Páter Gabriel, Jakub Rafael, školská sestra sv. Františka Eliška Bielková a další Hudební talenty ve službě evangeliu Ještě dávno před tajným vstupem do řehole, a taky při skrytém životě řeholníků za totality, byl život bratří Ondreja a Felixe Tkáčových úzce spojen s hudbou, která později v době svobody nabrala evangelizační charakter. P. Ondrej na to vzpomněl: „S bratrem Felixem jsme oba dělali hudbu už před vstupem do řehole. V řeholi v roce 1982jsme začali skládat vlastní písně, které jsme i hrávali v kostelích při mších svátých. Po pádu komunismu jsme tyto písně podomácku nahráli a vydali kazetu s názvem ,Keďpojdeš za ním ‘ Pozdějijsme dostali nabídku nahrát tyto písně studiově, a protože jich bylo celkem málo, přibrali jsme dalšího kapucína Michala Hirku už z nové generace, který též skládalpísně. Vydavatel chtělpodpořitprodej koncerty, takje hojně organizoval. Takže vznik kapely byl umocněný i tím, že jsme byli muzikanti, kteří už začali

88

zpívat o vztahu k Bohu a samozřejmě jsme to považovali za vhodnou formu evangelizace. Kdyby nás nedržel evangelizační rozměr koncertování, kvůli lidské malosti bychom již dávno spolu nehráli. “ V již zmiňovaném roce 1995 hráli poprvé spolu s písničkářem Stanleym, který dodnes vnáší do jejich písní humor, kterým byl již před příchodem do kapely pověstný. I textově si byli blízcí, nebot do svých písní vkládali všechna témata, která s sebou život přinášel. Stanley řekl, které písně jsou mu přesto textově nejbližší: „ Osobně mám však nejraději humorně laděné písničky. Kromě toho je moje tvorba poznamenaná i křestanskou a duchovní tématikou. Jsou to alejinépísně než ty, na které jsou lidé převážně zvyklí. Jsou svižnější a snažím se jim dát aspoň občas i trochu lehčí, humorný nádech. Tech vážných duchovních písní je totiž hodně a zpívají je skoro všechny sbory. Mně se zdá, že právě lehčí, uvolněnějšípodoba křestansképísně zde dost chybí a rád bych tuto mezeru aspoň trochu zaplnil... Humor má ještě něco do sebe, jeho prostřednictvím se dají totiž skutečně tlumočit i vážné a hluboké myšlenky. A to mnohem přirozeněji a přijatelněji, zejména pro mladé nebo aspoň duchem mladé, než formou přednášky či uměleckého, seriózně vážného textu.“ Na jejich albech se ale nachází i mnoho romantických písní, kvůli kterým často čelí otázce: Jak to, že vy, kněží, tak často zpíváte o lásce?1 Za největšího romantika je považován P. Michal, který odpověděl: „Za posledních 15 let se mě na to ptalo mnoho lidí. Zúčastnil jsem se různých besed, rozhovorů, setkání a skoro všude přišlo na toto téma. Je to asi logické dávat podobné otázky knězi, který nezakrytě uveřejňuje na CD písně spadající do kategorie Romeo a Julie... Partnerskou lásku jsem měl možnostpoznatjen okrajově. Od 12 letjsem byl rozhodnutý pro směr života, kterým teď kráčím. Jenže jsem vyšel z rodiny, víc než 70 procent lidí žije partnerství a taktéž první písně, které se mi zalíbily a obohatily mé červené krvinky o životodárný kyslík, byly ,lovepozitiv'. Takže téma romantiky považuji za sůl, která by neměla chybět nejenom na našem, ale na žádném uměleckém nosiči. “ Hudba, řehole, misie Může být hudební vystupování součástí řeholního života popř. může být nějakým přínosem v pastoraci? Reakce řeholních představených ukazují,

89

že ano. „Ze začátku nám drželi palce, jak se dalo, pozdějiještě víc. Vždyt mnoho nových kontaktů navázala řehole i díky naší hudbě. Vždyt to naše hraníje možné vnímat i jako přípravu povolání, součást lidových misií, prezentaci františkánského ducha. “ Přestože většinu koncertů odehrají mimo lidové misie, které dělají, hudba je i při nich velkým nástrojem. „Píseň je něco božské. Dokáže člověka velmi uvolnit, stejnějako i sešněrovat, vždytjsou různé melodie. To, co nabízíme skrze naše písně na misiích, je pokusem udělat uvolněnou atmosféru. Lidé si totiž nejdřív o nás pomyslí:, To jsou otcové, důstojné osoby, kterým je třeba vykat, možná ani na záchod nechodí. ..‘Po čase se nějak rozkoukají, až na koncertě zjistí, že jsme je nepřišli kritizovat, ani tlačit k něčemu nepřirozenému, jen říct své svědectví, jak je nám dobře, že jsme křestané... Po koncertě se s nimi dá velmi otevřeně komunikovat.“Jak probíhají tyto misie, se kterými navštívili i některé farnosti v Cechách a na Moravě, jsme se zeptali P. Ondreja. „Nakolik jsou misie duchovní obnovou farnosti, jistá forma duchovních cvičení, snažíme se zachytit všechny generace a stavy, tedy děti, mládež, muže, ženy i staré lidi. Kromě samotných misijních přednášek, spojených se mší, děláme jeden nebo dva dni evangelizaci na školách... Na posledních misiích v Cechách v Bakově u Mladé Boleslavi jsme na školách o Bohu přímo nemluvili. Mládeže jsme se ptali na hodnoty života a poukazovali jsme na ně a kupodivu se všichni zapojili. A nakonec nám dali otázku: ,Co je pro vás hodnotou?' A už jsme měli otevřené dveře pro evangelizaci. Podobně je to i s hudbou... Dále jsou součástí misií stavovsképřednášky pro muže a ženy, navštěvujeme nemocné po domech, setkání mladých, děláme obnovy manželských slibů. Přednášky obsahují základní kerygma rozdělené do sedmi dní. V druhé polovině týdne zpovídáme. Nemá se jednat o ‘prvopáteční‘ zpověď, ale o jakousi reflexi celého života. Ke konci týdne nabízíme lidem i koncert, kterýje spíš na pobavení a uvolnění. Duchovní obsah si mohou vzít ze samotných textů písní. “Jaké jsou jejich životní cíle? „Nemáme ambice zařadit se mezi slovenskou hudební smetánku. Nikdo z nás nevlastní certifikát o hudebním vzdělání. Nerozumíme tomu, proč i přes snahu se rozejít jsmeještě stále pohromadě. To, po čem velmi toužíme, jejít stále dopředu osobně, tj. duchovně i technicky, hudebně, obsahově. Aby album, které vydáme, bylo lepší než to, které bylo vydané před ním a zároveň horší než to, které přijde po něm, “ uzavírá za kapelu P. Michal. 90

6.7 Gina Zpěvačka Gina58 je u nás známá spíše pod svým vlastním jménem především jako skladatelka a zpěvačka chval Jiřina Markovová. Její písně se objevily nejenom na jejích třech albech, ale taky ve zpěvnících ,Celým srdcem'. Svým posledním popově laděným albem ,Dál zůstávám“ z roku 2006 se pokusila zaplnit mezeru v žánrovém poli české křesťanské scény, která je spíše směsicí vyhraněnějších hudebních žánrů hardcore, metalu, funky nebo folku. Od roku 2006 pracuje v křesťanském Rádiu7,59 které je součástí celosvětové křesťanské rozhlasové misie Trans World Rádio. Vsoučasné době se podílí na projektu, Worship.cz',60jehož cílem je spojovat lidi skrze chválu Boha a véstje k hlubšímu vztahu s ním. O celém projektu říká: „Nejen já, ale i další cítíme volání ke společné chvále všech křestanů české země. V našich církvích sice zpíváme, také jsme účastníky mnoha akcí a festivalů, přestojsme nabyli dojmu, že nás Duch Svatý volá, abychom uspořádali každoroční slavnosti pro našeho Pána Ježíše Krista a také vyjádřili touhu i snahu po jednotě. Chceme vidět Boží slávu v naší zemi, chceme sdělit tomuto světu, že nejsme ti, co stojíproti sobě, chceme vidět obnovená srdce lidí, kteří už Pána Boha znají, ale ještě nezakusili hlubší vztah. “ První slavnost chval je naplánována na rok 2009 a mělo by jí předcházet vydání CD s písněmi, které se zde budou zpívat. Do projektu je zapojeno mnoho umělců naší scény. Osobní setkání s Bohem Tato zpěvačka vyrůstala sice v tradičním křesťanském prostředí, kde se muselo chodit do kostela, ale víru v Boha u svých rodičů neviděla. Ve svých 12 letech po zklamání kamarádkou, která ji opustila pro její přesvědčení v existenci Boha, se rozhodla o Bohu dále nemluvit. Těšila se na okamžik, kdy se dostane na střední školu, kde by si mohla žít život tak, jak si jej sama představovala. Od svých 14 let začala tyto představy naplňovat a začala žít naplno nočním životem diskoték a setkáváním se s přáteli v baru. Jak sama říká, zkusila kromě drog všechno. V 18-ti letech se musela vdát a po nějaké době začala přemýšlet o způsobu života, který žila. Těžkosti v manželství a pocit prázdnoty ji přivedly k rozhodnutí vrátit

