IFLA Cataloguing Principles: The Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its Glossary. In 20 Languages 9783598441813, 9783598242854

This professional book presents the history, controversy, and negotiations that have resulted in worldwide agreement on

237 72 5MB

English Pages 304 Year 2009

Report DMCA / Copyright

DOWNLOAD PDF FILE

Table of contents :
Frontmatter
Table of Contents
INTRODUCTION
THE DEVELOPMENT OF THE STATEMENT OF INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES
STATEMENT OF INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES
بيان مبادئ الفهرسة العالمية
USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍCH PRINCIPŮ KATALOGIZACE
Erklärung zu den internationalen Katalogisierungsprinzipien
DECLARACIÓN DE PRINCIPIOS INTERNACIONALES DE CATALOGACIÓN
PRINCIPES INTERNATIONAUX DE CATALOGAGE
IZJAVA O MEĐUNARODNIM KATALOŽNIM NAČELIMA
DICHIARAZIONE DI PRINCIPI INTERNAZIONALI DI CATALOGAZIONE
国際目録原則覚書
국제목록원칙규범
DECLARAÇÃO DE PRINCÍPIOS INTERNACIONAIS DE CATALOGAÇÃO
Декларация о международных принципах каталогизации Введение
USTANOVENIE MEDZINÁRODNÝCH PRINCÍPOV KATALOGIZÁCIE
IZJAVA O MEDNARODNIH KATALOGIZACIJSKIH NAČELIH
DEKLARATA E PARIMEVE NDËRKOMBËTARE TË KATALOGIMIT
Internationella katalogiseringsprinciper
แถลงการณ์ว่าด้วยหลักเกณฑ์การลงรายการสากล (ผู้แปล: ทรงพันธ์ เจิมประยงค์)
Báo cáo về Bộ Quy tắc Biên mục Quốc tế
国际编目原则声明
LIST OF COUNTRIES RATIFYING THE INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES (ICP), GLOSSARY, AND RESOLUTION
Group Photos of Each IME ICC
IME ICC PLANNING COMMITTEE
Backmatter
Recommend Papers

IFLA Cataloguing Principles: The Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its Glossary. In 20 Languages
 9783598441813, 9783598242854

  • 0 0 0
  • Like this paper and download? You can publish your own PDF file online for free in a few minutes! Sign Up
File loading please wait...
Citation preview

ifla_series_37_prelims.qxp

03.06.2009

17:30

Seite 1

ifla_series_37_prelims.qxp

03.06.2009

17:30

Seite 2

International Federation of Library Associations and Institutions Fédération Internationale des Associations de Bibliothécaires et des Bibliothèques Internationaler Verband der bibliothekarischen Vereine und Institutionen Международная Федерация Библиотечных Ассоциаций и Учреждений Federación Internacional de Asociaciones de Bibliotecarios y Bibliotecas

࿖䰙೒к佚णӮϢᴎᵘ㘨ড়Ӯ

ΕΎΒΘϜϤϟ΍ ΕΎδγΆϣϭ ΕΎϴόϤΠϟ ϲϟϭΪϟ΍ ΩΎΤΗϻ΍

About IFLA

www.ifla.org

IFLA (The International Federation of Library Associations and Institutions) is the leading international body representing the interests of library and information services and their users. It is the global voice of the library and information profession. IFLA provides information specialists throughout the world with a forum for exchanging ideas and promoting international cooperation, research, and development in all fields of library activity and information service. IFLA is one of the means through which libraries, information centres, and information professionals worldwide can formulate their goals, exert their influence as a group, protect their interests, and find solutions to global problems. IFLA’s aims, objectives, and professional programme can only be fulfilled with the cooperation and active involvement of its members and affiliates. Currently, approximately 1,600 associations, institutions and individuals, from widely divergent cultural backgrounds, are working together to further the goals of the Federation and to promote librarianship on a global level. Through its formal membership, IFLA directly or indirectly represents some 500,000 library and information professionals worldwide. IFLA pursues its aims through a variety of channels, including the publication of a major journal, as well as guidelines, reports and monographs on a wide range of topics. IFLA organizes workshops and seminars around the world to enhance professional practice and increase awareness of the growing importance of libraries in the digital age. All this is done in collaboration with a number of other non-governmental organizations, funding bodies and international agencies such as UNESCO and WIPO. IFLANET, the Federation’s website, is a prime source of information about IFLA, its policies and activities: www.ifla.org Library and information professionals gather annually at the IFLA World Library and Information Congress, held in August each year in cities around the world. IFLA was founded in Edinburgh, Scotland, in 1927 at an international conference of national library directors. IFLA was registered in the Netherlands in 1971. The Koninklijke Bibliotheek (Royal Library), the national library of the Netherlands, in The Hague, generously provides the facilities for our headquarters. Regional offices are located in Rio de Janeiro, Brazil; Pretoria, South Africa; and Singapore.

ifla_series_37_prelims.qxp

03.06.2009

17:30

Seite 3

IFLA Series on Bibliographic Control Vol 37

IFLA Cataloguing Principles: the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its Glossary In 20 Languages

Edited by Barbara B. Tillett and Ana Lupe Cristán

K · G · Saur München 2009

ifla_series_37_prelims.qxp

03.06.2009

17:30

Seite 4

IFLA Series on Bibliographic Control edited by Sjoerd Koopman The “IFLA Series on Bibliographic Control” continues the former “UBCIM Publications – New Series”.

Bibliographic information published by the Deutsche Nationalibliothek The Deutsche Nationalbibliothek lists this publication in the Deutsche Nationalbibliografie; detailed bibliographic data is available in the Internet at http://dnb.d-nb.de.

U Printed on acid-free paper / Gedruckt auf säurefreiem Papier © 2009 by International Federation of Library Associations and Institutions, The Hague, The Netherlands Alle Rechte vorbehalten / All Rights Strictly Reserved K. G. Saur Verlag, München An Imprint of Walter de Gruyter GmbH & Co. KG All rights reserved. No part of this publication may be reproduced, stored in a retrieval system of any nature, or transmitted, in any form or by any means, electronic, mechanical, photocopying, recording or otherwise, without the prior written permission of the publisher.

Printed in the Federal Republic of Germany by Strauss GmbH, Mörlenbach

ISBN 978-3-598-24285-4

This publication has been published in 20 languages, as follows: IFLA Cataloguing Principles : the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and its Glossary ‫ﺑﻴﺎن ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ‬ Ustanovení Mezinárodních Principů Katalogizace Erklärung zu den internationalen Katalogisierungsprinzipien Declaración de Principios Internacionales de Catalogación Principes Internationaux de Catalogage Izjava o Međunarođnim Kataložnim Načelima Dichiarazione di Principi Internazionali di Catalogazione 国際目録原則覚書 국제목록원칙규범 Starptautiskie Kataloģizācijas Principi Declaração de Princípios Internacionais de Catalogação Декларация о международных принципах каталогизации Ustanovenie Medzinárodných Principov Katalogizácie Izjava o Mednarodnih Katalogizacijskih Načelih Deklarata e parimeve Ndërkombëtare të Katalogimit Internationella katalogiseringsprinciper แถลงการณวา ดวยหลักเกณฑการลงรายการสากล Báo cáo về Bộ Quy tắc Biên mục Quốc tế 国际编目原则声明 Translations received subsequent to this publication may be found on the IFLA Web site at: http://www.ifla.org/en/publications/statement-of-international-cataloguing-principles

5

Table of Contents Introduction by Barbara Tillett . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

The Development of the Statement of the International Cataloguing Principles by Laurence S. Creider . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

14

Section A ICP – Statement of International Cataloguing Principles and Glossary and Resolution Statement of International Cataloguing Principles . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ICP Glossary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IME ICC Resolution 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

27 34 40

‫ ﺑﻴﺎن ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ‬. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ‫ ﻣﺴﺮد اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت‬. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2008 (IME ICC) ‫ ﻗﺮار اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ‬. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41 47 49

Ustanovení Mezinárodních Principů Katalogizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Heslář ICP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rezoluce IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

51 58 64

Erklärung zu den internationalen Katalogisierungsprinzipien . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Glossar . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Resolution des IME ICC 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

65 73 80

Declaración de Principios Internacionales de Catalogación . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Glosario . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Resolución IME ICC 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

81 89 95

Principes Internationaux de Catalogage . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Glossaire. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 Résolution IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Izjava o Međunarodnim Kataložnim Načelima . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Pojmovnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Izjava IME ICC-a 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Dichiarazione di Principi Internazionali di Catalogazione . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Glossario . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Decisione IME ICC 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 7

国際目録原則覚書 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 国際目録原則用語集 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 国際目録規則に関する国際図書館連盟(IFLA)専門家会議 2008 年決議 . . . . . . . . . . . . 152

국제목록원칙규범 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 국제목록원칙(ICP) 용어집 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 국제목록규칙에 관한 국제도서관연맹 전문가회의 결의 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

Declaração de Princípios Internacionais de Catalogação . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 Glossário . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 Resolução IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 Декларация о международных принципах каталогизации . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182 Глоссарий . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 Резолюция IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 Ustanovenie Medzinárodných Princípov Katalogizácie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Heslár ICP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206 Rezolúcia IME ICC 2008. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 Izjava o Mednarodnih Katalogizacijskih Načelih . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 Slovarček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 220 Resolucija IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 Deklarata e parimeve Ndërkombëtare të Katalogimit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 Fjalori i ICP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 Rezoluta e IME ICC 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 Internationella katalogiseringsprinciper . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 ICP Ordlista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 IME ICC:s resolution 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253 แถลงการณวา ดวยหลักเกณฑการลงรายการสากล . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 อภิธานศัพท . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262 บันทึกผูแ  ปล . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268

Báo cáo về Bộ Quy tắc Biên mục Quốc tế . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 Bảng chú giải thuật ngữ dùng trong Quy tắc Biên mục Quốc tế. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 Nghị quyết Kỳ họp IFLA 2008 của các chuyên gia trong lĩnh vực Mã Biên mục Quốc tế (IME ICC ) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 国际编目原则声明 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 国际编目原则(ICP)词汇表 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 289 国际图联国际编目规则专家会议决议 (2008 年) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295

8

Section B List of Countries Ratifying ICP, Pictures, IME ICC Committee Members, Contributors, and Translators List of Countries Ratifying the International Cataloguing Principles (ICP), Glossary, and Resolution . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297 Group Photos of Each IME ICC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 300 IME ICC Planning Committee . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 303 Authors, Contributors, Editors, Translators. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

9

INTRODUCTION In 2001, Natalia Kasparova from the Russian State Library in Moscow, who was then a member of the IFLA’s Cataloguing Section, reminded us that it had been 40 years since the Paris Principles, and that those principles were in need of updating for today’s environment of online catalogues and Web OPACs (online public access catalogues). It took more than two years to start the series of 5 regional meetings of rule makers and cataloging experts of the world. The five IFLA Meetings of Experts on an International Cataloguing Code (IME ICC) were held as follows: 2003 IME ICC1 – Frankfurt, Germany 2004 IME ICC2 – Buenos Aires, Argentina 2005 IME ICC3 – Cairo, Egypt 2006 IME ICC4 – Seoul, Korea 2007 IME ICC5 – Pretoria, South Africa. The hosts were Die Deutsche Bibliothek (now Deutsche Nationalbibliotek) for IME ICC1, the Universidad de San Andrés for IME ICC2, the Cairo Field Office of the Library of Congress for IME ICC3, the National Library of Korea for IME ICC4, and the National Library of South Africa for IME ICC5. OCLC provided generous support for all of the meetings. Other sponsoring institutions were K.G. Saur and Swets Blackwell for IME ICC1 and the King Abdulaziz Public Library and the Bibliotheca Alexandrina for IME ICC3. For all of the meetings, IFLA was very supportive financially (especially for covering the simultaneous translation services and administrative expenses) and through Headquarters’ staff time, assuring the success of these meetings. This series of regional meetings worldwide reviewed the 1961 Paris Principles, the International Standard for Bibliographic Description, and the IFLA conceptual models (Functional Requirements for Bibliographic Records and Functional Requirements for Authority Data) to develop a new statement of cataloguing principles with the rule makers and cataloging experts around the world. The meetings provided a wonderful opportunity to get the cataloging experts from the regional countries together, most of them meeting for the first time, to get to know each other and to discuss together the basic principles of cataloguing in today’s environment. Invitations went out to 344 rule makers and cataloging experts and country representatives from 129 countries in Europe, Central America, South America, the Caribbean, the Arabicspeaking Middle East, Asia, and sub-Saharan Africa, as well as the 4 Anglo-American countries (Australia, Canada, United Kingdom, and the United States) represented by the Joint Steering Committee for AACR (later called Joint Steering Committee for Development of RDA). Due to the shortage of travel funds and in some cases visa problems, some participants were not able to attend, but continued to participate in the after-meeting listserv discussions. The list of the represented countries is given later in this text. IME ICC2 was conducted in Spanish with English simultaneous translation. The other meetings were conducted in English (Europe, and the Russians brought their own translator); with 11

simultaneous translation in English and Arabic (Middle East); Chinese, English, Japanese, and Korean, (for the Asian meeting); and English and French (sub-Saharan Africa). The participants actively discussed issues through their own listserv prior to the meeting. Web sites for each of the meetings were established and can be accessed through IFLANET. A few words about the logo – the bottom half represents the major cities of the world and the top half is the upside-down skyline or other symbol of the host city. The goal of this series of IFLA regional meetings was to increase the ability to share cataloguing information worldwide by promoting standards for the content of bibliographic and authority records used in library catalogues. This goal continued the goal of the 1961 International Conference on Cataloguing Principles (also under the auspices of IFLA) to provide international standardization of cataloguing rules and principles. Objectives for the meetings were to develop, review, and update the draft Statement of International Cataloguing Principles (ICP) and to see if the experts could get closer together in cataloging practices. Another objective was to make recommendations for a possible future International Cataloguing Code. Those recommendations have been forwarded to the IFLA Cataloguing Section. This Statement of Principles will replace the 1961 Paris Principles and broaden them to cover all types of materials, not just books, and to cover description and access. The Paris principles were limited to choice and form of entry. Like the Paris Principles the current draft principles build on the great cataloging traditions of the world as well as the newly developed conceptual models from IFLA: FRBR (Functional Requirements for Bibliographic Records), FRAD (Functional Requirements for Authority Data), and a future functional requirement expected from IFLA on subject authority records (FRSAD – Functional Requirements for Subject Authority Data). First and foremost the principles are intended to serve the convenience of the users as the primary goal. The 1961 Paris Principles statement includes: scope, function, structure of the catalogue, kinds of entry, use of multiple entries, choice of uniform heading, single personal author, entry under corporate bodies – very limited situations, multiple authorship, works entered under title, including principles for uniform headings for works and other issues related to serials, and finally the entry word for personal names. The ICP covers: 1. Scope 2. General Principles 3. Entities, Attributes, and Relationships 4. Objectives and Functions of the Catalogue 5. Bibliographic Description 6. Access Points 7. Foundations for Search Capabilities. The IME ICC participants discussed the principles, objectives, and basic rules to reach consensus on the proposed language. In preparation for the meetings, the participants read the background papers and at the meeting heard presentations on how current cataloguing codes compare to the Paris principles, an update on the International Standards for Bibliographic Description, an overview of FRBR 12

and Virtual International Authority File (VIAF) concepts, and then discussed the draft Principles. During each meeting, Working Groups met at the end of the first day and for the second morning on 5 topics: Personal names, Corporate names, Seriality, Uniform titles and GMD (General Material Designators), and Multipart structures. Although this was a long process and represented a great deal of work, we hope that the resulting international agreement on a Statement of International Cataloguing Principles will lead to greater ability to share cataloguing information – bibliographic and authority data – around the world. Another major outcome of the ICP has been the successful harmonization of versions of ICP in the same language. When preparing for IME ICC2 in Buenos Aires, differences in Spanish terms used in Spain as compared to the same term used in various Latin American countries became apparent and a conscious effort was made to harmonize the versions. Differences also surfaced between the versions of the French ICP translated in France and Canada, between versions of the Portuguese ICP translated in Portugal and Brazil, between Arabic versions translated in different countries, even variations among English speakers in different countries , and between variant choices of Chinese characters used in Korea and Japan. The final versions of the ICP are the result of good will, patience, and understanding of these international colleagues working collaboratively to overcome cultural, traditional, and national differences. I specifically wish to acknowledge the tremendous work on these translations, as follows: – French version: collaborations between Pat Riva and colleagues at the Library and Archives Canada and later at the Bibliothèque et Archives nationales du Québec working with Françoise Bourdon and her colleagues at the Bibliothèque nationale de France to arrive at a harmonized version – Korean version: coordinated with the Japanese and Chinese versions through the work of Jaesun Lee at the National Library of Korea – Arabic version: Saleh Al-Musned of the King Abdulaziz Public Library in Saudi Arabia and Iman Khairy at the Bibliotheca Alexandrina in Egypt, worked together to finalize the Arabic terminology – Portuguese version: Lidia Alvarenga at the Universidade Federal de Minas Gerais and colleagues at the National Library of Brasil worked with Ineŝ Cordeiro and her colleagues at the National Library of Portugal to assure a harmonized final version of the ICP in Portuguese – Spanish version: beginning at IME ICC2, Elena Escolano of the Biblioteca Nacional de España provided translations into Spanish of reports issued after each of the IME ICC meetings and provided translations of the recommendations for voting, including the clean and marked up versions of all of the ICP drafts, as well as the resulting comments and summaries of the votes to assure that there would be a transparent process, and to allow for comments on language disparities. These colleagues have truly manifested the meaning of international cooperation and have made the ICP process fulfill its ultimate goals of achieving international cataloguing principles. Barbara B. Tillett, Chair, IME ICC Planning Committee 13

THE DEVELOPMENT OF THE STATEMENT OF INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES By Laurence S. Creider The 1961 principles adopted at the International Conference on Cataloging Principles in Paris (better known as the “Paris Principles”) were the result of much preliminary work, ranging from reports to a draft set of principles that emerged from a preliminary conference. That draft was subjected to major changes during the conference itself and adopted point by point at the end of the conference. The “Statement of International Cataloguing Principles” (ICP) went through a shorter preliminary period but experienced a much longer process of development and adoption. Updated draft versions of the ICP were considered and revisions proposed at each of the succeeding IFLA Meetings of Experts on an International Cataloguing Code (IME ICC). The proposed revisions following each successive regional meeting were sent to all of the participants from the previous meetings for a vote. The result was a document that went through considerably more evolution than the Paris Principles. There were many versions of the Statement during the course of meetings and votes on recommended changes, however this review will follow the changes in the major versions as depicted in Table 1. The April 2008 draft resulting from comments to ICP5 was sent out for worldwide review in May 2008. The comments received from that worldwide review were discussed by the IME ICC Planning Committee at the August 2008 IFLA conference in Québec, and a September 2008 version was distributed to all of the IME ICC participants. Based on those comments, another revision was distributed on December 18, 2008, to the IME ICC participants and to the IFLA Cataloguing Section, Bibliography Section, and Classification and Indexing Section for final comments and approval to publish. After minor editing, the final version was adopted by IFLA and published on IFLANET in February 2009, as presented in this volume. During that last round of comments, IME ICC participants also agreed to the Resolution found in this text. The ICP did not develop in a straight line without detours. At times a change was made in one draft only to be reversed by another IME ICC, at other times change seemed to be proceeding in a certain direction only to be replaced by a completely different approach. There are sections of the ICP that underwent very little change for most of the IME ICC sessions but were the objects of attention for a brief period.

14

TABLE 1

Concordance of Sections in Successive Drafts

15

From Principles to Statement and the Structure of the Statement The ICP began as a “starter draft” entitled, “Principles for Library Catalogues and other Bibliographic Files” prepared by Monika Münnich of the Universitätsbibliothek Heidelberg and Hans Popst of the Fachbereich Archiv- und Bibliothekswesen of the Bayerische Beamtenfachhochschule, assisted by Charles Croissant of Saint Louis University.1 Based on the Paris Principles but adjusted to encompass bibliographic and authority data for all types of things collected by libraries, archives, and museums, that starter draft was revised and served as the basis for the first version of the “Statement of International Cataloguing Principles” approved at the first IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (IME ICC1) held in Frankfurt am Main, Germany in 2003. Much of the structure and some phrases from the starter draft survived intact into the final version of ICP. IME ICC1, however, made significant changes. First, the name became “Statement of International Cataloguing Principles,” which expanded the scope of the principles beyond library catalogs.

Introduction and Scope Beginning with the starter draft, the ICP’s Introduction presents itself as a successor to the Paris Principles. In the final ICP text version, a significant development in the Introduction was the shift from the statement to “adapt the Paris Principles” to “produce a new statement” of principles. This change shows a realization that the scope and theoretical background of the ICP are so much larger than the Paris Principles that one cannot speak of an adaptation, but only of a new set of principles.2 The acknowledgement of great cataloguing traditions of the world started as recognition of Cutter and Ranganathan, and in later versions also Lubetzky. The specific works of those great thinkers were moved to a footnote and then to a more general statement in the final ICP. The starter draft also acknowledges the influence of the model of “Functional Requirements for Bibliographic Records” (FRBR) a statement that remains in the final ICP. From the starter draft through the April 2008 version by a statement in the Introduction stated that “The first of these objectives is to serve the convenience of the users of the catalogue.” In September 2008 and the final draft, the sentence became, “The first principle is to serve the convenience of catalogue users.” There is an explicit statement in the Introduction that ICP “replaces and broadens” the scope of the Paris Principles from choice and form of entry for textual works to all types of materials and all aspects of bibliographic and authority data. The language changed from “records” to “data” in response to changes made for the Functional Requirements for Authority Data (FRAD) and the evolving recognition that “records” may not be the packages used in the future for this information. In ICP1 the statement of Scope indicated this broadening by reference to “bibliographies and data files created by libraries, archives, museums and other communities.” This widened further in the final ICP to stating the principles applied to “bibliogra1

2

Monika Münnich and Hans Popst, assisted by Charles Croissant, “Principles for Library Catalogues and Other Bibliographic Files” (2003), http://www.d-nb.de/standardisierung/pdf/papers_muennich.pdf, accessed March 24, 2009. Laurence Stearns Creider, “A Comparison of the Paris Principles and the International Cataloguing Principles,” forthcoming.

16

phic and authority data and current library catalogues” and also can be applied to “bibliographies and other data files created by libraries, archives, museums, and other communities”.3

Principles versus Objectives One of the major contributions of ICP1 was the formulation of a set of “Objectives for the Construction of Cataloguing Codes,” which at first was placed in an appendix. Although called “Objectives” in the early versions of ICP, these are actually “Principles” and were moved to the second section of the ICP by the September 2008 version. The content of these principles remained untouched throughout the adoption process of the ICP. The “principles,” which begin with a reiteration that the highest is the conventions of the user, include common usage, representation, accuracy, sufficiency and necessity, significance, economy, standardization, and integration. The final ICP notes that the principles are “based on bibliographic literature, especially that of Ranganathan and Leibniz as described in Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization.”4 There is a note in brackets at the end of the ICP1 appendix stating that there were other principles for “subject thesauri” that should be added, and a footnote in the final ICP says subject principles are not yet included in this statement. There had been some ambiguity about the relationship of the starter draft to cataloging codes and rules, but the draft from IME ICC1 indicates that the ICP is intended to “guide the development of cataloguing codes.” In other words, it is not a substitute for a code. In fact by the final ICP, clarity emerged to recognize the distinctions between 1) principles, 2) objectives or functions of a catalogue, and 3) rules. This clarity was greatly influenced by the categorization described by Elaine Svenonius that, “Bibliographic principles are different from bibliographic objectives and bibliographic rules. Objectives codify what a user can expect of a bibliographic system - to find a document, to find all manifestations of a work contiguously displayed, and so forth. Principles, on the other hand, are directives for the design of the bibliographic language used to create such a system. This language normally takes the form of a code of rules. However, principles themselves are not rules but rather guidelines for the design of a set of rules.” 5 Indeed, the section on “functions of an online catalogue” from the starter draft was largely taken from Elaine Svenonius’ book. These “functions of the catalogue” (i.e., “Objectives”) may crudely be described as a “FRBR-ized” version of Cutter’s principles with the additional functions of identification, selection, acquisition, and navigation. On the whole, there was little change to the section on the “functions of the catalogue”. At the Buenos Aires IME ICC2 meeting the addition was made to the statement of functions of the catalogue that libraries might not make records for components of works because of cata-

3

4

5

IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st , Frankfurt, Germany, 2003. Statement of International Cataloguing Principles, “Final” Draft Based on Responses through 19 Dec. 2003 (Deutsche Nationalbibliothek, Arbeitstelle für Standardisierung, 2003) http://www.d-nb.de/standardisie rung/pdf/statement_draft.pdf, accessed March 24, 2009. This is ICP1. Elaine Svenonius, The Intellectual Foundation of Information Organization (Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000). Elaine Svenonius, The Intellectual Foundation of Information Organization (Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000), p. 67-68.

17

loguing practices in addition to economic restraints (ICP2, section 3.1).6 The statement vanished completely in the final version. In September 2008, the “Functions of the Catalogue” became “Objectives—Functions of the Catalogue.” This change was more than simply terminological, because objectives are goals at which the catalog aims. The select function was altered to insert “medium” before “content” and “carrier” as ways in which a resource might meet a user’s requirements.

Entities, Attributes, and Relationships The organization of the ICP1 section on entities, attributes, and relationships changed the starter draft’s use of FRBR Groups 1, 2, and 3 to separate subsections for entities in bibliographic records, entities in authority records, attributes, and relationships. This section changed to listing all the entities in bibliographic and authority data, and very brief descriptions of attributes and relationships. The section was moved to precede the Objectives and Functions of the Catalogue in order to state what data is being described before stating the functions of a tool to present such data. The only change to the Entities, Attributes, and Relationships section after ICP1, other than its migrating positions, was in the final text, which states that entities, attributes, and relationships are to be taken into account as defined in “conceptual models of the bibliographic universe.” The specific instances of the IFLA conceptual models (FRBR, FRAD, and FRSAD – Functional Requirements for Subject Authority Data) were moved to a footnote, from the body of the text in recognition that the conceptual models could change.

Bibliographic Description The section on Bibliographic Description was largely unchanged from ICP1 through ICP5, focusing on describing a manifestation. However, the order of the statements changed. As a result of comments from the IME ICC participants to the ICP5 draft, the ICP April 2008 draft expanded the section from two to four subsections. A new subsection stated that “A bibliographic description typically is based on the item as representative of the manifestation and may include attributes inherited from the contained work(s) and expression(s).” This statement allowed for the continued existence of the traditional cataloguing record, which combines elements of all four FRBR Group 1 entities. As a result, the ICP makes possible the usage of the large number of existing bibliographic records while allowing the use of separate records for each of the Group 1 entities. Another new subsection stated that “In general, a separate bibliographic description should be created for each manifestation.” These two subsections had been moved from the discussion of entities in 2.1.1 in ICP5. In ICP September 2008, the section on Bibliographic Description (now Section 5) was significantly reordered. The sentence stating that “Descriptive data should be based on an internationally agreed standard,” has become the third sentence (5.3), whereas the former 4.1, which said that descriptions should “typically” be based on an item that represented a manifestation and that it might 6

Statement of International Cataloguing Principles, Draft approved by the IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st, Frankfurt Germany, 2003, “Final Draft Based on Responses through 19 Dec. 2003 with correction, Recommended Changes from Buenos Aires August 2004 (2004) http://www. loc.gov/loc/ifla/imeicc/source/statement_draft04.pdf, accessed March 25, 2009. This is ICP2.

18

include attributes “inherited” from “contained work(s) and expression(s),” was changed to affirm that separate bibliographic descriptions should be created for each manifestation. The next sentence says what is used to build that description, namely an item as representative of the manifestation, and that the description “may include attributes that pertain to the embodied work(s) and expression(s).” In the starter draft, the content of bibliographic records is the subject of a brief section, which states that description should be based on the International Standard Bibliographic Description (ISBD) with access points formulated following a “standard” cataloguing code. ICP1 made a major change from the starter draft that persists through the remainder of the drafts: the prescription of the ISBD as a basis for bibliographic description was changed to a statement that the description should be “based on an internationally agreed standard,” and a footnote was given to declare that for the library community this will be the ISBD. This change is another indication of a resolve to make the ICP serve a constituency beyond that of libraries. The requirement of the draft that access points be formulated following a “standard cataloguing code” is dropped, because this is dealt with in other sections. ICP1 also introduced a subsection stating that “Descriptions may be at several levels of completeness”, which is subsection 5.4 in the final version.

From Choice and Structure of Authorized Headings and Authority Records to Access Points The next section of the starter draft dealt with Choice and Structure of Authorized Headings for persons, corporate bodies, and uniform titles. That was followed by a section devoted to authority records. These sections from the starter draft were changed significantly in ICP1 and reflect “rules” governing choice and form of Access Points. The term “author” in the starter draft became “creator” in ICP onwards to be more general and less centered on texts. By ICP4 the title, “Authorized Headings,” became “Choice of Names for Authorized Headings.” A new subsection, “Forms of Controlled Access Points,” grouped the different categories of names together under one label. The major change made to “Access Points” at IME ICC5 was that much of the subsection on “Choice of Access Points,” was moved to the section on Authority Records. Specifically, the subsections “Choice of Name for Authorized Headings” (rules on variant names and titles for authorized headings), “Language of Authorized Heading,” and the entire “Forms of Names for Authorized Headings” (persons, families, corporate bodies and uniform titles) were moved. This massive shift of the principles for “choosing a form of heading” to Access Points and the “Choice of Access Points” makes sense, although it was not the end of the process of restructuring Section 6 Authority Records. The April 2008 draft, however, was when the term “Heading” was dropped from the Glossary and the word used in subsections was changed from “Headings” to “Access Points.” The change from headings to access points is not verbal only, but conceptual. The old term “headings” is linked closely to catalogues, particularly those in book or card format. It was replaced by “access points” that may or may not be controlled and may consist of many elements that can be pre- or post-coordinated. Subsections on the choice and the form of names migrated between these two sections and significant changes occurred in the text of the statements on these issues. 19

The discussion of authority files in the starter draft vanished, and authority records were given a purpose in ICP1: to “control the authorized forms of names and references used as access points” for FRBR entities. In later drafts, the sections on controlled access points spoke of the purpose for controlled access points to provide the “consistency needed for collocating the bibliographic records for sets of resources.” The earlier version of this sentence said that “Controlled access points provide the consistency needed for locating sets of resources.” Collocation reappeared as a function provided by authorized access points. The authority records that provide this control were described in a new subsection of the ICP September 2008 draft and largely remained unchanged in the final version. The ICP September 2008 draft made some small but significant changes on names and authority records besides renumbering the sections. One such change was the statement that “variant forms used as references” should be included with authorized forms became “authorized access points should be recorded in authority records along with identifiers for the entity and variant forms of name.” The introduction of identifiers means that machine manipulation of such authority records should become more possible and that the makers of ICP are thinking beyond text-string links between machine-readable authority records and bibliographic records to use identifiers for chosen names or variants. In the section on Access Points of the ICP September 2008 draft, the uncontrolled access points were no longer limited to bibliographic records but expanded to include authority records. A clause was added that authorized access points “may be needed as a default display form.” Section 6 on Authority Records became Section 7 Authority Data in the ICP September 2008 draft, a broader concept. However, the section starts off repeating the sentence of the former section 6 that begins, “Authority record ….” This may change in the future as records evolve to future structures. In the ICP September 2008 draft, “Language of Authorized Access Points” became “Language and Script of Authorized Form Access Point,” [sic] and by the final ICP, the phrase “and/or scripts” was added to the phrase “When names have been expressed in several languages.” Names for Persons ICP1, Section 6.2 said that if there are variant names or forms of names, one name or form of name should be chosen as the authorized heading “for each distinct persona.” This allows for the existence of one person with different bibliographic personas, something the starter draft version did not. ICP2 asked to change this to each “entity,” but it was changed back in ICP3 to “persona.” However, there was always difficulty in grasping the concept of “persona,” and it was replaced in the final ICP to provide a name for each “distinct identity.” One of the more contentious issues at the Paris Conference had been the choice of “entry word” for names containing prefixes, because it had been a major problem in ensuring uniformity of main entry for exchanging cataloguing.7 The term “entry word,” in the ICP drafts was changed to “first word,” in the ICP September 2008 version, recognizing that this was no longer an issue of “entry” but of access point and, indeed, the order of characters in the textual string of a controlled access point. The subsection on names for persons in the starter draft stated the choice of entry word for persons whose name consists of several words should be determined first by the practice of the country in which the person resides, and, if that is inconclusive, by the language the person uses. ICP1 added the statement that choice of entry 7

International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961, Report (London: International Federation of Library Associations, 1963), p. 81-85.

20

word should be determined first of all by the person’s country of citizenship, repeating the decision of the Paris Principles.8 In the final ICP the choice of the first word for the authorized access point reflects the conventions of the country and language most associated with that person, as found in manifestations or reference sources. Names for Families In recognition of the importance of naming families in descriptions for accessing archival resources, a subsection on forms of names for families was added in ICP1 to those for persons, corporate bodies, and uniform titles in the starter draft. Names for Corporate Bodies For corporate bodies, the subsection dealing with different names speaks not about the “entry” of works but about treating each “significant name change” as a “new entity.” In section 5.4 on corporate names, a new statement was made in ICP2 that “The corporate name should be given in direct order, as commonly found on manifestations.” The latter part of the statement specifically applies the change from the preference for the official name that was given in the starter draft (section 5.3) and replaced in ICP1 by the overall rule that all headings are based on what is found in manifestations (5.1.2). A slightly later version of ICP2 showing “further recommended changes from IME ICC2” was made in a September 20, 2005 draft, in which the statement on direct order in corporate names in ICP2 was refined by new subsections 5.4.1.1 and 5.4.1.2 that allowed for subordinate entry of corporate bodies. From Uniform Titles to Names for Works/Expressions Uniform titles have always been something of a problem in cataloging theory and practice.9 Cataloguing codes used them for special materials such as legal, musical, and religious works, and to organize large files under certain authors. The ICP shows great progress towards a clearer understanding of uniform titles with a few detours along the way. Uniform titles were understood in ICP1 to apply to works only, not to the other FRBR levels of expression, manifestation, and item. “If there are variant titles for one work, one title should be chosen as uniform title,” was finally changed to “When a work has multiple titles, one should be preferred as the basis for the authorized access point for the work/expression” in the April 2008 version (6.1.2). ICP1 called for the use of the “original title of a work” in uniform titles. In ICP2, section 5.5.1, the provision was made that language and date should always be included as elements in uniform titles. ICP2 also stated, “Under certain defined circumstances, a commonly used title in the language and script of the catalogue may be preferred to the original title as the basis for the authorized heading,” a vague sentence that probably satisfied no one. This statement was transformed in ICP3 into “when there is a commonly used title in the language and script of the catalogue, preference should be given it.” While the phrase “under certain defined circumstances” (which are not defined) is better replaced by a clear statement of what to 8

9

International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961, Report (London: International Federation of Library Associations, 1963), Principle 12 and related discussion. Jean Weihs and Lynne C. Howarth, “Uniform Titles from AACR to RDA,” Cataloging & Classification Quarterly, v. 46 (2008), p. 362-384.

21

do, versions would certainly create difficulties in sharing international data if the commonly used title in the language and script of the catalogue always replaced the original title in the original language and script. The confusion would be made worse because the ICP3 version omitted the statement “Always add language and date.” ICP4 stated that uniform titles should be in the language and script of the catalogue and that they could be made for all four FRBR Group 1 entities: work, expression, manifestation, and item.10 By the final ICP guidance on language and script was generalized for authorized access points to prefer information found on manifestations of the work expressed in the original language and script. When that was not a language normally used in the catalogue, one should prefer the languages or scripts best suited to the users of the catalogue, and additionally access should be provided in the original language and script whenever possible. What became a major clarification in the final ICP can begin to be traced in the ICP April 2008 version which replaced the heading of 6.3.4 “Forms of Uniform Titles” with “Forms of Names for Works/Expressions” as the thinking through of the changes required by the replacement of “uniform titles” by “authorized name” continued in the draft process. The Glossary attached to the April 2008 version says, “Uniform title—No longer used in the Principles. See Authorized access point for the work/expression.” The recognition that a uniform title names a work and by extension can name an expression, manifestation, or item, allowed such names to be treated in a manner more consistent with the names for other entities in the FRBR groups 1 and 2. These changes also meant that the treatment of access points for works in the final text is bound up with the larger changes with access points and names. A major change from the September 2008 ICP draft occurred in the final ICP concerning names for works or expressions. Namely, the order of preferred names (formerly preferred titles) was deleted from the section on forms of names, because choice of names was covered earlier by general subsections. The subsection on uniform titles in ICP1-ICP5 was prefaced by the statement that uniform titles can stand alone or be a name/title combination and may be qualified by the addition of elements such as “corporate name, place, language, date, etc.” The wording, “a name/title combination with the name of the creator of the work” was added in the April 2008 ICP and further clarified following the worldwide review to state “the authorized form of the name of the creator(s) of the work”. Variant Names The section in the ICP September 2008 draft, which required that variant titles should be included for access along with the authorized access point, was expanded to become a major subsection of its own, saying that variant forms of names and, indeed, all variant names should be included for controlled access. 10

Statement of International Cataloguing Principles, Draft approved by the IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code, 1st, Frankfurt, Germany, 2003 with agreed changes from the IME ICC2 meeting, Buenos Aires, Argentina, 2004 from the IME ICC3 meeting, Cairo, Egypt, 2005 from IME ICC4 meeting, Seoul, Korea, 2006 (those not yet approved and needing further discussion from IME ICC4 shown in red.), Approved Draft Based on Responses through February 2007 showing further recommended changes from IME ICC4 participants, Seoul, Korea (2007), 5.5.2.4 http://www.nl.go.kr/icc/down/ 0703071.pdf, accessed March 25, 2009. This is ICP4.

22

Search Capabilities The starter draft included a final section on search capabilities with “indispensable” and “further” access points and discussion of direct searches, browse searches, and displays. This last section was the most tentative in the starter draft and alternative versions of the subsections on indispensable access points and displays (sections 7.1.2 and 7.3) were given. The indispensable access points included “the name of the creator, or of the first-named creator,” the title proper or supplied title, and the uniform title.11 The revised Section 7 of ICP1, “Foundations for Search Capabilities,” started off with a statement on the purpose of access points and continued with a statement of indispensable access points for bibliographic records and (new) for authority records. Instead of prescribing various search methods (browse, “direct,” combinations of access points) as the starter draft had done, ICP1 section 7.1.1 simply said that names, titles, and subjects (therefore fewer elements than the starter draft) should be searchable “by means of any device available in the … catalogue or bibliographic file.” The statements on the display of bibliographic information were removed, a wise recognition that the matter of display even when limited to online is still entirely too variable and too volatile for any useful principles to be prescribed. After the first version of ICP, the section on Foundations of Search Capabilities was unchanged until IME ICC4 in Seoul, where the year of publication or issuance was removed from the “indispensable access points” for bibliographic records and made an “additional access point.” However, in ICP5, publication dates were restored to the list of what were then called “Essential Access Points”. ICP5 also moved classification numbers from the “Indispensable” list where they had been since IME ICC 1 to the “Additional points” (7.1.3.1), but these were returned to an indispensable status in ICP April 2008 in response to further comments from the IME ICC participants. A few other shifts in terminology in the ICP April 2008 draft indicate a broader conceptual framework for the ICP. The first is the addition of “identifiers for the entity” in the section on essential access points in authority records. Perhaps more significantly, “physical medium” was split into “content type” and “carrier type,” terms, which reflect vocabulary introduced in discussions with the publishing community and the developers for RDA: Resource Description and Access. In ICP September 2008 the subsection on Search and Retrieval was renamed Searching based on comments from the worldwide review. Also in response to the worldwide comments, the need to search by identifiers was added to the list of searching devices. Also in the ICP September 2008, Retrieval became a new subsection, stating, “When searching retrieves several records with the same access point, records should be displayed in some logical order convenient to the catalogue user, preferably according to a standard of the language and script of the access point.” The sentence calls for the ability of a catalogue to fulfill its collocating functions and to be able to express FRBR relationships. The sentence also allows for different arrangements under subject terms (such as in chronological order), series (in numerical 11

Monika Münnich and Hans Popst, “Principles for Library Catalogues and Other Bibliographic Files” (2003).

23

order), formats, etc. All too frequently, the displays in online catalogues are not convenient to the user, and this principle is welcomed.

Conclusions The development of the principles concerning names and their construction was a long and undoubtedly challenging process, extending past the IME ICC sessions. In the end, the makers of the ICP opted for simpler and more abstract principles rather than the prescription of details. The level of detail apparent in such issues as the entry word for names in the Paris Principles is not appropriate for the ICP, largely because its writers have recognized that it is not intended to be a cataloguing code and that control of access points in the digital world does not mean prescribing one particular sequence of words in that access point. By clustering together all the names for an entity, any controlled form can be used for display and the benefits of precision of searches can be achieved. Similarly, the recognition that uniform titles are necessary and name works/expressions/manifestations/items is a large achievement towards a unified theory of cataloging and bibliographic control. The development of the text of the ICP was clearly not linear and clearly involved tremendous amounts of thinking and rethinking concepts by all of the IME ICC participants and worldwide commenters, as basic ideas, such as the realization that uniform titles are names, began to affect the rest of the principles. What is also clear is that this lengthy process has resulted in a set of principles that basically accomplish what the introduction says they will. There are certainly individual points that can and will be discussed and perhaps modified. Still, the new ICP fits the needs of a world that has changed a great deal since 1961. The ICP accommodates new resources that need to be described, it uses the more abstract terminology that is needed to describe those resources, it recognizes the advances that have taken place in bibliographic control and theory since the Paris Principles, it employs a conceptual framework that is widely adaptable, and it resolutely refuses to be limited to the world of the library catalogue while providing for that world to advance. Most of all, the makers of the ICP have employed the tremendous diversity of the library and information worlds, both physical and digital, as a tool to make the Statement of International Cataloguing Principles more complete and more useful than the Paris Principles. Process is hardly product, but in this case, a more inclusive process led to a better product.

Note: An overview of the start of the ICP process is also available in Italian: Carlo Bianchini, Pino Buizza e Mauro Guerrini, “Verso nuovi principi di catalogazione : riflessioni sull’IMEICC di Francoforte,” Bollettino AIB, v. 44, n. 2, (giugno 2004), p. [133-152]; and: Mauro Guerrini. Verso nuovi pricipi e nouvi codici di catalogazione (Milano: Sylvestre Bonnard, c2005).

24

Section A ICP – STATEMENT OF INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES, GLOSSARY, AND RESOLUTION

STATEMENT OF INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES Introduction The Statement of Principles – commonly known as the “Paris Principles” – was approved by the International Conference on Cataloguing Principles in 1961.1 Its goal of serving as a basis for international standardization in cataloguing has certainly been achieved: most of the cataloguing codes that were developed worldwide since that time followed the Principles strictly, or at least to a high degree. Over forty years later, having a common set of international cataloguing principles has become even more desirable as cataloguers and their clients use OPACs (Online Public Access Catalogues) around the world. Now, at the beginning of the 21st century, an effort has been made by IFLA to produce a new statement of principles that are applicable to online library catalogues and beyond. The first principle is to serve the convenience of catalogue users. This statement replaces and broadens the scope of the Paris Principles from just textual works to all types of materials and from just the choice and form of entry to all aspects of bibliographic and authority data used in library catalogues. It includes not only principles and objectives (i.e., functions of the catalogue), but also guiding rules that should be included in cataloguing codes internationally, as well as guidance on search and retrieval capabilities. This statement covers: 1. Scope 2. General Principles 3. Entities, Attributes, and Relationships 4. Objectives and Functions of the Catalogue 5. Bibliographic Description 6. Access Points 7. Foundations for Search Capabilities This statement builds on the great cataloguing traditions of the world,2 and also on the conceptual model in the IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR).3

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Also available in: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162-167; and Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, and Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) The FRBR model will soon be extended through Functional Requirements for Authority Data (FRAD) and Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD).

27

It is hoped this statement will increase the international sharing of bibliographic and authority data and guide cataloguing rule makers in their efforts to develop an international cataloguing code.

1. Scope The principles stated here are intended to guide the development of cataloguing codes. They apply to bibliographic and authority data and current library catalogues. The principles also can be applied to bibliographies and other data files created by libraries, archives, museums, and other communities. They aim to provide a consistent approach to descriptive and subject cataloguing of bibliographic resources of all kinds.

2. General Principles Several principles direct the construction of cataloguing codes. 4 The highest is the convenience of the user.5 2.1. Convenience of the user. Decisions taken in the making of descriptions and controlled forms of names for access should be made with the user in mind. 2.2. Common usage. Vocabulary used in descriptions and access should be in accord with that of the majority of users. 2.3. Representation. Descriptions and controlled forms of names should be based on the way an entity describes itself. 2.4. Accuracy. The entity described should be faithfully portrayed. 2.5. Sufficiency and necessity. Only those data elements in descriptions and controlled forms of names for access that are required to fulfil user tasks and are essential to uniquely identify an entity should be included. 2.6. Significance. Data elements should be bibliographically significant. 2.7. Economy. When alternative ways exist to achieve a goal, preference should be given to the way that best furthers overall economy (i.e., the least cost or the simplest approach). 2.8. Consistency and standardization. Descriptions and construction of access points should be standardized as far as possible. This enables greater consistency, which in turn increases the ability to share bibliographic and authority data. 2.9. Integration. The descriptions for all types of materials and controlled forms of names of all types of entities should be based on a common set of rules, insofar as it is relevant. The rules in a cataloguing code should be defensible and not arbitrary. It is recognized that these principles may contradict each other in specific situations and a defensible, practical solution should be taken.

4

5

Based on bibliographic literature, especially that of Ranganathan and Leibniz as described in Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. With regard to subject thesauri, there are additional principles that apply but are not yet included in this statement. Principles 2.2 through 2.9 are in no particular order.

28

3. Entities, Attributes, and Relationships A cataloguing code should take into account the entities, attributes, and relationships as defined in conceptual models of the bibliographic universe.6 3.1. Entities The following entities may be represented by bibliographic and authority data: Work Expression Manifestation Item7 Person Family Corporate Body8 Concept Object Event Place. 9 3.2. Attributes The attributes that identify each entity should be used as data elements. 3.3. Relationships Bibliographically significant relationships among the entities should be identified.

4. Objectives and Functions of the Catalogue10 The catalogue should be an effective and efficient instrument that enables a user: 4.1. to find bibliographic resources in a collection as the result of a search using attributes or relationships of the resources: 4.1.1. to find a single resource 4.1.2. to find sets of resources representing all resources belonging to the same work all resources embodying the same expression all resources exemplifying the same manifestation all resources associated with a given person, family, or corporate body all resources on a given subject all resources defined by other criteria (language, place of publication, publication date, content type, carrier type, etc.), usually as a secondary limiting of a search result;

6 7 8 9

10

IFLA’s conceptual models are FRBR, FRAD, and FRSAD. Work, expression, manifestation, and item are the Group 1 entities described in the FRBR model. Person, family, and corporate body are the Group 2 entities described in the FRBR and FRAD models. Concept, object, event, and place are the Group 3 entities described in the FRBR model. Any of the entities may be involved in a subject relationship with a work. 4.1-4.5 are based on: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

29

4.2. to identify a bibliographic resource or agent (that is, to confirm that the described entity corresponds to the entity sought or to distinguish between two or more entities with similar characteristics); 4.3. to select a bibliographic resource that is appropriate to the user’s needs (that is, to choose a resource that meets the user’s requirements with respect to medium, content, carrier, etc., or to reject a resource as being inappropriate to the user’s needs); 4.4. to acquire or obtain access to an item described (that is, to provide information that will enable the user to acquire an item through purchase, loan, etc., or to access an item electronically through an online connection to a remote source); or to access, acquire, or obtain authority data or bibliographic data; 4.5. to navigate within a catalogue and beyond (that is, through the logical arrangement of bibliographic and authority data and presentation of clear ways to move about, including presentation of relationships among works, expressions, manifestations, items, persons, families, corporate bodies, concepts, objects, events, and places). 5. Bibliographic Description 5.1. In general, a separate bibliographic description should be created for each manifestation. 5.2. A bibliographic description typically should be based on the item as representative of the manifestation and may include attributes that pertain to the embodied work(s) and expression(s). 5.3. Descriptive data should be based on an internationally agreed standard.11 5.4. Descriptions may be at several levels of completeness, depending on the purpose of the catalogue or bibliographic file. Information about the level of completeness should be conveyed to the user. 6. Access Points 6.1. General Access points for retrieving bibliographic and authority data must be formulated following the general principles (see 2. General Principles). They may be controlled or uncontrolled. 6.1.1. Controlled access points should be provided for the authorized and variant forms of names for such entities as persons, families, corporate bodies, works, expressions, manifestations, items, concepts, objects, events, and places. Controlled access points provide the consistency needed for collocating the bibliographic records for sets of resources. 6.1.1.1. Authority records should be constructed to control the authorized forms of names, variant forms of name, and identifiers used as access points. 6.1.2. Uncontrolled access points may be provided as bibliographic data for names, titles (e.g., the title proper as found on a manifestation), codes, keywords, etc., not controlled in authority records.

11

For the library community, the internationally agreed standard is the International Standard Bibliographic Description.

30

6.2. Choice of Access Points 6.2.1. Include as access points to a bibliographic record the authorized access points for works and expressions (controlled) embodied in the resource, the title of the manifestation (usually uncontrolled), and the authorized access points for the creators of works. 6.2.1.1. Corporate body as creator: A corporate body should be considered as the creator of those works that express the collective thought or activity of the corporate body, or when the wording of the title, taken in conjunction with the nature of the work clearly implies that the corporate body is collectively responsible for the content of the work. This applies even if a person signs the work in the capacity of an officer or servant of the corporate body. 6.2.2. Additionally, access points should be provided to bibliographic records for the authorized access points for persons, families, corporate bodies, and subjects deemed important for finding and identifying the bibliographic resource being described. 6.2.3. Include the authorized form of name for the entity, as well as the variant forms of name, as access points to an authority record. 6.2.4. Additional access may be made through names of related entities. 6.3. Authorized Access Points The authorized access point for the name of an entity should be recorded in an authority record along with identifiers for the entity and variant forms of name. An authorized access point may be needed as a default display form. 6.3.1. Authorized access points must be constructed following a standard. 6.3.2. Language and Script of Authorized Access Points 6.3.2.1. When names have been expressed in several languages and/or scripts, preference for an authorized access point for the name should be given to information found on manifestations of the work expressed in the original language and script; 6.3.2.1.1. but if the original language or script is not normally used in the catalogue, the authorized access point may be based on forms found on manifestations or in reference sources in one of the languages or scripts best suited to the users of the catalogue. 6.3.2.1.2. Access should be provided in the original language and script whenever possible, through a controlled access point, either the authorized form of name or a variant form of name. 6.3.2.2. If transliterations are desirable, an international standard for script conversion should be followed. 6.3.3. Choice of Authorized Access Point The name preferred as the authorized access point for an entity should be based on the name that identifies the entity in a consistent manner, either as most frequently found on manifestations or a well-accepted name suited to the users of the catalogue (e.g., ‘conventional name’) as found in reference sources.

31

6.3.3.1. Choice of Authorized Access Point for Person, Family, Corporate Body If a person, family, or a corporate body uses variant names or variant forms of names, one name or one form of name should be chosen as the basis for the authorized access point for each distinct identity. 6.3.3.1.1. When variant forms of the name are found in manifestations and/or reference sources, and this variation is not based on different presentations of the same name (e.g., full and brief forms), preference should be given to 6.3.3.1.1.1. a commonly known (or ‘conventional’) name rather than the official name, where this is indicated; or 6.3.3.1.1.2. the official name, where there is no indication of a commonly known or conventional name. 6.3.3.1.2. If a corporate body has used in successive periods different names that cannot be regarded as minor variations of one name, each entity identified by a significant name change should be considered a new entity. The corresponding authority data for each entity should be linked, usually by relating the earlier and later authorized forms of names for the corporate body. 6.3.3.2. Choice of Authorized Access Point for Work and Expression When a work has multiple titles, one title should be preferred as the basis for the authorized access point for the work/expression. 6.3.4. Form of Name for Authorized Access Points 6.3.4.1. Form of Name for Persons When the name of a person consists of several words, the choice of first word for the authorized access point should follow conventions of the country and language most associated with that person, as found in manifestations or reference sources. 6.3.4.2. Form of Name for Families When the name of a family consists of several words, the choice of first word for the authorized access point should follow conventions of the country and language most associated with that family, as found in manifestations or reference sources. 6.3.4.3. Form of Name for Corporate Bodies For the authorized access point for a corporate body, the name should be given in direct order, as found in manifestations or reference sources, except 6.3.4.3.1. when the corporate body is part of a jurisdiction or territorial authority, the authorized access point should include the currently used form of the name of the territory concerned in the language and script best suited to the needs of the users of the catalogue; 6.3.4.3.2. when the corporate name implies subordination, or subordinate function, or is insufficient to identify the subordinate body, the authorized access point should begin with the name of the superior body. 32

6.3.4.4. Form of Name for Works/Expressions An authorized access point for a work, expression, manifestation, or item may either be a title that can stand alone or it may be a title combined with the authorized access point for the creator(s) of the work. 6.3.4.5. Distinguishing among Names If necessary, to distinguish an entity from others of the same name, further identifying characteristics should be included as part of the authorized access point for an entity. If desirable, the same identifying characteristics may be included as part of the variant forms of name. 6.4. Variant Names and Variant Forms of Name Whatever name is chosen for the authorized access point, the variant names and variant forms of name should also be included for controlled access. 7. Foundations for Search Capabilities 7.1. Searching Access points are the elements of bibliographic and authority records that 1) provide reliable retrieval of bibliographic and authority records and their associated bibliographic resources and 2) limit search results. 7.1.1. Searching Devices Names, titles, and subjects should be searchable and retrievable by means of any device available in the given library catalogue or bibliographic file (by full forms of names, by key words, by phrases, by truncation, by identifiers, etc.). 7.1.2. Essential Access Points Essential access points are those based on the main attributes and relationships of each entity in the bibliographic or authority record. 7.1.2.1. Essential access points in bibliographic records include: authorized access point for the name of the creator or first named creator of the work when more than one is named authorized access point for the work/expression (this may include the authorized access point for the creator) title proper or supplied title for the manifestation year(s) of publication or issuance of the manifestation controlled subject terms and/or classification numbers for the work standard numbers, identifiers, and ‘key titles’ for the described entity. 7.1.2.2. Essential access points in authority records include: authorized name or title of the entity identifiers for the entity variant names and variant forms of name or title for the entity. 7.1.3. Additional Access Points Atributes from other areas of the bibliographic description or the authority record may serve as optional access points or as filtering or limiting devices for a search.

33

7.1.3.1. Such attributes in bibliographic records include, but are not limited to: names of creators beyond the first names of persons, families, or corporate bodies in roles other than creator (e.g., performers) variant titles (e.g., parallel titles, caption titles) authorized access point for the series bibliographic record identifiers language of the expression embodied in the manifestation place of publication content type carrier type. 7.1.3.2. Such attributes in authority records include, but are not limited to: names or titles of related entities authority record identifiers. 7.2. Retrieval When searching retrieves several records with the same access point, records should be displayed in some logical order convenient to the catalogue user, preferably according to a standard relevant to the language and script of the access point.

ICP GLOSSARY This Glossary includes terms found in the Statement of International Cataloguing Principles (ICP) that are being used in a specific way (not simply the usual dictionary definition). At the end are terms used in the Paris Principles or other early cataloguing rules that the IME ICC participants wished to note were no longer being used in ICP. BT = Broader term; NT = Narrower term; RT = Related term Access point – A name, term, code, etc., through which bibliographic or authority data is searched and identified. [Source: GARR modified per FRAD and IME ICC] See also Additional access point [NT], Authorized access point [NT], Controlled access point [NT], Essential access point [NT], Name [RT], Uncontrolled access point [NT], Variant form of name [NT] Additional access point – An access point that may be used in addition to the essential access points to enhance the retrieval of bibliographic or authority data. [Source: IME ICC] See also Access point [BT], Essential access point [RT] Agent – A person (author, publisher, sculptor, editor, director, composer, etc.) or a group (family, organization, corporation, library, orchestra, country, federation, etc.) or an automaton (weather recording device, software translation program, etc.) that has a role in the lifecycle of a resource. [Source: DCMI Agents Working Group, working definition, modified] See also Creator [NT] 34

Attribute – Characteristic of an entity. An attribute can be inherent in an entity or externally imputed. [Source: FRBR] Authority record – A set of data elements that identifies an entity and can be used to facilitate access to the authorized access point for that entity or the display of any access point for the entity. [Source: IME ICC] Authorized access point – The preferred controlled access point for an entity, established and constructed according to rules or standards. [Source: IME ICC] See also Access point [BT], Authorized form of name [RT], Controlled access point [BT], Preferred name [RT], Variant form of name [RT] Authorized form of name – The form of name chosen as the authorized access point for an entity. See also Authorized access point [RT], Conventional name [RT], Name [BT], Preferred name [RT], Variant form of name [RT] Bibliographic description – A set of bibliographic data identifying a bibliographic resource. [Source: ISBD modified] See also Descriptive cataloguing [RT] Bibliographic record – A set of data elements that describes and provides access to a bibliographic resource and identifies related works and expressions. [Source: IME ICC] Bibliographic resource – An entity within the realm of library and similar collections consisting of the products of intellectual or artistic endeavour. Bibliographic resources in the FRBR model are the Group 1 entities: work, expression, manifestation, and item. [Source: IME ICC] Bibliographic universe – The realm related to the collections of libraries, archives, museums, and other information communities. [Source: IME ICC] Bibliographically significant – A quality of an entity or attribute or relationship that has special meaning or value in the context of bibliographic resources. [Source: IME ICC] Carrier type – A designation that reflects the format of the storage medium and housing of a carrier in combination with the type of intermediation device required to view, play, run, etc., the content of a resource. Carrier type reflects attributes of a manifestation. [Source: modified from Jan. 2008 Glossary for RDA] Collection – 1. A real or virtual set of two or more works or parts of works combined or issued together. 2. A real or virtual set of bibliographic resources held or created by a given institution. [Source: IME ICC] 35

Concept – An abstract notion or idea. [Source: FRAD (associated with subjects), FRBR] Content type – A designation that reflects the fundamental form of communication in which the content is expressed and the human sense through which it is intended to be perceived. Content type reflects attributes of both work and expression. [Source: modified from Jan. 2008 Glossary for RDA] Controlled access point – An access point recorded in an authority record. [Source: GARR modified] Controlled access points include authorized forms of names as well as those designated as variant forms. They may be: - based on personal, family, and corporate names, - based on names (i.e., titles) for works, expressions, manifestations, and items, - a combination of two names, as in the case of a name/title access point representing a work that combines the name of the creator with the title of the work, - based on the terms for events, objects, concepts, and places, - based on identifiers, such as standard numbers, classification indices, etc. Other elements (such as dates) may be added to the name per se for the purpose of distinguishing between entities with identical or similar names. [Source: FRAD – goes on to note the focus of the model is on names and terms controlled through an authority file.] See also Access point [BT], Authorized access point [NT], Name [RT], Uncontrolled access point [RT], Variant form of name [NT] Conventional name – A name, other than the official name, by which a corporate body, place, or thing has come to be known. [Source: modified from AACR2 Revision 2002, Glossary] See also Authorized form of name [RT], Name [BT], Variant form of name [RT] Corporate body – An organisation or group of persons and/or organisations that is identified by a particular name and that acts, or may act, as a unit. [Source: modified from FRAD, FRBR] Creator – A person, family, or corporate body responsible for the intellectual or artistic content of a work. [Source: IME ICC] See also Agent [BT] Descriptive cataloguing – The part of cataloguing that provides both descriptive data and non-subject access points. [Source: IME ICC] See also Bibliographic description [RT], Subject cataloguing [RT] Entity – Something that has a unitary and self-contained character; something that has independent or separate existence; an abstraction, ideal concept, object of thought, or transcendental object. [Source: Webster’s 3rd] 36

Examples of types of entities in FRBR and FRAD include the products of intellectual or artistic endeavour (work, expression, manifestation and item); the agents (i.e., persons, families, corporate bodies) responsible for creating that intellectual or artistic content, for producing and disseminating the content in physical form, or for maintaining the custody of the product; or the subject of a work (work, expression, manifestation, item, person, family, corporate body, concept, object, event, place). [Source: IME ICC] Essential access point – An access point based on a main attribute or relationship of an entity in a bibliographic or authority record that ensures retrieval and identification of that record. [Source: IME ICC] See also Access point [BT], Additional access point [RT] Event – An action or occurrence. [Source: FRAD (those not acting as corporate bodies are considered subjects), FRBR] Expression – The intellectual or artistic realisation of a work. [Source: FRAD, FRBR] Family – Two or more persons related by birth, marriage, adoption, or similar legal status, or otherwise presenting themselves as a family. [Source: FRAD, as modified by IME ICC] Identifier – A number, code, word, phrase, logo, device, etc., that is associated with an entity, and serves to differentiate that entity from other entities within the domain in which the identifier is assigned. [Source: FRAD] Item – A single exemplar of a manifestation. [Source: FRAD, FRBR] Key title – The unique name assigned to a continuing resource by the ISSN Network and inseparably linked with its ISSN. The key title may be the same as the title proper; or, in order to achieve uniqueness, it can be constructed by the addition of identifying and/or qualifying elements, such as name of issuing body, place of publication, edition statement. [Source: ISBD] Manifestation – The physical embodiment of an expression of a work. [Source: FRAD, FRBR] A manifestation may embody a collection of works, an individual work, or a component part of a work. Manifestations may appear in one or more physical units. [Source: IME ICC] Name – A character, word, or group of words and/or characters by which an entity is known. Includes the words/characters designating a person, family, corporate body; includes the terms by which concepts, objects, events, or places are known; includes the title given to a work, expression, manifestation, or item. Used as the basis for an access point. [Source: FRBR as modified in FRAD]

37

See also Access point [RT], Authorized form of name [NT], Controlled access point [RT], Conventional name [NT], Preferred name [NT], Variant form of name [NT] Normalized access point See Authorized access point Object – A material thing. [Source: FRBR] Person – An individual or a single identity established or adopted by an individual or group. [Source: FRBR as modified in FRAD, modified by IME ICC] Place – A location. [Source: FRBR] Preferred name – The name for an entity chosen according to rules or standards, used as the basis for constructing an authorized access point for the entity. See also Authorized access point [RT], Authorized form of name [RT], Conventional name [RT], Name [BT] [Source: IME ICC] Relationship – A specific connection between entities or their instances. [Source: based on FRBR] Subject cataloguing – The part of cataloguing that provides controlled subject terms and/or classification numbers. [Source: IME ICC] See also Descriptive cataloguing [RT] Type of carrier See Carrier type Type of content See Content type Uncontrolled access point – An access point that is not controlled by an authority record. [Source: IME ICC] See also Access point [BT], Controlled access point [RT] Variant form of name – A form of name not chosen as the authorized access point for an entity. It may be used to access the authority record for the entity or be presented as a link to the authorized access point. [Source: IME ICC] See also Access point [BT], Authorized access point [RT], Authorized form of name [RT], Controlled access point [BT], Conventional name [RT], Name [BT] Work – A distinct intellectual or artistic creation (i.e., the intellectual or artistic content). [Source FRAD, FRBR, as modified by IME ICC]

38

Sources AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. From Web page, 2003 (working definitions): http://dublincore.org/groups/ agents/ Final report available online at: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/ #classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Available online at: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control ; v. 31) Available online at: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_ 2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Available online at: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda. html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Terms no longer used Bibliographical unit See Manifestation Heading See Authorized access point, Controlled access point Reference See Variant form of name Uniform title See Authorized access point, Authorized form of name, Name

39

IME ICC Resolution 2008 The IME ICC Participants hereby resolve to – make editorial corrections where necessary to the texts adopted by the IME ICC participants – distribute the text to all relevant rule making bodies and IFLA organizations as well as to the professional press – edit and publish the ICP statement and Glossary and make them available freely on the Web – ensure continuation of the work to make adjustments once FRAD and FRSAR are completed and as models and schema for cataloging data evolve, and – preserve the IME ICC documentation and share information about the process and results of IME ICC. We further recommend that the IFLA Cataloguing Section be charged to maintain the texts and to conduct a review of them at approximately 5 year intervals to update as needed in consultation with the larger information community.

40

‫ﺑﻴﺎن ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ‬ ‫اﻟﻤﻘﺪﻣﺔ‬ ‫ﺗﻤﺖ اﻟﻤﺼﺎدﻗﺔ ﻋﻠﻰ ﺑﻴﺎن اﻟﻤﺒﺎدئ – اﻟﻤﻌﺮوف ﻋﻤﻮﻣ ًﺎ "ﺑﻤﺒﺎدئ ﺑﺎرﻳﺲ" – ﻣﻦ ﻗﺒﻞ اﻟﻤﺆﺗﻤﺮ اﻟﺪوﻟﻲ ﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ ﺳﻨﺔ‬ ‫‪ .1961‬وﻗﺪ ﺗﺤﻘﻖ ﺑﺎﻟﻔﻌﻞ اﻟﻬﺪف ﻣﻦ هﺬﻩ اﻟﻤﺒﺎدئ ﺑﺎﺗﺨﺎذﻩ أﺳﺎﺳﺎ ﻟﻠﺘﻘﻨﻴﻦ اﻟﺪوﻟﻲ ﻟﻠﻔﻬﺮﺳﺔ‪ ،‬ﺣﻴﺚ أن ﻣﻌﻈﻢ ﺗﻘﻨﻴﻨﺎت اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ‬ ‫واﻟﺘﻲ ﺗﻢ ﺗﻄﻮﻳﺮهﺎ ﻣﻨﺬ ذﻟﻚ اﻟﺤﻴﻦ ﻓﻲ ﺷﺘﻰ أﻧﺤﺎء اﻟﻌﺎﻟﻢ‪ ،‬اﻟﺘﺰﻣﺖ ﺑﺘﻠﻚ اﻟﻤﺒﺎدئ ﺑﺪﻗﺔ‪ ،‬أو ﻋﻠﻰ اﻷﻗﻞ ﺑﺪرﺟﺔ ﻋﺎﻟﻴﺔ‪.‬‬ ‫وﺑﻌﺪ ﻣﻀﻲ أآﺜﺮ ﻣﻦ أرﺑﻌﻴﻦ ﻋﺎﻣﺎ‪ ،‬وﻣﻊ اﺳﺘﺨﺪام اﻟﻤﻔﻬﺮﺳﻴﻦ واﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﻴﻦ ﺣﻮل اﻟﻌﺎﻟﻢ اﻟﻔﻬﺮس اﻟﻤﺘﺎح ﻟﻠﺠﻤﻬﻮر ﻋﻠﻰ اﻟﺨﻂ‬ ‫اﻟﻤﺒﺎﺷﺮ اﻵﻟﻲ‪ ،‬زادت اﻟﺮﻏﺒﺔ ﻓﻲ وﺟﻮد ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﺸﺘﺮآﺔ ﻣﻦ ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ‪ .‬واﻵن‪ ،‬وﻣﻊ ﺑﺪاﻳﺔ اﻟﻘﺮن‪ ،21‬ﻗﺎﻣﺖ‬ ‫‪ IFLA‬ﺑﺠﻬﻮد ﻟﺘﻬﻴﺌﺔ ﻣﺒﺎدئ ﺑﺎرﻳﺲ ﻷهﺪاف ﺗﻼﺋﻢ اﻟﻔﻬﺎرس اﻟﻤﺤﻮﺳﺒﺔ داﺧﻞ اﻟﻤﻜﺘﺒﺔ وﻣﺎ ﺑﻌﺪهﺎ‪ .‬وأول هﺬﻩ اﻷهﺪاف‪ ،‬هﻮ‬ ‫ﺗﺤﻘﻴﻖ رﺿﺎ ﻣﺴﺘﺨﺪﻣﻲ اﻟﻔﻬﺮس‪.‬‬ ‫إن اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﺠﺪﻳﺪة ﻗﺪ اﺳﺘﺒﺪﻟﺖ ﺑﻤﺒﺎدئ ﺑﺎرﻳﺲ ووﺳﻌﺖ ﻧﻄﺎﻗﻬﺎ ﻣﻦ اﻷﻋﻤﺎل اﻟﻤﻜﺘﻮﺑﺔ إﻟﻰ ﺟﻤﻴﻊ أﻧﻮاع اﻟﻤﻮاد‪ ،‬وﻣﻦ ﻣﺠﺮد‬ ‫اﺧﺘﻴﺎر وﺻﻴﺎﻏﺔ اﻟﻤﺪاﺧﻞ‪ ،‬إﻟﻰ ﺟﻤﻴﻊ ﻣﻈﺎهﺮ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﺔ ﻓﻲ ﻓﻬﺎرس اﻟﻤﻜﺘﺒﺎت‪ .‬واﻟﻤﺒﺎدئ‬ ‫اﻟﺠﺪﻳﺪة ﻻ ﺗﺸﻤﻞ ﻓﻘﻂ ﻣﺒﺎدئ أو أهﺪاف )ﻣﺜﻞ‪ ،‬وﻇﺎﺋﻒ اﻟﻔﻬﺮس(‪ ،‬وﻟﻜﻦ ﺗﺸﻤﻞ أﻳﻀﺎ ﻗﻮاﻋﺪ إرﺷﺎدﻳﺔ ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن ﻣﺘﻀﻤﻨﺔ‬ ‫ﻓﻲ ﺗﻘﻨﻴﻨﺎت اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ‪ ،‬وأﻳﻀﺎ ﺗﺸﻤﻞ إرﺷﺎدات ﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﺒﺤﺚ واﻻﺳﺘﺮﺟﺎع‪.‬‬ ‫ﺗﻐﻄﻲ ﻣﺴﻮدة اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﺘﺎﻟﻴﺔ ﻣﺎ ﻳﻠﻲ‪:‬‬ ‫‪ .1‬اﻟﻤﺠﺎل‬ ‫‪ .2‬اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﻌﺎﻣﺔ‬ ‫‪ .3‬اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت واﻟﺨﺼﺎﺋﺺ واﻟﻌﻼﻗﺎت‬ ‫‪ .4‬أهﺪاف ووﻇﺎﺋﻒ اﻟﻔﻬﺮس‬ ‫‪ .5‬اﻟﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ‬ ‫‪ .6‬ﻧﻘﺎط اﻟﻮﺻﻮل )ﻧﻘﻂ اﻹﺗﺎﺣﺔ(‬ ‫‪ .7‬أﺳﺲ إﻣﻜﺎﻧﻴﺎت اﻟﺒﺤﺚ‬ ‫ﺑﻨﻴﺖ اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﺠﺪﻳﺪة ﻋﻠﻰ ﺗﻘﺎﻟﻴﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺮﻳﻘﺔ ﻓﻲ اﻟﻌﺎﻟﻢ‪ ،‬وﻋﻠﻰ اﻟﻨﻤﺎذج اﻟﻨﻈﺮﻳﺔ اﻟﻤﺘﻀﻤﻨﺔ ﻓﻲ وﺛﺎﺋﻖ اﻻﻓﻼ ‪IFLA‬‬ ‫اﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ )‪ (FRBR‬واﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻼت اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ‪ FRAD‬واﻟﺘﻲ‬ ‫ﺳﺘﻮﺻﻞ ﻣﺒﺎدئ ﺑﺎرﻳﺲ‪.‬‬ ‫واﻟﻤﺄﻣﻮل أن ﻳﺰﻳﺪ هﺬا اﻟﺒﻴﺎن ﺣﺘﻰ ﻋﺎﻟﻢ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ ﻣﻦ اﻟﺘﺒﺎدل اﻟﺪوﻟﻲ ﻟﻠﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ وﻳﺮﺷﺪ‬ ‫واﺿﻌﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ ﻓﻲ ﺟﻬﻮدهﻢ ﻟﺘﻄﻮﻳﺮ ﺗﻘﻨﻴﻦ دوﻟﻲ ﻟﻠﻔﻬﺮﺳﺔ‪.‬‬ ‫‪ .1‬اﻟﻤﺠﺎل‬ ‫ﻳﻘﺼﺪ ﻣﻦ اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﻤﻨﺼﻮص ﻋﻠﻴﻬﺎ هﻨﺎ‪ ،‬ﺗﻮﺟﻴﻪ ﻋﻤﻠﻴﺎت ﺗﻄﻮﻳﺮ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ‪ .‬وﺗﻨﻄﺒﻖ ﻋﻠﻰ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت‬ ‫اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪ ،‬واﻟﻔﻬﺎرس اﻟﺤﺎﻟﻴﺔ ﻟﻠﻤﻜﺘﺒﺎت‪ .‬وﺑﺎﻹﻣﻜﺎن ﺗﻄﺒﻴﻖ هﺬﻩ اﻟﻤﺒﺎدئ أﻳﻀﺎ ﻋﻠﻰ‬ ‫اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺎت‪ ،‬وﻣﻠﻔﺎت اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺘﻲ ﺗﻨﺸﺌﻬﺎ اﻟﻤﻜﺘﺒﺎت واﻷرﺷﻴﻔﺎت واﻟﻤﺘﺎﺣﻒ وﺟﻤﻌﻴﺎت أﺧﺮى‪.‬‬ ‫واﻟﻬﺪف ﻣﻨﻬﺎ ﺗﻘﺪﻳﻢ ﻃﺮﻳﻘﺔ ﺛﺎﺑﺘﺔ ﻟﻠﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ واﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ وذﻟﻚ ﻟﺠﻤﻴﻊ أﻧﻮاع اﻟﻤﻮارد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ‪.‬‬ ‫‪ .2‬اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﻌﺎﻣﺔ‬ ‫ﺗﻮﺟﺪ ﻋﺪة أهﺪاف ﻟﺘﻮﺟﻴﻪ ﺑﻨﺎء ﺗﻘﻨﻴﻨﺎت اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ‪ .‬وأهﻤﻬﺎ اﻟﻤﻼءﻣﺔ ﻟﻠﻤﺴﺘﺨﺪم‪.‬‬ ‫‪ .2.1‬ﻣﻼءﻣﺔ اﻟﻔﻬﺮس ﻟﻠﻤﺴﺘﺨﺪم‪ .‬ﻳﺠﺐ ﺑﻨﺎء اﻟﻘﺮارات اﻟﻤﺘﺨﺬة ﻓﻲ إﻋﺪاد اﻟﻮﺣﺪات اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ واﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻸﺳﻤﺎء آﻨﻘﻂ‬ ‫إﺗﺎﺣﺔ ﻣﻊ وﺿﻊ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم ﻓﻲ اﻟﺤﺴﺒﺎن‪.‬‬ ‫‪ .2.2‬اﻻﺳﺘﺨﺪام اﻟﺸﺎﺋﻊ‪ .‬ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻟﻤﻔﺮدات اﻟﻄﺒﻴﻌﻴﺔ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﺔ ﻓﻲ اﻟﻮﺻﻒ واﻻﺳﺘﺮﺟﺎع ﻣﺘﻼﺋﻤﺔ ﻣﻊ اﻟﻤﻔﺮدات‬ ‫اﻟﺘﻲ ﺗﺴﺘﺨﺪﻣﻬﺎ أﻏﻠﺒﻴﺔ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﻴﻦ‪.‬‬ ‫‪ .2.3‬اﻟﺘﻤﺜﻴﻞ‪ .‬ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت اﻟﻤﻮﺻﻮﻓﺔ واﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻸﺳﻤﺎء آﻨﻘﻂ وﺻﻮل ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ اﻟﻄﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻲ ﻳﺼﻒ‬ ‫ﺑﻬﺎ اﻟﻜﻴﺎن ﻧﻔﺴﻪ‪.‬‬ ‫‪ .2.4‬اﻟﺪﻗﺔ‪ .‬ﻳﺠﺐ ﺗﺼﻮﻳﺮ اﻟﻜﻴﺎن اﻟﻤﻮﺻﻮف ﺑﺪﻗﺔ‪.‬‬ ‫‪ .2.5‬اﻟﻜﻔﺎﻳﺔ واﻟﺤﺎﺟﺔ‪ .‬ﻳﺠﺐ اﺣﺘﻮاء ﻓﻘﻂ اﻟﻌﻨﺎﺻﺮ اﻟﻤﻮﺻﻮﻓﺔ وﺻﻴﻎ اﻷﺳﻤﺎء اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻤﺪاﺧﻞ اﻟﺘﻲ ﺗﻠﺒﻲ اﺣﺘﻴﺎﺟﺎت‬ ‫اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم واﻟﻼزﻣﺔ ﻟﺘﺤﺪﻳﺪ اﻟﻜﻴﺎن ﻣﻦ ﻏﻴﺮ اﻟﺘﺒﺎس‪.‬‬ ‫‪41‬‬

‫‪ .2.6‬اﻷهﻤﻴﺔ‪ .‬ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻟﻌﻨﺎﺻﺮ ذات أهﻤﻴﺔ ﺑﺒﻠﻴﻮﺟﺮاﻓﻴﺔ‪.‬‬ ‫‪ .2.7‬اﻻﻗﺘﺼﺎد‪ .‬ﻋﻨﺪ ﺗﻮﻓﺮ ﺳﺒﻞ ﺑﺪﻳﻠﺔ ﻟﺘﺤﻘﻴﻖ اﻟﻬﺪف‪ ،‬ﻳﺠﺐ إﻋﻄﺎء اﻷوﻟﻮﻳﺔ ﻟﻠﻄﺮﻳﻘﺔ اﻟﺘﻲ ﺗﻌﺰز اﻻﻗﺘﺼﺎد ﺑﺸﻜﻞ ﻋﺎم )ﻋﻠﻰ‬ ‫ﺳﺒﻴﻞ اﻟﻤﺜﺎل‪ ،‬اﻷﻗﻞ ﺗﻜﻠﻔﺔ أو اﻟﻄﺮﻳﻘﺔ اﻷﺑﺴﻂ(‪.‬‬ ‫‪ .2.8‬اﻻﺗﺴﺎق واﻟﺘﻘﻨﻴﻦ‪ .‬ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻷوﺻﺎف وإﻧﺸﺎء ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل ﻣﻘﻨﻨﺔ إﻟﻰ أﻗﺼﻰ ﻣﺪى وﻣﺴﺘﻮى ﻣﻤﻜﻦ‪ .‬ذﻟﻚ ﻳﺆدي‬ ‫إﻟﻰ ﺛﺒﺎت أآﺒﺮ ﻣﻤﺎ ﻳﺰﻳﺪ اﻟﻘﺪرة ﻋﻠﻰ ﺗﺒﺎدل اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪.‬‬ ‫‪ .2.9‬اﻟﺘﻜﺎﻣﻞ‪ .‬ﻳﺠﺐ ﻗﺪر اﻟﻤﺴﺘﻄﺎع‪ ،‬ﺑﻨﺎء اﻷوﺻﺎف ﻟﺠﻤﻴﻊ أﻧﻮاع اﻟﻤﻮاد واﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻷﺳﻤﺎء اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت ﻋﻠﻰ ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ‬ ‫ﻗﻮاﻋﺪ ﻣﺸﺘﺮآﺔ‪.‬‬ ‫ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻟﻘﻮاﻋﺪ داﺧﻞ ﺗﻘﻨﻴﻦ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ ﻣﻮﺛﻘﺔ وﻏﻴﺮ اﻋﺘﺒﺎﻃﻴﺔ ‪ .‬وﻣﻦ اﻟﻤﻼﺣﻆ أﻧﻪ ﻓﻲ ﺑﻌﺾ اﻷﺣﻴﺎن ﻗﺪ ﺗﺘﻀﺎرب‬ ‫هﺬﻩ اﻷهﺪاف ﻣﻊ ﺑﻌﻀﻬﺎ اﻟﺒﻌﺾ‪ ،‬وﺳﺘﺘﺨﺬ ﺣﻠﻮل ﻋﻤﻠﻴﺔ وﻣﻮﺛﻘﺔ‪.‬‬ ‫‪ .3‬اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت‪ ،‬اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ‪ ،‬واﻟﻌﻼﻗﺎت‬ ‫ﻗﻮاﻧﻴﻦ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ ﻳﺠﺐ أن ﺗﺄﺧﺬ ﻓﻲ اﻻﻋﺘﺒﺎر اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت‪ ،‬اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ واﻟﻌﻼﻗﺎت آﻤﺎ ﺗﻢ ﺗﻌﺮﻳﻔﻬﺎ ﻓﻲ اﻟﻨﻤﺎذج اﻟﻨﻈﺮﻳﺔ ﻓﻲ‬ ‫اﻟﻌﺎﻟﻢ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ ]وهﻲ ﺗﺸﻤﻞ ﻧﻤﺎذج ﻣﻔﺎهﻴﻢ اﻹﻓﻼ اﻟﺘﺎﻟﻴﺔ ‪ FRAD ،FRBR‬و‪[FRSAD‬‬ ‫‪ .3.1‬اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت‬ ‫اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت اﻟﺘﺎﻟﻴﺔ ﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﻤﺜﻞ ﺑﻮاﺳﻄﺔ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪:‬‬ ‫اﻟﻌﻤﻞ‬ ‫اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‬ ‫اﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‬ ‫اﻟﻮﻋﺎء )اﻟﻨﺴﺨﺔ(‬ ‫اﻟﺸﺨﺺ‬ ‫اﻟﻌﺎﺋﻠﺔ‬ ‫اﻟﻬﻴﺌﺔ‬ ‫اﻟﻤﻔﻬﻮم‬ ‫اﻟﺸﻲء‬ ‫اﻟﺤﺪث‬ ‫اﻟﻤﻜﺎن‬ ‫‪ .3.2‬اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ‬ ‫اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ اﻟﺘﻲ ﺗﺤﺪد آﻞ آﻴﺎن ﻳﺠﺐ أن ﺗﺴﺘﺨﺪم آﻌﻨﺎﺻﺮ ﺑﻴﺎﻧﺎت‪.‬‬ ‫‪ .3.3‬اﻟﻌﻼﻗﺎت‬ ‫ﻳﻨﺒﻐﻲ أن ﺗﺤﺪد اﻟﻌﻼﻗﺎت ذات اﻟﻤﻐﺰى اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﺟﺮاﻓﻲ ﺑﻴﻦ اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت ﻣﻦ ﺧﻼل اﻟﻔﻬﺮس‪.‬‬ ‫‪ .4‬أهﺪاف ووﻇﺎﺋﻒ اﻟﻔﻬﺮس‬ ‫وﻇﺎﺋﻒ اﻟﻔﻬﺮس هﻲ ﺗﻤﻜﻴﻦ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم‪:‬‬ ‫‪ .4.1‬ﻣﻦ إﻳﺠﺎد اﻟﻤﻮارد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ داﺧﻞ ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﺎ آﻨﺘﻴﺠﺔ ﻹﺟﺮاء ﺑﺤﺚ ﺑﺎﺳﺘﺨﺪام اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ أو ﻋﻼﻗﺎت اﻟﻤﻮارد‬ ‫‪ .4.1.1‬ﻹﻳﺠﺎد ﻣﻮرد ﻣﻌﻴﻦ‬ ‫‪ .4.1.2‬إﻳﺠﺎد ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ اﻟﻤﻮارد وﺗﻤﺜﻞ‬ ‫ﺟﻤﻴﻊ اﻟﻤﻮارد اﻟﺘﺎﺑﻌﺔ ﻟﻨﻔﺲ اﻟﻌﻤﻞ‬ ‫ﺟﻤﻴﻊ اﻟﻤﻮارد اﻟﺘﺎﺑﻌﺔ ﻟﻨﻔﺲ اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‬ ‫ﺟﻤﻴﻊ اﻟﻤﻮارد اﻟﺘﺎﺑﻌﺔ ﻟﻨﻔﺲ اﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‬ ‫ﺟﻤﻴﻊ اﻷﻋﻤﺎل واﻟﺘﻌﺒﻴﺮات اﻟﻤﺮﺗﺒﻄﺔ ﻟﺸﺨﺺ‪ ،‬أو ﻋﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬أو هﻴﺌﺔ‬ ‫ﺟﻤﻴﻊ اﻟﻤﻮارد ﺣﻮل ﻣﻮﺿﻮع ﻣﻌﻴﻦ‬ ‫‪42‬‬

‫ﺟﻤﻴﻊ اﻟﻤﻮارد اﻟﻤﻌﺮﻓﺔ ﺑﺨﻮاص أﺧﺮى )ﻣﺜﻞ اﻟﻠﻐﺔ‪ ،‬ﻣﻜﺎن اﻟﻨﺸﺮ‪ ،‬ﺗﺎرﻳﺦ اﻟﻨﺸﺮ‪ ،‬ﻧﻮع اﻟﻤﺤﺘﻮى‪ ،‬ﺷﻜﻞ اﻟﻨﺎﻗﻞ‪ ،‬اﻟﺦ‪(.‬‬ ‫ﻋﺎدة آﻤﻘﻴﺪ ﺛﺎﻧﻮي ﻟﻨﺘﻴﺠﺔ اﻟﺒﺤﺚ؛‬ ‫‪.4.2‬‬

‫ﻟﺘﺤﺪﻳﺪ ﻣﻮرد ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ أو ﻣﻤﺜﻞ )أي ﻟﻠﺘﺄآﺪ ﻣﻦ أن اﻟﻜﻴﺎن اﻟﻤﻮﺻﻮف ﻓﻲ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ ﻣﺎ ﻳﺘﻄﺎﺑﻖ‬ ‫ﻣﻊ اﻟﻜﻴﺎن اﻟﻤﻨﺸﻮد أو ﻟﻠﺘﻔﺮﻳﻖ ﺑﻴﻦ آﻴﺎﻧﻴﻦ أو أآﺜﺮ ذوي ﺧﺼﺎﺋﺺ ﻣﺘﺸﺎﺑﻬﺔ(‬

‫‪.4.3‬‬

‫ﻻﺧﺘﻴﺎر ﻣﻮرد ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ ﻣﻨﺎﺳﺐ ﻟﺘﻠﺒﻴﺔ اﺣﺘﻴﺎﺟﺎت اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم )أي اﺧﺘﻴﺎر اﻟﻤﻮرد اﻟﺬي ﻳﻔﻲ‬ ‫ﺑﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم ﻣﻦ ﺣﻴﺚ اﻟﻮﺳﻂ‪ ،‬واﻟﻤﺤﺘﻮى‪ ،‬واﻟﻨﺎﻗﻞ‪ ،‬اﻟﺦ أو رﻓﺾ ﻣﻮرد ﻏﻴﺮ ﻣﻼﺋﻢ‬ ‫ﻻﺣﺘﻴﺎﺟﺎت اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم(‬

‫‪ .4.4‬ﻹﺣﺮاز أو اﻟﻮﺻﻮل إﻟﻰ اﻟﻮﻋﺎء اﻟﻤﻮﺻﻮف )أي ﻟﺘﻮﻓﻴﺮ اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت اﻟﺘﻲ ﺗﻤﻜﻦ اﻟﻤﺴﺘﺨﺪم ﻣﻦ اﻟﺤﺼﻮل ﻋﻠﻰ اﻟﻮﻋﺎء‬ ‫ﻣﻦ ﺧﻼل اﻟﺸﺮاء‪ ,‬أو اﺳﺘﻌﺎرة‪ ،‬اﻟﺦ‪ ،‬أو اﻟﻮﺻﻮل إﻟﻰ اﻟﻮﻋﺎء اﻟﻜﺘﺮوﻧﻴﺎ ﻣﻦ ﺧﻼل ﺧﻂ ﻣﺒﺎﺷﺮ ﻟﻤﺼﺎدر ﺑﻌﻴﺪة(؛ أو‬ ‫ﻟﻠﺤﺼﻮل ﻋﻠﻰ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ أو ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ‪.‬‬ ‫‪ .4.5‬ﻟﻠﻤﻼﺣﺔ ﻓﻲ اﻟﻔﻬﺮس وﻣﺎ وراءﻩ )أي ﻋﻦ ﻃﺮﻳﻖ اﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻟﻤﻨﻄﻘﻲ ﻟﻠﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ وﺗﻘﺪﻳﻢ ﻃﺮق‬ ‫واﺿﺤﺔ ﻟﻠﺘﻨﻘﻞ ﺧﻼﻟﻬﺎ‪ ،‬وﺗﺸﻤﻞ ﺗﻘﺪﻳﻢ ﻟﻠﻌﻼﻗﺎت ﺑﻴﻦ اﻷﻋﻤﺎل‪ ،‬واﻟﺘﻌﺒﻴﺮات‪ ،‬واﻟﻤﻈﺎهﺮ‪ ،‬واﻷوﻋﻴﺔ‪ ،‬واﻷﺷﺨﺎص‪،‬‬ ‫واﻟﻌﺎﺋﻼت‪ ،‬واﻟﻬﻴﺌﺎت‪ ،‬واﻟﻤﻔﺎهﻴﻢ‪ ،‬واﻷﺟﺴﺎم‪ ،‬واﻷﺣﺪاث ‪ ،‬واﻷﻣﺎآﻦ(‬ ‫‪ .5‬اﻟﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ‬ ‫‪ .5.1‬اﻟﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ ﻳﺒﻨﻰ ﻋﻠﻰ اﻟﻮﻋﺎء آﻤﻤﺜﻞ ﻟﻠﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي وﻳﻤﻜﻦ أن ﻳﺸﻤﻞ ﺣﻘﻮﻻ ﻣﺴﺘﻤﺪة ﻣﻦ اﻷﻋﻤﺎل‬ ‫واﻟﺘﻌﺒﻴﺮات اﻟﻤﺘﻀﻤﻨﺔ‪.‬‬ ‫‪ .5.2‬ﺑﺼﻔﺔ ﻋﺎﻣﺔ‪ ،‬ﻳﺠﺐ إﻧﺸﺎء ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ ﻣﻨﻔﺼﻠﺔ ﻟﻜﻞ ﻣﻈﻬﺮ‪.‬‬ ‫‪ .5.3‬ﻳﺠﺐ إﻧﺸﺎء اﻟﺠﺰء اﻟﻮﺻﻔﻲ ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ وﻓﻘﺎ ﻟﻤﻮاﺻﻔﺎت ﻣﻌﻴﺎرﻳﺔ ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻋﺎﻟﻤﻴﺎ‪.‬‬ ‫‪ .5.4‬ﻗﺪ ﺗﻜﻮن اﻷوﺻﺎف ﻋﻠﻰ ﻋﺪة ﻣﺴﺘﻮﻳﺎت ﻣﻦ اﻟﻜﻤﺎل‪ ،‬ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻋﻠﻰ اﻟﻐﺮض ﻣﻦ اﻟﻔﻬﺮس أو اﻟﻤﻠﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ‪ .‬ﻳﺠﺐ‬ ‫ﺗﻮﺻﻴﻞ ﻣﻌﻠﻮﻣﺎت ﻋﻦ ﻣﺴﺘﻮى اﻟﻜﻤﺎل ﻟﻠﻤﺴﺘﺨﺪم‪.‬‬ ‫‪.6‬‬

‫ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل‬

‫‪ 6.1‬ﻋﺎم‬ ‫ﻳﺠﺐ ﺻﻴﺎﻏﺔ ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل ﻻﺳﺘﺮﺟﺎع اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ وﻓﻘﺎ ﻟﻠﻤﺒﺎدئ اﻟﻌﺎﻣﺔ )أﻧﻈﺮ ‪ .2‬اﻟﻤﺒﺎدئ اﻟﻌﺎﻣﺔ(‪.‬‬ ‫وﻗﺪ ﺗﻜﻮن ﻣﻘﻴﺪة أو ﻏﻴﺮ ﻣﻘﻴﺪة‪.‬‬ ‫‪ .6.1.1‬ﻳﺠﺐ ﺗﻮﻓﻴﺮ ﻧﻘﻂ وﺻﻮل ﻣﻘﻴﺪة ﻟﻠﺼﻴﻎ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة واﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻷﺳﻤﺎء اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت ﻣﺜﻞ اﻷﺷﺨﺎص‪،‬‬ ‫اﻟﻌﺎﺋﻼت‪ ،‬اﻟﻬﻴﺌﺎت‪ ،‬اﻷﻋﻤﺎل‪ ،‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮات‪ ،‬اﻟﻤﻈﺎهﺮ‪ ،‬اﻷوﻋﻴﺔ‪ ،‬اﻟﻤﻔﺎهﻴﻢ‪ ،‬اﻷﺷﻴﺎء‪ ،‬اﻷﺣﺪاث واﻷﻣﺎآﻦ‪ .‬وﺗﻮﻓﺮ ﻧﻘﻂ‬ ‫اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻀﺒﻮﻃﺔ اﻟﺜﺒﺎت اﻟﻼزم ﻟﺘﻨﻈﻴﻢ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﻟﻤﺠﻤﻮﻋﺎت ﻣﻮارد‪.‬‬ ‫ﻳﺠﺐ إﻧﺸﺎء اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ﻟﻀﺒﻂ اﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻸﺳﻤﺎء‪ ،‬اﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ‪،‬‬ ‫‪.6.1.1.1‬‬ ‫واﻟﻤﺤﺪدات اﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﺔ آﻨﻘﻂ وﺻﻮل‪.‬‬ ‫‪ .6.1.2‬ﻳﻤﻜﻦ ﺗﻮﻓﻴﺮ ﻧﻘﻂ وﺻﻮل ﻏﻴﺮ ﻣﻘﻴﺪة آﺒﻴﺎﻧﺎت ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﻟﻸﺳﻤﺎء‪ ،‬اﻟﻌﻨﺎوﻳﻦ )ﻣﺜﻞ اﻟﻌﻨﻮان اﻟﺮﺋﻴﺴﻲ آﻤﺎ هﻮ‬ ‫ﻣﻮﺟﻮد ﻋﻠﻰ اﻟﻤﻈﻬﺮ(‪ ،‬رﻣﻮز أو آﻠﻤﺎت ﻣﻔﺘﺎﺣﻴﺔ‪ ،‬اﻟﺦ‪ .‬ﻏﻴﺮ ﻣﻘﻨﻨﺔ ﻓﻲ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪.‬‬ ‫‪ .6.2‬اﺧﺘﻴﺎر ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل‬ ‫‪ .6.2.1‬أﺿﻒ إﻟﻰ اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ آﻨﻘﻂ وﺻﻮل ﻧﻘﻂ إﺗﺎﺣﺔ ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻟﻸﻋﻤﺎل واﻟﺘﻌﺒﻴﺮات ﻣﻘﻴﺪة اﻟﻤﺠﺴﺪة ﻓﻲ‬ ‫اﻟﻤﻮرد وﻋﻨﺎوﻳﻦ اﻟﻤﻈﺎهﺮ )ﻋﺎدة ﻏﻴﺮ ﻣﻘﻴﺪة( وﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻤﺆﻟﻔﻲ اﻷﻋﻤﺎل‪.‬‬

‫‪43‬‬

‫اﻟﻬﻴﺌﺔ آﻤﻨﺸﺊ‪ :‬ﻳﻨﺒﻐﻲ أن ﺗﻌﺘﺒﺮ اﻟﻬﻴﺌﺔ ﻣﺆﻟﻔﺎ ﻟﻸﻋﻤﺎل اﻟﺘﻲ ﺗﻌﺒﺮ ﻋﻦ اﻟﻔﻜﺮ اﻟﺠﻤﻌﻲ أو أﻧﺸﻄﺔ‬ ‫‪.6.2.1.1‬‬ ‫اﻟﻬﻴﺌﺔ‪ ،‬أو ﻋﻨﺪﻣﺎ ﺗﻜﻮن ﺻﻴﻐﺔ اﻟﻌﻨﻮان‪ ،‬ﻣﻘﺮوﻧﺔ ﺑﻄﺒﻴﻌﺔ اﻟﻌﻤﻞ‪ ،‬ﺗﻮﺣﻲ ﺑﻮﺿﻮح أن اﻟﻬﻴﺌﺔ ﻣﺴﺌﻮﻟﺔ ﺟﻤﺎﻋﻴﺎ ﻋﻦ‬ ‫ﻣﺤﺘﻮى اﻟﻌﻤﻞ وذﻟﻚ ﺣﺘﻰ وﻟﻮ ﺗﻢ ﺗﻮﻗﻴﻌﻬﺎ ﺑﺎﺳﻢ ﺷﺨﺺ ﻓﻲ رﺗﺒﺔ ﻣﻮﻇﻒ أو ﻋﺎﻣﻞ ﻓﻲ اﻟﻬﻴﺌﺔ‪.‬‬ ‫‪ .6.2.2‬أﺿﻒ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻂ وﺻﻮل ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﻟﻨﻘﻂ اﻹﺗﺎﺣﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻷﺳﻤﺎء اﻷﺷﺨﺎص‪،‬‬ ‫اﻟﻌﺎﺋﻼت‪ ،‬اﻟﻬﻴﺌﺎت‪ ،‬اﻟﻤﻮاﺿﻴﻊ اﻟﺘﻲ ﻳﻌﺘﻘﺪ أﻧﻬﺎ ﻣﻬﻤﺔ ﻹﻳﺠﺎد‪ ،‬وﺗﺤﺪﻳﺪ‪ ،‬واﺧﺘﻴﺎر اﻟﻤﻮرد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ اﻟﻤﻮﺻﻮف‪.‬‬ ‫‪ .6.2.3‬أﺿﻒ أﻳﻀﺎ اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻻﺳﻢ اﻟﻜﻴﺎن‪ ،‬وأﻳﻀﺎ اﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ آﻨﻘﻂ وﺻﻮل ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻠﺔ‬ ‫اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪.‬‬ ‫‪.6.2.4‬‬

