Česká republika od A do Z (2011)

Citation preview

TURISTICKOVLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z

OBCE • PŘÍRODNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉ PAMÁTKY • HORY HRADY • ZÁMKY ZŘÍCENINY

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z

Zvláštní upravené vydání pro netištěnou podobu Připravila: SW Travel, v. o. s., v roce 2010 E-mail: [email protected], web: www.swtravel.cz Text: Simona Kidlesová a Jiří Špaček Grafická úprava: František Horálek – Grafikon.cz Fotografie: Simona Kidlesová, Vladimír Černý a Jiří Špaček

© SW Travel, v. o. s., 2010

ČESKÁ REPUBLIKA od

A do Z SW TRAVEL 2010

ÚVODEM Encyklopedie, kterou si právě prohlížíte, obsahuje více než 5 000 hesel s vlastivědnými a turistickými údaji o lokalitách na celém území našeho státu a představuje tedy jakési Česko podle abecedy. V tištěné podobě vyšla na podzim roku 2009. Pro toto zvláštní vydání byl její text aktualizován a doplněn na základě nových informací dostupných na počátku roku 2010. Pro větší názornost jsou záhlaví jednotlivých hesel podle typu popisované lokality barevně odlišena podle následujícího klíče: obec hora hrad zámek zřícenina přírodní památka technická památka

U každého hesla je pro snadnější orientaci kromě souřadnic GPS uveden také okres, na jehož území se lokalita nachází, neboť řada popisovaných míst má shodné názvy. Protože v mnoha případech jsou v heslech zmiňovány také jiné blízké lokality odlišného názvu, zejména místní části obcí, vrchy a rozhledny, je na konec připojen abecední index k jejich snadnému vyhledání. Byl zvolen věcný, heslovitý popis jednotlivých míst, který je běžně používán v průvodcích a na rubových stranách turistických map. Je zaměřen na historický kontext lokality, výběr architektonických památek v daném místě, a to jak památek světských jako hrady, tvrze, zámky, radnice nebo lidové stavby, tak památek církevních jako kostely, kláštery, kaple a poutní místa, s naznačením jejich slohového vývoje. Nechybí ani upozornění na další lokální zajímavosti, muzea všeho druhu včetně soukromých, na památníky nebo pamětní síně významných osobností, skanzeny a na blízké přírodní nebo technické pozoruhodnosti. Encyklopedie přes svou obsáhlost nemůže ani nechce nahradit podrobné regionální průvodce. Věříme však, že bude užitečná pro získání všeobecného přehledu a potřebných turistických informací o místech známých i opomíjených. Autoři

Abertamy

K. Vary

Adršpašsko-teplické skály

Náchod

50°22'7.33"N; 12°49'6.6"E

50°36'6.34"N; 16°7'28.76"E

Horská obec založena v letech 1525–1529 saskými horníky dolujícími stříbro a cín, status města z r. 1876 obnoven r. 2007. Od 19. stol. výroba krajek, rukavic, umělých květin a nádobí, po r. 1947 těžba uranových rud, nyní zimní i letní rekreační středisko. Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků založen r. 1534, barokně přestavěn r. 1736. Východiště na vrch Plešivec – viz samostatné heslo.

Národní přírodní rezervace o rozloze 1772 ha, území chráněno od r. 1933. Komplex složen ze dvou pískovcových skalních měst, Adršpašského a Teplického, oddělených hlubokou Vlčí roklí, pro veřejnost objeven po obrovském lesním požáru r. 1824, kdy byly skály odhaleny. Placené prohlídkové okruhy s průvodcovskou službou, přístup od Adršpachu a Teplic nad Metují – viz samostatná hesla. Ve skalách zřícenina hradu Střmen – viz samostatné heslo. Horolezecké terény.

Aichelburg

Trutnov 50°40'7.24"N; 15°47'28.04"E

Romantický hrádek postavili lesníci panství Maršov vysoko nad Úpou a Temným Dolem jako památník tragicky zemřelého, osvíceného hraběte Bertholda z Aichelburgu (1823–1861), mecenáše východních Krkonoš. Vybudován v letech 1862–1863 jako napodobenina středověké tvrze s 10 m vysokou věží, pro odlehlost brzy zpustl a r. 1901 již označován za zříceninu. Po r. 1945 zanikly přístupové chodníky, stavba označována jen Hrádek. Zásluhou nadšenců v letech 1996–1999 obnoven hrádek i přístupové cesty, od r. 2000 stavba zpřístupněna, věž slouží jako rozhledna. Přístup od informačního centra Veselý výlet v Temném Dole.

Alberk

Abertamy – rozhledna Plešivec

Adamov

Blansko 49°17''55.21"N; 16°39'23.71"E

Průmyslová obec založena r. 1732 Josefem Adamem z Lichtenštejna, na město povýšena r. 1964, pův. ves Staré Hamry s hutěmi a hamry, nyní velké strojírny. Novogotický kostel sv. Barbory z let 1855–1857 s pozdně gotickým, tzv. Světelským oltářem z kláštera v rakouském Zwettlu, fara z téže doby. Pomníky Bedřicha Smetany z r. 1937 a T. G. Masaryka z r. 1938. Východně nad městem kamenná Alexandrova rozhledna z r. 1887, po rekonstrukci z r. 2009 s vyhlídkovou plošinou ve výši 14 m.

Adršpach

Náchod 50°37'22.33"N; 16°5'47.43"E

Protáhlá obec složená z Horního a Dolního Adršpachu prvně připomínána r. 1348. V Dolním Adršpachu na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1577–1580, upravován barokně v 17. a 18. stol., v zámecké kapli hodnotné sochy. Kolem rozsáhlý park, barokní dvoupatrová úřednická budova z 18. stol. Dochován hrázděný dům s vysokým štítem. Smírčí kříže. Infocentrum a horolezecké muzeum. V Horním Adršpachu klasicistní kostel sv. Kříže z let 1827–1831. Barokní Hampelův sloup z r. 1743, socha Immaculaty z 18. stol. Památná Adršpašská lípa. Nad obcí na Starozámeckém vrchu zřícenina skalního hradu, založen ve 13. stol, pobořen r. 1477. Zachovány zbytky základů a sklepů, ze zříceniny daleký rozhled. Východiště do Adršpašského skalního města, placený přístup s průvodcovskou službou, okruh s plavbou po jezírku. Ve skalách pramen Metuje. Součást Adršpašskoteplických skal – viz samostatné heslo. 6

Most 50°33'48.84"N; 13°30'46.3"E

Na výběžku Černického vrchu zvaném Hausberk stával hrad neznámého jména i historie. Na ostrohu v bukovém lese patrná třídílná dispozice s bergfritem na mapách chybně označovaná Alberk. Průzkum prokázal, že neznámý hrad byl osídlen jen ve 13. a 14. stol., zatímco skutečný hrádek Alberk založený až r. 1566 stál patrně v dolováním zničené vsi Albrechtice. Zbytky bezejmenného hradu leží západně od Černic mimo značené cesty.

Albeř

Jindř. Hradec 49°1'31.46"N; 15°7'32.57"E

Starobylá ves založena kolem r. 1175, nyní část města Nová Bystřice. R. 1811 založena vysoká pec s hamry a na východním okraji zámeček Terezín, zchátralá patrová budova s mansardovou střechou obnovena v polovině 90. let 20. stol. Novorománská kaple z r. 1870 s hranolovou věží. Severovýchodně od vsi vyhledávaný rekreační rybník Osika (68 ha) s kempem a chatovými osadami, nad ním u silnice obelisk z počátku 19. stol. připomíná založení nejstarší měřické sítě v českých zemích.

Albrechtice

Karviná 49°47'7.19"N; 18°31'29.79"E

Obec prvně doložena r. 1447. Na hřbitově barokní dřevěný kostel sv. Petra a Pavla z r. 1766. Dělnický dům z r. 1908.

www.ceskonamape.cz

Albrechtice

Ústí n. O.

Albrechtice v Jizerských horách

Jablonec n. N.

49°55'42.72"N; 16°38'47.68"E

50°45'35.12"N; 15°17'6.07"E

Obec prvně doložena r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. Na hřbitově kaple sv. Anny z let 1861–1865 na místě dřevěné zvonice. U silnice barokní sousoší Piety z r. 1704 a ojedinělý oboustranný reliéf Panny Marie z r. 1811, restaurován r. 1990. Východně na návrší býv. zájezdní hostinec Laudon, nyní upraven na charitní domov řeholnic.

Obec prvně zmíněna r. 1674. Barokní kostel sv. Františka z Pauly z let 1779–1784. V okolí lyžařské terény, východiště na Tanvaldský Špičák – viz samostatné heslo.

Albrechtičky

N. Jičín 49°41'58.44"N; 18°5'49.32"E

Albrechtice

Klatovy 49°11'55.82"N; 13°33'55.21"E

Ves prvně doložena již r. 1179 jako majetek bavorského kláštera ve Windbergu, nyní část města Sušice. Na hřbitově v části zvané Albrechtec dominantní raně gotický kostel Panny Marie a sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1235, barokně upraven r. 1779 a restaurován r. 1909, v interiéru dochovány fresky ze 14. a 15. stol.

Albrechtice nad Orlicí

Rychnov n. Kn. 50°8'37.49"N; 16°3'38.27"E

Obec prvně připomínána r. 1336, za císaře Karla IV. vystavěn hrádek k ochraně královských lesů, poničen r. 1425, zanikl beze stop koncem 15. stol. Kostel sv. Jana Křtitele z r. 1825 na hřbitově nahradil pův. dřevěnou stavbu.

Albrechtice nad Vltavou

Obec založena kolem r. 1350. Na Kostelním kopci novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1890–1892, vybudován na místě starší kaple doložené r. 1411 a později rozšířené o loď. Muzeum obce v roubeném domě z r. 1865, rekonstruován v letech 2001–2004.

Alfrédov

Tachov 49°41'5.88"N; 13°1'54.86"E

Prostý, pozdně barokní zámeček Alfrédov s hospodářským dvorem nechal postavit kladrubský klášter po r. 1750 na místě zaniklé středověké vsi Všetice, doložené již r. 1239. Po zrušení kláštera majetek koupil r. 1825 kníže Alfréd Windischgrätz, zámeček opravil a dal mu své jméno. Nevýrazná stavba zůstala součástí hospodářského dvora, od něhož vede na severozápad k lesu památná alej stará asi 200 let. V sousedství r. 2000 vybudováno rozlehlé golfové hřiště na ploše 55 ha, jeho součástí i koňská farma. Osada nyní částí obce Kostelec.

Písek

49°15'13.02"N; 14°18'18.35"E

Obec velmi starého založení připomínána písemně r. 1352. Na hřbitově románský kostel sv. Petra a Pavla z doby po r. 1150, barokně přestavěn v 18. stol., v apsidě románské fresky z 12. stol. Hřbitovní zeď lemuje 108 jedinečných kapliček s básnickými texty a figurálními malbami, vyprávějícími o životě nebožtíků, vznikly v letech 1819–1854, malby dílem lidových malířů Františka Mikuly a Františka Peterky, verše skládal místní farář Vít Cíza. Na návsi několik lidových staveb. V okolí obce četná archeologická naleziště, mohyly z doby železné a bronzové.

Amerika

Cheb 50°6'38.24"N; 12°19'16.83"E

Amerika je rozlohou 59 ha největším rybníkem ze soustavy na Slatinném potoce západně od Františkových Lázní. V r. 1990 byla jeho západní část s ostrůvkem prohlášena za přírodní památku jako významné hnízdiště a tahová zastávka vodního ptactva a výskytiště obojživelníků. Východní část je rekreační oblastí, do níž zajíždí minivláček z Františkových Lázní.

Andělka

Liberec 51°0'7.88"N; 14°59'38.19"E

Pův. lužickosrbská osada Engelsberg připomínána r. 1340, současný název od r. 1946, nyní část obce Višňová při polské hranici pod vrchem Větrný (385 m n. m.). Pův. gotický kostel sv. Anny z r. 1464 nahrazen novou jednolodní barokní stavbou z let 1783–1785. Chátrající stavba opravena r. 1992, vybavena r. 1993 elektrickými věžními hodinami a r. 1997 zvonkohrou. Před kostelem kamenný smírčí kříž.

Albrechtice nad Vltavou – kostel

Andělská Hora (K. Vary) – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

7

Andělská Hora

Liberec

Annín

Klatovy

50°48'0.54"N; 14°57'30.38"E

49°10'25.03"N; 13°30'48.67"E

Ves Engelsberg založena ve 14. stol. jako hornická osada, za husitských válek zničena, obnovena r. 1470, nyní část města Chrastava. V okolí až do konce 18. stol. těžba zlata, stříbra, mědi a olova. Na jižním okraji kostel Panny Marie Sněžné v empírové podobě z r. 1833.

Osada v údolí Otavy založena kolem sklárny koncem 18. stol., nyní část obce Dlouhá Ves. První výroba růžového skla v Rakousku-Uhersku, první tavírna skla elektrickým proudem z r. 1934. Nad vsí kostel sv. Mouřence (Maurencia), pův. pozdně románský z 13. stol., goticky a barokně upravován, na přilehlém hřbitově kostnice z 18. stol. Jižně od vsi novogotická hrobní kaple rodiny Schmiedovy z r. 1886. Při řece kemp, nejstarší u nás.

Andělská Hora

K. Vary 50°12'18.02"N; 12°57'53.97"E

Obec prvně připomínána r. 1487 jako podhradí, nad ní starší gotický hrad Engelsberg na vysokém skalnatém vrchu, založen pány z Rýzmburka v polovině 14. stol., v 16. stol. opuštěn a r. 1635 vypálen Švédy, poté ještě opraven, ale po požáru r. 1718 zůstal zříceninou částečně udržovanou pro turistický ruch. Zachován výrazný zbytek věžového paláce, další obytné budovy, dvojice bran a obvodové hradby. R. 1978 tu byl natáčen film režiséra Vladimíra Síse Balada pro banditu. Ze zřícenin daleký rozhled. V obci barokní farní kostel sv. Michaela archanděla na gotických základech z doby po r. 1718, pseudoslohově upraven r. 1890. Cenná barokní hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice na trojúhelném půdorysu z let 1696–1712, opravena r. 2005.

Archlebov

Hodonín 49°2'37.13"N; 17°0'14.72"E

Obec prvně doložena r. 1349. Na místě středověké tvrze ze 14. stol. vybudován r. 1639 raně barokní kostel, z něho dochována věž nynějšího kostela sv. Rocha a Šebestiána z let 1729–1731. U kostela kříž se sochami Panny Marie a Jana Evangelisty z počátku 19. stol. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokní kříž z r. 1757.

Arnoltice

Liberec 50°57'42.98"N; 15°5'42.45"E

Andělská Hora

Bruntál 50°3'35.61"N; 17°23'22.71"E

Horní město založeno kolem r. 1540 při zlatých dolech, historický status města obci vrácen v dubnu 2008, v okolí opuštěné štoly. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1672 upravován v letech 1719 a 1733, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724 a empírový kamenný kříž z r. 1815, na náměstí barokní domy. V budově pošty minimuzeum. Severozápadně od města Anenský vrch (861 m n. m.), na vrcholu telekomunikační věž a hostinec, pod ním barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1696, rozšířený r. 1777. Daleký výhled, lyžařské terény s vlekem.

Anenská Studánka

Ústí n. O. 49°50'54.17"N; 16°32'22.37"E

Obec prvně připomínána r. 1292 jako Kunžvald v majetku zbraslavského kláštera. Kostel sv. Vavřince z r. 1907 na místě renes. stavby z r. 1607. U kostela kamenný kříž z r. 1776, proti němu dvůr z r. 1864 v podobě dvojdomu spojeného branou se sochou sv. Floriána v nice. Východně od obce založeny před r. 1678 malé lázně, kaplička nad pramenem z r. 1738, býv. lázeňský dům z téže doby nyní upraven na ústav sociální péče. Západně v býv. osadě Královec kaple Panny Marie Pomocné z poloviny 19. stol.

Zemědělská ves poprvé zmíněna r. 1346, název podle mužského jména Arnold, nyní část obce Bulovka. Poškozený barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1738–1739 na místě starší stavby. V dolní části vsi zachován starý mlýn, tradiční hnízdiště čápa bílého.

Arnoltice

Obec připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1758, opraven po požáru r. 1910. Hřbitovní zeď s křížovou cestou z 2. poloviny 18. stol. Secesně upravená fara barokního původu z r. 1774 s barokní branou. Dochovány lidové stavby s roubenými i hrázděnými patry. Na severním okraji býv. větrný mlýn z r. 1830, nyní rekreační objekt.

Arnultovice

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Velké Chvojno. Pozdně gotický kostel Všech Svatých přestavěn barokně r. 1798, pod ním památná lípa stará přes 500 let. Ve hřbitovní zdi dva smírčí kříže.

Zbytky hradu Angerbach z poloviny 13. stol. leží na ostrohu nad potokem Javornicí. Lovecký a strážní hrádek na týřovském panství zanikl asi po 100 letech. Zachovány zbytky dvou obytných budov, příkopy a valy. Jako hrad přechodného typu má význam pro poznání vývoje české královské hradní architektury.

8

Cheb 50°13'17.49"N; 12°11'24.37"E

Plzeň-sever 49°59'57.28"N; 13°33'36.29"E

Ústí n. L. 50°42'46.05"N; 14°2'44.97"E

Aš Angerbach

Děčín 50°50'7.64"N; 14°15'55.45"E

Nejzápadnější české město prvně doloženo r. 1270, k české koruně připojeno r. 1331, od 14. stol. trvale protestantské panství Zedtwitzů. Novogotický kostel sv. Mikuláše z let 1867–1871 s věží 48 m vysokou na místě pozdně barokní stavby z r. 1780. V barokním zámečku od r. 1892 Městské muzeum, v nároží ohradní zdi reliéf Salva Guardia z r. 1724, doklad osvobození města od povinnosti ubytovávat vojsko. Barokní radnice z r. 1733 po požáru obnovena v letech 1815–1816. Velký evangelický kostel pro 2500 osob z let

www.ceskonamape.cz

1747–1749 vyhořel při opravě r. 1960, r. 2003 jeho základy upraveny jako pietní místo. Goethův pomník z r. 1932 a pomník náboženského reformátora Martina Luthera z r. 1883, jediný na českém území, poblíž starý kamenný most z r. 1724. Na západním okraji při státní hranici Benešův palouček, památník na místě, kudy budoucí čs. prezident prchal r. 1915 do emigrace. Severně vrch Háj – viz samostatné heslo.

Babice

Třebíč 49°7'19.83"N; 15°46'11.04"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Dominantní klasicistní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Západně kaple sv. Veroniky z r. 1847. V místní škole r. 1951 při provokační akci zavražděni tři funkcionáři obce, tzv. babický případ rozpoutal kruté represe proti odpůrcům kolektivizace zemědělství a proti církvi.

Babice nad Svitavou

Brno-venkov 49°17'1.89"N; 16°41'50.43"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1448 přestavěn barokně v letech 1764–1766. V okolí stopy po těžbě železné rudy od 16. stol. Západně na ostrohu stopy gotického hradu Ronov ze 14. stol., zanikl patrně v husitských válkách, dochovány zbytky základových zdí a soustavy valů.

Babice u Rosic

Brno-venkov 49°10'22.09"N; 16°21'32.29"E

Obec poprvé doložena r. 1228, od konce 18. stol. do závěru 20. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na návsi kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1863, věž obnovena r. 1925. Severozápadně býv. uhelný důl Ferdinand z doby kolem r. 1840 se zachovanou těžní věží, šachtou, obytnými budovami, haldami a odvaly, technická památka.

Babiččino údolí

Náchod 50°25'29.26"N; 16°2'56.75"E

Aš – Goethův pomník

Aueršperk

Žďár n. S. 49°32'17.84"N; 16°18'21.85"E

Hrad na hřebenu nad říčkou Bystřičkou založen koncem 13. stol. patrně rozvětveným rodem Pernštejnů, již r. 1403 doložen jako pustý, stal se patrně nepotřebným v důsledku centralizace panství. Zachováno torzo válcové věže a příkopy se zříceným zdivem. Přístup ke zřícenině po značené cestě ze vsi Pivonice nebo Dvořiště.

Babice

Hradec Kr. 50°11'32.32"N; 15°35'5.74"E

Obec prvně připomínána v letech 1363–1375 jako vladycké sídlo. Středověká tvrz patrně ze 14. stol. zanikla za husitských válek, severozápadně od obce dochován pahorek tvrziště obklopený kruhovou terénní vlnou na místě vodního příkopu. Na návsi v obci novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1873–1874 na místě starší stavby.

Babice

Uh. Hradiště

Název Babiččino údolí nese lučinaté údolí Úpy mezi Havlovicemi a Českou Skalicí, počátkem 19. stol. parkově upraveno kněžnou Zaháňskou, od r. 1952 přírodní památka, velmi navštěvované místo proslavené nejznámější českou knihou, Babičkou Boženy Němcové, která tu prožila dětství. Naučná stezka prochází místy spojenými s románovými postavami. Roubená chalupa Staré bělidlo z r. 1797, sousední zděná prádelna přistavěna až v polovině 19. stol., nad nimi Viktorčin splav. Ruderův mlýn z r. 1773, v sousedství mariánská socha z r. 1796 a vodní mandl, poblíž též Panský hostinec. Pomník Babička s vnoučaty, kubistické dílo Otto Gutfreunda z r. 1922. Pojmenování údolí zavedl r. 1878 smiřický lékař Otakar Jedlička. Viz též hesla Ratibořice a Rýzmburk.

Babylon

Domažlice 49°23'53.38"N; 12°51'45.46"E

Pův. dřevařská osada připomínána r. 1587, nyní obec s vyhledávaným rekreačním střediskem u stejnojmenného rybníka o rozloze 13 ha. Již na počátku 20. stol. zřízeny písečné pláže, nyní u rybníka hotely, penzióny, restaurace, chatové osady a kemp.

Bakov

Kladno

49°7'22.94"N; 17°28'50.82"E

50°15'59.31"N; 14°5'47.22"E

Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1220. Na místě staré zvonice kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1898–1900, před ním kříž z r. 1904. Sochy Panny Marie z r. 1869 a sv. Josefa z r. 1879. Významný konzervárenský průmysl.

Ves poprvé zmíněna r. 1267, nyní část obce Beřovice. V hospodářském dvoře renes. tvrz ze 16. stol. se zbytky sgrafit, později upravena na sýpku.

www.ceskonamape.cz

9

Babiččino údolí – Staré bělidlo

Bakov nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°28'30.93"N; 14°56'18.42"E

Obec prvně doložena r. 1345, na město povýšena r. 1961, poznamenána zhoubnými požáry v letech 1733 a 1865. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje upraven r. 1614 a barokně v letech 1654 a 1690. Pozdně barokní fara z r. 1774, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Pozdně gotický hřbitovní kostel sv. Barbory z počátku 16. stol. barokně přestavěn v letech 1701–1702, na hřbitově renes. brána z r. 1588. Sloup Nejsvětější Trojice z let 1727–1729. Rodiště a celoživotní působiště hudebního skladatele Jiřího Ignáce Linka (1725–1791). Východiště ke zřícenině hradu Zvířetice – viz samostatné heslo.

Banín

Svitavy 49°39'55.09"N; 16°27'44.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1291. Na vyvýšeném místě kostel sv. Barbory gotického původu ze 14. stol. obehnaný zdí, jediný případ opevněného kostela v okolí, přestavěn pozdně goticky r. 1488, pětipatrová věž z r. 1559 má nejvyšší patro dřevěné. Zvonice z 18. stol. s dřevěným patrem slouží též jako brána na hřbitov. Pod kostelem socha Immaculaty z r. 1721. Dochováno několik roubených lidových chalup. Banín – kostel 10

www.ceskonamape.cz

Bánov

Uh. Hradiště 48°59'22.18"N; 17°43'12.76"E

Obec pod Bílými Karpaty prvně zmíněna r. 1061. Hrad z 11. stol. na kopci nad kostelem zanikl v 15. stol. za česko-uherských válek, zřícenina zničena lomem, na předhradí nyní hřbitov. Dominantní barokní kostel sv. Martina z let 1692–1699 na místě středověké stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Zachovány lidové stavby a empírová sýpka z počátku 19. stol. Východně pramen tzv. Bánovské kyselky. Obec rodištěm Josefa Bublíka (1920–1942), vlastním jménem Josef Sedláček, účastníka atentátu na Heydricha, pamětní deska. Na rodném domku sochaře Štěpána Zálešáka (1874–1945) jeho busta.

Barchov

Hradec Kr. 50°11'55.89"N; 15°34'3.56"E

Obec doložena na počátku 15. stol. Barokní patrový zámek se středním dvoupatrovým rizalitem z r. 1737 v cenném dendrologickém parku, po restituci zdevastován. Barokní sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Františka Xaverského. Kaplička se zvonem z r. 1777.

Bartošovice

N. Jičín 49°40'12.02"N; 18°3'14.26"E

Obec v údolí Odry prvně připomínána r. 1383. Mohutný čtyřkřídlý zámek vystavěn barokně v 2. polovině 18. stol., značně přestavěn r. 1877. Kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla renes. původu z r. 1589 zcela přestavěn v letech 1905–1906. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1722. Býv. fara z r. 1737 součástí stanice pro záchranu dravců. U kostela romantická hrobka rodiny Meinertů z r. 1834. Vodní mlýn u Odry pův. z konce 15. stol., nyní v podobě z r. 1929 s jezem, stavidly a náhonem technickou památkou.

Bartošovice v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°9'49.63"N; 16°32'54.31"E

Pohraniční obec v údolí Divoké Orlice prvně připomínána r. 1557. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1731–1746 s cennou hřbitovní branou z r. 1740, u kostela Kalvárie z r. 1793. Barokní kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pod Předním vrchem chráněné rašeliniště.

Baška

Frýdek-Místek 49°38'35.21"N; 18°22'22.96"E

Obec v podhůří Beskyd prvně připomínána r. 1434. Kostel sv. Václava z r. 1933. Husův dům z r. 1929. V místní části Hodoňovice kaple Panny Marie z r. 1875. Poblíž rekreační vodní nádrž Baška – viz samostatné heslo.

Batelov

Jihlava 49°18'47.8"N; 15°23'46.84"E

Obec prvně doložena r. 1279, historický status městyse z r. 1325 obnoven r. 2008, v 15. stol. v okolí těžba stříbra. Na místě novější ze dvou tvrzí vybudován kolem r. 1586 renes. zámek, barokně přestavěn r. 1681 a v letech 1739–1740

zvýšen o patro, v 19. stol. upraven klasicistně. V sousedství renes. budova tzv. Starého zámku, patrně na místě starší tvrze. Na náměstí kašna z r. 1685 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu, nově postaven barokně v letech 1755–1761, rozšířen r. 1836. Raně barokní fara z let 1635–1636. Hřbitovní kostel sv. Barbory z konce 13. stol. upravován r. 1670 a v 19. stol. Jako pozůstatek židovského ghetta zachována barokní synagoga z r. 1794, západně od městyse židovský hřbitov z r. 1540.

Baťův kanál

Zlín 49°8'13.41"N; 17°30'9.85"E

Baťův plavební kanál, 52 km dlouhá vodní cesta se 13 zdymadly z let 1936–1938 spojující Otrokovice s Rohatcem, polovina délky vede korytem Moravy, zbytek uměle prokopán. Od řeky se odděluje ve Spytihněvi, určen jako plavební cesta pro zásobování otrokovické elektrárny lignitem z Hodonínska a k zavlažování luk. Kanál o hloubce 1,5 m a šířce 15 m těžce poškozen při přechodu fronty r. 1945, omezený provoz obnoven v letech 1949–1960, poté jako neekonomický zastaven. Technická památka upravena od r. 1996 jako turistická vodní cesta a slouží rekreaci.

Bavorov

Strakonice 49°7'19.56"N; 14°4'39.05"E

Město na říčce Blanici prvně připomínáno r. 1228, založeno Bavory ze Strakonic, jejich hrad na jižním okraji nedochován. Monumentální gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1370–1385, jedna z předních jihočeských gotických církevních staveb, regotizován v letech 1905–1906, zbytky fresek ze 14.–16. stol. Před kostelem býv. špitál z r. 1365 s gotickým portálem. Gotické děkanství z konce 14. stol. Na náměstí raně barokní býv. panský dům a kašna z r. 1742. Městský mlýn a elektrárna s unikátním zařízením firmy Křižík z r. 1912. Rodiště básníka Josefa Krasoslava Chmelenského (1800–1839).

Bavory

Břeclav 48°50'6.68"N; 16°37'26.89"E

Obec prvně připomínána r. 1322. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1741–1742 na místě gotické stavby, věž z r. 1791. Boží muka z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochovány lidové usedlosti, za obcí vinné sklepy. Jihovýchodně přírodní památky Kočičí skála a Kočičí kámen, vápencové skalní útvary se stepní květenou.

Bečov

Most 50°26'57.08"N; 13°43'4.21"E

Obec prvně doložena r. 1327. Barokní kostel sv. Jiljí ze 16. stol. s gotickou Madonou na oltáři, přestavěn r. 1767. Barokní sochy sv. Floriána a Krista Trpitele (Ecce homo) z 18. stol. Na Písečném vrchu jižně od obce významné archeologické naleziště, při uhelné těžbě nalezeny předměty staré až 100 000 let.

www.ceskonamape.cz

11

Bečov nad Teplou

K. Vary

Bedřichov

Jablonec n. N.

50°4'56.24"N; 12°50'19.87"E

50°47'32.57"N; 15°8'30.37"E

Obec připomínána r. 1314, na město povýšena r. 1399. Dominantní komplex gotického hradu a renes. zámku. Hradní jádro tvoří dvě palácové stavby věžového typu spojené r. 1524 třetím palácem, v čele zbytky válcové věže. Renes. zámek tvoří obdélný palác doplněný mohutnou osmibokou nárožní věží. Pod podlahou gotické hradní kaple r. 1985 kriminalisty nalezen ukrytý relikviář sv. Maura, vzácná románská skříňka o rozměrech 138 × 42 × 64 cm, vyrobená ze zlata a stříbra a vykládaná více než 300 drahokamy. Po restaurování od r. 2002 vystaven v zámku, kde jsou přístupné i prostory kaple a knihovny. Na náměstí barokní radnice z doby po r. 1760, mariánský sloup z r. 1680 a několik empírových domů. Dominantní barokní kostel sv. Jiří z let 1763–1767 s věží z r. 1885. Obnovované arboretum. Muzeum historických motocyklů a hraček. Na Šibeničním vrchu jižně od města objeveny zbytky popraviště.

Obec založena r. 1558, nazvána Friedrichswald podle majitele panství Friedricha z Redernu. Travnatý pahrbek pod Lesní chatou pozůstatkem Wanderovy sklářské huti z let 1598–1807. Filiální kostel sv. Antonína z r. 1930. Obec významným centrem letní i zimní rekreace, v okolí lyžařské běžecké i sjezdové tratě. Nad ní na nejvyšším místě hřebenu (859 m n. m.) kamenná, 24 m vysoká rozhledna Královka z r. 1907, u ní horská chata z r. 1936. Severně na Blatném potoku samota Nová Louka, v letech 1756–1817 sklářská huť, její pozůstatek tzv. Panský dům přestavěn r. 1844 na lovecký zámeček, nyní penzion s restaurací. Bedřichovská přehrada na Černé Nise postavena v letech 1902–1905, její hráz dlouhá 340 m a přes 15 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 42 ha, voda vedena podzemním tunelem do elektrárny z r. 1928 v Rudolfově (nyní část Liberce). Součástí obce také neobývaná samota Kristiánov, nazvaná po majiteli panství hraběti Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi, v letech 1775–1882 vyhlášená sklárna, cenný Panský dům s kaplí zničen požárem r. 1938, zachován jen hřbitov z r. 1780. V býv. sklářské hospodě zvané Liščí bouda, přenesené r. 1838 ze zrušené sklárny na Nové Louce, od r. 1964 muzejní expozice sklářství a přírody.

Bedřichov – Nová Louka Bečov nad Teplou

Bedřichův Světec Bečváry

Kolín 49°57'17.96"N; 15°4'50.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1265, v letech 1763–1776 v majetku známého rakouského generála Laudona. V parku ve středu obce hodnotný pozdně barokní zámek z let 1745–1763, v letech 1766–1774 rozšířen o zahradní průčelí a zámeckou kapli, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím, nyní soukromý nepřístupný objekt. U zámku hospodářský dvůr s pozdně barokní branou z r. 1766.

Bedřichov

Blansko 49°27'41.2"N; 16°27'56.92"E

Obec prvně připomínána r. 1392. Kostel sv. Mikuláše gotického původu zbořen r. 1785 a nově postaven barokně, při opravě r. 1850 zvýšena věž. 12

Most 50°27'8.38"N; 13°45'5.35"E

Ves poprvé uváděna r. 1238, nyní část obce Bělušice. Pův. románský kostel sv. Jakuba pův. součástí šlechtického dvorce, později několikrát upravován goticky, renesančně i barokně. V interiéru odkryty gotické fresky.

Běhařov

Klatovy 49°20'40.34"N; 13°9'39.62"E

Obec poprvé doložena r. 1352. Na místě staré tvrze v 16. stol. vystavěn renes. zámek, později barokně upraven, v letech 1923–1927 majetek malíře Aloise Kalvody, který zde provozoval malířskou školu, objekt obklopen terasovitým parčíkem s řadou barokních soch i děl novodobých autorů. Raně gotický kostel sv. Prokopa několikrát vyhořel, novodobě upraven r. 1912. Výhledy na Šumavu a do údolí Úhlavy.

www.ceskonamape.cz

Bechyně

Tábor 49°17'52.05"N; 14°28'8.7"E

Běhařov

Běhařovice

Znojmo 49°0'13.38"N; 16°4'43.92"E

Obec prvně zmíněna r. 1046, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2009. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1596 s nástěnnými malbami z přelomu 17. a 18. stol. Empírová fara z r. 1826. Barokní kaple sv. Václava z r. 1630.

Běchary

Osada u hradu v malebné poloze nad Lužnicí povýšena na město již r. 1323, památková zóna. Nad soutokem Lužnice a Smutné zámek, pův. hrad z 12. stol., obnoven r. 1268, na zámek přestavěn renesančně v letech 1579–1592, zachoval si však pův. čtyřkřídlou dispozici s hranolovou věží v čele, při něm renes. bašta Kohoutek. Po restituci zámek od r. 1998 otevřen pro veřejnost. V zámecké sýpce renes. původu a novogoticky upravené r. 1864 nyní Muzeum Vladimíra Preclíka s expozicí jeho sochařského díla. V býv. pivovaře ze 16. stol. expozice keramiky Jihočeské Alšovy galerie, jízdárna z r. 1776 upravena na divadelní a koncertní sál. Gotický klášter františkánů s klenutými ambity a dvoulodním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1281–1284 zničen za husitských válek, obnoven r. 1491. Na náměstí pozdně gotický děkanský kostel sv. Matěje z počátku 16. stol. na místě starší stavby, renes. věž z r. 1613, současná podoba z r. 1740, před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Hřbitovní barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1667–1670, poblíž starý židovský hřbitov z 2. poloviny 17. stol. V býv. synagoze zřízeno r. 2006 muzeum turistiky, na náměstí od r. 2001 hasičské muzeum. Údolí Lužnice překonává 50 m vysoký železobetonový most z let 1926–1928, zvaný Duha, po mostovce vede silnice i železniční elektrická trať, krásný výhled na město i řeku.

Jičín 50°18'51.9"N; 15°17'32.23"E

Obec prvně doložena r. 1290. Na hřbitově kostel sv. Vojtěcha gotického původu ze 14. stol., po požáru r. 1692 nově postaven barokně r. 1708, rozšířen r. 1792. V obci sochy sv. Františka Serafinského z r. 1775 a sv. Václava z r. 1883.

Bechlín

Litoměřice 50°25'4.72"N; 14°20'23.9"E

Obec prvně doložena r. 1295. Pův. gotický kostel sv. Václava vyhořel r. 1697, obnoven pozdně barokně r. 1786, u něj zvonice s dřevěným patrem. Novorenes. vila švýcarského typu s hrázděným patrem z r. 1875, u manželů Fričových tu pobýval Jan Neruda (1834–1891) a psal Písně kosmické, pamětní deska.

Bechyně – zámek

Ve městě dlouholetá keramická a lázeňská tradice. Lázně doloženy již r. 1730, obnoveny r. 1886, nové lázeňské budovy z let 1903 a 1924, při léčbě nemocí pohybového ústrojí a revmatismu využívána slatina. Rodiště hudebního skladatele a houslisty Václava Pichla (1741–1805), busta na rodném domku na náměstí. Na protějším břehu v části Zářečí založena r. 1875 první keramická továrna, keramická škola ve městě z r. 1884. Jižně od města přírodní památka Židova strouha, divoké kaňonovité údolí se stejnojmenným potokem. Severně u říčky Smutné Poušť sv. Marka, kaple z r. 1549 s někdejší poustevnou, nyní v oploceném areálu.

Bělá

Opava 49°58'21.55"N; 18°8'47.43"E

Bechlín – kostel

Příhraniční obec připomínána r. 1349. Novodobý kostel sv. Jana Křtitele z r. 1934 přestavěn v letech 1996–2003. Od r. 2004 volně přístupné bazénky pro léčbu končetin Priessnitzovou metodou. Severovýchodně od obce veřejnosti přístupná pstruží farma. www.ceskonamape.cz

13

Bechyně

Bělá

Rychnov n. Kn. 50°11'9.24"N; 16°22'51.04"E

Ves prvně připomínána r. 1406, nyní část obce Liberk. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1736, u něj drobná dřevěná zvonice patrně z počátku 19. stol. Prostá kaple sv. Anny z konce 19. stol. Sochy Panny Marie z r. 1792 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1853. Četné roubené chalupy.

Bělá nad Radbuzou

Domažlice 49°35'30.21"N; 12°43'1.58"E

Obec zmiňovaná již Kosmovou kronikou k r. 1121, pův. privilegovaná ves přimdských Chodů, od 13. stol. poněmčena na Weissensulz, r. 1876 povýšena na městys a r. 1964 na město. V areálu statku renes. patrový zámeček z počátku 17. stol., později barokně upraven. Na náměstí barokní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1826–1846 na místě vyhořelé kaple z let 1696–1697. Nejproslulejší památkou je barokní kamenný most na osmi obloucích se šesti sochami, stavba trvala 20 let (1703–1723). Slabé minerální prameny.

14

Bělá nad Radbuzou – kamenný most

Bělá nad Svitavou

Svitavy 49°38'21.59"N; 16°29'3.5"E

Obec prvně uváděna r. 1293. Kostel Všech svatých z r. 1437 pobořen za třicetileté války, nově postaven barokně v letech 1751–1756, dvouvěžové průčelí dokončeno r. 1767. Před ním kamenný kříž z doby kolem r. 1840, za ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Prostý barokní zámeček z poloviny 18. stol. vyhořel r. 1952 a zanikl beze stopy.

www.ceskonamape.cz

Bělá pod Bezdězem

Ml. Boleslav

Bělotín

Přerov

50°30'13.95"N; 14°48'0.01"E

49°35'6.53"N; 17°47'55.54"E

Osada pod Bezdězem přenesena r. 1304, město na jejím místě založeno r. 1337, počátkem 16. stol. středisko českých bratří s tiskárnou. Z městského opevnění zachována Česká brána s předhradím z 1. poloviny 14. stol. Renes. radnice z r. 1613 upravena a zvýšena v polovině 19. stol. Na místě tvrze z 15. stol. renes. zámek z let 1582–1615, barokně přestavěn po r. 1689, nyní sídlo městského muzea. Ve zdi nádvoří barokní kaple sv. Josefa z r. 1629. Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu přestavěn barokně v letech 1650–1655, pozdně barokní děkanství z r. 1807. Býv. augustiniánský klášter z r. 1340 po vypálení husity obnoven, nyní v barokní podobě z let 1650–1697 s kostelem sv. Václava z let 1708–1712. Na náměstí mariánský sloup z r. 1681 a pomník padlým zvaný Na stráž z r. 1927. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1672, při silnici kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. stol. Pomník Karla Hynka Máchy z r. 1936 pův. na Jarmilině skále ve Starých Splavech, na počátku 2. světové války Němci svržen do vody, po válce instalován u hřbitova na jižním okraji města na návrší Hůrka. U východního okraje barokní zámeček Páterov z počátku 18. stol., změněn na hospodářský dvůr.

Obec prvně uváděna r. 1201. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1754 s renes. věží ze starší stavby. Novogotická kaple sv. Antonína a kaple sv. Anny z r. 1969. Řada hodnotných kamenných křížů.

Bělá pod Pradědem

Běloves

Náchod 50°25'13.86"N; 16°11'17.81"E

Pohraniční osada prvně připomínána r. 1392, nyní část města Náchod. Léčivé prameny známy již od 17. stol., lázně založeny r. 1818, z téže doby empírová lázeňská budova, prameny Ida, Ivan a Hedva. Léčily se nemoci srdeční a cévní, nyní lázně dlouhodobě mimo provoz. U silnice pomníček Josefa Součka, prvního vojáka padlého v prusko-rakouské válce r. 1866, u Metuje kemp. Ve stráni pěchotní srub Březinka z období před 2. světovou válkou, objekt s dobovým vybavením přístupný veřejnosti, od něj daleký výhled.

Jeseník 50°10'12.53"N; 17°11'43.72"E

Obec vzniklá sloučením několika vsí v údolí říčky Bělé jižně od města Jeseník. V části Dolní Domašov barokní kostel sv. Tomáše apoštola z let 1726–1730, u něj barokní fara s dochovanou chlebovou pecí v interiéru. V části Horní Domašov klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. stol. Za 2. světové války na území obce několik zajateckých táborů. Údolí často postihováno ničivými povodněmi.

Bělčice

Strakonice

Běloves – srub Březinka

49°30'9.34"N; 13°52'50.64"E

Obec prvně doložena r. 1243, v minulosti od r. 1898 též městem. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z r. 1240 upraven pozdně goticky, loď zaklenuta unikátní sklípkovou klenbou. Při kostele novogotická zvonice. Barokní sochy sv. Barbory a Jana Nepomuckého, kašna připomínána již r. 1545. Rodiště spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka (1908–1987), pamětní síň. Západně nad rybníkem Hrádek tvrziště, pozůstatek tvrze Slepičí hora z 13. stol.

Běleč

Kladno 50°3'24.76"N; 13°59'31.05"E

Obec na okraji křivoklátských lesů připomínána r. 1352. Na návsi na podsklepeném pahorku pův. gotický kostel sv. Mikuláše s novou lodí z r. 1903, u něj dřevěná zvonice z r. 1717. Poblíž kostela pův. klasicistní, nově přestavěný zámeček. Mezi rodáky patří spisovatel Bedřich Svatoš (1908–1991) a malíř Vilém Trsek (1862–1937). Jižně od obce přírodní památka Vuznice a zřícenina hradu Jenčov – viz samostatné heslo.

Benátky nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°17'10.88"N; 14°49'43.79"E

Město nad údolím Jizery doloženo r. 1343, jeho část Obodř již r. 1052, památková zóna. V dominantní poloze zámek, pův. renes. stavba z let 1526–1572 v místech kláštera zničeného husity, v letech 1599–1600 působiště astronoma Tycho Brahe, bohatá sgrafitová výzdoba. Nový zámek z let 1647–1652 spojen v 18. stol. do jednoho celku s pův. stavbou. V letech 1844–1847 na zámku působil Bedřich Smetana jako domácí učitel hudby, pamětní deska nad vchodem a pomník v parku. V zámku nyní městský úřad, regionální muzeum a soukromé muzeum hraček. Zámecký, pův. klášterní gotický kostel Narození Panny Marie s věží z r. 1702. Pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1590, upraven r. 1644. Na náměstí barokní kaple sv. Rodiny z doby kolem r. 1720, u ní raně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1693. V části Staré Benátky pod návrším barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1764 s kostnicí a hřbitovem. Rodiště barokních hudebních skladatelů, bratří Františka (1709–1786) a Jiřího Antonína (1722–1795) Bendových a historika a spisovatele Zdeňka Kalisty (1900–1982), pamětní desky.

www.ceskonamape.cz

15

r. 1740, u něj barokní zděná zvonice z r. 1751. Západně od města romantický zámek Konopiště – viz samostatné heslo.

Benešov nad Černou

Č. Krumlov 48°43'47.04"N; 14°37'38.99"E

Obec prvně doložena r. 1332, založena pod tvrzí z 13. stol. zaniklou po r. 1397, do r. 1945 Německý Benešov, centrum od r. 1995 památkovou zónou. Na náměstí renes. radnice z r. 1594 později empírově upravená, v zadním traktu býv. renes. pivovar z let 1567–1570 založený Jakubem Krčínem z Jelčan. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. přestavěn renesančně a r. 1780 barokně. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a kamenná barokní kašna. Fara renes. původu a několik historicky cenných domů. Na západním okraji malé zbytky tvrziště z 13. stol.

Benátky n. Jiz. – nádvoří zámku

Benecko

Semily 50°40'4.14"N; 15°33'4.96"E

Horská obec poprvé doložena r. 1628, obyvatelstvo se živilo tkalcovstvím a pastevectvím. Dochovány roubené chalupy. Významné rekreační a lyžařské středisko. Rodiště Bohumila Hanče (1886–1913), předního českého lyžaře, který tragicky zahynul během závodu na Zlatém návrší. Na vyhlídkové Jindrově skále pamětní deska Josefa Šíra (1859–1920), spisovatele a štěpanického učitele. Jihozápadně od obce nad levým břehem říčky Jizerky Rychlovský hrádek, stopy po dřevěném strážním hrádku s valem a příkopem, založen ve 2. polovině 13. stol. k ochraně nalezišť drahých kovů, zanikl ve 14. stol. Benešov nad Černou

Benešov

Blansko 49°30'33.99"N; 16°46'15.18"E

Obec prvně zmiňována r. 1362, sklárna doložená r. 1634 zanikla kolem r. 1715. Farní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1787 později upravován, u něj litinový kříž z r. 1871.

Benešov

Benešov 49°47'6.23"N; 14°41'5.21"E

Historické město vzniklo v 11. stol. u opevněného dvorce k ochraně obchodní stezky. Minoritský klášter z 1. poloviny 13. stol. zničen husity r. 1420, dochováno torzo presbytáře klášterního kostela s mohutnými gotickými oblouky, u něj zděná zvonice v novogotické podobě. V sousedství na Karlově děkanský kostel sv. Mikuláše raně gotického původu z 13. stol., vypálen r. 1420 a znovu r. 1648, obnoven barokně r. 1696, u něj hranolová zděná zvonice a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Centrum města znehodnoceno v 70. letech 20. stol. zbořením řady historických domů, na náměstí zachováno jen několik novobarokních a secesních domů a barokní kostel sv. Anny z let 1703–1717 při býv. piaristické koleji. Na Malém náměstí Muzeum umění a designu a Muzeum Podblanicka. Husův pomník z r. 1932. Synagoga z poloviny 19. stol. zbořena r. 1975, v parku zachována část židovského hřbitova ze 17. stol. Pamětní deska na úmrtním domě hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935). Ve městě se narodili spisovatelé František Sokol-Tůma (1855–1925) a Karel Nový (1890–1980), básník Jan Noha (1908–1966), antropolog Jindřich Matiegka (1862–1941) a herec František Vnouček (1903–1960). Východně místní část Okrouhlice s kostelem sv. Martina gotického původu, barokně přestavěným kolem 16

Benešov nad Ploučnicí

Děčín 50°44'28.39"N; 14°18'15.73"E

Obec nad soutokem Bystré a Ploučnice vznikla ve 13. stol., na město povýšena r. 1392, od 19. stol. počátky textilní výroby. Nejvýznamnější památku tvoří dvojice renes. zámků. Horní zámek vznikl přestavbou tvrze v letech 1522–1524, složitý soubor budov v sobě nezapře gotický původ, má tři věže a nádvoří uzavřené zdí s renes. portálem.

Benešov nad Ploučnicí – Horní zámek

www.ceskonamape.cz

Dolní zámek vystavěn rovněž ve stylu saské renesance v letech 1540–1544, soubor tří budov doplňuje věž na nádvoří. Při zámku cenné renes. domy. Pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z let 1483–1557, později několikrát upravovaný. Proti němu barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1749. Na náměstí barokní mariánský sloup z let 1740–1745. Nad nádražím Ploučnická vyhlídka, 10 m vysoký patrový kamenný altán z r. 1902, opraven r. 1994.

Bernartice

Tachov 49°37'36.96"N; 12°48'2.74"E

Ves poprvé doložena r. 1158, nyní část městyse Stráž. Pův. gotická tvrz přestavěna v 16. stol. na čtyřkřídlý renes. zámek, nyní zanikající v hospodářském dvoře s chovem koní. Na návrší kostel sv. Petra a Pavla z r. 1384, zbořen r. 1737 a nově vystavěn v letech 1741–1750. Sloup sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Východně od vsi rozhledna Březinka, telekomunikační věž z r. 2003, vyhlídka ve výši 33,5 m, v sezóně volně přístupná.

Bernartice

Písek 49°21'58.84"N; 14°23'3.88"E

Velká obec připomínána r. 1251, v 19. stol. výroba špiček dýmek, deštníků a holí z kostí a rohů skotu. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s románskou věží barokně přestavěn r. 1717. Barokní fara, pův. jezuitská rezidence z počátku 18. stol., kašna z hradu Dobronice a socha Osvobození z r. 1933. Pomník na návrší Na Posvátném připomíná oběti heydrichiády z r. 1942 a prudkých srážek místních obyvatel s ustupujícími jednotkami SS 8. května 1945.

Bernartice

Trutnov 50°38'45.09"N; 15°57'53.02"E

Podkrkonošská obec prvně zmiňována r. 1297. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1677–1678 přestavěn r. 1733, v 19. stol. přistavěna věž. Mariánský sloup z r. 1828. Před kostelem Pieta z r. 1736, na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. Východiště do Vraních hor.

Benešov nad Ploučnicí – Dolní zámek

Benešov u Semil

Semily 50°36'4.24"N; 15°21'58.92"E

Obec prvně uváděna r. 1411. Kaple sv. Václava s lidovými sochami z 2. poloviny 19. stol., kamenný kříž z r. 1788. Dochovány roubené domy z 19. stol.

Benetice

Třebíč 49°17'51.4"N; 15°52'1.65"E

Obec prvně zmiňována r. 1409. Pův. románský kostel sv. Marka z 1. poloviny 13. stol. vyhořel r. 1774, po nouzové opravě v sousedství vystavěn nový v letech 1853–1854. Barokní fara z r. 1760. Stará škola z r. 1820.

Beňov

Přerov 49°25'2.97"N; 17°30'7.02"E

Obec prvně zmiňována r. 1365. Kostel sv. Františka z Assisi z r. 1855, fara z r. 1864. Rodiště olomouckého arcibiskupa a moravského politika Antonína Cyrila Stojana (1851–1923), na faře od r. 1993 jeho muzeum.

Berchembogen

Cheb 49°54'45.17"N; 12°41'27.99"E

Lovecký zámek Berchembogen nechal postavit hrabě Jan Arnošt Berchem-Haimhausen jako dvoupatrovou pseudogotickou stavbu s ozdobným balkonem. Byla dokončena r. 1876, po r. 1945 ji využívala lesní správa, v současné době nepřístupná.

Bernartice

Jeseník 50°23'21.72"N; 17°4'44.99"E

Příhraniční obec na tzv. slezské Hané doložena r. 1291. Dominantní, pův. raně gotický kostel sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Hedviky, charakteristická stavba slezské gotiky, později několikrát upravovaná. Koncem 19. stol. zaznamenáno silné zemětřesení, které zničilo nádražní budovu.

Bernartice nad Odrou

N. Jičín 49°36'42.14"N; 17°56'51.8"E

Obec prvně připomínána r. 1397. Kostel Navštívení Panny Marie z r. 1837, fara z r. 1799. Sloup se sochou Immaculaty z r. 1840. Na Odře dochován Lesní mlýn s jezem, náhonem, mlýnským kolem a mlecím zařízením z přelomu 19. a 20. stol., technická památka.

Beroun

Beroun 49°57'52.4"N; 14°3'47.29"E

Historické město na soutoku Berounky s Litavkou prvně doloženo r. 1088 jako osady Brod a Podolí, trhová ves od r. 1295 královským městem. Zachována velká část městských hradeb s dvěma branami, Dolní neboli Pražskou a Horní čili Plzeňskou z počátku 14. stol. Na náměstí historické domy, z nich nejcennější tzv. Jenštejnský dům, sídlo Muzea Českého krasu, od r. 2003 jeho součástí expozice pod širým nebem na muzejním dvoře zvaná Geopark Barrandien, expozice též v Horní bráně. Novore-

www.ceskonamape.cz

17

nes. Duslovský palác z r. 1890, nyní sídlo městské galerie. Pův. gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen s městem koncem 13. stol., obnoven po požáru r. 1599, barokně přestavěn v letech 1677–1683 a doplněn o novou věž, za ním barokní děkanství. Honosná novobarokní radnice z r. 1903. Na předměstí pozdně gotický hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1525, barokně upraven v letech 1738–1744, věž přistavěna v letech 1875–1876. Nový hřbitov s novobarokní kaplí sv. Václava založen r. 1904. Ve svahu vrchu Drábova novogotická kaple Panny Marie Bolestné z let 1894–1895. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1908. Nad městem výrazná Městská hora (290 m n. m.), na vrcholu nad vodojemem 14 m vysoká železobetonová rozhledna z r. 1936 s vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m, obnovena r. 1999, ve svahu r. 2000 zřízeno medvědárium. Vzhled města poznamenán procházející dálnicí, dálniční most z let 1979–1983 dlouhý 721 m. Město rodištěm zakladatele českého těsnopisu Aloise Herouta (1860–1943) a básníka Františka Branislava (1900–1967). Na hřbitově hrob dirigenta Václava Talicha (1883–1961), jeho pamětní síň v muzeu.

Besedice

Jablonec n. N. 50°37'40.72"N; 15°12'36.62"E

Ves prvně připomínána r. 1454, nyní část obce Koberovy. Zachovány roubené chalupy, mariánská kaple z r. 1832. Východiště do Besedických skal na pískovcovém vrchu Sokol (562 m n. m.), v nich r. 1935 zřízena okružní značená stezka dlouhá 4,5 km a nazvaná po prezidentu Dr. Edvardu Benešovi. Spojuje skalní bludiště Kalich a Chléviště s řadou skalních vyhlídek, z nichž úchvatný výhled poskytují zejména Hořákova a Husníkova.

Besednice

Č. Krumlov 48°47'24.76"N; 14°33'15.19"E

Obec na návrší prvně zmíněna r. 1378, status městyse z r. 1910 obnoven r. 2006. Dominantní barokní kostel sv. Prokopa z r. 1738 přestavován v letech 1742–1745 a 1875. Na náměstí ucelená fronta štítových statků a pseudobarokní kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Na hřbitově pomník 18 místních dělníků zahynulých r. 1928 při zřícení stavby obchodního domu v Praze. Západně na vrchu Slabošovka rozhledna na 36 m vysoké telekomunikační věži z r. 2002, vyhlídkový ochoz ve výši 24 m, na úbočí slovanské mohyly. V býv. cihelně naleziště vltavínů.

Běsno

Louny 50°10'46.18"N; 13°30'37.78"E

Chmelařská ves prvně zmíněna r. 1342, nyní část města Kryry. Archeologicky prozkoumané sídliště kmene Lučanů z 5.–6. stol. Gotický kostel sv. Vojtěcha z doby kolem r. 1300 barokně přestavěn r. 1701 a upraven r. 1788. Špýchar z r. 1740 při silnici na Soběchleby prohlášen národní kulturní památkou.

Běstovice

Ústí n. O. 50°0'46.89"N; 16°12'53.16"E

Údolní obec nad Tichou Orlicí prvně připomínána r. 1292. Kostel Všech svatých raně gotického původu rozšířen barokně v letech 1782–1784, na hřbitově novogotická márnice s barokním oltářem. Barokní kontribučenská sýpka z 1. poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1811. Na protějším břehu Orlice zalesněná terasa táhnoucí se k Chocni, na její hraně rozlehlé hradiště lužického lidu z pozdní doby hradištní, zvané Darebnice, se zbytky příkopu a mohutného valu, jihovýchodně na strmém ostrohu stopy tvrziště s podkovovitým valem, označováno jako hrádek Hlavačov.

Běstvina

Chrudim 49°50'12.62"N; 15°35'45.82"E

Beroun – radnice

Běrunice

Nymburk 50°11'10.38"N; 15°19'52.23"E

Obec prvně zmíněna r. 1354. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1716–1719, věž přistavěna r. 1770. U hřbitova kamenný kříž z r. 1812. Při polní cestě k Dlouhopolsku tvrziště z poloviny 15. stol. 18

Obec poprvé zmíněna r. 1137. Čtyřkřídlý patrový barokní zámek ze 17. stol. na místě tvrze přestavěn v 1. polovině 18. stol. Kolem park se vzácnými stromy z počátku 19. stol. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu přestavěn r. 1726 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Santiniho dílem též šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1720 ve stylu barokní gotiky. Přízemní fara z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Bezdědice

Ml. Boleslav 50°28'55.44"N; 14°41'48.38"E

Ves prvně doložena ve 14. stol., nyní část města Bělá pod Bezdězem, celá zástavba zničena požárem r. 1859. Zdaleka viditelný novorománský kostel sv. Václava z let 1867–1870. Na návsi domy z doby po r. 1859, z téže doby i novogotická fara.

Bezděkov

Klatovy 49°22'49.17"N; 13°13'39.15"E

Obec nad Úhlavou připomínána r. 1331. V místech tvrze s vodním opevněním vystavěn kolem r. 1585 renes. zámek, přestavěn pseudorenesančně r. 1855. Na návsi pseudorománský kostel sv. Václava z r. 1900. Na návrší Římek barokní kaple sv. Anny z r. 1693.

Bezděkov nad Metují

Náchod 50°30'30.75"N; 16°13'42.94"E

Zemědělská obec založená kolem r. 1220 prvně doložena r. 1358. Na hřbitově osmiboký barokní kostel sv. Prokopa z let 1724–1727 podle projektu K. I. Dienzenhofera se dvěma věžemi. Sochy Ukřižování, Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Běstvina – barokní kaple

Bezděz

Č. Lípa 50°32'19.37"N; 14°43'14.05"E

Běšiny

Klatovy 49°18'0.71"N; 13°18'49.53"E

Obec prvně doložena r. 1379. Stará tvrz přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, trojkřídlý komplex s kaplí, jedno z křídel strženo po r. 1850 při úpravě na lihovar. Zámecká kaple z r. 1654 přestavěna v 18. stol. na kostel Navštívení Panny Marie, upraven po požáru r. 1781. Zachováno několik lidových staveb. Jihovýchodně velký kemp Eurocamp. Východně od obce na vysokém návrší (689 m n. m.) zbytky pův. gotického kostela sv. Bartoloměje z r. 1370, zrušen r. 1788, od 19. stol. ve zříceninách. Jihozápadně pod kopcem v osadě Podolí westernový koňský ranč z r. 2004.

Běštín

Gotický hrad na vyšším vrcholu osamělého dvojvrší Velkého a Malého Bezdězu založil král Přemysl Otakar II. r. 1260. Byl chráněn třemi branami a u hradeb 20 m vysokou okrouhlou věží, nyní zvanou Čertova. Horní hrad tvořil královský palác s kaplí, purkrabský palác a mohutná, 30 m vysoká věž. Od r. 1279 sloužil jako vězení nezletilého krále Václava II. a jeho matky, nedobyt zůstal i za válek husitských.

Beroun 49°48'26.62"N; 14°1'16.15"E

Podbrdská obec prvně zmíněna r. 1380, v 19. stol. rozšířeno cvočkařství, v budově býv. školy, nyní obecního úřadu, pamětní síň výroby cvočků. Dochována roubená chalupa z r. 1761. Rodiště spisovatele Franty Župana (1858–1929), vlastním jménem František Procházka, pamětní deska na rodném domě, a malíře Bartoloměje Hlavína (1846–1904). Severovýchodně židovský hřbitov z 19. stol. Bezděz od jihu

Bezdědice

Beroun 49°49'58.63"N; 14°1'48.28"E

Starobylá ves prvně připomínána již ve 12. stol., nyní část města Hostomice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu přestavěn barokně v letech 1742–1744, po požáru r. 1772 upraven do pozdně barokní podoby r. 1776. Na zrušeném hřbitově barokní márnice.

Odprodán z královského majetku r. 1558 a opuštěn, po třicetileté válce upraven na klášter španělských benediktinů z Montserratu a vyhlášené poutní místo, po zrušení kláštera r. 1785 opuštěn. Od 19. stol. romantická zřícenina udržována jako vyhledávaný turistický cíl. Placená prohlídka možná během turistické sezóny, z hradní věže daleký rozhled. Přístup po značené cestě ze stejnojmenné podhradní vsi.

www.ceskonamape.cz

19

Bezděz

Bezděz

Č. Lípa 50°32'3.96"N; 14°43'12.57"E

Obec na úpatí Velkého Bezdězu založena na přelomu 12. a 13. stol., po r. 1250 povýšena na město, jeho další rozvoj znemožnil nedostatek vody, městská práva na počátku 14. stol. převedena do Bělé pod Bezdězem. Pův. románský kostel sv. Jiljí z konce 12. stol., v letech 1764–1769 barokně přestavěn a doplněn o věž. Pozdně barokní fara z téže doby. Východiště ke zřícenině hradu Bezděz na vrcholu Velkého Bezdězu (604 m n. m.) – viz samostatné heslo. Na sousedním Malém Bezdězu (577 m n. m.) přírodní rezervace s porostem pralesního charakteru.

Bezdrev

pálení Švédy vybudován v letech 1771–1776 barokní zámek, od r. 2004 v něm muzeum českého uměleckého sklářství, v kapli originální skleněný betlém. Na náměstí pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně přestavěn v letech 1710–1711 a empírově upraven po požáru r. 1838. Sloup sv. Floriána z r. 1732. V Úterské ulici dvojice empírových domů. Při silnici kaple Nejsvětější Trojice obnovená r. 2007.

Č. Budějovice 49°2'5.81"N; 14°24'15.05"E

Druhý největší rybník v Čechách (420 ha) vybudován na Netolickém potoce před r. 1490 zásluhou Viléma z Pernštejna. Má hráz dlouhou 400 m a dosahuje hloubky až 7 m. Pro písčité dno a lesnaté okolí vyhledávané centrum rekreace a vodních sportů s kempem. Renes. bašta ze 16. stol.

Bezdružice

Tachov 49°54'21.43"N; 12°58'19.29"E

Obec připomínána r. 1227, status města z 19. stol. obnoven r. 2006. Na skále zámek složitého půdorysu, pův. hrad ze 14. stol., z něho zachovány hradby a spodní část věže. Po vy20

Bezdružice

Bezemín

Tachov 49°50'33.11"N; 12°59'48.22"E

Malá osada, nyní část obce Cebiv. Severovýchodně od ní nad soutokem Hadovky s Úterským potokem slovanské hradiště, zvané též Švédské šance. Mohutné valy ze 7.–9. stol., v lese před hradištěm slovanské mohyly.

www.ceskonamape.cz

Bezno

Ml. Boleslav 50°22'1.05"N; 14°47'46.97"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1050, status městyse z r. 1881 obnoven r. 2008. Na místě středověké tvrze vybudován r. 1750 pozdně barokní zámek, empírově přestavěn po r. 1817, v zámeckém parku cenné barokní sochy. Pozdně renes. špýchar z r. 1605. Rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1750–1755, věž z r. 1763. Rokoková fara z r. 1765. V obci množství hodnotných barokních soch světců z 18. stol.

Bílá

Rozptýlená rekreační ves prvně zmíněna r. 1817, samostatná obec od r. 1951. Dřevěný kostel sv. Bedřicha z let 1873–1874 podle skandinávského vzoru, poblíž arcibiskupský lovecký zámeček z r. 1906. Významné lyžařské středisko. Jižně od obce přírodní památka prales Salajka, chráněn již od r. 1937. Olomouc 49°42'33.29"N; 16°58'26.23"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Na místě tvrze z 15. stol. vystavěn renes. zámek, přestavěn barokně po r. 1740 a klasicistně počátkem 19. stol., jednoduchý patrový čtyřkřídlý objekt nyní využíván obcí. Při zámku anglický park z počátku 19. stol., v letech 1926–1945 změněn na významné arboretum s exotickými dřevinami. V obci barokní sochy Ukřižování, sv. Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1726.

Bílá Třemešná

Trutnov 50°26'42.99"N; 15°44'30.19"E

Obec pod Zvičinou, nyní převážně rekreační, připomínána r. 1370. Pův. gotický kostel sv. Jakuba zpustl za husitských válek, barokně obnoven v letech 1680–1682. Dochovány roubené chalupy a empírová fara. Pobyt J. A. Komenského v letech 1625–1626 připomíná pomník z r. 1958 a památník v sousedství zámečku zbořeného r. 1866. Rodiště hudebního skladatele a dirigenta Vlastislava Antonína Viplera (1903–1971).

Bílá Voda

Bílé Podolí

K. Hora 49°57'22.82"N; 15°29'29.73"E

Obec prvně doložena r. 1307, historický status městyse z r. 1554 obnoven r. 2007. Kostel sv. Václava postaven r. 1821 s využitím zdiva starší stavby ze 16. stol.

Frýdek-Místek 49°26'26.63"N; 18°26'52.5"E

Bílá Lhota

ká (545 m n. m.), tvořeny křemitými kvádrovými pískovci vynikajícími bělostí a oblými tvary, připomínají hřbety odpočívajících slonů, proto dříve též zvány Sloní skály. Přírodní památka dobře viditelná ze silnice I/13 severním směrem.

Bílé Poličany

Trutnov 50°23'25.56"N; 15°44'6.34"E

Obec v údolí Trotinky prvně připomínána r. 1271. Z pův. dvojice tvrzí dolní zanikla v objektech Červeného dvora, jediného pozůstatku býv. vsi Červené Poličany. Horní tvrz, renes. stavba z r. 1580 přestavěna r. 1725 na barokní zámek a v 19. stol. upravena. Zámek nyní slouží jako hotel. Kolem anglický park, v něm kaple Povýšení sv. Kříže z 19. stol. V hospodářských budovách zřízeno malé divadélko.

Bílek

Havl. Brod 49°42'9"N; 15°44'4.87"E

Ves s tímto názvem uváděna až r. 1787, nyní část města Chotěboř. Zvonička z r. 1858 a železniční vodárenská věž z r. 1893. Východiště do kaňonovitého údolí Doubravy, přírodní rezervace, nad jižním okrajem vyhlídkový skalní útvar Čertův stolek. Nad protějším břehem na strmých skalách stopy hradu Sokolov ze 14. stol., zvaného též Sokolovec nebo Sokolohrady, jako sídlo loupeživých rytířů zničen r. 1407, dochovány jen zbytky dvou příkopů, na hradní skále upravená vyhlídka.

Jeseník 50°26'28.55"N; 16°54'28.9"E

Obec pod Rychlebskými horami, nejsevernější v českém Slezsku, prvně zmíněna r. 1532. Pův. barokní zámek Lichtenštejnů z doby kolem r. 1690 slouží od r. 1954 jako psychiatrická léčebna, v zámeckém parku barokní sochy sv. Floriána a Vendelína z 18. stol. Z památek vyniká barokní komplex kláštera a klášterního kostela Navštívení Panny Marie, v pův. piaristické koleji z let 1714–1733 Církevní muzeum. Na návsi sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Klášterní objekt pro svou odlehlost využit po r. 1950 k odsunu řádových sester ze zrušených klášterů.

Bílé kameny

Liberec 50°48'3.75"N; 14°51'29.95"E

Skupina výrazných skalek Bílé kameny o výšce až 20 m severně od Jítravy (viz samostatné heslo) na úpatí vrchu Vyso-

Bílek – údolí Doubravy

Bílence

Chomutov 50°25'23.57"N; 13°30'17.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1355. Gotická tvrz začleněna v 17. stol. do barokního hospodářského dvora, v něm koncem 18. stol. vystavěn malý zámeček jako sídlo správy. Pův. pohřební kaple majitelů panství přestavěna r. 1734 barokně na kostel sv. Bartoloměje. Býv. synagoga z r. 1826 upravena r. 1923 na chudobinec.

www.ceskonamape.cz

21

Bílina

Teplice 50°32'57.39"N; 13°46'20.33"E

Město na stejnojmenné řece, pův. přemyslovské hradiště doložené r. 1041, od 19. stol. rozvoj průmyslu, těžby uhlí a lázeňství. Na místě hradu mohutný čtyřkřídlý barokní zámek Lobkowiczů z let 1675–1682. Na náměstí secesní radnice z r. 1911, barokní kašna se sochou sv. Floriána z r. 1682 a kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěný renesančně v letech 1573–1575. Zbytky hradeb a tzv. Husitská bašta z r. 1470. Na protějším břehu řeky novorenes. soubor lázeňských budov lázní Kyselka z let 1885–1900, které proslavil od středověku známý léčivý pramen, po r. 1989 lázně mimo provoz. Pomník zakladatele lázní Franze Ambrose Reusse (1761–1830) z r. 1898. V parku Lesní kavárna zvaná Kafáč, pův. dřevěný výstavní objekt z r. 1891. Východiště na dominantní vrch Bořeň – viz samostatné heslo.

renes. domy. Renes. kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1500, barokní věž přistavěna r. 1615, u kostela barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Gotická kaple sv. Barbory přestavěna barokně r. 1726. Památník osvobození z r. 1952. Městské muzeum.

Bílovice

Uh. Hradiště 49°5'55.57"N; 17°33'14.77"E

Obec na říčce Březnici prvně uváděna r. 1256. Pozdně gotická tvrz doložená r. 1512 přestavěna koncem 16. stol. na renes. zámek s arkádami, později barokně upraven, nyní účelově využit. V jádře gotický farní kostel sv. Jana Křtitele barokně přestavěn kolem r. 1680 a doplněn o dvě kaple, věž přistavěna v 1. polovině 18. stol., úpravy v 19. stol. Na hřbitově hodnotná křížová cesta z r. 1920.

Bílovice nad Svitavou

Brno-venkov 49°14'53.84"N; 16°40'29.29"E

Obec prvně doložena r. 1343, v okolí těžba mramoru. Romantizující novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1908–1913. Pobyty básníka Stanislava Kostky Neumanna v letech 1907–1915 připomíná pomník, spisovatele Rudolfa Těsnohlídka a bratry Čapkovy pamětní desky. Jihovýchodně Liduščin památník v Těsnohlídkově údolí připomíná nález odloženého dítěte r. 1919, podnět k zavedení vánočních stromů republiky. Východiště ke zřícenině hradu Obřany – viz samostatné heslo.

Bílovice-Lutotín Bílina – lázně Kyselka

Bílkov

Jindř. Hradec 49°5'7.75"N; 15°28'39.7"E

Ves prvně uváděna r. 1253, nyní část města Dačice. Hrad z počátku 13. stol. na ostrohu nad soutokem Dobrohošťského potoka s Vápovkou zničen při nočním přepadu r. 1444, dochovány zbytky zdiva mezi vesnickou zástavbou. Gotický kostel sv. Jana Křtitele s románsko-gotickou sakristií z doby stavby hradu, dřevěná věž nahrazena kamennou až r. 1803. U kostela dům s empírovým štítem z poloviny 19. stol.

Bílov

N. Jičín 49°44'1.38"N; 18°0'6.67"E

Obec prvně uváděna r. 1329. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1709–1731. Morový sloup z r. 1549. Východně na vrchu Kanihůra na 62 m vysokém telekomunikačním stožáru z r. 2006 ochoz rozhledny ve výši 26 m.

Bílovec

N. Jičín 49°45'26.16"N; 18°1'10.04"E

Pův. osada na svazích Oderských vrchů doložena r. 1276, městem od r. 1323, centrum značně poškozeno koncem 2. světové války, památková zóna. Na místě gotického hradu vystavěn ve 2. polovině 16. stol. renes. zámek s okrouhlými nárožními věžemi, barokně přestavěn v letech 1736 a 1755, obnoven po požáru z dubna 1945. Zachovány zbytky hradeb ze 14. stol. Na náměstí renes. radnice z let 1592–1593 s polygonální věží a v jádře 22

Prostějov 49°30'42.08"N; 17°2'14.26"E

Obec spojující dvě sousední vsi prvně doložena r. 1349. V Lutotíně starobylý kostelík sv. Jana Křtitele z r. 1336, nyní v podobě z let 1911–1929. V Bílovicích kaple sv. Floriána z r. 1782 a vzácně dochovaný hanácký statek se žudrem z 18. stol. Na východním okraji obce minizoo.

Bílsko

Olomouc 49°38'38.44"N; 17°1'20.11"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Kostel Božského Srdce Páně z r. 1903. U božích muk z počátku 19. stol. starý smírčí kříž z 15.–16. stol. Empírový kříž z r. 1827.

Bílsko

Strakonice 49°9'30.14"N; 14°3'43"E

Obec prvně doložena r. 1352. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z doby kolem r. 1350, barokně přestavěn r. 1630. Dochovány stavby lidového baroka.

Bílý Kostel nad Nisou

Liberec 50°49'21.99"N; 14°55'26.78"E

Pův. ves založena ve 13. stol. německými kolonisty pod názvem Heinrichsdorf na počest majitele panství Jindřicha z Donína, po postavení kostela doloženého r. 1352 vznikl podle jeho zdaleka viditelné bílé omítky latinský název Alba Ecclesia, z něhož odvozeno německé pojmenování Weisskirchen an der Neisse. Pův. hornická osada s hutí na tavení stříbra, v 19. stol. po vybudování železnice textilní továrny a pa-

www.ceskonamape.cz

pírna. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše v letech 1679–1691 nahrazen novou barokní stavbou, přestavěnou a rozšířenou v 18. stol. Proti němu za řekou zachován někdejší cechovní dům z r. 1590, později hostinec s hrázděným patrem, na pravém břehu řeky patrový dvoukřídlý pozdně barokní dvůr z r. 1793 a na jižním okraji obce býv. Panský mlýn.

Bílý Kůň

Chrudim 49°52'55.39"N; 16°4'4.36"E

Malá osada založena koncem 18. stol. kolem zájezdního hostince téhož jména, nyní část obce Střemošice. Severně od ní v polích Žižkův stůl, umělá kruhová vyvýšenina neznámého původu obehnaná příkopem se zbytky valu. Podle pověsti pahorek navršili Žižkovi bojovníci, aby svému vojevůdci vytvořili místo k odpočinku, považován za tvrziště, pozůstatek po tvrzi vybudované blízkým podlažickým klášterem.

Bílý Potok

Jeseník 50°24'37.98"N; 16°59'29.81"E

Pohraniční ves poprvé připomínána r. 1290, nyní část města Javorník. Pův. kostel sv. Vavřince z r. 1893 zbořen a na jeho místě postavena nová pseudoslohová stavba. Východně od vsi osada Kohout, v níž měl od r. 1841 statek zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz (1799–1851).

Bílý Potok

Liberec 50°52'24.53"N; 15°13'25.26"E

Obec v horní části údolí Smědé založena r. 1594 pro osadníky z Lužice, pojmenována Weissbach podle místního potoka. Jednolodní pseudorománský kostel Nejsvětější Trojice postaven ze sbírky obyvatel v letech 1888–1890 náhradou za starou dřevěnou kapli z r. 1775. Od r. 1900 konečná stanice lokální železniční trati do Raspenavy. Za chatou Krakonoš minerální pramen. Východiště do severní části Jizerských hor, především na skalní vrcholy Paličník (994 m n. m.), Frýdlantské cimbuří a Polední kameny (1006 m n. m.), v okolí horolezecké terény. Vychází odtud také jediná motoristům přístupná silnice, která přes Smědavu (viz samostatné heslo) protíná Jizerské hory severojižním směrem, v zimním období uzavírána.

Bílý Újezd

Rychnov n. Kn. 50°14'17.94"N; 16°13'31.42"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Raně gotický kostel Proměnění Páně z poloviny 13. stol. novorománsky upraven r. 1896. U něj vstupní hranolová renes. zvonice ze 16. stol. s bedněným patrem a sekyrkou zaťatou v šindelové špici.

Biskupice

Biskupice

Třebíč 49°2'18.35"N; 16°0'36.62"E

Ves prvně doložena r. 1141 jako léno olomouckého biskupství, nyní část obce Biskupice-Pulkov. Západně nad řekou Rokytnou na vrchu Hradiště stopy po tvrzi zničené za husitských válek, zachovány příkopy a valy. Na jihozápadním okraji vznikla počátkem 17. stol. tvrz, později upravená na zámek novogoticky přestavěný r. 1831, zbořen r. 1972. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně přestavěn ve 2. polovině 17. stol. Barokní fara z 18. stol. Na hřbitově zajímavý pomníček ve tvaru piniové šišky označující choleru. Nad vsí barokní kaplička z 18. stol. zvaná Jáneček.

Biskupská kupa

Jeseník 50°15'35.2"N; 17°25'38.11"E

Výrazná hora (890 m n. m.) na česko-polské hranici a zároveň historické hranici mezi biskupstvím olomouckým a krakovským. Na vrcholu od r. 1889 dřevěná vyhlídková věž, v letech 1895–1898 nahrazena zděnou stavbou o výšce 19 m, nejstarší rozhlednou v Jeseníkách. Po 2. světové válce rozhledna uzavřena, po opravě r. 1965 sloužila jako televizní vysílač. Po rekonstrukci v letech 1996–1998 opět zpřístupněna, když pro vysílač postaven samostatný stožár. Přístup k rozhledně z města Zlaté Hory.

Bítov

Znojmo 48°56'37.46"N; 15°42'1.35"E

Pohraniční hrad nad soutokem Dyje a Želetavky založen v 11. stol. v místě velkomoravského hradiště, písemně doložen r. 1185. V této době patrně vznikla nejstarší dochovaná část, velká břitová, zčásti pobořená věž. Počátkem 14. stol. došlo zásluhou rodu Lichtenburků k raně gotické přestavbě, další přestavbou a zdokonalením opevnění na přelomu 15. a 16. stol. vznikl jeden z nejbezpečnějších moravských hradů. Při modernizaci v 17. stol. vybudováno kromě nových hradních budov rozsáhlé hospodářské křídlo s pivovarem. Od r. 1811 probíhala poslední velká přestavba nejprve v klasicistním a pak v romantickém novogotickém slohu, okolní krajina upravena na romantický lesopark a v hradním kostele zřízena rodová hrobka. Hrad obýván až do r. 1945, poslední majitel založil zoologickou zahradu a vytvořil největší evropskou sbírku vycpaných psů. Státní hrad po 2. světové válce zpřístupněn v sezóně veřejnosti. Pův. podhradní městečko Bítovec zatopeno vodami Vranovské nádrže, obec Bítov nově postavena východně od hradu. Pod ní u přehradní zátoky rekreační oblast, v obci soukromé Veteran muzeum Tatra se sbírkou historických automobilů. U přístupové cesty 30 m vysoká kamenná rozhledna Rumburak z r. 2009, u ní pozoruhodná plastika krkavce a společenské centrum téhož názvu.

Svitavy 49°38'46.78"N; 16°45'29.53"E

Obec poprvé uváděna r. 1262 jako majetek olomouckého biskupství. Na místě středověké tvrze vybudován prostý trojkřídlý barokní zámek z r. 1713, opraven r. 1966, účelově využit. Kolem neudržovaný park se vzácnými dřevinami. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěn pozdně barokně r. 1775. Barokní sochy sv. Floriána z r. 1726 a Jana Nepomuckého z r. 1767. Osada Flintour vznikla jako dělnická kolonie po r. 1830.

Bítov – hrad

www.ceskonamape.cz

23

Bítovany

Chrudim

Blaník

Benešov

49°53'50.98"N; 15°51'37.61"E

49°38'31.25"N; 14°52'25.48"E

Obec prvně doložena r. 1347. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu z doby před r. 1349 regotizován v letech 1881–1883, v interiéru hornický oltář.

Označení dvou skalnatých vrcholů Vlašimské pahorkatiny ve stejnojmenné chráněné krajinné oblasti vyhlášené r. 1981. Bájný vrch Velký Blaník (632 m n. m.) opředen pověstmi o ukrytém vojsku knížete Václava, na vrcholu 30 m vysoká dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky z let 1939–1941 s vyhlídkovou plošinou ve výši 24 m na místě starší dřevěné stavby z r. 1895, zřícené r. 1936. Mohutné kamenné valy ve vrcholové bučině pozůstatkem keltského oppida ze 6.–5. stol. př. n. l. Přes vrchol vede naučná stezka rekonstruovaná r. 2007. Na Malém Blaníku, dříve zvaném Holý vrch (580 m n. m.), zřícenina barokní poutní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1753 zrušené Josefem II., v jejím středu mohutný smrk zvaný Mnich. V jižním svahu r. 1961 objeveny stopy středověkého hradu asi z 15. stol.

Bitozeves

Louny 50°22'29.31"N; 13°38'34.07"E

Obec na Chomutovce připomínána r. 1318. Na návrší nad potokem mohutná tvrz zpustlá za třicetileté války, r. 1691 přestavěna na sýpku. Kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. s věží pevnostního charakteru.

Bláhova Lhota

Příbram 49°36'36.54"N; 14°20'26.93"E

Starobylá osada, nyní část obce Vysoký Chlumec. V dolní části vsi na potoku Svrchnice roubený, tzv. Křížkův mlýn z r. 1798 s gotickými portálky z r. 1507 a se zachovaným dřevěným zařízením mlýnice, nejstarší roubený mlýn v Čechách, udržovaný soukromý objekt. Dlouhý náhon lemován památnými duby.

Blanice

Strakonice

Blansek

Blansko 49°22'17.31"N; 16°43'18.43"E

Hrad zvaný též Blansko založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem, přestál r. 1424 dobývání Prokopem Holým, zanikl zřejmě požárem v polovině 15. stol., správa panství pak přenesena na tvrz v dnešním městě Blansku. Rozlehlá zřícenina s předhradím leží na skále proti výtoku Punkvy z podzemí, značený přístup z osady Nové Dvory.

49°6'2.36"N; 14°4'24.7"E

Ves velmi starého založení, nyní část města Bavorov. Pův. románský kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 12. stol., dochována tribuna z doby kolem r. 1280, goticky rozšířen v letech 1375–1390. K pův. baroknímu mlýnu přistavěna ve 30. letech 20. stol. elektrárna.

Blanice

Tábor 49°30'27.96"N; 14°47'48.57"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část města Mladá Vožice. Pozoruhodný pozdně gotický kostel Panny Marie a sv. Václava z konce 15. stol. s dřevěnou vížkou, při opravě r. 1906 objevena sgrafitová výzdoba i gotické malby, rekonstrukce provedena r. 1992.

Blansko

Č. Krumlov 48°44'25.31"N; 14°31'0.77"E

Ves prvně připomínána r. 1360, nyní část města Kaplice. Kostel sv. Jiří gotického původu doložen r. 1359, barokně upraven r. 1735. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. a fara s patrovými stájemi. Od kaple Nejsvětější Trojice z r. 1798 nad vsí daleké výhledy do údolí Malše, ke Kleti, na Novohradské hory a při dobré viditelnosti až na Alpy.

Blansko

Blansko 49°21'41.94"N; 16°38'51.04"E

Pův. osada na pravém břehu Svitavy doložena r. 1141, další na protějším břehu založena r. 1277, na město povýšena r. 1905, od středověku rozvoj železářství a strojírenství. Na místě pův. tvrze vystavěn po r. 1574 renes. zámek, při barokní přestavbě r. 1695 doplněn o věž, upraven empírově a nakonec novorenesančně r. 1873, nyní sídlo městského muzea. Barokní kostel sv. Martina z let 1672–1691 na místě románské stavby, upravován v letech 1707–1708. Dřevěný kostel sv. Paraskivy z r. 1601, pův. z Podkarpatské Rusi, přenesen do města z výstavy v Brně r. 1936, nyní slouží církvi čs. husitské. Radnice z r. 1885, v současné podobě od r. 1904. Klamova huť z r. 1855, poslední z dochovaných historických hutí z 19. stol. Historická správní budova strojíren v novogotickém slohu z let 1910–1911. Východiště ke zřícenině Čertova hrádku – viz samostatné heslo. Městská část Hořice rodištěm atleta a olympijského vítěze Ludvíka Daňka (1937–1998).

Blansko

Ústí n. L. 50°41'51.09"N; 14°5'56.94"E

Blanice (Tábor) – kostel 24

Hrad nyní nazývaný Blansko založen koncem 14. stol. na mohutném čedičovém suku (545 m n. m.), prvně doložen www.ceskonamape.cz

r. 1401 jako Blankenstein, sídlo Vartemberků a od r. 1527 pánů z Bünau, od konce 16. stol. vězení. Po třicetileté válce opuštěn a zchátral. Dochovány zbytky paláce, věže a bašt, z vyhlídkové plošiny daleký rozhled. Přístup ke zřícenině po značené cestě ze stejnojmenné podhradní vsi.

Blatenský vodní příkop

K. Vary 50°24'52.16"N; 12°53'40.43"E

Středověké dílo z let 1540–1544, které k Horní Blatné přivádělo vodu potřebnou pro praní rud a pohon důlních strojů. Příkop široký 2 m a dlouhý 12 km vychází z potoka Černá západně od Božího Daru a ústí do Blatenského potoka. V letech 1995–2001 rekonstruován pro odvod kyselých vod z rašelinišť. Při něm naučná stezka.

Blatenský vrch

K. Vary 50°23'59.53"N; 12°46'54.8"E

vě v rybníce při říčce Lomnici zámek, pův. románský hrad z poloviny 13. stol., goticky rozšířen počátkem 15. stol., goticko-renes. přestavba provedena v letech 1520–1530, po r. 1550 přistavěno renes. křídlo, novogotické úpravy v letech 1850–1856, v čele stavby charakteristická vstupní věž s rozšířeným horním patrem. Uvnitř přístupné sbírky rodu Hildprandtů, kterému byl objekt v restituci vrácen. Za Zámeckým rybníkem velký anglický park s barokním pavilónem a stádem daňků. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pův. z 13. stol., nyní v podobě z 15. a 16. stol., za ním kaple sv. Michaela archanděla se sklípkovou klenbou z r. 1515, nyní kaple Božího hrobu. Barokní zvonice z r. 1723 novogoticky upravena v letech 1835–1836. Pozdně gotické, později barokně upravené děkanství. Na náměstí empírové domy a mariánský sloup z r. 1726 se čtyřmi světci. Ve městě barokní sochy sv. Prokopa, Václava a Floriána z 18. stol. Rodiště operního pěvce Karla Strakatého (1804–1868), prvního interpreta písně Kde domov můj. Město proslulo pěstováním růží a chovem ryb.

Výrazná krušnohorská hora (1043 m n. m.), dříve Plattenberg, na jejím vrcholu postaven r. 1913 horský hotel s 21 m vysokou rozhlednou, nazvanou Zita podle tehdejší rakouské velkovévodkyně, později císařovny. Hotel zdevastován a zbořen po 2. světové válce, rozhledna v sezóně přístupná. Na jižním úbočí vrchu přírodní památka Vlčí jámy, propadliny po středověkém dolování cínu hluboké až 25 m, v nichž se do léta drží sníh a led. Naučná stezka.

Blatná – zámek

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Hodonín

48°56'45.01"N; 17°27'46.02"E

Vinařská obec poprvé připomínána r. 1052. Dominantní barokní kostel sv. Ondřeje z r. 1717. Od r. 1995 památková rezervace vinných sklepů, unikátní soubor vinařské architektury, jednu ze zdejších vinic vlastnil v 17. stol. J. A. Komenský. Nad obcí vrch Svatý Antonínek s dalekým rozhledem a barokní poutní kaplí sv. Antonína z r. 1668, zrušena Josefem II. a obnovena po r. 1815, v okolí křížová cesta, studánka a socha sv. Antonína.

Blatenský vrch – rozhledna

Blatná

Strakonice 49°25'38.27"N; 13°53'8.16"E

Obec založená v močálovité krajině u vodního hradu prvně připomínána r. 1235, na město povýšena r. 1601. Na ostro-

Blatnice pod Sv. Antonínkem – vinné sklepy

www.ceskonamape.cz

25

Blatnička

Hodonín

Blažkov

Žďár n. S.

48°56'8.58"N; 17°31'47.44"E

49°28'18.85"N; 16°11'11.27"E

Vinařská obec pod Bílými Karpaty doložena r. 1362. Novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1935–1938 opraven r. 1998. Kaplička na Zákapličí z 2. poloviny 19. stol. Socha Panny Marie z r. 1906. Kamenný Sedlářův kříž z r. 1913.

Obec prvně zmíněna r. 1348. Evangelický kostel z r. 1926 a katolická kaplička Panny Marie. Dochovány památky lidového stavitelství. Dvě památné lípy. Východiště k westernovému městečku Šiklův mlýn – viz heslo Zvole.

Blatno

Louny

Blažovice

Brno-venkov

50°5'49.84"N; 13°23'25.05"E

49°9'54.22"N; 16°47'13.09"E

Obec prvně zmíněna r. 1253. Na návsi barokní kostel sv. Michaela archanděla z 2. poloviny 18. stol. Západně přírodní rezervace Blatenský svah, stráň s porostem smíšeného lesa.

Obec prvně zmíněna r. 1141. Funkcionalistický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1934. Věžovitá kaplička se zvoničkou z r. 1832. Funkční kovárna z přelomu 19. a 20. stol. nahradila nedalekou malou obecní kovárnu.

Blatno

Chomutov 50°30'40.69"N; 13°21'35.46"E

Obec doložena r. 1344. Pův. řádová komenda německých rytířů ze 14. stol. přestavěna kolem r. 1560 na zámek, upravován barokně i koncem 19. stol., nyní účelově využit. V okolí zbytky hradních příkopů a stopy zdiva. Barokní kostel sv. Michala z r. 1782, před ním dvě památné lípy. Hrázděná krušnohorská lidová architektura.

Blazice

Kroměříž

Blešno

Litoměřice 50°28'51.51"N; 13°54'25.78"E

Hrádek Blešno označován podle polohy na Blešenském vrchu (520 m n. m.), jinak neznámého jména i historie. Trojdílný hrad na západním ostrohu podle nálezů obýván patrně v 15. stol., dochovány příkopy a val. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Blížejov

Domažlice

49°26'33.56"N; 17°38'43.61"E

49°30'1.63"N; 12°59'26.96"E

Obec prvně zmiňována r. 1358. Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1788 opravován v letech 1885 a 2000.

Obec prvně připomínána r. 1324. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. upraven renesančně a barokně přestavěn kolem r. 1700. Barokní zámeček z 18. stol. sloužil jako správní budova hospodářského dvora a vznikl patrně na místě starší tvrze.

Blažejov

Jindř. Hradec 49°8'27.38"N; 15°5'45.94"E

Obec prvně připomínána r. 1255. Pův. raně gotický kostel sv. Alžběty doložen r. 1359, přestavěn novorománsky v letech 1863–1864, portál přízemí věže již z doby kolem r. 1300. Severně v lese zříceniny hradu Vítkův hrádek – viz samostatné heslo.

Blažim

Louny 50°24'26.32"N; 13°37'43.38"E

Zemědělská obec doložena r. 1183 jako majetek řádu johanitů. Z gotické tvrze z r. 1390 zachována jen část zdi. Na návsi pozdně barokní kostel sv. Prokopa z let 1778–1781 s farou. Barokní hospodářský dvůr z r. 1712.

Blíževedly

Č. Lípa 50°36'30.17"N; 14°23'53.09"E

Obec doložena r. 1290, kdy byla povýšena na městečko. Barokní kostel sv. Václava na místě starší stavby, z níž zachována gotická klenba presbytáře. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1714. Roubené a hrázděné lidové domy z doby po r. 1830. Východiště ke zříceninám hradů Hřídelík a Ronov – viz samostatná hesla.

Blížkovice

Znojmo 48°59'57.93"N; 15°50'22.94"E

Obec prvně uváděna r. 1349, status městyse z r. 1498 obnoven r. 2007. Barokní kostel sv. Bartoloměje gotického původu, socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány hodnotné lidové stavby a zájezdní hostinec.

Blovice

Plzeň-jih 49°34'48.26"N; 13°32'8.24"E

Blažim – náves 26

Obec připomínána r. 1284, městem od 18. stol. Pův. gotický opevněný kostel sv. Jana Evangelisty barokně přestavěn v letech 1760–1767, na hlavním průčelí sochy českých patronů z r. 1845, u něj empírová pohřební kaple sv. Kříže. Na náměstí empírová radnice z r. 1825 a městské domy v témže slohu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Pamětní desky a hroby ve městě působících básníků Františka www.ceskonamape.cz

Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) a Vojtěcha Mikuláše Vejskraba-Bělohrobského (1839–1869).

návsi renes. radnice z r. 1602 a morový sloup z r. 1720. Východně při silnici barokní trojboká boží muka z doby kolem r. 1736. Jihozápadně nad obcí areál hradiště Cezavy z doby kolem let 1500–1000 př. n. l.

Bludov

Šumperk 49°56'29.1"N; 16°55'39.09"E

Blovice – kostel

V místní části Hradiště pův. barokní zámek vzniklý přestavbou starší tvrze r. 1704, novogoticky přestavěn r. 1873, v interiéru vyniká zdobená zámecká kaple sv. Ondřeje z r. 1853 s kazetovým stropem. Kolem cenný anglický park z r. 1775 s novogotickou branou a kašnou. Do zámku r. 2000 přeneseno z Raušarova domu na náměstí muzeum jižního Plzeňska, založeno ze sbírek Františka Raušara (1857–1941).

Obec na úpatí Hrubého Jeseníku prvně zmíněna r. 1200. Severně na úbočí Chocholíku zřícenina hradu z 13. stol., zničen v uherských válkách r. 1468, zachovány příkopy, valy a zbytky základového zdiva. Pův. tvrz z 2. poloviny 16. stol. přestavěna počátkem 17. stol. na pozdně renes. zámek, barokně upraven r. 1708, zčásti vydán v restituci, využíván obcí. U něj anglický park se staletými stromy a socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Dochovány památky lidové architektury, statky a roubená chalupa z 19. stol. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. v současné podobě od r. 1838, při něm rodová hrobka Žerotínů a sousoší Nejsvětější Trojice z konce 18. stol. U silnice kaple Nejsvětější Trojice z konce 18. stol. Rodiště malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877–1934), pomník. Západně u Moravy radioaktivní sirné prameny, od r. 1929 u nich v provozu lázně pro léčbu nemocí ledvin, revmatismu a dětské obezity. Severně od obce poutní místo Boží Tělo, v areálu boží muka z r. 1683, pozdně barokní kostelík a kaple Panny Marie Lurdské z 2. poloviny 18. stol. nad pramenem, lipové stromořadí a křížová cesta z 2. poloviny 17. stol.

Bobrová

Žďár n. S. 49°28'34.95"N; 16°7'5.34"E

Obec na říčce Bobrůvce prvně připomínána r. 1252, pův. rozdělena na Horní a Dolní, obě části sloučeny r. 1950, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. V Horní Bobrové pův. raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol. se třemi věžemi, v letech 1714–1722 při přestavbě podle návrhu Jana Blažeje Santiniho vystavěna nová barokní loď a zachována pův. hranolová věž. Klasicistní fara z r. 1770. Na vrcholu Strážného kopce čili Kalvárie žulový kříž z r. 1820, při cestě k němu kapličky křížové cesty. V Dolní Bobrové gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. Nad vsí vrch Valy (565 m n. m.) se stopami hrádku z 13. stol., ve 14. stol. již opuštěn. Blovice – zámek Hradiště

Blšany

Bobrůvka Louny 50°12'57.83"N; 13°28'8.55"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1238, status města z r. 1843 obnoven r. 2006, v 90. letech 20. stol. proslavena jako nejmenší místo v Evropě, kde se hrála vrcholná fotbalová soutěž. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla barokně přestavěn v letech 1716–1717, barokní fara z r. 1734. Židovský hřbitov z r. 1863. Severně od města osamocená kaple sv. Václava, pozůstatek františkánského kláštera zrušeného r. 1785.

Blučina

Žďár n. S. 49°26'54.45"N; 16°5'46.58"E

Brno-venkov 49°3'17.57"N; 16°38'52.5"E

Obec prvně připomínána r. 1240. V jádře pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. poloviny 13. stol. upravován v letech 1596, 1804 a novogoticky ještě po r. 1888. Na

Obec poprvé zmiňována r. 1252. Gotický kostel sv. Bartoloměje ze 13. stol. vypálen za třicetileté války r. 1625, obnoven barokně v letech 1696–1704, opraven r. 1930, věž s dřevěným patrem. Boží muka z r. 1780. U silnice tzv. Sýkorův kříž nad hromadným hrobem padlých ve třicetileté válce.

Boč

K. Vary 50°21'44.34"N; 13°4'58.93"E

Osada na břehu Ohře pův. zvaná Hvozd, prvně zmíněna r. 1292, nyní část obce Stráž nad Ohří. Na návrší se hřbitovem novorománský kostel sv. Václava z let 1874–1875, pozdně barokní fara z poloviny 18. stol. Jihozápadně od osady přírodní památka Čedičová žíla Boč, vypreparovaná žíla s patrnou sloupcovou odlučností čediče vzácného vějířovitého uspořádání.

www.ceskonamape.cz

27

Boharyně

Hradec Kr.

Bohostice

Příbram

50°12'13.53"N; 15°37'59.52"E

49°36'6.86"N; 14°8'25.49"E

Obec prvně doložena r. 1355. Dominantní kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol., obnoven po třicetileté válce r. 1650, přestavěn v pozdním baroku r. 1783 a pseudoslohově r. 1865. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1808. Patrový roubený mlýn z r. 1874 se zachovalým náhonem, jezem a sušárnou čekanky a obilí.

Obec prvně zmíněna r. 1386. Empírový zámeček a domy z let 1954–1956 pro obyvatele vsí zatopených Orlickou přehradou. Pod obcí romantické zalesněné Bohostické údolí.

Bohosudov

Teplice 50°40'50.35"N; 13°52'37.84"E

Bohdalice

Vyškov 49°12'53.41"N; 17°1'49.79"E

Ves prvně zmíněna r. 1337, nyní část obce Bohdalice-Pavlovice. Barokní zámek vznikl přestavbou renes. tvrze, upraven v 19. stol. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1807–1814, u něj památná lípa a kříž z r. 1845. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Smírčí kříž z r. 1807.

Bohdalov

Žďár n. S.

Osada kolem zaniklé tvrze Šejnov nebo Šajn, německy Scheune, od r. 1511 působiště jezuitů, od r. 1610 mariánské poutní místo a od r. 1679 sídlo jezuitského gymnázia. V letech 1701–1706 vybudován areál barokního poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné s ambity, šesti kaplemi a jezuitskou kolejí a nazván Mariaschein. Objekt kláštera od r. 1952 užíván čs. a později sovětskou armádou, nyní včetně gymnázia obnoven. Český název Bohosudov vznikl až po r. 1848 omylem Františka Palackého, který na místo vztáhl pův. název Novosedlic, nyní část města Krupka. Na okraji dolní stanice lanovky na Komáří hůrku – viz samostatné heslo.

49°28'46.91"N; 15°52'34.97"E

Obec prvně připomínána r. 1349, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Jižně na poloostrově v Bohdalovském rybníku pozůstatky tvrze z konce 14. stol., dochovány pouze terénní stopy budov a hradeb s příkopem. Dominantní kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. zcela přestavěn barokně v letech 1736–1759, věž z r. 1895, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní fara z r. 1736. Smírčí kámen z r. 1605. Městys se soustavou rybníků centrem Přírodního parku Bohdalovsko vyhlášeného r. 1990.

Bohdaneč

K. Hora 49°46'41.7"N; 15°13'21.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1233. Uprostřed gotický kostel Zvěstování Panny Marie, uvnitř renes. náhrobník z r. 1588. Severně výklenková kaplička z 18. stol.

Bohdanovice

Opava 49°53'58.8"N; 17°38'21.9"E

Ves uváděna r. 1265 jako majetek velehradského kláštera, nyní část obce Jakartovice. Dominantní barokní kostel sv. Michala z r. 1770 opravován po požáru r. 1854. Dochovány lidové statky s empírovými štíty z poloviny 19. stol.

Bohdíkov

Šumperk 50°0'39.24"N; 16°54'8.8"E

Obec v údolí řeky Moravy prvně připomínána r. 1351 jako Martinova Ves. Monumentální barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1725. Pův. renes. tvrz ze 16. stol. opuštěna po r. 1592 a upravena na hostinec. V katastru obce dva býv. vápencové lomy, k většímu z nich vede štola Mařka vybudovaná německými válečnými zajatci v letech 1941–1944, zimoviště vzácných druhů netopýrů. Památná lípa stará 300 let.

28

Bohosudov – poutní kostel

Bohumilice

Prachatice 49°5'43.2"N; 13°49'0.57"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Gotický kostel Nejsvětější Trojice z konce 13. stol., barokně upraven r. 1663 a znovu po požárech v 19. stol., při něm zděná zvonice z r. 1862. Na místě renes. tvrze prostý klasicistní patrový zámeček Skalice z přelomu 19. a 20. stol. U obce r. 1829 nalezeny části meteoritu o celkové váze 45,5 kg. Východně chráněná lipová alej.

www.ceskonamape.cz

Bohumín

Karviná

Bohuslavice

Opava

49°54'8.29"N; 18°21'15.08"E

49°56'31.48"N; 18°7'56.87"E

Průmyslové město vzniklo r. 1973 spojením Starého Bohumína (viz samostatné heslo) a Nového Bohumína, pův. vsi zvané Šunychl, od r. 1924 název Nový Bohumín a povýšení na město. Cihlový katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1896 a evangelický kostel z r. 1901. Historická budova nádraží z r. 1860, přestavěna v letech 1902–1904. Železárny a drátovny, železniční přechod do Polska. U města řada betonových pevnůstek, unikátní dvoudílný bunkr U trati z r. 1936 se spojovací podzemní chodbou v těsné blízkosti železniční trati a dálnice od r. 2003 zpřístupněn jako muzeum pohraničního opevnění.

Obec doložena r. 1288. Hodnotný monumentální barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1740–1747 se zvonem z r. 1492, u něj novogotická kaple z konce 19. stol.

Bohuslavice

Náchod 50°18'45.08"N; 16°5'24.12"E

Obec nad Metují při křižovatce několika silnic prvně připomínána r. 1361. Kostel sv. Mikuláše gotického původu z poloviny 14. stol. rozšířen barokně r. 1687, přestavován v letech 1828 a 1893. V sousedství pozdně renes. věžovitá zvonice, třípatrová hranolová stavba z let 1605–1613 s hodinami v mladším krovu. Barokní kostnice z r. 1777. Pseudogotický evangelický kostel z r. 1898. Barokní sochy Panny Marie Ochranitelky z r. 1746 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1756.

Bohušov

Bruntál 50°14'36.27"N; 17°42'53.03"E

Bohumín – bunkr U trati

Bohuňov

Svitavy 49°35'47.97"N; 16°28'3.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1382. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. nově vystavěn empírově v letech 1820–1821, před ním kamenný kříž z r. 1790. Severně při silnici smírčí kámen. Západně nad říčkou Křetínkou přírodní památka Bohuňovské skály.

Bohuňovice

Olomouc 49°39'49.12"N; 17°17'19.93"E

Velká obec prvně zmiňována r. 1078. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1750. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1921.

Bohuslavice

Bohušovice nad Ohří

Obec na místě prehistorického osídlení doložena r. 1057, díky průmyslu r. 1920 povýšena na město. Barokní kostel sv. Prokopa a Mikuláše z r. 1716 vznikl přestavbou starší svatyně. Secesní pomník Mistra Jana Husa z r. 1911. Jihovýchodně kamenný obloukový most z r. 1848.

Bohutice 49°37'14.33"N; 16°57'29.66"E

Hodonín 49°3'3.47"N; 17°7'22.88"E

Ves prvně připomínána r. 1371, nyní část města Kyjov. Hrad z r. 1408 nahradil starší tvrz, zničen ve 2. polovině 15. stol. za válek s Uhry, dochovány zřetelné terénní stopy s příkopem na jižním okraji nad kostelem. Kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. stol. přestavěn a doplněn věží v letech 1697–1700, rekonstruován v letech 1948–1949, v interiéru dochovány gotické fresky ze 14. stol. Rodiště Bohumila Sekly (1901–1987), zakladatele české lékařské genetiky.

Litoměřice 50°29'35.39"N; 14°8'57.68"E

Prostějov

Obec prvně připomínána r. 1288. Barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1714 na místě gotické stavby, věž přistavěna r. 1768.

Bohuslavice

Obec pod hradem Fulštejn (viz samostatné heslo) doložena r. 1255, pův. zvána Gottfriedsdorf, od r. 1570 do konce 2. světové války název podle hradu Fulštejn, současný dostala po vysídlení německého obyvatelstva, kdy se zde usídlila početná komunita volyňských Čechů a Řeků. Gotický kostel sv. Martina z 1. poloviny 14. stol. upravován koncem 15. stol., dnešní podoba z doby po požáru r. 1800. V obci hodnotné sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Od r. 1996 v provozu informační středisko, poblíž kostela geologické muzeum. Obcí od r. 1898 prochází úzkokolejná železniční trať z Třemešné do Osoblahy. Jihozápadně rekreační areál s rybníkem, chatovou osadou a kempem.

Znojmo 48°59'23.95"N; 16°21'31.11"E

Obec prvně doložena r. 1253. Tvrz z 15. stol. přestavěna koncem 16. stol. na dvoupatrový renes. zámek s arkádami, jezuity v 18. stol. přistavěno barokní křídlo, nyní v majetku obce, uvnitř též muzejní expozice s 54 sochami z let 1930–1937 pro křížovou cestu plánovaného poutního místa. Novobarokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1867–1870. Barokní hřbitovní kaple sv. Michaela archanděla z 1. poloviny 18. stol. s empírovou předsíní z r. 1820 a barokní kamennou Madonou, pod kaplí r. 1928 vystavěna tzv. Lurdská jeskyně s poutním areálem. Na návrší Kameniště sloup se sochou sv. Michaela archanděla z poloviny 18. stol., u silnice kříž z r. 1787. Severně dvě linie čs. pohraničního opevnění z r. 1938.

www.ceskonamape.cz

29

Bohutín

Příbram 49°39'18.46"N; 13°56'31.71"E

Obec na horní Litavce prvně zmíněna r. 1379, v minulosti těžba olověné a stříbrné rudy, u osady Havírna dvojice Bohutínských šachet. Na návrší novogotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1892, do pův. podoby restaurován po požáru r. 1950. Z pův. čtyř mlýnů na Litavce dochovány Achačův a Kleinertův-Dubských.

Bohy

Plzeň-sever 49°56'15.52"N; 13°34'33.44"E

pírová hraběcí hrobka z r. 1835 a šestiboké kaple Tetaurky z 2. poloviny 16. stol. Na protilehlém návrší zámek Nový Světlov, pův. pozdně gotický hrad z doby kolem r. 1480, renesančně upraven r. 1555, odolal obléhání Uhrů, Švédů i Turků, v letech 1846–1856 romanticky přestavěn ve stylu tudorovské gotiky, po restituci upraven na neúspěšný hotel, v jednom křídle sídlí Muzeum Bojkovska založené r. 1931, zbytek chátrá, kolem neudržovaný park. Ve městě barokní sloup Panny Marie z r. 1716, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1750 a Floriána z r. 1777, klášter dominikánek z 20. stol. Továrna na výbušniny založena r. 1936. Severovýchodně na potoce Kolelač vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Obec pův. zvaná Zbohy prvně doložena r. 1228 jako zboží svatojiřského kláštera na Hradčanech, nynější název od r. 1924. Na návsi čtyřboká kaple, dochovány stavby lidové architektury, dva roubené sroubky přeneseny z okolí. Severně od obce barokní klášterní dvůr Rohy z r. 1735, poblíž 300 let starý Rožský dub. Východně při Berounce chráněný Podkrašovský mlýn – viz samostatné heslo. Při cestě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743.

Bochoř

Přerov 49°25'25.08"N; 17°25'33.64"E

Obec prvně zmiňována r. 1294. Kostel sv. Floriána z let 1873–1876, fara z r. 1882. U pramene v provozu lázně, známy již od r. 1580. Západně od obce vojenské letiště. Bojkovice – zámek Nový Světlov

Bochov

K. Vary 50°9'2.31"N; 13°2'45.74"E

Obec založena pány z Rýzmburka r. 1325, status města z r. 1482 obnoven r. 2006. Na jeho ochranu na Hladovém vrchu vybudován hrad Hungerberg, zničen r. 1469 vojskem Jiřího z Poděbrad. Zachovány zbytky příkopů a valů. Na náměstí radnice z r. 1818, mariánský sloup z r. 1685, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., barokní kašna z 18. stol., věžovitá kamenná studna z r. 1720. Barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1666 s gotickými a renes. prvky starší stavby, u něj barokní fara. Na Hladovém vrchu barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1693. Při silnici mariánská kaple ze 17. stol. Západně kostel sv. Jakuba v barokní podobě z doby kolem r. 1750. Východiště ke zřícenině hradu Hartenštejn – viz samostatné heslo.

Bojanov

Chrudim 49°50'27.48"N; 15°42'17.94"E

Obec na Chrudimce připomínána již r. 1126, historický status městyse z r. 1564 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Víta z r. 1730 na místě starší stavby, při něm polygonální barokní zvonice s bedněným patrem patrně na základech obranné bašty. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol. V údolí potoka Dehetník opuštěné lomy na vápenec a zbytky staré vápenky.

Bojkovice

Uh. Hradiště 49°2'19.32"N; 17°48'45.76"E

Bolatice

Velká obec prvně připomínána r. 1250. Barokní patrový zámek z let 1724–1748 se zbytkem parku, po opravě nyní sídlo obecního úřadu. Dominantní trojlodní barokní kostel sv. Stanislava z r. 1703, dnešní podoba z r. 1912. Barokní kaple Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Na hřbitově památník osvobozovacích bojů r. 1945. Roubený špýchar z r. 1849, skanzen lidových tradic a řemesel z r. 2002.

Boleboř

Chomutov 50°32'16.07"N; 13°24'56.1"E

Krušnohorská obec doložena r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1374 vyhořel před r. 1725 a nahrazen r. 1729 barokní stavbou, po požáru z r. 1947 již neobnoven. V poslední době postavena novodobá kaple sv. Mikuláše vysvěcená r. 1993. Barokní socha sv. Donáta z r. 1744. Lidová hrázděná architektura.

Bolechovice

Příbram 49°36'41.83"N; 14°30'3.12"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část města Sedlec-Prčice. Na místě středověké tvrze patrový rokokový zámek z r. 1775 se středním rizalitem, na okraji zámecké zahrady pozdně barokní kaple z téže doby.

Obec nad údolím Olšavy prvně připomínána r. 1362, na město povýšena r. 1965. Na hřbitově mohutný barokní kostel sv. Vavřince z let 1651–1656 na místě starší stavby, em30

Opava 49°57'8.92"N; 18°4'52.37"E

www.ceskonamape.cz

Boleradice

Břeclav 48°57'59.67"N; 16°48'41.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, historický status městyse z r. 1512 obnoven r. 2006. Na kopci Paseky při jižním okraji příkopy a valy nevelkého hradu, doložen r. 1373, pustý r. 1536, zdivo rozebráno na stavby. Starobylý kostel sv. Jana Křtitele románského původu z počátku 13. stol., upraven v 16. stol. a r. 1847. Novobarokní kaple sv. Rocha z r. 1888. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. Budova školy z r. 1884. Udržovány folklorní tradice.

Boletice

Býv. starobylá ves doložena r. 1263, od r. 1950 na území vojenského újezdu téhož názvu. Mimořádně cenný kostel sv. Mikuláše románského původu z 12. stol. goticky upraven v 15. stol., těžce poškozen sovětskou armádou, nyní zahájeny záchranné práce. Východně zbytky hradiště Raziberk osídleného od doby bronzové až do doby slovanské. Plzeň-město 49°46'35.05"N; 13°22'37.56"E

Pův. samostatná ves, nyní součást městského obvodu Plzeň 1, obklíčena sídlištní zástavbou. Na dochované návsi statky plzeňského typu z 19. stol., sýpka z konce 18. stol. a z okolí přenesená boží muka ze 17. stol. Po r. 1460 založena soustava 11 rybníků, z nichž Velký o rozloze 40 ha je vyhledávaným rekreačním místem. Severně poblíž Kamenného rybníka arboretum Sofronka s jednou z největších evropských sbírek borovic a dehtářská či kolomazná pec, technická památka z 18. stol.

Bon Repos

Bor

K. Vary 50°15'55.42"N; 12°56'20.51"E

Ves připomínána r. 1352, nyní část obce Sadov. Na hřbitově pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol. s čtvercovým presbytářem, barokně upraven r. 1770. Smírčí kříž ze 17. stol.

Č. Krumlov 48°49'27.07"N; 14°13'1.47"E

Bolevec

dominuje barokní kostel sv. Mikuláše z let 1737–1749 s pozdně gotickou věží z r. 1526, barokní radnice zvýšena po požáru r. 1841, zachováno několik historických domů a zbytky hradeb. Gotická býv. špitální kaple sv. Jana Křtitele z 15. stol.

Nymburk

Boreč

Litoměřice 50°30'31.95"N; 13°59'20"E

Ves doložena ve 13. stol. v majetku jiřského kláštera na Hradčanech, nyní část obce Velemín. Na místě gotické tvrze postaven koncem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek, v zámeckém dvoře kaple z r. 1910. Dřevěný kříž z r. 1741. Nad vsí přírodní památka Borečský vrch (446 m n. m.), označovaný jako kouřící kopec, protože v zimě vystupuje na vrcholu ze skalních puklin, zvaných ventaroly, teplý vzduch, který tu udržuje stálý život rostlin a hmyzu. Pro tento neobvyklý přírodní jev vyhledávaný turistický cíl, od r. 1982 zřízena naučná stezka z Režného Újezda, na ní pod vrcholem odpočívadlo s výhledem.

Borek

K. Vary 50°3'19.25"N; 13°8'36.77"E

Osada u rozlehlého Boreckého rybníka prvně zmíněna r. 1360, nyní část obce Pšov. Na návsi empírová kaple sv. Martina z počátku 19. stol. Severně na ostrohu nad Mlýnským rybníkem zřícenina Štědrého hrádku – viz samostatné heslo.

50°14'31.68"N; 14°47'35.96"E

Barokní zámeček nyní zvaný Bon Repos založen hrabětem Šporkem po r. 1718 na návrší nad osadou Čihadla, arcibiskup Příchovský po r. 1770 objekt opravil, rozšířil a nazval La Maison de Bon Repos, tedy Dům dobrého oddechu. Komplex zahrnuje celkem čtyři barokní stavby uprostřed 80 ha lesa: Starý zámek, pův. stavbu Šporkovu, Nový zámek, Čínský pavilón a kapli Nejsvětější Trojice. Po 2. světové válce objekty užívány armádou a znehodnoceny. Od r. 2004 nový majitel komplex restauruje na společenské, ubytovací a konferenční centrum, oplocený areál jen příležitostně přístupný. Na začátku přístupové aleje u silnice zdevastovaná kaplička sv. Jeronýma z let 1716–1717, na dvou přilehlých soklech bývaly mohutné kamenné lebky. Jižně od zámku v obci Stará Lysá na návsi tisíciletá lípa.

Bor

Tachov 49°42'39.52"N; 12°46'39.39"E

Město prvně připomínáno r. 1263, památková zóna. Na východním okraji raně gotický vodní hrad, na přelomu 15. a 16. stol. přestavěn na pozdně gotický zámek, v 19. stol. upraven do pseudogotické podoby. Z pův. jádra zachován palác s válcovou věží s vysokou helmicí, od r. 2002 zpřístupněna jako vyhlídka. V sousedství barokní loretánská kaple z r. 1688, mariánské poutě obnoveny r. 1991. Náměstí

Borek u Tachova

Tachov 49°38'8.19"N; 12°46'42.79"E

Ves doložena r. 1379, nyní část městyse Stráž. Starý panský dvůr zbořen po požáru r. 1953. Západně od vsi uprostřed borových lesů vyhledávaná rekreační oblast Sycherák kolem rybníka Chobot o rozloze 16 ha, v místě chatový tábor, kemp, penzión a restaurace.

Borkovany

Břeclav 49°1'42.87"N; 16°48'38.6"E

Obec prvně připomínána r. 1210. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1746 upraven v letech 1821–1822. Evangelická hřbitovní brána se zvonicí z r. 1857. V okolí vinice. Tradiční výroba kraslic, informace o muzeu kraslic v turistických materiálech však neodpovídá pravdě. Rodiště malíře Jaroslava Bedřicha (1927–1987).

Borkovice

Tábor 49°12'30.74"N; 14°38'40.1"E

Obec na Soběslavských blatech prvně připomínána r. 1354. Na návsi kaple z r. 1814. Dochovány stavby lidové architektury blatského typu. Severně od obce přírodní památka

www.ceskonamape.cz

31

Borkovice – Borkovická blata

Borkovická blata, od r. 1949 rezervace k ochraně rašeliniště s typickou flórou, v minulosti domácká i průmyslová těžba rašeliny. Přístup po naučné stezce od hájovny Jitra.

Borohrádek

Rychnov n. Kn. 50°5'47.36"N; 16°5'31.53"E

Obec v údolí Tiché Orlice, pův. zvaná Bor, připomínána r. 1342, na město povýšena r. 1971. Na místě vyhořelé tvrze vystavěn r. 1816 empírový zámek, upravován v letech 1957–1958. Klasicistní radnice z let 1851–1852. Raně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1669–1673, u něj dřevěná hranolová zvonice. Na náměstí socha Immaculaty z r. 1761, pod kostelem sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1764. Východně v místní části Šachov dominantní, raně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1692–1693.

Borotice

požáru r. 1863. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1766. Dochovány usedlosti s barokními štíty. Pamětní busta hudebního skladatele Jana Evangelisty Kypty (1813–1868) na jeho rodném domě. Jihovýchodně nad rybníkem zřícenina stejnojmenného gotického vodního hradu, zvaného též Starý zámek, doložen ve 14. stol., vypálen za třicetileté války a ponechán osudu. Hrad chráněný rybníkem navštívil r. 1829 Karel Hynek Mácha, pamětní deska. Zachován zbytek válcové věže a přilehlého gotického paláce, z vnitřního opevnění především torzo vysunuté hranolové věže. Přístupná zřícenina nyní soukromým majetkem. Jižně od městyse místní část Nový Kostelec s osamělým kostelem Narození Panny Marie na návrší, dominantní stavba románského původu z 12. stol. rozšířena ve 14. stol. goticky a opravována v 19. a 20. stol. Západně místní část Kamenná Lhota s barokním zámečkem z 1. poloviny 18. stol., památným pobytem hudebního skladatele Oskara Nedbala (1874–1930), soukromý majetek.

Příbram 49°44'4.48"N; 14°16'49.45"E

Obec prvně připomínána r. 1207. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn v 17. stol., věž přistavěna r. 1897. Pozdně barokní fara. Severovýchodně na vrchu Rohatec stopy po dolování zlata.

Borotín

Tábor 49°30'15.77"N; 14°36'56.82"E

Obec poprvé doložena r. 1356, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Gotický kostel Nanebevstoupení Páně ze 14. stol. s věží přistavěnou v 18. stol. obnoven po 32

Borotín – zřícenina hradu

www.ceskonamape.cz

Borotín

Blansko

Borovany

Č. Budějovice

49°34'53.53"N; 16°40'22.83"E

48°53'55.36"N; 14°38'28.08"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Středověká tvrz přestavěna v letech 1753–1774 na dvoupatrový barokní zámek se střešní věžičkou, zámecká kaple vybudována r. 1774, objekt účelově využit. Zámecký park změněn ve 20. stol. na přístupné arboretum s cennými dřevinami. Pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1788. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Obec nad řekou Stropnicí poprvé připomínána r. 1186, na město povýšena r. 1973, tradiční keramický průmysl a výroba prefabrikátů. Pův. gotický klášter augustiniánů založen r. 1455, zrušen r. 1785 a upraven na faru. Pozdně barokní prelatura z let 1760–1770 změněna na barokní zámek, nyní klášterní muzeum. Klášterní kostel Navštívení Panny Marie z let 1455–1466 barokně upraven v 18. stol., věž z r. 1729. Barokní radnice z konce 17. stol., při ní historický pranýř z r. 1656. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z let 1730–1740 a pomník Jana Žižky z r. 1892. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1735. Několik staveb ve stylu lidového baroka. Při jižním okraji soukromý pohraniční skanzen, vybudován v letech 1992–2003, dokumentuje službu na státní hranici v letech 1950–1990. Jihovýchodně v místní části Dvorec od r. 2007 zoopark exotických zvířat.

Borová

Svitavy 49°44'6.63"N; 16°10'0.77"E

Obec prvně doložena r. 1349. Kostel sv. Markéty gotického původu ze 14. stol. přestavěn na přelomu 16. a 17. stol. a upravován v 19. stol., věž opatřená střílnami má patro s dřevěným podsebitím na krakorcích. Evangelická modlitebna z r. 1783. V obci zachován soubor lidových usedlostí poličského typu. Autokemp s lesním koupalištěm. Rodiště sochaře a medailéra Josefa Kadlece (1894–1959).

Borová Lada

Prachatice 48°59'26.74"N; 13°39'38.85"E

Horská obec při Teplé Vltavě založena po r. 1750 jako osada dřevařů, dříve zvána Ferchenhaid, nynější název od r. 1948. Dochována dřevěná lidová architektura. Kaple sv. Anny s křížovou cestou z r. 1860 pustla od r. 1944 a r. 1956 zbořena, vše obnoveno v letech 2001–2006. Severně zpřístupněná Chalupská slať s jezírkem a vyhlídkovou plošinou. Jihozápadně pod vrchem Vyhlídka dřevěná rozhledna z r. 1997.

Borovnice

Žďár n. S. 49°39'59.04"N; 16°12'16.18"E

Obec prvně připomínána r. 1483. Evangelický kostel z r. 1886 pův. s dřevěnou věží, zděná věž přistavěna r. 1913. Katolická kaple sv. Anny z r. 1900. V obci řada památek lidové architektury z 18. a 19. stol. Novogotický dům z r. 1861.

Borovnice

Trutnov 50°30'31.9"N; 15°37'23.45"E

Obec prvně doložena r. 1382. Na hřbitově barokní kostel sv. Víta z let 1720–1722. Hranolová boží muka z r. 1712. Sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Dochována roubená stavení z přelomu 18. a 19. stol. V minulosti jižně na návrší Haklův větrný mlýn z konce 18. stol., jediný v Podkrkonoší, zchátral v 50. letech 20. stol., rozebrán a uložen v kouřimském skanzenu, nově se uvažuje o jeho vrácení a obnově.

Borovnička

Trutnov 50°30'3.22"N; 15°39'53.95"E

Obec prvně připomínána r. 1423. Pseudogotický kostel Božského srdce Páně z r. 1929. Dochován Linhartův mlýn z r. 1691 s mlýnicí z r. 1735.

Borovsko

Benešov 49°41'49.42"N; 15°6'51.06"E

Borová Lada – Chalupská slať

Borovany

Písek 49°20'36.29"N; 14°23'36.73"E

Obec prvně zmíněna již r. 1219. Ve 14. stol. doložena trojice tvrzí, poslední z nich nad rybníkem zbořena r. 1867, přitom nalezena kostra dívky zazděné z pověry kvůli větší pevnosti tvrze. Z dalších dvou tvrzí zachováno příkopem obehnané tvrziště nad samotou Hrádecký a tvrziště Na Hrádku na ostrohu opevněném dvojicí příkopů. Severně poutní barokní kaple sv. Rosalie z r. 1682, pův. u morového hřbitova z r. 1680, pod ní skalní studánka s údajně léčivou vodou.

Ves založena ve 13. stol. jako podhradí, obnovena po zničení Švédy r. 1639, nyní část obce Bernartice. Raně barokní kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1700, při něm zděná zvonice barokního původu upravená novorománsky. Barokní budova hospodářského dvora ze 17. stol. přestavěna empírově v 19. stol. Stopy gotického hradu a tvrz renes. původu zatopeny vodní nádrží Želivka-Švihov.

Boršengrýn

Cheb 50°1'37.41"N; 12°33'39.01"E

Hrad Boršengrýn, pův. Borschengrün, byl vybudován v letech 1374–1380 Borešem z Rýzmburka a po něm pojmenován. Rozbořen byl Chebskými r. 1452 za sporů se saským majite-

www.ceskonamape.cz

33

lem. Zachovány jen příkopy, valy a drobné zbytky zdiva paláce, zdivo z velké části v 19. stol. rozebráno na stavební materiál. Zřícenina leží při silnici mezi Dolním Žandovem a Úbočím.

Boršice

Uh. Hradiště 49°3'40.55"N; 17°21'1.19"E

Obec prvně připomínána r. 1220. Barokní kostel sv. Václava z let 1670–1680 na místě starší stavby, podstatně přestavěn r. 1791. Fara z r. 1836. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1798, další barokní socha téhož světce z r. 1747. Tradiční pěstování vína.

Boršice u Blatnice

Uh. Hradiště 48°56'1.71"N; 17°34'22.9"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1283. Zdejší tvrz ze 14. stol. zanikla beze stop za husitských válek. Pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1781–1788 upravován počátkem 20. stol. Boží muka téhož zasvěcení z 18. stol.

Boršov

Svitavy 49°44'40.24"N; 16°38'12.88"E

Ves prvně uváděna r. 1280, nazvána po zakladateli Boršovi z Rýzmburka, nyní část města Moravská Třebová. Raně gotický kostel sv. Anny z 1. poloviny 13. stol. později barokně rozšířen. Na přístupovém schodišti pozdně gotické sousoší Olivetské hory z počátku 16. stol., pod schody socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Při silnici barokní sloup se sochou Immaculaty z 1. poloviny 18. stol.

Boršov nad Vltavou

tel sv. Martina gotického původu z 13. stol., přestavěn v 17. stol. a rozšířen r. 1863, před ním památné lípy. Fara z r. 1786. V Dolních Borech kostel sv. Jiljí románského původu goticky rozšířený, do současné podoby upraven po požáru r. 1863. Jihovýchodně od obce přírodní památka Šebeň, chráněná lesní lokalita s největším výskytem lesních mravenců u nás, naučná stezka z r. 2006.

Bořejov

Č. Lípa 50°30'33.85"N; 14°37'9.34"E

Ves doložena ve 14. stol. při zemanském sídle, nyní část obce Ždírec. Nad vsí kostel sv. Jakuba gotického původu ze 14. stol., nově vystavěn barokně r. 1703, věž přistavěna r. 1825. V řadě dochovaných roubených staveb vyniká fara z let 1725–1727.

Bořeň

Teplice 50°31'38.24"N; 13°45'51.1"E

Osamělý skalnatý vrch (539 m n. m.) považován za největší znělcové těleso střední Evropy, tvoří dominantu kraje nad řekou Bílinou tvarem připomínající sedícího lva. Od r. 1977 přírodní památka s chráněnými rostlinami alpského typu, skalními jehlami, věžemi a suťovými poli. Z holého vrcholu kruhový rozhled. Na severozápadním úbočí výletní restaurace z r. 1928.

Č. Budějovice 48°55'24.41"N; 14°26'4.01"E

Obec prvně doložena r. 1261. Jižně od ní zbytek valového opevnění z 13. stol. Cenný gotický kostel sv. Jakuba Většího z konce 13. stol., nyní v pozdně gotické podobě z let 1493–1496, obnoven r. 1809. Severně v části Poříčí barokní trojkřídlý zámek ze 17. stol. na místě starší tvrze, účelově využit, u něj neudržovaný park s cennými dřevinami. Kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. se sochou světce. Vila z r. 1898 zvaná Dračí zámeček.

Borůvková hora

Jeseník 50°23'26.11"N; 16°54'5.67"E

Borůvková hora (899 m n. m.), mohutný hraniční vrchol Rychlebských hor. Od 70. let 19. stol. tu stály dřevěné rozhledny sloužící návštěvníkům pruských lázní Landeck (nyní polský Lądek Zdrój), v pořadí třetí z nich se pro zchátralost zřítila r. 1922. Turistická chata z r. 1930 zanikla po 2. světové válce. V 80. letech 20. stol. místo setkávání českých a polských disidentů. V r. 2006 postavena nová, 25 m vysoká rozhledna, kovová konstrukce obložená dřevem, v sousedství kamenný přístřešek pro turisty. Kruhový rozhled.

Bory

Bořenovice

Obec prvně zmiňována r. 1371. Pozdně barokní kaple Panny Marie z počátku 19. stol. Zvonice na návsi z poloviny 19. stol. Větrný mlýn z r. 1795 pův. na východním okraji obce přenesen r. 1977 do skanzenu Rymice.

Bořetice 49°25'35.95"N; 16°1'29.35"E

Kroměříž 49°21'42.63"N; 17°33'53.44"E

Žďár n. S.

Obec vznikla r. 1972 sloučením Horních a Dolních Borů, Horní Bory doloženy již r. 1317. V Horních Borech kos34

Bořeň od jihu

Břeclav 48°54'46.98"N; 16°51'19.21"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1222. Dominantní barokní kostel sv. Anny z doby kolem r. 1680, tradiční cíl Anenských poutí, u něj smírčí kámen z r. 1777, barokní

www.ceskonamape.cz

hřbitovní zeď s bránou z 18. stol. Kapličky sv. Floriána a Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Severně na Kraví hoře mezi vinicemi čtyřpatrová dřevěná, 15 m vysoká rozhledna z r. 2006 s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m, u ní boží muka sv. Huberta z téže doby, pod návrším soubor vinných sklípků.

Bořislav

Teplice 50°34'50"N; 13°55'49.85"E

Obec pod Milešovkou prvně zmíněna r. 1169. Zdaleka viditelný barokní kostel sv. Kateřiny pochází z r. 1717, fara z r. 1733, sloup s Pietou z r. 1720 a Kalvárie z r. 1801. V obci jeden z nejstarších horských vodovodů v kraji z doby kolem r. 1850.

Bořitov

Blansko 49°25'26.14"N; 16°35'23.99"E

Obec založená v místech pravěkého osídlení prvně zmíněna r. 1172. Dominantní románský kostel sv. Jiří z přelomu 12. a 13. stol. s trojdílným románským oknem ve věži, ke kostelu r. 1480 přistavěna kaple sv. Anny, cenné barokní vnitřní vybavení. Rodiště nadaného sochaře-samouka Stanislava Rolínka (1902–1931), jeho dílem postavy z jeskyně blanických rytířů v Rudce u Kunštátu i sousoší Jana Žižky, Jana Husa a Prokopa Holého v pískovcové stěně na severním svahu vrchu Velký Chlum nad Bořitovem. Severně od Velkého Chlumu na vrchu Malý Chlum (489 m n. m.) dřevěná, 9 m vysoká rozhledna z r. 2005 s plošinou ve výši 7 m.

Boseň

Boskovice – zámek

Dominantní gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. přestavěn pozdně goticky kolem r. 1500 a novogoticky v letech 1845–1847. Gotický hřbitovní kostelík Všech svatých z 15. stol. Někdejší početnou židovskou obec připomíná několik domů zachovalého ghetta s naučnou stezkou, největším židovským hřbitovem na Moravě s náhrobky od 17. stol. a synagogou ze 16. stol., nyní upravenou na muzeum židovského města. Evangelický kostel z r. 1941 s vysokou věží. Starý Lasákův mlýn z r. 1888 upraven na hotel. Východně westernové městečko Wild west city a na říčce Bělé vodní nádrž – viz samostatné heslo. Ve městě se narodili přírodovědec Karel Absolon (1877–1960), malíř Otakar Kubín (1883–1969), paleontolog Josef Augusta (1903–1968), vynikající teolog-orientalista Tomáš kardinál Špidlík (1919–2010) nebo zpěvák Daniel Nekonečný (1966).

Ml. Boleslav 50°30'12.33"N; 15°1'27.77"E

Obec na západní hranici Českého ráje prvně připomínána r. 1057. Barokní kostel sv. Václava z r. 1729, na přilehlém hřbitově empírový náhrobek s vázou z r. 1816 a náhrobek vojínů padlých v prusko-rakouské válce r. 1866. Před kostelem figurální pomník padlým z let 1914–1918. Za obcí na valečovském podhradí boseňská lípa o stáří asi 300 let. Památná lípa stará asi 150 let též u kapličky v části Zásadka. Místní část tvoří i ves Mužský se stejnojmenným vrchem – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Valečov – viz samostatné heslo.

Boskovice

Blansko 49°29'20.44"N; 16°39'40.41"E

Historické město založeno ve 13. stol. jako podhradí. Jižně na návrší hrad z 13. stol., po poškození za bojů mezi moravskými markrabaty koncem 14. stol. na jeho místě vybudován jen předsunutý strážní bod zvaný Bašta, vlastní hrad nově postaven východněji na bezpečnějším místě, po výstavbě tzv. rezidence v podhradí r. 1729 opuštěn a rozebírán na stavební materiál. Z přístupné zříceniny s vysokými zbytky všech částí včetně předsunuté bašty daleký rozhled. V letech 1819–1826 přestavěn zrušený klášter dominikánek z let 1682–1694 na čtyřkřídlý empírový zámek, při něm empírový skleník s prosklenými arkádami a novogotická jízdárna. V rezidenci nyní Muzeum Boskovicka. Na náměstí goticko-renes. radnice z r. 1567 v podobě z r. 1859 s charakteristickou maurskou věží se zkosenými nárožími.

Boskovice – kostel

Boskovštejn

Znojmo 48°58'52.83"N; 15°55'56.86"E

Obec v údolí Jevišovky prvně připomínána r. 1586. Pozoruhodná goticko-renes. tvrz, jedna z nejlépe dochovaných na Moravě, vystavěna počátkem 16. stol. a renesančně upravena kolem r. 1600, volně stojící budova s nárožními věžemi. V obci dochovány hodnotné lidové stavby. Východně u lesa památný dub a pomník americkým letcům.

www.ceskonamape.cz

35

Bošilec

Č. Budějovice

Boudy

Písek

49°8'54.5"N; 14°38'49.66"E

49°26'57.33"N; 14°2'10.08"E

Obec prvně doložena r. 1318, památková zóna. Na návrší v dominantní poloze pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s věží z r. 1836, barokní bránou a farou. Několik statků z 19. stol. ve stylu tzv. selského baroka. Jižně od obce Bošilecký rybník (189 ha) z doby Karla IV., jeden z nejstarších v Čechách, od r. 1520 začleněn do rybniční soustavy napájené Zlatou stokou.

Obec založena po r. 1640 sedláky postiženými třicetiletou válkou. Na jižním okraji Budský dvůr z r. 1712, z něj pocházela Marina Kailová, manželka malíře Mikoláše Alše. Na návsi kaple z let 1804–1807, druhá kaple postavena v letech 1941–1942. Severozápadně vrch Hrad (574 m n. m.), na něm příkopy a dvojité kamenné valy halštatsko-laténského a později slovanského hradiště. Na jižní straně sousedního vrchu Malý Kosatín viklan o rozměrech 3 × 2 m.

Bošín

Nymburk 50°16'49.52"N; 15°6'49.28"E

Ves prvně zmiňována ve 14. stol., nyní část městyse Křinec, od r. 1995 památková zóna. Cenná lidová architektura, roubené a poloroubené stavby s lomenicemi. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. upraven barokně v 18. stol. Barokní elipsovitá márnice z 2. poloviny 18. stol., na hřbitovní zdi sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Novorománský evangelický kostel z r. 1887 na místě pův. stavby z r. 1787.

Bošovice

Vyškov

Bouřňák

Teplice 50°41'9.21"N; 13°42'24.79"E

Výrazný vrchol (869 m n. m.) východního Krušnohoří. Ve vrcholové části chráněna jako přírodní památka stará bučina deformovaná vlivem drsných přírodních podmínek. Z podnětu duchcovského učitele Karla Líma v letech 1928–1930 vybudována turistická chata dostupná silnicí z Nového Města, od ní daleký rozhled. Na svazích významné lyžařské terény s vleky.

Boušín

Náchod

49°3'11.4"N; 16°50'19.61"E

50°27'24.6"N; 16°3'23.48"E

Obec poprvé připomínána r. 1141. V dominantní poloze na místě dřevěné tvrze pozdně gotická kamenná tvrz z 1. poloviny 15. stol., dvojkřídlá stavba s hranolovou věží upravována renesančně kolem r. 1560, nyní zchátralá v důsledku majetkových sporů. Na sousedním návrší farní kostel sv. Stanislava gotického původu, přestavěn barokně v 18. stol., věž z r. 1851. Na hřbitově evangelická zvonice z r. 1857.

Osada pův. zvaná Bohušín založena ve 12. stol. kladským kastelánem Bohušem Bradatým, nyní část obce Slatina nad Úpou. Dřevěný kostel Navštívení Panny Marie doložen r. 1350, po zničení ve třicetileté válce postaven v letech 1682–1692 nynější kamenný kostel. Fara přistavěná v letech 1728–1730 působištěm faráře Josefa Myslimíra Ludvíka (1796–1856), prvního kronikáře Náchodska. Pověstí opředená Boušínská kaple z let 1728–1730 u pramene ve stráni nad Úpou. Od kostela rozhled.

Bouzov

Olomouc 49°42'15.73"N; 16°53'39.59"E

Obec vznikla jako podhradí hradu Bouzov (viz samostatné heslo), prvně doložena r. 1317. Pův. goticko-renesanční, později barokně přestavěný kostel sv. Gotharda a gotický hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol. Součást Galerie v podhradí tvoří sklářská minihuť z r. 2002. Ve vybudovaném historickém areálu expozice dobývacích válečných strojů a střelných zbraní z doby husitské, jíž dominuje Trojský kůň, největší dřevěná stavba koně na světě, jeho hlava ve výši 15 m slouží zároveň jako rozhledna. Bošovice – tvrz

Bouzov

Olomouc 49°42'7.19"N; 16°53'19.29"E

Boubín

Prachatice 48°59'29.25"N; 13°49'3.13"E

Významná šumavská hora (1362 m n. m.), na úbočí od r. 1858 přírodní rezervace Boubínský prales, torzo tzv. Krále smrků, kmen 440 let starý a 58 m vysoký padl při vichřici r. 1970, od r.1979 naučná stezka. Na vrcholu žulový obelisk na paměť návštěvy arcibiskupa Bedřicha Schwarzenberga r. 1867 a 21 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2005, výhled na Šumavu až k Alpám. Na jižním svahu Boubínské jezírko, vybudováno v letech 1833–1836 k plavení dříví. Přístup od Idiny Pily nebo Kubovy Hutě. 36

Hrad na ostrohu nad potokem Javořičkou, zvaným též Špraněk, vybudoval v letech 1317–1339 pan Búz a jeho jméno zůstalo sídlu natrvalo. Po řadě majitelů ho r. 1696 získal Řád německých rytířů, v jehož majetku zůstal až do r. 1939. Velmistr řádu Evžen Habsburský ho v letech 1895–1912 nechal přestavět na starobyle vyhlížející letní sídlo s mohutnou věží podle německých vzorů a bohatě vyzdobit a vybavit. Po zrušení řádu r. 1939 hrad obsadily oddíly SS, po 2. světové válce se stal vyhledávaným státním hradem.

www.ceskonamape.cz

vý barokní zámek, nyní účelově využit. Pův. gotický kostel sv. Jiří z r. 1359 barokně upraven v letech 1634–1657. Na západním okraji barokní hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1686. Barokní hostinec z 18. stol. Boží muka z r. 1662, kamenný sloup z r. 1670 se sochou Piety a pamětní kámen selské vzpoury z r. 1579, zvaný Adámek. Západně lyžařské terény s vlekem.

Boží Dar

K. Vary 50°24'34.44"N; 12°55'22.47"E

Bouzov – hrad

Bozkov

Semily 50°38'25.55"N; 15°20'12.58"E

Obec nad údolím Kamenice a Vošmendy prvně uváděna r. 1352. Raně barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1690–1693, obnoven v letech 1893–1895, cenná výzdoba. Severně od obce Bozkovské jeskyně, od r. 1968 celoročně zpřístupněné jeskyně v dolomitickém vápenci s krápníkovou výzdobou, v Jezerním dómu největší podzemní jezero u nás.

Božanov

Náchod 50°31'33.81"N; 16°21'48.32"E

Obec prvně zmiňována r. 1256. Dochovány usedlosti broumovského typu z poloviny 19. stol. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1735–1743 pravděpodobně podle návrhu K. I. Dienzenhofera na místě starší gotické stavby. Pozdně gotická hřbitovní brána ze 16. stol. Socha Immaculaty z r. 1781 a Kalvárie z r. 1796. Východně mariánská studánka s poutní kaplí Nanebevzetí Panny Marie z r. 1890. Jihozápadně u lomu v Broumovských stěnách zbytky valů a příkopů hrádku Raubschloss ze 14. stol.

Božanovský Špičák

Náchod 50°30'51.55"N; 16°18'53.7"E

Nejvyšší vrchol (773 m n. m.) Broumovských stěn, asi 10 km dlouhého, turisticky atraktivního skalnatého hřbetu mezi Policí nad Metují a Broumovskou kotlinou. Z vrcholu daleký rozhled, zejména východními směry, v okolí malé skalní bludiště. Přístup po značených stezkách od Božanova nebo Machova.

Božejov

Pelhřimov 49°21'39.24"N; 15°9'30.18"E

Obec prvně doložena r. 1352, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Hrádek z 15. stol. renesančně přestavěn v 16. stol. a v 17. stol. upraven na čtyřkřídlý patro-

Krušnohorské pohraniční město, německy zvané Gottesgab, nejvýše položené město ve střední Evropě (1028 m n. m.) založeno r. 1533 jako hornická ves při stříbrných a cínových dolech, od r. 1556 definitivně připojeno k Čechám, status města z r. 1546 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Anny z r. 1771, empírová radnice, vlastivědné muzeum z r. 2000, infocentrum, každoroční tradice Ježíškovy pošty. Významné turistické a rekreační středisko, východně lyžařský areál Neklid, frekventovaný hraniční přechod do Saska. Rodiště a hrob německého lidového písničkáře Antona Günthera (1876–1937), v letech 1929–1932 prožil v osadě Myslivny tři roky proslulý řecký spisovatel Nikos Kazantzakis (1883–1957). Západně Božídarské rašeliniště – viz samostatné heslo.

Božice

Znojmo 48°50'12.43"N; 16°17'19.44"E

Obec nad Jevišovkou prvně připomínána r. 1225. Na návsi barokní zvonice z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1741. V části zvané České Křídlovice v jádře románský farní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1225, věž gotického původu, barokní loď z 18. stol. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1747. Dominantní objekt býv. dívčího penzionátu z let 1905–1906, nyní účelově využit. Severně při Jevišovce lovecký zámeček Samota z počátku 19. stol. ve švýcarském stylu, pův. zvaný Allein, se štíty a dřevěnými vyřezávanými pavlačemi, účelově využíván.

Božídarské rašeliniště

K. Vary 50°24'9.39"N; 12°54'44.77"E

Božídarské rašeliniště, rozlohou 930 ha největší v Krušných horách, tvořeno souborem rašelinišť a horských lesů, do 2. světové války těžba rašeliny, od r. 1965 přírodní rezervace. Od r. 1977 zpřístupněno naučnou stezkou, do r. 2011 uzavřena pro rekonstrukci povalových chodníků. Uvnitř rezervace Božídarský Špičák (1115 m n. m.), nejvyšší vyvřelá čedičová kupa ve střední Evropě, vzhledem k poloze nepřístupný.

Brada

Jičín 50°28'9.8"N; 15°19'50"E

Osada prvně připomínána r. 1258, nyní část obce BradaRybníček. Na skalnatém bloku nad ní zbytky hradu Brada z počátku 13. stol., zpustl po r. 1482, zachovány drobné zlomky zdiva. Na hradišti dřevěný kříž a sochy sv. Petra a sv. Pavla připomínající rakousko-pruskou bitvu r. 1866 a postavení rakouské dělostřelecké baterie. V osadě raně gotický kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1300, prvně doložen r. 1371, upravován v letech 1622 a 1814. U něj drobná hranolová dřevěná zvonice. Barokní kaple sv. Isidora

www.ceskonamape.cz

37

z r. 1727. Západně nad osadou vrch Přivýšina (464 m n. m.), na vrcholu upravená skalní vyhlídka Václava Čtvrtka, pod ním Rumcajsova jeskyně.

hled, horolezecké terény. V minulosti dějiště exponovaných národnostních manifestací na hranici českého a německého osídlení. Přístup z obcí Libina nebo Nová Hradečná.

Brandlín

Tábor 49°18'20.06"N; 14°47'16.71"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část obce Tučapy. Pův. tvrz přestavěna na renes. zámek, upravován v 19. a 20. stol., nevelká budova s věžičkou a nárožními rizality. Výklenková kaplička z r. 1777.

Brandov

Most 50°38'9.39"N; 13°23'12.42"E

Brada – kostel

Bradlec

Semily 50°29'20.74"N; 15°24'50.05"E

Hrad na dvou mohutných čedičových skalách na vrcholu kopce Bradlec (557 m n. m.) založen rodem Markvarticů počátkem 14. stol., na jednom vrcholu vybudována strážní věž, na druhém palác, spojeny hradební zdí. U přístupové cesty okrouhlá bašta. Několikrát sídlem loupeživých rytířů, opuštěn v 16. stol. V lese dochovány zbytky věže a paláce. Přístup po značených cestách z osady Klepanda nebo Bradlecké Lhoty.

Pohraniční obec doložena poprvé r. 1549, v letech 1853–1921 těžba kamenného uhlí. Barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1720–1730 na místě staršího, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Pseudogotická hřbitovní kaple Nanebevstoupení Páně. Při hranici na Loupežnické skále (Raubschloss) r. 1986 objeveny malé stopy brandovského hrádku neznámého jména a historie, patrně z 13. stol.

Brandýs nad Labem

Praha-východ 50°11'8.95"N; 14°39'39.48"E

Pův. obec na levém břehu Labe připomínána r. 1304, na město povýšena r. 1581, od r. 1960 část souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, od r. 1992 památková zóna. Na terase nad řekou pův. gotický hrádek z doby kolem r. 1300, počátkem 16. stol. přestavěn na goticko-renes. zámek, v letech 1547–1918 v majetku císařské rodiny, zámecká zahrada ze 16. stol. spojena se zámkem krytou chodbou zvanou Rudolfinka. Zámek od r. 1995 v majetku města a zpřístupněn veřejnosti. Pod zámkem renes. kamenný most z r. 1603 přes mlýnské rameno s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, v sousedství renes. býv. mlýn, v minulosti s 11 koly největší v Čechách, a barokní pivovar podle projektu K. I. Dienzenhofera.

Bradlec

Bradlecká Lhota

Semily 50°29'4.18"N; 15°23'50.92"E

Obec prvně připomínána r. 1395. Dochovány roubené stavby z 19. stol., býv. rychta z r. 1681 a mlýn z r. 1568. Sousoší Korunování Panny Marie a socha Panny Marie z r. 1850. Východiště ke zřícenině hradu Bradlec – viz samostatné heslo.

Bradlo

Šumperk 49°51'14.62"N; 17°3'15.98"E

Nejvyšší bod Úsovské pahorkatiny (600 m n. m.), zván též Moravský Blaník podle pověsti o spících rytířích. Na vrcholové skále zabezpečená vyhlídka se zábradlím, daleký roz38

Brandýs nad Labem – zámek

Katolický kostel Obrácení sv. Pavla, pův. bratrský sbor z let 1541–1542, v sousedství barokní zvonice z r. 1773, děkanství z téže doby a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1756. Kostel sv. Petra na Hrádku raně gotického původu, přestavěn barokně po třicetileté válce, nyní evangelický. Raně gotický kostel sv. Vavřince z konce 13. stol. upravován barokně, zru-

www.ceskonamape.cz

šen r. 1785, nyní církve čs. husitské, uvnitř dochovány vzácné gotické malby. Novorománská hřbitovní kaple sv. Rozálie z r. 1880. Radnice barokního původu novodobě upravena, renes. Arnoldinovský dům ze 16. stol. na náměstí upraven v letech 1979–1989 na sídlo oblastního muzea založeného r. 1911. Renes. katovna z poloviny 16. stol. se sgrafitovou výzdobou, nyní součást muzea. Synagoga z let 1828–1829 užívána do 2. světové války, dochován židovský hřbitov z r. 1568.

Brandýs nad Orlicí – pomník Komenského

Brandýsek

Kladno 50°11'17.41"N; 14°9'49.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1345, později hornická, spojena s dvěma pův. samostatnými částmi Olšany a Holousy, nejstarší Olšany zmíněny již r. 852. V 19. stol. výroba drátěných lan, u nádraží přestupní hala z r. 1860. Na jihozápadním okraji katastru vodní park Čabárna s botanickou a zoologickou expozicí.

Branišov

Č. Budějovice 48°58'44.15"N; 14°23'44.09"E

Obec prvně připomínána r. 1391. V obci kaple Nejsvětější Trojice z r. 1856 a bohatě zdobené selské usedlosti z 19. stol. U lesa kaple z r. 1915. Severně na ostrůvku v Návesním rybníku tvrziště Doubíčko, pozůstatek tvrze ze 14. stol. a zaniklé po r. 1548.

Branišov Brandýs nad Labem – zámecká věž

Brandýs nad Orlicí

Jihlava 49°27'58.62"N; 15°26'0.81"E

Ústí n. O. 50°0'12.04"N; 16°17'6.01"E

Podhradní ves připomínána r. 1227, na město povýšena r. 1503, od 15. stol. významné centrum Jednoty bratrské, její zakladatel bratr Řehoř tu zemřel r. 1474, pobýval zde i J. A. Komenský. Nad městem zřícenina hradu, založen koncem 13. stol., opuštěn počátkem 16. stol., zachovány zbytky obvodové hradby, paláce a sklepů. Na druhém návrší barokní kostel Nanebevstoupení Páně z let 1787–1788. Pozdně barokní zámek z 2. poloviny 18. stol. přestavěn novobarokně r. 1914, účelově využit. Rehabilitační ústav z r. 1898. Na náměstí secesní radnice z r. 1901 s pamětní síní Komenského a socha Panny Marie z r. 1798. Pod hradním kopcem místo letních pobytů houslového virtuóza Františka Ondříčka (1857–1922), na domě pamětní deska s bustou. Na druhém břehu Tiché Orlice pomník Komenského z r. 1865 na místě jeho údajného úkrytu, na vysokém terénním hřbetu nad ním nevýrazné zbytky hradu Orlík, obydlen v letech 1311–1421, zachován tesaný příkop a základové zdivo.

Starobylá ves, nyní část obce Ústí. Barokní kostel sv. Václava z let 1749–1751, obnoven po požáru po úderu blesku r. 1827. Patrová barokní fara z r. 1770. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Branišovice

Brno-venkov 48°57'44.94"N; 16°25'55.22"E

Obec mezi rybníky prvně doložena r. 1222. Architektonicky nevýrazný barokní zámeček z přelomu 17. a 18. stol., nyní účelově využit. Raně gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 13. stol. barokně přestavěn v 18. stol. Na severozápadním okraji socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1710. V části zvané Vinohrádky zvonička Svaté Trojice z počátku 18. stol.

Brankovice

Vyškov 49°9'18.19"N; 17°8'7.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1348, status městyse z r. 1899 obnoven r. 2006, archeologickým průzkumem v letech 2004–2007 zjištěno osídlení z doby kamenné i bronzové s rozsáhlými nálezy, prokázáno i osídlení keltské a velkomoravské. Již-

www.ceskonamape.cz

39

ně na návrší dochováno tvrziště se zbytky valů, pozůstatek čtvercové tvrze zaniklé v 15. stol. Hodnotný barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1714. Kamenný kříž z r. 1774. Na hřbitově pomník obětem střetnutí partyzánů s gestapem v dubnu 1945.

Branky

Branov

Rakovník 50°0'47.11"N; 13°50'35.55"E

Obec mezi křivoklátskými lesy prvně zmíněna r. 1551. Zdejší oblast kolem Berounky proslavil ve svých povídkách spisovatel Ota Pavel (1930–1973), v převoznickém domku v Luhu pod Branovem jeho pamětní síň.

Vsetín 49°27'36.73"N; 17°53'33"E

Podhorská obec prvně připomínána r. 1270. Prostý barokní zámeček vybudován ze starší tvrze na přelomu 17. a 18. stol., nyní jako starý zámek upraven na sídlo obecního úřadu. Poblíž vystavěn koncem 19. stol. pseudobarokní nový zámek, nyní chátrající, kolem dendrologicky cenný park. Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1787.

Branná

Šumperk 50°9'5.87"N; 17°0'39.7"E

Horská obec, do r. 1947 zvaná Kolštejn, prvně připomínána r. 1286, památková zóna. Hrad Goldenstein čili Kolštejn poprvé doložen r. 1301, zachováno torzo válcové věže, zbytky paláce a hradeb. Od r. 1575 přestavován na renes. zámek, během 17. stol. vystavěn tzv. střední a dolní zámek s dlouhým mostem přes příkop a průchodní Černou věží. Objekt v dlouhodobé rekonstrukci s částečnou možností prohlídky. Zajímavá budova fojtství z r. 1570 s vysokou věží a fasádou zdobenou sgrafitem, v 17. a 19. stol. přistavěna další patra. Pův. evangelický, pozdně renes. kostel Zmrtvýchvstání Krista z let 1612–1614 rekatolizován, nově zasvěcen sv. Michaelu archandělu a přestavěn r. 1743. Středisko zimních sportů a horské turistiky. Jihovýchodně na hřebenu Jeseníků při naučné stezce přírodní památka Pasák, skalnatý hřbet s mrazovými sruby, skalními převisy, terasami a izolovanými skalami, z vrcholu rozhled. Mezi Brannou a Ostružnou bunkr U Trati, objekt čs. pohraničního opevnění z r. 1938, možnost prohlídky.

Branov – památník Oty Pavla

Bransouze

Třebíč 49°18'12.03"N; 15°45'6.68"E

Obec na pravém břehu Jihlavy prvně doložena r. 1234. Na levém břehu tvrziště, příkop a val po tvrzi zaniklé v 15. stol. Dochovány domy z 1. poloviny 19. stol.

Brantice

Bruntál 50°3'46.07"N; 17°37'38.64"E

Obec pův. německá doložena r. 1377. Renes. zámek vznikl přestavbou tvrze po r. 1550, klasicistní úpravy z počátku 19. stol., při něm park. Renes. farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1593, upravován r. 1666.

Branžež

Ml. Boleslav 50°30'26.99"N; 15°3'33.08"E

Obec v Českém ráji poprvé doložena r. 1338, nyní společně se sousední osadou Nová Ves vyhledávaná rekreační oblast u Komárovského rybníka (54 ha) s písečnou pláží, tábořištěm, kempem a chatovými osadami. U Nové Vsi v poloze zvané Ušátko stopy skalního hrádku, terénní relikty na pískovcových blocích.

Bratčice

Brno-venkov 49°3'54.39"N; 16°31'24.03"E

Obec prvně doložena r. 1537. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1779 rozšířen a upraven do nynější podoby r. 1873. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1786. V ohradní zdi zahrady křížový kámen.

Bratčice

K. Hora 49°51'19.18"N; 15°25'52.39"E

Branná 40

Obec prvně zmíněna r. 1223. Na hřbitově kostel sv. Václava raně gotického původu z konce 13. stol., rozšířen v 16. stol., www.ceskonamape.cz

věž přistavěna kolem r. 1800. Kaplička Panny Marie z 18. stol. Mlýn rodištěm ing. Jana Pernera (1815–1845), stavitele železnice, pamětní deska. Jihozápadně vrch Tisá skála (392 m n. m.), jediný žulový skalní útvar na Kutnohorsku, na vrcholu dřevěný altán, cvičné horolezecké terény.

Bratronice

Kladno 50°4'4.34"N; 14°0'54.08"E

Obec na dávné lovecké stezce z Prahy do Zbečna prvně zmíněna r. 1227. Pozdně barokní kostel Všech svatých z let 1780–1783. Dva zachované milníky s vytesaným křížem. Závěr života zde strávil herec Petr Haničinec (1930–2007), jeho hrob na místním hřbitově. V náspu silnice na Dolní Bezděkov netypicky řešená pevnůstka z r. 1937, příležitostně zpřístupňovaná.

Bratronice

Strakonice 49°21'53.32"N; 13°50'33.42"E

Obec prvně doložena r. 1227 jako majetek jiřského kláštera na Hradčanech. Při jižním okraji na místě tvrze zámeček z r. 1603, barokně upraven v 18. stol. Hospodářské budovy s renes. štíty. Jižně od obce seskupení žulových balvanů zvané Čertův ranec. Bravinné – větrný mlýn

Bratrušov

Šumperk 50°0'25.03"N; 16°56'59.53"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Pozdně renes. kostel Všech svatých z r. 1603 se střílnami rozšířen r. 1833. Empírová boží muka z 1. poloviny 19. stol. Jižně při silnici pomník 16 vlastencům popraveným gestapem v březnu 1945.

Bratřejov

Zlín 49°13'15.69"N; 17°54'50.97"E

Obec na říčce Dřevnici prvně doložena r. 1468. Dominantní novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1871–1890. V obci tři sirné prameny. Východně při silnici pomníček připomínající vypálení osady Vařákovy Paseky nacisty v závěru 2. světové války.

Brdo

Nejvyšší vrchol Chřibů (587 m n. m.), na něm 24 m vysoká kamenná rozhledna z r. 2004 s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Severovýchodně na hřebenu osada Bunč, významné turistické a rekreační středisko, název podle Christiana Alexia Buntsche, syndika z Uherského Hradiště, který se tu ukrýval za morové epidemie r. 1682. Turistická chata vybudována Klubem českých turistů v letech 1920–1924, nyní penzion. Obnovená dřevěná zvonička z 1. poloviny 20. stol. Místo partyzánských bojů r. 1945, pomník. Dále k východu na hřebenu přírodní památka Komínky, největší pískovcový skalní útvar Chřibů.

Brloh Bravantice

49°45'22.79"N; 18°5'2.78"E

Bravinné

N. Jičín

Písek 49°19'39.51"N; 14°1'8.66"E

N. Jičín

Obec prvně doložena r. 1370. Pův. renes. tvrz z konce 16. stol., obklopená částečně zachovaným vodním příkopem, ve 2. polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek, k hlavnímu patrovému traktu přiléhá trojkřídlá stavba s dvorem. Kolem park z 18. stol., u vjezdu barokní sochy sv. Františka a Jana Nepomuckého. Jižně od obce přes říčku Bílovku tzv. Kněžský most, technická památka.

Kroměříž 49°10'14.72"N; 17°18'32.64"E

Ves poprvé uváděna r. 1359, nyní část obce Drhovle. Ve dvoře na západním okraji tvrz ze 14. stol., písemně zmiňována až r. 1601, v 17. stol. přestavěna na renes. zámek a po r. 1712 na sýpku. Kromě patrové budovy se sgrafity dochována okrouhlá bašta, nyní v soukromém vlastnictví a opravě, přístupná jen přistavěná kaple Narození Panny Marie. Jižně od vsi na Žižkově vrchu stopy hradiště z doby bronzové.

Brloh

Louny

49°45'10.82"N; 17°57'42.55"E

50°19'9.08"N; 13°49'36.93"E

Malá ves prvně připomínána r. 1377, nyní část města Bílovec. Mariánský kostel z let 1887–1889, kříž z r. 1900. Nad vsí dochován hranolový dřevěný větrný mlýn německého typu s přístupnou muzejní expozicí.

Ves připomínána r. 1295, nyní část města Louny. Kostel sv. Havla doložen ve 14. stol., nově vystavěn barokně r. 1763. U něj hřbitov se zdobenou bránou z 19. stol. Rodiště cítolibského kantora a zakladatele tamější hudební tradice Václava Jana Kopřivy (1708–1789).

www.ceskonamape.cz

41

Brloh

Č. Krumlov 48°55'40.38"N; 14°13'12.27"E

Podhorská obec založena počátkem 14. stol. Rožmberky jako poddanská ves. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol. kromě věže zbořen a v letech 1697–1704 nahrazen novým barokním se zasvěcením sv. Šimona a Judy. Barokní fara z r. 1716. Kaple sv. Floriána a Jana Nepomuckého z let 1706–1715.

Brložec

K. Vary 50°3'34.78"N; 13°4'8.94"E

Ves připomínána r. 1358, nyní část obce Štědrá. Barokní zámek z 18. stol. na místě gotické tvrze v 70. letech 20. stol. vyhořel a r. 1984 jeho zbytky odstraněny. Na návsi pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla, do nynější podoby upraven r. 1814, uvnitř gotické a renes. náhrobníky. Empírová lidová architektura. Ve 20. a 30. letech 20. stol. tu pobýval spisovatel Karel Čapek.

Brná

Ústí n. L. 50°37'22.76"N; 14°4'38.18"E

Brníčko – zřícenina hradu

Brníkov

Litoměřice 50°22'40.24"N; 14°4'43.89"E

Zemědělská ves připomínána r. 1372, nyní část obce Mšené-lázně. Barokní špýchar z 18. stol., empírová kaple z 19. stol. Na křižovatce historický kamenný rozcestník z r. 1593. Severozápadně od vsi u silnice tzv. Brníkovské eso, místo nad serpentinami s vynikajícím výhledem na panorama Českého středohoří.

Ves prvně zmíněna r. 1383, nyní část města Ústí nad Labem. Pozdně barokní kaple z r. 1756. Termální koupaliště z r. 1931 se zdrojem vody v hloubce 327 m, na Labi loděnice.

Brňany

Litoměřice 50°28'48.36"N; 14°8'36.74"E

Obec prvně připomínána r. 1057. Pozdně barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol. Kaple Panny Marie Bolestné z r. 1723.

Brněnská přehrada

Brno-město 49°13'58.64"N; 16°30'59.19"E

Vodní nádrž, běžně označovaná jako Brněnská, dříve též Kníničská přehrada, vybudována na řece Svratce v letech 1936–1940, zatopila část obce Kníničky. Betonová hráz o délce 120 m a výšce 23 m vytváří jezero o rozloze 259 ha, délka vzdutí hladiny dosahuje 10 km. Součástí přehrady hydroelektrárna. Vodní nádrž lemovaná po obou březích lesy slouží převážně rekreaci, v sezóně provozována lodní doprava.

Brníčko

Šumperk 49°53'51.72"N; 16°58'18.93"E

Obec vzniklá jako podhradí na přelomu 13. a 14. stol. poprvé doložena r. 1356. Pozdně románský kostel Narození Panny Marie přestavěn barokně v 18. stol. Na kopci nad obcí rozsáhlé zříceniny hradu stejného jména založeného počátkem 14. stol., od r. 1434 v majetku významného rodu Tunklů z Brníčka, stoupenců Jiřího z Poděbrad, hrad proto zničen r. 1471 uherským vojskem Matyáše Korvína. Kromě mohutného příkopu a valu dochovány zbytky paláce, plášťové zdi, věže a parkánové hradby.

Brníkov – středověký rozcestník

Brniště

Č. Lípa 50°43'18.74"N; 14°42'16.8"E

Obec na Panenském potoce připomínána r. 1352. Pozoruhodný kamenný most z konce 18. stol. se zdobeným kamenným zábradlím. V místní části Jáchymov založené r. 1788 v minulosti lázně. Chráněné lípy. 42

www.ceskonamape.cz

Brno

Brno-město 49°11'44.62"N; 16°36'45.13"E

Historické správní středisko Moravy, druhé největší město u nás, od r. 2002 krajské město Jihomoravského kraje, prvně zmíněno v Kosmově kronice r. 1091, městská práva od r. 1243. Založeno na soutoku Svratky a Svitavy pod župním hradem na návrší Petrov, na konci třicetileté války v letech 1643 a 1645 neúspěšně obléháno Švédy, poté přebudováno na mohutnou barokní pevnost, která odolala Prusům. Hradby zbořeny počátkem 19. stol., z městského opevnění zachována jen Měnínská brána. Na dominantním vrchu Špilberk pův. gotický hrad, založen kolem r. 1270, renesančně přestavěn v letech 1593–1594, za třicetileté války přebudován na barokní pevnost, od r. 1820 vězení, nyní městské muzeum. Druhou dominantu představuje vrch Petrov s biskupstvím a katedrálou sv. Petra a Pavla, gotická stavba románského původu s dvojicí novogotických věží. Z církevních staveb dále vyniká gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14.–15. stol. s 92 m vysokou věží a renes. jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1598–1602. Mezi kláštery nejstarší klášter cisterciaček na Starém Brně z přelomu 10. a 11. stol. s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z r. 1322, od r. 1782 klášter augustiniánů, v němž působil zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel (1822–1884). Dále gotický dominikánský klášter z let 1228–1239 s barokním kostelem sv. Michala z let 1658–1667, klášter augustiniánů poustevníků z r. 1356 s barokním kostelem sv. Tomáše z let 1665–1677, klášter kapucínů z r. 1603 obnovený r. 1651 s kostelem Nalezení sv. Kříže z r. 1656, františkánský klášter s kostelem sv. Máří Magdalény z let 1651–1673, klášter voršilek s kostelem sv. Josefa z r. 1653, klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Leopolda z let 1749–1771. K minoritskému klášteru z 13. stol. s pův. gotickým kostelem sv. Janů při barokní přestavbě v letech 1729–1733 doplněna Loreta. Ze dvou evangelických kostelů tzv. Červený postaven v novogotickém slohu v letech 1863–1865, Betlémský v novorenes. slohu v letech 1894–1895.

Mahenovo divadlo z r. 1882 a budova JAMU z r. 1862. Klenot moderní architektury představuje vila Tugendhat z let 1930–1931 podle projektu Ludwiga Miese van der Rohe, zapsaná od r. 2001 v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Dobu 2. světové války připomíná čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově a komplex Kounicových kolejí z let 1922–1923 v Žabovřeskách, za německé okupace úřadovna gestapa s mučírnou a popravištěm. Mezi významná kulturní zařízení patří Janáčkovo divadlo z r. 1965 a řada dalších divadel, Moravská galerie, Moravské zemské muzeum, Muzeum města Brna, Technické muzeum, hvězdárna a planetárium z let 1959 a 1991 a v městské části Pisárky areál Výstaviště z r. 1928 o rozloze 76 ha s nedalekým muzejním pavilónem Anthropos z r. 1962.

Brno – mariánská bazilika

Mezi rodáky vynikají architekt Adolf Loos (1870–1933), hudební skladatel Erich Wolfgang Korngold (1897–1957), básníci František Halas (1901–1949) a Ivan Blatný (1919–1990), spisovatelé Bohumil Hrabal (1914–1997) a Milan Kundera (1929), hudební vědec Miloš Štědroň (1942), dirigent Zdeněk Mácal (1936), zpěvačka Eva Pilarová (1939) a herci Hugo Haas (1901–1968), Karel Höger (1909–1977), Vlasta Fialová (1928–1998), Vlasta Chramostová (1926) nebo Dagmar Veškrnová-Havlová (1953). Významnější okrajové městské části – viz samostatná hesla.

Brno-Bystrc

Brno – Petrov

Brno-město 49°13'21.1"N; 16°31'14.8"E

Stavbám světským dominuje Stará radnice z 13. stol. s pozdně gotickým portálem z let 1510–1511, v průjezdu zavěšen pověstný Brněnský drak, dar Turků z r. 1680. Nová radnice vybudována po r. 1672 u kláštera dominikánů. Ve středu města mnoho historických domů a paláců se středověkými jádry. Na náměstí Svobody morový sloup z r. 1679, na Zelném trhu kašna Parnas z let 1693–1695. Mezi novorenes. stavby patří především Besední dům z let 1871–1873,

Pův. ves prvně zmíněna r. 1373, součást Brna od r. 1960. Kostel sv. Janů (Křtitele a Evangelisty) doložen r. 1531, podstatně přestavěn v 19. stol. Při severním okraji zoologická zahrada z r. 1953 o rozloze 65 ha a Brněnská přehrada – viz samostatné heslo. Západní okraj katastru tvoří přírodní park Podkomorské lesy s Podkomorskou myslivnou, v níž žila Helenka, postava z Mrštíkova románu Pohádka máje, před ní její socha, v lesích Helenčina studánka s bronzovým

www.ceskonamape.cz

43

reliéfem s motivy Pohádky máje a Ríšova studánka. Rodiště sochaře Jakuba Obrovského (1882–1949).

Brno-Chrlice

Brno-město 49°7'55.11"N; 16°39'23.45"E

Starobylá ves připomínána již ve 2. polovině 11. stol., součástí Brna od r. 1971. Středověká tvrz přestavěna r. 1561 na renes. zámek, v 18. stol. přestavěn barokně, od r. 1864 letní sídlo brněnských biskupů, upraven r. 1935 a později pro účelové využití. Barokní kaplička z r. 1699 upravena r. 1908, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Rodiště filozofa a fyzika světového jména Ernsta Macha (1838–1916), pamětní deska.

Brno-Obřany

Brno-město 49°13'55.76"N; 16°38'56.8"E

Ves prvně připomínána r. 1278, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Pův. ves podhradím stejnojmenného hradu – viz samostatné heslo. Kostel sv. Václava románského původu z počátku 13. stol., nyní v barokní podobě z let 1643–1645 s gotickým jádrem. Na nábřeží secesní a funkcionalistické vily. Zahradní železnice z r. 1990 s dopravou osob. Východně na návrší nad Svitavou hradiště z doby bronzové, dochován přes 2 km dlouhý val.

Brno-Řečkovice

Brno-město 49°14'49.19"N; 16°35'23.39"E

Brno-Ivanovice

Brno-město 49°9'9.79"N; 16°39'14.99"E

Ves prvně připomínána r. 1351 v majetku velehradského kláštera, součástí Brna od r. 1971, památková zóna vesnického charakteru. Tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1682–1686 na barokní zámek, upraven v 18. stol., účelově využit. U vchodu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1766. Na náměstí barokní socha sv. Floriána z r. 1749. Artéský vrt, zvaný Balbínův pramen, s kvalitní pitnou vodou.

Brno-Komárov

Brno-město 49°10'37.06"N; 16°37'3.85"E

Ves pův. zvaná Luh doložena r. 1104, název Komárov od r. 1318, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-jih. Ve 12. stol. zřízeno proboštství třebíčského kláštera benediktinů, zaniklo r. 1527. Jeho součástí románský kostel sv. Jiljí z konce 12. stol., přestavěn v 15. stol. goticky a v 17. stol. barokně, věž přistavěna v letech 1788–1796, současná podoba z r. 1872, nejstarší církevní stavba města.

Brno-Královo Pole

Brno-město 49°13'9.07"N; 16°35'32.36"E

Pův. ves prvně připomínána v polovině 13. stol., od r. 1844 městys, na město povýšena r. 1905, k Brnu připojena r. 1919. Kartuziánský klášter založen r. 1375, zrušen r. 1782, poté využíván armádou, nyní vysoká škola. Cihlový klášterní gotický kostel Nejsvětější Trojice s barokním průčelím, nyní farní. Městské centrum se secesními a novějšími stavbami. Husův sbor z r. 1925. Severně pod Zaječí horou u pramene poutní kaple sv. Antonína z r. 1849, přestavěna a rozšířena r. 1924. Proslulý strojírenský podnik.

Brno-Líšeň

Brno-město 49°12'26.45"N; 16°41'14.14"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1249, na městys povýšena r. 1558, součástí Brna od r. 1944. Renes. tvrz z poloviny 16. stol. přestavěna po r. 1720 na barokní zámek, klasicistně upraven po r. 1819, kolem anglický park, objekt vrácen v restituci rodině Belcredi. Kostel sv. Jiljí gotického původu přestavěn barokně r. 1718, před ním sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1725. Na býv. nádraží muzeum městské hromadné dopravy, sbírka kolejových vozidel Technického muzea. 44

Ves prvně zmíněna r. 1277, k Brnu připojena r. 1919, nyní součást městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora. Tvrz doložená r. 1464 přestavěna po r. 1623 jezuity na barokní zámek, nyní v obecním majetku. Gotický kostel sv. Vavřince přestavěn barokně v letech 1716–1718 a upraven v letech 1850 a 1900. V býv. kasárnách sbírka autobusů a trolejbusů Technického muzea.

Brno-Soběšice

Brno-město 49°15'10.22"N; 16°37'23.1"E

Ves prvně doložena r. 1286, k Brnu připojena r. 1971, nyní součást městské části Brno-sever. Klášter klarisek z let 1995–1997. Na vrchu Strom (404 m n. m.) 19 m vysoká kovová rozhledna Ostrá horka z r. 2008.

Brno-Tuřany

Brno-město 49°8'34.45"N; 16°40'15.22"E

Městská část prvně připomínána jako ves r. 1208, k Brnu připojena r. 1947. Kaple sv. Anny z let 1693–1698 rozšířena v letech 1804–1806 na mohutný poutní kostel Zvěstování Panny Marie s novobarokním dvojvěžím z let 1888–1890, uvnitř cenná Madona z pův. kostela z doby kolem r. 1300. U kostela mariánské sousoší z r. 1690 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Kubistický Husův sbor z r. 1927. Mezinárodní letiště z r. 1958.

Brno-Zábrdovice

Brno-město 49°11'56.24"N; 16°37'25.44"E

Historická ves doložena r. 1209 v souvislosti se založením kláštera premonstrátů, k Brnu připojena r. 1850, nyní rozdělena mezi městské části Brno-střed, Brno-sever a BrnoŽidenice. Barokní klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1661–1668 na místě raně gotické baziliky, v letech 1753–1755 přistavěna kaple Panny Marie Čenstochovské, průčelní dvojvěží se sochami světců z konce 17. stol. Býv. konvent od r. 1784 využíván jako zdravotnické zařízení. Býv. románský kostelík sv. Kunhuty z r. 1211 upravený r. 1778, jediný pozůstatek pův. románského klášterního areálu. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol., před kostelem socha Panny Marie Křtinské z r. 1736. Funkcionalistické městské lázně z let 1930–1931. Muzeum romské kultury z r. 2005.

www.ceskonamape.cz

Brno-Židenice

Brno-město

Brodek u Přerova

Přerov

49°11'57.87"N; 16°38'20.27"E

49°29'0.99"N; 17°20'18.47"E

Ves prvně zmiňována r. 1210, k Brnu připojena r. 1919. Novodobý kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1932–1935. Funkcionalistický Husův sbor z 30. let 20. stol. Rozsáhlý židovský hřbitov z r. 1852 s novorománskou obřadní síní z r. 1900.

Obec prvně zmíněna r. 1301, status městyse z r. 1909 obnoven r. 2009. Novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1893 opraven r. 1993. Zvonkohra s 22 zvony z r. 1999, dílo proslulé místní zvonařské dílny Marie TomáškovéDytrychové.

Brod nad Dyjí

Břeclav 48°52'29.75"N; 16°32'8.25"E

Obec prvně připomínána r. 1353, současný název od r. 1950. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1770. Na návsi barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Floriána, na návrší za obcí kaple. Severovýchodně Ptačí poloostrov na jižním břehu Mušovské nádrže, významné hnízdiště ptactva.

Brod nad Tichou

Tachov 49°50'2.57"N; 12°44'29.32"E

Obec prvně uváděna r. 1243, současný název od r. 1960. Na návrší kostel sv. Jakuba románsko-gotického původu, barokně přestavěn v 17. a 18. stol., opraven v letech 1992–1995, barokní fara. Poblíž tvrziště, příkopy a valy tvrze zničené křižáky r. 1431. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. V Karolinině dolině v 19. stol. významné železárny a cukrovar, nyní kemp.

Brodce

Ml. Boleslav 50°19'51.11"N; 14°51'58.42"E

Obec pův. zvaná Brodec na obou březích Jizery prvně zmíněna r. 1130, název podle zdejšího brodu přes řeku, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2008. Od 15. stol. část na pravém břehu zvána Horky, od r. 1849 obě části odloučeny, kostel, zámek v místě býv. tvrze a pivovar tak zůstaly v Horkách – viz heslo Horky nad Jizerou. V Brodcích secesní radnice, nyní upravena na penzion s restaurací. Barokní sousoší Panny Marie Růžencové z poloviny 18. stol. Cukrovar z 19. stol. ukončil v závěru 20. stol. činnost. Jižně přírodní památka Stará Jizera, botanická rezervace u dvou slepých říčních ramen.

Brodek u Konice

Broumov

Náchod 50°35'6.5"N; 16°20'4.85"E

Pův. městečko připomínáno r. 1256, po staletí majetek břevnovského kláštera benediktinů, na město povýšeno r. 1348, památková zóna. Dochovány zbytky hradeb a dvou věží ze 14. stol. Řada historických městských domů ze 16.–19. stol., stará radnice z r. 1419 přestavěna r. 1838. Mariánský sloup z r. 1706. Klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha založen před r. 1322, opevněn společně s hradem, přestavěn barokně v 17. stol., býv. biskupský hrad a objekty kláštera přestavěny barokně v letech 1726–1748 K. I. Dienzenhoferem. Děkanský kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. barokně upraven v letech 1679–1682. Kostel sv. Václava vystavěn r. 1729 K. I. Dienzenhoferem, zrušen Josefem II., obnoven r. 1885. Špitální barokní kostel sv. Ducha s přilehlým špitálem vybudován r. 1689, přestavěn r. 1735. Cenný hřbitovní dřevěný kostel Nanebevzetí Panny Marie pův. z 13. stol., znovu postaven r. 1459, nejstarší dochovaná dřevěná stavba na českém území, v ochozu dřevěné desky s nápisy a renes. i klasicistní náhrobníky. Na dolním náměstí socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. stol., na mostě do Hejtmánkovic sochy sv. Jana Nepomuckého a Václava z poloviny 19. stol. Muzeum Broumovska založeno r. 1945, od r. 1980 v klášteře. V městské části Olivětín pův. biskupský pivovar a pův. dřevěná kaple Panny Marie Bolestné z r. 1601, přestavěna barokně r. 1701.

Prostějov 49°32'57.73"N; 16°49'56.93"E

Obec prvně připomínána r. 1575, pův. Německý Brodek. Klasicistní kostel sv. Petra a Pavla z let 1801–1802.

Brodek u Prostějova

Prostějov 49°22'8.24"N; 17°5'20.9"E

Obec prvně připomínána r. 1278, historický status městyse z r. 1376 obnoven r. 2006. Raně barokní zámek z r. 1685 vystavěn na místě starší tvrze, nově postaven ve vrcholném baroku v letech 1707–1709 a upraven v letech 1750–1755. Patrová budova s čelním rizalitem a mansardovou střechou vrácena ve zchátralém stavu v restituci r. 1992, postupně obnovována stejně jako anglický park z r. 1837. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1707–1726 se slonovinovým krucifixem, barokní fara z r. 1784. Na náměstí hanácký statek se žudrem z 19. stol. Hasičské muzeum založeno r. 1983.

Broumov – náměstí

www.ceskonamape.cz

45

Broumov

Tachov 49°53'22.8"N; 12°35'41.4"E

Obec prvně doložena r. 1523. V letech 1749–1870 v provozu železná huť a drátovna, zřícenina hamru v údolí Hamerského potoka. Barokní sousoší sv. Víta v kotli z r. 1749, patrona měditepců. Majitel panství, rod Heimhausenů, nechal vystavět tři zámečky. Jánský zámeček pozdně barokní z konce 18. stol., zvaný též Johanneshof nebo Kastnerův zámeček, pův. letní sídlo nazýváno podle někdejší sochy sv. Jana Nepomuckého, nyní chátrá. Barokní patrový Svatovítský zámeček z doby kolem r. 1750 sloužil jako lesní a báňský úřad. Západně od obce lovecký zámeček Neuheimhausen z let 1875–1876, spíše charakteru vily. Novodobý kostelík sv. Anny z let 1929–1931.

Broumy

1636–1644 po zrušení r. 1784 upraven na výrobní prostory a obytný dům. Dvojice barokních mostů přes řeku se sochařskou výzdobou, první u radnice, druhý, tzv. Židovský pod zámkem, šest soch na něm z let 1715–1718. Ve městě sloupy s barokními sochami Panny Marie a sv. Rocha, Josefa, Tomáše, Antonína a Leopolda, vesměs z 2. poloviny 17. stol. Na návrší proti zámku barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1680, po zrušení upravena na byty. Severovýchodně od města židovský hřbitov ze 17. stol.

Beroun 49°57'11.13"N; 13°51'8.73"E

Obec na okraji křivoklátských lesů prvně zmíněna r. 1358. V lokalitě U Dvora býv. broumská sklárna z doby císaře Rudolfa II. postavená r. 1599 sklářem Kryštofem Schürerem, huť proslula především výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře, zachováno stavení sklářské hutě, kdysi obydlí glasmistra. V budově staré školy pamětní síň obce.

Brtnice

Brtnický hrádek Brozánky

50°36'29.04"N; 13°56'17.6"E

Ves zmíněna r. 1156 jako majetek teplického kláštera, nyní část obce Řehlovice. Kostel sv. Václava gotického původu z r. 1352, barokně přestavěn r. 1718. Sousoší Piety z 18. stol. Pozdně barokní kamenný most přes Bílinu z konce 18. stol. uzavřen, nahrazen betonovou lávkou v sousedství.

Brozany nad Ohří

Litoměřice 50°27'16.98"N; 14°8'43.75"E

Obec poprvé připomínána r. 1276, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2007. V jihozápadní části na návrší dochována patrová renes. tvrz z doby po r. 1550 se sgrafitovou fasádou, studnou a můstkem přes příkop, pod ní renes. mlýn z konce 16. stol. Pův. románský kostel sv. Gotharda z počátku 13. stol. přestavěn goticky a později renesančně, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Na návsi empírový hostinec a fara.

Brtnice

Jihlava 49°18'17.67"N; 15°40'38.84"E

Historická obec na říčce Brtnici prvně připomínána r. 1234, na město povýšena r. 2000, památková zóna. Gotický hrad z 15. stol. přestavěn koncem 16. stol. na renes. zámek, přitom přistavěn zámecký kostel sv. Matouše z r. 1588, od r. 1641 zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie a po obnově r. 1831 blahoslavené Juliáně z Collalto. Na nádvoří kašna z r. 1670, zámek v soukromém vlastnictví uzavřen, přístupný zámecký park. Na náměstí renes. radnice z 2. poloviny 16. stol. s atikovou nástavbou, renes. a barokní měšťanské domy, rodný dům proslulého architekta Josefa Hoffmanna (1870–1956) s muzejní expozicí. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1776–1784 na místě starší stavby. Pavlánský klášter z let 46

Děčín 50°55'35.71"N; 14°25'19.57"E

Ústí n. L.

Skutečný název nejmenšího ze skalních hrádků v oblasti Českého Švýcarska není znám, nyní označován jako Brtnický hrádek. Založen na přelomu 13. a 14. stol., zanikl patrně již za nájezdu Žitavských r. 1339. Na vrcholovém skalisku dochováno vytesané sklepení, nad nímž zřejmě stála dřevěná věž jako jediná hradní stavba, podoba sklepení však v 19. stol. změněna při budování útulku horským spolkem. Ve skále zachovány též otvory po trámech. V blízkosti mohutný skalní převis zvaný Velký pruský tábor, který sloužil jako úkryt obyvatel za prusko-rakouských válek v 18. stol. i r. 1866. K němu i ke zbytkům hrádku vedou odbočky ze značené cesty.

Brtníky

Děčín 50°56'55.29"N; 14°26'39.45"E

Protáhlá přípotoční ves poprvé doložena r. 1346, nyní část obce Staré Křečany. Barokní kostel sv. Martina z let 1714–1717 s hranolovou věží odstřelen r. 1975. Zachován hřbitov s ohradní zdí a branou s klasicistními sochami sv. Martina a Floriána z r. 1859, klasicistní hřbitovní kaple z r. 1850. Na Křížovém vrchu na místě býv. větrného mlýna pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1768 s křížovou cestou a kapličkou Božího hrobu, soubor opraven koncem 20. stol. Roubené a hrázděné lidové stavby. Jihozápadně od vsi stával pozdně barokní lovecký zámeček Šternberk z let 1771–1774, zbořen r. 1995. Východiště ke zříceninám dvou skalních hrádků, Brtnického a Vlčího – viz samostatná hesla.

Brůdek

Domažlice 49°22'2.17"N; 13°0'51.08"E

Malá ves založena počátkem 17. stol. na místě zaniklé vsi Zdemily, nyní část městyse Všeruby. Místo památné bitvou,

www.ceskonamape.cz

v níž r. 1040 kníže Břetislav I. porazil ve Všerubském průsmyku císařské vojsko Jindřicha III. Bojiště tradicí kladeno do blízkosti kostelíka sv. Václava postaveného v letech 1669–1671 na místě staršího, připomínaného r. 1390. Na protějším návrší Tannaberk malebná dominanta barokního poutního kostela sv. Anny vystavěného v letech 1712–1717 na místě dřevěné kaple. Impozantní stavba s hranolovou věží vyhořela po úderu blesku r. 1865, rychle však opravena. Úplná devastace nastala po 2. světové válce, kdy v sousedství zanikla fara, škola i hostinec. Zdemolovaný kostel opraven v letech 1992–1995, ukradený oltářní obraz nahrazen kopií.

Brumov-Bylnice

Bruntál

Bruntál 49°59'23.87"N; 17°27'46.24"E

Město založeno jako hornické kolem r. 1213, v okolí těžba drahých kovů a od 16. stol. též železné rudy. Na místě gotického hradu vystavěn po r. 1556 renes. zámek s arkádovým nádvořím a schodišťovou věží, od r. 1621 v majetku Řádu německých rytířů a v 18. stol. upraven barokně, nyní sídlo vlastivědného muzea. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie raně gotického původu z 13. stol. dostavěn koncem 14. stol., barokně upravován v 18. stol. a v 19. stol. částečně regotizován.

Zlín 49°4'51.16"N; 18°1'16.63"E

Obec Brumov založena ve 13. stol. jako podhradí, po sloučení se sousední vsí povýšena r. 1965 na město BrumovBylnice, od r. 1995 památková zóna. Nad Brumovem hrad románsko-gotického původu, doložen r. 1255, sloužil jako pevnost za husitských i uherských válek, opuštěn po požáru r. 1820. Zachována část plášťové zdi, nárožní věže a suterénní prostory paláce, po archeologickém průzkumu zřícenina v sezóně zpřístupněna, rozhled do kraje. Ve středu města v jádře gotický kostel sv. Václava, barokně přestavován v 17. a 18. stol. Na protějším návrší kaple sv. Anny z r. 1888, na severním okraji města židovský hřbitov. Na náměstí barokní socha sv. Gotharda z r. 1773, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1777 a kašna z r. 1808. Městské muzeum z r. 2004. Pod hradem romantické údolí se soustavou rybníků, u mostu památná lípa. Rodiště historika a spisovatele Jana Jiřího Ignáce Středovského (1679–1713) a spisovatele Ludvíka Vaculíka (1926).

Bruntál – zámecké nádvoří

Pozdně barokní komplex piaristického kláštera s kostelem Panny Marie Utěšitelky z let 1731–1752. Raně barokní hřbitovní kaple sv. Michala z r. 1674. Na náměstí mezi historickými domy vyniká tzv. Gabrielův dům s pozdně renes. štítem z počátku 17. stol. a empírově upravená radnice. Dochovány zbytky hradeb s okrouhlou baštou. V okolí města několik třetihorních a čtvrtohorních sopek, především Uhlířský vrch s barokním poutním kostelem – viz heslo Moravskoslezský Kočov.

Hrad Brumov

Brumovice

Břeclav 48°57'44.73"N; 16°53'53.03"E

Obec prvně připomínána r. 1141, v 16. stol. početná komunita novokřtěnců a českých bratří. Barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1784 vznikl rozšířením kaple z r. 1716, upravován v letech 1798 a 1901–1903. Rodiště spisovatele Jana Herbena (1857–1936), pamětní deska na rodném domku.

Brumovice

Opava 50°0'53.96"N; 17°44'32.41"E

Obec doložena r. 1377. Dominantní jednolodní kostel Narození Panny Marie z r. 1523 s mohutnou věží přestavěn barokně v letech 1783–1784, u něj kamenný kříž z r. 1847. Drobná barokní kaplička z r. 1762.

Bruntál – mariánský kostel

www.ceskonamape.cz

47

Brušperk

Frýdek-Místek 49°42'5.06"N; 18°13'21.82"E

Pův. obec na Ondřejnici doložena r. 1269, na město povýšena r. 1921, památková zóna. Kostel sv. Jiří gotického původu z počátku 14. stol., renes. věž přistavěna v letech 1577–1588, barokně upravován v letech 1744–1774. V ohradní zdi 14 kapliček křížové cesty z r. 1781. Ve středu města několik historických domů, řada barokních soch a křížů. Empírová kaple Panny Marie Bolestné. Na severním okraji města větrný mlýn holandského typu z počátku 19. stol., upraven na obytný objekt. Severovýchodně na okraji Brušperského lesa sirný minerální pramen Sirkovica. Rodiště a památník spisovatele Vojtěcha Martínka (1887–1960).

Pod hradem osada Hrádeček, známé letní sídlo býv. prezidenta Václava Havla.

Břest

Kroměříž 49°21'1.37"N; 17°26'10.08"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1220. Pův. renes. kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1517, po požáru z r. 1679 barokně přestavěn r. 1708 a doplněn o věž. Fara z r. 1620 přestavěna r. 1839, u ní skupina památných lip. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1753 a Panny Marie Hostýnské z r. 1925. Západně od obce na říčce Moštěnce zachovalý mlýn.

Břevnice Bruzovice

49°42'57.38"N; 18°23'39.48"E

Obec prvně připomínána r. 1305. Raně barokní kostel sv. Stanislava z r. 1676, věž přistavěna v letech 1775–1776, kostel přestavěn v letech 1842–1845, na schodišti barokní sochy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Jana Nepomuckého. Chráněný statek z r. 1858 se stodolou.

Havl. Brod 49°37'48.66"N; 15°36'39.62"E

Frýdek-Místek

Obec prvně zmíněna r. 1351. Na okraji barokní zámeček z konce 18. stol., úpravami ve 20. stol. stavebně znehodnocen, okolní anglický park zanikl. Kamenný barokní kříž z r. 1760. U potoka památný smrk. Východiště ke zřícenině hradu Ronovec – viz samostatné heslo.

Březí Břasy

49°50'14.59"N; 13°34'45.12"E

Průmyslová obec připomínána r. 1838. Od 17. stol. do r. 1969 v okolí povrchová i hlubinná těžba uhlí, v letech 1848–1876 vysoká pec, válcovna v letech 1852–1920 využita jako sklárna, od 19. stol. výroba chemikálií a keramického zboží. V místní části Vranov pamětní deska radisty skupiny Silver A Jiřího Potůčka (1919–1942), který tu prožil dětství, jako člen skupiny Antropoid zastřelen za heydrichiády.

Břeclav 48°49'10.05"N; 16°33'55.12"E

Rokycany

Pohraniční obec prvně uváděna r. 1310. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1691–1696 později upravován. Severně nad obcí přírodní památka Dunajovické kopce, soubor holých vrchů se vzácnou stepní květenou mezi vinicemi chráněn od r. 1990, z nejvyššího vrcholu Velká Slunečná (286 m n. m.) daleký rozhled. V okolí četné pevnůstky z 30. let 20. stol.

Březí Břeclav

48°45'40.9"N; 16°53'21.44"E

Pův. románský zeměpanský hrad doložen kolem r. 1045. Obec na Dyji, centrum Podluží, povýšena na město r. 1872, důležitá dopravní křižovatka, první město na českém území, kde byla vybudována železnice, trať do Vídně pochází z r. 1839. Hrad po r. 1534 přestavěn na renes. zámek, jeho současná podoba pochází z romantizujících úprav na počátku 19. stol., kdy byly dostavěny tři věže napodobující hradní zříceniny. Střed města silně poškozen bombardováním na podzim 1944, zničen i barokní kostel, nový kostel sv. Václava dostavěn až r. 1995. Novorománská synagoga s maurskými prvky obnovena v letech 1997–1999 na muzeum, galerii a koncertní síň, severně od ní židovský hřbitov. Jižně od města jako součást Lednicko-valtického areálu (viz samostatné heslo) Pohansko, na místě významného velkomoravského hradiště z 9.–11. stol. empírový zámeček z r. 1812 s muzejní expozicí archeologických nálezů. V sousedství linie bunkrů z let 1937–1938, po rekonstrukci některé příležitostně přístupné jako vojenské muzeum. Dále k jihovýchodu lovecký empírový zámeček Lány z počátku 19. stol.

Břecštejn

Ves prvně uváděna v 15. stol., nyní část obce Kovářov. Výklenková kaplička z r. 1887. Západně na vrchu Větrník základy větrného mlýna zbořeného r. 1850. Severně boží muka na paměť bojů ve třicetileté válce.

Březí

Žďár n. S. 49°20'34.82"N; 16°12'57.79"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1348. Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie z r. 1752 opraven po zničení r. 1849, věž z r. 1861. Fara z r. 1788. Při silnici do Milešína smírčí kříž.

Březí

Praha-východ 50°0'53.23"N; 14°41'53.47"E

Obec prvně připomínána r. 1303. Na hřbitově na návrší kostel sv. Bartoloměje gotického původu, barokně přestavěn r. 1733. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v lese nad říčkou Výmolou zachovaný systém valů a příkopů halštatského hradiště, zvaného Šance.

Trutnov 50°35'0.72"N; 15°49'48.31"E

Hrad Břecštejn, zvaný též Bruštejn nebo Silbrštejn, založen před r. 1450, zpustl koncem 16. stol. Na zalesněném návrší zachovány zbytky hradeb, válcové věže a paláce. 48

Písek 49°31'58.35"N; 14°16'41.54"E

Břeclav

Březí u Týna nad Vltavou

Č. Budějovice

49°10'48.75"N; 14°23'24.89"E

Ves padla za oběť stavbě jaderné elektrárny, vybudované v jejím těsném sousedství a uvedené do provozu v letech

www.ceskonamape.cz

2002–2003, zdaleka viditelné čtyři chladicí věže. Ze vsi zachován renes. zámeček Vysoký Hrádek, přestavěn r. 1805, na konci 20. stol. opraven pro potřeby informačního centra jaderné elektrárny, nyní část obce Temelín. Severozápadně na místě zaniklé vsi Křtěnov zachován kostel sv. Prokopa gotického původu z konce 13. stol., později barokně přestavěný, u něj zděná hranolová zvonice. Jihovýchodně osada Býšov s gotickou věžovitou tvrzí ze 14. stol., opuštěna v 17. stol. a využívána jako sýpka nebo skladiště.

Březín

Plzeň-sever 49°57'43.46"N; 13°8'1.27"E

Ves prvně zmíněna r. 1321, nyní část obce Nečtiny. Na návsi pův. gotický kostel sv. Bartoloměje, zcela přestavěn barokně v letech 1722–1725, kolem soubor zděných patrových statků. Jihozápadně od vsi čedičový Pekelný vrch, na jeho odtěženém vrcholu stával raně středověký hrádek ze 13. stol.

Březina

Rokycany 49°48'28.55"N; 13°36'1.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1379 po dobudování hradu pro Jindřicha z Elsterberka. Hrad Březina na nevysoké skalce chráněn od skalní šíje příkopem, v čele stála obytná věž, obydlen do r. 1651. Šternberky přestavěn r. 1810 na altán zvaný Salón, opraven po r. 2000. Poblíž vystavěn v letech 1790–1808 Jáchymem ze Šternberka empírový zámek, žil tu i jeho bratr Kašpar Maria, přírodovědec a spoluzakladatel Národního muzea, v okolí založen park s cizokrajnými dřevinami. Po r. 1950 v zámku lesnické učiliště, zchátralý objekt získal v restituci Zdeněk Sternberg. Severozápadně od vsi v místě zvaném Na rozcestí památný dub starý asi 300 let. Východně na vrchu Hradiště (619 m n. m.) rozsáhlé slovanské hradiště z 8.–10. stol. s vysokými valy a dvěma patrnými branami, na nejvyšším místě obnovený altán s výhledem na severozápad. V chatě pod Hradištěm a v zámku trávíval ve 30. letech 20. stol. prázdniny herec a komik Vlasta Burian (1891–1962).

Březina

Ml. Boleslav 50°32'49.86"N; 15°2'1.95"E

Obec na levém břehu Jizery prvně připomínána r. 1225. Gotický kostel sv. Vavřince z přelomu 13. a 14. stol. renesančně přestavěn v 16. stol., u něj bedněná zvonice s renes. epitafem z r. 1654. Na návsi výklenková kaplička, v jižní části obce kovárna. Roubená barokní fara z 18. stol. s mansardovou střechou. Východně od obce rybník Žabakor, rozlohou 45 ha největší v Českém ráji, s přilehlým rybníkem Oběšenec r. 1998 prohlášen přírodní rezervací, významná botanická a zoologická lokalita. U něj žárové pohřebiště lidu popelnicových polí ze 7.–5. stol. př. n. l.

Březina

Pelhřimov 49°29'46.14"N; 15°5'22.92"E

Ves prvně zmíněna r. 1299, nyní část obce Hořepník. V ní pův. hrad Konipas, zvaný též Hořepník, založen v polovině 13. stol., zpustl před r. 1457, z jeho zdiva vystavěna dvojice špýchárků, zachovány příkopy a sklepení. V sousedství vznikla počátkem 16. stol. tvrz přestavěná r. 1765 na barokní zámek, upravený novorenesančně r. 1893, hodnotná zámecká kaple Čtrnácti sv. Pomocníků.

Březinka

Ml. Boleslav 50°28'41.93"N; 14°46'40.31"E

Ves na jižním okraji rozsáhlého lesního komplexu, nyní část města Bělá pod Bezdězem. Zachovány patrové roubené statky s empírovými branami. Rodiště Václava Krolmuse (1787–1861), buditelského kněze, amatérského archeologa a národopisce. Severovýchodně v lesích na průsečíku osmi cest mýtina Valdštejnsko, ze 6 barokních loveckých pavilónů z r. 1725 dochovány pouze dva, jeden upraven na myslivnu. Z pův. sochařské výzdoby zachovány pod přístřešky dvě sochy granátníků z doby kolem r. 1760 v hraběcích valdštejnských barvách.

Březiny

Svitavy 49°41'26.14"N; 16°7'4.22"E

Obec poprvé doložena r. 1702 kolem sklářské hutě. Kaple sv. Rocha a smírčí kříž. Na hřbitově pohřben buditel a spisovatel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), zvaný Drašar, hrdina stejnojmenného románu Terezy Novákové, pamětní deska. V obci památné lípy, Luňáčkova ve stáří až 500 let a Drašarova stará asi 250 let. Severně a západně v lesích skalní útvary Čtyři palice, Milovské a Rybenské perničky, cvičné horolezecké terény.

Březnice

Tábor 49°15'7.6"N; 14°30'52.67"E

Obec prvně připomínána r. 1293. Tvrz doložená r. 1510 zpustla v 17. stol., část kamenné hradby se dvěma baštami a obytnou budovou dochována v hospodářském dvoře.

Březnice

Příbram 49°33'29.31"N; 13°57'9.1"E

Březina – zbytek hradu tzv. Salón

Obec při stříbrných dolech nad říčkou Vlčavou vznikla v 13. stol., od r. 1327 městečkem, koncem 16. stol. povýšena www.ceskonamape.cz

49

na město. Dominantní památku představuje renes. zámek, pův. gotický hrad, čtyřkřídlý objekt s arkádovým nádvořím a mohutnou vstupní věží, zachována část gotického opevnění s baštami, objekt veřejnosti přístupný. V sousedství zámku barokní pivovar z r. 1725.

Březnice

Zlín 49°11'1.75"N; 17°39'12.87"E

Obec prvně připomínána r. 1397, za 2. světové války odbojové centrum. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu doložen r. 1437, do současné podoby přestavěn v 19. stol. Na návsi památná lípa ve stáří asi 300 let. Jižně na hřebenu Křiby památník odboje z r. 1955.

Březník

Třebíč 49°10'18.92"N; 16°11'41.63"E

Obec prvně připomínána r. 1237, leží mezi řekami Oslavou a Chvojnicí, jejich kaňonovitá údolí tvoří rozsáhlou přírodní rezervaci. Dominantní románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 12. stol. upraven r. 1338 a 1782, generální oprava v letech 1999–2001. Východiště ke zřícenině hradu Lamberk (viz samostatné heslo), v jeho sousedství rekreační areál.

Březno

Louny 50°21'21.19"N; 13°43'58.78"E

Ves na břehu Ohře prvně zmíněna r. 1238, nyní část města Postoloprty. Na návsi kříž z r. 1743. Rodiště kronikáře Václava Březana (kolem 1568–1618). Východně od vsi archeologický skanzen s rekonstruovanými pravěkými a raně středověkými stavbami na místě dlouholetých výzkumů, přístupný v sezóně. Březnice – zámek

Březno Náměstí dominuje barokní jezuitský kostel sv. Ignáce a Františka Xaverského, při něm býv. jezuitská kolej, pod ním barokní most přes Vlčavu se sochařskou výzdobou. Pod náměstím zachovalá židovská čtvrť Lokšany se synagogou a radnicí, klasicistně upravena v 19. stol. Při silnici severozápadně od města židovský hřbitov. Hřbitovní kostel sv. Rocha z let 1643–1649. Městské muzeum v dlouhodobé rekonstrukci, galerie Ludvíka Kuby od r. 1950 v prostorách zámku.

Ml. Boleslav 50°24'22.2"N; 15°0'19.56"E

Obec prvně připomínána r. 1255, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2008. V místě vyhořelého renes. zámku postaven r. 1770 dvoukřídlý barokní zámek, kolem něj anglický park, nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci. Z pův. stavby zachována renes. zvonice z počátku 16. stol. Na náměstí barokní kostel sv. Václava z r. 1718 a sochy sv. Floriána z r. 1727 a Prokopa z r. 1730. Na hřbitově socha sv. Linharta z r. 1752.

Březno

Chomutov 50°23'58.57"N; 13°25'17.75"E

Obec na okraji uhelných dolů doložena r. 1281. Dominantní poutní barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1739–1763, údajně podle plánů K. I. Dienzenhofera, věže o výšce 32 m přistavěny v letech 1764–1765. V dubnu 1945 tudy projížděly vězeňské transporty a během několikadenní zastávky zemřelo více než 300 vězňů, pohřbeni na místním hřbitově – pietní místo. Východně od obce geologická a botanická přírodní památka Střezovská rokle.

Březolupy

Uh. Hradiště 49°7'19.18"N; 17°34'53.39"E

Březnice – kostel 50

Obec na říčce Březnici prvně doložena r. 1261. Středověká tvrz přestavěna v letech 1650–1658 na barokní zámek stojící uprostřed neudržovaného parku, účelově využit. Kostel Nanebevzetí Panny Marie středověkého původu upraven v 18. stol. barokně, nyní v pseudoslohové podobě. V dolní části obce kemp. www.ceskonamape.cz

Březová

Uh. Hradiště

Bříství

Nymburk

48°55'38.46"N; 17°44'13.91"E

50°7'56.9"N; 14°50'30.97"E

Obec prvně zmiňována r. 1351. Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1865–1868 na místě malé svatyně z let 1757–1759, opraven r. 2000. V obci prameny železité kyselky.

Obec v sousedství dálnice připomínána r. 1318. Pův. románský kostel Nalezení sv. Kříže z poloviny 13. stol. přestavěn goticky a pak upraven barokně r. 1722. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1702. Dochovány statky s barokními branami z konce 18. stol. Na Břístevské hůře za dálnicí zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1714, vyhořela r. 1818.

Březová

Sokolov 50°8'48.4"N; 12°38'50.06"E

Pův. malá obec prvně zmíněna r. 1353, rozvoj až po 2. světové válce výstavbou sídlišť pro uhelné doly a sklárny, povýšena na město r. 1960. Ze staré zástavby zachována jen usedlost s barokní bránou.

Březová nad Svitavou

Svitavy 49°38'43.46"N; 16°31'1.02"E

Obec připomínána kolem r. 1300, status města z r. 1497 obnoven r. 1999, od poloviny 19. stol. rozvoj textilního průmyslu. Na náměstí dochovány empírové domy z doby kolem r. 1800, barokní radnice přestavěna secesně r. 1912. Gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1725 a opraven r. 1993. Sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. Sloup Panny Marie z r. 1690. Barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1710 se sochami z r. 1740. Západně nad městem 20 m vysoká dřevěná rozhledna Járy Cimrmana z r. 2007 s plošinou ve výši 15 m. Jihovýchodně motokrosový areál.

Břežany

Znojmo 48°52'10.61"N; 16°20'27.89"E

Obec prvně zmiňována r. 1222. Na místě tvrze doložené r. 1562 vybudován počátkem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek, při empírové přestavbě v letech 1818–1819 přistavěno čtvrté křídlo s průjezdem. Zámek nyní účelově využit, v okolním parku barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1714. Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1766–1769 postaven náhradou za starý gotický.

Břežany

Rakovník 50°0'19.5"N; 13°34'52.23"E

Obec založena po r. 1039 polskými zajatci knížete Břetislava I., písemně doložena r. 1414. Kostel sv. Markéty pův. ze 16. stol. přestavěn do barokní podoby r. 1727. Na návsi sýpka z r. 1797.

Břidličná

Bruntál

Bříství – zřícenina kaple

Břvany

Louny 50°24'5.71"N; 13°43'25.3"E

Ves prvně doložena r. 1436. Jednolodní kostel sv. Martina z r. 1501, upravován r. 1720. Na místě fary stávala středověká tvrz. Sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a sv. Rocha z r. 1932. Dochováno několik usedlostí ve stylu selského baroka. Vývěr uhličité kyselky Praga známé léčivými účinky již od r. 1670. Jihozápadně od obce skupina čedičových balvanů Kamenné stádo, podle pověsti jde o zkamenělé sedláky.

Buben

Plzeň-sever

49°54'48.88"N; 17°22'28.39"E

49°46'50.25"N; 13°11'27.26"E

Obec založena kolem r. 1320, do r. 1950 název Frýdlant nad Moravicí, na město povýšena r. 1973. Kostel sv. Tří Králů renes. původu z r. 1577 založen jako luteránský, od r. 1655 katolický se současným zasvěcením. Starokatolický pamětní kostel Josefa II. z r. 1911, nyní smuteční síň. Od 19. stol. přádelna lnu, r. 1930 přeměněna na kovohutě na zpracování hliníku, v důsledku rozvoje průmyslu rozsáhlá nová výstavba.

Hrad Buben nad ústím Plešnického potoka do Mže založen po r. 1333 patrně vladyky z Dolan, od nichž odvozuje svůj původ rozvětvený a dosud existující rod pánů z Bubna, jako středisko nevelkého panství. Po r. 1471 sídlem zemanských rodů, v polovině 16. stol. opuštěn a stal se zříceninou. Kolem vnitřního nádvoří zachováno zdivo paláce, zbytek brány a věžovitého stavení. Za lávkou na opačném břehu řeky obnovený Zámecký mlýn s vodním kolem. Východišti ke zřícenině jsou vsi Plešnice a Újezd nade Mží.

www.ceskonamape.cz

51

Bublava

Sokolov 50°22'26.6"N; 12°30'15.79"E

Obec prvně doložena r. 1601 jako hornická osada Schwaderbach při železnorudných dolech a hamrech. Od počátku 20. stol. vyhledávaná rekreační oblast. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1885, památník čtyř českých četníků zavražděných henleinovci v září 1938. Torzo nedostavěného aquaparku. Nad obcí Olověný vrch (802 m n. m.) s turistickou chatou Bleiberg, její součástí 16 m vysoká zděná a dřevem obložená rozhledna z r. 1933, na svazích lyžařské terény.

v letech 1748 a 1826–1830. U něj Žarošická kaple z r. 1826, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 a Jana Sarkandra z r. 1770 a litinový kříž z r. 1852. Dochován židovský hřbitov ze 17. stol. Hodnotný kubistický dům z r. 1914. Rodiště hudebního vědce Jana Racka (1905–1979) a herce Miroslava Doležala (1919–2009).

Bučovice – zámecké nádvoří

Budeč

Bublava

Jindř. Hradec 49°5'13.07"N; 15°35'27.03"E

Bubovice

Příbram 49°33'3.68"N; 13°55'46.55"E

Ves prvně připomínána ve 14. stol., nyní část obce Volenice. Na hřbitově gotický kostel sv. Václava z 1. poloviny 14. stol., nová věž postavena r. 1907, objekt upravován v letech 1922–1926, ve zdi náhrobníky z 15. a 16. stol. Západně nad sousední místní částí Pročevily poutní barokní kostel sv. Barbory, osmiboká stavba s ambity z 1. poloviny 18. stol., ze hřbitova od kostela daleký rozhled.

Obec prvně zmíněna r. 1251. Renes. zámek vznikl v 16. stol. přestavbou tvrze, rozsáhlý komplex budov upraven barokně a empírově. Pův. opevněný gotický kostel Zvěstování Panny Marie ze 14. stol., obvodové renes. zdivo se sgrafity, upraven po požáru r. 1771, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. Barokní fara ze 17. stol.

Budenice

Kladno 50°19'10.3"N; 14°5'57.7"E

Bučina

Ústí n. O. 49°53'43.83"N; 16°11'29.52"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Pseudogotický kostel sv. Jakuba Většího z r. 1887 na místě gotické stavby vyhořelé r. 1872. Evangelický toleranční kostel z r. 1786 opraven novorenesančně v letech 1883–1886.

Bučovice

Vyškov

Ves v údolí Vranského potoka připomínána ve 14. stol., nyní část obce Jarpice. Za farou pozůstatky středověkého tvrziště, tvrz zbořena r. 1748. Koncem 17. stol. vystavěn trojkřídlý barokní zámek, přestavěn r. 1758, při něm anglický park, objekt účelově využit. Na okraji vsi barokní sýpka. Na jih od zámku kaštanová alej k návrší s osamělým barokním kostelem sv. Isidora z r. 1682, u něj hřbitov a knížecí hrobka Kinských z let 1836–1841. U zámku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., u kostela socha sv. Isidora z r. 1673 na pilíři.

49°8'53.7"N; 17°0'35.42"E

Obec pod Ždánickým lesem prvně zmíněna r. 1322, na město povýšena po r. 1600, v 19. stol. rozvoj textilního a dřevozpracujícího průmyslu. Severně na vrchu Kalvárie tvrziště s valem a příkopem tvrze z 13.–15. stol. Významný renes. zámek z let 1567–1582, čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s nádvorními arkádami a nárožními věžemi z r. 1633. Na nádvoří býv. kašna z let 1635–1637 se sochou Baccha. V bohatě zdobených interiérech přístupná zámecká expozice a sídlo městského muzea. Přilehlá renes. zahrada rekonstruována v letech 1960–1965. Na náměstí barokní radnice z r. 1765 a památník osvobození z r. 1981. Raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1637–1641 upraven 52

Budětice

Klatovy 49°17'0.48"N; 13°35'6.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1290. Románský kostel sv. Petra a Pavla z let 1240–1250 barokně přestavěn r. 1676 a upraven r. 1765. Západně od něj hřbitovní kaple Panny Marie z 19. stol. Ve výklenkové kapličce při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Kovárna s výhní a zařízením z 19. stol., technická památka. Severně od obce na vrchu Džbán, nazývaném též Čbán, založen ve 13. stol. hrad, opuštěn po vybudování blízkého Rabí, dochovány základy okrouhlé věže, valy a příkopy.

www.ceskonamape.cz

Budětsko

Prostějov 49°35'14.81"N; 16°55'37.32"E

Obec prvně připomínána r. 1378. Pozdně barokní kaple sv. Anny z konce 18. stol., dvoje boží muka ze 17. stol. Rodiště pedagoga a politika Františka Tilšera (1825–1913), u rodného domu na Zavadilce pomník s pamětní deskou z r. 1934. Severovýchodně pramen Ochozské kyselky, u něj pův. lázně, nyní rekreační zařízení. Východně v údolí Žleb býv. mlýn s erbovní deskou z r. 1733.

Budislav

Tábor 49°17'35.8"N; 14°50'34.74"E

Obec na Černovickém potoce prvně připomínána r. 1357. Na místě pův. tvrze r. 1754 vystavěn barokní zámek, čtyřkřídlá patrová budova s věžovitým rizalitem ve středu jižního křídla účelově využita, pod ní rozlehlý Zámecký rybník. V sousedství kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol. Barokní fara z r. 1759. Na návsi socha Panny Marie z konce 18. stol. Východně dominantní Budislavská hora (559 m n. m.) se stoletým porostem lípy stříbrné.

Budislav

věn koncem 16. stol. čtyřkřídlý dvoupatrový renes. zámek, barokně přestavěn v letech 1715–1744, salla terrena z let 1724–1730, nyní uvnitř expozice se zoologickými sbírkami a depozitářem Moravského zemského muzea. Kolem rozlehlý park z doby barokní přestavby s řadou soch z počátku 18. stol. Před zámkem pozoruhodná nádrž z jediného balvanu z 2. poloviny 19. stol. Zdaleka viditelný kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda románského původu z 13. stol. upraven goticky kolem r. 1414 a barokně r. 1715, renes. věž ze 16. stol., cenné vnitřní zařízení. Kolem hřbitov s barokní branou a soškami andělů z r. 1728. Fara renes. původu, na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723–1730, barokní sochy sv. Rodiny, Jana Nepomuckého a Václava z let 1726–1730. Na samotě Věterák severně od městyse větrný mlýn holandského typu z 19. stol.

Svitavy 49°48'5.29"N; 16°10'20.89"E

Obec prvně připomínána r. 1318, nyní převážně rekreační ráz. Uprostřed obce skály zvané Zámeček a Hradisko. Západně Nový rybník s významnou ornitologickou lokalitou. Severozápadně pískovcová skalní města Městské a Toulovcovy Maštale s úzkými soutěskami, vyhledávaný turistický cíl. Severně na Jarošovském kopci ocelodřevěná Toulovcova rozhledna z r. 2002, konstrukce o výšce 16 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m.

Budislavice

Plzeň-jih 49°30'19.27"N; 13°42'58.73"E

Ves připomínána r. 1352, nyní část obce Mladý Smolivec. Raně gotický kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 13. stol., barokně upraven v letech 1728–1731, před ním pamětní kříž z r. 1851. Pseudorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1896.

Budíškovice

Budišov – zámek

Budišov nad Budišovkou

Opava

49°47'42.57"N; 17°37'28.34"E

Horní město na říčce Budišovce připomínáno r. 1301, v minulosti těžba břidlice, olova a stříbra. Barokní radnice z r. 1635 znehodnocena novogotickou přestavbou. Mohutný dvojvěžový barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1755, dvojvěží přistavěno v letech 1847–1912. U něj barokní fara z r. 1734, barokní socha Panny Marie z r. 1795 a smírčí kříž ze 16. stol. Technickou památku představuje barokní kamenný most z r. 1773, na něm barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. U mostu patrový vodní mlýn z poloviny 18. stol. Muzeum břidlice z r. 1996, expozice obnovena r. 2008.

Jindř. Hradec 49°4'27.96"N; 15°31'52.05"E

Obec připomínána r. 1353. Gotická tvrz přestavěna r. 1579 na renes. zámek, čtyřkřídlá dispozice svírající nádvoří s arkádami barokně upravena r. 1760, další úpravy koncem 19. stol., nyní účelově využit. Na nádvoří kamenná kašna z r. 1697, před zámkem socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Kolem park a obora z 18. stol. se vzácnými stromy. Západně od obce v lese nepatrné zbytky hradu Krumvald, založen kolem r. 1300, opuštěn již r. 1399, dochovány příkopy a valy.

Budišov

Třebíč 49°16'21.07"N; 16°0'20.89"E

Obec prvně připomínána r. 1194, historický status městyse z r. 1538 obnoven r. 2006. Na místě vodní tvrze vysta-

Budišov nad Budišovkou – barokní most

www.ceskonamape.cz

53

Budyně nad Ohří

Budkov

Jindř. Hradec

Budyně nad Ohří

Litoměřice

49°8'39.04"N; 15°10'52.58"E

50°24'16.43"N; 14°7'45.39"E

Malá ves mezi rybníky doložena r. 1399, nyní část obce Střížovice. Na břehu zachována tvrz z přelomu 15. a 16. stol., obdélná budova s patrem upravena na sýpku a r. 1921 na byty, dochovány i zbytky příkopu a valu. Přilehlý rybník Hejtman (72 ha) založen r. 1567, západně pod hrází v osadě Rozkoš pův. tvrz upravena v 19. stol. na průmyslový provoz, u ní pseudogotický zámeček býv. majitelů továrny z poloviny 19. stol. s věží a zdobenou fasádou. Renes. dvanáctiboká kašna z r. 1599.

Na místě v bažinaté krajině při Ohři r. 1173 připomínán knížecí dvorec, od 2. poloviny 13. stol. město s čtyřkřídlým královským vodním hradem, od r. 1336 v držení šlechtických rodů. Hrad r. 1585 přestavěn na renes. zámek, dvě křídla zbořena při úpravách v letech 1823–1840, v 80. letech 20. stol. opraven, v přístupných interiérech Jandovo městské muzeum a replika alchymistické dílny. Město vyhlášeno památkovou zónou. Na náměstí radnice z r. 1506, gotický kostel sv. Václava z 13. stol., barokně přestavěn r. 1669, a několik cenných městských domů. Barokní kamenný most z r. 1773 přes Malou Ohři, před ním mlýn s renes. jádrem z r. 1535 a barokní špitál z r. 1708. Zachovány drobné zbytky městského opevnění. Na jižním okraji hřbitovní kostel Panny Marie Sněžné gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1791, při něm barokní kostnice z r. 1766 upravená na smuteční síň. Jihovýchodně za městem zachovalý židovský hřbitov.

Budkov

Prachatice 49°4'14.51"N; 14°0'34.79"E

Obec prvně doložena r. 1354 jako vladycké sídlo. Gotická tvrz připomínána r. 1370, upravována pozdně goticky i renesančně, nakonec barokně přestavěna na sýpku. Technické památky představují dvouobloukový kamenný most ze 16. stol. a zděný mlýn renes. původu z r. 1557 východně od obce. V okolí slovanské mohyly.

Budkov

Třebíč 49°3'13.02"N; 15°39'37.06"E

Obec prvně zmiňována r. 1353. Velká tvrz ze 14. stol. upravena počátkem 16. stol. pozdně goticky a v letech 1545–1555 přestavěna na renes. zámek, z pův. stavby zachována vstupní věž, na nádvoří renes. arkády, účelově využit. Při zámku anglický park. Gotický kostel sv. Martina upraven do barokní podoby v letech 1743–1745, věž z r. 1729. Na hřbitově barokní kaple sv. Jana a Pavla z let 1710–1720 a barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra. 54

Budyně nad Ohří – vodní hrad

www.ceskonamape.cz

Buchlov

Uh. Hradiště 49°6'25.64"N; 17°18'39.85"E

Hrad románského původu se dvěma hranolovými věžemi prvně zmiňován r. 1300, jeden z největších a nejzachovalejších hradů na Moravě. Pův. zeměpanský hrad na hřebeni Chřibů (520 m n. m.) od r. 1406 dáván do zástavy, r. 1511 propuštěn z královského majetku, v 15.–16. stol. rozšířen o pozdně gotické křídlo, renes. předhradí a další stavby. Po třicetileté válce na protějším kopci zvaném Modla vybudována r. 1672 barokní kaple sv. Barbory s hrobkou majitelů až do nejnovější doby. V 1. polovině 19. stol. hrad změněn na muzeum s přírodovědeckými a exotickými sbírkami. Na hradní terase tzv. lípa neviny nad čtvercovým kamenem. Hrad v sezóně přístupný veřejnosti.

a zpřístupněn veřejnosti. Severozápadně přírodní památka Holý kopec s rezervací lesní bučiny a stopami pravěkého hradiště. Jihozápadně osada Smraďavka, zvaná též Leopoldov, u kaple sv. Kříže sirovodíkový pramen známý od 16. stol., u něj barokní lovecký zámeček z let 1670–1680 a býv. lázně z počátku 19. stol., nyní regenerační centrum. Kolem rekreační oblast u vodní nádrže Pod Sovínem, u lesní cesty kamenný kříž na místě vraždy buchlovského pána Jindřicha Prakšického r. 1582.

Buchlovice – zámek

Bujanov

Č. Krumlov 48°42'13.09"N; 14°25'45.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1347, německy zvána Angern, český název doložen v 15. stol. Dochována budova přepřažní stanice koněspřežky, upravena na školu. V sousedním býv. strážním domku zřízeno r. 1995 muzeum koněspřežné dráhy s částí obnoveného kolejiště.

Bukol

Mělník 50°18'51.36"N; 14°23'37.18"E

Ves starobylého založení prvně zmiňována kolem r. 1295, nyní část obce Vojkovice. Na návrší románská hřbitovní kaple sv. Bartoloměje, barokně upravena v 18. stol. Říční přívoz do Lužce nad Vltavou pro pěší a cyklisty.

Buchlov – hrad

Buchlovice

Uh. Hradiště 49°5'7.2"N; 17°20'26.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1207, status městyse z r. 1805 obnoven r. 2006. Pův. lenní statek, od r. 1540 součást buchlovského panství. Kostel sv. Martina doložen r. 1398, barokně nově vystavěn v letech 1640–1643 a rozšířen v letech 1921–1922, před ním sochy sv. Petra a Pavla z r. 1748. Barokní fara z doby po r. 1670. Na náměstí barokní mariánský sloup. Kaple sv. Alžběty, pův. bratrská z r. 1549, od r. 1644 katolická, v letech 1976–1978 upravena na smuteční síň. Muzeum Podhradí z r. 2006, jeho součástí infocentrum. Nejvýznamnější památku představuje barokní zámek podle vzoru italských vil v podobě dvou protilehlých půlkruhových budov svírajících čestný dvůr. V letech 1699–1707 postaven tzv. dolní zámek jako panské reprezentační sídlo, v letech 1710–1738 pak protilehlá stavba, později nazvaná Flora či horní zámek, užitkový prostor a obydlí služebnictva. Současně kolem založena terasovitá zahrada a park o rozloze 19 ha, pův. francouzský, později anglický, nyní se stálou výstavou fuchsií. Zámek od r. 1945 v majetku státu

Bukov

Žďár n. S. 49°26'35.34"N; 16°14'1.77"E

Hrad zvaný též Buková nebo Lísek založen na ostrohu nad Bukovským potokem v 2. polovině 13. stol., v majetku pánů z Bukova do r. 1500, poté zpustl. Dochován hluboký příkop s valem, zbytek okrouhlé věže a částečně zajištěné základy dalších budov. Zřícenina leží jihovýchodně od obce Bukov mimo značené cesty.

Buková

Plzeň-jih 49°32'12.19"N; 13°9'35.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1356. Středověký kostel sv. Jiří gotického původu doložen r. 1369, jeho věž má cibulovou báň. Pod kostelem ze čtyř stran uzavřený vrchnostenský dvůr v podobě z 19. stol., pod jeho budovami zbytky sklepů pův. tvrze. Východně od obce na hrázi památný Kačerenský dub starý asi 400 let.

www.ceskonamape.cz

55

Buková u Příbramě

Příbram

Bukovinka

Blansko

49°45'16.43"N; 14°3'54.43"E

49°17'39.22"N; 16°48'21.23"E

Obec prvně zmíněna r. 1336. Pozdně barokní zámek z let 1751–1764, trojkřídlá patrová stavba upravována v 20. stol. Na návsi kaple sv. Zikmunda z r. 1888. Jihovýchodně na rozcestí barokní boží muka. Severovýchodně v části Malá Buková v dubnu 1945 sídlo partyzánského oddílu, před domem žulový pomník.

Obec prvně připomínána r. 1265. Kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z 13. stol. po požáru z r. 1772 obnoven r. 1773 barokně. Kaple Jména Panny Marie z r. 1875.

Bukovník

Klatovy 49°13'19.62"N; 13°39'38.63"E

Bukovany

Příbram 49°34'27.6"N; 14°6'10.97"E

Obec pod vrchem Pteč prvně zmíněna r. 1318. Trojkřídlý pozdně renes. zámek z konce 16. stol., upraven v 17. a 20. stol., v jižním křídle zámecká kaple z r. 1774, nyní v něm Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové. U cesty kaple sv. Josefa z konce 18. stol.

Bukovany

Hodonín 49°2'28.85"N; 17°5'59.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1201. Novodobá kaple sv. Anny z r. 1995. Jižně nad obcí Bukovanský mlýn, 15 m vysoká zděná imitace větrného mlýna holandského typu z r. 2004 s otáčivými lopatkami, v interiéru galerie a muzeum, v nejvyšším patře ve výši 11 m vyhlídkový ochoz rozhledny.

Bukovec

Domažlice 49°35'13.51"N; 12°59'43.14"E

Starobylá obec uváděna již r. 1177. Její stáří dokládá i kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z doby kolem r. 1200, ve 14. stol. podstatně upraven goticky a r. 1772 barokně. V interiéru malovaný kazetový strop. Románská plastika anděla uložena v plzeňském muzeu.

Bukovec

Frýdek-Místek 49°33'1.4"N; 18°49'44.73"E

Nejvýchodnější obec na českém území prvně uváděna r. 1353, výrazné polské osídlení. Kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1939 přestavěn a rozšířen r. 2002. V polské škole regionální muzeum Karola Piezgy. V obci chráněný jilm horský, největší u nás a starý přes 360 let. Dochováno množství roubených chalup. Východně přírodní památka Na Zadkach, rašelinná louka s orchidejemi. V okolí lyžařské terény.

Bukovina

Znojmo 49°0'6.46"N; 15°55'51.27"E

Nevelký hrad nad potokem Nedveka postaven počátkem 14. stol., páni z Bukoviny jako první majitelé doloženi v letech 1337–1406. Zanikl zřejmě za česko-uherských válek, r. 1481 již uváděn jako pustý. Dochovány zbytky zdiva, opevnění a okrouhlé věže, tzv. bergfritu. Zřícenina dostupná po značené cestě z Jiřic u Moravských Budějovic.

Obec doložena r. 1251 jako vladycké sídlo. Románský kostel sv. Václava z poloviny 13. stol. barokně upraven koncem 17. stol., z pův. stavby dochována apsida, portál a dvojité okénko.

Bukovno

Ml. Boleslav 50°26'46.87"N; 14°50'26.58"E

Obec prvně zmíněna r. 1387. Na návsi barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1769–1770, před ním socha Panny Marie z r. 1749.

Bulhary

Břeclav 48°49'47.43"N; 16°45'6.61"E

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1244. Renes. kostel sv. Jiljí z r. 1582 přestavěn barokně r. 1769. Pozdně barokní hřbitovní brána z konce 18. stol. a márnice v podobě vinného sklepa z téže doby. Západně Milovický les se dvěma oborami. Severozápadně u břehu Dyje Pustý zámek, opevněné hradiště z doby bronzové. Jihovýchodně Nejdecké hradiště, slovanské hradiště z 8.–10. stol.

Bulovka

Liberec 50°58'5.11"N; 15°7'24.17"E

Obec doložena r. 1381 jako lužickosrbská ves, německy zvaná Bullendorf. Obyvatelé se v 17. stol. aktivně účastnili odporu vedeného kovářem Stelzigem (viz heslo Dolní Řasnice), místní rychtář potrestán vysokou pokutou. Jednolodní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1341, barokně upraven r. 1741 a znovu přestavěn r. 1891, spolu s farou tvoří malebný soubor. Chráněný kovový kříž na pískovcovém podstavci z r. 1804.

Burkvíz

Bruntál 50°7'59.79"N; 17°34'24.98"E

Nevelký slezský hrad založen na kopci nad osadou Burkvíz, nyní částí Města Albrechtice, asi v 2. polovině 13. stol., název z německého Burgwiese, tedy Hradní louka, zdejším německým obyvatelstvem nazýván Luginsland. Dějiny hrádku neznámé, při archeologickém průzkumu nalezeny základy čtyřhranné obytné věže a v příkopu vyzděná studna, areál obkroužen příkopem a valem. Hrad zanikl r. 1474 za bojů s uherským králem Matyášem Korvínem, zřícenina leží mimo značené cesty.

Bušanovice

Prachatice 49°6'48.01"N; 13°56'17.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Dochovány stavby selského baroka z dílny Jakuba Bursy. Sluneční elektrárna z r. 2007, 56

www.ceskonamape.cz

v době výstavby největší v ČR. V sousední osadě Želibořice patrová sýpka s portálem pozdně gotické tvrze. Jižně místní část Dolní Nakvasovice, rodiště vynikajícího lidového stavitele Jakuba Bursy (1813–1884), ve vsi jeho stavby.

Buškovice

Louny

Ota Pavel (1930–1973), ve městě od r. 2002 jeho malé muzeum, v témže roce otevřena naučná stezka historií Buštěhradu. V letech 1772–1775 objevena ložiska černého uhlí, v souvislosti s jeho těžbou zřízena tzv. Buštěhradská dráha, pův. koňská železnice spojující Prahu a Lány, později přestavěná na parní provoz, jako zbytky pův. trati zachovány propustky a zářezy v lesích.

50°13'24.03"N; 13°22'20.68"E

Ves připomínána r. 1197, nyní část města Podbořany. Na návrší terénní stopy po gotické tvrzi ze 14. stol. Na návrší kostel Narození Panny Marie s gotickým jádrem, barokně přestavěn r. 1717. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713.

Buškův hamr

Č. Budějovice 48°50'4.71"N; 14°37'21.49"E

Hamr na Klenském potoce v těsném sousedství Trhových Svin založen r. 1780 a od r. 1820 do 70. let 20. stol. ve vlastnictví rodiny Bušků, až do r. 1950 vyráběno především hospodářské nářadí, v letech 1990–1995 rekonstruován. Plně funkční technická památka se třemi vodními koly, která pohánějí buchar, brus a dmychadlo. Přístupný návštěvníkům během turistické sezóny včetně býv. obydlí.

Buzice

Strakonice 49°25'20.94"N; 13°55'40.76"E

Obec prvně připomínána r. 1384. Na jihozápadním okraji v lesíku tvrz, kolébka rodu Buziců, z něhož vyšly významné rody pánů z Rožmitálu, Valdeka a Házmburka, patřící ve středověku k nejmocnějším v Čechách. Zachována hradba, budovy upravené na sýpku a třípatrová obytná věž. V okolí řada rybníků, největší z nich Buzický biologický rybník. Východně sejpy po rýžování zlata.

Býčkovice

Litoměřice 50°33'36.51"N; 14°12'57.02"E

Obec připomínána r. 1197 v majetku tepelského kláštera, v letech 1233–1421 sídlo johanitské komendy. Empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1834–1836. Pozdně barokní fara z doby po r. 1750. Na návsi barokní kaplička z 18. stol. Dochovány dřevěné lidové stavby.

Býchory

Kolín 50°4'4.34"N; 15°16'25.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Gotický kostel sv. Bartoloměje upraven v letech 1854–1855. V místě zvaném V Louce zbytky tvrziště. V lesním parku novogotický zámeček, v letech 1904–1916 v majetku houslového virtuóza Jana Kubelíka (1880–1940), narodil se tu jeho syn Rafael (1914–1996), světově proslulý dirigent. Na západním průčelí pamětní deska. Richterova vila z r. 1924 postavena pro Adolfa Richtera, stavitele kolínské řepařské dráhy, nyní účelově využita. Na vrchu Homole lužické nebo slovanské hradiště.

Bykáň

K. Hora 49°53'52.48"N; 15°14'44.34"E

Buškův hamr

Buštěhrad

Kladno 50°9'11.2"N; 14°11'14.01"E

Obec pův. zvaná Buštěves připomínána r. 1209, současný název od r. 1880, na město povýšena r. 1911. Pův. tvrz rozšířena kolem r. 1450 na hrad, jeho zbytky dosud patrné mezi domovní zástavbou, zejména hradby a brána. V letech 1699–1705 vystavěn barokní zámek, v letech 1847–1918 v majetku habsburské císařské rodiny. Barokní zámecká kaple změněna na farní kostel Povýšení sv. Kříže. Na náměstí osmiboká kaple sv. Máří Magdalény se zvonicí z r. 1848. Kaple sv. Prokopa se zvonicí z konce 19. stol. a tři výklenkové kapličky z 18. stol., sv. Anny, sv. Salvátora a Nejsvětější Trojice. Tzv. toskánský sloup z konce 17. stol. a morový sloup z počátku 18. stol. Býv. pozdně gotický panský pivovar barokně přestavěný r. 1755. Mládí zde trávil spisovatel

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1283, nyní část obce Křesetice. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1720. Zděná zvonice a fara z téže doby, barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého. Při silnici pozdně barokní býv. hostinec z let 1760–1780 s vysokým štítem.

Bylany

Kolín 50°3'52.67"N; 14°54'32.21"E

Ves prvně zmíněna r. 1295, nyní část obce Chrášťany. Území s pravěkým osídlením, v letech 1895–1897 objeveno pohřebiště ze 7.–3. stol. př. n. l., podle nálezů definována bylanská kultura. Jihovýchodně výšinné sídliště Okrouhlík z doby železné a bronzové. Pozůstatky pozdně gotické tvrze z 15. stol. dochovány ve zdivu statku. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1769 na místě gotické stavby doložené r. 1364. Secesní vila z počátku 20. stol., zvaná Zámeček, nyní účelově využita.

www.ceskonamape.cz

57

Bylany

K. Hora

Bystřec

Ústí n. O.

49°56'19.02"N; 15°14'12.14"E

50°0'25.88"N; 16°37'37.48"E

Malá ves připomínána již před r. 1150, nyní část obce Miskovice. Dochovány stavby lidové architektury ze 17.–18. stol., mlýn z 2. poloviny 18. stol. v průčelí se sochou sv. Jana Nepomuckého. Výklenková kaple sv. Vojtěcha z r. 1892 nad silným pramenem, od středověku zdroj pitné vody pro Kutnou Horu. Na jihovýchodním okraji odkryta osada nejstarších zemědělců v Čechách z mladší doby kamenné (4000 let př. n. l.). Jižně nad Vrchlicí hradiště Cimburk z doby bronzové.

Obec prvně připomínána r. 1227. Pozůstatky tvrziště ze 14. stol. zničeny v letech 1964–1965 při stavbě koupaliště a tanečního parketu. Na hřbitově empírový kostel sv. Jakuba Většího z let 1827–1832 s kamennou věží z r. 1779, pův. součástí dřevěné stavby. Kaple Nejsvětější Trojice z počátku 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1812.

Bystřice

Jičín 50°23'37.33"N; 15°14'49.57"E

Bynovec

Děčín 50°49'14.83"N; 14°15'50.28"E

Obec doložena r. 1515. Kaple Nejsvětější Trojice z r. 1788 se zvoničkou, boží muka z r. 1764, socha Piety z r. 1734. Barokní zámek z let 1703–1709 po požáru r. 1791 zanikl ve stavbě hospodářské budovy. Pův. spojen 4 km dlouhou kočárovou cestou se skalní vyhlídkou Belveder pod nynější obcí Labská Stráň. Na skalním bloku 180 m nad hladinou Labe vybudována v letech 1701–1711 vyhlídková terasa a salla terrena v podobě umělé jeskyně. Nejstarší vyhlídka Českého Švýcarska se stala vyhledávaným turistickým cílem, od r. 1889 tu stojí kamenný hostinec, nyní hotel.

Bystré

Rychnov n. Kn.

Obec prvně doložena r. 1365. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., loď novogoticky upravena a věž přistavěna r. 1857, pod ním socha sv. Václava z r. 1892. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1769.

Bystřice

Benešov 49°43'55"N; 14°40'3.12"E

Obec prvně uváděna v letech 1258–1278, od r. 1471 městys, na město povýšena r. 1997. Gotický kostel sv. Šimona a Judy ze 14. stol. vyhořel r. 1645, obnoven barokně r. 1666 a opraven r. 1899. Barokní fara z konce 17. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Západně starobylá místní část Nesvačily s románským kostelem Nalezení sv. Kříže z 12. stol. barokně upraveným kolem r. 1700. Poblíž benešovské letiště.

50°19'17.66"N; 16°15'24.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1475. Na hřbitově barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1716–1719 s rokokovými nástropními malbami v místě středověké svatyně ze 14. stol., přestavěn po požáru r. 1750.

Bystré

Svitavy

Bystřice

Frýdek-Místek 49°38'13.05"N; 18°43'30.11"E

Obec na řece Olši s významnou polskou menšinou prvně doložena r. 1423. Dřevěný katolický kostel Povýšení sv. Kříže z konce 16. stol. přestavěn r. 1899. Evangelický kostel z r. 1811 s věží přistavěnou po r. 1848.

49°37'46.04"N; 16°20'44.06"E

Obec na staré zemské stezce zmiňována r. 1098, od 14. stol. městem, od r. 1990 památková zóna. V sousedství středověké tvrze vybudován v letech 1586–1590 renes. zámek, tvrz přestavěna v letech 1654–1655 na tzv. malý zámek, barokní úpravy po r. 1710, zámek účelově využit, kolem anglický park z 19. stol. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské z let 1722–1726 se dvěma věžemi na místě raně gotické stavby. Barokní fara z r. 1692. Na náměstí barokní radnice z let 1716–1719. Barokní sochy sv. Prokopa a Šebestiána z r. 1714, cenná socha Sedmibolestné Panny Marie z r. 1725. Na mostě sochy sv. Václava z r. 1888 a Jana Nepomuckého z r. 1713. V dřevěné Brtounově chalupě z r. 1723 ševcovské minimuzeum, připomíná obuvnickou tradici města.

Bystřany

Teplice 50°37'31"N; 13°51'56.39"E

Obec doložena r. 1509, v 19. stol. průmyslový rozvoj. Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1811, novorománský evangelický kostel z konce 19. stol. Na hřbitově tzv. Rotunda, hrobka francouzských vojáků z 2. světové války, obnovena r. 2005.

58

Bystřice nad Pernštejnem

Žďár n. S.

49°31'23.55"N; 16°15'42.26"E

Obec pův. zvaná pouze Bystřice prvně zmíněna r. 1238, na město povýšena r. 1580, současný název po r. 1925, nová výstavba v 50. letech 20. stol. v důsledku rozmachu uranového průmyslu v okolí. V rohu náměstí v jádře gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol., barokně přestavěn r. 1699, dvojvěží z let 1750–1753, zásadně opraven po požáru r. 1841. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1615, pův. evangelický, jako katolický otevřen r. 1719. Před tzv. Černým Vrškem barokní kaple sv. Anny z r. 1749. Renes. stará radnice upravena r. 1809, nyní sídlo městského vlastivědného muzea. Na náměstí renes. a barokní domy s klasicistními fasádami, kašna z r. 1892 s plastikami sv. Cyrila a Metoděje, mariánský sloup z r. 1727 a kamenný kříž s Pietou z r. 1881. Před školou socha T. G. Masaryka z r. 1938, obnovena r. 1990. Město rodištěm MUDr. Františka Veselého (1862–1923), balneologa a zakladatele lázní v Luhačovicích. Severně místní část Karasín, součástí zdejšího lyžařského areálu betonová, 28 m vysoká rozhledna z r. 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výši 25 m. Myslivna na horním okraji vsi rodištěm spisovatele Gustava Pflegra Moravského (1833–1875).

www.ceskonamape.cz

Bystřice nad Úhlavou

Klatovy

Bystřice pod Lopeníkem

Uh. Hradiště

49°18'12.77"N; 13°9'11.69"E

48°58'31.12"N; 17°45'42.84"E

Ves prvně uváděna r. 1339, nyní část města Nýrsko. Na místě tvrze ze 14. stol. vystavěn hrad, později upraven na renes. zámek, novogoticky přestavěn v letech 1848–1852. Na návrší nad vsí barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1697, od ní daleký výhled, před ní 300 let stará lípa.

Ves na potoku Bystřička poprvé doložena r. 1374, od r. 1405 samostatná obec s tvrzí Ordějov. Tvrz, později hospodářský dvůr, zcela zanikla r. 1986. Nad obcí kapličky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Anny z poloviny 18. stol. Jihozápadně od obce vybudována v letech 1969–1971 vodní nádrž Ordějov využívaná k rekreaci a rybolovu.

Bystřice pod Hostýnem

Kroměříž 49°24'0.25"N; 17°40'23.18"E

Město pod památnou moravskou horou prvně uváděno r. 1368. Tvrz doložená r. 1440 přestavěna ve 2. polovině 16. stol. na renes. zámek, vyhořel r. 1594 a vypálen r. 1622, majiteli prodán r. 1935 armádě, zchátralá stavba od r. 1992 majetkem města a opravována, ve zpřístupněné části sbírky městského muzea, zejména keramiky. Nepřístupný cenný zámecký park s pomníkem maršála Ernsta Gideona Loudona (1717–1790), česky zvaného Laudon. Radnice z r. 1595 přestavěna r. 1842 a později znovu upravována. U mostu torzo středověkého pranýře. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1744 na místě gotické stavby. Na starém hřbitově barokní kaple sv. Vavřince z let 1760–1763. Zajímavý oddělený soukromý hřbitov rodiny Loudonů z r. 1894. Ve městě založena r. 1861 proslulá Thonetova továrna na ohýbaný nábytek, Thonetův zámeček z let 1873–1877. Mezi novodobé památky patří fontána Duha, Kamenná fontána a kašna s vodní sochou Panny Marie Vítězné ochránkyně Moravy. Město rodištěm básníka Františka Táborského (1858–1940) a malíře Františka Ondrúška (1861–1932). Východiště na vrch Hostýn – viz samostatné heslo.

Byšice

Mělník 50°18'34.48"N; 14°36'39.06"E

Obec prvně doložena r. 1321. Na návsi v místě pův. tvrze zchátralý barokní zámek z r. 1790. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1690–1693 upraven počátkem 18. stol. Židovský hřbitov z r. 1609. Potravinářský průmysl.

Byšičky

Nymburk 50°10'51.46"N; 14°47'40.94"E

Jedna z nejzachovalejších barokních vsí založena hrabětem Šporkem jako typická okrouhlice r. 1717, nyní část města Lysá nad Labem. Uprostřed návsi pseudogotická kaple sv. Václava z r. 1888 se čtveřicí památných lip. V blízkém okolí přírodní památky Hrbáčkovy tůně a Řehačka, polozarostlá jezírka a slepá labská ramena. U nich zbytek kamenného gotického mostu.

Byšičky – náves

Býšť

Pardubice 50°7'54.36"N; 15°54'43.02"E

Obec prvně doložena r. 1360. Na hřbitově dominantní kostel sv. Jiří, pův. dřevěný gotický, zbořen r. 1796 a nahrazen nynější pozdně barokní stavbou v podobě z r. 1823. Chráněný tzv. horní mlýn z 18. stol. Rodiště Eduarda Nápravníka (1839–1915), hudebního skladatele, dirigenta a ředitele carské opery v Petrohradu, pamětní deska ve škole.

Bzenec

Hodonín 48°58'18.56"N; 17°16'12.86"E

Bystřice pod Hostýnem – kostel sv. Jiljí

Vinařské město prvně doloženo r. 1231 jako podhradí gotického hradu. Hrad z 13. stol. na kopci severně od města zničen v husitských válkách r. 1431, zanikl beze stopy. Na návrší zvaném Starý hrad nyní zřícenina kaple www.ceskonamape.cz

59

sv. Floriána a Šebestiána z r. 1703, zničena ustupujícími Němci r. 1945. Pův. zemanská tvrz z 15. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek a v letech 1709–1710 barokně, v letech 1853–1855 vybudován nový zámek ve stylu anglické gotiky, poznamenán požárem r. 1952. Při něm barokní zahrada přecházející v anglický park, v parku památná Bzenecká lípa stará asi 900 let. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1696–1702 na místě gotické stavby z 13. stol., věž z r. 1746. Před kostelem sloup Nejsvětější Trojice z r. 1764. Na náměstí barokní domy. Městské muzeum z r. 1937 obnoveno r. 2004. Synagoga z r. 1863 zbořena r. 1960, dochován židovský hřbitov ze 17. stol. Jižně od města přírodní památka Váté písky se stepní faunou i flórou, cenná botanická lokalita zvaná též Moravská Sahara, největší území vátých písků u nás.

Bzí

Cep

Jindř. Hradec 48°55'11.91"N; 14°48'23.57"E

Obec obklopená lesy a rybníky poprvé doložena r. 1404. Na návsi kostel sv. Jana Křtitele z let 1869–1871. Zachována lidová stavba z r. 1758.

Plzeň-jih 49°32'45.89"N; 13°29'20.66"E

Ves doložena r. 1115, nyní část obce Letiny. Nad ní klasicistní vrchnostenský dvůr s roubenou stodolou. Jižně na hoře Bzí, zvané nyní Jezevčí skála (608 m n. m.) kázal v září 1419 plzeňský kněz Václav Koranda Husovo učení, na místě zvaném Korandovy kameny pamětní deska. Jihozápadně kaplička sv. Rozálie z r. 1717, která s třemi dřevěnými kříži označuje morové hroby rodiny Tressů.

Bzí

Č. Budějovice 49°10'56.44"N; 14°32'32.33"E

Ves poprvé zmíněna r. 1345, nyní část obce Dolní Bukovsko. Stará tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1650 na barokní zámek se čtyřmi křídly kolem nádvoří, z průčelí vystupuje mohutný rizalit, bosovaný vstupní portál s reliéfy erbů a slunečními hodinami, účelově využit. Na zámek navazuje hospodářský dvůr.

Bzová

Beroun 49°53'49.49"N; 13°52'4.29"E

Obec prvně připomínána r. 1390. Kaplička sv. Jana Nepomuckého se zvoničkou obnovena po požáru r. 1877. Na jižním okraji býv. větrný mlýn ze 16. stol., upraven r. 1839 na obytný dům, přestavbami znehodnocen.

Cebiv

Tachov

Cep

Cerekvice nad Bystřicí

Jičín 50°19'57.74"N; 15°43'22.18"E

Obec prvně doložena r. 1357. Na místě gotické tvrze ze 14. stol. trojkřídlý barokní zámek z 1. poloviny 18. stol., opraven po požáru r. 1936 a účelově využit. Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1719, centrální stavba oválného půdorysu se silničním průjezdem ve věži. Novorománská hřbitovní kaple sv. Štěpána z r. 1852. Východně na návrší Lysice zřícenina raně barokní kaple sv. Vavřince z 2. poloviny 17. stol. Dochován patrový roubený dům. Sochy sv. Jana z Boha z r. 1755 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1837. Na hřbitově pomníky padlých v bitvě r. 1866.

49°49'39.34"N; 12°58'43.48"E

Obec doložena r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera, později vladycký dvůr. Goticko-renes. tvrz po požáru r. 1657 postupně přestavěna na barokní zámek na půdorysu H se dvěma portály a mansardovou střechou, od r. 1995 prázdný a zchátralý. Hodnotné barokní sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Cehnice

Svitavy 49°53'57.05"N; 16°12'59.54"E

Obec prvně doložena r. 1132 v majetku litomyšlského kláštera. Empírový kostel sv. Václava z r. 1842 na místě vyhořelé gotické stavby ze 14. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1863. Kamenný most z r. 1830. Dochovány empírové lidové stavby z 1. poloviny 19. stol.

Strakonice 49°12'54.78"N; 14°1'43.83"E

Obec prvně připomínána r. 1342. Na okraji pův. gotická, renesančně přestavěná tvrz s arkádovou chodbou a zbytky sgrafit, objekt účelově využit. Na návsi empírová kaple Nejsvětější Trojice. 60

Cerekvice nad Loučnou

Cerhenice

Kolín 50°4'19.66"N; 15°4'26.15"E

Obec prvně připomínána r. 1295, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2007. Barokní zámek z let 1770–1771 přestavěn po r. 1850, při něm zbytek renes. tvrze. Na ná-

www.ceskonamape.cz

vrší Beránek prostý barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1734. Na náměstí barokní socha Panny Marie Bolestné z 18. stol. a kamenný kříž z r. 1924. Hodnotný pozdně barokní statek z konce 18. stol. Na jižním okraji pozdně barokní výklenková kaplička Panny Marie z r. 1800. Rodiště Jana Bohumíra Dlabače (1758–1820), obrozeneckého kněze, spisovatele a sběratele literárních pamětí, od r. 1802 ředitele knihovny strahovského kláštera v Praze, jeho pomník z r. 1900 na náměstí.

Cerhonice

Písek

Cetkovice

Blansko 49°34'42.41"N; 16°43'20.1"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1160, od 13. stol. v majetku kláštera Hradisko u Olomouce. Pozdně barokní zámeček z r. 1762 vybudován pův. jako klášterní rezidence, po zrušení kláštera r. 1784 změněn na faru. Raně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1699 podstatně přestavěn v 19. stol.

Cetoraz

Pelhřimov

49°25'1.34"N; 14°3'22.28"E

49°27'18.54"N; 14°57'21.19"E

Obec prvně doložena r. 1291. Na místě středověké tvrze barokní zámek z r. 1688, upraven v letech 1808–1810. Patrová budova s mansardovou střechou rodištěm spisovatele a dramatika Ladislava Stroupežnického (1850–1892), prvního dramaturga Národního divadla. Tři výklenkové kaple z 18. stol.

Zemědělská obec prvně doložena r. 1307. Pův. gotický kostel sv. Václava z 13.–14. stol. barokně přestavěn koncem 17. stol. Barokní fara z 2. poloviny 18. stol. Severozápadně od obce rekreační rybník Valcha.

Cetviny

Č. Krumlov 48°36'58.21"N; 14°32'53.31"E

Ves německy zvaná Zettwing založena rakouskými kolonisty ve 13. stol., po 2. světové válce vysídlena a zlikvidována, její území součástí obce Dolní Dvořiště. Dochována jen vzácná raně gotická stavba kostela Narození Panny Marie ze 14. stol. v podobě z 15. stol., zchátralý objekt zachráněn nadšenci a rodáky a znovu vysvěcen r. 2003. U mostu přes Malši pomníček člena finanční stráže Jaroslava Nováka, zastřeleného r. 1938.

Cerhonice – zámek

Cerhovice

Beroun 49°50'58.36"N; 13°50'3.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1275, status městyse z r. 1516 obnoven r. 2007. Pozdně gotický kostel sv. Martina z 15. stol. barokně přestavěn po r. 1730, před ním rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1788. V parku památník obětem železničního neštěstí r. 1868. Na hřbitově cenná hrobka rodiny Rothlingshöferovy s Myslbekovým reliéfem z r. 1881. Západně přírodní památka Studánky, rezervace luk na prameništích se vzácnými rostlinami. Severně nad místní částí Třenice ve stráni Třenické hory od r. 2007 rozhledna na 30 m vysoké telekomunikační věži s volně přístupnou vyhlídkovou plošinou ve výšce 20 m.

Cetechovice

Kroměříž 49°10'25.16"N; 17°15'46.44"E

Obec pod hřebenem Chřibů prvně připomínána r. 1141. Na místě vodní tvrze z 15. stol. zaniklé ve třicetileté válce vybudován barokní zámek z doby kolem r. 1667, významně přestavěn v letech 1731–1738, po restituci v soukromém vlastnictví. Kostel Navštívení Panny Marie středověkého původu celkově opraven r. 1853. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V okolí ložiska načervenalého mramoru, těžen od r. 1680.

Cetviny

Cikháj

Žďár n. S. 49°38'43.45"N; 15°57'58.95"E

Obec pod Žákovou horou prvně připomínána r. 1368, v 17. stol. sklářská huť, později výroba dřevěného zboží. V severovýchodní části osamělý statek Walddorf, pův. ze-

www.ceskonamape.cz

61

mědělský dvůr žďárského kláštera. Kamenná zvonička z r. 1861, formanská hospoda ze 16. stol., mlýn z r. 1848, technická památka. Za 2. světové války v okolí působiště partyzánských oddílů, u obce památník z r. 1975 a amfiteátr. Východiště na Žákovu horu – viz samostatné heslo.

Cimburk

Svitavy 49°42'31.24"N; 16°44'0.1"E

Hrad na kopci nad Městečkem Trnávka založen kolem r. 1300, nazván podle erbu zakladatele Ctibora z Lipnice. Z majetku moravských markrabat později přešel do rukou šlechtických rodů, za třicetileté války opěrný bod císařských, po r. 1766 opuštěn, od zapálení bleskem r. 1776 ve zřícenině. V areálu vybudováno v 60. letech 20. stol. letní divadlo v přírodě.

Cínovec

Teplice 50°43'50.95"N; 13°46'15.4"E

Pohraniční horská ves prvně připomínána r. 1378, nyní část města Dubí. Od středověku těžba rud cínu, mědi a stříbra, od konce 19. stol. i wolframitu a lithiové slídy, ukončena po vyčerpání zásob r. 1990, nyní rekreační charakter. Frekventovaný silniční přechod do SRN. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1729–1732.

Církvice

Ústí n. L. 50°35'27.05"N; 14°2'25.72"E

Ves na břehu Labe doložena r. 1357, nyní část města Ústí nad Labem. Barokně upravený, pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v současné podobě od r. 1701. Na hřbitově jediná česká hrázděná zvonice. Lidová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Církvice

K. Hora 49°56'44.68"N; 15°20'8.18"E

Obec poprvé uváděna r. 1165. Uprostřed na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu, barokně přestavěn r. 1684, u něj hranolová barokní zvonice. Před ním barokní lidová socha sv. Jana Nepomuckého, raně barokní fara se dvěma štíty.

Citice

Sokolov 50°9'41.76"N; 12°36'50.23"E

Obec prvně zmiňována r. 1370. Novodobý kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1930. Pomník obětí hornické stávky v květnu 1894, monumentální kamenické dílo z 20. let 20. stol.

Cimburk u Městečka Trnávka

Cimburk

Kroměříž 49°6'3.86"N; 17°12'49.12"E

Hrad na okraji Chřibů vybudován v letech 1327–1333 jako druhý toho jména na Moravě. Na vrchu ve výšce 421 m n. m. vznikla významná stavba podle francouzského vzoru. Hlavní věž o výšce 23 m doplněna další strážní věží na sousedním pahorku. Hrad v 15. stol. dobyt moravskými husity a uherským vojskem Matyáše Korvína, zradou znovu dobyt r. 1623, odolal však dobývání Švédy. Kolem r. 1705 opuštěn, zřícenina od r. 1990 udržována občanským sdružením, placená prohlídka umožňována během turistické sezóny.

Cítoliby

Louny 50°20'0.03"N; 13°48'42.82"E

Obec prvně uváděna r. 1325, status městyse z r. 1879 obnoven r. 2006. Na náměstí barokní zámek ze 3. čtvrtiny 17. stol., upravován v letech 1717 a 1731, při něm park. Nádherný morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725, další sloup téhož zasvěcení z r. 1680. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn r. 1719. Zámecký park, kostel i jeho okolí tvoří pozoruhodnou galerii plastik M. B. Brauna. V 18. stol. významné středisko hudební kultury na zdejším dvoře hrabat Pachtů proslavené skupinou hudebníků v čele s kantorskou rodinou Kopřivů. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Karla Blažeje Kopřivy (1756–1785), hudebního vědce a skladatele Zdeňka Šestáka (1925) a architekta Josefa Mockera (1835–1899), pamětní deska.

Citonice

Znojmo 48°52'53.84"N; 15°57'57.52"E

Obec prvně zmiňována r. 1252. Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla z doby kolem r. 1769 upravován v letech 1814 a 1841. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány hodnotné lidové stavby, zejména stodoly. Cimburk u Koryčan 62

www.ceskonamape.cz

Citov

Přerov

Cornštejn

Znojmo

49°28'8.06"N; 17°19'32.15"E

48°56'3.48"N; 15°42'55.76"E

Obec prvně doložena r. 1283. Barokní zámek z r. 1765, pův. letní sídlo olomouckých dominikánek, zbořen r. 1827 a r. 1845 nahrazen empírovou stavbou obklopenou anglickým parkem, nyní účelově využit. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1735 rozšířen r. 1805. Starý vodní mlýn z r. 1739.

Hrad založen počátkem 14. stol. jako královská pevnost na skalnatém ostrohu obkrouženém údolím Dyje k posile pomezního Bítova na protějším břehu, od r. 1343 udělen králem v léno, po husitských válkách rozšířen. Pro vzpouru Hynka z Lichtenburka proti králi Jiřímu v letech 1464–1465 obléhán a dobyt, stopy po ležení obléhatelů zachovány. Pobořený hrad poté opraven a zdokonalen, kolem r. 1550 však opuštěn a zpustl. Zřícenina během zabezpečovacích prací přístupná pouze o letních prázdninách.

Cítov

Mělník 50°22'18.29"N; 14°23'56.6"E

Obec prvně doložena r. 1268. Středověká tvrz nahrazena v 18. stol. jednoduchým barokním zámečkem. Pův. románský kostel sv. Linharta barokně přestavěn r. 1753, u něj barokní zděná zvonice z počátku 18. stol., mariánský sloup z r. 1713. V okolí těžba štěrkopísků.

Cizkrajov

Jindř. Hradec 49°1'49.16"N; 15°23'23.27"E

Obec prvně doložena r. 1301. V dominantní poloze pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla, nyní v pozdně gotické podobě z doby po r. 1500, upravován v 18. a 19. stol. Severně od kostela tvrziště se základy čtvercové stavby tvrze zaniklé asi r. 1440. Barokní fara z r. 1731. Na skále socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol., na návsi sochy sv. Floriána a Josefa z konce 19. stol. Západně v údolí Bolíkovského potoka pozdně renes. mlýn z doby po r. 1580 se sgrafitovou výzdobou. Jižně na zalesněném vrchu poutní místo Montserrat z r. 1651 s velkým barokním poutním kostelem Panny Marie Bolestné z let 1712–1716, zrušen r. 1785, obnoven novorománsky v letech 1858–1865. Cornštejn

Cotkytle

Ústí n. O. 49°56'9.39"N; 16°43'26.17"E

Obec poprvé připomínána r. 1350. Barokní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1727, u něj kamenné sousoší Ukřižování z r. 1797 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1814. Lidová roubená architektura.

Ctiněves

Litoměřice 50°22'35.2"N; 14°18'26.66"E

Obec pod Řípem připomínána r. 1318. Pozdně barokní kostel sv. Matouše z konce 18. stol. na místě románského, z něhož se dochovala apsida. Pověst do místa klade hrob praotce Čecha.

Cuknštejn

Č. Budějovice 48°46'40.76"N; 14°45'18.69"E

Vzácně dochovaná, mohutně opevněná pozdně středověká tvrz vystavěna v letech 1488–1491 Vilémem Pouzarem z Michnic a renesančně upravována po r. 1618. Dodnes si zachovala ráz venkovského hrádku, obytné budovy svírají nádvoří, východní vstupní křídlo nahrazuje útočištnou věž, jihozápadní nároží zpevňuje osmiboká dvoupatrová věž. Objekt nyní v soukromém vlastnictví a prochází rekonstrukcí. Cizkrajov – poutní místo Montserrat www.ceskonamape.cz

63

Čachotín

Havl. Brod 49°41'40.28"N; 15°36'39.21"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. obnoven po třicetileté válce barokně a upravován v 19. stol. V rohu hřbitova hranolová zděná zvonice z 19. stol. s hodinami.

Čachovice

Ml. Boleslav 50°16'31.54"N; 14°56'47.64"E

Obec prvně doložena r. 1297. Středověká dřevěná tvrz zanikla beze stop po r. 1595, na jejím místě nyní stodola. Dominantní Husův sbor z r. 1936. Severně v místní části Struhy dochována v hospodářském dvoře budova patrové renes. tvrze, silně poznamenané přestavbami, a raně barokní kostel sv. Petra a Pavla z konce 17. stol. Cuknštejn

Cvikov

Čachrov Č. Lípa 50°46'42.2"N; 14°37'53.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, na město povýšena r. 1391. Poblíž náměstí pův. gotický kostel sv. Alžběty, doložen jako farní r. 1367, přestavěn renesančně v letech 1553–1558, věž dokončena r. 1580, barokně upraven r. 1726. Raně barokní sousoší Panny Marie a tří světců z r. 1697, barokní socha sv. Prokopa z 18. stol. Na náměstí empírová radnice s věží z počátku 19. stol. Nad městem Křížový vrch s barokní křížovou cestou a kaplí z r. 1845, v minulosti dějiště pašijových her. Severozápadně od města Martinovo Údolí, pův. lázně z r. 1834, nyní respirační a dětská léčebna.

Cvilín

Bruntál 50°4'7.25"N; 17°43'39.2"E

Hrad Cvilín, označovaný též Šelenburk nebo Lobenstein, založen českým králem ve 13. stol., prvně doložen r. 1253, do 2. poloviny 15. stol. v majetku opavských Přemyslovců. Po dobytí uherským vojskem Matyáše Korvína obnoven jako lovecký, opuštěn po třicetileté válce. Dochovány rozsáhlé zbytky hradeb, okrouhlá věž, studna a příkop. Zřícenina volně přístupná po značené cestě.

Cvrčovice

Brno-venkov 48°59'31.37"N; 16°30'57.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1276. Na místě středověké tvrze postaven koncem 16. stol. renes. zámek, v 18. stol. upraven barokně, po r. 1920 zmodernizován na vilu, účelově využit. Barokní kostel sv. Jakuba Staršího z r. 1690 na místě gotické stavby, věž z r. 1828, upraven r. 1885. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1734. U hřbitova socha sv. Urbana z r. 1750.

Čábuze

Prachatice 49°6'51.45"N; 13°42'41.16"E

Ves doložena ve 14. stol., nyní část obce Vacov. Zachovány roubené domy a kamenný klenutý most ze 17. stol. přes Horský potok. Na návsi kaple sv. Cyrila a Metoděje z poloviny 19. stol. V okolí sejpy po rýžování zlata. 64

Klatovy 49°16'2.47"N; 13°18'24.94"E

Obec v údolí Ostružné připomínána r. 1352, status městyse z r. 1904 obnoven r. 2006. V centru mohutná věžovitá tvrz ze 14. stol., později upravena na sýpku, barokní zámek přistavěný k tvrzi r. 1740 vyhořel a byl r. 1977 zbořen. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. s věží z r. 1804, v interiéru gotické malby z doby založení. Dochováno několik lidových staveb. Soukromé muzeum železničních drezín.

Čakov

Č. Budějovice 48°58'45.49"N; 14°18'31.03"E

Obec prvně doložena r. 1262. Na návsi raně gotický kostel sv. Linharta z doby kolem r. 1300, v 19. stol. při novodobé úpravě přistavěna věž. Barokní fara z r. 1787, kašna z r. 1869. Kaplička sv. Václava z r. 1883. Dochovány selské usedlosti z 19. stol.

Čalonice

Třebíč 49°8'11.99"N; 16°5'53.29"E

Hrad, často označovaný jako tvrz, založen koncem 13. stol., písemně zmíněn až r. 1392, brzy potom zanikl požárem patrně za bojů mezi moravskými markrabaty, v 16. stol. zanikla i stejnojmenná ves pod ním. Ze stavby nad pravým břehem Jihlavy, nyní nad vodní nádrží Dalešice, zachován hluboký příkop, části zdí, věže a základy hradeb odkryté při archeologickém průzkumu, podhradí zatopeno. Kolem zříceniny vede Pivovarská cyklotrasa z Dalešic.

Čap

Č. Lípa 50°33'17.11"N; 14°28'31.42"E

Skalní hrad Čap z konce 14. stol. zmíněn r. 1402 v majetku Berků z Dubé, opuštěn koncem 16. stol. Dochovány pouze prostory tesané ve skále a cisterna. Výrazný skalní útvar Čapská palice, útes se skalním kyjem jako ojedinělá ukázka zvětrávání železitého pískovce, z místa daleký rozhled.

www.ceskonamape.cz

budova městského muzea z r. 1884. Býv. synagoga z let 1899–1900. V býv. vojenském autoparku muzeum zemědělské techniky. Rodiště klavíristy a hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka (1760–1812), spisovatele Rudolfa Těsnohlídka (1882–1928) a básníka Jiřího Mahena (1882–1939). Severozápadně v místní části Lochy raně gotický kostel sv. Bonifáce z 13. stol., přestavěn v 17. stol. a r. 1871.

Čap – Čapská palice

Čáp

Náchod 50°34'28.26"N; 16°7'27.33"E

Nejvyšší vrchol (786 m n. m.) komplexu Adršpašsko-teplických skal leží na jižním okraji Teplického skalního města, poněkud zarůstající kruhový rozhled. Přístup z osady Skály – viz samostatné heslo.

Čáslav – pomník Matouše Ulického

Čáp – vrcholová skalka

Čáslav

K. Hora 49°54'28.25"N; 15°23'27.93"E

Historické město na Haberské stezce připomínáno r. 1260, r. 1421 dějištěm sněmu, který odmítl Zikmunda za českého krále a přijal tzv. čtyři artikuly pražské. Zachován dosti souvislý pás městského opevnění s 15 baštami a gotická válcová tzv. Otakarova věž, chránící zbořenou Brodskou bránu. Dominantní gotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1270–1350 s románskou sakristií a věží z r. 1400, v něm před 2. světovou válkou nalezena lebka Jana Žižky. U kostela pomník Matouše Ulického z 1. poloviny 20. stol. připomíná zdejšího kaplana popraveného r. 1627. Na náměstí mariánský sloup z r. 1746, klasicistní kašna z konce 18. stol., radnice z let 1769–1770 a pomník Jana Žižky z r. 1881 podle Myslbekova návrhu. Novorománský evangelický kostel z let 1864–1869, sbor církve čs. husitské z r. 1925. Novorománské Dusíkovo divadlo z r. 1869. Dochována řada v jádře gotických a renes. domů. Na předměstí barokní špitální kostel sv. Alžběty z let 1718–1728 s renes. zděnou zvonicí. Sousoší sv. Jana Nepomuckého, Antonína a Josefa z poloviny 18. stol. Novoklasicistní

Čáslavice

Třebíč 49°9'7.84"N; 15°46'17.73"E

Obec poprvé doložena r. 1240. Vznikla pod románským dvorcem, z něhož zachován kostel sv. Martina románského původu z přelomu 12. a 13. stol., přestavěn goticky kolem r. 1250, po požáru z r. 1681 rozšířen r. 1703 a upraven barokně v letech 1763–1765. Barokní fara z r. 1773. Pův. empírová myslivna, rodiště literárního vědce a kritika Bedřicha Václavka (1897–1943), umučeného nacisty, na návsi jeho pomník z r. 1981, památník v rodném domě zrušen r. 1996. Obec též rodištěm literárního kritika a překladatele Bedřicha Fučíka (1900–1984). Součástí obce hrad Sádek – viz samostatné heslo.

Částkov

Tachov 49°45'25.19"N; 12°40'30.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1272. Na místě tvrze vystavěn kolem r. 1700 patrový zámeček s mansardovou střechou. Na návsi barokní kostel sv. Anny z doby kolem r. 1765, vysoký kamenný kříž z r. 1927.

www.ceskonamape.cz

65

Častohostice

Třebíč

Čbán

Plzeň-sever

49°0'51.88"N; 15°49'10.66"E

49°54'26.05"N; 13°8'50.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1459. Dominantní kostel sv. Barbory pozdně románského původu vznikl patrně přestavbou románské rotundy, upraven r. 1548 a rozšířen v letech 1740–1745, jeden z nejpozoruhodnějších venkovských kostelů na Moravě.

Osada na okraji rozlehlých lesů připomínána r. 1440, nyní část obce Úněšov. Býv. Císařský mlýn na potoce, roubená a hrázděná stavba z r. 1817. Nad osadou zdaleka viditelný kopec Malý Špičák (604 m n. m.), na vrcholu příkopy a valy hradu Malšín nebo též Malešín neznámé historie, místo narušeno lomem.

Častolovice

Rychnov n. Kn.

Čebín

Brno-venkov

50°7'49.12"N; 16°10'57.24"E

49°18'47.01"N; 16°28'42.79"E

Obec prvně připomínána r. 1342, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Čtyřkřídlý renes. zámek vznikl na místě vodní tvrze po r. 1588, později upraven novogoticky a novorenesančně, uvnitř cenné kazetové stropy, na nádvoří barokní kašna z doby kolem r. 1700. Kolem anglický park s oborou z 19. stol. Park i zámek přístupné veřejnosti. Barokní farní kostel sv. Víta z let 1770–1775 na místě zbořené gotické stavby. Barokní špitál s kostelem sv. Václava z r. 1647. Hřbitovní pozdně gotická kaple sv. Máří Magdalény z r. 1580 upravena r. 1832. Barokní fara z r. 1696 přestavěna r. 1727. Zájezdní hostinec ze 17. stol. upravován v 19. stol. Renes. radnice z r. 1610 přestavěna po požáru r. 1864. Mariánský sloup z r. 1744. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1721.

Obec prvně uváděna r. 1234. Pův. románský kostel sv. Jiří upraven barokně po požáru r. 1772, interiéry rokokové. Severně nad obcí vrch Čebínka (433 m n. m.) s vápencovým velkolomem, na vrcholu kovová, 38 m vysoká rozhledna z r. 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výši 30 m. V pův. vápencovém lomu Na Kamínce vybudován přírodní amfiteátr.

Čečelice

Mělník 50°17'37.83"N; 14°37'6.86"E

Obec prvně uváděna r. 1252. Na návsi pův. románský kostel sv. Havla, z románského období zachována tribuna a věž s cimbuřím, barokní úpravy v letech 1694–1711. Pomník Karla Havlíčka Borovského z r. 1910 a pomník Mistra Jana Husa z r. 1923, v dolní části obce socha sv. Václava z r. 1912. Pův. panský špýchar přestavěn r. 1926 na sokolovnu.

Čečovice

Domažlice 49°35'5.83"N; 13°1'22.56"E

Obec prvně doložena r. 1356. Torzo mohutné gotické tvrze zachováno ve stavbě sýpky, v jejím sousedství vybudován renes. zámek, počátkem 18. stol. rozšířen na jednopatrový trojkřídlý objekt, po požáru z r. 1990 v troskách. Před zříceninou socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Zcela unikátní památku představuje gotický cihlový kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. s gotickými okny a pův. vitrážemi, v lodi i presbyteriu křížové klenby, barokní věž pochází z let 1717–1724. U nás ojedinělá stavba v rýnskobavorském stylu vyhlášena národní kulturní památkou.

Častolovice – zámek

Častrov

Pelhřimov 49°18'24.34"N; 15°10'53.58"E

Obec prvně doložena r. 1362. Gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1761, jeho zvláštností věžní hodiny umístěné v báni. Ve farské zahradě empírový altán. Barokní zámek ze staré tvrze zbořen r. 1862. Na rozcestí pozdně gotická boží muka z doby kolem r. 1500. 66

Čečovice – kostel

www.ceskonamape.cz

Čehovice

Prostějov 49°25'53.52"N; 17°10'37.83"E

Obec prvně připomínána r. 1299. Kostel sv. Prokopa z let 1788–1789, na hřbitově kaple sv. Jana Nepomuckého obnovená r. 1907. Jihozápadně za obcí barokní kaple sv. Prokopa z r. 1634.

Čechtice

Benešov 49°37'26.65"N; 15°3'1.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1315, status městyse z r. 1404 obnoven r. 2007. Renes. radnice z r. 1606 a barokní měšťanské domy, na náměstí barokní kašna z 18. stol. Trojkřídlý barokní zámek vystavěn v letech 1656–1658, nyní účelově využit. Dominantní pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího přestavěn barokně, u něj hranolová zděná zvonice. Barokní patrová fara. Sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol., na náměstí socha Panny Marie z r. 1900. Rodiště novináře a spisovatele Ferdinanda Čenského (1829–1887), pamětní deska.

Čechy pod Kosířem

přistěhovalci, od 19. stol. v okolí těžba lignitu. Na okraji barokní kaple sv. Vendelína z let 1729–1731. Socha sv. Kajetána z r. 1722. V parku náhrobek pruského podmaršála Friedricha von Clausewitz, zemřelého r. 1866 na choleru. Při sirném prameni v letech 1716–1857 lázně Heliga, pramen zachován u nádraží. V letech 1864–1866 se v obci učil kovářem T. G. Masaryk (1850–1937), jeho pobyt připomínají dvě pamětní desky.

Prostějov 49°33'2.79"N; 17°1'50.87"E

Obec prvně připomínána r. 1141, do r. 1925 zvána Čechy na Hané. Rozlehlý barokní zámek z let 1708–1716 zbořen r. 1839, na jeho místě vystavěn zásluhou hrabat Sylva-Taroucců do r. 1843 čtyřkřídlý patrový zámek v pozdně empírovém slohu, v letech 1846–1870 tu u hraběcích přátel často pobýval malíř Josef Mánes (1820–1871), v interiéru od r. 1957 jeho pamětní síň. V cenném zámeckém parku empírový pavilón, Mánesův letní ateliér, uvnitř jeho socha. V nejvyšším bodě parku na místě dřívějšího kostela novogotická osmiboká cihlová rozhledna z r. 1843 o výšce 15 m. Kostel sv. Jana Křtitele z let 1781–1794, před ním barokní sochy sv. Petra a Pavla. V obci hasičské muzeum z r. 2000 rozšířené r. 2005, a muzeum kočárů z r. 2009. Nad obcí přírodní park Velký Kosíř, vyhlášen r. 1987, na výrazném hanáckém vrchu naučná stezka, při ní památník Františka Palackého z r. 1898, obnoven r. 1945.

Čejetice

Strakonice 49°15'13.47"N; 14°1'18.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1289. Středověká tvrz zanikla počátkem 16. stol. beze stopy, na jejím místě hřbitov. Na návsi jednoduchá kaple z 19. stol. Za obcí nad Otavou raně gotický hřbitovní kostel sv. Havla z poloviny 13. stol., barokně přestavěn v 17. stol. U rybníka boží muka z r. 1849.

Čejkovice

Hodonín 48°54'11.36"N; 16°56'26.9"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1232. Templářská tvrz z 13. stol. počátkem 17. stol. přestavěna na trojkřídlý barokní zámek, z pův. stavby dochována hranolová věž, pod stavbou rozsáhlé chodby zvané templářské sklepy, zámek zčásti upraven na hotel, ve zbytku od r. 2000 galerie vín. Kostel sv. Kunhuty z let 1783–1784 na místě starší stavby, věž 42 m vysoká z přestavby v letech 1890–1892. V obci žil v dětství T. G. Masaryk (1850–1937) a začal tu r. 1856 chodit do školy, v domku pamětní síň z r. 1990, jeho socha odhalena v březnu téhož roku. Nad obcí tzv. Čejkovické Špidláky, dvojice návrší s chráněnými stepními biotopy.

Čejkovice

Znojmo 48°52'39.15"N; 16°17'15.77"E

Obec prvně zmíněna r. 1248. Pozdně barokní kostel Panny Marie Sněžné z r. 1779 přestavěn v letech 1910–1912.

Čekanice

Strakonice 49°22'23.21"N; 13°53'3.05"E

Ves prvně zmiňována r. 1274, nyní část města Blatná. Mezi opravenými památkami vyniká pův. renes. zámeček klasicistně přestavěný r. 1786, kaple z r. 1884 a novogotický pivovar s kaplí v témže slohu z r. 1910. Západně na samotě zvané Chvalov rodová hrobka Enisů z Lažan a Battagliů.

Čeladná

Frýdek-Místek 49°32'54.1"N; 18°20'20.39"E

Čechy pod Kosířem – zámek

Čejč

Hodonín 48°56'41.82"N; 16°57'57.85"E

Obec prvně připomínána r. 1222, zpustla za husitských válek, nově osídlena až r. 1771 částečně francouzskými

Protáhlá podbeskydská obec při říčce Čeladence připomínána r. 1581, za 2. světové války významné partyzánské centrum, řada pomníčků v obci i okolí. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1784, před ním kříž z r. 1834. U pramene Cyrilka dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1936. Býv. lázně Skalka od r. 2000 upraveny na Beskydské rehabilitační centrum, u něj u studánky kaplička Nejsvětější Panny Marie z r. 1893, rekonstruována v letech 1995–2000. V býv. škole zřízen r. 1981 Památník Josefa Kaluse (1855–1934), básníka Valašska. Golfové hřiště z r. 2001. Na jižním okraji v části Hamry v letech 1678–1920 železárny a hutě, dochovány zá-

www.ceskonamape.cz

67

klady budov. Na návrší Kozinec stopy strážního Čeladenského hrádku, podle nálezů osídlen od konce 13. do 15. stol.

Čelákovice

sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Evangelická modlitebna z 2. poloviny 19. stol. Východně na svazích Bukové hory (958 m n. m.) významný lyžařský areál.

Praha-východ 50°9'45.08"N; 14°45'7.46"E

Obec na břehu Labe doložena r. 1290, na město povýšena r. 1847. Od počátku 20. stol. rozvoj průmyslu, železniční křižovatka. Na vyvýšeném ostrohu středověká tvrz renesančně upravená r. 1579, současná podoba z r. 1910, nyní sídlo městského muzea. V sousedství románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z přelomu 12. a 13. stol., drobně goticky a renesančně upravován, v letech 1712–1713 barokně rozšířen, při něm děkanství z doby kolem r. 1780. K tvrzi patřil mlýn připomínaný již koncem 14. stol. a modernizovaný r. 1876. Na náměstí novobarokní radnice z r. 1911 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Na Labi velké zdymadlo z r. 1937. Mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem naučná stezka.

Čepřovice

Strakonice 49°9'21.61"N; 13°58'29.72"E

Obec založena v letech 1315–1316 Eliškou Přemyslovnou. Kamenná renes. tvrz s kaplí z doby kolem r. 1605 počátkem 18. stol. zčásti stržena a změněna na hospodářský dvůr, zbytek později upraven na obytné stavení. Na návsi kaple sv. Andělů strážných z 19. stol., před ní kříž z r. 1852. Dochovány památky lidového baroka.

Čerčany

Benešov 49°51'10.26"N; 14°42'17.27"E

Velká obec prvně připomínána r. 1356, nyní vyhledávané letovisko s chatovými osadami a železniční křižovatka. V dominantní poloze na kopci Husův sbor, dostavěn r. 1952, před ním kamenný stůl údajně z husitské doby. Starý mlýn, pův. zvaný Spálenský, doložen r. 1648, později modernizován na velkomlýn, rekonstruován v letech 1981–1993. Hospic Dobrého pastýře z r. 2008.

Čerchov

Domažlice 49°22'59.17"N; 12°47'1.85"E

Čelákovice – tvrz

Čelechovice na Hané

Prostějov 49°30'58.89"N; 17°5'38.77"E

Nejvyšší hora Českého lesa (1042 m n. m.), německy Schwarzkopf. Na vrcholové skále od r. 1894 dřevěná rozhledna, r. 1905 ji nahradila 24 m vysoká kamenná věž, nesoucí jméno Viléma Kurze, jednoho ze zakladatelů Klubu českých turistů, současně ze staré útulny upravena turistická chata. Po 2. světové válce vrchol nepřístupný a chata zbořena. Teprve r. 1999 rozhledna vrácena Klubu českých turistů a po opravě r. 2000 otevřena pro veřejnost. Obklopena vojenskými objekty, jimž vévodí 30 m vysoká betonová radiová věž. Na východním svahu silný pramen, tzv. Česká studánka, pod dřevěným altánem obnoveným r. 1990.

Obec prvně připomínána r. 1315. Na návsi kaple Obětování Panny Marie z r. 1820. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Pravoslavná kaple Nejsvětější Trojice z r. 1945. Na vrcholu Velký Kosíř (442 m n. m.) nad obcí památník Františka Palackého z r. 1898, obnoven r. 1945.

Čeminy

Plzeň-sever 49°47'59.85"N; 13°15'12.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1239. Renes. tvrz přestavěna kolem r. 1700 na barokní zámek kladrubského kláštera, empírově upraven r. 1830. Nad zámkem v hospodářském dvoře klasicistní stavby sýpky, pivovaru a lihovaru. Na návsi zděná kaple z přelomu 18. a 19. stol., na mostě drobná soška sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Při silnici památník šesti americkým letcům, kteří u obce zahynuli v dubnu 1945.

Čenkovice

Ústí n. O. 50°0'43.12"N; 16°41'16.3"E

Obec prvně doložena r. 1304. Dochovány lidové roubené stavby. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z let 1780–1782 na místě starého dřevěného. Fara z r. 1782. Barokní socha 68

Čerchov – Kurzova věž

www.ceskonamape.cz

Čermná

Trutnov 50°32'57.9"N; 15°46'12.34"E

Horská obec prvně doložena r. 1362. Pseudogotický kostel sv. Václava z let 1917–1923 na místě zbořené starší stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., sousoší Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Dochovány lidové roubené stavby.

Čermná ve Slezsku

Opava 49°46'56.63"N; 17°42'10.78"E

Obec prvně doložena r. 1377. Jednoduchý pozdně barokní kostel sv. Markéty z r. 1793, před ním lidová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853.

Černá

Žďár n. S. 49°25'23.8"N; 15°51'43.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1464, nazvána podle blízkého lesa. Renes. zámek z konce 16. stol. barokně upraven v 18. stol., patrová stavba s mansardovou střechou a třípatrovou hranolovou věží v soukromém vlastnictví, nepřístupná. Před býv. fořtovnou socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. na podstavci s letopočtem 1622. Kamenný kříž z r. 1907.

Černá Hora

Blansko 49°24'49.43"N; 16°34'57.05"E

Obec na křižovatce obchodních cest prvně doložena r. 1279, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Dominantní renes. zámek vybudován v 16. stol. z gotického hradu, z pův. stavby zachována válcová bašta, po požáru r. 1724 zámek postupně obnovován, současná podoba po novorenes. přestavbě z let 1859–1861, objekt účelově využit. Na vrcholu zámeckého kopce barokní ambitová kaple sv. Rodiny z r. 1720 s křížovou cestou, po 1. světové válce upravena na rodinnou hrobku. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1707–1710, věž přistavěna v letech 1840–1842, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1872. Známý pivovar v provozu od r. 1530.

šinou, od r. 1905 kamenná, 26 m vysoká rozhledna a turistická chata. Z mohutné vyhlídkové věže vynikající kruhový rozhled.

Černá v Pošumaví

Obec prvně připomínána r. 1268, po napuštění Lipenské nádrže změněna ve významné rekreační středisko na jejím břehu s řadou kempů a dalších zařízení, velký záliv při ústí potoka Olšina oddělen sypanou hrází. Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1799–1800, v letech 1901–1904 upraven novorománsky a dostavěna věž. Býv. renes. zámeček s hospodářským dvorem a pův. pivovarem založeným Jakubem Krčínem z Jelčan r. 1568 upraven na sodovkárnu. V okolí od počátku 19. stol. těžba grafitu, většina vytěžených ložisek zatopena přehradní nádrží, severně u vsi Mokrá dochován portál Josefovy štoly – technická památka, po r. 1958 v provozu jen důl Václav jižně u vsi Bližná, zakonzervován r. 1998 a využíván jako zdroj vysoce kvalitní vody.

Černá Voda

Obec pod Žulovskou pahorkatinou prvně zmíněna r. 1291, v 15. stol. zpustlá, znovu vysazena r. 1579. Pozdně barokní kostel Jména Panny Marie z let 1787–1788 s ohradní zdí a sochami sv. Jana Evangelisty a Panny Marie Bolestné z přelomu 18. a 19. stol. Pozdně renes. zámeček z počátku 17. stol. s cenným vstupním portálem. Východiště ke zřícenině hradu Kaltenštejn – viz samostatné heslo.

Černčice

Významný krkonošský vrchol (1299 m n. m.), od r. 1928 spojen s Janskými Lázněmi kabinovou lanovkou, první v tehdejším Československu, r. 1980 nahrazena novou ve změněné trase a r. 2006 nynější, zvanou Černohorský expres. Z předposledního sloupu pův. lanovky r. 1998 zřízena 25 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 21 m. Na vrcholu televizní vysílač z r. 1977, pod ním horské hotely. Výborné podmínky pro rogalisty a paraglidisty. Na jihovýchodním svahu velký lyžařský areál, severozápadně přírodní památka Černohorské rašeliniště.

Černá Studnice

Jablonec n. N. 50°42'42.29"N; 15°13'59.78"E

Černá Studnice (869 m n. m.), německy Schwarzbrunnberg, nejvyšší bod Černostudničního hřebene Jizerských hor a dominanta Jablonecka. Od r. 1885 dvě vrcholové skalky zpřístupněny schody a dřevěnou vyhlídkovou plo-

Louny 50°21'40.34"N; 13°50'47.7"E

Obec na břehu Ohře připomínána r. 1365. Pův. románský opevněný kostel sv. Vavřince přestavěn goticky a barokně upraven r. 1779. Velký hospodářský dvůr z 18. stol. Náchod 50°20'6.21"N; 16°6'1.46"E

Trutnov 50°39'8.12"N; 15°44'31.03"E

Jeseník 50°18'37.4"N; 17°9'21.53"E

Černčice Černá hora

Č. Krumlov 48°44'9.91"N; 14°6'44.76"E

Obec prvně doložena r. 1318. Gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. upravován renesančně v letech 1580–1600 a barokně r. 1725. V sousedství hranolová čtyřpatrová zvonice z r. 1613, z věže daleký výhled. Socha sv. Václava z r. 1816. Středověká tvrz ze 14. stol. na návrší nad Metují zanikla počátkem 16. stol. beze stop.

Černé jezero

Klatovy 49°10'50.06"N; 13°11'5.09"E

Černé jezero, nejkrásnější a největší z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy. Leží ve výšce 1008 m n. m., nad ním 330 m vysoká skalní stěna Jezerní hory. Při rozloze 18,5 ha dosahuje hloubky až 40 m. Pod jezerem r. 1930 vybudována přečerpávací elektrárna, první na českém území, nyní technická památka, její součástí umělá nádrž s hrází o délce 64 m a výšce 7 m. Nejsnadnější přístup po značené cestě z parkoviště na Špičáckém sedle (3,5 km).

www.ceskonamape.cz

69

Černětice

Strakonice

Černilov

Hradec Kr.

49°8'36.14"N; 13°54'26.74"E

50°15'41.08"N; 15°55'29.29"E

Ves prvně doložena v 16. stol., nyní část města Volyně. Dvoukřídlý barokní zámek z přelomu 17.–18. stol. se vstupním rizalitem a hranolovou věží upraven v letech 1810–1820, ve věži zámecká kaple. Prvky lidového baroka na obytných stavbách. Při cestě na okraji vsi klasicistní kaple sv. Vojtěcha z r. 1832 a novogotická kaple z r. 1859.

Velká obec připomínána r. 1271. Barokní kostel sv. Štěpána z let 1752–1756 na místě starší stavby, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Pův. dřevěný evangelický kostel z r. 1786 ve středu obce nyní v novorománské podobě z r. 1882, za ním Husův a Žižkův kámen z r. 1924. V západní části druhý evangelický kostel z r. 1789, pův. pro věřící augsburského vyznání, dřevěná stavba nahrazena zděnou r. 1824, věž přistavěna r. 1889. Cenné kamenné brány několika statků v části Malá Strana.

Černěves

Litoměřice 50°27'17.11"N; 14°14'36.36"E

Obec prvně připomínána r. 1273 v majetku doksanského kláštera. Kostel sv. Prokopa románského původu přestavěn goticky, nyní v empírové úpravě. Dochovány zděné empírové domy z 19. stol.

Černice

Č. Krumlov 48°50'17.68"N; 14°22'53.06"E

Ves prvně zmíněna r. 1315 v majetku zlatokorunského kláštera, nyní část obce Mojné. Pův. raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z doby kolem r. 1250 přestavěn v letech 1483–1491, věž zvýšena r. 1818. Na jeho místě do 12. stol. středověké hradiště. Fara z doby kolem r. 1500. Hospodářský dvůr z konce 16. stol. Pod vsí u Vltavy horolezecké terény.

Černice

Plzeň-město 49°41'52.75"N; 13°24'59.87"E

Pův. samostatná ves doložena v 15. stol. jako majetek města Plzně, nyní městský obvod Plzeň 8, památková zóna. Dochován soubor klasicistních lidových staveb. Barokní boží muka z r. 1742.

Černíč

Jihlava 49°7'37.41"N; 15°27'37.39"E

Obec prvně doložena r. 1350. Dvoupatrová vstupní věž u mostu přes Moravskou Dyji dříve považována za pozůstatek gotické vodní tvrze ze 14. stol., nově za zbytek opevněného mlýna, pozoruhodná stavební památka. Černíčský rybník přírodní památkou. Západně ve Špitálském lese židovský hřbitov s náhrobky z 18. a 19. stol.

Černíkovice

Černín

Nevelká starobylá obec prvně připomínána již r. 1131. Raně gotická tvrz z 13. stol., později změněná na hospodářský objekt, zanikla v nové zástavbě. V sousedství býv. tvrze dochován románský kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. Barokní boží muka z počátku 18. stol.

Černívsko

Strakonice 49°28'28.95"N; 13°56'11.6"E

Malá ves ze 14. stol., nyní část obce Uzeničky. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice s hranolovou věží ze 14. stol. barokně upraven r. 1722. Nad rybníkem v lese zříceniny hrádku Křikava, poprvé zmiňován r. 1357, zanikl za husitských válek, zachovány zbytky hranolové věže, paláce a hradebních zdí a příkopy. Přístup ze vsi po značené cestě.

Černolice

Praha-západ 49°54'39.42"N; 14°17'52.28"E

Obec pod brdským hřebenem poprvé připomínána r. 1239, významná rekreační oblast. Nad ní romantické Černolické nebo též Čertovy skály z pevných křemenců, od r. 2002 přírodní památka, oblíbený horolezecký terén různých stupňů obtížnosti.

Rychnov n. Kn. 50°11'14.65"N; 16°12'16.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1354, založena jako podhradí hradu ze 13. stol. a zničeného r. 1457, z něho zachovány příkopy a valy. Pod ním postavena r. 1560 tvrz a na jejím místě v letech 1822–1825 dvoukřídlý patrový empírový zámek, nyní účelově využit. Při zámku anglický park. Raně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1648–1652 s křížově klenutou lodí i presbytářem. Pod kostelem budova školy a fary z r. 1848.

Černolice 70

Znojmo 48°59'1.45"N; 16°1'12.3"E

www.ceskonamape.cz

Černošice

Praha-západ

Černovice

Pelhřimov

49°56'47.3"N; 14°19'30.22"E

49°22'24.44"N; 14°57'52.3"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1115, současná rekreační obec v údolí Berounky vznikla spojením pův. samostatných obcí Horní Černošice, Dolní Mokropsy a Vráž, na město povýšena r. 1969. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1352 výrazně barokně přestavěn. Pozoruhodné letní vily z počátku 20. stol. Mezi významné osobnosti města patřil MUDr. Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních skupin, pamětní deska. Na protějším břehu Berounky výrazná skála označovaná od 19. stol. bez historického podkladu jako bájný Kazín, na skále doloženo hradiště z doby kamenné, bronzové i železné.

Zemědělská obec z přelomu 11. a 12. stol. na město povýšena r. 1323, status města obnoven r. 1991. Pozdně barokní trojkřídlý zámek z poloviny 18. stol. klasicistně upraven po r. 1833, účelově využit. Při něm rozlehlá, veřejnosti přístupná obora z 20. let 19. stol. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1737, u něj barokní zvonice z 18. stol. a mariánský sloup z r. 1892. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1730.