91

se k mamince, která tou dobou po nadpřirozeném uzdravení páteře naplno přijala Krista do svého života. Skrze změnu v matčině chování a skrze její přístup k Bibli se v této situaci po mnoha letech znovu obrátila v modlitbě k Bohu. Na tuto situaci vzpomněla: „Můj manžel měl v 18 letech bouračku, to jsem ho ještě neznala. Kvůli ní seděl, protože jeho přítelkyně zemřela na místě. Právě v tě době, kdy už jsme byli manželé, byl povolán na vojnu, aby ji šel dokončit. Muselji přerušit kvůli výkonu trestu. V té dobějsem začala hodně přemýšlet o životě, jestli život má smysl, jaký život můžu žít. Byla to pro mě velká otázka a připadala jsem si strašně neštastná a nespokojená, protože jsem neměla žádné východisko. Neměla jsem žádnou pomoc pro svůj život. Věděla jsem, že ji potřebuji, ale nevěděla jsem, kdo by mi pomohl. Moji rodiče nebyli nablízku, a tak jsem si myslela, žejsou to rodiče. Vzala jsem svého syna a odjela jsem k mým rodičům do Brna. V té době moje maminka uvěřila v Pána Ježíše, opravdu uvěřila. Ona sice předtím chodila do kostela, ale život s Bohem jako osobní vztah s ním nemela. Právě v této chvíli jsem na ní viděla velkou změnu v chování. V tom, jak ke mně přistupovala, v tom, že už nebyla nervózní. Ona mi často říkala: Jiřinko, Pán Bůh tě má opravdu rád. 'A jájsem tohle nesnášela a zvlášt jsem nesnášela, když mi říkala: ,Pán Ježíš tě má rád. ‘ Už jenom jeho jméno ve mně budilo takový nepříjemný pocit. Nevěděla jsem proč. Vlastnějsem si říkala, to je jediné, co já prostě nechci, to já nepotřebuji. Já jsem to brala, že bych ho musela mítjako berličku, alejájsem potřebovala nějakou jinou pomoc. Ale je pravda, že každý ten den jsem přemýšlela o tom, co bude vlastně dál, jestli vůbec to naše manželství udržíme takhle, jestli budu dobrá máma, jestli to půjde. Věděla jsem, že už ani ty diskotéky mě nebaví, že tam nemám to správné vyžití, že vlastně se bojím o to, co doma. A bylo to fakt hodně těžké. A jednoho dnejsem si řekla, tak proč se nezeptat. Takjsem sijeden večer klekla doma právě u těch mých rodičů, měla jsem vedle sebe svého syna a tedjsem přemýšlela, co vlastně řeknu. Uvědomovala jsem si, že je to zvláštní mluvit s někým, když vlastně v něho nevěřím. Bylo to hodně zvláštní. Takjsem prostě klečela a chvilku jsem byla ticho a pak jsem se odvážila říct: ,Pane Bože, jestli jsi, tak se mi dej poznat. Já tě nevidím, já se tě nemohu nějak dotknout, já tomu nerozumím. Ale jestli to je pravda a jestli mně chceš pomoct, tak přijď' A to bylo jediné, co jsem řekla a hroznějsem se začala bát. Protože do té místnostijako by vstoupilo světlo. 92

Já jsem nevěděla, jestli někdo přišel a rozsvítil. Tak jsem se otočila a tam nikdo, Marek pořád spal a bylo tam ticho. Já jsem najednou pocítila takový zvláštní pocit. Teplo a blízkost někoho. Bylo to strašně hezké, takový pocit bezpečí, taková jistota. A věděla jsem, že když se toho, o kterém jsem vlastně nevěděla, kdo to je, budu držet, že se nebudu muset bát. A najednou v tu chvílijsem si uvědomovala svůj hřích, to, jak jsem žila. Tedjsem si najednou začala uvědomovat všechny věci, které jsem udělala v životě. Takové to neodpuštění vůči manželovi, vůči rodičům, že mě nutili chodit do toho kostela. Najednou všechno se mně začalo takto objevovat a strašně jsem začala brečet. Tak jsem brečela a jenom jsem říkala:, Tak mi to odpust a tohle mi taky odpust. ‘Byl to takový zvláštní večer, na který nikdy nezapomenu. Já jsem potom hodně k ránu usnula, probudila jsem se a věděla jsem, že můj život bude jiný. Rozhodla jsem se, že se stanu věřícím člověkem. To ráno jsem si půjčila od maminky Bibli a začala jsem si číst. Byla jsem strašně překvapená, co tam všechno je a říkala jsem si, že je to tak, jako by to napsal někdo dneska. “ Tento večer znamenal nejenom počátek jejího pevného vztahu s Bohem, ale i počátek jejího skládání, ve kterém se odráží celý její život protkány vírou v Boha. Proč právě ta je obsahem jejích písní: „Hodně často se mě lidé ptají, proč zpívám jenom o Bohu. Odpovídám, že nic jiného asi neumím. Víra v Něj je pro mě to nejdůležitější v životě. Držela mě při mých nejtěžších obdobích a dávala mi smysl. Vlastně to bude taky tím, že jsem začala skládat až po mé noční zkušenosti. “

Rozhovor s Ginou Na základě jejího ojedinělého hudebního projevu a její snahy rozjet projekt českých chval Worship.cz jsme jí položili několik otázek: Máš spoustu písní ve zpěvnících, máš nějaké reakce od lidí, kteří je používají, zpívají, nejenom s mladými? „Průběžně mám hodně reakcí, a to bez ohledu na věk. Nejvíce mě těší, že písně používajíjak v prostředí protestantském, tak i katolickém. Když jsem začínala písně tvořit jen pro oslavu Boha, ani ve snu mě nenapadlo, že je pak uslyším zpívat i jinde. “ Máš za sebou desítky koncertů. Co je jejich hlavním cílem? „Mým jediným cílem vždy bylo a dosud je, aby lidé mohli zakusit Boží lásku 93

a více se při konkrétním koncertě přiblížili k Bohu samotnému. Je jedno, jestli jsou věřící nebo ne. Kromě písní, které hrajeme, bývá čas i na osobní svědectví mého života s Bohem. Nejsem štastná, když ten prostor není, což se děje na festivalech kvůli nedostatku času, proto mám raději komornější akce. “ Je důležité při těch koncertech vydat osobní svědectví a jakou máš zkušenost, jak je lidé přijímají? „Myslím, že bez osobního svědectví a bez zkušenosti s Bohem bych ani takovou hudbu nedělala. Neumím si představit zpívat píseň, kterou nemám prožitou. Nepovažuji se za výbornou zpěvačku, které dáš text a ona ho v klidu zazpívá. Jakmile v textu není něco, s čím se můžu ztotožnit, nezpívám tu píseň. “ Může hudba pomoct v nesení poselství? „Hudbaje skvělým nástrojem a v posledních 20 letech asijedním z nejsilnějších. Lidé hudbu poslouchají všude. Pokudjsou kapely, které hudbou podtrhnou vý­ pověďo Boží lásce, pak je to super!“ Podílíš se na přípravě chval u nás po republice. Jaký tím sledujete cíl? „Cílem je úplně prostá věta: Oslavit českými písněmi Pána Ježíše Krista, pro kterého dýcháme, prahneme, kterého milujeme. Mým největším snem je, aby chvály, které se u nás tvoří, byly upřímné a vroucí. Vzahraničí se říká o českém národě, že má hluboké kořeny jak ve víře v Boha, tak i v hudbě. Slyšela jsem jednu ženu, která se v Anglii setkala s několika lidmi, co jí řekli, že Češi umí

tvořit hudbu v slzách a že je krásná. 90. léta byla plná mocných českých chval, které vystřídaly překlady textů ze zahraničí. Nejsem proti nim, ale vidím za tím tuto výzvu: Zřejmě je potřeba se přiblížit k Bohu, abychom opět mohli tvořit hudbu, která bude krásná, něžná i nebojácná. Pořádat koncerty chval a vytvořit prostředí, ve kterém tohle všechno půjde, je jedním z cílů. Prvním krokem bude už v dubnu web www.worship.cz, který bude informovat o celém dění příprav. “ Máš již nějakou zkušenost s podobným projektem evangelizace? Pokud ano, jak na ni lidé reagovali, byl to pro ně např. motiv k hledání Boha? „Ano, byly tu výborné konference,Hrajte dobře a zvučně‘, na kterýchjsem sejá sice nepodílela, ale mnoho lidí v prostředí těchto vedoucích vyrostlo. Takéje 94

tu Angels Mountain Ministry, které má za úkol vychovávat nové a nové chválíce. Worship.cz by to mělo spíše doplňovat a možná něco obnovit. Jsme na začátku a ačkoli jsem žena snů a vizí, nechci předbíhat událostem. V každém případě se učím na každé akci. Hodně si beru od slovenských sourozenců v Kristu, např. těch, co pořádají Campfest. Reakce? Dodnes lidé o konferencích .Hrajte dobře a zvučně' mluví. I dnes je poptávka mladých lidí, kteří chvály dělají. Chtějí svou službu dělat co nejlépe a mají stejné otázky jako jsem měla na začátku já. Co je vůbec chvála, proč ji dělat, jak být současní a přitom milující Boha..., těch otázek je mnoho. Vystupovala jsi třeba někde v nějaké škole? Pokud ano, jsou dnešní mladí otevření pro takovou formu hlásání? „Asi dvakrátjsem zpívala na gymnáziu, aleje to už dávno. Pozoruji však mladé lidi a jejich reakce a věřím, že dobrá hudba tvořená opravdovými křestany zasahuje. “

6.8 Ladislav Křížek Láďa Křížek61 je řazen na poli české hudební scény mezi největší pě­ vecké talenty. Za své hlasové kvality získal v roce 1987 nejvyšší ocenění kla­ tého slavíka' za LP ,Radegast“, kterou nazpíval se skupinou ,Citron“. V roce 1989 začal připravovat svůj vlastní hudební projekt skupinu .Kreyson“, se kterou vydal v roce 1990 první debutové album Anděl na útěku“. Des­ ka dosáhla nečekaného ohlasu publika, bylo prodáno přes 100 000 kusů. Stejně vřelého přijetí se dočkala po roce další deska z pera Ladislava Křižka s názvem ,Zlatej chlapec“, jejíž prodej dosáhl během 14 dní opět hranice 100 000 kusů. Třetím albem ,Křižáci“ z roku 1992 sklízí skupina Kreyson úspěchy nejenom na domácí scéně, ale prosazuje se s jeho anglickou verzí i v Evropě a Japonsku.62 Následující dvě desky z roku 1993 .Elixír života“ a sólový projekt s názvem ,Klíč k mé duši“ přispěly k tomu, že Lada Křížek převzal v roce 1994 ocenění, diamantovou desku za 400 000 kusů proda­ ných nosičů a tím se stal nejprodávanějším rockovým interpretem po listopadu

95

1989. V roce 1995 vychází poslední deska kapely Kreyson ,Zákon džungle1. Od roku 1998 je Láďa Křížek spojován s projektem ,Damiens‘, který tvo­ ří spolu se svým bratrem Mirkem. Po vydání prvního alba ,Křídla1 v roce 1999 opět sklízejí hudební úspěchy, a to nejdříve ocenění ,Skokan roku1 v anketě ,Český slavík 99‘ za největší skok v popularitě, a další ocenění za prodej alb, kterými bylo převzetí zlaté desky za prodej prvního i následují­ cích alb Damiens ,Svět zázraků1 z roku 2000 a ,Nechci zůstat sám1 z roku 2002. Kromě studiových nahrávek spolupracoval Ladislav Křížek na mno­ ha dalších hudebních projektech. Po velmi aktivním skladatelském a zpě­ váčkem období se zmínky o tomto zpěvákovi začaly vytrácet a zdálo se, že už o něm nikdo neuslyší. Málokdo zaregistroval, že Láďa Křížek převzal na přelomu roku 2005/2006 diamantovou desku za 500 000 kusů prodaných nosičů. Toto ocenění dokazuje, že i přes několikaletou mezeru ve vydávání desek se na tohoto zpěváka zdaleka nezapomnělo, vždyt se díky oceněním 7 zlatými a 2 diamantovými deskami a díky převzetí 2 cen Zlatého a Českého

slavíka stále řadí mezi nejúspěšnější české zpěváky.