‫اﻟﻮﺻﻮل اﻹﺿﺎﻓﻲ ﻳﻤﻜﻦ أن ﻳﺘﻢ ﻣﻦ ﺧﻼل أﺳﻤﺎء آﻴﺎﻧﺎت ذات ﻋﻼﻗﺔ‪.‬‬

‫‪ .6.3‬ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻻﺳﻢ اﻟﻜﻴﺎن ﻳﺠﺐ أن ﺗﺴﺠﻞ ﻓﻲ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ وآﺬﻟﻚ ﻣﺤﺪدات اﻟﻜﻴﺎن واﻷﺷﻜﺎل اﻷﺧﺮى‬ ‫ﻟﻼﺳﻢ‪ .‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﺴﺘﺨﺪم آﺼﻴﻐﺔ ﻋﺮض اﻓﺘﺮاﺿﻴﺔ‪.‬‬ ‫‪.6.3.1‬‬

‫ﻳﻨﺒﻐﻲ أن ﺗﻨﺸﺄ ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة وﻓﻘ ًﺎ ﻟﻤﻮاﺻﻔﺔ ﻣﻌﻴﺎرﻳﺔ‪.‬‬

‫‪.6.3.2‬‬

‫ﻟﻐﺔ وﺣﺮوف ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ‬

‫ﻋﻨﺪﻣﺎ ﺗﻈﻬﺮ اﻷﺳﻤﺎء ﺑﻠﻐﺎت و‪/‬أو ﻣﺤﺎرف ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ ﻓﻴﻨﺒﻐﻲ أن ﺗﻌﻄﻰ اﻷﻓﻀﻠﻴﺔ ﺑﺎﻟﻨﺴﺒﺔ ﻟﻨﻘﻄﺔ‬ ‫‪.6.3.2.1‬‬ ‫وﺻﻮل ﻟﻼﺳﻢ ﻟﻠﻤﻌﻠﻮﻣﺎت اﻟﻤﻮﺟﻮدة ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ اﻟﻤﺎدﻳﺔ ﻟﻠﻌﻤﻞ اﻟﻤﻌﺒﺮ ﻋﻨﻪ ﺑﺎﻟﻠﻐﺔ واﻟﺤﺮوف اﻷﺻﻠﻴﺔ؛‬ ‫‪ .6.3.2.1.1‬وﻟﻜﻦ ﻋﻨﺪﻣﺎ ﻻ ﺗﻜﻮن اﻟﻠﻐﺔ اﻷﺻﻠﻴﺔ ﻣﺴﺘﺨﺪﻣﺔ ﻋﺎدة ﻓﻲ اﻟﻔﻬﺮس‪ ،‬ﻓﻤﻴﻜﻦ أن ﺗﺒﻨﻰ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل‬ ‫اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻋﻠﻰ أﺳﺎس اﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻮﺟﻮدة ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ أو اﻟﻤﺼﺎدر اﻟﻤﺮﺟﻌﻴﺔ ﺑﺄﺣﺪ اﻟﻠﻐﺎت أو اﻟﻜﺘﺎﺑﺎت اﻷﻧﺴﺐ‬ ‫ﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﻲ اﻟﻔﻬﺮس‪.‬‬ ‫‪ .6.3.2.1.2‬ﻳﺠﺐ ﺗﻮﻓﻴﺮ اﻟﻮﺻﻮل ﺑﺎﻟﻠﻐﺔ أو اﻟﻜﺘﺎﺑﺔ اﻷﺻﻠﻴﺔ ﻗﺪر اﻟﻤﺴﺘﻄﺎع‪ ،‬ﻣﻦ ﺧﻼل ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻘﻴﺪة أو‬ ‫اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ أو اﻟﺸﻜﻞ اﻟﻤﺨﺘﻠﻒ ﻟﻼﺳﻢ‪.‬‬ ‫‪.6.3.2.2‬‬

‫وإذا آﺎﻧﺖ اﻟﻨﻘﺤﺮة هﻲ اﻟﻤﻔﻀﻠﺔ‪ ،‬ﻓﻴﺠﺐ إﺗﺒﺎع ﻣﻮاﺻﻔﺔ دوﻟﻴﺔ ﻟﺘﺤﻮﻳﻞ ﻣﺤﺎرف اﻟﻜﺘﺎﺑﺔ‪.‬‬

‫‪ .6.3.3‬اﺧﺘﻴﺎر ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‬ ‫ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻠﻜﻴﺎن ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ اﻟﺸﻜﻞ اﻟﻤﻔﻀﻞ ﻟﻼﺳﻢ واﻟﺬي ﻳﺤﺪد اﻟﻜﻴﺎن ﺑﺸﻜﻞ ﻣﻨﺘﻈﻢ‪،‬‬ ‫إﻣﺎ آﻤﺎ ﻳﻮﺟﺪ ﻓﻲ اﻟﻐﺎﻟﺐ ﻋﻠﻰ اﻟﻤﻈﺎهﺮ اﻟﻤﺎدﻳﺔ‪ ،‬أو اﺳﻢ ﻣﻘﺒﻮل ﺟﺪا وﻣﻼﺋﻢ ﻟﻤﺴﺘﺨﺪﻣﻲ اﻟﻔﻬﺮس )ﻋﻠﻰ ﺳﺒﻴﻞ اﻟﻤﺜﺎل‪،‬‬ ‫"اﺳﻢ اﺻﻄﻼﺣﻲ"( آﻤﺎ ﻳﻮﺟﺪ ﻓﻲ اﻟﻤﺼﺎدر اﻟﻤﺮﺟﻌﻴﺔ‪.‬‬ ‫اﺧﺘﻴﺎر ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﺸﺨﺺ‪ ،‬وﻋﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬وهﻴﺌﺔ‬ ‫‪.6.3.3.1‬‬ ‫إذا اﺳﺘﺨﺪم ﺷﺨﺺ أو ﻋﺎﺋﻠﺔ أو هﻴﺌﺔ أﺳﻤﺎء ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ‪ ،‬أو أﺷﻜﺎل ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ ﻣﻦ اﻷﺳﻤﺎء‪ ،‬ﻓﺈﻧﻪ ﻳﺘﻌﻴﻦ اﺧﺘﻴﺎر اﺳﻢ واﺣﺪ‬ ‫أو ﺷﻜﻞ واﺣﺪ ﻟﻼﺳﻢ آﺄﺳﺎس ﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻜﻞ هﻮﻳﺔ ﻣﻤﻴﺰة‪.‬‬ ‫‪ .6.3.3.1.1‬ﻋﻨﺪﻣﺎ ﺗﻮﺟﺪ أﺷﻜﺎل ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ و‪/‬أو اﻟﻤﺼﺎدر اﻟﻤﺮﺟﻌﻴﺔ‪ ،‬وهﺬا اﻻﺧﺘﻼف ﻟﻴﺲ‬ ‫ﻣﺒﻨﻴﺎ ﻋﻠﻰ اﺧﺘﻼف ﻓﻲ ﺗﻘﺪﻳﻢ ﻧﻔﺲ اﻻﺳﻢ )ﻋﻠﻰ ﺳﺒﻴﻞ اﻟﻤﺜﺎل‪ ،‬اﻷﺷﻜﺎل اﻟﻜﺎﻣﻠﺔ واﻟﻤﺨﺘﺼﺮة(‪ ،‬ﻳﺠﺐ إﻋﻄﺎء‬ ‫اﻷﻓﻀﻠﻴﺔ‪:‬‬ ‫‪ .6.3.3.1.1.1‬ﻟﻼﺳﻢ اﻷآﺜﺮ ﺷﻴﻮﻋﺎ )أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ( ﻋﻮﺿﺎ ﻋﻦ‬ ‫اﻻﺳﻢ اﻟﺮﺳﻤﻲ‪ ،‬إذا ﻣﺎ آﺎن ﻣﻮﺟﻮدا‪.‬‬ ‫‪ .6.3.3.1.1.2‬اﻻﺳﻢ اﻟﺮﺳﻤﻲ‪ ،‬ﻓﻲ ﺣﺎﻟﺔ ﻋﺪم وﺟﻮد اﺳﻢ ﺷﺎﺋﻊ‬ ‫أو اﺻﻄﻼﺣﻲ‬

‫‪44‬‬

‫‪ .6.3.3.1.2‬إذا اﺳﺘﺨﺪﻣﺖ اﻟﻬﻴﺌﺔ ﻓﻲ ﻓﺘﺮات ﻣﺘﻌﺎﻗﺒﺔ أﺳﻤﺎء ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ واﻟﺘﻲ ﻻ ﻳﻤﻜﻦ اﻋﺘﺒﺎرهﺎ ﻋﻠﻰ أﻧﻬﺎ اﺧﺘﻼﻓﺎت‬ ‫ﻃﻔﻴﻔﺔ ﻟﻨﻔﺲ اﻻﺳﻢ‪ ،‬ﻓﻴﺘﻌﻴﻦ اﻋﺘﺒﺎر آﻞ ﺗﻐﻴﻴﺮ ﺟﻮهﺮي ﻓﻲ اﺳﻢ اﻟﻬﻴﺌﺔ آﻜﻴﺎن ﺟﺪﻳﺪ‪ ،‬وﻳﺠﺐ رﺑﻂ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت‬ ‫اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ﻟﻜﻞ آﻴﺎن‪ ،‬ﻋﺎدة ﺑﺈﻳﺠﺎد ﻋﻼﻗﺔ ﺑﻴﻦ اﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ اﻷﻗﺪم واﻷﺣﺪث ﻟﻠﻬﻴﺌﺔ‪.‬‬ ‫اﺧﺘﻴﺎر ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻌﻤﻞ واﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‬ ‫‪.6.3.3.2‬‬ ‫إذا وﺟﺪت ﻋﻨﺎوﻳﻦ ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻌﻤﻞ واﺣﺪ‪ ،‬ﻓﻴﺠﺐ ﺗﻔﻀﻴﻞ ﻋﻨﻮان واﺣﺪ آﺄﺳﺎس ﻟﻨﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻌﺘﻤﺪة‬ ‫ﻟﻠﻌﻤﻞ‪/‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‪.‬‬ ‫‪ .6.3.4‬ﺷﻜﻞ اﻻﺳﻢ ﻟﻨﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‬ ‫ﻋﻨﺪ ﺻﻴﺎﻏﺔ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل‪ ،‬ﻳﺠﺐ إﺿﺎﻓﺔ ﺧﺼﺎﺋﺺ ﻣﺤﺪدة إﻟﻰ اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻔﻀﻞ ﻟﻠﻜﻴﺎن وأﺷﻜﺎﻟﻪ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ‪ ،‬إذا آﺎن‬ ‫ﺿﺮورﻳﺎ‪ ،‬ﻟﺘﻤﻴﻴﺰ اﻟﻜﻴﺎن ﻋﻦ ﻏﻴﺮﻩ ﻣﻤﻦ ﻳﺤﻤﻠﻮن ﻧﻔﺲ اﻻﺳﻢ‪.‬‬ ‫أﺷﻜﺎل أﺳﻤﺎء اﻷﺷﺨﺎص‬ ‫‪.6.3.4.1‬‬ ‫ﻋﻨﺪﻣﺎ ﻳﺘﻜﻮن اﺳﻢ اﻟﺸﺨﺺ ﻣﻦ ﻋﺪة آﻠﻤﺎت‪ ،‬ﻓﻴﺠﺐ اﺧﺘﻴﺎر آﻠﻤﺔ اﻟﻤﺪﺧﻞ ﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة وﻓﻘﺎ ﻷﻋﺮاف‬ ‫اﻟﺒﻠﺪ واﻟﻠﻐﺔ اﻟﻤﺮﺗﺒﻄﺔ ﺑﻬﺬا اﻟﺸﺨﺺ‪ ،‬آﻤﺎ ﺗﻮﺟﺪ ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ واﻟﻤﺮاﺟﻊ‪.‬‬ ‫أﺷﻜﺎل أﺳﻤﺎء اﻟﻌﺎﺋﻼت‬ ‫‪.6.3.4.2‬‬ ‫ﻋﻨﺪﻣﺎ ﻳﺘﻜﻮن اﺳﻢ اﻟﻌﺎﺋﻠﺔ ﻣﻦ ﻋﺪة آﻠﻤﺎت‪ ،‬ﻓﻴﺠﺐ اﺧﺘﻴﺎر آﻠﻤﺔ اﻟﻤﺪﺧﻞ ﺑﻨﺎء ﻋﻠﻰ أﻋﺮاف اﻟﺒﻠﺪ واﻟﻠﻐﺔ اﻟﻤﺮﺗﺒﻄﺔ‬ ‫ﺑﺎﻟﻌﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬آﻤﺎ ﺗﻮﺟﺪ ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ واﻟﻤﺮاﺟﻊ‪.‬‬ ‫أﺷﻜﺎل أﺳﻤﺎء اﻟﻬﻴﺌﺎت‬ ‫‪.6.3.4.3‬‬ ‫ﺑﺎﻟﻨﺴﺒﺔ ﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻬﻴﺌﺔ ﻳﺠﺐ إﻋﻄﺎء اﺳﻢ اﻟﻬﻴﺌﺔ ﺑﺎﻟﺘﺮﺗﻴﺐ اﻟﻤﺒﺎﺷﺮ‪ ،‬آﻤﺎ ﻳﻮﺟﺪ ﻓﻲ اﻟﻤﻈﺎهﺮ‬ ‫واﻟﻤﺮاﺟﻊ‪ ،‬ﺑﺎﺳﺘﺜﻨﺎء‬ ‫‪ .6.3.4.3.1‬ﻋﻨﺪﻣﺎ ﺗﻜﻮن اﻟﻬﻴﺌﺔ ﺟﺰءًا ﻣﻦ ﻧﻄﺎق ﺳﻠﻄﺔ ﻣﺎ أو ﺳﻠﻄﺔ إﻗﻠﻴﻤﻴﺔ‪ ،‬ﻳﺠﺐ أن ﻳﺒﺪأ أو ﺗﺤﺘﻮي ﻧﻘﻄﺔ‬ ‫اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻋﻠﻰ اﻟﺸﻜﻞ اﻟﺤﺎﻟﻲ ﻻﺳﻢ اﻟﻤﻨﻄﻘﺔ اﻟﻤﻌﻨﻴﺔ ﺑﺎﻟﻠﻐﺔ واﻟﻜﺘﺎﺑﺔ اﻷﻓﻀﻞ ﻓﻲ ﺧﺪﻣﺔ اﺣﺘﻴﺎﺟﺎت‬ ‫ﻣﺴﺘﺨﺪﻣﻲ اﻟﻔﻬﺮس؛‬ ‫‪ .6.3.4.3.2‬ﻋﻨﺪﻣﺎ ﻳﺘﻀﻤﻦ اﺳﻢ اﻟﻬﻴﺌﺔ اﻟﺘﺎﺑﻌﻴﺔ‪ ،‬أو وﻇﻴﻔﺔ ﺗﺎﺑﻌﺔ‪ ،‬أو ﻏﻴﺮ آﺎف ﻟﺘﺤﺪﻳﺪ اﻟﻬﻴﺌﺔ اﻟﺘﺎﺑﻌﺔ‪ ،‬ﻳﺠﺐ ﺑﺪأ‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﺑﺎﺳﻢ اﻟﻬﻴﺌﺔ اﻷﻋﻠﻰ‪.‬‬ ‫أﺷﻜﺎل أﺳﻤﺎء اﻷﻋﻤﺎل‪/‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮات‬ ‫‪.6.3.4.4‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻌﻤﻞ‪ ،‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‪ ،‬اﻟﻤﻈﻬﺮ أو اﻟﻮﻋﺎء إﻣﺎ أن ﺗﻜﻮن ﻋﻨﻮاﻧ ًﺎ ﻗﺎﺋﻤًﺎ ﺑﺬاﺗﻪ‪ ،‬أو ﺗﻜﻮن ﻋﻨﻮاﻧ ًﺎ‬ ‫ﻣﺪﻣﺠ ًﺎ ﻣﻊ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻤﻨﺸﺊ اﻟﻌﻤﻞ‬ ‫اﻟﺘﻤﻴﻴﺰ ﺑﻴﻦ اﻷﺳﻤﺎء‬ ‫‪.6.3.4.5‬‬ ‫إذا آﺎن ﺿﺮورﻳًﺎ ﺗﻤﻴﻴﺰ آﻴﺎن ﻋﻦ آﻴﺎﻧﺎت أﺧﺮى ﻟﻬﺎ ﻧﻔﺲ اﻻﺳﻢ‪ ،‬ﻳﺠﺐ اﺳﺘﺨﺪام ﻣﺤﺪدات ﺷﺨﺼﻴﺔ آﺠﺰء ﻣﻦ‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻜﻴﺎن وﻓﻲ ﺣﺎﻟﺔ اﻟﺮﻏﺒﺔ ﻳﻤﻜﻦ اﺳﺘﺨﺪام ﻧﻔﺲ ﻣﺤﺪدات اﻟﺸﺨﺼﻴﺔ آﺠﺰء ﻣﻦ اﻷﺷﻜﺎل‬ ‫اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ‪.‬‬ ‫اﻷﺳﻤﺎء اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ واﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ‬ ‫‪.6.4‬‬ ‫أﻳﺎ آﺎن اﻻﺳﻢ اﻟﺬي اﺧﺘﻴﺮ آﻨﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻘﻨﻨﺔ‪ ،‬ﻳﺠﺐ اﺳﺘﺨﺪام اﻷﺳﻤﺎء اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ واﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ﻟﻠﻮﺻﻮل‬ ‫اﻟﻤﻘﻴﺪ‬ ‫‪.7‬‬

‫أﺳﺲ إﻣﻜﺎﻧﻴﺎت اﻟﺒﺤﺚ‬ ‫‪ .7.1‬اﻟﺒﺤﺚ واﻻﺳﺘﺮﺟﺎع‬ ‫ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل هﻲ ﻋﻨﺎﺻﺮ ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ اﻟﺘﻲ ‪ (1‬ﺗﻀﻤﻦ اﺳﺘﺮﺟﺎع اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت‬ ‫اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ واﻟﻤﻮارد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ اﻟﻤﺮﺗﺒﻄﺔ ﺑﻬﺎ و ‪ (2‬ﺗﻘﻴﺪ ﻧﺘﺎﺋﺞ اﻟﺒﺤﺚ‪.‬‬

‫‪45‬‬

‫‪ .7.1.1‬أدوات اﻟﺒﺤﺚ‬ ‫ﻳﺠﺐ أن ﺗﻜﻮن اﻷﺳﻤﺎء‪ ،‬واﻟﻌﻨﺎوﻳﻦ‪ ،‬واﻟﻤﻮﺿﻮﻋﺎت ﻗﺎﺑﻠﺔ ﻟﻠﺒﺤﺚ واﻻﺳﺘﺮﺟﺎع ﺑﺸﺘﻰ اﻷدوات اﻟﻤﺘﺎﺣﺔ ﺑﻔﻬﺮس‬ ‫اﻟﻤﻜﺘﺒﺔ‪ ،‬أو اﻟﻤﻠﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ‪) ،‬وﻋﻠﻰ ﺳﺒﻴﻞ اﻟﻤﺜﺎل‪ ،‬ﺑﺎﻷﺷﻜﺎل اﻟﻜﺎﻣﻠﺔ ﻟﻸﺳﻤﺎء‪ ،‬أو ﺑﺎﻟﻜﻠﻤﺎت اﻟﻤﻔﺘﺎﺣﻴﺔ‪ ،‬أو‬ ‫ﺑﺎﻟﻌﺒﺎرات‪ ،‬أو ﺑﺎﻟﺒﺘﺮ‪ ،‬ﺑﺎﻟﻤﺤﺪدات‪ ،‬اﻟﺦ(‪.‬‬ ‫‪ .7.1.2‬ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ‬ ‫ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ هﻲ ﺗﻠﻚ اﻟﻤﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ واﻟﻌﻼﻗﺎت اﻟﺮﺋﻴﺴﻴﺔ ﻟﻜﻞ آﻴﺎن ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ‬ ‫أو اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪.‬‬ ‫ﺗﺸﻤﻞ ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ‪:‬‬ ‫‪.7.1.2.1‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻻﺳﻢ اﻟﻤﻨﺸﺊ أو اﺳﻢ اﻟﻤﻨﺸﺊ اﻷول ﻟﻠﻌﻤﻞ ﻋﻨﺪ ﺗﺴﻤﻴﺔ أآﺜﺮ ﻣﻦ ﻣﻨﺸﺊ‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻟﻠﻌﻤﻞ‪/‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ )وﻳﻤﻜﻦ أن ﻳﺸﻤﻞ هﺬا ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ ﻟﻠﻤﻨﺸﺊ(‬ ‫اﻟﻌﻨﻮان اﻟﺮﺋﻴﺴﻲ أو اﻟﻌﻨﻮان اﻟﻤﺼﻨﻮع ﻟﻠﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‬ ‫ﺳﻨﺔ أو ﺳﻨﻮات اﻟﻨﺸﺮ أو اﻹﺻﺪار ﻟﻠﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‬ ‫اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ اﻟﻤﻘﻴﺪة و‪/‬أو أرﻗﺎم اﻟﺘﺼﻨﻴﻒ ﻟﻠﻌﻤﻞ‬ ‫اﻷرﻗﺎم اﻟﻤﻮﺣﺪة‪ ،‬واﻟﻤﺤﺪدات‪ ،‬و"اﻟﻌﻨﺎوﻳﻦ اﻟﻤﻔﺘﺎﺣﻴﺔ" ﻟﻠﻜﻴﺎن اﻟﻤﻮﺻﻮف‪.‬‬ ‫ﺗﺸﻤﻞ ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ‪:‬‬ ‫‪.7.1.2.2‬‬ ‫اﻻﺳﻢ أو اﻟﻌﻨﻮان اﻟﻤﻘﻨﻦ ﻟﻠﻜﻴﺎن‬ ‫ﻣﺤﺪدات اﻟﻜﻴﺎن‬ ‫اﻷﺳﻤﺎء اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ أو اﻷﺷﻜﺎل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻻﺳﻢ أو ﻋﻨﻮان اﻟﻜﻴﺎن‬ ‫‪ .7.1.3‬ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻹﺿﺎﻓﻴﺔ‬ ‫ﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﺨﺪم ﺧﺼﺎﺋﺺ ﻣﻦ ﺣﻘﻮل أﺧﺮى ﻟﻠﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ أو اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ آﻨﻘﻂ وﺻﻮل اﺧﺘﻴﺎرﻳﺔ أو‬ ‫آﺄدوات ﻟﺘﻨﻘﻴﺢ أو ﻟﺘﻘﻴﻴﺪ اﻟﺒﺤﺚ‪.‬‬ ‫ﺗﺸﻤﻞ ﻣﺜﻞ هﺬﻩ اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﺟﺮاﻓﻴﺔ‪ ،‬وﻏﻴﺮ ﻣﻘﺘﺼﺮة ﻋﻠﻰ‪:‬‬ ‫‪.7.1.3.1‬‬ ‫أﺳﻤﺎء اﻟﻤﻨﺸﺌﻴﻦ ﺑﺨﻼف اﻷول‬ ‫أﺳﻤﺎء أﺷﺨﺎص‪ ،‬أو ﻋﺎﺋﻼت‪ ،‬أو هﻴﺌﺎت ﻟﻬﺎ ادوار أﺧﺮى ﻏﻴﺮ اﻟﻤﻨﺸﺊ )ﻣﺜﻞ‪ ،‬اﻟﻤﺆدﻳﻦ(‬ ‫ﻋﻨﺎوﻳﻦ ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ )ﻣﺜﻞ‪ ،‬ﻋﻨﺎوﻳﻦ ﻣﻮازﻳﺔ‪ ،‬ﻋﻨﺎوﻳﻦ أول اﻟﻨﺼﻮص‪ ،‬اﻟﺦ‪(.‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻟﻠﺴﻠﺴﻠﺔ‬ ‫ﻣﺤﺪدات اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ‬ ‫ﻟﻐﺔ اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ اﻟﻤﺠﺴﺪ ﻓﻲ اﻟﻤﻈﻬﺮ‬ ‫ﻣﻜﺎن اﻟﻨﺸﺮ‬ ‫ﻧﻮع اﻟﻤﺤﺘﻮى‬ ‫اﻟﻨﺎﻗﻞ‪.‬‬ ‫ﺗﺤﺘﻮي ﻣﺜﻞ هﺬﻩ اﻟﺨﺼﺎﺋﺺ ﻓﻲ اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪ ،‬وهﻲ ﻏﻴﺮ ﻣﻘﺘﺼﺮة ﻋﻠﻰ‪:‬‬ ‫‪.7.1.3.2‬‬ ‫أﺳﻤﺎء وﻋﻨﺎوﻳﻦ اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت ذات اﻟﻌﻼﻗﺔ‬ ‫ﻣﺤﺪدات اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‬ ‫‪ .7.2‬اﻻﺳﺘﺮﺟﺎع‬ ‫ﻋﻨﺪﻣﺎ ﻳﺘﻢ اﺳﺘﺮﺟﺎع ﺗﺴﺠﻴﻼت ﻋﺪﻳﺪة ﺑﻨﻔﺲ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل‪ ،‬ﻳﺠﺐ أن ﺗﻌﺮض اﻟﺘﺴﺠﻴﻼت ﻓﻲ ﺷﻜﻞ ﻣﻨﻄﻘﻲ ﻳﻼﺋﻢ‬ ‫ﻣﺴﺘﺨﺪم اﻟﻔﻬﺮس‪ ،‬وﺗﻜﻮن اﻷﻓﻀﻠﻴﺔ ﺑﻨﺎء ﻋﻠﻰ ﻣﻮاﺻﻔﺔ ﻣﻼﺋﻤﺔ ﻟﻠﻐﺔ وﺣﺮوف ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل‪.‬‬

‫‪46‬‬

‫ﻣﺴﺮد اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت‬ ‫هﺬا اﻟﻤﺴﺮد ﻳﺸﻤﻞ اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﻮاردة ﻓﻲ ﺑﻴﺎن ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ واﻟﺘﻲ اﺳﺘﺨﺪﻣﺖ ﺑﻄﺮﻳﻘﺔ ﺧﺎﺻﺔ )ﻟﻴﺴﺖ ﻣﺠﺮد‬ ‫اﻟﺘﻌﺮﻳﻒ اﻟﻤﻌﺠﻤﻲ اﻟﻌﺎدي(‪ .‬ﻳﻮﺟﺪ ﻓﻲ ﺁﺧﺮ هﺬا اﻟﻤﺴﺮد اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﺘﻲ اﺳﺘﺨﺪﻣﺖ ﻓﻲ ﻣﺒﺎدئ ﺑﺎرﻳﺲ أو ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ‬ ‫اﻟﺴﺎﺑﻘﺔ واﻟﺘﻲ رأى اﻟﻤﺸﺎرآﻮن ﻓﻲ اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ وﺿﻊ ﻣﻼﺣﻈﺔ أﻧﻬﺎ ﻟﻢ ﺗﻌﺪ ﻣﺴﺘﺨﺪﻣﺔ ﻓﻲ‬ ‫ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ‪.‬‬ ‫‪ = BT‬ﻣﺼﻄﻠﺢ أوﺳﻊ؛ ‪ = NT‬ﻣﺼﻄﻠﺢ أﺿﻴﻖ؛ ‪ = RT‬ﻣﺼﻄﻠﺢ ﻣﺮﺗﺒﻂ‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل – اﺳﻢ‪ ،‬ﻣﺼﻄﻠﺢ‪ ،‬رﻣﺰ‪ ،‬اﻟﺦ‪ ،‬واﻟﺘﻲ ﻣﻦ ﺧﻼﻟﻬﺎ ﻳﺘﻢ اﻟﺒﺤﺚ واﻟﺘﻌﺮف ﻋﻠﻰ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ أو اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ أو‬ ‫إﺣﺎﻟﺔ ﻣﺮﺟﻌﻴﺔ‪.‬‬ ‫]اﻟﻤﺼﺪر‪ GARR :‬ﻣﻌﺪل ﺑﻮاﺳﻄﺔ ‪ FRAD‬و ‪[IME. ICC‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻹﺿﺎﻓﻴﺔ ]‪ ،[NT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ]‪ ،[NT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪،[NT‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ]‪ ،[NT‬اﺳﻢ ]‪ ،[RT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ﻏﻴﺮ اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪ ،[NT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ]‪[NT‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻹﺿﺎﻓﻴﺔ – ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﺴﺘﺨﺪم ﺑﺎﻹﺿﺎﻓﺔ إﻟﻰ ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ﻟﺘﻌﺰﻳﺰ اﺳﺘﺮﺟﺎع اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت‬ ‫اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﺟﺮاﻓﻴﺔ واﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[IME. ICC :‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﻌﺎﻣﻞ – ﺷﺨﺺ )ﻣﺆﻟﻒ‪ ،‬ﻧﺎﺷﺮ‪ ،‬ﻧﺤﺎت‪ ،‬ﻣﺤﺮر‪ ،‬ﻣﺨﺮج‪ ،‬ﻣﻠﺤﻦ‪ ،‬اﻟﺦ( أو ﺟﻤﺎﻋﺔ )ﻋﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬ﻣﻨﻈﻤﺔ‪ ،‬ﺷﺮآﺔ‪ ،‬ﻣﻜﺘﺒﺔ‪ ،‬أورآﺴﺘﺮا‪،‬‬ ‫ﻗﻄﺮ‪ ،‬اﺗﺤﺎد‪ ،‬اﻟﺦ( أو ﺗﻘﻨﻴﺔ )ﺟﻬﺎز ﺗﺴﺠﻴﻞ اﻟﻤﻨﺎخ‪ ،‬ﺑﺮﻧﺎﻣﺞ ﺗﺮﺟﻤﺔ‪ ،‬اﻟﺦ( ﻟﻪ دور ﻓﻲ دورة ﺣﻴﺎة اﻟﻤﻮرد‪.‬‬ ‫]اﻟﻤﺼﺪر‪[DCMI Agents Working Group :‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻣﻨﺸﺊ ]‪[NT‬‬ ‫اﻟﺨﺎﺻﻴﺔ – ﺧﺎﺻﻴﺔ آﻴﺎن ﻣﺎ‪ .‬ﻗﺪ ﺗﻜﻮن اﻟﺨﺎﺻﻴﺔ ﻣﻦ ﺻﻠﺐ اﻟﻜﻴﺎن أو ﻣﻨﺴﻮﺑﺔ إﻟﻴﻪ ﻣﻦ ﺧﺎرﺟﻪ‪.‬‬ ‫اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ – ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ ﻋﻨﺎﺻﺮ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت ﺗﺤﺪد آﻴﺎن ﻣﺎ‪ ،‬وﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﺴﺘﺨﺪم ﻟﺘﺴﻬﻴﻞ اﻟﻮﺻﻮل ﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل‬ ‫اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻬﺬا اﻟﻜﻴﺎن أو ﻟﻌﺮض أي ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻟﻠﻜﻴﺎن‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[IME. ICC :‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة – ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻔﻀﻠﺔ اﻟﻤﻘﻴﺪة ﻟﻠﻜﻴﺎن‪ ،‬أﻧﺸﺌﺖ وﺑﻨﻴﺖ ﻃﺒﻘﺎ ﻟﻘﻮاﻋﺪ وﻣﻌﺎﻳﻴﺮ‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪IME. :‬‬ ‫‪[ICC‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل]‪ ،[BT‬اﻟﺸﻜﻞ اﻟﻤﻘﻨﻦ ﻟﻼﺳﻢ ]‪ ،[RT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪ ،[BT‬اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻔﻀﻞ‬ ‫]‪ ،[RT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة – هﻲ ﺻﻴﻐﺔ اﺧﺘﻴﺮت ﻟﻼﺳﻢ آﻨﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻟﻠﻜﻴﺎن‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ اﻟﺸﺎﺋﻊ أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ ]‪ ،[BT‬اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻔﻀﻞ‬ ‫]‪ ،[RT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ – ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﺗﺤﺪد ﻣﻮرد ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪ :‬ﺗﺮوب ﻣﻌﺪل[‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ – ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ ﻋﻨﺎﺻﺮ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﺘﻲ ﺗﺼﻒ وﺗﺘﻴﺢ اﻟﻮﺻﻮل إﻟﻰ اﻟﻤﻮرد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ وﺗﺤﺪد‬ ‫اﻷﻋﻤﺎل واﻟﺘﻌﺒﻴﺮات ذات اﻟﻌﻼﻗﺔ‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[IME. ICC :‬‬ ‫اﻟﻤﻮرد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ – هﻮ آﻴﺎن ﻣﺘﺪاﺧﻞ ﺿﻤﻦ ﻋﺎﻟﻢ اﻟﻤﻜﺘﺒﺎت واﻟﻤﺠﻤﻮﻋﺎت اﻟﻤﻤﺎﺛﻠﺔ‪ ،‬وﻳﺸﻤﻞ ﻣﻨﺘﺠﺎت اﻹﺑﺪاﻋﺎت اﻟﻔﻜﺮﻳﺔ‬ ‫واﻟﻔﻨﻴﺔ‪ .‬واﻟﻤﻮارد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ ﻓﻲ ﻧﻤﻮذج ‪ FRBR‬هﻲ آﻴﺎﻧﺎت اﻟﻤﺠﻤﻮﻋﺔ اﻷوﻟﻰ‪ :‬اﻟﻌﻤﻞ‪ ،‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‪ ،‬اﻟﻤﻈﻬﺮ واﻟﻮﻋﺎء‪.‬‬ ‫اﻟﻌﺎﻟﻢ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ – هﻮ اﻟﻌﺎﻟﻢ اﻟﻤﺘﻌﻠﻖ ﺑﻤﺠﻤﻮﻋﺎت اﻟﻤﻜﺘﺒﺎت‪ ،‬اﻷرﺷﻴﻔﺎت‪ ،‬اﻟﻤﺘﺎﺣﻒ وﻣﺠﺘﻤﻌﺎت اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت اﻷﺧﺮى‪.‬‬ ‫]اﻟﻤﺼﺪر‪[IME. ICC :‬‬ ‫اﻷهﻤﻴﺔ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ – هﻲ ﻣﻴﺰة ﻟﻜﻴﺎن أو ﺧﺎﺻﻴﺔ أو ﻋﻼﻗﺔ ﺗﺤﻤﻞ ﻣﻌﻨﻰ ﺧﺎص أو ﻗﻴﻤﺔ ﻓﻲ ﺳﻴﺎق اﻟﻤﻮارد اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ‪.‬‬ ‫ﻧﻮع ﺣﺎﻣﻞ اﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت – هﻮ ﺗﺤﺪﻳﺪ ﻳﻌﻜﺲ ﺷﻜﻞ وﺳﻴﻂ اﻻﺧﺘﺰان وﺣﻔﻆ اﻟﺤﺎﻣﻞ ﺑﺎﻹﺿﺎﻓﺔ إﻟﻰ ﺷﻜﻞ اﻟﺠﻬﺎز اﻟﻮﺳﻴﻂ اﻟﺬي‬ ‫ﻳﺴﺘﺨﺪم ﻟﺮؤﻳﺔ‪ ،‬ﻋﺮض‪ ،‬ﺗﺸﻐﻴﻞ‪ ،‬اﻟﺦ ﻣﺤﺘﻮى اﻟﻤﻮرد‪ .‬وﻳﻌﻜﺲ ﻧﻮع اﻟﺤﺎﻣﻞ ﺧﺼﺎﺋﺺ اﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‪] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪ :‬ﻣﻌﺪل ﻣﻦ‬ ‫ﻣﺴﺮد ‪[2008 , RDA‬‬ ‫ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ – ‪ .1‬ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﺣﻘﻴﻘﻴﺔ أو اﻓﺘﺮاﺿﻴﺔ ﻣﻜﻮﻧﺔ ﻣﻦ ﻋﻤﻠﻴﻦ أو ﺟﺰأﻳﻦ أو أآﺜﺮ ﻣﻦ ﻋﻤﻞ ﻣﺎ ﺗﻢ ﺿﻤﻬﺎ ﻣﻌﺎ أو إﺻﺪارهﺎ‬ ‫ﻣﻌﺎ‬ ‫]اﻟﻤﺼﺪر‪[IME ICC :‬‬ ‫‪47‬‬

‫ﻣﻔﻬﻮم – ﻓﻜﺮة أو ﻣﻌﻨﻰ ﻣﺠﺮد ]اﻟﻤﺼﺪر‪) FRAD :‬ﻣﺮﺗﺒﻂ ﺑﺎﻟﻤﻮﺿﻮﻋﺎت( ‪[FRBR ،‬‬ ‫ﻧﻮع اﻟﻤﺤﺘﻮى – هﻮ ﺗﺤﺪﻳﺪ ﻳﻌﻜﺲ ﺷﻜﻞ اﻻﺗﺼﺎل اﻷﺳﺎﺳﻲ اﻟﺬي ﻳﺘﻢ ﻣﻦ ﺧﻼﻟﻪ اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ ﻋﻦ اﻟﻤﺤﺘﻮى وإدراك اﻹﻧﺴﺎن ﻟﻪ‪ .‬ﻧﻮع‬ ‫اﻟﻤﺤﺘﻮى ﻳﻌﻜﺲ ﺧﺼﺎﺋﺺ اﻟﻌﻤﻞ واﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‪ ].‬اﻟﻤﺼﺪر‪ :‬ﻣﻌﺪل ﻣﻦ ﻣﺴﺮد ‪ 2008‬ﻟﺘﻘﻨﻴﻦ ‪[RDA‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة – ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﺴﺠﻠﺔ ﻓﻲ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ‪.‬‬ ‫ﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ﺗﺸﻤﻞ اﻟﺼﻴﻎ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﺑﺎﻹﺿﺎﻓﺔ إﻟﻰ اﻟﺼﻴﻎ اﻟﺘﻲ ﺗﻢ اﻋﺘﺒﺎرهﺎ ﺻﻴﻐﺎ ﻣﺨﺘﻠﻔﺔ‪ .‬وﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﻜﻮن‪:‬‬ ‫– ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ أﺳﻤﺎء أﺷﺨﺎص‪ ،‬ﻋﺎﺋﻼت وهﻴﺌﺎت‪،‬‬ ‫– ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ أﺳﻤﺎء )أي‪ ،‬ﻋﻨﺎوﻳﻦ( أﻋﻤﺎل‪ ،‬ﺗﻌﺒﻴﺮات‪ ،‬ﻣﻈﺎهﺮ‪ ،‬وأوﻋﻴﺔ‪،‬‬ ‫– ﻣﻜﻮﻧﺔ ﻣﻦ اﺳﻤﻴﻦ‪ ،‬آﻤﺎ ﻓﻲ ﺣﺎﻟﺔ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻻﺳﻢ‪/‬اﻟﻌﻨﻮان واﻟﺘﻲ ﺗﻤﺜﻞ اﻟﻌﻤﻞ اﻟﺬي ﻳﻀﻢ اﺳﻢ اﻟﻤﻨﺸﺊ ﻣﻊ ﻋﻨﻮان‬ ‫اﻟﻌﻤﻞ‪،‬‬ ‫– ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ ﻣﺼﻄﻠﺤﺎت ﻟﻸﺣﺪاث‪ ،‬اﻷﺷﻴﺎء‪ ،‬اﻟﻤﻔﺎهﻴﻢ‪ ،‬واﻷﻣﺎآﻦ‪،‬‬ ‫– ﻣﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ ﻣﺤﺪدات ﻣﺜﻞ اﻷرﻗﺎم اﻟﻤﻌﻴﺎرﻳﺔ‪ ،‬رﻣﻮز اﻟﺘﺼﻨﻴﻒ‪ ،‬اﻟﺦ‪.‬‬ ‫ﻳﻤﻜﻦ إﺿﺎﻓﺔ ﻋﻨﺎﺻﺮ أﺧﺮى ﻟﻼﺳﻢ ﻓﻲ ﺣﺪ ذاﺗﻪ )ﻣﺜﻞ اﻟﺘﻮارﻳﺦ( ﻟﻐﺮض اﻟﺘﻤﻴﻴﺰ ﺑﻴﻦ آﻴﺎﻧﺎت ﻟﻬﺎ ﻧﻔﺲ اﻻﺳﻢ أو أﺳﻤﺎء‬ ‫ﻣﺘﺸﺎﺑﻬﺔ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ]‪ ،[NT‬اﺳﻢ]‪ ،[RT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ﻏﻴﺮ اﻟﻤﻘﻴﺪة‬ ‫]‪ ،[RT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ]‪[NT‬‬ ‫اﻻﺳﻢ اﻟﺸﺎﺋﻊ أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ – اﺳﻢ ﻏﻴﺮ اﻻﺳﻢ اﻟﺮﺳﻤﻲ‪ ،‬واﻟﺬي ﺗﻌﺮف ﺑﻪ هﻴﺌﺔ‪ ،‬ﻣﻜﺎن‪ ،‬أو ﺷﻲء‪.‬‬ ‫] اﻟﻤﺼﺪر‪ :‬ﻣﻌﺪل ﻣﻦ ﻣﺴﺮد ﻣﺼﻄﻠﺤﺎت ﻗﺎف ‪ 2‬م ‪[ 2002 ،‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﻬﻴﺌﺔ – ﻣﻨﻈﻤﺔ أو ﺟﻤﺎﻋﺔ ﻣﻦ اﻷﻓﺮاد و‪/‬أو اﻟﻤﻨﻈﻤﺎت اﻟﻤﻌﺮوﻓﺔ ﺑﺎﺳﻢ ﻣﻌﻴﻦ واﻟﺘﻲ ﺗﻌﻤﻞ أو ﻗﺪ ﺗﻌﻤﻞ آﻮﺣﺪة‪.‬‬ ‫] اﻟﻤﺼﺪر‪ :‬ﻣﻌﺪل ﻣﻦ ‪ FRAD‬و ‪[ FRBR‬‬ ‫اﻟﺼﺎﻧﻊ – ﺷﺨﺺ‪ ،‬ﻋﺎﺋﻠﺔ أو هﻴﺌﺔ ﻣﺴﺌﻮﻟﺔ ﻋﻦ اﻟﻤﺤﺘﻮى اﻟﻔﻜﺮي أو اﻟﻔﻨﻲ ﻟﻠﻌﻤﻞ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ اﻟﻌﺎﻣﻞ ]‪[BT‬‬ ‫اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ – ﺟﺰء اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺬي ﻳﻮﻓﺮ اﻟﺒﻴﺎﻧﺎت اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ وﻧﻘﻂ اﻟﻮﺻﻮل ﻏﻴﺮ اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ اﻟﻮﺻﻒ اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻲ ]‪ ،[RT‬اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﻜﻴﺎن – ﺷﻲء ﻟﻪ ﺧﺼﺎﺋﺼﻪ آﻮﺣﺪة ﻣﻤﻴﺰة ‪ ...‬ﺷﻲء ﻟﻪ وﺟﻮد ﻣﺴﺘﻘﻞ أو ﻣﻨﻔﺼﻞ ‪ ...‬ﺗﺠﺮﻳﺪ‪ ،‬ﻣﻔﻬﻮم ﻣﺜﺎﻟﻲ‪ ،‬ﺷﻲء ﻓﻜﺮي‪،‬‬ ‫أو ﺷﻲء ﺟﻮهﺮي‪ ] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[ Webster's 3rd :‬‬ ‫ﺗﺸﻤﻞ أﻣﺜﻠﺔ أﻧﻮاع اﻟﻜﻴﺎﻧﺎت ﻓﻲ اﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻼت اﻟﺒﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ )‪ (FRBR‬واﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺒﻴﺎﻧﺎت‬ ‫اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ )‪ (FRAD‬ﻣﻨﺘﺠﺎت اﻟﺠﻬﺪ اﻟﻔﻜﺮي أو اﻟﻔﻨﻲ )اﻟﻌﻤﻞ‪ ،‬اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ‪ ،‬اﻟﻤﻈﻬﺮ‪ ،‬واﻟﻮﻋﺎء(؛ اﻟﻌﺎﻣﻠﻮن )ﺷﺨﺺ‪ ،‬ﻋﺎﺋﻠﺔ‪،‬‬ ‫هﻴﺌﺔ( اﻟﻤﺴﺌﻮﻟﻮن ﻋﻦ ﺻﻨﻊ هﺬا اﻟﻤﺤﺘﻮى اﻟﻔﻜﺮي أو اﻟﻔﻨﻲ‪ ،‬إﻧﺘﺎج وﺑﺚ اﻟﻤﺤﺘﻮى ﻓﻲ ﺷﻜﻞ ﻣﺎدي‪ ،‬أو اﻟﻤﺴﺌﻮل ﻋﻦ ﺻﻴﺎﻧﺔ‬ ‫اﻟﻤﻨﺘﺞ ؛ أو ﻣﻮﺿﻮع ﻋﻤﻞ ﻣﺎ )ﻋﻤﻞ‪ ،‬ﺗﻌﺒﻴﺮ‪ ،‬ﻣﻈﻬﺮ‪ ،‬وﻋﺎء‪ ،‬ﺷﺨﺺ‪ ،‬ﻋﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬هﻴﺌﺔ‪ ،‬ﻣﻔﻬﻮم‪ ،‬ﺷﻲء‪ ،‬ﺣﺪث‪ ،‬ﻣﻜﺎن( ]‬ ‫اﻟﻤﺼﺪر‪[ IME :‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻷﺳﺎﺳﻴﺔ – ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﺒﻨﻴﺔ ﻋﻠﻰ ﺧﺎﺻﺔ أو ﻋﻼﻗﺔ أﺳﺎﺳﻴﺔ ﻟﻜﻴﺎن ﻣﺎ ﻓﻲ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ ﺑﺒﻠﻴﻮﺟﺮاﻓﻴﺔ أو‬ ‫اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‪ ،‬واﻟﺘﻲ ﺗﻀﻤﻦ اﻻﺳﺘﺮﺟﺎع واﻟﺘﻌﺮف ﻋﻠﻰ ﺗﻠﻚ اﻟﺘﺴﺠﻴﻠﺔ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻹﺿﺎﻓﻴﺔ ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﺤﺪث – ﻓﻌﻞ أو ﺣﺪوث‬ ‫اﻟﺘﻌﺒﻴﺮ – ﺗﺤﻘﻖ ﻓﻜﺮي أو ﻓﻨﻲ ﻟﻌﻤﻞ ﻣﺎ ] اﻟﻤﺼﺪر‪[ FRAD ، FRBR :‬‬ ‫اﻟﻌﺎﺋﻠﺔ – ﺷﺨﺼﺎن أو أآﺜﺮ ﻣﺮﺗﺒﻄﺎن ﺑﻌﻼﻗﺔ اﻟﺮﺣﻢ‪ ،‬اﻟﺰواج‪ ،‬اﻟﺘﺒﻨﻲ‪ ،‬أو وﺿﻊ ﻗﺎﻧﻮﻧﻲ ﻣﺸﺎﺑﻪ‪ ،‬أو ﻳﻘﺪﻣﻮا أﻧﻔﺴﻬﻢ آﻌﺎﺋﻠﺔ‪.‬‬ ‫اﻟﻤﺤﺪد – رﻗﻢ‪ ،‬رﻣﺰ‪ ،‬آﻠﻤﺔ‪ ،‬ﻋﺒﺎرة‪ ،‬ﺷﻌﺎر‪ ،‬ﺟﻬﺎز‪ ،‬اﻟﺦ‪ .‬ﻣﺮﺗﺒﻂ ﺑﻜﻴﺎن ﻣﺎ‪ ،‬وﻳﺨﺪم ﻣﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﺘﻤﻴﻴﺰ ﺑﻴﻦ هﺬا اﻟﻜﻴﺎن‬ ‫وآﻴﺎﻧﺎت أﺧﺮى ﺿﻤﻦ اﻟﻤﺠﺎل اﻟﺬي ﻋﻴﻦ وﺧﺼﺺ ﻟﻬﺬا اﻟﻤﺤﺪد‪.‬‬ ‫اﻟﻮﻋﺎء – ﻣﺜﺎل واﺣﺪ ﻣﻦ اﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدى ] اﻟﻤﺼﺪر‪[ FRBR ، FRAD :‬‬ ‫اﻟﻌﻨﻮان اﻟﻤﻔﺘﺎﺣﻲ – اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻤﻴﺰ ﻟﻤﻮرد ﻣﺴﺘﻤﺮ ﻣﻌﻴﻦ ﻣﻦ ﻗﺒﻞ ﺷﺒﻜﺔ ‪ ISSN‬وﻣﺮﺗﺒﻂ ﺑﻐﻴﺮ اﻧﻔﺼﺎل ﺑﺎﻟﺮﻗﻢ اﻟﺪوﻟﻲ‬ ‫اﻟﻤﻮﺣﺪ ﻟﻠﺪورﻳﺔ ‪ ISSN‬اﻟﺘﺎﺑﻊ ﻟﻪ‪ .‬ﻗﺪ ﻳﻜﻮن اﻟﻌﻨﻮان اﻟﻤﻔﺘﺎﺣﻲ هﻮ ﻧﻔﺴﻪ اﻟﻌﻨﻮان اﻟﺮﺋﻴﺴﻲ؛ أو ﻟﻐﺮض ﺗﻤﻴﻴﺰﻩ‪ ،‬ﻳﻤﻜﻦ ﺑﻨﺎؤﻩ‬ ‫ﺑﺈﺿﺎﻓﺔ ﻋﻨﺎﺻﺮ ﻣﺤﺪدة أو ﻣﻤﻴﺰة آﺎﺳﻢ هﻴﺌﺔ اﻻﺻﺪار‪ ،‬ﻣﻜﺎن اﻟﻨﺸﺮ‪ ،‬اﻟﻄﺒﻌﺔ‪ ،‬اﻟﺦ‪ ] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[ ISBD :‬‬ ‫اﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدى – اﻟﺘﺠﺴﻴﺪ اﻟﻤﺎدي ﻟﺘﻌﺒﻴﺮ ﻣﺎ ﻋﻦ ﻋﻤﻞ ﻣﺎ‪ ] .‬اﻟﻤﺼﺪر‪[ FRBR ، FRAD :‬‬ ‫‪48‬‬

‫وﻗﺪ ﻳﺠﺴﺪ اﻟﻤﻈﻬﺮ ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ اﻷﻋﻤﺎل‪ ،‬أو ﻋﻤﻞ واﺣﺪ‪ ،‬أو ﺟﺰء ﻣﻜﻮن ﻣﻦ ﻋﻤﻞ ﻣﺎ‪ ،‬واﻟﻤﻈﺎهﺮ ﻳﻤﻜﻦ أن ﺗﻈﻬﺮ ﻓﻲ‬ ‫ﺷﻜﻞ وﺣﺪة ﻣﺎدﻳﺔ واﺣﺪة أو أآﺜﺮ‪.‬‬ ‫اﺳﻢ – ﻣﺤﺮف أو ﻣﺠﻤﻮﻋﺔ ﻣﻦ اﻟﻜﻠﻤﺎت و‪/‬أو اﻟﻤﺤﺎرف واﻟﺘﻲ ﻳﻌﺮف ﺑﻬﺎ آﻴﺎن و ﻳﺤﺘﻮي ﻋﻠﻰ اﻟﻜﻠﻤﺎت‪/‬اﻟﻤﺤﺎرف اﻟﺪاﻟﺔ‬ ‫ﻋﻠﻰ ﺷﺨﺺ‪ ،‬ﻋﺎﺋﻠﺔ‪ ،‬هﻴﺌﺔ؛ اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﺘﻲ ﺗﻌﺮف ﺑﻬﺎ اﻟﻤﻔﺎهﻴﻢ‪ ،‬اﻷﺷﻴﺎء‪ ،‬اﻷﺣﺪاث‪ ،‬أو اﻷﻣﺎآﻦ؛ وأﻳﻀﺎ ﻳﺴﺘﺨﺪم‬ ‫آﺄﺳﺎس ﻟﻨﻘﻄﺔ وﺻﻮل‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[RT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ ]‪ ،[NT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ اﻟﺸﺎﺋﻊ‬ ‫أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ ]‪ ،[NT‬اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻔﻀﻞ ]‪ ،[NT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ ]‪[NT‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻄﺒ ﱠﻌﺔ‬ ‫أﻧﻈﺮ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‬ ‫آﺎﺋﻦ – ﺷﻲء ﻣﺎدي‬ ‫اﻟﺸﺨﺺ – ﻓﺮد أو هﻮﻳﺔ ﻓﺮدﻳﺔ أﻧﺸﺄهﺎ أو ﺗﺒﻨﺎهﺎ ﻓﺮد أوﺟﻤﺎﻋﺔ‪.‬‬ ‫اﻟﻤﻜﺎن – ﻣﻮﺿﻊ‪.‬‬ ‫اﻻﺳﻢ اﻟﻤﻔﻀﻞ – اﺳﻢ اﻟﻜﻴﺎن اﻟﺬي ﺗﻢ اﺧﺘﻴﺎرﻩ ﺑﻨﺎء ﻋﻠﻰ ﻗﻮاﻋﺪ وﻣﻌﺎﻳﻴﺮ‪ ،‬وﺗﻢ اﺳﺘﺨﺪاﻣﻪ ﻹﻧﺸﺎء ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‬ ‫ﻟﻠﻜﻴﺎن‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ]‪ ،[RT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ اﻟﺸﺎﺋﻊ أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ ]‪،[RT‬‬ ‫اﻻﺳﻢ ]‪[BT‬‬ ‫ﻋﻼﻗﺔ ‪ −‬ارﺗﺒﺎط ﻣﺤﺪد ﺑﻴﻦ آﻴﺎﻧﺎت أو أﻣﺜﺎﻟﻬﺎ ‪.‬‬ ‫اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ – ﺟﺰء اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻤﺰود ﻟﻠﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ‪/‬اﻟﻤﻘﻴﺪة و‪/‬أو أرﻗﺎم اﻟﺘﺼﻨﻴﻒ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻮﺻﻔﻴﺔ ]‪[RT‬‬ ‫ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ﻏﻴﺮ اﻟﻤﻘﻴﺪة – ﻧﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻏﻴﺮ ﻣﻘﻴﺪة ﺑﻮاﺳﻄﺔ ﺗﺴﺠﻴﻠﺔ اﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪[RT‬‬ ‫اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﺨﺘﻠﻔﺔ ﻟﻼﺳﻢ – ﺷﻜﻞ اﻻﺳﻢ اﻟﺬي ﻟﻢ ﻳﺘﻢ اﺧﺘﻴﺎرﻩ آﻨﻘﻄﺔ وﺻﻮل ﻣﻌﺘﻤﺪة ﻟﻠﻜﻴﺎن واﻟﺬي ﻳﻤﻜﻦ أن ﻳﺴﺘﺨﺪم‬ ‫ﻟﻠﻮﺻﻮل ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻠﺔ اﻻﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ ﻟﻠﻜﻴﺎن أو ﻳﻌﺮض آﺈﺣﺎﻟﺔ أو راﺑﻂ ﻟﻨﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻨﻨﺔ‪.‬‬ ‫أﻧﻈﺮ أﻳﻀﺎ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل ]‪ ،[BT‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ]‪ ،[RT‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ ]‪ ،[RT‬ﻧﻘﻄﺔ‬ ‫اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة ]‪ ،[BT‬اﻻﺳﻢ اﻟﺸﺎﺋﻊ أو اﻻﺻﻄﻼﺣﻲ ]‪ ،[RT‬اﻻﺳﻢ ]‪[BT‬‬ ‫اﻟﻌﻤﻞ – إﺑﺪاع ﻓﻜﺮي أو ﻓﻨﻲ ﻣﻤﻴﺰ )أي‪ ،‬اﻟﻤﺤﺘﻮى اﻟﻔﻜﺮي أو اﻟﻔﻨﻲ(‪.‬‬

‫اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت اﻟﺘﻲ ﻟﻢ ﺗﻌﺪ ﻣﺴﺘﺨﺪﻣﺔ‬ ‫وﺣﺪة ﺑﺒﻠﻴﻮﻏﺮاﻓﻴﺔ أﻧﻈﺮاﻟﻤﻈﻬﺮ اﻟﻤﺎدي‬ ‫اﻟﺮأس أﻧﻈﺮ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‪ ،‬ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻘﻴﺪة‬ ‫إﺣﺎﻟﺔ أﻧﻈﺮ اﻟﺸﻜﻞ اﻟﻤﺨﺘﻠﻒ ﻟﻼﺳﻢ‬ ‫ﻋﻨﻮان ﻣﻮﺣﺪ أﻧﻈﺮ ﻧﻘﻄﺔ اﻟﻮﺻﻮل اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة‪ ،‬اﻟﺼﻴﻐﺔ اﻟﻤﻌﺘﻤﺪة ﻟﻼﺳﻢ‪ ،‬اﻻﺳﻢ‬

‫ﻗﺮار اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ )‪(2008 IME ICC‬‬ ‫ﻳﻘﺮ اﻟﻤﺸﺎرآﻮن ﻓﻲ اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ )‪ (IME ICC‬ﺑﻤﻮﺟﺐ هﺬﻩ اﻟﻮﺛﻴﻘﺔ ﻣﺎ ﻳﻠﻲ‪:‬‬ ‫ إدﺧﺎل اﻟﺘﻌﺪﻳﻼت اﻟﺘﺤﺮﻳﺮﻳﺔ ﺣﺴﺒﻤﺎ ﻳﻜﻮن ﻣﻼﺋﻤﺎ ﻟﻠﻨﺼﻮص اﻟﺘﻲ اﻋﺘﻤﺪهﺎ اﻟﻤﺸﺎرآﻮن ﻓﻲ اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ‬‫ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ )‪(IME ICC‬‬ ‫ ﺗﻮزﻳﻊ اﻟﻨﺺ ﻋﻠﻰ آﻞ اﻟﻬﻴﺌﺎت اﻟﻤﻌﻨﻴﺔ ﺑﻮﺿﻊ اﻟﻘﻮاﻋﺪ وﻣﻨﻈﻤﺎت اﻹﻓﻼ ﺑﺎﻹﺿﺎﻓﺔ إﻟﻰ اﻟﺼﺤﻒ اﻟﻤﻌﻨﻴﺔ‬‫ ﺗﺤﺮﻳﺮ وﻧﺸﺮ ﻣﺒﺎدئ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﻌﺎﻟﻤﻴﺔ )‪ (ICP‬وﻣﺴﺮد اﻟﻤﺼﻄﻠﺤﺎت )‪ (Glossary‬وإﺗﺎﺣﺘﻬﻤﺎ ﺑﺪون ﻣﻘﺎﺑﻞ ﻋﻠﻰ ﺷﺒﻜﺔ‬‫اﻹﻧﺘﺮﻧﺖ‬

‫‪49‬‬

‫ ﺗﺄآﻴﺪ اﺳﺘﻤﺮار اﻟﻌﻤﻞ ﻋﻠﻰ إدﺧﺎل اﻟﺘﻌﺪﻳﻼت ﺑﻌﺪ اآﺘﻤﺎل اﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺒﻴﺎﻧﺎت اﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ )‪(FRAD‬‬‫واﻟﻤﺘﻄﻠﺒﺎت اﻟﻮﻇﻴﻔﻴﺔ ﻟﻠﺘﺴﺠﻴﻼت اﻹﺳﺘﻨﺎدﻳﺔ اﻟﻤﻮﺿﻮﻋﻴﺔ )‪ (FRSAR‬آﻨﻤﺎذج وﺧﻄﻂ ﻟﺘﻄﻮﻳﺮ ﺑﻴﺎﻧﺎت اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ‪،‬‬ ‫وأﻳﻀﺎ‬ ‫ ﺣﻔﻆ اﻟﻮﺛﺎﺋﻖ اﻟﺼﺎدرة ﻋﻦ اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ )‪ (IME ICC‬واﻟﻤﺸﺎرآﺔ ﺑﺎﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت‬‫ﻋﻦ اﻟﻌﻤﻠﻴﺎت واﻟﻨﺘﺎﺋﺞ اﻟﺘﻲ ﺗﻮﺻﻞ إﻟﻴﻬﺎ اﺟﺘﻤﺎع اﻹﻓﻼ ﻟﻠﺨﺒﺮاء ﻓﻲ ﻗﻮاﻋﺪ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ اﻟﺪوﻟﻴﺔ )‪(IME ICC‬‬ ‫وﻧﺤﻦ ﻧﻮﺻﻲ اﻳﻀﺎ ﺑﺄن ﻳﺘﻮﻟﻰ ﻗﺴﻢ اﻟﻔﻬﺮﺳﺔ ﺑﺎﻹﻓﻼ ﻣﺘﺎﺑﻌﺔ اﻟﻨﺼﻮص وﻋﻤﻞ ﻣﺮاﺟﻌﺔ دورﻳﺔ ﻟﻬﺎ آﻞ ﺧﻤﺲ ﺳﻨﻮات ﺗﻘﺮﻳﺒﺎ‬ ‫وإﺿﺎﻓﺔ اﻟﺘﻌﺪﻳﻼت اﻟﻼزﻣﺔ ﻣﻦ ﺧﻼل إﺟﺮاء ﻣﺸﺎورات ﻣﻊ اﻟﺠﻬﺎت اﻟﻤﻌﻨﻴﺔ ﺑﺎﻟﻤﻌﻠﻮﻣﺎت‬

‫ﺗﺮﺟﻤﺔ إﻳﻤﺎن ﺧﻴﺮي‪ ،‬ﻣﻜﺘﺒﺔ اﻹﺳﻜﻨﺪرﻳﺔ‪ ،‬اﻹﺳﻜﻨﺪرﻳﺔ‪ ،‬ﻣﺼﺮ‬ ‫د‪ .‬ﺻﺎﻟﺢ ﺑﻦ ﻣﺤﻤﺪ اﻟﻤﺴﻨﺪ‪ ،‬ﻣﺮآﺰ اﻟﻔﻬﺮس اﻟﻌﺮﺑﻲ اﻟﻤﻮﺣﺪ‪ ،‬اﻟﻤﻤﻠﻜﺔ اﻟﻌﺮﺑﻴﺔ اﻟﺴﻌﻮدﻳﺔ‬

‫‪50‬‬

USTANOVENÍ MEZINÁRODNÍCH PRINCIPŮ KATALOGIZACE Úvod Ustanovení principů – obecně známé jako Pařížské principy – schválili účastníci Mezinárodní konference o principech katalogizace (International Conference on Cataloguing Principles) v roce 1961 1 . Tehdejšího cíle, kterým bylo vytvořit základ pro mezinárodní standardizaci v katalogizaci, již bylo dosaženo: většina katalogizačních pravidel, která od té doby vznikla, tyto principy v úplnosti nebo alespoň ve velké míře respektuje. O více než čtyřicet let později je existence obecného souboru mezinárodních principů katalogizace dokonce ještě důležitější, protože katalogizátoři a uživatelé katalogů používají po celém světě katalogy OPAC (Online Public Access Catalogues). Nyní, na začátku 21. století, IFLA iniciovala ustanovení nových mezinárodních principů katalogizace tak, aby odpovídaly požadavkům na používání online katalogů v knihovnách i mimo ně. Hlavním principem je ohled na uživatele katalogu. Toto ustanovení nahrazuje a rozšiřuje záběr Pařížských principů z pouhých textových dokumentů na všechny typy dokumentů a z pouhé volby a formy selekčních údajů na všechny aspekty bibliografických a autoritních záznamů používaných v knihovních katalozích. Zahrnuje nejen principy a cíle (tj. funkce katalogu), ale také hlavní pravidla, která by měla být do katalogizačních pravidel začleněna, stejně jako směrnice pro vyhledávání a zpřístupnění. Ustanovení se týká následujících oblastí: 1. Rozsah platnosti 2. Všeobecné principy 3. Entity, atributy a vztahy 4. Cíle a funkce katalogu 5. Bibliografický popis 6. Selekční údaje 7. Základy pro vyhledávání Toto nové ustanovení staví na dlouholeté tradici katalogizace ve světě2 a rovněž na konceptuálním modelu IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR)3. 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Dostupný též: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162-167; a Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a dictionary catalog.4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, a Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Dostupný na webu IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) Model FRBR bude brzo rozšířen o Functional Requirements for Authority Data (FRAD) a Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD).

51

Ustanovení by mělo rozšířit možnost mezinárodního sdílení bibliografických a autoritních údajů a poskytnout tvůrcům pravidel vodítko v jejich úsilí vytvořit mezinárodní katalogizační pravidla. 1. Rozsah platnosti Principy uvedené v tomto dokumentu mají být vodítkem při vytváření katalogizačních pravidel. Platí pro bibliografické i autoritní záznamy a běžné katalogy knihoven. Tyto principy lze rovněž použít při tvorbě bibliografií a dalších souborů dat v knihovnách, archívech, muzeích a dalších institucích. Jejich cílem je poskytnout konzistentní přístup k popisné a věcné katalogizaci bibliografických zdrojů všech typů. 2. Všeobecné principy Tvorba katalogizačních pravidel se řídí několika principy. 4 Nejdůležitějším principem je ohled na uspokojení požadavků uživatele katalogu. 5 2.1. Ohled na uživatele katalogu. Rozhodnutí, týkající se popisných údajů a řízených forem jmen pro zpřístupnění, by měla být činěna se zřetelem na uživatele. 2.2. Běžné použití. Slovní zásoba, používaná při popisu a tvorbě selekčních údajů, by měla být v souladu se slovní zásobou většiny uživatelů. 2.3. Prezentace entit při popisu.Popis a řízené formy jmen by měly být založeny na způsobu, jakým entity identifikují samy sebe. 2.4. Správnost. Popisovaná entita by měla být popsána správně a přesně. 2.5. Dostatečnost a nezbytnost. Měly by se používat pouze prvky popisu a selekčních údajů, jež jsou potřebné k uspokojení požadavků uživatele a nezbytné pro jednoznačnou identifikaci entity. 2.6. Významnost. Datové prvky by měly být bibliograficky významné. 2.7. Hospodárnost. Pokud vedou k dosažení téhož cíle různé způsoby, přednost by měl mít ten, který nejlépe a komplexně splňuje požadavek na hospodárnost (tj. nejmenší náklady nebo nejjednodušší postup). 2.8. Konzistence a standardizace. Popis a tvorba selekčních údajů by měly být standardizovány v nejvyšším možném rozsahu. Zajistí se tak větší konzistence, která zvyšuje možnost sdílení autoritních a bibliografických záznamů 2.9. Integrace. Popis všech typů dokumentů a všech řízených forem jmen má pokud možno vycházet se stejných obecných pravidel. Jednotlivá katalogizační pravidla by měla být obhajitelná, ne libovolná. V některých specifických případech může dojít k rozporu při aplikaci těchto princip ů, pak má přednost obhajitelné účelné řešení.

4

5

Založeno na odborné literatuře, zvláště o Ranganathanovi a Leibnizovi, jak je o nich psáno v: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, s. 68. S ohledem na předmětové tezaury, existují další související principy, které dosud nebyly do tohoto ustanovení zahrnuty. Principy 2.2 až 2.9 nejsou uvedeny ve specifickém pořadí.

52

3. Entity, atributy a vztahy Katalogizační pravidla by měla brát v úvahu entity, atributy a vztahy, které jsou definovány v konceptuálních modelech bibliografického universa.6 3.1. Entity Bibliografické nebo autoritní údaje mohou prezentovat následující entity: Dílo Vyjádření Provedení Jednotka7 Osoba Rod/rodina Korporace8 Koncept Objekt Událost Místo9 3.2. Atributy Atributy, které identifikují každou z entit, by se měly používat jako datové prvky. 3.3. Vztahy V rámci katalogu by měly být označeny bibliograficky významné vztahy mezi entitami. 4. Záměry a funkce katalogu Katalog by měl být účinným nástrojem umožňujícím uživateli10: 4.1. najít bibliografické zdroje ve sbírce jako výsledek vyhledávání prostřednictvím atributů nebo vztahů mezi zdroji: 4.1.1. najít jednotlivý zdroj 4.1.2. najít soubory zdrojů představující všechny zdroje patřící k témuž dílu všechny zdroje obsahující vyjádření všechny zdroje prezentující totéž provedení všechny zdroje související s danou osobou, rodinou či korporací všechny zdroje vztahující se k danému předmětu všechny zdroje definované dalším kritériem (např. jazykem, zemí vydání, datem vydání, typem obsahu, typem nosiče atd.), používaným obvykle pro sekundární zpřesnění vyhledávání.

6 7 8 9

10

Konceptuální modely jsou FRBR, FRAD, a FRSAD. Dílo, vyjádření, provedení a jednotka jsou entitami kategorie 1 popsanými ve FRBR. Osoba, rodina a korporace jsou entitami ze skupiny 2 popsanými ve FRBR a FRAD. Obsah, předmět, událost a místo jsou entitami ze skupiny 3 popsanými ve FRBR. Kterákoli z těchto entit může být uvedena do předmětového vztahu k dílu. 4.1-4.5 vycházejí z textu: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

53

4.2. identifikovat bibliografický zdroj nebo jeho agenta (tj. potvrdit, že určitá entita popsaná v záznamu odpovídá hledané entitě, nebo odlišit dvě a více entit s podobnými charakteristikami); 4.3. vybrat bibliografický zdroj, který odpovídá potřebám uživatele (tj. vybrat zdroj, který splňuje požadavky uživatele s ohledem na médium, obsah, nosič atd. nebo vyloučit zdroje, které těmto požadavkům neodpovídají); 4.4. získat přístup k popsané jednotce (tj. poskytnout informaci, která umožní uživateli získat jednotku k vypůjčení nebo elektronickému zpřístupnění prostřednictvím on-line propojení se vzdáleným zdrojem); nebo získat autoritní či bibliografické údaje nebo přístup k nim; 4.5. navigovat uživatele v rámci katalogu i mimo něj (tj. prostřednictvím logického uspořádání bibliografických a autoritních údajů a jasnou prezentací způsobu, jak se v katalogu pohybovat, včetně prezentace vztahu mezi díly, vyjádřeními, provedeními, jednotkami, osobami, rodinami, korporacemi, koncepty, objekty, událostmi a místy). 5. Bibliografický popis 5.1. Obecně by měl být vytvořen samostatný bibliografický popis pro každé provedení. 5.2. Pro bibliografický popis je typické, že by měl být založen na jednotce reprezentující provedení a může zahrnovat atributy náležející prezentovanému dílu a vyjádření. 5.3. Popisné údaje bibliografického záznamu mají odpovídat schválenému mezinárodním standardu.11 5.4. Popis může mít několik úrovní úplnosti v souladu s účelem katalogu či typem bibliografického souboru. Uživatel by měl být o úrovni úplnosti informován. 6. Selekční údaje 6.1. Všeobecně Selekční údaje pro vyhledávání bibliografických a autoritních záznamů musí být formulovány v souladu s obecnými principy (viz 2. Záměr). Může se jednat o údaje řízené nebo neřízené. 6.1.1. Řízené selekční údaje by se měly vytvářet pro autorizované a variantní formy jmen pro entity jako jsou jména osoby, rodiny, korporace, názvu díla, vyjádření, provedení, jednotky, koncepty, objekty, události a místa. Řízené selekční údaje poskytují konzistenci potřebnou při uspořádání bibliografických záznamů pro soubory zdrojů. 6.1.1.1. Pro potřeby řízení autorizovaných forem jmen, variantních forem jmen a identifikátorů, používaných jako selekční údaje, by se měly vytvářet autoritní záznamy. 6.1.2. Mezi neřízené selekčních údaje patří např. bibliografické údaje pro jména, názvy (např. hlavní název uváděný tak, jak byl nalezen na provedení), kódy, klíčová slova atd., která nejsou řízena autoritními záznamy. 11

V případě knihoven se jedná o Mezinárodní standardní bibliografický popis (International Standard Bibliographic Descriptions).

54

6.2. Volba selekčního údaje 6.2.1. Jako selekční údaje v bibliografickém záznamu se použijí autorizované selekční údaje pro díla a vyjádření (řízené) prezentovaná zdrojem, název provedení (zpravidla neřízený) a autorizované selekční údaje pro tvůrce díla. 6.2.1.1. Korporace jako tvůrce: Korporace by měla být považována za tvůrce děl, která vyjadřují kolektivní myšlení nebo aktivitu korporace, nebo pokud název díla společně s povahou díla jasně vyjadřuje kolektivní odpovědnost korporace za obsah díla. To platí i v případě, že je dílo podepsáno jménem pracovníka nebo zástupce korporace. 6.2.2. Doplňkově se v bibliografických záznamech mají vytvářet autorizované selekční údaje pro jména dalších osob, rodin, korporací a předmětů, které se považují za důležité pro vyhledání a identifikaci popisovaného bibliografického zdroje. 6.2.3. Selekčními údaji v autoritním záznamu je autorizovaná forma jména entity i variantní formy jména entity. 6.2.4. Dále lze záznam zpřístupnit prostřednictvím jmen souvisejících entit. 6.3. Autorizované selekční údaje Autorizovaný selekční údaj pro jméno entity by měl být uveden v autoritním záznamu spolu s identifikátory entity a variantními formami jména. Autorizovaný selekční údaj může být potřebný jako výchozí forma pro zobrazení. 6.3.1. Autorizované selekční údaje musejí být vytvořeny podle standardu. 6.3.2. Jazyk a písmo autorizovaných selekčních údajů 6.3.2.1. Pokud se jména používají v několika jazycích a/nebo písmech, v autorizovaném selekčním údaji má přednost použití informace, která se vyskytuje na provedeních díla vyjádřeného v původním jazyce a písmu; 6.3.2.1.1. pokud se však původní jazyk a/nebo písmo v katalogu běžně nepoužívá, lze autorizovaný selekční údaj vytvořit na základě forem jména nalezených na provedeních či v referenčních zdrojích v jednom z jazyků/písem, který uživatelům katalogu nejlépe vyhovuje. 6.3.2.1.2. K formě jména v originálním jazyku a písmu by měl být umožněn přístup prostřednictvím autorizovaného záhlaví či variantního záhlaví vždy, kdy je to možné. 6.3.2.2. Pokud je zapotřebí transliterace, měla by odpovídat mezinárodnímu standardu. 6.3.3. Volba autorizovaného selekčního údaje Jméno preferované jako autorizovaný selekční údaj pro entitu by mělo být založeno na jménu, které identifikuje entitu konzistentním způsobem, buď jako nejčastěji nalezené na provedeních nebo dobře akceptované jméno nalezené v referenčních zdrojích a vyhovující uživatelům katalogu (tzv. ‘konvenční jméno‘). 6.3.3.1. Volba autorizovaného selekčního údaje pro osobu, rodinu, korporaci Pokud osoba, rodina nebo korporace používá variantní jména nebo variantní formy jmen, mělo by být pro každou samostatnou identitu vybráno za základ autorizovaného selekčního údaje jedno ze jmen nebo jedna z forem jmen. 55

6.3.3.1.1. Pokud jsou v provedeních a/nebo v referenčních zdrojích nalezeny variantní formy jména a tato odchylka není založena na různé prezentaci stejného jména (např. úplná a zkrácená forma), použije se přednostně 6.3.3.1.1.1. obecně známé (či ‘konvenční’) jméno tam, kde je známo, spíše než oficiální jméno; nebo 6.3.3.1.1.2. oficiální jméno tam, kde není informace o obecně známém nebo konvenčním jménu. 6.3.3.1.2. Pokud korporace používala v různých obdobích své existence různá jména, která nelze pokládat jen za mírně odlišné varianty téhož jména, považuje se každá entita s výrazně odlišným jménem za novou entitu. Odpovídající autoritní záznamy pro každou entitu by se měly se propojit, obvykle pomocí souvisejících dřívějších a novějších autorizovaných forem jmen korporace. 6.3.3.2. Volba autorizovaného selekčního údaje pro dílo a vyjádření Pokud má dílo více názvů, jeden z nich by měl být preferován jako základ pro autorizovaný selekční údaj pro dílo/vyjádření. 6.3.4. Forma jména pro autorizované selekční údaje 6.3.4.1. Forma jména osob Pokud se jméno osoby skládá z několika slov, výběr prvního slova pro autorizovaný selekční údaj by měl vycházet z konvencí země a jazyka nejvíce spojovaného s osobou tak, jak se nachází na provedeních či v referenčních zdrojích. 6.3.4.2. Forma jména rodin Pokud se jméno rodiny skládá z několika slov, výběr prvního slova pro autorizovaný selekční údaj by měl vycházet z konvencí země a jazyka nejvíce spojovaného s rodinou tak, jak se nachází na provedeních či v referenčních zdrojích. 6.3.4.3. Forma jména korporací V případě autorizovaného selekčního údaje pro korporaci by mělo být jméno uvedeno v přímém pořadí tak, jak se nachází na provedeních či v referenčních zdrojích, s výjimkou: 6.3.4.3.1. je-li jméno korporace součástí autority pro jurisdikci nebo území, autorizovaný selekční údaj pro jméno by měl obsahovat současnou formu jména území v jazyce a písmu, které nejlépe vyhovují potřebám uživatele katalogu; 6.3.4.3.2. pokud jméno korporace vyjadřuje podřízenost, podřízenou funkci nebo nedostatečně identifikuje podřízenou složku, autorizovaný selekční údaj by měl začínat jménem nadřízené složky. 6.3.4.4. Forma jména pro díla/vyjádření Autorizovaným selekčním údajem pro dílo, vyjádření, provedení nebo jednotku může být buď název, který může stát sám o sobě, nebo název kombinovaný s autorizovaným selekčním údajem pro tvůrce díla.

56

6.3.4.5. Rozlišování jmen Pokud je potřeba rozlišit jednu entitu od jiných téhož jména, měly by být do autorizovaného selekčního údaje pro entitu zahrnuty další identifikační charakteristiky. Pokud je to vhodné, mohou být stejné identifikační charakteristiky použity jako součást variantních forem jména. 6.4. Variantní jména a variantní formy jména Je-li jakékoli jméno vybráno za autorizovaný selekční údaj, měla by být do řízeného zpřístupnění zahrnuta také variantní jména a variantní formy jména. 7. Základy pro vyhledávání 7.1. Vyhledávání Selekční údaje jsou prvky bibliografických a autoritních záznamů, které umožňují 1) spolehlivě vyhledat a zpřístupnit bibliografické a autoritních záznamy a související bibliografické zdroje a 2) zpřesnit (limitovat) výsledky vyhledávání. 7.1.1. Možnosti vyhledávání Jména, názvy a předměty by mělo být možné vyhledat a zpřístupnit prostřednictvím jakýchkoli dostupných prostředků, které knihovní katalog či databáze umožňují: např. plná forma jména, klíčová slova, výraz, zkrácení, identifikátory atd. 7.1.2. Základní selekční údaje Základními selekčními údaji jsou údaje založené na hlavních atributech a vztazích každé entity v bibliografickém nebo autoritním záznamu. 7.1.2.1. Základní selekční údaje v bibliografických záznamech zahrnují: autorizovaný selekční údaj pro jméno tvůrce nebo prvního uvedeného tvůrce díla v případě více tvůrců autorizovaný selekční údaj pro dílo/vyjádření (může zahrnovat autorizovaný selekční údaj pro tvůrce) hlavní název nebo náhrada hlavního názvu provedení rok vydání/rozpětí let vydání provedení řízené předmětové termíny a/nebo klasifikační znaky pro dílo standardní čísla, identifikátory, a „klíčové názvy“ popisované entity. 7.1.2.2. Základní selekční údaje v autoritních záznamech zahrnují: autorizované jméno nebo název entity identifikátory entity variantní jména a variantní formy jména nebo názvu entity. 7.1.3. Doplňkové selekční údaje Atributy z ostatních oblastí bibliografického popisu nebo autoritního záznamu mohou plnit roli volitelných selekčních údajů nebo prostředků pro filtrování či zpřesnění vyhledávání. 7.1.3.1. Tyto atributy v bibliografických záznamech zahrnují, ale neomezují se na: jména dalších tvůrců (kromě prvního) jména osob, rodin a korporací v jiných rolích než je role tvůrce (např. účinkující) 57

variantní názvy (např. souběžné názvy, hlavičkové názvy) autorizované selekční údaje pro edice identifikátory bibliografického záznamu jazyk vyjádření prezentovaného provedením země vydání typ obsahu typ nosiče. 7.1.3.2. Tyto atributy v autoritních záznamech zahrnují, ale neomezují se na: jména nebo názvy souvisejících entit identifikátory autoritních záznamů. 7.2. Zpřístupnění Je-li výsledkem vyhledávání několik záznamů se stejným selekčním údajem, záznamy by měly být prezentovány v logickém pořadí vhodném pro uživatele katalogu, přednostně podle standardu odpovídajícímu jazyku a písmu selekčního údaje.

HESLÁŘ ICP Tento heslář zahrnuje termíny uvedené v Ustanovení mezinárodních principů katalogizace (Statement of International Cataloguing Principles, ICP), které byly použity specifickým způsobem (nikoli v souladu s běžnými slovníkovými definicemi). Na konci jsou termíny uváděné v Pařížských principech (Paris Principles) či dalších starších katalogizačních pravidlech, u kterých si účastníci ICP přáli zmínit, že se v ICP již nepoužívají. BT = širší termín; NT = užší termín; RT = příbuzný termín Agent (agent) – osoba (autor, nakladatel, sochař, editor, režisér, skladatel atd.) či skupina (rodina, organizace, korporace, knihovna, orchestr, stát, federace atd.) či automat (zařízení zaznamenávající počasí, překladač atd.), které mají roli v životním cyklu zdroje. [Zdroj: DCMI Agents Working Group, pracovní definice, modifikovaná] Viz též Tvůrce [NT] Atribut (attribute) – charakteristika entity. Atribut může být součástí entity či připisovaný entitě zvnějšku. [Zdroj: FRBR] Autoritní záznam (authority record) – soubor datových prvků, které identifikují entitu a mohou být použity k usnadnění přístupu k autorizovanému selekčnímu údaji či zobrazení selekčního údaje pro entitu. [Zdroj: IME ICC] Autorizovaná forma jména (authorized form of name) – forma jména zvolená za autorizovaný selekční údaj pro entitu. Viz též Autorizovaný selekční údaj [RT], Konvenční jméno [RT], Jméno [BT], Preferované jméno [RT], Variantní forma jména [RT]

58

Autorizovaný selekční údaj (authorized access point) – preferovaný řízený selekční údaj pro entitu, stanovený a vytvořený podle pravidel či standardů. [Zdroj: IME ICC] Viz též Selekční údaj [BT], Autorizovaná forma jména [RT], Řízený selekční údaj [BT], Preferované jméno [RT], Variantní forma jména [RT] Bibliografické univerzum (bibliographic universe) – sféra vztahující se ke sbírkám knihoven, archivů, muzeí a dalších informačních komunit. [Zdroj: IME ICC] Bibliograficky významný (bibliographically significant) – kvalita entity či atributu nebo vztahu, která má speciální význam či hodnotu v kontextu bibliografického zdroje. [Zdroj: IME ICC] Bibliografický popis (bibliographic description) – soubor bibliografických údajů identifikujících bibliografický zdroj. [Zdroj: modifikace ISBD] Viz též Popisná katalogizace [RT] Bibliografický záznam (bibliographic record) – soubor datových prvků, který popisuje bibliografický zdroj, poskytuje k němu přístup a identifikuje související díla a vyjádření. [Zdroj: IME ICC] Bibliografický zdroj (bibliographic resource) – entita v rámci sféry knihovních a podobných sbírek sestávající z výsledků intelektuálního či uměleckého úsilí. Bibliografické zdroje v modelu FRBR jsou entity Skupiny 1: dílo, vyjádření, provedení a jednotka. [Zdroj: IME ICC] Dílo (work) – určitý intelektuální či umělecký výtvor (tj. intelektuální či umělecký obsah). [Zdroj FRAD, FRBR, modifikované IME ICC] Doplňkový selekční údaj (additional access point) – selekční údaj, který lze použít k doplnění základních selekčních údajů pro usnadnění vyhledávání bibliografických či autoritních údajů. [Zdroj: IME ICC] Viz též Selekční údaj [BT], Základní selekční údaj [RT] Entita (entity) – Něco, co má unitární a samostatný charakter; co existuje nezávisle či samostatně; abstrakce, ideový koncept, objekt myšlení či transcendentální objekt. [Zdroj: Webster’s 3rd] Příklady entity ve FRBR a FRAD zahrnují výsledky intelektuálního či uměleckého úsilí (dílo, vyjádření, provedení a jednotka); agenty (tj. osoby, rodiny, korporace) zodpovědné za vytvoření intelektuálního či uměleckého obsahu, výrobu a šíření obsahu ve fyzické formě či správu produktu; nebo předmět díla (dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, rodina, korporace, koncept, objekt, událost, místo). [Zdroj: IME ICC]

59

Identifikátor (identifier) – číslo, kód, slovo, fráze, logo, deviza atd., které jsou spojeny s entitou a slouží k odlišení entity od jiných entit v rámci okruhu, ve kterém je identifikátor přidělen. [Zdroj: FRAD] Jednotka (item) – jednotlivý exemplář provedení. [Zdroj: FRAD, FRBR] Jméno (name) – znak, slovo či skupina slov a/nebo znaků, pod kterými je entita známa. Zahrnuje slova/znaky označující osobu, rodinu, korporaci; dále zahrnuje termíny pod kterým jsou známy koncepty, objekty, události či místa; zahrnuje i název daný dílu, vyjádření, provedení, či jednotce. Používá se jako základ selekčního údaje. [Zdroj: FRBR jak je modifikován ve FRAD] Viz též Selekční údaj [RT], Autorizovaná forma jména [NT], Řízený selekční údaj [RT], Konvenční jméno [[NT], Preferované jméno [NT], Variantní forma jména [NT] Klíčový název (key title) – jedinečné jméno přidělené pokračujícímu zdroji v rámci ISSN Network a neoddělitelně spojené s jeho číslem ISSN. Klíčový název může být stejný jako hlavní název; nebo může být za účelem dosažení jedinečnosti doplněn o identifikační prvky a/nebo kvalifikátory, jako jsou např. jméno vydavatele, místo vydání, údaj o vydání. [Zdroj: ISBD] Koncept (concept) – abstraktní pojem či idea. [Zdroj: FRAD (související předměty), FRBR] Konvenční jméno (conventional name) – jméno, jiné než oficiální, pod kterým je korporace, místo či věc známa. [Zdroj: upraveno z AACR2 Revision 2002, Heslář] Viz též Autorizovaná forma jména [RT], Jméno [BT], Variantní forma jména [RT] Korporace (corporate body) – organizace či skupina osob a/nebo organizací, která je identifikována určitým jménem a která jedná nebo může jednat jako celek. [Zdroj: upraveno z FRAD, FRBR] Místo (place) – lokace. [Zdroj: FRBR] Neřízený selekční údaj (uncontrolled access point) – selekční údaj, který není řízen autoritním záznamem. [Zdroj: IME ICC] Viz též Selekční údaj [BT], Řízený selekční údaj [RT] Normalizovaný selekční údaj (normalised access point) Viz Autorizovaný selekční údaj Objekt (object) – materiální věc. [Zdroj: FRBR] Osoba (person) – individuální či jako individuální se prezentující entita ustanovená nebo přijatá jednotlivcem či skupinou. [Zdroj: FRBR jak je modifikovaný ve FRAD, modifikováno IME ICC] 60

Popisná katalogizace (descriptive cataloguing) – část katalogizace, jejímž výsledkem jsou jak popisné, tak selekční údaje s výjimkou věcných. [Zdroj: IME ICC] Viz též Bibliografický popis [RT], Věcná katalogizace [RT] Preferované jméno (preferred name) – jméno entity vybrané podle pravidel či standardů a použité jako základ pro stanovení autorizovaného selekčního údaje pro entitu. Viz též Autorizovaný selekční údaj [RT], Autorizovaná forma jména [RT], Konvenční jméno [RT], Jméno [BT] [Zdroj: IME ICC] Provedení (manifestation) – fyzická prezentace vyjádření díla. [Zdroj: FRAD, FRBR] Provedení může prezentovat soubor děl, jednotlivé dílo či analytickou část díla. Provedení se mohou vyskytovat v jedné či více fyzických jednotkách. [Zdroj: IME ICC] Rodina (family) – Dvě či více osoby příbuzné narozením, sňatkem, adopcí nebo podobným legálním statusem, či prezentující se jako rodina. [Zdroj: FRAD, modifikován IME ICC] Řízený selekční údaj (controlled access point) – selekční údaj zaznamenaný v autoritním záznamu. [Zdroj: upraveno z GARR] Řízené selekční údaje zahrnují jak autorizované formy jmen tak i variantní formy jmen. Mohou být: - založené na jménech osob, rodin a korporací, - založené na jménech (tj. názvech) díla, vyjádření, provedení a jednotky, - kombinací dvou jmen, jako v případě selekčního údaje jméno/název reprezentující dílo, které je kombinací jména tvůrce s názvem díla, - založené na termínech pro události, objekty, koncepty a místa, - založené na identifikátorech, jakými jsou např. standardní čísla, klasifikační indexy atd. Další prvky (např. datum) mohou být připojovány ke jménu per se za účelem rozlišení entit s identickými nebo podobnými jmény. [Zdroj: FRAD – pokračuje zaměřením na model jmen a termínů řízených pomocí souboru autorit.] Viz též Selekční údaj [BT], Autorizovaný selekční údaj [NT], Jméno [RT], Neřízený selekční údaj [RT], Variantní forma jména [NT] Selekční údaj (access point) – jméno, termín, kód atd., jejichž prostřednictvím je bibliografický či autoritní údaj vyhledán a identifikován. [Zdroj: GARR modifikovaný ve FRAD a IME ICC] Viz též Doplňkový selekční údaj [NT], Autorizovaný selekční údaj [NT], Řízený selekční údaj [NT], Základní selekční údaj [NT], Jméno [RT], Neřízený selekční údaj [NT], Variantní forma jména [NT]

61

Soubor/sbírka (collection) – 1. reálný či virtuální soubor dvou či více děl či částí děl kombinovaných či vydaných dohromady. 2. reálný či virtuální sbírka bibliografických zdrojů vytvořená nebo vlastněná danou institucí. [Zdroj: IME ICC] Tvůrce (creator) – osoba, rodina či korporace odpovědná za intelektuální či umělecký obsah díla. [Zdroj: IME ICC] Viz též Agent [BT] Typ nosiče (carrier type) – označení vystihující formát paměťového média a jeho nosiče v kombinaci s typem zařízení, které je potřebné pro zprostředkování (zobrazení, přehrání, spuštění atd.) obsahu zdroje. Typ nosiče reflektuje atributy provedení. [Zdroj: upraveno z Glossary for RDA, leden 2008] Typ obsahu (content type) – označení vystihující základní formu komunikace, v níž je obsah vyjádřen, a lidský smysl, jehož prostřednictvím má být vnímán. Typ obsahu reflektuje atributy díla a vyjádření. [Zdroj: upraveno z Hesláře pro RDA, leden 2008] Událost (event) – činnost nebo akce. [Zdroj: FRAD (pokud události nemají charakter korporace, tj. nejednají jako korporace, považují se za předměty), FRBR] Variantní forma jména (variant form of name) – forma jména nezvolená za autorizovaný selekční údaj pro entitu. Může být použita pro zpřístupnění autoritního záznamu pro entitu nebo být prezentována jako propojení na autorizovaný selekční údaj. [Zdroj: IME ICC] Viz též Selekční údaj [BT], Autorizovaný selekční údaj [RT], Autorizovaná forma jména [RT], Řízený selekční údaj [BT], Konvenční jméno [RT], Jméno [BT] Věcná katalogizace (subject cataloguing) – část katalogizace, která vytváří řízené věcné termíny a/nebo klasifikační znaky. [Zdroj: IME ICC] Viz též Popisná katalogizace [RT] Vyjádření (expression) – intelektuální či umělecká realizace díla. [Zdroj: FRAD, FRBR] Vztah (relationship) – specifické spojení mezi entitami či jejich instancemi. [Zdroj: založeno na FRBR] Základní selekční údaj (essential access point) – selekční údaj založený na hlavním atributu či vztahu entity v bibliografickém či autoritním záznamu, který zajišťuje vyhledání a identifikaci záznamu. [Zdroj: IME ICC] Viz též Selekční údaj [BT], Doplňkový selekční údaj [RT]

62

ZDROJE AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa : Canadian Library Association ; London : Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago : American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. Webová stránka, 2003 (pracovní definice): http://dublincore.org/groups/ agents/ Konečná verze dostupná online: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Dostupné na www IFLA: http://www. ifla.org/VII/s13/frbr/ (září 1997, úpravy a doplňky únor 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Dostupný online: http://www.ifla.org/ VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1.-5.: 20032007), doporučení účastníků ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Dostupný online: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Dostupný online: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda. html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

TERMÍNY, KTERÉ SE NADÁLE NEPOUŽÍVAJÍ Bibliografická jednotka (Bibliographic unit) viz Provedení Jmenná katalogizace viz Popisná katalogizace Odkaz (reference) viz Variantní forma jména Unifikovaný název (uniform title) viz Autorizovaný selekční údaj, Autorizovaná forma jména, Jméno Záhlaví (heading) viz Autorizovaný selekční údaj, Řízený selekční údaj

63

Rezoluce IME ICC 2008 Účastnící IME ICC tímto rozhodli - provádět ediční úpravy textů přijatých účastníky IME ICC, kde to bude nezbytné - distribuovat text všem relevantním institucím, které se zabývají tvorbou pravidel, jednotlivým organizacím v rámci IFLA a odbornému tisku - editovat a publikovat ustanovení ICP a heslář a vystavovat je volně na webu - zajistit pokračování prací a zapracování dodatků po dokončení FRAD a FRSAR a v souladu s vývojem modelů a schémat katalogizačních dat; a - archivovat dokumentaci IME ICC a sdílet informace o vývoji a výsledcích IME ICC. Dále doporučujeme Sekci katalogizace IFLA, aby texty spravovala a organizovala jejich revize v přibližně pětiletých intervalech, jak to bude po konzultacích s širší informační komunitou potřeba.