Černošín

Tachov 49°48'57.95"N; 12°53'7.74"E

Obec pod Vlčí horou založena r. 1290, od r. 1374 součást švamberského panství, na město povýšena r. 1873, status města obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1374 vyhořel r. 1611, na jeho místě na náměstí postaven r. 1614 nový kostel a zasvěcen sv. Jiří, barokně přestavěn r. 1736. Na náměstí barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1732 a sv. Floriána z r. 1748, kašna z r. 1879 obnovena r. 2005. Na jihovýchodním okraji města na ostrožně nad Lučním potokem tvrziště zvané Na zámečku, zachován příkop a prohlubeň po stavbě. Východiště ke zřícenině hradu Volfštejn – viz samostatné heslo.

Černotín

Přerov 49°31'47.27"N; 17°46'23.21"E

Obec prvně připomínána r. 1406. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863 na místě starší kaple. Budova školy z r. 1782. Dochovány tři vápenky z 19. stol., vápenka z r. 1872 rekonstruována na motorest.

Černouček

Litoměřice 50°21'40.17"N; 14°18'26.68"E

Obec připomínána kolem r. 1100. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1769–1774, empírová fara. U hřbitova socha světce vedoucího chlapce z konce 18. stol.

Černousy

Liberec

Černovice

Blansko 49°29'1.52"N; 16°25'27.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1286. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1778–1780 s barokní farou z téže doby. Na hřbitově hrob 73 obětí z romského koncentračního tábora u sousedního Hodonína, pamětní deska. Železný, tzv. Černý kříž z r. 1844 se skupinou pěti lip ze stejné doby.

Černovičky

Praha-západ 50°8'32.54"N; 14°15'18.46"E

Ves doložena r. 1358, nyní část obce Středokluky. Na návrší pův. románský kostel sv. Vavřince, přestavován goticky a barokně, s nástěnnými malbami ze 14. stol., gotický náhrobník z r. 1353. Na přilehlém hřbitově barokní hrobní kaple sv. Floriána z doby po r. 1750. Nad kostelem buližníkový vrch Číčovický kamýk, přírodní památka, na jeho vrcholu rozvaliny neznámé hranolové stavby považované za zbytek zvonice nebo větrného mlýna.

Černvír

Brno-venkov 49°26'41.74"N; 16°20'47.89"E

Obec v údolí Svratky prvně zmíněna r. 1284. Pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie rozšířen barokně v 2. polovině 17. stol., v interiéru dochovány gotické fresky. Před kostelem litinový kříž z r. 1865. Významnou technickou památku představuje dřevěný, 32 m dlouhý, šindelem krytý most z r. 1718, nejstarší dřevěný most na Moravě. Na ostrohu nad řekou málo zřetelné stopy hradu.

Černý Důl

Trutnov

51°0'17.69"N; 15°3'6.26"E

50°38'12.35"N; 15°42'40.63"E

Obec slovanského původu doložena r. 1385, pův. české označení Černohousy změněno na dnešní název r. 1924. Barokní zámeček postavil v 1. polovině 18. stol. Filip Josef Gallas jako své letní sídlo, od r. 1838 sídlo hospodářské správy velkostatku, jižní křídlo zbořeno r. 1984. Klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1797. Jižně od obce při řece Smědé Dubový rybník, jeden z posledních dokladů valdštejnského rybníkářství na Frýdlantsku v 17. stol., významné hnízdiště ptactva.

Horská obec pod Černou horou prvně doložena r. 1556, historický status městyse z r. 1564 obnoven r. 2008, v 16. stol. těžba drahých kovů, později vápence. Renes. kostel sv. Michaela archanděla z r. 1556 přestavěn a rozšířen v letech 1830–1832. Klasicistní fara z doby kolem r. 1830. Novogotická hřbitovní kaple z r. 1902. Klasicistní radnice s podloubím, na náměstí barokní socha sv. Michala z r. 1713. Nad jižním okrajem valy a příkopy hrádku Purkhýbl ze 14. stol., opěrného bodu hornické kolonizace.

Černovice

Chomutov

Čertova stěna

Č. Krumlov

50°26'48.64"N; 13°21'38.8"E

48°37'53.62"N; 14°16'49.04"E

Obec doložena r. 1281. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1702 a několik barokních domů.

Chráněný geologický útvar, žulová skaliska nad Vltavou a část jejího balvanitého koryta zvaného Čertovy proudy,

www.ceskonamape.cz

71

ve svahu mohutné kamenné moře, suťová pole. Ze skalního bloku výhled, celá lokalita od r. 1956 přírodní rezervací. Místní pověst předlohou pro stejnojmennou operu Bedřicha Smetany.

Čertovo jezero

Klatovy 49°9'57.1"N; 13°11'48.73"E

Čertovo jezero, druhé největší z pěti českých šumavských jezer, leží ve výši 1030 m n. m. pod svahy Jezerní hory. Při rozloze asi 10 ha dosahuje hloubky 37 m. Ačkoli leží nedaleko Černého jezera, leží mezi nimi hranice evropského rozvodí, takže jeho vody neodtékají do povodí Vltavy, nýbrž Dunaje. Nejkratší přístup od parkoviště na Špičáckém sedle (2,5 km).

Čertův hrádek

Blansko 49°20'14.5"N; 16°39'7.03"E

Nevelký hrádek, správně a pův. zvaný Olomučany, založen koncem 13. stol. olomouckým biskupem, ve 2. polovině 14. stol. tu pravděpodobně žil loupeživý rytíř Jakub Čert z Bořitova, podle nějž hrad dostal lidové pojmenování. Zanikl buď za husitských nebo česko-uherských válek. Dochovány zbytky čtyřhranné budovy s příkopem, k nimž vede značená cesta jižním směrem z Blanska.

Červená Hora

Náchod

Hrad Rothenburg, česky zvaný Červená Hora, založen na ostrohu s červenou železitou půdou nad Úpou v letech 1253–1278, současně vznikla v sousedství ves téhož jména doložená r. 1291. Hrad vlastnil od r. 1406 nepřítel kalicha Hynek z Dubé, jeho sídlo proto r. 1427 husity dobyto, rozbořeno a již neobnoveno, poblíž zachovaných základů v lese prochází značená cesta od Slatinského mlýna. Na návsi v obci malebná kaplička Panny Marie z r. 1730 se zvoničkou, nový zvon zavěšen r. 2002. Kříž z r. 1908, zachována roubená chalupa. Jindř. Hradec 49°14'47.16"N; 14°53'7.21"E

Název romantického zámku Červená Lhota znám od 17. stol., tvrz Lhota na skále uprostřed rybníka vznikla patrně koncem 14. stol., písemně doložena r. 1465. Kábové z Rybňan ji po r. 1530 přestavěli na renes. zámek spojený s břehem jen dřevěným, pův. padacím mostem, na návrší nad rybníkem postavili též renes. kapli Nejsvětější Trojice s rodinnou hrobkou. Kolem r. 1630 dřevěný most nahrazen kamenným. Čtyřkřídlý zámeček s barokní branou upraven novorenesančně v letech 1903–1912. Jedno z nejmalebnějších panských sídel od r. 1945 v majetku státu a zpřístupněno veřejnosti. Břehy rybníka s vycházkovým turistickým okruhem parkově upraveny.

72

Červená Lhota

Třebíč 49°17'5.73"N; 15°48'29.58"E

50°26'59.27"N; 16°3'31.68"E

Červená Lhota

Červená Lhota – zámek

Obec prvně zmiňována na přelomu 12. a 13. stol. Kostel sv. Vavřince s románským jádrem z 13. stol. upravován goticky a renesančně, významně přestavěn r. 1899. Barokní socha sv. Rocha z 1. poloviny 18. stol. Poblíž Fretychova mlýna historický kamenný můstek.

Červená nad Vltavou

Písek 49°22'16.61"N; 14°16'11.49"E

Starobylá osada, nyní část obce Jetětice, z podstatné části zatopena Orlickou přehradou. Vzácný románský kostelík sv. Bartoloměje z konce 12. stol. s raně gotickými malbami ze 13. stol. přenesen r. 1960 nad zátopové území. Stavba z červeného kamene dala osadě jméno, pod ní v minulosti proslulé Červenské proudy, jedna z nejkrásnějších partií na Vltavě. Kostelík nyní 9 km od nové osady s rekreačními objekty a nádražím, poblíž pozoruhodný železniční most přes řeku z let 1886–1889 na dvou kamenných pilířích vysokých 68 m.

Červená Řečice

Pelhřimov 49°30'41.02"N; 15°10'40.92"E

Obec s hradem založena ve 12. stol. jako centrum panství pražských biskupů a arcibiskupů, prvně zmíněna r. 1279, nynější název s přídomkem od r. 1558, na město povýšena r. 1593, od r. 2003 památková zóna. Gotický hrad v letech 1555–1577 přestavěn na renes. zámek, z pův. stavby zachována gotická hláska, zámecké budovy svírají dvojici nádvoří, celek ohrazen zdí s nárožními baštami a baštou Hladomornou. Na náměstí pův. opevněný raně gotický kostel sv. Máří Magdalény z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1732–1734. Pův. renes. děkanství barokně upraveno v 18. stol. Hřbitovní kostel Božího Těla založen ve 14. stol., vyhořel r. 1804 a nově postaven r. 1822. Na náměstí socha Immaculaty na sloupu

www.ceskonamape.cz

z r. 1712 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Kamenná boží muka z r. 1605.

Červená Třemešná

Jičín 50°23'55.29"N; 15°38'38.51"E

Obec prvně připomínána r. 1267. Gotický kostel sv. Jakuba z r. 1358 upraven pozdně goticky v 15. stol., věž přistavěna r. 1862. Ke kostelu se váže Erbenova balada Poklad. Pozdně barokní socha Panny Marie z r. 1755.

Červená Voda

Ústí n. O. 50°2'37.89"N; 16°44'34.82"E

Rozlehlá obec prvně zmíněna r. 1480 jako Malé Heroltice, pod současným názvem r. 1576. Barokní kostel sv. Matouše z let 1683–1686 na místě vyhořelé renes. stavby pseudoslohově upraven koncem 19. stol., u něj sousoší Ukřižování z r. 1792. Při silnici sousoší Nejsvětější Trojice a sochy světců z let 1715–1735. Východně býv. poutní místo Křížová hora (735 m n. m.) s kostelíkem, křížovou cestou a turistickou chatou, vše zničeno po r. 1969, nyní na vrcholu betonová rozhledna z r. 2007 o výšce 25 m. V místní části Moravský Karlov klasicistní kostel sv. Josefa Kalasanského z let 1791–1793. V místní části Mlýnický Dvůr patrový renes. zámek z doby po r. 1580, znehodnocen novodobými úpravami. Renes. kostel Narození Panny Marie upraven do barokní podoby r. 1773.

Červené blato

Č. Budějovice

Červené Janovice

K. Hora 49°50'4.47"N; 15°15'17.61"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1352, dříve zvaná Janovičky. Pův. gotická tvrz přestavěna v 16. stol. renesančně a v letech 1650–1660 na čtyřkřídlý barokní zámek, barokní ráz setřen při úpravách r. 1918. Novorománský kostel sv. Martina s hranolovou věží vystavěn na místě staršího gotického v letech 1909–1911. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1755. Dochovány lidové srubové stavby. Jižně rekreační rybník Katlov. Rodiště šlechtice Václava Budovce z Budova (1551–1621), popraveného na Staroměstském náměstí v Praze.

Červené Pečky

Kolín 49°58'44.54"N; 15°12'28.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1333, status městyse z r. 1755 obnoven r. 2006, nynější název od r. 1914. Na náměstí barokní zámek přestavěný ze starší tvrze r. 1690, věž z r. 1863, nyní účelově využit. Kolem park z konce 17. stol. s ohradní zdí a bránou, upraven v letech 1923–1926. Na náměstí sousoší Panny Marie s andílky z r. 1741, u školy boží muka. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie z r. 1352 barokně upraven. Na okraji empírová kaple sv. Kříže z r. 1846 s hrobkou rodiny Hrubých z Jelení, tehdejších majitelů panství. Nedaleko železniční zastávky přírodní památka Lom u Červených Peček, ukázka druhohorního příbojového břehu se zkamenělými lasturami.

Červené Poříčí

Klatovy

48°51'19.52"N; 14°48'1.98"E

49°30'1.43"N; 13°17'48.73"E

Rozsáhlé rašeliniště v Třeboňské pánvi o mocnosti vrstvy až 7 m, rašelina těžena do r. 1910, od té doby území regeneruje. Od r. 1953 zřízena rezervace o současné rozloze 331 ha s porostem borovice blatky, rojovníku bahenního, suchopýru pochvatého a dalších typických rostlin. Rašeliniště od r. 1983 přístupné po 5 km dlouhé naučné stezce, vycházející z býv. sklářské osady Jiříkovo Údolí, vede z velké části po dřevěných chodnících.

Obec prvně uváděna r. 1318. Na návsi dvoukřídlý zámek z r. 1611 s pětibokou věží vybudovaný renes. přestavbou starší tvrze, barokně upravován v 17. a 18. stol. V centru barokní kaple Nejsvětějšího srdce Páně a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby.

Červenka

Olomouc 49°43'16.16"N; 17°5'11.6"E

Obec prvně připomínána r. 1287, nyní železniční křižovatka. Malý zámek řádu německých rytířů z r. 1845 změněn r. 1859 na klášter redemptoristů, od r. 1950 účelově využíván. Při něm klášterní kostel sv. Alfonse z let 1860–1862. Pozdně barokní kaple sv. Pavlíny z r. 1798. Kalvárie z 19. stol.

Červenohorské Sedlo

Jeseník 50°7'32.29"N; 17°9'11.41"E

Horské sedlo mezi masivem Pradědu a soustavou KeprníkŠerák. Rekreační osada s řadou ubytovacích zařízení a sídlo Horské služby. Významné lyžařské středisko.

Červený Hrádek

Jindř. Hradec 49°7'25.82"N; 15°32'32.33"E

Červené blato

Obec prvně zmíněna r. 1233. Na ostrohu nad potokem Vápovkou tvrziště, pozůstatek hradu či tvrze z 13. stol., v 16. stol. renes. zámek, zničen za třicetileté války, dochovány příkopy a základy věže. Na návsi kaple Panny Marie z r. 1840, před ní žulový kříž z r. 1860. Při silnici boží muka z r. 1757. www.ceskonamape.cz

73

Červený Hrádek

Chomutov

Červený Potok

Ústí n. O.

50°30'44.35"N; 13°26'40.31"E

50°6'4.13"N; 16°48'3.47"E

Pův. gotický hrad Borek od husitských dob podle barvy fasády zvaný Červený Hrádek zničen za třicetileté války. Na jeho místě v letech 1669–1675 vybudován barokní zámek s mohutným dvouramenným schodištěm do zahrady a bohatou sochařskou výzdobou. Na zahradu navazoval přírodní park a obora. Za knížecího rodu Hohenlohe zámek upravován r. 1895, neslavně proslul r. 1938 schůzkou lorda Runcimana se sudetským vůdcem Henleinem před Mnichovskou dohodou. Zestátněný objekt sloužil od r. 1967 jako zdravotnické zařízení, od r. 1996 v majetku města Jirkova, od r. 2006 přístupný jako kulturní a vzdělávací zařízení. Na zámku se narodil Ferdinand Maxmilián Brokoff (1688–1731), vynikající barokní sochař a řezbář.

Zemědělská ves pod Králickým Sněžníkem prvně zmiňována r. 1577, nyní část města Králíky. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z počátku 18. stol. přestavěn po požáru r. 1787, u něj sloup se sochou Immaculaty z doby kolem r. 1800. V okolí objekty čs. opevnění z let 1936–1938 s upravenými bunkry U Nádraží, Utržený a U Potoka.

Červený Újezd

Praha-západ 50°3'59.46"N; 14°10'3.4"E

Obec prvně doložena r. 1318 jako Újezdec. Pův. renes. tvrz v hospodářském dvoře upravena na barokní zámeček. Pozoruhodnost představuje novodobá replika hradu z let 2001–2002 s muzejní expozicí českého venkova v období od 17. stol. do počátku 20. stol. Součástí hradního areálu též skanzen, zahrady s výběhy domácích zvířat, středověká krčma a venkovní park. Na východním okraji katastru samota Hájek s františkánským klášterem z let 1663–1681 a loretánskou kaplí Panny Marie v ohrazeném lesíku. Mezi Hájkem a pražskou Loretou zachováno 11 z pův. 20 výklenkových kapliček poutní cesty z let 1720–1726.

Čeřeniště

Ústí n. L. 50°36'9.19"N; 14°7'1.19"E

Ves doložena r. 1407, nyní část obce Malečov. V minulosti ovocné sady, nyní rekreační charakter. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z r. 1936. Chov koní. Červený Hrádek (Chomutov) – zámek

Červený Hrádek

Čeřínek Kolín 49°56'37.58"N; 15°5'50.35"E

Ves doložena r. 1298, nyní část obce Bečváry. Pův. tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1747 na barokní zámek, upravován po požáru koncem 19. stol., nyní účelově využit. V parku barokní sýpka. Pískovcová zvonička z r. 1908, litinový křížek z 19. stol. pod dvěma památnými lipami.

Červený Kostelec

Náchod 50°28'36.74"N; 16°5'37.95"E

Obec prvně doložena r. 1362, povýšena na město r. 1867, přídomek Červený od r. 1876 podle zabarvení půdy, od r. 1858 rozvoj průmyslu. Farní kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1362, po požáru obnoven barokně kolem r. 1660, jeho další přestavba v letech 1744–1754 podle plánů K. I. Dienzenhofera, zvonice obnovena v letech 1939–1940. U kostela Kalvárie z r. 1824, sochy sv. Ludmily a Václava z r. 1933. Na náměstí mariánský sloup z r. 1724. Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z let 1859–1865. V domku u fary žila v letech 1837–1838 spisovatelka Božena Němcová, pamětní síň. V místě býv. hřbitova symbolický hrob Viktorky Židové, postavy z Babičky Boženy Němcové. Dochováno několik roubených staveb. Rodiště herce Martina Růžka (1918–1995), básníka a překladatele Lumíra Čivrného (1915–2001) a hudebního skladatele Viktora Kalabise (1923–2006). Jižně od města rekreační rybníky Brodský a Špinka. 74

Jihlava 49°22'35.58"N; 15°26'12.39"E

Významný vrchol Českomoravské vrchoviny (761 m n. m.) západně od Jihlavy, na jeho svazích vyhlášen přírodní park s naučnou stezkou. Vrch zároveň rekreačním územím, na vrcholu turistická chata, na západním svahu lyžařský areál s vlekem a svah s umělým osvětlením.

Česká Bělá

Havl. Brod 49°38'35.88"N; 15°41'32.26"E

Obec doložena r. 1257 jako hornické městečko u ložisek stříbra, historický status městyse z 13. stol. obnoven r. 2006. Barokní zámek z poloviny 18. stol. v 19. stol. zmodernizován, účelově využit. U zámku barokní špýchar rovněž z 18. stol. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. upraven v 15. stol., loď nově postavena barokně r. 1734 údajně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, po r. 1850 regotizován. Barokní fara z r. 1734. Jižně na Šibeničním kopci barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1762, vedle ní letecký maják z 20. let 20. stol., technická památka.

Česká Kamenice

Děčín 50°47'59.35"N; 14°24'57.07"E

Město na řece Kamenici založeno v polovině 13. stol., od r. 1380 vedena jedna z nejstarších městských knih v Čechách, po r. 1830 rozvoj textilního a papírenského průmyslu, historické centrum památkovou zónou. Z městského opevnění dochována pouze jižní Zámecká brána. Pův. renes. zámek

www.ceskonamape.cz

Česká Kamenice – náměstí

z let 1541–1543 do r. 1945 knížecí sídlo Kinských, po 2. světové válce znehodnocen účelovým využitím, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. V sousedství býv. panský dvůr a pivovar. Zámek spojen krytou chodbou s areálem goticko-renes. kostela sv. Jakuba Většího z 16. a 17. stol. s cenným interiérem, kostelní věž zpřístupněna jako vyhlídka, v chodbě expozice dějin města. Za kostelem památný tis, jeho stáří odhadováno na 500-600 let. Na náměstí renes. radnice z r. 1493 přestavěná r. 1591 a barokní osmiboká kašna z r. 1775 se sochou Panny Marie z r. 1680. Dochovány roubené a hrázděné stavby, z městských domů vyniká goticko-renes. Salhausenovský, od 16. stol. špitál. Evangelický kostel Ježíše Krista z let 1929–1930 upraven na obřadní síň. Muzeum psacích strojů z r. 2003 se soukromou sbírkou. Severně na návrší poutní barokní kaple Narození Panny Marie z let 1736–1739, ambit s nárožními kaplemi a zvonicí vysvěcen r. 1763. Nad areálem barokní budova chudobince z r. 1749. Jihovýchodně na Zámeckém vrchu zřícenina Kamenického hradu, založen Vartemberky ve 14. stol., opuštěn po r. 1515, pobořen Švédy r. 1639. Dochovány mohutné zbytky obvodové hradby, paláce a věže, do nich vestavěna 16 m vysoká bedněná rozhledna z r. 1998. Severně od města čedičový vrch Jehla (478 m n. m.) s upravenou skalní vyhlídkou. Město rodištěm lékaře, botanika a cestovatele Johanna Emmanuela Pohla (1782–1834) a malíře Josefa Hegenbartha (1884–1961).

Česká Lípa

Č. Lípa 50°41'3.73"N; 14°32'23.19"E

Průmyslové město na Ploučnici, v 10. stol. slovanská osada. Hrad připomínán r. 1263, u něj založeno hrazené město. Většina památek zničena katastrofálním požárem r. 1787, od konce 19. stol. rozvoj průmyslu. Na břehu řeky zříceniny vodního hradu Lipý, založen ve 13. stol., od konce 15. stol. renes. přestavba, zpustošen Švédy r. 1643, z větší části zbořen r. 1957, po r. 1990 náročná rekonstrukce zbytků stavby, zachovány sklepy, obvodová hradba a část věže. V sousedství renes. Červený dům z r. 1583 se sgrafitovou výzdobou fasád v býv. parku. Augustiniánský klášter z r. 1627, čtyřkřídlá stavba s loretou ve dvoře, v jižním křídle barokní Svaté schody z r. 1730, nyní sídlo Vlastivědného muzea a galerie. V areálu barokní kostel Všech svatých z 18. stol. Naproti hradu kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěný r. 1582. Při něm proboštství v současné podobě od r. 1750. U parku nedaleko hřbitova kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu z r. 1385, regotizován r. 1897. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1710–1714, věž přistavěna r. 1873. Kolem náměstí řada cenných budov, zejména radnice z r. 1823. Rozsáhlá panelová výstavba. Nad severním okrajem vrch Špičák (459 m n. m.) se 14 m vysokou rozhlednou z r. 1885, nyní využívána jako vysílač, nepřístupná.

www.ceskonamape.cz

75

Česká Olešná

Jindř. Hradec 49°11'31.35"N; 15°10'6.12"E

Ves prvně připomínána r. 1349, nyní část města Strmilov. Dvoukřídlý patrový barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. upravován v polovině 18. stol. a klasicistně přestavěn po r. 1810. Na mostě ve vsi pozdně barokní kaplička sv. Anny z konce 18. stol. Na západním okraji katastrální měřičský sloup ve tvaru komolého jehlanu zvaný Mamlas, technická památka. Severovýchodně na Tůmově vrchu zřícenina zámečku zvaného Tůmův hrad či Tumaberg, pův. lovecký zámeček ze 16. stol., zachovány zbytky 12 m vysoké věže se schodištěm a částí zdi.

Česká Skalice

Náchod 50°23'42.52"N; 16°2'41.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1238 jako Velká a Malá Skalice při brodu přes Úpu, po spojení obou částí název Česká od r. 1490, na město povýšena r. 1575, v okolí prusko-rakouské bojiště z r. 1866, událost připomíná řada pomníčků a hrobů, v přilehlé Zlíči vojenský hřbitov. Na náměstí radnice renes. původu z r. 1586, po požárech nyní pseudogotická z r. 1864, mariánský sloup z doby kolem r. 1700, pomník Boženy Němcové z r. 1888. V Malé Skalici kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1725, opraven r. 1905, před ním hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1774, pod ním barokní fara z r. 1731. Nad pravým břehem řeky býv. maloskalická tvrz, doložena r. 1363, vypálena Švédy r. 1639, na zříceninách vybudován býv. Steidlerův zájezdní hostinec z r. 1824, od r. 1837 dějiště proslulých jiřinkových slavností, pamětní deska, v letech 1877–1919 upraven na klášter voršilek, v části hostince s tanečním sálem od r. 1962 Muzeum Boženy Němcové, před ním socha Barunky z r. 1970, součástí muzea též Barunčina dřevěná škola z r. 1643 pod náměstím, pamětní deska. Ve zbytku kláštera od r. 1990 Textilní muzeum, od r. 2008 pobočka pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Východiště do Ratibořic a Babiččina údolí – viz samostatná hesla. Jihovýchodně od města vodní nádrž Rozkoš s kempem – viz samostatné heslo.

největší seřaďovací nádraží u nás. Nejstarší stavbou kostelík sv. Kateřiny z 1. poloviny 13. stol., jediná dochovaná románská rotunda východních Čech. U něj zvonice ze 16.–17. stol. s bránou ve zděném přízemí a bedněným patrem. Renes. radnice z r. 1547 později výrazně přestavována. Klasicistní kostel sv. Jakuba Většího z let 1794–1801, u něj soubor barokních soch z let 1712–1719. Pozdně barokní děkanství z let 1783–1786. Na náměstí sloup se sochou Immaculaty z r. 1706. Kaplička Panny Marie z poloviny 19. stol. Dochovány klasicistní a empírové městské domy i stavby dřevěné lidové architektury. Sochy Šárky z r. 1911 a Sbratření z r. 1950. Město rodištěm básníka a filozofa Františka Matouše Klácela (1808–1882). Severovýchodně v místní části Skuhrov barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1740 s věží z r. 1768. Jihozápadně nad městem poutní místo Hory s empírovou kaplí Panny Marie Pomocné Na Horách z let 1811–1838 a výletní restaurací. Jižně místní část Kozlov s kaplí Panny Marie z r. 1753. Ve vsi chalupa Maxe Švabinského z 19. stol., od r. 2007 s expozicí připomínající malířovy pobyty v letech 1895–1919. Na Kozlovském kopci (601 m n. m.) turistická Švabinského chata a 55 m vysoká telekomunikační věž z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 33 m.

Česká Ves

Jeseník 50°15'5.09"N; 17°13'13.89"E

Obec nad Bělou prvně připomínaná r. 1416 dostala název podle českých horníků, nyní navazuje svou zástavbou na město Jeseník. Výroba řetězů zahájena r. 1894. Muzeum motocyklových veteránů z r. 1999. Rodiště Johanna Schrotha (1798–1856), zakladatele lázní Lipová. Východiště na horu Zlatý Chlum – viz samostatné heslo.

České Budějovice

Č. Budějovice 48°58'30.55"N; 14°28'29.06"E

Historické město založeno králem Přemyslem Otakarem II. r. 1265, politické, průmyslové, kulturní i sportovní centrum jižních Čech, od r. 2002 krajské město Jihočeského kraje, historické centrum od r. 1980 památkovou zónou. Od r. 1785 sídlo biskupství, nyní též sídlo Jihočeské univerzity, od r. 1970 každoroční výstava Země živitelka.

Česká Skalice – Muzeum Boženy Němcové

Česká Třebová

Ústí n. O. 49°54'16.46"N; 16°26'48"E

Pův. osada zmiňována r. 1292, jako nehrazené město r. 1365, od r. 1995 památková zóna. Prudký rozvoj po výstavbě železnice r. 1845, železniční křižovatka a v současnosti 76

České Budějovice – náměstí

Vnitřní město na soutoku Vltavy a Malše kolem čtvercového náměstí o rozměrech 133 × 133 m, uprostřed Samsonova kašna z let 1720–1727. V jednom rohu náměstí s frontami

www.ceskonamape.cz

gotických a renes. domů s podloubími pův. renes. radnice z r. 1555, barokně upravená v letech 1727–1730. Dominantní renes., 72 m vysoká Černá věž, pův. městská hláska z let 1549–1578, přístupná. Renes. Masné krámy z r. 1554 s empírovým štítem, pozdně gotická solnice z r. 1531. Z městských hradeb zůstaly zachovány výrazné úseky se známými hradebními věžemi Rabenštejnskou a Železnou pannou a s Otakarovou baštou. Katedrální chrám sv. Mikuláše z doby založení města přestavěn pozdně goticky v letech 1518–1535 a barokně v letech 1641–1649, za ním barokní kaple Smrtelných úzkostí Páně z let 1727–1731. Klášter dominikánů s cihlovým kostelem Obětování Panny Marie založen rovněž zároveň s městem. Klášterní zvonice gotického původu, zvaná Bílá věž, nyní v barokní podobě z r. 1772. Kapucínský klášter z let 1614–1786 slouží bohoslovecké fakultě, klášterní kostel sv. Anny z let 1615–1621 upraven na koncertní síň. Barokní biskupská rezidence, pův. piaristická kolej z let 1763–1769. Novogotický kostel sv. Rodiny z let 1868–1887 s býv. sirotčincem, nyní součást biskupského gymnázia. Renes. Wortnerův dům s gotickým jádrem upraven od r. 1993 na výstavní prostor Alšovy jihočeské galerie. V novorenes. budově z let 1899–1901 od r. 1903 Jihočeské muzeum. Otevření první koněspřežné železnice na evropském kontinentě r. 1832 připomíná muzeum koněspřežky v býv. strážním domku. Tradici vaření piva dokumentuje Budvar muzeum. Jihočeské motocyklové muzeum zřízeno od r. 1998 v malé solnici. Od r. 2000 v provozu též muzeum energetiky. V empírovém divadle z let 1812–1819 vystoupil r. 1856 naposled jako herec Josef Kajetán Tyl.

veb, pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele a Prokopa z 13. stol., pozdně gotický kostelík Nejsvětější Trojice z r. 1515 s barokním špitálem, novogotický kostel sv. Václava z let 1868–1870 a Husův sbor z r. 1924. Městská část Rožnov, od r. 1990 památková zóna s řadou selských usedlostí a renes. sýpkami. Na předměstí Čtyři Dvory empírová loděnice Vojtěcha Lanny (1805–1866) z r. 1828, jeho empírová vila i barokní rodný dům, novodobý kostel sv. Vojtěcha z let 1939–1947. Mezi rodáky z města vynikají hudební skladatel Vojtěch Jírovec (1763–1850), malíř Vlastimil Rada (1895–1962), spisovatel Norbert Frýd (1913–1976) a herec Eduard Kohout (1889–1976).

České Heřmanice

Ústí n. O. 49°55'53.34"N; 16°15'11.16"E

Obec prvně doložena r. 1226. Z někdejší vodní tvrze dochovány jen zbytky valů a příkopu v zahradách domů. Dochovány stavby lidové architektury. Gotický kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 14. stol. doplněn r. 1547 o věž, přestavován barokně r. 1731. U něj socha Kalvárie z r. 1835.

České Lhotice

Chrudim 49°50'49.26"N; 15°46'41.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1329. Východně na návrší při keltské naučné stezce 14,5 m vysoká dřevěná rozhledna Boiika z r. 2006 s vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m a krytým odpočívadlem. Severně osada Hradiště s tolerančním evangelickým kostelem z r. 1785, u ní pozůstatky rozsáhlého keltského oppida z 5. stol. př. n. l., jednoho z největších v Evropě.

České Libchavy

Ústí n. O. 50°1'41.17"N; 16°22'21.86"E

Obec na Libchavském potoce prvně doložena r. 1360. V poloze Na skalce stopy tvrziště, základy a příkop tvrze z počátku 15. stol. Pův. gotický kostel sv. Víta z 2. poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1780, věž přistavěna r. 1840 a zvýšena při novorenes. úpravách r. 1893. Rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765.

České Meziříčí

Rychnov n. Kn. 50°16'56.01"N; 16°2'43.16"E

Obec založena před r. 1352. Hodnotný barokní kostel sv. Kateřiny vystavěn v letech 1748–1752 na místě staršího kostela dřevěného, při něm barokní socha Immaculaty z r. 1749 a cenná márnice. V obci kamenný most z r. 1838. Cukrovar založen r. 1871. České Budějovice – radnice

České Petrovice

Významné památky se nacházejí i na předměstích. Na Brněnském předměstí leží novorenes. nádraží z let 1904–1908 se secesními prvky, řada secesních vil, novogotický kostel Panny Marie Růžencové z konce 19. stol. a novobarokní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1900. Na Lineckém předměstí pův. barokní vodárenská věž z let 1721–1724 přestavěná r. 1882, novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1915 a areál tužkárny Koh-i-noor Hardtmuth z r. 1846. Na Pražském předměstí řada empírových a secesních sta-

Ústí n. O. 50°7'9.9"N; 16°36'20"E

Pohraniční obec poprvé připomínána r. 1601. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1732–1734, později několikrát přestavován, stavba se dvěma kůry a barokními varhanami. Jižně vrch Adam (765 m n. m.) s řadou objektů pohraničního opevnění, na jeho severní stráni tzv. Adamova kaple Nanebevzetí Panny Marie. Východně turistická Kašparova chata, zřízena r. 1936 Klubem českých turistů ze staršího hostince.

www.ceskonamape.cz

77

České Velenice

Jindř. Hradec

Český Dub

Liberec

48°46'7.22"N; 14°57'56.58"E

50°39'41.68"N; 14°59'52.84"E

Pohraniční město, pův. zvané Cmunt v Čechách, vzniklo z dělnických předměstí na levém břehu Lužnice rozdělením rakouského města Gmünd r. 1920, nový český název a statut města z r. 1922. Historické centrum zůstalo v Rakousku, česká část nemá starší památky. Novodobý kostel sv. Anežky České z r. 1935. Velké železniční opravny. Železniční i silniční přechod do Rakouska. Rodiště malíře Adolfa Borna (1930).

Osada Dub z počátku 12. stol. získala městská práva r. 1260 po vybudování komendy johanitů, nynější název od 18. stol. Město se zachovaným gotickým půdorysem od r. 1992 památkovou zónou. Na východní straně fragmenty městského opevnění. Renes. zámek vznikl přestavbou opevněné komendy r. 1564, po požáru r. 1858 obnoveno jen východní křídlo, upraveno v letech 1906–1909. Kostel sv. Ducha z r. 1291 s dominantní věží po požáru v 17. stol. přestavěn barokně. Renes. radnice z r. 1565 přestavěna r. 1907 pseudorenesančně. Na náměstí mariánský sloup z r. 1723. Raně barokní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1590 na severní straně za hradbami, empírové děkanství. Podještědské muzeum Karoliny Světlé založeno r. 1946. Severně v místní části Starý Dub okrouhlá barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1760 a skupina památných lip ve stáří 200-350 let.

České Zlatníky

Most 50°30'45.29"N; 13°41'55.58"E

Ves v údolí Bíliny, nyní část obce Obrnice. Pův. barokní kostel sv. Jiří z r. 1694 upraven novorománsky v 19. stol., nyní depozitář památek z Mostecka. Nad vsí výrazný znělcový vrch Zlatník (522 m n. m.), z vrcholu rozhled.

Český Brod

Kolín 50°4'26.21"N; 14°51'36.67"E

Pův. trhová osada na brodu přes Šemberu založena ve 12. stol., r. 1268 povýšena na město Biskupský Brod, současný název od r. 1291. Zachovány pozůstatky gotického opevnění, část městských hradeb s baštami a zbytkem Kouřimské brány. Na náměstí pův. románský kostel sv. Gotharda z r. 1130, barokně přestavěn v letech 1765–1772, u něj 40 m vysoká zděná renes. zvonice z let 1578–1585. Z historických domů vyniká Lorencovský z r. 1443 s renes. portálem z r. 1589. Dochovány masné krámy ze 16. stol., stará radnice s gotickým podzemím pův. z r. 1402 přestavěna renesančně r. 1547 a barokně r. 1743, nyní infocentrum. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1560–1562, obnoven r. 1953 jako evangelický, při něm zvonice s dřevěným patrem ze 60. let 16. stol. Gotický špitál s kostelem sv. Máří Magdalény z r. 1359, v letech 1744–1785 klášter kapucínů, změněn r. 1785 na sýpku. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Barokní sousoší sv. Rodiny z let 1722–1723. Pomník Prokopa Holého z r. 1910. Podlipanské muzeum. Husův pomník od Ladislava Šalouna z r. 1921, bronzová deska odcizena v 90. letech 20. stol.

Český Dub – kaple ve Starém Dubu

Český Jiřetín

Most 50°42'18.01"N; 13°32'56.56"E

Obec jako ves dřevorubců založena r. 1592. V letech 1624–1629 vybudován Flájský plavební kanál k plavení dříví do Saska. Renes. dřevěný kostel sv. Jana Křtitele na současné místo přenesen r. 1969 ze zatopené obce Fláje, pův. lidová stavba z r. 1563, od r. 1995 muzejní expozice. V lesích jižně od obce lovecký zámeček Lichtenwald, založen hrabětem Valdštejnem r. 1760. V okolí lyžařské terény. Český Brod – zvonice 78

www.ceskonamape.cz

ještě muzeum útrpného práva, muzeum voskových figurín, Egon Schiele Art Centrum s výstavní síní a Dům české fotografie. V okolí města stopy po těžbě grafitu.

Český Jiřetín – dřevěný kostel

Český Krumlov

Č. Krumlov 48°48'49.51"N; 14°19'20.81"E

Historické město při dvojici vltavských meandrů poprvé připomínáno r. 1274, hrad nad ním již v letech 1230–1239, v letech 1302–1601 v držení mocného rodu Rožmberků. Dominantu tvoří mohutný areál zámku, po Pražském hradě největší zámecký komplex v ČR. Nejstarší část tvoří Dolní hrad s válcovou věží z poloviny 13. stol., ve 2. polovině 16. stol. náročně renesančně přestavěn. Horní hrad dokončen r. 1331, v 16. stol. přestavěn na renes. zámek. Z interiérů vyniká maškarní sál a zámecké divadlo z let 1766–1767, jedno z nejstarších v Evropě. Zámek spojuje se zahradou unikátní třípatrový most Na plášti z r. 1764. V renes. zahradě s letohrádkem Bellarie z r. 1707 od r. 1957 divadelní scéna s otáčivým hledištěm.

Český Krumlov

Český Krumlov – zámecká věž

Český Rudolec

Jindř. Hradec 49°4'8.58"N; 15°19'21.36"E

Obec prvně zmíněna r. 1343. Nad rybníkem rozpadající se zámek zvaný Malá Hluboká, pův. vodní tvrz po požáru r. 1860 přestavěna na výstavné sídlo ve stylu anglické gotiky, po r. 1945 zámek zcela zpustl. V jeho sousedství pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. stol., před ním čtyři památné lípy staré 350 let. Při silnici sloup se sochou Panny Marie z r. 1748. Na návrší hřbitovní barokní kaple sv. Kříže z r. 1761, od ní výhled.

Český Rudolec

V zámeckém příkopu medvědárium. V podhradní čtvrti Latrán renes. Budějovická brána z let 1596–1598, tříobloukový kamenný most, býv. špitál s kostelem sv. Jošta ze 14. stol. Východně od zámku komplex spojených klášterů minoritů a klarisek s kostelem Božího Těla, gotický areál s menšími barokními úpravami. Dochovány zlomky hradeb, gotické a renes. městské domy, rožmberská zbrojnice z r. 1604 a dřevěný Lazebnický most. Na Starém městě vyniká gotický děkanský kostel sv. Víta z let 1402–1439 s unikátní klenbou, u něj býv. jezuitská kolej a seminář z let 1568–1588. Na náměstí renes. radnice z konce 16. stol. a morový sloup z r. 1717. Velké množství gotických a renes. domů dává městu středověký ráz. Pro jeho zachovalost zapsáno r. 1992 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Kromě regionálního muzea zpřístupněno

Český Šternberk

Benešov 49°48'34.92"N; 14°55'55.56"E

Obec založena ve 13. stol. jako podhradí, status městyse z r. 1654 obnoven r. 2006, nyní vyhledávané letovisko v údolí Sázavy. Na skále nad řekou gotický hrad, založen Zdeslavem z Divišova r. 1242, pozoruhodná hradní stavba v čele s válcovou věží poškozena při dobývání r. 1467, obnovována do počátku 16. stol. Za třicetileté války hrad vydrancován r. 1627 vzbouřenými sedláky a obsazen Švédy, nákladně barokně obnoven po r. 1650. Objekt s cennými sbírkami vrácen v restituci rodu Šternberků. Pod vrcholem Vražda pozoruhodná předsunutá bašta s břitem a střílnami.

www.ceskonamape.cz

79

Český Šternberk

Český Těšín

Karviná

Čestín

K. Hora

49°44'45.51"N; 18°37'24.1"E

49°48'26.75"N; 15°6'12.32"E

Historické slezské město s hradem na řece Olši doloženo r. 1155, městská práva od r. 1292, od r. 1920 rozděleno říční hranicí na moravskou a polskou část. Historické centrum leží v Polsku, Český Těšín tvoří býv. nádražní předměstí. Za 2. světové války zajatecký tábor STALAG, na jeho místě pomník z r. 1973. Novogotický katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z r. 1894 v Masarykových sadech, slezský evangelický kostel z r. 1932, adventistický kostel z r. 1928 a kostel Německé evangelické církve z r. 1927, nyní českobratrský. Regionální muzeum Těšínska. Rodiště evangelického kazatele a básníka Jiřího Třanovského (1592–1637) a spisovatele Ludvíka Aškenazyho (1921–1986).

Obec prvně zmíněna r. 1291. V letech 1575–1582 přebudována pův. tvrz na renes. zámek, část zbořena v 19. stol., zachována dvě patrová křídla se zazděnými arkádami, příkopy a valy. Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1859–1861 na místě pův. románského. Patrová fara z 1. poloviny 19. stol. Trojboká výklenková kaplička z počátku 19. stol.

Čestice

Strakonice 49°10'6.58"N; 13°48'15.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1243, status městyse z r. 1908 obnoven r. 2006. Románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěn v 1. polovině 13. stol., o sakristii a oratoř s předsíní doplněn v 19. stol. Nad ním vrch Kalvárie s poutním místem z r. 1626, r. 1820 přestavěny kaple křížové cesty, přistavěn poutní kostel Povýšení sv. Kříže se dvěma apsidami a dřevěná poustevna. Při cestě šestiboká kaple Panny Marie Bolestné z 1. poloviny 18. stol. Na místě starší tvrze po r. 1650 vystavěn dvoukřídlý raně barokní zámek, výrazná stavba nad údolím potoka se šestibokou věží členěnou pilastry, po požáru z r. 1690 obnoven r. 1702, nyní účelově využit, objekt obklopuje romantický park, před vstupem kašna ze 17. stol. Západně telekomunikační stožár z r. 1999 o výšce 40 m, ve výšce 7 m vyhlídkový ochoz rozhledny. 80

Čestlice

Praha-východ 50°0'10.17"N; 14°35'3.76"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. Kostel sv. Prokopa z let 1863–1864 v místě pův. stavby ze 14. stol. Na návsi barokní socha sv. Václava z 18. stol. U obce rozsáhlá komerční zóna a aquapark, v současnosti největší ve střední Evropě. Na rozcestí směrem k Říčanům pod pomníkem hrdinům 1. světové války uloženy dvě kostry z 9. stol. z archeologického nálezu dokládajícího slovanské sídliště nedaleko dnešní obce.

Češov

Jičín 50°20'11.8"N; 15°21'45.71"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Dochována polygonální roubená stodola. Socha sv. Václava z r. 1833 a pamětní kříž z r. 1737. Jihozápadně od obce Češovské valy, jedno z nejrozsáhlejších pevnostních hradišť v Čechách, vybudováno patrně Charváty proti Zličanům na rozloze 34 ha, obydleno v 6.–10. stol., valy o výšce 12 m a šířce 15 m, hloubka příkopů až 5 m, považováno též za možné keltské oppidum. Pod valy pomník myslivce Tomáše Svobody z r. 1929, tajného českého bratra popraveného v Kopidlně.

www.ceskonamape.cz

Číčenice

Strakonice 49°9'11.28"N; 14°13'50.33"E

Obec prvně doložena r. 1335. Na návsi kaple sv. Václava z r. 1888. Dochovány statky ve stylu selského baroka. Železniční křižovatka. Jižně za Strpským rybníkem samota Klůs, na níž v 18. stol. žil první český letec Vít Fučík, zvaný Kudlička (zemřel 1804), který údajně několikrát v letech 1760–1770 vzlétl pomocí velkých křídel s dřevěnou kostrou a měchýřů s bahenním plynem.

Číčovice

Praha-západ 50°9'10.52"N; 14°14'27.97"E

Obec při Zákolanském potoce prvně zmíněna r. 1542. Na návrší na okraji Malých Číčovic osmiboká barokní kaple Nalezení sv. Kříže z let 1711–1714, přestavěna v letech 1908–1909.

Číhaná

Plzeň-sever 49°53'35.26"N; 13°7'30.85"E

Pův. strážní osada doložena r. 1219, nyní část obce Úněšov. Barokní kostel sv. Václava z r. 1717, věž přistavěna r. 1860. Pod ním patrová barokní fara z 1. poloviny 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1704. Chráněný empírový dům a hrázděné stavení. Na návsi dvě památné lípy. Boží muka z počátku 17. stol.

Číhošť

Havl. Brod 49°44'29.63"N; 15°20'12.83"E

Obec poprvé zmíněna r. 1347. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., dějiště tzv. číhošťského zázraku o Vánocích 1949, kdy se samovolně začal pohybovat kříž na oltáři, farář Josef Toufar (1902–1950) jako oběť zinscenované provokace umučen ve vězení, událost připomíná pomník z r. 1990. Východně od obce nepatrné stopy blatného tvrziště. Severně v louce pamětní kámen geografického středu republiky s deskou z r. 2006, u něj dřevěný altán.

Čichalov

K. Vary 50°7'26.38"N; 13°10'17.64"E

Obec připomínána r. 1386. Na návsi barokní kaple sv. Jana a Pavla ze 17. stol., přestavěna koncem 19. stol. Severovýchodně od obce krajinná dominanta, hřbitovní kostel Všech svatých z konce 14. stol., později upravován, naposled r. 1928.

Čimelice

Písek 49°28'0.87"N; 14°4'12.21"E

Velká obec v místech pravěkého osídlení na břehu říčky Skalice doložena po r. 1400. Na náměstí v jádře gotický kostel Nejsvětější Trojice, upravován barokně a empírově, věž z r. 1881. V letech 1728–1730 vystavěn barokní zámek, v jeho sousedství gotická tvrz doložená již ve 13. stol. s příkopem, po vystavění zámku užívána jako sýpka, vedle empírový zámeček z r. 1817, rozlehlý anglický park. V zámku v letech 1951–1982 filmařská průmyslová škola, nyní vrácen v restituci rodu Schwarzenbergů. V obci a okolí řada barokních soch z místní kamenické huti. Drobné objekty li-

dové architektury. Na hřbitově empírová hrobka Vratislavů z Mitrovic z r. 1819 v podobě řeckého chrámu. V nedalekém mlýně U Díků 11. května 1945 podepsána kapitulace Schörnerovy armády, formální potvrzení konce 2. světové války v Evropě.

Číměř

Jindř. Hradec 49°3'38.63"N; 15°4'35.62"E

Obec v půvabné krajině České Kanady doložena r. 1359. Kostel sv. Jiljí s gotickým jádrem ze 14. stol. a renes. věží barokně upraven po r. 1650. Na návsi obnovená barokní kašna z 18. stol. Boží muka z r. 1689.

Činěves

Nymburk 50°13'38.69"N; 15°12'58.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1294. Dominantní barokní kostel sv. Václava z let 1729–1732 na základech pův. stavby ze 14. stol. Barokní fara z r. 1749, jako farář zde v letech 1956–1990 působil František Lukeš (1921–1998), kněz, spisovatel a pedagog. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1866 a mariánský sloup z r. 1892. Dřevěné lidové stavby.

Čistá

Rakovník 50°1'40.04"N; 13°34'14.7"E

Obec založena po r. 1039 polskými zajatci knížete Břetislava I., písemně doložena r. 1229, od konce 17. stol. proslulá výroba varhan. Pozdně gotický kostel sv. Václava z přelomu 14. a 15. stol. přestavěn v 18. stol. barokně. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Barokní kaple sv. Anny z let 1716–1717. Na hřbitově pohřben otec básníka Jaroslava Vrchlického.

Čistá

Ml. Boleslav 50°28'20.91"N; 14°50'49.35"E

Obec prvně zmiňována r. 1143. Na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol., nově vystavěn barokně v letech 1697–1700, opraven r. 1879. U obce barokní výklenková kaple sv. Prokopa z r. 1735 a empírová kaple Panny Marie z počátku 19. stol. Na návsi dochována barokní brána statku.

Čistá

Svitavy 49°48'43.95"N; 16°20'51.97"E

Obec prvně doložena r. 1347, do r. 1947 zvána Litrbachy. Dochovány statky z 19. stol. Kostel sv. Mikuláše gotického původu přestavěn v 2. polovině 16. stol. renesančně a r. 1740 barokně, kolem hřbitov s barokní branou a zdí. Jižně při silnici kamenný kříž z 2. poloviny 18. stol.

Čistá u Horek

Semily 50°31'52"N; 15°36'52.35"E

Obec prvně zmiňována r. 1369. Kostel sv. Prokopa gotického původu empírově přestavěn r. 1819. Lidové sousoší Korunování Panny Marie z r. 1863. Dochovány lidové roubené domy z 18. a 19. stol.

www.ceskonamape.cz

81

Čistěves

Hradec Kr. 50°17'22.71"N; 15°43'58.69"E

Obec prvně doložena r. 1225, místo hlavních bojů v rakousko-pruské válce r. 1866, v okolí řada pomníků. U silnice obelisk s dvouhlavým orlem z r. 1896. Severně les Svíb, místo tuhých bojů s hroby tisíců vojáků, v lese přes 40 pomníků a označených hrobů, na okraji lesa pomník rakouského myslivce z bílého mramoru z r. 1896.

tela mohutná lípa stará přes 250 let. Barokní fara z r. 1680. Severozápadně v místě Na hrádcích zbytky hradu Strašná skála – viz samostatné heslo.

Čížkovice

Litoměřice 50°28'58.94"N; 14°1'48.92"E

Obec doložena r. 1318, koncem 19. stol. založena vápenka a cementárna. Barokní zámek ze 17. stol. přestavěn koncem 19. stol., účelově využit. Barokní kostel sv. Jakuba z let 1675–1677, u něj rozložitá barokní zvonice. V obci se narodil významný barokní litoměřický architekt Ottavio Broggio (1670–1742).

Čižkrajice

Č. Budějovice 48°48'13.32"N; 14°38'5.43"E

Obec prvně zmíněna r. 1322. Ve středověku hrazená ves s tvrzí, zbytky zdiva tvrze zachovány ve stavbách dvou obytných domů. Z opevnění dochována část hradební zdi a brána na silnici do Trhových Svin. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723.

Čistěves – pomník rakouského myslivce

Čívice

Plzeň-sever 49°52'59.66"N; 13°30'45.64"E

Ves nad Berounkou prvně doložena r. 1180, nyní část obce Dobříč. Na návsi u hřbitova pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice, po r. 1700 barokně upraven a přistavěna věž. Na návrší zvaném Na Lhotce zbytky tvrziště s příkopem, pozůstatky vsi zaniklé za husitských válek, severně na jejím místě r. 1849 založen Bertin dvůr, památkový objekt se stájemi.

Čížkov

Pelhřimov 49°26'21.36"N; 15°7'5.74"E

Obec prvně připomínána r. 1379. Na místě staré tvrze postaven r. 1785 klasicistní zámek, v polovině 19. stol. pozdně empírově přestavěný na dvoupatrovou budovu s trojúhelným štítem. Za ním park, v nároží ohradní zdi osmiboký empírový pavilón. Rodiště humoristy a spisovatele Františka Jaromíra Rubeše (1814–1853), pamětní deska.

Čížkov

Plzeň-jih 49°32'26.05"N; 13°40'55.88"E

Obec prvně zmíněna r. 1146, spolehlivě doložena r. 1237. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele, barokně upraven v letech 1727–1735, věž přistavěna r. 1873. U kos82

Čižkrajice

Čížov

Znojmo 48°52'42.44"N; 15°52'23.28"E

Osada prvně zmíněna r. 1323, nyní část obce Horní Břečkov. Pozdně barokní kaple Panny Marie Bolestné a Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1787. Dochovány hodnotné stavby lidové architektury. Na okraji ponechána část býv. pohraničních zátarasů a strážní věž jako ukázka zajištění hraničního pásma před r. 1989. Informační středisko Národního parku Podyjí. Jižně od osady na skále Hardeggská vyhlídka s dřevěným altánem.

Čížová

Písek 49°21'25.53"N; 14°5'37.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1316. V dominantní poloze na návrší kostel sv. Jakuba gotického původu, doložen r. 1407, v předsíni náhrobní kámen rytíře Ludvíka Loreckého a jeho dvou synů, zavražděných poddanými r. 1571. Na přilehlém hřbitově kaple sv. Barbory z r. 1759 a dřevěná zvonice z 1. poloviny 16. stol. Býv. špitál z let 1762–1763 s 30 m hlubokou studnou krytou barokní dřevěnou stavbičkou. Z návrší daleký výhled na Písecko. V obci pův. barokní zámek

www.ceskonamape.cz

vybudovaný ze starší tvrze r. 1629, upraven na byty a sklady. Býv. panský pivovar z 2. poloviny 17. stol. Malý klášter sester Kongregace Nejsvětější svátosti z r. 1901, zrušen r. 1948. U železničního přejezdu dřevěný kříž na hromadném hrobě francouzských pěšáků padlých v bitvě s Rakušany r. 1741.

Dačice

Jindř. Hradec 49°4'48.36"N; 15°26'4.43"E

Pův. ves u brodu přes Moravskou Dyji připomínána r. 1183, v 16. stol. povýšena na město. Starý zámek vystavěn v letech 1572–1579 v renes. slohu jako městský palác s psaníčkovým sgrafitem a cimbuřím. Nový zámek dokončen počátkem 17. stol., současný vzhled po empírové přestavbě v letech 1831–1833, přístupný veřejnosti, nyní též sídlo městského muzea a galerie. Kolem zámecký park upravený r. 1818 na přírodně krajinářský.

Dačice – Nový zámek

Čížová – kostel

Čkyně

Prachatice 49°6'52.63"N; 13°49'36.97"E

Obec na Volyňce připomínána r. 1243. Renes. tvrz přestavěna v 18. stol. na klasicistní a ve 2. polovině 19. stol. novogotický zámeček. Na místě druhé tvrze zvané Vysoký dvůr postaven r. 1977 panelový dům. Gotický kostel sv. Máří Magdalény z konce 13. stol. přestavěn v letech 1789 a 1850, v interiéru dochovány gotické malby ze 14. stol. Klasicistní synagoga z r. 1828, židovský hřbitov ze 17. stol. Pod skálou kaplička Panny Marie z r. 1904.

Člunek

Stará radnice z r. 1559 s klenutým mázhauzem přestavěna v letech 1848–1850. Farní kostel sv. Vavřince v současné podobě z let 1775–1788, při něm renes. sedmipatrová městská věž z let 1586–1592 o výšce 51 m, přístupná jako vyhlídka. Mariánský sloup zvaný Loreta z r. 1725. Barokní komplex františkánského kláštera s kostelem sv. Antonína Paduánského z r. 1660, nyní sídlo řádu bosých karmelitánek. Raně barokní hřbitovní kaple z r. 1680. U mostu barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z r. 1706. V místní rafinérii r. 1841 vyroben první kostkový cukr na světě, vynález patentován r. 1843, událost připomíná neobvyklý pomník z r. 1983. Soukromé letecké muzeum z r. 2004. Úzkorozchodná zahradní železnice.

Jindř. Hradec 49°6'42.25"N; 15°7'40.27"E

Obec prvně doložena r. 1542. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1787, novorománské zařízení z poloviny 19. stol. Dochována chráněná selská stavení, zejména klasicistní statek z r. 1823.

Čučice

Brno-venkov 49°8'19.3"N; 16°16'42.75"E

Obec obklopená lesy nad údolím Oslavy prvně připomínána r. 1101 v majetku třebíčského kláštera, v 19. stol. těžba železné rudy a tuhy, v okolí četné archeologické nálezy. Na návrší kostel sv. Jakuba Staršího románského původu, údajně založen knížetem Břetislavem již r. 1043, po poboření r. 1619 obnoven barokně koncem 17. stol. a opraven po požáru r. 1707. Kaple sv. Jana Nepomuckého.

Dačice – kostel s městskou věží

www.ceskonamape.cz

83

Dalečín

Žďár n. S.

Damnov

Tachov

49°35'29.6"N; 16°14'37.03"E

49°47'16.87"N; 12°47'48.21"E

Obec na konci Vírské přehradní nádrže prvně připomínána r. 1349. Na návrší kostel sv. Jakuba gotického původu ze 14. stol. s gotickými nástěnnými malbami v přízemí věže, barokně přestavěn v letech 1742–1746. Ke kostelu vede schodiště o 102 stupních s křížovou cestou. Na kopci Hradisko zřícenina hradu, založen kolem r. 1350, jako sídlo loupeživé tlupy pobořen r. 1519, zachovány zbytky věží a paláce. Nedaleká tvrz přestavěna r. 1588 na renes. zámeček, v polovině 19. stol. upraven na lovecký ve stylu alpské chaty. Jižně od obce motokrosový areál Písečská zmole. Východně v místní části Veselí evangelická modlitebna z r. 1783, přestavěna r. 1877 na kostel s nízkou věží.

Ves doložena r. 1239, nyní část města Bor. Na jižním okraji kostel sv. Martina gotického původu z r. 1352, nyní v barokní podobě z let 1763–1765, snad podle plánů Jana Blažeje Santiniho, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750, kopie sochy z Karlova mostu v Praze.

Dalešice

Třebíč 49°7'40.12"N; 16°4'53.73"E

Obec prvně připomínána r. 1101, status městyse z r. 1564 obnoven r. 2006. Uprostřed barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. s bohatě zdobenou vstupní branou na místě zaniklého kláštera magdalenitek, v zahradě pozdně barokní socha sv. Leonarda z 2. poloviny 18. stol. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol. upraven barokně r. 1715 a novogoticky r. 1908, uvnitř gotické malby ze 14. stol. Barokní fara přestavěna po požáru r. 1703. Na hřbitově pův. barokní kaple sv. Kříže z r. 1708, po zrušení r. 1785 upravena počátkem 19. stol. na empírovou panskou hrobku. Barokní sochy sv. Rocha a Floriána z 2. poloviny 18. stol. V místním zrušeném pivovaru natáčen úspěšný film Postřižiny. Severně na řece Jihlavě vodní nádrž – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Čalonice – viz samostatné heslo.

Dalovice

K. Vary 50°14'51.47"N; 12°53'48.83"E

Obec doložena r. 1437, od r. 1804 výroba kameniny, později porcelánu. Starý zámek ze 16. stol. vyhořel r. 1899, po obnově využit jako škola. Nový pseudorenes. zámek z doby kolem r. 1875 v parku. Novorománský kostel Panny Marie Těšitelky z r. 1898. Pomník básníka Theodora Körnera z r. 1914 připomíná jeho pobyty v letech 1811 a 1813, v zámeckém parku památný Körnerův dub, poslední ze skupiny pěti dubů starých 700 až 1000 let.

Dambořice

Hodonín 49°2'29.15"N; 16°55'6.75"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Dominantní kostel sv. Martina z Tours gotického původu ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně kolem r. 1780 a znovu r. 1909. Kolem ohradní zeď z 18. stol. Na místě gotické tvrze ze 14. stol. zaniklé v 16. stol. nyní hřbitov. Evangelická modlitebna z r. 1888. Velký židovský hřbitov z přelomu 16. a 17. stol.

Damníkov

Daňkovice

Obec prvně připomínána r. 1350, po vydání tolerančního patentu jedno z center evangelíků. Dřevěná evangelická modlitebna z r. 1788 přestavěna r. 1818 na zděný kostel zachovávající pův. ráz modlitebny bez věže a zvonů a s vchodem z polí, opraven r. 1940. Patrová fara postavena r. 1908. V obci dvě památné lípy.

Darová

84

Rokycany 49°50'18.08"N; 13°31'10.06"E

Ves doložena již r. 1235, nyní část obce Břasy. V minulosti těžba černého uhlí, břidlice a železné rudy a výroba dýmavé kyseliny sírové, v okolí stopy po dolování. Poslední prámový přívoz na Berounce. V sousedství Darovanský dvůr, pův. zemanské sídlo, nyní hotel a středisko kongresové turistiky. Severně od vsi pravěké hradiště Radná s trojitým valem a mohylové pohřebiště, jižně u řeky býv. mlýn Dírka se zbytkem vodního kola.

Dasnice

Sokolov 50°8'48.19"N; 12°34'2.5"E

Obec doložena r. 1370 jako lenní panství, zachován hrázděný dům. Součástí obce osada Chlumek, do r. 1947 zvaná Perglas, v ní býv. tvrz z r. 1570, nyní sýpka. Zchátralý Starý zámek, rokoková stavba z poloviny 18. stol. Nový zámek z doby kolem r. 1900 před r. 1983 zbořen, zachovány jen zbytky parku.

Dašice

Pardubice 50°1'46.54"N; 15°54'50.94"E

Obec na říčce Loučné doložena r. 1318, na město povýšena r. 1913, jeho střed od r. 1990 památkovou zónou. Na náměstí a v okolí řada měšťanských domů z 18. a 19. stol. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1677–1707, fara z poloviny 18. stol. Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1755. Několik barokních soch světců z 18. stol. Židovská synagoga z r. 1822.

Ústí n. O. 49°52'18.86"N; 16°33'14.79"E

Obec prvně doložena r. 1304. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, portál a další kamenické prvky pův. gotické stavby zbořené r. 1895 zazděny do hřbitovní zdi. Barokní fara z r. 1754. Sloupy sv. Prokopa z r. 1710 a Jana Nepomuckého z r. 1713.

Žďár n. S. 49°39'19.18"N; 16°8'48.28"E

Dašice – náměstí

www.ceskonamape.cz

Davle

Praha-západ 49°53'23.21"N; 14°23'51.39"E

Obec při soutoku Vltavy a Sázavy připomínána již r. 999, historický status městyse z r. 1310 obnoven r. 2008. Novobarokní kaple Navštívení Panny Marie z let 1897–1898. Železný most přes Vltavu z r. 1905, u něj pomník vltavských plavců. Po výstavbě nového mostu Vltavanů r. 1991 starý upraven na lávku. V místní části Svatý Kilián pův. gotický kostel téhož světce z r. 1352, po požáru vystavěn barokně r. 1692. Zděná barokní zvonice z r. 1767. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Na ostrohu nad soutokem obou řek stopy slovanského hradiště Sekanka. Na ostrově sv. Kiliána v korytu Vltavy vybudován r. 999 benediktinský klášter, zničen husity r. 1420, poslední mniši v nouzových obydlích žili do r. 1517. Archeologickým průzkumem v letech 1898–1933 odhaleny hroby mnichů a základy románských a gotických staveb.

Deblín

arkádami, tzv. Dlouhá jízda. U ní barokní kostel sv. Kříže z let 1687–1691, druhý kostel sv. Václava a Blažeje vystavěn r. 1754 barokně na místě starší stavby, u něj barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1726. Přes Ploučnici řetězová lávka z r. 1831 a kamenný renes. most z let 1564–1569 se sousoším tří světců z r. 1714. Přes Labe historický Tyršův most z r. 1933 na základech řetězového mostu. Novogotická radnice z r. 1844, několik památných domů. Na levém břehu Labe v místní části Podmokly pseudorománský kostel sv. Františka Serafinského z let 1856–1858, novogotický evangelický kostel z let 1881–1884, synagoga z r. 1907.

Brno-venkov 49°19'16.18"N; 16°20'47.08"E

Obec poprvé zmíněna r. 1173, status městyse z r. 1466 obnoven r. 2006. V několika domech a na parcelách poblíž staré školy zbytky hradu rozbořeného r. 1316, zachovány brány panského dvora, fragmenty zdiva a sklepy. Na hradišti kostel sv. Mikuláše románského původu z 13. stol., barokně přestavěn r. 1746. Kamenný kříž z r. 1805. Empírová myslivna z r. 1852.

Děčín

Děčín 50°46'41.93"N; 14°13'16.94"E

Průmyslové město a přístav na Labi, název odvozen od slovanského kmene Děčanů. Přemyslovská pohraniční pevnost prvně zmíněna r. 1128, po r. 1250 královské město. V dominantní poloze na skále nad soutokem Labe a Ploučnice zámek, pův. hrad z 13. stol., postupně přestavěn renesančně a raně barokně, klasicistní úpravy provedeny v letech 1786–1796. Stavba nepravidelného půdorysu, budovy svírají rozlehlé nádvoří, v čele štíhlá hranolová věž. V letech 1932–1990 sloužil jako kasárna, od r. 1991 v majetku města, opravován a zpřístupňován, r. 2009 pod nádvořím archeology nalezeny unikátní zbytky pův. hradu.

Děčín – zámek

V býv. loveckém zámečku oblastní muzeum, před ním památný jinan starý téměř 300 let. Přes Jílovský potok Ovčí lávka z r. 1620. Na impozantním skalním útvaru zvaném Pastýřská stěna, zdvihajícím se do výšky 150 m nad řekou, vybudována r. 1905 výletní restaurace v podobě romantického hradu s 18 m vysokou věží, za ní od r. 1949 zoologická zahrada. Severně nad městem vyhlídková Stoličná hora, pův. Quaderberg, s obeliskem z r. 1879 a altánem z r. 1866, do r. 1765 popraviště. Nad jižním okrajem vrch Velký Chlum (508 m n. m.), na něm volně přístupná, 19 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1930, opravena r. 1997. U zámku se narodil Dr. Miroslav Tyrš (1832–1884), spoluzakladatel Sokola, jeho pomník na břehu pod hradní skálou.

Děčín – pohled z Pastýřské stěny Děčín – Dlouhá jízda

Děčínský Sněžník

Při zámku Růžová zahrada s glorietem a sallou terrenou. Po r. 1670 vybudována unikátní, téměř 300 m dlouhá přístupová cesta s branami a lemovaná 7 m vysokými slepými

Děčín 50°47'27.7"N; 14°6'13.66"E

Zdaleka viditelná mohutná pískovcová stolová hora v Děčínské vrchovině (723 m n. m.) a krajinná dominanta. Na

www.ceskonamape.cz

85

vrcholu 30 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1864, po opravě přístupná veřejnosti, vynikající kruhový rozhled. Na severním okraji tzv. Drážďanská vyhlídka. Na jižním úpatí švédský hřbitov z třicetileté války.

Defurovy Lažany

Klatovy 49°24'29.81"N; 13°40'32.98"E

Ves prvně zmiňována r. 1336, nyní část obce Chanovice, pův. zvána jen Lažany, přídomek Defurovy podle hraběte Jana Desfourse. Raně barokní zámek vznikl ve 2. polovině 17. stol. přestavbou starší tvrze, čtyřkřídlá dispozice s otevřenými přízemními arkádami svírá nádvoří, průčelní štít nese věžičku. Barokní sýpka. Raně barokní kaple sv. Antonína Paduánského ze 17. stol. Socha sv. Donáta z r. 1733.

zámeček, úpravou na pivovar setřeny slohové rysy. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Dešná

Jindř. Hradec 48°57'28.08"N; 15°32'43.55"E

Obec prvně uváděna r. 1300. Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1494, barokně upraven kolem r. 1785. Barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1739, u hřbitova barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Výklenková kaplička z počátku 19. stol. Dochovány lidové domy s empírovými branami.

Dešov

Třebíč 48°59'9.04"N; 15°42'6.64"E

Děkov

Rakovník 50°10'13.03"N; 13°33'17.12"E

Chmelařská obec připomínána r. 1325. Barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1664 na místě starší stavby přestavován v letech 1729 a 1868. Renes. zámek přestavěný ze středověké tvrze po požáru koncem 18. stol. zanikl.

Děpoltovice

Deštná K. Vary 50°17'37.02"N; 12°48'53.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1273. Zámek ze 17. stol. jako součást hospodářského dvora empírově přestavěn v 19. stol. Barokní kostel sv. Michaela z let 1786–1787. Zachovány stavby lidové architektury. Jižně od obce rekreační Děpoltovický rybník o rozloze 18 ha.

Děrné

Ves nad Liběchovkou připomínána kolem r. 1350, nyní část města Dubá. Pův. románský kostel sv. Václava z doby před r. 1230 barokně upraven v letech 1763–1766.

Deštná 50°45'24.49"N; 15°18'43.14"E

Klatovy 49°16'21.88"N; 13°9'22.83"E

Jindř. Hradec 49°15'56.68"N; 14°55'26.32"E

Pův. obec připomínána r. 1294, status města z r. 1847 obnoven r. 2006. Románsko-gotický kostel sv. Ottona, jediný tohoto zasvěcení u nás, vystavěn řádem německých rytířů ve 13. stol., věž přestavěna r. 1687, barokní úpravy z r. 1733. Barokní fara z 2. poloviny 17. stol. s nástropními malbami. R. 1599 objeven pramen léčivé vody, při něm vzniklo poutní místo s renes. kaplí sv. Jana Křtitele z r. 1602 a lázně, velmi oblíbené v 17. stol., po požáru počátkem 20. stol. pramen stáčen jako minerální voda Deštenka. Na náměstí barokní kašna se sochou anděla z r. 1888. Kamenný sloup z r. 1658. U hřbitova boží muka z doby kolem r. 1800, u nich křížový kámen ze 16. stol. Na hřbitově udržovaný hrob významného rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799). Tradiční provaznictví připomíná muzeum z r. 1998. Letecké muzeum z r. 2008.

Obec prvně zmiňována r. 1272, historický status městyse obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. přestavěn do barokní podoby. Gotická tvrz přestavěna v 18. stol. na

86

Č. Lípa 50°31'21.64"N; 14°31'6.04"E

Jablonec n. N.

Průmyslová horská obec na stejnojmenné řece prvně zmíněna r. 1691, na město povýšena r. 1968. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1903 a starokatolický kostel Nanebevstoupení Páně s farou v témže slohu z let 1889–1890. V parku secesní Riedlova vila z r. 1895, pův. sídlo sklářského podnikatele, nyní informační a kulturní středisko s muzejní expozicí sklářství. Rodinná Riedlova hrobka v podobě pseudoslohové kaple z let 1889–1890. Karnethův vodní mlýn z r. 1815. Stará brusírna skla z r. 1831. V horní části města památník 62 obětí přívalu vody při protržení přehrady na Bílé Desné r. 1916.

Dešenice

Obec prvně připomínána r. 1317. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1781–1782 na místě starší stavby. Jižně stopy hradu Rumberk z r. 1274, zanikl za husitských válek, dochován kuželovitý pahorek s příkopem a dvojitým valem.

Deštná 49°43'32.06"N; 17°55'34.19"E

Blansko 49°36'50.34"N; 16°33'43.6"E

N. Jičín

Ves prvně připomínána r. 1293, nyní část města Fulnek. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1680. Kaple Nejsvětější Trojice z 18. stol.

Desná

Obec prvně doložena r. 1398, v jednu obec sloučeny Malý Dešov a Velký Dešov r. 1960. Část obce se zachovaným souborem lidové architektury prohlášena r. 1995 památkovou rezervací, mezi chráněné objekty patří řada usedlostí, kaple Panny Marie Bolestné z r. 1781, trojhranná kaplička, boží muka nebo poklona na cestě k Bítovu.

www.ceskonamape.cz

Deštnice

Louny 50°13'51.13"N; 13°36'36.76"E

Chmelařská obec prvně doložena r. 1368. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1783.

Dětenice

Jičín 50°22'6.16"N; 15°10'12.41"E

Obec připomínána již r. 1052. Renes. tvrz v letech 1762–1765 přestavěna na pozdně barokní zámek, dvoupatrovou obdélnou budovu s nárožní věží z r. 1619, zdevastovaná stavba v letech 1998–2000 obnovena novými majiteli a zpřístupněna veřejnosti. V přilehlém parku řada klasicistních soch a kašna z r. 1860, na okraji barokní sochy sv. Barbory a Ondřeje z 1. poloviny 18. stol. Novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1881 se sochou světce z r. 1711. V obnoveném zámeckém pivovaru živé muzeum pivovarnictví a proslulá středověká krčma.

Deštná (Jindř. Hradec) – Dittersův hrob

Deštné

Opava 49°53'39.6"N; 17°40'56.28"E

Ves poprvé zmiňována r. 1320 v majetku olomouckých biskupů, nyní část obce Jakartovice. Tvrz doložená r. 1480 přestavěna na přelomu 17. a 18. stol. na trojkřídlý barokní patrový zámek, nyní částečně zřícený. Za zámkem zbytek anglického parku. Gotický kostel Navštívení Panny Marie ze 14. stol. upravován v 19. stol., u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

Deštné v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°18'16.42"N; 16°21'1.69"E

Pův. dřevorubecká obec připomínána r. 1362, v období mezi světovými válkami rozvoj turistického ruchu, nyní největší rekreační středisko Orlických hor. Dochovány rekreační roubené chalupy. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1723–1726 s cennými barokními varhanami z r. 1729, před ním rokokové sousoší sv. Rodiny z r. 1781. Poblíž muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel z r. 1990. Na okolních kopcích lyžařské terény.

Dětenice – zámek

Dětmarovice

Karviná 49°53'42.6"N; 18°27'11.8"E

Průmyslová obec prvně zmíněna r. 1305. Novorománský římskokatolický kostel sv. Máří Magdalény z let 1869–1870. Něbrojova kaple z r. 1860. Na severním okraji vystavěna v letech 1971–1976 mohutná tepelná elektrárna.

Dětřichov

Svitavy 49°48'0.87"N; 16°31'50.34"E

Deštné v Orl. horách – kostel

Obec prvně připomínána r. 1347, pův. zvána Dittersdorf. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol. obnoven po požáru koncem 18. stol., ohrazen hřbitovní zdí s branou. Před hřbitovem kříž z r. 1806. Při východním okraji daňčí farma. www.ceskonamape.cz

87

Dětřichov

Liberec

Děvín

Č. Lípa

50°53'35.16"N; 15°2'50.21"E

50°41'34.8"N; 14°51'17.29"E

Obec založena během německé kolonizace ve 14. stol. jako Dittersbach, prvně písemně zmíněna r. 1409. Kostel sv. Anny gotického původu přestavován v letech 1720, 1840 i později, věž z r. 1619. Proti kostelu zbytky barokního hospodářského dvora z 18. stol. Rozparcelováním panského dvora r. 1780 vznikla jihozápadně u příhraničního lesa nová osada Kristiánov (Christiansau), nazvaná podle zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Na východním okraji zachován velký dům lužického typu s roubeným přízemím a hrázděným patrem.

Hrad Děvín na výrazné kupě nad Hamerským rybníkem založen před r. 1250, krátce královský, pustl od 17. stol. Zachovány zbytky vstupního traktu, paláce se sklepením, obvodová hradba a hluboká studna, na předhradí pozoruhodná, ve skále tesaná otevřená bašta. Areál hradu porostlý mohutnými buky, na sousedním Hamerském Špičáku stopy předsunutého opevnění. Přístup po značené cestě z Hamru na Jezeře.

Dětřichov nad Bystřicí

Bruntál 49°49'54.51"N; 17°24'8.48"E

Obec u pramenů Bystřice připomínána r. 1320, pův. název Ditrichova Lhota. Barokní kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1750. Východiště na horu Slunečná – viz samostatné heslo.

Dětřichovice

Převážně rekreační chalupářská ves, nyní část obce Světlá Hora. Hodnotný, avšak zchátralý pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla s areálem hřbitova a ohradní zdí z let 1771–1773, před hřbitovem litinový kříž z r. 1855. Žďár n. S. 49°40'14.71"N; 16°1'56.17"E

Nejvyšší hora Žďárských vrchů (836 m n. m.) a druhá nejvyšší na celé Českomoravské vrchovině, na vrcholu skalní labyrint tvořený třemi hřebeny s devíti věžemi, které daly vrchu pojmenování. Na hlavním skalním bloku upravená vyhlídka zajištěná zábradlím. Rulový vrchol prohlášen r. 1976 přírodní památkou, vedou k němu značené turistické stezky ze šesti směrů, nejkratší z Herálce.

Děvičky

Břeclav 48°52'9.6"N; 16°39'2.09"E

Nejvyšší bod (549 m n. m.) a nejmohutnější vápencové bradlo Pavlovských vrchů. Od r. 1946 nejvýznamnější národní přírodní rezervace v Chráněné krajinné oblasti Pálava s unikátní faunou a flórou, přístupná naučnou stezkou. Na vrcholu kovový stožár vysílače z r. 1974, na severním výběžku zřícenina hradu Děvičky – viz samostatné heslo.

Bruntál 50°3'7.56"N; 17°26'40.79"E

Devět skal

Děvín

Diana

Tachov 49°37'53.14"N; 12°35'41.46"E

Pův. sklářská osada v hlubokých lesích s barokním loveckým zámkem z r. 1742, vystavěn na půdorysu kříže se střední kopulí údajně podle plánů Jana Blažeje Santiniho a nazván podle bohyně lovu. Dřevěná kaple z r. 1939. Někdejší dřevařský podnik Kolowratů z r. 1930 připomínají základy a komín. U osady, nyní části obce Rozvadov, přírodní rezervace se zbytkem pův. pralesa.

Dianin Dvůr

Domažlice 49°29'16.12"N; 12°38'59.74"E

Na místě vyhořelého hospodářského dvora při bavorské hranici poblíž nynější obce Rybník vystavěn r. 1819 lovecký zámeček Dianahof doplněný r. 1825 o kapli sv. Kryštofa. V okolí r. 1870 zřízena velká jelení a daňčí obora. Nyní na místě jen zarostlá zřícenina.

Břeclav 48°52'25.66"N; 16°39'26.17"E

Zeměpanský hrad Děvičky na severním výběžku Pavlovských vrchů doložen r. 1222, stavbu bez věže chránila silná obvodová hradba. Od r. 1334 v majetku Lichtenštejnů. V 16. stol. doplněn o předsunutou dělovou baštu, zničen Švédy r. 1645. Volně přístupná zřícenina na vápencových skalách dostupná po značených cestách z Pavlova a Dolních Věstonic. Daleký rozhled.

Díly

Domažlice 49°26'42.26"N; 12°47'10.44"E

Obec, pův. dřevařská ves na úpatí Haltravy, založena r. 1788 jako Nový Postřekov, současný název od r. 1952. V obci rekreačního charakteru dochováno několik roubených staveb, na návsi rázovitá kaple z r. 1947. Jižně vrch Sádek (854 m n. m.) s lyžařským areálem.

Dírná

Tábor 49°14'33.11"N; 14°50'37.03"E

Děvičky 88

Obec prvně zmíněna r. 1354. Na místě tvrze vybudován v 1. polovině 17. stol. pozdně renes. zámek, vyhořel r. 1636, do současné barokní podoby upraven v letech 1757–1759. Kolem anglický park, objekt v restituci vrácen pův. majitelům. Patrový zámecký špýchar z 18. stol. se štíty. Na hřbitově kostel sv. Vavřince gotického původu patrně ze 14. stol., po požáru z r. 1630 přestavěn a doplněn o věž, rozšířen a opraven v letech 1875 a 1898. Monumentální sloupková boží muka z 2. poloviny 17. stol. www.ceskonamape.cz

Diváky

Břeclav 48°59'18.38"N; 16°47'18.71"E

ných cestách od Třísova nebo údolím Křemžského potoka od Holubova.

Vinařská obec na úpatí Ždánického lesa prvně zmíněna r. 1210. Barokní zámek, pův. klášterní rezidence z konce 17. stol., později upraven empírově, po 2. světové válce sídlo odborných škol, od r. 2006 v soukromém vlastnictví, částečně zřícen. Kolem cenný anglický park s hrobní kaplí z r. 1832. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z 13. stol. přestavěn pseudoslohově v letech 1873–1875. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. V obci dlouhá léta žili spisovatelé a dramatici, bratři Alois (1861–1925) a Vilém (1863–1912) Mrštíkové, v jejich domě památník, na býv. škole pamětní deska, na hřbitově Vilémův hrob s křížem od Dušana Jurkoviče.

Dívčí Kámen

Divice

Louny 50°16'32.8"N; 13°48'59.78"E

Diváky – zámek

Dívčí Hrad

Bruntál 50°14'43.43"N; 17°38'6.32"E

Obec pův. zvaná Děvice a pak německy Maidelberg doložena ve 13. stol. jako součást opavského knížectví. Gotický hrad prvně zmíněný r. 1385 pobořen r. 1474 uherským vojskem Matyáše Korvína, po r. 1571 přestavěn na renes. zámek. Opevněná renes. patrová stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi nárožními věžemi, v 17. stol. upravená barokně a r. 1871 romanticky, od r. 1768 majetek řádu johanitů, za osvobozovacích bojů pobořen a zapálen dělostřelbou, v letech 1962–1969 upraven na skladové prostory, od r. 2000 nevyužíván. Z pův. hradu zachována hradební zeď se třemi válcovými baštami a kamenný most přes příkop, součástí zámku konírna ze 16. stol., sýpka a park se dvěma kašnami. V podhradí pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol.

Dívčí Kámen

Ves poprvé doložena r. 1318, nyní část obce Vinařice. Pův. vladycké sídlo přestavěno r. 1346 na gotickou tvrz a po r. 1560 upraveno na renes. zámek, který byl r. 1810 s přilehlým pivovarem zbořen, zachována jen dominantní čtyřpatrová věž. Na návsi kaple z r. 1893. Rodiště hudebního skladatele Jana Nepomuka Venta (1745–1801), Mozartova přítele a znalce jeho tvorby.

Divišov

Benešov 49°47'18.75"N; 14°52'37.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1241, status městyse z r. 1545 obnoven r. 2006. V místě pův. gotické svatyně barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1745–1746, věž z r. 1795, v rodinné hrobce Šternberků pohřbena i dcera krále Jiřího z Poděbrad Eliška. U kostela na náměstí barokní fara. Empírová synagoga z počátku 19. stol., od r. 2004 regionální židovské muzeum. Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice do Českého Šternberka. Tradice výroby motocyklů, od r. 1948 továrna na výrobu závodních motocyklů značky ESO, později JAWA, plochá dráha. Severovýchodně v místní části Měchnov barokně upravený kostel románského původu z 13. stol. Při silnici židovský hřbitov z r. 1776.

Č. Krumlov 48°53'23.33"N; 14°21'29.24"E

Hrad zvaný česky Dívčí Kámen nebo zkomoleně německy Maidštejn či Menštejn založen r. 1349 Rožmberky na ostrohu nad soutokem Vltavy a Křemžského potoka a vybudován ve dvou stavebních etapách. V letech 1350–1360 vzniklo obytné jádro s dvoupatrovým západním palácem a ohradní zdí, zbylá část kolem r. 1383. Udržován do r. 1506, poté opuštěn a zčásti rozebrán na stavební kámen. Mohutná zřícenina od r. 2005 majetkem městyse Křemže, v turistické sezóně placená prohlídka. Přístup po znače-

Divoká Šárka

Hl. m. Praha 50°5'40.15"N; 14°19'21.46"E

Hluboká soutěska Šáreckého potoka v buližníkových skalách opředená pověstmi, jedno z nejcennějších chráněných území v Praze, rezervace od r. 1964, součást přírodního parku Šárka-Lysolaje. Na Kozákově a Šestákově skále archeologické lokality z doby kamenné, horolezecké terény. Před soutěskou na potoce vodní nádrž Džbán z r. 1968 o rozloze 18 ha s koupalištěm.

www.ceskonamape.cz

89

Dlouhá Loučka

Olomouc 49°49'1.35"N; 17°11'6.17"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1333, do r. 1949 dvě samostatné vsi Horní a Dolní. V Horní Dlouhé Loučce hodnotný barokní zámek z r. 1709 s renes. jádrem, po bitvě u Slavkova upraven na ruský lazaret, kolem r. 1838 klasicistně přestavěn a přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty. V Dolní Dlouhé Loučce pozdně renes. tvrz z let 1590–1612 přestavěná v 17. stol. na raně barokní čtyřkřídlý zámeček s nárožními arkýři zcela znehodnocený pozdějšími úpravami. Pův. pozdně gotický kostel sv. Bartoloměje z konce 15. stol. s renes. věží barokně upraven r. 1786, boční barokní kaple z r. 1715. U kostela kamenný kříž z r. 1816, na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Severně nad obcí památník z r. 1894 na paměť zemřelých ruských vojáků z lazaretu.

Praha – Divoká Šárka

Dlažkovice

Litoměřice 50°27'50.84"N; 13°57'50.31"E

Obec připomínána po r. 1050. Raně barokní kostel sv. Václava z let 1672–1675, při něm barokní zvonice, pozdně barokní fara z r. 1793. Barokní zámek ze 17. stol. empírově upraven r. 1811, účelově využit. V minulosti nálezy českého granátu.

Dlažov

Klatovy

Dlouhá stoka

Cheb 50°1'42.2"N; 12°40'38.01"E

Dlouhá stoka, německy Flossgraben, je umělý vodní tok široký průměrně 2 m a vybudovaný pro potřeby rudného hornictví v letech 1531–1536. Při délce 24 km na ni navazovalo 30 km dalších kanálů, sloužila k pohonu strojů, odvodňování dolů, dopravě dřeva a poháněla 52 rudných mlýnů. Vycházela z Kladského rybníka a končila u Horního Slavkova.

49°21'53.55"N; 13°9'57.12"E

Obec prvně doložena r. 1379. Barokní zámek z 18. stol. postavený na místě tvrze zničen požárem r. 1946. Kostel sv. Antonína Paduánského vznikl v 18. stol. rozšířením starší kaple, věž přistavěna r. 1849. Fara z r. 1835. Západně na návrší kaple sv. Markéty z r. 1886, opravena r. 2002.

Dlouhá Brtnice

Jihlava 49°14'1.46"N; 15°36'13.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1355. Pův. gotický kostel sv. Václava z r. 1444 upraven po r. 1844. Smírčí kámen s křížem a mečem. Lidový dům z r. 1836 se zdobeným štítem. Pamětní deska na rodném domě Františky Jelínkové (1880–1972), vlastenky působící před 1. světovou válkou v české menšině ve Vídni.

Dlouhá Lhota

Blansko 49°25'40.03"N; 16°30'35.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1365. Klasicistní kostel sv. Bartoloměje z r. 1804. V letech 1944–1945 sídlo partyzánského štábu, pamětní deska.

Dlouhá Třebová

Ústí n. O. 49°56'24.23"N; 16°25'30.21"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Ze středověké tvrze v místě zvaném Starý zámek zachovány jen terénní vlny, zdivo rozebráno na stavební materiál. Novogotický kostel sv. Prokopa z let 1905–1906. Na návrší novogotická hřbitovní kaple sv. Josefa z r. 1898. Sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 19. stol.

Dlouhá Ves

Havl. Brod 49°34'44.86"N; 15°40'26.78"E

Obec prvně uváděna r. 1256. Na návsi kostel sv. Mikuláše gotického původu z 13. stol., upraven pozdně goticky kolem r. 1500 a barokně v 17. stol., v presbytáři vzácná gotická kamenná Pieta z doby kolem r. 1380. Za obcí kaple sv. Anny, cenná socha světice z doby kolem r. 1500 přenesena do kostela. Rodiště lékaře a epidemiologa Jaroslava Jerie (1894–1981).

Dlouhá Ves

Klatovy 49°11'46.36"N; 13°30'24.97"E

Dlouhá Lhota

Příbram 49°43'13.72"N; 14°7'30.95"E

Obec prvně doložena r. 1336 pod názvem Bavorova Lhota. V místě pův. tvrze vystavěn kolem r. 1800 klasicistní zámek s terasou s vojenskými emblémy, za ním anglický park. Gotický kostel sv. Jana Evangelisty se vzácným skládacím oltářem z konce 14. stol., v současné podobě po přestavbě r. 1897, na hřbitově barokní márnice. Pod kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. krytá stříškou. Severně od obce sportovní letiště. 90

Obec prvně uváděna r. 1290. Starší tvrz přestavěna r. 1732 na dvoukřídlý patrový barokní zámek, upraven na nevýznamný hospodářský objekt. Barokní panská sýpka z r. 1718. Gotický kostel sv. Filipa a Jakuba ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1711. Socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Zajímavá ulicová zástavba z 19. stol. s dvojdomky pro dřevařské dělníky, v minulosti vaziště vorů. Východně židovský hřbitov z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Dlouhé Stráně

Šumperk 50°4'34.65"N; 17°9'38.98"E

Unikátní přečerpávací elektrárna vybudována ve vysokohorském prostředí Jeseníků v letech 1978–1996. Skládá se ze dvou nádrží, objekt vlastní elektrárny kromě velína ukryt v podzemí. Dolní nádrž na Divoké Desné o rozloze 18 ha má hráz dlouhou 271 m a 50 m vysokou, v nočních hodinách je z ní voda přečerpávána do horní nádrže, která má podobu bazénu o rozloze 15 ha na zarovnaném vrcholku v masivu Mravenečníku ve výši 1350 m n. m., a v období energetické špičky vypouštěna přivaděčem o délce 1,5 km na turbiny v podzemí. Dílo podle výsledků ankety r. 2005 zařazeno mezi 7 divů republiky.

Dlouhomilov

Šumperk 49°54'23.5"N; 16°59'27.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1356, od r. 1995 památková zóna. Dochováno několik lidových statků empírového typu. Barokní kostel Všech svatých ze 17. stol. rozšířen r. 1832, u něj klasicistní kříž z r. 1779. Empírová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1839.

Dlouhý Most

Liberec 50°42'41.99"N; 15°4'35.82"E

Obec poprvé uvedena r. 1547, pův. luteránská osada německých uhlířů. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1696–1699. Fara z r. 1787.

Dnešice

Plzeň-jih 49°36'14.5"N; 13°15'59.81"E

Obec uváděna r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Pův. gotický kostel sv. Václava zmiňován r. 1352, r. 1811 upraven a přistavěna věž, u něj barokní fara.

Dobev

lí těžba zlata a stříbra. Severně nad vsí barokní, pův. hornický kostelík sv. Jáchyma z r. 1682, z návrší rozhled do kraje.

Dobrá Voda

Příbram 49°33'22.5"N; 14°0'11.07"E

Osada kolem poutní kaple, nyní část města Březnice. Raně barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1642 nad sirnatoželezitým pramenem, v 19. stol. při ní lázně, poblíž socha sv. Františka z r. 1798. Východně od vsi při železniční trati zříceniny tvrze Hrochův Hrádek, založena kolem r. 1200, opuštěna r. 1475, zachováno vysoké torzo obytné věže. Jižně nad druhým břehem říčky Skalice návrší Bozeň, na něm slovanské hradiště z 9. stol. s dochovanými valy. Na úbočí okraj osady Strážiště s chátrajícím hřbitovním, pův. gotickým kostelem sv. Jana Křtitele, přestavěným barokně v letech 1613–1616.

Dobrá Voda

Klatovy 49°9'21.63"N; 13°26'25.29"E

Osada prvně vzpomínána r. 1602, nyní část města Hartmanice. Barokní kostel sv. Vintíře z r. 1734, věž z r. 1777, po zdevastování opraven r. 1995 a vybaven unikátním skleněným oltářem a skleněnou křížovou cestou, dílem sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové (1958). V sousedství kaple s pramenem železité vody. Naproti rodný dům Dr. Šimona Adlera (1884–1944), židovského rabína umučeného v Osvětimi, pamětní deska, od r. 1997 muzeum nesoucí jeho jméno a věnované tradicím židovské menšiny. Nad osadou vrch Březník (1006 m n. m.) s vyhlídkovým žulovým skaliskem a vytesanými schody, pod ním kaplička sv. Vintíře na místě poustevny z 11. stol., v níž údajně žil poustevník Vintíř (Günther), stavba z r. 1992 nahradila starší odstřelenou vojáky v 50. letech 20. stol.

Písek 49°17'43.35"N; 14°2'51.46"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Vladycká tvrz zanikla beze stopy. Gotický kostelík sv. Brikcí ze 14. stol. barokně přestavěn v 18. stol. Na východním okraji objeveno starověké sídliště z doby před 3000 lety. V části Nová Dobev ojedinělé uspořádání dvojdomků z konce 18. stol. Severně od obce na vrchu Velký Kamýk (531 m n. m.) 65 m vysoká technologická věž z r. 2002 s ochozem rozhledny ve výši 31 m.

Dobrá

Frýdek-Místek 49°40'34.59"N; 18°24'25.25"E

Velká obec na Ostravici prvně zmíněna r. 1305. Raně barokní farní kostel sv. Jiří z let 1681–1686, věž přistavěna r. 1816. Kaple sv. Anny z r. 1884, barokní fara. Barokní hospoda z přelomu 17. a 18. stol., za domem barokní sýpka z 18. stol. Zachováno několik lidových dřevěných staveb.

Dobrá Voda

Jihlava 49°10'29.5"N; 15°22'49.27"E

Osada, nyní část obce Mrákotín, doložena v 17. stol. jako malé lázně u sirnato-železitého pramene, v minulosti v oko-

Dobrá Voda (Klatovy) – skleněný oltář

Dobrá Voda u Českých Budějovic Č. Budějovice 48°57'59.38"N; 14°31'46.09"E

Obec založena jako osada kolem stříbrného dolu r. 1555, součásti Rudolfovského rudného revíru, později poutní místo a býv. lázně nad pramenem. Vrcholně barokní poutní kostel Panny Marie Bolestné z let 1733–1739 podle projektu K. I. Dienzenhofera, jeden z nejcennějších barokních kostelů jižních Čech. Od pramene ke kostelu křížová cesta s barokně-klasicistními kapličkami z r. 1839 a novými obrazy

www.ceskonamape.cz

91

z r. 1996. Fara přestavěna ze starší kaple ze 17. stol. Dochován portál štoly sv. Barbory.

Dobrá Voda u Nových Hradů

Č. Budějovice

48°44'19.05"N; 14°43'32.15"E

Osada nad léčivým pramenem objeveným r. 1698, pův. lázně a poutní místo Brünnl, nyní část obce Horní Stropnice. Zdaleka viditelný dvouvěžový barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie (též Panny Marie Dobré rady) s bohatou vnitřní výzdobou nechal postavit v letech 1708–1715 hrabě Karel Albert Buquoy. Volně přístupný pramen léčivé vody vyveden pod dvouramenné schodiště. Barokní fara z r. 1719 upravena na domov řeholnic. Barokní trojkřídlý zámeček z r. 1718 zbořen r. 1963. Z prostranství před kostelem daleký rozhled.

Dobré Pole

Břeclav 48°49'28.97"N; 16°32'8.63"E

Pohraniční vinařská obec prvně doložena r. 1350, od r. 1584 do 2. světové války osídlena Chorvaty a Němci. Kostel sv. Cecilie vznikl v polovině 18. stol. rozšířením kaple goticko-renes. původu, upraven r. 1852, sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Jižně od obce přírodní památka Slanisko s výskytem vzácné slanomilné vegetace.

Dobrná

Děčín 50°46'27.22"N; 14°17'37.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1543. Na návsi hrázděná kaple s hranolovou věží a zvoničkou. Severozápadně od obce na Sokolím vrchu (506 m n. m.) betonová, 51 m vysoká rozhledna z r. 2003 s vyhlídkovou plošinou ve výši 31 m.

Dobročkovice

Vyškov 49°9'46.79"N; 17°6'32.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Tvrz ze 16. stol. brzy zcela zanikla v nových hospodářských stavbách. Kostel Všech svatých gotického původu ze 14. stol. při barokní přestavbě v 2. polovině 17. stol. doplněn o věž, nový presbytář vystavěn r. 1792. V obci několik kamenných křížů z 1. poloviny 20. stol.

Dobrochov

Prostějov 49°23'8.31"N; 17°6'23.32"E

Obec prvně zmíněna r. 1337. Kaple Panny Marie z let 1927–1932, u ní kamenný kříž z r. 1894. V obci automuzeum z r. 1973, soukromá sbírka vozů Praga Piccolo. Východně návrší Předina (313 m n. m.) považované za střed Moravy, v sousedství stožáru vysílače o výšce 171 m od r. 2001 volně přístupná dřevěná, 10 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 8 m.

Dobroměřice

Louny 50°22'18.31"N; 13°47'35.42"E

Dobrá Voda u Nových Hradů

Dobranov

Č. Lípa 50°41'7.3"N; 14°35'52.67"E

Ves doložena r. 1352, nyní část města Česká Lípa. Pův. gotický kostel sv. Jiří z r. 1379 barokně přestavěn r. 1700 a rozšířen r. 1760.

Obec na břehu Ohře doložena r. 1238. Na návsi raně gotický kostel sv. Matouše z 13. stol. s gotickými malbami, hranolovou věží a renes. atikovými štíty. Přes Ohři k Lounům záplavový, tzv. inundační most, dlouhý 282 m, technická památka z r. 1863. Severně od obce Červený vrch (275 m n. m.), dříve zvaný Stříbrník, na vrcholu turistická Ejemova chata z r. 1911, její součást tvoří dřevěná věžička zvaná Frotzlova rozhledna.

Dobromilice

Prostějov 49°21'29.71"N; 17°8'24.68"E

Dobré

Rychnov n. Kn. 50°16'8"N; 16°15'49.55"E

Obec prvně doložena r. 1367, v 19. stol. dolování železné rudy. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1739–1741. Pozdně barokní fara z konce 18. stol. Sochy sv. Rodiny a sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

92

Obec prvně připomínána r. 1280. Na místě tvrze vystavěn koncem 16. stol. pozdně renes. zámek, přestavován v 17. a 18. stol., r. 1996 restituován arcibiskupstvím olomouckým, účelově využit. U něj barokní sýpka. Kostel Všech svatých románského původu z 13. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1622, rozšířen r. 1762, u něj hrobka s kaplí z r. 1875. Kamenný barokní most se sochami sv. Jana Sarkandra a Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1700, v obci barokní socha sv. Jana Evangelisty.

www.ceskonamape.cz

Dobronice u Bechyně

Tábor

Dobrovice

Ml. Boleslav

49°20'31.21"N; 14°29'54.4"E

50°22'2.09"N; 14°57'44.48"E

Obec prvně doložena r. 1220. Nad ní na skalnatém ostrohu hrad patrně z 1. poloviny 14. stol., koncem 15. stol. pozdně goticky přestavěn a rozšířen o goticko-renes. objekt tzv. Nového zámku, do r. 1773 udržován jako letní sídlo opařanských jezuitů, poté zpustl, v letech 1882–1895 provedeno zajištění zřícenin, další úpravy po r. 1972. Zřícenina vrácena v restituci, mohutná válcová věž zpřístupněna během sezóny jako rozhledna. V obci ojediněle zachována roubená usedlost s doškovou střechou. Na návsi romantická kaple sv. Václava z 19. stol., pod hradem kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na návrší nad obcí gotický kostel Panny Marie ze 14. stol., upravován po r. 1500 a v 17. stol.

Obec prvně připomínána r. 1249, na město povýšena r. 1757. Na náměstí cenná renes. radnice z let 1601–1610 s vysokou věží a mohutnými opěrnými pilíři, restaurována v letech 1924–1925. Socha T. G. Masaryka z r. 1927, obnovena r. 1990. Na místě starší tvrze renes. zámek z r. 1578, přestavěn na cukrovar r. 1831. Goticko-renes. kostel sv. Bartoloměje z let 1569–1571 s barokní věží z r. 1755, před ním socha Immaculaty z r. 1762. Barokní fara z r. 1709. Socha sv. Václava z r. 1757. Městské divadlo zrekonstruováno v letech 2005–2006. Na nádraží působil za protektorátu jako výpravčí Bohumil Hrabal, pamětní deska z r. 2004. Mezi místní rodáky patří geolog Ota Hynie (1899–1968), sexuolog Josef Hynie (1900–1989), architekt a scénograf Bedřich Feuerstein (1892–1936) a herci Jiří Adamíra (1926–1993) a Marie Tomášová (1929). Severovýchodně v místní části Týnec barokní kostel sv. Anny z r. 1725 a zchátralá renes. tvrz. Na severním svahu Chlumu zaniklé lázně Boží Voda z 18. stol. u pramene železité vody. Severozápadně u místní části Chloumek zbytky valů hradu Chlum, zaniklého v husitských válkách, u nich Smetanova myslivna, kde slavný skladatel pobýval r. 1859 u svého bratra. Ve vrcholových partiích Chlumu Švédské šance, mohutný val s hradební zdí a příkopem z třicetileté války.

Dobrovítov

K. Hora 49°47'14.12"N; 15°19'41.58"E

Obec prvně doložena r. 1352. Patrová tvrz ze 14. stol. přestavěna renesančně, dochovány zbytky sgrafit. Dominantní gotický kostel sv. Václava z počátku 14. stol., později drobné úpravy v 16. a 20. stol. Jihovýchodně od obce přírodní památka Jánský potok.

Dobronice – hrad

Dobrošov

Náchod 50°24'9.25"N; 16°12'1"E

Ves na stejnojmenném vrchu (622 m n. m.) prvně uváděna r. 1415, nyní část města Náchod. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1935. Na vrcholu západně turistická Jiráskova chata z let 1912–1914, vystavěna podle návrhu Dušana Jurkoviče a převážně krytá šindelem, přestavěna v letech 1921–1923, v restituci vrácena r. 1995 Klubu českých turistů, po rekonstrukci otevřena r. 2002. Součástí chaty 24 m vysoká rozhledna z r. 1923 s vyhlídkovým ochozem ve výši 16 m. Východně dělostřelecká tvrz Dobrošov a nedokončená soustava opevnění z let 1936–1938 s výstavní síní, zpřístupněno r. 1969. Naučná stezka.

Dobrošov – Jiráskova chata

Dobrovíz

Praha-západ 50°6'55.66"N; 14°13'9.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1238, archeologické nálezy dokládají již keltské i slovanské osídlení, od r. 1995 památková zóna. Historické jádro středověkého původu tvořeno hodnotným souborem lidové architektury, pozdně barokní a empírové usedlosti z let 1800–1850. Barokní kaple Panny Marie z 2. třetiny 18. stol. Při silnici na Jeneč evangelický toleranční hřbitov z r. 1781. Směrem k Bělokům skála s výhledem na Kladno a býv. Žákův mlýn. V obci natáčena filmová pohádka Tři veteráni.

Dobrovíz – statek www.ceskonamape.cz

93

Dobrš

Strakonice 49°9'22.02"N; 13°45'15.86"E

Ves založena podle pověsti v 11. stol., prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Drážov. Mohutná renes. tvrz z r. 1561 na místě gotického sídla, barokně přestavována v 17. stol. a později zčásti upravena na školu. Zchátralý objekt nyní opravuje soukromý majitel. Dominantní kostel Zvěstování Panny Marie románského původu z 13. stol. později přestavěný, na hřbitově barokní kostnice. Ve vsi dochovány šumavské roubenky a kaple sv. Jana a Pavla, pův. románská z 13. stol.

Immaculaty, sv. Vavřince a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Pozdně rokoková socha Nejsvětější Trojice z r. 1809. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1675. K dalším rodákům patří kronikář a malíř Alois Beer (1833–1897), dramatik a první ředitel Národního divadla František Adolf Šubert (1849–1915), vydavatel Jan Laichter (1858–1946) nebo hudební skladatel Radim Drejsl (1923–1953). Jižně od města vrch Chlum (357 m n. m.) se stopami hradiště z doby bronzové.

Dobřany

Plzeň-jih 49°39'17.05"N; 13°17'52.29"E

Město na Radbuze doloženo prvně r. 1243. Na náměstí pův. raně gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěný v 17. a 18. stol., u něj 45 m vysoká barokní zvonice z r. 1700. V rohu barokní dvanáctiboká centrální stavba kostela sv. Víta s cenným vybavením, čtyřmi portály a lucernovitou věžičkou z let 1727–1733, dílo Jakuba Augustona. Na náměstí několik chráněných domů. Trojobloukový pozdně gotický most přes Radbuzu z r. 1585, významná technická památka, na něm socha sv. Jana Nepomuckého, nyní z r. 1998. V letech 1876–1883 vybudován na jižním okraji rozlehlý areál ústavu choromyslných s kostelem. Město těžce postiženo v dubnu 1943 jako mylný cíl náletu, zahynulo 200 osob, především chovanců ústavu.

Dobřany

Rychnov n. Kn. 50°19'16.52"N; 16°17'14.64"E

Obec prvně připomínána r. 1361. Na návrší nad Zlatým potokem malé zbytky hradu neznámé historie z přelomu 13. a 14. stol., dochovány příkopy a základy paláce a věží. Na návsi barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1738, vybudován místo staršího dřevěného. Roubená barokní fara z r. 1776. Motokrosový a autokrosový areál. Dobrš – tvrz

Dobřejovice

Praha-východ 49°58'38.8"N; 14°33'13.12"E

Dobruška

Rychnov n. Kn. 50°17'21.42"N; 16°9'32.53"E

Město na Zlatém potoce doloženo r. 1320 na místě trhové osady Leštno, koncem 18. stol. významné středisko obrozeneckých buditelů, postiženo katastrofálními požáry v letech 1806 a 1866. Na náměstí dominantní renes. radnice z 2. poloviny 16. stol. se zpřístupněnou, 45 m vysokou věží, domy poznamenané přestavbami mají často gotická a renes. jádra i podzemní prostory. Barokní kostel sv. Václava z let 1709–1724 na místě zbořeného gotického, u něj raně barokní zvonice z r. 1693, budova děkanství z r. 1809. Severovýchodně nad městem hřbitovní kostel sv. Ducha gotického původu, přestavěn renesančně kolem r. 1550, u něj hranolová raně barokní zvonice z r. 1687 s mohutnou cibulovou bání. Židovská synagoga z poloviny 19. stol. upravena po 2. světové válce na evangelickou modlitebnu. V sousedním tzv. rabínském domě od r. 1984 sídlo vlastivědného muzea založeného r. 1931, v něm též židovská expozice se zachovanou mikve, další expozice v radniční věži a rodném domku obrozeneckého buditele Františka Vladislava Heka (1769–1847), předlohy pro Jiráskova F. L. Věka. Na náměstí mariánský sloup z let 1733–1736 a pomník F. L. Věka z r. 1962. Barokní sochy 94

Obec prvně zmíněna r. 1309. V místě býv. tvrze barokní zámek z konce 17. stol., čtyřkřídlá patrová stavba s kaplí. Rodiště spisovatele Karla Dewettera (1882–1962) a hudebního skladatele Václava Vačkáře (1881–1954), pamětní deska.

Dobřeň

Mělník 50°28'45.51"N; 14°33'24.93"E

Obec uprostřed lesů Kokořínska prvně zmíněna r. 1402, od r. 1995 památková zóna. Zachovány roubené chalupy a statky s barokními branami. Památné lípy. Při silnici na Dolní Vidim ve skále tesaný reliéf Ukřižovaného z doby po r. 1750.

Dobřeň

K. Hora 49°56'22.06"N; 15°9'10.13"E

Ves prvně připomínána r. 1310, nyní část obce Suchdol. Goticko-renes. kostel sv. Václava ze 16. stol. s nízkou věží, upravován v 2. polovině 17. stol., několik cenných renes. náhrobníků. Na návsi barokní socha sv. Floriána z poloviny 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Dobřenice

Hradec Kr. 50°8'56.97"N; 15°38'33.09"E

Obec prvně připomínána r. 1339. Na místě pův. tvrze vystavěn r. 1696 barokní zámek, vypálen vzbouřenými sedláky r. 1775, obnoven r. 1865 jako novoklasicistní patrová vila, u něj brána z 20. stol. se sochami lvů a cenný zámecký park o rozloze 24 ha s několika rybníčky. Barokní kostel sv. Klimenta z r. 1740 na místě starého dřevěného, uvnitř hrobka Dobřenských. Barokní schodiště se sochami z téže doby, na kostelní zdi a ve zdi hřbitova renes. náhrobníky. Barokní fara z r. 1740. Památné lípy a dub.

Dobříčany

Louny 50°18'14.33"N; 13°36'20.98"E

Ves prvně zmiňována r. 1318, nyní část obce Liběšice. Středověká tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1620 na renes. zámek a v 2. polovině 17. stol. na barokní s rozsáhlým parkem, nyní zchátralý. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie přestavěn r. 1878.

Dobřichov

Kolín 50°4'41.88"N; 15°1'56.31"E

Obec připomínána r. 1352. Na návrší kostel Nejsvětější Trojice předrománského původu, později upraven goticky a barokně. U kostela barokní fara z 2. poloviny 18. stol., pod ním barokní kříž na sloupku z r. 1791. Na ostrožně proti kostelu významné archeologické naleziště Pičhora, žárové pohřebiště z 1.–2. stol., na vrchu pomník na počest archeologického výzkumu z konce 19. stol., jediný svého druhu u nás. Za hřbitovem další žárové pohřebiště Třebická. Jihovýchodně přírodní památka Sládkova stráň.

Dobřichovice – zámek

Dobříkov

Ústí n. O. 50°0'5.93"N; 16°8'8.89"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Dochováno tvrziště s příkopem a valy, pozůstatek tvrze Dobříkovských nebo též Dobřejovských z Malejova z 15. stol., v jeho areálu zbudován památník prvorepublikového politika Václava Klofáče, který zde po r. 1918 žil. Lidový dřevěný řeckokatolický kostelík z r. 1679, pův. z Podkarpatské Rusi, přenesen na nynější místo r. 1930 a předán církvi čs. husitské. Na návsi pomník Mistra Jana Husa z r. 1912 a pomník Dobřejovských z Malejova z r. 1928.

Dobřichov – kostel

Dobřichovice

Praha-západ 49°55'40.44"N; 14°16'39.73"E

Obec na Berounce prvně zmíněna r. 1253, na město povýšena r. 2006. V letech 1253–1948 v majetku řádu křižovníků s červenou hvězdou. Řádová gotická tvrz upravena v 16. stol. renesančně, r. 1676 přestavěna na trojkřídlý barokní zámek s hranolovou věží a barokní kaplí sv. Judy Tadeáše s hodnotným pův. zařízením, nynější podoba z doby po požáru r. 1779. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1729, u ní stejně stará Svatojánská lípa. Rozsáhlá rekreační oblast.

Dobříkov – dřevěný kostel

Dobříň

Litoměřice 50°26'14.85"N; 14°17'37.33"E

Obec prvně doložena r. 1295. Empírový rodný dům básníka Josefa Hory (1891–1945) z r. 1837, pamětní deska a pamětní síň.

www.ceskonamape.cz

95

Dobříš – zámek

němu kostel Nejsvětější Trojice z let 1791–1797, novobarokně upraven r. 1907. U kostela barokní hospodářský dvůr z poloviny 18. stol. Na návrší hřbitovní kostel sv. Kříže z let 1589–1590 přestavěn r. 1803 na panskou hrobku. Pův. podhradní ves zpustla počátkem 16. stol., nově vysazena v prostoru nynějšího náměstí, městem od r. 1839. Klasicistní radnice z r. 1821 a několik barokních domů. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1932. Na vrchu Větrník židovský hřbitov ze 17. stol. Nad městem sanatorium z let 1936–1938.

Dobříň – rodný dům Josefa Hory

Dobřínsko

Znojmo 49°3'12.03"N; 16°15'38.09"E

Starobylá obec prvně připomínána r. 1131, později majetek hradu Templštejna. Kostel sv. Prokopa z 13. stol., z pův. románské stavby zachována věž, presbytář gotický z 15. stol., loď rozšířena empírově r. 1826. Dvoje barokní boží muka z 18. stol.

Dobříš

Příbram 49°46'57.99"N; 14°10'11.01"E

Pův. osada u královského loveckého hrádku Vargač doloženého r. 1252, po požáru r. 1720 přestavěn na sýpku. Poblíž rokokový trojkřídlý zámek z let 1745–1765 podle francouzských vzorů, u něj terasovitá francouzská zahrada s hodnotnou sochařskou výzdobou a oranžerií a navazující volně přístupný anglický park. Zámek po restituci zpřístupněn veřejnosti, v interiéru též městské muzeum s expozicí čs. motocyklů. Proti 96

Dobříš – kostel

www.ceskonamape.cz

Dobřív

Rokycany 49°42'53.3"N; 13°41'13.29"E

Obec poprvé zmíněna r. 1325, od r. 1995 památková zóna. Nad Padrťským potokem, též označovaným jako Klabava, vodní hamr doložený r. 1379, v provozu do r. 1956, nyní jako významná technická památka součástí rokycanského muzea. Přes potok barokní kamenný, tzv. Švédský most ze 17. stol. Několik roubených domů ze 17.–19. stol. a býv. zájezdní tzv. Mošnova hospoda z 19. stol., v ní pamětní síň herce Jindřicha Mošny (1837–1911). Řada památných stromů, Laiblova lípa stará 500 let, alej u náhonu s lipami starými 300 let, dva staleté duby.

Klášterní kostel Narození Panny Marie, z pův. románské baziliky zachována krypta a apsida, barokně přestavěn v letech 1710–1720, cenné barokní vnitřní vybavení. Dendrologicky významný klášterní park se zahradní terasou, pavilonem a můstkem přes Ohři. Severně pův. románský hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla, barokně upravován po r. 1726. U hřbitova empírová stodola. Jižně od obce mezi rameny Ohře 4 km dlouhý ostrov sv. Klimenta, ves Mury na něm doložená r. 1226 zničena povodní r. 1342, dochován pouze kostelík sv. Klimenta románského původu, v 18. stol. zbarokizovaný a později upravený na obytné stavení.

Dobřív – vodní hamr Doksany – klášter

Dobšice

Znojmo 48°50'59.38"N; 16°4'59.84"E

Obec prvně připomínána r. 1190, v letech 1976–1992 součástí města Znojma, z té doby moderní výstavba. Okolí dějištěm méně známé napoleonské bitvy r. 1809, jíž padla za oběť řada místních obyvatel. V obci dvojice kopií smírčích křížů, zvaných též cyrilometodějské, originály umístěny na radnici. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733 obnovena r. 2005. Pěstování vína, okurek a meruněk.

Dohalice

Hradec Kr. 50°17'15.2"N; 15°41'40.03"E

Obec prvně doložena r. 1352. Na místě gotické tvrze zbořené počátkem 19. stol. mohutná barokní sýpka. Na návsi pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. Na břehu Bystřice socha Persea z r. 1740, pozůstatek zámku Sadová zničeného požárem r. 1844. Pomník obětem války r. 1866 v podobě stojícího lva přenesen z Vídně r. 1900. V navazující místní části Dohaličky na kopci zdaleka viditelný novogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1894–1896 na místě barokní stavby z r. 1742, která se r. 1888 zřítila. V okolí mnoho pomníků obětem války r. 1866.

Doksany

Litoměřice 50°27'16.42"N; 14°9'37.7"E

Obec na Ohři založena jako zázemí ženského premonstrátského kláštera z r. 1144. Klášter mnohokrát poškozen a obnoven, zrušen r. 1782, poté sloužil jako zámek a hospodářský dvůr. Pův. románský klášter nyní v podobě barokního komplexu ze 17.–18. stol. zahrnuje vstupní bránu, faru, prelaturu, konvent, refektář, barokní skulptury a hospodářské budovy.

Doksy

Č. Lípa 50°33'52.18"N; 14°39'9.04"E

Město, dříve zvané Hirschberg, doloženo r. 1293, status města obnoven r. 1960. Od konce 19. stol. rozvoj rekreačního podnikání, úpravy pláží a cest, výstavba hotelů a penzionů. Zástavba převážně empírová. Renes. zámek z doby po r. 1553, barokně upraven počátkem 18. stol. na trojkřídlý objekt s věží obklopený parkem. Pod náměstím roubený hospitálek, pův. chudobinec z r. 1669, v současnosti uvnitř Památník Karla Hynka Máchy, před ním barokní socha sv. Prokopa. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěný r. 1638 a upravovaný kolem r. 1750. Mariánský sloup z r. 1685. Na severním okraji Máchovo jezero – viz samostatné heslo.

Dolánky nad Ohří

Litoměřice 50°28'21.31"N; 14°9'46.5"E

Obec prvně doložena r. 1057. Pův. gotický kostel sv. Jiljí barokně přestavěn r. 1675, u něj barokní zvonice a fara z let 1788–1791. V dolní části nad pramenem barokní kaple z konce 18. stol., u silnice renes. boží muka z r. 1597. Dochovány empírové a secesní domy.

Dolánky u Turnova

Semily 50°36'14.79"N; 15°10'13.82"E

Ves nad Jizerou připomínána r. 1543, nyní část města Turnov. Nad řekou významná památka lidové architektury, tzv. Dlaskův statek z r. 1716, přestavován v letech 1794 a 1841, nazván podle písmáka a hospodáře Josefa Dlaska (1782–1853), zachováno vnitřní zařízení, v areálu

www.ceskonamape.cz

97

také roubená stodola a barokní zvonička, expozice Muzea Českého ráje.

Dolany

Pardubice 50°6'50.85"N; 15°41'20.11"E

Obec prvně doložena r. 1228 v majetku opatovického kláštera. Novorománský kostel sv. Vojtěcha z let 1913–1914. Na návsi pozdně barokní kaple sv. Floriána z konce 18. stol. a zachovaný statek z 19. stol. s patrovým štítem.

Dolany

návrší přestavěn v 16. stol. na renes. zámek, který se r. 1755 stal majetkem plaského kláštera, po jeho zrušení zpustl a byl rozebrán. Dochovaly se jen skromné zbytky hradního zdiva kolem přírodního amfiteátru na býv. nádvoří. Nad potokem klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1820–1822 na místě starší stavby, pod ním barokní fara z r. 1769 se znakem plaského opata. Evangelická Husova kaple z r. 1939. Na obecním úřadu pamětní deska Ludvíka Očenáška (1872–1949), průkopníka raketové techniky a vynálezce, na hostinci recesistická pamětní deska Járy Cimrmana. V místní části Berk Zelené jezírko, zatopený lom na vitriolovou břidlici, nyní v nepřístupné soukromé oboře.

Olomouc 49°38'59.31"N; 17°19'20.4"E

Obec pod Oderskými vrchy prvně uváděna r. 1235. Pův. renes. lovecký zámeček z r. 1667 využíván obcí. Barokní kostel sv. Matouše z r. 1744 přestavěn r. 1779. Fara z let 1829–1835, ve farské zahradě letohrádek z r. 1810. Pivovar z r. 1786. Severovýchodně zbytky kláštera kartuziánů z r. 1388, zvaného Údolí Josafat, obsazen husity r. 1425 a r. 1437 zbořen, zříceniny kláštera, nyní zvané Kartouzka, po archeologickém průzkumu zpřístupněny.

Dolany

Klatovy 49°26'36.29"N; 13°14'53.92"E

Obec v údolí Úhlavy poprvé doložena r. 1245. Pod návsí zbytky mohutné renes. tvrze se staršími gotickými prvky. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1797–1799 s věží ze starší stavby. Několik staveb lidové architektury.

Dolní Bělá – kostel

Dolní Benešov Dolejší Krušec

Klatovy 49°10'59.71"N; 13°28'31.22"E

Ves prvně uváděna r. 1555, nyní část města Hartmanice. Renes. tvrz ze 16. stol. počátkem 18. stol. přestavěna na dvoukřídlý patrový barokní zámek, později účelově upraven. Chráněná lipová alej stará 300 let.

Dolín

Kladno 50°15'7.53"N; 14°6'48.61"E

Zemědělská ves doložena r. 1325, nyní část města Slaný. Zdaleka viditelný kostel sv. Šimona a Judy gotického původu přestavěn barokně r. 1739, věž přistavěna r. 1863 a r. 1864 celá stavba upravena novogoticky.

Dolní Bečva

Vsetín 49°27'14.91"N; 18°11'47.02"E

Obec prvně připomínána r. 1597 jako Velká Bečva, v 18. stol. sklářské hutě, nyní převážně rekreační charakter. Novorománský kostel sv. Antonína Paduánského z let 1905–1906. Pomník popraveného partyzána Hynka Tošenovského.

Obec prvně zmíněna r. 1213, status města z r. 1493 obnoven r. 1996. Zámek složen ze dvou objektů, starší patrová renes. budova vznikla koncem 16. stol. přestavbou gotické tvrze, dvoupatrová barokní část vybudována v 17. stol. a současně založen malý anglický park. Farní kostel sv. Martina z r. 1669 upravován barokně r. 1747, věž přistavěna r. 1860. Novogotická cihlová kaple sv. Kříže z konce 19. stol. Na náměstí socha Immaculaty z r. 1784. Dochován roubený špýchar z počátku 19. stol. Západně přírodní památka Zábřežské louky, rezervace rašelinných luk s mokřadní květenou.

Dolní Beřkovice

Plzeň-sever 49°53'50.98"N; 13°16'36.94"E

Obec v minulosti zvaná Český Najštát nebo Böhmisch Neustadtel poprvé zmíněna r. 1315 v souvislosti s gotickým hradem Bělá, který se stal centrem panství. Hrad na vysokém 98

Mělník 50°23'34.79"N; 14°27'7.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. V místě pův. tvrze renes. zámek z r. 1606, novogoticky upraven r. 1853. V 60. letech 20. stol. přestavěn do pův. podoby, v 90. letech v restituci vrácen Lobkowiczům, silně poškozen při povodni r. 2002, nyní v rekonstrukci a veřejnosti přístupný pouze příležitostně, kolem anglický park. Kaple z r. 1853 a barokní stavení s bránou ze 17. stol.

Dolní Bojanovice Dolní Bělá

Opava 49°55'17.58"N; 18°6'38.55"E

Hodonín 48°51'28.27"N; 17°1'47.19"E

Obec prvně doložena r. 1196 v majetku olomouckého kláštera Hradisko, vinařská oblast. Barokní kostel sv. Václava z r. 1734 obnoven po požáru obce r. 1863. Dochována lidová Slovácká chalupa, prochází rekonstrukcí.

www.ceskonamape.cz

Dolní Bolíkov

Jindř. Hradec

Dolní Cerekev

Jihlava

49°2'9.97"N; 15°22'11.9"E

49°20'39.19"N; 15°27'22.88"E

Ves s tvrzí prvně doložena r. 1358, nyní část obce Cizkrajov. Tvrz přestavěná na zámek zbořena r. 1883. V minulosti ve vsi papírna a v letech 1810–1853 železárna, zbytky pecí a strusky s příkopem a náhonem severně v údolí potoka. Na návsi pozdně klasicistní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. a barokní socha téhož světce z r. 1729. Jihozápadně za vsí židovský hřbitov z konce 18. stol.

Obec prvně zmíněna r. 1224, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu přestavěn barokně r. 1724, po požáru z r. 1763 obnoven r. 1765, naposled opraven r. 2000. Fara se slunečními hodinami z r. 1853. Před kostelem sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Ze dvou bran městečka jedna zbořena již r. 1850, větší tzv. Solná brána zbořena až r. 1961 po poškození projíždějícím tankem. Rodiště hudebního skladatele Karla Pádivého (1908–1965), pamětní deska na jeho rodném domě.

Dolní Bousov

Ml. Boleslav 50°26'18.19"N; 15°7'41.53"E

Obec v údolí Klenice prvně zmíněna r. 1330, na město povýšena r. 1991. Empírová radnice s věží z 1. poloviny 19. stol. Rozlehlý barokní kostel sv. Kateřiny z let 1759–1760 na elipsovitém půdorysu restaurován r. 1909. Barokní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol.

Dolní Branná

Žďár n. S. 49°28'39.24"N; 16°20'51.56"E

Ves založená horníky společně s Horním Čepím prvně zmíněna r. 1356, nyní část obce Ujčov. Filiální kostel sv. Václava patrně pozdně románského původu z počátku 13. stol., písemně doložen až r. 1492.

Trutnov 50°35'29.5"N; 15°35'33.53"E

Obec na potoce Sovinka prvně zmíněna r. 1357, v minulosti těžba měděné rudy, azuritu a malachitu. Novorománský kostel sv. Jiří z let 1857–1860, fara z r. 1863. Při silnici barokní kaplička z 18. stol.

Dolní Břežany

Dolní Čepí

Praha-západ 49°57'50"N; 14°27'32.33"E

Dolní Čermná

Ústí n. O. 49°58'44.51"N; 16°33'59.22"E

Ves Čermná prvně zmíněna r. 1304, rozdělena na dvě obce r. 1935, status městyse z r. 1873 obnoven r. 2009. Raně barokní kostel sv. Jiří z let 1687–1690 se starší věží, před ním socha Panny Marie Bolestné z r. 1700. Barokní fara z r. 1715 přestavěna empírově r. 1820. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771. Hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1735–1742. Ve středu obce velký rybník, na okraji kemp.

Obec prvně zmíněna r. 1332. Pův. renes. čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s hranolovou věží z přelomu 16. a 17. stol., v letech 1885–1887 přistavěna novorománská kaple, účelově využit. Na návsi statek z r. 1815 s barokní bránou. Cenná plastika Ukřižovaného s Máří Magdalénou z r. 1717. Směrem k Vltavě zalesněné Břežanské údolí, nad ním hradiště Závist, pův. sídliště ze starší doby kamenné a bronzové, ve 2. stol. př. n. l. velké keltské oppidum, plocha opevněného komplexu činí asi 170 ha, délka valů 9 km.

Dolní Bučice

K. Hora 49°55'34.24"N; 15°27'55.31"E

Starobylá ves od 12. stol. v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Vrdy. Novogotický kostel Všech svatých z let 1852–1864 s věží na místě raně gotické stavby. Na východním okraji býv. mlýn s barokním průčelím z doby kolem r. 1800, mlýnice z 2. poloviny 19. stol.

Dolní Bukovsko

Č. Budějovice 49°10'15.52"N; 14°34'55.39"E

Zemědělské městečko poprvé připomínáno r. 1354, historický status městyse obnoven r. 2007. Raně gotický kostel Narození Panny Marie z doby kolem r. 1300 rozšířen v 19. stol., v presbytáři dochovány gotické malby z let 1360–1370, ve výklenkové kapli socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v místní části Horní Bukovsko gotický kostel sv. Štěpána z doby kolem r. 1300, barokně obnoven r. 1670, v lodi fragmenty nástěnných maleb ze 14. stol. Dolní Čermná – kostel www.ceskonamape.cz

99

Dolní Dobrouč

Ústí n. O. 49°59'35.26"N; 16°29'53.29"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Dochovány stavby lidové roubené architektury. Empírový kostel sv. Mikuláše z let 1828–1829, poblíž sochy Immaculaty a Nejsvětější Trojice z poloviny 19. stol. Hřbitovní kaple sv. Josefa z 15. stol., pozůstatek gotického kostela zbořeného r. 1834. Jihozápadně od obce na lesní křižovatce novogotická Horákova kaple z r. 1866 nad pramenem pitné vody.

Před ním sochy sv. Josefa a Jana Nepomuckého z počátku 19. stol., klasicistní fara z téže doby.

Dolní Guntramovice

Opava 49°47'56.12"N; 17°34'26.59"E

Ves v Nízkém Jeseníku připomínána r. 1458, nyní část města Budišov nad Budišovkou. Dějiště bitvy mezi Rakušany a Prusy r. 1758. Barokní hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1736 obnoven po požáru r. 1758. Památný Laudonův dub.

Dolní Hbity

Příbram 49°39'24.1"N; 14°10'15"E

Obec prvně zmíněna r. 1325. V místě pův. gotické svatyně ze 14. stol. novorománský kostel sv. Jana Křtitele z r. 1890. U morového kříže proti kostelu Dolnohbitský maďal, památný strom starý asi 220 let. Další památné stromy v místních částech Luhy a Nepřejov.

Dolní Hořice

Tábor 49°26'6.65"N; 14°51'5.28"E

Dolní Dobrouč

Dolní Dubňany

Znojmo 49°3'24.97"N; 16°13'32.33"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Hrad Dubno z 13. stol. jižně od ní zanikl beze stop. Raně gotický kostel sv. Václava z 2. poloviny 13. stol. přestavěn do současné podoby r. 1805, v interiéru dochována pozdně románská křtitelnice.

Dolní Dunajovice

Břeclav

Obec prvně připomínána r. 1403. Gotická tvrz z počátku 15. stol. upravena r. 1726 zčásti na sýpku, nyní součást hospodářského dvora. Východně místní část Oblajovice, na místě býv. tvrze v anglickém parku novogotický zámek z poloviny 19. stol., patrová stavba se dvěma nárožními rizality nyní nevyužita. Při silnici kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Severovýchodně v místní části Hartvíkov novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1886–1887 na místě pův. románské stavby, pozdně barokní fara z r. 1786. Jihozápadně ve svahu Pacovy hory Chýnovská jeskyně – viz samostatné heslo.

Dolní Hradiště

Plzeň-sever

48°51'10.82"N; 16°35'40.87"E

49°54'49.17"N; 13°29'45.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1183. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1764, při něm dochován pranýř z počátku 18. stol. Barokní fara z r. 1762 a sochy sv. Floriána, Marka a Jana Nepomuckého. Rodiště rakouského kancléře a prezidenta Karla Rennera (1870–1950), pamětní deska na rodném domku.

Malá obec doložena r. 1250 jako majetek plaského kláštera. Býv. kaple na návsi upravena na pomník obětem 1. světové války, kolem statky s klasicistním špýcharem. Západně nad Střelou stopy halštatsko-laténského hradiště z 1. tisíciletí př. n. l. Jižně ve skalách štola po těžbě vitriolové břidlice.

Dolní Dvořiště

Č. Krumlov 48°39'26.82"N; 14°27'3.89"E

Pohraniční obec na obchodní cestě z Čech do Rakouska poprvé doložena r. 1369. Na náměstí mimořádně cenný gotický kostel sv. Jiljí, upravován v letech 1488–1507, ukázka vrcholné jihočeské gotiky se štíhlými opěrnými pilíři a složitou klenebnou sítí v hlavní i postranních lodích. Radnice s věžičkou z r. 1850, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. U obce frekventovaný silniční přechod do Rakouska.

Dolní Dvůr

Trutnov 50°39'6.07"N; 15°39'25.36"E

Horská obec připomínána r. 1539, po r. 1600 hamry. Klasicistní kostel sv. Josefa z let 1803–1806 obnoven r. 1926. 100

Dolní Chvatliny

Kolín 49°58'49.63"N; 15°4'9.8"E

Obec na Voděradském potoce prvně zmíněna r. 1250. Na východním okraji nepatrné zbytky tvrze, zarostlý pahorek obklopen příkopem a valem. Na návsi v místě pův. gotické stavby empírový kostel sv. Petra a Pavla z let 1817–1828. Na západním okraji křížek z r. 1800. V místní části Horní Chvatliny zahradní železnice Zásmucka s unikátním rozchodem 300 mm, stále rozšiřována, pravidelné veřejné jízdy.

Dolní Jamné

Plzeň-sever 49°58'25.81"N; 13°3'33.45"E

Ves připomínána r. 1208, nyní část obce Bezvěrov. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z počátku 13. stol., přestavován v letech 1624 a 1713, u něj barokní fara z r. 1797.

www.ceskonamape.cz

Dolní Jirčany

Praha-západ

Dolní Kramolín

Tachov

49°56'52.59"N; 14°31'23.09"E

49°54'39.46"N; 12°44'55.53"E

Ves prvně zmíněna r. 1060, nyní část obce Psáry. Raně gotický kostel sv. Václava z 13. stol. s pseudorománskou lodí a věží z r. 1877. Na návsi statek z r. 1815 s barokně členěnou branou.

Pův. stará chodská ves doložena r. 1228, později opevněný dvůr tepelského kláštera, nyní část městyse Chodová Planá. Kamenný most o 5 obloucích přes Kosí potok. Dominantní klášterní dvůr v barokní podobě z r. 1726 se zámečkem. Východně známý minerální pramen IL-SANO, býv. stáčírna zničena, z nového vrtu využíván pivovarem v Chodové Plané. Západně velký rekreační rybník Regent o rozloze 52 ha, založen tepelským klášterem r. 1479, středisko jachtingu.

Dolní Kalná

Trutnov 50°32'25.56"N; 15°38'34.24"E

Obec prvně uváděna r. 1396. Pův. gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. zbořen za husitských válek, nově postaven jako pozdně renes. r. 1609, při barokní přestavbě r. 1723 přistavěna věž. Barokní fara z 18. stol.

Dolní Kounice

Brno-venkov 49°4'8.59"N; 16°28'4.18"E

Historická obec prvně připomínána r. 1183 při založení ženského premonstrátského kláštera, status města z r. 1787 obnoven r. 1998. Na břehu řeky Jihlavy zřícenina ženského kláštera Rosa coeli (Růže nebeská), v letech 1330–1390 rozsáhle goticky přestavěn, vypálen za husitských válek. Monumentální renes. zámek, pův. hrad určený k ochraně kláštera, přestavěn v 17. a 18. stol. Novorenes. farní kostel sv. Petra a Pavla z let 1877–1879. Pův. protestantská, od r. 1688 katolická kaple sv. Fabiána a Šebestiána, nyní pravoslavný kostel zvaný Barborka. Na býv. hřbitově renes. kaple sv. Jana Křtitele z konce 16. stol. Na dominantním návrší vysoko nad městem barokní poutní kaple sv. Antonína Paduánského a Floriána z r. 1757, pod ní křížová cesta z r. 1899. Na náměstí několik renes. a barokních domů a barokní fara z 18. stol. Silnou židovskou menšinu dokládá synagoga z r. 1652, jedna z nejstarších na Moravě, a židovský hřbitov ze 17. stol. při jihozápadním okraji města.

Dolní Krupá

Havl. Brod 49°39'41.09"N; 15°36'16.82"E

Obec prvně doložena r. 1283. Na místě tvrze vystavěn r. 1660 barokní zámek, upravován v 18. stol., od r. 1948 v majetku obce, v interiéru historické muzeum. Na návsi pův. gotický kostel sv. Víta z počátku 14. stol., upraven kolem r. 1600, raně barokně přestavěn v letech 1683–1684, kaple Panny Marie přistavěna r. 1729. Na hřbitově pseudoslohová kaple z konce 19. stol.

Dolní Krupá

Ml. Boleslav 50°32'41.29"N; 14°52'8.89"E

Obec prvně zmíněna r. 1228. Barokní kostel sv. Václava z 1. poloviny 18. stol. přestavěn rokokově r. 1783. Jižně od něj zvonice se zděným přízemím a roubeným patrem z r. 1751. Patrová roubená fara z r. 1785 na zděné podezdívce. Při silnici pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1786 v nadživotní velikosti. Jihozápadně přírodní památka Velký Radechov, 200 let staré bučiny a borové doubravy, Radechův dub o stáří asi 300 let. Pod vrchem Radechov (392 m n. m.) pův. lovecký zámeček z poloviny 19. stol. v tyrolském slohu, pod ním do skály vytesaná sklepení, upraven na myslivnu.

Dolní Lomná

Frýdek-Místek 49°32'51.6"N; 18°42'22.24"E

Obec na místě salašnické osady z r. 1661 vznikla r. 1900 rozdělením dlouhé vsi Lomná na dvě části, významné polské osídlení. V obci areál Matice slezské s roubenými stavbami a dvěma přírodními amfiteátry, pravidelně pořádány slezské festivaly. V replice dřevěnice z r. 2006 Lomňanské muzeum s botanickou zahrádkou. Expozice věnována též západně ležícímu pralesu Mionší (873 m n. m.), uzavřená rezervace jedlobukového pralesa na 170 ha, po okraji obnovena naučná stezka z r. 2005. Severně vrch Kozubová (982 m n. m.), na vrcholu kaple sv. Anny z r. 1937, její součástí 18 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, pod vrcholem turistická chata z r. 1986.

Dolní Loučky

Dolní Kounice – zřícenina kláštera

Dolní Kralovice

Brno-venkov 49°21'36.06"N; 16°21'24.82"E

Benešov 49°38'27.85"N; 15°10'42.29"E

Nově vystavěná obec pro obyvatele pův. Dolních Kralovic zatopených r. 1974 přehradní nádrží Želivka-Švihov. Na jižním okraji v místní části Vraždovy Lhotice jednoduchý patrový barokní zámeček z poloviny 18. stol.

Obec založena ve 2. polovině 13. stol. jako podhradí hradu Loučka – viz samostatné heslo. Pozdně renes. kostel sv. Martina z počátku 17. stol. na místě starší gotické stavby, upravován v 18. a 19. stol. Nad údolím říčky Libochovky pozoruhodný železniční viadukt z r. 1953 o výšce 30 m se železobetonovým obloukem o rozpětí 120 m.

www.ceskonamape.cz

101

Dolní Lukavice

Plzeň-jih

Dolní Moravice

Bruntál

49°36'5.32"N; 13°20'34.64"E

49°58'41.36"N; 17°19'0.85"E

Obec doložena r. 1216. Na místě býv. tvrze patrový trojkřídlý barokní zámek podle plánů Jakuba Augustona, střední část z r. 1708, křídla přistavěna po r. 1724. V severním křídle kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1730 s cennou výzdobou. Zámek proslul jako letní působiště vynikajícího rakouského hudebního skladatele Josefa Haydna (1732–1809), který byl v letech 1758–1760 ve službách hrabat Morzinů. Po 2. světové válce v zámku zdravotnické zařízení a sklady, od r. 1991 zchátralý objekt v majetku obce, nyní soukromý a v dlouhodobé opravě. Při něm anglický park a barokní hospodářský dvůr. Na návsi kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v letech 1684 a 1734, u něj klasicistní fara z r. 1800. Boží muka z r. 1741 a dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z let 1714 a 1807.

Horská obec doložena r. 1351, před r. 1500 těžba rud. Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího z r. 1795 s renes. kněžištěm a věží, v obci r. 1658 působil děkan Lautner, pozdější nejslavnější oběť čarodějnických procesů. Dochována lidová chalupa z doby kolem r. 1850. Západně místní část Nová Ves s rozsáhlým historickým důlním komplexem pro těžbu stříbronosného galenitu.

Dolní Lutyně

Karviná

Dolní Němčí

Uh. Hradiště 48°58'4.18"N; 17°35'12.6"E

Slovácká obec s bohatými folklorními tradicemi prvně připomínána r. 1358. U obce tzv. Lucké pole, dějiště bitvy mezi Čechy a Uhry r. 1116, hrad Lucko údajně stál severně na Staré hoře. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1718 upravován novogoticky r. 1835. Zachovány lidové stavby. V části starého mlýna z 18. stol. zřízena r. 1998 muzejní expozice.

49°54'20.74"N; 18°25'13.17"E

Velká slezská obec na řece Olši doložena r. 1305 jako Německá Lutyně, nynější název od r. 1946. Hodnotný barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1740–1746, restaurován r. 1894, u hřbitova barokní sochy z poloviny 18. stol. Dřevěná polygonální Rakusova stodola z r. 1803. Z barokního zámku zachována pouze část hospodářských budov, sýpka, stáje a správní budova.

Dolní Marklovice

Pohraniční osada prvně zmiňována r. 1305, nyní část obce Petrovice u Karviné. Dřevěný roubený kostel Nanebevstoupení Páně z 2. poloviny 16. stol., upraven r. 1766, uvnitř dochovány unikátní malby. Havl. Brod 49°37'36.73"N; 15°22'59.04"E

Obec prvně připomínána r. 1358, pův. název Dolní Lipnice, současný název od 16. stol. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Martina z 2. poloviny 13. stol., uvnitř gotické fresky ze 14. stol. Před kostelem na sloupu socha Madony z počátku 18. stol., za ním hranolová zvonice s dřevěným patrem na zděném přízemí, stavba z přelomu 17. a 18. stol. Na okraji obce socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1746, v okolí četné žulové lomy.

Dolní Morava

Ústí n. O. 50°7'47.17"N; 16°48'0.58"E

Protáhlá obec pod Králickým Sněžníkem vznikla v údolí Moravy spojením Horní a Dolní Moravy doložené r. 1577 na českém břehu a Velké Moravy připomínané r. 1564 na břehu moravském. Ve Velké Moravě empírový kostel sv. Aloise z r. 1801 a fara z r. 1802. Kaple z doby kolem r. 1800 opravena r. 1995. V obci lyžařské areály Sněžník a Větrný vrch.

102

Písek 49°29'58.3"N; 14°3'45.94"E

Ves doložena r. 1227, nyní část obce Nerestce. Na místě tvrze ze 14. stol. vystavěn v 17. stol. zámeček, z rozlehlého komplexu dochováno jedno křídlo. Přes říčku Skalici kamenný most s kolekcí kopií osmi barokních soch z 18. stol., zachován vedle nového mostu. V Horních Nerestcích dochovány stavby lidové architektury z 19. stol.

Karviná 49°53'33.68"N; 18°34'4.5"E

Dolní Město

Dolní Nerestce

Dolní Oldříš

Liberec 51°0'26.27"N; 15°9'11.03"E

Odlehlá příhraniční pastvinářská ves Nieder-Ullersdorf doložena r. 1346, nyní část obce Bulovka. Od středověku sídlo drobné šlechty, opevněná tvrz se zvonem a hodinovým strojem na věžičce zanikla po třicetileté válce požárem. Dochováno zarostlé okrouhlé tvrziště obklopené příkopem. Kostel sv. Martina středověkého původu doložen již ve 14. stol., barokně přestavěn r. 1780 a upraven v 19. stol., nyní v něm fotogalerie obce Bulovka. Na severní straně presbytáře chráněné renes. náhrobky, kolem kruhovitá zeď býv. hřbitova s křížovou cestou, na vnější straně zdi smírčí kříž.

Dolní Olešnice

Trutnov 50°31'27.09"N; 15°42'44.69"E

Obec na Kalenském potoce doložena r. 1241. Goticko-renes. kostel sv. Jakuba z r. 1559 na místě starší svatyně, věž přistavěna r. 1608. Ve hřbitovní zdi zazděná renes. brána z r. 1578. Pozdně barokní fara z r. 1787. Sousoší Kalvárie z r. 1797, socha sv. Antonína z r. 1799.

Dolní Paseky

Cheb 50°14'6.49"N; 12°14'11.64"E

Ves na březích říčky Halštrov doložena r. 1315, pův. zvána Niederreuth, nyní část města Aš. Místní tvrz jako panské sídlo obydlena do 15. stol., stopy okrouhlého tvrziště zničeny v 70. letech 20. stol. při terénních úpravách. Zachováno několik stavení ašského typu. Pavilón nad volně přístupným pramenem radioaktivní kyselky pochází z r. 1930. Ve vsi

www.ceskonamape.cz

zbytky vodního díla, rozdělujícího vodu říčky do náhonů pro mlýny a papírnu. Níže po toku Halštrova (přesněji Bílého Halštrova, na německém území zvaného Weisse Elster) vybudována nevelká údolní vodní nádrž.

Dolní Podluží

Dolní Sedlo Děčín 50°52'44.83"N; 14°36'24.21"E

Protáhlá obec poprvé připomínána r. 1363, pův. zvána Dolní Grund podle německého Niedergrund, současný název zaveden až r. 1947. Kostel sv. Kateřiny z r. 1548 novogoticky upraven kolem r. 1800. Lidové stavby lužického typu z 18. a 19. stol. Dřevěná zvonička z 18. stol. s věžičkou. U železničního přejezdu pomník příslušníků finanční stráže zavražděných henleinovci r. 1938. Jižně od obce okružní hornická naučná stezka Údolí Milířky.

Dolní Poustevna

části vsi u mostu, příběh vypráví Václav Kaplický v románu Železná koruna. Zachovány lidové stavby s hrázděnými patry a litý kříž na pískovcovém podstavci. Liberec 50°49'50.17"N; 14°49'55.84"E

Podhorská ves, pův. majetek špitálu v Žitavě, odtud německý název Spittelgrund, nyní část města Hrádek nad Nisou. V okolí pískovcové skály. Východiště na nedalekou Popovu skálu, pískovcovou horu (565 m n. m.), jejíž neobvyklý název vznikl z německého Pfaffenstein. Skalnatý vrcholek zdálky připomínající hradní zříceninu od r. 1904 zpřístupněn železnými schody a zabezpečen zábradlím. Vynikající kruhový rozhled.

Děčín 50°58'52.49"N; 14°17'16.32"E

Příhraniční místo poprvé připomínáno r. 1241 jako sídlo poustevníka, odtud název, obci r. 1998 vrácen status města přiznaný r. 1918. Od r. 1570 v provozu papírna, později výroba umělých květin. Pseudogotický kostel sv. Michaela archanděla z r. 1855, barokní socha Piety z r. 1748. Evangelický kostelík z r. 1938 nedokončen. Lidová architektura.

Dolní Přím

Hradec Kr. 50°14'18.08"N; 15°42'27.96"E

Obec připomínána r. 1378, prostor bojiště prusko-rakouské války z r. 1866, v okolí četné pomníky. Raně barokní zámek vybudován r. 1681 jako jezuitská rezidence na místě tvrze, z níž zachovány zbytky příkopů a valů, výrazně přestavěn v letech 1842–1843, po konfiskaci r. 1945 upraven na sídlo obecního úřadu. Památné duby.

Dolní Sedlo – Popova skála

Dolní Slivno

Ml. Boleslav 50°18'30.66"N; 14°44'0.69"E

Dolní Rožínka

Žďár n. S. 49°28'29.07"N; 16°12'32.63"E

Obec prvně připomínána r. 1348. Pův. tvrz přestavěna na renes. zámek, klasicistně přestavěn v letech 1781–1799, obnoven po požáru r. 1808, nyní účelově využit. U zámku hodnotný anglický park. Na návsi rybník s ostrůvkem, na něm socha sv. Jana Nepomuckého. Boží muka s dřevěnou sochou sv. Anny, u silnice železný kříž z r. 1857. Nad zámkem lesopark Templ s anglickou lázní, egyptským obeliskem, umělými kaskádami a chrámkem osvícenství s osmi sloupy s egyptskými hlavicemi. V býv. zámecké sýpce umístěna fantasticko-strašidelná expozice zvaná Strašidelný zámek. V jihozápadní části obce v lesíku zvaném Jivina umělá zřícenina kaple. Od r. 1957 v okolí probíhá těžba uranové rudy.

Obec poprvé připomínána r. 1223. Na návsi empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1807–1808 na místě staršího gotického.

Dolní Slověnice

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1359, nyní část města Lišov. Raně gotický kostel sv. Mikuláše a Linharta z konce 13. stol., malebná barokní věž přistavěna v 18. stol. Severně od obce rekreační rybník Dvořiště s písčitým dnem, zčásti obklopen lesy, založen r. 1363, rozšířen Jakubem Krčínem r. 1582, rozlohou 339 ha patří k největším českým rybníkům, na břehu kemp.

Dolní Studénky Dolní Řasnice

50°56'44.41"N; 15°10'9.27"E

Šumperk 49°56'7.98"N; 16°58'21.14"E

Liberec

Obec připomínána r. 1381 jako Rückersdorf podle prvního osadníka či rychtáře. Proslavil ji kovář Andreas Stelzig, v letech 1679–1687 neohrožený mluvčí nenásilného odporu proti útlaku, po předání dvou petic císaři zatčen a odsouzen k doživotnímu vyhnanství. Jeho kovárna dochována v horní

Č. Budějovice 49°2'54.14"N; 14°39'50.43"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Pseudoslohový katolický kostel sv. Linharta vybudován v letech 1840–1843 z barokní evangelické kaple z r. 1701, věž přistavěna v letech 1862–1870, ve venkovní zdi renes. náhrobníky. Severovýchodně u místní části Králec pův. renes. zámek Třemešek z r. 1587 s mimořádně cenným renes. portálem, pozdně empírově přestavěn r. 1857.

www.ceskonamape.cz

103

Dolní Sytová

Semily

Dolní Věstonice

Břeclav

50°37'28.52"N; 15°26'26.75"E

48°53'16.89"N; 16°38'39.85"E

Ves prvně zmiňována r. 1323, nyní část obce Háje nad Jizerou. Kaple Panny Marie z r. 1826. Dřevěná zvonice z počátku 19. stol. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. a 19. stol. Přes Jizeru nejstarší železobetonový most v Čechách z r. 1910, technická památka.

Obec pod Pavlovskými vrchy na jižním břehu dolní Novomlýnské nádrže prvně doložena r. 1312, při kolonizaci osídlena Němci, od 16. stol. též Habány. Gotický kostel sv. Michaela archanděla z doby před r. 1389 s renes. ochozem věže později mnohokrát upravován. Dochována řada cenných renes. a barokních domů. Na návsi barokní socha Panny Marie z r. 1724. Tzv. Husí plácek, náměstíčko obklopené habánskými vinnými sklepy. Východně archeologické naleziště z dob lovců mamutů s pověstnou Věstonickou Venuší, nalezena r. 1925, místní muzeum s nálezy v býv. barokní radnici z počátku 18. stol. Na severním okraji vyvýšenina Vysoká zahrada se zbytky staroslovanského hradiště z 11.–12. stol. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky – viz samostatné heslo.

Dolní Štěpanice

Semily 50°38'1.53"N; 15°31'29.92"E

Ves doložena r. 1304, nyní část obce Benecko. Na zdejší pile r. 1892 z podnětu hraběte Harracha vyrobeny podle norského vzoru první lyže v Čechách. Místní škola působištěm Jana Buchara (1859–1932), propagátora krkonošského lyžování, pamětní deska. Rodiště filmového režiséra Vladimíra Slavínského (1890–1949), vlastním jménem Otakar Pitrman, pamětní deska. Nad vsí zřícenina hradu Štěpanice – viz samostatné heslo.

Dolní Tošanovice

Frýdek-Místek 49°41'24.86"N; 18°28'36.37"E

Obec prvně doložena r. 1305. Na místě tvrze ze 14. stol. patrový empírový zámek z počátku 19. stol., upraven r. 1933 na honosnou vilu, nyní soukromé sídlo.

Dolní Újezd

Přerov 49°32'42.44"N; 17°32'14.52"E

Obec prvně doložena r. 1356, pův. název Újezd Vladyčí. Kostel sv. Havla barokního původu z let 1775–1776 přestavěn v letech 1846–1849.

Dolní Újezd

Svitavy 49°49'21.5"N; 16°15'28.36"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Kostel sv. Martina románského původu upravován goticky r. 1430 a renesančně r. 1553, nyní v novogotické podobě z r. 1909, dochována románská věž z r. 1230. Rozložitá raně barokní zvonice z r. 1646 s dřevěným patrem slouží jako brána na hřbitov. Barokní socha Panny Marie z r. 1737. Na návsi mohutný pomník selského povstání r. 1680, dílo Jana Štursy z r. 1914. Kamenný most z r. 1868 se sochařskou výzdobou. Dochovány výstavné zemědělské usedlosti.

Dolní Žandov

Cheb 50°0'56.03"N; 12°32'59.81"E

Obec poprvé doložena r. 1197. Nejvýznamnější památku představuje kostel sv. Michala gotického původu, barokně přestavěný r. 1682 a vybavený kazetovým stropem. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a dva kamenné kříže. Socha sv. Antonína Paduánského z doby kolem r. 1800 při cestě do Mariánských Lázní.

Dolní Životice

Opava 49°53'49.52"N; 17°46'48.75"E

Obec připomínána r. 1320. Koncem 14. stol. vystavěna dvojice tvrzí, z dolní tvrze zachován při železniční trati příkop a zbytek zdiva, horní tvrz přestavěna na renes. zámek s nárožními věžicemi, další křídlo s válcovou věží přistavěno r. 1721, romantická novorenes. úprava provedena kolem r. 1870, interiéry znehodnoceny při opravě v letech 1973–1975. Kolem nevelký anglický park. Novodobý kostel Božského Spasitele z r. 1908, nad ním cenná rokoková poutní kaple sv. Salvátora z r. 1769. Na mostě smírčí kříž.

Doloplazy

Prostějov 49°20'59.44"N; 17°9'35.06"E

Obec prvně doložena r. 1354. Pův. renes. zámek přestavěný barokně r. 1729 vyhořel r. 1904, obnoven jako trojkřídlá vila v historizujícím slohu, nyní v majetku obce. Na návsi u kaple sv. Cyrila a Metoděje obnovené r. 2004 barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Doloplazy

Olomouc 49°34'9.21"N; 17°24'52.37"E

Obec prvně uváděna r. 1228. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1896. Barokní kamenný sloup z r. 1679.

Domamil

Třebíč 49°4'56.33"N; 15°41'45.77"E

Dolní Újezd (Svitavy) – křížová cesta 104

Obec prvně uváděna r. 1190 v majetku kláštera premonstrátů v Louce. Pozdně románský kostel sv. Prokopa z počátku 13. stol. barokně přestavován v 17. a 18. stol., další úpravy v 19. stol., v interiéru raně barokní malby ze 17. stol. U koswww.ceskonamape.cz

Domažlice – Baldovské návrší

tela barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Barokní hostinec se sýpkou z 18. stol. V jižním sousedství obec Komárovice, rodiště vynikajícího orientalisty-indologa Vincence Lesného (1882–1953), pamětní deska.

Domaslav

Tachov 49°52'34.76"N; 12°54'37.17"E

Ves pod vrchem Krasíkov prvně zmíněna r. 1227, nyní část obce Lestkov. Kostel sv. Jakuba Většího románského původu barokně přestavěn r. 1716, pozoruhodné reliéfně vystupující postavy andělů z cihel a štuku v nárožích věže.

Domašov

Brno-venkov 49°14'38.65"N; 16°20'52.41"E

Starobylá obec nad prameny Bobravy prvně zmíněna r. 1048 jako majetek rajhradského kláštera. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1765, při něm barokní fara, připomínána již r. 1255, současná podoba z r. 1782.

Domašov nad Bystřicí

Olomouc 49°44'33.5"N; 17°26'42.95"E

Obec prvně doložena r. 1274, v 17. stol. královské horní město, kde se těžila železná ruda. Tvrz zmiňovaná r. 1403 zanikla beze stopy za česko-uherských válek. Pozdně barokní kostel sv. Anny z r. 1791, u něj památný javor. V obci minerální prameny. Jižně tzv. Kamenné proudy, přírodní rezervace deseti kamenných proudů ve svahu hlubokého údolí říčky Bystřice, severně tzv. Černý kříž připomínající vítěznou bitvu generála Laudona s Prusy r. 1758, zajetí trénu tehdy donutilo Prusy ukončit obležení Olomouce.

Domaželice

Přerov 49°25'38.07"N; 17°32'43.63"E

Obec na pravém břehu Moštěnky poprvé zmíněna r. 1339. Tvrz doložená r. 1360 zanikla za třicetileté války. Dominantní barokní kostel sv. Jakuba Většího na starších základech rozšířen koncem 18. stol. o kapli, západní část lodi s věží přistavěna r. 1931. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723 a kamenný kříž z r. 1730. Socha Panny Marie Hostýnské z r. 1945 na paměť ukončení 2. světové války.

www.ceskonamape.cz

105

Domažlice

Domažlice

Domousnice

Ml. Boleslav

49°26'32.15"N; 12°55'41.17"E

50°23'33.16"N; 15°6'7.13"E

Pův. trhová osada na říčce Zubřině doložena v 10. stol., po r. 1260 vysazeno královské město, politické, kulturní i průmyslové centrum Chodska. Za husitských válek neúspěšně obléháno křižáky, uprchli před husity téměř bez boje r. 1431. Součást opevnění města tvořil Chodský hrad, gotická stavba založená společně s městem vyhořela r. 1592 a přestala být obývána. Současná podoba barokní, hrad přestavěn v letech 1726–1728 na solnici, z pův. stavby zůstala jen válcová věž, nyní sídlo Chodského muzea. Městské opevnění zachováno ve zlomcích, zachovalá Dolní brána ze 13. stol. a barokně upravená Jižní branka. Raně gotický, později barokně upravovaný děkanský kostel Narození Panny Marie, k němu přiléhá vysoká válcová městská věž, pův. gotická s vyhlídkovým ochozem. Augustiniánský klášter založen r. 1287, zničen husity r. 1421 a obnoven r. 1671, k čtyřkřídlé barokní dispozici přiléhá pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který jediný přečkal vypálení kláštera husity. V jádře gotický kostel U svatých na býv. hřbitově, v současné podobě od r. 1908. V býv. chudobinci Muzeum Jindřicha Jindřicha, v objektu finančního úřadu Galerie bratří Špillarů. Dlouhé náměstí lemováno podloubími chráněných goticko-renes. domů. Rodiště spisovatele Karla Matěje Čapka-Choda (1860–1927), r. 1912 zde zemřel básník Jaroslav Vrchlický, pobývala tu Božena Němcová, pamětní desky. Jihozápadně od města Veselá hora (587 m n. m.), zvaná též Vavřineček podle kaple sv. Vavřince z r. 1695, obnovena v letech 1775 a 1851, místo tradičních chodských poutí, v létě r. 1939 se po zániku Československa zúčastnilo manifestační pouti na 120 000 lidí. Severně Baldovské návrší s barokní kaplí Nejsvětější Trojice z 18. stol., vynikající vyhlídkový bod. Kardinál Cesarini odtud r. 1431 sledoval počátek bitvy u Domažlic. Ze zamýšleného památníku vítězství nad křižáky v sousedství kaple realizován r. 1931 jen podstavec, do něhož zasazeny desky z významných husitských bojišť.

Obec prvně zmíněna r. 1290. Nad ní barokní zámek z 18. stol. s anglickým parkem, opakovaně zde pobývala světová pěvkyně Ema Destinnová (1878–1930), nyní v novobarokní podobě z let 1917–1926 a soukromém majetku jako sídlo vinařství. Pod zámkem historické budovy statku, nad ním památné stromy. Barokní sochy sv. Vendelína a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Roubené stavby lidové architektury. Západně od obce Přírodní park Čížovky vyhlášený r. 1998.

Domoušice

Louny 50°14'2.08"N; 13°43'46.84"E

Obec doložena r. 1325. Barokní zámek z r. 1714 a kaple sv. Anny z r. 1764. V části Filipov pozdně barokní kostel sv. Martina z r. 1754, na přilehlém hřbitově kamenná zvonice a dvě kaple z 18. stol. Východiště ke zřícenině hradu Pravda – viz samostatné heslo.

Donín

Louny 50°18'53.72"N; 13°53'44.98"E

Zemědělská ves doložena r. 1325, nyní část obce Toužetín. Rodiště generálporučíka Františka Fajtla (1912–2006), válečného hrdiny-letce. Jižně při polní cestě torzo větrného mlýna holandského typu z r. 1846, provoz zastaven po požáru r. 1898, dochována válcová stavba bez lopatek.

Doubí

K. Vary 50°12'30.05"N; 12°49'28.52"E

Ves připomínána r. 1365, nyní část města Karlovy Vary. V místech někdejší tvrze nebo hradu na skalce novorenes. zámek z r. 1884, rekonstruován r. 2002. Od r. 1849 zaniklá tradice výroby porcelánu. R. 1970 zahájeno budování první SOS dětské vesničky na území tehdejšího Československa.

Doubice

Děčín 50°53'20.19"N; 14°27'40.63"E

Malá obec složena ze dvou stavebně splývajících částí, Stará Doubice vznikla při sklářské huti v polovině 15. stol., Nová Doubice v 18. stol. rozparcelováním šlechtického statku. Zachovány četné stavby lidové architektury, zejména dřevěné domy s podstávkami. Klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1811–1814 po r. 1950 zpustl, opraven v letech 1975–1988 stejně jako mariánská kaplička na hřbitově. K obci v minulosti patřila ještě osada Zadní Doubice v údolí Křinice při státní hranici, doložena r. 1547, po 2. světové válce zanikla. V místě památník obětí pochodu smrti z r. 1945.

Doubrava

Karviná 49°51'28.82"N; 18°28'34.28"E

Domažlice – Dolní brána 106

Hornická obec prvně zmíněna r. 1229. Pozdně barokní zámek z 2. poloviny 18. stol. účelově využit. Kostel sv. Hedviky z let 1894–1898, na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého. Husův sbor církve čs. husitské z r. 1928. Dochována historická dřevěnka z r. 1842. U dolu Doubrava pomník obětem důlního neštěstí z r. 1948. Dinopark z r. 2009. www.ceskonamape.cz

Doubrava u Aše

Cheb 50°15'38.54"N; 12°14'22.8"E

Ves na saské hranici v údolí říčky Halštrov poprvé zmíněna r. 1392, nyní část města Aš, jako součást neubergského panství až do r. 1945 majetkem rodu Zedtwitzů. Panské zámecké sídlo vzniklo ve stráni nad vsí kolem r. 1600 současně s poplužním dvorem. Koncem 19. stol. zámeček novogoticky přestavěn, po r. 1990 upraven majitelem na restaurační zařízení. Doubrava (německy Grün) proslula od 17. stol. výrobou speciálního papíru, na místě někdejšího hamru vznikla v 19. stol. textilní továrna, průmyslové provozy zanikly kolem r. 1950. Pod altánem pramen kyselky stejného složení jako prameny v sousedních lázních Bad Elster v saském Vogtlandu.

Doubrava u Chebu

Cheb 50°1'14.07"N; 12°27'14.24"E

Ves poprvé zmíněna r. 1313, nyní část obce Lipová, od r. 1995 památková rezervace, zachovány usedlosti z 18. stol. Roubený dům, tzv. Rustlerův statek, pochází z r. 1751 stejně jako chlév, dvůr uzavírá stodola z r. 1865, ve statku soukromé národopisné muzeum. Na jižním okraji památná alej 21 dubů a lip ve stáří až 280 let, severně chráněný Doubravský buk starý asi 330 let. Od r. 1995 zaveden chov arabských plnokrevníků.

Doubravice

Č. Budějovice 48°56'6.38"N; 14°30'39.83"E

Obec prvně zmíněna r. 1267. Barokní zámeček z konce 17. stol. znehodnocen modernizací. Dvě kaple z počátku 19. stol. se sochami Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.

Doubravice nad Svitavou

Blansko

49°26'15.31"N; 16°37'48.06"E

Obec v Boskovické brázdě prvně doložena r. 1255, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, v okolí těžba kvalitní keramické hlíny. Barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1717 na místě pozdně románské stavby z 13. stol. Severovýchodně v lese stopy hradu Doubravice z 13. stol., jako pustý uváděn r. 1528, zachovány zarostlé terénní relikty, hradní příkop a drobné části základových zdí.

Doubravice u Volyně

Strakonice 49°10'39.17"N; 13°49'45.37"E

Malá ves prvně uváděna r. 1251, nyní část městyse Čestice. Gotická věžovitá zemanská tvrz z 13. stol. vypálena r. 1520, dochována dvoupatrová hranolová věž nad potokem s obytným prostorem v patře, při ní zbytek hradby. Ve vsi několik staveb lidové architektury.

Doubravka

Plzeň-město 49°45'49.25"N; 13°24'50.2"E

Pův. osada u východního okraje Plzně, nyní součást městského obvodu Plzeň 4. Nad ústím Úslavy do Berounky předrománský kostel sv. Jiří, založen údajně biskupem Vojtěchem r. 992 jako součást malého kláštera, později přestavován románsky, goticky i barokně. Na přilehlém hřbi-

tově hrob Stanko Vodičky (1895–1918), vůdce rumburské vzpoury, tajně tu byl pohřben i Jan Sladký-Kozina, popravený r. 1695. Poblíž nyní velké sídliště. Severně na pravém břehu řeky přírodní památka Zábělá, rezervace smíšeného porostu s lesnickou naučnou stezkou. Východiště na vrch Chlum – viz samostatné heslo.

Doubravník

Brno-venkov 49°25'25.45"N; 16°21'9.33"E

Obec na Svratce poprvé připomínána r. 1208 při klášteře augustiniánek, historický status městyse z r. 1477 obnoven r. 2006, od r. 1995 památková zóna. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol. renesančně přestavěn v letech 1515–1557, barokní věž z r. 1792, u kostela novogotická panská hrobka z r. 1867. Raně barokní kaple sv. Anny z r. 1696. Budova býv. proboštství ze 16. stol. Na náměstí barokní radnice ze 17. stol., upravena v 19. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Šebestiána z r. 1776, kašna z r. 1970 a skupina památných lip. Památník v domku akademika Jana Koldy (1895–1958), významného vědce v oboru veterinární medicíny. Na návrší poutní kaple sv. Máří Magdalény obnovená po požáru r. 1897.

Doubravská Hora

Teplice 50°38'15.95"N; 13°51'51.58"E

Na vrchu Doubravka (387 m n. m.) nad Teplicemi vystavěn pány z Vřesovic r. 1478 hrad Doubravská Hora, za Kinských po r. 1590 mohutně opevněn, r. 1639 dobyt Švédy a v letech 1644–1655 rozbořen. Na jeho zbytcích vystavěna r. 1884 novogotická romantická výletní restaurace s vyhlídkovou věží. Od r. 1966 objekt ve správě organizace radioamatérů, restaurace obnovena r. 2008. Ze zřícenin daleký výhled.

Doubská hora

K. Vary 50°12'13.97"N; 12°50'48.51"E

Doubská hora (611 m n. m.), známější pod názvem Aberg, vrch v karlovarských lázeňských lesích. Od r. 1905 na vrcholu 25 m vysoká rozhledna s hotelem. Po 2. světové válce nepřístupné podnikové zařízení, od r. 1995 luxusní hotel Aberg ruského podnikatele. Rozhledna přístupná, pokud není obsazeno apartmá ve věži. V sousedství nový dřevěný pravoslavný kostelík sv. Nikolaje. Severovýchodně od vrcholu v lese zříceniny románského kostela sv. Linharta z r. 1246, jediný pozůstatek zaniklé středověké vsi Obora (Thiergarten), poblíž oblíbená lesní restaurace.

Doudleby

Č. Budějovice 48°53'37.82"N; 14°30'5.7"E

Obec uváděna r. 981 jako slavníkovské hradiště nad zákrutem Malše. Z hradiště částečně dochovány valy, na něm počátkem 14. stol. postaven raně gotický kostel sv. Vincence, upraven r. 1494, barokně přestavěn a doplněn o věž v letech 1708–1709. Pozdně gotická zemanská tvrz později upravena na faru. Za kostelem nad studánkou barokní kaple Panny Marie z poloviny 18. stol., před ním barokní socha Piety z doby kolem r. 1730.

www.ceskonamape.cz

107

Doudleby nad Orlicí

Rychnov n. Kn.

Drahanovice

Olomouc

50°6'23.87"N; 16°15'42.07"E

49°34'45.08"N; 17°4'36.2"E

Pův. prastará osada, středisko kmene Dúdlebů, založena snad již v polovině 10. stol., připomínána r. 1259, status městyse z r. 1931 obnoven r. 2006. Pozdně renes. zámek z r. 1590 v místech starší tvrze, čtyřkřídlá patrová budova s arkádovým nádvořím a bohatou sgrafitovou výzdobou přestavěna raně barokně v letech 1668–1690, po dlouhodobé rekonstrukci v letech 1955–1973 zámek zpřístupněn veřejnosti, otevřen i po vrácení rodu Bubna-Litic. V sousedství hospodářský dvůr se dvěma sýpkami z konce 17. stol. Synagoga z r. 1777 upravena r. 1954 na sbor církve čs. husitské. Barokní sochy Panny Marie, sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Obec na úpatí Velkého Kosíře prvně doložena r. 1322. Gotická věžovitá tvrz ze 14. stol. o pěti patrech, zvaná Černá věž, vysoká 24 m se schodišťovým přístavkem, renesančně upravena r. 1567, nynější podoba z r. 1850, zachovány i části gotické ohradní zdi a sklepy. Renes. kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn r. 1742 a upraven po požáru r. 1799. V ohrazení kostela renes. zvonice ze 16. stol., upravena v 18. a 20. stol. Hraniční kámen z r. 1723. U hřbitova památné lípy. Západně za místní částí Ludéřov v lese Švédské šance, čtyřúhelníkové valy a příkopy starověkého hradiště zvaného podle nálezů Keltská svatyně, ve válkách využity Švédy a Prusy. V sousední místní části Střížov přístupná zahradní železnice.

Drahany

Prostějov 49°26'5.77"N; 16°53'54.66"E

Obec, která dala jméno Drahanské vrchovině, poprvé zmíněna r. 1322, status městyse z r. 1908 obnoven r. 2006. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1790, před ním barokní socha sv. Jana Křtitele z r. 1762. Severovýchodně v lesích stopy dvou hradů: Starý Plumlov z konce 13. stol. na dlouhé ostrožně, pův. zván Drahuš, zničen r. 1312; Smilův hrad založen koncem 13. stol. k ochraně ložisek železné rudy, nedokončen zanikl počátkem 14. stol., zachovány zbytky zdiva. Obě zříceniny leží v nepřístupném prostoru vojenského újezdu.

Drahenice

Příbram 49°31'7.6"N; 13°57'38.08"E

Doudleby nad Orlicí – zámek

Dožice

Plzeň-jih 49°31'28.73"N; 13°42'9.6"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část obce Mladý Smolivec. V býv. panském dvoře přízemní obytné stavení z 18. stol., někdy označované jako zámeček, se znakem křižovnického řádu. Na návsi barokní sochy sv. Anny, Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského z r. 1742. Dochováno několik roubených objektů. V dominantní poloze na vrchu Kamýk renes. kostel sv. Michaela archanděla z r. 1575, později barokně upravený.

Drábské Světničky

Drahobudice

Kolín 49°56'14.04"N; 15°4'2.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1338. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice barokně přestavěn v letech 1753–1754, u něj nepatrné zbytky valu a příkopů býv. slovanského hradiště. Do hřbitovní zdi vsazeny tři renes. náhrobky. Pozdně barokní kostnice z r. 1754, fara z r. 1766 přestavěna v 19. stol. Uprostřed obce dochován val býv. tvrze.

Ml. Boleslav 50°31'55.5"N; 15°1'55.72"E

Hrádek na skupině sedmi skalních bloků na severozápadním okraji pískovcové plošiny Mužského údajně založen již ve 13. stol., zpravidla však datován až na počátek 15. stol. jako opěrný bod husitských sirotčích vojsk po dobytí kláštera v Hradišti nad Jizerou. Skalní bloky pův. propojeny dřevěnými mosty a kamennými nebo dřevěnými schodišti a ochozy, ve skalách vytesány světničky, jichž se dosud dochovalo 18, obranný systém opuštěn po bitvě u Lipan. Oblíbené výletní místo s dalekým výhledem dostupné značenými cestami ze vsi Dneboh nebo od výletní restaurace na Mužském – viz samostatné heslo.

108

Obec prvně zmíněna r. 1227. Dvoukřídlý barokní zámeček s věží, kaplí a anglickým parkem vzniklý přestavbou starší tvrze na přelomu 16. a 17. stol., kaple rozšířena v letech 1792–1796, nyní v soukromém vlastnictví, opraven a nepřístupný. Zachován soubor lidové architektury, od r. 1995 památková zóna.

Drahomyšl

Louny 50°18'38.8"N; 13°38'55.9"E

Ves prvně zmíněna r. 1115, nyní část obce Lipno. Na návsi kaple z r. 1822. Severně od vsi v polích menhir nazývaný Zakletý mnich o výšce 2,2 m.

Drahonice

Strakonice 49°11'58.88"N; 14°4'32.05"E

Obec prvně doložena r. 1253. Ze středověké tvrze smetené vichřicí r. 1762 dochována gotická válcová věž a zbytky hradeb. V obci zděné stavby lidové architektury z 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Drábské Světničky

Drahoňův Újezd

Rokycany

Dráchov

Tábor

49°52'36.13"N; 13°43'34.72"E

49°13'35.11"N; 14°42'25.32"E

Obec s farním kostelem doložena r. 1350. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn ve 2. polovině 18. stol., řada gotických prvků však zachována. Pozdně barokní fara a památná lípa. Dochovány roubené lidové stavby z konce 18. stol.

Obec na levém břehu Lužnice prvně zmíněna r. 1353. Zdaleka viditelná věž kostela sv. Václava gotického původu ze 14. stol., upravován v 16. stol., věž přistavěna r. 1751, uvnitř fragmenty gotických nástěnných maleb z poloviny 14. stol. Poblíž tvrz ze 14. stol., upravena na sýpku. Vyhledávané vodácké tábořiště, býv. mlýn přestavěn na penzion. U obce na pravém břehu Lužnice přírodní rezervace Dráchovské tůně, býv. odvodněná ramena řeky s chráněnými rostlinami a hnízdišti ptactva.

Drahoraz

Jičín 50°21'30.23"N; 15°17'10.28"E

Ves prvně zmiňována r. 1294, nyní část města Kopidlno. Na hřbitově gotický kostel sv. Petra a Pavla, pův. opevněný z 13. stol., nynější stavba z počátku 15. stol. rozšířena r. 1809, v letech 1695–1698 ke zdi přistavěn barokní Boží hrob. Dřevěná hranolová zvonice z r. 1893 se zvonem z r. 1616 na místě starší stavby.

Drahov

Tábor 49°10'32.05"N; 14°45'17.04"E

Obec prvně doložena r. 1359. Na hřbitově gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s dřevěnou věžičkou, přestavován v 16. a 19. stol., památná socha Madony z 15. stol. odcizena r. 1958. Poblíž mariánská kaple z 19. stol. nad léčivým pramenem, v polích kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1883. Západně od obce přírodní památka Farářský rybník, ojedinělé naleziště leknínu bílého.

Drakov

Bruntál 50°11'1.58"N; 17°21'12.71"E

Strážní hrádek Drakov čili Drachenburg založen na skalním bloku nad Černou Opavou počátkem 14. stol. jako doplněk nedalekého hradu Quinburk (viz samostatné heslo) a celní stanice na stezce vedoucí podle řeky. Písemné zprávy nedochovány, zanikl požárem patrně během zimního husitského tažení r. 1428. Dochovány jen terénní pozůstatky, prokopaná skalní šíje a obdélníkový prostor vytesaný na skalní plošině. Zřícenina leží mimo značené cesty. Na opačném břehu řeky výše proti toku unikátní technická památka na železářskou výrobu, zřícenina dřevouhelné vysoké pece z r. 1807 o výšce asi 10 m.

www.ceskonamape.cz

109

Drásov

Brno-venkov

Dražice

Tábor

49°19'58.73"N; 16°28'42"E

49°25'39.36"N; 14°35'16.76"E

Obec prvně doložena r. 1238 v majetku kláštera Porta coeli, na městys povýšena r. 2008. Mezi památkami vyniká románsko-gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol. s gotickou freskovou výzdobou presbytáře, upravován pozdně goticky a pak v 19. stol., věž přistavěna v 15. stol., při bourání starého hřbitova r. 1830 nalezena monstrance z r. 1601. Za městysem u silnice boží muka z 18. stol., několik křížů z 19. stol. Zahradní železnice, muzejní expozice úzkorozchodných železnic o rozchodu 600 mm, možnost projížďky na předváděcí trati s 15 výhybkami o délce asi 400 m.

Obec prvně zmíněna r. 1352. Na hřbitově gotický kostel sv. Jana Křtitele z počátku 14. stol., přestavován kolem r. 1600 a v 18. stol. Patrová fara z 1. poloviny 19. stol. U rybníka na návsi výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol.

Draženov

Domažlice 49°27'20.44"N; 12°52'23.31"E

Obec jako privilegovaná chodská ves doložena r. 1325. Zachováno několik lidových statků chodského typu. V pozdně gotické stavbě z lomového kamene z 15. stol., zvané Draženovský špýchar, nyní muzejní expozice. Místní rychta působištěm Kryštofa Hrubého (1634–1695), rychtáře a jednoho z vůdců chodského povstání, zemřel ve vězení, pamětní deska na rodném domě. Na návsi barokní šestiboká kaple z r. 1784. Jižně od obce poutní místo Dobrá Voda s kaplí Panny Marie Pomocné z let 1898–1900 nad pramenem, oltářní obraz Chodské madony vytvořil Jaroslav Špillar.

Dražíč

Obec prvně zmíněna r. 1379. K pův. renes. tvrzi počátkem 18. stol. přistavěna barokní kaple sv. Mikuláše, celá tvrz poté přestavěna na barokní zámek. Jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s hospodářským dvorem sloužila v 2. polovině 20. stol. jako skladiště, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupná. Při silnici barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Dražovice

Obec prvně uváděna r. 1141. Kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1899, ve dvoře barokní fary socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány stavby s hanáckými žudry.

Ves prvně připomínána r. 1264, nyní část města Benátky nad Jizerou. Na ostrohu nad řekou zřícenina gotického hradu z poloviny 13. stol., dílo francouzských stavitelů, zpustl koncem 16. stol., zachován střep paláce s kružbovými okny a krbovými sopouchy a stopy opevnění, ke zbytku západní hradební zdi přiléhá budova býv. špýcharu. Pův. gotický kostel sv. Martina z poloviny 14. stol. přestavěn barokně v 18. stol., dochovány cenné nástěnné malby ze 14. stol.

Písek 49°20'6.69"N; 14°2'26.78"E

Ml. Boleslav 50°18'18.26"N; 14°50'38.61"E

Vyškov 49°11'39.87"N; 16°56'46.3"E

Drhovle Dražice

Č. Budějovice 49°18'20.06"N; 14°23'0.61"E

Obec poprvé zmíněna r. 1323. Tvrz z počátku 17. stol. přestavěna kolem r. 1700 na raně barokní dvoukřídlý zámek s věží a arkádovou chodbou, nyní účelově využit. V obci kapličky z 19. stol., lipové aleje.

Drchlava

Č. Lípa 50°34'35.55"N; 14°31'20.92"E

Ves vznikla ve 14. stol., nyní část obce Chlum. Na skalnaté ostrožně na severním okraji stopy tvrze nebo hrádku Vřísek, doložen r. 1402, zanikl kolem r. 1543, zbytky zdí a příkopu narušeny stavbou obytného domu. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše barokně upraven v letech 1717 a 1777, věž přistavěna r. 1854. Ve vsi lidová architektura, roubené domy a stavby lidového empíru. Na hřbitově cenný empírový náhrobek Lkající žena z r. 1816.

Drmoul

Cheb 49°56'4.93"N; 12°40'0.19"E

Obec doložena poprvé r. 1368. Kostel sv. Josefa vystavěn r. 1924 na paměť 61 místních obětí 1. světové války. V 17. stol. nedaleko založena hornická osada Cech sv. Víta, těžba mědi a později vitriolové hutě, osada zanikla po zřízení vojenského cvičiště. Západně na Panském vrchu (649 m n. m.) 60 m vysoký telekomunikační stožár z r. 2008 s ochozem rozhledny ve výši 40 m, na úpatí kopce židovský hřbitov ze 17. stol.

Drnholec

Břeclav 48°51'25.58"N; 16°29'0.4"E

Dražice (Ml. Boleslav) – zřícenina hradu 110

Obec prvně připomínána r. 1249 jako Dürnholz, status městyse z r. 1350 obnoven r. 2006. Gotický hrad www.ceskonamape.cz

z 13. stol. přestavěn v letech 1583–1585 na trojkřídlý renes. zámek, od 19. stol. v majetku různých nadací, pro zchátralost dvě křídla stržena, mohutná stavba nyní nevyužita. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750–1757 se zajímavým dvojvěžovým průčelím, pozdně renes. fara. Býv. renes. radnice z r. 1591 upravena na hostinec. Na náměstí mariánský sloup z r. 1718. Jižně u Dyje akvadukt Litobratřického potoka.

Drnovec

Č. Lípa

Druztová

Plzeň-sever 49°47'42.05"N; 13°26'58.63"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Šestiboká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1745, u ní barokní fara. Hřbitovní, pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol. barokně upraven kolem r. 1700, uvnitř pozdně gotické sochy. Stojí v podhradí hradu Věžka – viz samostatné heslo. Jižně od obce nad Berounkou přírodní památka Malochova skalka, nese jméno plzeňského botanika Františka Malocha (1862–1940), pamětní deska.

50°46'38.9"N; 14°39'36.77"E

Nevelká ves uváděna r. 1391 jako Agrina nebo též Grina ves, z čehož vznikl německý název Kleingrün, nyní část města Cvikov. Založena kolem zaniklé středověké sklářské hutě. Pozdně barokní kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1777 po 2. světové válce zbořena. Památná lípa s obvodem kmene 4,5 m. Jižně od vsi přírodní památka Dutý kámen – viz samostatné heslo.

Drnovice

Blansko 49°28'5.38"N; 16°32'8.84"E

Obec prvně připomínána r. 1249. Na návsi upravená tvrz z r. 1391, v 19. stol. užívána jako sýpka, úpravy i ve 20. stol., poblíž tvrze klasicistně upravený panský dvůr. Osamoceně stojící gotický hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice přestavován v letech 1883 a 1938, zachován pův. gotický presbytář.

Drnovice

Vyškov

Družec

Kladno 50°6'11.13"N; 14°2'57.05"E

Obec připomínána r. 1320. Pův. gotický poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie upraven barokně koncem 17. stol., hodnotné vnitřní zařízení. Na zrušeném hřbitově kamenný náhrobník z r. 1721 ve tvaru srdce a náhrobníky z 19. stol., při hřbitovní zdi menhir zvaný Zkamenělec. Mariánský sloup z r. 1674. Uprostřed obce na skalnatém výběžku tři kovové kříže zvané Družecká kalvárie připomínající oběti moru z počátku 19. stol.

Drysice

Vyškov 49°20'4.21"N; 17°3'27.2"E

Obec prvně uváděna r. 1201. Kostel Narození Panny Marie z let 1887–1888 nahradil kapli z r. 1727, fara z r. 1889. Na návsi socha sv. Floriána z r. 1777. Barokní zájezdní hostinec z r. 1750.

49°16'25.9"N; 16°57'6.12"E

Obec prvně zmíněna r. 1104. Barokní farní kostel sv. Vavřince z r. 1652 na místě starší vyhořelé stavby, upravován počátkem 18. stol., u něj dvě památné lípy a barokní sochy sv. Floriána z r. 1755 a Jana Nepomuckého z r. 1738. Zámek z let 1866–1869 nyní účelově využit, kolem zbytek zámeckého parku.

Droužkovice

Chomutov

Držkov

Jablonec n. N. 50°41'20.15"N; 15°18'23.48"E

Obec prvně zmíněna r. 1356. Novogotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1860, na hřbitově pohřbena většina obětí svárovské stávky.

Držovice

Prostějov

50°25'50.31"N; 13°25'46.03"E

49°29'21.63"N; 17°7'43.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1314. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z 13. stol., u něj třípatrová hranolová zvonice z konce 16. stol., kaple Panny Marie z r. 1819. Sloupy Immaculaty z r. 1736 a Nejsvětější Trojice z r. 1757, pískovcový kříž z r. 1738. Severozápadně na tzv. Pražském poli stály do r. 1996 dva kameny považované za menhiry, zničeny při rekultivaci, vedení obce r. 2007 rozhodlo umístit na tomtéž místě jejich kopie. Lidově v minulosti zvány Generálské kameny, údajně byly pův. tři a označovaly hroby padlých generálů.

Obec prvně zmiňována r. 1141, po spojení s městem Prostějov osamostatněna r. 2006. Novorománský kostel sv. Bartoloměje z let 1914–1916. Severně na návrší barokní kaple sv. Floriána z r. 1708.

Drslavice

Prachatice 49°1'30.8"N; 13°55'15.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1384. Pozdně gotická tvrz doložena r. 1538, vypálena r. 1619 a r. 1777 upravena na sýpku, nyní soukromým majitelem obnovována do pův. podoby.

Dřenice

Cheb 50°4'0.88"N; 12°27'19.49"E

Rekreační ves na severním břehu Jesenické přehrady prvně připomínána r. 1273, nyní část města Cheb. Zchátralý, pův. románský kostel sv. Oldřicha barokně přestavěn r. 1660. U hřbitovní zdi smírčí kříž přenesený ze zatopeného území. Západně nad hladinou přehradního jezera na výšině zvané Bergholz zbytky valů ze 13. stol. Rekreační objekty, autokemp.

Dřešínek

Strakonice 49°10'4.28"N; 13°46'23.19"E

Malá ves prvně připomínána r. 1407, nyní část obce Dřešín. Ve dvoře barokní patrový zámeček s průčelním rizalitem www.ceskonamape.cz

111

a zámeckou kaplí vzniklý r. 1884 přestavbou staré tvrze, po modernizaci ve 20. stol. bez slohové hodnoty. Poblíž kaple z 1. poloviny 19. stol.

Dřetovice

Kladno 50°10'56.97"N; 14°12'36.54"E

Obec poprvé doložena r. 1233. Na jihozápadním okraji hřbitovní kostel sv. Václava románského původu přestavěný barokně v 18. stol., jediný pozůstatek vsi Královice zaniklé ve středověku. V obci kaple Panny Marie se zvoničkou z 18. stol.

Dřevčice

na panství Žerotínů s nejstarší bratrskou školou na Moravě z r. 1561. Vodní tvrz ze 14. stol. přestavěna na přelomu 16. a 17. stol. na čtyřkřídlý renes. zámek s nádvorními arkádami a pětipatrovou věží, barokně upraven r. 1649, částečně zachováno předzámčí a vodní příkop. Zámek od r. 1897 majetkem obce, od r. 2005 využíván jako kulturní centrum s výstavními prostory. Renes. radnice z r. 1521. Renes. věž, pův. českobratrská zvonice z r. 1521, upravena r. 1581. Farní kostel sv. Havla, pův. bratrský sbor z r. 1579, do současné barokní podoby upraven r. 1771, před ním barokní kříž a mariánský sloup z r. 1768. Kaple sv. Starosty z r. 1684. Lidový statek se záhorským žudrem z poloviny 18. stol. Množství hodnotných soch světců, převážně barokních z 18. stol.

Praha-východ 50°10'5.41"N; 14°37'42.04"E

Obec prvně doložena r. 1052. Na okraji zbytky tvrze ze 14. stol., upravena renesančně a v 18. stol. přestavěna na sýpku, nyní zrekonstruována a zpřístupněna veřejnosti. Pův. románský kostel sv. Bartoloměje z přelomu 11. a 12. stol. upravován v 16. a 18. stol., vedle něj fara z r. 1818. Při silnici barokní zvonice z r. 1695. Dochovány barokní portály selských usedlostí. Kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1802. Tyršův pomníček z r. 1932. Křížek na návsi z r. 1794 a druhý na okraji obce z r. 1877. Kapličky z let 1680–1690 na poutní tzv. svaté cestě z Prahy do Staré Boleslavi.

Dřínov

Kroměříž 49°17'34.36"N; 17°13'59.94"E

Obec prvně uváděna r. 1349. Tvrz doložená r. 1414 přestavěna v letech 1653–1667 na pozdně renes. zámek, kolem r. 1775 přistavěna kaple sv. Kateřiny, při regotizaci r. 1875 přistavěna věž, po 2. světové válce zámek zchátral, nyní opravován soukromým majitelem. Při severním okraji barokní boží muka z r. 1680.

Dřísy

Praha-východ 50°15'26.52"N; 14°38'52.84"E

Dřevěnice

Jičín 50°27'10.34"N; 15°26'45.76"E

Obec poprvé doložena r. 1388. Gotická tvrz z 15. stol. přestavěna po r. 1588 na sýpku a sklad, býv. pivovar v hospodářském dvoře upraven na sýrárnu. Zachována býv. zájezdní hospoda z let 1780–1790 a několik roubených chalup. Barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. Severně rekreační rybník Hlíza s hřišti, tradiční volejbalové turnaje.

Dřevíč

Rakovník 50°14'55.04"N; 13°49'37.37"E

Hradiště Dřevíč o rozloze 12 ha leželo na náhorní plošině Džbánu, osídleno v době železné i bronzové, později významné přemyslovské sídlo zmiňované jako pevný hrad v Kosmově kronice. Funkci správního střediska mělo do konce 12. stol., pak jen hospodářský dvůr. Nyní na návrší barokní kaple sv. Václava z 18. stol., pozůstatek presbytáře staršího kostela, a hájovna. Zbytek býv. hradiště pokrývají pole, připomínají ho jen mohutné valy.

Obec prvně zmíněna r. 1052. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1837. Na jižní straně vrchu Cecemína první vinice v Čechách, založena již v počátcích vlády Přemyslovců, zrušena r. 1818, v současnosti opět obnovena. Na vinici kaple Stětí sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1750, věžovitá stavba osmibokého půdorysu s mansardovou střechou a lucernovitou věžičkou, restaurována a nově vysvěcena r. 2002.

Dříteč

Pardubice 50°6'15.44"N; 15°48'33.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1229 jako majetek opatovického kláštera. Na hřbitově kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., barokně upraven r. 1699 a restaurován r. 1872. Pamětní deska na jižní straně lodi připomíná hrob kováře Václava Veverky (1790–1849), s bratrancem Františkem proslulého vynálezce ruchadla.

Dříteň

Č. Budějovice 49°8'29.45"N; 14°20'42.87"E

Dřevíkov

Chrudim 49°45'55"N; 15°49'44.04"E

Osada doložena r. 1542, nyní část obce Vysočina. Zachována řada roubených i zděných lidových staveb z 19. stol. a býv. židovská ulička, severozápadně u lesa židovský hřbitov založený po r. 1740.

Dřevohostice

Přerov 49°25'38.45"N; 17°35'32.43"E

Obec prvně doložena r. 1326, status městyse z r. 1368 obnoven r. 2008, v 16. stol. významné středisko českých bratří 112

Obec prvně doložena r. 1432. Patrový barokní zámeček z let 1669–1674 v hospodářském dvoře na místě vyhořelé tvrze, upravován v 2. polovině 18. stol. Barokní kostel sv. Dismase z r. 1691 na místě starší stavby, přestavěn v letech 1740–1760 a novorománsky upraven v 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Kovárna z r. 1855. Rodiště MUDr. Mořice Baštýře (1835–1894), zakladatele české stomatologie. Západně u místní části Záblatí svedena r. 1619 bitva mezi stavovským a císařským vojskem, v sousední vsi Záblatíčko novogotický kostel sv. Vojtěcha z r. 1903 a kaplička téhož světce z r. 1826.

www.ceskonamape.cz

Dub

Žďár n. S.

Dubany

Litoměřice

49°16'52.9"N; 16°4'41.24"E

50°23'50.24"N; 14°0'47.82"E

Hrad nad řekou Oslavou v současnosti zvaný Dub pův. zván Tasov nebo Tassenberg, doložen r. 1233 jako majetek pánů z Lomnice, nazván podle oblíbeného rodového jména Tas. Naposled zmíněn r. 1366, poté zanikl patrně za bojů mezi moravskými markrabaty. Zachovány zbytky zdiva brány a věže, přístup ke zřícenině po značené cestě z Tasova.

Ves doložena r. 1251, nyní část města Libochovice. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1278, za ním boží muka z r. 1701. Na Ohři četné rekreační chaty.

Dubenec

Příbram 49°41'43.37"N; 14°4'53.82"E

Dub

Tábor 49°27'16.97"N; 14°47'27.56"E

Ves prvně zmíněna r. 1393, nyní část obce Ratibořské Hory. V hospodářském dvoře zachována tvrz ze 14. stol., rozšířena koncem 16. stol. jako zámeček o arkádové křídlo, zachovány zbytky renes. sgrafitové výzdoby. Severovýchodně nad vsí vrch Homole (666 m n. m.) s dalekým rozhledem, na jeho západním úbočí v hospodářském dvoře Polánka zbytky gotické tvrze s okrouhlou baštou.

Dub nad Moravou

Olomouc 49°28'55.04"N; 17°16'42.14"E

Obec v širokém údolí Moravy prvně připomínána r. 1141, status městyse z r. 1848 obnoven r. 2006. Dominantní mohutný poutní kostel Očišťování Panny Marie z let 1734–1756, klenba obnovena po zřícení r. 1853, průčelní věže spojeny galerií 28 cenných barokních soch. Hodnotné barokní sochy sv. Floriána z r. 1733 a sv. Josefa a Jana Nepomuckého z r. 1740. Pomník T. G. Masaryka z r. 1936.

Dub u Prachatic

Prachatice 49°6'29.53"N; 14°0'42.8"E

Obec prvně připomínána r. 1274, na městys povýšena r. 1869, status městyse obnoven r. 2006. Na místě renes. tvrze z r. 1543 čtyřkřídlý novogotický zámek z let 1854–1860 s věží a anglickým parkem, nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci, přístupná zámecká galerie. Kostel Rozeslání sv. Apoštolů z r. 1787, věž z r. 1807. Sochy sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Býv. synagoga přestavěna na obytný dům, jižně zachován židovský hřbitov z počátku 18. stol.

Dubá

Č. Lípa 50°32'21.96"N; 14°32'20.89"E

Město prvně připomínáno r. 1253, od počátku hrazené sídlo na pravidelném půdorysu, historický status města obnoven r. 1992. Monumentální barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1744–1760 vystavěn architekty z okruhu K. I. Dienzenhofera a Anselma Luraga, uvnitř vyřezávané oltáře a kazatelna, pův. barokní fara z r. 1737. Na náměstí empírová radnice z r. 1851 a sloup Nejsvětější Trojice z r. 1726. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740, smírčí kříž. Vynikající technickou památku představuje sušárna chmele, cihlová stavba s dvojicí kamenných kruhových věží z r. 1889. Nad závěrem Sviňského dolu barokní socha sv. Prokopa, místo inspirace Máchova Máje. Při silnici na Mšeno objekt muzea čs. opevnění.

Obec v oblasti příbramských uranových dolů prvně připomínána r. 1321, v okolí četné haldy. Barokní zámeček z doby po r. 1750 se středním rizalitem, na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V sousedství osada Bytíz, nechvalně známá v 50. letech 20. stol. pracovními tábory politických vězňů.

Dubenec

Trutnov 50°22'35.74"N; 15°47'54.12"E

Obec prvně uváděna r. 1343. Pův. gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. při barokní přestavbě v letech 1736–1740 změněn na kostel sv. Josefa, v něm barokní varhany. Barokní fara z r. 1749. Jižně od obce na zalesněném ostrohu nad mlýnem Kalnovcem příkopy a valy hradu Kozamberk ze 13. stol., zanikl v 18. stol.

Dubí

Teplice 50°40'42.04"N; 13°47'34.36"E

Pův. osada Eichwald doložena r. 1494, vzhledem k příhodné poloze na obchodní cestě přes Krušné hory zřízeny formanské hostince, přepřahací stanice a obchody, později výroba střelného prachu. Od r. 1862 v provozu klimatické a vodoléčebné lázně, léčí se především nemoci nervového a pohybového ústrojí, založeny parky a promenády. Od r. 1960 obec povýšena na město. Dominantu tvoří kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1898–1906 v benátském stylu. V provozu sklárny a proslulá výroba porcelánu.

Dubice

Ústí n. L. 50°35'43.34"N; 14°0'55.57"E

Rekreační a výletní místo vysoko nad břehem Labe, nyní část obce Řehlovice. Pozdně gotický kostel, pův. protestantská rodinná hrobka z r. 1579, po barokní přestavbě r. 1643 zasvěcen sv. Barboře a znovu přestavěn r. 1820. U něj terasa zvaná Labská vyhlídka s dalekým výhledem do údolí Labe a na České středohoří, v sousedství další skalní vyhlídková místa, severně Mlynářův kříž se železným křížem, jižně Doerellova vyhlídka nazvaná podle německého ústeckého malíře Ernsta Gustava Doerella (1832–1877).

Dubicko

Šumperk 49°49'38.33"N; 16°57'51.61"E

Obec prvně připomínána r. 1253. Barokní farní kostel Povýšení sv. Kříže s gotickým zvonem vznikl r. 1710 přestavbou románsko-gotické svatyně z poloviny 13. stol. Gotická tvrz z 13. stol. v sousedství kostela zničena za česko-uherských válek r. 1471, její zbytky zachovány ve stavbě sakristie a hřbitovní zdi s opěráky. Na hřbitově v jádře gotická márnice. Smírčí kříž ze 16. stol.

www.ceskonamape.cz

113

Dublovice

Příbram 49°40'12.42"N; 14°21'34.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1228 v majetku jiřského kláštera benediktinek na Hradčanech. Kostel Nejsvětější Trojice románského původu z poloviny 12. stol. upraven goticky po r. 1350, přestavován v 15. a 19. stol., novogotická věž z r. 1878, u kostela sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z let 1760–1770. Zachovány staré zemědělské usedlosti. Západně při ústí Brziny pův. ves Zrůbek zatopená Slapskou vodní nádrží, na ostrohu nad hladinou stopy rožmberské tvrze z konce 14. stol., zanikla za husitských válek, dochovány základy věže a přilehlých objektů. Na břehu nyní rekreační osada s hotelem. Duchcov – zahradní zámecké průčelí

Dubňany

Hodonín 48°55'3.02"N; 17°5'58.15"E

Velká obec na okraji rozsáhlého lesa Doubrava prvně zmíněna r. 1349, na město povýšena r. 1964, v letech 1950–1980 v okolí těžba lignitu. Kostel sv. Josefa z r. 1885, presbytář ze starší stavby z r. 1720, fara z r. 1859. Barokní sochy sv. Vendelína z r. 1763 a Jana Nepomuckého z r. 1797. Barokní kamenný kříž z r. 1784. Muzeum hornictví a sklářství. Na ploše 7 ha solární elektrárna z r. 2008. U Jarohněvického dvora památný dub starý asi 600 let. Rodiště hudebního skladatele Ludvíka Podéště (1921–1968). Severovýchodně od města r. 1927 nalezeny základy vyhořelého románského kostela z 13. stol. a pozůstatky hřbitova.

Dubné

V parku betonový pavilón s nástropní freskou Václava Vavřince Reinera přenesenou z býv. špitálu. Střed města prohlášen památkovou zónou, objekty postupně renovovány. U rybníka Barbora kaple sv. Barbory s údajným Casanovovým hrobem, ve zdi náhrobní deska. Na břehu pomník údajného rodáka, německého minnesängra a básníka Walthera von der Vogelweide (kolem 1170–1230) z r. 1911, obnoven r. 1991.

Č. Budějovice 48°58'36.34"N; 14°21'31.62"E

Obec prvně uváděna r. 1263. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol. barokně upraven r. 1730, věž z r. 1575 nově postavena r. 1901. Zbytky tvrze ze 16. stol. ukryty v budově empírové fary z r. 1846. V obci a okolí řada lidových usedlostí a samotových dvorců. Jihozápadně od obce mohylové pohřebiště z doby bronzové. Duchcov – vstup do zámku

Dubnice

Bruntál 50°2'26.15"N; 17°38'31.9"E

Zemědělská ves připomínána r. 1289, nyní část obce Lichnov. Hodnotný empírový kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1822 s ohradní zdí.

Duchcov

Teplice 50°36'27.62"N; 13°44'45.39"E

Město v hnědouhelné pánvi připomínáno jako ves Hrabišín r. 1207, od r. 1240 současný název. Renes. zámek z r. 1570 na místě starší tvrze, přestavěn barokně r. 1675. Posledních 13 let života tu ve funkci zámeckého knihovníka strávil italský dobrodruh Giovanni Giacomo Casanova (1725–1798) a napsal svá stěžejní díla. Na zámek navazuje barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1698–1722, těžce poškozen r. 1945.

Dukovany

Třebíč 49°4'43.69"N; 16°11'25.13"E

Obec prvně doložena r. 1279 v majetku templářů. Románsko-gotický kostel sv. Václava z doby založení obce podstatně upravován v 18. a 20. stol. Barokně-klasicistní zámek vznikl r. 1790 přestavbou staršího objektu, při něm hodnotný park. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1769. Na návsi barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a Floriána z r. 1778, u zámku sv. Josefa z r. 1737. Západně od obce mohutná jaderná elektrárna vystavěná na katastru zrušených obcí Skryje a Lipňany v 80. letech 20. stol., v jejím areálu zajímavé informační centrum.

Důl Jeroným

Sokolov 50°6'9.18"N; 12°42'58.59"E

Zachovalé důlní dílo středověkého původu, těžba cínu tu probíhala od 16. stol. do 1. světové války, r. 1990 prohlášen za kulturní památku, připravuje se jeho turistické zpřístupnění. Objekt nyní mimo obydlenou oblast. V minulosti 114

www.ceskonamape.cz

stálo v sousedství horní město Stadt Lauterbach, po vzniku ČSR zvané Město Litrbachy, které mělo 1000 obyvatel. Po 2. světové válce přejmenováno na Město Čistá, ale vysídleno a začleněno do vojenského prostoru. R. 1948 rozstříleno dělostřelectvem před zraky prezidenta Gottwalda pro instruktážní film, zmizelo i z map. Nyní pomníček připomíná náměstí a kříž někdejší hřbitov.

Dunajovice

mene r. 1914 zřízeno vyhlídkové odpočívadlo s kamenným stolem a lavicí, pův. i s již zničenými slunečními hodinami a orientační astronomicko-geografickou tabulí. V sousedství několik skal, z nichž nejvyšší se směrem vzhůru rozšiřuje a v horní části má dutinu. Dostala různá lidová pojmenování, nejčastěji Dutý kámen, použito jako český název celého hřbetu. Pozoruhodná horolezecká skalní věž zvaná Sloupská jehla a puklinová jeskyně Ševcovská díra.

Jindř. Hradec 49°2'6.39"N; 14°41'42.76"E

Obec poprvé připomínána r. 1376 jako majetek augustiniánského kláštera v Třeboni. Na návsi kaple Zvěstování Panny Marie z r. 1857. Jižně od obce zalesněná Dunajovická hora (505 m n. m.), její úbočí považováno za nejlepší rozhledové místo na Třeboňsku. Pod vrcholem nad léčivým pramenem kaple sv. Kříže z 18. stol., poutní místo. V blízkosti lomové jezírko. Zděné kapličky křížové cesty z r. 1885.

Dvakačovice

Chrudim 49°58'45.23"N; 15°53'40.15"E

Malá obec prvně uváděna r. 1415. Novogotický evangelický kostel z 19. stol. Katolická kaple Nejsvětější Trojice v novogotickém slohu z 19. stol. se štíhlou věží. Východně od obce na okraji lesa slovanské mohylové pohřebiště.

Dvojhradí

Teplice 50°40'13.43"N; 13°46'7.93"E

Názvem Dvojhradí nyní označován lovecký barokní zámeček či pavilón ve mstišovské oboře. Nechal ho postavit František Clary-Aldringen r. 1703 v módním čínském slohu pro svou manželku přezdívanou Tupperle. Osmiboká patrová budova s vodním příkopem proto nazvána Tuppelburg, česky též Tupelin hrádek, překladem chybného označení Doppelburg vznikl nyní užívaný název. Zámeček upravený r. 1795 rekonstruován r. 1975, současně obnovena i obora o rozloze 17 ha s jelení a černou zvěří. Nyní oblíbené výletní místo s restaurací.

Dvorce

Bruntál 49°50'2.71"N; 17°32'59.34"E

Velká obec nad říčkou Lomnicí doložena r. 1339. Pův. gotický a částečně dřevěný kostel z r. 1339 vyhořel r. 1751, na jeho místě nyní barokní kostel sv. Jiljí z let 1753–1755, z pův. stavby zachována věž zvýšená o zvonové patro r. 1888. Hřbitovní kaple sv. Kateřiny z r. 1530. Kašna se sochou Neptuna z 19. stol. Obecní muzeum.

Dvory nad Lužnicí Dunajovice – křížová cesta

Dušejov

Jindř. Hradec 48°51'7.77"N; 14°54'3.84"E

Jihlava

Vitorazská, v minulosti dolnorakouská obec prvně doložena r. 1499, k českému území připojena r. 1920. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn společně s farou r. 1788.

49°24'36.48"N; 15°25'59.64"E

Obec založena na konci 13. stol. jako majetek želivského kláštera. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu vystavěn nově barokně v letech 1780–1783.

Dutý kámen

Č. Lípa 50°46'15.53"N; 14°39'28.44"E

Dutý kámen, asi 600 m dlouhý hřbítek pozoruhodný sloupcovým rozpadem pískovce, od r. 1955 přírodní památka. Jižní část hřbetu zvaného Hohlsteine r. 1913 upravena na výletní místo Körnerhöhe (Körnerova výšina) na počest 100. výročí úmrtí německého básníka Theodora Körnera (1791–1813). Na svislé pískovcové stěně vytesán jeho reliéf, r. 2005 doplněný českou pamětní deskou. Nad ním na temeni Širokého ka-

Dvory nad Lužnicí – kostel

www.ceskonamape.cz

115

Dvůr Králové nad Labem

Trutnov

50°25'55.88"N; 15°48'44.3"E

Historické město založeno kolem r. 1270 králem Přemyslem Otakarem II., od r. 1392 věnné město českých královen, v 19. stol. rozvoj textilního průmyslu. Z opevnění dochovány zbytky hradeb a válcová Šindelářská věž, v její blízkosti Kohoutův dvůr, zvaný též Bergrův, barokní objekt z r. 1738, nyní sídlo městského muzea. Na náměstí pův. renes. radnice s podloubím z r. 1572, přestavěna r. 1833. Cenný mariánský sloup z r. 1728. Děkanský kostel sv. Jana Křtitele románského původu ze 13. stol. později několikrát přestavován, regotizován v letech 1893–1900, v jeho věži nalezen r. 1817 tzv. Rukopis královédvorský, podvržená písemnost údajně z počátků českého státu. U kostela lapidárium, barokní děkanství z r. 1736. Na Dolním předměstí barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1752, věž přistavěna r. 1784. Sloup se sousoším sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, socha sv. Matěje z r. 1773. Pomník Václava Hanky z r. 1867, kašna se sochou Záboje z r. 1857. Muzeum závodních motocyklů. Na západním okraji proslulá zoologická zahrada založená r. 1946, od r. 1967 budována jako safari s chovem zvěře ve volných výbězích. V zoo galerie Zdeňka Buriana. Město rodištěm zakladatele českého skautingu Antonína Benjamina Svojsíka (1876–1938), sochařů Antonína Pavla Wagnera (1834–1895) a Otto Gutfreunda (1889–1927), hudebního skladatele a zpěváka Rudolfa Antonína Dvorského (1899–1966), fyzika Miroslava Brdičky (1913–2007) a hudebního vědce a folkloristy Jaroslava Markla (1931–1985).

sklep z r. 1860 v podobě malého středověkého hrádku s válcovou věží, zvaný Lamplberk.

Dyje

Obec prvně doložena r. 1283, pův. zvána Milfron. Barokní zámek z let 1768–1775, pův. letní rezidence premonstrátského kláštera v Louce, nyní zchátralý. Před ním socha sv. Jana Nepomuckého. Cenný barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1769–1778.

Dyleň

Cheb 49°58'3.66"N; 12°30'10.48"E

Dominantní pohraniční hora Dyleň (940 m n. m.) je druhým nejvyšším vrcholem Českého lesa. Na vrcholu věž z r. 1970, pův. vojenská radarová stanice vybudovaná bez jediného kusu železa za pomoci silikonových šroubů, nyní slouží jako soukromý rozhlasový a televizní vysílač, v minulosti příležitostná rozhledna, nyní veřejnosti nepřístupná. Vrchol dostupný po značené cestě ze vsi Vysoká.

Dymokury

Nymburk 50°14'47.82"N; 15°12'5.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1249, osídlení již v mladší době kamenné a keltské. V jižní části obce pův. renes. zámek přestavěný ze starší tvrze v letech 1615–1618, nyní barokní trojkřídlý objekt v podobě z let 1688, 1786 a 1871, v restituci vrácen rodu Czerninů. Oválný barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1723 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, věž přistavěna r. 1760. Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. V býv. pivovaře téměř 400 m hluboký vrt kyselky, využíván k výrobě nealkoholických nápojů. V minulosti centrum rozsáhlé rybničnaté oblasti, řada rybníků dochována dodnes. Tréninkové centrum pro dostihové koně.

Dynín

Č. Budějovice 49°8'10.46"N; 14°38'0.35"E

Dvůr Králové nad Labem – náměstí

Dyjákovice

Znojmo 48°50'47.76"N; 16°7'12.42"E

Znojmo

Obec prvně zmíněna r. 1323, od r. 1990 památková zóna. Dochován soubor lidových zemědělských usedlostí z 19. stol. kolem rozlehlé návsi s novobarokní kaplí sv. Václava.

48°46'15.83"N; 16°17'54.84"E

Vinařská obec prvně zmiňována r. 1224. Prostý patrový barokní zámek Lichtenštejnů z konce 17. stol. později upraven na byty a kanceláře, po restituci nevyužit. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1757–1761 později upravován. Pozdně barokní fara z r. 1748. U kostela soubor barokních soch soustředěných z přilehlé oblasti. Na okraji novogotická kaple Panny Marie z r. 1886. Kamenná boží muka z doby kolem r. 1600. Východně rozlehlý areál vinných sklepů.

Dyjákovičky

Znojmo

Dýšina

Plzeň-město 49°46'43.25"N; 13°29'31.9"E

Obec doložena r. 1242, od 17. stol. rozvoj železářství, od r. 1995 památková zóna. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy Tadeáše z r. 1328 barokně upraven r. 1696. Barokní patrová fara a hřbitovní zeď s branami a sochou Immaculaty z r. 1727 podle plánů Jakuba Augustona. Před školou pomník generála George Pattona z r. 2005. Dochován soubor zděných statků, roubený dům a sýpka. Památná lípa.

48°46'54.96"N; 16°5'44.89"E

Obec prvně zmiňována r. 1224. Kostel sv. Víta románského původu rozšířen goticky ve 2. polovině 14. stol., později několikrát upravován. Kolem něj soustředěny barokní sochy z obce. Jihovýchodně při rakouské hranici zaniklá osada Ječmeniště, na jejím místě kaple a jelení farma. Poblíž vinný 116

Džbán

Rakovník 50°12'53.09"N; 13°42'51.43"E

Hrad založen ve 13. stol. v místě starého slovanského hradiště, název podle náhorní plošiny, zanikl požárem asi

www.ceskonamape.cz

v 15. stol. Značně zarostlá zřícenina s malými zbytky zdí silně poškozena opukovým lomem, leží mimo značenou cestu.

Džbánov

Ústí n. O. 49°57'8.59"N; 16°18'30.48"E

Ves prvně zmiňována jako dvůr r. 1292, nyní část obce Voděrady. Evangelický kostel z r. 1784. Na severním okraji památná lípa stará více než 350 let. Východně od vsi u křižovatky silnic pomník na místě, kde byl r. 1548 zradou zadržen Jan Augusta, biskup pronásledované Jednoty bratrské.

Edelštejn

Jeseník

Ejpovice

Rokycany 49°44'54.93"N; 13°30'59.71"E

Obec na říčce Klabavě doložena r. 1331. Dochována řada lidových usedlostí s barokními a renes. štíty. Kostelík sv. Václava z r. 1904 rekonstruován r. 1994 stejně jako kaplička Všech svatých ze 17. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého obnovena r. 2000. Od 18. stol. těžba chudé železné rudy, intenzivní v letech 1956–1966. Zatopením povrchového dolu vzniklo jezero o rozloze 44 ha a hloubce až 43 m, využíváno k rekreaci, na břehu kemp. Nad severním břehem přírodní památka Ejpovické útesy, významná paleontologická lokalita.

Encovany

Litoměřice

50°14'10.91"N; 17°22'55.47"E

50°31'41.21"N; 14°14'57.41"E

Hrad vybudován na výběžku Příčného vrchu (695 m n. m.) ve 2. polovině 13. stol. k ochraně zlatých dolů a stezky spojující Vratislav s Bruntálem a Moravou. Prvně zmíněn r. 1281, kdy byl odňat loupeživým bratrům z Linavy a předán vratislavskému biskupství, r. 1285 dobyt a připojen ke knížectví opavskému. Po požáru r. 1465 obnoven, ale r. 1467 dobyt vratislavským biskupem jako sídlo loupeživého rytíře a zbořen. Zachovány zůstaly v lese zarostlé zbytky hradeb a základy věže a paláce. Ke zřícenině vede ze Zlatých Hor značená cesta a od r. 2006 též sedačková lanovka.

Ves připomínána prvně r. 1269, nyní část obce Polepy. Renes. zámek s arkádami vybudován v několika etapách v 16. a 17. stol. Dochovány dřevěné a hrázděné lidové stavby.

Egerberk

Chomutov 50°22'2.52"N; 13°11'5.77"E

Gotický hrad nad osadou Lestkov pojmenován podle řeky Ohře, založen kolem r. 1300, písemně doložen r. 1317, podstatně přestavěn v letech 1385–1395, obklopen příkopem a vysokým valem, v 16. stol. přestal být panským sídlem a zpustl. Velká zřícenina zarostlá lesem dostupná po značené cestě z Lestkova nebo Klášterce nad Ohří.

Erpužice

Tachov 49°48'27.75"N; 13°2'11.9"E

Obec zmiňována poprvé r. 1175. Nad návsí kostel sv. Markéty gotického původu z r. 1378, zcela barokně přestavěný r. 1701, nyní neudržovaný.

Falkenštejn

Děčín 50°51'19.73"N; 14°24'16.29"E

Hrad založen pány z Michalovic v polovině 14. stol., r. 1444 poškozen Lužičany v odvetu za loupežné nájezdy, ale nedobyt, po r. 1457 opuštěn. Dřevěné objekty na strmé skále zanikly, zachován do skály vytesaný hlavní sál o rozměrech 12 × 6 m, jehož strop se již zřítil, vedle něj kaple, zbytky schodišť, zářezy ve skále a cisterna na vodu. Značená cesta z Jetřichovic prochází pod hradní skálou, značení velmi obtížného výstupu ke zřícenině po několika těžkých úrazech zrušeno.

Falkenštejn

Tachov 49°53'12.81"N; 13°1'4.1"E

Hrad, často zvaný též Falštejn, vznikl na ostrohu nad Úterským potokem ve 14. stol., o jeho historii nedochovány žádné zprávy. Pravděpodobně zanikl již za husitských válek. Hradní jádro stálo na výrazné skále, předhradí odděleno příkopem a valem. Přístup ke zřícenině po odbočce značené cesty od Starého mlýna u silnice v údolí Úterského potoka.

Favorit

Sokolov 50°18'15.21"N; 12°36'22.75"E

Egerberk

Lovecký zámek postavil František Antonín Nostic r. 1769 v oboře mezi Šindelovou a Jindřichovicemi, pův. název Mes idées brzy změněn na Favorit. Rokokovou stavbu nechal Ervín Nostic r. 1898 zbořit a na jejím místě vznikl v letech 1904–1906 nynější novoklasicistní trojkřídlý přízemní zámeček. Po 2. světové válce sloužil jako školicí a rekreační středisko, nyní soukromý majetek. V sousedství barokní dřevěná kaple sv. Huberta a socha tohoto světce. Chráněná modřínová alej k Šindelové. www.ceskonamape.cz

117

a Horní Folmavy. V Horní Folmavě pozdně barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1797, před ním socha sv. Jana Nepomuckého. Za vsí frekventovaný silniční přechod do SRN. Západně v lesích na hranici vyhledávané turistické místo U tří znaků (Dreiwappen), na skále barevně vyhotoveny znaky Čech, Bavorska a Falce, jejichž hranice se zde stýkaly při vyměřování r. 1766.

Fořt

Trutnov 50°35'52.75"N; 15°41'33.78"E

Ves prvně zmiňována r. 1590, nyní část městyse Černý Důl. Zámek z doby kolem r. 1597 přestavěn a rozšířen pozdně barokně v letech 1794 a 1801, účelově využit. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1606 nově postaven barokně r. 1775. Na návsi pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Jižně od vsi býv. lázně, lázeňské domy ve švýcarském stylu upraveny na obytné. Nad pramenem barokní kaple Narození Panny Marie z r. 1754.

Francova Lhota

Vsetín 49°11'45.34"N; 18°5'44.27"E

Favorit – lovecký zámeček

Filipov

Děčín 50°58'53.75"N; 14°35'47.1"E

Hraniční osada založena r. 1787, nyní část města Jiříkov. Na paměť údajného zázračného uzdravení těžce nemocné tkadleny postaven v letech 1870–1885 zdaleka viditelný pseudorománský poutní kostel Panny Marie Pomocné se dvěma věžemi, renovován r. 1985.

Filipov

K. Hora 49°53'50.52"N; 15°25'25.88"E

Pův. městský dvůr uváděn r. 1330, nyní část města Čáslav. Barokní zámek z r. 1773 přestavěn v letech 1863–1865 v romantické gotice, v témže slohu hospodářský dvůr z r. 1906. V přírodním parku z konce 18. stol. hrobní kaple z r. 1877. Barokní sochy čtyř měsíců přeneseny z parku do Čáslavi.

Fojtka

Rozptýlená obec v údolí Senice připomínána r. 1426. Dominantní trojlodní barokní kostel sv. Štěpána Uherského z r. 1787, nová zvonice se zvonkohrou. Dochováno několik lidových roubených usedlostí. Na severním okraji v části Poschlá památná Kobzova lípa stará 450 let. Východně Čubův kopec (720 m n. m.), na vrcholu dřevěná trámová, 18 m vysoká rozhledna z r. 2004 s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, nahradila zchátralou stavbu z r. 1991. Obec rodištěm Štěpána Trochty (1905–1974), kardinála a biskupa litoměřického.

Františkovy Lázně

Lázeňské město založeno r. 1793 a pojmenováno na počest císaře Františka I. Franzensbad, městský statut od r. 1865. Léčivé účinky zdejších pramenů známy již od 15. stol., nyní využíváno 23 pramenů při léčbě ženských, srdečních a cévních chorob. Jádro města tvoří převážně empírová zástavba, kterou doplňují rozlehlé parky a zahrady. Empírový katolický kostel Povýšení sv. Kříže pochází z r. 1819, evangelický z r. 1880 a pravoslavný kostel sv. Olgy z r. 1889.

Liberec 50°48'57.04"N; 15°4'59.56"E

Protáhlá horská osada založena r. 1559 jako Voigtsbach, nyní část obce Mníšek. Proslula výskytem starých exemplářů tisu červeného ve vsi a také ve stráni Dračího vrchu, od r. 1977 přírodní památka. V okolí řada opuštěných žulových lomů, zejména v Zaječím dole. Na Fojteckém potoce pod vsí vodní nádrž Mníšek – viz samostatné heslo.

Folmava

Domažlice 49°20'58.71"N; 12°51'19.12"E

Pohraniční ves prvně připomínána r. 1707, k Čechám připojena r. 1764, nyní část obce Česká Kubice. Skládá se z Dolní 118

Cheb 50°7'31.43"N; 12°20'46.77"E

Františkovy Lázně

www.ceskonamape.cz

Zděný pavilón Františkova pramene z r. 1832 nahradil dřevěnou stavbu z r. 1793, Luisin pochází z r. 1826, kolonáda Solného a Lučního pramene z r. 1843, dvorana Glauberových pramenů z r. 1930 a pavilón Natálie z r. 1931. Společenský dům postaven r. 1877, Městské muzeum r. 1913 a Divadlo Boženy Němcové r. 1928. Novou dominantou je Aquaforum, komplex bazénů a relaxačních zařízení z r. 2005. Rozhledna Salingburg, 10 m vysoká romantická stavba z r. 1906, pro vzrostlé stromy rozhled neposkytuje stejně jako rozhledna z r. 1916 u restaurace Zámeček. Vyhledávaným symbolem města je soška chlapce s rybou, zvaná František, pův. z r. 1924, nyní novější napodobenina. Na západním okraji leží soustava rybníků, největší z nich přírodní památka Amerika – viz samostatné heslo. Rekreační areál Jadran s koupalištěm a autokempem vznikl u sousedního Ptačího rybníka. Ve městě se narodil August Brömse (1873–1925), německy píšící pražský básník.

Frejštejn

Frenštát pod Radhoštěm

N. Jičín

49°32'44.91"N; 18°12'42.6"E

Podbeskydská obec prvně připomínána r. 1382, na město povýšena r. 1781, od r. 2003 památková zóna. Na náměstí dochovány domy ze 17.–19. stol., některé s podloubím. Novorománská radnice z r. 1891. Dvojice blízko sebe stojících barokních kostelů sv. Jana Křtitele z r. 1634 a sv. Martina z doby po r. 1661, boční kaple z r. 1740. Mariánský sloup z r. 1686. Kašna se sochou Neptuna z r. 1840, kamenný kříž z r. 1753, barokní sochy sv. Floriána z r. 1773 a Jana Nepomuckého z r. 1719. Kaple Panny Marie Lurdské na Horečkách z r. 1902. V býv. škole z r. 1876 městské muzeum, založeno r. 1951, rekonstruováno r. 2007. Rodiště sochaře Albína Poláška (1879–1965), malíře Břetislava Bartoše (1893–1926), spisovatele Františka Horečky (1894–1976) a olympijského vítěze ve skoku na lyžích Jiřího Rašky (1941), pamětní desky. Ve městě Poláškovy sochy Strůjce svého osudu a Pravěký zápas z r. 1938, originály jeho soch z Radhoště uloženy v radnici. Centrum beskydské turistiky a lyžování, skokanské můstky. Františkovy Lázně – císařův pomník

Fredevald

Č. Lípa 50°48'16.23"N; 14°27'31.97"E

Znělcový ostroh nad řekou Kamenicí, zvaný Pustý zámek, od r. 1956 geologická a botanická přírodní památka. Na vrcholu pozůstatky hradu Fredevald ze 13. stol., od r. 1410 centrum samostatného panství odděleného od hradu Ostrý. Za trestné výpravy proti Zikmundu z Vartemberka r. 1440 zničen lužickým vojskem. Zachovány jen malé zbytky hradeb a obytné budovy. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Frejštejn

Znojmo 48°53'55.07"N; 15°41'12.49"E

Jeden z nejstarších šlechtických hradů na Moravě založen počátkem 13. stol. nad pravým břehem Dyje k ochraně hranice mezi přemyslovskou Moravou a Rakouskem, po r. 1286 zeměpanský. V husitské době zdokonaleno jeho opevnění, po válkách r. 1440 vykoupen jako sídlo loupeživého rytíře, podle zprávy z r. 1487 již opuštěn a pobořen. Malebná zřícenina přístupná po značené cestě z Podhradí nad Dyjí.

Frenštát pod Radhoštěm – náměstí

Freudenštejn

Bruntál 50°5'43.44"N; 17°25'10.19"E

Hrad Freudenštejn na Zámeckém kopci založen jako součást zemské obranné soustavy Přemysla Otakara II. v polovině 13. stol. Písemné zprávy nedochovány, ve 2. polovině 14. stol. opuštěn a nahrazen novějším hradem Fürstenwalde – viz samostatné heslo. Hrad, chráněný příkrou skálou, příkopem a valem upadl v zapomnění, znovu objeven

www.ceskonamape.cz

119

v 19. stol. při stavbě silnice. Zachován jen zbytek zdi a zarostlá hradní cesta, ke zřícenině vede značená cesta z Karlovic.

Frumštejn

Plzeň-sever 49°49'41.05"N; 13°12'47.34"E

Hradiště poblíž osady Hunčice na okraji lesa pozůstatkem hradu Frumštejn, prvně doložen r. 1357, dobyt za poděbradských válek a koncem 15. stol. zpustl. Zachováno opevnění složené z příkopu, valu a dvou zemních bašt, patrná i přístupová komunikace. Místo leží mimo značené cesty.

Fryčovice

Frýdek-Místek 49°40'7.15"N; 18°13'41.35"E

Obec prvně doložena r. 1267. Na návrší v dominantní poloze starobylý kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., přestavěn renesančně r. 1573 a barokně v 17. stol.

Frýdek-Místek

Frýdlant

Liberec 50°55'22.29"N; 15°4'47.63"E

Historické město založeno ve 13. stol. pod gotickým hradem Ronovců, statut města od 14. stol. Hrad nad řekou Smědou za panování Redernů v 16. stol. přestavěn a rozšířen na renes. zámek, z pův. hradu zachováno obvodové zdivo a válcová věž Indica. Od r. 1622 středisko Valdštejnova frýdlantského vévodství. Za Clam-Gallasů r. 1801 zámek s hodnotnými sbírkami jako první v Evropě zpřístupněn veřejnosti. Ve městě novorenes. radnice z let 1888–1893 s vysokou věží, uvnitř též městské muzeum z doby po r. 1900. Děkanský kostel Nalezení sv. Kříže z let 1549–1551 mnohokrát přestavován, uvnitř rodová hrobka Redernů. Barokní děkanství z r. 1694. Mariánský sloup z r. 1723. Pův. evangelický kostel Spasitele z let 1902–1903. Severně na Frýdlantské výšině 21 m vysoká zděná rozhledna z r. 1907, pro vzrostlé stromy výhled omezen. Z města vycházela od r. 1900 úzkorozchodná železniční trať do Žitavy, po 2. světové válce zkrácena do Heřmanic, provoz zastaven r. 1976.

Frýdek-Místek 49°40'54.9"N; 18°20'57.57"E

Průmyslové dvojměstí na řece Ostravici vzniklo r. 1943 sloučením dvou pův. samostatných měst, současný název od r. 1955, centra obou měst památkovou zónou, na náměstích renes. a barokní domy. Ve slezském Frýdku doloženém r. 1327 pův. gotický hrad z počátku 14. stol., v letech 1636–1651 přestavěn na raně barokní zámek s pozdně barokními úpravami v 18. stol., okolo přírodní park z 19. stol. s barokními sochami. V zámku sídlo Muzea Beskyd. Farní kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., věž z r. 1604, u něj barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1717 s býv. špitálem. Pozdně renes. kostel sv. Jošta z počátku 17. stol. s dřevěnou věžičkou. Barokní poutní dvouvěžová bazilika Navštívení Panny Marie z let 1740–1777 s křížovou cestou a barokními sochami v areálu. Novogotický evangelický kostel z let 1910–1911. V moravském Místku doloženém již r. 1267 rokokový kostel sv. Jana a Pavla z let 1763–1769 se dvěma branami a barokními sochami. Kostel sv. Jakuba s gotickým presbytářem z r. 1582 a renes. lodí z r. 1626 upraven novorománsky r. 1889. Barokní kostel Všech svatých z let 1716–1730. Frýdek rodištěm básníka a překladatele Óndry Lysohorského (1905–1989), vlastním jménem Ervín Goj, jeho památník v podzámčí. V Místku narozeni architekti, dvojčata Čestmír (1908–1999) a Lubomír (1908–1983) Šlapetové.

Frýdlant – zámek

Frýdlant nad Ostravicí

Frýdek-Místek 49°35'25.55"N; 18°21'13.39"E

Podbeskydská obec na Ostravici prvně zmíněna r. 1300, po r. 1620 zřízeny hamry a železárny, na město povýšena r. 1948. Na náměstí novorenes. radnice z r. 1894, sloup s barokní sochou Panny Marie Karmelské z r. 1731. Raně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1665 s věží z r. 1690 upravován v letech 1886 a 1906. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1759. Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského z let 1871–1875 s novorománskou kaplí nyní účelově využit. Kaple na Kamenci z r. 1818. Na severním okraji boží muka sv. Františka z Assisi z přelomu 18. a 19. stol. Památník v rodném domku malíře a grafika Ferdiše Duši (1888–1958) zrušen, expozice přemístěna do Galerie uměleckého smaltu a litiny v kulturním domě. V areálu býv. železáren tovární kaple sv. Barbory z r. 1844. Funkcionalistická Alsternova vila z let 1939–1940. Betonový Harcovský most z r. 1936, technická památka. Na území města dochovány terénní stopy tří středověkých strážních hrádků, nejvýraznější v části Nová Ves v lokalitě Zimník.

Frýdštejn

Jablonec n. N. 50°38'57.42"N; 15°9'51.29"E

Frýdek-Místek – náměstí v Místku

120

Obec prvně připomínána r. 1385, pův. zvána Zásadka. Dochována lidová roubená architektura. Myslivna rodištěm www.ceskonamape.cz

malíře Beneše Knüpfera (1844–1910), pamětní deska. Nad východním okrajem obce zřícenina hradu Frýdštejn, založen po r. 1350, zpustl kolem r. 1565. Z částečně skalního hradu zachováno několik tesaných místností, dominantní vysoká válcová věž, zbytky paláce a druhé věže, zřícenina přístupná v turistické sezóně. Severně vrch Kopanina (657 m n. m.), na vrcholu 21 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1894, současná podoba z r. 1936, kruhový rozhled na Český ráj a k Jizerským horám.

sklářský výrobek, uvítací číše Vratislava z Pernštejna z doby kolem r. 1580. Farní kostel sv. Matouše z r. 1788 upravován v letech 1808 a 1902, fara z doby stavby kostela. Dochován soubor zděných i roubených lidových staveb. Jižně velký rybník Medlov, u něj rekreační oblast s kempem.

Fryšták

Zlín 49°17'0.26"N; 17°41'6.97"E

Obec pod Hostýnskými vrchy prvně zmíněna r. 1356, na město povýšena r. 1965, od r. 1995 památková zóna. Kostel sv. Mikuláše pozdně gotického původu přestavěn barokně, u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kříž z r. 1763. Na náměstí radnice z r. 1900 a starobylá patrová tzv. Hrubá hospoda. Rodiště dirigentů a hudebních skladatelů Břetislava Bakaly (1897–1958) a Dalibora Brázdy (1921–2005). Jižně na Fryštáckém potoce vybudována v letech 1933–1938 údolní nádrž o rozloze 56 ha, slouží jako ochrana proti povodním a také záložní zdroj pitné vody, proto zde povolen pouze rybolov.

Fulnek

N. Jičín 49°42'45.09"N; 17°54'41.56"E

Frýdštejn – zřícenina hradu

Frymburk

Klatovy 49°14'56.31"N; 13°42'21.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1318, dříve zvána Želenov. Hrad Frymburk na pahorku nad rybníkem založen na přelomu 13. a 14. stol., dobyt a vypálen r. 1467, dochovány jen valy a příkopy s rybníkem jako součástí opevnění, na býv. hradišti nyní novogotická kaplička sv. Antonína Paduánského z konce 19. stol. Pod hradem kolem r. 1574 postavena renes. tvrz, nyní součást hospodářského dvora s malými zbytky sgrafit.

Frymburk

Historické město doloženo r. 1293, od r. 1483 středisko Jednoty bratrské, historické centrum silně poškozeno r. 1945, od r. 1992 památková zóna. Na návrší v místě pův. hradu zámek, horní část renes. ze 16. stol., dolní barokní z doby kolem r. 1750. Na protějším návrší barokní kapucínský klášter z let 1670–1683 s kostelem sv. Josefa z r. 1674, pod ním barokní hřbitov s kaplí sv. Rocha z r. 1632 a barokní branou, klášter zrušen r. 1950. Na náměstí radnice, z renes. stavby dochována pouze věž z r. 1610, zbytek dostavěn po r. 1945. Barokní městská zvonice, zvaná Černá věž, z pův. hradební věže nad náměstím. Morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1718, sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1769 a kašna se sochou sv. Jana Sarkandra z r. 1749. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1750–1760 s cennou výzdobou, gotická fara z r. 1389 pozůstatkem augustiniánského kláštera zrušeného r. 1784. Pozdně gotický bratrský sbor, pův. kostel z r. 1407 přestavěn na bratrskou modlitebnu r. 1612, do r. 1621 správcem J. A. Komenský, na špitál upraven r. 1691, nyní Památník J. A. Komenského. Komenského pomník před školou z r. 1924. Busty Petra Bezruče z r. 1957 a Františka Palackého z r. 1959.

Č. Krumlov 48°39'47.71"N; 14°10'1.34"E

Obec na severním břehu Lipenské přehrady připomínána již r. 1198, středověký status městyse z r. 1379 obnoven r. 2007, starší zástavba částečně pohlcena vodami nádrže. Gotický kostel sv. Bartoloměje z doby před r. 1277 přestavěn pozdně goticky kolem r. 1530 a barokně v letech 1652 a 1735, novogotická věž z r. 1870, vedle stará škola. Na náměstí barokní kašna z r. 1676, morový sloup z r. 1735, pranýř se zvonkem z r. 1651, kamenná mohyla s reliéfem Adalberta Stiftera a kamenná soška trpaslíka. Místní muzeum z r. 2009.

Fryšava pod Žákovou horou

Žďár n. S.

49°37'48.16"N; 16°2'44.56"E

Obec uprostřed lesů prvně připomínána r. 1560 jako sklářská huť, z níž pravděpodobně pochází nejstarší moravský

Fulnek – pomník Komenského

www.ceskonamape.cz

121

Fulštejn

Bruntál

Grabštejn

Liberec

50°14'14.35"N; 17°42'34.32"E

50°50'44.64"N; 14°52'34.76"E

Hrad Fulštejn (Fullstein) nad říčkou Osoblahou založen v polovině 13. stol. Herbortem z Fulme, leníkem olomouckého biskupa. Zadní hrad tvořen čtvercovým palácem se čtyřmi nárožními věžemi, přední hrad dostavěn koncem 13. stol., obě části spojeny mostem a obkrouženy příkopem a valem. Hrad za třicetileté války obsazen Švédy a zničen výbuchem r. 1648. Nyní volně přístupná zřícenina v soukromém vlastnictví, majitel buduje oddechový lesopark, v upraveném areálu kulturní akce. Přístup po značené cestě z Bohušova.

Hrad údajně postaven již r. 1044 jako jeden z nejstarších v severních Čechách, doložen r. 1256 jako Grafenstein a později Grabenstein. Od počátku tvořila dominantu stavby, chránící lužickou cestu údolím Nisy vysoká a mohutná okrouhlá věž, nyní opatřená historizující helmicí. V husitském období dvakrát dobyt Lužičany, v letech 1564–1569 získal přestavbou na renes. zámek v podstatě dnešní podobu se sgrafity. Po třicetileté válce zbořeno opevnění, r. 1818 pod hradem z renes. budovy upraven tzv. nový zámek s okolním parkem.

Fürstenwalde

Bruntál 50°7'19.65"N; 17°20'39.96"E

Zeměpanský hrad Fürstenwalde, jehož název nebyl nikdy počeštěn, prvně zmiňován r. 1348 jako opěrný bod opavských knížat, založen na Zámecké hoře nad soutokem Střední a Bílé Opavy ve vysoké poloze 854 m n. m. Údaje o historii ani zániku hradu nedochovány, patrně zničen uherským vojskem Matyáše Korvína r. 1474. Dochovány zbytky obvodové hradby a základů staveb, z vrcholu Zámecké hory rozhled. Zřícenina přístupná po značené cestě z Vrbna pod Pradědem.

Goethova skalka

Cheb 50°10'41.52"N; 12°15'24.11"E

Přírodní památku, vyhlášenou r. 1972, tvoří asi 250 m dlouhý obnažený křemenný val, místy užívaný jako cvičný horolezecký terén. Při silnici z Hazlova do Aše je od r. 1846 umístěna pamětní deska připomínající zdejší oblíbené zastávky básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetha.

Golčův Jeníkov

Havl. Brod 49°48'50.72"N; 15°28'36.06"E

Obec na důležité obchodní stezce prvně připomínána r. 1184, městečkem od r. 1417, na město povýšena r. 1913. Na náměstí radnice z r. 1818 přestavěná r. 1897 a patrové barokní domy. V místní části Zábělčice stopy tvrze doložené r. 1592, k ní v letech 1650–1653 přistavěna tzv. Golčova věž neboli nová tvrz, stará tvrz zanikla v 19. stol. při přestavbě panského pivovaru. V letech 1774–1775 vystavěny současně dva zámky, starý zámek upraven po r. 1828 na byty, nový zámek vznikl pro potřeby tabákové továrny, po jejím přesunu do Sedlce u Kutné Hory upraven r. 1812 na lazaret, po empírové přestavbě v letech 1827–1828 sídlo správy panství. Farní empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1827–1829 zahrnul do stavby i starší loretánskou kapli. Děkanství umístěno v býv. jezuitské rezidenci z poloviny 17. stol., dominantní pozdně barokní věž přistavěna r. 1785. Na náměstí mariánský sloup z počátku 18. stol., u kostela socha sv. Václava z r. 1716. Hřbitovní kostel sv. Markéty z 13. stol. nově postaven v 19. stol. a opraven r. 1905. Zachována židovská čtvrť s novorománskou synagogou z let 1870–1871, na západním okraji města židovský hřbitov ze 16. stol. Město rodištěm vynikající atletky Jarmily Kratochvílové (1951).

Grabštejn

Po požáru od blesku r. 1843 jen nouzově opraven a neobydlen. Po 2. světové válce jako vojenský objekt nepřístupný, od r. 1988 jako historická památka opravován a od r. 1992 zpřístupněn. Nejhodnotnější interiér představuje bohatě zdobená renes. zámecká kaple sv. Barbory, patronky horníků, na středověké hradní věži od r. 2001 zavěšen jako symbol dobré vůle ke spolužití Čechů a Němců zvon Smíření. Dolní tzv. nový zámek zůstává nadále v majetku armády.

Grabštejn – hrad 122

www.ceskonamape.cz

Grešlové Mýto

Znojmo 48°58'59.27"N; 15°53'0.93"E

Obec prvně připomínána r. 1700. Dochován barokní most z r. 1766 se sochou sv. Mikuláše, u něhož se vybíralo mýto ve výši grešle. Barokní býv. zájezdní hostinec. Při severním okraji rybník Mírovec, u něj archeologické naleziště.

Gruň

Frýdek-Místek 49°29'20.14"N; 18°29'5"E

Beskydská horská osada prvně zmíněna r. 1636, nyní část obce Staré Hamry. Dřevěný kostel Panny Marie z let 1887–1891. Významné lyžařské středisko.

Grunta

Kolín 49°58'35.11"N; 15°15'17.77"E

tě kněze a politika Jana Šrámka (1870–1956), předsedy čs. exilové vlády v letech 1940–1945, zakladatele lidové strany.

Gutštejn

Tachov 49°51'20.12"N; 13°1'16.33"E

Hrad založen ve 13. stol. pánem z rodu Hroznatovců jménem Jetřich, po jehož manželce nazván Guttenstein. Vznikl na nízkém skalním ostrohu příkře spadajícím do údolí potoka Hadovky, jeho jádru dodnes vévodí elegantní hranolová věž se zaoblenými rohy, k níž patřily dva obytné paláce oddělené od sebe malým dvorkem. Páni z Gutštejna tu sídlili 250 let, na jaře r. 1422 hrad dobyl Žižka. Po r. 1549 hrad prodán, připojen k sousednímu bezdružickému panství a opuštěn. Malebná zřícenina volně přístupná po značených cestách od Okrouhlého Hradiště nebo z údolí potoka Hadovky. Severně od ní hospodářský dvůr Daňkov, v jeho areálu od r. 1879 malý lovecký zámeček.

Obec pod Kaňkem prvně zmíněna r. 1305. Mohutný novorománský kostel Navštívení Panny Marie vystavěn na místě starší gotické stavby v letech 1905–1908. Hodnotné secesní vnitřní zařízení a jedno ze secesních oken věnoval tehdejší patron stavby, houslový virtuóz Jan Kubelík. Kolem kostela hřbitov obehnaný zdí s novogotickým cimbuřím, v nároží novorománská márnice z r. 1908. Novorenes. fara z r. 1901.

Gutštejn

Guty

Frýdek-Místek 49°38'58.38"N; 18°35'48.29"E

Grunta

Grygov

Olomouc 49°32'16.66"N; 17°18'39.97"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1852. V lese Království památný dub starý 450 let. Rodiš-

Ves prvně připomínána r. 1305, nyní část města Třinec. Renes. dřevěný kostelík Božího Těla z r. 1563, nejvýznamnější lidová stavba Těšínska, pův. protestantský, v polovině 17. stol. vysvěcen jako katolický, při rekonstrukci r. 1781 spojen s pův. samostatně stojící zvonicí. V cenném interiéru zajímavá kruchta ve tvaru písmene L, obraz Večeře Páně připisovaný Josefu Mánesovi a nejstarší zvon z r. 1565.

www.ceskonamape.cz

123

vány domy s barokními a empírovými štíty, radnice z doby kolem r. 1800 a zájezdní hostinec z r. 1780. Románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. nově vystavěn r. 1606, po požáru přestavěn barokně v letech 1670–1678 a nově zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie, věž přistavěna r. 1740. Před ním barokní fara z r. 1730 a socha sv. Floriána z r. 1781. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Empírová synagoga z r. 1825, severozápadně za městem židovský hřbitov ze 17. stol.

Guty – dřevěný kostel

Habartice

Šumperk 50°6'35.29"N; 16°57'9.45"E

Horská ves prvně doložena r. 1351, nyní část obce Jindřichov. Pův. evangelický kostelík z přelomu 16. a 17. stol. změněn po třicetileté válce na katolický a zasvěcen Neposkvrněnému početí Panny Marie, přestavěn a rozšířen r. 1842. Památná lípa ve stáří asi 400 let.

Habartov

Sokolov 50°10'57.6"N; 12°32'57.76"E

Obec poprvé zmíněna r. 1339, německy zvána Haberspirk, na město povýšena r. 1960. Po 2. světové válce do r. 1952 větší část zástavby včetně kostela sv. Anny z r. 1766 ustoupila dolování uhlí a nově postavena severněji. Zachován pomník z r. 1946 připomínající české četníky zastřelené r. 1938 henleinovci.

Habrovany

Vyškov 49°13'53.19"N; 16°52'41.91"E

Obec prvně připomínána r. 1350. Na místě starší tvrze renes. zámeček, v 17.–18. stol. majetek jezuitů, empírově přestavěn r. 1825, nyní účelově využit. Kolem zámecký park. Dominantní kostel Nejsvětější Trojice renes. původu přestavěn barokně r. 1743 a v 19. stol. upraven.

Habry

Havl. Brod 49°45'19.15"N; 15°29'4.6"E

Obec na důležité obchodní stezce prvně připomínána r. 1101, ve 13.–15. stol. celnice, status města z r. 1909 obnoven r. 1992. Pův. dvoupatrový barokní zámek z let 1718–1720 snížen po velkém požáru v 80. letech 19. stol. o patro a budova upravena novobarokně na školu. Na náměstí zacho124

Habry – kostel

Habří

Č. Budějovice 48°56'51.77"N; 14°20'1.87"E

Obec prvně zmiňována r. 1264. V hospodářském dvoře zbytky pozdně gotické tvrze z 15. stol. přestavěné pozdně renesančně. Na návsi novorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1867. Dochovány lidové usedlosti z 2. poloviny 19. stol. se špýcharem. Západně od obce u lesa zřícenina kostela sv. Víta z r. 1644 v pozdně gotickém slohu, zrušen r. 1787, zdivo konzervováno r. 1994. V sousedství kaple Nejsvětější Trojice z r. 1890.

Habřina

Hradec Kr. 50°19'36.6"N; 15°49'35.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1357. V zahradě dochováno tvrziště z 2. poloviny 14. stol., okrouhlý pahorek obklopený příkopem. Východně za obcí na návrší Chloumek hřbitovní kostel sv. Václava, vybudován kolem r. 1580 na místě zbořené kaple, barokně upraven r. 1702. Severně na ostrohu nad říčkou Hustířankou oválné tvrziště Vražba s valem a příkopem, podle průzkumu tvrz založena v polovině 13. stol., zničena na přelomu 13. a 14. stol.

www.ceskonamape.cz

Hačky

Prostějov 49°37'20.91"N; 16°56'6.11"E

Obec poprvé zmiňována r. 1318. Na návsi kaple z r. 1927 na místě starší zvonice. Nad západním okrajem větrný mlýn z r. 1865, po požáru z r. 1914 obnoven r. 1923, obytné stavení přistavěno r. 1925. Obec rodištěm scénografa Ladislava Vychodila (1920–2005).

s mansardovou střechou z r. 1773 upraven r. 1870 na myslivnu, později na rekreační objekt. U pramene v 18. stol. založeny malé lázně, objekt lázní s kapličkou sv. Pantaleona z r. 1773 zbořen r. 1867 a nahrazen r. 1868 novogotickou kaplí Panny Marie.

Halenkov

Vsetín 49°19'13"N; 18°8'55.4"E

Háj

Cheb 50°14'1.91"N; 12°12'8.6"E

Výrazný vrch (758 m n. m.), německy Hainberg, patří k nejvyšším bodům Ašské vrchoviny, součásti pohoří Smrčiny (Fichtelgebirge). Oblíbený výletní cíl blízkého města Aš. V letech 1902–1904 na vrcholu postavena 34 m vysoká kamenná rozhledna, zvaná Bismarckova věž, s vyhlídkovou plošinou ve výši 24 m. Na severním svahu lyžařský areál s vlekem a sjezdovými tratěmi.

Háj ve Slezsku

Opava 49°53'54.46"N; 18°5'50.98"E

Rozlehlá obec prvně doložena r. 1366. V části Chabičov výstavný novorománský kostel sv. Valentina z r. 1911. Rodiště spisovatele Vladislava Vančury (1891–1942), pomník a pamětní deska, a literárního vědce Antonína Vaška (1829–1880), otce básníka Petra Bezruče, pamětní deska. Památník revolučních tradic Slezska na Ostré hůrce z r. 1969. Na návrší Padařov opevnění z doby před 2. světovou válkou.

Obec založena r. 1654 hrabětem Illesházym, pův. dvůr Helenovice nazvaný podle zakladatelovy dcery. Dochovány stavby lidové roubené architektury. Panský dvůr z poloviny 17. stol. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1786–1788, věž přistavěna r. 1846. Od r. 1868 továrna na výrobu ohýbaného nábytku.

Halže

Tachov 49°49'43.78"N; 12°34'43.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1529. Zámek s kaplí sv. Rodiny v pseudorenes. podobě z r. 1873 vyhořel v 50. letech 20. stol., zbořen r. 1966. Pozdně barokní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1800 s věží z r. 1805. Na návrší kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1855, pod ní kaple sv. Kříže s rodinnou hrobkou z r. 1888, oba objekty neudržované. Jižně osada Svobodka (Frauenreith), rodiště lidového kameníka Georga Böhma (1789–1853), který pro různá místa na Tachovsku zhotovil téměř 100 soch.

Hamr

Tábor 49°9'22.13"N; 14°45'55.32"E

Ves prvně připomínána r. 1395, nyní část obce Val. Na jejím okraji v zátočině Nežárky renes. tvrz z poloviny 16. stol., barokně upravena r. 1696, třípatrová budova středověkého vzhledu má dvojici souběžných valbových střech. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1581 přestavován v letech 1755 a 1899. Barokní fara z r. 1724.

Hamr na Jezeře

Č. Lípa 50°42'6.96"N; 14°50'27.86"E

Obec mezi Horeckým a Hamerským rybníkem prvně zmíněna r. 1322. Hamerský rybník využíván rekreačně. Okolí silně poznamenáno ukončenou intenzivní chemickou těžbou uranu. Východiště ke zříceninám hradů Děvín a Stohánek – viz samostatná hesla. Háj ve Slezsku – pomník Vladislava Vančury

Hamrštejn Hajany

49°6'40.08"N; 16°33'21.69"E

Obec prvně zmíněna r. 1323 jako majetek kounického kláštera premonstrátek. Patrový klasicistní zámeček z přelomu 18.–19. stol. nyní upraven na byty, kolem zbytek parku. Na návsi kaple se zvonicí z r. 1818 a empírový kříž z r. 1808.

Hájek

Rychnov n. Kn. 50°2'47.9"N; 16°18'48.53"E

Liberec 50°47'10.51"N; 14°58'13.09"E

Brno-venkov

Hrad založen nad Lužickou Nisou ve 14. stol. k ochraně obchodní stezky a hamru zpracovávajícího rudu, poprvé zmíněn r. 1357, husity dobyt r. 1433, poté zpustl za dlouhých majetkových sporů. Dochována obvodová zeď, zbytky dvou věží, obytné budovy a sklepů, hradní brána s velkou částí hradby se zřítila r. 1882. Poloha hradu značně pozměněna v polovině 19. stol. zářezem železniční trati, zřícenina porostlá lesem přístupná neznačenou pěšinou od zastávky Machnín-hrad. V okolí přírodní rezervace.

Osada prvně připomínána r. 1692, nyní část obce Polom. Barokní lovecký zámek Kinských na obdélném půdorysu www.ceskonamape.cz

125

Hamry

Klatovy 49°12'50.94"N; 13°9'35.39"E

Rozptýlená podhorská obec, pův. hornická osada při ložisku železné rudy doložena r. 1654. Barokní kostel Panny Marie Bolestné, zvaný Kollerův, vybudován r. 1773 ze starší kaple. Ke kostelu křížová cesta. Památný buk. Nad obcí ve svazích Královského hvozdu přírodní památka Bílá strž, rezervace s vodopády Bílého potoka.

s balkonem. Vrchol skály leží mimo značenou cestu, pod ní býval mlýn opředený pověstmi zvaný Krvomlýn. Malé osadě pod skálou, nyní části obce Vysoká, dominuje zchátralý hotel, vybudovaný knížetem Lobkowiczem r. 1912. Pšovka vytváří malebnou Harasovskou tůň, vyhledávaný rekreační rybník s výpustí tesanou ve skále.

Harrachov

Semily 50°46'27.23"N; 15°25'51.24"E

Hamry nad Sázavou

Žďár n. S. 49°33'57.46"N; 15°53'56.86"E

Protáhlá obec vznikla sloučením čtyř pův. samostatných částí doložených u středověkých hamrů r. 1407, oddělena od města Žďár nad Sázavou r. 1990. V Dolních Hamrech kamenný most přes Sázavu z r. 1878, kaplička z r. 1871 a cenná boží muka z r. 1680. Hamr v Horních Hamrech v sousedství renes. tvrze přestavěn na mlýn, u silnice kaplička z 18. stol. V části Najdek stopy příkopu býv. tvrze v místě zvaném Na skále a boží muka z r. 1680. Hamr v části Šlakhamry upraven v 17. stol. na tvrz a v 18. stol. na zemědělský dvůr. Nad údolím Sázavy přírodní památka Rozštípená skála, pozoruhodný skalní útvar s průrvou, horolezecký terén. V obci a okolí pozoruhodné betonové plastiky Hamroně, mamuta a koně s vozem.

Hanička

Osada pův. zvaná Dörfl založena v 17. stol., počátkem 18. stol. pojmenována po majitelích, na město povýšena r. 1973. Sklárna založena r. 1712, v ní historická brusírna skla, vedle novogotická kaple sv. Alžběty z r. 1916 se skleněným zvonkem a oltářem z benátských zrcadel. Empírový kostel sv. Václava z let 1822–1828 na místě staršího dřevěného, uvnitř částečně skleněný oltář z r. 1864 a lustr z r. 1828. Významné turistické a lyžařské středisko se dvěma lanovkami, lyžařskými vleky, sjezdovými i běžeckými tratěmi a skokanskými můstky, mamutí můstek patří k nejvyšším na světě, k řadě atrakcí patří též bobová dráha a lanové centrum. V místní části Rýžoviště Hornické muzeum s prohlídkovou štolou a budova Šindelka s lesnickou a mysliveckou expozicí, dále Ski muzeum a v soukromé sklárně Muzeum skla. V místní části Mýtiny konečná zastávka ozubnicové železniční trati z Tanvaldu. Nad městem silniční přechod do Polska. Východně od města vyhledávaný vodopád Mumlavy.

Rychnov n. Kn. 50°11'46.59"N; 16°30'33.82"E

Pevnost pohraničního opevnění z doby před 2. světovou válkou, vzdálena 2 km chůze od parkoviště. Jediná přístupná tvrz se zachovanými pancéřovými prvky, v 80. letech 20. stol. přebudována na protiatomový kryt, pův. houfnicová střílna, pozorovací zvon. Upravena jako muzeum. Severně zpřístupněný bunkr Průsek, u parkoviště protiletecký bunkr Na Holém.

Hanušovice

Šumperk 50°4'44.75"N; 16°56'1.57"E

Obec prvně uváděna r. 1325, na město povýšena r. 1975, železniční křižovatka. Pozdně renes. kostel sv. Mikuláše z r. 1656 barokně přestavěn r. 1783. V areálu též empírová fara z let 1833–1834, empírový sloup Panny Marie z r. 1825 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1754. Lidová budova rychty z počátku 19. stol. se starším barokním jádrem. V místní části Holba pivovar z r. 1874 a barokní kaple Obětování Panny Marie z r. 1725. Severozápadně na Žlebském potoce malý vodopád. Východně od města nad místní částí Potůčník dřevěná poutní kaple sv. Anny, rekonstruována r. 1991. Severně v místní části Vysoké Žibřidovice barokní kostel sv. Linharta z let 1714–1721.

Harasov

Mělník 50°24'40.88"N; 14°34'6.01"E

Hrad Harasov založen na přelomu 14. a 15. stol. rodem Hrzánů z Újezda na příkré skále nad údolím Pšovky, na přístupové pláni jsou dosud patrné tři příkopy a dispozice předhradí i hradního jádra. Patrně již v 15. stol. sídlo opuštěno, dochovány jen ve skále vytesané sklepy, které později upravovali místní mlynáři, nyní kuriózní rekreační obydlí 126

Harrachov – vodopád Mumlavy

Hartenberk

Sokolov 50°13'18.05"N; 12°34'31.55"E

Hrad Hartenberk, zvaný též Hertenberk, vybudoval nad říčkou Svatavou bavorský rod pánů z Hartenberka a nazval podle svého rodového sídla. Hrad r. 1364 koupil Karel IV. a od té doby byl zastavovaným korunním majetkem do r. 1597. Po prodeji byl kolem r. 1608 přestavěn na renes. zámek, později barokně upravený. Po konfiskaci r. 1945 byl opuštěn, rozkraden a r. 1985 úmyslně zapálen. Zřícenina je nyní soukromým majetkem, probíhají záchranné práce a postupné zpřístupňování. Dochovala se hradní věž, trosky paláce a dalších budov, sklepy a 40 m hluboká studna. Přístup vede z osady Hřebeny.

www.ceskonamape.cz

Hasištejn

Chomutov 50°26'31.84"N; 13°15'48.05"E

Královský hrad založen počátkem 14. stol. na skalnatém ostrohu u staré solní stezky z Lipska do Čech. Stavba chráněna dvěma příkopy a vlastní hrad ještě třemi branami, předsunutou věží s břitem a třípatrovou válcovou věží. Jako sídlo loupeživých rytířů r. 1418 dobyt královským vojskem, jeho velitel Mikuláš Chudý z Újezda dostal panství odměnou do zástavy a stal se zakladatelem rozvětveného rodu Lobkowiczů, jemuž hrad patřil téměř 200 let. Nejslavnější z rodu, Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz (1461–1510), přírodovědec a spisovatel, se na hradě narodil i zemřel. Od r. 1609 hrad neobýván. O záchranu zřícenin se zasloužil vlastník prunéřovského velkostatku Emanuel Karsch, který v letech 1891–1892 nechal hradní zdivo zajistit, pokrýt věže střechami, vybudovat schodiště, obnovit kapli a postavit v sousedství hostinec. Hrad dostupný z obce Místo nyní oblíbeným výletním místem a udržovanou zříceninou, velká věž slouží jako rozhledna.

Hartenberk

Hartenštejn

K. Vary 50°8'39.35"N; 13°2'15.44"E

Hrad založen po r. 1470 pány z Plavna na homolovitém Zámeckém vrchu na místě staršího hradu, zničeného r. 1469 vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Vybudován jako vojenský opěrný bod, od r. 1554 již neobýván, v 17. stol. zpustl. Dochována obranná věž, trojice podkovovitých bašt, zbytky paláce, hradeb, studna a sklepení, ve 20. stol. zříceniny opravovány. Z hradu pěkný rozhled. Přístup po značené cestě z města Bochov.

Hartmanice

Svitavy 49°37'28.67"N; 16°22'22.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1437. V dominantní poloze na vysokém návrší s rozhledem osmiboká barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, centrální stavba z let 1705–1708.

Hartmanice

Klatovy 49°10'7.8"N; 13°27'13.77"E

Podhorská obec prvně doložena r. 1331, od počátku 14. stol. dolování zlata, od 16. stol. město. Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z 15. stol. přestavěn barokně v 18. stol. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Na náměstí stavení šumavského typu z 19. stol. s pavláčkou. Zdevastovaná Horská synagoga z r. 1883 rekonstruována r. 2006 na památník soužití Čechů, Němců a Židů. Východně zpustlý židovský hřbitov z r. 1870, náhrobky rozvezeny. V tzv. Černém lese zachovány zbytky štol. Na svahu Hamižné lyžařské terény s vleky.

Hartvíkovice

Hasištejn

Hať

Opava 49°56'41.92"N; 18°14'37.33"E

Příhraniční slezská obec prvně zmíněna r. 1250, k českému území připojena 16. března 1923. Pův. gotický kostel sv. Matouše přestavěn barokně r. 1731, znehodnocen při přestavbě r. 1894. Dochován roubený špýchar z r. 1830.

Třebíč 49°10'16.35"N; 16°5'17.97"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. rozšířen ve 2. polovině 15. stol. o kapli, při barokní přestavbě v 17. stol. přistavěna věž. Na břehu vodní nádrže Dalešice (viz samostatné heslo) rozlehlá rekreační oblast s kempem. Na blízké Wilsonově skále pozůstatky hradu Kokštejn – viz samostatné heslo.

Hauenštejn

K. Vary 50°20'50.48"N; 13°1'9.63"E

Královský hrad vznikl na přelomu 13. a 14. stol. k ochraně zemské stezky vedoucí nedalekým údolím Ohře, po dobu své existence většinou udělován v léno různým šlechticům nebo klášterům.

www.ceskonamape.cz

127

Hausberk

Chomutov 50°29'36.72"N; 13°21'19.25"E

Malý strážní, převážně dřevěný hrádek neznámého jména i historie, nyní podle místa označovaný Hausberk, stával ve 14. stol. na nevýrazném ostrohu nad údolím Chomutovky. Dochován pahorek se dvěma okruhy valů a příkopů mimo značené cesty.

Havířov

Karviná 49°47'24.57"N; 18°27'22.77"E

Město vzniklo r. 1955 jako velké hornické sídliště, založeno mezi částí Šenova a býv. vesnicemi Šumbark, Dolní Bludovice, Dolní, Prostřední a Horní Suchá, chráněno jako doklad socialistického urbanismu, název vzešel z veřejné soutěže. V místní části Bludovice zachován pozdně barokní kostel sv. Markéty z let 1786–1792, klasicistní evangelický kostel z let 1782–1784 a roubená chalupa zvaná Kotulova dřevěnka z r. 1781, od r. 1979 muzeum venkovského bydlení a zemědělství s větrným mlýnkem. V místní části Šumbark dochován zámek z přelomu 18. a 19. stol. se zbytkem parku, empírový kostel sv. Anny z let 1841–1845, do současné podoby dostavěn r. 1971, před ním na býv. hřbitově empírový náhrobek hraběte Friedricha von Arco z r. 1835. V místní části Prostřední Suchá evangelický kostel z r. 1937 a novorománský katolický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1876, před ním kamenný kříž z téhož roku. V místní části Dolní Suchá se narodil kpt. Rudolf Jasiok (1919–1944), hrdina bojů o Duklu. Místní část Životice – viz samostatné heslo. Hauenštejn – zámecké křídlo

Za Šliků v 16. stol. renesančně opraven, od r. 1663 součástí panství ostrovského až do r. 1811, kdy byl prodán Gabriele Buquoyové a radikálně se proměnil. Během dvou stavebních etap v letech 1840–1850 a 1878–1882 změněn na novogotický zámek, novogotickým cimbuřím opatřena také stará hradní věž, u zámku zřízeno arboretum s lesoparkem. Po zestátnění r. 1945 zámek sloužil jako ubytovna uranových dolů a dětský domov, po r. 1960 opuštěn a změnil se ve zříceninu. Teprve r. 2000 se objektu ujal soukromý majitel Pavel Palacký a začal se záchrannými pracemi. Od r. 2004 trosky zámku ve stylu tzv. horské novogotiky přístupné veřejnosti stejně jako hradní věž s vyhlídkou. Na návrší nad hradem gotizující kaple z r. 1851. Osada pod ním novodobě zvána Horní Hrad, nyní část obce Krásný Les.

Hauenštejn – nádvoří 128

Havlíčkova Borová

Havl. Brod 49°38'14.68"N; 15°46'49.79"E

Obec prvně připomínána r. 1289, dříve zvána Rudná Borová, současný název od r. 1950, status městyse z r. 1547 obnoven r. 2006, památková zóna. V okolí v minulosti těžba stříbra a železa. Nad obcí dominantní pozdně gotický kostel sv. Víta z přelomu 15. a 16. stol. na místě románského kostelíka z 12. stol. Barokní fara z r. 1726, před ní boží muka z r. 1765. Rodiště Karla Havlíčka Borovského (1821–1856), v rodném domě od r. 1931 muzeum, na náměstí jeho pomník z r. 1901. Při severním okraji klasicistní komplex užitných staveb z r. 1799 s mlýnem, pivovarem, sýpkou a myslivnou.

Havlíčkova Borová – rodný dům K. Havlíčka www.ceskonamape.cz

Havlíčkův Brod

Havl. Brod

Havran

Tachov

49°36'25.24"N; 15°34'42.89"E

49°44'34.38"N; 12°24'32.23"E

Osada na Haberské stezce při brodu přes Sázavu založena u ložisek stříbrné rudy a prvně doložena r. 1256, v r. 1261 již jako město pův. zvané Smilův Brod, poté do r. 1945 Německý Brod, po třicetileté válce významná barokní přestavba, po vybudování železnice r. 1870 rozvoj průmyslu. Z městského opevnění dochována část hradeb a nárožní věž zvaná Štáflova bašta z doby po r. 1310. Na náměstí stará radnice, pozdně renes. stavba z r. 1668, v jejím výklenku tzv. Brodská smrt, kostra zrádného ponocného Hnáta. V sousedství nová radnice, středověký dům novobarokně přestavěný r. 1913. Ze souboru historických domů dále vyniká Malinův dům s pozdně gotickou sklípkovou klenbou a průčelím z r. 1713 a Havlíčkův dům gotického původu, novogoticky upraven r. 1871, nyní sídlo městského muzea. V sousedním gotickém domě Galerie výtvarného umění. Starobylý gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. barokně přestavěn v 1. polovině 17. stol. Barokní děkanství z počátku 18. stol. Hřbitovní kostel sv. Vojtěcha gotického původu z 13. stol. přestavěn pozdně goticky kolem r. 1595. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1734 se dvěma křídly přistavěnými r. 1761. U mostu špitální kostel sv. Kateřiny z 13. stol. nově postaven barokně v letech 1639–1642, novorománsky upraven r. 1890. Klášterní kostel sv. Rodiny z let 1679–1706, nyní koncertní sál, přilehlý augustiniánský klášter zrušen Josefem II. Moderní sbor církve čs. husitské z let 1926–1927. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1725, u něj kašna z r. 1740 se sochou Tritona. Ojediněle dochována roubená stavba tzv. Štáflova domku z 2. poloviny 16. stol. Býv. staré gymnázium z r. 1724 upraveno na pivovar. V sadech pomníky Karla Havlíčka Borovského z let 1921–1924 a Bedřicha Smetany z r. 1934, busta Julie Havlíčkové z r. 1937. Rodiště kronikáře Jana Františka Beckovského (1658–1725) a hudebního skladatele Jana Václava Stamice (1717–1757).

Havran (894 m n. m.), německy Rabenberg, nejvyšší hora střední části Českého lesa při státní hranici. Na vrcholu chátrající býv. vojenská hláska, tzv. stanoviště rádiového a radiotechnického průzkumu. Kovová konstrukce by mohla sloužit jako rozhledna, výstup na neudržovanou věž jen na vlastní nebezpečí.

Havlovice

Trutnov

Havraň

Most 50°26'49.68"N; 13°35'50.37"E

Obec doložena r. 1281. Na okraji pův. gotický kostel sv. Vavřince připomínaný r. 1337, barokně upravený v 18. stol. Barokní býv. fara z počátku 18. stol. s rizalitem.

Havraň – kostel

50°29'33.58"N; 16°1'43.37"E

Obec v údolí Úpy prvně připomínána r. 1545. Barokní zděná zvonice z r. 1745, novodobá kaple z r. 1934, dřevěná lávka přes řeku. Býv. mlýn rodištěm vlasteneckého kněze Josefa Regnera (1794–1852), postavy z Jiráskovy kroniky U nás pod jménem Havlovický, jeho busta před školou. Východiště k hradu Vízmburk a do Babiččina údolí – viz samostatná hesla.

Havraníky

Znojmo 48°48'33.7"N; 16°0'37.33"E

Vinařská obec na okraji Národního parku Podyjí prvně zmíněna r. 1269. Klasicistní kostel sv. Linharta z počátku 19. stol. Dochováno množství lidových staveb, zejména vinných sklepů. Ve staré škole infocentrum národního parku s ubytovnou. Západně nad meandrem Dyje skalnatý hřeben Šobes, na jeho svazích vinice považované za nejkvalitnější u nás. Severozápadně Havranické vřesoviště, nejrozsáhlejší v Podyjí.

Hazlov

Cheb 50°9'20.53"N; 12°16'38.73"E

Havlovice – Regnerův pomník

Obec poprvé připomínána r. 1224. Nad Hazlovským potokem pův. románský hrad, šlechtické sídlo v renesanci a baroku přestavěno na zámek. K románské věži v letech 1687–1688 přistavěn barokní kostel Povýšení sv. Kříže se soudobým zařízením. Neudržovaný objekt zámku se po r. 1950 z podstatné části zřítil, v 70. letech 20. stol. na něj vydán demoliční výměr, zatím nezbourán, objevují se úvahy o možnosti záchrany. Na nádvoří barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána z 18. stol. Evangelický kostel pochází z let 1905–1907. U cesty k Vojtanovu zachován tzv. www.ceskonamape.cz

129

Chebský kříž. Na jižním okraji obce skupina smírčích křížů, jeden z nich připomíná zavraždění hazlovského rychtáře majitelem panství Libá Georgem Zedtwitzem v r. 1492.

Házmburk

Litoměřice 50°25'56.22"N; 14°1'1.41"E

Hrad pův. zvaný Klapý na osamělém a zdaleka viditelném vrchu založen patrně Lichtemburky ve 13. stol., r. 1335 ho získali výměnou od krále Zajícové z Valdeka a podle jejich erbovního zvířete dostal nové jméno Hasenburg, počeštěně Házmburk. Hrad se dvěma věžemi poté přestavěn, opevněn a rozšířen, ve svahu pod Černou věží vzniklo pro služebnictvo a hradní řemeslníky opevněné městečko zvané Podhradí s kostelíkem sv. Mikuláše. V 16. stol. hrad s podhradím opuštěn a zpustl. Zřícenina s typickou siluetou ve 20. stol. zajištěna, Bílá věž upravena na rozhlednu. Placená prohlídka umožňována celoročně, ke zřícenině vedou značené cesty z obce Klapý a z Libochovic.

Hejnice – interiér chrámu

Po zrušení kláštera r. 1950 objekt chátral, po r. 1990 rekonstruován na Mezinárodní centrum duchovní obnovy vysvěcené r. 2001. Před ním hodnotné kamenné plastiky z r. 1695. Obec r. 1917 povýšena na město. Dochováno několik lidových hrázděných domů a kamenný most z 18. stol. na cestě do Ferdinandova. Dominantu města tvoří skalnatý vrchol Ořešník (800 m n. m.), na němž r. 1813 františkáni vztyčili kříž, od r. 1898 vrcholová skála s nádherným rozhledem turisticky zpřístupněna. Házmburk

Hejná

Klatovy 49°17'20.17"N; 13°40'26.83"E

Obec doložena r. 1045 v majetku břevnovského kláštera. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 2. poloviny 13. stol., přestavěn v 16. stol. a r. 1702. Po r. 1500 museli obyvatelé po dvě staletí platit tzv. opičí daň za zabití opice Půty Švihovského, pána na Rabí.

Hejnice

Liberec 50°52'42.5"N; 15°10'55.72"E

Pův. uhlířská osada dříve zvaná Haindorf poprvé zmíněna r. 1211 v souvislosti se stavbou dřevěné mariánské kapličky, přestavěné r. 1252 na kapli kamennou a později na poutní kostel s raně gotickou soškou Madony pocházející ze Žitavy. Vzhledem k věhlasu poutního místa v letech 1692–1696 vybudován františkánský klášter, starý kostel r. 1722 kromě presbytáře zbořen a do r. 1729 vystavěn nový barokní chrám Navštívení Panny Marie, v němž kromě uctívané Madony zachován polní oltář Albrechta z Valdštejna a rodová hrobka šlechtického rodu Gallasů. Ořešník 130

www.ceskonamape.cz

Hejtmánkovice

Náchod

Helfštýn

Přerov

50°36'3.45"N; 16°17'45.87"E

49°31'2.97"N; 17°37'39.09"E

Protáhlá obec poprvé doložena r. 1296. Zachován soubor zděných statků broumovského typu. Sousoší Korunování Panny Marie z konce 18. stol., sochy sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Hodnotná pískovcová socha Bičování Krista r. 2003 neznámými pachateli poškozena a postava Krista odcizena.

Jedna z nejrozsáhlejších hradních zřícenin na Moravě na výrazném hřebenu nad Bečvou mezi Hranicemi a Lipníkem, hrad Helfenstein založen Fridušem z Linavy kolem r. 1278, za pánů z Kravař ve 14. stol. změněn na gotickou pevnost, odolal i náporu Uhrů v 15. stol. Za Pernštejnů a Vrbnů v 16.–17. stol. získal konečnou podobu, během třicetileté války i po ní nedobytná císařská pevnost proti Dánům, Švédům, Uhrům i Turkům, opuštěn r. 1763 a částečně zbořen. Mohutná zřícenina zajišťována od r. 1911, během sezóny zpřístupněna veřejnosti, v hradním paláci instalována muzejní expozice uměleckého kovářství a historické mincovny. Dějiště každoročního mezinárodního setkání uměleckých kovářů Héfaiston. Přístup z obce Týn nad Bečvou.

Helfenburk

Strakonice 49°8'9.77"N; 14°0'23.38"E

Hrad nazvaný německy Helfenburg vybudovali na kopci Malošín (683 m n. m.) čtyři bratři z Rožmberka v letech 1355–1364 na základě dochovaného povolení Karla IV. Pevný hrad nedobytý ani za husitských válek zůstal v majetku Rožmberků s výjimkou let 1475–1484 až do 16. stol., kdy byl opuštěn. Rozlehlá zřícenina s východní věží upravenou r. 1977 na rozhlednu nyní v majetku města Bavorova, placená prohlídka umožňována během turistické sezóny. Přístup po značené cestě od hájovny na silnici II/142.

Helfštýn Helfenburk (Strakonice)

Helfenburk

Helvíkovice

Ústí n. O. 50°5'29.91"N; 16°25'59.69"E

Litoměřice 50°34'45.05"N; 14°23'3.77"E

Hrad Helfenburk, později označovaný jen jako Hrádek, založen v polovině 14. stol. Janem z Klinštejna, od r. 1375 v majetku pražských arcibiskupů opevněn a rozšířen na největší na severu Čech. V letech 1431–1575 v zástavním držení, na počátku třicetileté války r. 1620 vypálen a opuštěn. V r. 1887 provedl tehdejší majitel, průmyslník Josef von Schroll, úpravy hradu a věže na své letní sídlo. Od r. 1967 pečují o mohutnou zříceninu se 17metrovou věží a hradbami až 12 m vysokými dobrovolníci, věž zpřístupňována jako rozhledna. Vedou sem značené cesty z Úštěku, Rašovic a Skalky.

Obec prvně zmíněna r. 1365. Pseudobarokní kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1894. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717. Dřevěná chalupa na břehu řeky rodištěm vynálezce bleskosvodu Prokopa Diviše (1698–1765), vlastním jménem Antonín Divíšek, před ní maketa jeho vynálezu.

Hemže

Ústí n. O. 50°0'37.75"N; 16°14'43.14"E

Ves prvně doložena r. 1309, nyní část města Choceň. V dominantní poloze při návsi barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1683 bez věže, upravován v letech

www.ceskonamape.cz

131

1897–1898. Samostatná hranolová zvonice z doby stavby kostela, v jejím přízemí márnice. Na hřbitově hrob lidoveckého politika Josefa Luxe (1956–1999). Na návsi sloup Panny Marie z r. 1798. Při cestě do Chocně 7 poutních kaplí z r. 1718.

vodu z poloviny 14. stol. přestavěn v 18. stol. barokně, věž přistavěna r. 1800.

Heřmaň

Písek 49°13'55.68"N; 14°8'8.46"E

Herálec

Havl. Brod 49°31'51.96"N; 15°27'25.29"E

Obec prvně doložena r. 1226 v majetku želivského kláštera. Pův. opevněný gotický kostel sv. Bartoloměje z 13. stol. po čtyřech požárech nahrazen novogotickou stavbou z let 1873–1880. Pův. renes. zámek vznikl po r. 1601 přístavbou k věžovité gotické tvrzi, přestavěn barokně v letech 1658–1661 a novogoticky r. 1862, upraven v letech 1890–1897. Nad zámkem barokní špýchar z r. 1726. V obci troje boží muka z let 1631–1767. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1740. Západně od zámku v lese novorenes. panská hrobka z let 1912–1914. Rodiště malíře Adolfa Kosárka (1830–1859), pamětní deska před zámkem.

Herálec

Obec prvně doložena r. 1227. Raně gotický kostel sv. Jiljí barokně přestavěn v letech 1717–1719 a opraven po požáru r. 1813. Ve výklenku kostelní zdi urna básníka Jana Čarka (1898–1966), naproti jeho rodný domek s pamětní deskou. Dochovány stavby lidového baroka. Východně o samotě na Blanici Benešovský mlýn, místo mládí filmového režiséra Václava Kršky (1900–1969), jeho hrob v Heřmani. Pův. mlýn zbořen r. 1980 a postavena replika, nyní penzion.

Žďár n. S. 49°41'6.29"N; 15°59'28.59"E

Obec založena patrně ve 13. stol., prvně písemně připomínána r. 1366, v minulosti těžba železné rudy a sklárny, tradice zpracování dřeva. Na návrší klasicistní kostel sv. Kateřiny z r. 1787 na místě starší stavby ze 16. stol. poškozené r. 1785 bleskem, věže přestavěny r. 1879. Kamenný most přes Svratku z r. 1856. Dochovány stavby lidové architektury. Východiště na horu Devět skal – viz samostatné heslo.

Heraltice

Třebíč 49°13'48.68"N; 15°43'49.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1277, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Kostel sv. Jiljí ze 14. stol. v jádře gotický s renes. věží, barokní přístavby z r. 1716, rozšířen r. 1908. Klasicistní fara z konce 18. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1738 a Floriána z 2. poloviny 18. stol. Hasičské muzeum z r. 2004. Pramen vysoce kvalitní vody.

Heršpice

Vyškov 49°7'8.48"N; 16°54'48.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1497. Kaple sv. Matouše z r. 1870 zvětšena na katolický filiální kostel r. 2000. Evangelický kostel z r. 1869. Jihovýchodně ve Ždánickém lese zbytky gotického hrádku Kepkov neznámé historie, jako pustý zmiňován r. 1481, zachován kuželovitý pahorek obklopený dvojitým příkopem a valem, zdivo odhaleno archeologickým průzkumem po r. 1973. Dále k jihovýchodu odhaleny základy 22 domů, kostela a tvrze zaniklé vsi Konůvky zničené Uhry r. 1468. Obec rodištěm archeologa Bořivoje Dostála (1929–1994).

Heřmaň (Písek) – kostel

Heřmanice

Náchod 50°22'36.52"N; 15°55'16.71"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Barokní kostel sv. Máří Magdalény na místě staršího gotického přestavěn klasicistně po požáru r. 1882. Renes. figurální náhrobníky z let 1593 a 1595 patří Vilémovi a Markétě z Valdštejna, rodičům zdejšího rodáka, významného vojevůdce a politika 1. poloviny 17. stol. Albrechta z Valdštejna (1583–1634). Barokní fara z r. 1684. Budova školy z r. 1830.

Heřmanice

Havl. Brod 49°49'28.69"N; 15°32'48.94"E

Heřmaň

Havl. Brod 49°47'13.47"N; 15°38'35.02"E

Ves prvně zmiňována r. 1352 v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Jeřišno. Kostel sv. Václava gotického pů132

Obec prvně zmíněna r. 1281 v majetku vilémovského kláštera. Raně gotický kostel sv. Bartoloměje z poloviny 14. stol., při barokní přestavbě r. 1663 přistavěna nová loď.

www.ceskonamape.cz

Heřmanice

Ostrava-město 49°51'38.21"N; 18°19'50.25"E

Pův. ves připomínána r. 1290, od r. 1941 část města Ostrava. Strojovna býv. dolu Ida z r. 1915 technickou památkou. Farní kostel sv. Marka Evangelisty z r. 1879.

Heřmanice

Liberec 50°53'46.41"N; 15°0'33.91"E

Pohraniční obec doložena r. 1381. Dochován hodnotný soubor hornolužické lidové hrázděné architektury. Od r. 1900 obcí procházela úzkorozchodná železnice z Frýdlantu do Žitavy, od r. 1945, kdy za obcí vznikla polská hranice, tu byla její konečná stanice. Provoz úzkokolejky zastaven r. 1976, o 8 let později trať oficiálně zrušena a rozebrána. Východně od obce Kodešova skála, čedičová stěna se sloupcovou odlučností, přírodní památka od r. 1997. Pojmenována podle Otakara Kodeše, učitele z Frýdlantu, který tu byl zákeřně zastřelen sudetským Němcem 22. září 1938. Kodešovo jméno nese i vrch na severním okraji obce s čedičovým lomem.

Heřmanice v Podještědí

Liberec 50°47'33.25"N; 14°43'57.17"E

Podhorská ves poprvé doložena r. 1391, nyní část města Jablonné v Podještědí. Pseudogotický kostel sv. Antonína z doby před r. 1850, proti němu roubený statek s hrázděným patrem. Na západním okraji pod Jílovým vrchem koupaliště s kempem a chatkami. Severozápadně vybudován po r. 1990 ranč Malevil, rozsáhlý rekreační areál, zahrnující ubytovací zařízení s restauracemi, hřiště pro různé sporty včetně golfu, jízdárnu a malou zoologickou zahradu, v areálu kamenné africké plastiky ze Zimbabwe.

Heřmánkovice

Náchod

pozdně barokní patrový zámek z doby před r. 1788, při něm barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1763.

Heřmanovice

Bruntál 50°11'32.97"N; 17°23'46.66"E

Obec založena na přelomu 13. a 14. stol. a nazvána podle zakladatele Hermannstadt, zpustla počátkem 15. stol. a obnovena r. 1455. Pův. renes. kostel sv. Ondřeje z r. 1588 znovu barokně vystavěn r. 1739. Na Kostelním vrchu nad lomem kaple sv. Jeronýma a zbytky zdiva středověkého kláštera ze 14. stol. Zachovány typické roubené chalupy, památková zóna od r. 1995. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1778, památná lípa.

Heřmanův Městec

Chrudim 49°56'48.79"N; 15°40'1.21"E

Obec pod Železnými horami pův. zvaná Mrdice kolem r. 1280 změněna šlechticem Heřmanem na městečko, jako město zmiňována od r. 1325, od r. 1989 památková zóna. Na menším ze dvou náměstí barokní zámek z r. 1740, upraven r. 1785, novogotická věž z přestavby v polovině 19. stol., účelově využit. Kolem anglický park, před zámkem barokní polygonální kašna. Na větším náměstí mohutný barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1756–1761, fara z r. 1702. Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie renes. původu ze 16. stol. renovován r. 1926. U nádraží kaple sv. Jiří z r. 1680. Barokní sochy sv. Antonína, Václava, Vavřince a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Ve městě řada barokních a empírových domů se zdobenými fasádami. Významné židovské osídlení připomíná synagoga z r. 1760 novorománsky upravená r. 1870 a židovská škola z r. 1862, obě stavby restaurovány r. 2001. Starobylý židovský hřbitov z 15. stol. rozšířen r. 1667, nyní s 1050 náhrobníky. Na jihozápadním okraji rekreační rybník Konopáč s kempem.

50°37'27.88"N; 16°19'31.83"E

Protáhlá obec pod Javořími horami doložena r. 1353. Barokní kostel Všech svatých z r. 1723 podle plánů K. I. Dienzenhofera a fara z téže doby, před ním Kalvárie z doby kolem r. 1800, v polích mariánská kaple ze stejného období, u hřbitovní zdi dva smírčí kříže. Dochovány zděné usedlosti z 19. stol. a lidové roubené chalupy.

Heřmanov

Žďár n. S. 49°22'45.86"N; 16°10'54.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1731 a opraven r. 1878. Smírčí kámen. Jižně od obce významná geologická památka, naleziště tzv. heřmanovských koulí. Heřmanův Městec – zámek

Heřmanova Huť

Plzeň-sever 49°42'38.89"N; 13°5'25.7"E

Průmyslová obec vznikla r. 1954 sloučením Horních a Dolních Sekyřan a Vlkýše. Název Heřmanova Huť nesla pův. osada při železářské huti založené r. 1847. Huť v letech 1904–1907 přeměněna na sklárnu. V Horních Sekyřanech dominantní kostel sv. Martina gotického původu z konce 14. stol., barokně upraven r. 1678, věž z r. 1704. Ve Vlkýši

Hevlín

Znojmo 48°45'6.69"N; 16°22'51.52"E

Pohraniční obec prvně připomínána r. 1282. Na návsi pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1743 s hodnotnou výzdobou, u něj pozdně gotická boží muka a sochy tří světců z poloviny 19. stol. Severozápadně v polích akvadukt, křížení Černé strouhy a závlahového kanálu Krhovice-Hevlín, technická zajímavost. V okolí obce něko-

www.ceskonamape.cz

133

lik lehkých i těžších objektů čs. pohraničního opevnění z let 1936–1938. Silniční přechod do Rakouska.

chovány příkopy, valy a nepatrné fragmenty zdiva. Přístup po značené cestě od Rakovníka nebo Lužné.

Hlavatce

Tábor 49°17'51"N; 14°37'25.19"E

Obec prvně připomínána r. 1250. Raně gotický kostel sv. Ondřeje z doby kolem r. 1300 upraven v letech 1818–1822, věž přistavěna r. 1882.

Hlavenec

Praha-východ 50°14'7.03"N; 14°42'8.27"E

Hevlín – kostel

Himlštejn

K. Vary

Obec prvně zmíněna r. 1386. Dominantní barokní lovecký zámek s mansardovou střechou renes. původu ze 16. stol., barokně přestavěn r. 1725 na sýpku, ve 20. stol. upraven pro účelové využití. Na návsi zvonička z r. 1815, později přestavěná na kapličku s hasičskou zbrojnicí. Zachováno několik barokních bran u býv. statků. V poli u myslivny na okraji obce pomník císaře Karla VI. s plastikou vidění sv. Huberta na stříšce, vrcholné barokní dílo M. B. Brauna z let 1723–1724.

50°20'55.02"N; 13°2'42.68"E

Hrad založen až v husitských dobách, prvně doložen r. 1434. Bezpečnost mu měla zajišťovat též vysoká poloha na vrchu Nebesa (634 m n. m.), 300 m nad okolím. Byl součástí panství hradu Hauenštejna, jako pustý uváděn r. 1574. Zachováno torzo paláce, brány, hradby a obytné věže. Přístup po značené cestě ze Stráže nad Ohří.

Hladké Životice

N. Jičín 49°41'3.77"N; 17°57'15.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1480. Raně barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1686 na místě gotické stavby z r. 1337.

Hladná

Písek 49°15'38.4"N; 14°20'12.85"E

Ves prvně zmíněna r. 1461, až do konce 18. stol. zvána Hlasná, pův. vorařská osada na obou březích Vltavy částečně zatopena Orlickou přehradou, nyní část obce Albrechtice nad Vltavou. Na levém břehu mohutné zbytky betonových základů nedokončeného mostu, stavba zahájena ve 30. letech 20. stol., přerušena za 2. světové války.

Hlasivo

Tábor 49°29'52.36"N; 14°45'8.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Na návsi kostel Narození Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol., barokně přestavěn v letech 1745–1746 a upraven r. 1929. Hřbitovní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1848. Severně nad obcí návrší Beránek, kamenný památník připomíná husitské „poutě na hory“ z r. 1419.

Hlavenec – sousoší sv. Huberta

Hlavice Hlavačov

50°7'31.34"N; 13°44'3.54"E

Hrad nad Lišanským potokem, zvaný též Starý hrádek, založen koncem 12. stol. jako správní středisko před dobudováním Křivoklátu, zanikl po velkém požáru po r. 1250. Za134

Liberec 50°37'53.1"N; 14°55'35.02"E

Rakovník

Obec prvně doložena r. 1352. Na návrší Hlava kostel sv. Linharta, postaven mezi lety 1748–1759 na místě starší stavby, v minulosti poutní místo. Před kostelem barokní sochy sv. Linharta a Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740.

www.ceskonamape.cz

Hlavnice

Opava 49°55'24.12"N; 17°43'46.69"E

Obec doložena r. 1265 jako majetek velehradského kláštera. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice barokně přestavěn v letech 1773–1776, věž zvýšena r. 1862. Malý empírový zámek z r. 1792 ztratil úpravami pův. vzhled. Západně od obce větrný mlýn z r. 1810, opraven r. 1974, u něj dvoupatrový špýchar z r. 1856 přenesený z Kobeřic.

Hlavňov

sefa z r. 1760. Kříž z r. 1852. Nad obcí 22 m vysoká dřevěná rozhledna Vladimíra Menšíka z r. 2007.

Hliňany

Malá ves doložena r. 1337, nyní část obce Řehlovice. Barokní zámek z r. 1650 na místě tvrze z r. 1397, účelově využit. Na návsi dřevěná zvonička z 19. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727.

Náchod 50°33'18.7"N; 16°15'23.51"E

Ves prvně doložena r. 1395, nyní část města Police nad Metují. Zachovány roubené chalupy. Pamětní deska na místě domku Jiřího Vostrého-Žitavce, postavy z Jiráskova románu Temno. Pseudogotický kříž z r. 1860. Severovýchodně na hřebenu Broumovských stěn výletní místo Hvězda (674 m n. m.) s křižovatkou turistických cest. Na skalním bloku poutní kaple Panny Marie Sněžné z r. 1733 na půdorysu hvězdy s pozlacenou hvězdou z věže broumovského kláštera na lucerně, dílo K. I. Dienzenhofera. Kaple zrušena r. 1786, obnovena v letech 1853–1855, z ochozu daleký výhled k východu. Poblíž turistická chata z r. 1856 v alpském slohu. Jihovýchodně na hřebenu upravená skalní vyhlídka Supí hnízdo (702 m n. m.), zvaná též Supí koš. Jižně od ní divoká soutěska Kovářova rokle, lemovaná skalními věžemi o výšce 60-100 m.

Hlince

Malá obec poprvé zmíněna r. 1361, od r. 1995 památková zóna. Dochovány selské usedlosti s roubenými chalupami. Východně od obce na břehu Berounky na místě zaniklé vsi osada Dolany, v ní zchátralý gotický kostel sv. Petra a Pavla barokně přestavovaný r. 1719, zachované obvodové zdivo v letech 2004–2006 opatřeno novým krovem s věžičkou a vybaveno zvonem.

Hlinsko

Chrudim 49°45'48.21"N; 15°54'33.81"E

Historické a průmyslové město v údolí Chrudimky mezi Železnými horami a Žďárskými vrchy, pův. osada doložena r. 1073 a nazvána podle hrnčířské hlíny, na město povýšena r. 1834. Staletá tradice hrnčířství a tkalcovství, od 19. stol. významný průmysl elektrotechnický a potravinářský. Nejstarší objekt představuje tvrz z r. 1413, v 16. stol. královská celnice, nyní prosté patrové stavení užíváno jako evangelický sbor. Na náměstí barokní radnice z r. 1792 s věží z r. 1839. Gotický kostel Narození Panny Marie z r. 1350 zbořen r. 1730 a do r. 1745 nově postaven barokně, zachována pův. věž. Pozoruhodný Ježdíkův dům z r. 1904 s Alšovými sgrafity. Městské muzeum a galerie. Dochován unikátní soubor dřevěných řemeslnických domků z 18. a 19. stol. zvaný Betlém, přístupný jako součást Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina. Město rodištěm malíře Emanuela Famíry (1900–1970) a sochaře Karla Lidického (1900–1976), na rodném domku pamětní deska s bustou, výstavní síň v galerii. Jižně za městem býv. osada Svatojánské lázně, u pramene barokní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1645, v 17.–19. stol. lázně.

Hlízov

K. Hora 49°58'59.2"N; 15°17'40.08"E

Klatovy 49°14'10.71"N; 13°23'41.91"E

Obec prvně připomínána r. 1428. Patrový barokní zámeček ze 17. stol. poznamenaný pozdějšími přestavbami. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1799–1808. Šestiboká barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1707.

Hlína

Plzeň-sever 49°56'53.94"N; 13°37'27.59"E

Hlavňov – poutní kaple na Hvězdě

Hlavňovice

Ústí n. L. 50°36'53.23"N; 13°57'11.06"E

Brno-venkov 49°6'50.6"N; 16°25'38.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1537, archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. V místě pův. svatyně barokní kostel sv. Kunhuty z r. 1794, v interiéru cenná dřevořezba sv. Kateřiny z 80. let 15. stol. U kostela sochy Panny Marie a sv. Jo-

Obec připomínána již r. 1142 v majetku sedleckého kláštera. Na místě tvrze z 15. stol. postaven po r. 1736 barokní patrový zámeček s věžičkou z r. 1764. Barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z poloviny 18. stol.

Hlohová

Domažlice 49°32'3.68"N; 13°4'30.74"E

Obec doložena r. 1357 jako vladycké sídlo. Místní tvrz zanikla za třicetileté války, tvrziště zastavěno vesnickými usedlostmi, zachována pouze část příkopu a valu. Na nejvyšším místě barokní kostel sv. Jiljí z let 1764–1766. Obcí prochází naučná stezka Po stopách Jiráskovy Lucerny značená z Osvračína do Staňkova, Pasecký mlýn na Zubřině západně od obce považován za inspiraci k této hře.

www.ceskonamape.cz

135

Hlohovec

Břeclav

Hluboká nad Vltavou

Č. Budějovice

48°46'26.01"N; 16°45'44.89"E

49°3'14.03"N; 14°26'36.66"E

Vinařská obec založena Chorvaty r. 1583, do r. 1919 součást rakouského území. Pozdně klasicistní kostel sv. Bartoloměje z let 1832–1835 přestavěn v letech 1908–1909. Boží muka z 2. poloviny 18. stol. Při severozápadním okraji Hraniční zámeček, empírová romantická stavba z let 1816–1819, jejímž středem procházela moravsko-rakouská hranice, rekonstruován r. 1996 na stylovou restauraci, leží u soustavy chráněných Lednických rybníků, mezi Hlohoveckým rybníkem (67 ha) na severovýchodě a Nesytem na západě.

Obec v rybničnaté krajině založena po r. 1250 pův. jako podhradí, na město povýšena r. 1907. Pův. hrad Fronburg z 2. poloviny 13. stol. koncem 16. stol. přestavěn na renes. zámek, současná podoba výsledkem zásadní přestavby ve stylu anglické windsorské gotiky z let 1839–1870, v interiéru celoročně přístupné bohaté sbírky. Zámecká jízdárna od r. 1956 upravena na Alšovu jihočeskou galerii. K zámku přiléhá park a obora s černou a jelení zvěří, před vstupem malá zoologická zahrada.