Obnovení kapely a duchovní přerod První zmínky o tom, že se Láďa Křížek chce vrátit ke svým poslucha­ čům, se objevují v roce 2006, v jehož průběhu zpěvák vystupuje společně s kytaristou Radkem Krocem v klubech po celé České republice, kde hráli

v akustické podobě nejznámější písně z období působení Ládi Křižka ve skupinách Vitacit, Citron a Kreyson. Toto turné následuje vydání CD ,Ne­ jde vrátit čas?1 se záznamem těchto koncertů. Tou dobou již médii proběhla zpráva, že se začátkem roku uskutečnil konkurz na nové členy kapely Krey­ son, která chystá po znovuobnovení své turné. Potvrzením těchto zpráv se stalo veřejné vystoupení v přímém přenosu České televize a Českého roz­ hlasu 1 Radiožurnálu při příležitosti slavnostního předávání cen Akademie populární hudby Anděl Allianz 2006. Zároveň s přibývajícími vystoupeními a rozhovory se posluchači mohou dozvídat, že nejdejen o nově nastoupenou hu­ dební kariéru, ale i o nově nastoupený životní směr, kterým se pro Ládú Křižka stal život ve spojenís vírou v Boha, kterého po mnoha letech hledánípřijal ve křtu plně do svého života. V rozhovoru pro magazín MF DNES o tomto svém ži­ 96

votním kroku řekl: „Porevoluční léta byla úspěšná, ale až teďdokážu pochopit, že s sebou sláva nese daň... Nadělaljsem mnoho chyb v mezilidských vztazích, spíšjsem byl mašina na výkon. Dostáváte sice ceny, ale to jejepicí sláva. “Právě s ubývající slávou se začaly v jeho životě vynořovat otázky po skutečném štěstí, které jej vedly k hledání odpovědí po smyslu života a duchovních skutečnostech. „Ano, my jsme s Kreysonem vyprodali sportovní halu, a najed­ nou bylo diváků míň, ale mně aspoň došlo, jakje ošemetné budovat v srdci štěstí podle toho, jestli jsem slavný... Našel jsem v sobě mír, na který jsem předtím, pod tlakem, neměl místo... Dnes mě zajímá hlavně rodina a středobodem je Je­ žíš. “Po obnovení své hudební činnosti se zapojil do několika charitativních projektů. Jedním z nich je projekt Zdravotní klaun, který se svou činností snaží zpříjemňovat pobyt dětem v nemocnicích. Tento projekt podporuje zpěvák prodejem posledního CD tím, že z každého prodaného nosiče při­ spívá částkou dvacet korun na činnost této organizace.63 Také např. při svém koncertním vystoupení v Uherském Brodě spolu s kapelou Kreyson podpo­ řil oblastní charitu.64 Na jeho webových stránkách se objevily zprávy o jeho zapojení do společných projektů jeho zastupující umělecké agentury, mezi jinými taky o jeho dvou návštěvách Vazební věznice v Olomouci. Tohoto adventního setkání spojeného s modlitbami a koncertním vystoupením Ládi spolu s kytaristou Radkem se zde mohli zúčastnit uvěznění, kteří se pravidel­ ně setkávají s knězem a chtějí změnit svůj další život. První setkání proběhlo 6. prosince roku 2006 a ke svému tehdy prvnímu koncertnímu vystoupení pro vězně Láďa řekl: „Jsem rád, že mohu být nablízku těm, kteříjsou nyní ve slo­ žité životní situaci a snaží se najít svou cestu životem. Doufám, že jim předám kus naděje, kterou všichni potřebujeme. “O tom, že se mu podařilo tuto nadě­ ji předat nejenom vězňům, ale i všem zúčastněným, svědčí slova vězeňského kaplana Otto Brocha na webových stránkách věznice: „Ladislav Křížek byl a zůstávájednou z mimořádných pěveckých osobností, které se zapsaly do novo­ dobých hudebních dějin naší země. O to většípřekvapenípro všechny zúčastněné bylo vystoupení tohoto hudebního velikána ve vazební věznici. A tím nemám vůbec na myslijen jeho zpěv a muzikantské schopnosti, kteréjsou jistě nesporné. Ladislav Křížek totiž předvedl něco daleko většího a důležitějšího. Ukázal, že velikost člověka se neměříjen jeho profesními kvalitami a schopnostmi, ale také

97

a především velkodušností srdce. Na vlastní náklady přijeli spolu s kytaristou Radkem Krocem až z Karlových Varů, aby po šesti hodinách jízdy zazpívali několik písní a řekli několik povzbuzujících slov obviněným. Aby to člověk mohl vůbec pochopit, je potřeba vědět, že Ladislav Křížekje už dva měsíce křestanem. A to nejen „papírovým nýbrž skutečným, přesvědčeným. Jak sám řekl, stálo mu za to přijet, i pro tu možnost být na vězeňské mši svaté. Zcela skromně, ne však nenápadně, pak seděli a občas i klečeli oba hudebníci v poslední řadě vězeňské kaple. Jejich následné vystoupení pak bylo po zásluze odměňováno a ukončeno velikým a vřelým potleskem. Stejně bezprostředně a přirozeně působilo na nás posluchače i povzbuzování a svědectví Ladislava Křižka... Musím se přiznat, že stále přemýšlím nad tím, co všechno se v tomto setkání uskutečnilo. Krásný hudební zážitek, silné osobní svědectví, přesvědčivá přirozenost a pokora člově­ ka, který by se právem mohl považovat za hvězdu. To všechno jakoby mimoděk nastavilo zrcadlo i mému vlastnímu snažení a představě, jak bych si i já přál prožít adventní dobu. Být tu druhým pro radost i užitek, přijet zahrát a zase pokračovat dál, tak jak je třeba. Nechtít druhé převýšit, ale potěšit je a posílit na jejich putování životem. Vždyt cesta každého člověka, jde-li dlouho sám a bez opory, je tolik těžká. “ Toto první adventní setkání s vězni se stalo zákla­ dem nové tradice, která se každoročně opakuje. Kromě nich se Láďa Křížek dlouhodobě věnuje několika dalším charitativních akcím a taktéž spolupráci s Maltézskou pomocí. To vše rozšiřuje vliv tohoto zpěváka, který může skrze svou činnost a taky díky vydávání svého životního svědectví dát mnoha li­ dem odpověď na otázku spojenou s hledáním východiska v mnoha složitých životních situacích. Tato slova potvrzuje i Josef Kořenek, který se jako člen řádu maltézských rytířů účastnil těchto setkání ve věznici: „Jako zásadní vidím, co a jak Láda těm klukům říká a co jim přináší. Je to možná daleko víc než pro ně můžou udělat psychologové či vychovatelé. Hovoří o vlastním vězení, ve kterém se nacházel a ze kterého našel cestu. “

Rozhovor s Ladislavem Křížkem Díky činnosti projektu Křestan a hudba se uskutečnilo setkání65 s Lá­ ďou Křížkem, při kterém mu autor poskytl vhled do celosvětového hudeb­ ního dění a poodhalil mu, kde všude a jakým způsobem se angažují křes98

tané v hudbě. Po tomto setkání vyslovil Láďa velké přání navštívit některý z křesťanských hudebních festivalů. To se stalo základem pro další rozhovor, při němž autor hledal způsob, jakým by bylo možné mládeži na hudebním festivalu CampFest na Slovensku,66 kde spolu vystoupili, nabídnout vhled do zákulisí showbyznysu a pomoci jim přiblížit bohatství života, které je nám nabízeno skrze dar víry. V čem jako hudebník vnímáš moc hudby, která dokáže vzít slovo a vložit jej přímo do srdce? „Říká se, že když zpěvák zpívá, v tu chvíli je slyšet jeho srdce. Samozřejmě hudba jako taková je fenomén. Hudbu nepřeslechneš. Hudba je i šum lesa, i příroda umí zpívat. Ale pokud něco chceš říct, tak to umocníš hudbou. I beze slov můžou téct slzy nebo si člověk může poskočit a radovat se. To všechno hudba umí. “ Setkal ses s tím, že skrze hudbu může být sdělována spousta zla? „Můžu říct, že to není hudba samotná, ale myslím si, že je to produkce ducha. To, co máte v sobě, to produkujete navenek. Pokud hrajete na kytaru, na dudy nebo mlátíte dřevem do dřeva, to už je hudba - nějaké sdělení. Člověk, který je

frustrovaný a má v sobě bolest, tak samozřejmě sděluje svou bolest. Je důležité říctještějedno. Sdělovat bolestje jedna věc a sdělovat zlostje druhá věc. To vše je dáno člověkem, který tu hudbu produkuje. Já, když jsem se obrátil k Pánu, nemohljsem poslouchat tvrdou hudbu. Museljsem ji vypnout. Nemohljsem se dívat ani na zprávy, protože tam bylo jedno zlo za druhým. Tzn. člověk, který jde v přerodu k Pánovi, nemá v sobě moc velkou kapacitu nechat do sebe vpouš­ tět tohoto ducha světa jako ducha zla. Už máš srdce tak plné, že najednou cítíš, že už na to nemáš sílu. Když jsem hrál v Damiens, lidé říkali, že je to sladké, že hrajeme pořádjen o lásce. Uvědomuji si, žejsem už při těch písničkách volal. Vpodstatě mě něco už tak bolelo, že jsem, místo abych byl agresivní, čím dál víc zpíval o lásce. Já si myslím, že každý, kdo se setká se zlem, najednou uvnitř něj dojde k souboji dobra se zlem. Pak si člověk může říct o.k., budu zlý a nebo ne, já budu sloužit dobru. A teďzačne souboj, protože zlo a destrukcejde hodně rychle, to jde samo. Jako když zbouráš činžák, zkus ho zase rychle postavit. Je­ diný, který to rychle dokázal postavit, byl Kristus, za tři dni byl zpátky. Taky to 99