Přeložila Edita Lichtenbergová a kol., Národní knihovna České republiky

64

Erklärung zu den internationalen Katalogisierungsprinzipien Einleitung Das “Statement of Principles” – allgemein bekannt als “Paris Principles” – wurde 1961 von der International Conference on Cataloguing Principles verabschiedet1. Sein Ziel, als Basis für die internationale Standardisierung in der Katalogisierung zu dienen, ist sicherlich erreicht worden: Die meisten Katalogisierungsregelwerke, die in der Folgezeit weltweit entwickelt wurden, folgten den Prinzipien ganz oder wenigstens in hohem Maß. Mehr als vierzig Jahre später ist das Bedürfnis nach gemeinsamen internationalen Katalogisierungsregeln gewachsen, weil Katalogisierer und Benutzer weltweit OPACs (Online Public Access Catalogues = Online-Benutzerkataloge) nutzen. An der Schwelle des 21. Jahrhunderts hat die IFLA einen Vorstoß unternommen, neue Prinzipien zu erarbeiten, die auf OnlineBibliothekskataloge und auch darüber hinaus anwendbar sind. Das oberste Prinzip ist der Komfort des Katalognutzers. Diese Erklärung ersetzt die “Paris Principles” und weitet den Geltungsbereich von rein textlichen Werken auf alle Materialarten aus und von der Bestimmung und Form einer Eintragung auf alle Aspekte von bibliografischen Daten und Normdaten, die in Bibliothekskatalogen genutzt werden. Sie umfasst nicht nur Prinzipien und Ziele (d. h. Funktionen des Katalogs), sondern auch Regelungen, die international in Katalogisierungsregelwerken enthalten sein sollten, und gibt Anleitung für Suchfunktionen. Die Erklärung beinhaltet: 1. Geltungsbereich 2. Allgemeine Prinzipien 3. Entitäten, Merkmale und Beziehungen 4. Aufgaben und Funktionen des Katalogs 5. Bibliografische Beschreibung 6. Sucheinstiege 7. Grundlagen für Suchfunktionen Die Prinzipien bauen auf den großen Katalogtraditionen der Welt2 sowie auf dem konzeptionellen Modell der Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR) der IFLA auf. 3

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, S. 91-96. Auch in: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), S. 162-167; und Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona . – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a dictionary catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, und Lubetzky, Seymour: Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Zugänglich über die Website der IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, ergänzt und korrigiert bis Februar 2008)

65

Mit dieser Erklärung verbindet sich die Hoffnung, dass sie den internationalen Austausch von bibliografischen Daten und Normdaten intensivieren und diejenigen, die Regelwerke machen, in ihren Bemühungen um die Entwicklung eines internationalen Katalogisierungsregelwerkes leiten wird. 1. Geltungsbereich Die hier aufgeführten Prinzipien sind als Leitlinie für die Entwicklung von Katalogisierungsregelwerken gedacht. Sie sind auf bibliografische Daten und Normdaten sowie derzeitige Bibliothekskataloge anwendbar. Die Prinzipien können auch auf Bibliografien und andere Dateien angewendet werden, die von Bibliotheken, Archiven, Museen und anderen Communitys erstellt werden. Sie zielen auf einen einheitlichen Ansatz für die formale und sachliche Erschließung bibliografischer Ressourcen aller Art. 2. Allgemeine Prinzipien Verschiedene Prinzipien leiten die Erstellung von Katalogisierungsregelwerken4. Das oberste Prinzip ist der Benutzerkomfort5. 2.1. Benutzerkomfort. Entscheidungen bei der Erstellung von Beschreibungen und normierten Namensformen6 für Sucheinstiege sollen im Hinblick auf den Benutzer gefällt werden. 2.2. Allgemeine Gebräuchlichkeit. Vokabular, das in Beschreibungen und für Sucheinstiege verwendet wird, soll im Einklang mit dem von der Mehrheit der Benutzer verwendeten Vokabular stehen. 2.3. Wiedergabe. Beschreibungen und normierte Namensformen sollen sich danach richten, wie die Entität selbst sich beschreibt. 2.4. Richtigkeit. Die beschriebene Entität soll zutreffend dargestellt werden. 2.5. Ausführlichkeit und Notwendigkeit. Es sollen nur die Datenelemente in Beschreibungen und normierten Namensformen für Sucheinstiege aufgeführt werden, die für die Erfüllung der Benutzeranforderungen benötigt werden, und die für eine eindeutige Identifizierung einer Entität notwendig sind. 2.6. Bedeutung. Die Datenelemente sollen bibliografisch bedeutsam sein. 2.7. Ökonomie. Bestehen alternative Möglichkeiten, ein Ziel zu erreichen, so soll derjenigen Möglichkeit Vorrang eingeräumt werden, die ökonomischen Gesichtspunkten am besten

4

5 6

Das FRBR-Modell wird bald erweitert durch Functional Requirements for Authority Data (FRAD) und Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD). Basiert auf bibliografischer Literatur, insbesondere von Ranganathan und Leibniz wie beschrieben in Svenonius, Elaine: The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000, S. 68. Im Hinblick auf Schlagwortthesauri treffen zusätzliche Prinzipien zu, die in dieser Erklärung jedoch noch nicht berücksichtigt sind. Die Prinzipien 2.2 bis 2.9 folgen keiner bestimmten Ordnung. Anm. d. Übers.: 6 Der englischsprachige Terminus „name“ kann im Deutschen je nach Kontext mit Bezeichnung, Benennung oder Name übersetzt werden, wobei Bezeichnung für den übergeordneten Terminus steht. Um die Vergleichbarkeit der deutschen Übersetzung mit dem englischsprachigen Original zu erleichtern, wurde im Kontext der Internationalen Katalogisierungsprinzipien durchgehend die deutsche Übersetzung „Name“ gewählt.

66

dient (d. h. derjenigen, welche die geringsten Kosten verursacht oder den einfachsten Ansatz darstellt). 2.8. Konsistenz und Standardisierung. Beschreibungen und die Bildung von Sucheinstiegen sollen soweit wie möglich standardisiert sein. Dies ermöglicht eine größere Konsistenz, die wiederum die Möglichkeit der gemeinsamen Nutzung von bibliografischen Daten und Normdaten vergrößert. 2.9. Integration. Die Beschreibungen für alle Materialarten und normierten Namensformen aller Entitätenarten sollen auf gebräuchlichen Regeln beruhen, insofern diese relevant sind. Die Regeln eines Katalogisierungsregelwerkes sollen nachvollziehbar und nicht beliebig sein. Diese Prinzipien können sich in bestimmten Situation durchaus einmal widersprechen. In solchen Fällen sollen nachvollziehbare, praktische Lösungen zur Anwendung kommen. 3. Entitäten, Merkmale und Beziehungen Ein Katalogisierungsregelwerk sollte die Entitäten, Merkmale und Beziehungen berücksichtigen, die in den konzeptionellen Modellen des bibliografischen Universums definiert sind.7 3.1. Entitäten Die folgenden Entitäten können durch bibliografische Daten und Normdaten repräsentiert werden: Werk Expression Manifestation Exemplar8 Person Familie Körperschaft 9 Begriff Gegenstand Ereignis Ort.10 3.2. Merkmale Die Merkmale, die jede Entität identifizieren, sollen als Datenelemente verwendet werden.

7 8

9

10

Die konzeptionellen Modelle der IFLA sind die FRBR, FRAD und FRSAD. „Work“, „Expression“, „Manifestation“ und „Item“ gehören zur Gruppe 1 der im FRBR-Modell beschriebenen Entitäten. Personen, Familien und Körperschaften gehören zur Gruppe 2 der im FRBR- und dem FRAD-Modell beschriebenen Entitäten. Begriff, Gegenstand, Ereignis und Ort gehören zur Gruppe 3 der im FRBR/FRAD-Modell beschriebenen Entitäten. [Anmerkung: Zusätzliche Entitäten könnten zukünftig noch hinzukommen, so z. B. Markenzeichen („trademarks“), Identifikatoren etc. durch FRAD. (Eine Aktualisierung erfolgt bei Bedarf nach Vorliegen des FRAD-Abschlussreports.)]

67

3.3. Beziehungen Bibliografisch aussagekräftige Beziehungen zwischen den Entitäten sollen kenntlich gemacht werden. 4.

Aufgaben und Funktionen des Katalogs11

Der Katalog sollte ein effektives und effizientes Instrument sein, das einen Benutzer in die Lage versetzt: 4.1. als Resultat einer Suche nach Merkmalen oder Beziehungen einer Ressource bibliografische Ressourcen in einer Sammlung zu finden und zwar: 4.1.1. eine einzelne Ressource zu finden; 4.1.2. Zusammenstellungen von Ressourcen zu finden, die alle Ressourcen beinhalten, die zu demselben Werk gehören, alle Ressourcen beinhalten, welche die selbe Expression verkörpern, alle Ressourcen beinhalten, welche die selbe Manifestation veranschaulichen; alle Ressourcen beinhalten, welche mit einer bestimmten Person, Familie oder Körperschaft assoziiert sind, alle Ressourcen zu einem bestimmten Thema beinhalten und alle Ressourcen beinhalten, welche durch andere Kriterien definiert werden (Sprache, Erscheinungsort, Erscheinungsjahr, Art des Inhalts, Art des Trägers etc.), die üblicherweise zur weiteren Einschränkung eines Suchergebnisses dienen. 4.2. eine bibliografische Ressource oder einen “Agenten”12 zu identifizieren (d. h. zu bestätigen, dass die beschriebene Entität der gesuchten Entität entspricht, oder zwischen zwei und mehr Entitäten mit ähnlichen Merkmalen zu unterscheiden); 4.3. eine bibliografische Ressource auszuwählen, welche die Benutzerbedürfnisse erfüllt (d. h. eine Ressource auszuwählen, die den Benutzeranforderungen im Hinblick auf Medium, Inhalt, Träger etc. entspricht, oder eine Ressource abzulehnen, die nicht den Benutzeranforderungen entspricht); 4.4. ein beschriebenes Exemplar zu erwerben oder Zugang zu ihm zu erhalten (d. h. Informationen anzubieten, die den Benutzer in die Lage versetzen, ein Exemplar durch Kauf, Ausleihe etc. zu erhalten oder durch eine Online-Verbindung zu einer externen Quelle auf elektronischem Wege Zugang zu erhalten); oder auf Normdaten oder bibliografische Daten zuzugreifen, sie zu erwerben oder Zugang zu ihnen zu erhalten; 4.5. innerhalb eines Katalogs und darüber hinaus zu navigieren (d. h. durch die logische Anordnung von bibliografischen Daten und Normdaten und die Darstellung von eindeutigen Wegen, um sich zwischen ihnen hin und her zu bewegen, einschließlich einer Darstellung von Beziehungen zwischen Werken, Expressionen, Manifestationen, Exemplaren, Personen, Familien, Körperschaften, Begriffen, Gegenständen, Ereignissen und Orten). 11

12

4.1-4.5 basieren auf: Svenonius, Elaine: The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, MA: MIT Press, 2000. ISBN 0-262-19433-3 [Anm. d. Übers.: Gemeint ist eine Person, eine Gruppe, ein Automatismus mit einer Funktion im Lebenszyklus einer Ressource.]

68

5. Bibliografische Beschreibung 5.1. Im Allgemeinen sollte für jede Manifestation eine eigene bibliografische Beschreibung erstellt werden. 5.2. Eine bibliografische Beschreibung soll typischerweise auf dem Exemplar als dem Repräsentant der Manifestation beruhen und kann Merkmale enthalten, die zu dem in ihr verkörperten Werk (den Werken) und zu der in ihr verkörperten Expression (den Expressionen) gehören. 5.3. Beschreibende Daten sollen auf einem international akzeptierten Standard basieren.13 5.4. Der Grad der Ausführlichkeit von bibliografischen Beschreibungen kann je nach Zweck eines Katalogs oder einer bibliografischen Datei unterschiedlich sein. Informationen über den Grad der Ausführlichkeit sollen dem Benutzer zugänglich sein. 6. Sucheinstiege 6.1.

Allgemeines Sucheinstiege zum Auffinden von bibliografischen Daten und Normdaten müssen nach den allgemeinen Prinzipien (siehe 2. Allgemeine Prinzipien) angelegt werden. Sie können normiert oder nicht normiert sein. 6.1.1. Normierte Sucheinstiege sollen für die Ansetzungsform und abweichende Namensformen von Entitäten wie Personen, Familien, Körperschaften, Werke, Expressionen, Manifestationen, Exemplare, Begriffe, Gegenstände, Ereignisse und Orte angeboten werden. Normierte Sucheinstiege liefern die notwendige Konsistenz, um die bibliografischen Datensätze für Zusammenstellungen von Ressourcen zusammentragen zu können. 6.1.1.1. Normdatensätze sollen angelegt werden, um die Ansetzungsform, die abweichenden Namensformen und die Identifikatoren zu kontrollieren, die als Sucheinstiege verwendet werden. 6.1.2. Nicht normierte Sucheinstiege können als bibliografische Daten für Namen, Titel (z. B. Haupttitel, wie er in einer Manifestation gefunden wurde), Codes, Stichwörter etc. angeboten werden, die nicht durch Normdatensätze kontrolliert werden.

6.2. Wahl der Sucheinstiege 6.2.1. Zu den Sucheinstiegen für einen bibliografischen Datensatz gehören die Ansetzungsformen der Sucheinstiege für das Werk/für die Expression (in normierter Form), die in der Ressource verkörpert sind, der Titel der 6.2.2. Manifestation (normalerweise in nicht normierter Form) sowie die Ansetzungsformen der Sucheinstiege für die geistigen Schöpfer von Werken. 6.2.2.1. Körperschaft als geistiger Schöpfer: Eine Körperschaft soll als der geistige Schöpfer von Werken angesehen werden, die den kollektiven Gedanken oder die Tätigkeit der Körperschaft zum Ausdruck bringen, oder wenn die Formulierung des Titels in Verbindung mit der Art des Werks deutlich impliziert, dass die Körperschaft insgesamt für den Inhalt des 13

Für die bibliothekarische Welt ist dies die “International Standard Bibliographic Description”.

69

Werks verantwortlich ist. Das gilt auch dann, wenn eine Person in ihrer Eigenschaft als Funktionsträger oder Angestellter der Körperschaft genannt ist. 6.2.3. Zusätzlich sollen Sucheinstiege für bibliografische Datensätze mit den Ansetzungsformen der Sucheinstiege für Personen, Familien, Körperschaften und Schlagworte angelegt werden, die für das Auffinden und Identifizieren der beschriebenen bibliografischen Ressource als wichtig angesehen werden. 6.2.4. Zu den Sucheinstiegen für einen Normdatensatz gehören die Ansetzungsform des Namens der Entität ebenso wie abweichende Formen dieses Namens. 6.2.5. Zusätzliche Einstiege können unter Namen von verwandten Entitäten angelegt werden. 6.3. Ansetzungsform der Sucheinstiege Die Ansetzungsform des Sucheinstiegs für den Namen einer Entität soll zusammen mit Identifikatoren für die Entität und abweichenden Formen des Namens in einem Normdatensatz verzeichnet werden. Eine Ansetzungsform des Sucheinstiegs kann als StandardAnzeigeform benötigt werden. 6.3.1. Ansetzungsformen der Sucheinstiege müssen gemäß einem Standard gebildet werden. 6.3.2. Sprache und Schrift der Ansetzungsform der Sucheinstiege 6.3.2.1. Liegen Namen in verschiedenen Sprachen und/oder Schriften vor, so soll für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs für den Namen die Information bevorzugt werden, die in Manifestationen des Werkes in der Originalsprache und -schrift ausgedrückt wird. 6.3.2.1.1. Wenn aber die Originalsprache oder -schrift normalerweise nicht im Katalog verwendet wird, so kann die Ansetzungsform des Sucheinstiegs auf Formen basieren, die in Manifestationen oder in Nachschlagewerken gefunden werden, die in einer für die Katalogbenutzer am besten geeigneten Sprache oder Schrift verfasst sind. 6.3.2.1.2. Soweit möglich soll der Zugriff in der Originalsprache und -schrift durch einen normierten Sucheinstieg geboten werden, entweder durch die Ansetzungsform oder eine abweichende Form des Namens. 6.3.2.2. Wenn transliteriert werden muss, soll ein internationaler Standard für die Umschrift verwendet werden 6.3.3. Wahl der Ansetzungsform des Sucheinstiegs Der Name, der als Ansetzungsform des Sucheinstiegs für eine Entität ausgewählt wird, soll auf dem Namen basieren, der diese Entität gleich bleibend identifiziert, entweder weil es sich um den in den Manifestationen am häufigsten vorkommenden Namen handelt oder um einen allgemein anerkannten, den Katalogbenutzern vertrauten Namen, wie er in Nachschlagewerken vorkommt (z. B. ein gebräuchlicher Name). 6.3.3.1. Wahl der Ansetzungsform des Sucheinstiegs für Personen, Familien, Körperschaften Wenn eine Person, Familie oder Körperschaft verschiedene Namen oder verschiedene Namensformen benutzt, soll für jede zu unterscheidende 70

Identität ein Name oder eine Namensform als Basis für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs bestimmt werden. 6.3.3.1.1. Wenn unterschiedliche Formen des Namens in Manifestationen und/oder Nachschlagewerken gefunden werden und diese Abweichung nicht auf unterschiedlichen Darstellungen desselben Namens basiert (z. B. vollständige und abgekürzte Formen), soll der Vorzug gegeben werden: 6.3.3.1.1.1. wo das sinnvoll ist, einem allgemein bekannten (oder gebräuchlichen) Namen vor dem offiziellen Namen oder 6.3.3.1.1.2. wenn es keinen Hinweis auf einen allgemein bekannten oder gebräuchlichen Namen gibt, dem offiziellen Namen. 6.3.3.1.2. Wenn eine Körperschaft nacheinander unterschiedliche Namen benutzt hat, die nicht als geringfügige Variationen eines Namens angesehen werden können, soll jede Entität, die durch eine gravierende Namensänderung identifiziert wird, als neue Entität angesehen werden. Die entsprechenden Normdatensätze für die einzelnen Entitäten sollen miteinander verknüpft werden, normalerweise dadurch, dass jeweils auf die frühere und spätere Ansetzungsform des Namens der Körperschaft verwiesen wird. 6.3.3.2. Wahl der Ansetzungsform des Sucheinstiegs für das Werk und für die Expression Wenn es unterschiedliche Titel für ein Werk gibt, soll ein Titel als Grundlage für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs für das Werk bzw. der Expression bestimmt werden. 6.3.4. Namensform für die Ansetzungsform von Sucheinstiegen 6.3.4.1. Namensform von Personen Besteht der Name einer Person aus mehreren Wörtern, so wird das erste Wort für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs nach den Regeln des Landes und der Sprache angesetzt, die vorrangig mit der Person in Verbindung stehen. Dies kann in Manifestationen oder in Nachschlagewerken festgestellt werden. 6.3.4.2. Namensform von Familien Besteht der Name einer Familie aus mehreren Wörtern, so wird das erste Wort für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs nach den Regeln des Landes und der Sprache angesetzt, die vorrangig mit der Familie in Verbindung stehen. Dies kann in Manifestationen oder in Nachschlagewerken festgestellt werden. 6.3.4.3. Namensform von Körperschaften Für die Ansetzungsform des Sucheinstiegs für eine Körperschaft soll der Name in der Wortfolge angesetzt werden, in der er in Manifestationen oder Nachschlagewerken zu finden ist, außer 6.3.4.3.1. wenn die Körperschaft Teil einer Jurisdiktion oder einer Gebietskörperschaft ist, dann soll die Ansetzungsform des Sucheinstiegs die gegenwärtig verwendete Namensform des betreffenden 71

Gebietes beinhalten in der Sprache und Schrift, die am besten den Anforderungen der Katalogbenutzer entspricht; 6.3.4.3.2. wenn der Körperschaftsname eine Unterordnung oder eine untergeordnete Funktion impliziert oder wenn er nicht ausreicht, um die untergeordnete Körperschaft zu identifizieren, soll die Ansetzungsform des Sucheinstiegs mit dem Namen der übergeordneten Körperschaft beginnen. 6.3.4.4. Namensform für Werke und Expressionen Als Ansetzungsform des Sucheinstiegs für ein Werk, eine Expression, eine Manifestation oder ein Exemplar dient entweder ein Titel, der allein aussagekräftig ist, oder ein Titel in Verbindung mit der Ansetzungsform des Sucheinstiegs für den bzw. die geistigen Schöpfers des Werkes. 6.3.4.5. Unterscheidung von Namen Um eine Entität von anderen mit dem selben Namen unterscheiden zu können, sollen als Teil der Ansetzungsform der Sucheinstiege weitere identifizierende Merkmale hinzugefügt werden. Die selben identifizierenden Eigenschaften können als Teil der abweichenden Formen eines Namens hinzugefügt werden. 6.4. Abweichende Namen und abweichende Namensformen Unabhängig davon, welcher Name als Ansetzungsform des Sucheinstiegs gewählt wird, sollen die davon abweichenden Namen und abweichenden Namensformen ebenso für normierte Sucheinstiege berücksichtigt werden. 7. Grundlagen für Suchfunktionen 7.1. Suchen Sucheinstiege sind Bestandteile von bibliografischen Datensätzen und von Normdatensätzen, die 1) ein verlässliches Retrieval von bibliografischen Datensätzen und Normdatensätzen und den dazugehörigen bibliografischen Ressourcen ermöglichen und 2) Treffermengen einschränken. 7.1.1. Suchmöglichkeiten Namen, Titel und Schlagwörter sollen mithilfe von allen in einem bestimmten Bibliothekskatalog oder einer bibliografischen Datei verfügbaren Mitteln suchbar und retrievalfähig gemacht werden (durch vollständige Namensformen, Stichwörter, Phrasen, Trunkierung, Identifikatoren etc.) 7.1.2. Notwendige Sucheinstiege Notwendige Sucheinstiege sind diejenigen, die auf den Hauptmerkmalen und -beziehungen einer Entität basieren, die in einem bibliografischen Datensatz oder Normdatensatz vorkommen. 7.1.2.1. Zu den notwendigen Sucheinstiegen für bibliografische Datensätze gehören: Ansetzungsform des Sucheinstiegs für den Namen des geistigen Schöpfers (“creator”) oder des erstgenannten geistigen Schöpfers, wenn mehr als einer genannt ist 72

Ansetzungsform des Sucheinstiegs für das Werk/die Expression (dazu kann auch die Ansetzungsform des Sucheinstiegs für den geistigen Schöpfer gehören) Hauptsachtitel oder vorliegender Titel einer Manifestation Erscheinungsjahr(e)/Veröffentlichungsjahr(e) einer Manifestation Schlagwortansetzungen, und/oder Notationen für das Werk Standardnummern, Identifikatoren und „Key Title“ der beschriebenen Entität 7.1.2.2. Zu den notwendigen Sucheinstiegen für Normdatensätze gehören: Ansetzungsform des Namens oder des Titels der Entität Identifikatoren für die Entität abweichende Namen und abweichende Formen des Namens oder des Titels einer Entität. 7.1.3. Zusätzliche Sucheinstiege Merkmale aus anderen Bereichen der bibliografischen Beschreibung oder des Normdatensatzes können als fakultative Sucheinstiege verwendet werden oder als Filter bzw. zur Eingrenzung bei der Suche verwendet werden. 7.1.3.1. Solche Merkmale in bibliografischen Datensätzen umfassen, ohne auf diese beschränkt zu sein: Namen weiterer geistiger Schöpfer über den ersten hinaus Namen von Personen, Familien oder Körperschaften, die nicht geistige Schöpfer sind (z. B. Darsteller) abweichende Titel (z. B. Paralleltitel, Kopftitel) Ansetzungsform für Sucheinstiege von Schriftenreihen Identifikatoren bibliografischer Datensätze Sprache der Expression, die in der Manifestation verkörpert ist Erscheinungsort Art des Inhalts Art des Trägers. 7.1.3.2. Solche Merkmale in Normdatensätzen umfassen, ohne auf diese beschränkt zu sein: Namen oder Titel von verwandten Entitäten Identifikatoren von Normdatensätzen. 7.2. Retrieval Wenn eine Suche mehrere Datensätze mit den selben Sucheinstiegen findet, sollen die Datensätze in einer logischen Ordnung angezeigt werden, die für den Katalogbenutzer zweckmäßig ist, vorzugsweise gemäß einem Standard, der für die Sprache und Schrift des Sucheinstiegs relevant ist.

GLOSSAR Dieses Glossar enthält Begriffe aus der „Erklärung zu den Internationalen Katalogisierungsprinzipien“ (Statement of International Cataloguing Principles), die dort (abweichend von der üblichen Wörterbuch-Definition) eine spezifische Bedeutung haben. Am Ende sind Terme 73

aufgeführt, die in den Paris Principles oder anderen frühen Katalogisierungsregeln verwendet wurden, von denen die IME-ICC-Teilnehmer festhalten wollten, dass sie nicht länger in den ICP verwendet werden. OB = Oberbegriff, UB = Unterbegriff, VB = Verwandter Begriff Abweichende Form des Namens [variant form of name] – Eine Namensform, die nicht als Ansetzungsform des Sucheinstiegs einer Entität gewählt wurde. Sie kann dafür genutzt werden, um auf den Normdatensatz für die Entität zuzugreifen oder kann als Link zur Ansetzungsform des Sucheinstiegs dargestellt werden. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Gebräuchlicher Name [VB], Name [OB], Normierter Sucheinstieg [OB], Sucheinstieg [OB] Agent [agent] – Eine Person (Autor, Verleger, Bildhauer, Herausgeber, Regisseur. Komponist etc.) oder eine Gruppe (Familie, Organisation, Firma, Bibliothek, Orchester, Land, Vereinigung etc.) oder ein Automat (Wetterstation, Softwareübersetzungsprogramm etc.), die eine Rolle im Lebenszyklus einer Ressource spielt. [Quelle: DCMI Agents Working Group, Arbeitsdefinition, modifiziert] Siehe auch Geistiger Schöpfer [UB] Ansetzungsform des Namens [authorized form of name] – Die Namensform, die als Ansetzungsform des Sucheinstiegs für eine Entität gewählt wird. Siehe auch Ansetzungsform des Sucheinstiegs [VB], Bevorzugter Name [VB], Gebräuchlicher Name [VB], Name [OB], Abweichende Form des Namens [VB] Ansetzungsform des Sucheinstiegs [authorized access point] – Der bevorzugte normierte Sucheinstieg für eine Entität, der nach gültigen Regeln und Standards gebildet wurde. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Abweichende Form des Namens [VB], Ansetzungsform des Namens [VB], Sucheinstieg [OB], Normierter Sucheinstieg [OB] Art des Inhalts [content type] – Eine Bezeichnung, die die grundlegende Kommunikationsform, in der der Inhalt zum Ausdruck gebracht ist, und das menschliche Sinnesorgan, durch das der Inhalt erfasst werden soll, widerspiegelt. Die Art des Inhalts spiegelt sowohl Eigenschaften von Werken als auch von Expressionen wider. [Quelle: modifiziert aus RDA-Glossar, Stand Jan. 2008] Art des Trägers [carrier type] – Eine Bezeichnung, welche das Format des Speichermediums und des Behältnisses eines Trägers [housing of a carrier] widerspiegelt, in Verbindung mit der Angabe, welches Wiedergabegerät benötigt wird, um den Inhalt der Ressource betrachten, abspielen, ausführen etc. zu können. Die Art des Trägers spiegelt die Merkmale einer Manifestation wider. [Quelle: modifiziert aus RDA-Glossar, Stand Jan. 2008] Begriff [concept] – Ein abstrakter Gedanke oder eine Idee. [Quelle: FRAD (in Verbindung mit Schlagworten), FRBR]

74

Bevorzugter Name [preferred name] – Der Name einer Entität, der gemäß Regeln und Standards ausgewählt wurde, und als Grundlage für die Bildung der Ansetzungsform des Sucheinstiegs für die Entität verwendet wird. Siehe auch Ansetzungsform des Sucheinstiegs [VB], Gebräuchlicher Name [VB], Name [OB] [Quelle: IME ICC] Beziehung [relationship] – Eine bestimmte Verbindung zwischen Entitäten oder ihren Instanzen. [Quelle: basierend auf FRBR] Bibliografisch relevant [bibliographically significant] – Eine Qualität einer Entität oder ein Merkmal oder eine Beziehung, die im Kontext bibliografischer Ressourcen eine bestimmte Bedeutung oder einen bestimmten Wert hat. [Quelle: IME ICC] Bibliografische Beschreibung [bibliographic description] – Ein Set bibliografischer Daten, das eine bibliografische Ressource identifiziert. [Quelle: modifiziert nach ISBD] Siehe auch Formalerschließung [VB] Bibliografische Ressource [bibliographic resource] – Eine Entität im Bereich von Bibliotheksbeständen und ähnlichen Sammlungen, die aus den Produkten von intellektuellen oder künstlerischen Bemühungen besteht. Bibliografische Ressourcen im FRBR-Modell sind die Entitäten der Gruppe 1: Werk, Expression, Manifestation und Exemplar. [Quelle: IME ICC] Bibliografischer Datensatz [bibliographic record] – Ein Set von Datenelementen, das eine bibliografische Ressource beschreibt und den Zugriff darauf bietet, sowie mit dieser verwandte Werke und Expressionen identifiziert. [Quelle: IME ICC] Bibliografisches Universum [bibliographic universe] – Der Bereich, der sich auf die Bestände von Bibliotheken, Archiven, Museen und anderen Informationscommunitys bezieht. [Quelle: IME ICC] Entität [entity] – Etwas, das einen einheitlichen und in sich geschlossenen Charakter hat, etwas, das unabhängig ist oder gesondert existiert, eine Abstraktion, ein Begriff, ein Gedankengut oder ein metaphysisches Objekt. [Quelle: Webster’s 3rd] Die Beispiele für Entitätenarten in den FRBR und FRAD enthalten die Produkte intellektueller oder künstlerischer Bemühungen (Werk, Expression, Manifestation und Exemplar), die Agenten (Personen, Familien, Körperschaften), die für die Schaffung des intellektuellen oder künstlerischen Inhalts, die Herstellung und Verbreitung des Inhalts in physischer Form oder für die Bewahrung des Produkts verantwortlich sind oder den Gegenstand des intellektuellen oder künstlerischen Ausdrucks (Werk, Expression, Manifestation, Exemplar, Person, Familie, Körperschaft, Begriff, Gegenstand, Ereignis, Ort). [Quelle: IME ICC] 75

Ereignis [event] – Eine abgeschlossene Handlung oder eine Begebenheit. [Quelle: FRAD (diejenigen, die keine Körperschaften sind, werden wie Schlagwörter behandelt), FRBR] Exemplar [item] – Ein einzelnes Stück einer Erscheinungsform. [Quelle: FRAD, FRBR] Expression [expression] – Die intellektuelle oder künstlerische Umsetzung eines Werks. [Quelle: FRAD, FRBR] Familie [family] – Zwei oder mehr Personen, die durch Geburt, Heirat, Adoption oder einen vergleichbaren gesetzlichen Status miteinander in Beziehung stehen oder sich als eine Familie darstellen. [Quelle: FRAD, modifiziert durch IME ICC] Formalerschließung [descriptive cataloguing] – Der Teil der Erschließung, der sowohl beschreibende Daten als auch nicht auf den Inhalt bezogene Sucheinstiege erstellt. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Bibliografische Beschreibung [VB], Sacherschließung [VB] Gebräuchlicher Name [conventional name] – Ein vom offiziellen Namen abweichender Name, unter dem eine Körperschaft, ein Ort oder eine Sache bekannt ist. [Quelle: modifiziert nach Revision 2002 der AACR2, Glossar) Siehe auch Abweichende Form des Namens [VB], Ansetzungsform des Namens [VB], Name [OB] Gegenstand [object] – Ein materielles Objekt. [Quelle: FRBR] Geistiger Schöpfer [creator] – Eine Person, Familie oder Körperschaft, die für den intellektuellen oder künstlerischen Inhalt eines Werks verantwortlich ist. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Agent [OB] Identifikator [identifier] – Eine Nummer, ein Code, ein Wort, eine Phrase, ein Logo, eine Vorrichtung etc. die mit einer Entität in Verbindung steht und dazu dient, diese Entität innerhalb des Bereichs, für den der Identifikator definiert ist, von anderen Entitäten zu unterscheiden. [Quelle: FRAD] Key Title [key title] – Der eindeutige Name, der einer fortlaufenden Ressource durch das ISSN-Netzwerk gegeben wird, und der untrennbar mit der ISSN verbunden ist. Der Key Title kann mit dem Haupttitel identisch sein oder durch Hinzufügen von identifizierenden und/oder qualifizierenden Elementen zum Haupttitel (z. B. Name der herausgebenden Körperschaft, Erscheinungsort, Ausgabebezeichnung etc.) konstruiert werden, um ihn eindeutig und unverwechselbar zu machen (s. ISSN Manual). [Quelle: ISBD]

76

Körperschaft [corporate body] – Eine Organisation oder eine Gruppe von Personen und/oder Organisationen, die durch einen bestimmten Namen bezeichnet wird, und die als Einheit handelt bzw. handeln kann. [Quelle: modifiziert von FRAD, FRBR] Manifestation [manifestation] – Die physische Verkörperung einer Expression eines Werkes. [Quelle: FRAD, FRBR] Eine Manifestation kann eine Sammlung von Werken, ein individuelles Werk oder Teile eines Werkes enthalten. Manifestationen können in einer oder in mehreren physischen Einheiten erscheinen. [Quelle: IME ICC] Merkmal [attribute] – Charakteristikum einer Entität. Ein Merkmal kann einer Entität innewohnen oder ihr zugeschrieben werden. [Quelle: FRBR] Name 14 [name] – Ein Buchstabe, ein Wort oder eine Gruppe von Wörtern und/oder Buchstaben, unter dem/denen eine Entität bekannt ist. Dies schließt die Wörter/Buchstaben mit ein, die eine Person, Familie oder Körperschaft bezeichnen, die Terme, unter denen Begriffe, Gegenstände, Ereignisse oder Orte bekannt sind ebenso wie die Titel, die einem Werk, einer Expression, einer Manifestation oder einem Exemplar gegeben wurden. Wird als Grundlage für einen Sucheinstieg benutzt. [Quelle: FRBR, modifiziert wie in FRAD] Siehe auch Abweichende Form des Namens [UB], Ansetzungsform des Namens [UB], Normierter Sucheinstieg [VB], Gebräuchlicher Name [UB], Sucheinstieg [VB], Nicht normierter Sucheinstieg [uncontrolled access point] – Ein Sucheinstieg, der nicht durch einen Normdatensatz kontrolliert wird. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Sucheinstieg [OB], Normierter Sucheinstieg [VB] Normalisierter Sucheinstieg [normalized access point] … siehe Ansetzungsform des Sucheinstiegs [Authorized access point] Normdatensatz [authority record] – Ein Datensatz, der eine Entität identifiziert und dafür genutzt werden kann, den Zugang zur Ansetzungsform des Sucheinstiegs oder die Anzeige eines anderen Sucheinstiegs dieser Entität zu ermöglichen. [Quelle: IME ICC] Normierter Sucheinstieg [controlled access point] – Ein Sucheinstieg, der in einem Normdatensatz erfasst wird. [Quelle: GARR modifiziert] 14

Der englischsprachige Terminus „name“ kann im Deutschen je nach Kontext mit Bezeichnung, Benennung oder Name übersetzt werden, wobei Bezeichnung für den übergeordneten Terminus steht. Um die Vergleichbarkeit der deutschen Übersetzung mit dem englischsprachigen Original zu erleichtern, wurde im Kontext der Internationalen Katalogisierungsprinzipien durchgehend die deutsche Übersetzung „Name“ gewählt.

77

Normierte Sucheinstiege enthalten sowohl Ansetzungsformen von Namen als auch solche, die als abweichende Formen bezeichnet werden. Sie können basieren auf - Personen-, Familien- und Körperschaftsnamen - Namen (zum Beispiel Titel) für Werke, Expressionen, Manifestationen und Exemplaren, - einer Kombination von zwei Namen, wie es bei einem Sucheinstieg mit dem Namen und Titel für ein Werk der Fall ist, bei dem der Name des geistigen Schöpfers mit dem Titel des Werkes verbunden wird, - den Termen für Ereignisse, Gegenstände, Begriffe und Orte oder - Identifikatoren wie Standardnummern, Klassifikationsnummern etc. Andere Elemente (z. B. Daten) können zum Namen selbst ergänzt werden, um Entitäten mit gleichen oder ähnlichen Namen zu unterscheiden. [Quelle: FRAD – Der Schwerpunkt des Modells liegt auf Namen und Termen, die durch eine Normdatei kontrolliert werden.] Siehe auch Abweichende Form des Namens [UB], Ansetzungsform des Sucheinstiegs [UB], Name [VB], Nicht normierter Sucheinstieg [VB], Sucheinstieg [OB] Notwendiger Sucheinstieg [essential access point] – Ein Sucheinstieg, der auf den Hauptmerkmalen und -beziehungen jeder Entität in bibliografischen Datensätzen oder Normdatensätzen basiert und sicherstellt, dass solche Datensätze gefunden und identifiziert werden können. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Sucheinstieg [OB], Zusätzlicher Sucheinstieg [VB] Ort [place] – Eine Ortsangabe. [Quelle: FRBR] Person [person] – Ein Individuum oder eine Identität, die von einem Individuum oder einer Gruppe eingeführt oder angenommen wird. [Quelle: FRBR modifiziert in FRAD, modifiziert durch IME ICC] Sacherschließung [subject cataloguing] – Der Teil der Erschließung, der Schlagworte vergibt und/oder klassifiziert. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Formalerschließung [VB] Sammlung [collection] – 1. Ein reales oder virtuelles Set von zwei oder mehr Werken oder Teilen von Werken, die zusammengefasst oder miteinander herausgegeben wurden. 2. Ein reales oder virtuelles Set bibliografischer Ressourcen, das in einer bestimmten Institution vorhanden ist oder von ihr angelegt wurde. [Quelle: IME ICC] Sucheinstieg [access point] – Ein Name, Begriff, Code etc., unter dem bibliografische Daten oder Normdaten gesucht und identifiziert werden können. [Quelle: GARR, modifiziert durch FRAD und IME ICC] Siehe auch Abweichende Namensform [UB], Ansetzungsform des Sucheinstiegs [UB], Name [VB], Nicht normierter Sucheinstieg [UB], Normierter Sucheinstieg [UB], Notwendiger Sucheinstieg [UB], Zusätzlicher Sucheinstieg [UB] 78

Werk [work] – Eine einzelne intellektuelle oder künstlerische Schöpfung (d. h. der intellektuelle oder künstlerische Inhalt). [Quelle: FRAD, FRBR, modifiziert durch IME ICC] Zusätzlicher Sucheinstieg [additional access point] – Ein Sucheinstieg, der zusätzlich zum notwendigen Sucheinstieg genutzt werden kann, um das Retrieval von bibliografischen Daten und Normdaten zu verbessern. [Quelle: IME ICC] Siehe auch Notwendiger Sucheinstieg [VB], Sucheinstieg [OB]

Quellen AACR2 – Anglo-American cataloguing rules. – 2. edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. [Arbeitsdefinitionen von der Webpage, 2003]: http://dublincore.org/groups/ agents/. Der Abschlussbericht steht online unter der Adresse http://dublincore.org/ documents/dcmiterms/#classes-Agent zur Verfügung. FRAD – Functional requirements for authority data: a conceptual model. Final report, 2008 FRBR – Functional requirements for bibliographic records: Final report. – München : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Steht auf der Website der IFLA unter http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (September 1997, in der geänderten und korrigierten Fassung von Februar 2008) zur Verfügung. GARR – Guidelines for authority records and references. 2nd ed., rev. – München : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Steht online unter der Adresse http://www.ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf zur Verfügung. IME ICC - IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1-5 : 20032007), Empfehlungen der Teilnehmer. ISBD – International standard bibliographic description : preliminary consolidated edition. – München : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31). Steht online unter der Adresse http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_ 2007.pdf zur Verfügung. RDA – RDA: Resource description and access. Glossary draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1). Steht online unter der Adresse http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda. html#drafts zur Verfügung. Webster’s 3rd – Webster’s third new international dictionary of the English language. – Ungekürzt. – Springfield, Mass. : Merriam-Webster, 2000.

79

Terme, die nicht länger verwendet werden Ansetzung [heading] Siehe Ansetzungsform des Sucheinstiegs, Normierter Sucheinstieg Bibliografische Einheit [bibliographical unit] Siehe Manifestation Einheitstitel [uniform title] Siehe Ansetzungsform des Sucheinstiegs, Ansetzungsform des Namens, Name Verweisung [reference] Siehe Abweichende Form des Namens

Resolution des IME ICC 2008 Die Teilnehmerinnen und Teilnehmer des IME ICC beschließen hiermit - in den Texten, die von den Teilnehmern verabschiedet wurden, redaktionelle Korrekturen anzubringen, sofern sie notwendig sind, - den Text an alle relevanten Gremien, die mit Regelwerksentwicklung beschäftigt sind, an Organisationen der IFLA und an die Fachpresse weiterzugeben, - die Erklärung zu den Internationalen Katalogisierungsprinzipien und das Glossar herauszugeben, zu veröffentlichen und im Web frei zugänglich zu machen, - die Fortsetzung der Arbeit zu gewährleisten, um Anpassungen vorzunehmen sobald die FRAD und FRSAR fertig gestellt worden sind und sich Datenmodelle und -schemas für Kataloge daraus entwickeln und - die IME-ICC-Dokumentation zu bewahren und Informationen über den Verlauf und die Ergebnisse der IME ICC zu verbreiten. Darüber hinaus empfehlen wir, dass die Cataloguing Section der IFLA damit beauftragt wird, die Texte zu pflegen und im Einvernehmen mit der Informations-Community in regelmäßigen Abständen von ca. 5 Jahren eine Prüfung durchzuführen, um sie zu aktualisieren, wenn das notwendig ist. Übersetzung: Susanne Oehlschläger, Deutsche Nationalbibliothek

80

DECLARACIÓN DE PRINCIPIOS INTERNACIONALES DE CATALOGACIÓN Introducción La Declaración de Principios – conocida comúnmente como los “Principios de París” – fue aprobada por la Conferencia Internacional sobre Principios de Catalogación en 19611. Se ha conseguido, sin ninguna duda, su objetivo de servir como base para la normalización internacional en la catalogación: la mayoría de los códigos de catalogación que se desarrollaron en el mundo desde entonces siguieron los Principios estrictamente o, al menos, en un alto grado. Pasados más de cuarenta años, el contar con un conjunto común de principios internacionales de catalogación se ha convertido en algo más que deseable ya que los catalogadores y sus clientes utilizan OPACs (Catálogos de Acceso Público en Línea) en todo el mundo. Ahora, a comienzos del siglo XXI, la IFLA ha realizado un esfuerzo para presentar una nueva declaración de principios que se aplican a los catálogos en línea de bibliotecas e ir más allá. El primero de estos principios es atender los intereses del usuario del catálogo. Esta declaración sustituye y amplía el alcance de los Principios de París, desde obras textuales a todo tipo de materiales, y desde la elección y forma del encabezamiento a todos los aspectos de los datos bibliográficos y de autoridad utilizados en los catálogos de bibliotecas. No incluye únicamente principios y objetivos (es decir, funciones del catálogo), sino también las pautas que se deben incluir internacionalmente en los códigos de catalogación, así como orientación sobre las capacidades para la búsqueda y recuperación. Esta declaración comprende: 1 Alcance 2 Principios Generales 3 Entidades, Atributos y Relaciones 4 Objetivos y Funciones del Catálogo 5 Descripción Bibliográfica 6 Puntos de Acceso 7 Fundamentos para las Capacidades de Búsqueda Esta declaración se construye sobre la base de las grandes tradiciones catalográficas del mundo2 y también sobre el modelo conceptual en el documento de la IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). 3 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. También disponible en: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162-167; y Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. ª Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4 ed., rev. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, y Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Disponible en el sitio web de IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (sept. 1997, enmendado y corregido en feb. 2008)

81

Confiamos en que esta declaración incremente el intercambio internacional de datos bibliográficos y de autoridad y que guíe a los redactores de reglas de catalogación en sus esfuerzos por desarrollar un código internacional de catalogación. 1. Alcance Los principios aquí establecidos están pensados para orientar el desarrollo de los códigos de catalogación. Se aplican a los datos bibliográficos y de autoridad y a los actuales catálogos de bibliotecas. Los principios también pueden aplicarse a bibliografías y otros archivos de datos creados por bibliotecas, archivos, museos y otras comunidades. Intentan proporcionar una aproximación coherente a la catalogación descriptiva y por materias de los recursos bibliográficos de todo tipo. 2. Principios Generales Existen varios principios que dirigen la creación de los códigos de catalogación.4 El principal es el interés del usuario.5 2.1. Interés del usuario del catálogo. Las decisiones referentes a la creación de las descripciones y las formas controladas de los nombres para los accesos, deben tomarse teniendo en mente al usuario. 2.2. Uso común. El vocabulario utilizado en las descripciones y accesos debe estar en concordancia con el de la mayoría de los usuarios. 2.3. Representación. La descripción y las formas controladas de los nombres deben basarse en la manera en que esas entidades se describen a sí mismas. 2.4. Precisión. La entidad descrita debe quedar fielmente representada. 2.5. Suficiencia y necesidad. En la descripción y formas controladas de los nombres para los accesos sólo se deben incluir aquellos elementos de datos que se necesitan para satisfacer las tareas del usuario y son esenciales para identificar inequívocamente una entidad. 2.6. Significación. Los elementos de datos deben ser significativos bibliográficamente. 2.7. Economía. Cuando existan diferentes vías para conseguir un objetivo, se deberá dar preferencia al medio que mejor favorezca a la economía en conjunto (esto es, el menor coste o el planteamiento más simple). 2.8. Coherencia y Normalización. Se deben normalizar las descripciones y la creación de puntos de acceso hasta el punto que sea posible. Esto supone mayor coherencia, lo que a su vez incrementa la capacidad de compartir datos bibliográficos y de autoridad. 2.9. Integración. Las descripciones para todo tipo de materiales y formas controladas de los nombres de todo tipo de entidades se deben basar en un conjunto común de reglas, en tanto que sea apropiado.

4

5

El modelo FRBR se ampliará con Functional Requirements for Authority Data (FRAD) y Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD). Basado en la documentación bibliográfica, especialmente de Ranganathan y Leibniz según se describe en Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. Con respecto a los tesauros de materias hay principios adicionales que no están incluidos todavía en esta declaración. Los principios 2.2. al 2.9 no están listados en orden específico.

82

Las reglas en un código de catalogación deberán ser defendibles y no arbitrarias. Se reconoce que en casos específicos estos principios pueden contradecirse, en dichos casos se deberá tomar una solución práctica y defendible. 3. Entidades, Atributos y Relaciones Un código de catalogación debe tener en cuenta las entidades, atributos y relaciones según se definen en los modelos conceptuales del universo bibliográfico.6 3.1. Entidades Las siguientes entidades pueden estar representadas por datos bibliográficos o de autoridad: Obra Expresión Manifestación Ejemplar 7 Persona Familia Entidad Corporativa8 Concepto Objeto Acontecimiento Lugar9. 3.2. Atributos Se deberán utilizar los atributos que identifiquen cada entidad como elementos de datos. 3.3. Relaciones Se deberán identificar las relaciones bibliográficamente significativas entre entidades. 4. Objetivos y Funciones del Catálogo10 El catálogo deberá ser un instrumento eficaz y efectivo que permita al usuario: 4.1. encontrar recursos bibliográficos en una colección como resultado de una búsqueda utilizando atributos o relaciones de los recursos para: 4.1.1. encontrar un solo recurso 4.1.2. encontrar conjuntos de recursos que representen a todos los recursos que pertenecen a la misma obra 6 7

8

9

10

Los modelos conceptuales de IFLA son FRBR, FRAD y FRSAD. Obra, expresión, manifestación y ejemplar son entidades del Grupo 1 que se describen en el modelo FRBR. Persona, familia y entidad corporativa son entidades del Grupo 2 que se describen en los modelos FRBR y FRAD. Concepto, objeto, acontecimiento y lugar son las entidades del Grupo 3 que se describen en el modelo FRBR. Cualquiera de las entidades pueden tener una relación temática con una obra.

Del 4.1-4.5 están basados en: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass: MIT Press, 2000.

83

todos los recursos que contienen la misma expresión todos los recursos que ejemplifican la misma manifestación todos los recursos asociados con una persona, familia o entidad corporativa dada todos los recursos sobre una materia dada todos los recursos definidos por otros criterios (lengua, lugar de publicación, fecha de publicación, tipo de contenido, tipo de soporte, etc.) normalmente como delimitación secundaria del resultado de una búsqueda;. 4.2. identificar un recurso o agente bibliográfico (es decir, confirmar que la entidad descrita corresponde a la entidad que se busca, o distinguir entre dos o más entidades con características similares); 4.3. seleccionar un recurso bibliográfico que se ajuste a las necesidades del usuario (es decir, elegir un recurso que satisfaga los requisitos del usuario respecto al medio, contenido, soporte, etc., o descartar un recurso por ser inapropiado a las necesidades del usuario); 4.4. adquirir u obtener acceso al ejemplar descrito (es decir, suministrar la información que permitirá al usuario adquirir un ejemplar por medio de la compra, el préstamo, etc., o acceder al ejemplar electrónicamente por medio de una conexión en línea a una fuente remota); o acceder, adquirir u obtener datos de autoridad o datos bibliográficos; 4.5. navegar por un catálogo y más allá (es decir, por la ordenación lógica de los datos bibliográficos y de autoridad y presentación de vías claras por las que moverse, incluyendo la presentación de las relaciones entre las obras, expresiones, manifestaciones, ejemplares, personas, familias, entidades corporativas, conceptos, objetos, acontecimientos y lugares). 5. Descripción Bibliográfica 5.1. Por lo general, se debe crear una descripción bibliográfica independiente para cada manifestación. 5.2. Una descripción bibliográfica, por regla general, se debe basar en el ejemplar como representante de la manifestación y puede incluir atributos que pertenecen a la(s) obra(s) o expresión(nes) contenida(s) . 5.3. Los datos descriptivos deberán basarse en una norma acordada internacionalmente.11 5.4. Las descripciones podrán ser a diferentes niveles de exhaustividad, dependiendo de los objetivos del catálogo o archivo bibliográfico. Se debe informar al usuario sobre el nivel de exhaustividad. 6. Puntos de Acceso 6.1. General Los puntos de acceso para la recuperación de datos bibliográficos y de autoridad tienen que formularse siguiendo los principios generales (véase 2. Principios Generales). Pueden estar controlados o sin controlar. 6.1.1. Se deben proporcionar puntos de acceso controlados a las formas autorizadas y variantes de los nombres de entidades tales como personas, familias, entidades 11

Para la comunidad bibliotecaria la norma acordada internacionalmente será International Standard Bibliographic Description.

84

corporativas, obras, expresiones, manifestaciones, ejemplares, conceptos, objetos, acontecimientos y lugares. Los puntos de acceso controlados proporcionan la uniformidad necesaria para reunir los registros bibliográficos de conjuntos de recursos. 6.1.1.1. Se deben crear registros de autoridad con el fin de controlar las formas autorizadas de nombres, formas variantes del nombre e identificadores utilizados como puntos de acceso. 6.1.2. Se pueden proporcionar puntos de acceso no controlados como datos bibliográficos de nombres, títulos, (es decir, el título propiamente dicho tal y como se encuentra en una manifestación), códigos, palabras claves, etc., no controlados en registros de autoridad. 6.2. Elección de Puntos de Acceso 6.2.1. Como puntos de acceso de un registro bibliográfico se incluyen los puntos de acceso autorizados para las obras y expresiones (controladas) contenidas en el recurso, los títulos de las manifestaciones (generalmente sin controlar) y los puntos de acceso autorizados para los creadores de las obras. 6.2.1.1. Entidad corporativa como creador: Se debe considerar a una entidad corporativa como el creador de las obras que expresan el pensamiento colectivo o actividad de la entidad corporativa, o cuando la cita del título, en conjunción con la naturaleza de la obra, implica claramente que la entidad corporativa es responsable colectivamente del contenido de la obra. Esto se aplica incluso si la obra está firmada por una persona en calidad de funcionario o empleado de la entidad corporativa. 6.2.2. Adicionalmente se debe proporcionar puntos de acceso a los registros bibliográficos para los puntos de acceso autorizados de personas, familias, entidades corporativas y materias que se consideren importantes para encontrar e identificar el recurso bibliográfico que se está describiendo. 6.2.3. Como puntos de acceso para un registro de autoridad se incluyen la forma autorizada del nombre de la entidad, así como las formas variantes del nombre. 6.2.4. Se pueden crear accesos adicionales a partir de los nombres de entidades relacionadas. 6.3. Puntos de Acceso Autorizados El punto de acceso autorizado del nombre de una entidad debe consignarse en un registro de autoridad junto con los identificadores de la entidad y las formas variantes del nombre. Se puede necesitar un punto de acceso autorizado como la forma de visualización por defecto. 6.3.1. Los puntos de acceso autorizados deben construirse según una norma. 6.3.2. Lengua y Escritura de Puntos de Acceso Autorizados 6.3.2.1. Cuando los nombres han aparecido en varias lenguas y/o escrituras se dará preferencia, para el punto de acceso autorizado del nombre, a la información encontrada en las manifestaciones de la obra expresadas en la lengua y escritura originales 6.3.2.1.1. Sin embargo, si la lengua o escritura originales no se usan 85

normalmente en el catálogo, el punto de acceso autorizado puede basarse en las formas encontradas en las manifestaciones o en fuentes de referencia en una de las lenguas o escrituras que mejor convengan al usuario del catálogo. 6.3.2.1.2. Se deberá proporcionar acceso en la lengua y escritura original, cuando sea posible, mediante un punto de acceso controlado, ya sea la forma del nombre autorizado o una forma variante del nombre. 6.3.2.2. Si se opta por las transliteraciones, se deberá seguir una norma internacional para la conversión de la escritura. 6.3.3. Elección del Punto de Acceso Autorizado El nombre preferido como punto de acceso autorizado para una entidad deberá estar basado en el nombre que identifique a la entidad de una manera consistente, ya sea porque se encuentre más frecuentemente en las manifestaciones, o porque sea un nombre muy aceptado, apropiado para los usuarios del catálogo (por ejemplo ‘nombre convencional’), como aparece en las fuentes de referencia. 6.3.3.1. Elección del Punto de Acceso Autorizado para Persona, Familia, Entidad Corporativa Si una persona, familia o entidad corporativa utiliza varios nombres o formas variantes de los nombres, se deberá seleccionar un nombre o una forma del nombre como base para el punto de acceso autorizado para cada identidad distintiva. 6.3.3.1.1. Cuando se encuentran formas variantes del nombre en las manifestaciones y/o fuentes de referencia y esta variación no se basa en las distintas presentaciones del mismo nombre (por ej., formas breve o completa) se debe dar preferencia 6.3.3.1.1.1. al nombre comúnmente conocido (o “convencional”) en lugar de al nombre oficial, aunque éste sea indicado, o 6.3.3.1.1.2. al nombre oficial, cuando no haya indicación de un nombre comúnmente conocido o un nombre convencional. 6.3.3.1.2. Si una entidad corporativa ha utilizado diferentes nombres en períodos sucesivos que no puedan determinarse como variaciones menores de un nombre, cada entidad identificada por un cambio significativo de nombre deberá considerarse una nueva entidad. Los datos de autoridad correspondientes a cada entidad se vincularán normalmente relacionando las formas autorizadas anterior y posterior de los nombres de la entidad corporativa. 6.3.3.2. Elección del Punto de Acceso Autorizado para la Obra y Expresión Si existen varios títulos para una obra, se deberá preferir uno como base para el punto de acceso autorizado de la obra/expresión. 6.3.4. Forma del Nombre para los Puntos de Acceso Autorizados 6.3.4.1. Forma del Nombre para Personas Cuando el nombre de una persona consta de varias palabras, la elección de la primera palabra del punto de acceso autorizado deberá seguir las convenciones del país y de la lengua más comúnmente asociados a esa 86

6.3.4.2.

6.3.4.3.

6.3.4.4.

6.3.4.5.

persona, según se encuentre en las manifestaciones o fuentes de referencia. Forma del Nombre para Familias Cuando el nombre de una familia consta de varias palabras, la elección de la primera palabra del punto de acceso autorizado deberá seguir las convenciones del país y de la lengua más comúnmente asociados a esa familia, según se encuentre en las manifestaciones o fuentes de referencia. Forma del Nombre para Entidades Corporativas El nombre del punto de acceso autorizado para la entidad corporativa deberá darse en orden directo, tal como aparece en las manifestaciones o en las fuentes de referencia, excepto 6.3.4.3.1. cuando la entidad corporativa sea parte de una jurisdicción o administración territorial. En este caso el punto de acceso autorizado deberá incluir la forma actual del nombre del territorio del que se trate, en la lengua y escritura que mejor convenga a las necesidades del usuario del catálogo; 6.3.4.3.2. cuando el nombre de la entidad corporativa indique subordinación, o función subordinada, o sea insuficiente para identificar a la entidad subordinada. En este caso el punto de acceso autorizado deberá comenzar con el nombre de la entidad superior. Forma del Nombre de Obras/Expresiones Un punto de acceso autorizado para una obra, expresión, manifestación o ejemplar puede estar constituido por un título que puede presentarse sólo o por un título combinado con el punto de acceso autorizado del nombre del(de los) creador(es) de la obra. Distinción entre nombres Si fuera necesario, para diferenciar la entidad de otras con el mismo nombre, se debe incluir otras características identificativas como parte del punto de acceso autorizado de la entidad.

6.4. Nombres Variantes y Formas Variantes del Nombre Cualquiera que sea el nombre elegido como punto de acceso autorizado, los nombres variantes y las formas variantes del nombre deben también estar incluidos como puntos de acceso. 7. Fundamentos para las Capacidades de Búsqueda 7.1. Búsqueda Los puntos de acceso son los elementos de los registros bibliográficos y de autoridad que 1) proporcionan una recuperación fiable de registros bibliográficos y de autoridad y sus correspondientes recursos bibliográficos y 2) limitan los resultados de la búsqueda. 7.1.1. Mecanismos de Búsqueda Deberá ser posible poder buscar y recuperar nombres, títulos y materias por medio de cualquier mecanismo disponible en el catálogo de la biblioteca o archivo 87

bibliográfico (por formas completas de los nombres, por palabras clave, por frases, por truncamientos, por identificadores, etc.). 7.1.2. Puntos de Acceso Esenciales Los puntos de acceso esenciales son aquellos basados en los principales atributos y relaciones de cada entidad en el registro bibliográfico o de autoridad. 7.1.2.1. Los puntos de acceso esenciales en los registros bibliográficos incluyen: el punto de acceso autorizado para el nombre del creador o primer nombre del creador de la obra cuando se cita más de uno el punto de acceso autorizado para la obra/expresión (que puede incluir el punto de acceso autorizado para el creador) el título propio o título suministrado a la manifestación el (los) año(s) de publicación o edición de la manifestación términos de materia controlados y/o números de clasificación para la obra números normalizados, identificadores y “títulos clave” para la entidad descrita. 7.1.2.2. Los puntos de acceso esenciales en los registros de autoridad incluyen: el nombre autorizado o título de la entidad identificadores de la entidad los nombres variantes y las formas variantes del nombre o título para la entidad. 7.1.3. Puntos de Acceso Adicionales Los atributos de otras áreas de la descripción bibliográfica o del registro de autoridad pueden servir como puntos de acceso opcionales o como mecanismos de filtro y delimitación de una búsqueda. 7.1.3.1. En los registros bibliográficos tales atributos incluyen, aunque no se limitan a: nombres de creadores aparte del primero nombres de personas, familias o entidades corporativas que desempeñan otro papel diferente al de creador (por ejemplo, intérpretes) títulos variantes (por ejemplo, títulos paralelos, títulos de cabecera) puntos de acceso autorizados para las series identificadores del registro bibliográfico lengua de la expresión contenida en la manifestación lugar de publicación tipo de contenido tipo de soporte. 7.1.3.2. En los registros de autoridad dichos atributos incluyen, aunque no se limitan a: nombres o títulos de entidades relacionadas identificadores de los registros de autoridad. 7.2. Recuperación Cuando en la búsqueda se recuperan varios registros con el mismo punto de acceso, los 88

registros se deben visualizar en algún orden lógico conveniente al usuario del catálogo, preferentemente de acuerdo a una norma apropiada a la lengua y escritura del punto de acceso.

GLOSARIO Este Glosario incluye términos que se encuentran en la Declaración de Principios Internacionales de Catalogación y se usan en un sentido específico (no es simplemente la definición habitual de un diccionario). Al final se proporciona una lista de términos usados en los Principios de París u otras reglas de catalogación anteriores que no se utilizan en los PIC pero que los participantes del IME ICC desearon que se anotaran. TG = término genérico; TE = término específico; TR = término relacionado Acontecimiento – Una acción o suceso. [Fuente: FRAD (aquellos que no actúan como entidades corporativas son considerados materias), FRBR] Agente – Una persona (autor, editor, escultor, editor literario, director, compositor, etc.) o un grupo (familia, organización, entidad corporativa, biblioteca, orquesta, país, federación, etc.) o autómata (mecanismo de recogida de datos meteorológicos, programas software de traducción, etc.) que ha desempeñado un papel en el ciclo vital de un recurso. [Fuentes: DCMI Agents Working Group, definición de trabajo modified] Véase además Creador [TE] Atributo – La característica de una entidad; un atributo puede ser inherente a una entidad o atribuido externamente. [Fuente: FRBR] Bibliograficamente significativo – Una cualidad de una entidad, atributo o relación que tiene un significado especial o alto valor en el contexto de los recursos bibliográficos. [Fuente: FRBR] Catalogación descriptiva – La parte de la catalogación que proporciona información descriptiva y puntos de acceso, excluyendo los de materias. [Fuente: IME ICC] Véase además Catalogación por materias [TR], Descripcion bibliográfica [TR] Catalogación por materias – La parte de la catalogación que proporciona los términos controlados de materias y/o números de clasificación. [Fuente: IME ICC] Véase además Catalogación descriptiva [TR] Colección – 1. Un conjunto real o virtual de dos o más obras, o partes de obras, combinadas o publicadas juntas. 2. Un conjunto real o virtual de recursos bibliográficos mantenidos o creados por una institución dada. [Fuente: IME ICC] 89

Concepto – Una idea o noción abstracta. [Fuente: FRAD (asociado con materias), FRBR] Creador – Una persona, familia o entidad corporativa responsable del contenido intelectual o artístico de una obra. [Fuente: IME ICC] Véase además Agente[TG] Descripción bibliográfica – Conjunto de información bibliográfica que identifica un recurso bibliográfico. [Fuente: ISBD modificado] Vease ademas Catalogación descriptiva [TR] Ejemplar – Una sola unidad de una manifestación. [Fuente: FRAD, FRBR] Entidad – Algo que tiene carácter unitario y contenido en sí mismo; algo que tiene independencia o existencia individual; una abstracción, concepto ideal, objeto del pensamiento u objeto trascendental. [Diccionario Webster, 3ª ed.]. Ejemplos de tipos de entidad en FRBR y FRAD incluyen los productos del esfuerzo intelectual o artístico (obra, expresión, manifestación y ejemplar); los agentes (es decir, personas, familias, entidades corporativas) responsables de crear el contenido intelectual o artístico, de producir y difundir el contenido en forma física, o de mantener la custodia de dicho producto; o el tema de una obra (obra, expresión, manifestación, ejemplar, persona, familia, entidad corporativa, concepto, objeto, acontecimiento y lugar). [Fuente: IME ICC] Entidad corporativa – Una organización o grupo de personas y/o de organizaciones que se identifica por un nombre específico y que actúa, o puede actuar, como una unidad. [Fuente: modificado de FRAD, FRBR] Expresión – La realización intelectual o artística de una obra. [Fuente: FRAD, FRBR] Familia – Dos o más personas relacionadas por nacimiento, matrimonio, adopción o estado legal similar o que, de otra manera, se presentan a sí mismos como familia. [Fuente: FRAD, modificado por IME ICC] Forma autorizada del nombre – La forma del nombre elegida como punto de acceso autorizado para la entidad. Véase además Punto de acceso autorizado [TR], Nombre convencional [TR], Nombre [TG], Forma variante del nombre [TR] Forma variante del nombre - Una forma del nombre de la entidad no elegida como punto de acceso autorizado que se puede utilizar para acceder al registro de autoridad de la entidad o que se puede presentar como un vínculo con el punto de acceso autorizado. [Fuente: IME ICC] Véase además Nombre [TG], Nombre convencional [TR], Punto de acceso controlado [TG] 90

Identificador – Un numero, código, palabra, frase, logotipo, aparato, etc., que se asocia con una entidad y sirve para diferenciar entidades dentro del mismo ámbito en el que se asigna el identificador. [Fuente: FRAD] Lugar – Una localización. [Fuente: FRBR] Manifestación – La materialización física de la expresión de una obra. [Fuente: FRAD, FRBR] Una manifestación puede contener una colección de obras, una obra idividual o una parte componente de una obra. Las manifestaciones pueden aparecer en una o más unidades físicas. [Fuente: IME ICC] Nombre – Un carácter, palabra o grupo de palabras y/o caracteres por el que se conoce a una entidad. Incluye las palabras o caracteres que designan a una persona, familia, entidad corporativa; incluye los términos por los que son conocidos los conceptos, objetos, acontecimientos o lugares; así como el título dado a una obra, expresión, manifestación o ejemplar. Utilizado como base para un punto de acceso. [Fuente: FRBR modificado en FRAD] Véase además Forma variante del nombre [TE], Forma autorizada del nombre [TE], Nombre convencional [TE], Nombre preferido [TE], Punto de acceso [TR], Punto de acceso controlado [TR] Nombre convencional – Un nombre, distinto del oficial, por el que una entidad corporativa, lugar o cosa ha llegado a ser más conocido. [Fuente: modificado del glosario de AACR2, revisión del 2002] Véase además Forma autorizada del nombre [TR], Forma variante del nombre [TR], Nombre [TG] Nombre preferido –El nombre de una entidad elegida según las reglas o normas usadas como la base para la construcción de un punto de acceso autorizado para dicha entidad. Véase además Nombre [TG], Nombre convencional [TR], Punto de acceso autorizado [TR] [Fuente: IME ICC propuesto] Objeto – Una cosa material. [Fuente: FRBR] Obra – Una creación intelectual o artística diferenciada (es decir, el contenido intelectual o artístico). [Fuente: FRAD, FRBR, modificado por IME ICC] Persona – Un individuo o una única identidad establecida o adoptada por un individuo o grupo. [Fuente: FRBR modificado en FRAD, modificado por IME ICC]

91

Punto de acceso – Un nombre, término, código, etc. por el que se busca e indentifican datos bibliográficos o de autoridad. [Fuente: GARR modificado por FRANAR e IME ICC] Véase además Forma variante del nombre [TE], Nombre [TR], Punto de acceso adicional [TE], Punto de acceso autorizado [TE], Punto de acceso controlado [TE], Punto de acceso esencial [TE],Punto de acceso no controlado [TE] Punto de acceso adicional – Un punto de acceso que se puede utilizar, además de los puntos de acceso esenciales, para mejorar la recuperación de datos bibliográficos o de autoridad. [Fuente: IME ICC] Véase además Punto de Acceso [TG], Punto de acceso esencial [TR] Punto de acceso autorizado – El punto de acceso controlado preferido para una entidad, establecido y construido de acuerdo a unas reglas o normas. [Fuente: IME ICC] Véase además Forma autorizada del nombre [TR], Forma variante del nombre [TR], Nombre preferido [TR], Punto de acceso [TG], Punto de acceso controlado [TG] Punto de acceso controlado – Un punto de acceso recogido en un registro de autoridad [Fuente: GARR modificado] Como puntos de acceso controlados se incluyen las formas autorizadas del nombre, así como aquellos designados como formas variantes. Pueden ser : - puntos de acceso basados en nombres de personas, familia o entidades corporativas, - puntos de acceso basados en nombres (es dedir, títulos) de obras, expresiones, manifestaciones, y ejemplares, - puntos de acceso consistentes en una combinación de dos nombres, como en el caso de un punto de acceso de nombre/título que represente una obra que combina el nombre del creador con el título de la obra, - puntos de acceso basados en términos para los acontecimientos, objetos, conceptos y lugares, - puntos de acceso basados en identificadores como números normalizados, índices de números de clasificación, etc. Se pueden añadir otros elementos (tales como fechas) al nombre per se con el propósito de distinguir entre entidades con nombres idénticos o similares. [Fuente: FRAD - se indica que el objeto de este modelo son los nombres y términos controlados a través de un fichero de autoridad] Véase además Forma variante del nombre [TE], Nombre [TR], Punto de acceso [TG], Punto de acceso autorizado [TE], Punto de acceso no controlado [TR] Punto de acceso esencial – Es un punto de acceso basado en un atributo principal o relación de una entidad en un registro bibliográfico o de autoridad, que asegura la recuperación e identificación de dicho registro. [Fuente: IME ICC] Véase además Punto de acesso [TG], Punto de acceso adicional [TR] Punto de acceso no controlado – Un punto de acceso que no está controlado por un registro de autoridad. 92

[Fuente: IME ICC] Véase además Punto de acceso[TG], Punto de acceso controlado [TR] Punto de acceso normalizado Véase Punto de acceso autorizado Recurso bibliográfico – Una entidad, dentro del ámbito de bibliotecas o colecciones similares, que consta del producto del esfuerzo intelectual o artístico. En el modelo FRBR, los recursos bibliográficos son las entidades del Grupo 1:obra, expresión, manifestación y ejemplar. [Fuente: IME ICC] Registro bibliográfico – Un conjunto de elementos de información que describe y proporciona acceso a un recurso bibliográfico e identifica las obras relacionadas y las expresiones. [Fuente: IME ICC] Registro de autoridad – Un conjunto de datos que identifica a una entidad y que puede ser utilizado para facilitar el acceso a los puntos de acceso autorizados para la entidad o para la visualización de cualquiera de los puntos de acceso para la entidad. [Fuente: IME ICC] Relación – Una conexión específica entre entidades o sus ejemplicaciones. [Fuente: basado en FRBR] Tipo de contenido - Una designación que refleja la forma fundamental de comunicación en la que se expresa el contenido y el sentido humano por el que se pretende que sea percibido. El tipo de contenido refleja atributos de obra y expresión. [Fuente: Glosario de RDA modificado en enero 2008] Tipo de soporte – Una designación que refleja el formato del medio de almacenamiento y albergue de un soporte en combinación con el tipo de mecanismo intermediario que se requiere para la visualización, funcionamiento, movimiento, etc. del contenido de un recurso. El tipo de soporte refleja los atributos de una manifestación. [Fuente: Glosario de RDA modificado en enero 2008] Título clave – Título único asignado a un recurso continuado por la Red ISSN y unido inseparablemente al ISSN. El título clave puede coincidir con el título propiamente dicho o, a fin de que sea inequívoco, se puede construir mediante la adición de elementos identificadores y/o calificadores, tales como el nombre de la entidad editora, el lugar de publicación, la mención de edición. [Fuente: ISBD] Universo bibliográfico – El ámbito relacionado con las colecciones de las bibliotecas, archivos, museos y otras comunidades de información. [Fuente: IME ICC]

93

Fuentes AACR2 – Anglo-American cataloguing rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. [Web page,2003]: http://dublincore.org/groups/agents/ (definiciones de trabajo – elinforme todavía no es final) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model –Final Report, 2008FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich: Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Disponible en el sito Web de IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, modificado y corregido hasta febrero 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich: Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Disponible en el sito Web de IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – Reunión IFLA de Expertos sobre un Código Internacional de Catalogación (1º al 5º : 2003-2007), recomendaciones de los participantes. ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD) : preliminary consolidated edition. – Munich: Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Disponible en: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Disponible en: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd: Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass.: Merriam, 1976.

Términos no usados en los Prinicpios Internacionales de Catalogación Unidad bibliográfica Véase Manifestación Encabezamiento Véase Punto de acceso autorizado, punto de acceso controlado Referencia Véase Forma variante del nombre Titulo uniforme Véase Nombre, Forma autorizada del nombre, Punto de acceso autorizado

94

Resolución IME ICC 2008 Los participantes del IME ICC por la presente resuelven: Hacer correcciones editoriales, en caso necesario, a los textos aprobados por los participantes del IME ICC Distribuir el texto a todos los órganos de elaboración de normas y organizaciones de la IFLA, así como a la prensa profesional Editar y publicar la declaración de PIC y Glosario, así como ponerlos a libre disposición en la Web Garantizar la continuación de los trabajos para hacer el ajuste una vez que se completen FRAD y FRSAR y según evolucionen los modelos y esquemas para la catalogación de datos, y Preservar la documentación IME ICC y compartir información sobre el proceso y los resultados del IME ICC. Recomendamos además que la Sección de Catalogación de IFLA sea la encargada de mantener el texto y llevar a cabo su revisión a intervalos de 5 años, aproximadamente, para actualizarlo según sea necesario tras consultar a la extensa comunidad de información.

Traducción: Elena Escolano Rodríguez, Biblioteca Nacional de España

95

PRINCIPES INTERNATIONAUX DE CATALOGAGE INTRODUCTION Les Principes - connus sous le nom de « Principes de Paris » - ont été validés par la Conférence internationale sur les principes de catalogage de 19611. Ce texte a indubitablement atteint son but : servir de base à une normalisation internationale du catalogage ; la plupart des règles de catalogage publiées dans le monde depuis cette date suivent ces principes rigoureusement ou du moins de très près. Plus de quarante ans plus tard, on éprouve d’autant plus le besoin de disposer d’un recueil commun de principes internationaux de catalogage, que catalogueurs et utilisateurs consultent les OPAC (Online Public Access Catalogues) dans le monde entier. Aujourd’hui, en ce début du 21e siècle, l’IFLA publie de nouveaux principes applicables aux catalogues en ligne et même au-delà. Le premier de ces principes est d’assurer le confort des utilisateurs des catalogues. Ces nouveaux Principes remplacent les Principes de Paris et élargissent leur champ d’application, des seules œuvres textuelles à tous les types de documents et des seuls choix et formes des entrées à tous les aspects des notices bibliographiques et d’autorité utilisées dans les catalogues de bibliothèques. Outre les principes et les objectifs (c’est-à-dire les fonctions du catalogue), on y trouve des règles directrices à prendre en compte dans les codes de catalogage au niveau international, ainsi que des consignes sur les possibilités de recherche. Ces nouveaux Principes couvrent les points suivants : – Champ d’application – Principes généraux – Entités, attributs et relations – Objectifs et fonctions du catalogue – Description bibliographique – Points d’accès – Fondements de la fonction « recherche » dans le catalogue Ces nouveaux Principes reposent sur les grandes traditions catalographiques du monde entier2 ainsi que sur le modèle conceptuel de l’IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR)3 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. - London : International Federation of Library Association, 1963, p.91-96. Egalement disponible dans : Library Resources and Technical Services, v.6 (1962), p.162-167 ; et Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. - Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. - London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971 NdT Disponible en français : http://www.imeicc5.com/download/french/Principes_de_Paris_French.pdf Cutter, Charles A. Rules for a Dictionary Catalog. - 4th ed., rewritten. - Washington, D.C. : Government Printing Office, 1904 Ranganathan, S.R. Heading and Canons. - Madras [India] : S. Viswanathan, 1955 Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloguing : Final Report. Phase I, Descriptive Cataloging. - Los Angeles, Calif. : University of California, Institute of Library Research, 1969 Functional Requirements for Bibliographic Records : Final report. - München : Saur, 1998. - (IFLA UBCIM publications new series ; v. 19). Disponible sur le site web de l'IFLA : http://www.ifla.org/VII/s13/ frbr/ (septembre 1997, complété et corrigé en février 2008)

96

On souhaite que ces Principes contribuent à développer le partage des données bibliographiques et d’autorité au niveau international et guident les rédacteurs de règles de catalogage dans leurs efforts pour élaborer un code international de catalogage. 1. Champ d’application Les principes énoncés ci-dessous sont destinés à guider l’élaboration des codes de catalogage. Ils s’appliquent aux notices bibliographiques et d’autorité et aux catalogues courants des bibliothèques. Ces principes peuvent également s’appliquer aux bibliographies et autres fichiers de données créés par des bibliothèques, des services d’archives, des musées et d’autres communautés. Leur but est de permettre une approche logique du catalogage descriptif et du catalogage matière des ressources bibliographiques de toutes sortes. 2. Principes généraux L’élaboration des codes de catalogage a plusieurs objectifs4. Le plus important est le confort de l’utilisateur5. 2.1. Confort de l’utilisateur du catalogue. Les décisions prises en matière de descriptions et de formes contrôlées des noms dans les points d’accès doivent l’être en tenant compte de l’utilisateur. 2.2. Usage commun. Le vocabulaire utilisé dans les descriptions et les accès doit correspondre à celui de la majorité des utilisateurs. 2.3. Représentativité. Les descriptions et les formes contrôlées des noms doivent reposer sur la façon dont une entité se décrit elle-même. 2.4. Exactitude. L’entité décrite doit être fidèlement représentée. 2.5. Suffisance et nécessité. Dans les descriptions et les formes contrôlées des noms pour les points d’accès, seuls doivent être utilisés les éléments qui sont nécessaires pour répondre aux besoins des utilisateurs et essentiels pour identifier de manière univoque une entité. 2.6. Signifiance. Les éléments doivent être significatifs du point de vue bibliographique. 2.7. Economie. Quand différents moyens existent pour atteindre un objectif, il faut accorder la préférence à ce qui s’avère être globalement le plus économique (c’est-à-dire le moindre coût ou l’approche la plus simple). 2.8. Cohérence et normalisation. Les descriptions et la construction des points d’accès doivent être normalisées dans la mesure du possible. Cela permet une plus grande cohéren-

4

5

NdT Le texte, tel que publié en 1998, est aussi disponible en français sur le site web de la BnF sous le titre "Spécifications fonctionnelles des notices bibliographiques" http://www.bnf.fr/pages/infopro/normes/ pdf/FRBR.pdf Le modèle FRBR sera prochainement complété par Functional Requirements for Authority Data (FRAD) ["Spécifications fonctionnelles des données d'autorité"] et Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD) ["Spécifications fonctionnelles des données d'autorité matière"]. Basés sur la littérature bibliographique et particulièrement celle de Ranganathan et Leibniz, telle que décrite dans Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. - Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000, p. 68. Des principes complémentaires s'appliquent aux thésaurus matière, mais ils ne sont pas encore inclus dans ces Principes. De 2.2 à 2.9 les Principes sont énoncés sans ordre particulier.

97

ce, qui en retour accroît la possibilité de partager les notices bibliographiques et d’autorité. 2.9. Intégration. Les descriptions pour tous les types de documents et les formes contrôlées des noms des entités doivent reposer sur un ensemble commun de règles, dans la mesure où cela est pertinent. Les règles d’un code de catalogage doivent être justifiables et non arbitraires. On admet que parfois ces objectifs peuvent entrer en contradiction et qu’une solution justifiable et pratique doit être prise. 3. Entités, attributs et relations Un code de catalogage doit prendre en compte les entités, attributs et relations tels que définis dans les modèles conceptuels de l’univers bibliographique6. 3.1. Entités Les entités suivantes peuvent être représentées par des données bibliographiques et d’autorité : Œuvre Expression Manifestation Item7 Personne Famille Collectivité8 Concept Objet Evénement Lieu 9. 3.2. Attributs Les attributs qui identifient chaque entité sont utilisés comme éléments de données. 3.3. Relations Les relations entre les entités, significatives du point de vue bibliographique, doivent être identifiées.

6 7 8

9

Les modèles conceptuels de l'IFLA sont FRBR, FRAD et FRSAD. Œuvre, expression, manifestation et item sont les entités du Groupe 1 décrites dans le modèle FRBR. Personne, famille et collectivité sont les entités du Groupe 2 décrites dans le modèle FRBR et [développées dans le modèle] FRAD. NdT La mention entre crochets est un ajout du traducteur car il n'existe pas de Groupe 2 dans FRAD. Concept, objet, événement et lieu sont les entités du Groupe 3 décrites dans le modèle FRBR. N'importe quelle entité peut être impliquée dans une relation sujet avec une oeuvre.

98

4. Objectifs et fonctions du catalogue 10 Le catalogue doit être un outil efficace et performant qui permette à l’utilisateur : 4.1. de trouver des ressources bibliographiques figurant dans une collection comme résultat d’une recherche utilisant les attributs ou les relations des ressources : 4.1.1. pour trouver une ressource particulière 4.1.2. pour trouver des ensembles de ressources représentant : toutes les ressources qui appartiennent à la même œuvre ; toutes les ressources qui concrétisent la même expression ; toutes les ressources qui sont des exemplaires de la même manifestation; toutes les ressources associées à une personne, une famille ou une collectivité donnée ; toutes les ressources sur un sujet donné ; toutes les ressources définies par d’autres critères (langue, lieu de publication, date de publication, type de contenu, type de support, etc.) généralement utilisés comme filtres secondaires pour limiter les résultats d’une recherche. 4.2. d’identifier une ressource bibliographique ou un agent (c’est-à-dire confirmer que l’entité décrite correspond bien à l’entité recherchée ou faire la différence entre deux ou plusieurs entités ayant les mêmes caractéristiques) ; 4.3. de sélectionner une ressource bibliographique pertinente pour les besoins de l’utilisateur (c’est-à-dire choisir une ressource qui correspond à ce que demande l’utilisateur en matière de média, de contenu, de support, etc. ou rejeter une ressource ne correspondant pas aux besoins de l’utilisateur) ; 4.4. d’acquérir ou d’avoir accès à un item décrit (c’est-à-dire fournir l’information qui permettra à l’utilisateur de se procurer un item par achat, prêt, etc. ou d’avoir accès en ligne à une ressource distante) ; ou d’acquérir, d’obtenir ou d’avoir accès à des données bibliographiques ou d’autorité. 4.5. de naviguer dans un catalogue et même au-delà (grâce à l’organisation logique des données bibliographiques et d’autorité et à la présentation de parcours clairs de navigation, incluant la présentation des relations entre les œuvres, expressions, manifestations, items, personnes, familles, collectivités, concepts, objets, événements et lieux). 5. Description bibliographique 5.1. En général, une notice bibliographique distincte doit être créée pour chaque manifestation. 5.2. Une description bibliographique est normalement basée sur l’item qui représente la manifestation et elle peut inclure des attributs qui caractérisent l’oeuvre ou l’expression contenue (ou les œuvres ou expressions contenues). 5.3. Les données descriptives doivent reposer sur une norme acceptée au niveau international11. 10

Les paragraphes 4.1 à 4.5 s'inspirent de Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. - Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000.

99

5.4. Les descriptions peuvent être faites selon plusieurs niveaux de complétude, en fonction de la nature du catalogue ou du fichier bibliographique. Les informations relatives au niveau de complétude doivent être communiquées à l’utilisateur. 6. Points d’accès 6.1. Généralités Les points d’accès aux données bibliographiques et d’autorité doivent être formulés selon les principes généraux (voir §2 Principes généraux). Ils peuvent être contrôlés ou non. 6.1.1. Des points d’accès contrôlés doivent être établis pour les formes autorisées et les variantes de formes des noms pour les entités personnes, familles, collectivités, œuvres, expressions, manifestations, items, concepts, objets, événements et lieux. Les points d’accès contrôlés assurent la cohérence nécessaire pour regrouper les notices bibliographiques correspondant à des ensembles de ressources. 6.1.1.1. Des notices d’autorité doivent être créées pour contrôler les formes autorisées des noms, les variantes de formes des noms et les identifiants utilisés comme points d’accès. 6.1.2. Des points d’accès non contrôlés, issus des données bibliographiques, peuvent être fournis pour des noms, des titres (par exemple le titre propre trouvé sur une manifestation), des codes, des mots clés, etc., sans être contrôlés dans des notices d’autorité. 6.2. Choix des points d’accès 6.2.1. Sont considérés comme points d’accès à une notice bibliographique les points d’accès autorisés (contrôlés) pour les œuvres et les expressions contenues dans la ressource, le titre (généralement non contrôlé) de la manifestation, et les points d’accès autorisés pour les créateurs des œuvres. 6.2.1.1. Collectivité ayant un rôle de créateur : une collectivité doit être considérée comme étant le créateur des œuvres soit dans le cas d’œuvres qui expriment la pensée ou l’activité collective de la collectivité, soit quand la formulation du titre, associée à la nature de l’œuvre, montre clairement que la collectivité est responsable du contenu de l’œuvre. Cela s’applique même quand une personne signe ès qualités au nom de la collectivité. 6.2.2. Les points d’accès autorisés pour les personnes, familles, collectivités et sujets que l’on juge importants pour trouver et identifier la ressource bibliographique que l’on décrit doivent faire l’objet de points d’accès supplémentaires aux notices bibliographiques. 6.2.3. Sont considérées comme points d’accès à une notice d’autorité, la forme autorisée du nom de l’entité ainsi que les variantes de forme du nom. 6.2.4. Des accès supplémentaires peuvent être faits par le biais des noms des entités en relation. 11

Pour la communauté des bibliothèques, cette norme est la Description bibliographique internationale normalisée (ISBD).

100

6.3. Points d’accès autorisés Le point d’accès autorisé pour le nom d’une entité doit figurer dans une notice d’autorité, ainsi que les identifiants de cette entité et les variantes de formes du nom. Un point d’accès autorisé peut être nécessaire comme forme à afficher par défaut. 6.3.1. Les points d’accès autorisés doivent être construits selon une norme. 6.3.2. Langue et écriture des points d’accès autorisés 6.3.2.1. Quand un nom est exprimé dans plusieurs langues ou écritures, le point d’accès autorisé pour ce nom doit être établi en privilégiant les informations trouvées sur les manifestations de l’œuvre exprimée dans la langue et l’écriture originales ; 6.3.2.1.1. cependant, si la langue ou l’écriture originale n’est pas utilisée habituellement dans le catalogue, le point d’accès autorisé peut être établi à partir des formes trouvées sur les manifestations ou dans les sources de référence dans l’une des langues ou écritures qui conviennent le mieux aux utilisateurs du catalogue. 6.3.2.1.2. on doit fournir, chaque fois que cela est possible, un accès dans la langue et l’écriture d’origine au moyen d’un point d’accès contrôlé qui peut être, soit la forme autorisée du nom, soit une variante de forme du nom. 6.3.2.2. Si des translittérations sont souhaitables, elles doivent suivre une norme internationale de conversion d’écriture. 6.3.3. Choix des points d’accès autorisés Le nom privilégié comme point d’accès autorisé pour une entité est basé sur le nom qui identifie l’entité de manière cohérente, soit qu’il figure le plus souvent sur les manifestations, soit qu’il corresponde à une forme courante bien connue des utilisateurs du catalogue (par exemple un « nom conventionnel ») et attestée dans les sources de référence. 6.3.3.1. Choix du point d’accès autorisé pour une personne, une famille, une collectivité Si une personne, une famille ou une collectivité utilise différents noms ou des variantes de formes de noms, un seul nom ou une seule forme du nom doit être choisie pour servir de base au point d’accès autorisé pour chaque identité distincte. 6.3.3.1.1. Quand on trouve des variantes de formes du nom dans les manifestations ou dans les sources de référence, et qu’il ne s’agit pas de présentations différentes du même nom (forme complète ou forme abrégée, par exemple), on doit donner la préférence 6.3.3.1.1.1. à un nom courant (ou conventionnel) quand il existe, plutôt qu’au nom officiel ; ou 6.3.3.1.1.2. au nom officiel, quand il n’y a pas de nom courant ou de nom conventionnel attesté. 6.3.3.1.2. Si une collectivité a utilisé successivement des noms différents qui ne peuvent être considérés comme des changements mineurs d’un même nom, chaque entité identifiée par un changement significatif 101

du nom doit être considérée comme une nouvelle entité. Les notices d’autorité qui correspondent à chaque entité doivent être liées entre elles, généralement au moyen d’une relation entre les différentes formes autorisées (précédentes et suivantes) des noms de la collectivité. 6.3.3.2. Choix du point d’accès autorisé pour une œuvre ou une expression Quand une œuvre a plusieurs titres, un seul titre doit être privilégié pour établir le point d’accès autorisé pour l’œuvre/l’expression. 6.3.4. Forme du nom pour les points d’accès autorisés 6.3.4.1. Forme du nom pour les personnes Quand le nom d’une personne est constitué de plusieurs mots, le choix de l’élément d’entrée du point d’accès autorisé doit suivre les usages du pays et la langue les plus souvent associés à cette personne, selon ce qu’on trouve dans les manifestations ou dans les sources de référence. 6.3.4.2. Forme du nom pour les familles Quand le nom d’une famille est composé de plusieurs mots, le choix de l’élément d’entrée du point d’accès autorisé doit suivre les usages du pays et la langue les plus souvent associés à cette famille, selon ce qu’on trouve dans les manifestations ou dans les sources de référence. 6.3.4.3. Forme du nom pour les collectivités Dans le point d’accès autorisé pour une collectivité, le nom doit être donné dans l’ordre direct, tel qu’on le trouve dans les manifestations ou dans les sources de référence, sauf dans les cas suivants : 6.3.4.3.1. quand la collectivité est un organe d’une juridiction ou d’une autorité territoriale, le point d’accès autorisé doit inclure la forme courante du nom du territoire concerné dans la langue et l’écriture les mieux adaptés aux besoins des utilisateurs du catalogue ; 6.3.4.3.2. quand le nom de la collectivité implique une subordination, ou une fonction subordonnée, ou est insuffisant pour identifier la collectivité subordonnée, le point d’accès autorisé doit commencer par le nom de la collectivité de niveau supérieur. 6.3.4.4. Forme du nom pour les œuvres/les expressions Un point d’accès autorisé pour une œuvre, une expression, une manifestation ou un item peut être soit le titre seul soit la combinaison du titre et du point d’accès autorisé pour le ou les créateurs de l’œuvre. 6.3.4.5. Différencier plusieurs noms S’il est nécessaire de différencier une entité d’autres entités portant le même nom, des caractéristiques d’identification supplémentaires doivent être ajoutées et faire partie du point d’accès autorisé pour cette entité. Si cela est souhaitable, les mêmes caractéristiques d’identification peuvent être ajoutées dans les variantes de formes du nom. 6.4. Différents noms et différentes formes du nom Quel que soit le nom choisi pour le point d’accès autorisé, les différents noms et les différentes formes du nom doivent aussi être considérés comme des accès contrôlés.

102

7. Fondements de la fonction „recherche“ dans le catalogue. 7.1. Recherche et système de recherche Les points d’accès sont les éléments des notices bibliographiques et d’autorité qui permettent : 1) de mener une recherche fiable de notices bibliographiques et d’autorité et des ressources bibliographiques associées et 2) de limiter les résultats d’une recherche. 7.1.1. Mécanismes de recherche On doit pouvoir rechercher et trouver les noms, titres et sujets par tous les moyens disponibles dans un catalogue ou un fichier bibliographique donné (formes complètes des noms, mots clés, locutions, troncatures, identifiants, etc.). 7.1.2. Points d’accès essentiels Les points d’accès essentiels sont ceux qui reposent sur les principaux attributs et relations de chaque entité dans les notices bibliographiques ou d’autorité. 7.1.2.1. Les points d’accès essentiels pour les notices bibliographiques sont: le point d’accès autorisé pour le nom du créateur de l’œuvre ou du premier créateur cité quand il y en a plus d’un qui est mentionné; le point d’accès autorisé pour l’œuvre/l’expression (il peut inclure le point d’accès autorisé pour le créateur); le titre propre ou le titre forgé de la manifestation; l’année (ou les années) de publication ou de parution de la manifestation; les mots matière contrôlés ou les indices de classification pour l’œuvre; les numéros normalisés, identifiants et « titre clé »12 pour l’entité décrite. 7.1.2.2. Les points d’accès essentiels pour les notices d’autorité sont: le nom ou le titre autorisé de l’entité; les identifiants de l’entité; les différents noms et les variantes de formes du nom ou du titre de l’entité. 7.1.3. Points d’accès supplémentaires Les attributs provenant d’autres zones de la description bibliographique ou de la notice d’autorité peuvent servir de points d’accès facultatifs ou de moyens pour limiter une recherche ou en filtrer les résultats. 7.1.3.1. Dans les notices bibliographiques, et de manière non limitative, ces attributs sont: les noms des créateurs au-delà du premier mentionné; les noms des personnes, familles ou collectivités qui exercent un autre rôle que celui de créateur (par exemple, les interprètes); les variantes de titres (par exemple, les titres parallèles, les titres de départ); les points d’accès autorisés pour les collections éditoriales; les identifiants des notices bibliographiques; la langue de l’expression concrétisée dans la manifestation; 12

NdT Le texte original anglais comporte "key titles" mais une entité donnée ne peut avoir qu'un seul « titre clé ».

103

le lieu de publication; le type de contenu; le type de support. 7.1.3.2. Dans les notices d’autorité, et de manière non limitative, ces attributs sont: les noms ou les titres des entités en relation; les identifiants des notices d’autorité. 7.2. Résultat d’une recherche Quand le résultat d’une recherche est constitué de plusieurs notices ayant le même point d’accès, ces notices doivent être affichées selon une certaine logique, facile à appréhender par l’utilisateur du catalogue, en se conformant de préférence à une norme appropriée à la langue ou à l’écriture du point d’accès.

GLOSSAIRE Ce glossaire recense les termes qui sont utilisés dans les Principes internationaux de catalogage avec une signification particulière (et non dans le sens habituel du dictionnaire). Il donne en toute fin les termes utilisés dans les Principes de Paris ou dans d’autres règles de catalogage antérieures que les participants de IME ICC ont souhaité signaler comme n’étant plus utilisés dans les Principes internationaux de catalogage. TG = Terme générique ; TS = Terme spécifique ; TA = Terme associé Agent (Agent) – Une personne (auteur, éditeur commercial, sculpteur, éditeur scientifique, directeur, compositeur, etc.) ou un groupe (famille, organisme, société, bibliothèque, orchestre, pays, fédération, etc.) ou un automate (dispositif enregistreur de mesures météorologiques, logiciel de traduction, etc.) qui joue un rôle dans le cycle de vie d’une ressource. [Source : Groupe de travail du DCMI sur les agents, définition provisoire, modifiée] Voir aussi : Créateur [TS] Attribut (Attribute) – Caractéristique d’une entité. Un attribut peut être inhérent à une entité ou lui être affecté. [Source FRBR] Catalogage descriptif (Descriptive cataloguing) – Partie du catalogage qui établit à la fois les données descriptives et les points d’accès autres que les accès matière. [Source IME ICC] Voir aussi : Catalogage matière [TA], Description bibliographique [TA] Catalogage matière (Subject cataloguing) – Partie du catalogage qui établit à la fois les mots matière contrôlés ou les indices de classification. [Source IME ICC] Voir aussi : Catalogage descriptif [TA]

104

Collection (Collection) – 1. Ensemble réel ou virtuel de plusieurs œuvres ou parties d’œuvres réunies ou publiées ensemble. 2. Ensemble réel ou virtuel de ressources bibliographiques conservé ou créé par une institution donnée. [Source : IME ICC ] Collectivité (Corporate body) – Organisme, groupe de personnes ou d’organismes identifié par un nom particulier et qui agit, ou peut agir, comme un tout. [Source : FRAD, FRBR, modifiée] Concept (Concept) – Notion abstraite ou idée. [Source : FRAD (associé aux sujets), FRBR] Contenu (Type de) (Content type) – Appellation rendant compte de la forme de communication selon laquelle un contenu est exprimé et de l’approche sensorielle qui lui est associée. Le type de contenu rend compte des attributs de l’œuvre et de l’expression. [Source : Glossaire de RDA, version de janvier 2008, modifiée] Créateur (Creator) – Personne, famille ou collectivité responsable du contenu intellectuel ou artistique d’une œuvre. [Source : IME ICC] Voir aussi : Agent [TG] Description bibliographique (Bibliographic description) – Ensemble de données bibliographiques qui identifie une ressource bibliographique. [Source : ISBD modifiée] Voir aussi : Catalogage descriptif [TA] Entité (Entity) – Quelque chose ayant un caractère unitaire et autonome ; quelque chose qui existe d’une façon indépendante ou singulière ; abstraction, concept, objet de pensée, ou objet transcendantal. [Source :Webster’s 3rd] Dans FRBR et FRAD les types d’entités sont notamment : les produits d’une activité intellectuelle ou artistique (œuvre, expression, manifestation et item) ; les agents (personnes, familles, collectivités) responsables de la création de ce contenu intellectuel ou artistique, de la production et de la diffusion du contenu sous une forme physique, ou de la garde du produit ; ou le sujet d’une œuvre (œuvre, expression, manifestation, item, personne, famille, collectivité, concept, objet, événement, lieu). [Source : IME ICC] Événement (Event) – Fait accompli ou survenu. [Source : FRAD (les événements qui n’agissent pas en tant que collectivités sont considérés comme des sujets), FRBR] Expression (Expression) – Réalisation intellectuelle ou artistique d’une œuvre. [Source : FRAD, FRBR] Famille (Family) – Plusieurs personnes liées par la naissance, le mariage, l’adoption, ou un statut légal similaire, ou qui se présentent elles-mêmes comme formant une famille. [Source : FRAD modifiée par IME ICC] 105

Forme autorisée d’un nom (Authorized form of name) – La forme du nom choisie comme point d’accès autorisé pour une entité. Voir aussi : Nom [TG], Nom conventionnel [TA], Nom privilégié [TA], Point d’accès autorisé [TA], Variante de forme d’un nom [TA] Identifiant (Identifier) – Numéro, code, mot, locution, logo, indicatif, etc. associé à une entité, et qui vise à différencier cette entité de toute autre entité appartenant au domaine au sein duquel cet identifiant est attribué. [Source : FRAD] Item (Item) – Exemplaire isolé d’une manifestation. [Source : FRAD, FRBR] Lieu (Place) – Coordonnées topographiques (endroit). [Source : FRBR] Manifestation (Manifestation) – Matérialisation d’une expression d’une œuvre. [Source : FRAD, FRBR] Une manifestation peut matérialiser une collection d’œuvres, une seule œuvre, ou une partie composante d’une œuvre. Les manifestations peuvent se présenter en une ou plusieurs unités physiques. [Source : IME ICC] Nom (Name) – Caractère, mot ou groupe de mots ou de caractères par lequel une entité est connue ; comprend les mots/caractères désignant une personne, une famille, une collectivité ; comprend les termes par lesquels les concepts, les objets, les événements ou les lieux sont connus ; comprend le titre donné à une œuvre, une expression, une manifestation, ou un item. Sert de base pour établir un point d’accès. [Source : FRBR modifiée dans FRAD] Voir aussi : Forme autorisée d’un nom [TS], Nom conventionnel [TS], Nom privilégié [TS], Point d’accès [TA], Point d’accès contrôlé [TA], Variante de forme d’un nom [TS] Nom conventionnel (Conventional name) – Nom, autre que le nom officiel, sous lequel on connaît une collectivité, un lieu, ou une chose. [Source : AACR 2 Révision 2002 Glossaire, modifiée] Voir aussi : Forme autorisée d’un nom [TA], Nom [TG], Variante de forme d’un nom [TA] Nom privilégié (Preferred name) – Nom d’une entité choisi selon des règles ou des normes, sur lequel on s’appuie pour construire le13 point d’accès autorisé pour cette entité. [Source : IME ICC] Voir aussi : Forme autorisée d’un nom [TA], Nom [TG], Nom conventionnel [TA], Point d’accès autorisé [TA]

13

NdT : Le texte original anglais est : "an authorized access point". Selon la définition de "Point d'accès autorisé", il faut lire "le" et non pas "un".

