Hudson Taylor's Spiritual Secret 0802400299, 8085237075, 9780802400291

Citation preview

Howard a Geraldina Taylorovi

DUCHOVNÍ TAJEMSTVÍ

HUDSONA TAYLORA

Ostrava 1992

Drahému a ctěnému příteli našeho otce Dr. Henry W. Frostovi, který byl 42 let v Severní Americe ředitelem Vnitročínské misie, s láskou dvou generací

Podle vydání Moody-Press Chicago z r. 1987 ISBN 0-8024-0029-9

Přeložil: Ing. Jiří Legierski

VYDAVATELSTVÍ KŘESŤANSKÝCH SBORŮ OSTRAVA

© 1990 Overseas Missionary Fellowship

ISBN 80-85237-07-5

Obsah Předmluva 1. Odkryté tajemství 2. Duševní růst v mládí 3. První kroky víry 4. Další kroky víry 5. Vyzkoušená a posílená víra 6. Obecenství a něco víc 7. Boží cesta - "Dokonalost" 8. Radost ze sklizně 9. Roky v ústraní 10. Muž oddaný Bohu 11. Muž poslaný Bohem 12. Duchovní naléhavost 13. Dny temnoty 14. Proměněný život 15. Již nikdy žízeň 16. Oplývající 17. Rozlévající se do šíře 18. Proudy stále plynou Dodatek Doslov Chronologický nástin

7 9 11 14 19 27 37 48 56 64 69 71 77 89 95 102 114 129 145 148 154 158

Předmluva Tuto knihu jsme připravili zvláště pro ty čtenáře, kteří neznají podrob­ ně život Hudsona Taylora. Ti, kteří četli biografie od současných spisova­ telů nebo nedávnou práci Marshalla Broomhalla, najdou na těchto strán­ kách jen málo nového. Ale zvláště na západní polokouli jsou mnozí, kteří o Hudsonu Taylorovi stěží něco slyšeli. Na čtení mají málo času a od dvousvazkového díla by se odvrátili. A přece potřebují takovou vnitřní radost a sílu, kterou našel Hudson Taylor, a jistě po ní i touží. S vděčností za požehnání, které jsme obdrželi skrze věrnou práci našeho milovaného otce, a také skrze to, čím byl a co našel v Bohu, chceme zpří­ stupnit zaneprázdněným lidem jeho zkušenosti. Howard a Geraldina Taylorovi

Filadelfia, 21. května 1932

*****

Zakladatelem Vnitročínské vnitřní misie byl lékař J. Hudson Taylor. Muž plný Ducha svátého a víry, zcela oddaný Bohu a Jeho povolání. Muž velkého sebezapření, soucitného srdce, horlivý v modlitbě, skvělých orga­ nizačních schopností, udivujícího vlivu na lidi, a přitom pokorný jako dítě. Prof. Wameck ***** Jistěže, nikdo nebyl schopnějším člověkem pro toto dílo než on. Vzal na sebe těžký úkol založit a udržet velkou mezidenominační a mezinárodní misii v mnohamiliónové Číně. Vnitročínská misie (někde jen Misie) se zrodila v jeho duši a každý stupeň jejího pokroku vyvěral z jeho osobního úsilí. V tichu jeho srdce, v hloubi nevýslovného spojení s Bohem měla Misie svůj původ a zůstane jeho pomníkem. H. Grattan Guinness, D. D.

7

1. Odkryté tajemství Nenos už sám žádnou starost, jediná je tobě až dost; práce - to je starost pro mne, tvá zas - odpočinout ve Mně. Vybráno

Hudson Taylor nebyl žádný poustevník, byl to muž činu, otec rodiny. Nesl velkou zodpovědnost za široký okruh práce. Byl velmi praktický. Zil mezi různými lidmi a v neustálých změnách. Nebyl nějakým obrem, Atla­ sem nesoucím na svých ramenou celý svět. Měl malou postavu, zdaleka nebyl silný, často se musel vyrovnávat se svou fyzickou nedokonalostí. Kromě dobrých rodičů měl i tu výhodu, že již v mládí, asi od šestnácti let, se musel starat sám o sebe. Stal se houževnatým pracovníkem a zdatným lékařem. Uměl pečovat o novorozeně, uvařit oběd, vést účty, potěšit ne­ mocné a zarmoucené stejně dobře jako začít s velkou odvahou a zápalem duchovní vedení přemýšlivých mužů a žen z celého světa. Především vyzkoušel zaslíbení Boží a prokázal možnost žít důsledným duchovním životem vysoké úrovně. Překonal těžkosti, s jakými se setkalo jen málo lidí. Zanechal dílo, které tak dlouho po jeho smrti stále roste do šíře i užitečnosti. V důsledku jeho celoživotního působení se vnitřní Čína široce otevřela pro evangelium. Desetitisíce duší byly získány pro Krista v těch provinciích, kam se dříve evangelium nedostalo. Dvanáct set mi­ sionářů pracovalo bez zajištěného platu, a ve všech svých potřebách byli závislí jen na Bohu. Tato Misie nikdy nežádala o finanční pomoc, a přesto nikdy neměla dluhy. Pracovníci Misie nikdy neprosili muže a ženy, aby se k nim připojili, a přesto nedávno vyslali dvě stě nových misionářů, které Bůh dal jako odpověď na modlitbu - taková je výzva, abychom i my měli víru, jakou měl Hudson Taylor, a žili v posvěcení, jako žil on. Právem se můžeme ptát: Co bylo tajemstvím takového života? Hudson Taylor měl mnoho tajemství. Protože stále chodil s Bohem, bylo to vlastně 9

rou “

'xxx čím násP chce Bůh Zt PotíebZeT

*

mŮŽeme Stát tím’