řekl:,Zbourám tento chrám a pak jej zpátky ve třech dnech postavím'. To jsou takové věci, kteréjsou v Bibli a které potom člověk prozívá. “ Spousta lidí touží po tom být slavnými. Když však nahlédneme do života skutečně slavných lidí, zjistíme, že jsou prázdní a nešťastní. Prošel jsi

tou cestou taky? „ Tyhle obrazy, co má člověk udělat, aby byl štastný, jsou obrazy Zlého. Na konci zjistíš, že jsi úplně prázdný. Vždyt to je vlastně jeho největší lež. Každý, kdo jenom chvíli seděl s pocitem toho, že byl a už není štastný, je schopen o tom něco říct. Člověk z tohoto světa, který nikdy nešel sám za Bohem, svými kroky nešel ke kříži a neprosiljej za osvobození od toho, co ho dělá otrokem, tak samozřejmě vidí jenom to pozlátko. Vidí hezky oblečeného člověka, hezký make-up, hezké vlasy, oči. Ale srdce nevidí. Samozřejmě ten člověk je třeba pod drogou a už nemá ani sílu se usmívat, nejradši by vypadl z tohoto světa, ale ono už to nejde, už je v poutech, protože on je v poutech ze všech stran. Buďto budeš vidět, pak tě budou plácat po zádech, ale nezajímáje, co se děje v tobě, hlavně když budeš sloužit, aby měli všichni kolem tebe to, co jsi slíbil. A nebo budeš v rohu, kde kolem tebe budou chodit lidé, že už vlastně nejsi slavný, že užjsi vlastně ubohý, že jsi už vlastně bezcenný. To jsou ty plody toho sladce vypadajícího vína, které je poněkud trpké v tu chvíli, kdy ho rozkousneš. To je v podstatě tento svět, kterýje, řekl bych, jako film, kde hraješ hlavní roli naprosto hluchý a slepý. Ten, který nezačne rozeznávat, co je hřích a co hřích není, nemá šanci být štastný. Ve chvíli, kdy to začneš rozeznávat, což je v podstatě poselství Boží, protože každý v sobě cítí, co je hřích a co není, jakmile začneš naslouchat hlasu a řekneš: Já se toho hříchu chci zbaviť, nastupuješ cestu, která může být velkým soubojem dobra se zlem. Všechny nemoci těla i dušejsou z toho, že člověk je hříšný. A ten hřích ho stále hlodá, až ho celého vyhlodá. Ten, kdo se chce uzdravit, musí říct: Já nechci být hříšný!' V tu chvíli se mu začnou zdát laciné potlesky stovek, tisíců lidí, které umlknou a poté se obrátí k potlesku úplně pro někoho jiného. Potom mu tyto věci dojdou, ale musí tím projít. To je cesta, kterou musí ujít, když se toho hříchu chce vzdát. Ale pro někoho je hřích život. Pro někoho je smilstvo, alkohol a mnoho dalších věcí, kteréjsou svým způsobem drogou, je to pro něj strašně vzrušující a neví, co by tady dělal na tom světě, kdyby přestal pít, smilnit. Má pak ještě smysl žití Je třeba tuto hranici rozlišovat, že křestan

100

se najednou těchto pout zbaví a najednou cítí, jak je svobodný, když ho tyto věci nezotroěují, když si může v klidu sedět a cítit se svobodně tak, jako se nikdy neucítí svobodně s drogou. Bůh je svým způsobem něco, co se nedá popsat, protože On tě zklidní svým vlastním způsobem, tak, jako se snaží zklidnit lidi, kteří berou chemické drogy. Ale On tě nepřipraví o zdravou mysl. Pán Bůh tě zklidní, osvobodí a udělá z tebe svobodného člověka. To žádná droga neumí nebo náhražka ani rozptýlení se, ani tisíc žen zajeden rok to neumí. To je ten rozdíl mezi otroctvím a svobodou. “ Na CampFestu budou někteří lidé, kteří vědí, že naše největší sláva je život s Kristem. Ale budou tam i nevěřící, pro které když uslyší Tvé svě­ dectví, to může mít obrovskou váhu... „Sláva šiastného neudělá. To prostě tak je, i když se tak tváři navenek, tak uvnitř to může být úplně opačně. Jediné, co sláva umí, je tvářit se. To umí, má na to prostředky. V showbyznysu se musíš usmívat za každou cenu, což tě úplně rozloží. Ty si nemůžeš stěžovat, že jsi člověk, kterého teď bolí hlava, že prostě nemůžeš. Ne: ,Za 10 vteřin jdete do vysílání', tzn. musíš se tvářit, že je vše v pohodě, říkat to, co od tebe tento svět chce slyšet a potom je pro tebe ochotný udělat mnoho. Ale jakmile řekneš:,Pojďme na kolena a prosme', tak tě ukamenují. “ Ve spoustě tvých písní bylo už řečeno to, co jsi prožil, to hledání. Jaké největší proroctví ve svých písních vidíš teď? Například píseň ,Nejde vrátit čas?“ „ Tak jako ,Andél na útěku, zlo je ve vás — téměř 20 let stará písnička, já jsem si to uvědomoval, ale nedokázal jsem to popsat. Uvědomoval jsem si, že ten, který rozbije svůj vlastní domov, přijde o všechno. To už tenkrát jsem říkal v textu: Jediným slovem jsi zbořil hrad svůj, kde jsi se hřál, kam jsi se chodil ukrývat, když ti bylo nejhůř. To už zpívám 20 let v textu ,Nejde vrátit čas' a toto jsem prožil. Jájsem prožil, že mnoho lidí si neváží toho, co má, až když to ztratí. To je obecná věc, kterou mnoho lidí prožívá. Já jsem si uvědomil jednu věc, že když doma začalo hořet, a kdybych utekl za jinýma dámama, pro nové děti apod., tak jako tak je to samozřejmě v každém manželství, kde přijde krize po letech, tak budu utíkat navždy. Člověk si musí uvědomit, že rozbije domov, rozbije Vánoce, rozbije stůl. Už neví, kde je doma ani on, ani 101

děti. To je největší tragédie pro celý svět, protože rodina je základ celého světa, jakmile se rozbije rodina, půjde svět pryč. Protože jakmile se rozbije to, co se praví v Bibli, budeš si vážit svého táty a budeš si vážit svojí mámy, naučíš se jim odpouštět a budeš chodit zpátky za nimi a pohladíš je a budeš se o ně starat, až budou staří, protože oni ti dali život a tělo na této zemi a Pán ti dal Ducha. To, co bude ze světa, je ze světa, a to, co je z Ducha, je z Ducha. To všechno jsem prožil a už tehdy jsem o tom zpíval. Ale je třeba si uvědomit, že když potom přijde to pokušení zabalit to a utíkat někam jinam a hledat nové zítřky a opět modrou oblohu, tak člověk může být veden někam, kde své ego včas nezastaví a nedojde mu, že i v něm může být chyba. Ze když teda chce někdo měnit něco, že by měl na prvním místě začít u sebe. To jsou důležité věci. Mnoho lidí si myslí, že když něco změní, tak se něco vyřeší, ale po čase zjistí, že např. ona ta každá ženskáje stejná. Aleje třeba si uvědomitjednu věc, co se týče ženy jako partnera. Pakliže žena, jestliže nemá pocit, že ji miluješ, a že je na prvním místě na tomto světě, tak nemůžeš od ní čekat to, co od ní chceš. Prostě ti to nemůže dát, to podvědomí takhle pracuje. Zeny to poznají na dálku. .Nejde vrátit čas... ‘ Ale pokud je pokora a touha opravdu něco změnit, tak jde vrátitl Protože pro Pána čas není. Pokud člověk začne u sebe, u svého ega, tak se dějí zázraky, o kterých se mu ani nesní. Já si uvědomuji, že celé to mraveniště světa kompletně od supermarketů, nákupů až po hypotéky a nezaplacené půjčky, celý ten svět jak tě do toho nahrne, abys byl současný, abys měl to, co sousedi, aby tvé dítě mělo to samé, co mají spolužáci, aby měli takové telefony, abys vypadal tak a tak..., aby ses za sebe nemusel stydět, to tě vlastně vytvaruje do takového gumového panáka. Já si uvědomuji, jak je toto mraveniště, které se pořádprolíná, jak je malé, jak se zvedne vlna a bude ticho. To si uvědomují lidi po infarktu, kolik toho za celou dobu namluvili a kolik toho stihli a nestihli. Jakmile se dostanou na hranici konce života, tak všechno, na čem jim záleželo, jako by nemělo žádnou váhu a začnou si vážit něčeho jiného. A to se stává lidem, kteří přijdou k Bohu. Najednou tam, kde se smáli, pláčou a tam, kde plakali, tam se usmívají. Celéjako by se to otočilo. Základem všeho je přiznat si svůj hřích, osvobodit se a dojít za tu hranici, kdy to, co tě vzrušovalo, je ti odporné a odpuzuje tě. Je to jako přirovnání k člověku na droze. Nezávislost na droze je v podstatě uvěřit v Pana a jeho milost. To je

102

alfa a omega. Koho z vás se kdy dotkl Pán, tak jste museli plakat. To je prostě taková milost, že vás to pronikne a dotkne se vás to kompletnějako bytosti. “ Mě na Tvé poslední desce zaujala píseň ,Kriminál“. Ta už někde vyšla? „ Vyšla na,Zákonu džungle' a napsaljsem ji pro kámoše, který seděl ve vazbě. Stala se hymnou a jájsem ji napsal pro něj. Ale samozřejměje tam důležitá ta máma, protože si myslím, že právě matky nejvíce trpí. I když můžu říct jako za otce, že bych trpěl taky. Aniž si to rodiče uvědomují, nesou zodpovědnost za to, že člověk dojde do kriminálu. O to je to asi smutnější. Ale základní emoce je ta, moje dítěje někde jinde a já pláču. Pro matky je to vždycky možná větší bolest než pro toho syna. “ Jak došlo ke spojení s projektem Zdravotní klaun u té desky? Říkal

jsi, že máš obrovskou radost z toho, že je to vůbec poprvé. „Já říkám i ve fanklubu, pojďme se bavit nejenom o tom, jaká ta písnička je, zda je rychlá, pomalá, hezká, ošklivá... Pojďme se bavit o tom, jak vám je, co řešíte teď ve svém životě, zda máme všichni na nájem, pojďme si pomáhat, pojďme se o sobě něco dovědět. To je to, co bych tam chtěl nějak uvést v provoz. To mě třeba zajímá. Toto mě třeba nezajímá, zda si koupím Mercedes, zda si postavím ještějeden dům nebo jestli se mi ještěpovede něco, co pomine. Mě spíš zajímá, komu bych mohl eventuálně pomoct. S tím se setkal každý křestan, že najednou, když zjistíš, jaké budeš mít kalhoty, boty, jestli budeš málo plešatý nebo moc plešatý nebo jestli náhodou už nemáš tři brady nebo sedmdesát kilo navíc..., to všechno lidi zajímá, ale to, co je nejpodstatnější, je nezajímá. To znamená být k dispozici dobru. Samozřejmě, že lidi, kteří se zajímajíjen sami o sebe, tak se ti vysmějí do tváře, řeknou, že jsi blázen. Koho zajímá tyč On vůbec neví o Bohu nic, jemu vůbec nedojde, že zajímáš toho Nejdůležitějšího, který tě hýčká. To mě zajímá. Jak jsem říkal, mám sedm zlatých desek, mám nějakou diamantovou, ale to není to, pro co bych už psal písničky. Bylo by to pro mě málo. Chtěl bych ve svých textech sdělovat milost Pána. To je můj sen, ke kterému jdu. Za to se modlím. “

103

6.9 Další interpreti Na předchozích stránkách jste se mohli dočíst životní svědectví několika interpretů napříč hudebními žánry z různých zemí. Pokud čtenáře zaujaly a rád by se dozvěděl další informace o podobných kapelách, jejichž životní svědectví by mohlo posloužit nejenom ve výuce náboženství, nalezne je na autorově webu s názvem: KŘESŤAN A HUDBA - www.hudba.signaly.cz Tyto stránky obsahují informace o českých, slovenských a zahranič­ ních interpretech, jež nemohla obsáhnout tato publikace, jako jsou kromě profilů kapel taky rozhovory, překlady textů písní, pozvánky na koncerty a festivaly, internetové odkazy na další webové stránky, které se věnují tomuto tématu a mnohé další.