106

Notice bibliographique (Bibliographic record) – Ensemble des éléments de données qui décrit et donne accès à une ressource bibliographique, et qui identifie les œuvres et les expressions associées. [Source : IME ICC] Notice d’autorité (Authority record) – Ensemble des éléments de données qui identifie une entité et qui peut être utilisé afin de faciliter l’accès au point d’accès autorisé pour cette entité ou l’affichage de tout point d’accès établi pour cette entité. [Source : IME ICC] Objet (Object) – Réalité matérielle. [Source FRBR] Œuvre (Work) – Création intellectuelle ou artistique déterminée (c’est-à-dire le contenu intellectuel ou artistique). [Source : FRAD, FRBR, modifiée par IME ICC] Personne (Person) – Individu ou identité particulière établie ou adoptée par un individu ou un groupe. [Source : FRBR modifiée par FRAD, modifiée par IME ICC] Point d’accès (Access point) – Nom, terme, code, etc., sous lequel des données bibliographiques ou d’autorité sont recherchées et identifiées. [Source : GARR modifiée par FRAD, et IME ICC] Voir aussi : Nom [TA], Point d’accès autorisé [TS], Point d’accès contrôlé [TS], Point d’accès essentiel [TS], Point d’accès non contrôlé [TS], Point d’accès supplémentaire [TS], Variante de forme du nom [TS] Point d’accès autorisé (Authorized access point) – Point d’accès contrôlé privilégié pour une entité, établi et construit selon des règles ou des normes. [Source : IME ICC] Voir aussi : Forme autorisée d’un nom [TA], Nom privilégié [TA], Point d’accès [TG], Point d’accès contrôlé [TG], Variante de forme d’un nom [TA] Point d’accès contrôlé (Controlled access point) – Point d’accès recensé dans une notice d’autorité. [Source : GARR modifiée] Les points d’accès contrôlés comprennent les formes autorisées des noms aussi bien que celles désignées comme variantes de formes. Ils peuvent : - être basés sur des noms de personnes, de familles ou de collectivités ; - être basés sur des noms (c’est-à-dire des titres) d’œuvres, d’expressions, de manifestations et d’items ; - être une combinaison de deux noms, comme dans le cas d’un point d’accès auteur/titre qui représente une œuvre en combinant le nom du créateur avec le titre de l’œuvre ; - être basés sur les termes désignant des événements, des objets, des concepts, et des lieux ; - être basés sur des identifiants tels que des numéros normalisés, des indices de classification, etc. ; 107

D’autres éléments (par exemple des dates) peuvent être ajoutés au nom proprement dit dans le but de distinguer des entités ayant des noms identiques ou similaires. [Source : FRAD – ajoute que le modèle est centré sur des noms et des termes contrôlés au moyen d’un fichier d’autorité] Voir aussi : Nom [TA], Point d’accès [TG], Point d’accès autorisé [TS], Point d’accès non contrôlé [TA], Variante de forme d’un nom [TS] Point d’accès essentiel (Essential access point) – Point d’accès basé sur le principal attribut ou sur la principale relation d’une entité dans une notice bibliographique ou d’autorité, et qui permet à cette notice d’être recherchée et identifiée. [Source : IME ICC] Voir aussi : Point d’accès [TG], Point d’accès supplémentaire [TA] Point d’accès non contrôlé (Uncontrolled access point) – Point d’accès qui n’est pas contrôlé par une notice d’autorité. [Source : IME ICC] Voir aussi : Point d’accès [TG], Point d’accès contrôlé [TA] Point d’accès normalisé (Normalized access point) Voir : Point d’accès autorisé Point d’accès supplémentaire (Additional access point) – Point d’accès qui peut être utilisé en plus des points d’accès essentiels pour faciliter la recherche des données bibliographiques ou d’autorité. [Source : IME ICC] Voir aussi : Point d’accès [TG], Point d’accès essentiel [TA] Relation (Relationship) – Lien spécifique entre des entités ou leurs instances. [Source : fondée sur FRBR] Ressource bibliographique (Bibliographic resource) – Entité constituée par les produits d’une entreprise intellectuelle ou artistique, aussi bien dans le domaine des bibliothèques que dans celui de collections similaires. Dans le modèle FRBR, les ressources bibliographiques sont les entités du Groupe 1 : œuvre, expression, manifestation, et item. [Source : IME ICC] Significatif du point de vue bibliographique (Bibliographically significant) – Qualité d’une entité, d’un attribut ou d’une relation qui a un sens ou un intérêt particulier dans le contexte des ressources bibliographiques. [Source : IME ICC] Support (Type de) (Carrier type) – Appellation rendant compte de la présentation matérielle du support de stockage et de son conteneur, en combinaison avec le type de dispositif de médiation nécessaire pour visionner, activer, faire fonctionner, etc., le contenu d’une ressource. Le type de support rend compte des attributs d’une manifestation. [Source : Glossaire de RDA, version de janvier 2008, modifiée] Titre clé (Key title) – Nom unique attribué à une ressource continue par le Réseau ISSN et indissociable de son ISSN. Le titre clé peut être identique au titre propre, ou, afin d’assurer 108

son caractère unique, être construit par l’ajout d’éléments d’identification ou de qualification, tels que le nom de la collectivité éditrice, le lieu d’édition, la mention d’édition. [Source : ISBD] Type de contenu (Type of content) Voir : Contenu (type de) Type de support (Type of carrier) Voir : Support (type de) Univers bibliographique (Bibliographic universe) – Domaine relatif aux collections de bibliothèques, archives, musées et autres communautés du monde de l’information. [Source : IME ICC] Variante de forme d’un nom (Variant form of name) – Forme d’un nom autre que celle choisie comme point d’accès autorisé pour une entité. Elle peut servir de point d’accès à la notice d’autorité de l’entité ou se présenter comme un lien vers le point d’accès autorisé pour cette entité. [Source : IME ICC] Voir aussi : Forme autorisée d’un nom [TA], Nom [TG], Nom conventionnel [TA], Point d’accès [TG], Point d’accès autorisé [TA], Point d’accès contrôlé [TG]

Sources AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa : Canadian Library Association ; London : Chartered Institute of Library and Information Professionals ; Chicago : American Library Association, 2002–2005 DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. A partir des pages web, 2003 (définitions provisoires) : http://dublincore.org/ groups/agents/ Rapport final disponible en ligne à : http://dublincore.org/documents/ dcmiterms/#classes-Agent FRAD – Functional Requirements for Authority Data : A Conceptual Model – Final Report, 2008 FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. - (IFLA UBCIM publications new series ; v. 19). Disponible sur le site web de l’IFLA : http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (septembre 1997, complété et corrigé en février 2008). NdT: la traduction française du texte tel que publié en 1998 est aussi disponible sur le site web de la BnF sous le titre « Spécifications fonctionnelles des notices bibliographiques » http://www.bnf.fr/pages/infopro/normes/pdf/FRBR.pdf GARR – Guidelines for Authority Records and References. - 2nd ed. rev. – Munich : Saur, 2001. - (IFLA UBCIM publications new series ; v.23). Disponible en ligne à : http://www. ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommandations faites par les participants. 109

ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. – (IFLA Series on Bibliographic Control ; v. 31). Disponible en ligne : http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007. pdf NdT : la traduction française est disponible sur le site web de la BnF sous le titre : « Description bibliographique internationale normalisée (ISBD) : édition intégrée provisoire » : http://www.bnf.fr/pages/infopro/normes/pdf/isbd_integre.pdf RDA : Resource Description and Access. Glossary draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1). Disponible en ligne : http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda. html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976

Termes qui ne sont plus utilisés Renvoi (Reference) Voir : Variante de forme d’un nom Titre uniforme (Uniform title) Voir : Forme autorisée d’un nom, Nom, Point d’accès autorisé Unité bibliographique (Bibliographical unit) Voir : Manifestation Vedette (Heading) Voir : Point d’accès autorisé, Point d’accès contrôlé

Résolution IME ICC 2008 Les participants à IME ICC conviennent : - de procéder, si nécessaire, aux corrections de forme des textes qu'ils ont adoptés ; - de distribuer les textes à tous les organismes concernés, qu'il s'agisse des producteurs de règles, des instances de l'IFLA, ou de la presse professionnelle ; - de publier les Principes internationaux de catalogage et le Glossaire et de les rendre accessibles gratuitement sur le Web ; - de poursuivre le travail en procédant aux ajustements suite à l'achèvement de FRAD et FRSAR et en fonction de l'évolution des modèles et schémas de données de catalogage ; et - de conserver la documentation concernant IME ICC et de faire connaître les procédures et les résultats d'IME ICC.

110

Nous recommandons que la Section de catalogage de l'IFLA soit chargée de la mise à jour des textes et de leur révision environ tous les 5 ans, si besoin est, en concertation avec la communauté de l'information. Traduit par Françoise Bourdon, Françoise Leresche, Catherine Marandas, Agnès Manneheut, Annick Bernard et Marcelle Beaudiquez, Bibliothèque nationale de France traduction française révisée par Pat Riva, Jacques Ammann, Louise Chagnon-Côté et Sylvie Leblanc, Bibliothèque et Archives nationales du Québec

111

IZJAVA O MEĐUNARODNIM KATALOŽNIM NAČELIMA Uvod Međunarodna konferencija o kataložnim načelima održana 1961. odobrila je izjavu o načelima – poznatu pod nazivom Pariška načela.1 Cilj izjave da posluži kao osnova međunarodnoj standardizaciji u katalogizaciji bio je postignut: većina kataložnih pravilnika koja je od tada nastala diljem svijeta slijedila je Načela u potpunosti ili u najvećoj mogućoj mjeri. Nakon više od četrdeset godina potreba za međunarodnim načelima još je snažnija budući da katalogizatori i krajnji korisnici diljem svijeta upotrebljavaju online kataloge (OPAC - Online Public Access Catalogue). Sada, početkom 21. stoljeća, IFLA objavljuje nova načela koja su primjenjiva za online knjižnične kataloge i druge vrste informacijskih sustava. Prvi je cilj izraditi katalog primjeren korisniku. Nova načela zamjenjuju i proširuju Pariška načela tako da uključuju sve vrste građe, a ne samo tekstualna djela i sve aspekte bibliografskih i autoriziranih podataka koji se upotrebljavaju u knjižničnim katalozima, a ne samo odabir i oblik odrednica kataložnih jedinica. Uključuju ne samo načela i ciljeve (tj. zadatke kataloga), već i pravila koja bi se trebala ugraditi u kataložne pravilnike diljem svijeta, kao i smjernice o mogućnostima pretraživanja i pronalaženja. Načela čine: 1. Opseg 2. Opća načela 3. Entiteti, atributi i odnosi 4. Ciljevi i zadaci kataloga 5. Bibliografski opis 6. Pristupnice 7. Osnove za mogućnosti pretraživanje Ova nova načela nastavljaju se na velike svjetske kataložne tradicije,2 kao i na konceptualni model IFLA-ine studije Uvjeti za funkcionalnost bibliografskih zapisa (FRBR - Functional Requirements for Bibliographic Records).3

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris ; 1961). Report. London : International Federation of Library Associations, 1963. Str. 91-96. Dostupno i u: Library Resources and Technical Services 6(1962), 162-167; i Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A. Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C. : Government Printing Office, 1904., Ranganathan, S. R. Heading and Canons. Madras [India] : S. Viswanathan, 1955. i Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I : Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif. : University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. Münich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19). Dostupno i na: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (rujan 1997, nadopunjen i ispravljen do veljače 2008.). Model FRBR uskoro će biti nadopunjen modelima Functional Requirements for Authority Data (FRAD) i Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD).

112

Nadamo se da će ova načela povećati međunarodno dijeljenje bibliografskih i autoriziranih podataka, te voditi stvaratelje kataložnih pravilnika u njihovim nastojanjima da izrade međunarodni kataložni pravilnik. 1. Opseg Namjena je ovdje iznesenih načela da posluže kao vodič u razvoju kataložnih pravilnika. Primjenjiva su na bibliografske i autorizirane podatke i sadašnje knjižnične kataloge. Načela se mogu primijeniti i na bibliografije i datoteke koje izrađuju knjižnice, arhivi, muzeji i druge zajednice. Svrha im je osigurati dosljedan pristup deskriptivnoj i predmetnoj katalogizaciji svih vrsta bibliografskih jedinica. 2. Opća načela Više načela upravlja izradbom kataložnih pravilnika.4 Prvi je cilj primjerenost korisniku.5 2.1. Primjerenost korisniku. Odluke koje se donose prilikom izrade opisa i nadziranih oblika imena za pristup trebaju uzeti u obzir korisnika. 2.2. Opća uporaba. Normalizirani rječnik koji se upotrebljava u opisu i pristupu treba biti usklađen s rječnikom većine korisnika. 2.3. Prikazivanje. Opisi i nadzirani oblici imena trebaju se temeljiti na opisu kojim se opisuje entitet sam. 2.4. Točnost. Opisani entitet treba biti vjerno prikazan. 2.5. Dostatnost i nužnost. Treba uključiti samo one elemente opisa i nadziranih oblika imena za pristup koji su potrebni kako bi se udovoljilo postupcima korisnika i koji su bitni za jedinstvenu identifikaciju entiteta. 2.6. Značajnost. Podatkovni elementi trebaju biti bibliografski značajni. 2.7. Ekonomičnost. Kad postoje alternativni načini postizanja cilja, potrebno je odabrati onaj koji unapređuje ekonomičnost (tj., najmanji trošak ili najjednostavniji pristup). 2.8. Ujednačenost i normizacija. Opisi i izrada pristupnica trebaju biti normirani u opsegu i mjeri koja je moguća. Time se omogućuje veća ujednačenost i povećava mogućnost dijeljenja bibliografskih i autoriziranih podataka. 2.9. Integracija. Opisi svih vrsta građe i nadziranih oblika imena entiteta trebaju se temeljiti na zajedničkom skupu pravila u opsegu koji je moguće postići. Pravila u kataložnom pravilniku trebaju biti obranjiva i ograničena. Poznato je da su u nekim situacijama navedeni ciljevi međusobno isključivi te je potrebno izabrati obranjivo, praktično rješenje.

4

5

Temeljeno na bibliografskoj literaturi, posebno onoj Ranganathana i Leibniza opisanoj u: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000., str. 68. U odnosu na predmetni tezaurus, primjenjiva su druga načela koja, međutim, još nisu uključena u ovu izjavu. Načela 2.2 do 2.9 nisu navedena nekim posebnim redoslijedom.

113

3. Entiteti, atributi i odnosi Kataložna pravila trebaju uzeti u obzir entitete, atribute i odnose kako su definirani u konceptualnim modelima bibliografskog univerzuma.6 3.1. Entiteti Bibliografski i autorizirani podaci mogu predstavljati sljedeće entitete: djelo izraz pojavni oblik jedinica građe7 osoba obitelj korporativno tijelo8 pojam objekt događaj mjesto.9 3.2. Atributi Atributi koji identificiraju pojedini entitet trebaju se upotrebljavati kao podatkovni elementi. 3.3. Odnosi Bibliografski značajne odnose među entitetima treba identificirati. 4. Ciljevi i zadaci kataloga10 Katalog treba biti učinkovito i djelotvorno pomagalo koje omogućuje korisniku: 4.1. pronalaženje bibliografskih jedinica u zbirci kao rezultat pretraživanja uporabom atributa ili odnosa jedinica: 4.1.1. pronalaženje bibliografske jedinice 4.1.2. pronalaženje skupa bibliografskih jedinica koje predstavlja: sve bibliografske jedinice koj pripadaju istom djelu, sve bibliografske jedinice koje postvaruju isti izraz, sve bibliografske jedinice koje oprimjeruju isti pojavni oblik, sve bibliografske jedinice određene osobe, obitelji ili korporativnog tijela, sve bibliografske jedinice o određenom predmetu, sve bibliografske jedinice definirane drugim kriterijima (kao što su jezik, zemlja izdavanja, godina izdavanja, vrsta sadržaja, vrsta nositelja itd.) koji služe za daljnje ograničavanje rezultata pretraživanja; 6 7 8 9

10

IFLA-ini konceptualni modeli su FRBR, FRAD i FRSAD. Djelo, izraz, pojavni oblik i jedinica građe entiteti su prve skupine u modelu FRBR. Osoba, obitelj i korporativno tijelo entiteti su druge skupine u modelima FRBR i FRAD. Pojam, objekt, događaj i mjesto entiteti su treće skupine u modelu FRBR. Svaki entitet može biti u predmetnom odnosu prema djelu. 4.1-4.5 temelje se na: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000.

114

4.2. identificiranje bibliografske jedinice ili posrednika (tj., utvrditi da entitet opisan u zapisu odgovara traženom entitetu ili razlikovati između dva ili više entiteta sa sličnim obilježjima); 4.3. odabir jedinice bibliografske jedinice koja odgovara korisnikovim potrebama (tj., izabrati bibliografsku jedinicu koja udovoljava korisnikovim zahtjevima u odnosu na medij, sadržaj, nositelj itd. ili odbaciti bibliografsku jedinicu jer ne odgovara korisnikovim potrebama); 4.4. dobivanje pristupa opisanoj jedinici građe (tj., osigurati informaciju koja će omogućiti korisniku da nabavi jedinicu građe kupnjom, posudbom itd. ili elektroničkim putem pristupi jedinici građe pomoću online veze na udaljeno računalo); ili nabavljanje ili dobivanje pristupa autoriziranim ili bibliografskim podacima; 4.5. kretanje katalogom i izvan kataloga (tj., logičnim rasporedom bibliografskih i autoriziranih podataka i prikazivanjem jednostavnih načina kretanja među njima, uključujući prikaz odnosa između djela, izraza, pojavnih oblika, jedinica građe, osoba, obitelji, korporativnih tijela, pojmova, objekata, događaja i mjesta). 5. Bibliografski opis 5.1. Općenito, za svaki se pojavni oblik izrađuje poseban bibliografski zapis. 5.2. Bibliografski se zapis obično temelji na jedinici građe kao predstavniku pojavnog oblika i može uključivati atribute nadređenog/nadređenih djela i izraza. 5.3. Opisni se podaci trebaju temeljiti na međunarodno dogovorenom standardu.11 5.4. Opisi se mogu izraditi na više razina potpunosti, ovisno o svrsi kataloga ili bibliografske datoteke. Informacije o razini potpunosti trebaju biti vidljive korisniku. 6. Pristupnice 6.1. Općenito Pristupnice za pronalaženje bibliografskih i autoriziranih podataka moraju se oblikovati slijedom općih načela (vidi 2. Opća načela). Mogu biti nadzirane i nenadzirane. 6.1.1. Nadzirane pristupnice izrađuju se za usvojene i neusvojene oblike imena entiteta – osoba, obitelji, korporativnih tijela, djela, izraza, pojavnih oblika, jedinica građe, pojmova, objekata, događaja i mjesta. Nadzirane pristupnice osiguravaju dosljednost koja je potrebna za okupljanje bibliografskih zapisa za skupove bibliografskih jedinica. 6.1.1.1. Pregledni zapisi trebaju se izraditi tako da nadziru usvojene oblike imena, neusvojene oblike imena i identifikatore koji se upotrebljavaju kao pristupnice. 6.1.2. Nenadzirane pristupnice mogu se izraditi kao bibliografski podaci za imena, naslove (npr. glavni stvarni naslov preuzet s pojavnog oblika), kodove, ključne riječi itd. koji se ne nadziru preglednim zapisima.

11

Za knjižničnu zajednicu standard je Međunarodni standardni bibliografski opis.

115

6.2. Izbor pristupnica 6.2.1. Uvrsti kao pristupnice bibliografskom zapisu usvojene pristupnice za djela i izraze (nadzirane) postvarene u jedinici građe, stvarne naslove pojavnih oblika (obično nenadzirane) i usvojene pristupnice za stvaratelje djela. 6.2.1.1. Korporativno tijelo kao stvaratelj: korporativno se tijelo treba smatrati stvarateljem onih djela koja su izraz kolektivne misli ili djelovanja korporativnog tijela ili kad tekst stvarnog naslova, zajedno s prirodom djela, jasno upućuje na to da je korporativno tijelo zajednički odgovorno za sadržaj djela. To se odnosi i na slučajeve kad je djelo potpisala osoba u svojstvu zaposlenika korporativnog tijela. 6.2.2. Osiguraj i pristupnice bibliografskim zapisima za usvojene pristupnice za osobe, obitelji, korporativna tijela i predmete za koje se smatra da su potrebni za pronalaženje i identifikaciju opisane bibliografske jedinice. 6.2.3. Uvrsti kao pristupnicu preglednom zapisu usvojeni oblik imena entiteta kao i neusvojene oblike imena. 6.2.4. Dodatne pristupnice mogu se izraditi pomoću imena srodnih entiteta. 6.3. Usvojene pristupnice Usvojena pristupnica za ime entiteta treba biti zabilježena u preglednom zapisu zajedno s identifikatorima entiteta i neusvojenim oblicima imena. Usvojena pristupnica može biti potrebna kao standardni oblik za prikaz. 6.3.1. Usvojene pristupnice moraju biti izrađene u skladu sa standardom. 6.3.2. Jezik i pismo usvojene pristupnice 6.3.2.1. Kad se imena pišu na više jezika i/ili pisama, prednost se daje usvojenoj pristupnici za ime koja se temelji na podacima pronađenim na pojavnom obliku djela pisanom izvornim jezikom i pismom; 6.3.2.1.1. ali, ako se taj izvorni jezik i pismo ne koriste u katalogu, usvojena se pristupnica može temeljiti na oblicima pronađenim na pojavnim oblicima ili u priručnicima pisanim jednim od jezika i pisama koji najviše odgovaraju korisnicima kataloga. 6.3.2.1.2. Kad god je to moguće, treba osigurati pristup obliku pisanom izvornim jezikom i pismom pomoću nadzirane pristupnice, bilo usvojenog oblika imena ili neusvojenog oblika imena. 6.3.2.2. Ako se upotrebljavaju transliteracije, treba slijediti međunarodnu normu za prevođenje pisma. 6.3.3. Izbor usvojene pristupnice Ime kojemu se daje prednost pri izboru usvojene pristupnice entiteta treba biti ime koje dosljedno identificira entitet, bilo u obliku u kojem se pretežno javlja na pojavnim oblicima ili je opće prihvaćeno ime preuzeto iz općih priručnika, prikladno korisnicima kataloga (tj., "uobičajeno ime"). 6.3.3.1. Izbor usvojene pristupnice za osobe, obitelj, korporativna tijela Ako se za osobu, obitelj ili korporativno tijelo upotrebljavaju neusvojena imena ili neusvojeni oblici imena, treba izabrati jedno ime ili oblik na kojem se temelji pristupnica nekom identitetu.

116

6.3.3.1.1. Kada se neusvojeni oblici imena nalaze na pojavnim oblicima i/ili u općim priručnicima, a taj oblik nije različita verzija istog imena (npr. puni i skraćeni oblici), prednost treba dati 6.3.3.1.1.1. uobičajenom (ili „konvencionalnom“) imenu prije nego li službenom imenu, kada je navedeno; ili 6.3.3.1.1.2. službenom imenu, kada nije navedeno uobičajeno ili konvencionalno ime. 6.3.3.1.2. Ako se korporativno tijelo u različitim razdobljima služilo različitim imenima koja se ne mogu smatrati manjim promjenama imena, svaka značajna promjena imena treba se smatrati novim entitetom. Odgovarajuće pregledne zapise za pojedini entitet potrebno je povezati upućivanjem na ranije i kasnije usvojene oblike imena korporativnog tijela. 6.3.3.2. Izbor usvojene pristupnice za djelo i izraz Kad djelo ima više naslova, treba izabrati jedan na kojem će se temeljiti usvojena pristupnica djelu/izrazu. 6.3.4. Oblik imena usvojene pristupnice 6.3.4.1. Oblik imena za osobe Kad se ime osobe sastoji od nekoliko riječi, izbor prve riječi usvojene pristupnice treba uskladiti s pravilima zemlje i jezika najviše povezanih s osobom, a kako se javlja na pojavnim oblicima ili u općim priručnicima. 6.3.4.2. Oblik imena za obitelj Kad se ime obitelji sastoji od nekoliko riječi, izbor prve riječi usvojene pristupnice treba uskladiti s pravilima zemlje i jezika najviše povezanih s obitelji, a kako se javlja na pojavnim oblicima ili u općim priručnicima. 6.3.4.3. Oblik imena za korporativna tijela Kod usvojene pristupnice za korporativno tijelo, ime treba biti doslovno preneseno s pojavnog oblika ili iz referentnog izvora, osim 6.3.4.3.1. kad je korporativno tijelo dio političko-teritorijalne jedinice, usvojena odrednica treba sadržavati sadašnji oblik imena teritorijalne jedinice pisan jezikom i pismom koji najviše odgovara korisnicima kataloga; 6.3.4.3.2. kad ime korporativnog tijela ukazuje na podređenost drugom tijelu ili ima podređenu funkciju ili nije dovoljan za identifikaciju podređenog tijela, u tom slučaju usvojena pristupnica treba počinjati imenom nadređenog korporativnog tijela. 6.3.4.4. Oblik imena za djela/izraze Usvojena pristupnica za djelo, izraz, pojavni oblik ili jedinicu građe može biti stvarni naslov koji može biti ili samostojeći naslov ili kombinacija s usvojenom pristupnicom za ime stvaratelja djela. 6.3.4.5. Razlikovanje među imenima Ako je potrebno, usvojena pristupnica entiteta može se dodatno identifi117

cirati kako bi se razlikovala od drugih entiteta istog imena. Ako je poželjno, ista se dodatna identifikacija može dodati neusvojenim oblicima imena. 6.4. Neusvojena imena i neusvojeni oblici imena Bez obzira koje je ime izabrano za usvojenu pristupnicu, za nadzirani pristup treba uključiti i neusvojena imena i neusvojene oblike imena. 7. Osnove za mogućnosti pretraživanja 7.1. Pretraživanje Pristupnice su elementi bibliografskih i preglednih zapisa koji osiguravaju 1. pouzdano pronalaženje bibliografskih i preglednih zapisa i s njima povezane bibliografske jedinice i 2. ograničavanje rezultata pretraživanja. 7.1.1. Pomagala za pretraživanje Treba omogućiti pretraživanje i pronalaženje imena, stvarnih naslova i predmeta pomoću dostupnih pomagala u određenom knjižničnom katalogu ili bibliografskoj datoteci (pomoću punog oblika imena, ključnih riječi, fraza, kraćenja, identifikatora itd.). 7.1.2. Neophodne pristupnice Neophodne pristupnice su one koje se temelje na glavnim atributima i odnosima pojedinih entiteta u bibliografskom ili preglednom zapisu. 7.1.2.1. Neophodne pristupnice bibliografskim zapisima su: usvojena pristupnica za ime stvaratelja ili prvoimenovanog stvaratelja kad je navedeno više imena, usvojena pristupnica za djelo/izraz (može sadržavati i usvojenu pristupnicu za stvaratelja), glavni stvarni naslov ili njegova zamjena za pojavni oblik, godina (godine) izdavanja ili objavljivanja pojavnog oblika, nadzirani predmetni naziv i/ili klasifikacijski brojevi za djelo, standardni brojevi, identifikatori i "ključni naslovi" za opisivani entitet. 7.1.2.2. Neophodne pristupnice preglednim zapisima su: usvojeno ime ili stvarni naslov entiteta, identifikator entiteta, neusvojena imena i neusvojeni oblici imena ili stvarnog naslova entiteta. 7.1.3. Dodatne pristupnice Atributi iz drugih dijelova bibliografskog opisa ili preglednog zapisa mogu poslužiti kao neobvezatne pristupnice ili kao pomagala za izabiranje ili ograničavanje kad je pronađen velik broj zapisa. 7.1.3.1. Takvi atributi u bibliografskim zapisima uključuju, ali se ne ograničavaju na: imena ostalih stvaratelja osim prvoga, imena osoba, obitelji ili korporativnih tijela čije uloge nisu uloge stvaratelja (npr. izvođača),

118

neusvojene stvarne naslove (npr. usporedne stvarne naslove, stvarne naslove nad tekstom), usvojene pristupnice za nakladničku cjelinu, identifikatore bibliografskih zapisa, jezik izraza postvaren u pojavnom obliku, zemlju izdavanja, vrstu sadržaja, vrstu nositelja. 7.1.3.2. Takvi atributi u preglednim zapisima uključuju, ali se ne ograničavaju na: imena ili stvarne naslove srodnih entiteta, identifikatore preglednih zapisa. 7.2. Pronalaženje Kada je pronađeno više zapisa s istom pristupnicom, zapisi se trebaju prikazati redosljedom koji je logičan za korisnika kataloga, u skladu s normom koja se odnosi na jezik i pismo pristupnice.

POJMOVNIK Pojmovnik sadrži nazive koji se u Izjavi o međunarodnim kataložnim načelima upotrebljavaju u posebnom značenju (tj. nisu uobičajene definicije preuzete iz rječnika). Na kraju pojmovnika navode se nazivi korišteni u Pariškim načelima ili drugim starijim kataložnim pravilnicima, a na koje sudionici IME ICC-a žele upozoriti da više nisu u upotrebi u ovim načelima. ŠP = širi pojam; UP = uži pojam; SP = srodni pojam Atribut – Svojstvo entiteta. Atribut može biti urođen u entitetu ili mu može biti izvana nametnut. [Izvor: FRBR] Bibliografska jedinica – Entitet unutar područja knjižničnih i sličnih zbirki koje sadrže proizvode intelektualnog ili umjetničkog dostignuća. Bibliografsku jedinicu u modelu FRBR čine entiteti prve skupine: djelo, izraz, pojavni oblik i jedinica građe. [Izvro: IME ICC] Bibliografski opis – Skup bibliografskih podataka koji identificiraju bibliografsku jedinicu. [Izvor: ISBD, prerađeno] Vidi i Deskriptivna katalogizacija [SP] Bibliografski univerzum – Područje koje se odnosi na zbirke knjižnica, arhiva, muzeja i drugih informacijskih zajednica. [Izvor: IME ICC] Bibliografski zapis – Skup podatkovnih elemenata koji opisuju i osiguravaju pristup bibliografskoj jedinici i identificiraju srodna djela i izraze. [Izvor: IME ICC]

119

Bibliografski značajan – Svojstvo entiteta ili atributa ili odnosa koje ima posebno značenje ili vrijednost u kontekstu bibliografske jedinice. [Izvor: IME ICC] Deskriptivna katalogizacija – Dio katalogizacije koji osigurava opisne podatke i pristupnice koje nisu predmetnice. [Izvor: IME ICC] Vidi i Bibliografski opis [SP], Predmetna katalogizacija [SP] Djelo – Određena intelektualna ili umjetnička kreacija (tj., intelektualni ili umjetnički sadržaj). [Izvor: FRAD, FRBR, preradio IME ICC] Događaj – Djelovanje ili pojava. [Izvor: FRAD (oni koji nisu korporativna tjela smatraju se predmetima), FRBR] Dodatna pristupnica – Pristupnica koja se može upotrebljavati uz neophodne pristupnice u svrhu poboljšanja pronalaženja bibliografskih i autoriziranih podataka. [Izvor: IME ICC] Vidi i Neophodna pristupnica [SP], Pristupnica [ŠP] Entitet – Ono što je jedinstveno i potpuno; ono što postoji nezavisno ili zasebno; apstrakcija, idealan pojam, objekt mišljenja ili transcendentalan objekt. [Izvor: Webster’s 3rd] Primjeri vrste entiteta u modelima FRBR i FRAD uključuju proizvode intelektualnog ili umjetničkog dostignuća (djelo, izraz, pojavni oblik i jedinica građe); posrednike (tj., osobe, obitelji, korporativna tijela) odgovorne za stvaranje tog intelektualnog ili umjetničkog sadržaja, za proizvodnju ili raspačavanje sadržaja u fizičkom obliku ili za očuvanje proizvoda; ili predmet djela (djelo, izraz, pojavni oblik, jedinica građe, osoba, obitelj, korporativno tijelo, pojam, objekt, događaj, mjesto). [Izvor: IME ICC] Identifikator – Broj, kod, riječ, izraz, logo, uređaj itd., povezan s entitetom, a služi za razlikovanje tog entiteta od drugih entiteta unutar domene u kojoj je dodijeljen identifikator. [Izvor: FRAD] Ime – Znak, riječ ili skup riječi i/ili znakova po kojima je entitet poznat. Uključuje riječi/znakove koji označuju osobu, obitelj, korporativno tijelo; uključuje nazive po kojima su pojmovi, objekti, događaji ili mjesta poznati; uključuje naslov djela, izraza, pojavnog oblika ili jedinice građe. Upotrebljava se kao osnova za pristupnicu. [Izvor: FRBR nadopunjen u FRAD-u] Vidi i Izabrano ime [UP], Nadzirana pristupnica [SP], Neusvojeni oblik imena [UP], Pristupnica [SP], Uobičajeno ime [UP], Usvojeni oblik imena [UP] Izabrano ime – Ime entiteta izabrano prema pravilima ili standardima kojem se daje prednost pri izradi usvojene pristupnice entiteta. [Source: IME ICC]

120

Vidi i Ime [ŠP], Uobičajeno ime [SP], Usvojena pristupnica [SP], Usvojeni oblik imena [SP] Izraz – Intelektualna ili umjetnička realizacija djela. [Izvor: FRAD, FRBR] Jedinica građe – Pojedinačni primjerak pojavnog oblika. [Izvor: FRAD, FRBR] Ključni naslov – Jedinstveni naziv koji je jedinici neomeđene građe dodijelila Mreža ISSN i koji je neodvojivo vezan uz ISSN. Ključni naslov može biti jednak glavnom stvarnom naslovu, ili kad ga se želi učiniti jedinstvenim, može biti izgrađen tako da se glavnom stvarnom naslovu doda identifikacijska oznaka i/ili objašnjenje, kao što je naziv izdavača, mjesto izdavanja, podatak o izdanju. [Izvor: ISBD] Korporativno tijelo – Ustanova ili skupina osoba i/ili ustanova koje identificira određeno ime i koja djeluje ili može djelovati kao cjelina. [Izvor: prerađeno iz FRAD, FRBR] Mjesto – Lokalitet. [Izvor: FRBR] Nadzirana pristupnica – Pristupnica zabilježena u preglednom zapisu. [Izvor : prerađeno iz GARR-a] Nadzirane pristupnice obuhvaćaju usvojene oblike imena kao i one oblike koji se smatraju neusvojenima. Mogu biti: - temeljene na osobnim i obiteljskim imenima te nazive korporativni tijela, - temeljene na imenima (tj., naslovima) djela, izraza, pojavnih oblika i jedinica građe, - kombinacija dvaju imena, kao što je autorsko/naslovna pristupnica za djelo koja spaja ime stvaratelja s naslovom djela, - temeljene na nazivima pojmova, objekata, događaja i mjesta, - temeljene na identifikatorima kao što su standardni brojevi, klasifikacijska kazala itd. Drugi elementi (kao što su datumi) mogu se dodati samom imenu u svrhu razlikovanja između entiteta s istim ili sličnim imenima. [Izvor: FRAD – napominje da je središte modela na imenima i nazivima nadziranim pomoću normativne datoteke.] Vidi i Ime [SP], Nenadzirana pristupnica [SP], Neusvojen oblik imena [UP], Pristupnica [ŠP], Usvojena pristupnica [UP] Neophodna pristupnica – Pristupnica koja se temelji na glavnom atributu ili odnosu entiteta u bibliografskom ili preglednom zapisu, a osigurava pronalaženje i identifikaciju toga zapisa. [Izvor: IME ICC] Vidi i Dodatna pristupnica [SP], Pristupnica [ŠP] Nenadzirana pristupnica – Pristupnica koja nije nadzirana preglednim zapisom. [Izvor: IME ICC] Vidi i Nadzirana pristupnica [SP], Pristpunica [ŠP] 121

Neusvojeni oblik imena – Oblik imena koji nije izabran kao usvojena pristupnica za entitet. Može se upotrijebiti za pristup preglednom zapisu za entitet ili za prikaz kao poveznica autoriziranoj pristupnici. [Izvor: IME ICC] Vidi i Ime [ŠP], Nadzirana pristupnica [ŠP], Pristupnica [ŠP], Uobičajeno ime [SP], Usvojena pristupnica [SP], Usvojeni oblik imena [SP] Normalizirana pristupnica Vidi Usvojena pristupnica Obitelj – Dvije ili više osoba povezane rođenjem, brakom, posvojenjem ili sličnim zakonskim statusom ili koje se na koji drugi način predstavljaju kao obitelj. [Izvor: FRAD, preradio IME ICC] Objekt – Materijalna stvar. [Izvor: FRBR] Odnos – Posebna veza između entiteta. [Izvor: temelji se na FRBR-u] Osoba – Pojedinac ili pojedinačni identitet koji je uspostavio ili prisvojio pojedinac ili skupina. [Izvor: FRBR nadopunjen u FRAD-u, preradio IME ICC] Pojam – Apstraktna zamisao ili ideja. [Izvor: FRAD (vezano uz predmete), FRBR] Pojavni oblik – Fizičko postvarenje izraza djela. [Izvor: FRAD, FRBR] Pojavni oblik može postvariti zbirku djela, pojedinačno djelo ili sastavni dio djela. Pojavni oblici se mogu pojaviti u jednoj ili više fizičkih jedinica. [Izvor: IME ICC] Posrednik – Osoba (autor, nakladnik, kipar, urednik, režiser, kompozitor itd.) ili skupina (obitelj, ustanova, korporacija, knjižnica, orkestar, država, federacija itd.) ili stroj (uređaj za snimanje, program za prevođenje softvera itd.) koji imaju neku ulogu u životnom ciklusu jedinice. [Izvor: DCMI Agents Working Group, prerađena radna definicija] Vidi i Stvaratelj [UP] Predmetna katalogizacija – Dio katalogizacije koji osigurava nadzirane predmetnice i/ili klasifikacijske oznake. [Izvor: IME ICC] Vidi i Deskriptivna katalogizacija [SP] Pregledni zapis – Skup podatkovnih elemenata koji identificiraju entitet i koji se mogu upotrijebiti za olakšavanje pristupa usvojenoj pristupnici za taj entitet ili za prikaz bilo koje pristupnice za taj entitet. [Izvor: IME ICC]

122

Pristupnica – Ime, naziv, kod itd. pod kojim će se pronaći i identificirati bibliografski ili autorizirani podaci. [Izvor: GARR preradili FRAD i IME ICC] Vidi i Dodatna pristupnica [UP], Ime [SP], Nadzirana pristupnica [UP], Nenadzirana pristupnica [UP], Neophodna pristupnica [UP], Neusvojeni oblik imena [UP], Usvojena pristupnica [UP] Stvaratelj – Osoba, obitelj ili korporativno tijelo odgovorno za intelektualni ili umjetnički sadržaj djela. [Izvor: IME ICC] Vidi i Posrednik [ŠP] Uobičajeno ime – Ime po kojem je poznato neko korporativno tijelo, mjesto ili stvar, a nije njihovo službeno ime. [Izvor: prerađeno iz AACR2 Revision 2002, Glossary] Vidi i Ime [ŠP], Neusvojeni oblik imena [SP], Usvojeni oblik imena [SP] Usvojena pristupnica – Izabrana nadzirana pristupnica za entitet uspostavljena i izrađena prema pravilima ili standardima. [Izvor: IME ICC] Vidi i Izabrano ime [SP], Nadzirana pristupnica [ŠP], Neusvojeni oblik imena [SP], Pristupnica [ŠP], Usvojeni oblik imena [SP] Usvojeni oblik imena – Oblik imena odabran za usvojenu pristupnicu entitetu. Vidi i Ime [ŠP], Izabrano ime [SP], Neusvojeni oblik imena [SP], Uobičajeno ime [SP], Usvojena pristupnica [SP] Vrsta nositelja – Oznaka formata medija za pohranu i spremnicu nositelja u kombinaciji s vrstom posrednog pomagala neophodnog za pregledavanje, prikazivanje, izvođenje itd. sadržaja jedinica. Vrsta nositelja odražava atribute pojavnog oblika. [Izvor: prerađeno iz Jan. 2008 Glossary RDA-a] Vrsta sadržaja – Oznaka temeljnog oblika komunikacije u kojem je izražen sadržaj i ljudskog osjetila za koje je namijenjen doživljaj sadržaja. Vrsta sadržaja odražava atribute djela i izraza. [Izvor: prerađeno iz Jan. 2008 Glossary RDA-a] Zbirka – 1. Stvarni ili virtualni skup dvaju ili više djela ili njihovih dijelova spojenih ili zajedno objavljenih. 2. Stvarni ili virtualni skup bibliografskih jedinica koje čuva ili ih je izradila određena ustanova. [Izvor: IME ICC]

Izvori AACR2 – Anglo-American cataloguing rules. 2nd edition 2002 revision. Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. 123

DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agent Working Group [mrežna stranica, 2003]: http://dublincore.org/grups/agents/ (radne definicije). Završni izvještaj dostupan na: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent FRAD – Functional requirements for authority data: a conceptual model : Final Report, 2008. FRBR – Functional requirements for bibliographic records: final report. München: Saur, 1998. (IFLA UBCIM Publications, New series; v. 19) Dostupno na: http://www.ifla.org/ VII/s13/frbr/ (rujan 1997., nadopunjen i ispravljen do veljače 2008.) GARR – Guidelines for authority records and references. 2nd ed., rev. München: Saur, 2001. (IFLA UBCIM Publications, New series; v. 23) Dostupno na: http://www.ifla. org/VII/s13/ garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on a International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), preporuke sudionika ISBD – International standard bibliographic description (ISBD) : preliminary consolidated edition. München: Saur, 2007. (IFLA UBCIM Publications, New series; v. 31) Dostupno na: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Dostupno na: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda. html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. Springfield, Mass.: Merriam, 1976.

Nazivi koji više nisu u upotrebi Bibliografska jedinica građe Vidi Pojavni oblik Odrednica Vidi Nadzirana pristupnica, Usvojena pristupnica Uputnica Vidi Neusvojeni oblik imena Jedinstveni stvarni naslov Vidi Usvojena pristupnica, Usvojeni oblik imena, Ime

Izjava IME ICC-a 2008 Sudionici IME ICC-a donijeli su odluku da - unesu uredničke ispravke u tekst koji su prihvatili sudionici IME ICC-a gdje god je to potrebno, - raspačaju tekst svim tijelima koja donose kataložna pravila i IFLA-inim ustanovama kao i stručnom tisku, - urede i objave Izjavu o međunarodnim kataložnim načelima i Pojmovnik te ih učine besplatno dostupnima na mreži, - osiguraju usklađivanje Izjave o međunarodnim kataložnim načelima s FRAD-om i FRSAR-om i daljnji razvoj modela i shema za kataložne podatke, i 124

- sačuvaju dokumentaciju IME ICC-a i daju na uvid informacije o njegovu nastanku i rezultatima. Preporučujemo da se IFLA-ina Sekcija za katalogizaciju zaduži za održavanje tekstova i provođenje njihova pregleda u razmacima od pet godina radi osuvremenjivanja prema potrebi i uz suglasnost sa širom informacijskom zajednicom.

Prevela Mirna Willer, Sveučilište u Zadru

125

DICHIARAZIONE DI PRINCIPI INTERNAZIONALI DI CATALOGAZIONE Introduzione La Dichiarazione di Principi – comunemente nota come “Principi di Parigi” – fu approvata dalla Conferenza internazionale sui principi di catalogazione nel 1961.1 L’obiettivo di servire come base per la standardizzazione internazionale della catalogazione è stato sicuramente raggiunto: la maggior parte dei codici di catalogazione, elaborati da allora in poi in tutto il mondo, ha seguito i Principi rigorosamente o almeno a un grado elevato. Dopo oltre quarant’anni è diventato ancor più auspicabile condividere un insieme comune di principi internazionali di catalogazione, considerato che catalogatori e utenti utilizzano OPAC (Online Public Access Catalogues) di tutto il mondo. Ora l’IFLA, all’inizio del ventunesimo secolo, si è assunta l’impegno di adeguare i Principi di Parigi a obiettivi adatti a cataloghi online di biblioteche e non solo a questi. Il primo obiettivo è servire l’interesse degli utenti del catalogo. Questa Dichiarazione sostituisce ed estende i Principi di Parigi dalle sole opere testuali a tutti i tipi di materiali e dalla sola scelta e forma della registrazione a tutti gli aspetti dei dati bibliografici e di autorità utilizzati nei cataloghi di biblioteca. Essa comprende non solo i principi e gli obiettivi (cioè le funzioni del catalogo), ma anche le regole guida che dovrebbero essere inserite nei codici di catalogazione di tutti i paesi e indicazioni sulle funzionalità di ricerca e recupero. La Dichiarazione tratta i seguenti punti: 1. Ambito di applicazione 2. Principi generali 3. Entità, attributi e relazioni 4. Obiettivi e funzioni del catalogo 5. Descrizione bibliografica 6. Punti di accesso 7. Elementi di base per le funzionalità di ricerca La Dichiarazione si fonda sulle grandi tradizioni catalografiche del mondo2 e sul modello concettuale di Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR) dell’IFLA. 3 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris, 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Disponibile anche in: Library Resources and Technical Services, vol. 6 (1962), p. 162-167; e Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A., Rules for a dictionary catalog, 4th ed., rewritten. Washington, D.C., Government Printing Office, 1904; Ranganathan, S.R., Heading and canons, Madras [India], S. Viswanathan, 1955; Lubetzky, Seymour, Principles of Cataloging : Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging, Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records. Final Report, Munich, Saur, 1998 (IFLA UBCIM publication new series, vol. 19). Disponibile in linea sul sito web dell’IFLA: http://www.ifla.org/ VII/s13/frbr (settembre 1997, emendata e corretta nel febbraio 2008). Il modello FRBR sarà presto esteso con i Functional Requirements for Authority Data (FRAD) e Functional Requirements for Subject Autho-

126

È auspicabile che la Dichiarazione possa incrementare la condivisione internazionale di dati bibliografici e di autorità e guidare gli estensori di regole di catalogazione nel loro impegno per l’elaborazione di un codice di catalogazione internazionale. 1. Ambito di applicazione I principi enunciati sono concepiti come guida allo sviluppo di codici di catalogazione. Si applicano a dati bibliografici e di autorità e a cataloghi correnti di biblioteca. Possono applicarsi anche a bibliografie e archivi di dati creati da biblioteche, archivi, musei e altre istituzioni. Essi intendono fornire un approccio coerente alla catalogazione, descrittiva e per soggetto, di qualsiasi tipo di risorsa bibliografica. 2. Principi generali Diversi principi guidano la costruzione di codici di catalogazione.4 Il principio fondamentale è l’interesse dell'utente.5 2.1. Interesse dell’utente. Le decisioni adottate nel creare le descrizioni e le forme controllate dei nomi quali punti di accesso vanno prese tenendo presente l'utente; 2.2. Uso comune. Il lessico usato nelle descrizioni e nei punti di accesso deve concordare con quello della maggioranza degli utenti; 2.3. Presentazione. Le descrizioni e le forme controllate dei nomi delle entità per i punti di accesso devono essere basate sul modo in cui ciascuna entità descrive se stessa. 2.4. Accuratezza. L’entità descritta deve essere rappresentata fedelmente; 2.5. Sufficienza e necessità. Nelle descrizioni e nelle forme controllate dei nomi per i punti di accesso, devono essere inclusi solo gli elementi necessari per soddisfare l’utente e indispensabili per identificare in modo univoco un’entità; 2.6. Significatività. I dati devono essere bibliograficamente significativi; 2.7. Economia. Se per raggiungere uno scopo esistono modalità alternative, la preferenza deve essere data a quella che contribuisce maggiormente all’economia complessiva (vale a dire al costo minore o all’approccio più semplice); 2.8. Coerenza e Standardizzazione. Le descrizioni e la creazione dei punti di accesso devono essere il più possibile normalizzate. Ciò consente una maggiore coerenza, che a sua volta rende più facile la condivisione dei dati bibliografici e di autorità; 2.9. Integrazione. Le descrizioni per tutti i tipi di materiali e per le forme controllate dei nomi delle entità devono basarsi il più possibile su regole comuni.

4

5

rity Data (FRSAD). Edizione italiana: Requisiti funzionali per record bibliografici. Rapporto conclusivo. IFLA Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Records, approvato dallo Standing Committee dell’IFLA Section on Cataloguing, edizione italiana a cura dell’Istituto centrale per il catalogo unico delle biblioteche italiane e per le informazioni bibliografiche, Roma, ICCU, 2000. Basati sulla letteratura professionale, soprattutto di Ranganathan e Leibniz come riportati da Elaine Svenonius, The Intellectual Foundation of Information Organization, Cambridge, Mass., MIT Press, 2000, p. 68. Per quanto riguarda i thesauri di voci di soggetto, ci sono ulteriori principi da applicare, ma ancora non sono stati inseriti in questa dichiarazione. I principi da 2.2 a 2.9 non sono disposti in un ordine particolare.

127

Le regole di un codice di catalogazione devono essere sostenibili e non arbitrarie. Si conviene che in alcuni casi questi principi potrebbero contraddirsi a vicenda e che all'occorrenza si adotterà una soluzione sostenibile e pratica. 3. Entità, attributi e relazioni Un codice di catalogazione deve tenere conto delle entità, attributi e relazioni definite nei modelli concettuali dell’universo bibliografico.6 3.1. Entità nelle registrazioni bibliografiche Possono essere rappresentate con dati bibliografici e di autorità le seguenti entità: Opera Espressione Manifestazione Esemplare7 Persona Famiglia Ente8 Concetto Oggetto Evento Luogo. 9 3.2. Attributi Gli attributi che identificano ciascuna entità devono essere usati come dati. 3.3. Relazioni Le relazioni bibliograficamente significative fra le entità devono essere identificate. 4. Obiettivi e funzioni del catalogo10 Il catalogo deve essere uno strumento efficiente ed efficace che consente all’utente: 4.1. di trovare risorse bibliografiche in una raccolta come risultato di una ricerca basata sugli attributi o sulle relazioni delle risorse: 4.1.1. per trovare una singola risorsa 4.1.2. per trovare insiemi di risorse che rappresentino: tutte le risorse che appartengono alla stessa opera tutte le risorse che incorporano la stessa espressione tutte le risorse che esemplificano la stessa manifestazione 6 7

8 9

10

I modelli concettuali dell’IFLA sono FRBR, FRAD e FRSAD. Opera, espressione, manifestazione ed esemplare costituiscono le entità del Gruppo 1 descritte nel modello FRBR. Persona, famiglia ed ente costituiscono le entità del Gruppo 2 descritte nel modello FRBR e FRAD. Concetto, oggetto, evento e luogo costituiscono le entità del Gruppo 3 descritte nel modello FRBR. Qualsiasi entità può essere interessata da una relazione di soggetto con un’opera. Le funzioni 4.1 – 4.5 sono basate su: The intellectual foundation of information organization / Elaine Svenonius. Cambridge, MA : MIT Press, c2000. ISBN 0-262-19433-3, p. 18.

128

tutte le risorse associate a una determinata persona, famiglia o ente tutte le risorse su un determinato soggetto tutte le risorse definite secondo altri criteri (come lingua, luogo di pubblicazione, data di pubblicazione, tipo di contenuto, tipo di supporto, ecc.), di solito utilizzati per selezionare ulteriormente i risultati della ricerca 4.2. di identificare una risorsa bibliografica o un agente (cioè, avere conferma che l’entità descritta in una registrazione corrisponda a quella cercata o distinguere fra due o più entità con caratteristiche simili); 4.3. di selezionare una risorsa bibliografica appropriata alle necessità dell’utente (cioè, scegliere una risorsa che risponda ai requisiti posti dall’utente per quanto riguarda formato, contenuto, supporto, ecc. oppure rifiutare una risorsa in quanto inadeguata alle proprie esigenze); 4.4. di acquisire o ottenere accesso a un esemplare descritto (cioè, fornire informazioni che consentano all’utente di ottenere un esemplare mediante acquisto, prestito, ecc. o di accedere a un esemplare in modalità elettronica, tramite una connessione in linea a una fonte remota); oppure di accedere, acquisire o ottenere dati di autorità o bibliografici); 4.5. di navigare in un catalogo e al di fuori (cioè tramite la disposizione logica dei dati bibliografici e di autorità e la presentazione di chiare modalità per muoversi, compresa la presentazione delle relazioni fra opere, espressioni, manifestazioni, esemplari, persone, famiglie, enti, concetti, oggetti, eventi e luoghi). 5. Descrizione bibliografica 5.1. In generale, per ogni manifestazione deve essere creata una descrizione bibliografica distinta. 5.2. Una descrizione bibliografica deve basarsi tipicamente su un esemplare che rappresenta la manifestazione e può includere attributi propri dell’opera(e) e dell’espressione(i) incorporate. 5.3. I dati descrittivi devono basarsi su uno standard definito a livello internazionale.11 5.4. Le descrizioni possono essere a vari livelli di completezza, in funzione delle finalità del catalogo o dell’archivio bibliografico. L’utente deve ricevere informazioni sul livello di completezza. 6. Punti di accesso 6.1. Norma generale I punti di accesso per il recupero di dati bibliografici e di autorità devono essere formulati seguendo i principi generali (vedi 2. Principi generali). Essi possono essere controllati o non controllati. 6.1.1. I punti di accesso controllati devono essere forniti per le forme autorizzate e varianti dei nomi di entità come persone, famiglie, enti, opere, espressioni, manifestazioni, esemplari, concetti, oggetti eventi e luoghi. I punti di accesso controllati 11

Per la comunità bibliotecaria, lo standard definito a livello internazionale è l’International Standard Bibliographic Description.

129

forniscono la coerenza necessaria per raggruppare le registrazioni bibliografiche per insiemi di risorse. 6.1.1.1. Le registrazioni di autorità devono essere costruite per controllare le forme autorizzate dei nomi, le forme varianti e gli identificatori usati come punti di accesso. 6.1.2. I punti di accesso non controllati possono essere forniti come dati bibliografici per nomi, titoli (per esempio, il titolo proprio che si trova sulla manifestazione), codici, parole chiave, ecc. non controllati nelle registrazioni di autorità. 6.2. Scelta dei punti di accesso 6.2.1. Si devono includere come punti di accesso a una registrazione bibliografica i punti di accesso autorizzati delle opere e delle espressioni (controllati) incorporate nella risorsa, i titoli delle manifestazioni (di solito non controllati) e i punti di accesso controllati dei creatori delle opere. 6.2.1.1. Enti come creatori: Un ente deve essere considerato creatore delle opere che esprimono il pensiero o l’attività collettiva dell’ente, o se la formulazione del titolo, unitamente alla natura dell’opera, implica chiaramente che l’ente è responsabile collettivamente del contenuto dell’opera. 6.2.2. Devono essere inoltre creati punti di accesso a registrazioni bibliografiche per le forme controllate dei nomi di persone, famiglie, enti e soggetti ritenuti importanti per trovare e identificare la risorsa bibliografica che si sta descrivendo. 6.2.3. Si devono includere come punti di accesso a una registrazione di autorità la forma autorizzata e le forme varianti del nome dell’entità. 6.2.4. Ulteriori accessi possono essere creati tramite nomi di entità correlate. 6.3. Punti di accesso autorizzati Il punto di accesso autorizzato per il nome di un’entità deve essere registrato in una registrazione di autorità che contiene anche gli identificatori per l’entità e le forme varianti del nome. Può essere necessario un punto di accesso autorizzato come forma di visualizzazione automatica. 6.3.1. I punti di accesso autorizzati devono essere costruiti in base a uno standard. 6.3.2. Lingua e scrittura dei punti di accesso autorizzati 6.3.2.1. Se i nomi sono stati espressi in diverse lingue e/o scritture, la preferenza per il punto di accesso autorizzato per il nome deve essere data alle informazioni che si trovano sulla manifestazione dell’opera espressa nella lingua e scrittura originale; 6.3.2.1.1. ma se la lingua e la scrittura originali non sono normalmente usate nel catalogo, il punto di accesso autorizzato può basarsi su forme presenti in manifestazioni o in fonti di riferimento in una lingua e scrittura più adatta agli utenti del catalogo. 6.3.2.1.2. Quando possibile, si deve fornire l’accesso nella lingua e scrittura originali, tramite un punto di accesso autorizzato, o una forma autorizzata o variante del nome. 6.3.2.2. Nel caso si preferisse traslitterare, si deve seguire uno standard internazionale di conversione dei caratteri. 130

6.3.3. Scelta del punto di accesso autorizzato Il nome preferito come punto di accesso autorizzato per un’entità deve basarsi sul nome che identifica l’entità in modo coerente, o perché si trova più frequentemente sulle manifestazioni o perché è un nome accolto e appropriato agli utenti del catalogo (per esempio, “nome convenzionale”) nella forma che si trova nelle fonti di riferimento. 6.3.3.1. Scelta del punto di accesso autorizzato per persona, famiglia, ente Se una persona, famiglia, o ente usa vari nomi o forme varianti dei nomi, si deve scegliere un solo nome o una sola forma del nome come punto di accesso autorizzato per ciascuna entità distinta. 6.3.3.1.1. Se si trovano forme varianti del nome nelle manifestazioni e/o nelle fonti di riferimento, e questa variante non si basa su differenti presentazioni dello stesso nome (per esempio, forme brevi o complete), si deve attribuire la preferenza: 6.3.3.1.1.1. a un nome comunemente conosciuto (o convenzionale) piuttosto che al nome ufficiale, se questo è indicato, oppure: 6.3.3.1.1.2. al nome ufficiale se non esiste un nome comunemente conosciuto o convenzionale. 6.3.3.1.2. Se un ente ha usato in periodi successivi nomi diversi che non possono essere considerati come varianti minori dello stesso nome, ciascuna entità identificata da un cambiamento significativo del nome deve essere considerata una nuova entità. I relativi dati di autorità per ciascuna entità devono essere collegati, di solito creando una relazione fra le forme autorizzate precedenti e successive dei nomi dell’ente. 6.3.3.2. Scelta del punto di accesso autorizzato per opera e espressione Se un’opera ha molti titoli, si deve preferire un solo titolo come base del punto di accesso autorizzato per l’opera/espressione. 6.3.4. Forma del nome per i punti di accesso autorizzati 6.3.4.1. Forma dei nomi di persona Se il nome di una persona è costituito da più parole, la scelta della prima parola del punto di accesso autorizzato deve essere determinata in base alle convenzioni del paese e della lingua maggiormente associate a quella persona, come si trova nelle manifestazioni o nelle fonti di riferimento. 6.3.4.2. Forma dei nomi di famiglia Se il nome di una famiglia è costituito da più parole, la scelta della prima parola del punto di accesso autorizzato deve essere determinata in base alle convenzioni del paese e della lingua maggiormente associate a quella famiglia, come si trova nelle manifestazioni o nelle fonti di riferimento. 6.3.4.3. Forma dei nomi di enti Per i punti di accesso autorizzato di un ente il nome deve essere dato in forma diretta, come si trova nelle manifestazioni o nelle fonti di riferimento, eccetto: 131

6.3.4.3.1. se l’ente è parte di un’autorità giurisdizionale o territoriale, il punto di accesso autorizzato deve includere la forma correntemente usata del nome del territorio interessato, nella lingua e scrittura più adatte alle necessità degli utenti del catalogo; 6.3.4.3.2. se il nome dell’ente implica subordinazione, o funzioni subordinate, o è insufficiente per identificate l’ente subordinato, il punto di accesso autorizzato deve iniziare con il nome dell’ente superiore. 6.3.4.4. Forme di nomi di opere/espressioni Un punto di accesso autorizzato per un’opera, espressione, manifestazione o esemplare può essere un titolo che può presentarsi da solo, oppure un titolo associato al punto di accesso autorizzato per il creatore o i creatori dell’opera. 6.4. Nomi varianti e forme varianti del nome Qualunque nome si scelga come punto di accesso autorizzato, i nomi varianti e le forme del nome varianti devono essere inserite per l’accesso controllato. 7. Elementi di base per le funzionalità di ricerca 7.1. Ricerca I punti di accesso sono gli elementi delle registrazioni bibliografiche che: 1) provvedono al recupero adeguato delle registrazioni bibliografiche e di autorità e delle risorse bibliografiche a esse collegate e, 2) limitano i risultati della ricerca. 7.1.1. Strumenti di ricerca Nomi, titoli e soggetti devono poter essere cercati e recuperati tramite qualsiasi meccanismo disponibile in un dato catalogo di biblioteca o archivio di dati bibliografici (per forma completa dei nomi, per parole-chiave, per frasi, per troncamento, per identificatore, ecc.) 7.1.2. Punti di accesso indispensabili I punti di accesso indispensabili sono quelli basati sui principali attributi e relazioni di ciascuna entità nella registrazione bibliografica o di autorità. 7.1.2.1. I punti di accesso indispensabili per le registrazioni bibliografiche sono: punti di accesso autorizzati per il nome del creatore, o del primo creatore nominato, quando ve ne sia più di uno; il punto di accesso autorizzato per l’opera/espressione (che può includere il punto di accesso autorizzato per il creatore); il titolo proprio, o il titolo attribuito alla manifestazione; l’anno (o gli anni) di pubblicazione o emissione della manifestazione; termini di soggetto controllati e numeri di classificazione per l’opera; numeri standard, identificativi e “titoli chiave” dell’entità descritta. 7.1.2.2. I punti di accesso indispensabili per le registrazioni di autorità sono: il nome autorizzato o il titolo dell’entità; gli identificatori per l’entità; i nomi varianti e le forme varianti del nome o il titolo per l’entità.

132

7.1.3. Punti di accesso aggiuntivi Attributi da altre aree della descrizione bibliografica o della registrazione di autorità possono servire da punti di accesso facoltativi o da meccanismi di filtro o di limitazione nel caso vengano recuperate grandi quantità di registrazioni. 7.1.3.1. Nelle registrazioni bibliografiche questi attributi includono, in modo non limitativo: nomi di creatori, oltre il primo; nomi di persone, famiglie o enti in ruoli diversi da quello di creatore (per esempio, esecutori); titoli varianti (per esempio, titoli paralleli, titoli dell’intitolazione); identificatori della registrazione bibliografica; lingua dell’espressione incorporata nella manifestazione; luogo di pubblicazione; tipo di contenuto; tipo di supporto. 7.1.3.2. Nelle registrazioni di autorità questi attributi includono, in modo non limitativo: nomi o titoli di entità correlate; identificativi della registrazioni di autorità. 7.2. Recupero Se la ricerca individua diverse registrazioni con lo stesso punto di accesso, le registrazioni devono essere visualizzate in un ordine logico utile all’utente del catalogo, preferibilmente in base a uno standard significativo alla lingua e alla scrittura del punto di accesso

GLOSSARIO Il glossario include termini che si trovano nella Dichiarazione dei Principi di catalogazione internazionali dove sono usati in un’accezione specifica (non solamente nell’usuale definizione data dai dizionari). Alla fine ci sono termini impiegati nei Principi di Parigi o in altre precedenti regole di catalogazione che i partecipanti all’IME ICC desideravano evidenziare che non erano più in uso negli ICP. BT = Termine più ampio; NT = Termine più ristretto; RT = Termine in relazione Agente – Persona (autore, editore, scultore, curatore, direttore, compositore, ecc.), o gruppo (famiglia, organizzazione, società, biblioteca, orchestra, paese, federazione, ecc.) o robot (stazione per il rilevamento delle condizioni atmosferiche, programma software di traduzione automatica, ecc.) che abbia un ruolo nel ciclo produttivo di una risorsa. [Fonte: DCMI Agents Working Group, definizione di lavoro, modificata] Vedi anche Creatore [NT] Attributo – Caratteristica di un’entità. Un attributo può essere intrinseco all’entità o assegnato esternamente. [Fonte: FRBR]

133

Bibliograficamente significativo – Qualità di un’entità o attributo o relazione che assume un senso o valore speciale nel contesto delle risorse bibliografiche. [Fonte: IME ICC] Catalogazione descrittiva – La parte di catalogazione che fornisce sia dati descrittivi sia punti di accesso che non siano di soggetto. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Descrizione bibliografica [RT], Catalogazione per soggetto [RT] Catalogazione per soggetto – Parte della catalogazione che fornisce termini per intestazioni di soggetto e/o numeri di classificazione controllati. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Catalogazione descrittiva [RT] Concetto – Nozione astratta o idea. [Fonte: FRAD (associate con soggetti), FRBR] Contenuto, tipo di Vedi Tipo di contenuto Creatore – Persona, famiglia o ente responsabile del contenuto intellettuale o artistico di un’opera. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Agente [BT] Descrizione bibliografica – Insieme di dati bibliografici che identificano una risorsa bibliografica. [Fonte: ISBD modificato] Vedi anche Catalogazione descrittiva [RT] Ente – Organizzazione o gruppo di persone e/o di organizzazioni, identificato da un particolare nome e che agisce, o può agire, come un’unità. [Fonte: FRANAR, FRBR modificate] Entità – Qualcosa che ha un carattere unitario e un contenuto in sé; qualcosa che ha un’esistenza indipendente o separata; un’astrazione, un concetto ideale, un oggetto di un pensiero o un oggetto trascendente. [Fonte: Webster’s 3rd] Esempi di tipi di entità in FRBR e FRAD includono i prodotti di un’attività intellettuale e artistica (opera, espressione, manifestazione ed esemplare); gli agenti (cioè persone, famiglie, enti) responsabili della creazione del contenuto intellettuale o artistico, della produzione e disseminazione del contenuto in una forma fisica, o della conservazione del prodotto; o il soggetto di un’opera (opera, espressione, manifestazione, esemplare, persona, famiglia, ente, concetto, oggetto, evento, luogo). [Fonte: IME ICC] Esemplare – Singola copia di una manifestazione. [Fonte: FRAD, FRBR]

134

Espressione – Realizzazione intellettuale o artistica di un’opera. [Fonte: FRAD, FRBR] Evento – Azione o avvenimento. [Fonte: FRAD (quelli che non agiscono come enti sono considerati soggetti), FRBR] Famiglia – Due o più persone imparentate per nascita, matrimonio, adozione o stati legali affini o altrimenti che si presentano come una famiglia. [Fonte: FRAD modificato da IME ICC] Forma autorizzata del nome – Forma del nome scelta come punto di accesso autorizzato per una entità. Vedi anche Punto di accesso autorizzato [RT], Nome convenzionale [RT], Nome [BT] Nome preferito [RT], Forma variante del nome [RT] Forma variante del nome – Forma del nome non scelta come punto di accesso autorizzato per un’entità. Può essere usato per accedere alla registrazione di autorità dell’entità o essere presentato come collegamento al punto di accesso autorizzato. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso [BT], Punto di accesso autorizzato [RT], Forma autorizzata del nome [RT], Punto di accesso controllato [BT], Nome convenzionale [RT], Nome [BT] Identificatore – Numero, codice, parola, frase, logo, dispositivo ecc. associato a un’entità e serve a differenziare quell’entità dalle altre all’interno del dominio nel quale l’identificatore è assegnato. [Fonte: FRAD] Luogo – Località. [Fonte: FRBR] Manifestazione – Materializzazione fisica di un’espressione di un’opera. [Fonte: FRAD, FRBR] Una manifestazione può materializzare una raccolta di opere, un’opera singola o una parte componente di un’opera. Manifestazioni possono presentarsi in una o più unità fisiche. [Fonte: IME ICC] Nome – Carattere, parola o gruppo di parole e/o caratteri con cui un’entità è conosciuta. Comprende le parole/caratteri che designano una persona, una famiglia, un ente; include i termini con cui concetti, oggetti, eventi o luoghi sono conosciuti; include il titolo dato a un’opera, espressione, manifestazione o esemplare. Usato come base per un punto di accesso. [Fonte: FRBR modificato da FRAD] Vedi anche Punto di accesso [RT] Forma autorizzata del nome [NT], Punto di accesso controllato [RT], Nome convenzionale [NT], Nome preferito [NT], Forma variante del nome [NT] Nome convenzionale – Nome, diverso dal nome ufficiale, per mezzo del quale un ente, luogo, oggetto è diventato conosciuto. 135

[Fonte: Glossario modificato di AACR2 Revision 2002] Vedi anche Forma autorizzata del nome [NT], Nome [BT], Forma variante del nome [RT] Nome preferito – Nome di un’entità scelto in base a regole o standard, impiegato come base per la costruzione di un punto di accesso autorizzato per quella entità. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso autorizzato [RT], Forma autorizzata del nome [RT], Nome convenzionale [RT], Nome [BT] Oggetto – Una cosa materiale. [Fonte: FRBR] Opera – Creazione intellettuale o artistica distinta (ossia, il contenuto intellettuale o artistico). [Fonte: FRAD, FRBR, modificato da IME ICC] Persona – Individuo o identità singola stabilita o adottata da un individuo o gruppo. [Fonte: FRBR modificato in FRAD, modificato da IME ICC] Punto di accesso – Nome, termine, codice, ecc. mediante il quale il dato bibliografico o di autorità è ricercato e identificato. [Fonte: GAAR modificata con FRAD e IME ICC] Vedi anche Punto di accesso aggiuntivo [NT] Punto di accesso autorizzato [NT], Punto di accesso controllato [NT], Punto di accesso indispensabile [NT], Nome [RT], Punto di accesso non controllato [NT], Forma variante del nome [NT] Punto di accesso aggiuntivo – Punto di accesso che può essere usato in aggiunta ai punti di accesso indispensabile per migliorare il recupero dei dati bibliografici o di autorità. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso [BT], Punto di accesso indispensabile [RT] Punto di accesso autorizzato – Punto di accesso controllato preferito per una entità, stabilito e costruito secondo regole o standard. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso [BT], Forma autorizzata del nome [RT], Punto di accesso controllato [BT], Nome preferito [RT], Forma variante del nome [RT] Punto di accesso controllato – Punto di accesso registrato in una registrazione di autorità. [Fonte: GARR modificate] Punti di accesso controllati includono forme autorizzate dei nomi come pure quelle designate come forme varianti. Possono essere: – basate su nomi di persona, famiglia e enti, – basate su nomi (cioè titoli) di opere, espressioni, manifestazioni ed esemplari, – la combinazione di due nomi, come nel caso di un punto di accesso nome/titolo che rappresenta un’opera e che combina il nome del creatore con il titolo dell’opera, – basate sui termini di eventi, oggetti, concetti e luoghi, – basate su identificatori come numeri standard, indici di classificazione, ecc.

136

Si possono aggiungere altri elementi (come le date) al nome in senso proprio, al fine di distinguere entità con nomi identici o simili. [Fonte: FRAD – nota bene che il focus del modello è sui nomi e termini controllati tramite un archivio di autorità] Vedi anche Punto di accesso [BT], Punto di accesso autorizzato [NT], Nome [RT], Punti di accesso non controllati [RT], Forma variante del nome [NT] Punto di accesso indispensabile – Punto di accesso basato su un attributo o una relazione principali di un’entità in una registrazione bibliografica o di autorità, che assicura il recupero e l’identificazione di quella registrazione. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso [BT], Punto di accesso aggiuntivo [RT] Punto di accesso non controllato – Punto di accesso non controllato da una registrazione di autorità. [Fonte: IME ICC] Vedi anche Punto di accesso [BT], Punto di accesso controllato [RT] Punto di accesso normalizzato Vedi Punto di accesso autorizzato Raccolta – 1. Insieme reale o virtuale di due o più opere riunite o pubblicate insieme. 2. Insieme reale o virtuale di risorse bibliografiche possedute o create da una determinata istituzione. [Fonte: IME ICC] Registrazione bibliografica – Insieme di dati che descrive e fornisce accesso a una risorsa bibliografica e identifica opere ed espressioni ad essa correlate. [Fonte: IME ICC] Registrazione di autorità – Insieme di dati che identifica un’entità e che può essere usata per facilitare l’accesso al punto di accesso autorizzato per quell’entità o per la visualizzazione di qualsiasi punto di accesso per l’entità. [Fonte: IME ICC] Risorsa bibliografica – Un’entità nell’ambito della biblioteca e di raccolte analoghe che consiste di prodotti dell’attività intellettuale o artistica. Nel modello FRBR le risorse bibliografiche sono le entità del I Gruppo: opera, espressione, manifestazione ed esemplare. [Fonte: IME ICC] Supporto, tipo di Vedi Tipo di supporto Tipo di contenuto – Designazione che rispecchia la forma principale di comunicazione per mezzo della quale il contenuto è espresso e la facoltà sensoriale mediante la quale si vuole che sia compresa. Il tipo di contenuto rispecchia gli attributi sia dell’opera sia dell’espressione. [Fonte: Glossario per RDA modificato nel gennaio 2008]

137

Tipo di supporto – Designazione che rispecchia il formato del mezzo di archiviazione e la custodia del supporto insieme con il tipo di apparecchiatura richiesta per vedere, ascoltare, scorrere, ecc. il contenuto di una risorsa. Il tipo di supporto rispecchia gli attributi di una manifestazione. [Fonte: modificata dal Glossario RDA, gennaio 2008] Titolo chiave – Nome univoco assegnato dalla Rete ISSN a una risorsa in continuazione e inseparabilmente legato al suo ISSN. Il titolo chiave può essere uguale al titolo proprio, o, al fine di garantirne l’univocità, può essere strutturato aggiungendo elementi identificativi e/o di qualificazione come il nome dell’ente che la ha emessa, il luogo di pubblicazione, l’indicazione di edizione. [Fonte: ISBD] Universo bibliografico – Il regno relativo alle raccolte delle biblioteche, degli archivi, dei musei e delle altre comunità dell’informazione. [Fonte IME ICC]

Fonti AACR2 – Anglo-American cataloguing rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa : Canadian Library Association; London : Chartered Institute of Library and Information Professionals ; Chicago : American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. [Page Web, 2003]: http://dublincore.org/groups/agents/ (definizioni in lavorazione – Il report non è ancora terminato). FRAD – Functional requirements for authority data: a conceptual model: Final report, 2008. FRBR – Functional requirements for bibliographic records: final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series ; v. 19). Disponibile sul sito web dell’IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (settembre 1997, emendato e corretto nel febbraio 2008). GARR – Guidelines for authority records and references. – 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series ; v. 23). Disponibile in linea all’indirizzo: http://www.ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf. IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st – 5th : 20032007) raccomandazioni dai partecipanti. ISBD – International standard bibliographic description (ISBD) : preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. – (IFLA Series on Bibliographic Control ; v. 31). RDA – RDA: Resource description and access. Glossary draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1). Disponibile in linea all’indirizzo: http://www.collections.canada.gc.ca/ jsc/rda.html#drafts. Webster’s 3rd – Webster’s third new international dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

138

Termini non più usati Unità bibliografica vedi Manifestazione Intestazione Vedi Punto di accesso autorizzato, punto di accesso controllato Rinvio Vedi Forma variante del nome Titolo uniforme Vedi Punto di accesso autorizzato, Forma autorizzata del nome, Nome

Decisione IME ICC 2008 I partecipanti all’IME ICC stabiliscono di - apportare, ove necessario, correzioni editoriali ai testi adottati dai partecipanti all’IME ICC - distribuire il testo a tutti gli estensori di regole di catalogazione e alle organizzazioni IFLA, nonché alla stampa professionale - curare e pubblicare la Dichiarazione ICP e il Glossario, e renderli gratuitamente disponibili sul Web - garantire la continuazione del lavoro di revisione quando FRAD e FRSAR saranno completati e i modelli e lo schema dei dati della catalogazione evolveranno, e - conservare la documentazione IME ICC e condividere le informazioni sul processo e sui risultati dell’IME ICC. Raccomandano inoltre che la sezione di catalogazione dell’IFLA si faccia carico di mantenere i testi e di rivederli a intervalli di circa 5 anni per aggiornarli in base alle necessità e consultando con tutta la comunità dell’informazione. Traduzione a cura di: Carlo Bianchini (Biblioteca del Museo Friulano di Storia Naturale), Maria De Panicis (Biblioteca Nazionale Centrale di Roma), Mauro Guerrini (Università di Firenze), Cristina Magliano (ICCU), Paola Manoni (Biblioteca Apostolica Vaticana).

139

国際目録原則覚書 序論 広く「パリ原則」として知られている「原則覚書」は、1961 年に国際目録原則会議で採択 された1。目録法の国際的標準化の基礎を担おうとするその目標は、確実に達成されている 。すなわち、その後に世界中で発展した目録規則の大半は、厳密にまたは少なくとも相当 程度にこの原則に従ったものである。 その後 40 年以上が経過し、目録作成者とそのサービス対象者が世界中で OPAC(オンライ ン閲覧目録)を利用するにつれ、共通の国際的な目録原則をもつことは一層望ましいこと となった。21 世紀が始まったこの時点で、オンラインによる図書館目録やその先にあるも のにふさわしい新しい原則の覚書を作るための努力が、IFLA によってなされたのである。 その第一の原則は、目録利用者の利便性に資することである。 この覚書は、パリ原則に取って代わり、パリ原則の適用範囲を、単にテキストから成る著 作からあらゆる種類の資料にまで、また、単に記入の選定と形から図書館目録に用いられ る書誌データおよび典拠データのあらゆる面にまで拡張するものである。この覚書は、原 則および目的(すなわち、目録の機能)のみでなく、国際的に目録規則が備えるべき指針 となる規定、また探索および検索の能力に関する指針をも備えている。 この覚書の範囲は次のとおりである。 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

適用範囲 一般原則 実体、属性および関連 目録の目的および機能 書誌記述 アクセスポイント 探索能力の基盤

この覚書は、世界の偉大な目録法の伝統 2 と、IFLA による「書誌レコードの機能要件」 3 (FRBR)の概念モデルの上に構築されている 。

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. このほか Library Resources and Technical Services, v.6 (1962), p. 162-167 および Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971.にも掲載。 Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, お よび Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Sauer, 1998. (IFLA UBCIM publications new series ; v.19) IFLA ウェブサイトで入手可能:http://www.ifla.org/VII/s13/ frbr/ (1997 年 9 月、2008 年 2 月に改正・訂正)FRBR モデルは、典拠データの機能要件(Functional Requirements for Authority Data (FRAD))および主題典拠データの機能要件(Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD))によって近く拡張されることになっている。

140

この覚書が、書誌データおよび典拠データの国際的な共有を増大させること、そして国際 的な目録規則を発展させるため力を尽くす目録規則の作成者の導きとなることを願うもの である。 1. 適用範囲 ここに述べる原則は、目録規則の発展を導くことを意図したものである。この原則は、書 誌データおよび典拠データならびに現行の図書館目録に適用する。この原則は、図書館、 文書館、博物館・美術館およびその他のコミュニティで作成される書誌およびその他のデ ータファイルにも適用することができる。 この原則は、あらゆる種類の書誌的資源の記述目録法と主題目録法に対して、一貫した道 筋を提供することをめざしている。 2. 一般原則 5

いくつかの原則が目録規則の作成を導く4。最上位の原則は利用者の利便性である 。 2.1. 利用者の利便性 記述の作成およびアクセスのための名称の統制形の作成における決 定は、利用者を念頭に置いて行うものとする。 2.2. 用語法の一般性 記述およびアクセスにおいて用いられる語彙は、利用者の大多数に 用いられる語彙に合致するものとする。 2.3. 表現性 記述および名称の統制形は、実体それ自体が表している方式によるものとす る。 2.4. 正確性 記述される実体が、忠実に反映されるものとする。 2.5. 充分性および必要性 利用者タスクを充足するために必要であり、また、ある実体を 独自のものとして識別するために欠かせない記述中のデータ要素およびアクセスのた めの名称の統制形のみを含めるものとする。 2.6. 有意性 データ要素は、書誌的に有意なものとする。 2.7. 経済性 目標を達成するための方法が選べるときには、全体としてもっとも経済的な 方法を優先するものとする(すなわち、最小のコストまたはもっとも簡単な対応 策)。 2.8. 一貫性および標準性 記述およびアクセスポイントの作成は、可能な限り標準化する ものとする。このことはより強い一貫性をもたらし、ひいては書誌データおよび典拠 データを共有する効力を増大させる。 2.9. 統合性 あらゆる種類の資料の記述およびあらゆる種類の実体の名称の統制形は、適 切である限り共通する一式の規定に基づくものとする。 目録規則中の規定は、説明が可能でなければならない。また恣意的であってはならない。 特定の状況においてはこれらの原則が相互に矛盾することがあり、説明が可能で実際的な 解決策が採用されるべきことが認められる。

4

5

書誌に関する文献、特に次の資料に掲載の Ranganathan と Leibniz の文献に基づく。Svenonius Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. 主題シソーラスについては、採用すべき付加的な原則があるが、今のところこの覚書には 含めない。 原則の 2.2 から 2.9 には特に順位づけはない。

141

3. 実体、属性および関連 6

目録規則は、書誌的宇宙の概念モデル において定義されている実体、属性および関連を考 慮するものとする。 3.1. 実体 書誌データおよび典拠データによって表現される実体には次のものがある。 著作 表現形 体現形 個別資料7 個人 家族 団体8 概念 物 出来事 場所9 3.2. 属性 各実体を識別する属性をデータ要素として用いるものとする。 3.3. 関連 書誌的に有意な実体相互の関連を識別できるものとする。 4. 目録の目的および機能

10

目録は、利用者に次のことを可能にする、有効かつ効率的な道具であるものとする。 4.1. その資料の属性または関連を探索に用いた結果として、あるコレクションの中で書誌 的資源を発見すること。 4.1.1. これにより、単一の資料を発見すること 4.1.2. これにより、次に相当する一群の資料を発見すること 同一の著作に属するすべての資料 同一の表現形を具体化するすべての資料 同一の体現形を例示するすべての資料 特定の個人、家族、または団体に関係するすべての資料 特定の主題に関するすべての資料 探索結果の二次的な限定のために通常用いられるその他の判断基準(言語、出 版地、出版年、内容種別、キャリア種別、その他)によって特定されるすべて の資料 6 7 8 9

10

IFLA の概念モデルは、FRBR、FRAD および FRSAD である。 著作、表現形、体現形および個別資料は FRBR モデルで記述されるグループ 1 の実体である。 個人、家族および団体は、FRBR および FRAD モデルで記述されるグループ 2 の実体である。 概念、物、出来事および場所は、FRBR モデルで記述されるグループ 3 の実体である。これらの 実体は、いずれも主題という関連によって著作と結びつくことがある。 4.1-4.5 は、Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2000.に基づいている。

142

4.2. ある書誌的資源または行為主体を識別すること(すなわち、記述された実体が求める 実体と一致することを確認すること、または類似の特性をもつ2以上の実体を区別する こと)。 4.3. 利用者のニーズに適合する書誌的資源を選択すること(すなわち、媒体、内容、キャ リア等に照らして利用者の要求を満たす資料を選ぶこと、または利用者のニーズに適 合しない資料を排除すること)。 4.4. 記述された個別資料を取得するか、またはそれに対するアクセスを確保すること(す なわち、利用者が購入や貸借等によって個別資料を取得すること、または遠隔情報源 にオンライン接続し、個別資料に電子的にアクセスすることができるよう情報を提供 すること)、または典拠データもしくは書誌データにアクセスし、それらを取得し、 もしくは入手すること。 4.5. 目録の中を、そして外へ誘導すること(すなわち、書誌データおよび典拠データの論 理的な排列、ならびに、著作、表現形、体現形、個別資料、個人、家族、団体、概念 、物、出来事および場所の相互の関連の表示を含めて、動き回るための明確な道筋が 示されていることによる)。 5. 書誌記述 5.1. 一般に、個々の体現形に対して別々の書誌記述を作成するものとする。 5.2. 書誌記述は、一般に、体現形の代表としての個別資料に基づくものとし、具体化され ている著作(単数または複数)および表現形(単数または複数)に関する属性を含む ことがある。 11 5.3. 記述データは、国際的に合意された基準に基づくものとする 。 5.4. 記述は、目録または書誌ファイルの目的に従って、いくつかの精粗のレベルによるこ とができる。精粗のレベルに関する情報は、利用者に伝達されるものとする。 6. アクセスポイント 6.1. 通則 書誌データおよび典拠データを検索するためのアクセスポイントは、一般的な原則2. 一般原則を見よ)に従って形成しなければならない。アクセスポイントは統制形のこ ともあれば、非統制形のこともある。 6.1.1. 統制形アクセスポイントは、個人、家族、団体、著作、表現形、体現形、個別 資料、概念、物、出来事および場所といった実体の名称の典拠形および異なる 形に対して与えられるものとする。統制形アクセスポイントは、一群の資料の 書誌レコードを集中するために必要な一貫性を与える。 6.1.1.1. アクセスポイントとして用いられる、名称の典拠形、名称の異なる形 および識別子を統制するために、典拠レコードを作成するものとする 。 6.1.2. 非統制形アクセスポイントは、書誌データとして、名称、タイトル(例 体現 形に見出される本タイトル)、コード、キーワード等に対して与えられること があるが、典拠レコードで統制されない。

11

図書館コミュニティにおいては、国際的に合意された基準は 国際標準書誌記述(International Standard Bibliographic Description)である。

143

6.2. アクセスポイントの選定 6.2.1. 書誌レコードへのアクセスポイントには、資料に具体化された著作および表現 形に対する典拠形アクセスポイント(統制形)、体現形のタイトル(通常は非 統制形)、ならびに著作の作成者に対する典拠形アクセスポイントを含める。 6.2.1.1. 作成者としての団体名:団体は、団体の総体としての意思や活動が表 現された著作において、またはタイトルの語の表現が、著作の性質と の結びつきによって、団体が著作の内容に総体として責任をもつこと を明確に示している場合に、作成者として考慮されるものとする。こ のことは、たとえ団体の役員や職員の立場にある個人の記名がある場 合でも適用される。 6.2.2. さらに、書誌レコードへのアクセスポイントとして、記述されている書誌的資 源を発見および識別するために重要とみなされる個人、家族、団体および主題 に対する典拠形アクセスポイントが与えられるものとする。 6.2.3. 典拠レコードへのアクセスポイントとして、その実体に対する名称の典拠形お よび名称の異なる形を含める。 6.2.4. 付加的なアクセスが、関連する実体の名称によってなされることがある。 6.3. 典拠形アクセスポイント 実体の名称に対する典拠形アクセスポイントは、その実体に対する識別子および名称 の異なる形とともに典拠レコード中に記録するものとする。一つの典拠形アクセスポ イントが、標準的な表示の形として必要とされることがある。 6.3.1. 典拠形アクセスポイントは、一つの基準によって作成されるべきものである。 6.3.2. 典拠形アクセスポイントの言語および文字 6.3.2.1. 名称がいくつかの言語および/または文字で示されているときには、 その名称に対する典拠形アクセスポイントとして、もとの言語および 文字で示された著作の体現形に見出される情報を優先するものとする。 6.3.2.1.1. ただし、もとの言語または文字がその目録中で普通に用いら れていない場合には、典拠形アクセスポイントは、その目録の利用者 にもっとも適切な言語または文字の一つによる体現形または参考情報 源に見出される形に基づくことができる。 6.3.2.1.2. 名称の典拠形または名称の異なる形である統制形アクセスポ イントによって、可能な限りもとの言語および文字からアクセスが与 えられるものとする。 6.3.2.2. 翻字が望ましい場合には、文字変換のための国際基準に従うものとす る。 6.3.3. 典拠形アクセスポイントの選定 ある実体に対する典拠形アクセスポイントとして優先される名称は、体現形に もっとも頻繁に見られる名称か、または参考情報源に見られ、その目録の利用 者からよく受け入れられている名称(例 慣用名)のように、一貫性をもって 実体を識別する名称に基づくものとする。 6.3.3.1. 個人、家族、団体に対する典拠形アクセスポイントの選定 ある個人、家族または団体が、異なる名称または名称の異なる形を用 いる場合には、典拠形アクセスポイントの基礎として、異なるアイデ ンティティごとに一つの名称または名称の一つの形を選ぶものとする。 6.3.3.1.1. 名称の異なる形が体現形および/または参考情報源にあり、

144

その相違が同一の名称の異なる表現(例 完全形と短縮形)によらな い場合は、次の優先順位によるものとする。 6.3.3.1.1.1. 一般に知られた名称(または慣用名)が表示されている ときは、それを公式名より優先する。 6.3.3.1.1.2. 一般に知られた名称または慣用名が表示されていないと きは、公式名を優先する。 6.3.3.1.2. 団体が継続した期間に、一つの名称の微細な変更とは考えら れない別の名称を用いてきた場合には、有意な名称の変更により識別 されるそれぞれの実体を新しい実体とみなす。それぞれの実体に対応 する典拠データを、通常、その団体の以前および以後の典拠形の名称 を関連づけることによって結びつけるものとする。 6.3.3.2. 著作および表現形に対する典拠形アクセスポイントの選定 一つの著作が複数のタイトルをもつときには、著作/表現形に対する 典拠形アクセスポイントの基礎として、一つのタイトルを優先するも のとする。 6.3.4. 典拠形アクセスポイントの名称の形 6.3.4.1. 個人名の形 個人名がいくつかの単語から成るときには、典拠形アクセスポイント の最初の語の選定は、体現形または参考情報源に見出されるその個人 ともっとも関係のある国および言語の慣用に従うものとする。 6.3.4.2. 家族名の形 家族名がいくつかの単語から成るときには、典拠形アクセスポイント の最初の語の選定は、体現形または参考情報源に見出されるその家族 ともっとも関係のある国および言語の慣用に従うものとする。 6.3.4.3. 団体名の形 団体名に対する典拠形アクセスポイントについては、名称は、体現形 または参考情報源に見出されるそのままの順序によるものとする。た だし、次の場合を除く。 6.3.4.3.1. 団体が法域や地域管轄団体の一部であるときには、典拠形ア クセスポイントに、目録の利用者のニーズにもっとも適した言語およ び文字による当該地域の名称として現在用いられている形を含めるも のとする。 6.3.4.3.2. 団体名が従属機関もしくは下位の組織であることを意味する か、または下位の組織を識別するのに充分でないときは、典拠形アク セスポイントは上位の組織の名称から始めるものとする。 6.3.4.4. 著作/表現形の名称の形 著作、表現形、体現形または個別資料に対する典拠形アクセスポイン トは、独立したタイトルであることも、また、その著作の作成者(単 数または複数)に対する典拠形アクセスポイントと結合されたタイト ルであることもある。 6.3.4.5. 名称間の区別 ある実体を同一の名称の他のものと区別することが必要な場合には、 その実体に対する典拠形アクセスポイントの部分として、さらに識別 のための特性を含めるものとする。望ましい場合には、同じ識別のた

145

めの特性を名称の異なる形の部分として含めることがある。 6.4. 異なる名称および名称の異なる形 どのような名称を典拠形アクセスポイントとして選定するとしても、異なる名称およ び名称の異なる形をも統制されたアクセスのために含めるものとする。 7. 探索能力の基盤 7.1. 探索 アクセスポイントは、書誌レコードおよび典拠レコードの要素として、1) 書誌レコー ドと典拠レコードおよびそれらに関連する書誌的資源の確実な検索を提供し、2) 探索 結果を限定する。 7.1.1. 探索の仕組み 名称、タイトルおよび主題は、所与の図書館目録または書誌ファイルにおいて 活用可能なあらゆる仕組み(名称の完全形、キーワード、フレーズ、部分一致 、識別子等)によって、探索および検索できるものとする。 7.1.2. 中核的アクセスポイント 中核的アクセスポイントは、書誌レコードまたは典拠レコードにおける各実体 の主要な属性および関連に基づくアクセスポイントである。 7.1.2.1. 書誌レコードの中核的アクセスポイントには、次のものを含める。 作成者の名称に対する典拠形アクセスポイント、または、2 以上の名 称があるときには最初に記名された作成者の名称に対する典拠形アク セスポイント 著作/表現形に対する典拠形アクセスポイント(作成者に対する典拠 形アクセスポイントを含めることがある) 体現形の本タイトルまたは補記タイトル 体現形の出版または発行の年(単数または複数) 著作の主題を表す統制された語および/または分類記号 記述された実体の標準番号、識別子およびキータイトル 7.1.2.2. 典拠レコードの中核的アクセスポイントには、次のものを含める。 実体の典拠形名称またはタイトル 実体に対する識別子 実体の異なる名称および名称の異なる形、または異なるタイトル 7.1.3. 付加的アクセスポイント 書誌記述または典拠レコードのその他の領域からの属性は、任意的なアクセス ポイントとして、または検索結果を選別もしくは限定する仕組みとして機能す ることがある。 7.1.3.1. 書誌レコードにおいては、そのような属性には次のものが含まれるが 、これに限定されるものではない。 最初の作成者以外の作成者の名称 作成者とは異なる役割をもつ個人、家族、または団体の名称(例 演 奏・演技者) 異なるタイトル(例 並列タイトル、見出しタイトル) シリーズに対する典拠形アクセスポイント 書誌レコード識別子

146

7.1.3.2.