Hlohovice

Rokycany 49°53'21.53"N; 13°38'33.78"E

Obec prvně připomínána r. 1374. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1734, presbytář přistavěn r. 1861. Průchozí zděná zvonice.

Hlubočky

Olomouc 49°37'15.69"N; 17°23'55.2"E

Obec roztažená v údolí Bystřice v délce téměř 10 km mezi Oderskými vrchy prvně doložena r. 1364. Železárny a hutě založeny r. 1827, od poloviny 19. stol. výroba plynových spotřebičů, později leteckých motorů. Novorománský kostel Srdce Kristova z r. 1908. Nedaleko železniční stanice v části Hrubá Voda vysoko v lese terénní relikty a fragmenty zdiva hradu Hluboký, založen v 1. polovině 14. stol., zpustl po dobytí r. 1426.

Hluboká

Chrudim 49°50'43.16"N; 16°4'16.86"E

Obec prvně připomínána r. 1144. Kaple z r. 1878. Jihozápadně na návrší rozhledna Borůvka z r. 2005, pozoruhodná ocelodřevěná věž o výšce 18,5 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m.

Zámecká věž na Hluboké

Zámeček Štekl z r. 1867, pův. úřednické obydlí, upraven v letech 1994–1996 na hotel. Pod zámkem novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1844–1847, u něj čtyřkřídlý úřední dům z let 1844–1845. Barokní kaple sv. Rocha z poloviny 18. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Býv. synagoga z r. 1907 upravena na sbor církve čs. husitské, dochován židovský hřbitov z poloviny 18. stol. Na břehu Munického rybníka lovecký zámek Ohrada – viz samostatné heslo. Na pravém břehu Vltavy místní část Zámostí s novorománskou kaplí z r. 1851, prostý kamenný pomník na tzv. pokutní louce připomíná místo popravy významného šlechtice Záviše z Falkenštejna 24. srpna 1290. Severně na pravém břehu též vzdálená místní část Kostelec s raně gotickým kostelem sv. Vavřince z doby kolem r. 1300, barokně přestavěným v 18. stol. Hluboká – rozhledna Borůvka 136

www.ceskonamape.cz

Hluboš – zámek

je lurdskou jeskyni s tzv. svatou studánkou, křížovou cestu, kapli Božího hrobu a Kalvárii. Na návsi kaple sv. Anny z r. 1733. Severozápadně při silnici smírčí kříž, na potoce Hlavatův mlýn, ojediněle zachovaný typ válcového mlýna z 30. let 20. stol. Na návrší nad obcí památník osvobození z r. 1960. Na jižním okraji obce kemp, při silnici do Znojma osm zděných kapliček, zvaných poklony. Obec východištěm ke zřícenině hradu Lapikus – viz samostatné heslo.

Hluboš

Příbram 49°44'44.07"N; 14°0'59.53"E

Hluboká nad Vltavou – zámek

Hluboké Mašůvky

Znojmo 48°55'30.97"N; 16°1'32.64"E

Obec prvně připomínána r. 1220, v minulosti nížinné sídliště z doby kamenné až slovanské, proslavené archeologickými nálezy, zejména Mašůvecké Venuše. Obec proslula též jako poutní místo s léčivým pramenem. Barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1680 rozšířen v letech 1949–1953, před ním terasa s moderními sochami osmi světců z r. 1953 a barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Poutní areál upravený r. 1949 zahrnu-

Obec prvně připomínána r. 1355, její okolí dějištěm bitvy s Pasovskými r. 1611 a střetnutí příbramských husitů s katolickými oddíly Hanuše z Kolowrat r. 1422, druhou událost připomíná pomníček u silnice do Čenkova na místě zvaném V zabitých. Barokní kostel Nejsvětější Trojice ze 17. stol. přestavěn novorománsky v 19. stol. Středověká tvrz přestavěna na zámek r. 1546, při barokní úpravě v 18. stol. založen anglický park, nyní o rozloze 3 ha. Zámek novorenesančně upravený r. 1872 se stal v letech 1920–1921 prvním letním sídlem prezidenta T. G. Masaryka, jeho pobyt připomíná pamětní deska z r. 1930, obnovená r. 1991. Po 2. světové válce sloužil jako internát a učiliště, po r. 1990 vrácen v restituci potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka, od r. 2001 zpřístupněn veřejnosti s expozicí dějin zámku a pobytu Masarykovy rodiny.

www.ceskonamape.cz

137

Hlučín

Opava 49°53'47.46"N; 18°11'16.13"E

Město založeno r. 1256 Přemyslem II. Otakarem, písemně doloženo r. 1303, v letech 1742–1920 a 1938–1945 součástí německého území, historické centrum památkovou zónou. Pův. hrad ze 14. stol. přestavěn počátkem 16. stol. na renes. zámek, později upravený na trojkřídlý barokní objekt a architektonicky znehodnocený přestavbami v 19. a 20. stol. Zachovány části městského opevnění, nová radnice z r. 1868. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1378 několikrát upravován renesančně a barokně. Barokní hřbitovní kostel sv. Markéty z r. 1742 obnoven po požáru r. 1802. Evangelický kostel z r. 1862, nyní galerie Červený kostel. Na býv. evangelickém hřbitově klasicistní mauzoleum rodiny Wetekampovy z r. 1898. Muzeum Hlučínska založeno r. 1948, od r. 2005 v zámku. Kremerova vila, avantgardní stavba z r. 1934. Na místě židovského hřbitova z r. 1814 zničeného nacisty pietní místo. Velké pohřebiště Rudé armády. Město rodištěm barokního hudebního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského (kolem 1640–1693). Západně velké jezero po těžbě štěrkopísku, rekreační areál vodních sportů. V místní části Darkovičky areál mohutného čs. opevnění z let 1935–1938 se zpřístupněnými objekty.

Hluk – tvrz

Hluky

Rychnov n. Kn. 50°17'48.12"N; 16°17'7.32"E

Osada na stejnojmenném potoce prvně doložena r. 1654, nyní část obce Kounov. Dochovány roubené chalupy, kaple z r. 1934. Na ostrohu nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka nevýrazné pozůstatky blíže neznámého hradu z přelomu 13. a 14. stol., dochovány jen terénní stopy. Darkovičky – válečné opevnění

Hlušice Hluchov

49°32'32.24"N; 16°59'46.36"E

Obec prvně zmíněna r. 1146. Tvrz z r. 1616 přestavěna v 18. stol. na barokní zámek, později část stavby ubourána, nyní sídlo obecního úřadu. Kaplička Panny Marie z let 1805–1808. Barokní kamenný kříž z r. 1761.

Hluk

Obec prvně uváděna r. 1322. Na místě starší tvrze vybudován koncem 17. stol. raně barokní zámek, zbořen r. 1782 a nahrazen r. 1852 novogotickou stavbou, při něm park s navazující bažantnicí. Pův. zámecká kaple sv. Barbory z let 1748–1749 přestavěna v letech 1903–1904 na kostel sv. Václava. Barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. V obci stavby lidové architektury.

Uh. Hradiště 48°59'17.58"N; 17°31'30.49"E

Obec s bohatou folklorní tradicí prvně zmíněna r. 1294, povýšena na městečko r. 1525 a na město r. 1970. Z památek vyniká Šarovcova tvrz, pův. gotická z počátku 14. stol., po třicetileté válce užívána jako sýpka, po opravě z let 1959–1965 účelově využita, v charakteristické věži se schodišťovým přístavkem malé muzeum. Opevněný areál barokního kostela sv. Vavřince z let 1736–1741 na místě starší vyhořelé stavby, renovován v letech 1993–1994. Barokní fara z 18. stol. Kaplička z r. 1525 opravena r. 2000. Památkové domky s muzejní expozicí bydlení v 17.–20. stol. 138

Hradec Kr. 50°15'46.94"N; 15°23'54.99"E

Prostějov

Hlušovice

Olomouc 49°38'17.37"N; 17°16'38.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1303. Filiální kostel sv. Petra a Pavla z r. 1926. Barokní boží muka z r. 1795.

Hnačov

Klatovy 49°21'40.34"N; 13°28'54.46"E

Obec prvně zmiňována r. 1411. Při jižním okraji rekreační Hnačovský rybník z r. 1613, rozlohou 68 ha druhý největší v západních Čechách, kemp a chatové osady.

www.ceskonamape.cz

Hnanice

Znojmo

Hněvkovice na pr. břehu Vltavy

Č. Budějovice

48°47'52.38"N; 15°59'7.01"E

49°11'37.44"N; 14°26'51.12"E

Vinařská obec na potoce Daníži při rakouské hranici prvně doložena r. 1201. Býv. staré poutní místo s dominantním pozdně gotickým kostelem sv. Volfganga z let 1480–1496 a se studnou v kapli, barokně obnoveno po třicetileté válce. Dochováno množství lidových staveb, zejména vinných sklepů, historická vinařská Sklepní ulice. Severně přírodní památka Fládnické vřesoviště, rezervace stepních společenstev. Jižně při silnici pomník Otmara Chlupa, čs. důstojníka zavražděného nacisty r. 1938, silniční přechod do Rakouska.

Ves poprvé zmiňována r. 1463, nyní část města Týn nad Vltavou. Barokní patrový zámeček z r. 1685 znehodnocen řadou adaptací, účelově využit. Pod vsí v letech 1986–1991 vybudována na Vltavě vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Hnátnice

Ústí n. O. 50°1'14.75"N; 16°26'15.78"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1364. Gotický kostel sv. Petra a Pavla založen císařem Karlem IV. v 2. polovině 14. stol., věž a sakristie přistavěny r. 1845. U kostela barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, kolem křížová cesta z 19. stol. Z 1. poloviny 19. stol. též Kalvárie a sousoší Nejsvětější Trojice. Dochovány rekreačně využívané lidové chalupy.

Hněvčeves

Obec doložena r. 1369. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. pobořen husity r. 1424, obnoven v 16. stol. a barokně přestavěn r. 1767, u něj památná lípa. Barokní fara z počátku 18. stol. Pomník obětem bitvy r. 1866. Rodiště Jana Podlipného (1848–1914), prvního starosty České obce sokolské a pražského primátora.

Obec na česko-polské hranici doložena r. 1288. Roubený kostel sv. Petra a Pavla z r. 1730 s pozdně gotickým zvonem, pod ním velký nový kostel Krista Dobrého Pastýře z 90. let 20. stol. Někdejší barokní zámek z r. 1730 zanikl v zástavbě hospodářského dvora.

Hněvotín

Olomouc 49°34'18.21"N; 17°10'43.77"E

Obec prvně připomínána r. 1078, pův. ohrazena s jedinou vstupní branou od Olomouce. Od 15. stol. tradiční výroba tzv. olomouckých tvarůžků, ukončena r. 1950. Barokní kostel sv. Linharta nebo též Leonarda z r. 1774 se vstupní branou býv. hřbitova. Barokní fara z r. 1757.

Hnojice

Olomouc 49°42'58.71"N; 17°13'28.26"E

Obec prvně uváděna r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1807–1814 na místě starší vyhořelé stavby, z níž zachována renes. věž. Barokní fara z r. 1760. U kostela hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732 a kamenný kříž s Kalvárií z r. 1817. Šestiboká kaple sv. Floriána z r. 1701.

Most 50°31'13.19"N; 13°38'1.63"E

Na vrchu nyní zvaném Hněvín (399 m n. m.) založen Václavem I. v letech 1237–1248 královský hrad Landeswarte. Pod hradem s hranolovou věží a patrovým palácem ležela osada zvaná r. 1041 Hněvin most. Za třicetileté války v letech 1634–1646 pětkrát dobýván Švédy, naposled úspěšně, tři roky pak sloužil jako jejich základna pro loupežné výpravy. Měšťané hrad v letech 1651–1653 zbořili a rozebrali na nové stavby. V letech 1879–1900 na Zámeckém vrchu, tehdy již nazývaném Hněvín, na pův. základech postavena výletní restaurace ve stylu někdejšího hradu, jeho věž slouží jako rozhledna opravená r. 2001. V sousedství hvězdárna.

Hněvkovice

Opava 50°0'12.75"N; 18°0'33.9"E

Hradec Kr. 50°18'57.26"N; 15°43'15.59"E

Hněvín

Hněvošice

Hnojnice

Louny 50°26'16.64"N; 13°52'29.17"E

Zemědělská ves, nyní část obce Libčeves. Jihovýchodně od ní ve stěně lomu proslulá tzv. kamenná slunce, kulovité útvary v čediči s paprsčitými puklinami, přírodní památka. V lesíku asi 700 m od silnice dochována stavba cihlářské pece z doby kolem r. 1850, jedna ze dvou podobně dochovaných staveb v Čechách.

Havl. Brod 49°40'59.08"N; 15°12'0.39"E

Obec poprvé zmíněna r. 1262 při povýšení na tržní ves. Z téže doby pochází raně gotický kostel sv. Bartoloměje z poloviny 13. stol. se vzácnými gotickými freskami a románskými okny ve věži. Býv. tvrz ze 16. stol. upravena na sýpku.

Hnojnice – kamenná slunce www.ceskonamape.cz

139

Hnojník

Frýdek-Místek 49°40'57.03"N; 18°32'31.54"E

Obec na říčce Stonávce poprvé uváděna r. 1305. Na místě tvrze barokní zámek z r. 1736 přestavěný počátkem 19. stol. ve slezském empíru, o druhé patro zvýšen r. 1897. Kolem okrasná zahrada z r. 1736 přeměněná v empírový anglický park s barokní sochařskou výzdobou. Naproti zámku hodnotný empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1810–1812, kolem ohradní zeď z 19. stol. s kapličkami a rodinnou hrobkou.

Hobšovice

Kladno 50°16'11.98"N; 14°9'44.79"E

Obec doložena r. 1185. Pův. gotický kostel sv. Václava zajímavě upraven r. 1850, opraven r. 2002. Empírová škola z r. 1819. Severně místní část Skůry s barokní dřevěnou zvonicí, ve hřbitovní zdi zazděn záhadný kámen se dvěma kříži.

Hodkov

stavěn na renes. zámek a r. 1787 změněn na tabákovou továrnu, pův. stavba stržena r. 1914. Menší zámek vystavěn r. 1642, po požáru r. 1746 barokně upraven na trojkřídlou patrovou stavbu, nyní sídlo Masarykova muzea. Kostel sv. Vavřince gotického původu z 13. stol. přestavěn barokně r. 1668 a do dnešní podoby v letech 1780–1786. Barokní kaple sv. Kříže z r. 1720 upravena na soukromou galerii. Morový sloup z r. 1716. Secesní radnice z r. 1902. Dům umělců v secesním slohu z let 1911–1913, nyní Galerie výtvarných umění. Parkově upravený židovský hřbitov ze 17. stol. Město rodištěm prvního československého prezidenta T. G. Masaryka (1850–1937), pomník z r. 1931 obnoven r. 1990. Na západním okraji v části zvané Bažantnice zoologická zahrada. V okolí těžba ropy, lignitu a zemního plynu, u zdroje odpadní jodobromové vody zřízeny r. 1979 lázně. V býv. kasárnách muzeum naftového dobývání a geologie z r. 2006.

K. Hora 49°46'54.84"N; 15°8'52.81"E

Ves prvně zmíněna r. 1375, nyní část obce Zbraslavice. Gotický kostel sv. Václava z 13. stol. upraven v 17. stol. barokně. Nad kostelem tvrziště zvané Hrad s příkopem a valem, pozůstatek tvrze opuštěné v 16. stol., zříceniny odstraněny po r. 1760. Ve vsi po r. 1850 vybudován prostý patrový zámek, v letech 1912–1913 romanticky pseudoslohově rozšířen, kolem park s věžovitou branou. Kaplička sv. Jana Nepomuckého se sochou světce.

Hodkovice nad Mohelkou

Liberec

50°39'58.02"N; 15°5'28.01"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, německy zvána Liebenau, na město povýšena r. 1654. Po výstavbě železnice r. 1859 rozvoj průmyslu, jádro města památkovou zónou. Na náměstí radnice z let 1811–1812, mariánský sloup a kašna z r. 1710, pomník T. G. Masaryka z r. 1938. Barokní kostel sv. Prokopa z let 1717–1721, věž dostavěna r. 1845, zachovány gotické dveře s unikátním souborem 24 barokních malovaných Madon, před ním sochy sv. Petra a Pavla z r. 1754. Barokní sousoší U Tří svatých z r. 1750, sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1733 a sv. Anny z r. 1753. Novogotická kaple Kalvárie s křížovou cestou z let 1818–1820. U města sportovní letiště, centrum ultralightového létání.

Hodonice

Znojmo 48°50'6.57"N; 16°10'2.95"E

Obec splývající s Tasovicemi poprvé doložena r. 1229. Farní kostel sv. Jakuba Většího románského původu z 13. stol. stavebně upravován ve 14.–17. stol. Klasicistní kaple Panny Marie z r. 1832. V obci několik hodnotných barokních soch a zdobený litinový kříž z 19. stol.

Hodonín

Hodonín 48°51'15.4"N; 17°7'45.78"E

Pohraniční osada na obchodní cestě do Uher u důležitého brodu písemně doložena r. 1196, na město povýšena r. 1228, centrum Moravského Slovácka. Gotický hrad z 13. stol. pře140

Hodonín – mariánský sloup

Hodonín

Blansko 49°30'5.93"N; 16°24'35.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Severně od ní zřízen v letech 1940–1944 koncentrační tábor převážně pro osoby romského původu, na místě zvaném Žalov památník u provizorního hřbitova 121 obětí epidemie tyfu.

Hodslavice

N. Jičín 49°32'16.95"N; 18°1'28.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1411. Dřevěný renes. kostel sv. Ondřeje z r. 1551, jeden z nejstarších dřevěných kostelů u nás. Kostel Božského srdce Páně z let 1905–1907. Evangelický kostel z let 1813–1819, věž přistavěna r. 1851. V rodném domku národního buditele a historika Františka Palackého (1798–1876) památník, před ním pomník z r. 1968.

www.ceskonamape.cz

hlava, ve svazích vytvářejí balvany granodioritu, horniny příbuzné žule, tzv. kamenná moře.

Hodslavice – Palackého pomník

Hodušín

Tábor 49°25'55.32"N; 14°28'21.1"E

Ves prvně zmíněna r. 1291, nyní část obce Opařany. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol., věž přistavěna r. 1804, opraven po požáru r. 1832 a znovu r. 1889, v interiéru cenné gotické fresky. Pozdně barokní fara z r. 1797. U silnice kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Hoješín

Chrudim 49°48'44.75"N; 15°38'36.18"E

Ves prvně připomínána r. 1491, nyní část města Seč. Na jižním okraji rokokový zámeček z r. 1750, vnitřek modernizován na byty, pův. interiér dochován v kapli. Ve vsi několik soch světců vesměs z doby kolem poloviny 18. stol. Židovský hřbitov z poloviny 19. stol. Rekreační oblast na Sečské přehradě.

Hojná Voda

Č. Budějovice 48°43'39.96"N; 14°43'34.46"E

Horská osada na východním svahu Kraví hory nazvaná podle pramene s hojivými účinky připomínána r. 1553, nyní část obce Horní Stropnice. Po r. 1564 založeny Vilémem z Rožmberka malé lázně s kaplí sv. Anny, lázně zvané Vilémova Hora nebo Heilbrunn zanikly v 19. stol., prameny nyní svedeny do kamenných nádrží u silnice. Zvonice, pův. hláska údajně již z r. 1359, pozůstatkem barokního kostela sv. Anny z let 1625–1630 zbořeného r. 1959. V okolí lyžařské terény. Nad vsí na vrcholu Kraví hory (953 m n. m.) z býv. vojenské hlásky z r. 1989 upravena r. 2001 telekomunikační věž o výšce 42 m s ochozem rozhledny ve výši 32 m. Pod vrcholem skupiny až 10 m vysokých skal, z nich nejznámější Napoleonova

Hojná Voda – Napoleonova hlava

Hojovice

Pelhřimov 49°19'42.99"N; 14°55'10.21"E

Obec prvně připomínána r. 1379. Tvrz z r. 1530 přestavěna na barokní zámek, který r. 1805 vyhořel, na spáleništi postaven po r. 1855 hostinec. Prostý barokní kostel sv. Václava postaven jako kaple r. 1713, přestavěn a rozšířen r. 1871.

Hojsova Stráž

Klatovy 49°12'44.27"N; 13°11'48.75"E

Pův. hornická osada doložena r. 1614, v minulosti sídlo královácké rychty, nyní část města Železná Ruda. Oblíbené rekreační středisko. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1824–1826, barokní fara z poloviny 18. stol. Dvě památné lípy staré 300 a 400 let. Severně v osadě Prenet od r. 1384 kaple sv. Kunhuty, nynější stavba z 18. stol.

Holany

Č. Lípa 50°37'1.52"N; 14°29'33.33"E

Obec vysazena před r. 1359, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006. Centrum tvoří klasicistní domy, v okrajových částech roubená lidová zástavba. Pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1789. Pomník rychtáře Michala Tietzeho, popraveného vůdce selského povstání r. 1680. Dějiště tradičních kulturních akcí, Máchovského festivalu Holanské jaro a festivalu trampské písně Holanský kapr. Západně od obce soustava rekreačních a chovných rybníků, od západu Dolanský, Mlýnský, Milčanský, Holan-

www.ceskonamape.cz

141

Holašovice – náves

ský, Nohavice a Jílek. Východiště ke zbytkům hradů Milčany, Rybnov, Jiljov a Vítkovec – viz samostatná hesla.

Holasovice

Opava

barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1770–1772 s ohradní zdí z 19. stol., kovanou branou a kamenným schodištěm. Býv. evangelická fara z r. 1786, rekonstruovaná v letech 1975–1980. Zachován ucelený soubor lidové architektury, tzv. východosudetských domů.

49°59'49.24"N; 17°48'34.94"E

Pohraniční obec poprvé zmiňována r. 1155. Na návrší zachován areál hradiště slovanského kmene Holasiců. Barokní sýpka z konce 18. stol. Rodiště hudebního skladatele a sbormistra Pavla Křížkovského (1820–1885).

Holašovice

Č. Budějovice

Holedeček

Louny 50°17'2.76"N; 13°33'37.56"E

Ves prvně doložena r. 1318, nyní část obce Holedeč. Na návrší nad návsí pův. gotický kostel sv. Bartoloměje, barokně přestavěn po požáru r. 1737 a upraven r. 1789. Soukromé muzeum lehkého opevnění v objektu z r. 1937.

48°58'9.25"N; 14°16'21.77"E

Ves prvně zmiňována r. 1292, nyní část obce Jankov. Na pravidelné obdélné návsi dochován unikátní soubor staveb blatského typu v selském baroku z let 1840–1880. Soubor bohatě zdobené lidové zděné architektury zahrnuje statky s branami, špýchary, stodolami, chlévy a výměnky. Pozoruhodné studny s dřevěnými pístovými pumpami. Pozdně barokní kaple z r. 1744. Ojediněle dochovaná památka zapsána r. 1998 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Každoroční selské slavnosti. Ves r. 1972 sloužila jako kulisa při natáčení filmové verze Smetanovy Prodané nevěsty.

Holčovice

Bruntál 50°9'17.65"N; 17°28'39.72"E

Podhorská obec v údolí Opavice připomínána r. 1377, zanikla za česko-uherských válek, obnovena r. 1588. Pozdně 142

Holešov

Kroměříž 49°19'52.56"N; 17°34'50.05"E

Obec poprvé připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1487, od 19. stol. rozvoj průmyslu. Středověká tvrz přestavěna r. 1574 na renes. zámek, po vypálení Švédy r. 1643 upraven v letech 1655–1674 na hodnotnou čtyřkřídlou barokní stavbu s nárožními věžemi a přilehlým parkem, od r. 2005 v majetku města a dlouhodobé rekonstrukci. Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1708–1711, cenná Černá kaple s panskou hrobkou přistavěna r. 1748. V letech 1742–1750 vystavěn na místě bratrského sboru klášter trinitářů s barokním kostelem sv. Anny. Barokní kaple sv. Kříže z r. 1662 a sv. Martina z r. 1744. Morový sloup z počátku 18. stol. restaurován r. 2000. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722, pomník Bedřicha Smetany z r. 1924. Dochováno

www.ceskonamape.cz

několik historických domů, v býv. radnici městské muzeum. Od 15. stol. do 2. světové války ve městě významná židovská komunita, tzv. nová synagoga v maurském slohu z r. 1893 zničena Němci r. 1941, stará dvoupatrová, tzv. Šachova synagoga vybudována po požáru dřevěné r. 1560, upravena v letech 1615 a 1737, na tzv. ženské galerii a v blízké býv. židovské škole expozice městského muzea Židé a Morava. Na židovském hřbitově dochovány náhrobky od r. 1647. Město rodištěm hudebního skladatele Františka Xavera Richtera (1709–1789), archeologa Jaroslava Böhma (1901–1962) a hudebního vědce Mirko Očadlíka (1904–1964).

Holice

Obec prvně uváděna r. 1336, na město povýšena r. 1931. Na trase Holice-Pardubice r. 1908 zřízena první pravidelná autobusová linka v Čechách. Zachovány městské domy s pozdně barokními a empírovými štíty z přelomu 18. a 19. stol. Barokní kostel sv. Martina z let 1736–1739, barokní fara z r. 1734. Za městem hřbitovní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1859. Na náměstí kamenný kříž z r. 1803 a kašna na místě vrtu z r. 1888 hlubokého 299,5 m se slabě minerální vodou. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739. Zdejšího rodáka, cestovatele Emila Holuba (1847–1902), připomíná socha z r. 1949 a památník z r. 1964, zvaný Africké muzeum. Ve městě se narodili také herec a režisér Jan Kačer (1936) a sochař Josef Malejovský (1914–2003), autor památníků obětem povstání z r. 1949 a obětem války a odboje z r. 1988. Severně od města motokrosový areál.

Malá ves doložena r. 1378 jako poddanská, nyní část města Velešín. Pův. renes. tvrz ze 16. stol. změněna na hospodářský dvůr. Zachovány památky na koněspřežnou železnici, dílny, stáje a kočárovna, býv. zájezdní hospoda se třemi štíty v letech 1832–1872 sloužila jako staniční a přípřežní budova. Směrem k Velešínu násep s klenutým propustkem a svrškem s kolejnicemi obnoveným v letech 1976–1977. Hradec Kr. 50°18'20.36"N; 15°51'40.93"E

Obec v údolí Labe prvně připomínána r. 1318, centrum selského povstání z r. 1680. Gotický kostel sv. Jana Křtitele doložen r. 1357, renesančně přestavěn r. 1584, v polovině 18. stol. vybudováno barokní průčelí a brána na hřbitov. Patrové barokní děkanství z r. 1770. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Holostřevy

Hrad německy zvaný Taubenstein založen pány ze Staříče počátkem 14. stol. na ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy, písemně poprvé doložen r. 1353, po r. 1400 zeměpanský, v husitské době v držení katolické strany. Jako sídlo loupeživé posádky z rozhodnutí moravských stavů r. 1446 dobyt a rozbořen, zachováno vysoké torzo věže a zbytky hradeb na ostrohu ze tří stran obklopeném vodami Dalešické přehrady. Přístup ke zřícenině ze vsi Plešice neznačenou cestou podle potoka k turistické značce nad břehem přehradního jezera, pak značená odbočka.

Holoubkov

Rokycany 49°46'31.08"N; 13°41'40.64"E

Obec připomínána r. 1379, od 16. stol. železárny, dokladem litinová socha granátníka v parku, později strojírny a zpracování dřeva. Cenná secesní Markova vila z r. 1908, dílo Jana Kotěry, a další secesní a novorenes. vily z přelomu 19. a 20. stol. Rodiště herce Jiřího Dohnala (1905–1984).

Holovousy

Jičín 50°22'32.64"N; 15°34'38.34"E

Obec prvně uváděna r. 1260. Na místě tvrze z 13. stol. postaven ve 2. polovině 18. stol. patrový barokní zámek s nárožními baštami, secesně přestavěn v letech 1906–1907. Od r. 1949 majetkem státu, od r. 1951 sídlo výzkumného ústavu ovocnářského. Kolem dendrologicky cenný park, v něm barokní sochy z 2. poloviny 18. stol.

Č. Krumlov 48°50'36.02"N; 14°27'40.06"E

Holohlavy

Třebíč 49°10'22.92"N; 16°2'57.75"E

Pardubice 50°4'0"N; 15°59'8.64"E

Holkov

Holoubek

Holštejn

Blansko 49°24'7.09"N; 16°46'35.25"E

Hrad založen kolem r. 1278, jeho název z pův. Hohler Stein, pobořen r. 1436 a za česko-uherských válek zanikl úplně. Podhradní ves stejného jména v údolí Bílé Vody v 16. stol. opuštěna, v 18. stol. však znovu osídlena zásluhou mlynářů. Místo dějištěm románu Alfréda Technika Mlýn na ponorné řece, zfilmovaného pod názvem Ďáblova past. Z hradu dochována část věže, hradní zdi a zbytky předhradí, v hradním skalisku jeskyně Hladomorna. Ke zřícenině na vápencové skále vede značená cesta z obce.

Holubice

Vyškov 49°10'37.56"N; 16°48'45.73"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Kostel sv. Václava z r. 1929, fara z r. 1932. Pozdně barokní kaple sv. Gotharda z konce 18. stol.

Tachov 49°43'10.84"N; 12°51'35.14"E

Ves zmíněna r. 1186, nyní část města Bor. V jádře románský kostel sv. Mikuláše z období kolem r. 1200, přestavěn goticky a v letech 1740–1741 barokně, současně přistavěna věž. Barokní fara z 18. stol.

Holubice

Praha-západ 50°12'6.71"N; 14°17'43.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1204. Cenný kostel Narození Panny Marie, pův. románská rotunda z 13. stol. s pozdějšími přístavbami, hranolová věž ze 14. stol., barokní úpravy v 17. stol., uvnitř zachovány zbytky gotických fresek ze 14. stol. V polích kaple sv. Gotharda z r. 1769. V místní části Kozinec barokní kaple sv. Michaela archanděla z r. 1739.

www.ceskonamape.cz

143

Holubov

Č. Krumlov

Homole u Panny

Ústí n. L.

48°53'23.3"N; 14°19'25.99"E

50°37'45.23"N; 14°11'11.52"E

Obec prvně zmíněna r. 1379. V údolí Křemžského potoka založena r. 1841 schwarzenberská železárna Adolfov, nazvaná podle knížete Jana Adolfa, po r. 1870 zanikla, po r. 1945 objekty upraveny na malou papírnu. Na návsi dochovány stavby lidové architektury. Památník z r. 1931 u nádraží připomíná pobyty hudebního skladatele a dirigenta Národního divadla Karla Kovařovice (1862–1920). Jedno z východišť na Kleť – viz samostatné heslo.

Ves poprvé doložena r. 1337, pův. zvaná Hřibojedy, pak německy Hummel. Barokní kostel sv. papeže Pia V. z r. 1787, barokní fara z r. 1807. Rodiště geologa Josefa Emanuela Hibsche (1852–1940), znalce Českého středohoří a zachránce řady vrchů před odtěžením, jeho pamětní deska před kostelem, muzeum z r. 2002.

Holýšov

Domažlice 49°35'38.54"N; 13°5'59.22"E

Obec na Radbuze poprvé připomínána r. 1273, na město povýšena r. 1960. Po zřízení sklárny r. 1897 prudký rozvoj průmyslu, za 2. světové války zajatecký a internační tábor, pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Gotický kostel sv. Petra a Pavla přestavěn barokně po r. 1740. Secesní radnice z r. 1927. Sídliště Výhledy vybudováno za 2. světové války v saském stylu. Západně od města linie pevnůstek čs. opevnění z let 1936–1938, jeden z objektů zpřístupněn. Severovýchodně na vrchu Trný staré keltské a později slovanské hradiště.

Homberk

Rokycany 49°39'14.65"N; 13°40'21.65"E

Hrad, pův. zvaný Hohenberg, prvně doložen r. 1284, založen Heřmanem z rodu Buziců na dvou ze tří vrcholů nynější Vísecké skály, obytná budova na nejvyšším místě přístupná asi jen po žebříku. Protože Heřmanovi potomci se stali loupeživými rytíři, král Václav IV. hrad r. 1406 oblehl a patrně dobyl, po husitských válkách již opuštěn. Nepohodlná stavba převážně dřevěná, stopy zdiva nejsou patrné. Místo leží mimo značené cesty.

Homole

Honbice

Obec doložena jako vladycké sídlo r. 1244. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže z poloviny 14. stol. barokně upraven po r. 1650, regotizován r. 1881. Na návsi pomník padlým z r. 1946 se sochou Jana Žižky podle návrhu Františka Bílka z r. 1912.

Hora Svaté Kateřiny

Horská osada doložena r. 1480, od r. 1528 královské horní město u ložisek stříbra, mědi a olova, dolování skončilo r. 1786, status města obnoven r. 2008. Kostel sv. Kateřiny pův. evangelický z r. 1611, od r. 1628 katolický, r. 1785 přestavěn barokně a přistavěna věž. Mariánský sloup z r. 1704. Na Růžovém vrchu (729 m n. m.) 18,5 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1902, obnovena r. 2002. Pod ní pamětní kámen Antona Günthera (1867–1937), německého krušnohorského písničkáře a básníka, rodáka z Božího Daru. Na okolních svazích skiareál. V opuštěných štolách předpokládaný úkryt proslulé Jantarové komnaty.

Rychnov n. Kn.

Osada často označovaná jen Homol prvně připomínána r. 1692, nyní část obce Borovnice. Raně barokní soubor poutního kostela Panny Marie Bolestné z let 1692–1696, před průčelím dvě kaple z r. 1703, celek doplňuje kostnice z r. 1778. Monumentální schodiště z r. 1767 od silnice na vrchol kopce ke kostelu o 153 stupních a 16 odpočívadlech s bohatou sochařskou výzdobou. U schodiště hostinec z r. 1757. Západně na zalesněném vrchu stopy hrádku Dřel z přelomu 14. a 15. stol. s odkrytými zbytky zdiva, zřícenina poničena v 19. stol. hledači pokladů.

144

Most 50°36'16.33"N; 13°26'15.99"E

50°3'12.71"N; 16°16'7.2"E

Homole – poutní kostel

Chrudim 49°56'0.37"N; 15°53'33.19"E

Hora Svaté Kateřiny – rozhledna www.ceskonamape.cz

Hora Svatého Šebestiána

Chomutov

Horka

Cheb

50°30'37.05"N; 13°15'8.77"E

50°10'46.26"N; 12°29'2.63"E

Pohraniční horská osada založena ve 14. stol. u ložisek stříbra, mědi, olova a cínu, zničena za husitských válek. Šebestián z Veitmile, majitel panství od r. 1511, obnovil hornickou osadu a nechal postavit kostelík zasvěcený svému patronovi, podle něhož obec dostala jméno, r. 1597 povýšena na královské horní město. Úpadek přineslo vyčerpání ložisek a třicetiletá válka. Od 19. stol. začala těžba rašeliny. Pův. kostelík sv. Šebestiána nahrazen v letech 1873–1876 velkou pseudorománskou stavbou, zbořena r. 1967. Jedinou památkou v obci socha Dobrého pastýře z r. 1715 přenesená ze zrušené vsi Rusová.

Malá osada poprvé zmíněna r. 1219, nyní část obce Nový Kostel. Nad ní na Libockém potoce přehrada s hrází o výšce 38 m. Vodní nádrž o rozloze 121 ha zásobuje pitnou vodou Chebsko a Ašsko.

Hora Svatého Václava

Nevelká starobylá obec doložena již r. 1239. Dominantu tvoří pův. gotický kostel sv. Václava s mohutnou hranolovou věží, v 17. stol. zbarokizovaný, kolem hřbitov s kamennou ohradní zdí. V minulosti stávaly kolem kusy zdí, není však jasné, zda jako pozůstatek opevněného kostela nebo tvrze zaniklé za husitských válek. Brno-venkov 49°13'11.11"N; 16°42'55.49"E

Při první písemné zmínce o Horákovském hradu r. 1464 hrad již pustý. Založen v neznámé době na hradišti z doby železné a zanikl nejspíše za bojů mezi moravskými markrabaty na přelomu 14. a 15. stol. Dochovány jen terénní stopy, malé zbytky zdiva a příkop. Přístup ke zřícenině stezkou od značené cesty u Muchovy boudy.

Horažďovice

K. Hora 49°43'55.02"N; 15°8'2.26"E

Obec prvně doložena r. 1305 pod názvem Sloupná. Tvrz z konce 16. stol. přestavěna r. 1765 na patrový barokní zámek s kaplí sv. Josefa z r. 1768. Mariánská socha z r. 1828. Při Sázavě chatová oblast s kempem.

Domažlice 49°31'9.98"N; 12°44'28.73"E

Horákovský hrad

Horka II

Klatovy 49°19'19.26"N; 13°42'19.26"E

Trhová ves na Otavě připomínána r. 1251, na město povýšena r. 1292, památková zóna. Od 16. stol. v Otavě chov perlorodek, po 2. světové válce výroba hokejek. Pův. městský hrad v 16. a 17. stol. přestavěn na renes. zámek s barokními prvky, patrové budovy svírají arkádové nádvoří, zachována gotická věž, v zámku nyní městské muzeum z r. 1991. Zámecký park s glorietem ze 17. stol. Zachována část městských hradeb s Červenou bránou, zbytkem Prachatické brány a výpadní brankou z 13. stol. Mohutný gotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1260–1273, cenné klenby a kruhová okna. Komplex býv. minoritského kláštera s pozdně gotickým, barokně upravovaným kostelem sv. Michala. Ve středu města cenné renes., barokní a klasicistní domy, radnice z r. 1927, mariánský sloup z r. 1725, kašna z r. 1560. Dochovány masné krámy ze 17. stol. Pod zámkem socha sv. Floriána z 18. stol., boží muka z r. 1738. Novorenes. Husův sbor z r. 1928. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1598, před hřbitovem sloup sv. Josefa z r. 1708. Pamětní deska na rodném domě vynikajícího pedagoga houslové hry Otakara Ševčíka (1852–1934). Na severním okraji židovský hřbitov z 19. stol., na vyhlídkovém vrchu Loreta boží muka z r. 1705. Na řece u vodáckého tábořiště renes. Rosenauerův mlýn s malým muzeem mlynářství.

Horka nad Moravou

Olomouc 49°38'15.69"N; 17°12'23.98"E

Velká obec prvně připomínána r. 1271, těžce poškozena povodní r. 1997, úplně zničeno 20 domů. Hrad z počátku 15. stol. v 16. stol. opuštěn a zanikl beze stop. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1753.

Horky nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°19'35.88"N; 14°51'19.17"E

Obec na pravém břehu Jizery prvně připomínána r. 1505, pův. součást městyse Brodce na protějším břehu. Gotická tvrz v 16. stol. přestavěna na renes. zámek, barokně upraven v 17. stol., v nádvoří dvoukřídlé budovy barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol., po restituci účelově využit. Barokní terasovitý zámecký park se zděnou balustrádou. Nad zámkem barokní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1723–1725, za ním ve hřbitovní zdi barokní kostnice z doby kolem r. 1730, pod ním pozdně barokní kruhová kaple Narození Páně z r. 1762, opravena r. 1991. V areálu býv. pivovaru dochovány budovy z 18. stol.

Horní Bečva

Vsetín 49°25'59.14"N; 18°17'9.52"E

Protáhlá podhorská obec v závěru údolí Bečvy prvně doložena r. 1659, v 19. stol. převažující zpracování dřeva, za 2. světové války ohnisko partyzánského odboje, nyní rekreační charakter. Barokní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1792. Nad obcí vodní nádrž z r. 1944 o rozloze 15 ha s přehradní hrází vysokou 18 m. Východně lyžařský areál, na vrchu Čartak (953 m n. m.) při slovenské hranici 40 m vysoká betonová a dřevem opláštěná telekomunikační věž z r. 1998 s ochozem ve výši 26 m, tzv. Súkenická rozhledna.

Horní Benešov

Bruntál 49°58'1.45"N; 17°36'15.65"E

Město v Nízkém Jeseníku poprvé doloženo r. 1253 jako hornické, v minulosti v okolí těžba rud železa, zlata, stříbra a mědi, ukončena r. 1992. Pův. gotický kostel sv. Kateřiny z r. 1253 barokně upraven po r. 1746. Na náměstí domy s barokními jádry.

www.ceskonamape.cz

145

Horní Beřkovice

Litoměřice 50°21'25.01"N; 14°21'6.32"E

Obec prvně uváděna r. 1344. Tvrz z r. 1470 přestavěna r. 1684 na barokní zámek, později upraven na úřednickou budovu. V letech 1738–1756 vybudován pozdně barokní zámek rozšířený v letech 1770–1780 o boční křídla, u obou staveb park. Od r. 1889 objekty využívány jako psychiatrická léčebna. Rodiště operní pěvkyně Klementiny Kalašové (1850–1889), pomníček na návsi.

Horní Blatná

Osada založena r. 1532 při cínových a stříbrných dolech, od r. 1548 královské horní město, dolování ukončeno v 19. stol. Na náměstí renes. kostel sv. Vavřince z r. 1593, barokně přestavěn r. 1754. U kostela hodnotné barokní sochy. Na náměstí barokní a renes. městské domy a fara z r. 1554. Barokní hřbitovní kaple sv. Kříže z poloviny 18. stol. Muzeum těžby cínu. Východiště na Blatenský vrch – viz samostatné heslo. Břeclav 48°56'44.15"N; 16°47'59.13"E

Obec prvně připomínána r. 1298. Kostel sv. Vavřince gotického původu nyní v podobě z konce 16. stol., na věži dva renes. zvony. Kaple sv. Floriána a kaple sv. Šebestiána, Rocha a Rozálie, obě barokní z poloviny 18. stol. Tradice výroby kraslic.

Horní Bradlo

Chrudim 49°48'11.5"N; 15°44'42.83"E

Obec na Chrudimce prvně doložena r. 1329, nyní rekreační oblast. Na severním okraji novogotická kaple Panny Marie z r. 1893 s hrobkou sklářské rodiny Rücklů, sklárna v obci v provozu od r. 1866 do 2. světové války. Jihozápadně místní část Lipka s dochovanou tvrzí gotického původu ze 14. stol., v 16. stol. provedli tehdejší majitelé Kustošové z Lipky renes. přestavbu, od 18. stol. využívána jako sýpka a skladiště, nyní v soukromém vlastnictví. Dochována část českobratrského hřbitova, na něm hrobka Kustošů, upravena r. 1936, náhrobní kameny vsazeny do zdi. U hřbitova památná lípa stará asi 800 let. Jihovýchodně přírodní památka Polom, rezervace jedlobukového pralesa od r. 1933.

Horní Branná

Horní Brusnice

Obec prvně uváděna r. 1358. Zachovány roubené chalupy s vyřezávanými lomenicemi krkonošského typu. Pův. dřevěný gotický kostel nahrazen empírovým kostelem sv. Mikuláše z let 1842–1846. Socha sv. Josefa z 1. poloviny 18. stol. Kříž z r. 1793.

Horní Břečkov

Obec prvně připomínána r. 1323. Renes. kostel sv. Klimenta ze 16. stol. upravován v 18. a 19. stol. V obci několik pův. statků.

Horní Bříza

Plzeň-sever 49°50'26.22"N; 13°21'31.83"E

Obec proslulá těžbou kaolínu a keramickou výrobou doložena r. 1180, od 19. stol. rozvoj průmyslu, r. 1994 povýšena na město. V okolí dosud kaolínové lomy. Šestiboká barokní kaple sv. Petra z r. 1840, na hřbitově pomník 35 obětí pochodu smrti z r. 1945. Keramické muzeum.

Horní Cerekev

Pelhřimov 49°19'6.22"N; 15°19'39.7"E

Obec prvně doložena r. 1361, na město povýšena r. 2000. Nad Zámeckým rybníkem při východním okraji barokní zámek, vznikl přestavbou gotické tvrze r. 1734, nepravidelná trojkřídlá budova se zazděnými arkádami upravena na byty. Pův. gotický kostel Zvěstování Panny Marie doložen r. 1384, rozšířen v letech 1547–1562 a barokně přestavován v letech 1631 a 1763. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 15. stol. přestavěn barokně r. 1716 a obnoven po požáru r. 1821. Barokní děkanství z r. 1708. Barokní radnice moderně upravena r. 1911. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717, boží muka ze 17. stol. Západně od města nad potokem židovský hřbitov ze 17. stol.

Semily

Obec prvně doložena r. 1344, v minulosti centrum domácího tkalcovství a plátenictví. Na místě tvrze vystavěn v letech 1533–1582 renes. zámek, v letech 1627–1628 zde pobýval J. A. Komenský a naslouchal proroctvím duševně choré věštkyně Kristýny Poniatowské, dřevěné druhé patro vyhořelo r. 1646 při dobývání Švédy. V barokně upraveném zámku Komenského památník. Pozdně gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1537. Býv. barokní špitál z r. 1709 s kaplí sv. Aloise upraven na byty. Trojkřídlý plátenický dům renes. původu z r. 1587 se slunečními hodinami, barokně upraven v 18. stol. Zajímavá novorománská osmiboká hrobka rodu Harrachů z let 1844–1848 upravena r. 1870. Barokní sochy

Znojmo 48°53'22.7"N; 15°53'51.78"E

50°36'23.8"N; 15°34'24.44"E

146

Trutnov 50°28'22.78"N; 15°40'50.65"E

K. Vary 50°23'25.26"N; 12°46'9.44"E

Horní Bojanovice

sv. Josefa a Jana Nepomuckého z let 1730–1740, sousoší Kalvárie z r. 1779.

Horní Cerekev – kostel

www.ceskonamape.cz

Horní Čermná

Ústí n. O. 49°58'10.27"N; 16°36'31.67"E

Obec poprvé zmíněna r. 1304, vznikla osamostatněním od Dolní Čermné r. 1935. Evangelický kostel pův. dřevěný z r. 1788 přestavěn do dnešní podoby v letech 1836–1839, věž z r. 1885. Jihozápadně nad obcí poutní místo Mariánská hora (503 m n. m.) s bezslohovým kostelem Panny Marie z r. 1868, kolem zastavení křížové cesty z r. 1886.

a v 19. stol. na sýpku, dochovány renes. portály z let 1536 a 1608. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1540 barokně upraven v letech 1768–1783, kostelní věž nejšikmější u nás. Fara z r. 1768 upravena r. 1850. Pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Na křižovatce socha sv. Floriána z počátku 19. stol.

Horní Dvořiště Horní Dobrouč

Ústí n. O. 49°57'58.12"N; 16°30'45.28"E

Rozptýlená ves doložena r. 1229 v majetku zbraslavského kláštera, nyní část obce Dolní Dobrouč. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1770 na místě dřevěného. Fara z konce 18. stol., před ní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Při silnici terasa se skupinou barokních soch světců z r. 1730.

Horní Domaslavice

Frýdek-Místek 49°41'57.41"N; 18°26'58.56"E

Obec prvně doložena r. 1305. Barokní kostel sv. Jakuba Staršího z let 1739–1745, věž přistavěna r. 1806, nynější podoba po požáru r. 1892. Před farou z r. 1893 barokní sochy Panny Marie a sv. Floriána z r. 1776. Raně barokní kaple sv. Anny z r. 1654. Lomové jezírko Mořské oko. Severně od obce vodní nádrž Žermanice – viz samostatné heslo.

Obec prvně zmíněna r. 1278, pův. vysazena jako pohraniční osada zvaná Myšlany, ve středověku městečko. Pův. raně gotický kostel sv. Michaela založen r. 1252, barokně přestavěn po požáru r. 1738. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1742 a kašna z r. 1841. Severně na vrchu Kalvárie novogotická poutní kaple s křížovou cestou. V místní části Český Heršlák železniční hraniční přechod s Rakouskem, při stavbě železnice zničeny zbytky tvrze ze 14. stol. Zámeček z doby kolem r. 1640 změněn na hospodářský dvůr. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717.

Horní Habartice

Obec založena při německé kolonizaci koncem 13. stol. jako Eberhardesdorf. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1787.

Obec v údolí Dubenského potoka prvně doložena r. 1385, v 17. a 18. stol. tajné středisko evangelíků. Pozdně barokní evangelický kostel z r. 1786 s věží z r. 1857, evangelický hřbitov založen r. 1783. V obci pomníky Mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského z let 1965 a 1966. Dochovány stavby lidové architektury. Chadimův mlýn z r. 1644 obnoven po požáru r. 1926, v mlýnici malé soukromé muzeum. Husitskou bitvu z r. 1423 připomíná jižně od obce Žižkův kámen a západně u rybníka Bor památník husitských bojovníků. Severovýchodně na zalesněném ostrohu zřícenina hradu Janštejn, založen kolem r. 1315, pobořen za husitských válek patrně r. 1423, zachován střep válcové věže a hromady sutin. Jihovýchodně od obce osada Janštejn se sklárnou z r. 1809.

Horní Dubňany

Obec na úpatí Zábřežské pahorkatiny prvně připomínána r. 1304. Barokní kostel sv. Jiří z let 1706–1712, při něm barokní kostnice z doby kolem r. 1700 a fara z let 1752–1753. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. Několik roubených domů z počátku 19. stol. Památná lípa, zvaná Tarážkova, ve stáří asi 400 let.

Horní Chřibská

Děčín 50°51'20.2"N; 14°30'32.51"E

Ves vzniklá kolem sklářské hutě doložena r. 1457, nyní část města Chřibská. Sklárna s ruční výrobou v provozu od r. 1414 dosud. Zachovány četné roubené stavby.

Horní Jelení

Pardubice 50°2'55.57"N; 16°5'1.14"E

Znojmo 49°3'47.54"N; 16°12'5.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1279 jako majetek templářů. Farní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z 2. poloviny 12. stol. barokně přestavěn koncem 17. stol. a rozšířen r. 1775, u zdi náhrobníky z 18. a 19. stol. Barokní fara z doby po r. 1670 přestavěna r. 1775. U kostela kříž z r. 1777 a pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby.

Horní Dunajovice

Ústí n. O. 49°57'39.89"N; 16°42'38.02"E

Jihlava 49°15'27.47"N; 15°19'9.11"E

Děčín 50°46'0.49"N; 14°20'39.61"E

Horní Heřmanice Horní Dubenky

Č. Krumlov 48°36'18.7"N; 14°24'15.17"E

Znojmo

Obec uprostřed lesů prvně zmíněna r. 1472, status města z r. 1912 obnoven r. 2006. Na místě dřevěné tvrze zbořené r. 1817 vystavěn r. 1867 nevýrazný zámeček. Na místě starého renes. kostela z r. 1602 vystavěn v letech 1864–1866 nový kostel Nejsvětější Trojice s cenným barokním zařízením, uvnitř též náhrobní tumba Heřmana z Bubna z r. 1602. Pozdně barokní fara z r. 1792, hodnotné sochy sv. Anny, Floriána a Anděla strážce. Na náměstí mariánský sloup z r. 1704. Rodiště herečky Jiřiny Jelenské (1942–2007). Jihovýchodně přírodní památka Pětinoha, lesní rybník se zarůstajícími rašeliništi.

48°57'0.46"N; 16°9'40.92"E

Obec prvně připomínána r. 1350. V jejím středu pův. gotická vodní tvrz přestavěná nejprve na renes. zámeček www.ceskonamape.cz

147

Horní Jiřetín

Most

Horní Lideč

Vsetín

50°34'57.67"N; 13°32'27.23"E

49°10'51.68"N; 18°3'46.72"E

Obec pod svahy Krušných hor doložena r. 1263, na město povýšena r. 1914, ohrožena rozšiřováním uhelné těžby. Mohutný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1694–1700, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Ve městě narozen hudební skladatel Franz Gläser (1799–1861).

Obec prvně připomínána r. 1518. Moderní kostel sv. Václava z let 1992–1994 se samostatnou hranolovou zvonicí. Dvoupatrová roubená sýpka z 19. stol. s pavlačí. Kamenný kříž z r. 1920. Repliky dřevěné zvonice z r. 1771 a roubené studny, originály v rožnovském skanzenu.

Horní Loděnice Horní Kounice

Znojmo 49°1'34.39"N; 16°9'6.08"E

Obec prvně připomínána r. 1235. Býv. komenda johanitů z 13. stol. přestavěna na gotickou tvrz, po r. 1517 užívána jako hospodářský objekt, dochovaná gotická budova upravena na barokní sýpku. Pozdně románský kostel sv. Michaela archanděla z poloviny 13. stol. s hranolovou věží přestavěn v letech 1785–1790 pozdně barokně. Na návsi fara z r. 1780.

Olomouc 49°46'13.28"N; 17°22'42.72"E

Stará hornická obec prvně doložena r. 1296, železná ruda dolována do r. 1876, dochovány zbytky odvalů a jam po těžbě. Barokní kostel sv. Izidora z r. 1756 přestavěn v letech 1784–1786, pro poddolování r. 1858 uzavřen, obnoven r. 1887.

Horní Lomany

Cheb 50°7'48.52"N; 12°20'35.36"E

Horní Krupá

Havl. Brod 49°40'17.23"N; 15°35'19.1"E

Obec prvně připomínána r. 1265. Pozdně klasicistní evangelický kostel z r. 1847. Kaple Panny Marie z r. 1895 v novogotickém slohu. Bratrská modlitebna z r. 1982. Západně od obce v lesích Jelení studánka, památné místo schůzek pronásledovaných českých bratří v 17. stol.

Ves poprvé zmíněna r. 1181, nyní část města Františkovy Lázně. Barokní kostel sv. Jakuba z r. 1740 byl klasicistně přestavěn. U něj pomník dozorce čs. finanční stráže zastřeleného henleinovci r. 1938. Několik zachovaných staveb lidové architektury.

Horní Lomná

Frýdek-Místek 49°31'32.33"N; 18°38'12.95"E

Horní Kruty

Kolín 49°55'13.6"N; 14°57'35.47"E

Obec prvně zmíněna r. 1364 v majetku sázavského kláštera. Na návsi v místě pův. gotické stavby barokní kostel sv. Václava z let 1740–1743, u něj fara z let 1730–1732. V severní části výklenková kaplička sv. Gotharda z 18. stol.

Horní Lhota

Zlín 49°9'20.66"N; 17°48'13.97"E

Obec prvně zmíněna r. 1449. Dominantní barokní kostel sv. Diviše z r. 1700, v něm oltářní obraz od Joži Úprky, u něj cyrilometodějský kříž. Dva chráněné býv. vodní mlýny. Východiště ke zřícenině hradu Sehrad – viz samostatné heslo.

Horní Libchava

Horní Maršov

Obec nad Úpou prvně doložena r. 1541, nyní převážně rekreačního charakteru. Klasicistní zámek z r. 1792 přestavován v letech 1869, 1906 a 1952. Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1605 postaven na místě staršího dřevěného, u něj památné lípy. Novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1898. Barokní fara z 18. stol.

Horní Maxov 50°42'43.31"N; 14°29'30.74"E

Trutnov 50°39'32.43"N; 15°49'14.62"E

Č. Lípa

Obec prvně připomínána r. 1352. Renes. zámek z let 1574–1593, v letech 1623–1918 řádová komenda maltézských rytířů, při úpravě r. 1931 stavebně znehodnocen, po 2. světové válce armádní sklad. Na Vinném vrchu nad zámkem terénní relikty hradu Klinštejn ze 14. stol., poničeny v 19. stol. stavbou zaniklého glorietu a vyhlídkového altánu. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1736 klasicistně upraven r. 1812, kolem něj hřbitov s barokní branou, barokní fara. Mariánský sloup z r. 1701.

148

Pův. salašnická obec na místě doloženém r. 1690 vznikla r. 1900 rozdělením protáhlé vsi Lomná na dvě části. Novogotický kostel sv. Kříže z r. 1896, u pramene kaple Panny Marie. V osadě Přelač s roubenými chalupami lyžařské středisko.

Jablonec n. N. 50°45'51.17"N; 15°12'53.36"E

Ves založena r. 1670 a nazvána po majiteli panství hraběti Albrechtu Maxmiliánu Desfoursovi, nyní část obce Lučany nad Nisou. Pseudogotický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1910 s věží a soudobým zařízením. U vsi při pramenech Rovného potoka rašeliniště Malá Strana s řadou vzácných rostlin, přírodní památka od r. 1993. Jižně návrší Bramberk (787 m n. m.), na něm osada, vyhledávaná turistická chata z r. 1892 a 21 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1912, nyní nepřístupná. Severozápadně na Maxovském hřbetu (820 m n. m.) 14 m vysoká rozhledna Slovanka, nejstarší železná rozhledna u nás z r. 1887, současný název podle sousední chaty z r. 1928. Konstrukce rozhledny, pův. zvané Seibtův vrch, zakoupena na výstavě železáren ve Vídni r. 1887, opravena r. 1999. Na hřebenu při silnici do Dolního Maxova tzv.

www.ceskonamape.cz

Brechschmiedova kaplička, k níž se váže pověst o místním vesničanovi spolčeném s ďáblem.

Horní Město

Bruntál 49°54'32.79"N; 17°12'44.6"E

Obec založena při stříbrných dolech v 16. stol. Dominantní farní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1611.

Horní Mísečky

Semily 50°44'5.28"N; 15°34'9.62"E

Pův. osada dřevařů a horníků založena r. 1642, nyní část obce Vítkovice, v okolí haldy po rudném průzkumu z 50. let 20. stol. Významné turistické a lyžařské středisko s množstvím rekreačních objektů. Začátek úseku Masarykovy horské silnice na Zlaté návrší, vybudované r. 1936 jako součást obranné soustavy, vyhrazeno pouze pro kyvadlovou autobusovou dopravu.

rozšířen a barokně přestavěn v letech 1694–1710, v interiéru dochovány renes. malby, před ním středověký pranýř. Barokní fara z r. 1685, pseudobarokní radnice z r. 1896. Rodný domek německy píšícího básníka a spisovatele Adalberta Stiftera (1805–1868) upraven r. 1960 na muzeum. Na návrší poutní místo Dobrá Voda se zastřešenou studánkou, barokní kaplí Panny Marie Sedmibolestné z let 1777–1779, bronzovou sochou Adalberta Stiftera z r. 1906 a památnou lipovou alejí. Naučná stezka.

Horní Počaply

Mělník 50°25'28.85"N; 14°23'20.02"E

Obec prvně doložena r. 1286. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. přestavěn v letech 1869–1871. Na katastru obce vystavěna v letech 1956–1960 mohutná tepelná elektrárna, rozšířena r. 1980.

Horní Podluží

Děčín 50°52'52.4"N; 14°32'57.11"E

Horní Moštěnice

Přerov 49°24'46.58"N; 17°27'38.16"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Na místě tvrze z 15. stol. vybudován po třicetileté válce trojkřídlý barokní zámek, od r. 1928 v majetku obce, přestavbami ve 20. stol. znehodnocen, účelově využit. V zámecké zahradě památný jinan. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z 13. stol. barokně rozšířen v 18. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1710 a Floriána z r. 1720. V obci minerální prameny, jeden z nich stáčen pod názvem Hanácká kyselka. Severovýchodně návrší Švédské šance se zbytky švédského opevnění z r. 1643. Východně na umělém říčním ostrově tvrz Štulbach, zanikla i s přilehlou vsí v 16. stol., stopy zničeny v 19. stol., v místě nyní býv. mlýn.

Horní Němčí

Uh. Hradiště 48°55'56.95"N; 17°37'29.91"E

Obec prvně připomínána r. 1358. Kostel sv. Petra a Pavla středověkého původu do dnešní barokní podoby přestavěn v letech 1762–1763, kolem ohradní zeď z r. 1771. Barokní fara z r. 1751. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Kaple Božího Těla z r. 1912. Dochovány stavby lidové architektury.

Obec vznikla r. 1411, až do r. 1947 zvána Horní Grund podle německého Obergrund. Barokní plastika Kalvárie z r. 1757, lidové roubené stavby. Severně od obce zaniklá osada Světlík, zachován pouze rybník stejného názvu (18 ha), přírodní rezervace, ptačí hnízdiště. Na východním břehu kamenná válcová stavba větrného mlýna z r. 1843, v provozu do r. 1945, nyní upraven na rekreační objekt.

Horní Police

Č. Lípa 50°42'13.01"N; 14°24'13.77"E

Obec nyní stavebně související s městem Žandov doložena r. 1273. U mostu přes Ploučnici barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. na místě staršího dvorce, později upravován na pivovar, školu a hospodářský objekt, nyní v majetku obce. Na návrší nad řekou barokní poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie z let 1684–1722, barokním děkanstvím a vstupní věží, ambit se 7 kaplemi, křížová cesta. Kamenný klenbový most přes Ploučnici z r. 1840 v sousedství nového silničního, zachráněn před demolicí r. 1990. Barokní sousoší Panny Marie a čtyř světců z r. 1722, barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Horní Řasnice

Liberec 50°57'47.86"N; 15°11'51.18"E

Horní Pěna

Jindř. Hradec 49°6'10.57"N; 15°2'36.46"E

Obec prvně doložena r. 1344. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla z počátku 14. stol. Barokní fara a kostnice z let 1723 a 1707 s nástěnnými malbami. Barokní sochy Panny Marie z r. 1720 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1762. Pod obcí rozlehlý Pěninský rybník, podle dřevem vyztužené hráze zvaný též Dřevo, založen již kolem r. 1300, rozloha 65 ha, rekreační oblast.

Horní Planá

Č. Krumlov 48°45'58.63"N; 14°2'7.09"E

Protáhlá obec poprvé zmiňována r. 1381 pod pův. názvem Bernsdorf podle mužského jména Bernhard. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu doložen r. 1346, v 18. stol. barokně přestavěn. Chráněný kříž na kamenném podstavci. V okolí rozlehlé lomy na štěrkopísky.

Horní Ředice

Pardubice 50°4'34.04"N; 15°57'29.92"E

Obec prvně připomínána r. 1336. Pův. dřevěný gotický opevněný kostel sv. Václava ze 14. stol. nahrazen novou stavbou r. 1857, v sousedství barokní dřevěná zvonice patrně z r. 1729. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Obec prvně zmíněna r. 1332, od 15. stol. městská práva. Románsko-gotický farní kostel sv. Markéty z doby po r. 1250, www.ceskonamape.cz

149

Horní Sedlo

Liberec

Horní Smržov

Blansko

50°48'59.59"N; 14°50'24.93"E

49°37'1.87"N; 16°34'39.14"E

Náhorní ves, německy zvaná Pass, v sedle oddělujícím Lužické hory a Ještědský hřbet, nyní část města Hrádek nad Nisou. Při silnici kaplička a mohutná lípa zasazená r. 1832. V okolí před 2. světovou válkou vybudováno obranné pásmo železobetonových bunkrů. Východiště do Horních a Vraních skal s vyhledávanými horolezeckými terény různých stupňů obtížnosti. Horní skály, lidově zvané Obrvégry, tvoří skupinka velmi pevných pískovcových skalních věží, mezi nimiž vyniká nejmohutnější Liberecká věž a nejvyhledávanější dvojice Velká a Malá Smrtka, horolezecky poprvé zdolané r. 1904. Ve skupině Vraních skal, označovaných též Krkavčí, je nejmohutnější Fellerova věž, nazvaná po žitavském profesoru, který na ni jako první vystoupil r. 1884 pomocí provazového žebříku, horolezecký výstup poprvé uskutečněn až r. 1904.

Obec prvně zmiňována r. 1294. V rekonstruovaném roubeném objektu vesnické muzeum z r. 2007 s možností turistického ubytování.

Horní Slatina

Horní Stropnice

Č. Budějovice 48°45'42.87"N; 14°44'4.24"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1185. Vzácný románskogotický kostel sv. Mikuláše z počátku 13. stol., pozdně goticky přestavěn po požáru r. 1486, do náměstí obrácen vchod v raně barokní věži s volutovým štítem a hodinami. Mariánský sloup se sochami čtyř světců z r. 1765.

Jindř. Hradec 49°5'28.4"N; 15°34'8.46"E

Obec prvně připomínána r. 1278. Tvrz z konce 13. stol. zanikla beze stopy. Dominantní pozdně románský kostel sv. Jiljí z 1. poloviny 13. stol. později barokně upraven.

Horní Slavkov

Sokolov 50°8'14.13"N; 12°47'59.13"E

Osada při cínových dolech připomínána ve 13. stol., od r. 1547 královské horní město, pojmenováno podle zakladatele Slavka z Rýzmburka, později těžba stříbra a wolframu, po r. 1948 zejména uranu. V přilehlé osadě Údolí r. 1792 založena naše první porcelánka Haas a Lippert, dosud v provozu. Městská památková rezervace zrušena r. 1961, v 50. letech zbořena řada cenných domů včetně renes. radnice, nahrazeno výstavbou ve stylu tzv. socialistického realismu. Zachován kostel sv. Jiří pův. z 12. stol., kolem r. 1520 přestavěn pozdně goticky na tzv. kostelní hrad, opevněnou mohutnou stavbu s nezvykle řešenou věží a zvonicí z r. 1540. Budova děkanství z let 1755–1756, boží muka ze 16. stol., morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1685, sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a sv. Floriána z r. 1806. Na okraji barokní špitální kostelík sv. Anny z r. 1728, barokní kaple Božího Těla z r. 1736. Dochováno několik renes. domů, v jednom z nich od r. 2001 muzeum, opraven i starý rudný mlýn zv. Seidelhaus. Na Šibeničním poli severně od města zachováno unikátní kamenné kruhové popraviště z doby kolem r. 1500. Při silnici do Lokte vyústění štoly Kašpara Pluha, technická památka z let 1539–1655 k odvodnění dolů nazvaná podle majitele bečovského panství, štola 6 km dlouhá začíná v hloubce 117 m. U jejího ústí pamětní kámen z r. 1622 s nápisem z r. 1809.

Horní Slivno

Ml. Boleslav 50°18'14"N; 14°42'25.46"E

Obec prvně uváděna r. 1223. Novorománský kostel sv. Martina z let 1872–1877.

Horní Stropnice

Horní Studenec

Havl. Brod 49°42'52.68"N; 15°48'6.98"E

Ves prvně doložena r. 1405 jako Freudenthal, nyní část města Ždírec nad Doubravou. Gotický kostel sv. Václava z 2. poloviny 14. stol. v 18. stol. barokně přestavěn. Severně od něj štíhlá čtyřboká dřevěná zvonice z 2. poloviny 18. stol., nejstarší ze tří zvonů pochází z r. 1583. U silnice dřevěný kříž z r. 1791.

Horní Studénky

Šumperk 49°57'15.88"N; 16°48'35.93"E

Horská obec prvně doložena r. 1351. Barokní kostel sv. Linharta čili Leonarda postaven v letech 1666–1672 na místě pův. dřevěné svatyně, ambity kolem kostela z r. 1734, tradiční poutní místo. U kostela památné lípy a kříž z r. 1814 na paměť ukončení napoleonských válek. Fara z r. 1788. Na jižním okraji dřevěná boží muka. Rodiště lékaře Čeňka Rýznara (1845–1923), amatérského archeologa, objevitele památek únětické kultury u Prahy.

Horní Suchá

Karviná 49°47'57.17"N; 18°29'6.14"E

Obec doložena r. 1268, v letech 1975–1990 součástí města Havířov. Od r. 1911, kdy byla otevřena první uhelná šachta, 150

www.ceskonamape.cz

se podstatně změnil její charakter. Nyní uprostřed dolů, rozsáhlá nová výstavba, hornické ubytovny, koksovna a solivar. Tzv. Starý zámek zbořen r. 1980. Kostel sv. Josefa z r. 1864 vystavěn ze starší kaple. Rodiště herečky Marie Glázrové (1911–2000).

Horní Světlá

Č. Lípa 50°50'5.6"N; 14°38'57.47"E

Pův. dřevařská osada Oberlichtenwalde ze 14. stol. dříve společně se sousední Dolní Světlou zvána též Světlá pod Luží, nyní část obce Mařenice. Dochovány roubené lidové chalupy. Výše položená osada Myslivny, dříve Jägerdörfel, východištěm na horu Luž – viz samostatné heslo. Na jihovýchodním svahu lyžařský terén s vleky a slalomovými tratěmi.

Horní Štěpanice

Semily 50°38'39.32"N; 15°32'11.03"E

Horská ves poprvé doložena r. 1361, nyní část obce Benecko. Zachovány roubené chalupy, od r. 1995 památková zóna. Kostel Nejsvětější Trojice s pozdně barokním presbytářem z r. 1796, zbytek jednolodní stavby empírový z r. 1812. Pod hřbitovem nad pramenem údajně léčivé vody kaplička. V letech 1888–1908 působiště učitele a spisovatele Josefa Šíra (1859–1920). Jižně od vsi zřícenina hradu Štěpanice – viz samostatné heslo.

Horní Štěpánov

Prostějov 49°32'53.35"N; 16°47'28.45"E

Obec poprvé připomínána r. 1275. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1710 vznikl přestavbou gotické svatyně, před ním kamenný kříž z r. 1835.

Horní Tošanovice

Třebíč 49°17'27.35"N; 15°52'54.14"E

Malá obec prvně připomínána r. 1360. Evangelický kostel z let 1787–1788, věž přistavěna r. 1902. Rodiště básnířky a překladatelky Jarmily Urbánkové (1911–2000).

Horní Vítkov

Liberec 50°51'23.49"N; 14°58'17.64"E

Protáhlá ves zvaná Ober Wittig poprvé zmíněna r. 1352, v 15. stol. v okolí dolování cínu, nyní spolu s Dolním Vítkovem část města Chrastava. Kostel Navštívení Panny Marie gotického původu z r. 1350 barokně přestavěn r. 1671, věž přistavěna r. 1703. Chráněný roubený dům s hrázděným patrem. Na vyvýšenině nad vsí replika velmožského sídla z 12. stol., pův. zvaná Wothanburg, nyní Curia Vitkov stejně jako občanské sdružení, které se snaží o popularizaci historie a pořádá tu řadu kulturních akcí a ukázky historického šermu.

Horní Vltavice

Prachatice 48°57'27.58"N; 13°45'30.23"E

Nyní rekreační obec na Teplé Vltavě prvně zmíněna r. 1359, sklárna připomínána r. 1526. Barokní kostel Panny Marie, sv. Josefa a Jana Nepomuckého z r. 1726 vznikl rozšířením starší kaple. Barokní fara a kaple sv. Jana Nepomuckého při silnici. V okolí lyžařské terény.

Horní Vysoké

Litoměřice 50°36'46.27"N; 14°16'43.56"E

Podhorská ves připomínána poprvé r. 1374, nyní část městyse Levín. Od počátku 19. stol. do 2. světové války lázně Jeleč, dříve Geltschbad. Empírový lázeňský dům z r. 1841. Lidové srubové stavby z 18. a 19. stol.

Frýdek-Místek 49°41'16.75"N; 18°31'14.15"E

Obec prvně doložena r. 1305. Pozdně empírový patrový zámek z doby po r. 1830 s cennou štukovou fasádou a schodišťovou dvoranou, nyní opraven a účelově využit. Zbytek krajinářského parku.

Horní Újezd

Horní Vilémovice

Třebíč

Horní Životice

Bruntál 49°58'0.09"N; 17°38'36.97"E

Obec poprvé uváděna r. 1265 jako majetek velehradského kláštera, tvrz doložená r. 1531 zanikla beze stopy. Západně od obce na kopci Františkov, pův. Francberk, dvoupatrový otočný větrný mlýn německého typu z r. 1840, technická památka. V okolí stopy po těžbě železné rudy.

49°8'32.86"N; 15°50'33.3"E

Obec prvně doložena r. 1243. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. s hranolovou věží přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol. a upraven r. 1873, pod ním barokní fara ze 17. stol. Jihovýchodně od obce pozoruhodná boží muka.

Horní Věstonice

Břeclav 48°52'29.41"N; 16°37'32.56"E

Obec prvně připomínána r. 1414. Pozdně barokní kostel sv. Rozálie z let 1769–1773, fara z konce 18. stol. Socha sv. Floriána z doby kolem r. 1740. Nad obcí stopy gotického hradu Neuhaus, založen v letech 1368–1376, zničen r. 1426, na příkré skále zvané Martinka dochovány nepatrné zbytky zdiva.

Horoměřice

Praha-západ 50°7'57.69"N; 14°20'12.79"E

Pův. zemědělská obec prvně připomínána r. 1273, nová výstavba satelitního sídliště. V centru patrový zámek s kaplí sv. Anny z 18. stol., v ní freska od Siarda Noseckého. Hodnotné zemědělské statky s bránami. Rodiště cestovatele a botanika Benedikta Roezla (1824–1885), před obecním úřadem a na jeho rodném domě pamětní deska. Keltské osídlení připomíná malý hranolový menhir pod mohutnou lípou severovýchodně od obce.

www.ceskonamape.cz

151

Horosedly

Písek

Horšice

Plzeň-jih

49°30'43.17"N; 14°3'15.33"E

49°31'55.76"N; 13°23'18.43"E

Obec poprvé zmíněna r. 1234. Barokní zámeček z počátku 18. stol. s barokní kaplí sv. Jana Nepomuckého, během přestavby Hluboké dočasné sídlo Schwarzenbergů. Stavby lidové architektury, v okolí lomy na krystalický vápenec. Na budově obecního úřadu pamětní deska Bedřicha Šupčíka (1898–1957), gymnasty-olympijského vítěze z r. 1924, který v obci prožil závěr života.

Obec doložena již r. 1245. Gotický kostel sv. Matěje připomínán r. 1356, v 18. stol. barokně přestavěn, věž přistavěna r. 1859. Barokní fara z r. 1796 a socha sv. Jana Nepomuckého. Proti kostelu barokní komplex býv. panského dvora s dominantní dvoupatrovou sýpkou, zbytky goticko-renes. tvrze v jejím sousedství zanikly v 19. stol. Dochováno několik hodnotných roubených i zděných klasicistních lidových staveb.

Horská Kvilda

Klatovy 49°3'27.44"N; 13°33'29.73"E

Obec ve vysoké nadmořské výšce 1075 m doložena r. 1577, německy zvána Innergefild, česky podle příslušnosti k hornickým Kašperským Horám.

Horšov

Domažlice 49°32'22.01"N; 12°55'19.56"E

Starobylá ves doložena r. 1184 jako středisko zdejších majetků pražského biskupství, nyní část města Horšovský Týn. Pozdně románský kostel Všech svatých s gotickou věží, vystavěn koncem 12. stol. z kvádříkového zdiva, na jižní straně věže románské okno. V boční kapli sv. Barbory gotické nástěnné malby z r. 1489. Pozdně gotická boží muka ze 16. stol. a smírčí kříž. Počátkem 17. stol. jižně od vsi založena velká obora s rybníky obehnaná zdí. Na ostrůvku jednoho z rybníků po r. 1744 postaven lovecký zámeček Annaburg, barokní stavba se před několika lety zřítila.

Horšovský Týn

Domažlice 49°31'41.92"N; 12°56'10.38"E

Horská Kvilda

V okolí sejpy po rýžování zlata. Historický Polaufův hostinec upraven na hotel, poblíž dřevěná socha místního formana Josefa Klostermanna (1819–1888), zvaného Rankl Sepp, rodáka ze zaniklé samoty Ranklau a proslulého siláka. Dochovány základy dvorce Danielhof, sídla rodu Klostermannů, předků známého spisovatele. Rekreační a turistické centrum. Ekologická farma.

Historická obec u brodu přes Radbuzu připomínána r. 1283 jako centrum biskupských statků přenesené ze sousedního Horšova, městská práva od r. 1344. Městu dominuje pův. biskupský hrad z 13. stol., v renesanci po r. 1547 přestavěn a rozšířen na rozlehlý zámecký komplex. Z pův. hradu zachována cenná kaple a palácové prostory.

Horšovský Týn – zámek Horská Kvilda – socha Rankla Seppa 152

www.ceskonamape.cz

Na areál zámku navazuje anglický park, v něm tzv. vdovský dům a renes. válcová vyhlídková věž, lidově zvaná Hladomorna, spojená alejí s pavilónem, který byl podle zjištění z r. 1972 pův. loretánskou kaplí z r. 1584, nejstarší na našem území a zrušenou Josefem II. Pod zámkem náměstí s řadou historických domů, pozdně gotickou radnicí, drobnou empírovou zvonicí a kostelem sv. Petra a Pavla, pův. gotickou, barokně upravenou stavbou s vyhlídkovou věží. V jihovýchodním rohu náměstí výpadní branka. Na Velkém předměstí pozdně gotický kostel sv. Apolináře. Za hradbami vznikl v 17. stol. kapucínský klášter s kostelem sv. Víta, zrušen po 2. světové válce a částečně upraven na byty. Ve městě a okolí řada hodnotných barokních soch. Jihozápadně na návrší nad silnicí zdaleka viditelný, pozdně gotický poutní kostel sv. Anny z r. 1516, barokní úpravy v 18. stol., pův. pohřební kostel majitelů panství, při něm empírová hrobka a kaple Božího hrobu.

Horušice

K. Hora 49°59'43.16"N; 15°25'44.15"E

Obec prvně doložena r. 1369. Patrová osmiboká rezidence mnichů sedleckého kláštera, tzv. repozitorium, hodnotná barokní stavba z poloviny 18. stol., od r. 1890 myslivna. Před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740.

Hory Matky Boží

Klatovy 49°16'0.16"N; 13°26'13.05"E

Hornická osada založena počátkem 16. stol., r. 1522 povýšena na královské horní město, těžba zlata zanikla v 18. stol., nyní část obce Velhartice. Raně barokní kostel Jména Panny Marie z r. 1637, věž přistavěna r. 1737. V lesíku na návrší Kalvárie kaple Proměnění Páně z r. 1843, u ní křížová cesta z 19. stol. V býv. škole místní muzeum z r. 1995.

Hořátev

Nymburk 50°9'0.38"N; 15°2'30.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1384. Evangelický kostel z r. 1792, působil tu spisovatel Jan Karafiát (1846–1929) a napsal část knihy Broučci. V obci památné stromy, topol, dub a lípa.

Hořenice

Náchod 50°22'10.03"N; 15°54'40.3"E

Obec prvně zmíněna r. 1500. Renes. patrová tvrz z 2. poloviny 16. stol. na místě starší stavby sloužila jako obytné stavení, r. 1971 upravena na kulturní zařízení. Při silnici do Heřmanic náhrobní deska z r. 1790.

Horšovský Týn – zámecké nádvoří

Horusice

Tábor

Hořepník

Pelhřimov

49°9'50.2"N; 14°40'21.64"E

49°30'42.79"N; 15°6'15.89"E

Starobylá ves prvně zmiňována r. 1294, nyní část města Veselí nad Lužnicí. Barokní kaple z r. 1769. Dochovány lidové stavby z 19. stol. Leží na severním břehu Horusického rybníka – viz samostatné heslo.

Obec prvně doložena r. 1252, v minulosti město. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice z 13. stol. přestavěn raně barokně r. 1672, novorománsky upraven r. 1891. Barokní fara z 18. stol. U kostela barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1708 a socha sv. Václava z r. 1880. Dochováno několik cenných domů převážně empírových. Přes Trnavu železobetonový most z r. 1911, u něj částečně dochována býv. židovská čtvrť, jižně od obce židovský hřbitov z 1. poloviny 17. stol.

Horusický rybník

Tábor 49°9'38.82"N; 14°41'20.24"E

Rozlohou 415 ha třetí největší český rybník založen Štěpánkem Netolickým v letech 1511–1512. Po jeho hrázi 730 m dlouhé a 11 m vysoké prochází silnice z Veselí nad Lužnicí do Třeboně. Jako mělký a proteplený patří k nejvýnosnějším v produkci ryb. U jihovýchodního okraje rybníka chráněné rašeliniště v přírodní rezervaci Ruda.

Hořesedly

Rakovník 50°9'44.75"N; 13°36'10.64"E

Významná chmelařská obec prvně zmiňována r. 1316. Barokní kostel sv. Vavřince z počátku 18. stol.

Hořešovice

Kladno 50°16'13.4"N; 13°57'58.19"E

Chmelařská obec prvně doložena r. 1227. Dvě středověké tvrze zanikly beze stopy. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1717. Pozdně gotická dřevěná zvonice na kamenné podezdívce s historickými zvony. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1863. Horusický rybník www.ceskonamape.cz

153

Hořice – galerie plastik

Hořice na Šumavě

Č. Krumlov 48°45'52.84"N; 14°10'44.29"E

Hořešovice – dřevěná zvonice

Hořice

Jičín 50°22'2"N; 15°37'55.07"E

Historické město prvně doloženo jako trhová ves r. 1143 v majetku strahovského kláštera, městečkem od r. 1365, brzy poté povýšena na město. Od r. 1812 tradiční výroba hořických trubiček, v 19. stol. rozvoj textilního průmyslu a těžby pískovce, r. 1884 založena kamenicko-sochařská škola. Na náměstí novogotická radnice z r. 1872, u ní pranýř z r. 1736. Mariánský sloup z r. 1824, kašna Čtvero ročních dob z r. 1957. V novorenes. budově z r. 1877 městské muzeum. Barokní kostel Narození Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1741–1748, kolem barokní sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Anděla strážce z let 1730–1735. Na místě staré tvrze barokní zámek, jednopatrová budova se zazděnými arkádami z r. 1749. Židovskou komunitu připomíná synagoga z r. 1728, nyní sbor církve čs. husitské, a také židovský hřbitov. Husův pomník z r. 1914 od Ladislava Šalouna. Smetanovy sady z r. 1901, v nich pomníky Smetany, Dvořáka, Alše, Tyrše, Jánošíka, Krakonoše a další. Nad městem návrší Gothard, kde svedl Jan Žižka r. 1423 vítěznou bitvu s vojskem katolických pánů. Na vrcholu barokní hřbitovní kostel sv. Gotharda z r. 1783 na místě vyhořelého dřevěného kostelíka románského původu, u něj dva hřbitovy, hřbitovní portál z let 1893–1907, pomník Jana Žižky z r. 1873 a Riegrův obelisk z r. 1903. Na svahu sochařský park s díly účastníků mezinárodních sochařských sympozií konaných od r. 1966. Nová budova Galerie plastik z r. 1976. Ve městě množství sochařských děl. Severně od města návrší Hořický chlum (449 m n. m.) s pískovcovými lomy, na vrcholu Masarykova věž samostatnosti s historickou expozicí muzea a památníkem odboje za obou světových válek, nedokončená stavba z let 1926–1938, věž slouží jako rozhledna. Západně na hřebenu 42 m vysoká telekomunikační věž z r. 1998 s ochozem rozhledny ve výši 27 m. Jihovýchodně od města nad Bystřicí zbytky hradu neznámé historie, zvaného Pustohrad. Založen ve 2. polovině 13. stol., zničen požárem patrně za husitské bitvy r. 1423, dochovány valy, příkopy a základy hradby a věže.

154

Obec založená v příkrém svahu prvně připomínána r. 1278, od r. 1995 památková zóna. Pův. raně gotický poutní kostel sv. Kateřiny z poloviny 13. stol. přestavěn kolem r. 1500 pozdně goticky, regotizován v letech 1900–1901. Před ním renes. kamenný pranýř z r. 1549 a kamenné mísy na měření obilí. Ojedinělý soubor sedmi propojených žulových kašen. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Obec se proslavila v letech 1816–1948 pořádáním pašijových her, které tu natočila americká společnost r. 1895 jako první filmový záznam na našem území. Tradice her obnovena od r. 1993. Muzeum pašijových her z r. 2000, soukromé muzeum historických radiopřijímačů.

Hořičky

Náchod 50°26'35.55"N; 15°59'35.12"E

Obec prvně připomínána r. 1357. Barokní kostel sv. Ducha z let 1714–1715 na místě gotického z r. 1359, u něj zděná hranolová zvonice z let 1825–1829. Rodiště, působiště a hrob Antonína Picha (1795–1865), proslulého léčitele zlomenin, jeho busta v parku před kostelem.

Hořičky – pohled z Barunčiny vyhlídky

www.ceskonamape.cz

Vedle na býv. hostinci pamětní deska připomínající pobyty básníka Julia Zeyera v letech 1869–1871. Severozápadně od obce Barunčina vyhlídka, místo s dalekým výhledem k jihu a východu.

Hořičky – kostel se zvonicí

Hořín

Mělník

Hořiněves – rodný dům Václava Hanky

50°20'40.49"N; 14°27'47.81"E

Obec u soutoku Labe s Vltavou prvně zmíněna r. 1319. Dominantní barokní zámek rodu Lobkowiczů z r. 1696 a přestavovaný v 18. stol., součástí zámeckého areálu barokní kostel sv. Jana Nepomuckého a mlýn, u zámku anglický park. V obci výklenkové kaple Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie a hrobní kaple Lobkowiczů. Technickou památku představuje zdymadlo z r. 1905 na laterálním plavebním kanále Vraňany-Mělník – viz heslo Vraňany. Rodiště hudebního skladatele, varhaníka a klavíristy Jana Augustina Vitáska (1770–1839).

Hořiněves

Hradec Kr. 50°18'40"N; 15°45'50.66"E

Obec prvně doložena r. 1238. Barokní zámek z počátku 18. stol. na místě starší tvrze, z níž zachovány sklepy, vypleněn za selských bouří r. 1775, při opravě snížen na patrovou budovu se dvěma věžemi. Kostel sv. Prokopa gotického původu ze 14. stol. vypálen za husitských válek, znovu postaven barokně r. 1707, při opravě r. 1923 přistavěna věž. Barokní fara z r. 1725. Býv. zájezdní hospoda, roubená stavba z 18. stol., rodný dům jazykovědce a archiváře Václava Hanky (1791–1861), uvnitř památník, před ním pomník. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a Františka z Pauly z r. 1738. V okolí a na hřbitově pomníky a hroby padlých ve válce r. 1866. Jižně od obce přírodní památka Hořiněveská bažantnice, rezervace smíšeného porostu.

Hořovice

Beroun 49°50'14.22"N; 13°54'10.78"E

Ves kolem gotického hradu doložena r. 1115, západně od ní r. 1322 založeno město, na něž přenesen název, pův. ves od té doby zvána Velká Víska, obě části sloučeny r. 1919. V části Velká Víska zachován tzv. Starý zámek renesančně přestavěný z pův. hradu, od 18. stol. užíván jako úřední budova. V jeho sousedství barokní Nový zámek z let 1680–1709, podstatně upraven r. 1737 a po r. 1852, za ním anglický park se sochařskou výzdobou a pozoruhodnou kovanou tzv. Sluneční branou. V zámku přístupná expozice a pobočka Muzea Českého krasu, u něj kašna ze 17. stol. a socha Obětovaného z r. 1922. Pův. gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. barokně přestavován r. 1687 a v letech 1747–1749. Na náměstí pův. klášterní barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1674, u něj loretánská kaple z r. 1690 a mariánský sloup z r. 1711. Novorenes. radnice z let 1904–1905. Nad náměstím býv. synagoga z r. 1903, nyní evangelická modlitebna, a pozdně gotický sloup odsouzenců z doby kolem r. 1500, ojedinělá památka svého druhu. Rodiště malíře Jaroslava Panušky (1872–1958), spisovatele Karla Sezimy (1876–1949) a hokejového reprezentanta a politického vězně Stanislava Konopáska (1923–2008). Tradiční podzimní cibulový jarmark.

Hořovice – Nový zámek www.ceskonamape.cz

155

Hořovičky

Rakovník

Hostěradice

Znojmo

50°9'17.62"N; 13°32'5.25"E

48°56'56.61"N; 16°15'42.86"E

Obec prvně zmíněna r. 1392. Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z let 1801–1805 a pseudorománský, pův. evangelický, nyní pravoslavný kostel z r. 1900. Pomník císaře Josefa II. z r. 1903, po 70 letech obnoven r. 1992.

Starobylá obec prvně doložena r. 1200 v majetku řádu německých rytířů. Ze středověkého městečka dochovány renes. domy včetně býv. radnice z r. 1514. Raně gotický kostel sv. Kunhuty z 2. poloviny 13. stol. s dvoupatrovým karnerem s gotickými a renes. náhrobky přestavován pozdně goticky a renesančně, z ohradní zdi zachována barokní brána z 1. poloviny 18. stol. se sochou sv. Jana Nepomuckého. Fara gotického původu upravena z řádového komturství. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1728. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1721 a sousoší sv. Anny z r. 1763. Při silnici pozdně barokní socha sv. Josefa z 2. poloviny 18. stol. a smírčí kříž ze 16. stol. U obce komplex labyrintů podzemních chodeb v pískovci, vznikal těžbou písku od 17. stol., rozsahem největší na našem území.

Hosín

Č. Budějovice 49°2'10.85"N; 14°28'41.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1330. Dominantní novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1898–1900, pův. románský kostelík z konce 12. stol. tvoří boční kapli, v něm gotické malby ze 14. stol. restaurované r. 1901. Barokní fara z 18. stol. Dochovány lidové selské usedlosti. U silnice kamenná boží muka z r. 1636. Východně od obce sportovní letiště proslulé jako základna leteckých akrobatů. Jihovýchodně přírodní památka Orty se zbytky důlních chodeb po těžbě kaolínu na konci 19. stol.

Hostíkovice

Č. Lípa 50°37'56.36"N; 14°28'20.08"E

Hoslovice

Strakonice 49°11'27.75"N; 13°45'46.88"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Návesní kaple se štíhlou věží. Ekologická farma s penzionem a možností turistiky na koních. Jihovýchodně osada Podhoslovičky s unikátně dochovaným mlýnem doloženým již r. 1654. Soubor zděných a roubených staveb krytých došky zahrnuje mlýnici s pův. vybavením, obytnou část a chlévy s kolnou a stodolou, objekt obývaný do r. 2005 jako prvořadá památka rekonstruován a od r. 2008 v něm zpřístupněna muzejní expozice. Západně nad obcí na návrší (668 m n. m.) telekomunikační věž z r. 2005 s ochozem rozhledny ve výši 29 m.

Ves doložena ve 14. stol. jako vladycké sídlo, nyní část městyse Holany. Pův. gotický kostel sv. Kateřiny z 13. stol., od 18. stol. zasvěcen Nejsvětější Trojici, při přestavbě r. 1839 zachován gotický ráz. Od r. 1975 nevyužíván, od r. 1997 v interiéru zpřístupněna muzejní expozice historických drobných šlechtických sídel, od r. 2008 slouží opět liturgickým účelům. Jižně od vsi na skalnatém ostrůvku v Milčanském rybníku stopy pův. hradu Milčany založeného kolem r. 1330, okolí zatopeno rybníkem z 19. stol. Hrad později přenesen k Holanskému rybníku – viz heslo Milčany.

Hostim

Znojmo 49°1'5.35"N; 15°53'49.27"E

Hospozín

Kladno 50°18'22.07"N; 14°10'19.82"E

Obec prvně doložena r. 1318. Tvrz uváděná r. 1552 přestavěna v polovině 17. stol. na barokní zámek zbořený r. 1836 a nahrazený neslohovým zámečkem v barokním dvoře. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele z r. 1595 s mohutnou hranolovou věží opravován v letech 1712, 1912 a 1989.

Hospříz

Jindř. Hradec 49°7'40.2"N; 15°5'12.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1654. Na návsi pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1817. Boží muka na západním okraji ze 16. stol., východně od obce z 18. stol.

Hostačov

Havl. Brod 49°50'45.91"N; 15°29'28.84"E

Ves prvně doložena r. 1278, nyní část obce Skryje. Zámek renes. původu z přelomu 16. a 17. stol. na místě středověké tvrze, pův. trojkřídlá stavba s arkádami doplněna v 18. stol. o čtvrté křídlo a pozdně empírově upravena kolem r. 1850. Zámek nyní po opravě účelově využit. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1735 na jižním okraji vsi po zřícení klenby zbořena po r. 1966. 156

Obec prvně doložena r. 1325. Středověká vodní tvrz přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, v polovině 18. stol. barokně upraven, objekt dosud obehnán vyzděným příkopem, účelově využit. Pův. protestantský kostel sv. Františka Serafinského z r. 1569 ve tvaru kříže barokně rozšířen r. 1739. Barokní fara z let 1732–1739. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1809. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého, na návrší barokní sýpka.

Hostín u Vojkovic

Mělník 50°17'50.21"N; 14°23'47.65"E

Obec prvně uváděna r. 1088. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1290 později renesančně přestavěn, barokní úpravy v 18. stol. U něj dřevěná zvonice ze 17. stol. na masivní podezdívce, naproti fara z r. 1882. Za vsí velká barokní hřbitovní kaple z let 1735–1736. Ke kapli vede asi 150 let stará lipová alej, na jejím počátku památná lípa stará více než 200 let.

www.ceskonamape.cz

počátkem 16. stol. dochována na západním okraji dvoupatrová budova tvrze, barokní portál s letopočtem 1775 pochází z přestavby na sýpku.

Hostivice

Praha-západ 50°4'45.92"N; 14°15'10.07"E

Pův. ves doložena r. 1277, pozdější obec při okraji Prahy vznikla sloučením vsí Hostivice, Litovice, Břve a Jeneček, na město povýšena r. 1978. Na náměstí barokní dvoupatrový zámek s kaplí z doby po r. 1650, přestavěn r. 1734, nyní účelově využit. U zámku mariánský sloup z r. 1734. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. barokně přestavěn po třicetileté válce a pak v letech 1737–1738. Pozdně barokní fara z poloviny 18. stol. V městské části Litovice doložené r. 1266 pův. gotická tvrz z doby kolem r. 1330, barokně upravena koncem 17. stol. na sýpku. Barokní kaple z r. 1620. Na okraji Litovický rybník o rozloze 18 ha. V Břvích rekreační Břevský rybník a lesní rybník Kala. Rybniční soustava r. 1996 vyhlášena přírodní památkou pod názvem Hostivické rybníky s naučnou stezkou. Kolem města rozsáhlá satelitní bytová výstavba.

Hostomice

Beroun 49°49'28.53"N; 14°2'47.49"E

Hostín u Vojkovic – kostel

Hostinné

Trutnov 50°32'22.73"N; 15°43'49.44"E

Historické město na horním Labi založeno za Přemysla Otakara II., prvně připomínáno jako Arnau r. 1270, nyní památková zóna. Gotický hrad v 16. stol. změněn na renes. zámek, od 18. stol. neudržován, r. 1835 přestavěn na papírnu zvanou Labský mlýn. Na pravidelném náměstí renes. radnice z r. 1525 s nezvyklou figurální výzdobou věže v podobě dvou obrů v římské zbroji o výšce téměř 5 m a se sgrafity, obnovena po požáru města r. 1610. V jádře gotické a renes. domy s podloubími a mázhauzy. Z městského opevnění zachovány zbytky dvou forten. Děkanský kostel Nejsvětější Trojice gotického původu z 13. stol., přestavován po požárech v 16. stol. a r. 1610, restaurován r. 1877. Renes. děkanství z r. 1525 se sgrafity opraveno r. 1610. Barokní františkánský klášter z let 1684–1743 s arkádovým ambitem zrušen r. 1785, obnoven po r. 1820, zanikl r. 1949, klášterní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie unikátně r. 1743 rozšířen o druhou loď, po odsvěcení od r. 1969 sídlo Galerie antického umění s odlitky antických soch ze sbírky Univerzity Karlovy založené v 19. stol. Býv. klášter voršilek z let 1880–1881 s kaplí upraven na školu. Barokní kaple Getsemanské zahrady z r. 1740. Na náměstí raně barokní morový sloup z r. 1678. Rodiště vynálezce světlotisku a hlubotisku Karla Václava Klíče (1841–1926) a chemika Emila Votočka (1872–1950).

Hostišovice

Strakonice 49°29'22.15"N; 13°55'47.42"E

Ves prvně zmiňována v letech 1364–1386 jako vladycké sídlo, nyní část obce Bělčice. Z opevněného sídla doloženého

Obec pod brdským hřebenem prvně doložena r. 1343, status města z r. 1738 obnoven r. 1992, v minulosti tradice hrnčířství a cvočkařství. Na náměstí barokní kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii z let 1743–1762, věž přistavěna r. 1855. Barokní mariánský sloup z r. 1714 obnoven r. 1924, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1871. Dochován pozdně barokní dům z r. 1810. Budova staré školy z r. 1822. Jihozápadně od města židovský hřbitov z let 1833–1837.

Hostomice

Teplice 50°35'16.08"N; 13°48'25.14"E

Obec na soutoku Bíliny a potoka Bouřlivce proslulá archeologickými nálezy prvně doložena r. 1225, díky rozvoji dolování a vybudování cihelen a skláren povýšena r. 1905 na městys, status obnoven r. 2006. Nad ní Husův vrch (267 m n. m.), botanická přírodní památka.

Hostouň

Kladno 50°6'46.47"N; 14°12'12.28"E

Obec prvně doložena r. 1294. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje barokně upraven počátkem 18. stol., věž přistavěna r. 1773. Barokní patrová fara z 1. poloviny 18. stol. Starší ze dvou středověkých tvrzí přestavěna v 18. stol. na barokní zámek zbořený počátkem 19. stol., dochovány jen stavby hospodářského dvora. Mladší vladycká tvrz z r. 1417 přestavěna v 18. stol. na barokní zámeček Šafránov, nyní prostá budova s věžičkou. Budova školy z r. 1847, dnešní podoba po úpravách r. 1887. Na okraji obce dvojice židovských hřbitovů, starší ze 16. stol., na mladším z 1. poloviny 18. stol. mimo jiné hrobka Brandejsů z okruhu známého židovského mecenáše Alexandra Brandejse, dochována kamenná obřadní síň. Jihovýchodně u potoka pověstmi opředená kouzelná studánka zvaná Bezedná.

www.ceskonamape.cz

157

Hošťálkovy

Bruntál 50°6'41.31"N; 17°35'57.12"E

Obec prvně připomínána r. 1281. Na místě tvrze doložené r. 1566 trojkřídlý barokní zámek z konce 17. stol. s cennými freskami, průčelí upraveno v polovině 19. stol. Kolem něj hodnotný anglický park, na nádvoří litinová socha Bakcha z 19. stol. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1790–1792, opravován ve 20. stol.

Hoštejn

Šumperk 49°52'27.23"N; 16°46'30.11"E

Obec prvně připomínána r. 1267, pův. podhradní městečko na Moravské Sázavě. Na návrší zřícenina hradu, založen po r. 1278, opuštěn r. 1464, zachovány příkopy, valy a podsklepené torzo paláce. Na hradišti jehlancový památník z r. 1845, připomínající otevření železnice Praha-Olomouc.

Hostouň (Kladno) – židovský hřbitov

Hostouň

Domažlice 49°33'37.42"N; 12°46'19.53"E

Obec poprvé uváděna r. 1238, status města z r. 1587 obnoven r. 2006. Stará vodní tvrz v 16. stol. přestavěna na renes. zámek, barokně upraven v 18. stol., nyní patrová stavba bez výrazných slohových znaků. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Jakuba z r. 1360, nově barokně vystavěn r. 1731 a rozšířen o věž. Barokní fara z 18. stol. Před kostelem sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1722. Hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie z r. 1663 upraven na smuteční síň.

Hostýn

Kroměříž

Hoštice

Kroměříž 49°12'28.33"N; 17°14'10.14"E

Obec prvně uváděna r. 1141. Na místě středověké tvrze zničené Švédy r. 1643 postaven koncem 17. stol. barokní zámek přestavěný r. 1788 rokokově, v zámeckém parku památné stromy a pomník spisovatelky Marie Ebner von Eschenbach z r. 1910, zámek i park vráceny v restituci, nepřístupné. Neslohový kostel sv. Jiljí z 18. stol. později několikrát přestavován.

Hoštice

Strakonice

49°22'46.31"N; 17°42'5.14"E

49°11'38.12"N; 13°54'33.91"E

Dominantní vrch Hostýnských vrchů (735 m n. m.), pověstmi opředené moravské poutní místo. Na nižším vrcholu v místě starší kaple poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie z let 1721–1748, opraven po požáru r. 1769, obnoven po zrušení Josefem II. v letech 1841–1845. Pod ním monumentální schodiště o 250 stupních z r. 1909. Kaple sv. Jana Sarkandra z r. 1890 přestavěna z barokní kaple sv. Jiljí z r. 1658. Řeholní dům jezuitů z let 1884–1911. U pramene Vodní kaple z r. 1658, přestavěna v letech 1748 a 2003–2007. Socha Božského srdce Páně z r. 1919, dále sochy sv. Cyrila a Metoděje z r. 1864, Anny z r. 1894, Antonína z r. 1948 a Ambrože z r. 2007. Stará křížová cesta z let 1900–1902, nová Jurkovičova křížová cesta z let 1904–1933. Horský hřbitov z r. 1913. Kamenná rozhledna z r. 1898 o výšce 15 m s kaplí sv. Kříže v přízemí. Ubytovací hostinec Ovčárna z r. 1912 obnoven v letech 1994–1995. Areál tří poutních domů založen r. 1928, v tzv. Jurkovičově sálu od r. 2007 svatohostýnské muzeum. Větrná elektrárna z r. 1994.

Obec prvně uváděna r. 1274. Pův. renes. kostel Narození Panny Marie z r. 1593 barokně přestavěn v 18. stol. Barokní fara z let 1790–1797. Raně barokní zámeček upravován v letech 1777 a 1870–1880. Obec proslavil a poznamenal zdejší rodák, režisér Zdeněk Troška (1953) svou filmovou trilogií Slunce, seno… z let 1984–1991. Závěr života zde prožil legendární zpěvák country Michal Tučný (1947–1995), jeho hrob na místním hřbitově označuje od r. 1998 kamenný klobouk, každoročně se na jeho paměť v obci koná festival Stodola.

Hošťálková

Vsetín 49°21'29.99"N; 17°52'47.74"E

Obec v Hostýnských vrších prvně zmiňována r. 1505. Patrový barokní dvoukřídlý zámek z 2. poloviny 18. stol. přestavěn empírově v letech 1842–1844, nyní upraven na restauraci. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1798. Evangelický kostel z let 1829–1831. Hoštice (Strakonice)

158

www.ceskonamape.cz

Hoštice-Heroltice

Vyškov 49°17'12.37"N; 17°3'42.94"E

Obec vznikla r. 1942 spojením dvou vsí, Hoštice prvně doloženy r. 1445, Heroltice již r. 1349. V Hošticích gotický kostel sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 15. stol. Obec rodištěm herce Pavla Zedníčka (1949).

Hoštka

Litoměřice 50°29'18.23"N; 14°20'3.15"E

Obec prvně zmiňována v polovině 12. stol., městská práva udělena ve 14. stol., status města obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Otmara románského původu upravován barokně v letech 1703–1712. V části zvané Malá Strana pozdně barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z let 1756–1762. Na náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1735–1737. Dochována řada památek lidové architektury, pozdně barokní a empírové domy.

Hošťka

Tachov 49°41'45.62"N; 12°35'56.77"E

Obec přimdských Chodů prvně zmíněna r. 1482. Kostel sv. Markéty přestavěn r. 1744 ze starší kaple, obnoven po požáru r. 1887.

Houska

Č. Lípa 50°29'23.7"N; 14°37'26.47"E

Pův. gotický hrad Houska na strmé skále založen kolem r. 1280 Berky z Dubé krátce po vybudování nedalekého Bezdězu. Čtyři křídla s mohutnou věží ukrývají kapli nad pověstmi opředenou puklinou ve skále. Po r. 1502 hrad přestavěn na renes. zámek, po třicetileté válce určen ke zboření, zaniklo však jen opevnění a zchátralá věž. Od r. 1924 v majetku prezidenta Škodových závodů Josefa Šimonka a opraven, po r. 1989 v restituci vrácen jeho potomkům, zahájena rekonstrukce a zpřístupněn.

Patrový barokní zámeček Kaštýl z 2. poloviny 17. stol., od 19. stol. různě účelově využíván.

Hovorany

Hodonín 48°57'17.04"N; 16°59'27.6"E

Vinařská obec doložena r. 1593 po novém osídlení Chorvaty na místě starší vsi. Barokní kostel sv. Jana Křtitele vybudován v letech 1721–1725 na místě kaple z r. 1670. Malovaná kaple sv. Rocha z r. 1834. Litinová socha Vzkříšení z r. 1863. Dřevěný vyřezávaný kříž z r. 1896. Sbor církve čs. husitské zvaný Chrám Spasitele z r. 1957.

Hovorčovice

Praha-východ 50°10'46.31"N; 14°31'4.03"E

Obec prvně zmíněna r. 1088. Dominantní, pův. raně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., goticky přestavěn r. 1392 a barokně upraven r. 1784.

Hraběšice

Šumperk 49°58'31.26"N; 17°4'30.92"E

Obec prvně uváděna r. 1569. Neslohový kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1818–1825. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. V okolí lyžařské terény.

Hraběšín

K. Hora 49°51'8.27"N; 15°19'58.25"E

Obec prvně zmiňována r. 1379. Barokní patrový zámek ze 17. stol. přestavěn po r. 1740, z té doby portál se sousoším sv. Jana Nepomuckého. Zámecká kaple sv. Floriána a hospodářské budovy z 1. poloviny 19. stol. Kolem zámecký park se vstupní barokní branou z 2. poloviny 18. stol. Severně u Chedrbí slovanské mohylové pohřebiště.

Hrabětice

Znojmo 48°47'52.98"N; 16°23'43.86"E

Obec prvně připomínána r. 1447. Barokní kaple z r. 1698 změněna r. 1784 na kostel sv. Antonína Paduánského, přestavěn ještě r. 1863. U kostela sochy šesti františkánských světců z konce 18. stol.

Hrabová

Šumperk 49°50'47.86"N; 16°57'17.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1344. Pozoruhodný moderní evangelický kostel z let 1925–1933. Klasicistní kříž z r. 1792. V okolí vápencové lomy a pece.

Hrabová

Houska

Ostrava-město 49°46'7.83"N; 18°17'11.6"E

Hovězí

Vsetín 49°18'21.61"N; 18°3'35.02"E

Horská obec pod Vsetínskými vrchy prvně doložena r. 1505. Dominantu tvoří pův. barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1732–1733, přestavěn novogoticky v letech 1882–1890. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712.

Pův. ves poprvé zmíněna r. 1267, od r. 1960 část města Ostrava. Dominantní dřevěný kostel sv. Kateřiny ze 16. stol. v dubnu 2002 do základů vyhořel, z dobrovolných sbírek postavena přesná kopie vysvěcená na podzim 2004. Rodiště básníka Viléma Závady (1905–1982).

www.ceskonamape.cz

159

Hrabyně

Opava 49°52'54.9"N; 18°3'16.34"E

Obec doložena r. 1377, za osvobozovacích bojů v dubnu 1945 téměř zničena. Z rozsáhlého areálu barokního zámku z r. 1750 s parkem dochována jen zděná míčovna, část zdi a torzo parku. Pseudoslohový poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1887 na místě barokního z r. 1721. U něj soubor osmi barokních plastik andílků a rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777. Rodiště ekonoma Karla Engliše (1880–1961). Rehabilitační ústav z r. 1975. Nad obcí monumentální památník z r. 1980, po rekonstrukci z let 2006–2009 otevřen jako Národní památník války.

i průmyslová metropole. V 15. stol. významná opora husitů, v 18. stol. budováno jako barokní pevnost, po jejím zrušení r. 1884 a zboření hradeb moderní kubistická a funkcionalistická výstavba s pásem parků pod dohledem architektů Josefa Gočára a Jana Kotěry.

Hradec Králové – radnice

Hrabyně – Národní památník války

Hradčany-Kobeřice

Prostějov 49°21'59.92"N; 17°7'23.81"E

Obec vznikla spojením dvou samostatných vsí, Hradčany zmíněny již r. 1160. V Kobeřicích pozdně barokní kostel Panny Marie Bolestné z r. 1785. Hradčany s kapličkou sv. Františka Xaverského rodištěm generálmajora Antonína Špačka (1917–2007), hrdiny a veterána 2. světové války.

Hradčovice

Pův. hrad po požáru r. 1407 zanikl, na jeho místě renes. Purkrabský dům z let 1585–1586, později zahrnut do stavby kněžského semináře z let 1709–1714 s býv. kostelem sv. Jana Křtitele. Na historickém náměstí katedrální kostel sv. Ducha z r. 1307 s dvojicí 40 m vysokých hranolových věží, opravován po několika požárech, regotizován v letech 1864–1876. V sousedství 72 m vysoká Bílá věž z let 1574–1589 s vyhlídkovým ochozem. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1654–1666 s jezuitskou kolejí z let 1671–1710. Pozdně barokní děkanství z r. 1769. Stará radnice z r. 1418 s věžemi z let 1786–1789 přestavěna pozdně empírově v letech 1850–1852, restaurována v letech 1913 a 1924. Pozoruhodný barokní dům U Špuláků renes. původu, v jeho sousedství ústí do náměstí schodiště Bono Publico z r. 1810, vzniklé barokní úpravou Rybářské fortny.

Uh. Hradiště 49°2'52.66"N; 17°34'57.39"E

Obec prvně připomínána r. 1247. Kostel Všech svatých gotického původu doložen r. 1406, barokně přestavěn r. 1670, opraven r. 1936. U něj památné lípy. Severně nad místní částí Lhotka 35 m vysoký kovový stožár vysílače z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 18 m.

Hradec

Plzeň-jih 49°38'7.12"N; 13°7'17.25"E

Rozlehlá obec připomínána r. 1186 jako majetek kladrubského kláštera. Pův. gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. obnoven barokně po požáru r. 1773 a v 19. stol. upraven novogoticky. Hřbitovní brána z r. 1741 a barokní fara z téže doby. Na západním okraji v místě zvaném Na hrobech příkopy a valy slovanského hradiště z 9.–13. stol. narušeného výstavbou železniční trati a rodinných domků, jižně v Borovém lese mohylové pohřebiště.

Hradec Králové

Hradec Kr. 50°12'34.6"N; 15°50'1.14"E

Historické město v místě přemyslovského hradiště z 10. stol. na soutoku Labe a Orlice, před r. 1225 město královské a od r. 1306 věnné město královen, od r. 2002 krajské město Královéhradeckého kraje, památková zóna 160

Hradec Králové – Bílá věž

Na náměstí mariánské sousoší z let 1714–1718. Novorenes. divadlo z let 1884–1885. Býv. synagoga, novorománská stavba z let 1904–1905. Mezi množstvím staveb 20. stol. vynikají pseudoslohové budovy Boromeum a Adalbertinum z let 1901–1907, secesní českobratrský kostel z let 1911–1912,

www.ceskonamape.cz

objekt Labské elektrárny z let 1909–1914 s pohyblivým jezem nebo Orlická elektrárna s Moravským mostem z let 1910–1914. V Jiráskových sadech dřevěný kostelík z let 1502–1510 přenesený r. 1935 ze Zakarpatské Ukrajiny. Mezi kulturní a vzdělávací zařízení patří Muzeum východních Čech v budově z let 1909–1912, Filharmonie Hradec Králové s koncertní síní z r. 2005, Galerie moderního umění, železniční muzeum zaměřené na sdělovací a zabezpečovací techniku, zahrádkářské muzeum z r. 1999, letecké muzeum na vojenském letišti, hvězdárna s planetáriem z r. 1961 nebo sladkovodní obří akvárium z r. 1998. Z mnoha hradeckých rodáků lze uvést historiky Bohuslava Balbína (1621–1688) a Václava Vladivoje Tomka (1818–1905), kabaretiéra a spisovatele Jiřího Červeného (1887–1962), spisovatele Emila Vachka (1889–1964) a Viktora Fischla, přijatým jménem Avigdor Dagan (1912–2006). Na předměstí Kukleny býv. klášter minoritů z let 1777–1784 s kostelem sv. Anny z téže doby. V Novém Hradci Králové barokní zámeček z r. 1719, v dominantní poloze pozdně barokní kostel sv. Antonína poustevníka z let 1769–1772 a na vrchu Konstanc dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z let 1675–1693 na místě starší stavby zasvěcené památce Mistra Jana Husa. Na Pražském Předměstí moderní kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z let 1928–1932. V místní části Piletice dochován Šrámkův statek, v oblasti ojedinělý roubený patrový statek s pavlačí, upraven na centrum lidových tradic.

Hradec nad Moravicí

Opava 49°52'22.03"N; 17°52'35.64"E

Pův. hradiště doloženo r. 1060, později na něm vybudován zeměpanský správní hrad, podhradní osada povýšena na město r. 1481, status města obnoven r. 1971. Hrad kolem r. 1600 změněn na renes. zámek, empírově upravený po požáru r. 1796. Současná podoba výsledkem pseudogotické úpravy z let 1860–1887, při zámku postavena i charakteristická, osamoceně stojící věž, vstupní brána a konírny.

Hradec nad Moravicí – Bezručova vyhlídka

Hradec nad Svitavou

Svitavy 49°42'39.63"N; 16°28'53.47"E

Dlouhá obec prvně připomínána r. 1270 v majetku biskupství olomouckého, do r. 1949 zvána Grándorf. Na hřbitově gotický kostel sv. Kateřiny, barokně přestavěn v letech 1673 a 1710, kolem barokní zeď a hranolová brána. Před vstupem kamenný kříž z r. 1796 a socha Panny Marie Bolestné z r. 1835. Na jižním okraji cenný barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725.

Hrádek

Hradec Kr. 50°13'6.47"N; 15°40'34.2"E

Obec prvně uváděna r. 1377. Kostel sv. Jiří doložený r. 1384 nyní v raně barokní podobě z let 1690–1692, barokní věž přistavěna později. V zahradě nepatrné pozůstatky tvrziště po tvrzi ze 14. stol., zpustla v 2. polovině 15. stol. Severozápadně od obce v parku zámek Hrádek u Nechanic – viz samostatné heslo.

Hrádek

Klatovy 49°15'36.32"N; 13°29'56.2"E

Hradec nad Moravicí – zámek

Zámecké sbírky zaměřeny na historii zámku a na osobnosti hudebních skladatelů Ludwiga van Beethovena a Ference Liszta. Ve městě renes. kostel sv. Petra a Pavla z let 1587–1594, v místní části Podolí barokní hřbitovní kostel sv. Jakuba. Národní dům z r. 1909. Městské muzeum založeno r. 1999. Ve stráni proti zámku Kalvárie z r. 1764, křížová cesta z let 1890–1900. Nad zámeckým parkem Bezručova vyhlídka, dřevěný altán z r. 1890 na kamenné podezdívce. Na vrchu Šance nad místní částí Jakubčovice 15,5 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2005.

Obec na úpatí Svatoboru prvně připomínána r. 1180. Název odvozen od hrádku, později vystřídaného rozsáhlým komplexem renes. Starého zámku z konce 16. stol., stavba s bohatými atikami a sgrafity, portály mají ještě pozdně gotická ostění. Areál r. 1731 rozšířen o barokní Nový zámek, u něj barokní kaple sv. Valpurgy z r. 1775. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. V obci chráněn barokní mlýn a několik renes. a barokních domů špýcharového typu. Východně na místě zaniklé vsi Zdouň raně gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 13. stol., věž s románskými okénky, uvnitř renes. náhrobníky.

Hrádek

Rokycany 49°42'40.32"N; 13°38'49.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1325, v sousedství na Klabavě hamr doložený již r. 1379 s osadou Nová Huť, zbořen r. 1959. Rozvoj přineslo založení železáren r. 1900, po výstavbě sídlišť obec r. 1975 povýšena na město. Dochovány roubené stavby lidové architektury. Jižně osamocený kostel sv. Jakuba gotic-

www.ceskonamape.cz

161

kého původu, v 17. a 18. stol. přestavěn barokně, hřbitovní brána ze 17. stol. Kostel pozůstatkem vsi Chýlice zaniklé za třicetileté války.

Hrádek

Benešov 49°44'19.45"N; 14°55'1.04"E

Ves prvně připomínána r. 1350, nyní část obce Ctiboř. Jednoduchý barokní kostel sv. Matouše z konce 17. stol. na místě gotické stavby, v minulosti poutní místo. O někdejší středověké tvrzi svědčí jen sklep tesaný ve skále poblíž kostela. Severně při břehu Blanice tzv. zázračná studánka s verši.

Hrádek

Znojmo 48°46'28.28"N; 16°16'14.93"E

Vinařská obec nad Dyjí prvně zmíněna r. 1045. Na návrší mimořádně hodnotný soubor památek tvořený pozdně barokním kostelem sv. Petra a Pavla z let 1764–1767 s cenným inventářem, trojdílnou bránou, skupinou barokních plastik z 18. stol. a kaplí sv. Oldřicha ve tvaru rotundy, pozůstatkem starého pomezního hradu z 11. stol. upraveným ve 13. stol. na románský karner. Fara středověkého původu barokně přestavěna r. 1737.

Hrádek nad Nisou

Liberec 50°51'4.35"N; 14°50'40.7"E

Hradenín

Kolín 50°1'45.32"N; 15°2'37.98"E

Ves prvně zmíněna r. 1295, nyní část městyse Plaňany. Uprostřed mohutná zřícenina tvrze s dominantní věží z 15. stol., kolem ní hluboký příkop. Před tvrzí pseudogotická zvonička z r. 1866. Na severním okraji kaplička z 19. stol. Severovýchodně od vsi objeveno keltské sídliště z pozdní doby laténské a dvě pohřebiště, halštatské a germánské.

Hradešice

Klatovy 49°19'17.13"N; 13°35'45.08"E

Obec poprvé uváděna r. 1360. Gotický kostel Proměnění Páně ze 14. stol. barokně upravován kolem r. 1750, věž romanizována v 19. stol. Barokní fara obnovena r. 1903. U silnice na Nalžovské Hory hrobka hrabat Taaffů v podobě novogotické kaple. Dochován roubený dům.

Hradešín

Kolín 50°2'18.77"N; 14°45'32.88"E

Obec založena počátkem 12. stol., pod nynějším názvem doložena r. 1418. Na návrší románsko-gotický kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1125 s pozdějšími úpravami, pod ním barokní zvonice a fara. Od zvonice jedinečný výhled. Ve hřbitovní zdi osazena renes. kamenná polní kazatelna z r. 1575. Morový sloup z r. 1739, křížek z r. 1913.

Místo pův. osídlené od 10. stol. slovanským kmenem Milčanů, sídlo zvané Gród leželo na návrší východně od dnešního města, později germanizováno pozvanými kolonisty, nejstarší písemná zmínka z r. 1288, obec povýšena na město r. 1854. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu po zničení za husitských válek znovu postaven r. 1466, renesančně přestavěn r. 1586, v letech 1670–1673 přistavěna věž a r. 1764 stavba barokně upravena. Pseudoslohový Chrám Pokoje z let 1900–1901 užívá církev čs. husitská. Zachovány dřevěné domy ze 17. stol., býv. zámek z r. 1721 přestavěn na obytný objekt. Historické centrum města od r. 2003 památkovou zónou. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, těžbu lignitu ukončenou r. 1969 připomíná zatopený povrchový důl Kristýna (14 ha), nyní rekreační areál s autokempem. Od 2. světové války se u města stýká česká, německá a polská hranice, tzv. Bod Trojzemí označují stožáry s vlajkami všech tří států a Evropské unie. V blízkosti frekventovaný silniční a železniční hraniční přechod.

Hrádek u Nechanic

Hradec Kr. 50°13'24.64"N; 15°40'2.33"E

Zámek ve stylu windsorské gotiky založen hrabětem Harrachem na zalesněném Lubenském vrchu r. 1841 jako stavba na zelené louce, jeden z nejmladších zámků v Čechách. Budován 13 let, na ústřední hranolovou věž navazují patrová křídla, pův. souměrnost narušena dodatečným připojením tzv. strážní věže s kaplí. Zámek přepychově vyzdoben a vybaven svozy z celé Evropy, při východním křídle postavena jízdárna, kočárovna a divadlo, postupně vybaven všemi vymoženostmi doby, zejména ústředním vytápěním, vodovodem a elektrickým osvětlením. Za války r. 1866 sloužil jako pruský lazaret, po 2. světové válce sídlo štábu armády ukrajinského frontu, pak zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. Hodnotný zámecký park přeměněn na exkluzivní golfové hřiště. 162

Hradešín – polní kazatelna

Hradiště

Plzeň-město 49°42'40.93"N; 13°23'50.16"E

Osada na místě starověkého hradiště nad Úhlavou, z něhož dochovány valy a příkopy z doby kolem r. 500 př. n. l., nyní část městského obvodu Plzeň 2-Slovany. V letech 1686–1964 v provozu vodní hamr města Plzně, chráněny zbytky hamru,

www.ceskonamape.cz

domek hamerníka a systém vodního pohonu. Dochovány klasicistní selské usedlosti s branami z 1. poloviny 19. stol., kaplička z r. 1845.

Hradiště

Louny 50°19'55.65"N; 13°38'18.89"E

Chmelařská ves doložena r. 1238, nyní část města Postoloprty. Pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy barokně přestavěn v 18. stol. Na návsi mariánský sloup z r. 1715.

Hradiště

Plzeň-jih 49°26'23.04"N; 13°45'22.52"E

Stará obec doložena r. 1227. Dochována stavba renes. tvrze z doby po r. 1577. Na návsi obdélná kaple s hranolovou věží.

Hradiště

Teplice 50°35'38"N; 13°52'1.2"E

Slovanská ves s kostelem a tvrzí nad řekou Bílinou prvně doložena r. 1352, nyní část obce Bžany. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1691 na místě gotického, podstatně upraven v letech 1936–1937. Býv. tvrz jako součást hospodářského dvora změněna úpravou na sýpku r. 1934, pod ní příkrý skalní sráz k řece zvaný Čertova stěna.

Hradiště

K. Vary 50°13'4.54"N; 13°7'35.5"E

Nejvyšší vrchol Doupovských hor (934 m n. m.), třetihorního sopečného pohoří, jehož podstatná část je součástí vojenského újezdu Hradiště a proto veřejnosti nepřístupná.

Hradištko

Praha-západ

Hradové Střimelice

Praha-východ 49°54'16.5"N; 14°49'7.06"E

Hrad založen před r. 1359 rytířem a zemským sudím Janem Střimeličkou, stavba s trojkřídlým palácem bez věže, severní hradbou, mohutnými valy a příkopy r. 1381 doplněna o kapli Neposkvrněného početí Panny Marie. Hrad opuštěn po r. 1474, rozebrán na vesnické stavby. Nepatrné zbytky ukryty v hustém borovém lese na severovýchodním okraji vsi téhož jména.

Hradsko

Mělník 50°25'50.82"N; 14°35'11.08"E

Ves uváděna již před r. 1217, nyní část města Mšeno. Leží na plošině chráněné ze tří stran příkrými útesy v místě býv. pravěkého i slovanského hradiště, považována za mýtický slovanský Canburg, místo porážky franckých vojsk Karla Velikého r. 805, četné archeologické nálezy z 9.–12. stol. Pův. románský kostelík sv. Jiří nově postaven r. 1874.

Hranice

Cheb 50°18'10.58"N; 12°10'40.98"E

Nejzápadnější obec na českém území, dříve zvána německy Rossbach, ze tří stran obklíčena státní hranicí, konečná stanice lokální železniční trati z Aše a Chebu s minimalizovaným provozem, prvně zmiňována počátkem 14. stol., na město povýšena r. 1964. Nejvýznamnější památkou barokní stavba evangelického kostela z r. 1682, upravená r. 1719. Ve městě zachovány roubené i hrázděné lidové stavby. Jehlancový kámen označuje základní bod vojenského mapování z r. 1808. Na náměstí r. 1991 odhaleny pamětní desky americké armádě a britským letcům, kteří zahynuli na jaře 1945 ve zříceném letadle.

Hranice

Přerov

49°51'58.48"N; 14°24'45.31"E

49°33'8.48"N; 17°43'49.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1310, od r. 1638 panství strahovského kláštera. Středověká rytířská tvrz doložená r. 1571 přestavěna r. 1709 na jednoduchý barokní zámeček, nyní účelově využit. Naproti barokní špýchar. Za 2. světové války pobočka koncentračního tábora Flossenbürg, součást obce tvoří býv. vorařské osady na Vltavě a Sázavě Brunšov, Šlemín a Pikovice. Východně od obce vrch Medník (417 m n. m.), přírodní památka od r. 1933, rezervace vzácné rostliny kandík psí zub, naučná stezka.

Obec na středověké Jantarové stezce doložena r. 1222, na město povýšena r. 1276. Významná výroba cementu. Na místě hradu čtyřkřídlý renes. zámek s arkádami a polygonální věží, současná podoba z let 1612–1621, nyní sídlo městského úřadu. Zachovány zbytky hradeb z 15.–16. stol. Býv. renes. radnice z r. 1571 přestavěna r. 1869 v historizujícím slohu, nyní městské muzeum. Novorománská synagoga z let 1863–1864, nyní galerie. Židovský hřbitov z poloviny 17. stol. Dochován soubor dvoupatrových, v jádře gotických domů s podloubím. Novorenes. komplex vojenské akademie z let 1851–1863. Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1754–1767, barokní fara z let 1773–1782. Východně v místě U kostelíčka hřbitov s pozdně gotickým kostelem Narození Panny Marie z r. 1595, raně barokní kaplí sv. Antonína Paduánského z r. 1658 a křížovou cestou z r. 1739. Na severním okraji technická památka, trojice souběžných železničních viaduktů přes údolí Veličky, cihlový z r. 1847, kamenný z r. 1873 a betonový z r. 1939 o délce 426-448 m. Jihovýchodně nad Bečvou na jižním svahu Hůrky stopy hradu Svrčov ze 14. stol., pustý r. 1548. Jihozápadně městská část Drahotuše, v minulosti samostatné město s barokním kostelem sv. Vavřince z let 1784–1787 a hřbitovní kaplí sv. Anny z r. 1732. V městské části Slavíč býv. železniční tunel o délce 250 m, technická památka z r. 1846.

Hradišťský vrch

Tachov 49°52'18.79"N; 12°59'17.05"E

Čedičová hora s plochým vrcholem nazvána Hradišťský vrch (632 m n. m.) podle rozsáhlého hradiště z doby bronzové (9. stol. př. n. l.), jehož rozloha činí přes 50 ha a obvodový val měří 3,7 km. Areálem se zbytky bran a jezírkem prochází naučná stezka z Konstantinových Lázní, západní část hradiště zničil lom, který byl v provozu v letech 1906–1997. V severní stráni poutní místo Panna Maria ve skále, doloženo r. 1650.

www.ceskonamape.cz

163

Hrazený

Děčín 50°58'31.21"N; 14°25'40.53"E

Čedičový vrch (608 m n. m.), nejvyšší bod Šluknovské pahorkatiny. Vrchol bez výhledu, vyhlídková plošina na skalisku zvaném Volský kámen. Na severovýchodní hranici lesa výletní restaurace z r. 1919, v minulosti místo konání slavností slunovratu.

Hrbokov

Chrudim 49°52'2.49"N; 15°41'25.56"E

Ves připomínána r. 1350, nyní část městyse Bojanov. Gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. stol. s půlkruhovou apsidou, nyní v podobě z konce 18. stol., věž přistavěna r. 1874.

Hrčava

Frýdek-Místek 49°31'12.68"N; 18°49'57.79"E

Hranice (Přerov) – náměstí

Hraničné Petrovice

Olomouc

Obec na místě doloženém r. 1645, k českému území definitivně připojena r. 1924, vznikla oddělením od polské obce Jaworzynka, status samostatné obce od r. 1927. Vedle Bukovce naše druhá nejvýchodnější obec v blízkosti Trojmezí, kde se stýkají hranice české, slovenské a polské. Dochovány dřevěné stavby lidové architektury. Dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1936. Nad pramenem kaple Panny Marie Lurdské. Západně výrazný vrchol Girová (840 m n. m.), nejvyšší hora Slovenských Beskyd na českém území s turistickou chatou z r. 1932.

49°44'22.34"N; 17°24'9.47"E

Obec vznikla r. 1798 spojením vsí Hraničné a Petrovice, její části zmiňovány již r. 1353. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1768. V okolí dvě větrné elektrárny.

Hrazany

Příbram 49°43'45.27"N; 14°23'49.91"E

Malá ves a letovisko nad vltavským údolím, nyní část obce Radíč. Na návsi žulová kaplička z r. 1873. Nad vsí areál rozsáhlého prehistorického hradiště, později keltského oppida. Severně od vsi na ostrohu nad ústím potoka Mastníku do Vltavy zbytky hradu Ostromeč, založen husity r. 1424, zbořen a opuštěn r. 1479, zachovány základy hranolové věže a paláce. Nedaleko ostrožna s žulovým křížem známá jako vyhlídka opata Zavorala, jedno z nejkrásnějších vyhlídkových míst středního Povltaví.

Hrazany – vyhlídka opata Zavorala 164

Hrdlořezy

Ml. Boleslav 50°26'57.15"N; 14°52'41.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1363, archeologické nálezy dokládají jedno z nejstarších opevněných sídel na Mladoboleslavsku. Severně u obce hradiště Předliška, pravděpodobné kultovní místo únětické kultury. Na návsi kaplička sv. Jana Nepomuckého.

Hrob

Teplice 50°39'26.67"N; 13°43'49.63"E

Obec prvně doložena r. 1282, od r. 1477 královské horní město u ložisek stříbra, mědi, cínu, niklu a arsenu. Pův. gotický kostel sv. Barbory z r. 1292 zásadně přestavěn v letech 1595–1602, obnoven r. 1637 a v 19. stol. upraven pseudoslohově. Fara z r. 1786. Na náměstí socha sv. Josefa z r. 1750, barokní kašna z r. 1740. Secesní evangelický kostel Vzkříšení z let 1900–1902, nyní sbor církve čs. husitské. Základy luteránského kostela z r. 1614 zbořeného r. 1617, odkryty r. 1913. Hornické muzeum z r. 2008.

Hrob – železniční viadukt www.ceskonamape.cz

Hrobčice

Teplice

Hromnické jezírko

Plzeň-sever

50°31'2.46"N; 13°47'10.69"E

49°51'2.43"N; 13°26'41.23"E

Obec pod vrchem Bořeň prvně zmíněna r. 1240. Na okraji pův. románský kostel sv. Havla ze 13. stol., částečně barokně přestavěn r. 1726. U něj stopy tvrze se zachovanými valy, na jejím místě zvonice. Renes. tvrz z r. 1579 jako součást býv. poplužního dvora.

Přírodní památka Hromnické jezírko, někdy zvané též Červené, je vlastně zatopený jámový lom na vitriolovou břidlici, tzv. oprám. Těžba břidlice pro výrobu dýmavé kyseliny sírové neboli olea probíhala od 16. stol. do r. 1896, kdy došlo k zatopení přes 60 m hluboké jámy. Jezírko má rozlohu asi 3 ha a hloubku 15 m. Jeho voda načervenalé barvy je vlastně silně zředěná kyselina sírová vylouhovaná z břidlice, proto kromě řas v ní není žádný život. Přístup možný pouze k vyhlídkám na horním okraji jámy.

Hroby

Tábor 49°23'21.18"N; 14°50'48.21"E

Ves prvně uváděna r. 1376, nyní část obce Radenín. Na místě renes. tvrze vybudován počátkem 18. stol. trojkřídlý barokní zámek. Cenný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. po požárech v letech 1596 a 1666 přestavěn barokně, věž přistavěna r. 1724, po dalším požáru z r. 1791 obnoven r. 1828. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol.

Hrochův Týnec

Chrudim 49°57'37.28"N; 15°54'46.9"E

Obec na soutoku Novohradky s potokem Ležák, pův. ves Týnec doložena r. 1293. Zámek barokního původu z konce 17. stol. rozšířen r. 1717, podstatně přestavěn v letech 1877–1879 a 1924–1925, účelově využit. V centru několik empírových domů a v jádře barokní radnice z 18. stol. Na návrší kostel sv. Martina gotického původu ze 14. stol., nyní v barokní podobě z let 1723–1728. Barokní fara z 18. stol. Na hřbitově kaple sv. Anny z r. 1832. Barokní sochy sv. Anny, Josefa a Jana Nepomuckého z počátku 18. stol.

Hromnice

Plzeň-sever 49°50'48.91"N; 13°26'24.75"E

Obec starého založení doložena již r. 1181 jako majetek plaského kláštera, znak plaského opata zasazen do průčelí býv. rychty. Na návsi pseudoslohová kaple. Na budově obecního úřadu pamětní deska zdejšího rodáka generálmajora Antonína Lišky (1911–1998), hrdinného válečného pilota britského letectva. Nad obcí přírodní památka Hromnické jezírko – viz samostatné heslo, při cestě sousoší Spasitele a sv. Jakuba s Janem Nepomuckým z 19. stol. Severozápadně býv. klášterní barokní dvůr Býkov z r. 1703, nákladně zrekonstruován na hotel, v něm též muzeum historických zemědělských strojů.

Hronov

Náchod 50°28'42.5"N; 16°10'55.23"E

Historická obec na Metuji prvně zmíněna r. 1359, od 19. stol. silně poznamenána rozvojem průmyslu, od r. 1859 město. Na místě středověké vodní tvrze na břehu řeky vybudován svobodný dvůr. Pův. gotický farní kostel Všech svatých ze 14. stol. po třicetileté válce barokně obnoven a rozšířen v letech 1716–1717. U něj pozdně renes. zvonice z r. 1610 s bedněným patrem. Pod ní roubený domek z 18. stol., rodiště spisovatele Aloise Jiráska (1851–1930) s pamětní deskou, uvnitř muzejní expozice, za ním v parku jeho pomník z r. 1961 a minerální prameny. Na náměstí mariánský sloup z r. 1725. Ve městě se dále narodili malíř a spisovatel Josef Čapek (1887–1945), jeho sestra, rovněž spisovatelka Helena Čapková (1886–1961), spisovatel Egon Hostovský (1908–1973) a architekt Jindřich Freiwald (1890–1945), autor budovy Jiráskova divadla z r. 1930. V patře divadla Jiráskovo muzeum, od r. 1931 každoročně pořádán ochotnický divadelní festival Jiráskův Hronov. Západně v místní části Zbečník zděný statek broumovského typu z r. 1857 s bohatě zdobeným štítem. Severně v lese Maternici tzv. Skalákova studánka s údajně léčivou vodou a skalní útvary zvané Zbečnické chleby. Severně nad Metují v místní části Velký Dřevíč lomem narušené tvrziště Homole, tvrz ze 14. stol. vyhořela po r. 1406. Severozápadně od města bájný vrch Turov (603 m n. m.), nazývaný Blaník Jiráskova kraje, na vrcholu Jiráskova turistická chata z r. 1924.

Hrotovice

Třebíč 49°6'21.37"N; 16°3'29.17"E

Obec nad říčkou Rouchovankou prvně doložena r. 1228, na město povýšena r. 1994. Na náměstí čtyřkřídlý renes. zámek z konce 16. stol. na místě gotické tvrze, barokně upraven před r. 1750. Při osvobozování města 8. května 1945 došlo k tragickému neštěstí, když do davu na náměstí dopadla omylem svržená bomba a usmrtila 114 místních občanů a 36 sovětských vojáků. Jejich společný hrob na hřbitově, památník ve zdi zámku, místo dopadu bomby pietně upraveno. Na okraji pův. románský kostel sv. Vavřince, upraven barokně v 17. stol. a zásadně přestavěn r. 1835. Zajímavá dvojice hřbitovů: katolický a protestantský. Barokní sochy čtyř světců z 18. stol. Rodiště akademika-biologa Silvestra Práta (1895–1990) a malíře Františka Bohumíra Zvěřiny (1835–1908), v jeho rodném domě památník, před ním pomník z r. 1913. V okolí dva smírčí kříže. Východiště k areálu zaniklé vsi Mstěnice – viz samostatné heslo.

Hromnické jezírko www.ceskonamape.cz

165

Hroubovice

Chrudim 49°52'58.5"N; 15°59'22.96"E

Obec prvně zmiňována r. 1167. Z tvrze doložené na přelomu 16. a 17. stol. a později barokního zámku z konce 17. stol. dochována pouze deska s rodovým aliančním znakem nalezená r. 1913 při přestavbě objektu v hospodářském dvoře, deska od r. 1920 zazděna do blízkého transformátoru. V minulosti silná židovská obec, synagoga z poloviny 18. stol. zbořena r. 1979, severně židovský hřbitov z 18. stol., vandalsky poničen r. 2007. Jižně od obce výletní místo Svatá Anna, nad pramenem železité vody kaple z r. 1831, na ostrohu nad ním valy a příkopy neznámého strážního hrádku zvaného Hanusovy zámky.

Hroznětín

v romantické novogotice. V současnosti upraven na hotel, přístupné nádvoří a vyhlídková věž. Na mostě před zámkem barokní sochy sv. Floriána a Vavřince z r. 1730. Před zámkem novogotický kostel sv. Josefa z r. 1812 a novorenes. hotel z r. 1895. Při hřebenové cestě k Valdštejnu arboretum Bukovina z let 1860–1862, při cestě do Sedmihorek socha sv. Prokopa z poloviny 19. stol. Severně Mariánská vyhlídka s výhledem na skalní město, zámek a Trosky, pod ní symbolický hřbitov zahynulých horolezců.

K. Vary 50°18'38.05"N; 12°52'10.74"E

Obec na úpatí Krušných hor založena koncem 12. stol. pod německým názvem Lichtenstadt, od počátku 13. stol. majetek tepelského kláštera, městská práva od r. 1333, status města obnoven r. 2007. Na náměstí pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1227, spodní část jeho věže bývá někdy považována za zbytek hradu, po zřícení věže r. 1643 obnoven r. 1679 a v letech 1732–1734 rozšířen do dnešní barokní podoby. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, Floriána a Šebestiána z r. 1724, novogotické sousoší Panny Marie, sv. Alžběty a Maxmiliána z r. 1871. Severozápadně židovský hřbitov z 15. stol., jeden z nejstarších ve střední Evropě, poškozen nacisty. Jižně od města rekreační oblast Velký rybník.

Hroznová Lhota

Hodonín 48°54'39.01"N; 17°24'58.33"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1654 přestavěn po požáru r. 1902 pseudoslohově, opraven v letech 1986–1989. Dům s ateliérem malíře Joži Uprky (1861–1940) upraven r. 1904 Dušanem Jurkovičem. Rodiště spisovatele Jury Sosnara (1914–1989).

Hrozová

Bruntál 50°12'28.8"N; 17°42'59.55"E

Osada nad stejnojmennou říčkou doložena jako léno olomouckého biskupa r. 1309, nyní část obce Rusín. Gotický kostel sv. Michaela archanděla z téže doby přestavován v 16. a 19. stol., památná též obranná hřbitovní zeď ze 16. stol. Na místě tvrze vystavěn v 16. stol. renes. zámek, zbořen r. 1877 a nahrazen novým v tzv. švýcarském slohu, i ten však pro zchátralost po r. 1945 stržen, nyní jen park.

Hrubá Skála

Semily 50°32'42.29"N; 15°11'41.67"E

Hrad Skála založen na dvou obrovských skaliscích před r. 1353, od 17. stol. zván Hrubá pro odlišení od hradu téhož názvu na Jizeře. Postaven na místě přístupném jen po mostě přes 60 m hlubokou propast, navíc chráněn strážním stanovištěm na protější skále zvané Prachovna. Po r. 1514 za Smiřických změněn na renes. zámek, k paláci připojena hranolová věž. Po třicetileté válce unikl zboření, r. 1821 odkoupen Janem Lexou z Aehrenthalu a r. 1859 přestavěn 166

Hrubá Skála – zámek

Hrubá Skála

Semily 50°32'41.48"N; 15°12'15.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1360. Secesní Řezníčkova vila z r. 1901 s věží a slunečními hodinami, od r. 1998 sídlo obecního úřadu. Býv. pivovar z r. 1564. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Nad obcí romantický zámek téhož názvu – viz samostatné heslo.

Hrubá Vrbka

Hodonín 48°52'9.55"N; 17°28'43.67"E

Obec prvně doložena r. 1360. Zachovalé stavby lidové architektury chráněny jako památková zóna. Toleranční evangelický kostel z r. 1782, věž přistavěna r. 1904, při něm hranolová zvonice z konce 17. stol. Pravoslavný monastýr sv. Gorazda z r. 1989. Rodiště pravoslavného biskupa Gorazda (1879–1942), vlastním jménem Matěj Pavlík, popraveného Němci za heydrichiády za ukrývání atentátníků.

Hrubčice

Prostějov 49°26'57.67"N; 17°11'37.85"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1368. Raně barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. upraven kolem r. 1790, patrová stavba s okrouhlými nárožními věžemi obklopena parkem. Za obcí na hřbitově barokní kostel sv. Urbana z let 1755–1756, upravován v letech 1815 a 1856, u něj kříž z r. 1857. Na návsi hranolová barokní zvonice z r. 1769 s hodinami z r. 1914 a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1736. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1887 silně poškozena za 2. světové války, opravena r. 2000.

www.ceskonamape.cz

Hruboskalské skalní město

Semily

Hrubý Rohozec

Semily

50°33'22.71"N; 15°10'38.51"E

50°36'3.85"N; 15°9'27.01"E

Oblast severního svahu skalnatého hřebene mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou s mnoha skalními věžemi a bludišti, vyhledávané horolezecké terény. Hlavní části skalního města tvoří Dračí skály, Kapelník a Maják. Mezi Majákem a Kapelníkem až 50 m vysoký skalní blok zvaný Čertova ruka, v minulosti pravěké hradiště se zářezy pro trámy, cisternou a nálezy z doby bronzové.

Hrad Rohozec založen v letech 1289–1322 rodem Markvarticů na pískovcové terase nad pravým břehem Jizery, nyní na území města Turnova, r. 1390 dobyt při trestné výpravě Václava IV. V letech 1513–1516 přestavěn a rozšířen na pozdně gotický zámek, pův. hradní dispozice zanikla, bašty a příkopy změněny na zahrady, po r. 1593 renes. úpravy s arkádami a sgrafitovou výzdobou.

Hrubšice

Brno-venkov 49°5'30.66"N; 16°18'15.74"E

Ves prvně připomínána r. 1225, nyní část města Ivančice. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna po r. 1568 na patrový renes. zámek s nádvorními arkádami, účelově využit. Naproti zámku vodní mlýn z poloviny 19. stol. Dochován renes. dům s portálem z r. 1580. Na návsi barokní kaple Panny Marie z 18. stol.

Hrubý Jeseník

Nymburk 50°14'57.15"N; 15°5'39.54"E

Starobylá obec doložena r. 1088. Pův. gotický kostel sv. Václava nyní v barokní podobě z r. 1769. Zachovány roubené domy. Na jižním okraji chráněná lipová alej s barokní sochou sv. Mikuláše Tolentinského z poloviny 18. stol., na křižovatce polních cest barokní socha Immaculaty z téže doby. Severozápadně na umělém návrší 26 m vysoká rozhledna Romanka na telekomunikační věži z r. 2003 o celkové výšce 50 m, nejníže položená rozhledna u nás (204 m n. m.).

Hrubý Rohozec

Hrubý Jeseník – rozhledna Romanka

Hrubý Rohozec – vstupní věž

Od r. 1623 po konfiskaci v majetku hrabat Desfoursů, po oddělení statku Malý Rohozec pův. zámek a panství nazývány Hrubý Rohozec, novogotické úpravy z r. 1822. Po r. 1945 zámek zestátněn a zpřístupněn, zůstává stále předmětem restitučního sporu.

www.ceskonamape.cz

167

Hrusice

Praha-východ

Hrušovany

Litoměřice

49°54'34.7"N; 14°44'20.44"E

50°31'9.12"N; 14°16'47.43"E

Obec prvně připomínána r. 1205. Na návsi zdaleka viditelný kostel sv. Václava, pův. sv. Vojtěcha, románského původu z 13. stol. s barokními úpravami, zachován unikátní románský ústupkový portál z červeného pískovce. Budova fary z r. 1914, u ní památná lípa. Rodiště malíře Josefa Lady (1887–1957), pamětní deska v místě jeho rodného domku, v parčíku jeho busta z r. 1998, v jeho býv. letní vilce z 30. let 20. stol. památník. Na návsi z Ladových obrazů známá hospoda U Sejků z let 1884–1885 a budova býv. školy z r. 1869. Na obecním úřadě muzeum modelů hrusických domků a Ladových postav, práce Antonína Jedličky. Dochovány stavby lidové architektury. V okolí rekreační oblast s turistickými a cyklistickými trasami.

Ves prvně uváděna r. 1235, nyní část obce Polepy. Kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně kolem r. 1735, na přilehlém hřbitově renes. hranolová zvonice. Dochovány empírové lidové stavby. Severozápadně v zaniklé místní části Prachová zřícenina hřbitovního kostela sv. Václava z r. 1835 na místě starší stavby.

Hrušovany nad Jevišovkou

Znojmo

48°49'47.78"N; 16°23'58.22"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1996, nyní železniční křižovatka s významným cukrovarem. Pův. gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1669 na raně barokní zámek, později upraven empírově, od r. 2000 v majetku města a rekonstrukci. Kolem přírodně krajinářský park. Kostel sv. Štěpána gotického původu ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně kolem r. 1758. U něj barokní sýpky. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1711. Dvojice barokních soch pův. u všech přístupových cest do města soustředěny do galerie u hřbitova. Jižně od města ranč Rolftown z r. 2002, westernové městečko s chovem koní, minizoo, muzeem Pony expressu a Buffalo Billa.

Hrusice – kostel Hrušovany nad Jevišovkou – kostel

Hrušky

Břeclav 48°47'36.97"N; 16°58'20.27"E

Velká vinařská obec prvně uváděna r. 1384. Kostel sv. Bartoloměje z r. 1861 na místě starší stavby, sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého a Michaela archanděla a sousoší Nejsvětější Trojice z 19. stol. Ve 20. stol. v okolí těžba ropy, jižně velký zásobník zemního plynu.

Hrušov

Brno-venkov 49°2'12.59"N; 16°35'28.99"E

Velká obec prvně doložena r. 1252 v majetku žďárského kláštera. Novodobý kostel Panny Marie Královny z let 2000–2004. Smírčí kříž z r. 1595 a křížový kámen z r. 1781. Funkcionalistická vila z let 1917–1918 podle projektu Adolfa Loose znehodnocena pozdějšími úpravami.

Ostrava-město 49°51'39.78"N; 18°18'6.13"E

Pův. ves prvně zmiňována již r. 1256, od r. 1941 část města Ostrava s býv. doly a nyní zdevastovanými chemickými provozy. Novogotický kostel sv. Františka a Viktora z r. 1893. Rodiště herce Vlastimila Brodského (1920–2002), herce Karla Fialy (1925) a zpěvačky Marie Rottrové (1941). 168

Hrušovany u Brna

Hřebeč

Kladno 50°8'14.66"N; 14°9'50.12"E

Obec prvně doložena r. 1285. Na východním okraji pahorek tvrziště, patrně pozůstatek tvrze Tasov z konce 13. stol. zaniklé za husitských válek. Rodiště básníka Karla Šiktance (1928).

www.ceskonamape.cz

Hřebečníky

Rakovník

Hřešihlavy

Rokycany

49°59'4.89"N; 13°45'14.03"E

49°55'44.54"N; 13°37'9.9"E

Obec prvně doložena r. 1409. Na místě středověké tvrze v polovině 18. stol. postaven barokní zámeček, při úpravě na byty a kanceláře interiéry znehodnoceny. V sousedství barokní hospodářský dvůr s dvoupatrovou sýpkou z 1. poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743. Dochována lidová roubená stavení.

Ves doložena r. 1379, nyní část obce Kladruby. Chátrající pozdně barokní zámek z 18. stol., předmět restitučního sporu. Barokní kostel Všech svatých z r. 1769 s farou, u něj dřevěná zvonice. Barokní socha sv. Vojtěcha z r. 1751. Někdejší židovskou komunitu připomíná zachovaná židovská ulice s býv. školou a židovský hřbitov z 19. stol. za vsí.

Hředle

Rakovník

Hřídelík

Č. Lípa

50°11'14.94"N; 13°44'51.36"E

50°36'22.3"N; 14°23'40.84"E

Chmelařská ves v místě pravěkého osídlení prvně uváděna ve 14. stol., v 19. stol. uhelné doly, v současnosti těžba opuky. Stavby opukové lidové architektury. Na návsi kostel Všech svatých gotického původu přestavěný barokně v letech 1758–1773, u něj dvě památné lípy staré asi 200 let. Muzeum z r. 2005 s expozicí místní historie a chmelařství. V lese jižně od obce osmiboký letní altán kněžny Amálie z r. 1823.

Malý hrádek Hřídelík založen na strmém pískovcovém bloku na jižním okraji Blíževedel v 2. polovině 13. stol. jako majetek pražského biskupství. Po vzniku blízkého Helfenburku sloužil jako vězení pro provinilé kněze, zanikl za husitských válek. Dochován zbytek okružní hradby a zdí paláce. Ke zřícenině přístupné jen podzemní chodbou vede značená cesta z Blíževedel.

Hřensko

Děčín

Hřiměždice

Příbram

50°52'25.02"N; 14°14'31.42"E

49°41'11.89"N; 14°16'24.25"E

Pův. dřevařská osada v kaňonu Labe při jeho soutoku s Kamenicí připomínána r. 1488, nyní malebně položená pohraniční rekreační obec na okraji Národního parku České Švýcarsko, trvale ohrožovaná padajícími skalami a povodněmi. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1786. Secesní výstavba z počátku 20. stol. Vyhledávané turistické východiště k soutěskám na Kamenici s plavbou na pramicích a k Pravčické bráně – viz samostatné heslo.

Obec prvně uváděna r. 1325. Klasicistní dvoukřídlý zámeček z r. 1788 s mansardovou střechou, při úpravách r. 1945 odstraněna věž, účelově využit. Pozdně barokní kostel sv. Anny vybudován ze starší kaple r. 1797, při něm barokní sochy světců pocházející ze zrušeného kláštera v Obořišti, barokní výklenková kaple u hřbitova. V okolí žulové lomy, jezírko Kujalova lomu o hloubce až 40 m využíváno potápěči.

Hřivice

Louny 50°17'15.97"N; 13°43'51.57"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1316. Nad návsí kostel sv. Jakuba apoštola gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn kolem r. 1724. Poblíž barokní zvonice s hodinami a cibulovou bání.

Hudlice

Beroun 49°57'43.29"N; 13°58'9.59"E

Obec prvně připomínána r. 1341. Kostel sv. Tomáše vystavěn novorománsky v letech 1874–1876 na místě starší stavby. Roubený dům z r. 1718, rodiště jazykovědce a obrozeneckého buditele Josefa Jungmanna (1773–1847), uvnitř památník, před ním pomník z umělecké litiny z r. 1873. Památná kaplička sv. Jana Nepomuckého, kterou dali postavit Jungmannovi rodiče. Roubená myslivna z r. 1873. Nad jihozápadním okrajem obce Hudlická skála (487 m n. m.), výrazný buližníkový suk s výhledem.

Hukovice

N. Jičín 49°39'1.97"N; 18°1'19.72"E

Ves prvně zmíněna r. 1411, nyní část obce Bartošovice. Tvrz doložená r. 1550 přestavěna v letech 1697–1704 na barokní zámek, poškozen na konci války r. 1945, při opravě zmodernizován a znehodnocen. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1765. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1745. Hřensko www.ceskonamape.cz

169

Hukvaldy

Frýdek-Místek

Hulín

Kroměříž

49°37'32.04"N; 18°13'23.84"E

49°18'56.3"N; 17°28'14.62"E

Obec založena ve 13. stol. jako podhradí, na výrazném vrchu nad ní zřícenina hradu, jednoho z největších na Moravě. Hrad založen v letech 1228–1240, rozšířen po r. 1450, další přestavby a rozšíření opevnění v renesanci i baroku, opuštěn po požáru r. 1762. Zachovány mohutné zříceniny všech částí, z hradního paláce vyhlídka na pásmo Beskyd, v západní části dominantní věž Kulatina, v nádvoří renes. poutní kaple sv. Ondřeje z r. 1602. Kolem rozsáhlá obora z let 1565–1572. V obci barokní kostel sv. Maxmiliána z let 1760–1769, věž upravena r. 1860, poblíž barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Naproti pův. barokní úřednická budova panství z r. 1760, upravena r. 1855 na novogotický zámek ve stylu loveckého letohrádku, znehodnocen po r. 1948 úpravou na školu, kolem anglický park.

Obec na okraji Hané prvně zmíněna r. 1224, ještě před r. 1292 povýšena na město. Vodní hrad z 13. stol. zanikl již ve 14. stol. beze stop. Románsko-gotický kostel sv. Václava z počátku 13. stol., z pův. stavby dochován cenný románský portál, po požáru r. 1747 kostel barokně upravován v letech 1749–1754 a kolem r. 1770. Jižně od města místní část Záhlinice s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1847–1848. Rodiště písmáka, vlastence a politika Františka Skopalíka (1822–1891), pamětní deska a na hřbitově monumentální pomník. Západně soustava velkých rybníků a přírodní park Záhlinické rybníky s významnou ornitologickou lokalitou, zdejší myslivna Zámeček rodištěm Ferdinanda Stoličky (1838–1874), geologa a cestovatele po Indii a Himálaji. Jižně přírodní rezervace Filena s mokřadními loukami a zbytkem lužního lesa, hnízdiště vodního ptactva.

Humburky

Hradec Kr. 50°13'34.91"N; 15°30'41.79"E

Obec prvně zmiňována r. 1359. Tvrz z počátku 16. stol. po r. 1748 zanikla v nových stavbách. Na návsi pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1885. Barokní socha sv. Václava z r. 1748. Severně barokní výklenková kaplička Salvátora Chrudimského, obnovena r. 2000. Socha sv. Josefa z r. 1854 na barokním podstavci.

Humpolec

Pelhřimov 49°32'33.22"N; 15°21'21.38"E

Hukvaldy – zřícenina hradu

Býv. škola rodištěm hudebního skladatele Leoše Janáčka (1854–1928), pamětní deska. Památník Leoše Janáčka v jeho býv. letním domku v Podoboří. Pomník lišky Bystroušky z r. 1959 na úpatí hradního kopce připomíná provedení Janáčkovy opery v přírodním divadle. V podzámčí soukromé muzeum cínu z r. 2005. Botanická zahrada Tropic zpřístupněna r. 1997. Hradní pivovar z r. 1597 zrušen r. 1972, v tradici pokračuje minipivovar z r. 2003 v přilehlé místní části Dolní Sklenov. Tam také větrný mlýn holandského typu z r. 1804, kolem r. 1900 upraven k bydlení, nyní rekreační objekt, a dochovaný vodní mlýn rekonstruovaný r. 1936 se zachovaným zařízením.

Historické město pod hradem Orlík založeno pravděpodobně řádem německých rytířů ve 12. stol., pův. ves od r. 1371 městem. Náměstí rozděleno na dvě části pův. gotickým kostelem sv. Mikuláše, upraven v letech 1721–1722 ve stylu barokní gotiky podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, regotizován v letech 1936–1937, věž přístupná jako vyhlídka. Barokní děkanství z r. 1732, secesní radnice z let 1912–1914. Hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého, novogotická stavba z r. 1869. Obnovená pozdně barokní budova toleranční modlitebny z let 1785–1788. Pseudorománský evangelický kostel z let 1861–1862. Synagoga z let 1760–1762, od r. 1952 sbor církve čs. husitské, na východním okraji města cenný židovský hřbitov z r. 1716. V parku Stromovka na balvanu recesistická pamětní deska přistěhovalci Hliníkovi z r. 2002, v budově kina muzeum zvané Hliníkárium z r. 2006. Rodiště divadelního režiséra Jindřicha Honzla (1894–1953) a antropologa světového významu Aleše Hrdličky (1869–1943), pomník z r. 1969. V býv. škole z r. 1851 umístěno od r. 1933 muzeum Dr. Aleše Hrdličky. Soukromé muzeum historických vozidel z r. 2002. Na jižním okraji soukromé muzeum vah. Jihovýchodně od města za místní částí Plačkov westernové městečko Stonetown.

Humprecht

Jičín 50°28'11.92"N; 15°10'14.63"E

Hukvaldy – pomník Bystroušky 170

Neobvyklý letní lovecký zámek na návrší nad Sobotkou nechal postavit Jan Humprecht Černín z Chudenic v letech 1666–1668 pro svou italskou manželku. Architekt Carlo Lurago dostal podmínku, že zámek ve stylu italského letohrádku musí být v souladu s krajinou. Stavba nazvaná podle zakladatele Humprechtsberg r. 1678 po úderu blesku vyhořela, www.ceskonamape.cz

při opravě r. 1680 zvýšena o patro, mělké základy po 10 letech zpevněny obezděním pískovcovými kvádry. Zřídka využívaný zámek získalo za pozemkové reformy r. 1926 město Sobotka, po opravě v letech 1937–1940 využit pro expozici městského muzea, veřejnosti zpřístupněn během turistické sezóny, atrakci představuje hodovní sál s unikátní akustikou.

sv. Cyrila a Metoděje z r. 1870. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Nad městem na Blanici vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Humprecht

Huntířov

Děčín 50°47'20.86"N; 14°18'15.14"E

Obec prvně doložena r. 1281. Barokní kostel sv. Jiří odstřelen r. 1969, zachována barokní fara z 18. stol. se slunečními hodinami. Jižně na Františkově vrchu větrný mlýn z r. 1897, upraven r. 2001 na obytný objekt.

Hus

Prachatice 48°57'25.33"N; 13°55'44.8"E

Hrad Hus založen na úzkém ostrohu nad řekou Blanicí po r. 1341 pány z Janovic, po husitských válkách ho r. 1439 obsadil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku a přepadával odtud okolí. Proti němu proto r. 1441 vyslána trestná výprava, hrad zapálen, rozbořen a již nikdy neobnoven. Zbytky zdí a příkopy zarostly vysokým lesem. Přístup po značené cestě od silnice u býv. osady Cudrovice, zanikla vysídlením po r. 1950, na místě kostela Korunování Panny Marie zbořeného kolem r. 1960 nyní červený kříž a pamětní deska, u něj hřbitov obnovený r. 1993.

Husí Lhota

Husinec – Husův pomník

Husinec-Řež

Praha-východ 50°10'20.35"N; 14°21'35.68"E

Obec nad Vltavou složená ze dvou vsí, Husinec připomínán r. 1227, Řež již r. 1088, spojeny od r. 1850. Na východním okraji Husince nad řekou velký kamenolom. V Řeži kaple sv. Václava z let 1945–1946, od r. 1957 sídlo ústavů jaderného výzkumu a jaderné fyziky Akademie věd.

Ml. Boleslav 50°26'8.88"N; 15°0'17.22"E

Obec prvně doložena r. 1391. Empírový kostelík sv. Anny z r. 1823 rozšířen r. 1908. U něj zděná hranolová patrová zvonice z r. 1862.

Husinec

Prachatice 49°3'7.13"N; 13°59'9.91"E

Obec na řece Blanici připomínána r. 1291, status města z r. 1905 obnoven r. 2007, od r. 2003 památková zóna. Na hlavní ulici pův. gotický rodný domek Mistra Jana Husa (kolem 1370–1415), přístupný od r. 1873, od r. 1952 památník. Husova socha z r. 1958. Pozdně gotická radnice upravena v 16. stol. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže ze 14. stol. obnoven po požáru r. 1802. Novorománský hřbitovní kostel

Řež – kaple

www.ceskonamape.cz

171

Hustopeče

Břeclav

Huštěnovice

Uh. Hradiště

48°56'31.6"N; 16°44'7.23"E

49°6'21.47"N; 17°28'0.41"E

Vinařská obec prvně uváděna r. 1240, na město povýšena r. 1572. Z opevnění dochována kruhová bašta z r. 1510. Na náměstí novorenes. radnice z let 1905–1906, renes. kašna Žumberák z r. 1595, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749 a morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1736. V renes. domě městské muzeum a galerie. Pozdně gotická boží muka z r. 1579. Pozdně gotický kostel po zřícení věže odstřelen r. 1962, na jeho místě vybudován r. 1994 moderní kostel sv. Václava a Anežky České. Evangelický kostel z r. 1900. Na Křížovém kopci barokní kaple sv. Rocha z r. 1690, upravena r. 1773 a 1839. Památník T. G. Masaryka, který zde v mládí pobýval, zřízen r. 2006, na hřbitově hrob jeho rodičů. Kolonie vinných sklepů od 18. stol.

Rázovitá slovácká obec prvně doložena r. 1220. Novogotický kostel sv. Anny z let 1873–1877 s věží o výšce 40 m na místě kaple z r. 1828. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1908. U kostela kříž z r. 1874, u hřbitova z r. 1878, další kříže v obci z 20. stol. Sbírky místního muzea z r. 1934 s archeologickými nálezy přestěhovány r. 1939 do Uherského Hradiště a Velehradu. Udržována folklorní tradice.

Hutisko-Solanec

Vsetín 49°25'40.34"N; 18°13'8.76"E

Valašská obec vznikla sloučením obou částí r. 1960, Hutisko založeno jako osada kolem sklářské hutě r. 1656, roztroušená ves Solanec nazvaná podle vrchu Soláň se stala obcí r. 1657. Dřevěný kostel v Hutisku zničený požárem r. 1732 nahrazen r. 1748 nynějším zděným kostelem sv. Josefa, jehož interiér, obnovený r. 1993, vyzdobil malíř František Podešva (1893–1979), žijící na Soláni. Dřevěná budova fojtství z r. 1785 upravena na restauraci. V obci jediný pomník Charlotty G. Masarykové u nás. Lyžařské terény na vrchu Soláň – viz samostatné heslo.

Hutisko-Solanec – fojtství

Huzová

Olomouc 49°49'13.66"N; 17°17'55.61"E

Obec prvně doložena již r. 1141. V jádře gotický kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 14. stol. upraven po požáru barokně r. 1787 a opět v 19. stol., u něj kamenný kříž z r. 1827, u kostelní zdi socha sv. Josefa z poloviny 19. stol. Na návsi barokní socha Immaculaty z r. 1700, u cesty sloup Panny Marie z r. 1710. Hustopeče – radnice

Hvězda

Č. Lípa 50°36'19.3"N; 14°26'22.06"E

Hustopeče nad Bečvou

Přerov 49°31'55.23"N; 17°52'16.77"E

Obec v říční nivě prvně zmíněna r. 1201, historický status městyse z r. 1359 obnoven r. 2006. Na náměstí na místě staré tvrze hodnotný renes. zámek z let 1584–1597 s krásným arkádovým dvorem, severní křídlo dobudováno při úpravách po r. 1740, od r. 2001 v majetku městyse, zpřístupněn veřejnosti. V přilehlém parku několik památných stromů. Renes. kostel Povýšení sv. Kříže z let 1597–1611, na ohradní zdi 14 barokních soch z poloviny 18. stol. V místní části Poruba větrný mlýn z r. 1853. Západně při řece u jedné ze zatopených pískoven kemp. 172

Hrádek Hvězda neznámého jména i historie z poloviny 13. stol. nyní označován podle jižně ležící nejbližší osady, někdy ztotožňován s ronovským hradem Frýdlant. Založen na pískovcovém bloku s věží na neobvyklém šestiúhelníkovém půdorysu, opuštěn počátkem 14. stol. Jeho zbytky leží mimo značené cesty.

Hvězdlice

Vyškov 49°11'32.01"N; 17°5'8.46"E

Obec vznikla r. 1964 sloučením Starých a Nových Hvězdlic s osadou Zdravá Voda, historický status městyse z r. 1353

www.ceskonamape.cz

obnoven r. 2006. Staré Hvězdlice prvně připomínány r. 1282, v nich filiální kostel Všech svatých románského původu z 13. stol., do současné podoby upraven počátkem 19. stol., nově uváděno též zasvěcení sv. Cyrilu a Metodějovi. V Nových Hvězdlicích, prvně zmiňovaných r. 1353, na návrší Kalvárie tvrziště s příkopy a valy tvrze z 13. stol. zaniklé na přelomu 14. a 15. stol. Barokní dvoukřídlý patrový zámek z r. 1712 nyní účelově využit. Barokní farní kostel sv. Jakuba Většího a Matouše z let 1770–1773, barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Sousoší sv. Augustina z 2. čtvrtiny 18. stol. Sochy sv. Floriána z r. 1793 a Jana Nepomuckého s kapličkou z r. 1719. Hraniční kámen z r. 1598. Severovýchodně osada Zdravá Voda, u zaniklého pramene v letech 1733–1816 lázně s kaplí.

Hynčice

Ves v údolí Opavice prvně připomínána r. 1377, v 15. stol. opuštěna a v 16. stol. obnovena, nyní část Města Albrechtice. Dominantní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1778–1782, kolem ohradní zeď s věncem kaplí křížové cesty, márnicí a branou. Barokní fara s ohrazeným dvorem z 18. stol. Chráněný areál selské usedlosti z konce 18. stol. V soukromé zahradě zajímavý park Eldorádo se souborem monumentálních naivistických plastik pravěkých ještěrů a pohádkovými zákoutími, autor František Jaich (1899–1987), areál přístupný veřejnosti.

Hynčina Hvězdonice

49°52'21.26"N; 14°46'45.73"E

Hvozd

Č. Lípa

Hvozd (749 m n. m.), výrazný hraniční znělcový vrchol Lužických hor protáhlý v severojižním směru, většina hřbetu leží na německém území. Někdejší hostinec na české straně vyhořel r. 1946, dochovány jen zbytky sklepů a vyhlídková plošina. Na severním německém vrcholu zvaném Hochwald kamenná rozhledna z r. 1892 s restaurací. Plzeň-sever 49°56'25.17"N; 13°15'48.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1253. Dochováno několik staveb lidové architektury. Severně od obce barokní socha archanděla Michaela z r. 1772, jižně sloup s křížem ze 16. stol., dvě vytesané sekery připomínají souboj dvou dřevorubců o ženu. Západně v lese barokní býv. hospodářský dvůr Libenov z let 1670–1680, u něj vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740 a památný dub starý přes 300 let.

Hvožďany

Obec prvně uváděna r. 1273. Barokní kostel sv. Stanislava z r. 1722. Barokní boží muka z r. 1703. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1871 a Nejsvětější Trojice z r. 1900. Jihovýchodně v údolí rekreační osada Dolní Bušínov s vodními nádržemi, chatami a kempem.

Hyršov

Domažlice 49°19'58.4"N; 13°1'38.23"E

50°49'19.77"N; 14°43'32.79"E

Hvozd

Šumperk 49°51'0.51"N; 16°47'26.7"E

Benešov

Obec na levém břehu Sázavy prvně zmíněna r. 1405 jako Jezonice, později Jezdonice, současný název od počátku 16. stol., nyní převážně rekreačního charakteru. Přes údolí Sázavy a část obce vybudován 462 m dlouhý dálniční most, nejdelší na dálnici D1. Mezi Hvězdonicemi a Poddubím přes řeku 131 m dlouhá visutá lávka.

Bruntál 50°10'47.78"N; 17°31'34.53"E

Příbram 49°31'41.94"N; 13°48'16.74"E

Obec pod Třemšínem poprvé zmiňována r. 1413. Pozdně gotická tvrz doložena až r. 1542, stavba s nárožními opěráky a obehnaná příkopem užívána po r. 1666 jako sýpka, v letech 1949–1950 upravena na byty, dochována deska s erby majitelů. Na návrší kostel Navštívení Panny Marie a sv. Prokopa gotického původu z poloviny 14. stol., opraven barokně r. 1786, při něm zvonice z r. 1687 a fara z 18. stol. Severně nad místní částí Roželov osamělý zámeček pražských arcibiskupů z r. 1852, po r. 1950 místo internace církevních představitelů.

Ves doložena r. 1676, nyní část městyse Všeruby. Kostel sv. Pastýře z let 1830-32 a malý objekt býv. kláštera Školských sester de Notre Dame, které se věnují postiženým dětem. Řád v Čechách od r. 1848, jeho působení připomíná jen společný náhrobek několika sester na hřbitově.

Hýskov

Beroun 49°59'21.3"N; 14°3'0.41"E

Obec v údolí Berounky poprvé doložena r. 1357, ve středověku železářská huť, nyní výroba prefabrikátů. Pseudorománský kostel Narození Panny Marie z r. 1850 opravován r. 1904. Rodiště spisovatele Františka Nepila (1929–1995).

Hýsly

Hodonín 49°1'24.34"N; 17°10'55.5"E

Obec pod úpatím Chřibů prvně připomínána r. 1131. Kaple sv. Prokopa z r. 1936, sloup sv. Jana Nepomuckého z r. 1706. Při severním okraji v osadě Dolní Moštěnice na místě vsi zaniklé za třicetileté války barokní zámek z doby kolem r. 1720, účelově využit. Východně na kopci lokalita Búdy s vinnými sklepy. Severovýchodně rozhledna Johanka z r. 2006, dřevěná stavba o výšce 11 m.

Chabařovice

Ústí n. L. 50°40'27.24"N; 13°56'18.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, na město povýšena r. 1787, v blízkosti r. 1426 dějiště bitvy husitů u Ústí, pomník obnoven r. 2000, pův. místo Na Běhání zničeno dolováním. Z památek vyniká pův. gotický kostel Narození Panny Marie, barokně postaven v letech 1699–1701, opraven r. 1997, v interiéru cenný obraz Petra Brandla. Kaple sv. Jana Křtitele s poustevnou z r. 1822, nyní pravoslavná. Renes. stará radnice z r. 1609 se zvonicí, nyní muzeum připomínající okolní obce zaniklé v dů-

www.ceskonamape.cz

173

sledku povrchové těžby hnědého uhlí. Soukromé muzeum kávomlýnků. Ve městě i okolí řada pomníčků z bojů r. 1813.

Chanovice

Klatovy 49°24'16.8"N; 13°43'8.15"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní zámek upraven v letech 1811–1838 z gotické tvrze doložené r. 1453. Dvoupatrová sýpka ze 17. stol. Barokní kostel sv. Kříže z let 1751–1764 na místě gotické stavby z r. 1357. Barokní fara z r. 1781. Kaple pod kostelem z r. 1832. Na severním okraji obce budován záchranný skanzen lidové architektury kraje. Západně na vrchu Chlum stavba zděné rozhledny Panorama, dokončení v polovině r. 2010.

Charvatce

Chcebuz

Litoměřice 50°29'1.89"N; 14°25'27.77"E

Ves doložena již r. 993 jako majetek břevnovského kláštera, nyní část města Štětí. V dominantní poloze pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1781–1784, před západním vstupem náhrobní kámen hraběte Claryho, zavražděného r. 1720 vzbouřeným služebnictvem. Před kostelem mariánské sousoší z r. 1788. V sousedství pův. středověká tvrz s přistavěným barokním zámečkem v areálu býv. poplužního dvora, vše částečně zříceno. Dochována roubená i hrázděná lidová architektura.

Litoměřice 50°21'43.8"N; 14°8'50.29"E

Ves doložena r. 1301, nyní část obce Martiněves. V dominantní poloze pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěn barokně v 18. stol., regotizován r. 1897. Před ním pozdně barokní kaple sv. Anny a fara z r. 1778.

Chcebuz – kostel

Cheb

Charvatce – románský kostel

Cheb 50°4'40.51"N; 12°22'10.91"E

Charváty

Olomouc 49°31'0.72"N; 17°15'11.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1340. Renes. kostel sv. Jana Křtitele z r. 1582 upraven do současné podoby po požáru r. 1848. Sloup Panny Marie Lurdské z 19. stol. V obci sochy sv. Floriána, Marka a Jana Nepomuckého. 174

Město poprvé zmíněno r. 1061, po r. 1179 budována románská císařská falc, od r. 1322 součástí Čech, do r. 1775 se zvláštním postavením. Od r. 1981 památková rezervace. Z památek vyniká hrad, románská falc německého císaře Friedricha Barbarossy, dochována Černá věž, kaple sv. Erharda a Uršuly a zříceniny paláce. Po r. 1652 přebudován v barokní pevnost, z té doby při Ohři Písečná brána.

www.ceskonamape.cz

Chelčice

Strakonice 49°7'11.67"N; 14°10'7.8"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1357, proslula působením náboženského reformátora Petra Záhorky-Chelčického (asi 1390–1460), na návsi u rybníka jeho pomník. Kostel sv. Martina románského původu barokně rozšířen v letech 1728–1730, od něj výhled do kraje. Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. Usedlost ve slohu selského baroka z r. 1840. Východně nad studánkou osmiboká kaple sv. Máří Magdalény z let 1660–1663 s ochozem.

Cheb – Špalíček

Na protějším břehu řeky stopy Václavského hradu postaveného v letech 1298–1305 Václavem II. Na náměstí řada cenných gotických, renes. a barokních domů, z nichž nejproslulejší je tzv. Špalíček, samostatně stojící blok 11 kupeckých domků budovaný od 13. stol., v Pachelblově domě byl 25. února 1634 zavražděn vojevůdce Albrecht z Valdštejna, nyní muzeum, barokní radnice z let 1723–1728, kašny rytíře Rolanda z r. 1591 a se sochou Divého muže z r. 1728. K církevním památkám patří románsko-gotický farní kostel sv. Mikuláše a Alžběty, dominikánský barokní kostel sv. Václava z let 1674–1688, minoritský klášter s kostelem Panny Marie gotického původu ze 13. stol., gotický kostel sv. Bartoloměje řádu křižovníků s červenou hvězdou z r. 1414. Barokní klášter klarisek s kostelem sv. Kláry podle projektu Kr. Dienzenhofera z let 1708–1712 upraven na koncertní a výstavní síň. Ve městě se narodil barokní architekt Balthasar Neumann (1687–1753) a klavírní virtuóz Rudolf Serkin (1903–1991).

Chelčice – pomník Petra Chelčického

Chlebovice

Frýdek-Místek 49°39'25.01"N; 18°16'51.12"E

Ves prvně zmiňována r. 1320, nyní část města Frýdek-Místek. V budově býv. fojtství z poloviny 18. stol. skanzen a muzeum včelařství z r. 1995 s muzeem Chlebovic. Jihozápadně na vrchu Kabátice 23 m vysoká kovová rozhledna z r. 2001.

Chleby

Nymburk 50°13'22.08"N; 15°5'22"E

Obec prvně zmíněna r. 1790. Pozdně barokní kostel Panny Marie a sv. Vavřince z let 1780–1782, věž přistavěna v letech 1855–1856 a zvýšena r. 1889. Novorománský evangelický kostel z r. 1885. Lidová usedlost s barokním štítem z 1. poloviny 19. stol. Malá zoologická zahrada ZOO Chleby založena r. 1997.

Chleny

Rychnov n. Kn. 50°4'36.74"N; 16°14'44.52"E

Obec poprvé připomínána r. 1384. Kostel sv. Apolináře patrně románského původu ze 13. stol. nově vystavěn barokně r. 1755, věž přistavěna r. 1839, zařízení novorománské z doby kolem r. 1900. Budova fary z r. 1577 přestavěna r. 1823.

Chlístov

Klatovy 49°19'14.04"N; 13°21'37.63"E

Obec prvně doložena r. 1360. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu. Dochovány roubené lidové stavby z konce 18. stol. Židovský hřbitov z 19. stol. Cheb – Černá věž www.ceskonamape.cz

175

Chlístovice

K. Hora 49°53'10.05"N; 15°12'12.66"E

Obec prvně zmiňována r. 1226. Osamocený gotický kostel sv. Ondřeje z 15. stol. na místě středověkého hradiště nad Vrchlicí barokně přestavěn v polovině 18. stol., věž s dřevěným patrem. Malá sýpka s roubeným patrem a pavlačí. Nad protějším břehem Vrchlice zbytky hradu Sión – viz samostatné heslo.

Chlum

Plzeň-město

byty. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1677–1698 rozšířen r. 1894, při něm drobná dřevěná zvonice z r. 1804.

Chlum

Třebíč 49°18'48.92"N; 15°45'59.48"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1104. Gotický kostel sv. Václava z 1. poloviny 14. stol. přestavěn klasicistně v letech 1784–1785 a několikrát upravován v 19. stol. Dochovány stavby lidové architektury z 19. stol. Jihozápadně od obce zbytky tvrze nebo hrádku obydleného v 15. stol.

49°46'2.45"N; 13°25'48.78"E

Výrazný vrch (416 m n. m.) na východním okraji Plzně. Na vrcholu postavena r. 1926 zděná rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 22 m. Při ní stála turistická Pikova chata, nazvaná podle plzeňského starosty, zbořena r. 1999, rozhledna přístupná.

Chlum

Chlum

Hradec Kr. 50°16'46.63"N; 15°44'58.69"E

Ves prvně uváděna r. 1352, nyní část obce Všestary. Gotický kostel Proměnění Páně z r. 1384, loď a věž dostavěny r. 1735, opravován v letech 1870 a 1874. Okolí obce r. 1866 středem bitvy mezi rakouskou a pruskou armádou.

Rokycany 49°56'7.56"N; 13°39'36.08"E

Obec prvně uváděna r. 1379. Pozdně barokní kaple z 1. poloviny 19. stol. Dochovány lidové roubené stavby. Pod vsí podél břehu Berounky přírodní památka Chlumská stráň, porost příkrých svahů v délce asi 5 km s výskytem tisů, dubů, habrů, lip, bříz a javorů.

Chlum

Kroměříž 49°22'52.26"N; 17°39'10.54"E

Hrad založen patrně ve 14. stol. větví pánů z Kunštátu, poprvé zmiňován až r. 1408, zbořen uherským vojskem Matyáše Korvína v 2. polovině 15. stol. společně s nedalekým hradem Křídlo. Na vrchu Chlum nad vsí Bílavsko mimo značené cesty dochovány jen valy a hluboký příkop.

Chlum

K. Hora 49°47'14.91"N; 15°22'14.8"E

Hrad Chlum založen po r. 1276 předkem slavného rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka, v držení rodu do r. 1575, r. 1604 opuštěn a nahrazen tvrzí v podhradní vsi. Hradní stavba z podstatné části rozebrána na stavební materiál, zachován pouze roh paláce se sklepem a příkopem. Zřícenina leží na východním okraji stejnojmenné vsi, nyní části obce Zbýšov, mimo značené cesty.

Chlum

Chlum (Hradec Kr.) – ossarium

Na návrší Muzeum války 1866 vybudované r. 1936, otevření nové expozice po rekonstrukci a přístavbě plánováno na r. 2010. V okolí dále novogotická kostnice z r. 1889 s vyoranými kostmi vojáků, pruský hřbitov, proslulý pomník „Baterie mrtvých“ a mnoho dalších pomníků na místech střetů. Naučná stezka. Celé bojiště možno přehlédnout z 35 m vysokého ochozu rozhledny na telekomunikační věži z r. 1999, která nahradila pův. vyhlídkovou věž z r. 1901.

Č. Lípa 50°34'37.72"N; 14°33'49.81"E

Obec prvně připomínána ve 13. stol. Pův. gotický kostel sv. Jiří doložen již r. 1293, nově postaven barokně v letech 1739–1740. Zachovány stavby lidové architektury, několik srubových podstávkových domů. Nad vsí mohutný Maršovický vrch (515 m n. m.), v západní stráni kamenolom.

Chlum

Chrudim 49°42'58.73"N; 15°51'49.88"E

Ves založena kolem r. 1400, nyní část města Hlinsko. Barokní patrový zámeček z let 1733–1753 později upraven na 176

Chlum (Hradec Kr.) – válečné muzeum

www.ceskonamape.cz

Chlum Svaté Maří

Sokolov 50°9'2.45"N; 12°32'4.9"E

Obec písemně doložena r. 1341, od 13. stol. významné poutní místo ve správě křižovníků s červenou hvězdou, zváno Maria Kulm. Nynější poutní areál s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří dokončen r. 1728 podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. V obci zachovány hrázděné stavby a smírčí kříže. Na jižním okraji na Drsném vrchu 20 m vysoká zděná rozhledna z r. 1903 s boční věžičkou na vrcholu, jako součást rodinného domku nepřístupná, poblíž jeden z posledních zachovaných dřevěných trianglů.

Chlum u Třeboně – rybník Hejtman

Chlumčany

Plzeň-jih 49°37'51.78"N; 13°18'37.17"E

Obec připomínána r. 1379. Z pův. rozlehlého areálu tvrze dochována jen renes. budova přestavěná v 19. stol. na obytný domek. Barokní kaple Panny Marie Pomocné z let 1749–1751, lidová soška sv. Jana Nepomuckého z r. 1888. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, po skončení těžby černého uhlí tradiční zpracování kaolínu, zejména výroba keramických dlaždic.

Chlumčany

Louny 50°20'1.13"N; 13°50'46.84"E

Obec poprvé připomínána r. 1316. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Klimenta z let 1771–1774 na místě starší gotické stavby zbořené r. 1770, věž přistavěna r. 1825. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1790. Chráněný objekt býv. cukrovaru z r. 1871. V místní části Vlčí zajímavá pseudorománská rotunda sv. Václava z r. 1893.

Chlumec Chlum Svaté Máří – poutní kostel

Chlum u Třeboně

Ústí n. L. 50°41'54.93"N; 13°56'21.73"E

Jindř. Hradec 48°57'37.4"N; 14°55'36.91"E

Obec připomínána r. 1399, status městyse z r. 1921 obnoven r. 2006. Koncem 18. stol. založena železárna, po zrušení r. 1909 nahrazena sklárnou. Tvrz z počátku 16. stol. přestavěna r. 1710 na barokní zámek, novobarokní úpravy v letech 1900–1902. Kolem zámecký park o rozloze 20 ha s vzácnými dřevinami, před ním barokní sochy sv. Anny a Jana Nepomuckého. Na návrší poutní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1745, rozšířen r. 1805, na schodišti a v okolí cenné barokní sochy světců. Oblíbené místo básníka a dramatika Františka Hrubína (1910–1971), pamětní síň a busta v zámku. Při východním okraji rekreační rybník Hejtman (82 ha). Severovýchodně Staňkovský rybník, nejhlubší a nejvodnatější jihočeský rybník zčásti tvoří státní hranici s Rakouskem, založen r. 1550, rozlohou 250 ha patří k největším českým rybníkům.

Podkrušnohorská obec na místě přemyslovského hradu doloženého r. 993, její okolí v minulosti dějištěm důležitých bitev. Kníže Břetislav tu r. 1040 porazil německého císaře Jindřicha III., kníže Soběslav r. 1126 císaře Lothara a r. 1813 tu byl poražen Napoleon. Pův. raně gotický kostel sv. Havla z 12. stol. přestavěn a doplněn o věž r. 1590, po napoleonských válkách vystavěn novorománsky v letech 1847–1849. U něj tři přenesené smírčí kříže. Morová barokní kaple Nejsvětější Trojice na Horce z let 1690–1691 upravena r. 1838 na rodinnou hraběcí hrobku. Od kostela k ní vede křížová cesta. Pod Horkou secesní pomník napoleonské bitvy, tzv. Jubilejní z r. 1913. Sloup s Pietou z 18. stol. obnoven r. 1936. Pův. renes. zámek z r. 1596 zasažen bombardováním, jeho zbytky zachovány v hospodářských objektech, zámecký park z větší části zničen dolováním, v jeho zbytku výklenková kaple nad pramenem. Jihozápadně v místní části Stradov pomník napoleonské bitvy z r. 1913, severovýchodně u místní části Žandov pomník na místě zajetí francouzského generála Vandamma.

www.ceskonamape.cz

177

Chlumec – Jubilejní pomník

Chlumec nad Cidlinou

Hradec Kr. 50°9'26.4"N; 15°27'31.04"E

Pův. osada prvně připomínána r. 1110, město vzniklo jako podhradí. Někdejší vodní hrad středověkého původu upraven renesančně kolem r. 1570, vyhořel r. 1747 a postupně rozebrán. Náměstí vévodí goticko-renes. kostel sv. Voršily z let 1536–1543 a několik barokních a novorenes. domů. Pův. hřbitovní románský kostelík Nejsvětější Trojice z 12. stol., nejstarší dochovaná stavba města, upravován r. 1928, tvoří městský znak. Na zrušeném hřbitově Zubatovská hrobka, empírová kaple z r. 1836. Býv. klášter piaristů zvaný podle kaple Loreta z let 1717–1719, nyní muzeum. Na náměstí barokní budova Majorátu z počátku 18. stol., mariánský sloup z r. 1710 a pomník zdejšího rodáka, dramatika Václava Klimenta Klicpery (1792–1859). Mezi další rodáky patří Bartoloměj z Chlumce, zvaný Mistr Klaret (1320–1370), univerzitní mistr a lexikograf, historik Jaroslav Goll (1846–1929), pomolog Jan Říha (1853–1922), psycholog Zdeněk Matějček (1922–2004), hudební skladatelka Ivana Loudová (1941) a encyklopedista Karel Kuča (1961). Na východním okraji v parku při silnici pomník sedláka z r. 1938, připomíná potlačenou selskou vzpouru z r. 1775. Na severozápadním okraji zámek Karlova Koruna – viz samostatné heslo.

Chlumín

Mělník 50°17'19.57"N; 14°27'7.16"E

Obec prvně zmiňována počátkem 14. stol. Na místě tvrze vybudován renes. zámek, barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. stol., při něm zbytky zchátralého hospodářského dvora, nepřístupný zámek užíván jako muzejní depozitář. Na návsi pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény barokně přestavěný r. 1732 a hodnotný morový sloup z r. 1729.

178

Chlumín – morový sloup

Chmelík

Svitavy 49°46'24.93"N; 16°19'59.58"E

Obec prvně připomínána r. 1314 jako majetek litomyšlského kláštera. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1780–1782, před ním socha sedícího Krista z r. 1713. Dochovány stavby lidové architektury z 19. stol.

Choceň

Ústí n. O. 50°0'4.6"N; 16°13'24.6"E

Město na Tiché Orlici prvně připomínáno r. 1227. Po výstavbě železnice r. 1845 rozvoj průmyslu, železniční křižovatka. Západně nad levým břehem řeky hradiště Zítkov, příkop a val pův. choceňského hradu zbořeného r. 1338 Karlem IV. Býv. tvrz na břehu řeky přestavěna v letech 1562–1599 na renes. zámek, klasicistně upraven r. 1829, pseudogotická zámecká kaple z let 1849–1850, kolem rozlehlý park. V zámku městské muzeum, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733. Barokní kostel sv. Františka Serafinského z let 1729–1733, při něm hranolová zvonice z let 1702–1703. Na náměstí novorenes. radnice z r. 1880, barokní mariánský sloup z r. 1760. V dominantní poloze evangelický sbor s farou z r. 1869. Na hřbitově pseudoslohová kaple sv. Anny z r. 1855. Na východním okraji přírodní park Peliny, zoologická a botanická lokalita s více než 100 m vysokými opukovými stěnami, na jejich hraně nepatrné zbytky tvrze Vranov a Doskočilova vyhlídka. Město rodištěm barokního hudebního skladatele Tomáše Norberta Koutníka (1698–1775), pamětní deska.

www.ceskonamape.cz

Chodouň

Beroun 49°53'55.33"N; 13°59'4.68"E

Obec na Litavce prvně zmíněna r. 1271. Dochován barokní statek s branou. Rodiště protifašistického odbojového pracovníka Jana Ziky (1902–1942) a lidového hudebníka a skladatele Josefa Poncara (1902–1986), pamětní deska na rodném domku.

Chodov

Sokolov 50°14'24.33"N; 12°44'49.86"E

Choceň – náměstí

Chocenice

Plzeň-jih

Obec poprvé připomínána r. 1196, kdy byla darována klášteru ve Waldsassenu, již předtím však patřila Chodům, kteří střežili zemskou hranici a zajišťovali celnici. Rozvoj v 19. stol. v souvislosti s těžbou kaolinu a hnědého uhlí, r. 1894 povýšena na město proslulé především výrobou porcelánu. Vrcholně barokní farní kostel sv. Vavřince z let 1725–1733 s hranolovou věží v průčelí na místě starší stavby, před ním boží muka z r. 1672. Mariánský sloup z r. 1675.

49°32'50.22"N; 13°31'12.74"E

Velká obec připomínána r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Dochováno několik roubených staveb, na návsi malá kaple Panny Marie z r. 1892. Střed zámeckého areálu tvoří trojkřídlý patrový zámek, pův. renes. tvrz přestavěná klasicistně a počátkem 20. stol. upravena na školu. Barokní sochy sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého z 18. stol. V objektu obecního úřadu muzeum sboru dobrovolných hasičů, nejcennější exponáty odcizeny při vloupání v létě 2008. Západně od zámku památný dub, zvaný Chocenický drnák, přírodní památka.

Chocerady

Benešov 49°52'20.46"N; 14°48'15.93"E

Obec na Sázavě prvně zmíněna r. 1250. Na návsi kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z počátku 14. stol., renesančně upraven v 2. polovině 16. stol. a barokně přestavěn v 17. stol., u něj barokní fara z r. 1705. Na místě dřevěného mostu z r. 1525 nyní nová stavba z r. 1993. Na jižním okraji barokní kaplička Čtrnácti sv. Pomocníků. Na pravém břehu řeky Vávrův mlýn, prvně zmíněn již r. 1601, zmodernizován počátkem 20. stol. U řeky též rekreační areál Lávka Chocerady. Na západním okraji býv. dětská plicní léčebna, od r. 2006 rehabilitační centrum.

Chocnějovice

Chodov

Domažlice 49°25'7.23"N; 12°49'50.35"E

Obec jako privilegovaná chodská ves doložena r. 1365. Na návsi pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. stol. se zvoničkou. Dochováno několik roubených lidových stavení. Památník Mistra Jana Husa z r. 1922 a dva smírčí kříže ze 17. a 18. stol.

Ml. Boleslav 50°34'36.31"N; 14°58'19.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1322. Na hřbitově kostel sv. Havla raně gotického původu z konce 13. stol., barokně přestavěn v 18. stol. Rodiště archeologa Jana Filipa (1900–1981).

Chocomyšl

Chodov (Sokolov) – Staroměstská ulice

Domažlice 49°28'5.23"N; 13°7'53.08"E

Obec doložena r. 1365. Starou goticko-renes. tvrz Černínové v letech 1721–1726 přestavěli na barokní zámeček, který r. 1773 vyhořel. Již r. 1774 začala stavba mohutného čtyřkřídlého zámku, která nebyla nikdy dokončena. Po změně poměrů nedostavěný zámek od r. 1811 sloužil jako cukrovar, lihovar a nakonec jako sklady a kanceláře. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1708 a roubená chalupa.

Chodová Planá

Tachov 49°53'32.09"N; 12°43'48.24"E

Obec doložena r. 1316, historický status městyse z r. 1514 obnoven r. 2007. Nad rybníkem pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1350, po požáru obce r. 1733 vystavěn barokně v letech 1748–1754. Na místě starého zámku z r. 1734 nyní kulturní dům, nad městem v krásném přírodním parku novohistorický Nový zámek z let 1902–1904, využíván jako kasárna, od r. 2006 v majetku obce. Dva židovské hřbitovy, starý z r. 1686 v zámeckém parku, jižně nový z r. 1890. Dominantní stavba pivovaru, pův. z r. 1573, nyní v podobě z r. 1862, od r. 2006 v provozu Pivní lázně využívající minerální pramen IL-SANO, v pivovarské restauraci expozice Pivovarnického muzea.

www.ceskonamape.cz

179

Chodská Lhota

Domažlice 49°21'30.04"N; 13°4'56.59"E

Obec jako jedna z privilegovaných chodských vsí doložena r. 1325. Na návsi pseudogotická kaple sv. Václava z konce 19. stol., před ní litinový kříž z r. 1869. Západně vrch Chlumek (644 m n. m.) se starým lomem upraveným pro letní kulturní akce.

Chodský Újezd

Tachov 49°51'50.91"N; 12°39'7.4"E

Chodská obec, dříve zvaná též Svatý Kříž, prvně doložena r. 1359, památková zóna. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu z doby kolem r. 1360 barokně přestavěn v letech 1790–1792, z pův. stavby zachována věž. Z lidové architektury dochovány chodské statky a hrázděná stavení.

Choltice – zámek

Chomle Chocholatá Lhota

Prachatice 49°4'47.75"N; 13°59'22.63"E

Ves prvně zmíněna r. 1544, nyní část města Vlachovo Březí. Renes. tvrz z konce 16. stol. přestavěna po r. 1680 na sýpku. Dochována řada statků ve stylu selského baroka.

Cholina

Olomouc 49°39'23.11"N; 17°3'16.15"E

Hanácká obec prvně doložena r. 1141 v majetku olomoucké kapituly. Gotický poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěn r. 1605 renesančně a r. 1867 novogoticky, uvnitř cenné renes. náhrobky. Barokní fara z r. 1733 vznikla přestavbou býv. tvrze, u ní hodnotná barokní socha sv. Barbory z r. 1715. Nad pramenem tzv. Svaté vody kaplička z r. 1693. V budově obecního úřadu zajímavé muzeum hanácké vesnice. Rodiště operních pěvců a lidových vypravěčů „stréčka Křópala“ a „Jozéfka Melhoby“, Valentina (1885–1957) a Václava (1893–1952) Šindlerových, pamětní deska na rodném domě.

Choltice

Pardubice 49°59'14.73"N; 15°37'14.61"E

Obec prvně připomínána r. 1285, historický status městyse z r. 1542 obnoven r. 2006. V místech staré tvrze vystavěn renes. zámek, zbořen r. 1634, nový barokní zámek vystavěn v letech 1683–1695. K dvoukřídlé stavbě s přízemními arkádami a fasádou členěnou pilastry přiléhá osmiboká barokní kaple sv. Romedia s vynikající štukovou výzdobou. V zámku nyní vlastivědné muzeum, uchováno zařízení barokní lékárny z r. 1672, po Klatovech druhé nejstarší v Čechách. U zámku čtyřboká zvonice z r. 1863, kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1756 a čtyři barokní sochy světců z 1. poloviny 18. stol. Novorománská hřbitovní kaple z r. 1873 s knížecí hrobkou Thun-Hohensteinů. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z konce 17. stol. Od r. 1909 na hřbitově socha zdejšího rodáka, básníka Bohdana Jelínka (1851–1874). Rodiště malíře Josefa Vojtěcha Hellicha (1807–1880).

180

Rokycany 49°51'45.53"N; 13°38'12.41"E

Obec zmiňována r. 1352. Pozdně gotický kostel sv. Markéty výrazně upraven ve 20. stol. Od r. 1619 těžba uhlí. Při silnici na Vejvanov pomník důlního neštěstí z r. 1937, při němž při zatopení dolu zahynulo 14 horníků.

Chomutice

Jičín 50°21'34.15"N; 15°29'46.58"E

Obec prvně připomínána r. 1339. Dominantní barokní kostel sv. Diviše (Dionysia) z r. 1782 na návsi nahradil zbořenou gotickou stavbu u nynější barokní fary z r. 1731. Východně místní část Obora, pův. hřebčinec a obora Albrechta z Valdštejna na místě zaniklé vsi Radeč, v hospodářském dvoře postaven v 17. stol. prostý barokní zámek, později empírově upravený, zbořen r. 2004. Hodnotná barokní socha sv. Donáta z r. 1729.

Chomutov

Chomutov 50°27'50.56"N; 13°24'13.34"E

Město pod Krušnými horami připomínáno r. 1252 jako majetek řádu německých rytířů, od r. 1605 královské město. Po r. 1850 průmyslové centrum, středisko hnědouhelné těžby a zpracování železa. Střed města vyhlášen památkovou zónou. Nejstarší objekt představuje býv. řádová komenda z 2. poloviny 13. stol., přestavěna v 16. stol. na zámek, po dalších úpravách v letech 1605–1608 na radnici a sídlo městského muzea. Nejcennější částí presbytář pozdně románského řádového kostela sv. Kateřiny, goticky upravován v 15. stol. Na protější straně náměstí dominuje pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1518–1542, u něj městská věž z r. 1525 s vyhlídkovým ochozem, v jejích osmi podlažích vystaveny dokumenty z historie města. Na náměstí několik cenných měšťanských domů a barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z let 1663–1668, k němu přiléhá starší renes. jezuitská kolej vybudovaná v letech 1590–1671, nyní expozice muzea. Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1697. Špitální kostel sv. Ducha z r. 1598. Město rodištěm Františka Josefa Gerstnera (1756–1832), projektanta koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince, kterou vystavěl jeho syn. Na severovýchodním okraji vyhledávaný Podkrušnohorský zoopark z r. 1975 a Kaštanka, již 300 let nejsevernější porost jedlých kaštanů. Světově unikátní Kamencové jezero, zatopený středověký kamencový důl s mrtvým je-

www.ceskonamape.cz

zerem z 19. stol. o rozloze 16 ha, nyní proslulé koupaliště, u něj autokemp a chatová osada. Severně od města areál čs. opevnění z let 1936–1938, zvaný Na Kočičáku, postupně rekonstruovaný a zpřístupňovaný.

Chornice

nální zvonice z konce 16. stol., jedna z nejcennějších v Čechách. Na návsi barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1730. Rodný dům hudebního skladatele a klavírního pedagoga Františka Xavera Duška (1731–1799), přítele Wolfganga Amadea Mozarta a jeho pražského hostitele, pamětní deska.

Svitavy 49°40'3.19"N; 16°44'34.51"E

Obec v Boskovické brázdě prvně připomínána r. 1258. Na místě rytířské tvrze pozdně gotický kostel sv. Vavřince se zdaleka viditelnou věží, upravován barokně v 18. stol. Barokní morový sloup z r. 1735.

Chorušice

Mělník 50°23'21.59"N; 14°40'21.07"E

Obec poprvé uváděna r. 1228. Barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie postaven na místě staršího v letech 1714–1716, barokní fara a kaplička na návsi z téže doby. V budově místní elektrárny z r. 1909 nyní obecní úřad a pošta. Při silnici jihovýchodně od obce dominanta kraje, památná lípa s obvodem kmene 5,5 m. Jižně místní část Zahájí, za 2. světové války středisko partyzánské činnosti, pomníky a v rokli úkryt partyzánského štábu.

Chotěborky – náves

Chotěboř

Havl. Brod 49°43'2.31"N; 15°40'16.23"E

Chorušice – památná lípa

Choryně

Vsetín 49°29'44.65"N; 17°53'58.6"E

Obec připomínána již r. 1131. Nad ohybem potoka čtyřkřídlý renes. zámek přestavěný r. 1573 z pův. tvrze, v 17. stol. upraven barokně a v letech 1821–1823 empírově, v letech 1882–2004 klášter kongregace sester sv. Kříže, od r. 2006 využíván Institutem Krista Velekněze jako domov pro seniory. Naproti zámku klasicistní kostel sv. Barbory z let 1785–1790 a fara z téže doby.

Chotěborky

Trutnov 50°21'35.48"N; 15°47'16"E

Osada na mírném návrší prvně zmíněna r. 1355, nyní část obce Vilantice. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložený r. 1348 barokně upraven v 18. stol., kolem něj rozlehlý hřbitov s barokní branou. Pozdně gotická dřevěná polygo-

Historické město na rozhraní Železných hor a Českomoravské vrchoviny prvně připomínáno r. 1265, královským městem od r. 1331 a od r. 1361 věnné město českých královen. V místech středověké tvrze vystavěn v letech 1701–1702 rozlehlý čtyřkřídlý barokní zámek s kaplí Nejsvětější Trojice, upravován v letech 1865–1870 a po požáru r. 1927, od r. 1952 sídlo městského muzea, u vchodu do anglického parku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. Románsko-gotický kostel sv. Jakuba Většího po mnoha požárech kromě věže, presbytáře a části zdiva r. 1893 zbořen a nově postaven v letech 1894–1895 pseudogoticky. Na býv. hřbitově pseudoslohová kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1863. Na náměstí několik historických domů a mariánský sloup z r. 1890, pův. barokní sloup z r. 1700 přesunut do parku. Na východním okraji města lyžařský areál Svatá Anna u kaple z r. 1902, severovýchodně od něj výrazné rulové skály Koukalky. Horní mlýn v údolí Doubravy, rodiště spisovatele Ignáta Herrmanna (1854–1935), zanikl po požáru r. 1982, ve městě spisovatelova socha z r. 1960.

www.ceskonamape.cz

181

Chotěšov

Litoměřice 50°26'24.67"N; 14°5'7.77"E

Obec pod Házmburkem uváděna v polovině 11. stol. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. stol. barokně přestavěn v letech 1730–1737, z pův. stavby dochována věž. Hřbitovní zeď se zdobenou bránou.

Chotěšov

Plzeň-jih 49°39'16.05"N; 13°12'0.74"E

Chotěboř – zámek

Chotěbuz

Karviná 49°46'7.6"N; 18°34'13.66"E

Obec doložena r. 1229 jako majetek benediktinského kláštera v Orlové, z jeho gotického dvora dochována 12 m vysoká věž Hláska. Po r. 1559 vybudován dvůr a renes. zámek, v letech 1875–1879 upraven na školu, znehodnocen přestavbou r. 1947. Brána do zámeckého areálu se sochami sv. Antonína a Jana Nepomuckého z konce 18. stol., památný dub starý 300 let. Východně velký silniční most přes Olši z r. 1991 s frekventovaným přechodem do Polska. Severovýchodně na ostrohu u osady Podobora hradiště z doby železné i slovanské, současně s výzkumem budován archeopark jako replika slovanského hradiště z 8.–11. stol., přístupný od r. 2005 ve zkušebním provozu.

Obec poprvé připomínána r. 1115. V letech 1202–1210 založen blahoslaveným Hroznatou ženský premonstrátský klášter, v 17. a 18. stol. přestavěn barokně, zrušen r. 1782 a budovy zčásti upraveny na zámek. Hradbou obehnaný areál zahrnuje renes. prelaturu a monumentální barokní konvent z let 1734–1756. Od r. 1878 konvent užívaly salesiánky, které r. 1901 přistavěly novobarokní kostel Srdce Páně, protože pův. klášterní kostel sv. Václava byl po požáru r. 1837 zbořen. Rozlehlý areál, v němž po 2. světové válce působila armáda, nyní vlastní obec a snaží se o záchranu stavby, která byla zařazena mezi nejohroženější památky světa. Západně leží barokní klášterní hospodářský dvůr se sýpkou z r. 1699. Na návsi kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol., nyní pozdně barokní stavba na křížovém půdorysu z let 1745–1747, barokní fara z 18. stol. Korintský sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1700. V okolí od 19. stol. těžba černého uhlí, na hřbitově pomník obětem důlní katastrofy z r. 1918.

Chotětov

Ml. Boleslav 50°20'16.54"N; 14°48'23.14"E

Choteč

Praha-západ 49°59'3.13"N; 14°17'17.06"E

Obec prvně doložena r. 1309. Na návsi zbytky renes. tvrze v hospodářském dvoře. Jihozápadně na návrší raně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1697–1699. Socha sv. Kateřiny z r. 1764. Na ostrohu Škrábek za okrajem obce v místě Na zámkách stopy hradiště s valy. V údolí na Radotínském potoce býv. mlýny z 18. stol., dva slouží rekreačním účelům, třetí barokní z r. 1666, zvaný U Veselých, v němž se nepřetržitě mlelo v letech 1776–1951, mlýnské kolo r. 1942 nahrazeno turbínou, rekonstruován r. 1992 pro zachování unikátní technologie, od r. 2009 příležitostně přístupný.

Choteč

Jičín 50°25'54.85"N; 15°31'0.11"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Zbytky tvrze ze 16. stol. dochovány v novodobé stavbě fary. Gotický kostel sv. Mikuláše na hřbitově barokně přestavěn v letech 1749–1750. Dochovány lidové roubené chalupy. Rodiště Jana Křtitele Kuchaře (1751–1829), hudebního skladatele, varhaníka a přítele Mozartova, pamětní deska.

Chotěšice

Nymburk 50°16'40.28"N; 15°16'21.5"E

Obec prvně uváděna r. 1199. Na návrší uprostřed hřbitova barokní kostel Rozeslání sv. Apoštolů z let 1746–1748, opravován v 19. stol. Socha Panny Marie z r. 1880. 182

Obec prvně uváděna r. 1057, status městyse z r. 1921 obnoven r. 2007. Na návrší cenný pozdně gotický kostel sv. Prokopa z r. 1546, barokně upraven r. 1773. Pod ním empírová kaplička z r. 1819 se studánkou Prokopkou. Barokní sousoší Korunování Panny Marie z doby kolem r. 1730, pomník Mistra Jana Husa z r. 1898. Na okraji boží muka z 2. poloviny 17. stol.

Chotěvice

Trutnov 50°31'21.11"N; 15°46'39.05"E

Obec prvně připomínána r. 1362. Na hřbitově novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1861–1863 na místě starší stavby. Fara renes. původu ze 16. stol. se zbytky sgrafit. U hřbitovní zdi Kalvárie z r. 1810. Jižně od obce na návrší v minulosti kostelík sv. Kateřiny gotického původu, obnoven po požáru r. 1836, zbořen r. 1961, na místě nyní stožár vysílače.

Chotíkov

Plzeň-sever 49°47'31.34"N; 13°19'13.98"E

Obec prvně zmíněna r. 1344. Na návsi klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1834–1835 na místě gotické stavby. Pozdně barokní ovčín s obytným domem. Na západním okraji zbytky okrouhlé cihelny, technická památka. V minulosti v okolí těžba černého uhlí, kaolínu a kamene. Severovýchodně od obce vrch Krkavec – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

Chotiměř

Domažlice

Chotovice

Svitavy

49°30'18.52"N; 13°1'26.05"E

49°51'1.98"N; 16°10'16.76"E

Ves doložena r. 1379, nyní část obce Blížejov. Pův. středověká tvrz stávala na ostrůvku v rybníku, tvrziště i rybník zanikly v 19. stol. při stavbě železnice. V 18. stol. vystavěn barokní zámek, v jeho sousedství na lichoběžníkovém půdorysu hodnotná barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1743, podpálena r. 1990, poté rekonstruována. Sousoší Kalvárie z r. 1762 a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Ve vsi pobýval vojenský kapelník a hudební skladatel Julius Fučík (1872–1916) a jeho synovec stejného jména, novinář a spisovatel (1903–1943).

Starobylá obec prvně připomínána r. 1142. Gotický kostel sv. Prokopa z konce 14. stol. přestavěn renesančně r. 1589, od něj daleký výhled.

Chotiněves

Litoměřice 50°33'4.02"N; 14°17'4.07"E

Obec prvně uvedena r. 1323. Na návsi kaple z r. 1806, dřevěné a hrázděné lidové stavby. Barokní socha sv. Vavřince z r. 1707. Na západním okraji novodobý evangelický kostel z r. 1931. Jižně na kopci Hořidla (371 m n. m.) 14 m vysoká kovová rozhledna z konce roku 2008.

Chotovice

Č. Lípa 50°44'23.73"N; 14°33'36.29"E

Obec prvně doložena r. 1455. Na návrší barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1776. Dochovány roubené lidové stavby. V letech 1838–1945 v provozu prosperující železité a rašelinné lázně, založené majitelem pozemku Wenzelem Helzelem. V obci se narodil MUDr. Franz Hantschel (1844–1940), lékař, přírodovědec, cestovatel, regionální vlastivědný nadšenec a autor severočeských průvodců.

Choťovice

Kolín 50°8'30.51"N; 15°19'12.89"E

Chotouň

Kolín 50°4'2.21"N; 14°57'30.91"E

Ves připomínána již v 10. stol., tradicí spjata se sv. Prokopem, písemně doložena r. 1249, nyní část obce Chrášťany. Prokop (kolem 970-1053) se narodil údajně v zemanském dvorci na místě nynější barokní usedlosti poblíž kostela, proslul jako zakladatel sázavského kláštera. Barokní kostel sv. Prokopa s osmiúhelníkovou lodí, cenná práce Jana Blažeje Santiniho z r. 1705. Kamenný kříž z r. 1849. Na louce severně od kostela Prokopova studánka, v níž světec podle pověsti proměnil vodu ve víno. Nad ní barokní socha sv. Prokopa z r. 1708. Za studánkou budova býv. lázní z doby po r. 1759. Ve východní části vsi Boháčův statek z 18. stol., přestavěn koncem 19. stol., v něm chov koní. Soukromé muzeum traktorů. Na ostrohu Homole Prokopova mohyla snad pravěkého původu, od ní rozhled do Polabí i Posázaví.

Obec na jižním břehu Žehuňského rybníka prvně zmíněna r. 1345. Z býv. tvrze dochován výrazný pahorek obklopený valem. V místě středověké stavby raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1670, pseudogoticky upraven v letech 1859–1864, hodnotný raně barokní mobiliář. Jižně od návsi křížek z r. 1868. V obci býv. nákladiště a stanice cukrovarské drážky. Místní částí samota Korce, empírový panský dvůr a dvě tvrziště. V Žiželickém lese r. 1912 odkryt raně středověký mohylník, 30 mohyl s kostrovými i žárovými hroby.

Chotoviny

Tábor 49°28'37.29"N; 14°40'28.85"E

Obec poprvé doložena r. 1266. Na návrší dominantní gotický kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1380, přestavěn barokně v letech 1781–1786, věž z r. 1742, u něj cenná hrobka rodiny barona Nádherného z r. 1815 v podobě empírového dórského chrámku. Pod kostelem křížová cesta z r. 1809, patrová fara z r. 1781. Nad studánkou novorománská kaple Panny Marie z r. 1857. Husův sbor z r. 1924. Na místě býv. tvrze klasicistní trojkřídlý zámek z let 1770–1780 s polygonální nárožní věží, přestavěn v letech 1873–1875 novorenesančně baronem Nádherným, jehož rod panství získal r. 1806. Od r. 1945 v zestátněném zámku škola, rodině Nádherných vrácen v restituci r. 1997, po rekonstrukci zámek r. 2008 zpřístupněn veřejnosti. U něj dendrologicky cenný park z 1. poloviny 19. stol. o rozloze 22,5 ha. Před zámkem a kostelem barokní sochy sv. Donáta, Aloise a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. V obci od r. 1995 sanatorium plastické a estetické chirurgie. Zachováno několik staveb lidové architektury.

Chotouň – kostel www.ceskonamape.cz

183

ze, později upravené na pivovar a lihovar. Pův. raně gotický kostel sv. Havla přestavěn v letech 1841–1843, věž upravena r. 1897. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1794.

Choustník

Tábor 49°19'59.82"N; 14°50'20.27"E

Obec pod stejnojmenným hradem prvně zmíněna r. 1282 jako Chustnice. Nevýrazný renes. zámek později barokně upraven, nyní účelově využit. Kostel Panny Marie, pův. sv. Václava, gotického původu ze 14. stol., obnoven barokně v letech 1673–1687 a nově zasvěcen.

Chotoviny – zámek

Chotusice

K. Hora 49°56'47.59"N; 15°23'40.38"E

Obec prvně připomínána r. 1142, v minulosti zvána též Chotovice nebo Chotušice. Barokní kostel sv. Václava z r. 1716 s gotickým presbytářem přestavěn po požáru r. 1742. Empírové děkanství z r. 1825. Barokní sochy sv. Donáta a Floriána z 18. stol. V obci soukromé muzeum automobilových veteránů, v jejím sousedství čáslavské vojenské letiště. V okolí r. 1742 svedena bitva mezi armádami Rakouska a Pruska, část padlých pohřbena na poli zvaném Na království.

Chotýčany

Č. Budějovice 49°3'55.6"N; 14°31'9.1"E

Obec prvně zmíněna r. 1378. Na návsi novogotická kaple sv. Václava a goticko-renes. formanský hostinec z r. 1470, upraven v 19. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochováno několik statků ve stylu selského baroka z 2. poloviny 19. stol.

Chotyně

Choustník

Na zalesněném kopci nad obcí zřícenina hradu, založen v polovině 13. stol. dvěma majiteli jako tzv. dvojhrad, opuštěn v 17. stol., zachováno raně gotické jádro s dvěma hranolovými věžemi, zbytky paláců a mostu a mohutný hradební pás, jedna z věží upravena na rozhlednu s dalekým kruhovým rozhledem.

Liberec 50°50'16.56"N; 14°52'29.87"E

Obec v údolí Lužické Nisy poprvé zmíněna r. 1381, pův. označována Koetyn, německý název Ketten doložen od r. 1713, nynější pojmenování od r. 1923. V minulosti těžba železné rudy a lignitu. Jižně při silnici do Dolní Suché silný železitý, výrazně okrově zabarvený pramen s obsahem hořčíku, vápníku a sodných solí, v letech 1890–1926 využíván v malých lázních Wartburg k léčbě chudokrevnosti, revmatismu a dny, lázeňský objekt zbořen po 2. světové válce. Nad místní částí Grabštejn při Václavickém potoce s kaplí Čtrnácti sv. Pomocníků z 18. stol. starobylý hrad téhož jména – viz samostatné heslo.

Chotýšany

Benešov 49°44'37.94"N; 14°48'49.31"E

Obec prvně připomínána r. 1250. Barokní zámek z 1. poloviny 18. stol., při úpravě r. 1830 doplněn o severní křídlo, novogoticky přestavěn r. 1857 a doplněn o arkádovou chodbu otevřenou do zámeckého parku, v něm zbytky barokního zahradního pavilónu, nyní zámek v soukromém vlastnictví a zchátralý. V hospodářském dvoře zbytky tvr184

Choustník – hradní věž

www.ceskonamape.cz

Choustníkovo Hradiště

Trutnov

Chrást

Plzeň-město

50°25'30.66"N; 15°52'37.57"E

49°47'32.7"N; 13°29'34.17"E

Obec prvně připomínána r. 1316, v 16. stol. městem, úpadek po zpustošení Švédy r. 1646. Nad obcí zbytky hradu z počátku 14. stol., po r. 1664 přestavěn na klášter celestýnek, po zrušení opuštěn a zbořen r. 1820, zachován příkop a malé zbytky zdiva. Barokní kostel sv. Kříže z let 1760–1770 na místě zbořené starší stavby, u něj památná lípa. Barokní fara z r. 1723, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. V parku při silnici pomník 145 obětem tzv. pochodu smrti v únoru 1945, monolit o výšce 7,5 m nad společným hrobem vybudován r. 1952.

Obec nad říčkou Klabavou prvně zmíněna r. 1242, od r. 1690 hutě a hamry města Plzně zpracovávající místní železnou rudu. Na návsi pozdně barokní kaple sv. Martina z r. 1802. Lidová klasicistní usedlost a sýpka. Za 2. světové války zde pobýval loutkář Josef Skupa a působil jako člen odbojové skupiny.

Chožov

Louny 50°23'57.23"N; 13°51'33.26"E

Obec doložena již r. 1057. Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu, nyní neslohová stavba z r. 1838, barokní fara. Na návsi železný kříž z r. 1727.

Chrámce

Most 50°28'7.25"N; 13°46'27.45"E

Ves doložena r. 1381, nyní část obce Skršín. Gotická tvrz upravená na renes. zámek prošla v letech 1795–1805 zásadní přestavbou na klasicistní zámeček, zvaný též Panský dům. Před r. 1888 založen park. Objekt vrácený v restituci centrem velkých ekologických sadů. Sousední vinařství pokračuje od r. 1967 úspěšně v tradici pěstování vinné révy na Mostecku, a to i na výsypkách.

Chrančovice

Plzeň-sever 49°50'47.54"N; 13°9'21.5"E

Malá ves připomínána r. 1379, nyní část obce Všeruby. Novodobý zámeček z r. 1909 v klasicistním stylu na místě staršího objektu. Nad ním hospodářský dvůr s barokní kamennou sýpkou. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1776.

Chrast

Chrudim 49°54'9.26"N; 15°56'28.05"E

Obec nad potokem Žejbro doložena r. 1318 v majetku podlažického kláštera, na město povýšena r. 1853, památková zóna. Renes. zámek z let 1601–1605, pův. letní rezidence královéhradeckých biskupů, rozšířen v letech 1721–1731 o barokní křídlo s velkou kaplí. V zámku nyní sídlo městského úřadu a městské muzeum z r. 1893, za ním velká zahrada přeměněná r. 1903 na park. Na náměstí mohutný barokní dvouvěžový kostel Nejsvětější Trojice z let 1710–1717 na místě starší stavby, opravován po požáru r. 1774 a v letech 1999–2000. Hřbitovní kostel sv. Martina gotického původu z r. 1350 barokně přestavěn r. 1721. Barokní děkanství z let 1712–1722. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1841. V přiléhající místní části Chrašice barokní biskupská sýpka z 2. poloviny 18. stol., opravena r. 1996. Pozoruhodná čtyřboká zámecká vodárenská věž z r. 1662 přestavěna v letech 1746–1755, dominantní moderní vodárenská věž o výšce 42 m z r. 1929.

Chrastava

Liberec 50°48'55.04"N; 14°58'4.5"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, založena v místě sídla slovanského kmene Milčanů od 13. stol. germanizovaném, v 15. stol. základna husitů, na město povýšena r. 1757, od středověku centrum těžby rud mědi, cínu, olova, železa a stříbra, od 19. stol. rozvoj průmyslu. Na náměstí empírová radnice s věží, barokní kašna z r. 1707, mariánský sloup z r. 1732, fara z r. 1739 a několik empírových domů. Za řekou na návrší pseudogotický kostel sv. Vavřince z let 1866–1868 s věží ze starší stavby. Pozoruhodné Muzeum hasičské techniky založeno r. 1997. Rodiště řady malířů, především církevních, mezi nimiž vynikli Gustav Kratzmann (1812–1902), profesor na vídeňské akademii Josef von Führich (1800–1876) a jeho žák Vilém Kandler (1816–1896). Führichův rodný domek, zachovalá roubená a hrázděná stavba, nyní pobočka městského muzea.

Chrastavice

Domažlice 49°27'13.05"N; 12°57'24.36"E

Obec doložena r. 1324. Na návsi pseudorománský kostelík Nejsvětější Trojice z r. 1896. Severně od obce mohylová pohřebiště z doby bronzové.

Chrášťany

Č. Budějovice 49°17'42.94"N; 14°23'18.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. později upraven barokně, zásadně obnoven r. 1912, opraven r. 1993. Jihozápadně u silnice výklenková kaplička z r. 1894.

Chraštice

Příbram 49°34'37.98"N; 14°4'22.51"E

Obec prvně zmíněna r. 1260. Z býv. tvrze ze 14. stol. zachována pouze budova býv. hostince s pův. klenbami a černou kuchyní. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. barokně upravován v letech 1723–1724. U fary socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Na hřbitově klasicistní náhrobek s balustrádou a sousoším z r. 1789 zvaný chraštická plačka.

Chroboly

Prachatice 48°57'23.37"N; 14°4'1.38"E

Obec prvně připomínána r. 1317 v majetku zlatokorunského kláštera. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn v 18. stol. barokně. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Severně v lese zchátralá

www.ceskonamape.cz

185

kaple Panny Marie Lurdské z r. 1902, severovýchodně na Zlatém potoce vodní Keplův mlýn.

Chropyně

Kroměříž 49°21'27.38"N; 17°22'5.32"E

Obec na Malé Bečvě proslavená pověstí o králi Ječmínkovi poprvé doložena r. 1261 jako majetek vizovického kláštera Smilheim, na město povýšena r. 1970. Pozdně renes. zámek se štíhlou věží z doby po r. 1615, druhé patro doplněno při barokní přestavbě v letech 1701–1703, v 19. stol. lovecký, nyní uvnitř muzejní expozice s pamětní síní Emila Filly. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1772 nahradil kostelík v zámecké kapli. Od r. 1950 v provozu malé minerální lázně, po zničení povodní r. 1997 již neobnoveny. Rodiště malíře Emila Filly (1882–1953).

Chroustovice – zámek

Chrtníč

Havl. Brod 49°45'58.91"N; 15°26'32.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1391 v majetku vilémovského kláštera benediktinů. Při západním okraji samota Radinov na místě zaniklé tvrze. Na návrší starobylý kostel sv. Bartoloměje románského původu z poloviny 13. stol., upraven r. 1825, několikrát opravován ve 20. stol. Před ním památné lípy o stáří přes 250 let.

Chrudim

Chrudim 49°56'59.85"N; 15°47'51.32"E

Chropyně – zámek

Chroustov

Nymburk 50°17'9.54"N; 15°20'51.17"E

Obec prvně zmiňována r. 1369. Na návsi uprostřed hřbitova barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1710–1711, pozdně barokně rozšířen v letech 1780–1785. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Jihozápadně v polích barokní socha sv. Notburgy z r. 1796.

Chroustovice

Chrudim 49°57'17.26"N; 15°59'35.42"E

Obec prvně doložena r. 1349, historický status městyse z r. 1418 obnoven r. 2006. Na místě gotické tvrze s vodním opevněním doložené r. 1406 vybudován v 17. stol. čtyřkřídlý barokní zámek, při přestavbě r. 1780 ubouráno východní křídlo, po požáru obnoven novobarokně v letech 1863–1864, účelově využit. Kolem francouzský park z r. 1779 s umělými toky a mostky, býv. oranžerií a bažantnicí, velmi hodnotný zámecký areál. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1744. Klasicistní fara z r. 1794. Na náměstí mariánský sloup z r. 1752. Rodiště historika Alberta Pražáka (1880–1956). 186

Pův. ves prvně zmíněna r. 993, město založeno Přemyslem II. Otakarem kolem r. 1263. Zachován pás městských hradeb se dvěma fortnami, několika věžicemi a baštou zvanou Prachárna. Na náměstí a v okolí řada historických domů, převážně pozdně gotických, renes. a barokních, z nich vyniká renes. třípatrový Mydlářovský dům z let 1573–1576 s neobvyklou věží zvanou minaret, od r. 1972 sídlo Muzea loutkářských kultur. Stará radnice z r. 1560 barokně přestavěna r. 1721 podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Na náměstí mohutný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1340, regotizován v letech 1857–1879, před ním morový sloup z let 1719–1734. Gotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ze 14. stol. vyhořel r. 1850, obnoven r. 1888. Pozdně gotický kostel sv. Michaela archanděla z let 1519–1521, nyní řeckokatolický. Gotický hřbitovní kostel Povýšení sv. Kříže, patrně nejstarší ve městě, regotizován v letech 1864–1865. Kapucínský klášter s kostelem sv. Josefa vystavěn v letech 1656–1665, zrušen r. 1949, kostel odsvěcen. Evangelický kostel z r. 1890, Husův sbor z r. 1935. Regionální muzeum založené r. 1892 v novorenes. domě z r. 1898. Budova divadla z let 1931–1934. Sloup sv. Václava z r. 1702. Novoměstská kašna z r. 1873 s barokními sochami světců z let 1727–1728, poblíž socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1930. Rodiště divadelníka Jana Nepomuka Štěpánka (1783–1844), pěvce Národního divadla Bohumila Benoniho (1862–1942), humanisty Viktorina Kornela ze Všehrd (1460–1520), pomník z r. 1901, a vynálezce lodního šroubu Josefa Ressela (1793–1857), socha z r. 1924 a pamětní deska. Západně v místní části Markovice kostel sv. Marka s gotickým presbytářem a barokní lodí z doby před r. 1750. Jižně na Čertově skalce u místní části Podhůra postavena r. 2008 dřevěná rozhledna Bára s unikátní trojbokou konstrukcí o výšce 19 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m, po 4 dnech zničena vichřicí, obnovena v září 2009.

www.ceskonamape.cz

Chřenovice

Havl. Brod 49°42'59.38"N; 15°12'53.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1216, dříve zvána též Křenovice. Románský kostel sv. Václava pevnostního charakteru založen v letech 1134–1139, nyní v románsko-gotické podobě z let 1226–1236, zachována románská věž a portál. Jihovýchodně nad soutokem Sázavy a potoka Jestřebnice stejnojmenný hrad z konce 13. stol., po r. 1545 již pustý, dochovány v lese zarostlé zbytky zdí, mohutný příkop a téměř 20 m vysoká válcová věž. Zřícenina leží při značené cestě nad železniční zastávkou Chřenovice-Podhradí.

Chřešťovice

Písek 49°19'26.4"N; 14°17'23.01"E

Chrudim – náměstí

Chrustenice

Beroun 50°0'20.59"N; 14°9'9.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1037. Technickou zajímavostí železnorudný důl (1861–1965), s 84 podzemními patry zasahujícími do hloubky až 426 m, ve své době největší a nejvýznamnější důl Barrandienu, nyní v řadě zpřístupněných chodeb shromážděny unikátní exponáty dokládající éru hornictví a lomařství v této oblasti, součástí prohlídky jízda důlním vlakem. Před vchodem do podzemí stálá expozice o lomech Amerika-Mořina. V místě natáčeny epizody televizního seriálu Zdivočelá země a film Bumerang.

Chržín

Kladno 50°17'40.02"N; 14°16'17.39"E

Obec prvně připomínána r. 1292, pro malebnou polohu na strmém návrší lidově nazývána Betlém. Na nejvyšším místě kostel sv. Klimenta gotického původu ze 14. stol., po barokních úpravách v 17.–18. stol. regotizován r. 1879, štíhlá dominantní věž přistavěna r. 1781.

Ves ve středověku dělená na dvě části zmiňována od r. 1323, nyní část obce Albrechtice nad Vltavou. Středověká tvrz přestavěna po r. 1719 na trojkřídlý dvoupatrový barokní zámek, později upraven na byty, v něm církevně využívaná kaple sv. Barbory. Ve vsi dochovány stavby roubené architektury, výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Západně při silnici 250 let stará lipová, tzv. svatební alej, vykácena r. 2004. Jižně nad Velkým rybníkem cenná kaple sv. Anny z 18. stol. Severně na ostrohu nad soutokem Otavy s Chřešťovickým potokem raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z 13. stol. s dřevěnou zvonicí ze 17. stol., stojí uprostřed hradiště z doby bronzové až slovanské, dochovány valy, ostroh částečně zatopen vzdutím Orlické nádrže.

Chřibská

Děčín 50°51'46.33"N; 14°28'52.81"E

Obec poprvé zmíněna r. 1383, na město zvané německy Kreibitz povýšena r. 1570, od konce 18. stol. rozvoj textilního průmyslu. Pův. gotický kostel sv. Jiří zcela přestavěn r. 1596 a regotizován r. 1901, dva zvony z 15. a 16. stol. nesou české nápisy. Barokní sochy světců z poloviny 18. stol. a fara z r. 1726. Na náměstí novogotická radnice z r. 1866, v ní od r. 2002 Městské muzeum. V sousedství rodný dům přírodovědce a lékaře Tadeáše Haenkeho (1761–1817) se dvěma pamětními deskami, německou a novější českou, uvnitř vlastivědné muzeum. Tadeáš (Thadeus) Haenke proslul jako objevitel viktorie královské a zemřel za nejasných okolností v Bolívii, jeho sbírky v Národním muzeu. Osmiboká kašna z 19. stol. Zachovány lidové roubené a na náměstí též secesní domy. Jižně horské sedlo Křížový Buk, název podle kříže u hromadného hrobu rakouských a pruských vojáků z r. 1757, v býv. hájovně muzeum opevnění Československa na linii obranných objektů z let 1937–1938. Jihozápadně výrazný vrch Studenec (736 m n. m.), na vrcholu 17 m vysoká kovová rozhledna z r. 1888, pro zchátralost snesena r. 2007, obnovena r. 2009.

Chřibský hrádek

Děčín 50°52'23.01"N; 14°27'6.96"E

Chržín

Malý skalní hrádek neznámého původu, osudu i jména nad Doubickým potokem, v minulosti zvaný Karlštejn nebo Pustý zámek, nyní Chřibský hrádek. Založen patrně na přelomu 13. a 14. stol., zanikl požárem za husitských válek nebo za následných válek s lužickým Šestiměstím. Stál na strmé, asi 30 m vysoké skále, jedinou stavbou byla zřejmě roubená obytná věž, po níž se zachovala ve skále vytesaná asi 1,5 m www.ceskonamape.cz

187

hluboká prohlubeň o rozměrech 7 × 5 m, patrné také stopy po valu a příkopu. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Chříč

Plzeň-sever 49°58'16.85"N; 13°38'41.3"E

Obec prvně připomínána r. 1318. Tvrz doložená r. 1447 v 1. polovině 16. stol. přestavěna na zámek, nyní dvoukřídlá patrová barokní stavba z r. 1766. V sousedství kostel sv. Jana Nepomuckého, pův. zámecká kaple z r. 1767, vstupní část s věží přistavěna v 2. polovině 19. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767. U hájovny památný javor starý asi 300 let. Jihovýchodně býv. ves Dubjany, nyní jen hospodářský dvůr, na ostrohu nad Berounkou stopy tvrze zaniklé za husitských válek.

Chudenice

Chuchelná

Opava 49°59'14.87"N; 18°6'57.8"E

Velká pohraniční obec připomínána r. 1349. Raně barokní zámek z 1. poloviny 17. stol. upravován v letech 1776 a 1853, nyní patrová stavba s pseudogotickou věží a mansardovou střechou, vedle něj tzv. Dům kavalírů z r. 1853, v obou stavbách od r. 1952 rehabilitační ústav. V anglickém parku osmiboká novogotická kaple sv. Kříže z r. 1859 s hrobkou rodu knížat Lichnovských, který panství vlastnil v letech 1608–1945. Zajímavý novodobý kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1995 na místě staršího, zničeného koncem 2. světové války. Dochovány roubené špýchary z přelomu 18. a 19. stol.

Klatovy 49°27'55.91"N; 13°10'27.67"E

Obec připomínána r. 1291, historický status městyse z r. 1592 obnoven r. 2006, od 13. stol. do r. 1945 v majetku rodu Černínů. Starý zámek přestavěn ze středověké tvrze, z níž zachována okrouhlá bašta, barokně upraven r. 1776, nyní muzeum Josefa Dobrovského. Pod zámkem kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., barokně upravován v 17. a 18. stol., součástí oltáře renes. archa z r. 1505. Patrová barokní fara a hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1766. Lidová barokní architektura. Rodiště hudebního skladatele Josefa Rejchy (1752–1795), gynekologa Václava Rubešky (1850–1933) a dramatika Jaroslava Kvapila (1868–1950), pamětní desky. Jihozápadně tzv. Nový zámek zvaný Lázeň, patrová empírová stavba z let 1849–1859 na místě starších lázní, kolem rozlehlý lesopark. Za ním přírodní park Americká zahrada, arboretum založené r. 1842 Evženem Černínem s převážně severoamerickými dřevinami. Nad zámkem vrch Bolfánek, jeho jméno odvozeno od kostela sv. Wolfganga z let 1722–1729, zbořeného r. 1810, 45 m vysoká věž upravena r. 1845 na rozhlednu.

Chudobín

Olomouc 49°41'16.26"N; 17°2'3.77"E

Ves prvně připomínána r. 1200, nyní část města Litovel. Gotická tvrz ze 14.–15. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, v jeho sousedství vybudován r. 1847 nový, pozdně empírový zámek, čtyřkřídlá dvoupatrová budova s nízkými nárožními věžemi, nyní hotel, starý zámek změněn na hospodářskou budovu. Při něm anglický park s řadou cizokrajných dřevin. Katolický kostel sv. Františka Serafinského gotického původu přestavěn barokně v letech 1715–1716, do současné podoby upraven r. 1817. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1923, novosecesní sbor církve čs. husitské z r. 1934.

Chudý hrádek

Č. Lípa 50°35'23.1"N; 14°30'29.7"E

Nad soutokem dvou potoků v zalesněném Dolském údolí založen Berky z Dubé ve 2. polovině 14. stol. Chudý hrádek, zvaný též Poustka, prvně doložen r. 1391, opuštěn kolem r. 1560. Zachovány zbytky zdiva obdélného paláce, sklepení, příkop a studna. Přístup po značené cestě od Dřevčic.

188

Chuchelná – kostel

Chvalatice

Znojmo 48°56'49.12"N; 15°45'12.33"E

Obec prvně připomínána r. 1498. Pozdně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z doby kolem r. 1750. Kaplička Panny Marie Lurdské. Dochovány hodnotné lidové stavby. Jihozápadně v lese Obora novogotický kamenný altán. Lovecká, tzv. Hraběcí cesta k Bítovu s panely naučné stezky. Rekreační oblast u zátoky Vranovské přehradní nádrže.

Chvaleč

Trutnov 50°35'42.85"N; 16°2'24.62"E

Obec prvně doložena r. 1329. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1706 na místě dřevěného z poloviny 14. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Chválenice

Plzeň-město 49°38'34.03"N; 13°28'32.63"E

Obec doložena r. 1275. Dominantu tvoří barokní kostel sv. Martina, reprezentativní dílo K. I. Dienzenhofera z let 1747–1752. Klasicistní fara z r. 1806 a novogotická kaplička z r. 1900. Na návsi barokní statek a pomník Antonína Švehly obnovený r. 1993.

Chvalešovice

Č. Budějovice 49°9'50.67"N; 14°18'25.6"E

Ves prvně připomínána r. 1378, nyní část obce Dříteň. Při silnici zachována v hospodářském dvoře renes. tvrz v téměř čisté podobě z r. 1548, sýpka ze 17. stol. Jižně za velkým rybníkem osada Bílá Hůrka, na návrší zdaleka viditelný do-

www.ceskonamape.cz

minantní kostel sv. Štěpána raně gotického původu z doby kolem r. 1300, koncem 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Na přilehlém hřbitově zvonice z r. 1773. Severovýchodně při cestě kaple sv. Václava z 18. stol.

Chvaletice

Pardubice

dochováno tvrziště s valem a příkopem, u něj památný dub starý přes 200 let. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1736–1765. Severně přírodní památka Strabišov-Oulehla, rezervace lesostepní flóry.

Chvalovice

Prachatice

50°1'58.92"N; 15°24'56.11"E

49°0'37.4"N; 14°13'49.65"E

Obec na Labi doložena r. 1393, na město povýšena r. 1981. Staré Chvaletice z velké části pohltilo dolování pyritové břidlice v polovině 20. stol. Dochován pseudorenes. evangelický kostel z r. 1882 a patrová kovárna z 19. stol. Zbytky starých Chvaletic nazývány Hornická čtvrť. Celému okolí dominuje mohutná tepelná elektrárna ze 70. let 20. stol. s komínem vysokým 305 m. Na Labi přístav z téže doby.

Obec založena při kolonizaci kraje zlatokorunským klášterem, prvně zmíněna r. 1445 jako Dirnhof. Zachována boží muka z r. 1850, býv. pivovar ze 16. stol., za obcí starý kamenný rozcestník nebo hraniční kámen. V letech 1880–1959 u obce v provozu grafitový důl.

Chvalkovice

Vyškov 49°11'11.32"N; 17°6'33.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1314. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1389 přestavěn barokně v 18. stol., u něj socha sv. Floriána z r. 1746. Na hřbitově kaple sv. Kříže z r. 1735. Na návsi morový památník se sochami čtyř světců z r. 1718. Nad východním okrajem cihlový větrný mlýn z r. 1873, zvaný Vítkův, v provozu do r. 1941, nyní v rekonstrukci. Jihozápadně chátrající empírový zámeček Komorov z let 1811–1812 uprostřed zpustlé zemědělské farmy.

Chvalkovice

Náchod 50°24'50.48"N; 15°58'40.01"E

Obec nad Valovickým potokem doložena r. 1369. Na místě tvrze ze 14. stol. pův. renes. zámek z poloviny 17. stol., přestavěn v letech 1928–1936. Gotický kostel sv. Jiljí z r. 1304 barokně přestavěn v letech 1690–1694, za ním kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740. U kostela stará škola, v letech 1830–1832 ji navštěvovala spisovatelka Božena Němcová, na budově pamětní deska, její pomník u rybníka pod zámkem. V obci několik barokních soch světců z 18. stol.

Chvalovice

Znojmo 48°47'11.67"N; 16°4'57.11"E

Příhraniční obec prvně připomínána r. 1279. Pozdně gotický kostel sv. Markéty z doby kolem r. 1500 upravován v letech 1690 a 1766. Mariánský sloup z doby kolem r. 1700. Barokní sochy sv. Floriána z r. 1764 a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Pozdně barokní objekt Zámečku, pův. rezidence premonstrátského kláštera v Louce, nyní hotel. U obce linie čs. opevnění z doby před 2. světovou válkou. Západně pozoruhodné, pův. klášterní barokní vinné sklepy.

Chvalšiny

Č. Krumlov 48°51'16.84"N; 14°12'47.69"E

Obec německy zvaná Kalsching poprvé zmíněna r. 1263, památková zóna. Cenný pozdně gotický kostel sv. Máří Magdalény z let 1487–1507, rokoková kaple Panny Marie z r. 1762. Na náměstí barokní radnice z r. 1667, domy s barokními a klasicistními fasádami, případně i gotickými mázhauzy, fragment pranýře z r. 1690 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Rodiště lesního inženýra Josefa Rosenauera (1735–1804), pamětní deska, v letech 1999–2000 zřízeno v obnoveném historickém domě Muzeum Schwarzenberského kanálu, jeho proslulého díla. Jihovýchodně od obce o samotě pův. renes. zámek Červený Dvůr, vystavěn r. 1591 Vilémem z Rožmberka, v 18. stol. barokně upraven a rozšířen na letní sídlo Schwarzenbergů, kolem anglický park s romantickými stavbičkami. V zámku nyní zdravotnické zařízení.

Chvatěruby

Mělník 50°14'0.87"N; 14°20'42.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, její jádro na ostrohu skalnatého kaňonu nad Vltavou. Z pův. tvrze ze 12. stol., přebudované v 15. stol. na hrad, vznikl v 16. stol. renes. zámek, později upraven barokně, ale nikdy nedokončen. Zámek se zříceninou hradu nyní v soukromém vlastnictví, opravován a nepřístupný. Gotický kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 13. stol. celkově opraven v letech 1994–1995. V obci od r. 2006 turistické centrum cyklostezky PrahaDrážďany.

Chvalkovice (Náchod) – zámek

Chvalnov

Kroměříž 49°9'59.6"N; 17°13'57.39"E

Ves prvně doložena r. 1382, nyní část obce Chvalnov-Lísky. Tvrz doložená r. 1627 vypálena r. 1709, západně nad vsí www.ceskonamape.cz

189

a upraven r. 1914. V okolí významná rekreační oblast s chatovými osadami, zejména v údolí potoka Loděnice, lidově zvaného Kačák.

Chýnov

Tábor 49°24'29.47"N; 14°48'41.52"E

Obec založena jako podhradí pomezního slavníkovského hradu doloženého r. 981, na město povýšena r. 1904, památková zóna. Na místě hradu, který později patřil pražským biskupům, vystavěn v letech 1729–1730 dvoukřídlý patrový barokní zámek obklopený anglickým parkem, nyní účelově využit. Gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. nově barokně vystavěn v letech 1667–1670, věž z r. 1727. Dvoupatrová barokní sýpka ze 17. stol. Rodiště sochaře a mystika Františka Bílka (1872–1941), na rodném domku pamětní deska, na hřbitově jeho hrob se sochou Modlitba nad hroby a další sochařská díla. V Bílkově vile od r. 1994 galerie. Město rodištěm dalších sochařů, Karla Gabriela (1884–1966) a Antonína Bílka (1881–1937), Františkova bratra. Severovýchodně od města Chýnovská jeskyně – viz samostatné heslo.

Chvatěruby – zřícenina zámku

Chvojínek

Benešov 49°46'5.07"N; 14°33'36.25"E

Starobylá ves se zaniklou tvrzí, nyní část města Neveklov. Dominantní raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol., vnější vzhled upraven novorománsky. Východně nad vsí Neštětická hora (536 m n. m.), na vrcholu chátrající kamenná,16 m vysoká rozhledna z r. 1927 s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m, pro vzrostlé stromy rozhled silně omezen, pamětní deska připomíná potlačení velkého nevolnického povstání r. 1627.

Chvojnov

Pelhřimov 49°27'34.8"N; 15°16'39.53"E

Ves zmíněna r. 1296, nyní část města Pelhřimov. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. stol. v dnešní podobě barokní z r. 1791. Barokní kaplička sv. Václava z 18. stol.

Chyjice

Jičín 50°23'14.95"N; 15°17'45.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1323. Na návrší kostel sv. Šimona a Judy gotického původu, nově postaven barokně v letech 1698–1700. Sochy Krista nesoucího kříž z r. 1772 a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Chyňava

Beroun 50°1'38.16"N; 14°4'28.61"E

Obec na okraji křivoklátských lesů prvně doložena r. 1341, do poloviny 16. stol. výroba železa. V jádře gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol. barokně přestavěn v letech 1779–1782 190

Chýnov – hrob sochaře Fr. Bílka

Chýnovská jeskyně

Tábor 49°25'45.66"N; 14°49'59.41"E

Rozsáhlý jeskynní systém ve svahu Pacovy hory objeven v býv. kamenolomu r. 1863 a pro veřejnost zpřístupněn již r. 1868. Jeskyně v krystalických vápencích bez krápníkové výzdoby s protékajícím potůčkem, podzemními jezírky a zajímavým zbarvením stěn, druhá největší veřejnosti přístupná v Čechách, po rekonstrukci turistické trasy r. 1987 zpřístupněna celoročně.

www.ceskonamape.cz

Chyše

K. Vary

Ivančice

Brno-venkov

50°6'17.99"N; 13°14'43.51"E

49°6'12.26"N; 16°22'30.54"E

Obec připomínána r. 1169 jako vladycké sídlo, později podhradí gotického hradu, na město povýšena r. 1473, status města obnoven r. 2007. Hrad přestavěn r. 1578 na renes. zámek, jeho novogotická podoba pochází z přestavby v letech 1856–1858. V letech 1916–1917 zde jako vychovatel v rodině hraběte Lažanského působil spisovatel Karel Čapek. Zchátralý čtyřkřídlý zámek se dvěma průčelními věžemi se r. 1996 stal majetkem manželů Lažanských, vzdálených příbuzných posledních majitelů, kteří zahájili jeho rekonstrukci a r. 1999 zpřístupnili jeho část s obnoveným Památníkem Karla Čapka. Obnoven i anglický park z 19. stol., v něm barokní sochy sv. Josefa, Vojtěcha, Šebestiána a Jana Nepomuckého a Čapkova busta z r. 1967. Ve městě býv. karmelitánský klášter, pův. gotický z r. 1487, raně barokně obnoven r. 1660, zrušen r. 1785, nyní nevyužit. Klášterní kostel Jména Panny Marie přestavěn barokně v letech 1720–1721, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. Na náměstí radnice z r. 1833 a několik chráněných domů z 19. stol. Kaple sv. Anny z r.1784. Na návrší Špičák neboli Špicberk východně od města dominantní barokní kostel Zvěstování Panny Marie nebo též Povýšení sv. Kříže z let 1697–1710, opravován r. 1854 a v 90. letech 20. stol. Na tradici z r. 1580 navazuje od r. 2006 obnovený provoz zámeckého pivovaru s restaurací v budově z let 1839–1841.

Město vzniklé na soutoku Jihlavy, Rokytné a Oslavy v místech starého hradiště z 9. stol. poprvé připomínáno r. 1221, památková zóna. Zachovány zbytky městského opevnění z 15.–16. stol. Gotický hrad připomínaný r. 1329 přestavěn koncem 16. stol. na dvoupatrový renes. zámek, později pohlcen měšťanskými domy, z nichž vyniká Pírkův dům z let 1607–1611, v objektu nyní sídlo městského muzea z r. 1894. Býv. renes. radnice z r. 1544 upravena od r. 2003 na Památník Alfonse Muchy a Vladimíra Menšíka. Dochovány cenné renes. domy. Na náměstí mariánské sousoší z r. 1726 a kašna údajně již z r. 1609. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14.–15. stol. barokně upraven r. 1763, současný vzhled z let 1946–1959. Nejstarší stavbou románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1160 s renes. lodí z r. 1505. Dochována býv. bratrská škola z konce 16. stol., poblíž zbytky českobratrské modlitebny s hranolovou věží z r. 1563 a pomník biskupa Jana Blahoslava. Východně nad městem novogotická poutní kaple sv. Jakuba z r. 1857 na místě starší stavby z r. 1481, u ní křížová cesta z let 1861–1863. Někdejší významnou židovskou komunitu dokládá synagoga z r. 1853 a rozsáhlý hřbitov z poloviny 16. stol. na severním okraji města. Rodiště malíře Alfonse Muchy (1860–1939), spisovatele a pohádkáře Beneše Metoda Kuldy (1820–1903), historika Václava Novotného (1869–1932) a herce Vladimíra Menšíka (1929–1988) připomínají pamětní desky. Ve městě se narodil též spisovatel a scénárista Jan Procházka (1929–1971). Východně návrší Réna s pozůstatky pravěkého a velkomoravského hradiště, na výběžku přírodní divadlo z r. 1959 a 4 m vysoká železobetonová rozhledna Alfonse Muchy z r. 1930, rekonstruována r. 2001. Jihovýchodně v údolí Jihlavy torzo železničního viaduktu z let 1868–1870, nepoužíván od r. 1978 a postupně rozebrán, jako technická památka zachováno jedno pole nad silnicí.

Chyše – zámek

Ivaň

Brno-venkov 48°55'47.09"N; 16°34'34.15"E

Obec na řece Jihlavě prvně zmíněna r. 1257. Klasicistní kostel sv. Bartoloměje z přelomu 18. a 19. stol. V prostorách pozdně barokní fary z 2. poloviny 18. stol. vinařský dvůr. Ivančice – náměstí www.ceskonamape.cz

191

Ivanovice na Hané

Vyškov

Jablonec nad Nisou

Jablonec n. N.

49°18'18"N; 17°5'39.64"E

50°43'28.26"N; 15°10'18.4"E

Obec nad řekou Hanou prvně zmíněna r. 1182, na město povýšena r. 1909. Pův. johanitský hrad přestavěn v letech 1608–1611 na pozdně renes. zámek, čtyřkřídlý objekt s věží dochovanou z pův. stavby, při něm rozlehlý park se vzácnými stromy. Kostel sv. Ondřeje goticko-renes. původu přestavěn barokně v 18. stol., před ním sochy Panny Marie Bolestné z r. 1778, sv. Cyrila a Metoděje z r. 1890. Na náměstí sousoší sv. Floriána z r. 1721. Na starém hřbitově empírová kaple sv. Josefa z r. 1824, kamenný kříž z r. 1753 a památný akát starý 350 let. Synagoga doložená r. 1727 upravena r. 1952 na Husův sbor. Na okraji města židovský hřbitov s náhrobky od počátku 17. stol. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna (1883–1951), spisovatele-odbojáře Karla Dvořáčka (1911–1945) a populárního moderátora Jana Rosáka (1947).

Průmyslové město pod Jizerskými horami připomínáno poprvé r. 1356 jako uhlířská osada, po vypálení r. 1469 opuštěna, znovu osídlena v 17. stol., na město povýšena r. 1866, od 17. stol. tradice výroby skla a bižuterie. Kostel sv. Anny renes. původu barokně přestavěn v letech 1685–1687, při něm barokní fara z počátku 18. stol. se zahradou, smírčí kříž z r. 1666. Funkcionalistický kostel Nejsvětějšího srdce Páně z r. 1930 s dominantní věží, z téže doby i radnice ve stejném slohu. Secesní starokatolický kostel z let 1900–1902, pseudogotický evangelický kostel z r. 1833 přestavěn r. 1892. Pseudorenes. stará radnice z let 1867–1869. Městské divadlo z r. 1906. Muzeum skla a bižuterie. V místní části Mšeno novodobý kostel Nejsvětější Trojice z r. 1936 a tzv. Jablonecká přehrada – viz heslo vodní nádrž Mšeno. V místní části Rýnovice barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1698–1699, přestavěn r. 1882, fara z r. 1787. V místní části Vrkoslavice výletní restaurace Petřín s 20 m vysokou kamennou rozhlednou z r. 1906, upravena r. 2000 na hotel.

Jabkenice

Ml. Boleslav 50°19'23.07"N; 15°1'0.26"E

Obec románského založení prvně připomínána r. 1352. Raně gotický cihlový kostel Narození Panny Marie z přelomu 13. a 14. stol., u něj jedna z nejcennějších dřevěných zvonic v Čechách. Ve zdejší myslivně trávil poslední léta svého života hudební skladatel Bedřich Smetana (1824–1884), v myslivně nyní památník, před ní pomník z r. 1924, dílo Františka Bílka. Přilehlá obora z 18. stol. o rozloze 530 ha obnovena r. 1964, v ní oblíbená cesta Smetanova procházka a soustava rybníků, nad Hrádeckým rybníkem hradiště z doby kolem r. 1000 př. n. l., zachovány valy.

Jablonec nad Nisou – Petřín

Jablonné nad Orlicí

Ústí n. O. 50°1'52.03"N; 16°36'20.34"E

Jabkenice – pomník B. Smetany

Jablonec nad Jizerou

Semily 50°42'11.84"N; 15°25'38.67"E

Obec připomínána r. 1492, na město povýšena r. 1971. Pozdně barokní farní kostel sv. Prokopa vystavěn r. 1777 na místě dřevěného gotického, před ním empírový železný kříž z r. 1826. Empírová fara z r. 1813, na hřbitově osmiboká barokní kaple z r. 1775. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Zachovány roubené stavby krkonošského typu.

Obec v údolí Tiché Orlice pod Suchým vrchem prvně zmíněna r. 1304, na město povýšena r. 1906. Na náměstí historické domy v různých slozích i stavby roubené, býv. radnice z r. 1831 a mariánský sloup z r. 1748. Nad náměstím barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1725 s věží z r. 1680, při něm barokní hřbitovní brána se sochami sv. Petra a Pavla z r. 1730, kříž z r. 1760, márnice a fara z r. 1725. Na mostě přes řeku sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1784. Památný dub starý asi 550 let.

Jablonné v Podještědí

Liberec 50°45'56.87"N; 14°45'39.28"E

Město pod Lužickými horami připomínáno r. 1249. Dominantní barokní bazilikální kostel sv. Vavřince a Zdislavy s výraznou kopulí nad lodí, v kryptě hrob sv. Zdislavy. 192

www.ceskonamape.cz

K němu přiléhá dominikánský klášter z r. 1252, po zničení husity znovu zřízen v letech 1683–1697. V jádře gotická kaple sv. Volfganga ze 13. stol. přestavěna v 16. stol. renesančně. Na náměstí morový sloup z r. 1686. Rokokový lovecký zámeček z 2. čtvrtiny 18. stol. sloužil jako poštovní stanice, v srpnu 1813 tu pobýval císař Napoleon, pamětní deska. Dochovány zbytky městských hradeb. Na západním okraji pův. renes. zámek Nový Falkenburk z let 1562–1572, pozdně barokně přestavěn r. 1759, nyní účelově využit, kolem rozsáhlý barokní park.

obnově r. 1991 zřízen Domov sv. Alžběty pro seniory. Plicní sanatorium z let 1933–1935, kolem park založený v letech 1936–1938 a cenné arboretum s 500 druhy dřevin. Město od r. 1948 dějištěm Goralských slavností.

Jáchymov

K. Vary 50°22'10.96"N; 12°55'11.62"E

Hornické město založeno při stříbrných dolech r. 1516, do r. 1550 mělo vlastní mincovnu, úpadek po vyčerpání zásob v 17. stol. V polovině 19. stol. objevena ložiska uranu, pův. těžba pro výrobu barvy, pro intenzivní těžbu v 50.–60. letech 20. stol. využíváni političtí vězni. R. 1906 založeny radioaktivní lázně pro léčbu pohybových a nervových chorob. Historické jádro městskou památkovou zónou, chráněna řada pozdně gotických i renes. městských domů. Renes. radnice z let 1540–1544, renes. královská mincovna z let 1534–1536, nyní muzeum. Pozdně gotický kostel sv. Jáchyma z let 1534–1540 po požáru regotizován v letech 1874–1875. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1703. Goticko-renes. hřbitovní kaple Všech svatých z r. 1516, dvojice barokních kaplí sv. Anny a Jana Nepomuckého z 18. stol. Nad městem r. 1517 vybudován hraběcím rodem Šliků k ochraně dolů hrad Freudenstein, nejmladší hrad na českém území, zpustl po vypálení Švédy r. 1634. Zachována dvojice válcových věží a část bašty, větší z věží upravena r. 1973 na rozhlednu. Zřícenina, zvaná též Šlikovka, nyní nepřístupná, areál býv. nádvoří narušen vybudováním silnice.

Jablonné v Podještědí – chrám

Jablůnka

Vsetín 49°22'51.68"N; 17°56'59.3"E

Obec prvně připomínána r. 1515, pův. pasekářská osada, později vybudována papírna, brusírna skla a zbrojovka. Dějiště valašského povstání r. 1642. Evangelický kostel z r. 1877 přestavěn po požáru r. 1903, z téže doby evangelická fara a hřbitov. Rodiště malíře Karla Hofmana (1906–1998).

Jablunkov

Frýdek-Místek 49°34'45.99"N; 18°46'8.18"E

Obec v údolí Olše založena r. 1435, na město povýšena r. 1532. Na náměstí soubor klasicistních domů z počátku 19. stol., secesní radnice z r. 1905, barokní kašna se sochou Immaculaty z r. 1655. V sousedství radnice zpřístupněn Archiv vojenské historie Těšínska. Barokní kostel Božího Těla z r. 1620 s věží 41 m vysokou upravován po požáru r. 1706. V místním muzeu výstavní síň Muzea Těšínska z r. 2001. Pro potřebu nemocnice založen v letech 1851–1855 konvent sester Alžbětinek, starý konvent v nevyhovujícím místě na břehu Olše nahrazen v letech 1926–1928 novým na kopci, u něj klášterní kostel sv. Josefa z let 1929–1932. Starý konvent upraven na výstavní a koncertní síň, v novém po

Jáchymov

Jakartovice

Opava 49°54'52.65"N; 17°41'13.06"E

Obec prvně zmiňována r. 1250 v majetku velehradského kláštera. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1755 vznikl přestavbou starší renes. stavby z r. 1609. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Severozápadně v lesích rozsáhlé pozůstatky po těžbě pokrývačských břidlic.

www.ceskonamape.cz

193

Jaktař

Opava 49°56'30.9"N; 17°52'55.48"E

Ves prvně uváděna r. 1224 jako majetek Řádu německých rytířů, nyní část města Opava. Dominantní raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z konce 14. stol. barokně přestavěn r. 1770. Dochována skupina klasicistních vesnických domů z 19. stol.

Jakub

K. Hora 49°57'15.52"N; 15°20'26.46"E

Starobylá osada z románské doby, nyní část obce Církvice. Mimořádně cenný románský kostel sv. Jakuba, tribunová stavba z r. 1165 se soudobou výzdobou, částečně poškozena restaurováním po r. 1873. Ve vsi dochovány empírové selské usedlosti.

Jakubov u Moravských Budějovic

Třebíč

49°4'51.46"N; 15°45'42.32"E

Obec vznikla v polovině 13. stol. jako hornická osada. Vodní tvrz z 2. poloviny 13. stol. zanikla v 16. stol. beze stop. Románský kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. s půlkruhovou apsidou a věží s dřevěným patrem přestavěn barokně v 18. stol. Východně od obce návrší Svatý Vít (557 m n. m.) se zříceninou letohrádku a barokní kaple augustiniánů poustevníků, po zrušení r. 1788 pobořeno.

Jakubovice

Šumperk 49°59'40.92"N; 16°49'30.32"E

Horská obec prvně zmiňována r. 1335. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol. přestavěn raně barokně r. 1697, při něm ohradní zeď a schodiště z r. 1822. Dochována roubená usedlost z r. 1822.

Jakubovice

Ústí n. O. 49°57'21.16"N; 16°33'47.62"E

Ves prvně doložena r. 1304, nyní část obce Dolní Čermná. Na návrší barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1697 na místě dřevěné kaple, při přestavbě v letech 1850–1860 doplněn o věž. Při severním okraji sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1772 a památná borovice stará asi 300 let.

rezidenci, objekt upraven r. 1860 novogoticky, nyní účelově využit. Barokní kostel Nalezení sv. Kříže vystavěn v letech 1702–1705 na osmibokém půdorysu, věž přistavěna r. 1859. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Jamné nad Orlicí

Obec prvně doložena r. 1409. V dominantní poloze na kopci novorenes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1882. Kaplička Korunování Panny Marie z 2. poloviny 19. stol.

Jamolice

Obec prvně doložena r. 1232, sídlo templářské komendy před vybudováním hradu Templštejn – viz samostatné heslo. Dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z konce 13. stol. s raně gotickou věží, empírově přestavěn r. 1818.

Jámy

Obec prvně připomínána r. 1265. Na kopci pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., po zničení husity obnoven barokně r. 1763. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1856. Za obcí barokní kaplička z r. 1737. Dodržována tradice lidových zvyků. Větrný mlýn z 19. stol. zbořen r. 1938, replika vybudována r. 2009.

Jamné

Jihlava 49°25'43.79"N; 15°43'23.4"E

Obec prvně připomínána r. 1444. Tvrz z konce 16. stol. na jejím okraji přestavěna ve 2. polovině 17. stol. na dvoupatrový barokní zámek s mansardovou střechou, pův. jezuitskou 194

Žďár n. S. 49°31'45.12"N; 16°0'23.92"E

Obec prvně připomínána r. 1252. V místě pův. kostela sv. Martina doloženého r. 1672 nyní klasicistní stavba z r. 1792 zasvěcená též Panně Marii Karmelské. U fary z téže doby pomník s plastikou Václava Bezděka, zdejšího faráře v letech 1878–1890, zasloužilého o zvelebení obce po velkém požáru r. 1888. V obci i okolí velké množství božích muk a křížů.

Jankov

Benešov 49°39'9.79"N; 14°43'49.21"E

Obec založena ve 12. stol. Na návsi románský kostel Narození sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 12. stol., přestavěn barokně koncem 17. stol. a upraven r. 1819. Osmiboká rokoková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Mlýn z 1. poloviny 19. stol., lidová technická památka. Dne 6. března 1645 svedena v blízkosti obce jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války se Švédy, na místě kapitulace rakouských vojsk pomník z r. 1995. Uh. Hradiště 49°9'16.94"N; 17°23'14.26"E

Uh. Hradiště 49°7'1.94"N; 17°25'41.11"E

Znojmo 49°4'16.46"N; 16°15'12.94"E

Jankovice Jalubí

Ústí n. O. 50°2'21.66"N; 16°37'57.42"E

Obec založena r. 1648 hrabětem Janem z Rottalu. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1839–1841. U studánky kaplička sv. Antonína z r. 1906, opravena r. 1998. Smírčí kříž. V obci zastřelen v lednu 1943 parašutista Vojtěch Lukaštík, pomník obětem následných represí z r. 1946. Jižně v lese při silnici Králův stůl, pískovcový blok sloužící jako hraniční mezník a považovaný za starověký dolmen.

Janov

Most 50°35'27.72"N; 13°33'33.73"E

Ves prvně doložena r. 1386, nyní část města Litvínov. Na místě tvrze zničené za třicetileté války barokní zámeček z konce 17. stol. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice z 18. stol., dvě památné lípy.

www.ceskonamape.cz

Janov

Svitavy

Janovičky

Náchod

49°50'27.48"N; 16°22'52.55"E

50°38'19.93"N; 16°21'32.26"E

Obec prvně zmiňována r. 1347. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1642 upraven r. 1823 a opravován po požárech v letech 1861 a 1957. Hřbitovní brána s barokními plastikami. Jihovýchodně místní část Mendryka, osada založena r. 1617, nad ní barokní zámeček z r. 1775 s rokokovou kaplí sv. Huberta, necitlivě zmodernizován řádem vincentinek, inspiroval Aloise Jiráska k napsání pohádkové hry Lucerna.

Rekreační osada pod hraničním hřebenem Javořích hor poprvé připomínána r. 1573, nyní část obce Heřmánkovice. Na návrší roubený kostel sv. Jana Křtitele z r. 1672, zděný presbytář přistavěn r. 1725. Ve vsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1813.

Janská

Děčín 50°48'16.17"N; 14°21'56.96"E

Janov

Bruntál 50°14'49.48"N; 17°29'0.34"E

Obec poprvé připomínána r. 1267, název Johannisthal podle lokátora a prvního fojta, v minulosti v okolí těžba rud železa a vzácných kovů, status města z r. 1868 obnoven r. 2007. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1780–1783 renovován r. 1916, kolem hřbitov s ohradní zdí a 10 kaplemi z 19. stol. Na náměstí barokní socha Panny Marie z r. 1739, hornický pomník z r. 1890 a chráněný lidový dům z počátku 19. stol. V horní části města památná lípa, asi 500 let stará.

Janov nad Nisou

Jablonec n. N.

Obec prvně zmiňována r. 1380, do r. 1946 zvána Jonsbach. Pozdně barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. stol. Novou atrakci představuje Adrenalin park s lanovým centrem z r. 2002. Pod obcí v údolí Kamenice zvaném Rabštejn po r. 1860 vybudovány textilní továrny, od r. 1942 využívány nacisty pro válečnou výrobu, v pískovcových skalách zřízena tajná podzemní letecká továrna a v údolí od r. 1944 též pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Tábor připomíná pomník z r. 1959 s pamětní deskou a základy baráků, prostory podzemní továrny celoročně přístupné po předchozí dohodě.

Jánské Koupele

Opava

50°46'21.74"N; 15°10'7.47"E

49°50'5.7"N; 17°42'16.83"E

Sklářská obec založena kolem r. 1630, písemně doložena r. 1654. Kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1809–1811, u něj sousoší téhož světce z r. 1831. Na východním okraji kaple Panny Marie Bolestné z r. 1827.

Býv. lázně na řece Moravici, nyní část obce Staré Těchanovice. Prameny známy od r. 1754, lázně založeny a první pavilon postaven r. 1811, areál naposled využíván jako odborářská zotavovna a hotel, nyní opuštěn. V parku jediný volně přístupný minerální pramen zvaný Pavla s vysokým obsahem železa.

Janovice

Frýdek-Místek 49°37'16.08"N; 18°24'23.7"E

Obec prvně uváděna r. 1573. Kostel sv. Josefa z let 1887–1889, nová věž z r. 2002. Rodiště Ondřeje Fucimana (1680–1715), syna místního fojta, známého jako zbojník Ondráš, pamětní deska na hostinci. Na severozápadním okraji návrší Hradisko s pozůstatky středověkého hrádku ze 14.–15. stol., nyní přírodní amfiteátr.

Janovice

Č. Lípa 50°38'43.45"N; 14°23'8.26"E

Ves na Bobřím potoce připomínána r. 1273, nyní část obce Kravaře. Dochovány lidové srubové stavby z 18.–19. stol. a empírové domy z 19. stol. Severozápadně přírodní památka Bobří soutěska, hluboká rokle Bobřího potoka se 6 m vysokým vodopádem, botanická rezervace.

Janovice nad Úhlavou

Janské Lázně

Trutnov 50°37'55.57"N; 15°46'56.06"E

Lázeňská obec při léčivých pramenech objevených údajně již r. 1006, na město povýšena r. 1965. Kaplička nad pramenem doložena r. 1451, první lázně postaveny r. 1677, světově prosluly zejména léčbou dětské obrny a nemocí pohybového a dýchacího ústrojí. Secesní kolonáda z r. 1893 rekonstruována v 70.–80. letech 20. stol., nedaleko pískovcová socha Krakonoše. Na území města vyvěrá přes 20 radioaktivních, termálních a minerálních pramenů. Pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1882–1885, při silnici novogotický evangelický kostel z let 1873–1879. Dolní stanice lanovky na Černou horu – viz samostatné heslo.

Klatovy 49°20'42.11"N; 13°13'5.12"E

Město pod hradem Klenová prvně zmíněno r. 1290. Z renes. vodní tvrze ze 16. stol. zachován příkop, spodní část hradebních zdí a zbytek okrouhlé nárožní bašty. Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., věž přistavěna při barokní úpravě r. 1764, v interiéru dochovány raně gotické nástěnné malby z počátku 14. stol. Jihozápadně od města židovský hřbitov z r. 1723. Dochovány roubené domy.

Janské Lázně – socha Krakonoše www.ceskonamape.cz

195

Jánský Vrch

Jeseník 50°23'18.05"N; 17°0'3.9"E

Na místě zámku Jánský Vrch pův. hrad nad stezkou spojující Moravu se Slezskem a Kladskem. V první písemné zmínce z r. 1291 označován slovansky Jawornik, ve 14. stol. poněmčeně Jauernig. Po renes. přestavbě r. 1482 již označován Johannesberg, zatímco pův. název zůstal jen podhradnímu městečku. K rozvoji kraje přispělo otevření železnorudných a stříbrných dolů. Nejslavnější dobu zažil zámek v letech 1766–1785 za biskupa Gotharda Filipa Schaffgotsche, který si vydržoval kapelu, vedenou vídeňským hudebníkem Karlem Dittersem, na jeho návrh nechal ze zbytku věže vytvořit hudební a divadelní sál. Zadlužené panství skončilo r. 1785 v nucené správě, nástupce biskup Hohenlohe se zasloužil o přestavbu zámku do nynější podoby a založení parku. Zámek r. 1964 přešel do vlastnictví státu, jako národní kulturní památka přístupný veřejnosti. Proslulá sbírka dýmek a kuřáckých potřeb. Jaroměř – náměstí

Jaroměřice

Svitavy 49°37'29.26"N; 16°45'11.48"E

Obec na českomoravském pomezí prvně doložena r. 1068. Středověká tvrz přestavěna r. 1592 na patrový renes. zámeček se zachovalou sgrafitovou výzdobou, účelově využit. Gotický kostel Všech svatých pozdně barokně upraven r. 1809, před ním sochy sv. Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1882. Na návsi sousoší sv. Cyrila a Metoděje z r. 1885. Jižně na vrchu Kalvárie poutní areál s křížovou cestou, ambity, bránou zvanou Pilátův dům, barokními kaplemi Panny Marie a Betlémskou, barokním farním kostelem Povýšení sv. Kříže a farou s mariánskou kaplí. Areál vystavěn v letech 1712–1738 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Severovýchodně pomník sedmi vojenským letcům, obětem havárie r. 1949. Jánský Vrch

Jaroměřice nad Rokytnou

Třebíč

49°5'42.65"N; 15°53'35.63"E

Jaroměř

Náchod 50°20'57.69"N; 15°55'12.83"E

Historické město na soutoku Labe, Úpy a Metuje založeno knížetem Jaromírem v 11. stol., hrad připomínán r. 1126, od r. 1307 věnné město královen. Na náměstí radnice renes. původu, nyní empírová z r. 1851, Braunovo mariánské sousoší z let 1722–1727, renes. a barokní domy, malé zbytky hradeb. Secesní divadlo z r. 1896. Gotický děkanský kostel sv. Mikuláše ze 14. stol., v minulosti začleněn do městských hradeb, přestavován v 16. stol., restaurován r. 1904. Na něj navazuje městská brána, r. 1707 barokně upravena na zvonici. V sousedství pozdně barokní děkanství z r. 1786 a empírová budova staré školy z let 1840–1842. Na předměstí pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol., přestavěn pozdně goticky r. 1530, barokně upraven po požáru r. 1670. Městské muzeum založeno r. 1883, nyní v býv. obchodním domě Wenke. Muzeum magie z r. 2009. Ve staré výtopně železniční muzeum. Rodiště sochaře a medailéra Otakara Španiela (1881–1955), malíře Josefa Šímy (1891–1971) a zoologa Zdeňka Veselovského (1928–2006). Na opačném břehu Metuje část města Josefov, pevnostní město z konce 18. stol. – viz samostatné heslo. 196

Obec na křižovatce středověkých stezek prvně písemně doložena v letech 1260–1265, na město povýšena r. 1859, památková zóna. Dominantní rozlehlý renes. zámek vystavěn na místě starší vodní tvrze kolem r. 1600, zásadně barokně přestavěn v letech 1700–1737. Komplex budov na půdorysu nepravidelného H doplňuje v čele stojící monumentální kostel sv. Markéty z let 1718–1739 s mohutnou kopulí a nakoso postavenými věžemi z r. 1773. Zámek obklopuje zahrada přecházející v anglický park. Působiště barokního hudebního skladatele Františka Václava Míči (1694–1744), v zámeckém divadle provedena jeho opera O původu Jaroměřic z r. 1730, první česká opera v dějinách hudby. Za barokním mostem zdobeným sochami z let 1714–1716 barokní klášter servitů z let 1675–1679. Raně barokní špitál s kaplí sv. Kateřiny z let 1671–1672. Na býv. hřbitově barokní kaple sv. Josefa z r. 1701. Na náměstí barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1716 a klasicistní kašna se sochami světců. V letech 1901–1929 ve městě žil a učil básník Otokar Březina (1868–1929), jeho hrob s pomníkem od Františka Bílka na místním hřbitově, v jeho domě od r. 1931 muzeum. Rodiště hudebního skladatele Františka Adama Míči (1746–1811) a herce Zdeňka Kampfa (1920–1987).

www.ceskonamape.cz

Kaple Panny Marie z poloviny 19. stol. Západně v lese na místě zaniklé vsi samota Třebekov, roubená myslivna plaského kláštera z r. 1760. Narodil se zde František Alexandr Heber (1815–1849), který ve 40. letech 19. stol. jako první systematicky probádal a zdokumentoval české hrady a tvrze v německy psaném spise Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser. Jižně od myslivny za potokem Bělidlo zbytky tvrze Železnice s opevněným dvorem zaniklé v 15. stol., dříve mylně považované za hrad.

Jaroměřice nad Rokytnou

Jaroslavice

Znojmo 48°45'21.89"N; 16°13'59.6"E

Velká vinařská obec u rakouských hranic poblíž trojice velkých rybníků prvně zmíněna r. 1249. Na návrší chátrající čtyřkřídlý renes. zámek s arkádami v nádvoří, vznikl po r. 1567 na místě hradu z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1730–1736, kolem park z poloviny 19. stol. Na úpatí vrchu klasicistní kostel sv. Jiljí z let 1788–1791 s krytým schodištěm. V obci barokní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol., hodnotné barokní sochy a pranýř z konce 16. stol. Významné vinařské centrum s rozlehlými zámeckými sklepy. Severně Zámecký rybník o rozloze 206 ha, jeden z největších chovných rybníků na Moravě.

Jarov – hájovna Třebekov

Jasenice

Třebíč 49°15'28.53"N; 16°9'47.33"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1353, v okolí v minulosti těžba železné rudy a vápence, severně objeveno ložisko uranu. Při stavbě kulturního domu objevena kamenná obvodová zeď a sklepy tvrze ze 16. stol. Na návrší kostelík sv. Klimenta pozdně románského původu z 2. poloviny 13. stol., věž přistavěna v polovině 16. stol., rozšířen při opravách v letech 1802 a 1844. Na návsi gotická kaple sv. Máří Magdalény z konce 14. stol.

Jasenná

Zlín 49°15'7.8"N; 17°53'48.56"E

Horská obec pod vrchem Syrákov prvně připomínána r. 1468. Katolický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1672 upraven v 18. stol., před ním socha Portáše. Empírový evangelický kostel z r. 1833. Mezi dochovanými lidovými roubenými stavbami vyniká patrové Mikuláštíkovo fojtství z r. 1748 s muzejní expozicí. Severně lyžařské terény.

Jaroslavice – zámek

Jarošov nad Nežárkou

Jindř. Hradec 49°11'16.19"N; 15°4'1"E

Obec na soutoku Kamenice a Žirovnice, které tu vytvářejí Nežárku, prvně doložena r. 1340. Gotický kostel sv. Prokopa z 2. poloviny 14. stol. barokně přestavěn v letech 1754–1755, věž z r. 1720. Na místě býv. tvrze barokní fara. Na západním okraji při silnici smírčí kámen z r. 1704 na paměť kočího, který se s koňmi utopil v bažině.

Jarov

Plzeň-sever

Javorná

Klatovy 49°13'3.04"N; 13°18'17.2"E

Rozptýlená horská ves prvně připomínána r. 1494, do r. 1953 zvaná Zejbiš, nyní část obce Čachrov. Od 16. stol. v okolí sklářské huti. Dvojvěžový barokní kostel sv. Anny z let 1718–1721 s báněmi krytými šindelem, před ním přes 300 let stará lípa.

Javorná

K. Vary

49°52'20.4"N; 13°28'29.34"E

50°7'57.98"N; 12°57'24.56"E

Obec poprvé zmíněna r. 1250, od r. 1995 vesnická památková zóna. Dochovány zděné statky z 19. stol. i roubené stavby.

Zemědělská ves na úpatí Slavkovského lesa prvně zmíněna r. 1366, nyní část města Bochov. Zbytky lidové hrázděné ar-

www.ceskonamape.cz

197

chitektury. V oddělené části vsi směrem k osadě Rybničná Javorenský zámek, nedokončená dvoukřídlá barokní stavba s nárožní hranolovou věží z let 1729–1730 v hospodářském dvoře. K severnímu křídlu připojen barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, pův. zámecká kaple změněna na farní kostel r. 1856, jeho vybavení rozkradeno. Zámek chátrá v důsledku nedořešené restituce. Severně od vsi přírodní památka Viklan, zvaný Dominik, funkční viklan chráněný od r. 1979.

ní fara z r. 1728, mariánská socha Immaculaty z r. 1723, empírová socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Zdejší působení vídeňského skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799) připomíná pomník z r. 1793 a jeho výstavný dům, nyní muzeum. Na hřbitově v místní části Ves Javorník románsko-gotický kostel sv. Kříže z r. 1260.

Javorník

Hodonín 48°51'50.37"N; 17°31'57.69"E

Javornice

Rychnov n. Kn. 50°10'6.05"N; 16°21'13.38"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1358. Pův. románský kostel sv. Jiří z počátku 13. stol. nahrazen v letech 1785–1787 nynější pozdně barokní stavbou. Fara z r. 1775. Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochováno několik roubených chalup. V místní části Betlém žil od r. 1925 malíř Vojtěch Sedláček (1892–1973) a jeho manželka, krajkářka Marie Serbousková, v domku od r. 1980 jejich památník.

Obec prvně zmíněna r. 1370, v minulosti středisko protestantů. V části Kopánky malebný soubor chalup a skupiny roubených seníků na východním okraji, památková zóna. Evangelický kostel z r. 1782 a zvonice z r. 1733. Stará fara, pův. bratrská modlitebna ze 17. stol. Na kopci Hradisko (636 m n. m.) východně nad obcí zachovány mohutné valy a příkop prehistorického hradiště. Jihovýchodně rekreační Filipovské údolí s turistickými chatami a lyžařským areálem.

Javořice

Jihlava 49°13'15.52"N; 15°20'22.94"E

Javorník

Prachatice 49°8'14.12"N; 13°39'48.67"E

Horská ves ve vysoké poloze 960 m n. m. prvně doložena r. 1624, nyní část obce Vacov. Dochována šumavská lidová architektura. Socha spisovatele Karla Klostermanna, Švehlova chata z r. 1939, později sanatorium. Nad vsí kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1939 ve tvaru rotundy, u ní lyžařské terény. Západně na stejnojmenném vrchu (1066 m n. m.) kamenná Klostermannova rozhledna z r. 1938, pro omezený výhled vyhlídková plošina r. 2003 zvýšena o 14 m na celkovou výšku 32 m.

Javorník

Trutnov 50°35'32.31"N; 15°46'11.82"E

Osada v údolí Javornického potoka prvně zmíněna r. 1354, nyní část obce Rudník. Barokní kostel sv. Martina z let 1707–1708 s cenným interiérem, pod ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775. Poblíž křižovatky silnic zbytek okrouhlého tvrziště s příkopem a sklepní místností, tvrz z 15. stol. opuštěna v 1. polovině 16. stol.

Javorník

Obec prvně uváděna r. 1317. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1800 s hranolovou věží. Východně pramenná oblast řeky Svitavy s jezírkem a naučnou stezkou.

Olomouc 49°40'23.8"N; 16°55'16.31"E

Ves prvně zmíněna r. 1348, nyní část obce Luká, do historie vešla jako moravské Lidice, protože 5. května 1945 byla nacisty srovnána se zemí a 38 mužů a chlapců zastřeleno pro údajnou pomoc partyzánům, událost připomíná památník. Nad obnovenou obcí pásmo jeskyní s mimořádně krásnou krápníkovou výzdobou, objeveny r. 1938 a zpřístupněny. Jihozápadně skalní útvar Zkamenělý zámek, na vápencové skále s velkou skalní branou stával od 12. stol. gotický strážní hrádek, nyní zvaný Bránky, zanikl po r. 1300. Severně v místní části Střemeníčko pravoslavný kostel sv. Václava z r. 1936.

Jažlovice

Praha-východ 49°57'46.16"N; 14°37'57.42"E

Ves prvně připomínána r. 1354, nyní část města Říčany. Kostel sv. Václava románského původu z 12. stol. rozšířen ve 13. stol., později barokně upraven a znovu rozšířen r. 1854. Rodiště hudebního skladatele a sbormistra Ferdinanda Vacha (1860–1939).

Jeseník 50°23'34.02"N; 17°0'13.24"E

Pohraniční obec pod Rychlebskými horami doložena poprvé r. 1291, městem od r. 1373. V dominantní poloze nad ním zámek Jánský Vrch (viz samostatné heslo), letní sídlo vratislavských biskupů. Městské centrum památkovou zónou, měšťanské domy vesměs z počátku 19. stol., radnice z r. 1935. Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1723, u něj barok198

Javoříčko

Svitavy 49°46'55"N; 16°25'43.56"E

Javorník

Nejvyšší vrchol Jihlavských vrchů (837 m n. m.) a zároveň celé Českomoravské vrchoviny, samotný vrcholek ukryt v rozsáhlých lesích, z nichž vyčnívá jen 166 m vysoký stožár televizního vysílače. Výhledová plošina se nachází na jižním svahu asi 1 km pod vrcholem, na severním svahu upravený pramen, zvaný Studánka Páně, s odpočinkovým místem. Nejkratší výstup k vrcholu od Velkého pařezitého rybníka s chatovým táborem a kempem.

Jedlí

Šumperk 49°55'54.28"N; 16°47'56.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1351, za 2. světové války centrum partyzánského odboje. Pomník z r. 1950 připomíná popravu tří vlastenců gestapem v červenci 1944. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1782–1786. Barokní sloup Nej-

www.ceskonamape.cz

světější Trojice z r. 1773. Boží muka z r. 1860. Lidová usedlost z r. 1834.

Jedlka

Děčín

a slévárny. Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. přestavěn klasicistně v letech 1783–1785, věž ze starší stavby z r. 1681, objekt upraven koncem 18. stol. V současnosti významná rekreační oblast při rybníku Olšovec, využíván i pro závody motorových vodních kluzáků.

50°44'36.81"N; 14°16'36.97"E

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Malá Veleň. Na hřbitově hodnotný gotický kostel sv. Anny, částečně barokně upraven v letech 1716–1723. Ve vsi dochovány lidové stavby.

Jedlová

Svitavy 49°39'32.86"N; 16°18'40.52"E

Jelení

Prachatice 48°48'55.05"N; 13°52'53.03"E

Horská osada zvaná též Jelení Vrchy založena r. 1796, nyní část obce Nová Pec. Nad ní tunel a oba portály Schwarzenberského kanálu – viz samostatné heslo, v osadě malé muzeum. Kolem prochází známá Medvědí stezka s pomníčkem posledního medvěda v Čechách, zastřeleného r. 1856.

Obec prvně doložena r. 1349. Gotický kostel Navštívení Panny Marie z počátku 14. stol., při něm čtyřboká zvonice ze 17. stol. s dřevěným patrem. Empírový kříž z r. 1821. Dochována řada staveb lidové architektury. Severně osada Balda, v minulosti u pramene malé lázně z r. 1740, barokní kaple Panny Marie z let 1747–1748.

Jedlová

Chomutov 50°32'55.79"N; 13°27'40.82"E

Výrazná krušnohorská čedičová hora (853 m n. m.), v minulosti zvaná Tannich nebo Jedlan, v letech 1990–1991 na vrcholu postaven televizní a rozhlasový vysílač o výšce 78 m. Daleký rozhled.

Jedlová

Děčín 50°51'23.72"N; 14°33'38.42"E

Výrazná znělcová hora (774 m n. m.), německy zvaná Tannenberg, třetí nejvyšší vrchol Lužických hor. Od r. 1891 na vrcholu kamenná, 23 m vysoká rozhledna, pod ní hostinec a pomník básníka Friedricha Schillera (1759–1805) z r. 1905, složený z 19 kamenů z nerostů charakteristických pro okolní města a obce, které se na vybudování podílely. Po 2. světové válce vše zchátralo. Rozhledna se skvostným výhledem obnovena r. 1993, r. 1995 znovu postavena horská chata s restaurací, opraven i Schillerův pomník. Na severním svahu lyžařské terény s vlekem. Na vrcholu též dva telekomunikační stožáry.

Jednov

Prostějov 49°32'52.31"N; 16°52'40.33"E

Ves založena až r. 1801, nyní část obce Suchdol, pův. poutní místo. Nad pramenem zvaným Svatá Voda v letech 1763–1766 vystavěna barokní kaple Navštívení Panny Marie, v letech 1807–1810 rozšířena na poutní kostel, do současné podoby upraven v letech 1905–1910 dostavbou věže s průčelím. Pramen vyveden mimo kostel do empírové vodní kaple. Na okraji vsi větrný mlýn holandského typu z r. 1842, provoz ukončen po poničení vichřicí r. 1931, od r. 1952 upraven na byty, nyní soukromý rekreační objekt.

Jedovnice

Blansko 49°20'38.11"N; 16°45'24.43"E

Obec prvně připomínána r. 1251, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007, v 18. a 19. stol. železářské hutě

Jelení – Schwarzenberský kanál

Jemčina

Jindř. Hradec 49°5'48.32"N; 14°51'22.58"E

Osamocený barokní lovecký zámek na okraji rozsáhlých lesů, pův. hospodářský dvůr a hřebčinec z let 1744–1749, v letech 1757–1759 přistavěna dvě obytná křídla. Nová zámecká budova s kaplí sv. Jana Nepomuckého vybudována v letech 1767–1769, další úpravy provedeny v letech 1776–1804. Patrová budova na půdorysu písmene U s rizality sloužila do r. 1991 jako kasárna, nyní upravena na ubytovací zařízení a částečně zpřístupněna.

Jemnice

Třebíč 49°1'4.02"N; 15°34'31.89"E

Pův. hornická osada a zeměpanský hrad na Želetavce, královské město založeno r. 1227, památková zóna. Z opevnění dochována značná část hradeb se dvěma branami. Býv. hrad postupně v letech 1661–1774 přestavěn na barokní zámek. Na náměstí goticko-renes. kostel sv. Stanislava s vysokou vyhlídkovou věží, barokně přestavěn v 1. polovině 18. stol. Kostel sv. Víta gotického původu jako pozůstatek františkánského kláštera založeného r. 1445 a zrušeného r. 1675, klasicistně přestavěn ve 2. polovině 18. stol., před ním 700 let stará, tzv. Kapistránská lípa. V části Podolí kostel sv. Jakuba Většího se zbytkem románské rotundy

www.ceskonamape.cz

199

Jemniště – zámek

z 12. stol. Místní vlastivědné muzeum zaměřeno na tradici hornictví. Ve městě každoročně pořádána slavnost Barchan na paměť pobytu královny Elišky r. 1312. Na jižním okraji dochován židovský hřbitov, severně od města novoklasicistní knížecí hrobka z let 1900–1902.

mlýn rodištěm Jiřího Družeckého (1745–1819), vojenského kapelníka, hobojisty, tympanisty a hudebního skladatele.

Jemniště

Benešov 49°44'33.88"N; 14°47'25.84"E

Ves poprvé uváděna r. 1381, nyní část obce Postupice. Kamenná vodní tvrz doložená v 16. stol. upravena barokně r. 1717 na tzv. starý zámek, dochována jako součást zemědělského dvora. Reprezentační barokní nový zámek vybudován počátkem 18. stol. podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky jako komplex sedmi samostatných budov s velkým nádvořím a francouzskou zahradou. Po požáru r. 1754 objekt přestavěn rokokově, při klasicistní úpravě zahrada změněna na anglický park. Od r. 1868 v majetku rodu Šternberků, kterému opět vrácen v restituci. Zámek v sezóně přístupný veřejnosti, přilehlé budovy využívány pro společenské akce. Jemnice – zámek

Jemníky

Jenčov Kladno 50°12'25.37"N; 14°7'8.95"E

Obec v údolí Knovízského potoka doložena r. 1227 jako církevní zboží, od r. 1612 součást smečenského panství. Kamenný kříž z r. 1782, severně od obce malý menhir. Zdejší 200

Kladno 50°2'10.56"N; 13°59'16.05"E

Malý královský hrádek Jenčov nebo též Jinčov nad potokem Vuznicí založen ve 13. stol. jako lovecký patrně za Václava I., jeho historie písemně nezmiňována. Vzhledem k odlehlosti po opuštění nerozebrán, o zříceninu pečuje spolek nadšenců, vede k ní značená cesta od Bělče a Sýkořic.

www.ceskonamape.cz

Jeneč

Praha-západ 50°5'17.13"N; 14°12'53.74"E

Obec připomínána r. 1115. Rozsáhlý hospodářský dvůr ze 17. stol. s rustikovaným barokním pískovcovým portálem. Stará barokní pošta z r. 1770. Zvonička obnovena r. 1903. Rozsáhlá nová výstavba a průmyslový areál.

Jeníkov

Teplice 50°37'42.8"N; 13°45'1.31"E

Obec doložena prvně r. 1352. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1756–1760 na místě starší stavby. Hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1551, barokní fara z konce 18. stol. Barokní sochy sv. Salvátora, Vavřince a Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně od obce zatopený důl Barbora s pramenitou vodou o rozloze 65 ha a hloubce až 60 m, vyhledávané rekreační místo s výbornými podmínkami pro sportovní potápění.

Jeníkovice

Hradec Kr. 50°13'27.73"N; 16°0'9.04"E

Obec prvně doložena r. 1385. Na návsi místo gotického ze 14. stol. postaven v letech 1741–1745 barokní kostel sv. Petra a Pavla, po zřícení klenby opraven novorenesančně r. 1901. U něj dvě památné lípy.

Jenišovice

Jenštejn – zřícenina hradu Jablonec n. N. 50°37'40.04"N; 15°8'11.65"E

Starobylá obec doložena r. 1143. V dominantní poloze kostel sv. Jiří, nyní již třetí stavba na témže místě z let 1728–1744. Barokní fara z počátku 18. stol. upravena na úřad obce. Barokní mariánský sloup z r. 1719, sochy sv. Antonína z r. 1808 a Václava z r. 1938. Jižně při silnici barokní Červený dvůr z doby kolem r. 1700 s ozdobnou branou.

Jenišovice

Chrudim 49°55'42.54"N; 16°1'50.26"E

Obec prvně uváděna již r. 1088. V dominantní poloze raně gotický kostel Nejsvětější Trojice, k věži přistavěna nízká hranolová zvonice z r. 1852 s dřevěným patrem, opraven r. 1893. Empírový kamenný kříž z r. 1808. Dochovány stavby lidové architektury.

Jenštejn

Praha-východ 50°9'11.88"N; 14°36'39.56"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1368 jako podhradí vodního hradu nazvaného podle zakladatele Jenče z Janovic. Hrad na skále v úzkém údolí chráněný rybníkem po r. 1368 v majetku pražských arcibiskupů a opatřen mohutnou válcovou věží. Od r. 1402 majetek drobné šlechty, od r. 1583 opuštěn a rozebrán na stavební materiál. Ve 20. stol. opravena zachovaná věž a r. 1977 zpřístupněna. Na návsi kaple z r. 1855. Prudká bytová výstavba v lokalitě Nový Jenštejn. Jihovýchodně místní část Dehtáry, pův. uhlířská osada z r. 1368, později renes. hospodářský dvůr, doložen r. 1603. Rodiště barokního hudebního skladatele Jana Zacha (1713–1773).

Jeřice

Jičín 50°20'34.24"N; 15°40'58.06"E

Obec prvně zmíněna r. 1369. Na místě středověké tvrze vybudován koncem 17. stol. čtyřkřídlý barokní zámek s nárožní polygonální věží, interiér po požáru r. 1887 upraven novorenesančně, v restituci vrácen soukromému majiteli, nepřístupný. Na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1787 na místě gotické svatyně, u něj prostá hranolová zděná zvonice z doby stavby kostela. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z let 1724 a 1726, lidová socha sv. Floriána z r. 1870. Severovýchodně od obce mohylové pohřebiště z doby bronzové.

Jeřmanice

Liberec 50°41'59.23"N; 15°5'41.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1543. Kostel sv. Anny z let 1812–1816, sochy sv. Petra a Pavla z r. 1764. Severně vrch Císařský kámen (637 m n. m.) s 20 m vysokou dřevěnou rozhlednou z r. 2009. Jihozápadně vrch Javorník (684 m n. m.), výletní restaurace Obří sud z r. 1899 na vrcholu vyhořela r. 1974, plánována stavba rozhledny. Z hřebenu daleký výhled.

Jesenec

Prostějov 49°36'32.07"N; 16°51'46.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1351. Pro brněnské premonstráty vystavěn cenný barokní komplex zámku a kostela podle projektu Jana Blažeje Santiniho, patrový zámek z r. 1711 nyní účelově využit, chodbou s ním spojený kostel sv. Liboria dokončen r. 1714. V zámeckém parku lidová kaplička sv. Antonína z 18. stol. Barokní sochy sv. Liboria z r. 1736 a Jana Nepomuckého z r. 1753.

www.ceskonamape.cz

201

Jesenice

Příbram 49°36'26.31"N; 14°28'45.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice s věží z r. 1617 úplně přestavěn v pozdním baroku r. 1799. Ve zdi opukový náhrobník Diviše Černína z Chudenic, popraveného na Staroměstském náměstí v Praze r. 1621. V areálu kostela odhalen r. 2001 pomník pátera Antonína Lega, který zde působil v letech 1882–1901. Před kostelem památná lípa o stáří asi 350 let. Výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Kamenný most z r. 1868. Z obce na vrch Kalvárie vede obnovená křížová cesta zajímavá unikátní sestavou 17 křížů, vysvěcena r. 2004, o rok později rozšířena o naučnou stezku.

Jesenice

Praha-západ

Jeseník – radnice

49°58'5.92"N; 14°30'58.13"E

Pův. zemědělská ves prvně zmíněna r. 1088. Od 16. stol. poštovní přepřahací stanice na trase Praha-Linec. Bouřlivá výstavba satelitních sídlišť způsobila prudký nárůst počtu obyvatel, přesáhl již 5000. V obci dochována lidová zemědělská usedlost s bránou. Jihovýchodně barokní kamenný pomník v podobě trojbokého jehlanu připomínající smrt hraběnky z Astfeldu při nehodě vozu r. 1706.

Jesenice

Rakovník 50°5'45.09"N; 13°28'19.24"E

Obec připomínána r. 1321, městská práva udělena r. 1409, status města obnoven r. 2008. Pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. barokně přestavěn v letech 1686 a 1725. V sousedství kaple sv. Antonína a pět barokních soch. Barokní fara z r. 1760. Na náměstí dominantní budova býv. okresního soudu z poloviny 19. stol., dochován též býv. zájezdní hostinec zvaný Modrý kříž. Vlastivědné muzeum. Zvláštnost představuje kamenné celní kolo při plzeňské silnici, které upozorňovalo formany na nutnost platit clo. Na jižním okraji rekreační Velký rybník o rozloze 41 ha, jihozápadně od něj v lese žulový útvar Viklan. Severně od města Tobiášův vrch, ve svahu 48 m vysoký telekomunikační stožár z r. 1999, na něm rozhledna s ochozem ve výši 25 m.

Jeseník

N. Jičín 49°36'39.38"N; 17°54'14.48"E

Obec, dříve zvaná Německý Jeseník, poprvé připomínána r. 1383 jako součást starojičínského panství, těžce postižena povodní r. 2009. Barokní zámek z doby kolem r. 1728 vznikl přestavbou renes. tvrze z konce 16. stol., při úpravách mezi lety 1818–1850 odstraněna věž, nyní patrová budova s mansardovou střechou. V zámeckém parku barokní socha sv. Huberta z 18. stol. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1752 na místě staršího dřevěného kostela, který vyhořel r. 1750. V obci dva minerální prameny.