Tento web vznikl na základě mnoha autorových přednášek a jeho vznik byl odpovědí na zájem jeho posluchačů, kteří se neustále dotazovali, kde mohou nalézt více informací o kapelách, o nichž slyšeli a mohli je vidět na přednáškách. Tak vznikla myšlenka psát o zajímavých kapelách nesoucích křesťanské poselství právě na internetu.

104

ZAVER ílem této práce nebylo dokonalé zmapování hudební scény, ve

C

které se aktivně angažuje mnoho hluboce věřících a praktikujících lidí, vždyť obrovská rozmanitost hudebních žánrů a množ­ ství neustále nově vznikajících hudebních skupin musí vést člověka k pokoře vzhledem k jeho omezeným možnostem. Cílem vš bylo poukázat na to, že i populární hudba může nést křesťanské poselství. Možnosti komunikace dnešního světa se zdají být neomezené a právě po­ pulární hudba nám může poskytnout nové prostředky komunikace, a to nejenom s mladou generací. Nabízí se nám i skrze ni možnost stát ve službách dobra za použití hudebního jazyka, který je dnešnímu světu blízký, abychom i skrze něj mohli lidem předávat naději pramenící z víry v Boha. Přestože tato hudba může být obrovským přínosem pro náš duchovní život, bylo by omylem chtít každý hudební žánr, který se nám takto jeví, používat při liturgickém slavení. Proto jsme se pokusili první kapitolu zpracovat tak, abychom si objasnili rozdělení hudby na církevní, duchovní a světskou, abychom poukázali na podstatu samotného liturgického sla­ vení a pouze tomu odpovídající církevní hudbu. Další kapitoly nám však mohly poodhalit jiné netušené možnosti využití této hudby, ať již pro šíření evangelijní zvěsti, prohloubení našeho duchovního života atd. Nadále zůstává otázkou, zda každá hudební skupina, která se ve svých textech zabývá křesťanstvím, skutečně dle toho taky žije, abychom ji mohli předkládat za vzor. Nicméně i ta, která se snad později odkloní od tohoto směru, může v době svého upřímného vyznání mnoha lidem pomoct na cestě víry. Přestože můžeme vnímat, že obstát se svědectvím víry ve světě showbyznysu je mnohem náročnější než v běžném životě, přesto nás každé takové svědectví, zvláště skupin vydávajících jej po mnoho desítek let, může nás vést k vděčnosti jim i Bohu a každý takový životní příběh se nám může stát velkým povzbuzením, abychom se ani my nestyděli za svoji víru každý ve svém životním povolání. 105

Díky rozmanitosti využití a netušeným možnostem, které nám tato hudba nabízí pro šíření radostné zvěsti, se můžeme spojit v modlitbě za všechny, kteří do tohoto světa vstupují, aby se stali skutečným světlem světa a solí země. Abychom pak mohli skrze jejich umění poodhalovat skutečnou tvář Toho, který je zdrojem veškeré inspirace a Krása sama.

106

POZNÁMKY:

1 „Hudba se ozývala v obytných domech ve všední dny i při početnějších shromážděních, doprovázela kultovní obřady a byla ozdobou slavností. Zněla pro potěšení lidí i k poctě bohů a všech, kteří odešli do

země stínů. Při jejich doprovodu se tančilo... Hudba a tanec se dostaly všude... “

2 „První svědectví o užití vícehlasu v liturgické hudbě podává spis Mušica Enchiriadis z druhé poloviny 9. století. Pro vícehlas se užívá pojem diafonie nebo organum. “

3 Jedná se o údobí počátků polyfonie. ■* „Jedno z prvních liturgických dramat vycházelo z tropu Quem queritis z 10. století z velikonočního

introitu Resurrexit. “

5 „Podzemní železnice (Underground Railroad—UGRR) byla neoficiální organizace, která pomáhala otrokům dostat se na svobodu. “

6 K přijetí zákona o zrušení otroctví na celém území Ameriky došlo až po skončení války Severu

proti Jihu. 7 V roce 1947 se stala první interpretkou gospelu, které se podařilo prodat víc jak Imil. své nahrávky, byla to píseň .Vystup jenom trochu výš.1

8 Spirituál Kvintet. Dostupné na www: http://www.spiritualkvintet.cz/ ’ Alfa Gospel Praises. Dostupné na www: http://alfagospelpraises.com/news.php

10 Larry Norman. Dostupné na: http://www.larrynorman.com/ " Resurrection Band. Dostupné na: http://www.resurrectionband.com/

12 Jesus People USA. Dostupné na: http://www.jpusa.org/ 13 ClifF Richard oznámil svou konverzi v roce 1966 během shromáždění pořádané Billy Grahamem v Londýně.

14 Mezi nejznámější časopisy patří ,CCM Magazine—Contemporary Christian Music Magazine,

který vznikl v 70. letech. Dostupné na: http://www.ccmmagazine.com/. U nás o této hudbě informoval časopis ,Tón,‘ který vycházel od prosince 1992 do konce roku 2001. Jeho archiv je dostupný na: http://hudba.signaly.cz/casopis-ton 15 U nás je známé hudební vydavatelství Rosa. Dostupné na: http://www.gimel.cz

16 Důkazem může být oceňování křesťanských umělců při předávání cen Grammy v kategorii

Gospel. Dostupné na: http://www.grammy.com/ 17 Gospel Music Association. Dostupné na: http://www.gospelmusic.org/ 18 O vlivech hudby na braní drog se přesvědčil autor při své praxi u mladistvých narkomanů na

Detoxu v Praze, kde mu byla tato skutečnost potvrzena ať již odborným personálem, nebo samotnými mladistvými narkomany.

108

19 Tuto skutečnost potvrzuje Aleš Kocián, který se jako zaměstnanec rockového rádia ve svým pořadech přímo tímto zabýval a učil tomu posluchače.

20 „Podpojmem katecheze se brzy rozuměl souhrn úsilí, jež církev vynakládala, aby získávala a učila nové učedníky, aby pomáhala lidem věřit, žeJežíšje Boží Syn, aby tak svou vírou získali život v jeho jménu, dále aby je k tomuto životu vychovávala a o něm poučovala, a tím budovala Kristovo tělo. “ 21 Podle V. Kubíčka, přednášejícího katechetiku na CMBF v Olomouci, autora učebnic Náboženství

v 1. pol. 20. stol., hrála kostelnípíseň v katechezi dětí významnou úlohu: „Kostelnípíseň oslovuje

nejen básnickým obsahem, rytmem a rýmem, ale, a to zvláště, svou melodii lidské srdce a podněcujeje k vroucnější modlitbě. “

22 Tento projekt vznikl v Arcibiskupském kněžském semináři v Olomouci v roce 2005, kdy se několik seminaristů rozhodlo využít jim dostupných hudebních materiálů pro přednášky o hudbě. V současné době za projektem stojí P. Mgr. Ing. Pavol Poláček, P. Mgr. Ing. Pavel Šupol, P. Mgr. Ing. Martin Kudla.

23 Na tomto setkání v týdnu od 13.-19.8.2007 se podíleli vedením hudebních chval, vedením hudebních workshopů, spoluprací na benefičním Koncertě pro Haiti, tvorbou videoklipové

hitparády, jejíž výtěžek přinesl přes 15 tis. Kč na pomoc našemu misionáři P. Romanu Musilovi,

OMI.

24 Jedná se o hudební pořad Rádia 7 ,Pohovka' o křesťanských interpretech. Dostupné na: http://www.radio7.cz/

25 Křestan a hudba. Dostupné na: http://hudba.signaly.cz 26 Reakce na přednášku s názvem Úskalí moderní hudby z pohledu křestana, kterou měl autor 6.10.2007 na Biskupském gymnáziu ve Zdaru nad Sázavou. Přednášky se účastnilo 5 tříd, z toho 2 třídy Biskupského gymnázia a 3 třídy ze střední školy gastronomické.

27 Na základě několika přednášek a hudebních večerů ve farnosti autora se rozhodla schola Adorare

vydat CD s názvem Voláme k Tobě, které obsahuje autorskou tvorbu. Dostupné na: http://www. adorare.cz/

28 V Americe existují dva hlavní směry: Pravá láska čeká (Thrue love waits) a Čistá láska (Pure love). První vychází z protestantských kruhů, druhý z katolických. V Polsku se toto hnutí nazývá

Hnutí čistých srdcí (Ruch czystych sere). Sdružují se především kolem časopisu Milujte se!, kterou vydávají redemptoristé a který vychází už i u nás. Dostupné na: http://www.milujte.se 29 Čistá láska. Dostupné na: http://www.slibcistoty.cz/

30 IN! Dostupné na: http://www.in.cz/ 31 Tarsicius. Dostupné na: http://www.tarsicius.cz/

109

32

Reakce na Videoprezentaci křesťanské hudby, kterou měl autor ve Štítné nad Vlán 28.12.2005.

33

Překlady textů je možné nalézt na http://hudba.signaly.cz/preklady-pisne

34

Viz Praktická část

35

Reakce na přednášku s názvem Úskalí moderní hudby z pohledu křesťana, kterou měl autor

6.10.2007

na Biskupském gymnáziu ve Žďáru nad Sázavou. 36

Pravidelným informacím v oblasti křesťanské hudby se věnují např. servery: Křesťan a hudba. Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/

Hudební vydavatelství Rosa. Dostupné na: http://www.gimel.cz/

Hudba a křesťané. Dostupné na: http://www.musicmix.cz/ Na Slovensku např. Mediablog. Dostupné na: http://mediablog.christ-net.sk/

37

John Michael Talbot, Dostupné na: http://www.johnmichaeltalbot.com

38

Z těchto spisů čerpá např. v albu Meditations from Solitude z roku 1994.

39

Text písně The Mirror of Eternity z alba Meditations from Solitude.

40

Nese název Společenství Bratří a Sester Lásky.

41

Sám J. M. Talbot je ženatý s Violou Pratka.

42

Krystal Meyers. Dostupné na: http://www.krystalmeyers.com

43

Jsou to písně The Way To Begin, My Savior, Anticonformity, Fire, Collide, The Beauty of Grace.