体現形に具体化された表現形の言語 出版地 内容種別 キャリア種別 典拠レコードにおいては、そのような属性には次のものが含まれるが 、これに限定されるものではない。 関連する実体の名称またはタイトル 典拠レコード識別子

7.2. 検索 探索によって、同一のアクセスポイントをもついくつかのレコードが検索されるとき 、目録利用者にとって利便性のある何らかの論理的順序で、望ましくはアクセスポイ ントの言語および文字に関する基準に従って、レコードが表示されるものとする。

国際目録原則用語集 この用語集は、国際目録原則覚書において特有の用法(単に通常の辞書的定義ではなく) で用いられる語を収録している。末尾に記載した語は、パリ原則またはその他従来の目録 規則では使用されていたが、国際目録原則ではもはや使用しない旨の注記を行うことを、 IME ICCの参加者が要望したものである。 BT=上位語;NT=下位語;RT=関連語

アクセスポイント(Access point) ― それにより書誌データまたは典拠データを検索し、識 別する名称、用語、コード等。 [出典:FRADおよび IME ICCに従って修正した GARR] 中核的アクセスポイント[NT]、典拠形アクセスポイント[NT]、統制形アクセスポ イント[NT]、非統制形アクセスポイント[NT]、付加的アクセスポイント[NT]、 名称[RT]、名称の異なる形[NT] をも見よ。 概念(Concept) ― 抽象的観念や思想。

[出典:FRAD(主題に関する)、FRBR]

家族(Family) ― 出生、婚姻、養子縁組もしくは同様の法的地位によって関連付けられた 、または自らを家族であるとする2以上の個人。 [出典: IME ICCで修正された FRAD] 合集(Collection) ― 組み合わされたまたは一緒に発行された、2以上の著作または2以上の 著作の部分から成る現実のまたは仮想的な一群。 [出典:IME ICC] 慣用名(Conventional name) ― 公的な名称とは異なるが、それによって団体・場所・物事 が知られてきた名称。 [出典:AACR2 Revision2002 用語集からの修正] 名称[BT]、名称の異なる形[NT]、名称の典拠形[RT]、優先される名称[BT] をも見よ。 関連(Relationship) ― 実体間または実体のインスタンス間の特定の結びつき。 典:FRBRに基づく]

147

[出

記述目録作業(Descriptive cataloguing) ― 目録作業において、記述データおよび主題以外 のアクセスポイントの両者を与える部分。 [出典:IME ICC] 主題目録作業[RT]、書誌記述[RT] をも見よ。 キータイトル(Key title) ― ISSNネットワークによって継続資料に与えられた固有の名称 で、そのISSN番号と不可分に関連付けられたもの。キータイトルは本タイトルと同一の 場合もあるが、固有性を得るために、識別要素および/または限定要素、たとえば発行 者の名称、出版地、版表示等を付加して構成されることもある。 [出典:ISBD] キャリア種別(Carrier type) ― 資料の内容を見る、再生する、作動させる等のために必要 とする媒介装置の種別と組み合わせて、格納する媒体の形式およびキャリアの収納方法 を示す表示。キャリア種別は体現形の属性を示す。 [出典:RDAの2008年1月の用語 集からの修正] 行為主体(Agent) ― ある資料のライフサイクルにおいて、何らかの役割を果たす個人( 著者、出版者、彫刻家、編者、監督、作曲家等)、集団(家族、組織、会社、図書館、 交響楽団、国家、連邦等)または自動的手段(気象記録装置、翻訳ソフトウェア等)。 [出典:DCMI Agents Working Groupの作業用定義より修正] 作成者[NT] をも見よ。 個人(Person) ― ひとりの人、またはひとりの人もしくは集団により設定もしくは採用さ れた単一のアイデンティティ。 [出典:FRADで修正後、 IME ICCで修正された FRBR] 個別資料(Item) ― 体現形の単一の例示。

[出典:FRAD、FRBR]

コレクション(Collection) ― 特定の機関によって保有されるかまたは作成された、現実の または仮想的な一群の書誌的資源。 [出典:IME ICC] 作成者( Creator) ― 著作の知的・芸術的内容に責任をもつ個人、家族または団体。 [出典:IME ICC] 行為主体[BT] をも見よ。 識別子(Identifier) ― ある実体と関係づけられ、その識別子が適用されている領域におい て、その実体と他の実体との区別ができるようにするための番号、コード、語、語句、 ロゴ、仕組み等。 [出典:FRAD] 実体(Entity) ― 一個の単位をもち自己完結する性格をもつもの;独自または個別の存在 をもつもの;抽象概念、思想的概念、思考対象、観念的対象。 [出典:Webster’s 3rd] FRBRおよびFRADにおける実体のタイプの例として、知的・芸術的な活動の成果(著作 、表現形、体現形および個別資料);知的・芸術的内容の創造、物理的製作と頒布また はその成果の管理の維持のために責任をもつ主体(すなわち、個人、家族、団体);ま たは著作の主題(著作、表現形、体現形、個別資料、個人、家族、団体、概念、物、出 来事、場所)が含まれる。 [出典:IME ICC] 主題目録作業(Subject cataloguing) ― 目録作業において、主題を表す統制された語およ び/または分類記号を与える部分。 [出典:IME ICC] 記述目録作業[RT] をも見よ。

148

書誌記述(Bibliographic description) ― ある書誌的資源を識別する一群の書誌データ。 出典:ISBDより修正] 記述目録作業[RT] をも見よ。 書誌的宇宙(Bibliographical universe) ― 図書館、文書館、博物館・美術館およびその他 の情報コミュニティのコレクションに関連する領域。 [出典:IME ICC] 書誌的資源(Bibliographic resource) ― 知的・芸術的活動の成果から成る、図書館領域お よび類似領域のコレクションの中の実体。FRBRモデルにおける書誌的資源は、グループ 1の実体である著作、表現形、体現形および個別資料である。 [出典:IME ICC] 書誌的有意性(Bibliographically significant) ― 書誌的資源において、特別の意味もしくは 価値を有する実体または属性または関連の質。 [出典:IME ICC] 書誌レコード(Bibliographic record) ― 書誌的資源の記述および書誌的資源へのアクセス 提供を行い、また関連する著作および表現形を識別する一群のデータ要素。 [出典: IME ICC] 属性(Attribute) ― 実体の特性。属性には、実体に固有の属性と外的に付与される属性が ある。 [出典:FRBR] 体現形(Manifestation) ― 著作の表現形の物理的な具体化。 [出典:FRAD、FRBR] 体現形は、著作の集合(合集)、個別の著作、または著作の構成部分を具体化したもの ということができる。体現形は、一つまたは複数の物理的単位として出現することがあ る。 [出典:IME ICC] 団体(Corporate body) ― 特定の名称によって識別され、かつ一体として活動するか、も しくは活動することのありうる組織、あるいは個人および/または組織の集合。 [ 出典:FRAD、FRBRより修正] 中核的アクセスポイント(Essential access point) ― 書誌レコードまたは典拠レコードの中 の、実体の主要な属性または関連に基づくアクセスポイントであり、そのレコードの検 索および識別を確実にする。 [出典:IME ICC] アクセスポイント[BT]、付加的アクセスポイント[RT] をも見よ。 著作(Work) ― 個別の知的・芸術的創造(すなわち、知的・芸術的内容)。 IME ICCで修正されたFRAD、FRBR] 出来事(Event) ― 行為や事件。 みなされる)、FRBR]

[出典:

[出典:FRAD(団体として活動しないものは主題と

典拠形アクセスポイント(Authorized access point) ― 規則または基準に従って確立され作 成される、実体に対する優先的な統制形アクセスポイント。 [出典:IME ICC] アクセスポイント[BT]、統制形アクセスポイント[BT]、名称の異なる形[RT]、 名称の典拠形[RT]、優先される名称[RT] をも見よ。 典拠レコード(Authority record) ― 実体を識別し、その実体に対する典拠形アクセスポイ ントへのアクセスを、またはその実体に対するどのアクセスポイントの表示をも容易に するために用いることができるデータ要素の一群。 [出典:IME ICC]

149

統一形アクセスポイント(Normalized access point) 典拠形アクセスポイント を見よ。 統制形アクセスポイント(Controlled access point) ― 典拠レコードに記録されたアクセス ポイント。 [出典:GARRより修正] 統制形アクセスポイントは、名称の典拠形とともに、異なる形として指示された形をも 含む。統制形アクセスポイントには、以下のようなものがある。 - 個人名、家族名および団体名に基づくもの - 著作、表現形、体現形および個別資料の名称(すなわち、タイトル)に基づくもの - 作成者の名称を著作のタイトルと組み合わせて著作を表現する、名称/タイトルアク セスポイントの場合のように、2つの名称の組み合わせから成るもの - 出来事、物、概念および場所に対する用語に基づくもの - 標準番号、分類記号等のような識別子に基づくもの 同一の名称または類似した名称の実体を区別する目的のために、他の要素(日付等)が その名称自体に付加されることがある。 [出典:FRAD - 典拠ファイルを通じて統 制される名称および用語に、このモデルの焦点があることに留意する] アクセスポイント[BT]、典拠形アクセスポイント[NT]、非統制形アクセスポイン トRT]、名称[RT]、名称の異なる形[NT] をも見よ。 内容種別(Content type) ― 内容が表現され、またそれを通じて人の感性が知覚すること が意図されている伝達手段の基本的な形式を示す表示。内容種別は、著作および表現形 の両者の属性を示す。 [出典:RDAの2008年1月の用語集からの修正] 場所(Place) ― 所在地。

[出典:FRBR]

非統制形アクセスポイント(Uncontrolled access point) ― 典拠レコードによって統制され ていないアクセスポイント。 [出典:IME ICC] アクセスポイント[BT]、統制形アクセスポイント[RT] をも見よ。 表現形(Expression) ― 著作の知的・芸術的実現。

[出典:FRAD、FRBR]

付加的アクセスポイント(Additional access point) ― 書誌データまたは典拠データの検索 を向上させるため、中核的アクセスポイントに加えて使用することがあるアクセスポイ ント。 [出典: IME ICC] アクセスポイント[BT]、中核的アクセスポイント[RT] をも見よ。 名称(Name) ― それによって実体が知られている文字、あるいは語および/または文字 の集まり。個人、家族、団体を指示する語/文字列を含む。概念、物、出来事または場 所がそれによって知られる用語を含む。著作、表現形、体現形、または個別資料に付与 されたタイトルを含む。アクセスポイントの基礎として使用される。 [出典:FRAD で修正されたFRBR] アクセスポイント[RT]、慣用名[NT]、異なる名称の形[NT]、統制形アクセスポ イント[RT]、名称の典拠形[NT]、優先される名称[NT] をも見よ。 名称の異なる形(Variant form of name) ― 実体に対する典拠形アクセスポイントとして選 択されない名称の形。その実体の典拠レコードへのアクセスに使用される、または典拠 形アクセスポイントへのリンクとして提示されることがある。 [出典:IME ICC]

150

アクセスポイント[BT]、慣用名[RT]、典拠形アクセスポイント[RT]、統制形ア クセスポイント[BT]、名称[BT]、名称の典拠形[RT] をも見よ。 名称の典拠形(Authorized form of name) ― 実体に対する典拠形アクセスポイントとして 選定された名称の形。 慣用名[RT]、典拠形アクセスポイント[RT]、名称[BT]、名称の異なる形[RT] 、優先される名称[RT] をも見よ。 物(Object) ― 物体。

[出典:FRBR]

優先される名称(Preferred name) ― 規則または基準に従って選択され、その実体に対す る典拠形アクセスポイントを作成する基礎として用いられる、実体の名称。 [出典 :IME ICC] 慣用名[RT]、典拠形アクセスポイント[RT]、名称[BT]、名称の典拠形[RT] をも見よ。

参考資料 AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. From Web page 2003, (working definition): http://dublincore.org/groups/ agents/ 最終報 告書はオオンラインで入手可能:http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classesAgent FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich: Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) IFLAウェブサイトで入手可能: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (1997年9月、2008年2月に改正・訂正)(邦訳: 『書誌レコードの機能要件―IFLA書誌レコード機能要件研究グループ最終報告 (IFLA目録部会常任委員会承認)』和中幹雄、古川肇、永田治樹訳 日本図書館 協 会 、 2004 年 。 日本 図書 館協 会ウ ェ ブサ イト で入 手可 能: http://www.jla.or.jp/mokuroku/frbr_japanese.pdf 、 http://www.jla.or.jp/mokuroku/errata_ja.pdf 、 http://www.jla.or.jp/mokuroku/amend19981clean_ja.pdf) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich: Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) オ ン ラ イ ン で 入 手 可 能 : http://www.ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – 国際目録規則に関するIFLA専門家会議(1st-5th: 2003-2007)参加者からの 勧告。 ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich: Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control; v. 31) オンライン で入手可能:http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_ 2007.pdf

151

RDA – Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) オ ン ラ イ ン で 入 手 可 能 : http://www.collectionscanada. gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass.: Merriam, 1976.

不使用とした語 参照(Reference)

名称の異なる形

書誌的単位(Bibliographical unit) 統一タイトル(Uniform title) 見よ。 標目(Heading)

を見よ。

体現形

を見よ。

典拠形アクセスポイント、名称、名称の典拠形

典拠形アクセスポイント、統制形アクセスポイント



を見よ。

翻訳:国立国会図書館収集書誌部] 協力:日本図書館協会目録委員会]

国際目録規則に関する国際図書館連盟(IFLA)専門家会議 2008 年決議 国際目録規則に関する国際図書館連盟専門家会議(IME ICC)の参加者は、次のとおり決 議する。 ・IME ICC 参加者によって採択されたテキストについて、必要がある場合は編集上の訂 正を行うこと。 ・テキストを、商業出版社のみならず、関係するすべての目録規則作成機関および IFLA の組織に配布すること。 ・国際目録原則(ICP)覚書および用語集を編集・発行し、ウェブ上で自由に入手可能と すること。 ・FRAD(典拠データの機能要件)および FRSAR(主題典拠レコードの機能要件)が完 成した際に、また目録データのモデルおよび体系の展開に合わせて、調整作業を確実 に継続すること。 ・IME ICC の文書を保存し、IME ICC の経過および成果に関する情報を共有すること。 我々はさらに、IFLA 目録分科会がテキストの維持管理に責任を持つこと、また、より大き な情報コミュニティと協議の上で必要に応じて改訂を行うためおよそ 5 年間隔でレビュー を行うことを勧告する。 翻訳:2009年2月

国立国会図書館収集書誌部]

152

국제목록원칙규범 서언 일반적으로 ‘파리원칙(Paris principles)’으로 알려진 목록원칙규범은 1961 년 국제목록원칙회의에서 승인되었다. 1 목록 작성을 위한 국제 표준화의 기반으로 사용하기 위한 이 원칙의 목표는 분명히 달성되었다. 즉, 이 원칙이 선언된 이래, 전 세계에서 제정된 대부분의 목록규칙은 엄밀하게 혹은 적어도 상당한 수준에서 이 파리원칙을 준용하였다. 40 년 이상이 경과된 지금, 국제적으로 일련의 공통된 목록원칙을 제정한다는 것은 비단 목록작성자에게 바람직한 일일 뿐만 아니라 전 세계적으로 온라인 열람용 목록(OPAC)을 이용하는 이용자들에게도 보다 바람직한 일이 되었다. 이제 21 세기를 맞이하면서 IFLA 는 도서관의 온라인 목록과 그 이상의 것에도 적용할 수 있는 새로운 원칙규범을 마련하고자 노력해 왔다. 그 첫 번째 목표는 목록이용자의 편의를 도모하는 것이었다. 이 규범은 텍스트로 된 저작에서부터 모든 유형의 자료에 이르기까지, 또 표목의 선정과 형식에서부터 도서관 목록에 사용되는 서지데이터와 전거데이터의 모든 부문에 이르기까지 파리원칙의 적용범위를 대체하거나 확장한 것이다. 이 규범은 원칙과 목적(즉, 목록의 기능)뿐만 아니라 국제적으로 목록규칙에 포함되어야 할 규칙의 안내 및 탐색에 관한 안내와 검색 능력을 포함한다. 이 규범에 포함된 내용은 다음과 같다. 1. 적용 범위 2. 일반 원칙 3. 개체, 속성, 관계 4. 목록의 목적과 기능 5. 서지기술 6. 접근점 7. 탐색 능력의 기반 이 규범은 목록작성과 관련하여 전 세계의 위대한 전통에 기초하고 있으며2, IFLA 에서 발간한 ‘서지레코드의 기능상의 요건(FRBR)’에서 제시한 개념 모형에 기초하고 있다. 3

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. - London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Also available in: Library Resources and Technical Services, v.6 (1962), p. 162-167 ; Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. - Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. - London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C. : Government Printing Office, 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif. : University of California, Institute of Library Research, 1969 Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) IFLA 웹 사이트 http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008)에서 이용할 수 있다. FRBR 모형은 곧 Functional Requirements for Authority Data (FRAD)와 Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD)에까지 확장될 것이다.

153

이 규범이 서지데이터와 전거데이터의 국제적인 공유를 증대시키고, 국제적인 목록규칙을 개발하기 위하여 노력하는 목록규칙 작성자들에게 길잡이가 되기를 기대한다. 1. 적용 범위 여기에 제시된 원칙들은 목록규칙을 제정할 때 지침으로 사용하기 위한 것이다. 이 원칙은 서지데이터와 전거데이터, 그리고 현행 도서관 목록에 적용된다. 또한 이 원칙은 도서관과 기록관, 박물관 그리고 기타 분야에서 작성한 서지 파일과 다른 데이터 파일에도 적용이 가능하다. 이 원칙은 모든 유형의 서지자원에 대한 기술목록법과 주제목록법에 일관되게 접근하는 것을 목표로 한다. 2. 일반 원칙 여러 원칙은 목록규칙의 제정 방향을 제시한다.4 그 중에서도 최고의 원칙은 이용자의 편의를 고려하는 것이다.5 2.1. 목록 이용자의 편의 기술을 작성하고 접근에 필요한 이름의 제어형식을 결정할 때 이용자를 염두에 두어야 한다. 2.2. 관용법 기술과 접근에 사용된 어휘는 대다수의 이용자가 사용하는 어휘와 일치해야 한다. 2.3. 현성 기술에서의 개체나 이름의 제어형식은 개체 자체를 묘사하는 방식에 기초해야 한다. 2.4. 정확성 기술 대상인 개체는 충실하게 표현되어야 한다. 2.5. 충분성과 필요성 이용자의 과업을 충족시키는 데 필요하고 아울러 개체를 고유하게 식별하는 데 필수적인 기술의 데이터 요소와 접근을 위한 이름의 제어형식 데이터 요소만을 포함해야 한다. 2.6. 중요성 데이터 요소는 서지적으로 중요한 것이어야 한다. 2.7. 경제성 목표를 달성하는 데 또 다른 방법이 있을 때, 전반적으로 가장 경제적인 방법을 우선으로 해야 한다(즉, 최소 비용이나 가장 단순한 접근방식을 고려해야 한다). 2.8. 일관성과 표준화 기술과 접근점의 작성은 가능한 한 표준화되어야 한다. 이를 통해 보다 높은 일관성을 유지할 수 있고, 이것은 다시 서지데이터와 전거데이터의 공유 가능성을 증대시킨다. 4

5

참고문헌을 토대로, 특별히 스베노니우스가 다음의 문헌에서 언급한 Ranganathan 과 Leibniz 의 것을 토대로 한다. Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. 또한 주제 시소러스에 관해서는 적용할 추가 원칙들이 있으나 이 규범에 아직 포함하지 않았다. 원칙 2.2 에서 2.9 까지는 특정 순서로 정해진 것은 아니다.

154

2.9. 통합성 모든 유형의 자료에 대한 기술 및 모든 유형의 개체에 대한 이름의 제어형식은 그것이 적합하다면 일련의 공통의 규칙에 기초해야 한다. 목록규칙의 각 조항은 정당성을 가져야 하며 자의적으로 해석되어서는 안 된다. 이러한 원칙은 특정 상황에서 상호 모순될 수 있고, 또 각기 정당성을 가지지만 현실적인 해결 방안을 취해야 하는 것임을 인정한다. 3. 개체, 속성, 관계 목록규칙은 서지 세계의 개념모형6에서 정의한 개체, 속성, 관계를 고려해야 한다. 3.1. 개체 서지데이터와 전거데이터는 다음의 개체를 표현할 수 있다. 저작 표현형 구현형 개별자료7 개인 가족 단체8 개념 대상 사건 장소9 3.2. 속성 각각의 개체를 식별하는 속성은 데이터 요소로 사용되어야 한다. 3.3. 관계 서지적으로 중요한 개체간의 관계는 식별되어야 한다. 4. 목록의 목적과 기능10 목록의 기능은 이용자가 다음의 사항을 효과적이고 효율적으로 수행할 수 있는 도구이어야 한다. 4.1. 자원의 속성이나 관계를 이용하여 탐색한 결과로서 소장자료 중 서지자원을 탐색하는 일 4.1.1. 단일 자원을 탐색하는 일 4.1.2. 다음과 같은 일련의 자원을 탐색하는 일 동일 저작에 속하는 모든 자원 6 7 8 9

10

IFLA 의 개념모형은 FRBR 와 FRAD, FRSAD 이다. 저작, 표현형, 구현형, 개별자료는 FRBR 모형에서 설명한 제 1 그룹의 개체들이다. 개인, 가족, 단체는 FRBR 과 FRAD 모형에서 설명한 제 2 그룹의 개체들이다. 개념, 대상, 사건, 장소는 FRBR 모형에서 설명한 제 3 그룹의 개체들이다. 모든 개체는 저작과 주제 관계에 포함될 수 있다. 4.1-4.5 는 다음의 자료에 기초한다. Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

155

동일 표현형에 속하는 모든 자원 동일 구현형에 속하는 모든 자원 특정 개인이나 가족, 또는 단체와 관련된 모든 자원 특정 주제에 관한 모든 자원 일반적으로 탐색 결과의 이차적인 제한을 위해 기타 기준(언어나 발행지, 발행년, 내용유형, 매체유형 등)으로 한정한 모든 자원 4.2. 서지자원이나 에이전트를 식별하는 일 (즉, 기술된 개체가 찾고자 하는 개체에 해당하는지를 확인하거나 유사한 특징을 지닌 둘 이상의 개체를 구별하는 일) 4.3. 이용자의 요구에 적합한 서지자원을 선정하는 일 (즉, 매체나 내용, 수록매체 등과 관련하여 이용자의 요구를 만족시키는 자원을 선정하는 일, 혹은 이용자의 요구에 적합하지 않은 자원을 제외하는 일) 4.4. 기술된 개별자료를 입수, 혹은 접근을 확보하는 일 (즉, 구입이나 대출 등을 통해 이용자가 개별자료를 입수할 수 있도록 정보를 제공하는 일이나 원격자원에 온라인 연결을 통해 전자적으로 개별자료에 접근하는 일), 혹은 전거데이터나 서지데이터를 접근하거나 입수, 확보하는 일 4.5. 목록의 안팎을 항해하는 일 (즉 저작과 표현형, 구현형, 개별자료, 개인, 가족, 단체, 개념, 대상, 사건, 장소 간의 관계를 제시하는 것을 포함하여, 이에 대한 서지데이터와 전거데이터의 논리적 배열과 명확한 이동 방법을 제시하는 일) 5. 서지기술 5.1. 일반적으로 각각의 구현형에 대해 독립된 서지기술을 작성해야 한다. 5.2. 서지기술은 일반적으로 구현형의 대표적인 사례인 개별자료에 기초해야 하며, 구체화된 저작(여러 저작)과 표현형(여러 표현형)에 속한 속성을 포함할 수 있다. 5.3. 기술 데이터는 국제적으로 합의된 표준에 근거해야 한다.11 5.4. 기술부는 목록이나 서지파일의 목적에 따라 완전성의 수준을 달리할 수 있다. 완전성의 수준에 관한 정보는 이용자에게 전달되어야 한다. 6. 접근점 6.1. 일반원칙 서지데이터와 전거데이터를 검색하기 위한 접근점은 다음의 일반원칙(2. 일반 원칙 참조)에 따라 작성되어야 한다. 접근점은 제어될 수도 그렇지 않을 수도 있다. 6.1.1. 어형 접근점은 개인, 가족, 단체, 저작, 표현형, 구현형, 개별자료, 개념, 대상, 사건, 장소와 같은 개체에 대한 전거형식의 이름과 이형의 이름을 제공해야 한다. 제어형 접근점은 일단의 자원에 대한 서지레코드를 집중시키기 위해 필요한 일관성을 제공한다. 6.1.1.1. 전거레코드는 접근점으로써 사용된 전거형식의 이름과 이형의 이름, 식별기호를 제어하기 위해 작성되어야 한다.

11

도서관 분야에서는 국제적으로 합의된 국제표준서지기술(ISBD)을 표준으로 한다.

156

6.1.2. 비제어형 접근점은 전거레코드에서 제어되지 않은 이름이나 표제(예, 구현형에 나타난 본표제), 부호, 키워드 등으로 서지데이터로 제공될 수 있다. 6.2. 접근점의 선정 6.2.1. 서지레코드에 대한 접근에는 자원에서 구체화된 저작과 표현형에 대한 전거형 접근점(제어된), 구현형의 표제(대개는 제어되지 않은) 및 저작의 저작자에 대한 전거형 접근점을 포함한다. 6.2.1.1. 저작자로서의 단체 비록 그 단체의 임직원의 직위로 개인이 서명한 경우라 할지라도, 성격상 필연적으로 해당 단체의 종합적인 의지나 활동을 표현한 저작, 혹은 그 저작의 성격과 관련하여 표제의 용어가 그 단체가 그 저작의 내용에 종합적인 책임을 지고 있다는 것을 분명히 암시하는 저작에 한하여 단체를 저자로서 간주한다. 6.2.2. 부차적으로는 기술대상인 서지자원을 탐색하고, 식별하는 데 중요하다고 생각되는 개인이나 가족, 단체, 주제에 대한 전거형 접근점을 서지레코드에서 접근할 수 있어야 한다. 6.2.3. 전거레코드의 접근점으로서 개체에 대한 전거형식의 이름뿐만 아니라 이형의 이름을 포함한다. 6.2.4. 부차적인 접근은 관련된 개체의 이름을 통해서 이루어질 수 있다. 6.3. 전거형 접근점 개체의 이름에 대한 전거형 접근점은 개체명과 이형의 이름에 대한 식별기호와 함께 전거레코드에 수록되어야 한다. 전거형 접근점은 기본 표현 형식으로서 요구될 수 있다. 6.3.1. 전거형 접근점은 표준에 따라 작성되어야 한다. 6.3.2. 전거형 접근점의 언어와 문자 6.3.2.1. 이름이 서로 다른 여러 가지 언어나 문자로 표현된 경우, 이름에 대한 전거형 접근점은 원문의 언어와 문자로 표현된 저작의 구현형에 나타나 있는 정보를 우선으로 해야 한다. 6.3.2.1.1. 그러나 이 원문의 언어나 문자가 해당 목록에서 일반적으로 사용되지 않는 경우, 전거형 접근점은 목록 이용자에게 가장 적합한 언어나 문자 중 구현형이나 참고정보원에 기재된 형식을 근거로 하여 정할 수 있다. 6.3.2.1.2. 제어형 접근점, 혹은 전거형식의 이름이나 이형의 이름 중 하나를 통하여, 가능하면 원문의 언어와 문자로 접근할 수 있어야 한다. 6.3.2.2. 번자가 필요한 경우, 국제적인 문자변환 표준을 따라야 한다. 6.3.3. 전거형 접근점의 선정 개체에 대한 전거형 접근점으로서 채택된 이름은 그 개체를 일관된 방식으로 식별할 수 있는 이름을 근거로 해야 한다. 이 이름은 구현형에서 가장 자주 나타나는 이름이거나 참고정보원에 기재된 것으로 목록 이용자에게 적합하여 널리 인정되는 이름(예, ‘관용명’)이어야 한다. 6.3.3.1. 개인, 가족, 단체에 대한 전거형 접근점의 선정 개인, 가족, 단체가 이형의 이름을 사용하는 경우에는 각각의 157

신원을 구별하기 위해 전거형 접근점을 근거로 하나의 이름을 선정해야 한다. 6.3.3.1.1. 이형의 이름이 구현형이나 참고정보원에 나타나는 경우와 이러한 이형이 동일한 이름의 다른 표현(예, 완전형과 축약형)을 근거로 하지 않는 경우에는 다음과 같은 우선순위에 따른다. 6.3.3.1.1.1. 일반적으로 알려진 (혹은 ‘관용적인’) 이름이 나타나 있는 경우에는 공식적인 이름보다는 일반적으로 알려진 이름을 채택한다. 또는 6.3.3.1.1.2. 일반적으로 알려진 이름이나 관용명이 기재되지 않은 경우에는 공식적인 이름을 채택한다. 6.3.3.1.2. 하나의 이름을 약간 변경한 이름이라고 볼 수 없는 상이한 이름을 일정 기간 계속 사용한 단체인 경우, 이름의 중대한 변경이 확인된 각 개체는 새로운 개체로 간주되어야 한다. 각각의 개체에 대한 해당 전거데이터는 보통 관련된 단체명의 변경 이전의 전거형식과 변경 이후의 전거형식을 연결해야 한다. 6.3.3.2. 저작과 표현형에 대한 전거형 접근점의 선정 한 저작이 복수의 표제를 지닌 경우, 그 저작/표현형에 대한 전거형 접근점의 기반으로 하나의 표제를 채택해야 한다. 6.3.4. 전거형 접근점에 대한 이름의 형식 6.3.4.1. 개인명의 형식 여러 단어로 구성된 개인명인 경우, 전거형 접근점에 대한 첫 단어의 선정은 구현형이나 참고정보원에 기재된 것으로 그 개인과 주로 관련된 국가나 언어의 관행에 따라야 한다. 6.3.4.2. 가족명의 형식 가족명이 여러 단어로 구성된 경우, 전거형 접근점의 첫 단어의 선정은 구현형이나 참고정보원에 기재된 것으로 그 가족과 주로 관련된 국가나 언어의 관행에 따라야 한다. 6.3.4.3. 단체명의 형식 단체에 대한 전거형 접근점에 대하여, 이름은 구현형이나 참고정보원에 기재된 순서대로 한다. 다음의 경우는 예외로 한다. 6.3.4.3.1. 단체가 관할 구역이나 지역 당국에 소속된 경우, 전거형 접근점은 목록 이용자의 요구에 가장 적합한 언어와 문자와 관련하여 현재 사용되고 있는 해당 관할구 명칭의 형식을 포함해야 한다. 6.3.4.3.2. 단체명이 종속관계이거나 종속적인 기능을 의미하는 경우, 또는 종속단체를 식별하기에 불충분한 경우, 전거형 접근점은 상위단체의 이름으로 시작되어야 한다. 6.3.4.4. 저작/표현형에 대한 이름의 형식 저작이나 표현형, 구현형, 개별자료의 전거형 접근점은 독립된 표제일 수 있고, 저작의 저작자(저작자들)에 대한 전거형 접근점과 결합된 표제일 수 있다. 6.3.4.5. 이름 간의 구별 필요하다면, 동일한 이름을 지닌 다른 개체와 구별하기 위해, 더 158

상세한 식별특성을 개체에 대한 전거형 접근점의 일부로 포함해야 한다. 바람직하다면, 동일한 식별특성을 이형의 이름의 일부로 포함할 수 있다. 6.4. 이형의 이름 전거형 접근점으로 어떠한 이름을 선정하더라도 제어된 접근을 위해 이형의 이름을 포함해야 한다. 7. 탐색 능력의 기반 7.1. 탐색 접근점은 서지레코드와 전거레코드의 요소로서, 1)서지레코드와 전거레코드 그리고 이들 레코드와 관련된 서지자원의 확실한 검색을 제공하고, 2)탐색 결과를 한정한다. 7.1.1. 탐색장치 특정 도서관의 목록이나 서지파일에서 이용할 수 있는 장치의 수단을 통하여 이름과 표제, 주제를 탐색하고 검색할 수 있어야 한다 (완전 형식의 이름이나 키워드, 어구, 절단검색, 식별기호 등에 의해). 7.1.2. 필수 접근점 필수 접근점은 서지레코드와 전거레코드에서 각 개체의 주된 속성과 관계에 기초한 접근점이다. 7.1.2.1. 서지레코드에서는 다음의 사항을 필수 접근점으로 한다. 저작자 이름에 대한 전거형 접근점 혹은 둘 이상의 저작자 이름이 기재된 경우에는 첫 번째 저작자 이름의 전거형 접근점 저작/표현형의 전거형 접근점(저작자에 대한 전거형 접근점을 포함할 수 있다.) 구현형의 본표제 혹은 보충표제 구현형의 출판년 또는 발행년(복수연도인 경우도 있음) 저작에 대한 제어형 주제어 및 혹은 분류기호 기술된 개체의 표준번호, 식별기호, ‘등록표제’ 7.1.2.2. 전거레코드에서는 필수 접근점으로 다음의 사항을 포함한다. 개체의 전거형 이름이나 표제 개체의 식별기호 개체의 이형의 이름 혹은 개체의 표제 7.1.3. 부차적 접근점 서지기술이나 전거레코드의 기타 사항에 속하는 속성은 선택적인 접근점으로 혹은 탐색에서 여과장치나 탐색의 제한도구로 사용될 수 있다. 7.1.3.1. 서지레코드에서 그러한 속성은 다음의 사항이 포함되지만 이들로 한정되는 것은 아니다. 첫 번째 이외의 저작자명 저작자 이외의 역할을 수행한 개인명이나 가족명, 단체명(예, 연주자) 이형표제(예, 대등표제, 권두표제 등) 총서의 전거형 접근점 서지레코드 식별기호 159

구현형에 포함되어 있는 표현형의 언어 발행지 내용유형 수록매체유형 7.1.3.2. 전거레코드에 속하는 부차적 속성은 다음의 사항이 포함되지만 이들로 한정되는 것은 아니다. 관련된 개체의 이름이나 표제 전거레코드 식별기호 7.2. 검색 동일한 접근점을 지닌 여러 레코드를 검색하는 경우, 레코드는 되도록이면 접근점의 언어와 문자에 관련된 표준에 따라 목록 이용자에게 편리한 논리적인 순서로 제시되어야 한다.

국제목록원칙(ICP) 용어집 이 용어집은 국제목록원칙규범에서 특수하게 사용된 용어(일반적인 사전에서의 정의가 아닌)를 포함하고 있다. 이 용어집 말미에는 파리원칙이나 이전의 다른 목록규칙에서는 사용되었으나 국제목록규칙에 관한 국제도서관연맹 전문가회의 (IME ICC) 참가자들이 차후로는 국제목록원칙에서 사용하지 않기로 적시한 용어를 수록하였다. BT=상위어; NT=하위어; RT=관련어 접근점(Access point) – 서지데이터나 전거데이터를 탐색하고 식별하기 위한 이름이나 용어, 부호 등 [출처: FRAD 와 IME ICC 에 따라 GARR 의 것을 수정] 부차적 접근점(Additional access point) [NT], 전거형 접근점(Authorized access point) [NT], 제어형 접근점(Controlled access point) [NT], 필수 접근점 (Essential access point) [NT], 이름(Name) [RT], 비제어형 접근점 (Uncontrolled access point) [NT], 이형의 이름(Variant form of name) [NT]도 보라 부차적 접근점(Additional access point) – 서지데이터나 전거데이터의 검색을 확장하기 위하여 필수 접근점 이외에 추가로 사용되는 접근점 [출처: IME ICC] 접근점(Access point) [BT], 필수 접근점(Essential access point) [RT]도 보라 에이전트(Agent) – 자원의 생명주기에서 역할을 한 개인(저자나 발행자, 조각가, 편자, 감독, 작곡가 등)이나 집단(가족, 조직, 회사, 도서관, 관현악단, 국가, 연맹 등), 자동장치(기상기록장치, 번역프로그램 소프트웨어 등) [출처: DCMI 의 Agents Working Group 이 작성 중에 있는 정의를 수정] 저작자(Creator) [NT]도 보라 속성(Attribute) – 개체의 특성. 속성은 어떤 개체에 내재된 고유한 것일 수 있고, 외부에 있는 것을 따른 것일 수 있다. [출처: FRBR]

160

전거레코드(Authority record) – 개체를 식별하고, 해당 개체의 전거형 접근점이나 해당 개체의 모든 접근점을 제시하기 위하여 사용되는 일련의 데이터 요소 [출처: IME ICC] 전거형 접근점(Authorized access point) – 규칙이나 표준에 따라 선정되고 구축된 개체의 채택된 제어형 접근점 [출처: IME ICC] 접근점(Access point) [BT], 전거형식의 이름(Authorized form of name) [RT], 제어형 접근점(Controlled access point) [BT], 채택된 이름(Preferred name) [RT], 이형의 이름(Variant form of name) [RT]도 보라. 전거형식의 이름(Authorized form of name) – 개체의 전거형 접근점으로 선정된 이름의 형식 전거형 접근점(Authorized access point) [RT], 관용명(Conventional name) [RT], 이름(Name) [BT], 채택된 이름(Preferred name) [RT], 이형의 이름(Variant form of name) [RT]도 보라 서지기술(Bibliographic description) – 서지자원을 식별하는 일련의 서지데이터 [출처: ISBD 의 것을 수정] 기술목록법(Descriptive cataloguing) [RT]도 보라 서지레코드(Bibliographic record) – 서지자원을 기술하고 접근하기 위한 데이터 요소의 집합으로서 관련 저작과 표현형을 식별한다. [출처: IME ICC] 서지자원(Bibliographic resource) – 지적 혹은 예술적 노력의 산물로 구성된 도서관 및 또는 유사한 집서에서의 개체. FRBR 모형에서 서지자원은 그룹 1 의 개체로 저작, 표현형, 구현형, 개별자료이다. [출처: IME ICC] 서지세계(Bibliographic universe) – 도서관이나 기록관, 박물관, 기타 정보 커뮤니티의 집서와 관련된 세계 [출처: IME ICC] 서지적으로 중요한 (Bibliographically significant) – 서지자원의 맥락에서 특별한 의미나 가치를 지닌 개체나 속성 혹은 관계의 질 [출처: IME ICC] 매체유형(Carrier type) – 자원의 내용을 보고, 재생하고, 작동하는 데 필요한 중개 장치의 종류와 결합하여 저장매체와 매체가 수록된 외장 형식을 나타내는 명칭. 매체유형은 구현형의 속성을 반영한다. [출처: RDA 용어집. 2008 년 1 월 판의 수정] 합집, 선집, 전집(Collection 1) – 실제나 가상으로 둘 이상의 저작이나 저작의 여러 부분(편)이 결합되었거나 함께 간행된 저작 [출처: IME ICC]

161

장서(Collection 2) – 실제나 가상으로 특정 기관이 소장하고 있거나 제작한 서지자원의 집합 [출처: IME ICC] 개념(Concept) – 추상적 관념이나 사상 [출처: FRAD(주제와 관련하여), FRBR] 내용유형(Content type) – 내용을 표현하고, 이를 통하여 인간의 감각이 이를 지각할 수 있는 기본적인 커뮤니케이션 형식을 반영한 명칭. 내용 유형은 저작과 표현형 모두의 속성을 반영한다. [출처: RDA 용어집. 2008 년 1 월 판의 수정] 제어형 접근점(Controlled access point) – 전거레코드에 수록된 접근점 [출처: GARR 로부터 수정] 제어형 접근점은 이형의 이름으로 제시된 형식뿐만 아니라 전거형식의 이름을 포함한다. 제어형 접근점은 다음 사항을 포함할 수 있다. - 개인명, 가족명, 단체명에 기초한 것일 수 있다. - 저작, 표현형, 구현형, 개별자료의 명칭(즉, 표제)에 기초한 것일 수 있다. - 저작의 표제와 저작자의 이름이 결합된 저작을 나타내는 이름/표제 접근점의 경우처럼, 두 가지의 이름이 결합된 것일 수 있다. - 사건, 대상, 개념, 장소에 대한 용어에 기초한 것일 수 있다. - 표준번호, 분류색인 등과 같은 식별기호에 기초한 것일 수 있다. 동일하거나 유사한 이름을 지닌 개체 간을 구별하기 위해 이름 그 자체에 기타 요소(날짜와 같은)를 추가할 수 있다 [출처: FRAD – 이 모형은 전거파일을 통해 제어된 이름과 용어에 초점을 둔다는 점에 유의할 필요가 있다.] 접근점(Access point) [BT], 전거형 접근점(Authorized access point) [NT], 이름 (Name) [RT], 비제어형 접근점(Uncontrolled access point) [RT], 이형의 이름 (Variant form of name) [NT]도 보라 관용명(Conventional name) – 단체나 장소, 사물의 공식명 이외에 널리 알려진 이름 [출처: AACR2, 2002 년 개정판 용어집의 수정] 전거형식의 이름(Authorized form of name) [RT], 이름(Name) [BT], 이형의 이름(Variant form of name) [RT]도 보라 단체(Corporate Body) – 특정 이름으로 식별되고 하나의 단위로 활동하거나 활동할 수 있는 개인의 조직이나 집단, 기관 [출처: FRAD 로부터 수정, FRBR] 저작자(Creator) - 저작의 지적 또는 예술적 내용에 책임을 지닌 개인이나 가족, 단체 [출처: IME ICC] 에이전트(Agent) [BT]도 보라 기술목록법(Descriptive cataloguing) – 기술 데이터와 비주제 접근점 모두를 제시하는 목록기법의 한 영역 [출처: IME ICC] 162

서지기술(Bibliographic description) [RT], 주제목록법(Subject cataloguing) [RT]도 보라 개체(Entity) – 하나의 단위로 자기완결의 특성을 지닌 사물, 독립된 혹은 독자적 으로 존재하는 사물, 추상적 개념, 이상적 개념, 사고의 대상, 선험적 대상 [출처: Webster. 제 3 판] FRBR 과 FRAD 에서 예시로 든 개체의 유형으로 다음을 포함한다. 지적 혹은 예술적 노력의 산물(저작, 표현형, 구현형, 개별자료); 이러한 산물의 지적 혹은 예술적 내용의 창작에 대하여, 내용을 물리적 형태로 제작하거나 배포하는 데 대하여, 혹은 산물의 유지관리에 책임을 지닌 에이전트(개인, 가족, 단체); 저작의 주제(저작, 표현형, 구현형, 개별자료, 개인, 가족, 단체, 개념, 대상, 사건, 장소) [출처: IME ICC] 필수 접근점(Essential access point) – 서지레코드나 전거레코드에서 각 개체의 주된 속성과 개체간의 관계에 기초한 접근점으로서, 해당 레코드를 검색하고 식별하기 위한 것이다. [출처: IME ICC] 접근점(Access point) [BT], 부차적 접근점(Additional access point) [RT]도 보라. 사건(Event) – 행위나 일어난 일 [출처: FRAD(단체로서 작용하지 않는 단체는 주제로 취급된다), FRBR] 표현형(Expression) – 저작의 지적 또는 예술적 실현물 [출처: FRAD, FRBR] 가족(Family) – 출생이나 결혼, 입양, 혹은 이와 유사한 법적 신분으로 관련된 둘 이상의 개인, 혹은 스스로를 하나의 가족으로 표현한 둘 이상의 개인 [출처: FRAD, IME ICC 에서 수정] 식별기호(Identifier) – 개체와 관련된 숫자나 부호, 단어, 어구, 로고, 고안 등으로, 할당된 식별기호는 도메인 내에서 해당 개체와 다른 개체를 구별하기 위해 사용된다. [출처: FRAD] 개별자료(Item) – 구현형에 대한 하나의 사례 [출처: FRAD, FRBR] 등록표제(Key title) – ISSN 네트워크에서 계속자료에 부여한 고유한 이름으로서 ISSN 자체와 불가분의 관계로 연결되어 있다. 등록표제는 본표제와 동일할 수 있으며, 고유성을 갖기 위해 발행처와 발행지, 판표시와 같은 식별요소 및 한정요소를 부가 할 수 있다. [출처: ISBD] 구현형(Manifestation) – 저작의 표현형을 물리적으로 구현한 것 [출처: FRAD, FRBR] 구현형은 저작의 합집이나 개별저작, 혹은 한 저작의 구성부분을 대상으로 할 수 있다. 하나 이상의 물리적 단위로 나타날 수 있다. 163

[출처: IME ICC] 이름(Name) – 개체를 식별하기 위한 문자나 단어 혹은 일단의 단어나 문자의 집합. 개인이나 가족, 단체를 지칭하는 단어/문자를 포함한다. 개념, 대상, 사건, 장소를 식별하기 위한 용어를 포함한다. 저작이나 표현형, 구현형, 개별자료에 부여된 표제를 포함한다. 접근점의 기초로 사용된다. [출처: FRAD 에서 수정된 FRBR] 접근점(Access point) [RT], 전거형식의 이름(Authorized form of name) [NT], 제어형 접근점(Controlled access point) [RT], 관용명(Conventional name) [NT], 채택된 이름(Preferred name) [NT], 이형의 이름(Variant form of name) [NT]도 보라 정규화된 접근점(Normalized access point) 전거형 접근점(Authorized access point)을 보라 대상(Object) – 사물 [출처: FRBR] 개인(Person) – 개인 또는 개인이나 집단이 확정하거나 채택한 하나의 신원 [출처: FRAD 에서 수정된 FRBR, IME ICC 에서 수정] 장소(Place) – 위치 [출처: FRBR] 채택된 이름(Preferred name) – 규칙이나 표준에 따라 선정된 개체에 대한 이름으로서 개체에 대한 전거형 접근점을 구성하는 데 기초로 사용된다. 전거형 접근점(Authorized access point) [RT], 전거형식의 이름(Authorized form of name) [RT], 관용명(Conventional name) [RT], 이름(Name) [BT]도 보라 [출처: IME ICC] 관계(Relationship) – 개체 간의 혹은 그 사례 간의 특수한 연관성 [출처: FRBR 을 기초로] 주제목록법(Subject cataloguing) 목록기법의 한 영역 [출처 : IMEICC]



제어된

주제명이나

분류기호를

제시하는

기술목록법(Descriptive cataloguing) [RT]도 보라 매체의 유형(Type of carrier) 매체유형(Carrier type)을 보라 내용의 유형(Type of content) 내용유형(Content type)을 보라 비제어형 접근점(Uncontrolled access point) – 전거레코드에서 제어되지 않은 접근점 [출처 : IMEICC] 접근점(Access point) [BT], 제어형 접근점(Controlled access point) [RT]도 보라

164

이형의 이름(Variant form of name) – 개체의 전거형 접근점으로 선정되지 않은 이름의 형식으로서, 개체의 전거레코드에 접근하기 위해 사용될 수 있으며, 혹은 전거형 접근점으로 연결하기 위해 제시될 수 있다. [출처 : IMEICC] 접근점(Access point) [BT], 전거형 접근점(Authorized access point) [RT], 전거형식의 이름(Authorized form of name) [RT], 제어형 접근점(Controlled access point) [BT], 관용명(Conventional name) [RT], 이름 (Name) [BT]도 보라 저작(Work) – 독창성을 지닌 지적 혹은 예술적 창작물(즉, 지적 혹은 예술적 내용) [출처: FRAD, FRBR, IME ICC 에서 수정]

참고문헌 AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. FromWeb page, 2003 (working definitions): http://dublincore.org/groups/agents/ Final report available online at: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Available online at: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Available online at: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Available online at: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

차후 국제목록원칙에서 사용하지 않기로 한 용어 서지단위(Bibliographic unit)는 구현형(Manifestation)을 보라 표목(Heading)은 전거형 접근점(Authorized access point), 제어형 접근점(controlled access point)을 보라 165

참조(Reference)는 이형의 이름(Variant form of name)을 보라 통일표제(Uniform title)는 전거형 접근점(Authorized access point), 전거형식의 이름 (Authorized form of name), 이름(Name)을 보라

국제목록규칙에 관한 국제도서관연맹 전문가회의 결의 2008 국제목록규칙에 관한 국제도서관연맹 전문가회의(IME ICC) 참가자는 다음의 사항을 결의한다. - IME ICC 참가자들이 채택한 국제목록원칙규범의 원문에 대하여 필요한 경우, 편집 수정 한다. - 원문은 전문 출판사뿐만 아니라 모든 관련 목록규칙 제정 기관과 국제도서관 연맹의 조직에 배포한다. - 국제목록원칙규범과 용어집을 편집 및 출판하고 웹 상에서 무료로 입수할 수 있도록 한다. - 전거데이터의 기능상의 요건(FRAD)과 주제전거레코드의 기능상의 요건 (FRSAR)이 완성될 때에, 또 목록 데이터의 모형과 스키마가 발전할 때에 조정작업을 확실하게 계속한다. - IME ICC의 문서를 보존하고 IME ICC의 과정과 성과에 관련된 정보를 공유하도록 한다. - 우리는 나아가 국제도서관연맹 목록분과가 원문의 유지관리를 맡아 줄 것과 또 보다 큰 정보 공동체와 협의하여 필요에 따라 개정하기 위해 약 5년 간격으로 원문을 재검토할 것을 권고한다. [번역 : 한국 국립중앙도서관 도서관연구소]

166

DECLARAÇÃO DE PRINCÍPIOS INTERNACIONAIS DE CATALOGAÇÃO Introdução A Declaração de Princípios – conhecida geralmente por “Princípios de Paris” – foi aprovada pela Conferência Internacional sobre Princípios de Catalogação em 1961.1 O seu propósito de servir como base, para uma normalização internacional na catalogação foi, incontestavelmente, alcançado: muitos dos códigos de catalogação que foram desenvolvidos em todo o mundo, desde tal data, seguiram estritamente os Princípios ou, pelo menos, fizeram-no de uma forma expressiva. Passados quarenta anos, ter um conjunto comum de princípios internacionais de catalogação tornou-se ainda mais desejável uma vez que catalogadores e respectivos clientes, em todo o mundo, usam OPAC (Online Public Access Catalogues). Neste momento, ao alvorecer do século XXI, a IFLA desenvolveu um esforço para produzir uma nova declaração de princípios que se destinam aos catálogos de bibliotecas em linha e outros. O primeiro princípio é servir a conveniência dos usuários (utilizadores) do catálogo. Esta declaração substitui e amplia o âmbito dos Princípios de Paris, incluindo, além das obras textuais, todos os tipos de materiais, e além da simples escolha e forma de entrada, todos os aspectos dos dados bibliográficos e de autoridade utilizados em catálogos de bibliotecas. Inclui não só princípios e objetivos (isto é, funções do catálogo) mas também regras orientadoras que devem ser incluídas nos códigos de catalogação em âmbito internacional, bem como servir de orientação para as funcionalidades de pesquisa e recuperação. A declaração cobre: 1. Âmbito 2. Princípios gerais 3. Entidades, atributos e relações 4. Objetivos e funções do catálogo 5. Descrição bibliográfica 6. Pontos de acesso 7. Fundamentos para a funcionalidade de pesquisa Esta declaração está construída sobre as grandes tradições catalográficas do mundo, 2 bem como sobre o modelo conceptual estabelecido no IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). 3

1

2

International Conference on Cataloguing Principles (Paris: 1961). Report – London: International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Também disponível em: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162-167; e Statement of Principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a dictionary catalog. 4th ed., rewritten, Washington D.C.: Government Printing office. 1904; Ranganathan, S.R.: Heading and canons. Madras [Índia] : S. Viswanathan, 1955; e Lubetzky, Seymour: Principles of Cataloguing. Final Report: Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969.

167

Espera-se que esta declaração facilite o intercãmbio internacional de dados bibliográficos e de autoridade e oriente os criadores de regras de catalogação nos seus esforços para desenvolver um código internacional de catalogação. 1. Âmbito Os princípios aqui enunciados destinam-se a orientar o desenvolvimento de códigos de catalogação. Aplicam-se a registos bibliográficos e de autoridade e a catálogos correntes de bibliotecas. Os princípios podem também ser aplicados a bibliografias e outros ficheiros (arquivos) de dados criados por bibliotecas, arquivos, museus e outras comunidades. Os princípios pretendem promover uma abordagem consistente à catalogação descritiva e de assunto de recursos bibliográficos de todos os tipos. 2. Princípios gerais Há diversos princípios que orientam a construção de códigos de catalogação.4 O mais determinante é a conveniência do utilizador (usuário).5 2.1. Conveniência do utilizador (usuário). As decisões relativas à descrição e a formas controladas dos nomes para acesso devem ocorrer tendo em conta o utilizador (usuário). 2.2. Uso comum. O vocabulário usado na descrição e nos pontos de acesso deve estar de acordo com o da maioria dos utilizadores (usuários). 2.3. Representação. As descrições e formas controladas dos nomes devem ser baseadas no modo como a entidade se descreve. 2.4. Exatidão. A entidade descrita deve ser fielmente representada. 2.5. Suficiência e necessidade. Só devem incluir-se nas descrições e formas controladas dos nomes para acesso os elementos considerados necessários ao utilizador (usuário) e que sejam essenciais para identificar, inequivocamente, uma entidade. 2.6. Significância. Os elementos dos dados devem ser bibliograficamente significantes. 2.7. Economia. Quando há formas alternativas para atingir um objetivo, deve dar-se preferência à forma que promova maior economia (isto é, o menor custo ou a abordagem mais simples). 2.8. Consistência e normalização. As descrições e a construção de pontos de acesso devem ser tão normalizadas quanto possível. Isso permite maior consistência o que, por sua vez, aumenta a capacidade de partilhar dados bibliográficos e de autoridade. 2.9. Integração. As descrições para todos os tipos de materiais e as formas controladas dos nomes de todos os tipos de entidades devem ser baseadas, tanto quanto seja relevante, num conjunto comum de regras. 3

4

5

Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications. New series; 19). Disponível no sítio Web da IFLA (http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Set. 1997 com as emendas e correcções de Fev. 2008). O modelo FRBR será em breve expandido através de Functional Requirements for Authority DATA (FRAD) e Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD) Baseados em literatura bibliográfica, especialmente a de Ranganathan e Leibniz, descritos em Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge; Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. No que respeita aos tesauros de assuntos, há princípios adicionais que são aplicáveis mas não estão ainda incluídos nesta declaração Os princípios 2.2 a 2.9 não estão por nenhuma ordem especial.

168

As regras num código de catalogação devem ser defensáveis e não arbitrárias. Reconhece-se que, por vezes, estes objetivos podem ser contraditórios, devendo, nesses casos, adotar-se uma solução defensável e prática. 3. Entidades, atributos e relações Um código de catalogação deve ter em conta as entidades, atributos e relações tal como definido nos modelos conceptuais do universo bibliográfico.6 3.1. Entidades As seguintes entidades podem ser representadas por dados bibliográficos e de autoridade: Obra Expressão Manifestação Item7 Pessoa Família Colectividade (Entidade)8 Conceito Objeto Evento Lugar9. 3.2. Atributos Os atributos que identificam cada entidade devem ser usados como elementos de dados. 3.3. Relações As relações entre entidades, que sejam bibliograficamente significativas, devem ser identificadas. 4. Objetivos e funções do catálogo10 O catálogo deve ser um instrumento efetivo e eficiente que permita ao utilizador (usuário): 4.1. Encontrar recursos bibliográficos numa coleção como resultado de uma pesquisa, utilizando atributos e relações entre recursos: 4.1.1. Para encontrar um determinado recurso. 4.1.2. Para encontrar conjuntos de recursos representando todos os recursos que pertencem à mesma obra; todos os recursos que representam a mesma expressão; 6 7 8

9

10

Os modelos conceptuais da IFLA são: FRBR, FRAD e FRSAD. Obra, expressão, manifestação e item são entidades do Grupo 1 descrita no modelo FRBR. Pessoa, família e colectividade são entidades do Grupo 2 descritas nos modelos FRBR e FRAD (N.T. Entidade é o termo também usado no Brasil para designar uma organização, uma empresa). Conceito, objecto, evento e lugar são entidades do grupo 3 descritas no modelo FRBR. Qualquer das entidades pode estar envolvida numa relação de assunto com uma obra. 4.1 a 4.5 baseiam-se em: Svenious, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

169

todos os recursos que exemplificam a mesma manifestação; todos os recursos associados a determinada pessoa, família ou colectividade (entidade); todos os recursos sobre um determinado assunto; todos os recursos definidos por outros critérios (língua, lugar de publicação, data de publicação, tipo de conteúdo, tipo de suporte, etc.), normalmente como uma delimitação secundária de um resultado de pesquisa. 4.2. Identificar um recurso bibliográfico ou agente (ou seja, confirmar que a entidade descrita corresponde à entidade procurada ou distinguir entre duas ou mais entidades com características similares); 4.3. Selecionar um recurso bibliográfico que seja apropriado às necessidades do utilizador (usuário), (ou seja, escolher um recurso que esteja de acordo com as necessidades do utilizador (usuário), no que diz respeito ao conteúdo, suporte, etc. ou rejeitar um recurso que seja inadequado às necessidades do utilizador (usuário); 4.4. Adquirir ou obter acesso a um item descrito (ou seja, fornecer informação que permitirá ao utilizador (usuário) adquirir um item por meio de compra, empréstimo, etc. ou aceder (acessar) eletronicamente a um item por meio de uma ligação em linha a uma fonte remota); ou acessar (aceder), adquirir ou obter dados bibliográficos ou de autoridade; 4.5. Navegar num catálogo ou para além dele (quer dizer, através da organização lógica dos dados bibliográficos e de autoridade e da apresentação de formas claras de se navegar, incluindo a apresentação de relações entre obras, expressões, manifestações, itens, pessoas, famílias, entidades (colectividades), conceitos, objetos, eventos e lugares). 5. Descrição bibliográfica 5.1. De uma maneira geral, deve-se criar uma descrição bibliográfica separada para cada manifestação. 5.2. Uma descrição bibliográfica baseia-se, tipicamente, no item enquanto representante da manifestação e pode incluir atributos que pertençam à(s) obra(s) e expressão(ões) nela contidas. 5.3. Os dados descritivos devem ser baseados numa norma internacionalmente vigente.11 5.4. As descrições podem ser feitas de acordo com vários níveis de detalhe, dependendo dos objetivos do catálogo ou ficheiro (arquivo) bibliográfico. Do nível de detalhe deve ser informado o utilizador (usuário). 6. Pontos de acesso 6.1. Generalidades Os pontos de acesso para recuperar dados bibliográficos e de autoridade devem ser formulados de acordo com os princípios gerais (ver 2. Princípios gerais). Podem ser controlados ou não controlados.

11

Para a comunidade biblioteconómica, considera-se norma internacionalmente aceite a International Standard Bibliographic Description.

170

6.1.1. Os pontos de acesso controlados devem ser estabelecidos para as formas autorizadas e variantes dos nomes de entidades como pessoas, famílias, colectividades (entidades), obras, expressões, manifestações, itens, conceitos, objetos, eventos e lugares. Fornecem a consistência necessária para a correta reunião de registos bibliográficos relativos a conjuntos de recursos. 6.1.1.1. Os registos de autoridade devem ser construídos para controlar as formas autorizadas e formas variantes de nomes, e para identificadores usados como ponto de acesso. 6.1.2. Os pontos de acesso não controlados podem existir como dados bibliográficos para nomes, títulos (por exemplo, o título próprio (principal), tal como se encontra numa manifestação), códigos, palavras-chave, etc., não controlados por registos de autoridade. 6.2. Escolha dos pontos de acesso 6.2.1. Devem ser incluídos, como pontos de acesso a um registo bibliográfico, os pontos de acesso autorizados para obras e expressões (controlados) contidas no recurso, o título da manifestação (normalmente não controlado) e os pontos de acesso autorizados para os criadores das obras. 6.2.1.1. Colectividade (entidade) como criadora: uma colectividade (entidade) deve ser considerada como criadora das obras que expressam o pensamento coletivo ou atividade da colectividade (entidade) ou quando a redação do título conjugada com a natureza da obra indica, claramente, que a colectividade (entidade) como um todo é responsável pelo conteúdo da obra. Tal aplica-se mesmo quando assinadas por uma pessoa na sua capacidade de dirigente ou funcionário da colectividade (entidade). 6.2.2. Devem ser fornecidos pontos de acesso adicionais para registos bibliográficos para os pontos de acesso autorizados para pessoas, famílias, colectividades (entidades) e assuntos considerados importantes para encontrar e identificar o recurso bibliográfico que se descreve. 6.2.3. Devem ser incluídas como pontos de acesso a um registo de autoridade, a forma autorizada e também as formas variantes do nome da entidade. 6.2.4. Pode fazer-se um acesso adicional através de nomes relacionados. 6.3. Pontos de acesso autorizados O ponto de acesso autorizado para o nome de uma entidade deve ser registado num registo de autoridade, junto com identificadores da entidade e formas variantes do nome. Um ponto de acesso autorizado pode ser necessário como uma forma de apresentação assumida por defeito (default display form). 6.3.1. Os pontos de acesso autorizados devem ser construídos de acordo com uma norma. 6.3.2. Língua e escrita de pontos de acesso autorizados 6.3.2.1. Quando nomes forem expressos em várias línguas e/ou escritas, deve-se preferir, para o ponto de acesso autorizado para o nome, a informação encontrada em manifestações da obra expressas na língua e escrita originais. 171

6.3.2.1.1. Porém, se a língua e escrita originais não forem normalmente utilizadas no catálogo, o ponto de acesso autorizado pode ser baseado em formas encontradas nas manifestações ou nas fontes de referência numa das línguas e escritas mais adequadas aos utilizadores (usuários) do catálogo. 6.3.2.1.2. Deve ser providenciado acesso na língua e escrita originais, sempre que possível, através de um ponto de acesso controlado quer seja a forma autorizada do nome quer uma forma variante do nome. 6.3.2.2. Se as transliterações forem desejáveis, deve ser seguida uma norma internacional para conversão da escrita. 6.3.3. Escolha do ponto de acesso autorizado O nome preferido para o ponto de acesso autorizado para uma entidade deve ser baseado no nome que identifica a entidade de uma forma consistente, seja por ser predominantemente encontrada em manifestações, seja por constituir um nome geralmente reconhecido e adequado aos utilizadores (usuários) do catálogo (isto é, “nome convencional”), tal como se encontra em fontes de referência. 6.3.3.1. Escolha do ponto de acesso autorizado para pessoa, família, colectividade (entidade) Se uma pessoa, família ou colectividade (entidade) usa vários nomes ou várias formas de nomes, deve ser escolhido um nome ou uma forma do nome como base para o ponto de acesso autorizado para cada identidade distinta. 6.3.3.1.1. Quando várias formas do nome se encontram em manifestações e/ou fontes de referência, e essa variação não se baseia em diferentes apresentações do mesmo nome (por exemplo, formas completa e abreviada) a preferência deve ser dada ao 6.3.3.1.1.1. nome mais conhecido (ou convencional) em vez do nome oficial, sempre que seja indicado, ou 6.3.3.1.1.2. nome oficial, sempre que não haja indicação de um nome mais conhecido ou convencional. 6.3.3.1.2. Se a colectividade (entidade) usou, em períodos sucessivos, nomes que não podem ser considerados como variantes menores de um nome, cada mudança significativa do nome deve ser considerada como uma nova entidade. Os correspondentes dados de autoridade para cada entidade devem ser ligados, usualmente relacionando as formas autorizadas anterior e posterior dos nomes da colectividade (entidade). 6.3.3.2. Escolha do ponto de acesso autorizado para obra e expressão Quando uma obra tem múltiplos títulos, um deles deve ser preferido como base para o ponto de acesso autorizado para a obra/expressão. 6.3.4. Forma do nome para pontos de acesso autorizados 6.3.4.1. Forma do nome para pessoa Quando o nome de uma pessoa consiste de várias palavras, a escolha da primeira palavra para o ponto de acesso autorizado deve seguir as

172

6.3.4.2.

6.3.4.3.

6.3.4.4.

6.3.4.5.

convenções do país e da língua mais associadas com essa pessoa tal como se encontram nas manifestações ou em fontes de referência. Forma do nome para família Quando o nome de uma família consiste em várias palavras, a escolha da primeira palavra para o ponto de acesso autorizado deve ser determinada pelas convenções do país e da língua mais associadas com essa família tal como se encontram nas manifestações ou em fontes de referência. Forma do nome para colectividade (entidade) Para o ponto de acesso autorizado de uma colectividade (entidade), o nome deve ser dado na ordem direta, tal como se encontra nas manifestações ou fontes de referência, exceto 6.3.4.3.1. quando a colectividade (entidade) é parte de uma jurisdição ou autoridade territorial, o ponto de acesso autorizado deve incluir a forma corrente do nome do território em questão na língua e escrita mais adequadas às necessidades dos utilizadores (usuários) do catálogo. 6.3.4.3.2. quando o nome da colectividade (entidade) implica subordinação, ou função subordinada, ou é insuficiente para identificar a entidade subordinada, o ponto de acesso autorizado deve ser iniciado com o nome da entidade superior. Forma do nome para obras/expressões Um ponto de acesso autorizado para uma obra, expressão, manifestação ou item pode ser ou o título que tenha representatividade própria ou um título combinado com o ponto de acesso autorizado para o(s) criador(es) da obra. Distinção entre nomes Se for necessário, para distinguir uma entidade de outras com o mesmo nome, podem incluir-se mais características identificadoras, como parte do ponto de acesso autorizado para uma entidade. Se for desejável, as mesmas características identificadoras podem ser incluídas como parte das formas variantes do nome.

6.4. Vários nomes e formas variantes do nome Qualquer que seja o nome escolhido para ponto de acesso autorizado, devem também incluir-se, para acesso controlado, os vários nomes e as formas variantes do nome. 7. Fundamentos para a funcionalidade de pesquisa 7.1. Pesquisa Os pontos de acesso são os elementos dos registos bibliográficos e de autoridade que 1) providenciam uma recuperação eficaz de registos bibliográficos e de autoridade e respectivos recursos bibliográficos associados e 2) delimitam os resultados da pesquisa. 7.1.1. Facilidades auxiliares de pesquisa Nomes, títulos e assuntos devem ser pesquisáveis e recuperáveis através de qualquer facilidade disponível num dado catálogo de biblioteca ou arquivo (ficheiro) 173

bibliográfico (por exemplo, pelas formas completas dos nomes, por palavraschave, por frases, por truncamento, por identificadores, etc.). 7.1.2. Pontos de acesso essenciais Os pontos de acesso essenciais são os que se baseiam nos principais atributos e nas relações de cada entidade no registo bibliográfico ou de autoridade. 7.1.2.1. Os pontos de acesso essenciais nos registos bibliográficos incluem: ponto de acesso autorizado para o nome do criador ou do primeiro criador nomeado na obra quando há mais do que um ponto de acesso autorizado para a obra/expressão (que pode incluir o ponto de acesso autorizado para o criador) título próprio (principal) ou título atribuído para a manifestação ano(s) de publicação ou edição da manifestação termos controlados de assuntos e/ou notações de classificação para a obra números normalizados, identificadores e “títulos-chave” para a entidade descrita. 7.1.2.2. Os pontos de acesso essenciais nos registos de autoridade incluem: nome ou título autorizado da entidade identificadores para a entidade vários nomes e formas variantes do nome ou título da entidade. 7.1.3. Pontos de acesso adicionais Os atributos de outras zonas (áreas) de descrição bibliográfica ou do registo de autoridade podem servir como pontos de acesso adicionais ou como mecanismos destinados a filtrar ou limitar uma pesquisa. 7.1.3.1. Tais atributos nos registos bibliográficos incluem, mas não se limitam a: nomes de criadores, além do primeiro; nomes de pessoas, famílias ou colectividades (entidades) que desem penhem outras funções que não a de criador (por exemplo, intérpretes) títulos variantes (por exemplo, títulos paralelos, títulos de partida (de apresentação do texto), etc.) pontos de acesso autorizados para as séries identificadores dos registos bibliográficos língua da expressão contida na manifestação lugar de publicação tipo de conteúdo tipo de suporte. 7.1.3.2. Tais atributos nos registos de autoridade incluem, mas não se limitam a: nomes ou títulos de entidades relacionadas identificadores dos registos de autoridade. 7.2. Recuperação Quando na pesquisa são recuperados vários registos com o mesmo ponto de acesso, os registos devem ser apresentados numa ordem lógica conveniente para o utilizador 174

(usuário) do catálogo, de preferência em conformidade com uma norma relevante para a língua e escrita do ponto de acesso.

GLOSSÁRIO O presente Glossário compreende termos, constantes na Declaração de Princípios Internacionais de Catalogação, que são usados numa acepção específica (isto é, não simplesmente segundo a definição comum de dicionário). No final, são dados termos usados nos Princípios de Paris ou em regras de catalogação antigas, relativamente aos quais os participantes na IME ICC desejaram sublinhar que se trata de termos já não usados nos Princípios Internacionais de Catalogação. TG = Termo Genérico; TE = Termo específico; TR = Termo relacionado Agente – Pessoa (autor, editor, escultor, editor literário, diretor, compositor, etc.) ou um grupo (família, organização, empresa, biblioteca, orquestra, país, federação, etc.) ou um recurso automático (por exemplo, um mecanismo de registo de condições atmosféricas, uma aplicação informática de tradução, etc.) que tem uma função no ciclo de vida de um recurso. [Fonte: DCMI Agents Working Group, definição de trabalho, modificada] Ver também Criador [TE] Atributo – Característica de uma entidade. Um atributo pode ser intrínseco a uma entidade ou ser-lhe externamente imputado. [Fonte: FRBR] Bibliograficamente significativo – Qualidade de uma entidade, atributo ou relação que possui significado ou valor especial no contexto de recursos bibliográficos. [Fonte: IME ICC] Catalogação de assunto12 – parte da catalogação que fornece termos de assunto controlados e/ou números de classificação. [Fonte: IME ICC] Ver também Catalogação descritiva [TR] Catalogação descritiva – A parte do processamento bibliográfico que fornece quer os dados descritivos quer os pontos de acesso que não são de assunto. [Fonte: IME ICC] Ver também Desrição bibliográfica [TR], Catalogação de assunto [TR] Coleção – 1. Conjunto real ou virtual de duas ou mais obras combinadas ou publicadas conjuntamente. 2. Conjunto real ou virtual de recursos bibliográficos mantidos ou criados por uma dada instituição. [Fonte: IME ICC]

12

N.T. Também designado, em Portugal, por Indexação por assuntos.

175

Colectividade (entidade) – Organização ou grupo de pessoas e/ou organizações que se identifica por determinado nome e actua, ou pode actuar, como uma unidade. [Fonte: FRAD, FRBR, com alterações] Conceito – Noção ou ideia abstracta. [Fonte: FRAD (relacionado com assuntos), FRBR] Criador – Pessoa, família ou colectividade (entidade) responsável pelo conteúdo intelectual ou artístico de uma obra. [Fonte: IME ICC] Ver também Agente [TG] Descrição bibliográfica – Conjunto de dados bibliográficos que identificam um recurso bibliográfico. [Fonte: ISBD] Ver também Catalogação descritiva [TR] Entidade – Algo que possui um carácter unitário e auto-contido; algo que tem existência independente ou separada; uma abstracção, conceito ideal, objeto de pensamento ou transcendental. [Fonte: Webster’s, 3rd] São exemplos de tipos de entidades constantes de FRBR e FRAD os produtos de atividade intelectual ou artística (obra, expressão, manifestação e item); os agentes responsáveis pela criação de conteúdo intelectual ou artístico, pela produção e disseminação do conteúdo sob forma física, ou pela manutenção da custódia desse produto (pessoa, família, colectividade (entidade); ou o assunto de uma expressão intelectual ou artística (obra, expressão, manifestação, item, pessoa, colectividade (entidade), conceito, objecto, evento, lugar). [Fonte:IME ICC] Evento – Ação ou ocorrência. [Fonte: FRAD (eventos que não constituem colectividades (entidades) são considerados assuntos), FRBR] Expressão – Realização intelectual ou artística de uma obra. [Fonte: FRAD, FRBR] Família – Duas ou mais pessoas relacionadas pelo nascimento, casamento, adoção ou outro estado legal semelhante, ou que de outro modo se apresentam como uma família. [Fonte: FRAD, na forma modificada por IME ICC] Forma autorizada de nome – Forma de nome escolhida como ponto de acesso autorizado para uma entidade. Ver também Forma variante de nome [TR], Nome [TG], Nome convencional [TR], Nome preferido [TR], Ponto de acesso autorizado [TR] Forma variante de nome – Forma de nome não escolhida como ponto de acesso autorizado para uma entidade. Pode ser usada para aceder (acessar) ao registo de autoridade da entidade ou ser apresentada como ligação para o ponto de acesso autorizado. [Fonte: IME ICC] 176

Ver também Forma autorizada de nome [TR], Nome [TG], Nome convencional [TR], Ponto de acesso [TG], Ponto de acesso autorizado [TR], Ponto de acesso controlado [TG] Identificador – Número, código, palavra, frase, logotipo, mecanismo, etc. associado a uma entidade e que serve para diferenciá-la de outras entidades no contexto em que o identificador é atribuído. [Fonte: FRAD] Indexação por assuntos Ver Catalogação de assunto Item – Exemplar individual de uma manifestação. [Fonte: FRAD, FRBR] Lugar – Localização, espaço. [Fonte: FRBR] Manifestação – Concretização física de uma expressão de uma obra. [Fonte: FRAD, FRBR] Uma manifestação pode concretizar uma coleção de obras, uma obra individual ou uma parte componente de uma obra. As manifestações podem apresentar-se numa ou mais unidades físicas. [Fonte: IME ICC] Nome – Caracter, palavra ou grupo de palavras e/ou caracteres pelos quais uma entidade é conhecida; inclui as palavras/caracteres que designam uma pessoa, família, colectividade (entidade); inclui os termos pelos quais são conhecidos conceitos, objetos, eventos ou lugares, assim como o título de uma dada obra, expressão, manifestação ou item. Usado como base para um ponto de acesso. [Fonte: FRBR, com as alterações de FRAD] Ver também Forma autorizada de nome [TE], Nome preferido [TE], Ponto de acesso [TR], Ponto de acesso autorizado [TR], Ponto de acesso controlado [TR], Ponto de acesso para forma variante [TE] Nome convencional – Nome, outro que não o oficial, pelo qual uma colectividade (entidade), lugar ou objeto se tornou conhecido. [Fonte: AACR2 Revision 2002, Glossary, com alterações] Ver também Forma autorizada de nome [TR], Forma variante de nome [TR], Nome [TG] Nome preferido – Nome de uma entidade escolhido de acordo com regras e normas, usado como base para construir um ponto de acesso autorizado para a entidade. [Fonte: IME ICC] Ver também Forma autorizada de nome [TR], Nome [TG], Nome convencional [TR], Ponto de acesso autorizado [TR] Objeto – Coisa material. [Fonte: FRBR] 177

Obra – Criação intelectual ou artística distinta (isto é, o conteúdo intelectual ou artístico). [Fonte: FRAD, FRBR, na forma modificada por IME ICC] Pessoa – Indivíduo ou uma identidade individual estabelecida ou adotada por um indivíduo ou grupo. [Fonte: FRBR, com as alterações de FRAD, modificada por IME ICC] Ponto de acesso – Nome, termo, código, etc., pelo qual se pesquisa e identifica um registo bibliográfico, de autoridade ou referência [Fonte: GARR, com as alterações de FRAD, e IME ICC] Ver também Nome [TR], Ponto de acesso adicional [TE] Ponto de acesso autorizado [TE], Ponto de acesso controlado [TE], Ponto de acesso essencial [TE], Ponto de acesso não ontrolado [TE], Ponto de acesso para forma variante [TE] Ponto de acesso adicional – Ponto de acesso que pode ser usado para além dos pontos de acesso essenciais para melhorar a pesquisa de registos bibliográficos ou de autoridade. [Fonte: IME ICC] Ver também Ponto de acesso [TG], Ponto de acesso essencial [TR] Ponto de acesso autorizado – Ponto de acesso controlado preferido para uma entidade, estabelecido e formulado de acordo com regras e normas. [Fonte: IME ICC] Ver também Forma autorizada de nome [TR], Nome preferido [TR], Ponto de acesso [TG], Ponto de Acesso controlado [TG] Ponto de acesso controlado – Ponto de acesso incluído num registo de autoridade. [Fonte: GARR, modificado] Os pontos de acesso controlados incluem as formas autorizadas, assim como as chamadas formas variantes. Podem ser: - baseados em nomes de pessoa, família ou colectividade (entidade); - baseados em nomes (isto é, títulos) de obras, expressões, manifestações e itens; - constituídos pela combinação de dois nomes, como no caso de pontos de acesso nome/ título para representar uma obra pela combinação do nome do criador com o título da obra; - baseados em termos para eventos, objetos, conceitos e lugares; - baseados em identificadores tais como números normalizados, índices de classificação, etc. Podem ser associados outros elementos ao próprio nome (por ex., datas) com a finalidade de distinguir entidades com nomes idênticos ou semelhantes. [Fonte: FRAD – prossegue notando que o modelo incide em nomes ou termos controlados por um ficheiro (arquivo) de autoridade.] Ver também Forma variante de nome [TE], Nome [TR], Ponto de acesso [TG], Ponto de acesso autorizado [TE], Ponto de acesso não controlado [TR] Ponto de acesso essencial – Ponto de acesso baseado nos principais atributos e relações de cada entidade constante nos registos bibliográficos ou de autoridade, que assegura a identificação e recuperação desses registos. [Fonte: IME ICC] Ver também Ponto de acesso [TG], Ponto de acesso adicional [TR] 178

Ponto de acesso não controlado – Ponto de acesso que não é controlado por um registo de autoridade. [Fonte: IME ICC] Ver também Ponto de acesso [TG], Ponto de acesso controlado [TR] Ponto de acesso normalizado Ver Ponto de acesso autorizado Recurso bibliográfico – Entidade do âmbito das coleções bibliográficas e similares consistindo em produtos de caráter intelectual ou artístico. Os recursos bibliográficos constituem, no modelo FRBR, as entidades do grupo 1: obra, expressão, manifestação e item. [Fonte: IME ICC] Registo de autoridade – Conjunto de elementos de dados que identifica uma entidade e pode ser usado para facilitar o acesso ao ponto de acesso autorizado para essa entidade ou a para disponibilizar quaisquer outros pontos de acesso para a entidade. [Fonte: IME ICC] Registo bibliográfico – Conjunto de elementos de dados que descreve e dá acesso a um recurso bibliográfico e identifica obras e expressões relacionadas. [Fonte: IME ICC] Relação – Ligação específica entre duas entidades ou suas instâncias. [Fonte: baseado em FRBR] Tipo de conteúdo – Designação que reflete a forma principal de comunicação na qual o conteúdo é expresso e o sentido humano através do qual se destina a ser percebido. O tipo de conteúdo reflete atributos tanto da obra como da expressão. [Fonte: Glossary for RDA, Jan. 2008, modificado] Tipo de suporte – Designação que reflete o formato do meio de armazenamento e acondicionamento de um suporte em combinação com o tipo de mecanismo de intermediação necessário para visualizar, tocar, fazer funcionar, etc., o conteúdo de um recurso. O tipo de suporte reflete atributos de uma manifestação. [Fonte: Glossary for RDA, Jan. 2008, modificado] Título-chave – Designação unívoca atribuída a um recurso contínuo pela Rede ISSN e indissociável do respectivo ISSN. O título-chave pode coincidir com o título próprio (principal) ou, de forma a tornar-se unívoco, ser construído pela adição de elementos de identificação ou qualificação tais como nome da entidade editora, lugar de publicação, menção de edição. [Fonte: ISBD] Universo bibliográfico – Domínio das coleções de bibliotecas, arquivos, museus e outras comunidades de informação. [Fonte: IME ICC]

179

Fontes AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. FromWeb page, 2003 (working definitions): http://dublincore.org/groups/agents/ Relatório Final disponível em: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Disponível na página Web da IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Disponível em: http://www.ifla.org/ VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Disponível em: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Disponível em: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Termos que deixaram de ser usados Cabeçalho – Ver

Ponto de acesso autorizado, Ponto de acesso contro lado

Referência – Ver

Forma variante de nome

Título uniforme – Ver

Forma autorizada de nome, Nome, Ponto de acesso autorizado

Unidade bibliográfica – Ver

Manifestação

180

Resolução IME ICC 2008 Pela presente, os participantes de IME ICC decidem - efetuar as correções editoriais que se revelem necessárias aos textos adotados pelos participantes de IME ICC; - distribuir o texto a todos os responsáveis pela preparação de regras, aos órgãos da IFLA e aos editores profissionais; - editar e publicar a Declaração de Princípios e o Glossário, disponibilizando-os livremente na Web; - assegurar a continuação do trabalho de modo a proceder a ajustamentos à medida que se complete o trabalho de FRAD e FRASAR e que os modelos e esquemas de dados de catalogação evoluam, e - preservar a documentação e partilhar a informação sobre os processos e resultados de IME ICC. Recomendam ainda que a Seção de Catalogação da IFLA se encarregue da manutenção dos textos e efetue a respectiva reavaliação a intervalos de aproximadamente 5 anos para as atualizações necessárias, com ampla consulta à comunidade profissional.

Tradução do original em Língua Inglesa para a Língua Portuguesa: Lidia Alvarenga, Márcia Milton Vianna, Escola de Ciência da Informação da Universidade Federal de Minas Gerais, Brasil Fernanda Maria Campos, Maria Inês Cordeiro, Rosa Maria Galvão, Biblioteca Nacional de Portugal Colaboração de: Felipe Bezerra de Lima, Jane Dourado Arisawa Judici, Biblioteca Nacional de Brasília Luciana Grings, Stela Márcia Pacheco, Paulo Cezar Gomes Pererra, Fundação Biblioteca Nacional, Rio de Janeiro

181

Декларация о международных принципах каталогизации Введение Декларация о принципах, широко известная как «Парижские принципы», была одобрена Международной конференцией по принципам каталогизации в 1961 г 1. Её цель – служить основой для международной стандартизации в каталогизации – несомненно достигнута: большинство правил каталогизации, которые с тех пор разрабатывались во всем мире, точно или, по крайней мере, в большой степени соответствовали Парижским принципам. По прошествии более сорока лет общие международные принципы каталогизации стали еще более необходимы, так как и каталогизаторы, и читатели во всем мире стали широко использовать электронные каталоги OPAC (Online Public Access Catalogues). Теперь, в начале 21 века, ИФЛА пытается создать новую декларацию о принципах, применимых как к электронным библиотечным каталогам, так и за их пределами. Первый среди этих принципов – удобство каталога для пользователей. Эта декларация заменяет Парижские принципы и расширяет область их применения с только текстовых произведений на все виды материалов, а с задачи выбора только первого элемента и его формы на все аспекты библиографических и авторитетных данных, используемых в библиотечных каталогах. Она включает в себя не только принципы и задачи (т.е. функции каталога), но и руководящие правила, которые должны быть включены в правила каталогизации в международном масштабе, а также руководство по возможностям поиска и результатам поиска. Принципы распространяются на: 1. Область применения 2. Общие принципы 3. Объекты, атрибуты и связи 4. Задачи и функции каталога 5. Библиографическое описание 6. Точки доступа 7. Основы поисковых возможностей Эта декларация основывается на богатых каталогизационных традициях мира2, а также на концептуальной модели, разработанной в документе ИФЛА «Функциональные требования к библиографическим записям» (FRBR)3.

1

2

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, c. 91–96. Опубликовано также в: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), с. 162–167 и в: Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A. Rules for a Dictionary Catalog. – 4th ed., rewritten. – Washington, D.C. : Government Printing office, 1904. Ranganathan, S. R. Heading and Canons. – Madras [India] : Viswanathan, 1955. Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final report. Phase I : Descriptive cataloging. – Los Angeles, Calif. : University of California, Institute of Library Research, 1969.

182

Мы надеемся, что данная декларация будет способствовать росту международного обмена библиографическими и авторитетными данными и помогут составителям правил каталогизации в разработке международных правил каталогизации. 1. Область применения Принципы, установленные в данном документе, предназначены служить руководством для развития правил каталогизации. Они применяются к библиографическим и авторитетным записям и к современным библиотечным каталогам. Данные принципы также могут применяться в библиографиях и файлах данных, создаваемых библиотеками, архивами, музеями и другими организациями. Принципы предусматривают согласованный подход к описательной и содержательной каталогизации библиографических ресурсов всех видов. 2. Общие принципы Создание правил каталогизации основывается на целом ряде принципов 4 . Наиважнейший принцип – удобство для пользователей5. 2.1. добство для пользователей. Принимая решения при создании описаний и контролируемых форм имен (наименований) для доступа, нужно помнить о пользователе. 2.2. Общепринятые термины. Терминология в описаниях и при доступе должна соответствовать представлениям большинства пользователей. 2.3. Представление. Объекты в описаниях и контролируемых формах имени (наименования) должны основываться на том, как представляет себя сам объект. 2.4. Точность. Описываемый объект должен быть отражен достоверно. 2.5. Достаточность и необходимость. В описании приводятся только те сведения и контролируемые точки доступа, которые необходимы для пользователя, чтобы он смог безошибочно идентифицировать объект. 2.6. Значимость. Элементы должны быть значимыми с библиографической точки зрения. 2.7. Экономичность. Когда цель может быть достигнута различными средствами, выбирается наиболее экономичный путь (наименьшие затраты, наиболее простой подход и т.п.). 2.8. Последовательность и стандартизация. Описания и формирование точек доступа должны быть стандартизованы, насколько это возможно. Это 3

5

Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich: Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19). На сайте IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Сент. 1997 с дополнениями и изменениями до февраля 2008 г.) Модель FRBR скоро будет дополнена Functional Requirements for Authority Data (FRAD) и Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD). 4 На основании библиографической литературы, особенно трудов Ранганатана и Лейбница как указано в: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. – Cambridge, Mass : MIT Press, 2000, с. 68. Что касается предметных тезаурусов, к ним применяются дополнительные принципы, но они пока не включены в данную декларацию. Порядок принципов с 2.2 по 2.9 особого значения не имеет.

183

обеспечивает наибольшее единообразие, что, в свою очередь, облегчает обмен библиографическими и авторитетными записями. 2.9. Интеграция. Описания всех типов материалов и контролируемые формы имен (наименований) объектов должны основываться, насколько это возможно, на общих правилах. Правила каталогизации должны быть обоснованными, а не произвольными. Понятно, что в определенных случаях эти принципы могут вступать в противоречие, и решение приходится принимать, исходя из здравого смысла. 3. Объекты, атрибуты и связи Правила каталогизации рассматривают объекты, атрибуты и связи в соответствии с определениями в концептуальных моделях библиографического универсума.6 3.1. Объекты Библиографическими и авторитетными данными могут быть представлены следующие объекты: Произведение Выражение Воплощение Физическая единица 7 Лицо Род Организация8 Концепция Предмет Событие Место9. 3.2. Атрибуты Атрибуты, которые идентифицируют каждый объект, должны использоваться в качестве элементов данных. 3.3. Связи Библиографически значимые идентифицированы.

6 7

8 9

связи

между

объектами

должны

быть

Концептуальными моделями IFLA являются FRBR, FRAD и FRSAD. Произведение, выражение, воплощение и физическая единица составляют 1-ю группу объектов в модели FRBR. Лицо, род и организация составляют 2-ю группу объектов в моделях FRBR и FRAD. Концепция, предмет, событие и место составляют 3-ю группу объектов в модели FRBR. Любой из этих объектов может иметь предметные связи с произведением.

184

4. Задачи и функции каталога10 Каталог должен быть эффективным и действенным инструментом, способным предоставить пользователю следующие возможности: 4.1. найти библиографические ресурсы в фонде в результате поиска с использованием атрибутов или связей ресурсов: 4.1.1. найти единичный ресурс 4.1.2. найти группу ресурсов, представляющих все ресурсы, принадлежащие к одному произведению все ресурсы, относящиеся к одному выражению все ресурсы, соответствующие одному воплощению все ресурсы, связанные с данным лицом, родом или организацией все ресурсы по данной теме все ресурсы, объединяемые другими критериями (язык, место издания, дата издания, тип содержания, тип носителя и т.д.), обычно выступающими как дополнительные критерии ограничения результатов поиска. 4.2. идентифицировать библиографический ресурс или «агента» (т.е. подтвердить, что объект, описанный в записи, соответствует искомому объекту, или различить два или более объектов со сходными характеристиками); 4.3. выбрать библиографический ресурс, который соответствует потребностям пользователя (т.е. выбрать ресурс, который соответствует запросу пользователя с точки зрения средства, содержания, носителя и т.д. или отвергнуть ресурс из-за его несоответствия потребностям пользователя); 4.4. приобрести или получить доступ к описанной физической единице (т. е. снабдить читателя информацией, которая даст ему возможность купить ее, получить во временное пользование и т. д., или обеспечить доступ к физической единице в электронной среде через он-лайновую связь с удаленным источником); либо приобрести или получить доступ к авторитетным данным или библиографическим данным; 4.5. ориентироваться в каталоге и за его пределами (благодаря логической организации библиографических и авторитетных данных и четким рекомендациям по способам поиска, включая представление связей между произведениями, выражениями, воплощениями, физическими единицами, лицами, родами, организациями, концепциями, предметами, событиями и местами). 5. Библиографическое описание 5.1. Как правило, отдельное библиографическое описание должно создаваться для каждого воплощения. 5.2. Библиографическое описание обычно базируется на физической единице как представителе воплощения и может включать атрибуты содержащихся в ней произведений и выражений. 10

4.1-4.5 основаны на: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. – Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

185

5.3. Описательные данные должны основываться на международном стандарте11. 5.4. Описания могут иметь разные уровни полноты данных в зависимости от назначения каталога или библиографического файла. Информация об уровне полноты должна сообщаться пользователю. 6. Точки доступа 6.1. Общие положения Точки доступа для поиска библиографических и авторитетных данных должны формулироваться в соответствии с общими принципами (см. 2. Общие принципы). Они могут быть контролируемыми и неконтролируемыми. 6.1.1. Контролируемые точки доступа создаются на авторитетные и вариантные формы имен (наименований) для таких объектов как: лица, роды, организации, произведения, выражения, воплощения, физические единицы, концепции, предметы, события и места. Контролируемые точки доступа обеспечивают единообразие, необходимое для объединения библиографических записей для групп ресурсов. 6.1.1.1. Для контроля за авторитетными и вариантными формами имен (наименований), а также идентификаторами, используемыми в качестве точек доступа, должны формироваться авторитетные записи. 6.1.2. Неконтролируемые точки доступа могут создаваться – в виде библиографических данных – на имена (наименования), заглавия (например, основное заглавие в том виде, в котором оно присутствует в воплощении), а также коды, ключевые слова, и т.п., которые не контролируются авторитетными записями. 6.2. Выбор точек доступа 6.2.1. В качестве точек доступа к библиографической записи используются авторитетные точки доступа на произведения и выражения, воплощенные в ресурсе (контролируемые), заглавие воплощения (обычно неконтролируемое), а также авторитетные точки доступа на создателей произведения. 6.2.1.1. Организация как создатель произведения: организация должна считаться создателем произведений, которые выражают коллективную мысль или деятельность данной организации, либо, когда сущность заглавия в сочетании с характером произведения четко указывает, что организация несет коллективную ответственность за содержание произведения. Это правило применяется даже если произведение подписано лицом – руководителем или сотрудником данной организации. 6.2.2. Дополнительно, к библиографическим записям должны создаваться точки доступа на авторитетные точки доступа на лица, роды, организации и 11

Для библиотечного сообщества таким стандартом является International Standard Bibliographic Description (ISBD – Международное стандартное библиографическое описание).

186

предметы, если это важно для поиска и идентификации описываемого библиографического ресурса. 6.2.3. В авторитетную запись в качестве точек доступа включается авторитетная форма имени (наименования) объекта, а также его вариантные формы. 6.2.4. Дополнительный доступ может осуществляться через имена (наименования) связанных объектов. 6. 3. Авторитетные точки доступа Авторитетная точка доступа на имя (наименование) объекта должна быть записана в авторитетной записи наряду с идентификаторами объекта и вариантными формами имени (наименования). Авторитетная точка доступа может служить недостающей формой при выводе. 6.3.1. Авторитетные точки доступа должны создаваться в соответствии со стандартом. 6.3.2. Язык и графика авторитетных точек доступа 6.3.2.1. Если имена (наименования) представлены на нескольких языках и/или графиках, предпочтительной для авторитетной точки доступа должна быть информация, представленная в воплощениях произведения, выраженного на языке и в графике оригинала; 6.3.2.1.1. однако, если язык и графика оригинала обычно не используются в данном каталоге, авторитетную точку доступа допускается представлять в форме, указанной в воплощениях или в справочных источниках на одном из языков или в графике, наиболее подходящих для пользователей данного каталога. 6.3.2.1.2. Доступ на языке и в графике оригинала должен обеспечиваться всегда, когда для этого есть возможность, через контролируемую точку доступа, либо через авторитетную форму имени (наименования), либо через вариантную форму. 6.3.2.2. Если желательна транслитерация, необходимо следовать международному стандарту конвертирования письменностей. 6.3.3. Выбор авторитетной точки доступа Имя (наименование), выбранное в качестве авторитетной точки доступа для объекта, должно быть основано на имени (наименовании), которое должным образом идентифицирует объект, либо преобладающем в воплощениях, либо наиболее приемлемом для пользователей каталога (например, «общепринятое имя (наименование)») в соответствии со справочными источниками. 6.3.3.1. Выбор авторитетной точки доступа для лица, рода, организации Если лицо, род или организация использует вариантные имена (наименования) или вариантные формы имени (наименования), одно имя (наименование) или одна форма имени (наименования) выбирается в качестве основы для авторитетной точки доступа для каждого конкретного лица и т.д.

187

6.3.3.1.1. Если в воплощениях и/или справочных источниках встречаются вариантные формы имени (наименования) и различие возникло не из-за разного отображения одного и того же имени (наименования) (например, полная и краткая формы), предпочтение отдается: 6.3.3.1.1.1. не официальному, а наиболее известному (или общепринятому) имени (наименованию), если оно указано; или 6.3.3.1.1.2. официальному имени (наименованию), если нет указаний на наиболее известное или общепринятое имя. 6.3.3.1.2. Если организация в разные периоды времени имела разные наименования, которые нельзя рассматривать как незначительные изменения одного и того же наименования, каждый объект, идентифицированный значительным изменением наименования, должен рассматриваться как новый объект. Соответствующие авторитетные данные для каждого объекта должны быть связаны, как правило, ссылками на предыдущие и последующие авторитетные формы наименований организации. 6.3.3.2. Выбор авторитетной точки доступа для произведения и выражения Если произведение имеет разные заглавия, одно заглавие выбирается в качестве основы для авторитетной точки доступа для произведения/выражения. 6.3.4. Форма имени (наименования) для авторитетных точек доступа. 6.3.4.1. Форма имени лиц Если имя лица состоит из нескольких слов, выбор начального слова для авторитетного доступа должен определяться в соответствии с обычаями страны и языка, которые в наибольшей степени ассоциируются с данным лицом, на основании воплощений или справочных источников. 6.3.4.2. Форма родового имени Если родовое имя состоит из нескольких слов, выбор начального слова для авторитетного доступа должен определяться в соответствии с обычаями страны и языка, которые в наибольшей степени ассоциируются с данным родом, на основании воплощений или справочных источников. 6.3.4.3. Форма наименования организаций В качестве авторитетной точки доступа наименование организации должно приводиться в прямом порядке в той форме, в которой оно приводится в воплощении или в справочных источниках, кроме следующих случаев: 6.3.4.3.1. если организация является частью юрисдикции или территориальной власти, авторитетная точка доступа должна включать современную форму наименования территории на языке и в графике, наиболее соответствующих потребностям 188

пользователей данного каталога; 6.3.4.3.2. если наименование организации подразумевает подчинение или зависимые функции либо не является достаточным для идентификации, авторитетная точка доступа должна начинаться с наименования вышестоящей организации. 6.3.4.4. Форма наименования произведений/выражений Авторитетной точкой доступа для произведения, выражения, воплощения или физической единицы может быть либо заглавие, которое может использоваться самостоятельно, либо заглавие в комбинации с авторитетной точкой доступа на создателя (создателей) произведения. 6.3.4.5. Дифференциация имен (наименований) При необходимости обеспечить отличие объекта от других объектов, имеющих такое же имя (наименование), к авторитетной точке доступа на объект следует добавлять другие идентифицирующие признаки. При необходимости, эти же идентифицирующие признаки могут быть включены в вариантные формы имени (наименования). 6.4. Вариантные имена (наименования) и вариантные формы имени (наименования) Независимо от того, какое имя (наименование) выбрано в качестве авторитетной точки доступа, вариантные имена (наименования) и вариантные формы имени (наименования) должны быть включены для контролируемого доступа. 7. Основы поисковых возможностей 7.1. Поиск Точки доступа – это элементы библиографических и авторитетных записей, которые 1) обеспечивают достоверный результат поиска библиографических и авторитетных записей и связанных с ними библиографических ресурсов и 2) ограничивают результаты поиска. 7.1.1. Способы поиска Пользователь должен иметь возможность искать и найти имена (наименования), заглавия и предметы при любом способе поиска, возможном в данном библиотечном каталоге или библиографическом файле (по полным формам имен (наименований), ключевым словам, фразам, сокращениям, идентификаторам и т.п.). 7.1.2. Обязательные точки доступа Обязательные точки доступа – это те, которые базируются на основных атрибутах и связях каждого объекта библиографической или авторитетной записи. 7.1.2.1. Обязательными точками доступа для библиографических записей являются:

189

авторитетная точка доступа на имя (наименование) создателя произведения или создателя, указанного первым, если создателей указано более одного авторитетная точка доступа на произведение/выражение (может включать авторитетную точку доступа на создателя) основное заглавие или заглавие, сформулированное каталогизатором, для воплощения год(ы) издания или выпуска воплощения контролируемые предметные рубрики и/или классификационные индексы для произведения стандартные номера, идентификаторы и «ключевые заглавия» для описываемого объекта. 7.1.2.2. Обязательными точками доступа для авторитетных записей являются: авторитетное имя (наименование) или заглавие объекта идентификаторы объекта вариантные имена (наименования) и вариантные формы имени (наименования) или заглавия для данного объекта. 7.1.3. Дополнительные точки доступа 7.1.3.1. Эти атрибуты для библиографических записей не ограничены и могут включать: имена (наименования) остальных создателей, помимо первого имена лиц, родовые имена и наименования организаций, не являющихся создателями, но выполняющих какую-либо иную роль (например, исполнителей) вариантные заглавия (например, параллельные заглавия, частные заглавия и т.п.) авторитетную точку доступа на серию идентификаторы библиографической записи язык выражения в воплощении место издания тип содержания тип носителя. 7.1.3.2. Для авторитетных записей эти атрибуты также не ограничены и могут включать: имена (наименования) или заглавия связанных объектов идентификаторы авторитетных записей. 7.2. Результаты поиска Когда в результате поиска находится несколько записей с одной и той же точкой доступа, записи должны быть представлены в каком-либо логическом порядке, удобном для пользователей каталога, желательно в соответствии со стандартом, релевантным языку и графике точки доступа.