Jesenný

Semily 50°39'47.54"N; 15°20'35.99"E

Obec nad Kamenicí prvně zmiňována r. 1356. Barokní zámek z r. 1664 zpustošen za selské rebelie r. 1775, upraven r. 1906 na obytnou budovu, zámecká kaple sv. Jana Křtitele z r. 1715. Roubený dům z počátku 19. stol. s bohatě vyřezávaným štítem. Severozápadně od obce v lese barokní kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1734, zvaná Hora Kalvárie.

Jeskyně Na Pomezí

Jeseník 50°14'42.22"N; 17°8'23.42"E

Jeseník 50°13'41.63"N; 17°12'16.51"E

Město na soutoku Bělé a Staříče připomínáno r. 1267 jako Frei vom Walde, z čehož vznikl německý název Freiwaldau a český Frývaldov, na dnešní změněn až r. 1947. Počátkem 16. stol. dolování zlata, stříbra a železné rudy. V letech 1622–1684 zde probíhaly proslulé inkviziční procesy, které si ve městě vyžádaly 102 oběti. Památkám dominuje rekonstruovaná, pův. gotická vodní tvrz doložená v r. 1374, renesančně přestavěná v letech 1574–1583, nyní sídlo vlastivědného muzea. Radnice z r. 1610, přestavěná v letech 1712 a 1830. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1418, upraven v 80. letech 19. stol. Morový sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 18. stol. Zajímavá rokoková katovna, dům posledního městského kata. Severozápadně od centra Lázně Jeseník – viz samostatné heslo. Východiště na horu Zlatý Chlum s rozhlednou – viz samostatné heslo.

202

Jeseník nad Odrou

Krasové jeskyně Na Pomezí objeveny r. 1936. Podzemní chodby a dómy s bohatou krápníkovou výzdobou o délce 630 m zpřístupněny veřejnosti r. 1950.

Jeskyně Na Špičáku

Jeseník 50°17'0.92"N; 17°14'59.63"E

Jeskyně Na Špičáku, nejstarší doložená krasová jeskyně střední Evropy, první písemná zmínka pochází z r. 1430. Často sloužila jako úkryt obyvatel. Labyrint 400 m dlouhý vytvořen v devonských mramorech, veřejnosti zpřístupněn od r. 1955, částečně již v letech 1884–1885.

Jestřabice

Kroměříž 49°5'32.27"N; 17°7'50.67"E

Ves prvně připomínána r. 1344, nyní část města Koryčany. Barokní kostel sv. Anny z r. 1753 přestavěn do současné podoby r. 1842.

www.ceskonamape.cz

Ještěd ze sedla Ještědka

Jestřebí

Č. Lípa

Ještěd

Liberec

50°36'32.77"N; 14°35'5.78"E

50°43'57.46"N; 14°59'4.59"E

Obec připomínána r. 1352 pod názvem Krušina, od r. 1480 uváděna pod názvem hradu. Nad ní dominantní, 30 m vysoký skalní suk se zříceninou hradu Jestřebí, doložen r. 1295, pustý od poloviny 16. stol., dochovány zbytky zdiva a tesané schodiště, z hradní plošiny rozhled. V obci rokokový kostel sv. Ondřeje z r. 1780 postavený náhradou za vyhořelý, fara z r. 1730. Na hřbitově pod hradem hranolová zvonice gotického původu, považována za pozůstatek pův. vsi Krušina. Ve hřbitovní zdi barokní Svatá cesta.

Nejvyšší vrchol Ještědsko-kozákovského hřbetu (1012 m n. m.), typická dominanta Liberce, rozhledový bod prvního řádu. Od r. 1737 na vrcholu kamenný kříž, nynější z r. 1990. Kamenný obelisk z r. 1838, zvaný Rohanský kámen, označoval hranici panství. Od r. 1847 první vrcholová chata, první dřevěná rozhledna od r. 1876. Kamenný horský hotel z r. 1907 v podobě středověkého hradu s 23 m vysokou věží jako rozhlednou vyhořel v lednu 1963. Na jeho místě r. 1973 otevřena unikátní stavba hotelu a televizního vysílače ve tvaru rotačního hyperboloidu o výšce 90 m, za niž autor projektu, liberecký architekt Karel Hubáček, získal r. 1969 prestižní Perretovu cenu. V r. 1933 uvedena do provozu kabinová lanovka rekonstruovaná v letech 1971–1975. Ve svahu zachováno torzo sáňkařské dráhy z r. 1911, v provozu moderní lyžařský areál se sedačkovými lanovkami, sjezdovými tratěmi a skokanskými můstky.

Jetřichovice

Příbram 49°33'5.45"N; 14°31'34.47"E

Jestřebí – zřícenina hradu

Ves prvně doložena r. 1394, nyní část města Sedlec-Prčice. Tvrz ze 16. stol. upravena na barokní zámek rozšířený a zásadně přestavěný novogoticky v letech 1857–1859, kolem založen anglický park se sochařskou výzdobou. Barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1702 zbořena a r. 1859 nově postavena pseudorománsky. Kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Dochovány stavby lidové architektury. Jihozápadně osada Monínec, nyní centrum zimní i letní rekreace, na severním svahu Javorové skály (723 m n. m.), www.ceskonamape.cz

203

nejvyššího vrcholu Čertovy hrbatiny, lyžařský areál s lanovkou a poštovnou přenesenou ze Sněžky.

Jetřichovice

ně od rybníků přírodní památka Voděradské bučiny, lesní porost bučin na žulovém podkladu o rozloze 658 ha s řadou druhů chráněných ptáků, územím prochází naučná stezka.

Děčín 50°51'8.74"N; 14°23'52.26"E

Obec, německy zvaná Dittersbach, vznikla koncem 14. stol. jako podhradí hradu Falkenštejn – viz samostatné heslo. Nyní vyhledávané rekreační a turistické středisko s řadou roubených a hrázděných staveb. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1752 v letech 1787–1791 přestavěna na kostel, věž z r. 1828, opraven r. 1993. Pod skalami v letech 1927–2005 dětská ozdravovna. V okolí ve skalách tesané kaple z 19. stol. Památný dub.

Jevany

Jevíčko Obec východištěm na atraktivní vyhlídková místa Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen nazvaná podle členů hraběcího rodu Kinských, který se v 19. stol. zasloužil o rozvoj turistiky v oblasti.

Jetřichovice (Děčín) – Mariina skála

Jevany

Praha-východ 49°58'13.83"N; 14°48'35.41"E

Obec prvně připomínána r. 1344, po 1. světové válce vyhledávané letovisko na březích soustavy rybníků a oblíbené rezidenční místo českých celebrit. Rekreační rybníky na Jevanském potoce s možností provozování vodních sportů. Jihovýchodně od obce býv. ves Aldašín zaniklá za třicetileté války, zachován pouze kostel sv. Jiří se hřbitovem, v současné podobě barokní z r. 1729, věž přistavěna r. 1771. Jihovýchod204

Svitavy 49°37'58.24"N; 16°42'45.6"E

Jetřichovice (Děčín) – Rudolfův kámen

Obec v Boskovické brázdě prvně připomínána r. 1145, na královské město povýšena r. 1258, zachován pův. oválný půdorys, památková zóna. Částečně dochované hradební zdi ze 14. stol. a městská věž, při pozdně gotické přestavbě r. 1593 zvýšena na 50 m, od r. 1709 slouží též jako zvonice. Na místě tvrze postaven r. 1559 renes. zámek, přestavěn koncem 18. stol., účelově využit. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterním konventem augustiniánů z let 1353–1372 přestavěn barokně v letech 1762–1766, v klášteře nyní městské muzeum. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1714, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, kašna z r. 1838 a pomník T. G. Masaryka z r. 1930. Barokní sochy sv. Anny, Josefa, Norberta a Mikuláše Tolentinského vesměs z 1. poloviny 18. stol. Synagoga z r. 1794 upravena na sbor církve čs. husitské, ze zrušeného židovského hřbitova zachováno jen několik náhrobních kamenů. Soukromé hornické muzeum. Severozápadně osamělý gotický hřbitovní kostel sv. Bartoloměje z doby kolem r. 1300 na místě pův. osídlení, opraven po požáru r. 1936. Západně Červený kopec s pomníkem obětem napoleonských válek z r. 1910 na býv. vojenském hřbitově, pod ním plicní sanatorium z let 1914–1916 rozšířené r. 1939 a vodní nádrž Smolná z let 1925–1933 na Malonínském potoce s rekreační oblastí.

Jevišovice

Znojmo 48°59'13.67"N; 15°59'24.02"E

Obec nad řekou Jevišovkou prvně zmíněna r. 1289, historický status města z počátku 18. stol. obnoven r. 2007. Pův. gotický hrad z doby kolem r. 1280 za husitských válek r. 1421 dobyt a zničen, zachovány malé zbytky zdí a příkopy. Náhradou na protějším břehu vystavěn nový hrad, koncem 16. stol. přeměněn na čtyřkřídlý renes. zámek, barokně

www.ceskonamape.cz

upraven ve 2. polovině 17. stol., jeho pevnostní dispozice dosud patrná.

osmiboká stupňovitá dřevěná zvonice, přes 15 m vysoká stavba asi z počátku 17. stol.

Jezdec

Liberec 50°47'47.6"N; 15°5'37.07"E

Malý hrádek strážního charakteru, německy zvaný Reitstein, stával na třech žulových skalách nad Kateřinským údolím Černé Nisy. Hrádek ze 14.–15. stol. neznámé historie zčásti vytesán do příkopem oddělené skály s dřevěnými stavbami, nyní pouze skalní vyhlídka na okraji Liberce.

Jezerní slať

Prachatice 49°2'14.95"N; 13°34'36.76"E

Jevišovice – Starý zámek

V interiéru depozitář a veřejnosti přístupná muzejní expozice Moravského muzea v Brně. Nový zámek z r. 1879 ve stylu anglické gotiky vznikl přestavbou dřevěného barokního letohrádku z 80. let 17. stol., nyní účelově využit, kolem přístupný anglický park. Empírový kostel sv. Josefa z let 1823–1830 s varhanami z r. 1748. Poblíž středověká sýpka ze 16. stol., barokně upravena v polovině 18. stol. Ve městě barokní kašna ze 17. stol. a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 18. stol. Pozoruhodná budova Komenia z r. 1922. Na západním okraji města na Jevišovce vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Jezerní slať, nejznámější a rozsáhlé šumavské rašeliniště (103 ha) mezi Kvildou a Horskou Kvildou na rozvodí Vltavy a Otavy a hranici dvou krajů. Vrchovištní rašeliniště s vlastní vyhraněnou flórou i faunou přístupné po krátké naučné stezce a povalovém chodníčku. Na okraji slati vyhlídková věž. Mocnost rašelinných vrstev dosahuje až 8 m.

Jezernice

Přerov 49°32'43.86"N; 17°37'33.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Kostel sv. Martina gotického původu z 15. stol. Chráněný vodní mlýn středověkého původu. Na jižním okraji obce významná technická památka, kamenný a cihlový železniční viadukt z r. 1873 o délce 343 m se 42 oblouky.

Jezeří

Most 50°33'49.59"N; 13°30'21"E

Zámek v minulosti považován za barokní perlu Evropy, název novodobý z 19. stol., pův. zván Eisenberg stejně jako gotický hrad založený na jeho místě v letech 1363–1365 pány ze Rvenic. Hrad r. 1549 přestavěn na renes. zámek, po třicetileté válce a požáru dvakrát postaven nově barokně v letech 1696 a 1713, současná podoba z přelomu 18. a 19. stol. s anglickým parkem a arboretem.

Jevišovice

Jevišovka

Břeclav 48°49'40.57"N; 16°27'56.52"E

Zemědělská a vinařská obec prvně zmíněna r. 1353, v minulosti se silnou menšinou Chorvatů, do r. 1949 zvána Frélichov či Frollersdorf, nynější název od r. 1950. Chorvatské tradice připomíná Chorvatský dům s muzejní expozicí z r. 2008. Funkcionalistický kostel sv. Kunhuty z let 1929–1932 s gotickou věží, pozůstatkem pův. stavby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1741.

Jezbořice

Pardubice

Jezeří – zámek

49°58'48.17"N; 15°41'38.78"E

Obec poprvé zmiňována r. 1131. Gotický kostel sv. Václava doložen r. 1399, barokně upraven r. 1791. V rohu hřbitova

Po 2. světové válce poznamenán sesuvy půdy v důsledku intezivní těžby hnědého uhlí. Před zbořením zachráněn, stavba po zastřešení od r. 1996 otevřena pro veřejnost, předsta-

www.ceskonamape.cz

205

vuje fotografickou dokumentární expozici a dva obnovené sály, ale také propadlé stropy, fragmenty štukové výzdoby a nástěnných maleb a další zbytky někdejší krásy. Poučný pohled poskytuje vyhlídka nad zámkem, s nímž je spojena osobnost německého hudebního skladatele Christopha Willibalda Glucka (1714–1787), proslulého reformátora opery, který tu prožil část mládí. Tzv. Gluckova myslivna pod zámkem vyhořela r. 1980. V protější stráni zřícenina nedokončeného mauzolea Lobkowiczů z r. 1753.

Ježov

Pelhřimov 49°36'46.41"N; 15°14'3.81"E

Obec písemně doložena r. 1352. Na hřbitově kostel sv. Lucie gotického původu barokně přestavěný v 18. stol. U něj dřevěná zvonice s třemi zvony. Severovýchodně na ostrohu nad ústím Blažejovického potoka terénní stopy po hradu Klosterberg, založen ve 14. stol., opuštěn za husitských válek, nyní v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov.

Ježovy

Klatovy 49°29'28.08"N; 13°13'43.19"E

Obec připomínána již r. 1251. Pův. gotická tvrz přestavěna v 17.–18. stol. na patrový barokní zámek s kaplí na východní straně. Kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol.

Jičín

Jičín 50°26'11.04"N; 15°21'13.19"E

Historické město na řece Cidlině prvně připomínáno r. 1293, do r. 1316 v majetku krále, největší rozvoj v letech 1621–1634 za Albrechta z Valdštejna, který sem přivedl jezuity. Z opevnění dochovány zbytky pozdně gotických hradeb a pozdně gotická Valdická brána, 52 m vysoká věž z let 1568–1570 s vyhlídkovým ochozem a kulatým přístavkem pro šnekovité schodiště. Hlavní náměstí sevřeno frontami renes. a barokních domů, jižní stranu uzavírá rozlehlý zámek, pův. městský dům poškozený r. 1620 výbuchem střelného prachu, mohutná stavba s trojicí nádvoří vystavěna v raném baroku v letech 1624–1633, nyní sídlo regionálního muzea a galerie. V sousedství barokní kostel sv. Jakuba Většího, založen r. 1627, novoklasicistní průčelí z let 1865–1867. Děkanství z let 1628–1630. Jezeří a Mostecko

Jezná

Plzeň-sever 49°46'29.48"N; 13°8'41.21"E

Osada doložena r. 1272 v majetku chotěšovského kláštera, nyní část obce Úlice. V jejím středu gotický kostel Nejsvětější Trojice, barokně přestavěn r. 1767 s využitím věže starší stavby, v interiéru renes. náhrobní desky. U kostela areál pozdně barokní fary, severně od ní velký dvůr Mottlštejn upravený na minikemp.

Ježník

Bruntál 50°5'35.13"N; 17°38'36"E

Pův. dvorec ze 14. stol. s osadou zanikl za třicetileté války, ves obnovena r. 1692, nyní část města Krnov. V centru dřevěná zvonička z 19. stol. Pozoruhodná venkovská vila Larischů z r. 1935 a býv. hotel, nyní plicní léčebna Ozon. Nad vsí vrch Vyhlídka (558 m n. m.), pův. zvaný Melzerberg, na něm od r. 1894 rozhledna, nynější volně přístupná stavba již třetí v pořadí, v historické podobě znovu postavena r. 2001.

Ježov

Hodonín 49°1'36.45"N; 17°12'37.21"E

Obec prvně zmiňována r. 1320. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1677–1681 na místě gotické stavby ze 14. stol. 206

Jičín – Valdická brána

www.ceskonamape.cz

Městský kostel sv. Ignáce, pův. sv. Jakuba ze 14. stol., po předání jezuitům r. 1622 změněno zasvěcení, po několika požárech barokně přestavován v 17. a 18. stol. U něj jezuitská kolej z let 1628–1632, gymnázium z r. 1628 a seminář z let 1686–1692. Hřbitovní špitální kostel Panny Marie de Sale založen r. 1629, dostavěn v letech 1661–1663, mohutná věž z r. 1718. Na hřbitově novorenes. kaple Panny Marie z let 1906–1907. Na náměstí mariánský sloup z r. 1702, kašna Amfitrité z r. 1835 a empírová Korunovační studně z r. 1836. Ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Pomníky Mistra Jana Husa z r. 1872, Jana Amose Komenského z r. 1891 a Karla Havlíčka Borovského z r. 1906. Býv. vodárenská věž z r. 1631. Novorenes. divadlo z let 1893–1894 a řada dalších pseudoslohových městských staveb. Poblíž Valdické brány zřízena Rumcajsova ševcovna. Barokní synagoga z r. 1773 obnovena v letech 2001–2008, severovýchodně židovský hřbitov ze 17. stol. Za městem obora s parkem Libosad z r. 1634 s dlouhou lipovou alejí – viz heslo Valdice. U severního okraje na vrchu Čeřovka rozhledna Milohlídka z r. 1843, nejstarší vyhlídková stavba v Českém ráji. Rodiště sběratele pohádek a spisovatele Josefa Štefana Kubína (1864–1965) a herce Zdeňka Řehoře (1920–1994). Město proslavil svými pohádkami, zejména postavou loupežníka Rumcajse, spisovatel Václav Čtvrtek (1911–1976), který tu prožil část dětství, každoročně pořádána pro děti akce Jičín-město pohádek. Východně v městské části Robousy kostel Nalezení sv. Kříže gotického původu z konce 14. stol., nově postaven po r. 1691, věž přistavěna r. 1841, ve vsi cenná socha Piety z 30. let 18. stol.

v restituci Šlikům, nepřístupný. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Jihlava

Jihlava 49°24'1.75"N; 15°35'12.52"E

Historické město na soutoku stejnojmenné řeky s Jihlávkou, po r. 1235 královské město u bohatých nalezišť stříbra, osazeno především německými kolonisty, po r. 1250 v činnosti mincovna, těžba stříbra ukončena r. 1783, poté rozvoj řemesel, zejména soukenictví, nyní kulturní, hospodářské a sportovní centrum Českomoravské vrchoviny, od r. 2002 krajské město kraje Vysočina.

Jihlava – dolní kašna

Jičín – Rumcajsova ševcovna

Jičíněves

Jičín 50°22'16.25"N; 15°20'26.86"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Mohutný čtvercový třípatrový barokní zámek postaven Šliky v letech 1715–1717, r. 1730 přistavěna barokní zámecká kaple sv. Antonína Paduánského a Nalezení sv. Kříže, nyní pozdně barokní podoba po úpravách v letech 1827–1830 a 1911. Kolem anglický park s empírovým pavilónem z počátku 19. stol. Objekt vrácen

Z pův. trhové vsi dochován románský kostelík sv. Jana Křtitele z doby před r. 1200, později upraven pozdně goticky. Památkové rezervaci v centru dominuje farní kostel sv. Jakuba s dvojvěžovým průčelím a vysokou sedlovou střechou, doložen již r. 1257, v 18. stol. k němu přistavěna barokní kaple Panny Marie. V areálu býv. minoritského kláštera gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s krátkou lodí a dlouhým presbytářem, založen kolem r. 1250, upraven v letech 1499–1508. Při býv. klášteře dominikánů gotický kostel sv. Kříže z doby kolem r. 1260. Velkému náměstí dominuje barokní jezuitský kostel sv. Ignáce z let 1680–1689. Kolem historického jádra dvojitý pás městských hradeb s baštami, nedaleko minoritského kláštera poslední dochovaná městská brána Matky Boží z 2. poloviny 13. stol., rekonstruována r. 1996. Dochovány městské domy s gotickými a renes. jádry, středověké podzemí představuje asi 25 km chodeb, katakomby ze 14.–17. stol. zčásti přístupné, raritou tzv. svítící chodba. Na náměstí pův. gotická radnice upravovaná v letech 1535–1557 a 1727–1728, ve zrekonstruovaném domě Muzeum Vysočiny. Hodnotný soubor středověkých domů zvaný Grecl, podobný chebskému Špalíčku, v 70. letech 20. stol. zbořen a nahrazen stavbou obchodního domu. Barokní kapucínský klášter z r. 1628 přestavěn r. 1850 na městské divadlo. Dům Gustava Mahlera s muzejní expozicí připomíná zdejší dětství rakouského hudebního skladatele (1860–1911). Nad údolím Jihlávky park a zoologická zahrada. Severně na vrchu Rudný zřícenina vyhořelé rozhledny Šacberk z r. 1909. Severovýchodně v místní části Henčov sportovní letiště. Město rodištěm básníka a překladatele Louise Fürnberga (1909–1957).

www.ceskonamape.cz

207

Jiljov

Č. Lípa 50°36'54.91"N; 14°30'33.43"E

Středověké tvrziště ztotožňované s historickou tvrzí Jiljov. Pahorek s příkopem a valem, uprostřed pískovcový blok s vytesaným schodištěm a čtyřhrannou vyhlídkovou plošinou novodobého původu.

Jílové

Děčín 50°45'46.46"N; 14°6'43.37"E

Obec v údolí Jílovského potoka doložena jako strážiště na obchodní cestě a trhová ves s dvorem již v 10. stol., v 19. stol. rozvoj průmyslu, na město povýšena r. 1964. Vodní hrad na místě starší tvrze v 2. polovině 16. stol. přestavěn na renes. zámek, upravovaný kolem r. 1660 a 1842, nyní obdélná dvoupatrová budova s cenným vstupním portálem a kamenným mostem přes příkop, kolem romantický park. Po 2. světové válce upraven na školu, nyní v majetku města a zpřístupněn veřejnosti. Na návrší barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1682, po požáru pseudorománsky přestavěn r. 1859.

Jílové u Prahy

Praha-západ 49°53'43.7"N; 14°29'36.72"E

Jihlava – kostel sv. Jakuba

Jilemnice

Semily 50°36'27.53"N; 15°30'24.36"E

Podhorské město založeno počátkem 14. stol. jako centrum štěpanického panství Valdštejnů, od konce 18. stol. rozvoj textilní výroby, silně postiženo požárem r. 1788. Trojkřídlý patrový zámek renes. původu ze 16. stol. přestavěn novorenesančně r. 1892, nyní sídlo Krkonošského muzea, kolem park. V sousedství raně barokní býv. pivovar z r. 1701. Na náměstí barokní radnice z r. 1718, upravena empírově r. 1838, věž z r. 1850, empírová kašna z r. 1836 a řada barokních a klasicistních domů. Dochovány též četné roubené chalupy. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1729–1736, pozdně barokní fara z 18. stol. Množství převážně barokních soch světců z 18. a 19. stol. Pod vrchem Kozincem barokní kaple sv. Isidora z r. 1719. Rodiště geologa Františka Pošepného (1836–1895), spisovatele Jaroslava Havlíčka (1896–1943), pěvkyně Betty Fibichové (1846–1901), fotografa Zdenko Feyfara (1913–2001) a herce Stanislava Zindulky (1932).

Jilemnice – zámek 208

Pův. ves doložena již r. 1045, od r. 1331 těžba zlata, císařem Karlem IV. povýšena na královské horní město, dolování zlata s přestávkami až do 60. let 20. stol. Od r. 1992 památková zóna. Na náměstí barokní radnice ze 14. stol. s třípatrovou gotickou věží. V budově zvané Mince z r. 1356, pův. středověké mincovně, nyní regionální muzeum zaměřené na historii dolování zlata a dějiny trampingu. Kostel sv. Vojtěcha gotického původu z 13. stol. pův. zasvěcen sv. Mikuláši, s gotickým deskovým oltářem, barokně přestavěn kolem r. 1766. U kostela barokní socha sv. Vojtěcha a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1847. Hřbitovní hornický kostel Božího Těla gotického původu později barokně přestavěn. Barokní kaple sv. Václava z r. 1763. Jižně v části Žampach žulový železniční most přes rokli Kocour o 7 obloucích a výšce 42 m, pozoruhodná stavba z r. 1900. Výše v rokli v Dolním Studeném štola sv. Josefa, doložena r. 1718, v délce 200 m přístupná v rámci muzea. Od r. 2008 zpřístupněna též štola v Halířích východně od města. Jižně na vrchu Pepř na 30,5 m vysoké telekomunikační věži z r. 2007 ochoz rozhledny ve výši 18 m.

Jílové u Prahy – náměstí www.ceskonamape.cz

Jílovice

Č. Budějovice 48°53'22.76"N; 14°43'37.84"E

Obec prvně zmíněna r. 1366. Raně gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol., barokní věž přistavěna r. 1695, stavba rozšířena r. 1891. Barokní fara z r. 1786.

Jíloviště

Praha-západ 49°55'34.32"N; 14°20'36.5"E

Obec na okraji brdské pahorkatiny prvně zmíněna r. 1347, rekreační oblast s řadou chat, hotelů a penzionů. V minulosti cíl populárního automobilového závodu Zbraslav-Jíloviště, obnoven r. 1962 jako závod automobilových veteránů. Nad obcí výrazný vrch Kopanina (411 m n. m.), jeho lidový název Cukrák přenesen na zdaleka viditelnou věž televizního vysílače z r. 1961 vysokou 195 m.

Jimlín

Obec prvně doložena r. 1267. Místo kamenné tvrze ze 14. stol. založen r. 1465 Albrechtem z Kolowrat honosný Nový hrad, podle něhož se psala rodová větev Novohradských z Kolowrat. Hrad po r. 1560 přestavěn na renes. zámek a později barokně upraven, objekt má tři nádvoří a pozdně gotickou hranolovou věž, krytou cibulovou bání, od 19. stol. sloužil jen jako špitál, kasárna a hospodářský dvůr. Od r. 1994 probíhá dlouhodobá rekonstrukce, v posledních letech zámek příležitostně zpřístupňován veřejnosti. Žďár n. S. 49°38'12.84"N; 16°13'26.9"E

Obec na Svratce na historické zemské hranici Čech a Moravy prvně připomínána r. 1361, status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, historické jádro od r. 1991 památkovou zónou. Renes. zámek vybudován v letech 1588–1596 v sousedství zchátralé tvrze, upraven klasicistně na přelomu 18. a 19. stol., vrácen v restituci r. 1991 rodu Belcredi, novogotická rodová hrobka z r. 1832 pod vrchem Padělek. Katolický barokní kostel Narození Panny Marie z let 1707–1715 na místě gotického, barokní věž přestavěna v letech 1879 a 1933. Evangelický kostel z r. 1786, věž přistavěna r. 1883. Na náměstí pův. renes. radnice empírově přestavěná v letech 1804–1806 a několik klasicistních domů, zachovány i roubené domy z 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. V budově školy z let 1800–1806 nyní výstavní síň a pamětní síň rodáků, součástí expozice dioráma Broučci od Jiřího Trnky, vystavené na Světové výstavě v Bruselu r. 1958. Rodiště spisovatelů bratří Aloise (1861–1925) a Viléma (1863–1912) Mrštíkových a Jana Karafiáta (1846–1929), autora proslulých Broučků, pamětní desky. Severozápadně od městyse přírodní památka Prosíčka (739 m n. m.), skalní hřbet s rozsáhlým kamenným mořem a suťovými svahy, na vrcholu dřevěný vyřezávaný kříž z r. 2002, rozhled.

Jince

Jindice

K. Hora 49°54'50.2"N; 15°5'6.96"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Rašovice. Pozdně renes. tvrz z počátku 17. stol. přestavěna po r. 1765 na prostý patrový barokní zámek, zmodernizován při přestavbě v letech 1919–1920. Na návrší na hřbitově kostel sv. Václava gotického původu, přestavěn barokně v 18. stol. Hřbitovní kaple z poloviny 18. stol. upravena novorománsky po r. 1850. Klasicistní socha sv. Václava z počátku 19. stol.

Louny 50°19'9.54"N; 13°44'48.37"E

Jimramov

ku středisko železářství, dřevouhelná vysoká pec Barbora, ojedinělá technická památka z r. 1810 v provozu do r. 1874. Gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn r. 1728. Trojdílný patrový barokní zámek z 18. stol. změněn v 19. stol. na pivovar, zničen požárem r. 1962, nyní ve zříceninách. Rodiště houslového virtuóza Josefa Slavíka (1806–1833), zvaného český Paganini, pamětní desky na rodném domku a na škole.

Příbram 49°47'13.53"N; 13°58'31.89"E

Obec prvně doložena počátkem 14. stol., status městyse z r. 1900 obnoven r. 2006, sídlo správy vojenského újezdu Brdy. V okolí naleziště zkamenělin trilobitů. Od středově-

Jindřichov

Přerov 49°38'31.91"N; 17°44'58.25"E

Obec prvně zmíněna r. 1499. Na hřbitově barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1753. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1802. Na severním okraji památné tisy.

Jindřichov

Bruntál 50°15'8.4"N; 17°31'14.2"E

Obec založena r. 1256 jako statek olomouckých biskupů a nazvána podle lokátora Hennersdorf. Raně barokní zámek z doby po r. 1650 klasicistně přestavěn po požáru r. 1844. Kolem založen v 17. stol. cenný park, po r. 1800 upraven jako anglický, ohrazen zdí a bránou a doplněn řadou drobných romantických staveb a plastik. Před zámkem barokní mariánské sousoší z r. 1757. Raně barokní trojlodní kostel sv. Mikuláše z let 1677–1691, po požáru z r. 1844 upraven empírově, kolem ohradní zeď, u vstupní brány barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Jindřichov

Šumperk 50°5'58.35"N; 16°59'30.96"E

Obec v údolí říčky Branné vznikla r. 1862 z osady kolem papírny a celulózky založené r. 1832. Památná lípa ve stáří asi 350 let. Jihozápadně na ostrohu nad soutokem Branné a potoka Staříč zbytky tvrze Pleče neznámé historie.

Jindřichovice

Sokolov 50°16'56.78"N; 12°36'25.7"E

Obec poprvé uváděna r. 1273, později hornické městečko Heinrichsgrün u ložisek cínu, stříbra, olova a železa. Barokní zámek Nosticů z r. 1672 nahradil starou tvrz Šliků, novogoticky upraven v letech 1836–1840. Nad náměstím pův. gotický kostel sv. Martina s osmibokou věží v podobě z r. 1803. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1773. Severně od obce r. 1915 zřízen tábor srbských a ruských zajatců, z nichž 7300 zahynulo. V letech 1928–1932 zřízeno na náklady jugoslávské vlády na jižním okraji z býv. vodárny stále udržované mauzoleum, do něhož byly přeneseny ostatky z hromadných hrobů.

www.ceskonamape.cz

209

Jindřichův Hradec – zámek

Jindřichovice (Sokolov) – srbské mauzoleum

Jindřichovice

Klatovy 49°17'49.46"N; 13°23'47.38"E

Ves prvně připomínána r. 1381, nyní část městyse Kolinec. Renes. zámek vznikl v 16. stol. přestavbou starší tvrze, v polovině 18. stol. přistavěno barokní křídlo s patrovým výrazným štítem. Na zbytku bašty dlouholeté čapí hnízdo. Pozdně barokní kaple sv. Václava z 19. stol. Roubené domy šumavského typu.

Jindřichovice pod Smrkem

Liberec

50°57'34.81"N; 15°15'2.04"E

Obec doložena jako farní r. 1346, název Heinersdorf an der Tafelfichte podle zakladatele a prvního rychtáře Heinricha. Pův. stávala jihovýchodně u kostela sv. Jakuba, v březnu r. 1431 vypálena husity vracejícími se od Baltu. Nově založena níže po toku potoka, na pův. místě dochována jen zřícenina kostela. V obci nový kostel Nejsvětější Trojice z r. 1670. V 19. stol. prosperující textilní průmysl, od r. 1902 obec spojena s Frýdlantem železnicí. Trať r. 1904 prodloužena do německého Friedebergu, nyní polský Mirsk, od konce 2. světové války však končí v obci. V opraveném historickém statku muzeum venkovského života s malým funkčním větrným mlýnem z 30. let 20. stol. Za obcí dvojice větrných elektráren.

Jindřichův Hradec

Minoritský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele gotického původu z 13. stol. Klášter františkánů s kostelem sv. Kateřiny založen r. 1478. Renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1590–1594 upraven na výstavní síň. Hřbitovní kostel sv. Václava z r. 1399 přestavěn v letech 1621 a 1816. Západně od města novogotický kostel sv. Jakuba z let 1859–1860 s rodinnou hrobkou Černínů. Renes. budova jezuitského semináře z 16.–17. stol. sídlem muzea Jindřichohradecka, v něm proslulé Krýzovy jesličky, největší pohyblivý betlém světa. Dochována řada renes. měšťanských domů a zbytky hradeb s Nežáreckou bránou. Pozdně barokní radnice z r. 1801, na náměstí mohutný sloup Nejsvětější Trojice z let 1764–1768, ve městě řada barokních soch. Klasicistní budova býv. Landfrasovy tiskárny z r. 1827. Pod zámkem býv. zámecký mlýn z 15. stol., zvaný U čtrnácti podle počtu vodních kol, přestavěn r. 1887 Františkem Křižíkem na městskou elektrárnu, v provozu do r. 1995. Synagoga z let 1801–1803, jižně od města židovský hřbitov z konce 16. stol. Na severním okraji v místní části Radouňka galerie Špejchar. Od nádraží vycházejí dvě větve úzkorozchodné železnice do Nové Bystřice a Obrataně z let 1897 a 1906, nyní provozovány soukromou společností, technická památka. Rybník Vajgar o rozloze 49 ha při východním okraji města střediskem rekreace a vodních sportů. Ve městě se narodili barokní hudební skladatel a varhaník Adam Václav Michna z Otradovic (1600–1676), malíř Hanuš Schwaiger (1854–1912) a lékař Stanislav Prowazek (1875–1915), objevitel původce skvrnitého tyfu.

Jindř. Hradec 49°8'48.65"N; 15°0'26.91"E

Historické město založeno rodem Vítkovců nad řekou Nežárkou kolem r. 1220 jako řemeslnická osada pod hradem, městská práva již od r. 1293. Prvořadou památku představuje zámek, pův. gotický hrad z počátku 13. stol., rozlohou třetí největší u nás, jeho části převážně gotické a renes., v čele gotická válcová věž. Soubor paláců obklopuje trojici nádvoří, ojedinělý renes. altán, zvaný rondel, vznikl úpravou hradební bašty, na nádvoří pozoruhodná kamenná renes. kašna s tepanou mříží z doby před r. 1604. Trojlodní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., regotizován v 19. stol., prochází jím 15. poledník vyznačený v dlažbě, při něm 35 m vysoká městská věž, nyní vyhlídková. Monumentální renes.–barokní jezuitská kolej s kostelem sv. Máří Magdalény z 16.–17. stol., nyní sídlo národního muzea fotografie. 210

Jindřichův Hradec – rondel

www.ceskonamape.cz

Jinín

Strakonice

Jirny

Praha-východ

49°13'36.09"N; 13°58'53.95"E

50°6'57.35"N; 14°42'8.69"E

Obec prvně připomínána r. 1279. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. přestavěn po požáru r. 1482 a upraven barokně v 18. stol. Dochovány stavby selského baroka ve stylu Jakuba Bursy. Severozápadně pozdně gotická boží muka v místě Na žalosti. Nedaleko obce motokrosový areál.

Obec vzniklá sloučením Horních a Dolních Jiren neboli Jiřence prvně připomínána r. 1307, z býv. ovčárny r. 1836 zřízen jeden z prvních cukrovarů v Čechách. Barokní zámek z poloviny 17. stol. přestavěn v letech 1844–1847 pseudoslohově, v interiéru nástěnné malby Josefa Navrátila, současně kolem zřízen park s exotickými dřevinami. Zámek zdevastovaný po r. 1948 nyní soukromým majitelem rekonstruován na ubytovací zařízení. Ve středu obce pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. stol. s barokní lodí z přestavby v letech 1728–1734, před ním hranolová barokní zvonice z r. 1717.

Jinolice

Jičín 50°28'44.9"N; 15°19'44.74"E

Obec prvně doložena r. 1377. Dochována býv. škola a další stavby lidové roubené architektury z doby kolem r. 1800. V obci pomníčky obětem války r. 1866, u ní trojice Jinolických rybníků, rekreační rybníky Němeček (5,2 ha) a Oborský (11,4 ha) s kempem a chatovými osadami, třetí Vražda (2,1 ha) zarůstá rákosím.

Jiřetice

Strakonice 49°8'42.96"N; 13°59'2.36"E

Ves prvně připomínána r. 1490, nyní část obce Čepřovice. Vysoce hodnotné chráněné stavby v lidovém baroku z poloviny 19. stol., vesměs díla Jakuba Bursy.

Jinolice – pomník Jiřetice – Bursův statek

Jinošov

Třebíč 49°13'51.58"N; 16°11'40.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Ze dvou středověkých tvrzí z horní zachováno v zahradě tvrziště se zbytky valu a příkopu, dolní přestavěna v 16. stol. na renes. zámeček a v 19. stol. upravena na faru. Na hřbitově kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., při barokní přestavbě r. 1740 zbořena věž a ze hřbitovní brány postavena zvonice, v nejvyšším patře novogotická z r. 1902. Pamětní deska na škole připomíná působení básníka Otokara Březiny v letech 1887–1888. Na okraji pův. pozdně barokní zámek Šénvald z let 1795–1798, přestavěn v letech 1826–1829 na empírové letní sídlo, nyní účelově využit, nepřístupný. V přilehlém anglickém parku několik empírových pavilónů.

Jirkov

Chomutov 50°30'1.22"N; 13°26'53.38"E

Pův. osada prvně zmíněna r. 1321, od r. 1455 městská práva, nyní průmyslové město splývající s Chomutovem. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Jiljí z r. 1538, morový sloup z r. 1695, empírová radnice z r. 1840 a barokní kašna z 18. stol. Pod náměstím městské historické sklepy z let 1555–1595, zpřístupněné r. 2007. Nad městem zámek Červený Hrádek – viz samostatné heslo.

Jiřetín pod Jedlovou

Děčín 50°52'29.52"N; 14°34'31.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1554, kdy bylo při rudných dolech vysazeno hornické městečko Sv. Jiří v Oudolí, německy Sankt Georgenthal. Později rozvoj textilního a obuvnického průmyslu, od poloviny 19. stol. vyhledávané rekreační středisko, za 2. světové války pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Renes. protestantský kostel Nejsvětější Trojice z let 1590–1611 upraven v 19. stol. Jako památka na dolování turisticky zpřístupněna štola sv. Jana Evangelisty. Hornické muzeum z r. 1998 v budově býv. fary. Jižně od obce Křížová hora, od 2. poloviny 18. stol. poutní místo s Getsemanskou zahradou, udržovanou pozoruhodnou křížovou cestou a poutním kostelíkem Povýšení sv. Kříže.

Jiřice

Pelhřimov 49°33'8.53"N; 15°19'2.97"E

Obec prvně uváděna r. 1341. Dominantní gotický kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 14. stol. upravován barokně v letech 1650 a 1772. Barokní fara přestavěna novobarokně r. 1900. Farářem zde byl r. 1416 husitský kněz Jan Želivský. Uprostřed obce památná Jiřická lípa, asi 800 let starý dutý strom zván též lípou Jana Želivského.

www.ceskonamape.cz

211

Jiřice u Miroslavi

Znojmo 48°55'13.62"N; 16°23'35.16"E

Obec prvně zmíněna r. 1350. Na místě tvrze ze 16. stol. vybudován v letech 1750–1760 prostý patrový barokní zámeček, později znehodnocen modernizací. Pseudoslohový kostel sv. Anny z r. 1831 poškozen bombardováním r. 1945, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Jiříkov

Děčín

Simone (1895–1952), vlastním jménem Otto Katz, novinář a politik popravený v politickém procesu, a husitský kněz a hejtman Petr Hromádka, upálen v Chrudimi r. 1421. Jihovýchodně v místní části Vlásenice památná Holubova lípa, stará téměř tisíc let, nejstarší a nejmohutnější strom Táborska. Jižně místní část Padařov, v 15. stol. sídlo husitských hejtmanů Mikuláše a Filipa z Padařova, kteří pořídili vzácnou Padařovskou bibli, a působiště selského filozofa a představitele agrárního hnutí Alfonse Šťastného (1831–1913), památník na okraji vsi.

50°59'33.59"N; 14°34'19.92"E

Z průmyslového pohraničního města prvně zmíněn r. 1346 Starý Jiříkov, Nový Jiříkov založen r. 1681, spojené části povýšeny na město Georgswalde r. 1914, nynější název od r. 1946. Od počátku 19. stol. výroba lněného plátna, později dřeváků, v 19. stol. v provozu minerální lázně. Ve Starém Jiříkově barokní kostel sv. Jiří z let 1724–1728 s hranolovou věží a rokokovým a klasicistním zařízením, barokní fara z 18. stol. Na náměstí barokní sousoší sv. Karla Boromejského, Jana Nepomuckého a Floriána z r. 1769.

Jistebnice

Tábor 49°29'0.69"N; 14°31'43.31"E

Obec v rybničnaté krajině poprvé připomínána r. 1262. Pův. románský kostel sv. Michaela archanděla z počátku 13. stol., goticky přestavěn v letech 1380–1385, v něm r. 1872 nalezen zpěvník, tzv. Jistebnický kancionál, rukopisný soubor písní z 15. stol. obsahující i husitský chorál Ktož jsú boží bojovníci. Barokní děkanství z r. 1715. Zámek ve stylu anglické gotiky z let 1876–1882, kolem něj anglický park. Za zámkem v hospodářském dvoře dvě půlkruhové bašty býv. tvrze Rožmberků z 15. stol., barokní sýpka z 18. stol. Na náměstí novogotická radnice z let 1888–1889 na místě renes. stavby z r. 1555, kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1729 a Vlašský dům, zvaný zámeček, z 2. poloviny 16. stol. Pomník padlým, zvaný Jihočeská stráž, z r. 1926. Most se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Jižně na návrší Vyšehrad novorománská kaple sv. Máří Magdalény z r. 1861 s kamennými kapličkami křížové cesty, z návrší daleký rozhled.

Jistebnice – kašna

Jistebník

N. Jičín 49°45'8.83"N; 18°7'58.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1373. Kostel sv. Petra a Pavla z let 1808–1812 na místě starší stavby. Pomník Petra Bezruče z r. 1973.

Jítrava

Liberec 50°47'30.61"N; 14°51'20.77"E

Ves prvně doložena r. 1370 jako Dittersdorf, zničena za husitských válek, později znovu založena pod názvem Pankratz, nyní část obce Rynoltice. V minulosti pískovcové a vápencové lomy. Barokní kostel sv. Pankráce z r. 1710 vyhořel v dubnu 1868 po zásahu bleskem, znovu postaven a pseudobarokně vybaven. Severně na úpatí vrchu Vysoká přírodní památka Bílé kameny – viz samostatné heslo.

Jívka Jistebnice – poutní kaple

Západně od obce starý židovský hřbitov. Rodiště a působiště malíře Richarda Laudy (1873–1929), pamětní deska a od r. 1980 památník v zámečku. V obci dále narozen André 212

Trutnov 50°33'32.02"N; 16°6'23.81"E

Obec prvně zmiňována r. 1542. Nad pramenem sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. V části Horní Vernéřovice založené již ve 13. stol. kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1710. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Jívová

Olomouc 49°42'30.13"N; 17°23'38.04"E

Obec na svazích Oderských vrchů prvně zmíněna r. 1220. Mimořádně hodnotný barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1717–1720 přestavěn po požáru r. 1808. Kostelní areál s farou a márnicí ohrazen zdí se dvěma branami, vše z 18. stol. V obci 300 let starý památný jilm.

Jizerka

Jablonec n. N.

Josefu II. Kaple Všech svatých z r. 1977. Na okraji pozdně barokní sousoší sv. Anny z r. 1760.

Josefův Důl

Jablonec n. N. 50°47'14.29"N; 15°13'18.1"E

Pův. sklářská, nyní převážně rekreační obec založena r. 1701. Pseudogotický kostel Proměnění Páně z let 1862–1865. V lesích západně od obce na řece Kamenici největší z jizerskohorských vodních nádrží – viz samostatné heslo.

50°49'3.06"N; 15°20'53.32"E

Nejvýše položená osada Jizerských hor prvně zmíněna r. 1539, nyní část obce Kořenov. Od 16. stol. naleziště drahokamů v náplavách Safírového potoka. Od r. 1828 sklářská huť, druhá zbudována r. 1866, výroba ukončena r. 1911, založení huti připomíná kamenná pyramida a rozvaliny starší z nich v louce, budova mladší huti zachována. Osada nyní střediskem letní i zimní turistiky, skupina převážně rekreačních chalup s opraveným tzv. Panským domem. V býv. škole muzeum Jizerských hor z r. 1994, rozšířeno v letech 1996 a 2003. Na vyvřelém kuželu hory Bukovec (1005 m n. m.) přírodní rezervace s naučnou stezkou, naučná stezka prochází i rozlehlou rezervací Rašeliniště Jizerky.

Jizerní Vtelno

Ml. Boleslav 50°22'0.64"N; 14°51'10.04"E

Obec na Jizeře, pův. zvaná pouze Vtelno, prvně zmíněna r. 1229. Na návsi barokní kaplička a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Na okraji zámek Stránov, pův. hrad z let 1463–1468, renesančně přestavěn kolem r. 1600, současná honosná podoba po novorenes. přestavbě z let 1890–1894, čtyřpatrový objekt lichoběžného půdorysu s arkádovým nádvořím a mohutnou šestibokou věží, od r. 2003 po restituci v soukromém vlastnictví a rekonstrukci, celoročně zpřístupněn veřejnosti, z gotické věže výhled do údolí Jizery. V předzámčí barokní kostel sv. Václava z r. 1767.

Josefov

Kacanovy

Semily 50°33'14.37"N; 15°8'46.13"E

Obec prvně uváděna r. 1615, místní část Vrcha již r. 1514. Kaple Panny Marie z r. 1820 opravena r. 2003. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. opraven r. 2001. V býv. osadě Radeč zvonice s kaplí z r. 1836. V obci penzión z let 1903–1904, nyní hotel. Severovýchodně nad obcí samota zvaná Kopicův statek, patrová roubená stavba z r. 1787 s pavlačí a kamennou bránou, před ní socha sv. Jiří na koni z r. 1806. V rokli pod statkem řada reliéfů s výjevy z české historie tesaných do pískovce, práce Vojtěcha Kopice (1909–1978) z let 1940–1978. Severozápadně od obce zbytky hradu Chlum, zvaného též Kozlov nebo Kozlovy, dřevěný hrad ve skalách založen ve 13.–14. stol., zpustl v 15. stol., dochovány místnosti a základy tesané ve skále a studna. Nad zříceninou Raisova vyhlídka s výhledem na Turnovsko.

Náchod 50°20'14.05"N; 15°55'56.67"E

Unikátní pevnostní město na levém břehu Metuje nazvané podle císaře Josefa II. a vybudované v letech 1780–1787 jako barokní pevnost, která nikdy nesloužila svému účelu, v minulosti využívána zejména jako vojenské vězení, nyní část města Jaroměř. Zachován částečně zpřístupněný komplex opevnění: bastiony, kurtiny, kasematy a posádkové budovy. Empírový kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1805–1810, empírové vojenské objekty. Na náměstí kašna z r. 1817. V býv. novorenes. radnici z let 1883–1884 nyní Muzeum Josefov, v sezóně umožňuje též návštěvu podzemních chodeb a lapidária. V budově býv. velitelství soukromé vojenskohistorické muzeum Miroslava Frosta z r. 2004. Dva smírčí kříže. Jihozápadně vojenský hřbitov z doby kolem r. 1800. Rodiště spisovatele Miroslava Ivanova (1929–1999).

Josefov

Hodonín 48°50'22.12"N; 17°0'35.81"E

Zemědělská a vinařská obec založena r. 1782 z panského dvora na místě zaniklé vesnice a pojmenována po císaři

Kacanovy – zřícenina Chlum

Kaceřov

Sokolov 50°8'49.58"N; 12°30'23.74"E

Obec poprvé uváděna r. 1312. Nad rybníkem v parku kruhové tvrziště. Zchátralý barokní zámek s mansardovou střechou vznikl r. 1770 na místě býv. tvrze. V obci barokní plastiky.

Kaceřov

Plzeň-sever 49°52'20.47"N; 13°30'44.55"E

Obec prvně doložena r. 1376. Na západním okraji mohutný renes. zámek z let 1540–1558, vznikl přestavbou starší tvrze po vzoru římských vil jako honosné sídlo Gryspeků z Gryspachu. Dvoupatrová čtyřkřídlá budova s dvojicí nárožních rizalitů obklopená zděným příkopem nyní v soukromém vlastnictví, během sezóny v omezeném rozsahu zpřístupňována. Při zámku francouzská zahrada. V obci dochována roubená stodola a kaple se zvonicí z r. 1883.

www.ceskonamape.cz

213

Kačina – zámek

Kačležský rybník

Jindř. Hradec 49°5'41.96"N; 15°5'43.05"E

Kaceřov (Plzeň-sever) – zámek

Kácov

K. Hora 49°46'41.12"N; 15°1'44.96"E

Obec nad zákrutem Sázavy prvně připomínána r. 1318, status městyse z r. 1627 obnoven r. 2006. Ve dvoře nad řekou na místě tzv. nové tvrze třípatrový barokní zámek z let 1726–1733 se dvěma hranolovými věžemi, upravován v 19. a 20. stol. Chodbou spojen s oratoří kostela Narození Panny Marie gotického původu z r. 1360, později barokně upraveného a přestavěného r. 1862. Barokní děkanství z r. 1718. Na náměstí barokní sousoší Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1730. Jihozápadně nad řekou zbytky tzv. staré tvrze ze 14. stol., dochován pahorek s příkopem a bašta s částí hradby.

Kačerov

Protáhlý Kačležský rybník založen r. 1544, hráz 648 m dlouhá a 9 m vysoká. Vodní plocha o rozloze 196 ha a délce téměř 3 km dosahuje průměrné hloubky 2 m. Společně s Krvavým rybníkem (viz samostatné heslo) r. 1994 vyhlášen za přírodní park jako významné hnízdiště ptactva s výskytem vydry a orla mořského.

Rychnov n. Kn. 50°14'0.48"N; 16°22'41.28"E

Rozptýlená horská ves připomínána r. 1571, v 16. stol. sklárna, nyní část obce Zdobnice. Šindelem krytý, pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z let 1796–1798 vybudován v místě kaple z r. 1626 vyhořelé r. 1794. Četné rekreační roubené chalupy. Severně kaple Panny Marie z r. 1858 a rašeliniště, chráněné od r. 1984. Jižně kaple sv. Anny z r. 1807. U hřbitova Pieta z r. 1832.

Kačina

K. Hora 49°58'55.83"N; 15°20'38.61"E

Zámek Kačina vybudován v přírodním parku o rozloze 200 ha hrabětem Chotkem v letech 1802–1822 v čistě empírovém slohu. Střední část patrové budovy zaujímá kruhový sál prostupující obě podlaží a zakončený kopulí, z hlavní budovy vycházejí dvě přízemní boční křídla lemovaná sloupovou kolonádou a zakončená patrovými pavilóny. Po znárodnění zámek předán do správy Národního zemědělského muzea a v interiérech zřízeno Muzeum českého venkova přístupné v turistické sezóně. Kolem udržována část parku, zbytek změněn na bažantnici.

214

Kačležský rybník

Kadaň

Chomutov 50°22'49.84"N; 13°16'12.18"E

Město nad Ohří založeno jako královské r. 1259 na místě osady u komendy johanitů z 12. stol. a pozdějšího kláštera minoritů. Sídlem purkrabího byl městský hrad z 13. stol. v podobě italského kastelu, v 18. stol. upraven na kasárna, nyní v dlouhodobé rekonstrukci. Historické jádro je městskou památkovou rezervací. Z městského opevnění zachována Mikulovická brána, barbakán býv. Žatecké brány a gotická fortna v Katovské uličce. Na náměstí radnice ze 14. stol. s kaplí a vysokou gotickou věží, zakončenou jehlancovou helmicí, řada městských domů s renes. a barokními fasádami a cenný barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1753–1755. Dominantní, pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže s dvojicí průčelních věží v barokní podobě z let 1746–1755. Barokní klášter alžbětinek s kostelem sv. Alžběty a sv. Rodiny z r. 1746. Na okraji města gotický františkánský klášter z r. 1473 s kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků a křížovou cestou ze 17. stol. V klášterním parku smírčí kří-

www.ceskonamape.cz

že přenesené ze zrušených obcí. U řeky mnohokrát přestavovaný kostel Stětí sv. Jana Křtitele z počátku 13. stol.

Kadlín

Mělník 50°23'57.31"N; 14°41'57.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1346. Dominantní pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího přestavěn barokně r. 1724, v letech 1997–1999 opraven, před branou torzo pětisetleté lípy a dřevěná zvonice ze 16. stol. Budova býv. školy z r. 1847. Východně od obce čedičové návrší zvané Hradišť (315 m n. m.), na něm 19 m vysoká rozhledna z r. 2006, k níž vede naučná stezka. Projekt Sedm kadlínských zastavení obsahuje kromě kostela, rozhledny a naučné stezky též ukázky života na vesnici v minulosti v podobě čtyř muzejních expozic venkovského kováře, staré selské techniky, motyček a polních plodin.

Kadov

Kájov

Č. Krumlov 48°48'38.35"N; 14°15'29.4"E

Obec na říčce Polečnici prvně zmíněna r. 1263. Cenný kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn pozdně goticky v letech 1471–1485, sakristií spojen s gotickým kostelíkem Smrti Panny Marie v pozdně gotické podobě z r. 1488, poutní místo s farou, hospicem a kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1699, v interiéru pozdně gotická Kájovská madona z doby kolem r. 1502. Pův. renes. hostinec z r. 1630. Raně barokní kaple Božího Těla z r. 1660. Hamr z r. 1617. Severozápadně u místní části Křenov muzejní areál čs. opevnění z doby před 2. světovou válkou.

Strakonice 49°24'9.26"N; 13°46'32.89"E

Obec poprvé uváděna r. 1352 jako vladycké sídlo. Býv. gotická tvrz rozšířena renesančně na trojkřídlý objekt, později upravena na sýpku s vysokým středním štítem, v podzemí klenuté sklepy, od r. 2003 obnovována, uvnitř zpřístupněna muzejní expozice venkovského života. Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. dochován v presbytáři, ostatní nahrazeno barokní stavbou z r. 1765. Západně novogotická kaple z 19. stol. s rodinnou hrobkou baronů z Lilgenau. Raritu představuje tzv. Kadovský viklan, mohutný balvan v hájku na východním okraji obce, jeho okolím zřízena naučná stezka. Západně od obce skalní skupina Čertův náramek, východně malebný rybník Velká Kuš, největší na Lnářsku o rozloze 51 ha. Na severním poloostrově morové pohřebiště z r. 1680.

Kájov – poutní kostel

Kal

Jičín 50°27'50.63"N; 15°38'5.64"E

Ves prvně doložena r. 1497, nyní část městyse Pecka. Na návsi barokní panská kovárna z 18. stol. Kamenný kříž z r. 1803 a socha Panny Marie z r. 1904. Na říčce Bystřici býv. roubené mlýny, Kalský z r. 1827 a Bystrý z r. 1720. Jižně vrch Valy (489 m n. m.) s náspy a bránou pravěkého a slovanského hradiště. Severovýchodně v místní části Vidonice barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1732–1736 na místě dřevěného.

Kadov (Strakonice) – tvrz

Kadov

Znojmo 48°58'58.8"N; 16°17'17.61"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1235. Pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 15. stol. přestavěn r. 1822. Pozdně barokní hřbitovní brána. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Pozdně gotická boží muka z počátku 16. stol.

Kalek

Chomutov 50°34'44.08"N; 13°19'20.31"E

Obec jako osada dřevorubců a uhlířů na saské hranici doložena prvně r. 1555 kolem hamru na výrobu plechu, později zde pracovala vápenka a do 19. stol. železárny. Barokní kostel sv. Václava z r. 1702, fara z r. 1753. Barokní lovecký zámek z r. 1766 zcela znehodnocen přestavbou r. 1968.

www.ceskonamape.cz

215

Kalenice

Strakonice

Kámen

Pelhřimov

49°16'16.41"N; 13°43'6.33"E

49°25'26.57"N; 15°0'59.58"E

Obec prvně zmiňována již r. 1045. Středověká tvrz vypálena r. 1520, na tvrzišti s patrným příkopem a valem postaveno v 1. polovině 18. stol. barokní stavení, znehodnoceno pozdějšími přestavbami. Přilehlá sýpka datována na portálu r. 1708. Na návsi kaple sv. Františka z r. 1832 ve stylu lidového baroka, před ní sloup sv. Vavřince z r. 1722.

Obec prvně doložena r. 1318. Na osamělé skále nad ní hrad gotického původu, založen kolem r. 1300, barokně přestavěn r. 1673 a do dnešní pseudogotické romantické podoby upraven v letech 1860–1870. Od r. 1974 v interiéru muzeum jednostopých vozidel, kolem udržovaný park s alpiniem. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1703. V obci barokní kostel Panny Marie Bolestné z let 1667–1671.

Kalich

Litoměřice 50°36'17.14"N; 14°12'24.46"E

Pův. řádová tvrz německých rytířů na dominantním vrchu (536 m n. m.) dobyta r. 1421 Janem Žižkou a upravena na husitský opěrný bod nazvaný Kalich podle symbolu hnutí. Hrad obýván do r. 1474. Kromě terénních reliktů zachovány zbytky opevnění a zdiva brány a věže. Daleký rozhled. Přístup po značené cestě z Třebušína – viz samostatné heslo.

Kaliště

Pelhřimov 49°35'34.12"N; 15°18'18.81"E

Obec prvně doložena r. 1318. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1812. Rodiště rakouského hudebního skladatele Gustava Mahlera (1860–1911), pamětní deska, rodný hostinec upraven na penzion.

Kaltenštejn

Kamenec Jeseník 50°17'46.57"N; 17°9'8"E

Mohutný hrad nad cestou spojující Moravu a Slezsko, později zvaný též Hradisko, postaven kolem r. 1290 na území vratislavského biskupství patrně loupeživými rytíři, biskupství ho získalo až r. 1296. Po válkách ve 2. polovině 15. stol. zůstal ve vylidněné krajině bez významu, r. 1505 odstřelen a materiál použit na opravy hradu v Javorníku. Zachována 20 m vysoká část bergfritu, trosky hradeb a paláce, vše zarostlé lesem, část zříceniny z konzervačních důvodů památkáři zasypána. Nejkratší přístup po značené cestě z obce Černá Voda.

Kaly

Brno-venkov 49°22'46.25"N; 16°21'8.19"E

Obec poprvé doložena r. 1386. Kaple sv. Máří Magdalény z r. 1883 opravena r. 1994. Mramorové kříže z let 1902 a 1935. Na okolních kopcích vybudovány r. 2005 dvě dřevěné rozhledny o shodné výšce 8 m, severně Babylon (506 m n. m.), jihovýchodně Křivoš (464 m n. m.), obě s dalekým rozhledem.

Kamberk

Benešov 49°35'45.01"N; 14°50'30.37"E

Obec na Blanici při ložiscích zlatonosného písku prvně zmiňována r. 1282, v letech 1951–1991 zvána Zlaté Hory. Tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1785 na faru, obnovena po požáru r. 1869, z věže vystavěn sousední ovčín. Pův. gotický kostel vyhořel r. 1720, nad silnicí nyní barokní kostel sv. Martina z doby po požáru. Na hřbitově kaple sv. Anny z poloviny 18. stol. Muzeum venkova založeno r. 2003. 216

Kámen – hrad

Č. Krumlov 48°35'6.72"N; 14°40'11.55"E

Nejvyšší vrchol (1072 m n. m.) Novohradských hor na české straně při státní hranici s Rakouskem. Pod východním svahem rašeliniště Pohořské slatě, na severozápadním stopy hrádku zvaného Beistein a zříceniny hostince. Vrchol leží mimo značené cesty.

Kamenice

Jihlava 49°22'0.74"N; 15°46'50.27"E

Obec prvně připomínána r. 1358, historický status městyse z r. 1556 obnoven r. 2008. Renes. tvrz ze 16. stol. se sgrafitovou omítkou užívána od r. 1556 jako statek. Pozdně románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1200, ve 2. polovině 15. stol. přistavěn gotický presbytář a před r. 1536 věž, barokně upraven r. 1723, v interiéru zachovány gotické malby. Renes. fara přestavěna barokně v letech 1725–1726. Barokní kaple sv. Anny z doby kolem r. 1730. U silnice kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1863–1866. Barokní kaplička zvaná poklona z r. 1714. Na náměstí dvě kašny z 2. poloviny 18. stol., na dolní z nich socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány empírové domy z doby kolem r. 1800. Slavného rodáka Františka Vincence Kramáře (1759–1831), hudebního skladatele a císařského dvorního kapelníka ve Vídni, připomíná pomník z r. 2005. Na rodném domě akademika Jana Koldy (1895–1958), vědce v oboru veterinární medicíny, pamětní deska.

Kamenice

Praha-východ 49°54'11.31"N; 14°34'59.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1266, pův. mlýn v 19. stol. změněn na měděný hamr a později na průmyslový provoz. Středověká tvrz po r. 1763 upravena na barokní zámek, v letech

www.ceskonamape.cz

1875–1880 novogoticky přestavěn na reprezentativní sídlo podnikatelské rodiny Ringhofferů, patrová stavba se čtyřpatrovou věží v soukromém majetku a nepřístupná. Kolem anglický park s novogotickým pavilónem. Raně gotický kostel sv. Františka Serafinského přestavěn v letech 1797 a 1898, před ním kamenný kříž z r. 1810. Jihozápadně na Zaječím vrchu hrobka rodiny Ringhofferů z let 1887–1992 s Myslbekovou sochou Ukřižovaného z r. 1890.

Kamenice nad Lipou

Pelhřimov 49°18'2.01"N; 15°4'29.06"E

Obec založena jako podhradí ve 13. stol., prvně zmíněna r. 1267, městem od r. 1348, název podle mohutné lípy v nynější zámecké zahradě zasazené údajně r. 1248, od r. 1990 památková zóna. Gotický hrad v letech 1580–1583 přestavěn na renes. zámek, věž nad branou a jižní křídlo barokní z r. 1744, současná podoba z let 1839–1842. Od r. 2004 v zámku zpřístupněna expozice Uměleckoprůmyslového muzea, v části objektu městské muzeum. Na náměstí v jádře renes. a barokní domy.

Kamenice nad Lipou – náměstí

Kamenický Šenov

Č. Lípa 50°46'20.81"N; 14°28'19.21"E

Obec proslavená sklářstvím prvně doložena r. 1362, název z německého Steinschönau, na město povýšena r. 1900. Na náměstí řada klasicistních domů z konce 18. stol. s mansardovými střechami a zdobenými portály. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1715–1718. Zajímavé sklářské muzeum z r. 1923. Mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí muzejní železnice. Nad městem proslulá Panská skála, kamenné varhany tvořené sloupcovou odlučností čediče, známé i z filmové pohádky Pyšná princezna.

Kamenický Šenov – Panská skála

Kameničky Kamenice nad Lipou – zámek

Chrudim 49°44'9.09"N; 15°58'34.69"E

Gotický farní kostel Všech svatých z 13. stol. upraven kolem r. 1500 a opravován po čtyřech požárech v 16.–19. stol. U kostela barokní kašna z r. 1688, na náměstí empírová kašna z 1. poloviny 19. stol. Socha sv. Václava z 18. stol. Jižně na Bradle lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény z r. 1348, goticko-renesančně přestavěnou v letech 1554 a 1595. Ke kapli křížová cesta z r. 1765. Severovýchodně od města židovský hřbitov z r. 1803. Rodiště obrozeneckého básníka a buditele Františka Jaroslava Vacka-Kamenického (1806–1869) a hudebního skladatele Vítězslava Nováka (1870–1949), pamětní deska na náměstí.

Obec prvně zmiňována r. 1350. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1764–1766. Dochováno několik lidových staveb. Obec proslula pobyty spisovatele Karla Václava Raise (1859–1926) a zejména malířů v čele s Antonínem Slavíčkem (1870–1910). Ve zrekonstruované faře Galerie Antonína Slavíčka, před ní Raisova a Slavíčkova busta. Na Volákově statku Slavíčkova pamětní deska. Pod obcí dvojice rybníků zvaných Groš a Krejcar, nad ní Volákův či Vojtěchův kopec, místo dalekého rozhledu s romantickým lomovým jezírkem.

www.ceskonamape.cz

217

Kamenný Újezd

Č. Budějovice 48°53'46.89"N; 14°26'56.54"E

Obec poprvé doložena r. 1263, na trase koněspřežní železnice České Budějovice-Linec zachovány v terénu její stopy, v obci strážní domek. Gotický kostel Všech svatých připomínán r. 1290, upraven pozdně goticky v 15. stol. a zásadně přestavěn barokně r. 1727. Renes. fara s hospodářskými budovami upravena v 18. stol. U kostela pozdně gotická boží muka s barokní soškou sv. Jana Nepomuckého. Východiště ke zřícenině hradu Maškovec – viz samostatné heslo.

Kamýk

Litoměřice 50°33'27.17"N; 14°4'49.38"E

Kameničky – Volákův statek

Kamenná Horka

Svitavy 49°44'14.25"N; 16°31'33.54"E

Protáhlá obec na historické česko-moravské hranici prvně zmíněna r. 1266. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény z 1. poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1749. Vstup na přilehlý hřbitov průjezdem v neobvyklé pozdně gotické zvonici z 2. poloviny 15. stol. s bedněným patrem na krakorcích a děleným čtyřmi dřevěnými římsami. Před hřbitovem kamenný kříž z r. 1836, opodál barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1757. Památná lípa stará více než 300 let.

Kamenné Žehrovice

Obec písemně připomínána r. 1319 jako podhradí. Nad obcí výrazný skalní suk se zříceninou hradu z počátku 14. stol., pobořen r. 1632, zachován zbytek pětiboké věžové budovy, pod skálou zbytky opevnění. Pseudorenes. zámeček z r. 1865 s pamětní deskou připomínající pobyt Bedřicha Smetany r. 1860. Pamětní síň Bedřicha Smetany z r. 1994 na obecním úřadě. Dochována řada hrázděných a zděných lidových staveb. Severovýchodně na úbočí Plešivce barokní lesní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1660.

Kladno 50°7'41.51"N; 14°0'57.86"E

Velká obec doložena r. 1045, název od těžby kamene, kvalitní žula v okolí lámána od středověku až do počátku 20. stol., kdy začal rozvoj těžby uhlí. Kaple z 19. stol. se zvoničkou. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726, socha sv. Rocha z r. 1838. Severně od obce přírodní památka Záplavy, vodní plochy Malé Záplavy a Turyňský rybník vznikly r. 1948 po poklesu poddolované půdy, významná ornitologická lokalita.

Kamenný Dvůr

Sokolov 50°6'11.13"N; 12°32'20.96"E

Pozdně barokní trojkřídlý zámek, do r. 1947 zvaný Steinhof, vznikl koncem 18. stol. na místě hospodářského dvora s tvrzí a osadou, od r. 1509 součást města Kynšperk nad Ohří. Nákladně opravený objekt s parkem slouží jako společenské, ubytovací a muzejní středisko.

Kamenný Přívoz

Kamýk nad Vltavou Praha-západ 49°51'52.76"N; 14°30'23.36"E

Obec na Sázavě prvně zmíněna r. 1310, pův. vorařská osada. Dominantní raně barokní kostel sv. Ludmily z r. 1681, u něj márnice a barokní hřbitovní brána s ohradní zdí a schodištěm. Rodiště a dějiště románů spisovatele Jana Morávka (1888–1958). Rozsáhlá rekreační oblast. Údolím prochází turisticky atraktivní Posázavská stezka vybudovaná po 1. světové válce, na protějším břehu neméně atraktivní železniční trať známá jako Posázavský pacifik.

218

Kamýk – zřícenina hradu

Příbram 49°38'18.95"N; 14°15'12.87"E

Obec na Vltavě založena v 10. stol. jako osada u knížecího dvorce, prvně doložena r. 1285. Raně gotický kostel Narození Panny Marie z 13. stol. přestavěn barokně po požáru a rozšířen r. 1787. Pozdně barokní budova pošty z 2. poloviny 18. stol. Kamýcký most z let 1887–1889 rekonstruován v letech 1957 a 1999. Nad obcí silně postiženou povodní r. 2002 vodní nádrž – viz samostatné heslo. Jihovýchodně u dvora Radobyl židovský hřbitov ze 17. stol. Západně od obce zřícenina hradu Vrškamýk – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

Kaňovice

Zlín 49°6'22.13"N; 17°42'1.59"E

Obec prvně doložena r. 1362. Pův. dřevěná kaple Panny Marie z r. 1942 nahrazena r. 1952 zděnou stavbou. Na návsi památná lípa ve stáří 500 let. Zachovaný hliněný dům z r. 1788, typická stavba Luhačovického Zálesí, rekonstruován v letech 2006–2007. Podobně jako v sousední obci Hřivínův Újezd s kaplí sv. Cyrila a Metoděje z r. 1897 dochována řada lidových staveb, zejména sýpky a sušárny ovoce.

Kaplice

Č. Krumlov 48°44'26.76"N; 14°29'20.89"E

Kamýk nad Vltavou

Kanice

Domažlice 49°28'27.89"N; 13°4'29.86"E

Obec připomínána poprvé r. 1325, od r. 1995 památková zóna. Pův. gotická tvrz doložená r. 1382 přestavěna Černíny v letech 1722–1723 na barokní zámek, pozdějšími úpravami architektonicky znehodnocen, čtyřkřídlá stavba obklopená parkem nyní chátrá. Na východním okraji pseudorománská pohřební kaple Panny Marie Bolestné z r. 1865. Zachovány roubené chalupy se sedlovou střechou. Východiště ke zřícenině hradu Netřeb – viz samostatné heslo.

Kaňk

Osada na obchodní stezce nad Malší prvně doložena r. 1257, na město povýšena r. 1382, po třicetileté válce silně poněmčena, centrum památkovou zónou. Děkanský kostel sv. Petra a Pavla, zvaný německý, raně gotického původu z r. 1257 po požáru r. 1507 nově postaven pozdně goticky, mohutná věž zvýšena v 18. stol. Pozdně gotický kostel sv. Floriána, zvaný český, z r. 1491 vystavěn na základech románské kaple, která dala městu jméno. Špitální kaple sv. Josefa a Barbory ze 16. stol. Na náměstí radnice ze 16. stol. přestavěná r. 1852, barokní žulová kašna s pranýřem z r. 1646 a několik cenných městských domů. Při silnici do Českých Budějovic zachován brzdový kámen, předchůdce dopravního značení.

K. Hora 49°58'24.78"N; 15°16'20.54"E

Pův. hornická osada u ložisek stříbra z konce 13. stol., r. 1621 samostatné město, nyní část města Kutná Hora. Býv. radnice z r. 1526 barokně upravována v letech 1739 a 1769. Hodnotný kostel sv. Vavřince pozdně gotického původu z let 1492–1506, barokně upraven r. 1704, regotizován r. 1873. U něj patrový dům s portálem z r. 1560. Barokní kaplička sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. stol. Na stejnojmenném dominantním vrchu (352 m n. m.) stopy po středověkém dolování, ve svahu empírový památník Kalvárie z doby po r. 1820 na paměť husitů svržených do šachet v letech 1419–1421, na vrcholu toskánský sloup.

Kaplice – špitální kaple

Kaproun

Jindř. Hradec 49°4'39.96"N; 15°10'51.31"E

Osada prvně zmíněna r. 1487, nyní část obce Kunžak. U zastávky úzkorozchodné železnice recesistický pomník fiktivního všeuměla Járy Cimrmana. Nedaleko chráněné rašeliniště s lesním rybníčkem, přírodní památka od r. 1987. Severně od vsi Vysoký kámen (738 m n. m.) s izolovanou vrcholovou skálou, nejvyšší bod České Kanady.

Kaňk – památník www.ceskonamape.cz

219

Karlova Koruna

Hradec Kr. 50°9'34.14"N; 15°26'57.06"E

Kaproun – Cimrmanův pomník

Kardašova Řečice

Jindř. Hradec 49°11'5.41"N; 14°51'12.83"E

Malé město jako ves prvně zmíněno r. 1267, přídomek získaný podle nedaleko ležícího rybníka Kardaš užíván od r. 1591, městský statut od r. 1921. Na pahorku u hřbitova zbytky hrádku, příkop, val a nepatrné zbytky zdiva. V letech 1720–1755 vystavěn barokní zámek s mansardovou střechou, při něm malý anglický park. Pův. románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele vypálen za stavovského povstání, obnoven jezuity po r. 1626 a znovu po požáru z r. 1814. Pozůstatky židovského ghetta z 18. stol. se synagogou z r. 1708 a starým židovským hřbitovem. Rodiště básníka a buditele Boleslava Jablonského (1813–1881), vlastním jménem Karel Eugen Tupý, jeho pomník z r. 1886 na náměstí. Rodný dům historika a překladatele Jaromíra Hrubého (1852–1916) s pamětní deskou.

Karle

Svitavy 49°45'57.68"N; 16°22'1.4"E

Obec na obou stranách historické česko-moravské zemské hranice prvně zmíněna r. 1333. Na návrší pův. gotický kostel sv. Bartoloměje přestavěn r. 1814 a opraven r. 1942. Pozdně barokní fara z r. 1785. Před hřbitovem litinový kříž z r. 1865 s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a Floriána. Řada kamenných usedlostí hřebečského typu. Pod tzv. Tobischovým statkem zachována sklepení hradu připomínaného ve 14. stol., zdevastovaný statek r. 2006 zbořen. Východně v místní části Ostrý Kámen barokní kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. stol., kamenný kříž z r. 1830 a největší amatérská otočná anténní souprava u nás.

Karlík

Praha-západ 49°56'12.02"N; 14°15'44.74"E

Obec prvně doložena r. 1253, rekreační oblast. Kostel sv. Martina a Prokopa, pův. románská rotunda s apsidou z 12. stol. tvoří presbytář, věž barokní, loď přistavěna při novorománské úpravě r. 1889. Nad údolím potoka zbytky strážního hrádku Karlík, založen k ochraně Karlštejna r. 1348, zachován val a příkop.

220

Vrcholně barokní zámek vybudován v dominantní poloze na návrší na západním okraji města Chlumec nad Cidlinou v letech 1721–1723 podle projektu Jana Blažeje Santiniho Aichla, nazván Karlova Koruna na počest návštěvy císaře Karla VI. po korunovaci na českého krále na panství hraběte Františka Ferdinanda Kinského. Zámek nahradil starý chlumecký hrad zničený požárem r. 1747. K válcovému střednímu traktu přiléhají tři nakoso postavená hranolová křídla a otevřené schodiště. Od tří průčelí vybíhaly pův. tři stromové aleje, kaštanové stromořadí k městu obnoveno r. 1984. Šlo o reprezentativní letní sídlo bez nádvoří, hospodářského zázemí a možnosti vytápění, dodatečně v okolí vznikly obytné a hospodářské budovy a zámecká kaple Panny Marie sloužící jako rodinná hrobka Kinských. Panství vynikalo od 17. stol. rybníkářstvím a chovem koní. Za 2. světové války v obsazeném zámku Němci způsobili požár, stavba v prosinci 1943 do základů vyhořela. Po válce do r. 1969 obnovena pro expozici barokního umění, po r. 1989 zámek vrácen v restituci Kinským, nyní v něm soukromá expozice dějin rodu a chovu koní přístupná během sezóny, park otevřen celoročně.

Karlova Koruna

Karlova Studánka

Bruntál 50°4'22.69"N; 17°18'29.77"E

Horská rekreační a lázeňská obec, lázně založeny r. 1785 na místě železářské osady Hubertov. Zachovány vesměs dřevěné lázeňské budovy z let 1803–1893. K léčbě využívána řada vulkanických minerálních pramenů, z nichž jeden je veřejně přístupný v Pitném pavilonu. Léčí se především choroby dýchacího a oběhového ústrojí. Hudební pavilon z r. 1835. Dřevěná kaple sv. Huberta z r. 1758, empírový kostel Panny Marie Uzdravení nemocných z r. 1829 v pův. středu lázní. V lázeňském parku geologická expozice, umělý vodopád na náhonu z Bílé Opavy.

Karlovice

Bruntál 50°6'10.38"N; 17°26'55.21"E

Obec založena počátkem 18. stol. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1777–1779, v sousedství barokní dům z r. 1745. Technickou památku představuje objekt tzv. kosárny (kovárny) z r. 1600, nyní v podobě z r. 1759 jako Karlovické muzeum, před ním u kříže dvě památné lípy.

www.ceskonamape.cz

Karlovy Vary – lázeňské domy

no jen Vary, protože již v této době byl osadníky využíván horký pramen, zvaný Vřídlo.

Karlovice (Bruntál) – kosárna

Karlovice

Semily 50°33'42.44"N; 15°12'27.95"E

Obec prvně doložena r. 1543. Kostel sv. Jiří gotického původu ze 14. stol. přestavěn r. 1850. V sousední místní části Radvánovice přírodní zábavní dětský areál Šťastná země.

Karlovy Vary

K. Vary 50°13'52.57"N; 12°52'25.03"E

Nejznámější české lázeňské město na soutoku Teplé a Ohře, od r. 2002 krajské město Karlovarského kraje. Vzniklo v době vlády Karla IV., od r. 1370 královské město. Pův. zvá-

Karlovy Vary – Hadí pramen

www.ceskonamape.cz

221

První lázeňské budovy vystavěny r. 1711, od 17. stol. se tu pečou proslulé lázeňské oplatky, r. 1807 začíná výroba bylinného likéru Becherovka. V 19. stol. vznikla porcelánka a sklárny, od r. 1958 začíná tradice Mezinárodního filmového festivalu. Léčba je zaměřena na nemoci zažívacího traktu a látkové výměny. Nejvýznamnějším z karlovarských pramenů je 73° C teplé Vřídlo, vystřikující do výše až 12 m ve Vřídelní kolonádě z let 1967–1975. Novorenes. Mlýnská kolonáda vznikla podle projektu Josefa Zítka v letech 1871–1881, r. 1883 byla vystavěna dřevěná Tržní kolonáda a v letech 1911–1913 Zámecká kolonáda. Historické lázeňské budovy jsou převážně z 19. stol. Řada hotelů a vil je vystavěna v historizujících slozích 19. stol. a secesi. Z let 1884–1886 pochází pseudobarokní divadlo. Významnou památkou je mohutná renes. Zámecká věž v podobě z r. 1608, zbytek hrádku Karla IV. Mezi církevní památky patří především barokní kostel sv. Máří Magdalény, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1731–1736, dále pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla z let 1893–1898, pův. anglikánský, nyní evangelický kostel sv. Lukáše z r. 1877 a hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. stol. Okolím města vede množství vycházkových cest, výhled poskytují oblíbené rozhledny Diana z r. 1914, Goethova vyhlídka z r. 1889 a nejstarší Vyhlídka Karla IV. z r. 1877. Karlovy Vary – Sadová kolonáda

Karlštejn

Beroun 49°56'26.51"N; 14°11'13.73"E

Hrad založen r. 1348 císařem Karlem IV. jako reprezentativní stavba k úschově závažných státních listin, korunovačních klenotů a posvátných relikvií. Postaven do r. 1355 na ostrohu v bočním údolí u řeky Berounky. Rozlehlá stavba s opevněným předhradím, studniční věží, dlouhým císařským palácem, kostelní neboli Mariánskou věží a na nejvyšším místě mohutnou čtyřpatrovou Velkou věží, uvnitř s unikátní kaplí sv. Kříže a souborem deskových obrazů Mistra Theodorika, kromě ostatků svatých tu Karel IV. nechal uložit i korunovační klenoty římské říše. Za husitských válek hrad sloužil jako katolická pevnost, ve správě královských purkrabí upraven koncem 15. stol. pozdně goticky a později renesančně. V r. 1619 korunovační klenoty trvale odvezeny, od r. 1625 věnný statek českých královen, po r. 1700 hrad chátral, od r. 1755 v držení Ústavu šlechtičen. Po puristické rekonstrukci zahájené r. 1887 od r. 1910 zpřístupněn veřejnosti, v současnosti otevřen od března do listopadu, nejcennější prostory Velké věže však jen omezeně.

Karlovy Vary – lázeňský park

K atrakcím patří dvě pozemní lanovky. Symbolem lázní je plastika Kamzík z r. 1851 pod Jelením skokem. Krajské muzeum, muzeum Jan Becher, Sklářské muzeum Moser. Dostihový areál z konce 19. stol. V místní části Rybáře zřícenina kostela sv. Urbana, nejstarší stavba z doby kolonizace ve 13. stol. V místní části Olšová Vrata mezinárodní letiště. Mezi karlovarskými rodáky vynikají lékař a chemik David Becher (1725–1792) a lázeňský podnikatel Heinrich Mattoni (1830–1910), jehož jméno nese vyhlášený pramen v Kyselce. V místní části Počerny se narodil Johann Josef Loschmidt (1821–1895), vynikající fyzik, chemik a krystalograf.

Karlštejn 222

www.ceskonamape.cz

Karlštejn

Beroun 49°56'0.24"N; 14°11'0.83"E

Obec vznikla v polovině 14. stol. jako podhradí nejznámějšího českého hradu – viz samostatné heslo. V 15. stol. zvána Budy, od 18. stol. Budňany a r. 1952 po spojení s Poučníkem na druhém břehu Berounky se vrátila k pův. názvu, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2007. Pův. gotický kostel sv. Palmácia z r. 1351 poničen za husitských válek, nyní v podobě ze 16. stol. Kromě množství hotelů a penziónů Wax muzeum z r. 1997 s expozicí voskových figurin, muzeum betlémů v pův. barokní faře z r. 1725, v upravené vile Dům hodin z r. 2003 a v bunkru malé muzeum čs. opevnění z let 1935–1938. Na okolních stráních dochovány historické vinice o rozloze 12 ha. U mostu přes Berounku Budňanská skála, významná geologická lokalita. U řeky kemp, na vrchu Voškově nad pravým břehem vyhledávané golfové hřiště.

Karolinka

Vsetín 49°21'4.93"N; 18°13'56.18"E

Valašská obec založena jako Karolinina huť kolem sklárny po r. 1862, administrativně oddělena od Nového Hrozenkova r. 1949, nynější název od r. 1951, na město povýšena r. 1998. Novodobý kostel Panny Marie Karmelské z r. 1997. Budova divadla z r. 1930. Severně v údolí Raťkov ojediněle zachovaná osada dřevěných chalup a hospodářských objektů, pův. 21 staveb doplněno o několik převezených objektů a stylovou roubenou hospodu. V okolí lyžařské terény. Jižně vodní nádrž Stanovnice – viz samostatné heslo.

Karviná

Karviná 49°51'16.87"N; 18°33'8.16"E

Hornické a průmyslové město složené z historických částí Fryštát a Karviná, poprvé připomínáno jako již zaniklá ves Solca r. 1268, těžba černého uhlí zahájena r. 1784, městská práva od r. 1923. Vlastní město Karviná se dvěma zámky v důsledku důlní činnosti zaniklo, jako rarita zachován nakloněný barokní kostel sv. Petra z Alcantary z r. 1736 se sníženou věží, který s okolím poklesl o 36 m. Před ním sochy Panny Marie a osmi apoštolů z 2. poloviny 19. stol., na hřbitově pomníky obětem důlních neštěstí z let 1898 a 1924. Funkci městského centra převzal Fryštát, nyní památková zóna, v něm empírový zámek z konce 18. stol. se starším jádrem a anglickým parkem z r. 1804, pozdně gotický kostel Povýšení sv. Kříže několikrát později upravovaný, před ním barokní sochy světců z poloviny 18. stol., klasicistní kostel sv. Marka z r. 1774. Na náměstí empírová radnice z let 1836–1837 s renes. věží z r. 1571, kašna z r. 1900 a několik městských domů goticko-renes. původu. Rodiště atletky a olympijské vítězky Dany Zátopkové (1922). V místní části Darkov založeny r. 1867 při jodobromovém prameni lázně, léčí se zejména choroby pohybového ústrojí a stavy po úrazech. Dominantní železobetonový obloukový most přes Olši z r. 1925. V místní části Hranice konstruktivistická stavba vodárenské věže z r. 1928.

Karviná-Fryštát – náměstí

Kařez

Rokycany 49°49'15.72"N; 13°47'1.69"E

Obec prvně doložena r. 1281. Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1942–1947. Jihozápadně přírodní památka Kařezské rybníky, rezervace vyhlášená r. 1992 k ochraně hnízdišť a tahové zastávky vodního ptactva.

Kasejovice

Plzeň-jih 49°27'43.81"N; 13°44'29.41"E

Obec s tvrzí připomínána r. 1264, na město povýšena r. 1878, status města obnoven r. 2006. Dominantu tvoří raně gotický kostel sv. Jakuba upravovaný v 18.–20. stol. Za ním patrné tvrziště s pozůstatky příkopu a akropole. Barokní fara. Na náměstí radnice renes. původu z r. 1694, do současné podoby přestavěna po požáru r. 1868, kašna z poloviny 18. stol., barokní a empírové domy. Funkcionalistická stavba Husova sboru z r. 1924. Ojediněle zachované židovské ghetto se synagogou z r. 1763, v ní nyní muzeum založené zdejším rodákem Václavem Mentbergerem (1886–1969), badatelem, sběratelem a kronikářem, obnoveno r. 1994. Severně od města židovský hřbitov z r. 1669. Při silnici na Chloumek památný akát o stáří asi 250 let a dále kaple sv. Vojtěcha z r. 1760 u studánky s léčivou vodou, lázně s hostincem z r. 1832 zanikly za 1. světové války.

Kašava

Zlín 49°17'48.79"N; 17°47'11.05"E

Obec prvně připomínána r. 1440. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1740–1743, věžní hodiny pocházejí z hradu Lukova. V okolí rekreační a lyžařské terény.

Kašovice

Klatovy 49°16'28.93"N; 13°28'28.09"E

Ves v údolí Ostružné prvně zmíněna r. 1341, nyní část obce Hrádek. Západně na zalesněné výšině zřícenina gotické tvrze či zemanského hrádku ze 14. stol., opuštěna v 16. stol., zachováno obvodové zdivo paláce do výše třetího patra. V okolí stopy po rýžování zlata.

www.ceskonamape.cz

223

Kašperk

Klatovy 49°9'43.97"N; 13°33'30.27"E

Hrad Kašperk, pův. Karlsberg, založen r. 1356 Karlem IV. jako strážní bod na bavorském pomezí a u rýžovišť zlata, vybudován na ostrohu vrchu Ždánova s palácem mezi dvěma věžemi. Po celou historii výhodně zastavován různým držitelům. Po r. 1585 ve správě města Kašperské Hory zpustl, záchranné práce na romantické zřícenině zahájeny po vzniku Československa a pokračují dosud. V zachovaných prostorách instalovány expozice věnované dějinám hradu a těžby zlata v kraji, prohlídka hradu umožňována během turistické sezóny, z věže daleký výhled podobně jako od zbytků blízkého strážního hrádku, zvaného Pustý hrádek. Nejkratší přístup po značené cestě od parkoviště u silnice spojující Kašperské Hory a Nezdice na Šumavě.

Kašperské Hory – radnice

Kaštice

Louny 50°15'51.84"N; 13°25'45.48"E

Ves připomínána r. 1384, nyní část města Podbořany. Na místě starší tvrze vystavěn r. 1837 prostý klasicistní zámek, později upraven na kanceláře a byty. Osmiboká kamenná kašna z r. 1608 zdobená reliéfy. Jihovýchodně návrší Rubín, na vrcholu pravěké hradiště s trojitým valem, v 10.–11. stol. osídleno Slovany, archeologické naleziště, považováno za možné dějiště bitvy u Wogastisburgu mezi Sámovou říší a franckým králem Dagobertem r. 631.

Kateřinky

Opava 49°56'51.98"N; 17°55'26.62"E

Kašperk

Kašperské Hory

Klatovy 49°8'32.01"N; 13°33'22.71"E

Pův. hornické město založeno ve 13. stol. při zlatých dolech, písemně doloženo r. 1337. Na náměstí pův. renes., v 18. stol. barokně upravená radnice z r. 1579 se třemi štíty, jedna z nejkrásnějších u nás. Gotický kostel sv. Markéty z 2. poloviny 14. stol. s cennou vnitřní i venkovní výzdobou, opravován po požáru r. 1863. U něj mlecí kameny z rudných mlýnů a tzv. kohoutí kříž přenesený z Nicova. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1861. Barokní fara a sýpka ze 17. stol. Ve městě řada cenných renes. a barokních domů, v historickém domě z přelomu 13. a 14. stol. soukromé muzeum historických motocyklů a muzeum hraček. Ve městě sídlo Muzea Šumavy, jeho součástí též výstavní galerie. Západně gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1330, v lodi dřevěný malovaný strop z r. 1700, na hřbitově barokní kaple sv. Anny. Na jižním okraji pseudorománský poutní kostel Panny Marie Sněžné z let 1850–1867, pod ním nad pramenem kaple Panny Marie Klatovské z konce 17. stol., nyní v podobě z r. 1816. Pod Šibeničním vrchem pranýř z r. 1680, přenesen z náměstí a upraven na boží muka. Východiště ke zřícenině hradu Kašperk – viz samostatné heslo.

224

Ves doložena r. 1377, nyní část města Opava. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. později barokně přestavěn, u něj socha sv. Floriána z r. 1721. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1394 ve stylu slezské cihlové gotiky. Patrový statek Filípkův dvůr s okrouhlými věžemi, lidová stavba z 18.–19. stol.

Katovice

Strakonice 49°16'20.8"N; 13°49'53.07"E

Obec připomínána již r. 1045, historický status městyse z r. 1619 obnoven r. 2006. Dominantní kostel sv. Filipa a Jakuba raně gotického původu, z renes. přestavby v letech 1580–1582 pochází unikátní věž se třemi patry slepých arkád, v 19. stol. novorománská úprava. Barokní fara gotického původu s volutovým štítem, kamenný pranýř ze 17. stol. U mostu barokní kaplička z doby kolem r. 1750 s lidovou sochou sv. Jana Nepomuckého. Ve středověku v Otavě rýžování zlata a chov perlorodek, na pravém břehu dochovány sejpy z 15. stol. Severozápadně Katovická čili Kněží hora (493 m n. m.) s příkopy a valy slovanského hradiště z 8.–9. stol., ve svahu štoly grafitových dolů z let 1912–1922, na úpatí kamenný tzv. Žižkův most neznámého původu patrně z 15.–16. stol., pův. tok potoka pod ním přeložen.

www.ceskonamape.cz

Kbel

Kolín 49°59'15.66"N; 15°8'37.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1295. Jednoduchý barokní zámeček z 18. stol. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie upraven renesančně v 17. stol. a přestavěn pseudogoticky v letech 1885–1886. Na hřbitově osmiboká zvonice z r. 1686. Křížek z r. 1874.

Kbel

Plzeň-jih 49°29'40.59"N; 13°21'56.87"E

Obec prvně doložena r. 1355. Pův. gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. s presbytářem zaklenutým křížovou klenbou, nyní v novogotické podobě. Při něm barokní fara z r. 1753. Dochováno několik hodnotných lidových staveb.

Kbelnice

Jičín 50°27'17.26"N; 15°21'1.97"E

Obec poprvé uváděna r. 1322. Místo bojů ve válce r. 1866, v okolí množství pomníčků padlých. Při silnici vojenský hřbitov a secesní ossarium z let 1904–1906 v podobě kaple s dvěma věžemi a sochou Anděla míru. Empírová patrová budova hostince z r. 1835 za bojů sloužila jako lazaret, nyní vyhledávaná restaurace U Rumcajse. Katovice – kostel

Kdousov Katusice

50°26'40.46"N; 14°46'40"E

Obec prvně zmiňována r. 1352. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. vyhořel r. 1847, v letech 1853–1857 znovu vystavěn pseudogoticky. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737, novorenes. domy z 19. stol. a pomník místnímu rodáku, vlasteneckému buditeli z 19. stol. Janu Krouskému, u něhož byl nalezen rukopis Máchova Máje. Kaple sv. Floriána z r. 1745.

Kaznějov

Plzeň-sever 49°53'41.12"N; 13°22'49.4"E

Obec doložena r. 1146, kolem r. 1250 opevněný klášterní dvůr, v letech 1819–1890 těžba černého uhlí, od 19. stol. rozvoj chemického průmyslu, r. 1997 obec povýšena na město. Kaple z 2. poloviny 19. stol., brána barokního statku z 18. stol. V sousedství města velký kaolinový důl.

Třebíč 48°59'11.81"N; 15°38'55.63"E

Ml. Boleslav

Obec prvně uváděna r. 1342. Pův. gotický kostel sv. Linharta barokně přestavěn v letech 1743–1753. Barokní fara z let 1757–1763. Barokní sýpka z 18. stol. a lidová stavba statku z 19. stol.

Kdyně

Domažlice 49°23'30.14"N; 13°2'22.38"E

Obec připomínána r. 1369, městem od r. 1840, po r. 1769 rozvoj textilního průmyslu, výroby textilních strojů a slévárenství. Gotický kostel sv. Mikuláše z 2. poloviny 14. stol., barokně upravován v letech 1734 a 1763–1768. Na náměstí mohutná neslohová radnice z r. 1852. Při ní brána staré přádelny se sochou ležícího lva, v areálu býv. textilní manufaktury od r. 2007 muzeum příhraničí. Synagoga z let 1862–1863, nyní infocentrum a malé muzeum města. Východiště ke zříceninám hradů Rýzmberk a Nový Herštejn a na vrch Koráb – viz samostatná hesla.

Keblice

Litoměřice 50°28'49.18"N; 14°6'7.74"E

Obec prvně uváděna r. 1249. Na návsi pseudogotický kostel sv. Václava z 19. stol., na východním okraji chátrající kostel církve čs. husitské z 20. let 20. stol. Několik lidových staveb selského baroka. Ojedinělý pomník rudoarmějce na koni z r. 1960. Západně osamělý čedičový Humenský vrch s vysílačem a dalekým rozhledem.

Kaznějov – kaolínový důl www.ceskonamape.cz

225

Keblov

Benešov 49°40'38.8"N; 15°4'17.11"E

Obec prvně uváděna r. 1295. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z počátku 14. stol. obnoven po požáru r. 1895.

Kelč

Vsetín 49°28'40.24"N; 17°49'22.59"E

Obec prvně uváděna r. 1201, jako město zmiňována r. 1377, status města obnoven r. 1994, od r. 1992 památková zóna. Od 19. stol. tradice výroby dýmek. Gotická tvrz z 15. stol. přestavěna po r. 1579 na renes. zámek olomouckých biskupů, po požáru r. 1742 opravován barokně, nevyužívaný chátral do r. 1928, poté upraven pro školské účely, nyní čtyřkřídlá stavba s arkádovým nádvořím, opevněna hradbou s dvěma baštami. Renes. radnice s hlubokými sklepy z r. 1647. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 13. stol. s renes. věží z r. 1538 přestavěn barokně v letech 1776–1784, z pův. stavby ponechána věž. Kostel sv. Kateřiny z doby kolem r. 1590, vyhořel r. 1852, opraven r. 1874. Rodiště filmového režiséra Vojtěcha Jasného (1925). V rodném domě hudebního skladatele Jaroslava Křičky (1882–1969) a jeho bratra, básníka Petra Křičky (1884–1949) muzeum, na domě pamětní deska z r. 1959.

Kelčský Javorník

Kroměříž 49°24'1.07"N; 17°45'56.93"E

Nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů (865 m n. m.). Na severním úbočí stejnojmenná přírodní rezervace pralesovitého charakteru se suťovými svahy. Na zalesněném vrcholu televizní vysílač, zchátralá dřevěná rozhledna odstraněna. Z okraje lesa dílčí výhledy.

Kerhartice

Děčín 50°46'10.82"N; 14°24'11.39"E

Ves prvně zmíněna r. 1382, nyní část města Česká Kamenice. Jednolodní barokní kostel sv. Máří Magdalény z poloviny 18. stol. se vzácným zvonem z r. 1512. Dochovány lidové stavby s roubenými patry.

Kersko

Nymburk 50°9'21.28"N; 14°54'39.85"E

Rekreační lesní osada ve stejnojmenném přírodním parku, nyní část obce Hradištko, proslavena spisovatelem Bohumilem Hrabalem (1914–1997), který zde žil. Podle jeho předlohy zde natáčen film Slavnosti sněženek, proslulá hospoda Hájenka dosud v provozu. Upravený minerální pramen sv. Josefa, lidově zvaný Kerka. U osady přírodní památka Kerské rybníčky, soustava tří lesních uměle zbudovaných rybníčků, významné výskytiště čolka velkého. Severně nedaleko Labe na okraji lesa menhir. Rozsáhlá chatová oblast.

Kestřany

Písek 49°16'8"N; 14°4'21.5"E

Obec poprvé připomínána r. 1338. Raně gotický kostel sv. Kateřiny přestavěn r. 1852. V obci dochována dvojice tvrzí. Starší Horní tvrz z 2. poloviny 13. stol. s dosud zacho226

vaným vodním příkopem, vstupní branou, hradbami s dvěma obytnými hranolovými věžemi a věží válcovou, kaple změněna na černou kuchyni. Dolní tvrz ze 14. stol., zvaná Barchovská, tvořena přízemním palácem a třípatrovou věží s hradbami. Třetí sídlo představuje barokní dvoupatrový zámek ze 17. stol. Všechny tři objekty mají od r. 2005 nové soukromé majitele a procházejí opravou, Horní tvrz zpřístupňována veřejnosti. Na břehu Otavy pozoruhodná raně barokní baldachýnová kaple Kalvárie z r. 1679.

Kestřany – tvrz

Ketkovice

Brno-venkov 49°9'32.59"N; 16°15'51.35"E

Obec prvně uváděna r. 1101 jako jmění třebíčského kláštera. Gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. pro zchátralost v 18. stol. zbořen a nově postaven r. 1780. Při silnici kaplička sv. Cyrila a Metoděje s novodobou výzdobou. V údolí Chvojnice starobylý Ketkovický mlýn, písemně doložen r. 1642, pocházel odtud vynikající malíř-samouk Bohumil Vydra (1894–1980). Obec východištěm ke zřícenině hradu Levnov – viz samostatné heslo.

Kfely

K. Vary 50°18'42.13"N; 12°55'17.91"E

Ves na břehu Bystřice uváděna r. 1489, nyní část města Ostrov. Renes. tvrz z 16. stol., nyní patrová budova s mansardovou střechou a průčelním rizalitem. Zbytky lidové hrázděné architektury.

Klabava

Rokycany 49°45'15.87"N; 13°32'8.37"E

Obec na stejnojmenné říčce spolehlivě doložena r. 1401. Od 16. stol. do r. 1926 těžba a zpracování železa. V letech 1954–1958 na řece pro ochranu ejpovických rudných dolů vybudována vodní nádrž. Přehradní hráz o délce 200 m a výšce 15 m vytvořila jezero o rozloze 63 ha a tok zaveden do obchvatných tunelů, po skončení těžby vrácen do pův. koryta a napájí Ejpovické jezero. Památný Klabavský dub. Jižně od obce na ostrohu stával hrad Hrádek, lidově zvaný Starý zámek, zemanské sídlo doloženo r. 1331, od 16. stol. pusté, dochován zbytek jediné zdi, ostatní zničeno při stavbě železniční trati r. 1861. Pod ním přírodní památka Pod starým hradem, v hluboké rokli naleziště trilobitů.

www.ceskonamape.cz

Kladeruby nad Oslavou

Třebíč 49°8'43.09"N; 16°10'15.59"E

Obec prvně připomínána r. 1368. Na návsi pozdně barokní zvonička z přelomu 18. a 19. stol., pozoruhodná obecní, tzv. kontribuční sýpka zbořena v 80. letech 20. stol. Severozápadně od obce romantický empírový lovecký zámek na Vlčím kopci z r. 1830 obklopený několika budovami pův. pro hosty a lesní personál, další budovy koníren a kočároven strženy při úpravě areálu na dětský tábor, nyní rekreační a školicí středisko. Severně od zámku zchátralý okrouhlý gloriet ze stejné doby s nádhernou vyhlídkou do údolí Oslavy. Jihozápadně od obce na Zeleném kopci (491 m n. m.) 40 m vysoká rozhledna Babylon z r. 1831, nejstarší kamenná rozhledna na Moravě, pův. též zeměměřická věž.

Kladky

Prostějov 49°39'0.69"N; 16°50'31.41"E

Obec prvně připomínána r. 1326 pod názvem Roma. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje vznikl r. 1871 přestavbou starého dřevěného kostela sv. Mikuláše doloženého r. 1581. Vodní mlýn na Bělé z 2. poloviny 16. stol., nejstarší stavba v obci. Při západním okraji lyžařské terény s vlekem.

Kladno

Kladno 50°8'17.22"N; 14°6'45.38"E

Pův. zemědělská obec doložena r. 1318, v důsledku živelného rozvoje po objevení ložisek černého uhlí a železné rudy v 1. polovině 19. stol. se v letech 1825–1869 zosminásobil počet obyvatel, na město povýšena r. 1870. Na místě horní ze tří středověkých tvrzí vybudováno r. 1566 renes. sídlo, přestavěno kolem r. 1740 K. I. Dienzenhoferem na barokní zámek, trojkřídlou stavbu se střešní věžičkou, nyní uvnitř zámecká galerie a expozice Sládečkova vlastivědného muzea, v zámecké zahradě medvědárium. Na náměstí pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1898–1900, pseudorenes. radnice z r. 1899 a mariánské sousoší z r. 1741. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1751 podle Dienzenhoferova projektu. V historické části převážně pseudorenes. městské domy, divadlo z let 1911–1912. Evangelický kostel z r. 1895, pův. synagoga z r. 1884 upravena na sbor církve čs. husitské. Dům někdejší lékárny U české koruny z r. 1891 s Alšovými sgrafity. Ve městě ještě Šternberkovo přírodovědné muzeum a muzeum strojíren Poldi. Pomníky Antonína Dvořáka z r. 1926 a Bedřicha Smetany z r. 1936. Zdaleka viditelná velká sídlištní výstavba. Při severním okraji židovský hřbitov z r. 1889. Rodiště malíře a ilustrátora Cyrila Boudy (1901–1984), starosty Chicaga Antonína Čermáka (1873–1933), malíře Karla Součka (1915–1982), výtvarníka a animátora Zdeňka Milera (1921), filozofa a politika Petra Pitharta (1941) a vynikajícího hokejisty Jaromíra Jágra (1972). Jižně od města ploché zalesněné návrší Kožová hora (456 m n. m.), na vrcholu výletní restaurace a 30 m vysoká rozhledna z r. 1930. Severovýchodně v lese kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, upraven r. 1861, pozůstatek zaniklé vsi Újezdec, dějiště hornických poutí.

Kladruby

Tachov

stavěn barokně v letech 1772–1779, před ním lapidárium smírčích křížů přenesených sem r. 1988 a barokní mariánský sloup z r. 1701. Empírový špitál a dochovaný barokní dům. Pseudogotický hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla z let 1882–1884 renovován r. 1993. Nad městem v místní části Pozorka monumentální komplex benediktinského kláštera založeného v letech 1108–1115. Ve 13. a 14. stol. jeden z nejbohatších klášterů zničen husity i za třicetileté války, nový rozkvět na přelomu 17. a 18. stol. Areálu dominuje klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pův. románská bazilika z r. 1233 s hrobem knížete Vladislava I. jako zakladatele, velkolepě přestavěna podle plánů Jana Blažeje Santiniho v letech 1716–1726 ve stylu tzv. barokní gotiky s knížecí korunou na kopuli. Jižně od kostela stará prelatura z r. 1664 s polygonální nárožní věží a starý konvent. V sousedství nový konvent podle projektu K. I. Dienzenhofera dokončený r. 1770. Klášter zrušen r. 1785, v 19. stol. v části zřízen zámek Windischgrätzů, v části r. 1864 pivovar. Nyní zpřístupněn chrám a zámecká i církevní expozice. Poblíž kláštera muzeum čs. opevnění z let 1937–1938.

Kladruby

Benešov 49°43'18.68"N; 14°57'14.56"E

Obec prvně zmiňována r. 1405. Pseudoslohová kaplička z r. 1895. Při východním okraji vybudována r. 1937 léčebna tuberkulózy kostí, rozšířena r. 1955 na nynější rehabilitační ústav pohybového ústrojí. Nad ústavem návrší Kostelík nebo též Kladrubská hůra (534 m n. m.), podle lidové tradice místo Husova kázání, ve středověku na vrcholu poutní kostel, po zákazu poutí v 17. stol. kostelík zbořen.

Kladruby

Teplice 50°36'53.6"N; 13°49'35.45"E

Obec prvně doložena r. 1370. Vysoká kaple sv. Petra a Pavla z r. 1903 nahradila starší stavbu. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738.

Kladruby

Strakonice 49°16'8.2"N; 13°45'54.16"E

Obec prvně uváděna r. 1405. Tvrz z počátku 18. stol. upravena v letech 1804–1807 na přízemní zámeček s empírovým portálem, nyní účelově využit. V parku na základech vodní tvrze romantická zřícenina. Raně barokní kaple Nejsvětější Trojice rekonstruována r. 1926.

Kladruby nad Labem

Pardubice 50°3'29.3"N; 15°29'8.95"E

Obec prvně doložena r. 1350. Hřebčín založen r. 1579, pův. renes. budovy se zámkem přestavěny barokně r. 1722 a znovu po požárech v letech 1748 a 1757. Hřebčín obnoven Josefem II. r. 1771, od té doby nepřetržitě chov kladrubských běloušů. K dvoukřídlému patrovému zámku přistavěn kostel sv. Václava a Leopolda, doložen již r. 1359, nyní novorenes. z r. 1859. Barokní hřbitovní kaple z konce 18. stol. Barokní sochy Piety, Anděla strážce, sv. Floriána a Jana Nepomuckého vesměs z 18. stol.

49°42'53.99"N; 12°59'4.78"E

Obec prvně připomínána r. 1230, historický status města obnoven r. 2007. Na náměstí kostel sv. Jakuba z r. 1396, přewww.ceskonamape.cz

227

Kladská

Cheb 50°1'31.13"N; 12°40'5.97"E

Horskou osadu, německy zvanou Glatzen, nyní část města Mariánské Lázně, založil po r. 1875 kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg, který r. 1873 od státu koupil rozsáhlý lesní revír o rozloze 6000 ha v neobydlené lesnaté a močálovité krajině. Dřevěný lovecký zámeček ve stylu švýcarské alpské chaty a další stavby zakoupeny na výstavě ve Vídni. Ve stráni za zámečkem hrobka zakladatelova syna, knížete Otto Sigismunda z r. 1936. V rašelinné rezervaci Tajga vybudována naučná stezka s dřevěným chodníkem. Z Kladského rybníka vychází Dlouhá stoka – viz samostatné heslo.

Nepomuckého z doby kolem r. 1730. Místo konání Mezinárodního sochařského sympozia, vytvořené sochy umístěny volně v krajině v okolí obce.

Klášter I.

Jindř. Hradec 49°1'22.87"N; 15°9'30.96"E

Osada vzniklá kolem kláštera paulánů z r. 1501, nyní část města Nová Bystřice. Pův. klášter vypálen r. 1533, obnoven r. 1626, zrušen r. 1785, budovy s výjimkou tzv. Červené chodby přiléhající ke kostelu zbořeny v 50. letech 20. stol. Krásný barokní klášterní kostel Nejsvětější Trojice postaven nad třemi prameny v letech 1668–1682, v interiéru cenná štuková výzdoba a pův. vybavení, dřevořezba Strom života z doby kolem r. 1720. Východně v lesích řada pevnůstek z 30. let 20. stol. zpřístupňovaných jako muzeum čs. opevnění.

Kladská – zadní průčelí zámečku

Klapý

Litoměřice 50°25'55.47"N; 14°0'7.52"E

Obec prvně zmíněna r. 1197. Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ze 14. stol. upravován v letech 1493 a 1779. Obec v letech 1882–1900 opakovaně postižena katastrofálními sesuvy půdy. Východiště ke zřícenině hradu Házmburk – viz samostatné heslo.

Klášter

Plzeň-jih 49°30'8.67"N; 13°34'34.86"E

Obec na místě cisterciáckého kláštera z let 1144–1153, zničen husity r. 1420. Ve stavbách v obci zachovány zbytky jeho raně gotických zdí. Na návsi klasicistní kostelík sv. Markéty z let 1861–1862. Při cestě do Nepomuku na Úslavě barokní tzv. Červený most a kaple sv. Vojtěcha. Jižně od obce zámek Zelená Hora – viz samostatné heslo.

Klášter Hradiště nad Jizerou

Ml. Boleslav

50°31'26.49"N; 14°56'47.84"E

Obec, pův. slovanské hradiště nad soutokem Zábrdky s Jizerou, prvně připomínána r. 1144, po r. 1150 založen cisterciácký klášter, pobořen za husitských válek r. 1420. Na zříceninách vystavěn r. 1556 renes. zámek, od r. 1612 patřící Václavu Budovci z Budova (popraven r. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze), upraven na pivovar r. 1852. V jeho areálu zachován raně gotický portál pův. klášterního kostela z r. 1260. V předzámčí goticko-renes. kostel Narození Panny Marie z r. 1560 a barokní socha sv. Jana 228

Klášter I. – klášterní kostel

Klášter nad Dědinou

Hradec Kr. 50°14'5.32"N; 16°2'18.52"E

Ves prvně připomínána r. 1149, nyní část obce Ledce. Pův. cisterciácký klášter Svaté Pole založen r. 1272, zničen husity r. 1420, zachovány nepatrné zbytky objevené r. 1845. Barokní kostel sv. Jana Křtitele ze 16. stol. na místě býv. kláštera, severně na hřbitově evangelický toleranční kostel z r. 1785, zcela přestavěn pseudorománsky v 19. stol.

Klášter Teplá

Cheb 49°57'57.69"N; 12°52'37.02"E

Osada, nyní část města Teplá. Premonstrátský klášter založen blahoslaveným Hroznatou r. 1197, konvent upraven Kryštofem Dienzenhoferem a jeho následovníky v letech 1689–1721. Soubor budov okolo dvou nádvoří zahrnuje bohatě zdobenou prelaturu s refektářem, kapitulní síní a Modrým sálem. Románsko-gotický klášterní kostel Zvěstování Panny Marie má charakteristické dvouvěžové průčelí zdobené novorománským portálem. Severně od něj novobarokní křídlo se světoznámou knihovnou, čítající na 80 000 svazků včetně rukopisů z 9. stol. a řady prvotisků. Klášter několikrát poškozen válkami, zrušen r. 1950 a obnoven po r. 1990. Expozice muzea třetího odboje.

www.ceskonamape.cz

Klášterec nad Orlicí

Ústí n. O. 50°6'38.26"N; 16°33'23.63"E

Obec na Divoké Orlici prvně připomínána r. 1279, klášter cyriaků z 13. stol. s kostelem zanikl v husitských válkách. Kostel Nejsvětější Trojice nebo též sv. Kříže obnoven r. 1452, později několikrát upravován, nejvíce barokně r. 1691, věž s dřevěným podsebitím. Na hřbitově kostnice z r. 1793, u kostela Kalvárie z r. 1779. Pozdně empírová fara z r. 1844. U mostu mariánský sloup z r. 1721. Severně od obce při řece nepatrné stopy empírového loveckého zámečku zvaného Lusthaus z r. 1806, zničen požárem r. 1936. Dále proti toku tzv. Zemská brána, skalní průrva Divoké Orlice přemostěná turistickou Pašeráckou lávkou a pohraničním kamenným mostem z let 1900–1903. Východně od ní na hranici místní část Čihák, pův. osada kameníků, zdejší stará hospoda přestavěna r. 1932 na turistickou chatu. Pozdně empírová kaple sv. Anny z r. 1849, před ní kříž z r. 1834.

Klášterní Skalice

Kolín 50°1'24.5"N; 14°59'8.01"E

Klášter Teplá

Klášterec nad Ohří

Chomutov 50°23'3.93"N; 13°10'14.82"E

Historické a průmyslové město v údolí Ohře mezi Krušnými a Doupovskými horami. Pův. klášter založen r. 1150, zanikl r. 1277, ves prvně doložena r. 1276, městská práva od r. 1785. Na místě tvrze a renes. zámku po řadě požárů nyní novogotický zámek z r. 1856 v parku založeném v letech 1666–1670, v 19. stol. upraveném na anglický s cennými dřevinami. V něm salla terrena ze 17. stol. se sochařskou výzdobou. Dominantní barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1665–1670, poblíž rokoková hřbitovní kaple z let 1764–1765. Na hřbitově rokokový poutní kostel Panny Marie Těšitelky z let 1743–1760. Pseudorenes. radnice z let 1855–1860, řada cenných domů a soch. Na náměstí barokní morový sloup z r. 1694 a tzv. kašna světadílů z r. 1615. Od r. 1794 tradice výroby porcelánu založená hrabětem Thunem, muzeum porcelánu nyní v zámku. V letech 1883 a 1897 objeveny minerální prameny Eugenie a Městský, zaniklé lázně nyní obnoveny. Východiště ke zříceninám hradů Egerberk a Šumburk – viz samostatná hesla.

Obec prvně připomínána r. 1345. Nad jejím středem zbytky cisterciáckého opatství, nejmladšího v Čechách, klášter založen r. 1357. Z pův. chrámu dochováno pouze 10 m vysoké torzo mohutného, bohatě profilovaného gotického pilíře. Po zrušení kláštera r. 1783 celý areál změněn na hospodářský dvůr, konvent přestavěn na zámek, nyní využíván k obytným účelům. V části býv. chrámu barokní kaple Zvěstování Panny Marie, pseudogoticky upravena, nyní pustá. U severní zdi kláštera zvonička z 19. stol. V těsném okolí obce soubor barokních soch z doby kolem r. 1750, unikátně dochovaný doklad uplatnění barokní symboliky v krajině. Cenný gotický most z konce 14. stol. přes říčku Kouřimku.

Klášterní Skalice

Klášterská Lhota

Trutnov 50°33'39.56"N; 15°39'47.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1270. Empírový kostel Nejsvětější Trojice z r. 1825, dřevěná loď přestavěna v letech 1903–1906. Kolem kapličky křížové cesty z r. 1827.

Klatovy

Klatovy 49°23'52.64"N; 13°17'8.97"E

Klášterec nad Ohří – zámek

Historické město založeno kolem r. 1260, pův. osada zmíněna již r. 1253, od r. 1813 šlechtění karafiátů, památková www.ceskonamape.cz

229

zóna. Dominantní pozdně gotická Černá věž o výšce 81 m z let 1547–1557 s vyhlídkovým ochozem. Při ní v jádře renes. radnice upravená barokně r. 1781 a novorenesančně r. 1925. Pod ní monumentální barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce vystavěný v letech 1656–1717 pro potřeby jezuitské koleje, v podzemí katakomby s mumifikovanými ostatky. Raně gotický arciděkanský kostel Narození Panny Marie barokně upraven r. 1692, regotizován počátkem 20. stol., u něj tzv. Bílá věž z r. 1581, renesančně a barokně upravená zvonice. Býv. dominikánský klášterní kostel sv. Vavřince z let 1694–1707 na místě gotické stavby. Hřbitovní kostel sv. Michala s gotickým presbytářem a barokní lodí upraven r. 1935. Na Plzeňském předměstí malá barokní kaple Zjevení Panny Marie z r. 1686, zvaná Chaloupka. Z městského opevnění zachovány zejména dvě bašty, válcová a čtverhranná. Na náměstí barokní býv. jezuitská kolej z let 1675–1717. Z městských domů vyniká barokní jezuitská lékárna U bílého jednorožce s pův. zařízením, v provozu v letech 1776–1966, nyní muzejní expozice. Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše. Při severním okraji židovský hřbitov s památníkem obětí 2. světové války. Rodiště nakladatele Václava Matěje Krameria (1753–1808), spisovatele Jaromíra Johna (1882–1952), geologa Jana Krejčího (1825–1887) a dirigenta Františka Belfína (1923–1997). Nad městem tzv. Klatovská hůrka (498 m n. m.) s rozvalinami barokního kostela sv. Anny z let 1712–1725 a kostelíkem sv. Martina gotického původu přestavěným barokně r. 1763. Západně od města u místní části Tajanov les Husín s významným mohylovým pohřebištěm z doby bronzové.

Klec

Jindř. Hradec 49°5'56.96"N; 14°44'58.92"E

Obec prvně připomínána r. 1388. Jižně od ní dva rozlehlé rybníky, Potěšil (76 ha) a Klec (64 ha) z r. 1503. Na západním břehu druhého z nich tvrziště se zbytky hradu Fuglhaus doloženého mezi lety 1395–1465, zachován pahorek a dva pásy valů a příkopů. Roubený lovecký zámeček Dobrá Mysl, vybudovaný Jakubem Krčínem pro Viléma z Rožmberka kolem r. 1580, zanikl beze stopy.

Klecany

Klecany – zámek

Klečůvka

Zlín 49°13'41.57"N; 17°46'20.95"E

Ves prvně doložena r. 1397, nyní část města Zlín. Malý dvoukřídlý patrový zámek barokního původu z poloviny 18. stol. a později klasicistně upravený nyní využit jako archiv. U zámku park a socha sv. Jana Nepomuckého.

Klenčí pod Čerchovem

Domažlice 49°26'6.23"N; 12°48'50.81"E

Privilegovaná chodská ves připomínána r. 1325, historický status městyse z r. 1679 obnoven r. 2006. Na místě starší gotické stavby zmiňované r. 1481 nyní barokní kostel sv. Martina z let 1737–1745, v kryptě hrobka šlechtických rodů Stadionů a Lamingenů. Několik barokních domů s mansardovými střechami.

Praha-východ 50°10'34.3"N; 14°24'55.78"E

Obec ve svahu nad Vltavou poprvé doložena r. 1316, status města z r. 1507 obnoven r. 1994. Na místě tvrze vybudován počátkem 18. stol. čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, přestavěn po požáru r. 1827, po 2. světové válce do r. 1990 užíván armádou, od r. 2004 opraven na soukromé sídlo. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. nově postaven barokně v letech 1748–1749 a upraven novorenesančně r. 1892. Poblíž kostela sochy sv. Václava ze 17. stol. a Jana Nepomuckého z 18. stol. Barokní fara z r. 1766 působištěm spisovatele Václava Beneše-Třebízského (1849–1884), na návsi Myslbekův pomník Ukřižovaného se spisovatelovým reliéfem z r. 1894, níže druhý pomník s bustou z r. 1898 od Ladislava Šalouna. Na ostrohu nad Vltavou slovanské hradiště z 9.–10. stol., po průzkumu označované za Pravý Hradec. Na řece v místní části Klecánky jez z r. 1899 modernizovaný r. 1981, vodní elektrárna z r. 1985 obnovena po povodni r. 2003 a přívoz pro pěší a cyklisty do Roztok. Zajímavosti města spojuje vyznačená naučná stezka. 230

Klenčí p. Č. – Baarův pomník na Výhledech

www.ceskonamape.cz

Zajímavá budova tzv. Staré pošty, jedné z nejstarších poštovních stanic v Čechách založené r. 1546, r. 1799 v ní přenocoval ruský generál Suvorov, pamětní deska. Rodiště hudebníka-etnografa Jindřicha Jindřicha (1876–1967), spisovatele Jana Vrby (1889–1961) a spisovatele Chodska, kněze Jindřicha Šimona Baara (1869–1925), jeho rodný dům zničen při bombardování r. 1945, všichni pohřbeni na místním hřbitově. Na náměstí Baarovo muzeum. Tradiční výroba chodské keramiky. Jižně turistické místo Výhledy s Baarovým pomníkem na jeho oblíbeném místě, dílo sochaře Ladislava Šalouna odhaleno r. 1933, odstraněno r. 1938 a podstavec zničen nacisty, obnoveno r. 1947. Daleký rozhled do vnitrozemí.

Klenová – zřícenina hradu

Klenovice na Hané Klenčí pod Čerchovem

Klenová

Prostějov 49°24'7.06"N; 17°12'42.06"E

Klatovy 49°19'57.95"N; 13°13'59.33"E

Obec založena jako podhradí hradu připomínaného r. 1291. Pevný pohraniční hrad na vrcholu osamělého kopce do 16. stol. rodovým sídlem významného rodu pánů z Klenové, po r. 1553 Harantů z Polžic a Bezdružic. Koncem 17. stol. při hradební zdi postaven dlouhý patrový zámeček, hrad v 18. stol. již zříceninou. Romantické zbytky v 19. stol. upraveny a konzervovány, zámeček přestavěn novogoticky. Poslední soukromá majitelka, malířka Vilma Vrbová-Kotrbová (1905–1993), odkázala restituovaný majetek i část svého díla klatovské galerii, nyní Galerii Klenová. V zámečku nyní galerie českého umění a Harantova vinárna, v upravené zřícenině pod širým nebem sochařská díla současných umělců. Galerií využívána i mohutná sýpka a vila manželů Kotrbových z 2. poloviny 19. stol. pod hradem. Před hradem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., na návrší proti němu novogotická kaple sv. Felixe z r. 1897. Hrad rodištěm politika, cestovatele a hudebního skladatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic (1564–1621), jednoho z českých pánů popravených po bitvě na Bílé hoře. Jihovýchodně od obce Rovenská hora s valy pravěkého hradiště.

Obec prvně připomínána r. 1309. Farní kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol. upravován barokně, vyhořel v letech 1848 a 1947, nynější podoba z r. 1948. Barokní fara z poloviny 18. stol. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Na návrší Větřák barokní pískovcový kříž a hřbitov obětí cholery z r. 1836.

Klentnice

Břeclav 48°50'37.14"N; 16°38'39.91"E

Obec prvně zmiňována r. 1322. Barokně-klasicistní kostel sv. Jiří z let 1783–1785. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1791, boží muka z 18. stol. Na vápencových skalách západně nad obcí zřícenina Sirotčího hrádku – viz samostatné heslo.

Klepáčov

Šumperk 50°0'40.44"N; 17°8'54.76"E

Horská ves prvně připomínána r. 1594, nyní část obce Sobotín. Lidový dřevěný kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1783, u něj pozoruhodný kamenný kříž. V okolí lyžařské terény. Nad vsí sedlo Skřítek (877 m n. m.) oddělující Hrubý Jeseník a Hraběšickou vrchovinu, křižovatka turistických cest. Na místě německé horské chaty z r. 1896 zničené při přechodu fronty r. 1945 nyní motorest z r. 1966, u parkoviště socha Skřítka. V okolí nepřístupné rašeliniště charakteru severské tundry o rozloze 166 ha.

www.ceskonamape.cz

231

Kleť

Č. Krumlov

Klínovec

K. Vary

48°51'55.03"N; 14°17'0.31"E

50°23'44.99"N; 12°58'1.97"E

Nejvyšší vrchol Blanského lesa (1084 m n. m.), od r. 1956 přírodní rezervace o rozloze 75 ha chránící horský smrkový les s příměsí listnáčů. Na vrcholu od r. 1825 kamenná pseudogotická, 38 m vysoká rozhledna postavená knížetem Johannem Nepomukem Schwarzenbergem, nejstarší ve střední Evropě, o 100 let později přistavěna turistická chata, u ní sluneční hodiny z r. 1974 a železný kříž sv. Vojtěcha z r. 1998. V sousedství r. 1958 vybudována observatoř, rozšířena r. 1973 o druhou kopuli a zpřístupňována veřejnosti. Stranou stojí věž televizního vysílače z r. 1977 o výšce 172 m. Vrchol od r. 1961 dostupný sedačkovou lanovkou z Krasetína, na svazích lyžařské terény. Na jihovýchodním svahu hory dřevěná rozhledna Granátník z r. 2003 s vyhlídkovou plošinou ve výši 5 m.

Plochá výrazná hora (1244 m n. m.), německy zvaná Keilberg, nejvyšší vrchol Krušných hor. Od r. 1817 na ní stála dřevěná a od r. 1884 nynější osmiboká kamenná rozhledna o výšce 24 m. V letech 1893–1929 z pův. hostince vybudován hotelový komplex, vše zchátralo po r. 1989, rekonstrukce zahájena r. 2005. Dominantu tvoří 80 m vysoká radiokomunikační věž. Na vrchol vede silnice z Božího Daru, od Jáchymova též jednomístná sedačková lanovka z r. 1965, r. 2005 postavena ještě třímístná lanovka ze Skiareálu Klínovec Sever v Loučné. Severozápadně pod vrcholem historický hraniční kámen z r. 1544 s kolorovanými znaky.

Klíny

Most 50°38'15.45"N; 13°33'12.92"E

Kletečná

Pelhřimov 49°30'17.9"N; 15°17'49.53"E

Ves prvně zmíněna r. 1226 v majetku želivského kláštera, nyní část města Humpolec, centrum národopisné oblasti Zálesí. Na návsi novorománská kaplička se zvonicí z poloviny 19. stol., poblíž pamětní kámen z r. 1507. Pamětní kámen z r. 1690 u rybníka odcizen r. 1995. Mlýn rodištěm spisovatele a lékaře Františka Hamzy (1868–1930), zakladatele dětské léčebny Luže-Košumberk, pamětní deska na budově školy, ves též rodištěm jazykovědce Bohumila Trnky (1895–1984). Západně rekreační vodní nádrž Sedlice – viz samostatné heslo.

Klíč

Č. Lípa 50°47'17.86"N; 14°34'23.77"E

Obec založena r. 1355 u ložisek stříbra jako hornická osada sv. Václava, název se neujal, označována Göhren. Nyní vyhledávané středisko zimních sportů. Novorenes. kostel sv. Antonína Paduánského zbořen v 80. letech 20. stol.

Klobouky u Brna

Obec prvně doložena r. 1207, na město povýšena r. 1964. Renes. zámek z r. 1589 nyní využíván městem, v přilehlých býv. sýpkách městské národopisné muzeum založené r. 1903. Raně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1655 s hodnotným zařízením upravován v 19. a 20. stol. Nad ním zalesněné návrší s kaplí sv. Barbory z r. 1669, přístupnou po barokním cihlovém schodišti. Evangelický kostel z r. 1883. Nad obcí větrný mlýn, pův. z r. 1748 zničen v závěru 2. světové války, obnoven v letech 1983–1985.

Dominantní trachytový kužel hory Klíč (759 m n. m.), vyhledávaný vrchol Lužických hor. Na severozápadním svahu strmá skalní stěna a pod ní suťová pole, žijí tu kamzíci vysazení počátkem 20. stol. Vrcholové partie přírodní rezervací, kruhový výhled. Turistická chata z r. 1872 zanikla po 2. světové válce. Přístup po značených cestách ze Svoru a Nového Boru.

Klimkovice

Ostrava-město 49°47'16.38"N; 18°7'43.28"E

Obec pod svahy Nízkého Jeseníku prvně zmíněna r. 1383, na město povýšena r. 1650, těžce poškozena v bojích r. 1945. Renes. zámek z let 1578–1579 po požáru za válečných bojů obnoven v letech 1946–1951, v zámku muzeum Poodří s pamětní síní malířky Heleny Salichové (1895–1975), před ním památník osvobození. Gotický kostel sv. Kateřiny z doby kolem r. 1400 přestavěn r. 1859, u něj sochy sv. Šebestiána a Panny Marie z poloviny 18. stol. a empírová kaple z počátku 19. stol. s hraběcí hrobkou Wilczků. Pův. renes. hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z konce 16. stol., u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Na náměstí renes. podloubí. V letech 1922–1934 ve městě pobývala spisovatelka Jarmila Glazarová (1901–1977) a čerpala náměty pro svá díla. V místní části Hýlov kostel Nejsvětější Trojice z let 1524–1529 a od r. 1994 moderní lázně a sanatorium s rehabilitační jodobromovou léčbou. Klobouky u Brna – větrný mlýn

232

Břeclav 48°59'41.75"N; 16°51'48.08"E

www.ceskonamape.cz

Klobuky

Kladno 50°17'35.7"N; 13°59'27.98"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1226. Zbytky gotické tvrze ze 14. stol. upravené v 16. stol. renesančně. Pův. gotický kostel sv. Vavřince přestavěn v letech 1729–1736 barokně, v letech 1899–1909 působiště spisovatele Jindřicha Šimona Baara, pamětní deska. Pod kostelem statek rodiny Malypetrů, z níž pocházel agrární politik a předseda vlády Jan Malypetr (1873–1947) a učitel tělovýchovy téhož jména (1815–1890), spoluzakladatel Sokola, pamětní deska. V polích severozápadně od obce osaměle stojící pravěký menhir zvaný Kamenný muž nebo též Zkamenělý pastýř o váze asi 5 tun a výšce 3,5 m. Západně místní část Kokovice, rodiště básníka Karla Tomana (1877–1946). Klokočka – poutní kaple

Klokočov

Havl. Brod 49°48'9.96"N; 15°40'25.76"E

Obec prvně zmíněna r. 1491. Na návsi chráněná památná lípa, zvaná tisíciletá, jeden z nejstarších stromů v Čechách, pod ní pamětní deska. Kaple z přelomu 19. a 20. stol. s věžičkou a sbor církve čs. husitské z 1. poloviny 20. stol. Nad přilehlou místní částí Klokočovská Lhotka barokní zámeček z r. 1789, nyní soukromý rekreační objekt.

Klokoty

Tábor 49°24'55.97"N; 14°38'34.16"E

Osada s tvrzí Vítkovců prvně připomínána r. 1220, nyní část města Tábor. Na místě tvrze zničené za husitských válek na vysoké stráni nad Lužnicí nyní barokní poutní kostel Panny Marie z let 1701–1704 s ambity, kaplemi a rezidencí. Barokní kaple z doby kolem r. 1730 nad pramenem Dobrá voda, u ní křížová cesta z poloviny 19. stol.

Klučenice

Příbram 49°33'9.95"N; 14°12'43.52"E

Obec se sídlištěm pro obyvatele osad zatopených Orlickou přehradou prvně zmíněna r. 1334. Barokní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína opata z r. 1723 na místě vyhořelé starší stavby, před ním několik kovaných křížů. Barokní býv. křižovnický dvůr z 18. stol. Jihozápadně v místní části Voltýřov u rybníka pozůstatky tvrze ze 14. stol., zbytek valu, příkopu a studna.

Klučov

Kolín 50°5'40.22"N; 14°54'35.94"E

Klobuky – Kamenný muž

Klokočka

Ml. Boleslav 50°30'29.01"N; 14°54'32.35"E

Někdejší lázně z r. 1720 a poutní místo, nyní část města Bakov nad Jizerou. Lázeňská budova r. 1832 přeměněna na myslivnu a klasicistně upravena r. 1843. Nad pramenem elipsovitá poutní kaple sv. Stapina z let 1724–1730. Jižně nad potokem Bělou přírodní rezervace Rečkov a Klokočka.

Obec prvně zmíněna r. 1250. V hospodářském dvoře zbytky renes. zámku. Dřevěná zvonička na kulatém kamenném podstavci, vedle ní sošky sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Nad severním okrajem obce jedno z nejstarších slovanských hradišť v Čechách, výšinné sídliště Na skále nebo též Na ptáčku.

Kluky

K. Hora 49°54'24.69"N; 15°19'28.04"E

Obec na říčce Klejnárce prvně připomínána r. 1289. Z pův. gotické tvrze vybudován v 17. stol. barokní zámek,

www.ceskonamape.cz

233

v letech 1880–1890 přestavěn novorenesančně na dvoupatrovou stavbu typu vily s parkem. Stavba v 80. letech 20. stol. opuštěna, zahájeny záchranné práce. Na návsi gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., upravován v 18. stol., pozdně gotické a renes. náhrobníky. U něj zděná barokní zvonice a márnice z poloviny 18. stol., barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého.

Kmetiněves

Kladno

Kněžice

Louny 50°17'16.42"N; 13°25'47.8"E

Ves připomínána r. 1295, nyní část města Podbořany. Kostel sv. Kateřiny gotického původu ze 14. stol. podstatně upraven v 19. stol. Ve hřbitovní zdi zvonice. Na návsi socha Krista na hoře Olivetské z r. 1721.

Kněžice

Nymburk

50°18'29.41"N; 14°9'22.16"E

50°15'21.67"N; 15°20'1.85"E

Obec na Vranském potoce prvně uváděna r. 1366. Pův. gotický kostel sv. Václava s neomítnutou věží zbarokizován r. 1730. Neolitické archeologické nálezy.

Obec prvně zmíněna r. 1295. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1774–1777 vznikl přestavbou starší stavby, upraven r. 1852. V zahradě fary příkopy tvrze zaniklé v 16. stol. Sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Václava z 19. stol. Lidová zděná i roubená architektura. Díky bioplynové stanici a výtopně z r. 2006 obec jako jediná u nás energeticky soběstačná.

Kněž

Havl. Brod 49°43'8.23"N; 15°29'10.72"E

Ves prvně připomínána r. 1375 v majetku vilémovského kláštera, nyní část obce Tis. Na hřbitově dominantní raně gotický kostel sv. Bartoloměje z přelomu 13. a 14. stol., při opravě v letech 1827–1833 přistavěna věž. U cesty kaple Panny Marie z konce 18. stol.

Kněždub

Hodonín 48°53'12.22"N; 17°23'47.78"E

Obec prvně připomínána r. 1370. Dochován soubor lidových domů. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, u něj tři památné lípy a zvonice z poloviny 19. stol. V obci se narodili malíř Joža (1861–1940), jeho bratr sochař Franta (1868–1929) Uprkovi a malíř Antoš Frolka (1877–1935), všichni proslavili folklor Slovácka, pohřbeni na místním hřbitově zvaném Slovácký Slavín. Jižně od obce vrch Šumárník (398 m n. m.) s dalekým rozhledem. Pod ním rekreační oblasti Lučina a Kejda s vodními nádržemi.

Kněževes

Praha-západ 50°7'16.7"N; 14°15'41.16"E

Obec nad Únětickým potokem prvně zmíněna r. 1088. V okolí četné archeologické nálezy z období tzv. únětické kultury a z 8.–9. stol. n. l., mj. hrobů s kostrami lidí pohřbených rituálním způsobem ve skrčené poloze. Středověká tvrz zanikla v 16. stol. Kaple sv. Václava z r. 1736, na její levé straně socha sv. Václava. U pozdně barokního statku zvonička z r. 1802. Na zdi objektu č. 14 nad rybníkem Ouvalka zachovaná freska znázorňující sv. Václava na bílém koni. Stará zájezdní hospoda.

Kněževes

Rakovník 50°8'46.81"N; 13°38'18.99"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1327, status městyse z r. 1897 obnoven r. 2007. Na náměstí kostel sv. Jakuba Většího gotického původu opevněný vodním příkopem, po požáru přestavěn barokně r. 1721. Před farou z r. 1730 barokní socha Immaculaty. Zájezdní hostinec středověkého původu. Několik hodnotných staveb lidové architektury. V budově školy muzeum krojů, soukromá sbírka lidových krojů z území býv. Československa. Západně hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, upraven raně barokně r. 1674. 234

Kněžice

Jihlava 49°16'6.2"N; 15°40'24.4"E

Obec na říčce Brtnici prvně uváděna r. 1222. Nad rybníkem pův. renes. lovecký zámek z konce 16. stol., upravován kolem r. 1700 barokně a r. 1800 klasicistně, při něm anglický park. Od r. 2003 v zámku sídlo obecního úřadu a malé muzeum. Gotický kostel sv. Jakuba Většího s chórem z 13. stol. upraven barokně r. 1707, fara z r. 1796. Západně v lesích na průsečíku sedmi lesních cest empírový patrový, pův. lovecký zámeček Aleje z let 1815–1817, nyní v soukromém vlastnictví a využíván ke kulturním akcím, v blízkosti tři hájovny a zastřešená studna.

Kněžmost

Ml. Boleslav 50°29'23.07"N; 15°2'27.33"E

Obec na okraji Českého ráje prvně doložena r. 1318, název připomíná knížecí most přes okolní močály. Empírová radnice z r. 1827 později zmodernizována. Empírový kostel sv. Františka Serafinského z let 1838–1841. Dochovány stavby lidové architektury. Východně v místě Na hrádku valy a příkopy jako pozůstatky středověkého opevnění.

Knínice

Jihlava 49°5'36.33"N; 15°36'19.83"E

Obec prvně zmíněna r. 1262. Jednoduchý barokní zámeček z počátku 18. stol., výsledek jezuitské přestavby staré tvrze doložené r. 1364. Barokní kaple Povýšení svatého Kříže z r. 1717.

Knínice u Boskovic

Blansko 49°32'22.39"N; 16°42'2.27"E

Obec prvně zmiňována r. 1197, historický status městyse z 13. stol. obnoven r. 2007. Empírový kostel sv. Marka z let 1802–1806 na místě starší stavby, při něm dřevěná zvonice z počátku 19. stol. Raně barokní kaple sv. Floriána z r. 1695. Pozdně barokní socha sv. Josefa z r. 1738. Barokní boží muka z r. 1760. Lidový roubený dům z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Knířov

Ústí n. O. 49°55'35.85"N; 16°8'41.53"E

Malá osada prvně zmíněna r. 1226, nyní část města Vysoké Mýto. Býv. poutní kostel Zvěstování Panny Marie gotického původu ze 14. stol., věž s dřevěným patrem přistavěna r. 1670, přestavěn v letech 1834–1837 a 1893–1895. Poutnická cesta z Vysokého Mýta lemována sochami světců z 18.–19. stol. Západně empírový dvůr Servácov z r. 1832.

několik rybníků, nad největším z nich, zvaným Horáček, dochováno tvrziště s valem, příkopem a zbytkem hradby renes. tvrze. Dále k jihu v lesích zbytky zaniklé osady Mezilesice, doložené již r. 1210, a skupina 15 mohyl, důležitá archeologická lokalita upomínající na slovanské osídlení v 8.–9. stol.

Kobylá nad Vidnavkou

Jeseník 50°20'26.7"N; 17°7'26.44"E

Kňovice

Příbram 49°41'13.31"N; 14°24'4.08"E

Obec prvně zmiňována r. 1333. V místě pův. tvrze barokní zámeček z 18. stol., přestavěný novorenesančně koncem 19. stol., v zámeckém parku v letech 1729–1731 vystavěna barokní kaple sv. Josefa.

Knovíz

Kladno 50°12'44.97"N; 14°8'13.24"E

Obec doložena již r. 1086. Pův. gotický kostel Všech svatých na návrší přestavěn v 18. stol. a r. 1846, opraven v letech 1993–1994. V letech 1892–1893 prozkoumáno velké sídliště lidu popelnicových polí, kultura tohoto lidu nadále označována jako knovízská. Za obcí směrem na Brandýsek skalní útvary lidově zvané Husova kazatelna.

Koberštejn

Kobylé

Gotický hrad založen pod vrcholem Zámeckého vrchu (934 m n. m.) na těžko dostupných skaliscích ve vysoké poloze 912 m n. m. nad údolím Černé Opavy. Název není doložen, vychází jen z lidové tradice. Hrad vznikl koncem 13. stol. na ochranu zlatých dolů a stezky v údolí řeky a též jako pomezní na hranicích vratislavského biskupství, zanikl neznámým způsobem nejspíše ve 2. polovině 15. stol., nejpozději při tažení uherského vojska Matyáše Korvína. Počátkem 17. stol. údajně ještě sídlem loupeživého rytíře, zmíněn jen r. 1687 jako pustý. Zůstal zachován zdaleka viditelný, asi 9 m vysoký střep válcové věže, zbytky zdí a příkop. Ze skal daleký rozhled. Přístup ke zřícenině po značených cestách z Horního Údolí a Rejvízu. Opava 49°59'8.62"N; 18°3'7.26"E

Obec připomínána již r. 1236. Mohutný novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1896 má ve věži zvony z 15. stol. Ojediněle zachovaný soubor roubených špýcharů hlučínského typu z let 1777–1900 a statek z r. 1880 s brankou. Od r. 1962 při polské hranici sádrovcový důl.

Malá ves ulicového typu založena r. 1233, nyní část obce Pšov. Na hřbitově pův. barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie na místě staršího kostela Povýšení sv. Kříže přestavěn po požáru r. 1883, nyní opuštěn a zdevastován. Ve vsi tzv. dětská farma Babiččin dvoreček, malá zoologická zahrada z hospodářských zvířat s možností výuky jízdy na koních.

Kobylí

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1252. Pův. gotický kostel sv. Jiří z 15. stol. přestavěn barokně r. 1670 a obnoven r. 2001, samostatně stojící dominantní věž pozůstatkem pův. gotické stavby, slouží jako zvonice a brána do areálu, od ní rozhled. Barokní kaple sv. Mikuláše z r. 1750. V býv. škole obecní muzeum z r. 1997 s vinotékou. V obci i jejím okolí řada lidových dřevěných křížů. Vinařskou tradici dokládá několik chráněných vinných sklepů.

Kocbeře

Obec v kopcovité krajině na úpatí Ždánického lesa připomínána r. 1283. Románský kostel sv. Jiljí z 1. poloviny 13. stol. se vzácnými gotickými nástěnnými malbami ze 14.–15. stol. Rodiště Huberta Ripky (1895–1958), novináře, historika a v letech 1945–1948 ministra zahraničního obchodu, pamětní deska. Jižně na Milešovickém potoce

Trutnov 50°27'12.86"N; 15°51'31.03"E

Obec prvně doložena r. 1415. Pseudorománská kaple sv. Floriána z let 1852–1854. Pruský vojenský hřbitov z války r. 1866. Dochován roubený statek. Kamenný reliéf jelena z r. 1726, připomínka hraběcích lovů. Severně v lese býv. poutní místo Janská Studánka, nad pramenem r. 1671 postavena kaple sv. Jana Křtitele a malé lázně. V okolních lesích Šporkovy hraniční kameny. Strakonice 49°27'53.63"N; 13°49'47.98"E

Vyškov 49°5'32.61"N; 16°53'9.48"E

Břeclav 48°55'57.19"N; 16°53'11.55"E

Kocelovice Kobeřice u Brna

K. Vary 50°4'2.63"N; 13°10'43.05"E

Jeseník 50°12'12.49"N; 17°19'34.58"E

Kobeřice

Obec pod slovanským označením Cobula uváděna již r. 1291. Patrový renes. zámek z doby kolem r. 1570 přestavěn barokně a počátkem 19. stol. upraven empírově. Cenný vstupní kamenný portál zdobí ženské postavy, patrně symbolizují německý název obce Jungferndorf (ves panen). Klasicistní kostel sv. Jáchyma z r. 1787, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. V okolí dvoje chráněná boží muka z 19. stol.

Obec jako vladycké sídlo poprvé doložena r. 1352, tvrz z poloviny 14. stol. po připojení vsi ke lnářskému panství kolem r. 1450 zanikla beze stopy. Pův. opevněný gotický kostel sv. Bartoloměje doložený r. 1360 barokně upraven r. 1725, hranolová věž má dřevěné patro. Severozápadně od obce v lese Sostrochna mezi rybníkem Hubenov a Velkým Kocelovickým rybníkem odvaly a štola z období zdejší těžby

www.ceskonamape.cz

235

zlata, východně soubor mohyl. Nad obcí na Kněžském vrchu od r. 1975 meteorologická stanice.

Koclířov

Svitavy 49°46'2.98"N; 16°32'24.68"E

Protáhlá obec prvně uváděna r. 1347. Nad potokem Třebovkou na hřbitově barokní kostel sv. Jakuba Staršího a sv. Filomény z let 1770–1771 na místě gotické stavby, opraven po požáru r. 1956. Hřbitovní brána s barokními sochami do r. 1773 zároveň poustevna, ve hřbitovní zdi křížová cesta s kamennými reliéfy z r. 1856, kaple Božího hrobu z r. 1836. Na protějším břehu pův. klášter redemptoristů z r. 1850 s novogotickým klášterním kostelem sv. Alfonse a Panny Marie Fatimské, v letech 1855–1896 první hospic u nás, od r. 1995 sídlo katolického sdružení Českomoravská Fatima. Pozdně renes. letohrádek ve tvaru válcové věže patrně z r. 1601. Barokní boží muka z r. 1692. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1834, Trpícího Krista z r. 1864 a Nejsvětější Trojice z r. 1874. Jihovýchodně v místní části Hřebeč pod horským hřbetem silniční tunel z r. 1998 o délce 350 m, nad ním stopy hradu Boršov z 13. stol., jako sídlo loupežníků dobyt r. 1286, dochován val a zbytky základů věže. Poblíž novogotická kaple sv. Josefa z let 1869–1870 a hraniční kámen z 18. stol.

Kočí

Chrudim 49°56'46.28"N; 15°51'28.85"E

Obec prvně doložena r. 1260. Gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1397 později barokně upravován, v průčelí mohutná dřevěná věž s jehlancovitou zvonicí z r. 1666, přes příkop před ní dřevěný, šindelem krytý most z r. 1721.

Kočov

Tachov 49°48'33.32"N; 12°44'9.33"E

Obec zmiňována r. 1357. Středověká tvrz přestavěna v 16. stol. na renes. zámeček, zbořen po r. 1770, materiál použit na stavbu hospodářských budov. Zachováno tvrziště s vodním příkopem a zbytkem dvora. Jižně od obce poutní místo s kostelem sv. Jana Křtitele z let 1728–1732, kostel zrušen Josefem II., změněn na nevýnosnou porcelánku, po r. 1845 zřícenina, v níž r. 2000 natáčel režisér Zdeněk Troška scény do filmové pohádky Z pekla štěstí 2.

Kohout

Č. Krumlov

Kohoutov

Trutnov 50°27'2.33"N; 15°54'26.91"E

Obec prvně zmíněna r. 1415. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl r. 1788 přestavbou kaple z r. 1752, věž přistavěna r. 1822. Sloup s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740.

Kochánov

Havl. Brod 49°38'53.92"N; 15°22'44.29"E

Malá ves, nyní část města Světlá nad Sázavou. Proslavil ji malíř Jaroslav Panuška (1872–1958), který si r. 1923 na okraji lesa při silnici Františkodol-Smrčensko na pozemku s tůňkou a dubem, starým asi 400 let, postavil obydlí a ateliér v roubeném domě, zvaném srub, v němž též zemřel. Památný tzv. Panuškův dub byl častým námětem jeho obrazů.

Kojákovice

Č. Budějovice 48°55'48.78"N; 14°44'26.94"E

Ves prvně zmíněna r. 1371, nyní část obce Jílovice. Památková zóna s řadou staveb lidové architektury, návesní kaplí sv. Jiří a staročeskou kovárnou. V secesní budově býv. školy umístěno venkovské muzeum z r. 2000 s ukázkami života prostého lidu a tradičních jihočeských řemesel a informační centrum. Rodiště jihočeského malíře a sochaře Jana Kojana (1886–1951), pro rodnou ves vytvořil r. 1923 pomník padlým v 1. světové válce.

Kojátky

Vyškov 49°10'16.54"N; 17°1'39.96"E

Obec prvně doložena r. 1358. Barokní zámeček vznikl přestavbou renes. tvrze v polovině 17. stol., klasicistně upraven po r. 1832, nyní účelově využit. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Rodiště dramatika, dramaturga a divadelního kritika Františka Götze (1894–1974).

Kojetice

Mělník 50°14'18.55"N; 14°30'8.09"E

Obec prvně zmíněna již r. 1070, archeologické nálezy z doby mezolitické. Kostel sv. Víta připomínán kolem r. 1260. U hospodářského dvora barokní brána z r. 1786.

Kojetín

Přerov

48°46'6.61"N; 14°34'57.92"E

49°21'15.82"N; 17°18'9.33"E

Nejvyšší bod Soběnovské vrchoviny (870 m n. m.), lidově zvané Slepičí hory. Na zarostlém vrcholu zbytky dřevěné rozhledny, kamenný patník jako připomínka trigonometrického vyměřování r. 1867 a telekomunikační věž, plánovaná výstavba nové rozhledny. Výhledové místo asi 300 m pod vrcholem. V sedle křižovatka značených cest a schránka tzv. turistické pošty. Soběnovská vrchovina vyhlášena přírodním parkem, druhý nejvyšší vrchol Vysoký kámen (865 m n. m.), lidově zvaný Slepice, turisticky vyhledáván pro výhled.

Obec nad řekou Moravou poprvé zmíněna r. 1233, na město povýšena r. 1502. Dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1690–1692 se dvěma věžemi v průčelí na místě starší stavby, po požáru r. 1746 upraven do dnešní podoby v letech 1748–1752, u něj kříž z r. 1756 a barokní fara z poloviny 18. stol. Na náměstí pův. barokní radnice z 2. poloviny 18. stol., upravena secesně a po požáru r. 1995. Mariánský morový sloup z r. 1705 a barokní sochy sv. Floriána a Vendelína z r. 1747. V secesním býv. Okresním domě z r. 1911 muzeum Kojetínska a infocentrum. Barokní sochy sv. Anny a Václava z 18. stol. Prastará synagoga doložená již r. 1454, nyní sbor církve čs. husitské. Židovský hřbitov z r. 1574. Ve městě se narodili barokní malíř František Antonín Šebesta-Sebastini (1724–1789), moravský historio-

236

www.ceskonamape.cz

graf Béda Dudík (1815–1890), zakladatelka cvičení s dětmi Jana Berdychová (1909–2007) a sochař Zdeněk Krybus (1923–2007).

Kokašice – Bavůrkův kříž

Kokory

Přerov 49°29'51.19"N; 17°22'31.01"E

Obec na říčce Olešnici prvně připomínána r. 1279. Pozdně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie zásadně přestavěn r. 1809, u něj kryté schodiště s 62 žulovými stupni. Nad obcí barokní kaple sv. Františka Xaverského z r. 1724. Novogotický klášter dominikánek z r. 1900 slouží jako sociální ústav. Dochován objekt barokního pivovaru a sladovny z r. 1761. U obce příležitostná těžba travertinu.

Kokořín

Mělník 50°26'25.07"N; 14°34'36.25"E

Hrad Kokořín stál na dnešním místě již před r. 1320, přesto měl svého předchůdce ve skalní stavbě v sousedství stejnojmenné vsi – viz samostatné heslo. Kojetín – kostel

Kojice

Pardubice 50°2'31"N; 15°23'11.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1183. Tvrz doložená v 15. stol. zanikla v novější budově, dochován pouze opevňovací příkop. Románský kostel sv. Petra a Pavla upravován goticky a barokně, restaurován v letech 1926–1927.

Kokašice

Tachov 49°52'42.4"N; 12°56'50.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. Na návsi stará boží muka z r. 1653 a chráněný statek s hrázděným štítem. Na západním okraji tzv. Bavůrkův kříž, kamenný smírčí kříž na místě vraždy plzeňského kupce loupeživým rytířem Janem Bavůrkem ze Švamberka na počátku 16. stol. Východiště ke zřícenině hradu Krasíkov a na Ovčí vrch – viz samostatná hesla.

Hrad Kokořín

Za stavebníky gotického hradu s mohutnou válcovou věží na ostrohu nad příkrými srázy pokládáni Berkové z Dubé, za husitských válek stoupenci Zikmundovi, hrad proto po r. 1426 dobyt a pobořen, poté nouzově opraven, ale před r. 1544 opuštěn. Romantickou zříceninu obdivovanou poutníky a umělci koupil r. 1894 podnikatel Václav Špaček, je-

www.ceskonamape.cz

237

hož syn Jan provedl po r. 1911 nákladnou pseudoslohovou obnovu, která hradu dala dnešní podobu. Stavba v restituci vrácená potomkům rozvětvené rodiny Špačků zůstává přístupná veřejnosti, z věže daleký výhled.

Kokořín

Mělník 50°25'47.46"N; 14°34'4.76"E

žení moravských stavů proti sídlům loupeživých tlup nebo za česko-uherských válek, dochovány jen terénní nerovnosti. Hradní skála nyní asi 50 m nad hladinou Dalešické přehrady, její pův. výška nad údolím dvojnásobná, z vrcholu nádherný rozhled. Po 1. světové válce nazvána Wilsonova na počest amerického prezidenta. Přístup po značené cestě z Hartvíkovic, horolezecký terén, v sousedství u přehradního jezera kemp.

Obec prvně zmíněna r. 1320, založena kolem skalní tvrze nebo hrádku, jako pozůstatky dochovány jeskyně zvané Staráky pod obcí. Barokní zámek z poloviny 18. stol. nyní upraven na hotel. Na návsi barokní sousoší sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1700.

Kokořínský Důl

Mělník 50°26'23.76"N; 14°34'53.15"E

Osada s řadou rekreačních objektů, východiště ke hradu Kokořín a část obce téhož jména – viz samostatná hesla. Stejný název nese i 14 km dlouhé údolí Pšovky chráněné od r. 1953 jako přírodní rezervace o rozloze 2097 ha. Předmětem ochrany jsou rozpadající se pískovce a útvary ve tvaru skalních bran, oken, výklenků a především proslulých pokliček, dále boční rokle a řada tůní na říčce.

Kokštejn – Wilsonova skála

Koldín

Ústí n. O. 50°2'6.54"N; 16°15'10"E

Obec prvně zmiňována r. 1309. Ze starší tvrze vystavěn r. 1605 renes. zámek s vysokými štíty a sgrafitovou výzdobou, nyní soukromý. V obci klasicistní kaple sv. Anny z r. 1846, opravena r. 2000. Východně v lese tvrziště Chlumek, pozůstatek tvrze z přelomu 13. a 14. stol., pusté již r. 1544, dochován okrouhlý pahorek s příkopem, valem a základy hranolové věže.

Koleč

Kladno 50°11'53.61"N; 14°13'26.57"E

Obec doložena r. 1273. Patrový barokní zámek z let 1711–1713. Kostel Nejsvětější Trojice, pův. zámecká kaple z r. 1714, rozšířen v letech 1898–1899, u něj barokní patrová zvonice z r. 1779. Kokořínský Důl – pokličky

Kolešovice

Rakovník 50°8'16.56"N; 13°36'36"E

Kokšín

Klatovy 49°28'0.29"N; 13°16'42.3"E

Hrádek či věžovitá tvrz Kokšín na strmém kopci nad Úhlavou osídlen asi od konce 14. stol. do počátku 16. stol., dochovány jen zbytky zdiva se zaoblenými rohy, příkop a val. Obecně považován za strážní bod k ochraně vodního opevnění blízkého hradu Švihov.

Kokštejn

Třebíč 49°9'42.34"N; 16°5'23.35"E

Nevelký hrad, zvaný též Kopštejn, Kufštejn nebo Kopfštejn, založen na srázné skále nad levým břehem Jihlavy jako opěrný bod třebíčských benediktinů. Hrádek neznámé historie doložen až r. 1556 jako pustý, zanikl zřejmě v 15. stol. za ta238

Významná chmelařská obec prvně zmíněna r. 1318. Zámek tvořen dvěma budovami označovanými jako starý a nový zámek. Starý vystavěn r. 1724, nový během 19. stol., objekt podstatně upraven v letech 1953–1954, kolem rozlehlý anglický park, před ním socha sv. Šebestiána z r. 1717. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1706–1708 upravován r. 1730. V obci končí lokální železniční trať z Krupé zvaná Kolešovka z r. 1883, nyní již jen muzejní provoz.

Kolín

Kolín 50°1'28.61"N; 15°12'15.06"E

Historické město na Labi založeno králem Přemyslem II. Otakarem r. 1257, nejstarší písemná zpráva z r. 1261, od 19. stol. významná železniční křižovatka a průmyslové cent-

www.ceskonamape.cz

rum. Z městského opevnění zachována hranolová bašta Práchovna z 15. stol. Nad železniční tratí zbytky hradu, vybudován z býv. dominikánského kláštera v letech 1437–1448, v 18. stol. přestavěn na pivovar a byty. Na náměstí pův. gotická radnice upravená novorenesančně r. 1887, mariánský sloup z r. 1682, kašna z r. 1780 a řada barokních domů. V dominantní poloze gotický chrám sv. Bartoloměje ze 13.–14. stol. s pozoruhodným chórem s věncem kaplí z dílny Petra Parléře. U něj zvonice z r. 1504, gotická budova arciděkanství z doby kolem r. 1400, nyní sídlo regionálního muzea, dále stará škola doložená r. 1345, v další školní budově renes. původu z r. 1612 Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku. Býv. kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice z let 1666–1667 restaurován beuronským stylem v letech 1908–1913. Špitální kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., nyní pravoslavný. Novogotický evangelický kostel z r. 1868. Sbor církve čs. husitské z r. 1932, před ním socha Mistra Jana Husa z r. 1934. Zřícenina hornického kostela Všech svatých, založen r. 1292, po zrušení Josefem II. opraven r. 1913, poškozen při bombardování r. 1945. Jihozápadně od náměstí částečně zachovalé židovské ghetto s empírovými domy a býv. synagogou z r. 1642, západně židovský hřbitov z r. 1418. Rodiště rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan (kolem 1535–1604), francouzského herce a mima Jeana B. G. Debureaua (1796–1846), malířů Vincence Morstadta (1802–1875) a Rudolfa Kremličky (1886–1932), spisovatele Josefa Svatopluka Machara (1864–1942), divadelního kritika a překladatele Otokara Fischera (1883–1938) a fotografa Josefa Sudka (1896–1976). V části Zálabí kostel sv. Víta gotického původu z doby kolem r. 1340, přestavěn a rozšířen barokně r. 1683, věž z r. 1777, před ním sousoší Kalvárie z r. 1770.

Kolinec

Klatovy 49°17'53.06"N; 13°26'20.31"E

Obec v údolí Ostružné poprvé doložena r. 1290, historický status městyse z konce 14. stol. obnoven r. 2006. Pův. gotická tvrz českých královen přestavěna v 16. stol. na zámek, znehodnocen r. 1921 při úpravě na školu. Pův. románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1220 barokně upraven v 18. stol., věž z r. 1854. Barokní most se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., technická památka. Několik barokních městských domů. Jihovýchodně židovský hřbitov ze 17. stol.

Koloděje nad Lužnicí

zbytky zničeny patrně Švédy při dobytí území r. 1647. Při průzkumu po r. 1948 zjištěno, že základy hradu na ostrohu nad soutokem potoků Velká a Malá Libava se nacházejí na hradišti osídleném jak v době bronzové koncem 2. tisíciletí př. n. l., tak i slovanské v 8. a 9. stol. Významné archeologické naleziště nyní na mapách označováno Starý zámek.

Koloveč

Domažlice 49°29'12.42"N; 13°6'33.56"E

Obec připomínána r. 1197 jako majetek premonstrátského kláštera v Doksanech, historický status městyse obnoven r. 2009. Na náměstí pův. gotický kostel Zvěstování Panny Marie, barokně přestavěn po požáru r. 1735, věž přistavěna r. 1870, oratoř spojena s farou arkádovým rokokovým mostem. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Býv. radnice z let 1826–1830. Poslední zbytky středověké tvrze u kostela zanikly v 19. stol., její funkci nahradil tzv. Panský dům z r. 1574, po požáru r. 1729 snížen a spojen se sousedním měšťanským domem. Muzeum techniky a řemesel, jedno z největších svého druhu, zahrnuje též 25 řemeslnických dílen a rodinnou keramickou dílnu reprezentující staletou tradici hrnčířství.

Komárov

Beroun 49°48'31.82"N; 13°51'23.61"E

Obec prvně připomínána r. 1263, status městyse z r. 1917 obnoven r. 2006, počátkem 14. stol. doložena železářská pec a hamry, od 19. stol. výroba umělecké litiny, vysoké pece pracovaly do r. 1921, nyní strojírenský průmysl. V centru tvrz přestavěná v letech 1502–1508 pozdně goticky na zámek a r. 1888 na školu, v interiéru nyní muzeum železářství. Před zámkem litinový sloup s orlem vyrobený pro Jubilejní výstavu r. 1891, litý kříž z r. 1899, pomník Miroslava Tyrše z r. 1929 a barokní kaple se zvoničkou. Na náměstí radnice a další budovy v secesním slohu.

Komárov

Tábor 49°15'2.96"N; 14°35'38.54"E

Obec na severozápadním okraji Soběslavských blat prvně zmíněna r. 1462, od r. 1995 památková zóna.

Č. Budějovice 49°14'59.55"N; 14°25'17.33"E

Ves na dolní Lužnici prvně doložena r. 1295, pův. zvaná Kaladý, od 19. stol. současný název, nyní část města Týn nad Vltavou. Pův. renes. tvrz barokně přestavěna po r. 1740 na zámek. Zámecká kaple sv. Anny z r. 1741 s nástěnnými malbami. Barokní panská sýpka z r. 1771. Kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z poloviny 18. stol. Ve vsi r. 1847 zemřel loutkář Matěj Kopecký, pomníček. Severozápadně nad obcí židovský hřbitov z konce 17. stol. Rodiště divadelního režiséra Alfréda Radoka (1914–1976).

Kolová

Sokolov 50°7'15.92"N; 12°33'15.5"E

Hrad, do r. 1947 zvaný historicky Kager, doložen r. 1352 jako sídlo leuchtenberských leníků, obydlen do 15. stol.,

Komárov (Tábor) – blatské statky

Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Dochován soubor staveb lidové architektury. Rodiště archeologa Bedřicha Dubského (1880–1957).

www.ceskonamape.cz

239

Komáří hůrka

Teplice 50°42'22.58"N; 13°51'26.93"E

s vyvýšeninou po věži obklopenou příkopem zčásti tesaným ve skále. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Komáří hůrka či vížka (808 m n. m.), vrchol jen mírně vystupující z krušnohorského hřebenu nad Teplickou pánví. Od středověku se tu těžily kovové rudy a stála tu hornická zvonička, od r. 1857 nahrazená výletním hostincem s vyhlídkovou věží, po r. 1990 adaptovaným na horský hotel.

Komňa – památník Komenského

Komorní Hrádek

Benešov 49°52'3.52"N; 14°47'52.27"E

Kaple sv. Wolfganga pod Komáří hůrkou

Na vrchol vede z Bohosudova nejdelší a nejstarší sedačková lanovka v Čechách, dlouhá 2348 m a v provozu od r. 1952. Pod vrcholem hornická kaple sv. Wolfganga z r. 1700, upravena r. 2000 na muzeum pohraničí. Daleký rozhled. Výborné podmínky pro turistiku všeho druhu a paragliding, v zimě lyžařský areál.

Komařice

Komorní hůrka Č. Budějovice 48°52'43.01"N; 14°32'38.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1278. Renes. zámek přestavěný ze starší tvrze v letech 1565–1566, upravován v 17. a 19. stol. Před ním socha Immaculaty z 1. poloviny 18. stol., proti němu mohutná barokní sýpka z konce 17. stol. Na návsi výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1844.

Komberk

Osada založena ve 14. stol. jako podhradí, nyní část obce Chocerady. Na ostrohu nad řekou zbytky hradu Čajchanův hrádek, zvaného též Čejchanův, z konce 13. stol., jako sídlo loupeživého rytíře dobyt a rozbořen r. 1404. V sousedství vybudován zámek o dvou částech, starší renes. budova z 2. poloviny 16. stol. zdobena sgrafity, nový zámek raně barokní z r. 1630 tvořen trojkřídlou budovou, kolem zbytky parku, objekt využíván armádou.

Nenápadný vršek (503 m n. m.), druhá nejmladší česká sopka činná ještě před milionem let. V minulosti narušen těžbou sopečného popela a strusky. V letech 1808–1822 tu prováděl průzkum německý básník a amatérský mineralog Johann Wolfgang Goethe. Z jeho podnětu nechal hrabě Kašpar Šternberk v letech 1834–1837 vykopat štolu, která prokázala sopečný původ návrší. Ukončení prací dokládá portál průzkumné štoly s nápisem, na skalce nad ní je Goethův reliéf.

Plzeň-sever 49°47'8.11"N; 13°16'24.87"E

Hrad Komberk, pův. Kornberg, doložen r. 1313 jako sídlo Ojíře z rodu Švihovských. Dobyt husity r. 1420, vypálen za místních bojů r. 1478 a zpustl. Dochovány jen terénní stopy ve formě příkopů a valů, otesaná skála a základy věže. Zarostlé hradiště r. 2006 vyčištěno od náletových dřevin, leží však mimo značené cesty. Severně od hradu stejnojmenný obnovený barokní hospodářský dvůr z počátku 18. stol. s krásnými barokními štíty sýpky datované r. 1710.

Komňa

Uh. Hradiště 48°59'43.78"N; 17°47'59.98"E

Obec na říčce Koménce prvně uváděna r. 1261, pocházel z ní rod Komenských. V sýpce z r. 1774 zřízen r. 1992 Památník J. A. Komenského, jeho pomník z r. 1950. Empírový kostel sv. Jakuba Většího z let 1842–1846 na místě starší stavby z 15. stol. Stavby lidové architektury. Jihozápadně nad obcí zbytky hradu Zuvačov, zvaného též Zubačov, hrad neznámé historie zanikl patrně za česko-uherských válek v 2. polovině 15. stol., jako opuštěný doložen r. 1517, zachována jen plošina o průměru asi 30 m 240

Cheb 50°5'55.04"N; 12°21'18.19"E

Komorní hůrka – ústí štoly

www.ceskonamape.cz

Komorní Lhotka

Frýdek-Místek 49°39'32.92"N; 18°31'36.41"E

Obec připomínána r. 1435, v 16. stol. sídlo valašských fojtů těšínského knížectví, v 19. stol. těžba železné rudy, od r. 1995 památková zóna. Od r. 1880 v provozu malé lázně, vyhořely r. 1903 a zanikly, nyní jen malé bylinné lázně se saunou. Pozdně barokní toleranční evangelický kostel z r. 1782, katolický kostel pro letní hosty vybudován r. 1829 v novogotickém slohu. Toleranční pomník z r. 1931 k 150. výročí patentu Josefa II. Zachováno několik těšínských roubených chalup a selských usedlostí z přelomu 18. a 19. stol.

Komořany

Vyškov 49°13'3.83"N; 16°54'23.05"E

Obec prvně připomínána r. 1347. Kostel sv. Barbory gotického původu upraven barokně v 18. stol., do současné podoby přestavěn r. 1804, fara z r. 1821. Hodnotné barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1736. Na křižovatce zmenšenina sochy Svobody z r. 2008.

Komošín

Klatovy 49°26'22.49"N; 13°15'22.28"E

Hrádek Komošín na ostrohu nad Úhlavou doložen mezi lety 1334–1510. Zachován příkop tesaný ve skále a malé zbytky zdiva, půdorys hradu nyní zastavěn rekreační osadou.

Konárovice

Kolín

Kondrac – románský kostel

Konecchlumí

Jičín

50°2'20.35"N; 15°16'58.62"E

50°24'8.55"N; 15°28'59"E

Obec prvně doložena r. 1238. Dominantní barokní zámek z r. 1661 rokokově upraven r. 1775, v parku před ním zbytek gotické fiály. Ve svahu pod zámkem pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže, barokní úpravy r. 1683, v letech 1882–1888 přestavěn pseudogoticky. Mariánský sloup z poloviny 19. stol. Na návsi pozdně barokní špitálek z r. 1772 se zajímavou sochou sv. Alžběty ve štítu, socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Výklenková kaplička sv. Anny z 19. stol.

Obec prvně doložena r. 1226, název podle polohy na úpatí Mlázovického Chlumu. Středověká tvrz z 13. stol., později upravena na sýpku, zachován gotický portálek.

Kondrac

Benešov 49°40'1.9"N; 14°52'58.18"E

Obec pod Velkým Blaníkem prvně doložena ve 12. stol. V jejím středu pův. románský kostel sv. Bartoloměje z doby po r. 1200 se zajímavým čelním průčelím a dvojicí kulatých věžiček, upravován kolem let 1380 a 1735, v interiéru zbytky románských fresek. Nad obcí pod Velkým Blaníkem trvale přístupná geologická expozice hornin Podblanicka. Na Krasovické hůře lyžařský vlek a snowpark. V obci a okolí řada naučných stezek a cyklotras.

Konecchlumí – pomník

Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1728–1729 na místě gotického ze 14. stol., uvnitř deskové obrazy křížové ceswww.ceskonamape.cz

241

ty Vladimíra Komárka z r. 2001. Vysoko nad kostelem ve stráni pomník Viléma Konecchlumského z Konecchlumí popraveného r. 1621 na pražském Staroměstském náměstí, komolý jehlan z r. 1907 s ležícím lvem na vrcholu. V přilehlé místní části Kamenice trojkřídlý zámek z r. 1639 na místě staré tvrze, klasicistně upraven v polovině 18. stol., při přestavbě na přelomu 20. a 21. stol. přistavěna věž, nepřístupný soukromý majetek, kolem rozsáhlý anglický park.

Koněpruské jeskyně

Beroun

Konojedy

Praha-východ 49°56'53.81"N; 14°51'5.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Václava z let 1765–1777 na místě renes. stavby z r. 1530. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pamětní kámen knížete Jana z Lichtenštejna. U silnice do Nučic kříž z r. 1813 nad hrobem Napoleonových vojáků. V lokalitě Lhotka památný Konojedský smrk. V lokalitě Záduška studánka u dvou lip, v lese zvaném Čtrnáctka pověstmi opředená studánka Zlodějka s nikdy nevysychajícím pramenem.

49°55'5.16"N; 14°3'55.49"E

Největší jeskynní systém Čech objeven v Českém krasu r. 1950 při odstřelu v kamenolomu na úbočí hřebenu Zlatého koně, veřejnosti zpřístupněn r. 1959, tři jeskynní patra dlouhá 2 km vznikla činností vod, které prosakovaly vápencovým masivem. Světovým unikátem tzv. koněpruské růžice, krápníkové útvary obsahující opál, staré více než 1,5 milionu let. V historicky nejzajímavějším patře jeskyní v letech 1460–1470 tajná penězokazecká dílna na padělání stříbrných mincí s emblémem českého lva. Cenné paleontologické nálezy, zejména kosterní pozůstatky zvířat staré až 1,5 milionu let. V blízkosti jeskyní opuštěné vápencové lomy, u východu z nich začátek naučné stezky Zlatý kůň-Kobyla.

Koněšín

Třebíč 49°11'28.46"N; 16°2'29.7"E

Obec prvně připomínána r. 1104. Barokní kostel sv. Bartoloměje vybudován na románských základech v letech 1663–1679, věž přistavěna r. 1729, stavba upravena r. 1859. Pod návrším podzemní chodby z 15. stol.

Konice

Prostějov 49°35'24.02"N; 16°53'25.08"E

Obec prvně připomínána r. 1200, na město povýšena r. 1970. Na místě tvrze vybudován olomouckými premonstráty v letech 1705–1706 barokní zámek jako klášterní rezidence, čtyřkřídlý patrový objekt nyní účelově využit. U zámku barokní socha sv. Floriána z r. 1740. V zámeckém parku kašna s plastikou dětí s delfíny z r. 1708. Pozdně gotický kostel Narození Panny Marie z 16. stol. barokně přestavěn v letech 1702–1704, uvnitř dřevěná kazatelna s vyřezávanými sochami apoštolů z let 1675–1676, pův. spojen chodbou se zámkem, u něj barokní fara z 18. stol. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717. Renes. hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 16. stol., barokně upraven v letech 1686 a 1748, interiér znehodnocen ve 20. stol. pokusem o přestavbu na smuteční síň. V okolí města památné buky a lípy.

Konojedy

Konopiště

Benešov 49°46'43.23"N; 14°39'25.17"E

Jeden z nejznámějších českých zámků založen jako gotický hrad pražským biskupem Tobiášem z Bechyně po r. 1280 podle vzoru pevností typu francouzského kastelu s řadou válcových věží vystupujících z vysoké hradby, z nichž nejpevnější stála na nejvyšším místě. Poté až do r. 1590 majetek rodu Šternberků, pro odboj proti králi Jiřímu hrad dobyt r. 1468 vyhladověním. V letech 1604–1605 přestavěn na renes. zámek, za třicetileté války obsazen Švédy. Přestavba na pohodlné barokní sídlo zahájena r. 1716, současnou podobu zámku dal po r. 1887 následník rakouského trůnu, arcivévoda František Ferdinand d‘‘Este, převezl na něj též řadu hodnotných i unikátních rodových sbírek, na místě zbořených hospodářských budov zřízen zámecký park o rozloze 225 ha, jehož součást tvoří i tzv. Růžová zahrada se sochařskou výzdobou z Itálie. Arcivévoda s manželkou zahynul v červnu 1914 při sarajevském atentátu, po vzniku čs. státu jeho majetek zestátněn. Zámek zpřístupněn veřejnosti během turistické sezóny. Muzeum motocyklů. Jihozápadně na výrazném návrší osamělý dvůr Chvojen a v dominantní poloze na hřbitově raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z poloviny 13. stol. na místě zaniklé vsi, na hřbitovní zdi pamětní deska pohřbených selských rebelů, popravených po potlačení povstání r. 1775.

Litoměřice 50°37'40.19"N; 14°21'5.21"E

Ves prvně doložena r. 1057, nyní část města Úštěk. Na skalní plošině chátrající pozdně barokní zámek z let 1739–1758, pův. klášter servitů. Spojen krytou chodbou s pozdně barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1762. Dochovány srubové i hrázděné lidové stavby. Severozápadně v osadě Bílý Kostelec zřícenina barokního kostela sv. Havla z r. 1733 a zvonice s dřevěným patrem.

242

Konopiště

Konstantinovy Lázně

Tachov 49°52'52.33"N; 12°58'45.62"E

U osady Nová Ves při sirném prameni založeny lázně r. 1803 místními sedláky, neúspěšný lázeňský provoz odkoupil r. 1837 majitel panství kníže Löwenstein, podle něj

www.ceskonamape.cz

vznikl později název Konstantinovy Lázně, úředně uznaný r. 1890. Starý sirný pramen zanikl, k léčbě srdečních a cévních chorob se využívá 5 pitných pramenů ve společném vývěru zvaném Prusíkův pramen, vyvedeném jednak do malého kruhového pavilónu a jednak do nového proskleného pavilónu z r. 1972. Nejstarší léčebný dům Prusík pochází z 19. stol., postupně vznikla řada dalších lázeňských domů a penzionů. V pozoruhodném lázeňském parku smírčí kříž. Kaple Panny Marie Lurdské z doby kolem r. 1900. Z místa vychází několik naučných stezek.

Kopeč

Mělník 50°14'57.29"N; 14°25'41.02"E

U stejnojmenné osady, nyní části obce Úžice, vyvřelé čedičové pahorky třetihorního původu, z nichž nejvýraznější se nazývají Dlouhý vrch a Homolka. Jedna z nejstarších středočeských rezervací vyhlášena již r. 1946, chrání unikátní společenstva rostlin a hmyzu. Přes pouhých 221 m nadmořské výšky daleký rozhled.

Kopeč – vrch Homolka

Kopidlno

Jičín 50°19'53.65"N; 15°16'12.52"E

Konstantinovy Lázně – kaple

Kopanina

Cheb 50°11'36.89"N; 12°28'25.15"E

Ves doložena r. 1265, nyní část obce Nový Kostel. Na návrší rokokový kostel sv. Jiří z let 1768–1770 na místě staršího gotického. Evangelická modlitebna z r. 1890. Panský dům, pův. sídlo vrchnosti ze 16. stol., připomínán r. 1612 jako zámek, přestavěn v pozdním baroku r. 1760, nyní upraven k bydlení. Zachovány zajímavé stavby lidové architektury, zejména věžovitá sýpka s pavlačí, pocházející z přelomu 17. a 18. stol. Smírčí kříž.

Kopaniny

Cheb 50°15'35.87"N; 12°13'33.53"E

Ves poprvé zmíněna r. 1315, nyní část města Aš, německy zvaná Krugsreuth. V 16. stol. tu vznikl zámek jako sídlo jedné z rodových větví Zedtwitzů, po r. 1945 zchátral a byl zbořen. Pseudogotický katolický kostel Nejsvětějšího srdce Páně se soudobým zařízením pochází z r. 1890.

Pův. obec prvně připomínána r. 1322, na město povýšena r. 1514. Vodní tvrz z r. 1314 přestavěna počátkem 16. stol. na trojkřídlý renes. zámek, upraven barokně r. 1674, do současné čtyřkřídlé podoby dostavěn novorenesančně r. 1875, účelově využit. Kolem anglický park z konce 19. stol. s rybníčkem. U zámecké brány pomník myslivce Tomáše Svobody, postavy z Jiráskova Temna, jako tajný český bratr popraven r. 1728, popravčí kámen zachován u nádražní restaurace. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1705 nahradil gotickou stavbu zničenou požárem r. 1677, v kupoli barokní fresky. Kolem něj soubor barokních soch světců z 18. stol. Barokní děkanství z r. 1705. Na náměstí barokní sousoší Panny Marie z r. 1720. Novorenes. hřbitovní kaple sv. Moniky z r. 1857. Vlastivědné muzeum založeno r. 1935, nyní uzavřeno. Rodiště Anny Honzákové (1875–1940), první ženy-lékařky v Rakousku-Uhersku, a Josefa Antonína Štěpána (1726–1797), hudebního skladatele a klavíristy, učitele hudby v císařské rodině Marie Terezie. V okolních lesích pův. dubohabrové porosty.

Kopřivná

Šumperk 50°2'42.76"N; 16°56'52.15"E

Obec prvně doložena r. 1414. V dominantní poloze cenný pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1746–1753. Při něm lipová alej stará asi 300 let a hřbitov se zajímavou ohradní zdí se čtyřmi bránami a dvěma kaplemi. Nad obcí u silnice klasicistní kaplička Nanebevstoupení Páně z 19. stol., zvaná Matzekova. Jihozápadně zřícenina Nového hradu – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

243

Kopřivná – kostel

Kopřivnice

N. Jičín 49°35'53.85"N; 18°8'41.89"E

Obec poprvé zmíněna r. 1382, na město povýšena r. 1948, od 19. stol. rozvoj průmyslu, v továrně na kočáry z r. 1853 vyroben r. 1897 první automobil značky President, nyní automobilka Tatra. Kopřivnice – rozhledna Bílá hora

Koráb

Domažlice 49°23'42.74"N; 13°4'31.06"E

Výrazný vrch Chudenické vrchoviny (773 m n. m.), na vrcholu r. 1938 postavena dřevěná rozhledna s turistickou chatou. Věž po 2. světové válce opláštěná prkny koncem 80. let 20. stol. zbořena a nahradila ji r. 1992 telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve tvaru gondoly, daleký rozhled. Vrchol s chatou nabízející občerstvení i ubytování dostupný i pro motorová vozidla.

Kornatice Kopřivnice – Technické muzeum Tatra

V lidovém starém fojtství z r. 1789 muzeum Fojtství. V býv. Šustalově vile z r. 1889 Lašské muzeum s expozicí malíře Zdeňka Buriana. Technické muzeum Tatra věnováno historii výroby vozidel, od r. 2005 též expozice manželů Zátopkových. Pseudogotický kostel sv. Bartoloměje z let 1893–1895. Rodiště malíře a ilustrátora Zdeňka Buriana (1905–1981), nejlepšího českého atleta Emila Zátopka (1922–2000) a Ignáce Šustaly (1822–1881), zakladatele výroby vozidel ve městě. Jihozápadně na vrchu Bílá hora (557 m n. m.) betonová, 43 m vysoká rozhledna z r. 2000 připomínající strukturu DNA, vyhlídková plošina ve výši 26 m. Jižně od města vrch Červený kámen s lyžařským areálem. 244

Rokycany 49°39'35.12"N; 13°35'31.01"E

Obec prvně doložena r. 1368. Severně a východně přírodní park Kamínky, v něm dochováno kruhové tvrziště Javor s valem a příkopem a zbytky zaniklé vsi Mydlná (též Mydlný) se základy zemanské tvrze, obě tvrze zanikly po dobytí hradu Lopata r. 1433.

Korno

Beroun 49°55'14.55"N; 14°8'15.56"E

Obec prvně doložena r. 1360. Na návsi novorománská kaple z 19. stol., nad ní stopy valů tvrze ze 14. stol. Zachovány stavby lidové architektury. V okolí četné krasové útvary, v tzv. Tomáškově lomu 40 m hluboká propast s jezírkem. Severovýchodně pozůstatky pravěkého hradiště na vrchu Střevíc (385 m n. m.).

www.ceskonamape.cz

Korolupy

Znojmo 48°55'40.5"N; 15°38'49.93"E

Obec prvně zmiňována r. 1373. Barokní kostel sv. Vavřince z poloviny 18. stol. Dochovány hodnotné lidové stavby.

ním majetku a dlouhodobé opravě, mladší pozdně empírový z doby kolem r. 1870, novoklasicistně upraven r. 1900, nyní soukromý. Ve stráni zdevastovaný židovský hřbitov.

Kořenec Korouhev

Svitavy 49°40'3.72"N; 16°15'21.31"E

Starobylá obec na českomoravském pomezí prvně doložena r. 1279. Hodnotný gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. s osmibokou dřevěnou věžičkou regotizován v 19. stol., v rohu hřbitova hranolová zvonice ze 17. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem, kostnice z téže doby. Dřevěné lidové stavby poličského typu.

Obec prvně doložena r. 1490. Kaple z let 1969–1973 nejprve využívána jako síň tradic, vysvěcena až r. 1993 na kapli Panny Marie Fatimské. V býv. statku od r. 1992 muzeum, pův. od r. 1985 v kapli, expozice venkovského života, krojů a řemesel. Nad obcí udržovaný větrný mlýn z r. 1866 bez lopat, v provozu do r. 1949.

Kořenov Korozluky

Obec doložena r. 1325. Na místě staré tvrze postaven r. 1775 barokní zámek, r. 1806 přestavěn na klasicistní patrový a dvoukřídlý. Zchátralá stavba po restituci opravena a zpřístupněna, v obnovovaném zámeckém parku kaple sv. Josefa z r. 1871. Severně nad obcí Jánský vrch (340 m n. m.) s rozhledem, jižní stráň chráněna jako přírodní památka.

Obec prvně zmíněna r. 1577, v 19. stol. lázně u slabého sirného pramene, v současnosti horské letovisko s lyžařskými terény. V místní části Tesařov osmiboká kaple s dřevěnou kopulí z r. 1909. Významnou technickou památku představuje ozubnicová železnice mezi Dolním Polubným a Kořenovem z r. 1902, jediná v ČR.

Kosice Korunní

Malá ves, nyní část obce Stráž nad Ohří. Jižně od ní známý pramen alkalicko-muriatické minerální vody, budovy stáčírny v provozu od r. 1878. Volně přístupný pramen v pavilonku nad břehem řeky poblíž nádraží Stráž nad Ohří.

Koryčany

Kroměříž 49°6'24.77"N; 17°9'46.73"E

Obec prvně doložena r. 1321, na město povýšena r. 1967. Rozlehlý trojkřídlý zámek vznikl po r. 1677 přestavbou velké renes. tvrze, rozšířen barokně v 18. stol., nyní účelově využit, při něm anglický park. Farní kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v 2. polovině 18. stol., u něj socha Panny Marie z r. 1806. Na náměstí barokní kašna z let 1713–1714. Barokní kaple sv. Floriána z počátku 18. stol. na pískovcovém suku. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého, Antonína Paduánského a Františka z Assisi. Židovský hřbitov z 18. stol., synagoga z téže doby adaptována po 2. světové válce na sklad a prodejnu.

Korytná

Uh. Hradiště 48°56'28.75"N; 17°39'54.82"E

Obec prvně připomínána r. 1331. Pozdně gotický kostel sv. Václava z 15. stol. přestavěn barokně v 18. stol. Udržovány lidové tradice.

Hradec Kr. 50°10'46.82"N; 15°32'6.4"E

K. Vary 50°20'46.15"N; 13°4'25.39"E

Jablonec n. N. 50°45'29.21"N; 15°22'5.18"E

Most 50°28'40.56"N; 13°43'32.89"E

Blansko 49°31'47.98"N; 16°45'29.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1315. Dochováno několik zděných i roubených lidových domů. V zahradě dochováno dobře znatelné tvrziště s vodním příkopem napájeným z říčky Bystřice. Tvrz doložená r. 1407 zanikla v 16. stol., nalezeny zbytky zdiva a ohořelé trámy. Jihozápadně od obce v lukách u Bystřice okrouhlé tvrziště na místě zaniklé vsi a tvrze Přestavlky, románské nálezy, vodní tvrz i ves zanikly v 16. stol., tvrziště nyní zváno Kvočna.

Kosmonosy

Ml. Boleslav 50°26'24.37"N; 14°55'44.6"E

Obec prvně zmiňována r. 1186 v majetku pražských křižovníků, na město povýšena r. 1913. Renes. zámek z let 1560–1570 barokně přestavěn v letech 1697–1709 a empírově upraven r. 1836, čtyřkřídlá budova s nárožními věžemi využita jako nemocnice. Poblíž pův. klášterní, raně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z let 1670–1674, k němu přilehlý komplex piaristického kláštera z let 1688–1694 upraven r. 1869 na psychiatrickou léčebnu. Barokní kaple zvaná Loreta z let 1704–1712 s čtyřkřídlými ambity, obklopujícími tzv. Mariánskou chýši, a kaplí sv. Martina. Nedaleko raně barokní zvonice z r. 1673. Před klášterem čtyřpatrová barokní fara z r. 1773. Na jižním okraji města prehistorický skanzen Altamira.

Kosoř

Praha-západ 49°59'15.69"N; 14°19'35.25"E

Kořen

Tachov 49°51'7.58"N; 12°50'33.21"E

Osada připomínána r. 1379, nyní část obce Olbramov. Barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1793 přestavěn v letech 1825–1827. Dochovány dva zámečky, starší z 18. stol. v obec-

Obec prvně připomínána r. 1310. Novodobý zámeček z r. 1893 na místě starší stavby, při něm barokní kaple sv. Anny z r. 1722 a kříž z roku založení zámečku. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pod obcí údolí zvané Černá rokle, přírodní geologická památka mezinárodního významu, naleziště zkamenělin.

www.ceskonamape.cz

245

Kost

Kosova Hora

Příbram 49°39'16.99"N; 14°28'25.28"E

Obec poprvé zmíněna r. 1272, založena při povrchových zlatých a stříbrných dolech. Pův. renes. zámek ze 16. stol. upraven r. 1838, sgrafitová výzdoba s kruhovými terči. V jádře románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěn r. 1761. Významnou židovskou komunitu, jednu z největších v Čechách, připomíná židovský hřbitov z 2. poloviny 16. stol.

Kost

Jičín 50°29'17.14"N; 15°8'26.95"E

Gotický hrad na mohutné skále na styku tří močálovitých údolí založen pány z Vartemberka počátkem 14. stol., prvně doložen r. 1349. Stavba s mohutnou Bílou věží, dvěma paláci a kaplí v 15. a 16. stol. rozšířena o další paláce a hospodářské budovy. Po požáru r. 1635 strženy některé budovy a snížena věž, palác užíván jako sýpka. Hrad unikl po třicetileté válce zboření, jako jeden z nejzachovalejších u nás v letech 1945–1993 zestátněn, v restituci vrácen rodu Kinských dal Borgo, s rodovou expozicí přístupný během turistické sezóny. Přístup po značených cestách z několika směrů a od nejbližší železniční zastávky Libošovice.

Kostelany

Kroměříž

s chovem koní. V lese Kameňák prastarý smírčí kříž. V okolí vrty a těžba ropy a zemního plynu, ve stráních Chřibů zbytky tzv. Baťovy dálnice rozestavěné v letech 1938–1942. Spáčilova naučná stezka na Bunč z r. 1984 nazvána podle spisovatele, historika a propagátora kraje Jindřicha Spáčila (1899–1978).

Kostelany nad Moravou

Obec prvně připomínána r. 1140 jako církevní majetek. Kostel sv. Floriána z r. 1900. Ocelový nýtovaný silniční most přes Moravu z r. 1910, kulturní památka. V jižní části obce muzeum rybářství. Jihovýchodně přírodní památka Tůň u Kostelan, zbytek slepého ramene řeky Moravy se vzácnou květenou.

Kostelec

Jihlava 49°21'40.64"N; 15°29'27.59"E

Obec na řece Jihlavě prvně zmíněna r. 1288. Na návrší nad řekou tvrziště, zbytky valů a zdí jako pozůstatek po tvrzi ze 14. stol. zaniklé v husitské době. Románský kostel sv. Kunhuty z poloviny 13. stol. přestavěn pozdně barokně r. 1805, z pův. stavby zachován portál a presbytář. Na návrší lidová kaplička Panny Marie z 18. stol., zachráněna r. 1994. Závod na zpracování masa s významnou výrobou uzenin.

49°12'10.73"N; 17°22'58.42"E

Obec prvně zmiňována r. 1422 jako součást buchlovského panství. Na východním okraji westernový ranč z r. 1999 246

Uh. Hradiště 49°2'43.85"N; 17°24'25.91"E

www.ceskonamape.cz

Kostelec

Hodonín 49°1'32.82"N; 17°9'15"E

Obec prvně připomínána r. 1131. Tvrz patrně ze 14. stol. přestavěna r. 1719 na barokní zámek, v letech 1764–1766 zvýšen o patro a upraven do současné podoby, užíván jako hospodářský objekt. Kostel sv. Václava románského původu z poloviny 11. stol., stavba z pálených cihel barokně upravena r. 1729. Památný tis o stáří kolem 500 let.

Kostelec

Plzeň-sever 49°50'2.21"N; 13°30'33.71"E

Ves prvně připomínána r. 1238, nyní část obce Hromnice. Gotický kostel sv. Jiří z poloviny 13. stol. přestavěn v letech 1741–1744 v tzv. barokní gotice, patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho. U hřbitova barokní brány z r. 1749.

Kostelec

Pův. gotický hrad ze 14. stol. upraven r. 1562 na hodnotný čtyřkřídlý renes. knížecí zámek se čtveřicí okrouhlých nárožních věží, barokně přestavěn v letech 1750–1756, nyní sídlo Školního lesního podniku České zemědělské univerzity. Se zámkem spojena goticko-renes. kaple sv. Vojtěcha z let 1564–1569 s gotickými kružbami oken. Na náměstí barokní kostel sv. Andělů strážných z let 1735–1737, věž přistavěna v letech 1892–1894. Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1600, po požáru nově vystavěn v letech 1782–1783. U něj renes. hranolová zděná zvonice z doby stavby kostela, tři zvony přeneseny r. 1894 na novobarokní kostelní věž. Dům Marie Terezie kněžny Savojské, pův. zámecký špitál, z let 1726–1728, nyní účelově využit. Tradici hrnčířství připomíná muzeum v býv. renes. radnici, každoročně konány hrnčířské trhy. Býv. pivovar z r. 1742. Moderní Budilova vila z 30. let 20. stol. Lesopark s naučnou stezkou. Severně od města motokrosový areál.

Zlín 49°15'42.35"N; 17°42'9.49"E

Ves doložena r. 1399, nyní část města Zlín. Při sirných pramenech objevených r. 1742 zřízeny lázně pro léčbu kožních chorob a nemocí pohybového ústrojí, součástí areálu golfové hřiště.

Kostelec

Tachov 49°40'27.41"N; 13°1'32.23"E

Obec prvně doložena r. 1352. Na nejvyšším místě kostel sv. Jana Křtitele pův. gotický z r. 1356, barokně upraven v 17.–18. stol.

Kostelec

Jičín 50°22'50.9"N; 15°19'40.19"E

Obec prvně zmiňována r. 1320. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1355, nynější stavba z 2. poloviny 16. stol. barokně upravena v 18. stol., zařízení ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. U něj rozložitá dřevěná hranolová zvonice z 80. let 19. stol. U hřbitova socha Madony z 1. poloviny 18. stol. Kostelec nad Č. lesy – zámek

Kostelec na Hané

Prostějov 49°30'46.06"N; 17°3'34.94"E

Obec nad říčkou Romží prvně zmíněna r. 1340, na město povýšena r. 1970. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1740–1772, spodní část věže ze starší stavby, před ním barokní socha sv. Valentina z 1. poloviny 18. stol. Barokní radnice z r. 1771 přestavěna novogoticky r. 1895, z pův. stavby zachována věž. V obci žil v letech 1939–1958 básník Petr Bezruč, v jeho tzv. Červeném domku od r. 1962 pamětní síň, pomník z r. 1967. Město rodištěm evangelického kněze Matouše Ulického (popraven 1627), sochaře a malíře Karla Otáhala (1901–1972) a scénografa Květoslava Bubeníka (1922–1993).

Kostelec nad Černými lesy

Praha-východ

49°59'31.69"N; 14°51'23.48"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1344, městem od r. 1489, do r. 1920 zváno Černý Kostelec, historické jádro památkovou zónou.

Kostelec nad Labem

Mělník 50°13'36.18"N; 14°35'8.14"E

Město na místě staré osady doloženo r. 1317, ve 14. stol. královské komorní město s hradbami a dvěma branami. Na náměstí pozdně gotický kostel sv. Víta z konce 15. stol. později upraven barokně, u něj sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a socha Mistra Jana Husa z r. 1911. Pův. gotická radnice přestavěna renesančně a upravena v letech 1727 a 1820. Gotický hřbitovní kostel sv. Martina z konce 13. stol. přestavěn v 15. stol. pozdně goticky. Při Labi zbytky tvrze ze 14. stol. se zaoblenými nárožími a kamennými opěrnými pilíři. Na řece vodní elektrárna z r. 1930. U cesty k Zárybům barokní výklenková kaple z r. 1702. Rodiště pěvkyně Terezy Stolzové (1834–1902), pamětní deska na radnici. Z města se po r. 1830 zásluhou učitele Josefa Nerudy rozšířila česká polka.

www.ceskonamape.cz

247

nepřístupný. Pozdně barokní kostel sv. Jiří s farou z let 1769–1773 na gotických základech. Raně barokní hřbitovní kostel sv. Anny z let 1686–1691 a kaple sv. Floriána z téže doby. Zajímavá dělnická kolonie z r. 1913. Českobratrský sbor, pův. renes. z let 1580–1586, restaurován v letech 1914–1918. Mariánský sloup z r. 1707, několik barokních soch světců z 18. stol., empírová kašna se sochou nymfy z počátku 19. stol. Město rodištěm hudebního skladatele Františka Ignáce Antonína Tůmy (1704–1774).

Kostelec nad Labem – radnice

Kostelec nad Ohří

Litoměřice 50°23'39.99"N; 14°5'39.18"E

Ves, nyní část města Budyně nad Ohří, připomínána r.1352 stejně jako zdejší gotický opevněný kostel. Nynější kostel sv. Petra a Pavla pozdně barokní z r. 1758, v jeho interiéru vzácná polychromovaná gotická soška Panny Marie Ochranitelky z 15. stol. Ve vsi dochováno několik empírových domů z 19. stol. Rodiště prof. dr. Ignáce Josefa Pešiny, též Pešínského z Čechorodu (1766–1808), zakladatele vědeckého veterinárního lékařství, ředitele vídeňského zvěrolékařského ústavu. Specializoval se na koně a krávy, zkoumal dobytčí mor a jako první zavedl očkování proti ovčím neštovicím.

Kostelec nad Orlicí – Nový zámek

Kostelec nad Vltavou

Písek 49°29'59.78"N; 14°12'39.66"E

Obec prvně doložena r. 1318, ve 14. stol. proboštství břevnovských benediktinů. Na návrší raně gotický kostel Narození Panny Marie se zdaleka viditelnou věží, přestavěn a rozšířen v 18. stol., z té doby i barokní škola, fara a špitál s muzeem v jednom traktu. Rodiště etnografa, kulturního historika a folkloristy Čeňka Zíbrta (1864–1932).

Kostelec u Heřmanova Městce

Chrudim

49°55'32.29"N; 15°39'6.63"E

Obec prvně uváděna r. 1257. Kostel sv. Petra a Pavla románského původu, pův. opevněný valy a příkopy, upraven goticky ve 14. stol., regotizován r. 1898. Šachtová vápenka z r. 1875, v provozu do r. 1941.

Kostelec u Holešova

Kroměříž 49°22'28.86"N; 17°30'42.42"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1735 na místě gotické stavby ze 14. stol., přestavován r. 1840. Severně nad obcí poutní kaple Panny Marie z r. 1873.

Kostelec nad Ohří – kostel

Kostelec nad Orlicí

Rychnov n. Kn. 50°7'18.35"N; 16°12'51.16"E

Obec v mělkém údolí Divoké Orlice na místě pův. osady z 10. stol. doložena r. 1237, na město povýšena r. 1341. Na jižním svahu dochovány zbytky hradeb. Renes. radnice z r. 1574 doplněna r. 1694 o věž, klasicistně upravena v letech 1810–1824. Tvrz z r. 1629 vyhořela r. 1668 a přestavěna na tzv. Starý zámek, po požáru r. 1777 obnoven jako dvoukřídlý a dvoupatrový objekt, účelově využit. V anglickém parku na západním okraji města Nový zámek, empírová stavba z let 1829–1835, v restituci vrácen rodu Kinských, 248

Kostelec u Křížků

Praha-východ 49°54'34.06"N; 14°33'47.23"E

Obec založena r. 922. Uprostřed na návrší kostel sv. Martina, jeho součástí románská rotunda z 12. stol. s cennými freskami, loď nově vystavěna r. 1851. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V severozápadní části obce židovský hřbitov. V jižní části velký, nyní chovný Kostelecký rybník. Západně od obce obora Březka se stády muflonů a daňků, veřejnosti nepřístupná.

www.ceskonamape.cz

Kostelní

Sokolov 50°18'8.46"N; 12°25'26.73"E

Ves v Krušných horách připomínána již r. 1158, nyní část města Kraslice. Pův. románský kostel sv. Jiljí z 12. stol. barokně přestavěn r. 1692. V parku u školy smírčí kříže.

Kostelní Bříza

Sokolov 50°6'58.27"N; 12°37'19.84"E

Osada ve Slavkovském lese připomínána r. 1370, nyní část města Březová. U býv. hřbitova pův. renes. kostel sv. Petra a Pavla ze 16. stol., pozdně barokně přestavěn r. 1802, nyní zdevastovaný. Za ním kruhové tvrziště. Na návsi barokní hrázděný hostinec s mansardovou střechou. Patrový barokní zámeček ve zřícenině, určen k demolici, za ním zbytky hodnotného parku.

Kostelní Hlavno

Praha-východ 50°15'25.34"N; 14°42'0.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1052. Empírový kostel sv. Petra v okovech z let 1806–1807, z pův. gotické stavby, doložené r. 1339, zachována spodní část věže.

Kostelní Lhota

Kostelní Vydří – poutní areál

Kostice

Obec prvně zmíněna r. 1384, r. 1829 zcela zničena požárem. Kaple sv. Terezie z r. 1857 se zvonicí. Tzv. Balíkova kaplička vybudována r. 1861 ze starší kaple. Východně přírodní památka Stibůrkovská jezera, od r. 1994 rezervace vlhkých luk a lužního lesa při hraniční řece Moravě.

Kostníky

Nymburk

Obec prvně připomínána r. 1354. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1817 na místě starší stavby. Na hřbitovní bráně barokní sochy sv. Václava a Gotharda z doby kolem r. 1740.

Obec prvně zmíněna r. 1345. Středověká tvrz zanikla v 16. stol. beze stop. Nad obcí barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1696, na hřbitově empírové náhrobky a kaple z 19. stol. Na návsi moderní zvonice z r. 1962. Dvoje boží muka ze 17. a 18. stol.

Kostomlaty 49°8'54.09"N; 15°25'44.39"E

Jindř. Hradec 49°13'23.17"N; 15°0'35.18"E

Obec prvně uvedena jako poddanská ves r. 1354. Gotický kostel sv. Víta z doby kolem r. 1370 přestavěn r. 1876 a současně přistavěna věž.

Kostelní Vydří

Teplice 50°33'12.97"N; 13°52'49.43"E

Jihlava

Obec prvně zmiňována r. 1235. Románsko-gotický kostel sv. Václava z 13. stol. upraven klasicistně r. 1795, opraven r. 2000. Fara z r. 1875. Památná lípa poškozena ohněm. Rodiště židovského malíře Františka Mořice Nágla (1889–1944). Severně od obce meteorologická stanice.

Kostelní Radouň

Třebíč 48°58'30.3"N; 15°38'21.65"E

50°7'45.47"N; 15°1'47.4"E

Kostelní Myslová

Břeclav 48°44'55.44"N; 16°58'37.97"E

Hrad, nesprávně označovaný též Sukoslav, postavili páni z Oseka patrně počátkem 14. stol. Skládal se z předhradí, dolního hradu s nižší okrouhlou věží a horního hradu s palácem a typickou věží dosud asi 30 m vysokou. Krátce byl majetkem královským a od r. 1435 patřil býv. husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic a jeho rodu. Od počátku 17. stol. nebyl obydlen a zpustl. Jako romantická zřícenina r. 1841 částečně zrestaurován a zpřístupněna velká okrouhlá věž. Nyní se o záchranu památky snaží občanské sdružení. Značené cesty ke zřícenině vedou z obce Kostomlaty pod Milešovkou a od silnice k Milešovu.

Jindř. Hradec 49°6'29.79"N; 15°25'24.13"E

Obec doložena r. 1310. Tvrz ze 16. stol. upravena později na sýpku, v jejím sousedství zbudován v 17. stol. barokní zámeček. Gotický kostel Navštívení Panny Marie ze 14.–15. stol., věž z r. 1701. Na návrší nad obcí v dominantní poloze klášter karmelitánů z r. 1764. Barokní poutní kostel Panny Marie Karmelské obehnaný zdí s ambity vznikl v letech 1787–1789 rozšířením starší kaple z r. 1709.

Kostomlaty – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

249

Kostomlaty nad Labem

Nymburk 50°11'1.4"N; 14°57'40.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1223, již v době keltského osídlení centrum výroby železa. Na návrší barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1775–1778, pravděpodobně na místě staršího opevněného kostela. Při něm barokní zvonice z r. 1778 a terasa z r. 1842 s barokními sochami ze šporkovského panství z 18. stol.

kého zámečku po r. 1720, klasicistně upraven počátkem 19. stol. Pův. gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele barokně přestavěn v 18. stol. Při severním okraji barokní kaple sv. Anny z doby kolem r. 1700, při východním vrcholně barokní kaple Bolestí Kristových z poloviny 18. stol. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Jihovýchodně v lese židovský hřbitov.

Košice Kostomlaty pod Milešovkou

Teplice

50°33'35.57"N; 13°52'15.13"E

Obec prvně doložena r. 1333. Kostel sv. Vavřince románského původu z 13. stol., barokně přestavěn r. 1727. Barokní fara z r. 1740, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1742. Raně barokní zámek z r. 1684 na místě jedné ze dvou býv. tvrzí, rozšířen r. 1820 a upraven r. 1910, od r. 1888 využíván jako nápravný ústav. Při cestě ke zřícenině hradu Kostomlaty (viz samostatné heslo) u léčivého pramene kaple Panny Marie Pomocné z r. 1825. Jižně Josefstein, kamenný obelisk připomínající návštěvu Josefa II. r. 1779.

Kostomlaty pod Řípem

Litoměřice 50°22'56.24"N; 14°19'58.93"E

Zemědělská obec prvně uváděna r. 1285. Nad rozlehlou návsí románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol., upravován goticky a renesančně, barokní věž přistavěna r. 1748.

Kostrčany

K. Hora 49°53'42.51"N; 15°9'1.4"E

K. Vary 50°9'2.98"N; 13°15'42.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1287. Kostel Narození Panny Marie románského původu z 13. stol. přestavěn r. 1503 a modernizován v letech 1892–1904. Zachován gotický presbytář.

Košíkov

Brno-venkov 49°23'41.29"N; 16°17'31.32"E

Hrad vystavěn místním vladykou na homolovitém kopci nad soutokem Bobrůvky a Hadůvky po r. 1360, chráněn trojitým příkopem a ze tří stran prudkým srázem. Po přepadení r. 1427 postupně zpustl, zřícenina doložena r. 1593, dochovány jen základy věže a hradních budov a příkop zavalený zdivem. Přístup z obce Skryje, značená cesta místo jen obchází.

Košťálov

Litoměřice 50°29'5.02"N; 13°59'23"E

Hrad založen na stejnojmenném vrchu patrně počátkem 14. stol. Na prostranství pod vrcholkem odhaleny zbytky hospodářského zázemí, horní hrad tvořila jediná věžovitá budova paláce.

Ves prvně zmíněna r. 1275, tvrz doložena r. 1360, nyní část obce Valeč. Na místě tvrze zámek patrně z 18. stol., prvně zmiňován až r. 1847, nyní v soukromém vlastnictví před rekonstrukcí.

Košátky

Ml. Boleslav 50°18'55.09"N; 14°39'41.23"E

Obec poprvé zmíněna r. 1365. Pův. středověká tvrz s třípatrovou věží změněna na zámek přístavbou renes. a barokního křídla při zachování středověkého vzhledu, objekt do r. 1999 účelově využíván, nyní po restituci postupně rekonstruován. V zámeckém areálu sousoší Panny Marie se sv. Janem Nepomuckým a Václavem z r. 1609, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1610. V lokalitě Staré Košátky na tzv. Ostrově kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Zvonička z r. 1928. Chráněné prameniště pod Bažantnicí, zvané Bezedné oko, v minulosti napájelo vodní systém tvrze a později zámku.

Košetice

Pelhřimov 49°33'28.2"N; 15°6'56.36"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Na návsi tzv. Starý zámek, pův. renes. tvrz přestavěná r. 1725 na dvoukřídlou barokní budovu, vstupní bránu zdobí barokní sochy z dílny M. B. Brauna. V parčíku před ním hvězdicová kašna z 18. stol., za ním anglický park. Na protější straně návsi tzv. Nový zámek, vybudován ve stylu přízemního lovec250

Košťálov (Litoměřice) – zřícenina hradu

Pův. majitelé nejsou známi, pozdější Kaplířové ze Sulevic koncem 15. stol. nepohodlné sídlo vyměnili za dvě tvrze v podhradní vsi. Opuštěný hrad se proměnil v malebnou zříceninu s nádherným rozhledem. K chátrající zřícenině na soukromém pozemku vedou značené cesty od Třebenic, Vchynic a Borče.

www.ceskonamape.cz

sančně přestavěn. Od konce 17. stol. pustl, v majetku jezuitů udržována jen vstupní budova. Po r. 1920 zajištěna konzervace zdiva zříceniny, v zachované budově purkrabství zřízeno hradní muzeum. Hrad zpřístupněn v turistické sezóně.

Košumberk

Kotel

Košťálov

Semily 50°34'17.54"N; 15°24'10.23"E

Obec prvně uváděna r. 1361. Na zalesněném kopci nad západním okrajem obce zbytky hradu založeného r. 1374, zpustl před r. 1514. Zachovány zbytky zdiva a příkopy, pod zříceninou koupaliště a kemp. Pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1717, věž z r. 1722, před ním Kalvárie z 1. poloviny 19. stol. Patrový mlýn z r. 1815, lidové stavby s pískovcovými portály.

Košťany

Teplice 50°39'10.5"N; 13°45'33.19"E

Pův. malá obec prvně zmíněna r. 1394, v 19. stol. vznikly uhelné doly, textilky, strojírny a sklárny, od r. 1994 město. Jeho část včetně kostela Povýšení sv. Kříže z let 1859–1861 padla r. 1950 za oběť dolování. Severně od města lovecký zámeček Lobkowiczů, komplex patrových budov v novogotickém a alpském stylu z r. 1864.

Koštice

Louny 50°24'7.79"N; 13°56'37.66"E

Obec na Ohři doložena r. 1396. Barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1752. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Západně nad řekou přírodní památka Koštická stráň s množstvím zkamenělin z období křídy v opuce.

Košumberk

Liberec 50°41'5.86"N; 14°56'51.46"E

Košťálov (Litoměřice) – pohled od východu

Chrudim

Ves doložena r. 1399, nyní část města Osečná. Počátkem 20. stol. odkryty vykopávkami mohutné zdi, patrně pozůstatek tvrze nebo objektu českodubské komendy. Dvě památné lípy. Za vsí kaplička sv. Anny z let 1902–1904 s křížovou cestou. Jižně chráněný přírodní útvar Čertova zeď, vyvřelá čedičová žíla mezi Ještědem a Bezdězem, v části nad Kotlem skalní zeď 20 m dlouhá a 8 m vysoká.

Koterov

Plzeň-město 49°42'51.34"N; 13°25'32.14"E

Pův. samostatná ves při jihovýchodním okraji Plzně, nyní součást městského obvodu Plzeň 2-Slovany. Památková zóna se souborem zděných statků ve stylu klasicismu a lidového baroka s trojúhelnými štíty a klenutými vjezdy. Čtyřboká barokní kaple z r. 1700. Památná lípa.

Kotouň

Plzeň-jih 49°27'2.61"N; 13°40'41.36"E

Ves připomínána r. 1352 jako zemanské sídlo, nyní část obce Oselce. Středověká tvrz, přestavěná v 17. stol. na sýpku, se nedochovala. Dominantní barokní kostel Narození Panny Marie z let 1703–1705 na místě vyhořelé gotické stavby, později mnohokrát upravován, v interiéru malby z r. 1784, v podzemí kostnice. Na hřbitově dvoupatrová zvonice z r. 1690, barokní fara z r. 1736. Jižně od vsi v lese studánka Kloubovka s vodou léčící revmatismus, u pramene novogotická kaplička.

Kotýz

Beroun

49°52'48.41"N; 16°3'0.86"E

49°55'2.11"N; 14°2'58.23"E

Hrad založen na návrší jižně od města Luže na přelomu 13. a 14. stol., chráněn srázy nad říčkou Novohradkou a mohutnou hranolovou věží. V letech 1372–1654 rodový hrad Slavatů z Chlumu a Košumberka, v 16. stol. rozšířen a rene-

Skalní ostroh (400 m n. m.) na okraji návrší Zlatý kůň prudce spadající do údolí Suchomastského potoka a do vápencového velkolomu Čertovy schody. Chráněné krasové jevy a stepní vegetace. V západní části dochovány valy pravěkého

www.ceskonamape.cz

251

hradiště osídleného i v době keltské a slovanské. Na okraji plošiny skalní útvary Jelínkův most a Aksamitova brána, nazvané jmény archeologů, kteří tu prováděli výzkumy.

Kotýz – Aksamitova brána

Kounice

sv. Víta, u ní zjištěny základy 90 m dlouhé halové stavby, hradiště zničeno v polovině 10. stol. Na hradišti Druhá Kouřim na ostrohu nad soutokem Kouřimky a Střebovky zachovány jen zbytky valů, tzv. Hradisko sv. Jiří osídleno v 11.–13. stol. Třetí Kouřim jako nynější město založena v polovině 13. stol., první písemná zmínka z r. 1261. Téměř v plném rozsahu dochováno náročné městské opevnění se zachovanými baštami a Pražskou branou. Z památek vyniká raně gotický kostel sv. Štěpána z doby kolem r. 1260 s osmibokou kryptou sv. Kateřiny, při něm pozdně gotická zvonice s renes. sgrafity, regotizována v 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Ve staré radnici barokně upravené r. 1782 nyní infocentrum a muzeum. Na náměstí kašna z r. 1850 se sochou Immaculaty ze 17. stol. a pamětní kámen Prokopa Holého z r. 1934. Goticko-renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1591. Na jižním okraji Muzeum lidového stavitelství, tzv. skanzen z r. 1976 s převážně dřevěnými venkovskými stavbami. Na jihozápadním okraji města pův. barokní zámeček Molitorov přestavěný v letech 1908–1911 Dušanem Jurkovičem.

Nymburk 50°6'27.7"N; 14°51'21.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1257, status městyse z r. 1871 obnoven r. 2006. Pův. renes. zámek s arkádovým ochozem přestavěn barokně r. 1719, před vjezdem kopie hodnotných soch strážných mouřenínů z let 1718–1719 od F. M. Brokoffa, originály uloženy v Národní galerii v Praze. U zámku raně barokní sloup z r. 1678 se sochou Immaculaty. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu přestavěn empírově v letech 1834–1836, z pův. stavby zachována věž, proti němu barokní fara z 1. čtvrtiny 18. stol. Další barokní památky: socha sv. Jana Nepomuckého, sladovna, zájezdní hostinec, špitál a brána hospodářského dvora ze 17. a 18. stol. Venkovské usedlosti z 18. a 19. stol. Západně na ostrožně zvané Na skále nebo Na vinici pravěké hradiště, na hrázi rybníka Cihelna chráněné topoly bílé.

Kounov

Rakovník 50°12'46.35"N; 13°40'27"E

Obec pod planinou Džbán prvně zmíněna r. 1402. Pův. gotický kostel sv. Víta barokně přestavěn v polovině 18. stol., u něj barokní dvoupatrová zvonice. Severovýchodně od obce náhorní plošina Na rovinách, na ní mohutné valy pravěkého hradiště, osamělý barokní poutní kostelík sv. Vojtěcha z r. 1706 a unikátní Kounovské kamenné řady – 2500 křemencových balvanů ve 14 řadách dlouhých 400-450 m, největší z nich Gibbon I váží přes 6 tun. Jejich původ datován do 7. stol. př. n. l., důvod vytyčení dosud neobjasněn, existují teorie o pravěkém kalendáři, parcelaci pozemků i označení závodních drah. Kolem naučná stezka. V budově hostince U tří lip v obci budováno kulturní a turistické centrum i s expozicí o kamenných řadách.

Kouřim

Kolín

Kouřim – kostel sv. Štěpána

Kouskova Lhota

Klatovy 49°20'7.94"N; 13°17'42.47"E

Osada Kouskova Lhota zvaná též Černé Krávy, pův. Lhotka, připomínána r. 1501, nyní část obce Vrhaveč. Gotická věžovitá tvrz doložena r. 1544, koncem 17. stol. opuštěna a v 18. stol. upravena na sýpku. Kolem třípatrové věže zachovány zbytky valu a příkopu, objekt oplocen a nepřístupný.

Kout na Šumavě

Domažlice

50°0'11.45"N; 14°58'38.38"E

49°24'4.79"N; 13°0'12.88"E

Prastaré město nad říčkou Kouřimkou, jeho předchůdcem hradiště Stará Kouřim jihovýchodně od města, zachovány stopy valů, Lechův kámen a Libušino jezírko připomínají báje z českých dějin, na nejvyšším místě barokní kaplička

Obec prvně zmíněna r. 1544, od 18. stol. rozvoj průmyslu, vznikla brusírna skla, papírna, výrobna keramiky, textilní továrna a pivovar, prosperitu přerušil požár r. 1838. Na návsi pův. renes. tvrz s barokními úpravami, nyní účelově využita.

252

www.ceskonamape.cz

Nový zámeček z r. 1824 vyhořel r. 1887 a po r. 1901 obnoven pseudogoticky, jeho vzhled utrpěl zbořením hospodářských budov v letech 1978–1979. Barokní kostel sv. Jiljí na návrší vznikl v 19. stol. přestavbou kaple z r. 1704, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z konce 17. stol. Nad býv. panským dvorem čtvercová kaple Nejsvětější Trojice z r. 1827. Dochováno několik roubených stavení. Na návrší při cestě do Spáňova gloriet na čtyřech kamenných sloupech z r. 1723, zvaný Klobouk, podle pověsti připomíná ztrátu klobouku kardinála Cesariniho při útěku z bitvy u Domažlic r. 1431.

Kouty

Benešov 49°36'39.71"N; 14°37'58.74"E

Ves prvně doložena r. 1368, nyní část obce Smilkov. Nevelká věžovitá tvrz obklopená vodním příkopem doložena r. 1418, na přelomu 15. a 16. stol. rozšířena, opuštěna v 17. stol. a r. 1813 částečně rozbořena. Dochována malebná zřícenina na ostrůvku v rybníce, zachována torza vstupní věže a obvodové zdi obytné budovy.

Kováň

Ml. Boleslav 50°25'21.91"N; 14°46'42.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1219. V základech hostince z r. 1613 a v jeho zahradě stopy středověké tvrze. Kostel sv. Františka Serafinského gotického původu ze 14. stol. nově postaven barokně v letech 1751–1757, věž přistavěna r. 1860. Fara s pamětní deskou obrozeneckého básníka a faráře Karla Aloise Vinařického (1803–1869). Východně od obce osada Podkováň s pivovarem, tradice vaření piva založena již r. 1434.

Kovanec

Ml. Boleslav

lidové architektury, tradiční folklorní festival. Severně od obce starý židovský hřbitov.

Kovářská

Chomutov 50°26'10.67"N; 13°3'15.24"E

Obec založena ve 14. stol. při železných hamrech, odtud název Schmiedeberg platný do r. 1947. Koncem 16. stol. uvedena do provozu jedna z prvních vysokých pecí na českém území. V obci barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1710, při něm historická fara a mariánský sloup z r. 1706. Kaple sv. Marka z r. 1913. Muzeum letecké bitvy nad Krušnými horami svedené 11. září 1944, jedné z mála leteckých bitev nad naším územím, otevřeno r. 1997, pomník padlým letcům. Nedaleko nádraží zbytky staré vápenky z poloviny 19. stol. a tzv. Švédský pomník připomínající tragickou smrt těžké švédské jízdy r. 1641 v rašeliništi, zvaném Palouk mrtvých.

Kozákov

Semily 50°35'37.76"N; 15°15'50.9"E

Čedičový vrch (744 m n. m.), součást Ještědsko-kozákovského hřbetu, nejvyšší vrchol Českého ráje, od středověku proslulé naleziště drahých kamenů a místo dalekého rozhledu. Na vrcholu Riegrova turistická chata z r. 1928, po navrácení do majetku Klubu českých turistů rekonstruována r. 1996. V jejím sousedství ocelová věž z r. 1995 s ochozem rozhledny ve výši 24 m, zbývající část 40 m vysoké konstrukce slouží jako vojenské zařízení. V jihozápadním svahu studánka Radostná, zdroj vody pro vrchol. Ideální podmínky pro paragliding, na severním svahu lyžařské terény. V jižní stráni nad obcí Radostná pod Kozákovem Votrubcův lom s nalezištěm polodrahokamů, v obci soukromé Votrubcovo muzeum kamenů.

50°25'3.62"N; 14°46'35.79"E

Obec prvně uváděna r. 1546. Na východním okraji evangelický kostel, barokní stavba z r. 1786, po požáru obnovena r. 1876 a přistavěna věž. Jižně kaplička Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol.

Kovanice

Nymburk

Kozárov

Blansko 49°26'37.38"N; 16°27'30.39"E

Obec prvně doložena r. 1601. Kaple sv. Anny z let 1914–1919. Východně nad obcí rozhledna Babylon z r. 2001 na stejnojmenném vrchu (656 m n. m.), vyhlídkový ochoz ve výši 24 m na 42 m vysoké telekomunikační věži.

50°10'9.66"N; 15°4'28.45"E

Obec při Labi prvně zmíněna r. 1266. Poblíž tvrze v hospodářském dvoře vybudován po r. 1585 renes. zámek, v 17. stol. upraven na patrovou barokní budovu, v 19. stol. užíván i jako pivovar a škola. Pův. gotický kostel sv. Václava barokně upraven v letech 1763–1772, u něj památná lípa. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Jihozápadně v polích židovský hřbitov z r. 1830, pův. synagoga ze 40. let 19. stol., která nahradila starší dřevěnou, upravena na obytné stavení.

Kovářov

Písek 49°31'1.41"N; 14°16'42.6"E

Obec prvně doložena r. 1220. Goticko-renes. tvrz doložená r. 1465 zachována v patrovém stavení se žulovým ostěním a pavlačí. Raně gotický kostel Všech svatých z konce 13. stol. s barokní věží z r. 1712. Barokní fara z let 1739–1740, u ní sousoší Kalvárie z r. 1732. Dochováno několik staveb

Kozel

Plzeň-město 49°40'13.43"N; 13°31'48.36"E

Reprezentační lovecký zámek založil r. 1784 Jan Vojtěch Černín z Chudenic, tvoří ho jednoduchá přízemní čtyřkřídlá budova kolem obdélného dvora položená ve stráni nad Úslavou u Šťáhlavic. V nádvoří kolem všech křídel obíhá kamenný ochoz, z něhož vedou vchody do jednotlivých pokojů. Zámek německy zvaný Waldschloss nebo Jagdschloss dostal české pojmenování podle staroslovanského obětiště. Později stavba doplněna o dvě dvojice dalších budov, sloužící jako kaple, jízdárna, obydlí lokajů a stáje. V r. 1832 zřízeno malé rodinné divadlo, dodnes ojediněle zachované i s kulisami a technickým vybavením. Zámek do r. 1945 majetkem Valdštejnů, nyní jako státní zpřístupněn veřejnosti. Nádherný anglický park dílem zámeckého zahradníka Františka Xavera France z 2. poloviny 19. stol. Pod zámkem litinový most přes Úslavu ze sousedních železáren v Sedlci.

www.ceskonamape.cz

253

Kozlov

Třebíč 49°10'29.65"N; 16°2'55.82"E

Hrad založen r. 1310 jako ochrana panství benediktinského kláštera v Třebíči nad mohutným meandrem na levém břehu řeky Jihlavy jako protiváha šlechtického hradu Holoubek (viz samostatné heslo) na břehu protějším. Jeho základem mohutná hranolová věž, zanikl patrně za česko-uherských válek, r. 1490 doložen jako pustý. Ke zřícenině nevede značená cesta, protože po vybudování Dalešické přehrady se hradní ostroh stal raritou, hrad nyní leží na skalnatém ostrově v přehradním jezeře, který se jen při nižším stavu vody mění v obtížně přístupný poloostrov, zřícenina zpravidla dostupná jen po vodě.

Kozlov

Kozí hrádek

Semily 50°30'37.38"N; 15°20'19.32"E

Kozel – zámecká kaple

Tábor 49°23'20.5"N; 14°43'2.71"E

Hrádek zvaný Kozí postaven na úzkém ostrohu nad údolím Kozského potoka patrně ve 14. stol., prvně doložen r. 1377. Drobná stavba proslavena pobytem Mistra Jana Husa od léta 1413 do července 1414, který tu napsal řadu spisů a kázal pod širým nebem. Hrádek zanikl požárem r. 1438, jeho zbytky objeveny r. 1886 a odhaleny podrobným průzkumem v letech 1899–1914. Oplocená zřícenina stavebně zajištěna v letech 1975–1977 a jako národní kulturní památka během sezóny zpřístupněna veřejnosti.

Hrad neznámé historie založen na čedičové kupě patrně ve 14. stol. O jeho majitelích údaje chybějí, podle pozdějších zpráv hrad zničen jako sídlo loupeživé posádky kolem r. 1442. Malé zbytky zdí, valů a příkopů zarostly lesem.

Kozlovice

Frýdek-Místek 49°35'38.06"N; 18°15'25.17"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1294, v 16.–17. stol. sídlo hukvaldských valašských vojvodů. Lidová stavba fojtství z r. 1822. Barokní kostel sv. Michaela archanděla a sv. Barbory z let 1731–1742, upraven r. 1851, uvnitř cenný intarzovaný oltář z 18. stol. Dřevěná kaplička sv. Floriána obnovena r. 2006. Na úbočí vrchu Strážnice mariánský sloup z r. 1746. Na dolním okraji rekonstruovaný Šmiřákův mlýn s funkčním vodním kolem, hostincem a malým muzeem.

Kozly

Louny 50°27'25.55"N; 13°47'3.86"E

Malá obec připomínána r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Martina přestavěn r. 1717 na barokní s rodinnou hrobkou Chotků. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Kozmice

Benešov 49°49'30.14"N; 14°47'46.48"E

Kozí hrádek

Kozlov

Jihlava 49°24'48.65"N; 15°41'43.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1451. Moderní kostel sv. Jana a Pavla z r. 1936.

Kozlov

K. Vary 50°6'23.68"N; 13°1'40"E

Ves doložena r. 1365, nyní část města Bochov. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, pro zchátralost zbořen r. 1950. Na návrší gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s nezvykle řešenou věží, později upraven barokně. U něj barokní sousoší Nejsvětější Trojice. 254

Obec prvně zmíněna r. 1350. Pův. raně gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. barokně přestavěn, schodiště na věž z r. 1819. Malé pozůstatky opevněné tvrze. Budova býv. panské hospody, kde se r. 1775 připravovalo selské povstání proti robotě na konopišťském panství, pamětní deska. Závodiště supercrossu.

Kozojedy

Jičín 50°18'57.22"N; 15°22'38.56"E

Obec prvně uváděna r. 1369. Na návrší na hřbitově roubený omítaný kostel sv. Václava z r. 1689 na místě stavby ze 14. stol., renovován r. 1718, z té doby i barokní vybavení. Polygonální stupňovitá dřevěná zvonice stejně jako kostel z r. 1689.

www.ceskonamape.cz

Kozojedy

Rakovník 50°15'16.97"N; 13°48'59.33"E

Chmelařská obec doložena r. 1361. U potoka na tzv. Hrádku příkopy a valy někdejší tvrze, kolébky rodu Dalibora z Kozojed, hrdiny známé pověsti a Smetanovy opery. Tři památné duby.

1777–1782, u něj socha sv. Barbory a patrová fara. Zámeček v někdejším panském dvoře zničen při bombardování na jaře 1945. Na jižním okraji za tratí rozlehlý dvůr tzv. Huclova statku a klasicistní ovčín, nyní s chovem koní.

Kožichovice

Třebíč 49°12'2.81"N; 15°55'19.21"E

Kozojedy

Plzeň-sever 49°55'53.32"N; 13°32'34.55"E

Obec připomínána r. 1352, úpadek po zničení za třicetileté války. U hřbitova pův. gotický kostel sv. Mikuláše, přestavěn barokně r. 1727 asi podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Působení faráře Jana Jindřicha Marka (1803–1853), uměleckým jménem Jana z Hvězdy, v letech 1832–1847 připomíná pamětní deska z r. 2003. Na návsi barokní kaple sv. Anny, při silnici na Kralovice evangelický kostel.

Kozojedy

Praha-východ 49°59'36.08"N; 14°48'42.77"E

Obec prvně doložena r. 1352. Severozápadně u lesa v místě pův. vsi osamocený kostel sv. Martina románského původu, upravován goticky a r. 1769 barokně, věž s bedněným patrem. Severně od kostela na zalesněném ostrohu nad říčkou Šemberou stopy pravěkého a slovanského hradiště, v jeho části pozůstatky gotického hrádku Šember, založen po r. 1357, zanikl patrně za husitských válek, doložen jako pustý r. 1452, zachovány valy, příkopy a nepatrné zbytky zdiva.

Obec prvně připomínána r. 1104. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1892. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1791. Rodiště zakladatele alpského lyžování Matyáše Žďárského (1856–1940), pamětní deska na rodném domku.

Kožlany

Plzeň-sever 49°59'39.16"N; 13°32'23.73"E

Obec založená kolem dvorce Přemysla I. Otakara počátkem 14. stol., od r. 1351 městečko s právem trhů, nyní město pův. zvané Kozlany, nynější název od r. 1924. Na východním okraji pův. gotický kostel sv. Vavřince, upraven barokně po požáru r. 1769, zachován gotický presbytář a vnitřní nástěnné malby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737. Pův. barokní radnice přestavěna secesně r. 1911. Rodiště Dr. Edvarda Beneše (1884–1948), druhého čs. prezidenta, na rodném domku pamětní deska, v parku pomník z r. 2008. Městské muzeum v býv. škole dokládá historii města a zdejšího hrnčířství i život a dílo Edvarda Beneše. Severně od města židovský hřbitov.

Kožlí

Benešov 49°45'53.41"N; 14°37'15.73"E

Gotický hrad nad soutokem Tisemského a Janovického potoka založen kolem r. 1300, písemně doložen r. 1318, dobyt vojskem Jiřího z Poděbrad r. 1468 a poté opuštěn. Dochována část mohutných zdí s příkopem a valem. Přístup po značených cestách od Konopiště nebo vsí Přibyšice a Tvoršovice.

Kožlí

Havl. Brod 49°40'12.98"N; 15°15'11.31"E

Obec prvně připomínána r. 1370. Kostel Proměnění Páně gotického původu ze 14. stol. přestavěn po požáru r. 1868 novogoticky. Na návsi pomník odbojářům zradou zahynulým v lednu 1945, přenesen z Kobylího dolu zatopeného přehradní nádrží Želivka-Švihov. Nad silnicí památný dřezovec trojtrnný.

Krabčice

Litoměřice 50°24'14.28"N; 14°18'7.91"E

Obec pod Řípem prvně doložena r. 1226. Evangelický pseudorenes. kostel z r. 1885, před ním pamětní deska Jana Husa z r. 1915. Farář a spisovatel Jan Karafiát tu r. 1873 začal psát knihu Broučci. Jedno z východišť na Říp – viz samostatné heslo.

Kozojedy (Praha-východ) – kostel

Kozolupy

Plzeň-sever 49°45'45.51"N; 13°15'5.03"E

Obec prvně uváděna r. 1186 v majetku kladrubského kláštera. Dominantní barokní kostel sv. Štěpána Mučedníka z let www.ceskonamape.cz

255

Krahulčí

Jihlava 49°10'50.57"N; 15°24'49.28"E

Obec prvně připomínána r. 1366. U vydatného zdroje vody založeny v 17. stol. hamry, od 19. stol. textilní továrna změněná r. 1927 na masokombinát, nyní specializovaný na výrobu konzerv. V obci čtvercová zvonička z 19. stol. Východně na návrší barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1726–1728, opravován po požárech v letech 1830 a 1934. U kostela nedokončená stavba františkánského kláštera, z návrší výhled na Telčsko.

Krahulov

Třebíč 49°13'15.41"N; 15°48'32.95"E

Obec prvně zmíněna r. 1307. Na západním okraji příkopy a valy tvrziště, pozůstatek tvrze zaniklé za česko-uherských válek v 15. stol. Románsko-gotický kostel sv. Petra v okovech z přelomu 13. a 14. stol. přestavěn do současné podoby r. 1807. Rodiště malíře a překladatele Bedřicha Vaníčka (1885–1955).

Krajková

Sokolov 50°12'55.83"N; 12°32'8.87"E

Obec připomínána r. 1350 jako Gossengrün, současný název zaveden až po 2. světové válce. Od 15. stol. těžba olova, později výroba krajek a technického skla. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1357, přestavěn renesančně r. 1583, nová věž z r. 1862. Mariánský sloup s kašnou z r. 1701. Kaplička Nejsvětější Trojice připomíná požár obce r. 1807.

Krakovec

Prostějov 49°35'48.27"N; 16°59'22.48"E

Ves prvně připomínána r. 1348, nyní část obce Laškov. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1611–1614 na pozdně renes. zámek, v 19. stol. pobyty malíře Josefa Mánesa. Ve vsi boží muka ze 17. a 19. stol., u mostu socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Jihozápadně na vršku Světině vystavěna v letech 1682–1684 zdaleka viditelná barokní kaple sv. Antonína Paduánského, pův. šlechtická hrobka, rekonstruována v letech 1950–1952.

Krakovec (Rakovník)

Kralice na Hané

Prostějov 49°27'44.35"N; 17°10'56.08"E

Obec prvně doložena r. 1225, historický status městyse z r. 1304 obnoven r. 2007. Patrový barokní zámek z konce 18. stol., nyní účelově využit, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1789–1791 upravován r. 1873, renes. věž z r. 1578 dochována z pův. stavby. Barokní fara z r. 1733. Barokní sochy čtyř světců z r. 1743. Na jižním okraji kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1881.

Kralice nad Oslavou

Třebíč 49°11'51.82"N; 16°12'12"E

Obec prvně připomínána r. 1310. Místní tvrz z poloviny 14. stol. přestavěna na renes. zámeček, od r. 1578 zde působila českobratrská tiskárna, z níž vyšla též známá Kralická bible z let 1579–1594, tvrz zničena za třicetileté války r. 1620, základy odhaleny archeology r. 1956. V sousedství vybudován Památník Bible kralické z r. 1969, před ním pomník z r. 1936. Gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. s románskou sakristií z 11. stol. upravován v letech 1857 a 1901, v lodi renes. fresky s výjevy a texty z Bible kralické.

Králický Sněžník

Ústí n. O. 50°12'26.73"N; 16°50'50.89"E

Krakovec

Rakovník 50°0'59.02"N; 13°38'28.33"E

Hrad založil v letech 1381–1383 oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok na nevysokém ostrohu nad soutokem Krakovského a Šípského potoka, ze tří stran chráněn svahem, od severu příkopem a padacím mostem. Palác nechráněný hradbou připomínal mnohem pozdější zámky. Hrad vstoupil do dějin r. 1414, kdy tu po tři měsíce pobýval Jan Hus a 11. října odtud odešel do Kostnice. Obýván až do třicetileté války, kdy ho dobyli Sasové, r. 1783 po úderu blesku vyhořel a změnil se ve zříceninu. Od r. 1915 v péči Klubu českých turistů a státu. V poslední době unikátně obnoven most přes hradní příkop. Zřícenina často vyhledávaná filmaři snadno dostupná ze stejnojmenné osady, placená prohlídka umožňována během sezóny.

256

Nejvyšší vrchol (1424 m n. m.) stejnojmenného pohoří na polské hranici, dříve na styku historických hranic Čech, Moravy a Kladska. Na české straně od r. 1912 dřevěná turistická chata, na polské (tehdy pruské) od r. 1899 kamenná rozhledna, oba objekty pro zchátralost v letech 1971–1973 strženy. Zachována pouze soška slůněte z r. 1932, památka na návštěvy členů německé umělecké skupiny Pražská secese, a kamenný hraniční sloup zvaný trojmezník. Z vrcholu nádherný výhled, na jižním svahu pramen Moravy.

Králíky

Ústí n. O. 50°4'59.56"N; 16°45'43.79"E

Pův. osada zmíněna r. 1367, město doloženo r. 1568, od r. 1990 památková zóna. V rohu náměstí dům jako pozůstatek tzv. Valdštejnského zámku z let 1577–1585, hostinec z r. 1736 renes. původu, klasicistní stará radnice z let 1795–1796, nyní sídlo městského muzea založeného r. 1907, rekonstruováno r. 1998. Pův. luteránská modlitebna z r. 1577 přestavěna

www.ceskonamape.cz

v letech 1768–1778 na pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla, barokní fara ze 17. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1777. Novorenes. býv. klášter uršulinek z r. 1885 od r. 1897 účelově využíván. Novogotický protestantský kostel z r. 1904 upraven na smuteční síň. Na náměstí empírová kašna z r. 1851, ve městě řada barokních soch z 18. stol. Na severním okraji otevřeno r. 2000 vojenské muzeum. V okolí řada pohraničních pevnůstek z let 1936–1938, od r. 2002 zpřístupněna expozice v pěchotním srubu U cihelny. Východně nad městem návrší pův. zvané Lysá hora (760 m n. m.), na vrcholu v místní části Dolní Hedeč založeno v letech 1696–1700 poutní místo Hora Matky Boží s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, r. 1710 připojen klášter servitů, od r. 1883 redemptoristů. Areál s ambity obnoven po požáru r. 1846, za 2. světové války a v letech 1950–1960 internační tábor, poutní místo plně obnoveno po r. 1990. Poutní dům z r. 1850 vrácen pův. účelu r. 1993. Z města ke klášteru křížová cesta. Na vrchu Val nad Dolní Hedčí vybudována r. 2003 telekomunikační věž o výšce 34 m s ochozem rozhledny ve výši 22 m.

Pohled z Královeckého Špičáku k Bernarticím

Kralovice

Plzeň-sever 49°58'50.69"N; 13°29'5.55"E

Město založené na králových pozemcích prvně zmíněno jako ves r. 1183, městem od r. 1547. Goticko-renes. kostel sv. Petra a Pavla doložen r. 1250, přestavěn v letech 1575–1581, v podzemí rodinná hrobka Gryspeků s mumifikovanými těly. V sousedství barokní fara z r. 1707 a pomník kněze a spisovatele Jana Jindřicha Marka (1803–1853) z r. 1895. Na náměstí několik cenných domů a pův. radnice z r. 1793. Českobratrský kostel z r. 1934. Na hřbitově kaple sv. Jana Křtitele z r. 1836 a památník buchenwaldských vězňů, obětí transportu smrti z r. 1945. Severně od města Hubenov, barokní hospodářský dvůr plaského kláštera z let 1730–1734 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, hlavní budova šestiboká s mansardovou střechou, nad průjezdem znaky opatů.

Králíky – náměstí

Králova Lhota

Rychnov n. Kn. 50°17'38.5"N; 16°0'1.69"E

Obec založená v královském lese prvně připomínána r. 1356, místo prusko-rakouské srážky r. 1778. Pův. gotický kostel sv. Zikmunda z 1. poloviny 14. stol. vyhořel r. 1641, obnoven barokně r. 1771, třípodlažní věž s dřevěným ochozem. Rodiště sochaře Karla Hladíka (1912–1967).

Královec

Trutnov 50°40'36.51"N; 15°58'14.55"E

Pohraniční obec pod Vraními horami s přechodem do Polska prvně zmíněna r. 1289. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1766–1769.

Královecký Špičák

Trutnov 50°39'27.59"N; 15°59'21.72"E

Nejvyšší vrchol (881 m n. m.) Vraních hor, okrajové části Broumovské vrchoviny při polských hranicích oddělené od Krkonoš Královeckým sedlem. Na polském území nižší část horského hřbetu zvaná Góry Krucze. Z vrcholu i přístupové cesty daleký rozhled. Cyklotrasa na vrchol představuje obtížný test cyklistické zdatnosti.

Královopolské Vážany

Vyškov 49°12'56.17"N; 16°52'6.73"E

Ves prvně doložena r. 1364, v letech 1416–1782 v majetku kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli, nyní část města Rousínov. Malebný soubor barokního kostela sv. Filipa a Jakuba z r. 1786, fary a sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1729 a zvonice z r. 1828.

Královské Poříčí

Sokolov 50°11'25.49"N; 12°40'39.26"E

Obec připomínána poprvé r. 1240 jako Königswerth, od poloviny 19. stol. v okolí těžba hnědého uhlí. Na návsi pův. gotický, v 18. stol. zbarokizovaný kostel sv. Kunhuty, k němuž byly r. 1998 přeneseny tři kamenné kříže a boží muka z okolí, socha sv. Jana Nepomuckého pochází z r. 1863. Zachovány stavby lidové architektury z přelomu 18. a 19. stol. Na okraji obce secesní zámeček z r. 1910. Hrázděný statek Bernard, vybudovaný r. 1922 těžební společností Britannia, dostal název podle ředitele Bernarda Seebohma a zajišťoval potraviny pro zaměstnance dolu, u něj stodola z r. 1907. Sloužil živočišné výrobě až do r. 1993, pak zchátral, v letech 2005–2006 zrekonstruován pro Centrum tradičních řemesel.

www.ceskonamape.cz

257

rokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1730–1733, dílo K. I. Dienzenhofera opraveno r. 1905, na přilehlém hřbitově barokní márnice a litinové náhrobky. V místní části Popovice rodný dům malíře Jana Preislera (1873–1918) s pamětní deskou a kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1854 se zvoničkou. Při severním okraji chráněná lokalita Zahořanský stratotyp, světoznámé naleziště trilobitů. Severně nad městem vrch Děd (492 m n. m.), na vrcholu 12 m vysoká cihlová rozhledna z r. 1898 s omezeným výhledem.

Kraselov

Strakonice 49°13'38.81"N; 13°48'13.38"E

Obec prvně doložena r. 1352. Zchátralá středověká tvrz v hospodářském dvoře se zřítila r. 1828. Gotický kostel sv. Vavřince z poloviny 14. stol. barokně upraven v letech 1684–1688. Severovýchodně od obce barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1682 se čtyřbokým ambitem a nárožními kaplemi, opraven r. 2007.

Královské Poříčí – kostel sv. Kunhuty

Království

Děčín 50°59'54.78"N; 14°29'32.31"E

Ves, pův. zvaná Královský Les, prvně zmíněna r. 1346, nyní část města Šluknov. Empírový kostel sv. Vavřince z let 1844–1848, barokní kaple téhož zasvěcení z 18. stol. Roubená lidová architektura.

Kralupy nad Vltavou

Mělník 50°14'24.76"N; 14°18'28.01"E

Obec připomínána již r. 993, po výstavbě železnice po r. 1850 průmyslový rozvoj, na město povýšena r. 1902, železniční křižovatka. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava z let 1894–1895. Rodiště malíře Jiřího Karse (1880–1945), na budově mlýna od r. 1998 jeho pamětní deska. Na místním hřbitově hrob básníka Jaroslava Seiferta (1901–1986), nositele Nobelovy ceny za literaturu, v místní části Lobeček jeho pomník, od r. 1996 každoročně pořádán festival Seifertovy Kralupy. Městské muzeum z r. 1928, obnoveno r. 1992, pamětní síně Jaroslava Seiferta a Jiřího Karse. Na severním okraji bizarní skály Hostibejk s vyhlídkovým altánem.

Kraselov – poutní kostel sv. Anny

Krásensko

Vyškov 49°21'51.96"N; 16°49'47.91"E

Obec prvně připomínána r. 1348. Kostel sv. Vavřince gotického původu přestavěn barokně r. 1795, zásadně opravován v letech 1872 a 1997–2000. Severozápadně návrší Kojál (600 m n. m.) s televizním vysílačem z let 1957–1959, po rekonstrukci r. 1984 vysoký 340 m.

Krasíkov

Tachov 49°52'44.66"N; 12°55'40.11"E

Králův Dvůr

Beroun 49°56'42.92"N; 14°1'50.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1394, na městys povýšena r. 1930, od r. 2004 průmyslové město s tradicí železářství a výroby cementu. Na místě staršího dvorce vystavěn v 2. polovině 16. stol. trojkřídlý patrový renes. zámek, barokně upraven r. 1712, ve 20. stol. zchátral, nyní obnovován. Dělnická kolonie od Jana Kotěry z r. 1920. Novogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1902. V místní části Karlova Huť dřevěná zvonice z r. 1905, kopie pův. stavby, před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. V místní části Počaply na návrší v místě loveckého dvorce krále Václava I. z 1. poloviny 13. stol. ba258

Hrad založen na kopci nad stejnojmennou vsí v polovině 13. stol. pány ze Skviřína, módně pojmenován německy Švamberk podle labutě v rodovém znaku. Hrad dobyt r. 1421 Žižkou, Švamberky po 5 letech od husitů vykoupen a osídlen až do r. 1644. Za třicetileté války zničen požárem při smažení masopustních koblih, poté již neobnoven. Na kopci zachována nevelká zřícenina a hradní kaple s rodinnou hrobkou Švamberků. Hradní kaple sv. Máří Magdalény dostala r. 1891 věž a novorománskou podobu, ve 20. stol. zdevastována, nyní částečně se sousední zvonicí zabezpečena. Přístup ke zřícenině vede od malého parkoviště nad hospodářským dvorem Krasíkov.

www.ceskonamape.cz

sefa z let 1756–1760, fara a pískovcová socha sv. Josefa z téže doby. Morový sloup z r. 1772 a kaple nad studánkou u kostela z r. 1773. Stavbu kostela zaplatil zdejší rodák Johann Josef Kittel (1704–1783), proslulý lidový léčitel, známý jako Faust Jizerských hor. Památný Kittelův dům s roubeným patrem z poloviny 18. stol. zachráněn jen za cenu výstavby repliky.

Krásná Hora

Havl. Brod 49°36'12.47"N; 15°28'14.32"E

Obec prvně zmiňována r. 1379. Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1692. U něj rozložitá dřevěná zvonice na vysoké podezdívce ze 17.–18. stol. a barokní márnice. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1920.

Krásná Hora nad Vltavou

Příbram

49°36'17.12"N; 14°16'41.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1341, v minulosti horní město při ložiscích zlata a antimonu, největší rozvoj dolování na přelomu 15. a 16. stol. Novorománský kostel sv. Mikuláše z let 1850–1855 na místě gotické stavby zřícené r. 1839, pod ním velký pomník tří letců, kteří zahynuli při manévrech r. 1929. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1772 a kamenný korec na měření obilí pozdně gotického původu, opraven r. 1802, unikátní technická památka. V okolí pozůstatky dolování.

Krasíkov

Kraslice

Sokolov

Krásná Lípa

Sokolov

50°19'46.39"N; 12°30'40.36"E

50°19'33.97"N; 12°36'35.95"E

Město prvně připomínáno r. 1272 jako osada pod hradem Neuhaus (viz samostatné heslo) na vrchu Hausberg, nyní Hradiště. Od r. 1370 horní město u ložisek stříbra, mědi, olova a cínu, od 17. stol. úpadek dolování, rozvoj výroby textilu, krajek, hraček a hudebních nástrojů. Hrázděný dům z r. 1736. Novorománská bazilika Božího Těla z let 1893–1896 na místě starší stavby, před kostelem sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Za 2. světové války ve městě pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Tradiční velikonoční pošta s příležitostným razítkem.

Ves připomínána r. 1512, nyní část obce Šindelová, v minulosti v okolí cínové doly a sklárny. Tvrz ze 16.stol. přestavěná na renes. zámek zanikla beze stopy. Starší kaple přestavěna r. 1813 na empírový kostel sv. Josefa s hranolovou věží. Boží muka z r. 1680 připomínají morovou epidemii. Jižně od vsi žulový útvar Kamenný hřib.

Krásná

Cheb 50°14'3.64"N; 12°10'10.85"E

Obec v sousedství Aše doložena r. 1395. K jejím památkám patří hrázděná chalupa. Při východním okraji katastru u křižovatky hlavních silnic stojí zámek Větrov. V r. 1930 koupil část pozemků z rodového majetku Zedtwitzů textilní podnikatel Jäger a nechal tu postavit obydlí ve stylu anglických letních sídel. Zámek na návrší nad rybníkem tvořen dvěma věžovitými budovami se spojovacím traktem, po 2. světové válce tu sídlil dětský domov, který inspiroval spisovatelku Markétu Zinnerovou k napsání scénáře filmu Indiáni z Větrova. Od r. 1990 objekt soukromým majetkem a slouží jako hotel se stylovou restaurací.

Krásná Lípa

Obec na říčce Křinici prvně zmíněna r. 1339, v důsledku rozvoje průmyslu povýšena na město r. 1870. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1754–1758. Dochovány barokní a klasicistní dřevěné i zděné domy. Muzeum Českého Švýcarska. Sídlo správy Národního parku České Švýcarsko, zřízeného r. 2000. Starokatolický kostel z r. 1901 odstřelen r. 1971.

Krásné

Obec prvně zmíněna r. 1390. Kostel sv. Václava ve stylu venkovského baroka z r. 1737. Monumentální památná lípa.

Osada prvně zmíněna r. 1608, pův. zvána Šumburk, současný název po r. 1945, nyní část obce Pěnčín. Barokní kostel sv. Jo-

Ústí n. L. 50°40'9.97"N; 14°4'19.79"E

Jablonec n. N. 50°41'44.67"N; 15°13'1.43"E

Žďár n. S. 49°40'38.2"N; 16°8'49.6"E

Krásné Březno Krásná

Děčín 50°54'45.1"N; 14°30'32.08"E

Ves pod názvem Březnice doložena r. 1186, současný název od r. 1867, od r. 1900 součást města Ústí nad Labem. Patrový renes. zámek z počátku 17. stol. s nárožními věžemi, barok-

www.ceskonamape.cz

259

ně rozšířen r. 1730, další křídlo přistavěno v 19. stol., tzv. starou budovou spojen s gotickorenes. kostelem sv. Floriána, pův. zámeckou kaplí z let 1597–1603, od r. 1987 farním. Po rekonstrukci má zámek ve zbytku parku sloužit jako sídlo památkového ústavu. Zoologická zahrada na Mariánské skále otevřena r. 1914 pův. jako soukromá ptačí rezervace zvaná Lumpepark, postupně rozšiřována a r. 1957 zpřístupněna veřejnosti. Známý pivovar.

Krásné Údolí

K. Vary 50°4'23.65"N; 12°55'23.34"E

timěstí v říjnu 1339. Zachovány kamenné základy válcové věže a část příkopu.

Krásný Dvůr

Louny 50°15'16.98"N; 13°22'4.54"E

Obec prvně připomínána r. 1295. Na místě jedné ze dvou tvrzí vznikl před r. 1572 renes. zámek, v letech 1720–1724 přestavěn barokně na trojkřídlou stavbu s mansardovými střechami podle projektu F. M. Kaňky. V historických interiérech bohaté sbírky, mezi nimi unikátní soubor psích portrétů.

Obec na okraji Tepelské vrchoviny připomínána již ve 12. stol. Nad návsí pův. pozdně gotický kostel sv. Vavřince z r. 1464, několikrát upravován, v 19. stol. opatřen kazetovým stropem. Smírčí kříž.

Krásno

Sokolov 50°6'35.67"N; 12°47'20.3"E

Obec, německy zvaná Schönfeld, poprvé zmíněna r. 1241, založena u ložisek cínových, wolframových a uranových rud a rašeliny, od r. 1529 horní město, status města obnoven r. 2007. Požár r. 1848 zničil většinu památek. Radnice obnovena r. 1852, novorománský kostel sv. Kateřiny vysvěcen r. 1858, za ním pozdně gotická zvonice s dřevěným patrem ze 16. stol., sloup Nejsvětější Trojice z r. 1806. V býv. cínovém dole Vilém od r. 1998 hornické muzeum s parním těžním strojem z r. 1897. Na Krásenském vrchu (777 m n. m.) pozoruhodná rozhledna se spirálovitě vedeným venkovním schodištěm z r. 1934. Ve městě se narodili barokní hudební skladatel evropského významu Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746), barokní malíř Johann Joseph Stark (kolem 1700–1748), hudební skladatel a dirigent Joseph Labitzky (1802–1881) a sochař, keramik a autor místní rozhledny Willibald Russ (1888–1974).

Krásný Dvůr – zámek

Zámek obklopuje rozlehlý anglický park z let 1788–1793, jeden z nejkrásnějších v Čechách, v něm řada romantických staveb jako Panův templ, gotický chrámek s vyhlídkovou věží, čínský pavilon, obelisk nebo holandský statek. V obci pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1861, při ní barokní socha sv. Floriána z r. 1748.

Krásno – rozhledna na Krásenském vrchu

Krásný Buk

Děčín 50°55'5.79"N; 14°29'1.25"E

Osada poprvé připomínána r. 1485, nyní část města Krásná Lípa. V minulosti výroba proslulého teplého prádla firmy Gustav Jäger, zachována Jägerova secesní vila. Na zalesněném pahorku nad říčkou Křinicí stopy hradu z doby kolonizace kraje ve 13. stol. Jako základna Vartemberků pro loupeživé nájezdy do Lužice zničen při trestné výpravě Šes260

Krásný Dvůr – obelisk

www.ceskonamape.cz

Krásný Les

Ústí n. L.

Krašov

Plzeň-sever

50°46'8.07"N; 13°56'3.44"E

49°56'55.98"N; 13°35'18.46"E

Horská ves připomínána r. 1382, nyní část obce Petrovice. Opravený pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1790. Zchátralý barokní patrový zámek z r. 1708. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. Obelisk s pamětní deskou připomínající porážku Francouzů r. 1813. Severně vrch Špičák (723 m n. m.) se zříceninou výletní restaurace, kruhový rozhled. Poblíž vsi dálniční přechod do SRN.

Krašov patří mezi nejstarší české šlechtické hrady. Na skalnatém ostrohu nad Brodeslavským potokem a řekou Mží, nyní Berounkou, ho založil Jetřich z rodu Hroznatovců, který tu sídlil již r. 1232. V majetku Kolowratů pevný hrad přežil bez úhony husitské války a do r. 1526 byl pozdně goticky přestavěn. Od r. 1658 sloužil jako letní sídlo plaskému klášteru. Po jeho zrušení r. 1785 se stal zříceninou. Posledním majitelem panství byl knížecí rod Metternichů, od nichž hrad r. 1937 koupil Spolek pro zachování hradu Krašova. Nadšenci volně přístupnou zříceninu udržují i nyní. Nejkratší přístup vede po značené cestě od parkoviště u osamělého dvora Rohy. V podhradní osadě stojí u řeky Podkrašovský mlýn – viz samostatné heslo.

Krásný Les

Liberec 50°56'4.61"N; 15°7'6.51"E

Přípotoční obec Schönwald doložena r. 1346. Kostel sv. Heleny ze 14. stol. kromě sakristie v letech 1769–1771 nahrazen barokní stavbou, věž již z r. 1725, po požáru r. 1992 rychle opraven. Barokní stavba býv. fary z 18. stol., Pieta se sochou sv. Máří Magdalény před kostelem z r. 1822, kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1892, klasicistní kříž z r. 1838 a boží muka z r. 1797. Severně od obce ve stráni Mokrého vrchu čedičový lom s výrobnou štěrku. Rodiště Gottfrieda Menzela (1798–1879), kněze a přírodovědce, který poprvé popsal geologické, botanické i zoologické poměry Liberecka a Frýdlantska.

Krásný Les

K. Vary 50°20'44.11"N; 13°0'8.52"E

Obec na úpatí Krušných hor připomínána r. 1226. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla s malovaným kazetovým stropem nově vystavěn po požáru r. 1681, u něj barokní kostnice s mansardovou střechou. Krašov – zřícenina hradu

Krasonice

Jihlava 49°6'56.1"N; 15°36'58.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1286. Pustnoucí renes. zámek vznikl přestavbou starší tvrze r. 1630, kolem r. 1830 empírově upraveno vstupní průčelí a založen anglický park, nyní v soukromém vlastnictví. Pův. gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1771, u něj barokní fara z r. 1763 a památné lípy. Na návsi mariánský sloup z r. 1720, na křižovatce socha sv. Jana Nepomuckého. Na ohradní zdi hřbitova sochy čtyř světců. Severozápadně v lesích býv. barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1629, po zrušení upravena r. 1807 na obydlí, pamětní deska připomíná pobyty básníka Otokara Březiny. Východně na návrší zvaném Humberk nebo též Svatý Hubert poutní kaple Narození Panny Marie z r. 1664, přestavěna novogoticky r. 1901, tympanon z r. 1935, z rozcestí daleký výhled.

Krasov

Krašov

Plzeň-sever 49°59'45.99"N; 13°5'55.01"E

Ves připomínána r. 1183, nyní část obce Bezvěrov. Na západním okraji v jádře románský kostel sv. Ondřeje z doby kolem r. 1200, upravován goticky a pak r. 1807. Na návsi kaplička sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Západně od vsi televizní vysílač z r. 1968, pův. vysoký 315 m, po havárii r. 1979 snížen.

Krašovice

Plzeň-sever 49°52'24.74"N; 13°18'14.41"E

Obec poprvé připomínána r. 1252. Dominantu tvoří pozdně barokní kostel sv. Jiljí z let 1778–1785, nad ním budova býv. fary z přelomu 18. a 19. stol. Rodiště významného plzeňského architekta Hanuše Zápala (1885–1964).

Bruntál 50°5'30.93"N; 17°32'35.46"E

Obec založena asi v polovině 15. stol., od r. 1502 doložena dědičná rychta, pův. název Korunov z německého Kronsdorf, nynější od r. 1935. Dominantní raně barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1677 přestavěn v letech 1867–1878, kolem ohradní zeď z 19. stol. Českobratrský kostel z 30. let 20. stol. Četné lidové stavby z 19. stol.

Krátká

Žďár n. S. 49°38'28.83"N; 16°5'49.57"E

Ves vysazená v lesích r. 1727, současný název od r. 1735, nyní část městyse Sněžné. Jeden z nejucelenějších souborů lidové architektury na Vysočině, převládají roubené horské usedlosti s ozdobnými lomenicemi, pozoruhodná rychta s dřevěným patrem a visutou pavlačí, památková zóna. Při silnici kaplička sv. Cyrila a Metoděje z r. 1902.

www.ceskonamape.cz

261

Kratonohy

Hradec Kr. 50°10'7.63"N; 15°36'19.78"E

Obec nad říčkou Bystřicí prvně připomínána r. 1318. Na místě tvrze ze 14. stol. dvoukřídlý patrový barokní zámek, mohutná barokní brána do býv. poplužního dvora z doby po r. 1720 snad podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Gotický cihlový kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1384, barokně přestavěn v letech 1707–1710, uvnitř dřevěná barokní kazatelna z r. 1710 ve tvaru velryby. Barokní fara z poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Krátošice

Tábor 49°19'30.64"N; 14°47'13.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1250. Kaple Panny Marie Bolestné z 2. poloviny 19. stol. Nad západním okrajem Čermákův vrch (532 m n. m.) s 20 m vysokou věží vysílače z r. 2001, ve výši 17 m vyhlídkový ochoz rozhledny. Krátká

Kratušín Kratochvíle

Prachatice 49°3'32.07"N; 14°10'6.91"E

Stavba renes. zámku Kratochvíle zahájena r. 1569 Jakubem Krčínem z Jelčan jako tvrz Nový Leptač, po výměně majetku nynější zámek vybudoval Vilém z Rožmberka v letech 1582–1589. Hlavní patrová budova typu italské vily zdobené sgrafity uprostřed zahrady obehnána symbolickým opevněním, jehož součást tvoří kostelík Narození Panny Marie. Vstupní brána zvýrazněna věží, pův. padací most r. 1784 nahrazen kamenným. Od r. 1922 v majetku státu, dlouhodobá expozice věnovaná historii kresleného a loutkového filmu zrušena r. 2007 a nahrazena novou. Východně od zámku dostihové závodiště, u něj aleje památných dubů, jasanů a platanů.

Prachatice 49°1'10.5"N; 13°55'39.92"E

Obec prvně připomínána r. 1389. Na návsi starý kamenný rozcestník a šestiboká barokní kaple z 18. stol. Západně v místní části Chlístov památná Husova lípa, stará asi 750 let.

Chlístov – Husova lípa

Kravaře

Č. Lípa 50°37'56.47"N; 14°23'30.22"E

Kratochvíle – vstupní brána 262

Obec prvně doložena r. 1175, po r. 1273 tržním městečkem. Na trojúhelníkovém náměstí empírová radnice z r. 1828 a empírové domy. Barokní mariánský sloup z r. 1708. Raně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1650 na míswww.ceskonamape.cz

tě gotického z r. 1384, pozdně barokně přestavěn v letech 1744–1749, věž upravena r. 1868. Barokní hřbitovní kaple z r. 1750. V místní části Víska roubená rychta z r. 1797, největší roubený objekt na českém území, od r. 1986 muzejní expozice s unikátním souborem selského nábytku. Východiště ke zřícenině hradu Ronov – viz samostatné heslo.

Kraví Hora

Třebíč 49°8'17.85"N; 16°13'48.32"E

Hrad vybudován asi v polovině 14. stol. nad soutokem Oslavy a říčky Chvojnice, doložen r. 1367, od konce 14. stol. sídlo loupeživé posádky, neúspěšně obležen r. 1409, dobyt a zbořen moravskými stavy až r. 1446, jako pustý zmiňován r. 1494. Stavba na lichoběžníkovém půdorysu ze tří stran chráněna valem a příkopem, ze čtvrté příkrým svahem k řece, zachováno asi 6 m vysoké torzo válcové věže, zbytky obvodové zdi a hranolové bašty a propadliny sklepů. Přístup ke zřícenině cyklotrasou ze vsi Kuroslepy a značenými stezkami od Senorad nebo Skřipského mlýna.

Kravsko

Znojmo 48°55'14.87"N; 15°59'4.53"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1092. Klasicistní zámek z doby kolem r. 1800, půvabná členitá stavba s kaplí z r. 1847, nyní hotel. Rozlehlý zámecký anglický park přírodní památkou. Kravaře (Č. Lípa) – Vísecká rychta

Krč Kravaře

49°55'57.95"N; 18°0'48.64"E

Obec nad řekou Opavou doložena r. 1224, na město povýšena r. 1960. V letech 1742–1920 a 1938–1945 spolu s celým Hlučínskem součástí německého území. V místech starší tvrze v letech 1649–1662 vystavěn renes. zámek, barokně přestavěn v letech 1721–1728, čtyřkřídlá budova se vstupním rizalitem, uvnitř muzejní expozice věnovaná historii Hlučínska. Součástí zámku pozdně barokní kaple sv. Michaela archanděla, kolem rozlehlý anglický park z r. 1721 se vzácnými dřevinami. Mohutný novogotický kostel sv. Bartoloměje z let 1894–1896, v jeho areálu býv. klášter sester Božího srdce, novogotická stavba z let 1905–1907, a fara z téže doby. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1772, na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Rodiště operního pěvce Ivo Žídka (1926–2003). V místní části Kouty kostel sv. Mikuláše a Nanebevzetí Panny Marie z r. 1928 a kaple sv. Jana Křtitele.

Písek 49°11'41"N; 14°14'55.66"E

Opava

Ves raně středověkého původu, nyní část města Protivín. Raně gotický kostel sv. Václava z r. 1280, pův. zasvěcen sv. Mikuláši, jemuž věnovány fresky ze 14. stol., později barokně přestavěn a znovu r. 1913. Při vchodu na hřbitov vzácná gotická křtitelnice s reliéfy tváří. Dochována řada staveb lidové architektury.

Krhov

Třebíč 49°5'59.31"N; 16°1'11.99"E

Obec prvně uváděna r. 1253. Tvrz doložená r. 1492 přestavěna na přelomu 16. a 17. stol. na renes. zámek, koncem 18. stol. upraven barokně. Raně gotický kostel sv. Jakuba Většího z 2. poloviny 13. stol. barokně upraven v 17. stol., zachován gotický presbytář. Památná lipová alej.

Krchleby

K. Hora 49°53'19.95"N; 15°21'1.49"E

Obec prvně doložena r. 1257. Barokní zámek z r. 1655 v místě hospodářského dvora zbořen r. 1909, z areálu dochován mohutný špýchar. Renes. kostel sv. Václava z konce 16. stol. na místě gotického, upravován v letech 1861–1865. Patrová fara z počátku 19. stol. Dochován dům s lidovou štukovou výzdobou z r. 1865. Kaple sv. Isidora z r. 1779, kaple Panny Marie z konce 18. stol. obnovena r. 1878. Barokní sochy sv. Františka a Jana Nepomuckého z 18. stol.

Krkavec

Plzeň-sever 49°48'9.92"N; 13°20'26.74"E

Dominantní vrch (504 m n. m.) nad severozápadním okrajem Plzně. Na vrcholu postavena r. 1901 zděná Simlova rozhledna o výšce 18 m, při ní chata Klubu českých turistů z r. 1925. V sousedství vybudován televizní vysílač, areál nepřístupný, rozhledna zpřístupňována jen výjimečně, výhled omezen lesem. Kravaře (Opava) – zámek www.ceskonamape.cz

263

Krňany

Benešov 49°50'40.19"N; 14°28'41.26"E

Obec v kopcovité krajině nedaleko soutoku Vltavy a Sázavy prvně zmíněna r. 1061. Turisticky atraktivní oblast součástí Přírodního parku Střed Čech, nad pravým břehem Vltavy Smetanova vyhlídka a vyhlídka Máj s krásnými pohledy do vltavského kaňonu na býv. Svatojánské proudy, buližníková skála Mařenka vysoká asi 100 m vyhledávána horolezci. Na obou březích nejstarší trampské osady. V části Teletín chráněný lom, v minulosti využíván při stavbě Slapské přehrady.

Krnov

Bruntál 50°5'21.67"N; 17°41'50.62"E

Historické pohraniční slezské město prvně zmíněno r. 1240, městská práva již před r. 1269, od 14. stol. tradice soukenické výroby, od r. 1873 proslulá výroba varhan. Goticko-renes. zámek z let 1531–1534 přestavěn po požáru r. 1779. Monumentální kostel sv. Martina s dvěma věžemi gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 16. a 18. stol. Budovy minoritského kláštera založeného r. 1253 nyní barokní z konce 17. stol., adaptovány na hotel. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu barokně přestavěn v letech 1720–1730, fresky z r. 1766, nyní koncertní síň.

Krnov – rozhledna na Cvilíně

Krnsko

Ml. Boleslav 50°22'34.08"N; 14°51'24.44"E

Obec prvně doložena r. 1360. V části Horní Krnsko na místě gotické tvrze z 13. stol. barokní zámek z r. 1727, upravován po r. 1798, nyní soukromý a nepřístupný. Barokní sochy sv. Františka Xaverského a Antonína Paduánského z doby kolem r. 1700. V části Dolní Krnsko pozdně barokní kostel sv. Jiří z r. 1787, vysoko nad ním na hraně srázu nízká zděná zvonice z r. 1766. Přes údolí Strenického potoka železobetonový železniční viadukt z r. 1924 o délce 152 m a výšce 27 m, technická památka.

Kroměříž

Kroměříž 49°17'55.72"N; 17°23'36.71"E

Krnov – poutní kostel na Cvilíně

Gotický špitální kostel sv. Ducha z počátku 15. stol., exteriér upraven barokně v 18. stol., interiér v 19. stol. novogoticky. Městské muzeum. V historickém centru četné renes. a barokní domy. Zachovány části městského opevnění. Židovská synagoga z r. 1871 s unikátními arabskošpanělskými interiéry, od r. 2003 výstavní a koncertní síň, židovský hřbitov z r. 1873 s cennými náhrobky částečně zlikvidován v letech 1986–1990. V místní části Kostelec v jádře románský kostel sv. Benedikta. Na jihovýchodním okraji vrch Cvilín se dvěma vrcholy, na vzdálenějším zříceniny hradu Cvilín – viz samostatné heslo. Na bližším, zvaném Přední Cvilín, barokní poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1722–1728, v jeho sousedství kamenná rozhledna z r. 1903, vysoká 26 m.

264

Pův. osada při brodu přes řeku Moravu připomínána r. 1207, knížecí dvůr již r. 1135, biskupské město s hradem založeno r. 1260, tradiční letní sídlo olomouckých biskupů a od r. 1777 arcibiskupů, v letech 1848–1849 dějiště proslulého ústavodárného říšského sněmu, památková zóna. Díky poloze při řece město často trpělo povodněmi, jako významné kulturní centrum zváno Hanácké Atény. Na místě hradu raně barokní arcibiskupský zámek z let 1664–1695, upraven po požáru r. 1752, čtyřkřídlá stavba s 86 m vysokou věží, cennými interiéry a vzácnou obrazárnou a knihovnou. Zámek s obrazárnou, vyhlídkovou věží a sallou terrenou zpřístupněn. Podzámecká zahrada z let 1665–1675 o rozloze 64 ha s řadou romantických staveb z doby kolem r. 1800 koncipována jako krajinářský park. Na býv. předměstí Květná zahrada italského typu z let 1665–1668 o rozloze 16 ha s letohrádkem a kolonádou. Zámek s oběma zahradami zapsán r. 1998 do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ze tří městských bran dochována pouze Mlýnská z r. 1665. Kapitulní chrám sv. Mořice z r. 1265 regotizován v 19. stol., cenná boční kaple Panny Marie Bolestné z r. 1730. Kostel

www.ceskonamape.cz

Nanebevzetí Panny Marie z r. 1247 vypálen Švédy r. 1643, obnoven barokně v letech 1724–1736. Pův. románský špitální kostel sv. Jana Křtitele přestavěn piaristy ve vrcholném baroku po r. 1737, v sousedství piaristická kolej z r. 1687 s gymnáziem. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1946–1948. Býv. františkánská kaple sv. Kříže z r. 1654 odsvěcena. Biskupská mincovna z r. 1665 v provozu do r. 1759, nyní muzeum mincovnictví.

Kroměříž – Stříbrný most

Krompach

Č. Lípa 50°49'47.6"N; 14°42'10.43"E

Pohraniční obec doložena r. 1391. Pozdně barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1782. Tzv. Panský dům, někdy označovaný jako zámeček, vznikl z pův. správní budovy zákupského panství z konce 16. stol., upraven na internát. Naproti další panské sídlo změněné na hostinec, obnoven po požáru z r. 1885. Dochován patrový roubený dům z r. 1787. Proslulou přírodní zajímavost představují tři mohutné chráněné tisy na východním okraji, dříve označované za tisícileté, nyní stáří nejstaršího z nich odhadováno na 500 let. Severně přilehlá osada Valy, dříve Schanzendorf, název podle obranných zákopů a valů vybudovaných rakouskou armádou proti Prusům r. 1778, osada vznikla na pozemcích poplužního dvora zrušeného koncem 18. stol. Severovýchodně při hranici Jánské kameny, geologická pozoruhodnost, čedičová žíla tvořící vodorovnými sloupci skalní zeď.

Kroučová

Rakovník 50°12'25.15"N; 13°47'7.4"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1361, od konce 18. stol. v okolí těžba černého uhlí. Na místě gotického kostela sv. Markéty doloženého r. 1411 nyní novogotická stavba z r. 1903 se soudobým vybavením. Památná lípa ve stáří asi 400 let.

Kroměříž – zámek

Ve městě dochována řada barokních domů, renes. radnice z let 1550–1611 zvýšena v 19. stol. o patro, na její věži hodiny se dvěma ciferníky, jeden pro hodiny, druhý pro minuty. Morový mariánský sloup z r. 1680, kašna z r. 1655, sloup Nejsvětější Trojice z r. 1725. Barokní vrchnostenská sýpka z r. 1714. V renes. domě z r. 1609 na náměstí Muzeum Kroměřížska s Památníkem Maxe Švabinského. V areálu býv. octárny r. 1998 osazeny Švabinského lunety pův. určené pro Národní divadlo. Zemský léčebný ústav z let 1905–1909, nyní psychiatrická léčebna. Novorenes. budova z let 1875–1877 od r. 2005 sídlem Justiční akademie. Ve městě se narodili náboženský reformátor Jan Milíč z Kroměříže (kolem 1320–1374), dirigent Václav Talich (1883–1961), malíř Max Švabinský (1873–1962), sbormistr Ferdinand Vach (1860–1939), orientalista Jan Rypka (1886–1968), spisovatel a scénárista Miloš Macourek (1926–2001), fyzikální chemik Jaroslav Koutecký (1922–2005) a básník a písničkář Karel Kryl (1944–1994).

Krouna

Chrudim 49°46'34.42"N; 16°1'48.89"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. zbořen r. 1768 a nově postaven barokně v letech 1770–1773, v zachované pův. věži střílnová okna. Barokní fara z r. 1740. Novogotický evangelický kostel z r. 1891. Dochováno několik roubených stavení. Nad železniční stanicí pomníček 19 obětem železničního neštěstí z června 1995.

Krpy

Ml. Boleslav 50°19'42.73"N; 14°41'17.04"E

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Kropáčova Vrutice. Starobylý kostel Stětí sv. Jana Křtitele raně gotického původu z 13. stol., při barokních úpravách

www.ceskonamape.cz

265

v 17. stol. doplněna zvonová věž. Barokní kříž z r. 1769 ve tvaru božích muk.

Krsy

Plzeň-sever

o rozloze 64 ha s tábořištěm, v jeho sousedství stejnojmenná rezervace rašelinných luk.

Krudum

Sokolov

49°55'28.85"N; 13°3'20.66"E

50°8'22.27"N; 12°43'28.2"E

Obec prvně doložena r. 1183 v majetku manětínských johanitů. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol. s později přistavěnou věží, barokně a klasicistně upravován. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1716. Zbytky památek lidové architektury.

Výrazná a bájemi opředená hora Slavkovského lesa (838 m n. m.) se třemi vrcholy, počeštěně zvána též Chrudim. Na jižním úbočí stopy po středověkém dolování, na jižním úpatí r. 2002 objevili archeologové zbytky gotického kostela sv. Mikuláše. Neudržovaná Kempfova rozhledna, která stála na vrcholu od r. 1932, se zřítila v 70. letech 20. stol., na jejím místě r. 2008 vybudována 50 m vysoká radiokomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 30 m.

Krty

Rakovník 50°5'29.31"N; 13°26'4.28"E

Obec připomínána r. 1227, v 19. stol. těžba kvalitní žuly. Raně barokní kostel sv. Vojtěcha z r. 1682 upraven r. 1737.

Krukanice

Plzeň-sever 49°50'35.84"N; 13°5'37.12"E

Osada připomínána r. 1197 v majetku tepelského kláštera, nyní část obce Pernarec. U klášterního dvora barokní zámek z r. 1698, přestavěn r. 1788 a rozšířen po r. 1850, v minulosti užíván v zemědělské výrobě, nyní bez využití. U zámku barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Hroznaty, druhá barokní Hroznatova socha jihozápadně v polích. Při silnici k Pernarci barokní boží muka z r. 1613, další s kapličkou u rozcestí k Rozněvicím.

Krumsín

Prostějov 49°26'46.37"N; 17°0'4.53"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Zemanská tvrz z 15. stol. zanikla v 16. stol. ve stavbách panského dvora. Kostel sv. Bartoloměje z let 1866–1867. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1748.

Krumvíř

Břeclav 48°59'17.43"N; 16°54'51.99"E

Vinařská a zemědělská obec prvně připomínána r. 1350, od r. 1782 majetek habsburské císařské rodiny. Dominantní kostel sv. Bartoloměje z r. 1870. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z 18. stol.

Krupá

Krty – náves s kostelem

Rakovník 50°10'28.99"N; 13°44'4"E

Krucemburk

Havl. Brod 49°41'22.96"N; 15°50'47.38"E

Obec založena ve 13. stol. patrně řádem německých rytířů, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, v letech 1949–1993 název Křížová. Ze zdiva středověké tvrze postavena r. 1670 sýpka. Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol., přístavby z 15. a 16. stol. Barokní fara z počátku 18. stol. zvýšena o patro r. 1752. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Novogotický evangelický kostel z let 1839–1840. Na Křížovém vrchu Kalvárie z r. 1778 a pomník na místě vraždy faráře z r. 1926. Oběti rozsáhlé akce německé armády proti partyzánům v lednu 1945 a sovětského bombardování v květnu 1945 připomíná pomník na evangelickém hřbitově. Na hřbitově hrob malíře Jana Zrzavého (1890–1977). Jižně rekreační rybník Řeka 266

Obec prvně doložena r. 1353. Pův. ležela na návrší u kostela, zanikla za třicetileté války a obnovena severněji. Na pův. místě nyní osamělý, zdaleka viditelný kostel sv. Gotharda gotického původu, barokně přestavěn r. 1737.

Krupka

Teplice 50°40'52.15"N; 13°51'59.18"E

Hornické město doloženo r. 1330 u ložisek cínu, od 14. stol. město královské. Na návrší zříceniny hradu založeného kolem r. 1320 k ochraně dolů, od r. 1621 neobydlen a rozebírán. Koncem 17. stol. v něm vybudován úřední dům. Počátkem 19. stol. zříceniny romanticky upraveny a nazvány bez historického opodstatnění Rosenburg čili Růžový hrad. Zachovány zbytky hradeb, vstupní brány, válcové věže a pa-

www.ceskonamape.cz

láce, ve zřícenině Goethův pomník. Ve městě zbytky vodní tvrze Althof (Starý Dvůr) ze 14. stol., zpustla po r. 1773, zachováno kruhové tvrziště s funkčním vodním příkopem. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pozdně goticky přestavěn v letech 1479–1482, později upraven barokně. U něj fara z r. 1756 a pozdně gotická zvonice s dřevěným patrem z 15. stol. Špitální kostel sv. Ducha z r. 1454. Městské muzeum cínu, před ním socha sv. Františka Xaverského z r. 1717. Hřbitovní kostelík sv. Anny z r. 1516 ve stylu saské renesance s kazetovým stropem. Při teplické silnici zříceniny gotického hornického kostela sv. Prokopa vypáleného místní fašistickou mládeží r. 1939, u nich pomník 313 obětí transportu smrti z dubna 1945. Nad městem středověká štola Starý Martin přístupná veřejnosti. Rodiště MUDr. Ferdinanda Arlta (1812–1887), zakladatele moderního očního lékařství, jeho busta u kostela.

muzeum Joy Adamsonové. Severní součást obce tvoří býv. ves Staré Lublice s empírovým kostelem sv. Floriána z let 1810–1811, kaplí sv. Anny v témže slohu a barokní rychtou s hrázděným štítem z r. 1765. Západně od obce na Moravici vodní nádrž – viz samostatné heslo. Pod přehradní hrází cvičné horolezecké terény.

Krvavý rybník

Jindř. Hradec 49°7'5.98"N; 15°7'9.24"E

Krvavý rybník, pův. zvaný Zármutek, patří mezi nejstarší na Jindřichohradecku, doložen již r. 1255, nynější název podle barvy hlinitého dna. Má dvě hráze o délce 490 m se starými duby, rozloha činí 127 ha, uprostřed ostrov. Spolu s Kačležským rybníkem (viz samostatné heslo) vyhlášen r. 1994 za přírodní park.

Kryry

Louny 50°10'19.71"N; 13°25'23.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1320, status města z r. 1802 obnoven r. 2007. Nad pův. vsí počátkem 14. stol. založen gotický hrad Kozihrady, zničen již za husitských válek. Zříceniny nazývané Kozí hrádek rozebrány v 19. stol., na základech okrouhlé věže vybudována r. 1905 cihlová rozhledna nazvaná na počest 100. výročí úmrtí básníka Friedricha Schillera. Schillerova rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výši 22 m po opravě r. 2000 zpřístupněna o sezónních víkendech. Ve městě kostel Narození Panny Marie gotického původu z r. 1324, barokně přestavěn r. 1722 a později upravován. Krupka – zřícenina hradu

Krušovice

Kryštofovo Údolí Rakovník 50°10'20.24"N; 13°46'30.35"E

Obec proslavená výrobou piva připomínána ve 14. stol. Pivovar založen r. 1581, od r. 1583 královský pivovar Rudolfa II., v provozu dodnes. Na místě tvrze z r. 1522 vybudován r. 1728 barokní zámek, přestavěn v letech 1816–1817, nyní v areálu pivovaru. Husova škola z r. 1915 se sgrafitovou výzdobou. Mlýn za obcí rodištěm malíře Václava Rabase (1885–1954), při silnici jeho pamětní kámen.

Liberec 50°46'18.7"N; 14°56'0.14"E

Obec v údolí říčky Rokytky založena v letech 1518–1528 uhlíři a horníky jako Christofsgrund, první písemná zmínka z r. 1581. Těžba stříbrných a olověných rud ukončena kolem r. 1750, nyní převážně rekreační charakter. Dřevěný raně barokní kostel sv. Kryštofa z let 1683–1684, u něj rovněž dřevěná zvonice z r. 1754. Kaplička sv. Kryštofa, patrona obce, v sedle pod vrchem Malý Vápenný. Množství dochovaných dřevěných a hrázděných staveb, obec od r. 2005 památkovou zónou. V patře býv. školy, nyní upravené na restauraci, expozice lidových betlémů. Unikát představuje vesnický orloj zprovozněný r. 2007 v objektu býv. trafostanice. Na jižním okraji v místní části Novina dva kamenné železniční viadukty z let 1899–1900, technická památka.

Krušovice – škola

Kružberk

Opava 49°49'53.94"N; 17°40'59.68"E

Obec poprvé uváděna r. 1377. Pozdně gotický kostelík sv. Petra a Pavla z 15. stol. užíván jako výstavní prostor, plánováno

Kryštofovo Údolí – viadukt v Novině

www.ceskonamape.cz

267

Křakov

Domažlice 49°35'26.44"N; 12°54'34.9"E

Malá ves doložena r. 1369, nyní část obce Mířkov. Nevelký gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. s hranolovou věží, opraven v letech 1990–1991, na klenbě zachovány gotické fresky. Pozoruhodně dochovaný starý německý hřbitov z 19. stol.

Křeč

Pelhřimov 49°23'18.51"N; 14°55'6.93"E

Obec založena ve 12. stol., písemně prvně doložena r. 1358. Románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1250, nynější podoba z let 1550–1590, přístavby ze 17. a 18. stol. Barokní fara. Několik staveb lidové architektury. Nedaleko obce se r. 1435 odehrála poslední bitva táborských vojsk, událost připomíná památník ve tvaru kalicha z r. 1935.

Křečhoř – rakouský pomník bitvy u Kolína

Křečov

Louny 50°12'32.41"N; 13°16'32.7"E

Hrádek na dvou pahorcích nad Doláneckým potokem doložen r. 1338 jako sídlo loupeživého rytíře, dobyt křižáky r. 1421, po husitských válkách obnoven, ale po r. 1510 opuštěn. Zřícenina představuje pěknou ukázku hradu s obytnou věží, zachovány zbytky zdí a sklepení věže. Leží mimo značené cesty.

Křečov

Plzeň-sever 49°58'21.84"N; 13°19'24.11"E

Křeč – husitský pomník

Křečhoř

Kolín 50°1'28.24"N; 15°7'41.94"E

Obec poprvé doložena r. 1200. Cenný raně gotický kostel Božího Těla přestavěn empírově v letech 1846–1848, ve hřbitovní zdi tři renes. náhrobky ze 16. stol. Fara z r. 1876, plánována její přeměna na regionální infocentrum a muzeum bitvy u Kolína. Křížek z r. 1885. Na návsi památná 17 m vysoká vrba bílá. Západně od obce v místě někdejšího slovanského hradiště zdaleka viditelný rakouský památník bitvy u Kolína z r. 1898. Bitva si 18. června 1757 vyžádala 22 000 obětí z řad vítězných Rakušanů i poražených Prusů. Přilehlá osada Kamhajek rodištěm slavného zápasníka Gustava Frištenského (1879–1957), pamětní deska. Západně v části Bříství na místě býv. tvrze Žertův statek z r. 1883, od r. 2000 v něm zpřístupněna Galerie Žertův Špejchar, v ní též uloženy bronzové desky s reliéfy, které byly odstraněny z památníku a nahrazeny kopiemi. 268

Ves prvně připomínána v 1. polovině 14. stol. jako majetek manětínských johanitů, nyní část obce Štichovice. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., pobořen husity i za třicetileté války, barokně přestavěn v letech 1680–1683. Pozdně barokní fara. Rodiště Václava Bláhy (1901–1959), trumpetisty a skladatele lidové hudby.

Křečovice

Benešov 49°43'15.53"N; 14°28'28.68"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1352. Středověká tvrz zanikla v přestavbě na sýpku a později obytný dům. Barokní kostel sv. Lukáše z doby před r. 1750. Rodiště hudebního skladatele Josefa Suka (1874–1935), památník v jeho letním domku, na hřbitově jeho hrob, na východním okraji Sukova alej z r. 1940 s obeliskem. V obci vznikl r. 1985 proslulý film Vesničko má, středisková. Severozápadně místní část Krchleby s barokním zámečkem znehodnoceným řadou přestaveb. Západně místní část Poličany, v ní stavba kláštera Naší Paní nad Vltavou, sídlo trapistek založeno r. 2008. Pod vsí na příkrých skalách nad potokem Mastníkem Psané skály, vyryté nápisy ze 16.–17. stol.

www.ceskonamape.cz

Křelov-Břuchotín

Olomouc 49°36'57.66"N; 17°11'28.76"E

Název obce od r. 1995 po osamostatnění od Olomouce, Křelov připomínán již r. 1275. V Břuchotíně barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1773. V Křelově barokní kostel sv. Jiljí z r. 1721 pro statickou poruchu zbořen r. 1963, nový moderní kostel téhož zasvěcení vybudován v letech 1991–1993. V zachovalé pevnosti muzeum fortů, součást věnce pevností zvaných forty kolem Olomouce z let 1838–1876.

Křemešník

Pelhřimov 49°24'13.37"N; 15°19'37.96"E

Křemešník (765 m n. m.), známý vrchol Českomoravské vrchoviny, díky pramenu s mírně radioaktivní vodou od středověku cílem poutí. Na místě gotické kaple z r. 1555 postaven pod vrcholem v letech 1710–1720 barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice s ambity a křížovou cestou. Nad pramenem barokní kaple z r. 1689. Poblíž kostela tzv. Větrný zámek, nedokončená stavba z r. 1930 pův. určená pro muzeum sochaře a medailéra Josefa Šejnosta (1878–1941), rodáka z blízkého Těšenova. Na vrcholu 52 m vysoká kovová konstrukce z r. 1993, která slouží armádě, ve výšce 40 m ochoz rozhledny zvané Pípalka. Na jihozápadě lyžařský svah s vlekem. Severní vrcholová partie od r. 1985 přírodní rezervací.

Husův sbor z r. 1930. Pomník zrušení roboty v r. 1848. V místní části Chlum soubor barokních sýpek skrývající prostory renes. tvrze.

Křenice

Klatovy 49°30'13.01"N; 13°12'0.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1339. Hranolová dvoupatrová tvrz renes. původu z konce 16. stol. upravena v 18. stol. na sýpku. Pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1873.

Křenov

Svitavy 49°40'46.42"N; 16°37'48.22"E

Obec prvně připomínána r. 1308. Dominantní barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1729–1732. Na hřbitově kruhová barokní kaple sv. Isidora z r. 1701. Barokní patrová fara z r. 1732, před ní socha Panny Marie s Ježíškem z téže doby. Na návsi kamenný pranýř z r. 1732. Při silnici sousoší Madony se sv. Janem Křtitelem a Janem Nepomuckým z r. 1727. Jihovýchodně návrší Křenovské hradisko (571 m n. m.) se stopami slovanského hradiště z 11. stol., zachován mohutný val a příkopy.

Křenovice

Vyškov 49°8'28.6"N; 16°49'45.79"E

Obec prvně připomínána r. 1305, za bitvy u Slavkova r. 1805 hlavní stan rusko-rakouských armád. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. upravován barokně v 17. stol., další úpravy v 19. a 20. stol. V okolí obce bohatá archeologická lokalita.

Křenovice

Přerov 49°19'48.43"N; 17°16'17.51"E

Obec prvně uváděna r. 1322. Kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1887–1888 na místě starší kaple, fara z r. 1888. Jihovýchodně na návrší pravěké hradiště s příkopem a valem, pod ním při silnici vrty s kvalitní pitnou vodou.

Křenovy

Křemešník – Větrný zámek

Křemýž

Teplice 50°35'51.28"N; 13°49'18.06"E

Ves nad Bílinou prvně doložena r. 1251, nyní část obce Ohníč. Barokní zámek z r. 1669 přestavěn pozdně barokně v letech 1800–1805, za zámeckým parkem barokní jízdárna. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1706, při něm barokní zvonice z téže doby. Severozápadně od vsi býv. lovecký zámeček Tuchlov, empírová stavba z r. 1821.

Křemže

Domažlice 49°32'20.53"N; 13°1'16.76"E

Č. Krumlov 48°54'20.03"N; 14°18'24.52"E

Obec na úpatí Kleti doložena r. 1263, historický status městyse z r. 1863 obnoven r. 2006. Kostel sv. Michaela archanděla doložen již r. 1263, novogoticky přestavěn v letech 1885–1887 jako trojlodní. Hřbitovní kostelík sv. Voršily z r. 1550 po požáru nově postaven novorománsky r. 1905.

Malá obec prvně připomínána r. 1379. V objektu býv. zemědělské váhy r. 2006 otevřeno ojedinělé muzeum vah s expozicí vah všeho druhu na ploše 4 metrů čtverečních, nejmenší muzeum u nás.

Křepenice

Příbram 49°42'2.7"N; 14°20'55.73"E

Obec kolem renes. vodní tvrze, pův. zvané Nový hrádek Krčínov, kterou r. 1584 uprostřed někdejšího rybníka vybudoval rožmberský regent, rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Čtvercová budova se sgrafity chráněna pravidelným opevněním s nárožními věžemi, později využívána jako sýpka, nyní rekonstruována v soukromém vlastnictví. Severně od obce na návrší ke konci 2. světové války zbudován koncentrační tábor SS, na místě památník jeho obětem. Dále k severu na Stříbrném vrchu násep slovanského hradiště z 10. stol.

www.ceskonamape.cz

269

Křepice

Břeclav

Křída

Liberec

49°0'1.87"N; 16°43'15.3"E

50°38'7.24"N; 14°53'55.22"E

Obec prvně zmiňována r. 1349. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1791, socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Při jihovýchodním okraji tzv. údolí kapliček s poutním místem U Svaté. Areál upraven r. 1997, u vchodu 4 m vysoká dřevěná kopie sochy Krista z Ria de Janeira, sousoší věrozvěstů, pramen sv. Gorazda a tři kapličky, každoroční cyrilometodějská pouť.

Zaniklý jednodílný hrad neznámé historie na okraji býv. vojenského prostoru, osídlení doloženo ve 14. stol. Dochovány příkopy, val a stopy po zbytcích budov, zřícenina leží mimo značené cesty.

Křídlo

Kroměříž 49°21'21.69"N; 17°39'53.06"E

Křesetice

K. Hora 49°54'29.32"N; 15°15'54.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1352 v majetku sedleckého kláštera. Barokní zámeček z 2. poloviny 17. stol. vznikl přestavbou renes. tvrze. Nad obcí gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. se dvěma polygonálními kaplemi, barokně přestavěn v 17. stol. Barokní sochy sv. Václava, Barbory a Šebestiána z doby kolem r. 1720. Při silnici barokní lidová usedlost z r. 1789 s mansardovou střechou.

Hrad založen počátkem 14. stol. na křídlovitém výběžku protáhlé hory Barvínku nad obcí Chomýž, poprvé doložen r. 1365. Po r. 1460 na něm dílna na padělání uherských mincí. Před r. 1480 hrad dobyt a zbořen uherským vojskem Matyáše Korvína. Dochovány jen obrysy hradního paláce, zbytky věže a studna, zřícenina dostupná po značených cestách z obcí Chomýž a Brusné.

Křimice

Plzeň-město 49°45'18.19"N; 13°18'18.98"E

Křesín

Litoměřice 50°23'38.65"N; 13°58'53.13"E

Obec prvně zmíněna r. 1226. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. Barokní kaple sv. Floriána upravena na sbor církve čs. husitské. Mohutný mlýn na Ohři.

Křešice

Litoměřice

Ves na místě pravěkého osídlení připomínána r. 1251, nyní městský obvod Plzeň 5. Na místě středověké tvrze patrový trojkřídlý barokní zámek s balkónovým portálem a kaplí Povýšení sv. Kříže, na nádvoří jezdecká socha sv. Jiří z r. 1746, kolem hodnotný park. Nad obcí hřbitovní kostel Narození Panny Marie z let 1713–1714, upravován v letech 1844–1846, na hřbitově rodinná hrobka Lobkowiczů. Vzhledem k památkám lidové architektury vyhlášena památková zóna.

50°31'21.43"N; 14°12'58.41"E

Obec při ústí Blatenského potoka do Labe uváděna již r. 1057. Na návsi gotický kostel sv. Matouše z r. 1384, barokně upraven r. 1666, barokní varhany z r. 1715. Východně v hájku nad pramenem barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1729–1732 s bohatě zdobeným dřevěným oltářem, vznikl rozšířením starší kaple. Dřevěné lidové chalupy z 18. a 19. stol.