44

Vyšlo pod stejnojmenným názvem Krystal Meyers (2005)

45

Rebecca St. James. Dostupné na: http://www.rsjames.com/

46

U nás vyšla její kniha 40 dní s Bohem. A Want For Me K dostání na: http://www.samuelcz.com

47

Gen Rosso. Dostupné na: http://www.genrosso.com

48

V modré Hosaně nalezneme 11 písní, v zelené Hosané nalezneme 2 písně.

49

Silni bez násilí. Dostupné na: http://www.silnibeznasili.cz/

50

Stark ohne Gewald. Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/

51

Czechfans Gen Rosso. Dostupné na: http://genrosso-czechfans.sblog.cz/

52

Timothy. Dostupné na: http://www.timothy.sk/ Ve videoarchivu televize Lux je ke zhlédnutí hodinový pořad s Timothy. Dostupné na:

http://www.tvlux.sk/archiv/play/123

53

Worship znamená, že písně vyjadřují chválu a oslavu Boha a nesou zvěst evangelia Ježíše Krista.

54

Mládežpre Krista Slovensko. Dostupné na: http://www.mpks.sk/. Dále jen MPK.

55

CampFest. Dostupné na: http://www.campfest.sk/

56

Kapucíni & Stanley. Dostupné na: http://paterpio.sk/

110

57

Toto ocenění se pod názvem Aurel udělovalo popáté. O výsledcích rozhodovala 136 členná

akademie populární hudby, složená z rozhlasových dramaturgů, hudebních publicistů a producentů. 58

Gina. Dostupné na: http://www.jirinamarkovova.cz/

59

Rádio7. Dostupné na: http://www.radio7.cz

60

Worship.cz. Dostupné na: http://worship.cz/

61

Láda Křížek. Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/

62

Zde se v jednom týdnu toto album objevilo v první desítce prodejnosti.

63

12. února 2008 obdržel projekt z prodeje nosičů částku téměř 100 000 Kč. Dále by měl minimálně stejnou částku obdržet z prodeje na České poště.

64

„Muzikanti v rámci vystoupení v srdci Slovácka předali společně s místostarostou Uherského Brodu Antonínem Jurigou oblastní charitě šek na patnáct tisíc korun, které poputují na dobročinné účely. “

65 66

Toto setkání se uskutečnilo 12.1.2008 v Olomouci.

Zde měl autor spolu s kolegou Palem Poláčkem dvě přednášky na téma Křesťan a hudba, jejichž součástí byla i beseda s Láďou Křížkem.

111

BIBLIOGRAFIE

LITERATURA:

ABRAHAM, G. Stručné dějiny hudby. 1. vyd. Bratislava: Hudobné centrum, 2003, 844 s. ISBN

80-88884-46-2. ADAM, A. Liturgika: Křesťanská bohoslužba a její vývoj. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 2001, 472 s. ISBN 80-7021-420-1. AMORTH, G. Exorcisté a psychiatři. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské Nakladatelství, 2006, 254 s. ISBN 80-7192-981-6.

BÁRTOVÁ,]., SHNIERER, M. Dějiny hudby 3. 2. vyd. České Budějovice : Pedagogická fakulta JU, 1992, 68 s. ISBN 80-7040-060-9.

BÁRTOVÁ, J., SCHNIERER, M., ZOUHAROVÁ, V. Dějiny hudby 1. 2. vyd. České Budějovice:

Pedagogická fakulta JU, 1992, 45 s. ISBN 80-7040-060-9. BÄUMER, U. Chceme jen tvoji duši. Rocková scéna a okultismus, fakta a souvislosti. 1. vyd. Praha: Logos, 1991, 119 s. ISBN 80-85335-09-3. BERNALLOVÄ, M. Řekla ano. Mučednice v dżinach. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské

Nakladatelství, 2003, 159 s. ISBN 80-7192-676-0. BLAŽKOVÁ, M. Larry Norman. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1995, roč. 3, č. 4, s. 2, 9.

BUKOFZER, M. Hudba v období baroka. 1. vyd. Bratislava: Opus, 1986. 667 s.

BUSSCHAERT, A. Hudba ovlivňuje vývoj naší osobnosti. Rodinný život. Olomouc: Centrum pro rodinný život, 1994, roč. 2, č. 2, s. 10-12.

COUFAL, T. Chci celou generaci nadchnout pro Boha, říká muzikant a vizionář Marián

Lipovský. Život víry. Praha: KMS, 2008, roč. 19, č. 3, s. 8-11. ISSN 1210-43-45.

COUFAL, T. Ostře sledované děvče na vdávání. Víra Rebeccy St. James ve světle reflektorů. Život

víry. Praha: KMS, 2006, roč. 17, č. 7/8, s. 5-8. ISSN 1210-43-45. ČERNÝ, M. Hudba antických kultur. 2. vyd. Praha: Academia, 2006, 396 s. ISBN 80-200-

1251-6. DROBNÝ, J. Pokus o antológiu slovenskéhogospelu, 1. vyd. Bratislava : Lúč, 2000, 91 s. ISBN 80-

7114-307-3.

FRANĚK, M. Hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 238 s. ISBN 80-246-0965-7. Gina - zpěvačka, co se ničeho nebojí. INI — dívčí svět. Jablonec nad Nisou : IN, 2007, roč. 3, č. 2,

s. 4-5. ISSN 1801-2604. HADAČOVÁ, M. John Michael Talbot. Hudební časopis Tón. Praha : Rosa, 1994, roč. 2, č. 5, s. 2-3.

Hosana: zpěvník křesťanských písní. 1. vyd. Praha: Portál, 1993, 634 s. ISBN 80-85282-25-9.

114

Hosana: zpěvník křestanských písní 2. 1. vyd. Praha: Portál, 1996, 671 s. ISBN 80-7178-091-X.

HOŠŤÁLKOVÁ, M. P. Václav Kubíčekjako katecheta a katechetik. 1. vyd. Olomouc: Nákladem vlastním (Vytiskla Matice cyrilometodějská), 2007, 165 s. ISBN 978-80-239-7754-7.

HRČKOVÁ, N. Dějiny hudby I. Evropský středověk. 1. vyd. Praha: Ikar, 2005, 168 s. ISBN 80-249-0524-87.

HRČKOVÁ, N. Dějiny hudby II. Renesance. 1. vyd. Praha: Ikar, 2005, 296 s. I SBN 80-249-0615-5. HRDLIČKA, J. Úvodní slovo k cyklu rozhlasových pořadů ,Dialog hudby a víry1 na stanici

Proglas. [Dialog hudby a víry. Hudební CD]. Brno : Proglas, 2006. HROMÁDKO, Z., BOHÁČEK, J. John Michael Talbot. Troubadour for The Lord, Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1993, roč. 1, č. 3, s. 5. Hudba, tanec, výstřely i láska. Křesťanská hudební skupina Gen Rosso vystoupí v ČR. Katolický

týdeník. Praha: Katolická týdeník, s.r.o., 2008, roč. 19, č. 7, s. 8. ISSN 0862-5557. CHAILLEY, J. 40000 let hudby. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965, 312 s. CHRAŠŤANSKÝ, L. Královna gospelu — burácející pro Hospodina. Hudební časopis Tón.

Praha: Rosa, 1994, roč. 2, č. 1, s. 16. JAMES, R. 40 dnís Bohem. 1. vyd. Praha: Samuel, 2006, 116 s. ISBN 80-86849-26-0.

John Michael Talbot. Meditace ze samoty. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1996, roč. 4, č. 3,

s. 27. KAISER, G. Rez. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1996, roč. 4, č. 1, s. 27. KEROUS, P. Johnny Cash, muž v černém. Hudební časopis Tón. Praha : Rosa, 1993, roč. 1, č. 3,

s. 11. KOCIÁN, A. Vlivy hudby. [Přednáška archiv autora].

KOMOROUS, J. Drogy a organizovaný zločin. [Přednáška archiv autora]. Brno: Katolická charismatická konference, 2007.

KOUBEK, L. Psychologické aspekty v působení médií. Dialog Evropa XXI, revue pro křesianskou orientaci ve vědě a kultuře. Brno : Moravskoslezská křesťanská akademie, 2006, roč. 16, č. 3-4, s. 54-56. ISSN 1210-8332.

KOVÁČIK, J. Vplyv mediálnej manipulácie na podvedomie. [Přednáška archiv autora]. KOŽNAR, Z. Černošské spirituály pro zpěv a klavír. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné

literatury, hudby a umění, 1955, 72 s.

Krystal Meyers. IN! — dívčí svět. Jablonec nad Nisou: IN, 2007, roč. 3, č. 10,s. 18-19. ISSN 1801-2604. KUNETKA, E Stručné dějiny hudby a zpěvu v liturgii. 1. vyd. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 1999, 34 s. ISBN 80-7266-027-6.

115

KYNCL, J. Od gregoriánskeho chorálu po současné zpěvníformy. 1. vyd. Český Těšín:

Press-Pygmalion, 2004, 240 s. ISBN 80-239-1925-3. LANGMEIER, J„ KREJČÍŘOVÁ D. Vývojová psychologie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1998, 344 s. ISBN 80-7169-195-X.

MACEK, F. Hudba v katechezi. Katechetické listy. Olomouc: Matice cyrilometodějská,

2007/2008, č.l.s. 21-22. MĄDRE, P. Uzdravení a exorcismus. Jak rozlišovat? 1. vyd. Praha : Paulínky, 2007, 295 s. ISBN 978-80-86949-31-4.

MAREK, V. Tajné dějiny hudby: zvuk a ticho jako stav vědomí. 1. vyd. Praha: Eminent, 2000,

214 s. ISBN 80-7281-037-5. MAZUREK, J. Stručné dějiny evropské hudby. 2. vyd. Ostrava: Montanex, 1999, 69 s.

ISBN 80-85780-90-9.

MUCHOVÁ, L. Úvod do nábožensképedagogiky. 2. přepracované vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1994. 245 s.

Napište do IN! písničku pro Ewu Fámou. Katolický týdeník. Praha : Katolická týdeník, s.r.o., 2008, roč. 19, č. 11, s. IV/příloha actlv8 - Světové dny mládeže. ISSN 0862-5557. NAVRÁTIL, M. Dějiny hudby: přehled evropských dějin hudby. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 2003,

367 s. ISBN 80-7220-143-3. NEUMANN, B. Od rock 'n 'rollu k Skale vekov. 1. vyd. Vrútky: Advent Orion s.r.o., 1998,

107 s. ISBN 80-88719-85-2. NOVOTNÝ, A. Biblický slovník. 2. vyd. Praha: Kalich, 1956, 1404 s. PAĽA, G. Katecheza ako prevencia negatívneho vplyvu internetu na recipientov. Dialog Evropa XXI, revue pro křesťanskou orientaci ve vědě a kultuře. Brno: Moravskoslezská křesťanská

akademie, 2006, roč. 16, č. 3-4, s. 33-50. ISSN 1210-8332.