190

ГЛОССАРИЙ Данный Глоссарий включает термины, которые использованы в Декларации о принципах каталогизации в особом смысле (не совпадающем с определением обычного словаря). В конце приведены термины, применявшиеся в Парижских принципах или других правилах каталогизации и про которые участники IME ICC пожелали сказать, что эти термины больше в Международных принципах каталогизации не используются. БШТ = Более широкий термин; БУТ = Более узкий термин; СТ = Связанный термин Авторитетная запись (Authority record) – совокупность элементов данных, которая идентифицирует объект и может использоваться, чтобы облегчить доступ к авторитетной точке доступа для этого объекта или вывод любой точки доступа для объекта. [Источник: IME ICC] Авторитетная точка доступа (Authorized access point) – предпочтительная контролируемая точка доступа к объекту, установленная и сформированная в соответствии с правилами или стандартами [Источник: IME ICC] См. также Авторитетная форма имени (наименования) [СТ], Вариантная форма имени (наименования) [СТ], Контролируемая точка доступа [БШТ], Предпочтительное имя (наименование) [СТ], Точка доступа [БШТ] Авторитетная форма имени (наименования) (Authorized form of name) – форма имени (наименования), выбранная в качестве авторитетной точки доступа для объекта. См. также Авторитетная точка доступа [СТ], Вариантная форма имени (наименования) [СТ], Имя (наименование) [БШТ], Общепринятое имя (наименование) [СТ], Предпочтительное имя (наименование) [СТ] Агент (Agent) – лицо (автор, издатель, скульптор, редактор, режиссер, композитор и др.), или группа (род, организация, корпорация, библиотека, оркестр, страна, федерация и т.п.), или автомат (устройство, регистрирующее погоду, электронная программа-переводчик и т. п.), которые играют определенную роль в жизненном цикле ресурса. [Источник: DCMI. Рабочая группа по агентам, рабочее определение, видоизмененное]. См. также: Создатель [БУТ] Атрибут (Attribute) – характеристика объекта. Атрибут может быть неотъемлемой частью объекта, а может быть заимствован извне. [Источник: FRBR]

191

Библиографическая запись (Bibliographic record) – совокупность элементов данных для описания и обеспечения доступа к библиографическому ресурсу и идентификации связанных произведений и выражений. [Источник: IME ICC] Библиографически значимый (Bibliographically significant) – свойство объекта, или атрибута, или связи, которое имеет особое значение или ценность в контексте библиографических ресурсов. [Источник: IME ICC] Библиографический универсум (Bibliographic universe) – сфера, объединяющая коллекции библиотек, архивов, музеев и других информационных сообществ. [Источник: IME ICC] Библиографический ресурс (Bibliographic resource) – объект в сфере библиотечных или подобных коллекций, состоящий из продукта интеллектуального или художественного творчества. Библиографические ресурсы в модели FRBR – это объекты 1-й группы: произведение, выражение, воплощение и физическая единица. [Источник: IME ICC] Библиографическое описание (Bibliographic description) – совокупность библиографических данных, идентифицирующих библиографический ресурс. [Источник: ISBD] Вариантная форма имени (наименования) (Variant form access point) – форма имени (наименования), которая не выбрана в качестве авторитетной точки доступа для объекта. Она может быть использована для доступа к авторитетной записи для объекта или представлена как отсылка к авторитетной точке доступа. [Источник: IME ICC] См. также: Авторитетная точка доступа [СТ], Авторитетная форма имени [СТ], Имя (наименование) [БШТ], Контролируемая точка доступа [БШТ], Общепринятое имя (наименование) [СТ], Точка доступа [БШТ] Воплощение (Manifestation) – физическая реализация выражения произведения. [Источник: FRAD, FRBR] Воплощение может быть сборником произведений, отдельным произведением или составной частью произведения. Воплощение может представлять собой одну или несколько физических единиц. [Источник: IME ICC] Выражение (Expression) - интеллектуальная или художественная форма реализации произведения. [Источник: FRAD, FRBR] Дополнительная точка доступа (Additional access point) - точка доступа, которая может быть использована в дополнение к обязательным точкам доступа, чтобы облегчить поиск библиографических или авторитетных данных. 192

[Источник: IME ICC] См. также Обязательная точка доступа [СТ], Точка доступа [БШТ] Идентификатор (Identifier) – номер, код, слово, фраза, эмблема, знак и т.п., которые ассоциируются с объектом и помогают отличить этот объект от других объектов в той области, к которой относится данный идентификатор. [Источник: FRBR] Имя (наименование) (Name) – буква, знак или группа слов и/или букв, с помощью которых распознается объект. Включает слова или буквы, обозначающие лицо, род, организацию; термины, обозначающие концепции, предметы, события или места, а также заглавие произведения, выражения, воплощения или физической единицы. Служит основой для точки доступа. [Источник: FRBR с модификацией FRAD] См. также Авторитетная форма имени [БУТ], Вариантная форма имени [БУТ], Контролируемая точка доступа [CТ], Общепринятое имя (наименование) [БУТ], Предпочтительное имя (наименование) [СТ] Ключевое заглавие (Key-title) – уникальное название, присвоенное продолжающемуся ресурсу службой ISSN и неразрывно связанное с его ISSN. Ключевое заглавие может совпадать с основным заглавием; или, для достижения уникальности, оно может быть сконструировано путем добавления идентифицирующих и/или поясняющих элементов, таких как наименование издающей организации, место издания, сведения об издании. [Источник: ISBD] Контролируемая точка доступа (Controlled access point) – точка доступа, занесенная в авторитетную запись. [Источник: видоизмененный GARR] Контролируемые точки доступа включают как авторитетные формы имен (наименований), так и формы, считающиеся вариантными. Они могут быть: - основаны на личных и родовых именах, наименованиях организаций, - основаны на наименованиях (т.е. заглавиях) произведений, выражений, воплощений и физических единиц, - составлены из комбинации двух имен (наименований), как в случае точки доступа на имя (наименование) / заглавие, представляющей произведение, которая сочетает имя (наименование) создателя с заглавием произведения, - основаны на терминах, обозначающих события, предметы, концепции и места, таких как стандартные номера, - основанные на идентификаторах, классификационные индексы и т.п. К собственно имени (наименованию) могут быть добавлены другие элементы (например, даты), чтобы разграничить объекты с идентичными или похожими именами (наименованиями).

193

[Источник: FRAD – далее отмечает, что модель концентрируется на именах (наименованиях) и терминах, контролируемых с помощью авторитетного файла] См. также Авторитетная точка доступа [БУТ], Вариантная форма имени [БУТ], Имя (наименование) [СТ], Неконтролируемая точка доступа [СТ], Точка доступа [БШТ] Концепция (Concept) – абстрактное понятие или идея. [Источник: FRAD (относительно объекта), FRBR] Лицо (Person) – индивидуум или единичная идентификация, установленная или принятая индивидуумом или группой. [Источник: FRAD, модификация FRBR, модифицировано IME ICC] Место (Place) – местонахождение. [Источник: FRBR] Неконтролируемая точка доступа (Uncontrolled access point) - точка доступа, которая не контролируется авторитетной записью. [Источник: IME ICC] См. также Контролируемая точка доступа [СТ], Точка доступа [БШТ] Нормализованная точка доступа (Normalized access point) См. Авторитетная точка доступа Общепринятое имя (наименование) (Conventional name) – имя (наименование), отличное от официального, под которым известны организация, место или вещь. [Источник: модифицировано из AACR2 Revision 2002, Glossary] См. также Авторитетная форма имени [СТ], Вариантная форма имени [СТ], Имя (наименование) [БШТ] Объект (Entity) – нечто, обладающее целостными и самостоятельными свойствами, нечто независимое и отдельно существующее; абстракция, идеальная концепция, предмет мысли или трансцендентальный предмет. [Источник: Webster’s 3rd] Примеры типов объектов в FRBR и FRAD включают продукты интеллектуального или художественного творчества (произведение, выражение, воплощение и физическая единица); агентов (лица, роды, организации), ответственных за создание интеллектуального или художественного содержания, за выпуск и распространение содержания в физической форме или осуществляющих хранение продукта; или тему произведения (произведение, выражение, воплощение, физическая единица, лицо, род, организация, концепция, предмет, событие, место). [Источник: IME ICC] Обязательная точка доступа (Essential access point) – точка доступа, основанная на главном атрибуте или связи объекта в библиографической или авторитетной записи, которая обеспечивает поиск и идентификацию этой записи. [Источник: IME ICC] 194

См. также Дополнительная точка доступа [СТ], Точка доступа [БШТ] Организация (Corporate Body) – организация или группа лиц и/или организаций, которые идентифицируются особым наименованием и которые действуют или могут действовать как единое целое. [Источник: модификация FRAD, FRBR] Описательная каталогизация (Descriptive cataloguing) – часть каталогизации, которая обеспечивает и описательные данные, и нетематические точки доступа. [Источник: IME ICC] См. также: Библиографическое описание [СТ], Содержательная каталогизация [СТ] Предмет (Object) – нечто материальное. [Источник: FRBR] Предпочтительное имя (наименование) (Preferred name) – имя (наименование) объекта, выбранное в соответствии с правилами или стандартами и используемое в качестве основы для формирования авторитетной точки доступа к объекту. [Источник: IME ICC ] См. также Авторитетная точка доступа [СТ], Авторитетная форма имени [СТ], Имя (наименование) [БШТ], Общепринятое имя (наименование) [СТ] Произведение (Work) – индивидуальное интеллектуальное или художественное творение (т. е., интеллектуальное или художественное содержание). [Источник: FRAD, FRBR, модификация IME ICC] Род (Family) – два лица или более, связанных рождением, браком, усыновлением или аналогичным правовым статусом, либо любым другим способом, представляющие собой одну семью. [Источник: FRAD, модификация IME ICC] Сборник (Collection 1) – реальная или виртуальная совокупность двух или более произведений или частей произведений, объединенных или выпущенных вместе. Собрание (Collection 2) – реальная или виртуальная совокупность библиографических ресурсов, которые хранятся или создаются в данном учреждении. [Источник: IME ICC] Событие (Event) – действие или явление. [Источник: FRAD, FRBR] Содержательная каталогизация (Subject cataloguing) – часть каталогизации, которая и/или обеспечивает контролируемые предметные рубрики/термины классификационные индексы. [Источник: IME ICC] См. также: Описательная каталогизация [СТ] 195

Создатель (Creator) – лицо, род, или организация, ответственные за интеллектуальное или художественное содержание произведения. [Источник: IME ICC] См. также: Агент [БШТ ] Связь (Relationship) – особые отношения между объектами или их проявлениями. [Источник: основано на FRBR] Тип носителя (Carrier type) – обозначение, отражающее формат хранения средства и размещения носителя в сочетании с типом воспроизводящего устройства, необходимого, чтобы просмотреть, проиграть, запустить, и т.п. содержание ресурса. Тип носителя отражает атрибуты воплощения. [Источник : Словарь RDA от января 2008 г. (видоизмененный)] Тип содержания (Content type) – обозначение, отражающее основополагающую форму сообщения, в которой выражается содержание, и то человеческое чувство, с помощью которого оно должно быть воспринято. Тип содержания отражает атрибуты произведения и выражения. [Источник: Словарь RDA от января 2008 г. (видоизмененный)] Точка доступа (Access point) – имя (наименование), термин, код и т.п., с помощью которого могут быть найдены и идентифицированы библиографические или авторитетные данные. [Источник: GARR модифицированный через FRAD и IME ICC] См. также Авторитетная точка доступа [БУТ], Вариантная форма имени [БУТ], Дополнительная точка доступа [БУТ], Имя (наименование) [СТ], Контролируемая точка доступа [БУТ], Неконтролируемая точка доступа [БУТ], Обязательная точка доступа [БУТ] Физическая единица (Item) – один экземпляр воплощения. [Источник: FRAD, FRBR]

Источники AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. FromWeb page, 2003 (working definitions): http://dublincore.org/groups/agents/ Final report available online at: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: 196

http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Available online at: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Available online at: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Available online at: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Термины, которые больше не используются Библиографическая единица (Bibliographical unit) См. Воплощение Заголовок (Heading) доступа

См. Авторитетная точка доступа, Контролируемая точка

Ссылка (Reference) См. Вариантная форма имени (наименования) Унифицированное заглавие (Uniform title) См. Авторитетная точка доступа, Авторитетная форма имени (наименования), Имя (наименование)

197

Резолюция IME ICC 2008 Участники Группы Экспертов ИФЛА по Международным Каталогизации (IME ICC) приняли следующее решение:

Правилам

- вносить по мере необходимости поправки и изменения в тексты, принятые участниками IME ICC - распространить текст во всех разрабатывающих правила организациях и подразделениях ИФЛА, а также в профессиональной печати - отредактировать и опубликовать Декларацию о международных принципах каталогизации и Глоссарий и сделать их свободно доступными в интернете - по завершении работы над Функциональными Требованиями к Авторитетным Данным (FRAD) и Функциональными Требованиями к Содержательным Авторитетным Записям (FRSAR) обеспечить продолжение работы над их усовершенствованием по мере обновления моделей и схем каталогизации - сохранять документацию IME ICC и информировать о работе IME ICC и ее результатах. Мы также рекомендуем поручить отделу каталогизации ИФЛА продолжать работу над текстами, примерно раз в пять лет пересматривать их и вносить необходимые поправки после обсуждения в широких профессиональных кругах. Декларация и Глоссарий в переводе Натальи Каспаровой, Российская Государственная Библиотека, г. Москва Резолюция в переводе Юлии Бир, Гарвардский Университет (США)

198

USTANOVENIE MEDZINÁRODNÝCH PRINCÍPOV KATALOGIZÁCIE Ustanovenie princípov – všeobecne známych ako Parížske princípy – schválili účastníci Medzinárodnej konferencii o princípoch katalogizácie (International Conference on Cataloguing Principles) v roku 19611. Vtedajšie ciele, ktorými bolo vytvorenie základu pre medzinárodnú štandardizáciu v katalogizácii, boli dosiahnuté: väčšina katalogizačných pravidiel, ktoré od tej doby vznikli, tieto princípy v úplnosti alebo aspoň vo veľkej miere rešpektuje. O štyridsať rokov neskôr je existencia všeobecného súboru medzinárodných princípov katalogizácie (ďalej ICP) dokonca ešte dôležitejšia, pretože katalogizátori a používatelia katalógov používajú na celom svete katalógy OPAC (Online Public Access Catalogues). Teraz, na začiatku 21. storočia, IFLA iniciovala ustanovenie nových medzinárodných princípov katalogizácie tak, aby zodpovedali požiadavkám na používanie online katalógov v knižniciach i mimo nich. Hlavným princípom je ohľad na používateľa katalógu. Toto ustanovenie nahrádza a rozširuje záber Parížskych princípov v oblasti výlučne textových dokumentov na všetky typy dokumentov a iba z voľby a formy selekčných údajov na všetky aspekty bibliografických a autoritatívnych záznamov používaných v knižničných katalógoch. Zahŕňa nielen princípy a ciele (t. j. funkcie katalógu), ale tiež hlavné pravidlá, ktoré by mali byť do katalogizačných pravidiel začlenené, rovnako ako smernice na vyhľadávanie a sprístupňovanie. Ustanovenie sa dotýka týchto oblastí: 1. Rozsah platnosti 2. Všeobecné princípy 3. Entity, atribúty a vzťahy 4. Ciele a funkcie katalógu 5. Bibliografický popis 6. Selekčné údaje 7. Základy pre vyhľadávanie Toto nové ustanovenie vychádza z dlhoročnej tradície katalogizácie vo svete2 a rovnako z konceptuálneho modelu IFLA Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR)3.

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Dostupné tiež: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162167; a Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a dictionary catalog.4 ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, a Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Dostupné na webe IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) Model FRBR bude rozšírený o Functional Requirements for Authority Data (FRAD) a Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD).

199

Ustanovenie by malo rozšíriť možnosť medzinárodného využívania bibliografických a autoritatívnych údajov a poskytnúť tvorcom pravidiel návod v ich úsilí vytvoriť medzinárodné katalogizačné pravidlá. 1. Rozsah platnosti Princípy uvedené v tomto dokumente by mali byť návodom na vytváranie katalogizačných pravidiel. Platia pre bibliografické i autoritatívne záznamy a bežné katalógy knižníc. Tieto princípy je rovnako možné použiť pri tvorbe bibliografií a ďalších súborov údajov v knižniciach, archívoch, múzeách a v ďalších inštitúciách. Ich cieľom je poskytnúť konzistentný prístup k popisnej a vecnej katalogizácii bibliografických zdrojov všetkých typov. 2. Všeobecné princípy Tvorba katalogizačných pravidiel sa riadi niekoľkými princípmi.4 Najdôležitejším princípom je ohľad na uspokojenie požiadaviek používateľa katalógu.5 2.1. Ohľad na používateľa katalógu. Rozhodnutia, dotýkajúce sa popisných údajov a riadených foriem mien pre sprístupnenie, by mali byť robené so zreteľom na používateľa. 2.2. Bežné použitie. Slovná zásoba, ktorá sa používa pri popise a tvorbe selekčných údajov, by mala byť v súlade so slovnou zásobou väčšiny používateľov. 2.3. Prezentácia entít pri popise. Popis a riadené formy mien by mali byť založené na spôsobe, akým sa entity identifikujú. 2.4. Správnosť. Popisovaná entita by mala byť popísaná správne a presne. 2.5. Dostatočnosť a potreba. Mali by sa používať iba prvky popisu a selekčných údajov, ktoré sú potrebné na uspokojenie požiadaviek používateľa a zároveň na jednoznačnú identifikáciu entity. 2.6. Významnosť. Údajové prvky by mali byť bibliograficky významné. 2.7. Hospodárnosť. Pokiaľ k dosiahnutiu rovnakého cieľa vedú rôzne spôsoby, prednosť by mal mať ten, ktorý najlepšie a komplexne spĺňa požiadavku na hospodárnosť (t. j. najmenšie náklady alebo najjednoduchší postup). 2.8. Konzistencia a štandardizácia. Popis a tvorba selekčných údajov by mali byť štandardizované v najvyššom možnom rozsahu. Zabezpečí sa tak väčšia konzistencia, ktorá zvyšuje možnosť spoločného využívania autoritatívnych a bibliografických záznamov. 2.9. Integrácia. Popis všetkých typov dokumentov a všetkých riadených foriem mien má pokiaľ možno vychádzať z rovnakých všeobecných pravidiel.

4

5 6 7

Založené na odbornej literatúre najmä o Ranganathanovi a Leibnizovi, ako sa o nich píše v: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, s. 68. S ohľadom na predmetové tezaury, existujú ďalšie súvisiace princípy, ktoré dosiaľ neboli do tohto ustanovenia zahrnuté. Princípy 2.2 až 2.9 nie sú uvedené v špecifickom poradí. Konceptuálne modely sú FRBR, FRAD, a FRSAD. Dielo, vyjadrenie, prezentácia a jednotka sú entitami kategórie 1 popísanými vo FRBR.

200

Jednotlivé katalogizačné pravidlá by mali byť obhájiteľné, nie ľubovoľné. V niektorých špecifických prípadoch môže dôjsť k rozporu pri aplikácii týchto princípov, potom má prednosť obhájiteľné účelné riešenie. 3. Entity, atribúty a vzťahy Katalogizačné pravidlá by mali brať do úvahy entity, atribúty a vzťahy, ktoré sú definované v konceptuálnych modeloch bibliografického univerza.6 3.1. Entity Bibliografické alebo autoritatívne údaje môžu prezentovať tieto entity: Dielo Vyjadrenie Prezentácia Jednotka7 Osoba Rod/rodina Korporácia8 Koncept Objekt Udalosť Miesto9. 3.2. Atribúty Atribúty, ktoré identifikujú každú z entít, by sa mali používať ako údajové prvky. 3.3. Vzťahy V rámci katalógu by mali byť označené bibliograficky významné vzťahy medzi entitami. 4. Zámery a funkcie katalógu10 Katalóg by mal byť účinným nástrojom, ktorý používateľovi umožňuje: 4.1. nájsť bibliografické zdroje v zbierke ako výsledok vyhľadávania prostredníctvom atribútov alebo vzťahov medzi zdrojmi: 4.1.1. nájsť jednotlivý zdroj 4.1.2. nájsť súbory zdrojov predstavujúce všetky zdroje patriace k tomu istému dielu všetky zdroje obsahujúce vyjadrenie všetky zdroje prezentujúce rovnakú prezentáciu všetky zdroje súvisiace s danou osobou, rodinou alebo korporáciou všetky zdroje vzťahujúce sa k danému predmetu 8 9

10

Osoba, rodina a korporácia sú entitami zo skupiny 2 popísanými vo FRBR a FRAD. Obsah, predmet, udalosť a miesto sú entitami zo skupiny 3 popísanými vo FRBR. Ktorákoľvek z týchto entít môže byť uvedená do predmetového vzťahu k dielu. 4.1-4.5 vychádzajú z textu: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

201

4.2.

4.3.

4.4.

4.5.

všetky zdroje definované ďalším kritériom (napr. jazykom, krajinou vyda nia, dátumom vydania, typom obsahu, typom nosiča atď.), ktoré sa zvyčajne pou žíva na sekundárne spresnenie vyhľadávania; identifikovať bibliografický zdroj alebo jeho agenta (t. j. potvrdiť, že určitá entita popísaná v zázname zodpovedá hľadanej entite, alebo odlíšiť dve a viaceré entity s podobnými charakteristikami); vybrať bibliografický zdroj, ktorý zodpovedá potrebám používateľa (t. j. vybrať zdroj, ktorý spĺňa požiadavky používateľa s ohľadom na médium, obsah, nosič atď., alebo vylúčiť zdroje, ktoré týmto požiadavkám nezodpovedajú); získať prístup k popísanej jednotke (t. j. poskytnúť informáciu, ktorá umožní používateľovi získať jednotku na vypožičanie alebo na elektronické sprístupnenie prostredníctvom on-line prepojenia so vzdialeným zdrojom); alebo získať autoritatívne alebo bibliografické údaje alebo prístup k nim; navigovať používateľa v rámci katalógu i mimo neho (t. j. prostredníctvom logického usporiadania bibliografických a autoritatívnych údajov a jasnou prezentáciou spôsobu, ako sa v katalógu pohybovať, vrátane prezentácie vzťahu medzi dielami, vyjadreniami, prezentáciami, jednotkami, osobami, rodinami, korporáciami, konceptmi, objektmi, udalosťami a miestami).

5. Bibliografický popis 5.1. Vo všeobecnosti by mal byť vytvorený samostatný bibliografický popis pre každú prezentáciu. 5.2. Pre bibliografický popis je typické, že by mal byť založený na jednotke reprezentujúcej prezentáciu a môže zahŕňať atribúty patriace prezentovanému dielu a vyjadreniu. 5.3. Popisné údaje bibliografického záznamu majú zodpovedať schválenému medzinárodnému štandardu.11 5.4. Popis môže mať niekoľko úrovní úplnosti v súlade s účelom katalógu alebo typom bibliografického súboru. Používateľ by mal byť o úrovni úplnosti informovaný. 6. Selekčné údaje 6.1. Všeobecne Selekčné údaje na vyhľadávanie bibliografických a autoritatívnych záznamov musia byť formulované v súlade so všeobecnými princípmi (pozri 2. Zámer). Môže sa jednať o údaje riadené alebo neriadené. 6.1.1. Riadené selekčné údaje by sa mali vytvárať pre autorizované a variantné formy mien pre entity, akými sú osoby, rodiny, korporácie, názov diela, vyjadrenia, prezentácie, jednotky, koncepty, objekty, udalosti a miesta. Riadené selekčné údaje poskytujú konzistenciu potrebnú pri usporiadaní bibliografických záznamov pre súbory zdrojov.

11

V prípade knižníc ide o Medzinárodný štandardný bibliografický popis (International Standard Bibliographic Descriptions).

202

6.1.1.1. Pre potreby riadenia autorizovaných foriem mien, variantných foriem mien a identifikátorov, používaných ako selekčné údaje, by sa mali vytvárať autoritatívne záznamy. 6.1.2. Medzi neriadené selekčné údaje patria napr. bibliografické údaje pre mená, názvy (napr. hlavný názov uvádzaný tak, ako bol nájdený v prezentácii), kódy, kľúčové slova atď., ktoré nie sú riadené autoritatívnymi záznamami. 6.2. Výber selekčného údaja 6.2.1. Ako selekčné údaje v bibliografickom zázname sa použijú autorizované selekčné údaje pre diela a vyjadrenia (riadené) prezentované zdrojom, názov prezentácie (spravidla neriadený) a autorizované selekčné údaje pre tvorcov diela. 6.2.1.1. Korporácia ako tvorca: Korporácia by mala byť považovaná za tvorcu diel, ktoré vyjadrujú kolektívne myslenie alebo aktivitu korporácie, alebo pokiaľ názov diela spoločne s povahou diela jasne vyjadruje kolektívnu zodpovednosť korporácie za obsah diela. To platí aj v prípade, že je dielo podpísané menom pracovníka alebo zástupcu korporácie. 6.2.2. Doplnkovo sa v bibliografických záznamoch majú vytvárať autorizované selekčné údaje pre mená ďalších osôb, rodín, korporácií a predmetov, ktoré sa považujú za dôležité pre vyhľadávanie a identifikáciu popisovaného bibliografického zdroja. 6.2.3. Selekčnými údajmi v autoritatívnom zázname je autorizovaná forma mena entity a variantné formy mena entity. 6.2.4. Ďalej je možné záznam sprístupniť prostredníctvom mien súvisiacich entít. 6.3. Autorizované selekčné údaje Autorizovaný selekčný údaj pre meno entity by mal byť uvedený v autoritatívnom zázname spolu s identifikátormi entity a variantnými formami mena. Autorizovaný selekčný údaj môže byť potrebný ako východisková forma pre zobrazenie. 6.3.1. Autorizované selekčné údaje musia byť vytvorené podľa štandardu. 6.3.2. Jazyk a písmo autorizovaných selekčných údajov 6.3.2.1. Pokiaľ sa mená používajú v niekoľkých jazykoch a/alebo písmach, v autorizovanom selekčnom údaji má prednosť použitie informácie, ktorá sa vyskytuje na prezentáciách diela vyjadreného v pôvodnom jazyku a písme; 6.3.2.1.1. pokiaľ sa však pôvodný jazyk a/alebo písmo v katalógu bežne nepoužíva, je možné autorizovaný selekčný údaj vytvoriť na základe foriem mena nájdených na prezentáciách alebo v referenčných zdrojoch v jednom z jazykov/písem, ktorý používateľom katalógu najlepšie vyhovuje. 6.3.2.1.2. K forme mena v originálnom jazyku a písme by mal byť umožnený prístup prostredníctvom autorizovaného záhlavia alebo variantného záhlavia vždy, kedy je to možné. 6.3.2.2.Pokiaľ je potrebná transliterácia, mala by zodpovedať medzinárodnému štandardu.

203

6.3.3. Výber autorizovaného selekčného údaja Meno preferované ako autorizovaný selekčný údaj pre entitu by malo byť založené na mene, ktoré identifikuje entitu konzistentným spôsobom, buď ako najčastejšie nájdené na prezentáciách alebo všeobecne akceptované meno nájdené v referenčných zdrojoch a vyhovujúce používateľom katalógu (tzv. konvenčné meno). 6.3.3.1. Výber autorizovaného selekčného údaja pre osobu, rodinu, korporáciu Pokiaľ osoba, rodina alebo korporácia používa variantné mená alebo variantné formy mien, malo by byť pre každú samostatnú identitu vybrané za základ autorizovaného selekčného údaja jedno z mien alebo jedna z foriem mien. 6.3.3.1.1. Pokiaľ sú v prezentáciách a/alebo v referenčných zdrojoch nájdené variantné formy mena a táto odchýlka nie je založená na rôznej prezentácii rovnakého mena (napr. úplná a skrátená forma), použije sa prednostne 6.3.3.1.1.1. všeobecne známe (alebo konvenčné) meno tam, kde je známe, skôr než oficiálne meno; alebo 6.3.3.1.1.2. oficiálne meno tam, kde nie je informácia o všeobecne známom alebo konvenčnom mene. 6.3.3.1.2. Pokiaľ korporácia používala v rôznych obdobiach svojej existencie rôzne mená, ktoré nemožno pokladať len za mierne odlišné varianty toho istého mena, považuje sa každá entita s výrazne odlišným menom za novú entitu. Zodpovedajúce autoritatívne záznamy pre každú entitu by sa mali prepojiť, zvyčajne pomocou súvisiacich predchádzajúcich a novších autorizovaných foriem mien korporácie. 6.3.3.2. Výber autorizovaného selekčného údaja pre dielo a vyjadrenie Pokiaľ má dielo viac názvov, jeden z nich by mal byť preferovaný ako základ pre autorizovaný selekčný údaj pre dielo/vyjadrenie. 6.3.4. Forma mena pre autorizované selekčné údaje 6.3.4.1. Forma mena osôb Pokiaľ sa meno osoby skladá z niekoľkých slov, výber prvého slova pre autorizovaný selekčný údaj by mal vychádzať z konvencií krajiny a jazyka najviac spojovaného s osobou tak, ako sa nachádza na prezentáciách alebo v referenčných zdrojoch. 6.3.4.2. Forma mena rodín Pokiaľ sa meno rodiny skladá z niekoľkých slov, výber prvého slova pre autorizovaný selekčný údaj by mal vychádzať z konvencií krajiny a jazyka najviac spojovaného s rodinou tak, ako sa nachádza na prezentáciách alebo v referenčných zdrojoch. 6.3.4.3. Forma mena korporácií V prípade autorizovaného selekčného údaja pre korporáciu by malo byť meno uvedené v priamom poradí tak, ako sa nachádza na prezentáciách alebo v referenčných zdrojoch, s výnimkou: 204

6.3.4.3.1. ak je meno korporácie súčasťou autority pre jurisdikciu alebo územie, autorizovaný selekčný údaj pre meno by mal obsahovať súčasnú formu mena územia v jazyku a písme, ktoré najlepšie vyhovuje potrebám používateľa katalógu; 6.3.4.3.2. pokiaľ meno korporácie vyjadruje podriadenosť, podriadenú funkciu alebo nedostatočne identifikuje podriadenú zložku, autorizovaný selekčný údaj by mal začínať menom nadriadenej zložky. 6.3.4.4. Forma mena pre diela/vyjadrenia Autorizovaným selekčným údajom pre dielo, vyjadrenie, prezentáciu alebo jednotku môže byť buď názov, ktorý môže stáť sám osebe, alebo názov kombinovaný s autorizovaným selekčným údajom pre tvorcu diela. 6.3.4.5. Rozlišovanie mien Pokiaľ je potrebné rozlíšiť jednu entitu od iných entít toho istého mena, mali by byť do autorizovaného selekčného údaja pre entitu zahrnuté ďalšie identifikačné charakteristiky. Pokiaľ je to vhodné, môžu byť rovnaké identifikačné charakteristiky použité ako súčasť variantných foriem mena. 6.4. Variantné mená a variantné formy mena Ak je akékoľvek meno vybrané za autorizovaný selekčný údaj, mali by byť do riadeného sprístupnenia zahrnuté tiež variantné mená a variantné formy mena. 7. Základy pre vyhľadávanie 7.1. Vyhľadávanie Selekčné údaje sú prvky bibliografických a autoritatívnych záznamov, ktoré umožňujú 1) spoľahlivo vyhľadať a sprístupniť bibliografické a autoritatívne záznamy a súvisiace bibliografické zdroje a 2) spresniť (limitovať) výsledky vyhľadávania. 7.1.1. Možnosti vyhľadávania Mená, názvy a predmety by malo byť možné vyhľadať a sprístupniť prostredníctvom akýchkoľvek dostupných prostriedkov, ktoré knižničný katalóg alebo databáza umožňujú: napr. úplná forma mena, kľúčové slová, výraz, skrátenie, identifikátory atď. 7.1.2. Základné selekčné údaje Základnými selekčnými údajmi sú údaje založené na hlavných atribútoch a vzťahoch každej entity v bibliografickom alebo autoritatívnom zázname. 7.1.2.1. Základné selekčné údaje v bibliografických záznamoch zahŕňajú: autorizovaný selekčný údaj pre meno tvorcu alebo prvého uvedeného tvorcu diela v prípade viacerých tvorcov autorizovaný selekčný údaj pre dielo/vyjadrenie (môže zahŕňať autorizovaný selekčný údaj pre tvorcu) hlavný názov alebo náhradu hlavného názvu prezentácie rok vydania/rozpätie rokov vydania prezentácie riadené predmetové termíny a/alebo klasifikačné znaky pre dielo štandardné čísla, identifikátory, a „kľúčové názvy“ popisovanej entity. 205

7.1.2.2. Základné selekčné údaje v autoritatívnych záznamoch zahŕňajú: autorizované meno alebo názov entity identifikátory entity variantné mená a variantné formy mena alebo názvu entity. 7.1.3. Doplnkové selekčné údaje Atribúty z ostatných oblastí bibliografického popisu alebo autoritatívneho záznamu môžu plniť úlohu voliteľných selekčných údajov alebo prostriedkov na filtrovanie alebo spresnenie vyhľadávania. 7.1.3.1. Tieto atribúty v bibliografických záznamoch zahŕňajú, ale neobmedzujú sa na: mená ďalších tvorcov (okrem prvého) mená osôb, rodín a korporácií v iných rolách než je rola tvorcu (napr. účinkujúci) variantné názvy (napr. súbežné názvy, hlavičkové názvy) autorizované selekčné údaje pre edície identifikátory bibliografického záznamu jazyk vyjadrenia prezentácie krajina vydania typ obsahu typ nosiča. 7.1.3.2. Tieto atribúty v autoritatívnych záznamoch zahŕňajú, ale neobmedzujú sa na: mená alebo názvy súvisiacich entít identifikátory autoritatívnych záznamov. 7.2. Sprístupnenie Ak je výsledkom vyhľadávania niekoľko záznamov s rovnakým selekčným údajom, záznamy by mali byť prezentované v logickom poradí vhodnom pre používateľa katalógu, prednostne podľa štandardu zodpovedajúcemu jazyku a písmu selekčného údaja.

HESLÁR ICP Tento heslár zahŕňa termíny uvedené v Ustanovení medzinárodných princípov katalogizácie (Statement of International Cataloguing Principles, ICP), ktoré sa použili špecifickým spôsobom (nie v súlade s bežnými slovníkovými definíciami). Na konci sú termíny uvádzané v Parížskych princípoch (Paris Principles) alebo ďalších starších katalogizačných pravidlách, o ktorých sa účastníci ICP želali zmieniť, ale ktoré sa v ICP už nepoužívajú. BT = širší termín; NT = užší termín; RT = príbuzný termín Agent (agent) – osoba (autor, vydavateľ, sochár, editor, režisér, skladateľ atď.) alebo skupina (rodina, organizácia, korporácia, knižnica, orchester, štát, federácia atď.) alebo automat (zariadenie zaznamenávajúce počasie, prekladač atď.), ktoré majú úlohu v životnom cykle zdroja. [Zdroj: DCMI Agents Working Group, pracovná definícia, modifikovaná] Pozri aj Tvorca [NT] 206

Atribút (attribute) – charakteristika entity. Atribút môže byť súčasťou entity alebo pripisovaný entite zvonka. [Zdroj: FRBR] Autoritatívny záznam (authority record) – súbor údajových prvkov, ktoré identifikujú entitu a môžu byť použité na uľahčenie prístupu k autorizovanému selekčnému údaju alebo na zobrazenie selekčného údaja pre entitu. [Zdroj: IME ICC] Autorizovaná forma mena (authorized form of name) – forma mena zvolená za autorizovaný selekčný údaj pre entitu. Pozri aj Autorizovaný selekčný údaj [RT], Konvenčné meno [RT], Meno [BT], Preferované meno [RT], Variantná forma mena [RT] Autorizovaný selekčný údaj (authorized access point) – preferovaný riadený selekčný údaj pre entitu, stanovený a vytvorený podľa pravidiel alebo štandardov. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Autorizovaná forma mena [RT], Riadený selekčný údaj [BT], Preferované meno [RT], Variantná forma mena [RT] Bibliografické univerzum (bibliographic universe) – sféra vzťahujúca sa ku zbierkam knižníc, archívov, múzeí a ďalších informačných komunít. [Zdroj: IME ICC] Bibliografický popis (bibliographic description) – súbor bibliografických údajov identifikujúcich bibliografický zdroj. [Zdroj: modifikácia ISBD] Pozri aj Popisná katalogizácia [RT] Bibliograficky významný (bibliographically significant) – kvalita entity alebo atribútu alebo vzťahu, ktorá má špeciálny význam alebo hodnotu v kontexte bibliografického zdroja. [Zdroj: IME ICC] Bibliografický záznam (bibliographic record) – súbor údajových prvkov, ktorý popisuje bibliografický zdroj, poskytuje k nemu prístup a identifikuje súvisiace diela a vyjadrenia. [Zdroj: IME ICC] Bibliografický zdroj (bibliographic resource) – entita v rámci sféry knižničných a podobných zbierok pozostávajúca z výsledkov intelektuálneho alebo umeleckého úsilia. Bibliografické zdroje v modeli FRBR sú entity Skupiny 1: dielo, vyjadrenie, prezentácia a jednotka. [Zdroj: IME ICC] Dielo (work) – určitý intelektuálny alebo umelecký výtvor (t. j. intelektuálny alebo umelecký obsah). [Zdroj FRAD, FRBR, modifikované IME ICC] Doplnkový selekčný údaj (additional access point) – selekčný údaj, ktorý je možné použiť na doplnenie základných selekčných údajov na uľahčenie vyhľadávania bibliografických alebo autoritatívnych údajov. 207

[Zdroj: IME ICC] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Základný selekčný údaj [RT] Entita (entity) – Niečo, čo má unitárny a samostatný charakter; čo existuje nezávisle alebo samostatne; abstrakcia, ideový koncept, objekt myslenia alebo transcendentálny objekt. [Zdroj: Webster’s 3rd] Príklady entity vo FRBR a FRAD zahŕňajú výsledky intelektuálneho alebo umeleckého úsilia (dielo, vyjadrenie, prezentácia a jednotka); agentov (t. j. osoby, rodiny, korporácie) zodpovedných za vytvorenie intelektuálneho alebo umeleckého obsahu, výrobu a šírenie obsahu vo fyzickej forme alebo za správu produktu; alebo predmet diela (dielo, vyjadrenie, prezentácia, jednotka, osoba, rodina, korporácia, koncept, objekt, udalosť, miesto). [Zdroj: IME ICC] Identifikátor (identifier) – číslo, kód, slovo, fráza, logo, devíza atď., ktoré sú spojené s entitou a slúžia na odlíšenie entity od iných entít v rámci okruhu, v ktorom je identifikátor pridelený. [Zdroj: FRAD] Jednotka (item) – jednotlivý exemplár prezentácie. [Zdroj: FRAD, FRBR] Kľúčový názov (key title) – jedinečné meno pridelené zdroju na pokračovanie v rámci ISSN Network a neoddeliteľne spojené s jeho číslom ISSN. Kľúčový názov môže byť rovnaký ako hlavný názov, alebo môže byť za účelom dosiahnutia jedinečnosti doplnený o identifikačné prvky a/alebo kvalifikátory, akými sú napr. meno vydavateľa, miesto vydania, údaj o vydaní. [Zdroj: ISBD] Koncept (concept) – abstraktný pojem alebo idea. [Zdroj: FRAD (súvisiace predmety), FRBR] Konvenčné meno (conventional name) – meno, iné než oficiálne, pod ktorým je korporácia, miesto alebo vec známa. [Zdroj: upravené z AACR2 Revision 2002, Heslár] Pozri aj Autorizovaná forma mena [RT], Meno [BT], Variantná forma mena [RT] Korporácia (corporate body) – organizácia alebo skupina osôb a/alebo organizácií, ktorá je identifikovaná určitým menom, a ktorá koná alebo môže konať ako celok. [Zdroj: upravené z FRAD, FRBR] Meno (name) – znak, slovo alebo skupina slov a/alebo znakov, pod ktorými je entita známa. Zahŕňa slová/znaky označujúce osobu, rodinu, korporáciu; ďalej zahŕňa termíny pod ktorými sú známe koncepty, objekty, udalosti alebo miesta; zahŕňa i názov daný dielu, vyjadreniu, prezentácii alebo jednotke. Používa sa ako základ selekčného údaja. [Zdroj: FRBR ako je modifikovaný vo FRAD] Pozri aj Selekčný údaj [RT], Autorizovaná forma mena [NT], Riadený selekčný údaj [RT], Konvenčné meno [[NT], Preferované meno [NT], Variantná forma mena [NT]

208

Miesto (place) – lokácia. [Zdroj: FRBR] Neriadený selekčný údaj (uncontrolled access point) – selekčný údaj, ktorý nie je riadený autoritatívnym záznamom. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Riadený selekčný údaj [RT] Normalizovaný selekčný údaj (normalised access point) Pozri Autorizovaný selekčný údaj Objekt (object) – materiálna vec. [Zdroj: FRBR] Osoba (person) – individuálna alebo ako individuálne sa prezentujúca entita ustanovená alebo prijatá jednotlivcom alebo skupinou. [Zdroj: FRBR ako je modifikované vo FRAD, modifikované IME ICC] Popisná katalogizácia (descriptive cataloguing) – časť katalogizácie, ktorej výsledkom sú popisné a selekčné údaje s výnimkou vecných. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Bibliografický popis [RT], Vecná katalogizácia [RT] Preferované meno (preferred name) – meno entity vybrané podľa pravidiel alebo štandardov a použité ako základ pre stanovenie autorizovaného selekčného údaja pre entitu. Pozri aj Autorizovaný selekčný údaj [RT], Autorizovaná forma mena [RT], Konvenčné meno [RT], Meno [BT] [Zdroj: IME ICC] Prezentácia (manifestation) – fyzická prezentácia vyjadrenia diela. [Zdroj: FRAD, FRBR] Prezentácia môže prezentovať súbor diel, jednotlivé dielo alebo analytickú časť diela. Prezentácie sa môžu vyskytovať v jednej alebo vo viacerých fyzických jednotkách. [Zdroj: IME ICC] Riadený selekčný údaj (controlled access point) – selekčný údaj zaznamenaný v autoritatívnom zázname. [Zdroj: upravené z GARR] Riadené selekčné údaje zahŕňajú autorizované formy mien a variantné formy mien. Môžu byť: - založené na menách osôb, rodín a korporácií, - založené na menách (t. j. názvoch) diela, vyjadrenia, prezentácie a jednotky, - kombináciou dvoch mien, ako v prípade selekčného údaja meno/názov reprezentujúceho dielo, ktoré je kombináciou mena tvorcu s názvom diela, - založené na termínoch pre udalosti, objekty, koncepty, miesta, - založené na identifikátoroch, akými sú napr. štandardné čísla, klasifikačné indexy atď. Ďalšie prvky (napr. dátum) môžu byť pripojované k menu per se za účelom rozlíšenia entít s identickými alebo podobnými menami.

209

[Zdroj: FRAD – pokračuje zameraním na model mien a termínov riadených pomocou súboru autorít.] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Autorizovaný selekčný údaj [NT], Meno [RT], Neriadený selekčný údaj [RT], Variantná forma mena [NT] Rodina (family) – Dve alebo viaceré osoby príbuzné narodením, sobášom, adopciou alebo podobným legálnym statusom, alebo prezentujúce sa ako rodina. [Zdroj: FRAD, modifikovaný IME ICC] Selekčný údaj (access point) – meno, termín, kód atď., prostredníctvom ktorého je bibliografický alebo autoritatívny údaj vyhľadaný a identifikovaný. [Zdroj: GARR modifikované vo FRAD a IME ICC] Pozri aj Doplnkový selekčný údaj [NT], Autorizovaný selekčný údaj [NT], Riadený selekčný údaj [NT], Základný selekčný údaj [NT], Meno [RT], Neriadený selekčný údaj [NT], Variantná forma mena [NT] Súbor/zbierka (collection) – 1. reálny alebo virtuálny súbor dvoch alebo viacerých diel alebo častí diel kombinovaných alebo vydaných spolu. 2. reálna alebo virtuálna zbierka bibliografických zdrojov vytvorená alebo vlastnená danou inštitúciou. [Zdroj: IME ICC] Tvorca (creator) – osoba, rodina alebo korporácia zodpovedná za intelektuálny alebo umelecký obsah diela. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Agent [BT] Typ nosiča (carrier type) – označenie vystihujúce formát pamäťového média a jeho nosiča v kombinácii s typom zariadenia, ktoré je potrebné na sprostredkovanie (zobrazenie, prehranie, spustenie atď.) obsahu zdroja. Typ nosiča reflektuje atribúty prezentácie. [Zdroj: upravené z Heslára pre RDA, január 2008] Typ obsahu (content type) – označenie vystihujúce základnú formu komunikácie, v ktorej je obsah vyjadrený, a ľudský zmysel, prostredníctvom ktorého má byť vnímaný. Typ obsahu reflektuje atribúty diela a vyjadrenia. [Zdroj: upravené z Heslára pre RDA, január 2008] Udalosť (event) – činnosť alebo akcia. [Zdroj: FRAD (pokiaľ udalosti nemajú charakter korporácie, t. j. nekonajú ako korporácie, považujú sa za predmety), FRBR] Variantná forma mena (variant form of name) – forma mena nezvolená za autorizovaný selekčný údaj pre entitu. Môže byť použitá na sprístupnenie autoritatívneho záznamu pre entitu, alebo môže byť prezentovaná ako prepojenie na autorizovaný selekčný údaj. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Autorizovaný selekčný údaj [RT], Autorizovaná forma mena [RT], Riadený selekčný údaj [BT], Konvenčné meno [RT], Meno [BT] Vecná katalogizácia (subject cataloguing) – časť katalogizácie, ktorá vytvára riadené vecné termíny a/alebo klasifikačné znaky. 210

[Zdroj: IME ICC] Pozri aj Popisná katalogizácia [RT] Vyjadrenie (expression) – intelektuálna alebo umelecká realizácia diela. [Zdroj: FRAD, FRBR] Vzťah (relationship) – špecifické spojenie medzi entitami alebo ich inštanciami. [Zdroj: založené na FRBR] Základný selekčný údaj (essential access point) – selekčný údaj založený na hlavnom atribúte alebo vzťahu entity v bibliografickom alebo autoritatívnom zázname, ktorý zabezpečuje vyhľadanie a identifikáciu záznamu. [Zdroj: IME ICC] Pozri aj Selekčný údaj [BT], Doplnkový selekčný údaj [RT]

ZDROJE AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa : Canadian Library Association ; London : Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago : American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. Webová stránka, 2003 (pracovná definícia): http://dublincore.org/groups/agents/ Konečná verzia dostupná online: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Dostupné na www IFLA: http://www. ifla.org/VII/s13/frbr/ (september 1997, úpravy a doplnky február 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Dostupné online: http://www.ifla.org/ VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1.-5.: 20032007), odporúčania účastníkov ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Dostupné online: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Dostupné online: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

211

TERMÍNY, KTORÉ SE ĎALEJ NEPOUŽÍVAJÚ Bibliografická jednotka (Bibliographic unit) pozri Prezentácia Menná katalogizácia pozri Popisná katalogizácia Odkaz (Reference) pozri Variantná forma mena Unifikovaný názov (uniform title) pozri Autorizovaný selekčný údaj, Autorizovaná forma mena, Meno Záhlavie (Heading) pozri Autorizovaný selekčný údaj, Riadený selekčný údaj

Rezolúcia IME ICC 2008 Účastníci IME ICC týmto rozhodli - vykonávať podľa potreby edičné úpravy textov prijatých účastníkmi IME ICC - distribuovať text všetkým relevantným inštitúciám, ktoré sa zaoberajú tvorbou pravidiel, jednotlivým organizáciám v rámci IFLA a odbornej tlači - editovať a publikovať ustanovenie ICP a heslár a vystavovať ho voľne na webe - zabezpečiť pokračovanie prác a zapracovanie dodatkov po dokončení FRAD a FRSAR a v súlade s vývojom modelov a schém katalogizačných údajov; a - archivovať dokumentáciu IME ICC a vymieňať si informácie o vývoji a výsledkoch IME ICC. Ďalej odporúčame Sekcii katalogizácie IFLA, aby texty spravovala a organizovala ich revízie v približne päťročných intervaloch a ako bude po konzultáciách so širšou informačnou komunitou potrebné. Preložila Jarmila Majerová, Slovenská národná knižnica

212

IZJAVA O MEDNARODNIH KATALOGIZACIJSKIH NAČELIH Uvod Na mednarodni konferenci o katalogizacijskih načelih leta 1961 so sprejeli izjavo o tako imenovanih pariških načelih.1 Cilj, da bi le-ta služila kot osnova za mednarodno standardizacijo v katalogizaciji, je bil zagotovo dosežen: večina katalogizacijskih pravilnikov, ki so jih od takrat sestavili po vsem svetu, je načelom sledila dosledno ali pa v veliki meri. Po več kot štiridesetih letih so enotna mednarodna katalogizacijska načela še toliko bolj potrebna in zaželena, kajti katalogizatorji in uporabniki po vsem svetu uporabljajo prek spleta dostopne javne kataloge (OPACs – Online Public Access Catalogues). Sedaj, na začetku 21. stoletja, je IFLA pobudnica priprave novih načel, ki jih lahko uporabljamo tako v prek spleta dostopnih knjižničnih katalogih kot tudi v širšem okolju. Njihov osnovni namen pa je predvsem ta, da ustrezajo potrebam uporabnikov kataloga. Ta izjava nadomešča pariška načela in razširja njihov obseg na vse vrste gradiva, tako da niso zajeta le dela v obliki besedila, ter na vse vidike bibliografskih ter normativnih podatkov, ki jih uporabljajo v knjižničnih katalogih, in ne velja le za izbor ter obliko vstopnega elementa. Vključuje tudi navodila, ki naj bi jih vključili v katalogizacijske pravilnike po vsem svetu, in ne le načela in cilje (tj. funkcije kataloga), ter navodila za možnosti iskanja in najdenja. Izjava vključuje naslednje: 1. Obseg 2. Splošna načela 3. Entitete, atributi in odnosi 4. Cilji in funkcije kataloga 5. Bibliografski opis 6. Vstopne točke 7. Osnove za učinkovito iskanje Nova načela temeljijo na uveljavljenih katalogizacijskih praksah v svetu2 ter na konceptualnem modelu v dokumentu IFLE Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). 3 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, str. 91-96. Dostopno tudi v: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), str. 162-167; in Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955 in Lubetzky, Seymour: Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Dostopno na spletni strani IFLE: http://www.ifla.org./VII/s13/frbr (september 1997, dopolnjeno in popravljeno februarja 2008)

213

Upamo, da bodo ta načela okrepila mednarodno izmenjavo bibliografskih in normativnih podatkov in vodila izdelovalce katalogizacijskih pravilnikov pri njihovih prizadevanjih za razvoj mednarodnega katalogizacijskega pravilnika. 1. Obseg Tukaj navedena načela naj služijo kot vodilo pri razvoju katalogizacijskih pravilnikov. Uporabna so tako za bibliografske kot za normativne podatke ter za obstoječe knjižnične kataloge. Načela lahko uporabljamo tudi za bibliografije in druge baze podatkov, ki jih izdelujejo knjižnice, arhivi, muzeji in drugi. Njihov cilj je zagotoviti enoten dostop do opisnih in predmetnih kataložnih zapisov za vse vrste bibliografskih virov. 2. Splošna načela Izdelava katalogizacijskega pravilnika sledi različnim načelom 4. Njihov namen je predvsem ta, da ustrezajo uporabnikom kataloga.5 2.1. Ustreznost za uporabnike kataloga. Pri odločitvah, sprejetih pri izdelavi opisov in kontroliranih oblik imen za dostop, moramo upoštevati uporabnika. 2.2. Splošna raba. Besedišče, ki ga uporabljamo v opisih in za dostop, mora biti usklajeno z besediščem, ki ga uporablja večina uporabnikov. 2.3. Prikaz. Opisi in kontrolirane oblike imen morajo temeljiti na sami entiteti. 2.4. Točnost. Entiteta mora biti opisana verodostojno. 2.5. Kaj zadostuje in kaj je potrebno. Vključiti je potrebno le tiste elemente opisa in kontroliranih oblik imen za dostop, ki jih potrebujejo uporabniki in so bistveni za enoznačno identifikacijo entitete. 2.6. Pomen. Elementi morajo biti v bibliografskem smislu pomembni. 2.7. Ekonomičnost. Kadar obstajajo alternativni načini za dosego cilja, damo prednost tistemu, ki je najbolj ekonomičen (se pravi, da je najcenejši ali omogoča najpreprostejši dostop). 2.8. Doslednost in standardizacija. Opise in oblikovanje vstopnih točk moramo standardizirati v največji možni meri. Tako omogočimo večjo doslednost, z njo pa povečamo možnost medsebojne izmenjave bibliografskih in normativnih podatkov. 2.9. Integracija. Opisi za vse vrste gradiva in kontrolirane oblike imen vseh vrst entitet naj v kar največji meri temeljijo na skupnem zbiru pravil. Pravila v katalogizacijskem pravilniku morajo biti logično utemeljena in ne poljubna. Zavedamo se, da si navedena načela v nekaterih okoliščinah lahko med seboj nasprotujejo in da je v takem primeru treba izbrati logično, praktično rešitev.

4

5

Model FRBR bodo kmalu razširili z dokumentoma Functional Requirements for Authority Data (FRAD) in Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD). Le-ti so utemeljeni v strokovni literaturi, še zlasti v delih Ranganathana in Leibniza, kot je opisano v: Svenonius, E.: The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, str. 68. Pri predmetnih tezavrih veljajo še druga načela, ki pa še niso vključena v to izjavo. Načela, predstavljena v točkah od 2.2 od 2.9, niso razvrščena v posebnem vrstnem redu.

214

3. Entitete, atributi in odnosi Pri izdelavi katalogizacijskega pravilnika moramo upoštevati entitete, atribute in odnose, ki jih določajo konceptualni modeli v bibliografskem okviru.6 3.1. Entitete Bibliografski in normativni podatki lahko predstavljajo naslednje entitete: delo, izrazna oblika, pojavna oblika, enota,7 oseba, rodbina, korporacija,8 pojem, predmet, dogodek, kraj.9 3.2. tributi Atribute, ki identificirajo posamezno entiteto, je potrebno uporabljati kot podatkovne elemente. 3.3. Odnosi Potrebno je identificirati bibliografsko pomembne odnose med entitetami. 4. Cilji in funkcije kataloga10 Katalog mora biti praktično in učinkovito orodje, ki uporabniku omogoča, da: 4.1. najde bibliografske vire v zbirki s pomočjo iskanja prek atributov posameznih virov ali odnosov med njimi; 4.1.1. najde posamezni vir 4.1.2. najde zbir virov: vse vire, ki pripadajo istemu delu, vse vire, ki utelešajo isto izrazno obliko, vse vire, ki ponazarjajo isto pojavno obliko, vse vire, povezane z določeno osebo, rodbino ali korporacijo, vse vire o določenem predmetu, vse vire, določene z drugimi kriteriji (jezik, kraj izida, leto izida, vrsta

6 7 8 9

10

Konceptualni modeli, ki jih je razvila IFLA, so FRBR, FRAD in FRSAD. Delo, izrazna oblika, pojavna oblika in enota so entitete prve skupine v modelu FRBR. Oseba, rodbina in korporacija so entitete druge skupine v modelih FRBR in FRAD. Pojem, predmet, dogodek in kraj so entitete tretje skupine v modelu FRBR. Vse entitete so lahko vsebinsko povezane z delom. Točke od 4.1 do 4.5 temeljijo na: Svenonius, Elaine: The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

215

vsebine, vrsta nosilca itn.), običajno kot dodatno omejevanje rezultatov iskanja. 4.2. identificira bibliografski vir ali dejavnik (se pravi, da ugotovi, ali opisana entiteta ustreza tistemu, kar išče, ali pa ugotovi razliko med dvema ali več entitetami s podobnimi lastnostmi); 4.3. izbere bibliografski vir, ki ga potrebuje (se pravi, da izbere vir, ki ustreza njegovim zahtevam glede medija, vsebine, nosilca itn., ali pa izloči vir, ki njegovim potrebam ne ustreza); 4.4. pridobi opisano enoto ali prejme dostop do nje (se pravi, da dobi informacijo o tem, ali je mogoče enoto kupiti, si jo sposoditi itn., ali pa dostopati do nje po elektronski poti prek spletne povezave z oddaljenim virom); ali pa pridobi normativne ali bibliografske podatke oziroma prejme dostop do njih. 4.5. se giblje znotraj samega kataloga in izven (s pomočjo logične razporeditve bibliografskih in normativnih podatkov ter prikaza enostavnih načinov preiskovanja, vključno s prikazom odnosov med deli, izraznimi oblikami, pojavnimi oblikami, enotami, osebami, rodbinami, korporacijami, pojmi, predmeti, dogodki in kraji). 5. Bibliografski opis 5.1. Splošno pravilo je, da za vsako pojavno obliko izdelamo poseben bibliografski opis. 5.2. Bibliografski opis običajno temelji na enoti kot predstavnici pojavne oblike in lahko vsebuje atribute, ki se nanašajo na delo (dela) in izrazno obliko (izrazne oblike), ki ju (jih) uteleša. 5.3. Opisni podatki morajo temeljiti na mednarodno sprejetem standardu.11 5.4. Popolnost opisov je lahko različna, kar je odvisno od namena kataloga ali bibliografske baze podatkov. Uporabnik mora poznati stopnjo popolnosti. 6. Vstopne točke 6.1. Splošno Vstopne točke za najdenje bibliografskih in normativnih podatkov moramo oblikovati po splošnih načelih (gl. 2. Splošna načela). Lahko so kontrolirane ali nekontrolirane. 6.1.1. Zagotoviti moramo kontrolirane vstopne točke za normativne in variantne oblike imen entitet, kot so osebe, rodbine, korporacije, dela, izrazne oblike, pojavne oblike, enote, pojmi, predmeti, dogodki in kraji. Kontrolirane vstopne točke zagotavljajo doslednost, ki je potrebna za povezovanje bibliografskih zapisov za med seboj povezane vire. 6.1.1.1. Izdelati moramo normativne zapise, s katerimi kontroliramo normativne oblike imen, variantne oblike imena in označevalce, ki jih uporabljamo kot vstopne točke. 6.1.2. Zagotovimo lahko nekontrolirane vstopne točke v obliki bibliografskih podatkov za imena, naslove (npr. stvarni naslov, prevzet s pojavne oblike), kode, ključne besede itn., ki v normativnih zapisih niso kontrolirani. 11

Mednarodno sprejeti standard, ki velja za knjižničarstvo, je Mednarodni standard za bibliografski opis (International Standard Bibliographic Description).

216

6.2. Izbira vstopnih točk 6.2.1. Vstopne točke za bibliografski zapis vključujejo normativne vstopne točke za dela in izrazne oblike (kontrolirane), utelešene v viru, naslov pojavne oblike (običajno nekontroliran) in normativne vstopne točke za ustvarjalce del. 6.2.1.1. Korporacija kot ustvarjalec: Korporacija velja za ustvarjalca tistih del, ki izražajo kolektivno misel ali delovanje korporacije, in kadar besedilo naslova, skupaj z naravo dela, jasno kaže na to, da je korporacija kolektivno odgovorna za vsebino dela. To velja tudi, če je kot avtor naveden posameznik v vlogi uradnika ali uslužbenca korporacije. 6.2.2. Dodatne vstopne točke za bibliografske zapise moramo zagotoviti za normativne vstopne točke za osebe, rodbine, korporacije in predmete, za katere menimo, da so potrebne za najdenje in identifikacijo opisanega bibliografskega vira. 6.2.3. Vstopne točke za normativni zapis vključujejo tako normativne oblike imena entitete kot tudi variantne oblike imena. 6.2.4. Dodatni dostop lahko omogočajo imena sorodnih entitet. 6.3. Normativne vstopne točke Normativno vstopno točko za ime entitete moramo zabeležiti v normativnem zapisu skupaj z označevalci entitete in variantnimi oblikami imena. Normativno vstopno točko bomo morda potrebovali kot privzeto obliko prikaza. 6.3.1. Normativne vstopne točke moramo izdelati v skladu s standardom. 6.3.2. Jezik in pisava normativnih vstopnih točk 6.3.2.1. Kadar so imena zapisana v različnih jezikih in/ali pisavah, za normativno vstopno točko za ime izberemo podatke, ki jih najdemo na pojavnih oblikah dela v izvirnem jeziku in pisavi. 6.3.2.1.1. Če tega jezika in pisave v katalogu običajno ne uporabljamo, lahko normativna vstopna točka temelji na oblikah, ki jih najdemo na pojavnih oblikah ali v referenčnih virih v enem od jezikov in pisav, ki najbolj ustrezajo uporabnikom kataloga. 6.3.2.1.2. Omogočiti je treba dostop do oblike v izvirnem jeziku in pisavi, kadar je to možno, s kontrolirano vstopno točko, bodisi z normativno obliko imena bodisi z variantno obliko imena. 6.3.2.2. Pri transliteraciji je treba upoštevati mednarodni standard za transkripcijo. 6.3.3. Izbira normativne vstopne točke Ime, izbrano za normativno vstopno točko za entiteto, mora temeljiti na imenu, ki entiteto nedvoumno identificira, bodisi da je to oblika imena, ki jo najpogosteje najdemo na pojavnih oblikah, bodisi splošno sprejeto ime, znano uporabnikom kataloga (npr. "konvencionalno ime"), ki ga najdemo v referenčnih virih. 6.3.3.1. Izbira normativne vstopne točke za osebo, rodbino, korporacijo Če oseba, rodbina ali korporacija uporablja različna imena ali različne oblike imen, eno ime ali eno obliko imena za vsako posamezno identiteto izberemo kot osnovo za normativno vstopno točko. 6.3.3.1.1. Kadar na pojavnih oblikah in/ali v referenčnih virih najdemo različne oblike imena in te različice ne temeljijo na različnih prikazih istega imena (npr. polne ali skrajšane oblike), izberemo 217

6.3.3.1.1.1. splošno znano (ali "konvencionalno") ime, kjer je to navedeno, in ne uradno ime, ali 6.3.3.1.1.2. uradno ime, kjer splošno znano ali konvencionalno ime ni navedeno. 6.3.3.1.2. Če je korporacija v različnih obdobjih uporabljala različna imena, pri katerih ne gre le za nepomembne različice imena, vsaka entiteta, ki jo identificira pomembna sprememba imena, velja za novo entiteto. Ustrezne normativne podatke za vsako entiteto moramo povezati, običajno to storimo s povezovanjem prejšnjih in kasnejših normativnih oblik imen korporacije. 6.3.3.2. Izbira normativne vstopne točke za delo in izrazno obliko Kadar ima delo več naslovov, enega izmed njih izberemo kot osnovo za normativno vstopno točko za delo oziroma izrazno obliko. 6.3.4. Oblika imena za normativno vstopno točko 6.3.4.1. Oblika osebnega imena Kadar osebno ime sestoji iz več besed, izbira prve besede za normativno vstopno točko sledi pravilom države in jezika, ki sta najtesneje povezana s to osebo, in zaporedju, kakršnega najdemo na pojavnih oblikah ali v referenčnih virih. 6.3.4.2. Oblika rodbinskega imena Kadar rodbinsko ime sestoji iz več besed, izbira prve besede za normativno vstopno točko sledi pravilom države in jezika, ki sta najtesneje povezana z rodbino, in zaporedju, kakršnega najdemo na pojavnih oblikah ali v referenčnih virih. 6.3.4.3. Oblika imena korporacij Pri navajanju normativne vstopne točke za korporacijo uporabimo ime v takem vrstnem redu, kot ga najdemo v pojavni obliki ali v referenčnih virih, razen v naslednjih primerih: 6.3.4.3.1 pri političnoteritorialnih enotah mora normativna vstopna točka vsebovati sedanjo obliko imena ozemlja v jeziku in pisavi, ki najbolj ustrezata potrebam uporabnikov kataloga; 6.3.4.3.2 kadar ime korporacije samo po sebi izraža podrejenost ali podrejeno vlogo ali pa ne zadostuje za identifikacijo podrejenega telesa, se normativna vstopna točka začne z imenom nadrejenega telesa. 6.3.4.4. Oblika imena del oziroma izraznih oblik Normativna vstopna točka za delo, izrazno obliko, pojavno obliko in enoto je lahko bodisi samostojni naslov bodisi kombinacija naslova in normativne vstopne točke za ustvarjalca (ustvarjalce) dela. 6.3.4.5. Razlikovanje med imeni Če je potrebno, za razlikovanje med entiteto in drugimi entitetami z istim imenom v normativno vstopno točko za entiteto vključimo druge identifikacijske oznake. Če je ustrezno, lahko iste identifikacijske oznake vključimo v variantne oblike imena.

218

6.4. Variantna imena in variantne oblike imena Kadar za normativno vstopno točko izberemo ime, so za kontroliran dostop potrebna tudi variantna imena in variantne oblike imena. 7. Osnove za učinkovito iskanje 7.1. Iskanje Vstopne točke so tisti elementi v bibliografskih in normativnih zapisih, ki 1. omogočajo zanesljivo najdenje bibliografskih in normativnih zapisov ter z njimi povezanih bibliografskih virov ter 2. omejujejo rezultate iskanja. 7.1.1. Načini iskanja Omogočeno mora biti iskanje in najdenje imen, naslovov in predmetov s pomočjo načinov, ki so na voljo v določenem knjižničnem katalogu ali bibliografski bazi podatkov (npr. s pomočjo polnih oblik imena, ključnih besed, fraz, krajšanja, označevalcev itn.). 7.1.2. Bistvene vstopne točke Bistvene vstopne točke so tiste, ki temeljijo na glavnih atributih in odnosih posameznih entitet v bibliografskem ali normativnem zapisu. 7.1.2.1. Bistvene vstopne točke v bibliografskih zapisih so: normativna vstopna točka za ime ustvarjalca ali ime prvega navedenega ustvarjalca, če je navedenih več, normativna vstopna točka za delo/izrazno obliko (ta lahko vključuje normativno vstopno točko za ustvarjalca), stvarni naslov ali njegovo nadomestilo za pojavno obliko, leto(a) izida ali objave pojavne oblike, kontrolirane predmetne oznake in/ali klasifikacijske številke za delo, standardne številke, označevalci in "ključni naslovi" opisane entitete. 7.1.2.2. Bistvene vstopne točke v normativnih zapisih so: normativno ime ali naslov entitete, označevalci entitete, variantna imena in variantne oblike imena ali naslova entitete. 7.1.3. Dodatne vstopne točke Atributi iz drugih delov bibliografskega opisa ali normativnega zapisa lahko služijo kot neobvezne vstopne točke ali kot pripomočki za izbiranje ali omejevanje pri iskanju. 7.1.3.1. Takšni atributi v bibliografskih zapisih so (a ne izključno): imena ostalih ustvarjalcev poleg prvega, imena oseb, rodbin in korporacij, ki ne nastopajo v vlogi ustvarjalca (npr. izvajalci), variantni naslovi (npr. vzporedni naslovi, čelni naslovi), normativne vstopne točke za serijske publikacije, označevalci bibliografskih zapisov, jezik izrazne oblike, utelešene v pojavni obliki, 219

kraj izida, vrsta vsebine, vrsta nosilca. 7.1.3.2. Takšni atributi v normativnih zapisih so (a ne izključno): imena ali naslovi sorodnih entitet, označevalci normativnih zapisov. 7.2. Najdenje Kadar je rezultat iskanja več zapisov z isto vstopno točko, morajo biti zapisi prikazani v logičnem zaporedju, kakršno ustreza uporabniku kataloga, po možnosti v skladu s standardom, ki ustreza jeziku in pisavi vstopne točke.

SLOVARČEK Pričujoči slovarček vsebuje izraze, ki so v okviru Izjave o mednarodnih katalogizacijskih načelih uporabljeni v posebnem pomenu (in ne v pomenu običajne slovarske definicije). Na koncu so navedeni izrazi, ki so bili uporabljeni v Pariških načelih in nekdanjih katalogizacijskih pravilnikih in za katere bi sodelujoči na srečanju IME ICC radi poudarili, da jih v kontekstu Mednarodnih katalogizacijskih načel ne uporabljamo več. ŠP = širši pojem; OP = ožji pojem; SP = sorodni pojem Atribut – lastnost entitete. Atribut je lahko lasten sami entiteti ali pa izvira od zunaj. (Vir: FRBR) Bibliografski okvir – področje, ki obsega zbirke knjižnic, arhivov, muzejev in drugih informacijskih skupnosti. (Vir: IME ICC) Bibliografski opis – zbir bibliografskih podatkov, ki identificirajo bibliografski vir. (Vir: prirejeno po ISBD) Glej tudi Opisna katalogizacija (SP) Bibliografski vir – entiteta znotraj knjižnice ali podobne zbirke del, ki je rezultat intelektualnih ali umetniških prizadevanj. Bibliografski viri v okviru modela FRBR so entitete 1. skupine: delo, izrazna oblika, pojavna oblika in enota. (Vir: IME ICC) Bibliografski zapis – zbir podatkov, ki opisujejo bibliografski vir in omogočajo dostop do njega ter identificirajo sorodna dela in izrazne oblike. (Vir: IME ICC) Bibliografsko pomemben – lastnost entitete, atributa ali odnosa, ki ima v kontekstu bibliografskih virov poseben pomen ali vrednost. (Vir: IME ICC)

220

Bistvena vstopna točka – vstopna točka v bibliografskem ali normativnem zapisu, ki temelji na glavnem atributu ali odnosu, v katerem je entiteta, ter omogoča najdenje in identifikacijo tega zapisa. (Vir: IME ICC) Glej tudi Dodatna vstopna točka (SP), Vstopna točka (ŠP) Dejavnik – oseba (avtor, založnik, kipar, izdajatelj, režiser, skladatelj itn.) ali skupina (rodbina, organizacija, korporacija, knjižnica, orkester, dežela, federacija itn.) ali avtomatska naprava (vremenska hišica, računalniški program za prevajanje itn.), ki ima v življenju vira neko vlogo. (Vir: DCMI Agents Working Group, delovna definicija, prirejena) Glej tudi Ustvarjalec (OP) Delo – intelektualna ali umetniška stvaritev (se pravi, intelektualna ali umetniška vsebina). (Vir: FRAD, FRBR, priredba IME ICC) Dodatna vstopna točka – vstopna točka, ki jo lahko uporabimo poleg osnovne vstopne točke za učinkovitejše iskanje bibliografskih in normativnih podatkov. (Vir: IME ICC) Glej tudi Osnovna vstopna točka (SP), Vstopna točka (ŠP) Dogodek – dejanje ali dogajanje. (Vir: FRAD (dogodke, ki ne veljajo za korporacije, obravnavamo kot teme), FRBR) Enota – posamezni primerek pojavne oblike. (Vir: FRAD, FRBR) Entiteta – kar ima edinstven in individualni značaj; kar obstaja neodvisno in ločeno od drugega; abstrakcija, idejni koncept, miselni objekt, transcendentalni objekt. (Vir: Webster's 3rd) Primeri entitet v FRBR in FRAD vključujejo produkte intelektualnih ali umetniških prizadevanj (delo, izrazna oblika, pojavna oblika in enota); dejavnike (se pravi osebe, rodbine, korporacije), ki so odgovorni za intelektualno ali umetniško vsebino, za izdelavo in razširjanje vsebine v fizični obliki ali pa posedujejo skrbništvo nad izdelkom; temo dela (delo, izrazna oblika, pojavna oblika, enota, oseba, rodbina, korporacija, pojem, predmet, dogodek, kraj). (Vir: IME ICC) Ime – črka, beseda ali več besed in/ali črk, po katerih je entiteta poznana. Vključuje besede/črke, ki označujejo osebo, rodbino, korporacijo; vključuje izraze, ki poimenujejo pojme, predmete, dogodke ali kraje; vključuje naslov, s katerim je poimenovano delo, izrazna oblika, pojavna oblika ali enota. Uporablja se kot osnova vstopne točke. (Vir: definicija FRBR, priredba FRAD) Glej tudi Izbrano ime (OP), Kontrolirana vstopna točka (SP), Konvencionalno ime (OP), Normativna oblika imena (OP), Variantna oblika imena (OP), Vstopna točka (SP)

221

Izbrano ime – ime entitete, izbrano na podlagi pravil in standardov, ki služi kot osnova za oblikovanje normativne vstopne točke do entitete. (Vir: IME ICC) Glej tudi Ime (ŠP), Konvencionalno ime (SP), Normativna oblika imena (SP), Normativna vstopna točka (SP) Izrazna oblika – intelektualna ali umetniška izvedba dela. (Vir: FRAD, FRBR) Ključni naslov – edinstveni naslov, ki ga kontinuiranemu viru določijo znotraj mreže centrov ISSN in je neločljivo povezan s številko ISSN. Ključni naslov je lahko enak stvarnemu naslovu ali pa mu, zato da se razlikuje od drugih enakih naslovov, dodamo element, ki ga označuje ali opredeljuje, na primer ime izdajatelja, kraj izdaje, vrsto izdaje. (Vir: ISBD) Kontrolirana vstopna točka – vstopna točka, zabeležena v normativnem zapisu. (Vir: prirejeno po GARR) Kontrolirane vstopne točke vključujejo normativne oblike imen ter tiste, ki so določene kot variantne. Le-te lahko: - temeljijo na osebnih in rodbinskih imenih ter imenih korporacij; - temeljijo na imenih (se pravi naslovih) del, izraznih oblik, pojavnih oblik in enot; - so kombinacija dveh imen, kot v primeru vstopne točke v obliki ime/naslov pri delih, katerih naslov vključuje ime ustvarjalca; - temeljijo na izrazih za dogodke, predmete, pojme in kraje; - temeljijo na označevalcih, kot so standardne številke, klasifikacijske oznake itn. Samemu imenu lahko dodamo še druge podatke (npr. letnice), da razlikujemo med entitetami z identičnimi ali podobnimi imeni. (Vir: FRAD – v nadaljevanju je poudarjeno, da se model osredišča na imena in izraze, ki so kontrolirani z normativno datoteko.) Glej tudi: Ime (SP), Nekontrolirana vstopna točka (SP), Normativna vstopna točka (OP), Variantna oblika imena (OP), Vstopna točka (ŠP) Konvencionalno ime – neuradno ime, po katerem je znana korporacija, kraj ali predmet. (Vir: prirejeno po reviziji AACR2 iz leta 2002, Slovarček) Glej tudi: Ime (ŠP), Normativna oblika imena (SP), Variantna oblika imena (SP) Korporacija – organizacija ali skupina ljudi in/ali organizacij, ki jo identificira določeno ime in deluje oziroma more delovati kot enota. (Vir: prirejeno po FRAD, FRBR) Kraj – lokacija. (Vir: FRBR) Nekontrolirana vstopna točka – vstopna točka, ki ni kontrolirana z normativnim zapisom. (Vir: IME ICC) Glej tudi Kontrolirana vstopna točka (SP), Vstopna točka (ŠP)

222

Normativna oblika imena – oblika imena, ki jo izberemo kot normativno vstopno točko do entitete. Glej tudi Ime (ŠP), Izbrano ime (SP), Konvencionalno ime (SP), Normativna vstopna točka (SP), Variantna oblika imena (SP) Normativna vstopna točka – izbrana kontrolirana vstopna točka do entitete, določena in oblikovana v skladu s pravili in standardi. (Vir: IME ICC) Glej tudi Izbrano ime (SP), Kontrolirana vstopna točka (ŠP), Normativna oblika imena (SP), Variantna oblika imena (SP), Vstopna točka (ŠP) Normativni zapis – zbir podatkov, ki identificirajo entiteto in omogočajo dostop do normativne vstopne točke ali prikaz katerekoli vstopne točke. (Vir: IME ICC) Normirana vstopna točka Glej Normativna vstopna točka Odnos – specifična povezava med entitetami ali njihovimi primerki. (Vir: temelji na FRBR) Opisna katalogizacija – del katalogizacije, ki preskrbi tako opisne podatke kot tudi vstopne točke, ki niso povezane z vsebino. (Vir: IME ICC) Glej tudi: Bibliografski opis (SP), Vsebinska katalogizacija (SP) Oseba – posameznik ali posamezna identiteta, ki pripada posamezniku ali skupini ali jo privzameta. (Vir: FRBR, prirejen v FRAD, priredba IME ICC) Označevalec – številka, koda, beseda, besedna zveza, znak, znamenje itn., ki je povezano z entiteto in omogoča razlikovanje med posameznimi entitetami znotraj področja, kjer je označevalec veljaven. (Vir: FRAD) Pojavna oblika – utelešenje izrazne oblike dela. (Vir: FRAD, FRBR) Pojavna oblika lahko obsega zbirko del, posamezno delo ali sestavni del le-tega. Pojavna oblika lahko obsega eno ali več fizičnih enot. (Vir: IME ICC) Pojem – abstrakcija ali ideja. (Vir: FRAD (v povezavi s temami), FRBR) Predmet – stvar. (Vir: FRBR) Rodbina – dve ali več oseb, ki so povezane po rojstvu, poroki, posvojitvi ali po podobnem zakonitem razmerju ali pa se same predstavljajo kot rodbina. (Vir: FRAD, prirejen po IME ICC) 223

Ustvarjalec – oseba, rodbina ali korporacija, odgovorna za intelektualno ali umetniško vsebino dela. (Vir: IME ICC) Glej tudi: Dejavnik (ŠP) Variantna oblika imena – oblika imena, ki ni izbrana za normativno vstopno točko do entitete. Lahko jo uporabljamo za dostop do normativnega zapisa za entiteto ali pa za povezavo do normativne vstopne točke. (Vir: IME ICC) Glej tudi Ime (ŠP), Kontrolirana vstopna točka (ŠP), Konvencionalno ime (SP), Normativna oblika imena (SP), Normativna vstopna točka (SP), Vstopna točka (ŠP) Vrsta nosilca – oznaka formata medija in fizične oblike nosilca za shranjevanje skupaj z vrsto posredne naprave, ki je potrebna za gledanje, predvajanje itn. vsebine vira. Vrsta nosilca je atribut pojavne oblike. (Vir: prirejeno po slovarčku RDA iz januarja 2008) Vrsta vsebine – oznaka, ki pojasnjuje osnovno komunikacijsko obliko, prek katere je izražena vsebina, in opredeljuje človeški čut, s katerim jo je mogoče dojemati. Vrsta vsebine je atribut dela in izrazne oblike. (Vir: prirejeno po slovarčku RDA iz januarja 2008) Vsebinska katalogizacija – del katalogizacije, povezan s kontroliranimi predmetnimi oznakami in/ali klasifikacijskimi številkami. (Vir: IME ICC) Glej tudi: Opisna katalogizacija (SP) Vstopna točka – ime, pojem, kodiran podatek itn., s pomočjo katerega iščemo bibliografske ali normativne podatke in jih identificiramo. (Vir: definicija GARR, priredba FRAD in IME ICC) Glej tudi Dodatna vstopna točka (OP), Ime (SP), Kontrolirana vstopna točka (OP), Nekontrolirana vstopna točka (OP), Normativna vstopna točka (OP), Osnovna vstopna točka (OP), Variantna oblika imena (OP) Zbirka – 1. dejanska ali virtualna skupina dveh ali več del v kombinaciji ali skupni izdaji; 2. dejanska ali virtualna skupina bibliografskih virov, ki jih hrani ali ustvari določena institucija. (Vir: IME ICC)

Viri AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules . – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa : Canadian Library Association ; London : Chartered Institute of Library and Information Professionals ; Chicago : American Library Association, 2002–2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. Pridobljeno s spleta, 2003 (delovne definicije): http://dublincore.org/groups/agents/ Končno poročilo dostopno na spletu: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. 224

FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19). Dostopno na spletni strani IFLE: http:// www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (september 1997, dopolnjeno in popravljeno februarja 2008). GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23). Dostopno na spletu: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st–5th : 20032007), priporočila sodelujočih ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Dostopno na spletu: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Dostopno na spletu: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster's 3rd – Webster's Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Izrazi, ki niso več v uporabi Bibliografska enota Glej Pojavna oblika Enotni naslov Glej Ime, Normativna oblika imena, Normativna vstopna točka Kazalka Glej Variantna oblika imena Značnica Glej Kontrolirana vstopna točka, Normativna vstopna točka

Resolucija IME ICC 2008 Sodelujoči v okviru IME ICC izjavljajo, da bodo - naredili potrebne uredniške popravke besedil, ki so jih sprejeli sodelujoči v okviru IME ICC - posredovali besedilo vsem, ki določajo pravila, in vsem IFLINIM organizacijam ter strokovnemu tisku - uredili in objavili Izjavo o mednarodnih katalogizacijskih načelih in slovarček; oboje bo prosto dostopno na spletu - skrbeli za nadaljevanje dela in besedilo prilagodili glede na FRAD in FRSAR, ko bosta končana, ter glede na razvijajoče se modele in sheme za katalogizacijske podatke - ohranjali dokumentacijo IME ICC in obveščali o postopkih in rezultatih dela IME ICC. Nadalje priporočamo, da se za vzdrževanje besedila in njegovo revizijo v približno petletnih intervalih zaradi potrebnih posodobitev zadolži Sekcijo za katalogizacijo pri IFLI v sodelovanju s širšo informacijsko skupnostjo. Prevedli: Irena Kavčič in Dunja Kalčič, Narodna in univerzitetna knjižnica 225

DEKLARATA E PARIMEVE NDËRKOMBËTARE TË KATALOGIMIT Hyrje Deklarata e Parimeve – shpesh e njohur si “Parimet e Parisit” – u miratua në Konferencën Ndërkombëtare të Parimeve të Katalogimit në vitin 19611. Qëllimi i saj që të shërbente si bazë për standardizimin ndërkombëtar të katalogimit u arrit plotësisht: shumica e kodeve të katalogimit që ishin zhvilluar kudo në botë deri në atë kohë, i ndoqën këto parime me rigorozitet dhe në një shkallë të lartë. Pothuaj dyzet vjet më pas, prania e një grupi parimesh katalogimi të përbashkëta u bë më e nevojshme për kataloguesit dhe klientët e tyre për përdorimin e OPAC-ut (Katalogu i Shërbimit të Publikut në Rrjet) në të gjithë botën. Sot, në fillim të shekullit të 21-të, janë bërë përpjekje nga IFLA për hartimin e një deklarate të re të parimeve të zbatueshme në katalogët në rrjet të bibliotekave dhe më gjerë. Objektivi i parë është përshtatja sa më mirë me kërkesat e përdoruesve të katalogut. Kjo deklaratë zëvendëson dhe zgjeron qëllimin e Parimeve të Parisit duke filluar nga veprat në formë teksti deri tek të gjitha llojet e materialeve dhe që nga zgjedhja dhe forma e përshkrimit deri tek të gjitha aspektet e të dhënave bibliografike dhe të termave të njësuar të përdorur në katalogët e bibliotekës. Ajo përmban jo vetëm parimet dhe objektivat (siç janë funksionet e katalogut), por edhe rregulla që duhen përfshirë në kodet e katalogimit të të gjitha vendeve, si dhe udhëzime për mundësitë e kërkimit dhe të gjetjes. Përmbajta e Deklaratës: 1. Qëllimi 2. Parime të përgjithshme 3. Entitetet, atributet dhe lidhjet 4. Objektivat dhe funksionet e katalogut 5. Përshkrimi bibliografik 6. Pikat hyrëse 7. Bazat e mundësive të kërkimit Kjo deklaratë ndërtohet duke u bazuar në traditën e shkëlqyer të katalogimit në të gjithë botën 2 si dhe në modelin konceptor të IFLA-s Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR)3

1

2

International Conference on Cataloguing Principles (Paris: 1961). Report. - London: International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. E disponueshme edhe në: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), p. 162-167; dhe Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona. - London: IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, and Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969.

226

Besojmë se kjo deklaratë do të rrisë përdorimin e përbashkët ndërkombëtar të të dhënave bibliografike dhe të termave të njësuar dhe do të udhëheqë hartuesit e rregullave të katalogimit në punën e tyre për zhvillimin e një kodi ndërkombëtar katalogimi.

1. Qëllimi Parimet e paraqitura synojnë të ndihmojnë në zhvillimin e kodeve të katalogimit. Ato zbatohen në regjistrimet bibliografike, në ato të termave të njësuar dhe tek katalogët korrentë të bibliotekave. Parimet mund të zbatohen gjithashtu tek bibliografitë dhe skedarët e të dhënave të krijuar nga bibliotekat, arkivat, muzetë etj. Ato kanë qëllim të sigurojnë rregullsi në katalogimin përshkrues dhe në atë lëndor të burimeve bibliografike të të gjitha llojeve.

2. Parime të përgjithshme Janë disa parime në të cilat bazohet hartimi i kodeve të katalogimi4. Parimi më i rëndësishëm është komoditeti i përdoruesit5. 2.1. Komoditeti i përdoruesit. Gjatë marrjes së vendimeve për hartimi e përshkrimeve dhe të formave të kontrolluara të emrave për akces, duhet pasur parasysh përdoruesi. 2.2. Përdorimi i përgjithshëm. Fjalori i përdorur në përshkrime dhe akces duhet të jetë në përshtatje me atë të shumicës së përdoruesve. 2.3. Paraqitja. Përshkrimet dhe format e kontrolluara të emrave duhet të bazohen në mënyrën në të cilën një entitet përshkruan veten. 2.4. Saktësia. Entiteti i përshkruar duhet të paraqitet me saktësi. 2.5. Mjaftueshmëria dhe domosdoshmëria. Duhet të përfshihen vetëm ata elementë të përshkrimit dhe forma të kontrolluara të emrave për akces që janë të nevojshëm për plotësimin e detyrave të përdoruesit dhe janë themelorë për identifikimin në mënyrë unike të një entiteti. 2.6. Rëndësia. Elementet e të dhënave duhet të jenë bibliografikisht të rëndësishëm. 2.7. Ekonomia. Kur ekzistojnë mënyra alternative për të arritur një qëllim, i jepet përparësi asaj mënyre që është më ekonomike (d.m.th. me kosto më të ulët ose mënyra më e thjeshtë). 2.8. Uniformiteti dhe standardizimi. Përshkrimet dhe ndërtimi i pikave hyrëse duhet të jenë të standardizuara në nivelin më të lartë të mundshëm. Kjo siguron uniformitet më të madh, gjë që rrit mundësinë e përdorimit të përbashkët të të dhënave bibliografike dhe të atyre të termave të njësuar. 3

4

5

Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. - Munich: Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: http://www.ifla.oraNII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) The FRBR model will soon be extended through Functional Requirements for Authority Data (FRAD) and Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD) Bazuar në literaturën bibliografike, veçanërisht ato të Ranganathan dhe Leibniz siç përshkruhet në Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. Për sa i përket thesarit lëndor, zbatohen parime të tjera, por ende nuk janë përfshirë në këtë deklaratë. Parimet 2.2 deri 2.9 nuk janë sipas një rregulli të caktuar

227

2.9. Integrimi. Përshkrimi i të gjitha llojeve të materialeve dhe të formave të kontrolluara të emrave të entiteteve duhet të bazohet në rregulla të përbashkëta sa herë që është e mundur. Rregullat në një kod katalogimi duhet të jenë të argumentuara dhe jo arbitrare. Mund të ndodhë që në situata të caktuara këto parime të kundërshtojnë njeri tjetrin, ndaj duhet gjetur një zgjidhje e argumentuar, praktike.

3. Entitetet, atributet, dhe lidhjet Një kod katalogimi duhet të ketë parasysh entitetet, atributet dhe lidhjet siç përcaktohen në modelet konceptore të universit bibliografik6. 3.1. Entitetet Në të dhënat bibliografike dhe ato të termave të njësuar mund të paraqiten entitetet: Vepra Shprehja Manifestimi Njësia7 Person Familje Koncept 8 Objekt Ngjarje Vend9. 3.2. Atributet Atributet që identifikojnë çdo entitet duhet të përdoren si elemente të dhënash. 3.3. Lidhjet Duhet të identifkohen lidhjet ndërmjet entiteteve bibliografikisht të rëndësishme.

4. Objektivat dhe funksionet e katalogut 10 Katalogu duhet të jetë instrument efektiv dhe efikas që i mundëson përdoruesit: 4.1. të gjejë regjistrimet bibliografike në një koleksion si rezultat i kërkimit duke përdorur atributet ose lidhjet e burimeve: 4.1.1. të gjejë një burim të vetëm 4.1.2. të gjejë një grup burimesh që përfaqësojnë të gjitha burimet që i përkasin të njëjtës vepër të gjitha burimet që materializojnë të njëjtën shprehje 6 7 8 9

10

Modelet konceptore të IFLA's janë FRBR, FRAD dhe FRSAD Vepra, shprehja, manifestimi dhe njësia janë entitetet e Grupit 1 të përshkruara në modelin FRBR. Person, familje dhe organizëm janë entitetet e Grupit 2 të përshkruara në modelet FRBR dhe FRAD. Koncept, objekt, ngjarje dhe vend janë entitetet e Grupit 3 të përshkruara në modelin FRBR. Njeri nga entitetet mund të ketë lidhje me një vepër për sa i përket subjektit. 4.1-4.5 bazohen në: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

228

të gjitha burimet që tregojnë të njëjtin manifestim të gjitha veprat dhe shprehjet për një person, familje, ose organizëm të gjitha burimet për një subjekt të dhënë të gjitha burimet e përcaktuara sipas kritereve të tjera (si gjuha, vendi i botimit, data e botimit, tipi i përmbajtjes, tipi i mbartësit, etj.) të përdorura zakonisht për të kufizuar rezultatin e kërkimit; 4.2. të identifikojë një burim bibliografik ose agjent (d.m.th të konfirmojë se entiteti i përshkruar korrespondon me entitetin e kërkuar, ose të bëjë dallimin ndërmjet dy apo më shumë entiteteve me karakteristika të ngjashme); 4.3. të zgjedhë një burim bibliografik që përshtatet me kërkesat e përdoruesit (d.m.th. të zgjedhë një burim që plotëson kërkesat e përdoruesit lidhur me mjedisin, përmbajtjen, bartësin etj., ose të përjashtojë një burim që nuk përshtatet me kërkesat e përdoruesit); 4.4. të gjejë ose sigurojë akces në një njësi të përshkruar (d.m.th. të japë informacion që i mundëson përdoruesit të gjejë një njësi përmes blerjes, huazimit etj., ose të akcesojë njësinë në mënyrë elektronike në një burim në distancë përmes lidhjes në rrjet); ose të akcesojë, gjejë ose sigurojë të dhënat e njësuara ose ato bibliografike; 4.5. Të lundrojë në një katalog dhe më tej (kjo në sajë të vendosjes logjike të të dhënave bibliografike dhe të termave të njësuar, dhe mënyrave të qarta për ta shfletuar, përfshirë paraqitjen e lidhjeve ndërmjet veprave, shprehjeve, manifestimeve, njësive, personave, familjeve, organizmave, koncepteve, objekteve, ngjarjeve dhe vendeve). 5. Përshkrimi bibliografik 5.1. Në përgjithësi duhet krijuar një përshkrim i veçantë bibliografik për çdo manifestim. 5.2. Një përshkrim bibliografik duhet të bazohet tek njësia si shembull tipik i manifestimit dhe mund të përmbajë artibutet që i përkasin veprës(ave) dhe shprehjes(ve) që materializon. 5.3. Të dhënat përshkruese duhet të bazohen në një standard të miratuar në nivel ndërkombëtar11. 5.4. Përshkrimet mund të kenë nivele të ndryshme plotësie, në varësi të qëllimit të katalogut ose skedarit bibliografik. Informacioni për nivelin e plotësisë duhet t’u bëhet i ditur përdoruesve. 6. Pikat hyrëse 6.1. Rregulla të përgjithshme Pikat hyrëse për gjetjen e të dhënave bibliografike dhe të termave të njësuar duhet të formulohen sipas parimeve të përgjithshme (shih 2. Parime të përgjithshme). Ato mund të jenë të kontrolluara ose të pakontrolluara. 6.1.1. Pikat hyrëse të kontrolluara duhet të jepen për format e autorizuara dhe variante të formave të emrave për entitete si persona, familje, organizma, vepra, shprehje, 11

Për komunitetin bibliotekar, standard ndërkombëtar është International Standard Bibliographic Description.

229

manifestime, njësi, koncepte, objekte, ngjarje, dhe vende. Pikat hyrëse të kontrolluara sigurojnë uniformitetin e nevojshëm për renditjen e regjistrimeve bibliografike për grupe burimesh. 6.1.1.1. Regjistrimet e termave të njësuar krijohen për të kontrolluar format e autorizuara të emrave, variantet e formave të emrave dhe identifikuesit e përdorur si pika hyrëse. 6.1.2. Pikat hyrëse të pakontrolluara mund të jepen si të dhëna bibliografike për emrat, titujt (p.sh. titulli siç gjendet në një manifestim), kodet, fjalët kyç, etj., të pakontrolluara në regjistrimet e termave të njësuar. 6.2. Zgjedhja e pikave hyrëse 6.2.1. Merren si pika hyrëse në një regjistrim bibliografik pikat hyrëse të autorizuara për veprat dhe shprehjet (të kontrolluara) të përfshira në burim, titujt e manifestimeve (zakonisht të pakontrolluar) dhe pikat hyrëse të autorizuara për krijuesit e veprave. 6.2.1.1. Organizmi si krijues: Një organizëm duhet konsideruar si krijues i atyre veprave që shprehin mendimin ose veprimtarinë kolektive të organizmit, ose kur formulimi i titullit, i lidhur me natyrën e veprës lë të kuptohet qartë se organizmi është kolektivisht përgjegjës për përmbajtjen e veprës. Kështu veprohet edhe kur vepra është nënshkruar nga një person me kompetencat e një zyrtari të organizmit. 6.2.2. Pika hyrëse duhet të krijohen në regjistrimet bibliografike edhe për format e autorizuara të emrave të personave, familjeve, organizmave dhe subjekteve që konsiderohen të rëndësishëm për gjetjen dhe identifikimin e regjistrimit bibliografik që përshkruhet. 6.2.3. Forma e autorizuar e emrit të entitetit si dhe variante të formave të emrit vendosen si pika hyrëse në një regjistrim termi të njësuar. 6.2.4. Mund të bëhen hyrje shtesë për emrat e entiteteve në lidhshmëri. 6.3. Pikat hyrëse të autorizuara Pika hyrëse e autorizuar për emrin e një entiteti duhet të regjistrohet në një regjistrim termi të njësuar së bashku me identifikuesit e entitetit dhe variantet e formave të emrit. Mund të jetë e nevojshme një pikë hyrëse e autorizuar si formë që shfaqet automatikisht. 6.3.1. Pikat hyrëse të autorizuara duhet të ndërtohen sipas standardit. 6.3.2. Gjuha dhe shkrimi i pikave hyrëse të autorizuara 6.3.2.1. Kur emrat janë shprehur në gjuhë dhe/ose shkrime të ndryshme, përparësi për një pikë hyrëse të autorizuar për emrin i duhet dhënë informacionit të gjetur në manifestimet e veprës të shprehura në gjuhën dhe shkrimin origjinal; 6.3.2.1.1. por kur gjuha ose shkrimi origjinal nuk përdoret në katalog, pika hyrëse e autorizuar mund të bazohet në format e manifestimeve ose në burimet referuese në një nga gjuhët ose shkrimet më të përshtatshme për përdoruesit e katalogut.