Křešín

Obec prvně doložena r. 1318. Na návsi kostel sv. Bartoloměje, pův. gotická stavba ze 14. stol. zbořena r. 1875 a r. 1876 nově vybudována v pseudogotickém slohu. Kamenné sloupky křížové cesty z r. 1791. Blansko 49°33'45.21"N; 16°30'14.32"E

Obec prvně doložena r. 1043. Tvrz ze 16. stol. přestavěna na renes. zámek, po požáru r. 1852 zmodernizován na hospodářskou budovu a školu. V sousedství vybudován r. 1861 nový, pův. lovecký pozdně empírový zámek s anglickým parkem a dvěma rybníky, nyní účelově využit. Kostel sv. Jeronýma gotického původu přestavěn barokně v letech 1708–1714 a upraven r. 1852. Před farou barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Při silnici barokní boží muka z 18. stol.

270

Chomutov 50°29'5.95"N; 13°18'10.87"E

Horská obec doložena r. 1281. Pův. gotický kostel sv. Anny ze 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž r. 1762. Smírčí kříž z r. 1746. Severně stejnojmenná vodní nádrž pitné vody z let 1953–1958 na soutoku Křimovského a Menhartického potoka. Klenutá hráz dlouhá 210 m a vysoká 39,5 m vytvořila vodní plochu 10,5 ha, délka vzdutí činí 700 m.

Pelhřimov 49°34'54.58"N; 15°2'34.47"E

Křetín

Křimov

Křinec

Nymburk 50°15'52.78"N; 15°8'22.69"E

Obec v kraji s pravěkým osídlením poprvé připomínána r. 1352, status městyse z r. 1569 obnoven r. 2007. Na severní straně náměstí raně barokní trojkřídlý zámek z let 1649–1660, upravován v 18. a 19. stol., účelově využit, u něj anglický park. Naproti raně barokní kostel sv. Jiljí, pův. zámecká kaple, rozšířen v letech 1760–1763, u něj barokní fara z r. 1758. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728 a socha sv. Jiljí z r. 1864. Dvojice lidových staveb z 19. stol. Přes Mrlinu betonový most z r. 1914 s barokními sochami čtyř živlů z r. 1707. Severovýchodně vrch Kuncberk, na něm nejprve slovanské hradiště, v 15.–16. stol. hrad, z něhož zachovány sklepy a příkopy, nakonec barokní lovecký zámeček ze 17. stol. zbořený r. 1891. Západně svědecký vrch Chotuc, přírodní památka s botanickou rezervací z r. 1998, na vrcholu kaple Nejsvětější Trojice, pův. z 15. stol., barokně přestavěna r. 1696, opravena r. 1995, naučná stezka z r. 2006. Na jižním úpatí při silnici židovský hřbitov.

www.ceskonamape.cz

místě manského domu, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733. Kaple sv. Eustacha z r. 1697. Dochováno několik roubených stavení. Ve stráni proti hradu 14 m vysoký novogotický pískovcový pomník knížete Karla Egona I. z Fürstenbergu z r. 1858, od něj krásný výhled na hrad.

Křivoklát

Rakovník 50°2'16.05"N; 13°52'19.47"E

Křinec – zámek

Křinice

Náchod

Na místě staršího hradiska nad ohybem Rakovnického potoka založen před r. 1110 knížetem Vladislavem I. lovecký hrádek, po r. 1240 Václavem I. rozšířen na královský hrad. Koncem 14. stol. goticky opevněn a opatřen věží Prochoditou a Huderkou, pozdně goticky přestavěn Vladislavem II. Jagellonským. V 16. stol. sloužil jako státní vězení, v letech 1547–1563 tu byl vězněn biskup jednoty bratrské Jan Augusta, později alchymista Edward Kelley. Těžce hrad poškodily požáry v letech 1643 a 1826. Postupná obnova zahájena po r. 1876. Od r. 1929 hrad v majetku státu a zpřístupněn veřejnosti.

50°34'23.07"N; 16°18'4.79"E

Obec založena r. 1255 broumovským klášterem, od r. 1995 památková zóna se statky broumovského typu z přelomu 18. a 19. stol. Na začátku skalního schodiště ke Hvězdě na hřebenu Broumovských stěn kaple Panny Marie Sněžné z r. 1709. Obnovená křížová cesta z Broumova na Hvězdu. Severněji v lese kaple Panny Marie Hvězdy jitřní z r. 1786, po opravě koncem 20. stol. zasvěcena sv. Hubertovi, u ní zastavení křížové cesty z poloviny 19. stol. Na cestě kamenná Brána času z r. 2000.

Křišťanov

Prachatice 48°54'35.63"N; 14°1'3.37"E

Obec prvně připomínána r. 1694. Kostel Jména Ježíš z let 1798–1799 upravován r. 1846. Zničený hřbitov upraven r. 2006.

Křivoklát – hrad

Křivsoudov Křištín

Klatovy 49°20'12.79"N; 13°20'16.77"E

Ves poprvé zmíněna r. 1361, nyní část města Klatovy. Gotický kostel sv. Matouše z počátku 14. stol. s pozdně gotickými freskami z počátku 16. stol. Chráněná roubená chalupa.

Křivice

Rychnov n. Kn. 50°10'46.53"N; 16°6'44.22"E

Ves prvně připomínána r. 1396, nyní část města Týniště nad Orlicí. Renes. kostel sv. Vavřince z doby kolem r. 1600, při barokní úpravě r. 1759 zvýšena věž. Barokní hřbitovní brána a márnice z 1. poloviny 18. stol. Dochovány roubené usedlosti a zděné lidové stavby s plastickými fasádami.

Křivoklát

Rakovník 50°2'14.17"N; 13°52'18.88"E

Městys pod stejnojmenným hradem (viz samostatné heslo) vznikl sloučením osady Buda a vsi Amalín, status městyse z r. 1896 obnoven r. 2006. V Budech renes. mlýn Podhradec ze 16. stol. U mostu kaple Panny Marie z r. 1760. V Amalíně kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1500, přestavěn barokně r. 1728 a novogoticky r. 1885. Myslivna z 18. stol. na

Benešov 49°37'54.84"N; 15°5'15.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1276, status městyse z r. 1379 obnoven r. 2007. V 2. polovině 13. stol. založen hrad, zpustl před r. 1550, z jeho zdiva vystavěna barokní sýpka a poté sokolovna, z pův. stavby zachovány příkopy. Renes. zámek z r. 1588 znehodnocen úpravou na ubytovnu. Barokní kostel Narození Panny Marie s gotickou věží upravován v 19. stol., barokní fara z 18. stol. Radnice z r. 1600. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722, v jeho dolní části přes bezejmenný potok kamenný most z r. 1844. Památky lidové architektury, statky z konce 18. stol. s barokními štíty.

Křižánky

Žďár n. S. 49°41'5.94"N; 16°3'57"E

Pův. dvě obce připomínané prvně v letech 1345 (České Křižánky) a 1437 (Moravské Křižánky), v jednu obec sloučeny r. 1960, od r. 1995 památková zóna. V obou částech v minulosti sklářské hutě a později hamry na železo, zachovány hodnotné stavby lidové architektury. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z let 1932–1934, kaplička z r. 1863. Dvě památné lípy. Rodiště malíře Františka Bukáčka (1910–1988). Nad místní částí České Milovy přírodní památky Milovské perničky a Čtyři palice, pozoruhodné skalní útvary s horolezeckými terény.

www.ceskonamape.cz

271

Křižanov

Žďár n. S.

Křížový vrch

Plzeň-jih

49°23'18.42"N; 16°6'36.94"E

49°37'16.91"N; 13°12'45.97"E

Obec v rybničnaté krajině Křižanovské vrchoviny prvně připomínána r. 1239, historický status městyse z r. 1293 obnoven r. 2006. Zajímavý půdorys s dvěma náměstími způsoben rozdělením mezi církevní a světskou vrchnost, hranici tvořila říčka Libochovka, sloučení r. 1486. Na místě hradu ze 13. stol. vystavěn po r. 1562 renes. zámek, barokně upraven po požáru v letech 1711–1720, romanticky novorenesančně přestavěn r. 1866, nyní účelově využit. Kolem zámku krajinářský park se dvěma rybníky, před ním zámecká kaple sv. Barbory ze 17. stol., barokně přestavěna v letech 1720–1727 podle projektu Jana Blažeje Santiniho a romanticky upravena r. 1860. Hodnotný kostel sv. Václava románského původu přestavěn goticky kolem r. 1450 a barokně upraven po požáru v 18. stol. Proti němu patrová renes. radnice ze 16. stol. staršího původu. Mariánský sloup z r. 1730. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1848. Rodiště Zdislavy z Křižanova (kolem 1220–1252), provdané za Havla z Lemberka, svatořečené r. 1995.

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, od r. 1234 majetek chotěšovského kláštera. Od r. 1739 na vrcholu dřevěný kříž nahrazený v letech 1747–1755 poutním kostelíkem, po zrušení kláštera r. 1804 zbořen. Poutní kostel sv. Kříže znovu postaven r. 1862 spolu s hostincem, po r. 1890 k němu přibyla křížová cesta a r. 1906 vyhlídková věž. Po r. 1950 vrch ležící v blízkosti letiště Líně vojenským prostorem až do poloviny 90. let. Areál mezitím vyhořel, nyní prochází postupnou obnovou, od r. 2004 opět zpřístupněna vyhlídková věž.

Křižanovice

Vyškov 49°8'28.48"N; 16°56'20.17"E

Obec prvně zmiňována r. 1141. Raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 17. stol., u něj boží muka z konce 19. stol., zvaná Isidorek. U mostu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722.

Křižany

Křtiny

Obec uprostřed lesů prvně připomínána r. 1237, status městyse z r. 1866 obnoven r. 2006, významné poutní místo. V letech 1728–1750 vystavěn podle projektu Jana Blažeje Santiniho nádherný monumentální poutní kostel Jména Panny Marie, považován za jednu z nejkrásnějších barokních staveb Moravy, má půdorys kříže s centrální kopulí a čelní věží, do půlkruhu jej obíhají ambity s kaplí sv. Anny. U něj premonstrátská rezidence z r. 1679, upravena na zámek a přestavěna r. 1713 a po r. 1864. Západně od městyse významná jeskyně Výpustek, poznamenána těžbou fosfátové hlíny, od r. 1936 využívána armádou jako muniční sklad, německá podzemní továrna a nakonec velitelské stanoviště s protiatomovým krytem, od r. 2008 zpřístupněna veřejnosti.

Liberec 50°44'20.41"N; 14°54'38.59"E

Protáhlá obec poprvé písemně uváděna r. 1352 jako Suchá, později název změněn na Kriesdorf podle zakladatele vsi Kriesana. Pův. gotický kostel sv. Maxmiliána doložen r. 1384, počátkem 17. stol. barokně přestavěn a r. 1684 doplněn o věž. Před ním hodnotná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Severozápadně od obce pískovcová skalní zeď Krkavčí skály, známé též jako Vajoletky, oblíbený terén horolezců.

Křížlice

Semily 50°39'31.59"N; 15°30'52.39"E

Svérázná horská ves připomínána r. 1492, nyní část obce Jestřabí v Krkonoších rekreačního charakteru, po bitvě na Bílé hoře azyl českých bratří. Ve vsi dvojice kostelů: empírový katolický sv. Jana Křtitele z r. 1814 a evangelický z let 1783–1785 s věží z r. 1872. Pozdně barokní evangelická fara z konce 18. stol. Při silnici od Vítkovic Mikuláškův mlýn, příklad lidové architektury pojizerského typu.

Křižovatka

Cheb 50°11'43.71"N; 12°23'32.52"E

Obec poprvé doložena r. 1382, se dvěma dvory patřila k panství hradu Skalná. Gotický kostel sv. Kateřiny z r. 1213 zničen husity a znovu postaven r. 1446, jeho poškození za třicetileté války napraveno až v r. 1770, dnešní podoba pochází z let 1812–1813, kdy byla přistavěna i věž. Křtiny 272

Blansko 49°17'47.55"N; 16°44'37.39"E

www.ceskonamape.cz

Kšice

Tachov 49°48'7.89"N; 12°59'50.82"E

Obec doložena r. 1369, v okolí od 15. stol. dolování stříbra a olova, poslední důl zanikl kolem r. 1900. Kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1384, nyní v barokní podobě z r. 1716, interiér zničen. Západně od obce mohylová pohřebiště Na žalostném a Čertův kámen na vrchu Stelka, archeologická naleziště z doby halštatské a bronzové.

Ktiš

Prachatice 48°55'2.48"N; 14°7'53.81"E

Obec mezi lesy prvně zmíněna r. 1310. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z počátku 14. stol. barokně přestavěn v letech 1687–1690, věž zvýšena r. 1878.

Kublov – Zvonařův rodný domek

Kubova Huť

Prachatice 48°59'1.43"N; 13°46'16.33"E

Obec na Kubohuťském potoce doložena jako sklářská osada r. 1728, nyní středisko letní i zimní rekreace, lyžařské terény. Nejvýše položená železniční zastávka v Čechách (995 m n. m.).

Kučerov

Vyškov 49°13'7.06"N; 17°0'21.46"E

Ktiš

Kublov

Beroun

Obec prvně doložena r. 1235. Dominantní barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1698–1741, před ním kříž z r. 1769 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Dochována jihohanácká selská usedlost se žudrem.

49°56'30.26"N; 13°52'40.35"E

Obec pod vrchem Velíz prvně připomínána r. 1544. Dochovány stavby lidové architektury. Rodiště hudebního skladatele a pedagoga Josefa Leopolda Zvonaře (1824–1865), na roubeném rodném domku pamětní deska, v býv. škole jeho pamětní síň, před ní litinový novogotický pomník z r. 1871. Nad obcí bájný vrch Velíz (595 m n. m.), na něm prehistorické a později slovanské hradiště, r. 1003 zde zajat a mučen kníže Jaromír, na paměť jeho záchrany myslivcem Hovorou zbudován předrománský kostel sv. Jana Křtitele, u něj později klášter benediktinů, zničen r. 1421. Nyní kostel v barokní podobě z let 1747–1752, u něj Zvonařův hrob, fara z r. 1787 a archeology odhalené základy kláštera. Na vrcholu na býv. pohanském obětišti symbol staroslovanského boha Velese z r. 2003.

Kuchlov

Vyškov 49°19'45.8"N; 16°53'1.42"E

Hrad nad říčkou Malá Haná neznámého názvu i historie, nynější označení vzniklo později podle místního lesa. Založen patrně ve 13. stol. a asi již ve 14. stol. ztratil opodstatnění nebo byl zničen při vojenském tažení. Dochovány zbytky dvou příkopů a stopy zděných budov, přístup ke zřícenině po značené cestě od obce Ruprechtov.

Kujavy

N. Jičín 49°42'26.83"N; 17°57'52.49"E

Obec prvně připomínána r. 1337. Kostel sv. Michaela archanděla z let 1831–1834 na místě gotické stavby z r. 1337.

www.ceskonamape.cz

273

Kuklov

Č. Krumlov

Kumburk

Semily

48°55'55.88"N; 14°10'53.87"E

50°29'35.47"N; 15°26'43.84"E

Malá ves, dříve zvaná Kuglvajt, založena jako podhradí královského hradu kolem r. 1357, nyní část obce Brloh. Hrad zbořen r. 1395 Jindřichem z Rožmberka, jeho zřícenina na útesu v lese, dochovány zbytky zdiva a příkop. Po r. 1495 budován pozdně gotický klášter pavlánů s kostelem sv. Ondřeje, nikdy nedostavěn, ve zřícenině zachovány vysoké zdi chrámové lodi s gotickými oblouky.

Hrad pův. zvaný Goldenburg založen na vrcholu kopce ve výšce 642 m n. m. na přelomu 13. a 14. stol. vartemberskou větví Markvarticů, dnes známý jako Kumburk. Celý vrchol obkroužen hlubokým příkopem a valem, vnitřní hrad obehnaný zdí tvořen velkým palácem, hranolovou hradební věží a sousední věží válcovou. Po r. 1529 přestal sloužit jako panské sídlo, v letech 1608–1619 v Panenské věži vězněna svými sourozenci Eliška Kateřina Smiřická, osvobozena Otou z Vartemberka za slib manželství, Eliška však tragicky zahynula 1. února 1620 při výbuchu střelného prachu na jičínském zámku.

Kuklov – zřícenina kláštera

Kuks

Trutnov 50°24'0.1"N; 15°53'13.45"E

Obec vznikla v letech 1692–1695 kolem lázní založených hrabětem F. A. Šporkem. Monumentální barokní areál v blízkosti minerálních pramenů dělila řeka Labe na část světskou a církevní, spojoval je kamenný most. Na světské straně dochováno několik barokních lázeňských objektů, hostinec z r. 1699 obnoven r. 2003, kaskádové schodiště k zámku zbořenému r. 1901. Barokní sochy Goliáše a Davida z let 1721 a 1729, práce Braunovy dílny. Církevní straně dominuje barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1707–1717 a býv. špitál milosrdných bratří s farmaceutickým muzeem, na terase před vstupním portálem ojedinělá galerie soch Ctností a Neřestí M. B. Brauna z let 1715–1718. Pravidelný barokní festival Theatrum Kuks.

Kumburk – hradní věž

Hrad po třicetileté válce r. 1658 odstřelen. Záchrana velkých zbytků zříceniny zahájena v 19. stol., v letech 1939–1941 prováděna Klubem českých turistů, nyní hrad v majetku obce Syřenov spravuje Sdružení pro záchranu hradu Kumburku. Z vrcholu nádherný rozhled, návštěvy Karla Hynka Máchy v letech 1833 a 1834 připomíná pamětní deska. Nejkratší přístup ze Skalky pod Kumburkem.

Pohled z Kumburku k severu Kuks – hospital 274

www.ceskonamape.cz

Kunčice pod Ondřejníkem

Frýdek-Místek

Kunětice

Pardubice

49°32'32.97"N; 18°16'28.41"E

50°4'19.01"N; 15°49'46.34"E

Obec na úpatí masivu Ondřejníku prvně zmíněna r. 1587, dříve často měnila název, současný od r. 1924. V minulosti skelná huť a dolování železa, nyní rekreační charakter. Dřevěný kostelík sv. Prokopa a Barbory z přelomu 17. a 18. stol. pův. z Podkarpatské Rusi, do obce převezen r. 1931. Kostel sv. Máří Magdalény z let 1812–1814. Sbor církve čs. husitské z r. 1927. Ve škole Galerie Karla Svolinského z r. 1992.

Obec poprvé doložena r. 1353. Románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje z 13.–14. stol., věž přistavěna při regotizaci r. 1897. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., boží muka z r. 1852. Přes Labe vojenský most z r. 1947. Západně památná borovice, stará asi 200 let.

Kunětická Hora

Pardubice 50°4'46.84"N; 15°48'55.07"E

Hrad Kunětická Hora na zdaleka viditelné osamělé znělcové kupě téhož jména (295 m n. m.) založen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka v letech 1421–1423 patrně na místě staršího hradu. Husitský opěrný bod v majetku kališníků do r. 1491, poté za Pernštejnů proměněn v pozdně gotické a pak renes. zámecké sídlo. Po vypálení Švédy r. 1645 rychle podlehl zkáze urychlené těžbou kamene v lomu. Zřícenina zachráněna rekonstrukcí v letech 1923–1993. Částečně zachovalý hrad během turistické sezóny otevřen pro veřejnost a využíván pro pořádání kulturních akcí, z věže vynikající rozhled.

Kunčice pod Ondřejníkem – dřevěný kostel

Kunčina

Kunětická Hora Svitavy

49°47'35.58"N; 16°38'10.91"E

Obec prvně zmíněna r. 1270. Kostel sv. Jiří pozdně gotického původu, z pův. stavby zachována věž a čtvercová kaple, zbytek doplněn v letech 1837–1838. Na schodišti před kostelem a na hřbitovní zdi skupiny hodnotných barokních soch světců, sloup Panny Marie z r. 1716. Raně barokní fara z 2. poloviny 17. stol. Socha sv. Rocha z r. 1856. Klasicistní stará škola z r. 1798. Západně v místní části Nová Ves neslohový kostel sv. Rocha z r. 1857, před ním novobarokní sousoší Kalvárie z r. 1862. U lesa barokní socha sv. Floriána z r. 1752. Západně od vsi opuštěné štoly lupkových dolů a výhybna mladějovské úzkorozchodné železnice – viz heslo Mladějov na Moravě.

Kundratice

Semily 50°35'4.03"N; 15°26'13.09"E

Ves připomínána r. 1325, nyní část obce Košťálov. Jihozápadně na ostrohu nad potokem stopy tvrziště zvaného Valy. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777.

Kunice

Praha-východ 49°56'6.26"N; 14°40'12.53"E

Starobylá obec uváděna již r. 970, nyní rozsáhlá rekreační oblast. Kostel sv. Máří Magdalény románského původu z 13. stol. opravován v 18. a 19. stol. a naposled v letech 1995–1996. V přilehlé místní části Vidovice v poplužním dvoře na místě starší budovy založen r. 1877 zámek zvaný Berchtold, přestavěn r. 1904, ve 2. polovině 20. stol. vojenský objekt, nyní v opraveném zámku a přilehlém parku sportovní a dětské centrum s mnoha atrakcemi.

Kunín

N. Jičín 49°38'20.53"N; 17°59'14.91"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1464, nyní velký mlékárenský provoz. Cenný barokní zámek z let 1726–1734, jeho interiéry zpřístupněny po dlouhé rekonstrukci r. 2003, při něm park. V zámku r. 1783 zřízena tzv. vzorná škola, mezi jejíž žáky patřil i František Palacký. Empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1810–1811 s dvojvěžovým čelním průčelím.

www.ceskonamape.cz

275

Kunštát

Blansko 49°30'22.99"N; 16°31'10.58"E

Kunín – zámek

Kunkovice

Kroměříž

Obec založena jako podhradí r. 1280, na město povýšena r. 1994, považována za jedno z možných rodišť krále Jiřího z Poděbrad. Nad městem gotický hrad z 13. stol., podstatně rozšířen na přelomu 14. a 15. stol., ve 2. polovině 16. stol. přestavěn na renes. zámek, trojkřídlá budova upravena r. 1680 barokně a počátkem 20. stol. romanticky. Do r. 2004 využíván jen jako sídlo Moravského zemského archivu, přes pokračující rekonstrukci od r. 2005 zpřístupněn veřejnosti. Pod zámkem zajímavý psí hřbitov z přelomu 19. a 20. stol. Raně barokní kostel sv. Stanislava z r. 1687 s gotickou věží a pozdně barokní fara z konce 18. stol. Barokní hřbitovní kostel sv. Ducha z 18. stol. Na náměstí zachovaný pozdně barokní dům z r. 1756, socha Jiřího z Poděbrad z r. 1885 a zajímavá moderní kašna. Ve městě pobýval básník František Halas (1901–1949), na hřbitově jeho hrob, jeho jméno nese i okolní přírodní park.

49°10'57.21"N; 17°10'33.67"E

Malá obec prvně doložena r. 1141. Socha sv. Jana Nepomuckého a kříž z 18. stol. Nad obcí v dominantní poloze poškozený větrný mlýn holandského typu z r. 1875, po r. 1999 zahájena oprava.

Kunovice

Uh. Hradiště 49°2'23.55"N; 17°27'52.85"E

Obec prvně doložena r. 1196, na město povýšena r. 1997. Tvrz ze 14. stol. zanikla ve stavbách panského dvora, nyní soubor pozdně renes. budov nazývaný kunovický zámek a doložený r. 1592. Kostel sv. Petra a Pavla z r. 1517 přestavěn barokně v letech 1759–1761. Kaple Panny Marie z 1. poloviny 18. stol. Barokní socha sv. Floriána z r. 1777, sousoší sv. Cyrila a Metoděje a socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. stol., socha sv. Anny z r. 1904. Ve městě řada křížů převážně z 19. stol. V areálu leteckých opraven neveřejné mezinárodní letiště a letecké muzeum.

Kunštát – zámek

Kunvald

Ústí n. O. 50°7'24.95"N; 16°30'8.81"E

Kunratice

Liberec 50°55'22.42"N; 15°1'43.43"E

Jedna z nejstarších obcí na Frýdlantsku uváděna r. 1377, německé pojmenování Kunnersdorf podle zakladatele nebo prvního osadníka Konráda. Kostel Všech svatých gotického původu z r. 1346 barokně přestavěn r. 1785 a upravován r. 1879. Před ním klasicistní železný kříž na pískovcovém podstavci z r. 1830. V minulosti tudy procházela úzkorozchodná železnice, v provozu v letech 1900–1976. Zachováno několik domů s hrázděnými patry.

Obec prvně uváděna r. 1363, historický status městyse obnoven r. 2008. Známa jako místo založení jednoty bratrské r. 1457 bratrem Řehořem, v domku Na sboru, býv. modlitebně, muzejní expozice. Při silnici pomník J. A. Komenského z r. 1910. Památná Bratrská lípa vysazena r. 1547. Na hřbitově kostel sv. Jiří z let 1606–1616, přestavován barokně v letech 1746 a 1775. Několik soch světců z 18. a počátku 19. stol. Při jižním konci Modlivý důl, v minulosti útočiště pronásledovaných českých bratří.

Kunžak Kunratice u Cvikova

50°46'5.56"N; 14°40'48.86"E

Obec poprvé písemně doložena r. 1352, od r. 1358 s farním kostelem. Nynější klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1833. U kamenného mostu pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na pův. místo v centru obce navrácena litinová socha císaře Josefa II. z r. 1882. Jižně od vsi tzv. Skála smrti, asi 15 m vysoká skalní stěna s reliéfem znázorňujícím místní pověst, podle níž se tu vrhla ze skály dívka pronásledovaná zlým rytířem, zatímco dívka se zázračně zachránila, rytíř i s koněm při pádu do hlubiny zahynul. 276

Jindř. Hradec 49°7'9.02"N; 15°11'27.54"E

Č. Lípa

Obec prvně připomínána r. 1288, název z německého Königseck (Královský cíp). Gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1370, při přestavbě r. 1556 doplněna 25 m vysoká věž, naposledy upraven po požáru r. 1808. U kostela klasicistní fara z r. 1796 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. Žulová kašna doložena r. 1665. Severně protáhlý rybník Komorník o rozloze 68 ha, na jeho březích kempy a chatové osady. Jihovýchodně za obcí soukromá hvězdárna.

www.ceskonamape.cz

Kunžvart

Prachatice

Kuřim

Brno-venkov

48°55'13.16"N; 13°42'25.47"E

49°17'59.24"N; 16°32'13.2"E

Hrad Kunžvart, pův. Königswarte, vystavěn k ochraně Zlaté stezky ve 14. stol., jeden z nejvýše položených hradů (1032 m n. m.), opuštěn od r. 1547 a rozebírán na stavební materiál. Dochována mohutná hranolová věž na 35 m vysoké skále. Přístup po značené cestě z obce Strážný.

Obec prvně zmíněna r. 1226, na město povýšena r. 1964, rozsáhlá nová výstavba, strojírenský průmysl, na okraji města věznice. Nynější zámek tvoří trojkřídlý renes. starý zámek z let 1592–1594 na místě gotické tvrze a pseudoslohový nový zámek z let 1888–1889, objekty spojeny patrovým křídlem, účelově využívány. Kostel sv. Máří Magdalény pozdně románského původu z r. 1226 přestavěn pozdně barokně v letech 1766–1772, věž z r. 1843. Raně barokní socha sv. Floriána z r. 1680. Na okraji města barokní vodní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 nad pramenem pitné vody.

Kuřimská Nová Ves

Brno-venkov 49°20'41.11"N; 16°17'58.38"E

Malá obec prvně zmiňována r. 1364. Novodobý kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1937.

Kuřivody

Č. Lípa 50°35'9.68"N; 14°48'14.22"E

Kunžvart – zřícenina hradu

Kupařovice

Brno-venkov 49°2'34.1"N; 16°29'26.73"E

Obec prvně připomínána r. 1337. V hospodářském dvoře na místě zaniklé tvrze postaven v letech 1740–1742 nevelký, ale hodnotný barokní zámek. Obdélná patrová stavba s lizénovou fasádou, mansardovou střechou a bohatě profilovaným štítem s hodinami nyní nevyužita. Na návsi barokní kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1722.

Kurdějov

Břeclav 48°57'22.93"N; 16°45'51.75"E

Obec v údolí Kurdějovského potoka prvně připomínána r. 1286. Dominantní gotický kostel sv. Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. stol. podstatně přestavěn pozdně goticky koncem 15. stol., v sousedství 45 m vysoká zděná zvonice z r. 1493, kaple Všech svatých, renes. fara a kostnice při jižní zdi, vzácně dochovaná ukázka opevněného kostelního areálu. Před farou barokní kříž z r. 1703 a barokní sochy sv. Antonína Paduánského a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Severně přírodní památka Kamenný vrch s rezervací stepní fauny a flóry.

Kurovice

Kroměříž 49°17'17.97"N; 17°30'58.59"E

Obec prvně doložena r. 1275. Dvoupatrová zemanská tvrz s gotickým jádrem z 15. stol. upravována r. 1630, později užívána jako byty, pivovar a sýpka, zachovány zbytky jejího opevnění, zchátralá stavba od r. 2006 v soukromém vlastnictví. Kostel sv. Kunhuty gotického původu ze 14. stol., renes. loď z r. 1582 a barokní věž.

Sloučením vsí a osad na území zrušeného vojenského újezdu vznikla r. 1992 obec nově nazvaná Ralsko, centrum tvoří býv. městečko Kuřivody doložené jako královské po r. 1264, jeho historický status města přenesen r. 2006 na nový správní celek, jehož součástí jsou dále vsi Boreček, Horní Krupá, Hradčany, Hvězdov, Náhlov a Ploužnice, zaniklé vsi Jablonec a Svébořice dosud nebyly nově osídleny. Území silně devastováno působením sovětských vojsk v letech 1968–1991. V Kuřivodech dochována empírová radnice z počátku 19. stol., škola z téže doby, gotická tvrz upravená koncem 16. stol. na trojkřídlý renes. zámek, barokní kostel sv. Havla z 2. poloviny 17. stol., raně barokní fara ze 17. stol. a obnovený pomník rakousko-pruské bitvy r. 1866. V místní části Hradčany minizoo, infocentrum a býv. vojenské letiště.

Kutná Hora

K. Hora 49°57'3.49"N; 15°16'0.66"E

Historické město založeno ve svahu nad říčkou Vrchlicí při bohatých nalezištích stříbra v 10. stol., největší rozmach dolování ve 13.–15. stol., ve středověku druhé nejbohatší a nejvýznamnější město království po Praze, pro výjimečnou zachovalost středověkých památek od r. 1995 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Na počátku 14. stol. vybudována opevněná mincovna a královská rezidence Vlašský dvůr, hradní stavba s velkou branskou věží a cennou kaplí, nyní památkový objekt, sídlo galerie Felixe Jeneweina a muzea tortury. Měšťanská tvrz zvaná Hrádek honosně upravená v letech 1485–1505, nyní sídlo Českého muzea stříbra se zpřístupněnou středověkou štolou. Dochována část městského opevnění, tzv. Kamenná kašna, polygonální vodojem s bohatě zdobenými stranami, pozoruhodné dílo Matěje Rejska z r. 1495, a morový sloup z let 1713–1715. Mezi mnoha měšťanskými domy gotického původu nutno uvést Kamenný dům s pobočkou Českého muzea stříbra a Sankturinovský dům s muzeem alchymie a muzeem kočárků. Z mnoha církevních staveb vyniká gotický kostel sv. Jakuba z let 1330–1420, výstavný chrám s dominantní vysokou věží, na jižním

www.ceskonamape.cz

277

Kutná Hora – chrám sv. Barbory

okraji proslulý vrcholně gotický chrám sv. Panny Barbory, charakteristický trojicí stanových střech, stavba zahájená koncem 14. stol. trvala téměř 300 let, a dále cenný goticko-renes. kostel Matky Boží na Náměti z let 1360–1370 a později upravovaný, v něm pohřben malíř Petr Brandl. 278

Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1734–1750, jezuitská kolej z let 1667–1700 s řadou barokních soch na přilehlé zdi a klášter voršilek z let 1738–1743 podle plánů K. I. Dienzenhofera.

www.ceskonamape.cz

Kuželov – větrný mlýn

Kvasice

Kroměříž 49°14'23.09"N; 17°28'18.42"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Vodní hrad ze 14. stol. přestavěn po r. 1580 na čtyřkřídlý dvoupatrový renes. zámek, počátkem 19. stol. upraven klasicistně, nyní účelově využit. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého s dvojicí průčelních věží a cenným interiérem vystavěn v letech 1730–1740, u něj fara z r. 1739 a cenné sochy sv. Donáta a Floriána z r. 1741. Románsko-gotický hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie doplněn při renes. přestavbě r. 1577 o věž, v interiéru renes. fresky. Kaple Panny Marie Pomocné z r. 1690, na Vrážisku barokní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1763. Husův sbor z r. 1932. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Malé obecní muzeum z r. 2005. Jižně v aleji lip a jírovců poničená barokní křížová cesta ke Kalvárii. Kutná Hora – Vlašský dvůr

V části Žižkov na hřbitově gotický kostel Všech svatých barokně upravený v letech 1691–1692, jižně o samotě gotický kostel Nejsvětější Trojice z 15. stol., restaurován v letech 1895–1898. Novorenes. evangelický kostel z r. 1888. Nad pravým břehem Vrchlice ve skalní stěně známý reliéf básníka Jaroslava Vrchlického z r. 1919. Při severním okraji býv. gotická tvrz Lorec doložená r. 1418, po r. 1573 upravena na pivovar. Pomník Karla Havlíčka Borovského z r. 1883. V rodném domě dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) památník. Z dalších rodáků vynikají renes. básník a historik Mikuláš Dačický z Heslova (1555–1626), básník a archeolog Jan Erazim Vocel (1803–1871), spisovatelka Gabriela Preissová (1862–1946), malíř Felix Jenewein (1857–1905), básníci Jiří Orten (1919–1941) a Miroslav Florian (1931–1996) nebo herec Jaroslav Vojta (1888–1970).

Kuželov

Hodonín 48°51'35.06"N; 17°29'16.17"E

Obec prvně připomínána r. 1406. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 18. stol. s ohradní bránou a křížem, věž přistavěna r. 1770. Jihovýchodně nad obcí významná technická památka, větrný mlýn holandského typu z r. 1842 s kompletním vybavením, během turistické sezóny přístupný veřejnosti. Jižně na slovenské hranici místo zvané U tří kamenů, na něm tři starodávné hraniční kameny a dřevěný kříž na památku popravených zbojníků.

Kvasiny

Rychnov n. Kn. 50°12'46.9"N; 16°15'54.72"E

Obec prvně připomínána r. 1544. V polovině 17. stol. na místě zpustlé tvrze vybudován barokní zámek, v 1. polovině 19. stol. empírově rozšířen na čtyřkřídlý patrový objekt, kolem přírodní park. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1864. Z říčky Bělé vyvedena Dlouhá strouha, středověké technické dílo k pohonu mlýnů a napájení rybníků. Rodiště spisovatele a buditele Jana Sudiprava Rettiga (1774–1842). Automobilový průmysl.

Kvášňovice

Klatovy 49°24'44.38"N; 13°38'31.37"E

Obec doložena r. 1364. Na návsi hřbitovní kostel sv. Matouše, pozdně románský z doby kolem r. 1240, románské prvky zachovány na věži, přestavován goticky a barokně. Barokní fara z poloviny 18. stol. Pod kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. U hřbitova klasicistní kaple z doby kolem r. 1800.

Květinov

Havl. Brod 49°33'51.87"N; 15°30'28"E

Obec prvně zmiňována r. 1436. Klasicistní zámek z r. 1811, západně od něj anglický park. Severně v místní části Kvasetice dvoukřídlý patrový novogotický zámek z poloviny 19. stol., v zahradě novogotická hrobka.

www.ceskonamape.cz

279

Květná

Svitavy 49°44'9.73"N; 16°20'43.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1347. Novorománský kostel sv. Vavřince z r. 1902 na místě staršího gotického, před ním barokní kříž z r. 1768. Na hřbitově barokní márnice z 18. stol. Na jižním okraji při silnici sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1812.

Květnice

Novogotický kostel sv. Štěpána z let 1892–1894 na místě dřevěného z r. 1765. Místní muzeum v býv. školní třídě. Východiště k pramenu Teplé Vltavy, v okolí běžecké lyžařské terény.

Praha-východ 50°3'25.4"N; 14°41'7.58"E

Obec na potoce Výmola prvně zmíněna r. 1352. Na příkrém skalnatém pahorku na jižní straně Mlýnského rybníka malé zbytky gotické tvrze ze 14. stol., po r. 1510 opuštěna, tvrziště rozebráno a zastavěno domky. Na severní straně rybníka areál býv. mlýna. Novogotická zvonice z r. 1908.

Květnov

Chomutov 50°31'7.01"N; 13°22'18.38"E

Ves prvně zmíněna r. 1552, nyní část obce Blatno. Na návrší poutní kostel Panny Marie z počátku 16. stol. s monumentálním dvouramenným schodištěm, přestavěn barokně v 17. stol. Proti němu kaple Narození Panny Marie z poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného z r. 1737. Zachovány hrázděné domy krušnohorského typu.

Kvilda

Prachatice 49°0'58.36"N; 13°34'51.33"E

Kvilda – pramen Vltavy

Kvílice

Kladno 50°15'30.54"N; 14°0'7.57"E

Obec v údolí Bakovského potoka prvně zmíněna r. 1352. Románský kostel sv. Víta vyhořel r. 1884, v letech 1886–1887 nahrazen pseudorománskou stavbou. Na hřbitově hodnotná, pozdně gotická šestiboká dřevěná zvonice ze 16. stol. upravená r. 1663, cenné zvony ze 16. a 17. stol.

Horská obec při Zlaté stezce připomínána r. 1569, nadmořskou výškou 1065 m u nás nejvýše položená, nyní převážně rekreační charakter, dochována rázovitá šumavská stavení.

Kvílice – dřevěná zvonice

Kvítkov Kvilda – kostel sv. Štěpána

Č. Lípa 50°39'15.27"N; 14°29'9.99"E

Rekreační osada s barokním kostelem sv. Jakuba z r. 1726. Západně od ní zbytek skalního hrádku, uváděn r. 1295, pus280

www.ceskonamape.cz

tý od 15. stol. V obtížně přístupné lokalitě zachována ve skále tesaná místnost, cisterna a zbytky zdiva.

Kydliny

Klatovy 49°23'16.9"N; 13°21'21.93"E

Ves prvně připomínána r. 1379, nyní část města Klatovy. Kostel sv. Václava románského původu s tribunou přestavěn goticky, uvnitř náhrobníky z 16.–18. stol.

Kyjov

Plzeň-město 49°46'44.16"N; 13°18'38.58"E

Malý hrad vybudován počátkem 14. stol. na strmé pískovcové skále nad Chotíkovským potokem, pobořen za husitských válek, r. 1503 uváděn jako pustý. Dochováno jen hradiště s valem a příkopem. Severně od hradu mohylové pohřebiště. Přístup po značené cestě z Malesic.

Kyjovice – zámek

Kylešovice

Opava 49°55'2.12"N; 17°54'38.5"E

Kyjov

Hodonín 49°0'43.73"N; 17°7'43.2"E

Historická obec s vinařskou tradicí prvně zmíněna r. 1126 jako majetek kláštera Hradisko, na město povýšena r. 1515, od r. 1548 městem královským. Dominantní renes. radnice z let 1561–1562. Renes. zámek z r. 1548 přestavěn barokně v 18. stol., sgrafitovou výzdobou opatřen r. 1911, od r. 1928 sídlo městského muzea. Mariánský sloup z doby po r. 1620. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1713–1720. Kaple sv. Martina z konce 17. stol. Morová kaple sv. Rocha z r. 1716. Kaple sv. Josefa Kalasanského z r. 1868, zvaná gymnazijní. Barokní chudobinec z let 1728–1739, nyní umělecká škola. Novorenes. budova gymnázia z r. 1898.

Kyjov

Děčín 50°54'37.93"N; 14°27'38.4"E

Osada německy zvaná Khaa vznikla v polovině 17. stol. kolem pily s rybníkem, nyní část města Krásná Lípa. Vyhledávané rekreační místo s vodní nádrží na přítoku říčky Křinice. Západně od vsi na vysokém skalním ostrohu nepatrné zbytky Kyjovského hrádku, není však jasné, zda se jednalo o běžný skalní hrádek nebo o prospektorské sídliště z doby kolem r. 1300 spojené s tehdejší důlní činností. Zachována čtyři tzv. podvalí, nad nimiž stály dřevěné stavby, větší zarovnaná plošina považována za předhradí.

Ves prvně zmíněna r. 1346, nyní část města Opava. U soutoku Opavy a Moravice pozůstatky slovanského hradiště z 9. stol. V letech 1990–1995 vystavěn pozoruhodný kruhový kostel sv. Jana Nepomuckého s jehlancovou věží.

Kynšperk nad Ohří

Město založeno r. 1232 pod pomezním královským hradem Königsberg, který byl v držení leníků. Obýván asi do 16. stol., r. 1647 vypálen Švédy a rozebrán na stavby, na Zámeckém vrchu zachovány jen malé stopy. Dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol., pův. ve správě křižovníků s červenou hvězdou, nyní barokní stavba z let 1721–1727 s dvojicí věží a bohatě zdobeným vstupním průčelím. Při opravě r. 2005 objevena oltářní freska z r. 1727. Barokní fara a socha Immaculaty z r. 1713. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1700 a socha sv. Floriána z r. 1706 na kašně. Panský dům, pův. renes. radnice z r. 1586, v 17. stol. upraven Metternichy jako náhrada za hrad. Z opevnění zachována branka ze 16. stol. Zachován hrázděný dům z 18. stol. Novorománský evangelický kostel z r. 1905. Pod Zámeckým vrchem židovský hřbitov ze 17. stol. Místním rodákem Kaspar Herrmann (1871–1934), vynálezce ofsetového tisku.

Kynžvart Kyjovice

Opava 49°50'2.34"N; 18°2'30.7"E

Obec na úpatí Nízkého Jeseníku prvně uváděna r. 1430. Patrový barokně-klasicistní zámek z let 1719–1720 se zámeckou kaplí sv. Víta, upraven r. 1783, nyní účelově využit. Pod ním barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol., kolem anglický park. Rodiště malířky a spisovatelky Heleny Salichové (1895–1975).

Sokolov 50°7'7.04"N; 12°31'51.24"E

Cheb 50°0'53.17"N; 12°37'50.62"E

Hrad Kynžvart ve vysoké poloze 824 m n. m. na výběžku kopce Lysina patří k nejvýše položeným v Čechách. Jako královská pohraniční pevnost byl založen za Přemysla Otakara II. na území trvale připojeném k Čechám od r. 1242, proto nazván Kunigeswart, později Königswart neboli Králova stráž. Brzy se však stal sídlem šlechtickým, v jehož držení se střídaly české i německé rody. Jako sídlo loupežníků v r. 1347 dobyt a zničen, obnoven po r. 1398. Za třicetileté války r. 1647, kdy panství již patřilo Metternichům, dobyt Švédy, vyhořel a materiál použit na stavbu zámku pod kopcem. Zůstaly zachovány příkopy, štítová zeď, hradby a zříceniny věžovitého paláce, k nimž vede značená cesta z Lázní Kynžvart.

www.ceskonamape.cz

281

privatizaci r. 1992 objekty zchátraly, nyní zcela zdevastované. V provozu pouze nová stáčírna.

Kyselovice

Kroměříž 49°22'35.92"N; 17°24'11.27"E

Obec prvně připomínána r. 1078. Barokní zámek z r. 1723 ustoupil r. 1947 stavbě nové administrativní budovy. Tzv. malý zámek z téže doby upraven r. 1910 na faru. Novogotický kostel sv. Andělů Strážných z let 1904–1906, u něj barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. a Vendelína z r. 1769. Kynžvart – zámek

Kyšperk

Teplice 50°41'44.86"N; 13°53'21.05"E

Kynžvart

Cheb 50°0'15.32"N; 12°36'20.22"E

Kynžvartské panství vlastnil od r. 1623 až do r. 1945 rod Metternichů. Filip Emerich nechal v letech 1681–1691 na místě staré renes. tvrze postavit barokní zámek. Dnešní podobu však kynžvartský zámek získal až za nejproslulejšího z rodu. Klement Václav Lothar Nepomuk (1773–1859) byl po otci již knížetem a v letech 1809–1848 patřil k nejmocnějším mužům Evropy jako rakouský ministr zahraničí a později kancléř. Kynžvart obdržel r. 1808 jako vánoční dárek a v letech 1833–1839 nechal zámek podstatně přestavět v klasicistním slohu podle plánů vídeňského architekta Petra Nobileho. Tehdy byly zbořeny staré hospodářské budovy před zámkem, boční zámecká křídla byla upravena na stejnou délku a patrová stavba na všech čtyřech nárožích doplněna dvoupatrovými hranolovými věžemi. Dokončení přestavby dokládá nápis na atice. Umělecky nejhodnotnějším prostorem se stala kaple sv. Antonína Paduánského s mramorovým oltářem, který kancléř obdržel r. 1833 jako dar od papeže Řehoře XVI. Současně byl u zámku zřízen rozsáhlý anglický park o rozloze téměř 100 ha. Patří u nás k největším a nejcennějším a nachází se v něm lesní kaple, čajovna, obelisk dvou císařů, železný chrámek a hospodářské budovy. Kancléř zámek vybavil rozsáhlou knihovnou a mnoha cennými předměty. Koupil i sbírku kuriozit od posledního chebského kata Karla Hussa, lidového písmáka a sběratele, který se stal prvním správcem zámeckých sbírek. Ty ještě rozmnožil kancléřův syn Richard, dlouholetý vyslanec v Paříži a přítel spisovatele Alexandra Dumase. Zámek byl po r. 1945 zestátněn a po dlouholeté rekonstrukci jsou jeho interiéry přístupné veřejnosti.

Kyselka

Hrad, pův. zvaný Geiersberg nebo Supí hora, prvně připomínán r. 1319 jako majetek pánů z Bergova, od r. 1330 arcibiskupský, v letech 1433–1520 rodové sídlo pánů z Vřesovic. Neopatrností majitele, rytíře Glatze, r. 1526 vyhořel a zpustl. Zachováno vysoké torzo velké hranolové věže, zbytky obvodové hradby a podsklepeného paláce. Přístup po značené cestě z Unčína.

Kytín

Praha-západ 49°51'9.19"N; 14°13'10.1"E

Rekreační obec s chatovými osadami v okolí připomínána jako ves r. 1321. Na návsi s rybníčkem v jádře gotický ze 14. stol., později barokně přestavěný kostel Nanebevzetí Panny Marie s věží z r. 1866. Jihozápadně myslivna, v níž se odehrává děj v minulosti populárního dětského příběhu Kája Mařík. Jihovýchodně při rychlostní silnici výletní lesní restaurace a býv. poutní místo Malá Svatá Hora. Na nejvyšším místě v polovině poutní cesty z Prahy na Svatou Horu u Příbrami pozdně barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1810 s obrazem Matky Boží z Kytína. V sousedství křížová cesta z r. 1764 a sochy světců z doby kolem r. 1700.

K. Vary 50°15'48.17"N; 12°59'58.57"E

Obec doložena r. 1522 při minerálních pramenech, pův. zvána Buková Kyselka. Lázeňské využití od r. 1829, hlavní pramen nazván r. 1852 Ottův na počest návštěvy řeckého krále. O rozvoj se zasloužil karlovarský podnikatel Heinrich Mattoni v letech 1873–1910, který kolem nyní proslulé Mattoniho kyselky nechal vybudovat lázeňské budovy s novorenes. kolonádou, Mattoniho vilou, Ottovým pavilonem a pseudorománskou kaplí sv. Anny. Technickou památku představuje stáčírna minerální vody. Na vrchu Bučina (582 m n. m.) nechal kolem r. 1880 postavit kamennou rozhlednu o výšce 11 m, opravena a zastřešena r. 2003, vede k ní značená cesta, výhled částečně zarůstá. Lázně od r. 1970 pouze dětské, po 282

Kytín – kostel

Kytlice

Děčín 50°48'42.63"N; 14°32'13.8"E

Pův. česká ves kolonizovaná v 16. stol. skláři ze Saska pojmenována Kittlitz po jednom z nich, Josefu Kittelovi. Sklářská huť zanikla r. 1764, obyvatelé se poté věnovali zejména zu-

www.ceskonamape.cz

šlechťování skla broušením, rytím a malováním. Zachovány četné roubené chalupy, oblíbené rekreační místo. Rodiště Františka Xavera Zippeho (1791–1863), zakladatele vědecké mineralogie a geologie v Čechách, žulový památník z r. 1995 na místě jeho rodného domu. Na návrší barokní kostel sv. Antonína Paduánského z let 1777–1782, na přilehlém hřbitově hrob zakladatele obce, skláře Josefa Kittela (1723–1788) a oblíbeného herce Miroslava Horníčka (1918–2003).

Lacembok

Havl. Brod 49°43'18.13"N; 15°16'47.39"E

Tvrz či hrádek založil nad Vrbeckým potokem kolem r. 1360 Jaroš, který se podle něj psal, počátkem 15. stol. hrádek zvaný též Zíkev nebo Lanzenbach v držení místních šlechticů a za husitských bojů kolem r. 1420 zničen. Zachovány terénní nerovnosti se základy paláce a věže a pozůstatky brány. Zřícenina leží poblíž vsi Souboř mimo značené cesty.

Lacembok

Domažlice 49°33'1.22"N; 13°6'13.61"E

Hrad Lacembok z německého Lanzenbach, zvaný též Hrádek, vznikl nad údolím Srbického potoka v polovině 13. stol., součástí jeho opevnění i dvě rybniční hráze, vladycké sídlo již v polovině 15. stol. opuštěno. Skrovné zříceniny zahrnující příkop, fragmenty zdiva a hlubokou cisternu dostupné po značených cestách ze Staňkova nebo Krchleb.

Lačnov

Lahošť

Teplice 50°37'10.24"N; 13°45'45.01"E

Obec poprvé zmíněna r. 1360. Pseudorománská kaple Panny Marie z r. 1859 a socha sv. Jana Nepomuckého. Do r. 1878 u obce vyvěral minerální Obří pramen (Riesenquelle), který byl tak silný, že poháněl mlýn. Vlivem důlní činnosti poklesl, při průzkumu prameniště r. 1882 nalezen keltský poklad, soubor nejméně 1600 bronzových předmětů z 3.–2. stol. př. n. l., rozptýlený v muzeích i soukromých sbírkách. Při něm stojí hranolová věž, pův. hraběcí vodojem Valdštejnů, z něhož byla termální voda vedena do lázně v sousedním Duchcově. Od r. 1982 v místě pramene důlní čerpací stanice. V obci se narodil Jan Lohelius Oehlschlägel (1724–1788), premonstrátský kněz, varhaník, hudební skladatel a stavitel proslulých varhan ve strahovském klášterním kostele.

Laka

Klatovy 49°6'39.5"N; 13°19'43.13"E

Jezero Laka, dříve též Pleso, nejmenší a zároveň nejvýše položené z pěti českých šumavských jezer. Leží ve výši 1096 m n. m., rozloha činí necelé 3 ha a největší hloubka dosahuje 4 m. Charakteristický znak tvoří plovoucí rašelinné ostrůvky. Nejkratší přístup od parkoviště v Nové Hůrce (5,5 km).

Vsetín 49°10'58.55"N; 18°0'54.9"E

Obec prvně připomínána r. 1422. Novodobý kostel Panny Marie královny nebe a země z let 1968–1971 vysvěcen až r. 1991. Dochovány roubené usedlosti z r. 1811. Nad obcí cvičné horolezecké skály. V okolí několik rezervací s výskytem šafránu.

Lada v Podještědí

Liberec

Jezero Laka

50°46'43.3"N; 14°44'44.03"E

Malá ves v údolí Heřmanického potoka, nyní část města Jablonné v Podještědí. Východně od ní býv. hřbitov ruských a ukrajinských válečných zajatců z blízkého internačního tábora za 1. světové války, nyní zarostlý borovým lesem. Na jeho okraji zachován žulový památník Ukrajinců z r. 1921 s verši Tarase Ševčenka, v lese hůře zachovaný ruský pomník z r. 1918.

Ladná

Břeclav 48°48'20.6"N; 16°52'23.04"E

Obec prvně doložena r. 1270, do r. 1950 zvána Lanštorf. Novorománský cihlový kostel sv. Michaela archanděla z let 1911–1912. Kaple sv. Vendelína z 2. poloviny 18. stol., kaple sv. Michala z r. 1849. Boží muka z přelomu 18. a 19. stol.

Lamberk

Třebíč 49°9'56.97"N; 16°10'4.86"E

Hrad německy zvaný Langenberg založen na příkrém ostrohu nad levým břehem Oslavy kolem r. 1370, na přelomu 14. a 15. stol. sídlo Jana Sokola z Lamberka, slavného válečníka ve službách markraběte Jošta a poté polského krále v bojích proti řádu německých rytířů. Hrad rozbořen moravskými stavy ve 40. letech 15. stol., jako pustý doložen r. 1459, zachovány nevelké zbytky zdiva a přístupová cesta tesaná ve skále. Zřícenina dostupná po značené cestě z Březníku.

Lančov

Znojmo 48°54'24.77"N; 15°46'2.35"E

Obec prvně zmíněna r. 1323. Pozdně románský kostel sv. Máří Magdalény z 1. poloviny 13. stol., věž z r. 1750. Hodnotné lidové stavby. Severně klasicistní Luitgardin neboli Lančovský dvůr, východně u zátok Vranovské přehradní nádrže rekreační oblast. www.ceskonamape.cz

283

Landštejn

Jindř. Hradec 49°1'27.31"N; 15°13'48.68"E

Hrad Landštejn založen na pomezí Čech, Moravy a Rakouska jako románský koncem 12. stol., v letech 1259–1381 sídlo rodové větve Vítkovců s erbem stříbrné pětilisté růže, která se po hradu psala. Ve 14. stol. po přeložení obchodní stezky ztratil na důležitosti. Po husitských válkách přestavěn pozdně goticky, r. 1619 dobyt císařskými. Po úderu blesku r. 1771 vyhořel a změnil se v mohutnou zříceninu. Po r. 1972 stavba zabezpečena a hlavní věž dostavěna na vyhlídku. Během turistické sezóny umožněna placená prohlídka. Pod hradem starobylá osada Pomezí, pův. zvaná Markl. Pozdně románský kostel z poloviny 13. stol. změněn na obytnou budovu, zachována půlkruhová apsida s románskými okénky a portálem.

Lanškroun – klášterní kostel

Lanšperk

Ústí n. O. 49°59'44.08"N; 16°27'21.97"E

Landštejn – zřícenina hradu

Lanškroun

Ústí n. O. 49°54'42.48"N; 16°36'43.01"E

Historické město, pův. zvané Kronland nebo Landskrona, písemně doloženo poprvé r. 1285. Klášter augustiniánů z r. 1393 zrušen r. 1425 a změněn na světské obydlí, od r. 1507 dvoukřídlý zámek, později rozsáhle upravován, nyní sídlo městského muzea, rekonstruováno r. 1992. V zámeckém nádvoří barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a Jana Sarkandra z r. 1722. Na náměstí renes. radnice z let 1581–1582, u ní empírová strážnice ostrostřelců z r. 1801, mariánský sloup z r. 1684, kašna s delfíny z 1. poloviny 19. stol. Děkanský kostel sv. Václava gotického původu z poloviny 14. stol. upravován barokně po požáru r. 1645. Barokní děkanství z let 1703–1705. Na okraji města empírový kostel sv. Máří Magdalény z r. 1827 na místě roubené stavby. Za městem hřbitovní barokní kostel sv. Anny z let 1700–1705. Částečně roubená hospoda Krčma z doby kolem r. 1750. Ve městě se narodili lékař, fyzik a filozof Jan Marek Marci z Kronlandu (1595–1667) a olympijský vítěz-atlet Roman Šebrle (1974).

Osada nad Tichou Orlicí prvně připomínána r. 1285 jako dvůr v podhradí, nyní část obce Dolní Dobrouč. Na vysokém ostrohu nad řekou zřícenina hradu stejného jména, založen ve 13. stol., od 17. stol. opuštěn, zachována jen část plášťové zdi a zbytky sklepů. U hradní zdi 8 m vysoká ocelová vyhlídková věž z r. 2007. Na místě hradní bašty pseudogotická kaple z r. 1894, u mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749.

Lanšperk – kaple 284

www.ceskonamape.cz

Lány

Kladno 50°7'32.93"N; 13°57'8.13"E

Obec prvně doložena r. 1392. Na místě starší tvrze lovecký zámek císaře Rudolfa II. z r. 1592, v 17.–18. stol. barokně přestavován, r. 1921 přestavěn Josipem Plečnikem na letní prezidentské sídlo. Třípatrová budova s mansardovou střechou s nárožními kopulemi a vstupním rizalitem, při východním křídle barokní kostel Jména Ježíš, pův. zámecká kaple z let 1747–1752. U zámku hospodářský dvůr. Na hřbitově hrob prezidenta T. G. Masaryka a jeho rodiny. Ve zrenovovaném špýcharu od r. 2003 Muzeum T. G. Masaryka, v budově Českého Červeného kříže zřízena r. 2002 Pamětní síň Alice Masarykové a Českého Červeného kříže. Od r. 1997 v obci Muzeum sportovních a historických vozů. Jižně veřejnosti nepřístupná rozlehlá Lánská obora.

Lanžhot

Břeclav 48°43'29.6"N; 16°58'5.9"E

Nejjižnější moravská obec při slovenských hranicích, jako městečko prvně zmíněna r. 1384, na město povýšena r. 2001. Goticko-renes. kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1550 přestavěn r. 1893. Několik zachovalých selských domů z 19. stol. Silniční, dálniční i železniční přechod na Slovensko. Jižně od města mezi Moravou a Dyjí přírodní památky Ranšpurk, Cahnov a Soutok, od r. 1949 rezervace lužních lesů pralesního charakteru.

Lanžov

Trutnov 50°23'11.25"N; 15°45'37.42"E

Obec prvně uváděna r. 1542. Na hřbitově kostel sv. Bartoloměje románského původu z 2. poloviny 12. stol., přestavován v letech 1684 a 1804 a upraven v letech 1910 a 1924. Před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1763. Sloupková boží muka z r. 1684.

Lásenice – kaple

Laškov

Prostějov 49°35'0.95"N; 17°0'10.02"E

Obec nad říčkou Šumicí prvně doložena r. 1373. Pův. gotická tvrz přestavěna kolem r. 1550 na renes. zámek, barokně upraven r. 1693 a novoklasicistně v letech 1882–1890, v letech 1953–1965 renovován pro účelové využití. Při něm park barokního založení s cennými dřevinami. Renes. kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1612 upraven r. 1806. Na vysoké ostrožně severovýchodně od obce hradiště Rmíz, hradiště o rozloze 17,5 ha se čtyřmi pásy valů popsáno poprvé r. 1884, podle výzkumu v letech 1988–1990 osídleno od doby kamenné. Naučná stezka Terezským údolím.

Lašovice

Písek 49°33'12.57"N; 14°14'26.66"E

Lapikus

Znojmo 48°56'7.74"N; 16°3'12.42"E

Stavba hradu nad pravým břehem Plenkovického potoka dokončena r. 1381, první písemná zmínka z r. 1411. Zanikl zřejmě již za válek Jiřího z Poděbrad s Uhry, r. 1508 doložen jako pustý. Prostor hradu zavalen zříceným zdivem věžovité brány a paláce, dochován hluboký příkop, oddělující předhradí od vlastního hradu, zbytky věže, paláce a ohradní zdi. Romantická zřícenina přístupná po značené cestě z obcí Plaveč nebo Hluboké Mašůvky.

Lásenice

Jindř. Hradec

Ves prvně uváděna r. 1230, nyní část obce Kovářov. Raně gotický kostel Navštívení Panny Marie z let 1260–1270 dostavěn barokně v 17.–18. stol. Nad vsí na Zadním Chlumu osada Onen Svět s turistickou chatou z r. 1940, u ní 14 m vysoká Langova rozhledna, dřevěná věž z r. 2001 se zastřešenou vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m.

Lavičky

Žďár n. S. 49°22'47.51"N; 15°58'2.87"E

Obec prvně zmíněna r. 1376. Na návsi moderní kostel sv. Zdislavy s vnitřní dřevěnou konstrukcí, postaven místními občany v letech 1991–1994. Před kostelem studna sv. Zdislavy.

49°4'19.34"N; 14°57'57.67"E

Obec mezi rybníky připomínána r. 1391. Zdejší tvrz doložená r. 1575 zanikla beze stopy. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1862. Obecní galerie vystavuje díla malířů působících v minulosti v okolí.

Láz

Příbram 49°39'6.94"N; 13°54'25.36"E

Obec při pramenech Litavky vytékající z Lázského rybníka prvně zmíněna r. 1349, Lázský rybník, zvaný též nádrž Láz, slouží jako rezervoár pitné vody pro Příbramsko. Technickou památku představuje 17,5 km dlouhá neudržovaná stoka z poloviny 19. stol., přivádějící vyzděným korytem vodu pro příbramské doly. V obci stavby tzv. podbrdské lidové architektury. Okolní brdské lesy součástí vojenského újezdu Brdy.

www.ceskonamape.cz

285

Lázek

Ústí n. O.

Lázně Bohdaneč

Pardubice

49°55'32.63"N; 16°42'19.43"E

50°4'35"N; 15°40'46.42"E

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), symbol partyzánského odboje za 2. světové války. Na vrcholu v letech 1933–1934 vybudována zděná Reichlova chata s restaurací, oblíbené výletní místo. Její součást tvoří opláštěná dřevěná, 20 m vysoká pětipatrová rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m, v sousedství telekomunikační věž. U silnice pod vrchem pomník partyzánů popravených r. 1944.

Lázeňská obec v rybničnaté krajině prvně zmíněna r. 1343, status města z r. 1757 obnoven r. 1971, současný název od r. 1980. Středověkému půdorysu města vévodí renes. radnice z doby kolem r. 1550, barokně upravena r. 1772. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény barokně přestavěn v letech 1728–1738. Lázně zřízeny r. 1897, léčba pohybového ústrojí založena na bahenních zábalech a zřídle radioaktivní minerální vody. Kubistický lázeňský pavilón, dílo Josefa Gočára z r. 1911. Severně od města soustava Bohdanečských rybníků, pův. rybochovné hospodářství z přelomu 15. a 16. stol., významná ornitologická a botanická lokalita.

Lázně Bělohrad

Jičín 50°25'41.12"N; 15°35'0.55"E

Pův. obec doložena jako Nová Ves r. 1267, dřevěná tvrz Koštofrank v 16. stol. nahrazena zděnou renes. stavbou zvanou Bělohrad, město od r. 1905, v nynější podobě po sloučení čtyř obcí od r. 1961. Tvrz kolem r. 1721 přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek patrně podle projektu Jana Blažeje Santiniho, v zámeckém parku budova oranžérie z r. 1831. Barokní kostel Všech svatých z let 1689–1700 na místě gotického ze 14. stol., fara z 1. poloviny 18. stol. Morový sloup z r. 1657, barokní sochy sv. Blažeje, Václava a Anděla strážce z 2. poloviny 18. stol. Na východním okraji r. 1891 založeny Anenské slatinné lázně, modernizovány r. 1936, při nich lázeňský park Bažantnice s hudebním pavilónem a Annamariánským pramenem navrtaným r. 1901. Léčí se choroby pohybového ústrojí. Na náměstí novorenes. Lázeňský hotel z let 1893–1894. Vlastivědné Fričovo muzeum z r. 1904. Dochovány roubené domy z konce 17. stol. Rodiště hudebního skladatele Karla Moora (1873–1945) a spisovatele Karla Václava Raise (1859–1926), jeho památník v zámecké oranžérii, pomník před školou. Jihovýchodně od města na návrší pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol., upraven r. 1718, věž přistavěna r. 1850, jediný pozůstatek vsi Byšičky, zaniklé ve třicetileté válce. V 19. stol. při kostele žil poslední český poustevník Augustin Hoření.

Lázně Jeseník

Jeseník 50°14'27.18"N; 17°11'16"E

Lázně Jeseník, do r. 1947 zvané Gräfenberg, nyní část města Jeseník, založil r. 1822 místní rodák Vincenz Priessnitz (1799–1851) jako první vodoléčebný ústav na světě. Léčba využívá přírodní zdroje kombinované s moderními léčebnými metodami, léčí se respirační, duševní, ženské a kožní choroby, dále nemoci srdeční a cévní a choroby štítné žlázy a pohybového ústrojí. Priessnitzovo sanatorium z r. 1910 patřilo mezi největší lázeňská zařízení své doby. V areálu a okolí vyvěrají desítky pramenů. V lázeňském parku pomníky národů jako doklad mezinárodní proslulosti, český od J. V. Myslbeka z r. 1874, polský, uherský, francouzský a jubilejní. Priessnitzův rodný dům s bustou a muzeem. Plastiky moderních sochařů.

Lázně Kundratice

Liberec 50°41'33.2"N; 14°54'21.57"E

Osada v kotlině Ploučnice doložena r. 1881, nyní část města Osečná. Vznikla jako slatinné lázně, podstatně modernizovány v letech 1913–1914, léčí se především nemoci pohybového ústrojí revmatického původu.

Lázně Kynžvart

Cheb 50°0'22.23"N; 12°37'41.92"E

Obec vznikla na přelomu 13. a 14. stol., od r. 1822 využity minerální prameny ke zřízení lázní, na město povýšena r. 1841, od r. 1862 statut lázeňského města. Lázeňské budovy ze 60. let 19. stol., kolonáda a lázeňský dům. Lázně se specializují na léčení chorob horních cest dýchacích u dětí. Nad náměstím mohutný kostel sv. Markéty, pův. gotický, přestavěn v r. 1870. Barokní mariánský sloup z r. 1709, ve městě řada cenných barokních plastik. Rodiště hudebního skladatele a pedagoga Františka Václava Habermanna (1706–1783). Turistické východiště k zámku i zřícenině hradu Kynžvart – viz samostatná hesla.

Lázně Libverda

Liberec 50°53'28.58"N; 15°12'19.68"E

Lázně Bělohrad – Raisův pomník 286

Český název obce doložené r. 1381 odvozen z německého Bad Liebwerda, což se vykládá jako líbezný ostrůvek mezi bažinami. Od středověku znám zdejší minerální pramen s léčivými účinky, zvaný Boží voda. Zásluhou frýdlantského vládnoucího rodu Clam-Gallasů došlo od r. 1760 k výstavbě www.ceskonamape.cz

lázeňských objektů, do r. 1818 odkryto dalších pět pramenů a ve 20. stol. navrtány ještě tři, léčí se choroby nervové, cévní a srdeční a nemoci pohybového ústrojí. Dochovány klasicistní objekty z počátku 19. stol., zejména tzv. zámeček, lázeňské domy a kolonáda, a také pavilóny nad prameny. Symbol lázní od r. 1931 představuje unikátní výletní restaurace Obří sud, budova ve tvaru ležícího sudu o výšce 11 m a délce 14 m vybudována jako kopie podobné restaurace na vrchu Javorník u Liberce, která zanikla při požáru r. 1974.

dolů a zanikl po třicetileté válce. Výsledky průzkumu spíše ukazují na mnohem starší jednoduchou stavbu bergfritového typu z 13. stol., která již ve 14. stol. zanikla. Na výrazném vrchu nad Kosím potokem severně od Michalových Hor dochovány zbytky zdí mimo značené cesty.

Lažánky

Brno-venkov 49°16'41.35"N; 16°23'16.23"E

Obec prvně zmiňována r. 1358, až do počátku 19. stol. těžba stříbra a železné rudy. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu ze 14. stol. s ohradní zdí přestavěn pozdně barokně ve 2. polovině 18. stol. Boží muka z 2. poloviny 18. stol. Západně hluboká jáma býv. kaolínového dolu, nyní zatopena. Severně vápenné pece z 19. stol., technická památka, poblíž památný jeřáb břek ve stáří asi 200 let.

Lažany

Strakonice 49°21'43.28"N; 13°53'1.49"E

Obec, pův. zvaná Enisovy Lažany, prvně zmíněna r. 1384. Na skalnatém návrší na místě někdejší tvrze vybudován na konci 16. stol. renes. zámeček s přistavěným druhým barokním křídlem, účelově využit. Kolem anglický park.

Lažany

Chrudim 49°50'9.14"N; 16°1'7.4"E

Ves prvně doložena r. 1350, nyní část města Skuteč. Kostel sv. Václava románského původu z 13. stol., gotický presbytář ze 14. stol., věž přistavěna při renes. přestavbě ve 2. polovině 16. stol. Barokní hřbitovní brána z r. 1799 se štítem a sochami tří světců. Lázně Libverda – Obří sud

Lažiště Lázně Toušeň

Praha-východ 50°10'10.68"N; 14°42'51.8"E

Obec při soutoku Labe a Jizery v místech staroslovanského osídlení připomínána r. 1293, nynější název od r. 1991, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. Nevýrazné stopy vodní tvrze ze 14. stol., zpustla ve třicetileté válce. Novogotický kostel sv. Floriána z let 1888–1890, barokní kaple téhož zasvěcení z počátku 18. stol. Při náměstí barokní, empírově upravená zájezdní hospoda. Empírová budova radnice z počátku 19. stol. Mlýn goticko-renes. původu. Na labském břehu promenádní cesta s alejí z r. 1939, při ní roubená chalupa z konce 18. stol. V r. 1868 založeny při železitém prameni lázně pro léčbu pohybového ústrojí, od r. 1899 rozšířeny o slatinnou léčbu, novorenes. budovy a kubistická kolonáda z r. 1912. V býv. rozlehlé pískovně tři polabská jezera zvaná Mezi Mosty, Malvíny a Tůň. Rodiště malíře Čeňka Choděry (1881–1955). Na protějším břehu Labe přístupném po turistické lávce z r. 2000 v obci Káraný vodárna z r. 1914, jeden ze zdrojů pitné vody pro Prahu.

Prachatice 49°2'8.16"N; 13°55'33.74"E

Obec prvně připomínána r. 1352, od r. 1995 památková zóna se zachovanou šumavskou lidovou architekturou. Pův. románský kostel sv. Mikuláše z 13. stol. později přestavěn goticky a barokně. V býv. škole muzeum s interaktivní expozicí textilu. V okolí obce sejpy po rýžování zlata.

Lčovice

Prachatice 49°6'58.19"N; 13°51'2.64"E

Obec doložena r. 1321. Tvrz uváděná r. 1544 přestavěna kolem r. 1600 na renes. zámek, třípatrovou budovu s mansardovou střechou a zasklenými arkádami. Zámecký park založen r. 1660, v něm raně barokní kaple Nejsvětější Trojice z let 1668–1669, barokní pavilon a grotta. Pod zámkem barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol., na návrší kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1714.

Ledce

Plzeň-sever 49°49'21.35"N; 13°19'50.07"E

Lazurová Hora

Tachov 49°54'57.47"N; 12°46'36.3"E

Hrad, zvaný též Michalšperk nebo Lazurberg, patří k objektům bez dochovaných zpráv. Podle některých pramenů vybudován až v 16. stol. k ochraně šlikovských stříbrných

Obec prvně uváděna r. 1180. Na návrší pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího, výrazně barokně přestavěn r. 1769. Barokní patrová fara z r. 1769 s mansardovou střechou. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1710. V minulosti

www.ceskonamape.cz

287

do r. 1975 těžba a plavení kaolínu, pozůstatkem na svazích Krkavce vysoká halda zvaná „bílý kopec“.

Ledce

Hradec Kr. 50°13'24.52"N; 16°2'38.12"E

Obec připomínána r. 1450, v tomto roce též dobyta a zbořena místní tvrz. Kostel sv. Máří Magdalény z počátku 15. stol. několikrát upravován.

Ledce

Kladno 50°11'44.38"N; 14°0'22.3"E

Obec doložena r. 1400. Na návsi kaple sv. Jana Křtitele z r. 1782, upravena pseudorománsky r. 1866. Několik historicky cenných domů. Východně objekty býv. lázní Šternberk u pramenů železité vody vzniklé přestavbou renes. tvrze kolem r. 1800. Severně od Šternberku dva menhiry, patrně počátek kamenné řady.

Ledenice

Č. Budějovice 48°55'58.44"N; 14°37'6.37"E

Obec prvně připomínána r. 1278, historický status městyse z r. 1398 obnoven r. 2007. Raně gotický kostel sv. Vavřince z doby kolem r. 1300, barokní věž přistavěna r. 1782. Renes. fara z konce 16. stol. přestavěna barokně v 18. stol. V zahradě u školy barokní kamenný pranýř z 2. poloviny 17. stol. Muzeum vojenských historických a válečných vozidel. Na východním okraji v místě zvaném Hrad stopy hradu Landštejn z 13. stol., zaniklého v husitských válkách. Jižně od městyse na Vápenickém kopci mohylové pohřebiště, doklad osídlení oblasti již v 8.–9. stol. Západně v místní části Zborov na místě zpustlé tvrze hospodářský dvůr z r. 1720 a secesní kaple z r. 1908, v okrajové části vsi zvané Svatá Voršila býv. poutní místo s kaplí a lázněmi u pramene minerální vody, lázně v provozu do 18. stol., kaple později zanikla.

Lednice

Břeclav 48°47'54.69"N; 16°48'10.66"E

Ledce

Benešov 49°51'14.43"N; 14°37'23.83"E

Býv. ves na břehu Sázavy prvně doložena r. 1352, nyní část obce Nespeky. Dochován pouze hospodářský dvůr a raně gotický kostel sv. Bartoloměje z 2. poloviny 13. stol., upraven barokně r. 1736 a pak r. 1902, nyní vyklizen. Středověká tvrz ze 14. stol. opuštěna v 15. stol., koncem 19. stol. odhaleny základy mohutné věže, později tvrziště zničeno.

Ledčice

Mělník 50°20'24.06"N; 14°17'34.5"E

Obec uprostřed přírodního parku zvaného Lednicko-valtický areál (viz samostatné heslo) prvně doložena r. 1222. Gotická tvrz přestavěna v letech 1544–1585 na renes. zámek, upravován barokně, klasicistně i empírově, v letech 1846–1858 zásadně přestavěn na nádherné pseudogotické sídlo s honosnými interiéry. Jeho součástí i farní kostel sv. Jakuba Většího. V barokní zámecké jízdárně akvárium Malawi. Obec sídlem zahradnické fakulty Mendelovy univerzity. Od r. 2007 v provozu moderní lázně a rehabilitační centrum u pramene jodobromové vody. Před zámkem francouzská zahrada s palmovým skleníkem z let 1843–1845. Přilehlý park budován od 16. stol., v letech 1805–1811 upraven na krajinářský se systémem kanálů, rybníků a ostrovů.

Obec jižně od Řípu prvně zmíněna r. 1226. Barokní kostel sv. Václava z let 1737–1752 na místě pův. gotického, márnice a hřbitovní zeď z let 1746–1749, celková rekonstrukce v letech 1999–2000. Evangelický kostel z r. 1784. Novorenes. budova školy z r. 1886 a budova první opatrovny čili internátní školy ve středních Čechách z r. 1887. Lidová architektura.

Ledeč nad Sázavou

Havl. Brod 49°41'51.25"N; 15°16'35.89"E

Obec na obou březích řeky poprvé připomínána v letech 1181–1186, na město povýšena r. 1562. Dominantní hrad na skále nad řekou založen ve 13. stol., rozšířen na renes. zámek r. 1556 a barokně přestavěn v 17. a 18. stol., vyhořel r. 1879. Složité dispozici dominuje štíhlá válcová věž, paláce svírají malé nádvoří, v opraveném zámku nyní městské muzeum. V sousedství barokní Thunovský letohrádek z let 1689–1691, nyní soukromý majetek. Na náměstí řada cenných měšťanských domů s pozdně gotickými a renes. jádry, mariánský sloup z r. 1770 a pomník Mistra Jana Husa z r. 1926. Na protějším břehu gotický kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1400 s unikátní klenbou s dekorativním žebrovím, věž z r. 1509, upravován renesančně a barokně. Barokní děkanství z 2. poloviny 18. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1764. Goticko-renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1585 upraven v letech 1931–1945. Husův sbor z r. 1928. Židovskou komunitu připomíná synagoga z r. 1739, rekonstruována v letech 1996–2000, a hřbitov z r. 1601, jeden z nejstarších v Čechách, obnovován od r. 1991. 288

Lednice – minaret

Mezi romantickými stavbami parku dominuje zdaleka viditelný, 60 m vysoký minaret z let 1797–1802, největší v mimoislámských zemích. Při cestě k němu maurská vodárna z konce 18. stol. a akvadukt z r. 1805 na ostrově Zámeckého rybníka. Východně Lovecký zámeček, patrová stavba z počátku 19. stol. s arkádami, a na břehu Staré Dyje Janův hrad, lovecký zámek z r. 1807 v podobě romantické umělé

www.ceskonamape.cz

zříceniny. Dále k severu za tokem Dyje 23 m vysoký obelisk z r. 1798 připomínající mír s Napoleonem. Jižně od obce na břehu Prostředního rybníka empírový Rybniční zámek z let 1814–1816 a u Mlýnského rybníka Apollónův chrám, stavba v antickém stylu z let 1817–1819, poblíž rekreační středisko Apollo s kempem a sportovním zázemím. U zajímavé budovy nádraží končí lokální trať z Břeclavi se sezónním víkendovým provozem. Z obce provozována též lodní doprava po Dyji.

věna r. 1873. V sousedství hřbitova stával hrad, založen ve 14. stol., koncem 15. stol. pobořen a zpustl, jeho zbytky odkryty v 80. letech 20. stol., z důvodu konzervace opět zasypány, nad terénem viditelné nízké zbytky zdiva. Severně na skalním hřebenu Babí lom (562 m n. m.) betonová, 15 m vysoká rozhledna z r. 1961 s vyhlídkovou plošinou ve výši 12 m.

Lemberk

Liberec 50°46'33.43"N; 14°47'18.13"E

Hrad založen v 1. polovině 13. stol. rytířem Havlem z rodu Markvarticů, podle lvice v jeho erbu nazván Löwenberg, název doložený r. 1241 brzy zkomolen na Lämberg a počeštěn na Lemberk. Jako strážní hrad chráněn ze tří stran srázem a hradbami, příkopy, třemi branami s padacími mosty a mohutnou obrannou věží. Po r. 1550 přestavěn na renes. zámek s novým křídlem na východě, dalším patrem na starých budovách a psaníčkovým sgrafitem, z té doby dochován sál s proslulým kazetovým stropem a malbami výjevů z Ezopových bajek.

Lednice – zámek

Lednicko-valtický areál

Břeclav 48°46'46.76"N; 16°47'14.37"E

Jedna z nejrozsáhlejších umělecky přetvořených krajin světa, romantický výtvor na panství Liechtensteinů systematicky vybudovaný v 18.–19. stol. Území o rozloze 283 kilometrů čtverečních od r. 1996 zapsáno v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, leží při rakouské hranici a řece Dyji od jejího soutoku s Moravou na východě po západní břeh rybníku Nesyt. Jeho součástí kromě zámků v Lednici a Valticích také soustava Lednických rybníků, uměle vysázený Boří les, lužní les mezi Dyjí a Moravou a řada drobných romantických staveb citlivě zasazených do krajiny, tzv. salety. Nejvýznamnější zmíněny v heslech Lednice, Valtice a Břeclav.

Lechovice

Lemberk – zámecké nádvoří

Po třicetileté válce v majetku rodu Bredů přestavěn barokně a zřízena tzv. Zdislavina světnička na paměť manželky zakladatele hradu kanonizované r. 1995. V sousedství zároveň postaven raně barokní letohrádek Bredů, v něm nyní vlastivědná expozice českolipského muzea věnovaná Lužickým horám. Zámek od r. 1945 v majetku státu a zpřístupněn veřejnosti.

Znojmo 48°52'24.1"N; 16°13'20.72"E

Starobylá vinařská obec na Jevišovce prvně doložena r. 1287. Na návsi zvonička a sousoší Nejsvětější Trojice. Severovýchodně na návrší v části zvané Zámek nebo Na Kopci na místě středověké tvrze vybudována r. 1740 barokní letní rezidence premonstrátského kláštera v Louce, po zrušení kláštera přestavěna r. 1824 na klasicistní zámek, nyní v restituci vrácen církvi a užíván jako charitní domov. U rozsáhlých vinných sklepů vinárny. Dominantní poutní kostel Navštívení Panny Marie, skvostná barokní stavba z let 1718–1721 na půdorysu kříže, opravena po bombardování v letech 1945–1947. V přilehlém anglickém parku z poloviny 19. stol. několik kašen, socha Diany, památný tisíciletý dub a novogotická kaple z r. 1866 s rodovou hrobkou. Na místě pův. dřevěné poutní mariánské kaple nad pramenem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1721.

Lelekovice

Brno-venkov 49°17'27.87"N; 16°34'46.34"E

Obec prvně připomínána r. 1288. Románský kostel sv. Filipa a Jakuba z 13. stol. přestavěn renesančně r. 1567, věž přista-

Lemberk

www.ceskonamape.cz

289

Lenešice

Louny 50°22'34.63"N; 13°45'52.66"E

Průmyslová obec prvně připomínána r. 1226. Pův. románský kostel sv. Šimona a Judy upravován goticky, renesančně i barokně, nyní zchátralý, věž se zřítila v červenci 2008. Barokní fara. V hospodářském dvoře zámek z r. 1767. Severozápadně od obce Lenešický rybník o rozloze 90 ha, ornitologická lokalita.

Lenora

Prachatice 48°55'25.84"N; 13°47'56.8"E

Obec na Vltavě založena se sklárnou r. 1834, název podle kněžny Eleonory za Schwarzenbergu. Sklárna ukončila činnost r. 1996, nad ní pomník Andrease Hartauera (1839–1915), básníka Šumavy. Muzeum historického skla, v provozu malá sklářská huť Barbora. Panský dům ze 40. let 19. stol., zvaný též zámeček, upraven na hotel s restaurací. Stavby lidové šumavské architektury. Jako funkční technická památka zachována společná chlebová pec z 1. poloviny 19. stol. a dřevěná krytá lávka přes Vltavu z r. 1870, zvaná rechle, sloužící k zachycování a počítání plaveného dřeva.

Leontýnský zámek

původu barokně přestavěn r. 1774, nyní využíván jako pravoslavný. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1752. V okolí několik chráněných stromů. Západně býv. osada Ostrůvek (Inselthal), pův. sklárna z r. 1776, nyní lovecký zámeček z 2. poloviny 19. stol. v anglickém parku, v sousedství dřevěná kaple.

Lesná

Znojmo 48°54'32.1"N; 15°52'5.18"E

Obec založena r. 1794. Pozdně klasicistní kostel sv. Terezie z r. 1868. Zachovalý větrný mlýn holandského typu z r. 1850 upraven na vinárnu. Hodnotné lidové stavby, soukromé muzeum historických motocyklů.

Rakovník 49°59'58.49"N; 13°53'42.09"E

Lovecký zámek postaven na samotě v lese Obora Karlem Egonem z Fürstenbergu r. 1820, po přestavbě Maxem z Fürstenbergu r. 1865 dostal jméno podle jeho manželky, kněžny Leontýny z Khevenhülleru. Novogotické úpravy z let 1893–1894. Patrová stavba nepravidelného půdorysu s nízkou věží obklopena parkem, v němž stojí novogotická kaple sv. Václava z r. 1866. Zámek i park využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené, nepřístupný.

Leskovec

Lesná (Znojmo) – větrný mlýn Vsetín 49°17'12.33"N; 17°59'57.97"E

Obec prvně zmíněna r. 1549. Východně v údolí býv. Juřičkův mlýn, vypálen 3. dubna 1945 fašisty, mlynář s celou rodinou popraven pro pomoc partyzánům, na místě památník.

Leskovec nad Moravicí

Bruntál 49°54'26.61"N; 17°34'39.97"E

Obec založena před r. 1225. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1768. Pod obcí vodní nádrž Slezská Harta – viz samostatné heslo.

Lesní Hluboké

Brno-venkov 49°16'5.24"N; 16°18'30.96"E

Obec prvně doložena r. 1395 v majetku rajhradského kláštera. Barokní lovecký zámek z r. 1770 rozšířen a zmodernizován r. 1884, u něj barokní kaple sv. Anny z r. 1776. Západně místo Devět křížů s dřevěnými kříži na paměť vyvraždění svatby r. 1540, poblíž známé dálniční odpočívadlo stejného jména.

Lesnice

Šumperk 49°53'1.27"N; 16°56'28.75"E

Leskovice

Pelhřimov 49°25'45.77"N; 15°4'48.02"E

Obec prvně doložena r. 1379. Ve dnech 5.–6. května 1945 vypálena ustupujícími nacisty, po válce brzy obnovena. Tragédii 25 obětí připomíná u nádraží pomník z r. 1961.

Obec prvně zmiňována r. 1348. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z konce 13. stol., při barokní přestavbě přistavěna věž, rozšířen v letech 1914–1917. U kostela kříž z r. 1796. Býv. rychta a usedlost z 1. poloviny 19. stol.

Lesný Lesná

49°45'15.3"N; 12°32'19.38"E

Obec prvně doložena r. 1348. Zámek v barokní podobě z r. 1787 nyní účelově využit. Kostel sv. Mikuláše středověkého 290

Cheb 50°2'5.54"N; 12°36'58.8"E

Tachov

Nejvyšší hora Slavkovského lesa (983 m n. m.), pův. zvaná Špičák nebo německy Spitzberg, současný název od r. 1946. Vrchol dostupný neznačenou cestou z Vysokého sedla na silnici II/212, zarůstající výhled.

www.ceskonamape.cz

Lešná (Zlín) – zámek

Lesonice

Třebíč

Lešetice

Příbram

49°6'27.88"N; 15°45'23.8"E

49°38'45.82"N; 14°1'15.14"E

Obec prvně uváděna r. 1190 v majetku premonstrátského kláštera v Louce. Renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. vzniklý přestavbou gotické tvrze zbořen kolem r. 1830 a nahrazen dvěma budovami empírového zámku, od r. 1890 užívaného pro školní účely. Barokní socha sv. Floriána z r. 1762.

Nevelká obec poprvé doložena r. 1349. Na návsi kaplička Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, haldy v okolí připomínají těžbu uranové rudy. Západně od obce tábor Vojna, v letech 1949–1951 tábor nucených prací a v letech 1951–1961 vězeňské zařízení převážně pro politické vězně, nyní upraven na Muzeum obětí komunismu, jako pobočka Hornického muzea Příbram zpřístupněn veřejnosti r. 2005.

Lestkov

Tachov 49°52'51.91"N; 12°52'12.07"E

Obec prvně uváděna r. 1252, v 16. stol. městem. Na náměstí empírová radnice z r. 1845. Na jeho horním okraji barokní kostel sv. Prokopa z r. 1740, od r. 1993, kdy se propadla střecha, ruina zarůstající křovím. Barokní sochy sv. Prokopa z r. 1740 a Antonína Paduánského z konce 18. stol. Barokní hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 18. stol. se zřítil po r. 1969.

Lešany

Benešov 49°50'35.51"N; 14°31'40.99"E

Obec prvně doložena r. 1353. Stará tvrz přestavěna po r. 1683 na patrový čtyřkřídlý zámek, v severním průčelí věž zakončená vodní nádrží. V zámku pamětní síň básníka a dramatika Františka Hrubína (1910–1971), který tu prožil dětství. Nedaleko od obce vojenské muzeum v přírodě s expozicí bojové techniky.

Lešetice – Památník Vojna

www.ceskonamape.cz

291

Lešná

Zlín 49°16'23.18"N; 17°42'51.96"E

Zámek vybudován rakouským hraběcím rodem Seilernů náhradou za neobyvatelný hrad Lukov – viz samostatné heslo. V letech 1804–1807 založen jako jednoduché letní sídlo v sousedství obydlí správce bažantnice, r. 1887 stržen a na jeho místě v letech 1887–1893 vybudována reprezentativní rezidence, romantické komfortní sídlo s přepychovým vybavením interiérů. Kolem založen v letech 1884–1888 dendrologicky hodnotný park, od r. 1948 využívá jeho část o rozloze 48 ha Zoologická zahrada Zlín, koncipovaná jako přírodní biopark. Zámek v období turistické sezóny zpřístupněn.

Lešná

Vsetín 49°31'1.63"N; 17°55'47.17"E

Obec prvně připomínána r. 1355. Pův. kamenná tvrz před r. 1641 přestavěna na čtyřkřídlý pozdně renes. zámek, v polovině 18. stol. upraven barokně a r. 1887 téměř nově vystavěn pseudoslohově, nyní v dlouhodobé rekonstrukci pro muzejní účely. Kolem cenný anglický park. Kostel sv. Michaela archanděla z r. 1635 přestavěn barokně r. 1730, u něj hrobní kaple z r. 1827 a náhrobky posledních majitelů panství z rodu Kinských.

Leština

Ústí n. L. 50°39'15.06"N; 14°10'59.03"E

Hrad neznámého jména i historie stával na ostrohu nad vsí Leština, nyní částí obce Malé Březno. Malý strážní objekt patrně chránil zdejší majetek litoměřické kapituly od poloviny 14. stol. do husitských válek. Zachovány malé terénní stopy mimo značené cesty.

Leština

Šumperk

rozkvětu na přelomu 19. a 20. stol. postaveny další lázeňské domy a kolonáda, po 2. světové válce doléčovací nemocnice plzeňských Škodových závodů do r. 1990, při přestavbě r. 1988 zbořen pův. zámek, nyní nestátní specializované zdravotnické zařízení. Pod silnicí u pramene kaple blahoslaveného Vintíře z r. 1856 se sochou světce ze staré kaple z r. 1770. Okolní les parkově upraven.

Letohrad

Město na Tiché Orlici s umělým názvem, do r. 1950 zváno Kyšperk z německého Geiersberg. Hrad Kyšperk doložen r. 1308, opuštěn asi v 15. stol., terénní zbytky nad západním okrajem města. Město vzniklé z podhradí připomínáno prvně r. 1513, nyní železniční křižovatka s rozvinutým průmyslem. Raně barokní zámek z let 1680–1685 vznikl přestavbou tvrze, o dvě arkádová křídla rozšířen v letech 1778–1779. V části od r. 2002 zpřístupněna expozice, zbytek účelově využit. Kolem zámecký park z let 1820–1830 s empírovou kašnou, na terase u zámku recesistický pomník Járy Cimrmana z r. 2004. Na náměstí řada barokních domů s podloubími, morový mariánský sloup z let 1717–1725 a barokní kostel sv. Václava z r. 1680. Vedle něj samostatná zvonice z r. 1705, u její paty symbolický hrob Františka Vladislava Heka (1769–1847), zřízen r. 1924. Na náměstí též městské muzeum v rodném domě spisovatele Petra Jilemnického (1901–1949). Sousoší sv. Anny z r. 1726. Rozlehlý barokní areál Nového dvora z r. 1720 opravován, v býv. sýpce z r. 1750 zřízeno r. 2000 Muzeum řemesel. Západně na návrší zvaném Kopeček pětiúhelníková poutní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1734 s ambity. Severovýchodně Hotmarova kaplička Panny Marie z r. 1680. V místní části Orlice východně od centra dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1709–1711 a zámeček vzniklý přestavbou tvrze v polovině 16. stol. Město rodištěm diplomata Josefa Korbela (1909–1977), pamětní deska.

49°52'8.15"N; 16°55'49.18"E

Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1392. Na návsi barokní kaple sv. Václava z r. 1754 s hodinami. Dochována empírová lidová architektura. Rodiště malíře a grafika Zdeňka Sklenáře (1910–1986).

Letařovice

Liberec 50°37'52.45"N; 15°0'9.76"E

Ves založena v údolí Mohelky na přelomu 12. a 13. stol., nyní část obce Bílá. Kostel sv. Jakuba doložen r. 1363, nově postaven barokně r. 1695, hranolová věž se zvonicí přistavěna r. 1734, v interiéru dochovány zbytky středověkých nástěnných maleb a především dřevěný kazetový strop, v jehož 60 z celkem 91 polí jsou lidové malby ze života sv. Jakuba z r. 1722. V kostnici na přilehlém hřbitově oltář z 18. stol. z lidských kostí.

Letiny

Plzeň-jih 49°32'20.29"N; 13°27'25.7"E

Obec doložena r. 1248. Na návrší kostel sv. Prokopa gotického původu ze 14. stol., upravován v 17.–19. stol. Roubená chalupa se špýcharem. Jižně od obce vybudován kolem r. 1700 barokní zámek, po zřízení lázní u blízkého železitého pramene r. 1766 přeměněn na lázeňský dům. Za největšího 292

Ústí n. O. 50°2'5.57"N; 16°30'13.72"E

Letohrad – Hekův hrob

www.ceskonamape.cz

Letonice

Vyškov 49°10'28.09"N; 16°57'46.05"E

Obec prvně připomínána r. 1235. Barokní hospodářský dvůr z let 1687–1693. Barokní kostel sv. Mikuláše z let 1694–1703. Kaple Panny Marie Bolestné z konce 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731.

Letovice

Blansko 49°32'50.36"N; 16°34'48.8"E

Obec na soutoku Křetínky se Svitavou prvně doložena r. 1250, na město povýšena r. 1936. Na návrší nad řekou dominantní zámek na místě pův. tvrze a později hradu, vybudován renesančně po r. 1544, přestavěn barokně na přelomu 17. a 18. stol., do nynější podoby upraven v 19. stol., objekt tvořený velkým palácem a nápadnou okrouhlou baštou nyní v soukromém vlastnictví a dlouhodobé rekonstrukci. V přilehlém zámeckém parku řada cenných dřevin. Pozdně gotický děkanský kostel sv. Prokopa z poloviny 15. stol. upravován v 17. a 19. stol., věž z r. 1847. Barokní komplex kláštera Milosrdných bratří z let 1751–1784 s klášterním kostelem sv. Václava z r. 1774 využíván jako léčebna, pod ním moderní křížová cesta z r. 1997. Funkční vodárenská věž z r. 1911. Západně na Křetínce vodní nádrž – viz samostatné heslo. Poblíž hráze keltský skanzen Isarno.

Lety

Písek 49°31'3.34"N; 14°5'22.69"E

Obec prvně připomínána r. 1336. Za 2. světové války v jejím sousedství pův. pracovní tábor, v letech 1942–1943 tábor pro Romy, památník z r. 1995 na býv. vězeňském hřbitově.

Leuchtenštejn

z poloviny 15. stol., z podstatné části zničeno při stavbě železnice. Pův. gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. s věží z r. 1821, přestavěn a rozšířen r. 1833. U něj kříž z r. 1764 a sochy světců z 19. stol. V obci množství betlémů, práce místního lidového řezbáře Antonína Šíra (1906–1973). Západně na zalesněném vrchu patrné pozůstatky hradu Levín, připomínán r. 1333, opuštěn po r. 1421, dochovány terénní stopy s valy a příkopy, narušeno hledači achátů.

Levnov

Brno-venkov 49°8'11.07"N; 16°14'10.64"E

Hrad Levnov, zvaný též Ketkovický hrad, založen za vlády Karla IV. na ostrohu nad soutokem Oslavy a říčky Chvojnice. Hradní skála ční do výšky 120 m, naproti ní na opačném břehu Chvojnice Ketkovický mlýn. Zakladatel Léva z Levnova doložen r. 1358, po husitských válkách hrad jako sídlo rakouského loupeživého rytíře r. 1442 moravskými stavy obsazen a zbořen. Zachována zeď s mohutnými opěráky, základové zdivo paláce a příkopy, přístup ke zřícenině po značené cestě z Ketkovic (viz samostatné heslo), z hradu výhled do okolí.

Ležáky

Chrudim 49°49'54.05"N; 15°53'59.09"E

Býv. kamenická obec vypálena 24. června 1942 a srovnána se zemí jako odveta nacistů za ukrývání radiostanice parašutistů. Dospělí obyvatelé zastřeleni v Pardubicích. Prostor býv. vsi, nyní části obce Miřetice, pietně upraven jako památník s muzeem.

Jeseník 50°15'52.77"N; 17°25'0.75"E

Hrad Leuchtenštejn ve svahu Biskupské kupy patří ke stavbám bez zachovaných zpráv. Vybudován vratislavskými biskupy koncem 13. stol. k ochraně zdejších zlatých dolů a obchodní stezky, zpustl na přelomu 14. a 15. stol. Jménem uváděn pouze r. 1687 jako zřícenina, lidově zván Pustý či Starý zámek. Zachovány zbytky opevnění a základy věže. Zřícenina dostupná po značené cestě ze Zlatých Hor. Ležáky

Levín

Litoměřice 50°36'46.47"N; 14°17'9.4"E

Horská obec prvně připomínána r. 1352, jako městečko r. 1544, status městyse obnoven r. 2006, od 15. stol. hrnčířská tradice. Pův. podhradí hradu ze 13. stol., jeho zbytky na vrchu nad náměstím, mezi nimi barokní zvonice z r. 1699 upravovaná koncem 19. stol. Na náměstí barokní kostel Povýšení sv. Kříže, kruhová centrála z r. 1788. Pozdně barokní radnice z r. 1793, empírové a klasicistní domy. Jihozápadně hradiště Hradec neznámého původu s výraznými valy, na něm rodinné mauzoleum z r. 1881 v antickém slohu.

Levínská Olešnice

Semily

Lhenice

Prachatice 48°59'41.31"N; 14°9'5.07"E

Obec zmiňována r. 1283 jako majetek zlatokorunského kláštera, status městyse z r. 1544 obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. barokně přestavěn v letech 1734–1740, zachována věž z pův. stavby. Renes. tzv. Panský dům z r. 1610 a soubor jihočeské lidové architektury s radnicí, před ní socha sv. Vojtěcha z r. 1802. Kašna Karla IV. se sochou. V okolí proslulé ovocné, zejména třešňové sady.

Lhota

Kladno

50°31'39.48"N; 15°32'8.38"E

50°5'17.32"N; 14°0'44.14"E

Obec prvně připomínána r. 1384, v minulosti naleziště achátů a ametystů. Částečně dochované tvrziště po tvrzi

Obec prvně zmíněna r. 1530. Regionální muzeum a galerie Křivoklátska. Jihozápadně na okraji lesa ve firemním are-

www.ceskonamape.cz

293

álu skanzen výroby dřevěného uhlí s různými typy milířů a ukázkami technologie výroby. Západně u hájovny Ploskov památná kaštanka, několik alejí se 400 kaštany a lipami.

Lhota pod Radčem

Rokycany 49°49'36.73"N; 13°42'41.64"E

Ulicová obec se svažitou návsí prvně uváděna r. 1362. V horní části pozdně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z doby kolem r. 1800, vystavěn s využitím staršího zdiva. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1744. Rozsáhlý soubor zděné i roubené lidové architektury. Východiště ke zbytkům hradu Mitrvald – viz samostatné heslo.

Lhotice

Č. Budějovice 49°3'17.08"N; 14°31'58.35"E

Ves prvně připomínána r. 1378, nyní část města Lišov. U ní stopy po dolování antracitu, v dolech ojedinělých ve střední Evropě těžba ukončena r. 1948. Zachovány haldy hlušiny a chátrající důlní budovy, technická památka. Na návsi kaple Andělů Strážných z r. 1911.

Lhotka

Mělník 50°22'19.39"N; 14°33'2.39"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Zajímavost představují skalní obydlí vytesaná v pískovcových skalách, zachován jeden skalní byt obývaný ještě v 80. letech 20. stol., nyní v péči regionálního muzea v Mělníku, uvnitř stálá expozice pův. zařízení, zemědělského náčiní a místních archeologických nálezů, zároveň základna pro dětský turistický oddíl. V místní části Hleďsebe býv. vodní mlýn na říčce Pšovce.

Libá

Cheb 50°7'37.26"N; 12°13'53.16"E

Obec doložená r. 1264 leží na Libském potoce, nad ním románsko-gotický hrad Liebenstein z poloviny 13. stol. Z pův. stavby dochována věž opatřená v 16. stol. renes. helmicí. V 18. stol. hrad přestavěn na barokní zámek, po 2. světové válce se změnil ve zříceninu. U hradu barokní kostel sv. Kateřiny z let 1753–1763, upravován v 19. stol., nyní bez vnitřního zařízení. V obci dochovány zděné i hrázděné lidové stavby, nejstarší z r. 1774.

Libákovice

Plzeň-jih 49°33'58.65"N; 13°26'1.9"E

Jedna z nejstarších vsí na Plzeňsku doložena již r. 1088 v majetku vyšehradské kapituly, nyní část obce Řenče. Na návsi pozdně barokní šestiboká kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Dochovány stavby lidové architektury. Severovýchodně na vrchu Kožich (581 m n. m.) telekomunikační věž s rozhlednou z r. 2008, vyhlídková plošina ve výši 20 m. Východně na buližníkové skále Čertovo břemeno archeologické naleziště z doby bronzové a slovanské pohřebiště z 9.–10. stol.

Lhota pod Radčem

Lhota Rapotina

Blansko

Libáň

Jičín

49°27'53.86"N; 16°37'33.61"E

50°22'34.94"N; 15°13'13.09"E

Obec prvně doložena r. 1382. Malý barokní kostel sv. Vavřince z r. 1717, barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Severně na vrchu Rovná empírový lovecký zámeček z r. 1833, nepřístupný.

Město prvně připomínáno r. 1340, status města obnovován v letech 1574 a 1999, požár r. 1800 zničil radnici a většinu zástavby. Barokní kostel sv. Ducha z r. 1753 na křížovém půdorysu. Pseudobarokní hřbitovní kaple z r. 1914. Mariánský sloup z r. 1738. Sochy sv. Josefa z r. 1738, Jana Nepomuckého z r. 1740 a Ecce homo z r. 1819. Pomníky Karla Havlíčka Borovského z r. 1909 a Mistra Jana Husa z r. 1925. Severovýchodně na návrší Na Horách památná, 300 let stará borovice, zvaná Libáňská borovička, poblíž také památná Libáňská lípa. Rodiště historika a archiváře Josefa Emlera (1836–1899). Jihovýchodně městská část Zliv s raně gotickým kostelem Nalezení sv. Kříže z konce 13. stol., později barokně upraveným.

Lhotice

Pelhřimov 49°33'30.72"N; 15°15'7.17"E

Ves prvně připomínána r. 1388, nyní část obce Želiv. Jihozápadně na okraji strmé stráně nad Želivkou tvrziště, terénní stopy po staré tvrzi ze 14. stol. zaniklé v 15. stol. Nová tvrz s dvorem založena v 16. stol., upravena r. 1832 na školu a později na byty. Barokní kostel sv. Jiří z let 1707–1708, u něj pozoruhodná dřevěná zvonice ze 16. stol. s vysokou střechou. 294

www.ceskonamape.cz

Libčany

Hradec Kr. 50°11'27.25"N; 15°41'35.44"E

Starobylá obec doložena r. 1073. V zahradě býv. pivovaru tvrziště po středověké tvrzi u rybníka, zaniklé po r. 1516. Nová renes. tvrz postavena po r. 1549, počátkem 18. stol. změněna na patrový barokní zámek, stavba zanikla modernizací na školní budovu v letech 1971–1975. V dominantní poloze kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z doby kolem r. 1225, přestavován pozdně goticky a barokně, u něj dřevěná zvonice nově postavená ve 20. stol. Barokní fara z 18. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1770. Rodiště loutkáře Matěje Kopeckého (1775–1847), historika umění Zdeňka Wirtha (1878–1961) a malíře Vojtěcha Sedláčka (1892–1973).

Libčeves

Louny 50°27'5.97"N; 13°50'11.18"E

Obec na Hrádeckém potoce připomínána r. 1295. Cenný pozdně románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1220–1230 upravován goticky a barokně, renes. náhrobníky, u něj barokní fara. Zchátralý zámek nad obcí vznikl přestavbou renes. tvrze r. 1607.

Libčice nad Vltavou

se sochou sv. Antonína Paduánského z r. 1739. V dominantní poloze nad městem chátrající kostelík sv. Ducha z r. 1654, upravován v 18. a 19. stol., u něj křížová cesta z r. 1780. V části zvané Boží Voda býv. malé lázně, nyní chov pstruhů.

Libějovice

Strakonice 49°6'49.86"N; 14°11'37.59"E

Obec se dvěma zámky prvně zmiňována r. 1264. Čtyřkřídlý dvoupatrový starý zámek s členitými štíty, pův. renes. tvrz přestavovaná v 17. a 18. stol., zachovány gotické a renes. klenby. Nový zámek barokní z r. 1696, zvýšen a přestavěn empírově v letech 1816–1817, u něj rozlehlý park upravený v letech 1842–1848. Jižně od obce proslulé poutní místo Lomec, lidově Lomeček, na vrcholu kopce kostel Jména Panny Marie, vzácné barokní dílo z let 1695–1702, v interiéru baldachýnový oltář z r. 1700 podle vatikánského vzoru. Nad kostelem barokní stavba pův. loveckého zámku s mohutným členitým štítem z let 1709–1710, nyní domov Šedých sester řádu sv. Františka.

Praha-západ 50°11'52.05"N; 14°21'55.61"E

Obec v hlubokém údolí Vltavy prvně zmíněna r. 993, od r. 1924 po připojení vsí Chýnov a Letky městys, město od r. 1948. Od konce 19. stol. tradiční výroba šroubů a cihel. Na místě pův. románské stavby barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1763–1766. Na katolickém hřbitově z konce 19. stol. nad jedním z hrobů socha Krista v nadživotní velikosti od Františka Bílka z r. 1909. Evangelický kostel ve stylu dobového historismu z let 1863–1867. Vodní elektrárna z r. 1998. Na skále nad řekou v poloze Na Hrádku zřícenina hradu Liběhrad, zachovány nevelké zbytky zdiva, příkop a val. Z hradní skály zčásti odstřelené při stavbě železniční trati krásný výhled do vltavského údolí. Město spojeno s pravým břehem Vltavy přívozem pro pěší a cyklisty.

Libědice

Chomutov 50°18'57.41"N; 13°22'59.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1226. Tvrz doložená r. 1571 upravena na barokní zámeček a v letech 1708–1725 na konventní dům karmelitánů, po zrušení kláštera na obytný. Pův. gotický kostel sv. Víta přestavěn v letech 1682–1694 na barokní se zajímavou, v horní části osmibokou věží. Na schodišti sochy světců z let 1724–1725, pod ním fara z r. 1759. Za kostelem plastika Krista na hoře Olivetské z r. 1725. Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1711.

Liběchov

Mělník 50°24'34.94"N; 14°27'7.77"E

Obec na soutoku Liběchovky s Labem prvně zmíněna r. 1311, status města z r. 1935 obnoven r. 2007. Na místě starší vodní tvrze barokní zámek z doby kolem r. 1730, upravován v letech 1783, 1811 a 1855, nyní v interiérech sbírky asijských kultur Náprstkova muzea. Vedle něj barokní konírna z r. 1781 a park, vše těžce postiženo povodní r. 2002. Ve městě barokní kostel sv. Havla z let 1738–1741, kostelní schodiště

Lomec – poutní kaple

Libenice

Kolín 49°59'5.3"N; 15°15'29.61"E

Obec prvně připomínána r. 1142. Uprostřed obce trojkřídlé přízemní stavení s příkopem, pozůstatek panského sídla ze 16. stol., ve dvoře barokní brána z 18. stol. Evangelický kostel z r. 1827. Na evangelickém hřbitově památný Libenický dub starý 200 let.

Liberec

Liberec 50°46'1.07"N; 15°3'20.6"E

Nynější město, od r. 2002 krajské město Libereckého kraje, vzniklo z osady založené koncem 13. stol. při obchodní stezce do Lužice, osada pův. zvaná Reichenberg poprvé připomínána r. 1352. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, zejména textilního. Vysoký podíl německého obyvatelstva vedl po 2. světové válce k jeho podstatné výměně, nyní významné politické, kulturní a hospodářské centrum severních Čech. Dominantní radnice vystavěna v letech 1888–1893 v pseudorenes. slohu stejně jako nynější Divadlo F. X. Šaldy z let 1881–1883 a budova Severočeského muzea z let 1897–1898. Arciděkanský kostel sv. Antonína zbudován r. 1588, barokně upraven v 18. stol. a pseudogoticky přestavěn v letech 1872–1882, jeho zdaleka viditelná věž je vysoká 70 m. Ba-

www.ceskonamape.cz

295

rokní kostel sv. Kříže z let 1753–1761 na Malém náměstí má vstupní průčelí s dvojicí hranolových věží.

Liberk

Rychnov n. Kn. 50°11'50.05"N; 16°20'42.22"E

Obec v podhůří Orlických hor prvně připomínána r. 1310. Na západním okraji nad údolím potoka ve 14. stol. vystavěn hrad, pův. zvaný Rychmberk, zničen r. 1458, zachovány nepatrné stopy. Dřevěný barokní kostel sv. Petra a Pavla, cenná lidová stavba z let 1691–1696, lidové malby na dřevě, rokokové dřevěné plastiky na oltáři z r. 1770, v letech 1800–1802 podezděn. U kostela na hřbitově čtyřboká roubená zvonice z r. 1691. Další roubené objekty představují hostinec, stodola a fara. Na návsi mariánský sloup z r. 1751.

Liberec – Divadlo F. X. Šaldy

Za ním mariánský sloup, dílo M. B. Brauna z let 1719–1720, na současné místo přenesen r. 1877. Pův. renes. tzv. Starý zámek z let 1583–1587 přestavěn r. 1615 a barokně v letech 1785–1786, jeho součástí hodnotná zámecká kaple z let 1604–1606, nyní spojen s Novým zámkem z 18. stol. V zámeckém parku novorenes. vila s oblastní galerií. Někdejší Staré Město připomíná trojice hrázděných Valdštejnských domků z let 1678–1681. Pozoruhodnost představuje botanická zahrada z r. 1876 a zoologická zahrada z r. 1906, nejstarší v Čechách. U ní secesní stavba kulturního a společenského centra Lidové sady z r. 1901 s 35 m vysokou vyhlídkovou věží. Na úbočí Jizerských hor Liberecká výšina, pozoruhodná stavba restaurace s 25 m vysokou věží z r. 1901 v podobě středověkého hradu, zchátralý objekt dlouhodobě uzavřen. Ve městě se narodil literární kritik F. X. Šalda (1867–1937), herec Vlasta Burian (1891–1962) a hudební skladatel Karel Vacek (1902–1987). Dominantou města je hora Ještěd – viz samostatné heslo. Na jeho svazích rozlehlý lyžařský areál.

Liberk – dřevěný kostel

Libeř

Praha-západ 49°55'26.58"N; 14°28'49.29"E

Obec na březích Zahořanského potoka, pův. zvaného Libřice, prvně zmíněna r. 1320. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol., jeho věž atypicky umístěna mezi kostelní lodí a presbyteriem, uvnitř kazatelna z 1. poloviny 17. stol. s jónskými pilastry a malovanými postavami evangelistů a sv. Vavřince. V lokalitě Na valech zbytky středověké tvrze. Pozdně empírový kamenný most z r. 1855 přes Zahořanský potok.

Liběšice

Louny 50°17'34.72"N; 13°37'19.98"E

Obec doložena r. 1281. Kostel sv. Martina vznikl barokní přestavbou starší gotické svatyně, věž přistavěna v 2. polovině 18. stol. U kostela řada barokních soch světců z býv. hřbitova z doby kolem r. 1700. Barokní fara z r. 1744. Jihovýchodně od obce židovský hřbitov. Liberec – radnice 296

www.ceskonamape.cz

Liběšice

Litoměřice 50°34'8.19"N; 14°17'26.39"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1057. Na místě jezuitské rezidence pozdně barokní zámek z let 1738–1752 podle projektu K. I. Dienzenhofera, čtyřkřídlá stavba obklopená kamennými plastikami. Na návsi kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., nyní empírový z let 1813–1816. Barokní hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského z r. 1680. V obci řada barokních soch světců a hodnotné dřevěné i zděné lidové stavby. Při silnici jižně od obce pozdně barokní tzv. Modrá kaple z 1. poloviny 18. stol.

Líbeznice

Praha-východ 50°11'32.09"N; 14°29'43.59"E

Obec prvně připomínána r. 1236. Pův. gotický kostel sv. Martina z r. 1380, v barokní podobě od r. 1795, na jeho střeše instalován jeden z prvních hromosvodů v Čechách. Patrová barokní fara z 1. poloviny 18. stol. s mansardovou střechou. Kaplička Panny Marie z 2. poloviny 18. stol. Pozdně barokní kamenný most pozůstatkem tzv. císařské silnice.

Libhošť

N. Jičín 49°37'33.86"N; 18°4'25.81"E

Velká ves prvně doložena r. 1411, nyní část města Nový Jičín. Barokní kostel sv. Jakuba z r. 1776. Fojtství z 1. poloviny 19. stol. Nad obcí větrný mlýn holandského typu z r. 1842.

Libchavy

Ústí n. O. 50°0'14.81"N; 16°23'23.8"E

Obec vznikla r. 1976 spojením pův. samostatných Horních a Dolních Libchav, osad založených při německé kolonizaci v letech 1265–1285, pův. název Německé Libchavy. Tvrz v Horních Libchavách ze 16. stol. zanikla po r. 1611 v novější zástavbě. Při silnici skupina barokních soch s Immaculatou z r. 1728. V Dolních Libchavách v areálu býv. panského dvora zachována tvrz z konce 15. stol. Empírový kostel sv. Mikuláše z r. 1803 nahradil starší stavbu vyhořelou r. 1799, fara z téže doby. Cenné barokní sousoší sv. Vojtěcha, Mikuláše a Jana Nepomuckého z r. 1716. V obou částech dochovány stavby lidové architektury.

Libice nad Cidlinou

Nymburk 50°7'40.26"N; 15°10'59.11"E

Obec doložena v 8. stol. jako slovanské hradiště, později centrum rodu Slavníkovců, za mocenských bojů přepadeno 28. září 995 Vršovci, hradiště zničeno a obyvatelé vyvražděni. Při archeologickém průzkumu na hradišti objeveny základy knížecího paláce a kostela, památník. Před základy kostela bronzové sousoší sv. Vojtěcha a jeho bratra sv. Radima. V obci pův. gotický kostel sv. Vojtěcha upravený empírově r. 1836, u fary na návsi památník sv. Vojtěcha. Evangelický kostel z r. 1895. V budově obecního úřadu pamětní síň slavníkovské Libice, před ní pomník Mistra Jana Husa.

Libice nad Cidlinou – slavníkovské hradiště

Libice nad Doubravou

Havl. Brod 49°44'38.69"N; 15°42'16.59"E

Obec starého založení na zemské stezce zmiňována již v letech 1146–1148, status městyse z r. 1795 obnoven r. 2006. Na návsi románsko-gotický kostel sv. Jiljí z konce 12. stol., později přestavěn goticky, při barokních úpravách ve 2. polovině 17. stol. přistavěna věž. Na jihozápadním okraji pův. barokní zámek z r. 1709, přestavěn novogoticky v letech 1862–1864, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1883. Rodiště malíře Jiřího Horníka (1916–1961), pamětní deska. V přilehlé místní části Kroměšín pozdně barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol. Severovýchodně místní část Spálava u stejnojmenného plochého vrcholu (663 m n. m.) Železných hor, místo dalekého rozhledu. Na návsi památná lípa stará asi 550 let.

Libín

Prachatice 48°58'41.88"N; 14°0'42"E

Výrazný zalesněný vrch (1096 m n. m.) jižně od Prachatic se zdaleka viditelnou rozhlednou. Bílá válcová věž o výšce 27 m postavena r. 1883 a nazvána Rudolfova podle následníka rakouského trůnu, po 2. světové válce zchátrala, po generální opravě r. 1994 opět zpřístupněna. Vedle ní horská turistická chata z r. 1881, vrchol doplňuje ještě telekomunikační věž. Na severovýchodním svahu u Rohanova lyžařský areál. Nejvýhodnější výstup na vrchol od parkoviště nad Libínským Sedlem.

Libina

Šumperk 49°52'59.71"N; 17°4'49.34"E

Protáhlá obec pod svahy Jeseníků prvně připomínána r. 1348, tradice výroby textilu a drátů. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1721, u něj sochy sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie z let 1715–1720. Barokní kaplička Loučení z r. 1716 a sloup Nejsvětější Trojice z r. 1696. Troje sousoší Kalvárie z 18. a 19. stol. Empírový dům z r. 1827 a pseudoslohová vila z přelomu 19. a 20. stol. Východiště na vrch Bradlo – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

297

Libínské Sedlo

Prachatice

Liblín

Rokycany

48°58'37.92"N; 13°59'17.02"E

49°54'58.96"N; 13°32'38.58"E

Osada dříve zvaná Fefry poprvé doložena r. 1351, nyní část města Prachatice. Pozdně gotický kostelík sv. Anny ze 16. stol. barokně přestavěn r. 1732. V okolí lyžařské terény. Východiště na vrchol hory Libín – viz samostatné heslo.

Obec připomínána r. 1181, zničena husity a obnovena až po r. 1700. Pozdně barokní zámek z let 1770–1780 klasicistně přestavěn v letech 1847–1857, spojen mostem s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého z let 1751–1752. Při zámku anglický park s řadou barokních plastik. Rodiště obrozeneckého kněze a romantického spisovatele Jana z Hvězdy, vlastním jménem Jan Jindřich Marek (1803–1853). Východiště ke zřícenině hradu Libštejn – viz samostatné heslo.

Libiš

Mělník 50°16'35.32"N; 14°30'5.1"E

Obec prvně připomínána r. 1323. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Jakuba z r. 1391, věž se zděným jehlanem přistavěna r. 1541, v interiéru cenné nástěnné malby ze 14. stol. a pozdně gotický oltář, před ním dřevěná zvonice ze 16. stol. Ojedinělý evangelický kostel z r. 1789, zachován v pův. podobě včetně mobiliáře. Na návsi kaplička sv. Václava. Severně chráněný lužní les Černínovsko se slepým labským ramenem a významným hnízdištěm ptáků.

Libníč

Č. Budějovice 49°1'11.77"N; 14°32'39.08"E

Obec poprvé uváděna r. 1394. Barokní budova pro býv. sirnato-železité lázně z let 1714–1770 později rozšířena, nyní účelově využita. Pův. barokní kaple z r. 1715 rozšířena r. 1788 na kostel Nejsvětější Trojice, opravován v 19. a 20. stol. U silnice barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Secesní vily z počátku 20. stol. Pro uchování cenných soch vybudováno lapidárium. Východně býv. stříbrné doly Rudolfovského rudného revíru.

Libočany

Louny 50°20'1.79"N; 13°30'43.51"E

Chmelařská obec připomínána r. 1226. Na místě tvrze doložené v 16. stol. pozdně barokní zámek z doby kolem r. 1770. V hospodářském areálu cenná barokní sýpka a kovárna z přelomu 18. a 19. stol. Rokokový kostel Všech svatých z let 1749–1769 s dvouvěžovým průčelím, bohatě zdobenou fasádou a varhanami z r. 1765, na něj navazuje barokní fara z r. 1770. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1769. Rodiště kronikáře Václava Hájka (konec 15. stol.–1553).

Libodřice

Kolín 50°0'16.28"N; 15°5'17.4"E

Libiš – kostel se zvonicí

Libkova Voda

Pelhřimov 49°22'32.44"N; 15°11'26.03"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1686–1691, opraven po požárech v letech 1719 a 1843, věž přistavěna r. 1873. Prostý patrový zámek barokního původu památný pobytem Bedřicha Smetany r. 1841, před ním chráněná lípa stará 300 let. Soška sv. Jana Nepomuckého na kašně lidového původu. Boží muka z r. 1701.

Liblice

Mělník 50°18'42.46"N; 14°35'26.69"E

Obec prvně připomínána r. 1254. Dominantní hodnotný barokní zámek z let 1699–1706, mezi oběma bočními křídly vyšší oválná část, nyní v majetku České akademie věd. U zámku park francouzského typu a obora, její součást tvoří přírodní rezervace Slatinná louka. Uprostřed obce pův. gotický kostel sv. Václava barokně přestavěný r. 1710, věž z r. 1715. Barokní fara z počátku 18. stol. U hlavní silnice kaple Panny Marie z r. 1699. 298

Obec poprvé zmíněna r. 1266. Pozdně barokní zámek na místě tvrze doložené r. 1489 postaven kolem r. 1750, od r. 1998 nevyužit. Na návsi zvonička z 19. stol. s pomníkem obětí 1. světové války. Kubistická vila velkostatkáře Adolfa Bauera, dílo proslulého architekta Josefa Gočára (1880–1945) z let 1912–1914, vykoupena r. 2002 a po rekonstrukci z let 2005–2008 jako ojedinělá památka v červenci 2008 zpřístupněna veřejnosti, v interiéru muzeum Josefa Gočára a galerie kubistického designu. Východně od obce tzv. Libodřický mohylník, pohřebiště z doby bronzové s 25 mohylami, severně pak pseudogotická kaplička Panny Marie z r. 1887.

Libochovany

Litoměřice 50°34'5.94"N; 14°2'31.79"E

Obec na labském břehu poprvé připomínána r. 1170. Na místě gotické tvrze z 13. stol. vystavěn ve 2. polovině 16. stol. renes. zámek, později upravovaný. Pseudogotický kostel Narození Panny Marie z let 1893–1895, pozdně empírová fara z poloviny 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Libochovice

Litoměřice

Libošovice

Jičín

50°24'22.36"N; 14°2'36.04"E

50°29'26.96"N; 15°9'48.24"E

Obec pod Házmburkem doložena r. 1282, na město povýšena r. 1335. Pův. renes. zámek na místě gotické tvrze vystavěn r. 1560, v letech 1683–1690 přestavěn na nynější raně barokní zámek. Čtyřkřídlá dispozice kolem nádvoří otevřena do zahrady sallou terrenou. Při zámku francouzská zahrada přecházející v anglický park. Nedaleko farní kostel Všech svatých gotického původu, nyní v barokní podobě z let 1700–1705. Na kopci nad městem hřbitovní barokní kostel sv. Vavřince z let 1720–1722. Na náměstí mariánský sloup z r. 1709, ve městě řada barokních soch z 18. stol. Dochováno několik židovských domů, židovský hřbitov. Ve městě se narodil spisovatel Josef Kopta (1894–1962) a světově proslulý fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), jeho pomník z r. 1887.

Obec prvně uváděna r. 1352. Na hřbitově pův. gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol., nově postaven r. 1610, rozšířen a opatřen věží r. 1874. Klasicistní socha sv. Prokopa z počátku 19. stol. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1928. Východiště od železniční zastávky k hradu Kost – viz samostatné heslo.

Libotenice

Litoměřice 50°28'37.12"N; 14°13'44.24"E

Obec prvně doložena r. 1226 jako majetek kláštera doksanského. Pozdně barokní kaple sv. Isidora z konce 18. stol. V obci pozoruhodná galerie kraslic. Severně na břehu Labe osamělý barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1703 se zvonicí, pozůstatek zaniklé vsi Chožovice. Areál upraven na lapidárium hřbitovní plastiky ze zaniklých vsí uhelné oblasti severních Čech, těžce poškozen povodní r. 2002.

Libotyně

Prachatice 49°4'53.37"N; 13°53'42.66"E

Osada, nyní část obce Radhostice, od r. 1995 památková zóna. Dochovány stavby selského baroka od Jakuba Bursy, lidová barokní kaple z r. 1844.

Libouchec

Ústí n. L. 50°45'37.62"N; 14°2'34.67"E

Protáhlá obec na někdejší Solné stezce prvně připomínána r. 1169. Na návrší pův. gotický kostel sv. Tří králů, přestavován v letech 1857 a 1898, kolem hřbitova ohradní zeď s barokní branou. Renes. zámek s dvorem z r. 1558 obnoven po požáru r. 1872, od r. 2003 v rekonstrukci. V obci lidová architektura. Libochovice – zámek

Libomyšl

Libouň Beroun 49°52'21.91"N; 13°59'55.13"E

Obec na soutoku Litavky a potoka Chumavy v místě pravěkého osídlení prvně zmíněna r. 1370. Dochována řada staveb lidové architektury, např. hospodářské usedlosti z 19. stol., býv. válcový mlýn, zvaný Šoušův, v novorenes. slohu z r. 1924, kaplička se zvonicí a pamětním křížem. Na východním okraji vrch Hrádek, uměle vytvořená knížecí mohyla ze 6.–5. stol. př. n. l., na vrcholu ve středověku gotická tvrz, v 17. stol. dřevěná kaple sv. Jiří a nyní mohutná více než 200 let stará památná lípa, od ní výhled. Severně na návrší zvaném Vyšebohy ruiny hospodářského dvora v místech zaniklé středověké vsi. Severovýchodně od obce na protáhlém vrcholu zalesněného kopce Španělka výšinné hradiště z pozdní doby halštatské.

Benešov 49°38'2.67"N; 14°49'13.45"E

Starobylá ves na Zvěstovském potoce v majetku louňovických premonstrátek písemně zmíněna až r. 1352, nyní část obce Zvěstov. Na místě tvrze vypálené husity vystavěn po r. 1690 barokní zámeček, po požáru r. 1801 zčásti obnoven a zčásti upraven na sýpku, patrová dvoukřídlá stavba nyní soukromým majetkem a v rekonstrukci. Cenný románský kostel sv. Václava z počátku 13. stol., rotunda s apsidou a hranolovou věží renovována v letech 1907–1908, zčásti odkryty pův. fresky. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Jižně býv. hornická osada Roudný, jeden z nejvýnosnějších hlubinných zlatých dolů v provozu od konce 19. stol. do 50. let 20. stol.

Libřice

Hradec Kr. 50°17'15.02"N; 15°57'55.76"E

Libořice

Louny 50°15'15.54"N; 13°30'56.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1333. Tvrz z r. 1338 přestavěna r. 1737 na prostý patrový barokní zámeček, při něm rozlehlý park. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1716. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. stol.

Obec na křižovatce důležitých silnic prvně připomínána r. 1356. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. barokně přestavěn počátkem 18. stol. Západně v lese u myslivny téhož jména tvrziště Kalthaus, pozůstatek vodní tvrze z 15. stol. zaniklé po r. 1500, dochován zarostlý pahorek a vodní příkop.

www.ceskonamape.cz

299

Libštát

Semily 50°33'35.92"N; 15°25'6.21"E

Obec prvně doložena r. 1322 jako hornická při stříbrných dolech, v minulosti centrum protestantů. Pozdně barokní farní kostel sv. Jiří z let 1787–1789 na místě gotického z r. 1364. Kalvínská modlitebna z r. 1786. Modlitebna evangelíků augsburského vyznání z 1. poloviny 19. stol. Technickou památku představuje kamenný most přes Olešku z r. 1822 s pozdně barokními sochami z konce 18. stol. Na návsi socha Immaculaty z 2. poloviny 18. stol. a roubená kovárna, u mostu roubená stavba býv. školy.

Libštejn

ka (1785–1877) dějištěm slovanských sněmů za účasti lužických, ruských, srbských i českých buditelů, u kostela Markův pomník z r. 1896. Pískovcový sloup z r. 1689 připomíná zavraždění jezuity Burnatia a jeho žáka Rokyty při protireformační misi r. 1629. U hřbitova barokní obelisk s reliéfy světců z r. 1771. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1746 a Václava z r. 1819. Působiště malíře-krajináře Františka Kavána (1866–1940), na faře jeho malá galerie, na vile pamětní deska, na hřbitově hrob s obnoveným pomníkem z r. 2006.

Rokycany 49°53'54.54"N; 13°32'46.61"E

Hrad, pův. zvaný Liebenstein, založil na nevysokém pahorku nad Berounkou v polovině 14. stol. Tista z Hedčan ve službách Karla IV. Hrad stál na skalnatém hřebenu, na každém konci mohutná čtverhranná věž, z nichž zachována pouze jedna dodnes tvořící zdaleka viditelnou dominantu s typicky zaoblenými nárožími. Nádvoří mezi věžemi uzavřeno vysokou zdí, k níž přiléhal hradní palác. Koncem 14. stol. majetkem rodové větve Libštejnských z Kolowrat, v 15. stol. zdokonaleno hradní opevnění výstavbou dvou věžovitých bašt na severní a východní straně, po r. 1510 opuštěn a zchátral. Malebná a romantická zřícenina volně přístupná, vedou k ní značené turistické stezky z Liblína a od samoty Zavadilka.

Libuň – pomník Antonína Marka

Libušín

Kladno 50°10'5.52"N; 14°3'19.1"E

Libštejn

Libuň

Jičín 50°29'50.47"N; 15°18'2.12"E

Obec prvně doložena r. 1369. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně upraven r. 1771. Barokní fara z 18. stol. za působení obrozeneckého faráře Antonína Mar300

Obec prvně doložena již r. 1052, na město povýšena r. 1919, v okolí do r. 2002 těžba uhlí. Novogotický kostel sv. Prokopa z r. 1908, před ním socha téhož světce z r. 1730. Na návrší jihozápadně od města přemyslovské hradiště s valy, příkopy a raně gotickým kostelem sv. Jiří, upraveným r. 1883. Při hřbitovní zdi dřevěná barokní zvonice na kamenné podezdívce.

www.ceskonamape.cz

Líčkov – zámek

Lično

Rychnov n. Kn. 50°10'37.67"N; 16°10'13.73"E

Obec prvně uváděna r. 1355. Kostel Zvěstování Panny Marie gotického původu z r. 1380 přestavěn renesančně r. 1594 a barokně r. 1700. Z gotické tvrze ze 14. stol. vedle kostela dochován příkop a vchod do podzemí, nová tvrz z doby kolem r. 1639 přestavěna r. 1924 na poštu. Jihovýchodně empírový mlýn z r. 1829.

Libušín – kostel na hradišti

Libyně

Louny 50°8'44.93"N; 13°18'49.65"E

Ves doložena r. 1358, nyní část obce Lubenec. Barokně upravený kostel sv. Jiljí gotického původu z 1. poloviny 14. stol., nyní ve zřícenině. V areálu statku několikrát přestavovaný zámeček z r. 1765.

Licibořice

Chrudim 49°52'31.93"N; 15°45'37"E

Obec prvně doložena r. 1329. Pozdně gotický kostel sv. Michaela archanděla z 2. poloviny 15. stol. barokně přestavěn v 18. stol., dochovány malé zbytky fresek z doby kolem r. 1500. U něj mohutná zděná pozdně gotická hranolová zvonice s barokním zastřešením.

Líčkov

Louny 50°16'33.29"N; 13°37'34.62"E

Ves s tvrzí doložena r. 1342, nyní část obce Liběšice. Tvrz po r. 1453 přestavěna na gotický hrad a po r. 1596 na čtyřkřídlý barokní zámek, z pův. hradu zachována věž. Po rokokové úpravě z r. 1765 zámek v 19. stol. zpustl. Po r. 1990 v něm umístěna galerie malíře Oskara Brázdy (1887–1977), který jej koupil r. 1924 a zasloužil se o jeho záchranu. Dochována barokní zámecká kaple sv. Anny z 18. stol. s emporou. Před zámkem výklenková kaple z 18. stol., ve vsi barokní sochy sv. Jana evangelisty, Pavla a Jana Nepomuckého. Při severním okraji dva památné duby.

Lično – kostel

Lidečko

Vsetín 49°12'12.07"N; 18°3'5.68"E

Rázovitá valašská obec prvně připomínána r. 1424. Barokní kostel sv. Kateřiny Sinajské z r. 1700 na místě starší stavby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753, kamenný kříž z r. 1756. Ve strmém svahu při severním okraji obce Čertovy skály, pískovcová stěna s cvičnými horolezeckými terény.

Liderovice

Tábor 49°28'15.56"N; 14°38'49.88"E

Osada prvně zmíněna r. 1400, nyní část obce Chotoviny. U hospodářského dvora zbytek gotické tvrze ze 14. stol., rodiště husitského hejtmana Petra Aksamita, který padl v bitvě o Šarišský Potok r. 1458, pamětní deska z r. 1936.

www.ceskonamape.cz

301

Lidéřovice

Jindř. Hradec 49°3'58.84"N; 15°22'14.27"E

Ves doložena ve 14. stol., nyní část obce Peč. Na návrší dominantní hřbitovní kostel sv. Linharta z doby kolem r. 1340, do 15. stol. zasvěcen sv. Jiří, pronikavě přestavěn pozdně goticky koncem 15. stol. Před hřbitovem kamenný kříž z r. 1847, žulová boží muka s kapličkou z 18. stol.

Lidice

Kladno 50°8'31.55"N; 14°11'21.58"E

Obec celosvětově známá jako protiválečné memento, doložena již od r. 1309. Dne 10. června 1942 přepadena nacisty a srovnána se zemí včetně gotického kostela sv. Martina z r. 1352 přestavěného po třicetileté válce barokně, 173 mužů zastřeleno u Horákova statku, 52 žen a 88 dětí se nevrátilo z koncentračních táborů, důvodem přepadu byla údajná pomoc obyvatel parašutistům, kteří provedli atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Místo zničené obce upraveno jako pietní území, jeho součástí památník, velký růžový sad a sousoší lidických dětí, před býv. školou pomník Lidická matka. Dochováno torzo starého hřbitova. Nedaleko pův. místa vystavěna r. 1947 nová stejnojmenná obec.

Lichnice

Lichnov

Bruntál 50°0'30.71"N; 17°37'41"E

Obec na říčce Čižině prvně zmíněna r. 1340, na březích sejpy po rýžování zlata. Na návsi nepatrné stopy po tvrzi ze 14. stol., zpustlé v 17. stol. Barokní farní kostel sv. Mikuláše z let 1727–1733 na půdorysu kříže. Nad obcí větrný mlýn holandského typu z r. 1736, technická památka. V obci výroba kovového nábytku.

Lichnov

N. Jičín 49°33'52.24"N; 18°10'16.3"E

Obec založena r. 1293. Na obecním úřadě muzeum vystěhovalectví. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1794 upraven r. 1835. Mariánský sloup z r. 1870. Hermisův kříž z r. 1777.

Lina

Louny 50°11'9.34"N; 13°16'32.43"E

Lidice – pomník dětí

Lidmaň

Pelhřimov 49°22'52.35"N; 15°2'22.82"E

Obec prvně doložena r. 1359. Kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol., nyní prostá barokní stavba z r. 1738. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1874.

Lichnice

Chrudim 49°52'44.48"N; 15°35'9.05"E

Hrad, německy zvaný Lichtenburg, založen v polovině 13. stol. na místě hradiště Světlík, od 14. stol. královský majetek. Na přelomu 15. a 16. stol. hrad opraven, rozšířen a nově opevněn, založena pod ním ves Podhradí. Po požáru r. 1610 upraven na vojenskou pevnost, po třicetileté válce rozbořen. Počátkem 20. stol. zahájena konzervace zdiva zříceniny, zbytek věže upraven na rozhlednu. Kromě brány a části věže zachovány zbytky obvodových zdí, předsunutého opevnění, hradebních zdí, příkopů, sklepů a valu. Zřícenina dostupná ze vsi Podhradí, zpřístupněna v turistické sezóně. Pod hradem přes 700 let starý dub zvaný Žižkův. 302

Tvrz představuje panské sídlo z 14.–15. stol. neznámé historie i jména, označována podle ovčína Hlína, německy Lihna. Z čtvercové budovy dochováno zdivo do výše 3 m. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Líně

Plzeň-sever 49°41'44.47"N; 13°15'26.31"E

Obec připomínána r. 1115, od 19. stol. hornická, těžba černého uhlí ukončena r. 1976. Na návsi pozdně barokní kaple z počátku 19. stol. Jižně od obce za lesem vojenské letiště z 50. let 20. stol., vyřazené letadlo instalováno v obci jako památník.

Linhartovy

Bruntál 50°8'13.58"N; 17°36'59.18"E

Ves s tvrzí prvně zmíněna r. 1410, nyní část Města Albrechtice. Na místě středověké tvrze renes. zámek barokně přestavěný v letech 1695–1702. Čtvercový patrový objekt s nárožní věží a částečně zachovanými renes. sgrafity za 2. světové války vyhořel. Od r. 2008 v zámku zpřístupněna nová obrazárna.

www.ceskonamape.cz

Lipany

Kolín 50°2'1.47"N; 14°56'22.54"E

Malá osada prvně připomínána r. 1360, nyní část obce Vitice. V českých dějinách památná bitvou z 30. května 1434, svedenou mezi husity a panskou jednotou, jejíž vítězství znamenalo ukončení husitských válek v Čechách. Na Lipské hoře nad osadou v upraveném parčíku pískovcová mohyla z r. 1881. Ve vsi na místě býv. tvrze zámeček z konce 18. stol. Zvonička z počátku 19. stol.

V čele hradu střep velké věže, paláce srůstají do bloku kolem nádvoří, zachována i hradní kaple a sklepy, ve věži Samson sbírka gotických kachlů. Pod hradem kostel sv. Víta gotického původu ze 14. stol. zcela přestavěn počátkem 17. stol., kolem r. 1700 přistavěna kaple Panny Marie, opraven po požáru r. 1869, u něj barokní zděná zvonice z 1. poloviny 18. stol. Na náměstí sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1700, poblíž na sloupu socha sv. Floriána z r. 1856. V domku před hradem žil v závěru svého života spisovatel Jaroslav Hašek (1883–1923), pochován na místním hřbitově, v domku památník, poblíž pomník s bustou z r. 1983. U cesty ke hřbitovu Haškova socha z r. 1988 určená pův. pro Prahu, darována obci a odhalena r. 2008. Nad hřbitovem střep válcové Bílé věže, předsunutého opevnění hradu. V kolmých stěnách opuštěných žulových lomů v okolí vznikl v letech 2005–2007 Národní památník odposlechu, soubor tří monumentálních sochařských prací Radomíra Dvořáka a jeho žáků s názvy Brettschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči. Jižně v lesích Wolkerův památník, pomníček z balvanů na místě studentského táboření budoucího básníka r. 1916.

Lipany – mohyla

Lipenec

Louny 50°18'57.4"N; 13°42'19"E

Chmelařská ves prvně zmíněna r. 1358, nyní část obce Lipno. Barokní kostel sv. Václava z r. 1689 na místě starší stavby. Areál barokního statku se sýpkou na místě někdejší tvrze. Západně od vsi naučná stezka Údolí Hasiny z r. 1989.

Lipnice nad Sázavou

Havl. Brod 49°36'44.65"N; 15°24'43.8"E

Obec v podhradí prvně zmíněna r. 1316. Nad ní zdaleka viditelný, částečně zřícený hrad, doložen r. 1316, kolem r. 1500 rozsáhle pozdně goticky přestavěn, v letech 1645–1648 obsazen Švédy, od 17. stol. chátral, opuštěn po katastrofálním požáru r. 1869, ve 20. stol. zahájena rekonstrukce zříceniny.

Lipnice nad Sázavou – Brettschneiderovo ucho

Lipník

Třebíč 49°8'39.3"N; 15°57'3.77"E

Obec mezi několika menšími rybníky prvně doložena r. 1237. Návsi dominuje raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. stol. s ohradní zdí, do současné podoby upraven ve 2. polovině 19. stol.

Lipník nad Bečvou

Přerov 49°31'34.77"N; 17°34'53.13"E

Lipnice nad Sázavou – hrad

Osada v podhradí Helfštýna doložena r. 1238, město založeno v sousedství kolem r. 1260, od r. 1989 památková zóna. Na náměstí hodnotný soubor renes. a barokních domů s podloubími, klasicistní radnice z let 1851–1852, barokní morový sloup z r. 1694 a dvojice kašen sv. Floriána z r. 1700 a Jana Nepomuckého z r. 1859. Dochována část městských hradeb se sedmi baštami. Pozdně renes. zámek z let 1596–1609 upravován barokně a empírově, nyní sídlo městského úřadu. Kolem rozlehlý park z poloviny 17. stol., zajímavá střešní zahrada na býv. stájích. Románsko-gotický kostel sv. Jakuba Většího z doby před r. 1238 s renes. věží z r. 1596 barokně přestavěn v letech 1765–1788. Samostatná renes. zvonice z r. 1609. Barokní piaristický kostel sv. Františka Serafinského vznikl v letech 1660–1689 přestavbou www.ceskonamape.cz

303

bratrského sboru z r. 1581, monumentální vstupní brána z r. 1757. Barokní piaristická kolej z let 1660–1670 rozšířena v letech 1734–1741. Barokní kaple sv. Josefa z r. 1695, sv. Anny z r. 1699 a sv. Rocha z r. 1716. Hřbitovní kaple sv. Petra z r. 1688 upravena na smuteční síň. Pozdně gotická synagoga z počátku 16. stol., nyní sbor církve čs. husitské. Dva židovské hřbitovy, starý středověkého původu zničen Němci r. 1942, obnoven po r. 1989, nový z r. 1883. Několik školních budov z konce 19. stol. Město rodištěm Františka Venclovského (1932–1996), prvního českého přemožitele kanálu La Manche. Severně v městské části Loučka barokní kostel sv. Karla Boromejského z r. 1769 na místě starší kaple. V městské části Podhoří severovýchodně od města kostel sv. Havla gotického původu ze 14. stol., severně nad vsí na strmém kopci zřícenina starobylého hradu Drahotuš, zvaného též Drahotuch, doložen již r. 1269, zpustl v 15. stol., dochovány zbytky hradeb, bran a sklepů.

Lipno

Plzeň-sever

Lipová

Ústí n. L. 50°42'57.97"N; 14°5'18.2"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Chuderov. V centru pův. gotický kostel sv. Martina z 15. stol., stavba bez věže barokně přestavěna r. 1692.

Lipová

Děčín 51°0'40.42"N; 14°21'41.75"E

Obec prvně uváděna r. 1346, dříve zvaná Hanšpach, tradice předení a barvení látek a výroby knoflíků. Starší ze dvou zámků pův. renes. z doby kolem r. 1566 později začleněn do pivovaru a hospodářských budov, zanikl po 2. světové válce. V letech 1737–1739 vystavěn nový barokní trojkřídlý zámek, do r. 1970 užíván armádou, poté i s anglickým parkem a zahradou zpustl, nyní ve zříceninách. Pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy přestavěn barokně v letech 1691–1693, věž přistavěna r. 1781. Dochováno množství staveb lidové architektury.

49°48'32.9"N; 13°10'22.83"E

Malá ves doložena r. 1316, nyní část obce Líšťany. Pův. středověká tvrz přestavěna v 18. stol. na patrový barokní zámeček. Socha sv. Barbory z r. 1791. Jižně od vsi nad přehradní hrází pravěké hradiště, někdy označované Staré Lipno.

Lipno nad Vltavou

Č. Krumlov 48°38'17.34"N; 14°13'45.09"E

Pův. dřevařská obec Lipno poprvé připomínána r. 1530, dala jméno největší vodní nádrži u nás – viz samostatné heslo. Pův. zástavba zatopena, obec se současným názvem vznikla kolem domků budovatelů přehrady, nyní významné rekreační středisko. Na severním břehu nádrže velký počet kempů a sportovních zařízení. Severně od obce lyžařský areál Kramolín.

Lipolec

Lipová-lázně

Jeseník 50°13'46.65"N; 17°8'53.27"E

Obec poprvé připomínána r. 1290. Inspirován úspěchem Vincenze Priessnitze v Jeseníku založil zde r. 1840 jeho spolužák Johann Schroth (1798–1856) lázně zaměřené na dietní a potní kúry, nyní slouží k léčbě chorob zažívacího a oběhového ústrojí a kožních nemocí. U hřbitovní brány hrobka rodiny Schrothů. Klasicistní býv. rychta z doby kolem r. 1800. Na nádraží Horní Lipová Muzeum Slezského Semmeringu.

Jindř. Hradec 49°5'11.92"N; 15°21'29.8"E

Ves připomínána ve 14. stol. jako součást panství hradu Bílkova, nyní část města Dačice. V dominantní poloze pův. opevněný gotický kostel sv. Lamberta ze 14. stol., přestavěn po r. 1860, věž 17 m vysoká s dřevěným nejvyšším patrem na krakorcích. Smírčí kámen s vytesaným křížem a sekerou.

Lipoltice

Pardubice

Lipová-lázně

49°59'14.93"N; 15°34'14.73"E

Obec prvně doložena r. 1257. Raně gotický, pův. opevněný kostel sv. Matouše ze 14. stol. upravován v 18. a 19. stol. Na býv. hřbitově barokní brána a kostnice z 18. stol. Mlýn z r. 1760.

Lipov

Hodonín 48°54'23.06"N; 17°27'39.76"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1358. Novorománský kostel Všech svatých z let 1878–1880 na místě gotické stavby, interiér s dřevěným stropem a pavlačemi. Jižně od obce památná hrušeň stará asi 200 let. 304

Lipovec

Blansko 49°22'52.73"N; 16°48'36.9"E

Obec prvně připomínána r. 1371, v minulosti provoz četných vápenic, torza dvou z nich zachována. Novogotický kostel Narození Panny Marie z let 1828–1830. V obci a okolí velké množství křížů, převážně z 19. stol. Nad obcí při silnici návrší Kojál se stožárem televizního vysílače vysokým 320 m.

www.ceskonamape.cz

Liptaň

Bruntál 50°13'18.59"N; 17°35'49.13"E

Obec prvně doložena r. 1256 jako Liebenthal v majetku olomouckých biskupů. Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1866–1870, v horní části obce barokní kaple. Chráněná lidová chalupa z 19. stol. s pavlačí. Někdejší četnická stanice a památník připomínají vraždu šesti ochránců hranic henleinovci r. 1938. Severně na kopci Strážnice 9 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2003, dobrý rozhled na Osoblažsko a do Polska, výhledu na opačnou stranu brání les. Jižně přírodní památka Liptaňský bludný balvan, jeden z největších bludných balvanů z růžové žuly u nás, původem z jihošvédské oblasti Bohuslän.

Lipůvka

Blansko 49°20'20.7"N; 16°33'8.42"E

Obec prvně zmiňována r. 1371. Dominantní prostý barokní kostel sv. Cecílie z r. 1750 nahradil starobylý kostelík sv. Klimenta na návrší západně nad obcí zrušený r. 1787, dochována zřícenina. Barokní budova býv. pošty z r. 1784.

Lísek

Lipovec

Chrudim 49°54'58.67"N; 15°32'41.51"E

Obec pod Železnými horami prvně doložena r. 1401. V přiléhající starší místní části Licoměřice, do r. 1619 zvané Vicemilice a zmiňované již r. 1257, kostel sv. Kateřiny gotického původu z poloviny 14. stol., na hřbitově neobvyklá zvonice se zděným přízemím ze 16. stol. a romanticky upraveným dřevěným patrem. Gotická tvrz, pravděpodobné rodiště husitského hejtmana Jana Hvězdy z Vicemilic, zanikla v pozdější zástavbě, na zbytku starého zdiva nevysoká soukromá dřevěná rozhledna z let 2006–2007. Obě vsi postiženy za 2. světové války za spolupráci s partyzány, všichni muži v prosinci 1944 odvlečeni do koncentračního tábora, pomník 30 obětem severně pod lesem. Východně pod vrchem Skála se stožárem vysílače zbytky zemljanky a obelisk s pamětní deskou partyzánského oddílu Mistr Jan Hus.

Lipovice

Obec prvně zmiňována r. 1360 pod názvem Lhota, nynější název na obec přenesen r. 1951. Na místě starého zbořeného kostela postaven v letech 1846–1852 nový kostel sv. Mikuláše v empírovém slohu, u něj kamenný kříž z r. 1844. V lese u obce pamětní kámen připomínající zastřelení posledního pernštejnského vlka r. 1830. Několik památných stromů.

Lískovice

Obec prvně zmíněna r. 1295. Ze středověké tvrze dochovány jen zbytky valů a příkopů u býv. dvora. Gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. stol. upravován renesančně, obnoven barokně r. 1787, restaurován r. 1923. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1831. Myslivna na východním okraji r. 1884 novogoticky přestavěna na bizarní zámeček s hranolovou věží a cimbuřím.

Lišany 49°6'1.54"N; 13°59'41.58"E

Vsetín

Jičín 50°20'12.58"N; 15°33'26.19"E

Prachatice

Obec prvně připomínána r. 1274. Gotická tvrz ze 14. stol. upravena koncem 17. stol. na sýpku. Kaple sv. Andělů Strážných ve slohu selského baroka, dílo Jakuba Bursy. Západně od obce skupina slovanských mohyl.

Liptál

Žďár n. S. 49°34'42.85"N; 16°11'21.2"E

Lipovec (Blansko) – kostel

Rakovník 50°8'54.48"N; 13°44'34.83"E

Obec připomínána pův. jako královský dvůr Václava I. r. 1252. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 18. stol. s pův. zařízením, u něj památná lípa. Na návsi sousoší sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1716. Rodiště malíře a grafika Antonína Pelce (1895–1967).

Lišnice

Most

49°17'28.92"N; 17°55'33.38"E

50°27'16.65"N; 13°38'0.21"E

Valašská obec na potoce Rokytence prvně zmíněna r. 1361. Barokní zámek z počátku 18. stol. později upraven klasicistně. Pozdně barokní kostel sv. Michala z let 1796–1798, evangelický kostel z r. 1904. Zachována roubená valašská chalupa z r. 1800. V býv. zámecké zahradě kulturní areál, národopisné slavnosti. Rodiště malíře a spisovatele Jana Kobzáně (1901–1959), pomník v zámeckém parku.

Obec prvně doložena r. 1418. Po r. 1818 vybudován patrový empírový zámek, znehodnocen častými úpravami, při něm empírová kaple sv. Jana Nepomuckého, opravena r. 1995.

www.ceskonamape.cz

305

Líšnice

Šumperk 49°45'21.37"N; 16°52'33.34"E

Obec prvně zmíněna r. 1348, do 19. stol. zvána Léštnice. Při silnici kaplička z poloviny 19. stol. Severozápadně nad údolím Vápeníky zbytky tvrze ze 14. stol., dobyta r. 1436, zčásti zničena lomem, dochovány příkopy a zbytky zdiva. Severně na návrší hradiště Obersko se sídlištěm lužické kultury (8.–6. stol. př. n. l.) a místní část Vyšehorky s cenným románsko-gotickým kostelem Všech svatých, doložen r. 1369, rozšířen o renes. kapli r. 1529, renovován v letech 1963–1964, pozoruhodná věž s dřevěným patrem.

Líšnice

Obec prvně zmíněna r. 1337, rozšířena r. 1345, nyní významné středisko rekreace. V jádře gotický kostel Všech svatých připomínán r. 1369, barokně upravován kolem r. 1750. Golfové hřiště z r. 1928, po Mariánských Lázních druhé nejstarší u nás. Ústí n. O. 50°4'49.95"N; 16°30'37.11"E

Obec prvně zmiňována r. 1543. Pseudorománský kostel sv. Anny z let 1865–1868, u něj socha Kalvárie z r. 1857. U mostu sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1889.

Líšno

Benešov 49°44'1.49"N; 14°41'14.74"E

Ves pod gotickým hradem, pův. zvaným Léštno, uváděným prvně r. 1378, nyní část města Bystřice. Zpustlý hrad přestavěl v letech 1873–1884 průmyslník Čeněk Daněk z Esse, spoluzakladatel firmy ČKD, na přepychový trojkřídlý dvoupatrový zámek ve stylu anglické gotiky, kolem park s barokními sochami a bránou ze 16. stol., objekt nyní majetkem Českého červeného kříže. Nad zámkem renes. stavba špýcharu, pův. kalvínská modlitebna z poloviny 16. stol. Barokní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Východně u hájovny Louže zchátralá novogotická kaple z r. 1895 s hrobkou rodu Daňků.

Lišov

Líšťany

Obec připomínána r. 1115, kdy patřila kladrubskému klášteru. Na místě středověké tvrze vystavěn počátkem 18. stol. čtyřkřídlý patrový zámek s mansardovou střechou, součástí areálu také rozlehlý hospodářský dvůr. Barokní kostel sv. Petra a Pavla vybudován v letech 1768–1769 na místě starší stavby. Areál fary z počátku 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728.

Liteň

Beroun 49°54'15.35"N; 14°9'4.72"E

Obec prvně doložena r. 1195, status městyse z r. 1838 obnoven r. 2006. Na místě gotické tvrze pozdně barokní zámek z 18. stol., upravován v 19. stol., nyní soukromý majetek, nepřístupný. Gotický kostel sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 13. stol. barokně přestavěn r. 1661 a v letech 1765–1767, novobarokní průčelí s věží přistavěno r. 1906. Na hřbitově barokní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1718. Na faře pamětní deska zdejšího kaplana, spisovatele Václava Beneše-Třebízského (1849–1884), uvnitř nyní Památník Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. Básník Svatopluk Čech (1846–1908) žil v dětství jako syn správce v barokním domě hospodářského dvora zvaném Čechovna u zámku, jeho pískovcový pomník pod lípou před kostelem. Východně v lesíku novorenes. hrobka rodiny Daubkovy z r. 1888 se sochařskou výzdobou Myslbekovou, v ní pohřbena i pěvkyně Jarmila Novotná (1907–1994), provdaná za Jiřího Daubka. Jižně zbytek židovského hřbitova z r. 1680.

Č. Budějovice 49°0'59.36"N; 14°36'37.14"E

Obec prvně písemně zmíněna r. 1334, jako město označována r. 1757, status města potvrzen r. 1924, tradiční truhlářství a výroba nábytku. Novogotický kostel sv. Václava z let 1862–1864, barokní věž z r. 1730 upravena v letech 1878–1881. Patrová barokní fara z r. 1781. Barokní trojkřídlý Schwarzenberský špitál z let 1675–1676 s knížecím erbem na čelní straně, od r. 1936 v majetku města, nyní knihovna a v pravém křídle Muzeum F. M. Čapka s cennou národopisnou sbírkou zejména blaťáckých krojů, součástí muzea též výstavní síň Jana Rafaela Schustera (1888–1981), zdejšího učitele a malíře. Soukromé muzeum hracích strojků z r. 1950. Jižně na návrší kaple Panny Marie Lurdské z r. 1895, jihozápadně v lesíku při silnici zajímavý kamenný pomník zvaný Locus perennis neboli Věčné místo, základní bod rakouské nivelační sítě z r. 1889. Město rodištěm archiLiteň – hrobka 306

Plzeň-sever 49°49'49.11"N; 13°10'56.46"E

Praha-západ 49°53'19.48"N; 14°19'13.75"E

Líšnice

váře a sběratele Františka Miroslava Čapka (1873–1946), jehož jméno nese zdejší muzeum.

www.ceskonamape.cz

Litenčice

Kroměříž

Litobratřice

Znojmo

49°12'7.31"N; 17°12'31.66"E

48°53'8.45"N; 16°24'5.21"E

Obec prvně doložena r. 1141, historický status městyse z r. 1535 obnoven r. 2007. Barokní přestavbou tvrze r. 1667 vznikl zámek s parkem, upraven r. 1778 a klasicistně v 19. stol., po r. 1993 vrácen v restituci rodu Podstatzkých, v rekonstrukci. V parku památný jasan starý 300 let. Barokní kostel sv. Petra a Pavla vybudován v 18. stol. ze starší renes. stavby. Barokní kaple Panny Marie z doby kolem r. 1700.

Obec prvně uváděna r. 1278. Kostel sv. Jiří gotického původu přestavěn r. 1790, zachována gotická věž z přelomu 15. a 16. stol. Mariánský sloup se sochou Immaculaty z doby kolem r. 1700. Barokní sousoší sv. Rodiny a Nejsvětější Trojice z r. 1718, sochy sv. Josefa a Antonína Paduánského z r. 1730, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743.

Litice

Litohlavy Plzeň-město 49°41'52.49"N; 13°21'13.75"E

Hrad doložen již r. 1212, v 15. stol. opuštěn, zachován zbytek hradby a hluboký příkop. Podhradní ves nad přehradou České Údolí tvoří nyní městský obvod Plzeň 6. Na návrší gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1420, uvnitř pozdně gotické sochy Madony a sv. Anny z doby kolem r. 1500. Patrová barokní fara. Památník 12 amerických letců ubitých Němci r. 1945.

Litice nad Orlicí

Ústí n. O.

Rokycany 49°46'6.37"N; 13°33'51.05"E

Obec prvně doložena r. 1390. Dochován chráněný zděný statek s branou a špýcharem. Nad jižní částí vsi na kopci Vršíček poutní barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1744–1747 na paměť odvrácení moru, dominanta krajiny. Severozápadně v lese dva zarůstající Kokotské rybníky s nepatrnými pozůstatky středověké vsi Kokot či Kokotsko, zaniklé za husitských válek.

Litohoř

Třebíč

50°5'10.44"N; 16°20'52.83"E

49°4'2.9"N; 15°46'2.1"E

Podhradní ves prvně připomínána r. 1309, v 15. stol. působiště českých bratří, nyní část obce Záchlumí. Na Orlici vodní elektrárna využívající spádu v tesané sloji z let 1688–1699. Na vysokém ostrohu nad smyčkou řeky zřícenina hradu, založen koncem 13. stol., dobyt r. 1421, po r. 1450 přestavěn králem Jiřím z Poděbrad, zpustl v 17. stol., zachován palác s věží a zbytky druhého paláce, brány a hradeb. Zřícenina upravena ve 20. stol., přístupná v turistické sezóně, z věže daleký výhled. Proti hradu lovecký zámeček z r. 1820, později upraven na myslivnu. Ve vsi novorománská kaple Krista Pastýře z 2. poloviny 19. stol. Na protějším vrchu Chlum (603 m n. m.) žulové lomy.

Obec prvně zmiňována r. 1190 jako majetek louckého kláštera premonstrátů. Patrový barokní zámek z 18. stol. vybudován pův. jako klášterní rezidence, počátkem 19. stol. upraven pro hospodářské využití. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1781.

Litoměřice

Litoměřice 50°32'19.23"N; 14°7'42.07"E

Historické město na soutoku Labe a Ohře, na místě slovanského hradiště z 8. stol. založena r. 1057 kapitula, kupecká osada z 12. stol. povýšena r. 1234 na město. Po řadu staletí přední královské město, od r. 1655 biskupství, tradiční středisko vinařství a ovocnářství, od r. 1950 památková zóna. Na jižní straně dochována část gotických hradeb.

Litice nad Orlicí – zřícenina hradu

Litoboř

Náchod 50°26'52.84"N; 16°1'1.16"E

Obec prvně doložena r. 1369. Tehdy doložena též tvrz Turyň jižně od obce, zanikla počátkem 16. stol., dochováno tvrziště se stopami valů. V obci kaple z r. 1800 a kamenný kříž z r. 1823. Památník obětem komunismu z r. 2008 připomíná zdejší oběti procesů zinscenovaných v letech 1950–1952 pro potlačení odporu k násilné kolektivizaci.

Litoměřice – kostel Všech svatých

www.ceskonamape.cz

307

V severozápadní části zachován obnovený palác královského hradu ze 13. stol. Na náměstí řada cenných domů gotického až barokního původu, mezi nimi vyniká renes. dům U kalicha z let 1570–1580 s charakteristickým kalichem na střeše. Býv. goticko-renes. radnice nyní sídlem Oblastního muzea, v pozdně gotickém domě diecézní galerie a muzeum z r. 1995. Budova Městského divadla K. H. Máchy z r. 1822. Morový sloup z let 1681–1685 a dvě kamenné kašny z 18. stol. V rohu náměstí děkanský kostel Všech svatých doložený r. 1235, barokně přestavěný podle projektu Ottavia Broggia, který zde též pohřben. Na Dómském návrší biskupská rezidence z let 1683–1701 a katedrála sv. Štěpána, pův. románský a gotický kostel zbořen r. 1664, nyní barokní stavba z let 1663–1690, mohutná věž vybudována v letech 1883–1889, ve svahu kaple sv. Jana Křtitele z r. 1677. Nad řekou barokní jezuitská kolej s mohutným kostelem Zvěstování Panny Marie z let 1701–1731. Západně od náměstí barokní kostel sv. Václava z let 1714–1716, od r. 1945 pravoslavný, a barokní kostel sv. Jakuba při františkánském klášteře, doložen r. 1233, barokně obnoven v letech 1730–1758, od r. 1788 dominikánský. Kapucínský klášter z r. 1648 s kostelem sv. Ludmily z r. 1656. Starobylý kostel sv. Vojtěcha z r. 1363 barokně přestavěn v letech 1703–1708, zvonice z r. 1774. Novogotický evangelický kostel z r. 1902, nyní baptistický. Galerie výtvarného umění v Michalské ulici. Ve městě zemřel básník Karel Hynek Mácha (1810–1836), jeho hrob přenesen r. 1938 do Prahy, za divadlem jeho socha z r. 1936, v úmrtním domě Na Vikárce památník. Nad severním okrajem na vrchu Mostka restaurace s rozhlednou z r. 1910, východně areál výstaviště Zahrada Čech. Západně od města osamělý čedičový vrch Radobýl (399 m n. m.) narušený lomem, na vrcholu mohutný kovový kříž obnovený r. 1992. Na úpatí ve vápencovém podzemí vybudována nacisty válečná továrna Richard s pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg, dochovány pozůstatky krematoria.

Litomyšl

Svitavy 49°52'10.12"N; 16°18'46.73"E

Historické město vzniklo r. 1259 z osady při někdejším hradu Slavníkovců z 10. stol. a premonstrátském klášteru z r. 1145, biskupství z r. 1344 zaniklo v husitských válkách, v 16. stol. silná českobratrská komunita. Na místě pův. hradu vystavěn Pernštejny v letech 1568–1581 skvostný renes. zámek, čtyřkřídlá stavba s arkádovým nádvořím, psaníčkovým sgrafitem a bohatými štíty, objekt od r. 1999 v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Přilehlý zámecký pivovar z r. 1557 přestavěn v 18. stol. barokně, rodiště skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). V zámecké jízdárně od r. 1994 muzeum antického sochařství a architektury. Z opevnění dochována Červená věž z 15. stol., nyní rozhledna a od r. 1998 muzeum Institutu restaurování. Na dlouhém náměstí fronty renes. domů se středověkými jádry a barokními nebo empírovými fasádami, mezi nimi vyniká renes. dům U rytířů z doby po r. 1540 s bohatou výzdobou, nyní galerie, dále stará radnice z r. 1418 s masívní hranolovou věží, upravena pozdně barokně r. 1789, nová radnice po požáru r. 1770 rovněž pozdně barokní.

Litomyšl – zámek

Proboštský kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1378 pův. při augustiniánském klášteře zničeném husity, přestavěn barokně v letech 1758–1763, přilehlé barokní proboštství z téže doby. Pův. gotický špitální kostelík Rozeslání sv. Apoštolů z r. 1407 přestavěn v letech 1838–1842. Piaristický kostel Nalezení sv. Kříže z let 1714–1722 s řádovou kolejí z let 1644–1681, v piaristickém gymnáziu z let 1714–1718 nyní regionální muzeum, jeho součástí i Smetanův rodný byt. Kostel částečně opraven v letech 1991–1994, klášterní zahrady rekonstruovány v letech 1999–2000. Barokní hřbitovní kostel sv. Anny z let 1670–1672, kaple Nejsvětější Trojice z r. 1696. Dům Portmoneum vyzdoben v letech 1920–1924 Josefem Váchalem (1884–1969), od r. 1993 jeho muzeum. Novorenes. stavby Smetanova domu z r. 1905 a Lidového domu z r. 1922. Barokní mariánský sloup z r. 1716 a sochy sv. Floriána, Václava a Jana Nepomuckého z r. 1765. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1824. Pomníky Bedřicha Smetany z r. 1924, J. A. Komenského z r. 1921, Zdeňka Nejedlého a Aloise Jiráska z r. 1959. Při severním okraji neudržovaný židovský hřbitov z r. 1876. Město dále rodištěm malíře-krajináře Julia Mařáka (1835–1899) a historika umění Zdeňka Nejedlého (1878–1962). Od r. 1949 každoroční festival Smetanova Litomyšl. Litoměřice – pomník K. H. Máchy 308

www.ceskonamape.cz

Litultovice

Opava 49°54'14.18"N; 17°44'52.94"E

Obec připomínána r. 1224 jako léno olomouckých biskupů, status městyse z r. 1887 obnoven r. 2007. Tvrz z doby kolem r. 1400 přestavěna kolem r. 1579 na tzv. Starý zámek, po r. 1718 přistavěn dvoukřídlý barokní tzv. Nový zámek, objekt rekonstruován v letech 1972–1979. Barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1767 přestavěn r. 1925. Severně v místní části Choltice dřevěný větrný mlýn německého typu z let 1847–1851, opraven r. 1969, muzejní expozice.

Litvínov

Most 50°35'55.29"N; 13°36'33.99"E

Litomyšl – Váchalova ulice

Litovel

Olomouc 49°42'13.88"N; 17°4'31.55"E

Královské město mezi rameny Moravy, zvané též Hanácké Benátky, založeno mezi lety 1252–1256 Přemyslem Otakarem II., písemně doloženo r. 1270, r. 1997 postiženo katastrofální povodní. Dochovány zbytky hradeb ze 14. stol., opraveny r. 1691. Renes. radnice z r. 1557, nad ramenem řeky r. 1572 přistavěna 75 m vysoká radniční věž. Na náměstí morový sloup z r. 1724 a řada domů renes. a barokního původu. Tzv. Švédská deska z r. 1652 připomíná dobytí města Švédy r. 1643. Přes Moravu Svatojánský most z r. 1572, nejstarší zachovalý most na Moravě, na něm socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol., rekonstruován po povodni r. 1997. Pův. gotický kostel sv. Marka ze 14. stol. přestavěn renesančně v letech 1529–1532, barokní úpravy v závěru 17. stol. Pozdně gotická kaple sv. Jiří, zvaná Česká, z doby kolem r. 1500. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1692. Husův sbor vybudován z býv. sokolovny z r. 1892. U hradeb v býv. střelnici z r. 1747, nově postavené r. 1824, od r. 1920 městské muzeum, obnoveno r. 2004. Lichtenštejnský špitálek z r. 1668 upraven na knihovnu. Novorenes. gymnázium z r. 1904.

Pův. osada zmíněna r. 1352, městem od r. 1852. R. 1715 založena Valdštejny manufaktura na výrobu sukna. Počátkem 19. stol. započato s těžbou hnědého uhlí, které v letech 1955–1964 ustoupila dolní část města. Mohutný čtyřkřídlý barokní zámek Valdštejnů z let 1732–1743, od r. 1964 sídlo muzea, při něm krajinářský park z r. 1878. Na náměstí dvouvěžový barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1685–1694, fara z r. 1730, při ní barokní kaple Bratrství z let 1769–1773, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Felixe a Oldřicha. Barokní sloup Nejsvětější Trojice a socha Herkula. Klasicistní Valdštejnská hrobka z r. 1829. Obelisk z r. 1815 ke 100. výročí manufaktury. Stará radnice z r. 1769, nyní Radniční sklípek. Zachováno několik secesních domů. Na východním okraji experimentální kolektivní dům, tzv. Koldům z let 1947–1958. Město velmi proslavil sport, zejména lední hokej.

Litýš

Litoměřice 50°35'25.98"N; 14°14'36.5"E

Hrad Litýš založen na kopci téhož jména r. 1422 Zikmundem z Vartemberka podobně jako Panna – viz samostatné heslo. Vyhořel po r. 1532, zachovány zbytky zdí. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Lnáře

Strakonice 49°27'19.56"N; 13°47'35.69"E

Obec při rytířském sídle doložena r. 1313, od středověku rybniční hospodářství. Tvrz ze 14. stol. přestavěna renesančně r. 1597, v 19. stol. upravena na pivovar, nyní infocentrum, knihovna a výstavní prostory. V sousedství nad rybníkem dvoupatrový čtyřkřídlý raně barokní zámek z let 1666–1685, v přilehlém parku mytologické plastiky z 18. stol. Po restituci interiéry zámku od r. 1999 přístupné veřejnosti, uvnitř též rybářské muzeum a od r. 2005 i muzeum koček. Na jihovýchodním okraji obce barokní augustiniánský klášter z let 1688–1693, nyní zdravotnické zařízení. Býv. klášterní kostel Nejsvětější Trojice z let 1666–1723 s kaplí Božího hrobu. Severně barokní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z r. 1735, při něm zvonice s dřevěným patrem z r. 1776. Na vrchu Kalvárie kaple sv. Anny z r. 1700, v obci barokní sochy sv. Donáta a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Na západním okraji pomník americké armádě, obec ležela na demarkační čáře.

Litovel – Svatojánský most www.ceskonamape.cz

309

Lnáře – zámek

Lnářský Málkov

Strakonice

Lobendava

Děčín

49°23'31.59"N; 13°46'25.9"E

51°0'56.99"N; 14°18'43.69"E

Ves prvně uváděna r. 1393, nyní část obce Kadov. Renes. tvrz z poloviny 16. stol. později využívána jako myslivna a obytné stavení, r. 1763 upravena na patrovou budovu s předsunutým schodištěm.

Obec prvně písemně zmíněna r. 1449. Na místě zaniklého zámku pův. barokní kostel Navštívení Panny Marie, nově postaven po požáru r. 1790. Na hřbitově náhrobníky z 18. a 19. stol. a pomník padlých polských vojáků, kteří začátkem května 1945 území osvobodili. Východně nad obcí Anenský vrch, barokní poutní místo z let 1775–1777 s kaplí sv. Anny, křížovou cestou a Getsemanskou zahradou. Místní část Severní, pův. Hilgersdorf, prvně připomínána r. 1471, nejsevernější sídelní celek na českém území, rekreační osada s dochovanými lidovými stavbami.

Lobeč

Mělník 50°27'37.68"N; 14°40'2.18"E

Obec na okraji Kokořínska prvně zmíněna r. 1323. Barokní zámek z r. 1654 přestavován v letech 1724 a 1883, před r. 1989 využit jako léčebna, poté v restituci vrácen a upraven na penzion. Pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže ze 14. stol. přestavěn r. 1532 a později upraven barokně, u něj zděná zvonice. Působil tu archeolog a spisovatel Eduard Štorch (1878–1956), jeho hrob na místním hřbitově.

Lobeč – zámek 310

Lobendava – kaple v osadě Severní www.ceskonamape.cz

Lobkovice

Mělník 50°14'55.85"N; 14°32'7.3"E

Pův. malá ves prvně připomínána r. 1341, nyní část města Neratovice. Na břehu Labe tvrz ze 14. stol., kolébka významného rodu pánů z Lobkowicz, v 16. stol. změněna na renes. sídlo, po zničení za třicetileté války přestavěno r. 1679 na barokní zámek. Komplex budov s vysokou hranolovou věží svírá malé nádvoří, v 19. stol. v majetku rodiny historika a politika Františka Palackého (1798–1876), se synem Janem pohřben na zdejším hřbitově v hrobce z r. 1876. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. upraven barokně, v sousedství hranolová zděná zvonice.

fara. Od r. 1951 v obci výroba zvukových nosičů, nad ní dominantní vápenka z r. 1981. Na zdejším nádraží r. 1966 natáčen oskarový film Ostře sledované vlaky.

Loděnice

Brno-venkov 49°0'40.7"N; 16°27'50.28"E

Obec v Olbramovické pahorkatině prvně zmíněna r. 1185 jako dějiště bitvy mezi králem Přemyslem Otakarem I. a markrabětem Konrádem Otou, událost připomíná smírčí kámen. Raně gotický, pův. opevněný kostel sv. Markéty z 1. poloviny 13. stol. s hranolovou věží upraven r. 1582. Barokní fara z r. 1673. Pozdně gotický sloup pův. se sochou Krista z r. 1494. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Lodhéřov

Jindř. Hradec 49°12'58.45"N; 14°57'35.24"E

Protáhlá obec prvně doložena r. 1294, založena řádem německých rytířů. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěn barokně r. 1642, rozšiřován v letech 1787 a 1819, věž z r. 1674. Barokní fara z let 1724–1730. Sochy sv. Jana Nepomuckého a Tadeáše z r. 1779. Středověká boží muka z let 1529 a 1646. Dochovány lidové stavby z 1. poloviny 19. stol. Dvě památné lípy staré asi 250 let.

Lochenice

Hradec Kr. 50°16'22.9"N; 15°49'13.44"E

Obec prvně doložena r. 1143. Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z let 1784–1786 přistavěn ke gotické věži pův. stavby z r. 1350. Přírodní památka Trotina, chráněné labské rameno s porosty vodních rostlin a zbytkem lužního lesa při ústí Trotiny do Labe.

Lochovice

Beroun 49°51'8.94"N; 13°58'49.38"E

Lobkovice – kostelík

Lobodice

Přerov 49°23'54.84"N; 17°17'20.67"E

Starobylá obec doložena již r. 1141. Pozdně barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1771. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Dochován dům s hanáckým žudrem z 18. stol. V okolí obce zásobníky zemního plynu. Východně přírodní památka Zástudánčí, lužní les s přirozeným tokem Moravy. Severně velká Tovačovská nebo též Skašovská jezera, lidově zvaná Donbas, rybníky s těžbou štěrkopísků a rekreační vodní plochy vyhledávané rybáři.

Loděnice

Beroun 49°59'45.77"N; 14°9'35.09"E

Obec prvně připomínána r. 1320. Na západním okraji zámeček z r. 1873. Pův. gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1725, u něj pozdně barokní

Obec poprvé uváděna r. 1318. Stará tvrz koncem 16. stol. přestavěna na pozdně renes. zámek, čtyřkřídlý s dvěma nárožními věžemi a arkádami v nádvoří, později barokně upraven, u něj park. Barokní kostel sv. Ondřeje z r. 1648, u něj mariánský sloup z r. 1687. Rodiště hudebního skladatele Josefa Fialy (1748–1816), hobojisty, violoncellisty a přítele Mozartova. Na hřbitově hrob básníka Václava Hraběte (1940–1965). Jihozápadně vrch Ostrý (539 m n. m.) se stopami po dolování železné rudy a tvrzištěm, příkopy a valy blíže neznámé středověké tvrze z 13.–14. stol.

Loket

Sokolov 50°11'8.87"N; 12°45'13.97"E

V dominantní poloze nad obloukem Ohře zachovalý románsko-gotický hrad z přelomu 12. a 13. stol. Dominuje mu hranolová věž, okolo ní se seskupily markrabský dům, paláce a brány. Zachováno i opevnění s dělovými baštami. V letech 1822–1949 sloužil jako vězení, nyní muzeum. Město jako předhradí doloženo po r. 1230, od r. 1337 město královské.

www.ceskonamape.cz

311

Hrad Loket

Lom

Most 50°35'37.53"N; 13°39'29.76"E

Pův. osada doložena r. 1341, v letech 1861–1889 v okolí otevřeno několik velkých dolů, r. 1938 povýšena na město. Novorenes. kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z r. 1888. Pomník sestřeleného amerického letce. Na hřbitově pomník obětí důlní katastrofy z r. 1946.

Lomnice

Sokolov 50°12'39.11"N; 12°37'58.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1339, dotčena hlubinnou i povrchovou těžbou hnědého uhlí. Kostel sv. Jiljí gotického původu přestavěn po požáru v letech 1621–1623 barokně, opraven r. 1993. Morový sloup z r. 1681. Loket – náměstí

Pův. gotický kostel sv. Václava z 13. stol. radikálně přestavěn barokně v letech 1725–1734. Ucelený soubor městských domů reprezentuje všechny stavební slohy od gotiky po klasicismus. Pozoruhodně zachovalý pás městského opevnění s baštami a dvěma branskými věžemi, Prašnou a Robičskou. Dvoupatrová barokní radnice s představenou věží z let 1682–1696. Barokní kaple sv. Anny a Panny Marie z 18. stol. Na náměstí sloup Nejsvětější Trojice z r. 1719. Muzeum knižní vazby z r. 2001. Přírodní divadlo z r. 1949 s vynikající akustikou. Goethovy návštěvy města připomíná pomník. Od r. 1815 tradice výroby porcelánu. Za městem motokrosový areál. 312

Lomnice

Brno-venkov 49°24'15.46"N; 16°24'45.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1281, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006, památková zóna. Raně gotický hrad z 13. stol. postupnými přestavbami změněn na zámek, z renes. úprav zachovány nádvorní arkády, objekt účelově využit. V zámeckém parku památné stromy. Raně barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1669–1682, z téže doby pochází barokní radnice a kaple sv. Antonína Paduánského. Na náměstí morový sloup z r. 1710. Barokní synagoga z r. 1716, na severním okraji býv. židovská čtvrť se hřbitovem.

www.ceskonamape.cz

Lomnice nad Lužnicí

Jindř. Hradec 49°5'11.46"N; 14°43'11.74"E

Obec uprostřed rybníků prvně doložena r. 1220, na město povýšena r. 1382, historický status města obnoven r. 1932. Po dobytí husity r. 1422 zdejším hejtmanem Jan Roháč z Dubé, místní hrad po husitských válkách zanikl. Radnice z r. 1781 se čtyřbokou věží. Gotický kostel sv. Jana Křtitele vystavěn po r. 1350, barokně přestavěn r. 1793, novogotická věž z r. 1872. Jako druhý kostel slouží býv. hradní kaple sv. Václava doložená r. 1359, jediná dochovaná připomínka zdejšího hradu, po zrušení r. 1787 obnoven v letech 1848–1862. Na náměstí několik historicky cenných domů. Severně od města Velký Lomnický rybník s naučnou stezkou a vyhlídkovou věží. Rodiště básníka a spisovatele Šimona Lomnického z Budče (1552–1623). Lopata – zbytek věže

Lomnice nad Popelkou

Semily 50°31'54.64"N; 15°22'13.14"E

Pův. ves prvně zmíněna v Dalimilově kronice r. 1232, tvrz doložena r. 1304, obec povýšena na město patrně ve 14. stol., od r. 1810 tradice pečení originálních sucharů, výroba technického textilu. Na místě tvrze postaven v 17. stol. renes. zámek, nedokončen a r. 1737 přestavěn na barokní, účelově využit. Gotický kostel sv. Mikuláše z Bari po požáru nahrazen v letech 1781–1782 pozdně barokním téhož zasvěcení, barokní fara z r. 1741. Na hřbitově barokní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1768, u ní dřevěná zvonice z r. 1654 na kamenné podezdívce. Na náměstí novogotická radnice z r. 1864, mariánský sloup z r. 1713, kašny z 18. a 19. stol., pomník Mistra Jana Husa z r. 1900. Městské muzeum založeno r. 1891, po 2. světové válce umístěno v tzv. Hrubém domě. Budova divadla z r. 1929. Barokní sochy Immaculaty, sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z konce 18. stol. V místní části Karlov zachovány roubené domy s vyřezávanými lomenicemi. Lyžařský areál v Popelkách, jedno z center skoku na lyžích, na skokanském můstku vybudován r. 2007 vyhlídkový ochoz sloužící jako rozhledna. Východiště na horu Tábor – viz samostatné heslo.

Lomnička

Cheb 50°13'25.58"N; 12°22'51.77"E

Nevelká ves poprvé zmíněna r. 1348, nyní část obce Plesná. Novorománský kostel Nejsvětějšího srdce Páně pochází z r. 1883, před ním smírčí kříž.

Lopata

Plzeň-jih 49°39'51.77"N; 13°33'23.11"E

Hrad na místě pravěkého hradiště doložen prvně r. 1377 v majetku Heřmana z Litic. Jako sídlo lapků dobyt královským vojskem r. 1397 a r. 1401 za věrné služby králem předán Maršíkovi z Hrádku, jehož syn Habart se stal loupeživým rytířem a vyvolal proti sobě trestnou výpravu husitských hejtmanů z okolí. Hrad v říjnu 1432 obležen, vyhladovělá posádka ho 6. února 1433 v noci zapálila a pokusila se uprchnout, podařilo se to však jen Habartovi a několika jedincům, vyhořelý hrad již neobnoven. Podrobný průzkum zříceniny provedl v 80. letech 19. stol. kozelský zahradník a amatérský archeolog František Xaver Franc. Dochovány jen nepatrné zbytky zdiva a cisterna tesaná ve skále. Ke zřícenině vede značená cesta od Šťáhlavic.

Lošany

Kolín 49°59'53.1"N; 15°7'26.41"E

Obec poprvé doložena r. 1259. Na návsi dominantní gotická věžová tvrz z 13. stol. s klenutými místnostmi, nyní opravována. Gotický kostel sv. Jiří z r. 1355 zbořen r. 1894, nově postaven pseudogoticky v letech 1895–1896, ve věži tři pův. zvony. V parku za kostelem společný hrob vojáků padlých v bitvě u Kolína r. 1757. Na návsi dvě výklenkové kapličky z 19. stol. Zajímavý sloupovitý typ božích muk zvaných Kolowrat s neobvykle koncipovanými architektonickými články z konce 18. stol. Rodiště generálmajora Josefa Mašína (1896–1942), hrdiny národního odboje popraveného nacisty, pomník. Z pův. statku rodiny Mašínových dochována pouze barokní brána z 18. stol., statek zdevastován po r. 1950.

Loštice

Šumperk 49°44'42.9"N; 16°55'44.22"E

Obec v Mohelnické brázdě prvně připomínána r. 1267, městem od r. 1787, tzv. loštické poháry proslulé již v 15. stol. Tradiční výroba olomouckých tvarůžků, v místě pův. tvarůžkárny od r. 1994 muzeum tvarůžků, v sousedství nejstarší výrobna tvarůžků prohlášená za technickou památku. Pův. románský kostel sv. Prokopa z r. 1208 přestavěn goticky, renesančně a v 18. stol. barokně, fara z 1. poloviny 19. stol. Barokní kaple sv. Rodiny z 2. poloviny 18. stol. Na náměstí kašna se sochou Svatopluka z r. 1859 a sloup Nejsvětější Trojice z let 1853–1860. Barokní Pieta a sloup sv. Jana Nepomuckého u mostu z r. 1735. Husův sbor z r. 1933. Dochováno několik renes. a barokních domů. Židovská synagoga z r. 1727 přestavěna po požáru dřevěné části r. 1805, nyní koncertní a výstavní síň, východně židovský hřbitov z r. 1554. V býv. letním domě malíře Adolfa Kašpara (1877–1934) jeho památník, na průčelí pamětní deska z r. 1954 s bustou. Západně místní část Žádlovice, v místě pův. tvrze barokní zámek z let 1679–1705, pozdně barokně přestavěn r. 1772, účelově využit. U něj hodnotný anglický park vzniklý v 19. stol. rozšířením botanické zahrady z 18. stol.

Loubí

Č. Lípa 50°35'55.99"N; 14°29'43.03"E

Patrně dřevěný hrádek poblíž osady Loubí v pramenech nezmiňován, podle nálezů osídlení datováno od 2. polo-

www.ceskonamape.cz

313

viny 13. stol. do začátku 14. stol. Jeho zbytky leží mimo značené cesty.

Loučeň

Nymburk 50°17'4.77"N; 15°1'14.11"E

Obec prvně připomínána r. 1223, status městyse z r. 1906 obnoven r. 2006. Na místě tvrze vybudován Valdštejny v letech 1704–1713 barokní zámek a současně přilehlý kostel Nanebevzetí Panny Marie, kolem anglický park z r. 1828. Po r. 1945 železniční výukové zařízení a hotel, od r. 2000 v soukromém vlastnictví. Od r. 2007 v zámku zpřístupněna expozice s památkami na rod Thurn-Taxisů, v parku zřízeno unikátní labyrintárium a zařízení pro sportovní aktivity. V obci barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v lesích pomník Helma a Fürstenberský pomník z let 1796–1799, připomíná oběť napoleonských válek z knížecího rodu, poblíž studánka Boží voda a Smetanův dub. Severovýchodně osada Studce s kapličkou sv. Cyrila a Metoděje z r. 1926, na ostrohu nad ní soustava valů hradiště lužické kultury (1200 př. n. l.).

Loučka

Brno-venkov 49°21'25.74"N; 16°21'40.54"E

Hrad zvaný též Lúčka nebo nesprávně Střemchov založen na počátku 13. stol. na úzkém hřebenu obtékaném ze tří stran říčkou Loučkou, poprvé doložen r. 1236, zničen během česko-uherských válek ve 2. polovině 15. stol. Zachovány zříceniny předhradí s hlubokým příkopem, hradební zeď a vysoká válcová věž. Přístup po značené cestě z obce Dolní Loučky.

Loučná Hora

Hradec Kr. 50°18'9.97"N; 15°30'7.93"E

Ves založena patrně ve 14. stol., nyní část obce Smidary. Na býv. hřbitově unikátní dřevěný barokní kostel sv. Jiří z r. 1678, pův. stavba zbořena a nahrazena pozdně barokní r. 1780. Kostel pův. omítnut, pro zchátralost r. 1928 uzavřen, prázdný, jako vzácná památka postupně opravován. V sousedství dřevěná zvonice vysvěcená r. 1942 na místě starší stavby, malebný architektonický celek.

Loučná Hora – kostel

Loučná nad Desnou

Šumperk 50°4'10.54"N; 17°5'22.57"E

Loučeň – zámek

Loučim

Domažlice 49°22'1.21"N; 13°6'47.57"E

Obec prvně připomínána r. 1357. Na návrší dominantní gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol. se vzácnými klenbami, mohutná hranolová věž přistavěna v 16. stol., v interiéru uchovávána kopie Černé madony loučimské. Barokní fara a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1818. Severně od obce židovský hřbitov používaný v letech 1841–1948.

Loučka

Vsetín

Obec v údolí Desné prvně zmíněna r. 1494, pův. horská osada se železnými hamry a hutěmi v 16.–19. stol., do r. 1948 zvána Vízmberk. Renes. zámek z r. 1608 přestavěn barokně r. 1774 a empírově r. 1840, nyní účelově využíván. Zámecká kaple z r. 1774 upravena r. 1784 na farní kostel sv. Cyrila a Metoděje s barokními freskami. Při zámku velký krajinářský park, v něm památná lípa, stará asi 600 let, novogotická brána, pískovcová kašna a litinové sochy sv. Alžběty a Floriána z 2. poloviny 19. stol., litinová socha sv. Huberta z r. 1846. Chráněná hrobka podnikatelské rodiny Kleinů z let 1886–1887.

Loučná pod Klínovcem

Chomutov

49°26'15.91"N; 17°49'56.78"E

50°25'3.18"N; 12°58'46.34"E

Valašská obec na okraji Beskyd prvně zmíněna r. 1307. Pův. barokní zámek z doby kolem r. 1628, od r. 1918 v majetku podnikatelské rodiny Baťů, po restituci r. 1999 jedno křídlo stavby zbořeno a nahrazeno účelově využitou novostavbou, zbytek chátrá. Z pův. zámecké kaple r. 1771 vybudován barokní kostel Krista Dobrého Pastýře, kolem anglický park. Na hřbitově empírová hrobní kaple z r. 1826.

Pův. hornická osada na saské hranici doložena r. 1431, dříve Böhmisch Wiesenthal, historický status města obnoven r. 2006, s 85 obyvateli druhé nejmenší město u nás. Jediná památka, barokní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1731–1737 s věží z r. 1802 byl r. 1981 odstřelen. Roztroušená rekreační zástavba, na severním svahu Klínovce lyžařský areál se sedačkovou lanovkou.

314

www.ceskonamape.cz

Loučovice

Č. Krumlov 48°37'8.54"N; 14°15'3.37"E

Obec pod Lipenskou přehradou připomínána r. 1361. Tradiční papírenská výroba zahájena r. 1886, v letech 1908–1911 vybudována pro potřeby papírny elektrická železniční trať z Loučovic do Rybníka o délce 18 km. Gotický kostelík sv. Oldřicha z r. 1361 přestavěn barokně v letech 1640–1644, na protějším břehu gotická kaple sv. Prokopa z r. 1310.

Louka

Hodonín 48°54'57.19"N; 17°29'12.46"E

Obec prvně zmiňována již r. 1046. Tvrz doložená r. 1478 upravena v 16. stol. na malý renes. zámeček, po r. 1625 užíván jako sýpka, nyní ve velmi zchátralém stavu. Barokní kaple se zvonicí z počátku 18. stol. Nový kostel Panny Marie Růžencové z let 1998–1999, uvnitř varhany z r. 2003. Budova školy z r. 1891.

Louka

Blansko 49°31'52.96"N; 16°25'51.86"E

Na návrší severně nad vsí téhož jména zřícenina hradu Louka, založen patrně koncem 13. stol., doložen r. 1360 jako centrum zboží pánů z Lomnice, v 16. stol. po spojení s panstvím kunštátským ztratil opodstatnění a opuštěn, zachována silná zeď s bránou, základy budov a příkop zasutý zdivem. V hradním areálu památník obětem 2. světové války, přístup po neznačené cestě z podhradí.

Loukov

Kroměříž 49°25'9.96"N; 17°43'7.67"E

Obec pod Hostýnskými vrchy prvně připomínána r. 1348. Hřbitovní kostel sv. Václava středověkého původu zničen r. 1620 za třicetileté války, při barokní obnově r. 1679 přistavěna věž. Fara z r. 1843.

Loukov

Semily 50°36'43.73"N; 15°24'56.4"E

Ves prvně zmíněna r. 1323, nyní část obce Háje nad Jizerou. Kostel sv. Stanislava gotického původu ze 14. stol. nyní v barokní podobě z 2. poloviny 18. stol., z téže doby osmiboká hřbitovní kaple a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve vsi soukromé muzeum techniky. U odbočky do Bystré nad Jizerou krytý dřevěný most přes řeku z r. 1922 na místě staršího z r. 1888. Jihovýchodně výrazný vrch Strážník (610 m n. m.), přírodní památka s významnou geologickou rezervací. Na severním svahu mohutná památná hrušeň planá o obvodu kmene téměř 5 m.

Loukov

Ml. Boleslav 50°33'32.2"N; 15°2'8.93"E

Obec na pravém břehu Jizery prvně připomínána r. 1325. Pozdně renes. kostel Nejsvětější Trojice z let 1610–1612 obnoven r. 1836 po požáru z r. 1819 a přistavěna novorománská věž, při něm novogotická knížecí hrobka Rohanů z r. 1824. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1779 a Josefa z r. 1798. Roubená lidová architektura. Na protějším břehu řeky barokní dvůr Dařenice z 1. poloviny 18. stol. Přírodní

rezervace Bažantnice u Loukova severovýchodně od obce zřízena r. 2000.

Loukovec

Ml. Boleslav 50°33'46.7"N; 15°0'54.67"E

Obec prvně připomínána r. 1225 ve vlastnictví křižovníků sv. Jana v Praze. Pův. gotická tvrz změněna kolem r. 1600 na pozdně renes. zámek, koncem 17. stol. upraven barokně, zachovány gotické a renes. sklepy, nyní účelově využit. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1726 s cennou výzdobou. Barokní fara ze 17. stol. užívána obcí. Socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Ve skalách nad Jizerou u samot Hubálov pseudokrasová jeskyně se sintrovými záclonkami.

Lounky

Litoměřice 50°28'48.33"N; 14°14'31.66"E

Ves na břehu Labe prvně zmíněna r. 1088, nyní část obce Chodouny. Kostel sv. Mikuláše gotického původu z konce 13. stol. barokně přestavěn v 18. stol., pozdně gotická zvonice s bedněným patrem. Lidové stavby s hrázděnými patry a tzv. sluncovými vraty.

Louňovice pod Blaníkem

Benešov

49°38'9.56"N; 14°50'49.13"E

Obec vznikla při klášteru premonstrátek založeném r. 1149 a zničeném husity r. 1420, status městyse z r. 1502 obnoven r. 2007. Čtyřkřídlý renes. zámek vystavěn v místech staré tvrze koncem 16. stol., raně barokně přestavěn r. 1652, znehodnocen pozdějšími úpravami, zajímavé nárožní válcové věže. V zámku infocentrum, regionální historické muzeum a od r. 2003 též muzeum včelařství. Naproti němu kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu, zcela barokně přestavěn kolem r. 1670. U hřbitova kaple z r. 1767 se sochou sv. Prokopa. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1769. Renes. špýchar z počátku 17. stol. se sgrafitovými štíty. Rodiště barokního hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky (1679–1745), pomník před farou.

Louny

Louny 50°21'9.8"N; 13°48'31.97"E

Historické město na místě pův. osady na Ohři doložené r. 1115, od 13. stol. královské město, v 15. stol. pevná opora kališníků, památková zóna. Dominantu tvoří gotický kostel sv. Mikuláše, pozdně gotická podoba s charakteristickou trojhrotou střechou dílem Benedikta Rejta dokončeným r. 1538, zpřístupněna věž s vyhlídkovým ochozem. Historické jádro obehnáno neobvykle zachovalým pozdně gotickým pásem hradeb se Žateckou branou z doby kolem r. 1500. Vně hradeb gotický kostel Matky Boží z r. 1490, na Žateckém předměstí pův. románský kostelík sv. Petra, nyní galerie Benedikta Rejta. Morový barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1716, v Klášterní uličce opěrný pilíř býv. kláštera zničeného husity. Ve městě vyniká gotický dům Sokolů z Mor, sídlo oblastního muzea, renes. dům Daliborka a řada novorenes. a empírových domů. Na náměstí mariánský sloup z r. 1673 a pomník Mistra Jana Husa z r. 1925. Na jižním okraji minerální pramen Luna. Rodiště básníka Jaroslava Vrchlického (1853–1912), architekta Kamila

www.ceskonamape.cz

315

(1869–1933) a spisovatele Jaroslava (1871–1936) Hilbertových, spisovatele Karla Konráda (1899–1971) a válečného hrdiny Otakara Jaroše (1912–1943).

Louštín

Rakovník 50°9'51"N; 13°47'36.5"E

Nadmořskou výškou 537 m nejvyšší bod Rakovnicka. Na vrcholu pravěké hradiště z doby bronzové, v jeho místech ve 13. stol. postaven lovecký nebo strážní hrad, r. 1506 uváděn jako pustý. Stopy příkopů a valů narušeny lomem a výstavbou věže vysílače. Na západním svahu objeveny základy neznámého hrádku nazývaného Kozí.

Louzek

Č. Krumlov

Lovčice

Hodonín 49°3'48.52"N; 17°3'15.61"E

Obec prvně připomínána r. 1131. Kostel sv. Petra a Pavla přestavěn ze starší svatyně v letech 1802–1808, v interiéru mozaiky z r. 1985. Severně v údolí potoka Jordánek milíře pro výrobu dřevěného uhlí.

Lovčice

Klatovy 49°24'45.15"N; 13°30'43.36"E

Ves prvně doložena r. 1558, nyní část města Plánice. Patrový barokní zámek z počátku 18. stol. upravován v letech 1972–1973. Severovýchodně v osadě Pohoří dochována roubená chalupa U Primasů, v níž r. 1856 pobýval krátce před smrtí nemocný Josef Kajetán Tyl, pamětní deska.

48°42'33.08"N; 14°28'44.97"E

Hrad Louzek, pův. Lauseck, založen vysoko nad Malší ve 14. stol., r. 1448 odkoupen Rožmberky, r. 1541 pustý. Dochovány zbytky velké a malé věže, paláce, opevnění, předhradí, valů a příkopů. Přístup k romantické zřícenině po značené cestě od Skoronic nebo Zdíků.

Lovčičky

Vyškov 49°4'4.16"N; 16°51'6.66"E

Obec na okraji Ždánického lesa prvně zmíněna r. 1141. Jižně na kopci dochováno tvrziště s valy po tvrzi ze 14. stol., zaniklé v 16. stol. Na hřbitově dominantní kostel sv. Václava gotického původu ze 14. stol., v 16. stol. přestavěn pozdně goticky, z pův. stavby zachován presbytář. Kaple sv. Floriána z r. 1871 a sv. Anny z r. 1865.

Lovečkovice

Litoměřice 50°37'19.21"N; 14°15'54.62"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1412. Kaple z konce 18. stol. Dochováno několik srubových a hrázděných lidových staveb a empírových domů z 19. stol. a nádražní budova na zrušené trati do Velkého Března a Úštěka.

Lovosice

Litoměřice 50°30'42.65"N; 14°3'32.88"E

Louzek – zřícenina hradu

Loužek

Cheb 50°6'13.64"N; 12°27'4.39"E

Osada doložená r. 1290, nyní část města Cheb. Zachováno několik staveb lidové architektury s hrázděnými štíty, roubená stodola a jeden z posledních tzv. Chebských křížů, 3 m vysoký dřevěný kříž z konce 18. stol. s tělem Krista.

Lovčice

Příbram 49°37'20.94"N; 14°30'40.77"E

Ves prvně doložena r. 1520, nyní část obce Kosova Hora. Patrová tvrz patrně ze 16. stol. v 19. stol. upravena na čtyři obytné díly. Jihozápadně od vsi mimo značené cesty na vrchu Černý les (582 m n. m.) stopy hrádku neznámé historie, zachován příkop, val a stopy dvou budov.

316

Průmyslové město na Labi připomínáno poprvé r. 1143 jako ves strahovského kláštera, městská práva od r. 1600. Po vybudování železnice od r. 1851 rozvoj chemického a potravinářského průmyslu. Na náměstí pův. renes. zámek z počátku 17. stol., později barokně přestavěný. Barokní kostel sv. Václava z let 1733–1748, u něj řada soch světců z 18.–19. stol. Secesní evangelický kostel z r. 1907. U hřbitova barokní kaple z r. 1769 na paměť lovosické bitvy s Prusy v r. 1756. Nad městem dominantní vrch Lovoš – viz samostatné heslo.

Lovoš

Litoměřice 50°31'39.71"N; 14°1'6.77"E

Hora Lovoš (570 m n. m.), dominanta Lovosic na okraji Českého středohoří, od r. 1948 přírodní rezervace, vyhledávané výletní a rozhledové místo. Turistickou chatu z r. 1892 zničenou ohněm nahradila nová z r. 1924. Po rekonstrukci z r. 1982 v pravidelném provozu, z její ploché střechy vynikající kruhový rozhled. Na vrchol vedou značené stezky ze čtyř směrů.

www.ceskonamape.cz

Pohled z Lovoše na Milešovku a Kletečnou

Lozice

Chrudim

Lštění

Prachatice

49°54'59.02"N; 16°1'22.54"E

49°4'4.4"N; 13°52'33.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1131. Českobratrský kostel z r. 1784, věž přistavěna r. 1911. Hranolová patrová zvonice z poloviny 19. stol. Barokní statek z počátku 18. stol.

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Radhostice, poutní místo. Zdaleka viditelný kostel sv. Vojtěcha gotického původu, nově postaven barokně v letech 1739–1741, od něj daleký výhled. Cenná fara z r. 1668. Nad studánkou osmiboká barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1725, z 18. stol. též kaple Nanebevzetí Panny Marie a kaple Panny Marie Klatovské.

Lstiboř

Kolín 50°4'46.32"N; 14°54'27.37"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Klučov. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1747 na místě gotického, fara z r. 1752. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1912. Secesní dům z 20. let 20. stol.

Lštění

Benešov 49°51'52.54"N; 14°43'3.95"E

Obec na levém břehu Sázavy prvně doložena r. 1398, nyní významná rekreační oblast. Na vysokém návrší nad ní stopy slovanského hradiště z 10.–11. stol., při něm na hřbitově kostel sv. Klimenta románského původu v barokní podobě z r. 1730, výrazná krajinná dominanta. Severovýchodně nad místní částí Zlenice vysoko nad řekou v lese zřícenina hradu Stará Dubá ze 13. stol., zpustl koncem 15. stol. za odboje proti králi Jiřímu. Pod hradem na břehu řeky býv. podhradní městečko Odranec, zachována mohutná věž s branou a zbytky zdiva, kterými prochází železniční trať.

Lštění

Domažlice 49°28'56.31"N; 13°2'37.67"E

Ves prvně zmíněna r. 1362, nyní část obce Blížejov. Pozdně gotická věžovitá tvrz z 2. poloviny 15. stol., věž téměř 20 m vysoká se zachovalým interiérem obytného čtvrtého podlaží, u ní patrový objekt patrně ze 16. stol., nyní vše vzorně opraveno. V sousedství r. 1897 přistavěna mohutná pseudorenes. budova tzv. zámku, využita jako škola. Kostel sv. Jana Křtitele doložen r. 1362, v 18. a 19. stol. podstatně přestavěn.

Lubenec

Louny 50°7'53.03"N; 13°18'44.57"E

Obec doložena r. 1115, od r. 1846 výroba porcelánu, býv. porcelánka v loveckém zámečku technickou památkou. Pseudogotický kostel sv. Vavřince z r. 1846. Na hřbitově památník 60 obětem pochodu smrti z r. 1945.

www.ceskonamape.cz

317

Lubná

Rakovník 50°4'36.5"N; 13°42'7.5"E

Obec prvně zmiňována r. 1057. Pozdně barokní kostel sv. Jiří upravován r. 1875. Na severovýchodním okraji v býv. cihelně nalezeno r. 1890 unikátní rozsáhlé sídliště lovců mamutů.

požáru r. 1928 objeveny gotické nástěnné malby z 1. poloviny 15. stol., restaurovány r. 1940. Při severozápadním okraji kamenný, patrně smírčí kříž neznámého původu.

Ludgeřovice

Opava 49°53'24.77"N; 18°14'27.45"E

Lubnice

Znojmo 48°56'22.11"N; 15°36'51.5"E

Malá ves prvně doložena r. 1372. Barokní kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1718 nahradil kapli někdejšího hradu, u něj fara z téže doby s připravovanou expozicí Bítovska. Hodnotné lidové stavby.

Luboměř

N. Jičín 49°41'19.5"N; 17°42'26.74"E

Obec prvně doložena r. 1394. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1775–1778, pův. vybudován jako poutní.

Rozlehlá obec prvně zmíněna r. 1377. Monumentální cihlový novogotický kostel sv. Mikuláše z r. 1907 s přilehlou farou a hřbitovní kaplí.

Ludkovice

Obec prvně uváděna r. 1412. Barokní kříž z r. 1761 a dvoje boží muka z let 1692 a 1719. Severně nad obcí vodní nádrž z r. 1968 o rozloze 12,5 ha s hrází o délce 181 m a výšce 15 m. Dále k severu osada Pradlisko se sirným pramenem.

Ludvíkov pod Smrkem Luby

Ves prvně doložena r. 1316, nyní část města Klatovy. Gotická tvrz asi ze 14. stol. od r. 1544 v majetku města Klatovy, přestavbou na byty v 19. stol. setřen historický ráz, zachováno jen mohutné zdivo, gotické okno a oblouk brány. Kostel sv. Mikuláše gotického původu přestavěn barokně v 18. stol., dochovány nástěnné malby z počátku 16. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol.

Luby

Cheb 50°15'11.39"N; 12°24'25.46"E

Obec poprvé zmíněna r. 1158, pův. zvána Schönbach, trvale součástí Čech od r. 1461, městem od r. 1757. V 16. stol. těžba rumělky pro výrobu rtuti, od 17. stol. tradice výroby strunných hudebních nástrojů, kterou připomíná socha houslaře z r. 1927 a Muzeum hudebních nástrojů zřízené r. 1973. Kostel sv. Ondřeje pozdně románského původu, barokně přestavěn r. 1697, při něm korintský mariánský sloup z r. 1699. Osmiboká hřbitovní kaple Panny Marie Útočištné pochází z r. 1716. Barokní zámek z r. 1715 v Horních Lubech nyní ve zříceninách. Na návrší severozápadně od města u golfového hřiště dřevěná rozhledna U Strejců z r. 2005, vysoká 22 m.

Lučany nad Nisou

Liberec 50°54'53.25"N; 15°12'25.28"E

Klatovy 49°22'40.73"N; 13°17'58.83"E

Zlín 49°6'50.56"N; 17°43'34.67"E

Ves nazvaná po prvním rychtáři doložena r. 1381, nyní část Nového Města pod Smrkem, před jehož založením byla až do r. 1588 centrem dolování cínových rud. Gotický kostel sv. Petra a Pavla připomínán již r. 1346, výrazně upravován v 18. a 19. stol., věž s bedněným patrem.

Ludvíkovice

Děčín 50°47'52.83"N; 14°15'49.69"E

Protáhlá údolní obec založena při kolonizaci ve 14. stol. Na návrší nad silnicí barokní kaple z 18. stol. Kamenný kříž z r. 1701. Jehlancový pomník na paměť Hanse Kudlicha a zrušení roboty z r. 1892.

Luhačovice

Zlín 49°6'5.91"N; 17°45'30.49"E

Obec prvně připomínána r. 1412, na město povýšena r. 1936, památková zóna novodobé architektury. Čtyřkřídlý barokní zámek s kaplí sv. Josefa z r. 1738 na místě starší tvrze. Barokní kaple sv. Alžběty z 18. stol.

Jablonec n. N. 50°44'30.58"N; 15°13'23.86"E

Horská, pův. sklářská obec prvně připomínána r. 1634, na město povýšena r. 2006. Pseudorenes. kostel Navštívení Panny Marie z let 1886–1887. Barokní socha sv. Františka Serafinského z r. 1765. Historická budova brusírny skla. U sklárny pomník dvou obětí tzv. Lučanské pozdvižky z r. 1890, vzpoury sklářů proti zavedení moderních strojů.

Lučice

Havl. Brod 49°39'45.73"N; 15°29'48.39"E

Obec poprvé připomínána r. 1352. Gotický kostel sv. Markéty z 1. poloviny 14. stol. upravován pozdně goticky, po 318

Luhačovice – pramen Fr. Veselého

Slané prameny objevené r. 1668 daly vznik lázním, nejznámější pramen Vincentka upraven již r. 1680, lázně zříze-

www.ceskonamape.cz

ny koncem 18. stol., největší rozvoj po založení lázeňské společnosti r. 1902 zásluhou MUDr. Františka Veselého, v parku jeho socha. Počátkem 20. stol. vystavěna řada lázeňských domů, především podle plánů Dušana Jurkoviče, jeho stavby navrženy k zápisu do seznamu UNESCO. Pův. šest přírodních pramenů a desítky dalších navrtaných slouží k léčbě dýchacích cest a zažívacího ústrojí. Ve městě divadlo z r. 1908 a pseudoslohový augustiniánský dům z let 1902–1904. Moderní kostel Svaté rodiny z r. 1997. Časté pobyty skladatele Leoše Janáčka (1854–1928) připomíná busta z r. 1954. Severovýchodně od města vodní nádrž Pozlovice – viz samostatné heslo.

Luka nad Jihlavou

Jihlava 49°22'24.31"N; 15°42'9.7"E

Obec v údolí řeky Jihlavy prvně zmíněna r. 1378, status městyse z r. 1755 obnoven r. 2006. Zámek z 1. poloviny 17. stol. přestavěn barokně v letech 1739–1747, kolem cenný anglický park z r. 1834 o rozloze 19 ha s barokní kaplí Panny Marie a Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1743. Zámek nyní v soukromém vlastnictví a rekonstruován na hotel. V blízkosti parku socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Na protějším břehu Jihlavy skleník z počátku 19. stol. V místě pův. románské svatyně postaven v letech 1755–1763 pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje, z pův. stavby zachována románská věž, její horní část upravena r. 1804. U kostela kamenný kříž z r. 1848. Barokní sýpka z let 1720–1730, po rekonstrukci r. 2003 účelově využita. V domě zvaném U Holubů od r. 2004 regionální muzeum. Boží muka z 18. stol. Jihovýchodně na vrchu Balkán (554 m n. m.) lyžařské terény s vlekem.

Lukavec

Pelhřimov 49°33'58.58"N; 14°59'20.88"E

Obec připomínána r. 1352, historický status městyse z r. 1543 obnoven r. 2006. Barokní zámek vznikl v 18. stol. přestavbou starší vodní tvrze, restaurován v letech 1914–1918. U něj anglický park s klasicistním šestibokým pavilónem z konce 18. stol., zvaným Hříbek, ve kterém pobýval básník Antonín Sova (1864–1928), od r. 1958 uvnitř jeho památník. Pozdně barokní kostel sv. Václava z let 1774–1781 vyhořel r. 1865, obnoven pseudoslohově. Kaple Panny Marie postavena po r. 1800 na místě barokního kostela vyhořelého r. 1760. Boží muka z 18. stol. Při severním okraji židovský hřbitov.

Luhačovice – Jurkovičův dům

Luhov

Plzeň-sever 49°48'53.04"N; 13°8'40.42"E

Jako knížecí dvorec zmiňován r. 1175, jako ves r. 1315, nyní část obce Líšťany. Ze středověké tvrze dochováno tvrziště na pahorku obklopeném rybníkem. V sousedství patrový barokní zámek z r. 1780, kolem barokní budovy hospodářského dvora a renes. sýpka. Zámek po opravě zpřístupněn od r. 2006 v sezóně veřejnosti. Barokní sochy světců v okolí nedochovány.

Luka

K. Vary 50°9'23.13"N; 13°9'5.79"E

Ves připomínána prvně r. 1239, nyní část obce Verušičky. Na místě renes. tvrze čtyřkřídlý raně barokní zámek z r. 1660, několikrát přestavovaný, nyní zchátralý. Pův. gotický kostel sv. Vavřince zásadně barokně přestavěn r. 1722, hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1648 s hodnotným malovaným stropem.

Luká

Olomouc 49°38'57.25"N; 16°56'55.17"E

Obec prvně doložena r. 1349. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1732 na místě gotické stavby ze 14. stol., věž přistavěna r. 1792. Severně od obce meteorologická stanice.

Lukavice

Rychnov n. Kn. 50°12'13.85"N; 16°17'45.36"E

Obec prvně připomínána r. 1364. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1783–1784 na místě starší stavby. Kříže a sochy světců z 1. poloviny 19. stol.

Lukavice

Chrudim 49°53'17.88"N; 15°50'11.64"E

Obec připomínána r. 1312, položena uprostřed ložisek pyritových břidlic, těžba doložena r. 1609, zachovány šachty a haldy, upravený zbytek kamenné konstrukce Bartolomějské šachty s pahorkem. Patrový barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol., pův. sídlo horního úřadu. Památný dub o stáří asi 700 let.

Lukavice

Ústí n. O. 50°3'42.8"N; 16°28'57.3"E

Obec prvně uváděna r. 1354. Pův. gotický kostel sv. Filipa a Jakuba zachován v presbytáři, loď doplněna při barokní přestavbě v letech 1720–1721. Na okraji obce kaplička sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol., Kalvárie z téže doby.

www.ceskonamape.cz

319

Lukov

Třebíč

Lukov

Znojmo

49°4'20.47"N; 15°49'32.49"E

48°51'40.56"N; 15°54'40.03"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1239. Renes. kostel sv. Jana Křtitele přestavěn barokně r. 1716. V obci dva smírčí kameny s křížem, jihovýchodně u silnice pamětní kámen šesti umrzlým dětem z r. 1917.

Obec prvně zmíněna patrně již r. 1190, status městyse z r. 1558 obnoven r. 2008. Pozdně barokní kostel sv. Jiljí z r. 1749 přestavěn v 19. stol., u něj pranýř z r. 1609. Socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. stol. Jezy na Dyji u býv. Novohradeckého a Faltýskova mlýna. Východiště ke zřícenině Nový hrádek – viz samostatné heslo.

Lukov

Zlín 49°17'31.64"N; 17°44'1.12"E

Podhorská obec doložena po r. 1350 jako podhradí stejnojmenného hradu – viz samostatné heslo. Empírový kostel sv. Josefa z let 1810–1813, při něm fara z konce 18. stol. Na rozcestí boží muka se sochou Immaculaty z r. 1660, při cestě k hradu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Býv. pivovar ze 17. stol. upraven na restauraci. Panská vila Tusculum z konce 19. stol., nyní hotel. Rodiště dramatika a scénáristy Františka Pavlíčka (1923–2004), jeho busta z r. 2006 v parčíku před obecním úřadem. Pod hradem ve staré lesovně z r. 1765 žila u své dcery v letech 1895–1908 vdova po Bedřichu Smetanovi Bettina.

Lukov

Zlín 49°18'11.87"N; 17°44'29.6"E

Hrad založen jako zeměpanský počátkem 13. stol., písemně doložen r. 1332, koncem 14. stol. rozšířen o kapli a rozsáhlé předhradí s nárožními věžemi. Po obsazení Švédy r. 1643 strženy hradby, od r. 1793 opuštěn a šlechtické sídlo přeneseno do Lešné – viz samostatné heslo. Rozsáhlé zříceniny jednoho z největších moravských hradů se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou v opravě od r. 1983, od r. 2004 objekt pod uzavřením, placená prohlídka možná během sezóny. Přístup po značené cestě z obce Lukov.

Lukovany

Brno-venkov 49°9'45.97"N; 16°18'0.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1269. Dochovány malé zbytky zdiva a valy tvrze z 13. stol., zaniklé v 16. stol. Pův. opevněný románský kostel sv. Václava z počátku 13. stol. přestavěn barokně v letech 1715 a 1747.

Luleč

Vyškov 49°15'14.82"N; 16°55'36.48"E

Obec prvně připomínána r. 1349, v 16. stol. centrum Moravských bratří s tiskárnou. Barokní kostel sv. Isidora z let 1739–1753, na návsi zvonička z r. 1826. Dochována jihohanácká chalupa. Jihozápadně na vyvýšenině zbytky hradu z konce 13. stol., zanikl po r. 1490, zachovány příkopy a valy. V sousedství hradiště barokní kostel sv. Martina z let 1751–1753 na místě středověké stavby, dominantní věž přistavěna r. 1826.

Luštěnice

Ml. Boleslav 50°19'12.2"N; 14°56'11.75"E

Obec prvně připomínána r. 1268. Na místě tvrze postaven kolem r. 1760 třípatrový pozdně barokní zámek, budova na neobvyklém trojkřídlém půdorysu s protaženými křídly, nyní chátrající v soukromém vlastnictví. U zámku barokní kostel sv. Martina z r. 1739 na místě starého gotického, presbytář rozšířen r. 1799. Barokní fara z r. 1762, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1772.

Lutín

Olomouc 49°33'23.88"N; 17°8'21.28"E

Obec prvně doložena r. 1234, proslulá výroba vodních čerpadel, firma Sigma bratrů Sigmundů založena r. 1868. Barokní kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1756 s lidovými sochami sv. Martina a Jiří.

Lutová

Jindř. Hradec 48°59'23.42"N; 14°54'32.65"E

Lukov (Zlín) – zřícenina hradu

Lukov

Kladno 50°20'19.32"N; 14°3'21.3"E

Ves prvně doložena r. 1349, nyní část městyse Chlum u Třeboně. Dominantní kostel Všech svatých gotického původu, upravován barokně po r. 1615, věž přistavěna r. 1875. Empírová fara z doby kolem r. 1800. Na návsi cenné lidové domy. Na návrší severozápadně od vsi zřícenina poutního kostela Narození Panny Marie zrušeného r. 1786. Jihozápadně soustava větších rybníků.

Ves připomínána r. 1227, nyní část městyse Vraný. Kostel sv. Jiří pův. románská rotunda, v 18. stol. doplněna věž a loď. Barokní márnice a hřbitovní brána. 320

www.ceskonamape.cz

Luž

Č. Lípa

Luže

Chrudim

50°50'55.24"N; 14°38'51.11"E

49°53'33.07"N; 16°1'41.85"E

Luž, německy Lausche, nejvyšší vrchol Lužických hor (793 m n. m.) a nejvyšší bod na území Německa východně od Labe, odedávna vyhledáván pro vynikající kruhový rozhled. Horská chata z let 1879–1882 s 10 m vysokou rozhlednou stála na území obou států, do základů vyhořela na Nový rok 1946. Zachována jen základová deska. Na vrcholu německá telekomunikační věž. Z české strany značena serpentinovitá tzv. Česká cesta vybudovaná r. 1851 pro návštěvu býv. rakouského císaře Ferdinanda Dobrotivého.

Město poprvé zmíněno r. 1349, památková zóna. V centru cenná renes. radnice z r. 1542 a gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1381. Dominantní barokní poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů na návrší Chlumku z let 1690–1695, při něm upravená jezuitská rezidence. Početnou židovskou komunitu připomíná synagoga z 18. stol. a severovýchodně od města židovský hřbitov z 1. poloviny 17. stol. Město rodištěm sochaře Zdeňka Němečka (1931–1989), autora soch se sportovní tématikou umístěných po celém světě. Na jižním okraji zříceniny hradu Košumberk – viz samostatné heslo. Pod hradem Hamzova dětská léčebna, založena r. 1901 lékařem a spisovatelem Františkem Hamzou (1868–1930) pro léčbu tuberkulózy, od r. 1962 též nemocí pohybového ústrojí, nyní má 9 pavilónů a vlastní lesopark o rozloze 13 ha. Jihovýchodně od města tzv. Paletínská kaple, barokní osmiboká kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1720, pův. obklopena poustevnami. Jižně nad opačným břehem Novohradky na místě zaniklé vsi Janovičky na hřbitově osamělý barokní kostelík Zvěstování Panny Marie z let 1741–1746. Západně od města na návrší nad místní částí Radim dřevěná, 12 m vysoká rozhledna Jahůdka z r. 2008 se třemi vyhlídkovými plošinami.

Pohled z Luže k Varnsdorfu

Lužany

Jičín 50°26'7.9"N; 15°28'52.73"E

Starobylá obec doložena již r. 1052 v majetku staroboleslavské kapituly. Tvrz ze 16. stol. opuštěna v 17. stol., dochovány jen sklepy pod novější usedlostí. Gotický kostel sv. Máří Magdalény z r. 1360 nahrazen novým klasicistním kostelem z let 1797–1805. Barokní kaple Panny Marie z doby kolem r. 1700. Barokní sochy sv. Floriána a Vojtěcha z poloviny 18. stol. Dřevěná zvonička z r. 1788. Severozápadně od obce rekreační rybník Marešák.

Lužany

Plzeň-jih 49°32'48.13"N; 13°19'4.74"E

Obec nad Úhlavou doložena r. 1175. Od r. 1245 připomínána tvrz přestavěná r. 1584 na renes. zámek, zámecká kaple od r. 1700 nahrazovala kostel. Současnou pseudorenes. podobu zámek získal v letech 1886–1887, kdy byl rozšířen a upraven tehdejším majitelem Josefem Hlávkou, u něhož se tu scházely nejvýznamnější osobnosti českého kulturního a politického života. Nová zámecká kaple Jména Panny Marie z r. 1887 nahradila starou, z níž vznikla pracovna. Před zámkem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a hospodářský dvůr s barokními objekty. Kolem zámku krajinářský park upravený z lužního lesa. Zámek spravován Nadáním Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, nepřístupný. Rodiště spisovatele Josefa Kožíška (1861–1933), pamětní deska. Při silnici socha sv. Josefa z r. 1714.

Luže – hrad Košumberk

Lužec nad Cidlinou

Hradec Kr. 50°12'47.49"N; 15°24'51.11"E

Obec prvně připomínána r. 1325. Kostel sv. Jiří gotického původu obnovován po požárech v letech 1791 a 1866, věž z r. 1853. Na návsi kaple s barokní mariánskou sochou. Socha sv. Linharta z poloviny 18. stol. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1931.

www.ceskonamape.cz

321

Lužec nad Vltavou

Mělník

Lysá hora

Frýdek-Místek

50°19'14.58"N; 14°24'2.54"E

49°32'45.4"N; 18°26'50.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1305. Kostel sv. Jiljí gotického původu s hodnotným vybavením barokně přestavěn r. 1762, věž z r. 1837. Po r. 1850 rozvoj průmyslu, cukrovar a strojírny. Přes obec vede laterální plavební kanál – viz heslo Vraňany. Rodiště malíře, výtvarného kritika, literáta a překladatele Miloše Jiránka (1875–1911), vůdčí osobnosti zakladatelské generace českého moderního umění.

Nejvyšší vrchol (1323 m n. m.) Moravskoslezských Beskyd, od r. 1895 na něm německá chata arcivévody Albrechta, od r. 1935 také česká Bezručova chata, obě vyhořely v letech 1972 a 1978. Nyní na vrcholu Horská chata Lysá hora s restaurací, vybudovaná z býv. ubytovny lesních dělníků, turistická ubytovna Kameňák z r. 1933, pův. příslušenství německé chaty, a bufet Šantán jako provizorní občerstvení do doby obnovení Bezručovy chaty. Kromě toho ještě stanice Horské služby, meteorologická stanice z r. 1954 a televizní vysílač z r. 1980. Na východním svahu lyžařské terény. Daleký výhled.

Lužice

Most 50°29'31.12"N; 13°45'15.64"E

Obec doložena r. 1226. Kostel sv. Augustina z r. 1877. Východně přírodní památka Lužické šípáky, porost dubu pýřitého chráněn od r. 1993.

Lužice

Hodonín 48°50'32.21"N; 17°4'54.77"E

Velká obec nad říčkou Kyjovkou prvně zmíněna r. 1250. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1874. V obci tradice pěstování vína a národopisných zvyků. Severovýchodně od ní soustava rozlehlých Hodonínských rybníků o ploše přes 150 ha, významné hnízdiště vodního ptactva.

Lužná

Rakovník 50°7'20.1"N; 13°46'19.32"E

Obec na okraji křivoklátských lesů prvně zmíněna r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Barbory z r. 1749. V okolí pozůstatky po uhelné těžbě. Rodiště malíře Bohuslava Wünsche (1900–1968). Severně v části Lužná II nádraží se železničním muzeem v prostorách býv. výtopny. Východně od nádraží v lese býv. lázně Merklovka, zřízeny při minerálním pramenu v 19. stol., zanikly po r. 1940, v posledních letech prameniště nově upraveno.

Lysá nad Labem

Knížecí hrad na návrší připomínán již r. 1013, osada pod ním povýšena na město r. 1291, ve 14. stol. věnné město českých královen, od r. 2003 památková zóna. Největší rozmach za hrabat Šporků v 17. a 18. stol. Nad městem mohutný barokní zámek na místě pův. hradu, renes. stavba přebudována před r. 1676, nyní účelově využit. Při něm francouzský park založený po r. 1733 s cennou barokní sochařskou výzdobou. Pod zámkem barokní klášter augustiniánů z let 1731–1741. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1719–1741, před ním soubor barokních soch, některé z dílny M. B. Brauna. Evangelický kostel z r. 1787. Na náměstí barokní radnice z let 1746–1747 s podloubím. Muzeum Bedřicha Hrozného v barokním domě z r. 1754. Ve městě proslulé výstaviště, západně na okraji lesa dostihové závodiště. Železniční křižovatka. Rodiště orientalisty Bedřicha Hrozného (1879–1952), který rozluštil písmo Chetitů, dále se zde narodil proslulý mecenáš umění hrabě František Antonín Špork (1662–1738), literární a divadelní kritik Jindřich Vodák (1867–1940) a lékař Rudolf Jedlička (1869–1926), zakladatel ústavu pro postižené děti.

Lysice Lužnice

Jindř. Hradec 49°3'44.36"N; 14°45'18.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1371. Velká kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1875 s hranolovou věží. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na mostě. Dochován soubor lidových staveb z 19. stol. Severně přírodní památka Slepičí vršek, písečný přesyp s pískomilnou flórou chráněn od r. 1955. Jižně hráz rybníka Rožmberk – viz samostatné heslo.

Lvová

Liberec 50°46'54.65"N; 14°47'9.57"E

Ves v údolí Panenského potoka, nyní část města Jablonné v Podještědí, vznikla jako podhradí hradu a zámku Lemberk – viz samostatné heslo. Ve vsi chráněny historicky významné lipové aleje, při cestě do Jablonného na úpatí vrchu Krutina silný pramen chutné vody, v minulosti považované za léčivou, tzv. Zdislavina studánka. U ní empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy, v dnešní podobě od r. 1862.

322

Nymburk 50°12'5.71"N; 14°50'34.93"E

Blansko 49°27'9.87"N; 16°32'26.92"E

Obec prvně připomínána r. 1308, historický status městyse z r. 1652 obnoven r. 2007. Pozdně barokní radnice z r. 1768. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla přestavěn barokně v letech 1782–1786 a upraven novogoticky r. 1848. Gotická tvrz přestavěna v letech 1584–1592 na renes. vodní pevnost a počátkem 17. stol. na zámek, dnešní podoba výsledkem barokní přestavby z 1. poloviny 18. stol. a klasicistní úpravy z r. 1833. Součástí přístupné expozice též knihovna rakouské spisovatelky českého původu Marie Ebner-Eschenbachové (1830–1916). Pozoruhodná zámecká zahrada se sloupovou kolonádou, sallou terrenou a dalšími romantickými stavbami. Na park k severozápadu navazuje rozlehlá býv. Lysická obora s cennými dřevinami.

www.ceskonamape.cz

rokní kostel sv. Václava z r. 1675 na místě starší stavby. Fara z r. 1870 se znakem broumovského opata. Obelisk Panny Marie Bolestné z r. 1761 a dvě sousoší Ukřižování z 2. poloviny 19. stol. Památná Šrůtkova lípa. V okolí lyžařské terény. V místní části Machovská Lhota evangelická, tzv. Kubečkova fara z r. 1813, zděná budova v patře s komorou vysazenou na sloupech. Rodiště Karla Dostála (1750–1813), vůdce selského povstání na Policku r. 1775, zvaného „selský generál“.

Máchovo jezero

Č. Lípa 50°35'2.39"N; 14°38'59.14"E

Na severním okraji Doks založen císařem Karlem IV. r. 1367 Velký rybník o rozloze 278 ha, po 2. světové válce zván Máchovo jezero, rekreační využití, pláže u Doks a Starých Splavů, sezónní lodní doprava. Na ostrůvku Myší zámek zbytky tvrze z 15. stol., Kachní ostrov představuje významnou ornitologickou lokalitu. U východního břehu bažina Swamp, přírodovědná studijní plocha. Východně přírodní památka Břehyně-Pecopala, botanická a ptačí rezervace o rozloze 903 ha.

Lysice – zámek

Lysovice

Vyškov 49°13'2.98"N; 16°58'14.51"E

Obec poprvé zmiňována r. 1465, památková zóna. Dochovány lidové usedlosti se žudry. Kostel Nejsvětějšího srdce Páně z let 1923–1924. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. Jižně od obce přírodní památka Větrník, nejcennější rezervace jihomoravské stepi.

Mačice

Klatovy 49°13'37.42"N; 13°40'48.95"E

Ves připomínána r. 1359, nyní část obce Soběšice. Renes. tvrz přestavěna kolem r. 1600 na zámek s přízemními arkádami barokně upravený v 18. stol. U zámku novogotická kaple. Památná lípa stará asi 500 let.

Máchovo jezero s Myším zámkem

Majdalena

Obec na Lužnici prvně připomínána r. 1397. Kostel sv. Máří Magdalény vybudován v 19. stol. z gotické kaple s poustevnou z let 1397–1400, pozdně goticky přestavěné r. 1534. Na jižním okraji na Lužnici samota Pilař, u níž z řeky vychází Zlatá stoka – viz samostatné heslo. Zdejší nebezpečný jez vodáky nazýván jezem smrti.

Majetín Mahouš

Obec prvně zmíněna r. 1300, od r. 1995 památková zóna. Dochováno několik usedlostí blatského typu a obecní kovárna. Gotická kamenná boží muka, kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol.

Obec prvně zmiňována r. 1277. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863. Na návsi kašna s fontánou z r. 2000. Severovýchodně v lese Olší poutní kaplička sv. Cyrila a Metoděje u pramene výborné vody.

Makotřasy Machov

Obec prvně připomínána r. 1354, status městyse z r. 1761 obnoven r. 2006. Dochovány roubené domy z přelomu 18. a 19. stol. a zděné usedlosti broumovského typu. Ba-

Kladno 50°8'31.59"N; 14°13'5.17"E

Náchod 50°29'58.59"N; 16°16'35.61"E

Olomouc 49°29'57.71"N; 17°19'58.51"E

Prachatice 49°2'52.24"N; 14°15'25.21"E

Jindř. Hradec 48°57'39.17"N; 14°51'24.48"E

Obec v údolí Lidického potoka doložena r. 1318, r. 1961 objevena osada lidu keramiky nálevkovitých pohárů ze 4. tisíciletí př. n. l. Nad rybníkem zbytky tvrze ze 14.–15. stol., dvě klenuté místnosti a zbytek hradby. Východně za dálnicí barokní Kalingrův mlýn z r. 1752 se štítem a bránou.

www.ceskonamape.cz

323

Makov

Svitavy

Malá Úpa

Trutnov

49°51'18.3"N; 16°11'30.27"E

50°43'28.39"N; 15°48'55.58"E

Obec prvně připomínána r. 1349 jako majetek litomyšlského biskupství. Kostel sv. Víta patrně románského původu upraven koncem 18. stol., nástropní malby podle kartonů Mikoláše Alše z r. 1900.

Rozptýlená obec táhnoucí se od státní hranice k jihu podle stejnojmenného vodního toku, pův. dřevařská osada ze 16. stol., později těžba železné a arsenové rudy, nyní významná rekreační oblast s velkým lyžařským areálem. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla, pův. dřevěná stavba z r. 1791 vyhořela po úderu blesku, nynější zděný z r. 1805, při něm dřevěná škola z r. 1797. Při polské hranici na krkonošském hřebenu Pomezní boudy, založeny kolem r. 1634, křižovatka značených cest, v místním informačním středisku muzejní expozice. Západně na Obřím hřebenu pamětní deska 23 obětem na místě pádu německého vojenského letadla v únoru 1945, poslední zbytky vyzvednuty r. 1998.

Malá Bukovina

Děčín 50°44'41.34"N; 14°22'33.59"E

Údolní ves zmiňována r. 1384, nyní část obce Velká Bukovina. Vrcholně barokní poutní kostel sv. Václava z r. 1716 na místě starší stavby, poutní areál rekonstruován r. 2003. Dochovány lidové dřevěné stavby.

Malá Morava

Šumperk 50°5'43.18"N; 16°49'37.72"E

Horská obec prvně připomínána r. 1351, do poloviny 19. stol. celnice a vězení pro pašeráky, později přestavěno na školu. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1689, u něj rokoková socha Panny Marie z r. 1771. Dochovány srubové statky na kamenné podezdívce z 19. stol.

Malá Morávka

Bruntál 50°0'46.56"N; 17°19'1.22"E

Obec založena jako pův. hornická osada před r. 1524, nyní vyhledávané rekreační středisko. Zachována řada pův. lidových staveb, památková zóna. Barokní kostel Nejsvětější Trojice, u něj fara z r. 1780. Na Kapličkovém vrchu pozdně barokní kaple s cennými nástropními malbami z doby kolem r. 1800. V místní části Karlov pod Pradědem rozlehlý lyžařský areál.

Malá Skála

Jablonec n. N. 50°38'26.14"N; 15°11'28.05"E

Malebná obec na Jizeře mezi skalami Sokola, Vranovského hřebenu a Suchými skalami prvně zmíněna r. 1422, jižní část Vranové již r. 1382. Na příkrých skalách nad obcí zřícenina hradu Vranov – viz samostatné heslo. Pod skalami zámek vybudovaný v 16. stol. ze starší tvrze, upravován v 19. a 20. stol. klasicistně a secesně, nyní účelově využit. Kaple sv. Vavřince z r. 1869. Dochováno několik dřevěných lidových staveb. Ve velkém patrovém roubeném Boučkově statku muzeum a galerie s restaurací. U řeky kemp Ostrov, každoročně pořádán rockový festival Benátská noc. Tradiční výroba odznaků. Rodiště spisovatelky Jarmily Glazarové (1901–1977), pohřbena na místním hřbitově. Jihozápadně v pískovcovém bloku na hřebenu nepatrné zbytky středověkého hrádku Drábovna, vytesaného ve skalách.

Malá Úpa – Pomezní Boudy

Malé Březno

Most 50°27'42.43"N; 13°33'33.19"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Pozdně gotický kostel sv. Jana Evangelisty přestavěn po požáru barokně r. 1644. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, další barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého přeneseny ze zrušených Ervěnic.

Malé Hradisko

Prostějov 49°29'35.51"N; 16°52'38.58"E

Obec prvně připomínána r. 1358. Kaple Panny Marie z r. 1845 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Dochován roubený dům z r. 1786. Při východním okraji okrouhlá kamenná budova považovaná za příležitostný větrný mlýn. Severovýchodně nad obcí Staré hradisko, největší keltské oppidum na Moravě z 2.–1. stol. př. n. l. o rozloze 37 ha obklopoval val dlouhý téměř 3 km se třemi branami. Dále k východu nad hájovnou Okluky Čertův hrádek, terénní stopy a základy věže hrádku neznámého jména, založen ve 13. stol., zanikl patrně po r. 1389.

Malé Svatoňovice

Trutnov 50°31'54.44"N; 16°3'0.61"E

Malá Skála – hrad Vranov 324

Pův. hornická obec prvně doložena r. 1709, činnost dolů zahájena koncem 18. stol., ukončena r. 1991. Od r. 1715 poutní místo, nad tzv. zázračným pramenem nejprve mariánská soška, osmiboká barokní studniční kaple Sedmi radostí Mariiných vystavěna r. 1732, u ní kapličky Panny Marie Lurdské www.ceskonamape.cz

a sv. Judy Tadeáše. Kostel Panny Marie, pův. barokní dřevěný z doby kolem r. 1737, zásadně empírově přestavěn r. 1831. Mariánský sad se sedmi romantickými kapličkami z r. 1872. Od r. 1736 do 2. světové války v provozu lázně, lázeňským lékařem tu byl otec zdejšího rodáka, spisovatele a dramatika Karla Čapka (1890–1938), v rodném domě památník, na budově pamětní deska s bustou z r. 1946. V parčíku pomník bratří Čapků z r. 1969. Na hřebenu Jestřebích hor bunkr Pod Kolčarkou a několik dalších objektů čs. opevnění, zpřístupněn jako památník.

kostel sv. Jiří z počátku 14. stol., barokně přestavěn r. 1686 a v polovině 18. stol., věž z r. 1884.

Malenice

Strakonice 49°7'34.04"N; 13°52'58.31"E

Obec nad Volyňkou prvně zmiňována r. 1318. Gotický kostel sv. Jakuba Většího z počátku 14. stol., z pův. stavby zachován presbytář, loď z r. 1709, nynější podoba z r. 1885. Na přilehlém hřbitově pohřbeno několik významných osobností, mezi nimi architekt Národního divadla Josef Zítek, herec Jiří Pleskot, sbormistr Pavel Kühn nebo režisér Zdeněk Podskalský. Fara středověkého původu pokládána za zbytek tvrze, přestavována v baroku i později. Kaple sv. Václava z r. 1932 ve tvaru rotundy, opravena r. 2003. Boží muka se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1893. Dochována stará, částečně dřevěná kovárna. Na Volyňce pův. dřevěný hamr z r. 1804 s dochovaným zařízením, v provozu do r. 1961, muzejní expozice. Severně nad řekou vápencová Jiříčkova skála s jeskyní objevenou r. 1920.

Malenice – kostel

Malenovice

Maleč

Zlín 49°12'12.45"N; 17°35'48.42"E

Malé Svatoňovice – pomník bratří Čapků

Havl. Brod 49°46'19.46"N; 15°40'32.86"E

Obec prvně doložena r. 1278. Koncem 16. stol. vystavěn renes. zámek, po r. 1687 přestavěn barokně, koncem 18. stol. rozšířen o dvě patrová křídla, zásadně upraven empírově r. 1827. Kolem zámku park s cennými dřevinami. Od r. 1862 majitelem zámku politik František Ladislav Rieger (1818–1903), za nímž často jezdíval jeho tchán, historik František Palacký (1798–1876), po r. 1990 v restituci rodině vrácen. U vjezdu barokní sochy Panny Marie z r. 1685 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1707. Novorománský evangelický kostel z r. 1891. Ve svahu nad obcí barokní kaple z 18. stol.

Pův. ves prvně připomínána r. 1321, nyní část města Zlín. Na výběžku Babí hory zachovalý gotický hrad ze 14. stol., upravován a rozšířen v 16. stol. renesančně a kolem r. 1700 barokně, příklad hradu s plášťovou zdí a věží nad vstupní branou. V letech 1950–1957 opraven pro muzeum. Na býv. tvrzišti kostel sv. Mikuláše gotického původu v podobě z r. 1804. V jižní části sirný pramen. Rodiště herce Ilji Prachaře (1924–2005). Jihozápadně v lesích na Kaménce poutní místo Svatá Voda, u pramene kaplička z r. 1854, obnovena r. 1963, a upravená skalka z r. 1913 se soškou Panny Marie Lurdské.

Malenovice

Frýdek-Místek 49°34'39.45"N; 18°24'6.45"E

Malejovice

K. Hora 49°50'45.51"N; 15°2'8.2"E

Roztroušená ves prvně připomínána r. 1142, nyní část města Uhlířské Janovice. V dominantní poloze na hřbitově gotický

Obec prvně doložena r. 1611. Eusebius z Oppersdorfu nechal r. 1640 na vrchu Borová postavit barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly s farou. Kaplička Panny Marie neznámé historie opravena r. 2004. Od r. 1996 na katastru obce vrch Ivančena (925 m n. m.) mezi beskydskými vrcholy Malchor (1213 m

www.ceskonamape.cz

325

n. m.) a Kykulka (996 m n. m.), na něm kamenná mohyla založená členy Junáka z Ostravy r. 1946 na paměť skautů popravených 24. dubna 1945 v polském Těšíně, symbol vlastenectví, statečnosti a přátelství. Mohyla 12 m dlouhá, 5,5 m široká a téměř 4 m vysoká se stále rozrůstá, obsahuje kameny z celého světa kromě Austrálie a také kamínek z Měsíce věnovaný astronautem Armstrongem. U mohyly kamenný obelisk se jmény umučených skautů, místo pravidelných dubnových poutí.

Malesice

Plzeň-město 49°46'18.1"N; 13°18'0.24"E

Ves nad Mží prvně zmíněna r. 1239, nyní městský obvod Plzeň 9. Na místě tvrze patrový barokní zámek z r. 1730 se dvěma rizality, dílo Jakuba Augustona, vyhořel r. 1948, nyní vysokoškolská kolej. Kolem anglický park. Gotický kostel sv. Jiří upraven renesančně r. 1597 a znovu r. 1815. Barokní fara, v sousedství kočárovna z počátku 19. stol. Lidové stavby. Východiště ke zřícenině hradu Kyjov – viz samostatné heslo.

Malešov

K. Hora 49°54'36.79"N; 15°13'34.43"E

Obec nad říčkou Vrchlicí doložena r. 1303, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Na skalnatém ostrohu mohutná věžovitá tvrz o pěti patrech z poloviny 14. stol., od r. 1738 sýpka, novým majitelem obnovována. Při tvrzi klasicistní zámeček z r. 1822 přestavěný ze staršího barokního objektu. Na náměstí barokní kostel sv. Václava z let 1731–1733 a sousoší sv. Antonína, Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1760. Barokní socha sv. Barbory z poloviny 18. stol. Dochováno několik barokních domů. Na levém břehu Vrchlice židovský hřbitov z 18. stol. U Malešova r. 1424 svedena poslední vítězná bitva Jana Žižky, jižně u rybníka Prosík pamětní kámen. Severně rekreační Velký rybník s kempem a vodní nádrž Vrchlice – viz samostatné heslo.

Malešov (Litoměřice) – kostel

Malešovice

Brno-venkov 49°1'23.65"N; 16°30'3.09"E

Starobylá obec doložena již r. 1104. Raně gotický kostel sv. Štěpána z konce 13. stol. přestavěn r. 1822, u něj kamenný kříž z r. 1771. U školy pozdně barokní socha sv. Floriána z konce 18. stol., při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737.

Maletín

Šumperk 49°47'57.59"N; 16°47'0.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1317. Kostel sv. Mikuláše gotického původu přestavěn empírově v letech 1804–1805. Barokní mariánský sloup z r. 1725 a socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Empírová Kalvárie z r. 1848. V okolí pískovcové lomy.

Malhostovice

Brno-venkov 49°20'0.83"N; 16°30'9.57"E

Malešov (K. Hora) – pamětní kámen bitvy

Malešov

Litoměřice

Obec prvně doložena r. 1320. Kostel sv. Vavřince gotického původu doložen r. 1407, věž přistavěna r. 1763, zchátralá stavba r. 1834 zbořena a kostel nově postaven do dnešní podoby r. 1835, věž opravena po požáru r. 1857. Jihozápadně přírodní památka Malhostovická pecka, skalní útvar se stepí a teplomilnými stepními společenstvy.

50°30'38.6"N; 14°19'22.81"E

Ves na náhorní plošině prvně uváděna r. 1088, nyní část města Hoštka. Dominantní pozdně gotický kostel sv. Jiří s románskou věží později renesančně a barokně upravován. Několik lidových staveb.

326

Malíkovice

Kladno 50°13'18.63"N; 13°59'9.27"E

Obec prvně doložena r. 1349. Gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. rozšířen o sakristii r. 1826, opraven v letech 1996–1997. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

www.ceskonamape.cz

V hospodářském dvoře zachovány renes. portály pův. tvrze ze 16. stol.

Malín

K. Hora 49°58'6.89"N; 15°18'8.39"E

Pův. osada na předrománském hradišti z 10. stol. písemně doložena r. 1046, nyní část města Kutná Hora. Předrománský kostel sv. apoštolů Jana a Pavla, též sv. Jana Křtitele, později goticky přestavěn, nyní českobratrský. Kostel sv. Štěpána románského původu z 12. stol. přestavěn goticky a pak kolem r. 1660 barokně, u něj polygonální zvonice z r. 1818 s bedněným patrem, zchátralá kostnice čili kaple Vzkříšení Páně z 2. poloviny 18. stol. a barokní hřbitovní brána. Empírová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1818.

Malšín

Obec prvně zmíněna r. 1339. Raně gotický kostel Srdce Ježíšova z 13. stol. pův. zasvěcen sv. Markétě, přestavěn r. 1593 a zbarokizován koncem 17. stol.

Malý Bor

Obec prvně zmíněna r. 1243. Pův. románský kostel sv. Máří Magdalény z doby kolem r. 1200 barokně upraven v 18. stol. Fara z přelomu 19. a 20. stol. Patrová škola z r. 1781. Dochovány statky s lidovými barokními štíty.

48°41'4.19"N; 14°34'34.72"E

Malotice

Kolín 49°57'53.47"N; 14°58'36.81"E

Obec prvně připomínána r. 1295. Pův. vodní věžovitá gotická tvrz ze 14. stol. poškozena za třicetileté války, zachovány též zbytky ohradní zdi. Novogotický špýchar. Pův. románský kostel sv. Tomáše nahrazen r. 1864 novorománskou stavbou. Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Dochováno několik lidových staveb.

Plzeň-sever 49°59'26.69"N; 13°14'1.1"E

Č. Krumlov

Obec v Novohradských horách prvně zmíněna r. 1358. Gotický kostel sv. Bartoloměje koncem 15. stol. přestavěn a rozšířen z pův. kaple sv. Kateřiny na dvoulodní chrám s gotickými zvony.

Klatovy 49°19'51.25"N; 13°38'58.84"E

Manětín Malonty

Č. Krumlov 48°40'39.95"N; 14°17'13.1"E

Město připomínáno r. 1169 jako majetek řádu johanitů, počátkem 18. stol. barokně obnoveno, od r. 1992 městská památková zóna. Starší renes. zámek po požáru r. 1712 barokně přestavěn podle projektu Tomáše Haffeneckera, mohutná budova s dvojicí věžovitých rizalitů zabírá jižní stranu náměstí, uvnitř expozice přístupná veřejnosti. Terasa před zámkem vyniká jako galerie alegorických barokních soch. Zámek spojen krytou chodbou s děkanským kostelem sv. Jana Křtitele, pův. gotickým a barokně přestavěným v letech 1712–1717, barokní fara. Při jižním průčelí zámku barokní zahrada a hodnotný park. Řada chráněných barokních domů. Ke hřbitovu vede tzv. Vysoká cesta bohatě zdobená sochami, nad pramenem chátrající raně barokní kostel sv. Barbory z doby před r. 1697 a klasicistní kaple sv. Josefa, pův. renes. kostelík z r. 1612. Výjimečná sochařská výzdoba města a okolí převážně dílem Štěpána Borovce (1672–1719) a Josefa Herschera (1688–1756). Město rodištěm sochaře Aloise Sopra (1910–1995) a operního pěvce Stanislava Muže (1896–1955), pamětní deska.

Malotice – tvrz

Malšice

Tábor 49°21'44.2"N; 14°35'0.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1379, status městyse z r. 1868 obnoven r. 2008. Dominantní kostel Nejsvětější Trojice gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1743–1745. Dochováno několik zděných staveb lidové architektury z 19. stol. Městysem prochází elektrická dráha Tábor-Bechyně, vybudovaná r. 1903 Františkem Křižíkem, technická památka. Jihozápadně v lese Kukle mohylové pohřebiště z doby slovanské i starší. Východiště ke zřícenině hradu Příběnice – viz samostatné heslo.

Manětín – zámek

Mankovice

N. Jičín 49°38'12.3"N; 17°53'21"E

Obec prvně připomínána r. 1374. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1795. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1761.

www.ceskonamape.cz

327

Mariánské Lázně – lázeňské domy

Mariánské Lázně

Cheb 49°57'51.74"N; 12°42'4.03"E

Lázeňské místo vzniklo r. 1805, od r. 1808 název, r. 1865 povýšeno na město, od r. 1992 památková zóna. Léčivé prameny známy již od středověku, v místě je jich 40, v okolí téměř 100, slouží k léčbě chorob ledvinových, kožních, nervových, kloubních a dýchacích. O založení lázní se zasloužili opat tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger, lékař Jan Josef Nehr a autor parkové úpravy zahradní architekt Václav Skalník. Během 19. stol. získaly evropský věhlas. Lázeňské budovy převážně v klasicistním a historizujícím stylu, hlavní kolonáda z r. 1889, u ní Zpívající fontána z r. 1986.

vou úpravou. K dalším zajímavostem patří pavilóny pramenů, klasicistní divadlo z r. 1866, Městské muzeum založené r. 1887, památník Fryderyka Chopina, pomník opata Reitenbergera na kolonádě z r. 1879, Goethův pomník z r. 1993, busty dr. Nehra z r. 1857 v hale Křížového pramene a Václava Skalníka z r. 1962, park Boheminium z r. 1999 s miniaturami českých památek, kabinková lanovka z r. 1993 k hotelu Krakonoš a geologický park v lesoparku. Rozhledna Hamelika z r. 1876 na stejnojmenném kopci v podobě věže romantické hradní zříceniny, druhá rozhledna Kamzík z r. 1895 dlouhodobě uzavřena.

Mariánské Radčice

Most 50°34'26.19"N; 13°39'50.45"E

Obec prvně zmíněna r. 1057, nynější název užíván od 19. stol. Kostel doložený r. 1280 přestavěn v letech 1692–1703 na barokní poutní areál Panny Marie Bolestné ve správě cisterciáckého kláštera v Oseku, poutě obnoveny r. 2007. Mariánský sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721, další sochy přeneseny ze zaniklých okolních obcí.

Mariánský Týnec

Plzeň-sever 49°59'5.14"N; 13°27'53.13"E

Mariánské Lázně – kolonáda

Osmiboký katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1844–1848, evangelický kostel Corporis Christi z r. 1857, pravoslavný kostel sv. Vladimíra z r. 1902, anglikánský kostel Christ Church z r. 1879 upraven r. 1994 na koncertní sál. Novogotická kaplička lásky z r. 1909. Město vyniká parko328

Od r. 1230 osada plaského kláštera, od r. 1699 jeho proboštství, nyní část města Kralovice. Od r. 1711 budováno barokní poutní místo Mariánská Týnice. Poutní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1720–1751 podle projektu Jana Blažeje Santiniho na půdorysu kříže se dvěma věžemi, přilehlé ambity z r. 1692 jsou pozůstatkem starší poutní kaple doložené již r. 1640 a zbořené r. 1777. Chrámová kopule zřícená r. 1920 obnovena r. 2000. Patrová budova proboštství se středním rizalitem z r. 1764, nyní expozice Muzea a galerie severního Plzeňska. V osadě památná Radimova lípa, stará asi 320 let již bez pův. vrcholu, poslední pozůstatek

www.ceskonamape.cz

aleje, kterou museli vysázet nevolníci po porážce vzpoury z r. 1680, nazvána podle vůdce povstání rychtáře Jiřího Radima. Severozápadně Červená hora s halštatsko-laténským mohylovým pohřebištěm.

a ze 17. stol., r. 1625 zde zabit vzbouřenými poddanými Ota Jindřich z Vartemberka, poslední potomek slavného rodu. Na návrší barokní kostel sv. Martina z let 1701–1703, v ohradní zdi barokní výklenkové kapličky.

Maršíkov

Šumperk 50°2'7.7"N; 17°4'23.46"E

Ves prvně zmíněna r. 1351, nyní část obce Velké Losiny. Hodnotný pozdně renes. dřevěný kostel sv. Michala z r. 1609 s osmibokou věží a zachovaným interiérem. U cesty do Vernířovic hornická kaplička z r. 1856 postavená z místní horniny krupníku. Významné mineralogické naleziště zvané Rasovna.

Mariánský Týnec – poutní chrám

Markoušovice

Trutnov 50°33'37.59"N; 16°0'27.09"E

Ves prvně doložena r. 1542, nyní část obce Velké Svatoňovice. Ve vsi r. 1590 první objev uhlí v Jestřebích horách. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1771–1787, věž přistavěna r. 1844. Pomníčky z araukaritů, zkamenělých kmenů stromů. Přenocování Josefa II. r. 1771 připomíná litinová socha císaře z r. 1881, pův. před školou, nyní v soukromé zahrádce na horním okraji vsi.

Markovice

K. Hora 49°53'46.33"N; 15°27'29.33"E

Osada prvně doložena r. 1282 v majetku pražského biskupa, nyní část obce Žleby. Dvoukřídlý hospodářský dvůr z poloviny 18. stol. s branou. Barokní zájezdní hostinec z 2. poloviny 18. stol. Na hřbitově kostel sv. Marka gotického původu z 13. stol., loď se zvonicí zbořena r. 1829, zachován pouze presbytář s gotickými nástěnnými malbami. Na hřbitově fiktivní hrob gen. Aloise Eliáše (1890–1942), předsedy protektorátní vlády popraveného nacisty, od r. 2006 pohřben na pražském Vítkově. Na místě barokního kostelíka sv. Anny z r. 1692 novorománská trojlodní bazilika z r. 1912 s hrobkou Auerspergů.

Markvartice

Maršovice

Benešov 49°42'48.47"N; 14°33'52.1"E

Obec prvně připomínána r. 1205, status městyse z r. 1568 obnoven r. 2006. Pozdně barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1774–1775, u něj hřbitov s barokní branou, márnicí a sochou sv. Vojtěcha. Barokní fara z doby stavby kostela. Severozápadně na návrší pozůstatky středověkého hrádku Stejc, valy, příkopy a býv. studna.

Jičín 50°25'49.59"N; 15°11'48.35"E

Obec prvně připomínána r. 1188. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. barokně přestavěn ve 2. polovině 17. stol., u něj hranolová zvonice asi ze 17. stol. s dřevěným patrem. Barokní fara. Statek z r. 1809 s patrovým roubeným obydlím. Na západním okraji smírčí kříž. Západně na okraji místní části Spařence valy a příkopy tvrze z 13. stol. neznámé historie.

Markvartice

Maršíkov – kostel

Martiněves

Litoměřice 50°22'24.08"N; 14°9'12.82"E

Obec doložena poprvé r. 1226 jako majetek doksanského kláštera. Dochovány barokní statky z 18. stol., na návsi zděné patrové domy s klenutými branami do dvorů z 19. stol. Pozdně barokní kaple z konce 18. stol. upravena r. 1908. Rodiště zakladatele české estetiky, hudebního vědce a kritika Otakara Hostinského (1847–1910), v parčíku jeho pomník z r. 1909.

Děčín 50°46'49.96"N; 14°21'39.13"E

Obec v údolí říčky Bystré připomínána ve 14. stol. V jejím středu býv. tvrz Červený dvůr, dvě patrové budovy z r. 1568 www.ceskonamape.cz

329

Mařenice

Č. Lípa 50°48'28.38"N; 14°40'41.37"E

Český název obce německy zvané Gross-Mergthal, prvně připomínané r. 1372, odvozen od poutního barokního kostela sv. Máří Magdalény z let 1714–1720, rozšířeného a upraveného v letech 1864–1865, polokruhový ambit s kaplí přistavěn r. 1807. Nevyužívaný kostel určen k demolici, svépomocí obnoven v letech 1989–1991, v letech 1996–1997 zrenovován interiér a nově vyzdoben ambit. Sousoší Ukřižovaného se sv. Václavem a Janem Nepomuckým z let 1831–1833 opraveno r. 2002. Zachovány roubené i hrázděné stavby lidové architektury. V lese nad obcí na vrchu Kalvárie zdevastovaná barokní kaple z r. 1681 a reliéfy svatých vytesané v pískovci nad ní, oprava zahájena r. 2008. Východně na Zámeckém vrchu stopy neznámého hrádku ze 14. stol.

Maříž

Jindř. Hradec 48°59'11.89"N; 15°19'2.67"E

Martiněves – pomník Otakara Hostinského

Martinice

Benešov

Ves na rakouské hranici zvaná Maires doložena r. 1372, nyní část města Slavonice, po 2. světové válce v hraničním pásmu a téměř vysídlena. Rozsáhlý barokní zámek z r. 1717 zbořen po r. 1951, zachována jen zřícenina části obvodových zdí. Kolem zpustlý zámecký park s rybníky. Klasicistní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1849. Domy po r. 1989 většinou obnoveny jako rekreační objekty. Soukromá muzejní expozice starého nářadí. Od r. 1991 ves proslulá výrobou originální autorské mařížské keramiky, kulturní a turistické centrum. Západně na státní hranici Trojmezí, místo styku hranic Čech, Moravy a Rakouska, historický hraniční kámen Dreiländerstein.

49°37'57.38"N; 14°34'44.39"E

Ves prvně zmíněna r. 1318, nyní část města Votice. Gotická tvrz ze 13. stol., kolébka slavného rodu Martiniců, rozebrána v 19. stol. na nové stavby, zachováno tvrziště s kuželovitým násypem, příkopem a valem. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 13. stol. přestavěn v 16. stol. Za vsí barokní most přes potok Mastník z r. 1709.

Martínkov

Třebíč 49°5'49.13"N; 15°42'35.47"E

Obec prvně zmíněna r. 1320. Tvrz ze 14. stol. zanikla po třicetileté válce v objektech hospodářského dvora. Raně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1713 upraven r. 1880. Rodiště spisovatele Václava Kosmáka (1843–1898), před kostelem jeho pomník z r. 1910.

Martínkovice

Náchod

Maříž

Máslovice

Praha-východ

50°32'53"N; 16°20'37.25"E

50°12'32.03"N; 14°22'41.52"E

Obec pod Broumovskými stěnami prvně uváděna r. 1255. Několik zděných statků broumovského typu z 19. stol. Barokní kostel sv. Jiří a Martina z let 1692–1698 s věží ze starší stavby z r. 1650, kapličky křížové cesty z poloviny 19. stol. Barokní fara z konce 17. stol. Pod lesem kaple sv. Anny z r. 1798. U mlýna barokní kamenný most přes Stěnavu. Barokní mariánský sloup z doby kolem r. 1700. Sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol., Ukřižování z r. 1775 a Kristus na hoře Olivetské z r. 1848. Na návrší velké pohřebiště zajatců z 1. i 2. světové války.

Obec poprvé zmíněna r. 1052. Unikátní muzeum másla z r. 1997, jediné svého druhu ve střední Evropě, založena každoroční tradice máslového betlému. Ve svahu k potoku přírodní památka Máslovická stráň s naučnou stezkou z r. 2003. Na břehu Vltavy u přívozu v místě zvaném Na Dole býv. mlýn a sousední vila z r. 1893, pův. letní sídlo Dr. Julia Grégra (1831–1896), významného českého politika a novináře 19. stol., od r. 1923 oba objekty součástí areálu Výzkumného ústavu včelařského. V sousedství vinařská stanice.

330

www.ceskonamape.cz

Mažice

Tábor 49°12'48.7"N; 14°36'45.19"E

Obec na Soběslavských blatech doložena r. 1354, od r. 1995 památková zóna. Dochovány stavby lidové blatské architektury. Na zděném barokním mostě z 18. stol. kaplička se soškou sv. Jana Nepomuckého z r. 1671. Novorománská kaple sv. Anny z 2. poloviny 19. stol. V býv. kovárně muzeum řemesla, v sousedním domě expozice loutkářství a života na Blatech.

Máslovice

Maškovec

Č. Budějovice 48°54'0.92"N; 14°25'23.22"E

Hrad Maškovec, zvaný též Kotek, vystavěn na skále nad Vltavou západně od Kamenného Újezda v letech 1351–1369, r. 1455 odkoupen Rožmberky a r. 1493 uváděn již jako zbořený, v letech 1823–1841 rozprodán na stavební kámen, zachovány malé zbytky zdiva a příkopy. Skalní stěna pod zříceninou je 35 m vysoká, horolezecký terén.

Mašovice

Znojmo 48°51'25.12"N; 15°58'33.95"E

Obec založena r. 1046. Dominantní kostel sv. Jana Křtitele gotického původu barokně upravován v 17. a 18. stol. U školní zahrady raně barokní boží muka z 1. poloviny 17. stol. Východně v Mločím údolí pustnoucí objekt barokního Andělského mlýna z r. 1695, později užívaného jako hájovna, dále po toku rozvaliny býv. Čertova mlýna.

Mašťov

Chomutov 50°15'44.12"N; 13°16'56.54"E

Obec prvně připomínána r. 1191, historický status města z r. 1735 obnoven r. 2007. Gotická tvrz ze 14. stol. zničena křižáky r. 1421, na jejím místě r. 1571 postaven renes. zámek s hranolovou věží a dvěma baštami, později upraven barokně, nyní účelově využit. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn r. 1765. Gotický hřbitovní kostel sv. Barbory přestavěn renesančně v 16. stol., po r. 1945 zchátral, nyní zachraňován. Empírová hrobka Mladotů ze Solopysk z r. 1803. Na okraji přenesený odpočinkový kámen. Ve městě se narodil významný sochař pozdního baroka Jakob Eberle (1718-po 1776), činný zejména v severozápadních Čechách.

Mazelov

Č. Budějovice

Mažice

Mcely

Nymburk 50°17'44.84"N; 15°4'29.43"E

Obec na výrazném terénním hřbetu doložena r. 1252. Zámek na půdorysu písmene T vybudován r. 1840 na místě staršího barokního, rozšířen r. 1863, od r. 2006 luxusní hotel, u něj chráněné duby. V okolí zámku několik roubených chalup. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. upraven barokně r. 1653, další úprava r. 1930. Hranolová zvonice s dřevěným patrem.

Meclov

Domažlice 49°30'29.35"N; 12°52'43.98"E

Obec připomínána r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Gotický kostel sv. Michaela archanděla doložen r. 1359, při barokní přestavbě v 18. stol. zvýšena věž, opraven v letech 1991–1992. Pomník císaře Františka Josefa I. z r. 1906 upraven na památník obětem 1. světové války. Od r. 1870 probíhala u obce po dobu více než 100 let těžba živce, zatopený důl nyní zdrojem pitné vody. V okolí mohylová pohřebiště z doby bronzové s významnými archeologickými nálezy.

Mečeříž

Ml. Boleslav

49°6'9.59"N; 14°37'4.8"E

50°17'24.91"N; 14°44'8.42"E

Obec prvně doložena r. 1396, od r. 1995 památková zóna. Dochován soubor lidových usedlostí blatského typu se špýchárky ve stylu tzv. selského baroka. Novobarokní kaple Panny Marie z let 1862–1865.

Starobylá obec prvně zmiňována r. 1046. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže zbořen r. 1911 a v letech 1911–1913 nahrazen novorománskou stavbou téhož zasvěcení s hrázděnou věží. Vysoké stupňovité dřevěné patro zvonice z doby po r. 1620 zničeno vichřicí r. 1976, dochována jen zřícenina zděného přízemí. U kostela památné lípy.

www.ceskonamape.cz

331

Měčín

Klatovy 49°28'47.43"N; 13°24'19.06"E

Obec poprvé připomínána r. 1287, od r. 1992 město. Na místě staré tvrze vystavěn kolem r. 1596 renes. zámek, upravován barokně v 18. stol. a po požáru r. 1874, obdélná stavba s rizalitem na jižní straně, vstupní průčelí zdobeno sgrafity a freskou. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1777, při něm barokní fara. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na radnici muzejní expozice skašovských hraček.

Měděnec

Chomutov 50°25'17.89"N; 13°7'1.45"E

Hornické městečko Kupferberg prvně připomínáno r. 1520 u ložisek mědi a železa. Těžba železné rudy ukončena r. 1992. V obci pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z let 1803–1814. V dominantní poloze na vrchu Mědník (Kupferhübel) kruhová kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1674, od ní daleký kruhový rozhled. V kopci prorytém středověkými štolami od r. 2007 zpřístupněna veřejnosti šachta Panny Marie Pomocné. Jihovýchodně od obce skalní útvar Sfingy.

již r. 1131. Jako důležitý pohraniční bod v kraji s rudným bohatstvím patřil k oporám markraběte Jošta za válek na sklonku 14. stol. Dobyt a rozbořen vojskem uherského krále Matyáše Korvína r. 1474 při tažení do Slezska. Zbytky hradu, který již nebyl obnoven, postupně rozebrány, zejména na stavbu silnice v 18. stol. Dochovány jen drobné zbytky zdiva na ostrohu s hezkým výhledem na vodní nádrž Kružberk – viz samostatné heslo. V důsledku stavby přehrady zanikla ves Medlice, z níž zůstaly u vstupu do hradu patrné zbytky kostela.

Medlov

Olomouc 49°47'12.17"N; 17°3'42.67"E

Obec v Hornomoravském úvalu prvně doložena r. 1141. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla s mohutnou renes. věží z r. 1526 upravován r. 1816. Rodiště Antona Felixe Schindlera (1796–1864), hudebníka, tajemníka a prvního životopisce Ludwiga van Beethovena, pamětní deska.

Medlov

Brno-venkov 49°2'4.9"N; 16°31'24.3"E

Obec prvně zmíněna r. 1173, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu z konce 13. stol. přestavěn barokně r. 1749. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1698.

Medonosy

Mělník 50°29'38.45"N; 14°29'2.56"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní lovecký zámek z r. 1750 u obory zcela vyhořel v polovině 19. stol., zachována jen býv. sýpka. Hodnotná lidová architektura, po svazích rozptýlené roubené i hrázděné domy převážně z 18. a 19. stol. Barokní kostel sv. Jakuba z r. 1712 s gotickými základy, proti němu fara, patrový omítnutý srub s mansardovou střechou z r. 1794. Při silnici na okraji obce socha sv. Ludmily z poloviny 19. stol., na opačném konci empírový štít kryjící tzv. Knížecí studánku s pramenem sv. Vojtěcha. Vodní mlýn s mlýnskou stolicí z r. 1788.

Medvědice Měděnec – kaple na Mědníku

Medlešice

Chrudim 49°58'48.13"N; 15°46'25.08"E

Ves pův. zvaná Mezilesice připomínána r. 1228 jako majetek opatovického kláštera, nyní část města Chrudim. Barokní zámek postaven po r. 1725 na místě starší tvrze, věž s cimbuřím přistavěna r. 1860. V zámeckém parku se vzácnými dřevinami kamenné rokokové vázy. U polní cesty barokní sousoší sv. Jana a Pavla z r. 1745, socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol.

Medlice

Ves prvně připomínána r. 1209, nyní část města Třebenice. Na návsi gotický kostel sv. Kateřiny z 2. poloviny 14. stol., přestavěn po požáru r. 1814. Dochovány empírové domy z 1. poloviny 19. stol.

Měcholupy

Louny 50°15'59.61"N; 13°32'15.37"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1295. Tvrz ze 16. stol. přestavěna koncem 17. stol. na jednopatrový barokní zámek s kaplí Zvěstování Panny Marie, nyní účelově využit. Naproti němu býv. pivovar z r. 1861, v provozu do r. 1927.

Opava 49°51'44.23"N; 17°36'56.57"E

Hrad Medlice nad řekou Moravicí založil před r. 1249 Ludvík z Mödlitz, man olomouckého biskupa, u vsi doložené 332

Litoměřice 50°31'1.74"N; 13°55'33.39"E

www.ceskonamape.cz

Melč

Opava

Mělnické Vtelno

Mělník

49°50'58.09"N; 17°45'34.37"E

50°21'10.39"N; 14°41'48.85"E

Obec doložena r. 1377 jako součást vikštejnského panství. Barokní zámek z počátku 18. stol. přestavěn v letech 1810–1814 empírově, nyní využíván jako škola. Kolem rozlehlý anglický park se vzácnými dřevinami. Pův. barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1784 přestavěn novogoticky v letech 1889–1890.

Zemědělská obec prvně zmiňována r. 1352. Kostel sv. Michaela archanděla doložen již r. 1260, barokně přestavěn r. 1760 a rekonstruován r. 1995. Zpustlý evangelický toleranční kostel z r. 1787, vedle něj fara z r. 1907, nyní přestavěna na dům s pečovatelskou službou. Na návsi barokní sochy. Býv. místní školu navštěvoval v letech 1838–1840 Dr. Miroslav Tyrš, zakladatel proslulé tělocvičné jednoty Sokol, pamětní deska.

Melechov

Havl. Brod 49°39'2.86"N; 15°18'6.76"E

Tvrz často zvaná též Nelechov založena počátkem 15. stol. na úpatí stejnojmenného vrchu, třípatrové obytné stavení chráněné zdí a příkopem. Jako první majitelé uváděni bratři Albert a Ratimír z Melechova, po r. 1540 zboží připojeno k Lipnici a hrádek zpustl. Zachována střední část věžovité tvrze, příkopy a zřícené zdivo na okraji lesa, přístup ke zřícenině neznačenou cestou na východ od obce Kouty. Na vrcholu dominantního vrchu (709 m n. m.) nepřístupná zděná měřická věž, někdy chybně označovaná jako rozhledna. Na jižním svahu žulový Čertův kámen.

Pohled z Melechova

Melice

Vyškov 49°19'58.63"N; 17°2'22.15"E

Hrad zvaný též Mejlice založen před r. 1339 olomouckým biskupem Janem VII., zvaným Volek. Horní hrad tvořil čtyřkřídlý palác, v dolním předhradí sídlili biskupští manové. Hrad zničen husity r. 1423. Zbytky odkryty archeologickým výzkumem v letech 1931–1938. Zřícenina leží mimo značené cesty, nachází se na okraji nepřístupného vojenského újezdu Březina.

Mělnice

Domažlice 49°35'35.36"N; 12°48'47.36"E

Ves doložena r. 1235 jako vladycké sídlo, nyní část města Hostouň. Na východním okraji zachovalé tvrziště s hlubokým příkopem a příkrým valem, dřevěná tvrz ze 13. stol. zanikla zanedlouho požárem. Gotický kostel sv. Jiljí z konce 13. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1702. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., západně socha sv. Pavla z r. 1843. Barokní fara zbořena r. 1996.

Mělnické Vtelno – kostel

Mělník

Mělník 50°21'42.15"N; 14°28'21.53"E

Historické město nad soutokem Labe a Vltavy, pův. slovanské hradiště Pšov, od r. 1274 královské město. Od doby Karla IV. rozvoj vinařství, každoročně pořádány slavnosti vinobraní. Památkám dominuje zdaleka viditelný zámek, pův. přemyslovský románský hrad již od 10. stol. sídlem českých kněžen a královen, goticky přestavěn v 15. stol. a renesančně po r. 1542. Čtyřkřídlý komplex s rozsáhlými hlubokými sklepy, které již od středověku slouží zrání vína. Ze zámecké vyhlídky krásný rozhled na Polabí a České středohoří, pomník Karla IV. z r. 1878. V sousedství románsko-gotický kostel sv. Petra a Pavla, u jeho zdaleka viditelné věže z konce 15. stol. busta básníka Viktora Dyka z r. 1934. Kostnice z r. 1490 odborně uspořádána v letech 1915–1919. Novogotické proboštství z r. 1896. Dochovány fragmenty městských hradeb a vysoká věž Pražské brány z přelomu 15. a 16. stol.

www.ceskonamape.cz

333

Měník

Hradec Kr. 50°12'54.84"N; 15°31'44.34"E

Obec prvně doložena r. 1323. Kostel sv. Václava a Stanislava z r. 1384 nově postaven r. 1686 jako dřevěná omítnutá stavba raného baroka s pozdně gotickými prvky, obnoven r. 1730. U něj dřevěná polygonální zvonice z r. 1689.

Měnín

Brno-venkov 49°5'2.44"N; 16°41'44.78"E

Obec nad Litavou prvně uváděna r. 1240, v minulosti správní centrum a jedno z hlavních tržišť na jižní Moravě. Kostel sv. Markéty gotického původu ze 14. stol. s barokní lodí ze 17. stol. přestavěn koncem 18. stol. Před ním smírčí kříž ze 17. stol. Gotická kaple sv. Ondřeje s pozdějšími úpravami.

Merboltice

Děčín 50°41'27.76"N; 14°20'45.27"E

Mělník – zámecké nádvoří

Předsunutá hláska využívána od 16. stol. do r. 1882 jako vodárenská věž. Pův. renes. hřbitovní kostel sv. Ludmily z r. 1585 přestavěn barokně koncem 17. stol., u něj dřevěná zvonice z r. 1895. Evangelický kostel z konce 19. stol. Potřebám Regionálního muzea slouží barokní komplex býv. kapucínského kláštera z r. 1753, při něm kostel Čtrnácti sv. Pomocníků z téže doby. Na náměstí pův. gotická radnice v podobě z r. 1941. V Jungmannových sadech pomník Jana Palacha z r. 2009. Říční přístav dobudován r. 1928. Ve městě se narodil Jan Jindřich Lucemburský (1322–1375), moravský markrabě a bratr Karla IV., básník Oldřich Wenzl (1921–1969), městská část Pšovka rodištěm básníka a dramatika Viktora Dyka (1877–1931), pamětní deska. Severovýchodně v městské části Chloumek lesní hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice z r. 1588, přestavován v 17. a 18. stol., prostor před kostelem uzavřen trojkřídlým ambitem. Na čedičovém suku Chloumeček býv. barokní poutní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1752, upravena na obydlí.

Protáhlá obec v údolí potoka prvně připomínána v polovině 14. stol. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1708 odstřelen r. 1975, zachována středověká hranolová zvonice s dřevěným druhým patrem. Zvonice obnovena r. 2000 stejně jako hřbitov zrušený při zboření kostela. Dochována lidová dřevěná stavení s podstávkami. Jihovýchodně na Strážném vrchu (601 m n. m.) dřevěná, 12 m vysoká rozhledna z r. 2006 na místě starší kamenné, která se zřítila r. 1963.

Merklín

Plzeň-jih 49°33'40.46"N; 13°11'55.8"E

Obec poprvé připomínána r. 1356, v 19. stol. v okolí těžba železa, olova a zinku. V jihovýchodní části patrový čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami z r. 1670 na místě býv. tvrze, při výrazné přestavbě v letech 1824–1825 zbořena věž. Nad zámkem barokní sýpka s portálem. Dominantní kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol. upraven barokně r. 1690 a po požáru r. 1817 klasicistně. Barokní fara z 18. stol. a barokní sochy sv. Notburgy a Floriána z r. 1765. Českobratrský kostel Mistra Jana Husa z r. 1931. Jižně od obce Merklínský rybník o rozloze 40 ha. Severozápadně býv. osada Bijadla doložená r. 1115 s kostelem sv. Vavřince, kostel zrušen Josefem II. a r. 1831 přestavěn na sýpku, památka zničena r. 2006 obchodníkem, který prodal staletý krov a nechal stát jen obvodové zdivo.

Měrotín

Olomouc 49°41'37.78"N; 16°59'55.92"E

Obec prvně zmíněna r. 1365. Pozdně renes. kostel sv. Martina z let 1618–1619 upraven barokně v 18. stol., v ohradní zdi renes. brána. Klasicistní fara z r. 1772. Na návsi kaple Panny Marie z r. 1843.

Měrovice nad Hanou

Přerov 49°20'29.03"N; 17°14'46.9"E

Obec prvně připomínána r. 1406. Kostel sv. Bartoloměje s vysokou věží renes. původu ze 16. stol. výrazně přestavěn v 19. stol. Mělník – zámek 334

www.ceskonamape.cz

Měrunice

Teplice

Městečko Trnávka

Svitavy

50°28'48.28"N; 13°49'5.4"E

49°42'30.06"N; 16°43'33.59"E

Obec mezi kopci Českého středohoří prvně doložena r. 1295 jako majetek teplického kláštera. Pův. gotický kostel sv. Stanislava počátkem 19. stol. empírově přestavěn. V 19. stol. u vsi těžba českých granátů.

Obec prvně připomínána r. 1308 jako podhradí hradu Cimburk – viz samostatné heslo. Pův. tvořena Starou a Novou Trnávkou, obě části sloučeny r. 1918, nynější název od r. 1929. Farní kostel sv. Jakuba Většího s hranolovou věží připomínán r. 1406, barokně přestavěn r. 1752. Obelisk Panny Marie z r. 1731, sochy světců po stranách zčásti zničeny.

Měřín

Žďár n. S. 49°23'29.31"N; 15°53'8.28"E

Obec prvně doložena r. 1298, historický status městyse z r. 1402 obnoven r. 2006, v letech 1298–1468 sídlo benediktinského kláštera, v 16. stol. těžba stříbra. Dominantní románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele barokně přestavěn a doplněn o věž v 18. stol., z pův. stavby dochován vzácný románský portál. Před kostelem boží muka z r. 1860 a zbytek pranýře. Barokní fara z r. 1741. Kaple Panny Marie Sněžné z r. 1690 se zvonkem. Radnice na náměstí postavena r. 1879. Rodiště sochaře Josefa Klimeše (1928).

Město Albrechtice

Bruntál 50°9'46.2"N; 17°34'33.1"E

Městečko na Opavici prvně připomínáno r. 1377, na město povýšeno r. 1492. Dominantu náměstí tvoří pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1747–1756, barokní sloup se sochou sv. Anny Samotřetí z r. 1719. Renes. zámek z poloviny 16. stol. na místě staré tvrze pro zchátralost zbořen kolem r. 1980. Na západním okraji po r. 1825 postaven menší empírový, tzv. nový zámek, kolem něj hodnotný park. Rodiště spisovatele a novináře Františka Gela (1901–1972), vlastním jménem František Feigel.

Město Libavá

Olomouc 49°43'17.25"N; 17°31'20.89"E

Osamělé město mezi Oderskými vrchy a Nízkým Jeseníkem prvně připomínáno r. 1238, městská práva od r. 1301, od r. 1950 centrum rozsáhlého vojenského výcvikového prostoru, jemuž padlo za oběť 16 obcí, silně poznamenáno působením armády. Poškozený barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1662–1666, kdysi s hodnotným interiérem. Rekonstruovaný větrný mlýn holandského typu z doby před r. 1875. Na jižním okraji vojenského újezdu osada Kozlov, turistické východiště k pramenu Odry. Měřín – kostel

Město Touškov

Plzeň-sever 49°46'30.75"N; 13°14'58.3"E

Městec Králové

Nymburk 50°12'22.55"N; 15°17'50.55"E

Město na staré obchodní cestě založeno ve 13. stol., městská práva obdrželo od krále Přemysla II. Otakara (1233–1278), který se zde údajně narodil, pamětní deska na radnici. Celé město vyhořelo r. 1792 a ztratilo starší památky. Pozdně barokní kostel sv. Markéty z let 1792–1794 novorománsky přestavěn r. 1856. Pseudoslohová radnice z r. 1907 s prvky secese. Na náměstí několik historických domů. Sochy sv. Václava a Floriána z 18. stol., Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Rodiště hudebního skladatele Otakara Zicha (1879–1934).

Městečko

Rakovník 50°2'57.99"N; 13°51'35.48"E

Obec na Rakovnickém potoce prvně připomínána r. 1352, pův. dvorec křivoklátských manů. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu poškozen za husitských válek, obnoven r. 1696 a opraven r. 1899, dva zvony z 15. stol. Roubený špýchar. Významná rekreační oblast.

Osada kladrubského kláštera připomínána r. 1115, městská práva udělena r. 1543. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1777–1780, při něm patrová fara z r. 1746. Na náměstí řada barokních domů s gotickými jádry a portály, městská památková zóna. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1723, u mostu přes Mži socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Severozápadně od města židovský hřbitov ze 16. stol., poničený nacisty.

Měšice

Praha-východ 50°11'54.37"N; 14°31'13.5"E

Obec na Mratínském potoce prvně zmíněna r. 1294. V letech 1767–1775 vystavěn na místě býv. tvrze rokokový zámek rodu Nosticů, boční křídla na severní straně přistavěna v letech 1780–1790. V r. 1775 zde byl vztyčen první hromosvod v Čechách. Zámek nyní sídlem soukromého zdravotnického zařízení, kolem něj přírodní park.

Měšice

Tábor 49°24'25.69"N; 14°42'38.76"E

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část města Tábor. Pův. gotická tvrz pánů z Ústí přestavěna nejprve r. 1554 na rewww.ceskonamape.cz

335

nes. zámek a r. 1740 na barokní patrový trojkřídlý zámek, klasicistně upraven r. 1840, po prodeji soukromému majiteli r. 1998 celoročně přístupný. Kaple sv. Anny z r. 1782. V blízkém Červeném Dvoře se narodil spisovatel Václav Kaplický (1885–1982). Jihovýchodně zřícenina Kozího hrádku – viz samostatné heslo.

Mešno

Rokycany 49°39'20.59"N; 13°37'18.44"E

Obec doložena r. 1352. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu z doby založení vsi vyhořel r. 1898, nynější novogotický postaven r. 1902. U hřbitovní zdi smírčí kříž z r. 1772.

Metylovice

Frýdek-Místek 49°36'50.33"N; 18°20'8.78"E

Obec poprvé doložena r. 1299, od 17. stol. proslula kožedělnou výrobou. Pozdně gotický kostel pův. zasvěcený sv. Vavřinci postaven na místě staršího dřevěného r. 1577, zasvěcení změněno na Všech svatých, boční kaple sv. Barbory přistavěna r. 1745. Někdejší fojtství s hospodou přeměněno od 20. let 20. stol. na zdravotnické zařízení. Boží muka se sochou sv. Josefa. Chráněné lípy a jilmy.

Mezholezy

Domažlice

Mezina

Bruntál 49°57'32.54"N; 17°28'29.08"E

Obec prvně připomínána r. 1270. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1777 upraven r. 1822. V dolní části empírový statek. Nad obcí tzv. Venušina sopka, čtvrtohorní sopka s vrcholem tvořeným struskami a sopečným pískem.

Mezní Louka

Děčín 50°52'24.37"N; 14°19'5.45"E

Osada nad vsí Mezná, pův. jen lesovna, nyní část obce Hřensko. Po zpřístupnění Edmundovy soutěsky na Kamenici r. 1892 vybudován hotel sloužící jako klimatické lázně, nyní významné turistické centrum s chatovou osadou, hotelem, kempem a křižovatkou značených cest. Dochován patrový dům s kamenným portálem datovaným r. 1794. Při silnici k Hřensku chráněný Cikánský smrk starý kolem 250 let.

Michálkovice

Ostrava-město 49°50'18.84"N; 18°20'44.29"E

Ves prvně doložena r. 1440, od r. 1941 část města Ostrava. Areál býv. dolu Michal z let 1913–1915 technickou památkou, muzeum. Novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1903 se třemi věžemi, poblíž pravoslavný kostelík Narození přesvaté Bogorodice.

49°37'26.52"N; 12°54'15.48"E

Obec na úpatí Sedmihoří doložena r. 1386. Zachována řada výstavných statků z konce 19. stol., na návsi novogotická kaple Pozdvižení sv. Kříže a barokní boží muka. Severně od obce rozlehlý Mezholezský rybník (38 ha), největší na Domažlicku. Jedno z turistických východišť do Sedmihoří – viz heslo Mířkov.

Meziboří

Michalovice

Ml. Boleslav 50°25'56.73"N; 14°53'17.51"E

Pův. starobylá osada nad pravým břehem Jizery s hospodářským dvorem ze 13. stol., nyní část města Mladá Boleslav. V příkré stráni na hřbitově raně gotický kostel sv. Michaela archanděla, goticky přestavovaný ve 14. stol., pseudoslohové úpravy z r. 1893.

Most 50°37'19.86"N; 13°36'9.29"E

Malá ves Schönbach prvně doložená r. 1398 nebyla do 2. světové války ničím pozoruhodná. Po vysídlení pův.obyvatel na jejím místě vznikl nový sídelní celek složený z učilišť, internátů a obytných budov, který r. 1956 dostal název Meziboří a r. 1960 byl povýšen na město. Za místní památky lze považovat jen několik zachovaných domků pův. vesnice a tři památné lípy staré asi 200 let.

Meziměstí

Náchod 50°37'28.6"N; 16°14'45.71"E

Obec pův. zvaná Vižňov, později Halbštat, prvně doložena r. 1408, současný název od r. 1923, na město povýšena r. 1992. Železniční křižovatka, za 2. světové války pobočka koncentračního tábora Sachsenhausen. Středověká tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1650 na barokní zámek a v letech 1728–1738 podle projektu K. I. Dienzenhofera na letní sídlo broumovského opata v podobě patrové budovy s mansardovou střechou a průčelními rizality. Technickou památku představuje empírový kamenný most z r. 1827 se sochou sv. Jana Nepomuckého. Budova na nádraží z let 1873–1875 užívána od r. 1948 jako divadlo, po požáru z r. 1966 obnoveno r. 1971.

336

Michalovice

Nad vsí zřícenina stejnojmenného gotického hradu, prvně doložen r. 1281, v letech 1425–1437 ovládán husity, po vymření rodu pánů z Michalovic po meči r. 1468 zpustl. Mohutné zřícenině dominuje válcová obranná věž, zvaná Putna, při hledání pokladu v 19. stol. podkopána, zachráněna před zřícením při opravě r. 1911 a upravena na vyhlídku. Areál hradu v majetku města Mladá Boleslav zpřístupněn během turistické sezóny.

www.ceskonamape.cz

Mikulčice – velkomoravské hradiště

Mikuleč

Svitavy 49°48'22.22"N; 16°25'31.89"E

Obec prvně zmiňována r. 1347. Pův. gotický kostel sv. Jiří s dřevěnou hranolovou věžičkou ve 2. polovině 18. stol. přestavěn pozdně barokně. Uvnitř nástěnné malby českých patronů podle návrhů Mikoláše Alše z r. 1900.

Michalovice – zřícenina hradu

Michalovy Hory

Tachov 49°54'2.56"N; 12°47'3.31"E

Hornická osada při stříbrných dolech doložena r. 1506 na místě starší české vsi, v 16. a 17. stol. město s významnou mincovnou, nyní rekreační část městyse Chodová Planá. V 19. stol. po zániku dolování papírna, těžba vápence a krajkářství. Na návrší raně barokní hřbitovní kostel sv. Michaela archanděla z 2. poloviny 17. stol. Patrová radnice ze 16. stol. barokně upravována.

Mikulášovice

Děčín 50°57'56.13"N; 14°21'35.68"E

Pův. uhlířská osada připomínána r. 1446, od 19. stol. rozvoj průmyslu nožířského a textilního, na město povýšena r. 1916. V centru hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1551–1555, barokně přestavěn r. 1695 a do dnešní podoby upraven r. 1750. Barokní fara z 18. stol. Dochovány cenné klasicistní městské domy a dřevěná patrová stavení s podstávkami. Na východním okraji při silnici barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1714. Severovýchodně od města zřícenina větrného mlýna z r. 1555.

Mikulčice

Hodonín 48°49'3.67"N; 17°3'6.2"E

Obec prvně připomínána r. 1131. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn barokně v polovině 18. stol. Před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750 a dřevěný vyřezávaný Lekavých kříž z r. 1872, restaurován r. 2008. Rodiště autora zlidovělých písní Fanoše Mikuleckého (1912–1970), vlastním jménem František Hřebačka. Obec proslavilo blízké velkomoravské hradiště v poloze Valy nad řekou Moravou. Průzkumem od r. 1954 odhalen komplex raně středověkého města ze 6.–10. stol. s knížecím palácem, 12 kostely a pohřebištěm, od r. 1963 zpřístupněn Památník Velké Moravy.

Mikulov

Břeclav 48°48'17.44"N; 16°38'19.24"E

Obec na historické hranici Moravy a Rakouska s vinařskou tradicí připomínána r. 1249, na město povýšena r. 1410, od r. 1249 v majetku Liechtensteinů a v letech 1575–1945 Dietrichsteinů, historické centrum od r. 1982 památkovou zónou. V dominantní poloze areál zámku, pův. hrad založen ve 13. stol., přestavěn renesančně v 17. stol. a barokně v letech 1719–1724, v závěru 2. světové války vypálen Němci, po r. 1947 nákladně obnoven. Složitý komplex budov obklopuje dvě nádvoří, do hlavní budovy včleněny býv. bastiony, nad ní pův. věž s polygonální nástavbou, nyní sídlo regionálního muzea, ve sklepích proslulý obří vinný sud, pod nádvořím r. 2007 objeven jeskynní systém. Zámecká zahrada z r. 1691. Na náměstí dochovány cenné renes. domy, monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1724 a kašna z doby kolem r. 1700. Dochována část městských hradeb ze 14.–16. stol. Na místě kapucínského kláštera s kostelem sv. Anny zničeného požárem r. 1784 vybudována v letech 1845–1852 kaple s hrobkou Dietrichsteinů. Románsko-gotický kostel sv. Václava s charakteristickou renes. věží obnoven barokně r. 1640, v interiéru cenné varhany z r. 1771. U něj gotická hranolová městská věž. Piaristická kolej z let 1666–1689 s kostelem sv. Jana Křtitele z r. 1679. Novogotický evangelický kostel z r. 1903 od r. 1997 jako pravoslavný zasvěcený sv. Mikuláši. V minulosti silná židovská komunita, dochována část židovské čtvrti s domy ze 16. stol., synagoga z r. 1550 přestavěna barokně r. 1723, nyní s muzejní expozicí. Rozsáhlý židovský hřbitov z poloviny 15. stol. s několika tisíci náhrobků od r. 1618, novorenes. obřadní síň přistavěna r. 1898. Na Kozím vrchu nad městem renes. dělostřelecká věž z r. 1576, zvaná Kozí hrádek nebo Prachárna, přístupná jako rozhledna. Severně vrch Turold s přírodní rezervací a krasovou jeskyní zpřístupněnou r. 2004. Východně tzv. Svatý kopeček, pův. Tanzberg, poutní místo s morovým kostelíkem sv. Šebestiána pův. z r. 1623, přestavěn v letech 1672–1679, zvonicí z r. 1631 a pašijovou cestou z let 1626–1630 se 16 zastaveními. Město rodištěm vynikajícího

www.ceskonamape.cz

337

saxofonisty a dirigenta Karla Krautgartnera (1922–1982) a rakouského prezidenta Adolfa Schärfa (1890–1965).

Karla Lišky (1852–1903) a spisovatelky Růženy Svobodové (1868–1920), pamětní desky.

Milavče

Domažlice 49°27'57.53"N; 12°58'55.86"E

Obec prvně zmiňována r. 1302. Na návsi dominantní barokní kostel sv. Vojtěcha z let 1741–1748 s hodnotnými freskami v interiéru, štíhlá věž přistavěna r. 1831. Poblíž šestiboká kaple Vojtěška z r. 1677 nad studánkou s údajně léčivou vodou. Na návsi rovněž barokní budova lázní z r. 1775 se zděným přízemím, roubeným patrem a mansardovou střechou, nyní sídlo obecního úřadu. Rodiště spisovatele, sochaře, malíře a grafika Josefa Váchala (1884–1969), v letech 1845–1847 tu pobývala spisovatelka Božena Němcová. V okolních lesích mohylová pohřebiště s žárovými hroby z mladší doby bronzové, cenné archeologické nálezy. Mikulov (Břeclav) – zámek

Milčany Mikulov

50°41'20.33"N; 13°43'22.51"E

Hornická obec založena počátkem 15. stol. při rudných žilách, od 16. stol. královské horní město, těžba stříbra a olova. Kostel sv. Mikuláše, pův. evangelický, zbarokizován r. 1770, upraven r. 1809. Několik hrázděných domů. Technickou památku představuje 31 m vysoký železniční viadukt z r. 1872. Nad obcí vrch Bouřňák – viz samostatné heslo.

Mikulovice

Na návrší mezi Milčanským a Holanským rybníkem zřícenina hradu Milčany, nesprávně zvaného též Vítkovec. Hrad založen Vartemberky r. 1455, obydlen do r. 1570, zanikl patrně za třicetileté války. Dochováno vysoké nároží palácové stěny. Přístup po značené cestě z Holan.

Milčeves

Louny 50°16'24.03"N; 13°30'29.06"E

Pardubice 49°59'19.62"N; 15°46'48.42"E

Obec prvně uváděna r. 1382. Na návrší barokní kostel sv. Václava z let 1768–1769, za ním pozdně barokní kaplička z 2. poloviny 18. stol. V místní cihelně objeveno pravěké sídliště a pohřebiště.

Mikulovice

Č. Lípa 50°37'17.45"N; 14°28'30.92"E

Teplice

Ves prvně doložena r. 1318, nyní část města Žatec. Gotická tvrz doložená r. 1415 zničena za třicetileté války, zachovány zříceniny, především patrová věž krytá šindelovou střechou. Koncem 18. stol. vystavěn pozdně barokní zámek.

Milčice

Nymburk 50°6'18.19"N; 14°59'34.59"E

Chomutov 50°23'17.52"N; 13°13'55.23"E

Ves prvně připomínána r. 1261, nyní část města Klášterec nad Ohří. Gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně upraven v letech 1668–1670, za vsí barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1706 a sochy sv. Antonína a Jana Nepomuckého z r. 1726. Památná lípa stará asi 300 let.

Obec připomínána r. 1294. Rodiště rychtáře, písmáka a kronikáře Františka Jana Vaváka (1741–1816) a jedné z prvních českých lékařek Elišky Vozábové (1874–1973). Vavákův statek na východním okraji obce, naproti secesní dům.

Mileč

Plzeň-jih 49°28'9.21"N; 13°36'16.66"E

Mikulovice

Jeseník 50°18'4.78"N; 17°19'31.75"E

Pohraniční obec na řece Bělé prvně zmíněna r. 1263, ve středověku těžba a rýžování zlata. Kostel sv. Mikuláše z r. 1550, pseudoslohově přestavěn r. 1903.

Obec doložena r. 1352. Dominantní kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., do dnešní podoby přestavěn r. 1764. Ve vsi památná Milečská lípa stará přes 400 let. Na severním okraji boží muka na místě nálezu zbraní a přilbic z třicetileté války.

Milejovice Mikulovice

48°57'21.93"N; 16°5'33.36"E

Obec prvně doložena r. 1314, status městyse z r. 1558 obnoven r. 2008. Pozdně románský kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol. upraven goticky a později barokně. Fara upravena z barokního zámečku strahovského kláštera z 1. poloviny 18. stol. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Barokní sýpka z 18. stol. Rodiště malíře Emanuela 338

Strakonice 49°11'17.42"N; 13°55'49.63"E

Znojmo

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1315. Kaple sv. Vojtěcha z r. 1800. Dochovány stavby selského baroka. Na jihozápadním okraji památník napoleonských válek. Východně na úbočí kopce Vráž poutní místo Dobrá Voda s pramenem považovaným za léčivý pro zvýšený obsah radonu. Nad studánkou poutní kostelík Panny Marie Královny Nebeské z let 1889–1891 s kapličkami křížové cesty.

www.ceskonamape.cz

Milešov

Litoměřice 50°32'19.94"N; 13°56'22.23"E

Ves prvně uváděna r. 1390, nyní část obce Velemín. Na místě gotického hradu doloženého r. 1407 vystavěn na strmé skále v 16. stol. mohutný renes. zámek, barokně rozšířen v letech 1680–1682, nyní účelově využit. Nad jihovýchodním okrajem chátrající raně barokní kostel sv. Antonína Paduánského z let 1675–1680. Za vsí pozdně barokní výklenková kaple Kalvárie z r. 1747. Turistické východiště na Milešovku – viz samostatné heslo.