..Si 'Otsstt-■ ■“ to “ ~ ■ PHV, té_^stl mésta/kde byla

^-dLnóTzkýml^ parcelami, byly dvě řady chatrčí, zývalo „U kanálu" KanTh^ . . h°. '°t0 nevábné sousedství najeho břehů házeli odpadky abv ie ód ?ll’^oky PříkoP/ kam obyvatelé zvedne dost vysoko Hul! je totiž nř' * '°da' kdyko,i se hladina v lusku, sledovaly záh hv kaóá u Í ÍT jako ^chy a dvě okna. V jedné zSZoó™i'0^ KaŽdá měla dveře Hudson Taylor opustil příjemný dům' téS*** Pf°na,mutí mfetnosti. Pinchová, jeho domácí, byL™^Jová k^X Měla“? f že mít pod svou střechou mHdóhn « l . „ M radost- 2e mů’ aby pokoj byl čistý a útulný. Vyčistila krbvX ^P°chyby děIala v»e, vila do rohu co nejdál ode dveří Pr»\ ' Pr°h °knu' Postel postanily zahM„(. ňvJS* 3« 7X7 ° židls ho nábytku. Byla v přízemí i dn,, - i 3'6° e rU nePolřebovala mnoaovék díval ikíadaXÍ’' 77 d° k"ch>"* 2 °1™ » 1U, jehož světla byla velmi užiteční za r*™6- k S'd,U Venkovskéh° stybláto a vodu kanálu. “ nOCÍ Osvětlovala špínu,

hX Taylor XJ *

”-

těšně. Ke změnám životníchpodmíXk dod ‘ d°Sl be2ÚTo znamenalo, že si při n vram ■ Z ’T' “ Se Stravoval a zřídka si sedl k pořádnému obědu PrZhT klipoval,skromn ^Pokleknout

řekl jsem ndf kt^žjsi v ně­

trou^áš Posmívat se Bo­

Dal jsem ji tomuto chudému muži s tím, že mu to může připadat málo na ulehčení jejich bídy, když vypadám jako dobře zajištěný člověk, ale že jim dávám všechno, co právě mám, všechny své peníze. To, co jsem se mu pokoušel sdělit, byla skutečně pravda. Bůh je opravdu Otec, kte­ rému se může důvěřovat. Ó, jaká radost se vrátila do mého srdce a zaplavila jej jako povodeň! Potom jsem mohl říci cokoli a opravdově to prožívat. Všechny překážky požehnání byly pryč, pryč... Začal jsem opravdově důvěřovat svému Pánu. Nejen že byl zachráněn život ubohé ženy, ale jak jsem si uvědomil, také život můj. Mohly z něj zůstat trosky - pravděpodobně by z mého křesťanství nic jiného nezbylo - kdyby tehdy nezvítězila milost a kdy­ bych neuposlechl úsilí Ducha Božího. Dobře si pamatuji, jak jsem se vracel domů do svého podnájmu a mé srdce bylo stejně lehké jako má kapsa. V temných, pustých uli­ cích zněl oslavný hymnus, který jsem nemohl zadržet. Když jsem jedl misku ovesné kaše před odpočinkem, nevyměnil bych ji ani za knížecí hostinu. A pak, na kolenou u své postele, připomněl jsem Pánu Jeho vlastní slovo: "Ten, kdo dává nuznému, půjčuje Pánu." Prosil jsem Ho, aby má půjčka nebyla dlouhodobá. Jinak bych příští den zůstal bez oběda. S pokojem v nitru a mírem zvenčíjsem strávil šťastnou, po­

kojnou noc. Ráno jsem posnídal talíř kaše, která mi zbyla. Než jsem dojedl, bylo slyšet pošťákovo zaklepání na dveře. Nebylo obvyklé, abych dostával dopisy v pondělí. Moji rodiče i většina mých přátel neposílala poštu v neděli. Byl jsem dost překvapen, když paní domácí vešla a mokrou rukou držela v zástěře dopis či balík. Podíval jsem se na dopis, ale ne­ poznal jsem rukopis. Buď to bylo písmo cizí, nebo napodobené. Poš­ tovní razítko bylo rozmazané. Nemohl jsem zjistit, odkud byl dopis odeslán. Po jeho otevření jsem uvnitř nenašel nic napsaného. Ale v listu složeného papíru byl pár dětských rukaviček, ze kterých kmému překvapení - vypadla dvoukoruna. "Chvála Pánu!" zvolal jsem. 400 % za dvanáctihodinovou investici! Jak by byli všichni ob­ chodníci v Hullu šťastní, kdyby mohli půjčovat své peníze s takovým výnosem. Tehdy ve svém pokoji jsem se rozhodl, že mé úspory a výdělek bude mít ta banka, jež nemůže zkrachovat, což se jinde může stát. V tomto rozhodnutíjsem se dosud nezklamal. 23

lmys“vracel k Jsme Bohu věrni v „Jjjch vlcech^Mává^-h

Kdyi

L—^m ^u