PEPICH, P. Rocková kultura a osobnost adolescenta. [Diplomová práce na fakultě Humanitných a prírodných vied univerzity v Prešově]. Prešov: PU, 2000, 56 s.

PESCHKE, K. Křesťanská etika. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2004, 696 s. ISBN 80-7021-718-9. PETRIE, P. Historie gospel musie. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1996, roč. 4, č. 3, s. 10-11.

PODŠKUBKOVÁ, J. Vliv primárního sociálního prostředí na rozvoj sociálních dovedností. In

Fórum o přeměnách školy v 21. storočí: Zborník z konferencie Cesty demokracie vo výchove a vzdělávání. Bratislava: UK, 2007, s. 346-347. RATZINGER, J. Duch liturgie. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2006, 208 s.

ISBN 80-7364-032-5.

116

Rebecca st. James na Koncertě pro Haiti. Katolický týdeník. Praha : Katolická týdeník, s.r.o., 2007,

roč. 18, č. 34, s. 5. ISSN 0862-5557. Černošské spirituály-ženské sbory. 1. vyd. Jihlava: Dům kultury ROH, 1989. 34 s. ŘAPKOVÁ, M. Historie moderní křesťanské hudby. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1996, roč. 4, č. 4, s. 10-11.

ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. přepracované vyd. Praha: Portál, 2004, 392 s. ISBN 80-7178-829-5.

SAK, P., SAKOVÁ, K. Mládež na křižovatce. 1. vyd. Praha: Svoboda Servis, 2004, 240 s. ISBN 80-86320-33-2.

SMAHEL, R. Domov prožít, domov vytvářet. 1. vyd. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1995, 155 s.

SMÉKALOVÁ, L. Didaktická kompetence učitele a její vztah ke kompetenci k učení se u žáků: Výzkumné šetření v kontextu kurikulární reformy ČR In Svět výchovy a vzdělávání v reflexi současného pedagogického výzkumu: Sborník z 15. konference ČAPV12. — 14. 9.

2007 (CD-ROM). České Budějovice: Pedagogická fakulta JU, 2007, sekce 1, příspěvek č. 12. ISBN 978-80-7040-991-6. SMOLKA, J. Dějiny hudby. 1. vyd. Praha: Toga, 2001, 657 s. ISBN 80-902912-0-1. SMOLKA, J. Hudba českého baroka. 3. vyd. Praha: Amu, 2005, 81 s. ISBN 80-7331-022-8. SPURNÝ, L„ ŠAFAŘÍK, J. Kapitoly z dějin evropské hudby od gregoriánskeho chorálu

po Monteverdiho. 1. vyd. Olomouc: Pedagogická fakulta UP, 2001, 97 s. ISBN 80-244-0314-5. Svět se loučí s guru celebrit 60. let. MF Dnes. Praha: Mafra, a. s., 12. února 2008, roč. XIX/36,

s. A8. ISSN 1210-1168. ŠAFAŘÍK, J. Dějiny hudby. I. díl. Odpočátků hudby do konce 18. století. 1. vyd. Praha: Votobia,

2002, 409 s. ISBN 80-7220-126-3.

TESAŘ, M. Propagátorka čisté lásky. Katolický týdeník. Praha: Katolická týdeník, s.r.o., 2007, roč. 18, č. 37, s. 8. ISSN 0862-5557.

Timothy. Uctívat Boha na festivalu? IN! — dívčí svět. Jablonec nad Nisou : IN, 2007, roč. 3, č. 7-8, s. 16-17. ISSN 1801-2604.

TURNER, S. Touha po nebi. Rock 'n 'roli a hledání spásy. 1. vyd. Praha : Návrat domů, 1997, 195 s. ISBN 80-85495-61-9.

TVRDOŇ, J. Dejiny hudby. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo, 1973, 507 s. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Dětství a dospívání. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 467 s. ISBN 80-246-0956-8.

117

VENHODA, M. Úvod do studia gregoriánskeho chorálu. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1946, 151 s. VYSLOUŽIL, J. Hudební slovník pro každého 1. 1. vyd. Vizovice: Lípa, 1995, 350 s. ISBN 80-901199-0-5.

WAGNER, P. Larry Norman. Hudební časopis Tón. Praha: Rosa, 1999, roč. 7, č. 5, s. 12-13.

118

PRAMENY: Apoštolská exhortace Pavla VI. Evangelii nuntiandi. 1. vyd. Praha: Zvon, 1996, 75 s.

Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 7. přepracované vyd.

Praha: Česká biblická společnost, 1996. 1303 s. ISBN 80-85810-11-5. Dokumenty II. vatikánského koncilu. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské Nakladatelství, 2002,

605 s. ISBN 80-7192-467-9.

Katechismus katolické církve. 1. vyd. Praha: Zvon, 1995, 793 s. ISBN 80-7113-132-6.

PAPEŽSKÁ RADA PRO HORMADNÉ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY. Církev a internet, [cit. 4. 3. 2008]. Dostupné na: http://tisk.cirkev.cz/res/data/004/000503.pdf

PAPEŽSKÁ RADA PRO HORMADNÉ SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY. Etika ve sdělovacích prostředcích. 1. vyd. Praha: ČBK, 2000, 24 s. Pastorální instrukce o sdělovacích prostředcích Aetatis novae. In: Dokumenty o sdělovacích

prostředcích. Praha: ČBK, 1996, s. 81-110. Pastorální instrukce o sdělovacích prostředcích Communio etprogressio. In: Dokumenty

o sdělovacích prostředcích. Praha: ČBK, 1996, s. 21-80. POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. KXL. SVĚTOVÉMU DNI SDĚLOVACÍCH

PROSTŘEDKŮ 19. KVĚTNA 2006. Média: sít komunikace, společenství a spolupráce. In: Acta České biskupské konference. Praha: ČBK, roč. 2006, č. 1, s. 31-34. POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K XLI. SVĚTOVÉMU DNI SDĚLOVACÍCH

PROSTŘEDKŮ 20. KVĚTNA 2007. Děti a sdělovacíprostředky — výzva pro výchovu. In:

Acta České biskupské konference. Praha: ČBK, roč. 2007, č. 2, s. 36-39. Poselství papeže JANA PAVLA ii. k Xxxvi. Světovému dni sdělovacích prostředků 12. května 2002. Internet: novéfórum pro hlásání evangelia. Praha: ČBK, 2002, 4 s.

Poselství papeže JANA PAVLA ii. k Xxxviil. Světovému dni sdělovacích prostředků 23. května 2004. média v rodině — riziko a bohatství. Praha: ČBK, 2004, lis. POSVÁTNÁ KONGREGACE OBŘADŮ. O hudbě v posvátné liturgii Musicam sacram. 1. vyd. Olomouc: Kapitulní konsistoř, 1972, 22 s.

Rozhovor Kapucíni & Stanley. 11.3.2008 [Archiv autora].

Rozhovors Gen Rosso. 23.2.2008 [Archiv autora]. Rozhovor s Ginou. 27.3.2008. [Archiv autora]. Rozhovor s Ladislavem Křížkem. 11.2.2008 [Archiv autora]. Rozhovor s Lukášem Lazeckým z občanského sdružení Trialog. 27.3.2008 [Archiv autora]. Rozhovor s Mariánem Lipovským. 5.3.2008 [Archiv autora]. Rozhovor s Rebeccou St. James. 15.8.2007 [Archiv autora].

119

INTERNETOVÉ ODKAZY:

ALfa Gospel Praises.

[cit. 19. 1. 2008]. Dostupné na www: http://alfagospelpraises.com/news.php BASTIAN, G. Musik (erziehung) und ihre Wirkung.

[cit. 9. 3. 2008]. Dostupné na: http://www.victor-gollancz-grundschule.de/pdfl musikerziehung.pdf Benefiční koncert pro Haiti.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://www.koncertprohaiti.cz/

Blog Krystal Meyers. [cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://krystal.blog.cz/0609/ o-druhe-desce BROCH, O. Ladislav Křížek zazpíval obviněným.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http:llolomouc.vscr.czlclankyltcl_id=l 10 CampFest. [cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://www.campfest.sk/

CampFest. Účinkujúci, [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://www.campfest.sk/?id= 1

CCM Magazíne. [

cit. 19. 2. 2008]. Dostupné na: http://www.ccmmagazine.com/ CD Nejde vrátit čas a projekt Zdravotní klaun. [cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/220/l/lang,cz/

CIKFLART, J. Historické pozadí černošských spirituálů I. [cit. 16. 1. 2008], Dostupné na www: http:llwww.spiritualy.cz/contentlviewl7l7llang,es/

ClockNews č. 4. [cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://tabor2007.signaly.cz/ClockNews/clocknews4.pdf Contemporary gospel.

[cit. 19. 1. 2008]. Dostupné na www: http://www.gospeltrain.cz/index. php?ID=vyvoj&group=contemporary

Czech fans Gen Rosso.

[cit. 7. 4. 2008]. Dostupné na: http://genrosso-czechfans.blog.cz/ Čistá láska.

[cit. 4. 3. 2008], Dostupné na: http://www.slibcistoty.cz/

ČTK. Děti potřebují jistotu rodiny a pozitivní vzory. [cit. 9. 3. 2008], Dostupné na: http://

www.modemirodina.cz/deti-potrebuji-jistotu-rodiny-a-pozitivni-vzory.html

120

Gen Rosso.

[cit. 31. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/interpreti/zobraz.

php?datum=120288980 Gen Rosso.

[cit. 31. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-interpreti/ 7-interpreti/54-gen-rosso

Gina. [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://www.jirinamarkovova.cz/

Gina. Moje hudba. [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://blog.myspace.com/index.cjm/fuseaction-blog. view&friendID=186415498drblogID=260088728

Gospel Music Association.

[cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://www.gospelmusic.org/ Grammy.

[cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://www.grammy.com/

Hudba a křesťané. [cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://www.musicmix.cz/

Hudební vydavatelství Rosa. [cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://www.gimel.cz/ JAVORSKÝ, L. John Michael Talbot.

[cit. 22. 10. 2007]. Dostupné na www: http://www.rosa.sk/index.php?show=text&id=35

Jesus People USA.

[cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://www.jpusa.org/ Jiřina Markovová. [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://www.twr.cz/view.php?cisloclanku=2006080022

John Michael Talbot.