Milešovka od Lučního mlýna

Miletín

Jičín 50°24'13.12"N; 15°40'59.53"E

Milešov (Litoměřice) – zámek

Milešov

Příbram 49°35'18.61"N; 14°13'27.88"E

Obec známá od středověku dolováním zlata písemně doložena r. 1323, později dolování antimonu do 70. let 20. stol. Doly koupil r. 1871 mecenáš umělců Emanuel Kittl a postavil tu romantický zámeček, na němž prožila dětství jeho dcera, pěvkyně Ema Destinnová (1878–1930), stavba později zvaná Destinov znehodnocena necitlivou přestavbou. Z milešovského zlata vyroben zlatý řetěz pražských primátorů.

Milešovka

Litoměřice 50°33'17.68"N; 13°55'52.69"E

Milešovka (837 m n. m.), pro krásný kuželovitý tvar nazývána královnou Českého středohoří, nejvyšší bod tohoto pohoří. Největrnější místo u nás, kde se také vyskytuje nejvíce bouřek, proto byla německy zvána Donnersberg, tedy Hromová hora. Odedávna vyhledávaný turistický cíl pro daleký výhled. Skromné občerstvení z r. 1825 vystřídala r. 1850 kamenná stavba s rozhlednou. V letech 1903–1905 na jejím místě vybudována meteorologická observatoř s vyhlídkovou věží, její zásobování zajišťuje nákladní lanovka na severním svahu. Nižší ochoz věže od r. 1998 zpřístupňován jako rozhledna. Na vrchol vedou značené stezky ze čtyř směrů.

Obec na říčce Bystřici založena jako podhradí vodního hradu doloženého r. 1124, historický status města z r. 1560 obnoven r. 2006, město nově vystavěno po požáru r. 1864. Na místě hradu v letech 1693–1701 vystavěn patrový barokní zámek, empírově upraven r. 1847, kolem anglický park. V zámku od r. 2006 Muzeum českého amatérského divadla. Gotický kostel Zvěstování Panny Marie z 13. stol. rozšířen v 17. stol., po požáru regotizován r. 1899. Zvonice při něm pokládána za vstupní věž kláštera jeruzalémských rytířů, zvýšena r. 1586. Mariánský sloup z r. 1735. Několik barokních soch světců z 18. stol. Od 19. stol. tradice pečení miletínských modlitbiček. Rodiště básníka a archiváře Karla Jaromíra Erbena (1811–1870), v rodném domku památník, na náměstí pomník z r. 1901. Severně od města osada Miletínské Lázně, malé lázně u pramenů založeny v 18. stol., zanikly za 1. světové války, zachována barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1752 a hostinec z r. 1834. Západně býv. panský dvůr Miletínek, pův. zemanská tvrz z r. 1267, opuštěna koncem 15. stol., pocházel odtud husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka.

Milevsko

Písek 49°27'1.45"N; 14°21'58.28"E

Pův. ves doložena r. 1184, městská práva od 15. stol., po 2. světové válce rozvoj průmyslu. Na náměstí novorománský kostel sv. Bartoloměje z r. 1866 na místě starší stavby z r. 1513, barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1721, barokní fara z r. 1715, stará radnice ze 17. stol. a nová radnice z let 1899–1901. Poblíž empírová synagoga s kubistickým průčelím z let 1914–1919. Při severovýchodním okraji města románský areál premonstrátského kláštera, založen v letech 1184–1187, vypálen husity, obnoven po třicetileté válce, zrušen Josefem II., ale zůstal hospodářstvím kláštera strahovského. Kamenný klášterní most z 19. stol. se sochou sv. Jana Nepomuckého nahradil starší dřevěný zničený povodní. Klášterní trojlodní bazilika Navštívení Panny Marie románského původu z 12. stol. přestavěna ve 13. stol. goticky a v 19. stol. novorománsky. V barokně upraveném konventu od r. 2001 Milevské muzeum. Na hřbitově pův. románský tribunový kostel sv. Jiljí, doložen již r. 1184, goticky rozšířen a v 16. stol. vyzdoben malbami. Východně od kláštera tzv. Židovna, samota se židovským hřbitovem z r. 1715 a obřadní síní. Na býv. popravišti Na Hůrkách kaple Nejsvětější

www.ceskonamape.cz

339

Trojice z r. 1847 a socha milevského rodáka, malíře Karla Stehlíka (1912–1985). Rodiště spisovatele Jiřího Mařánka (1891–1959). Od r. 1862 tradice maškarních průvodů.

Milhostov

Cheb 50°9'22.78"N; 12°27'10.75"E

Obec poprvé zmíněna r. 1219. Raně gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn a v r. 1919 restaurován. Hrázděný statek z let 1800–1820. Na návsi barokní mariánský sloup z r. 1706. U křižovatky na západním okraji obce dva smírčí kříže.

Milíčeves

Jičín 50°22'38.48"N; 15°23'41.26"E

Ves prvně doložena r. 1325, nyní část obce Slatiny. Středověká tvrz přestavěna jičínskými jezuity v letech 1677–1678 na patrový barokní zámek, při empírové přestavbě v letech 1841–1849 zvýšen o patro, účelově využit. Kolem anglický park. Poblíž hospodářská stavení jezuitského dvora, sýpka z r. 1679 a empírová oranžérie. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1893 na místě starší z r. 1797.

Miličín

Benešov 49°34'15.69"N; 14°39'52.59"E

Obec ve Votické vrchovině prvně doložena r. 1196, centrum České Sibiře. Na místě hradu z konce 14. stol. barokní zámek ze 17. stol., po požáru z r. 1748 jedno z křídel strženo, zbytek upraven na byty. Gotický kostel Narození Panny Marie z doby kolem r. 1380, barokní úpravy v 18. stol., v interiéru obrazy Petra Brandla. Na domě č. p. 177 pamětní deska majitele panství Kašpara Kaplíře ze Sulevic, popraveného na Staroměstském náměstí r. 1621. Severně návrší Kalvárie (698 m n. m.) s barokní kaplí Utrpení Kristova z r. 1745 a křížovou cestou, od kaple daleký rozhled. Poblíž skalní útvar Miličínský lev. Severovýchodně přírodní památka V Olších, mokřad s bohatou populací bledule jarní.

a železniční překladiště silně poškozena bombardováním v dubnu 1945. V obci pseudorománský kostel sv. Václava z let 1887–1890. V lokalitě Na Homoli kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně místní část Slivice s dominantním gotickým kostelem sv. Petra z r. 1362 s raně barokní věží z r. 1691. V noci z 11. na 12. května 1945 padly v jejím okolí poslední výstřely 2. světové války na evropském území. Ve zdi kostela zasazen symbolický poslední granát, který byl nabit, ale nebyl již vystřelen. Nedaleko monumentální pomník těchto událostí z r. 1970, u něj každoročně pořádána rekonstrukce poslední bitvy 2. světové války v Evropě.

Milíře

Tachov 49°47'52.44"N; 12°33'8.78"E

Obec prvně doložena r. 1669. Empírový kostel sv. Petra a Pavla z let 1814–1816 nyní slouží pravoslavné církvi. Starý kamenný kříž.

Milonice

Vyškov 49°9'34.12"N; 17°4'21.75"E

Obec prvně doložena r. 1349, v 16. stol. sídlo novokřtěnců. Empírový kostel sv. Petra a Pavla s pozdně barokními prvky z let 1805–1807. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. a pozdně barokní kříž z r. 1759.

Milostín

Rakovník 50°11'37.32"N; 13°40'11.14"E

Obec v sousedství přírodního parku Džbán prvně zmíněna r. 1115. Pamětní deska amerického pilota sestřeleného 25. dubna 1945 a zachráněného čtrnáctiletou dívkou. Od r. 2002 sídlo Svatovalentýnské pošty (příležitostné poštovní razítko).

Milostovice

Opava 49°57'1.98"N; 17°49'54.25"E

Milíčovice

Znojmo 48°53'30.45"N; 15°55'51.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Kostel Nanebevzetí Panny Marie vznikl r. 1860 přestavbou pův. hřbitovní kaple z let 1760–1762. Kaplička z konce 18. stol., zvaná poklona. Dochovány hodnotné lidové stavby včetně zvonice a býv. zájezdního hostince.

Milíkov

Cheb 50°3'23.45"N; 12°32'54.77"E

Obec prvně doložena r. 1360. Kostel sv. Šimona a Judy z let 1818–1820 na místě starší kaple. Za vsí kamenný kříž z r. 1694. Zachován hrázděný statek chebského typu z konce 18. stol., v sezóně zpřístupněn jako muzejní expozice.

Milín

Příbram 49°37'58.76"N; 14°2'39.31"E

Ves zmiňována již r. 1255, nyní část města Opava. Novogotická kaple sv. Cyrila a Metoděje z 2. poloviny 19. stol. Severně od vsi zpřístupněný areál čs. opevnění z let 1935–1938.

Milotice

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1341. Tvrz ze 14. stol., ve své době středisko moravských husitů, přestavěna v letech 1553–1559 na renes. zámek, po vypálení za vpádu uherských kuruců r. 1705 obnoven v letech 1722–1725 ve stylu vrcholného baroka s bohatou výzdobou. Na stavbu o čtyřkřídlé dispozici s kosými nárožními věžemi navazuje francouzská zahrada oddělená zdí od anglického parku s romantickou zříceninou a zahradním altánem. Zámek i zahrada v turistické sezóně zpřístupněny. Barokní kostel Všech svatých z let 1697–1703, kolem něj barokní ohradní zeď a několik soch světců z 18. stol., barokní budova fary a býv. špitálu. Hřbitovní kaple sv. Rocha z r. 1850.

Obec prvně zmíněna r. 1336, archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení. Jako důležitá silniční křižovatka 340

Hodonín 48°57'23.38"N; 17°8'28.56"E

www.ceskonamape.cz

Milotice – zámek

Milovice

Nymburk

Milštejn

Č. Lípa

50°13'42.43"N; 14°53'4.41"E

50°48'47.93"N; 14°38'10.46"E

Obec prvně připomínána r. 1396, silně ovlivněna zřízením vojenského újezdu Mladá v letech 1904–1995, v němž se vystřídala rakouská, čs., německá a nakonec sovětská vojska, povýšena na město r. 1991. Po zrušení vojenského újezdu rychlý rozvoj. Ve městě novogotický kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z r. 1907 se stopami pravoslavné výzdoby z doby 1. světové války. Barokní socha sv. Antonína Paduánského z r. 1738. V kulturním domě muzeum Milovicka, před školou pomník osvobození. Jihozápadně italský vojenský hřbitov z 1. světové války.

Hrad Milštejn založen na pískovcové skále kolem r. 1300 jako ochranný bod cesty do Lužice, zničen Švédy r. 1634. Název podle mlýnských kamenů vyráběných z místního tvrdého pískovce. Zachovány zbytky hradební zdi, v sousedství zajímavá přírodní skalní brána.

Milovice

Břeclav 48°51'8.27"N; 16°41'59.15"E

Obec prvně připomínána r. 1298. Kostel sv. Osvalda gotického původu z 15. stol. přestavěn barokně r. 1742. Raně barokní brána na hřbitov ze 17. stol. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Jihovýchodně přírodní památka Milovická stráň s botanickou rezervací.

Milovice u Hořic

Jičín 50°19'44.76"N; 15°37'52.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1369. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z r. 1384 do dnešní barokní podoby přestavěn v letech 1748–1758. Na přilehlém hřbitově barokní márnice z poloviny 18. stol. Pseudogotický dům z r. 1859 se sousoším Nejsvětější Trojice. U koupaliště kemp.

Mimoň

Č. Lípa 50°39'18.67"N; 14°43'42.22"E

Obec pod dominantním Ralskem prvně zmíněna r. 1352, na město povýšena r. 1757, v poslední době poznamenáno blízkostí býv. vojenského prostoru a těžbou uranu. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1661–1663 vybudován na místě staršího, věž přistavěna r. 1674, barokní fara z r. 1678. Areál Božího hrobu z let 1665–1667, barokní špitál z r. 1679. Zámek renes. původu z r. 1570 odstřelen r. 1985, dochovány jen sklepní prostory a zámecký park s rybníkem.

Minice

Mělník 50°13'35.68"N; 14°17'59.53"E

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část města Kralupy nad Vltavou. Pův. opevněný gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. barokně upraven v 17. stol., při něm zvonice.

www.ceskonamape.cz

341

Mírkov

Ústí n. L. 50°41'41.86"N; 14°6'53.04"E

Ves prvně zmíněna r. 1411, nyní část obce Povrly. Návesní kaple z r. 1800, ve zvonici zvon z r. 1728. Nad ní zajímavá patrová zemědělská usedlost z poloviny 19. stol. s bedněným štítem, zděným přízemím a hrázděným patrem s boční pavlačí. Při silnici na Neštěmice r. 1800 vytesána do pískovce poustevna, k ní v letech 1858–1859 přistavěna pseudorománská kaple Navštívení Matky Boží, r. 1976 částečně rozebrána a zbytek odstřelen, nyní pouze skalní otvor pův. poustevny.

Miroslav

14. stol. klasicistně přestavěn r. 1802. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Mirošov

Jihlava 49°23'21.23"N; 15°27'48.27"E

Obec prvně zmíněna r. 1361. Trojkřídlý patrový barokní zámek ze 17. stol. s vysokou věží po znárodnění zchátral, zbořen r. 1986. Cenný barokní kostel sv. Josefa (též sv. Rodiny) z doby kolem r. 1740 pokládán za dílo K. I. Dienzenhofera, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Památná březová a dubová alej. Na návsi smírčí kříž, na jižním okraji smírčí kámen z r. 1644.

Znojmo 48°56'45.61"N; 16°18'49.18"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1222, těžce poškozena bombardováním r. 1945, na město povýšena r. 1965. Gotická vodní tvrz ze 14. stol. po r. 1531 přestavěna na gotickorenes. zámek, upraven barokně kolem r. 1670, komplexu dominuje mohutná obytná věž s mansardovou střechou, při ní renes. budovy, zachovány gotické arkýře a portál. Při zámku park z poloviny 19. stol. Dominantní barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1729, raně barokní fara z konce 17. stol., proti ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokně-klasicistní evangelický kostel z r. 1846. Na jihovýchodním okraji dochován židovský hřbitov ze 16. stol., synagoga z r. 1845 přestavěna v letech 1956–1957 na kulturní dům, od r. 2001 u něj v parku 12 m vysoká ocelová plastika Radost. Na náměstí barokní socha sv. Floriána z počátku 18. stol. Dochován desátkový vinný sklep z r. 1748 a empírový kamenný kříž z doby kolem r. 1820. Jižně od města přírodní památka Miroslavské kopce s chráněnou stepní flórou.

Mirošov

Rokycany 49°41'16.55"N; 13°39'29.57"E

Obec na okraji brdských lesů připomínána r. 1366, na město povýšena r. 1960. V letech 1836–1904 centrum uhelné pánve. Za 2. světové války koncentrační tábor pro uprchlé totálně nasazené dělníky. Renes. zámek z r. 1550 přestavěn r. 1723 Jakubem Augustonem na barokní s mansardovou střechou a dvoupatrovým rizalitem, po 2. světové válce interiéry zdevastovány, nyní po restituci obnoveno hlavní křídlo a zpřístupněno veřejnosti. Na náměstí barokní kostel sv. Josefa z r. 1693, při něm skupina barokních soch. Cenná secesní vila z r. 1905. Památné stromy, lípy a topol.

Mirošovice

Teplice 50°30'14.55"N; 13°47'1.98"E

Ves prvně doložena r. 1207, nyní část obce Hrobčice. Zchátralý dvoupatrový zámek s věží vznikl přestavbou gotické tvrze nejprve renesanční r. 1554 a po r. 1668 barokní. Cenný barokní kostel sv. Vavřince z r. 1708 na zrušeném hřbitově, schodiště z návsi zničeno. Barokní sochy sv. Antonína Paduánského a Nejsvětější Trojice z 18. stol.

Mirotice

Písek 49°25'46.58"N; 14°2'11.53"E

Obec prvně připomínána r. 1254, městská práva od 15. stol., těžce poškozena při náletu v dubnu 1945. Pův. románský kostel sv. Jiljí z 12. stol. přestavěn raně barokně r. 1694 a novorománsky v letech 1870–1872, vedle barokní zvonice z r. 1670. Na severním okraji židovský hřbitov z r. 1681 s náhrobníky ze 17.–19. stol. Rodiště malíře Mikoláše Alše (1852–1913), v replice vyhořelého rodného domku Památník Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého (1775–1847), lidového loutkáře, který ve městě žil. Na náměstí Alšův pomník z r. 1955.

Mírov

Miroslav – zámek

Šumperk 49°47'51.48"N; 16°50'53.59"E

Miroslavské Knínice

Znojmo 48°58'35.99"N; 16°19'18.44"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Středověká tvrz ze 14. stol. přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, počátkem 19. stol. klasicistně upraven, nyní účelově využit. Kolem anglický park. Gotický kostel sv. Mikuláše z počátku 342

Obec na potoce Mírovka prvně připomínána r. 1266. Na skalním útesu nad obcí mohutný hrad, založen olomouckými biskupy ve 13. stol., v letech 1664–1684 přestavěn na barokní pevnost, novogotická přestavba v letech 1859–1870. V jeho areálu barokní kostel sv. Markéty obnovený r. 1994. Hrad již od 17. stol. slouží jako těžká věznice.

www.ceskonamape.cz

Mírová pod Kozákovem

Semily 50°35'2.38"N; 15°13'39.73"E

Umělý název obce vzniklé r. 1960 spojením 14 malých osad pod Kozákovem bez přirozeného centra. Nad osadou Dubecko na stejnojmenném návrší 50 m vysoká telekomunikační věž z r. 2002 s ochozem rozhledny ve výši 33 m.

Mirovice

Písek 49°30'55.26"N; 14°2'19.35"E

Obec na říčce Skalici prvně doložena r. 1323, status města z r. 1847 obnoven r. 1991, v okolí v minulosti dolování zlata, od r. 2003 památková zóna. Na náměstí kostel sv. Klimenta románsko-gotického původu, barokně upraven r. 1726. Pův. renes. zvonice. Morový sloup z r. 1717. Pův. gotická tvrz přestavěna renesančně před r. 1600 na hospodářský dvůr. Rodiště básníka Antonína Klášterského (1866–1938), pamětní deska. Severně od města obnovený židovský hřbitov.

Mířkov

Domažlice 49°35'21.99"N; 12°52'48.11"E

Obec prvně zmíněna již r. 1158. Na návsi pův. gotický kostel sv. Víta ze 14. stol., barokně upraven v letech 1718–1719, věž přistavěna r. 1722. Proti kostelu za rybníkem býv. panský dvůr, mnohokrát přestavovaná budova středověké tvrze v jeho průčelí bezdůvodně zbořena r. 1986. Severně od obce Sedmihoří, pozoruhodné horské pásmo ve tvaru podkovy s borovými lesy a žulovými balvany, dostalo název podle sedmi vrcholů, z nich nejvyšší Racovský vrch dosahuje 619 m n. m. Z obce vychází okružní naučná stezka.

Místo

Chomutov 50°26'47.47"N; 13°16'8.5"E

Obec doložena jako horní městečko r. 1518. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1691–1692 na místě kostelíka z r. 1572. Do obce a okolí přemístěna řada plastik z míst postižených těžbou uhlí. Východiště ke zřícenině hradu Hasištejn – viz samostatné heslo.

Mistrovice

dobá kaplička sv. Václava upravena ze zvoničky z r. 1955. Dochovány lidové roubené stavby, zejména býv. hájovna a mlýn, patrová stavba s obnoveným vodním kolem, pavlačí a pův. vybavením. Západně příkopy a valy pravěkého hradiště, zvaného Na hradě nebo Liškův hrad, ničeno velkým lomem. Severně vrch Kokšín (684 m n. m.) s valy pravěkého hradiště a rezervací bukojedlového lesa.

Mitrov

Žďár n. S. 49°25'19.16"N; 16°13'51.81"E

Hrad založen po r. 1280 na ostrohu ze tří stran obtékaném říčkou Bobrůvkou Demetriem z Bukova, pův. název Dimitrov po zakladateli brzy zkrácen, po r. 1365 zeměpanský, v majetku Pernštejnů po r. 1415 zpustl. Zachovány zbytky hranolové věže, paláce, hradeb a příkopů. Zřícenina ležící jižně od vsi Mitrova přístupná odbočkou ze značené cesty sledující Bobrůvku.

Mitrov

Žďár n. S. 49°26'34.83"N; 16°12'59.7"E

Osada prvně doložena r. 1375, nyní část městyse Strážek. Na jižním okraji pův. barokní zámek z r. 1779, pseudogoticky rozšířen v letech 1890–1891, nyní účelově využit, kolem anglický park. Východiště ke zřícenině hradu Mitrov – viz samostatné heslo.

Mitrvald

Rokycany 49°49'27.73"N; 13°41'16.9"E

Zaniklý malý hrad označovaný jako Mitrvald nebo podle skalnatého hřebenu též Radeč, vznikl podle archeologických nálezů ve 14. stol. Strážní bod neznámé historie opuštěn v 15. stol. Hřeben hradní skály chráněn dosud patrným příkopem, další stopy téměř neznatelné, z okrajové skály nádherný rozhled. Přístup po značené cestě ze Lhoty pod Radčem.

Ústí n. O. 50°1'31.98"N; 16°34'18.18"E

Obec prvně uváděna r. 1358. Novorománský kostel sv. Jana a Pavla z r. 1876. Barokní sloup Panny Marie z r. 1725. Obnovený zájezdní hostinec z r. 1731.

Míškovice

Kroměříž 49°16'37.23"N; 17°32'54.47"E

Obec prvně doložena r. 1397. Konstruktivistický kostel sv. Antonína Paduánského z let 1922–1927. U hřbitova pozdně barokní kaple sv. Floriána z konce 18. stol. Sochy Panny Marie Lurdské z r. 1891 a sv. Josefa z r. 1895. Kamenný kříž z r. 1858.

Mitrvald – vrcholová skála

Mladá Boleslav Mítov

49°35'29.5"N; 13°40'15.51"E

Podhorská brdská ves prvně připomínána r. 1349, od r. 1995 památková zóna, nyní část obce Nové Mitrovice. Novo-

Ml. Boleslav 50°24'48.14"N; 14°54'27.18"E

Plzeň-jih

Historické město, pův. podhradí přemyslovského hradu, připomínáno r. 1130, od r. 1595 město královské, počátkem 16. stol. významné středisko českých bratří, z jejichž tiskárny vzešla r. 1518 první tištěná mapa Čech, od r. 1895 výroba

www.ceskonamape.cz

343

automobilů, nejprve značky Laurin a Klement, později Škoda, v letech 1968–1991 velká část města obsazena sovětskou armádou. Na skalním hrotu nad soutokem Jizery a Klenice pův. knížecí hrad z poloviny 13. stol., po r. 1555 upraven na renes. zámek, od 18. stol. do r. 1953 využíván armádou, od r. 1972 uvolněn pro muzeum stejně jako blízký pozdně gotický dům Templ z let 1488–1493. Renes. Stará radnice s vysokou vyhlídkovou věží a expozicí strašidel vystavěna v letech 1554–1559. Na náměstí před hradem řada barokních domů. Novorománská Nová radnice s polygonální věží z let 1865–1868. Mariánský sloup z r. 1681. Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z 15. stol. dostavěn r. 1566 a počátkem 18. stol. barokně upraven. Býv. hřbitovní, pozdně gotický kostel sv. Havla z r. 1559, barokní věž přistavěna r. 1735. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, později luteránský, znovu barokně postaven r. 1730, zrušen r. 1787, po obnovení r. 1816 zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Býv. karmelitánský klášterní kostel sv. Bonaventury z let 1675–1711. Jednotu bratrskou připomíná objekt tiskárny a školy a mohutná renes. stavba Bratrského sboru z let 1544–1554, nyní výstavní a koncertní síň. Židovský hřbitov ze 16. stol. obnoven r. 2004. Secesní divadlo z r. 1909. Zajímavé podnikové muzeum automobilů Škoda. V místní části Čejetičky hlavní nádraží a barokní zámeček Neuberk z 30. let 18. stol., nad ním zbytky hradu Rácov, založen kolem r. 1380, o 200 let později již pustý, zachovány terénní relikty. Ve městě se narodili olympijští vítězové, gymnastka Eva Bosáková (1931–1991) a oštěpař Jan Železný (1966), spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), básník František Gellner (1881–1914), hudební skladatel Boleslav Vomáčka (1887–1978), herečky Adina Mandlová (1910–1991) a Darja Hajská (1911–1981), filmový režisér Vladimír Michálek (1956) a politik Přemysl Sobotka (1944).

Mladá Vožice

Tábor 49°31'47.11"N; 14°48'37.5"E

Obec na říčce Blanici vznikla jako podhradí, prvně doložena r. 1273, na město povýšena ve 2. polovině 18. stol. Na kopci zvaném Hrad nepatrné zbytky hradu založeného králem Václavem II. koncem 13. stol., zničen za husitských válek r. 1425, na troskách postavena r. 1646 poutní kaple Nanebevzetí Panny Marie, rozšířena r. 1827, ve stráni křížová cesta. Na náměstí zámek renes. původu z let 1570–1603, přestavěn barokně r. 1735, po 2. světové válce průmyslový provoz, nyní bez využití chátrá. Kostel sv. Martina renes. původu z r. 1581 barokně přestavěn v letech 1764–1794, při něm kaple sv. Barbory. Barokní fara z r. 1690. Pozdně gotická věž, zvaná hláska nebo solnice, později též zvonice, radnice a šatlava. Hřbitovní kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1648. Rodiště historika Augusta Sedláčka (1843–1926), na rodném domě pamětní deska, pamětní síň v Památníku Mladovožicka na radnici. Na náměstí socha sv. Václava z r. 1897. Severovýchodně místní část Elbančice, osada se zaniklými lázněmi ze 17. stol., rodiště filmového režiséra Evalda Schorma (1931–1988), barokní patrový zámeček z r. 1740, nyní soukromý majetek, severně v lese židovský hřbitov.

a v letech 1712–1726 barokně patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Barokní fara vybudována r. 1707 z pův. tvrze chráněné příkopy.

Mladé Buky

Obec na Úpě prvně zmiňována r. 1358, historický status městyse obnoven r. 2006, r. 1835 zprovozněna první mechanická přádelna v Evropě. Kostel sv. Kateřiny gotického původu z 2. poloviny 14. stol. barokně upraven r. 1777. Dvoupatrová hranolová zvonice z r. 1599 s cibulovou bání pův. tvořila bránu na hřbitov, později zazděna. Patrová barokní fara z let 1728–1730. Při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. Jižně známý lyžařský areál s lanovkou a vleky.

Mladecko

Pelhřimov 49°29'28.46"N; 15°20'7.09"E

Obec prvně připomínána r. 1226. Románský kostel sv. Jana Křtitele doložený ve 13. stol. přestavěn ve 14. stol. goticky 344

Opava 49°53'50.88"N; 17°42'30.41"E

Obec prvně doložena r. 1250. Empírový zámek z počátku 19. stol. na místě staršího barokního, kolem rozlehlý park. Kaple sv. Josefa z r. 1882. Dochováno roubené stavení z r. 1830. Pomník osvobození z r. 1955.

Mladeč

Olomouc 49°42'19.34"N; 17°1'14.57"E

Obec prvně doložena r. 1350, na jejím západním okraji v kopci Třesín objeveny r. 1826 krasové jeskyně s bohatými nálezy z doby lovců mamutů, v sezóně přístupné veřejnosti. Jižněji položené nepřístupné jeskyně U Robinsona využívány k léčebným účelům. Severně od obce na levém břehu Moravy Nové Zámky, pův. barokní lovecký zámek Lichtenštejnů z r. 1690, po požáru r. 1805 obnoven empírově v letech 1813–1820, nyní účelově využit. Kolem v lesním komplexu založen na obou březích Moravy anglický park s řadou romantických staveb, z nich na levém břehu zachován kruhový letohrádek Templ čili Chrám přátelství, na pravém pak obelisk, Čertův most a zřícenina Rytířské síně, antický chrámek se 16 jónskými sloupy z doby kolem r. 1730 se zřítil r. 1910, zachován jen jeden sloup.

Mladějov

Jičín 50°28'54.31"N; 15°13'57.78"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Prostý pozdně barokní zámek z r. 1769 novobarokně upraven r. 1913, r. 1778 zámek hostil císaře Josefa II. a jeho štáb za války s Pruskem. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. částečně barokně upraven r. 1786. Mohutná dřevěná hranolová zvonice z r. 1793. Barokní fara z r. 1740, socha sv. Linharta z téže doby. Na hřbitově hrob projektanta první koněspřežné dráhy na evropském kontinentě Františka Josefa Gerstnera (1756–1832). Severovýchodně nad Hrdoňovicemi pískovny s ložisky kvalitních sklářských a slévárenských písků, těžba od r. 1938.

Mladějov na Moravě Mladé Bříště

Trutnov 50°36'10.16"N; 15°50'31.09"E

Svitavy 49°49'26.26"N; 16°35'32.78"E

Obec prvně zmiňována r. 1365. Kostel Nejsvětější Trojice barokního původu budován postupně v letech 1720–1910. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1713, socha sv. Floriána

www.ceskonamape.cz

z r. 1828. Roubená rychta z r. 1791 s pavlačí a kaplí. Cenné lidové usedlosti z 19. stol. Západně vrch Mladějovské hradisko (591 m n. m.), na něm slovanské hradiště z 11.–12. stol., ve 13. stol. hrad Hausberg, dochovány příkopy a valy. K jihu Mladějovská úzkorozchodná železnice do lupkových dolů u Hřebče o délce 11 km, vybudována v letech 1917–1924, v provozu do r. 1991, nyní muzejní provoz pro veřejnost.

Mladějovice

Olomouc 49°45'6.02"N; 17°13'55.19"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1141. Klasicistní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1792, u něj památná lípa stará asi 400 let. Empírový kamenný kříž z r. 1815.

Mladkov

Ústí n. O. 50°5'51.07"N; 16°37'41.82"E

Příhraniční obec pod Suchým vrchem prvně zmiňována r. 1350. Na náměstí několik pozdně barokních a klasicistních domů spojujících prvky lidové a městské architektury a barokní mariánský sloup z počátku 18. stol. Na býv. hřbitově kostel sv. Jana Křtitele raně barokního původu z r. 1697, přestavěn barokně v letech 1736–1744, u něj Kalvárie a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 18. a 19. stol. V místě zvaném Bílý zámek nad Tichou Orlicí zachovány stopy tvrziště ze 16. stol. Východně kolem obce prochází linie čs. opevnění budovaného před 2. světovou válkou se zpřístupňovaným bunkrem Na Růžku. Jižně při stezce na Suchý vrch radioaktivní pramen.

barokní kostel Zasnoubení Panny Marie z let 1744–1769. Dochovány stavby lidové architektury.

Mlázovice

Jičín 50°24'42.12"N; 15°31'17.35"E

Obec prvně doložena r. 1369, status městyse z r. 1542 obnoven r. 2007. Pozdně empírová radnice z r. 1864, empírové domy z 1. poloviny 19. stol. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1725–1731 na místě staršího gotického, věž přistavěna r. 1760. Před kostelem kamenný kříž z r. 1764. Na náměstí mariánský sloup z let 1889–1891. Barokní sochy sv. Františka Xaverského a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Při místních minerálních pramenech a ložisku rašeliny zřízeny malé lázně, v provozu v letech 1863–1953, býv. lázeňské domy využity k sociálním účelům. Jihovýchodně v údolí Javorky protáhlá místní část Mezihoří, ve stráni Štursův pomník Aloise Jiráska z r. 1921.

Mlázovy

Klatovy 49°18'48.22"N; 13°24'30.64"E

Ves připomínána r. 1369, nyní část městyse Kolinec. Prostý patrový barokní zámek z r. 1721. Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z konce 13. stol., bez věže a s barokním zařízením. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1790. Pro děti budována Pohádková chalupa.

Mlečice

Rokycany 49°55'11.04"N; 13°41'45.6"E

Mladočov

Svitavy 49°48'24.14"N; 16°11'54.12"E

Ves prvně zmiňována r. 1349 v majetku litomyšlského biskupství, nyní část obce Poříčí u Litomyšle. Raně gotický kostel sv. Bartoloměje z poloviny 13. stol. novodobě upraven. Pozdně barokní fara z r. 1788.

Mladošovice

Č. Budějovice 48°56'26.2"N; 14°41'58.96"E

Obec prvně doložena r. 1367. Monumentální kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol., věž z r. 1499, barokně upraven r. 1785. Kolem býv. hřbitov s barokní branou a márnicí se štíty. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Mladotice

Plzeň-sever 49°59'4.62"N; 13°21'39.21"E

Obec prvně zmíněna r. 1115, pův. majetek kláštera kladrubského, později plaského. Šestiboká barokní kaple Jména Panny Marie podle návrhu Jana Blažeje Santiniho z let 1708–1710. Za 2. světové války obec těžce poškozena při bombardování nádraží.

Mláka

Jindř. Hradec 49°3'39.04"N; 14°50'34.89"E

Ves na okraji Třeboňské pánve doložena v 15. stol. jako součást panství hradu Fuglhaus, nyní část obce Novosedly nad Nežárkou. Nedaleko od ní osamoceně stojící, pův. poutní

Obec poprvé zmiňována r. 1227. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. upraven novogoticky r. 1887.

Mlékojedy

Litoměřice 50°31'36.3"N; 14°7'28.88"E

Obec na levém břehu Labe doložena r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. nyní v barokní podobě z r. 1776. Raně barokní městský dvůr z r. 1686. Barokní socha sv. Floriána z r. 1707 a barokní kříž z r. 1680.

Mlýnice

Liberec 50°50'45.7"N; 15°1'55.06"E

Malá osada doložena r. 1595, český název vznikl zkomolením německého Mühlscheibe, nyní část obce Nová Ves. Leží na dolním toku Albrechtického potoka, na němž byla v letech 1904–1906 vybudována údolní přehrada jako ochrana proti povodním. Zděná hráz dlouhá 159 m a vysoká 14,5 m vytváří vodní plochu o rozloze 4 ha. Vyniká velmi čistou vodou, v níž žijí i dva druhy raků. Nádrž využívána k chovu ryb.

Mlýny

Tábor 49°20'11.72"N; 14°52'44.82"E

Obec prvně připomínána r. 1379. Na okraji kostel sv. Kateřiny gotického původu ze 14. stol., obnoven r. 1609 a opraven r. 1957. Při východním okraji obce zbytky křemenného valu.

www.ceskonamape.cz

345

Mnichovo Hradiště – kaple sv. Anny

Mnich

Jindř. Hradec

Mnichovice

Benešov

49°9'48.51"N; 14°53'0.68"E

49°40'5.87"N; 15°2'25.62"E

Ves poprvé připomínána r. 1350, nyní část města Kardašova Řečice. Zachováno několik lidových staveb, na návsi kaplička sv. Jana Křtitele z r. 1821, doklad lidového baroka. Jižně od vsi rybník Velká Holná – viz samostatné heslo.

Obec prvně zmíněna r. 1352. Gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 1. poloviny 14. stol. s dochovanými gotickými malbami upraven do dnešní podoby r. 1806. Pozoruhodná dřevěná zvonice přistavěna k západnímu průčelí kostela. Pozůstatky raně gotické tvrze.

Mnich

Pelhřimov 49°17'59.97"N; 14°57'55.24"E

Obec založena patrně již ve 12. stol., doložena r. 1352. Pův. románský kostel sv. Jana Křtitele z 13. stol. přestavěn nejprve goticky a pak barokně r. 1759. Středověká tvrz z r. 1359 přestavěna r. 1588 renesančně a r. 1768 na pozdně barokní faru. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Na okraji památník Slovanského bratrství z r. 1947 připomíná padlé české, sovětské a jugoslávské partyzány, oběti srážky z noci z 5. na 6. května 1945.

Mnichov

Cheb

Mnichovice

Praha-východ 49°56'11.19"N; 14°42'28.53"E

Obec založena r. 1134 sázavskými mnichy, status městečka z r. 1420 změněn r. 2000 na město. Pův. románský kostel Narození Panny Marie nově postaven barokně v letech 1746–1754, zajímavá kazatelna ve tvaru velrybí tlamy. Barokní fara z let 1721–1722 přestavěna r. 1828. Husův sbor církve čs. husitské z let 1926–1928. Na náměstí morový sloup se sochou Panny Marie Svatohorské z r. 1713. Při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1634. K nejstarším budovám města patří Horní nebo též Zittův mlýn, doložen již r. 1600.

50°2'14.19"N; 12°47'9.26"E

Ves pod Slavkovským lesem prvně zmíněna r. 1273, ve 14. a 15. stol. těžba stříbra a cínu, v 19. stol. těžba hadce a jeho zpracování. Na protáhlém náměstí barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1719–1725, obnovován v letech 1860 a 1905. Patrová barokní radnice a fara. 346

Mnichovo Hradiště

Ml. Boleslav 50°31'19.52"N; 14°58'26.23"E

Město založeno ve 13. stol. sousedním cisterciáckým klášterem Hradiště, prvně písemně zmiňováno r. 1279, památková zóna. Při severním okraji vystavěn v letech 1602–1606

www.ceskonamape.cz

renes. zámek Václava Budovce z Budova (1551–1621), po jeho popravě na Staroměstském náměstí v majetku Valdštejnů, v letech 1697–1703 zásadně přestavěn barokně na trojkřídlou dvoupatrovou budovu s věží uprostřed, nyní státní zámek s přístupnou expozicí a sídlo městského muzea. Kolem zřízena zahrada s barokním pavilónem z r. 1711. U zámku barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého se světci a anděly z r. 1740 a socha Václava Budovce z Budova z r. 1937. Poblíž barokní komplex býv. kapucínského kláštera s kostelem sv. Tří králů z let 1690–1696 a kaplí sv. Anny z let 1723–1724 s hrobkou vojevůdce Albrechta z Valdštejna, v kostele a kapli nyní lapidárium, před klášterem socha sv. Anny z r. 1714. Barokní kostel sv. Jakuba z let 1726–1727 na místě starého gotického, u něj barokní fara z r. 1701. Novorenes. radnice z r. 1893, na náměstí obelisk Panny Marie z 2. poloviny 18. stol. Dochován barokní roubený dům, býv. chudobinec. Ve městě se narodili rakouský napoleonský generál František Arnošt Koller (1767–1826), politik a revolucionář Emanuel Arnold (1800–1869), zakladatel české ornitologie Alfréd Hořice (1865–1945), novinář a politik Jan Šverma (1901–1944) a významný politik-národohospodář Karel Mattuš (1836–1919), pamětní deska na rodném domě. Severně od města přírodní památka Káčov, vyvřelý vrch (350 m n. m.) s čedičovým komínem na vrcholu.

panstvím. Východně od obce na Fojteckém potoce vodní nádrž Mníšek – viz samostatné heslo.

Mníšek pod Brdy

Praha-západ 49°51'59.84"N; 14°15'38.24"E

Obec prvně doložena r. 1348, od 15. stol. městem. Středověká tvrz vypálena Švédy r. 1639, na jejím místě postaven v letech 1656–1672 barokní čtyřkřídlý zámek se třemi nárožními věžemi. V jihovýchodní věži kaple sv. Serváce s hvězdicovitou klenbou a bohatou výzdobou. Zámek od r. 2006 zpřístupněn veřejnosti. Na svažitém náměstí barokní kostel sv. Václava z let 1743–1756 s bohatou výzdobou, věž přistavěna r. 1868, kolem býv. hřbitov s barokními sochami a čtyřmi kaplemi ve zdi. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765 a stará zájezdní hospoda z r. 1664. Dochovány domy s barokními prvky. Od středověku do r. 1967 v okolí těžena chudá železná ruda, v 50. letech 20. stol. u města postaven velký podnik na její zpracování. Severně nad městem poutní místo Skalka s kostelíkem sv. Máří Magdalény z let 1692–1693 podle plánů Kr. Dienzenhofera, při něm budovy malého františkánského kláštera, poustevna a zastavení křížové cesty. Areál zdevastovaný poddolováním od 80. let 20. stol. opět obnovován, místo dalekého výhledu. Město rodištěm spisovatele F. X. Svobody (1860–1943), pamětní deska na rodném domku a pomník na náměstí, a spisovatelky Marie Wagnerové-Černé (1887–1934), autorky dětských příběhů o Kájovi Maříkovi pod pseudonymem Felix Háj.

Mnichovo Hradiště – zámek

Mníšek

Most 50°37'41.21"N; 13°30'3.55"E

Krušnohorská osada, nyní část obce Nová Ves v Horách. Celnice na saské hranici v těchto místech doložena již r. 1425. Jihovýchodně na vrchu Jeřabina (785 m n. m.), pův. Haselstein, rozhledna postavená r. 1884 jako 11 m vysoká dřevěná věž na třímetrové kamenné podezdívce, zimní bouře r. 1928 dřevěnou část smetla, obnoveno v červnu 2009.

Mníšek

Liberec 50°49'52.82"N; 15°3'13.81"E

Obec poprvé uváděna r. 1381, název Einsiedel in Isergebirge dostala podle mnichů či poustevníků usazených podle pověsti na místě dnešního kostela. Barokní kostel sv. Mikuláše z let 1739–1740 na místě renes. kostelíka Redernů z r. 1570, cenné rokokové vnitřní zařízení, věž z r. 1774. Pozdně barokní fara z r. 1767. Kamenný sloup u silnice na jižním okraji býval hraničníkem mezi frýdlantským a libereckým

Mníšek pod Brdy – zámek

Modlany

Teplice 50°39'2.91"N; 13°53'48.99"E

Obec na Modlanském potoce doložena r. 1328. Pův. barokní kostel sv. Apolináře z let 1687–1691 upraven kolem r. 1850. Barokní sochy sv. Antonína a Jana Nepomuckého z 18. stol.

Modletice

Praha-východ 49°58'14.01"N; 14°35'27.99"E

Obec prvně připomínána r. 1366, v současnosti známa jako obchodní centrum s nově budovanými komerčními objekty v sousedství dálnice. V jižní části obce patrový barokní zámeček z r. 1777 s bočními rizality a mansardovou střechou, nyní využit pro výrobní provoz. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1806.

www.ceskonamape.cz

347

Modletín

Havl. Brod

Modřice

Brno-venkov

49°47'29.75"N; 15°42'43.24"E

49°7'44.6"N; 16°36'54.29"E

Ves prvně doložena r. 1513, nyní část obce Rušinov. Barokní kostel sv. Anny postaven kolem r. 1728 na místě dřevěné poutní kaple, upraven v letech 1912–1913. Malý barokní zámek z poloviny 18. stol. pro zchátralost zbořen r. 1935, v 19. stol. zanikly také lázně vybudované r. 1734 nad pramenem léčivé vody.

Obec nad Svratkou prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1994. V místech zaniklého hrádku pův. románský kostel sv. Gotharda z doby kolem r. 1200, barokně upraven v letech 1723–1726. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1730 a kříž z r. 1778. Na náměstí novobarokní kaple sv. Václava z let 1917–1918, před ní barokní socha sv. Floriána z doby kolem r. 1730. Městské muzeum. V minulosti zemědělská lokalita proslulá pěstováním zelí a cibule, nyní průmyslově-obchodní město.

Modrá

Uh. Hradiště 49°6'32.15"N; 17°24'10.99"E

Obec v sousedství Velehradu založena r. 1786. Jižně od ní r. 1911 objeveny základy zděného velkomoravského kostela z počátku 9. stol., v blízkosti konzervovaných základů postavena r. 2000 jeho replika, kostelík sv. Jana využíván pro výstavy a ekumenické bohoslužby, kolem vybudován archeoskanzen s replikami různých objektů včetně opevnění. Při severním okraji postavena r. 1999 dřevěná rozhledna o výšce 10 m, r. 2002 zvýšena o 3 m.

Modrá Hůrka

Č. Budějovice 49°10'46.16"N; 14°31'36.32"E

Obec prvně připomínána r. 1354. Na návsi kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1744, v ohradní zdi dvě brány s barokními štíty a čtyři výklenkové kaple. Barokní fara z r. 1701. Rodiště pěvkyně Eleonory Gayerové z Ehrenbergu (1832–1912), první představitelky Mařenky v Prodané nevěstě.

Modrava

Klatovy

Mohelnice

Šumperk 49°46'32.99"N; 16°55'8.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, na město povýšena r. 1273, od r. 1992 památková zóna. Na obvodu zachovány zbytky hradeb z poloviny 16. stol. s baštami. Gotický kostel sv. Tomáše z Canterbury z konce 13. stol. s vysokou štíhlou věží opraven r. 1480, v 18. stol. přistavěny barokní kaple sv. Kříže a sv. Anny, novogoticky upraven po r. 1886. Hřbitovní kostel sv. Stanislava z let 1577–1584 upravován barokně a r. 1856. Renes. rodová tvrz Kobylků z r. 1551 se zbytky sgrafit, nyní v rekonstrukci. Biskupský hrádek z 13. stol., nyní součást budov městského muzea. Dochovány domy s renes. a barokním jádrem. Na náměstí morový sloup z r. 1717 a litinová kašna z poloviny 19. stol. se sochou Hygie. Tři barokní mariánské sloupy z let 1698–1703. Ve městě upálen jako oběť čarodějnických procesů šumperský děkan Kryštof Alois Lautner (1622–1685), pamětní deska v městských sadech. V místní pískovně objeven r. 1999 10 m dlouhý monoxyl, pravěká loď vydlabaná z dubového kmene, nyní v olomouckém muzeu.

49°1'26.62"N; 13°29'49.77"E

Obec vznikla sloučením tří pův. sklářských a dřevařských osad, prvně doložena r. 1614, nyní centrum rekreace. Býv. Bienertova pila, v letech 1827–1871 továrna na rezonanční dřevo, nyní rekreační objekt. Klostermannova chata postavena r. 1924 Klubem českých turistů. Jižně ve vysoké poloze 1126 m n. m. býv. lesovna Březník (Pürstling) z r. 1856, rekonstruována r. 1999 na infocentrum, v podkroví muzejní expozice spisovatele Karla Klostermanna. Severně na Vydře replika historické rechle, u ní začátek Vchynicko-Tetovského kanálu – viz samostatné heslo. Níže po toku Vydry býv. královácký dvorec Antýgl z počátku 16. stol., nyní kemp.

Modrava – lesovna Březník 348

Mohelnice nad Jizerou

Ml. Boleslav 50°33'36.21"N; 14°58'41.04"E

Obec v údolí Jizery prvně zmíněna r. 1352. Hodnotný románský kostel Panny Marie z konce 12. stol. restaurován r. 1876, zachována obdélná loď, apsida a západní věž. Jižně na ostrohu nad soutokem Jizery s Mohelkou zřícenina zámku Zásadka, pův. tvrz ze 14. stol. přestavěna v 15. stol. na hrad a po r. 1560 upravena na renes. zámek, po požáru r. 1790 zpustl, zachováno vysoké zdivo paláce. Od zříceniny výhled do údolí Jizery.

Mohelnice nad Jizerou – románský kostel www.ceskonamape.cz

Mohelno

Třebíč

Mokrosuky

Klatovy

49°6'57.23"N; 16°11'29.29"E

49°16'28.11"N; 13°27'26.64"E

Pův. panský dvorec nebo hrad z 12. stol., obec prvně zmiňována r. 1234, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Dominantní kostel Všech svatých s gotickou věží doložen již ve 13. stol., po několika požárech znovu vystavěn pozdně goticky r. 1512 a podstatně upraven po dalším požáru r. 1835. Kolem r. 1500 postavena i mohutná hranolová zvonice, sloužící též jako brána na hřbitov. Renes. radnice z r. 1546. Barokní fara z r. 1775 přestavěna po požáru r. 1835. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Nad řekou Jihlavou unikátní přírodní památka, Mohelenská hadcová step, chráněné území se specifickými klimatickými a geologickými podmínkami, teplomilnou flórou i faunou. Na řece vybudována vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Obec prvně připomínána r. 1418. Hodnotný dvoukřídlý patrový renes. zámek z období kolem r. 1580 s ozdobnými štíty a otevřenými křížovými chodbami, na východní straně zbytek vodního příkopu. Vedle zámku kaple sv. Václava z 1. poloviny 19. stol.

Mochov

Praha-východ 50°8'27.39"N; 14°47'48.45"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1360. V místě pův. kaple raně gotický kostel sv. Bartoloměje z 13. stol., upraven goticky r. 1352, hřbitovní branka z r. 1777. Dochováno několik barokních statků z konce 18. stol. Na návsi pomník Mistra Jana Husa z r. 1928. V obci známé mrazírny.

Mojžíř

Ústí n. L. 50°40'51.43"N; 14°7'6.91"E

Ves na Labi doložena r. 1352, nyní část města Ústí nad Labem se sídlištní zástavbou. Gotický kostel sv. Šimona a Judy ze 14. stol., obnovován v letech 1598 a 1846, u něj zbytky historické zástavby, lidové stavby s hrázděnými patry. V sesutém svahu, zvaném Divoká rokle, chráněné naleziště minerálů. Na návrší zbytky hrádku Wessenstein – viz samostatné heslo.

Mokrá-Horákov

Brno-venkov 49°13'3"N; 16°45'2.05"E

Obec na okraji Moravského krasu vznikla sloučením dvou pův. samostatných vsí r. 1976, Mokrá prvně doložena r. 1350, Horákov r. 1371. V Mokré kaple Proměnění Páně z r. 1909, v Horákově kaple sv. Gotharda z r. 1898. Na ostrožně nad Mariánským údolím zříceniny Horákovského hradu – viz samostatné heslo. Na protějším kopci hradiště Staré zámky. Na katastru obce Mokrá v jižní části Moravského krasu velká tunelovitá jeskyně Pekárna se 6 m vysokým a 23 m širokým portálem, významné archeologické naleziště. Těžba vápence a velká cementárna.

Mokré Lazce

Opava 49°54'13.37"N; 18°1'44.2"E

Obec prvně doložena r. 1377. Hodnotný renes. kostel sv. Jana Křtitele z konce 16. stol., věž přistavěna r. 1838. Barokní kaple sv. Anny z r. 1747. Naproti kostelu chráněná usedlost s klenutou bránou.

Mokrouše

Plzeň-město 49°42'53.75"N; 13°31'29.5"E

Obec poprvé zmiňována r. 1379. Kaple z r. 1884 se zvoničkou. Barokní kamenná sýpka z r. 1751. Dochovány klasicistní usedlosti s branami, na jedné z nich pamětní deska zdejšího rodáka kpt. Jana Kudliče (1914–1943), padlého v bitvě u Sokolova.

Mokrsko

Příbram 49°44'38.84"N; 14°20'11.04"E

Ves pův. zvaná Mokř, nyní část obce Chotilsko. Nad východním okrajem na Veselém vrchu (489 m n. m.) objeveno při geologickém průzkumu rozsáhlé a bohaté ložisko zlata a wolframu, těžba zatím nepřipuštěna. Na vrchu kovová rozhledna z r. 1999, telekomunikační stožár vysoký 42 m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m. U rozhledny začíná naučná stezka Vymyšlenská pěšina, cenná rezervace fauny a flóry na skalách nad Vltavou.

Mokřiny

Cheb 50°12'27.66"N; 12°12'33.08"E

Ves, německy zvaná Nassengrub, prvně zmíněna r. 1555, nyní část města Aš. Mezi nejstarší zdejší stavby patří několik bedněných stodol, které byly úspornější než roubené nebo hrázděné. Nejhodnotnější stavbou protestantský kostel s věží z r. 1913 v historizujícím slohu se zajímavým dřevěným interiérem, postaven podle projektu německého architekta Otto Bartninga, po 2. světové válce zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi sloužil jako pravoslavný volyňským Čechům, od r. 1994 patří Českobratrské církvi evangelické. Druhý kostel pro katolickou část obyvatelstva dokončen r. 1912 a zasvěcen sv. Karlu Boromejskému.

Moldava

Teplice 50°43'12.66"N; 13°39'26.69"E

Pohraniční obec poprvé doložena r. 1346, centrem osídlení byly sklářské hutě, těžilo se tu dřevo, rašelina i stříbro. Kostel Navštívení Panny Marie neznámého původu barokně přestavěn r. 1687 a rozšířen r. 1851. Horský hřbitov s řadou dřevěných křížů. Žulový pomník člena finanční stráže Františka Koubka zastřeleného henleinovci 26. září 1938 pochází z r. 1947. V letech 1991–1992 vybudována replika středověké sklářské pece vytápěné dřevem, naučná stezka o délce 13 km obchází 5 zjištěných míst, kde byly sklářské hutě. V obci končí horská železniční trať z let 1871–1884, pokračování do Saska zrušeno r. 1945, trať od r. 1997 kulturní památkou.

www.ceskonamape.cz

349

Morány

K. Hora

Moravany

Pardubice

49°48'55.96"N; 15°7'4.62"E

50°0'2.75"N; 15°56'36.71"E

Ves založena r. 1707 kolem býv. sklářské huti, nyní část obce Čestín. O samotě v lesích pův. panský dům z počátku 18. stol., přestavěn a zvýšen o patro r. 1841, kolem r. 1900 upraven na lovecký zámeček s rozlehlou zahradou, účelově využit.

Obec prvně doložena r. 1244. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z r. 1349 nyní v barokní podobě z r. 1782. Dochovány domy z 19. stol. s barokními štíty. Na návrší okrouhlé tvrziště, pozůstatek po tvrzi z 13. stol., zachován pouze val.

Morašice

Znojmo

Moravany

Hodonín

48°57'26.81"N; 16°12'31.71"E

49°2'24.25"N; 17°10'7.94"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1253. Na návsi pozdně gotický kostel sv. Anny z doby kolem r. 1550, pův. dřevěná zvonová věž nahrazena zděnou r. 1706.

Obec prvně připomínána r. 1324. Na návsi hranolová zvonice z 18. stol. se zvonem z r. 1772. Novodobá kaple Nejsvětější Trojice z let 1994–1995. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Kříž z r. 1864, boží muka z r. 1867.

Morašice

Chrudim 49°56'1.96"N; 15°42'28.57"E

Obec prvně uváděna r. 1226. Ze dvou středověkých tvrzí dochovány pouze malé terénní pozůstatky tvrziště starší z nich u býv. dvora. Na hřbitově gotický kostel sv. Víta ze 14. stol., v 18. stol. barokizována loď, vnějšek upraven v 19. stol. novorománsky. Historická barokní sýpka zbořena r. 2007.

Morašice

Svitavy 49°52'5.1"N; 16°14'0.75"E

Obec prvně připomínána r. 1226. Gotický kostel sv. Petra a Pavla vznikl r. 1393 rozšířením kaple z počátku 14. stol., opravován po požáru r. 1540 a počátkem 18. stol., dochovány gotické nástěnné malby. U kostela kostnice z pův. gotické kaple ze 14. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. Západně od obce Růžový palouček, čtvercový pozemek porostlý zvláštními stepními růžemi, podle pověsti místo loučení českých exulantů s vlastí po bitvě na Bílé hoře, pomník z r. 1921.

Moravec

Žďár n. S. 49°26'30.24"N; 16°8'33.74"E

Obec prvně uváděna r. 1374. Středověká tvrz přestavěna v 1. polovině 17. stol. na dvoupatrový pozdně renes. zámek, po požáru r. 1825 při empírové úpravě snížen o patro a odstraněna věž, kolem zámecký park s cennými dřevinami. Objekt účelově využit. Kostel Nalezení sv. Kříže vybudován r. 1794 z pův. zámecké kaple přistavěním lodě s věží, obnoven po požáru r. 1825, zvonice z r. 1900. Ve zdi před kostelem smírčí kámen z r. 1581. Chorobinec zvaný Louisin dům z r. 1881 a vodoléčebný ústav z r. 1907 upraveny na charitní domov. U obce památné lipové aleje.

Moraveč

Pelhřimov 49°24'33.74"N; 15°4'35.61"E

Obec prvně uváděna r. 1379. Toleranční evangelický kostel z r. 1785, věž přistavěna r. 1876. Východně od obce nad potokem Husova kazatelna, skalka, na níž podle pověsti kázal Jan Hus.

Moravice

Opava 49°51'28.37"N; 17°43'14.48"E

Obec prvně uváděna r. 1283. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1735 vyhořel r. 1954, obnoven r. 1958. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na křižovatce empírová stavba fojtství z 1. poloviny 19. stol.

Moravičany

Šumperk 49°45'20.18"N; 16°57'47.13"E

Obec v místě velmi starého osídlení poprvé doložena r. 1249. Dominantní kostel sv. Jiří gotického původu ze 14. stol., dnešní podoba z 15. stol., v areálu kostela renes. fara a ohradní zeď s bránou a kaple s kněžskou hrobkou z 19. stol. Na návsi mariánský sloup z r. 1703, u mostu přes Třebůvku barokní sochy z poloviny 18. stol. U kaple sv. Floriána smírčí kříž ze 16. stol. Severně Moravičanské jezero o rozloze 92 ha vzniklé těžbou štěrkopísku, ornitologická rezervace.

Morašice (Svitavy) – Růžový palouček

Moravany

Brno-venkov 49°8'50.03"N; 16°34'46.56"E

Obec poprvé zmíněna r. 1289. Kostel sv. Václava gotického původu z 13. stol. do současné barokní podoby přestavěn ve 2. polovině 18. stol. Na návsi smírčí kříž z 15. stol. 350

www.ceskonamape.cz

Morávka

Frýdek-Místek 49°35'35.66"N; 18°31'36.25"E

Obec založena r. 1615, nyní středisko rekreační oblasti. Za 2. světové války místo partyzánských bojů s oběťmi z řad partyzánů i místních občanů, památník z r. 1968, jeho součástí též partyzánský bunkr. Nad obcí vodní nádrž na stejnojmenné řece – viz samostatné heslo.

Moravská Nová Ves

Břeclav 48°48'11.68"N; 17°0'53.2"E

Obec na Slováckém Podluží prvně zmíněna r. 1261 jako Waltersdorf, od r. 1384 Nová Ves, nynější název od r. 1911, status městyse z r. 1807 obnoven r. 2007. Podlužácké folklorní tradice. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1773 na místě gotické stavby, před ním sochy sv. Floriána a Václava z 1. poloviny 18. stol., na návsi socha sv. Jana Nepomuckého.

Moravská Třebová

Klášter františkánů s kostelem sv. Josefa z r. 1690. Secesní městské muzeum z r. 1906 s cennými sbírkami mimoevropského umění a galerie umělecké fotografie. Na východním okraji Křížový vrch s pozdně gotickým hřbitovním kostelem Povýšení sv. Kříže, pův. empírová márnice upravena na lapidárium. Na vrchu barokní Kalvárie z let 1730–1740 s křížovou cestou a třemi zpustlými kaplemi. Z města ke hřbitovu kryté schodiště mrtvých z r. 1575. Pomník Bedřicha Smetany z r. 1959. Severovýchodně návrší Třebovské hradisko s valem a příkopem hradu z r. 1248, jako sídlo loupeživých rytířů zničen r. 1286, na úpatí motokrosový areál. Jižně na vrchu Pastvisko (516 m n. m.) ocelodřevěná, 27 m vysoká rozhledna Pastýřka z června 2009 s ochozem ve výši 25 m. Západně v lese Udánské hradisko, zachovaný příkop po zemanské vodní tvrzi zaniklé na přelomu 13. a 14. stol.

Svitavy 49°45'34.63"N; 16°39'30.67"E

Moravské město založeno r. 1257, po požáru r. 1509 vystavěno z kamene pozdně goticky, od r. 1956 památková zóna. Městské domy gotického a renes. původu upraveny převážně klasicistně. Gotický hrad z r. 1325 přestavěn r. 1492 na trojkřídlý renes. zámek s mohutnou věží, považován za nejstarší renes. stavbu u nás, přestavěn v letech 1611–1618. V opraveném zámku nyní expozice měšťanského i venkovského života v 17.–20. stol., alchymistická laboratoř a středověká mučírna. Pod zámkem ve zdi kamenného mostu desky připomínající povodně v letech 1663 a 1770. Z opevnění zachována část severní hradby. Pozdně gotická radnice z r. 1520 přestavěna renesančně r. 1560, zvýšena r. 1824. Morový sloup z let 1718–1720. Na Kostelním náměstí renes. objekt Latinské školy z r. 1566. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1726, u věže loretánská kaple.

Moravská Třebová – náměstí

Moravské Budějovice

Třebíč 49°2'59.54"N; 15°48'24.56"E

Trhová ves na říčce Rokytce prvně doložena jako podhradí r. 1101, na město povýšena r. 1491, památková zóna. Zeměpanský hrad zanikl po požáru města r. 1532 beze stop. V letech 1666–1672 vystavěn na náměstí barokní zámek na místě renes. měšťanských domů, nyní muzeum. Ve městě několik historických domů, barokní radnice z r. 1666, část hradeb s Klášterní branou, v gotickém domě na náměstí stará lékárna. Kostel sv. Jiljí gotického původu z konce 13. stol. upravován v letech 1909–1911, 48 m vysoká věž přistavěna začátkem 18. stol., u kostela románský karner sv. Michala. Na býv. hřbitově kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1713, u řeky gotická kaple sv. Anny z 15. stol., později přestavěna barokně. Rodiště nakladatele Františka Augustina Urbánka (1842–1919) a sbormistra Miroslava Venhody (1915–1987).

Moravské Knínice

Brno-venkov 49°17'35.54"N; 16°30'5.7"E

Moravská Třebová – zámecké nádvoří

Obec na potoce Kuřimka prvně připomínána r. 1350. Pův. gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. barokně upraven r. 1681, věž přestavěna r. 1886. Novobarokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1862. Jižně na návrší zajímavá novobarokní kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1856. V obci naučná stezka. www.ceskonamape.cz

351

Moravské Prusy

Vyškov 49°15'9.87"N; 17°3'31.96"E

Ves prvně zmiňována r. 1349, od r. 1964 část obce PrusyBoškůvky. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1733 na místě starší stavby vyhořelé r. 1700.

Moravskoslezský Kočov

Bruntál 49°57'22.24"N; 17°26'30.97"E

Obec vznikla spojením Moravského a Slezského Kočova r. 1949, moravská část prvně zmíněna r. 1377. V jejím středu klasicistní kostel sv. Michala z r. 1794 s pozdně renes. věží, upravován empírově r. 1823. Severně od obce Uhlířský vrch (672 m n. m.), jedna z našich nejmladších sopek se zdaleka viditelným poutním kostelem Panny Marie Pomocné. Barokní stavba z let 1755–1758 značně utrpěla při pobytu sovětských vojsk po r. 1970.

Moravský Beroun

Olomouc 49°47'46.05"N; 17°26'39.85"E

Hornická osada v Nízkém Jeseníku založena po r. 1269 u železnorudných dolů, městská práva od r. 1406, těžba ukončena r. 1627, status města potvrzen r. 1834. K ochraně dolů a hutí vybudován na Křížovém vrchu v polovině 14. stol. hrad, zničen za husitských válek r. 1430, zachovány nepatrné zbytky základů hradeb, na místě postavena r. 1752 pozdně barokní kaple. Na náměstí pozdně gotická radnice z počátku 16. stol., znehodnocena pozdějšími úpravami. Goticko-renes. kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1606–1610 pův. evangelický, současné zasvěcení z doby kolem r. 1672. Památná lípa, regionální muzeum s galerií. Za městem chátrající hřbitovní barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1755–1761. Jihozápadně v místní části Ondrášov stáčený minerální pramen zvaný Ondrášovka.

Moravský Krumlov

Znojmo 49°2'23.69"N; 16°18'47.35"E

Město na ostrohu nad řekou Rokytnou prvně připomínáno r. 1277, přívlastek Moravský součástí názvu od 17. stol., památková zóna. Předchůdcem města gotický hrad založený ve 12. stol., v letech 1557–1562 přestavěn na renes. zámek s nádvorními arkádami a dominantní hranolovou věží s ochozem, barokně upraven v letech 1762–1772, v rytířském sále unikátní expozice 20 velkých pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy, pamětní síň renes. lékaře Paracelsa. Kolem anglický park o rozloze 12 ha s cennými dřevinami, u vchodu renes. boží muka z r. 1636. Dochovány zbytky městských hradeb ze 14.–15. stol. Gotický farní kostel Všech svatých z 13. stol. obnoven v letech 1636–1646 a r. 1785, u něj klasicistní hrobka z r. 1789. Klášterní kostel sv. Bartoloměje z poloviny 14. stol., před ním barokní sousoší Ukřižování z konce 18. stol. Přilehlý klášter augustiniánů opuštěn za husitských válek, obnoven v 17. stol. jako piaristická kolej, nyní městský úřad. Tzv. Knížecí dům na náměstí, pův. komenda řádu německých rytířů, od r. 1905 sídlo městského muzea a později i galerie. Na dominantním návrší nad protějším břehem poutní barokní kostel sv. Floriána z let 1695–1697 s výhledem na město.

352

Moravský Krumlov – zámek

Moravský Písek

Hodonín 48°59'25.21"N; 17°19'56.63"E

Obec prvně připomínána r. 1300, současný název od r. 1924, nyní železniční křižovatka, zachována pův. nádražní budova z 19. stol. Novogotický kostel sv. Anny z r. 1910. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1743, barokní kříž z r. 1763. Přírodní památka se zoologickou rezervací Stará pískovna. Jihovýchodně v lokalitě Kačeník u mostu přes Novou Moravu ojedinělé, avšak již nefunkční zařízení k odchytu kachen z přelomu 17. a 18. stol.

Moravský Žižkov

Břeclav 48°50'0.16"N; 16°55'56.14"E

Velká vinařská obec na Podluží založena rozdělením půdy osadníkům v 18. stol., písemně doložena r. 1753, současný název od r. 1913. Kaple sv. Floriána z r. 1852 se zvonicí. Moderní kostel Panny Marie Vítězné z let 2000–2002.

Morkovice-Slížany

Kroměříž 49°14'52.79"N; 17°12'32.3"E

Město vzniklo r. 1960 sloučením dvou pův. samostatných obcí, Slížany prvně doloženy r. 1353, v 16. stol. významné centrum Jednoty bratrské, starší Morkovice prvně připomínány r. 1222. Morkovická gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna počátkem 17. stol. na renes. zámek, barokně upraven v letech 1647–1664, při dalších úpravách v letech 1918–1919 zbořeno západní křídlo, sneseny arkády, zrušen vodní příkop a zřízena novobarokní kašna na nádvoří. Od r. 1996 v soukromém vlastnictví, plánováno využití pro kulturní akce a obnovení místního muzea. V jádře gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele ze 14. stol. později upraven do barokní podoby.

www.ceskonamape.cz

Mořina – Velká Amerika

Morkůvky

Břeclav

Most

Most

48°57'57.45"N; 16°51'42.77"E

50°30'18.29"N; 13°38'30"E

Obec poprvé zmiňována r. 1350. Zvonice z 18. stol. tvoří bránu na hřbitov. Rodiště válečného hrdiny-letce, generálporučíka Františka Peřiny (1911–2006), od r. 2006 jeho muzeum v býv. škole. Jihozápadně návrší Hrádek s hradištěm z doby železné, dochovány valy a příkopy.

Město připomínáno r. 1041 jako osada Hněvin most, městská práva od r. 1247. Nad ním na vrchu Hněvín (viz samostatné heslo) od 13. stol. královský hrad Landeswarte. Od 19. stol. intenzivní dolování uhlí, jemuž v letech 1967–1982 ustoupilo celé staré město, od 60. let 20. stol. jižněji výstavba nového Mostu. Z pův. města zachován děkanský gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie z r. 1517, jehož přesun o 841 m na nynější místo si r. 1975 získal světovou proslulost, u něj barokní špitál z r. 1723 a kostel sv. Ducha, nejstarší dochovaná stavba z doby před r. 1350, barokní sloup a sousoší sv. Jana Nepomuckého. V chrámu od r. 1988 muzejní expozice. Na náměstí nového města přenesena kašna z r. 1587, morový sloup z r. 1681 a socha sv. Prokopa z r. 1723. Před budovou magistrátu barokní sousoší čtyř živlů z let 1715–1718. Zajímavá budova divadla z let 1979–1985. K dalším pozoruhodnostem patří Mezinárodní památník obětem 2. světové války v býv. krematoriu z r. 1924, zbytek křížové cesty a secesní vily v Zahražanech pod Hněvínem a statek na Resslu, pův. dvůr z r. 1290. Na býv. důlních výsypkách vybudován moderní autodrom a hipodrom. Ve městě se narodili barokní hudební skladatelé Andreas Hammerschmidt (1611–1675) a Florian Leopold Gassmann (1729–1774), expresionistický malíř August Wenzel Hablik (1881–1934), scénograf Antonín Heythum (1901–1954), šachový mistr Karel Opočenský (1892–1975), herec Raoul Schránil (1910–1998) nebo zpěvačka Judita Čeřovská (1929–2001).

Mořice

Prostějov 49°19'44.4"N; 17°11'54.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1238. Barokní zámeček z konce 17. stol., pův. rezidence řádu pavlánů, upraven empírově po požáru obce r. 1807, nyní účelově využit. Barokní kostel sv. Martina z r. 1709 na místě starší kaple, u něj terasa s 20 barokními sochami. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. Smírčí kříž.

Mořina

Beroun 49°57'10.93"N; 14°12'41.16"E

Obec připomínána v polovině 14. stol. v majetku emauzského kláštera. Kostel sv. Stanislava založen Karlem IV., prvně doložen r. 1353, barokně přestavěn v 18. stol. a opraven r. 1900. Před ním památné lípy. Při západním okraji zbytek židovského hřbitova z r. 1735. Severně velké a hluboké vápencové lomy s jezírky na dně, mezi nimi nejznámější Velká a Malá Amerika.

www.ceskonamape.cz

353

Mostek

Trutnov

Mošnov

N. Jičín

50°29'11.16"N; 15°41'46.29"E

49°41'19.56"N; 18°7'59.27"E

Obec poprvé připomínána r. 1545. Novogotický kostel sv. Anny z r. 1910. Na opačném břehu Borovnického potoka v Holubím lese osada Mostecké Lázně, v minulosti klimatické lázně, nyní samoty a kemp.

Obec prvně zmiňována r. 1341. Kostel sv. Markéty z let 1806–1807 na místě staršího dřevěného. Na katastru obce ostravské letiště.

Mostiště

Moutnice Žďár n. S. 49°22'43.47"N; 16°0'55.56"E

Ves v údolí Oslavy prvně zmíněna r. 1317, nazvána podle soustavy můstků na zemské stezce, nyní část města Velké Meziříčí. Kostel sv. Marka, pův. sv. Prokopa, románského původu z poloviny 13. stol., považován za někdejší hradní kapli, při rozšíření v 15. stol. přistavěna věž, nynější podoba z 19. stol. V sousedství na ostrohu zvaném Krásná Hora zbytky hradu připomínaného r. 1358, zanikl v 15. stol., zachovány terénní nerovnosti příkopu a valu a drobné zbytky zdiva. Pod kostelem kaplička Panny Marie z počátku 19. stol. Severně tzv. Žižkův most, částečně zasypaný historický kamenný most. Výše proti toku Oslavy vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Mostkovice

Prostějov 49°28'19.37"N; 17°3'8.04"E

Obec u Plumlovské vodní nádrže prvně připomínána r. 1141, v 16. stol. jedno z center Jednoty bratrské. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. zásadně přestavěn v letech 1847–1848. Barokní kříž z r. 1751, lidová boží muka z téže doby. U obce zjištěno rozsáhlé pohřebiště z doby bronzové.

Mostov

Cheb 50°6'51.36"N; 12°29'28.58"E

Ves v oblouku Ohře, nyní část obce Odrava, poprvé doložena r. 1362. Pův. patřila k českému Loketsku, k Chebsku připojena až po r. 1848. Gotická tvrz po r. 1693 přestavěna na barokní zámek, upraven r. 1880 na romantickou stavbu se čtyřmi nárožními věžemi, kolem park s vodotryskem a obora. V zámku, který byl od r. 1886 majetkem barona Haase z Hasenfelsu, majitele nejstarší české porcelánky, nyní hotel s restaurací a podnikové muzeum porcelánu hornoslavkovské firmy Čížek a Haas. Chráněna též zemědělská usedlost s hrázděnou kolnou z r. 1798 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1770.

Mosty u Jablunkova

Frýdek-Místek 49°31'37.65"N; 18°45'14.36"E

Protáhlá obec pod Jablunkovským průsmykem prvně připomínána r. 1573 v souvislosti se založením šancí proti vpádům Uhrů a Turků. Jižně od obce Šance z r. 1578, zbytky opevnění s kamennými hradbami, valy a příkopy chráněny jako památkový objekt. V obci klasicistní kostel sv. Hedviky z r. 1790.

354

Brno-venkov 49°2'57.56"N; 16°44'22.4"E

Obec prvně doložena r. 1298. Kostel sv. Jiljí s románsko-gotickým presbytářem z 13. stol. upravován a rozšiřován renesančně a barokně, věž z r. 1708. Na orlovně z r. 1946 pamětní desky šesti příslušníků zahraničního protifašistického odboje. V části Rozařín zvonice z r. 1905.

Možděnice

Chrudim 49°45'51.81"N; 15°47'46.67"E

Osada založena v 15. stol., nyní část obce Vysočina. Dochována historická kovárna a kolářská dílna, součást Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina se základní expozicí na Veselém Kopci.

Mrač

Benešov 49°49'44.62"N; 14°41'26.22"E

Obec prvně připomínána r. 1318, v okolí žulové lomy. V části Podmračí patrová tvrz z r. 1438, přestavěna koncem 17. stol. na sýpku, pod ní okrouhlé tvrziště po starší tvrzi zmiňované r. 1318. Za tvrzí zřícenina nedokončeného zámku z r. 1690, zpustl po r. 1727.

Mrákotín

Jihlava 49°11'25.39"N; 15°22'43.42"E

Obec prvně připomínána r. 1385, status městyse z r. 1569 obnoven r. 2007. V okolí proslulé žulové lomy, z nichž pochází monolit na III. nádvoří Pražského hradu. Pův. gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. klasicistně upraven v letech 1806–1807, u něj barokní fara. Na hřbitově kaple sv. Františka Serafinského z r. 1847. V centru dvě kamenné kašny z 18. stol. Stará kovárna z r. 1793 upravena na restauraci. Východiště ke zřícenině hradu Štamberk – viz samostatné heslo.

Mrákov

Domažlice 49°24'12.58"N; 12°57'11.86"E

Velká chodská obec doložena r. 1325. Na návsi kostel sv. Vavřince z let 1811–1813 se štíhlou věží na místě dřevěné kaple. Dochováno několik roubených chalup a starý smírčí kříž. Obec udržuje folklorní tradice. Pamětní deska připomíná návštěvy Boženy Němcové u zdejšího starosty.

Mratín

Praha-východ 50°12'13.17"N; 14°33'10.08"E

Obec prvně doložena r. 1379. V barokním dvoře býv. panský dům z 2. poloviny 18. stol., někdy zvaný též zámeček, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747, barokní dvoupatrová sýpka. Barokní kaple sv. Michaela archanděla z doby kolem r. 1715. Barokní kaple se sochou sv. Františka Xaverského.

www.ceskonamape.cz

Mrtník

Beroun

Mšené-lázně

Litoměřice

49°48'0.54"N; 13°52'23.38"E

50°21'40.28"N; 14°7'25.22"E

Stará ves u nalezišť železné rudy písemně doložena r. 1352, nyní část obce Hvozdec. Gotický kostel Narození Panny Marie doložen již v polovině 14. stol. jako farní, barokně přestavěn ve 2. polovině 18. stol., kryt šindelem. Na přilehlém hřbitově empírová kaple a litinový kříž z r. 1885. Za hřbitovem barokní boží muka z r. 1703. Jižně na Červeném potoce vodní nádrž Záskalská z r. 1959 o rozloze 15 ha a hloubce až 13,5 m.

Obec doložena r. 1262. Od r. 1796 v provozu lázně zaměřené na léčbu pohybového ústrojí, po vyčerpání pramenů a rašeliny se k léčení využívají akupunktura, zábaly, uhličité a jodové koupele. Pseudorenes. lázeňská budova z r. 1797 a secesní společenský dům zvaný Dvorana z r. 1905. Na místě tvrze zámeček z doby po r. 1850, v lese nad lázeňskou čtvrtí torzo nedostavěného kostela sv. Jana Nepomuckého z let 1801–1805.

Mříčná

Semily 50°35'35.3"N; 15°28'31.57"E

Obec prvně doložena r. 1356. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1716. Socha sv. Václava z r. 1909. Dochovány stavby lidové architektury. Rodiště Jana Buchara (1859–1932), propagátora turistiky a lyžování v Krkonoších.

Mstěnice

Třebíč 49°4'47.22"N; 16°4'13.5"E

Zaniklá středověká ves objevena při archeologickém průzkumu zahájeném r. 1960. Odhaleny základy tvrze s vodním příkopem a padacím mostem, hospodářského dvora se sušárnou obilí a stodolou a 17 usedlostí s hospodářskými budovami. Ves doložená koncem 13. stol. zničena požárem při tažení uherských vojsk Matyáše Korvína r. 1468. Zbytky zdiva zakonzervovány. Opodál na návrší stopy hrádku z počátku 13. stol., předchůdce tvrze, přístup k unikátnímu areálu po značené cestě z Hrotovic.

Mstišov

Teplice 50°39'52.93"N; 13°46'43.53"E

Ves poprvé uváděna r. 1487, nyní část města Dubí. Poznamenána rozvojem průmyslu od 19. stol. Barokní kaple sv. Huberta z r. 1707 se třemi sochami světců opravena r. 2005, před ní tzv. Kamenný stůl z r. 1595.

Mšec

Rakovník 50°12'17.38"N; 13°53'57.69"E

Obec prvně připomínána r. 1318, status městyse z r. 1548 obnoven r. 2006. Na místě tvrze vystavěn r. 1613 renes. zámek zvaný též Kornhauz, barokně přestavěn r. 1675 a r. 1773 rozšířen na trojkřídlou patrovou stavbu s parkem. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1780, věž obnovena r. 1823. V okolí pěstování chmele.

Mšené-lázně – Dvorana

Mšeno

Mělník 50°26'18.66"N; 14°38'4.67"E

Pův. obec připomínána jako Černá Ves r. 1306, status města z r. 1802 obnoven r. 1991, od r. 2003 památková zóna. O většinu památek však město přišlo při požárech, nejničivější r. 1867 pohltil přes 50 domů, radnici, kostel i faru. Novogotická radnice z r. 1867, v budově místní muzeum, před ní mariánské sousoší z počátku 18. stol. Pův. gotický kostel sv. Martina s vysokou novogotickou věží nově postaven r. 1878. Pův. kališnický kostelík sv. Jana z let 1398–1415, od r. 1627 katolický, zrušen Josefem II. a změněn na sýpku a pak na požární zbrojnici. Pozoruhodné městské koupaliště z r. 1932 ve stylu art deco. Při silnici do Vrátna plochodrážní stadion. Rodiště herce Jiřího Zahajského (1939–2007), pěvce Jana Křtitele Píška (1814–1873) a archeologa Josefa Ladislava Píče (1847–1911), pamětní desky. Působiště řídícího učitele a propagátora turistiky Josefa Bedřicha Cinibulka (1876–1944), po něm pojmenována stezka Mšenského okruhu.

Mukařov

Ml. Boleslav 50°34'5.05"N; 14°55'40.83"E

Mšecké Žehrovice

Rakovník 50°10'39.83"N; 13°55'30.82"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1045. V okolí četná archeologická naleziště, jižně v místě zvaném Lipina objeveny valy keltské svatyně, r. 1943 zde nalezena unikátní kamenná keltská hlava z 3. stol. př. n. l., nyní ve sbírkách Národního muzea. V obci barokní kostel sv. Martina z r. 1774, severně od ní památný buk, starý asi 400 let. Jižně přírodní památka Louky v oboře Libeň, od r. 1989 chráněné býv. pastviny s cennou flórou.

Obec prvně uváděna r. 1352. Na hřbitově kostel sv. Vavřince s gotickým presbytářem z poloviny 15. stol. a barokní lodí z počátku 18. stol., stavba obnovena r. 1866.

Mukařov

Praha-východ 49°59'29.99"N; 14°44'13.48"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Pův. ves zničena za třicetileté války, znovu vystavěna v 19. stol., nyní centrum rozsáhlé rekreační oblasti. Pseudogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1890–1893 na místě pův. stavby ze 14. stol.

www.ceskonamape.cz

355

Mutějovice

Rakovník

Mydlovar

Nymburk

50°11'36.35"N; 13°42'31.52"E

50°10'5.73"N; 14°55'8.81"E

Velká chmelařská obec prvně zmíněna r. 1325. Historické jádro tvořeno usedlostmi opukové lidové architektury, v jedné z nich hrnčířská dílna s galerií české keramiky pálené v pecích na dřevo. Kostel sv. Václava gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1707, rekonstruován po požáru r. 1806. Patrová barokní fara z r. 1706 se sýpkou a sušárnou. Socha Panny Marie z r. 1760. Morový barokní kostelík sv. Prokopa z let 1740–1744, u hřbitova památná lípa. Severně od obce obří křemencový balvan zvaný Čertův kámen. Rodiště malíře a grafika Vojtěcha Tittelbacha (1900–1971).

Hrad Mydlovar, zvaný též Kostomlaty, vystavěn v lužním lese při břehu Labe ve 13. stol. v místě staršího hradiště neobvykle z cihel, protože v okolí není zdroj kamene, v Čechách ojedinělý celocihelný hrad s plášťovou zdí. Zpustl v 16. stol., na rozlehlém pahorku oválného půdorysu opevněném příkopem a valem zachovány zbytky cihelné obvodové hradby.

Myslibořice

Třebíč 49°6'7.35"N; 15°59'1.66"E

Mutěnice

Hodonín 48°54'14.64"N; 17°1'46.79"E

Velká vinařská obec v místě pravěkého osídlení prvně zmiňována r. 1367, na jejím území r. 1995 objeveno velké kostrové pohřebiště z velkomoravské doby. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1769 rekonstruován a rozšířen v letech 1950–1953. Morový hřbitov s kaplí sv. Rocha z r. 1831, obnovena r. 1991. V lokalitě Búdy soubor asi 500 vinných sklepů. Obcí prochází Mutěnická vinařská cyklostezka.

Obec prvně doložena r. 1225. Na místě tvrze ze 14. stol. vybudován po r. 1720 barokní zámek, upraven koncem 19. stol., účelově využit. U něj přírodní park s vodním kanálem a zbytky sochařské výzdoby. Kostel sv. Lukáše románského původu z počátku 13. stol. s renes. věží přestavován v letech 1804 a 1892–1894. Před ním barokní sochy čtyř světců z 2. poloviny 18. stol.

Myslív

Klatovy 49°24'54.74"N; 13°34'24.34"E

Mutěnín

Domažlice 49°32'42.46"N; 12°44'50.44"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1253, založena patrně pražským purkrabím Mutinou doloženým v letech 1174–1185, od r. 1513 téměř 350 let v majetku rytířského rodu Vidršpergárů. Starý zámek přestavěný z gotické vodní tvrze zanikl požárem r. 1751, rovněž nový zámek vystavěný na náměstí z panského domu v letech 1823–1824 vyhořel r. 1877. Gotický kostel sv. Bartoloměje doložený r. 1360 přestavěn v 18. stol. barokně. Barokní fara z 18. stol., pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Mužský

Ml. Boleslav 50°31'39.05"N; 15°2'46.46"E

Čedičový vrch Mužský (463 m n. m.) vyčnívá z pískovcové plošiny. Na vrcholu narušeném lomem vojenský pomník připomínající rakousko-pruské boje r. 1866, od něj impozantní kruhový rozhled. Pod ním malá ves stejného jména, doložená r. 1400, se zachovanými roubenými stavbami, nyní část obce Boseň, od r. 1995 vesnická památková rezervace. Na okraji plošiny zbytky starověkých hradišť Hrada a Klamorna a stopy středověkých dřevěných hrádků Stará hrada a Hynšta. Na severním okraji výletní restaurace.

Obec prvně doložena r. 1352. Na návrší kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu, přestavěn goticky ve 14. stol. a barokně kolem r. 1730. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Učitelské působiště spisovatele a malíře Ladislava Stehlíka v letech 1930–1945.

Myslkovice

Tábor 49°17'58.06"N; 14°44'53.99"E

Obec prvně zmiňována r. 1367. Středověká tvrz v letech 1666–1703 přestavěna na barokní zámek, četnými přestavbami ve 20. stol. znehodnocen. Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Významné židovské osídlení připomíná severně od obce hřbitov z 1. poloviny 18. stol., synagoga zbořena r. 1963.

Mysločovice

Zlín 49°15'23.11"N; 17°33'57.76"E

Hanácká obec prvně doložena r. 1397. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1752, před ním kříž z r. 1766. Na okraji obce barokní kruhová kaplička sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Chráněná usedlost se stodolou, památka lidové architektury.

Myšenec

Písek 49°13'24.92"N; 14°12'30.94"E

Mužský – pomník 356

Ves na návrší nad říčkou Blanicí prvně zmíněna r. 1331, nyní část města Protivín. Mezi obytnou zástavbou stopy přemyslovského hradu, rezidence Přemysla Otakara II. a strážního hradu Zlaté stezky, nedokončená stavba po králově smrti r. 1278 zpustla, zachován oblouk brány a část ohradní zdi. Zdaleka viditelný kostel sv. Havla románského původu přestavěn kolem r. 1270 goticky, v minulosti spojen s hradem, dochovány gotické fresky ze 14. stol. Pod vsí geologická památka Myšenecká slunce. Severozápadně nad řekou dvůr Klokočín s renes. tvrzí z počátku 16. stol., patrová budova www.ceskonamape.cz

s psaníčkovým sgrafitem, v letech 1965–1967 místo natáčení filmu Markéta Lazarová, zachráněna a zpřístupněna soukromými vlastníky.

Mýtina

Cheb 50°0'10.26"N; 12°26'39.24"E

Ves doložena r. 1284, nyní část obce Lipová. Chráněné venkovské usedlosti a barokní kaple. Jižně od ní při státní hranici přírodní památka Železná hůrka, pozůstatek jedné z nejmladších čtvrtohorních sopek u nás. Objevil ji r. 1823 básník a nadšený přírodovědec Johann Wolfgang Goethe, navržena k ochraně již r. 1928, památka vyhlášena až r. 1961 po mnoha letech těžby sopečné hmoty ke stavebním účelům.

Mýto

Rokycany 49°47'12.9"N; 13°44'18.23"E

Obec na staré obchodní cestě doložena r. 1297, od r. 1905 město, v 19. stol. tradiční výroba cvočků a hřebíků. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele s nástěnnými malbami, barokně upraven v 18. stol., barokní fara. Severně u lesa barokní kaple sv. Vojtěcha z 18. stol., východně na návrší osamocený hřbitovní kostel sv. Štěpána gotického původu ze 14. stol., úpravy a věž z 18. stol. Pod ním pozdně barokní kaple a přírodní památka Štěpánský rybník.

Nabdín

Kladno 50°16'50.74"N; 14°12'4.85"E

Myšenec – kostel

Myštěves

Hradec Kr.

Ves prvně zmíněna r. 1045, nyní část obce Černuc. V dominantní poloze nad vsí středověký kostel sv. Barbory prvně připomínaný r. 1358, v 17. stol. rozšířen, v letech 2000–2001 rekonstruován. Obklopen rozsáhlým hřbitovem, u východní hřbitovní zdi barokní šestiboká dřevěná zvonice, v ní renes. zvon z r. 1552.

50°17'54.91"N; 15°33'28.99"E

Obec prvně uváděna r. 1365. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1815. Severně vystavěn před r. 1750 zámeček Blažkov, přestavěn r. 1901 novorenesančně na obdélnou stavbu s mansardovou střechou a průjezdním středním rizalitem, nyní golfový klub. Východně v lese tvrziště s příkopem a valem, pozůstatek tvrze Vysoká z počátku 14. stol., zanikla po r. 1454.

Myštice

Strakonice 49°27'4.27"N; 13°58'13.87"E

Obec u rybníka Labuť doložena r. 1348. Pod hrází stará patrová zájezdní hospoda U Labutě s velkou síní, dřevěným stropem a letopočty návštěv, renovována v letech 1972–1977. Rybník Labuť o rozloze 109 ha, největší v blatenské oblasti.

Myštice – zájezdní hostinec

Nabdín – zvonice www.ceskonamape.cz

357

Načeradec

Benešov 49°36'35.02"N; 14°54'15.36"E

Obec prvně připomínána r. 1184. Na náměstí patrový barokní zámek z r. 1734, nyní účelově využit, před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Hodnotný kostel sv. Petra a Pavla románského původu z poloviny 12. stol. postupně v 13.–19. stol. přestavován a rozšiřován. U něj nevzhledná stavba hranolové zvonice z r. 1818 postavená na výrazném zbytku věže pozdně gotické tvrze. Zachovány barokní měšťanské domy. U obce židovský hřbitov z 18. stol.

opraven r. 1952, účelově využit. V jeho sousedství dochován zbytek bašty, pozůstatek gotické tvrze. Kolem zámku velký park. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1670 na místě staršího. Kaplička Panny Marie Svatohorské z r. 1645. Na hřbitově hrob spisovatele a novináře Prokopa Chocholouška (1819–1864), na faře jeho pamětní síň. V okolí nálezy mohylových pohřebišť a stopy po pravěkém rýžování zlata. Jižním a západním okolím obce prochází naučná stezka.

Nadryby

Plzeň-sever 49°49'16.14"N; 13°31'22.39"E

Obec na levém břehu Berounky připomínána r. 1216. Na návsi trojboká kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1865 s přilehlou barokní zvonicí z r. 1725. Sezónní přívoz přes řeku od r. 2007 mimo provoz.

Nadslav

Jičín 50°25'18.05"N; 15°15'41.13"E

Ves starého založení prvně připomínána r. 1361, nyní část obce Střevač. Západně na okraji lesního ostrohu pahorek, příkop a val tvrziště, pozůstatek po nadslavské tvrzi z počátku 14. stol. Ve vsi gotický kostel sv. Prokopa z doby před r. 1341, u něj drobná dřevěná hranolová zvonice, ve hřbitovní zdi renes. náhrobníky. Jihozápadně od vsi u rybníka Mordýř mohyly z doby bronzové i slovanské.

Načeradec – radnice s kostelem

Náčkovice

Litoměřice 50°38'37.32"N; 14°16'29.42"E

Malá horská ves prvně zmíněna r. 1390, nyní část obce Lovečkovice. Barokní kaple z r. 1748. Lidové srubové stavby z 18.–19. stol. a hrázděné i zděné empírové domy z 19. stol., vesměs užívané k rekreaci. Severně nad vsí na návrší kovová, zčásti dřevem obložená telekomunikační věž z r. 2003 o výšce 21 m na kamenném základu, ve výši 8,5 m vyhlídková plošina tzv. Víťovy rozhledny.

Naděje

Č. Lípa 50°48'43.42"N; 14°39'11.77"E

Horská víska písemně doložena r. 1612, nyní část města Cvikov. Vznikla kolem sklářské huti, název Hoffnung dostala podle místní štoly, v okolí do r. 1706 těžba kovových rud. V 19. stol. lomy na křemenný pískovec a výroba mlýnských kamenů. Jižně od vsi pozdně barokní kaple sv. Anny z r. 1821, nyní rekreační objekt. Severně osada Hamr, v minulosti stoupa na drcení rudy, později mlýn a pila (Hammermühle). Pro jejich potřebu výše na Hamerském potoce vystavěna v letech 1937–1938 přehradní nádrž Naděje s kamennou hrází přes 90 m dlouhou a 8,5 m vysokou, vodní plocha přesahuje 1 ha. Východiště ke zřícenině hradu Milštejn (viz samostatné heslo) a k nedaleké puklinové ledové jeskyni, jediné toho druhu u nás.

Nadějkov

Tábor

Nahošice

Ves uváděna ve 12. stol. jako majetek kladrubského kláštera, od 14. stol. samostatný statek, nyní část obce Blížejov. Pův. tvrz ze 16. stol. přestavěna v 18. stol. na barokní zámeček, stavba upravena v letech 1865–1879. Zámeček v soukromém vlastnictví vzorně opraven v letech 1994–1995 na bytový objekt, upraven i park, v němž se nachází zámecká kaple sv. Vavřince z r. 1807.

Náchod

Náchod 50°25'3.77"N; 16°10'5.28"E

Historické město založeno společně s hradem před r. 1254, býv. pomezní hradiště na cestě z Čech do Kladska, vypáleno Slezany r. 1441, v 19. stol. rozvoj průmyslu, památková zóna. Na návrší zdaleka viditelný zámek, pův. gotický hrad ze 13. stol., v letech 1566–1614 přestavěn na renes. zámek, rozšířen a barokně upraven v letech 1650–1659, v 18. stol. upraveny interiéry, založena francouzská zahrada a vybudována jízdárna, park založen v 19. stol. Čtyřkřídlému patrovému komplexu dominuje válcová věž s ochozem, v býv. jízdárně galerie, v zahradě pomníky padlých z válek v letech 1762 a 1866, v příkopu chováni medvědi. Ve městě zachovány malé zbytky opevnění. Na náměstí barokní stará radnice z let 1637–1659, v jejím nároží zazděn pranýř z r. 1531. Novorenes. nová radnice z let 1902–1904 se sgrafitem. Secesní hotel Beránek s divadlem z r. 1914.

49°30'11.39"N; 14°28'46.14"E

Obec poprvé připomínána r. 1373. Tvrz ze 14. stol. přestavěna v 18. stol. na trojkřídlý patrový barokní zámek, 358

Domažlice 49°29'10.88"N; 12°59'19.39"E

www.ceskonamape.cz

Na severním okraji zpřístupněný bunkr Babí, součást opevnění z let 1937–1938. Město rodištěm astronoma Antonína Strnada (1746–1799), architekta Jana Letzela (1880–1925), hudební skladatelky Slávy Vorlové (1894–1973), dramatika Vratislava Blažka (1925–1973), spisovatelů Václava Erbena (1930–2003) a Josefa Škvoreckého (1924).

Náchod – hřbitovní kostel

Najštejn

Chomutov 50°30'52.08"N; 13°24'16.07"E

Náchod – radnice

Regionální muzeum založeno r. 1880, v domě na náměstí otevřeno r. 2000. Uprostřed goticko-renes. kostel sv. Vavřince z let 1570–1578 na místě vyhořelé gotické stavby, po požáru r. 1663 dvojice věží opatřena bedněnými patry. Mariánský sloup z r. 1695, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Nejsvětější Trojice a Kalvárie z 18. stol., dvě kašny z 1. poloviny 19. stol. Děkanství z r. 1727. Na Karlově náměstí v dlažbě podkova na paměť útěku „zimního krále“ Friedricha Falckého z Čech. Barokní hřbitovní kostel sv. Michala z let 1709–1716. Barokní kaple Zvěstování Panny Marie na Plhově z let 1717–1718, po zrušení obnovena r. 1834. Husův sbor z let 1925–1929.

Hrad pův. zvaný Neustein prvně doložen r. 1363, po prodeji r. 1381 již opuštěn. V bukovém lese dochovány jen hradní příkopy a hromady kamení, zbytky stavby silně poškozeny po r. 1989 německými hledači pokladů. Zřícenina leží mimo značené cesty v ochranném území vodní nádrže Jirkov.

Nakléřov

Ústí n. L. 50°44'41.65"N; 13°58'37.06"E

Rozptýlená ves u Nakléřovského průsmyku, jímž vedla ve středověku obchodní cesta ze Saska do Čech, prvně doložena r. 1382, nyní část obce Petrovice. Díky její poloze se v minulosti v okolí často bojovalo. Barokní kostel sv. Josefa z let 1679–1683, z jehož věže údajně r. 1813 Napoleon řídil bitvu, odstřelen r. 1975. Projekt stejně vysokého pomníku Rudé armádě nebyl realizován. Pomník pruského generála Kleista z r. 1913 s obnovenou deskou.

Náklo

Olomouc 49°39'11.83"N; 17°8'2.37"E

Starobylá hanácká obec prvně doložena r. 1078. Barokní farní kostel sv. Jiří z let 1696–1698 s renes. věží, rozložitá barokní fara z let 1707–1713. Na hřbitově hrob nacisty zastřeleného studenta medicíny Jana Opletala (1915–1939), rodáka ze sousední místní části Lhota nad Moravou, na rodném domku pamětní deska.

Nákří

Č. Budějovice 49°7'3.98"N; 14°19'42.59"E

Náchod – zámek

Na konci zámecké aleje vojenský hřbitov z r. 1866. Ve Starém Městě kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, opravován v 16. a 17. stol., od r. 1791 hřbitovní. Na návrší Homolka patrné valy a příkopy neznámého strážního hradu.

Obec prvně doložena r. 1357. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol. upraven barokně v letech 1719–1720 a rozšířen r. 1897. Dochovány lidové usedlosti z 19. stol. Jižně rybník Velké Nákří o rozloze 42 ha, významné hnízdiště ptactva.

www.ceskonamape.cz

359

Naloučany

Třebíč 49°13'59.22"N; 16°8'8.68"E

Obec poprvé připomínána r. 1238 v majetku kláštera Porta coeli v Předklášteří. Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen r. 1437, v 18. stol. upraven barokně, věž zničená požárem r. 1850 neobnovena v pův. výšce. V kapli sv. Anny z r. 1856 při silnici barokní socha světice z poloviny 18. stol. Ve hřbitovní zdi křížový kámen.

Nalžovice

Příbram 49°41'48.21"N; 14°22'32.48"E

Obec prvně zmíněna r. 1364. V místě pův. tvrze ze 14. stol. barokní zámek z 2. poloviny 17. stol., patrová budova s mansardovou střechou a věžičkou upravena v 19. stol., účelově využita. V parku kaple z let 1690–1694. V přilehlé místní části Chlum pův. gotický kostel sv. Václava, barokně přestavěn r. 1707, věž zvýšena r. 1790, křídlové schodiště se sochami sv. Gotharda a Felixe. Severovýchodně od obce nad Vltavou přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály s naučnou stezkou a řadou skalních vyhlídek. Západně od místní části Nalžovické Podhájí archeologické lokality, tvrziště Velké kolo a hradiště Malé kolo, za obcí nad potokem Musík slovanské hradiště z 9. stol.

Nalžovské Hory – drak na Prašivici

Náměšť na Hané

Olomouc 49°36'7.63"N; 17°3'54.43"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1141, historický status městyse z r. 1318 obnoven r. 2007. Hrad z 13. stol. na ostrohu nad Šumicí opuštěn po r. 1450, zachovány příkopy, valy a vykopané základy věže.

Náměšť na Hané – arcibiskupský kočár

Nalžovice – Albertovy skály

Nalžovské Hory

Klatovy 49°19'57.97"N; 13°32'55.83"E

Tvrz zvaná Terezka po r. 1550 přestavěna na tzv. Dolní zámek, po r. 1768 změněn na textilní manufakturu a později na sladovnu pivovaru. Pozdně barokní Horní zámek z let 1760–1763, patrová budova s rizalitem uprostřed kruhového parku s lipovými alejemi, část přístupné expozice věnována kočárům olomouckých biskupů a arcibiskupů. Pseudogotický kostel sv. Kunhuty z let 1871–1873. Na okraji městyse velký amfiteátr, od r. 1953 dožínkové slavnosti a folkové festivaly.

Název obce vznikl r. 1951 při spojení pův. samostatných částí Nalžovy, doložených r. 1372, a hornické osady Stříbrné Hory, založené v 16. stol. u ložisek stříbrné rudy a r. 1853 povýšené na město, status města obnoven v září 2008. Těžba stříbra a dalších kovů ukončena r. 1908. V Nalžovech čtyřkřídlý barokní zámek ze 17. stol., přestavěn romanticky v 2. třetině 19. stol., kolem něj anglický park. Ve Stříbrných Horách na návrší barokní kostel sv. Kateřiny z let 1721–1723, věž obnovena po požáru r. 1919, pod ním křížová cesta z 19. stol. Několik soch světců z 18. stol. Severně nad městem vrch Prašivice (575 m n. m.), od r. 1840 na něm budován lesopark, v něm romantická napodobenina zříceniny irského hradu Ballymotte, rodového hradu hrabat Taaffů, dále v lese jezírko a skalní plastiky draka a želvy. Náměšť na Hané – zámek 360

www.ceskonamape.cz

Náměšť nad Oslavou

Třebíč

Napajedla

Zlín

49°12'27.36"N; 16°9'16.71"E

49°10'12.09"N; 17°30'47.1"E

Pův. osada v podhradí prvně zmiňována r. 1234, na město povýšena r. 1923, památková zóna. Městské jádro převážně renes. a barokní, na náměstí renes. stará radnice z 2. poloviny 16. stol., nyní výstavní síň a infocentrum. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1715. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1639–1641 nahradil vyhořelou starší stavbu, při něm barokní fara z r. 1745. Barokní špitál s kaplí Panny Marie a sv. Anny z let 1743–1745. Za městem u hřbitova empírová panská hrobka z let 1822–1825. Evangelická modlitebna z let 1938–1939.

Obec na řece Moravě poprvé připomínána r. 1366, v 16. stol. významné středisko českých bratří, na město povýšena r. 1898, ve 20. stol. rozvoj průmyslu plastických hmot, od r. 1995 památková zóna. Pozdně barokní trojkřídlý zámek z let 1764–1769, nyní rekonstruován pro společenské akce, kolem velký anglický park. K zámku přiléhají pův. stáje hřebčína, od r. 1886 významný chov anglických plnokrevníků jako dostihových koní. Městské muzeum. Novorenes. radnice z r. 1904 se sochou sv. Jiří. Barokní farní kostel sv. Bartoloměje z let 1710–1712. Na západním okraji sirné prameny s býv. lázněmi Slanica, nyní regenerační centrum. Jižně při slepém rameni Moravy rekreační centrum Pahrbek s kempem. Rodiště spisovatelky Boženy Benešové (1873–1936), generála-legionáře Josefa Šnejdárka (1875–1945) a klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného (1912–1994).

Náměšť nad Oslavou – zámek

Přes Oslavu barokní most z r. 1737 o sedmi obloucích s dvaceti sochami z r. 1744, pro sochařskou výzdobu nazýván „malý Karlův“, plný silniční provoz ukončen r. 1986. Na návrší nad městem pův. gotický hrad z 13. stol., v letech 1565–1578 přestavěn na renes. zámek, z pův. stavby zachována válcová věž a část hradeb, barokně upraven po požáru r. 1760. V letech 1530–1535 na hradě tiskárna. Čtyřkřídlá stavba po r. 1945 krátce sloužila jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše, nyní v interiérech především sbírka tapisérií. U zámku obora a park s hodnotnými dřevinami, pod zámkem u silnice památný Žižkův dub starý asi 900 let. Jihozápadně od města velké vojenské letiště. Západně u Plackého dvora na ocmanickém vodojemu dřevěná, 15 m vysoká rozhledna z r. 2004 s vyhlídkovou plošinou ve výši 8 m, výhled jen do blízkého okolí.

Napajedla – zámek

Nárameč

Třebíč 49°15'50.38"N; 15°58'36.23"E

Obec prvně připomínána r. 1104. Věžovitá tvrz doložena r. 1379, opuštěna v 16. stol., obnovena r. 1690 a upravena na obydlí. Na návsi pozdně barokní zvonička z přelomu 18. a 19. stol. s kamennou sochou sv. Jana Nepomuckého.

Nasavrky

Chrudim 49°50'33.3"N; 15°48'20.66"E

Obec prvně doložena r. 1318, status města z r. 1360 obnoven v září 2008. Na místě staré tvrze vystavěn kolem r. 1600 renes. zámek, dvoupatrová stavba s dvojicí nárožních bašt a sgrafitovou fasádou, uvnitř infocentrum a muzeum s expozicí Po stopách Keltů, navazující na historii keltského oppida u nedalekého Hradiště (viz heslo České Lhotice), východiště keltské naučné stezky. Pův. gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1740, restaurován r. 1913. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pod zámkem proslulá Kaštanka, sad jedlých kaštanů založený v letech 1776–1778. Náměšť nad Oslavou – morový sloup www.ceskonamape.cz

361

Násedlovice

Hodonín

Nebanice

Cheb

49°0'43.38"N; 16°57'33.4"E

50°7'2.55"N; 12°28'20.28"E

Obec prvně připomínána r. 1327. Zdejší tvrz zanikla po r. 1558 beze stop. Kostel sv. Martina, Cyrila a Metoděje z r. 1928. Kaple sv. Václava, pův. zvonice z r. 1825, přestavěna r. 1876. Evangelická zvonice z r. 1878, evangelická modlitebna z r. 1896. Severně od obce u křižovatky silnic samota Janův Dvůr z 19. stol. na místě Spáleného mlýna, kde došlo k mírovému jednání mezi císaři Napoleonem a Františkem I. po bitvě u Slavkova r. 1805, pamětní deska v průčelí z r. 1900, místo upraveno v letech 2003–2004, uprostřed umístěn obelisk.

Obec na levém břehu Ohře doložena r. 1391. Na místě hrádku z r. 1760 postaven malý patrový letohrádek, nyní obytný dům. Barokní kostel sv. Osvalda z r. 1716. Několik hrázděných staveb z 18. stol. Chov koní.

Našiměřice

Znojmo 48°58'2.37"N; 16°22'17.58"E

Obec prvně připomínána r. 1236. Raně gotický kostel sv. Jiljí z konce 13. stol. s hranolovou věží, loď nově přistavěna po požáru r. 1893. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Návarov

Jablonec n. N. 50°40'48.29"N; 15°19'15.51"E

Ves nad údolím Kamenice prvně zmíněna r. 1365, nyní část obce Zlatá Olešnice. Severně na ostrohu nad řekou zřícenina hradu Návarov, poprvé uváděn r. 1380, zbořen na příkaz císaře r. 1644. Dochováno vysoké torzo paláce s klenutými sklepy, zbytky brány a obvodové hradby a ve skále tesané příkopy. Ve vsi barokní zámek z let 1664–1666, vyhořel r. 1827, znehodnocen přestavbou r. 1925. Před zámkem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733.

Návsí

Frýdek-Místek 49°35'19.09"N; 18°45'24.99"E

Obec prvně zmíněna r. 1435. Nad řekou Olší na strmém ostrohu zvaném Zámčiska výrazné terénní pozůstatky hrádku užívaného do počátku 15. stol. V obci evangelický toleranční kostel pro věřící augsburského vyznání z let 1817–1820. Fara z r. 1793 a býv. evangelická škola z r. 1808. Soukromé muzeum tanků a bojových vozidel.

Nažidla

Č. Krumlov 48°41'29.98"N; 14°27'37.46"E

Malá osada, nyní část obce Bujanov. V povědomí veřejnosti jako místo tragické nehody autobusu v březnu 2003, kamenný památník 20 obětí odhalen v březnu 2008.

Nebákov

Jičín 50°30'10"N; 15°12'11.81"E

Skupina samot v údolí Žehrovky s Vlkovým mlýnem doloženým r. 1455, nyní část obce Mladějov. Protáhlý rekreační Nebákovský rybník (7 ha), pod hrází hotel a chatová osada, nad ní na ostrohu zbytky hrádku Nebákov, založen ve 14. stol., zničen požárem koncem 15. stol., dochován jen příkop a kruhové stopy po dřevěné věži.

362

Nebesa

Cheb 50°11'50.77"N; 12°13'49.82"E

Malá ves Himmelreich poprvé doložena r. 1598, nyní tato skupina asi 12 stavení částí města Aš. Kostel Panny Marie dokončen a vysvěcen r. 1907. Nedaleko vsi v terénu dva zřetelné valy a příkopy. Archeologický průzkum z let 1983–1985 prokázal, že jde o zbytek polního opevnění a stanoviště rakouské dělostřelecké baterie za bojů s Prusy v květnu 1759. Hromadný hrob vojáků padlých v tomto střetnutí objeven poblíž kostela.

Nebeská Rybná

Rychnov n. Kn. 50°11'16.9"N; 16°25'14.89"E

Ves prvně zmiňována r. 1355, nyní část města Rokytnice v Orlických horách. Klasicistní kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1849–1857, u něj památná lípa. Barokní sochy Panny Marie a sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. stol. Rekreační chalupy.

Nebílovský Borek

Plzeň-město 49°39'5.08"N; 13°26'10.36"E

Ves doložena r. 1379, nyní část obce Štěnovický Borek. Na návsi kaplička z r. 1806, pomník Mistra Jana Husa z r. 1930 a býv. hospodářský dvůr s obytnou budovou a sýpkou. Východně žulové lomy a na někdejším poutním místě Planiny osmiboká barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1685, v podlaze mříží ohrazený kámen s otiskem světcovy stopy. V lese Džbánek zříceniny velkého poplužního dvora s tvrzí obklopenou kruhovým příkopem, pozůstatky vsi zaniklé za husitských válek.

Nebílovy

Plzeň-jih 49°37'48.51"N; 13°25'48.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1327, zdejší kamenná tvrz udržována ještě r. 1624. Po r. 1705 postaven uprostřed obce barokní zámek, dílo Jakuba Augustona. Stavbu tvoří dvě rovnoběžná křídla krytá mansardovými střechami a spojená arkádovou chodbou, vstupní trakt má ve středu masivní hranolovou věž. V zadním křídle kaple sv. Antonína. Současnou podobu zámek získal až za Černínů koncem 18. stol. Od 19. stol. chátral, po 2. světové válce byl určen k demolici, zachráněn rekonstrukcí po r. 1992, veřejnosti částečně zpřístupněn od r. 1998. V sousedství býv. hospodářský dvůr, z něj zachována renes. sýpka s bohatě zdobeným štítem a barokní brána. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice. Součástí obce západně na výrazném návrší osada Prusíny na místě starobylé zaniklé vsi z 12. stol. V dominantní poloze na hřbitově kostel sv. Jakuba Většího gotického původu z r. 1355, barokně přestavěn r. 1750. Barokní patrová fara z r. 1722 a stará farní škola. Od hřbitova daleký rozhled.

www.ceskonamape.cz

Nečín

Příbram 49°41'46.83"N; 14°13'52.97"E

Obec ve středním Povltaví prvně zmíněna r. 1570. Nejvyšším bodem v obci kopec Žebrácká Besídka (508 m n. m.), z něj za jasného počasí možno vidět i Šumavu. V okolí se již od 18. stol. těží velmi kvalitní modrošedá nečínská žula, proto tento kraj znám jako kraj kamene s mnoha opuštěnými a zatopenými žulovými lomy.

Nečtiny

Plzeň-sever 49°58'27.41"N; 13°9'54.26"E

Nebílovy – zámek

Nebočady

Děčín 50°44'0.07"N; 14°11'26.63"E

Ves na labském břehu prvně doložena r. 1362, nyní část města Děčín. V dominantní poloze barokní kostel sv. Vavřince z r. 1712, nyní silně chátrající. Na návsi barokní kaple z 18. stol. Jižně nad vsí vyhlídková skalní plošina Dívčí skok.

Nebřenice

Praha-východ 49°56'37.99"N; 14°36'21.27"E

Ves prvně zmiňována r. 1437, nyní část obce Popovičky. Objekt barokního dvora přestavěn v 19. stol. na patrový klasicistní zámek venkovského typu. V býv. zámeckém parku novorománská hrobní kaple z r. 1882.

Nebřeziny

Obec prvně zmiňována r. 1169. Na náměstí patrová renes. radnice, barokně přestavěná r. 1725 a barokní sloup sv. Michaela archanděla z r. 1697. Sochy sv. Vendelína a Floriána z r. 1815. Nad obcí hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z let 1750–1752 na místě starší stavby, barokní fara z r. 1738. Na hřbitově soubor litinových křížů z plaské huti. V lese nad farou židovský hřbitov, synagoga v obci zbořena r. 1986. Jižně o samotě raně barokní kaple sv. Anny z let 1655–1657 se špitálem, pův. rodinná hrobka Kokořovců, po r. 1990 studio pohybového divadla. Severovýchodně nad obcí vrch Nečtinský Špičák (611 m n. m.), na vrcholu stopy patrně strážního hrádku z 15. stol. neznámé historie, někdy též označovaného Staré Nečtiny. Západně u osady Kamenná Hora na okraji lesa památný buk ve stáří přes 300 let. K obci se váže též heslo Preitenstein.

Plzeň-sever

Nedakonice

Uh. Hradiště 49°1'51.47"N; 17°22'55.13"E

Obec na břehu Moravy doložena r. 1220 jako majetek velehradského kláštera. Kostel sv. Floriána z r. 1928. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. Při severním okraji zajímavý tzv. husitský sloup z r. 1922, připomínající umístění husitského tábora r. 1421.

49°55'11.24"N; 13°24'51.35"E

Ves na břehu Střely připomínána r. 1146, nyní část města Plasy. Barokní patrový klášterní dům, pův. letní sídlo plaských opatů, po zrušení kláštera v letech 1820–1880 využíván jako parketárna. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Při silnici zděná kaple z poloviny 19. stol. Rodiště sochaře Václava Levého (1820–1870), pamětní deska.

Nebužely

Mělník 50°23'25.4"N; 14°35'35.43"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1227. Cenný barokní kostel sv. Jiljí z r. 1735. Pozdně barokní evangelický kostel z let 1785–1786 s novorománskou věží z r. 1864. Severozápadně na říčce Pšovce býv. vodní mlýn Kroužek.

Nečemice

Louny 50°14'28.68"N; 13°38'24.49"E

Ves doložena již r. 1115, nyní část obce Tuchořice. Středověká tvrz zanikla v pozdějším hospodářském dvoře. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1786 a fara z téže doby.

Nedakonice – husitský sloup www.ceskonamape.cz

363

Neděliště

Hradec Kr.

Nehasice

Louny

50°16'31.83"N; 15°47'1.28"E

50°23'6.49"N; 13°35'45.72"E

Obec prvně připomínána již r. 1073. Barokní zámek z počátku 18. stol. na místě tvrze ze 16. stol., r. 1866 sloužil jako pruský lazaret, při něm park. Nyní v soukromém vlastnictví a rekonstrukci. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn renesančně r. 1555, při barokní úpravě r. 1702 vystavěna věž, u něj památné lípy. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1729.

Ves prvně zmíněna r. 1314, nyní část obce Bitozeves. Gotický kostel Narození Panny Marie barokně přestavěn r. 1677. Na protilehlém svahu tvrziště.

Nedrahovice

Příbram 49°36'29.98"N; 14°27'20.5"E

Obec prvně doložena r. 1366. Na místě středověké tvrze vybudován v 16. stol. čtyřkřídlý renes. zámek, po požáru r. 1795 neobnoven, zachovány zbytky zdí ve dvoře. Zámek rodištěm Diviše Černína z Chudenic (1565–1621), popraveného na Staroměstském náměstí v Praze. Dochovány stavby lidové architektury. Severozápadně v místní části Úklid na návsi torzo tzv. tisícileté lípy, pod níž podle pověsti kázal Mistr Jan Hus.

Nedražice

Tachov 49°39'20.68"N; 13°2'3.63"E

Ves prvně zmíněna r. 1318, nyní část obce Kostelec. Tvrz doložená r. 1540 přestavěna r. 1612 na patrový renes. zámek, po požáru r. 1686 obnovený barokně a do dnešní pozdně barokní podoby s věží upravený v 18. stol. U hospodářského dvora chráněna jako technická památka polygonální budova žentouru. Šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1750.

Nedvědice

Brno-venkov

Nehvizdy

Obec prvně doložena r. 1352, historický status městyse z r. 1515 obnoven r. 2006, ve středověku těžba pískovce a později lupku. Románsko-gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. rozšířen přístavbami v 16. a 19. stol. Hranolová zvonice renes. původu s barokním patrem slouží zároveň jako brána. U kostela socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. V místním pískovcovém lomu se po seskoku ukrývali parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří 27. května 1942 provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Nechanice

Obec prvně připomínána r. 1228, na město povýšena r. 1867, status města obnoven r. 1992. U řeky Bystřice dochováno vodní tvrziště se třemi kruhovými valy. Na náměstí kostel Nanebevzetí Panny Marie raně gotického původu, barokně upraven v letech 1690–1692, vyhořel r. 1827, obnoven empírově r. 1833. Novogotická kaple z 2. poloviny 19. stol. Sochy sv. Anny z r. 1732 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1904. Severně od města v Bažantnici vojenský hřbitov z r. 1866 s pomníkem. Rodiště hudebního skladatele Jana Křtitele Vaňhala (1739–1813), malířů Ignáce Raaba (1715–1787) a Jana Novopackého (1822–1908) a prvorepublikového ministra financí Aloise Rašína (1867–1923).

Obec na soutoku Svratky a Nedvědičky prvně připomínána r. 1350, historický status městyse z r. 1483 obnoven r. 2006, v minulosti doložena těžba mramoru, v 17.–18. stol. též výroba železa, nyní vyhledávané letovisko. Barokní kostel sv. Kunhuty z let 1720–1727 na místě starší stavby. Východiště na hrad Pernštejn – viz samostatné heslo. Tábor 49°16'28.18"N; 14°40'23.49"E

Ves starého založení, nyní část města Soběslav. Raně gotický kostel sv. Mikuláše ze 13. stol. přestavěn pozdně goticky v 15. stol. a barokně v 18. stol. Zachováno několik blatských statků z přelomu 19. a 20. stol.

Nedvězí

Č. Lípa 50°30'16.28"N; 14°31'59.03"E

Osada na náhorní plošině prvně doložena r. 1365, nyní část města Dubá. Dochovány stavby lidové architektury. Barokní kaplička na místě gotické stavby ze 14. stol. Nad osadou stejnojmenný holý vrchol (458 m n. m.), rozhledový bod prvního řádu.

Nechanice – kostel 364

Hradec Kr. 50°14'7.78"N; 15°38'6.04"E

49°27'19.63"N; 16°20'13.52"E

Nedvědice

Praha-východ 50°7'50.73"N; 14°43'45.17"E

www.ceskonamape.cz

Nechvalice

Příbram

Nejepín

Havl. Brod

49°34'36.29"N; 14°23'49.47"E

49°44'36.11"N; 15°36'10.37"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Pozdně románský kostel sv. Mikuláše z období kolem r. 1240, věž zvýšena r. 1854. Dochována řada staveb lidové architektury.

Obec prvně zmíněna r. 1488. Na místě staré tvrze barokní zámeček z konce 18. stol., ve dvoře barokní sýpka. Před zámečkem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Nechvalín

Hodonín

Nekmíř

Plzeň-sever

49°3'15.98"N; 17°4'49.94"E

49°51'25.03"N; 13°15'40.16"E

Obec prvně zmíněna r. 1261. Na severozápadním okraji na ostrohu tvrziště s příkopem, pozůstatek středověké tvrze ze 14. stol. zpustlé za třicetileté války. Kaple sv. Kateřiny z r. 1891.

Obec prvně doložena r. 1358. Středověká tvrz ze 14. stol. dochována v jednom křídle trojkřídlého barokního zámku, při něm rozlehlý hospodářský dvůr ze 16.–18. stol. a zbytek anglického parku. U potoka zděná kaple z konce 19. stol. Na planině zvané Na smrtelnici západně od obce svedena 2. prosince 1419 bitva, v níž Jan Žižka patrně poprvé použil vítězně taktiku vozové hradby. Jižně v lese Lipovka na místě loveckého zámečku oblíbená výletní restaurace, na okraji lesa kaplička na paměť hraběnky Terezie Kerssenbrockové, která tu byla v září 1884 při honu smrtelně zraněna náhodným výstřelem.

Nejdek

K. Vary 50°19'20.76"N; 12°43'45.3"E

Obec v údolí Rolavy prvně doložena r. 1340, na město povýšena r. 1912, v okolí těžba stříbra, cínu, olova i železné rudy, zpracování železa, v 19. stol. založena velká přádelna. Na severním okraji zbytky románsko-gotického hradu z poloviny 13. stol., dochována hranolová věž upravená v 18. stol. na zvonici. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1756, před ním sloup Nejsvětější Trojice a socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Evangelický kostel z r. 1904, několik chráněných domů. Muzeum města. Nad městem Nový zámek z r. 1889, upraven z barokní stavby z r. 1652. Východně Křížový vrch s obnovenou křížovou cestou z let 1851–1858 a zříceninou kaple Božího hrobu z r. 1863. Rodiště herce Vladimíra Ráže (1923–2000).

Nejdek

Nekoř

Ústí n. O. 50°3'43.93"N; 16°32'42.38"E

Obec prvně připomínána r. 1355. Uprostřed hřbitova barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1698, opravován v letech 1777 a 1980–1983, u něj fara z doby kolem r. 1800 a Kalvárie z r. 1811. V údolí pod obcí vodní nádrž Nekoř, vyrovnávací nádrž na Divoké Orlici pod přehradou Pastviny s hrází o délce 40 m a výšce 9,5 m. Nad pravým břehem nádrže stopy nedostavěného hradu ze 13. stol.

Přerov 49°36'43.54"N; 17°46'59.35"E

Ves prvně doložena r. 1412, nyní část obce Bělotín. Na místě bratrského sboru barokní kostel sv. Urbana z r. 1752, opodál roubená lidová stavba. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Nelahozeves

Mělník 50°15'42.68"N; 14°18'3.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Na skále nad Vltavou na místě staré tvrze renes. zámek budovaný od r. 1553, od r. 1623 dodnes s přestávkou v letech 1950–1993 v majetku rodu Lobkowiczů. V trojkřídlém objektu s nárožními bastiony a bohatou sgrafitovou výzdobou celoročně přístupné rodové sbírky a galerie.

Nelahozeves – zámek

Nejdek (K. Vary) – hradní věž

Pod ním rodný domek s pamětní deskou hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904), uvnitř památník, v sousedním parku jeho pomník z r. 1991. U železniční trati www.ceskonamape.cz

365

gotický kostelík sv. Ondřeje ze 14. stol., u něj drobná dřevěná zvonice se zvonky z 19. stol.

stavěn r. 1844. Kamenný větrný mlýn z 19. stol. Poblíž obce pozoruhodný tzv. Němčický kras, zajímavá kombinace důlního díla po těžbě železné rudy s nepřístupnými krasovými jeskyněmi, v okolí zbytky hald.

Němčice nad Hanou

Prostějov 49°20'30.94"N; 17°12'40.6"E

Obec prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1970. Barokní radnice ze 17. stol. upravena r. 1875. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu obnoven po vypálení r. 1663 barokně, u něj samostatně stojící vysoká zvonice ze 17. stol., obnovena r. 1889. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1717 a Františka Xaverského z r. 1785, kamenný kříž z r. 1745 a pomník sv. Cyrilu a Metodějovi z r. 1885. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Býv. Metternichova škola z r. 1831. Na náměstí mariánský sloup z r. 1885, barokní socha sv. Judy Tadeáše z r. 1731 a býv. hanácký statek se žudrem z r. 1805. Ve městě řada křížů z 19. a 20. stol. Rodiště malíře Martina Ferdinanda Chvátala (1736–1809) a cyklistky-krasojezdkyně Anny Matouškové (1939–2003), mnohonásobné mistryně světa a Evropy.

Nelahozeves – Dvořákův rodný domek

Nemanice

Domažlice 49°26'9.24"N; 12°43'11.64"E

Obec založena nedaleko bavorské hranice městem Domažlice r. 1591. Její chudobu vystihuje český název i německý Wassersuppen. V 19. stol. založeno několik malých továrniček, některé jejich budovy zachovány. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1781–1784 zachráněn před zbořením opravou v letech 1991–1995.

Němčany

Vyškov 49°9'58.29"N; 16°55'18.72"E

Obec prvně zmíněna r. 1497. Na hřbitově barokní kostel sv. Antonína z r. 1731 na starších základech. Severně na poutním místě zvaném Lutršték kaple Panny Marie Bolestné barokního původu ze 17. stol., přestavěna v letech 1867–1877. Nad studánkou kaplička z r. 1860.

Němčice

Prachatice 49°1'52.09"N; 14°16'5.04"E

Obec prvně doložena r. 1220. Farní kostel sv. Mikuláše, pův. románsko-gotický z 13. stol., goticky přestavován v letech 1385–1390 a 1515–1521, barokně upraven r. 1742, věž z r. 1764.

Němčice

Obec prvně připomínána r. 1227. Na místě pozdně renes. tvrze raně barokní zámek z r. 1695, anglický park založen r. 1820. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1727–1729.

Vinařská obec prvně připomínána r. 1349. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1678 upravován v letech 1709 a 1838. Chráněný Hulatův sklep, vinný sklípek z přelomu 18. a 19. stol. s lisovnou v hliněném patře. V okolních vinicích malebné kapličky Božského srdce, sv. Floriána a Antonína Paduánského, od poslední z nich daleký výhled.

Nemile

Šumperk 49°52'29.55"N; 16°50'46.02"E

Obec prvně zmíněna r. 1374. Středověká tvrz ze 14. stol. přestavěna pozdně renesančně kolem r. 1620, nyní obnovována, od r. 2007 příležitostně přístupná. Západně na potoce Nemilka vodní nádrž z r. 1971, hráz o délce 151 m a výšce 17 m vytváří vodní plochu o rozloze 21 ha.

Nemilkov

Klatovy 49°15'54.19"N; 13°21'48.44"E

Ves poprvé zmíněna r. 1382, nyní část obce Velhartice. Patrový renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. pozdně barokně upraven r. 1798, v patře býv. zámecká kaple sv. Kříže s nástěnným malovaným oltářem. Na břehu Ostružné zděný hamr s pův. zařízením. Ve vsi kaple z 2. poloviny 19. stol.

Blansko

Nemochovice

Vyškov 49°10'45.88"N; 17°8'13.71"E

Obec prvně připomínána r. 1353. Barokní kaple rozšířena r. 1877 na filiální kostel sv. Floriána, opraven po r. 1994, u něj lipový park. V obci řada památných stromů. Koncem 2. světové války centrum partyzánského odboje, pomník obětem na hřbitově.

49°26'52.01"N; 16°42'51.69"E

Obec na okraji Moravského krasu prvně připomínána r. 1378. Filiální kostel sv. Mikuláše gotického původu pře366

Břeclav 48°55'56.63"N; 16°49'11.52"E

Strakonice 49°11'27.64"N; 13°47'59.17"E

Němčice

Němčičky

www.ceskonamape.cz

Nemotice

Vyškov 49°7'47.41"N; 17°7'30.59"E

Obec pod Ždánickým lesem prvně doložena r. 1321. Farní kostel sv. Václava z r. 1793. Rodiště vynikajícího germanisty Zdeňka Masaříka (1928).

Nemyčeves

Jičín 50°23'4.06"N; 15°22'6.77"E

sloup sv. Vojtěcha z r. 1672. Na místě rodného domu Jana z Pomuku (kolem 1343–1393), kanonizovaného r. 1729, jemu zasvěcený barokní poutní kostel z let 1733–1738 podle projektu K. I. Dienzenhofera. Sochy sv. Jana Nepomuckého, novodobá na náměstí, barokní v kapličce na hrázi rybníka. Na náměstí kašna se sochou Panny Marie z r. 1867, nad ním tzv. stará pošta renes. původu, za ní Daliborka, věžovitý altán ze 17. stol. Ve městě se narodil malíř Augustin Němejc (1863–1938), jeho dílo vystavuje Městské muzeum a galerie Nepomuk, plánováno jeho muzeum v rodném domě.

Obec prvně připomínána r. 1340. Na návsi barokní kostel sv. Petra a Pavla, vybudován jezuity r. 1721 na místě staršího. Na přilehlém hřbitově zděná márnice z počátku 18. stol.

Nemyšl

Tábor 49°30'49.02"N; 14°41'37.42"E

Obec prvně doložena r. 1373. Na jejím okraji pův. renes. zámek s arkádami a okrouhlou věží, barokně upravován a empírově přestavěn r. 1800, tvořen skupinou tří samostatných objektů v anglickém parku, po restituci dlouhodobě nevyužit a chátrá. Výklenková kaplička se zvoničkou. Severně v místní části Hoštice pův. gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ze 14. stol., barokně upraven r. 1751 a rozšířen r. 1852, barokní fara z r. 1722.

Nenačovice

Beroun 50°1'7.92"N; 14°8'31.89"E

Obec na potoce Loděnice poprvé doložena r. 1357. Malá sklářská huť z r. 1996 s předváděním ruční výroby. Netradiční objekt zvaný Archa sídlem biofarmy. V okolí chatové osady.

Neplachovice

Opava 49°59'29.16"N; 17°48'28.53"E

Obec prvně doložena r. 1257. Starý zámek zničen za pruských válek r. 1778, patrový empírový Nový zámek z let 1833–1834 účelově využit, kolem hodnotný park. Roubený vodní mlýn ze 16. stol. s částečně dochovaným zařízením. Novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1885, pod ním památník Pavla Křížkovského z r. 1910, rodáka ze sousedních Holasovic.

Nepolisy

Hradec Kr. 50°11'30.85"N; 15°27'37.21"E

Obec připomínána r. 1299. Pseudorománský kostel sv. Máří Magdalény z r. 1901 na místě zbořené gotické, barokně upravované stavby.

Nepomuk

Plzeň-jih 49°29'8.71"N; 13°34'59.03"E

Městečko vzniklo na přelomu 14. a 15. stol. spojením starších vsí Přesanice a Pomuk jako správní středisko panství blízkého kláštera, na město povýšeno r. 1730. Od 14. stol. v okolí těžba zlata a stříbra, v 19. stol. železářství. Farní kostel sv. Jakuba románského původu z 12. stol. přestavěn goticky v letech 1360–1370, renovován pseudogoticky v letech 1859–1860, arciděkanství z r. 1678, před ním

Nepomuk – poutní kostel

Nepomyšl

Louny 50°13'3.89"N; 13°18'48.53"E

Obec velmi starého založení písemně doložena r. 1361, status městyse z r. 1718 obnoven r. 2006. Několikerou přestavbou starší tvrze vznikl zámek na půdorysu šestnáctiúhelníku, přes barokní úpravy si zachoval vzhled tvrze. V jádře gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn před r. 1750. Při jižním okraji památná lípa.

Neprobylice

Kladno 50°15'50.74"N; 14°1'40.89"E

Obec prvně zmíněna ve 14. stol. Pozoruhodná zvonice, přesná kopie pův. renes. zvonice snesené r. 1890. Tvrz z konce 16. stol. pův. majitelů Pětipeských z Chyš a Egerberku přestavěna na ovčín, nyní obnovována. Kostel sv. Ducha na návsi zbořen r. 1741, nově postaven na návrší nad obcí, náhrobky Pětipeských přeneseny do zdi zvonice. Tzv. Schořálkův statek součástí Národopisného muzea v Třebízi.

www.ceskonamape.cz

367

Neslovice

Brno-venkov 49°8'32.32"N; 16°23'17.49"E

Obec prvně doložena r. 1368, tradičně obývána především horníky býv. zdejšího uhelného revíru. Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z let 1782–1784. Na návsi klasicistní kaple sv. Gotharda a Floriána z počátku 19. stol.

Nesovice

Vyškov 49°9'0.32"N; 17°5'0.88"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Na návsi kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Na návrší nad obcí v dominantní poloze torzo renes. zámku zvaného Nové Zámky. Výjimečná stavba z let 1561–1575 napodobující městské hrady v Toskánsku zůstala nedokončena, z plánovaných čtyř křídel realizována jen dvě s hranolovou věží. Po restituci r. 2003 zpřístupněna veřejnosti, po dvou sezónách od r. 2005 opět uzavřena.

Neprobylice – zvonice

Nepřívěc

Jičín 50°29'2.49"N; 15°10'11.13"E

Ves prvně připomínána r. 1255, nyní část obce Libošovice. Na hřbitově kostel sv. Kříže s gotickým presbytářem a lodí zbarokizovanou počátkem 18. stol. Polygonální barokní zděná zvonice z r. 1786. Klasicistní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1811. Na návsi 32 lip vysazených r. 1848. Jihozápadně Vesec u Sobotky, rovněž část obce Libošovice, s roubenými chalupami kolem okrouhlé návsi, ves vyhledávaná filmaři.

Neratov

Rychnov n. Kn. 50°12'49.9"N; 16°32'58.63"E

Pohraniční osada pův. zvaná Bärenwald prvně doložena při sklárně r. 1550, nyní část obce Bartošovice v Orlických horách. Od 17. stol. mariánské poutní místo s malými lázněmi u pramene. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1723–1733 zapálen r. 1945 sovětskými vojáky, záchranné práce na zřícenině zahájeny po r. 1990, zároveň obnoveny poutě. Sdružení Neratov pečující o mentálně postižené zajistilo konzervaci obvodového zdiva, opravu průčelí a r. 2006 i nové zastřešení, které je v hřebenové části skleněné. Dochováno několik roubených staveb.

Nesovice – Nové Zámky

Nesuchyně

Rakovník 50°10'42.53"N; 13°41'22.76"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1360. Pozdně gotický kostel sv. Markéty z konce 15. stol., loď a věž barokní z doby kolem r. 1700. Stavby opukové lidové architektury.

Netín

Žďár n. S. 49°24'52.24"N; 15°57'10.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1370. Dominantní, pův. opevněný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně upraven v letech 1739–1741 podle starších plánů Jana Blažeje Santiniho, věž o výšce 31 m přistavěna r. 1780, poutní místo. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. K hrobce Lobkowiczů v podobě kaple z let 1869–1871 vede křížová cesta s kamennými kapličkami.

Netolice

Prachatice 49°3'4.62"N; 14°11'43.12"E

Neratovice

Mělník 50°15'33.97"N; 14°31'7.03"E

Pův. malá ves prvně zmíněna r. 1227, po r. 1898 rozvoj průmyslu, založena jedna z největších chemických továren u nás, po 2. světové válce rozsáhlá sídlištní výstavba, obec r. 1960 povýšena na město. Barokní kostelík sv. Vojtěcha z doby po r. 1650. Rodiště herečky a zpěvačky Ljuby Hermannové (1913–1996). 368

Město pod hradem Slavníkovců a později Přemyslovců doloženým již r. 981, založeno poblíž pův. osady ve 13. stol. jako královské, od r. 1990 památková zóna. Na místě pův. hradiště zvaném Svatý Ján od r. 2004 budován archeopark připomínající období 10.–13. stol. Kostel sv. Václava se zachovalou románskou lodí z 13. stol. přestavěn goticky r. 1475, renes. věž, barokní úpravy r. 1729. Před kostelem sousoší Kalvárie z r. 1858. Raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1284 barokně přestavěn r. 1648. Klasicistní

www.ceskonamape.cz

děkanství z r. 1843. V goticko-renes. Rožmberském paláci nyní muzeum JUDr. Otakara Kudrny (1853–1940), zasloužilého starosty a zakladatele muzea. Dominantní nová radnice z r. 1869. Žulová kašna z r. 1677. Dochována řada městských domů renes. a barokního původu. Na mostku socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1746. Rodiště Štěpánka Netolického (1470–1538), rožmberského myslivce a rybníkáře. V okolí četné archeologické nálezy z doby bronzové, železné i slovanské.

Netunice

Plzeň-jih 49°37'2.75"N; 13°25'38.79"E

Starobylá obec doložena r. 1192 jako zemanské sídlo. V býv. panském dvoře dochován dvoukřídlý objekt patrové středověké tvrze, přestavěné r. 1780 na sýpku. Na návsi empírová kaple.

Netvořice

Benešov 49°48'59.86"N; 14°31'11.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1205, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, za 2. světové války součást výcvikového prostoru SS. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1753, opraven po požáru r. 1825, u něj barokní fara. Sbor církve čs. husitské z r. 1937 s věží. Městské muzeum z r. 1931 se sbírkou týnecké keramiky, rekonstruováno r. 1997. Muzeum motocyklů JAWA navazuje na obdobnou expozici na Konopišti. Rodiště spisovatelky Ludmily Grossmanové-Brodské (1859–1935), pamětní deska.

Neuberg

Cheb 50°15'19.47"N; 12°12'21.13"E

Netolice

Netřeb

Domažlice 49°27'49.13"N; 13°4'45.58"E

Hrad na vrchu téhož jména založil v 1. polovině 14. stol. patrně Děpolt z Rýzmberka, proto pův. zván Nový Rýzmberk. Od r. 1378 zboží vlastnil rytířský rod Kanických z Čachrova až do r. 1495, potom funkci hradu převzala tvrz v Kanicích. Do současnosti dochováno torzo věže, zbytky zdí, valy a příkopy. Vrch pozoruhodný unikátním tisovým porostem, vyskytuje se tu asi 200 tisů, jejich stáří odhadováno na 600800 let. Ke zřícenině vede značená cesta z obce Kanice.

Netřebice

Nymburk 50°12'49.77"N; 15°8'42.37"E

Obec prvně doložena r. 1186, okolní oblast v minulosti zatopena obrovským rybníkem Blato, vysušeným v 18. stol. Statek s bránou ve stylu lidového baroka z r. 1859, v sousedství zvonice z 19. stol. Socha Panny Marie z r. 1859. Jižně zbytky mostku přes Velenický potok, pozůstatek řepařské železnice. Západně dvůr Havransko na místě slavníkovského hradu Havraň, zanikl počátkem 13. stol., od 14. stol. ves s tvrzí, zanikla v 16. stol., dochovány valy na březích Netřebického potoka, památný Havraňský dub ve stáří asi 250 let.

Netřebice

Č. Krumlov 48°47'25.62"N; 14°27'20.45"E

Obec prvně zmíněna r. 1358. Kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Dochovány hodnotné stavby lidové architektury z 19. stol. Jihovýchodně od obce památník nad společným hrobem 46 obětí transportu smrti z Osvětimi v lednu 1945, vybudován r. 1978. V okolí náspy koněspřežné železnice.

Nejzápadnější hrad na českém území založil na výrazné skále nad Ašským potokem švábský rytířský rod pánů z Neubergu, běžně označovaný jako Najperkové, na přelomu 12. a 13. stol., tedy v době, kdy Ašsko ještě nebylo součástí české koruny. Proto nikdy neměl české jméno. Hrad dostal rodový název Neuberg a českým lénem se stal až r. 1331. V jeho čele stála štíhlá okrouhlá věž o průměru 6 metrů, zvaná bergfrit. Zachovala se dodnes, i když z její pův. výšky zůstalo už jen 22 metrů. Najperkové neblaze prosluli jako loupeživí rytíři a za Karla IV. musel být proto jejich hrad dokonce dobyt a pobořen, ale brzy byl obnoven. V r. 1395 přišel na Neuberg sňatkem nový rytířský rod Zedtwitzů z Horní Falce a v jejich majetku panství zůstalo až do 20. stol. Protože hrad byl stále méně pohodlným sídlem, postavili si v jeho sousedství v 2. polovině 16. stol. renes. zámek, hrad navíc r. 1610 vyhořel a již nebyl obnoven. Zámek byl zničen požárem r. 1902, Zedtwitzové si však někdy kolem r. 1750 postavili ve vsi ještě tzv. Dolní zámek, který byl pro zchátralost zbořen r. 1965. Ze tří šlechtických sídel tak zůstala jen zdaleka viditelná hradní věž a v jejím sousedství volně přístupné nevelké zbytky hradu a renes. zámku s pivovarem. Cesta k nim vede zámeckým parkem od kostela ve vsi nyní zvané Podhradí.

Neuhaus

Sokolov 50°20'18.33"N; 12°30'59.66"E

Hrad nad říčkou Svatavou, zvaný též Greslein, doložen r. 1272 jako královské léno. Dobyt r. 1412 jako sídlo loupežníků, podruhé vypálen za bojů proti Jiřímu z Poděbrad. Po polovině 16. stol. sídlo přeneseno do Kraslic, hrad opuštěn a rozebrán na stavební materiál. Na vrchu Hradiště zachovány terénní stopy, příkopy a valy.

Neuhaus

Cheb 50°12'11.75"N; 12°20'20.69"E

Hrad zřejmě chybně označovaný jako Neuhaus teprve od 18. stol. vznikl k ochraně panství Plesná (Fleissen) ve 13. stol., jako sídlo loupežníků zbořen Chebskými r. 1519.

www.ceskonamape.cz

369

Zbytky zničeny při stavbě železniční trati, zachován jen val s příkopem, terénní nerovnosti a studna.

Neumětely

Beroun

zanec. Pův. zván Nový hrad, název Nevděk doložen r. 1539, r. 1568 uváděn jako pustý. Dochovány dvojité valy a příkopy, zbytky základů paláce a brány a hradní studna. Na nejvyšším místě kříž, od něj daleký rozhled. Ke zřícenině vede značená cesta ze Žlutic.

49°51'8.7"N; 14°2'13.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1331, podle pověsti sídlo bájného vladyky Horymíra, v okolí stopy několika tvrzí. Na návsi pův. opevněný gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol., přestavěn barokně a upraven r. 1887. U něj barokní hranolová bedněná zvonice. U silnice za hřbitovem symbolický hrob Horymírova koně Šemíka, velký kámen pod pískovcovou stříškou z r. 1887 na čtyřech sloupech. Zachovalé zbytky opevnění v jižní části nad Velkým rybníkem a na vrchu Košík severně od obce.

Neveklov

Benešov 49°45'10.47"N; 14°31'50"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1285, historický status města z r. 1563 obnoven r. 2006. Násilné vystěhování Neveklovska nacisty v letech 1942–1944 připomíná pomník z r. 1983. Renes. radnice z r. 1598 přestavěna r. 1885. Gotický kostel sv. Havla z 13. stol. barokně přestavěn ve 2. polovině 17. stol. a renovován kolem r. 1900. Barokní fara z let 1750–1752 obnovena po požáru r. 1814. Kaple Panny Marie z doby kolem r. 1700. Morový sloup z r. 1773. Husův sbor z r. 1934 s věží. Někdejší židovskou komunitu připomíná synagoga z r. 1657 a hřbitov ze 17.–18. stol. Kamenný empírový milník, technická památka. Na severním okraji pův. renes. zámeček Tloskov, barokně přestavován v 17. a 18. stol., novobarokní podoba z let 1914–1923, účelově využit. Město rodištěm klavírního virtuóza Jana Heřmana (1886–1946) a spisovatele a politika, strahovského opata Methoda Zavorala (1862–1942).

Nevojice

Vyškov 49°8'1.65"N; 17°2'52.17"E

Neumětely – Šemíkův hrob

Neurazy

Plzeň-jih

Obec prvně zmiňována r. 1353. Na jižním okraji dochováno okrouhlé tvrziště po tvrzi ze 14. stol. obklopené příkopem. Kostel sv. Mikuláše gotického založení přestavěn raně barokně kolem r. 1670.

49°26'26.98"N; 13°30'55.73"E

Obec prvně doložena r. 1551. Kostel sv. Martina postaven v letech 1913–1915 na místě starší stavby, uvnitř cenný oltář z kostela na Zelené hoře ve stylu barokní gotiky. Fara z doby stavby kostela. Čtyřboká dřevěná zvonice na kamenné podezdívce. Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Jižně přírodní památka Velký kámen, skalnatý vrchol s bukovým lesem.

Neustupov

Benešov 49°36'56.16"N; 14°41'52.94"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1185, status městyse z r. 1666 obnoven r. 2006. Kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z 12. stol., barokní úpravy v 18. stol. Při kostele v místě pův. tvrze renes. zámek z konce 16. stol., dvoukřídlá patrová budova později mnohokrát přestavována a rozšiřována, zachovány zbytky sgrafit, nyní v soukromém majetku a rekonstrukci. V zámeckém parku mohutná Kaplířova lípa o stáří asi 600 let. Severozápadně židovský hřbitov ze 17. stol. Severně v místní části Vlčkovice tvrz ze 16. stol. přestavěná patrně v 18. stol. na prostý zámeček, nyní opuštěn a částečně zřícen.

Nevděk

K. Vary 50°4'56.58"N; 13°9'59.4"E

Hrad založil na vysokém čedičovém vrchu nad Žluticemi Jakoubek z Vřesovic kolem r. 1446 na místě staršího hradu zaniklého v husitských válkách. Šlo o předsunuté opevnění města na jihu, na severozápadě současně založen hrad Ma370

Nezabudice

Rakovník 50°0'45.52"N; 13°49'25.35"E

Obec prvně uváděna r. 1115. Kostel sv. Vavřince s gotickým presbytářem a barokní lodí z r. 1708. Rodný dům legionáře a rozvědčíka Jaroslava Fraňka (1897–1943) s pamětní deskou, na obecním úřadě jeho muzeum. Do svého zatčení gestapem provozoval jižně od obce u Berounky hospodu U rozvědčíka známou z knih Oty Pavla, za 2. světové války centrum odbojářů a skladiště zbraní. Severovýchodně u jezu chráněný Nezabudický mlýn z r. 1720, nad ním přírodní památka Nezabudické skály.

Nezamyslice

Prostějov 49°19'34.98"N; 17°10'23.17"E

Obec nad říčkou Hanou doložena r. 1283, status městyse z r. 1907 obnoven r. 2006. Zámek na místě středověké tvrze vystavěn barokně r. 1763, nyní účelově využit. Po požáru obce r. 1662 vybudován v letech 1697–1701 barokní kostel sv. Václava, věž doplněna r. 1906. Před ním barokní sochy tří světců z r. 1772.

Nezamyslice

Klatovy 49°15'45.45"N; 13°40'32.26"E

Obec doložena r. 1045 v majetku břevnovského kláštera. V dominantní poloze kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z 13. stol., barokně přestavěn r. 1736

www.ceskonamape.cz

a upraven v letech 1960–1963. Barokní fara s kapličkami a branou. Barokní hřbitovní kaple sv. Erazima upravena novogoticky r. 1860. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726. Pamětní deska spisovatele Karla Klostermanna, který navštěvoval místní školu v letech 1854–1855.

Nezdenice

Uh. Hradiště 49°1'8.05"N; 17°45'13.39"E

Obec prvně připomínána r. 1397. Pův. gotická tvrz přestavěna po r. 1720 na barokní zámek, v letech 1820–1822 zásadně upraven empírově, pozdějšími úpravami slohově znehodnocen, účelově využit. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu přestavěn do dnešní podoby v 19. stol. Při jižním okraji obce jodové a sirnato-uhličité prameny, jako Nezdenická či Kořenkova kyselka známy od r. 1585, někdejší lázně zanikly r. 1887.

Nezdice

Plzeň-jih 49°31'46.67"N; 13°19'1.14"E

Obec prvně doložena r. 1243. Kostel sv. Prokopa, pův. románská kaple rozšířená ve 14. stol. na gotický kostelík, nyní barokní stavba z let 1720–1730. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1816. Socha sv. Vojtěcha z r. 1842, podstavec obnoven r. 2006.

Neznašov

Nicov

Prachatice 49°7'27.25"N; 13°37'13.8"E

Obec známa od 13. stol. Kostel sv. Martina románského původu z počátku 13. stol. přestavěn v 17. stol. barokně a upraven v 19. stol., dochována románská křtitelnice. Barokní fara, stavby lidové architektury. Východně od obce ve svahu Královského kamene kopie kohoutího kříže z r. 2005, originál přenesen do Kašperských Hor. Jihozápadně nad osadou Popelná ve výši 980 m n. m. Obří hrad, zbytky mohutného pravěkého hradiště neznámého původu.

Nicov

Klatovy 49°22'56.56"N; 13°29'56.07"E

Malá osada zmiňována ve 14. stol., nyní část města Plánice. Na samotě s ovčínem vystavěn podle návrhu K. I. Dienzenhofera v letech 1717–1726 barokní poutní kostel Narození Panny Marie, čtvercová loď sklenutá kopulí, půlkruhová apsida, severní dvouvěžové průčelí členěno pilastry. Za kostelem barokní šestiboká márnice, u něj památná lípa o stáří asi 400 let. Západně od kostela kaple Narození Panny Marie nad radioaktivním pramenem.

Č. Budějovice 49°13'56.26"N; 14°22'48.12"E

Ves naproti ústí Lužnice do Vltavy prvně zmíněna r. 1407, nyní část obce Všemyslice. Empírový zámek z doby kolem r. 1800 s parkem a kaplí upravenou na rodovou hrobku. Nad vsí neslohový kostel Nejsvětější Trojice z konce 18. stol. se hřbitovem, v jeho ohradní zdi kapličky s lidovými malbami jako v nedalekých Albrechticích. Za kostelem barokní kaple z 2. poloviny 18. stol. Dochováno několik empírových domů. Jižně při Bohunickém potoce židovský hřbitov ze 17. stol.

Neznášov

Náchod 50°20'12.5"N; 15°51'6.43"E

Ves prvně připomínána r. 1370, nyní část obce Rožnov. Západně na ostrohu nad říčkou Hustířankou stopy hradu Neznášov, zvaného též Rotmberk, pův. Rothenberg, založen patrně ve 14. stol., pustý r. 1588. Dochovány příkopy a valy, při průzkumu r. 1978 odkryty zbytky cihlového i kamenného zdiva. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Nicov (Klatovy) – poutní kostel

Nihošovice Nezvěstice

Plzeň-město 49°38'30.97"N; 13°31'23"E

Velká obec na Úslavě doložena r. 1379. Ve stráni nad řekou zbytky tvrze, zachovány stopy zdiva a zbytky příkopů. Na návsi gotický kostel Všech svatých ze 14. stol., renesančně upravovaný v letech 1606–1607, v interiéru cenné renes. náhrobníky. Dochovány dva klasicistní statky s branami a roubené stavení. Rodiště komunistického politika Rudolfa Slánského (1901–1953), jedné z obětí politických procesů.

Strakonice 49°11'19.99"N; 13°51'46.05"E

Obec poprvé doložena r. 1352. Pozdně renes. zámek z let 1670–1675 s cenným bosovaným portálem postaven na místě starší tvrze, z níž dochovány sklepy. Jižně od obce kaple sv. Antonína z konce 17. stol.

Nikolčice

Břeclav 48°59'32.96"N; 16°45'16.35"E

Obec prvně doložena již r. 1046. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1777–1779 na místě starší stavby. Evangelický kostel z r. 1862 zmodernizován po r. 1950.

www.ceskonamape.cz

371

Niměřice

Ml. Boleslav 50°23'42.97"N; 14°48'34.38"E

Obec prvně připomínána r. 1354. V místě pův. tvrze ze 14. stol. vystavěn r. 1832 pozdně empírový zámek, patrová obdélná budova s věžovitým středem obklopená parkem. V letech 1854–1864 přistavěna pseudorománská kaple se zachovanou pův. výmalbou. V r. 1862 zde pobýval Bedřich Smetana. Po 2. světové válce účelově využíván, nyní po rekonstrukci v soukromém vlastnictví. Kaple Korunování Panny Marie.

z té doby barokně přestavěn a rozšířen r. 1753. U něj barokní kostnice z r. 1709 s ozdobnými hranicemi z kostí asi 8 tisíc osob. Před farou socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1869 a žulový kříž z r. 1850. Při silnici boží muka z r. 1748 ve stylu lidového baroka. Východně od obce na vrchu Rosička (644 m n. m.) 42 m vysoká telekomunikační věž z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 24 m.

Nížkovice

Vyškov 49°6'34.34"N; 16°54'4.86"E

Nístějka

Semily 50°40'28.9"N; 15°26'49.91"E

Hrad založen před polovinou 14. stol. Valdštejny nad soutokem Jizery a Vysokého potoka, za příkopem střeženým věží další příkop chránící obytný palác. Neobyčejně rozměrná chlebová pec, staročesky nístěj, patrně způsobila ve 2. polovině 15. stol. zkázu hradu, který prokazatelně vyhořel. Zachována část věže a zlomky zdiva paláce s opěrnými pilíři. Zřícenina leží poblíž železniční zastávky Hradsko, značená cesta vede z Vysokého nad Jizerou.

Nivnice

Uh. Hradiště

Obec prvně zmiňována r. 1371. Novorománský kostel sv. Kunhuty z let 1927–1928 na místě starší stavby. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Norberčany

Olomouc 49°45'16.66"N; 17°30'21.41"E

Obec prvně uváděna r. 1456. Významný raně barokní kostel sv. Antonína Paduánského z r. 1675, rozšířen r. 1717. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1751. Památná lípa.

Nosálov

Mělník

48°58'35.96"N; 17°38'41.37"E

50°28'23.06"N; 14°40'18.01"E

Obec na Moravském Slovácku prvně připomínána r. 1261, v 16. stol. středisko Jednoty bratrské, považována za jedno z možných rodišť J. A. Komenského (1592–1670) pokřtěného ve zdejším bratrském sboru, jeho pamětní deska na Bartkově mlýně jako údajném rodišti, v parku pomník z r. 1892 přenesený z Uherského Brodu r. 1956, ve Vychovatelské knihovně z r. 1928 pamětní síň. Pozdně barokní kostel sv. Andělů Strážných z let 1741–1752, kamenný kříž z r. 1786. Folklorní tradice. V tzv. Špačkově domě Nivnická jizba z r. 2002 s národopisnou expozicí.

Malá obec gotického založení prvně zmíněna r. 1324, od r. 1995 památková zóna. Na rozlehlé návsi zděná výklenková kaple z 1. poloviny 19. stol. Unikátní soubor roubené lidové architektury, tzv. chmelařských domů z přelomu 18. a 19. stol. Východiště na dominantní Vrátenskou horu – viz samostatné heslo.

Nižbor

Beroun 50°0'9.84"N; 14°0'15.6"E

Obec na březích Berounky prvně připomínána r. 1265. Na ostrohu pův. královský lovecký hrad z 2. poloviny 13. stol., počátkem 17. stol. upraven na zámek, v letech 1720–1724 výrazně upraven barokně. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže přistavěn r. 1724. Nyní v prostorách zámku Keltské informační centrum, u něj barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., západně klasicistní hrobka Fürstenbergů z konce 18. stol. V minulosti v obci železárna a slévárna, od r. 1903 významné sklárny známého sklářského rodu Rücklů, v jejich vlastnictví opět od r. 1992, možnost prohlídky.

Nížebohy

Litoměřice

Nosislav

Brno-venkov 49°0'43.03"N; 16°39'29.36"E

Vinařská obec na Svratce prvně připomínána r. 1278, historický status městyse z r. 1486 obnoven r. 2007. Pozdně gotická vodní tvrz ze 14. stol. dochována v přízemí soukromé hospodářské stavby, kolem stopy vodního příkopu. Opevněný kostel sv. Jakuba románského původu přestavěn pozdně goticky na přelomu 15. a 16. stol. a barokně r. 1667, obehnán mohutnou hradbou se střílnami. Novorománský evangelický kostel z let 1872–1876. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Nošovice

Frýdek-Místek 49°39'33.32"N; 18°25'37.68"E

Obec prvně doložena r. 1573, pův. zvána Potměnošovice, nynější název od r. 1664. Známý pivovar vybudován r. 1970. Na území obce od r. 2006 nová továrna korejské automobilky Hyundai.

50°24'46.88"N; 14°10'45.51"E

Ves prvně uváděna r. 1262, nyní část města Budyně nad Ohří. Pseudorenes. kostel sv. Martina z let 1877–1879 na místě starší stavby. Pozdně barokní statek z r. 1753 s klenutou branou.

Nížkov

Žďár n. S. 49°31'56.88"N; 15°48'25.39"E

Obec prvně doložena r. 1234, kdy zde byl založen klášter opuštěný již po 5 letech. Raně gotický kostel sv. Mikuláše 372

Noutonice

Praha-západ 50°9'55.28"N; 14°16'52.58"E

Ves prvně doložena již r. 1045, nyní část obce Lichoceves. Kostel Narození sv. Jana Křtitele gotického původu přestavěn barokně v 17. stol., opraven a rozšířen r. 1895. Na přilehlém hřbitově kříž z r. 1718. Fara z r. 1559 barokně přestavěna. Dochovány venkovské domy z 18.–19. stol.

www.ceskonamape.cz

Nová Bystřice

Jindř. Hradec

Nová Lhota

Hodonín

49°1'2.44"N; 15°6'1.16"E

48°51'42.58"N; 17°35'34.37"E

Pohraniční město prvně připomínáno r. 1175. Renes. zámek vznikl v letech 1610–1611 přestavbou gotického hradu z 13. stol. Patrová čtyřkřídlá stavba po 2. světové válce chátrala, koncem 20. stol. zahájeny záchranné práce. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z r. 1335 po požárech přestavován renesančně i barokně, naposledy r. 1788, zdaleka viditelná věž z r. 1785. Hřbitovní renes. kostel sv. Kateřiny z r. 1585 přestavěn barokně r. 1685. Morový sloup z r. 1679. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1727. Barokní socha sv. Lukáše z počátku 18. stol. na kašně z r. 1859, socha sv. Jana Nepomuckého v kapličce z poloviny 18. stol. Ve městě dřevěné sochy z řezbářských sympozií v letech 2005–2007. Zachována část městských hradeb s příkopem. Konečná stanice úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, v provozu od r. 1897, technická památka. Severně od města židovský hřbitov z r. 1879. Jižně za městem silniční přechod do Rakouska.

Obec založena r. 1598 přistěhovalci z Haliče. Barokní kostel sv. Matouše z r. 1736, v obci vznikly v 18. stol. dva cenné zdobené kancionály. Severovýchodně pův. dřevařská a dělnická osada Vápenky se zachovanými lidovými stavbami, dělnická kolonie prohlášena za památkovou zónu.

Nová Olešná

Jindř. Hradec 49°10'31.66"N; 15°9'34.47"E

Obec prvně uváděna r. 1379. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1722. Jižně za obcí býv. protestantský hřbitov se žulovým památníkem českých bratří z r. 1929 a reliéfem J. A. Komenského.

Nová Paka

Jičín 50°29'23.07"N; 15°31'2.21"E

Nová Cerekev

Pelhřimov 49°24'57.76"N; 15°6'58.95"E

Obec prvně zmiňována r. 1330, historický status městyse z r. 1543 obnoven r. 2006. Kostel sv. Tomáše z Canterbury doložen r. 1384, z pův. gotické stavby zachována věž, kostel nově postaven barokně v letech 1750–1760. U kostela kaplička sv. Jana Nepomuckého, boží muka a socha Immaculaty z 18. stol. Při východním okraji synagoga v maurském stylu z r. 1855 a židovský hřbitov ze 17. stol., na něm hrob zdejšího rodáka, malíře Alfréda Justitze (1879–1934).

Nová Horka

N. Jičín 49°41'29.31"N; 18°4'12.2"E

Osada na okraji rybniční soustavy prvně zmíněna r. 1374, nyní část města Studénka. Pův. tvrz přestavěna r. 1742 na zámek zvaný Nelhuble, zkomolenina z německého názvu Neuhübel. Přestavěn v 18. stol. rokokově a po r. 1856 novogoticky. Při zámku krajinářský park lužního lesa s pětisetletými duby.

Nová Hradečná

Olomouc 49°50'26.1"N; 17°5'17.84"E

Název obce z r. 1960 po spojení Hradečné a Hradce, Hradečná zmiňována již r. 1344. Na hřbitově monumentální barokní kostel sv. Vavřince z r. 1764 na místě středověké dřevěné stavby, u něj fara z téže doby a kříž z r. 1797. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1719. Východiště na vrch Bradlo – viz samostatné heslo.

Nová Lhota

Podkrkonošské město prvně zmíněno r. 1357 jako Mladá Paka. Dochovány barokní i roubené městské domy. Pův. gotický farní kostel sv. Mikuláše biskupa z r. 1357 zcela barokně přestavěn v letech 1783–1787, po požáru regotizován r. 1872. Paulánský klášter založen r. 1655, zrušen r. 1785, v letech 1872–2004 užíván jako nemocnice, upravován na zařízení pro postižené a seniory. Při něm poutní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1709–1724, dokončen K. I. Dienzenhoferem r. 1732, po požáru obnoven r. 1926. Barokní hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z let 1700–1709. Na Husově kopci dřevěný řeckokatolický kostelík z r. 1788, přenesen z Podkarpatské Rusi r. 1930. Na náměstí mariánský sloup z r. 1714, kašna z r. 1814 se sochou sv. Floriána a pomník Mistra Jana Husa z r. 1898. Součástí Městského muzea též Suchardův dům z r. 1896 se sgrafity a nový objekt Klenotnice drahých kamenů, mezi nimi ve vitrině přes 8 m dlouhý zkamenělý kmen – araukarit. Město rodištěm řady příslušníků sochařského rodu Suchardů, mezi nimiž vynikl především Stanislav Sucharda (1866–1916). Dále se zde narodili sochaři Bohumil Kafka (1878–1942) a Ladislav Zívr (1909–1980), spisovatel a pedagog František Faustin Procházka (1749–1809), malíři Josef Tulka (1846po 1883), František Gross (1909–1985) a Otakar Zemina (1899–1990), hudební skladatel František Matěj Hilmar (1803–1881) nebo zpěvačka Naďa Urbánková (1939). Východně od města autokrosový areál Štikovská rokle.

K. Hora 49°53'16.09"N; 15°18'8.44"E

Ves prvně připomínána r. 1374 pod názvem Bor, nyní část obce Kluky. Pův. renes. tvrz přestavěna koncem 17. stol. sedleckým klášterem na barokní zámek, po zrušení kláštera stavba znehodnocena novými úpravami, dochován hodnotný barokní portál, klenby a v jedné místnosti nástěnné malby z přelomu 17. a 18. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého se sochou světce z r. 1850. Jižně o samotě hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1597, přestavbou v letech 1890–1891 poškozen jeho pův. ráz.

Nová Paka – Suchardův dům

www.ceskonamape.cz

373

Nová Role

K. Vary 50°16'16"N; 12°47'9.85"E

Obec prvně uváděna r. 1293 jako součást loketského panství, na město povýšena r. 1964. V centru města románsko-gotický kostel sv. Michaela archanděla, pův. kaple z let 1240–1255, přestavěna na kostel v 16. stol., do nynější podoby upraven r. 1781. Prudký rozvoj od 19. stol., kdy byla v okolí zahájena těžba kaolínu, místní porcelánka postavena r. 1921, vyhlášena kvalitní produkcí.

Nová řeka

Jindř. Hradec 48°59'14.77"N; 14°50'55.83"E

Nová řeka, umělý vodní tok spojující Lužnici a Nežárku vybudován Jakubem Krčínem z Jelčan v letech 1585–1587 v rámci výstavby rybníka Rožmberk k jeho ochraně. Kanál dlouhý 14 km vychází z Lužnice severně od Majdaleny a končí v Nežárce západně od Stráže. Napájí rybníky, ale především odvádí přebytečnou vodu z Lužnice.

Nová Říše

Jihlava 49°8'24.8"N; 15°33'44.79"E

Obec prvně připomínána r. 1354, již od r. 1363 s postavením městečka. Na rozlehlém náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a polygonální kašna. Na jihovýchodním konci dominující stavba premonstrátského kláštera založeného v 1. polovině 13. stol., pův. ženského, od r. 1582 mužského. Po dvojím vyplenění husity přestavěn v letech 1641–1649 barokně, dnešní budovy pozdně klasicistní z doby po požáru r. 1813. V letech 1677–1688 vystavěn barokní klášterní kostel sv. Petra a Pavla s cennou vnitřní výbavou a nástropními freskami, věže z r. 1707. Klášter r. 1991 vrácen řádu, na požádání přístupný. Rodiště hudebních skladatelů, bratří Pavla (1756–1808) a Antonína (1761–1820) Vranických, pamětní síň v klášteře. Pamětní deska na býv. škole připomíná působení básníka Otokara Březiny (1868–1929). U silnice smírčí kámen z r. 1607.

při sloučení s Včelnicí r. 1950 přijat současný název, status města obnoven r. 1998. Včelnická tvrz r. 1717 přestavěna na prostý barokní zámek, empírově upravený r. 1840. Poutní kaple zahrnuta r. 1786 do stavby barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie jako sakristie. Východně od města židovský hřbitov z 18. stol., za ním na místě V koncích kříž z r. 1860, označuje hrob více než tisíce napoleonských vojáků z let 1813–1814. Město rodištěm básníka Josefa Hrůši (1889–1953) a herce Rudolfa Hrušínského (1920–1994).

Nová Ves

Obec prvně doložena r. 1364, v minulosti těžba zlata a stříbra. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1732–1735 na místě starší kaple, věž přistavěna v letech 1764–1771.

Nová Ves

Obec v údolí říčky Jeřice doložena r. 1463 jako Neundorf. Hodnotný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie založila v letech 1616–1617 Kateřina z Redernu, která měla vdovské sídlo ve zdejším opevněném hospodářském dvoře. Kostel upravován r. 1782, cenné dobové vnitřní vybavení.

Nová Ves I

374

Kolín 50°3'9.04"N; 15°8'47.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1290. V jádře gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., nyní v pseudorománské podobě, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1854. Na návrší Bedřichov jižně nad obcí obelisk z r. 1842 připomínající stanoviště pruského krále v bitvě u Kolína z 18. června 1757, v níž Rakušané zvítězili nad Prusy, padlo 22 000 mužů. Západně od obce přírodní památka Lom u Nové Vsi, nálezy zkamenělin.

Jindř. Hradec 49°14'18.49"N; 15°4'14.24"E

Ves Včelnice s tvrzí prvně zmíněna r. 1360, v sousedství r. 1662 kolem kaple s kopií mariánské sošky z bavorského Altöttingu založena nová ves s poutním místem nazvaná Nový Etynk. Nový Etynk povýšen r. 1884 na město,

Liberec 50°50'11.11"N; 15°0'52.87"E

Nová Říše

Nová Včelnice

Sokolov 50°5'5.42"N; 12°46'27.74"E

Nová Ves I – obelisk Bedřichov

www.ceskonamape.cz

Nová Ves nad Lužnicí

Jindř. Hradec

Nová Ves v Horách

Most

48°48'36.5"N; 14°55'32.53"E

50°35'34.2"N; 13°29'12.68"E

Vitorazská obec prvně připomínána r. 1323, v minulosti dolnorakouská, k českému území připojena r. 1920. Na Lužnici zachován klasicistní mlýn. Východně od obce vitorazská osada Krabonoš, jako ves doložena již r. 1179 při stanovení hranice Čech a Rakouska, součást českého území od r. 1920. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu s farou, gotický presbytář se žulovou klenbou a barokní loď, nyní v havarijním stavu.

Pohraniční obec prvně připomínána r. 1564 jako Rottendorf, později Gebirgsneudorf. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1780–1784 s cenným vnitřním vybavením. Barokní sochy sv. Vavřince a Jana Nepomuckého z 18. stol. Obecní národopisné muzeum, v okolí větrné elektrárny. Za 2. světové války zajatecký tábor pro francouzské důstojníky.

Nové Dvory Nová Ves nad Nisou

Jablonec n. N. 50°43'28.4"N; 15°12'25.76"E

Obec poprvé uváděna r. 1634. Novodobý kostel Panny Marie pomocnice křesťanů z r. 1935. Chráněný železný kříž z r. 1810. Evangelický kostel Gustava Adolfa z r. 1935 odsvěcen a využit jako archiv. Na východním okraji upravený pramen Lužické Nisy. Severně na 35 m vysoké telekomunikační věži z r. 2006 rozhledna Nisanka, vyhlídkový ochoz ve výši 24 m.

Nová Ves nad Popelkou

Semily 50°31'15.33"N; 15°24'31.12"E

Obec prvně uváděna r. 1369. Dochováno množství roubených stavení z 19. stol. Gotický hřbitovní kostel sv. Prokopa barokně přestavěn v letech 1768–1769, u něj barokní márnice z r. 1757. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1792 a Panny Marie z r. 1880.

Nová Ves pod Pleší

Příbram 49°49'50.09"N; 14°16'32.91"E

Obec vzniklá z hornické osady prvně zmíněna r. 1304, v minulosti těžba zlata, nyní rekreační charakter. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1842. Zachovány stavby lidové architektury, uprostřed kaštanová alej vysazená r. 1881. Na úpatí vrchu Pleš (490 m n. m.) plicní sanatorium z let 1908–1916, první lůžkové sanatorium pro léčbu tuberkulózy a plicních chorob v Čechách, ústav r. 2007 přejmenován na Institut onkologie a rehabilitace Na Pleši.

Nová Ves u Chotěboře

Havl. Brod 49°45'20.5"N; 15°38'54.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1347. Barokní zámek z 18. stol. zbořen r. 1882, v jeho sousedství vybudován nynější zámek z let 1880–1882, účelově využit. Empírový kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1815–1816, novogotická věž z r. 1868. Novoveský potok přehrazen r. 1994 regulační nádrží.

Nová Ves u Mladé Vožice

Tábor

49°32'33.93"N; 14°44'49.95"E

Obec prvně doložena r. 1257. Cenný raně gotický kostel sv. Kateřiny z 13. stol., později částečně upraven barokně.

K. Hora 49°58'12.31"N; 15°19'43.28"E

Obec založena na pozemcích sedleckého kláštera ve 13. stol., nynější název od r. 1593, památková zóna. Na náměstí renes. zámek z r. 1588, barokně přestavěn v letech 1679–1686, nyní upraven na školu. Arkádovou chodbou spojen s kaplí sv. Martina z r. 1686. Do býv. parku z r. 1700 vede dvouramenné schodiště. Hospodářský dvůr se špýcharem z 1. poloviny 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Býv. dominikánský klášter s konventem z let 1696–1727 a kostelem sv. Anny z téhož období s bohatou sochařskou výzdobou. Mariánský sloup z počátku 18. stol. Empírová kaple sv. Kříže z r. 1829 s rodovou hrobkou Chotků. Empírový hostinec z 1. poloviny 19. stol. Zchátralá vodárenská věž z počátku 18. stol.

Nové Hamry

K. Vary 50°21'32.06"N; 12°43'16.4"E

Obec založena v 15. stol. horníky, písemně prvně zmíněna r. 1654, nazvána podle hamru pod Dvorským vrchem, v okolí těžena železná ruda a především cín. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1789, před ním boží muka, v severní části barokní kaplička. Ve 20. stol. došlo k rozvoji cestovního ruchu, nyní významné lyžařské středisko s vleky a sjezdovými tratěmi. Východiště na Tisovský vrch – viz samostatné heslo.

Nové Heřminovy

Bruntál 50°1'22.01"N; 17°32'3.05"E

Obec v ohybu řeky Opavy poprvé zmíněna r. 1406, nyní převážně rekreačního charakteru. Hodnotná kaple Nejsvětější Trojice z poloviny 19. stol., u ní barokní kamenný kříž z r. 1733. Na území obce plánována stavba vodní nádrže v rámci protipovodňových opatření.

Nové Hrady

Ústí n. O. 49°51'4.37"N; 16°8'42.01"E

Obec prvně připomínána r. 1293 pod názvem Boží Dům. Na návrší nad ní zřícenina hradu téhož názvu z poloviny 15. stol., název se neujal a označován jako Nový hrad, pobořen Švédy za třicetileté války, zachována část hradby a paláce a terénní relikty. Z hradního zdiva v letech 1773–1778 vystavěn mohutný rokokový zámek obdélného půdorysu se středním rizalitem a postranními křídly spojenými terasou. Při něm francouzská zahrada a anglický park. Areál upravován na společenské a turistické centrum se zámeckou expozicí, hotelem, muzeem cyklistiky i farmou pro koně, jeleny a daňky. V obci barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1722–1724, u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého

www.ceskonamape.cz

375

Nové Město nad Metují – zámek

z r. 1727 a fara z r. 1766. Na býv. hradní vrch křížová cesta z r. 1767. Kaple Panny Marie Na Chmelišti z r. 1739.

Nové Hrady

Č. Budějovice 48°47'22.03"N; 14°46'44.88"E

Město na starém slovanském hradišti při tzv. Vitorazské stezce poprvé uváděno r. 1279 jako podhradí, r. 1284 již jako město, od r. 1990 památková zóna. Z památek vyniká hrad vystavěný patrně počátkem 12. stol. k ochraně obchodní stezky, přestavěn renesančně v letech 1562–1602 a barokně v letech 1792–1798, z pův. opevnění zachován příkop, v interiéru muzejní expozice. Na opačné straně města v rozlehlém parku Nový zámek, empírová stavba z let 1801–1810, nyní účelově využit. Barokní klášter servitů z let 1677–1685 zrušen r. 1950, r. 1991 vrácen v restituci a r. 1994 obnoven. Před klášterem kamenný kříž z r. 1751. V sousedství gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol., po několika požárech v 16. stol. nově vystavěn pozdně goticky s renes. prvky. Poblíž kostela zařízená barokní lékárna z poloviny 17. stol. Na dolním konci náměstí renes. radnice z poloviny 16. stol., na horním tzv. rezidence ze 17. stol., sídlo Buquoyů před r. 1806. Kašna z r. 1744. Pod hradem stará kovárna z r. 1719. Západně od města přírodní park Terčino údolí – viz samostatné heslo. 376

Nové Hrady (Č. Budějovice) – vstup do hradu

Nové Losiny

Šumperk 50°6'59.73"N; 17°1'52.72"E

Pův. německá ves založena r. 1561, nyní část obce Jindřichov. Barokní kostel sv. Isidora z let 1711–1714 upravován v letech 1777 a 1820. Kalvárie z 1. poloviny 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Nové Lublice

Opava 49°51'48.64"N; 17°40'41.64"E

Obec prvně doložena r. 1588, přídomek od r. 1672. Dominantní barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1776 s cenným inventářem.

Nové Město

Teplice 50°41'21.55"N; 13°41'52"E

Osada na významné stezce do Saska prvně zmíněna r. 1341, pův. zvána Strassburg, od 16. stol. hornická osada Nové Město, nyní část obce Moldava. Po 2. světové válce zcela vylidněna, nyní rekreační a lyžařské středisko, východiště na vrch Bouřňák – viz samostatné heslo.

Nové Město na Moravě

Žďár n. S. 49°33'57.35"N; 16°4'39.57"E

Osada nad soutokem Bobrůvky s Bezděčkou prvně připomínána r. 1267 jako Bočkov, název Nové Město od r. 1293, obec povýšena na město r. 1635, současný název od r. 1906, centrum památkovou zónou. Pův. renes. zámek z r. 1589 vyhořel r. 1723, obnoven barokně r. 1745 a novorenesančně r. 1874, nyní sídlo Horácké galerie. Býv. renes. radnice z r. 1555 upravena po požáru r. 1723, nyní Horácké muzeum. Nová radnice z let 1876–1878. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Kunhuty s věží z r. 1592, přestavěn po požáru r. 1723, nynější podoba z let 1928–1929. Hřbitovní kostelík Nanebevzetí Panny Marie z r. 1596 rozšířen r. 1749 a vyzdoben sgrafity při opravě r. 1930. V sousedství býv. evangelické modlitebny z r. 1784 postaven v letech 1896–1898 novorenes. evangelický kostel, na místě modlitebny busta J. A. Komenského z r. 1920. Na býv. staré škole z r. 1608 pamětní deska. Na kašně socha Vratislava z Pernštejna z r. 1872. Ve městě řada sochařských děl místních rodáků Jana Štursy (1880–1925) a Vincence Makovského (1900–1966). Kromě zmíněných sochařů se ve městě narodili malíři Jiří Židlický (1895–1950) a Jan Šír (1868–1928), právník a odbojář Ivan Sekanina (1900–1940), dirigent Miloš Konvalinka (1919–2000), hudební pedagog a sbormistr Josef Veselka (1910–1992) nebo vynikající rychlobruslařka Martina Sáblíková (1987) a řada výborných lyžařů. Město centrem klasického lyžování, každoročně pořádán závod o Zlatou lyži Vysočiny. Jihovýchodně místní část Olešná s kostelem sv. Máří Magdalény gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1788. Fara z r. 1786. Kamenný most z r. 1861, sochy světců z něj pro časté poškození odstraněny. Barokní zámek z doby kolem r. 1650 po požáru r. 1790 změněn na zemědělskou usedlost.

Nové Město nad Metují

Nové Město nad Metují – zvonice v Krčíně

Po obvodu městského jádra částečně zachovalé opevnění s hradební věží Zázvorkou. Pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice, pův. z let 1513–1523, po požáru znovu vystavěn r. 1540. Býv. klášterní kostel Narození Panny Marie z r. 1767 s loretánskou kaplí. Hřbitovní goticko-renes. kostel Všech svatých z let 1580–1582, barokní márnice z r. 1750. Na náměstí mariánský sloup z r. 1696, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1767, pomník zakladatele města Jana Černčického z Kácova z r. 2001, před zámkem pomník Bedřicha Smetany z r. 1934, na ohradní zdi Braunovy sošky trpaslíků. V sadech pomník Aloise Jiráska z r. 1930. Městské muzeum. Na levém břehu Metuje místní část Krčín, doložena jako ves r. 1336. Na hřbitově kostel sv. Ducha raně gotického původu z konce 13. stol., při něm hranolová renes. zvonice ze 16. stol. s dřevěným patrem. Severovýchodně v hlubokém údolí Metuje osada Peklo, jeden ze dvou pův. mlýnů přestavěn r. 1909 Dušanem Jurkovičem na stylovou výletní restauraci. Východně býv. lázně Rezek, u pramene pův. lázeňská budova z r. 1736, upravena r. 1922. Barokní kaple sv. Barbory z r. 1736. Na jihovýchodním okraji města zbytky hradu Výrov – viz samostatné heslo.

Náchod 50°20'53.87"N; 16°9'9.05"E

Město založeno na vysokém ostrohu nad řekou r. 1501, po r. 1762 rozvoj průmyslu. Na náměstí cenné renes. domy s podloubími a zdobnými štíty, v rohu zámek, pův. tvrz, poté hrad renesančně přestavěný kolem r. 1550, barokně upraven v letech 1655–1661, přestavěn v letech 1909–1911 architektem Dušanem Jurkovičem, komplexu nepravidelného půdorysu dominuje válcová věž zvaná Máselnice. Nové Město nad Metují – Peklo www.ceskonamape.cz

377

Nové Město pod Smrkem

Liberec

Nové Sedlo

Louny

50°55'30.66"N; 15°13'48.29"E

50°20'21.02"N; 13°28'31.35"E

Pův. osada založena r. 1584 jako hornická, již r. 1592 povýšena na město zvané Böhmisch Neustadt. V 17. stol. těžba ukončena, nový rozkvět až v 19. stol. s textilním průmyslem, počátkem 20. stol. získalo město zvané Neustadt an der Tafelfichte železniční spojení. Jednolodní kostel sv. Kateřiny založen r. 1607 jako protestantský, r. 1652 přesvěcen na katolický, r. 1693 k němu přistavěna věž, zásadní přestavba v letech 1821–1829. Za ním pomník děkana Gottfrieda Menzela, významného přírodovědce (viz heslo Krásný Les), který se zasloužil o místní muzeum s bohatými sbírkami. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1770, evangelický kostel z r. 1911. R. 1901 postaveno zakladateli nejvýznamnějšího místního textilního podniku Klingerovo mauzoleum. V okolí staré, nepřístupné cínovcové štoly, v údolí Ztraceného potoka volně přístupný minerální pramen. Východiště do severní části Jizerských hor, zejména na horu Smrk – viz samostatné heslo.

Obec prvně doložena r. 1444. Nad ní barokní kostel Nejsvětější Trojice a sv. Václava z let 1735–1737 s bohatou výzdobou, při něm barokní fara. Na místě starší tvrze vystavěn v letech 1898–1901 novorenes. zámeček s dvěma věžemi.

Nové Mitrovice

Plzeň-jih 49°34'43.82"N; 13°41'0.87"E

Obec v podhůří Brd doložena r. 1626 jen jako železná huť, současný název pro osadu užíván od r. 1708. Hodnotný barokní kostel sv. Jana Nepomuckého vybudován r. 1747 ze starší kaple patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Na návsi socha Panny Marie Svatohorské z r. 1760, barokní fara z býv. loveckého zámečku a barokní panský dvůr. Severně v místě někdejší vysoké pece z r. 1840 objekty býv. sklárny a ve svahu roubené domky hamerníků, na potoce roubený mlýn. V obci se narodil Josef Linda (1789–1834), obrozenecký romantický básník a spisovatel, považovaný za spolutvůrce podvržených literárních památek, tzv. Rukopisů.

Nové Sady

Ves prvně připomínána r. 1349, nyní část obce Písečné. Pův. gotický kostel sv. Oldřicha přestavován renesančně r. 1600 a barokně r. 1735. Na hřbitově renes. věžovitá zvonice z doby kolem r. 1600 a empírová hrobka rodiny Collaltů z r. 1824. Klasicistní fara z 1. poloviny 19. stol. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Tachov 49°43'48.27"N; 12°40'27.05"E

Ves prvně zmíněna r. 1427, nyní část obce Staré Sedliště. Pův. tvrz vypálena r. 1621, zachováno tvrziště na ostrůvku v rybníku. Pozdně barokní zámek z r. 1792, patrová budova s mansardovou střechou, u něj zbytky anglického parku. Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1581 zničen za třicetileté války, obnoven koncem 18. stol. Za vsí židovský hřbitov z 18. stol.

Nové Sedlo

Rakovník 50°9'7.76"N; 13°54'8.94"E

Obec velmi starého založení písemně připomínána r. 1334, na město povýšena r. 1503, nynější název od požáru r. 1544, v okolí těžba lupku. Pův. goticko-renes. kostel Narození Panny Marie barokně přestavěn r. 1707, do dnešní podoby upraven v letech 1837–1840. Budova fary z počátku 19. stol. Kaple sv. Isidora z r. 1715. Dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Renes. stará radnice s hranolovou věží z doby kolem r. 1600. Býv. synagoga z 18. stol. přestavěna r. 1953 na Husův sbor církve čs. husitské. Městské muzeum. Rodný dům hudebního skladatele a virtuóza na kontrabas Vojty Kuchynky (1871–1942), pamětní deska. Západně od města Mackova hora s 36 m vysokou telekomunikační věží z r. 2001, na ní rozhledna s ochozem ve výši 21 m.

Nové Syrovice

Třebíč 49°1'3.71"N; 15°46'21.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1294. Dvoukřídlý patrový zámek vznikl počátkem 17. stol. přestavbou středověké tvrze, upraven počátkem 18. stol. barokně a r. 1823 empírově, nyní účelově využit. Kolem anglický park. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1902–1906. Rodiště Johanna Georga Grasela (1790–1818), proslulého vůdce loupežné bandy, Graselova stezka turistickou zajímavostí.

Jindř. Hradec 48°58'1.13"N; 15°28'16.83"E

Nové Sedliště

Nové Strašecí

Sokolov

Nové Veselí

Žďár n. S. 49°31'15.37"N; 15°54'25.77"E

Obec na zemské stezce prvně doložena r. 1377, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Václava z let 1752–1757 na místě starší zbořené stavby, při něm klasicistní fara z r. 1784. U kostela sochy sv. Jana Nepomuckého, Floriána a Panny Marie a sedmimetrový kamenný kříž z r. 1860. Sloupková boží muka z r. 1698. Velký Veselský rybník o rozloze 87 ha prameništěm řeky Oslavy, pod jeho hrází renes. zámek z r. 1564 s dochovanými portály a arkádovou chodbou, v sousedství býv. mlýn se sgrafitovou fasádou. Morová barokní kaple sv. Rocha z r. 1680. Rodiště sochaře Julia Pelikána (1887–1969), v budově radnice otevřena r. 1994 stálá expozice z jeho díla, jeho sochy rozmístěny též po městysi, na místě rodného domku pamětní deska. Naučná stezka kolem Matějovského a Babínského rybníka.

Nové Zámky

Trutnov

50°12'34.52"N; 12°44'24.56"E

50°30'41.12"N; 15°44'15.24"E

Pův. obec prvně připomínána r. 1397, díky rozvoji hornictví a průmyslu r. 1899 povýšena na městys, městem od r. 1960. Od 15. stol. těžba železné rudy, od 18. stol. hnědého uhlí. Sklárna z r. 1879, elektrárna z r. 1911. Secesní kostel Nanebevstoupení Páně z r. 1904.

Osada prvně připomínána r. 1610, nyní část obce Dolní Olešnice. Pův. pozdně renes. zámek z doby po r. 1590 rozšířen a novorenesančně přestavěn v letech 1880–1890. V minulosti využíván jako oční léčebna. Jižně od zámku vrch Bradlo (520 m n. m.) s malými pozůstatky strážního hrádku Řádu

378

www.ceskonamape.cz

německých rytířů z poloviny 13. stol., opuštěn po r. 1325, zachovány jen terénní stopy, přístup po značené cestě.

Noviny pod Ralskem

Č. Lípa

něž ve skále vytesaná Novozámecká průrva o délce 175 m, šířce 7 m a hloubce 14 m.

Nový Berštejn

Č. Lípa

50°41'25.17"N; 14°44'47.19"E

50°33'0.53"N; 14°32'43.82"E

Obec na úpatí hory Ralsko prvně doložena r. 1543. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1786 a hřbitovní kaple z 1. poloviny 18. stol., barokní hřbitovní brána. Na východním okraji obce tzv. průrva Ploučnice, 150 m dlouhá soutěska přecházející ve zčásti umělý tunel.

U křižovatky silnic osamělý, pův. renes. zámek z let 1553–1567, barokně přestavován před r. 1750 a pseudoslohově upraven r. 1934. Dvoukřídlá patrová stavba s věžičkou a velkým hospodářským dvorem obklopena parkem, nyní upravena na hotel a společenské centrum.

Novodomské rašeliniště

Chomutov

Nový Bor

Č. Lípa

50°32'56.49"N; 13°16'21.86"E

50°45'39.16"N; 14°33'11.1"E

Národní přírodní rezervace od r. 1985, chráněné území o rozloze 377 ha složené ze dvou rašelinišť s jezírkem a typickou rašeliništní flórou.

Nynější průmyslové město vzniklo z osady založené r. 1692 rozparcelováním pustého zemědělského dvora a na město povýšené r. 1757. Popravou sedmi vůdců zde skončila v květnu 1918 proslulá Rumburská vzpoura Čechů v rakouské armádě, událost připomíná pomník. Na náměstí barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1747–1749, přestavěn v letech 1786–1788. Dlouholetou sklářskou tradici dokumentuje sklářské muzeum v barokní sýpce z r. 1751. Městské domy empírového původu z počátku 19. stol.

Novosedlice

Teplice 50°39'20.68"N; 13°49'25.31"E

Slovanská ves doložena r. 1352 pod českým názvem Bohosudov, německy Weisskirchlitz, současný název podle zaniklé vsi Novosedly. Obec v důsledku průmyslového rozvoje v 19. stol. téměř splynula s Teplicemi. Pův. gotický kostel sv. Valentina z r. 1384 vystavěn znovu barokně v letech 1710–1711. Samostatně stojící zvonice s cibulovou bání z r. 1735. Boží muka u hřbitova z r. 1746.

Novosedly

Břeclav 48°50'14.1"N; 16°29'37.85"E

Obec na konci Novomlýnských nádrží prvně připomínána r. 1276, od 16. stol. silná chorvatská menšina, český název od r. 1921. Románsko-gotický kostel sv. Oldřicha z 13. stol. později několikrát upravován. Fara z r. 1830. Na návsi mariánský sloup z konce 17. stol. Dvě barokní kaple z přelomu 17. a 18. stol. Vinařská tradice, velké množství sklípků. Východně od obce přírodní rezervace Slanisko Novosedly, lokalita chráněna od r. 1993. Při železniční trati linie předválečného opevnění hranic, jeden z objektů upraven do stavu z r. 1938, muzeum opevnění.

Novosedly nad Nežárkou

Jindř. Hradec

Nový Bydžov

Hradec Kr. 50°14'29.49"N; 15°29'26.86"E

Královské město založeno před r. 1305, jeho urbanistická osnova typickým příkladem nově vysazeného města té doby, nyní památková zóna. Královský hrad zničen patrně husity, zanikl beze stopy. Novogotická radnice z let 1862–1865, dochováno několik historických domů. Gotický kostel sv. Vavřince z let 1305–1311 s cihlovými klenbami upraven barokně a rozšířen kolem r. 1680, opravován r. 1772. Pův. hřbitovní, dvojvěžový barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1717–1726. Hřbitovní novogotický kostel Sedmibolestné Panny Marie z let 1898–1901. Husův sbor z r. 1926. Na náměstí mariánský sloup z r. 1716, ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Pomník Aloise Jiráska z r. 1933. Divadlo z r. 1924. Městské muzeum. Na místě zbořeného kláštera vystavěna židovská čtvrť, zničena ohněm r. 1901. Pův. synagoga přestavěna na českobratrskou svatyni, dochován židovský hřbitov z r. 1520. Vojenský hřbitov s hroby padlých r. 1866. V místní části Metličany barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1768–1775.

49°4'50.75"N; 14°49'20.05"E

Obec prvně zmíněna r. 1359. Novorománský kostel sv. Václava z r. 1867 na místě starší gotické stavby, z níž ponechána sakristie z pův. presbytáře a hranolová věž při přestavbě zvýšená. Na návsi kovárna z 19. stol.

Novozámecký rybník

Č. Lípa 50°37'43.21"N; 14°32'37.76"E

Národní přírodní rezervace o rozloze 270 ha vyhlášena r. 1933, významná ornitologická lokalita, hnízdiště téměř 200 druhů ptáků. Rybník z doby Karla IV. zarostlý rákosinami, zbývá asi 40 ha vodní plochy. Technicky zajímavé napájení Bobřím potokem představuje Mnichovská průrva tesaná ve skále, odtok do Robečského potoka zajišťuje rovNový Bydžov – radnice www.ceskonamape.cz

379

Nový Čestín

Klatovy 49°21'43.36"N; 13°22'18.31"E

Osada prvně zmíněna r. 1379, nyní část obce Mochtín. Pozdně barokní zámek vybudován po r. 1783, ve 2. polovině 19. stol. přestavěn v romantické novogotice. Barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1695.

Nový Drahov

Cheb 50°8'16.25"N; 12°23'31.21"E

Ves doložena r. 1272, nyní část obce Třebeň, od r. 1995 památková rezervace lidové architektury. Zachován statek s hrázděným patrem a pavlačí z 18. stol., v současné podobě z r. 1805 s chlévem a kolnou. Hrnčířská dílna.

Nový Dům

Rakovník 50°5'15.96"N; 13°49'54.17"E

Obec uprostřed křivoklátských lesů založena r. 1830 kolem dvora Maxov na místě malé osady Doupno doložené r. 1657. V 18. stol. centrum velkých císařských honů. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1730 na místě staršího dřevěného. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Nový Dvůr

Opava 49°55'55.7"N; 17°46'23.73"E

Osada prvně uváděna r. 1617, nyní část obce Stěbořice. Nevelký zámek ze 60. let 19. stol. s věžovými rizality, při něm celoročně přístupné arboretum o rozloze 24 ha s více než 2000 druhy vzácných dřevin, založeno v letech 1900–1926, od r. 1958 součást Slezského muzea v Opavě.

Nový Herštejn

Nový hrad

Blansko 49°19'27.75"N; 16°38'31.88"E

Hrad založen na ostrohu nad Svitavou ve 14. stol. jako zeměpanský k ochraně cesty od Brna k Blansku, dobyt r. 1470 uherským vojskem, r. 1493 bratři Dobeš a Beneš z Boskovic opustili pův. místo, nyní zvané Starý hrad, a postavili o 200 m dále novou pevnost, zvanou Nový hrad, dobytou zradou až Švédy r. 1645. Hrad částečně opraven v době tureckého nebezpečí a počátkem 19. stol. upraven na pseudogotický lovecký zámeček, jeho vysoká věž z obavy před zřícením snížena při stavbě železničního tunelu r. 1842. Od r. 1923 ve správě brněnské Vysoké školy zemědělské, od r. 1990 soukromý a postupně rekonstruován do novogotické podoby. Částečná zřícenina s mohutnými hradbami, mučírnou a zbrojnicí přístupná v letní sezóně. Přístup po značených cestách od Blanska, Svaté Kateřiny a Vranova.

Nový hrad

Šumperk 50°2'25.27"N; 16°55'12.04"E

Hrad pův. zvaný Furchtenberk založen na horském hřbetu nad řekou Moravou k ochraně zeměpanského zboží počátkem 14. stol., brzy rozšířen na jeden z největších hradů u nás o ploše 1,5 ha, poté nazýván Nový hrad, písemně doložen r. 1417. Dobyt r. 1469 uherským vojskem Matyáše Korvína, obránci prý v bezvýchodném postavení vyhodili věž do povětří a v troskách zahynuli. Zachovány zbytky čtyř bran, po čtyřech baštách z horního i dolního hradu, hluboké příkopy a valy, trosky paláce a mohutné kulaté věže skutečně zničené výbuchem. Rozsáhlá zřícenina dostupná po značených cestách z Raškova a Kopřivné.

Nový Dvůr – arboretum

Nový Herštejn

Domažlice 49°24'52.42"N; 13°3'54.72"E

Hrad založen kolem poloviny 14. stol. zásluhou Buška mladšího z Velhartic, zůstal po celou dobu své existence v majetku jeho rodu, podobně jako o 100 let starší hrad téhož jména, pův. zván Hirschenstein. Ve sporech se sousedním Bavorskem r. 1475 dobyt a již neobnoven. Nyní hradní vrch porostlý staletými duby a buky, pod nimiž se vyskytuje množství chráněných rostlin, od r. 1933 toto území přírodní rezervací. Zřícenina nejsnadněji dostupná po značené stezce ze sedla na silnici z Kdyně do Němčic.

380

Nový hrádek

Znojmo 48°50'13.51"N; 15°54'20.01"E

Hrad zvaný Nový hrádek vybudován nad ohybem Dyje po r. 1358 markrabětem Janem Jindřichem, jde vlastně o dva hradní objekty, přední a zadní, spojené předhradím. V 16. stol. podstatně opraven a rozšířen, r. 1645 však dobyt a zničen Švédy. Od 18. stol. využívána po úpravě část předního hradu jako lovecký zámeček a byt myslivce. Po 2. světové válce objekt v nepřístupném hraničním pásmu, nyní placená prohlídka rozsáhlé zříceniny s krásným výhledem možná v době turistické sezóny. Hrad v 1. zóně Národního parku Podyjí přístupný pouze pěším a cyklistům značenými cestami od Lukova nebo Podmolí.

www.ceskonamape.cz

Nový Hrádek

Náchod

Nový Jičín

N. Jičín

50°21'30.99"N; 16°14'42.83"E

49°35'47.49"N; 18°0'16.23"E

Pohraniční obec prvně připomínána r. 1369, status městyse z r. 1736 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1723. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1747 a kašna z r. 1864. Na zalesněném vrchu nad západním okrajem zřícenina hradu Frymburk, založen před r. 1354, dobyt a poničen za selského povstání r. 1628 a poté Švédy. Zachováno torzo mohutné válcové věže a obvodové hradby.

Historické město prvně doloženo r. 1313, od r. 1799 tradice výroby klobouků, od r. 1967 památková zóna. Ojedinělé čtvercové náměstí s řadou renes. a barokních domů po celé délce s podloubím, mezi nimi renes. Stará pošta z r. 1563 s výraznými arkádami, nocovali zde ruští vojevůdci Suvorov a Kutuzov, nyní městské kulturní středisko. V nárožním domě zemřel r. 1790 populární generál Ernst Gideon Laudon, pamětní deska. Stará radnice přestavěna v letech 1929–1930. Morový sloup z r. 1710, kašna z r. 1929, masné krámy z r. 1613. Žerotínský zámek s charakteristickou dvojicí okrouhlých věží v bočním průčelí, pův. opevněný dům ze 14. stol. s přistavěným gotickým palácem z 15. stol. přestavěn renesančně v letech 1500–1558, nyní sídlo Muzea Novojičínska.

Nový Hrozenkov

Vsetín 49°20'11.85"N; 18°11'48.06"E

Velká obec vznikla vyčleněním pasek z obce Hovězí v letech 1644–1649, pův. zvána Rozinkov, status městyse z r. 1845 obnoven r. 2006. V 18. stol. dějiště rebelií Valachů, partyzánské hnutí za 2. světové války připomíná pomník na hřbitově a památník na vrchu Šerhovny severně nad obcí. Barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1789. Dochovány lidové valašské roubené domy z let 1830–1836, v jednom z nich památník malíře Antonína Strnadla (1910–1975), který zde žil. Na horním okraji zatopená býv. štěrkovna, nyní rekreační vodní plocha Valašský Balaton. Jižně na slovenské hranici vrch Kohútka (913 m n. m.) na hřebenu Javorníků, pod vrcholem stejnojmenná turistická chata, pův. horská chalupa malíře Františka Hlavici (1885–1952) z r. 1931 podle návrhu Dušana Jurkoviče, nad ní Hlavicův pomník. Nyní velký lyžařský areál, východně od něj na hranici další turistické a lyžařské středisko Portáš (930 m n. m.) s horským hotelem.

Nový Hrozenkov – valašské domy

Nový Jáchymov

Nový Jičín – zámek Beroun 49°58'45.8"N; 13°56'26.91"E

Obec vznikla až r. 1810 při železářských hutích, u nich vybudovány slévárny s výrobou litinových mříží, křížů, pomníků a soch, hutě opuštěny r. 1877. Na okraji obce na lesním hřbitově unikátní litinové náhrobky. Rekreační oblast.

Monumentální barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1729–1732 s vyřezávanými lavicemi a zpovědnicí, nedaleko farní věž vystavěná v letech 1587–1618 na oslavu vítězství luteránů nad katolíky ve městě, u kostela bašta z r. 1614. Pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1500, pův. luteránský, barokní věž přistavěna r. 1657. Novorenes. divadlo z let 1885–1886. Poutní Španělská kaple z let 1724–1727 na místě hrobu 500 španělských vojáků z r. 1621. Pomník Johanna Gregora Mendela z r. 1931. Rodiště spisovatelky Boženy Benešové (1873–1936).

www.ceskonamape.cz

381

Nový Přerov

Břeclav 48°48'29.07"N; 16°29'38.91"E

Obec při rakouské hranici založena na okraji bažin kolem r. 1350, později se silnou chorvatskou menšinou. Kostel sv. Michaela archanděla vybudován barokně r. 1690 z kaple postavené r. 1600, novogoticky přestavěn r. 1885. Barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Východně Přerovský vrch (237 m n. m.) s chráněnou stepní vegetací, na svahu vinice a vinné sklepy.

Nový Rychnov

Pelhřimov 49°23'3.86"N; 15°22'0.38"E

Nový Jičín – pamětní deska generála Laudona

Nový Knín

Příbram 49°47'14.67"N; 14°17'49.17"E

Obec prvně doložena r. 1331, jako horní město u ložisek zlata uváděna r. 1461, status města obnoven r. 1996. Pův. románský kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn v letech 1773–1774. Barokní radnice ze 17. stol., renes. mincovna ze 16. stol., později purkmistrovský dům, v 1. patře od r. 1999 muzeum těžby zlata. Morový sloup z r. 1715. Barokní mlýn zvaný Krčál z r. 1792. V sousedním Starém Kníně knížecí dvůr připomínán již r. 1186. Renes. tvrz přestavěna v 17. stol. na sýpku, hřbitovní gotický kostel sv. Františka Serafinského přestavěn barokně v 18. stol. V okolí naučné turistické a cyklistické stezky procházející nejvýznamnějšími hornickými památkami.

Nový Kostel

Obec poprvé zmíněna r. 1613, v tomtéž roce postaven i kostel sv. Kříže, přestavěný a zvětšený r. 1776. Stavbu včetně varhan a zvonů zničil požár r. 1845, obnova kostela dokončena až r. 1884. Mezi chráněné památky dále patří mariánský sloup, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713 a dům s hrázděným patrem. Šumperk 49°56'33.95"N; 17°1'57.11"E

Obec poprvé zmíněna r. 1350, do r. 1947 zvána Frankštát, po 2. světové válce osídlena Volyňskými Čechy z Českého Malína na Ukrajině a přejmenována na počest této obce zničené nacisty r. 1943. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1705, u něj klasicistní kříž z r. 1791 a pomník obětem nacismu z Českého Malína.

Nový Oldřichov

Č. Lípa 50°45'49.61"N; 14°26'14.82"E

Nový Oldřichov založen v 2. polovině 18. stol. na pozemcích vsi Mistrovice, doložené již r. 1412, r. 1850 vsi spojeny, nynější název od r. 1878. Kostel sv. Kříže z r. 1844, starokatolický kostel z r. 1897. U hřbitova barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Hasičské historické muzeum z r. 1979.

382

Nový Studenec

Havl. Brod 49°43'7.02"N; 15°47'29.75"E

Ves, dříve zvaná Dolní Studenec, poprvé doložena r. 1314, nyní část města Ždírec nad Doubravou. Nad Studeneckým potokem v letech 1593–1597 vystavěn na místě tvrze renes. zámek, pův. čtyřkřídlá stavba dokončena r. 1612, zámecká kaple sv. Michaela archanděla z r. 1669, dvě křídla a věž v neznámé době ubourány, zámek upravován v letech 1852–1853, účelově využit. U něj zchátralá zvonice z 18. stol.

Cheb 50°12'59.12"N; 12°26'29.2"E

Nový Malín

Obec písemně doložena r. 1352, historický status městyse z r. 1790 obnoven r. 2008. Středověká tvrz přestavěna v letech 1543–1561 na renes. zámek, později barokně a klasicistně upraven. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1343–1363 upraven barokně v 18. stol. Pozdně barokní fara z r. 1778. Socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1700 a troje boží muka ze 17.–18. stol. Jihovýchodně v místě zvaném Šance zbytky švédského opevnění z třicetileté války.

Nový Vojířov

Jindř. Hradec 49°1'33.63"N; 15°2'48.3"E

Pohraniční ves středověkého původu dříve zvaná Peršlák, nyní část města Nová Bystřice. Dochován soubor lidové architektury s návesní kaplí a rybníčkem. Západně od vsi na Koštěnickém potoce po r. 1359 vybudován Novomlýnský rybník, mlýn zbořen v 50. letech 20. stol. Jižně od rybníka pův. kasárna z 20. let 20. stol., nyní luxusní hotel, před ním kámen republiky, do něhož vytesali mobilizovaní vojáci v květnu 1938 obrys tehdejšího Československa s nápisem. Poblíž na státní hranici nejsevernější bod Rakouska.

Nový Žeberk

Chomutov 50°33'7.37"N; 13°26'37.46"E

Hrad založen pány ze Seebergu počátkem 14. stol. na Zámeckém vrchu ve výši 684 m n. m. náhradou za nepohodlný Starý Žeberk. I toto značně odlehlé a nepříliš pohodlné sídlo střežilo obchodní stezku do Saska, jeho opevnění nebylo nikdy dokončeno. Po prodeji pánům ze Šumburka r. 1418 připojen k nedalekému Červenému hrádku, opuštěn a zanikl. Jeho názvem později někdy chybně označován Červený hrádek – viz samostatné heslo. Z hradu zachován jen zarostlý zbytek zdi a ve skále tesaný příkop. Zřícenina leží mimo značené cesty severně od vsi Pyšná.

www.ceskonamape.cz

Nymburk – chrám sv. Jiljí

Nučice

Praha-západ

Nýdek

Frýdek-Místek

50°1'11.56"N; 14°13'47.26"E

49°39'23.21"N; 18°45'31.12"E

Pův. zemědělská obec doložena již r. 1037, od 19. stol. poznamenána těžbou železné rudy. Hornickou tradici připomíná místní muzeum. Rodiště malíře, grafika a sochaře Arnošta Paderlíka (1919–1999).

Obec na soutoku Střelmy a Hluchové prvně připomínána r. 1430. Dřevěný kostel sv. Mikuláše z r. 1576 novodobě upraven. Dochovány dřevěné stavby lidové architektury, v údolí Hluchové zbytky partyzánských bunkrů. Východiště na horu Velká Čantoryje – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

383

Nyklovice

Žďár n. S.

Nýznerov

Jeseník

49°36'16.17"N; 16°20'48.93"E

50°17'16.32"N; 17°4'31.85"E

Obec prvně připomínána r. 1335 jako Mikulášovice. Kostel Povýšení sv. Kříže vznikl z pův. kaple z r. 1934. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1864. Dochovány roubené i zděné lidové stavby.

Osada doložena poprvé r. 1612 jako Glaseberg, nyní část obce Skorošice. Současný název dostala koncem 18. stol. podle fojta Niessnera ze Zighartic (nyní Vápenná). V 18. stol. těžba grafitu a stříbra. Kromě udržované kaple na okraji osady hromadný hrob zajatců z 2. světové války. Jihozápadně od osady vodopády Stříbrného potoka, soustava kaskád a vodopádů o výšce 14 m na soutoku Stříbrného a Bučínského potoka, často zvaná též Nýznerovské vodopády, přírodní památka od r. 1965.

Nymburk

Nymburk 50°11'7.58"N; 15°2'37.21"E

Historické město na Labi založeno před r. 1278 jako královské, od r. 1873 významná železniční křižovatka, rozvoj průmyslu, železniční opravny a dílny. Pozůstatky cihlových městských hradeb z 1. poloviny 14. stol. s několika hranolovými baštami doplněny v letech 1905–1909 o historicky neautentické cimbuří, městské jádro obehnáno dvojicí vodních příkopů. Na Kostelním náměstí jedinečný gotický cihlový kostel sv. Jiljí z let 1280–1380. Pozůstatek dominikánského kláštera ze 17. stol. představuje kaple sv. Jana Nepomuckého. Renes. hřbitovní kostel sv. Jiří ze 16. stol. obnoven po požáru r. 1824. Novorenes. evangelický kostel z r. 1898. Na náměstí Přemyslovců goticko-renes. radnice z r. 1526 a mariánský sloup z r. 1717. Zajímavá renes. vodárna zvaná Turecká věž z r. 1597, další vodárna secesní z r. 1904. Býv. synagoga z r. 1892 nyní sídlem vlastivědného muzea. Na Ostrově centrum pro přípravu vrcholových sportovců. Rodiště barokního hudebního skladatele a varhaníka Bohuslava Matěje Černohorského (1684–1742) a spisovatele Františka Rachlíka (1904–1980), blízký vztah k městu měl spisovatel Bohumil Hrabal (1914–1998).

Nynice

Plzeň-sever 49°50'45.2"N; 13°30'39.53"E

Ves na půdorysu okrouhlice připomínána r. 1186, nyní část obce Hromnice. Od r. 1995 památková zóna, dochovány klasicistní zděné statky. Na návsi velká barokní kaple sv. Kateřiny z let 1699–1701 na křížovém půdorysu. Kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Pod vsí pravěké pohřebiště z pozdní doby bronzové. Východně poslední prámový přívoz přes Berounku na silnici do Darové.

Nýrsko

Klatovy 49°17'28.07"N; 13°8'22.29"E

Pův. dvě osady doloženy r. 1327 jako majetek královské komory, Horní a Dolní Nýrsko spojeny r. 1554, na město povýšeny r. 1593. V horní části gotický kostel sv. Tomáše z r. 1352, barokně upraven v 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739. V dolní části raně barokní radnice z r. 1684 s vysokým štítem. Barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1712. Raně barokní fara ze 17. stol. Jihovýchodně od města židovský hřbitov z r. 1430. Na jižním okraji areál lesního divadla z r. 1935, upraven na sportovní středisko, nad ním lyžařská sjezdovka s umělou hmotou.

Nýřany

Plzeň-sever 49°42'46.46"N; 13°12'18.86"E

Obec prvně zmíněna r. 1278, v souvislosti s rozvojem těžby černého uhlí od r. 1892 městem. Na staré návsi šestiboká barokní kaple se zvoničkou, na náměstí cihlový novogotický kostel sv. Prokopa z let 1903–1904. 384

Obděnice

Příbram 49°33'3.68"N; 14°22'35.58"E

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1167, nyní část obce Petrovice. Zdaleka viditelný románský tribunový kostel Nanebevzetí Panny Marie z 12. stol. s gotickým presbytářem. Ve hřbitovní zdi vsazen románský náhrobník, nejstarší v kraji, u oltáře mramorový náhrobník proslulého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan (1535–1604), který tu však nikdy pohřben nebyl. V 15. stol. u kostela vybudována kamenná tvrz, z ní dochovány pouze sklepy.

Obecnice

Příbram 49°42'58.76"N; 13°56'49.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1394 u ložisek železné rudy, později huť. Neslohový kostel sv. Šimona a Judy z r. 1807 v místě malé kaple, věž z r. 1825. Západně na Obecnickém potoce vodní nádrž na území vojenského újezdu, vznikla úpravou hráze rybníka Octárna v letech 1962–1964, hráz o délce 365 m a výšce 14 m vytváří vodní plochu 12 ha, nyní zásobárna pitné vody pro Příbramsko.

Obora

Plzeň-sever 49°53'21.35"N; 13°24'56.47"E

Obec doložena r. 1175 v majetku plaského kláštera. Dominantní kostel sv. Michaela archanděla gotického původu z přelomu 13. a 14. stol., věž přistavěna při barokní úpravě v letech 1708–1710. Barokní fara z r. 1762. Dochováno obytné roubené stavení z konce 18. stol.

Obora

Louny 50°22'21.16"N; 13°51'49.61"E

Obec poprvé uvedena r. 1268. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1731 s renes. věží, při něm barokní fara s barokní branou a hospodářským dvorem. V kostelní zdi smírčí kříž.

Obořiště

Příbram 49°44'29.3"N; 14°9'5.01"E

Obec prvně zmíněna r. 1333. Pův. tvrz zničena husity r. 1425 a zanikla beze stop. Pozdně barokní hospodářský dvůr z konce 18. stol. V letech 1681–1688 vystavěn barokní čtyřkřídlý klášter paulánů s ambity, při něm hodnotný kostel sv. Josefa na půdorysu tří prolínajících se oválů, dílo Kryštofa Dienzenhofera z let 1702–1711.

www.ceskonamape.cz

Obrataň

Pelhřimov 49°25'23.8"N; 14°56'39.11"E

Bramborářská obec prvně doložena r. 1365. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 14. stol. barokně přestavěn v letech 1765–1768, při něm zvonice z 18. stol. Východně v místní části Dvořiště soukromé muzeum izolátorů a bleskojistek. Z obce vychází 46 km dlouhá úzkorozchodná železniční trať z r. 1906 do Jindřichova Hradce, technická památka.

Obrubce

Ml. Boleslav 50°26'52.62"N; 15°3'52.39"E

Malá obec prvně zmiňována r. 1363. Severně na místě zaniklé osady Všeborsko na hřbitově kostel Nejsvětější Trojice gotického původu, přestavěn barokně v 18. stol. U něj chátrající rozložitá dřevěná zvonice z 18. stol. Barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1721. Západně od obce v lese zkušební automobilový polygon Škoda.

Obřany

Obyčtov

Žďár n. S. 49°30'0.16"N; 16°0'5.06"E

Brno-venkov 49°14'5.34"N; 16°40'28.48"E

Hrad postaven pány z Kunštátu r. 1278, počátkem 14. stol. obsazen loupeživou posádkou, brněnští měšťané ho proto v letech 1315–1316 dobyli a rozbořili, poté patrně opraven, ale znovu zanikl na přelomu 14. a 15. stol. Dochovány zbytky zdiva objevené při vykopávkách r. 1957. Ke zřícenině vede značená cesta ze severního okraje Brna nebo Bílovic nad Svitavou.

Obřany

Obříství – Smetanův památník

Obec prvně doložena r. 1341. Pův. kostel Navštívení Panny Marie zmiňovaný r. 1672 žďárským klášterem zbořen a v letech 1730–1735 nahrazen barokní stavbou podle projektu Jana Blažeje Santiniho na želvovitém půdorysu, symbolizujícím věrnost a stálost ve víře, od r. 1750 slavné poutní místo, věž přistavěna r. 1798 a r. 1829 ubourány dvě z přilehlých kaplí, pův. půdorys narušen opravou po požáru r. 1907. Fara z r. 1790. Patrová barokní rychta z poloviny 18. stol. Hodnotná galerie pískovcových soch na hřbitově a jeho oplocení, v obci řada kamenných i železných křížů. V horní části dochovány stavby lidové architektury.

Kroměříž 49°21'58.91"N; 17°43'57.07"E

Hrad nazvaný podle staršího kunštátského hradu u Brna založen před r. 1366 Bočkem z Kunštátu na vysokém vrchu (704 m n. m.) nedaleko Hostýna bez souhlasu panovníka. Na žádost markraběte císař Karel IV. přikázal hrad zbořit. Pozastavená stavba se r. 1373 stala zeměpanským majetkem a pokračovala. Hrad zničen během husitských válek. Zřícenina jednoho z nejvýše položených moravských hradů se zbytky hradeb a paláce dostupná po značené cestě od Chvalčova nebo osady Tesák.

Obytce

Klatovy 49°23'31.25"N; 13°22'35.98"E

Obec doložena r. 1227. Středověká tvrz počátkem 18. stol. přestavěna na trojkřídlý patrový barokní zámek. Na návrší raně barokní osmiboká kaple sv. Barbory z poloviny 17. stol. Památná lípa stará přes 400 let.

Očihov

Louny 50°11'53.42"N; 13°27'37.21"E

Obříství

Mělník 50°17'30.11"N; 14°28'48.62"E

Obec na Labi založena na přelomu 12. a 13. stol., od 14. stol. významné říční překladiště, v letech 1841–1851 provozována první pravidelná parolodní doprava v Čechách na lince Obříství-Drážďany. Na řece dochovány zbytky zdymadla z let 1910–1912. Pův. tvrz přestavěna v 16. stol. renesančně a v letech 1824–1826 zcela změněna na trojkřídlý dvoupatrový zámek, nyní v soukromém vlastnictví. Starý kostel sv. Jana Křtitele s oddělenou dřevěnou zvonicí přestavěn v témže období a spojen se zámkem. Na návsi barokní mariánský sloup z r. 1714 a barokní sochy sv. Markéty z 18. stol. a Jana Nepomuckého z r. 1815. Pomník Svatopluka Čecha z r. 1912 připomíná jeho pobyt v letech 1895–1903, na jeho domku pamětní deska. V místní části Semilkovice na usedlosti Lamberk pobýval u tchána Bedřich Smetana, uvnitř od r. 1984 jeho památník, před ním pomník. Obec silně zasažena povodní r. 2002.

Obec na Blšance prvně připomínána r. 1289. V centru pův. románský kostel sv. Martina ze 13. stol., zcela přestavěn po požáru r. 1790, zachována románská věž. Na návsi pův. barokní hranolová kaple, v současné podobě od r. 1900.

Odlezelské jezero

Plzeň-sever 50°0'52.57"N; 13°22'23.75"E

Přírodní památka Odlezelské jezero vznikla r. 1872, kdy při katastrofickém sesuvu svahu Potvorovského kopce po průtržích mračen došlo k přehrazení Mladotického potoka. Vznikla tak vodní plocha o délce 500 m, šířce až 100 m a hloubce 9 m.

Odlochovice

Benešov 49°37'41.87"N; 14°45'57.86"E

Ves prvně zmíněna r. 1346, nyní část obce Jankov. Býv. tvrz přestavěna r. 1792 na patrový zámek, do současné novo-

www.ceskonamape.cz

385

renes. podoby se čtyřpatrovou věží a hodinovou vížkou upraven r. 1892, nyní účelově využit a nepřístupný. Při něm volně přístupný park s mohutnou branou s hodnotnou sochařskou výzdobou z doby kolem r. 1720. Před zámkem barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1737 se zachovanými freskami a zařízením.

Odolena Voda

z let 1863–1864, mariánský sloup z r. 1785, novoklasicistní kašna z r. 1897. Gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěn v letech 1691–1692. Barokní sochy sv. Františka a Jana Nepomuckého z r. 1717 a sv. Floriána z r. 1751. Soukromé muzeum mlýnských kamenů.

Oheb Praha-východ 50°13'50.05"N; 14°24'45.55"E

Obec prvně doložena r. 1352, v důsledku rozvoje letecké výroby povýšena na město r. 1998. Ve stráni hodnotný barokní kostel sv. Klimenta z let 1732–1735 podle projektu K. I. Dienzenhofera s překrásnými nástěnnými malbami. Na náměstí mariánský sloup z r. 1706 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1864. Budova renes. tvrze z let 1556–1563 zchátrala za třicetileté války, po r. 1680 obnovena jezuity jako barokní trojkřídlý zámek, nyní v dezolátním stavu před rekonstrukcí soukromým majitelem. Jihovýchodně v místní části Dolínek rodiště básníka a spisovatele Vítězslava Hálka (1835–1874), v rodném domě památník a sídlo městské knihovny, před ním pomník z r. 1885. U města v jihozápadní části Velkého háje židovský hřbitov z počátku 19. stol.

Chrudim 49°50'4.57"N; 15°39'7.82"E

Hrad postaven patrně ve 2. polovině 14. stol. vilémovským klášterem, písemně doložen r. 1405, založen na skalnatém ostrohu u prudkého ohybu řeky Chrudimky. V době husitských válek v držení husitských hejtmanů, v době uherského nebezpečí zdokonaleno opevnění. Po připojení panství k Lichnici hrad r. 1490 opuštěn. V 19. stol. prováděny romantické úpravy, hradní ostroh snížen po napuštění Sečské přehrady. Zachovány zříceniny věže, vstupní brány, hradeb a dělových bašt. Daleký rozhled. Přístup po značené cestě ze Seče. Území kolem hradu od r. 1954 přírodní rezervací.

Oheb

Ohnišov

Dolínek – rodný dům V. Hálka

Odolov

Trutnov 50°31'38.71"N; 16°5'11.93"E

Ves na hřebenu Jestřebích hor prvně doložena r. 1790, nyní část obce Malé Svatoňovice. Pomník padlým ve válce r. 1866 postaven z araukaritů. Betonový pylon o výšce 8 m a protitankový kanón tvoří památník osvobození z r. 1975. V hospodě U Lotranda muzejní expozice sportovních legend. Na hřebenu soustava čs. opevnění z let 1936–1938, jeden pěchotní srub zpřístupněn. Nerentabilní uhelný důl z r. 1983 upraven po r. 1990 na věznici. Východně přírodní památka Kryštofovy kameny, dva zkamenělé stromy, tzv. araukarity.

Odry

Obec prvně zmíněna r. 1360, od r. 1873 tradice ochotnického divadla. Dominantu tvoří novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1895 a Masarykova škola z r. 1934.

Ohnišťany

Hradec Kr. 50°19'48.47"N; 15°30'37.15"E

Obec prvně připomínána r. 1318. V místě nazývaném Na zámečku tvrziště se znatelným příkopem a základy tvrze ze 14. stol. Kostel sv. Václava gotického původu z r. 1412 upravován pozdně goticky a renesančně, věž vybudována v 19. stol. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738.

N. Jičín 49°39'52.12"N; 17°50'1.68"E

Město prvně zmíněno jako osada Vyhnanov r. 1234, od r. 1357 již městem. Za husitských válek oporou husitů, v 18. stol. dolování stříbra a olova, od 19. stol. textilní a později gumotextilní výroba, památková zóna. Hodnotný barokní zámek na místě hradu vyhořel r. 1964, odstřelen r. 1966. Zbytky městských hradeb s baštou z 15. stol. Na náměstí historické domy renes. původu, klasicistní radnice 386

Rychnov n. Kn. 50°19'29.65"N; 16°12'46.11"E

Ohrada

Č. Budějovice 49°2'30.14"N; 14°25'15.96"E

Slohově čistý lovecký barokní zámek vybudován v oboře mezi rybníky v letech 1708–1721 jako reprezentační stavba. Od r. 1842 upraven na lesnické, lovecké a od r. 1961 též rybářské muzeum. Jádro objektu tvoří patrová budova s polopatrem a pavilonovými křídly krytá mansardovou střechou, čestný dvůr uzavírají přízemní hospodářské budovy.

www.ceskonamape.cz

Na břehu Munického rybníka malá, avšak stále rozšiřovaná zoologická zahrada. Západně od zámku dvůr Vondrov barokního původu ze 16. stol., nově vybudován v letech 1895–1898, tradiční chov koní.

Ohrozim

Prostějov

Okounov

Chomutov 50°21'44.35"N; 13°6'20.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1358. Pseudogotický kostel sv. Vavřince z r. 1866 se sakristií z r. 1728, jediným pozůstatkem starší stavby. Sousoší Panny Marie, sv. Štěpána a Vavřince z počátku 18. stol.

49°29'11.17"N; 17°1'9.98"E

Obec prvně zmiňována r. 1141. Novorománský kostel sv. Václava z r. 1853. Barokní socha sv. Floriána z r. 1778. Severozápadně návrší Horka (454 m n. m.) s dalekým rozhledem, větrný mlýn na vrcholu zanikl r. 1922.

Ochoz u Brna

Brno-venkov 49°15'16.48"N; 16°44'7.86"E

Obec v jižní části Drahanské vrchoviny poprvé zmíněna r. 1237, v okolí těžba vápence. V údolí potoka Říčky Ochozské krasové jeskyně, proslulé nálezy pravěkého člověka, mezi nejznámější patří Netopýří jeskyně a Pekárna.

Okna

Č. Lípa

Okrouhlá

Cheb 50°3'42.81"N; 12°29'12.95"E

Obec při Jesenickém potoce doložena poprvé r. 1299. Někdejší věžovitá tvrz ze 14. stol. byla v r. 1888 přestavěna na romantický zámeček, nyní chátrající. Zachovány domy s hrázděnými štíty a hrázděné stodoly. Památný tzv. Valdštejnův dub, starý asi 400 let.

Okrouhlá

Č. Lípa 50°45'56.95"N; 14°31'28.42"E

Sklářská obec poprvé doložena r. 1546. Pod lesem barokní kaple Panny Marie Sněžné z r. 1733. Šestiboká novogotická vzorkovna skla z r. 1893.

50°31'39.22"N; 14°40'14.73"E

Obec pod Bezdězem prvně zmiňována v polovině 14. stol. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1384, barokně přestavěn koncem 17. stol. Několik roubených lidových staveb.

Okoř

Praha-západ 50°9'52.34"N; 14°15'32.53"E

Hrad Okoř založil v polovině 14. stol. pražský měšťan František Rokycanský na skále v údolí Zákolanského potoka. Do stavby hranolové hradní věže pojata o sto let starší osmiboká raně gotická kaple. V 15.–16. stol. stavba se dvěma paláci rozšířena o dolní hrad s hospodářskými budovami a nové opevnění s baštami. Udržován ještě posledními majiteli, jezuity z pražského Klementina v letech 1649–1773, po zrušení řádu hrad zpustl. Zřícenina v 19. stol. vyhledávána malíři, nyní po konzervaci zdiva v majetku obce Okoř a zpřístupněna. Louka pod hradem dějištěm řady kulturních akcí.

Okrouhlé Hradiště

Tachov 49°51'58.54"N; 12°59'36.99"E

Ves pod Hradišťským vrchem prvně bezpečně zmíněna r. 1384, název s přídomkem užíván od r. 1393, nyní část obce Konstantinovy Lázně. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1380 vyhořel r. 1861, při obnově r. 1881 postavena nová věž, stavba rekonstruována v letech 1992–1995. Při silnici barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Okrouhlé Hradiště

Okrouhlice

Havl. Brod 49°37'50.34"N; 15°29'27.57"E

Obec na Sázavě založena počátkem 13. stol. vilémovským klášterem, písemně uváděna r. 1388. K věžovité tvrzi z 15. stol. přistavěn r. 1680 dvoukřídlý barokní zámek, po požáru r. 1861 snížen o patro, ve 20. stol. užíván jako součást průmyslového provozu a byty. Z 18. stol. pochází zámecký špýchar a kaplička sv. Rodiny. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. V místní části Vadín rodiště malíře Jana Zrzavého (1890–1977). Okoř www.ceskonamape.cz

387

z konce 15. stol., věž z r. 1564. Před kostelem boží muka z počátku 16. stol., fara z 2. poloviny 17. stol. Renes. radnice ze 16. stol. s věží, u ní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol., naproti socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720. Severně na vrchu Spravedlnost malé muzeum čs. opevnění z let 1935–1938.

Olbramovice

Benešov 49°40'19.02"N; 14°37'59.61"E

Obec středověkého původu prvně zmíněna r. 1352. Na místě středověké tvrze renes. špýchar se zbytky sgrafit. Dominantní kostel Všech svatých románského původu z 12. stol. se zachovanou věží a lodí, při přestavbě r. 1866 loď prodloužena a opatřena apsidou. Při silnici sousoší Kalvárie z r. 1706. Okrouhlice – rodný dům Jana Zrzavého ve Vadíně

Oldřichov Okřesaneč

K. Hora 49°50'56.61"N; 15°28'26.63"E

Obec mnohem staršího původu prvně připomínána r. 1352. Na návrší románský kostel sv. Bartoloměje z 2. poloviny 13. stol. s gotickými doplňky, věž z počátku 16. stol. Zájezdní hostinec z 2. poloviny 18. stol. s ozdobnými štíty.

Tábor 49°33'26.37"N; 14°45'17.19"E

Obec prvně zmiňována r. 1352. Hodnotný raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z 2. poloviny 13. stol. přestavěn koncem 14. stol., v interiéru fragmenty gotických nástěnných maleb.

Oldřichov v Hájích

Liberec 50°51'3.25"N; 15°5'11.29"E

Okříšky

Třebíč 49°14'36.79"N; 15°46'5.92"E

Obec prvně doložena r. 1371, na městys povýšena r. 2007, železniční křižovatka. Gotická tvrz s renes. přístavbami přestavěna v 18. stol. na barokní zámek s hospodářským zázemím, pozdějšími úpravami znehodnocen. Kostel Narození Panny Marie přestavěn barokně r. 1673, zchátralá věž zbořena r. 1895 a nově postavena v letech 1897–1898. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Rodiště ilustrátora a kreslíře komiksů Štěpána Mareše (1972). Západně přírodní památka Kamenný vrch s botanickou rezervací, pod ním studánka zvaná U andělíčka, prameniště Okříšského potoka, pod vrcholem též zachována partyzánská zemljanka.

Olbramice

Ostrava-město 49°47'22.12"N; 18°5'20.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1377. Barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1750 rozšířen při přestavbě r. 1865.

Olbramkostel

Starobylá obec na obchodní stezce prvně zmíněna r. 1263, status městyse z r. 1538 obnoven r. 2006. Románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, vzhled opticky sjednocen sgrafitovou rustikou z r. 1593, při pozdějších barokních úpravách vystavěna i fara. Za obcí barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Západně kemp v rekreační oblasti u Nového rybníka. Znojmo 48°59'16.58"N; 16°23'52.53"E

Obec prvně doložena r. 1253, status městyse z r. 1436 obnoven r. 2007. Pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího 388

Oldřichovec

Benešov 49°36'2.17"N; 14°39'47.33"E

Starobylá osada, nyní část obce Smilkov. Na hřbitově osamělý románsko-gotický kostel sv. Havla ze 13. stol., presbytář přistavěn počátkem 14. stol., do nynější podoby upraven r. 1922. Východně výrazný vrch Votické vrchoviny Mezivrata (713 m n. m.), na jeho vrcholu zděná geodetická měřická věž a stožár televizního vysílače. Severně při silnici býv. osada Buchov, na ostrůvku v rybníku v 15. stol. tvrz, rodiště husitského hejtmana Zbyňka z Buchova.

Znojmo 48°55'12.64"N; 15°57'14.14"E

Olbramovice

Obec doložena r. 1381, pův. nazvána podle majitele panství Oldřicha z Biberštejna, později dostala pro odlišení přídomek a nazvána Buschullersdorf. Horní a mladší část pod horským sedlem nazvána jako osada v 18. stol. Filipka podle hraběte Filipa Josefa Gallase, obecně označována německým názvem Hemmrich. Chráněno stavení s hrázděným patrem, býv. rychta, jako cenná ukázka lidové architektury. Nad obcí výrazný zalesněný vrch Oldřichovský Špičák (724 m n. m.) s mimořádně skalnatým terénem, přírodní rezervace.

Oldřišov

Opava 49°59'26.59"N; 17°57'29.78"E

Obec prvně zmíněna r. 1234. Patrový barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. na místě někdejší tvrze, historickou hodnotu ztratil adaptací r. 1958. Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1808 a fara z téže doby.

Oleksovice

Znojmo 48°54'5.48"N; 16°15'7.99"E

Obec prvně zmíněna r. 1190, status městyse z r. 1336 obnoven r. 2009. Kostel Nanebevzetí Panny Marie románskogotického původu doložen r. 1220, loď dostavěna renesanč-

www.ceskonamape.cz

ně r. 1576. Na hřbitově kulatá kostnice patrně románského původu, za hřbitovem na návrší barokní sousoší Nejsvětější Trojice. Fara z r. 1776, před ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Kaplička Panny Marie Bolestné obnovena r. 2008. Severně velký rybník o rozloze 72 ha, vybudován jako vodní nádrž k závlahám a ochraně před povodněmi, využíván pro vodní lyžování. Severně od něj přírodní památka Oleksovická mokřina, bažina s lužním lesem, jižně od obce přírodní památka Oleksovické vřesoviště s hnízdištěm břehule říční.

Oleška

Praha-východ 49°58'17.26"N; 14°54'52.3"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Kostel Všech svatých gotického původu přestavěn novogoticky r. 1888, věž zvýšena při úpravách r. 1899.

Olešky

Praha-východ 49°56'57.92"N; 14°34'18.59"E

Ves prvně připomínána r. 1386, nyní část obce Radějovice. Pozdně románský kostel Narození Panny Marie z 1. poloviny 13. stol. později goticky a barokně přestavěn, v interiéru dochovány gotické freskové malby ze 14. stol.

Olešná

Rakovník 50°7'43.94"N; 13°41'45.69"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Tvrz Oleška z r. 1507 koncem 16. stol. přestavěna na renes. zámek a v 18. stol. na barokní. Kostel sv. Martina gotického původu přestavěn v 18. stol. barokně, u něj hranolová zděná zvonice. Barokní sloupy s Pietou a sv. Janem Nepomuckým a socha sv. Josefa, vše z 1. poloviny 18. stol.

Olešnice

Blansko 49°33'27.92"N; 16°25'17.31"E

Obec, v minulosti zvaná též Moravská či Německá Olešnice, prvně zmíněna r. 1073, na město povýšena r. 1999. Na náměstí empírový kostel sv. Vavřince z r. 1839 s věží z r. 1882 a kříž z r. 1831. Vrcholně barokní hřbitovní kostel sv. Mikuláše přestavěn ze starší stavby r. 1723 a modernizován r. 1852. Evangelický kostel z r. 1864. Dochována lidová roubená chalupa z 1. poloviny 19. stol. Severozápadně od města v osamělém hospodářském dvoře Lamberk patrový barokní zámek z konce 17. stol. s hodnotným portálem. Západně na vrchu Kopaniny dřevěná rozhledna z r. 2004 o výšce 9 m, východně obdobná rozhledna se dvěma plošinami z r. 2006 na Zelenkově kopci.

Olešnice

Č. Budějovice 48°50'24.33"N; 14°42'16.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1186. Čtyřkřídlý patrový renes. zámek přestavěn v 16. stol. ze starší tvrze, věž z 19. stol., zbytky sgrafitové výzdoby, účelově využit. Kostel sv. Václava vybudován v letech 1786–1787 z býv. pivovaru v severním křídle zámku. Kříž z konce 19. stol.

Olešnice v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°22'18.64"N; 16°18'32.83"E

Pohraniční obec poprvé zmíněna r. 1369, v 15.–16. stol. rozkvět za těžby železné rudy. Barokní radnice z let 1707–1709, u školy kamenný pranýř. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu upraven barokně v letech 1702–1704. Z obce výhledy převážně do Polska. Jihozápadně dělostřelecká tvrz Skutina z r. 1938, zpřístupněna r. 2001 jako soukromé muzeum, dále na jih rovněž zpřístupněný bunkr Sněžné.

Olomouc

Olomouc 49°35'38.2"N; 17°15'12.87"E

Historické město na místě velkomoravského hradiště z 9. stol., od 1. poloviny 11. stol. přemyslovské sídlo s hradem, od r. 1246 královské město, do r. 1642 hlavní město Moravy, od r. 1850 město statutární, od r. 2002 krajské město Olomouckého kraje, centrum památkovou zónou. Od r. 1063 sídlo biskupství, po r. 1777 arcibiskupství, v srpnu 1306 zavražděn v domě kapitulního děkana poslední Přemyslovec, král Václav III. Ve městě r. 1573 založena univerzita, zrušena r. 1860, obnovena r. 1946 jako Univerzita Palackého. Od středověku město budováno jako pevnost, v letech 1742–1756 opevněno mohutným barokním tereziánským opevněním, doplněným v letech 1758–1876 systémem pevnůstek, tzv. fortů, statut pevnostního města zrušen až r. 1886, z opevnění zachovány fragmenty hradeb a Terezská brána z let 1745–1757. Po výstavbě železnice r. 1841 rozvoj na průmyslové a kulturní centrum Hané. Město oplývá velkým množstvím kulturních památek. Na náměstí radnice gotického původu z let 1378–1443 s orlojem z let 1419–1422, po poškození za 2. světové války přebudován v letech 1947–1955 Karlem Svolinským a opatřen dobovými budovatelskými motivy. Před radnicí mohutný barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1716–1754 o výšce 35 m, od r. 2000 zapsán v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Z biskupského hradu zachován románský Zdíkův palác z let 1126–1150, dříve zván Přemyslovský, od r. 2006 sídlo Arcidiecézního muzea. V sousedství katedrální kostel sv. Václava románského původu z r. 1131, přestavěn novogoticky v letech 1883–1892, hlavní kostelní věž výškou 102 m nejvyšší na Moravě. Gotická kaple sv. Anny z r. 1268 regotizována v letech 1885–1886. Z církevních památek dále vyniká arcibiskupský palác z let 1664–1674, kostel sv. Mořice gotického původu z r. 1257, uvnitř s největšími varhanami ve střední Evropě z r. 1745, pozdně gotický dominikánský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1454–1468 regotizovaný po r. 1880, barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1676–1703, barokní univerzitní kostel Panny Marie Sněžné postavený jezuity v letech 1712–1719, barokní kapucínský kostel Zvěstování Panny Marie z let 1655–1661 nebo kostel sv. Kateřiny z r. 1363 jako součást kláštera dominikánek, po r. 1787 voršilek. Na severním okraji klášter Hradisko z r. 1078, pův. benediktinský, později premonstrátský, po zrušení r. 1787 upraven r. 1802 na vojenskou nemocnici. Mezi novější stavby patří Husův sbor z r. 1926, pravoslavný kostel sv. Gorazda z r. 1939 a býv. evangelický, tzv. Červený kostel z let 1901–1902, nyní knihovna. V býv. klášteře klarisek od r. 1951 sídlo vlastivědného muzea. Ve městě dále mariánský sloup z let 1715–1723 a pozoruhodný soubor osmi barokních kašen ze 17. a 18. stol. Secesní vila Primavesi z let 1905–1906 nyní sídlem galerie, v dalším secesním objektu

www.ceskonamape.cz

389

zřízeno po r. 1989 muzeum moderního umění. Historická budova divadla pochází z let 1827–1830. Při severním okraji města technická památka, parní vodárna z r. 1889 se zachovaným zařízením, v provozu do r. 1960. Pravidelným výstavám květin slouží areál Flora zahrnující výstaviště s botanickou zahradou, rozáriem a sbírkovými skleníky.

Olšany

Jindř. Hradec 49°8'9.8"N; 15°15'18.55"E

Ves prvně připomínána r. 1351, nyní část obce Studená. Středověká tvrz přestavěna počátkem 18. stol. na dvoukřídlý barokní zámek, který r. 1787 prodán na církevní stavby. Z východního křídla vybudován kostel sv. Václava, opraven r. 1902. Severní křídlo upraveno na patrovou faru. Východně od vsi židovský hřbitov z poloviny 18. stol.

Olšany

Vyškov 49°14'48.91"N; 16°51'60"E

Malá obec prvně připomínána r. 1713. Kaple sv. Jana Křtitele z r. 1886. Na dolním okraji od r. 1993 známá farma Bolka Polívky s chovem koní, hotelem a restaurací.

Olšany u Prostějova

Prostějov 49°32'9.32"N; 17°9'49.24"E

Obec na říčce Blatě prvně doložena r. 1141. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1710 vyhořel již r. 1711, obnoven r. 1741. Barokní fara z r. 1715 se slunečními hodinami. U mostu socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712.

Olomouc – Klášterní Hradisko

Olomučany

Blansko 49°19'44.05"N; 16°40'26.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1346, ve středověku těžba železné rudy, v 17.–18. stol. sklárna, na přelomu 19. a 20. stol. výroba keramiky, později jen šamotu. Na obecním úřadě malé muzeum olomučanské keramiky. Kostel Božského Srdce Páně z let 1939–1940. Zvonička z r. 1761, před ní kovový kříž z r. 1862. Kaplička sv. Jáchyma z 19. stol. Západně zříceniny Nový hrad a Čertův hrádek – viz samostatná hesla.

Oloví

Sokolov 50°14'42.18"N; 12°33'28.04"E

Pův. městečko založeno při olověných dolech r. 1523, od r. 1561 královské horní město, status města obnoven r. 2007, od 19. stol. sklářský průmysl. Kostel sv. Michala z r. 1902.

Olovnice

Mělník 50°14'6"N; 14°14'30.05"E

Obec v údolí Knovízského potoka prvně zmiňována r. 1285. Na návsi první pomník Josefa Jungmanna v Čechách, zhotoven z pískovce r. 1874. Zdejší mlýn rodištěm význačného českého lékaře, prvního primáře Vinohradské nemocnice a zakladatele Spolku českých lékařů MUDr. Erazima Vlasáka (1864–1904), pamětní deska.

Olší

Obec prvně zmiňována r. 1285. Gotický kostel sv. Jiří z 15. stol. zcela přestavěn r. 1784 a upraven r. 1905. Pod ním mramorový kříž z r. 1890.

Oltářík

Nevelký hrad založil kolem r. 1425 husitský válečník a později mocný feudál Jakoubek z Vřesovic. Měl čistě vojenský účel, po skončení husitských válek proto vyměněn za jiné majetky. Koncem 15. stol. ztratil hrad vojenský význam, zchátral a začalo se mu říkat jen Hrádek. Od vrcholové zříceniny paláce nádherný rozhled. Nejkratší značený přístup vede od osady Děkovka.

Oltyně

49°57'39.16"N; 16°51'47.22"E

390

Tábor 49°25'20.4"N; 14°31'20.17"E

Ves prvně doložena r. 1378, nyní část obce Opařany. Kolem r. 1560 vystavěna renes. tvrz, na jejím místě po r. 1859 vybudován v anglickém parku patrový novorenes. zámek, nyní účelově využit. Č. Krumlov 48°44'8.21"N; 14°26'28.93"E

Šumperk

Obec nad řekou Moravou prvně doložena r. 1349. Dochována býv. rychta z 19. stol. s arkádami. V letech 1861–1864 založena proslulá papírna specializovaná na výrobu cigaretového papíru, nyní jeden z nejmodernějších papírenských provozů. Jižně v místní části Klášterec gotický kostel Zvěstování Panny Marie ze 14. stol., pozůstatek benediktinského kláštera zničeného za husitských válek.

Litoměřice 50°29'23.52"N; 13°55'23.93"E

Omlenička Olšany

Brno-venkov 49°25'15.95"N; 16°17'28.99"E

Ves zmiňována r. 1656 jako malé lázně nad pramenem železité vody, nyní část obce Omlenice. Lázně pro léčbu zažívacích potíží v provozu do počátku 20. stol. Barokní kostel Panny Marie Bolestné a sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 opraven r. 1892. Pův. středověká tvrz přestavěna počátkem 17. stol. na renes. zámek, spojený r. 1727 barokním křídlem s kostelem, upraven po požáru r. 1829. V sousední obci Omlenice památník nad hrobem 63 obětí transportu smrti v lednu 1945, vybudován r. 1961.

www.ceskonamape.cz

Ondřejov

Praha-východ 49°54'11.21"N; 14°47'1.86"E

Obec prvně připomínána r. 1352, nyní převážně rekreačního charakteru. Na návsi dochovány domy barokního původu z 18. stol. a kopie barokních soch sv. Ondřeje a Jana Nepomuckého. Pův. pozdně románský kostel sv. Šimona a Judy barokně přestavěn r. 1668 a upraven v 19. stol., před ním památné lípy staré asi 250 let. Barokní fara z let 1778–1780. Na vrchu Žalov (529 m n. m.) v parku koncipovaném jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami a řadou moderních plastik proslulá hvězdárna z let 1898–1905 podle návrhu Josefa Fanty, založená fyzikem, astronomem a konstruktérem Josefem Janem Fričem (1861–1945), synem spisovatele a revolucionáře Josefa Václava Friče, nyní přední světový astronomický ústav a observatoř, astronomické muzeum. V areálu hvězdárny empírový pomník z r. 1846 věnovaný dobrovolníkům studentské legie tábořícím na tomto místě při pochodu proti Napoleonovým vojskům r. 1800. Pod hvězdárnou vila Leonora operní pěvkyně Eleonory Gayerové z Ehrenbergu (1832–1912), první představitelky Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě, její hrob na místním hřbitově. V severozápadní části nad obcí smírčí kámen, severně v lese nepatrné rozvaliny zaniklé osady Kubětín.

Onšov

Pelhřimov 49°34'40.44"N; 15°8'7.84"E

Obec poprvé připomínána r. 1252. Barokní zámek budovaný v letech 1738–1787 nyní účelově využit. Románský kostel sv. Martina z 13. stol. upravován barokně v letech 1690 a 1761, obnoven v letech 1948–1952. Barokní fara s renes. jádrem na místě tvrze.

Opálka

Klatovy 49°18'17.25"N; 13°13'52.86"E

Ves prvně připomínána r. 1392, nyní část města Strážov. Gotická tvrz ze 14. stol., někdy označovaná jako hrad, leží na ostrohu nad rybníkem, přestavěna v 16. stol. renesančně a v 18. stol. barokně. Gotická věž obklopená dalšími budovami a přístavky později upravena na byty. V předhradí barokní kaple sv. Anny z 18. stol.

Oparno

Litoměřice 50°32'20.81"N; 14°0'32.77"E

Malá ves vznikla ve 14. stol. jako podhradí stejnojmenného hradu, nyní část obce Velemín. Ve vsi lidové stavby a pozdně barokní kaple. Gotický hrad na ostrohu nad potokem založen v 1. polovině 14. stol., opuštěn po r. 1520, zachován zbytek plášťové hradby a sklepů. Ke zřícenině vede ze vsi značená cesta. K Lovosicím se táhne malebné Oparenské údolí, v něm býv. výletní restaurace Císařský mlýn. Při cestě tzv. Morový kámen s nápisem z r. 1680.

Opařany

Tábor 49°23'47.56"N; 14°28'52.8"E

Obec prvně připomínána r. 1268. Barokní zámek vybudován v letech 1717–1727 jako jezuitská rezidence, od r. 1887 ústav pro postižené děti. Při něm barokní poutní kostel sv. Františka Xaverského z let 1732–1735 na místě starší kaple, dílo

K. I. Dienzenhofera, věž dostavěna r. 1748. U kostela kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., při silnici trojboká boží muka z r. 1840. Jihozápadně v lese laténské mohylové pohřebiště s četnými archeologickými nálezy.

Opatov

Svitavy 49°49'36.09"N; 16°30'11.53"E

Obec prvně připomínána r. 1247 jako zboží kláštera litomyšlského pod názvem Abtsdorf. Na hřbitově kostel sv. Antonína Poustevníka románsko-gotického původu z 13. stol., přestavěn renesančně v letech 1575–1579 a barokně v letech 1702–1703. U něj pův. gotická márnice z 15. stol., kolem barokní hřbitovní zeď s branou. Barokní fara z r. 1767. Na severním okraji na kopci vrcholně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 s kamenným křížem z r. 1720. Jižně sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1743. Solární elektrárna z r. 2006. V okolí několik rybníků, největší Hvězda z r. 1372 o rozloze 96 ha.

Opatov

Třebíč 49°13'25.67"N; 15°39'42.36"E

Obec prvně zmiňována r. 1086, status městyse z r. 1540 obnoven r. 2006, v 19. stol. sklářské hutě. Kostel sv. Bartoloměje z 13. stol. nahrazen novobarokní stavbou z let 1841–1844. Barokní fara z r. 1770. Novogotická kaple sv. Anny z r. 1875 a pravoslavný kostel z r. 1933. U mostu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Památné lípy.

Opatov

Jihlava 49°25'45.06"N; 15°23'38.83"E

Obec poprvé zmíněna r. 1303. Novorománský evangelický kostel z let 1864–1868 opraven po požáru r. 1879, evangelická fara z r. 1858, hřbitov z r. 1870. Severozápadně v Hovorkově lese zbytky býv. stříbrného dolu.

Opatovec

Svitavy 49°48'14.69"N; 16°28'50.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1347. Pozdně barokní kaple sv. Václava z počátku 19. stol., při silnici kamenný kříž z r. 1890. Jižně v přilehlé místní části Košíře pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1793, před ním kamenný kříž z r. 1778. Dochováno několik pozdně barokních statků z doby kolem r. 1800.

Opatovice nad Labem

Pardubice 50°8'54.41"N; 15°47'23.67"E

Obec pův. kolem benediktinského kláštera z r. 1086. Klášter zničen husity r. 1421, zachovány pouze zbytky kamenných kvádrů u mlýna. Mlýn z r. 1804, před ním sochy Ukřižovaného s Pannou Marií a sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol. pobořen husity r. 1421, nyní v barokní podobě z 18. stol. V sousedství velká tepelná elektrárna z let 1956–1960. Z Labe u obce vychází Opatovický kanál, dílo Pernštejnů z let 1498–1514 o délce 35 km, sloužil k pohonu mlýnů a hamrů a k napájení rybníků, do Labe se vrací u Semína, technická památka.

www.ceskonamape.cz

391

Opava

Opava 49°56'16.41"N; 17°54'11.85"E

Slezská metropole na soutoku Moravice s Opavou, pův. kupecká osada doložena r. 1195, od r. 1215 město těžce poškozené r. 1945 při osvobozovacích bojích, nyní statutární město s památkovou zónou. Býv. knížecí zámek na místě gotického městského hradu zbořen r. 1892, z jeho areálu dochován jen barokní Müllerův dům z 18. stol. Na místě zámku nyní budova Slezského zemského muzea z let 1893–1895. Nejcennější památku představuje monumentální gotický trojlodní cihlový kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. Gotický kostel sv. Ducha s klášterem minoritů z let 1328–1369 barokně přestavěn v 18. stol. Barokní stavba býv. jezuitské koleje z počátku 18. stol. s kostelem sv. Vojtěcha z let 1676–1681.

Opava – Slezské divadlo

Opočnice

Nymburk 50°10'27.51"N; 15°15'33.21"E

Zemědělská obec připomínána r. 1223. Dochovány stavby lidové architektury. Novorenes. kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1900. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1854. Rodiště MUDr. Bohuslava Vrbenského (1882–1944), jednoho ze zakladatelů čs. jednotek v SSSR. Severně při silnici zachovalé tvrziště Bolina u vsi zaniklé r. 1420, u něj jezírko se silným pramenem potoka Jeptiška.

Opočno

Rychnov n. Kn. 50°16'10.9"N; 16°6'37.23"E

Opava – radnice

Na Rybím trhu gotický kostel sv. Alžběty barokně přestavěný v 18. stol. Pův. gotický, barokně přestavěný kostel sv. Jana Křtitele, býv. kostel Řádu maltézských rytířů. Býv. dominikánský klášter s kostelem sv. Václava z 13. stol. barokně upraven v 18. stol. Historizující kostel sv. Hedviky z let 1933–1938. Z městských staveb vyniká věž Hláska z r. 1618, u ní novorenes. radnice z r. 1903, barokní Blücherův a Sobkův palác a řada renes. i barokních měšťanských domů. Barokní mariánský sloup z 1. poloviny 18. stol. Novorenes. objekt Slezského divadla z r. 1805. Městské sady založeny r. 1797. Sídlo Slezské univerzity. Mezi rodáky vynikají básník Petr Bezruč (1867–1958), hudební skladatel a dirigent Václav Kálik (1891–1951), spisovatel A. C. Nor (1903–1986) a spisovatelka a ochránkyně africké přírody Joy Adamsonová (1910–1980).

392

Město pod Orlickými horami prvně připomínáno r. 1068 jako strážní hradiště Opočen. Počátkem 14. stol. na ostrohu založen hrad, vypálen husity r. 1425, po obnově přestavěn v letech 1562–1567 na renes. zámek, trojkřídlou dvoupatrovou stavbu s arkádami na nádvorních stranách, z pův. hradu zachována válcová bašta ve svahu. V údolí Zlatého potoka pod zámkem rozlehlý anglický park (22 ha) s daňčí oborou. Letohrádek z let 1601–1602. Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1567, pův. zámecká kaple sv. Ondřeje, barokně upraven r. 1716. Renes. fara z konce 16. stol. později barokně přestavěna. Na náměstí barokní klášter kapucínů s kostelem Narození Páně z let 1676–1678, barokní kašna a mariánský sloup z r. 1718. Empírový hřbitovní kostel Panny Marie z r. 1810 na místě staršího kostela, u něj hranolová třípatrová zvonice z r. 1594. Barokní sochy sv. Floriána z r. 1734, Jana Nepomuckého z r. 1729 a Antonína Paduánského z r. 1750. Město rodištěm malíře Františka Kupky (1871–1957), obrozeneckého buditele a hudebníka Josefa Vorla (1801–1874) a hudebního skladatele Františka Zdeňka Skuherského (1830–1892).

www.ceskonamape.cz

Orličky

Ústí n. O. 50°1'49.96"N; 16°40'50.54"E

Obec prvně uváděna r. 1588. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1775–1778. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1785 a Kalvárie z r. 1775. Dochována řada roubených stavení. V okolí lyžařské terény.

Orlík

Pelhřimov 49°32'40.95"N; 15°22'58.16"E

Hrad Orlík, do konce 15. stol. zván Humpolec, postaven jako malý hrad v polovině 14. stol. Na přelomu 14. a 15. stol. rozšířen o předhradí a opevněn, počátkem 16. stol. na předhradí postavena velká obytná budova nazvaná Orlík. Hrad opuštěn před r. 1679, zachováno vysoké torzo hranolové věže, mohutné zříceniny paláce a hradeb a val s příkopem. Naučná stezka.

Orlík

Písek 49°30'46.42"N; 14°10'13.64"E

Opočno – zámecké nádvoří

Opočno

Louny 50°18'38.15"N; 13°44'8.26"E

Obec doložena r. 1358. Kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen ve 14. stol., nově postaven barokně v letech 1710–1713 a přestavěn po požáru r. 1801. Barokní fara z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého.

Oráčov

Dnešní zámek Orlík na místě hradu založeného kolem r. 1260 na vysoké skále nad Vltavou, užívaného jako sídlo královských manů. Po požáru r. 1508 postupně přestavěn na renes. zámek, po r. 1717 přešel dědictvím na rod Schwarzenbergů. Po dalším požáru r. 1802 sídlo mladší rodové větve, v letech 1849–1860 zásadní přestavba v novogotickém slohu, nynější čtyřkřídlá stavba má čelo s cimbuřím a charakteristickou trojicí věží. Po restituci opět v majetku Schwarzenbergů, v přístupných interiérech rodové sbírky. Po napuštění Orlické přehrady r. 1962 těsně nad vodní hladinou, zámecká skála zpevněna injektáží.

Rakovník 50°6'45.45"N; 13°32'55.08"E

Obec prvně doložena r. 1295. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího barokně přestavěn r. 1746. Evangelický kostel z r. 1902. Židovský hřbitov z 15. stol. Křížový smírčí kámen. V lese jihozápadně od obce Starý zámek, příkopy a valy tvrze či hrádku z 13. stol. zaniklého za husitských válek. V okolí řada památných stromů. Západně od obce malebné Oráčovské údolí na meandrujícím Jesenickém potoce, v minulosti v něm bývalo 8 mlýnů. Od r. 1959 severně od obce věznice.

Orasice

Louny 50°23'8.07"N; 13°54'10.62"E

Ves nad Ohří prvně zmíněna r. 1143, nyní část obce Počedělice. Nad ní pův. gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1356, přestavěn počátkem 18. stol., na dřevěném stropě malované výjevy ze života sv. Mikuláše.

Orlické Záhoří

Rychnov n. Kn. 50°16'16.57"N; 16°28'49.37"E

Obec tvoří několik pohraničních rekreačních osad, spojených a nově osídlených po 2. světové válce, nejstarší zmínky o osídlení z r. 1624. V místní části Kunštát na hřbitově pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1754–1763. Na hlavním hřebenu Kunštátská kaple (1035 m n. m.), kaple Navštívení Panny Marie z r. 1760, poblíž chráněná rašeliniště.

Orlík (Písek) – zámek

Orlík nad Vltavou

Písek 49°30'24.6"N; 14°10'1.1"E

Obec vzniklá spojením historické vsi Staré Sedlo a novější Višňovky převzala novodobě název zámku ležícího na jejím území. Staré Sedlo doloženo již ve 13. stol. Gotický kostel sv. Prokopa ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1654 a 1753–1754. Socha sv. Prokopa z poloviny 18. stol. Před farou historický kamenný pranýř. Barokní výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého. Na severním okraji nad břehem vodní nádrže zámek Orlík – viz samostatné heslo. Kolem anglický park o rozloze 160 ha založený r. 1820, v něm novogotická rodová hrobka Schwarzenbergů z let 1861–1864.

www.ceskonamape.cz

393

Orlov

Vyškov

Ořechov

Uh. Hradiště

49°14'13.88"N; 17°5'19.98"E

49°1'51.26"N; 17°18'9.57"E

Hrad, pův. zvaný Orlovice stejně jako podhradní ves, vystavěn ve 13. stol. řádem johanitů jako sídlo komendy. Od r. 1423 majetkem královským, r. 1425 zpustošen husity. Od r. 1445 opět majetkem johanitů, zanikl patrně za česko-uherských válek koncem 15. stol. Dochovány jen valy a příkopy, na býv. předhradí stojí barokní orlovický kostel sv. Václava z r. 1785 v místě někdejší hradní kaple. Od něj daleký výhled a přístup do zříceniny.

Obec prvně zmiňována již r. 1140. Středověká tvrz koncem 16. stol. přestavěna na renes. zámek, barokně upraven na přelomu 17. a 18. stol., k trojkřídlé budově r. 1710 přistavěna kaple sv. Václava, nyní v soukromém vlastnictví. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Severně 8 m vysoká dřevěná rozhledna Douby z r. 2006 s kovovým schodištěm.

Orlová

Karviná 49°50'50.08"N; 18°25'51.86"E

Hornická obec prvně uvedena r. 1223, na město povýšena r. 1922. Benediktinský klášter z 13. stol. zanikl beze stopy, stará zástavba padla z větší části za oběť důlní činnosti zahájené r. 1817. K pozdně gotickému presbytáři kostela Narození Panny Marie z r. 1466 přistavěno v letech 1903–1906 monumentální novogotické trojlodí s dvojvěžovým průčelím, k němu z náměstí schodiště se sochami světců z let 1863–1871. Pomník obětem stávky r. 1925. Výstavní síň muzea Těšínska. V horní nové části města moderní atypická budova gymnázia z r. 1996, oceněna cenou Stavba roku. V místní části Lazy velký důl a zajímavá hornická kolonie.

Ořech

Praha-západ 50°0'58.86"N; 14°17'48.77"E

Obec prvně připomínána r. 1337. Na návsi pův. gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele z konce 14. stol., barokně upraven v letech 1714–1736. Na barokní faře z 1. poloviny 18. stol. žil spisovatel Jindřich Šimon Baar (1869–1925), který tu byl farářem v letech 1895–1897 a 1909–1919, pamětní deska.

Ořechov

Brno-venkov 49°6'40.88"N; 16°31'18.24"E

Obec prvně uváděna r. 1234, současná podoba vznikla sloučením Ořechova, Ořechoviček a Tikovic r. 1949. Všechny tři části těžce poškozeny koncem 2. světové války, ve dnech 18.–24. dubna 1945 se tu opevnily jednotky nacistického maršála Schörnera a týden se bránily Rudé armádě, boje připomíná památník z r. 1977. Novorománský kostel Všech svatých z r. 1899 za bojů poškozen, obnoven r. 1946. V části Tikovice barokní kostel sv. Jiří z r. 1725 s freskovou výzdobou z r. 1747.

Osečany

Příbram 49°41'48.94"N; 14°26'16.7"E

Obec na potoce Mastníku prvně zmíněna r. 1352. Na místě tvrze z téže doby na západním okraji břidlicového ostrohu vybudován kolem r. 1680 barokní zámek, novogoticky upravován v letech 1850–1860. Dvoupatrová trojkřídlá budova s věžičkou na střeše, které se díky její poloze říká sedlčanský Orlík, veřejnosti nepřístupná. Kolem zámku rozsáhlý park. Cenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z let 1720–1725. U vodojemu na návsi litinový kříž z r. 1864. Při cestě k osadám Velběhy a Paseky kaplička Nejsvětější Trojice z konce 19. stol. Východně nad obcí na kopci Drahoušek (504 m n. m.) stejnojmenná betonová rozhledna z r. 2004 o výšce 48 m, vyhlídková plošina ve výši 32 m.

Osečná

Liberec 50°41'44.11"N; 14°55'12.35"E

Obec prvně doložena r. 1352, dříve zvaná Oschitz, status města z r. 1576 obnoven r. 2006. Na rozlehlém náměstí býv. radnice z r. 1831, mariánský sloup z let 1720–1730, goticko-renes. kostel sv. Víta z let 1565–1568 s pseudogotickým zařízením z r. 1904 a empírová fara z r. 1830.

Osek

Rokycany 49°46'37.44"N; 13°35'27.79"E

Obec uváděna r. 1240. Středověká tvrz přestavěna r. 1689 na dvoukřídlý raně barokní zámek, na nádvoří přízemní arkády a ohradní zeď s branou, nyní byty. Na návsi pův. gotický kostel Narození Panny Marie, při barokní úpravě r. 1707 přistavěno dvouvěžové průčelí se sochou Panny Marie ve výklenku. Barokní patrová fara z r. 1768 a několik barokních soch. Na návrší Kamýk jižně od obce dominantní zřícenina letohrádku Šternberků z 2. poloviny 18. stol., pod ní židovský hřbitov. Ořech – kostel 394

www.ceskonamape.cz

Osek

Teplice 50°37'19.63"N; 13°41'32.48"E

Osek (Rokycany) – zřícenina letohrádku

Osek

Strakonice 49°18'54.28"N; 13°57'53.68"E

Obec prvně doložena r. 1392. Renes. zámek ze 16. stol. na místě vodní tvrze, přestavěn v 19. stol. novobarokně a rozšířen r. 1911, nyní účelově využit. Kolem dendrologicky cenný anglický park. Židovský hřbitov ze 17. stol.

Osek

Pův. osada u cisterciáckého kláštera založeného r. 1196, ve středověku těžba stříbra a cínu, r. 1697 zřízena textilní manufaktura, v 19. stol. v okolí otevřeny hlubinné uhelné doly. Obec r. 1872 povýšena na město. Rozlehlému komplexu kláštera dominuje pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1207–1222, barokně přestavěn v letech 1711–1718, s bohatou vnitřní výzdobou. K němu přiléhá rovněž barokní, pův. románsko-gotický konvent se Studniční kaplí, cenná je kapitulní síň s románskými sloupy a čtenářským pulpitem z počátku 13. stol. Gotická křížová chodba má bohatou obrazovou výzdobu. Před klášterní objekty vystupuje barokní prelatura, u kláštera barokní zahrada. Na klášterním náměstí kaple sv. Barbory a Kateřiny ze 13. stol., barokně přestavěná v 18. stol., secesní lékárna a barokní domy. Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1714. Pomník obětem katastrofy na dole Nelson III, která si 3. ledna 1934 vyžádala 142 obětí, dílo Karla Pokorného odhaleno r. 1935. Severozápadně nad městem na Vlčí hoře (890 m n. m.) 40 m vysoká telekomunikační věž z r. 2005 s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m. Východiště ke zřícenině hradu Osek – viz samostatné heslo.

Teplice 50°38'0.72"N; 13°39'50.2"E

Hrad založen na území odedávna ovládaném rodem Hrabišiců na přelomu 12. a 13. stol. stejně jako nedaleký klášter cisterciáků. Střežil cestu Vlčím dolem přes Krušné hory do Saska a také blízké stříbrné a cínové doly. Dostal německé pojmenování Riesenburg, počeštěně Rýzmburk, a patřil v Čechách k nejrozsáhlejším. V majetku mocného rodu pánů z Rýzmburka zůstal do konce 14. stol., kdy byl neoprávněně prodán Míšňanům, kteří odtud škodili Čechám. K české koruně se hrad vrátil až r. 1459. Během pěti let byl pak třikrát obsazen nepřátelským vojskem a na konci 15. stol. již zůstal opuštěn. Silně ohrožená rozlehlá zřícenina s vysokou okrouhlou věží přístupná značenou cestou z osady Hrad Osek.

Osek (Teplice) – klášter

Osek

Jičín 50°27'53.53"N; 15°9'21.87"E

Obec těsně sousedící s městem Sobotka prvně zmíněna r. 1352. Na hřbitově barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 18. stol., obnoven r. 1846. Při hřbitovní zdi šestiboká barokní dřevěná zvonice, stupňovitá stavba z r. 1655 s otevřeným zvonovým patrem na místě starší zvonice. Osek (Teplice) – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

395

Osenice – procesní oltář

Osice

Hradec Kr. 50°8'35.04"N; 15°41'12.91"E

Osek (Jičín) – dřevěná zvonice

Oselce

Plzeň-jih

Starobylá obec prvně připomínána r. 1073. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1701 na místě pův. gotického doloženého již r. 1352, báň obnovena po zničení vichřicí r. 1929. Pozdně barokní býv. fara z 2. poloviny 18. stol., v ní pamětní síň místního rodáka, hudebního skladatele Františka Škroupa (1801–1862), autora nápěvu české národní hymny. Na návsi socha sv. Josefa z r. 1735.

49°26'1.36"N; 13°40'30.5"E

Obec doložena r. 1388. Staré goticko-renes. rytířské sídlo r. 1680 přestavěno na barokní zámek, v letech 1707–1737 upravený na dvoupatrovou čtyřkřídlou stavbu s hranolovou věží a zámeckou kaplí sv. Jiří v nároží, nyní využíván jako učiliště. Na okraji anglického parku rozlehlá barokní zámecká sýpka. Proti zámku klasicistní areál vrchnostenského dvora. V budově obecního úřadu od r. 2004 pivovarnické muzeum a nově i malá expozice se soukromou sbírkou historických motocyklů. Na severním okraji hodnotná barokní socha sv. Donáta z konce 18. stol., západně socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby a mohutná Oselecká lípa. Nad vsí na Markétině vrchu raně barokní osmiboká kaple sv. Markéty z r. 1691.

Osenice

Jičín 50°22'17.88"N; 15°9'27.68"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část obce Dětenice. Kostel Narození Panny Marie z let 1864–1865. Pozdně barokní fara z r. 1796. Na hřbitově kaple sv. Anny z r. 1855. Barokní sýpka z r. 1720. V budově býv. školy z r. 1826 památník učitelské a hudebnické rodiny Foersterů v podobě staré školní třídy. U silnice reliéf sv. Salvátora Chrudimského, zvaný procesní oltář z r. 1713, připisován M. B. Braunovi nebo Brokoffově škole. 396

Osice – pomník Fr. Škroupa

Osík

Svitavy 49°50'44.7"N; 16°17'14.09"E

Obec prvně připomínána r. 1347. Dochovány stavby lidové architektury. Tradiční chov a šlechtění skotu připomíná hli-

www.ceskonamape.cz

níková plastika býka z r. 1987. Rodiště a působiště malířky Ludmily Jandové (1938–2008). Při severním okraji osada Lazaret, pův. objekt z r. 1713 pro izolaci nakažených morem.

Osika

Brno-venkov 49°26'37.55"N; 16°25'30.44"E

Označení Osika či Osiky se používá pro bezejmenný hrad z počátku 13. stol. na vrchu jižně od obce Osiky, pokládán za sídlo některé větve rodu pánů z Lomnice, dříve mylně uváděn jako Levnov, nyní považován za možné zbytky dosud nenalezeného hradu Zuzinov. Zachovány příkopy a valy, základy budov a prohlubeň po studně. Neznačený přístup od osamělého barokního hřbitovního kostela sv. Stanislava z 18. stol. Na severní straně kopce nyní lyžařský svah s vlekem.

Osinalice

Mělník 50°29'40.32"N; 14°31'6.38"E

Ves prvně zmiňována r. 1396, nyní část obce Medonosy. Barokní kaple z r. 1766. Dochováno množství zděných i dřevěných lidových staveb, vesměs využívaných k rekreaci. Chov koní. Jihozápadně osada Nové Osinalice, od r. 1995 památková zóna s výjimečně hodnotným souborem lidové architektury. Památná lípa.

Oslavany – zámek

Oslnovice

Znojmo 48°55'54.15"N; 15°41'11.55"E

Obec prvně zmíněna r. 1228. Secesní kostelík Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z r. 1915 převezen do obce z Brna-Králova Pole r. 1969, nově sestaven až v letech 1993–1996. Hodnotné lidové stavby.

Oslov

Písek 49°23'58.44"N; 14°12'41.74"E

Oskava

Šumperk 49°53'39.1"N; 17°7'58.33"E

Protáhlá obec na stejnojmenné říčce prvně zmíněna r. 1344, v minulosti rýžování zlata a dolování železné rudy, tradice zpracování lnu. Možnost rybolovu na novém rybníku Pod Trianglem a na vodní nádrži v místní části Mostkov. Kostel sv. Floriána z r. 1803, fara z r. 1843. Severně místní část Bedřichov s býv. železnými hamry a novogotickým kostelem sv. Bedřicha z r. 1869. V okolí lyžařské terény. Nad vsí zřícenina hradu Rabštejn – viz samostatné heslo.

Malá obec prvně zmíněna r. 1226. Pův. gotický kostel sv. Linharta ze 14. stol. barokně přestavěn v 18. stol., při silnici ke Zvíkovu boží muka ze 17. stol. Dochován renes. dvůr a několik staveb lidové architektury. Za 2. světové války středisko partyzánského odporu, u hřbitova památník odboje na paměť 21 občanů popravených nacisty r. 1943, naučná stezka. Severozápadně na ostrohu nad Otavou pozdně gotický kostel sv. Anny z let 1546–1548, pod ním v minulosti pověstné Anenské proudy, zatopeny Orlickou nádrží.

Osoblaha

Bruntál 50°16'29.2"N; 17°42'51.76"E

Oslavany

Brno-venkov 49°7'25.79"N; 16°20'2.98"E

Obec na Oslavě prvně doložena r. 1104, na město povýšena r. 1965. V r. 1225 založen první moravský ženský cisterciácký klášter, po požáru r. 1517 klášter r. 1525 zrušen a zahájena přestavba objektu na renes. zámek s rozlehlým arkádovým nádvořím. Býv. klášterní kostel Panny Marie raně gotického původu přestavěn r. 1583 na zámeckou kapli a r. 1833 doplněn o polygonální věž. V zámku sídlo muzea hornictví a energetiky a hasičského muzea, kolem neudržovaný park. Dominantní barokní farní kostel sv. Mikuláše z r. 1770 s věží z let 1780–1796. V minulosti v okolí města těžba uhlí, pomníky na hřbitově připomínají oběti důlních neštěstí z let 1860 a 1921. Zajímavé hornické osady Padochov a Havírna.

Obec v Osoblažském výběžku, pův. historické město Hotzenplotz, poprvé připomínána r. 1233, osvobozena Rudou armádou 22. března 1945 jako první místo na českém území po těžkých bojích, přitom téměř úplně zničena. Zničen i gotický kostel sv. Máří Magdalény, zachován zůstal za městem jen barokní hřbitovní kostel sv. Mikuláše z let 1765–1766, nyní pravoslavný. Pův. hrazené město dokládají zbytky městských hradeb, u nich cenný židovský hřbitov z počátku 17. stol., na náměstí litinová kašna z konce 19. stol. Památník osvobození z r. 1975. Statut města Osoblaha ztratila v r. 1960. Jižně od obce konečná stanice úzkorozchodné železniční trati z Třemešné z r. 1898, jedné ze tří dochovaných na našem území, technická památka. V okolí obce bludné balvany.

Osov

Beroun 49°50'41.23"N; 14°5'0.45"E

Obec prvně zmíněna r. 1379. V místě pův. tvrze barokní zámek z let 1728–1737, patrně podle plánů Anselma Luraga, později upravován rokokově a po r. 1930 tehdejším majitelem, mecenášem kultury Václavem Palivcem, švagrem Karla www.ceskonamape.cz

397

Čapka, v té době významné kulturní centrum, objekt vrácen v restituci r. 2000. Vzácný barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z let 1734–1738. Barokní sochy sv. Donáta z 1. poloviny 18. stol. a Jana Nepomuckého z r. 1726. Dochována roubená stavení.

Osová Bítýška

Žďár n. S. 49°19'28.31"N; 16°10'7.09"E

Obec prvně doložena koncem 13. stol. Raně gotický kostel sv. Jakuba Většího z 2. poloviny 13. stol. barokně přestavěn ve 2. polovině 17. stol. a opraven r. 1895, u něj ve hřbitovní zdi mohutná, pozdně gotická zděná obranná zvonice z 15. stol., upravena r. 1895, příkop kolem hřbitova a zvonice odstraněn v 19. stol. Na barokní faře Diecézní centrum mládeže. Barokní sýpka z r. 1669 upravena po r. 1986 na galerii. V obci dva smírčí kameny a památné lípy. Rodiště spisovatele a scénáristy Ivana Kříže (1922). Východně v místní části Osová uprostřed rybníků pův. renes. zámek na místě vodního hradu, upraven barokně po požáru r. 1638 a počátkem 18. stol., v 19. stol. obklopen parkem, zchátralá stavba nyní rekonstruována soukromým majitelem.

Ostaš

Náchod

Ostrá – replika středověké vsi

50°33'35.24"N; 16°12'18.53"E

Stolová hora (700 m n. m.) v Polické vrchovině, od r. 1956 přírodní rezervace, název podle patrona lovců sv. Eustacha, staročesky Ostacha. Skalní bludiště Horní a Dolní labyrint s Kočičím hradem zahrnuje horolezecké terény a množství zajímavých skalních útvarů. Z vrcholové Frýdlantské skály daleký rozhled, na východním okraji plošiny Krtičkova vyhlídka. Na jihovýchodním okraji lesa kaple sv. Kříže, pův. dřevěná z r. 1484 nahrazena kamennou v letech 1711–1720, po zrušení r. 1786 zbořena, znovu postavena r. 1859, připomíná povraždění polických obyvatel Slezany r. 1421. V jižním svahu studánka Samaritánka nazvaná podle pískovcového reliéfu z 19. stol., na němž samaritánská žena podává vodu Kristu. U kaple chatová osada s restaurací.

Ostrá

Nymburk 50°10'50.5"N; 14°53'35.5"E

Obec na Labi prvně zmíněna r. 1503, v okolí těžba štěrkopísků, vytěžené plochy částečně zaplaveny, rekreační využití, kemp. V obci několik lidových staveb, kaplička z konce 19. stol. a soukromé muzeum kamen. Na východním okraji pozoruhodná replika středověké vesnice společnosti Botanicus, součástí též bylinné zahrady. Jihozápadně přírodní rezervace Vrť, lužní les kolem labského ramene chráněn od r. 1972. Jihovýchodně zřícenina hradu Mydlovar – viz samostatné heslo.

398

Ostrava

Ostrava-město 49°49'6.5"N; 18°17'53.91"E

Průmyslové velkoměsto, od r. 2002 krajské město Moravskoslezského kraje, dříve nejvýznamnější středisko těžkého průmyslu, leží na soutoku řek Odry, Opavy, Ostravice a Lučiny. Město dělí řeka Ostravice na dvě části, západní Moravskou a východní Slezskou Ostravu. Osada v místech Slezské Ostravy doložena r. 1229, Moravská Ostrava měla již r. 1267 statut města. Zásadní význam mělo zahájení intenzívní těžby černého uhlí v 19. stol., spolu s uhelným dolováním se rozvíjela i další průmyslová odvětví, zejména strojírenství, hutnictví a chemický průmysl. Od r. 1924 připojovány další, pův. samostatné obce. Město těžce postiženo za 2. světové války, po ní nový rozvoj těžkého průmyslu a výstavba sídlišť, těžba uhlí ve městě ukončena r. 1994. Jádro Moravské Ostravy památkovou zónou. Dominantní nová radnice z let 1924–1929 s 86 m vysokou vyhlídkovou věží, kostel sv. Václava ze 13. stol., nejstarší dochovaná stavba města, na Jiráskově náměstí komplex secesních domů, renes. stará radnice ze 16. stol. s věží z r. 1727, nyní Ostravské muzeum, novobarokní budova divadla z r. 1907, Dům umění z r. 1925 s galerií. Novorenes. katedrální kostel Božského Spasitele s 67 m vysokými věžemi z r. 1889, po Velehradě druhý největší kostel Moravy, biskupství z let 1998–2000, pozoruhodný ocelový kostel sv. Josefa-Don Bosco z r. 1937. Atraktivní komplex technických památek v podobě býv. těžních věží, hutí a dalších průmyslových staveb. V sousedství výstaviště Černá louka ojedinělý areál Miniuni s přesnými zmenšeninami významných evropských staveb a sedmi divů světa. Pivovarské muzeum, citerárium, ojedinělá sbírka citer. Sídlo vysokých škol. Vyhledávané kulturní centrum Stodolní ulice s množstvím klubů všeho druhu. Slezská Ostrava, v letech 1434–1919 zvaná Polská Ostrava, od r. 1920 město, k nynější Ostravě připojena r. 1941. Vodní Slezskoostravský hrad přestavěn r. 1548 na zámek, v důsledku poddolování poklesl o 16 m a opuštěn, nyní po dlouhodobé

www.ceskonamape.cz

rekonstrukci zpřístupněn a dostavován. Kostel sv. Josefa z let 1780–1783 s novou věží. Secesní radnice z let 1911–1913. Na severním okraji zoologická zahrada z r. 1951. V Kunčicích zřícenina renes.–barokního zámku z let 1634–1638, vyhořelého r. 1999 a největší bludný balvan na území ČR. Městská část Přívoz má zajímavý soubor secesních domů, novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1899 a hasičské muzeum. V Mariánských Horách stojí novobarokní trojlodní kostel Korunování Panny Marie z let 1905–1908, na jehož výzdobě se podíleli Luděk Marold a bratři Uprkové, a v Nové Vsi pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z konce 18. stol. Mezi ostravské rodáky patří spisovatel Zdeněk Jirotka (1911–2003), dramatik Oldřich Daněk (1927–2000), hudební skladatel Otmar Mácha (1922–2006), herečka Slávka Budínová (1924–2002), filmová režisérka Věra Chytilová (1929) nebo zpěvák a básník Jaromír Nohavica (1953).

věn na renes. zámek, vypleněn za třicetileté války a restaurován r. 1914. Po další opravě dokončené r. 1990 slouží jako muzejní a výstavní objekt města Františkovy Lázně s expozicí měšťanského bydlení v 19. stol. Na předhradí soustřeďovány lidové stavby z Chebska. Gotický kostel sv. Wolfganga s dřevěným stropem barokně přestavěn v letech 1721–1724.

Ostroh – hrad Seeberg Ostrava – katedrála Božského Spasitele

Ostravice

Ostrolovský Újezd Frýdek-Místek

49°32'12.72"N; 18°23'27.38"E

Obec při stejnojmenné řece na hranici Moravy a Slezska poprvé doložena r. 1581. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1789. Evangelický kostel z r. 1874. Srub Petra Bezruče z r. 1935, nyní památník. Východiště na Lysou horu – viz samostatné heslo.

Ostré

Obec nad říčkou Stropnicí prvně zmíněna r. 1381. Renes. tvrz z konce 16. stol. barokně upravena v 18. stol. na zámek, nyní nově zrekonstruován, při něm špýchar. Jižně v lese nad Stropnicí stopy hradu vladyků z Újezda ze 14. stol., zpustl počátkem 16. stol., zachovány terénní stopy. U řeky zbytky linie pevnůstek čs. opevnění z let 1937–1938. Západně od obce v lese Štěpánka mohylové pohřebiště. Jihozápadně u osady Veselka obnovený bunkr z let 1937–1938, zpřístupněn jako muzeum čs. opevnění.

Litoměřice 50°35'4.96"N; 14°22'22.66"E

Ves prvně připomínána r. 1378, nyní část města Úštěk. Srubové lidové stavby. Na návrší nad vsí v impozantní poloze býv. poutní místo Kalvárie s trojicí barokních kaplí sv. Kříže a Božího hrobu, monumentálním schodištěm a barokními sochami. Stavba vznikla z iniciativy jezuitů v letech 1703–1707. Zbytky křížové cesty. Vynikající rozhled.

Ostroh

Č. Budějovice 48°52'50.92"N; 14°36'2.35"E

Cheb 50°7'55.31"N; 12°17'11.5"E

Osada na ostrohu nad Slatinným potokem, pův. zvaná Seeberg, nyní část obce Poustka. V dominantní poloze pův. románský hrad založený kolem r. 1200, z pův. stavby zachována věžová brána nad příkopem, obvodová zeď a palác. V 16. stol. přesta-

Ostroměř

Jičín 50°22'23.31"N; 15°32'55.96"E

Obec prvně doložena r. 1382, v okolí pravěké osídlení, nad potokem Javorkou pův. charvátské hradiště o rozloze 25 ha s příkopy a valy až 8 m vysokými, v jeho místech vystavěn středověký hrádek Ostroměř, zachován jen v náznacích půdorysu. Na úpatí pův. renes. tvrz Hradisko z doby před r. 1553, nyní barokní hospodářský dvůr z 18. stol. Sochy sv. Josefa a Jiří z 1. poloviny 19. stol. Dochovány stavby roubené lidové architektury, v okolí pískovcové lomy. Rodiště spisovatele Eduarda Štorcha (1887–1956), filmového režiséra Karla Zemana (1910–1989) a loutkáře Matěje Kopeckého (1923–2001), pokračovatele slavného rodu v divadle Drak. V kulturním středisku Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana, na jejich rodných domech pamětní desky.

www.ceskonamape.cz

399

Ostrov

Ústí n. O. 49°56'2.1"N; 16°32'5.07"E

Dlouhá, rozptýlená obec pod Třebovskými stěnami prvně zmíněna r. 1292 jako zboží zbraslavského kláštera pod názvem Michelsdorf. Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše r. 1773 nahradil starší stavbu z r. 1685, věž přistavěna r. 1798. U kostela býv. dědičná rychta z r. 1777 přestavěná empírově r. 1822.

Ostrov

K. Vary 50°18'29.42"N; 12°56'55.4"E

Město založeno počátkem 13. stol. Slavkem z rodu Hrabišiců na suchém místě mezi bažinami říčky Bystřice, pův. název Slavkův Ostrov zachován v německém Schlackenwerth, městská práva od r. 1331. Významná barokní éra vévodů sasko-lauenburských po r. 1625. V letech 1873–1948 výroba porcelánu, po r. 1945 těžba uranu, do r. 2004 tradiční výroba trolejbusů. Od r. 1992 městská památková zóna. Nejstarší stavbou románský hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1226, gotický kostel sv. Michaela archanděla z konce 13. stol. přestavěn renesančně a barokně. Zámek tvoří komplex budov, pův. renes. zámek Šliků z počátku 16. stol. vyhořel r. 1691 a upraven na vedlejší budovu, před ním barokní zámek lauenburský z let 1685–1690 a Palác princů markrabat bádenských z let 1693–1696. Zámecký park ze 17. stol., pův. barokní zahrada, od 19. stol. anglický s unikátní Bílou bránou z r. 1690. Letohrádek z let 1673–1679, nyní Galerie umění. Po r. 1666 založen klášterní, tzv. Posvátný okrsek, k němuž patří zejména barokní kolej piaristů z let 1666–1674 s kostelem Zvěstování Panny Marie, kaple sv. Floriána z r. 1693, kaple Panny Marie Einsiedlnské z r. 1710 a kaple sv. Kříže (též sv. Anny), pův. rodinná hrobka sasko-lauenburská. Zámecké a klášterní stavby nákladně opraveny a zpřístupněny r. 2007. Na náměstí mariánský sloup z r. 1685 a pův. renes. radnice z r. 1567, nyní v novogotické podobě. Mezi památky patří již také stavby tzv. socialistického realismu, zejména monumentální Palác kultury z let 1954–1955. Jižně od města na návrší v býv. oboře zbytky loveckého zámečku Ludvíka Bádenského z r. 1738, nyní i na mapách označované jen jako Zřícenina.

Ostrov

výšce 25 m nad řekou Oslavou desetiobloukový železniční viadukt z r. 1953.

Ostrov u Macochy

Obec poprvé uváděna r. 1409, status městyse z r. 1912 obnoven r. 2006, jedno z východišť do Moravského krasu. Barokní kostel sv. Máří Magdalény v současné podobě z r. 1785, před ním socha Krista z 2. poloviny 19. stol. a kříž z téže doby. Nad obcí dochovaný větrný mlýn holandského typu z 2. poloviny 19. stol. Při silnici na okraji obce zpřístupněná jeskyně Balcarka, její krápníková výzdoba patří v Moravském krasu k nejkrásnějším, systém chodeb objevován v letech 1923–1945, symbolem jeskyně krápníkový útvar Handžár.

Ostrov u Stříbra

Ves doložena již r. 1115 v majetku kladrubského kláštera, nyní část obce Kostelec. Na severní straně trojúhelníkové návsi výstavné statky, uprostřed barokní kaple sv. Václava a Vojtěcha z doby kolem r. 1740, postavena pod vlivem Jana Blažeje Santiniho, věž přistavěna počátkem 19. stol. Jihozápadně od vsi na lesním svahu mohylové pohřebiště.

Ostrovačice

Obec prvně doložena r. 1255, status městyse z r. 1842 obnoven r. 2006. Hodnotný barokní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Václava s gotickým presbyteriem, věž z konce 17. stol., nová loď z r. 1718, klasicistní úpravy r. 1803. Nově opravená budova barokní fary, na ni navazuje objekt prelatury. Na náměstí Památník Pohádky máje. Rodiště herce Karla Želenského (1865–1935). Městys pův. ležel přímo na trase populárního Masarykova okruhu, oblíbeného před 2. světovou válkou, nyní nový, moderní automotodrom z r. 1987 v lesích mezi Ostrovačicemi a Žebětínem, každoročně dějiště řady závodů.

Ves prvně připomínána r. 1257, nyní část obce Zbraslavice. Patrový barokní zámek vybudován ve 2. polovině 18. stol. z renes. tvrze, v 50. letech 20. stol. poškozená severovýchodní část ubourána a nově postavena, stavba účelově využita. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Žďár n. S. 49°29'8.91"N; 15°59'13.28"E

400

Brno-venkov 49°12'39.68"N; 16°24'39.5"E

K. Hora

Obec nad soutokem Oslavy a Bohdalovského potoka prvně připomínána r. 1365, status městyse z r. 1922 obnoven r. 2006. Kostel sv. Jakuba Většího středověkého původu barokně upraven v 17. stol., do dnešní podoby zásadně přestavěn v letech 1885–1887, současně upravena i odděleně stojící vysoká věž zvonice. Památkou středoevropského významu barokní budova býv. klášterního hostince na půdorysu písmene W z r. 1720 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1755, boží muka z r. 1781 a kaplička Panny Marie nad pramenem. Ve

Tachov 49°42'0.58"N; 13°2'37.31"E

49°46'1.4"N; 15°11'43.36"E

Ostrov nad Oslavou

Blansko 49°22'50.23"N; 16°45'44.84"E

Ostrovačice – kostel

www.ceskonamape.cz

Ostrovec

Rokycany 49°55'2.99"N; 13°43'33.64"E

Ves připomínána r. 1379, nyní část obce Ostrovec-Lhotka. Od r. 1995 památková zóna s hodnotným souborem roubené lidové architektury. Na návsi roubená zvonička z počátku 19. stol. Pod vsí na Zbirožském potoce Ostrovecký mlýn, ojediněle zachovaná patrová roubená stavba z konce 18. stol.

(1293 m n. m.), leží přímo na hranici, nižší v Bavorsku. Na české straně kříž, na bavorské horská chata z r. 1897. Z vrcholu nádherný kruhový rozhled. K sedlu mezi vrcholy, zvanému Vlčí propast, se váže legenda o myslivci, který proslul jako zázračný střelec, námět opery Čarostřelec (autor Carl Maria von Weber).

Ostrý Ostrožská Lhota

Uh. Hradiště 48°58'34.01"N; 17°28'19.26"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Novobarokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1908 na místě starší stavby z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Křtitele z r. 1747. Velká sluneční elektrárna z r. 2007.

Ostrožská Nová Ves

Uh. Hradiště 49°0'21.31"N; 17°26'20.23"E

Velká slovácká obec doložena r. 1258 jako Dlouhá Ves, místní část Chylice již r. 1192, nynější název od r. 1924, obě části spojeny r. 1949. Pozdně barokní kostel sv. Václava z r. 1770 s atypickou zvonicí. Od r. 1903 v provozu sirnaté lázně pro léčbu kožních chorob a revmatismu, rekonstruovány v letech 1995–2002. Při západním okraji rekreační jezera vzniklá po těžbě štěrkopísků od r. 1954, při nich kempy.

Ostružná

Jeseník 50°11'9.73"N; 17°3'5.69"E

Horské lyžařské středisko pod svahy Jeseníků jako obec připomínáno r. 1561. Pozdně barokní kostel sv. Tří králů z r. 1794.

Hrad, pův. zvaný Scharfenstein, založen na královském majetku v polovině 13. stol. rodem Markvarticů, stál na protáhlém ostrohu, který ze tří stran obtéká Ploučnice. V držení zakladatelů do r. 1406, dobyt Lužičany r. 1445, poté zpustl. Na 50 m vysoké skále nad pravým břehem řeky dochován trojitý příkop, zbytek mohutné válcové věže, hradních budov a opevnění. Zřícenina nad Františkovem leží mimo značené cesty, pod hradní skálou železniční tunel.

Ostředek

Obec prvně zmiňována r. 1356. Na místě středověké tvrze vybudován koncem 17. stol. jednoduchý patrový zámek s kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1739, v ní socha Čechie z r. 1765 vystavovaná na světové výstavě EXPO 67 v Montrealu. V zámku rodná světnička spisovatele a básníka Svatopluka Čecha (1846–1908) se stálou expozicí, nad hlavním vchodem pamětní deska, objekt účelově využit a s výjimkou světničky nepřístupný. Obec rodištěm básníků Václava Červinky (1844–1929) a Miloše Červinky (1853–1891) a politické pracovnice Gusty Fučíkové (1903–1987).

50°26'32.68"N; 15°17'24.89"E

Ostrý

Litoměřice 50°31'40.43"N; 13°57'10.56"E

Gotický hrad na stejnojmenném vrchu (553 m n. m.) založen Kaplíři ze Sulevic kolem r. 1433, opuštěn před r. 1565. Zachovány zbytky brány, okrouhlé bašty a věže. Z přístupové cesty ke zřícenině i z vrcholu výhledy.

Ostrý

Klatovy 49°12'11.89"N; 13°6'37.47"E

Charakteristický dvojvrchol Ostrého tvoří součást přírodní památky Královský hvozd, díky svému tvaru dvojhrotého holého vrcholu rozděleného hlubokým sedlem lidově nazýván Prsa Matky Boží. Vyšší vrchol, německy Grosser Osser

Pardubice 50°2'39.51"N; 16°1'49.78"E

Jičín

Obec prvně připomínána r. 1227. Zdaleka viditelný barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1772–1780 na místě staršího kostela. Před ním barokní sochy sv. Mikuláše a Anthelma z poloviny 18. stol., přeneseny ze zrušeného kláštera ve Valdicích. Barokní fara z r. 1756. Severozápadně na čedičovém vrchu raně barokní kaple sv. Anny z r. 1670 ve tvaru rotundy. Západně nad pramenem barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1720 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, býv. lázeňská budova a lovecký zámeček Šliků upraveny na myslivnu.

Benešov 49°50'5.18"N; 14°49'56.21"E

Ostřetín Ostružno

Děčín 50°43'26.68"N; 14°19'23.97"E

Obec prvně uváděna r. 1336. Pozdně barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1781 na místě starší svatyně vyhořelé r. 1758. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740.

Osvětimany

Uh. Hradiště 49°3'18.29"N; 17°15'4.12"E

Obec na úpatí Chřibů prvně doložena r. 1350, status městyse z r. 1846 obnoven r. 2007. Dominantní barokní kostel sv. Havla z let 1689–1691, před ním pamětní kříž z r. 1769. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Za obcí kaple sv. Vendelína, v okolí hraniční kameny zvané hranečníky z let 1729 a 1748. Severozápadně nad obcí v lesích Hradisko sv. Klimenta, archeologická lokalita s odkrytými základy velkomoravského kostela sv. Klimenta z 9. stol., kde věrozvěstové Konstantin a Metoděj uchovávali ostatky toho světce, a augustiniánského kláštera z r. 1350 zničeného husity. V sousedství nyní dřevěná kaple z r. 1964 a zvonice sv. Gorazda z r. 1985.

Osvračín

Domažlice 49°30'46.57"N; 13°2'55.86"E

Obec připomínána r. 1288. Na východním okraji na ostrohu vybudován ve 13. stol. hrad obkroužený valem a příkopem, od 15. stol. pustý, zachován zbytek obvodové hradby a pří-

www.ceskonamape.cz

401

kop zarostlý lesem. Ve středu obce pozdně barokní zámek z poloviny 18. stol., v 80. letech 19. stol. pseudogoticky rozšířený, po r. 1946 částečně upraven na tělocvičnu Sokola. Kostel Narození Panny Marie gotického původu ze 14. stol. kolem r. 1750 přestavěn barokně. Na hřbitově pseudogotická hrobka sklářské rodiny Zieglerů z r. 1875, vstup do krypty kryt silným skleněným poklopem.

lovině 19. stol. v majetku advokáta Měchury, tchána historika Františka Palackého, který tu často pobýval a 16. září 1827 uzavřel v předslavském kostele sňatek. Jeho jménem nazvána vyhlídka u zámku a lipová alej do Předslavi.

Otmíčská hora

Beroun 49°51'48.56"N; 13°56'55.6"E

Ošelín

Tachov 49°46'18.65"N; 12°51'19.25"E

Obec zmiňována r. 1379. Kostel sv. Bartoloměje doložený v 16. stol. r. 1722 barokně přestavěn a rozšířen o panskou hrobku, generální oprava r. 1994. Pozdně barokní zámeček z r. 1786, nyní zchátralý.

Otaslavice

Výrazný zalesněný vrch (401 m n. m.) jižně od obce Otmíče, na vrcholu dvoudílné oválné hradiště z doby kamenné až slovanské, opevněno dvěma obloukovitými valy. Na západním úbočí chráněný lom se stepní flórou.