230

6.3.2.1.2. Akcesi duhet të jepet në gjuhën dhe shkrimin origjinal sa herë që është e mundur, me anë të një pike hyrëse të kontrolluar, ose si formë e autorizuar e emrit ose variant i formës së emrit. 6.3.2.2. Nëse preferohet transliterimi, duhet të përdoret standardi ndërkombëtar i konveritimit të shkrimit. 6.3.3. Zgjedhja e pikës hyrëse të autorizuar Emri i preferuar si pikë hyrëse e autorizuar për një entitet duhet të bazohet tek emri që identifikon entitetin në mënyrë konsekuente, që mund të jetë emri që gjendet më shpesh në manifestime, ose emri i pranuar si më i përshtatshëm për përdoruesit e katalogut (p.sh. 'emër konvencional') në formën që gjendet në burimet referuese. 6.3.3.1. Zgjedhja e pikës hyrëse të autorizuar për person, familje, organizëm Kur një person, familje ose organizëm përdor emra të ndryshëm, ose variante të formave të emrit, duhet të zgjidhet vetëm një emër ose një formë e emrit si bazë për pikën hyrëse të autorizuar të çdo entiteti të veçantë. 6.3.3.1.1. Kur në manifestime dhe/ose në burime referuese gjenden variante të formave të emrit, dhe këto variante nuk bazohen në paraqitje të ndryshme të të njëjtit emër (p.sh. formë e plotë ose e shkurtuar), i jepet përparësi 6.3.3.1.1.1. emrit më shumë të njohur (ose 'konvencional') dhe jo emrit zyrtar, kur kjo mund të përcaktohet; ose 6.3.3.1.1.2. emrit zyrtar kur nuk ekziston një emër më i njohur ose konvencional. 6.3.3.1.2. Kur një organizëm ka përdorur në periudha të ndryshme emra të ndryshëm që nuk mund të quhen variante të parëndësishme të një emri, çdo entitet i identifikuar me një emër të ndryshuar dukshëm, duhet konsideruar entitet i ri. Të dhënat korresponduese të termit të njësuar për çdo entitet duhet të lidhen mes tyre, duke lidhur format e autorizuara të hershme me ato të vonshme të emrit të organizmit. 6.3.3.2. Zgjedhja e pikës hyrëse të autorizuar për veprën dhe shprehjen Kur një vepër ka disa tituj, njeri prej tyre duhet preferuar si bazë për pikën hyrëse të autorizuar për veprën/shprehjen. 6.3.4. Forma e emrit për pikat hyrëse të autorizuara 6.3.4.1. Forma e emrit për personat Kur emri i personit përbëhet nga disa fjalë, zgjedhja e fjalës së parë si pikë hyrëse e autorizuar duhet bazuar në traditën e vendit dhe gjuhën që janë më shumë të lidhura me këtë person, siç gjendet në manifestimet ose burimet referuese. 6.3.4.2. Forma e emrit për familjet Kur emri i një familjeje përbëhet nga disa fjalë, zgjedhja e fjalës së parë si pikë hyrëse e autorizuar duhet bazuar në traditën e vendit dhe gjuhën

231

që janë më shumë të lidhura me këtë familje, siç gjendet në manifestimet ose burimet referuese. 6.3.4.3. Forma e emrit për organizmat Për pikën hyrëse të autorizuar të një organizmi, emri duhet të jepet në renditje të drejtë, siç gjendet në manifestimet ose burimet referuese, përveç rasteve 6.3.4.3.1. kur organizmi është pjesë e një autoriteti shtetëror ose territorial, pika hyrëse e autorizuar duhet të përmbajë formën aktuale të përdorur të emrit të territorit në gjuhën dhe shkrimin që plotëson më mirë kërkesat e përdoruesve të katalogut; 6.3.4.3.2. kur emri i organizmit përfaqëson një vartësi, ose funksion vartës, apo është i pamjaftueshëm për të identifikuar organizmin vartës, pika hyrëse e autorizuar duhet të fillojë me emrin e organit superior. 6.3.4.4. Forma e emrit për veprat/shprehjet Pikë hyrëse e autorizuar për një vepër, shprehje, manifestim ose njësi mund të jetë një titull që mund të qëndrojë vetëm, ose titull i kombinuar me pikën hyrëse të autorizuar për krijuesin(it) e veprës. 6.3.4.5. Dallimi ndërmjet emrave Kur është e nevojshme të dallohet një entitet nga entitete të tjera me të njëjtin emër, duhet të vendosen veçori identifikuese si pjesë të pikës hyrëse të autorizuar të entitetit. Të njëjtat veçori identifikuese mund të vendosen edhe si pjesë të varianteve të formave të emrit. 6.4. Variante të emrave dhe variante të formave të emrave Pavarësisht nga emri i zgjedhur si pikë hyrëse e autorizuar, duhet të futen edhe variante të emrit dhe variante të formave të emrit për akces të kontrolluar. 7.

Elementet bazë për funksionimin e kërkimit

7.1. Kërkimi Pikat hyrëse janë elementet e regjistrimeve bibliografike dhe të termave të njësuar që 1) sigurojnë kërkim të sigurt të regjistrimeve bibliografike dhe të atyre të termave të njësuar, dhe 2) kufizojnë rezultatet e kërkimit. 7.1.1. Mënyrat e kërkimit Emrat, titujt dhe subjektet duhet të jenë të kërkueshëm dhe të gjetshëm me anë të ndonjë prej mënyrave të zbatueshme në katalogun e bibliotekës ose në skedarin bibliografik (me formën e plotë të emrave, me fjalë kyç, me fraza, me prerje të fjalës, me identifikues etj.). 7.1.2. Pikat hyrëse kryesore Pika hyrëse kryesore janë ato që bazohen në atributet dhe lidhjet kryesore të çdo entiteti në regjistrimin bibliografik dhe në atë të termit të njësuar. 7.1.2.1. Pikat hyrëse kryesore në regjistrimet bibliografike janë: pikë hyrëse e autorizuar për emrin e krijuesit ose atij që është i pari kur janë më shumë se një emra krijuesish

232

pikë hyrëse e autorizuar për veprën/shprehjen (kjo mund të përfshijë dhe pikën hyrëse të autorizuar për krijuesin) titulli kryesor ose titulli i dhënë i manifestimit viti (et) i botimit ose i daljes së manifestimit terma subjekti të kontrolluar dhe/ose numra klasifikimi të veprës numra standard, identifikues, dhe ‘tituj kyç' për entitetin e përshkruar. 7.1.2.2. Pikat hyrëse kryesore në regjistrimet e termave të njësuar janë: emri ose titulli i autorizuar i entitetit identifikuesit e entitetit variante të emrave dhe variante të formave të emrit ose të titullit të entitetit. 7.1.3. Pika hyrëse shtesë Atribute të fushave të tjera të përshkrimit bibliografik ose të termit të njësuar mund të shërbejnë si pika hyrëse fakultative ose si mjete kufizimi për kërkim. 7.1.3.1. Në regjistrimet bibliografike këto atribute përfshijnë, në mënyrë jo të kufizuar: emrat e krijuesve përveç të parit emrat e personave, familjeve, ose organizmave jo në rolin e krijuesve (p.sh. ekzekutues) variante të titullit (p.sh. tituj paralel, titujt e kreut) pikë hyrëse e autorizuar për serinë identifikues të regjistrimit bibliografik gjuha e shprehjes e panishme në manifestim vendi i botimit tipi i përmbajtjes tipi i bartësit. 7.1.3.2. Në regjistrimet e termave të njësuar këto atribute përfshijnë, në mënyrë jo të kufizuar: emrat ose titujt e entiteteve në lidhshmëri identifikuesit e regjistrimit të termit të njësuar. 7.2. Gjetja Kur gjenden disa regjistrime me të njëjtën pikë hyrëse, regjistrimet duhet të shfaqen në një renditje logjike, të përshtatshme për përdoruesit e katalogut, ku preferohet ajo sipas standardit të gjuhës dhe shkrimit të pikës hyrëse.

FJALORI I ICP Ky fjalor përmban terma që gjenden në Parimet Ndërkombëtare të Katalogimit (ICP) dhe që përdoren në mënyrë specifike (jo përkufizime të fjalorit të zakonshëm). Në mbyllje janë terma të përdorur tek Parimet e Parisit ose në rregulla të tjera më të hershme të katalogimit, për të cilat anëtarët e IME ICC dëshirojnë të venë në dukje se nuk përdoren tashmë në ICP. BT = Term më i gjerë; NT = Term më i ngushtë; RT = Term në lidhshmëri

233

Agjent [agent] - Person (autor, botues, skulptor, redaktor, drejtues, kompozitor, etj.) ose grup (familje, organizatë, korporatë, bibliotekë, orkestër, krahinë, federatë etj.) ose robot (pajisje për regjistrimin e kushteve të motit, program software për përkthim automatik etj.) që luan rol në ekzistencën e një burimi. [Burimi: DCMI Agents Working Group, përkufizim i punës, i modifikuar] Shih edhe Krijues [NT] Atribut [attribute] - Karakteristikë e një entiteti. Atributi mund të jetë i brendaqënësishëm në një entitet ose i jashtëm. [Burimi: FRBR] Bibliografikisht i rëndësishëm [bibliographically significant] - Cilësi e një entiteti, atributi ose lidhjeje që ka kuptim ose vlerë të veçantë në kontekstin e burimeve bibliografike. [Burimi: IME ICC] Burim bibliografik [bibliographic resource] - Entitet në sferën bibliotekare ose në koleksione të ngjashme që është produkt i përpjekjeve intelektuale ose artistike. Burimet bibliografike janë entitetet e Grupit 1 në modelin FRBR: vepra, shprehja, manifestimi dhe njësia. [Burimi: IME ICC] Emër [name] Karakter, fjalë ose grup fjalësh dhe/ose karakteresh me anë të të cilave njihet një entitet. Përfshin fjalët/karakteret që emërtojnë një person, familje, organizëm; termat me anë të të cilave njihen konceptet, objektet, ngjarjet, vendet; titullin që i është dhënë një vepre, shprehjeje, manifestimi ose njësie. Përdoret si bazë për një pikë hyrëse. [Burimi: FRBR modifikuar në FRAD] Shih edhe Emër konvencional [NT], Emër i preferuar [NT], Formë e autorizuar e emrit [NT], Pikë hyrëse [RT], Pikë hyrëse e kontrolluar [RT], Variant i formës së emrit [NT] Emër i preferuar [preferred name] - Emër i një entiteti i zgjedhur sipas rregullave ose standardeve, i përdorur si bazë për ndërtimin e një pike hyrëse të autorizuar për entitetin. Shih edhe Emër [BT], Emër konvencional [RT], Formë e autorizuar e emrit [RT], Pikë hyrëse e autorizuar [RT] [Burimi: IME ICC] Emër konvencional [conventional name] - Emër, i ndryshëm nga emri zyrtar, me anë të të cilit një organizëm, vend ose objekt është bërë i njohur. [Burimi: Fjalori i modifikuar i AACR2 Revision, 2002] Shih edhe Emër [BT], Formë e autorizuar e emrit [RT], Variant i formës së emrit [RT] Entitet [entity] - Diçka që ka karakter unik dhe të pavarur, diçka që ka ekzistencë të pavarur ose të veçantë; abstraksion, koncept ideal, objekt i mendimit ose objekt idealist. [Burimi: Webster’s 3rd] Shembujt e tipeve të entiteteve në FRBR dhe FRAD përfshijnë produkte të veprimtarive intelektuale ose artistike (vepra, shprehja, manifestimi dhe njësia); dhe agjentët (p.sh. persona, familje, organizma) përgjegjës për krijimin e përmbajtjes intelektuale ose artistike, për prodhimin dhe shpërndarjen e përmbajtjes në formë fizike, ose për mbajtjen në kujdes234

tari të produktit; ose subjekti i një vepre (vepër, shprehje, manifestim, njësi, person, familje, organizëm, koncept, objekt, ngjarje, vend). [Burimi: IME ICC] Familje [family]- Dy ose më shumë persona të afërm nga lindja, martesa, birësimi ose status tjetër ligjor, ose që e paraqesin veten si familje. [Burimi: FRAD, modifikuar nga IME ICC] Formë e autorizuar e emrit [authorized form of name] - Forma e emrit e zgjedhur si pikë hyrëse e autorizuar (e njësuar) për një entitet. Shih edhe: Emër [BT], Emër i preferuar [RT], Emër konvencional [RT], Pikë hyrëse e autorizuar [RT], Variant i formës së emrit [RT] Identifikues [identifier] - Numër, kod, fjalë, frazë, markë, emblemë, etj., e bashkëlidhur me një entitet dhe shërben për ta dalluar atë nga entitete të tjera brenda fushës të cilës i përket identifikuesi. [Burimi: FRAD] Katalogim lëndor [subject cataloguing] - Pjesë e katalogimit që përcakton termat e subjektit të kontrolluara dhe/ose numrat e klasifikimit. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Katalogim përshkrues [RT] Katalogim përshkrues [descriptive cataloguing] -Pjesa e katalogimit që jep të dhënat përshkruese dhe pikat hyrëse jo për subjekte. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Katalogim lëndor [RT], Përshkrim bibliografik [RT] Koleksion [collection] - 1. Grup real ose virtual prej dy ose më shumë veprash ose pjesë të veprave të bashkuara ose të botuara së bashku. 2. Grup real ose virtual burimesh bibliografike që mbahen ose janë krijuar nga një institucion i caktuar. [Burimi: IME ICC] Koncept [concept] - Nocion ose ide abstrakte. [Burimi: FRAD (lidhur me subjektet), FRBR] Krijues [creator] - Person, familje ose organizëm përgjegjës për përmbajtjen intelektuale ose artistike të një vepre. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Agjent [BT] Lidhshmëri [relationship] -Marrëdhënie specifike ndërmjet entiteteve. [Burimi: bazuar në FRBR] Manifestim [manifestation] - Materializimi fizik i shprehjes së një vepre. [Burimi: FRAD, FRBR] Një manifestim mund të simbolizojë një koleksion veprash, një vepër të vetme, ose një pjesë përbërëse të një vepre. Manifestimet mund të shfaqen në një ose më shumë njësi fizike. [Burimi: IME ICC] 235

Ngjarje [event] - Veprim ose ndodhi. [Burimi: FRAD (ato që nuk veprojnë si organizma konsiderohen subjekte), FRBR] Njësi [item] -Një ekzemplar i vetëm i një manifestimi. [Burimi: FRAD, FRBR] Objekt [object] - Send material. [Burimi: FRBR] Organizëm [corporate body] - Organizatë ose grup personash dhe/ose organizatash të identifikuar me një emër të veçantë dhe që vepron, ose mund të veprojë, si një njësi. [Burimi: modifikuar nga FRAD, FRBR] Person [person] - Identitet individual ose unik i vendosur ose përshtatur nga një individ ose grup. [Burimi: FRBR modifikuar në FRAD, modifikuar nga IME ICC] Përshkrim bibliografik [bibliographic description] - Grup të dhënash bibliografike që identifikojnë një burim bibliografik. [Burimi: ISBD e modifikuar] Shih edhe: Katalogimi përshkrues [RT] Pikë hyrëse [access point] – Emër, term, kod etj., përmes të cilit kërkohen dhe identifikohen të dhënat bibliografike ose ato të termave të njësuar. [Burimi:GARR modifikuar nga FRAD dhe IME ICC] Shih edhe Emër [RT], Pikë hyrëse e autorizuar [NT], Pikë hyrëse e kontrolluar [NT], Pikë hyrëse e pakontrolluar [NT], Pikë hyrëse kryesore [NT], Pikë hyrëse shtesë [NT], Variant i formës së emrit [NT]. Pikë hyrëse e autorizuar [authorized access point] - Pika hyrëse e kontrolluar e preferuar për një entitet, e vendosur dhe e ndërtuar sipas rregullave ose standardeve. [Burimi: IME ICC] Shih edhe: Emër i preferuar [RT], Formë e autorizuar e emrit [RT], Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse e kontrolluar [BT], Variant i formës së emrit [RT]. Pikë hyrëse e kontrolluar [controlled access point] - Pikë hyrëse e regjistruar në një regjistrim termi të njësuar. [Burimi: GARR e modifikuar] Pikat hyrëse të kontrolluara përfshijnë format e autorizuara të emrave si dhe ato të përcaktuara si variante të formave të emrave. Ato mund: - të bazohen në emrat vetjakë, të familjeve ose organizmave, - të bazohen në emrat (d.m.th. titujt) e veprave, shprehjeve, manifestimeve dhe njësive, - të jenë kombinim i dy emrave, si në rastin e një pike hyrëse emër/titull për të paraqitur një vepër që kombinon emrin e krijuesit me titullin e veprës, - të bazohen në termat për ngjarjet, objektet, konceptet dhe vendet, - të bazohen në identifikuesit, siç janë numrat standardë, indekset e klasifikimit etj.

236

Emrit mund t’i shtohen elemente të tjerë (si p.sh. datat) për të bërë dallimin mes entiteteve me emra të njëjtë ose të ngjashëm. [Burimi: FRAD – vë në dukje se modeli përqëndrohet në emrat dhe termat e kontrolluar përmes një skedari termash të njësuar.] Shih edhe Emër [RT], Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse e autorizuar [NT], Pikë hyrëse e pakontrolluar [RT], Variant i formës së emrit [NT]. Pikë hyrëse e standardizuar [normalized access point] Shih Pikë hyrëse e autorizuar [authorized access point] Pikë hyrëse e pakontrolluar [uncontrolled access point] – Pikë hyrëse që nuk është kontrolluar nga një regjistrim termi të njësuar. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse e kontrolluar [RT] Pikë hyrëse kryesore [essential access point] - Pikë hyrëse bazuar në një atribut kryesor ose lidhje të një entiteti në një regjistrim bibliografik ose regjistrim termi të njësuar që siguron gjetjen dhe identifikimin e atij regjistrimi. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse shtesë [RT] Pikë hyrëse shtesë [additional access point] - Pikë hyrëse që mund të përdoret përveç pikës hyrëse kryesore për të zgjeruar kërkimin e të dhënave bibliografike ose atyre të termave të njësuar. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse kryesore [RT] Regjistrim bibliografik [bibliographic description] - Grup me elemente të dhënash që përshkruajnë dhe sigurojnë akces në një burim bibliografik, dhe identifikojnë veprat dhe shprehjet që lidhen me të. [Burimi: IME ICC] Regjistrim termi të njësuar [authority record] – Grup me elemente të dhënash që identifikojnë një entitet dhe mund të përdoren për të lehtësuar akcesin në pikën hyrëse të autorizuar (të njësuar) për atë entitet ose shfaqjen e ndonjë pikë hyrëse për entitetin. [Burimi: IME ICC] Shprehje [expression] - Realizimi intelektual ose artistik i një vepre. [Burimi: FRAD, FRBR] Tipi i bartësit [type of carrier] - Përcaktim që pasqyron formatin e mjedisit depozitues dhe ruajtës të një bartësi, të kombinuar me tipin e pajisjes ndërmjetëse që duhet për ta parë, interpretuar, dëgjuar etj., përmbajtjen e burimit. Tipi i bartësit pasqyron atributet e një manifestimi. [Burimi: modifikuar nga RDA Glossary, janar 2008] Tipi i përmbajtjes [content type] - Përcaktim që pasqyron formën themelore të komunikimit me të cilën shprehet përmbajtja dhe sensin human të të kuptohet. Tipi i përmbajtjes pasqyron atributet si të veprës ashtu dhe të shprehjes. 237

[Burimi: Fjalori për RDA modifikuar në janar 2008] Titull kyç [key title] - Emri unik i caktuar për një burim në vazhdim nga Rrjeti ISSN dhe i lidhur në mënyrë të pandashme me ISSN-në e tij. Titulli kyç mund të jetë i njëjtë me titullin kryesor, ose për të arritur unifikim, ai mund të ndërtohet duke shtuar elemente identifikimi dhe/ose kualifikimi, si p.sh. emri i organit që e nxjerr, vendi i botimit, të dhëna për botimin. [Burimi: ISBD] Univers bibliografik [bibliographic universe] - Fushë që përfshin koleksionet e bibliotekave, arkivave, muzeve dhe të bashkësive të tjera të informacionit. [Burimi: IME ICC] Variant i formës së emrit [variant form of name] - Formë e emrit që nuk është zgjedhur si pikë hyrëse e autorizuar për një entitet. Ajo mund të përdoret për të akcesuar regjistrimin e termit të njësuar për entitetin ose të jetë e pranishme si lidhje me pikën hyrëse të autorizuar. [Burimi: IME ICC] Shih edhe Emër [BT], Emër konvencional [RT], Formë e autorizuar e emrit [RT], Pikë hyrëse [BT], Pikë hyrëse e autorizuar [RT], Pikë hyrëse e kontrolluar [BT]. Vend [place] - Vendndodhje. [Burimi: FRBR] Vepër [work] - Krijim i veçantë intelektual ose artistik (që është përmbajtja intelektuale ose artistike). [Burimi: FRAD, FRBR, modifikuar nga IME ICC]

Burimet AACR2 - Anglo-American Cataloguing Rules. - 2nd edition, 2002 revision. - Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group - Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. From Web page, 2003 (working definitions): http://dublincore.ora/arouDs/ aaents/Final report available online at: httD://dublincore.ora/documents/dcmi-terms/#classes-Aaent) FRAD - Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model- Final Report, 2008. FRBR - Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. - Munich: Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: httD://www.ifla.oraNII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR - Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. - Munich: Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Available online at: http://www.ifla. oraNII/s13/aarr/aarr.Ddf 238

IME ICC -IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th: 20032007), recommendations from the participants ISBD - Intemational Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. - Munich: Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control; v. 31) Available online at: httD://www.ifla.oraNII/s13/DUbs/ISBD consolidated 2007.Ddf RDA - RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Available online at: httD://www.coliectionscanada.ac.ca/isc/rda.html#drafts Webster's 3rd - Webster's Third New Intemational Dictionary. - Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Terma që nuk përdoren Njësi bibliografike Shih Manifestim Emërtim Shih Pikë hyrëse e autorizuar, Pikë hyrëse e kontrolluar Referim Shih Variant i formës së emrit Titull uniform Shih Pikë hyrëse e autorizuar, Formë e autorizuar e emrit, Emër.

Rezoluta e IME ICC 2008 Pjesmarrësit e IME ICC marrin vendim - të bëjnë ndreqie redaktoriale kur shihet e nevojshme në tekstin e përshtatur nga pjesmarrësit e IME ICC - të shpërndajnë tekstin tek organizmat që hartojnë rregulla dhe tek organizatat e IFLA-s, si dhe tek shtypi profesional - të redaktojnë dhe botojnë deklaratën e ICP dhe Fjalorin, dhe t’i bëjnë ato të disponueshme falas në Web - të sigurojnë vazhdimësinë e punës në përshtatje me plotësimet e FRAD dhe FRSAR dhe me zhvillimin e modeleve dhe skemave për të dhënat e katalogimit, dhe - të ruajnë dokumentacionin e IME ICC dhe të ndajnë informacionin për punën dhe rezultatet e IME ICC. Rekomandojmë gjithashtu që Seksioni i Katalogimit të IFLA-s të ngarkohet me mirëmbajtjen e teksteve dhe të drejtojë rishikimin e tyre në çdo 5 vjet për të bërë përditësimet e nevojshme, në konsultim me komunitetin më të madh të informacionit. Përktheu Farfuri Xhaja, Biblioteka Kombëtare e Shqipërisë

239

Internationella katalogiseringsprinciper Inledning IFLA:s Statement of Principles – vanligen kallat ”Parisprinciperna” (”Paris principles”) – antogs vid 1961 års internationella konferens om katalogiseringsprinciper.1 Principernas mål att utgöra en grundval för internationell standardisering av katalogisering – måste betraktas som uppnått: de flesta regelverk för katalogisering som sedan dess utvecklats världen över har helt eller åtminstone i hög grad följt Parisprinciperna. Över fyrtio år senare använder katalogisatörer och kataloganvändare i hela världen OPAC:s (Online Public Access Catalogues), vilket gjort det ännu mer angeläget att ha en gemensam uppsättning internationella katalogiseringsprinciper. Nu, i början av 2000-talet har IFLA tagit initiativet till ett nytt principdokument som kan användas i online-kataloger och vidare sammanhang. Den viktigaste principen är att gagna katalogens användare. Detta dokument ersätter Parisprinciperna och vidgar ramen för dessa, så att den omfattar inte enbart verk huvudsakligen bestående av text, utan alla alla typer av material; inte enbart val och utformning av uppslag, utan alla aspekter av bibliotekskatalogernas bibliografiska data och auktoritetsdata. Dokumentet innehåller inte bara principer och mål (det vill säga katalogens funktioner), utan även vägledande regler som bör ingå i regelverk för kataloger världen över, samt vägledning beträffande sök- och återvinningsmöjligheter. Dokumentet täcker: 1. Tillämpningsområde 2. Allmänna principer 3. Entiteter, attribut och relationer 4. Katalogens mål och funktioner 5. Bibliografisk beskrivning 6. Sökingångar 7. Underlag för sökmöjligheter Dessa principer bygger på världens stora katalogiseringstraditioner,2 och även på den konceptuella modell som presenteras i IFLA:s Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR). 3 1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, s. 91-96. Även tillgänglig i: Library Resources and Technical Services, v. 6 (1962), s. 162-167; samt International Conference on Cataloguing Principles (1971). Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. Annotated ed. London: IFLA Committee on cataloguing Cutter, Charles A., Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R., Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955 och Lubetzky, Seymour, Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969. Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Tillgänglig på IFLA:s hemsida: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (september 1997, med tillägg och rättelser fram till februari 2008). Svensk översättning finns tillgänglig på http://www.biblioteksforeningen.org/komm/katalog/frbr/FRBR_svenska.pdf. FRBR-modellen kommer snart att utvidgas genom Functional Requirements for Authority Data (FRAD) och Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD).

240

Förhoppningsvis kommer dokumentet att öka det internationella utbytet av bibliografisk information och auktoritetsinformation, och vägleda dem som utformar katalogregler i deras arbete för ett internationellt regelverk för katalogisering. 1. Tillämpningsområde Dessa principer är avsedda att vägleda utformningen av katalogiseringsregler. De gäller för bibliografiska uppgifter, auktoritetsuppgifter och dagens bibliotekskataloger. Principerna kan även användas för bibliografier och andra informationssamlingar som skapas av bibliotek, arkiv, museer och andra verksamheter. Syftet med principerna är att tillhandahålla ett konsekvent förhållningssätt till deskriptiv katalogisering och ämneskatalogisering av bibliografiska resurser av alla slag. 2. Allmänna principer Ett flertal principer styr uppbyggnaden av regelverk för katalogisering.4 Den viktigaste av dessa är användarnyttan.5 2.1. Användarnytta. Beslut om hur beskrivningar och kontrollerade namnformer för åtkomst skall utformas bör fattas med tanke på användaren. 2.2. Allmänt bruk. Det språk som används i beskrivningar och kontrollerade sökingångar bör vara detsamma som användarmajoritetens. 2.3. Representativitet. Beskrivningar och kontrollerade namnformer bör baseras på hur entiteterna beskriver sig själva. 2.4. Riktighet. Den beskrivna entiteten bör vara troget återgiven. 2.5. Tillräcklighet och nödvändighet. I beskrivning och kontrollerade namnformer bör endast de dataelement ingå som krävs för att uppfylla användarbehoven och som är viktigast för att unikt identifiera en entitet. 2.6. Signifikans. Dataelement bör vara bibliografiskt signifikanta. 2.7. Ekonomi. När det finns olika sätt att uppnå ett mål bör det väljas som bäst främjar den totala ekonomin (det vill säga som innebär lägst kostnad eller enklast metod). 2.8. Konsekvens och standardisering. Beskrivning och konstruktion av sökingångar skall standardiseras så mycket som möjligt. Detta medför större konsekvens, vilket i sin tur ökar möjligheterna att dela bibliografisk information och auktoritetsinformation. 2.9. Samordning. Beskrivningar av alla materialtyper och kontrollerade namnformer för alla entiteter skall så långt det är möjligt göras med hjälp av en gemensam regeluppsättning. Reglerna i ett regelverk för katalogisering bör vara försvarbara och inte godtyckliga. I vissa situationer kan dessa principer komma att motsäga varandra. I dessa fall bör en försvarbar, praktisk lösning väljas.

4

5

Detta avsnitt bygger på bibliografisk litteratur, särskilt Ranganathan och Leibniz som de sammanfattats i Elaine Svenonius´ The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, s. 68. Vad beträffar ämnestesauri finns andra tillämpliga principer som ännu inte ingår i detta dokument. Principerna 2.2 till 2.9 har ingen inbördes ordning.

241

3. Entiteter, attribut och relationer Ett regelverk för katalogisering bör ta hänsyn till de entiteter, attribut och relationer som definierats i konceptuella modeller över den bibliografiska världen.6 3.1. Entiteter Följande entiteter kan representeras av bibliografisk information och auktoritetsinformation: Verk Uttryck Manifestation Exemplar7 Person Familj Institution8 Koncept Objekt Händelse Plats.9 3.2. Attribut De attribut som identifierar varje entitet bör användas som dataelement. 3.3. Relationer Bibliografiskt signifikanta relationer mellan entiteterna bör fastställas. 4. Katalogens mål och funktioner10 Katalogen bör vara ett kraftfullt och effektivt verktyg som gör det möjligt för användaren: 4.1. att hitta bibliografiska resurser i en samling genom att använda resursernas attribut och relationer som sökingångar 4.1.1. att hitta enskilda resurser 4.1.2. att hitta grupper av resurser som består av: alla resurser som hör till samma verk alla resurser som gestaltar samma uttryck alla resurser som representerar samma manifestation alla resurser som hör samman med en bestämd person, familj eller institution alla resurser inom ett bestämt ämne

6 7 8 9

10

De konceptuella modeller som definierats av IFLA är FRBR, FRAD och FRSAD. Verk, uttryck och manifestation är entiteter i FRBR-modellens grupp 1. Person, familj och institution är entiteter från grupp 2 och beskrivs i FRBR- och FRDA-modellerna. Koncept, objekt, händelse och plats är entiteter i FRBR-modellens grupp 3. Alla entiteter (från grupperna 1-3) kan utgöra ämnet för ett verk. 4.1-4.5 bygger på Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000

242

4.2.

4.3.

4.4.

4.5.

alla resurser som kan definieras på annat sätt (samma språk, utgivningsort, utgivningsår, innehållstyp, bärartyp etc.), vanligtvis som en sekundär begränsning av sökresultatet; att identifiera en bibliografisk resurs eller agent (det vill säga att kunna fastställa att den beskrivna entiteten verkligen är den man söker eller att skilja mellan två eller fler entiteter med liknande egenskaper); att välja en bibliografisk resurs som passar användarens behov (det vill säga att urskilja en resurs som motsvarar användarens krav vad beträffar medium, innehåll, bärare etc. eller att välja bort resurser som inte passar användarbehoven); att förvärva eller få tillgång till ett beskrivet exemplar (det vill säga att tillhandahålla information som gör det möjligt för användaren att förvärva ett exemplar genom köp/lån, eller att få tillgång till ett elektroniskt exemplar via nätet); eller att använda, förvärva eller få tillgång till auktoritetsinformation eller bibliografisk information; att navigera i en katalog och kunna ta sig vidare (det vill säga att navigation möjliggjorts genom ett logiskt arrangemang av bibliografisk information och auktoritetsinformation och att tydliga navigationsmöjligheter presenteras – dessa innefattar relationer mellan verk, uttryck, manifestationer, exemplar, personer, familjer, institutioner, koncept, objekt, händelser och platser).

5. Bibliografisk beskrivning 5.1. Som regel skall varje manifestation få en separat bibliografisk beskrivning. 5.2. En typisk bibliografisk beskrivning bör bygga på exemplaret som representation av manifestationen och kan innehålla attribut som hör till de gestaltade verken och uttrycken. 5.3. Deskriptiv information skall bygga på en internationellt erkänd standard.11 5.4. Beskrivningar kan göras på flera olika fullständighetsnivåer, beroende på syftet med katalogen eller den bibliografiska filen. Uppgift om beskrivningens fullständighetsgrad bör meddelas användaren. 6. Sökingångar 6.1. Allmänt Sökingångar för att återvinna bibliografisk information och auktoritetsinformation måste utformas i enlighet med de allmänna principerna (se 2. Allmänna principer). Sökingångarna kan vara kontrollerade eller okontrollerade. 6.1.1. Kontrollerade sökingångar bör finnas för auktoriserade former och variantformer av namn för entiteter som personer, familjer, institutioner, verk, uttryck, manifestationer, exemplar, koncept, objekt, händelser och platser. Kontrollerade sökingångar borgar för den konsekvens som behövs för att man skall kunna samla de bibliografiska posterna för olika grupper av resurser. 6.1.1.1. Auktoritetsposter bör skapas för att möjliggöra kontroll av de auktoriserade namnformer, variantformer av namn och identifikatorer som används som sökingångar. 11

För bibliotekssamfundet är denna internationella standard International Standard Bibliographic Description.

243

6.1.2. Okontrollerade sökingångar (som inte kontrolleras av auktoritetsposter) kan användas som bibliografisk information för namn, titlar (t.ex. titeln som den faktiskt förekommer på en manifestation), koder, nyckelord etc. 6.2. Val av sökingång 6.2.1. Som sökingångar i bibliografiska poster skall följande anges: auktoriserade sökingångar (kontrollerade) för de verk och uttryck som gestaltas i resursen, manifestationens titel (vanligtvis okontrollerad) och auktoriserade sökingångar för verkens upphovsmän. 6.2.1.1. Institution som upphovsman: En institution skall anses vara upphovsman till sådana verk som uttrycker institutionens gemensamma åsikt eller verksamhet, eller då titelns ordalydelse tillsammans med verkets natur tydligt visar att institutionen har ett gemensamt ansvar för verkets innehåll. Detta gäller även om en person angivits som upphovsman i egenskap av tjänsteman eller anställd vid institutionen. 6.2.2. Utöver detta skall i bibliografiska poster anges auktoriserade sökingångar för personer, familjer, institutioner och ämnen som bedöms vara viktiga för att hitta och identifiera den bibliografiska resurs som beskrivs. 6.2.3. Som sökingångar i auktoritetsposter skall såväl entitetens auktoriserade namnform som variantformer av namnet anges. 6.2.4. Som ytterligare sökingångar kan relaterade entiteters namn anges. 6.3. Auktoriserade sökingångar Den auktoriserade sökingången för namnet på en entitet bör vara angiven i en auktoritetspost tillsammans med entitetens identifikatorer och variantformer av namnet. De auktoriserade sökingångarna kan behöva användas som standardinställning för visningsformatet. 6.3.1. Auktoriserade sökingångar måste utformas enligt en standard. 6.3.2. Språk och skriftart för auktoriserade sökingångar 6.3.2.1. Då namn förekommer på flera språk och/eller skriftarter bör man i valet av auktoriserad sökingång i första hand utgå från den information man finner på manifestationer av verket uttryckta i dess originalspråk och – skriftart; 6.3.2.1.1. men om originalspråket eller –skriftarten normalt inte används i katalogen, kan man i valet av auktoriserad sökingång utgå från de former som finns på manifestationer eller i referenskällor på de språk eller i den skriftart som bäst passar katalogens användare. 6.3.2.1.2. Då så är möjligt skall tillgång ges på originalets språk och skriftart, genom en kontrollerad sökingång, antingen som auktoriserad namnform eller variantform av namnet. 6.3.2.2. Om katalogiserande institution önskar translitterera skall man följa ett internationellt standardiserat translittereringsschema. 6.3.3. Val av auktoriserad sökingång Då man väljer auktoriserad sökingång för en entitet bör man utgå från det namn som identifierar entiteten på ett konsekvent sätt, antingen det som oftast före244

kommer på manifestationerna eller ett välkänt namn som passar kataloganvändarna (t.ex. ”konventionellt namn”) från referenskällorna. 6.3.3.1. Val av auktoriserad sökingång för person, familj, institution Om en person, familj eller institution använder olika namn eller varierande namnformer bör ett namn eller en namnform väljas som utgångspunkt för den auktoriserade sökingången för varje särskiljbar identitet. 6.3.3.1.1. Då manifestationer och/eller referenskällor innehåller olika former av ett namn och skillnaden inte består i olika sätt att ange samma namn (t.ex. fullständiga namn respektive kortformer), bör man utgå från: 6.3.3.1.1.1. ett vedertaget (eller ”konventionellt”) namn snarare än det officiella, då detta finns angivet, alternativt: 6.3.3.1.1.2. det officiella namnet, då inget vedertaget eller konventionellt namn finns angivet. 6.3.3.1.2. Om en institution över tiden har använt flera olika namn vilka inte kan betraktas som mindre variationer av samma namn, skall varje entitet som kännetecknas av ett signifikant namnbyte betraktas som en ny entitet. Den auktoritetsinformation som beskriver varje entitet skall länkas, vanligtvis genom att äldre och nyare auktoriserade namnformer för institutionen kopplas samman. 6.3.3.2. Val av sökingång för verk och uttryck Då ett verk har flera titlar skall en av dem väljas för att utgöra grunden för den auktoriserade sökingången för verket/uttrycket. 6.3.4. Namnformer för auktoriserade sökingångar 6.3.4.1. Namnformer för personer Då ett personnamn består av flera ord skall praxis för det land och språk som i manifestationer och referenskällor är starkast associerat med personen ifråga avgöra vilket ord som skall utgöra det första i den auktoriserade sökingången. 6.3.4.2. Namnformer för familjer Då ett familjenamn består av flera ord skall praxis för det land och språk som i manifestationer och referenskällor är starkast associerat med familjen ifråga avgöra vilket ord som skall utgöra det första i den auktoriserade sökingången. 6.3.4.3. Namnformer för institutioner För institutioner skall den auktoriserade sökingången bestå av namnet i rak följd, som det förekommer i manifestationer och referenskällor, utom då: 6.3.4.3.1. institutionen är del av en jurisdiktion eller myndighet över ett visst område bör den auktoriserade sökingången innehålla det namn som för närvarande används för det aktuella området på det språk och i den skriftart som bäst passar katalogens användare, eller 6.3.4.3.2. institutionsnamnet innebär underordning eller en underordnad funktion, eller inte är tillräckligt för att identifiera den underordnade in245

stansen bör den auktoriserade sökingången inledas med den överordnade instansens namn. 6.3.4.4. Namnformer för verk/uttryck En auktoriserad sökingång för ett verk, uttryck, manifestation eller exemplar kan antingen vara en ensam titel eller en titel som kombineras med den auktoriserade sökingången för verkets upphovsman/män. 6.3.4.5. Att skilja mellan namn Ytterligare identifierande egenskaper bör ingå som en del av entitetens auktoriserade sökingång om detta är nödvändigt för att skilja entiteten från en annan med samma namn. Om man så önskar kan samma identifierande egenskaper ingå som en del av namnets variantformer. 6.4. Olika namn och varierande namnformer Oavsett vilket namn som väljs för den auktoriserade sökingången bör även övriga varianter på namn och namnformer och namnformerna anges för att möjliggöra kontrollerad åtkomst. 7. Underlag för sökmöjligheter 7.1. Sökning Sökingångar är de element i bibliografiska poster och auktoritetsposter som 1) tillhandahåller säker återvinning av bibliografiska poster och auktoritetsposter och de bibliografiska resurser de beskriver och 2) begränsar sökresultat. 7.1.1. Sökhjälpmedel Namn, titlar och ämnen bör vara sök- och återvinningsbara med hjälp av alla verktyg i den aktuella bibliotekskatalogen eller den bibliografiska filen (med fullständigt namn, nyckelord, fraser, trunkering, identifikatorer etc.). 7.1.2. Grundläggande sökingångar De sökingångar som bygger på de viktigaste attributen och relationerna hos de entiteter som beskrivs i den bibliografiska posten eller auktoritetsposten utgör de grundläggande sökingångarna. 7.1.2.1. Grundläggande sökingångar i bibliografiska poster innefattar: auktoriserad sökingång för verkets upphovsman eller, om flera upp hovsmän är angivna, namnet på den först nämnde auktoriserad sökingång för verket/uttrycket (denna kan innefatta den auktoriserade sökingången för upphovsmannen) manifestationens huvudtitel eller konstruerad titel manifestationens utgivningsår eller upplageår kontrollerade ämnesord och/eller klassifikationskoder för verket standardnummer, identifikatorer och ”nyckeltitlar” för den beskrivna entiteten. 7.1.2.2. Grundläggande sökingångar i auktoritetsposter innefattar: entitetens auktoriserade namn eller titel entitetens identifikatorer entitetens övriga namn och namnformer. 246

7.1.3. Ytterligare sökingångar Attribut från andra delar av den bibliografiska beskrivningen eller auktoritetsposten kan användas som valfria sökingångar eller för att filtrera eller begränsa en sökning. 7.1.3.1. I bibliografiska poster innefattar sådana attribut (men är inte begränsade till): upphovsmännens namn, utöver den första namn på personer, familjer eller institutioner i andra roller än upphovs mannens (t.ex. skådespelare) andra titlar (t.ex. parallelltitlar, rubriktitlar) auktoriserade sökingångar för serier identifikatorer för den bibliografiska posten språk för det uttryck som gestaltas i manifestationen utgivningsort innehållstyp bärartyp. 7.1.3.2. I auktoritetsposter innefattar sådana attribut (men är inte begränsade till) releterade entiteters namn eller titlar identifikatorer för auktoritetsposten. 7.2. Återvinning Då ett sökresultat innehåller flera poster med samma sökingångar, skall posterna visas en logisk ordning som passar kataloganvändaren, företrädesvis i enlighet med en standard som är relevant för sökingångens språk och skriftart.

ICP ORDLISTA Denna ordlista innehåller de termer i Internationella katalogiseringsprinciper (Statement of ICP - International Cataloguing Principles) som har en specifik innebörd (inte bara den vanliga lexikaliska betydelsen). Sist i detta dokument finns några termer som används i Parisprinciperna eller andra tidigare regelverk för katalogisering men inte längre förekommer i ICP, något deltagarna i IME ICC (IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code) ansett det viktigt att notera. ÖT = Överordnad term; UT = Underordnad term; RT = Relaterad term Agent – En person (författare, förläggare, skulptör, utgivare, regissör, kompositör etc.) eller en grupp (familj, organisation, företag, bibliotek, orkester, land, federation etc.) eller en automatisk agent (automatisk väderstation, översättningsprogram etc.) som haft en roll i resursens livscykel. [Källa: DCMI Agents Working Group, modifierat från arbetsdefinitionen] Se även Upphovsman [UT] Attribut – Entitetens egenskaper. Attributen kan vara en del av entiteten eller ha tilldelats denna. [Källa: FRBR] 247

Auktoriserad namnform – Den namnform som valts som auktoriserad sökingång för entiteten. Se även Auktoriserad sökingång [RT], Föredraget namn [RT], Konventionellt namn [RT], Namn [ÖT], Variantform av namn [RT] Auktoriserad sökingång – Den föredragna kontrollerade sökingången för en entitet, fastställd och utformad enligt gällande regler eller standarder. [Källa: IME ICC] Se även Auktoriserad namnform [RT], Föredraget namn [RT], Kontrollerad sökingång [ÖT], Sökingång [ÖT], Variantform av namn [RT] Auktoritetspost – En uppsättning dataelement som identifierar en entitet och kan användas för att underlätta tillgången till dess auktoriserade sökingång eller visningen av alla sökingångar för entiteten. [Källa: IME ICC] Bibliografisk beskrivning – En uppsättning bibliografiska data som identifierar en bibliografisk resurs. [Källa: modifierat från ISBD] Se även Deskriptiv katalogisering [RT] Bibliografisk post – En uppsättning dataelement som beskriver och ger tillgång till en bibliografisk resurs samt identifierar relaterade verk och uttryck. [Källa: IME ICC] Bibliografisk resurs – En entitet inom biblioteksvärlden och liknande samlingar. Bibliografiska resurser består av produkter av intellektuellt eller konstnärligt skapande. I FRBRmodellen utgör dessa resurser entiteterna i grupp 1: verk, uttryck, manifestation och exemplar. [Källa: IME ICC] Bibliografiskt signifikant – En egenskap hos en entitet, attribut eller relation som har en särskild mening eller är särskilt värdefull då det rör sig om bibliografiska resurser. [Källa: IME ICC] Bibliografisk värld – De företeelser som är kopplade till samlingar på bibliotek, arkiv, museer och andra informationsverksamheter. [Källa: IME ICC] Bärartyp – En beteckning som anger lagringsmediets format och bärarens placering tillsammans med den typ av spelare som behövs för att se, spela, köra etc. resursens innehåll. Manifestationens attribut återspeglas i bärartypen. [Källa: modifierat från RDA:s ordlista (januari 2008)] Deskriptiv katalogisering – Den del av katalogiseringen som redovisar beskrivande data och och sökingångar som inte har med ämnet att göra. [Källa: IME ICC] Se även Bibliografisk beskrivning [RT], Ämneskatalogisering [RT] 248

Entitet – (viss) avgränsad och enhetlig företeelse av konkret el. abstrakt slag [Källa: NE:s ordbok] Exempel på entitetstyper i FRBR och FRAD innefattar produkter av intellektuellt eller konstnärligt skapande (verk, uttryck, manifestation och exemplar); agenterna (det vill säga personer, familjer, institutioner) som ansvarar för detta intellektuella och konstnärliga innehåll, den fysiska produktionen och distributionen av innehållet, eller som äger sådana produkter; eller ämnet för ett verk (verk, uttryck, manifestation, exemplar, person, familj, institution, koncept, objekt, händelse och plats). [Källa: IME ICC] Exemplar – En enskild representation av en manifestation. [Källa: FRAD, FRBR] Familj – Två eller fler personer som är relaterade till varandra genom födelse, äktenskap, adoption eller annan juridisk status eller på annat vis framställer sig själv som en familj. [Källa: FRAD, modifierat av IME ICC] Föredraget namn – Det entitetsnamn som valts i enlighet med regler eller standarder, för att utgöra grunden för den auktoriserade sökingång som skapas för entiteten. Se även Auktoriserad namnform [RT], Auktoriserad sökingång [RT], Konventionellt namn [RT], Namn [ÖT] [Källa: IME ICC] Grundläggande sökingång – En sökingång baserad på entitetens huvudattribut eller huvudrelation i en bibliografisk post eller en auktoritetspost, som garanterar att posten ifråga kan återfinnas och identifieras. [Källa: IME ICC] Se även Sökingång [ÖT], Ytterligare sökingång [RT] Händelse – En handling eller tilldragelse. [Källa: FRAD (sådana som inte agerar som institutioner betraktas som ämnen), FRBR] Identifikator – Ett nummer, kod, ord, fras, logotyp, figur etc. som är förbunden med en entitet, och gör att denna kan skiljas från andra entiteter inom den domän inom vilken identifikatorn tilldelats. [Källa: FRAD] Innehållstyp – En beteckning som anger den grundläggande kommunikationsform innehållet är uttryckt i och det mänskliga sinne genom vilket det är avsett att uppfattas. Både verket och uttryckets attribut återspeglas i innehållstypen. [Källa: modifierat från RDA:s ordlista (januari 2008)] Institution – En organisation eller grupp av personer och/eller organisationer som identifieras med ett särskilt namn och som uppträder, eller kan uppträda, som en enhet. [Källa: modifierat från FRAD, FRBR] Koncept – En abstrakt föreställning eller idé. [Källa: FRAD (i relation till ämnen), FRBR]

249

Kontrollerad sökingång – En sökingång som registrerats i en auktoritetspost. [Källa: modifierat från GARR] Kontrollerade sökingångar innefattar både auktoriserade namnformer och de som betecknats som variantformer. De kan vara: - baserade på person-, familje- och företagsnamn, - baserade på namn för verk, uttryck, manifestationer och exemplar (det vill säga titlar), - en kombination av två namn, som då en sökingång bestående av namn/titel får representera ett verk som kombinerar upphovsmannens namn med verkets titel, - baserad på termer för händelser, objekt, koncept och platser, - baserade på identifikatorer som standardnummer, klassifikationssystem etc. Andra element (som t.ex. datum) kan läggas till själva namnet för att kunna skilja mellan entiteter med identiska eller liknande namn. [Källa: FRAD – här noteras även att modellens fokus ligger på namn och termer som kontrolleras med hjälp av en auktoritetsfil] Se även Auktoriserad sökingång [UT], Namn [RT], Okontrollerad sökingång [RT], Sökingång [ÖT], Variantform av namn [UT] Konventionellt namn – Ett namn som inte är det officiella, men under vilket en institution, plats eller föremål kommit att bli känt. [Källa: modifierat från RDA:s ordlista (januari 2008)] Se även Auktoriserad namnform [RT], Namn [ÖT], Variantform av namn [RT] Manifestation – Den fysiska gestaltningen av ett uttryck för ett verk. [Källa: FRAD, FRBR] En manifestation kan gestalta en samling av verk, ett individuellt verk, eller en del av ett verk. Manifestationer kan bestå av en eller flera fysiska enheter. [Källa: IME ICC] Namn – Ett tecken, ord eller grupp av ord under vilka entiteten är känd. Innefattar de ord/tecken som betecknar en person, familj, institution; innefattar de termer under vilka koncept, objekt, händelser och platser är kända; innefattar titlar på verk, uttryck, manifestationer och exemplar. Används som utgångspunkt för sökingången. [Källa: FRBR, som det modifierats i FRAD] Se även Auktoriserad namnform [UT], Föredraget namn [RT], Kontrollerad sökingång [RT], Konventionellt namn [UT], Sökingång [RT], Variantform av namn [UT] Normaliserad sökingång Se Auktoriserad sökingång Nyckeltitel – Det unika namn ISSN-nätverket tilldelat en seriell resurs, fast länkat till dess ISSN. Nyckeltiteln kan vara densamma som huvudtiteln eller, för att göra den unik, kan olika identifierande och/eller kvalificerande element läggas till, t.ex. utgivarens namn, publikationsort, upplageuppgift. [Källa: ISBD] Objekt – Ett materiellt ting, ett föremål. [Källa: FRBR] 250

Okontrollerad sökingång – En sökingång som inte kontrolleras av en auktoritetspost. [Källa: IME ICC] Se även Kontrollerad sökingång [RT], Sökingång [ÖT] Person – En individ eller en identitet som skapats eller använts av en individ eller grupp. [Källa: FRBR, som det modifierats i FRAD, därefter modifierat av IME ICC] Plats – En plats. [Källa: FRBR] Relation – En specifik koppling mellan entiteter eller instanser av entiteter. [Källa: baserat på FRBR] Samling – 1. En fysisk eller virtuell grupp bestående av två eller flera verk eller delar av verk som kombinerats eller givits ut tillsammans. 2. En fysisk eller virtuell grupp bestående av bibliografiska resurser som ägs eller skapats av en bestämd institution. [Källa: IME ICC] Sökingång – Ett namn, term, kod etc. med hjälp av vilket bibliografisk data och auktoritetsdata kan sökas och identifieras. [Källa: GARR, modifierat av FRAD och IME ICC] Se även Auktoriserad sökingång [UT], Grundläggande sökingång [UT], Kontrollerad sökingång [UT], Namn [RT], Okontrollerad sökingång [UT], Variantform av namn [UT] Ytterligare sökingång [UT], Upphovsman – En person, familj eller institution som ansvarar för det intellektuella eller konstnärliga innehållet i ett verk. [Källa: IME ICC] Se även Agent [ÖT] Uttryck – Det intellektuella eller konstnärliga förverkligandet av ett verk. [Källa: FRAD, FRBR] Variantform av namn – Namnform som inte valts som auktoriserad sökingång för entiteten. Den kan användas för att nå entitetens auktoritetspost eller utgöra en länk till den auktoriserade sökingången. [Källa: IME ICC] Se även Auktoriserad namnform [RT], Auktoriserad sökingång [RT], Kontrollerad sökingång [ÖT], Konventionellt namn [RT], Namn [ÖT], Sökingång [ÖT] Verk – En avgränsad intellektuell eller konstnärlig skapelse (det vill säga det intellektuella eller konstnärliga innehållet). [Källa: FRAD och FRBR, modifierat av IME ICC] Ytterligare sökingång – En sökingång som kan användas utöver de grundläggande sökingångarna för att förbättra återvinningen av bibliografisk data och auktoritetsdata. [Källa: IME ICC] Se även Grundläggande sökingång [RT], Sökingång [ÖT]

251

Ämneskatalogisering – Den del av katalogiseringen som redovisar kontrollerade ämnesord och/eller klassifikationskoder. [Källa: IME ICC] Se även Deskriptiv katalogisering [RT]

Källor AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group - Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. Arbetsdefinitionerna hämtade från http://dublincore.org/groups/agents/ (2003). Slutrapporten finns tillgänglig online: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Tillgänglig på IFLA:s hemsida: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (september 1997, med revisioner och rättningar fram till februari 2008). Svensk översättning finns tillgänglig på http://www.biblioteksforeningen. org/komm/katalog/frbr/FRBR_svenska.pdf. GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Tillgänglig online: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), rekommendationer från deltagarna ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) Tillgänglig online: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (januari 2008, tabell 1) Tillgänglig online: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts NE:s ordbok - Nationalencyklopedins ordbok / utarbetad vid Språkdata, Göteborgs universitet, 1995-1996.

Termer som inte längre används Bibliografisk enhet Se Manifestation Hänvisning Se Variantform av namn Uniform titel Se Auktoriserad sökingång, Auktoriserad namnform, Namn Uppslag Se Auktoriserad sökingång, Kontrollerad sökingång

252

IME ICC:s resolution 2008 Deltagarna i IME ICC föresätter sig härmed att: - göra nödvändiga redaktionella korrigeringar av de texter som antagits av deltagarna i IME ICC, - sprida texten till alla relevanta regelskapande organ och IFLA-organisationer, såväl som till professionell press, - redigera och publicera de internationella katalogiseringsprinciperna och ordlistan och göra dem fritt tillgängliga på webben, - säkerställa att arbetet med korrigeringar fortsättes när väl FRAD och FRSAR är färdigställda och efterhand som modeller och scheman för katalogisering av data utvecklas, samt - bevara dokumentationen om IME ICC och dela information om arbetsprocessen kring och resultaten av IME ICC. Dessutom rekommenderar vi att IFLA:s Cataloguing Section får i uppdrag att underhålla texterna och se över dem ungefär vart femte år för att, efter överläggning med informationssamhället i stort, uppdatera sådant som bedöms vara nödvändigt . Översättning Miriam Säfström, BTJ, med benäget bistånd av ledamöterna inom Svensk biblioteksförenings kommitté för katalogisering, samt dess förra ordförande Gunilla Jonsson.

253

แถลงการณวา ดวยหลักเกณฑการลงรายการสากล (ผูแ  ปล: ทรงพันธ เจิมประยงค) บทนํา แถลงการณวาดวยหลักเกณฑ หรือที่รูจักกันดีในนาม "หลักเกณฑปารีส" ไดรับความเห็นชอบจากที่ประชุมสากลวาดวยกฎการลงรายการเมื่อป ค.ศ.๑๙๖๑๑ ซึ่งการนําหลักเกณฑปารีสไปใช ประสบความสําเร็จอยางยิ่ง เพราะมีการนําไปใชเปนหลักเกณฑการลงรายการทั่วโลก ทั้งที่ยึดตามหลักเกณฑปารีสทั้งหมด หรือนํา ไปปรับใชเฉพาะประเทศในระดับสูง ภายในระยะเวลา ๔๐ กวาปมานี้ การมีหลักเกณฑการลงรายการสากลรวมกัน ไดกลายเปนสิ่งที่ตองการมากขึ้นในหมูบรรณารักษลงรายการ (cataloguers) และผูใชรายการเขาถึงแบบออนไลน (OPAC) ทั่วโลก ในยุคปจจุบัน ซึ่งถือวาอยูในชวงตนศตวรรษที่ ๒๑ สมาพันธสมาคมหองสมุดนานาชาติหรือ IFLA ไดพยายามพัฒนาหลักเกณฑการลงรายการขึ้นมาใหมเพื่อใหเกิดความเหมาะสมกับบัญชีรายการทรัพยา กรหองสมุดออนไลน (OPAC) และระบบอื่น ๆ โดยมีวัตถุประสงคที่สําคัญประการแรก คือ การอํานวยความสะดวกแกผูใชบัญชีรายการ (catalogue) หลักเกณฑใหมนี้จะนํามาใชแทนและขยายขอบเขตการครอบคลุมจากที่ปรากฏในหลักเกณฑปารีส โดยขยายจากงานตัวอักษรไปยังวัสดุสารสนเทศประเภทอื่น ๆ และขยายจากเพียงตัวเลือก (choice) และรูปแบบ (form) ของหนวยขอมูล (entry) ไปยังทุกแงมุมของขอมูลบรรณานุกรมและรายการควบคุม (authority) ที่ใชในบัญชีรายการทรัพยากรหองสมุด โดยไมเพียงแตระบุหลักเกณฑและวัตถุประสงคเทานั้น (เชน หนาที่ของบัญชีรายการ) แตยังเสนอแนะกฎที่ควรไดรับการกําหนดเปนกฎเกณฑการลงรายการสากลรวมกัน เชนเดียวกันกับขอเสนอแนะที่เกี่ยวกับความสามารถในการคนหาและคนคืน แถลงการฉบับนี้ครอบคลุมประเด็นตาง ๆ ดังนี้ ๑. ขอบเขต ๒. หลักเกณฑทั่วไป ๓. เอนทิตี (entity), แอททริบิวท (attributes) และความสัมพันธ (relationships) ๔. วัตถุประสงคและหนาที่ของบัญชีรายการ ๕. รายละเอียดทางบรรณานุกรม ๖. จุดเขาถึง (access points) ๗. ความสามารถในการคนหาขั้นพื้นฐาน แถลงการณฉบับนี้พัฒนาขึ้นจากธรรมเนียมปฏิบัติการลงรายการจากทั่วโลก๒ และจากแบบจําลองแนวคิดในเอกสารขอกําหนดหนาที่การทํางานสําหรับขอมูลบรรณานุกรมของ IFLA (FRBR)๓ ๑



International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. Also available in: Library Resources and Technical Services, v.6 (1962), p. 162-167; and Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Eva Verona . – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C.: Government Printing office. 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, and Lubetzky, Seymour. Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif.: University of California, Institute of Library Research, 1969.

254

โดยหวังวาแถลงการณนี้ จะทําใหเกิดการแลกเปลี่ยนขอมูลบรรณานุกรมและรายการควบคุมเพิ่มสูงขึ้นในระดับนานาชาติ ตลอดจนชี้นําผูพัฒนาหลักเกณฑการลงรายการใหสามารถพัฒนากฎเกณฑการลงรายการในระดับสากลไ ด ๑. ขอบเขต หลักเกณฑที่แถลงไว ณ ที่นี้มีวัตถุประสงคเพื่อแนะนําการพัฒนากฎเกณฑการลงรายการ ซึ่งรวมไปถึงขอมูลบรรณานุกรม รายการควบคุม และบัญชีรายการทรัพยากรหองสมุดปจจุบัน หลักเกณฑนี้ยังสามารถนําไปประยุกตใชกับรายการบรรณานุกรม (bibliographies) และแฟมขอมูลอื่น ๆ ที่สรางขึ้นโดยหองสมุด หอจดหมายเหตุ พิพิธภัณฑ และชุมชนอื่น ๆ ได หลักเกณฑเหลานี้ มุงนําเสนอวิธีลงรายการเชิงบรรยาย (descriptive cataloguing) และเชิงหัวเรื่อง (subjective cataloguing) ที่คงเสนคงวา สําหรับทรัพยากรทางบรรณานุกรมในทุกรูปแบบ ๒. หลักเกณฑทวั่ ไป หลักเกณฑหลายประการเปนตัวกํา หนดการการพัฒนากฎเกณฑการลงรายการ๔ มีวัตถุประสงคสําคัญที่สุดอยูที่ การอํานวยความสะดวกแกผูใช๕ ๒.๑ ความสะดวกของผูใช (convenience of the user) การตัดสินใจในการบรรยายและสรางรูปแบบควบคุมชื่อเพื่อการเขาถึง ควรคํานึงถึงผูใชเปนสําคัญ ๒.๒ การใชโดยทั่วไป (common usage) การกําหนดคําศัพทที่ใชในการบรรยายและการเขาถึงควรใชคําที่ผูใชสวนใหญใชกันเปนบรรทัดฐาน ๒.๓ การเปนตัวแทน (representation) เอนทิตีที่ใชในการบรรยายและรูปแบบควบคุมชื่อเพื่อการเขาถึง ควรเปนไปในทิศทางที่เอนทิตีอธิบายในตัวเอง ๒.๔ ความถูกตอง (accuracy) การกําหนดเอนทิตีควรนําเสนออยา งตรงไปตรงมาที่สุด ๒.๕ ความพอเพียงและความจําเปน (sufficiency and necessity) ควรเลือกใชองคประกอบขอมูลที่จําเปนตอการใชงานของผูใชและมีความสําคัญตอการระบุอัตลักษณของ เอนทิตี ทั้งในการบรรยายและรูปแบบควบคุมชื่อเพื่อการเขาถึง ๒.๖ ความสําคัญ (significance) องคประกอบของขอมูลตาง ๆ ควรมีความสําคัญทางบรรณานุกรม ๒.๗ ประหยัด (economy) เมื่อมีทางเลือกอื่นในการบรรลุเปาหมาย ควรมุงไปยังวิธีที่กอใหเกิดผลประโยชนทางเศรษฐกิจโดยรวมสูงสุด (เชน ลดคาใชจายมากที่สุด หรือ วิธีการที่งายที่สุด) ๒.๘ ความคงเสนคงวาและความมีมาตรฐาน (consistency and standardization) การบรรยายและการสรางจุดเขาถึง ควรเปนไปตามมาตรฐานใหมากที่สุดเทาที่จะเปนได ทั้งนี้ เพื่อกอใหเกิดความคงเสนคงวา (consistency) ซึ่งจะเพิ่มความสามารถในการแลกเปลี่ยนขอมูลบรรณานุกรมและรายการควบคุม







Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v.19) สามารถเขาถึงไดจากเว็บไซตของ IFLA http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (กันยายน 2540 ดังที่ไดรับการเพิ่มเติมและแกไขจนถึงเมื่อเดือนกุมภาพันธ ๒๕๕๑) แบบจําลอง FRBR จะไดรับการปรับปรุงผาน ขอกําหนดหนาที่การทํางานของขอมูลรายการควบคุม (Functional Requirements for Authority Data – FRAD) และขอกําหนดหนาทีก ่ ารทํางานของขอมูลรายการควบคุมเชิงหัวเรื่อง (Functional Requirements for Subject Authority Data – FRSAD) ประมวลจากวรรณกรรมทางบรรณานุกรม โดยเฉพาะงานของ Ranganathan และ Leibniz ที่ระบุไวใน Svenonius, E. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68. เมื่อพิจารณาดานอรรถาภิธานหัวเรื่อง ยังมีหลักเกณฑอื่น ๆ ที่สามารถนํามาปรับใชไดแตมิไดนํามารวมไวในแถลงการณฉบับนี้ หลักเกณฑขอ ๒.๒ ถึง ๒.๙ ไมมีการเรียงลําดับ

255

๒.๙ การบูรณาการ (Integration) การสรางรายละเอียดทางบรรณานุกรมสําหรับวัสดุสารสนเทศทุกประเภท และการสรางรูปแบบควบคุมชื่อเอนทิตีทุกประเภท ควรเปนไปตามกฎเกณฑทั่วไปที่ใชรวมกันใหมากที่สุดเทาที่เหมาะสม หลักเกณฑในกฎการลงรายการตองสามารถแสดงเหตุและผลได (defensible) ไมใชสรางขึ้นตามอําเภอใจ และเปนที่ยอมรับวา ในบางครั้งหลักเกณฑเหลานี้อาจขัดแยงกันได ดังนั้นวิธีแกปญหาควรเปนหนทางที่แสดงเหตุและผล และนํา ไปปฏิบัติได ๓. เอนทิต ี (entity), แอททริบวิ ท (attributes) และความสัมพันธ (relationships) การพัฒนากฎเกณฑการลงรายการ ควรมีการพิจารณาเอนทิตี แอททริบิวท และความสัมพันธ ดังที่ไดมีการกําหนดนิยามไวในแบบจําลองแนวคิดตาง ๆ ในจักรวาลบรรณานุกรม ๖ ๓.๑ เอนทิต ี เอนทิตีที่อาจนํามาใชนําเสนอขอมูลบรรณานุกรมและรายการควบคุม ไดแก งาน (work) รูปแบบการนําเสนอ (expression) รูปแบบการเผยแพร (manifestation) หนวยรายการ (item) ๗ บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล๘ แนวคิด สิ่งของ เหตุการณ สถานที๙่ ๓.๒ แอททริบ ิวท แอททริบิวท ซึ่งใชอธิบายแตละเอนทิตี ควรนํามาใชเปนองคประกอบของขอมูล ๓.๓ ความสัมพันธ ควรระบุความสัมพันธที่มีความสําคัญในเชิงบรรณานุกรมระหวางเอนทิตีตาง ๆ ๔. วัตถุประสงคและหนาทีข ่ องบัญชีรายการ๑ ๐ บัญชีรายการควรเปนเครื่องมือที่มีประสิทธิผลและประสิทธิภาพ เพื่อใหผูใชสามารถ: ๔.๑ คนหา ทรัพยากรทางบรรณานุกรมในคอลเลกชั่น ในรูปผลการคนา โดยใชแอททริบิวทหรือความสัมพันธของทรัพยากรได : ๔.๑.๑ คนหา ทรัพยากรหนึ่งรายการได ๖ ๗ ๘ ๙ ๑๐

แบบจําลองแนวคิดของ IFLA ไดแก FRBR, FRAD และ FRSAD งาน (work) รูปแบบการนําเสนอ (expression) รูปแบบการเผยแพร (manifestation) และหนวยรายการ (item) จัดเปนเอนทิตีกลุม ๑ ที่ระบุไวในแบบจําลอง FRBR และ FRAD บุคคล (person) ครอบครัว (family) และนิติบุคคล (corporate body) จัดเปนเอนทิตีกลุม ๒ ที่ระบุไวในแบบจําลอง FRBR และ FRAD แนวคิด (concept) วัตถุ (object) เหตุการณ (event) และสถานที่ (place) ถูกจัดอยูในเอนทิตก ี ลุม ๓ ที่ระบุไวในแบบจําลอง FRBR เอนทิตีเหลานี้อาจนําไปใชในการระบุความสัมพันธเชิงหัวเรื่องกับงานได ขอ ๔.๑.-๔.๕ นํามาจาก Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, MA: MIT Press, 2000.

256

๔.๑.๒ คนหา ชุดทรัพยากรได โดยนําเสนอ ทรัพยากรทั้งหมดที่เปนของงานเดียวกัน ทรัพยากรทั้งหมดที่เปนของรูปแบบการนําเสนอรูปแบบเดียวกัน ทรัพยากรทั้งหมดที่เปนมีรูปแบบการเผยแพรเดียวกัน งานและรูปแบบการนําเสนอทั้งหมดของบุคคล ครอบครัว นิติบค ุ คลที่กําหนด ทรัพยากรทั้งหมดที่มีหัวเรื่องที่กําหนด ทรัพยากรทั้งหมดที่กําหนดโดยเงื่อนไขอื่น ๆ (ภาษา ประเทศผูผลิต วันที่ผลิต ประเภทเนื้อหา ประเภทสื่อบันทึก เปนตน) ซึ่งปรกติเปนการจํากัดผลการคนในขั้นทุติยภูมิ ๔.๒ ระบุ ทรัพยากรทางบรรณานุกรมหรือตัวแทน (agent) หนึ่ง ๆ ได (กลาวคือ เพื่อยืนยันวา เอนทิตีที่บรรยายนั้น เปนเอนทิตีเดียวกันกับเอนทิตีที่ตองการคน หรือเพื่อจําแนกระหวางสองเอนทิตีหรือมากกวา ที่มีคุณสมบัตค ิ ลายกัน) ๔.๓ คัดเลือก ทรัพยากรทางบรรณานุกรมที่เหมาะสมกับความตองการของผูใชได (กลาวคือ สามารถเลือกทรัพยากรที่ต รงกับขอกําหนดของผูใชที่เกี่ยวกับสื่อ เนื้อหา สื่อบันทึก เปนตน หรือเพื่อคัดออกทรัพยากรที่ไมเหมาะสมกับความตองการของผูใชได) ๔.๔ สรรหา หรือ จัด หา การเขาถึงหนวยรายการที่บรรยายได (กลาวคือ นําเสนอขอมูลที่ทําใหผูใชไดมาซึ่งหนวยรายการ ผานการจัดซื้อ การยืม เปนตน หรือเพื่อเขาถึงหนวยรายการผานทางอิเล็กทรอนิกส ดวยการเชื่อมตอออนไลนไปยังแหลงขอมูลทางไกล); หรือเพื่อสรรหาหรือจัดหารายการบรรณานุกรมหรือรายการควบคุมได ๔.๕ ทอง ภายในบัญชีรายการและระบบอื่น ๆ ที่นอกเหนือไปจากนี้ได (กลาวคือ ผานการจัดเรียงทางขอมูลบรรณานุกรมและรายการควบคุมที่มีเหตุมีผล ตลอดจนการนําเสนอวิธีการชวยเหลือการเคลื่อนที่ ซึ่งรวมไปถึงการแสดงความสัมพันธระหวางงาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร หนวยรายการ บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล แนวคิด วัตถุ เหตุการณ และสถานที่) ๕. รายละเอียดทางบรรณานุกรม ๕.๑ โดยปรกติ รายละเอียดทางบรรณานุกรมหนึ่ง ๆ ควรสรางขึ้นสําหรับรูปแบบการเผยแพรแตละรูปแบบ ๕.๒ รายละเอียดทางบรรณานุกรม โดยทั่วไปจะกําหนดตามหนวยรายการ ซึ่งเปนตัวแทนของรูปแบบการเผยแพร และอาจรวมแอททริบิวทที่เกี่ยวของกับงานและรูปแบบการนําเสนอที่ครอบคลุมไว ๕.๓ การกําหนดขอมูลเชิงบรรยาย ควรตั้งอยูบนมาตรฐานที่ไดรับการยอมรับในระดับสากล๑ ๑ ๕.๔ ความสมบูรณของรายละเอียดทางบรรณานุกรมอาจมีไดหลายระดับ ขึ้นอยูกับวัตถุประสงคของ แคตาลอก หรือแฟมขอมูลบรรณานุกรม ๖. จุดเขาถึง ๖.๑ ๑๑

ทั่วไป

สําหรับชุมชนหองสมุด มาตรฐานที่ไดรับการยอมรับในระดับสากล คือ International Standard Bibliographic Description

257

จุดเขาถึงสําหรับการคนคืนระเบียนบรรณานุกรมและรายการควบคุม จะตองพัฒนาตามหลักเกณฑทั่วไป (ดู ๒. หลักเกณฑทวั่ ไป) จุดเขาถึงเหลานี้อาจเปนแบบควบคุมหรือไมควบคุมก็ได ๖.๑.๑ จุดเขาถึงควบคุมควรเปนรูปแบบชื่อที่กําหนดใหใชไดและรูปแบบอื่น ๆ สําหรับเอนทิตีตาง ๆ ไดแก บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล งาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร หนวยรายการ แนวคิด วัตถุ เหตุการณ และสถานที่ จุดเขาถึงควบคุมจะตองมีความคงเสนคงวา เพื่อใชในการระบุตําแหนงรายการบรรณานุกรมสําหรับชุดทรัพยากรพรอมกัน (Collocate) ๖.๑.๑.๑ การสรางรายการควบคุม ควรควบคุมรูปแบบชื่อที่กําหนดใหใชได รูปแบบชื่ออื่น ๆ และตัวระบุที่ใชเปนจุดเขาถึง ๖.๑.๒ จุดเขาถึงไมควบคุม อาจเปนขอมูลบรรณานุกรมสําหรับชื่อ ชื่อเรื่อง (เชน ชื่อเรื่องจริงที่ปรากฏบนรูปแบบการเผยแพร) รหัส คําสําคัญ เปนตน โดยที่ไมไดมีการควบคุมในบัญชีรายการควบคุม ๖.๒ ตัวเลือกจุดเขาถึง ๖.๒.๑ ที่สามารถนํามาใชในฐานะที่เปนจุดเขาถึงรายการบรรณานุกรม ไดแก จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับงานและรูปแบบการนําเสนอ (ควบคุม) ที่ปรากฏในทรัพยากร ชื่อของรูปแบบการเผยแพร (ปรกติมักไมถูกควบคุม) และจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสํา หรับชื่อผูสรางสรรคผลงาน ๖.๒.๑.๑ ในกรณีที่ผูสรางสรรคผลงานเปนนิติบุคคล: นิติบุคคลจะสามารถพิจารณาเปนผูสรางสรรคผลงาน เมื่องานเหลานั้นเปนการนําเสนอความคิดหรือกิจกรรมรวมกันของนิติบุคคล หรือเมื่อพิจารณาการตั้งชื่อเรื่องรวมกับธรรมชาติของงาน สามารถบอกเปนนัยวานิติบุคคลเปนผูรับผิดชอบเนื้อหาของงานรวมกัน ถึงแมวาจะมีบุคคลเดียวลงลายมือชื่อในฐานะเจา หนาที่หรือผูไดรับ การวาจางของนิติบุคค ลก็ตาม ๖.๒.๒ นอกจากนี้ การสรางจุดเขาถึงรายการบรรณานุกรม สําหรับจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของบุคคล ครอบครัว นิติบุคคล และหัวเรื่อง มีความสําคัญตอการคนหา และระบุทรัพยากรทางบรรณานุกรมที่บ รรยายดวย ๖.๒.๓ การพิจารณาจุดเขาถึงรายการควบคุม สามารถพิจารณาไดจากรูปแบบของชื่อที่กําหนดใหใชไดเชนเดียวกับรูปแบบชื่ออื่น ๖.๒.๔ นอกจากนี้การเขาถึงสามารถกระทําไดผานชื่อของเอนทิตีที่สัมพันธกัน ๖.๓ จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับชื่อของเอนทิตีควรบันทึกไวในรายการพรอมกับตัวระบุสําหรับ เอนทิตีและรูปแบบชื่ออื่น ๆ จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสามารถใชเปนรูปแบบหลักในการแสดงผลได ๖.๓.๑ การสรางจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชได จะตองเปนไปตามมาตรฐาน ๖.๓.๒ ภาษาและตัวเขียนของจุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได

258

๖.๓.๒.๑ เมื่อปรากฏชื่อในหลายภาษาและ/หรือตัวเขียน การเลือกจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของชื่อควรใหความสําคัญกับขอมูลที่ปรากฏบนรูปแ บบการเผยแพรของงานในภาษาและตัวเขียนตนฉบับ ๖.๓.๒.๑.๑ แตถา ภาษาและตัวเขียนตนฉบับไมใชภาษาที่ใชเปนปกติในบัญชีรายการ จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดอาจอยูในรูปแบบที่พบในรูปแบบการเผยแพร หรือในแหลงขอมูลอางอิง ที่เปนหนึ่งในภาษาและตัวเขียนที่เหมาะสมกับผูใชบัญชีรายการมากที่สุด ๖.๓.๒.๑.๒ การเขาถึงควรเปนไปตามภาษาและตัวเขียนตนฉบับเมือ ่ เปนไปได ไมวาผานจุดเขาถึงควบคุม หรือรูปแบบชื่อที่กําหนดใหใชไดหรือรูปแบบชื่ออื่น ๆ ๖.๓.๒.๒ หากจําเปนตองใหมีการถายทอดตัวอักษร ควรใชมาตรฐานสากลในการแปลงตัวเขียน ๖.๓.๓ ตัวเลือกจุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได ชื่อที่ถูกเลือกใหเปนจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของเอนทิตี ควรเปนชื่อที่ระบุเอนทิตีไดอยางคงเสนคงวา ไมวาจะเปนชื่อที่ปรากฏบอยบนรูปแบบการเผยแพร หรือชื่อที่ไดรับการยอมรับและเหมาะสมกับผูใชบัญชีรายการ (เชน ชื่อที่เปนที่นิยม) ที่ปรากฏในแหลงขอมูลอางอิง ๖.๓.๓.๑ ตัวเลือกจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับบุคคล ครอบครัว หรือนิติบุคคล ถาบุคคล ครอบครัว หรือนิติบุคคล ใชชื่อหรือรูปแบบชื่อหลากหลาย ควรเลือกใชเพียงชื่อหนึ่ง หรือรูปแบบหนึ่งเทานั้น เปนพื้นฐานสํา หรับการกําหนดจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับแตละเอกลักษณ (identity) ที่แตกตางกัน ๖.๓.๓.๑.๑ เมื่อรูปแบบชื่ออื่น ๆในปรากฏในรูปแบบการเผยแพร และ/หรือ แหลงอางอิง และความแตกตางนั้นไมไดนําเสนอคนละรูปแบบภายใตชื่อเดียวกัน (เชน ชื่อเต็มและชื่อยอ) การพิจารณา ควรใหความสําคัญตอ ๖.๓.๓.๑.๑.๑ ชื่อที่เปนที่รูจักกันดี (หรือชื่อที่เปนที่นิยม) มากกวาชื่อทางการ เมื่อมีการระบุไว; หรือ ๖.๓.๓.๑.๑.๒ ชื่อทางการ เมื่อไมพบชื่อที่เปนที่รูจักกันดี หรือชื่อที่เปนที่นิยม ๖.๓.๓.๑.๒ ถานิติบค ุ คลใชชื่อตางกันตามระยะเวลา และไมสามารถใชเปนชื่อรองของชื่อใดชื่อหนึ่งได เมื่อมีการการเปลี่ยนแปลงชื่อครั้งสําคัญแตละครั้ง ควรสรางเอนทิตีขึ้นมาใหม และเชื่อมโยงรายการควบคุมที่เกี่ยวของกัน ซึ่งโดยทั่วไปจะเชื่อมโยงกันดวยดวยรูปแบบชื่อที่กําหนดใหใชไดข องนิติบุคคลกอนห นาและหลังจากนั้น ๖.๓.๓.๒ ตัวเลือกจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับงานและรูปแบบการนําเสนอ ถางานมีมีชื่อเรื่องหลากหลาย ควรเลือกชื่อเรื่องเพียงหนึ่งชื่อมาเปนหลักในการสรางจุดเขาถึงที่กํา หนดใหใชไดสําหรับง าน/รูปแบบการนําเสนอ ๖.๓.๔ รูปแบบชือ ่ สําหรับ จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได ่ บุคคล ๖.๓.๔.๑ รูปแบบชือ 259

เมื่อชื่อบุคคลประกอบไปดวยคําหลายคํา ตัวเลือกของคําแรกสําหรับจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชได ควรเปนไปตามธรรมเนียมปฏิบัติของประเทศและภาษาที่เกี่ยวของกับบุคคลนั้นมากที่สุด ดังที่ปรากฏในรูปแบบการเผยแพรหรือแหลงขอมูลอางอิง ๖.๓.๔.๒ รูปแบบชือ่ สกุล เมื่อชื่อสกุลประกอบไปดวยคําหลายคํา ตัวเลือกของคําแรกสําหรับจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชได ควรเปนไปตามธรรมเนียมปฏิบัติของประเทศและภาษาที่เกี่ยวของกับครอบครัวนั้นมากที่ สุด ดังที่ปรากฏในรูปแบบการเผยแพรหรือแหลงขอมูลอางอิง ๖.๓.๔.๓ รูปแบบชือ ่ นิตบ ิ ค ุ คล ชื่อที่ใชเปนจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับนิติบุคคล ควรเรียงลําดับอยางตรงไปตรงมา ดังที่ปรากฏในรูปแบบการเผยแพรหรือแหลงขอมูลอางอิง ยกเวน ๖.๓.๔.๓.๑ เมื่อนิติบค ุ คลเปนสวนหนึ่งของผูมีอํานาจทางกฎหมายหรืออาณาเขต จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดควรประกอบไปดวยรูปแบบชื่ออาณาเขตที่ ใชในปจจุบัน ดวยภาษาและตัวเขียนที่เหมาะสมกับผูใชบัญชีรายการมากที่สุด ๖.๓.๔.๓.๒ เมื่อชื่อนิติบุคคลบอกนัยของการเปนหนวยงานรอง หรือมีหนาที่รอง หรือไมสามารถจะระบุหนวยงานรองลงไปได จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดควรเริ่มตนดวยชื่อหนวยงานหลักกอน ่ งาน/รูปแบบการนําเสนอ ๖.๓.๔.๔ รูปแบบชือ จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับงาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร หรือแมกระทั่งหนวยรายการ อาจเปนชื่อเรื่องเพียงอยางเดียว หรืออาจเปนชื่อ/ชื่อเรื่องรวมกับชื่อผูสรางสรรคผลงาน ๖.๓.๔.๕ การจําแนกความแตกตางระหวางชือ ่ หากจําเปน เพื่อจําแนกความแตกตางระหวางเอนทิตีที่มีชื่อเดียวกัน ควรมีการระบุคุณสมบัติเพิ่มเติมเขาไปเปนสวนหนึ่งของจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของเ อนทิตี หากตองการ คุณสมบัติที่ระบุไวเดียวกันนั้นอาจนําไปรวมเปนสวนหนึ่งของรูปแบบชื่ออื่น ๖.๔ ชือ่ อืน ่ และรูปแบบชือ่ อืน ่ ไมวาชื่อใดก็ตามที่ถูกเลือกใหเปนจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชได ควรนําชื่อหรือรูปแบบชื่ออื่น ๆ มารวมไวสําหรับการเขาถึงที่ไดรับการควบคุมดวย ้ พืน ้ ฐาน ๗. ความสามารถในการคนหาขัน ๗.๑ การคนหา จุดเขาถึงเปนองคประกอบของรายการบรรณานุกรมที่ 1) ชวยคนคืนรายการบรรณานุกรม รายการควบคุม และทรัพยากรทางบรรณานุกรมที่เกี่ยวของไดอยา งนาเชื่อถือ และ 2) จํากัดผลการคนหา ๗.๑.๑ เครือ ่ งมือคนหา ควรสามารถคนหาและคนคืนจากชื่อ ชื่อเรื่อง และหัวเรื่องไดดวยวิธีของเครื่องมือใด ๆ ก็ตามที่มีอยูในบัญชีรายการทรัพยากรหองสมุดหรือแฟมขอมูลบรรณานุกรมที่กําหนด (ดวยชื่อเต็ม ดวยคําสําคัญ ดวยวลี ดวยสัญลักษณยอ (truncation) ดวยตัวระบุระเบียน เปนตน) 260

๗.๑.๒ จุดเขาถึงทีจ่ าํ เปน จุดเขาถึงที่จําเปน ไดแก แอททริบิวทและความสัมพันธหลักของแตละเอนทิตีในรายการบรรณานุกรมและรายการควบ คุม ๗.๑.๒.๑ จุดเขาถึงที่จําเปนสําหรับรายการบรรณานุกรม ไดแก จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับชื่อของผูสรางสรรคผลงาน หรือชื่อแรกที่ปรากฏ ในกรณีที่มีมากกวาหนึ่งชื่อ จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับสํา หรับงาน/รูปแบบการนําเสนอ (อาจรวมไปถึงจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของผูสรางสรรคผลงาน) ชื่อเรื่องจริง (Title proper) หรือชื่อเรื่องที่กํา หนดให (Supplied title) สําหรับรูปแบบการเผยแพร ปที่พิมพหรือเผยแพรของรูปแบบการเผยแพร หัวเรื่องที่ไดรับการควบคุม และ/หรือ เลขหมวดหมูของงาน เลขมาตรฐาน ตัวระบุ และ 'ชื่อเรื่องหลัก' (key titles) สําหรับเอนทิตีที่บรรยายถึง ๗.๑.๒.๒ จุดเขาถึงที่จําเปนสําหรับรายการควบคุม ไดแก ชื่อหรือชื่อเรื่องเอนทิตีที่กํา หนดใหใชไดของเอนทิตี ตัวระบุสําหรับเอนทิตี รูปแบบของชื่อและชื่อเรื่องอื่น ๆ ของเอนทิตี ๗.๑.๓ จุดเขาถึงอืน ่ ๆ แอททริบิวทจากสวนอื่น ๆ ของรายละเอียดทางบรรณานุกรมหรือรายการควบคุมอาจนํามาใชเปนจุดเขาถึงทางเลือก หรือใชเปนเครื่องมือในการกรองหรือจํากัดการสืบคนได ๗.๑.๓.๑ แอททริบิวทอื่น ๆ ในรายการบรรณานุกรม ประกอบไปดวย แตไมจํากัด ชื่อของผูสรางสรรคผลงานคนอื่น ๆ ที่นอกเหนือไปจากผูสรางสรรคผลงานคนแรก ชื่อผูแสดงหรือบุคคล ครอบครัว และนิติบุคคลในบทบาทอื่น ๆ ที่นอกเหนือไปจากผูแตง ชื่อเรื่องอื่น ๆ (เชน ชื่อเรื่องเทียบเคียง (parallel titles) ชื่อเรื่องที่ปรากฏในหนาแรกของเอกสาร (caption titles) จุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสําหรับชุด (series) ตัวระบุรายการบรรณานุกรม ภาษาของรูปแบบการเผยแพรที่ครอบคลุมโดยรูปแบบการนําเสนอ ประเทศที่ผลิต ประเภทเนื้อหา ประเภทสื่อบันทึก ๗.๑.๓.๒ คุณลักษณะอื่น ๆ ในรายการควบคุม ประกอบไปดวย แตไมจํากัด ชื่อหรือชื่อเรื่องสําหรับเอนทิตีที่เกี่ยวของ ตัวระบุรายการควบคุม ๗.๒ การคนคืน เมื่อมีระเบียนขอมูลหลายระเบียนที่มีจุดเขาถึงเดียวกัน การจัดแสดงระเบียนขอมูลที่ไดควรมีการจัดเรียงทางตรรกะ เพื่ออํานวยความสะดวกแกผูใช โดยคํานึงถึงมาตรฐานที่เหมาะสมตอภาษาและตัวเขียนของจุดเขาถึงเปนสําคัญ

261

อภิธานศัพท (เรียงตามตัวอักษรไทย) อภิธานศัพทนี้ประกอบไปดวยคําศัพทที่ปรากฏในแถลงการณวาดวยหลักเกณฑ การลงรายการสากล ซึ่งถูกนํามาใชเปนกรณีเฉพาะกิจ (ไมใชคํานิยามแบบที่ปรากฏในพจนานุกรมทั่วไป) BT = ศัพทที่กวางกวา (broader term); NT = ศัพทที่แคบกวา (narrower term); RT = ศัพทที่เกี่ยวของกัน (related term) การลงรายการเชิงบรรยาย (descriptive cataloguing) – สวนของการลงรายการที่ใหขอมูลเชิงบรรยายและ จุดเขาถึงที่ไมใชหัวเรื่อง [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม รายละเอียดทางบรรณานุกรม [RT], การลงรายการเชิงหัวเรือ่ ง [RT] การลงรายการเชิงหัวเรือ ่ ง (subject cataloguing) – สวนหนึ่งของการลงรายการที่กําหนดหัวเรื่องที่ไดรับการ ควบคุมและ/หรือเลขหมวดหมู [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม การลงรายการเชิงบรรยาย [RT] ครอบครัว (family) - บุคคลสองบุคคลขึ้นไปที่มีความสัมพันธดวยการเกิด การสมรส การรับเปนญาติบุญธรรม หรือสถานะทางกฎหมายที่คลายกัน นอกจากนี้ยังรวมไปถึงการแสดงตนเองเปนครอบครัว [ที่มา: FRAD ดังที่ดัดแปลงโดย IME ICC] ความสัมพันธ (relationship) – การเชื่อมโยงเฉพาะระหวางเอนทิตีหรือตัวแทนของเอนทิตี [ที่มา: มาจาก FRBR] คอลเลกชัน ่ (collection) - ๑. ชุดจริงหรือชุดเสมือนงานที่รวมหรือผลิตดวยกันมากกวาสองงานขึ้นไป ๒. ชุดจริงหรือชุดเสมือนทรัพยากรทางบรรณานุกรมที่จัดเก็บหรือสรา งขึ้นโดย สถาบันที่กําหนด [ที่มา: IME ICC] งาน (work) - การสรางสรรคทางสติปญญาและศิลปะ (เชน เนื้อหาทางสติปญญาหรือศิลปะ) [ที่มา: FRAD, FRBR ดังที่ปรับปรุงโดย IME ICC] จุดเขาถึง (access point) - ชื่อ คําศัพท รหัส และอื่น ๆ ที่ใชในการคนหาและระบุรายการบรรณานุกรม รายการควบคุม หรือรายการอางอิง [ที่มา: GARR ปรับปรุงตาม FRAD และ IME ICC] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึงอืน ่ ๆ [NT], จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได [NT], จุดเขาถึงควบคุม [NT], จุดเขาถึงที่จาํ เปน [NT], ชือ ่ [RT], จุดเขาถึงไมควบคุม [NT], รูปแบบชือ ่ อืน ่ [NT] จุดเขาถึงควบคุม (controlled access point) - จุดเขาถึงที่บันทึกในรายการควบคุม [ที่มา: GARR ปรับปรุง] จุดเขาถึงควบคุมประกอบไปดวยรูปแบบชื่อควบคุม และรูปแบบอื่นที่กําหนด ซึ่งอาจ - มาจากชื่อบุคคล ครอบครัว นิติบุคคล - มาจากชื่อ (เชน ชื่อเรื่อง) สําหรับงาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร และหนวยรายการ - ประกอบไปดวยการรวมกันของชื่อสองชื่อ ในกรณีของจุดเขาถึงแบบชื่อ/ชื่อเรื่องสําหรับงาน ที่รวมชื่อของผูสรางสรรคผลงานกับชื่องาน 262

- มาจากคําที่ใชในเหตุการณ สิ่งของ แนวคิดและสถานที่ - มาจากตัวระบุ เชน หมายเลขมาตรฐาน สัญลักษณหมวดหมู เปนตน องคประกอบอื่น ๆ อาจเพิ่มตอจากชื่อในตัวเอง (เชน วันที่) เพื่อชี้ใหเห็นความแตกตางระหวางเอนทิตีที่มีชื่อเหมือนหรือคลายกัน [ที่มา: FRAD จากบันทึกจุดเนนของแบบจําลอง คือ ชื่อและคําที่ควบคุมผานรายการควบคุม] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [BT], จุด เขาถึงทีก่ าํ หนดใหใชได [NT], ชือ่ [RT], จุดเขาถึงไมควบคุม [RT], จุดเขาถึงรูปแบบอืน ่ จุดเขาถึงที่จาํ เปน (essential access point) – จุดเขาถึงที่มาจากแอททริบิวทและความสัมพันธหลักของ เอนทิตีในรายการบรรณานุกรมและรายการควบคุม เพื่อการคนคืนและระบุระเบียนเหลานั้น [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [BT], จุด เขาถึงเพิม ่ เติม [RT] จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได (authorized access point) – จุดเขาถึงควบคุมสําหรับเอนทิตีที่ใหความสําคัญและ ถูกสรางขึ้นตามกฎเกณฑและมาตรฐาน [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [BT], รูป แบบชือ่ ทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], จุดเขาถึงควบคุม [BT], ชือ ่ ทีใ่ หความสําคัญ [RT], รูป แบบชือ ่ อืน ่ ๆ [RT] จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหเปนบรรทัด ฐาน (normalized access point) ดู จุดเขาถึงทีก่ าํ หนดใหใชได (authorized access point) จุดเขาถึงแบบไมควบคุม (uncontrolled access point) – จุดเขาถึงที่ไมถูกควบคุมดวยรายการควบคุม [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [RT], จุดเขาถึงควบคุม [RT] จุดเขาถึงอืน ่ ๆ (additional access point) จุดเขาถึงหนึ่งที่สามารถนํามาใชนอกเหนือจากจุดเขาถึงที่จําเปน เพื่อเพิ่มความสามารถในการคนคืนรายการบรรณานุกรมและรายการควบคุม ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [BT], จุด เขาถึงทีจ่ าํ เปน [RT] ชือ ่ (name) – ตัวอักษร คํา กลุมคําและ/หรือกลุมตัวอักษรที่ทําใหเอนทิตีเปนที่รูจัก ประกอบไปดวยคํา/ตัวอักษรที่ บงชี้ บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล; คําที่ทําใหแนวคิด สิ่งของ เหตุการณหรือสถานที่เปนรูจัก; เชนเดียวกันกับชื่อเรื่องที่กํา หนดใหกับงาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร หรือหนวยรายการ ใชเปนหลักสํา หรับจุดเขาถึง [ที่มา: FRBR ดังที่ไดรับการปรับปรุงใน FRAD] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [RT], รูปแบบชือ่ ทีก่ าํ หนดใหใชได [NT], จุดเขาถึงควบคุม [RT], ชือ ่ ทีเ่ ปนทีน ่ ยิ ม [NT], ชือ่ ทีใ่ หความสําคัญ [NT], รูป แบบชือ ่ อืน ่ ๆ [NT] ชือ่ ทีเ่ ปนทีน ่ ยิ ม (conventional name) - ชื่อนิติบุคคล สถานที่ หรือสิ่งของที่เปนที่รูจักดี ที่นอกเหนือไปจากชื่อ ทางการ [ที่มา: ดัดแปลงจากอภิธานศัพท AACR2 ฉบับปรับปรุงป ๒๕๔๕] ดูเพิ่มเติม รูปแบบชือ่ ทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], ชือ่ [BT], รูปแบบชือ่ อื่น ๆ [RT]

263

ชือ ่ ทีใ่ หความสําคัญ (preferred name) – ชื่อสําหรับเอนทิตีที่ไดรับการเลือกตามกฎหรือมาตรฐาน ใชเปน พื้นฐานในการสรางจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดสํา หรับเอนทิตี ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึงทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], รูปแบบชือ่ ทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], ชือ่ ทีเ่ ปนทีน ่ ยิ ม [RT], ชือ ่ [BT] [ที่มา: IME ICC] ชือ่ เรือ ่ งหลัก (key title) - ชื่อเฉพาะที่กําหนดใหกับทรัพยากรตอเนื่องดวยเครือขาย ISSN และเชื่อมโยงอยางไม สามารถแยกออกจาก ISSN ได ชื่อเรื่องหลักอาจเปนชื่อเดียวกับชื่อเรื่องที่เหมาะสม หรือ เพื่อใหเกิดความเปนหนึ่งเดียว สามารถสรางชื่อเรื่องหลักจากการเพิ่มองคประกอบที่ระบุและ/หรือองคประกอบ ที่เหมาะสม เชน ชื่อหนวยงานเผยแพร สถานที่ตีพิม พ ถอยคําแสดงครั้งที่ผลิต เปนตน [ที่มา: ISBD] ทรัพยากรทางบรรณานุกรม (bibliographic resource)– เอนทิตีที่อยูภายในขอบเขตของหองสมุดและ คอลเลกชั่นที่คลายกัน ประกอบไปดวยผลงานอันเกิดจากความพยายามในเชิงสติปญญาและศิลปะ ทรัพยากรทางบรรณานุกรมในแบบจําลอง FRBR คือ เอนทิตีในกลุมที่ 1 ไดแก งาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร และหนวยรายการ [ที่มา: IME ICC] ตัวแทน (agent) - บุคคล (เชน ผูแตง, ผูพิมพ, ผูปน, บรรณาธิการ, ผูกํากับ, ผูควบคุม เปนตน) หรือกลุมบุคคล (เชน ครอบครัว, นิติบุคคล, บริษัท, หองสมุด , วงดนตรี, ประเทศ, สหภาพเปนตน) หรือเครื่องมืออัตโนมัติ (เชน อุปกรณพยากรณอากาศ, โปรแกรมแปลซอฟทแวร เปนตน) ที่มีบทบาทในวัฏจักรทรัพยากรสารสนเทศ [ที่มา: คณะทํางาน DCMI Agents, คําจํากัดความ, ไดรับการปรับปรุง] ดูเพิ่มเติม ผูส รางสรรคผลงาน [NT] ตัวระบุ – ตัวเลข รหัส คํา วลี ตราสัญลักษณ เครื่องมือ และอื่น ๆ ที่มีความเกี่ยวของกับเอนทิตีและจําแนกความแตกตางของเอนทิตีหนึ่งออกจากเอนทิตีอื่น ๆ ภายในอาณาเขตที่ตัวระบุถูกกําหนดไว [ที่มา: FRAD] นิตบ ิ ค ุ คล (corporate body) - หนวยงานหนึ่งหรือกลุมบุคคลหนึ่งและ/หรือหนวยงานตาง ๆ ที่ถูกระบุดวยชื่อ เฉพาะและมี (หรืออาจมี) กิจกรรมเปนหนวยเดียวกัน [ที่มา: ดัดแปลงจาก FRAD, FRBR] แนวคิด (concept) – ความคิดหรือความเขาใจทางนามธรรม [ที่มา: FRAD (ที่เกี่ยวกับ หัวเรื่อง), FRBR] บุคคล (person) – ปจเจกบุคคลหรือเอกลักษณหนึ่งที่สรางขึ้นและรับมาโดยปจเจกบุคคลหรือกลุม [ที่มา: FRBR ดังที่ไดรับการปรับปรุงใน FRAD โดย IME ICC] ประเภทเนือ ้ หา (content type) - ชื่อที่ใชเรียกรูปแบบพื้นฐานของการสื่อสารที่แสดงเนื้อหา ผานการรับรูของ 264

มนุษยที่ตองการ ประเภทเนื้อหาเปนแอททริบิวทของงานและรูปแบบการนําเสนอ [ที่มา: ดัดแปลงจากอภิธานศัพท RDA ฉบับเดือนมกราคม ๒๕๕๑] ประเภทสือ ่ บรรจุ (carrier type) – ชื่อที่ใชเรียกรูปแบบของสื่อบันทึก และเปนที่อยูของสื่อบรรจุรวมกับประเภท ของเครื่องมือตัวกลางที่ใชในการชม เลน ทํางาน เปนตน เนื้อหาทรัพยากร ประเภทของสื่อบรรจุเปนแอททริบิวทของรูปแบบการเผยแพร [ที่มา: ดัดแปลงจากอภิธานศัพท RDA ฉบับเดือนมกราคม ๒๕๕๑] ผูส  รางสรรคผลงาน (creator) - บุคคล ครอบครัว หรือนิติบุคคลหนึ่งที่รับผิดชอบตอเนื้อหาทางสติปญญาและ ศิลปะของงาน [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม ตัวแทน [BT] รายการบรรณานุกรม (bibliographic record) – ชุดองคประกอบขอมูลที่บรรยายและเชื่อมโยงการเขาถึงทรัพยากรทางบรรณานุกรมและระบุงานและรูปแ บบการนําเสนอที่เกี่ยวของ [ที่มา: IME ICC] รายการควบคุม (authority record) - ชุดขององคประกอบของขอมูลที่ระบุถึงเอนทิตี ซึ่งสามารถเอื้อประโยชนตอ การเขาถึงจุดเขาถึงขอมูลที่กําหนดใหใชไดของเอนทิตี หรือการจัด แสดงจุดเขาถึงขอมูลใด ๆ ของเอนทิตีได [ที่มา: IME ICC] รายละเอียดทางบรรณานุกรม (bibliographic description) – ชุดขอมูลบรรณานุกรมที่ระบุทรัพยากรทาง บรรณานุกรม [ที่มา: ISBD ฉบับปรับปรุง] ดูเพิ่มเติม การลงรายการเชิงบรรยาย [RT] รูปแบบการนําเสนอ (expression) – การแสดงออกทางสติปญญาหรือศิลปะของงาน [ที่มา: FRAD, FRBR] รูปแบบการเผยแพร (manifestation) – ผลประกอบทางกายภาพของรูปแบบการนําเสนองาน [ที่มา: FRAD, FRBR] รูปแบบการเผยแพรอาจประกอบดวยคอลเลกชั่นงาน งานเดี่ยว หรือสวนหนึ่งของงาน รูปแบบการเผยแพรอาจมีหนวยทางกายภาพหนึ่งหนวยหรือมากกวา [ที่มา: IME ICC] รูปแบบชือ ่ อืน ่ (variant form of name) – รูปแบบชื่อที่ไมถูกเลือกเปนจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชไดของเอนทิตี อาจ นํามาใชเขาถึงรายการควบคุมของเอนทิตี หรือนํามาแสดงเปนจุดเชื่อมโยงไปยังจุดเขาถึงที่กําหนดใหใชได [ที่มา: IME ICC] ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึง [BT], จุด เขาถึงทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], รูปแบบชือ่ ทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], จุดเขาถึงควบคุม [BT], ชือ ่ ทีเ่ ปนที่นยิ ม [RT], ชือ ่ [RT] 265

รูปแบบชือ ่ ทีก ่ าํ หนดใหใชได (authorized form of name) – รูปแบบชื่อที่ถูกเลือกใหเปนจุดเขาถึงที่กําหนดให ใชไดของเอนทิตี ดูเพิ่มเติม จุดเขาถึงทีก่ าํ หนดใหใชได [RT], ชือ่ ทีเ่ ปนที่นยิ ม [RT], ชือ่ [BT], ชือ่ ทีใ่ หความสําคัญ [RT], รูปแบบชือ ่ อืน ่ ๆ [RT] โลกบรรณานุกรม (bibliographic universe) – ขอบเขตที่เกี่ยวของกับคอลเลกชั่นของหองสมุด หอจดหมายเหตุ พิพิธภัณฑและชุมชนสารสนเทศอื่น ๆ [ที่มา: IME ICC] มีความสําคัญเชิงบรรณานุกรม (bibliographically significant) – คุณภาพของเอนทิตีหรือแอททริบิวท หรือความสัมพันธที่มีความหมายหรือคุณคาพิเศษในบริบทของทรัพยากรทางบรรณานุกรม [ที่มา: FRBR] สถานที่ (place) – ตําแหนงที่ตั้ง [ที่มา: FRBR] สิง่ ของ (object) – สิ่งของทางวัตถุ [ที่มา: FRBR] หนวยรายการ (item) – สําเนารูปแบบการเผยแพร [ที่มา: FRAD, FRBR] เหตุการณ (event) – การกระทํา หรือกิจกรรม [ที่มา: FRAD (พิจารณาจากการกระทํา ที่ไมใชในรูปแบบนิติบุคคล), FRBR] เอนทิต ี (entity) - สิ่งใดสิ่งหนึ่งที่เปนหนวยเดียวและมีคุณลักษณะในตัวเอง สิ่งใดสิงหนึ่งที่มีการดํารงอยูอยาง เปนอิสระหรือแยกออกมา นามธรรม ความคิดอุดมคติ วัตถุทางความคิดหรือวัตถุทางจิตวิญญาณ [ที่มา: พจนานุกรม Webster's 3rd] ตัวอยางประเภทเอนทิตีใน FRBR และ FRAD ประกอบไปดวยผลผลิตของความพยายามทางสติปญญาและศิลปะ (งาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพรและหนวยรายการ); ตัวแทน (เชน บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล) ที่รับผิดชอบการสรางเนื้อหาทางสติปญญาและศิลปะ สําหรับการสรางและเผยแพรเนื้อหาในรูปแบบทางกายภาพ หรือสําหรับรักษาคุมครองผลผลิต (บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล); หรือหัวเรื่องของการแสดงออกทางสติปญญาหรือศิลปะ (งาน รูปแบบการนําเสนอ รูปแบบการเผยแพร หนวยรายการ บุคคล ครอบครัว นิติบุคคล แนวคิด สิ่งของ เหตุการณ สถานที่) [ที่มา: IME ICC] แอททริบ ิวท (attribute) - คุณลักษณะของเอนทิตี แอททริบิวทสามารถสืบทอดกันภายในเอนทิตีหรือสราง ขึ้นจากภายนอกได [ที่มา: FRBR]

266

ทีม ่ า AACR2 – Anglo-American cataloguing rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. From Web page, 2003 (working definitions): http://dublincore.org/groups/agents/. Final report available online at http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#class-Agent FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) Available on the IFLA Web site: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (Sept. 1997, as amended and corrected through February 2008) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001.(IFLA UBCIM publications new series; v. 23) Available online at http://www.ifla.org/VII/s13/ garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st – 5th : 2003 – 2007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) RDA – RDA: Resource description and access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) Available online at: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd - Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976. คําศัพททไี่ มใชแลว ชื่อเรื่องแบบฉบับ (uniform title) - ดู จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชไดสาํ หรับงาน/รูปแบบการนําเสนอ หนวยบรรณานุกรม (bibliographic unit) - ดู รูปแบบการเผยแพร หัวเรื่อง (heading) - ดู จุดเขาถึงทีก ่ าํ หนดใหใชได จุดเขาถึงควบคุม อางอิง (reference) - ดู จุด เขาถึงรูปแบบอืน ่

267

บันทึกผูแ  ปล ผูแปลขอขอบพระคุณ รศ.ดร.สมพร พุทธาพิทักษผล มหาวิทยาลัยสุโขทัยธรรมาธิราช อาจารยนิศาชล จํานงศรี มหาวิทยาลัยเทคโนโลยีสุรนารี และคุณสุภาพร สมจิตต สํานักงานศูนยสรางสรรคงานออกแบบ ที่ชวยใหขอคิดเห็นที่มีประโยชนและขัดเกลาสํานวนภาษา มติทป ี่ ระชุมผูเ ชีย่ วชาญของสมาพันธระหวางประเทศวาดวยสมาคมและสถาบันหองสมุด (IFLA) วาดวยกฎเกณฑการลงรายการสากล (IME ICC) ๒๕๕๒ ที่ประชุม IME ICC มีมติให • ทําการตรวจแกทางบรรณาธิกรเมื่อมีความจําเปน ตามขอความที่ไดรับการยอมรับจากสมาชิก IME ICC • เผยแพรตนฉบับไปยังหนวยงานที่เกี่ยวของกับกําหนดกฎเกณฑการลงรายการ หนวยงานตาง ๆ ของ IFLA ตลอดจนสํานักขาวสายวิชาชีพ • บรรณาธิกรและตีพิมพแถลงการณและอภิธานศัพท ตลอดจนนําไปเผยแพรบนเว็บไซต โดยไมคิดคาใชจาย • มีการพิจารณาเพื่อปรับปรุงงานอยางตอเนื่อง โดยเฉพาะเมื่อการพัฒนา FRAD และ FRSAR เปนที่เสร็จสิ้นสมบูรณ และ/หรือมีการพัฒนาของแบบจําลองและแบบแผนขอมูลการลงรายการ • บํารุงรักษางานเอกสารของ IME ICC และแบงปนขอมูลเกี่ยวกับกระบวนการทํางานและผลงานของ IME ICC นอกจากนี้ IFLA แผนกลงรายการ ควรมีหนาที่ในการดูแลรักษาตนฉบับ ตลอดจนนํามาพิจารณาทุก 5 ปโดยประมาณ เพื่อปรับปรุงตามตองการ โดยไดรับการปรึกษาหารือจากชุมชนสารสนเทศโดยรวม ผูแปล: ทรงพันธ เจิมประยงค มหาวิทยาลัยนอรธแคโรไลนา ชาเปล ฮิลล ผูแปลขอขอบพระคุณ รศ.ดร.สมพร พุทธาพิทักษผล มหาวิทยาลัยสุโขทัยธรรมาธิราช, อาจารยนิศาชล จํานงศรี มหาวิทยาลัยเทคโนโลยีสุรนารี และคุณสุภาพร สมจิตต สํานักงานศูนยสรางสรรคงานออกแบบ ที่ชวยใหขอคิดเห็นที่มีประโยชนและขัดเกลาสํานวนภาษา

268

Báo cáo về Bộ Quy tắc Biên mục Quốc tế Giới thiệu Báo cáo về Bộ quy tắc – thường được biết với cái tên “Bộ quy tắc Pari”Được phê chuẩn tại Hội nghị Quốc tế về Quy tắc Biên mục, 19611 Mục tiêu của Hội nghị là cung cấp những cơ sở cho việc chuẩn hóa quốc tế trong công tác biên mục đã chắc chắn đạt được. Bằng chứng là phần lớn mã biên mục được phát triển trên toàn thế giới kể từ Hội nghị năm đó đều tuân thủ nghiêm ngặt Bộ quy tắc này, hay ít nhất cũng cố gắng áp dụng ở mức tối đa có thể. Qua 40 năm, những người làm công tác biên mục và khách hàng sử dụng Mục lục Công chúng Truy cập Trực tuyến trên toàn thế giời đều mong chờ có được một bộ quy tắc biên mục quốc tế chung. vào đầu thế kỷ 21, IFLA đã nỗ lực để biên soạn một bộ quy tắc mới có thể ứng dụng vào mục lục thư viện trực tuyến và hơn thế nữa. Quy tắc đầu tiên là để phục vụ cho sự thuận tiện của người sử dụng mục lục. Bản báo cáo này thay thế và mở rộng hơn qui mô của Bộ Quy tắc Pari trong việc xử lý tất cả các loại tài liệu và đưa ra điểm lựa chon hay hình thức truy cập đến các khía cạnh của dữ liệu tiêu đề chuẩn và dữ liệu thư mục sử dụng trong mục lục thư viện. Nó không chỉ bao gồm các quy tắc và mục tiêu (ví như chức năng của mục lục), mà nó còn bao gồm những qui định hướng dẫn nên dành cho mã biên mục trên phạm vi quốc tế, cũng như hướng dẫn tra tìm và các khả năng truy cập. Bản báo cáo bao gồm: 1. Phạm vi 2. Quy tắc chung 3. Thực thể, thuộc tính và Mối liên hệ 4. Mục tiêu và Chức năng của mục lục 5. Mô tả Thư mục 6. Điểm truy cập 7. Cơ sở tra tìm Bản báo cáo được xây dựng dựa trên những đặc điểm truyền thống vốn có của biên mục trên thế giới,2 và mô hình lý thuyết về những yêu cầu chức năng đối với biểu ghi thư mục của IFLA (FRBR).3

1

2

3

Hội nghị quốc tế về Quy tắc Biên mục (Paris : 1961). Report. – London : Hiệp hội các Thư viện quốc tế, 1963, tr. 91-96. Hiện có tại: Nguồn lực thư viện và Dịch vụ kỹ thuật, v. 6 (1962), tr. 162-167; and Báo cáo về những quy tắc đạt được tại Hội nghị quốc tế về Quy tắc Biên mục, Paris,10, 1961. – Có chú giải / chú giải và ví dụ bới Eva Verona. – London : Ủy ban IFLA về Biên mục, 1971. Cutter, Charles A.: Quy tắc Mục lục Từ điển. tái bản lần thứ 4. Washington, D.C.: Phòng in chính phủ. 1904, Ranganathan, S.R.: Tiêu đề và Tiêu chuẩn. Madras [India]: S. Viswanathan, 1955, và Lubetzky, Seymour. Quy tắc Biên mục. Báo cáo cuối. Chương I: Biên mục mô tả. Los Angeles, Calif.: Đại học California, Viện Nghiên cứu Thư viện, 1969. Yêu cầu chức năng đối với Biểu ghi Thư mục:Báo cáo cuối. – Munich : Saur, 1998. ( xuất bản định kỳ IFLA UBCIM; v. 19) Hiện có tại trang tin điện tử của IFLA: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (9/1997, bổ sung và sửa đổi 2/2008) Mô hình FRBR sẽ sớm được phát triển thông qua Yêu cầu chức năng đối với dữ liệu tiêu đề chuẩn (FRAD) Yêu cầu chức năng đối với dữ liệu tiêu đề chủ đề chuẩn (FRSAD).