[cit. 22. 10. 2007]. Dostupné na www: http://www.johnmichaeltalbot.com Kapucíni & Stanley. [cit. 28. 3. 2008], Dostupné na: http://paterpio.sk/

KOŘENEK, J. Adventní setkání ve věznici - 5.12.2007. [cit. 1. 4.2008], Dostupné na: http:llwww.ladakrizek.com/contentlviewl209llllangczl

Kreyson řádili v Brodě. [cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://zlinsky.denik.cz/zpravy_region/rock-hudba-kreyson-

20071220.html

121

Krystal Meyers—Rebel With A Cause.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.breathecast.com/Christian.Music.ArtistKrystal.Meyers/lnterview-379_671. htm

Krystal Meyers biography.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.krystalmeyers.com/bio.php Krystal Meyers- Dying For A Heart.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.gimel.cz

Krystal Meyers ,Together‘ to Continue Promotion on NBC.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.breathecast.com/Christian.Music.ArtistKrystal.Meyers/Article-379_l449.htm

Krystal Meyers.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.essentialrecords.com Krystal Meyers.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.gimel.cz Krystal Meyers.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.krystalmeyers.com Křesťan a hudba.

[cit. 19. 2. 2008]. Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/ Kto sme.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http:llwww.mpks.sk/ Láďa Křížek ve věznici! [cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/49/ 1 /lang,cz/ Láďa Křížek.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/ Láďa Křížek. Historie.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/13/34/lang, cz/ Láďa Křížek. Koncerty.

[cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/component/option,com_eventlist/ Itemid, 63/ Láďa Křížek. Ocenění.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/14/34/lang,cz/ Láďa odpovídá.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http:llwww.ladakrizek.com/contentlviewl56llllang,cz!

122

Larry Norman.

[cit. 18. 2. 2008], Dostupné na: http://www.larrynorman.com/ LIŽIČIAR, M. Ako sa pozerá na svet tridsaťtriročný muž.

[cit. 28. 3. 2008]. Dostupné na: http://www.30tri.sk/download/zrno_2.html LIŽIČIAR, M. Aurela 2005 získali aj Kapucíni & Stanley.

[cit. 28. 3. 2008]. Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-interpreti/7-interpreti/53kapucini-a-stanley

Maltézska pomoc. [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http:llmaltezska-pomoc.cz/webl Mediablog.

[cit. 19. 2. 2008], Dostupné na: http://mediablog.christ-net.sk/ Mládež pre Krista Slovensko.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://www.mpks.sk/ MYDLA, J. František by nám fandil.

[cit. 28. 3. 2008], Dostupné na: http://www2.kapucin.sk/index.phplmenulactiveKnapsalo-

sa&content[id]=ine—hudba—napsalo-sa MYDLA, J. Pieseň dokáže uvolnit, ale aj „zošnurovať“.

[cit. 28. 3. 2008], Dostupné na: http://www2.kapucin.sk/index.phpimenufactiveKnapsalosa&content[id]=ine—hudba—napsalo-sa

Na Haiti se bez DMS vybralo 350 000.

[cit. 25. 3. 2008]. Dostupné na: http://klokblog.signaly.cz/0708/na-haiti-se-bez Nominations Announced for 38th GMA Dove Awards.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://www.breathecast.com/Christian.Music.ArtistKrystal.Meyers/Article-379_l469.htm

Nové CD je již v prodeji!

[cit. 1. 4.2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/132/l/lang,cz/ Petarda Production a.s. Projekty.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http:llwww.petarda.cz/proiekty Petarda Production a.s. Služby.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http:llwww.petarda.cz/sluzby POLÁČEK, T. Ladislav Křížek. Sláva mě v mládí dost šrotovala.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.ladakrizek.com/content/view/126/75/lang,czJ Poltón klub č. 1, Kapucíni & Stanley.

[cit. 28. 3. 2008], Dostupné na: http:llvideo.tvlux.sk/programlpolton-klub-c—l.html

123

Poltón klub č.5, Timothy. [cit. 28.3. 2008]. Dostupné na: http://video.tvlux.sk/pmgramJpolton-klub-c~5.html Poselství Rebeccy z Tábora.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-ruzne/6-ruzne/67-poselstvi-

rebeccy-z-tabora

Povídání o CampFestu.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://budba.signaly.cz/clanky-rozhovory/5-rozhovory/83povidani-o-campfestu

Premiéra kapely KREYSON.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http:llwwtv.ladakrizek.com/contentlviewl31llllangczl

Projekt Silní bez násilí. [cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://silnibeznasili.cz/projekt.html

Rádioľ. [cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://www.radio7.cz

Rebecca St. James. [cit. 25. 3. 2008]. Dostupné na: http://www.rsjames.com/

Resurrection Band. [cit. 18. 2. 2008], Dostupné na: http://www.resurrec Rozhovor s Gen Rosso před vystoupením u nás. [cit. 31. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-rozhovory/5-rozhovory/55-

rozhovor-s-gen-rosso-ped-vystoupenim-u-nas Rozhovor s mluvčí hnutí. [cit. 4. 3. 2008]. Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-rozhovory/5-rozhovory/64rozhovor-s-mluvi-hnuti-ista-laska

Sexualizace médií má katastrofálni dopad na dospívající dívky.

[cit. 4. 3. 2008], Dostupné na: http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/sexualizace-medii-ma-

katastrofalni-dopad-na-dospivajici-divky.html Silní bez násilí.

[cit. 31. 3. 2008]. Dostupné na: http://www.silnibeznasili.cz/

Slíbený rozhovor o koncerte Rebeccy St. James.

[cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-rozhovory/5-rozhovory/78-

slibeny-rozhovor-o-koncert-rebeccy-st-james SMAHEL, R. Struktura náboženské pedagogiky.

[cit. 9. 3. 2008], Dostupné na: http://www.meritnet.cz/smaheUstrnp.htm

124

Spirituál Kvintet.

[cit. 19. 1. 2008]. Dostupné na: http://www.spiritualkvintet.cz/ Spirituály.

[cit. 19. 1. 2008]. Dostupné na: http://www.gospeltrain.cz/index. php?ID=vyvoj&group=spiritual

Spuštěn projekt chval u nás Worship.cz.

[cit. 7. 4. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-ruzne/6-ruzne/141-sputnprojekt-chval-u-nas-worshipcz Stark ohne Gewald.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/

Stark ohne Gewald. BIS-Seminare fur Jugendliche (Botschafter integrativer Stárke). [cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/index.php?option=com_ content&task=view&id=40&Itemid=45

Stark ohne Gewald. Der fácheriibergrefende Unterricht. [cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/index.php/option=com_ content&task=viewdrid=42&Itemid=45 Stark ohne Gewald. Die Lehrerfachtagung.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/index.php?option=com_ contentÓtask=view&id=33&Itemid=45 Stark ohne Gewald. Die Module.

[cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http://www.starkohnegewalt.de/index.phpioption=com_

contentótask=blogcategory&id=21drltemid=45

Stark ohne Gewald. Die Projektwoche mit Gen Rosso an der Schule. [cit. 1. 4. 2008], Dostupné na: http:llwww.starkohnegewalt.de/index.php/option-com_ content&task=viewdrid=37drltemid=45

Timothy. [cit. 25. 3. 2008], Dostupné na: http://hudba.signaly.cz/clanky-interpreti/7-interpreti/44timothy

Timothy. [cit. 25- 3. 2008]. Dostupné na: http://www.timothy.sk/

Traditional Gospel. [cit. 19. 1. 2008], Dostupné na: www.gospeltrain.cz/index.php/ID=vyvoj&group=traditional

125

Transitional Gospel.

[cit. 19. 1. 2008], Dostupné na www: http://www.gospeltrain.cz/index. php?ID=vyvoj&group=transitional Wikipedie: Krystal Meyers.

[cit. 16.11.2007]. Dostupné na www: http://en.wikipedia.org/wiki/Krystal_Meyers Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Otrok.

[cit. 19. 1. 2008], Dostupné na www: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/189385-otrok Worship.cz.

[cit. 3. 4. 2008], Dostupné na: http://worship.cz/ WorshipFestival v mestách.

[cit. 25. 3. 2008]. Dostupné na: http://www.mpks.sk/worshipfestival.php Zdravotní klaun.

[cit. 1. 4. 2008]. Dostupné na: http://www.zdravotni-klaun. cz Z1RHURT, D. Historie spirituálů.

[cit. 16. 1. 2008]. Dostupné na www: http:llwww.spiritualy.cz/contentlviewl5l7llang,csH

126

INFORMACE O KŘESŤANSKÉ HUDBĚ NA INTERNETU

ČLÁNKY O INTERPRETECH, ROZHOVORY, POZVÁNKY NA AKCE:

www.hudba.signaly.cz

Křesťan a hudba:

www.mediablog.sk

Mediablog:

www.musicmix.cz

Hudba a křesťané:

www.worship.cz

Worship.cz:

www.inverse.sk

Inverse.sk:

KŘESŤANSKÁ HUDBA V MÉDIÍCH: www.awr.cz

AWrádio:

RÁD107:

www.radio7.cz

Rádio Lumen:

www.lumen.sk

Rádio Proglas:

www.proglas.cz

VIDEOKLIPOVÉ HITPARÁDY V MÉDIÍCH:

www.tvnoe.cz

Noeparáda: Videohitparáda:

www.mediablog.sk/videohit

PRODEJ ZPĚVNÍKŮ, DVD, CD KŘESŤANSKÝCH INTERPRETŮ: www.gimel.cz

Rosa:

127

Pavel Supol

KŘESŤAN A HUDBA KŘESŤANSKÉ ASPEKTY SOUČASNÉ POPULÁRNÍ HUDBY JAKO SOUČÁST VÝCHOVY MLÁDEŽE

Odpovědný redaktor Jiří Polach

Grafická úprava a sazba Klára Sokobová

Jazyková

redakce Jitka

Habernalová a František Mikulčík

Vydává Jiří Brauner

Kartuziánske nakl. Brno WWW.KARTUZIAN.cz

Druhé vydání 2010

ISBN 978-80-86953-62-5

ílem této práce nebylo dokonalé zmapování hudební scény, ve které se aktivně angažuje mnoho hluboce věřících a praktikujících lidí vždyť obrovská rozmanitost hudeb­ ních žánrů, a množství neustále nově vznikajících hudebních skupin musí vést člověka k pokoře vzhledem k jeho omezeným možnostem, ale cílem bylo poukázat právě na to, že i populární hudba může nést křesťanské poselství. Možnosti komunikace dnešního světa se zdají být neomezené a právě popu­ lární hudba nám může poskytnout nové prostředky komunikace, a to nejenom s mladou generací. Nabízí se nám i skrze ni možnost stát ve službách do­ bra za použití hudebního jazyka, který je dnešnímu světu blízký, abychom i skrze něj mohli lidem předávat naději pra­ menící z víry v Boha. Díky rozmanitosti využití a netu­ šeným možnostem, které nám tato hudba nabízí pro šíření radostné zvěsti, se však můžeme spojit v modlitbě za všechny, kteří do tohoto světa vstupují, aby se stali skutečným světlem světa a solí země. Abychom pak mohli skrze jejich umění poodhalovat skutečnou tvář Toho, který je zdrojem veškeré inspirace a Krása sama.

C

88086 953625