Prostějov 49°23'4.83"N; 17°4'28.57"E

Obec prvně uváděna r. 1278. Na ostrohu nad obcí na tomtéž hřebenu pův. dva hrady ze 13. stol., dobyty za husitských válek a již neobnoveny. Zbytky horního hradu zcela zanikly, z dolního hradu dochována polovina okrouhlého bergfritu a terénní nerovnosti. Dvě pozdější tvrze v obci zanikly bez viditelných stop. Farní kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. přestavěn novogoticky r. 1847, presbytář až r. 1890. Středověká fara obnovena barokně po požáru r. 1754, dochována freska z doby kolem r. 1600. Západně od obce v lese hradiště Obrova noha z doby kamenné až slovanské, dochován val a příkop.

Otmíčská hora – lom

Otnice

Vyškov 49°5'12.02"N; 16°48'47.95"E

Zemědělská obec prvně zmíněna r. 1255. Na návrší u dvora tvrziště s příkopy a valy po tvrzi zaniklé patrně za třicetileté války. Kostel sv. Aloise a Havla renes. původu v pozdně empírové podobě z let 1855–1856.

Otovice

Náchod 50°33'24.38"N; 16°23'29.46"E

Pohraniční obec prvně zmíněna r. 1300. Dochovány zděné statky broumovského typu z 2. poloviny 19. stol. Barokní kostel sv. Barbory z let 1709–1726 patrně podle projektu K. I. Dienzenhofera. Mariánský sloup z r. 1639 a sousoší Ukřižování z r. 1791. Sloup Čtrnácti sv. Pomocníků z počátku 19. stol. Barokní Umlaufův mlýn z let 1772–1776 se sochou sv. Floriána ve zdobném štítě.

Otaslavice – zřícenina hradu

Otická sopka

Opava 49°54'48.29"N; 17°51'30.76"E

Kamenná hora (311 m n. m.) západně od obce Otice, pozůstatek sopky staré asi 20 milionů let, od r. 1991 přírodní památka zvaná Otická sopka. Kráter na vrcholu vznikl lidskou činností, v letech 1890–1949 tu byl v činnosti lom.

Otín

K. Vary 50°15'20.21"N; 12°52'12.88"E

Obec doložena r. 1325. Severně od ní v lokalitě zvané Katzenholz, nyní česky Kocourek, býv. psí hřbitov, založen r. 1913 z podnětu karlovarského lázeňského hosta z USA, zpustl po 2. světové válce, nyní jako ojedinělá památka z rozhodnutí obce postupně restaurován.

Klatovy 49°26'55.67"N; 13°20'18.83"E

Ves poprvé připomínána r. 1379, nyní část města Klatovy. Raně barokní zámek z poloviny 17. stol. zbořen kolem r. 1800 a na jeho místě postaven zámek klasicistní, současná podoba z r. 1883. U něj park s patrovým glorietem. V 1. po402

Otovice

Otradov

Chrudim 49°47'41.5"N; 16°2'43.08"E

Rázovitá obec prvně připomínána r. 1349. Dochována roubená lidová stavení a Blažkův mlýn z r. 1800. Gotický kostel

www.ceskonamape.cz

sv. Vavřince z poloviny 14. stol. přestavován v 15. stol., věž přistavěna v polovině 16. stol. Barokní hřbitovní branka z let 1780–1790 se štítem. U býv. rychty železný kříž z r. 1861.

Otročín

K. Vary 50°1'48.83"N; 12°53'35.54"E

Obec připomínána r. 1233 jako majetek tepelského kláštera. Na návsi klasicistní kostel sv. Michaela archanděla z let 1834–1838, před ním lidové plastiky sv. Josefa a sv. Rodiny.

Otrokovice

Zlín 49°12'34.1"N; 17°32'25.16"E

Starobylá obec na řece Moravě prvně doložena r. 1141, na město povýšena r. 1964. Tvrz z doby po r. 1570 změněna na sýpku a po r. 1970 zbořena. Bouřlivý rozvoj po r. 1929 budováním komplexu Baťových závodů, zakladatel Tomáš Baťa zahynul u města r. 1932 při letecké havárii, pomník. Nyní zejména průmysl gumárenský a výroba sportovních letadel. V souboru moderní architektury vyniká Společenský dům z let 1933–1936 a kolonie baťovských domků. Rozsáhlá panelová výstavba ze 60. a 70. let 20. stol. Kostelík sv. Michaela archanděla, pův. barokní kaple z r. 1769. Dominantní moderní kostel sv. Vojtěcha z r. 1995.

Otryby

ský hotel a další objekty, nyní významné lyžařské středisko. Horská silnice mezi Ovčárnou a sedlem Hvězda otevřena pouze pro kyvadlovou autobusovou dopravu. Východiště na vrchol Pradědu – viz samostatné heslo.

Ovčáry

Kolín 50°3'41.06"N; 15°14'15.92"E

Obec prvně zmíněna r. 1273. Novogotický kostel sv. Jakuba Většího z let 1906–1908 na místě starší gotické a snad i románské stavby. Ve hřbitovní zdi pseudogotická hrobka rytíře Františka Horského z Horskýsfeldu z r. 1877. Zdejší školu navštěvoval básník Jaroslav Vrchlický (1853–1912), pamětní deska. Na území obce nově vystavěna velká automobilka.

Ovčí vrch

Tachov 49°53'33.08"N; 12°56'1.14"E

Vrch (697 m n. m.) severně od Krasíkova, dříve Schafberg, nápadný zdaleka viditelnou novorománskou rotundou na planině jižního výběžku. Válcová kaple Smrtelných úzkostí Kristových z r. 1906 vybudována na místě zrušené starší stavby na paměť obětí selské rebelie r. 1680. Stejnou událost vedle chátrající kaple připomíná památník z r. 1936 v podobě kamenné mohyly. Na naučné stezce poblíž vrcholu vyhlídkový altán z r. 2005.

K. Hora 49°48'11.21"N; 14°58'33.72"E

Ves prvně zmiňována r. 1322, nyní část obce Soběšín. Raně gotický kostel sv. Havla z 13. stol. restaurován v letech 1892–1893. V jeho sousedství příkopy a valy tvrziště, pozůstatek blíže neznámé tvrze z přelomu 14. a 15. stol.

Otvice

Chomutov 50°30'20.41"N; 13°30'1.36"E

Obec prvně doložena r. 1295. Kostel sv. Barbory, pův. barokní z r. 1655 pro zchátralost zbořen r. 1897 a nově postaven jako pseudogotický r. 1902. Jihozápadně od obce vodní nádrž Otvice, zvaná též Velký rybník, z let 1963–1967. Hráz 1350 m dlouhá a 4 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 17 ha, která slouží jako havarijní zásobárna vody, k vodnímu lyžování a sportovnímu rybolovu. Zásobována pouze přivaděčem průmyslové vody, nemá přirozený přítok.

Ovčí vrch – kaple

Ovesné Kladruby Otvovice

Kladno 50°12'40.74"N; 14°16'26.29"E

Obec v údolí Zákolanského potoka prvně zmíněna r. 1228, v minulosti dolování uhlí, od r. 1802 též sklárna. Na místě starší kaple postavena r. 1846 kaple sv. Prokopa v novogotickém slohu. Budova školy z r. 1859. Rodiště zpěvačky Lucie Bílé (1966). Severovýchodně přírodní památka Otvovická skála, botanická lokalita bohatá na stepní porosty.

Ovčárna

Bruntál 50°4'13.83"N; 17°14'24.94"E

Osada, nyní část obce Karlova Studánka, založena r. 1863 na místě seníku, od r. 1864 salaš, která sloužila lázeňským hostům, pův. objekt vyhořel r. 1910. Po r. 1930 postaven hor-

Cheb 49°57'15.27"N; 12°46'47.62"E

Obec doložena r. 1363 jako majetek kláštera Teplá, německy zvaná Habakladrau. Kostel sv. Vavřince gotického původu zničen požárem v r. 1611, obnoven barokně a podstatně přestavěn v letech 1747–1748. Pozdně barokní fara z r. 1830. V okolí dva smírčí kříže.

Paběnice

K. Hora 49°50'26.43"N; 15°18'7.11"E

Malá obec doložena r. 1279. V nejvyšší části stávala tvrz doložená r. 1414, pustá r. 1547, tvrziště zvané Paběnický hrad zaniklo v základech nové zástavby. V obci postaven koncem 17. stol. barokní patrový zámeček jako rezidence kutnohorských jezuitů, po zrušení řádu r. 1773 upraven na

www.ceskonamape.cz

403

pět obytných budov. Na hřbitově barokní kostel sv. Jakuba z 1. poloviny 18. stol. s hranolovou věží. Kaplička sv. Josefa z počátku 19. stol. se studnou.

Pacov

Pelhřimov 49°28'18.05"N; 15°0'7.22"E

Obec prvně písemně zmíněna r. 1316, na město povýšena r. 1597, památková zóna. Hrad z přelomu 12. a 13. stol. přestavěn v 16. stol. na zámek, od r. 1666 upravován na klášter karmelitánů, po jeho zrušení r. 1785 opět zámek, jehož východní křídlo zbořeno r. 1884, využíván jako škola a v letech 1947–1992 kasárna. Při něm barokní klášterní kostel sv. Václava z r. 1719, hodnotná stavba s bohatým průčelím a vysokou věží, nyní výstavní síň. Děkanský gotický kostel sv. Michaela archanděla z 13. stol. přestavěn v 15. stol., hodnotná vnitřní výzdoba, cenný žulový náhrobek Hrona z Pacova z doby kolem r. 1300. Býv. děkanství z 18. stol., zvané též dolejší zámek, přestavěno novogoticky v polovině 19. stol. Radnice z let 1921–1923, řada cenných měšťanských domů barokního a empírového původu. Hřbitovní kostel sv. Barbory, pův. osmiboká barokní kaple, loď dostavěna v letech 1681–1682. Osmiboká barokní kaple sv. Anny z let 1701–1703. Na náměstí socha sv. Václava z r. 1906. Židovský hřbitov z r. 1680, býv. synagoga z počátku 19. stol. změněna na sklad. Rodiště básníka Antonína Sovy (1864–1928), jeho jméno nese městské muzeum založené r. 1908, v parku u zámku jeho socha z r. 1928, v podstavci urna s popelem. Jihozápadně od města hřbitov německých vojenských zajatců z 2. světové války. Ve městě r. 1904 vznikla myšlenka založení Mezinárodní motocyklové federace, pamětní deska.

Pačlavice

Kroměříž 49°15'33.73"N; 17°10'10.78"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Renes. zámek vybudován r. 1612 ze středověké tvrze, v 18. stol. přestavěn barokně, klasicistně upraven po r. 1841 řádem Milosrdných sester sv. Vincence z Pauly pro sociální ústav, tomuto účelu slouží dodnes. Barokní kostel sv. Martina z r. 1665 na místě starší stavby, u něj barokní kaple a dvě sochy z 18. stol. Rodiště překladatele a anglisty Aloyse Skoumala (1904–1988) a polárníka Oty Františka Kříže (1845–1874), účastníka rakousko-uherské výpravy na severní pól, při níž zahynul. Jihozápadně od obce poutní místo Zdravá Voda s kaplí sv. Anny nad pramenem.

Pajrek

Klatovy 49°16'36.87"N; 13°8'14.2"E

Pomezní hrad Pajrek, pův. Baiereck, založen na horském hřebenu jižně od Nýrska počátkem 14. stol., dobyt a vypálen Bavory r. 1472, po částečné opravě sídlem loupeživých tlup, opuštěn v polovině 16. stol. Zachovány vysoké zbytky obytné věže, části hradeb a ve skále tesané příkopy.

Pakoměřice

Praha-východ 50°10'51.26"N; 14°28'51.22"E

Ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Bořanovice. Barokní zámek z 18. stol. s arkádami a pozdně barokním hospodářským dvorem v místě býv. tvrze, v areálu dvora též zbytky pivovaru. Gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol. upraven pozdně barokně v 18. stol., márnice a fara z 18. stol.

Pakoměřice – barokní dvůr

Páleč

Kladno 50°18'40.46"N; 14°2'58.39"E

Obec prvně připomínána r. 1316. Cihlový kostel Narození Panny Marie z r. 1338 regotizován r. 1891, při něm barokní márnice. Zbytky příkopů a valů tvrze zničené za třicetileté války. Rodiště kazatele Štěpána z Pálče, nejprve přítele a nakonec zásadního odpůrce Husova.

Pacov – zámek 404

www.ceskonamape.cz

Palupín

Jindř. Hradec 49°10'49.15"N; 15°13'34.14"E

Nevelká ves prvně doložena r. 1368, nyní část města Strmilov. Hospodářský dvůr s přízemním obytným stavením na způsob zámečku s věžičkou z doby kolem r. 1800. Na kopci kostel sv. Václava, založen r. 1617 jako evangelický, od r. 1620 katolický, věž přistavěna r. 1897. Od něj daleký výhled.

Pancíř

Klatovy 49°10'42.05"N; 13°15'14.64"E

Šumavská hora (1214 m n. m.) nad Železnou Rudou, na vrcholu turistická chata vybudovaná Klubem českých turistů r. 1923. Její součástí dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou, věž vysoká 18 m má vyhlídkovou plošinu ve výši 15 m. Vrchol dostupný lanovkou ze sedla v osadě Špičák – viz samostatné heslo.

Panenské Břežany

Praha-východ 50°12'45.81"N; 14°26'19.88"E

Páleč – kostel

Páleček

Kladno 50°17'32.29"N; 14°1'53.29"E

Obec připomínána r. 1227. Barokní horní zámek z 1. poloviny 18. stol., při něm pseudobarokní zahrada s rokokovými sochami a trojboká barokní kaple sv. Anny z let 1705–1707 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, zámek nyní účelově využit. Empírový dolní zámek z doby kolem r. 1840, za 2. světové války sloužil jako sídlo říšského protektora Reinharda Heydricha, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupný. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724, sloupy se sochami světců z 1. poloviny 18. stol.

Ves připomínána ve 14. stol., nyní část obce Klobuky. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1778. Hřbitov se dvěma vstupními branami, na něm barokní márnice a barokní hranolová zvonice.

Palič

Cheb 50°0'32.55"N; 12°28'55.25"E

Ves připomínaná r. 1292, nyní část obce Lipová. V severní části venkovský zámeček zmodernizovaný r. 1990, u něj za potokem terénní stopy po tvrzi, která stávala na ostrůvku v rybníku. Zdevastovaný kostel sv. Anny vznikl r. 1840 přestavbou a rozšířením kaple z r. 1751. Památkově chráněná usedlost.

Palkovice

Frýdek-Místek 49°37'55.11"N; 18°18'46.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1437. Raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1631. Fara z r. 1768, barokní kamenný kříž z r. 1741. Kaple sv. Mořice z r. 1851 na místě starého kostela.

Palonín

Šumperk 49°43'42.14"N; 16°57'12.36"E

Obec prvně připomínána r. 1353, od r. 1995 památková zóna. Dochována řada usedlostí s arkádami včetně rychty z poloviny 19. stol. Kostelík sv. Josefa z r. 1833. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1716 a kaplička sv. Pavlíny z r. 1720. Řada křížů z 18.–19. stol. Rodiště malíře Stanislava Lolka (1873–1936), autora příběhů Lišky Bystroušky.

Panenské Břežany – kaple sv. Anny

www.ceskonamape.cz

405

Panenský Týnec

Louny

Paračov

Strakonice

50°17'42.18"N; 13°55'4.25"E

49°11'59.58"N; 13°59'39.74"E

Obec doložena poprvé r. 1115, od r. 1321 městečkem obehnaným hradbou, status městyse obnoven r. 2006. Před r. 1280 založen klášter klarisek, zrušen r. 1782. Na návsi objekt býv. kláštera, nyní sídlo úřadu městyse. Mohutné zříceniny nedokončeného klášterního kostela, stavba zahájena patrně r. 1382 a přerušena husitskými válkami, zachováno torzo presbytáře a bohatě zdobený portál. Ve středu obce barokní kostel sv. Jiří z r. 1722 na místě pův. stavby z r. 1318, za ním kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Při cestě do Loun historický milník z přelomu 18. a 19. stol. Na hřbitově hrob cestovatele a botanika Benedikta Roezla (1824–1885).

Obec poprvé doložena r. 1316. Kostel sv. Petra a Pavla vybudován r. 1840 ze starší stavby. Před ním kříž z r. 1686, za ním raně barokní hřbitovní kaple. V obci několik výklenkových kapliček z 19. stol.

Paradies

Teplice 50°35'48.76"N; 13°54'46.54"E

Hrad, psaný též Paradis, založen kolem r. 1400 jako léno Míšňanů na hradu Osek. Stál na vrchu Chotyně obtékaném Bořislavským potokem, ale o jeho historii ani zániku nejsou žádné zprávy. Pravděpodobně zničen husity již r. 1426. Na místě hradu pak patrně stála tvrz Stoličky doložená v 16. stol. Na vrchu bez přístupové cesty lesem zarostlé dvě řady valů a stopy zdiva. V r. 2003 vztyčen dřevěný kříž.

Pardubice

Pardubice 50°2'14.63"N; 15°46'34.85"E

Osada s tvrzí na soutoku Labe s Chrudimkou prvně doložena r. 1295, městem od r. 1340, od r. 1964 památková zóna, od r. 2002 krajské město Pardubického kraje, nyní důležitá železniční křižovatka, významný průmysl potravinářský, elektrotechnický a chemický, proslulá výroba perníku. Renes. zámek z let 1491–1500 na místě vodního hradu v 16. stol. opevněn mohutnými zemními rondely, nyní sídlo Východočeského muzea. Výstavba města ovlivněna požáry v letech 1507 a 1538, ojediněle jednotná renes. zástavba Pernštýnského náměstí narušena až výstavbou novorenes. radnice v letech 1892–1894 s Alšovými sgrafity z r. 1900 v průčelí. Z městských domů vyniká dům U Jonáše z počátku 16. stol. s fasádou z doby kolem r. 1800, nyní využíván Východočeskou galerií. Uprostřed náměstí morový sloup z r. 1695. Z městského opevnění dochována Zelená brána z r. 1507, dříve Pražská, zvýšena po požáru r. 1542 a opravena r. 1912, z věže výhled, na renes. předbraní pískovcový reliéf podle Alšova návrhu z r. 1903.

Panenský Týnec – nedostavěný chrám

Panna

Litoměřice 50°36'40.06"N; 14°11'5.29"E

Hrad Panna na vysokém stejnojmenném vrchu (594 m n. m.) založen r. 1421 Zikmundem z Vartemberka jako protiváha nedalekého Kalichu, obsazen husity r. 1423, dobyt a zbořen královským vojskem r. 1437. Dochovány nepatrné terénní stopy po dolní bráně a příkopu. Z vrcholu výhled. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Panoší Újezd

Rakovník 50°2'11.5"N; 13°42'56.53"E

Obec prvně zmiňována r. 1352, název připomíná manské dvory patřící ke Krakovci, později ke Křivoklátu. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie přebudován r. 1718. Jižně od obce památná lípa.

Panské Dubenky

Jihlava 49°13'10.87"N; 15°15'57.59"E

Obec poprvé připomínána r. 1355. Pozdně barokní kostel Zjevení Páně z r. 1788. 406

Pardubice – dům čp. 11 v Pernštýnské ulici

www.ceskonamape.cz

Pův. klášterní kostel sv. Bartoloměje z konce 13. stol. zničen r. 1421, nově postaven renesančně v letech 1507–1514, restaurován r. 1912, u něj zvonice ze 16.–17. stol., zmodernizována r. 1930. Kostel Zvěstování Panny Marie založen Arnoštem z Pardubic r. 1359, přestavěn v 1. polovině 16. stol., restaurován v letech 1905–1906. Býv. hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1510 přestavěn v letech 1563–1570 a 1938–1940, u něj barokní hranolová zvonice na místě kostnice zrušené r. 1778. Barokní kostel Panny Marie Bolestné z r. 1710 opraven v letech 1902–1906. Ve městě řada staveb moderní architektury 1. poloviny 20. stol., zejména architektů Gočára a Janáka, mezi nimi vyniká secesní divadlo z let 1906–1909, mlýn z r. 1910, Grandhotel z r. 1931 nebo krematorium z let 1921–1923. Pomník z r. 1883 připomíná vynálezce ruchadla, bratrance Veverkovy. V části Pardubičky pozdně gotický kostel sv. Jiljí, upraven renesančně r. 1587, průčelí novogotické, u něj dřevěná osmiboká zvonice z počátku 20. stol. Honosná vila ostravského uhlobarona Larische zvaná Zámeček, u ní popravovány r. 1942 oběti heydrichiády včetně obyvatel Ležáků, pomník. Město rodištěm průkopníka letectví Jana Kašpara (1883–1927), v místě startu jeho prvního dálkového letu do Prahy 13. května 1911 pomníček. U města od r. 1995 mezinárodní letiště. Od r. 1874 pořádána proslulá Velká pardubická steeple-chase, od r. 1929 plochodrážní závod Zlatá přilba.

Partutovice – větrný mlýn

Pařížov

Chrudim 49°50'0.81"N; 15°34'1.92"E

Malá ves na Doubravě písemně zmiňována až r. 1397, starší původ prokazuje románský kostel, nyní část obce Běstvina. Kostel sv. Máří Magdalény pochází z 12. stol., z pův. stavby dochována věž a část lodi, zbytek dostavěn při úpravách kolem r. 1837, kolem malý hřbitov. Jižně od vsi na řece vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Paseka

Olomouc 49°47'46.74"N; 17°13'21.96"E

Obec prvně připomínána r. 1351 jako osada Těchanov. Hodnotný pozdně barokní kostel sv. Kunhuty z r. 1784 s renes. věží z r. 1603. Empírový kamenný kříž z r. 1825 a sloup Nejsvětější Trojice z poloviny 19. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1735. Nad obcí plicní léčebna z let 1914–1917.

Paseky nad Jizerou

Semily 50°43'24.48"N; 15°24'4.05"E

Pardubice – radnice

Paršovice

Přerov 49°30'3.19"N; 17°42'28.87"E

Obec starého založení prvně připomínána r. 1141. Empírový kostel sv. Markéty z r. 1826 na místě starší stavby, po požáru z r. 1900 obnoven r. 1906. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1860. Budova školy z r. 1898.

Horská rekreační obec vysoko nad Jizerou připomínána poprvé r. 1439. Barokní kostel sv. Václava z let 1787–1789 s rokokovým zařízením, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1808. Dochovaná roubená stavení využívána k rekreaci. Památník zapadlých vlastenců z r. 1958 rekonstruován v letech 1975 a 1978. Na hřbitově pomník učitele Věnceslava Metelky (1807–1867). Významné lyžařské středisko.

Paskov

Frýdek-Místek 49°43'57.06"N; 18°17'31.15"E

Partutovice

Přerov 49°37'50.06"N; 17°42'28.08"E

Obec prvně doložena r. 1412. Barokní kostel sv. Mikuláše z let 1786–1789 na místě starší zchátralé stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1802. Nad východním okrajem plně funkční větrný mlýn německého typu z r. 1837, nyní soukromé muzeum. Od něj rozhled, v okolí lyžařské terény s vleky.

Obec prvně připomínána r. 1267, nyní oblast uhelných dolů s celulózkou, v 16. stol. významné působiště českých bratří. Na místě tvrze barokní zámek z let 1640–1646, přestavěn r. 1869 na čtyřkřídlý novoklasicistní objekt, novobarokní kaple přistavěna r. 1914, po 2. světové válce do r. 2004 zdravotnické zařízení, nyní nevyužit. U vjezdu barokní sochy sv. Šebestiána a Jana Nepomuckého. Farní kostel sv. Vavřince z let 1740–1746 rozšířen r. 1828, v areálu kaple Panny Marie Bolestné z r. 1827 s kapličkami křížové cesty. Barokní fara z r. 1750. Rodiště malíře Bohumíra Dvorského (1902–1976).

www.ceskonamape.cz

407

Pasohlávky

Brno-venkov 48°54'10.84"N; 16°32'43.87"E

Obec prvně doložena r. 1276, nyní významná rekreační oblast na severním břehu horní Novomlýnské nádrže s plážemi a kempy, rovněž náhradní sídliště pro zatopenou obec Mušov. Na ostrově ve střední nádrži zachován odsvěcený mušovský kostel sv. Linharta románského původu z přelomu 12. a 13. stol., nyní v majetku obce Ivaň. Východně od Pasohlávek návrší Hradisko (220 m n. m.) se stopami tábora římských legií z 2. stol., archeologické naleziště. V kempu pod ním zřízeno muzeum s expozicí Římané na Mušově. V obci pův. kaple sv. Ducha barokně přestavěná a nově zasvěcená sv. Anně r. 1691, rozšířena na kostel r. 1811, věž z r. 1818. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Paštiky – kostel

Pasovary

Č. Krumlov 48°44'45.03"N; 14°13'47.47"E

Zaniklá ves prvně zmiňována v letech 1278–1291. Gotická tvrz z 13. stol. přestavěna ve 2. polovině 16. stol. renesančně a později barokně, po r. 1945 zpustla. Dochována třípatrová hranolová věž a zbytky zdiva přilehlých budov.

Pastviny

Ústí n. O. 50°5'42.45"N; 16°33'49.51"E

Pův. osada založená pastevci zničena ve 13. stol., nynější obec znovu založena počátkem 16. stol., prvně připomínána r. 1543. Na hřbitově kamenná Kalvárie z r. 1781. V letech 1932–1938 u obce vybudována na Divoké Orlici údolní vodní nádrž. Její hráz o délce 193 m a výšce 43 m vytvořila přehradní jezero o rozloze 110 ha a dlouhé 7 km. V hrázi vodní elektrárna z r. 1938, nad ní nad pravým břehem stopy neznámého hrádku označovaného Vejrov. Výše nad pravým břehem tzv. Vejdova lípa, mohutný strom o stáří asi 800 let. V okolí přehrady vyhledávaná rekreační oblast s chatami a kempy.

Pašinka

Kolín 49°59'46"N; 15°11'13.33"E

Obec prvně zmíněna r. 1374 pod názvem Pašiněves. Na návrší tvrz z konce 14. stol., v letech 1885–1950 v majetku rodiny Radimských, významný český malíř Václav Radimský (1867–1946) zde měl svůj ateliér, nyní soukromý obytný objekt. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 20. stol. na místě starší stavby. Na severozápadním okraji boží muka z počátku 19. stol., u nich památná lípa.

Paštiky

Strakonice 49°26'33.48"N; 13°53'53.47"E

Malá osada prvně doložena r. 1352, nyní část obce Bezdědovice. Na návrší cenný barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1753, poslední dílo K. I. Dienzenhofera na místě starého gotického kostelíka. Na hřbitovní bráně vytesána lebka s hnáty, tzv. paštická smrt.

408

Pátek

Louny 50°22'52.23"N; 13°56'18.27"E

Ves prvně uváděna r. 1196, nyní část městyse Peruc. Zámek z r. 1543 přestavěn do dnešní barokní podoby v letech 1692–1697, do r. 1945 v majetku strahovského kláštera, nyní prázdný, jen o prázdninách zpřístupňována expozice dějin vsi. Pod ním na Ohři renes. mlýn z r. 1567. Rodiště Bedřicha Schnircha (1791–1868), stavitele řetězových mostů, v dětství zde pobýval cestovatel Emil Holub.

Patokryje

Most 50°29'56.55"N; 13°42'16.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1343. Dominantu tvoří obnovená tvrz, pův. z r. 1378, zpustla v 17. stol., její součástí rekonstruovaný statek s chovem koní. Smírčí kříž.

Pavlice

Znojmo 48°58'11.54"N; 15°54'13.25"E

Obec prvně připomínána r. 1252. Kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1835 na místě starší kaple. Zájezdní hostinec barokního původu ze 17. stol. upraven v 18. stol. klasicistně. Pozdně barokní boží muka opravena r. 2005. Sousoší Nejsvětější Trojice. Rodiště sochaře Karla Pokorného (1891–1962), před obecním úřadem jeho busta.

Pavlíkov

Rakovník 50°3'23.31"N; 13°44'13.47"E

Obec připomínána r. 1341, historický status městyse obnoven r. 2007. Odsvěcený barokní kostel sv. Kateřiny z let 1776–1785 slouží jako depozitář. V budově úřadu městyse od r. 2006 stálá expozice obrazů, kreseb a grafik významného výtvarníka Jiřího Anderleho (1936), místního rodáka.

Pavlov

Žďár n. S. 49°27'3.58"N; 15°54'51.96"E

Obec prvně připomínána r. 1370. Raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z konce 13. stol., v 15. stol. opevněn hradbami s hranolovou věžovou bránou, barokní úpravy z r. 1792. V ohradní zdi hřbitova zděná zvonice z r. 1573. Fara z r. 1888, kamenný kříž u kostela z r. 1810.

www.ceskonamape.cz

Pavlov

Jihlava 49°14'35.75"N; 15°33'40.84"E

Obec prvně uváděna r. 1358. Kostel sv. Víta gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v 18. stol., nově vystavěn r. 1819, z pův. stavby zachováno zdivo věže. Na faře gotické sklepy z 13.–14. stol. V obci dochovány lidové domy z 18. a 19. stol.

Pavlov

rodního významu s řadou vleků a lanovkami na Sněžku z r. 1949 a na Hnědý vrch z r. 2003. U horní stanice lanovky na Hnědém vrchu zpřístupněna r. 2009 nová, 31 m vysoká ocelodřevěná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 27 m, ve svahu obnovená kaple sv. Barbory.

Břeclav 48°52'24.83"N; 16°40'16.01"E

Vinařská obec na jižním břehu dolní Novomlýnské nádrže doložena již v 11. stol., od r. 1995 památková zóna. Dochovány selské domy s barokními štíty z 18. stol. a barokní hřbitov z téže doby s nárožními věžemi. Na návsi barokní kostel sv. Barbory z r. 1658 s pozdně gotickou věží a klasicistní lodí. Severně od obce odkryto sídliště lovců mamutů. Východiště ke zřícenině hradu Děvičky – viz samostatné heslo. Pec pod Sněžkou

Pavlov

Pelhřimov 49°23'52.63"N; 15°14'39.34"E

Obec prvně zmíněna r. 1377. Středověká tvrz přestavěna na prostý zámeček s hospodářským stavením. Boží muka z r. 1681. Východně od obce židovský hřbitov.

Pavlovice u Kojetína

Prostějov 49°18'6.89"N; 17°12'45.23"E

Západně na luční enklávě Chaloupky obnovená kaplička z r. 1834 podpíraná novodobou sochou poutníka. Ve městě dochována stará hospoda z r. 1793. Dominantu tvoří hotel Horizont ze 70. let 20. stol. Relaxpark s horskou bobovou dráhou a dalšími atrakcemi. Na severním okraji v Obřím dole středověký důl Kovárna se zpřístupněnou štolou o délce 250 m, v infocentru Krkonošského národního parku ekologická expozice. Při cestě kaple Panny Marie z počátku 20. stol. Východiště na Sněžku – viz samostatné heslo. Ve městě a okolí několik naučných stezek.

Obec prvně zmiňována r. 1329. Barokní kostel sv. Ondřeje z let 1719–1727 s ohradní zdí na místě gotické stavby. Barokní sochy sv. Ondřeje a Františka z Assisi. Rodiště fotografa Vladimíra Jindřicha Bufky (1887–1916).

Pavlovice u Přerova

Přerov 49°28'10.35"N; 17°33'1.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1349. Novorenes. zámek z let 1890–1891 nyní účelově využit, v přilehlém rozsáhlém parku romantická zřícenina. Klasicistní kostel sv. Jiljí z r. 1780. V obci řada hodnotných barokních soch světců z 18. stol.

Pec

Domažlice 49°23'54.99"N; 12°49'52.18"E

Ves, často označovaná jako Pec pod Čerchovem, založena r. 1652 kolem železářské, později sklářské hutě. Pozoruhodná dřevorubecká kaple sv. Prokopa z r. 1908. Zachovány roubené chalupy. Rodiště spisovatele a národopisce Jana Františka Hrušky (1865–1937), pamětní deska. Působiště Jaroslava Špillara (1869–1917), malíře Chodska. Jihovýchodně od obce na výchozu českého křemenného valu Sokolova vyhlídka s památníkem geologa Rudolfa Sokola (1873–1927).

Pec pod Sněžkou

Trutnov 50°41'41.84"N; 15°44'21.92"E

Pův. osada při rudných nalezištích, od 16. stol. s pecemi na tavení rud, písemně doložena r. 1790, na město povýšena r. 1986, nyní horské, zejména lyžařské středisko meziná-

Pec pod Sněžkou - centrum

Pecka

Jičín 50°28'49.82"N; 15°36'31.17"E

Obec prvně doložena r. 1322 jako podhradí, již r. 1382 povýšena na městečko, historický status městyse obnoven r. 2007. Gotický hrad z počátku 14. stol. na místě starší tvrze rozšířen v 15.–16. stol. pozdně goticky a renesančně, po r. 1603 Kryštofem Harantem z Polžic a Bezdružic výstavbou západního paláce přeměněn na renes. zámek, zničen požárem r. 1830, od r. 1921 zřícenina v majetku obce. Po konzervaci zdiva a rekonstrukci Harantova paláce nyní expozice věnovaná historii hradu a podhradí, útrpného práva a osobnosti Kryštofa Haranta.

www.ceskonamape.cz

409

Pečky

Kolín 50°5'20.31"N; 15°1'36.56"E

Obec doložena r. 1225 jako Pečky Podblatné, po r. 1845 prudký rozvoj po výstavbě železnice, na město povýšena r. 1925. Na Masarykově náměstí v severní části města novorománský kostel sv. Václava z let 1906–1912, radnice z r. 1901 a uprostřed pseudorenes. kašna z 2. poloviny 19. stol. V jižní části města raně kubistický českobratrský kostel z let 1913–1915, jediný na světě s kubistickým interiérem a slohově čistou kubistickou stavbou, před ním cenná socha Mistra Jana Husa od Vojtěcha Suchardy z r. 1919. Technickou památku tvoří vodojem u nádraží z let 1930–1932. Na jižním okraji Hynkův mlýn, nyní opět v provozu.

Pejdlova Rosíčka

Jindř. Hradec 49°12'34.38"N; 15°6'10.41"E

Osada prvně doložena r. 1575, nyní část obce Jarošov nad Nežárkou. Na mírném návrší nad někdejším rybníkem dochována věžovitá tvrz neznámé historie s branou a hospodářskými budovami. Zasazená kamenná deska z r. 1674 potvrzuje, že zde tehdy žil poddaný majitele tvrze jménem Pejdl, po němž osada nese název.

Pecka – hrad

Na náměstí morový sloup z r. 1720 a raně barokní kašna z r. 1634. Barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1748–1758 na místě starší stavby. Dochována řada barokních soch světců z 18. stol., měšťanské domy i roubené chalupy z počátku 19. stol. U školy pomník Kryštofa Haranta z r. 1921, odhalen ke 300. výročí jeho popravy. Rodiště JUDr. Jindřicha Štemberky (1867–1926), propagátora turistiky v Orlických horách, a jeho bratra Josefa (1869–1942), posledního lidického faráře, popraveného nacisty, jeho pomníček před kostelem. Jižně návrší zvané Krkonošská vyhlídka (530 m n. m.), oblíbené rozhledové místo Karla Václava Raise, zastavení naučné stezky.

Pečice

Příbram

Peklo

Kaňonovité údolí Robečského potoka o délce 5 km mezi Zahrádkami a Českou Lípou, zvané Peklo, chráněno od r. 1967, v údolní nivě lemované pískovcovými bloky největší výskytiště bledulí jarních v severních Čechách. Na okraji rekreační osada Krby, zvaná též Karba, nyní část obce Zahrádky, s chalupami přilepenými k pískovcovým skalám. V údolí samota, kde žil bojovník za lidská práva Ladislav Lis (1926–2000), pamětní deska na skále. Nad údolím zbytky skalního hradu označovaného Frýdlant nebo hrad u Kvítkova, založen Ronovci koncem 14. stol., zanikl za husitských válek. Z převážně dřevěné stavby zachovány obtížně přístupné relikty objektů tesaných ve skalách.

49°36'4.56"N; 14°6'19.63"E

Obec prvně zmíněna r. 1336. Rokokový zámeček z konce 18. stol. Raně gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol. rozšířen ve 14. stol. Mezi Pečicemi a Milínem jedna z největších rozvoden elektrického proudu u nás.

Pěčice

Ml. Boleslav 50°20'59.13"N; 15°0'15.93"E

Obec prvně doložena r. 1290. Renes. tvrz z r. 1588 přestavěna v 18. stol. na barokní sýpku, budova dochována s novějšími úpravami a výjimečným renes. portálem s erby a letopočtem.

Pěčín

Rychnov n. Kn. 50°9'15.53"N; 16°25'28.37"E

Obec nad potokem Říčkou prvně připomínána r. 1318. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1727–1729 na místě gotické stavby, na hřbitově barokní márnice z r. 1767. U fary socha Panny Marie z r. 1795. Západně nad levým břehem říčky Zdobnice pozůstatky pěčínského hradu z 13. stol., zničen r. 1421, dochovány příkopy a zarostlé zbytky zdí. 410

Č. Lípa 50°38'41.22"N; 14°30'33.33"E

Údolí Peklo

www.ceskonamape.cz

Pěkná

Prachatice

Perálec

Chrudim

48°51'2.89"N; 13°56'9.01"E

49°49'32.78"N; 16°4'58.82"E

Ves prvně zmíněna r. 1393, nyní část obce Nová Pec. Ve svahu barokní kostel sv. Anny z let 1788–1791, věž přistavěna r. 1903.

Obec prvně připomínána r. 1349. Na hřbitově pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele z počátku 14. stol., barokně přestavěn v letech 1764–1765, v interiéru dochovány zbytky gotických fresek.

Pelhřimov

Pelhřimov 49°25'44.96"N; 15°13'22.99"E

Historické město vzniklo přenesením trhové osady na místě Starého Pelhřimova jihovýchodním směrem po r. 1260, od r. 1596 královské město, tradiční kartáčnictví. Zachována část opevnění ze 16. stol. se dvěma branami, Horní neboli Rynáreckou a pětipatrovou, 36 m vysokou Dolní čili Jihlavskou, od r. 1994 sídlo muzea rekordů a kuriozit. Horní konec náměstí uzavírá zámek pánů z Říčan ze 16. stol., nyní sídlo muzea Vysočiny, k němu přiléhá Solní branka. Gotický kostel sv. Bartoloměje z počátku 14. stol., při renes. přestavbě r. 1589 pokryt sgrafity, věž přístupná jako vyhlídka. Kostel sv. Víta gotického původu z 13. stol., nejstarší stavba ve městě, barokně přestavěn v 17.–18. stol., u něj věž pův. zvonice z r. 1575. Barokní kaple Panny Marie Bolestné z let 1710–1712 na místě gotické stavby. Nad městem severovýchodně raně barokní kaple sv. Anny z let 1699–1700, jihozápadně barokní kaple sv. Floriána z konce 17. stol., na Kalvárii pseudogotická kaple sv. Kříže z r. 1883 na místě vyhořelé barokní kaple a při silnici hranolová kaple sv. Mikuláše upravená r. 1855. Na náměstí řada renes. a barokních domů s podloubími, empírová kašna z r. 1828 se sochou sv. Jakuba. V renes. Šrejnarovském domě z r. 1614 infocentrum a expozice muzea Vysočiny. Na náměstí dále rodinné muzeum Lipských a ve sklepení purkrabského domu muzeum strašidel z r. 2002. Městské divadlo z r. 1896. Kubistické stavby Pavla Janáka, Drechselova vila z r. 1913 a Fárův dům z r. 1914. Ve městě se narodili Mikuláš z Pelhřimova (1385–1459), radikální husita a táborský biskup, sochař Emanuel Julián Kodet (1880–1954), historik Josef Dobiáš (1888–1970), režisér Oldřich Lipský (1924–1986) a jeho bratr, herec Lubomír (1923), herec Jiří Lír (1923–1995) a operní pěvec Vratislav Kříž (1957).

Penikov

Jindř. Hradec 49°3'15.4"N; 15°18'39.43"E

Středověká osada doložena r. 1672 jako pustá, nyní část obce Český Rudolec. Býv. hospodářský dvůr založen r. 1730. Pod obnoveným rybníkem býv. mlýn změněný na rekreační objekt, vedle unikátně zachovaná vodní pila z počátku 19. stol. se zařízením z r. 1865, technická kulturní památka, po rekonstrukci z let 2001–2005 plně funkční, v letní sezóně pravidelný ukázkový provoz.

Perná

Břeclav 48°51'8.47"N; 16°37'28.08"E

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1305. Renes. kostel sv. Mikuláše z let 1510–1583 vybudován ze starší kaple, upravován r. 1767. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1865, novoempírová kašna z r. 1902, pův. napajedlo pro koně. Severozápadně nad obcí zbytky kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1652 s poustevnou, zrušena r. 1786 a rozebrána na stavební materiál. Šlechtitelská vinařská stanice založena r. 1946.

Pernarec

Plzeň-sever 49°50'25.01"N; 13°6'14.63"E

Obec připomínána r. 1219 v majetku tepelského kláštera. Hřbitovní kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol., přestavěn empírově v letech 1820–1822, další pseudoslohové úpravy z přelomu 19. a 20. stol. a z r. 1931. U kostela sloupková boží muka z r. 1664. Jižně od obce od 20. do 60. let 20. stol. hlubinná těžba barytu.

Pernink

K. Vary 50°21'53.14"N; 12°47'0.29"E

Obec připomínána r. 1532 jako horní městečko při cínových a stříbrných dolech, od 19. stol. výroba výšivek a krajek, nyní převážně rekreační ráz, středisko zimních sportů. Ve středu obce barokní kostel Nejsvětější Trojice z poloviny 18. stol. na místě staršího dřevěného. Západně od obce druhá nejvýše položená železniční stanice v Čechách (902 m n. m.).

Pernolec

Tachov 49°46'26.4"N; 12°40'46.13"E

Ves prvně připomínána r. 1251, nyní část obce Částkov. Středověká tvrz gotického původu po požáru přestavěna počátkem 18. stol. na barokní sýpku, nyní opravena i s částí vodního příkopu. Nad vsí poutní kostel sv. Anny Samétřetí, pseudorománská stavba z let 1898–1902 na místě starší kaple.

Pernštejn

Brno-venkov 49°27'5.69"N; 16°18'56.76"E

Penikov – vodní pila

Hrad nazývaný králem moravských hradů, jedna z největších a nejlépe dochovaných goticko-renes. pevnostních staveb Evropy, založen nad říčkou Nedvědičkou v 1. polovině 13. stol. a nazván Bärenstein čili Medvědí kámen. Pozdně gotickými a renes. přestavbami v 15.–16. stol. vystavěno monumentální opevněné a reprezentativní sídlo. Zvláštnost hradního paláce představují úzká levotočivá schodiště, vedoucí do spleti hradních místností nejrůznějších velikostí a tvarů. Hrad doplňuje dlouhé a úzké předsunuté předhradí, mohutně opevněné se čtyřmi branami. V areálu zachováno mnoho umělecky hodnotných pozdně gotických a rewww.ceskonamape.cz

411

nes. detailů, převážně z mramoru, zejména nádherné portály. Po r. 1596 prováděny již jen úpravy interiérů, především bohatá štuková a malířská výzdoba z 18. stol. Od r. 1945 hrad v majetku státu a během sezóny přístupný veřejnosti, opraven po požáru z dubna 2005.

Peruc

Louny 50°20'31.85"N; 13°58'4.09"E

Obec doložena r. 1170, status městyse z r. 1898 obnoven r. 2006. V horní části náměstí vystavěn gotický hrad, v 16. stol. přestavěný na renes. zámek, barokně upraven a rozšířen v letech 1760–1770, od r. 2007 v soukromém vlastnictví. V jeho části pamětní síň malíře Emila Filly. Naproti barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1724–1725 s hodnotnou vnitřní výzdobou. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1857. Radnice se sgrafity z r. 1883. Pověst o setkání českého knížete Oldřicha s prostou pradlenou Boženou počátkem 11. stol. připomínají tisíciletý Oldřichův dub a pseudogoticky upravená Boženina studánka. V býv. barokní sýpce z konce 18. stol. Muzeum české vesnice. Severovýchodně Čechova vyhlídka, zvaná též Krásná, oblíbené básníkovo místo s nádherným výhledem na České středohoří.

Pernštejn – hrad

Perštejn

Chomutov 50°22'48.11"N; 13°6'48.07"E

Obec prvně připomínána jako podhradí r. 1468. Klasicistní kostel sv. Vendelína z let 1795–1797, kolem r. 1965 se propadla zchátralá střecha a kostel měl být zbořen, v 90. letech 20. stol. zahájeny opravy pro uvažované muzeum zaniklých obcí Chomutovska. V parčíku pomníček amerického letce George Wilsona, který u obce zahynul v prosinci 1943, a busta spisovatele Václava Řezáče (1901–1956), který obec učinil dějištěm svých budovatelských románů. Nad obcí zřícenina hradu vystavěného po r. 1250 patrně kadaňským purkrabím Albrechtem ze Žeberka. Hrad označovaný jako Borschenstein nebo Pürstein zpustl počátkem 16. stol. Zachováno torzo válcové věže, paláce a vysoká část obvodové hradby.

Pertoltice

Liberec 50°58'47.91"N; 15°4'48.32"E

Obec doložena r. 1346, nazvána podle zakladatele Bertolda, německy Berzdorf. V dolní části kostel sv. Jošta středověkého původu, podstatně barokně přestavěn v 18. stol., kolem hřbitov. Nedaleko něj tzv. Reinišův statek, jediný pozůstatek sídla držitele prostředního ze tří středověkých lenních hospodářství, název od r. 1926 podle tehdejšího majitele. Při silnici chráněná, přes 1 km dlouhá lipová alej s více než 200 stromy. Jižně od obce několik rybníků, z nich největší Panenský, významné hnízdiště ptactva.

Pertoltice

Pětipsy

Chomutov 50°19'12.59"N; 13°20'59.19"E

Obec doložena r. 1226. Po r. 1332 vybudována gotická tvrz, rodové sídlo Pětipeských z Chyš a Egerberka, přestavěna po r. 1560 na renes. zámek, zdevastován po r. 1948. Místní část Vidolice rodištěm malíře a grafika Josefa Lieslera (1912–2005).

K. Hora 49°45'8.88"N; 15°10'50.91"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Románský kostel sv. Jiří z konce 12. stol. regotizován koncem 19. stol., z pův. románské stavby zachována věž. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

412

Peruc – Boženina studánka

Petrkov

Havl. Brod 49°34'6.61"N; 15°33'32.61"E

Ves prvně zmíněna r. 1381, nyní část obce Lípa. U proslulých pramenů založeny r. 1729 lázně, v provozu do 2. světové války, lázeňská budova z r. 1777 přestavěna po požáru r. 1890. Ve vsi na místě renes. tvrze barokní zámeček z 2. poloviny 18. stol., v zámku se narodil a prožil život básník a grafik Bo-

www.ceskonamape.cz

huslav Reynek (1892–1971) se svou manželkou, francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou (1889–1964).

Petrohrad

Louny 50°7'38.46"N; 13°26'49.24"E

Obec pod zdaleka viditelnými zříceninami hradu zvaného Petršpurk, založen kolem r. 1360, zpustl ve 2. polovině 16. stol. Zachováno nároží paláce upravené na vyhlídku. Na základech okrouhlé věže barokní kaple Všech svatých z r. 1656. Pod hradem mohutný renes. zámek z doby kolem r. 1550, po třicetileté válce v letech 1697–1703 opraven a v letech 1747–1752 přistavěna dvě barokní křídla. Stavba na půdorysu písmene U využita jako zdravotnické zařízení. Kostel sv. Vavřince upraven z pův. zámecké kaple kolem r. 1850. Před zámkem socha sv. Wolfganga z r. 1749 a býv. špitál s kaplí Nejsvětější Trojice z let 1650–1652. V obci tři barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a obelisk Nejsvětější Trojice z r. 1721. Na severním okraji vsi historizující budova býv. pivovaru z r. 1864.

Petrov

Hodonín 48°52'54.65"N; 17°16'39.68"E

Vinařská obec založena Petrem z Kravař před r. 1400, prvně doložena r. 1412. Kostel sv. Václava z 15. stol. zničen za třicetileté války, nový moderní téhož zasvěcení vybudován v letech 1997–2000. Pozdně barokní zvonice z poloviny 18. stol. Od konce 16. stol. do r. 1987 v obci lázně u sirného pramene, nyní jen volně přístupný pramen. Půvabný areál Plže s dochovaným souborem vinných sklepů doložených od 15. stol., od r. 1983 památková zóna. Poblíž kaplička Panny Marie Bolestné z přelomu 18. a 19. stol. s lidovou výzdobou.

Petrovice

Příbram 49°33'19.16"N; 14°20'16.86"E

Zemědělská obec prvně zmíněna r. 1219. Pův. raně gotický kostel sv. Petra a Pavla barokně přestavěn v 17. stol. Zámek s dvěma věžemi na místě starší tvrze vystavěn v 17. stol., novogoticky upraven r. 1877. Barokní jezuitská rezidence ze 17. stol. s pilastry a cibulovou bání. Severozápadně od obce od r. 2003 rozhledna Kuníček, ocelová telekomunikační věž o výšce 60 m v železobetonovém základu, vyhlídkové plošiny ve výškách 9 a 36 m. Pod ní u stejnojmenné osady otevřená barokní kaple z 18. stol. v místě morového hřbitova a několik božích muk a žulových křížů tzv. sedlčanského typu, mezi osadami Kuníček a Kuní pozoruhodná kamenná křížová cesta z r. 2000. Jihovýchodně žulový balvan Vrškámen, severovýchodně viklan zvaný Husova kazatelna, přírodní památky. Kolem obce zřízena naučná stezka.

v jižní části volně stojící barokní zvonice z 18. stol. s dodatečně přistavěnou otevřenou kaplí. Východně od vsi na čedičovém Loupežnickém vrchu (529 m n. m.) v minulosti neznámý strážní hrádek ze 14. stol., novodobě označován Větrov, zničen patrně r. 1442, stavba zcela rozebrána a vrchol poškozen lomem, přístup po značené cestě. Ves také východištěm ke zřícenině hradu Starý Falkenburk – viz samostatné heslo.

Petrovice

Pohraniční obec na okraji Děčínských stěn poprvé zmíněna r. 1352. Pův. kostel sv. Mikuláše zničen Švédy r. 1639, nový barokní postaven r. 1656, nynější podoba z r. 1793, věž přistavěna r. 1904, nyní zchátralý, střecha se propadla r. 1988. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1709, sloup Ecce homo z r. 1874. Silniční přechod do SRN.

Petrovice

Malá ves zmiňována jako podhradí r. 1394, nyní část obce Osek. Na východ od vsi nad potokem pozůstatky hradu či tvrze Petrovice nebo též Modliškovice. Hrádek založen asi v polovině 14. stol. a zanikl za husitských válek, zachován příkop, val a základové zdivo věže.

Petrovice

Pohraniční ves pod horským sedlem poprvé zmíněna r. 1391, nyní část města Jablonné v Podještědí. Dávné používání zdejší obchodní stezky do Žitavy dokládá nález antické mince z r. 258, historicky doložena též návštěva císaře Napoleona na celnici tehdejší vsi Petersdorf za vojenského tažení v srpnu 1813. V severní části pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1829 s dřevěnou zvonicí vsazenou do štítu,

Rakovník 50°4'1.7"N; 13°38'17.57"E

Obec založena r. 1519. Barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1715–1717, barokní fara z téže doby. Z návrší nad kostelem daleký výhled. Zámek vznikl r. 1709 na místě vypálené tvrze, klasicistně přestavěn r. 1860, do r. 1996 účelově využíván, nyní chátrá. Lidový barokní statek z doby kolem r. 1800. V lese východně od obce skupiny syenitových balvanů, zvaných podle pověsti Kamenné stádo. Na jižním okraji studánka s uhličito-železitým pramenem, dříve poutní místo.

Petrovice

Blansko 49°24'48.98"N; 16°42'5.9"E

Ovocnářská obec na okraji Drahanské vrchoviny prvně zmíněna r. 1374. Při návsi barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1733–1735 na místě gotické stavby ze 14. stol., upraven r. 1804. U kostela a mezi domy zbytky středověké tvrze. Starobylý zájezdní hostinec upraven na penzion. Nad obcí kamenný větrný mlýn holandského typu z r. 1855. Bruntál 50°14'18.01"N; 17°26'58.54"E

Liberec 50°48'30.02"N; 14°45'59.9"E

Strakonice 49°19'20.14"N; 13°58'54.43"E

Petrovice Petrovice

Ústí n. L. 50°47'20.96"N; 13°58'34.39"E

Nyní rekreační obec poprvé doložena r. 1208, název Petersdorf podle lokátora a prvního fojta. Jednolodní kostel sv. Rocha z let 1826–1830, hodnotné stavby lidové architektury z 19. stol.

www.ceskonamape.cz

413

Petrovice

Hradec Kr. 50°17'23.36"N; 15°35'46.11"E

Obec prvně doložena r. 1355. Na hřbitově na návrší kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z poloviny 14. stol., nyní v barokní podobě z let 1724–1737. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Václava z let 1752 a 1761.

Petrovice

Klatovy 49°27'12.3"N; 13°25'42.08"E

Ves prvně připomínána r. 1245, nyní část města Měčín. Pův. gotická kaple sv. Vojtěcha z 15. stol. barokně přestavěna v 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1713. Chráněn soubor lidové architektury se zděnými statky a roubenými špýchary.

Petrovice II

Obec prvně doložena r. 1291. Na návrší raně gotický kostel sv. Martina ze 13. stol., upravován r. 1544 a novogoticky r. 1904. U něj pseudogotická dřevěná hranolová zvonice z r. 1904. Karviná 49°53'39.38"N; 18°32'51.49"E

Zemědělská obec poprvé doložena r. 1305. Barokní kostel sv. Martina z r. 1789. Důležitý železniční přechod do Polska. Na severním okraji v místní části Prstná empírový dvoukřídlý zámek z konce 18. stol. s anglickým parkem, nyní upraven na společenské centrum s vinárnou.

Petrovice u Sušice

Klatovy 49°13'5.66"N; 13°26'32.09"E

Obec pod vrchem Svatobor prvně doložena r. 1319. Ve 13. stol. připomínán hrad, k němu náležel raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol. s románskou věží, upravován barokně a v 19. stol. romanticky. Gotická brána zbytkem opevnění kostela. Na západním okraji v místní části Kněžice dvoukřídlý barokní zámeček z 18. stol., upraven secesně r. 1907. Stopy hradu na vrchu Hrnčíř.

Petřkovice

Ostrava-město 49°52'25.22"N; 18°15'25.67"E

Ves prvně zmíněna r. 1377, od r. 1976 část města Ostrava. Od r. 1780 těžba černého uhlí ve dvou dolech, nyní hornické muzeum Pod Landekem. Na jihovýchodním okraji nad soutokem Odry a Ostravice návrší Landek, významná archeologická lokalita s pravěkým i slovanským osídlením a povrchovými výchozy uhelných slojí, středověký hrad z 13. stol. zanikl v 16. stol., naučná stezka a dřevěná, 7 m vysoká rozhledna z r. 1998. Rodiště zpěvačky Hany Zagorové (1946).

Petřvald

Karviná 49°49'8.37"N; 18°22'18.58"E

Hornická obec prvně zmíněna r. 1305, na město povýšena r. 1960, v letech 1835–1998 těžba černého uhlí. Kostel 414

Petřvald

N. Jičín 49°42'16.41"N; 18°9'9.98"E

Obec na říčce Lubině připomínána r. 1267 v majetku olomouckého biskupství. Tvrz ze 14. stol. přestavěna kolem r. 1600 na renes. zámek, po 2. světové válce upraven na byty, zchátralá stavba zbořena r. 1962. Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše z let 1793–1795 s historickými zvony nahradil dřevěnou stavbu z r. 1564, přestavěn r. 1846. Novogotická Kudělkova kaple.

K. Hora 49°48'35.07"N; 15°3'50.77"E

Petrovice u Karviné

sv. Jindřicha s areálem z let 1835–1859, v areálu kaple křížové cesty a plastiky z poloviny 19. stol. V býv. faře Technické muzeum z r. 1997 s expozicí historie tramvajové dopravy. Ve městě se narodil sbormistr Dr. Bohumil Kulínský (1910–1988) a generál Alois Vicherek (1892–1956), velitel čs. válečného letectva ve Velké Británii.

Pchery

Kladno 50°11'34.11"N; 14°7'0.71"E

Obec prvně připomínána r. 1228. Pův. gotický kostel sv. Štěpána barokně přestavěn r. 1709 a upraven v letech 1894–1895, na návrší barokní zvonice z 18. stol. Dochovány části gotických patrových staveb s cennými architektonickými detaily. Pozdně barokní socha sv. Vojtěcha z r. 1785. Větrné elektrárny z r. 2008.

Pičín

Příbram 49°44'41.36"N; 14°3'26.16"E

Obec v podhůří Brd prvně zmíněna r. 1289. Nad rybníkem Příkop pův. středověká tvrz z 13. stol., v 18. stol. změněna na sýpku. Dominantou obce hřbitovní pův. raně gotický kostel Panny Marie, přestavěn barokně v 18. stol., hřbitov obehnaný zdí s barokní sloupovou branou z r. 1691. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Antonína z r. 1708. Pomník letcům z r. 1924. Turistickou atrakcí Pohádková země se strašidly, skřítky, vodníky a dalšími pohádkovými bytostmi, jejich autorkou malířka a spisovatelka Vítězslava Klimtová.

Pihel

Č. Lípa 50°43'53.28"N; 14°32'51.04"E

Ves, nyní část města Nový Bor, vznikla ve dvou etapách, starší část pod Pihelským vrchem doložena r. 1396. Nad ní nepatrné zbytky hradu založeného Zajíci z Házmburka koncem 14. stol., zanikl po husitských válkách, dochovány jen zbytky zdí a sklepení, předhradí poničeno lomem. Ve vsi v minulosti textilní továrna, poté stříbřírna zrcadel a slévárna. V druhé části vsi založené r. 1755 kaple Panny Marie Sněžné z r. 1823.

Pilníkov

Trutnov 50°31'58.36"N; 15°49'8.18"E

Obec založena v 11. stol., prvně zmíněna r. 1357, od r. 1514 městská práva, status města obnoven r. 2007. Dominantní barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1771 na místě dřevěného protestantského s věží z r. 1605, opraven po požáru města r. 1821, r. 2006 se zřítila kostelní klenba. Domy s podloubími z doby kolem r. 1800. Na náměstí klasicistní kašna z kon-

www.ceskonamape.cz

ce 18. stol. Rokokové sousoší Nanebevzetí Panny Marie z r. 1766, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1860.

Písečná

Jeseník 50°16'36.21"N; 17°15'28.23"E

Obec v údolí Bělé, pův. ves doložená kolem r. 1274 zanikla v 15. stol., r. 1556 založena nová osada zvaná Sandhýbl, současný název od r. 1948. Barokní kostel sv. Jana Křtitele vznikl rozšířením gotické kaple r. 1753. V minulosti těžba zlata, později písku.

Písečná

Ústí n. O. 50°2'43.16"N; 16°27'14.41"E

Obec prvně zmiňována r. 1364. Z gotického kostela sv. Kateřiny, doloženého r. 1384, zachován presbytář, barokní loď přistavěna r. 1716 a průčelí s věží v letech 1781–1782. Barokní fara z r. 1726. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717. Dochován vodní mlýn z r. 1596, v provozu do r. 1951, čtyřpatrová stavba s pův. technickým vybavením, autentická muzejní sbírka zpřístupněna r. 2002, technická a kulturní památka.

Písečné

na r. 1994, od r. 1997 muzejní expozice. V Palackého sadech empírový Schrenkův pavilón z r. 1841 a pomníky Františka Palackého z r. 1886 a Adolfa Heyduka z r. 1935. V domě básníka Adolfa Heyduka z r. 1900 dochován byt v pův. stavu, pamětní deska z r. 1934, Heydukův dům zpřístupňován jako součást muzea. Na jižním okraji města zemský hřebčinec, na nádvoří areálu z r. 1902 socha hřebce Ardo, model pro Myslbekovu sochu sv. Václava. Město rodištěm hudebních skladatelů Jarmila Burghausera (1921–1997), Otakara Jeremiáše (1892–1962) a jeho bratra Jaroslava (1889–1919), architekta Josefa Chochola (1880–1956), estetika Jana Mukařovského (1891–1975), filmového režiséra Václava Kršky (1900–1969) a olympijské vítězky-lyžařky Kateřiny Neumannové (1973). Nad východním okrajem začíná hřeben Píseckých hor, na vrchu Jarník (609 m n. m.) na 59 m vysoké ocelové věži z r. 1997 rozhledna s ochozem ve výši 34 m.

Jindř. Hradec 48°57'51.51"N; 15°27'48.31"E

Pomezní obec na Moravské Dyji doložena r. 1366. Gotická tvrz přestavěna na renes. zámek, v 18. stol. barokně upraven na čtyřkřídlý objekt se dvěma nárožními věžicemi. Dochován lidový dům špýcharového typu. Jižně rozlehlý židovský hřbitov z 18. stol. U obce několik pohraničních pevnůstek z konce 30. let 20. stol.

Písek

Písek 49°18'25.87"N; 14°9'12"E

Historické město na Otavě prvně doloženo r. 1243 při rýžovištích zlata, během 13. stol. vybudováno historické jádro, nyní památková zóna. V 19. stol. rozvoj průmyslu a založení tradice školství. Město těžce postiženo povodní r. 2002. Nejproslulejší památku představuje raně gotický most z konce 13. stol. se sousošími z r. 1757, nejstarší dochovaný kamenný most v Čechách. Na vyvýšenině nad řekou královský hrad, založen ve stylu italského kastelu jako součást městského opevnění v polovině 13. stol., čtyřkřídlá arkádová dispozice svírá nádvoří, od r. 1509 v majetku města, po požáru zčásti upraven na pivovar, v obnoveném západním křídle sídlo Prácheňského muzea, založeno r. 1886. Na náměstí a v okolí řada cenných historických domů, barokní radnice z let 1740–1765, morový mariánský sloup z r. 1714, barokně obnovený kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1636 s renes. sgrafitovým průčelím, pův. součást dominikánského kláštera. Dominantu tvoří děkanský kostel Narození Panny Marie z r. 1250, upraven pozdně goticky koncem 15. stol. a novogoticky r. 1886, 74 m vysoká věž z r. 1489. Goticko-renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1549–1576, nyní koncertní síň, u něj raně barokní hranolová zvonice z r. 1675. Býv. okolní hřbitov upraven na pietní park se zachovanými hroby významných osobností. Raně gotický kostel sv. Václava z 13. stol., nejstarší ve městě, přestavěn barokně v 17. stol. Z městského opevnění zachován fragment Putimské brány zbořené r. 1836 s pomocnou baštou, most s částí příkopu obnoven r. 2006. Pod hradem Křižíkova vodní elektrárna z r. 1888, oprave-

Písek – kamenný most

Písková Lhota

Ml. Boleslav 50°22'1.91"N; 14°52'25.98"E

Obec prvně zmíněna r. 1398. Jižně od ní v lese stopy dvou výšinných opevněných hradišť z doby bronzové, severnější nazýváno Žižkovy valy, jižnější Nad Vlčím dolem. Severně od obce socha sv. Jana Nepomuckého a boží muka. V části Zámostí dochován židovský hřbitov a nad vsí zřícenina malého hrádku nazývaného Starý Stránov, Myškův hrádek nebo jen Hrádek, prvně doložen r. 1297, opuštěn koncem 15. stol., zachováno jen obvodové zdivo paláce s vestavěnými vesnickými domky.

Pístov

Tachov 49°55'18.78"N; 12°45'52.02"E

Ve vsi, nyní části městyse Chodová Planá, poutní kostel sv. Bartoloměje, pův. gotická stavba vyhořela r. 1495, na jejím místě nynější barokní z let 1750–1765 s freskovou výzdobou a přízemními ambity. Mohyla 68 obětí pochodu smrti z koncentračního tábora Flossenbürg.

Písty

Nymburk 50°9'43.85"N; 15°0'12.99"E

Obec prvně zmíněna r. 1338. Na jihozápadním okraji písečná duna, nyní zčásti zalesněná, přírodní památka Písečný přesyp u Píst vyhlášena r. 1951, zbytek tzv. polabské Sahary.

Píšť

Opava 49°58'42.4"N; 18°11'41.68"E

Příhraniční obec poprvé doložena r. 1228, součástí českého státu až od 16. března 1923. Cenný barokní kostel sv. Vavřin-

www.ceskonamape.cz

415

ce z r. 1743, u něj kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Dochován roubený špýchar z konce 18. stol.

Pištín

Č. Budějovice 49°2'37.57"N; 14°20'15.9"E

Obec prvně zmíněna r. 1261, historicky patří k oblasti tzv. Zbudovských blat. Na návsi kostel sv. Vavřince románského původu z doby kolem r. 1260, upraven goticky ve 14. stol. a přestavěn barokně po požáru r. 1752, věž od r. 1846 osazena hodinami, kolem hrazený hřbitov. Zachován ucelený soubor lidových usedlostí ve stylu selského baroka a kovárna z 1. poloviny 19. stol.

Pitárné

Bruntál 50°14'42.8"N; 17°35'59.13"E

Osada uváděna r. 1267 jako biskupské léno, nyní část obce Vysoká. Nad ní jednolodní barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1776, dominanta kraje.

Pivín

Prostějov 49°23'2.47"N; 17°11'3.52"E

Obec prvně doložena r. 1321. Kostel sv. Jiří gotického původu ze 14. stol. přestavěn v letech 1712–1718 barokně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, po r. 1745 významné poutní místo. Volně vytékající sirnato-alkalický pramen.

Pivoň

Domažlice 49°29'5.5"N; 12°44'13.07"E

Osada na úpatí dominantní Lysé hory, nyní část obce Mnichov. Na okraji komplex kláštera založeného podle pověsti r. 1040, doložen jako augustiniánský r. 1220, zrušen r. 1787, po 2. světové válce obsazen Pohraniční stráží. Součást zchátralého klášterního komplexu tvoří raně gotický kostel Zvěstování Panny Marie, bývá považován za nejstarší gotickou stavbu v Čechách, zapálen a zdevastován r. 1953. Celý komplex prochází od 70. let 20. stol. dlouhodobou obnovou. U hřbitova sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 a sv. Cyriaka z r. 1747. Východiště ke zřícenině hradu Starý Herštejn – viz samostatné heslo.

Planá

Tachov 49°51'57.03"N; 12°44'22.44"E

Město připomínané jako trhová ves r. 1251, v okolí ve středověku těžba olova a stříbra, za třicetileté války šlikovská mincovna. Na okraji dominantní zámek, slohově bohatá stavba vznikající nesourodě od 14. do 20. stol. z pův. hradu, barokní podoba po r. 1733, po 2. světové válce kasárna, nyní v rekonstrukci, kolem anglický park. V jihozápadní části města pův. raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně upravován v letech 1745–1768. V interiéru cenné šlechtické náhrobníky, při zdi barokní tumba rodiny Löwovy. Věž vysoká 63 m slouží od r. 1995 jako vyhlídka a galerie. Patrová barokní fara z r. 1708 a zbytky městského opevnění. Na náměstí barokní radnice z let 1680–1685, morový sloup z r. 1712 a řada historických domů. Zachováno 6 žulových kašen z 19. stol. Ve staré šlikovské štole ze 16. stol. hornické muzeum. Románský kostel sv. Petra a Pavla v centru pův. osady zrušen Josefem II., upraven na městskou galerii. Severozápadně od města poutní kostel sv. Anny z r. 1515 nad zázračným pramenem, po požáru nově postaven r. 1726. Východně na Bohušově, dříve Šibeničním vrchu (571 m n. m.) 21 m vysoká cihlová rozhledna z r. 1909, po dlouhodobém uzavření opravena r. 1999, volně přístupná.

Planá nad Lužnicí

Tábor 49°21'5.2"N; 14°42'14.19"E

Obec prvně připomínána r. 1352, na město povýšena r. 2000, nyní centrum chemického a potravinářského průmyslu. Gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž r. 1796, barokní fara z r. 1784. Barokní kaple sv. Barbory z r. 1691 a Panny Marie Klokotské z r. 1736. U mostu přes Lužnici socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Na jižním okraji v lokalitě Strkov dvoukřídlý patrový zámek z r. 1903 s anglickým parkem, nyní firemní sídlo. Zachováno několik domů se zdobenými štíty. Galerie u Rudolfa, stálá prodejní galerie Rudolfa Hrušínského.

Plaňany

Kolín 50°2'56.96"N; 15°1'46.3"E

Obec prvně uváděna r. 1219 jako vladycké zboží, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. Na hřbitově cenný románský kostel Zvěstování Panny Marie z doby kolem r. 1200, úpravy gotické, barokní i novodobé z počátku 20. stol. U kostela renes. zvonice z r. 1687 s dřevěným patrem. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1908–1913 s nakloněnou věží.

Plandry

Jihlava 49°25'15.97"N; 15°32'9.64"E

Obec prvně doložena r. 1654. V areálu dvora barokní zámeček z 18. stol. s polygonální věží. Pivovar ukončil provoz r. 1905. Při silnici památná lipová alej a socha sv. Jana Nepomuckého. Východně nad obcí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 s pěticípou ohradní zdí a s nárožními kapličkami, přičítána okruhu Jana Blažeje Santiniho. Pivoň 416

www.ceskonamape.cz

Plánice

Klatovy 49°23'26.58"N; 13°28'21.71"E

Město prvně zmiňováno r. 1329, v 18. stol. zřízena jedna z nejstarších manufaktur na zpracování bavlny v Čechách. Na náměstí prostý barokní zámek z 18. stol., sloup Nejsvětější Trojice z 18. stol. a patrová radnice s empírovým průčelím. Na západním okraji barokní kostel sv. Blažeje z doby po r. 1755, připisován K. I. Dienzenhoferovi. Roubený rodný dům elektrotechnika a vynálezce Františka Křižíka (1847–1941), uvnitř muzejní expozice, před ním busta z r. 1957. Severně boží muka z r. 1643 a v osadě Kratice třípatrová věžovitá tvrz Barbora, vystavěna r. 1580 ze starší tvrze, od 17. stol. užívána jako sýpka. Západně u lesa tzv. Švédský kříž z třicetileté války.

Plankenberk

Svitavy

Barokní dvoukřídlá prelatura z let 1698–1701 po zrušení kláštera přestavěna na zámek. V budově sýpek dvoupatrová královská kaple z r. 1280. Gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1690 a r. 1827 empírově upraven na rodinnou hrobku Metternichů. Proti prelatuře barokní hospodářský dvůr z let 1698–1699. Barokní pískovcová kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., socha sv. Bernarda z r. 1700. Klasicistní budova železářské huti. Busta Bedřicha Smetany připomíná jeho pobyt r. 1842. Obec povýšena na město r. 1960. Rodiště malířů Viktora (1878–1957) a Jaromíra (1882–1959) Strettiových a architekta Antonína Wiehla (1846–1910). U kostela památná lípa Kongresovka z r. 1815, vyvrácena r. 1980 vichřicí, zachován výmladek. Při řece k Nebřezinám památná alej vzdechů, stromořadí 168 lip starých 300 let. Západně od města býv. klášterní dvůr Lomany, u něj památné duby staré 700 a 500 let, z mladšího od r. 2003 zbývá jen suché torzo.

49°38'52.88"N; 16°47'1.18"E

Hrad nad levým břehem říčky Nectavy založen po r. 1352, nedokončenou stavbu koupil r. 1361 moravský markrabě Jan Jindřich a po dostavění nazval německy Plankenberg, tedy Trámová hora. Po dobytí r. 1400 dán do zástavy, jako opěrný bod husitů dobyt a vypálen r. 1422 křižáky. Dochovány valy, části zdiva a stopy po studně, přístup po značené cestě od železniční zastávky Nectava.

Plástovice

Č. Budějovice 49°4'6.38"N; 14°18'15.48"E

Ves prvně zmíněna r. 1360, nyní část obce Sedlec, od r. 1995 památková zóna. Velkou čtvercovou náves lemuje cenný soubor statků ve stylu lidového baroka, charakteristických pro Zbudovská blata. Lidová kaplička Nejsvětější Trojice z r. 1840. Obecní kovárna s volutovým štítem z r. 1854. Jihovýchodně velký rybník Volešek z doby kolem r. 1500.

Plasy – klášter

Platěnice

Pardubice 50°0'39.41"N; 15°57'16.42"E

Ves prvně zmíněna r. 1073 jako majetek opatovického kláštera, nyní část obce Moravany. Pův. gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol., nyní v barokní podobě z doby kolem r. 1748. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1744. U vsi nalezeno žárové pohřebiště, které dalo název slezskoplatěnické kultuře. Plástovice – náves

Plav Plasy

49°55'59.1"N; 13°23'27.34"E

Pův. ves kolem cisterciáckého kláštera založeného r. 1144. Románský bazilikální kostel Nanebevzetí Panny Marie zcela barokně přestavěn v letech 1661–1666, v interiéru cenné barokní obrazy a vybavení. Klášterní konvent z let 1711–1740 vystavěn podle návrhu Jana Blažeje Santiniho na bažinatém podkladě, základy zpevněny dubovými pilotami.

Č. Budějovice 48°54'3.09"N; 14°29'13.43"E

Plzeň-sever

Obec na Malši prvně připomínána r. 1262. Dochovány selské usedlosti s pozdně renes. špýchary ze 16. stol. Výklenková kaple z r. 1937 se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Boží muka z počátku 19. stol. Při východním okraji na řece lávka z let 1895–1896 s rechlemi na zachycování plaveného dřeva. Západně mohylové pohřebiště z doby bronzové.

www.ceskonamape.cz

417

Plaveč

Znojmo

Plešivec

Příbram

48°55'47.3"N; 16°4'47.01"E

49°48'41.11"N; 13°59'20.57"E

Obec prvně doložena r. 1216. Na místě tvrze zbudován v 16. stol. renes. zámek, upraven barokně v letech 1740–1742 a klasicistně kolem r. 1832. V zámeckém parku kaple sv. Františka Xaverského, pův. románská rotunda zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie z přelomu 12. a 13. stol., pozdější úpravy stavbu poznamenaly jen nepatrně. Východiště ke zřícenině hradu Lapikus – viz samostatné heslo.

Výrazný vrch (654 m n. m.) uzavírající brdské pásmo Hřebenů nad údolím říčky Litavky, opředen pověstmi o dobrém duchu a ochránci Brd, zakletém rytíři Fabiánovi, který tu má zahrádku s kouzelnými bylinami.

Plazy

Ml. Boleslav 50°24'49.89"N; 14°58'33.53"E

Obec prvně zmíněna r. 1322. Na návsi pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy barokně přestavěný v letech 1739–1751. U něj hranolová dřevěná zvonice z poloviny 18. stol. na kamenné podezdívce. Severně v části Valy rozsáhlé tvrziště po tvrzi doložené r. 1387 a zaniklé r. 1525, nyní pokryto vzrostlými topoly.

Plechý

Prachatice 48°46'17.05"N; 13°51'26.13"E

Plechý (1378 m n. m.), nejvyšší hora české části Šumavy na rakouské hranici, německy Plöckenstein. Zalesněný vrchol se seskupením žulových skal a balvanů bez výhledu, dvě výhledová místa severně od něj. Na severu Plechý spadá prudce jezerní stěnou k Plešnému jezeru – viz samostatné heslo. Přístup na vrchol možný po náročné hřebenové trase nebo prudkým výstupem od Plešného jezera.

Plenkovice

Plešivec (Příbram) – pohled k jihozápadu

Vrchol odedávna osídlen, v 19. stol. objeveny pozůstatky prehistorického hradiště z pozdní doby bronzové, rozlohou téměř 57 ha jednoho z největších u nás.

Znojmo 48°55'13.09"N; 16°0'4.19"E

Obec prvně zmiňována r. 1343. Středověká tvrz ze 14. stol. zanikla v 16. stol. beze stop. Kostel sv. Vavřince gotického původu barokně přestavěn v 17. stol. Na obnoveném mostě moderní socha sv. Kryštofa z r. 2006.

Plesná

Cheb 50°13'10.57"N; 12°20'50.46"E

Pohraniční obec prvně zmíněna r. 1185, status města z r. 1900 obnoven r. 1964. Pův. barokní katolický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v 19. stol. přestavěn do dnešní podoby. Novorenes. evangelický kostel pochází z r. 1848. Na západním okraji města u zrušeného hřbitova skupina tří smírčích křížů.

Plešiště

Plešivec (Příbram) – pohled na Jince

Západně od zalesněného vrcholu mohutná skalní terasa nad suťovým polem, zvaná Čertova kazatelna, s úchvatným výhledem. Na východním svahu pozoruhodné Smaragdové jezírko v zatopeném lomu, křemencový viklan a dva prameny zvané Křížová studánka a Fabiánův pramen.

Příbram 49°36'55.78"N; 14°19'25.93"E

Osada prvně připomínána r. 1336, nyní část obce Krásná Hora nad Vltavou. Mohutná gotická dvoupatrová věžovitá tvrz, zvaná též Holanova Turyň, vybudována v 15. stol., po r. 1623 užívána jako sýpka, zachována rovněž část příkopu s valem. Nyní opravena jako součást soukromého rekreačního objektu.

Plešivec (Příbram) 418

www.ceskonamape.cz

Plešivec

K. Vary 50°21'21.16"N; 12°50'22.26"E

let. Západně v lese pozůstatky tvrziště Rovný, středověká ves a tvrz doloženy v letech 1367–1540.

Plešivec (1028 m n. m.), zvaný též Plessberg, výrazný krušnohorský vrch s dalekým rozhledem. Na vrcholu osmiboká, 16 m vysoká rozhledna z r. 1895, k ní r. 1908 přistavěna chata a r. 1939 rozšířena na vyhledávaný horský hotel. Po r. 2000 horní dřevěná část rozhledny nahrazena zděnou. Severovýchodně pod vrcholem Švýcarská bouda, stavba v alpském stylu. Lyžařské terény.

Plešné jezero

Prachatice 48°46'38.13"N; 13°52'0.3"E

Plešné jezero leží pod 220 m vysokou skalní stěnou ve svahu hory Plechý (viz samostatné heslo) ve výšce 1089 m n. m., rozloha 7,5 ha, největší hloubka 18 m, výška čelní morény až 40 m. Při stavbě Schwarzenberského plavebního kanálu moréna zpevněna a opatřena výtokovým zařízením pro regulaci průtoku vody v Jezerním potoku. Od r. 1911 na hrázi tzv. Lucemburská chata, po r. 1948 přeměněna na objekt Pohraniční stráže a po r. 1989 odstraněna. Ve vodě u hráze kámen s knížecí korunkou a nápisem připomíná návštěvu malého prince Johanna Schwarzenberga v srpnu 1868. Na srázu nad jezerem kamenný obelisk na oblíbeném místě rakouského básníka a spisovatele Adalberta Stiftera (1805–1868), rodáka z Horní Plané, pomník z místní žuly vysoký 14,5 m v nadmořské výšce 1311 m postaven v letech 1876–1877, jeho kopie u Schwarzenberského kanálu na rakouském území severovýchodně od města Aigen-Schlägl. Ze skalní plošiny před obeliskem úchvatný výhled. Nejkratší výstup k jezeru z obce Nová Pec.

Plískov – kaplička

Ploskovice

Litoměřice 50°33'40.48"N; 14°12'4.63"E

Obec známa od 11. stol., od r. 1188 majetkem řádu johanitů s komendou přestavěnou v 15. stol. na tvrz. Proslulý zástavní držitel Adam Ploskovský z Drahonic krutým útlakem vyvolal r. 1496 proti sobě vzpouru, vzbouřenců se ujal rytíř Dalibor z Kozojed, který byl za svůj čin uvězněn v Praze a popraven. Jeho příběh se stal námětem opery Bedřicha Smetany. Vévodkyně toskánská vedle tvrze zbudovala počátkem 18. stol. přepychový barokní zámek. Patrová stavba obdélného půdorysu s válcovitým jádrem stojí na terénním zlomu, pod zahradním průčelím proto vznikly umělé jeskyně, tzv. grotty. Po r. 1848 zámek přestavěn na letní sídlo býv. císaře Ferdinanda I. Od r. 1918 v majetku státu a zpřístupněn veřejnosti. Pro svou malebnost často vyhledáván filmaři. Kolem zahrada o rozloze 9 ha. V obci kaplička z r. 1847 a srubové i hrázděné lidové stavby.

Plešné jezero

Plešnice

Plzeň-sever 49°46'25.34"N; 13°10'40"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Na návsi barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1730, několik klasicistních usedlostí a panský hospodářský dvůr s kamennou barokně-renes. sýpkou na místě středověké tvrze. Východiště ke zřícenině hradu Buben – viz samostatné heslo.

Plískov

Rokycany 49°50'37.34"N; 13°44'2.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1377. Pozdně barokní kaple z r. 1849 se zvoničkou, roubená chalupa. Památné duby staré až 300

Ploskovice – zámek

Ploština

Zlín 49°11'48.22"N; 17°57'31.13"E

Někdejší pasekářská osada Ploština vypálena 19. dubna 1945 nacistickým komandem, přivedeným dvěma místními zrádci. Za přechovávání a podporu partyzánů zahynulo v hořících domech 24 obyvatel. Osada znovu neosídlena, přesto r. 1947 obnoveno několik domků a postavena kaple se jmény všech obětí. Na místě r. 1975 vybudován monu-

www.ceskonamape.cz

419

Plumlov – zámek

mentální památník a r. 1985 v jednom z domků muzeum. Nad býv. osadou vrch Klášťov (753 m n. m.) s vrcholovým skaliskem Čertův kámen, nejvyšší bod Vizovických vrchů. Při výzkumu zahájeném r. 2005 zjištěno osídlení od doby bronzové a naposled i velkomoravské hradiště.

Pluhův Žďár

Jindř. Hradec 49°13'28.41"N; 14°53'38.35"E

Obec doložena poprvé r. 1267. Goticko-renes. tvrz v letech 1717–1747 barokně přestavěna na zámek, i po rekonstrukci zachován středověký vzhled s kamenným mostem ke vstupu, v majetku příbuzných býv. čs. prezidenta Dr. Edvarda Beneše, využíván k výstavním účelům. Kostel Narození Panny Marie na hřbitově vznikl r. 1542 jako kaple nad studánkou s léčivou vodou, barokně rozšířen a upraven r. 1717. Na území obce též zámek Červená Lhota – viz samostatné heslo.

Plumlov

Prostějov 49°28'1.02"N; 17°0'51.11"E

Ploština – památník 420

Obec připomínána r. 1347 jako podhradí, na město povýšena r. 2000. Na skalnatém ostrohu nad Hloučelou pův. gotický hrad, doložen r. 1273, zpustl po třicetileté válce, po ničivé vichřici r. 1801 zbořen. V sousedství zahájena v letech 1680–1688 stavba čtyřkřídlého barokního zámku, realizováno však pouze jedno monumentální třípatrové křídlo bizarně se tyčící nad hladinou Podhradského rybníka. Zámek po převzetí městem v letech 1996–2002 opraven a zpřístupněn. Malé zbytky hradu na zamýšleném nádvoří a předzámčí. Před zámkem barokní socha sv. Petra z Alcantary z poloviny 18. stol. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1555 přestavován v 19. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1706. Na náměstí sochy sv. Floriána z r. 1749 a Antonína z r. 1786. V parku pomník Svatopluka Čecha z r. 1910. U města vybudována vodní nádrž – viz samostatné heslo. www.ceskonamape.cz

Plzeň

Plzeň-město 49°44'50.71"N; 13°22'43.57"E

Historické a průmyslové město, od r. 2002 krajské město Plzeňského kraje, čtvrté největší město ČR. Založeno v kotlině na soutoku řek Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy v sousedství osady Malice r. 1295 jako správní centrum, které nahradilo nedalekou Starou Plzeň, dnešní Starý Plzenec. Promyšlený projekt dal městu pravidelný šachovnicový půdorys s centrálním náměstím, jádro bylo uzavřeno dvojitým hradebním pásem. Za husitských válek byla Plzeň oporou katolické strany, r. 1468 tu byla vytištěna první česká kniha, Trojánská kronika. Rozvoj nastal v 19. stol., v místech zbořených hradeb vyrostly sady a parky a současně vznikly nejvýznamnější průmyslové podniky: r. 1842 založen Měšťanský pivovar a o 17 let později Škodovy závody, ve své době největší zbrojovka a jedny z největších strojíren v Rakousku-Uhersku. Během 2. světové války bylo město jako průmyslové a zbrojařské centrum jedenáctkrát bombardováno. Po osvobození vznikala nová sídliště a Plzeň se stala politickým, průmyslovým, kulturním i sportovním centrem západních Čech. Historické centrum města bylo r. 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací, r. 1991 založena Západočeská univerzita a r. 1993 biskupství. Dominantu tvoří gotický chrám sv. Bartoloměje z konce 13. stol. na náměstí, jeho věž je se 102 m výšky nejvyšší kostelní věží v ČR, vyhlídkový ochoz přístupný. Na náměstí se souborem renes. domů vyniká radnice z let 1554–1559 s fasádou zdobenou sgrafity, proti ní morový sloup z r. 1681. Gotická vodárenská věž z pův. hradební bašty. Masné krámy z r. 1392 slouží expozici Západočeské galerie. Cennou barokní stavbou je biskupství z r. 1710. Po r. 1995 rekonstruována synagoga z let 1890–1893 v maursko-románském slohu, druhá největší v Evropě. Pův. gotický františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z doby počátků města, nyní sídlo Diecézního muzea. V barokním dominikánském klášteře z let 1711–1714 nyní knihovna, přilehlý barokní kostel sv. Anny z téže doby slouží pravoslavné církvi. Částečně zpřístupněné městské gotické podzemí se zachovalými studnami. Hodnotné stavby představuje též novorenes. Hlavní nádraží z r. 1908 a budova divadla z let 1899–1902, nyní Divadlo J. K. Tyla. Zajímavě řešený komplex věznice na Borech z let 1874–1878. Pivovarské muzeum z r. 1959, první toho druhu na světě, krajské Západočeské muzeum, Národopisné muzeum v Chotěšovském domě, podnikové muzeum Škoda z r. 1974. V Lochotínském parku zoologická a botanická zahrada, její součástí je zábavní a vzdělávací Dinopark s replikami dinosaurů v životních velikostech. V sousedství ZOO je přírodní Lochotínský amfiteátr, největší v ČR, a minerální Kopeckého pramen, přírodní památka od r. 1984. V místní části Doudlevce při soutoku Úhlavy a Radbuzy Památník obětem zla z r. 1995 s meditační zahradou, křížovou cestou a kaplí sv. Maxmiliána Kolbeho, dílo politického vězně Luboše Hrušky (1927–2007) a sochaře Romana Podrázského. Na západním okraji na Sylvánském vrchu 68 m vysoká telekomunikační věž z r. 2003, zároveň slouží jako rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Viz též hesla Bolevec, Černice, Doubravka, Hradiště, Koterov, Křimice, Litice, Malesice, Radčice a Roudná. Mezi plzeňské rodáky patří barokní sochaři Ignác Platzer (1717–1787) a Lazar Widman (1697–1756), dramatik Emil František Burian (1904–1959), malíř Jiří Trnka (1912–1969), hudební skladatel Vojtěch Hřímalý (1842–1908), herci Jindřich Plachta (1899–1951) a Miroslav Horníček (1918–2003), dále básník a divadelník Jiří Suchý (1931), herečka Jana Hlaváčová (1938), zpěvák Karel Gott (1939), cestovatel Miroslav

Zikmund (1919) a řada dalších. Na zrušeném hřbitově u kostela sv. Mikuláše udržován hrob herce a dramatika Josefa Kajetána Tyla (1808–1856), autora textu české národní hymny.

Plzeň – radnice

Pnětluky

Louny 50°14'59.85"N; 13°42'19.05"E

Chmelařská obec připomínána r. 1250. Tvrz z 15. stol. přestavěna počátkem 18. stol. na sýpku. Pozdně barokní kostel sv. Matouše z r. 1765.

Pňov-Předhradí

Kolín 50°5'17.98"N; 15°9'1.86"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Část Předhradí náležela k blatnému hradišti Oldříš, písemně doloženému r. 1117 v okolí nynějšího hospodářského dvora, zachována část příkopu. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1773–1778. Východně od Pňova přírodní památka Pňovský luh, součást Polabského luhu.

Pňovany

Plzeň-sever 49°46'39"N; 13°7'17.29"E

Obec prvně připomínána r. 1205. Na návrší středověká kaple sv. Anny barokně upravovaná v 17. a 18. stol. Na návsi zámecký areál s dvoupatrovým pozdně barokním zámkem z doby po r. 1750 se středním rizalitem a hospodářský dvůr s mohutnou kamennou sýpkou. Naproti za rybníkem býv. synagoga, pod vrchem Burda jihozápadně od obce zbytky židovského hřbitova z let 1620–1800, zničeného nacisty.

Pňovice

Olomouc 49°43'13.33"N; 17°9'35.79"E

Obec prvně doložena r. 1249. Klasicistní kostel sv. Václava z r. 1771, fara z r. 1773. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1860.

www.ceskonamape.cz

421

Poběžovice

Domažlice 49°30'35.29"N; 12°48'11.23"E

Obec prvně připomínána r. 1359. Dobrohost z Ronšperka tu r. 1470 nechal místo tvrze postavit hrad, obci r. 1502 udělil městská práva a podle svého rodového přídomku Ramsberg ji přejmenoval na Ronšperk, název užíván do r. 1945. Hrad v letech 1682–1695 přestavěn na barokní zámek, za Thunů zde v letech 1844–1847 působil jako učitel hudby Bedřich Smetana. V letech 1864–1945 panství majetkem hraběcího rodu Coudenhove-Kalergi, z něhož Heinrich, svého času rakouský konzul v Japonsku, sem přivedl japonskou manželku Mitsuko (1874–1941). Její pozoruhodné osobě věnována jedna z expozic na zámku v Horšovském Týně. Poběžovický zámek sloužil jako šlechtické sídlo do konce 2. světové války, ještě r. 1937 dostal hranolovou věž, ale již po 30 letech pro zchátralost navržen k demolici, zachráněn zahájením dlouhodobých oprav po r. 1989. Na náměstí mohutný kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z r. 1500, v 18. stol. barokně přestavěn a opatřen dřevěným kazetovým stropem. Barokní fara a soubor barokních soch. Významné židovské osídlení připomíná židovský hřbitov severozápadně od města. Od 19. stol. v okolí těžba živce.

ně barokní poutní kostel sv. Kateřiny, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1730–1770 se dvěma válcovými věžemi na místě starší stavby. V sousedství při železitém pramenu býv. vodoléčebné a klimatické lázně, nyní dětská léčebna a hotel.

Počedělice

Obec poprvé zmíněna r. 1219. Na návsi hřbitov s pův. románským kostelem sv. Havla, goticky rozšířen a nakonec barokně upraven r. 1760. Kamenný kříž připomínkou povodně z r. 1862.

Počenice

Domažlice 49°20'34.97"N; 13°7'57.42"E

Největší a nejvýchodnější privilegovaná chodská obec doložena r. 1325, během selského povstání r. 1693 místo jediného otevřeného střetu Chodů s vojskem. Na návsi jednoduchý kostel sv. Anny z let 1805–1806 s věží. Dochováno několik roubených stavení. Severně od obce významné poutní místo Dobrá Voda se zázračným pramenem a kaplí Panny Marie z r. 1873 na místě dřevěné kaple ze 17. stol. Malá dřevěná kaplička nad studánkou vyhořela r. 1908, nahrazena zděnou stavbou.

Počaply

Litoměřice 50°31'15.41"N; 14°11'51.15"E

Ves prvně doložena r. 1283, od r. 1960 část obce PočeniceTetětice. Dvě středověké tvrze zanikly beze stop. Barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1764–1768 na místě starší stavby. Socha sv. Josefa z r. 1767. Budova školy z r. 1886.

Obec prvně zmíněna r. 1219. Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 14. stol. barokně přestavěn a rozšířen r. 1790, s barokními obrazy. Patrová fara z r. 1773. Při cestě na Vysoký Chlumec barokní sochy sv. Vojtěcha a Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Počerady

422

Louny 50°25'4.94"N; 13°41'16.3"E

Pův. zemědělská ves, nyní část obce Výškov. Na návsi barokní kostel sv. Anny z r. 1720 s cenným vnitřním vybavením a varhanami z r. 1725. Na katastru severně velká tepelná elektrárna z let 1970–1977.

Pelhřimov 49°15'36.31"N; 15°14'14.28"E

Město prvně zmíněno r. 1285, od r. 1990 památková zóna. Dochována řada v jádře renes. a barokních domů. Na náměstí mohutný kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z r. 1273, po požáru z r. 1653 obnoven v letech 1688–1702 barokně, věž zpřístupněna jako vyhlídková. Empírová kašna z r. 1838 s barokním sousoším sv. Jana Nepomuckého a dalších světců z let 1717–1720. Městské muzeum z r. 1892, v jeho správě též památník v rodném domě Otokara Březiny. Severně u města hřbitovní kostel Božího Těla z konce 16. stol., barokně přestavěn v letech 1705–1711, u kostela mohutná hranolová zvonice s velkou cibulovou bání. Raně barokní kaple sv. Anny z r. 1694 po požáru opravena r. 1834, nyní sbor církve čs. husitské. Rodiště historika Tomáše Pešiny z Čechorodu (1629–1680) a básníka Otokara Březiny (1868–1929), vlastním jménem Antonín Jebavý. Východně od města o samotě býv. poutní místo Svatá Kateřina, vrchol-

Příbram 49°35'45.96"N; 14°22'50.09"E

Ves na levém břehu Labe prvně zmíněna r. 1352, nyní část města Terezín. Na okraji u řeky kostel sv. Vojtěcha doložený r. 1352, barokně přestavěn v letech 1724–1726 podle projektu K. I. Dienzenhofera. U kostela kaple a pozdně barokní fara z r. 1750.

Počátky

Kroměříž 49°16'16.12"N; 17°13'40.64"E

Počepice Pocinovice

Louny 50°22'17.31"N; 13°53'16.19"E

Počerady – kostel sv. Anny

www.ceskonamape.cz

Podbořany

Louny

Poděbrady

Nymburk

50°13'36.83"N; 13°24'38.91"E

50°8'34.97"N; 15°7'5.58"E

Město v centru chmelařství prvně připomínáno r. 1369, městská práva udělena r. 1576, od r. 1874 těžba kaolinu, výroba porcelánu zahájena r. 1895. Na návrší nad středem města pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1781, u něj sloup Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1700 a fara z r. 1788. Barokní radnice z r. 1751. Novorománský evangelický kostel Božího Spasitele z let 1901–1902. Synagoga z r. 1874. Muzeum Volyňských Čechů z r. 2004.

Pův. osada připomínána r. 1224, povýšena na město r. 1472, od r. 1992 památková zóna. Na břehu Labe pův. vodní hrad připomínaný v letech 1262–1268, přestavěn na renes. zámek v letech 1548–1582 a barokně v letech 1751–1758, z pův. hradu zachována válcová věž, kaple a sklepy. V zámku pamětní síň Jiřího z Poděbrad, hrad považován za jedno z možných míst narození krále (1420–1471), na náměstí jeho jezdecký pomník z let 1886–1890. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže ze 14. stol. regotizován v letech 1896–1898. Havířský kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1516 na paměť popravy kutnohorských havířů r. 1496, u něj zvonice z konce 17. stol. s dřevěným patrem. Husův sbor z r. 1937, bratrská modlitebna z r. 2007. Stará renes. radnice ze 16. stol. upravena na knihovnu, nová pseudorenes. radnice z r. 1906. Na náměstí mariánský sloup z r. 1765. Polabské muzeum v empírové býv. škole z r. 1846. Na nádvoří r. 1905 navrtán pramen minerální vody, lázně pro léčbu srdečních a cévních chorob zřízeny r. 1908. Mezi lázněmi a centrem lázeňský park s kolonádou z let 1911–1912, po rozšíření parku k nádraží ještě nová krytá kolonáda z r. 1932. Minerální voda Poděbradka nyní plněna do lahví. V sezóně na Labi lodní doprava, za řekou vede silnice po inundačním mostě z let 1830–1831. Rodáky jsou syn krále Jiřího Viktorin, kníže Opavský a Münsterberský (1443–1500), a dcera Kunhuta (1449–1464), královna uherská, obrozenecký básník František Turinský (1797–1852) a malíř Ludvík Kuba (1863–1956). Jižně od města na levém břehu Labe v býv. pískovně přírodní koupaliště Jezero.

Poděhus

Prachatice 49°3'57.81"N; 14°13'51.12"E

Malý rožmberský hrad Poděhus nebo též Poděhúsy na skále nad Netolickým potokem doložen r. 1262, zničen r. 1421 husity a již neobnoven. Zachován pouze příkop mezi skalami. Zřícenina leží při značené cyklotrase u osady Podeřiště. Podbořany – náměstí

Podhrad

Cheb 50°3'17.77"N; 12°24'1.09"E

Podbřezí

Rychnov n. Kn. 50°15'34.35"N; 16°12'50.49"E

Obec prvně připomínána r. 1388, v minulosti početné židovské osídlení. Nad Zlatým potokem, zvaným též Dědina, dochován židovský hřbitov ze 17. stol. Na severním okraji na ostrohu nad potokem zámek Skalka, vystavěn v 16. stol. na místě středověkého dvorce, barokně přestavěn v letech 1736–1739, dějiště části Jiráskova románu Temno, nyní soukromý a nepřístupný. Severozápadně u místní části Chábory zbytky středověkého hradu neznámé historie, zanikl patrně již ve 14. stol., převážně odtěžen lomem, zachován příkop a nepatrné zlomky zdí. Poblíž poutní místo Studánka s barokní kaplí Panny Marie z r. 1755 na místě kapličky z r. 1669.

Podbřežice

Vyškov 49°12'43.7"N; 16°55'42.16"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Novogotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1906–1907 na místě staršího. Litinový kříž z r. 1834.

Ves doložena r. 1287, nyní část města Cheb. Tvrziště z r. 1471 dokládá zbytek vodního příkopu a zarostlého, pozdně gotického zdiva. Hřbitov válečných zajatců z 1. světové války připomínají pomníky s půlměsícem a pravoslavným křížem. Na jižním okraji vsi skupina smírčích křížů svezených z okolí.

Podhradí

Jičín 50°25'6.4"N; 15°18'35.07"E

Obec založena jako podhradí hradu Veliš, historický status městyse z r. 1546 obnoven r. 2007. Na osamělém výrazném vrchu (429 m n. m.) zbytky hradu Veliš, založen jako královský kolem r. 1300, prvně doložen r. 1316, v 15. stol. za Trčků z Lípy rozšířen na mohutné sídlo se dvěma paláci a třemi věžemi, od r. 1635 v majetku Šliků, po třicetileté válce v letech 1658–1678 zbořen a rozebrán na stavební materiál, zbytek zničen v 19. stol. čedičovým lomem, nyní na vrcholu 10 m vysoký observační sloup trigonometrického bodu z r. 1942, od něj daleký výhled, na místě hradu lomová propast. V obci sousoší sv. Salvátora z r. 1770. Rodiště spisovatele Františka Křeliny (1903–1976). Západně na návrší barokní kaple Loreta z r. 1694, severozápadně barokní

www.ceskonamape.cz

423

šestiboká kaple sv. Andělů strážců z r. 1720, lidově zvaná Andělíček. Severovýchodně v místní části Vokšice, doložené r. 1327, vybudována v polovině 17. stol. barokní panská úřednická budova, zvaná tvrz, kolem r. 1700 v sousedství patrový barokní zámek s parkem, zahradou, hospodářskými budovami a dvěma třípatrovými sýpkami z let 1700 a 1831. Šlikovský zámek po restituci postupně opravován.

Podhradí

Cheb 50°15'19.33"N; 12°12'12.46"E

Obec dostala český název až po 2. světové válce, od založení ve 13. stol. nesla jméno hradu Neuberg (viz samostatné heslo) jako centrum rozsáhlého majetku pánů z Neubergu a od r. 1395 rodu Zedtwitzů. Na místě pozdně gotické svatyně z r. 1490 nyní pozoruhodný, raně barokní luteránský kostel Dobrého Pastýře z r. 1682, jeho interiér kryt dřevěnou valenou klenbou zdobenou malbami. Před kostelem jehlancovitý památník obětem válek v 19. stol., pomník padlým v 1. světové válce v podobě mísy na věčný oheň. Poškozený kamenný kříž s obrysem radlice připomíná tragickou smrt čeledína usmýkaného splašenými koňmi při orání. Kamenný kříž u samoty Marak z r. 1290 postaven jako hraniční při vymezování farnosti. Renes. zámek u hradu vyhořel r. 1902, tzv. Dolní zámek z poloviny 18. stol. v obci zbořen r. 1965.

Podhradí

Kroměříž 49°25'15.97"N; 17°47'41.4"E

Obec poprvé zmíněna r. 1272. Mezi místní památky patří boží muka U sv. Anny z r. 1818 a kaple na návsi z 19. stol. V budově školy od r. 2003 stálá expozice sochařského díla zdejšího rodáka Oldřicha Drahotušského (1929–1994). Jižně nad obcí zřícenina hradu Zubříč, doložen r. 1307, zachovány zbytky zdiva a příkopů. Na vrcholu kopce (608 m n. m.) v jeho sousedství zřícenina gotického hradu Šaumburk, založen po r. 1272 olomouckým biskupem, zbořen r. 1451 jako sídlo loupeživých rytířů, dochovány příkopy a malé zbytky zdiva.

Podivice

Vyškov 49°21'59.7"N; 17°0'39.96"E

Obec prvně zmíněna r. 1141, v letech 1941–1945 Němci vysídlena, nyní obklíčena územím vojenského újezdu. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1910–1911. Západně v lesích barokní lovecký zámeček Ferdinandsko z r. 1757, nyní chátrající vojenský objekt v nepřístupném prostoru vojenského újezdu Březina.

Podivín

Břeclav 48°49'43.94"N; 16°51'1.65"E

Opava 49°48'11.77"N; 17°46'7.44"E

Rekreační ves do r. 1952 zvaná Dolní Vikštejn, nyní část města Vítkov. Budova úpravny vody z let 1954–1962, na průčelí monumentální reliéf Voda od Vincence Makovského z let 1961–1964. Východiště ke zřícenině hradu Vikštejn – viz samostatné heslo.

Podhradí nad Dyjí

Podhradní Lhota

Znojmo

Pův. pomezní hrad uváděn v Kosmově kronice poprvé r. 1062, městská práva doložena od r. 1297. Dominantní románskogotický kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. stol. přestavěn barokně v letech 1791–1794, novogotická věž z r. 1829. U něj pseudoslohová kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1845, zvaná Cyrilka, s kryptou a studnou. Barokní fara z r. 1746. Židovský hřbitov z r. 1694. Dochovány habánské sklepy ze 16. stol.

Podkrašovský mlýn

Plzeň-sever

48°54'5.15"N; 15°41'27.66"E

49°56'15.11"N; 13°35'18.16"E

Obec poprvé připomínána r. 1286, vznikla jako podhradí hradu Frejštejn s mlýny, nyní rekreační obec u zadního konce Vranovské přehradní nádrže, Frejštejn (německy Freistein) byl také název obce až do r. 1949. Kaple sv. Jana a Pavla z r. 1721 po požáru obce z r. 1832 obnovena r. 1883. Sloup Nejsvětější Trojice. Zámeček Lubo, sídlo extravagantního výtvarníka Lubo Kristka s klavírním křídlem na střeše, expozice umělcova díla zpřístupněna od r. 2001, jedno z jeho děl též naproti na břehu řeky. Východiště ke zřícenině hradu Frejštejn – viz samostatné heslo.

Podkrašovský mlýn, zvaný též U Nováků, součást podhradí Krašova na Berounce, barokně obnoven r. 1698 plaským opatem Ondřejem Troyerem. V unikátně dochované barokní mlýnici dosud lednice s kolem. Mlýn s přilehlými hospodářskými budovami opraven v 60. a 70. letech 20. stol. a prohlášen za chráněnou památku. Podle starého zvyku se na zdi mlýnice vedle znaku plaského opata vyznačovala výše vodní hladiny při povodních. Letní povodeň r. 2002 překročila výšku celé zdi, na louce za mlýnem byla proto r. 2004 umístěna soška vodníka od kozojedského kamenosochaře Bartoloměje Štěrby, kovový knoflík na vodníkově šátku pod krkem označuje výšku vody při dosud největší povodni.

Podlažice

Chrudim 49°53'41"N; 15°57'13.22"E

Podhradí nad Dyjí 424

Ves založena kolem benediktinského kláštera r. 1159, nyní část města Chrast. Klášter zničen husity r. 1421, zde sepsán tzv. Kodex gigas, jedna z největších knih světa (1 × 1,5 m) známá jako Ďáblova bible, za třicetileté války uloupena Švédy, a Podlažický nekrolog, seznam poddaných z konce 13. stol., jedna z nejstarších českých písemných památek. V místě kláštera vybudován v letech 1696–1721 trojlodní barokní kostel sv. Markéty. Starý pivovar, renes. patrová stavba z 2. poloviny 16. stol. www.ceskonamape.cz

Podlesí

Šumperk 50°4'26.99"N; 16°51'38.58"E

Ves založena r. 1598 jako městečko Krumperky, současný název od r. 1949, nyní část obce Malá Morava. Historická zástavba z podstatné části zničena. Na místě bratrské modlitebny vystavěn r. 1684 barokní katolický kostel sv. Máří Magdalény. U hřbitova památná lípa stará asi 300 let. Jižně na vrchu Pohořelec (851 m n. m.) horská Severomoravská chata, obnovena po požáru r. 1962, v okolí lyžařské terény. Poblíž poutní místo Svatá Trojice s kaplí z r. 1898 a nedalekým radioaktivním Rudolfovým pramenem.

Podlešín

Kladno 50°13'13.48"N; 14°9'30.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1052. Na západním okraji železniční viadukt z r. 1873, technická památka. Památná lípa stará 150 let. Jihovýchodně přírodní památka Podlešínská skalní jehla, zajímavý osamělý pískovcový útvar.

ného Kozohlod, založen patrně na přelomu 13. a 14. stol., zanikl za neznámých okolností požárem.

Podolí

Brno-venkov 49°11'32.93"N; 16°43'11.46"E

Obec prvně zmiňována r. 1237. Klasicistní dvoukřídlý zámek z let 1792–1795 poškozen během slavkovské bitvy r. 1805, při opravě r. 1869 zbořena věž s hodinami, nyní sídlo obecního úřadu. Novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1898, u něj barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. U hřbitova socha Panny Marie Bolestné z r. 1862. U obce dva smírčí kameny. Jižně při někdejší císařské silnici býv. zájezdní hostinec Pindulka, památný pobytem císaře Napoleona před bitvou. Obec rodištěm sochaře-legionáře Rudolfa Březy (1888–1955), galerie z jeho pozůstalosti zpřístupněna od r. 1998 na obecním úřadě, jeho dílem i pomník obětem 1. světové války z r. 1921. Jižně na katastru obce nevýrazná výšina Žuráň, z níž Napoleon řídil bitvu u Slavkova, na vrcholu kubistický památník v podobě kamenného kvádru z r. 1930 s mapkou bojiště, francouzské výsostné území.

Podolsko

Písek 49°21'39.11"N; 14°16'43.98"E

Pův. osada zatopena Orlickou přehradou, nová rekreační osada nyní částí obce Podolí I. U ní vystavěn v letech 1938–1942 železobetonový silniční most přes Vltavu pův. 80 m nad hladinou, jeho výška se snížila po napuštění nádrže asi o 20 m. Pod ním do r. 1960 stával empírový řetězový most z let 1847–1848, rozebrán a přenesen na Lužnici mezi Stádlec a Dobřejice.

Podsedice Podlešín – skalní jehla

Podmokly

Plzeň-sever 49°52'11.65"N; 13°10'29.88"E

Osada na říčce Třemošné připomínána r. 1115 jako dar kladrubskému klášteru, nyní část obce Úněšov. Nad barokním hospodářským dvorem zarostlé příkopy a valy zaniklého hradu obydleného v 13.–17. stol.

Podmokly

Litoměřice 50°28'17.28"N; 13°56'59.62"E

Rokycany

Obec prvně doložena r. 1280, proslula těžbou českých granátů, v letech 1869, 1927 a 1958 jediné známé evropské nálezy diamantů, též výskyt ametystů, zirkonů a safírů. Barokní kaple s osmibokou věžičkou.

Podůlší

Jičín 50°28'4.41"N; 15°20'20.49"E

Obec poprvé doložena r. 1399, místo bojů v prusko-rakouské válce r. 1866. V okolí připomíná jejich oběti pruský a saský pomník. Rodiště herce Josefa Vinkláře (1930–2007).

49°56'35.22"N; 13°42'14.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1045, od r. 1995 památková zóna. Patrový barokní zámek z r. 1707 na místě starší tvrze. Barokní sochy Immaculaty, Ukřižování a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Severně v břehu Podmokelského potoka objeven r. 1771 poklad zlatých keltských mincí o hmotnosti 40–50 kg, největší v Čechách, na místě nálezu prostý pomníček.

Podmoky

Havl. Brod 49°49'49.37"N; 15°26'21.45"E

Obec prvně uváděna r. 1360. Nad severním okrajem na hřbitově kostel Panny Marie z r. 1908, neslohová stavba s novobarokními prvky opravena r. 1981. Jihozápadně v údolí nad potokem Čáslavkou stopy neznámého hrádku, někdy zva-

Pohled

Havl. Brod 49°36'20"N; 15°39'3.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1265 jako osada u ženského cisterciáckého kláštera, vypálen husity r. 1424, od r. 1782 karmelitánský, v 19. stol. přestavěn na zámek a později upraven na školu. Kostel sv. Ondřeje gotického původu vybudován společně s klášterem v letech 1265–1277, po zničení husity opraven ve 2. polovině 15. stol. a barokně přestavěn v 18. stol. Proti němu barokní proboštství z r. 1714 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1711. Na hřbitově empírová kaple Panny Marie z let 1840–1844. Severovýchodně od obce na návrší poutní místo Svatá Anna, krásný lesní areál zahrnuje kostel, kapli, křížovou cestu, hos-

www.ceskonamape.cz

425

tinec a býv. lázně. Barokní poutní kostel sv. Anny postaven rokokově r. 1766 podle staršího návrhu Jana Blažeje Santiniho, kolem něj 14 kapliček křížové cesty. Na zrušeném hřbitově z r. 1772 pohřbeny oběti morové epidemie. Poblíž zaniklé poustevny kaple z r. 1824. Barokní hostinec z let 1764–1766. Lázně z r. 1858 zanikly na přelomu 19. a 20. stol.

Pohleď

Havl. Brod 49°39'31.1"N; 15°27'8.88"E

Obec prvně připomínána r. 1400. Skanzen Michalův statek z r. 2004, selské muzeum života od třicetileté války do zrušení roboty na usedlosti ze 17. stol.

Pohořelice

Zlín 49°10'40.27"N; 17°32'11.07"E

Obec prvně doložena r. 1255. Koncem 17. stol. nahrazena stará tvrz barokním zámečkem opraveným r. 1739, kolem založen park, novodobými úpravami ve 20. stol. barokní architektura ztratila uměleckou hodnotu. Patro zámku spojeno visutou krytou chodbou s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého z let 1733–1739. Jihovýchodně býv. panský dvůr Leopoldov, poblíž tvrziště po středověké tvrzi zaniklé v 15. stol. a osamělý kostel sv. Jiljí, pozdně barokní stavba z r. 1770.

Pohořelice

Brno-venkov 48°58'50.85"N; 16°31'13.89"E

Pohledy

Svitavy 49°41'38.27"N; 16°33'38.13"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Uprostřed kaple sv. Víta z 1. poloviny 19. stol., před ní kamenný kříž z r. 1847. Stráně severovýchodně nad obcí chráněny pro výskyt stepní květeny.

Pohnání

Tábor 49°28'40.22"N; 14°48'39.41"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Na návrší na hřbitově kostel sv. Prokopa románského původu, barokně přestavěn r. 1714. Hřbitovní kaple z r. 1794.

Pohorská Ves

Č. Krumlov

Zemědělská obec na dolní Jihlavě prvně zmíněna r. 1222, historický status města ze 14. stol. obnoven r. 1885. Trojlodní kostel sv. Jakuba Staršího románského původu připomínán již r. 1222, goticky rozšířen ve 2. polovině 14. stol., renesančně upraven r. 1668, v interiéru dochovány gotické fresky. Pozdně barokní fara z r. 1769. Židovský hřbitov z 18. stol. Jižně při silnici kovový kříž u hromadného hrobu německých obětí tzv. divokého odsunu r. 1945. Jihovýchodně v části Velký Dvůr barokní lovecký zámeček Leopoldsruhe z r. 1744, od r. 2001 účelově využit. Tradice vinařství, městem prochází Brněnská vinařská stezka. Západně přírodní památka Šumický rybník a dvě linie pevnůstek čs. pohraničního opevnění z r. 1938.

Pohoří

Písek

48°40'7.27"N; 14°38'52.54"E

49°29'10.78"N; 14°0'50.73"E

Pův. dřevařská osada Theresiendörfl (Terčí Ves) založena r.1769 hrabětem Janem Buquoyem, dostala jméno podle jeho manželky, současný název od r. 1956. Chátrající barokní kostel sv. Linharta, patrona pastýřů a chovatelů dobytka, z r. 1787. Po 2. světové válce vystavěny nové byty pro pracovníky vojenských lesů a statků a příslušníky pohraniční stráže. Ve školní budově zřízeno informační centrum.

Ves starého založení, nyní část obce Mišovice. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 13. stol., přestavěn barokně v 18. stol., opraven r. 1992. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1780.

Pohoří na Šumavě

Č. Krumlov 48°36'13.45"N; 14°41'48.17"E

Opuštěná ves při státní hranici německy zvaná Buchers, nyní část obce Pohorská Ves. Založena ve vysoké poloze 919 m n. m. v 17. stol. kolem sklářské hutě, zcela vylidněna po 2. světové válce. V minulosti tradice malování svatých obrázků na plech, v současnosti některá stavení opět obnovována. Barokní kostel Panny Marie Dobré rady z let 1783–1791 se zřítil r. 2001, do zabezpečených trosek r. 2008 vestavěna kaple.

Pohorská Ves – kostel 426

Pohoří na Šumavě www.ceskonamape.cz

Poledník – rozhledna

Pohradická hora

Teplice

Pole

Strakonice

50°34'27.25"N; 13°50'35.18"E

49°24'54.07"N; 13°46'49.26"E

Pohradická hora (419 m n. m.), zvaná též Porač, má dva vrcholy, na nichž vznikla nejstarší rozhledna v Českém středohoří s názvem Aloisova výšina. V letech 1838–1840 nechal pražský arcibiskup Alois Josef Schrenk na severním vrcholu postavit 15 m vysokou kamennou válcovou věž, na jižním pak vyhlídkový altán. Po jeho smrti r. 1849 obě stavby zpustly. Z jejich zbytků daleký rozhled. Ves Pohradice pod kopcem zanikla r. 1964 v důsledku poddolování území.

Ves mezi rybníky doložena r. 1227, nyní část obce Kadov. Zámeček s vysokým renes. štítem vznikl přestavbou tvrze v 16. stol. Severně v místě Na vrších památník americké armádě.

Pocheň

Opava 50°1'54.75"N; 17°42'42.06"E

Osada založena r. 1668 na místě vsi Vartnov zaniklé po dobytí hradu, nyní část obce Brumovice. Převážně rekreační osada leží u vodní nádrže založené na říčce Čižině. Dřevěná zvonička z 1. poloviny 19. stol. opravena po r. 1980. Východiště ke zřícenině hradu Vartnov – viz samostatné heslo.

Poláky

Chomutov 50°20'14.5"N; 13°21'15.26"E

Ves doložena poprvé r. 1318, nyní část obce Chbany. Renes. tvrz z r. 1546 zničena za třicetileté války, na jejím místě koncem 18. stol. postaven barokní zámek, rekonstruován r. 1928. Před ním barokní sloup Nejsvětější trojice z r. 1685.

Polanka nad Odrou

Ostrava-město 49°46'47.45"N; 18°10'9.19"E

Ves připomínána r. 1424, od r. 1976 část města Ostrava. Novogotický kostel sv. Anny z r. 1900. Barokní zámek restaurován r. 1895. Dochován smírčí kříž. Jižně přírodní památka Polanská niva, rezervace lužního lesa s mrtvými rameny Odry. Vrty na jímání jodobromové minerální vody.

Pole – pomník

www.ceskonamape.cz

427

Poledník

Klatovy 49°3'50.23"N; 13°23'42.49"E

Na šumavském vrcholu Poledník (1315 m n. m.) vybudován r. 1970 vojenský objekt k monitorování radiového provozu za německou hranicí a radarová stanice, po r. 1989 ponechána jen 37 m vysoká betonová věž upravená na rozhlednu se třemi vyhlídkovými patry, zpřístupněna r. 1998. V objektu ještě malá galerie, infocentrum národního parku a občerstvení. Nejvýhodnější přístup po značené cestě z obce Prášily (10 km).

Poleň

Klatovy 49°25'30.1"N; 13°10'37.18"E

Obec prvně uváděna r. 1254. Tvrz z konce 16. stol. opuštěna v 18. stol., dochovány sklepy pod hospodářským stavením. Gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1739, cenná Poleňská Madona od Lucase Cranacha z doby kolem r. 1518 uložena v Národní galerii. Zřícenina gotického kostela sv. Markéty ze 14. stol., zachovány obvodové zdi. Hřbitovní kaple sv. Salvátora z r. 1789. Památná Dobrovského lípa.

Polepy

Zemědělská a chmelařská obec uváděna r. 1227. Na návsi kaple z r. 1816 s mohutnou věží, poblíž čedičový blok zvaný Dorfstein sloužil patrně jako pranýř. Dochovány lidové dřevěné stavby a empírové domy z 19. stol. Liberec 50°47'59.73"N; 14°48'55.61"E

Osadu založil r. 1683 rynoltický učitel Sebastian Finke na místě, kde se jako zastánce šlechtického rodu Bredů ukrýval před selskými rebely za povstání r. 1680. Kolem jeho domu vznikla osada Finkendorf, nyní pod názvem Polesí malebně položené rekreační místo, část obce Rynoltice. Někdejší rybník upraven na koupaliště, poblíž pamětní kámen z r. 1983 na počest 300. výročí vzniku osady. Nad ní pískovcová převislá skála Havran, připomínající ptačí hlavu, s upraveným výstupem na vyhlídku. Na východě přiléhá malá osada Černá Louže s kaplí z r. 1724, oblíbenou výletní restaurací a chatovým kempem.

Polešovice

Police

Obec prvně uváděna r. 1343. Na místě tvrze vystavěn v letech 1520–1534 čtyřkřídlý goticko-renes. zámek, barokně upravovaný v 18. stol., jeho součástí zámecká kaple z 18. stol. a vyhlídková pětipatrová hranolová věž, u něj zámecká galerie a rozsáhlý zalesněný park. Zámek postupně obnovován, od r. 2005 zpřístupňován veřejnosti v letní sezóně. Na jižním okraji židovská ulice se synagogou z poloviny 18. stol., židovský hřbitov s náhrobky od r. 1681.

Police

Obec prvně zmíněna r. 1312. Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu z konce 13. stol. upraven v 19. stol. Ve hřbitovní zdi smírčí kříž z 15. stol. Empírová kaple Nejsvětější Trojice z r. 1818.

Police nad Metují

Město pod Broumovskými stěnami prvně připomínáno r. 1213, městská práva od r. 1253, památková zóna. Na historickém náměstí radnice, pův. z r. 1595, nynější barokní podoba z r. 1718 snad podle projektu K. I. Dienzenhofera, věž upravena r. 1876. Mariánský sloup z r. 1707, kašna z r. 1818. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie založen v letech 1253–1278 společně s klášterem benediktinů.

Uh. Hradiště

Č. Lípa 50°47'7.91"N; 14°32'21.65"E

Pův. dřevařská a zemědělská ves založena v 15. stol., později sklářské hutě a dekoratérské dílny. Na návrší výstavný barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1716–1718, kolem

Náchod 50°32'19.03"N; 16°13'57.8"E

Vinařská obec připomínána r. 1220 jako majetek velehradského kláštera, status městyse z r. 1595 obnoven r. 2007. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1725–1735 s cennou výzdobou na místě gotické stavby ze 14. stol. Barokní socha sv. Floriána z 18. stol., smírčí kříž ze 16. stol. a kříž z r. 1791. Udržovány folklorní tradice.

428

Šumperk 49°48'49.26"N; 16°59'48.12"E

49°1'56.22"N; 17°20'46.45"E

Polevsko

Třebíč 48°57'54.03"N; 15°37'45.53"E

Litoměřice 50°30'25.83"N; 14°15'58.68"E

Polesí

hřbitov s pseudogotickou kaplí z 19. stol. Roubené lidové domy. V obci sklárna Rudihuť (pův. Klára) z r. 1934, kulturní památka. Západně od obce na Polevském vrchu (626 m n. m.) malý lyžařský areál.

Police nad Metují – radnice

www.ceskonamape.cz

Raně gotický kostel v 18. stol. upraven barokně, zachován krásný portál pův. stavby. Klášter přestavován barokně v letech 1676–1710 a 1752–1757, zrušen r. 1785, stavba s gotickým rajským dvorem a barokním severním a jižním křídlem nyní sídlem městského muzea z r. 1946. Součástí muzea též stará roubená škola z r. 1785. Před klášterním kostelem barokní sloup opata Selendera z doby po r. 1619. Raně gotický hřbitovní kostel Narození Panny Marie zrušen r. 1787, loď zbořena r. 1792, zachována jen hranolová věž a presbytář upravený na hřbitovní kapli. Ve městě čtyři toskánské sloupy sv. Marka z r. 1716 a řada barokních soch světců vesměs z 18. stol. Muzeum stavebnice Merkur z r. 2006.

okraji starého města přilepeno několik obnovených chudinských domků, zvaných Na Bídě. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského z 18. stol., pomníky Svatopluka Čecha z r. 1910, Jana Husa z r. 1921, Bedřicha Smetany z r. 1927, Bohuslava Martinů z r. 1990 a T. G. Masaryka z r. 1996. Ve městě se kromě Bohuslava Martinů narodili jeho přítel, básník Miloslav Bureš (1909–1968), buditel a spisovatel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), dramatik a spisovatel František Zákrejs (1839–1907). Ostatky Bohuslava Martinů přeneseny ze švýcarského Liestalu do rodinného hrobu v Poličce r. 1979. Severně v místní části Lezník soukromé muzeum kuriozit.

Police nad Metují – portál klášterního kostela

Polička

Svitavy 49°42'47.9"N; 16°15'56.44"E

Město při historické česko-moravské hranici založeno r. 1265 jako královské, od r. 1307 věnné město českých královen, památková zóna. Ojediněle zachované gotické opevnění v délce 1220 m s 19 půlválcovými baštami. Ve středu náměstí barokní radnice z let 1739–1744, vysoký morový sloup z let 1727–1731 a dvě kašny z 19. stol. Pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. po požáru města r. 1845 stržen a znovu vystavěn v letech 1853–1865 v pseudogotickém slohu, v jeho věži se narodil hudební skladatel Bohuslav Martinů (1890–1959), rodná světnička zpřístupňována. Dvoukřídlé barokní děkanství z let 1711–1733. Dochována řada domů s gotickým, renes. nebo barokním jádrem. Barokní budova z let 1740–1743 upravena na městské muzeum a Památník Bohuslava Martinů. Goticko-renes. hřbitovní kostel sv. Michaela archanděla z doby kolem r. 1580, u něj zděná zvonice z let 1600–1603 a barokní kostnice z let 1770–1774. Kaple sv. Anny z r. 1916. Evangelický kostel z let 1936–1937. Kulturní Tylův dům z let 1924–1929. Chráněná Šmídova vila z let 1933–1934. K hradbám na východním

Polička – kostel

Polná

Jihlava 49°29'18.11"N; 15°42'57.28"E

Historické město na soutoku Ochozského potoka a Šlapanky založeno r. 1242 jako podhradí, památková zóna. Hrad z doby kolem r. 1320 přestavěn po požáru r. 1584 na renes. zámek, poničen Švédy v letech 1645 a 1647, po požáru r. 1794 opuštěn, od r. 1922 postupně obnovován jako sídlo Muzea Vysočiny, na nádvoří kašna z r. 1693. Náměstí dominuje monumentální barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1699–1705 s věží z r. 1714, obnoven po požáru r. 1895. Barokní děkanství z r. 1713, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1750, měšťanské renes. a barokní domy.

www.ceskonamape.cz

429

Polní Voděrady

Kolín 49°59'32.52"N; 15°5'43.89"E

Obec prvně připomínána již r. 1088. Pův. barokní zámek ze 17. stol., upraven ve 2. polovině 19. stol., nyní zchátralý, podobně i okolní park. Kostel Navštívení Panny Marie gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1771. Barokní sochy sv. Františka Xaverského z r. 1739 a sv. Prokopa z r. 1745.

Polnička

Žďár n. S. 49°36'24.55"N; 15°55'6.71"E

Obec prvně zmíněna r. 1293, jedno z nejstarších středisek železářství na Vysočině, železárny v činnosti od 14. stol. do r. 1862. Pozůstatky tvrze ze 17. stol. vyhořelé r. 1926 a využívané jako hospodářské stavení. Dochováno několik lidových staveb z 18. a 19. stol., na návsi kaplička s věžičkou, u silnice sloupková boží muka z konce 17. stol. V obci řada železných křížů. U zahradní restaurace dětská úzkorozchodná železnice. Rodiště překladatele Emila Saudka (1876–1941). Jižně vyhledávaná rekreační oblast s vodní nádrží Pilská z let 1959–1962 o rozloze 55 ha. Polná – zámek

Polubný

V barokní kaplance, později staré škole, expozice Muzea Vysočiny. Za městem hřbitovní kostel sv. Barbory z let 1720–1725, věž obnovena po požáru r. 1862. Nad hradem druhý hřbitovní kostel sv. Kateřiny z let 1378–1389 se zbytky gotických fresek z 15.–16. stol. Gotický kostel sv. Anny se špitálem z let 1440–1447 upraven novogoticky v letech 1893–1894. Dobře zachované židovské ghetto, v synagoze z r. 1682 regionální židovské muzeum, severozápadně od města židovský hřbitov ze 17. stol. Město neblaze proslavila koncem 19. stol. tzv. hilsneriáda, masová protižidovská kampaň, vyvolaná nikdy neobjasněnou vraždou dívky. Na vrchu Kalvárie křížová cesta z r. 1894. Každé září ve městě proslulá mrkvancová pouť. Město rodištěm spisovatelky Vlasty Pittnerové (1858–1926), dirigenta a sbormistra Karla Knittla (1853–1907) a malíře Karla Ludvíka Klusáčka (1865–1929).

Jablonec n. N. 50°46'16.5"N; 15°20'49.95"E

Horská ves prvně zmíněna r. 1700, dolní průmyslová část připojena k městu Desná, Horní Polubný nyní částí obce Kořenov s řadou rekreačních objektů. Jednolodní kostel sv. Jana Křtitele z let 1789–1793, u něj hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého. Při silnici na Jizerku nedokončená stavba větrného mlýna z r. 1830.

Pomezí

Svitavy 49°42'34.96"N; 16°19'25.24"E

Obec prvně připomínána r. 1265. Pův. renes. tvrz z doby kolem r. 1587 přestavěna na barokní sýpku. Gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1748. Ve hřbitovní zdi kostnice z 19. stol., u vstupu na hřbitov dvojice soch andělů z r. 1870. Dochováno několik selských dvorců poličského typu.

Pomezí nad Ohří

Cheb 50°5'6.01"N; 12°16'53.15"E

Obec při státní hranici (německy zvaná Mühlbach) zmíněna poprvé r. 1290, nyní na jižním břehu přehradní nádrže Skalka. Pozdně románský kostel sv. Jakuba ze 13. stol., barokně upraven v letech 1798–1799. V místě zvaném Tůně zachovány v terénu stopy příkopů a valů hradu z r. 1550, stavba v minulosti zcela rozebrána na stavební materiál. U obce frekventovaný silniční i železniční hraniční přechod.

Pomezná

Cheb 50°6'4.31"N; 12°15'20.46"E

Polná – kostel 430

Ves Markhausen doložená r. 1225 zanikla po 2. světové válce. Gotická tvrz z r. 1309 byla r. 1629 přestavěna na mlýn, při úpravě hraničního pásma r. 1950 kromě věže zbořena, její zbytek zachován na severním břehu přehradní nádrže Skalka. www.ceskonamape.cz

Poniklá

Semily 50°39'33.93"N; 15°27'54"E

Obec na Jizeře prvně připomínána r. 1354. Raně barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1682. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750. Muzeum krkonošských řemesel. Dochovány roubené stavby z 18. stol.

Popelín

Jindř. Hradec 49°12'49.08"N; 15°11'6.32"E

Obec prvně doložena r. 1349. Tvrz ze 14. stol. v panském dvoře přestavěna koncem 16. stol. na dvoukřídlý renes. zámek s osmibokou nárožní věží, počátkem 18. stol. barokně upraven jezuity. Klasicistní kostel sv. Petra a Pavla z doby po r. 1780, na stěně sluneční hodiny. Barokní sýpka z r. 1733. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Na návsi památník zrušení roboty z r. 1850, poblíž pomník generála Ludvíka Budína (1892–1956), zdejšího rodáka a velitele letecké jednotky v 2. světové válce. Východně osada Dobrá Voda s býv. lázněmi u železitého pramene a bělidlem, dochována barokní kaplička z 18. stol.

lie z let 1716–1717. Severně mezi vinohrady výrazný kopeček Mohyla, od 14. stol. na něm srubová tvrz zaniklá po r. 1420.

Popice

Znojmo 48°49'15.58"N; 16°0'59.48"E

Ves prvně připomínána r. 1190, nyní část města Znojmo. Raně gotický kostel sv. Zikmunda z 2. poloviny 13. stol. přestavěn v 17. stol. barokně. Barokní socha sv. Floriána a býv. křižovnická fara z 1. poloviny 18. stol. Jihozápadně poutní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1816. Dochovány lidové stavby, zejména vinné sklepy. Rodiště amerického spisovatele Charlese Sealsfielda (1793–1864), vlastním jménem Karl Postl, na rodném domku pamětní deska. Severozápadně na hraně skalní stěny vyhlídkový Sealsfieldův kámen s rozhledem na údolí Dyje. Severně v městské části Konice dominantní novogotický kostel sv. Jakuba Většího z r. 1909.

Popice (Znojmo) – Sealsfieldův kámen

Popovice

Jičín 50°24'50.98"N; 15°22'22.03"E

Ves prvně zmiňována r. 1374, nyní část města Jičín. Barokní kostel Narození Panny Marie vybudován jezuity v letech 1663–1670. Barokní fara z r. 1784 na místě starého kostela. Dochován býv. statek s barokní branou z doby kolem r. 1800. Barokní socha sv. Josefa z r. 1737. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1922.

Popovice

Benešov 49°41'40.84"N; 14°45'12.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1295. Při rybníku gotická vodní tvrz z 13. stol. upravená v 18. stol., na fasádě částečně zachovalá sgrafitová výzdoba, na jižní straně patrová přístavba z 19. stol., zchátralý trojkřídlý objekt vrácen v restituci. Na návsi kostel sv. Jakuba gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1761, věž přistavěna r. 1858. U hřbitova barokní kaple z 18. stol. Popelín – památník zrušení roboty

Popovice Popice

Břeclav 48°55'36.83"N; 16°40'3.38"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1291. Kostel sv. Ondřeje románského původu přestavěn barokně v letech 1696–1699, věž nově postavena r. 1863. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775. Barokní kaple sv. Rocha, Šebestiána a Rozá-

Uh. Hradiště 49°3'2.83"N; 17°31'35.68"E

Obec prvně připomínána r. 1220. Kostel Panny Marie Růžencové z let 1937–1939 na místě kaple z r. 1851 s pozoruhodným lidovým betlémem z r. 1950. U upraveného pramene kaplička Panny Marie Růžencové. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1857. Soukromé Potomákovo muzeum lidových krojů založeno r. 1963.

www.ceskonamape.cz

431

Popovičky

Praha-východ

Poříčany

Kolín

49°57'45.2"N; 14°35'47.75"E

50°6'29.5"N; 14°54'54.78"E

Malá obec prvně doložena r. 1352. Na návrší kostel sv. Bartoloměje gotického původu zcela přestavěn barokně v letech 1731–1736.

Obec u přírodního parku Kersko v údolí řeky Šembery připomínána r. 1295. Železniční křižovatka. Na návrší barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1750, při něm barokní márnice a fara. Stavby lidové architektury.

Poruba

Ostrava-město 49°49'42.32"N; 18°10'24.53"E

Pův. ves doložena r. 1377, od r. 1960 část města Ostrava. Renes. zámek z r. 1573 na místě starší tvrze přestavován v 18. a 19. stol., opraven r. 1993. Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1788–1793, věž z r. 1808. Po r. 1951 zahájena mohutná sídlištní bytová výstavba, do r. 1980 vybudováno satelitní město. Rodiště hudebního skladatele Ilji Hurníka (1922).

Pořešice

Poříčí nad Sázavou

Benešov 49°50'15.66"N; 14°40'30.96"E

Obec písemně připomínána až r. 1352, její starobylost však prokazují dva románské kostely. Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla z konce 11. stol. s panskou tribunou a zbytky gotických maleb a mladší kostel sv. Havla z 13. stol. barokně upravený v 17. stol. a pak r. 1886 s cenným barokním zařízením z let 1745–1751. Severně u Spáleného brodu na balvanu pamětní deska husitské bitvy r. 1420. Významná rekreační oblast.

Příbram 49°36'37.51"N; 14°21'8.51"E

Ves prvně doložena již v 11. stol. jako majetek ostrovského kláštera, nyní část obce Vysoký Chlumec. Jako pozůstatek renes. tvrze ze 16. stol. dochována patrová budova s pozdně gotickým portálem, v minulosti užívána jako sýpka. Zachovány stavby lidové architektury.

Pořešín

Č. Krumlov 48°46'30.93"N; 14°30'41.51"E

Hrad Pořešín na ostrohu nad Malší založen ve 13. stol. Bavorem III. ze Strakonic, rozbořen r. 1434 Oldřichem z Rožmberka z obavy před husity. Dochovány základy věže, zbytky palácových zdí a trojí příkopy oddělující dvě předhradí a vlastní hrad. Zřícenina zarostlá lesem odhalena r. 2003 vichřicí, přístup značenou cestou ze vsi Pořešín, nyní části města Kaplice.

Poříčí nad Sázavou – kostel sv. Petra a Pavla

Postoloprty

Louny 50°21'39.96"N; 13°41'50.09"E

Pořešín – zřícenina hradu

Pořežany

Č. Budějovice 49°10'20.3"N; 14°29'49.14"E

Ves prvně připomínána r. 1379, nyní část obce Žimutice. Kaplička z r. 1936. Soukromé muzeum historických vozidel a zemědělské techniky založeno r. 2003.

432

Město na soutoku Ohře a Chomutovky vzniklo na místě slovanského hradiště Drahúš z 9. stol. patrně v 10. stol. jako přemyslovský opěrný bod proti Lučanům. Současný název vykládán jako zkomolenina latinského názvu benediktinského kláštera Porta apostolorum, tj. Brána apoštolů, založen r. 1120, zničen husity r. 1421, statut města udělen r. 1511. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1746–1753, vedle něj čtyřkřídlý renes. zámek z r. 1611 na místě starší tvrze, přestavěn barokně v letech 1706–1718, dvě křídla zbořena po požáru r. 1768. Na náměstí dvě radnice, starší barokní z r. 1726 s klasicistním štítem, nová pseudoslohová z r. 1903. Synagoga z r. 1722 a fara s románským oknem vystavěná na rozvalinách kláštera. Barokní statek z doby ko-

www.ceskonamape.cz

lem r. 1770. Silniční obloukový most z let 1908–1910, technická památka. Rodiště Antonína Langweila (1791–1837), autora papírového modelu Prahy z 1. poloviny 19. stol.

Postřekov

Domažlice 49°27'33.94"N; 12°48'28.68"E

Obec jako největší chodská ves prvně zmíněna r. 1325, aktivně se zapojila do selských rebelií r. 1693, udržuje lidové tradice. V kostelíku sv. Jakuba z 19. stol. oltářní obraz od Jaroslava Špillara, malíře Chodska. Hasičské muzeum z r. 2000. U kapličky na Mlýnci hrob ruských vojáků z r. 1799. V obci se narodil gen. Josef Buršík (1911–2002), významný představitel čs. odboje. Jihovýchodně přírodní památka Postřekovské rybníky, vyhlášena r. 1990, soustava více než dvaceti malých rybníků s hnízdišti ptactva a chráněnou flórou a faunou.

Postřelmov

Šumperk

Potěhy

K. Hora 49°52'6.82"N; 15°25'20.1"E

Obec prvně zmíněna r. 1242. Na návsi v jádře gotický kostel sv. Gotharda, upraven r. 1642 a pak novogoticky v letech 1856–1873. Před kostelem železný kříž z 19. stol. v kamenném barokním podstavci z 18. stol. Empírové lidové stavby z doby kolem poloviny 19. stol.

Potenštejn

Plzeň-jih 49°28'53.21"N; 13°30'32.47"E

Hrad, zvaný též Potštejn, založil příslušník rodu Drslaviců Půta ze Žinkov v letech 1252–1259 a nazval svým jménem. V 15. stol. panské sídlo přeneseno na žinkovskou tvrz a hrad opuštěn. V lese zachovány základy věže a obvodové hradby a zbytky romantické poustevny z 19. stol. Ke zřícenině vede značená cesta ze Žinkov. Jižně od ní tzv. Obrovo hradiště, sídliště z doby bronzové a místo opevněné slovanské osady z 8.–9. stol.

49°54'25.8"N; 16°54'58.24"E

Velká obec nad soutokem Moravy s Desnou prvně doložena r. 1349. Barokní farní kostel sv. Matouše z r. 1665 rozšířen o nový presbytář r. 1853, u něj renes. šlechtická hrobka Bukůvků z r. 1592. Raně barokní kaple sv. Prokopa z r. 1696 a kaple Nanebevzetí Panny Marie z konce 18. stol. Dochovány usedlosti a statky z přelomu 18. a 19. stol.

Postupice

Benešov 49°43'45.4"N; 14°46'52.59"E

Obec prvně zmíněna r. 1205. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. barokně upraven r. 1718, věž z r. 1864. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol. Na staré škole pamětní deska básníka Svatopluka Čecha, který ji navštěvoval. V lese za obcí patrový barokní zámeček přestavěný z pův. lesovny, později upraven na byty. Při jižním okraji několik rybníků, z nich největší Dolejší rybník a Papírník, při něm býv. papírna, později přádelna. Obec rodištěm básníka a překladatele Vlastimila Maršíčka (1923–2000).

Pošná

Pelhřimov

Potštát

Přerov 49°38'14.92"N; 17°39'6.82"E

Město na okraji Oderských vrchů založeno německými horníky kolem r. 1322, status města obnoven r. 2006, od r. 2003 památková zóna. Gotická tvrz ze 14. stol. počátkem 17. stol. přestavěna na renes. zámek, kolem r. 1850 necitlivě empírově upraven. Čtyřkřídlá budova se zbytky zazděných arkád a renes. sgrafit nyní účelově využita. Na náměstí mohutná hodinová věž z konce 16. stol., barokně upravena kolem r. 1660, morový sloup z r. 1715 a kašna z r. 1881, kolem domy s podloubím. Kostel sv. Bartoloměje středověkého původu upraven barokně. Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1658 s freskami z r. 1749. Severovýchodně v místní části Lipná dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ze 17. stol., opraven r. 1746. Jihozápadně v místní části Boškov barokně upravený, pův. protestantský kostel sv. Máří Magdalény ze 16. stol. a nad vsí zřícenina větrného mlýna z 19. stol. Jižně přírodní památka Potštátské skalní město, divoké skalní útvary na srázech nad Veličkou.

Potštejn

Rychnov n. Kn.

49°27'30.4"N; 15°2'37.36"E

50°4'55.69"N; 16°18'24.82"E

Obec prvně zmíněna r. 1370. Raně gotický kostel sv. Bartoloměje z 13. stol. barokně přestavěn r. 1680, dochovány nástěnné malby ze 14. stol. Boží muka z 18. stol. Selský statek se zdobeným štítem ve stylu lidového baroka z 19. stol.

Obec na Divoké Orlici prvně zmíněna r. 1287, založena jako podhradí. Jižně na kuželovitém vrchu rozlehlá zřícenina hradu, založen v letech 1270–1284, dobyt Karlem IV. r. 1339, znovu vystavěn v letech 1346–1355, v 16. stol. pozdně goticky upraven a mohutně rozšířeno opevnění. Fanatický hledač pokladu hrabě Harbuval Chamaré v letech 1747–1782 přispěl ke zřícení hradu a inspiroval Jiráskovu povídku Poklad i její zfilmování. V letech 1750–1752 vystavěna na nádvoří kaple sv. Jana Nepomuckého a hrad se stal poutním místem, z obce na něj vede křížová cesta z r. 1754. Zachováno opevnění s několika branami, podsklepené torzo paláce a zříceniny dalších částí. V obci empírový kostel sv. Vavřince z let 1816–1821 na místě staršího gotického, naproti němu zpřístupněný barokní zámek z let 1749–1755, čtyřkřídlá patrová budova obklopená hospodářskými budovami a parkem. Barokní fara z r. 1781 s dvouramenným schodištěm. Sloup se sv. Floriánem z r. 1828 a barokní sochy světců z 18. stol. Západně barokní hřbitovní kostel sv. Marka z r. 1713. Dochováno několik staveb lidové architektury, převážně domky

Poštorná

Břeclav 48°45'6.46"N; 16°51'41.63"E

Ves na pravém břehu Dyje založena v 1. polovině 16. stol. Chorvaty, od r. 1974 část města Břeclav. Novogotický kostel Navštívení Panny Marie z let 1895–1898, pro monumentální stavbu tvořící soubor s farou a školou použita místní glazovaná keramika. Lidová architektura a folklorní tradice.

www.ceskonamape.cz

433

textilních dělníků. Východně na dominantním vrchu Velešov mimo značené cesty nad protějším břehem řeky zbytky zdí a příkopy patrně nedostavěného hradu, založeného kolem r. 1340 a koncem 14. stol. opuštěného.

Povrly

Ústí n. L. 50°40'18.43"N; 14°9'25.94"E

Obec doložena r. 1186 jako labská celnice, nyní součást průmyslové aglomerace, zejména zpracování železa a barevných kovů. Moderní kruhový katolický kostel Navštívení Panny Marie z r. 1936 s vysokou věží. Lidové stavení s hrázděným patrem. Západně znělcový Kozí vrch (380 m n. m.) se strmou skalní stěnou, botanická přírodní památka, kruhový rozhled.

Pozděchov

Vsetín 49°13'54.29"N; 17°57'8.87"E

Obec v horském údolí prvně připomínána r. 1361. Katolický barokní kostel sv. Jiří z let 1700–1710. Evangelický kostel z r. 1871 vysvěcen r. 1895. Roubená škola z r. 1892 a roubená chalupa z r. 1847. Na hřbitově pomník obětem fašismu z okolních vypálených obcí. Jihovýchodně v údolí Neratov lovecký zámeček Trubiska v podobě dřevěné lesovny, nyní majetek mysliveckého sdružení. Severně v údolí neudržovaný sirný pramen.

Potštejn – zřícenina hradu

Potvorov

Plzeň-sever 50°0'55.9"N; 13°23'57.72"E

Starobylá obec doložena r. 1204. Dominantu tvoří unikátní, pozdně románský kostel sv. Mikuláše z doby před r. 1241, v interiéru gotické fresky, v baroku přistavěny předsíň a sakristie, věž z r. 1825. Barokní fara z r. 1758, klášterní hospoda z r. 1730. Dochován soubor roubených staveb. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. a historický litinový mezník z počátku 19. stol., zvaný nif-ňaf, na hranici mezi plaským a rabštejnským panstvím.

Pozdeň

Kladno 50°14'29.44"N; 13°56'35.14"E

Chmelařská obec prvně zmíněna r. 1321. Kostel sv. Jana Křtitele z r. 1854 na místě starší stavby. Socha sv. Jana Křtitele z r. 1746. Nad obcí tři památné duby. Severozápadně nad sousední obcí Líský 35 m vysoká telekomunikační věž z r. 2008, na ochozu ve výši 25 m zpřístupněna r. 2009 rozhledna.

Pozlovice

Zlín 49°7'44.01"N; 17°46'9.18"E

Poustka

Cheb 50°8'23.89"N; 12°17'58.25"E

Obec poprvé zmiňována r. 1275. V rybníku uprostřed obce na malém ostrůvku patrné zbytky zdiva gotické tvrze z 15. stol.

Pouzdřany

Břeclav 48°56'7.77"N; 16°37'36.94"E

Zemědělská a vinařská obec prvně doložena r. 1244. Pův. gotická tvrz přestavěna počátkem 18. stol. na čtyřkřídlý barokní zámek, po řadě přestaveb nyní zchátralá stavba pouze se zachovaným východním křídlem a částí křídla severního. Na návsi renes. měšťanské domy ze 16. stol. a hodnotný, pozdně gotický kostel sv. Mikuláše a Václava z r. 1498. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Kaple sv. Rozálie z konce 18. stol. Severně od obce přírodní památka Pouzdřanská step, chráněná lokalita se stepní vegetací na hadcích a pískovcích.

Povodí

Cheb 50°8'13.56"N; 12°25'45.28"E

Obec prvně připomínána r. 1287, status městyse z r. 1785 obnoven r. 2008. Pův. pozdně gotický dřevěný kostel sv. Martina přestavěn barokně r. 1642, po zpustošení Uhry r. 1704 obnoven r. 1757, cenné varhany z let 1790–1798. Východně vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Pozořice

Obec prvně připomínána r. 1318, status městyse z r. 1782 obnoven r. 2006. Barokní zámek vybudován v 17. stol. ze středověké tvrze, účelově využit. Zdaleka viditelný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn v letech 1704–1724, u něj pozdně barokní sousoší Ukřižování. Na náměstí barokní fara z počátku 18. stol., barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1731 a empírová socha sv. Kajetána z r. 1823. Rodiště brigádního generála Františka Smejkala (1890–1942), popraveného nacisty, pamětní deska z r. 2002. Jižně na katastru obce při býv. císařské silnici barokní budova staré pošty z r. 1785, kde r. 1805 pobýval císař Napoleon v době bitvy u Slavkova, nyní restaurace s muzejní expozicí. Východiště ke zřícenině hradu Vildenberk – viz samostatné heslo.

Malá ves doložena poprvé r. 1292, nyní část obce Třebeň. Chráněná usedlost. Na jižním okraji vísky smírčí kříž, považovaný za nejkrásnější na Chebsku. 434

Brno-venkov 49°12'33.55"N; 16°47'27.64"E

www.ceskonamape.cz

Prackovice nad Labem

Litoměřice 50°33'58.23"N; 14°1'57.02"E

Obec poprvé doložena r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Matouše ze 14. stol. se hřbitovem, nyní v empírové podobě z doby před r. 1850.

Práče

Znojmo 48°52'37.32"N; 16°12'6.53"E

Velká zemědělská obec prvně připomínána r. 1190. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1905, před ním socha sv. Jana Nepomuckého. Pozoruhodná moderní architektura kulturního domu ze 60. let 20. stol.

Práčov

Pozořice – Stará pošta

Chrudim 49°52'30.03"N; 15°48'34.7"E

Prace

Brno-venkov 49°8'19.84"N; 16°45'55.88"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z doby kolem r. 1730, za bitvy u Slavkova jeho věž sloužila jako pozorovatelna a zapálena, snížena při opravě r. 1810. Jižně od obce Pracký kopec, dějiště rozhodující fáze bitvy u Slavkova 2. prosince 1805, v níž Napoleon porazil spojenou rusko-rakouskou armádu. Na návrší secesní Mohyla míru, 26 m vysoká stylizovaná pyramida z let 1910–1912 podle projektu Josefa Fanty, v sousedním objektu expozice bitvy u Slavkova, součást památkové zóny Slavkovské bojiště vyhlášené r. 1992. Každoroční vzpomínkové a pietní akce.

Ves prvně připomínána r. 1350, nyní část obce Svídnice. Při gotickém kostele sv. Jakuba Staršího kolem r. 1360 založen klášter benediktinů, kostel i klášter zničeny husity r. 1421, kostel obnoven pozdně goticky v 2. polovině 15. stol., pozdější úpravy v 18. a 19. stol. Na okraji vsi zbytky valů slezsko-platěnického hradiště, pod vsí vyrovnávací vodní nádrž Křižanovice II – viz samostatné heslo.

Praděd

Bruntál 50°4'59.2"N; 17°13'50.02"E

Hora Praděd (1491 m n. m.), německy Altvater, nejvyšší bod Hrubého Jeseníku a celé Moravy. Na vrcholu pův. kamenná věž Habsburg, 32,5 m vysoká rozhledna z let 1904–1914, pro zchátralost r. 1957 uzavřena a r. 1959 se zřítila. Od r. 1968 na jejím místě výstavba televizního vysílače s věží vysokou 162 m, stavba r. 1983 dokončena otevřením restaurace a ubytovacího zařízení, z vyhlídkové terasy vynikající kruhový rozhled, vrchol televizní věže nejvyšším bodem ČR.

Prádlo

Plzeň-jih 49°30'13.18"N; 13°32'39.65"E

Starobylá obec nad Úslavou písemně doložena až r. 1552. Tvrz z poloviny 16. stol. přestavěna po r. 1850 na lihovar. Kostel Povýšení sv. Kříže raně gotického původu ze 13. stol. výrazně pseudobarokně upraven r. 1882. Při řece dochovány sejpy, pozůstatky středověkého rýžování zlata. Na vrchu Skalice romantická stavba kaple zvaná poustevna. Při silnici pomník posádky amerického bombardéru, který se v únoru 1944 zřítil severně od nedaleké samoty Dubeč, obec uchovává i nalezené části letadla a osobní věci letců, památník i na místě tragédie.

Praha

Hl. m. Praha 50°5'14.68"N; 14°25'15.13"E

Prace – Mohyla míru

Hlavní město České republiky, sídlo prezidenta, vlády, parlamentu a dalších vrcholných orgánů státu. Od 9. stol. knížecí hradiště, u přechodu řeky velké tržiště a základ města. Historické centrum nynějšího města od r. 1992 zapsáno v seznamu kulturního dědictví UNESCO, zahrnuje 4 pův. samostatné obce, a to na pravém břehu Vltavy Staré Město včetně židovského města později zvaného Josefov a Nové Město založené r. 1348. Na levém břehu leží Malá Strana www.ceskonamape.cz

435

Praha – Hradčany

Praha – Loreta

a Hradčany s areálem Pražského hradu. Vzhledem ke koncentraci památkových a dalších objektů, většinou prohlášených za národní kulturní památky, jejichž počet přesahuje možnosti i účel této publikace, nutno v podrobnostech odkázat na specializovanou literaturu. Mezi nejvyhledávanější patří Pražský hrad se starým královským palácem, katedrálou sv. Víta, Václava a Vojtěcha, románskou bazilikou sv. Jiří s přilehlým býv. klášterem benediktinek z r. 973, Zlatou uličkou a Královskou zahradou s letohrádkem a míčovnou. V oblasti Hradčan dále vyniká Loreta ze 17. stol. s proslulou 436

zvonkohrou a kostelem Narození Páně, strahovský klášter premonstrátů z r. 1140 a řada paláců, zejména arcibiskupský a Černínský. Na Malé Straně je nejznámější barokní chrám sv. Mikuláše z let 1704–1755, kostel Panny Marie Vítězné s Pražským jezulátkem, komplex historických domů se sídlem Poslanecké sněmovny, Valdštejnský palác z let 1621–1626 jako sídlo Senátu a především Karlův most z let 1357–1402 s mosteckými věžemi a sochařskou výzdobou. Na Starém Městě vyniká z gotického období Staroměstské náměstí s radnicí a chrámem Panny Marie před Týnem

www.ceskonamape.cz

ze 14. stol., Betlémská kaple z r. 1391 obnovená v letech 1948–1954, Karolinum jako sídlo univerzity od r. 1383, Prašná brána z r. 1475 nebo areál Anežského kláštera z let 1234–1280. Barokní perlu představuje areál Klementina z doby po r. 1653, klasicismus reprezentuje Stavovské divadlo z let 1781–1783, novorenesanci Rudolfinum z let 1876–1884 a secesi Obecní dům z let 1905–1911. Turistickým magnetem je orloj z 15. stol. na radniční věži. K nejznámějším židovským památkám patří Staronová synagoga z let 1275–1280 a starý židovský hřbitov z 15. stol. se sousedním Židovským muzeem z r. 1906.

Praha – Karlův most

Praha – kostel sv. Mikuláše na Starém Městě

Gotiku na Novém Městě představuje zejména klášter Na Slovanech neboli Emauzy z r. 1347 a Novoměstská radnice z doby po r. 1367, ke klenotům novorenesance patří Národní divadlo z let 1868–1883 a Národní muzeum z let 1885–1890. Centrum zdobí proslulé sousoší sv. Václava z r. 1913, dílo Josefa Václava Myslbeka.

Praha – Staré Město

Mezi vyhledávané atrakce patří na vrcholu Petřína rozhledna z r. 1891, zmenšená kopie slavné pařížské Eiffelovy věže. Z téže doby pochází i lanová dráha a pavilón zrcadlového bludiště s dioramatem bitvy se Švédy o Karlův most r. 1648. Významnější pozoruhodnosti mimo městské centrum jsou uvedeny v samostatných heslech.

Praha – Staroměstské náměstí

www.ceskonamape.cz

437

Praha-Běchovice

Hl. m. Praha 50°4'51.41"N; 14°37'13"E

Ves prvně uváděna r. 1228, součást Prahy od r. 1974. Historická budova zájezdního hostince a poštovní stanice z doby kolem r. 1800. Místo startu tradičního silničního běhu Běchovice-Praha pořádaného od r. 1897, pomník.

Praha-Bohnice

Hl. m. Praha 50°8'3.88"N; 14°24'57.01"E

Starobylá ves prvně doložena r. 1158, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 8. Kostel sv. Petra a Pavla románského původu z poloviny 12. stol. přestavěn klasicistně r. 1805. Na býv. návsi barokní fara z r. 1738 a barokní statek Vraných z r. 1777 se štíty. V sousedství areál psychiatrické léčebny z let 1904–1914 se secesním kostelem sv. Václava z let 1911–1914. Ostatní území vsi pohlceno sídlištní zástavbou.

Praha – Novoměstská radnice

Praha – kostel v Bohnicích

Praha-Břevnov

Hl. m. Praha 50°5'2.7"N; 14°21'26.07"E

Praha – Petřínská rozhledna 438

Pův. ves zmíněna r. 993 v souvislosti se založením kláštera benediktinů, prvního mužského kláštera na českém území, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 6. Klášter zničen husity, nyní v barokní podobě z let 1708–1745 podle plánů Kryštofa Dienzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Klášterní kostel sv. Markéty postaven v letech 1708–1735, konvent v letech 1709–1720 a po r. 1720 prelatura s Tereziánským sálem. V podzemí kostela objevena a zpřístupněna předrománská krypta z doby kolem r. 1040. V klášterní zahradě nad pramenem potoka Brusnice letohrádek Vojtěška z let 1722–1725, dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Západně na návrší obora Hvězda z r. 1534 se stejnojmenným renes. letohrádkem z let 1555–1563. Na www.ceskonamape.cz

jižním okraji Strahovský stadion z let 1926–1938, pův. pro sokolské slety s plochou 200 × 300 m s kapacitou 200 000 diváků, postupně do r. 1987 modernizován.

Praha – Břevnovský klášter

Praha-Ďáblice

Hl. m. Praha 50°8'40.33"N; 14°29'5.31"E

Ves prvně zmiňována r. 1253 jako majetek křižovníků s červenou hvězdou, k Praze připojena r. 1968. Křižovnická tvrz přestavěna po požáru r. 1755 na dvoukřídlý pozdně barokní zámek s kaplí. Nad jižním okrajem kubistický hřbitov z let 1912–1914, na něm čestné pohřebiště obětí komunismu. Jihozápadně výrazný buližníkový vrch Ládví(359 m n. m.), na vrcholu vodojem a kamenná měřická věž, na východním skalnatém výběžku hvězdárna z r. 1955. Na jižním svahu Ládví býv. kobyliská střelnice, místo poprav účastníků odboje proti nacismu, zejména za heydrichiády, část pietně upravena jako památník.

Praha-Dejvice

Hl. m. Praha 50°6'9.23"N; 14°22'55.73"E

Ves prvně zmíněna r. 1088 v majetku vyšehradské kapituly, k Praze připojena r. 1922, nyní rozlehlá součást městské části Praha 6. Areál vysokých škol technického směru budován od r. 1928. Rozsáhlé vilové čtvrti z 1. poloviny 20. stol., v jedné z nich patrový barokní zámeček Hanspaulka z r. 1745, užíván jako depozitář. Nad Šáreckým údolím pozdně barokní kostel sv. Matěje z r. 1771 na místě gotické stavby, pův. dějiště proslulých Matějských poutí. Na břehu Vltavy v býv. čistírně odpadních vod z r. 1905 Ekotechnické muzeum. Na skále nad řekou romantická zřícenina Baba, zbytky letohrádku z 2. poloviny 17. stol. uměle upraveny při stavbě železniční trati v údolí.

Praha-Dolní Chabry

Praha – kostel v Dolních Chabrech

Praha-Dolní Počernice

Hl. m. Praha 50°5'20.98"N; 14°34'41.86"E

Ves prvně doložena r. 1323, součást Prahy od r. 1974. Kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z doby kolem r. 1200, nyní v novorománské podobě z r. 1887, před ním barokní socha sv. Vavřince z poloviny 18. stol. Pod kostelem pův. renes. zámek na základech gotické tvrze, do dnešní podoby upraven a rozšířen r. 1870, od r. 1923 upraven na dětský domov. Poškozená barokní socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Rokytku nahrazena r. 2004 moderní sochou světce od Ellen Jilemnické. Mariánský sloup z r. 1813. Rodiště Jiřího Františka Chaloupeckého (1890–1922), činitele dělnické tělovýchovy. Nad volně přístupným zámeckým parkem mohutná hráz Počernického rybníka, rozlohou 19 ha největšího na území Prahy, významné hnízdiště vodního ptactva.

Praha-Holešovice

Hl. m. Praha 50°5'56.02"N; 14°26'0.63"E

Hl. m. Praha 50°8'59.59"N; 14°26'25.56"E

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1092, součástí Prahy od r. 1968. Románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 12. stol. na místě ještě staršího kostelíka a rotundy, upraven v 18. stol., v apsidě dochovány románské malby. U ohradní zdi barokní zvonice s dřevěným patrem na kamenné podezdívce. Pozdně barokní Knorův statek z r. 1771.

Pův. ves zmiňována r. 1228, k Praze připojena r. 1884, nyní součást městské části Praha 7. V centru novogotický kostel sv. Antonína Paduánského z let 1908–1911 s vysokým dvojvěžím. Ve stráni starobylý kostel sv. Klimenta z 13. stol., přestavěn barokně v letech 1659–1677, současná podoba z r. 1899. Funkcionalistický Veletržní palác z let 1925–1928 po požáru z r. 1974 upraven pro sbírky Národní galerie. Secesní budova Akademie výtvarných umění z let 1898–1906. Při horním okraji budovy Národního zemědělského muzea

www.ceskonamape.cz

439

z r. 1939 a Národního technického muzea, založeno r. 1910. U břehu Vltavy na přilehlém katastru Bubenče založeno r. 1891 Výstaviště, pův. pro Zemskou výstavu, v jeho areálu lapidárium z r. 1898, levé křídlo historického Průmyslového paláce z r. 1891 zničeno požárem v říjnu 2008. V sousedící Královské oboře z r. 1268, lidově zvané Stromovka, budova planetária z let 1958–1961.

Praha-Horní Počernice

Hl. m. Praha 50°6'37.89"N; 14°36'2.24"E

Pův. obec vznikla sloučením vsí Chvaly, Čertousy, Horní Počernice a Svépravice r. 1652, na město povýšena r. 1969, k Praze připojena r. 1974, nyní městská část Praha 20. Nejstarší Chvaly připomínány již r. 1088, gotická tvrz po požáru r. 1734 přestavěna na barokní zámek jezuitů, sousední kostel sv. Ludmily vybudován v letech 1793–1794 ze starší kaple, věž přistavěna r. 1825. Zdevastovaný objekt obnoven r. 2008 na společenské a kulturní centrum s výstavními prostory. Horní Počernice a Čertousy doloženy r. 1357, dvůr Čertousy od 14. stol. v majetku pražské univerzity, v 18. stol. v něm postaven barokní zámeček, r. 1999 vrácen v restituci evangelické církvi a využit na domov pro seniory a modlitebnu. Blízký dvůr Xaverov z 18. stol. proslul chovem závodních koní.

Praha-Hostivař

Hl. m. Praha 50°3'2.95"N; 14°31'32.56"E

Starobylá ves prvně zmíněna r. 1068, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 15, památková zóna lidové architektury. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele gotického původu z 13. stol. přestavěn klasicistně na přelomu 18. a 19. stol., na býv. hřbitově zvonice z 18. stol. s dřevěným patrem. Gotická tvrz doložená r. 1364 přestavěna v 16. stol. pozdně goticky a v 19. stol. upravena na hospodářský dvůr, pod názvem Toulcův dvůr užíván od r. 1994 jako ekologické centrum. Na jižním okraji vybudována na potoce Botič v letech 1959–1963 vodní nádrž, hráz o délce 110 m a výšce 16 m vytváří jezero o rozloze 44 ha a hloubce až 12 m, vzdutí dosahuje 4 km, na březích pláže. Pod hrází přírodní památka Meandry Botiče s přirozeným řečištěm potoka.

Praha-Chodov

Hl. m. Praha 50°2'4.58"N; 14°29'56.62"E

Pův. ves prvně zmíněna r. 1185 v majetku vyšehradské kapituly, k Praze připojena r. 1968, nyní součást městské části Praha 11. Pův. zástavba zanikla v sídlištním komplexu Jižního Města. Zachována pouze tzv. Chodovská tvrz, kruhová vodní tvrz z poloviny 13. stol., patrová stavba s nádvorními arkádami upravena v letech 1676–1728 na zámeček, v letech 1985–1990 restaurována na kulturní a společenské zařízení.

Praha-Kbely

Hl. m. Praha 50°7'48.71"N; 14°32'51.53"E

Praha-Koloděje

Ves prvně doložena r. 1346, součástí Prahy od r. 1974. Tvrz v 16. stol. upravena na nevelký renes. zámek, v letech 1706–1720 přestavěn na honosné barokní sídlo podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho, tři křídla stavby uzavírají čestný dvůr s kašnou v podobě šesticípé hvězdy. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora s rybníkem. Zámek v letech 1802–1810 empírově upraven a počátkem 20. stol. po požáru modernizován, po 2. světové válce užíván pro reprezentační účely vlády, nyní v restituci vrácen pův. majitelům. Prostý kostel Povýšení sv. Kříže, klasicistní stavba z let 1806–1807. Pozdně barokní fara z počátku 19. stol.

Praha-Královice

Hl. m. Praha 50°2'12.97"N; 14°38'12.5"E

Ves lidí králových prvně doložena r. 1207, součástí Prahy od r. 1974, památková zóna. V hospodářském dvoře dominantní mohutná tvrz z r. 1388 s věží vysokou 20 m, přestavěna r. 1592, nyní ve zchátralém stavu. Severně na ostrohu nad potokem Rokytkou hradiště Šance se dvěma příčnými valy. Podle tradice tu r. 1296 porodila královna Guta, manželka Václava II., dceru Markétu, na paměť této události postaven kostel sv. Markéty s masivní hranolovou věží, barokně přestavěn v letech 1739–1740, kolem hřbitov s barokní branou. Pod hradištěm na potoce malá přehrada Markéta.

Praha-Kunratice

Hl. m. Praha 50°0'43.17"N; 14°28'37.96"E

Pův. ves připomínána r. 1287, k Praze připojena r. 1968, nyní součást městské části Praha 4. Raně barokní zámek z r. 1688 na místě starší tvrze, přestavěn barokně kolem r. 1730 a bezslohově r. 1878, nepřístupný. Raně gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. přestavěn ve vrcholném baroku v letech 1730–1736 na jeden z nejhodnotnějších barokních kostelů venkovského typu u nás. Severozápadně rekreační Kunratický les, v něm zbytky gotického Nového hrádku, hradu krále Václava IV. z let 1410–1412, král zde zemřel r. 1419, hrad poté r. 1420 dobyt a zničen husitskými pražany, zdivo později většinou rozebráno na nové stavby, v předhradí zachovány stopy husitských valů. Na okraji lesa přírodní památka Údolí Kunratického potoka. Od r. 1934 pořádán populární přespolní běh zvaný Velká kunratická.

Praha-Kyje

Hl. m. Praha 50°5'51.83"N; 14°32'52.4"E

Starobylá ves doložena již r. 1052, k Praze připojena r. 1968, nyní součást městské části Praha 14. Dominantní, pův. opevněný románský kostel sv. Bartoloměje z let 1226–1236 s hranolovou věží, při rekonstrukci r. 1864 upravena horní část věže a předsíň. Pod kostelem Kyjský rybník na potoku Rokytka, rozlohou 15 ha druhý největší v Praze.

Středověká ves připojena k Praze r. 1968, nyní městská část Praha 19. Od r. 1920 zřízeno vojenské letiště, do r. 1937 sloužilo i civilním letům. Při něm letecké muzeum z r. 1968. 440

Hl. m. Praha 50°3'44.34"N; 14°38'31.49"E

www.ceskonamape.cz

Praha – rotunda v Přední Kopanině

Praha-Radotín

Hl. m. Praha 49°59'3.94"N; 14°21'35.97"E

Pův. zemědělská ves doložena r. 1292, k Praze připojena r. 1974, po vybudování železnice r. 1862 převážně průmyslového rázu, nyní městská část Praha 16. Cementárna z r. 1870 v centru obce zrušena r. 1963 a nahrazena novou pod Lochkovem. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z 18. stol. vybudován na místě starší gotické stavby připomínané r. 1353. Západně chráněné Radotínské údolí, cenné území Českého krasu.

Praha-Ruzyně

Hl. m. Praha 50°4'53.53"N; 14°18'38.02"E

Praha – kostel v Kyjích

Praha-Prosek

Hl. m. Praha 50°7'3.63"N; 14°29'44.64"E

Pův. malá ves uváděna již v 10. stol. na cestě z Prahy do Staré Boleslavi, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 9. Ze staré zástavby dochován kostel sv. Václava románského původu z 2. poloviny 11. stol., goticky přestavěn r. 1470, věž z r. 1712, barokní úpravy z r. 1732. Samostatně stojící hranolová zvonice z r. 1770. Barokní fara z doby kolem r. 1715. Na zbytku území rozsáhlé panelové sídliště.

Praha-Přední Kopanina

Ves připomínána již r. 993, součást Prahy od r. 1960, nyní součást městské části Praha 6. Památková zóna s malými zbytky barokních a klasicistních usedlostí z 18. a 19. stol. Na jižním okraji návrší Bílá hora (381 m n. m.), dějiště proslulé bitvy r. 1620, mohyla z r. 1920. Poblíž barokní poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné z let 1704–1730 s ambity, patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, před ním barokní sochy sv. Rocha a Šebestiána. Blízký klášter servitů s kostelem sv. Martina z doby po r. 1620 nedokončen a upraven na Velkou hospodu. Při severozápadním okraji mezinárodní letiště, pův. z let 1932–1936, nové letiště z let 1964–1968, od r. 1986 modernizováno a rozšiřováno.

Hl. m. Praha 50°7'4.01"N; 14°17'51.74"E

Ves starého původu doložena r. 1285, součástí Prahy od r. 1974. Románský kostel sv. Máří Magdalény, pův. románská rotunda z 1. poloviny 12. stol., po zřícení klenby r. 1779 zásadně rekonstruována v letech 1852–1858 a opravena r. 1940. Hřbitovní kaple sv. Marty a Ludmily z r. 1712 změněna r. 1867 na márnici, nyní kolumbárium. Zachována barokní brána býv. jezuitského hospodářského dvora. Jihozápadně přírodní památka Opukový lom, příležitostně těžen kámen pro opravu historických památek. Praha – Bělohorská mohyla v Ruzyni www.ceskonamape.cz

441

Praha-Řeporyje

Hl. m. Praha 50°2'0.98"N; 14°18'44.14"E

Starobylá ves doložena r. 1114, součástí Prahy od r. 1974. Románský kostel sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 12. stol. s mladší hranolovou věží, při barokní přestavbě r. 1772 ubourány tři románské apsidy, rekonstruován r. 1901. Při severním okraji skanzen Řepora (pův. zván Tuležim) z let 1999–2002, pozoruhodná replika středověkého městečka z doby Karla IV.

Praha-Smíchov

místě 18,5 m vysoká dřevěná rozhledna Obora z r. 2009, kopie býv. rozhledny na Smrku v Jizerských horách z r. 1892. Areál botanické zahrady budován od r. 1969, unikátní tropický skleník Fata Morgana z r. 2005. Stráně nad Vltavou součástí přírodního parku Draháň-Trója. Býv. vorová propusť Trojského jezu na Vltavě upravena r. 1982 na umělý kanál pro vodní slalom.

Hl. m. Praha 50°4'26.91"N; 14°24'14.42"E

Pův. roztroušená ves prvně zmíněna r. 1297, od 19. stol. průmyslové předměstí, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 5. Novorománský kostel sv. Václava z let 1881–1885. V sousedství barokní Medvědí fontána z r. 1689 a letohrádek Portheimka z r. 1725, barokní sídlo Kiliána Ignáce Dienzenhofera, jedno křídlo zbořeno r. 1884. Viničná usedlost Bertramka ze 17. stol. rekonstruována v letech 1955–1956 a 1986–1987 na Památník W. A. Mozarta a manželů Duškových. Na západním okraji býv. malostranský hřbitov z let 1786–1884 s hroby mnoha kulturních osobností, u něj empírový kostel Nejsvětější Trojice z let 1831–1837.

Praha – vodní kanál v Tróji

Praha-Třebonice

Hl. m. Praha 50°2'47.65"N; 14°16'49"E

Praha-Střešovice

Hl. m. Praha 50°5'27.14"N; 14°22'50.38"E

Ves v historickém majetku strahovského kláštera premonstrátů prvně zmíněna r. 1143, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 6. Velmi cenná Müllerova vila z let 1929–1930 podle projektu Adolfa Loose, od r. 1995 v majetku města, od r. 2000 zpřístupněna jako expozice Muzea hl. m. Prahy. V býv. střešovické vozovně z r. 1909 muzeum městské hromadné dopravy z r. 1993. V dominantní poloze novorománský kostel sv. Norberta z let 1890–1891.

Hl. m. Praha 50°1'48.07"N; 14°36'13.94"E

Hl. m. Praha 50°6'57.43"N; 14°24'47.37"E

Ves zvaná Ovenec prvně doložena r. 1197, k Praze připojena r. 1922, název Trója od 17. stol. Reprezentační zámek Šternberků z let 1678–1695 v podobě italské barokní vily v rozlehlé francouzské zahradě se štěpnicí slouží po rekonstrukci Galerii hl. m. Prahy. Nad zámkem na vinici barokní kaple sv. Kláry z doby kolem r. 1685. V sousedství pražská zoologická zahrada z r. 1931, rozsáhle rekonstruovaná po povodni r. 2002, v ní též lanová dráha z r. 1977, v nejvyšším 442

Praha-Uhříněves

Pův. ves připomínána r. 1228 v majetku kláštera benediktinek u sv. Jiří na Hradčanech, na město povýšena r. 1913, k Praze připojena r. 1974, nyní součást městské části Praha 22. Na okraji pův. renes. zámek z r. 1591 na místě templářské komendy, upraven na pracoviště výzkumného ústavu. Pozdně barokní kostel Všech svatých z let 1740–1743 s rokokovým oltářem, před ním hodnotné barokní sochy. Při silnici na Benice pozdně renes. kamenný mlýn z doby po r. 1600 s dvoupatrovou hranolovou věží a zachovaným náhonem, pův. templářská vodárna, upraven na byty. Muzeum Uhříněves založeno r. 1925, obnoveno r. 2003. Při severním okraji přírodní památka Obora, lužní les s bažantnicí protékaný potokem Říčanka, níže po toku Podleský rybník ze 16. stol., rozlohou přes 14 ha třetí největší na území Prahy. U Obory židovský hřbitov ze 17. stol. Rodiště malíře-krajináře Oty Bubeníčka (1871–1962).

Praha – muzeum MHD ve Střešovicích

Praha-Trója

Ves prvně připomínána r. 1279, k Praze připojena r. 1974, nyní součást městské části Praha 13. Na návsi gotizující kaple z r. 1886. Východně nad Dalejským potokem na hřbitově osamělý kostelík sv. Jana a Pavla pozdně románského původu z 13. stol., pozůstatek zaniklé vsi Krteň, upraven r. 1890 pseudorománsky, v presbytáři dochováno pův. románské okno a nástěnné malby z 13. stol. s biblickými náměty.

Praha-Velká Chuchle

Hl. m. Praha 50°0'41.96"N; 14°23'5.91"E

Ves prvně zmíněna r. 1132, součástí Prahy od r. 1968. Proslulé dostihové závodiště založeno r. 1906, pův. secesní budova nahrazena moderní tribunou r. 1990. Na návrší na hřbitově osamocený kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1729, poblíž u hájovny malá zoologická zahrada. Západně ve stráni při silnici Pacoldova vápenka z 80. let 19. stol., opravena v letech 2004–2005, technická památka. V části Malá Chuchle

www.ceskonamape.cz

býv. lázně z počátku 18. stol., zachováno několik klasicistních lázeňských budov z přelomu 18. a 19. stol. a kostel Narození Panny Marie románského původu, nově postaven barokně r. 1774.

Praha-Vinoř

Hl. m. Praha 50°8'32.12"N; 14°34'52.46"E

Ves prvně připomínána r. 1088, součástí Prahy od r. 1974. Barokní zámek z let 1719–1724, nepřístupný. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z počátku 18. stol., fara z téže doby. Před kostelem sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1755. Socha Mistra Jana Husa z r. 1935. Jižně v lese Bažantnice slovanské hradiště z 10.–11. stol. s valem. Naučná stezka z r. 2008. Na severozápadním okraji katastru v hospodářském dvoře středověká tvrz Ctěnice, doložena r. 1235, ve 2. polovině 18. stol. přestavěna na barokní zámek s hranolovou věží. Po rekonstrukci v areálu zpřístupněna r. 2000 kočárovna a r. 2005 zámecká expozice s obnoveným parkem.

Praha – chrám na Vyšehradě

Praha-Zbraslav

Hl. m. Praha 49°58'4.97"N; 14°23'18.75"E

Praha – zámek Ctěnice

Praha-Vyšehrad

Hl. m. Praha 50°3'53.08"N; 14°25'3.48"E

První písemná zmínka o knížecím sídle a pevnosti pochází z r. 1003, vyšehradská kapitula založena r. 1070, po r. 1140 knížecí sídlo přeneseno na Hrad, v letech 1654–1678 vybudována barokní pevnost, součást Prahy od r. 1883. Z románské doby zachována jen rotunda sv. Martina z 11. stol., vykopávkami odhaleny základy románské baziliky sv. Vavřince a románský most. Z barokní pevnosti dochováno obvodové opevnění a kasematy, na jihovýchodní straně Táborská a Leopoldova brána z 2. poloviny 17. stol., na severu empírová Cihelná brána z r. 1841. Na skále zbytek hlásky ze 14. stol. zvaný Libušina lázeň. Kostel sv. Petra a Pavla románského původu z r. 1070 přestavěn r. 1370 goticky, nyní v novogotické podobě z let 1885–1903. V sousedství kostela hřbitov, od r. 1861 pohřebiště vynikajících českých osobností, hrobka Slavín z let 1889–1893. Do přilehlého parku přeneseny po r. 1945 Myslbekovy sochy podle Starých pověstí českých a rukopisů z předmostí Palackého mostu. Ve Štulcových sadech kopie pův. sochy sv. Václava z Václavského náměstí z r. 1678. Na břehu Vltavy pův. pozdně gotická podskalská celnice Výtoň z doby kolem r. 1500, přestavěna v letech 1660 a 1908, nyní muzejní expozice.

Osada nad soutokem Berounky s Vltavou připomínána r. 1115, součástí Prahy od r. 1974. Královský lovecký hrádek založen r. 1268 a u něj r. 1297 cisterciácký klášter Aula regia (Královská síň) s pohřebištěm posledních Přemyslovců. Klášter zničen husity r. 1420, obnoven počátkem 18. stol., konvent z r. 1709 podle plánů Jana Blažeje Santiniho nedokončen, dostavěn podle jiného projektu v letech 1724–1732. Gotický klášterní kostel sv. Jakuba Většího přestavěn raně barokně v letech 1650–1654. Klášter zrušen r. 1785 a změněn na cukrovar, po r. 1910 rekonstruován na zámek. Objekt v letech 1939–2009 užíván Národní galerií, vrácen v restituci rodině Bartoňů-Dobenínů. Na vrchu Havlín na hřbitově kostel sv. Havla, doložen r. 1115, barokně přestavěn r. 1660. Na úpatí žil v letech 1921–1942 a jako lékař působil spisovatel Vladislav Vančura (1891–1942), pomník z r. 1959. Nad pravým břehem Vltavy na ostrohu Závist největší keltské oppidum u nás z 5. stol. př. n. l., zaujímá plochu 170 ha na vrších Hradiště a Šance, valy o délce 9 km.

Praha – Zbraslavský zámek www.ceskonamape.cz

443

Praha-Žižkov

Hl. m. Praha

Prachovské skály

Jičín

50°4'56.69"N; 14°26'56.68"E

50°27'52.47"N; 15°17'3.85"E

Ves na místě vinic ze 14. stol. prošla bouřlivým rozvojem v 19. stol. po zboření pražských hradeb, název uznán r. 1877, na město povýšena r. 1881, k Praze připojena r. 1922, nyní součást městské části Praha 3. V dominantní poloze na vrchu Vítkově konstruktivistická stavba Národního památníku z let 1929–1932, před ním od r. 1950 jezdecká socha Jana Žižky z Trocnova, jedna z největších na světě. Na úpatí Vítkova Armádní muzeum. Druhou dominantu představuje věž televizního vysílače z r. 1992 o výšce 216 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 93 m. Novogotický kostel sv. Prokopa z let 1899–1903 s věží vysokou 70 m. V sousedství pův. morového hřbitova u kostela sv. Rocha z r. 1680 založeny v letech 1885–1899 Olšanské hřbitovy, nejrozsáhlejší pohřebiště v Praze, jejich součástí pietní Čestné pohřebiště spojeneckých armád a bojovníků za svobodu.

Nejznámější české skalní město, přírodní rezervace od r. 1933. Kaňonovitá údolí mezi pískovcovými stěnami, bizarní skalní útvary a vyhledávané horolezecké terény i turisticky atraktivní přírodní partie učinily již od r. 1835 z celé oblasti jedno z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje. Skalní město na rozloze 190 ha má množství skalních vyhlídek. Mezi nejznámější skalní útvary patří Prachovská jehla, Mnich, Orel, Šlikova věž a Krkavčí skály, z kaňonů vyniká Císařská chodba. Během turistické sezóny placený vstup. V centru skal Turistická chata Klubu českých turistů z r. 1924, poblíž koupaliště s plastikou Pelíška, strážce a ochránce Prachovských skal z r. 1939. Vstup do skal též z osady Prachov doložené r. 1533, u ní pomníky připomínající boje ve válce r. 1866, u parkoviště Muzeum přírody Český ráj. Na západním okraji skal zřícenina hradu Pařez, prvně připomínán r. 1372 pod názvem Husí Nůžka. Skalní hrad opuštěn v 15. stol., zachovány části zdí a věže a místnosti tesané ve skále.

Prachatice

Prachatice 49°0'44.93"N; 13°59'55.15"E

Historické město pod horou Libín (viz samostatné heslo) vysazeno na Zlaté stezce místo Starých Prachatic před r. 1312, městská práva od r. 1323, prosperitu zajistil obchod se solí, od r. 1950 památková zóna. Městské jádro se zachovaným vnitřním i vnějším opevněním, mezi baštami nejznámější Helvít. Dvoudílná goticko-renes. Dolní brána z konce 15. stol., ve vnější části galerie, poblíž barokní kaple sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie Bolestné, obě z 18. stol. Na náměstí množství gotických a renes. měšťanských domů a renes. stará radnice z r. 1571, Muzeum české loutky a cirkusu, v Sitrově domě Prachatické muzeum, v Bozkovského domě Kulturní centrum Otto Herberta Hajeka, kašna se sochou Spravedlnosti z r. 1583. Charakteristický děkanský kostel sv. Jakuba Většího s vysokou střechou a asymetricky postavenou věží dokončen r. 1513, vyšší věž r. 2007 upravena jako vyhlídková. Pseudorenes. nová radnice z r. 1903. Muzeum paličkované krajky s galerií. Klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, pův. rodný dům sv. Jana Nepomuka Neumanna (1811–1860), misionáře a biskupa ve Filadelfii, svatořečeného r. 1977, klášter založen jeho sestrou r. 1860. Na jižním okraji Lázně sv. Markéty, býv. lázně na pramenech využívány od 17. stol. do r. 1957, obnova zdevastovaného areálu opět na lázeňské centrum připravena na léta 2008–2010. Ve stráni Libína nad lázněmi v místě zvaném Patriarcha kaple sv. Filipa Neri z r. 1803, opravena a doplněna o křížovou cestu r. 1861.

Prácheň

Klatovy

Prameny

Cheb 50°3'0.57"N; 12°44'0.96"E

Odlehlá obec v lesích prvně zmíněna r. 1357, německy zvána Sangerberg. V 16. stol. těžba cínu, od 19. stol. rozvoj lázeňství. Budova Alžbětiných lázní ve švýcarském stylu z r. 1872, několik minerálních pramenů, mezi nimi Rudolfův a Vincentův. Část obce po r. 1945 zanikla. Severovýchodně od ní přírodní rezervace Úpolínová louka a Křížky s naučnou stezkou, hadcový hřbet s typickou květenou, na vrcholu trojice kamenných křížů.

Prasek

Hradec Kr. 50°14'8.53"N; 15°33'21.95"E

Obec prvně doložena r. 1312. Novogotický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z let 1898–1900. Dochováno několik lidových roubených domů. Rodiště akademika Bohumila Němce (1873–1966), botanika světového jména.

Prasklice

Kroměříž 49°16'8.29"N; 17°11'11.79"E

Obec prvně doložena r. 1355. Kostel sv. Anny vybudován v letech 1873–1888 rozšířením kaple z r. 1852, kaple zachována v presbytáři. Fara z r. 1898, kamenný kříž z r. 1866. Budova školy z r. 1837 rozšířena r. 1901, rekonstruována r. 2000 na sídlo obecního úřadu.

49°18'28.08"N; 13°41'9.93"E

Na vrchu Prácheň (512 m n. m.) nad Otavou pův. správní hradiště Prácheňského kraje, doloženo r. 1184, zaniklo r. 1270. Po r. 1315 na jeho místě vystavěn gotický hrad Bavorů ze Strakonic, opuštěn před r. 1558. Zachován zbytek mohutné válcové věže a obvodová hradba se čtyřmi baštami. Na předhradí pův. raně gotický kostelík sv. Klimenta z 13. stol. se hřbitovem, upraven novogoticky r. 1859. Na svazích kopce rezervace smíšeného lesa.

444

Praskolesy

Beroun 49°51'58.16"N; 13°55'55.78"E

Obec prvně doložena r. 1216. Románský kostel sv. Mikuláše přestavěn ve 14. stol. goticky a mezi lety 1620–1710 barokně. Na přilehlém zrušeném hřbitově gotická kaple sv. Prokopa z konce 13. stol. a barokní márnice. Barokní fara z počátku 18. stol. a patrový barokní mlýn. Pod kostelem výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1832 se sochou světce z r. 1758. Rodiště spisovatele a novináře Jiřího Weila (1900–1959) a hudebního skladatele Josefa Nešvery (1842–1914), pamětní deska na škole.

www.ceskonamape.cz

Prášilské jezero

Klatovy 49°4'32.08"N; 13°24'2.94"E

Prášilské jezero ledovcového původu leží ve výši 1080 m n. m. na východním výběžku hory Poledník. Má plochu téměř 4 ha a dosahuje hloubky až 15 m. Kamenný pomník na hrázi připomíná tragickou smrt studenta, který se tu utopil r. 1927. Turistický přístup z obce Prášily (4,5 km).

Pravda – zřícenina hradu

Pravice

Znojmo 48°50'33.99"N; 16°21'36.41"E

Obec prvně připomínána r. 1222. Hodnotný empírový kostel Nejsvětější Trojice z r. 1833. Barokní socha sv. Donáta a tři kapličky. Jižně od obce v lesoparku na pravém břehu Jevišovky tzv. Emin zámek, novobarokní stavba z r. 1882, malby Alfonse Muchy v interiéru zničeny požárem r. 1948, objekt nyní účelově využit.

Pravlov

Prášilské jezero

Brno-venkov 49°3'16.7"N; 16°29'10.74"E

Prášily

Klatovy 49°6'15.87"N; 13°22'44.74"E

Pův. osada sklářských dělníků Stubenbach z r. 1749, nyní odlehlá rekreační obec. Po 2. světové válce ve vysídleném pohraničním pásmu a vojenském prostoru. Od r. 1989 opět oblíbené turistické centrum s hotely a penziony. Zřízen archeopark s replikami keltských staveb a r. 2005 horská botanická zahrada s uměleckými díly ze dřeva, za ní výběh bizonů. Býv. hřbitov upraven na pietní místo. Kostel sv. Prokopa z r. 1803 odstřelen vojáky r. 1979. V letech 1819–1833 proslulá výroba ručního papíru, papírna vyhořela r. 1933. Dochována roubená chalupa. Obec východištěm do přilehlé části Šumavy, zejména k jezeru Laka, Prášilskému jezeru a na horu Poledník – viz samostatná hesla.

Pravčická brána

Stará obec prvně připomínána r. 1073. Raně gotický kostel Navštívení Panny Marie z 2. poloviny 13. stol. doplněn počátkem 15. stol. o gotickou věž s cimbuřím a helmicí, barokně přestavěn v 18. stol. Raně barokní fara z r. 1714 přestavěna r. 1761. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733.

Pravonín

Benešov 49°38'8.24"N; 14°56'39.57"E

Obec založena v polovině 13. stol. kolem románského kostelíka na klášterním zboží louňovických premonstrátek. Tvrz ze 16. stol. změněna kolem r. 1750 na barokní zámek, ozdobený r. 1765 barokními sochami, chátrající stavba vrácena v restituci. Kostel sv. Jana Křtitele, pův. románská rotunda s věží z počátku 13. stol., barokně upraven v 18. stol. a rozšířen r. 1840.

Děčín 50°53'3.88"N; 14°16'52.4"E

Nejkrásnější skalní útvar Českého Švýcarska, největší přirozená skalní brána na evropském kontinentě. Její oblouk má při zemi rozpětí 26,5 m, výšku 16 m a šířku 7-8 m. Pod ní zámeček Sokolí hnízdo v alpském stylu z r. 1881, v patře muzeum národního parku, v přízemí restaurace. V okolí upravené vyhlídky, přístup na vlastní bránu od r. 1980 uzavřen. Placená prohlídka.

Pravda

Louny 50°14'39.88"N; 13°42'52.47"E

Hrad vznikl patrně na přelomu 13. a 14. stol. a nahradil starší sídlo Staré Netluky, pro jeho neobvyklý název není vysvětlení. Stál na vápencovém ostrohu v místě prehistorického hradiště, od 16. stol. ve zříceninách. Dochovány zbytky obvodového zdiva kolem velkého nádvoří. K neudržované a volně přístupné zřícenině vede řada značených cest, nejkratší od Domoušic. Pravonín – kostel www.ceskonamape.cz

445

Pražmo

Frýdek-Místek 49°36'27.73"N; 18°29'21.8"E

Obec založena jako tkalcovská r. 1777. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1815 na místě starší dřevěné stavby, barokní fara z r. 1785 a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Na hřbitově hrob skutečné Maryčky Magdonové, hrdinky stejnojmenné básně Petra Bezruče.

Preitenstein

Plzeň-sever 49°57'39.46"N; 13°9'38.55"E

Rozlehlý hrad Preitenstein založen na stolové hoře kolem r. 1330 jako vojenský opěrný bod Jana Lucemburského, vypálen r. 1547 a zpustl. Dochovány valy, příkopy, obvodová hradba a zbytky zdí. Na jižním úpatí hradního kopce založena po r. 1549 osada téhož jména, nyní zvaná Hrad Nečtiny, součást obce Nečtiny. V ní vybudován renes. zámeček nákladně přestavěný hrabaty Mensdorf-Pouilly v letech 1855–1858 na honosný trojkřídlý novogotický zámek s anglickým parkem. Zámek vyhořel r. 1964 a po opravě slouží Západočeské univerzitě. Západně od něj dominantní pseudorománská kaple sv. Terezie z r. 1858, hrobka rodu Mensdorf-Pouilly.

logické naleziště, naučná stezka. Přes údolí dva železniční viadukty z r. 1872 o výšce 17 a 20 m.

Propast Macocha

Blansko 49°22'21.49"N; 16°43'43.47"E

Nejproslulejší propast na českém území o hloubce 138 m vznikla zřícením stropu jeskynního dómu, na jejím dně jezírko tvořené průtokem podzemní řeky Punkvy. Horní a dolní vyhlídkový můstek. Propastí prochází soustava Punkevních jeskyní, objevovány postupně v letech 1909–1933, jejich prohlídka rozdělena na suchou část a vodní cestu, atraktivní podzemní plavbu lodí po Punkvě. Nedaleko na konci Suchého žlebu největší ze zpřístupněných jeskyní Kateřinská s mimořádně hodnotnou krápníkovou výzdobou, objevena r. 1909, zpřístupněna již r. 1910. Její symbol tvoří krápníkový útvar zvaný Čarodějnice. Od jeskyně se táhne až k Vilémovicím Suchý žleb, soutěska mezi vápencovými skalami. Asi 300 m od Kateřinské jeskyně nad cestou zajímavá, ale obtížně přístupná Rytířská jeskyně se stopami jediného jeskynního hradu u nás.

Proseč

Chrudim 49°48'26.04"N; 16°6'59.64"E

Probluz

Hradec Kr. 50°14'42.73"N; 15°42'56.88"E

Ves prvně doložena r. 1347, nyní část obce Dolní Přím. Raně barokní kostel Všech svatých z let 1690–1691 na místě románského z konce 11. stol. zničeného Švédy r. 1632, nyní v empírové podobě. Barokní fara z r. 1740. Novoklasicistní kaplička sv. Františka z Assisi z 2. poloviny 19. stol. Na býv. hřbitově řada náhrobků obětí války r. 1866. Na návsi socha Panny Marie z r. 1899. Lidová zájezdní hospoda s dřevěným podloubím. Na jižním okraji pomník saského krále Alberta z r. 1904.

Proboštov

Ústí n. L. 50°37'28.9"N; 14°9'13.98"E

Horská ves doložena r. 1188, nyní část obce Malečov. Kostel Narození sv. Jana Křtitele pův. gotický z r. 1352, barokně přestavěn r. 1670, nynější podoba z r. 1870. Fara z r. 1700. Lidová usedlost z 19. stol.

Proboštov

Teplice 50°40'5.05"N; 13°50'12.46"E

Obec doložena prvně r. 1350, ovlivněna průmyslovým rozvojem v 19. stol. Pův. barokní kaple sv. Antonína, od r. 1841 obecní, později upravena novorománsky. Novou dominantu náměstí tvoří multifunkční objekt Radnice z r. 2001.

Prokopské údolí

Hl. m. Praha 50°2'24.39"N; 14°22'2.2"E

Romantické skalnaté údolí Dalejského potoka, součást přírodního parku Prokopské a Dalejské údolí, v minulosti poznamenáno těžbou vápence, nazváno podle zaniklého kostela sv. Prokopa. Nad údolím hradiště Butovice z 9. stol., v údolí malé jezírko v zatopeném lomu z r. 1905. Paleonto446

Obec poprvé připomínána r. 1349, tradiční výroba dýmek, v okolí žulové lomy. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z konce 13. stol. dostavěn pseudogoticky r. 1912. Patrová barokní fara z 2. poloviny 18. stol. Empírový evangelický kostel z r. 1838, stará evangelická škola z r. 1816. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1751. V obci pobýval v době své nacistické perzekuce německý spisovatel Thomas Mann (1875–1955) a také spisovatelka Tereza Nováková (1853–1912), na jejím domku pamětní deska. V roubeném stavení na náměstí muzeum s expozicí dýmek, skla a pamětní síní Terezy Novákové a bratří Mannů. Jižně nad osadou Paseky rozhledna Terezka z r. 2004, 25 m vysoká stavba ze dřeva a oceli se čtyřmi mezipatry.

Proseč

Pelhřimov 49°36'1.93"N; 15°19'47"E

Obec poprvé doložena r. 1391. Nad severním okrajem na kopci zřícenina velké tvrze ze 14. stol., dochována mohutná hranolová věž do výše patra a obrysy hradeb a příkopů. U ní na kamenné mohyle boží muka z 18. stol. Na návsi novogotická kaple z doby kolem r. 1900 se soškou Panny Marie Svatohorské.

Proseč nad Nisou

Jablonec n. N. 50°43'42.69"N; 15°7'1.58"E

Průmyslová ves v údolí Nisy poprvé zmiňována r. 1556, nyní část města Jablonec nad Nisou. Barokní pískovcový kříž s reliéfem Nejsvětější Trojice z r. 1725. Na Prosečském hřebenu 24 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1932 s turistickou chatou, chata r. 2003 zničena úmyslně založeným požárem, její obnova se připravuje, rozhledna po opravě opět zpřístupněna v květnu 2009.

www.ceskonamape.cz

Proseč u Pošné

Pelhřimov

Prostějov

Prostějov

49°26'36.33"N; 15°2'46.47"E

49°28'16.53"N; 17°6'45.73"E

Ves prvně doložena r. 1362, nyní část obce Pošná. Tvrz gotického původu obnovená renesančně v 16. stol. přestavěna v 1. polovině 18. stol. na dvoukřídlý patrový barokní zámek, opraven r. 1991, účelově využit. Na návsi barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Pův. ves Prostějovice na břehu říčky Hloučely doložena r. 1141, na město povýšena r. 1390, od 16. stol. tradice tiskařství, nyní významné hanácké centrum s oděvním a strojírenským průmyslem, od r. 1990 památková zóna. Zachovány části městských hradeb s baštou z přelomu 15. a 16. stol. Renes. Stará radnice z doby kolem r. 1550 upravena barokně po požáru r. 1697, od r. 1905 sídlo Muzea Prostějovska. Secesní Nová radnice z let 1911–1914 s 66 m vysokou věží. Národní dům z let 1905–1907 patří k nejkrásnějším secesním stavbám u nás. Na Pernštejnském náměstí pův. renes. zámek z let 1522–1526 přestavěn v letech 1568–1572, v letech 1900–1901 opatřen novorenes. sgrafitovou výzdobou, nyní účelově využíván městem. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu přestavěn renesančně v letech 1522–1535 a po požáru r. 1697 barokně, po další přestavbě v letech 1856–1888 opatřen novobarokní věží z r. 1893. Klášter milosrdných bratří z let 1733–1756 s nemocnicí a kostelem sv. Jana Nepomuckého z let 1750–1755. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1728–1729 se samostatně stojící zvonicí. Novobarokní kostel sv. Cyrila a Metoděje vybudován v letech 1902–1903 z býv. kostela sv. Barbory při kapucínském klášteře z let 1756–1762. Kaple sv. Anny z let 1743–1745 a Andělů strážných z let 1909–1912. Mariánský morový sloup z r. 1714 a socha Panny Marie Celenské z r. 1768. Židovskou komunitu připomíná zbytek ghetta zvaný Špalíček, chátrající synagoga Bet ha-midraš z počátku 19. stol. a nová synagoga z r. 1904, nyní Husův sbor. Ve městě řada hodnotných secesních a funkcionalistických domů. Z 20. stol. pocházejí sochy Karla Havlíčka Borovského, T. G. Masaryka, Bedřicha Smetany a Jiřího Wolkera, na jeho rodném domě busta. Ve výstavbě sladařské muzeum. Hvězdárna z let 1955–1962. Rodiště gotického architekta a stavitele Matěje Rejska (kolem 1445–1506), rakouského filozofa Edmunda Husserla (1859–1938), hudebního skladatele Vladimíra Ambrose (1890–1956), básníka Jiřího Wolkera (1900–1924), chemika Otto Wichterleho (1913–1998), malíře Aloise Fišárka (1906–1980) a spisovatele a scénáristy Vladimíra Körnera (1939). Jižně od města místní část Žešov s kostelem sv. Cyrila a Metoděje z let 1877–1884 v byzantském slohu, západně místní část Krasice s novogotickým kostelem sv. Josefa z let 1893–1894.

Proseč-Obořiště

Pelhřimov 49°24'26.38"N; 15°7'48.33"E

Ves prvně doložena r. 1398, nyní část městyse Nová Cerekev. Barokní zámek vznikl přestavbou a rozšířením starší tvrze r. 1757, její dispozice ve hmotě zámku zachována. K jižnímu křídlu přistavěna osmiboká barokní kaple sv. Rocha, za rybníčkem park s památným Havlíčkovým dubem, starým asi 500 let. Zámek účelově využit.

Prosečné

Trutnov 50°34'5.85"N; 15°40'45.4"E

Obec poprvé zmíněna r. 1437. Na návsi pseudogotický kostel sv. Alžběty z let 1898–1904. Pozdně barokní výklenková kaple Panny Marie. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1802.

Prosenice

Přerov 49°29'22.92"N; 17°29'1.88"E

Obec prvně doložena r. 1275. Kostel sv. Jana Křtitele a Antonína Paduánského z let 1787–1788. Na návsi zvonice z r. 1720. Cukrovar založen r. 1881, provoz obnoven.

Prosetín

Žďár n. S. 49°31'34.05"N; 16°23'50.94"E

Obec na Českomoravské vrchovině prvně zmíněna r. 1349. Tvrz z 15. stol. zachována ve sklepích novějších obydlí. Katolický kostel sv. Markéty, pův. dřevěný ze 14. stol., zbořen r. 1738 a ihned postaven nový barokně. Evangelický kostel z let 1781–1782, kolem obou kostelů hřbitovy. U obce opuštěná vápenka. Jižně v lese Sklapsko partyzánská zemljanka s památníkem z r. 1970. Severně od obce přírodní památka Kocoury s botanickou rezervací.

Prosiměřice

Znojmo 48°54'10.14"N; 16°11'32.5"E

Obec prvně připomínána r. 1226, status městyse z r. 1540 obnoven r. 2006. Kostel sv. Jiljí románského původu ve 2. polovině 13. stol. přebudován raně goticky, v dnešní podobě od přestavby ve 2. polovině 16. stol., čtyři rohové věžičky přistavěny koncem 19. stol. Fara v dnešní podobě z počátku 19. stol. Působiště kněze Václava Kosmáka (1843–1898), významného moravského spisovatele a vlastence, před farou pomník. Uprostřed městyse na vyvýšeném místě kamenný pranýř s vytesaným letopočtem 1794. V části Bohunice zvonička z 19. stol., u silnice ve směru na Kyjovice kaplička z 19. stol. a mramorový kříž z r. 1921. Sochy sv. Jana Nepomuckého a Vavřince z 19. stol.

Prostějov – kostel Povýšení sv. Kříže www.ceskonamape.cz

447

Prostiboř

Tachov 49°39'15.19"N; 12°53'57.05"E

Obec připomínána r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera, památková zóna. Na návsi pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol., v letech 1753–1765 barokně přestavěn a připojena věž, rekonstruován v letech 1986–1988. U ohradní zdi smírčí kříž. Severovýchodně od obce na ostrohu nad Úhlavkou založen ve 13. stol. gotický hrad, v 18. stol. přestavěn na patrový zámek Kopec, obydlen do r. 1950, poté zchátral. Z pův. hradu zachovány příkopy, obvodové zdivo s gotickými okénky, kaple a sklepy, ruiny zámku a stodoly od r. 2002 opravuje nový vlastník. Před hradním mostem dva novodobé kamenné kříže připomínající předčasně zemřelé západočeské historiky a badatele.

Prostřední Lhota

Příbram

Provodín – Lysá skála

Provodov

Zlín

49°45'13.95"N; 14°20'29.35"E

49°9'41.19"N; 17°44'19.82"E

Ves pův. zvaná Kuncmanova nebo Martinova Lhota založena v 1. polovině 14. stol., nyní část obce Chotilsko. V okolí stopy po rýžování zlata. Ve zrenovovaném hodnotném barokním špýcharu z r. 1770 otevřeno r. 2004 muzeum Křižovnický špýchar s expozicí Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví. Na cestě do Kobylníků u vyhlídky na Vltavu socha sv. Jana Nepomuckého přenesená z kostela ve Starém Kníně.

Obec prvně připomínána r. 1412. Jižně v lokalitě Malenisko barokní kaple Panny Marie Sněžné z r. 1735 rozšířená r. 1750 na poutní kostel. Při něm kaplička z r. 1865 nad léčivým pramenem a křížová cesta z r. 1877, obnovena v letech 1917–1918. Barokní fara z r. 1761, u ní boží muka a barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Jihozápadně nad obcí na hřebenu skromné zbytky hradu Rýsov, založen v polovině 13. stol., jako pustý doložen r. 1517. Na severní straně kopce přírodní památka Čertův kámen, skalní útvar, pův. součást hradu, a stopy pravěkého hradiště.

Protivanov

Prostějov 49°28'52.46"N; 16°50'12.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1505, status městyse z r. 1873 obnoven r. 2006. Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1772, přístavby z r. 1855, věž z počátku 20. stol. Dochováno několik lidových usedlostí z 19. stol. Severně v údolí Hamerského potoka Protivanovský mlýn barokního původu. Jihozápadně místní část Skelná Huť, osada kolem sklárny z r. 1760 zaniklé požárem r. 1912, zachovány základy. V údolí Luhy malý barokní lovecký zámeček Oborský dvůr ze 17. stol., v 18. stol. přestavěn na hospodářský dvůr.

Protivín

Obec na úpatí Bobravské vrchoviny prvně zmíněna r. 1289. Středověká tvrz přestavěna koncem 16. stol. na renes. čtyřkřídlý zámek s nádvorními arkádami, barokně přestavěn v letech 1750–1760, po požáru r. 1808 upraven do dnešní podoby, nyní využíván obcí.

Průhonice 49°12'4.2"N; 14°12'58.17"E

Č. Lípa

Brno-venkov 49°7'4.18"N; 16°28'27.4"E

Písek

Pův. ves královského založení doložena r. 1282, na město povýšena r. 1899, proslulý pivovar z r. 1598, železniční křižovatka. Gotický hrad ze 14. stol. v 16. stol. renesančně přestavěn a v letech 1717–1731 upraven na barokní zámek, za ním anglický park. Raně barokní kostel sv. Alžběty z let 1661–1662 s farou a kaplankou. Městské muzeum z r. 1932 obnoveno r. 1989. Rodiště pěvkyně Marty Krásové (1901–1970) a básníka a malíře Jiřího Koláře (1914–2002). Krokodýlí zoo z r. 2008.

Provodín

Prštice

Praha-západ 50°0'4.6"N; 14°33'21.85"E

Obec poprvé zmíněna r. 1239. Středověká tvrz přestavěna na renes. zámek empírově upravený po r. 1800 a v letech 1889–1894 zcela přestavěný v novorenes. slohu, trojkřídlé stavbě dominuje vysoká hranolová věž. Zámecký park v údolí potoka Botiče založen po r. 1830, v letech 1890–1914 upraven hrabětem Sylva-Tarouccou na vzorový přírodní krajinářský park o rozloze 260 ha, se 40 km pěších cest, asi 1200 druhy rostlin, alpinem a rozáriem. V sousedství zámku kostel Narození Panny Marie románského původu z r. 1187, z pův. stavby dochována loď a věž, stavba pseudoslohově restaurována v letech 1889–1892. Na náměstí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol., obnovena r. 2008.

50°36'54.19"N; 14°36'11.8"E

Obec poprvé připomínána r. 1376, v okolí těžba kvalitních sklářských písků. Při silnici roubená krčma ze 17. stol. Severovýchodně nad obcí vystupují z terénu čedičové suky, tzv. Provodínské kameny, nejvýraznější z nich Lysá skála (419 m n. m.) s turisticky nepřístupným vrcholem, přírodní památka, rozhled. Na dalším, tzv. Dlouhém vrchu stopy vojenského opevnění z doby Josefa II.

448

Prusinovice

Kroměříž 49°22'43.79"N; 17°35'14.46"E

Obec prvně doložena r. 1349. Farní kostel sv. Kateřiny gotického původu s věží z r. 1601 přestavěn r. 1866. Evangelický kostel z r. 1853. Jihovýchodně pahorek obklopený příkopem a valem, pozůstatek hrádku Kasařov, jako pustý doložen r. 1522.

www.ceskonamape.cz

Prušánky

Hodonín

Přečaply

Chomutov

48°49'46.26"N; 16°58'54.91"E

50°25'52.35"N; 13°28'25.43"E

Obec na říčce Prušánce prvně připomínána r. 1261 v majetku vizovického kláštera pod názvem Prusy, současný název od 16. stol., nyní jedno z vinařských center Podluží. Barokní farní kostel sv. Isidora z let 1751–1758 na místě kaple téhož zasvěcení z r. 1714, opraven r. 1995. Tři kaple neznámého původu patrně z 19. stol. Na návsi sochy sv. Floriána z r. 1839 a Josefa z doby po r. 1920, u kostela sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1847 a Václava z r. 1942. Severně od obce lokalita Nechory s více než 500 vinnými sklepy, při cestě vinařská boží muka sv. Urbana z doby po r. 1940.

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Údlice. Na návrší nad ní pův. gotický kostel sv. Matouše z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1720–1728, ve 20. stol. značně zchátral.

Přečín

Prachatice 49°8'36.68"N; 13°44'9.7"E

Ves prvně zmíněna r. 1362, nyní část obce Vacov. Barokní zámek s rozlehlým areálem vznikl r. 1755 přestavbou vyhořelé tvrze, patrová budova s otevřeným arkádovým dvorem a zbytky sgrafit na nároží, nyní zchátralá v soukromém vlastnictví. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol.

Předbořice

Písek 49°32'48.96"N; 14°16'32.3"E

Ves prvně zmiňována r. 1218, nyní část obce Kovářov. Na návrší raně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z konce 13. stol., přestavěn v 19. stol.

Předhradí

Chrudim 49°49'47.85"N; 16°2'22.95"E

Prušánky – Nechory

Prysk

Č. Lípa 50°47'38.02"N; 14°29'13.4"E

Nynější obec vznikla r. 1959 sloučením Horního a Dolního Prysku a osady Vesnička. Dolní Prysk doložen již ve 14. stol., Horní v r. 1515, Vesnička vznikla až v polovině 19. stol. Dochováno množství staveb lidové architektury. Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Horním Prysku postaven v letech 1718–1721 na místě kostelíka prozatímního z r. 1644. Průchozí, 23 m vysoká zvonice z r. 1680 s později přistavěnou márnicí. Na západním okraji obce Riedelova jeskyně, uměle vytvořená při podzemní těžbě písku před 2. světovou válkou.

Pržno

Obec nad říčkou Krounkou založena jako opevněné městečko připomínané r. 1468, při východním okraji gotický hrad Rychmburk z přelomu 13. a 14. stol., přestavěn na zámek renesančně v letech 1530–1540 a barokně v letech 1793–1798. Ve 14. stol. v majetku šlechtice a spisovatele Smila Flašky z Pardubic (kolem 1350–1403). Trojkřídlá dvoupatrová stavba s mohutnou válcovou věží účelově využita. V obci barokní kostel Panny Marie z let 1752–1753, věž přistavěna r. 1816. Renes. panský dvůr z let 1584–1586 po požáru v 17. stol. zcela přestavěn, dochována pouze pův. renes. hlavní brána s letopočtem 1584. Před zámkem barokní socha sv. Judy Tadeáše z r. 1723, při silnici sousoší Kalvárie z let 1762–1763. Rodiště básníka Adolfa Heyduka (1835–1923).

Vsetín 49°23'15.23"N; 17°56'35.33"E

Obec prvně zmiňována r. 1372. Evangelický kostel z r. 1872, katolický kostel Narození Panny Marie z r. 1889. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1773 a kříž z r. 1793. Památná lípa ve stáří asi 300 let.

Přebuz

Sokolov 50°21'56.92"N; 12°37'16.14"E

Obec při cínových dolech poprvé připomínána r. 1553, status města z r. 1843 obnoven r. 2007, přestože má jen kolem 80 obyvatel. Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1781 na místě starší stavby. Město obklopeno přírodním parkem Přebuz s rašeliništi zvanými Velké Jeřábí jezero, Velký močál, Přebuzské vřesoviště a Haar s tokaništěm tetřeva. Předhradí – hrad Rychmburk www.ceskonamape.cz

449

Předín

Třebíč

Předmíř

Strakonice

49°11'47.86"N; 15°40'32.81"E

49°29'29.51"N; 13°46'17.92"E

Obec při rudných dolech prvně zmíněna r. 1353. Jednolodní kostel sv. Václava románského původu z 13. stol. z větší části zbořen a v letech 1843–1847 nahrazen novou stavbou, z pův. stavby zachována románská věž.

Obec poprvé zmíněna r. 1318, na návsi pseudorománská kaple z konce 19. stol. Do dnešní obce r. 1971 sloučeny ještě osady Metly, Řiště a Zámlyní, do obecného povědomí vstoupila v srpnu 2002, kdy se za povodně protrhla hráz Metelského rybníka (40 ha) i výše položeného Melína a obrovská vlna téměř smetla osadu Metly se 60 obyvateli, silně poškodila i blízké Zámlyní a vlastní Předmíř a vyžádala si i lidskou oběť. Tragickou událost připomíná pomníček. Pod hrází obnoveného Metelského rybníka pohřbeni vojáci padlí 7. října 1620 v bitvě mezi stavovským a císařským vojskem u blízkých Radošic.

Předklášteří

Brno-venkov 49°20'59.68"N; 16°24'46.32"E

Obec prvně zmíněna r. 1233 při založení cisterciáckého kláštera Porta coeli (Brána nebes). Klášterní areál s cenným románsko-gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie a ojediněle zachovalou křížovou chodbou z r. 1260, bohaté zdobení portálu kostela evropským unikátem. V areálu kláštera Podhorácké muzeum se stálou expozicí Dějiny a současnost kláštera Porta coeli. Jižně od obce lyžařský areál, na okraji u břehu říčky Loučky jezdecký a kynologický areál Ranč Loučka. Západně vrch Čepička s nedokončenou stavbou hradu z počátku 15. stol., zachovány výrazné valy a příkopy.

Přední Výtoň

Č. Krumlov 48°37'51.63"N; 14°9'57.92"E

Obec na jižním břehu Lipenské přehrady prvně zmíněna r. 1377. Pozdně gotický kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1515–1523 jako pozůstatek nedokončeného kláštera paulánů, obnoven novogoticky r. 1886. Dochovány stavby lidové architektury.

Předslav

Klatovy 49°26'46.95"N; 13°21'18.72"E

Obec prvně doložena r. 1352. Pův. raně gotický kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 13. stol. přestavěn barokně v 18. stol., věž přistavěna r. 1806. V kostele uzavřel 16. září 1827 sňatek František Palacký. Chráněný barokní špýchar a empírová usedlost. Gotická tvrz ze 14. stol. zbořena r. 1923 při stavbě sokolovny, dochována jen část věže a sklepy.

Předslavice

Strakonice 49°7'56.8"N; 13°56'8.66"E

Obec prvně doložena r. 1352. Kostel Nejsvětější Trojice a sv. Václava románského původu z počátku 13. stol. přestavěn barokně v letech 1655–1660, věž přistavěna r. 1839. Patrová fara s kamenným portálem. Dochovány cenné stavby Jakuba Bursy ve slohu selského baroka.

Přehrada Strážný

Prachatice 48°54'8.82"N; 13°44'30.21"E

Přehrada Strážný, málo známá, ale zcela mimořádná technická památka středověkého původu. Nejstarší česká přehrada vybudována za císaře Karla IV. na říčce Řasnici, její hráz 500 m dlouhá a 15 m vysoká se protrhla r. 1587 a dílo zaniklo. Zbytky přehrady dostupné po turistické stezce z obce Strážný.

Předklášteří – klášter Porta coeli

Předměřice nad Jizerou

Ml. Boleslav

Přelíc

Kladno

50°15'19.42"N; 14°46'53.8"E

50°12'21.68"N; 14°2'41.82"E

Obec na levém břehu Jizery prvně uváděna r. 1352. Pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 16. stol. rozšířen v 18. stol., loď pochází z přestavby r. 1801. Nízká empírová zvonice z r. 1840. Před kostelem sochy sv. Václava a Víta z r. 1780. U fary dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Zajímavý pomník padlým, zvaný Pohřeb v Karpatech, dílo Jana Štursy.

Obec prvně připomínána r. 1352. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. upravován v 2. polovině 16. stol., v rohu hřbitova dřevěná zvonice ze 17. stol. na zděné podezdívce.

450

www.ceskonamape.cz

Přemyslovice – větrný mlýn

Přepeře

Přelíc – dřevěná zvonice

Semily 50°35'2.77"N; 15°6'45.84"E

Přelouč

Pardubice 50°2'17.23"N; 15°33'38.93"E

Obec na opukovém návrší nad Labem doložena r. 1086 v majetku opatovického kláštera, na město povýšena r. 1580. Ve staré části zachovány barokní domy ze 17. a 18. stol. s podloubím i pozdně barokní a empírové domy z přelomu 18. a 19. stol. se štíty. Kostel sv. Jakuba Většího románského původu přestavěn goticky ve 14. stol. a barokně r. 1646, restaurován r. 1884. Raně barokní dvouvěžový hřbitovní kostel Navštívení Panny Marie z let 1682–1684 s ambity z r. 1776, na hřbitově pohřben František Veverka (1799–1849), jeden z vynálezců ruchadla. Fara z r. 1808. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1704, socha sv. Václava z r. 1860. Novorenes. evangelický kostel z r. 1905, před ním pamětní kámen připomínající svržení 125 přeloučských husitů do kutnohorských šachet r. 1421. Novorománská synagoga z r. 1861 upravena na sbor církve čs. husitské, židovský hřbitov z r. 1887. Rodiště spisovatele Františka Flose (1864–1961) a herce Františka Filipovského (1907–1993). Severovýchodně od města u obce Břehy rekreační rybník Buňkov založený r. 1973 o rozloze 54 ha s kempem z r. 1978.

Přemyslovice

Obec prvně doložena r. 1323. Pozdně gotický kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1550 rozšířen v letech 1871–1873, novogotický hřbitovní kostelík z r. 1916. Barokní sochy sv. Agáty a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Dochovány lidové roubené stavby z přelomu 18. a 19. stol. Při Jizeře zachovalé břehové porosty.

Přepychy

Rychnov n. Kn. 50°14'17.81"N; 16°6'22.37"E

Obec prvně připomínána r. 1355. Pův. gotický kostel sv. Prokopa z poloviny 14. stol. renesančně přestavěn r. 1574, nová věž z r. 1841. Dochována řada roubených lidových staveb s bohatě zdobenými štíty. Jižně v zalesněném údolí poutní místo Dřízná nebo též Dřížná se studánkou, křížovou cestou, kaplí Panny Marie Lurdské z r. 1889 a železným křížem z r. 1883. Jihovýchodně od údolí návrší Osičina s 54 m vysokou telekomunikační věží z r. 2004 a ochozem rozhledny ve výšce 33 m.

Prostějov 49°33'31.71"N; 16°57'35.14"E

Obec prvně doložena r. 1309. Letohrádek Emercin z r. 1825 přestavěn v letech 1880–1883 na novogotický zámek v podobě středověkého hradu s dvěma věžemi a cimbuřím, v lese za ním hrobka, po restituci objekt zchátralý. Kostel Všech svatých románského původu z 13. stol. rekonstruován r. 1933. Při jižním okraji obce větrný mlýn holandského typu, pův. dřevěný z r. 1842, po požáru r. 1883 obnoven jako zděný, v provozu do r. 1945, vnitřní zařízení plně zachováno, po restituci postupně opravován. Přepychy – lidová architektura www.ceskonamape.cz

451

Přerov

Přerov

Přerov nad Labem

Nymburk

49°27'6.86"N; 17°27'3.92"E

50°9'35.87"N; 14°49'29.94"E

Obec na Bečvě prvně připomínána r. 1141, na královské město povýšena r. 1256, od r. 1992 památková zóna, nyní průmyslové město a železniční křižovatka. Na místě gotického hradu čtyřkřídlý renes. zámek z let 1612–1615, věž do konečné podoby dostavěna r. 1997, od r. 1918 v majetku města, sídlo Muzea Komenského založeného r. 1888. Částečně dochovány městské hradby ze 14.–15. stol. s deseti baštami a fortnou. Na Horním náměstí několik cenných renes. domů. Barokní farní kostel sv. Vavřince z let 1725–1732 na místě gotické stavby. V jádře středověký, později barokně přestavěný kostel sv. Jiří upraven z býv. zámecké kaple. Novoklasicistní českobratrský kostel z let 1907–1908. Pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje upraven novorománsky r. 1898 z pův. synagogy. Židovský hřbitov z r. 1882. Barokní kaple Panny Marie z r. 1732. Ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Pomníky J. A. Komenského z r. 1874, Mistra Jana Husa z r. 1915 a zdejších rodáků Jana Blahoslava z r. 1922 a vůdce vzpoury v Boce Kotorské Františka Raše. Při břehu Bečvy park Michalov z r. 1904 o rozloze 20 ha. Východně při řece rezervace lužního lesa Žebračka. Severně městská část Předmostí s barokním kostelem sv. Máří Magdalény z r. 1772, světoznámé archeologické naleziště s Památníkem lovců mamutů. Poblíž motokrosový areál. V městské části Čekyně renes. zámek upravený ve 2. polovině 16. stol. z gotické tvrze, nyní soukromý. Jižně od ní na Čekyňském kopci socha mamutíka. Město rodištěm českobratrského biskupa a spisovatele Jana Blahoslava (1523–1571), Františka Raše (1888–1918), jednoho z popravených vůdců vzpoury námořníků v Boce Kotorské, básníků Josefa Kainara (1917–1971) a Oldřicha Mikuláška (1910–1985) a hudebníků-zpěváků Jaroslava Wykrenta (1943), Pavla Nováka (1944–2009) a Karla Plíhala (1958).

Obec prvně doložena r. 993 jako majetek břevnovského kláštera. V jejím středu renes. zámek, pův. gotická vodní tvrz upravovaná v letech 1563–1564, později lovecký zámek přestavěný kolem r. 1650. Z pův. čtyřkřídlé stavby dochována dvě křídla s věží, kolem renes. opevnění s nárožními baštami a vodní příkop, na fasádách psaníčková sgrafita. Pův. raně barokní kostel sv. Vojtěcha z let 1681–1682 zcela přestavěn novorománsky r. 1865, kdy přistavěna i věž. Býv. rychta z 18. stol. tvoří základ proslulého Polabského národopisného muzea v přírodě, skanzenu středočeských lidových staveb. Muzeum založeno r. 1900, obnoveno r. 1967, začleněna do něj i býv. myslivna z r. 1849 a býv. panská bednárna ze 16. stol., upravená v 19. stol. na školu. Nyní expozice zahrnuje více než tři desítky památek lidové architektury. V obci soukromé muzeum motocyklů a jízdních kol. Jihozápadně v polích kaple z 19. stol. nad pramenem sv. Vojtěcha. Severovýchodně nad obcí Přerovská hůra (236 m n. m.), plochý svědecký vrch s vzácnou teplomilnou flórou a faunou, na vrcholu stopy pravěkého hradiště.

Přerov nad Labem – zámek

Přerovec

Opava 49°53'5.08"N; 18°0'18.87"E

Přerov – kostel sv. Vavřince 452

Hrad Přerovec na zalesněném vrchu lidově zvaném Zámčisko vznikl asi ve 14. stol. a zpustl během česko-uherských válek v 70. letech 15. stol. Nedochovány žádné zprávy, jediná písemná zmínka z r. 1513 ho uvádí už jako pustý. Dochován jen val a zbytek příkopu. www.ceskonamape.cz

Přeskače

Znojmo

Přeštice

Plzeň-jih

49°0'50.16"N; 16°6'24.58"E

49°34'30.55"N; 13°19'38.65"E

Malá obec prvně doložena r. 1279. Románsko-gotický kostelík Všech svatých založen jako hřbitovní a pův. zasvěcen sv. Václavu, vybavení barokní ze 17. stol.

Ves na břehu Úhlavy založena před r. 1226, od r. 1239 majetek kladrubského kláštera, na město povýšena r. 1525. Dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z let 1750–1775, čelní průčelí uzavírá dvojice 52 m vysokých věží, barokní báně osazeny až r. 1995, barokní děkanství z let 1744–1751. Na náměstí mariánský sloup z r. 1676, sochy sv. Kiliána a Jana Nepomuckého z 18. stol., pozdně barokní kašna a obnovený pomník T. G. Masaryka. Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Úhlavu z r. 1735, dílo Antonína Brauna. Dům historie Přešticka s muzejní expozicí z r. 2000. Na východním okraji židovský hřbitov z r. 1907. Rodiště hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby (1765–1815), jeho pomník z r. 1935 v parčíku pod kostelem. Pamětní deska architekta a mecenáše umění Josefa Hlávky (1831–1908) na jeho rodném domku pod kostelem, na hřbitově jeho pseudogotická hrobka podle vlastního projektu. Od 19. stol. město proslulé chovem vepřů, uznané vyšlechtěné černostrakaté plemeno připomíná ojedinělé sousoší.

Přestanov

Ústí n. L. 50°41'11.16"N; 13°55'12.71"E

Obec prvně doložena r. 1348. Kaple sv. Antonína Paduánského z r. 1855. Okolí dějištěm bitvy protinapoleonské koalice s Francouzi v r. 1813, kterou připomíná ruský pomník z r. 1837, za ním hromadný hrob 10 000 padlých vojáků označený mohutným kamenným křížem z r. 1836, francouzský pomník z r. 1911 a tzv. Juchtová kaple z r. 1813.

Přestavlky

Příbram 49°34'6.96"N; 14°33'3.76"E

Osada prvně připomínána r. 1389, nyní část města SedlecPrčice. Barokní zámek z r. 1736, zvaný Nové Mitrovice, nyní školní zařízení a dětský domov, kolem park s hodnotnými dřevinami.

Příběnice

Tábor 49°23'36.53"N; 14°33'34.01"E

Přestavlky

Plzeň-jih 49°35'56.12"N; 13°14'45.95"E

Obec připomínána r. 1243. U hospodářského dvora barokní zámek vybudovaný chotěšovským klášterem r. 1740, patrová obdélná stavba s mansardovou střechou. Na jižním okraji pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., barokně přestavěn v 17. stol. a do dnešní podoby upraven v 19. stol.

Přestavlky

Přerov

Hrad založen Rožmberky na strmé skále nad Lužnicí počátkem 13. stol., prvně doložen r. 1243, během 1. poloviny 14. stol. postavena kaple. Hrad sloužící jako pevné vězení dobyt r. 1420 husity, jako jejich opěrný bod zbořen r. 1437 po smíru Tábora s císařem Zikmundem. Na skále zarostlé lesem zachován zbytek osmiboké věže a základy budov, přístup ke zřícenině po značené cestě od Malšic a ze stezky vedoucí údolím Lužnice. Stejný osud potkal i strážní hrádek Příběničky nad protějším břehem řeky, zachovány jen valy mimo značené cesty.

49°23'21.88"N; 17°28'44.62"E

Obec prvně připomínána r. 1264. Na místě tvrze vybudován ve 2. polovině 18. stol. pozdně barokní zámek se čtyřbokou hodinovou věží, v letech 1878–1950 sloužil jako klášter německých voršilek, nyní bez využití. U něj přírodní park a barokní sochy sv. Vincence a Jana Nepomuckého z doby stavby zámku.

Přestavlky

Rychnov n. Kn. 50°4'8.66"N; 16°13'53.52"E

Ves s tvrzí prvně doložena r. 1440, nyní část obce Borovnice. Tvrz z počátku 15. stol. přestavěna r. 1558 na renes. a v 17. stol. na barokní zámek, od r. 1762 sídlem úředníků, v 19. stol. opatřen novou mohutnou mansardovou střechou, r. 1995 v restituci vrácen rodu Kinských a využíván pro obec. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého s anděly z r. 1742. Barokní sýpka z 1. poloviny 18. stol.

Příběnice – zřícenina hradu

Přibice Přestavlky

Chrudim 49°56'16.25"N; 15°55'46.08"E

Obec prvně připomínána r. 1318. Gotická tvrz doložená r. 1413 přestavěna v 16. stol. renesančně, v 17. stol. upravena na patrový barokní zámek, nyní v podobě po novorenes. přestavbě z let 1864–1872, účelově využit.

Brno-venkov 48°57'44.83"N; 16°34'23.89"E

Obec prvně doložena r. 1222. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu z 12. stol. upravován v 16.–19. stol. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Kaple zvaná Apoštolka nad pramenem, u něhož podle pověsti křtili Cyril s Metodějem.

www.ceskonamape.cz

453

Příbor

N. Jičín 49°38'34.42"N; 18°8'31.44"E

Historické město, německy Freiberg, připomínáno r. 1251, památková zóna. Na náměstí renes. domy s podloubími, funkcionalistická radnice z let 1936–1938, sousoší Panny Marie a dvou světců z r. 1713, litinová kašna z r. 1899. Farní kostel Narození Panny Marie gotického původu z doby kolem r. 1400 s renes. a barokními úpravami. Hřbitovní kostel sv. Kříže z r. 1645 rekonstruován v letech 1897–1898 a 1948–1950. Kostelík sv. Františka Serafinského z r. 1622 opraven r. 1994. Kostel sv. Valentina, pův. dřevěný z r. 1596 přestavěn barokně v letech 1760–1766 pro piaristy, opraven v letech 1995–1996. Piaristická kolej z let 1694–1700 upravena na výstavní síň. Kaple Panny Marie Lurdské z r. 1901. Sochy sv. Zachariáše a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Obnovený pomník Tomáše Garrigua Masaryka z r. 1990. Rodiště zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda (1856–1939), v rodném domě expozice Sigmund Freud-člověk, ve městě jeho busta. Muzeum s pamětní síní Sigmunda Freuda.

Východně na dominantním návrší Svatá Hora, jedno z nejproslulejších poutních míst, vynikající památka raného baroka. Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu barokně přestavěn Carlem Luragem po r. 1658, obklopen rozlehlými ambity. Hlavní vstup do areálu tvoří Pražská brána z let 1702–1705, z města ke komplexu vedou tzv. Svaté schody, unikátní kryté schodiště dlouhé 450 m. Poblíž mariánská studna z r. 1634, sousoší Kalvárie z r. 1692, sloup Panny Marie Svatohorské z r. 1661 a památný Svatováclavský dub o stáří 600 let. Město rodištěm spisovatelů Jana Drdy (1915–1970) a Quido Maria Vyskočila (1891–1970), herců Josefa Hlinomaze (1914–1978) a Karla Effy (1922–1993), básníků Hanuše Jelínka (1878–1944) a Sigismunda Boušky (1867–1942), sochaře Václava Šáry (1893–1951) a fotografa Františka Drtikola (1883–1961).

Příbraz

Jindř. Hradec 49°3'1.54"N; 14°56'15.47"E

Obec prvně připomínána r. 1518. Cenné lidové stavby obytného charakteru, památková zóna. Sbor církve čs. husitské z r. 1920. V obci i okolí několik chráněných božích muk.

Přibyslav

Havl. Brod 49°34'38.61"N; 15°44'21.69"E

Příbor – náměstí

Příbram

Příbram 49°41'28.44"N; 14°0'35.45"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1216 jako majetek pražských biskupů, městečkem od r. 1289 a od r. 1579 královské horní město. Úpadek těžby stříbra po třicetileté válce zastaven v 18. stol., doly obnoveny r. 1775 v části Březové Hory, připojené k městu r. 1953, na jámě Vojtěch r. 1875 poprvé ve světě dosaženo hloubky 1000 m, od r. 1949 těžba uranové rudy, k níž byli ve značné míře využíváni političtí vězni. Těžba zastavena po r. 1989. Severně od náměstí tzv. zámeček, pův. arcibiskupský hrad ze 14. stol., přestavěn r. 1670, z pův. stavby zachován gotický arkýř, od r. 1849 v něm hornické učiliště, v letech 1864–1945 báňská vysoká škola, nyní využíván jako kulturní zařízení a muzeum třetího odboje. Na náměstí pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol., regotizován v letech 1889–1890. Cenné barokní a klasicistní domy. V místní části Březové Hory hřbitovní hornický kostel sv. Prokopa barokního původu z let 1724–1733, přestavěn novorománsky r. 1879. Na náměstí novorenes. kostel sv. Vojtěcha z let 1889–1890. Minulost připomíná Hornické muzeum, největší u nás, zachovány historické těžní stroje a štoly. 454

Obec nad Sázavou prvně zmíněna r. 1257, jako město r. 1366, pův. hrad z 13. stol. založený k ochraně stříbrných dolů zničen husity r. 1424, památková zóna, významný potravinářský průmysl. Na jihozápadním okraji města postaven r. 1565 renes. zámek, v 18. stol. rozšířen barokně a r. 1810 upraven empírově, po r. 1975 adaptován na hasičské muzeum. V místě býv. hradu kostel Narození sv. Jana Křtitele gotického původu, nově vystavěn barokně v letech 1750–1753 a opraven po požáru střechy r. 1767. Barokní fara z r. 1760. V sousedství městská věž z r. 1497, pozůstatek městského opevnění. Ve městě dochovány cenné renes. a barokní domy. Pod náměstím zpřístupněna středověká podzemní štola v délce 100 m. Na náměstí socha sv. Václava z r. 1743, u kostela mariánský sloup z r. 1998, dílo Romana Podrázského. Raně barokní špitál z r. 1692. V tzv. Kurfürstově domě městské muzeum. U zámku pomník Jana Žižky z r. 1935 a boží muka ze 17. stol. Ve městě se narodili nakladatel Jan Otto (1841–1916) a architekt Stanislav Bechyně (1887–1973). Další rodák, sochař Roman Podrázský (1943–2001), věnoval městu množství svých děl, nedokončený pomník obětem komunismu na jeho hrobě.

Přibyslavice

K. Hora 49°50'31.14"N; 15°24'23.85"E

Ves poprvé připomínána r. 1226, nyní část obce Vlkaneč. Uprostřed na hřbitově raně gotický kostel sv. Václava, přestavován v 17. a 19. stol. Za ním barokní márnice z konce 18. stol.

Přibyslavice

Třebíč 49°15'40.43"N; 15°46'43.03"E

Obec prvně doložena r. 1226 v majetku královny Konstancie, v 19. stol. těžba železné rudy, od r. 1690 v činnosti papírna. Dominantní románský kostel sv. Matouše, později Gotharda a nyní sv. Anny s částí románského paláce údajně již z 11. stol.,

www.ceskonamape.cz

pův. jen kaple, v 18. stol. rozšířena na poutní kostel s klasicistní lodí, věže v historizujícím slohu přistavěny r. 1936.

v zahradním průčelí, balkon podepírají sochy atlantů. Objekt po 2. světové válce využívala armáda, nyní v soukromém vlastnictví a nepřístupný. Na návsi novorománská kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1883 a barokní socha světce. Pod vrchem Ticholovec kaple sv. Anny a památná lípa na hromadném hrobě francouzských vojáků z r. 1742, na skále pod vrcholem malba sv. Vojtěcha z r. 1892, obnovena v letech 1942 a 1989.

Přibyslavice (Třebíč) – kostel

Příčný vrch

Jeseník 50°13'11.51"N; 17°23'0.26"E

Příčný vrch (975 m n. m.), nejvyšší bod Zlatohorské vrchoviny. Ve středověku se na svazích těžilo zlato a barevné kovy, prochází tudy hornická naučná stezka. Na východním svahu obnovený poutní kostel Panny Marie Pomocné z počátku 18. stol., rozšířený r. 1805. K nově vybudovanému areálu vede 14 zastavení křížové cesty. Na severním svahu lyžařský areál se sedačkovou lanovkou z r. 2006 a zřícenina hradu Edelštejn – viz samostatné heslo.

Příčovy

Příbram 49°40'17.02"N; 14°23'27.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1365. Barokní zámeček z počátku 18. stol. Nad obcí zřícenina větrného mlýna holandského typu z r. 1617, opuštěn koncem 18. stol., technická památka.

Přídolí

Č. Krumlov 48°46'53.77"N; 14°21'9.69"E

Obec připomínána r. 1231 jako první sídlo Vítkovců, historický status městyse z r. 1336 obnoven r. 2009. Pův. románsko-gotický kostel sv. Vavřince upravován barokně a regotizován r. 1870. Kamenný pranýř z r. 1592.

Příhrazy

Příchovice (Plzeň-jih) – skála sv. Vojtěcha

Příchovice

Jablonec n. N. 50°44'35.53"N; 15°21'15.8"E

Rozptýlená rekreační a zemědělská ves poprvé uváděna r. 1577, nyní část obce Kořenov. Trojlodní pseudorománský kostel sv. Víta z let 1859–1862 s cenným vnitřním vybavením. Nad vsí na vrchu Hvězda (958 m n. m.) pseudogoticky vyhlížející, 24 m vysoká zděná rozhledna lidově zvaná Štěpánka z let 1847–1892, daleký rozhled.

Příkazy

Olomouc 49°38'34.16"N; 17°8'40.55"E

Zemědělská obec na říčce Cholince prvně připomínána r. 1250, v 19. stol. velký rozvoj rolnického družstevního podnikání, od r. 1995 památková zóna. Pro velké množství památek typické hanácké lidové architektury v obci budován skanzen, zpřístupněn r. 1990, zachovány domy opatřené žudry, mlýn, barokní kříže a boží muka. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1926 na místě barokní kapličky z r. 1771.

Ml. Boleslav 50°31'36.75"N; 15°4'34.26"E

Ves pod vrchem Mužský prvně připomínána r. 1720, nyní část obce Žďár, oblíbené rekreační letovisko Českého ráje s kempem. Nad vsí stopy dřevěného hrádku Staré Hrady, zčásti tesaného ve skalách. Jižně Příhrazské skály s nejvýraznější skalní věží zvanou Kobylí hlava, horolezecké terény.

Příchovice

Plzeň-jih 49°33'40.93"N; 13°20'22.5"E

Obec s tvrzí prvně zmíněna r. 1328. Na místě tvrze vystavěn v letech 1718–1719 barokní zámek podle projektu Jakuba Augustona, patrová stavba s pětibokým dvoupatrovým rizalitem

Příkazy – hanácký skanzen

www.ceskonamape.cz

455

Přimda – zřícenina hradu

Příkopy

Domažlice 49°24'46.79"N; 13°3'4.65"E

Prastaré sídlo Drslaviců zváno též Starý Rýzmberk, založeno údajně r. 1040 po bitvě Čechů s Jindřichem III, užíváno ve 13. stol. a opuštěno po založení blízkého Rýzmberka. Zachovány dva hluboké příkopy částečně doplněné třetím. Tajemnou atmosféru impozantního opevnění porostlého starými lipami dotváří dutý javor zakreslený v plánech již před 200 lety. Místem prochází značená cesta z Rýzmberka na Nový Herštejn – viz samostatná hesla.

Přílepy

Kroměříž 49°19'7.53"N; 17°37'7.92"E

podoby upraven r. 1885, po zestátnění sloužil od r. 1955 jako zdravotnické zařízení, nyní v majetku obce zatím bez využití. U něj park a konírna z r. 1852. V obci kamenný kříž z r. 1764. Severně ve stráni na Hůrce lesní kaple Panny Marie Svatohostýnské z r. 1882, opravena v letech 1990 a 2002.

Přílezy

Ves pod Slavkovským lesem připomínána r. 1354, nyní část obce Útvina. Na hřbitově pův. románský kostel sv. Bartoloměje bez věže, jedna z nejstarších památek kraje z 2. čtvrtiny 13. stol., v 18. stol. barokně upraven, nyní zdevastován. U něj památné lípy a boží muka.

Obec prvně uváděna r. 1272. Tvrz ze 16. stol. přestavěna počátkem 17. stol. na patrový renes. zámek, do současné 456

K. Vary 50°5'30.55"N; 12°56'26.36"E

www.ceskonamape.cz

Přimda

Tachov

Přišimasy

Kolín

49°40'28.67"N; 12°40'40.41"E

50°3'7.88"N; 14°45'39.01"E

Město v podhůří Českého lesa založeno jako podhradí, prvně doloženo r. 1331, historický status města obnoven r. 1998. Na výrazném vrchu (848 m n. m.) nad ním hrad, vedle Pražského hradu nejstarší hradní stavba na našem území vystavěna ilegálně Bavory počátkem 12. stol., dobyt knížetem Vladislavem I. r. 1121, od té doby česká pohraniční pevnost. Hrad opuštěn v 16. stol., zachováno velké torzo obytné věže a část opevnění. Od zříceniny daleký rozhled. Ve městě kostel sv. Jiří s mohutnou věží, vznikl ve 14. stol. přestavbou gotické kaple. V letech 1892–1894 v něm jako farář působil spisovatel Jindřich Šimon Baar. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1734. Ve svahu hradního vrchu mariánská kaple z r. 1852, lyžařské terény.

Obec prvně uváděna r. 1309. V jádře románský kostel sv. Petra a Pavla s renes. a barokními úpravami. Barokní kostnice z 18. stol., v ní uloženy tři kamenné desky býv. kazatelny z r. 1575. Dva křížky z konce 19. stol. Východně vrch Klepec (335 m n. m.), chráněný přírodní výtvor s balvany vzniklými zvětráváním žuly, na vrcholu 7 m vysoký a 8 m dlouhý kamenný útvar Slouha, r. 1920 do něj vsazena pamětní deska padlým v 1. světové válce. Opodál na velkém balvanu pamětní deska tábora selského lidu r. 1844. Z návrší rozhled.

Přímětice

Znojmo 48°52'58.54"N; 16°2'9.8"E

Ves založena před r. 1200, nyní část města Znojmo. V jádře gotický kostel sv. Markéty z konce 15. stol. přestavovaný barokně počátkem 17. stol. V 2. polovině 18. stol. zde jako farář působil vynálezce bleskosvodu, premonstrátský kněz Prokop Diviš, u kostela jeho památník z r. 1936 a maketa vynálezu, na faře pamětní deska. Na návsi zpřístupněný jezuitský Křížový sklep, vinný sklep z let 1740–1756 ve tvaru kříže s delším ramenem o délce 110 m, považován za největší na světě. U jižního okraje vsi židovský hřbitov.

Příseka

Jihlava 49°20'27.1"N; 15°38'47.12"E

Osada prvně zmiňována r. 1234, nyní část města Brtnice. Drobný zámeček, pův. renes. tvrz z r. 1568, barokně upraven po r. 1623, zachován renes. portál. Na hřbitově kostel sv. Barbory gotického původu z přelomu 13. a 14. stol., upravován v 18. a 19. stol. Ve hřbitovní zdi smírčí kámen.

Přísnotice

Brno-venkov 49°0'11.15"N; 16°36'48.69"E

Obec prvně zmiňována r. 1341. Kostel sv. Václava vybudován r. 1873 ze starší kaple, rozšířen r. 1905. Smírčí kříž z r. 1663.

Přistoupim

Příšovice

Liberec 50°34'40.84"N; 15°5'5.21"E

Obec na Jizeře prvně uváděna v letech 1318–1319. Kaple sv. Václava z 19. stol. Dochovány dva patrové roubené statky ze 16. stol. s dlouhou pavlačí, zvané Bičíkův a Holánův. V obci unikátní archeologické nálezy z let 2005–2007, žárové pohřebiště z doby bronzové a vesnice z doby kamenné o stáří asi 6700 let, většina zničena novou obytnou a průmyslovou zástavbou.

Přítluky

Břeclav 48°51'17.49"N; 16°46'30.44"E

Vinařská obec prvně zmiňována r. 1222. Kostel sv. Markéty gotického původu přestavěn po požáru barokně v letech 1779–1784, při něm vysoká zděná zvonice z r. 1765 s hodinami a barokní bání. Barokní fara z let 1766–1767. U kostela umístěny barokní sochy sv. Floriána, Vendelína, Jana Nepomuckého a Nejsvětější Trojice.

Přítoky

K. Hora 49°57'4.05"N; 15°14'11.35"E

Ves prvně připomínána r. 1141, nyní část obce Miskovice. Ve svahu renes. tvrz ze 16. stol., po rozparcelování dvora v 80. letech 18. stol. upravena na dvě stavení. Renes. děkanský dvůr se sýpkou upravován v 18. a 19. stol., do r. 1797 majetek kutnohorského děkana. U lesa pod vrchem Kuklík barokní socha sv. Jana almužníka.

Kolín 50°3'15.4"N; 14°52'38.71"E

Obec v údolí Jalového potoka poprvé připomínána r. 1205. Nad návsí raně barokní kostel sv. Václava z let 1694–1695, zajímavý typ barokní církevní venkovské stavby. U něj renes. vysoká kamenná zvonice z let 1590–1591 a socha Krista z r. 1934. Na hřbitově na západním okraji pseudogotická márnice z r. 1911. Na návsi pozdně barokní sloup z r. 1780 se sochou Panny Marie Tismické. Raně barokní sloup z r. 1686 se sochou sv. Václava. Býv. tvrz přestavěna v 19. stol. na faru. Býv. židovská synagoga z r. 1842 v novorománském slohu upravena na obecní úřad. Východně na ostrohu zbytky strážního hradiště Zličanů z 8.–9. stol., pod úbočím ostrožny židovský hřbitov z r. 1785, u něj býv. židovský obecní dům z téže doby.

Přítoky

www.ceskonamape.cz

457

Přívětice

Rokycany

Ptení

Prostějov

49°50'7.1"N; 13°36'46.46"E

49°30'36.99"N; 16°57'37.6"E

Obec prvně doložena r. 1325. Pův. gotický kostel sv. Martina později přestavován. Památný, 400 let starý Krausův dub v jeho blízkosti poražen větrem r. 2006. Severně otevřen r. 1980 povrchový uhelný důl, po vytěžení zatopen, vodní plocha slouží rekreaci.

Obec prvně doložena r. 1351. Na návrší na místě středověké tvrze vybudován v 16. stol. renes. zámek, rozlehlý čtyřkřídlý komplex s nárožními věžemi, od r. 1936 majetek města Prostějov, poškozen požárem, nyní zchátralý a bez využití. Farní kostel sv. Martina románsko-gotického původu z 13. stol. rozšířen barokně počátkem 18. stol., upravován v letech 1850–1863. Barokní kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1735. Pozdně barokní socha sv. Josefa z 2. poloviny 18. stol. Rodiště hudebního vědce Graciána Černušáka (1882–1961).

Přívozec

Domažlice 49°29'58.71"N; 13°0'26.88"E

Ves prvně zmiňována r. 1366, nyní část obce Blížejov. Panství od r. 1748 majetkem vlasteneckého rodu Dohalských z Dohalic, který ve 2. polovině 18. stol. nechal postavit malý patrový barokní zámeček s venkovním schodištěm, připomínající spíše vilu. Při silnici kaple Panny Marie z 19. stol. Zachováno několik lidových roubených staveb.

Přívrat

Ústí n. O. 49°55'32.51"N; 16°23'49.95"E

Obec prvně zmiňována r. 1455. Při severním okraji na ostrůvku v Dolním rybníku pův. tvrz ze 14. stol., opuštěna v 15. stol., tvrziště rozvezeno v 19. stol., zbytky opevnění zanikly při úpravách rybníka r. 1969. Býv. myslivna rodištěm houslového virtuóza a ředitele pražské konzervatoře Antonína Bennewitze (1833–1926), pomník z r. 2008. Západně lyžařský svah.

Psáře

Benešov 49°45'19.96"N; 14°57'42.1"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. přestavěn v letech 1863–1864. U něj ve hřbitovní zdi novogotická zvonice z r. 1863 v podobě kaple.

Psinice

Jičín 50°21'7.45"N; 15°12'48.21"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část města Libáň. Při severním okraji na hřbitově kostel sv. Jiří románského původu, upraven pozdně goticky kolem r. 1500. Dřevěná osmiboká stupňovitá zvonice ze 17. stol., pod ní při opravě objeven hromadný hrob z 11. stol., snad obětí moru. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771.

Pšov

Louny 50°15'11.1"N; 13°27'33.16"E

Chmelařská ves doložena r. 1186, nyní část města Podbořany. Pozdně barokní kostel sv. Kříže a Všech svatých z r. 1767 na místě starší stavby, upraven novobarokně r. 1904. Barokní sochy Panny Marie z r. 1700 a sv. Floriána z r. 1715.

Pšov

K. Vary 50°3'3.06"N; 13°10'15.85"E

Zemědělská obec prvně zmíněna r. 1513. Na návsi kostelík Nejsvětějšího Srdce Ježíšova z r. 1914.

458

Ptenín

Plzeň-jih 49°31'52.47"N; 13°11'9.39"E

Obec doložena r. 1228. Pův. tvrz ze 16. stol. přestavěna v 18. stol. na trojkřídlý patrový zámek, v několika místnostech nyní malé muzeum obce a okolí. Před zámkem socha sv. Judy Tadeáše z r. 1770. Jihozápadně Ptenínský mlýn s koupalištěm.

Puclice

Domažlice 49°33'14.09"N; 13°1'16.34"E

Obec připomínána r. 1379. V jejím středu na skalce nad rybníkem pozdně gotická tvrz ze 16. stol., v 18. stol. o patro snížena a upravena na barokní zámeček. V letech 1998–2004 rekonstruována na sídlo obecního úřadu, knihovny a přístupné muzejní expozice, zachovány dřevěné malované stropy a místnost s nástěnnými freskami. Na návsi šestiboká kaple sv. Máří Magdalény z r. 1842. Významnou židovskou komunitu připomíná jihozápadně od obce lesní židovský hřbitov z poloviny 18. stol., v polích starý dřevěný tzv. Volkův kříž.

Puchart

Přerov 49°36'39.95"N; 17°40'57.4"E

Hrad nyní označovaný jako Puchart nebo též Pustý či Sudetský zámek (Sudetenschloss), pozůstatek hradu Potštát, založen počátkem 14. stol., doložen r. 1377, dobyt a rozbořen kolem r. 1400. Dochován jen hliněný val, příkop zčásti vytesaný ve skále, část hradby a prohlubně po budovách. Přístup po značené cestě z osady Boňkov.

Puklice

Jihlava 49°21'36.36"N; 15°39'1.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Renes. tvrz z 1. poloviny 16. stol. přestavěna na přelomu 17. a 18. stol. na nevelký barokní zámek, nyní sídlo obecního úřadu. Na západním okraji novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný po 2. světové válce podle plánů z r. 1942. U obce dochován starobylý židovský hřbitov z r. 1426. Severovýchodně místní část Petrovice s gotickým kostelem sv. Petra a Pavla z poloviny 14. stol. Severně od kostela za řekou Jihlavou smírčí kámen.

www.ceskonamape.cz

Pulčín

Vsetín

Pusté Žibřidovice

Šumperk

49°13'10.65"N; 18°4'48.22"E

50°5'27.48"N; 17°0'0.63"E

Osada založena pův. jako podhradí na přelomu 13. a 14. stol., nově osídlena r. 1574, nyní část obce Francova Lhota. Nad ní romantické Pulčínské skály, pověstmi opředené skalní město. Na nejvyšší skále stával hrad Pulčín, doložen r. 1426, pustý již od r. 1517. Zachováno několik tesaných schodů, terénní relikty a nepatrný zlomek zdiva. V osadě kaple sv. Ducha z r. 1930, obnovena a vybavena zvonem r. 2008. Památná Pulčínská lípa ve stáří asi 300 let.

Ves prvně doložena r. 1325, nyní část obce Jindřichov. Cenný barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1735 s ohradní zdí z téže doby. Sousoší Piety z 1. poloviny 19. stol.

Purkarec

Č. Budějovice 49°7'42.47"N; 14°27'6.99"E

Stará vorařská ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část města Hluboká nad Vltavou, ze značné části zatopena Hněvkovickou přehradní nádrží. Pův. gotický kostel sv. Jiří z doby kolem r. 1300 romanticky přestavěn v 19. stol., věž z r. 1694 novorománsky upravena r. 1879. Ve vsi síň voroplavby s malou muzejní expozicí. Dochováno několik lidových staveb ve stylu selského baroka. Při silnici dvě výklenkové kapličky z 18. stol. Jižně od vsi nad Vltavou zřícenina Karlova hrádku, loveckého hradu Karla IV. z doby před r. 1357, zvaného též Karlshaus, opuštěn již počátkem 15. stol., zachováno zdivo s hrotitými okny, příkop a val. Zřícenina přístupná po značené cestě.

Pustá Kamenice

Pův. hornická obec prvně zmíněna r. 1392, přívlastek Pustá pochází z třicetileté války nebo již válek husitských, kdy byla opakovaně zničena. V minulosti těžba železné rudy a hutě, zachovány haldy po těžbě. Pův. dřevěný hornický kostel sv. Anny doložen r. 1350, zbořen r. 1677, nově vystavěn barokně r. 1680, upravován v letech 1763 a 1883. Lidové roubené chalupy. Památná Mlynářova lípa. Opava 49°50'56.86"N; 18°0'4.34"E

Obec v lesích připomínána r. 1238. Farní kostel sv. Martina doložen již r. 1276, nynější stavba z r. 1803. Kaple sv. Antonína z doby kolem r. 1750.

Pustá Rybná

N. Jičín 49°42'2.28"N; 18°0'16.28"E

Obec prvně připomínána r. 1324. Kostel sv. Máří Magdalény založen barokně r. 1678, zcela přestavěn pseudogoticky v letech 1889–1890. Barokní hřbitovní kaple z r. 1773. Z lidových staveb dochovány velké usedlosti a vodní mlýn.

Pustevny

Vsetín 49°29'20.96"N; 18°15'58.12"E

Pův. skutečná poustevna na beskydském hřebenu, po r. 1874 osada s několika turistickými útulnami ve stylu lidových domů, vybudovány v letech 1891–1926 většinou podle projektů architekta Dušana Jurkoviče, část obce Prostřední Bečva. Místo dostupné z Trojanovic sedačkovou lanovkou nebo horskou silnicí z Prostřední Bečvy. Hřebenová turistická stezka na bájnou horu Radhošť – viz samostatné heslo. Východně od Pusteven masiv Kněhyně (1257 m n. m.) s přírodní rezervací a pomníkem partyzánských bojů.

Svitavy 49°45'23.56"N; 16°4'55.94"E

Pustá Polom

Pustějov

Svitavy 49°42'26.86"N; 16°8'18.14"E

Obec pův. zvaná Moravská Rybná prvně připomínána r. 1392, nynější název doložen od r. 1654. V rozptýlené obci řada památek lidové architektury a trojice kostelů: katolický kostel sv. Bartoloměje barokního původu z r. 1677 nahrazen empírovou stavbou z r. 1838, později zmodernizovanou; pseudogotický evangelický kostel z let 1889–1890 s dodatečně přistavěnou věží, vedle něj hrázděná fara z r. 1905; baptistická modlitebna vybudována v letech 1968–1970. Západně od obce skalní útvary Perničky s horolezeckými terény.

Pustiměř

Vyškov 49°19'18.98"N; 17°1'42.16"E

Obec prvně připomínána r. 1046 jako podhradí zeměpanského hradu zaniklého po vybudování hradu Melice r. 1339. Pod hradištěm zbytek románské rotundy sv. Pantaleona z počátku 12. stol. V letech 1340–1588 v obci ženský benediktinský klášter s kaplí sv. Anny a kostelem sv. Jakuba ze 14. stol., kaple i kostel po požáru r. 1635 obnoveny barokně. Zchátralý kostel zbořen r. 1900 a nahrazen r. 1901 novostavbou kostela sv. Benedikta. U kaple sv. Anny Getsemanská zahrada. V obci barokní Kalvárie z 18. stol., zvonice se sochou sv. Jana Nepomuckého a několik barokních křížů.

Pustý zámek

Č. Lípa 50°30'42.66"N; 14°30'7.68"E

Ve skalách nad údolím Liběchovky zříceniny skalního hrádku zvaného Pustý zámek, založen na dvojici skal v 15. stol., v témže stol. opuštěn. Zachována cisterna a otvory po trámech. Přístup po značené cestě ze Zakšína.

Pustý zámek

Ústí n. L. 50°39'41.56"N; 14°9'58.35"E

Terénní pozůstatky neznámého dvoudílného hradu, nyní označovaného Pustý zámek, leží na horském hřbetu vybíhajícím ze Sokolího hřebenu nad Velkým Březnem. Podle archeologických nálezů obýván od konce 13. stol. do 80. let 14. stol., patrně nějaký čas nahrazoval nedaleký hrad Varta – viz samostatné heslo. Zbytky hradu dostupné po značené cestě z Velkého Března.

www.ceskonamape.cz

459

Pustý zámek

Jeseník 50°21'57.45"N; 16°59'26.5"E

Jako Pustý zámek označován skalní útes nad Račím údolím s malým hradem neznámého osudu. Stál na ploše asi 20 × 25 m zřejmě jen srouben z klád a chráněn dvěma příkopy. Postaven nejspíše na přelomu 13. a 14. stol., sloužil jako pozorovatelna hradu Rychleby (viz samostatné heslo) na protější straně údolí. Z místa mimo značené cesty daleký výhled do slezské roviny.

Pušperk

Klatovy 49°26'6.03"N; 13°9'2.68"E

Hrad Pušperk, pův. Fuchsberg, založen kolem r. 1260, dobyt husity, poté obnoven a pobořen při tažení proti rušitelům míru r. 1473. Zachována již jen část zdi a příkopy.

Putim

Písek 49°15'51.28"N; 14°7'9.85"E

Jedna z nejstarších obcí na Písecku patrně z 10. stol. písemně uvedena r. 1092, památková zóna. Raně gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol., v 15.–17. stol. využíván společně protestanty i katolíky, v jeho stěně cenné náhrobníky. Pozdně gotická fara ze 16. stol. patrně přestavěna z pův. tvrze. V obci několik usedlostí ve stylu pozdního lidového baroka. Na hřbitově udržovaný hrob Jana Cimbury, hrdiny stejnojmenného románu Jindřicha Šimona Baara, jehož strýc byl zdejším farářem. Obec proslavil též Jaroslav Hašek svým dílem Osudy dobrého vojáka Švejka, jeho matka pocházela z býv. bašty u blízkého Ražického rybníka. U Podkostelního rybníka smírčí kříž.

Pyšel

Třebíč 49°15'0.92"N; 16°3'56.81"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Dochována obytná věž vodní tvrze z doby kolem r. 1300. Klasicistní kostel sv. Barbory z r. 1788, fara z téže doby. Jižně od obce dva křížové kameny. Jihovýchodně na vrchu Stráži kaplička Panny Marie v podobě z r. 1935 na místě mariánského zjevení z r. 1893.

Pyšely

Benešov 49°52'27.87"N; 14°40'42.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1295, status města z r. 1703 obnoven r. 2007, významné letovisko Posázaví. Barokní zámek na místě tvrze ze 16. stol. přestavěn r. 1820, další úpravy pocházejí z počátku 20. stol. Na náměstí několik pozdně barokních domů. Románský kostel Povýšení sv. Kříže přestavěn pozdně barokně v letech 1781–1783, věž upravena novorománsky. U kostela pozdně barokní fara a soubor soch světců z 18. stol. Na návrší na hřbitově dominantní loretánská kaple z r. 1699. Pyšelské muzeum založeno r. 1937, obnoveno r. 1993, stálá expozice od r. 1996. Rodiště filozofa Emanuela Rádla (1873–1942).

Pyšolec

no předhradí, příkopy s hradbami a zbytky mohutné věže a paláce. Přístup po značené cestě z Víru nebo Kobylnice.

Quinburk

Hrad Quinburk založen na strmých skalách nad Černou Opavou ve výši 869 m n. m. ve 13. stol. jako součást obranného pásu na hranicích Moravy a vratislavského biskupství k ochraně obchodní stezky. Zaujímal vrcholy tří skalních bloků, jediný úzký spojovací hřbet s horou Quinštejn (nyní Sokolí skála) prokopán 8 m širokým příkopem. O hradu zaujímajícím plochu asi 45 × 15 m nedochovány žádné zprávy, opuštěn patrně již ve 14. stol. Zachovány jen nepatrné zbytky zdiva obvodové hradby a základy paláce s věží, z hradní skály daleký výhled. Zřícenina s pamětní deskou Johna Lennona leží mimo značené cesty.

Rabakov

Ml. Boleslav 50°22'54.78"N; 15°6'7.84"E

Obec prvně připomínána r. 1445. Dochovány roubené stavby lidové architektury. Soukromé muzeum historických motocyklů JAWA založeno r. 1964.

Rabenštejn

Bruntál 50°8'32.5"N; 17°19'21.83"E

Hrad Rabenštejn patří k hradům neznámé historie, jeho nynější název se objevil až koncem 18. stol. Založen ve svahu hory Pytlák jen 300 m od hradu Weissenštejn (viz samostatné heslo) na skalním bloku se dvěma vrcholy, na vyšším stála věž o rozměrech 6 × 9 m, na nižším neznámá budova. Dochovány zbytky věže a základy obezdění dvorku mezi skalami. Přístupová cesta vedla serpentinovitě od níže položeného Weissenštejna, někdy považován za jeho předsunutou strážní věž. Zřícenina dostupná ze značené cesty z Vrbna do Jeseníku.

Rabí

Klatovy 49°16'49.62"N; 13°37'6.41"E

Obec prvně uváděna r. 1373. Na návrší nad ní zřícenina největšího českého hradu, založen počátkem 14. stol., v letech 1420 a 1421 dobyt husity, při druhém obléhání tu ztratil Jan Žižka druhé oko, v 15. stol. přestavěn pozdně goticky a silně opevněn, za třicetileté války vypleněn a opuštěn. Zachována hranolová obytná věž upravená na vyhlídku, budovy jádra hradu a vyspělý systém opevnění s dělovými baštami. Zřícenina přístupná v turistické sezóně. Před hradní branou pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice z r. 1498. V obci novogotická radnice a usedlosti s barokními štíty. Na svahu pod hradem židovský hřbitov z 18. stol. Na severním okraji barokní hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1785 na místě starší stavby.

Žďár n. S. 49°32'40.01"N; 16°20'12.96"E

Rozsáhlý raně gotický hrad ze 13. stol. nad zákrutem Svratky doložen až r. 1350 v majetku Pernštejnů jako rozbořený, poté obnoven jako zeměpanský, ale za česko-uherských válek zničen. Z hradu nad vyrovnávací nádrží Vír II dochováRabí – hrad 460

Bruntál 50°10'3.08"N; 17°20'3.17"E

www.ceskonamape.cz

Rabštejn

Třebíč

Rabštejn nad Střelou

Plzeň-sever

49°5'49.96"N; 16°9'10.2"E

50°2'32.54"N; 13°17'27.19"E

Hrad založen na strmé skále nad pravým břehem řeky Jihlavy jako šlechtický, později zeměpanský, po husitských válkách jako sídlo loupeživé tlupy r. 1446 moravskými stavy obsazen a zničen. Zachovány zbytky mohutných zdí nad vodní nádrží Mohelno, přístup ke zřícenině po značené cestě od areálu jaderné elektrárny Dukovany.

V minulosti nejmenší město střední Evropy, nyní část města Manětín s 25 obyvateli, památková zóna. Hrad poprvé zmíněn r. 1269, podhradní městečko r. 1332. Gotický hrad Rabštejn na hraně prudké stráně nad řekou obklopen s městečkem společnými hradbami. Na jeho místě nyní barokní patrový zámek z r. 1705. Z pův. hradu zachovány zbytky u zámku a zřícenina okrouhlé věže u býv. kláštera servitů z r. 1666. Ke klášteru přiléhá kostel Sedmibolestné Panny Marie z let 1766–1769. Klášter upraven na hotel, nyní bez využití. V dominantní poloze na nejvyšším místě zřícenina hradu Sychrov s okrouhlým bergfritem, vybudován jako sídlo purkrabího Jindřicha za Karla IV., opuštěn počátkem 16. stol., daleký výhled do okolí. V městečku zbytky opevnění s torzem Severní brány, řada cenných dřevěných a hrázděných staveb a barokních soch, obnovený pomník T. G. Masaryka. Gotický dvouobloukový most přes Střelu, na pravém břehu barokní loretánská kaple z r. 1671, smírčí kříž z r. 1584 a mlýn U Lišáka z 19. stol., na levém na skále socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Ve stráni západně od kláštera židovský hřbitov z r. 1654 a ranč Havraní kámen s restaurací a chovem koní. Pod zámkem býv. lomy na kvalitní břidlici. Severně při řece u býv. mlýna památná Nučická lípa ve stáří asi 350 let.

Rabštejn

Šumperk 49°56'57.78"N; 17°8'59.97"E

Hrad vybudován na přelomu 13. a 14. stol. na ochranu zeměpanského území na Úsovsku, písemně doložen r. 1318. Počátkem 16. stol. jako nepohodlný a odlehlý opuštěn, správa panství přenesena do Janovic, hrad využíván jako byty panských služebníků a vězení, r. 1645 na rok obsazen Švédy. V polovině 18. stol. definitivně opuštěn a zdivo rozebráno na blízké stavby. Na dvou rozeklaných skalách ve vysoké poloze zachovány jen malé zbytky zdiva, zřícenina dostupná po značené cestě z Bedřichova v údolí Oskavy.

Rabštejn

Chrudim 49°54'17.61"N; 15°45'11.24"E

Hrad, pro malou rozlohu často zvaný Rabštejnek, založen v polovině 14. stol., opuštěn v 16. stol., ve 2. polovině 19. stol. zřícenina paláce romanticky upravována, zachovány zbytky paláce, věže a bašty. Zřícenina silně poškozena vichřicí r. 2008.

Rabštejn nad Střelou – zřícenina hradu Sychrov

Ráby

Pardubice 50°4'27.22"N; 15°48'13.31"E

Obec pod Kunětickou horou založena r. 1778. Na severovýchodním okraji lovecký zámeček z r. 1882, nyní v něm infocentrum a muzeum perníku a pohádek. V obci kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1820 a roubený statek.

Račetice

Chomutov 50°18'17.42"N; 13°22'1.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1209. Na návsi rokokový kostel sv. Vojtěcha z r. 1770.

Račice

Litoměřice 50°27'34.94"N; 14°21'3.59"E

Rabštejn (Chrudim) – zřícenina hradu

Obec prvně zmíněna r. 1268. V býv. pískovně vybudován r. 1986 téměř 2,5 km dlouhý vodácký a veslařský kanál, děwww.ceskonamape.cz

461

jiště mistrovství světa ve veslování r. 1993 a dalších vrcholných soutěží veslařů a kanoistů.

Radějov

Hodonín 48°51'30.92"N; 17°20'34.97"E

Obec prvně připomínána r. 1412. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje z počátku 20. stol. Jižně od obce lyžařský areál. Jihovýchodně při slovenské hranici rozsáhlá obora z r. 1989 o rozloze 1565 ha, s výjimkou stanovených období přístupná po značené cestě, uvnitř přírodní památka Kútky s botanickou rezervací.

Radenín

Tábor 49°22'11.85"N; 14°50'31.8"E

Račice (Litoměřice) – veslařský kanál

Račice

Třebíč

Obec poprvé zmíněna r. 1300. Pův. tvrz rozšířena kolem r. 1600 na renes. zámek, upraven barokně v 17. a empírově v 19. stol., nyní účelově využit. Pův. opevněný gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol. přestavěn ve 2. polovině 16. stol. renesančně a později barokně. Při něm barokní osmiboká kaple sv. Barbory z r. 1732. Dochována část židovské čtvrti s několika domky, synagoga z počátku 18. stol. přestavěna r. 1935 na obytný dům, severovýchodně na návrší udržovaný židovský hřbitov ze 17. stol. Východně od obce vrch Blaník (659 m n. m.) s výhledem jižními směry.

49°6'28.53"N; 16°1'26.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1252. Raně gotický kostel sv. Václava z 2. poloviny 13. stol. přestavěn r. 1853.

Račice

Vyškov 49°16'32.68"N; 16°52'17.03"E

Ves uprostřed lesů prvně doložena r. 1227, od r. 1960 část obce Račice-Pístovice. Severozápadně nad ohybem potoka Rakovec valy a příkopy gotického hradu zaniklého r. 1312. Na jihozápadním okraji dominantní areál renes. zámku z let 1568–1585, trojkřídlá stavba s hranolovými nárožními věžemi a arkádovým nádvořím empírově upravena po r. 1830, nyní účelově využita. Při zámku velký anglický park. Na předzámčí renes. kostel Zvěstování Panny Marie z přelomu 16. a 17. stol., barokně upraven r. 1773. Na mostě barokní sochy sv. Floriána a Vendelína z 1. poloviny 18. stol. Rodiště Aloise Hudce (1908–1997), gymnasty a olympijského vítěze, pamětní deska.

Račiněves

Litoměřice

Radešín

Žďár n. S. 49°28'13.1"N; 16°5'16.79"E

Nevelká obec prvně zmíněna r. 1453. Renes. zámek vzniklý přestavbou starší tvrze r. 1597, barokně přestavěn v letech 1706–1710 údajně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, klasicistně upraven r. 1827, zcela zchátralá stavba od r. 2005 v soukromém vlastnictví a v započaté rekonstrukci. Na okraji obce boží muka.

Radešínská Svratka

Žďár n. S. 49°30'30.15"N; 16°5'9.36"E

Obec založena žďárským klášterem na říčce Bobrůvce před r. 1291. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. zbořen r. 1805 a nově postaven r. 1806 v empírovém slohu, do kostela převezeny varhany ze žďárského kostela na Zelené hoře zničeného požárem r. 1784. Pozdně barokní fara z r. 1784.

Radětice

Tábor

50°22'24.14"N; 14°13'2.13"E

49°19'8.95"N; 14°26'32.92"E

Obec prvně doložena r. 1262. Nad návsí hřbitov s gotickým kostelem sv. Havla, doložen r. 1364, upraven v 15. stol., věž přistavěna r. 1870.

Obec prvně zmiňována r. 1291. Kaplička z r. 1857, zvonička z r. 1921. Východně u říčky Smutné býv. mlýn Na Prádle z 19. stol., upraven na rekreační objekt. Západně na okraji lesa dřevěná, 13 m vysoká rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 11 m, výhled omezen na východní směry. Dále k západu v lese Soví rozsáhlé mohylové pohřebiště.

Radčice

Plzeň-město 49°45'48.23"N; 13°19'31.61"E

Pův. samostatná ves na místě pravěkého osídlení při Mži, nyní městský obvod Plzeň 7. Památková zóna se souborem statků s branami a sýpkami na návsi, kaple z 19. stol. s barokními sochami. Při řece klasicistní mlýn z doby kolem r. 1840. Severně v lese poutní místo s kapličkou Panny Marie Pomocné z r. 1894 přistavěné ke starému dubu. Níže po toku řeky přírodní památka Čertova kazatelna, příkré skalní stěny a věže nad Mží, na skalním masivu lobkowiczký zámeček z r. 1908 se dvěma nárožními věžemi, nyní sídlo soukromé školy. 462

Radhostice

Prachatice 49°4'46.98"N; 13°52'46.76"E

Obec prvně doložena r. 1315. Dochovány stavby selského baroka z poloviny 19. stol. z dílny Jakuba Bursy.

www.ceskonamape.cz

Radhošť

N. Jičín

Radim

Jičín

49°29'29.14"N; 18°13'23.02"E

50°27'28.5"N; 15°25'45.03"E

Bájná beskydská hora (1129 m n. m.) spojována s pohanským bohem plodnosti, stád a úrody Radegastem, jeho modlu tu podle legendy svrhli věrozvěstové Cyril a Metoděj. Jim nyní zasvěcena kaple v byzantském slohu z r. 1898. U ní kříž a kopie sousoší věrozvěstů z r. 1930, dílo Albína Poláška. Tentýž autor vytvořil sochu Radegasta u hřebenové cesty, pův. z umělého kamene z r. 1930, nyní žulová kopie z r. 1998. Na holém vrcholu s vynikajícím rozhledem ještě televizní přenašeč, pracoviště horské služby a horský hotel Radegast, dřevěná stavba z let 1933–1935. Nejsnadnější přístup po hřebenové cestě z Pusteven.

Obec prvně připomínána r. 1360. Raně barokní zámek z r. 1660 zbořen po 2. světové válce. Na návsi barokní kostel sv. Jiří z let 1708–1709 na místě starší stavby. Barokní fara z 18. stol. Barokní sochy sv. Anny z r. 1720 a sv. Jáchyma z r. 1748.

Radhošť

Ústí n. O. 49°59'17.98"N; 16°4'27.58"E

Malá obec na břehu Loučné prvně uváděna r. 1226. Raně gotický kostel sv. Jiří přestavěn barokně r. 1773, u něj dřevěná stupňovitá zvonice patrně z poloviny 18. stol. Na návsi lidové dřevěné usedlosti.

Radíč

Příbram

Radiměř

Svitavy 49°41'55.48"N; 16°26'29.47"E

Protáhlá obec na českomoravském pomezí prvně doložena r. 1291. Tvrz doložená počátkem 17. stol. zanikla v pozdějších stavbách hospodářského dvora. Mimořádně hodnotný barokní kostel sv. Anny z let 1771–1776 přistavěn ke kněžišti pův. gotické stavby ze 14. stol. Na horním okraji barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol., na dolním okraji kaple sv. Josefa z poloviny 19. stol. U hřbitova kamenný kříž z r. 1803 a socha Panny Marie z r. 1808. U vydatných pramenů podzemní vody vybudována r. 1992 stáčírna.

Radimovice

Liberec

49°42'51.55"N; 14°25'4.22"E

50°37'33.26"N; 15°4'58.16"E

Obec v údolí potoka Mastníku prvně doložena r. 1376. Čtyřkřídlý barokní zámek z r. 1683 s bohatou vnitřní štukovou výzdobou veřejnosti nepřístupný, po odchodu z pražské univerzity zde pracoval proslulý filozof Bernard Bolzano (1781–1848). U zámku park, v zahradě barokní kaple Navštívení Panny Marie z konce 17. stol., u ní barokní sochy sv. Víta a Jana Nepomuckého z r. 1713. Kamenný most přes potok Mastník. Severovýchodně na vysoké skále nad potokem nepatrné stopy hrádku Kozí Hřbet ze 14. stol., pustý od r. 1541.

Obec v sousedství zámku Sychrov (viz samostatné heslo) prvně zmíněna r. 1543. Na návsi kaple Panny Marie z konce 19. stol. Zámecká lipová alej Rohanka, v ní sochy sv. Vavřince, Jana Nepomuckého a Floriána z počátku 19. stol. Naučná stezka Lesní putování s Kamilem Rohanem z r. 2008. Na území obce sychrovské nádraží, u něj technická památka, kamenný obloukový železniční viadukt z let 1857–1859.

Radkov

Opava 49°49'28.82"N; 17°46'12.09"E

Radíčeves

Louny 50°17'32.84"N; 13°30'51.67"E

Ves prvně připomínána r. 1357, nyní část města Žatec. Pozdně gotický kostel sv. Václava barokně upraven v 18. stol. Před vchodem na býv. hřbitov torzo barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1718.

Obec prvně uváděna r. 1377 jako součást vikštejnského panství. Renes. kostel Narození Panny Marie z konce 16. stol. přestavěn v 19. stol. novogoticky. Jižně v osadě Dubová barokní zámek z let 1774–1776.

Radkov

Jihlava 49°8'39.92"N; 15°28'33.58"E

Radim

Kolín 50°4'17.1"N; 15°0'46.89"E

Obec v údolí Výrovky prvně zmíněna r. 1320. Uprostřed obce zachována část býv. gotické tvrze, v jejím sousedství unikátní renes. zámek z r. 1610, hlavní budova se zbytky sgrafit, pův. komíny, volutovým štítem a nárožní věží. Objekt nyní v soukromém vlastnictví, veřejnosti přístupný od r. 2008, v západním křídle zbudován stylový penzion, při něm zámecký park. Pseudogotická kaple Nejsvětějšího Vykupitele z let 1891–1892 podle návrhu Josefa Mockera, proti ní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Na západním okraji barokní most přes říčku Výrovku z 18. stol. Při silnici do Plaňan barokní boží muka z 1. poloviny 18. stol. Jihozápadně od obce na skalnaté ostrožně v místě Na šancích slovanské hradiště s patrnými valy. Západně od obce přírodní památka Lom u Radimi, na jižním svahu vrchu Radim přírodní rezervace Stráň u Chroustova.

Obec prvně uváděna r. 1358. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu přestavěn barokně po požáru r. 1717, upravován r. 1818 a po dalším požáru r. 1872. Dochovány selské usedlosti z 19. stol. s kamennými branami. Jižně od obce na ostrohu tvrziště Kočičí hrádek, valy a prohlubeň po tvrzi ze 14. stol.

Radkov

Svitavy 49°44'51.83"N; 16°44'16.6"E

Hrad Radkov neznámé historie střežící obchodní cestu údolím Třebůvky obydlen patrně ve 13. stol. Nad křižovatkou vedlejších silnic dochovány výrazné terénní relikty a zbytky ohradní zdi.

www.ceskonamape.cz

463

Radkovice

Plzeň-jih

Radobytce

Písek

49°32'51.62"N; 13°22'4.98"E

49°24'48.31"N; 14°1'54.72"E

Obec doložena r. 1397. Ve stavbě č. p. 18 dochováno torzo tvrze s částí zdiva a sklepem. Východně od obce zalesněný vrch Jindřín (535 m n. m.) s prehistorickým hradištěm na vrcholu. Turistické východiště ke zřícenině hradu Skála – viz samostatné heslo.

Osada doložena ve 2. polovině 14. stol., nyní část města Mirotice. Gotický kostel sv. Ondřeje z r. 1360 renovován barokně r. 1730.

Radkovice u Hrotovic

Třebíč 49°4'15.03"N; 16°0'28.33"E

Obec prvně připomínána r. 1310. Barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků vybudován r. 1750 ze starší barokní kaple na půdorysu osmiúhelníku, před ním barokní sochy čtyř světců.

Rádlo

Jablonec n. N.

Radomyšl

Strakonice 49°19'5.26"N; 13°55'56.8"E

Obec poprvé zmiňována r. 1284, nalezené slovanské pohřebiště potvrzuje staré osídlení na křižovatce obchodních cest, historický status městyse obnoven r. 2006. Románský kostel sv. Martina z 12. stol. přestavěn později goticky i barokně, v sousedství barokní děkanství z let 1763–1767, za kostelem barokní Kalvárie z 18. stol. Dochována řada domů ve stylu lidového baroka a empíru a empírová radnice. Východně na návrší barokní poutní a hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1736 s výhledem do okolí.

50°41'51.68"N; 15°6'55.16"E

Obec českého původu doložena r. 1419. Kostel Nejsvětější Trojice, pův. barokní kaple z let 1725–1776, mnohokrát přestavován a rozšiřován. Před ním pískovcový kříž z r. 1808.

Radnice

Rokycany 49°51'26.29"N; 13°36'25.67"E

Městečko poprvé zmíněno r. 1336, na město povýšeno r. 1570, v minulosti centrum uhelné pánve. Na náměstí malý barokní zámek z doby kolem r. 1730, přestavěn po požáru r. 1849, sídlo městského muzea z r. 1891. Barokní kostel sv. Václava z r. 1720, kašna s empírovým sloupem a několik památných domů. Barokní hřbitovní kaple sv. Rozálie z r. 1713. Synagoga z konce 18. stol. rekonstruována na ekocentrum, východně od města židovský hřbitov. Na vrchu Kalvárie barokní poutní kaple Navštívení Panny Marie, dílo K. I. Dienzenhofera z doby kolem r. 1745 s křížovou cestou. Rodiště operní pěvkyně Gabriely Roubalové (1843–1922), v cizině zvané La Boema, pamětní deska na zámku.

Radonice

Chomutov 50°17'50.02"N; 13°16'49.18"E

Obec doložena r. 1189. Barokní zámeček z r. 1725 po r. 1816 upraven na radnici a hostinec. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1702, před ním pseudogotický mariánský sloup z 19. stol.

Radonice nad Ohří

Louny 50°22'47.52"N; 13°55'9.53"E

Ves doložena r. 1145 v majetku strahovského kláštera, nyní část městyse Peruc. Novogotický kostel z let 1905–1907, barokní fara z r. 1781. Západně nad vsí na návrší Ovčín zbytky pravěkého hradiště.

Radostice

Brno-venkov 49°7'57.74"N; 16°28'47.02"E

Obec pod Bobravskou vrchovinou prvně doložena r. 1333. Pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy z r. 1366 upravován v letech 1722 a 1852. U obce přírodní park Bobrava, jeho součástí chráněné území Střelická bažinka, slatinný mokřad s bohatým výskytištěm obojživelníků, k jejich ochraně vybudován pod silnicí na jižní straně území jako první u nás žabí podchod.

Radostín nad Oslavou

Žďár n. S. 49°27'46.38"N; 15°57'55.92"E

Obec prvně uváděna r. 1365. Pův. dřevěný gotický kostel z přelomu 13. a 14. stol. opevněný v 15. stol. hradbami s věžovou branou nahrazen v letech 1769–1779 novým barokním kostelem sv. Bartoloměje, opraven po velkém požáru obce r. 1857. V ohradní zdi dominantní vysoká věž zvonice patrně z 15. stol. upravena při barokní přestavbě. U fary kamenný kříž z r. 1852.

Radošov

K. Vary 50°16'31.59"N; 12°59'46.6"E

Radnice – náměstí 464

Ves v údolí Ohře prvně zmíněna r. 1226 jako Radovanův Brod, nyní část obce Kyselka. Od r. 1364 přes řeku dřevěwww.ceskonamape.cz

ný krytý most, v minulosti mnohokrát obnovován, dřevěná část vyhořela r. 1986, most obnoven r. 2003. Kostel sv. Václava gotického původu v 18. stol. přestavěn barokně a upraven v 19. stol. Minerální Jindřichův pramen. Do 2. světové války ve vsi klášter sester sv. Kříže s kojeneckým ústavem, nyní škola. Na kopci Košťál nad vsí halštatské hradiště s kamennými valy.

1816–1822 a znovu upraven r. 1849, čtyřkřídlá budova svírá nádvoří. Veřejnosti přístupná expozice věnována především způsobu aristokratického bydlení v 18.–19. stol., cenná knihovna. Při zámku rozlehlý anglický park s rybníčkem. Goticko-renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1587.

Raduň – zámek Radošov – dřevěný most

Radvanice Radošovice

49°44'24.8"N; 14°52'13.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Pův. gotický kostel sv. Víta ze 14. stol. s lodí barokně přestavěnou r. 1727, dřevěná věž r. 1892 nahrazena zděnou. Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol.

Radouň

Mělník 50°20'56.72"N; 14°40'43.02"E

Ves prvně doložena r. 1354, nyní část obce Mělnické Vtelno. Pův. gotický kostel sv. Havla renesančně upraven v 16. stol., celkově opraven v letech 1998–2000, věž má dřevěnou nástavbu. Na hřbitově barokní márnice. Pomník padlým z r. 1960 připomíná oběti bojů v květnu 1945.

Radovesnice I

Kolín

Trutnov 50°34'1.17"N; 16°3'43.23"E

Benešov

Obec pod Jestřebími horami prvně zmiňována r. 1607, do r. 1994 těžba černého uhlí. Pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele z r. 1899, u něj sloup se sochou Panny Marie z r. 1865. V okolí zbytky zkamenělých stromů v lokalitě zvané Zkamenělý les. Ve Studénce severozápadně od obce lyžařské terény.

Radvanov

Tábor 49°30'34.93"N; 14°49'45.19"E

Ves prvně připomínána r. 1430, nyní část města Mladá Vožice. Pozdně barokní zámek z 18. stol. přestavěn v letech 1916–1919, rodiště rytíře Jana Jeníka z Bratřic (1756–1845), vojáka, vlastence a sběratele památek, na průčelí pamětní deska z r. 1936. Na návrší Větrák zřícenina větrného mlýna holandského typu neznámého původu, v provozu do r. 1848.

50°0'34.92"N; 15°9'8.79"E

Obec nad údolím Pekelského potoka prvně zmíněna r. 1266. Na návrší nad ní v anglickém parku zchátralý barokní zámek z doby kolem r. 1750, nyní opravován.

Radslavice

Přerov 49°28'39.86"N; 17°31'7.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1375. Moderní kostel sv. Josefa z r. 1932 nahradil starší kapli. Sousoší sv. Cyrila a Metoděje z r. 1879. Rodiště pedagoga a komeniologa Františka Slaměníka (1845–1913), zakladatele přerovského muzea, pamětní deska na rodném domě.

Raduň

Opava 49°53'39.25"N; 17°56'31.9"E

Obec na Raduňce doložena r. 1320. Renes. zámek vybudovaný v 16. stol. ze starší tvrze empírově přestavěn v letech

Radyně

Plzeň-město 49°40'48.26"N; 13°28'5.68"E

Hrad založil r. 1356 císař Karel IV. a po sobě nazval Karlskrone, místo cizího názvu se však vžil český název vrchu. Střed stavby tvoří podélný dvoupatrový palác sevřený na obou kratších stranách dvěma hranolovými věžemi do jednoho celku. Pětipatrová hlavní věž skrývala skladiště, obydlí pána, zbrojnici, lehké vězení a obydlí hlásného, nižší věž sloužila jako hladomorna. Po husitských válkách hrad v zástavě, po r. 1496 již neobýván a vyhořel. Po r. 1818 podle romantické módy opravena hradní věž a na vrcholu zřízena rozhledna, dílo zničeno požárem r. 1886. Zabezpečovací práce zahájeny po r. 1920, v sousedství zřízena výletní restaurace U Radouše. Nyní hrad vlastnictvím města Starý Plzenec, v sezóně přístupný, značené cesty od Plzně nebo Starého Plzence. Na severním svahu hřeben buližníkových skal zvaných Andrejšky, přírodní památka a cvičný horolezecký terén.

www.ceskonamape.cz

465

Rájec-Jestřebí

Blansko 49°24'22.99"N; 16°38'26.18"E

Město rozdělené řekou Svitavou vzniklo r. 1960 spojením dvou obcí, status města od r. 1973. Část Rájec na levém břehu prvně připomínána již r. 1131, v anglickém parku barokní zámek – viz samostatné heslo. Raně barokní kostel Všech svatých s věží z r. 1574 a presbytářem z r. 1699 na základech gotické stavby. Jestřebí prvně doloženo r. 1371, jeho nejvýznamnější památkou kaple sv. Anny z r. 1866 na náměstí.

Rajhrad

Brno-venkov 49°5'6.94"N; 16°36'13.99"E

Na místě velkomoravského blatného hradiště r. 1048 založen klášter benediktinů, přilehlá osada povýšena r. 1330 na městečko a r. 2000 na město. Klášter podstatně barokně přestavěn v 18. stol., v jeho prostorách od r. 2005 Památník písemnictví na Moravě. Vrcholně barokní klášterní kostel sv. Petra a Pavla z let 1722–1739 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, zachováno starší dvouvěžové průčelí z let 1690–1692. Před klášterem barokní kamenný most z r. 1760. Farní kostel Nalezení sv. Kříže z 2. čtvrtiny 18. stol.

Radyně – hradní věž

Rájec nad Svitavou

Blansko 49°24'32.68"N; 16°38'41.75"E

Ve vsi Rájec již ve 13. stol. dvě tvrze, severnější v místě dodnes zvaném Hradisko zanikla koncem 14. stol. za válek mezi moravskými markrabaty, druhá na návrší nad dnešním zámkem rozbořena za husitských válek a r. 1570 přestavěna na renes. zámek, který r. 1756 vyhořel. Poblíž v letech 1763–1764 vystavěn rodem Salmů nynější barokní zámek podle francouzských vzorů jako trojkřídlé patrové stavení s vysokou mansardovou střechou s vikýři, krátká křídla vytvářejí čestný dvůr. Z postranních stavení kolem nádvoří vystupují ještě čtyři patrové domky čtvercového půdorysu. Od 2. světové války jako významná památka v majetku státu, interiéry zámku s bohatými sbírkami i zámecká kaple přístupny veřejnosti během turistické sezóny.

Rajhrad – klášter

Rajnochovice

Kroměříž 49°24'44.24"N; 17°48'45.18"E

Rájec – zámek

466

Obec založena r. 1721 v místě staršího osídlení a kostela. Dlouhá tradice pálení uhlí. Poutní místo s barokním kostelem sv. Anny z let 1716–1742, zvaným též Valašská katedrála, u něj barokní fara. V okolí pomníky partyzánského odwww.ceskonamape.cz

boje. Jihozápadně v údolí silný Teodorův pramen upravený r. 1900, napájí nádrž pro plavení dříví.

Rakovice

Písek

kaple sv. Ondřeje, rozšířen r. 1875. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775. Barokní kříž z r. 1803. Na hřbitově pomník 31 dětem utonulým na školním výletě při převržení pramice na rozvodněné Dyji 26. května 1936, pomník též na místě neštěstí na břehu Dyje u Nových Mlýnů.

49°28'15.91"N; 14°3'16.2"E

Obec prvně zmíněna již r. 1045. Dvoukřídlý patrový renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. se šestibokou věžičkou, v restituci vrácen rodu Schwarzenbergů, od 18. stol. spojen lipovou alejí s čimelickým zámkem, pův. sochařská výzdoba aleje přemístěna do Čimelic. Na návsi kaplička sv. Ruperta z 18. stol. Jižně pod vrchem Chlum památník zvaný Vintíř ve tvaru jehlanu na třech koulích, připomíná boje s Francouzi v letech 1741–1743.

Rakovník

Rakovník 50°6'8.43"N; 13°43'55.84"E

Historické a průmyslové město na Rakovnickém potoce, pův. osada Rokytno doložena r. 1119, na město povýšena r. 1286, ve středověku středisko chmelařství a řemesel. Z dochovaného městského opevnění vynikají Pražská a Vysoká brána, pozdně gotické stavby z počátku 16. stol. Na rozlehlém náměstí vrcholně gotický chrám sv. Bartoloměje z 2. poloviny 15. stol., při něm zvonice z r. 1495. Barokní sousoší Panny Marie z r. 1749 a barokní radnice z let 1734–1738. Mezi Pražskou branou a kostelem barokní komplex klášterního domu cisterciáků, nyní muzeum T. G. Masaryka. V býv. synagoze Rabasova galerie. Na západním okraji gotický kostel sv. Jiljí z r. 1487, barokní kaple sv. Rocha z r. 1726 a hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z let 1585–1586, na východním židovský hřbitov ze 17. stol.

Ralsko

Č. Lípa 50°40'29.54"N; 14°45'57.57"E

Hrad Ralsko v extrémně vysoké poloze stejnojmenného vrchu (696 m n. m.) založen patrně ve 14. stol. Vartemberky. Přes silné opevnění a nepřístupnost od r. 1427 ovládnut na 30 let husity, vartemberská pevnost však r. 1468 dobyta žitavským vojskem. Opuštěný hrad sloužil krátce jako sídlo loupeživých rytířů a pak zpustl. Zřícenina s dominantní hranolovou věží po 2. světové válce jako součást vojenského prostoru nepřístupná, volný přístup obnoven r. 1991. Značené cesty vedou od Mimoně a Novin pod Ralskem. Z vrcholu krásný výhled. Na jihozápadním svahu skalní Juliina vyhlídka. Název Ralsko převzala r. 1992 také obec, od r. 2006 město, sdružující sídelní celky zbylé na území býv. vojenského újezdu – viz heslo Kuřivody.

Ralsko – zřícenina hradu

Rampuše Rakovník – Pražská brána

Rakvice

Rychnov n. Kn. 50°12'26.88"N; 16°22'26.49"E

Břeclav 48°51'23.1"N; 16°48'51.28"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1248. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1700 na místě starší zbořené

Podhorská víska prvně zmiňována r. 1544, nyní část obce Liberk. Na horním okraji barokní kaple z r. 1745, uprostřed pseudogotická kaple Panny Marie z r. 1868, poblíž socha Panny Marie z r. 1870. U rybníka kamenná socha Rampepurdy, postavy z knihy Karla Poláčka Bylo nás pět, zdejší rodačky.

www.ceskonamape.cz

467

Ramzová

Jeseník 50°11'45.72"N; 17°3'54.54"E

Horská ves a zimní rekreační středisko v Ramzovském sedle, nyní část obce Ostružná, nejvýše položená rychlíková zastávka na českém území (760 m n. m.). Novogotická kaple sv. Rocha z 19. stol. Nástupní stanice lanovky na Šerák. Lyžařské terény s vleky na svazích Šeráku – viz samostatné heslo.

13. stol. s dřevěným ochozem, rokoková loď z r. 1765. Před kostelem schodiště se čtyřmi barokními plastikami světců z r. 1765.

Rančířov

Jihlava 49°21'41.71"N; 15°35'24.76"E

Obec prvně zmíněna r. 1305, v jejím okolí ve středověku centrum jihlavských dolů. Pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. přestavěn ve 14. stol. goticky a v 18. stol. barokně. Jižně od obce při silnici barokní socha sv. Josefa z r. 1748.

Rapotín

Šumperk 49°59'50.1"N; 17°1'7.17"E

Ramzová

Raná

Louny 50°24'40.84"N; 13°46'46.9"E

Obec připomínána r. 1335. Pův. gotický kostel Všech svatých z r. 1384, barokně přestavěn před r. 1750, zachována gotická věž s bohatým portálem. Barokní socha Ecce Homo. Nad obcí čedičový vrch Raná (457 m n. m.) se třemi vrcholy, na jižním svahu rezervace české stepi. Centrum českého závěsného létání. Východně dominantní čedičový vrch Oblík (509 m n. m.), izolovaný kopec s rezervací teplomilné a stepní flóry.

Obec prvně doložena r. 1391. Novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1870–1874 s 50 m vysokou věží na místě stavby zbořené r. 1869, rekonstruován r. 2000. U něj barokní kaple sv. Michaela archanděla z 18. stol. a fara z r. 1896. Památník a sloup z r. 1678 připomínající čarodějnické procesy a 7 upálených zdejších žen. Sklárny do obce přeneseny r. 1829, výroba osvětlovacího a laboratorního skla. Na místě vyhořelé usedlosti budován soukromý zemědělský skanzen U Havlíčků, zahrnující Veteran muzeum, zoopark, malé arboretum a dětský koutek.