269

Bản báo cáo này được kỳ vọng là sẽ tăng cường sự chia sẻ mang tính quốc tế của dữ liệu thư mục và dữ liệu tiêu đề chuẩn, đồng thời hướng dẫn những người xây dựng quy tắc biên mục trong việc phát triển một mã biên mục quốc tế. 1. Phạm vi Những quy tắc này nhằm hướng sự phát triển của mã biên mục. Chúng được áp dụng trong dữ liệu tiêu đề chuẩn và dữ liệu thư mục cũng như trong mục lục thư viện hiện nay. Những quy tắc này còn được áp dụng trong các thư mục và hồ sơ dữ liệu khác của thư viện, trung tâm lưu trữ, bảo tàng và những cộng đồng xã hội khác. Mục tiêu của Bộ quy tắc này là nhằm cung cấp một phương thức thống nhất trong việc biên mục mô tả và biên mục chủ đề các nguồn lực thư mục. 2. Quy tắc chung Một số quy tắc đưa ra những hướng dẫn cho mã biên mục.4 Với mục tiêu cao nhất là đem lại sự tiện lợi cho người sử dụng.5 2.1. Sự tiện lơi của người sử dụng. Khi đưa ra những quyết định trong việc lựa chọn yếu tố mô tả và dạng kiểm soát của tên dùng để truy cập phải luôn nghĩ đến người sử dụng. 2.2. Tính sử dụng đại chúng. Từ vựng được sử dụng để mô tả và truy cập phải là những từ thông dụng với đối với người sử dụng. 2.3. Tính đại diện. Yếu tố mô tả và dạng kiểm soát của tên nên phản ánh được chính bản thân thực thể. 2.4. Tính chính xác. Thực thể được mô tả phải hoàn toàn trung thực. 2.5. Tính đầy đủ và tính cần thiết. Những yếu tố dữ liệu mô tả và dạng kiểm soát của tên để truy cập phải đáp ứng được nhu cầu của người sử dụng và là những yếu tố thật cần thiết để xác định tính duy nhất của thực thể. 2.6. Sự quan trọng. Yếu tố dữ liệu nên có một tầm quan trọng đáng kể mang tính thư mục. 2.7. Tính kinh tế. Khi có những cách khác nhằm đạt được mục tiêu thì sự ưu tiên vẫn dành cho cách nào đạt được tính kinh tế nhất, ví như cách thức đơn giản nhất với chi phí thấp nhất. 2.8. Tính thống nhất và tính chuẩn hóa. Những yếu tố mô tả và việc xây dựng điểm truy cập nên được chuẩn hóa đến mức tối đa. Từ đó tăng cường tính thống nhất, và ngược lại sẽ tăng khả năng chia sẻ dữ liệu tiêu đề chuẩn và dữ liệu thư mục. 2.9. Tính hội nhập. TNhững yếu tố mô tả cho tất cả các loại tài liệu và các dạng kiểm soát của tên đối với bất kể thực thể nào nên dựa trên những qui định chung, tới một chừng mực mà chúng có liên quan. Quy định trong mã biên mục nên linh hoạt trong cách thay đổi, bổ sung chứ không nên độc đoán, cố thủ. Thực tế là có đôi khi những quy tắc này mâu thuẫn với nhau và giải pháp thực tế đưa ra phải linh hoạt tùy từng trường hợp. 4

5

Dựa trên các tài liệu về thư mục, đặc biệt là Ranganathan and Leibniz được mô tả ở Svenonius, Elaine. Quỹ Trí tuệ của Tổ chức thông tin. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, tr. 68. Cũng liên quan đến từ điển chuyên đề, có một số quy tắc khác được áp dụng nhưng không liệt kê trong bản báo cáo này. Quy tắc 2.2 đến 2.9 không theo trật tự.

270

3. Thực thể, Thuộc tính và Mối liên hệ Một mã biên mục phải tính đến các thực thể, thuộc tính và mối liên hệ như là những nhân tố xác định trong mô hình khái niệm của toàn cầu thư mục.6 3.1. Thực thể Những thực thể sau có thể được đại diện bởi dữ liệu thư mục và dữ liệu tiêu đề chuẩn: Tác phẩm Biểu ngữ Sự biểu hiện Ấn phẩm7 Cá nhân Gia đình Đoàn thể8 Khái niệm Vật thể Sự kiện Địa điểm.9 3.2. Thuộc tính Những thuộc tính xác định thực thể nên được sử dụng làm yếu tố dữ liệu. 3.3. Mối liên hệ Nên xác định những mối liên hệ giữa các thực thể có tầm quan trọng nào đó đối với thư mục. 4. Mục tiêu và Chức năng của Mục lục10 Mục lục như là một công cụ hiệu quả và hữu hiệu giúp người sử dụng: 4.1. tìm nguồn thư mục trong một bộ sưu tập khi kết quả của lệnh tìm có sử dụng các thuộc tính hay mối liên hệ của các nguồn tài liệu; 4.1.1. tìm một nguồn tài liệu đơn lẻ 4.1.2. tìm một tập hợp các nguồn tài liệu đại diện cho tất cả nguồn tài liệu thuộc cùng một tác phẩm tất cả nguồn tài liệu thể hiện cùng một biểu ngữ tất cả nguồn tài liệu minh họa cùng một cách biểu thị tất cả nguồn tài liệu có liên quan đến cá nhân, gia đình hay đoàn thể tất cả nguồn tài liệu liên quan đến một chủ đề tất cả nguồn tài liệu được xác định bởi các yếu tố khác như ngôn ngữ, nơi xuất bản, năm xuất bản, thể loại, hình thức tài liệu,...

6 7 8 9

10

Mô hình khái niệm của IFLA là FRBR, FRAD, và FRSAD. Tác phẩm, biểu ngữ, sự biểu thị, và ấn phẩm thuộc nhóm thực thể 1 mô tả trong mô hình FRBR. Cá nhân, gia đình và đoàn thể là Nhóm thực thể 2, được mô tả trong mô hình FRBR và FRAD. Khái niệm, sự vật, sự kiện và địa điểm là Nhóm thực thể 3, được mô tả trong mô hình FRBR và FRAD. Bất kể một thực thể nào có liên quan đến chủ đề của tác phẩm. 4.1-4.5 dựa trên: Svenonius, Elaine. Quỹ trí tuệ của Tổ chứ thông tin. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

271

4.2. xác định nguồn thư mục hay chủ thể, điểm này để khẳng định chắc chắn rằng thực thể được mô tả là đồng nhất với thực thể tìm được hay để phân biệt giữ hai hay nhiều thực thể có đặc điểm chung. 4.3. lựa chọn nguồn thưc mục chính xác với nhu cầu của người sử dụng (lựa chọn những nguồn tài liệu đáp ứng yêu cầu của người sử dụng về hoàn cảnh, nội dung, hình thức, ... hay loại bỏ những nguồn tài liệu không tương ứng với nhu cầu của người sử dụng); 4.4. có được ấn phẩm mô tả (có nghĩa là cung cấp thông tin giúp người sử dụng có được ấn phẩm bằng cách mua, mượn,... hay truy cập đến ấn phẩm bằng cách điện tử); hay truy cập, bổ sung, hay có được dữ liệu tiêu đề chuẩn hay dữ liệu thư mục; 4.5. tìm kiếm trong hệ thống mục lục và hơn thế nữa qua cách sắp xếp dữ liệu thư mục và dữ liệu tiêu đề chuẩn và cách trình bày rõ ràng, mạch lạc bao gồm cả cách thể hiện mối liên hệ của từ ngữ, biểu ngữ, cách biểu thị, ấn phẩm, cá nhân, gia đình, đoàn thể, khái niệm, sự vật, sự kiện và địa điểm. 5. Mô tả Thư mục 5.1. Nhìn chung, mỗi cách biểu thị nên có một bản mô tả thư mục riêng. 5.2. Cơ bản mỗi bản mô tả thư mục nên dựa trên ấn phẩm tiêu biểu cho cách thức biểu thị đó, đồng thời có thể bao gồm những thuộc tính thể hiện tác phẩm và biểu ngữ. 5.3. Dữ liệu mô tả nên dựa trên những tiêu chuẩn đã được quốc tế công nhận.11 5.4. Tùy thuộc vào mục đích của mục lục hay hồ sơ thư mục mà có các cấp độ mô tả khác nhau. Nhưng tất cả phải đều xuất phát từ nhu cầu của người sử dụng. 6. Điểm truy cập 6.1. Phần chung Điểm truy cập tới dữ liệu tiêu đề chuẩn và dữ liệu thư mục phải tuân theo những quy tắc chung (xem 2. Quy tắc chung). Có thể là điểm truy cập kiểm soát và không kiểm soát. 6.1.1. Điểm truy cập kiểm soát nên cung cấp dạng được phép của tên hay các biến thể của tên cho những thực thể như cá nhân, gia đình, đoàn thể, tác phẩm, biểu ngữ, cách biểu thị, ấn phẩm, khái niệm, sự vật, sự kiện và địa điểm. Điểm truy cập kiểm soát cung cấp sự thống nhất cần thiết cho việc sắp xếp các biểu ghi thư mục của một bộ sưu tập nguồn tài liệu. 6.1.1.1. Nên xây dựng biểu ghi tiêu đề chuẩn để kiểm soát dạng được phép của tên, các biến thể của tên, và những đặc điểm nhận dạng được sử dụng làm điểm truy cập. 6.1.2. Điểm truy cập không kiểm soát được coi là dữ liệu thư mục cho tên gọi hay nhan đề (ví dụ nhan đề chính xác trên cách biểu thị), mã, từ khóa, ... không được kiểm soát ở biểu ghi tiêu đề chuẩn. 6.2. Những lựa chọn dành cho đỉểm truy cập 6.2.1. Bao gồm cả điểm truy cập tới biểu ghi thư mục, điểm truy cập được phép tới tác phẩm và biểu ngữ (có kiểm soát) thể hiện trong nguồn tài liệu, nhan đề của sự 11

Đối với cộng đồng thư viện, những tiêu chuẩn đã được quốc tế công nhận là Tiêu chuẩn mô tả thư mục quốc tế.

272

biểu thị (thường là không có kiểm soát), và điểm truy cập được phép tới tác giả của tác phẩm. 6.2.1.1. Khi đoàn thể là tác giả: Đoàn thể được coi là tác giả của những tác phẩm phản ánh suy nghĩ, hoạt động của một tập thể, hay khi cách diễn đạt của nhan đề có liên quan đến bản chất của tác phẩm ám chỉ rằng đoàn thế đó chiu trách nhiệm tập thể về nội dung của tác phẩm. Điều này được áp dụng ngay cả khi dù chỉ một cá nhân của đoàn thể đó chịu trách nhiệm về tác phẩm. 6.2.2. Ngoài ra, nên cung cấp điểm truy cập được phép đến biểu ghi thư mục đối với cá nhân, gia đình, đoàn thể và chủ đề khi chủ đề là điểm quan trọng để tìm và xác định nguồn tài liệu thư mục được mô tả. 6.2.3. Bao gồm cả dạng được phép của tên đối với thực thể, cũng như các biến thể của tên, chúng được coi là điểm truy cập tới biểu ghi tiêu đề chuẩn 6.2.4. Truy cập bổ sung có thể là chính những tên có liên quan đến thực thể. 6.3. Điểm truy cập được phép Nên ghi lại điểm truy cập được phép tới tên của một thực thể trong biểu ghi tiêu đề chuẩn cùng với những đặc điểm nhận dạng của thực thể và dạng biến thể của tên. Một điểm truy cập được phép phải được trình bày ở một dạng mặc đinh. 6.3.1. Điểm truy cập được phép phải được xây dựng dựa trên tiêu chuẩn 6.3.2. Ngôn ngữ và Chữ viết của Điểm truy cập dược phép 6.3.2.1. Khi tên được trình bày dưới nhiều hình thức và ngôn ngữ khác nhau, thì ưu tiên cho những điểm truy cập được phép tới tên cung cấp thông tin về ngôn ngữ và hình thức nguyên bản của tác phẩm; 6.3.2.1.1. Nếu ngôn ngữ và cách trình bày nguyên bản không được sử dụng trong mục lục thì điểm truy cập được phép nên dựa trên hình thức phản ánh cách thức biểu thị hay trong nguồn tài liệu tham khảo nên mô tả cho ngôn ngữ và hình thức phù hợp nhất với người sử dụng mục lục. 6.3.2.1.2. Nên cung cấp truy cập đến ngôn ngữ và chữ viết nguyên bản thông qua điểm truy cập có kiểm soát, cả ở dạng được phép của tên và dạng biến thể của tên. 6.3.2.2. Nếu khả năng đa số người sử dụng mong muốn bản chuyện tự thì việc chuyển đổi phiên bản phải tuân theo một quy tắc quốc tế. 6.3.3. Lựa chọn dành cho Điểm truy cập được phép Tên ưu tiên khi được dùng là điểm truy cập được phép tới một thực thể nên là tên xác định thực thể với tư cách đồng nhất, có tần xuất sử dụng nhiều nhất trong cách thức biểu thị hay được phần đông người sử dụng mục lục chấp nhận. Ví dụ, ‘tên thông dụng’ được dùng phổ biến trong nguồn tài liệu tham khảo. 6.3.3.1. Lựa chọn đối với điểm truy cập được phép tới cá nhân, gia đình, đoàn thể. Nếu một người, gia đình, hay đoàn thể sử dụng các tên gọi khác nhau hay các biến thể của tên, thì nên chọn ra một tên hay một dạng của tên có đặc điểm tiêu biểu để mô tả làm điểm truy cập được phép. 6.3.3.1.1. Khi các dạng biến thể của tên được sử dụng trong cách biểu thị hay trong nguồn tài liệu tham khảo, và khi sự biến thể này không 273

dựa trên những cách thức thể hiện của cùng một tên (ví dụ dạng đầy đủ hay dạng rút gọn của tên), thì sự ưu tiên nên dành cho: 6.3.3.1.1.1. tên thông dụng hơn là tên chính thức khi tên thông dụng được chỉ ra 6.3.3.1.1.2. tên chính thức khi không có thông tin chỉ ra tên thông dụng. 6.3.3.1.2. Nếu đoàn thể sử dụng những tên gọi khác nhau qua các thời kỳ liên tiếp thì không thể coi là biến thể của cùng một tên, mỗi thực thể được xác đinh bởi một tên đã thay đổi thì được coi là một thực thể mới. Tuy nhiên, dữ liệu tiêu đề chuẩn phải liên kết được dạng được phép của tên cũ và tên mới của cùng một đoàn thể. 6.3.3.2. Lựa chọn đối với Điểm truy cập được phép tới Tác phẩm và Biểu ngữ Khi tác phẩm có nhiều nhan đề, thì nhan đề ưu tiên sẽ được dùng làm điểm truy cập được phép tới tác phẩm/biểu ngữ. 6.3.4. Dạng tên gọi của Điểm truy cập được phép 6.3.4.1. Dạng tên gọi cá nhân Khi tên cá nhân bao gồm một số từ, thì từ đầu trong điểm truy cập được phép nên tuân theo thông lệ của quốc gia đó và ngôn ngữ phù hợp nhất với tên gọi cá nhân đó. 6.3.4.2. Dạng tên gọi gia đình Khi tên gọi của gia đình bao gồm một số từ, thì từ đầu tiên trong điểm truy cập được phép nên tuân theo thông lệ của quốc gia đó và ngôn ngữ phù hợp nhất với tên gọi gia đình đó. 6.3.4.3. Dạng tên gọi đoàn thể Với điểm truy cập được phép tới tên gọi đoàn thể, tên gọi nên đặt theo đúng trật tự mà ta thường thấy trong cách biểu thị hay nguồn tài liệu tham khảo, trừ khi 6.3.4.3.1. đoàn thể là một bộ phận của cơ quan hành pháp và quân sự, thì điểm truy cập được phép nên bao gồm cả dạng thức hiện đang sử dụng của tên trên cả phương diện ngôn ngữ và chữ viết sao cho phù hợp nhất với người sử dụng mục lục; 6.3.4.3.2. đoàn thể là một cơ quan cấp dưới hay giữ chức năng phụ trợ, hay thậm chí không đủ yếu tố để xác định là cơ quan trực thuộc, thì lấy tên của cơ quan cấp trên làm điểm truy cập được phép . 6.3.4.4. Dạng tên gọi Tác phẩm/Biểu ngữ Điểm truy cập được phép tới tác phẩm, biểu ngữ, cách biểu thị, ấn phẩm có thể là nhan đề đơn hay nhan đề kết hợp với điểm truy cập được phép tới tác giả của tác phẩm đó. 6.3.4.5. Sự phân biệt giữa các tên Nếu cần thiết để phân biệt thực thể này với thực thể khác khi chúng có cùng tên gọi ta nên bổ sung thêm một số đặc điểm nhận dạng vào điểm truy cập được phép tới thực thể đó. Nếu được thì có thể dùng luôn những đặc điểm nhận dạng này như là một phần của dạng biến thể của 274

tên. 6.4. Tên và Dạng biến thể của tên Để việc truy cập được kiểm soát thì các tên gọi khác nhau hay các biến thể của tên phải được liệt kê ra nếu tên gọi đó được lựa chọn để làm điểm truy cập được phép. 7. Cơ sở hình thành khả năng tìm kiếm 7.1. Tìm kiếm Các điểm truy cập là những thành tố của biểu ghi tiêu đề chuẩn hay biểu ghi thư mục, chúng cung cấp (1)sự truy cập đáng tin cậy đến biểu ghi tiêu đề chuẩn hay biểu ghi thư mục và nguồn tài liệu thư mục liên quan; (2) giới hạn kết quả tìm kiếm. 7.1.1. Dữ liệu tìm kiếm Tên gọi, nhan đề, chủ đề đều là những điểm có thể tìm và truy cập được trong bất kể mục lục thư viện nào, hay hồ sơ thư mục (tên đầy đủ, từ khóa, cụm từ, hay yếu tố nhận dạng,…) 7.1.2. Điểm truy cập cần thiết Điểm truy cập cần thiết dựa trên những thuộc tính và mối liên hệ cơ bản của mỗi thực thể trong biểu ghi tiêu đề chuẩn hay biểu ghi thư mục. 7.1.2.1. Điểm truy cập cần thiết trong biểu ghi thư mục bao gồm: Điểm truy cập được phép tới tên của tác giả, hay tới tác giả thứ nhất khi tác phẩm có nhiều hơn 1 tác giả Điểm truy cập được phép tới tác phẩm/biểu ngữ (có thể bao gồm cả điểm truy cập được phép tới tên của tác giả) Tên thường gọi hay tên được cung câп p của sự biểu thị. Năm xuất bản hay số lần phát hành Thuật ngữ chủ đề có kiểm soát và/hoặc chỉ số phân loại của tác phẩm Số tiêu chuẩn, kiệu nhận dạng, nhan đề chính. 7.1.2.2. Điểm truy cập cần thiết trong biểu ghi tiêu đề chuẩn bao gồm: Tên hay nhan đề được phép của thực thể Ký hiệu nhận dạng của thực thể Các tên gọi khác nhau và dạng biến thể của tên cũng như nhan đề của thực thể. 7.1.3. Điểm truy cập bổ sung Những thuộc tính từ những vùng khác của mô tả thư mục hay biểu ghi tiêu đề chuẩn đều có thể là điểm truy cập lựa chọn hay thiết bị sàng lọc hay hạn chế thông tin tra cứu. 7.1.3.1. Nhứng thuộc tính này trong biểu ghi thư mục bao gồm, và không bị giới hạn tới: tên của tác giả ngoài tác giả thứ nhất tên cá nhân, gia đình hay đoàn thể không phải là tác giả, ví dụ như người trình bày. các tiêu đề khác nhau (ví dụ nhan đề song song, nhan đề chú thích) điểm truy cập được phép tới ấn phẩm định kỳ điểm xác định biểu ghi thư mục 275

ngôn ngữ của biêu ngữ thể hiện sự biểu thị nơi xuất bản loại nội dung dạng vật mang tin. 7.1.3.2. Nhứng thuộc tính này trong biểu ghi tiêu đề chuẩn bao gồm, và không bị giới hạn tới: tên hay nhan đề của thực thể liên quan điểm xác định biểu ghi tiêu đề chuẩn. 7.2. Truy cập Khi việc tra cứu tới một sô biểu ghi với cùng một điểm truy cập đến, thì những biểu ghi nên được hiên thị theo một trật tự logic thuận tiện cho người sử dụng mục lục, hợp lý nhất là theo một tiêu chuẩn tương quan với ngôn ngữ và chữ viết của điểm truy cập.

Bảng chú giải thuật ngữ dùng trong Quy tắc Biên mục Quốc tế Bảng chú giải thuật ngữ này bao gồm những thuật ngữ hiện đang được sử dụng trong Bộ quy tắc biên mục quốc tế theo những cách chuyên biệt (không phải theo định nghĩa thông thường). Cuối danh mục từ vựng là những thuật ngữ dùng trong Bộ quy tắc Paris hay những quy tắc biên mục trước đây hiện không sử dụng trong quy tắc biên mục quốc tế. BT = Thuật ngữ rộng ; NT = Thuật ngữ hẹp; RT = Thuật ngữ liên quan Điểm truy cập – Tên, thuật ngữ, mã,… được xác định để tìm kiếm trong dữ liệu thư mục và dữ liệu tác giả. [Nguồn: GARR chỉnh sửa hàng FRAD và IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập bổ sung [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập được cho phép [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập kiểm soát [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập cần thiết [Thuật ngữ hẹp], Tên [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập không kiểm soát [Thuật ngữ hẹp], Dạng biến thể của tên [Thuật ngữ hẹp]. Điểm truy cập bổ sung – Một điểm truy cập có thể dùng bổ sung cho những điểm truy cập cần thiết để tăng số điểm truy cập đến dữ liệu thư mục hay dữ liệu tác giả. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Điểm truy cập cần thiết [Thuật ngữ liên quan] Chủ thể – Một người (tác giả, nhà xuất bản, nhà điêu khắc, nhà biên tập, giám đốc, soạn giả,...) hoặc một nhóm (gia đình, tổ chức, tập đoàn, thư viện, ban nhạc, đất nước, liên đoàn,...) hoặc máy móc, thiết bị (thiết bị đo thời tiết, chương trình phần mềm dịch,...) có vai trò trong vòng đời của nguồn lực. [Nguồn: DCMI, định nghĩa, chỉnh sửa] Cũng xem Sáng tạo viên [Thuật ngữ hẹp] Thuộc tính – Đặc điểm của một thực thể. Một thuộc tính có thể là đặc tính vốn có của thực thế hay là yếu tố ngoại lai. [Nguồn: FRBR]

276

Hồ sơ tiêu đề chuẩn – Tập hợp các nhân tố dữ liệu xác định một thực thể hay được sử dụng để cung cấp điểm truy cập được cho phép đến một thực thể hay sự trình bày cho bất kể điểm truy cập nào của thực thể. [Nguôn: IME ICC] Điểm truy cập được phép – Điểm truy cập có kiểm soát và được ưu tiên đến một thực thể, được hình thành và xây dựng dựa trên qui tắc và tiêu chuẩn. [Nguôn: IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Hình thức được phép của tên [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập kiểm soát [Thuật ngữ rộng], Tên ưu tiên [Thuật ngữ hẹp], Dạng biến thể của tên [Thuật ngữ liên quan]. Hình thức được phép của tên – Hình thức của tên được lựa chọn là điểm truy cập được phép đến một thực thể. Cung xem Điểm truy cập được phép [Thuật ngữ liên quan], Tên thường [Thuật ngữ liên quan], Tên [Thuật ngữ rộng], Tên ưu tiên [Thuật ngữ liên quan], Dạng biến thể của tên [Thuật ngữ liên quan]. Mô tả thư mục – Tập hợp dữ liệu thư mục xác định nguồn thư mục. [Nguồn: ISBD chỉnh sửa] Cũng xem Mục lục mô tả [Thuật ngữ liên quan], Biểu ghi thư mục – Tập hợp các yếu tố dữ liệu mô tả và cung cấp truy cập tới nguồn thư mục và xác định tác phẩm hay biểu ngữ. [Nguôn: IME ICC] Nguồn thư mục – Một thực thể trong lĩnh vực thư viện và những bộ sưu tập tương tự bao gồm các sản phẩm trí tuệ hay sáng tạo nghệ thuật. Nguồn thư mục theo mô hình FRBR bao gồm những thực thể nhóm 1 như: tác phẩm, biểu ngữ, cách biểu thị và ấn phẩm. [Nguôn: IME ICC] Tổ hợp thư mục – Lĩnh vực liên quan đến những bộ sưu tập của thư viện, trung tâm lưu trữ, bảo tàng và cộng đồng thông tin khác. [Nguôn: IME ICC] Giá trị thư mục – Đặc tính của thực thể, một vật hay mối quan hệ có ý nghĩa hay giá trị đặng biệt trong ngữ cảnh của nguồn thư mục. [Nguôn: IME ICC] Dạng vật mang – Là tên phản ánh dạng thức của kho tàng và nhà cửa trong sự kết hợp với loại hình phương tiện yêu cầu để xem, để trình chiếu nội dung của nguồn lực. Dạng vật mang phản ánh thuộc tính của [Nguồn: chỉnh sửa từ 01/2008 Bộ từ vựng dùng cho RDA] Bộ sưu tập – 1. Tập hợp có thật hay ảo của 2 hay nhiều tác phẩm, hay nhiều phần của ấn phẩm được kết hợp lại hoặc cùng xuất bản. 2. Tập hợp có thật hay ảo của nguồn lực thư mục được tổ chức hay tạo nên bởi một cơ quan nào đó. [Nguôn: IME ICC]

277

Khái niệm – Một ý niêm hay ý nghĩa trừu tương. [Nguồn: FRAD (kết hợp với chủ đề), FRBR] Loại khái niệm – Một tên gọi phản ánh hình thức cơ bản của sự giao tiếp khi nội dung được diễn đạt, khi sự hiểu biết của con người đạt được. Loại khái niệm phản ánh thuộc tính của cả tác phẩm và biểu ngữ. [Nguồn: chỉnh sửa từ 01/2008 Bộ từ vựng dùng cho RDA] Điểm truy cập kiểm soát – Một điểm truy cập kiểm soát ghi lại hồ sơ tiêu để chuẩn. [Nguồn: GARR chỉnh sửa] Điểm truy cập kiểm soát bao gồm các hình thức được phép của tên cũng như những tên được dùng như dạng thức biến thể. Ví dụ như: - dựa trên tên cá nhân, gia đình, hay tập đoàn, - dựa trên tên (hay nhan đề) của tác phẩm, biểu ngữ, cách biểu thị và ấn phẩm, - kết hợp của hai tên, như trong trường hợp điểm truy cập tên/nhan đề của một tác phẩm có sự kết hợp của tên người sáng tạo và nhan đề tác phẩm, - dựa trên thuật ngữ dùng cho sự kiện, vật thể, khái niệm và địa danh, - dựa trên những yếu tố xác định như số tiêu chuẩn, chỉ số phân loại, ... Những yếu tố khác như ngày tháng có thể thêm vào cùng với tên như một thực thể để phân biệt nó với những tên khác giống hay tương tự. [Nguồn: FRAD – chú ý tập trung vào tên và thuật ngữ được kiểm soát thông qua hồ sơ tác giả] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Điểm truy cập được phép [Thuật ngữ hẹp], Tên [Thuật ngữ liên quan], Điểm truy cập không kiểm soát [Thuật ngữ liên quan], Dạng biến thể của tên [Thuật ngữ liên quan]. Tên thông dụng – Tên, hay nói cách khác là tên chính thức, mà qua đó đoàn thể, địa danh hay sự vật được biết đến. [Nguồn: chỉnh sửa từ AACR2 bản năm 2002, Bảng chú giải thuật ngữ ] Cũng em Dạng được phép của tên [Thuật ngữ liên quan], Tên [Thuật ngữ rộng], Dạng biến thể của tên [Thuật ngữ liên quan]. Đoàn thể – Một tổ chức, nhóm người hay nhiều tổ chức được xác định bởi một tên gọi riêng biệt và hoạt động hay có thể hoạt động như một đơn vị. [Nguồn: chỉnh sửa từ FRAD, FRBR] Sáng tạo viên – Một người, gia đình hay đoàn thể chịu trách nhiệm về nội dụng nghệ thuật hay trí tuệ của một tác phẩm. Nguồn: IME ICC] Cũng xem Chủ thể [Thuật ngữ rộng] Mục lục mô tả – Là một phần của mục lục cung cấp dữ liệu mô tả và những điểm truy cập không theo chủ đề. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Mô tả thư mục [Thuật ngữ liên quan], Mục lục chủ đề [Thuật ngữ liên quan]

278

Thực thể – Là vật thể có một đặc điểm đơn nhất và độc lập, là vật thể tồn tại độc lập hay riêng rẽ, là sự trừu tượng hóa, là khái niệm ý tưởng, là đối tượng tư duy, hay đối tượng mơ hồ. [Nguồn: Webster’s 3rd] Ví dụ về loại thực thể trong FRBR và FRAD bao gồm những sản phẩm trí tuệ hay nỗ lực nghệ thuật (tác phẩm, biểu nghĩa, cách biểu thị và ấn phẩm); chủ thể (ví dụ cá nhân, gia đình, đoàn thể) chịu trách nhiệm sáng tạo nội dung mang tính trí tuệ và nghệ thuật, nhằm mục đích sáng tạo và phổ biến nội dung dưới dạng thức vật lý, hay nhằm mục đích duy trì sự giám hộ của sản phẩm, hay chủ đề của tác phẩm(tác phẩm, biển ngữ, cách biểu thị, ấn phẩm, cá nhân, gia đình, đoàn thể, khái niệm, vật thể, sự kiện, địa điểm). [Nguồn: IME ICC] Điểm truy cập cần thiết – Một điểm truy cập dựa vào thuộc tính hay mối quan hệ chính yếu của một thực thể trong biểu ghi thư mục hay biểu ghi tiêu đề chuẩn nhằm đảm bảo cho sự truy cập và tính xác định của biểu ghi. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Điểm truy cập bổ sung [Thuật ngữ liên quan] Sự kiện – Một hành động hay sự việc diễn ra. [Nguồn: FRAD (những sự kiện không đóng vai trò là đoàn thể thì được coi là chủ ngữ FRBR] Biểu ngữ – Sự hiện thực hóa mang tính trí tuệ và nghệ thuật của tác phẩm. [Nguồn: FRAD, FRBR] Gia đình – Hai hay nhiều người có quan hệ với nhau về ngày sinh, hôn nhân, nuôi dưỡng hay tình trạng luật pháp tương đồng hay nói cách khác bản thân họ hiện diện như một gia đình. [Nguồn: FRAD, chỉnh sửa bởi IME ICC] Đặc điểm nhận dạng – Số, mã, chữ cái, cụm từ ngữ, logo, hình vẽ,... đi cùng với thực thể giúp phân biệt thực thể này với thực thể khác trong cùng một phạm vi mà đặc điểm nhận dạng được nêu ra. [Nguồn: FRAD] Ấn phẩm – Một bản mẫu đơn của cách biểu thị. [Nguồn: FRAD, FRBR] Nhan đề chính – Tên duy nhất được nêu ra trong nguồn lực tiếp tục bởi mạng lưới ISSN và liên kết một cách chắc chắn với ISSN của nó. Nhân đề chính có thể giống với tên thường gọi, hoặc để nhằm đạt đươc tính thống nhất, nó có thể được xây dựng bằng cách bổ sung các nhân tố xác định và hoặc nhân tố điều kiện, ví dụ như tên của cơ quan phát hành, nơi xuất bản, lần xuất bản [Nguồn: ISBD] Sự biểu thị – Là sự thể hiện vật lý của một biểu ngữ của tác phẩm. [Nguồn: FRAD, FRBR]

279

Sự biểu thị có thể thể hiện một bộ sưu tập các tác phẩm, hay là một tác phẩm riêng lẻ hay là một phần của tác phẩm. Sự biểu thị có thể xuất hiện dưới dạng một hay nhiều đơn vị vật lý. [Nguồn: IME ICC] Tên – Một ký tự, một chữ, hay nhóm chữ/ký tự mà nhờ đó một thực thể được biết đến. Bao gồm từ/ksy tự chỉ tên cá nhân, gia đình, đoàn thể, bao gồm cả thuật ngữ chỉ khái niệm, vật thể, sự kiện hay địa điểm; bao gồm cả nhan đề của tác phẩm, biểu ngữ, cách biểu thị và ấn phẩm. Tất cả đều được sử dụng như những điểm truy cập. [Nguồn: FRBR chỉnh sửa bởi FRAD] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ liên quan], Dạng được phép của tên [Thuật ngữ hẹp], Điểm truy cập kiểm soát [Thuật ngữ liên quan], Tên thông thường [Thuật ngữ hẹp], Tên ưu tiên [Thuật ngữ hẹp], Dang biến thể của tên [Thuật ngữ hẹp] Điểm truy cập được bình thường hóa Xem Điểm truy cập được phép Vật thể – Là vật mang tính chất vật lý. [Nguồn: FRBR] Cá nhân – Một cá nhân riêng biệt hay một đặc điểm đơn lẻ được tạo nên hay được thừa nhận bởi một cá nhân hay một nhóm. [Nguồn: FRBR chỉnh sửa trong FRAD, bởi IME ICC] Địa điểm – Một vị trí địa lí. [Nguồn: FRBR] Tên ưu tiên – Tên gọi cho một thực thể được lựa chọn dựa trên quy tắc hay tiêu chuẩn, sử dụng làm cơ sở để xây dựng điểm truy cập được phép tới một thực thể. Cũng xem Điểm truy cập được phép [Thuật ngữ liên quan], Dạng được phép của tên [Thuật ngữ liên quan], Tên thông thường [Thuật ngữ liên quan], Tên [Thuật ngữ rộng] [Nguồn: IME ICC] Mối quan hệ – Một mối liên kết cụ thể giữa các thực thể hay các khía cạnh khác nhau của chúng. [Nguồn: dựa trên FRBR] Biên mục chủ đề – Là một phần của công tác biên mục cung cấp thuật ngữ chủ đề có kiểm soát và/hoặc số phân loại. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Biên mục mô tả [Thuật ngữ liên quan] Hình thức tài liệu Xem Loại mang tin Thể loại tài liệu Xem Loại nội dung

280

Điểm truy cập không được kiểm soát – Một điểm truy cập không được kiểm soát bởi biểu ghi tiêu đề chuẩn. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Điểm truy cập được kiểm soát [Thuật ngữ liên quan] Dạng biến thể của tên – Là hình thức của tên không được chọn để làm điểm truy cập được phép tới một thực thể. Nó có thể dùng để truy cập tới biểu ghi tiêu đề chuẩn của một thực thể hoặc là đường dẫn tới điểm truy cập được phép. [Nguồn: IME ICC] Cũng xem Điểm truy cập [Thuật ngữ rộng], Điểm truy cập được kiểm soát [Thuật ngữ liên quan], Dạng được phép của tên Authorized form of name [Thuật ngữ liên quan], Điểm truy cập có kiểm soát [Thuật ngữ rộng], Tên thông thường [Thuật ngữ liên quan], Tên [Thuật ngữ rộng], Tác phẩm – Là sự sáng tạo mang tính nghệ thuật và trí tuệ đặc trưng (ví dụ như nội dung nghệ thuật hay nội dung trí tuệ). [Nguồn: FRAD, FRBR, chỉnh sửa bởi IME ICC]

Nguồn AACR2 – Bộ Quy tắc Biên mục Anh-Mỹ. – ấn bản lần 2, phiên bản 2002. – Ottawa: Hiệp hội Thư viện Canada; London: Viện Hoàng gia của các chuyên gia thông tin thư viện; Chicago: Hội Thư viện Hoa Kỳ, 2002-2005. DCMI Nhóm luân chuyển – Sáng chế siêu dữ liệu mã Dublin, Nhóm luân chuyển. Từ trang tin điện tử, 2003 (những định nghĩa về luân chuyển): http://dublincore.org/groups/agents/ Báo cáo cuối cùng hiện có tại trang tin điện tử: http://dublincore.org/documents/dcmiterms/#classes-Agent) FRAD – Những yêu cầu chức năng đối với dữ liệu tiêu đề chuẩn: Mô hình mang tính khái niệm – Báo cáo cuối cùng, 2008. FRBR – Những yêu cầu chức năng đối với Biểu ghi thư mục: Báo cáo cuối cùng. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM xuất bản phẩm định kỳ; v. 19). Hiện có trên trang tin điên tử của Hiệp hội Thư viện quốc tế: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (9/1997, đã được sửa đổi vào tháng 2/2008) GARR – Hướng dẫn Biểu ghi tiêu đề chuẩn và Tài liệu tham khảo. xuất bản lần 2, có sửa dổi và bổ sung. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM xuất bản phẩm định kỳ; v. 23) Hiện có trên trang tin điện tử: http://www.ifla.org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – Kỳ họp IFLA (1st-5th : 2003-2007) của các chuyên gia trong lĩnh vực Mã Biên mục Quốc tế có sự đóng góp của các đại biểu tham gia kỳ họp. ISBD – Tiêu chuẩn quốc tế về Mô tả Thư mục (ISBD): ấn bản thống nhất đầu tiên. – Munich : Saur, 2007. (Xuất bản phẩm định kỳ IFLA về Kiểm soát Thư mục, v. 31) hiện có tại trang tin điện tử: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Truy cập và Mô tả Nguồn lực. Bản thảo Bản chú giải thuật ngữ. 5JSC/Chair/11/Sửa đổi(01/2008, Bảng1) Hiện có tại trang web: http://www.collections canada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts 281

Webster’s 3rd – Từ điển Quốc tế ấn bản mới, xuất bản lần 3 của Webster. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

Nghị quyết Kỳ họp IFLA 2008 của các chuyên gia trong lĩnh vực Mã Biên mục Quốc tế (IME ICC ) Đại biểu Kỳ họp IFLA 2008 của các chuyên gia trong lĩnh vực Mã Biên mục Quốc tế (IME ICC) nhất trí trên các điểm sau: - chỉnh sửa cần thiết các văn bản được phê chuẩn bởi Đại biểu IME ICC - phát hành tài liệu đến những cơ quan, tổ chức liên quan thuộc IFLA, cũng như báo đài trong ngành. - chỉnh sửa và xuất bản những tuyên bố của Quy tắc Biên mục Quốc tế cũng Bảng chú giải thuật ngữ, đồng thời đăng tải chúng trên trang tin điện tử. - đảm bảo tính liên tục của ấn phẩm và luôn hiệu chỉnh khi Những yêu cầu chức năng đối với dữ liệu tiêu đề chuẩn và Những yêu cầu chức năng đối với Biểu ghi thư mục hoàn thành và khi mô hình và giản đồ cho dữ liệu biên mục hình thành. - bảo quản tài liệu của IME ICC và chia sẻ thông tin về quá trình cũng như kết quả của IME ICC. Chúng tôi muốn đề xuất thêm rằng Bộ phận Biên mục của IFLA sẽ đảm trách luôn việc duy trì các văn bản và rà soát lại các văn bản của kỳ họp thường kỳ 5năm/1lần để đảm bảo tính cập nhật của thông tin theo yêu cầu của cộng đồng thôn tin rộng hơn. Ngÿÿi dÿch: Nguyÿn Hoài Thu, Cán Bÿ Thÿ Viÿn, Thư viện Quõc Gia Việt Nam

282

国际编目原则声明 引言 原则声明,即众所周知的“巴黎原则”是在 1961 年的国际编目原则会议上通过的1。该声 明的目的——作为编目国际标准化的基础——无疑已经实现:从那时以后世界各国制 定的编目规则大多严格遵循或至少在很大程度上遵循了巴黎原则的要求。 四十多年过去了,随着编目员及其用户在世界各地使用 OPAC(联机公共目录系 统),建立一套国际通用的编目原则已经变得更为迫切。21 世纪伊始,国际图联 (IFLA)就致力于制订一项能适用于联机图书馆目录和其它领域的新的原则声明。其 首要原则是为目录用户提供便利。 本声明替代和拓宽了巴黎原则的范围:由只涉及文字内容的作品扩展到包括各种文献 类型,由只涉及款目的选择和形式扩展到包括图书馆目录所使用的书目数据和规范数 据的各个方面。它不仅包括原则和目标(即目录的功能),而且也包括应当收入各国 编目规则的指导性规定,以及有关查找和检索功能的指南。 本声明包括: 1. 范围 2. 总原则 3. 实体、属性和关系 4. 目录的目标和功能 5. 书目著录 6. 检索点 7. 查找功能的基础 本声明以国际上主要的编目传统为基础 2 ,同时兼顾国际图联“书目记录的功能需求 (FRBR)”提出的概念模型 3。 期望本声明能够增进国际书目数据和规范数据的共享,同时为致力于制订一部国际性 编目规则的编目条例制订者提供指导。

1

2

3

International Conference on Cataloguing Principles (Paris : 1961). Report. – London : International Federation of Library Associations, 1963, p. 91-96. : Library Resources and Technical Services, v.6 (1962), p. 162-167; and Statement of principles adopted at the International Conference on Cataloguing Principles, Paris, October, 1961. – Annotated edition / with commentary and examples by Verona. – London : IFLA Committee on Cataloguing, 1971. Cutter, Charles A.: Rules for a Dictionary Catalog. 4th ed., rewritten. Washington, D.C. : Government Printing Office, 1904, Ranganathan, S.R.: Heading and Canons. Madras [India] : S. Viswanathan, 1955, Lubetzky, Seymour: Principles of Cataloging. Final Report. Phase I: Descriptive Cataloging. Los Angeles, Calif. : University of California, Institute of Library Research, 1969. FunctionalRequirements for Bibliographic Records: Final report. – Münich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19), 可从国际图联的网站获取: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (1997 年 9 月,补充与修订至 2008 年 2 月) FRBR 模型即将被 Functional Requirements for Authority Data (FRAD) 和 Functional Requirements for Subject Authority Data (FRSAD)所扩展。

283

1. 范围(Scope)

这里所述的原则,旨在指导编目规则的制订工作。它们应用于书目数据和规范数据以 及当前的图书馆目录。本原则也可用于由图书馆、档案馆、博物馆和其它团体创建的 书目和其它数据文档。 它们的目的是为各类书目资源的描述性编目和主题编目提供一种一致的方法。 2. 总原则(General Principles) 若干原则指导编目规则的制订工作 4。其最高原则是用户的便利性 5。 2.1. 用户的便利性。在对著录以及用以检索的名称的受控形式作出抉择时应该考虑到 用户。 2.2. 通用性。在著录与检索中使用的词汇应与大多数用户所用的词汇相一致。 2.3. 表达性。著录以及名称的受控形式应按实体描述其本身的方式来确定。 2.4. 准确性。应如实描述被著录的实体。 2.5. 充分性与必备性。只应包含那些在著录以及用以检索的名称的受控形式中对完成 用户任务所必需的,以及对唯一识别某一实体所必不可缺的数据单元。 2.6. 有意义。数据单元应具有目录学意义。 2.7. 经济性。当达到某一目标存在多种途径时,应选择整体经济性最佳的途径(即费 用最少或方法最简单) 2.8. 一致性与标准化。应尽可能实现著录与确立检索点工作的标准化。这样能够取得 更大的一致性,从而提高共享书目数据与规范数据的能力。 2.9. 集成化。各类文献的著录以及各类实体名称的受控形式应在适用范围内基于一套 共同的规则。 编目规则中的规定应具备可论证性而非随意性。人们认识到,有时这些原则在特殊情 况下可能会互相矛盾,应当采取可论证的、实用的解决方法。 3. 实体、属性和关系(Entities, Attributes, and Relationships) 编目规则应当考虑在书目世界的概念模型中所定义的实体、属性和关系 6。 3.1. 实体(Entities)

以下实体可由书目数据和规范数据所体现: 作品(work) 内容表达(expression) 载体表现(manifestation) 单件(item)7 个人(person) 家族(family) 团体(corporate body)8 4

5 6 7

根据 Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000, p. 68 所提供的参考文献,尤其是 Ranganathan 和 Leibniz 的著作。关于主题词表, 另有适用的附加原则,但尚未收入本声明。 原则的 2.2 至 2.9 并无特定次序。 国际图联的概念模型即 FRBR, FRAD 和 FRSAD。 作品、内容表达、载体表现、单件是 FRBR 模型描述的第 1 组实体。

284

概念(concept) 实物(object) 事件(event) 地点(place)9 3.2. 属性(Attributes) 识别每一个实体的属性都应当作为数据单元。 3.3. 关系(Relationships) 应当识别具有目录学意义的实体间的关系。 4. 目录的目标和功能(Objectives and Functions of the Catalogue)10 目录应当是经济有效的工具,它使用户能够: 4.1. 在利用资源的属性或关系进行检索后,从某一收藏中查找(find)书目资源: 4.1.1. 查找(find)单个资源 4.1.2. 查找(find)下述成套资源 属于同一作品的全部资源 体现同一内容表达的全部资源 代表同一载体表现的全部资源 与特定个人、家族或团体相关的全部资源 关于特定主题的全部资源 通常进一步限制检索结果的其它检索条件(语言、出版地、出版日期、内 容类型、载体类型等)所限定的全部资源; 4.2. 识别(identify)一个书目资源或代理(即确认所著录的实体对应于所搜寻的实 体,或者区分具有相似特征的两个或多个实体); 4.3. 选择(select)一个适合用户需求的书目资源(即选取一个在媒介、内容、载体等 方面能满足用户要求的资源,或放弃一个不适合用户需求的资源); 4.4. 获取(acquire)或存取(obtain access)所著录的文献(即提供信息,使用户能 够通过购买、借阅等方式获取某一文献,或者以电子方式通过联机连接远程来源 检索某一文献),或者检索、获取或存取规范数据或书目数据; 4.5. 浏览(navigate)目录和目录以外的其它领域(即通过书目数据和规范数据的逻 辑排列和清晰的漫游途径的展示,包括作品、内容表达、载体表现、单件、个 人、家族、团体、概念、实物、事件和地点之间关系的展示)。 5. 书目著录(Bibliographic Description) 5.1 一般而言,应为每一载体表现创建一条独立的书目著录。 5.2. 书目著录通常以作为载体表现代表的单件为基础,并可包括属于被体现的作品和 内容表达的属性。 8 9

10

个人、家族、团体是 FRBR 和 FRAD 模型描述的第 2 组实体。 概念、实物、事件、地点是 FRBR 模型描述的第 3 组实体。 任何实体都可涉及与一部作品有关的 一个主题。 4.1-4.5 条根据: Svenonius, Elaine. The Intellectual Foundation of Information Organization. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2000.

285

5.3. 著录数据应以国际认可的标准为基础。11 5.4. 著录可以依据目录或书目文档的目的,采用不同的详简级次(levels of completeness),有关详简级次的信息应反映给用户。 6. 检索点(Access Points) 6.1. 一般规则 (General) 检索点用于查询书目数据和规范数据,它们的形成必须遵循总原则(见 2. 总原则 )。它们可以是受控的或非受控的。 6.1.1. 对于个人、 家族、团体、作品、内容表达、载体表现、单件、概念、实 物、事件和地点等实体,应当为其名称的规范和变异形式提供受控检索 点。受控检索点为集中排列成套资源的书目记录所需要的一致性提供保 障。 6.1.1.1. 应当建立规范记录,用以控制名称的规范形式、名称的变异形式和 作为检索点的识别符。 6.1.2. 可提供非受控检索点,作为未在规范记录中被控制的名称、题名(如载体 表现上出现的正题名)、代码、关键词等的书目数据。 6.2. 检索点的选择(Choice of Access Points) 6.2.1. 作为书目记录的检索点,包括体现在资源中的作品和内容表达的规范检索 点(受控的)、载体表现题名(通常是非受控的)以及作品创作者的规范 检索点。 6.2.1.1. 团体作为创作者:若作品表达团体的集体思想或活动,或者题名的 措辞与作品的性质都清楚地表明团体对作品内容负有集体责任,那 么团体应当被考虑作为那些作品的创作者。这适用于即使个人以团 体官员或雇员资格为作品署名的情况。 6.2.2. 此外,对查找和识别所著录书目资源具有重要意义的个人、家族、团体名 称和主题的规范检索点,也应在书目记录中提供检索点。 6.2.3. 规范记录的检索点,包括实体名称的规范形式,以及名称的变异形式。 6.2.4. 附加检索可以通过相关实体的名称来实现。 6.3. 规范检索点(Authorized Access Points) 实体名称的规范检索点以及实体的识别符和名称的变异形式应记录在规范记录 中。若有需要,规范检索点可作为一种默认显示形式。 6.3.1. 规范检索点必须遵循一种标准来建立。 6.3.2. 规 范检索 点的语 言和文 字( Language and Script of Authorized Access Points) 6.3.2.1. 当名称以几种语言和/或文字表达时,名称的规范检索点应首先依 据以原语言和文字表达的作品的载体表现中出现的信息; 6.3.2.1.1. 但是,若原语言或文字并非在目录中正式使用的语言或 文字,则规范检索点可依据载体表现或参考来源中出现的、以最适 合目录用户的一种语言或文字表达的形式。 6.3.2.1.2. 应尽可能通过受控检索点提供原语言和文字的检索,受 控检索点既可以是名称的规范形式,也可以是名称的变异形式。 11

对图书馆界而言, 国际认可的标准是《国际标准书目著录》(International Standard Bibliographic Description)。

286

6.3.2.2. 若需要音译,应遵循有关文字转换的国际标准。 6.3.3. 规范检索点的选择(Choice of Authorized Access Point) 作为实体规范检索点的首选名称应当基于以一贯形式识别该实体的名称, 既可以是经常出现在载体表现中的名称,也可以是在参考来源中出现的被 目录用户广为接受的名称(即“惯用名称”)。 6.3.3.1. 个人、家族、团体规范检索点的选择 若个人、家族或团体使用不同名称或名称的不同形式,应为每一确 定身份选择一个名称或一种名称形式作为规范检索点的基础。 6.3.3.1.1. 名称的不同形式在载体表现和/或参考来源中出现,且形 式的改变并非基于同一名称的不同表示(如全称和简称形式),应 优先选择 6.3.3.1.1.1. 众所周知的(或“惯用的”)名称而不是正式名称,若 能表明这一点的话;或者 6.3.3.1.1.2. 正式的名称,若不能表明众所周知的或惯用的名称 的话。 6.3.3.1.2. 若团体在持续时期内使用不同名称,而且不是一个名称 的次要改变,则每个由有区别意义的名称变化所标识的实体都应视 为一个新的实体,每个实体的相应规范数据通常应通过团体名称前 后关联的规范形式相连接。 6.3.3.2. 作品和内容表达规范检索点的选择 若一部作品有多个题名,应优先选择一个题名作为作品/内容表达 规范检索点的基础。 6.3.4. 规范检索点的名称形式(Form of Name for Authorized Access Points) 6.3.4.1. 个人名称形式(Form of Name for Persons) 当个人名称包含几个词时,规范检索点之首词的选择应遵循在载体 表现或参考来源上出现的与个人最有关联的国家和语言的惯例。 6.3.4.2. 家族名称形式(Form of Name for Families) 当家族名称包含几个词时,规范检索点之首词的选择应遵循在载体 表现或参考来源上出现的与家族最有关联的国家和语言的惯例。 6.3.4.3. 团体名称形式(Form of Name for Corporate Bodies) 对团体的规范检索点而言,其名称应根据出现在载体表现或参考来 源上的直序著录,除非 6.3.4.3.1. 团体是一个管辖区或领土当局的组成部分时,规范检索 点应包括相关领土名称当时通用的形式,而且该名称形式在语言和 文字上要最适合目录用户的需要; 6.3.4.3.2. 团体名称表明是从属机构或具有从属职能,或者,难以 识别从属团体时,规范检索点应冠以上级团体名称。 6.3.4.4. 作品/内容表达的名称形式(Form of Name for Works/Expressions) 作品、内容表达、载体表现或单件的规范检索点既可以是一个单独 存在的题名,也可以是一个与作品创作者的规范检索点相组合的题 名。 6.3.4.5. 区分名称(Distinguishing among Names) 若有必要,为了区分某一实体与其它同名实体,应包括进一步的识

287

别性特征,作为某实体规范检索点的一部分。若有需要,还可以将 相同的识别性特征作为名称的变异形式的一部分。 6.4. 不同名称和名称的变异形式(Variant Names and Variant Forms of Name) 无论哪一种名称被选作规范检索点,受控检索也应当包括不同名称和名称的变异 形式。 7. 查找功能的基础(Foundations for Search Capabilities) 7.1. 查找(Searching) 检索点是书目记录和规范记录的单元,这些单元 1)提供对书目记录和规范记录 及其相关书目资源的可靠的检索,并且 2)限定检索结果。 7.1.1. 查找手段(Search Devices) 对名称、题名和主题,应能通过特定的图书馆目录或书目文档所提供的任 何手段进行查找和检索(通过名称的全称形式、关键词、词组、词的截 断、识别符等)。 7.1.2. 基本检索点(Essential Access Points) 基本检索点是指以书目记录或规范记录中每个实体的主要属性和关系为基 础的检索点。 7.1.2.1. 书目记录的基本检索点包括: 作品的创作者名称或列出的创作者多于一个时的第一个列出名称的 规范检索点 作品/内容表达的规范检索点(这可能包括创作者的规范检索点) 载体表现的正题名或提供题名 载体表现的出版或发布年份 作品的受控主题词和/或分类号 被著录实体的标准号、识别符和“识别题名”。 7.1.2.2. 规范记录的基本检索点包括: 实体的规范名称或题名 实体识别符 实体的不同名称和名称或题名的变异形式。 7.1.3. 附加检索点(Additional Access Points) 取自书目著录或规范记录其它项目的属性可作为供选择的检索点,或作为 过滤或限定检索的手段。 7.1.3.1. 在书目记录中此类属性包括,但并不限于: 除第一个之外的其他创作者的名称 承担除创作者之外(如表演者)的其它职能的个人、家族或团体的 名称 变异题名(如并列题名、文首题名) 丛编的规范检索点 书目记录识别符 载体表现所体现的内容表达的语言 出版地 内容类型 载体类型。 288

7.1.3.2. 在规范记录中此类属性包括,但并不限于: 相关实体的名称或题名 规范记录识别符。 7.2. 检索(Retrieval) 用同一检索点查询到几条记录时,记录应按便利于目录用户的某种逻辑顺序显 示,优先遵照适合于检索点的语言和文字的标准。 [2008 年 12 月 18 日版译者:林明 (北京大学图书馆),王绍平(上海交通大学图书 馆),刘素清 (北京大学图书馆)] [Translators of December 18, 2008 version: LIN Ming (Peking University Library), WANG Shaoping (Shanghai Jiaotong University Library), LIU Suqing (Peking University Library) ] [翻译时间:2009 年 1 月 9 日] [Translated on January 9, 2009]

国际编目原则(ICP)词汇表 本词汇表包括《国际编目原则声明》中出现的术语,这些术语在使用时具有特定的含 义(不单纯是一般词典的定义)。词汇表结尾是巴黎原则或其 它 早期编目条例所使用的术语,国际图联国际编目规则专家会议(IME ICC)的与会者提请注意,这些术语不再在国际编目原则中使用。 BT=广义词;NT=狭义词;RT=相关词 检索点(Access point) -用以检索和识别书目数据或规范数据的一个名称、术语、代码等。 [来源:GARR,据FRAD与IME ICC修改] 参见 附加检索点(Additional access point)[NT],规范检索点(Authorized access point)[NT],受控检索点(Controlled access point)[NT],基本检索点(Essential access point)[NT],名称(Name)[RT],非受控检索点(Uncontrolled access point)[NT],名称的变异形式(Variant form of name)[NT] 附加检索点(Additional access point)— 可作为基本检索点的补充,用以增强书目数据或规范数据检索的一种检索点。 [来源:IME ICC] 参见 检索点(Access point)[BT],基本检索点(Essential access point)[RT] 代理(Agent)-在资源的生命周期中发挥某种作用的一个人(著者、出版者、雕塑家、编者、导演 、作曲家等)、一群人(家族、组织、社团、图书馆、乐队、国家、联合会等)或 一个自动装置(气象记录仪、软件翻译程序等)。 [来源:DCMI Agents Working Group,经修改的工作定义] 参见 创作者(Creator)[NT] 属性(Attribute)-- 一个实体的特征。属性可以是实体内在的,或由外部输入的。 [来源:FRBR] 289

规范记录(权威记录*)(Authority record)-识别某一实体,并可为存取该实体的规范检索点或显示该实体的任何检索点提供便 利的一组数据单元。 [来源:IME ICC] 规范检索点(Authorized access point)-按规则或标准确立与构建的一个实体的首选受控检索点。 [来源:IME ICC] 参见 检索点(Access point)[BT],名称的规范形式(Authorized form of name)[RT],受控检索点(Controlled access point)[BT],首选名称(Preferred name [RT]),名称的变异形式(Variant form of name)[RT] 名称的规范形式(Authorized form of name)-- 选为实体规范检索点的名称形式。 参见 规范检索点(Authorized access point)[RT],惯用名称(Conventional name)[RT],名称(Name)[BT],首选名称(Preferred name [RT])名称的变异形式(Variant form of name)[RT] 书目著录(Bibliographic description)-- 识别某一书目资源的一组书目数据。 [来源:ISBD经修改] 参见 描述性编目(Descriptive cataloguing)[RT] 书目记录(Bibliographic record)-描述和检索某一书目资源以及识别相关作品和内容表达的一组数据单元。 [来源:IME ICC] 书目资源(Bibliographic resource)-在图书馆以及由知识或艺术创作的产品所组成的类似收藏领域中的一个实体。在FRB R模型中的书目资源是第1组实体:作品、内容表达、载体表现和单件。 [来源:IME ICC] 书目世界(Bibliographic universe)-- 与图书馆、档案馆、博物馆以及其它信息机构 的收藏相关的领域。 [来源:IME ICC] 具有目录学意义的(Bibliographically significant)-- 实体、属性或关系的一种性质, 在书目资源的环境中具有特别含义或赋值。 [来源:IME ICC] 载体类型(Carrier type)-反映载体的存储介质与安置的格式,并与对资源内容进行观看、放送、运行等所需 的中介设备类型相结合的一种标识。载体类型反映载体表现的属性。 [来源:据RDA 2008年1月的词汇表修改] 合集(Collection 1)-由两种或两种以上的作品或作品多个部分结合在一起或一起发布的真实的或虚拟的 一套资源。 [来源:IME ICC] 收藏(Collection 2)-- 某一特定机构拥有的或创建的真实的或虚拟的一组书目资源。 [来源:IME ICC] 290

概念(Concept)-- 一个抽象的观念或思想。 [来源: FRAD(与主题结合),FRBR] 内容类型(Content type)-反映用以表达内容的基本交流形式以及用以感知内容的人类感官的一种标识。内容 类型反映作品和内容表达两者的属性。 [来源:据RDA 2008年1月的词汇表修改] 受控检索点(Controlled access point)-- 被记录在规范记录中的一个检索点。 [来源:GARR,经修改] 受控检索点包括名称的规范形式,以及确定为变异形式的那些检索点。它们可以: - 以个人、家族和团体名称为基础, - 以作品、内容表达、载体表现和单件的名称(即题名)为基础, 是两个名称的组合形式,比如表示某一作品的名称/题名检索点,它将创作者名称与 作品的题名组合在一起, - 以表达事件、实物、概念与地点的术语为基础, - 以标准号码、分类记号之类的识别符为基础。 为了区分具有相同或相似名称的实体,可以对名称本身附加其它单元(比如日期) 。 [来源:FRAD—仍需指出,该模型的重点是由规范文档控制的名称与术语。] 参见 检索点(Access point)[BT],规范检索点(Authorized access point)[NT],名称(Name)[RT],非受控检索点(Uncontrolled access point)[RT],名称的变异形式(Variant form of name)[NT] 惯用名称(Conventional name)-一个团体、地点或事物的广为人知的名称,但不包括正式名称。 [来源:据AACR2 Revision 2002词汇表修改] 参见 名称的规范形式(Authorized form of name)[RT],名称(Name)[BT],名称的变异形式(Variant form of name)[RT] 团体(Corporate body)-由特定名称识别,并作为一个单位进行活动或可能活动的一个组织或一群个人和/或 组织。 [来源:据FRAD, FRBR修改] 创作者(Creator)-- 对一部作品的知识或艺术内容负有责任的个人、家族或团体。 [来源:IME ICC] 参见 代理(Agent)[BT] 描述性编目(Descriptive cataloguing)-编目工作的组成部分,提供描述性数据和非主题检索点。 [来源: IME ICC] 参见 书目著录(Bibliographic description)[RT],主题编目(Subject cataloguing)[RT]

291

实体(Entity)— 具有单一与自我独立特征的某些事物;独立或单独存在的某些事物;一种抽象的观 念、思想的概念、思考的客体,或先验的对象。 rd [来源: Webster’s 3 ] FRBR和FRAD实体类型的实例包括,知识或艺术创作的产品(作品、内容表达、载体表 现和单件);对知识或艺术内容的创作、对物理形式之内容的制作和散发,或对产 品保管的维持负有责任的代理(即个人、家族、团体);或者一部作品的主题(作 品、内容表达、载体表现、单件、个人、家族、团体、概念、实物、事件、地点) 。 [来源: IME ICC] 基本检索点(Essential access point)— 以书目记录或规范记录中某一实体的主要属性或关系为基础的检索点,以确保对那 些记录的检索和识别。 参见 检索点(Access point)[BT],附加检索点(Additional access point)[RT] 事件(Event) -- 一个行动或一件发生的事情。 [来源: FRAD(未作为团体的事件则视为主题), FRBR] 内容表达(Expression)-- 一部作品的知识或艺术的实现。 [来源: FRAD,FRBR] 家族(Family)-在出生、婚姻、抚养或类似的法律身份方面存在关系的两个或多个个人,或以其它 方式将其本身表现为一个家族。 [来源: FRAD, 经IME ICC修改] 识别符(Identifier)-与一个实体相关联的一个数字、代码、词语、短语、图标(logo)、图样等,用以 在分配识别符的范畴内将该实体与其它实体区分开来。 [来源:FRAD] 单件 (Item) -- 一种载体表现的单一样本。 [来源:FRAD, FRBR] 识别题名(Key-title) -- 由国际标准连续出版物号网络(ISSN Network)分配给一种连续性资源的唯一名称,与其国际标准连续出版物号(ISSN)密不可 分。识别题名可以与正题名相同;或者,为了实现唯一性,可以在设立时附加识别 和/或限制成分,比如发行团体名称、出版地、版本说明等。 [来源:ISBD] 载体表现(Manifestation)-- 一部作品的内容表达的物理体现。 [来源:FRAD, FRBR] 载体表现可以体现为作品集、个别作品或者作品的组成部分。载体表现可以以一个或 多个物理单位的形式出现。 [来源: IME ICC] 名称(Name)-用以认识一个实体的一个字符、一个词语,或一组词语和/或字符。包括表示个人、 292

家族、团体的词语/字符;包括用以认识概念、实物、事件或地点的术语;包括为一 种作品、内容表达、载体表现或单件所确定的题名。作为检索点的基础。 [来源:FRBR,经FRAD修改] 参见 检索点(Access point)[RT],名称的规范形式(Authorized form of name)[NT],受控检索点(Controlled access point)[RT],惯用名称(Conventional name)[NT],首选名称(Preferred name [RT]),名称的变异形式(Variant form of name)[NT] 标准化检索点(Normalized access point) 见 规范检索点(Authorized access point) 实物(Object)-- 一种物质的事物。 [来源:FRBR] 个人(Person)— 一个个体的人,或由一个个体的人或群体所设立或采纳的单一识别身份。 [来源:FRBR,经FRAD修改,经IME ICC修改] 地点(Place)— 一处场所。 [来源:FRBR] 首选名称(Preferred name)— 根据规则或标准选择的一个实体的名称,用来作为建 立该实体规范检索点的基础。 参见 规范检索点(Authorized access point)[RT],名称的规范形式(Authorized form of name)[RT],惯用名称(Conventional name)[RT],名称(Name)[BT] [来源:IME ICC] 关系 (Relationship)— 实体之间或其实例之间的特定连接。 [来源:据FRBR] 主题编目(Subject cataloguing)-编目工作的组成部分,提供受控的主题词和/或分类号。 [来源:IME ICC] 参见 描述性编目(Descriptive cataloguing)[RT] 载体的类型(Type of carrier) 见 载体类型(Carrier type) 内容的类型(Type of content) 见 内容类型(Content type) 非受控检索点(Uncontrolled access point)-- 并非由规范记录所控制的检索点。 [来源:IME ICC] 参见 检索点(Access point)[BT],受控检索点(Controlled access point)[RT] 名称的变异形式(Variant form of name)— 未被选为实体规范检索点的名称形式。可 用于检索实体的规范记录,或者连接规范检索点。 [来源:IME ICC]

293

参见 检索点(Access point)[BT],规范检索点(Authorized access point)[RT],名 称的规范形式(Authorized form of name)[RT],受控检索点(Controlled access point)[BT],惯用名称(Conventional name)[RT],名称(Name)[BT] 作品(Work)-- 独有的知识或艺术的创作(即知识或艺术的内容)。 [来源:FRAD,FRBR,经IME ICC 修改]

来源 AACR2 – Anglo-American Cataloguing Rules. – 2nd edition, 2002 revision. – Ottawa: Canadian Library Association; London: Chartered Institute of Library and Information Professionals; Chicago: American Library Association, 2002-2005. DCMI Agents Working Group – Dublin Core Metadata Initiative, Agents Working Group. 取自网页, 2003 (工作定义): http://dublincore.org/groups/agents/ 最终报告可从网上获取: http://dublincore.org/documents/dcmi-terms/#classes-Agent) FRAD – Functional Requirements for Authority Data: A Conceptual Model – Final Report, 2008. FRBR – Functional Requirements for Bibliographic Records: Final Report. – Munich : Saur, 1998. (IFLA UBCIM publications new series; v. 19) 可 从 国 际 图 联 的 网 站 获 取 : http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/ (1997年9月,补充与修订至2008年2月) GARR – Guidelines for Authority Records and References. 2nd ed., rev. – Munich : Saur, 2001. (IFLA UBCIM publications new series; v. 23) 可从网上获取: http://www.ifla. org/VII/s13/garr/garr.pdf IME ICC – IFLA Meeting of Experts on an International Cataloguing Code (1st-5th : 20032007), recommendations from the participants ISBD – International Standard Bibliographic Description (ISBD): preliminary consolidated edition. – Munich : Saur, 2007. (IFLA Series on Bibliographic Control, v. 31) 可从网上获 取: http://www.ifla.org/VII/s13/pubs/ISBD_consolidated_2007.pdf RDA – RDA: Resource Description and Access. Glossary Draft. 5JSC/Chair/11/Rev (Jan. 2008, Table 1) 可从网上获取: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/rda.html#drafts Webster’s 3rd – Webster’s Third New International Dictionary. – Springfield, Mass. : Merriam, 1976.

停用的术语 书目单元(Bibliographical unit)见 载体表现(Manifestation) 标目(Heading)见 规范检索点(Authorized access point), 受控检索点(Controlled access point) 参照(Reference)见 名称的变异形式(Variant form of name) 统一题名(划一题名*)(Uniform title)见 规范检索点(Authorized access point), 名称的规范形式(Authorized form of name),名称(Name) * 台湾地区通行的术语。 294

[2009 年 1 月 7 日版译者:王绍平(上海交通大学图书馆),林明 (北京大学图书馆), 刘素清 (北京大学图书馆)] [Translators of January 7, 2009 version: WANG Shaoping (Shanghai Jiaotong University Library), LIN Ming (Peking University Library), LIU Suqing (Peking University Library) ] [翻译时间:2009年1月9日] [Translated on January 9, 2009]

国际图联国际编目规则专家会议决议 (2008 年) 国际图联国际编目规则专家会议(IME ICC)参加者达成如下决议: - 对 IME ICC 参加者所通过的文本进行必要的编辑修改; - 向有关的规则制定机构、国际图联(IFLA)组织以及专业新闻出版机构传播这个文 本; - 编辑并出版《国际编目原则声明》(ICP statement)和《词汇表》(Glossary)并且通过 万维网免费提供这些文本; - 保证该工作的延续性,在《规范数据的功能需求》(FRAD)和《主题规范记录的功 能需求》(FRSAR)完成后,随着编目数据的模型和方案的发展进行调整; - 保护 IME ICC 文档且并共享关于 IME ICC 过程和结果的信息。 我们进一步推荐国际图联编目组(IFLA Cataloguing Section)负责维护这些文本,每过大 约五年时间对它们进行评估,征求更广泛的信息界的意见,作必要的更新。

[中文翻译:中国国家图书馆 顾犇] [Chinese translation by: Ben Gu, National Library of China]

295

SECTION B LIST OF COUNTRIES RATIFYING ICP, PICTURES, IME ICC COMMITTEE MEMBERS, CONTRIBUTORS, AND TRANSLATORS

LIST OF COUNTRIES RATIFYING THE INTERNATIONAL CATALOGUING PRINCIPLES (ICP), GLOSSARY, AND RESOLUTION 1. Argentina – (Elsa Barber – Biblioteca Nacional de Argentina; Graciela Spedalieri – 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26.

Information Resource Center, American Embassy, Buenos Aires) Austria – (Johann Winkler – Universität Wien & Austrian Library Network) Bahamas – (Willamae Johnson & Thomas Lundstrom – College of the Bahamas) Bahrain – (Mohammad al-Garhi Bahrain University) Bolivia – (Eloisa Vargas S. – Museo Nacional de Ethnografía y Follklore) Brasil – (Luciana Grings – Fundacao Biblioteca Nacional; Felipe Bezerra de Lima – Biblioteca Nacional de Brasilia; Marcia Rosetto – Universidade de São Paulo) Cambodia – (Suon Sophy – National Library of Cambodia) Chile – (Patricia Lillo Montecinos, Biblioteca Nacional de Chile) China – (Ben Gu – National Library of China; Maria Lau – Chinese University of Hong Kong; Huang Liting – Chinese Academy of Social Sciences Library; Lu’en Ji - Shanghai Library) China, Republic – (Y.L. Cheng for the Cataloging Department of the National Central Library, Republic of China (Taiwan)) Colombia – (Gloria M. Mejia Botero & Rosa F. Lopez Rodríguez – Biblioteca Luis Ángel Arango) Costa Rica – (Sonia Gutiérrez Chincilla – Universidad de Costa Rica) Cuba – (Eduardo Moíses Torres Cuevas – Biblioteca Nacional de Cuba Jose Martí) Czech Republic – (Edita Lichtenbergová – National Library of the Czech Republic) Dominican Republic –(Diomedes Nunez Polanco – Biblioteca Nacional “Pedro Henriquez Urena”) Ecuador – (Wilson Vega y Vega - Biblioteca Ecuatoriana "Aurelio Espinosa Pólit") Estonia – (Sirje Nilbe, Aurika Gergeležiu – National Library of Estonia) Egypt – (Shadia El Hanafy and Walid Ghali – American University in Cairo; Ayman elMasry, Mahmoud Rashad, Mona Abdel Kader, Khalid Mohammed Reyad, Wessam Samir, Sherief Ra’ouf – Library of Congress, Cairo Office) Finland – (Eeva Murtomaa – National Library of Finland) France – (Françoise Bourdon – Bibliotheque Nacional de France and AFNOR) Germany – (Christine Frodl on behalf of the German National Library) Greece – (Joanna Demopoulos – National Library of Greece) Guyana – (Gloria Cummings – University Library, Republic of Guyana) Guatemala – (María Emilia López M. – Biblioteca, Universidad del Valle de Guatemala) Honduras – (Eduardo Bähr, Evelyn Ortega, Patricia Castillo – Biblioteca Nacional De Honduras) India – (Jagdish Arora, Rajesh Chandrakar, Yatrik R Patel – INFLIBNET Centre; H.K. Kauk – DELNET; K. Sunita Murthy, Pema Dorjee, Kasturika Mishra, R. Nedunkilli, Md. Sahimuddin, Prema Desai, Gopa Sanyal, Salman Haider, Bela Gupta, Usha Kataria, M.

297

27. 28.

29. 30.

31.

32. 33. 34. 35. 36.

37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48.

Nagender Rao, Anil Kumar Vijay, Jayasankar B. Pillai – Library of Congress, New Delhi Office) Indonesia – (Dina Isanti – National Library of Indonesia) Italy – (Maria De Panicis – Biblioteca Nazionale Centrale, Roma; Mauro Guerrini – Associazione Italiana Biblioteche and Universita' di Firenze; Cristina Magliano – ICCU; Pino Buizza – Biblioteca Queriniana, Brescia; Carlo Bianchini – Sapienza, Universita' di Roma; Giuliano Genetasio – Casalini Libri) Jamaica – (Leona Bobb-Semple & Rosemarie Runcie – Library, University of West Indies) Japan – (Kayo Sakemi – Keio University; Rieko Koga - Keio University Media Center; Yukiko Sakai – Keio University Shinanomachi Media Center (Kitasato Memorial Medical Library);Yukio Yokoyama – National Diet Library; Hideko Kawasaki – Research Institute, Bukkyo University; Takahiro Watanabe – Tezukayama Gakuin Univ., Faculty of Human and Cultural Studies) Korea – (Jaesun Lee – Korea Research Institute for Library and Information (KRILI), National Library of Korea; Kim Yun-jeong, Suh Jin Young – National Library of Korea; Mi-Soon Choi – Seoul National University Library; Choi Yoo-kyoung, Ki Min-Do, Kim Eun-Su, Kim Hyun-ja, Kim Jeong Hyeon, Taesoo Kim – Yonsei University; Jin-Young Suh – Korea University Library) Kuwait – (Emad S. al Turkait – Public Authority for Applied Education & Training) Lebanon — (Bughdana Hajjar – Lebanese American University (Riyad Nassar Library) ; Mona Nsouli – Institute for Palestine Studies, Beriut) Lithuania – (Regina Varnien-Janssen – Martynas Mažvydas – National Library of Lithuania) Malaysia – (Nafisah Ahmad – National Library of Malaysia) México – (Ariel Alejandro Rodríguez García – CUIB, Universidad Autónoma de México; Aurora Serrano – Biblioteca Nacional de México; Julia Margarita Martínez Saldaña – Universidad de San Luis Potosí) Morocco – (Abderrahman Rachik - Fundation du roi Abdul Aziz Al Saoud)) Nepal – (Dasharath Thapa – Nepal National Library) Netherlands Antilles – (Madelyn M. Francisco – University of the Netherlands Antilles) Nicaragua – (Jimmy Alvarado Moreno – Biblioteca Nacional “Ruben Dario”) Oman – (Omer Fadlalla – Sultan Qaboos University) Panama – (Nitizia Barrantes – Biblioteca Nacional ”Ernesto J. Castillero R.”) Palestine – (Najla Sharabati, Suhaila Abu Ghdeib – Birzeit University) Perú – (Gloria Samamé Mancilla – Universidad Nacional Mayor de San Marcos; Catalina Meriluz Zavala Barrios – Biblioteca Nacional de Perú) Philippines – (Corazon M. Nera – Chairman, Board for Librarians, Professional Regulation Commission and Director of Libraries, Lyceum of the Philippines University) Portugal – (Fernanda Campos on behalf of the National Library of Portugal) Puerto Rico – (Maria de los Angeles Zavala-Colon – Universidad de Puerto Rico, Bayamon) Saudi Arabia – (Saleh Al-Musned – King Abdulaziz Public Library)

298

49. Russia – (Natalia Kasparova, Natalia Kulygina – Russian State Library (Moscow); Elena

50. 51. 52. 53. 54. 55.

56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68.

Zagorskaya, Tatiana Maskhoulia, and all cataloguers – National Library of Russia (St. Petersburg)) Sénégal – (Henriette Tavarès Nkunku – Bibliothèque des Archives du Sénégal) Serbia – (Vesna Injac – National Library of Serbia) Singapore – (Chew Leng Beh – Singapore National Library Board) Slovakia – (Jarmila Majerova – Slovak National Library (Slovenská Národná Knižnica)) Slovenia – (Irena Kavčič – National and University Library) South Africa – (Susan Battison, Tienie de Klerk, Martha de Waal, Santie Engelbrecht, Nikki Potgieter– National Library of South Africa; Elise Roberts – Bibliographic & Distribution Services, City of Johannesburg Library and Information Services; Huldah Raubenheimer – University of the Free State; Fiona Bell – University of KwaZulu-Natal; Patricia Gierke - Durban University of Technology Library; Nicolene Barnard Mangaung Library Services; Hester Marais, Louette Visser – Unisa Library, University of South Africa) Spain – (Elena Escolano Rodríguez – Biblioteca Nacional de España) Sri Lanka – (Mr. Piyadasa Ranasinghe – University of Kelaniya) Swaziland – (Marion Chibambo – University of Swaziland) Sweden – (Miriam Säfström and Anders Cato – National Library of Sweden) Switzerland – (Elena Balzardi & Christian Aliverti – Swiss National Library) Thailand – (Uraiwan Viputtikul – Library and Information Center, Mahidol University; Prachark Wattananusit – International Relations, Thai Library Association) Uganda – (Liz State – Makerere University Library) United Kingdom – (Alan Danskin, Heather Rosie – British Library) United States – (Ana Cristán, Judith Kuhagen, and Barbara Tillett – Library of Congress) Uruguay – (Gabriela Jaureguiberry – Biblioteca Nacional del Uruguay) Vatican – (Paola Manoni – Biblioteca Apostolica Vaticana (Vatican Library)) Venezuela – (Miriam Pirela –Instituto de Estudios Superiores de Administración, Biblioteca Lorenzo Mendoza) Vietnam – (Pham The Khang – National Library of Vietnam)

68. Joint Steering Committee for RDA (Resource Description and Access) - formerly known as the Joint Steering Committee for Revision of the Anglo-American Cataloguing Rules – (Deirdre Kiogaard, chair) - representing Australia, Canada, United Kingdom, and the United States of America

299

Group Photos of Each IME ICC

IME ICC 1 – Frankfurt, Germany

IME ICC 2 – Buenos Aires, Argentina

300

IME ICC 3 – Cairo, Egypt

IME ICC 4 – Seoul, Korea

301

IME ICC 5 – Pretoria, South Africa

302

IME ICC PLANNING COMMITTEE Permanent members: Barbara B. Tillett (Chair), Ana Lupe Cristán, Mauro Guerrini, Elena Escolano Rodríguez, Jaesun Lee IME ICC 1 – Frankfurt, Germany Members: Renate Gömpel, Gunilla Jonsson, Natalia Kasparova, Monika Münnich, MarieFrance Plassard, Claudia Fabian, Hans Popst, Ann Huthwaite, Susanne Oehlschläger, and colleagues at Die Deutsche Bibliothek (now Deutsche Nationalbibliothek) IME ICC 2 – Buenos Aires, Argentina Members: Estela Chahbenderian, Beth Davis-Brown, Ageo García B., Norma Mangiaterra, Ana Maria Martínez, Irene Münster, Graciela Spedalieri, Carlos A. Zapata Cardenas, Fernanda Guedes de Campos IME ICC 3 – Cairo, Egypt Members: Ansam Baranekm, James Gentner, William J. Kopycki, Anyman el-Masry, Mahmoud Rashad, Mona Abdel Kader, Sherief Ra’ouf, Khalid Mohammed Reyad, Wessam Samir, Sameh Shalaby, Arthur Smith, Alaa el-Talmas IME ICC 4 – Seoul, Korea Members: Jaesun Lee and colleagues at the National Library of Korea IME ICC 5 – Pretoria, South Africa Members: Susan Battison, Elmaré Broodryk, Tienie de Klerk, Judith Kuhagen, Pat Riva, Hester van der Walt

303

AUTHORS, CONTRIBUTORS, EDITORS, TRANSLATORS This list is arranged alphabetically for persons who participated in this report as an author, contributor, editor, or translator. Almusned, Saleh Alvarenga, Lidia Ammann, Jacques Beaudiquez, Marcelle Bernard, Annick Bianchini, Carlo Bir, Yuliya Bourdon, Françoise Campos, Fernanda Maria Cato, Anders Choemprayong, Songphan Cordeiro, Maria Inês Chagnon-Côté, Louise Creider, Laurence S. Cristán, Ana Lupe De Panicis, Maria Escolano Rodríguez, Elena Galvão, Rosa Maria Grings, Luciana Gu, Ben Guerrini, Mauro Judici, Jane Dourado Arisawa Kasparova, Natalia Kavčič, Irena Khairy, Iman Lima, Felipe Bezerra de Lichtenbergová, Edita Leblanc, Sylvie Lee, Jaesun Leresche, Françoise Magerova, Jarmilá Magliano, Cristina Manoni, Paola Manneheut, Agnès Marandas, Catherine Nguyÿn Hoài Thu Riva, Pat Pacheco, Stela Márcia Perrera, Paulo Cezar Gomes Säfström, Miriam Tillett, Barbara Vianna, Márcia Milton Willer, Mirna Virbule, Inta Yokoyama, Yukio Xhaja, Farfuri

King Abdulaziz Public Library, Saudi Arabia Universidade Federal de Minas Gerais, Brasil Bibliothèque et Archives nationales du Québec Bibliothèque Nationale de France Bibliothèque Nationale de France Biblioteca del Museo Friulano di Storia Naturale, Italia Harvard University, USA Bibliothèque nationale de France Biblioteca Nacional de Portugal National Library of Sweden University of North Carolina at Chapel Hill, USA Biblioteca Nacional de Portugal Bibliothèque et Archives nationales du Québec New Mexico State University, USA Library of Congress, USA Biblioteca Nazionale Centrale di Roma Biblioteca Nacional de España Biblioteca Nacional de Portugal Fundação Biblioteca Nacional, Brasil National Library of China Università di Firenze Fundação Biblioteca Nacional, Brasil Russian State Library Narodna in univerzitetna knjižnica, Slovenija Bibliotheca Alexandrina, Egypt Biblioteca Nacional de Brasilia Národní knihovna České republiky Bibliothèque et Archives nationales du Québec National Library of Korea Bibliothèque nationale de France Slovenská národná knižnica Instituto Centrale per il Catalogo Unico, Roma Biblioteca Apostolica Vaticana Bibliothèque nationale de France Bibliothèque nationale de France Thư viện Quõc Gia Việt Nam Bibliothèque et Archives nationales du Québec Fundação Biblioteca Nacional, Brasil Fundação Biblioteca Nacional, Brasil National Library of Sweden Library of Congress, USA Universidade Federal de Minas Gerais, Brasil Sveuèilšte u Zadru, Croatia Latvijas Nationālā bibliotēka National Diet Library, Japan Biblioteka Kombëtare e Shqipërisë

304