Rapšach

Jindř. Hradec 48°52'44.81"N; 14°55'57.42"E

Obec prvně doložena r. 1338, pův. dolnorakouská ves ve Vitorazsku, k českému území připojena r. 1920. Gotický kostel sv. Zikmunda z doby kolem r. 1450, věž s portálem přistavěna r. 1890, v presbytáři gotické malby z 15. stol. Patrová barokní fara.

Rasochy

Kolín 50°5'22.43"N; 15°24'25.36"E

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Uhlířská Lhota. Na hřbitově na východním okraji vsi kostel sv. Havla gotického původu, nově postaven barokně r. 1680. Patrová fara z 19. stol. Dřevěná zvonice zničena požárem v 60. letech 20. stol. Dochovány venkovské domy z 19. stol. s romantickými prvky. Vrch Raná

Raná

Raspenava Chrudim 49°47'47.35"N; 15°57'52.61"E

Obec prvně uvedena r. 1349. Kostel sv. Jakuba gotického původu z poloviny 14. stol. přestavěn barokně r. 1718 a upravován v 19. stol. Koncem 19. stol. naproti němu na okraji svahu objeveny zbytky zdiva tvrze neznámé historie. Pseudogotický evangelický kostel z let 1870–1879 na místě starší stavby z r. 1783.

Rancířov

Jindř. Hradec 48°56'4.15"N; 15°31'39.93"E

Ves prvně doložena r. 1257, nyní část obce Dešná. Pův. raně gotický opevněný kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 468

Liberec 50°54'2.97"N; 15°8'15.09"E

Obec v údolí řeky Smědé poprvé doložena r. 1343, německý název Raspenau čili Raspova niva odvozen od starého rytířského jména. Po připojení sousedních vsí Luh a Lužec a osady Peklo, pův. Karolinthal, obec r. 1962 povýšena na město. Od r. 1521 hamr a železárna, na Vápenném vrchu vápenka u lomů na mramor a vápenec. Novobarokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906–1907 na místě staršího gotického. U sousední fary chráněna brána s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1727. Dochováno několik staveb lidové architektury z 19. stol. Severně výrazná znělcová kupa Chlum (495 m n. m.) se stopami valů slovanského hradiště, r. 1893 tu objeven raspenavským geologem Blumrichem nerost nazvaný hainit podle německého pojmenování Hoher Hain, jako vojenský prostor nyní nepřístupný.

www.ceskonamape.cz

Raškov

Šumperk 50°1'53.49"N; 16°54'9.67"E

Ves prvně zmiňována r. 1351, v 15.–16. stol. železné hamry, nyní část obce Bohdíkov. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1711 se znakem Lichtenštejnů na věži, přestavěn v letech 1722–1735, kolem chráněná ohradní zeď. Východiště ke zřícenině Nového hradu – viz samostatné heslo.

Rašovice

K. Hora 49°52'56.58"N; 15°6'8.92"E

městečko chráněno dvěma hrady, gotický přední hrad ze 14. stol. přestavěn na trojkřídlý renes. zámek, barokně upraven r. 1672, uvnitř Muzeum středního Posázaví. Dochován zbytek ohradní zdi býv. parku. Před zámkem základy románského kostela zbořeného v 17. stol., barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1757. Raně barokní kostel sv. Matouše z let 1675–1691. Barokní kaple sv. Antonína z konce 18. stol., kaple sv. Václava z počátku 19. stol. Nad Živným potokem hrad Pirkštejn, založen počátkem 14. stol., opuštěn v 16. stol., okrouhlá věž změněna koncem 17. stol. na zvonici s dřevěnou nástavbou, palác r. 1724 na faru. Severně Ratajská vyhlídka s výhledy do údolí Sázavy.

Obec poprvé doložena r. 1316. Gotická tvrz ze 14. stol. zanikla za třicetileté války beze stopy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1748. U něj hranolová zděná zvonice z r. 1784.

Rašovice

Chomutov 50°22'26.85"N; 13°12'12.77"E

Ves prvně připomínána r. 1443, nyní část města Klášterec nad Ohří. Pozoruhodný renes. zámek Felixburk z let 1579–1583 zbořen po r. 1874, zachován zlomek obvodového zdiva. Empírový kostel sv. Anny z r. 1830.

Rašovka

Liberec 50°41'55.04"N; 15°2'46.25"E

Ves na horském hřebenu prvně doložena r. 1537, nyní část obce Šimonovice. Novodobý kostel sv. Antonína Paduánského z let 1932–1933. Na místě přepřažní stanice restaurace V Trnčí po požáru z r. 1962 obnovena r. 2006, její součástí 20 m vysoká zděná rozhledna.

Rataje

Tábor 49°21'0.26"N; 14°26'56.78"E

Obec prvně zmiňována r. 1352. Gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. přestavěn barokně v 18. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1916. Dochován cenný soubor zděné lidové architektury. Severně od obce hřbitůvek obětí epidemie cholery v letech 1867–1868. V místním mlýně narozen historik a archeolog Karel Jan Hraše (1840–1907), pamětní deska.

Rataje

Rataje nad Sázavou – hrad Pirkštejn

Ratboř

Kolín 49°58'34.14"N; 15°9'31.18"E

Obec prvně připomínána r. 1115 v majetku kladrubského kláštera. Tzv. Starý zámek v parku vznikl barokní přestavbou tvrze r. 1723, v letech 1912–1915 upraven secesně Janem Kotěrou pro rodinu Mandelíkovu, r. 1992 v restituci vrácen. Pro Mandelíkovy vystavěn Janem Kotěrou v letech 1910–1913 též secesní Nový zámek, kolem cenný park, po restituci v něm nyní hotel Chateau Kotěra s možností placené prohlídky, sochařská výzdoba od Jana Štursy. Pův. gotický kostel sv. Václava přestavěn a rozšířen barokně v letech 1672–1710, poslední obnova r. 1992. Hodnotné barokní sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1750, panská sýpka z téže doby. Pod Skokanovským rybníkem kamenný most přes říčku Polepku.

Kroměříž 49°16'19.45"N; 17°20'5.98"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1283. Pseudoslohový kostel sv. Petra a Pavla stojí na místě románské kaple z r. 1030 a pozdějšího gotického kostela, který vyhořel r. 1840, po provizorní opravě r. 1881 zbořen a nahrazen nynější novogotickou stavbou z let 1881–1884. Fara z let 1810–1814. Mezi lípami svobody socha Panny Marie s Ježíškem, v obci několik křížů z 19. stol. Budova školy z r. 1880. Rodiště hudebního skladatele Emila Axmana (1887–1949).

Ratiboř

Vsetín 49°22'2.6"N; 17°54'55.93"E

Horská valašská obec doložena r. 1306. Hodnotný evangelický kostel z let 1842–1861 na místě dřevěného z r. 1782. V obci partyzánské pomníčky.

Ratiboř

Jindř. Hradec 49°8'37.75"N; 14°54'59.1"E

Rataje nad Sázavou

K. Hora 49°50'29.24"N; 14°57'41.53"E

Pův. trhová ves Rataje Hrazené zmiňována r. 1289, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Středověké

Obec prvně připomínána r. 1265. Na návsi kaple Panny Marie se zvonkem z r. 1780. Severně od obce v lese býv. poutní místo Svatá Barbora, myslivna a pozdně gotický kostel sv. Barbory, doložen r. 1503, barokně upraven v letech 1654–1657, zrušen r. 1789, obnoven v letech 1895–1898.

www.ceskonamape.cz

469

Ratibořice

Třebíč 49°7'57.05"N; 15°54'24.69"E

Ves prvně připomínána r. 1351, nyní část města Jaroměřice nad Rokytnou. Středověká tvrz ve 2. polovině 17. stol. přestavěna na barokní zámek, od 19. stol. upraven na byty.

Ratibořice

Náchod 50°24'59.49"N; 16°3'7.48"E

Ves s tvrzí prvně připomínána r. 1388, nyní část města Česká Skalice. Pův. barokní letohrádek z let 1702–1708 kněžnou Zaháňskou v letech 1800–1812 zásadně empírově přestavěn a rozšířen na zámek. Ratibořice – panský mlýn

Ratibořské Hory

Tábor 49°27'48.89"N; 14°46'21.74"E

Obec prvně zmíněna r. 1527 jako hornická osada založená při stříbrných dolech, v 17. stol. horní město, po zániku těžby pokleslo na ves. Patrový dvoukřídlý zámek pozdně renes. původu přestavěn barokně r. 1730, později upraven na obytnou budovu. Barokní kostel sv. Vojtěcha z let 1720–1722, opraven r. 1942. Severozápadně místní část Ratibořice, pův. hornická osada s opevněným gotickým kostelem sv. Bartoloměje z konce 13. stol., přestavěn po požáru r. 1849. Dochovány stavby lidové architektury.

Ratíškovice

Hodonín 48°55'9.67"N; 17°10'0.6"E

Ratibořice – pomník Babičky

Za 2. světové války poškozen německou armádou, rozsáhlá rekonstrukce v 80. letech 20. stol. Při zámku rozlehlý anglický park s jezírkem a skleníkem.

Velká hornicko-vinařská obec prvně připomínána r. 1131, po 1. světové válce v okolí lignitové doly, těžba ukončena r. 1953. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1855–1857 na místě barokní kaple sv. Josefa z let 1655–1665. Fara z r. 1863. Kovaná hřbitovní brána z r. 1957. Zajímavá hornická kolonie baťovských domků pro zaměstnance lignitových dolů z 30. let 20. stol., v areálu býv. dolu Tomáš zřízeno r. 2006 v rekonstruovaném vagónu hornické a železniční muzeum, možnost projížďky šlapací drezínou po důlní vlečce.

Ratměřice

Benešov 49°38'34.32"N; 14°45'20.43"E

Obec prvně připomínána r. 1220 jako majetek louňovického kláštera premonstrátek. Románský kostel sv. Havla z počátku 13. stol. upraven ve 14. stol. goticky, současná podoba pochází z přestavby v letech 1858–1865, před ním rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Barokní zámek z r. 1706 výrazně přestavěn po r. 1838, u něj založen dendrologicky cenný park se dvěma unikátními exempláři sekvojovce obrovského vysokými 40 m. Zámek nyní soukromým majetkem, nepřístupný. Obec rodištěm vynikajícího houslisty a dirigenta Josefa Vlacha (1922–1988). Ratibořice – zámek

Jižně lovecký pavilón, empírová stavba z r. 1800 se dvěma dorskými sloupy v průčelí. Východiště do Babiččina údolí – viz samostatné heslo.

470

Razová

Bruntál 49°56'1"N; 17°32'3.35"E

Obec doložena r. 1288, počátkem 16. stol. opuštěna, nově osídlena v 2. polovině 16. stol. luterány z Dolního Slez-

www.ceskonamape.cz

ska a Braniborska, nyní nad nádrží Slezská Harta. Renes. kostel sv. Michala z let 1580–1590 opravován r. 1802, ohradní zeď z 19. stol. Zachován roubený lidový statek z 18. stol. U břehu přehradní nádrže stará vápenná pec, technická památka.

Rejchartice

Šumperk 50°1'50.06"N; 16°58'36.44"E

Obec prvně doložena r. 1351. Pův. pozdně renes. kostel sv. Michaela archanděla z r. 1643 přestavěn barokně r. 1770. V okolí výskyt drahých kamenů.

Rejšice

Ml. Boleslav 50°19'1.74"N; 14°58'24.89"E

Starobylá ves založena ve 13. stol., nyní část obce Smilovice. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1730–1737 upravován v letech 1787 a 1799. Z presbytáře starého kostela ze 14. stol., vyhořelého r. 1730, zřízena r. 1738 hřbitovní kaple sv. Jiljí.

Rejštejn

Klatovy 49°8'28.23"N; 13°30'53.82"E

Osada při rýžovištích zlata na Otavě doložena r. 1337, na královské horní město povýšena r. 1584, historický status města obnoven r. 2007. Nad náměstím kostel sv. Bartoloměje ze 16. stol. s cenným gotickým zvonem, pozdně barokně přestavěn r. 1792. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1883. V přiléhající osadě Klášterský Mlýn býv. sklárna, v letech 1878–1908 výroba uměleckého secesního skla, provoz ukončen r. 1947. Západně v lese při cestě k Malému Radkovu smolná pec, okrouhlá kamenná stavba z přelomu 19. a 20. stol. s kopulovitou střechou, nikdy nepoužita. Jižně na Otavě osada Čeňkova Pila, vznikla v 60. letech 19. stol. na soutoku Vydry a Křemelné kolem pily Čeňka Bubeníčka, pila r. 1912 upravena na vodní elektrárnu, nyní s přístupnou muzejní expozicí, technická památka. V sousedství Smetanův smrk z r. 1867 připomínající jeho návštěvu. Výše proti toku vodní elektrárna Vydra z r. 1937, využívá vody Vchynicko-Tetovského kanálu z nádrže u Srní, muzejní expozice.

Rejvíz

Rejvíz – vyřezávané hostinské židle

Rešice

Obec prvně zmíněna r. 1358. Jednoduchý renes. zámek z konce 16. stol. upraven barokně v 18. stol. a počátkem 19. stol. empírově, nyní chátrající soukromý majetek. Na návsi socha Panny Marie z r. 1875. Na návrší kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol., kolem soubor sedmi rokokových soch světců z r. 1777. Rodiště parašutisty Adolfa Opálky (1915–1942), účastníka atentátu na protektora Reinharda Heydricha, na rodném domku pamětní deska.

Rešov

Ves mezi hlubokými lesy doložena před r. 1350, nyní část obce Horní Město. Pod ní přírodní památka Rešovské vodopády.

Robeč

Litoměřice 50°32'31.67"N; 14°25'18.54"E

Ves prvně uváděna r. 1392, nyní část města Úštěk. Barokní kostel sv. Martina z 2. poloviny 17. stol., gotická věž z pův. stavby z 13. stol. Dřevěné lidové stavby.

Ročov 50°13'45.02"N; 17°18'0.28"E

Bruntál 49°52'45.25"N; 17°13'19.77"E

Jeseník

Horská osada (790 m n. m.) poprvé připomínána r. 1687 jako Reihwiesen, z toho český název, nyní část města Zlaté Hory. Rekreační a turistické středisko uprostřed lesů a horských luk. V okolí stejnojmenná národní přírodní rezervace z r. 1955, největší moravské i slezské rašeliniště s mechovými jezírky. Velké mechové jezírko zpřístupněno po haťovém chodníku naučnou stezkou (placená prohlídka). Kostel Jména Panny Marie z r. 1808. V penzionu, celodřevěné lidové stavbě z 19. stol., dochována část unikátní sbírky vyřezávaných židlí z počátku 20. stol.

Znojmo 49°3'11.8"N; 16°10'21.11"E

Louny 50°15'11.59"N; 13°46'21.37"E

Obec doložena r. 1352 jako městečko, status městyse obnoven r. 2006. Na návsi pseudogotický kostel Narození Panny Marie z let 1878–1883. V Dolním Ročově komplex augustiniánského kláštera s poutním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, založen r. 1373, zničen v husitských válkách, obnoven v 16. stol. Kostel vystavěn v letech 1715–1718, radikálně přestavěn v letech 1746–1750 K. I. Dienzenhoferem, pozoruhodné dvouvěžové průčelí s bohatou výzdobou. Konvent vystavěn v letech 1759–1765. Několik památných stromů.

Rodvínov

Jindř. Hradec 49°10'16.47"N; 15°3'27.59"E

Obec prvně doložena r. 1319. Dřevěná zvonice z 18. stol. Boží muka z r. 1652. R. 2008 uvedena do provozu sluneční elektrárna na ploše 5,5 ha. www.ceskonamape.cz

471

Rohatec

Hodonín

Rohozec

K. Hora

48°52'42.27"N; 17°10'52.6"E

49°58'29.16"N; 15°22'47.61"E

Pohraniční obec při brodu přes Moravu prvně připomínána r. 1270. Kostel ze 13. stol. zanikl, zachovaný presbytář upraven na kapli. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, lignitový důl, ropné vrty a výroba cukrovinek. U obce končí Baťův kanál – viz samostatné heslo.

Obec prvně připomínána r. 1407. Gotický kostel sv. Máří Magdalény z přelomu 13. a 14. stol. barokně přestavěn a rozšířen v 18. stol. Výklenková trojboká kaplička z 2. poloviny 18. stol.

Rohenice

Rohozná Rychnov n. Kn. 50°18'22.1"N; 16°1'53.64"E

Obec prvně připomínána r. 1356. Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele z doby před r. 1361 přestavěn v 16. stol. Nad ním polygonální stupňovitá dřevěná zvonice z r. 1652. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1821.

Svitavy 49°39'21.18"N; 16°24'26.05"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Gotický kostel sv. Erasma či Erazima ze 14. stol. rozšířen po zboření dřevěné zvonice r. 1888 o věž a přestavěn. Místní škola rodištěm spisovatele Bohuslava Březovského (1912–1976), pamětní deska.

Rohoznice

Pardubice 50°7'45.72"N; 15°39'29.52"E

Obec prvně doložena r. 1372. Nad severozápadním okrajem u rybníka v lokalitě Na Kapli tvrziště, nevýrazné stopy po tvrzi neznámé historie zaniklé v době husitských válek. Severně od tvrziště v lese novogotický lovecký zámeček z r. 1880, nyní zchátralý.

Rochlov

Plzeň-sever 49°43'50.49"N; 13°8'48.12"E

Obec poprvé zmiňována r. 1379. U hospodářského dvora obdélný patrový zámeček z r. 1711, nad vchodem znaková deska. Za zámkem kamenný barokní špýchar. V minulosti v okolí uhelné doly.

Roimund

Liberec 50°47'52.95"N; 14°53'27.96"E

Hrad založen na vysokém kopci (790 m n. m.) v letech 1343–1347, název Králova hora (Roi mont) dostal na počest nového krále Karla, od r. 1414 sídlem loupeživých tlup ve službách Vartemberků, rozbořen na konci husitských válek Lužičany nebo husity a již neobnoven. Přesto zůstal nadále úkrytem lupičů, poslední obyvatelné zbytky rozbořeny r. 1512. Zachována část mohutné hradby, val a příkop, nejsnadnější přístup ke zřícenině po značené cestě z místa Na Rozkoši u silnice východně od vsi Jítrava.

Rohenice – dřevěná zvonice

Rohle

Šumperk 49°51'38.5"N; 17°0'49.92"E

Obec prvně uváděna r. 1356. Raně empírový kostel sv. Martina z r. 1803 a Kalvárie z r. 1808. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1835. Sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1833. Dochována venkovská usedlost z 1. poloviny 19. stol. Při východním okraji malá přehrada z r. 1997.

Rohovládova Bělá

Pardubice 50°6'24.17"N; 15°36'32.46"E

Zemědělská obec prvně doložena r. 1361. Dominantní, pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol., barokně upraven r. 1768. Pseudorenes. evangelický kostel z r. 1861. Sochy Anděla strážce z r. 1764 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1892. 472

Rokle

Chomutov 50°21'13.01"N; 13°17'57.83"E

Obec připomínána r. 1368. Pův. barokní panský dům přestavěn r. 1847 klasicistně na zámeček. Barokní mariánská kaple z 18. stol. Na východním okraji přírodní památka Sluňáky, rezervace křemencových balvanů vyhlášena r. 1966.

Rokole

Rychnov n. Kn. 50°20'46.18"N; 16°14'20.41"E

Osada s poutním místem z 19. stol., nyní část obce Bohdašín. Dřevěná kaple u studánky nahrazena r. 1859 zděnou mariánskou kaplí, křížová cesta vybudována r. 1874, hostinec pro poutníky r. 1895. Kostel postaven v letech 1930–1935, vedle něj dřevěná Loreta. Od r. 1939 centrum mariánské-

www.ceskonamape.cz

ho schönstattského hnutí, r. 1997 postavena kopie kapličky v Schönstattu a r. 2000 provinční dům sester.

Rokštejn

Jihlava 49°20'2.69"N; 15°43'32.99"E

Jeden z nejstarších moravských hradů postaven před r. 1289 na skalním suku v údolí říčky Brtnice, po r. 1360 jako zeměpanský radikálně přestavěn a opevněn. Jako opěrný husitský bod proti katolické Jihlavě r. 1423 obležen a vypleněn, po opětném dobytí za česko-uherských válek pobořen a opuštěn. Volně přístupná malebná zřícenina podrobně archeologicky prozkoumána před neuskutečněnou stavbou vodní nádrže, pokračuje zabezpečování jejího zdiva. Přístup po cyklotrase ze vsi Přímělkov nebo po značené cestě z blízké Panské Lhoty s kostelem sv. Antonína Paduánského z r. 1841.

ho pův. křižovnického kostela sv. Hypolita z 12. stol. barokní kostel sv. Leopolda z r. 1752, věž přistavěna r. 1798. Jihovýchodně v hájku romantická kaple Panny Marie z 2. poloviny 19. stol. nad studánkou. Severně národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence z r. 2005, významná geologická lokalita se vzácnou teplomilnou faunou a flórou.

Rokytnice

Přerov 49°27'53.8"N; 17°23'15.79"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1086 v souvislosti s cestou spojující župní hrady Olomouc a Přerov. Udržovaný zámek renes. původu z konce 16. stol. účelově využit. Kostel sv. Jakuba Většího středověkého původu ze 14. stol. po požáru obnoven barokně r. 1764. Barokní morový sloup se sochou sv. Františka Xaverského z r. 1715.

Rokytnice nad Jizerou

Semily 50°43'46.14"N; 15°26'48.26"E

Obec v západních Krkonoších založena kolem r. 1574 u ložisek stříbra, olova a mědi, na město povýšena r. 1961, tradice sklářská a textilní. Barokní kostel sv. Michala z let 1752–1759 vystavěn na místě dřevěného protestantského z r. 1598. Secesní radnice z r. 1903 s 37 m vysokou věží. Mnoho roubených chalup i městských domů. Významné turistické a lyžařské středisko s lanovkami, lyžařskými vleky a sjezdovkami. V místní části Františkov muzejní expozice Starý Kravín.

Hrad Rokštejn

Rokycany

Rokycany 49°44'33.49"N; 13°35'43.91"E

Průmyslové město na Klabavě prvně zmíněno r. 1110, městem od r. 1406, památková zóna. Pův. gotický kostel Panny Marie Sněžné ze 14. stol. zbarokizován v letech 1785–1788, empírová věž z r. 1823. Pozdně barokní radnice a děkanství z r. 1784, empírové masné krámy z počátku 19. stol. Cenné městské domy a býv. barokní mlýn. Na náměstí mariánský sloup z r. 1770 a sloup se sv. Václavem z r. 1694. Na hřbitově hodnotný renes. kostel Nejsvětější Trojice, pův. evangelický z r. 1609. Na severozápadním okraji kamenná, tzv. Černá mohyla nad hrobem 90 vojáků císařského Mandlonova pluku zastřelených za údajnou zbabělost r. 1642. Regionální muzeum Dr. Bohuslava Horáka. Na východním okraji pomník a Muzeum vojenské techniky na demarkační čáře z r. 1945. Pamětní desky označují rodiště kališnického arcibiskupa Jana Rokycany (1397–1471) a hudebního skladatele Rudolfa Zamrzly (1869–1930). Rodákem je i violoncellista a hudební skladatel Antonín Kraft (1749–1820).

Rokytná

Znojmo

Rokytnice nad Jizerou – radnice

Rokytnice nad Rokytnou

Třebíč

49°3'50.91"N; 16°19'19.82"E

49°11'3.61"N; 15°46'22.77"E

Ves nad meandrem stejnojmenné řeky prvně zmíněna již r. 1046, nyní část města Moravský Krumlov. Severně na ostrožně nad řekou rozsáhlé slovanské hradiště zvané urbs Rokiten, osídleno v 9.–13. stol. Na místě požárem zničené-

Obec poprvé připomínána r. 1190 v majetku premonstrátského kláštera v Louce, status městyse z r. 1880 obnoven r. 2009. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu přestavěn barokně r. 1741, vyhořel r. 1777, pozdně barokně

www.ceskonamape.cz

473

obnoven r. 1794. Na kostelním schodišti soubor barokních soch světců z let 1747–1763. Barokní fara z let 1763–1790. Dochovány stavby lidové architektury. V minulosti v okolí těžba grafitu.

Rokytnice v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

50°9'53.78"N; 16°27'57.25"E

Pův. uhlířská, nyní rekreační obec prvně připomínána r. 1318, na město povýšena r. 1852, status města obnoven r. 1960. Na náměstí domy s podloubími a roubené domky, radnice z let 1851–1854, mariánský sloup z r. 1771 a empírová kašna z 1. poloviny 19. stol. Renes. zámek s arkádovým nádvořím vznikl přestavbou tvrze v letech 1548–1553, barokní štuk z doby kolem r. 1700. Na náměstí barokní farní kostel Všech svatých z let 1679–1684, při přestavbě v letech 1735–1736 zvětšen a přistavěna věž, před ním socha Krista z konce 18. stol., barokní fara z r. 1715 a Kalvárie z r. 1750. Pův. zámecký, nyní hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován kolem r. 1600 pův. jako protestantský, v 18. stol. barokně přestavěn. Za zámkem barokní kaple sv. Anny z r. 1722. V okolí lyžařské terény.

Ronov

Č. Lípa 50°37'7.64"N; 14°24'57.22"E

Hrad Ronov na dominantní stejnojmenné čedičové kupě (553 m n. m.) založen kolem r. 1400, od r. 1440 sídlo rytířů z Illburka, po vymření rodu r. 1554 opuštěn. Zachovány zříceniny hradby, objekt brány a vysoký obytný palác. Kruhový rozhled. Přístup ke zřícenině po značených stezkách z Blíževedel, Kravař a Stvolínek.

Ronov nad Doubravou

Chrudim 49°53'17.51"N; 15°31'54.4"E

Město pod Železnými horami založeno r. 1307. Novobarokní kostel sv. Vavřince vystavěn v letech 1847–1849 na místě zbořené svatyně gotické. Na náměstí novogotická radnice z r. 1865, jednoduchý zámek znovupostavený r. 1825. Mariánský sloup z r. 1693. Rodiště malíře Antonína Chittussiho (1847–1891), pamětní deska na rodném domě na náměstí, pamětní síň v tzv. Nečasově vile navržené sochařem Františkem Bílkem. Jižně od města při řece Doubravě tzv. Chittussiho údolí, nad ním dvojice kostelů. Na pravém břehu pův. románský kostel sv. Kříže z 2. poloviny 12. stol., goticky a barokně upravovaný, patřil k zaniklé vsi Protivany. Nad opačným břehem gotický kostel sv. Martina s renes. věží, pozůstatek zaniklé vsi Stusyně.

Ronov nad Sázavou

Havl. Brod 49°34'10.12"N; 15°46'28.45"E

Ves založena jako podhradí, prvně zmíněna r. 1329, nyní část města Přibyslav. V oboře nad potokem zřícenina stejnojmenného gotického hradu, založen ve 13. stol., dobyt husity r. 1424, jako pustý zmíněn r. 1538, zachovány zbytky hradby, paláce a věže. Na západním okraji vsi malý novobarokní zámek z 2. poloviny 19. stol. Dochován tříobloukový kamenný most přes Sázavu ze 16. stol., technická památka.

474

Ronovec

Havl. Brod 49°39'14.2"N; 15°37'9.02"E

Hrad nad Břevnickým potokem založen kolem r. 1262 pány z Lichtenburka, od r. 1345 za pánů z Lipé nazýván Sommerburg, v husitské době patrně již neobydlen, nevelká zřícenina značně poškozena v 18. a 19. stol. hledači pokladů. Přístup po odbočce ze značené cesty mezi obcemi Břevnice a Rozsochatec.

Ropice

Frýdek-Místek 49°42'22"N; 18°36'52.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1305. Středověká tvrz z 15. stol. přestavěna počátkem 18. stol. na barokní zámeček, klasicistně rozšířen r. 1810, nyní v soukromém vlastnictví zcela zchátralý. Empírový kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1806.

Roprachtice

Semily 50°38'58.3"N; 15°25'5.78"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1352. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1768. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1783. Socha Immaculaty z počátku 19. stol. ve stylu lidového baroka, socha sv. Stanislava z r. 1860. Západně kamenná rozhledna U Borovice z r. 2009.

Rosice

Chrudim 49°55'20.57"N; 15°56'57.52"E

Obec prvně připomínána r. 1318 stejně jako gotická tvrz, po likvidaci příkopu a valu ve 20. stol. zachován jen pahorek tvrziště. V letech 1650–1653 vystavěn pozdně renes. zámek, k němu r. 1728 přistavěno barokní křídlo se zámeckou kaplí. Za zámkem park s pavilónem a jízdárnou z r. 1678. Na hřbitově kostel sv. Václava gotického původu ze 14. stol., nyní barokní z 2. poloviny 18. stol. U něj barokní zvonice z 18. stol. se zděným přízemím a dřevěným patrem.

Rosice

Brno-venkov 49°10'57.27"N; 16°23'43.81"E

Obec na břehu říčky Bobravy prvně doložena r. 1259, na město povýšena r. 1907. Pův. gotický hrad ze 14. stol. přestavěn v letech 1570–1579 na renes. zámek s arkádovým nádvořím a opevněný příkopy a valy, po požáru r. 1641 upravován barokně a empírově, nyní zčásti zpřístupněn. Kolem hodnotný park. Na náměstí empírová radnice z r. 1815 s věží z r. 1858, u ní kamenný pranýř z 1. poloviny 17. stol., kašna s litinovou sochou ženy z r. 1869. Románsko-gotický kostel sv. Martina z 12. stol. přestavěn goticky ve 14. stol. a barokně v letech 1740–1770. Barokní fara z r. 1736. Nad jižním okrajem města barokní kaple Nejsvětější Trojice z konce 17. stol., pod ní křížová cesta z 1. poloviny 18. stol. Včelařské muzeum a skanzen.

Rosovice

Příbram 49°45'14.53"N; 14°6'29.52"E

Obec prvně zmíněna r. 1305. Na místě malé kaple vybudován r. 1913 kostel sv. Petra a Pavla. Katolický dům z r. 1936.

www.ceskonamape.cz

Rostoklaty

Kolín

Roštín

Kroměříž

50°4'22.57"N; 14°48'9.73"E

49°11'22.57"N; 17°17'17.3"E

Obec prvně připomínána r. 1295. Pův. gotický kostel sv. Martina barokně přestavěn v letech 1688–1715. Barokní hřbitovní brána s pilastry a volutovým štítem z počátku 18. stol. Na východním okraji kamenný pseudogotický kříž z 2. poloviny 19. stol., při silnici do Tuklat tabulový křížek z r. 1824.

Obec na úpatí Chřibů prvně doložena r. 1141. Farní kostel sv. Anny vybudován v letech 1840–1847 na místě starší barokní kaple téhož zasvěcení se zvonicí z r. 1777, u něj socha sv. Jana Nepomuckého. Seibertův vodní mlýn. Jihozápadně od obce osamocený hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího gotického původu v místě zaniklé vsi Jablonná, zcela barokně přestavěn r. 1742. Jihovýchodně Roštínská kaple z r. 1907. Východně na návrší Hradisko (451 m n. m.) stopy mohutného pravěkého hradiště z doby bronzové. Obec východištěm na vrchol Brdo – viz samostatné heslo.

Roštejn

Jihlava 49°15'7.06"N; 15°25'34.12"E

Hrad Rosenstein čili Růžový kámen, později Roštejn, založen pány z Hradce v 1. polovině 14. stol. uprostřed lesů na skalnatém vrchu na trojúhelníkovém půdorysu. Vstup chránila polygonální věž zvaná bergfrit o zcela ojedinělém půdorysu nepravidelného sedmiúhelníka. Poškozen r. 1423 při obléhání husity, po r. 1570 přestavěn na renes. lovecké sídlo, v okolí zřízena bažantnice a rozsáhlá obora. Po úderu blesku 12. června 1915 hrad z větší části vyhořel, poté chátral a měnil se ve zříceninu. Teprve v letech 1956–1982 provedeny rozsáhlé rekonstrukční práce, které objekt zároveň adaptovaly pro uložení sbírek jihlavského Muzea Vysočiny. Díky této akci zůstal Roštejn dochován v renes. podobě ze 16. stol., během sezóny zpřístupněn veřejnosti. Kolem prochází lesní silnička spojující vsi Růžená a Doupě.

Rotava

Sokolov 50°17'46.2"N; 12°34'26.78"E

Osada kolem hamru doložena r. 1543, od 17. stol. středisko železářství a těžby rud, v důsledku průmyslového rozvoje obec r. 1965 povýšena na město. Pseudoslohový kostel sv. Petra a Pavla z let 1914–1925. Nad městem přírodní památka Rotavské varhany, býv. lom se sloupcovou odlučností čediče.

Rotštejn

Semily 50°35'43.46"N; 15°13'29.77"E

Skalní hrad založen Markvartici v 2. polovině 13. stol., za nesnášenlivého Voka z Rotštejna r. 1318 dobyt a vypálen, ale později obnoven, opuštěn ve 30. letech 15. stol. Zřícenina nyní v majetku obce Mírová pod Kozákovem, pečuje o ni občanské sdružení Ochrana Klokočských skal. Zachovány jen zbytky zdí, skalní světnice a chodby, černá kuchyně a studna o hloubce 48 m. Nejkratší přístup z osady téhož názvu.

Roubanina

Blansko 49°36'53.7"N; 16°35'43.23"E

Obec prvně zmíněna r. 1356. Středověká tvrz zanikla v 17. stol. beze stop. Kostel sv. Ondřeje raně gotického původu z 2. poloviny 13. stol. přestavěn v 2. polovině 18. stol., při rozšiřování v letech 1923–1924 doplněn o věž.

Roudná

Plzeň-město 49°45'24.44"N; 13°22'58.91"E

Stará městská část Plzně, nyní součást městského obvodu Plzeň 1 ležící na místě vsi Malice, doložené před založením města r. 1295. Gotický hřbitovní kostel Všech svatých na románských základech, uvnitř nástěnné malby a pozdně gotická Madona ze 16. stol. Pod ním barokní kaple a renes. dům z doby kolem r. 1600 barokně upravený jeho majitelem, architektem Jakubem Augustonem. Na pahorku Kunčin hrádek pozůstatek tvrziště z let 1385–1495, pod ním dva empírově upravené prameny. Dochovány barokní lidové usedlosti.

Hrad Roštejn

Roštění

Kroměříž 49°21'57.41"N; 17°32'2.19"E

Obec prvně zmiňována r. 1141. Kostel sv. Floriána z r. 1932. V jihovýchodní části pod mohutnou lípou kaplička zvaná Poklona. Za obcí kamenný kříž připomínající více než sto obětí cholery r. 1833.

Roudnice nad Labem

Litoměřice 50°25'19.12"N; 14°15'14.6"E

Město založeno při brodu přes Labe patrně v 10. stol., doloženo r. 1167, nyní památková zóna. Mohutný raně barokní

www.ceskonamape.cz

475

zámek Lobkowiczů z let 1652–1684 zahrnul románskou stavbu královského a biskupského hradu. Čtyřkřídlá, převážně dvoupatrová stavba od r. 1950 sídlem vojenské konzervatoře. V sousedství pozdně renes. kostel sv. Václava z let 1615–1628 u býv. kapucínského kláštera a zámecká jízdárna, nyní galerie moderního umění. Gotický kostel Narození Panny Marie z r. 1333 přestavěn v letech 1725–1734 ve stylu barokní gotiky, k němu přiléhá zbytek kláštera augustiniánů o třech gotických křídlech s křížovými klenbami, u klášterní zdi pramen rudné vody, který dal městu jméno. Nad kostelem barokní zvonice z r. 1715. Zbytek městského opevnění představuje věž Hláska, čtyřboká pozdně gotická stavba s barokní střechou, nyní rozhledna. Cenné barokní kaple sv. Viléma Akvitánského z r. 1726, sv. Josefa z r. 1777 a sv. Rozálie z r. 1718. Evangelický kostel z r. 1909. V historickém centru několik v jádře barokních domů. Podřipské muzeum z r. 1900. Židovský hřbitov z počátku 17. stol. V Žižkových sadech Kratochvílova rozhledna z r. 1935, 13 m vysoká betonová věž. Přes Labe železný most z r. 1910. Na pravém břehu řeky rozsáhlý sportovní areál. Mezi rodáky patří historik umění Max Dvořák (1874–1921) a malíř Otakar Nejedlý (1883–1957).

Roudníky

zříceniny dotváří výjimečně zachovalý osmiboký komín hradní kuchyně. V sousedství barokní sýpka a barokní kaple sv. Anny z r. 1696. Přístup ke zřícenině po značené cestě z podhradní vsi. V ní kaplička s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého a roubené špýchary.

Ústí n. L. 50°38'55.04"N; 13°55'12.35"E

Ves na Modlanském potoce doložena r. 1352, nyní část města Chabařovice. Pozdně gotický kostel sv. Václava z r. 1607, do současné podoby upraven r. 1711. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Stará býv. kovárna, pův. hrázděná, několikrát přestavovaná. Východně od vsi zatopený povrchový důl zvaný Milada nebo Chabařovické jezero. Hrad Roupov

Roudno

Bruntál 49°53'43.49"N; 17°30'47.09"E

Obec prvně uváděna r. 1397, dolní část zatopena nádrží Slezská Harta. Raně barokní katolický kostel z r. 1656. Nad obcí vyhaslá sopka Velký Roudný (780 m n. m.), na vrcholu od r. 2007 dřevěná rozhledna o výšce 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m.

Rouchovany

Třebíč

Rousínov

Č. Lípa 50°48'17.71"N; 14°36'0.02"E

Ves v údolí Boberského potoka, německy Morgenthau, osídlena od 17. stol., nyní část obce Svor. Zachovány lidové roubené domy užívané k rekreaci. Východně v lesích mimo značené cesty nepatrné zbytky Rousínovského hrádku neznámé historie, nejspíše strážního stanoviště chránícího obchodní cestu k Milštejnu – viz samostatné heslo. Dochovány jen málo zřetelné valy a příkopy.

49°4'9.69"N; 16°6'28.94"E

Obec prvně připomínána r. 1218, ve středověku městečko. Historická radnice z r. 1604 zrekonstruována r. 1997, pod náměstím labyrint podzemních chodeb. Dominantní románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 13. stol. Mohutná renes. zvonice v podobě městské brány, tři spodní podlaží z r. 1558, zvonové patro z r. 1610. Barokní fara z 1. poloviny 18. stol., na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby.

Roupov

Plzeň-jih 49°32'18.92"N; 13°15'9.76"E

Gotický hrad založen patrně ve 13. stol., radikálně goticky přestavěn v letech 1380–1393 a znovu koncem 16. stol. na honosné renes. sídlo. Po nuceném prodeji počátkem 17. stol. opuštěn a po požáru Merklína r. 1817 částečně rozebrán. Dochovány zbytky paláce, opevnění, válcové obranné věže a vstupního traktu, charakteristickou siluetu hradní 476

Rousínov

Vyškov 49°12'11.61"N; 16°52'52"E

Obec prvně uváděna r. 1222, na město povýšena r. 1969, tradice nábytkářského průmyslu. Na náměstí renes. radnice z let 1598–1600, upravena barokně r. 1711 a empírově v 1. polovině 19. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1696–1717, barokní kaple sv. Floriána z r. 1728. Stará pošta z 1. poloviny 18. stol. Býv. synagoga doložena r. 1591, upravena na Husův sbor, dochován i židovský hřbitov. Rodiště skladatele a folkloristy Františka Sušila (1804–1868) a pěvce Karla Buriana (1870–1924). V části Rousínovec, dříve Starý Rousínov, barokní kostel sv. Václava z let 1718–1732, u něj sochy sv. Cyrila, Metoděje a Jana Nepomuckého z 18. stol. Dochováno lidové stavení se žudrem. Jižně v části Slavíkovice barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1728 a pomník brázdy vyorané r. 1769 císařem Josefem II. odhalený r. 1995.

www.ceskonamape.cz

Rousínov

Rakovník

Rozsochy

Žďár n. S.

50°1'12.82"N; 13°40'35.47"E

49°31'14.02"N; 16°11'57.86"E

Ves připomínána r. 1335, nyní část městyse Slabce. Gotický kostel Narození Panny Marie zničen za husitských bojů i za třicetileté války, nově postaven barokně r. 1740. Rodiště pěvce Karla Buriana (1870–1924).

Obec prvně zmiňována r. 1285. Barokní kostel sv. Bartoloměje vybudován v letech 1763–1765 na místě gotické stavby z 13. stol. Před ním pískovcové sochy sv. Michaela archanděla a Jana Nepomuckého z r. 1767, kamenný kříž z r. 1772. Barokní fara z r. 1763.

Rovečné

Žďár n. S. 49°34'40.53"N; 16°21'44.56"E

Obec prvně připomínána r. 1335, nález pražských grošů z doby krále Václava II. před r. 1305 dokládá starší původ. Barokní kostel sv. Martina nahradil kolem r. 1721 starší stavbu. Evangelický kostel a škola z r. 1782. Severozápadně na návrší Horní les 59 m vysoká telekomunikační věž z r. 2002 s ochozem rozhledny ve výši 38 m.

Rovensko pod Troskami

Semily

Rozstání

Prostějov 49°23'49.53"N; 16°50'36.29"E

Obec prvně připomínána r. 1358. Barokní farní kostel sv. Michala vystavěn v letech 1768–1779 na místě gotické stavby zbořené r. 1768. Nad severním okrajem býv. větrný mlýn z r. 1874, od r. 1904 do ukončení provozu r. 1922 lopatkové kolo nahrazeno plynovým motorem.

Roztěž

K. Hora

50°32'6.76"N; 15°15'35.29"E

49°54'25.42"N; 15°11'39.25"E

Pův. ves připomínána r. 1371, městem od r. 1408. V býv. osadě Týn gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. stol., loď přestavěna v 16. stol. V kostele pohřben Zikmund, zakladatel šlechtického rodu Smiřických, proti němu dřevěná zvonice z r. 1630 se třemi pověstnými obrácenými zvony. Zvony zavěšené srdci vzhůru se do pohybu uvádějí šlapáním. Empírová radnice z r. 1803 upravena novorenesančně r. 1904, uvnitř městské muzeum. Na náměstí socha Panny Marie z r. 1744 a sousoší Rozhovor z r. 1937. Pomník Svatopluka Čecha z r. 1913 s bustou. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Václava Karla Holana Rovenského (1664–1718).

Ves nad údolím Švadlenky připomínána r. 1391, nyní část obce Vidice. V místech staré tvrze lovecký zámek z r. 1669, přestavěn r. 1826 a secesně upraven v letech 1909–1911, v 90. letech 20. stol. místo natáčení televizního seriálu Život na zámku, nyní sídlo nadnárodní společnosti. Při zámku rozlehlý přírodní park z r. 1826. Severně výletní místo Lázně při pramenu léčivé vody, býv. lázně z r. 1825 a poutní místo, nad pramenem kruhová kaple Panny Marie Pomocné z r. 1819.

Rozhovice

Chrudim 49°58'3.8"N; 15°42'43.92"E

Obec prvně doložena r. 1131. Dominantní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z r. 1349 barokně přestavěn v 1. polovině 18. stol. Dochovány empírové venkovské domy z 1. poloviny 19. stol.

Rozhraní

Svitavy 49°36'3.06"N; 16°31'57.61"E

Obec v údolí Svitavy vznikla spojením tří pův. samostatných vsí r. 1950. V nejstarší části Bradlné, založené již kolem r. 1200, na strmém kopci pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1790.

Rozsochatec

Roztoky

Praha-západ 50°9'53.36"N; 14°23'32.39"E

Obec na levém břehu Vltavy prvně zmíněna r. 1233, na město povýšena r. 1968. U řeky zámek, pův. vodní tvrz z 13. stol. kruhového půdorysu, zpustl ve třicetileté válce, upraven v 17. a 19. stol., nyní expozice Středočeského muzea. Součást muzea tvoří Braunerův mlýn z 19. stol. s expozicí díla malířky Zdeňky Braunerové (1858–1934). Kostel Narození sv. Jana Křtitele upraven ze sýpky v letech 1865–1867, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1845. R. 2002 město silně postiženo povodní, rozsáhlá výstavba satelitního sídliště. U městské části Žalov připojené k městu r. 1960 hradiště Levý Hradec, v 9. stol. centrum přemyslovského státu, v letech 882884 zde kníže Bořivoj založil první křesťanský kostel v Čechách, stopy zdiva pův. rotundy pod dlažbou dnešního kostela sv. Klimenta s gotickým presbytářem a barokní lodí, stavba rekonstruována v letech 1939–1940. Mezi silnicí a železniční tratí odkryto archeology nejméně 8 slovanských osad.

Havl. Brod 49°40'27.29"N; 15°38'0.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1283. Tvrz ze 16. stol. uprostřed obce upravena v 17. stol. na barokní zámek, rozšířen v 1. polovině 18. stol., po požáru r. 1872 obnoven novorenesančně. V historickém zámeckém parku památné tisy a stopy opevnění tvrze. Na hrázi rybníka socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Na jižním okraji křížový kámen z r. 1648. Východiště ke zřícenině hradu Ronovec – viz samostatné heslo. Roztoky – zámek www.ceskonamape.cz

477

Roztoky u Jilemnice

Semily 50°33'58.06"N; 15°29'57.14"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1739. Socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Nad nádražím zbytky středověkého opevnění tvrze Purklín či Prklín, na tvrzišti smírčí kříž.

Roztoky u Semil

Semily 50°39'29.78"N; 15°22'27.94"E

Horská obec nad Staroveským potokem připomínána r. 1356. Barokní sloup se sochou Immaculaty z r. 1772. Sochy Panny Marie z 2. poloviny 18. stol. a sv. Jana Nepomuckého z r. 1867. Starý mlýn s dochovaným zařízením ze 17.–19. stol., muzejní expozice.

Varobyle, osídlena ve 14.–16. stol. Ptačí rezervace Rožďalovické rybníky Natura 2000.

Rožmberk

Největší český rybník Rožmberk o rozloze vodní plochy 489 ha vybudován v letech 1584–1590 Jakubem Krčínem z Jelčan přímo na řece Lužnici. Průtok vody na řece důmyslně regulován umělým tokem Nové řeky – viz samostatné heslo. Hráz 2,4 km dlouhá, 80 m široká a 11,5 m vysoká, porostlá staletými duby, plně obstála i při mimořádně ničivých povodních v letech 1890 a 2002. Pod ní pův. Rožmberská bašta z r. 1590 se sgrafity a malá vodní elektrárna z r. 1922.

Rožmberk nad Vltavou Rozvadov

Pohraniční obec doložena r. 1580 jako Sichdichfür, česky Hleďsebe, název Rosshaupt čili Rozvadov užíván od r. 1885. Pozdně barokní kostel sv. Václava z r. 1816 po 2. světové válce využíván jako kino a sýpka, nyní zcela zpustlý. Jihozápadně od obce tzv. Tillyho šance z třicetileté války, náspy a příkopy jako pozůstatky opevnění z r. 1621.

Rožany

Děčín 51°1'30.8"N; 14°27'5.58"E

Ves prvně zmiňována r. 1346, nyní část města Šluknov. Lidové stavby, v okolí žulové lomy. Moderní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1936, při silnici do Šluknova kaple s reliéfem Piety z 2. poloviny 18. stol. Přírodní pozoruhodnost tvoří tzv. Javorová brána, dva javory srostlé ve výši 5 m v jeden kmen.

Rožďalovice

Č. Krumlov 48°39'20.54"N; 14°22'3.9"E

Tachov 49°40'13.77"N; 12°33'23.84"E

Jindř. Hradec 49°2'38.45"N; 14°46'16.82"E

Osada nad zákrutem Vltavy založena jako podhradí r. 1262 pod gotickým hradem z r. 1250, historický status města z r. 1362 obnoven r. 2006. Hrad složen ze dvou částí, horní hrad z 13. stol. vyhořel r. 1522, z pův. stavby zachována jen válcová věž Jakobínka. Na místě hradní stavby tzv. Nový zámek z 19. stol., nyní rekreační zařízení. Dolní hrad vystavěn po r. 1330 jako zmenšenina Krumlova, renesančně přestavěn a v letech 1840–1857 částečně regotizován, interiéry se sbírkami zpřístupněny veřejnosti. Ve městě gotický kostel Panny Marie z r. 1271, pozdně goticky přestavěn v 15. stol. Pozdně gotická fara z 15. stol. barokně upravena, na náměstí renes. a barokní domy. Radnice z 15. stol. dostavěna v 19. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 a kašny z 19. stol. Dochovány zbytky městských hradeb ze 14. stol. Historická přádelna z r. 1854 v provozu do r. 1950. Synagoga ze 17. stol. zbořena r. 1966, severně od města židovský hřbitov z let 1883–1950.

Nymburk 50°18'9.24"N; 15°10'18.19"E

Obec prvně připomínána r. 1223, status města z r. 1340 obnoven r. 2009. Pův. pozdně renes. zámek z r. 1622 přestavěn pozdně barokně r. 1760, trojkřídlá dvoupatrová stavba nyní účelově využita. Před zámkem cenné barokní sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z r. 1717. V dominantní poloze dvouvěžový barokní kostel sv. Havla gotického původu, nyní v barokní podobě z let 1726–1732. Barokní děkanství z r. 1720. Empírová radnice z r. 1827 přestavěna v letech 1905–1906, na náměstí mariánský sloup z r. 1718. Dochována barokní sýpka z poloviny 18. stol. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1868 a kaple sv. Jana a Pavla z r. 1849. Před kostelem pomník Mistra Jana Husa z r. 1923. V obci pobočka Polabského muzea s expozicí slavných rodáků a muzeum knihařství s historickou knihařskou dílnou uměleckého knihaře Jendy Rajmana (1892–1965). V roubeném domě s podloubím galerie Melantrich s výstavní síní. V obci se narodili kališnický teolog Václav Rožďalovský (kolem 1490–1520), knihtiskař Jiří Melantrich z Aventina (1511–1580), zakladatel české vědecké pedagogiky Gustav Adolf Lindner (1828–1887), hudební skladatel Daniel Milčinský (1706–1735) a astronom Josef Jiří Böhm (1807–1868). V obci a okolí řada památných stromů, zejména lípy, duby, buky a jírovce. Severovýchodně v lese terénní stopy zaniklé vsi s dvorem 478

Rožmberk nad Vltavou

Rožmitál

Náchod 50°35'52.1"N; 16°22'20.9"E

Ves pod hřebenem Javořích hor poprvé připomínána r. 1406, nyní část města Broumov. Zachovány roubené chalupy i výstavné statky broumovského typu. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1742 vybavena hodnotnými freskami. Sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol., mariánská kaplička z 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Rožmitál na Šumavě

Č. Krumlov 48°42'5.87"N; 14°23'18.73"E

Obec prvně doložena r. 1259. Pův. raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. stol. přestavěn novogoticky r. 1909, oltář se sochami sv. Šimona a Judy. Sousoší sv. Jana Nepomuckého se sv. Floriánem a Šebestiánem z 18. stol. na vysokém podstavci.

Rožmitál pod Třemšínem

Příbram

49°36'11.87"N; 13°52'0.93"E

Podbrdská obec založena kolem r. 1250 pův. jako podhradí, od r. 1300 městečkem, od 16. stol. městem. Nad Podzámeckým rybníkem hrad, založen kolem r. 1250, v 16. stol. přestavěn na renes. zámek, trojkřídlou stavbu se vstupní branskou věží a palácem. Na náměstí Podbrdské muzeum s pamětní síní Jakuba Jana Ryby, jeho součástí též muzeum historických automobilů. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1729–1732 novobarokně přestavěn r. 1904. Ve Starém Rožmitále pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol., barokní úprava a stavba věže v letech 1729–1731, o Vánocích 1796 v něm poprvé provedena Česká mše vánoční místního kantora Jakuba Jana Ryby (1765–1815), jeho hrob na sousedním hřbitově. Jihozápadně místní část Voltuš, v 18. stol. tzv. flusárna na výrobu drasla, v lese za hájovnou Štěrbina Rybova mohyla na místě, kde si r. 1815 vzal život, navršena r. 1933 nad křížem z r. 1854.

Hradisko nad levým břehem řeky založen ve 13. stol., zbořen jako loupežnické sídlo r. 1539, dochovány malé zbytky zdiva. Od konce 19. stol. rozvoj průmyslu, v letech 1796–1960 klimatické lázně, pozůstatkem lázeňský dům v parku. Dominantní barokní kostel Všech svatých z let 1748–1752. Dřevěný evangelický kostel z poloviny 20. stol. V býv. škole z počátku 19. stol. nyní správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Součást města představuje Valašské muzeum v přírodě založené r. 1925, nyní tvořeno třemi areály, pův. Dřevěné městečko zahrnuje soubor roubených staveb valašského typu s kostelem sv. Anny, zvoničkou, fojtstvím, usedlostmi a hospodářskými budovami. Další rozsáhlý soubor staveb tvoří Valašskou dědinu, nejmladší areál Mlýnská dolina z r. 1982 zahrnuje technické stavby. Od r. 1995 součástí muzea také Jurkovičovy stavby na Pustevnách. Kolem kostelíka hřbitov zvaný Valašský Slavín s hroby významných osobností kraje, mj. tu jsou pohřbeni zakladatelé skanzenu bratři Jaroňkové a atleti-olympionici Emil Zátopek a Ludvík Daněk.

Rtyně nad Bílinou

Teplice 50°36'7.19"N; 13°54'37.84"E

Obec prvně doložena r. 1333. Barokní kostel sv. Martina z r. 1662, v současné podobě od r. 1736. Na vrchu Chotyně nad obcí zbytky hradu Paradies – viz samostatné heslo.

Rtyně v Podkrkonoší

Trutnov 50°30'16.9"N; 16°4'25.5"E

Obec pod hřebenem Jestřebích hor doložena r. 1367, od 19. stol. hornická tradice, na město povýšena r. 1978. Centrum velkého selského povstání r. 1775 vedeného rychtářem Antonínem Nývltem, býv. rychta přestavěna a zvýšena o patro, vedle ní socha Rebela z r. 1975. Konírna z r. 1750 za rychtou upravena r. 1975 na městské muzeum s expozicemi věnovanými etnografii, selským bouřím r. 1775 a dolování uhlí. Dominantu tvoří barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1679 postavený náhradou za zchátralý gotický. U něj mohutná dřevěná zvonice ze 16. stol. se třemi zvony, před hřbitovní branou socha krále Davida z doby kolem r. 1730 pocházející z Braunovy dílny. Lidová hvězdárna z let 1977–1980. Rodiště rychtáře Antonína Nývlta (1721–1782), vůdce selského guberna, a Čeňka Kolety (1876–1967), zasloužilého hornického kapelníka.

Rožmitál p. Tř. – starorožmitálský kostel

Rožná

Žďár n. S. 49°28'30.47"N; 16°14'34.63"E

Obec poprvé připomínána r. 1349. Kostel sv. Havla z 2. poloviny 13. stol. přestavěn do současné podoby r. 1824. Barokní fara z r. 1765.

Rožnov pod Radhoštěm

Vsetín 49°27'38.98"N; 18°8'10.55"E

Obec v údolí Rožnovské Bečvy prvně zmíněna r. 1267 jako podhradí, na město povýšena r. 1880. Hrad Rožnov na návrší

Rtyně v Podkrkonoší – rychta

www.ceskonamape.cz

479

Ruda

Bruntál 49°51'47.8"N; 17°11'20.08"E

Pův. středověká hornická osada, později významné poutní místo, nyní část obce Tvrdkov. Nad ní Křížový vrch s křížovou cestou se 14 barokními sousošími a barokní kostel Panny Marie Sněžné z r. 1758. Z Křížového vrchu výhled.

Ruda

Žďár n. S. 49°19'20.25"N; 16°7'23.02"E

Obec prvně připomínána r. 1353, v minulosti těžba železné rudy. Klasicistní kostel sv. Jiljí z r. 1795, na místě zbořeného starého kostela postavena škola. V obci tři smírčí kameny a trojhranná boží muka u hřbitova.

Rudice – větrný mlýn

Rudka Ruda (Žďár n. S.) – kostel

Ruda nad Moravou

Šumperk 49°58'50.89"N; 16°52'41.33"E

Obec pod Jeseníky, pův. zvaná Železná Hora, prvně připomínána r. 1351, v minulosti těžba železné rudy. Renes. zámek z r. 1610 s arkádovým nádvořím a vestavěnou věží později barokně upraven, účelově využit. U něj barokní sýpka z r. 1718. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně. Barokní sochy Panny Marie a sv. Josefa z 1. poloviny 18. stol., klasicistní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1789 a empírová Kalvárie z r. 1825. Empírový komplex býv. lihovaru z 1. poloviny 19. stol.

Rudice

Blansko 49°31'14.49"N; 16°30'47.53"E

Blansko 49°20'12.01"N; 16°43'32.54"E

Obec poprvé zmíněna r. 1353 jako hornická osada, těžba železné rudy do r. 1893. V horní části zachovalý kamenný větrný mlýn holandského typu z poloviny 19. stol., uvnitř celoročně přístupná muzejní expozice. Jihovýchodně pod obcí tzv. Rudické propadání, krasová lokalita propadu Jedovnického potoka do hloubky 86 m v podzemí, délka dosud prozkoumaného labyrintu činí asi 13 km. Zatopené těžební jámy a geologicky zajímavý pískový lom s barevnými vrstvami písků.

Ves prvně připomínána r. 1374, nyní část města Kunštát. Na jejím okraji umělá jeskyně blanických rytířů, v letech 1928–1930 tu sochař-samouk Stanislav Rolínek (1902–1931) vytesal do pískovce pomocí hasičské sekerky a nůžek na ovce postavy spících rytířů, sv. Václava na koni a lva střežícího jeskyni. Poblíž vytvořil r. 1928 ještě sochu prezidenta T. G. Masaryka, po zničení nacisty r. 1942 zachovány pouze obří boty. Nad vsí na vrchu Milenka kamenná, 18 m vysoká Burianova rozhledna z r. 1931 s vyhlídkovou plošinou ve výši 15 m.

Rudná

Praha-západ 50°1'36.88"N; 14°13'30.49"E

Obec při plzeňské silnici vznikla r. 1951 spojením obcí Dušníky a Hořelice, od r. 2000 povýšena na město. V místní části Hořelice doložené r. 1228 přestavěna pův. tvrz kolem r. 1700 na barokní zámeček. Nedaleko něj barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1742–1747 podle projektu K. I. Dienzenhofera a pozdně barokní patrová fara. V místní části Dušníky na vrchu Homole v místě barokní stavby pseudorománský kostel sv. Jiří z let 1908–1910. Na náměstí zvonička z r. 1776, opravena r. 2000. Vysoce cenné sídliště z doby bronzové zničeno r. 1995 při stavbě velkoskladu.

Rudné

K. Vary 50°21'9.09"N; 12°41'1.36"E

Horská ves u cínových dolů doložena r. 1556, nyní část obce Vysoká Pec. Těžba ukončena r. 1813. V dominantní poloze barokní kostel Navštívení Panny Marie z 18. stol. 480

www.ceskonamape.cz

Rudník

Trutnov

Rukáveč

Písek

50°35'13.76"N; 15°43'37.21"E

49°25'22.84"N; 14°19'30.67"E

Obec založena jako hornická osada pův. zvaná Heřmanovy Sejfy r. 1354, dolování do 16. stol. Renes. zámek z let 1607–1622 přestavěn r. 1815 na pivovar. Tzv. nový zámek vybudován r. 1813 v pseudogotickém slohu. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. přestavěn renesančně v letech 1598–1602. Barokní fara z r. 1766, u ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714.

Nevelká osada, nyní část města Milevsko. Na návsi kaple z 19. stol., dochovány lidové roubené stavby. Západně Rukávečská obora s chráněným bukovým porostem, v nepřístupné oboře lovecký zámeček Tyrolský dům vystavěný v alpském stylu r. 1810, u něj dřevěná kaplička sv. Huberta a secesní hřbitov loveckých psů. Na návrší za oborou osada Svatý Jan s pozdně gotickým kostelem sv. Jana Křtitele a Panny Marie z r. 1567, obnoveným r. 1777.

Rudolec

Žďár n. S. 49°28'40.3"N; 15°49'51.68"E

Obec prvně připomínána r. 1420. Renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. vznikl rozšířením starší tvrze, při barokní přestavbě čtyřkřídlé stavby s arkádovým nádvořím v letech 1725–1735 přistavěna věž, založen park a zpřístupněna zámecká kaple sv. Anny, projekt rehabilitačního centra po r. 1990 nedokončen, objekt uzavřen a opuštěn. Při silnici stará kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého, moderní kaple sv. Anny z r. 1998.

Rudolfov

Č. Budějovice 48°59'35.26"N; 14°32'26.63"E

Město vzniklo živelně při nalezištích stříbra v 15. stol., od r. 1585 královské horní město s vlastní mincovnou, vedle Jáchymova a Kutné Hory ve své době nejvýznamnější horní město Čech, úpadek po vypálení r. 1619. Dominantní raně renes. kostel sv. Víta, pův. protestantský z let 1554–1583, barokně upraven v letech 1765–1766. Renes. býv. Perkmistrovský dům z r. 1590, pův. sídlo báňského úřadu, nyní radnice. Na okraji děkanský dvorec Lustenek z doby kolem r. 1580, přestavěn na renes. zámeček se sgrafity. Na hrázi rybníka socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. na podstavci z r. 1731. V okolí zachována část soustavy vodních děl, budované pro potřeby dolů. Historii dolování i města přibližuje naučná stezka.

Rudoltice

Ústí n. O. 49°53'55.12"N; 16°34'12.92"E

Obec poprvé zmiňována r. 1304 v majetku zbraslavského kláštera. Empírový kostel sv. Petra a Pavla z let 1804–1809 na místě dřevěné stavby, opraven r. 1992. Fara z let 1770–1794. Dochována venkovská usedlost z r. 1834, dva kamenné kříže z let 1741 a 1769, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737 a sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1807. Východně na Zámeckém vrchu fragment monumentálního barokního Nového zámku z let 1699–1712, vyhořel r. 1714, v letech 1756–1780 zbořen až na třípatrovou severozápadní věž, od r. 2006 rekonstruována soukromým majitelem na ubytovací zařízení s rozhlednou.

Rumburk

Děčín 50°57'9.79"N; 14°33'19.52"E

Pohraniční město prvně zmíněno r. 1298, od 16. stol. významná textilní výroba. V květnu 1918 ho proslavila rumburská vzpoura rakouské vojenské posádky, která skončila popravou tří vůdců v Rumburku a dalších sedmi v Novém Boru, událost připomíná pomník z r. 1951 na místě popravy a socha Nepokořený z r. 1958 v parku u býv. kláštera. Pův. renes. zámek změněn přestavbou v prostý třípatrový objekt, nyní škola. Na náměstí morový sloup z r. 1681, sochy světců doplněny v letech 1724–1774. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje z r. 1352 vyhořel r. 1744, obnoven r. 1748. Kapucínský klášter s kostelem sv. Vavřince z let 1683–1690, v nádvoří loretánská kaple z let 1704–1709, ambity dostavěny v letech 1742–1755. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1778 po 9 letech zrušen, od r. 1860 evangelický, nyní v opravě po požáru z r. 2003. Ve Šmilovského ulici tkalcovské dřevěné domky se slepými arkádami z poloviny 18. stol. Oblastní muzeum z r. 1902. Na Strážném vrchu pův. barokní kaple sv. Jana Křtitele z let 1722–1725, po r. 1787 přestavěna na větrný mlýn, r. 1845 opět vrácena pův. účelu, od r. 1956 pravoslavný kostel. U něj sousoší Kalvárie z r. 1828, křížová cesta z r. 1829 a památný jasan starý asi 300 let. Jihozápadně čedičový vrch Dymník, pův. Rauchberg (515 m n. m.), na něm 15 m vysoká, volně přístupná kamenná rozhledna z r. 1896, do r. 1945 nazývaná podle zakladatele Augustýnka, pod vrcholem výletní restaurace.

Ruprechtice

Náchod 50°38'19"N; 16°16'10.98"E

Protáhlá ves poprvé uváděna r. 1361, nyní část města Meziměstí. Zachovány usedlosti broumovského typu z 19. stol. Barokní osmiboký kostel sv. Jakuba Většího z r. 1721 patrně podle plánu K. I. Dienzenhofera. Renes. zvonice a fara z r. 1838. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Východiště na Ruprechtický Špičák – viz samostatné heslo.

Ruprechtický Špičák

Náchod 50°39'39.49"N; 16°16'51.03"E

Ruchomperk

Domažlice 49°26'3.49"N; 13°6'54.71"E

Hrad, pův. zvaný Rauchenberg, vybudován na vrcholu hory Velký Kouřím (641 m n. m.) patrně Černíny počátkem 13. stol. Jeho krátká existence skončila ještě ve 13. nebo nejpozději ve 14. stol. Zachovány jen terénní stopy, valy a příkopy kolem pahorku. Přístup po značených cestách z Němčic nebo Černíkova.

Nejvyšší vrchol Javořích hor (880 m n. m.) na českém území. Javoří hory, součást Broumovské vrchoviny, tvoří výrazný pohraniční hřbet, na polském území zvány Góry Kamienne, v nich i nejvyšší bod Waligóra (936 m n. m.). Na vrcholu 30 m vysoká kovová věž vysílače z r. 2002 s ochozem volně přístupné rozhledny ve výši 24 m, daleký výhled na údolí Stěnavy, Broumovské stěny, Krkonoše a Orlické hory.

www.ceskonamape.cz

481

Ruprechtov

Vyškov

Rusín

Bruntál

49°19'36.32"N; 16°51'13.38"E

50°12'33.84"N; 17°44'4.86"E

Obec uprostřed lesů Drahanské vrchoviny prvně doložena r. 1446. Unikátní větrný mlýn z r. 1873 opatřen r. 1884 Halladayovou turbínou, zrestaurován r. 1998 a zpřístupněn veřejnosti. Zachována lidová tzv. došková chalupa.

Obec doložena r. 1267 pod českým názvem, od r. 1377 zvána německy Rosen, po vysídlení Němců r. 1946 vylidněna. Nad obcí na vrchu Klobouk stála od r. 1814 poutní kaple Navštívení Panny Marie, zničena dělostřeleckou palbou při osvobozování Osoblažska r. 1945, znovu postavena r. 1993 a vysvěcena jako Kaple smíření, ve věži zvonek, který volyňští Češi přivezli z Ukrajiny.

Růžďka

Vsetín 49°23'42.62"N; 17°59'36.68"E

Obec prvně doložena r. 1505. Empírový kostel sv. Bartoloměje z r. 1807. Evangelický kostel z r. 1863. Pomník evangelíků zavražděných r. 1777 postaven r. 1927. Rodiště básníka a překladatele Bartoše Vlčka (1897–1926).

Růžená

Jihlava 49°16'5.87"N; 15°25'36.08"E

Obec poprvé připomínána r. 1483. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu z 15. stol. se šindelovou střechou. Na okraji lesa vysoký kamenný Trojanův kříž.

Růžkovy Lhotice

Ruprechtov – větrný mlýn

Benešov 49°36'21.8"N; 15°4'20.53"E

Rusava

Kroměříž 49°20'53.35"N; 17°41'26.57"E

Obec založena r. 1657 přestěhováním odbojných Valachů, pův. zvána Rottalowice či Rotálovice. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1774–1779. Novobarokní evangelický kostel z let 1865–1878 na místě dřevěného, u něj fara s pamětní deskou evangelického faráře Daniela Slobody (1809–1888), slovenského buditele. Památník obce s muzejní expozicí. Dřevěná Kašparova vila z r. 1932, letní sídlo malíře Adolfa Kašpara. Dochován soubor dřevěných chalup valašského typu. Rekreační centrum, kemp.

Osada prvně zmiňována r. 1363, nyní část městyse Čechtice. Gotická tvrz ze 14. stol., nazývaná podle majitelů v 16. stol., přestavěna v 18. stol. na barokní dvoukřídlý zámeček, k hlavní dvoupatrové budově čtvercového půdorysu přiléhá patrové křídlo, na jihu pak hospodářská budova, na nádvoří arkádová chodba. V letech 1835–1844 majetkem Františka Smetany, v té době tu pobýval jeho syn Bedřich, později vynikající hudební skladatel. V letech 1973–1984 objekt zrekonstruován pro muzejní účely, od r. 1984 otevřena expozice Muzea Podblanicka věnovaná především hudební tradici regionu, připomíná počátky Smetanovy tvorby i působení dalších skladatelů spjatých s krajem jako Jan Dismas Zelenka (1679–1745), Josef Leopold Dukát (1684–1717), Zdeněk Fibich (1850–1900) nebo Josef Suk (1874–1935) stejně jako působení výtvarníků, mezi exponáty vyniká dochovaný Smetanův klavír. Na východní fasádě zámeckého křídla Smetanova busta od Otakara Španiela z r. 1924.

Růžová

Děčín 50°50'42.08"N; 14°17'29.42"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1711 vyhořel r. 1988, obnoven r. 2000. Na terase před ním barokní sochy světců z 18. stol., západně hranolová barokní zvonice s prkenným patrem. Dochovány roubené lidové stavby. Ve svahu vrchu Petřín býv. větrný mlýn z r. 1844 s rekonstruovanými lopatkami, upraven na penzion. Jižně smírčí Riedlův kříž na místě vraždy z r. 1792. Východně okružní naučná stezka.

Rusava – valašská chalupa 482

www.ceskonamape.cz

Růžovský vrch

Děčín 50°49'59.44"N; 14°19'51.54"E

Mohutný čedičový kužel (619 m n. m.) sopečného původu, dominanta krajiny a nejvyšší vrchol Národního parku České Švýcarsko, přírodní rezervace. Na svazích kamenná pole. Někdejší rozhledna na vrcholu zanikla, nyní bez výhledu.

Rváčov

Chrudim 49°46'2.13"N; 15°51'15.34"E

Ves prvně zmiňována r. 1487, nyní část obce Vysočina. Za západním okrajem v malé osadě hřbitovní kostel sv. Mikuláše z konce 16. stol., přestavěn r. 1827 a regotizován r. 1886.

Rybí

N. Jičín 49°35'54.28"N; 18°4'22.22"E

Obec poprvé doložena r. 1411. Středověká tvrz v někdejším svobodném dvoře zanikla v 16. stol. v hospodářských objektech, její zdivo zachováno v prosté budově býv. fojtství. Kostel Nalezení sv. Kříže raně gotického původu barokně přestavěn r. 1710. U obce kapličky křížové cesty. V okolí lyžařské terény s vleky. Rodiště malíře Adolfa Zábranského (1909–1981). Východně v místě zvaném Rybské Paseky osamělý polodřevěný kostel sv. Kateřiny ze 14. stol., jediný pozůstatek zaniklé vsi Tamovice, opravován v letech 1774 a 1818, obehnán ohradní zdí.

Rybitví

Většího z let 1748–1756, v obci sochy světců a kříže z počátku 19. stol. Fara z r. 1848 na místě dřevěné stavby. Na východním okraji kaple sv. Anny barokního původu, nově postavena r. 1862, obnovena r. 1993. Obecní obrazárna z r. 1938 založena z bohaté sbírky místního faráře Jana Selichara, kterého od r. 1908 na faře navštěvovalo mnoho umělců, obsahuje díla českých mistrů počátku 20. stol., samostatná síň věnována rodákovi Oldřichu Hlavsovi (1899–1936).

Pardubice 50°3'19.53"N; 15°41'39.44"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1377, pův. zástavba většinou pohlcena mohutným chemickým provozem. Proslavena místními rodáky, bratranci Františkem (1799–1849) a Václavem (1790–1849) Veverkovými, vynálezci ruchadla. Ve Václavově rodném domě, býv. kovárně památník s pamětní deskou, u něj pamětní obelisk z r. 1883. Poblíž pomník jejich první brázdy.

Rybník

Č. Krumlov 48°38'55.41"N; 14°26'0.18"E

Ves do r. 1945 zvaná Certlov připomínána r. 1379 jako hospodářský dvůr Rožmberků, nyní část obce Dolní Dvořiště. Barokní zámeček Buquoyů z r. 1745 po 2. světové válce zpustl, zbořen r. 1979. V okolí náspy koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince z r. 1832, u nádraží pomník stavitele dráhy Františka Antonína Gerstnera (1795–1840).

Rybníky

Znojmo 49°1'32.79"N; 16°16'58.12"E

Obec prvně doložena r. 1238. Dominantní kostel sv. Cyrila a Metoděje gotického původu přestavěn r. 1877, z pův. stavby dochován presbytář s gotickými freskami. Romantická boží muka z 2. poloviny 19. stol. Pozdně barokní mlýn na Rokytné z r. 1804, u něj pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Na hřbitově za obcí na místě zaniklé osady Tupanov osaměle stojící kaple sv. Markéty, pův. presbytář zbořeného raně gotického kostela z 13. stol.

Rybníky

Příbram 49°45'9.85"N; 14°12'19.55"E

Obec prvně doložena r. 1603. Nevyužívaný býv. evangelický kostel, empírová stavba z r. 1847, prodán na přelomu let 2006–2007 do soukromého vlastnictví.

Rybniště

Děčín 50°52'46.84"N; 14°30'47.96"E

Obec pův. zvaná Teichstatt založena po r. 1715 na místě vysušeného rybníka, vypálena Prusy r. 1757. V minulosti textilní průmysl a sklárna. Secesní kostel sv. Josefa z r. 1911.

Rybnov

Č. Lípa 50°37'17.2"N; 14°29'46.14"E

Hrad Rybnov založen Vartemberky v letech 1437–1438, obýván do poloviny 16. stol. Na obtížně přístupné skále u Holanského rybníka zachovány nepatrné zbytky zdiva.

Rychaltice Rybitví – pomník ruchadla

Rybná nad Zdobnicí

Frýdek-Místek 49°38'32.99"N; 18°13'5.41"E

Rychnov n. Kn. 50°6'22.01"N; 16°21'59"E

Ves prvně zmiňována r. 1394, nyní část obce Hukvaldy. Na návrší nad býv. panským dvorem pahorek tvrziště po tvrzi ze 14.–16. stol., narušeno vápencovým lomem. Barokní kostel sv. Mikuláše z let 1726–1729, u něj památná lípa.

Podhorská obec prvně doložena r. 1354, pův. zvána Německá Rybná, nynější název od r. 1947. Barokní kostel sv. Jakuba www.ceskonamape.cz

483

Rychnov nad Kněžnou – zámek

Rychleby

Jeseník

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov n. Kn.

50°21'50.04"N; 16°58'52.6"E

50°9'45.74"N; 16°16'43.64"E

Hrad patří ke stavbám bez zachovaných písemných zpráv, český název užívaný od 19. stol. pro pohoří a slezské město Reichenstein (nyní polský Zloty Stok) přenesen i na hrad založený ve 13. stol. nad Račím údolím k ochraně solné stezky do Čech. Zanikl patrně na přelomu 15. a 16. stol. při tažení vratislavského biskupa proti loupeživým tlupám. V rozsáhlé zřícenině zachovány základové a obvodové zdi hradních budov a torzo válcové věže. Na přelomu 19. a 20. stol. zbytky hradu amatérsky prozkoumány a současně romanticky upraveny, přitom zpřístupněna věž. Přístup ke zřícenině po značené cestě z Javorníku. Na protější straně údolí zbytky Pustého zámku – viz samostatné heslo.

Město na řece Kněžné doloženo prvně jako podhradí r. 1258, městská práva od konce 15. stol. Hrad v údolí řeky přestavěn po r. 1577 na renes. zámek a později pivovar. Rozlehlý areál nynějšího barokního zámku Kolowratů z let 1676–1690 upravován Janem Blažejem Santinim před r. 1722. V zámku vráceném v restituci rodu Kolowratů Krakowských bohatá rodová obrazárna a také sídlo Muzea a galerie Orlických hor, v barokní konírně z r. 1727 pamětní síň sochaře Karla Hladíka. Součástí zámeckého komplexu kostel Nejsvětější Trojice z let 1594–1602, po požáru s novogotickou lodí z let 1838–1843 a zachovaným Santiniho barokním průčelím. Poblíž renes. zvonice z r. 1604 se zvonem Kryštofem a pamětní deskou renes. hudebního skladatele Jiřího Rychnovského (1540–1616), u ní na místě vyhořelé piaristické koleje z r. 1714 tzv. rychnovský Slavín s pomníky slavných rodáků. Před zámkem socha Immaculaty z let 1692–1694. Na náměstí klasicistní býv. radnice z let 1802–1804, nyní Muzeum hraček. Dochováno několik lidových staveb, zejména zajímavé soukenické dvojdomky. Pův. goticko-renes. děkanský kostel sv. Havla novogoticky upraven r. 1893, u něj novorománská zvonice z let 1870–1871. Novobyzantská hřbitovní kaple Proměnění Páně z let 1865–1868 na místě pův. dřevěné kaple. Ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Cenný židovský hřbitov z r. 1616 a synagoga z r. 1782 upravená v 90. letech 20. stol. na židovské muzeum Podorlicka a památník Karla Poláčka. Divadlo z r. 1897.

Rychnov na Moravě

Svitavy 49°49'39.94"N; 16°38'22.96"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Kostel sv. Mikuláše doložený r. 1486 nyní v barokní podobě z r. 1729, kolem hřbitov s barokní zdí a kamennou bránou z téže doby. Pozdně barokní patrová fara z r. 1777. Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1763. Barokní sochy Panny Marie a sv. Rocha z r. 1717. Stará rychta založena r. 1410, nyní ubytovací zařízení. Východně výrazný Rychnovský vrch (541 m n. m.), na severním svahu býv. poutní místo Mariánská studánka s pramenem a kaplí Panny Marie Mariazellské z r. 1850, obnovena v letech 1931–1932. 484

www.ceskonamape.cz

V parku před gymnáziem busty zdejšího absolventa, hudebníka a herce Jiřího Šlitra (1924–1969) a místního rodáka, klavíristy Rudolfa Rokla (1941–1997). Rodiště spisovatele Karla Poláčka (1892–1945), jeho busta z r. 1957 poblíž zámku a sousoší hrdinů knížky Bylo nás pět v Panské ulici, historika, jazykovědce a buditele Františka Martina Pelcla (1734–1801), památník v rodném domku, překladatele antických textů Otmara Vaňorného (1860–1947) a hudebního skladatele Anatola Provazníka (1887–1950). Východně od města Ivanské jezero, umělá nádrž na Javornickém potoce z let 1905–1910 a býv. výletní místo Studánka s několika prameny, někdejšími lázněmi, hotelem a kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1902.

Rychvald

Blansko 49°27'31.16"N; 16°30'54.33"E

Hrad založen nad Lysickým potokem pány z Kunštátu ve 14. stol., prvně doložen r. 1371, naposled zmiňován r. 1437, brzy potom zanikl zřejmě za česko-uherských válek a nahrazen tvrzí v Lysicích. Na zřícenině nalezeny r. 1830 dvoje železné dveře ke sklepům, přeneseny na zámek do Lysic. Dochovány sklepy, trosky hradního paláce, hradeb a předhradí za příkopem, přístup po značené cestě z Lysic nebo Štěchova.

Rychvald

Rakovník 50°14'31.89"N; 13°49'22.02"E

Tvrz Rychvald na jižním okraji hradiště Dřevíč prvně doložena r. 1379 jako majetek kláštera klarisek v Panenském Týnci, poslední zpráva pochází z r. 1522. Zachovány stopy po základech budov a ohradních zdí, opodál zbytky patrně předsunuté věže.

Rychvald

Karviná 49°52'3.85"N; 18°22'29.7"E

Obec prvně doložena r. 1305, k českému území definitivně připojena r. 1920, na město povýšena r. 1985. Renes. zámek ve Starém Dvoře z r. 1577 přestavěn v 19. stol., uvnitř kaple a prostorná sklepení. Goticko-renes. katolický kostel sv. Anny z r. 1595. Husův sbor z r. 1926 s pozoruhodnou věží. Rodiště operního pěvce Přemysla Kočího (1917–2003). Na východním okraji přírodní památka Skučák, rybník s hnízdištěm vodního ptactva a chráněným rostlinstvem.

Rychnov nad Kněžnou – Bylo nás pět

Rychnov nad Malší

Č. Krumlov

Rýmařov

Bruntál

48°40'3.47"N; 14°29'2.98"E

49°55'56.37"N; 17°16'19.82"E

Ves prvně doložena r. 1363, nyní část obce Dolní Dvořiště. Pozdně gotický dvoulodní kostel sv. Ondřeje z počátku 16. stol. na základech starší stavby, při přestavbě r. 1709 zvýšena věž. Na návsi čtyři žulové kašny z přelomu 19. a 20. stol.

Pův. osada při rudných dolech doložena před r. 1250, dočasně zanikla, obnovena koncem 13. stol., městem od r. 1406. Radnice ze 17. stol. přestavěna po r. 1790, před ní pranýř z r. 1680. Městské muzeum. Na náměstí goticko-renes. kostel sv. Michala a fara ze 16. stol., snad býv. mincovna. V místech býv. kolonie barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1710–1718. V místní části Janovice renes. zámek ze 16. stol.

Rychnov u Jablonce nad Nisou

Jablonec n. N.

50°40'56.5"N; 15°9'2.23"E

Obec v údolí Mohelky prvně zmíněna r. 1361, na město povýšena r. 1912. Barokní kostel sv. Václava z let 1706–1711 se zvonem z r. 1648. Barokní kamenná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730 a sloup sv. Prokopa z r. 1702. Mohutný železniční viadukt o 10 pilířích z r. 1859, technická památka. V továrně proti nádraží pracovali za 2. světové války vězni místního koncentračního tábora.

Rychtářov

Vyškov 49°19'40.68"N; 16°55'8.97"E

Ves ukrytá v lesích prvně zmíněna r. 1381, vysídlena za 2. světové války a po ní znovu osazena, nyní část města Vyškov. Uprostřed barokní lovecký zámeček Troyerstein z r. 1755, upraven na přelomu 18.–19. stol., cenný vstupní portál. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1783, u něj fara z r. 1852. Rodiště orientalisty a cestovatele Aloise Musila (1868–1944), na rodném domku busta.

Rýmařov – radnice

www.ceskonamape.cz

485

Rymice

Kroměříž 49°20'30.64"N; 17°31'38.77"E

Obec prvně připomínána r. 1353. Dobře dochovaná renes. tvrz z let 1580–1600, upravována po r. 1750, od r. 2006 uvnitř muzejní expozice.

před r. 1748, nyní hotel. Na západním okraji při silnici tzv. Trpasličí jeskyně, dílo zdejšího lidového umělce Ernsta Wahra z r. 1833, skalní výklenky se soškami a reliéfy trpaslíků, k nim vytesané přístupové schody. Nad vsí Křížový vrch (408 m n. m.) s kruhovým výhledem.

Rynholec

Rakovník 50°8'7.18"N; 13°55'26.64"E

Obec prvně uváděna r. 1330. Kaple sv. Isidora z r. 1884. Jihovýchodně na zalesněném hřbetu stávala tvrz Sobín z 13. stol. neznámé historie, dochováno tvrziště s pahorkem a příkopy. Do r. 1965 u obce uhelné doly, nyní východně těžba lupku.

Rynoltice

Liberec 50°47'12.47"N; 14°49'11.23"E

Rymice – lidová architektura

Pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1786. Soubor staveb hanácké lidové architektury, tzv. skanzen, se skupinou chalup, kovárnou, sedlárnou a větrným mlýnem přeneseným z Bořenovic. Při obci pomník čs. vojákům ubitým Němci v květnu r. 1945.

Obec na Panenském potoce prvně zmíněna r. 1369 jako Rinoldi villa podle svého zakladatele. Za husitských válek zničena, nově osídlena r. 1550 pod názvem Ringelshain. Barokní kostel sv. Barbory vznikl v letech 1745–1748 přestavbou a rozšířením starší kaple z r. 1669, v sousedství barokní fara z konce 18. stol. Na návsi zajímavá socha z r. 1735, tatáž postava představuje z jedné strany sv. Václava a z opačné sv. Jana Nepomuckého. Pamětní deska na roubeném domku připomíná pobyt generála Laudona v březnu 1757. V obci žila rodina Schichtů, z nichž Johann r. 1883 založil v Ústí nad Labem velký závod na výrobu mýdla, nyní podnik Setuza. Západně od obce nad hřbitovem tzv. Panenská skála, trojice pískovcových skalek, k nimž se váže pověst o třech zkamenělých dívkách.

Rýsov

Brno-venkov 49°23'17.98"N; 16°18'34.76"E

Hrad na skalnatém hřebenu nad říčkou Loučkou založen jako zeměpanský za vlády Přemysla Otakara II., r. 1368 v majetku místních vladyků, za husitských válek násilně obsazen Janem z Pernštejna, zanikl v době česko-uherských válek, r. 1482 doložen jako pustý. Dochován příkop se zbytky hradeb a hradní budovy v zarostlém terénu, zřícenina leží na pravém břehu Loučky mimo značené cesty jižně od obce Skryje.

Rýzmberk

Domažlice 49°24'24.45"N; 13°1'50.88"E

Rymice – větrný mlýn

Rynárec

Pelhřimov 49°23'18.96"N; 15°14'1.48"E

Obec doložena poprvé r. 1203 stejně jako kostel sv. Vavřince románského původu, upraven goticky a podstatně barokně přestavěn v letech 1733 a 1749.

Rynartice

Děčín

Hrad pův. zvaný německy Riesenberg, tedy Obří hora, vznikl na kopci ve výši 680 m n. m. kolem r. 1260 na přání krále Přemysla Otakara II. Rodu Drslaviců patřil přes 100 let, po požáru r. 1448 brzy obnoven. Za třicetileté války r. 1641 dobyt Švédy, po r. 1655 rozbořen. Zbytky v 19. stol. romanticky upraveny a nad dvěma baštami postavena čtyřhranná rozhledna s dřevěnou výletní restaurací. Zřícenina ve správě Klubu českých turistů dostupná po značených stezkách z Kdyně a z Koutu na Šumavě. V podhradní vsi Podzámčí, části města Kdyně, dochováno množství roubených stavení. Na návsi pseudorománská kaple z r. 1906.

50°51'3.56"N; 14°24'57.53"E

Náhorní ves prvně doložena r. 1357, nyní převážně rekreační část obce Jetřichovice. Lovecký zámeček Kinských z doby 486

www.ceskonamape.cz

Ryžoviště

Bruntál 49°52'30.72"N; 17°21'31.21"E

Obec pod Nízkým Jeseníkem prvně doložena r. 1317, koncem 15. stol. těžba železné rudy. Farní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1758, jižně dvojice rozpadajících se barokních kaplí. U obce r. 1794 zadržen francouzský maršál La Fayette (1757–1834), představitel francouzské revoluce prchající z olomouckého vězení.

Řebřík

Rokycany 49°53'33.65"N; 13°47'1.81"E

Šlechtický hrad založen koncem 13. stol. Markvartem z Řebříku na skalnatém hřbetě, obydlen do r. 1495, pak opuštěn hrad i stejnojmenná ves pod ním. Trojdílnou dispozici hradu s obytným i obranným palácem připomíná jen zachovaná přístupová cesta, příkopy ve skále a studna. Ze vsi zůstal jen kostel sv. Petra a Pavla doložený r. 1348 a barokně přestavěný r. 1727, v jeho sousedství hájovna.

Řečany nad Labem

Pardubice 50°2'9.23"N; 15°28'43.4"E

Obec na levém břehu Labe prvně zmíněna r. 1289. Románský kostel sv. Máří Magdalény z r. 1165 částečně upraven barokně a pak r. 1893. U křižovatky barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby po polovině 18. stol. Rýzmberk – zřícenina hradu

Rýzmburk

Náchod 50°25'58.27"N; 16°2'38.44"E

Hrad Rýzmburk, pův. Riesenburg, založen na ostrohu nad Úpou kolem r. 1300 k ochraně obchodní stezky do Slezska, písemně poprvé doložen r. 1319, za třicetileté války r. 1634 vydrancován, zničen Švédy a požárem r. 1641. Hradní zdivo rozebráno na opravu sousedního hospodářského dvora a později na stavbu ratibořického zámku. Vévoda Petr Kuronský r. 1798 na hraně srázu vybudoval Rýzmburský altán s vyhlídkou, nahrazen r. 1912 dřevěnou stavbou na vysoké podezdívce, objekt v dlouhodobé rekonstrukci. Z hradu dochovány jen zarostlé základy. Nynější osada částí obce Žernov, býv. hospodářský dvůr upraven na výcvikové středisko psů Sultán.

Řečany nad Labem – kostel

Řečice

Jindř. Hradec 49°8'18.65"N; 15°22'3.91"E

Rýzmburk – altán

Ves založena před r. 1294, nyní část obce Volfířov. Na místě středověké tvrze vybudován koncem 17. stol. raně barokní patrový zámek, výrazně přestavěn kolem r. 1730 a rozšířen www.ceskonamape.cz

487

r. 1800. Před ním kamenná boží muka z r. 1854. Na návsi novorománská kaple Nejsvětější Trojice z r. 1865.

Řečice

Pelhřimov 49°36'5.38"N; 15°22'20.68"E

Obec prvně doložena r. 1307. Vzácně zachovaný gotický kostel sv. Jiří z počátku 14. stol., sakristie přistavěna po r. 1400, dochovány gotické nástěnné malby ze 14. stol. V rohu hřbitova dřevěná zvonice na podezdívce. Komplex kostela se hřbitovem obklopuje příkop a val.

Ředhošť

Litoměřice 50°21'6.43"N; 14°4'32.3"E

Ves uváděna r. 1203, nyní část obce Mšené-lázně. Na návrší pův. románský kostel sv. Jiljí z přelomu 12. a 13. stol., upravován ve 14. a 18. stol. Na hřbitově barokní zvonice. Pozdně barokní statek s klenutou branou a empírová stodola z r. 1847. Západně od vsi autokrosový areál. Východně osada Loucká s hospodářským dvorem, rodiště malíře Antonína Hudečka (1872–1941), při silnici boží muka.

r. 1550. Svažitá zahrada na třech terasách obehnána zdí se dvěma věžicemi na způsob bašt. Kostel sv. Máří Magdalény, pův. raně gotický kostel sv. Jiljí z poloviny 13. stol., nynější zasvěcení až po třicetileté válce, barokně přestavěn v letech 1668–1670, kolem hřbitov s barokní bránou. Severozápadně vrch Hradec (513 m n. m.) se zachovanými trojnásobnými valy slovanského hradiště z 8.–10. stol.

Řepín

Mělník 50°21'59.5"N; 14°38'1.44"E

Obec prvně uváděna r. 1207. Novogotický zámek z 19. stol. na místě středověké tvrze nyní účelově využit. Dominantní dvouvěžový novogotický kostel Panny Marie Vítězné z let 1846–1850 na místě gotické stavby z r. 1303. Socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu z r. 1693, barokní socha sv. Václava z 18. stol. Pamětní síň a památník připomíná působení partyzánské skupiny Národní mstitel za 2. světové války. Rodiště proslulého varhaníka a pedagoga Josefa Segera (1716–1782).

Řepiště

Frýdek-Místek 49°43'53.43"N; 18°18'46.9"E

Řehlovice

Ústí n. L. 50°36'25.97"N; 13°57'12.56"E

Obec uváděna prvně r. 1328. U návsi kostel , pův. sv. Mikuláše z r. 1352, nyní Nejsvětější Trojice, barokní stavba z r. 1741, věž přistavěna r. 1892.

Řenče

Obec prvně uváděna r. 1545. Dřevěný kostel sv. Michaela archanděla z r. 1484 upravován v letech 1867–1891 a 1931–1932. Rodiště divadelníka Oldřicha Stibora (1901–1943).

Plzeň-jih 49°34'49.06"N; 13°24'45.29"E

Obec poprvé zmiňována r. 1379. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1869–1878, za ním v hospodářském dvoře chátrající goticko-renes. tvrz přestavěná na sýpku.

Řenče – tvrz

Řepice

Řepiště – dřevěný kostel

Strakonice

Řepníky

Ústí n. O.

49°16'47.57"N; 13°56'2.36"E

49°54'7.81"N; 16°4'53.22"E

Obec prvně doložena r. 1251. Vlastní středověká tvrz vypálena ve třicetileté válce, dochovány jen renes. budovy hospodářského dvora. Jihozápadně pod tvrzí zachována renes. zahrada Hodějovských z Hodějova, majitelů panství od

Obec poprvé připomínána r. 1167. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1783, při něm na hřbitově hranolová dřevěná zvonice z téže doby, před hřbitovem kamenný kříž z r. 1823. Klasicistní fara z r. 1791.

488

www.ceskonamape.cz

Řesanice

Plzeň-jih

Řežabinec

Písek

49°26'24.36"N; 13°42'44.18"E

49°15'0.9"N; 14°5'38.72"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část města Kasejovice. Její starší původ dokládá raně gotický kostel Všech svatých ze 13. stol. s mohutnou hranolovou věží. Středověká vladycká tvrz v 18. stol. upravena na sýpku, dochované dva samostatné objekty sloužily pův. jako kuchyně a obytný palác, později špýchar. Od r. 1995 památková zóna lidové architektury.

Mělký rybník Řežabinec založen r. 1530, jeho hráz dlouhá 550 m vytvořila vodní plochu o rozloze 87 ha. Nečištěný rybník se zarůstajícími břehy již r. 1949 prohlášen přírodní rezervací pro ochranu vodních rostlinných společenstev a vodního ptactva. Přísná rezervace veřejnosti nepřístupná, po jejím okraji zřízena naučná stezka s příchodem od Ražic, při ní vybudována vyhlídková věž.

Řestoky

Chrudim 49°55'12.55"N; 15°54'54.2"E

Jedna z nejstarších obcí na Chrudimsku připomínána r. 1115. Gotický kostel sv. Václava ze 13. stol. později upravován barokně i novodobě. Dvoupatrová barokní sýpka z 18. stol. Dochovány lidové empírové domy z 1. poloviny 19. stol.

Řetová

Ústí n. O. 49°56'37.11"N; 16°23'12.96"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1292 jako zboží zbraslavského kláštera. Barokní kostel sv. Máří Magdalény s kostnicí z let 1753–1755 na místě starší dřevěné stavby. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1792. Jihozápadně samota Mandl, empírový objekt mandlovny z poloviny 19. stol., u ní chatová osada s koupalištěm a pramenem.

Řevnice

Říčany

Praha-východ 49°59'45.9"N; 14°39'54.92"E

Obec vznikla jako pův. podhradí hradu doloženého r. 1276, od 16. stol. městem, od 19. stol. významné letovisko, nyní centrum rozsáhlé rekreační oblasti. Nad Říčanským potokem nevelká zřícenina hradu z 13. stol., pobořen v husitských válkách. Zachováno vysoké torzo paláce dokládající architektonickou náročnost stavby a menší zbytek věže. Na náměstí pozdně barokní měšťanské domy, klasicizující radnice z r. 1864 a mariánský sloup z r. 1699. Městské muzeum. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu zcela barokně přestavěn r. 1719, za ním sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1759 a Václava z r. 1937. Zámeček připomínající budova dětské léčebny z r. 1890 zvaná Olivovna, po r. 1989 první nestátní zdravotnické zařízení u nás.

Praha-západ 49°54'50.59"N; 14°14'14.86"E

Obec na pravém břehu Berounky prvně doložena r. 1253, na město povýšena r. 1968, archeologické nálezy z doby lovců mamutů. Barokní kostel sv. Mořice a Panny Marie z let 1749–1752 na místě dvou starších svatyní románského původu. Pseudobarokní fara z r. 1905. Boží muka z r. 1773. Rozsáhlá rekreační zástavba. Jihozápadně od města na vrchu Píšťák dochovány valy a příkopy pravěkého a později slovanského hradiště.

Řevničov

Rakovník 50°11'12.6"N; 13°48'21.76"E

Obec historicky doložena od r. 1325. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla doložen r. 1352, barokně přestavěn v 18. stol. Při silnici kaple sv. Anny z r. 1830, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1783. V okolí několik památných dubů.

Řeznovice

Brno-venkov 49°5'5.03"N; 16°19'17.62"E

Ves prvně zmíněna r. 1146, nyní část města Ivančice. Cenný trojapsidový románský kostel sv. Petra a Pavla z 12. stol. s gotickými malbami v interiéru, loď přistavěna v 16. stol., úprava v letech 1986–1987. U kostela rokokový kříž z 2. poloviny 18. stol.

Říčany (Praha-východ) – zřícenina hradu

Říčany

Brno-venkov 49°12'51.59"N; 16°23'26.69"E

Obec prvně doložena r. 1237. Barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. přestavěn z renes. tvrze, účelově využit. Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla vystavěn na místě staršího v letech 1754–1761. Severozápadně na skalnatém ostrohu za obcí www.ceskonamape.cz

489

v místě zvaném Na Zámečku tvrziště po tvrzi ze 14. stol., zvané Říčky, dochován hluboký příkop a val.

Říčky v Orlických horách

Rychnov n. Kn.

kých shromáždění. Až do 19. stol. holý vrch zalesněn, výhled poskytují jen skály na úbočí označené směrovkami. Příměs magnetitu v čediči způsobuje odchylku kompasu. Pod rotundou turistická chata s výletní restaurací. Rotunda jako památkový objekt zpřístupňována během turistické sezóny.

50°12'38.12"N; 16°27'39.43"E

Obec prvně uváděna r. 1654, pův. sklářská huť. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1790–1792 na místě dřevěné kaple. Roubené horské chalupy využívány k rekreaci. Obec nyní významným rekreačním a především lyžařským střediskem.

Říkovice

Řisuty

Kladno 50°13'1.81"N; 14°0'23.41"E

Obec prvně doložena r. 1316. Kostel sv. Jakuba Většího gotického původu ze 14. stol. nově postaven barokně v 18. stol. Na hřbitově na kamenné podezdívce barokní dřevěná zvonice zvaná Čanovka.

Přerov 49°22'53.66"N; 17°27'4.83"E

Obec prvně uváděna r. 1274. Na místě tvrze ze 16. stol. vystavěn r. 1720 barokní zámek, zbořen r. 1790 a kolem r. 1820 nahrazen empírovým, po dvou požárech v letech 1841 a 1850 obnoven novoromanticky r. 1892, po r. 1922 znehodnocen přestavbou na školu. V zámeckém parku dochován barokní rondel, kruhový pavilón z 18. stol. Kostel sv. Anny vznikl r. 1909 přestavbou kaple z r. 1855. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1719. Rodiště archeologa Viléma Hrubého (1912–1985).

Řimice

Olomouc 49°43'11.23"N; 16°59'5.16"E

Ves prvně zmíněna r. 1356, nyní část obce Bílá Lhota. Tvrz doložená r. 1495 zanikla v nové zástavbě. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1727, sousoší Ukřižování Krista z r. 1841. Pozoruhodný pravoslavný kostel sv. Ludmily z let 1933–1934. Severně na pravém břehu Moravy funkcionalistická vodní elektrárna Nové Mlýny z r. 1922.

Římov

Č. Budějovice 48°51'18.61"N; 14°29'7.42"E

Obec na Malši prvně připomínána r. 1383, dříve významné poutní místo vybudované jezuity v letech 1648–1705. Uprostřed obce dominantní barokní poutní kostel sv. Ducha z r. 1677 s loretánskou kaplí z r. 1650 obklopenou bohatě zdobenými ambity. Křížová cesta v délce 5 km s 25 zastaveními, vynikající ztvárnění barokní krajiny. Býv. jezuitská rezidence z let 1672–1685 přestavěna na barokní zámek, věž z r. 1691. Před kostelem památná lípa Jana Gurreho o stáří asi 650 let. V Horním Římově novobarokní kaple z r. 1878. V roubeném domě z r. 1610 muzeum Roubenka s železničními modely. Nad obcí na Malši hráz vodní nádrže – viz samostatné heslo.

Řisuty – zvonice

Řitka

Praha-západ 49°53'36.52"N; 14°17'47.73"E

Obec prvně doložena r. 1310, nyní podbrdské letovisko. Na místě tvrze z 15. stol. nyní barokní zámeček z 2. poloviny 17. stol. Rozsáhlé příměstské sídliště.

Řitonice

Ml. Boleslav 50°24'28.44"N; 15°6'26.3"E

Říp

Litoměřice 50°23'11.05"N; 14°17'22.44"E

Říp (456 m n. m.), osamělá a zdaleka viditelná čedičová kupa, bájná hora české mytologie, dějiště pověsti o příchodu praotce Čecha, uvedené již před r. 1125 v Kosmově kronice. Na vrcholu románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha, vznikla obnovením staršího kostelíka r. 1126 na paměť vítězství českého knížete Soběslava I. nad vojsky německého krále Lothara III. u Chlumce, nynější vzhled od úprav v letech 1869–1881. Poutní místo Čechů, dějiště národních slavností a vlastenec490

Obec prvně připomínána r. 1352. Kostel sv. Štěpána gotického původu ze 14. stol. barokně přestavován v letech 1669 a 1709 a restaurován v letech 1897–1898, pozoruhodné barokní náhrobníky ze 17. stol.

Sádek

Třebíč 49°9'28.98"N; 15°48'14.77"E

Hrad založen počátkem 13. stol. na osamělém vrchu, od r. 1286 podle Štěpána z Uher zván též Ungersberg, jako sídlo loupežníků r. 1312 dobyt králem, v 16. stol. za Valdštejnů

www.ceskonamape.cz

přestavěn renesančně, r. 1694 zapálen bleskem a upraven barokně do dnešní podoby, věž přitom snížena na úroveň krovu. Čtyřkřídlá patrová budova po znárodnění používána v letech 1945–2007 jako škola, nyní nevyužita. Přístup ke hradu od Kojetic.

Sádek

Svitavy

Salesiova výšina

Teplice 50°36'59.6"N; 13°40'21.43"E

Geologická zvláštnost, křemencové skalní město a masiv se zkamenělinami třetihorních mlžů. Místo nazýváno Salesiova výšina (422 m n. m.) podle oseckého opata Salesia Krügnera nebo též Letohrádek podle někdejšího dřevěného pavilónu z 19. stol. Přírodní památka od r. 1986.

49°41'52.68"N; 16°13'35.92"E

Obec prvně uváděna r. 1474. Dochovány roubené i zděné selské statky, mezi nimi vyniká býv. rychta z r. 1755. Pův. středověký kostel sv. Mikuláše při přestavbě v 17. stol. nově zasvěcen Nejsvětější Trojici, barokně rozšířen v letech 1710–1713, věž s podsebitím a pevnostními okny pozůstatkem starší stavby. U mostu barokní kaple z 18. stol.

Sadová

Hradec Kr. 50°17'35.07"N; 15°41'43.52"E

Obec připomínána r. 1297, její okolí dějištěm rakouskopruské bitvy r. 1866. Barokní zámek z r. 1728 s kaplí vyhořel r. 1844 a zbořen. Historický hostinec z r. 1842, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Samšina

Jičín 50°27'26.15"N; 15°14'10.2"E

Obec prvně doložena r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Václava z let 1785–1787 na místě gotické svatyně ze 14. stol. U něj na hřbitově dřevěná polygonální zvonice z doby kolem r. 1650 s otevřeným zvonovým patrem. Tvrz ze 16. stol. po r. 1739 přeměněna na faru zrušenou r. 1950, tvrz rekonstruována v 70. letech 20. stol., nyní soukromá. Na návsi pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Na stráni mohutný smírčí kříž z r. 1782, připomíná smrt studenta při pádu z koně.

Sány

Nymburk 50°7'30.21"N; 15°14'52.37"E

Sadská

Nymburk 50°8'6.33"N; 14°59'0.66"E

Obec v místech starého osídlení s četnými archeologickými nálezy připomínána r. 993 jako přemyslovské správní středisko s kostelem, na město povýšena r. 1784. Na návrší kostel sv. Apolináře románského původu z let 1117–1118, přestavěn barokně v letech 1737–1739 podle plánů K. I. Dienzenhofera, od něj daleký výhled. Východně před hřbitovem valy a příkopy správního dvorce, za ním v lokalitě Skála významný trigonometrický bod z r. 1824, nad ním vybudován r. 1936 zděný observační pilíř. Na náměstí barokní městská zvonice z r. 1691 a mariánský sloup z r. 1748. Dům se štukovou výzdobou, v němž r. 1787 pobýval W. A. Mozart, pamětní deska z r. 1902. Radnice z let 1842–1843, v budově býv. školy městské muzeum z r. 1910. Krodeškova kaplička z r. 1651 a kaplička zvaná Paroubkovská z r. 1715. Při pražské silnici kaple Panny Marie Bolestné u léčivého pramene z let 1714–1721, dílo K. I. Dienzenhofera upraveno v letech 1775–1779, jižně od města pramen alkalické stolní vody. Severně za objektem býv. lázní jezero Vodrážka vzniklé vytěžením písku v letech 1972–1992 s rekreační osadou.

Salajna

Cheb 50°1'46.06"N; 12°30'38.61"E

Ves prvně zmíněna r. 1299, nyní část obce Dolní Žandov. Kromě souboru hodnotných, převážně hrázděných lidových staveb je zde Chebský statek s mlýnem (technická památka). Obytná stavba je roubená s hrázděným patrem z r. 1760, na ni navazuje zděná mlýnice, dvůr uzavírala kolna a zděná stodola, vstup do areálu představuje dřevěná brána krytá šindelem. Ke štítové stěně přiléhá tzv. Chebský dřevěný kříž, na střeše je zvonička. V interiéru mlýna zbytky technického zařízení.

Obec prvně zmíněna r. 1352. Z pův. blatné tvrze husitského hejtmana Jana Čapka ze Sán dochováno tvrziště se zbytky valů a příkopů, s tvrzí souvisel gotický kostel sv. Ondřeje, nyní na jeho místě empírový z let 1824–1825. Poblíž obce vychází z Cidliny Sánský kanál z 15. stol., umělý tok dlouhý 15 km napájel rybníky a ústí poblíž Nymburka do Mrliny.

Sázava

Žďár n. S. 49°33'23.76"N; 15°51'11.51"E

Obec prvně zmíněna r. 1406, v té době doložen hamr na železo zvaný Peklo. Evangelický kostel s farou z r. 1785, novorománská věž přistavěna r. 1885. Na návsi katolická kaplička z doby kolem r. 1800, u ní kamenný kříž z r. 1845. Sloupková boží muka z r. 1739. Dochován selský statek z 1. poloviny 19. stol. Kamenný most přes Sázavu z 18. stol. Poblíž hájovny smírčí kámen. Starý úsek železniční trati do Přibyslavi v minulosti využíván jako muzejní železnice.

Sázava

Benešov 49°52'37.15"N; 14°54'31.93"E

Obec vznikla v sousedství benediktinského kláštera založeného r. 1032 knížetem Oldřichem a sv. Prokopem, který se stal prvním opatem, v 11. stol. středisko slovanské liturgie a písemnictví, od r. 1997 město. Po zrušení kláštera r. 1785 konvent přestavěn r. 1809 na klasicistní zámek, nyní muzejní expozice Staroslověnská Sázava. V klášterní zahradě základy románského kostela sv. Kříže byzantského typu z r. 1070. Kostel sv. Prokopa vybudován barokně v letech 1663–1687 z chóru pův. gotické baziliky, z ní zachována nedostavěná loď a dvoupatrová věž z přelomu 14. a 15. stol., od r. 2000 převzali správu farnosti basiliáni navazující na východní staroslověnskou tradici. Na opačném břehu řeky kostel sv. Martina gotického původu ze 14. stol., po požáru novobarokně přestavěn v letech 1856–1857. U studánky Vosovka barokní kaplička z r. 1713. Severně od města Čertova brázda, hluboká rokle

www.ceskonamape.cz

491

s křížovou cestou a kapličkou. František Kavalier r. 1837 založil tradici výroby skla, nyní sklárny Kavalier. Rodiště herce a dramatika Jiřího Voskovce (1905–1981).

Sebranice

Blansko 49°29'50.1"N; 16°34'32.13"E

Obec malebně položená v Boskovické brázdě prvně doložena r. 1043. V jádře gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. raně barokně přestavěn v letech 1680–1687, na věži barokní báň. Rychta zvaná žundr z r. 1732. Historická budova zájezdního hostince.

Sebranice

Svitavy 49°46'17.37"N; 16°15'4.91"E

Obec prvně uváděna r. 1347 v majetku litomyšlského kláštera a později biskupství. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z 2. poloviny 13. stol. rozšířen barokně r. 1709, věž přistavěna r. 1768. Barokní hřbitovní brána, fara z doby kolem r. 1800. Dochováno několik lidových staveb.

Seč

Plzeň-jih 49°35'15.38"N; 13°30'16.62"E

Sázava (Benešov) – klášter

Sázavka

Havl. Brod 49°44'1.95"N; 15°24'41.85"E

Obec pův. zvaná Smrdov prvně zmiňována r. 1226, nynější název od r. 1964. Zdejší hrad zanikl beze stopy. Na býv. hřbitově kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, k raně gotickému presbytáři přistavěna po požáru r. 1862 nová loď, věž zvýšena r. 1912. Fara z konce 18. stol. U obce smírčí kříž.

Sazená

Kladno 50°18'22.12"N; 14°17'15.31"E

Obec prvně uváděna r. 1295. Barokní zámek ze 17. stol. se za 2. světové války zřítil, obnoven v letech 1947–1948, nyní sídlo obecního úřadu. Barokní mlýn s rodovým znakem z r. 1762, rovněž barokní myslivna s novodobými doplňky, repliky soch na barokním kamenném mostě z 18. stol., originály nyní v muzeu ve Velvarech. Pevnostní muzeum zpřístupňováno příležitostně, jedna z pevnůstek vybudována pod mlýnem. Rodiště operního pěvce Josefa Lva (1832–1898), na zámku pracoval a zemřel vynikající astronom a meteorolog, jezuita Antonín Strnad (1746–1799), od r. 1781 ředitel observatoře v pražském Klementinu.

Sazená – barokní most 492

Obec zmíněna poprvé r. 1318. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1737 na místě starší gotické stavby, z níž byla zachována zvonice a části zdiva, objekt upraven r. 1882. Za návsí býv. panský dvůr s klasicistní obytnou budovou. Jihozápadně v lese barokní kaple sv. Barbory z poloviny 18. stol. nad nezamrzajícím pramenem, severozápadně nad Únětickým potokem okrouhlé tvrziště s příkopem, pozůstatek zaniklé vsi Blažice s tvrzí.

Seč

Chrudim 49°50'50.5"N; 15°39'28.08"E

Obec poprvé připomínána r. 1318, na město povýšena r. 1853, status města obnoven r. 2007. Dvoukřídlý renes. zámek z přelomu 16. a 17. stol. Dominantní renes. kostel sv. Vavřince z počátku 17. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Barokní hřbitovní kostel sv. Štěpána z 2. poloviny 18. stol. Centrum rozsáhlé rekreační oblasti. Pod městem na Chrudimce vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Sedlčany

Příbram 49°39'22.82"N; 14°25'45.91"E

Pův. ves připomínána již r. 1057, městem od r. 1418, v letech 1580–1604 součástí panství rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan. Město i okolí vystěhováno z důvodu zřízení cvičiště jednotek SS r. 1943, událost připomíná pomník, po 2. světové válce rozvoj strojírenského a potravinářského průmyslu. Pův. opevněný kostel sv. Martina z konce 13. stol. s pozdně románskou věží novogoticky upraven v letech 1862–1864, u něj zděná hranolová zvonice z počátku 19. stol. Barokní děkanství z r. 1743 a barokní hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1732–1735. Na svažitém náměstí novorenes. radnice z r. 1903, mariánský sloup z r. 1713 a městské muzeum založené r. 1893. Jihozápadně na Cihelném vrchu Sadilova hvězdárna z r. 1962, severně od r. 1953 motokrosový areál Sedlčanská kotlina. Východně na ostrohu nad potokem Mastníkem zámek Červený Hrádek, pův. vodní hrad založen koncem 13. stol., barokně přestavěn na zámek r. 1675, novogoticky upraven r. 1844, současná podoba z let 1894–1896, kolem anglický park, po restituci opět rodové sídlo Mladotů ze Solopisk.

www.ceskonamape.cz

Sedlec

K. Hora 49°57'45.23"N; 15°17'38.32"E

Pův. osada kolem cisterciáckého kláštera z r. 1142, nyní část města Kutná Hora. Klášter vypálen husity r. 1421, obnoven v 17. stol., zrušen r. 1784, konvent upraven na tabákovou továrnu r. 1812, při ní podnikové muzeum tabáku. Cenný klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěn v letech 1290–1330, přestavěn ve stylu barokní gotiky v letech 1700–1707 podle projektu Jana Blažeje Santiniho, památka UNESCO. Gotický hřbitovní kostel Všech svatých z doby kolem r. 1400, upraven Santinim v barokní gotice, v něm kostnice z r. 1709, zařízení a výzdoba z lidských kostí. Před ním sousoší sv. Jana Nepomuckého z let 1705–1713. Zámecký komplex budov gotického až klasicistního původu s barokní farou, zbytky gotického kostela sv. Filipa a Jakuba zbořeného r. 1817, část stěny a základy věže ve zdivu fary. Empírový hostinec z 1. poloviny 19. stol.

jeho břehu přírodní památka Slanisko u Nesytu, nejcennější moravská lokalita slanomilné květeny a fauny. Východně na jižním břehu Nového rybníka, pův. ostrově, letohrádek Portz ze 17. stol., lidově zván Inzl, přestavěn r. 1831.

Sedlec-Prčice

Příbram 49°34'29.92"N; 14°32'9.03"E

Dvojměstí vzniklo r. 1957 spojením dvou samostatných měst, obě části památkovými zónami. Starší Prčice doložena již r. 1179, místní tvrz kolébkou rodu Vítkovců. Zbytek tvrze dochován v západním křídle tzv. starého zámku. Nové sídlo z konce 16. stol. přestavěno v letech 1730 a 1800 na barokní zámek obklopený anglickým parkem. Cenný románský kostel sv. Vavřince z let 1170–1180 barokně přestavěn r. 1730. Na náměstí barokní kašna z poloviny 18. stol. se sochami sv. Isidora a Jana Nepomuckého a plastika Prčického škrpálu, od r. 1966 cílový symbol tradičního dálkového pochodu. Na mostě z let 1815–1823 sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1819. V Sedlci pův. románský kostel sv. Jeronýma z 12. stol. znehodnocen novorománskou přestavbou v letech 1898–1899. Památník občanům zastřeleným nacisty v květnu 1945. Sedlec rodištěm novináře a spisovatele Prokopa Chocholouška (1819–1864).

Sedlec (K. Hora) – klášterní kostel

Sedlec

Plzeň-město 49°41'43.02"N; 13°29'39.94"E

Pův. osada na pravém břehu Úslavy od 16. stol. s hamry, nyní část města Starý Plzenec. Po r. 1820 založeny valdštejnské železárny a slévárny, předchůdce Škodových závodů. Boží muka z r. 1687. Hasičské muzeum z r. 1990. V okolí velká chatová oblast. Jihovýchodně na Sedlecké skále stopy valů a příkopu pravěkého hradiště.

Sedlec

Č. Budějovice 49°4'21.62"N; 14°17'11.38"E

Obec s tvrzí připomínána r. 1394, tvrz zbořena r. 1564, na tvrzišti zřízen hřbitov. Kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1860–1868. Lidové selské usedlosti z let 1823 a 1832. Za obcí kaple Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. stol. Jihovýchodně místní část Malé Chrášťany, od r. 1995 památková zóna se souborem lidové blatské architektury.

Sedlec

Břeclav 48°46'48.6"N; 16°41'54.45"E

Obec prvně uváděna r. 1305. Kostel sv. Víta raně gotického původu později několikrát přestavován. U sirného pramene od 14. stol. do 2. světové války lázně, zanikly pro malou vydatnost pramene, na návsi dochována lázeňská budova z let 1780–1782. Barokní sýpka z konce 17. stol. Východně při obci rybník Nesyt, rozlohou 302 ha největší na Moravě. Na

Sedlec-Prčice – kostel v Prčici

Sedlecký hrad

Třebíč 49°9'55.97"N; 16°10'16.81"E

Hrad nejasné historie, pův. zvaný Nový, založen ve 14. stol. patrně k ochraně majetku třebíčského kláštera na pravém břehu prudkého meandru řeky Oslavy jako dvoupalácová stavba venkovského původu ze dvou stran chráněná příkopem a valem. Malý hrádek zanikl v 15. stol. za tažení proti loupeživým rotám nebo za česko-uherských válek, jako pustý doložen r. 1556. Přístup ke zřícenině neznačenou cestou ze vsi Sedlec nebo značenou od zámečku Vlčí Kopec u Kladerub nad Oslavou. Na opačném břehu zřícenina hradu Lamberk – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

493

Sedlice

Strakonice

Sehrad

Zlín

49°22'29.52"N; 13°56'40.74"E

49°9'48.46"N; 17°47'52.02"E

Obec pův. zvaná Sedlec povýšena na město r. 1539, historický status města obnoven r. 2006, od r. 2003 památková zóna. Tradiční výroba krajek. Tvrz přestavěna v 16. stol. na renes. zámek se zbytky sgrafitové výzdoby. Empírová brána se znakem Šternberků. Renes. býv. Šternberský dům se sgrafity a barokním portálem. Gotický kostel sv. Jakuba barokně upraven v letech 1747–1752. Dochována řada barokních a empírových domů se štíty. Severovýchodně nad osadou Mužetice Mužetický vrch (573 m n. m.), místo dalekého rozhledu.

Hrad nyní označovaný jako Sehrad vznikl v polovině 13. stol. jako Engelsberg (Andělský hrad), poprvé zmíněn r. 1261, založen patrně olomouckým biskupem. Po r. 1375 zván Sehradice. Jako sídlo loupeživých posádek r. 1449 vykoupen moravskými stavy, za česko-uherských válek rozbořen a zanikl. Od 18. stol. označován Sehrad a lidově též Tetov. Přesná lokalizace hradu známa teprve od r. 1928, zachovány jen nepatrné stopy, valy předhradí, drobné zbytky zdiva, vyvýšenina někdejší věže a malé hradní jezírko. Přístup z obce Horní Lhota.

Sedliště

Frýdek-Místek

Selmice

Pardubice

49°43'6.28"N; 18°22'2.83"E

50°2'57.26"N; 15°26'30.42"E

Obec prvně doložena r. 1305. Dominantu tvoří vzácný dřevěný kostel Všech svatých z r. 1638 s krytým ochozem, na přilehlém hřbitově řada litinových křížů, areál ohraničen dřevěným parkánovým plotem. Národopisné muzeum Lašská jizba.

Obec prvně doložena r. 1142 v majetku sedleckého kláštera. Dřevěný kostel sv. Vavřince ze 14. stol. zbořen r. 1831 a nahrazen r. 1907 novogotickou cihlovou stavbou. Socha sv. Gotharda z r. 1729. Hřebčín Františkov, pův. Franzenshof, z let 1829–1831.

Sedlnice

N. Jičín

Semanín

Ústí n. O.

49°39'9.17"N; 18°5'17.32"E

49°51'59.33"N; 16°26'56.22"E

Obec prvně doložena r. 1267. V místech pův. tvrze barokní zámek ze 17. stol., přestavěn r. 1827 a po požáru v letech 1. světové války, účelově využit. Kostel sv. Michaela archanděla z let 1826–1828 na místě staršího, renes. náhrobky Sedlnických z Choltic ze 16. stol.

Obec prvně připomínána r. 1347 v majetku biskupství litomyšlského. Raně barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1696. Ve hřbitovní zdi průchozí hranolová zvonice se zděným přízemím, stupňovitým dřevěným patrem a připojenou márnicí, stavba z r. 1670, zvonová stolice datována r. 1721.

Sedlo

Litoměřice

Semčice

Ml. Boleslav

50°35'35.86"N; 14°15'52.25"E

50°22'10.44"N; 15°0'15.96"E

Sedlo (726 m n. m.), nejvyšší vrchol Českého středohoří na pravém břehu Labe, tzv. Verneřického středohoří, dříve též Jelečský vrch. Vrcholové a svahové partie s porostem pralesovitého charakteru od r. 1968 přírodní rezervací. Omezené výhledy ze skalních teras. Výstup po značených stezkách od Lovečkovic, Levína nebo Trnobran.

Obec prvně doložena r. 1297. Na hřbitově barokní kostel sv. Prokopa z let 1749–1755. Sídlo řepařského ústavu.

Sedloňov

Rychnov n. Kn. 50°20'17.67"N; 16°18'57.12"E

Horská obec prvně připomínána r. 1654. Barokní kostel Všech svatých z r. 1711 na místě staršího kostela z r. 1578. Rekreačně využívané roubené chalupy. Východně nad obcí Sedloňovský vrch (1050 m n. m.), rezervace smíšených pralesních porostů, na křižovatce lesních cest Sedloňovský kříž, pův. dřevěný s mosazným Kristem, při nasvícení sluncem byl prý odlesk viditelný až ze zámku v Opočně. Severně od obce zpřístupněný bunkr Jaroslav.

Sedmihorky

Semily 50°33'13.99"N; 15°11'46.41"E

Osada prvně zmíněna r. 1413, nyní část obce Karlovice. U bohatých pramenů založeny r. 1841 lázně, nyní letovisko s kempem a hotel. Pomník zakladatele lázní MUDr. Antonína Šlechty z r. 1890 s bustou od Josefa Václava Myslbeka. Od lázeňských hostů pochází označení Český ráj pro okolní kraj. 494

Semice

Nymburk 50°9'49.93"N; 14°52'26.05"E

Obec prvně uváděna r. 1352. Zachován zbytek příkopu tvrze ze 14. stol. v zahradě. Barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1731. Na návsi lidová architektura. Nad obcí svědecký vrch Semická hůra (227 m n. m.), v 16.–17. stol. zde bývaly rozsáhlé vinice.

Semily

Semily 50°36'9.51"N; 15°19'54.9"E

Pův. osada v údolí Jizery prvně uváděna r. 1352, na město povýšena v 15. stol. Barokní trojkřídlý zámek z r. 1691 znehodnocen úpravami po r. 1922, účelově využit. Zámecký park zničen novou zástavbou. Novorománský kostel sv. Petra a Pavla z let 1908–1911 na místě barokního, u vchodu sochy patronů chrámu z r. 1702. Barokní hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z let 1723–1727, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1756. Radnice z r. 1874, mariánský sloup z počátku 18. stol. Barokní dům Vlkánovsko s pamětní deskou Františka Palackého. Funkcionalistické krematorium z r. 1937, první s elektrickým spalováním v Čechách. Riegrův domek, pozůstatek mlýna z 15. stol., nyní infocentrum. Rodiště výtvarnice a fotografky Magda-

www.ceskonamape.cz

lény Jetelové (1946) a politika Františka Ladislava Riegra (1818–1903), jeho socha z r. 1928. V rodném domě spisovatele Ivana Olbrachta (1882–1952) působil jako advokát jeho otec, spisovatel Antal Stašek, a napsal většinu svých děl, nyní muzeum a Pojizerská galerie, poblíž sousoší otce a syna z r. 1960. Severně u křižovatky silnic osada Cimbál s barokní výklenkovou kaplí Panny Marie Bolestné z konce 18. stol., zvanou Sejkorská kaple, od ní rozhled na Krkonoše, Jizerské hory i Český ráj.

Semtěš

K. Hora 49°57'37.96"N; 15°30'43.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1355. Dominantní gotická tvrz zvaná Bašta, doložena r. 1322, opuštěna r. 1558. Zachována vysoká hranolová věž s portálem a arkýřem, v letech 1997–1998 rekonstruována a upravena na rozhlednu. V severovýchodní části obce další tvrziště, zachovány příkopy a valy. Pseudogotický evangelický kostel z let 1860–1863, jeden z největších v Čechách.

Sendražice

Kolín 50°3'0.85"N; 15°13'4.16"E

Ves na Hlubokém potoce doložena ve 14. stol., nyní část města Kolín. Litinový křížek z r. 1876 na pískovcovém podstavci. Technickou zajímavostí obnovená úzkokolejná řepařská dráha z r. 1894, nejstarší v Čechách. Péčí Klubu pro obnovu kolínské řepařské dráhy r. 2007 zahájen provoz a otevřeno nové nádražíčko a výtopna s první expozicí. Víkendové turistické jízdy, připravuje se rozšíření provozu i expozice.

Sendražice

Hradec Kr. 50°17'23.16"N; 15°47'46.17"E

Obec prvně připomínána r. 1297. Kostel sv. Stanislava gotického původu z poloviny 14. stol. přestavěn barokně počátkem 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Dochována lidová klasicistní stavení z 19. stol. se štíty. Na východním okraji památná Sendražická lípa stará asi 500 let.

Senetářov

Blansko 49°20'55.31"N; 16°48'41.54"E

Obec prvně doložena r. 1349, v 19. stol. továrna na perleťové zboží. Zajímavý moderní kostel sv. Josefa vystavěn v letech 1969–1971. V historické usedlosti s doškovou střechou muzeum tradičního bydlení a perleťářství.

Semily – pomník A. Staška a I. Olbrachta

Semín

Pardubice 50°3'13.73"N; 15°31'11.97"E

Obec prvně připomínána r. 1339. Zámeček, pův. renes. stavba ze 16. stol., přestavěn r. 1861 na pivovar. U něj kaplička z 2. poloviny 18. stol. se sochou sv. Jana Nepomuckého. Sýpka z r. 1723 upravena na školu. Románský kostel sv. Jana Křtitele z 12. stol. přestavěn barokně v 17. stol., u něj pozoruhodná dřevěná zvonice ze 17. stol. Rodiště architekta Josefa Gočára (1880–1945). Východně v lokalitě Na Papírně v lese technická zajímavost, akvadukt převádějící vody Opatovického kanálu přes tok Sopřečského potoka. Severně chráněná lokalita Semínský přesyp s bohatým výskytem pískomilných rostlin.

Semněvice

Domažlice 49°35'52"N; 12°55'45.31"E

Obec doložena r. 1264 jako vladycké sídlo, tvrz opuštěná v 16. stol. zanikla beze stop. Gotický kostel sv. Jiří s mohutnou hranolovou věží barokně upraven a rozšířen r. 1757, stavebně zajištěn v letech 1993–1995. Barokní fara z r. 1739, zchátralá socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747.

Senice na Hané

Olomouc 49°37'26.92"N; 17°5'17.09"E

Stará obec na říčce Blatě prvně doložena r. 1078 v majetku kláštera Hradisko. Gotický kostel sv. Máří Magdalény s renes. věží vyhořel r. 1654, v letech 1704–1705 obnoven barokně, pův. věž zachována. Barokní fara z r. 1722. U barokní sochy sv. Tomáše smírčí kříž ze 16. stol.

Senohraby

Praha-východ 49°53'43.06"N; 14°43'19.26"E

Obec prvně zmíněna r. 1444, nyní centrum rozsáhlé rekreační oblasti. Nedaleko nádraží u trati nepatrné zbytky zdí gotického hradu Ježov, prvně zmíněn r. 1377, zanikl v 15. stol., areál zničen stavbou železnice. Jižně od obce na soutoku Sázavy a potoka Mnichovky pozůstatky dvou hradů, východně zřícenina hradu Zlenice ze 14. stol., lidově zvaného Hláska, zbořeného v 15. stol. Na protějším břehu Mnichovky terénní stopy hradu neznámého jména z 13. stol., označován jako Stará Zlenice nebo hrad u Čtyřkol, dochován mohutný val a stopy čtvercové budovy. U Sázavy říční lázně s přívozem Baštírna.

www.ceskonamape.cz

495

Senomaty

Rakovník 50°6'1.19"N; 13°39'18.94"E

Obec doložena r. 1233, status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol., u něj dřevěná zvonice s hrázděnou podezdívkou ze 17. stol. Hřbitovní barokní kostel sv. Štěpána z r. 1636. Barokní sochy sv. Prokopa a Tadeáše z r. 1722. Při silnici kamenný smírčí kříž ze 16.–17. stol. Na východním okraji Davidův mlýn, zajímavá stavba lidové architektury. Rodiště sochaře Celdy Kloučka (1855–1935), v 1. polovině 20. stol. zde často pobývali operní pěvec Karel Burian (1870–1924) a jeho synovec, dramatik a hudební skladatel Emil František Burian (1904–1959).

Senorady

Brno-venkov 49°7'26.64"N; 16°14'43.27"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Nad ní nalezeny pozůstatky pravěkého hradiště. Na severozápadním okraji na ostrožně nad Ketkovickým potokem vzácně dochované tvrziště s příkopy a valy, dvoudílná tvrz zvaná Šance obydlena od 13. stol. do husitských válek.

Senožaty

z přelomu 18. a 19. stol. s vysokými štíty. Na náměstí empírová stará radnice z r. 1833, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753 a pomník Alfréda Bartoše (1916–1942), velitele diverzní skupiny Silver A, odhalen r. 2007. Za městem novogotická kaple sv. Josefa z r. 1854. Jihovýchodně kamenný akvadukt z r. 1892 na křížení Zminky a Zadní Lodrantky.

Sezimovo Ústí

Tábor 49°23'5.44"N; 14°41'16.13"E

Město rozdělené silnicí na dvě samostatné části. Sezimovo Ústí I leží v místech historického městečka z r. 1262, zničeno r. 1420, obnoveno r. 1827 jako Svatošov, později obnoven historický název, na město povýšeno r. 1960. V lese nad Lužnicí zbytky zdí pův. předměstí. Pozdně empírový kostel Povýšení sv. Kříže z let 1835–1838. Býv. letní sídlo druhého čs. prezidenta dr. Edvarda Beneše (1884–1948), v odděleném parku pod vilou jeho hrob a památník z r. 2005, vila po rekonstrukci od r. 2009 pravidelně zpřístupněna veřejnosti. Sezimovo Ústí II vzniklo r. 1939 jako moderní sídliště pro zaměstnance místních podniků. Východiště ke zřícenině Kozího hrádku – viz samostatné heslo.

Pelhřimov 49°34'10.2"N; 15°11'53.46"E

Obec prvně doložena r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Jana Nepomuckého připomínán r. 1384, barokně upraven r. 1727 patrně podle plánů Jana Blažeje Santiniho, později opravován po požárech. Pozdně barokní fara z r. 1807, proti ní dochován barokní statek z konce 18. stol.

Sepekov

Písek 49°25'37.63"N; 14°25'8.2"E

Obec prvně doložena r. 1243, z ní připomínán r. 1253 Vítek, zakladatel mocného jihočeského rodu Vítkovců, status městyse z r. 1869 obnoven r. 2006. Barokní poutní kostel Panny Marie vystavěn za účasti K. I. Dienzenhofera v letech 1730–1733 na místě románské kaple, kolem barokní ambit s osmi kaplemi z let 1760–1767. Jižně rybník Tovaryš, u něj barokní Kalvárie. Východně v lese za rybníkem Chobot malé zbytky základů hradu Skalice, sídlo rodu Vítkovců opuštěno již ve 14. stol.

Sezemice

Ml. Boleslav 50°35'6.86"N; 15°0'19.6"E

Obec prvně připomínána již r. 1115. Na hřbitově empírový kostel sv. Bartoloměje z 1. poloviny 19. stol. Barokní socha sv. Gotharda z r. 1775. Na návsi klasicistní litinová socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol.

Sezemice

Pardubice 50°4'1.35"N; 15°51'2.55"E

Obec prvně připomínána r. 1227 v souvislosti se zdejším klášterem cisterciaček, na město povýšena r. 1834. Klášter zanikl za husitských válek, zachován cihlový raně gotický kostel Nejsvětější Trojice z 13.–14. stol., u něj osmiboká, neobyčejně mohutná dřevěná zvonice patrně ze 16. stol. Barokní fara z r. 1734. Novogotická hřbitovní kaple Panny Marie z r. 1902. Zachovány pozdně barokní a empírové domy 496

Sezimovo Ústí – hrob prezidenta Beneše

Schwarzenberský kanál

Prachatice 48°48'11.19"N; 13°48'45.02"E

Schwarzenberský plavební kanál, mimořádná technická památka, dílo Josefa Rosenauera z let 1789–1822 umožňovalo plavení dřeva ze Šumavy až do Vídně. Začíná na severovýchodním svahu Třístoličníku (viz samostatné heslo) ve výši 916 m n. m. u nynější tzv. Rosenauerovy nádržky, u osady Jelení (viz samostatné heslo) prochází tunelem o délce 389 m s kamennými portály, pokračuje úbočím hory Plechý (viz samostatné heslo), u osady Zvonková opouští území ČR, krátce se na ně vrací pod zříceninou hradu Vítkův Hrádek (viz samostatné heslo) a pak se vlévá do rakouské řeky Mühl, která je přítokem Dunaje. Délka kanálu činí 44 km a doplňuje ho několik bočních smyků. Plavba v celé délce skončila r. 1916, část na českém území se Želnavským smykem do Vltavy v provozu až do r. 1962. V letech 1999–2001 část kanálu opravena, předváděny ukázky plavení. Muzeum Schwarzenberského kanálu otevřeno r. 2000 ve Chvalšinách, rodišti Josefa Rosenauera, malé muzeum též v osadě Jelení.

www.ceskonamape.cz

Sión

K. Hora

Siřejovice

Litoměřice

49°53'20.76"N; 15°12'38.99"E

50°28'38.24"N; 14°4'13.32"E

Nevelký hrad s biblickým jménem Sión a historií dlouhou jen 10-12 let měl jediného majitele, husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. Založen po r. 1426 na ostrohu nad říčkou Vrchlicí, tvořen asi čtyřmi budovami obehnanými hradbou s okrouhlou baštou. Z příkazu císaře Zikmunda obležen od května 1437, dobyt počátkem září a celá posádka popravena. Dochováno jen nízké zakonzervované zdivo odhalené archeologickým průzkumem v 60. letech 20. stol. Na skále pod hradem pískovcová deska s Roháčovým reliéfem z r. 1937.

Obec připomínána r. 1227 jako majetek jiřského kláštera na Hradčanech. Na návsi kostel sv. Bartoloměje z r. 1846 na místě starší stavby, upraven r. 1908. Barokní sochy sv. Anny a Ecce homo z poloviny 18. stol., dvoje boží muka z let 1694 a 1719. Východně na návrší pův. empírový větrný mlýn, po r. 1869 upraven na lovecký zámeček Windsor, nyní zpustlá zřícenina v těsné blízkosti dálnice.

Sión – zřícenina hradu Siřejovice – Windsor

Sirotčí hrádek

Břeclav 48°50'38.12"N; 16°38'9.75"E

Hrad nad obcí Klentnice založil v polovině 13. stol. Siegfried Waise čili Sirotek ze švábského šlechtického rodu, hrad podle něj nazván Waisenstein, česky Sirotčí hrad. Od r. 1306 v majetku Lichtenštejnů, obydlen do r. 1504. Zřícenina na dvou rozeklaných skalních útesech dostupná po značené cestě z Klentnice. Od r. 1414 při ní kaple sv. Mikuláše, zrušena r. 1782.

Siřem

Louny 50°14'2.42"N; 13°30'20.35"E

Chmelařská ves doložena prvně r. 1237, nyní část města Blšany. Zchátralý barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1750, na návsi socha sv. Rocha z téže doby. Mohutná barokní kontribuční sýpka. Ve vsi pobýval a tvořil spisovatel Franz Kafka (1883–1924).

Skála

Havl. Brod 49°33'27.13"N; 15°26'26.34"E

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Věž. Na skalním ostrohu nad vsí na místě zaniklé gotické stavby barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1728, stavba oválného půdorysu patrně podle návrhu Jana Blažeje Santiniho, s kamennými schody z r. 1864. Barokní fara z r. 1787. Jihozápadně u rybníka Kachlička rekreační oblast s kempem.

Skála

Plzeň-jih 49°32'17.68"N; 13°22'0.78"E

Sirotčí hrádek

Hrad na buližníkovém bradle v Černém lese založen před r. 1318 jako dvojhrad, tedy se dvěma obytnými jádry se společným opevněním. Pro spory majitelů s Václavem IV. www.ceskonamape.cz

497

v letech 1399–1413 třikrát dobýván královským vojskem, přičemž u nás poprvé použito děl, dobyt i husity r. 1427. Obnovený hrad před r. 1550 opuštěn a r. 1655 jeho stavby rozbořeny. Dochovány zbytky paláce a hradeb Horního hradu a obytné věže Dolního hradu stejně jako mohutné valy a příkopy. Kolem zříceniny prochází značená cesta z Radkovic.

mu 18. a 19. stol. v Dřevohosticích, kolem r. 1850 přestěhován na nynější místo, od r. 1879 dodnes v majetku rodiny Josefa Červeka, v provozu do r. 1966, plně zachován, nyní rodinné muzeum.

Skalka

Č. Lípa 50°35'9.31"N; 14°24'42.63"E

Skalice

Tábor 49°18'16.67"N; 14°41'43.83"E

Obec na levém břehu Lužnice prvně doložena r. 1265. Pův. gotický kostel sv. Šimona a Judy ze 14. stol. zcela přestavěn r. 1850, věž z r. 1870, deskový gotický obraz Skalické Ukřižování uložen v Národní galerii v Praze. V lese západně od obce skupina mohyl se žárovými hroby.

Skalice

Ves prvně zmíněna r. 1544, nyní část obce Blíževedly. Cenné dřevěné a hrázděné lidové stavby. Ze vsi vychází ke zřícenině Čap (viz samostatné heslo) 10 km dlouhá hřebenová lesní tzv. Husí cesta. Při ní Martinská stěna, ojedinělá souvislá pískovcová stěna nad Komářím údolím, skalní převisy Krápník a Tisícový kámen, pískovcový vrch Husa (449 m n. m.) s vrcholovou skalkou ve tvaru husí hlavy, pod ním recesistické místo údajného skonu Járy Cimrmana r. 1921, opodál léčivý pramen nazvaný jeho jménem.

Znojmo 48°57'51.59"N; 16°13'33.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1252. Klasicistní zámek z počátku 19. stol., nyní účelově využit. Kolem anglický park se vzácnými dřevinami a kašnou s delfíny z 2. poloviny 18. stol. V obci dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, na návrší kaplička a sýpka z přelomu 18. a 19. stol.

Skalice

Frýdek-Místek 49°39'9.82"N; 18°24'24.22"E

Ves prvně doložena r. 1305, nyní část města Frýdek-Místek. Renes. kostel sv. Martina z r. 1622 barokně přestavěn v letech 1743–1760. Fara z r. 1848. V kulturním domě Skalické muzeum z r. 1996.

Skalice nad Svitavou

Blansko 49°28'50.1"N; 16°36'25.35"E

Obec prvně připomínána r. 1229, železniční křižovatka. Na nádraží železniční vodárna z let 1843–1848, obnovena r. 1912, technická památka. Válcový mlýn z r. 1893. Empírový zámeček z r. 1819. Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů z r. 1926 na místě starší stavby z r. 1888.

Skalice u České Lípy

Č. Lípa

Skalka (Č. Lípa) – Cimrmanův památník

Skalka

Cheb

50°44'33.64"N; 14°31'50"E

50°5'7.22"N; 12°19'52.67"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní kostel sv. Anny z r. 1720, pozdně barokní fara s dřevěným patrem. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1763. Dochovány lidové stavby. Nad obcí čedičový Skalický vrch (484 m n. m.), v severním úpatí rozsáhlé podzemní prostory po těžbě písku.

Malá osada doložena r. 1299, nyní část města Cheb s převážně rekreačními objekty. Smírčí kříž u výletní restaurace připomíná vraždu z r. 1467. Ve vsi dosud patrné valy a příkopy hradu ze 14. stol. Mladší tvrz u mlýna, později papírny, byla zatopena. Jméno vsi nese i vodní nádrž na Ohři – viz samostatné heslo. Na vyvýšenině nad břehem nádrže Chebská stráž (Egerwarte), empírový vyhlídkový altán, oblíbené výletní místo.

Skalička

Přerov 49°30'51.96"N; 17°47'47.26"E

Obec prvně připomínána r. 1328. Na místě středověké tvrze postaven r. 1807 empírový zámek, od r. 1924 užíván jako sociální ústav. V zámeckém parku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712. Na návsi zvonice z 18. stol. se slunečními hodinami z r. 1938. Novogotická lesní kaple z r. 1872 opravena v letech 2002–2008. Východně nad obcí Červekův větrný mlýn německého typu, postaven na přelo498

Skalky skřítků

K. Vary 50°14'32.23"N; 13°0'9.71"E

Skalky skřítků, přírodní památka vyhlášená r. 1979. Geologický útvar nad vsí Dubina tvořený asi šedesáti pravidelnými válcovými dutinami v třetihorních vyvřelinách, jejichž původ zatím nebyl spolehlivě vysvětlen.

www.ceskonamape.cz

Skalná

Cheb

Skály

Žďár n. S.

50°10'17.27"N; 12°21'42.89"E

49°38'20.83"N; 16°10'18.94"E

Nejstarší zmínka o obci, do r. 1950 zvané Vildštejn, pochází z r. 1224, od r. 1905 povýšena na město. Na ostrohu nad Mlýnským potokem stojí románský hrad Wildstein, jeden z nejlépe dochovaných hradů z tohoto období u nás. Gotické a pozdější přístavby způsobily, že hrad působí dojmem jedné budovy, ačkoli se skládá z několika staveb včetně Nového zámku z r. 1783. Objekt opraven r. 1991, v hradní restauraci expozice archeologických nálezů. Na náměstí kostel sv. Jana Křtitele, pův. raně gotický z r. 1298, nyní barokní z let 1705–1706, opravován kolem r. 1840, věž přistavěna r. 1901. Hřbitovní kostel sv. Šebestiána gotického původu. Chráněn též roubený a hrázděný dům.

Hrad, podle vrchu zvaný též Štarkov, založen Archlebem z Kunštátu před r. 1384, v majetku rodu do r. 1448, poté jako sídlo loupeživé tlupy r. 1456 pobořen a zpustl. Z hradu vestavěného mezi skály dochovány zříceniny hradeb, okrouhlé věže a brány, přístup po značených cestách z Nového Jimramova nebo Javorku.

Skály

Náchod 50°34'22.73"N; 16°8'16.6"E

Osada pův. zvaná Katzenstein připomínána r. 1393, nyní část města Teplice nad Metují. Zámeček z r. 1583 přestavěn r. 1666 na letní sídlo královéhradecké diecéze zvané Bischofstein, nyní ubytovací zařízení. Nad osadou zřícenina hradu založeného r. 1393, po dobytí r. 1447 obnoven, opuštěn počátkem 17. stol. Zachována soustava skalního opevnění a zbytky zdiva, přístup částečně po žebřících a schodech, z vrcholové skály rozhled. Dějiště Jiráskova románu Skály. Východiště na vrch Čáp – viz samostatné heslo.

Skapce

Tachov 49°39'29.11"N; 12°59'28.27"E

Obec uváděna již r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. V dominantní poloze kostel Nejsvětější Trojice doložený již r. 1352, barokně přestavěn v letech 1765–1783, při něm barokní fara z r. 1720.

Skalná – hrad

Skalsko

Ml. Boleslav 50°25'32.61"N; 14°45'31.1"E

Obec nad údolím Skalského potoka prvně uváděna r. 1352. Pův. barokní zámek z poloviny 17. stol. přestavěn novorenesančně r. 1878. Pův. gotický kostel sv. Havla doložen r. 1364, přestavěn barokně a zasvěcen sv. Vojtěchovi, upravován r. 1874, z pův. stavby zachována věž. Na hřbitově barokní šestiboká kostnice z 18. stol. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Dochovány hodnotné lidové statky s historickými branami. Severovýchodně za obcí na vysokém ostrohu v místě zvaném Zadní hrádek odkryto hradiště a pohřebiště osídlené ještě ve 12. stol., dochovány mohutné příkopy a náspy.

Sklenařice

Pův. sklářská ves připomínána ve 14. stol., nyní část města Vysoké nad Jizerou. Pozdně klasicistní kaple sv. Anny z 1. poloviny 19. stol. Poblíž r. 1956 odkryta oválná sklářská pec ze 14. stol., nálezy v muzeích v Praze, Liberci a Vysokém nad Jizerou. Chráněná lidová roubená chalupa z r. 1772. Řada cenných barokních soch z 18. a počátku 19. stol. Rodiště a pamětní deska učitele Věnceslava Metelky (1807–1867).

Sklené Skalsko

49°53'30.52"N; 14°32'24.56"E

Skály

Písek

Svitavy 49°42'22.93"N; 16°31'45.11"E

Praha-západ

Ves prvně doložena r. 1412, nyní část obce Pohoří. Na bažinaté louce a částečně v rybníce Trdlač tvrziště, pozůstatek tvrze chráněné hradbou a vodním příkopem. Z tvrze neznámé historie patrně ze 14. stol. zachovány základy obdélné obytné budovy, hospodářské budovy a čtverhranné věže.

Semily 50°42'16.48"N; 15°23'23.96"E

Obec prvně doložena r. 1317. Z gotického kostela sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 14. stol. zachován presbytář a věž, na místě lodi vystavěn v letech 1912–1913 nový kostel. Při něm barokní márnice z r. 1739. Před hřbitovem kamenný kříž z r. 1759, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750 a sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1899. V obci dochováno několik lidových empírových usedlostí. Památný tis ve stáří asi 400 let. Severovýchodně od obce Vančurova louka, lesní obora o rozloze 50 ha pro aklimatizaci daňků.

49°13'9.28"N; 14°9'49.11"E

Obec prvně doložena r. 1365, navazující místní část Budičovice od r. 1995 památkovou zónou se souborem staveb selského baroka a kapličkou na návsi. Jihozápadně osada Božejovice nebo též Božovice, na ostrohu vybíhajícím do Tvrzského rybníka pozůstatky tvrze z r. 1262, zbytky zdí začleněny do stavby stodoly. Poblíž u osady Dvorce tvrziště se zachovaným valem a příkopem, pozůstatek tvrze Modliškovice doložené r. 1328 a zaniklé v 15. stol.

Skočice

Strakonice 49°11'6.31"N; 14°6'21.62"E

Obec prvně uváděna r. 1399. Osmiboký barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1677–1678 na místě starší kaple, ochoz přistavěn v 18. stol., tradice poutí obnovena r. 1993. Pod kostelem býv. špitál z počátku 18. stol. Býv. renes. zámeček vyhořel v 17. stol., dochovány jen zbytky

www.ceskonamape.cz

499

průjezdu v hospodářském dvoře. Jižně vrch Hrad (667 m n. m.) se dvěma vrcholy a zachovanými valy hradiště z doby bronzové i slovanské.

Skoky

K. Vary

skupině skal spojených dřevěnými mosty, na nejvyšším místě zachován zbytek zděné věže, z hradebních zdí jen kameny. Místo leží ve vojenském újezdu Brdy, vstup jen na povolení.

Skramníky

Kolín

50°5'44.32"N; 13°5'50.62"E

50°5'0.32"N; 14°57'32.53"E

Osada doložena jako statek r. 1518, část města Žlutice, někdejší poutní místo Mariastock, zlikvidována kolem r. 1965 v důsledku výstavby vodní nádrže Žlutice – viz samostatné heslo. Zachovány jen tři opuštěné domky a barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1736–1738 s dvouvěžovým průčelím, zdevastovaný.

Ves uváděna již r. 1040, nyní část obce Klučov. Gotický hřbitovní kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. stol. upraven barokně a r. 1907, ve věži historicky cenné zvony ze 16. stol. U kostela barokní fara, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1715. U kostelní zdi hrob Františka Jana Vaváka (1741–1816), milčického rychtáře a písmáka.

Skorkov

Ml. Boleslav 50°13'55.12"N; 14°45'0.12"E

Obec prvně doložena r. 1332. V jádře gotický kostel sv. Jana Křtitele po r. 1690 částečně barokně přestavěn. Rozložitá barokní zděná zvonice z r. 1698 s mohutnou cibulovou bání a třemi funkčními zvony, v dnešní podobě po rekonstrukci r. 1873, ze zvonice hezký výhled do údolí Jizery. Při kostele kostnice s renes. oltářem Panny Marie, pod ním při silnici kamenný křížek z r. 1860.

Skoronice

Hodonín 48°58'50.08"N; 17°9'12.89"E

Obec poprvé připomínána r. 1322. Novorománský kostel sv. Floriána z r. 1886, sochy sv. Anny a Františka. V usedlosti z r. 1903 zřízena r. 1998 Slovácká jizba s muzejní expozicí. Na západním okraji vinné sklepy v lokalitě Búdy.

Skorošice

Jeseník 50°18'18.41"N; 17°4'28.78"E

Obec slovanského původu prvně připomínána r. 1284, nazvána podle lokátora Skoroše, později německy Gurschdorf. Malá středověká tvrz zanikla beze stopy podobně jako sklářská huť ze 16. stol. Kostel sv. Martina z r. 1844 nahradil starší stavbu zničenou požárem r. 1833. Rokoková mariánská socha Immaculaty z r. 1778.

Skramníky – kostel

Skrbeň Skořenice

Ústí n. O. 50°1'52.97"N; 16°13'17.94"E

Obec poprvé zmíněna r. 1373. Na návrší dominantní novorománský kostel sv. Máří Magdalény z r. 1866, který nahradil starší stavbu. Na návsi kamenný kříž z r. 1784. Jihovýchodně dvůr Vrchoviny s barokní branou z r. 1765. Východně přírodní památka Rybniště, údolí s rybníčky a botanickou i zoologickou rezervací.

Skořice

Rokycany

Olomouc 49°38'25.74"N; 17°10'36.58"E

Zemědělská obec prvně připomínána r. 1174. V hospodářském dvoře pozůstatky tvrze, zaniklé po r. 1579. Pův. kaple z r. 1835 povýšena r. 1869 na kostel sv. Floriána. Velká barokní socha sv. Floriána z r. 1706 přenesena z Olomouce r. 1742, malá socha téhož světce z r. 1708 u brány. Jižně při býv. císařské silnici stará formanská hospoda Zlatá křepelka, nyní motorest.

Skryje

Rakovník

49°40'40.25"N; 13°42'19.46"E

49°57'50.9"N; 13°45'57.69"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Václava nyní v barokní podobě z r. 1677. Cenná barokní patrová fara. Jižně od obce stával hrad Dršťka, zvaný též Losumberk nebo Ronšperk, založen před r. 1376 Dobrohostem z Ronšperka. Jeho potomci v polovině 15. stol. hrad prodali a koupili Poběžovice. Noví majitelé na hradě nežili, takže zpustl. Stál na

Obec připomínána r. 1229. Pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla z r. 1352 přestavěn barokně r. 1712. Dochovány roubené domy. Při projektování koněspřežné dráhy r. 1833 objevil francouzský přírodovědec Joachim Barrande otisky kambrické fauny (trilobiti), Barrandova busta před býv. školou, sbírky v místním muzeu. Jižně od obce na toku Zbi-

500

www.ceskonamape.cz

rožského potoka skalnatá průrva Skryjská jezírka, přírodní památka. Východiště ke zřícenině hradu Týřov – viz samostatné heslo.

Skřivany

Hradec Kr. 50°15'59.49"N; 15°29'59.89"E

Obec poprvé zmíněna r. 1360. Středověká tvrz kolem r. 1720 přestavěna na barokní zámek zásadně upravený v letech 1868–1869 ve stylu anglické gotiky. Kolem hodnotný anglický park. Barokní kostel Rodiny Páně z r. 1720, pův. jen zámecká kaple sv. Anny, za ním drobná dřevěná zvonice. V minulosti významný cukrovar. Myslivna rodištěm polárního badatele Václava Vojtěcha (1900–1932).

Skuhrov

Havl. Brod 49°41'3.36"N; 15°32'0.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše z 1. poloviny 14. stol. barokně přestavován koncem 17. a počátkem 18. stol., empírová věž přistavěna r. 1811. Barokní fara z r. 1728. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1783.

Skuhrov nad Bělou

Rychnov n. Kn. 50°13'39.45"N; 16°17'28.3"E

Skryje – Barrandova busta

Skřipel

Beroun 49°50'26.75"N; 14°4'0.09"E

Obec prvně zmíněna již r. 999. Pův. románský kostelík sv. Šimona a Judy z 11. stol. zbořen r. 1768 a nově postaven rokokově r. 1794, na zrušeném hřbitově márnice z doby nové výstavby. U silnice do Osova památkově chráněné kaštanové stromořadí, 299 stromů starých 140 let. Jihovýchodně od obce hradiště Šance, kultovní keltské místo s archeologickými nálezy.

Skřípov

Prostějov 49°35'3.73"N; 16°49'11.78"E

Obec prvně zmiňována r. 1553. Pozdně barokní kostel Nanebevstoupení Páně z r. 1792. Soubor čtyř kaplí a dvou křížů chráněn od r. 2004. Památná lípa stará 350 let. Jižně při silnici památná alej stoletých lip a javorů.

Obec prvně připomínána r. 1279. Od konce 18. stol. slévárenská tradice, historická Růženina huť, v býv. domě huťmistra z r. 1806 muzeum železářské výroby. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1715–1718 na místě starého dřevěného. Pozdně barokní most přes Bělou z konce 18. stol. Dochovány stavby lidové roubené architektury. Honosná továrnická Porkertova vila z let 1931–1932 v maurském slohu rekonstruována v letech 2005–2008 na ubytovací zařízení. Na návrší nevýrazné zbytky hradu Skuhrov z konce 13. stol., zachovány základy věže a příkopy. Na zřícenině 9 m vysoká dřevěná rozhledna z r. 2001 s vyhlídkovou plošinou ve výši 6 m a výhledem do údolí. Výše proti toku nad zákrutem Bělé zbytky Nového hradu, později lidově zvaného Klečkov, založen na přelomu 14. a 15. stol., zachovány příkopy a drobné fragmenty zdiva.

Skupice

Louny 50°20'17.9"N; 13°41'45.59"E

Ves přenesena na dnešní místo v 18. stol. od řeky z důvodu častých povodní, nyní část města Postoloprty. Na návsi zděná kaple a rozložité statky. Na místě pův. vsi gotický hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z 15. stol., proti němu zvonice z r. 1633. Klasicistní socha Krista Trpitele z r. 1800.

Skuteč

Chrudim 49°50'33.12"N; 15°59'44.09"E

Skřivaň

Rakovník 50°1'25.22"N; 13°45'50.47"E

Ves prvně uváděna r. 1355, nyní část městyse Pavlíkov. Na místě tvrze slohově nevýrazný zámeček ze 16. stol. znehodnocený řadou přestaveb, zejména v letech 1968–1969. Pův. dřevěný kostel sv. Štěpána z r. 1352 nyní v podobě z přelomu 16. a 17. stol., u něj dřevěná zvonice z r. 1660 se třemi zvony. Několik roubených staveb. V okolí v 17. stol. těžba kamenečné břidlice, pozůstatkem jeskyně na vrchu Valachov. Rodiště herce a Tylova spolupracovníka Karla Šimanovského (1826–1904), vlastním jménem Šíma.

Obec prvně doložena r. 1289, v 1. polovině 14. stol. povýšena na město, proslulo obuvnickou tradicí a lomy kvalitní žuly. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1350 opraven renesančně po požáru r. 1550 a barokně přestavěn v letech 1765–1766. Gotický špitální kostel Božího Těla z r. 1391 opravován v letech 1835 a 1935. Na náměstí barokní mariánský sloup z r. 1755, sestaven až r. 1815. Barokní budova děkanství z let 1705–1710. Městské muzeum v rekonstrukci na muzeum obuvi a kamene, zpřístupnění od podzimu 2009. Ve městě zemřel hudební skladatel Vítězslav Novák (1870–1949), pamětní deska. V rodném domku nejvýznamnějšího hudebního skladatele předsmetanovské éry, Václava Jana Tomáška (1774–1850), roubeném stavení z 18. stol., památník.

www.ceskonamape.cz

501

Skuteč – Tomáškův rodný dům

Skviřín

Tachov 49°42'55.15"N; 12°48'46.06"E

Starobylá osada doložena r. 1115 v majetku kladrubského kláštera, nyní část města Bor. Románský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1230 přestavěn goticky a kolem r. 1700 barokně, zachován románský portál na jižní straně.

empírové podoby, kolem rozsáhlý anglický park s barokní oranžerií. Pův. románský kostel sv. Mikuláše z 11. stol. barokně přestavěn r. 1789. Barokní sochy světců z 18. stol. Rodiště malíře a grafika Pravoslava Kotíka (1889–1970).

Slabčice

Písek 49°19'35.64"N; 14°20'19.8"E

Skvrňov

Kolín 49°53'51.15"N; 15°0'2.52"E

Obec prvně uváděna r. 1295. V horní části cenný románský kostel sv. Havla z 13. stol., r. 1870 přistavěna sakristie s předsíní. Na severovýchodním okraji Husův sbor z r. 1936.

Obec prvně zmiňována r. 1379. Na návsi kostel sv. Josefa z let 1899–1900, postaven z darů krajanů v Americe. Jihovýchodně vrch Tábor (504 m n. m.), lidově zvaný Burkovák, dějiště shromáždění husitského lidu r. 1419.

Slaný Skytaly

Louny 50°10'3.75"N; 13°17'58.95"E

Ves prvně zmiňována r. 1358, nyní část města Vroutek. Chátrající pozdně barokní kostel sv. Markéty z let 1782–1784. Barokní dům s hospodářským dvorem z doby kolem r. 1690. Na návsi barokní socha Madony.

Slabce

Rakovník 49°59'54.8"N; 13°42'47.46"E

Obec připomínána již r. 1005, na městys povýšena r. 2007. Zdejší tvrz přestavěna kolem r. 1712 na barokní zámek, dvoupatrová stavba s průčelní věží upravena v polovině 19. stol. do 502

Kladno 50°13'47.55"N; 14°5'0.05"E

Průmyslové a historické město doloženo jako osada r. 993, jako královské město založeno kolem r. 1295. Opora husitského hnutí, krále Jiřího z Poděbrad i Jednoty bratrské. Po bělohorské bitvě z trestu statut města odebrán, obnoven r. 1794. Od 19. stol. rozvoj průmyslu, proslulá výroba baterií. Z městského opevnění zachovány zbytky hradeb a Velvarská brána, 38 m vysoká věž z r. 1461. Nejcennější památku představuje kostel sv. Gotharda románského původu přestavovaný goticky, renesančně a nakonec pseudogoticky v letech 1874 a 1890. Nad městem kostel Nejsvětější Trojice z let 1581–1602, upraven po požáru v letech 1886–1889, při něm vybudován po r. 1650 františkánský klášter. Na náměstí a v jeho okolí řada renes. domů. Pseudorenes. radnice z r. 1840 novobarokně

www.ceskonamape.cz

upravena koncem 19. stol. Kolej piaristů z r. 1659, v současnosti sídlo knihovny a vlastivědného muzea. Ve městě řada barokních sakrálních soch a pozoruhodný vinařský sloup. Rodiště herečky Olgy Scheinpflugové (1902–1968), malíře Josefa Navrátila (1768–1865) a historika Václava Viléma Štecha (1885–1974). Na návrší nad předměstím Kvíček barokní kaple Božího hrobu z r. 1665. Nad východním okrajem města čedičová Slánská hora (330 m n. m.), její vrchol od pravěku osídlen, později vinice a sady, z vrcholu výhled na město. V letech 1830–1903 pod horou uhelný důl. Severně od města samota Lidický dvůr s gotickým kostelem sv. Jakuba barokně upraveným v 18. stol. a regotizovaným r. 1880. Nad ním dominantní těžní věž zakonzervovaného uhelného dolu. Severovýchodně od města u samoty Mlýnek rekonstruovaný bunkr, součást Vojenského muzea Smečno.

Slapy

Praha-západ 49°48'43.38"N; 14°23'59.18"E

Obec prvně doložena r. 1292, nyní centrum rozsáhlé rekreační oblasti. Dominantní barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1693 s mohutnou cihlovou kopulí, obnoven r. 1912. Někdejší rezidence zbraslavského kláštera zbořena r. 1919 a nahrazena novobarokním zámečkem nových majitelů. V zámeckém parku dvě památné lísky turecké, u školy památná lípa. Pod obcí impozantní hráz vodní nádrže – viz samostatné heslo.

nagoga z r. 1868 se školou, objekt obnoven r. 1983, severně od obce židovský hřbitov z r. 1723.

Slatina

N. Jičín 49°47'26.31"N; 17°58'49.6"E

Obec prvně doložena r. 1371. Barokní zámek z r. 1771, nyní účelově využit. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu z počátku 14. stol., písemně doložen r. 1461, barokně přestavěn v polovině 17. stol. Budova školy z r. 1785.

Slatina

Ústí n. O. 49°58'41.92"N; 16°9'31.7"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Na návrší dominantní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z počátku 13. stol., mnohokrát přestavován, zejména r. 1760, věž z r. 1876. Před ním pískovcový kříž z r. 1835.

Slatina

Litoměřice 50°25'49.88"N; 14°2'14.84"E

Obec pod Házmburkem uváděna již r. 1057. Založena jako okrouhlice, na návsi kostel sv. Jana Nepomuckého gotického původu z r. 1384, věž přistavěna r. 1595, do barokní podoby přestavěn r. 1746. Na hřbitově barokní márnice z 18. stol.

Slatina nad Úpou

Náchod 50°27'15.59"N; 16°2'5.6"E

Obec prvně doložena r. 1545, přídomek používá od r. 1904. Památná dřevěná zvonice z r. 1682 a obnovený mariánský sloup z r. 1829. Dochovány lidové roubené stavby. V údolí Úpy býv. Slatinský mlýn, poblíž něj Piccolominská kaplička z r. 1694. Na území obce rostly památné stromy staré asi 300 let, Mikšova lípa zničena vichřicí v říjnu 2002, Špetlův buk u osady Slatinské Končiny vyvrátila bouře v květnu 2008.

Slapy – přehradní hráz

Slatina

Plzeň-sever 49°59'4.51"N; 13°38'3.15"E

Nevelká obec doložena r. 1327. Na návsi dochována roubená chalupa a stodoly. Severně vrch Hradiště, na němž byly v letech 1831–1833 objeveny zbytky opevněné čtyřboké věže vypálené patrně husity r. 1425. Místo lidově zvané Deliba považováno za někdejší slatinskou tvrz nebo malý hrádek polských Hedčanů.

Slatina

Znojmo 49°1'8.95"N; 16°1'8.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1287. V hospodářském dvoře pozdně renes. zámek s arkádovou galerií, vznikl přestavbou středověké tvrze r. 1602, počátkem 19. stol. upraven na hospodářský objekt. Kaple Nejsvětější Trojice.

Slatina

Klatovy 49°23'16.68"N; 13°44'39.39"E

Obec založena kolem r. 1150. Dochovány památky na významnou židovskou komunitu, která zde žila do r. 1917: několik přestavěných domků býv. ghetta, honosná nová sy-

Slatina nad Úpou – zvonice

www.ceskonamape.cz

503

Slatina nad Zdobnicí

Rychnov n. Kn. 50°8'9.36"N; 16°23'10.75"E

Obec prvně doložena r. 1359. Ve středověkém dvoře koncem 16. stol. budováno panské sídlo, nedokončená stavba změněna na panský dvůr, dochovány dvě budovy, sklepy a příkopy. Barokní kostel Proměnění Páně z r. 1699, pozdně barokní fara z r. 1787. Barokní Kalvárie z r. 1700, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1807, smírčí kříž. U studánky kaple sv. Anny na Posvátníku z r. 1918. Pomníky Mistra Jana Husa z r. 1906 a Božích bojovníků z r. 1927. Malá obrazárna s díly malířů Orlických hor. Rodiště herečky Marie Hübnerové (1865–1931) a uměleckých řezbářů, bratrů Leoše (1887–1974) a Josefa (1890–1972) Kubíčkových.

Slatiňany

Chrudim 49°55'14.75"N; 15°48'47.6"E

Obec prvně připomínána r. 1294, na město povýšena r. 1971. Na místě tvrze vystavěn v letech 1580–1590 renes. zámek, po třicetileté válce opraven r. 1669, klasicistně přestavěn v letech 1800–1822, upraven a rozšířen pseudogoticky koncem 19. stol., po r. 1950 v něm umístěno unikátní hippologické muzeum, celoevropsky ojedinělé s více než 2100 exponáty. Na trojkřídlý objekt navazuje krajinářský park, v něm několik romantických staveb, zejména miniatura hradu Kočičí hrádek z let 1898–1901 a nad ní zbytek kamenné vyhlídkové věže Chlum z téže doby.

Slatiňany – kůň Theseus

Slatinice

Olomouc 49°33'45.11"N; 17°6'0.78"E

Lázeňská obec prvně doložena r. 1249, název od okolních mokřin. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1769–1770, při něm fara z r. 1771 a kaplička Panny Marie z počátku 19. stol. Mohutný Lichtenštejnský dvůr z r. 1618, dominantní mlýn z r. 1919. Sirnato-železité lázně pro léčbu pohybového ústrojí známy od r. 1545, nejstarší lázeňská budova z doby kolem r. 1740 upravena r. 1792. Při cestě k nádraží smírčí kříž.

Slatiňany – zámek

V parku též socha koně Thesea od Bohumila Kafky z r. 1935, výběh koní Převalského a zámecký hřebčín z let 1898–1901 s výběhy starokladrubských vraníků. V hřebčíně natáčen televizní seriál Dobrá Voda. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. regotizován v letech 1891–1892 a spojen se zámkem visutou chodbou. Ve městě několik empírových domů. V třešňovém sadu návrší Vrchlického s básníkovou plaketou na jeho oblíbeném místě.

504

Slatinice – vinný sklípek

Slatiny

Jičín 50°21'58.2"N; 15°22'53.72"E

Obec prvně uváděna r. 1357. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 14. stol. nově vystavěn v letech 1761–1763 ve stylu rokokové gotiky s využitím zdiva staré stavby, renovován r. 1944. Dřevěná stupňovitá zvonice

www.ceskonamape.cz

z konce 17. stol. s cibulovou bání, před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750. V obci barokní socha Panny Marie z r. 1778.

z 13. stol. barokně přestavěn po r. 1775, současná podoba z r. 1897. V centru města trojkřídlý barokní zámek vzniklý přestavbou starší tvrze r. 1750, komerčně využit, kolem park s řadou starých dubů. Klasicistní kaplička Panny Marie z 2. poloviny 18. stol. opravena r. 2000. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1836 a Floriána z r. 1910, pískovcové kříže z 19. stol. V srpnu 1944 nad Slavičínem svedena letecká bitva, 28 padlých amerických letců připomíná památník na hřbitově. Městské muzeum. Jihovýchodně městská část Hrádek na Vlárské dráze se zámečkem z poloviny 18. stol., empírově přestavěným v 19. stol., nyní součást lihovaru.

Slatiny – kostel

Slavče

Č. Budějovice 48°47'50.06"N; 14°36'56.75"E

Obec poprvé uváděna r. 1392. Dominantní kostel sv. Filipa a Jakuba, novogotická stavba z let 1903–1906. Barokní kaplička z 18. stol. se soškami sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Lidové usedlosti z 19. stol. V místní části Dobrkovská Lhotka barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1769 a mlýn z téže doby upravený na rekreační obydlí.

Slavičín – zámek

Slavíkovice Slavětín

50°21'1.94"N; 13°54'28.66"E

Obec poprvé zmíněna r. 1268, od r. 1352 městečko se dvěma ulicovými náměstími, historický status městyse obnoven r. 2006. Na jednom z náměstí pův. románský kostel sv. Jakuba Většího, goticky přestavěn v letech 1300–1375 a opatřen dochovanými nástěnnými malbami, restaurován v letech 1880–1881. Při něm rokoková fara. Západně od obce osmiboká raně barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1677 a 1,9 m vysoký menhir, zvaný Baba. Rodiště a hrob básníka Konstantina Biebla (1898–1951), v rodném domku pamětní síň.

Slavice

Obec prvně připomínána r. 1350. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1749–1767, na hřbitově dvojice kruhových kaplí. Pod farní budovou zachován sklep tvrze zaniklé v 17. stol. U rybníka barokní sýpka.

Slavíkovice

Klatovy 49°23'12.88"N; 13°9'2.64"E

Ves doložena r. 1364, nyní část obce Černíkov. Na návsi kostel sv. Josefa z r. 1827 na místě kaple z r. 1716. Někdejší tvrz zanikla ve stavbě vstupního objektu někdejšího hospodářského dvora. U vsi malá kaple sv. Vojtěcha.

Tachov 49°49'4.48"N; 12°56'57.4"E

Ves prvně připomínána r. 1329, nyní část obce Horní Kozolupy. Od r. 1654 zvána Mariafels, poutní místo s kaplí Bolestné Panny Marie, na jejím místě nyní prostá klasicistní kaplička z r. 1822 u silnice. Na hřbitově barokní kostel sv. Vavřince z r. 1767 s rokokovou kazatelnou. U hospodářského dvora patrový barokní zámek z konce 18. stol. s věžovitým rizalitem z r. 1820, upraven po r. 1925, po 2. světové válce zchátral, od r. 2001 opravován novým vlastníkem.

Slavkov

Obec poprvé uváděna r. 1238 jako léno olomouckých biskupů. Nevelký čtyřkřídlý, pův. renes. zámeček z let 1572–1586, pův. podoba setřena pozdějšími úpravami, nyní charitní domov řeholnic. Raně barokní kostel sv. Anny z r. 1657 empírově upraven v 19. stol., u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722, kaple sv. Barbory z počátku 19. stol.

Zlín 49°5'14.44"N; 17°52'47.89"E

Obec prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1964. Tradiční kožedělný, obuvnický a strojírenský průmysl. Dominantní kostel sv. Vojtěcha gotického původu

Opava 49°55'12.47"N; 17°50'14.34"E

Slavkov Slavičín

Třebíč 49°0'13.94"N; 15°37'32.68"E

Louny

Č. Krumlov 48°45'54.04"N; 14°14'36.67"E

Ves pův. zvaná Lukov prvně zmíněna r. 1305, nyní část obce Bohdalovice. Dochován komplex drobného panského sídla, mohutná věžovitá tvrz doložena r. 1350, upravena r. 1817 na faru, obranná věž od r. 1781 sloužila jako zvonice. Kostel

www.ceskonamape.cz

505

sv. Bartoloměje vznikl r. 1362 přestavbou gotické kaple z r. 1313, přestavěn pozdně barokně r. 1787 a novogoticky r. 1893.

Slavkovice

Žďár n. S. 49°33'11.33"N; 16°1'39.19"E

Ves prvně připomínána r. 1264, nyní část města Nové Město na Moravě. Moderní kostel Božího milosrdenství a sv. Faustýny z let 2005–2007, nad ním kamenná křížová cesta z r. 2009 s kovanými reliéfy. Rodiště malíře Oldřicha Blažíčka (1887–1953).

Slavonice

Jindř. Hradec 48°59'50.8"N; 15°21'12.01"E

Slavkov – tvrz

Slavkov u Brna

Vyškov 49°9'5.63"N; 16°52'48.72"E

Město proslavené bitvou mezi Napoleonem a rakouskoruskou armádou 5. prosince 1805 prvně zmíněno r. 1237 jako Novosedlice v majetku řádu německých rytířů, městská práva od r. 1416, z pův. názvu vzniklo německé označení Austerlitz, od r. 1990 památková zóna. Na místě řádové tvrze vybudován v letech 1690–1752 mohutný barokní zámek Kouniců, po bitvě zde jednali představitelé válčících mocností, nyní v zámku historické muzeum, při něm cenný park o rozloze 16 ha se sochařskou výzdobou. Zachovány části městských hradeb ze 14.–15. stol. Na náměstí renes. radnice z r. 1592, upravovaná v 19. a 20. stol., a několik renes. a barokních domů. Pod zámkem klasicistní kostel Vzkříšení Páně z let 1786–1789 s farou z téže doby a sochou sv. Floriána z 18. stol. Barokní hřbitovní kaple sv. Jana Křtitele z r. 1743 se špitálem. Barokní kaple sv. Vendelína z doby kolem r. 1740 a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Židovskou komunitu připomíná synagoga z r. 1858 a muzeum v býv. židovské škole. Severně na kopci kaple sv. Urbana z r. 1712, zničena Francouzi r. 1805, nově postavena v letech 1858–1861, pod kopcem židovský hřbitov z r. 1744.

Pohraniční obec prvně zmíněna r. 1260, před r. 1359 povýšena na město chránící zemskou hranici, rozkvět v 16. stol. přinesl rozsáhlou renes. přestavbu, památková zóna. Dominantu tvoří děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. s městskou věží sloužící jako vyhlídka. Město má dvě náměstí, na obou fronty renes. měšťanských domů s podloubími, mázhauzy a sgrafitovou výzdobou. Zachovány dvě městské brány ze 16. stol., Jemnická a Dačická, a zbytky hradeb. Na náměstí městské muzeum a kašna z r. 1560 se sochou Madony z r. 1667, na Horním náměstí ještě žulová kašna se sochou sv. Floriána z r. 1783. Pod náměstím přístupná část rozsáhlého podzemí. Gotický špitální kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 15. stol. upraven po požáru r. 1845. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1702. Kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Nad městem poutní kostel Božího Těla z konce 13. stol., po husitských válkách nově postaven pozdně goticky v letech 1478–1491, loretánská kaple přistavěna r. 1820. Na severozápadním okraji soukromé muzeum samorostů. Při silnici do Stálkova v lese odkryté zbytky zaniklé středověké osady Pfaffenschlag, ves z konce 13. stol. zničena husity. Západně od města pevnostní areál Slavonice, soubor 12 objektů čs. opevnění z let 1935–1938 přístupný veřejnosti. Jižně za městem silniční přechod do Rakouska.

Slavonice

Slavoňov

Náchod 50°20'38.72"N; 16°12'13.67"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Dochována řada roubených stavení. Dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z r. 1553 na místě pův. gotického kostela sv. Martina, vzácná ukázka lidového stavitelství. U něj renes. zděná zvonice z r. 1555 s bedněným patrem a roubená márnice z 18. stol. Slavkov u Brna – zámek 506

www.ceskonamape.cz

vorománský kostel sv. Kateřiny z let 1871–1873. Jižně od obce při polské hranici zaniklá ves Pelhřímovy, zachován jen hřbitovní kostel sv. Jiří gotického původu s ohradní zdí, západní průčelí přistavěno počátkem 19. stol.

Slopné

Zlín 49°9'19.65"N; 17°50'49.25"E

Obec prvně zmíněna r. 1261. Kostel sv. Rocha vznikl v letech 1995–1996 přístavbou ke kapli z r. 1826. Rodiště proslulého žokeje Josefa Váni (1952).

Sloup

Slavošov

K. Hora 49°45'43.13"N; 15°9'7.26"E

Obec prvně zmiňována r. 1323. Kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. přestavěn v 19. stol. Mariánský sloup se sochou Immaculaty z r. 1765.

Slepotice

Pardubice 49°59'27.61"N; 15°57'50.57"E

Obec poprvé uváděna r. 1318. Kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1818 na místě staršího dřevěného. Dochováno lidové stavení z 19. stol. s dřevěnou lomenicí.

Slezské Pavlovice

Blansko 49°24'53.31"N; 16°44'16.97"E

Slavoňov – roubený kostel

Obec v Moravském krasu poprvé zmíněna r. 1356, status městyse z r. 1862 obnoven r. 2007. Dominantní barokní poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné, stavba s monumentálním dvojvěžovým průčelím z let 1751–1754 patří k nejvýznamnějším mariánským památkám na Moravě. Fara vznikla r. 1751 rokokovou přestavbou býv. panského domu. Na jižním okraji rozsáhlý podzemní komplex Sloupsko-šošůvských jeskyní, prozkoumáván od 17. stol., labyrint krápníkových jeskyní zpřístupněný po r. 1880 patří k největším svého druhu v Evropě, tvořen čtyřmi hlavními jeskyněmi s propastmi o hloubce až 80 m. Před vchodem skalní útvar Hřebenáč.

Bruntál 50°18'39.48"N; 17°42'3.65"E

Obec jako léno olomouckých biskupů připomínána r. 1267 pod názvem Německé Pavlovice, nyní nejsevernější obec Moravskoslezského kraje. Na místě středověké tvrze renes. zámek přestavěný r. 1776 barokně, po renovaci r. 1961 upraven na sklad. Za ním zbytek zaniklého anglického parku z 19. stol., před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Novogotický hřbitovní kostel sv. Ondřeje z 2. poloviny 19. stol. Severně při hranici tzv. Švédský sloup, připomínka třicetileté války, od úpravy hranice r. 1959 na polské straně. Jižně Velký Pavlovický rybník (31 ha), od r. 1999 přírodní rezervace, významná tahová zastávka ptactva.

Sloup – poutní kostel

Sloup v Čechách Slezské Rudoltice

Bruntál 50°12'22.52"N; 17°41'3.02"E

Obec připomínána r. 1255 jako statek olomouckého biskupství Rosswald. Stará tvrz v letech 1548–1565 přestavěna na renes. zámek, v letech 1741–1776 přestavěn na honosné rokokové sídlo s divadlem, kulturní centrum Slezska v minulosti označované jako slezské Versailles, objekt se 60 nákladně zařízenými místnostmi s řadou propadel a tajných dveří a rozsáhlý zámecký park s vodními hříčkami, drobnými stavbami a plastikami. Silně zadlužený majitel před věřiteli uprchl do ciziny a zámek zchátral. Za 2. světové války do něj umístěna část Goebbelsova ministerstva propagandy, poškozen r. 1945, po opravě užíván jako zdravotnický sklad, nyní v majetku obce a využíván pro kulturní akce. Z parku zachováno jen torzo. Na náměstí monumentální barokní socha Neposkvrněné Panny Marie z let 1730–1740 a no-

Č. Lípa 50°44'22.75"N; 14°35'24.22"E

Obec pův. zvaná Bürgstein doložena při staré obchodní cestě r. 1318. Na dominantním skalním suku zřícenina hradu zvaného Einsiedlerstein, pro obě místa používán český název Sloup. Hrad založen koncem 13. stol., opuštěn ve třicetileté válce, poté útulek poustevníků, dochovány ve skále tesané místnosti z obou etap osídlení, z hradní skály výhledy. Renes. tvrz pod hradem zbořena r. 1959, zachovány jen dvě brány u parkoviště. Barokní zámek Kinských z r. 1735 empírově upraven r. 1829, nyní patrová budova na půdorysu písmene H. V parku osmiboká barokní pohřební kaple z r. 1740. Mohutný barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z let 1707–1719, věž z r. 1815. Dochováno několik roubených stavení. Na jižním okraji Samuelova jeskyně vyhloubená poustevníkem Samuelem Görnerem r. 1718, jeho socha s dalekohledem na hradě. Lesní divadlo obnoveno r. 2004.

www.ceskonamape.cz

507

Pod hradem se narodil dramatik a publicista Ferdinand Břetislav Mikovec (1826–1862), pamětní deska. Z obce pocházeli také sochaři, bratři Josef (1804–1855) a Emanuel (1810–1901) Maxové, působící zejména v Praze.

Sluhy

Praha-východ 50°11'28.83"N; 14°33'31.67"E

Obec prvně zmiňována r. 1238. Uprostřed kostel sv. Vojtěcha románského původu z 12. stol., goticky upraven r. 1270 a barokně přestavěn v 18. stol. Pozdně barokní fara z r. 1780, na návrší nad ní u nového hřbitova hranolová zvonice ze 16. stol.

Sloup v Čechách – skalní hrad Sluhy – kostel

Sloupnice

Svitavy 49°55'16.85"N; 16°18'41.81"E

Téměř 7 km dlouhá obec v údolí Sloupnického potoka vznikla spojením Horní a Dolní Sloupnice, prvně připomínána r. 1150, v 16. stol. středisko Českých bratří. Pozdně barokní evangelický toleranční kostel z r. 1795 upraven v letech 1855 a 1911. Katolický kostel sv. Mikuláše gotického původu obnoven r. 1783, při něm zděná zvonice.

Sloupno

Hradec Kr.

Slunečná

Bruntál 49°50'19.76"N; 17°25'39.61"E

Hora Slunečná (800 m n. m.), nejvyšší bod Nízkého Jeseníku. Na jihovýchodním svahu rašeliniště Panské louky, přírodní památka. Vrchol s dalekým rozhledem přístupný po značené cestě z Dětřichova nad Bystřicí.

Slunečná

Č. Lípa

50°15'28.06"N; 15°30'4.45"E

50°44'16.06"N; 14°29'0.07"E

Obec prvně připomínána r. 1278. Na jejím okraji barokní trojkřídlý zámek, vybudovaný z gotické tvrze ze 13. stol. r. 1687, přestavěn r. 1748 patrně za účasti K. I. Dienzenhofera, v severním křídle zámecká kaple sv. Benedikta, později sv. Jana Nepomuckého. Zchátralý zámek od r. 1996 majetkem obce a prochází postupnou obnovou.

Obec dříve zvaná Sonneberg doložena r. 1597. Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1846–1850, poblíž přírodní památka Farská louka s botanickou rezervací. Na hřbitově hrob herce Vlastimila Brodského (1920–2002).

Slup

Znojmo 48°46'49.8"N; 16°12'1.85"E

Sloveč

Nymburk 50°13'43.25"N; 15°19'32.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1278. Dominantou kostel sv. Martina v dnešní novogotické podobě z r. 1886, před ním socha Panny Marie s Jezulátkem z r. 1875. Socha Ukřižovaného z r. 1857. Jižně při silnici pomník pozemkové reformy z 1. republiky. 508

Obec prvně uváděna r. 1228, ve středověku zvána Čule. Gotický kostel Jména Panny Marie z 13. stol. barokně upraven v 17. stol. a pak r. 1845. Na místě středověké vodní tvrze nyní stavba tzv. Panské rybárny. Unikátní technickou památku představuje vodní mlýn na Mlýnské strouze z 13. stol., monumentální stavba ze 16. stol. přestavěná počátkem 17. stol. do pozdně renes. podoby. V někdejším panském velkomlýně, jednom z největších na Moravě se čtyřmi vodními

www.ceskonamape.cz

koly nyní muzejní expozice vývoje mlynářství a mlynářské techniky. V okolí pohraniční pevnůstky z let 1936–1938, jeden objekt lehkého opevnění rekonstruován do podoby z r. 1938 a příležitostně zpřístupněn.

Trojice renesančně přestavěn r. 1587, z téhož roku i cenné varhany, nejstarší dochované v českých zemích. Mezi kostelem a zámkem sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1744, na sloupu na náměstí socha sv. Jiří z 18. stol. Renes. děkanství z konce 16. stol. upravováno v 17. a 18. stol. Na starém hřbitově empírová hrobka rodu Martiniců z r. 1833. Vojenské muzeum složené ze stálé expozice v budově městského úřadu, muzea dělostřelectva v býv. sýpce, vzácně dochované pevnůstky tzv. pražské čáry u zámeckého parku a několika bunkrů v okolí. Novodobá architektonicky zajímavá čistírna odpadních vod, její součástí oranžerie s citrusovými plody. Obnovené přírodní divadlo z r. 1923. Rodiště Zdeňka Lišky (1922–1983), významného skladatele filmové hudby. Jihozápadně od města přírodní památka Smečenská rokle, ostře zaříznutý opukový kaňon, a smírčí kámen označovaný též jako menhir.

Smědava

Liberec 50°50'33.99"N; 15°16'31.23"E

Samota (847 m n. m.) při soutoku Bílé, Černé a Hnědé Smědé s horskou chatou, dříve zvaná Wittighaus, významná turistická křižovatka. Pův. stavba chaty z r. 1814 nahrazena r. 1841 novou, zničenou požárem r. 1932, nynější turistická chata pochází z r. 1935. V sousedství základy loveckého zámečku z r. 1910, zničeného požárem r. 1969. Oblíbené východiště do centrální části Jizerských hor a na nejvyšší vrcholy, zejména Jizeru (německy Siechhübel) s nadmořskou výškou 1122 m a o 2 metry vyšší Smrk – viz samostatné heslo.

Smědčice

Rokycany 49°47'57.19"N; 13°30'45.35"E

Slup – mlýn

Slušovice

Zlín 49°14'54.45"N; 17°47'57.51"E

Pův. zemědělská obec připomínána r. 1261, na město povýšena r. 1996. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z konce 18. stol., před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého. V letech 1952–1989 působiště prosperujícího zemědělského družstva, jehož činnost výrazně ovlivnila urbanistický a hospodářský rozvoj města. Dostihové závodiště a golfové hřiště. Severně na Dřevnici vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Sluštice

Praha-východ

Obec prvně doložena r. 1243. Tvrz zmiňovaná r. 1553 zanikla beze stop. Na návsi kaplička sv. Václava z doby po r. 1850, obnovena r. 2005. Technickou památku představuje železniční most na radnické lokálce z r. 1863. Jižně od obce nad Klabavou stopy tvrziště Myší Újezd a sotva znatelné pozůstatky zaniklé vsi.

Smetanova Lhota

Písek 49°26'51.51"N; 14°5'13.8"E

Obec prvně zmiňována r. 1384. Dochovány stavby lidové architektury, návesní kaple, výklenkové kapličky a roubený špýchárek. Rodiště vynikajícího fotbalisty Jana Kollera (1973). Jižně trojkřídlý patrový lovecký zámek Karlov z poloviny 18. stol. s hospodářským dvorem.

50°2'15.54"N; 14°41'11.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1223. Dominantu tvoří pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol., po požáru r. 1716 nově vystavěn barokně v letech 1746–1749, zrenovován r. 2006.

Smečno

Kladno 50°11'22.06"N; 14°2'23.8"E

Pův. ves připomínána r. 1252, r. 1515 povýšena na město zvané Muncifaj, od r. 1882 současný název, status města obnoven r. 1992. Pův. tvrz z r. 1460 přestavěna r. 1586 na čtyřkřídlý renes. zámek s nádvorními arkádami, dvěma věžemi a obehnaný příkopem, ve východním křídle pozdně gotická kaple sv. Anny. Zámek účelově využit, při něm rozlehlý park s bohatou sochařskou výzdobou. Gotický kostel Nejsvětější

Smidary

Hradec Kr. 50°17'30.68"N; 15°28'36.21"E

Obec doložena na konci 13. stol. Empírový zámek nahradil r. 1825 po požáru starší barokní stavbu, r. 1927 upraven na školu, nyní využíván jen pro výstavy chovatelů. U něj starý vodní mlýn Podhrad a lednice z r. 1881, technická památka. Empírová radnice z r. 1826. Barokní kostel sv. Stanislava z r. 1769 postaven náhradou za vyhořelou středověkou svatyni. Pozdně barokní fara z r. 1795. Barokní mariánský sloup z r. 1718 přestavěn r. 1863. Barokní sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Rodiště biologa Eduarda Babáka (1873–1926) a spisovatele Jiřího Šotoly (1924–1989). Severně v místní části Chotělice pseudorenes. zámek hrabat Mensdorf-Pouilly z r. 1875 s parkem, účelově využit.

www.ceskonamape.cz

509

Smilkov

Benešov 49°36'9.33"N; 14°36'58.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1383. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, v 19. stol. upraven novogoticky. Kolem něj rozlehlý park, jeho cennou součást tvoří theatron z r. 1750, unikátní barokní terasová zahrada italského typu s bohatou sochařskou alegorickou figurální a dekorativní výzdobou, v parku též řada druhů exotických stromů. V důsledku restitučních sporů objekt chátrá. Novogotická kaple sv. Anny a barokní hospodářský dvůr. Při silnici torzo sousoší sv. Jana a Pavla z r. 1761.

Smilov

Havl. Brod 49°32'6.72"N; 15°37'23.36"E

Ves prvně připomínána r. 1308, nyní část městyse Štoky. Na místě zaniklé tvrze postaven v hospodářském dvoře patrový barokní zámek z r. 1701. Rodiště průkopníka moderní fotografie Jaroslava Rösslera (1902–1990).

vrcholu poutní barokní kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské z let 1719–1722, nyní po rekonstrukci, v interiéru hodnotné zařízení. V okolí Smolotel a Makové hory zřízena r. 2009 naučná stezka. U obce na Líšnickém potoce býv. mlýny, panský a Vopičkův, ze zbouraného parního mlýna dochován ojedinělý cihlový komín.

Smolov

Domažlice 49°25'5.71"N; 12°57'49.25"E

Malá ves doložena r. 1392 jako majetek města Domažlice, nyní část obce Mrákov. Šestiboká kaple z r. 1911. Severně od vsi nad břehem Smolovského rybníka zbytky prastarého hradiště Tuhošť, které bylo v 10.–12. stol. správním centrem oblasti a zaniklo požárem, zachována část valu z opevnění. Technickou pozoruhodnost představuje železniční most o 12 obloucích z let 1887–1889.

Smrčná

Jihlava 49°28'16.83"N; 15°32'15.52"E

Smilovy Hory

Tábor 49°32'17.66"N; 14°52'47.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1334. Kostel Rozeslání sv. Apoštolů gotického původu ze 14. stol. přestavěn r. 1677 barokně, při empírové přestavbě v letech 1809–1812 přistavěna věž, zvýšena r. 1903. Novogotická budova školy z 2. poloviny 19. stol. Barokní kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Smiřice

Hradec Kr. 50°17'58.39"N; 15°52'0.7"E

Obec prvně připomínána r. 1361, na město povýšena r. 1659, kolébka významného šlechtického rodu Smiřických. Pův. vodní tvrz ze 14. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámek, barokně upraven kolem r. 1700, účelově využit, u zámku park. Zámecká kaple Zjevení Páně z let 1706–1713 s eliptickou lodí pokládána za dílo Kryštofa Dienzenhofera nebo Jana Blažeje Santiniho, před ní barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Ojedinělé nádraží ve stylu loveckého zámečku z r. 1863. Na Labi jez z let 1933–1936.

Smolnice

Louny 50°18'31.45"N; 13°50'54.95"E

Obec prvně připomínána r. 1337. Na návrší pův. románský kostel sv. Bartoloměje z 13. stol., barokně přestavěn v letech 1741–1744, uvnitř hodnotné zařízení. Barokní fara z 18. stol. Na návsi kaple s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Barokní statek novorenesančně upravený r. 1886. Novorenes. vila z r. 1898. Svahy pod kostelem zvané Tábor shromaždištěm husitského vojska.

Obec poprvé připomínána r. 1257. Kostel sv. Mikuláše z 13. stol. barokně přestavěn r. 1785, vyhořel do základů r. 1916, na jeho místě moderní stavba z r. 1931. Fara z r. 1821. V okolí obce dva smírčí kameny, jeden z nich datován r. 1700.

Smrk

Nejvyšší bod Jizerských hor na českém území (1124 m n. m.), o metr nižší vrchol Smrek leží na polské straně. Historickou zemskou hranici nařídil Albrecht z Valdštejna r. 1628 vyznačit tabulkami se svými iniciálami, jedna z nich umístěna i na mohutném, tzv. Dresslerově smrku na vrcholu hory. Název Tafelfichte (Tabulový smrk) po vyvrácení stromu bouří r. 1790 přenesen na celou horu, do té doby zvanou Heidelberg. Kovová rozhledna z r. 2003 nahradila zřícenou dřevěnou z r. 1892, současně obnoven také pomník básníka Theodora Körnera (1791–1813) z počátku 20. stol., vybudován u příležitosti 100. výročí básníkova výstupu na vrchol z Bad Flinsbergu (nyní polský Świeradów-Zdrój).

Smrk

Smrk (1125 m n. m.), nejvyšší vrchol Rychlebských hor označovaných za nejopuštěnější pohoří na českém území. Rulový a křemencový suk poblíž polské hranice tvoří plochý vrchol s podmáčenou smrčinou, nedaleko nevelké rašeliniště Malení. Historický kamenný mezník, výhled k jihu a východu. Nejkratší výstup po značené cestě z Ramzové.

Obec prvně zmíněna r. 1336. Pův. gotická tvrz přestavěna po r. 1605 renesančně a v letech 1706–1732 na trojkřídlý, nyní chátrající barokní zámek. Budova býv. pivovaru z téže doby nyní zrenovována pro ubytovací účely. Jihovýchodně vrch Maková hora (545 m n. m.), karmelitánské poutní místo, na 510

Prostějov 49°30'7.42"N; 17°6'10.88"E

Příbram 49°37'14.26"N; 14°8'12.52"E

Jeseník 50°13'43.22"N; 17°2'3.26"E

Smržice Smolotely

Liberec 50°53'19.2"N; 15°16'27.41"E

Obec prvně doložena r. 1131. Novodobý kostel sv. Petra a Pavla z r. 1861 vystavěn v pseudogotickém slohu na místě zbořeného barokního z r. 1744. U něj fara z r. 1761 a barokní kříž z r. 1745. Boží muka z 1. poloviny 18. stol.

www.ceskonamape.cz

Smržovka

Jablonec n. N.

Sněžná

Děčín

50°44'15.32"N; 15°14'44.41"E

50°55'14.37"N; 14°28'43.38"E

Protáhlá podhorská obec doložena r. 1568, na město povýšena r. 1905. Krásný barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1766–1781 poškozen požárem r. 1967. Vlastivědné muzeum. V tzv. Jelením koutě sáňkařská dráha z let 1972–1975, nahradila starou dráhu z r. 1912.

Ves na náhorní planině založena v 17. stol., německy zvaná Schnauhübel, nyní část města Krásná Lípa. Dříve sklárny a textilní výroba, nyní rekreační charakter. Zdaleka viditelný barokní poutní kostel Panny Marie Sněžné z r. 1732, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z doby před r. 1750. Na rozcestí pod lípou barokní kaplička z r. 1709. V přilehlé osadě Dlouhý Důl roubené stavby.

Snědovice

Litoměřice 50°30'10.07"N; 14°23'28.37"E

Obec doložena r. 1350. Barokní zámek z konce 17. stol. s přilehlým špýcharem a empírovými hospodářskými budovami z 19. stol., nyní účelově využit. Barokní kaple z r. 1776. Dochovány dřevěné lidové stavby.

Sněžné

Žďár n. S. 49°38'51.03"N; 16°7'31.62"E

Obec prvně připomínána r. 1335, status městyse z r. 1852 obnoven r. 2007. Barokní katolický kostel sv. Kříže vybudován v letech 1753–1755 ze staršího kostela sv. Kateřiny, na zrušeném hřbitově zachováno několik zdobených železných náhrobních křížů. Toleranční modlitebna z r. 1788 přestavěna v letech 1858–1861 na evangelický kostel s věží o výšce 37 m. Památník české reformace se sochou T. G. Masaryka z r. 1925. Severovýchodně Buchtův kopec (810 m n. m.) s turistickou chatou z r. 1939 a jednou ze tří leteckých kontrolních věží na našem území. Na jižním svahu býv. Masarykova léčebna TBC, nyní léčebna dlouhodobě nemocných, na severním svahu lyžařský vlek, v okolí lyžařské terény.

Sněžník

Děčín 50°47'20.72"N; 14°5'18.96"E

Horská ves složená ze dvou částí založena r. 1653 hraběcím rodem Thunů, nyní část města Jílové. Lidové domy s hrázděnými patry. Kaple z 20. stol. Východiště na Děčínský Sněžník – viz samostatné heslo.

Snědovice – zámek

Sněžka

Trutnov 50°44'9.19"N; 15°44'24.11"E

Nejvyšší hora Krkonoš a celé ČR (1602 m n. m.), svorový suk s kamennými moři na hranici s Polskem. Na polském území nejstarší stavba na vrcholu, kaple sv. Vavřince z let 1665–1681, obnovena r. 1854. Někdejší Slezská bouda z r. 1850 nahrazena r. 1976 moderním horským hotelem. Česká bouda z r. 1868 pro zchátralost snesena r. 2004, na jejím místě vybudována v letech 2006–2008 poštovna. Z Pece na vrchol sedačková lanovka z r. 1949 s mezistanicí na Růžové hoře. Neomezený kruhový výhled.

Sobčice

Jičín 50°22'18.4"N; 15°30'55.87"E

Obec v místech pravěkého osídlení připomínána r. 1369. Na místě tvrze vystavěn v letech 1630–1634 pro valdický klášter kartuziánů patrový barokní zámek, upraven r. 1739, nyní soukromý a nepřístupný. Gotický kostel sv. Prokopa pozdně barokně přestavěn v letech 1761–1763, věž a hřbitovní brána z r. 1777. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Judy Tadeáše, Vojtěcha a Anděla strážce vesměs z poloviny 18. stol.

Soběhrdy

Benešov 49°49'15.64"N; 14°44'2.84"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Novobarokní evangelický kostel z r. 1905 s apsidou a věží. Novorománský katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1907.

Soběchleby

Přerov 49°28'43.14"N; 17°39'7.73"E

Obec prvně zmiňována r. 1368. Na místě románsko-gotické svatyně dominantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1754–1770, věž upravována po požáru r. 1852. Zdaleka viditelná mohutná stavba zvána Záhorská katedrála. Na návsi barokní socha sv. Vendelína z r. 1764. Sněžka www.ceskonamape.cz

511

Soběkury

Plzeň-jih 49°34'36.65"N; 13°14'22.78"E

Obec prvně připomínána r. 1239 jako majetek kladrubského kláštera. Na návsi kaple Povýšení sv. Kříže z r. 1827, soubor klasicistních selských dvorů. Západně od obce u rybníka křížový kámen z r. 1704 na místě, kde byl padajícím stromem zabit Jakub Rada. Jihozápadně pod Paní horou pomník dvou kamenických tovaryšů zabitých r. 1861 bleskem.

Soběnice

Litoměřice 50°34'10.17"N; 14°14'29.61"E

Ves prvně písemně zmíněna r. 1197, nyní část obce Liběšice. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1693–1698. Dřevěné lidové stavby s hrázděnými patry a zděné empírové domy.

Soběslav

Tábor 49°15'36.93"N; 14°43'16.08"E

Historické a průmyslové město na Lužnici, pův. ves prvně zmíněna r. 1293, na město povýšena r. 1390, památková zóna. Zachovány zbytky městského opevnění. V sousedství parku městský hrad z konce 13. stol., přestavěn pozdně goticky a renesančně, v 17. stol. upraven na pivovar a sýpku, zachována válcová věž a mohutný palác, komplex obnovován. Gotický kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1280 s vysokou, zdaleka viditelnou věží pocházející z přestavby v letech 1485–1487, opravován v letech 1597–1665, restaurován v letech 1931–1932. Cenný špitální kostel sv. Víta z doby kolem r. 1375, zrušen r. 1785, obnoven v letech 1936–1938. Raně barokní hřbitovní kostel sv. Marka z doby kolem r. 1650 upraven na galerii. Dochováno několik cenných historických domů. V Rožmberském a Smrčkově domě expozice Blatského muzea. Na náměstí mariánský sloup z r. 1714, kašna se sochou sv. Floriána z r. 1708. Pomníky Mistra Jana Husa z r. 1926 a Otakara Ostrčila z r. 1941. Západně od města nad levým břehem Lužnice zalesněné návrší Svákov se znatelnými valy prehistorického hradiště a kaplí Panny Marie.

Soběšín

K. Hora 49°47'28.42"N; 14°57'26.38"E

z poloviny 14. stol., přestavěn barokně v letech 1749–1752, věž přistavěna r. 1843. Ve hřbitovní zdi kaplička z r. 1765.

Sobkovice

Roztroušená horská obec prvně doložena r. 1543. Pozdně barokní kostel sv. Prokopa z r. 1774 na místě starší kaple. Severně nad obcí plochý Faltusův kopec (638 m n. m.) s kruhovým výhledem. Na jeho východní straně lyžařský svah.

Sobotín

Hornická podhorská obec prvně zmíněna r. 1351, od 14. stol. rudné doly, v 17. stol. železárny a hutě, výroba zastavena r. 1921. Pseudogotický zámek vznikl po r. 1840 úpravou staré zbrojovky, dvoukřídlý objekt později upraven ještě pseudorenesančně, při něm park. Novorenes. mauzoleum podnikatelské rodiny Kleinů z konce 19. stol. Pozdně renes. kostel sv. Vavřince z let 1605–1607 upraven v 18. stol. Památník počátku čarodějnických procesů v 17. stol. Naučná mineralogická stezka. V okolí lyžařské terény.

Sobotka

Obec prvně zmíněna r. 1318, na město povýšena r. 1498, památková zóna. Dochován soubor více než 20 roubených domů z doby kolem r. 1800. Na náměstí radnice z konce 16. stol., upravena barokně v letech 1686 a 1748 a empírově r. 1808. Za ní býv. solnice z r. 1778, r. 1851 upravena na divadlo, jedno z prvních venkovských v Čechách. Goticko-renes. kostel sv. Máří Magdalény z let 1590–1596, klenba zřícená r. 1885 nahrazena železobetonovou. U něj renes. děkanství ze 16. stol. s barokními štíty z doby kolem r. 1700. Na náměstí barokní sousoší Panny Marie z let 1742–1746, ve městě několik barokních soch světců z 18. stol. V městském parku skulptura Claudia Parmiggianiho Dům pod půlměsícem z r. 1991. Rodiště básníků Václava Šolce (1838–1871) a Fráni Šrámka (1877–1952), pomníky, oba pohřbeni na zdejším hřbitově. Na náměstí Muzeum a archiv Fráni Šrámka, na jeho sousedním rodném domě s knihovnou pamětní deska s bustou. Východiště na zámek Humprecht – viz samostatné heslo.

Chrudim

Obec prvně zmíněna r. 1272. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu ze 14. stol., při přestavbě r. 1889 doplněna věž. Dochována roubená chalupa. Havl. Brod 49°41'53.98"N; 15°46'5.16"E

Obec prvně připomínána r. 1358. V jižní části dochováno tvrziště po tvrzi ze 14. stol. V přilehlé místní části Sopoty poutní kostel Navštívení Panny Marie gotického původu 512

Jičín 50°27'57.44"N; 15°10'42.06"E

49°56'1.39"N; 15°46'0.49"E

Sobíňov

Šumperk 50°0'30.93"N; 17°5'33.13"E

Obec na Sázavě doložena r. 1335, nyní významné středisko rekreace s množstvím chat. Na hřbitově pozdně románský kostel sv. Michaela archanděla z počátku 13. stol., v polovině 19. stol. bezslohově upraven.

Sobětuchy

Ústí n. O. 50°2'53.71"N; 16°35'46.07"E

Sobotka – zámek Humprecht

www.ceskonamape.cz

Sokolčí

Č. Krumlov 48°44'45.04"N; 14°33'11.07"E

Hrad Sokolčí nad pravým břehem říčky Černé založen jako strážní ve 14. stol., r. 1387 odkoupen Rožmberky a brzy opuštěn. Na obtížně přístupné skále dochovány v lese malé zbytky čtyřhranné věže a paláce s pozůstatkem hradního valu a příkopu, hradní skála horolezeckým terénem. Přístup po naučné stezce z osady Děkanské Skaliny, nyní části obce Benešov nad Černou.

barokně přestavěn v letech 1671–1681. Barokní klášter kapucínů s kostelem sv. Antonína Paduánského z let 1663–1667. Evangelický kostel sv. Tomáše z r. 1904. Kaple Nejsvětější Trojice z r. 1774. Na Starém náměstí dvojice kašen a mariánský sloup z r. 1701. Na návrší Hard, pův. Hartberg, rozhledna z r. 1907, r. 1933 změněna na památník obětí 1. světové války, r. 2001 obnovena do pův. podoby a zpřístupněna.

Soláň

Vsetín 49°23'36.01"N; 18°15'1.18"E

Vrch (861 m n. m.) považovaný za jednu z nejkrásnějších částí Valašska. Sedlem Čarták (803 m n. m.) prochází silnice do Velkých Karlovic, na svazích horské hotely, turistické ubytovny, lyžařský areál, turistické centrum a oblíbené místo umělců. Na vrcholu s dalekým rozhledem postavena r. 2006 Zvonice, sídlo informačního centra s galerií umění a koncertní místností, tím realizována dávná myšlenka malíře Františka Podešvy (1893–1979), který pod Soláněm žil.

Solec

Ml. Boleslav 50°28'25.17"N; 15°4'19.06"E

Sokolčí – hradní skála

Sokoleč

Nymburk

Ves prvně zmíněna r. 1323, nyní část obce Kněžmost. Cenný gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z konce 14. stol., dochovaný v pův. podobě včetně vnitřního zařízení, hranolová věž přistavěna r. 1750. Proti němu kruhové tvrziště s pahorkem, příkopem a valem, pozůstatek tvrze ze 14. stol. zaniklé v 15. nebo 16. stol.

50°5'47.12"N; 15°6'33.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1332. Jediná leží uvnitř dvou zkušebních železničních okruhů Výzkumného ústavu železničního, vnější má délku 13 km, vnitřní 4 km, vybudovány v letech 1960–1964. Rodiště významného leteckého akrobata a válečného pilota Františka Nováka (1902–1940), v obci jeho busta a na škole pamětní deska.

Sokolnice

Příbram 49°36'59.89"N; 14°11'44.56"E

Obec jako malá osada na Vltavě prvně zmíněna r. 1142, plavecká hospoda z r. 1650, od středověku překladiště soli. Býv. stavbařské ubytovny upraveny na rekreační zařízení. Nad osadou mohutná hráz vodní nádrže Orlík – viz samostatné heslo.

Brno-venkov 49°6'52.77"N; 16°43'19.93"E

Obec na území slavkovského bojiště prvně připomínána r. 1408. Na západním okraji vyvýšenina Stráž, tvrziště ze 14. stol. s příkopem a valem, pod ní smírčí kříž z r. 1796. Renes. zámek barokně upraven v letech 1750–1775, kolem r. 1850 přestavěn ve stylu anglické gotiky, uvnitř hodnotná barokní kaple, nyní účelově využit. Za zámkem cenný park s oborou. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Barokní sýpka z počátku 18. stol. Kaplička sv. Václava z r. 1908 a socha světce z 18. stol.

Sokolov

Solenice

Sokolov 50°10'34.05"N; 12°39'22.24"E

Město do r. 1947 zváno Falknov nad Ohří podle německého Falkenau, prvně zmíněno r. 1279, městská práva od r. 1313. Proslulé pěstování chmele od konce 18. stol. ustoupilo dolování hnědého uhlí, po r. 1880 již ryze průmyslové město. Nejcennější památku představuje zámek z let 1659–1663, čtyřkřídlá budova s nárožními věžemi na místě hradu ze 13. stol., klasicistní úpravy z let 1800–1805, od r. 1960 sídlo muzea. Renes. radnice z r. 1540 upravena kolem r. 1630. Pozdně renes. farní kostel sv. Jakuba Většího z let 1632–1637

Solnice

Rychnov n. Kn. 50°12'11.09"N; 16°14'18.71"E

Obec na říčce Bělé prvně připomínána r. 1321, na město povýšena r. 1386. Pův. tvrz z r. 1558 přestavěna r. 1699 na panskou hospodu, vzhled změněn přestavbou r. 1996. Empírová radnice z let 1829–1835. Barokní panská sýpka z r. 1793. Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1681–1686 novobarokně upraven v letech 1869–1870, při něm barokní fara z 2. poloviny 17. stol. s malovaným trámovým stropem. Hřbitovní novorenes. kostel Nejsvětějšího Srdce Páně z let 1903–1904. U řeky kaple sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1800. Na náměstí mariánský sloup z r. 1714. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724.

Solopysky

Příbram 49°39'14.1"N; 14°23'2.32"E

Ves prvně zmíněna r. 1228 v majetku jiřského kláštera benediktinek v Praze, nyní část města Sedlčany. Nad dvojicí menších rybníků renes. tvrz ze 16. stol., podélné stavení s pavlačí a dvěma vjezdy a velký špýchar. Zachován kamenný selský statek z r. 1607. Kaple z r. 1843.

www.ceskonamape.cz

513

Solopysky

K. Hora 49°56'11.06"N; 15°7'41.67"E

Ves prvně připomínána r. 1352, nyní část obce Suchdol. Gotická tvrz ze 14. stol. zanikla beze stop v 16. stol. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu přestavěn v 15. stol. a barokizován v letech 1750–1751. U něj výklenková kaple Kalvárie z poloviny 18. stol. s pozdější rodovou hrobkou, barokní fara z r. 1774, areál s barokní branou.

Soos

Cheb 50°8'46.66"N; 12°24'10.35"E

Národní přírodní rezervace Soos vyhlášena r. 1964. Tvoří ji unikátní rašeliniště a minerální slatiniště o rozloze 221 ha v mělké kotlině mezi Vonšovským a Sooským potokem. Vyskytují se tu prameny minerálních vod i vývěry oxidu uhličitého v tzv. mofetách, lidově zvaných bahenní sopky. Územím prochází naučná stezka, při ní vydatný upravený Císařský pramen. Východištěm je malá osada Hájek s Muzeem přírody, nyní část města Skalná.

Sopotnice

Ústí n. O. 50°3'26.85"N; 16°20'41.09"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1344. Zachovány rázovité selské chalupy. Pův. gotický kostel sv. Zikmunda ze 14. stol. upravován renesančně i barokně, loď nově postavena novogoticky r. 1912, v jeho sousedství barokní dvoupatrová zvonice z r. 1702 s cibulovou bání a pozdně barokní márnice z r. 1815, soubor tvoří krajinnou dominantu. Barokní sochy Krista, Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Sosnová

Opava 49°59'54"N; 17°40'0.62"E

Obec doložena r. 1377 jako léno opavských knížat. Monumentální pův. gotický kostel sv. Kateřiny připomínaný r. 1377 zcela přestavěn barokně v letech 1725–1727, bohatá štuková výzdoba. Barokní zámek ze 17. stol. znehodnocen přestavbou na školu. Nepatrné zbytky tvrze včleněné do obytného domu. Barokní sochy sv. Floriána z let 1730–1740 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1744. Západně od obce tzv. Annina studánka, kaplička z 18. stol. nad pramenem dobré vody.

Souňov

K. Hora 49°52'46.74"N; 15°18'49.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1559. V hospodářském dvoře tvrz ze 16. stol., patrová budova s valbovou střechou využívána jako kanceláře a sklady, nyní zcela zmodernizována. Na návsi kaple z 19. stol.

Soutice

Benešov 49°43'33.26"N; 15°3'16.63"E

Obec u soutoku Želivky a Sázavy prvně zmíněna r. 1295. Dvě středověké tvrze opuštěny v 16. stol., zachovány nepatrné stopy. Zámek z 18. stol. po požáru r. 1895 pseudoslohově přestavěn, nyní soukromý a nepřístupný, u něj anglický park. Kostel sv. Jakuba románsko-gotického původu znovu 514

postaven r. 1864, u něj barokní fara. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1858.

Sovínky

Ml. Boleslav 50°22'28.46"N; 14°47'18.37"E

Obec prvně zmíněna r. 1360, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. V hospodářském dvoře zachovány zbytky tvrze ze 16. stol. v podobě několika klenutých místností. Zámeček z r. 1903 vznikl přestavbou barokní kaple sv. Vavřince. Budova radnice z r. 1640. Při severním okraji tvrziště Syslov, tvrz doložena r. 1391, zanikla v 15. stol., dochovány stopy valů.

Spálené Poříčí

Plzeň-jih 49°36'48.5"N; 13°36'14.54"E

Městečko připomínáno r. 1239, pův. zváno jen Poříčí, přívlastek Spálené získalo po vypálení v třicetileté válce r. 1620, městem od r. 1996. Na náměstí čtyřkřídlý renes. zámek z r. 1617, později rozšířen o barokní křídlo a novogotickou věž, nyní církevní objekt se školou, kolem anglický park. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. barokně přestavěn a doplněn o věž v letech 1690–1704, dnešní podoba z r. 1882. Před kostelem tři barokní sochy světců. Na barokním děkanství z r. 1780 pamětní desky připomínají založení prvního čtenářského spolku v Čechách, zdejší působení Jindřicha Šimona Baara v letech 1894–1895 a P. Františka Ferdu (1915–1991), proslulého léčitele, rodáka ze sousední osady Dražkovice. Významné židovské osídlení připomíná několik domů v býv. židovské ulici a hřbitov. Centrum města od r. 1992 památkovou zónou.

Spálov

N. Jičín 49°42'16.66"N; 17°43'20.06"E

Obec prvně doložena r. 1394, status městyse z r. 1828 obnoven r. 2006. Pův. tvrz ze 16. stol. přestavěna r. 1695 na barokní zámek, vyhořel r. 1845, opravován r. 1921, po r. 1945 upraven na školu a modernizován. Kolem býv. park. Barokní farní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1734. Kamenný kříž z r. 1750. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Pomník selských rebelů z r. 1948. Na návrší malý větrný mlýn holandského typu z r. 1929, postupně obnovován. Severně poutní místo z třicetileté války zvané Panna Maria ve skále, skalní kaple s pramenem a mariánskou soškou, v 19. stol. též lázně.

Spořice

Chomutov 50°26'26.95"N; 13°23'31"E

Obec doložena r. 1281. V rybníce na ostrůvku zchátralý, pův. gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol., v 15. stol. opevněn okružním příkopem s dvěma mosty, později mnohokrát přestavován, nakloněná věž zajištěna r. 1996. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1762, boží muka nad obcí z r. 1730. U obce ložiska uhlí a kaolínu.

Spytihněv

Zlín 49°8'32.82"N; 17°29'51.74"E

Nejsevernější slovácká obec při Moravě prvně doložena r. 1141, pův. slovanské blatné hradiště z 11. stol. nazvané

www.ceskonamape.cz

podle zakladatele, stopy v terénu zničeny. Barokní farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1712. U obce odbočuje z řeky tzv. Baťův kanál – viz samostatné heslo.

Srbeč

Rakovník 50°13'24.06"N; 13°53'7.02"E

Obec prvně připomínána r. 1228. Středověká tvrz v prostoru barokního dvora zanikla po třicetileté válce. Gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. upravován koncem 19. stol. Kaplička Nejsvětější Trojice ze 16. stol. přestavěna r. 1896. V obci památný dub. Jihozápadně v lese kostel Nejsvětější Trojice ze 16. stol., barokně upraven kolem r. 1700, v minulosti významné poutní místo.

Srby

Plzeň-jih 49°31'11.5"N; 13°36'12.62"E

Obec doložena r. 1558. Na návsi čtvercová kaplička Panny Marie se zvoničkou, před ní pamětní kříž z r. 1876. Dochovány roubené špýchary. Středověké rýžování zlata připomíná mlecí kámen ze zlatorudného mlýna. Na východním okraji sídliště z doby kamenné poškozené lomem. Severozápadně v polesí Chejlava vrchol Kámen (577 m n. m.) s hradištěm z doby kamenné i slovanské. Severně na Úslavě založen r. 1824 knížetem Colloredo-Mannsfeldem železný hamr Vilémov, pův. Vilemínov.

Srby

Domažlice 49°32'8.27"N; 12°51'59.97"E

Srbice

Domažlice 49°30'28.44"N; 13°7'10.59"E

Starobylá obec prvně zmiňována r. 1226. Z téže doby na návrší románsko-gotický kostel sv. Víta, upraven v 16. stol., v předsíni zachován románský portál. Cenné pozdně gotické sochy a deskové obrazy přeneseny do domažlického muzea. V býv. hospodářském dvoře zbytky renes. zámku.

Srbská

Liberec

Obec na řece Radbuze doložena r. 1312. Barokní kostel sv. Jana Křtitele vznikl r. 1766 rozšířením kaple z r. 1744. Na mostě kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Severozápadně v údolí řeky technická památka Ferdinandovo údolí, lidově Šmelc. Zachovány jezy, náhony, sklepy a zbytky zdí z býv. železárny a vysoké pece, které byly v provozu v letech 1837–1863, později pila. Nyní zde pořádána neckyáda.

Srní

Klatovy

50°59'29.78"N; 15°14'3.63"E

49°5'12.17"N; 13°28'50.43"E

Pův. lužickosrbská osada doložena r. 1463, nyní část obce Horní Řasnice, německý název Wünschendorf potvrzuje dávné osídlení slovanským kmenem Vendů. Barokní kaple Panny Marie Sněžné z 18. stol. upravena r. 1902. U hranice pomník tří čs. členů finanční a hraniční stráže zastřelených v září 1938 provokatéry z protější německé celnice, nyní silniční přechod do Polska. Západně od vsi při hranici Bílá skála, hřebínek z velmi čistého křemene, geologická zajímavost.

Obec prvně zmíněna r. 1720 jako dřevařská osada Rehberg, nyní významné středisko rekreace. Dochovány památky lidové architektury, zejména chalupa z přelomu 18. a 19. stol. krytá šindelem se zvoničkou. Kostel Nejsvětější Trojice z let 1804–1805 na návětrné straně kryt šindelem. V části Rokyta infocentrum Národního parku Šumava s malou výstavní síní, kolem prochází naučná stezka provázející Vchynicko-Tetovský kanál (viz samostatné heslo) a od r. 2008 též Klostermannova naučná stezka do Srní přes Hrádky.

Srbská Kamenice

Děčín 50°49'29.1"N; 14°21'13.18"E

Dlouhá přípotoční obec připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Václava z r. 1774, pod ním vytesán v pískovci biblický reliéf z r. 1701. Několik roubených lidových staveb. U obce havarovalo r. 1972 jugoslávské letadlo, pád z výšky 10 km přežila letuška Vesna Vulovičová, pomníček u silnice.

Srbsko

Beroun 49°56'11.23"N; 14°8'18.74"E

Nyní rekreační, vodácká a trampská obec na obou březích Berounky prvně zmíněna r. 1428. V okolí stopy po intenzívní těžbě vápence, lomy a nepřístupné jeskyně, největší z nich 120 m dlouhá a 45 m hluboká Barrandova jeskyně. Na pravém břehu řeky přírodní rezervace Koda, v horní části stejnojmenné osady kaplička s krasovým pramenem, nad osadou 20 m dlouhá, volně přístupná Kodská jeskyně s archeologickými nálezy, v divoké rokli u Kodského potoka stará trampská osada Údolí děsu založená r. 1919.

Krajina u Srní

Sruby

Ústí n. O. 49°59'43.27"N; 16°10'26.33"E

Obec založena ve 14. stol. na místě vymýceného lesa. Dochována lidová chalupa z poloviny 19. stol. s dřevěným www.ceskonamape.cz

515

Stadice – pomník Přemysla Oráče

štítem. Novorománský kostel Nanebevstoupení Páně z let 1877–1878 na místě kostela gotického.

Stadice

jediný toho druhu v Evropě a dodnes funkční pro osobní dopravu, přenesen r. 1975 od Vltavy u obce Podolsko po napuštění Orlické přehrady.

Ústí n. L. 50°37'4.55"N; 13°58'5.04"E

Ves známá z pověstí o Přemyslu Oráčovi, bájném zakladateli českého knížecího a královského rodu, nyní část obce Řehlovice. Na tzv. Královském poli pomník Přemysla Oráče z r. 1841. Ve vsi tzv. Přemyslův statek s pamětní deskou, východně nad břehem Bíliny studánka zvaná Královský pramen. Pozdně barokní kamenný most přes řeku z konce 18. stol.

Stádlec

Tábor 49°22'42.55"N; 14°29'38.65"E

Obec prvně zmíněna r. 1287. Na okraji renes. zámek ze 16. stol., v 18. stol. barokně přestavěn, čtyřkřídlá budova s hranolovou věží v 1. polovině 20. stol. majetkem vynálezce Františka Křižíka (1847–1941), který tu prožil stáří a zemřel, po 2. světové válce užíván jako zahradnické učiliště, v 90. letech 20. stol. vrácen v restituci soukromému majiteli. Pův. zámecká barokní kaple Panny Marie Bolestné z doby kolem r. 1712 změněna na farní kostel, při zámku anglický park. Barokní kaplička sv. Anny z 2. poloviny 18. stol. Na návsi barokní sochy Nejsvětější Trojice, sv. Floriána a Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1740. Býv. synagoga z let 1730–1740 upravena po r. 1945 na kulturní zařízení, pod rybníkem Chuďátkem židovský hřbitov. Jihovýchodně v údolí Lužnice empírový řetězový most z let 1847–1848, 516

Stádlec – řetězový most

www.ceskonamape.cz

Stagnov

Vyškov 49°19'41.21"N; 16°53'48.76"E

Hrad po vzniku ve 13. stol. nazýván Nový hrad pro odlišení od staršího hradu v Dědicích, nové pojmenování patrně podle purkrabího Miloty z Dědic jménem Stange, z toho Stangov nebo Stagnov. Hrad doložen r. 1381, zanikl v 15. stol. za válek husitských nebo česko-uherských. Zachovány zbytky zdí a náspů, přístup ke zřícenině po značené stezce od Rychtářova.

Stachy

Prachatice

budovami. Severozápadně stejnojmenná přírodní památka, chráněné území s teplomilnou faunou.

Stanovice

K. Vary 50°9'54.79"N; 12°52'26.57"E

Obec v údolí Lomnického potoka prvně zmíněna r. 1358. Zachováno několik hrázděných statků z přelomu 18. a 19. stol. U silnice kostel sv. Tří králů, pův. ze 14. stol., nově vystavěn po požáru r. 1904. Severně vodní nádrž Stanovice – viz samostatné heslo.

49°6'1.56"N; 13°39'55.05"E

Velká rekreační obec, dříve středisko strážců hranic-Králováků, založena v 15. stol. kolem někdejší sklárny, od r. 1995 památková zóna. Dochován soubor roubených šumavských domů. Barokní hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné z r. 1781. V obci empírový kostel Navštívení Panny Marie z let 1842–1849. Fara s renes. portálem. Kaplička nad studánkou z 18. stol. Pošumavské hasičské muzeum. Kuriozitu představuje rezervace hřibů v parčíku na náměstí. Jihozápadně v osadě Churáňov významný lyžařský areál s lanovkou a vleky. Na Churáňovském vrchu (1119 m n. m.) významná meteorologická stanice.

Stálky

Znojmo 48°52'12.33"N; 15°41'5.1"E

Obec na rakouské hranici prvně připomínána r. 1312. Pozoruhodný pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s pozdějšími úpravami. Pozdně renes. fara upravena klasicistně, nyní kulturní a společenský klub Farní dvůr. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Stanětice

Domažlice 49°26'30.55"N; 13°1'32.2"E

Ves připomínána r. 1239, nyní část obce Zahořany. Dominantní kostel sv. Kunhuty gotického původu ze 14. stol., barokně upraven v 18. stol. Zachovány roubené chalupy.

Staňkov

Stará Bělá

Ostrava-město 49°45'49.54"N; 18°13'11.18"E

Ves doložena již r. 1272, od r. 1975 část města Ostrava. Dochovány zbytky vodní tvrze z r. 1408, opuštěna v 1. polovině 16. stol. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1776–1801.

Stará Boleslav

Praha-východ 50°11'42.8"N; 14°40'28.02"E

Pův. přemyslovské hradiště z počátku 10. stol. na pravém břehu Labe, přilehlá obec povýšena na město r. 1910, od r. 1960 část souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, od r. 1992 památková zóna. Na býv. hradišti kostel sv. Václava z r. 1039, pod ním krypta sv. Kosmy a Damiána, pozůstatek pův. kostelíka, u nějž r. 935 zavražděn kníže Václav. Nynější děkanský kostel mnohokrát upravován renesančně i barokně. V těsném sousedství pův. tribunový románský kostelík sv. Klimenta z 11. stol., r. 1900 uvnitř objeveny vzácné malby z 12. stol. V okolí barokní děkanství z let 1710–1712, proboštství z let 1728–1734 podle plánů K. I. Dienzenhofera, jezuitská rezidence z let 1668–1687, kanovnická rezidence z 18. stol. Při náměstí zachovaná městská brána ze 14. stol., uvnitř muzejní expozice.

Domažlice 49°33'6.84"N; 13°4'8.19"E

Obec na Radbuze prvně zmíněna r. 1233, od r. 1960 městem. V 19. stol. výroba zrcadlového skla, později přenesena do Holýšova, tradiční cihlářská výroba. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího upravován v letech 1673, 1738 a 1751, náročná rekonstrukce provedena v letech 1987–1991. Pozdně barokní stará radnice a několik barokních domů. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1860. Monumentální budova pivovaru rekonstruovaná na přelomu 20. a 21. stol. Při východním okraji města na vrchu Mastník kaple Panny Marie Lurdské z r. 1898. Rodiště malíře a jevištního výtvarníka Josefa Weniga (1885–1939), jeho bratra spisovatele Adolfa Weniga (1874–1940) a dirigenta Josefa Blackého (1920–2003).

Staňkovice

Louny 50°20'59.8"N; 13°34'19.41"E

Obec prvně zmiňována r. 1240. Pův. gotický kostel sv. Václava s lodí z r. 1606, barokní úpravy provedeny v 18. stol. Fara z r. 1787. Při silnici severně od obce hospodářský dvůr se stavbou romantického zámečku z 19. stol. a hospodářskými

Stará Boleslav-mariánský chrám

www.ceskonamape.cz

517

Nad náměstím monumentální barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1613–1623, věže doplněny v letech 1675 a 1749, průčelí upraveno v letech 1736–1737, uvnitř uchováván starobylý reliéf Madony, zvaný paládium země české. V sousedství kaple blahoslaveného Podivena z r. 1738, patrně dílo K. I. Dienzenhofera. Na náměstí secesní radnice z počátku 20. stol., barokní hostinec z r. 1731 a socha sv. Václava z r. 1894. Poutní cesta z Prahy se 44 barokními kapličkami vybudována r. 1674. U labského břehu býv. lázně Houšťka s minerálním pramenem objeveným r. 1820, nyní lesopark s atletickým střediskem.

Stará Huť – Strž

Stará huť

Blansko 49°18'25.95"N; 16°40'40.77"E

Hutnický komplex v Josefovském údolí u Adamova založen Lichtenštejny na počátku 18. stol., v provozu mezi lety 1732–1877. Technická památka od r. 1984 ve správě Technického muzea Brno. Dominantní dřevouhelná železářská vysoká pec z let 1732–1736 o základně 12 × 12 m a výšce 10 m, ke komplexu patří dále dvě vápenné pece z 19. stol., rampy a budova býv. modelárny, zvaná Kameňák, nyní s muzejní expozicí. Naproti za potokem hrázděný hostinec Švýcárna. Východně proslulá Býčí skála se vstupem do nepřístupného jeskynního systému, významné archeologické naleziště, vstupní část poškozena vybudováním německé podzemní továrny za 2. světové války, místo vývěru Jedovnického potoka od Rudického propadání.

Stará Boleslav – městská brána

Stará Červená Voda

Jeseník 50°19'44.6"N; 17°12'5.99"E

Rozptýlená obec prvně připomínána r. 1291. V jádře románský kostel Božího Těla ze 13. stol., při barokní přestavbě r. 1753 zachovány i gotické prvky a románské okno. Morový sloup z r. 1713 s reliéfem sv. Jana Nepomuckého, raně barokní kamenný sloup s křížem z r. 1684. V okolí těžba kamene.

Stará Huť

Příbram 49°46'49.87"N; 14°12'2.63"E

Obec založena jako osada při železné huti z r. 1650, hutě v provozu do r. 1926. Na jejím okraji nad rybníkem Strž dům, v němž v letech 1933–1938 strávil poslední léta života spisovatel Karel Čapek (1890–1938) a napsal svá vrcholná díla, od r. 1961 památník. Severně návrší Králova stolice (413 m n. m.) s dřevěným altánem na průsečíku šesti cest. 518

Stará huť u Adamova

Stará Paka

Jičín 50°30'30.94"N; 15°29'44.17"E

Obec prvně připomínána r. 1357, železniční křižovatka. Dochováno množství lidových roubených domů včetně staré školy z r. 1799. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1754–1760 na místě starého dřevěného, zbořeného r. 1754, věž z r. 1821. Sochy sv. Anny a Václava z 1. poloviny 19. stol. Rodiště spisovatele Josefa Karla Šlejhara (1864–1914).

www.ceskonamape.cz

Stará Role

K. Vary 50°14'47.97"N; 12°49'49.32"E

Pův. ves doložená v 15. stol., nyní část města Karlovy Vary. Novorománský kostel Nanebevstoupení Páně z r. 1909. Známá porcelánka vznikla r. 1838 přestavbou starší továrny na kameninu.

Stará Říše

Jihlava 49°10'38.21"N; 15°35'42.55"E

Obec prvně zmíněna r. 1257, historický status městyse z r. 1589 obnoven r. 2007. Barokní kostel Všech svatých z r. 1759 na místě vyhořelé starší stavby gotického původu. U kostela netypická socha sv. Jana Nepomuckého. Řada lidových kapliček a božích muk z 19. stol.

Stará Ves

Přerov

Staré Hamry – pomník Maryčky Magdonové

Staré Hobzí

Jindř. Hradec

49°22'42.73"N; 17°29'16.75"E

49°0'38.14"N; 15°27'13.91"E

Obec poprvé připomínána r. 1261. Dominantní novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 19. stol. se 60 m vysokou věží. Východně v lese Březí nebo též Dubina kaple Panny Marie z 19. stol., u ní tzv. Svatá studánka, poutní místo.

Obec prvně zmíněna r. 1190. Velký trojkřídlý barokní zámek z konce 17. stol. zásadně přestavěn v letech 1726–1733, v přízemí barokní kaple sv. Tomáše. Kolem rozlehlý park. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Ondřeje s lodí z r. 1630 empírově upravenou r. 1832, tehdy též přistavěna věž. Fara s barokní bránou z 18. stol. Hodnotné barokní sochy Immaculaty, sv. Jiří, Josefa, Jana Nepomuckého a Markéty z 18. stol. Západně na Moravské Dyji Loucký mlýn, jeden z nejstarších moravských mlýnů doložen r. 1190, obnoven po požáru r. 1901, náhon a splav ze 16. stol. Jihozápadně při Moravské Dyji Janovský dvůr zvaný Zámeček, pův. klasicistní lovecký zámek z doby kolem r. 1830, nyní rekreační zařízení.

Stará Ves nad Ondřejnicí

Ostrava-město 49°43'35.2"N; 18°11'30.65"E

Rozptýlená obec doložena r. 1267. Na místě tvrze vystavěn v letech 1560–1570 čtyřkřídlý renes. zámek s cennou sgrafitovou výzdobou a arkádovým dvorem, kolem anglický park z 19. stol. Renes. kostel sv. Jana Křtitele z let 1587–1589, u něj renes. fara z r. 1600. Smírčí kříž.

Staré Hrady Stará Voda

Hradec Kr. 50°8'59.92"N; 15°31'52.62"E

Obec prvně doložena r. 1369. Na návsi gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., cihlová loď upravena v 17. stol. U něj rozložitá hranolová dřevěná zvonice patrně z počátku 17. stol.

Staré Buky

Trutnov 50°31'40.07"N; 15°51'50.93"E

Obec prvně doložena r. 1355. Novogotický zámek z 19. stol. na místě starší tvrze účelově využit. Pozdně gotický kostel sv. Anny ze 16. stol. barokně upravován v letech 1692 a 1755, do empírové podoby přestavěn r. 1802, věž přistavěna r. 1836. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Severně od obce rekreační oblast Dolce s trojicí menších rybníků, koupalištěm a kempem.

Staré Hamry

Jičín 50°23'11"N; 15°12'50.69"E

Obec kolem tvrze Stará uváděna r. 1340. Tvrz ve 14. stol. rozšířena na hrad s gotickým kostelem sv. Jana Křtitele, r. 1573 přestavěn na renes. zámek s hospodářským dvorem. Po r. 1800 se zřítilo gotické křídlo, zabezpečeno r. 1811. Chátrající stavba zachráněna před demolicí místními nadšenci v letech 1965–1979, od r. 1969 v části zámku Literární archiv Památníku národního písemnictví, zpřístupněny pracovny Vrchlického, Jiráska a Krásnohorské. Od r. 2007 objekt v soukromém vlastnictví, kromě zpřístupněných prostor od r. 2008 nově otevřena expozice Jak se žilo za císaře pána, ve sklepení a na půdě pohádkové expozice a v předzámčí výstava Safari Ing. Josefa Vágnera.

Frýdek-Místek 49°28'19.02"N; 18°26'45.26"E

Obec založena v lesích jako osada při železných hamrech r. 1639. Novogotický kostelík sv. Jindřicha z let 1865–1866. Část obce v letech 1964–1969 zatopena velkou vodní nádrží Šance – viz samostatné heslo. Nad hladinou pomník Bezručovy literární Maryčky Magdonové z r. 1933. Staré Hrady – zámek www.ceskonamape.cz

519

Staré Křečany

Děčín 50°57'3.64"N; 14°29'16.37"E

Roztroušená obec doložena r. 1485, v minulosti proslavena výrobou okrasných dřevěných předmětů. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1736–1741, u něj barokní fara.

Staré Město

Uh. Hradiště 49°4'40.48"N; 17°26'27.39"E

Obec na řece Moravě, pův. opevněné velkomoravské sídliště Veligrad, od 13. stol. dvůr velehradského kláštera, nynější název doložen r. 1321, status města z r. 1391 obnoven r. 2000. Archeologickým průzkumem objeveny r. 1949 v poloze Na Valách základy slovanského kostelíka, nyní zakonzervovány v Památníku Velké Moravy. V okolí zjištěny stopy dalších osad, řemeslných dílen a pohřebišť. Na místě velkomoravské románské rotundy gotický kostel sv. Michala z 13. stol., přestavěn barokně r. 1734, u něj karner v podobě kaple sv. Jana Křtitele. Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1753. V průmyslové zóně kovová rozhledna z r. 2008 zvaná Maják Šrotík a vysoká 27 m, vyhlídková plošina ve výši 22 m.

Staré Město

Bruntál 50°0'5.28"N; 17°26'11.24"E

Pův. románská kostelní pevnost na slovanském sídlišti z 13. stol., obec doložena r. 1377. Dominantu tvoří hodnotný hřbitovní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie gotického původu, věž z r. 1656, celek barokně upraven r. 1787, z pův. stavby zachován pozoruhodný ústupkový raně gotický portál z 13. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723.

Staré Město (Šumperk) – radnice

Staré Město pod Landštejnem

Jindř. Hradec

49°0'10.99"N; 15°15'14.19"E

Staré Město

Svitavy 49°47'39.29"N; 16°40'33.62"E

Obec, pův. zvaná Stará Třebová, doložena r. 1270. Pozdně gotický kostel sv. Kateřiny a Anny z konce 15. stol. přestavěn r. 1516 a pozdně barokně koncem 18. stol., věž z r. 1563. Barokní fara z 18. stol. Barokní hřbitovní kaple z r. 1728, před hřbitovní branou kříž z r. 1771 s barokními sochami. Severně sportovní letiště. Jihovýchodně osada Bílá Studně, pův. Lichtenbrunn, založena r. 1791 rozparcelováním panského dvora, v 18. stol. lázně u sirných, nyní neupravených pramenů.

Staré Město

Obec založena po r. 1170, koncem 15. stol. městečko. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1495–1514, opodál osamocená zvonice z 12.–13. stol., pův. součást opevnění, upravena v 17. stol. U kostela kamenný most z doby kolem r. 1800. Severně od obce židovský hřbitov ze 17. stol., jižně zchátralý empírový zámeček Dobrohoř z počátku 19. stol. upravený na hospodářský objekt. V obci a okolí řada božích muk. Jižně u osady Veclov chov bizonů. Severně v údolí potoka Pstruhovce vodní nádrž Landštejn – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Landštejn – viz samostatné heslo.

Šumperk 50°9'40.69"N; 16°56'45.62"E

Horská obec pod Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem prvně doložena r. 1325 jako Goldeck, od 15. stol. Altstadt, status města z r. 1560 obnoven r. 2000. V minulosti dolování zlata, stříbra, mědi a železné rudy, nyní těžba grafitu a dolomitu. Renes. kostel sv. Anny z r. 1608. Renes. radnice z r. 1680 upravována v letech 1725 a 1895. Na radnici od r. 2001 městské muzeum. Dochovány barokní a klasicistní měšťanské domy. Na náměstí sousoší Panny Marie s Ježíškem a sv. Jana Křtitele z r. 1780, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1820 a kašna s Neptunem z počátku 19. stol. V okolí vojenské pevnůstky z let 1936–1938. Staré Město pod Landštejnem 520

www.ceskonamape.cz

Staré Místo

Jičín 50°24'13.69"N; 15°20'39.79"E

Obec prvně doložena r. 1327, před založením Jičína centrum kraje. Raně gotický kostel sv. Františka z Assisi z konce 13. stol. opravován v letech 1694–1695. Socha sv. Floriána z r. 1830.

Staré Oldřůvky

1. světové válce rozvoj na významné rekreační středisko. U jezera velká pláž, nad ním skalní vyhlídka Jarmilina skála, přístaviště vodní dopravy. Severně na vrchu Šroubený vyhlídkové Havraní skály s nepatrnými pozůstatky hrádku Rabenstein.

Opava 49°45'37.95"N; 17°38'18.19"E

Ves poprvé zmíněna r. 1456, nyní část města Budišov nad Budišovkou. Do r. 1896 těžba olova a stříbra, v údolí Budišovky břidlicový důl v činnosti do r. 2003. Cenný barokní kostel Navštívení Panny Marie z let 1768–1769, fara z r. 1776.

Staré Prachatice

Prachatice 49°1'32.91"N; 14°0'26.86"E

Ves na místě slovanského osídlení z 9.–10. stol., nyní část města Prachatice. Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z 12. stol. přestavěn ve 13. stol. goticky a barokně upraven v 18. stol. Dochovány gotické nástěnné malby ze 14.–16. stol., ve věži pozoruhodná sbírka lidových průpovídek, podpisů a letopočtů ze 16. a 17. stol. psaných rudkou.

Staré Sedliště

Starobylá obec připomínána r. 1177. Gotická tvrz doložená r. 1357 zničena za třicetileté války. Na jejím místě postaven hodnotný barokní zámek, čtyřkřídlá patrová stavba z r. 1706, zbořen r. 1970 a nahrazen prodejnou potravin. Pův. gotický kostel sv. Prokopa a Oldřicha z r. 1352 barokně přestavěn v letech 1717–1719. Restaurovaná barokní fara z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z téže doby. Sokolov 50°10'53.58"N; 12°43'6.07"E

Obec s tvrzí doložena r. 1249, od 16. stol. těžba a zpracování minerálů, od r. 1815 hlubinná těžba uhlí. Klasicistní patrový zámek z r. 1816. Kostel Nejsvětější Trojice vznikl barokní přestavbou gotické kaple v letech 1711–1720, upraven po požáru r. 1862.

Staré Sedlo

Staré Ždánice

Tachov 49°39'51.69"N; 12°51'49.63"E

Obec doložena r. 1115. Kostel Nanebevzetí Panny Marie pův. gotický z doby kolem r. 1300, později přestavěn barokně, přilehlá kaple sv. Kateřiny postavena jako hrobka Švamberků. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na hrázi býv. rybníka.

Obec na Opatovickém kanále prvně zmíněna r. 1339. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Václava doložený r. 1358, upraven renesančně a barokně. Socha sv. Marka z r. 1878.

Stárkov

Obec v údolí potoka Dřevíče pod Jestřebími horami prvně zmíněna r. 1250, povýšena na město r. 1573, status města obnoven r. 2007. Na náměstí řada domů s podloubími z 19. stol., radnice ze 17. stol. přestavěna v 19. stol. Pův. renes. zámek z r. 1564 přestavěn barokně v letech 1681–1691, upraven r. 1927, účelově využit. Barokní kostel sv. Josefa Pěstouna z let 1654–1662, věž přistavěna r. 1779. Roubená fara z r. 1581 s mansardovou střechou, jedna z nejstarších roubených staveb v Čechách. Mariánský sloup z r. 1726, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1755, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1887. U hřbitova křížová cesta z 2. poloviny 19. stol. Jihozápadně stopy tvrze či strážního hradu Bystrý, založen ve 13. stol., zanikl požárem ve 14. stol., dochována plošina po čtverhranné dřevěné stavbě s valem a příkopem.

Starosedlský Hrádek

Vyhledávané letovisko u Máchova jezera prvně zmíněno r. 1553, nyní část města Doksy, pův. jen několik chalup, po

Příbram 49°34'32.94"N; 14°0'35.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1376. Nad rybníkem rekonstruovaný komplex renes. zámku, přestavěného v 16. stol. z pův. gotické tvrze, barokně přestavěn v 17. stol., nyní upraven na luxusní hotel a rekondiční centrum. Břeclav 48°57'10.17"N; 16°42'31.56"E

Č. Lípa 50°35'13.65"N; 14°37'55.82"E

Náchod 50°32'2.42"N; 16°9'28.75"E

Starovice Staré Splavy

Pardubice 50°7'27.46"N; 15°43'19.41"E

Tachov 49°44'38.09"N; 12°41'24.86"E

Staré Sedlo

Staré Splavy – pláž u Máchova jezera

Obec prvně zmiňována r. 1322. Kostel sv. Jiří a Mikuláše ze 16. stol. rozšířen r. 1885. Barokní socha Immaculaty z r. 1741. Na návsi barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, sochy sv. Antonína a Gotharda, kříž z r. 1792.

www.ceskonamape.cz

521

Starovičky

Břeclav 48°54'26.37"N; 16°46'33.09"E

Obec prvně doložena r. 1239. Kostelík sv. Kateřiny románsko-gotického původu ze 13. stol., před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Tank na podstavci u silnice připomíná tankovou bitvu s Němci v dubnu r. 1945.

jako sídlo loupeživého rytíře a zemského škůdce. Dochováno torzo válcové věže, vyzděné příkopy a zbytky zdí. Přístup ke zřícenině na zalesněném kopci ve výši 878 m n. m. po značené cestě z Pivoně.

Starý Hrozenkov

Uh. Hradiště 48°58'0.74"N; 17°51'52.07"E

Starý Berštejn

Č. Lípa 50°33'23.92"N; 14°34'48.23"E

Gotický hrad Starý Berštejn založen na dominantním kopci nad obcí Vrchovany až počátkem 15. stol., zpustl v 2. polovině 16. stol. po založení zámku Nový Berštejn – viz samostatné heslo. Zřícenina nyní v soukromém vlastnictví, přístup možný jen po předchozí dohodě s majitelem. Z vrcholu daleký rozhled.

Horská obec v údolí Bílých Karpat prvně zmíněna r. 1261. Dominantní barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1774. V osadě Rovné u rybníka autokemp, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1830 a kaple ze 17. stol. Dochovány karpatské lidové stavby. Pravidelné Kopaničářské slavnosti. Silniční přechod na Slovensko.

Starý Hrozňatov

Cheb 50°1'21.18"N; 12°23'34.13"E

Starý Bohumín

Karviná 49°55'1.14"N; 18°20'4.2"E

Pův. ves na obchodní stezce uváděna r. 1256 jako součást ratibořského knížectví, od r. 1742 rozdělena, část na levém břehu Odry s hradem připadla Prusku, v současnosti Polsku, nyní část města Bohumín. Gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol., renes. věž z r. 1620, nynější pseudogotická podoba z let 1910–1911. Fara z r. 1912. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Epidemiologická kaple Panny Marie Bolestné na býv. hřbitově obětí cholery z r. 1831. Kaple sv. Kříže z r. 1733 zvaná Pustyňa, v sousední zaniklé poustevně žili v letech 1756–1782 dva měšťané jako poustevníci.

Starý Bydžov

Hradec Kr. 50°15'24.43"N; 15°27'13.93"E

Starobylá obec doložena již r. 1186. Kostel sv. Prokopa románského původu z 12. stol. s gotickým presbytářem ze 14. stol., přestavován renesančně v 16. a barokně v 18. stol. Rodiště hudebního skladatele a houslového pedagoga Jana Maláta (1843–1915).

Starý Falkenburk

Ves poprvé zmíněna r. 1217, nyní část města Cheb. Nad ní románsko-gotický hrad z počátku 13. stol., nazvaný německy Alt-Kiensberg, z pův. stavby zachována válcová věž. Podle tradice v ní r. 1217 zemřel blahoslavený Hroznata, zakladatel premonstrátského kláštera v Teplé. Hrad v 16. stol. renesančně přestavěn na zámek zničený za třicetileté války, opraven na jezuitskou rezidenci, na jejím místě koncem 19. stol. postaven pseudorománský zámek. Objekt hradu a zámku chátrá. Na zámecké terase barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1758. Na návrší v letech 1664–1689 vybudován komplex loretánské kaple, kostela Nanebevzetí Panny Marie a čtyř nárožních kaplí spojených ambity. Od r. 1992 areál postupně obnovován, r. 1995 získány nové zvony. Jihovýchodně kaplička Božího hrobu z r. 1688, obnovena r. 1997.

Liberec 50°48'31.64"N; 14°44'46.2"E

Starý Jičín

Obec pod stejnojmenným hradem připomínána ve 13. stol. Na dominantním vrchu zřícenina hradu, založen po r. 1230, úprava a zesílení opevnění v 16. stol., opuštěn v 19. stol. Na rekonstruované zřícenině zachováno vysoké zdivo renes. paláce, brána, část hradeb s baštou a torzo okrouhlé věže. Daleký rozhled. Pův. gotický kostel sv. Václava s renes. věží přestavěn barokně v letech 1706–1715. Na okraji obce barokní zámek z let 1724–1726.

Středověký hrad na vrcholu kuželovitého kopce Sokol (593 m n. m.) prvně doložen r. 1415 jako strážní bod Vartemberků. Od r. 1429 kališnický majitel odtud podnikal výpady do katolického Žitavska, jeho hrad proto r. 1431 v odvetu dobyt a vypálen, po nouzové opravě definitivně zničen lužickým vojskem r. 1467. Dochovány jen sporé stopy, náznak příkopu a zbytky zdiva nepřesahující terén, vrchol bez výhledu pokryt lesem. Přídomek Starý dostala zřícenina Falkenburku až po vybudování zámku téhož jména v Jablonném, přístupná po značené cestě z Petrovic.

Starý Herštejn

Domažlice 49°28'22.14"N; 12°42'57.23"E

Pohraniční hrad, pův. zvaný Hirschenstein, vznikl před r. 1266 k ochraně obchodní stezky. Přídomek Starý dostal po založení hradu téhož jména u Kdyně ve 14. stol. Dobyt domažlickými kališníky r. 1421, zbořen však až po r. 1510 522

N. Jičín 49°34'31.36"N; 17°57'41.18"E

Starý Jičín – zřícenina hradu

www.ceskonamape.cz

Starý Kolín

Kolín

Starý Poddvorov

Hodonín

50°0'35.16"N; 15°17'50.31"E

48°52'30.99"N; 16°59'16.08"E

Obec nad ústím Klejnárky do Labe prvně zmíněna r. 1267, ve středověku překladiště krkonošského dříví pro doly v Kutné Hoře. Cenný kostel sv. Ondřeje gotického původu barokně přestavěn r. 1740, ojedinělý příklad nesantiniovské barokní gotiky, u něj fara z 18. stol., ve zdi býv. hřbitova dvě výklenkové kapličky z r. 1740. Slepé rameno Labe dříve využíváno jako mlýnský náhon, při něm několik lidových staveb. V polích západně od obce trojboká výklenková kaplička z 18. stol. Řada památných dubů.

Obec prvně zmiňována r. 1704, nynější název od r. 1870. Zvonice sv. Martina, pův. dřevěná z r. 1770, v nynější zděné podobě od r. 1885. Novodobý kostel sv. Martina z r. 1994. Socha sv. Jana Nepomuckého z let 1850–1856. Nad obcí dřevěný větrný mlýn z r. 1870, rekonstruován r. 2003.

Starý Petřín

Znojmo 48°53'23.46"N; 15°44'6.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1323. Pozdně románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele přestavěn pozdně barokně kolem r. 1770. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

Starý Plzenec

Starý Rybník

Ves doložena r. 1364, německy zvána Altenteich, nyní část města Skalná. Na ostrohu se nacházejí zříceniny gotického hradu z poloviny 14. stol., v 16. stol. upravován a v 17. stol. opuštěn. Zachovány zbytky zdí paláce, věže a hradební zdi. Ke zřícenině přiléhá empírový zámek z let 1822–1826 s kaplí z r. 1776.

Starý Smolivec Plzeň-město 49°41'49.34"N; 13°28'19.76"E

Jako předchůdce současné Plzně připomínán r. 976, od 8. stol. slovanské, od 10. stol. přemyslovské hradiště, současný název od r. 1442, nyní město. Do r. 1266 zde bylo 8 kostelů, z toho pět v podhradním městečku, úpadek nastal po založení Nové Plzně r. 1295. Nad břehem Úslavy na vysoké protáhlé ostrožně hradiště Hůrka zachovány mohutné valy a základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže z 11. stol., na předhradí raně románská rotunda sv. Petra z 10. stol. Pod hradištěm v části Malá Strana pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, později goticky, renesančně i barokně upravován, stavební prvky všech slohů ve stavbě zachovány. Na protějším břehu na náměstí gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., mariánský sloup z r. 1721 a klasicistní radnice z r. 1845. Ve městě řada cenných soch a plastik. Vinné sklepy. Muzeální Plzenecká železnice, úzkorozchodná průmyslová dráha v areálu dětského tábora. Severně od města označuje místo zrušeného kostela sv. Blažeje barokní socha tohoto světce. Rodiště hudebního skladatele Stanislava Sudy (1865–1931), pamětní deska. Východiště ke zřícenině hradu Radyně – viz samostatné heslo.

Cheb 50°9'42.13"N; 12°21'24.03"E

Plzeň-jih 49°31'39.85"N; 13°45'4.87"E

Ves pod Třemšínem uváděna poprvé r. 1413, nyní část obce Mladý Smolivec. Barokní patrový zámeček s přízemní arkádou z počátku 18. stol. znehodnocen úpravami po r. 1945, nyní upraven na hostinec a ubytovnu. U býv. panského dvora socha sv. Vavřince z 18. stol.

Starý Světlov

Zlín 49°9'6.55"N; 17°45'45.03"E

Hrad založen před r. 1360, od r. 1423 v majetku císaře Zikmunda, jako sídlo lapků vykoupen r. 1449 moravskými stavy. Po vybudování Nového Světlova u Bojkovic kolem r. 1480 opuštěn. Zachovány jen drobné stopy, val, příkop a část zdiva. Přístup z obcí Provodov nebo Pozlovice.

Starý Svojanov

Svitavy 49°37'33.24"N; 16°25'52.95"E

Ves prokazatelně prvně zmíněna r. 1557, patrně se jí však týká zmínka již z r. 1320, nyní část městyse Svojanov. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z 2. poloviny 13. stol. doložen jako farní r. 1350, na stěnách r. 1926 objeveny gotické fresky ze 14. stol.

Starý Žeberk

Most 50°32'47.01"N; 13°29'2"E

Hrad pův. zvaný Seeberg stával na vrcholu Jezerní hory ve výši 706 m n. m., r. 1277 se podle něj psal držitel Bíliny a kadaňský purkrabí Albrecht ze Seebergu, původem z Míšně. Pro odlehlost a vysokou polohu značně nepohodlný, po 50 letech proto vystřídán jiným nedalekým hradem, pojmenovaným Nový Žeberk – viz samostatné heslo. Pův. hrad, nyní zvaný Starý Žeberk, sloužil jako strážní pevnost, opuštěn ještě ve 14. stol. Kromě terénních nerovností dochována jediná část hradební zdi. Přístup ke zřícenině po značené cestě od zámku Jezeří – viz samostatné heslo.

Starý Plzenec – rotunda www.ceskonamape.cz

523

Stařeč

Třebíč

Stebno

Ústí n. L.

49°11'51.27"N; 15°49'36.26"E

50°36'51.64"N; 14°1'6.83"E

Obec prvně připomínána r. 1101 v majetku třebíčského kláštera, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2007. Radnice ze 16. stol. Kostel sv. Jakuba Většího románského původu z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně renes. věží z let 1597–1620 barokně přestavěn r. 1754 a později upravován. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra z 1. poloviny 18. stol. Jižně obec Mastník, rodiště básníka a politického vězně Jana Zahradníčka (1905–1960).

Obec doložena r. 1352. Barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1692 na místě staršího gotického, upraven kolem r. 1900.

Stařechovice

Prostějov 49°31'55.7"N; 17°3'17.02"E

Obec prvně připomínána r. 1361. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol. barokně upraven r. 1718. Památná lípa stará asi 300 let.

Staříč

Frýdek-Místek 49°41'10.27"N; 18°16'24.48"E

Nyní hornická obec prvně doložena r. 1258. Hodnotný barokní kostel Nalezení sv. Kříže z počátku 18. stol. se starším jádrem, pozdně barokní fara z konce 18. stol. Památník Svatý kříž postaven na paměť obětem obou světových válek. Unikátní hornický skanzen, uměle vybudovaná podpovrchová štola z r. 1993. V obci památný dub a lípa. Jižně na návrší Okrouhlá 55 m vysoký telekomunikační stožár z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 30 m.

Stašov

Svitavy 49°40'40.49"N; 16°22'1.96"E

Obec prvně doložena r. 1557. Pův. dřevěný kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 16. stol. vyhořel r. 1856, nynější stavba s hranolovou věží v průčelí z let 1868–1874. Před kostelem Pieta z r. 1874 a kříž z r. 1909. Empírová fara z počátku 19. stol. a kaple z téže doby.

Statenice

Praha-západ 50°8'34.22"N; 14°19'6.48"E

Obec nad Únětickým potokem prvně zmiňována r. 1227. Na místě pův. tvrze doložené r. 1466 pozdně barokní čtyřkřídlý patrový zámek z 2. poloviny 18. stol. v hospodářském dvoře, zachovány též špýchar a brána z téže doby. Zchátralá stavba se zpustlou zahradou vrácena v restituci.

Stav

Jičín 50°27'34.01"N; 15°28'15.37"E

Ves prvně zmiňována r. 1545, nyní část obce Úbislavice. Nad potokem zbytky valů a příkopů býv. tvrze. Dochovány roubené stavby. Jihozápadně o samotě kostelík sv. Petra a Pavla z počátku 15. stol., pozůstatek vsi Újezd zaniklé za třicetileté války. Dále k jihu vrch Na zámkách s pozůstatky středověké tvrze Mokřice.

524

Stěbořice

Opava 49°56'10.95"N; 17°48'28.85"E

Obec prvně doložena r. 1220. Barokní patrový zámek upraven empírově na přelomu 18. a 19. stol., kolem hodnotný park. Barokní kostel Narození Panny Marie s gotickým jádrem upraven r. 1771. Barokní fara z r. 1780. Na okraji obce slovanské mohylové pohřebiště z 9. stol.

Stekník

Louny 50°19'26.28"N; 13°37'26.61"E

Chmelařská ves prvně uváděna r. 1389, nyní část obce Zálužice. Pův. barokní zámek založen kolem r. 1680, koncem 18. stol. přestavěn rokokově na dvoukřídlý objekt se zámeckou kaplí sv. Anny, nyní v rekonstrukci, postupně částečně zpřístupňován. Na nádvoří barokní sochy světců, Immaculata a kašna z 2. poloviny 18. stol. Historická zástavba vsi chráněna od r. 1995 jako památková zóna. V kapličce hořký minerální pramen objevený r. 1766.

Stěžery

Hradec Kr. 50°12'50.11"N; 15°45'3.62"E

Obec prvně doložena r. 1223. Pův. renes. zámek z r. 1551 přestavěn do dnešní podoby po požáru r. 1844, sgrafito obnovováno r. 1959. Empírový kostel sv. Marka z r. 1832. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1755.

Stínava

Prostějov 49°29'42.86"N; 16°56'6.36"E

Malá obec na okraji Drahanské vrchoviny prvně připomínána r. 1358. Pův. románský kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol., přestavěn v letech 1847 a 1907. V interiéru dochovány gotické malby ze 14. stol.

Stod

Plzeň-jih 49°38'20.71"N; 13°9'42.48"E

Obec doložena r. 1235, na město povýšena r. 1850. Pův. renes. kostel sv. Máří Magdalény s věží z r. 1691 zcela přestavěn empírově v letech 1841–1849. Šestiboká barokní špitální kaple sv. Jana Nepomuckého ze 17. stol. Pův. barokní radnice z r. 1665 přestavěna novorenesančně r. 1830. Nejcennější památku představuje barokní budova staré pošty z r. 1747 se třemi volutovými štíty, kde r. 1799 nocoval ruský vojevůdce Suvorov, pamětní deska. Na pravém břehu barokní tzv. Hammerschmidtův dům z r. 1716. V parku na severním okraji Háj umučených s pomníkem 241 obětí pochodu smrti z r. 1945. Tradiční výroba cihel.

www.ceskonamape.cz

Stohánek

Č. Lípa 50°40'27.68"N; 14°50'35.1"E

Skalní hrad Stohánek na vysokém pískovcovém suku poprvé zmíněn r. 1431, jeho existence trvala asi 100 let. V 18. stol. obydlen poustevníkem. Zachována skalní poustevna a strmé schodiště. Z hradní skály nádherné výhledy, pod ní pomník generála Sochora v místě jeho tragické smrti. Zřícenina leží při značené cyklotrase v býv. vojenském újezdu Ralsko jižně od Hamru na Jezeře.

Stochov

Kladno 50°8'47.46"N; 13°57'41.81"E

Obec na místě keltského osídlení prvně doložena r. 1324, na město povýšena r. 1967. Pův. gotický kostel sv. Václava barokně upraven patrně K. I. Dienzenhoferem r. 1744, věž přistavěna r. 1832. Za ním torzo tzv. Svatováclavského dubu, který podle pověsti zasadila kněžna Ludmila na počest narození svého vnuka, pozdějšího českého knížete a světce, zavražděného r. 935. V 50. letech 20. stol. vybudováno velké hornické sídliště.

v nynějším dvoře dochována jen brána a sklepy pod novými stavbami. Kostel sv. Mikuláše románského původu upraven ve 14. stol. goticky a přestavěn barokně r. 1795.

Stonařov

Jihlava 49°16'54.1"N; 15°35'12.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1347, historický status městyse z r. 1365 obnoven r. 2006. Pozdně románský kostel sv. Václava ve 14. stol. goticky přestavěn, renes. věž z r. 1598, upraven r. 1804. U něj tzv. karner, hřbitovní pozdně románská kaple ve tvaru rotundy z 1. poloviny 13. stol., od r. 1662 zasvěcena Nejsvětější Trojici. Renes. fara. Boží muka z r. 1647. Na náměstí památník pádu meteoritu r. 1808, odhalen r. 2008. Na návrší barokní kaple Kalvárie.

Stonava

Karviná 49°49'6.67"N; 18°32'8.05"E

Velká obec připomínána r. 1388, nyní uprostřed uhelných dolů. Na umělém pahorku zvaném Švédský kopec tvrziště ze 14.–15. stol., nová tvrz z 16. stol. v hospodářském dvoře, zvaná zámeček, zbořena r. 1966. Monumentální cihlový pseudogotický kostel sv. Máří Magdalény z let 1906–1910. Evangelický kostelík z r. 1938.

Stožec

Prachatice 48°51'32.86"N; 13°49'19.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1769, pův. zvána Tusset. Na Stožecké skále nad obcí zbytky strážní věže hradu ze 13. stol. neznámého jména a historie, u nich železný kříž, daleký výhled.

Stochov – Svatováclavský dub

Stojice

Pardubice 49°57'21.3"N; 15°36'53.85"E

Obec prvně doložena r. 1349. Na návrší na hřbitově pozdně gotický kostel Všech svatých z konce 15. stol., barokně přestavěn r. 1707.

Stolany

Chrudim 49°55'43.65"N; 15°44'39.24"E

Obec prvně doložena r. 1229 v majetku opatovického kláštera. Stará tvrz v hospodářském dvoře zanikla v 16. stol., vedle r. 1577 doložena nová renes. tvrz, zpustla po r. 1658,

Stožecká kaple

Pod skalou u pramene kaple Nanebevzetí Panny Marie, známá jako Stožecká kaple, založena r. 1791, přestavěna jako zděná r. 1804, po 2. světové válce zchátrala, obnovena r. 1988. Jižně v zaniklé osadě Nové Údolí končí železniční trať do Bavorska z r. 1910, nyní nejkratší mezinárodní trať na světě, koleje pokračují jen 105 m za státní hranici, ve třech historických vagónech Muzeum Pošumavských železnic.

www.ceskonamape.cz

525

obydleného i Slovany. Na hradišti 6 m vysoká dřevěná rozhledna Stradonka z r. 2009.

Strádov

Chrudim 49°52'17.98"N; 15°49'8.39"E

Hrad jižně od vsi Práčov v lese nad Chrudimkou založen ve 14. stol., pobořen a opuštěn r. 1457. Zachovány fragmenty zdiva paláce a příkopy. Zřícenina leží ve Slavické oboře, přístupná pouze od června do srpna. Od ní výhled do údolí Chrudimky.

Strahovice

Opava 50°0'3.65"N; 18°5'18.6"E

Stožec – Nové Údolí

Stračov

Hradec Kr. 50°18'5.14"N; 15°38'28.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1358, ve středověku zvána Strakotín. Prostý barokní zámek z počátku 18. stol. přestavěn r. 1800 klasicistně, po opravě r. 1935 nevýrazná patrová budova. V parku za ním okrouhlé tvrziště po tvrzi doložené v 15. stol. Pseudorománský kostel sv. Jakuba z r. 1905 na místě stavby zbořené r. 1894. Barokní sochy sv. Jakuba a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol.

Stradonice

Beroun 49°59'29.13"N; 14°1'19.02"E

Ves prvně doložena r. 1227, nyní část obce Nižbor. Dřevěná barokní kaple sv. Liboria z r. 1658 rozšířena r. 1721, zcela přestavěna do dnešní podoby r. 1844, na přilehlém hřbitově hrob spisovatele Františka Nepila (1929–1995). Nad vsí vrch Hradiště (380 m n. m.), na vrcholu objeveno keltské oppidum z 1. stol. s bohatými archeologickými nálezy, největší a nejvýznamnější keltské sídliště v Čechách.

Obec prvně zmiňována r. 1349. Farní kostel sv. Augustina z r. 1924. Novogotická kaple Panny Marie. Dochovány dva roubené špýchary z poloviny 19. stol.

Strachotice

Znojmo 48°47'46.98"N; 16°10'35.13"E

Starobylá obec prvně připomínána již r. 1190. Barokní kostel sv. Jiří z r. 1744 přestavěn po požáru r. 1776, u něj několik barokních soch. V přilehlé místní části Micmanice kaple sv. Andělů strážných z r. 1895 a starobylý vodní mlýn, doložen již r. 1302, nyní upraven na malou vodní elektrárnu.

Strachotín

Břeclav 48°54'20.7"N; 16°39'10.97"E

Obec na severním břehu dolní Novomlýnské nádrže prvně připomínána r. 1046. Kostel sv. Oldřicha a Metoděje gotického původu z 13. stol. přestavěn renesančně r. 1575, věž z r. 1727, upraven r. 1872. Socha sv. Floriána z r. 1829. Boží muka opravena v letech 2007–2008. Základní kámen k Památníku Velké Moravy položen r. 2002, zatím nerealizován.

Strakonice

Strakonice 49°15'44.84"N; 13°54'6.76"E

Stradonice – kaple

Stradonice

Louny 50°22'24.42"N; 13°57'34.08"E

Ves prvně zmíněna r. 1374, nyní část městyse Peruc. Jihovýchodně v poloze Na valech zbytky keltského oppida, později 526

Pův. trhová ves prvně zmíněna r. 1225, městem od r. 1367. Od 18. stol. výroba čepic a fezů, r. 1919 založena zbrojovka, později proslulá výrobou motocyklů ČZ. Nad soutokem Volyňky s Otavou pův. románsko-gotický hrad, založen v letech 1220–1235 rodem Bavorů, od r. 1243 též komenda johanitů, od r. 1402 až do 20. stol. sídlo velkopřevora řádu. Hradní kostel sv. Prokopa s věží z doby kolem r. 1300, románský knížecí palác, okrouhlá věž Rumpál s břitem a věž Jelenka ze 16. stol. Na hradě muzeum středního Pootaví. Na náměstí středověké masné krámy upravené r. 1641, býv. radnice z r. 1820 a spořitelna z r. 1906 s Alšovými sgrafity, mariánský sloup z let 1730–1740. Renes. kostel sv. Markéty z let 1580–1583. Pův. gotický hřbitovní kostel sv. Václava ze 13. stol. barokně přestavěn v letech 1720–1730. Pův. špitální kaple sv. Martina z r. 1685 a kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Empírový gloriet z r. 1837 v Rennerových sadech. Židovskou obec připomíná synagoga z r. 1860 a hřbitov ze 17. stol. jihozápadně za městem. V městské části Podsrp při vodňanské silnici poutní místo s barokním kostelem Panny Marie Bolestné z let 1771–1774 s barokní farou. Rodiště básníka a buditele Františka Ladislava Čelakovského

www.ceskonamape.cz

(1799–1852) – jeho pomník nad řekou, loutkáře Josefa Skupy (1892–1957) – pamětní deska na náměstí, pěvce Ladislava Mráze (1923–1962) a Josefa Šmidingera (1801–1852), buditele a zakladatele strakonické knihovny. Rodákem též Ing. Pavel Pavel (1957), technik a experimentální archeolog, jeho činnost připomínají na břehu repliky sochy moai z Velikonočního ostrova a kamenné brány Stonehenge a na kruhovém objezdu obří dudy. Dějiště tradičního dudáckého festivalu.

Strání

Uh. Hradiště 48°54'11.03"N; 17°42'16.59"E

Rázovitá slovácká obec v Bílých Karpatech prvně zmiňována r. 1318. Gotická tvrz z poloviny 14. stol. zničena za česko-uherských válek v 2. polovině 15. stol., z tvrziště v místě nynějšího hřbitova dochovány příkopy a valy. Dominantní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1749 pro zchátralost po požáru zbořen r. 1908 a v letech 1909–1911 nahrazen nynějším novogotickým. Farní dvorana z let 1926–1927. Socha sv. Jana Křtitele z r. 1792. Kaplička Panny Marie Bolestné v Uhliskách z r. 1816. Býv. renes. lovecký zámeček Liechtensteinů přestavován v letech 1650 a 1850, od r. 2003 upravován na hotel. Zachovány stavby lidové architektury a býv. panská sýpka z 18. stol. V části Květná sklárny z r. 1794 a silniční přechod na Slovensko. Silná tradice lidových zvyků. Východně nad obcí vrchol Nová hora (552 m n. m.) s dalekým výhledem a botanickou rezervací, severovýchodně od něj minerální prameny.

Stránka

Mělník 50°25'21.85"N; 14°39'39.55"E

Obec připomínána r. 1413. V jižní části barokní zámek z 2. poloviny 17. stol., dvoukřídlá patrová budova s kaplí, nádvorními arkádami a dvoupatrovou věží v areálu býv. poplužního dvora. Uprostřed dvora v osmibokém zděném stavení 70 m hluboká studna. V obci výklenková kaple z 19. stol.

Strašice

Rokycany 49°44'0.2"N; 13°45'36.69"E

Strakonice – Palackého náměstí

Strálek

Bruntál 49°54'28.38"N; 17°15'22.43"E

Hrad Strálek nebo též Štrálek založen ve 13. stol., prvně doložen r. 1282, ve 2. polovině 14. stol. opuštěn a rozebrán. Dochovány valy, příkopy a zbytky základových zdí. Přístup po značené cestě z Rýmařova.

Strančice

Praha-východ 49°56'55.8"N; 14°40'45.76"E

Velká obec prvně připomínána r. 1404. Dochována synagoga z r. 1842, západně židovský hřbitov s náhrobky z poloviny 19. stol. V parku sluneční hodiny z r. 1977. Jihovýchodně nad obcí poutní kaple sv. Anny z r. 1893 nad pramenem, pamětní deska na balvanu připomíná návštěvu prezidenta T. G. Masaryka r. 1925. Severozápadně místní část Otice s raně gotickým kostelem sv. Mikuláše, později barokně upraveným.

Stránecká Zhoř

Rozlehlá obec připomínána r. 1143, v minulosti těžba a zpracování železa. V okolí fary z r. 1818 valy a sklepy jako pozůstatky někdejšího hradu, Farská lípa stará 300 let. Na hřbitově kostel sv. Vavřince ze 14. stol. s pův. gotickou věží, barokně přestavěn v 18. stol., v presbytáři gotické nástěnné malby. Roubená architektura, chalupy brdského typu.

Strašín

Klatovy 49°10'41.55"N; 13°38'24.9"E

Obec na úpatí Javorníku prvně uváděna r. 1380. Jihozápadně na návrší barokní poutní kostel Narození Panny Marie z let 1736–1739, vysoká věž z pův. románské stavby. Ve hřbitovní zdi šestiboká barokní kaple sv. Barbory. Barokní fara s pavlačovým patrem. Při cestě boží muka z r. 1768. V obci kašna z r. 1853. Severně Strašínská jeskyně v krystalických vápencích, svažitá velká síň bohatě zdobena mísovitými a kulisovými prohlubněmi, jižně Mrazové srázy u Lazen, rulové kamenné moře s vějířovitými kamennými proudy.

Žďár n. S. 49°22'48.7"N; 15°55'42.49"E

Obec nad údolím potoka Balinky prvně připomínána r. 1376. Čtyřkřídlý renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. na čtvercovém půdorysu s okrouhlými nárožními věžemi, po r. 1729 užíván jen jako hospodářský objekt, vyhořel r. 1943. Zchátralá stavba od r. 1999 opravována soukromým vlastníkem. U malého jezu na potoce křížový kámen z r. 1707.

Strašín – poutní kostel

www.ceskonamape.cz

527

Straškov-Vodochody

Litoměřice 50°21'46.78"N; 14°15'0.64"E

Zemědělská obec vznikla spojením dvou starobylých vsí r. 1950, Straškov prvně zmíněn r. 1234, Vodochody dokonce již r. 999. Na návrší ve Straškově pův. gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., barokně přestavěn v 18. stol., u něj mohutná barokní zvonice a hřbitov s dvojicí barokních vstupních bran. Pozdně barokní a empírové domy, empírový hostinec. Vodochody rodištěm básníka Václava Renče (1911–1973).

Strašná skála

Plzeň-jih 49°33'0.2"N; 13°39'29.72"E

Hrad nyní zvaný Strašná skála, pův. Strážná skála, založen na dvou skalách ve 13. stol. a obydlen asi 100 let. Z převážně dřevěné stavby na zarostlém návrší v poli dochován příkop a malé zbytky zdiva. Pozůstatky hradu leží při silnici z Čížkova do Přešína v místě Na hrádcích.

Stráž

Tachov 49°40'5.31"N; 12°46'36.12"E

Královské městečko poprvé zmiňováno r. 1331, pův. ves přimdských Chodů, po germanizaci od r. 1427 zvána Neustadtl, historický status městyse obnoven r. 2007. Pův. románský kostel sv. Václava v 18. stol. barokně přestavěn a upraven po požáru r. 1878. Na náměstí barokní kamenná kašna z r. 1727, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 a soubor klasicistních domů z 1. poloviny 19. stol. Na západním okraji barokní hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1734, pseudogotická kaple Panny Marie Lurdské z r. 1899, východně barokní osmiboký poutní kostel sv. Ducha z r. 1708. Jihozápadně v pustém údolí mezi Souměří a Jadruží dobře patrné příkopy a valy Nového hradu z 15.–16. stol.

Stráž nad Nežárkou

Jindř. Hradec 49°4'11.68"N; 14°54'19.42"E

Pův. podhradní osada založena ve 13. stol., středověké městečko povýšeno na město r. 1876, status města obnoven r. 2006, památková zóna. Hrad doložený r. 1284 po požáru r. 1570 přestavěn na renes. zámek, barokně upraven r. 1715, nyní trojkřídlá patrová budova, z hradu zachována válcová věž s břitem. V letech 1914–1930 v majetku pěvkyně Emy Destinnové (1878–1930), nyní v něm zřízen její památník zpřístupněný r. 2006. Kolem zámecký park. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. regotizován r. 1913, tzv. zámecká kaple sv. Michala přistavěna r. 1413. Novogotická zvonice z r. 1861 upravena z hradební bašty. Hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z konce 19. stol. Na náměstí kašny z počátku 19. stol. Sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí a na mostě z 18. a 19. stol.

Stráž nad Nežárkou

Stráž nad Nisou

Liberec 50°47'29.07"N; 15°1'33.44"E

Obec na soutoku Lužické a Černé Nisy nyní zcela obklopena městskými částmi Liberce, poprvé zmíněna r. 1469 jako Habendorf, tento název nesla až do r. 1946. Založena německými kolonisty z Lužice a Slezska, pojmenována podle prvního osadníka či rychtáře, r. 1761 rozšířena na východě o Nový Habendorf a rychle změněna v průmyslovou obec s textilním průmyslem. Kostel sv. Kateřiny vybudován r. 1599 Kateřinou z Redernu na místě staré dřevěné modlitebny, barokně přestavěn v letech 1727–1728. Dnešní název stanoven po vystěhování sudetských Němců r. 1946. Kromě kostela zachována brána někdejšího panského dvora z r. 1693, nyní v podobě z r. 1785. Pomník Emmericha Berty připomíná prvního padlého vojáka v prusko-rakouské válce r. 1866. Na polní cestě k Radčicím sousoší Ježíše Krista a Panny Marie z r. 1768.

Stráž nad Ohří

K. Vary 50°20'16.78"N; 13°3'6.56"E

Obec doložena r. 1238, založena jako strážní místo a celnice, německy zvána Warta. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1768. Lidové sousoší Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Východiště ke zřícenině hradu Himlštejn – viz samostatné heslo. Okolí obce vyhlášeno za přírodní park.

Stráž pod Ralskem

Č. Lípa 50°42'0.82"N; 14°48'9.33"E

Obec jako podhradí prvně zmíněna r. 1283, městská práva od 15. stol. Na návrší pův. gotický hrad Wartenberg, přesta528

www.ceskonamape.cz

věn r. 1563 na renes. zámek pevnostního charakteru, vyhořel r. 1987, záchranné práce zahájeny r. 2002. Město i jeho okolí devastováno těžbou uranu a pobytem sovětských vojsk v letech 1968–1991. Po 2. světové válce prakticky zaniklo historické centrum, nahrazeno živelnou panelovou výstavbou. Zachován pouze barokní kostel sv. Zikmunda z let 1772–1779, barokní fara a morový sloup z r. 1726 se světci a anděly. Na Zámeckém vrchu kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1922, nyní pravoslavná. Východně od města vodní nádrž Horka z r. 1914, zvaná též Horecký rybník, využívána pro rekreaci a sport, zejména vodní lyžování. Ve městě se narodil hudební skladatel a houslový virtuóz Heinrich Ignaz Franz von Biber (1644–1704).

Strážek

Žďár n. S. 49°26'24.51"N; 16°11'40.56"E

Obec na říčce Bobrůvce prvně zmíněna r. 1358, status městyse z r. 1375 obnoven r. 2006. V místě staršího kostela Navštívení Panny Marie pozdně renes. kostel sv. Šimona a Judy z r. 1616 s hodnotnými portálky. Barokní sochy sv. Floriána na náměstí a sv. Jana Nepomuckého před hřbitovem z 18. stol. U kostela smírčí kámen. Na školní budově pamětní deska plk. Josefa Stehlíka (1915–1991), válečného letce, účastníka bojů o Británii, Francii a na Slovensku.

Stražisko

Strážnice

Hodonín 48°53'59.55"N; 17°18'52.82"E

Pův. trhová osada připomínána r. 1086, jako podhradí významného hradu povýšena počátkem 15. stol. na město, od r. 1990 památková zóna. Vodní pohraniční hrad z 2. poloviny 13. stol. přestavěn v 16. stol. na renes. zámek, nyní v novorenes. podobě z doby po r. 1850, sídlo a expozice Národního ústavu lidové kultury s unikátní sbírkou lidových hudebních nástrojů. Kolem anglický park z 19. stol. Z gotického opevnění hradu dochována Černá brána z 15. stol. Ve městě zachovány boční bašty dvou bran z doby tureckého nebezpečí v 2. polovině 16. stol. Gotický kostel sv. Martina z počátku 15. stol. se strážní věží upraven barokně r. 1718. Barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1742–1746 s přilehlou piaristickou kolejí. Morová kaple sv. Rocha z r. 1752 upravena do nynější podoby r. 1848. Na náměstí domy renes. a barokního původu, v barokním domě ze 17. stol. městské muzeum. Památník bratrského školství u základů sboru, špitálu a školy, kterou v letech 1604–1605 navštěvoval J. A. Komenský. Synagoga z r. 1804 a židovský hřbitov ze 17. stol. Průžkův mlýn z r. 1543 v provozu do r. 1975, nyní muzeum mlynářství. Na západním okraji od r. 1981 otevřeno muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, známé jako skanzen. Město proslulo jako dějiště národopisných slavností. Rodiště bratrského kazatele Mikuláše Drabíka (1588–1671).

Prostějov 49°32'31.8"N; 16°55'52.28"E

Obec nad říčkou Romží prvně doložena r. 1379, nyní významná rekreační oblast Prostějovska. Nad ní stopy hradu zvaného též Krumperk nebo Grünberg a doloženého r. 1288, jako pustý uváděn r. 1559, zachovány terénní relikty. Na jeho zbytcích r. 1728 postaven barokní kostel Andělů Strážných. Pozoruhodná vilová kolonie z přelomu 19. a 20. stol.

Strážiště

Chomutov 50°29'11.51"N; 13°24'31.27"E

Rulový vrch (512 m n. m.), výletní místo severně od Chomutova, na vrcholu hotel s vyhlídkovou věží vysokou 18 m.

Strážnice – zámek

Strážný Strážiště

49°59'23.51"N; 13°19'47.5"E

Malá ves uváděna r. 1193 jako dar plaskému klášteru, nyní část obce Mladotice. Na návrší pův. gotický hřbitovní kostel sv. Martina, barokně přestavěn v letech 1713–1720 na dvouvěžový s cibulovými báněmi. Pod kostelem barokní patrová fara a pamětní kříž.

Strážné

Trutnov

Prachatice 48°54'33.15"N; 13°43'11.74"E

Plzeň-sever

Horská obec pod názvem Kunžvart prvně zmíněna r. 1359 jako podhradí stejnojmenného hradu, vznikla v místech, kde Zlatá stezka překračovala pohraniční hvozd. Boje vojska českých stavů s rakouskou císařskou armádou r. 1620 připomínají valy na návrší Šance. Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1781 zbořen v 50. letech 20. stol. Na Kamenném vrchu kaple Panny Marie z r. 1843. U obce frekventovaný silniční přechod do SRN. Východiště ke zřícenině hradu Kunžvart – viz samostatné heslo.

50°39'49.85"N; 15°36'54.26"E

Obec prvně doložena r. 1754 jako Pommerndorf. Do r. 1975 těžba tzv. krkonošského mramoru. V místní části Herlíkovice hodnotný secesní evangelický kostel z r. 1904, katolický kostel sv. Josefa postaven až r. 1931. Lyžařský areál se sjezdovými i běžeckými tratěmi.

Strážov

Klatovy 49°18'11.73"N; 13°14'47.45"E

Obec prvně uváděna r. 1352, na město se stříbrnými doly povýšena r. 1524, historický status města obnoven r. 2007, od r. 2003 památková zóna. Od 18. stol. tradice paličkování krajek. Na návrší raně gotický kostel sv. Jiří z konce 13. stol.,

www.ceskonamape.cz

529

věž přistavěna počátkem 19. stol. Chráněné zděné a roubené domy z počátku 19. stol.

Strážovice

Písek 49°24'55.23"N; 14°1'3.39"E

Ves prvně uváděna r. 1381, nyní část města Mirotice. Středověká tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1557–1584 renesančně a v letech 1726–1753 na barokní zámek. Patrovou budovu se střešní věžičkou obklopuje park, v něm kaple Tří králů z r. 1855. Od r. 1864 využíván jako hospodářská budova.

Strunkovice nad Blanicí

Prachatice 49°4'55.43"N; 14°3'26.32"E

Zemědělská obec doložena kolem r. 1227 v majetku jiřského kláštera na Hradčanech, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006. Raně gotický kostel sv. Dominika s románskými prvky z 2. poloviny 13. stol. přestavěn v 18. stol. Barokní patrová fara. Na domě spisovatele Bohumila Havlasy (1852–1877) pamětní deska. V okolí nálezy z doby bronzové.

Strupčice

Chomutov 50°28'11.16"N; 13°31'53.76"E

Strážovice

Hodonín 49°0'30.24"N; 17°2'49.62"E

Obec pod zalesněným kopcem Babí lom prvně doložena r. 1141. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v 16. stol. na renes. zámeček a v letech 1726–1753 na barokní zámek se sýpkou, nyní účelově využit. Pův. zámecká kaple z poloviny 18. stol. rozšířena r. 1792 na kostel Nejsvětější Trojice. Zachovávány folklorní tradice.

Strenice

Ml. Boleslav 50°23'31.27"N; 14°49'32.88"E

Obec prvně připomínána r. 1352. V hospodářském areálu zachována nízká věž tvrze z r. 1503. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje barokně přestavěn před r. 1750. Na hřbitově barokní osmiboká kostnice. V obci barokní sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Vendelína (Valentina) z 1. poloviny 18. stol. Jihovýchodně od obce dvojice tvrzišť: Malkov a nad mlýnem v Podčejkách Čejky se zachovanými základy gotického kostela.

Strkovice

Louny 50°19'32.68"N; 13°39'3.36"E

Ves prvně zmíněna r. 1381, nyní část města Postoloprty. Barokní kaple sv. Anny z r. 1736 a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 18. stol., proti ní zámek přestavěný r. 1747 z renes. tvrze, upraven klasicistně r. 1848. Dochován soubor staveb tvořících hospodářské zázemí zámku. Na jižním okraji mineralogické naleziště sádrovce.

Strmilov

Jindř. Hradec 49°9'35.35"N; 15°12'3.65"E

Obec uprostřed rybníků připomínána r. 1255, na město povýšena r. 2006. Na rozlehlém náměstí empírový kostel sv. Jiljí z let 1843–1849, naproti němu barokní fara. Pův. pozdně románský hřbitovní kostel sv. Ondřeje nad městem upraven goticko-renesančně r. 1604, opraven r. 1711. Na náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z doby kolem r. 1700. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Boží muka u hřbitova z r. 1712, na jihovýchodním okraji pozdně gotická ze 16. stol. Při soukromé umělecké dílně muzeum tkalcovství. Na rodném domku Františka Staňka (1867–1936), spoluzakladatele samostatného Československa, pamětní deska. Při silnici do Studené zemský mezník, obelisk z r. 1801 na někdejší hranici Čech a Moravy.

530

Obec připomínána r. 1352. Kostel sv. Václava, pův. gotický ze 14. stol., barokně přestavěn r. 1780. Do vsi přeneseno několik barokních plastik z okolních obcí zatopených Nechranickou přehradou.

Stružná

K. Vary 50°11'0.24"N; 13°0'16.8"E

Obec poprvé doložena r. 1378. Trojkřídlý renes. zámek z konce 16. stol. přestavěn v 17. stol. barokně a po požáru r. 1811 novorenesančně na objekt s hranolovou věží a novogotickou kaplí. Na nádvoří renes. kašna, k zámku přiléhá park.

Strýčice

Č. Budějovice 49°0'42.21"N; 14°15'57.04"E

Obec prvně připomínána r. 1292. Na hřbitově kostel sv. Petra a Pavla románského původu z 13. stol., zvýšen a rozšířen pozdně goticky, na hranolové barokní věži zvon z r. 1585 a tradiční čapí hnízdo. Mlýn zvaný Reitingerův doložen od 14. stol., nynější zděná stavba z r. 1842, zvýšena r. 1899 a rekonstruována r. 1947, dvě vodní kola nahrazena r. 1911 turbínou, v provozu do r. 1975, plně funkční jako mlýn i vodní elektrárna. V suterénu školní budovy školní muzeum z r. 1986, obnoveno r. 2004 po povodni. Východně od obce rozlehlý rybník Dehtář (246 ha) z r. 1479 se dvěma ostrovy.

Středokluky

Praha-západ 50°7'56.24"N; 14°14'7.7"E

Obec nad Dolanským potokem prvně doložena r. 1316. Barokní kostel sv. Prokopa z let 1719–1721, kolem něj hřbitov s kaplí sv. Kříže z r. 1725. Barokní sochy z okruhu M. B. Brauna z 18. stol. Empírová budova pošty z r. 1830. Při silnici pomníček 9 obětí autobusové nehody z února 1999.

Střekov

Ústí n. L. 50°39'2.64"N; 14°3'32.23"E

Ves prvně připomínána r. 1316, od r. 1940 součást města Ústí nad Labem. Chemický průmysl. Novobarokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1903. Termální lázně na vrtu z r. 1912. Na znělcové skále nad řekou dominantní zřícenina hradu – viz samostatné heslo. Pod ní na Labi Masarykova zdymadla z let 1923–1935 s přechodem přes řeku. V podhradí malebná náves zvaná Malířský koutek s hrázděnými domy, dřevěnou zvoničkou z 19. stol. a zbytkem pranýře.

www.ceskonamape.cz

Střekov

Ústí n. L.

Střeliště

Třebíč

50°38'21.2"N; 14°3'2.04"E

49°16'18.33"N; 15°44'2.41"E

Hrad k ostraze důležité cesty podél Labe vybudován v letech 1316–1319 Pešíkem z Veitmile. Dvě nesouvisející části spojeny pův. padacím mostem přes přirozený příkop, první část s hradním palácem na severní straně zpevněna dvěma okrouhlými věžemi. Budova na výše položené opevněné plošině nedochována. Hrad na příkré skále, německy zvaný Schreckenstein, v letech 1479–1506 pozdně goticky rozšířen, za třicetileté války již jako majetek Lobkowiczů střídavě obsazován různými vojsky a rychle pustl. Vojensky sloužil ještě r. 1757 jako opěrný bod Prusů, po dělostřelecké palbě oddílů generála Laudona z nedalekého návrší se postupně zřítily části věže, paláce i hradeb. Opuštěný hrad znovu objeven až romantiky v 19. stol., provedeny nejnutnější zabezpečovací práce a část hradu přeměněna na restauraci. Veřejnosti přístupná zřícenina r. 1992 vrácena v restituci Lobkowiczům. Pamětní deska připomíná návštěvu německého hudebního skladatele Richarda Wagnera r. 1842, který tu vypracoval plán ke své opeře Tannhäuser.

Hrad vybudován na srázném návrší v lese Království počátkem 13. stol. jako středisko panství královny Konstancie, poprvé doložen r. 1231, zanikl během česko-uherských válek v 2. polovině 15. stol. Zřícenina dostupná po značené cestě z Radonína.

Střelná

Vsetín 49°10'37.97"N; 18°6'10.2"E

Obec prvně připomínána r. 1503. Novodobý kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1968–1971, vysvěcen až r. 1991. Z lidové architektury dochována valašská roubená zvonička z r. 1837 a budova fojtství z r. 1863 se stodolou a seníkem.

Střelské Hoštice

Strakonice 49°17'51.27"N; 13°45'24.67"E

Obec na Otavě prvně připomínána r. 1274 jako vladycké sídlo. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna na renes. zámek barokně rozšířený r. 1721, na fasádách patrné stopy psaníčkových sgrafit, do nynější podoby komplex budov upraven v letech 1870–1880. V jižním křídle od r. 2006 muzeum řeky Otavy. Klasicistní kostel sv. Martina z r. 1822. Dochovány lidové domy s barokními štíty. Severně v Zádušním lese mohylové pohřebiště.

Střemošice

Chrudim 49°53'28.39"N; 16°4'20.86"E

Malá obec doložena r. 1559. Na návsi novogotická kaple z r. 1900 a barokní socha sv. Michala z r. 1746. Nad obcí přírodní rezervace Střemošická stráň, stepní opuková stráň se vzácnou květenou, významná botanická lokalita chráněna od r. 1990. Při silnici barokní trojboký sloup Nejsvětější Trojice z 1. poloviny 18. stol., zvaný Poklona, od něj daleký rozhled.

Střekov – zřícenina hradu

Střela

Strakonice 49°16'3.55"N; 13°51'8.28"E

Osada doložena jako podhradí r. 1242, nyní část města Strakonice. Na osamělém návrší nepřístupná zřícenina hradu. Tzv. horní hrad založen počátkem 13. stol., zpustošen za třicetileté války, zachována část oblé obvodové hradby s opěrnými pilíři a fragmenty paláce. Dolní hrad založen v renesanci počátkem 16. stol., kaple sv. Jana Křtitele zbudována jezuity r. 1554. Objekt vypálen r. 1619 a obnoven před r. 1720 jako barokní zámek na nezvyklém podkovovitém půdorysu.

Střelice

Brno-venkov 49°9'9.99"N; 16°30'16.53"E

Obec prvně připomínána r. 1229. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1766 přestavěn a rozšířen do současné podoby v letech 1932–1934. Pod obcí pozoruhodná síť tajných podzemních chodeb neznámého původu. Rodiště režiséra Vladimíra Svitáčka (1921–2002).

Střemošice – Poklona

www.ceskonamape.cz

531

Střemy

Mělník

Stříbrnice

Uh. Hradiště

50°23'3.96"N; 14°33'58.31"E

49°3'27.1"N; 17°18'35.64"E

Obec prvně zmiňována r. 1245. Dochován soubor lidové architektury. Z návrší nad obcí výhledy do Polabí. Severozápadně na samotě v údolí říčky Pšovky historicky hodnotný mlýn Štampach, pozdně barokní budova z 18. stol., hospodářské stavby z r. 1913. Jeho předchůdcem skalní mlýn středověkého původu, pozůstatky v podobě dvou propojených místností vysekaných do stěny pískovcového ostrohu se zbytky topeniště na východní straně údolí.

Obec prvně uváděna r. 1131. Novorománský kostel sv. Prokopa z r. 1910. Barokní kaple sv. Prokopa z r. 1750. Barokní sloup z 1. poloviny 18. stol. se sochou bičovaného Krista.

Střevač

Jičín 50°24'15.24"N; 15°16'29.16"E

Obec prvně připomínána r. 1340. Barokní sýpka z r. 1690 se znakem Šliků. Barokní sochy Immaculaty, sv. Floriána a Jana Nepomuckého z doby po r. 1750, Kalvárie z téže doby. Roubený Špíglův mlýn na kamenné podezdívce z r. 1590 zbořen kolem r. 1960.

Střezimíř

Stříbro

Tachov 49°45'10.55"N; 13°0'3.88"E

Pův. hornická osada při stříbrných dolech v údolí Mže prvně zmíněna r. 1131, v letech 1244–1253 přenesena na skalnatý hřeben a přeměněna na královské město, od r. 1426 opora husitů i krále Jiřího z Poděbrad. Historické centrum vyhlášeno městskou památkovou zónou. Na náměstí nádherně zdobená renes. radnice z r. 1543 s barokní věží a třemi pilastrovými štíty, minoritský klášter založený r. 1258 se zříceninami klášterního kostela sv. Máří Magdalény z r. 1727, v klášteře zrušeném r. 1785 nyní muzeum, klášterní zahrady rekonstruovány r. 2003.

Benešov 49°31'58.75"N; 14°36'51.48"E

Obec prvně zmíněna r. 1219. Gotický kostel sv. Havla z r. 1380 později upravován, z pův. stavby zachován presbytář. V místě pův. tvrze prostý patrový zámek z 18. stol. s rokokovou fasádou, na jižní stěně sluneční hodiny, kolem malý park. Na návrší kaple sv. Vojtěcha s iluzivním oltářem. Okolo obce vyznačena vyhlídková trasa s výhledy do kraje. Každoročně jedno ze startovních míst legendárního pochodu Praha-Prčice.

Stříbrná

Sokolov 50°21'15.81"N; 12°31'39.9"E

Hornická obec u dolů na stříbrnou, měděnou a olověnou rudu poprvé doložena r. 1601, později chemická a textilní výroba. Nyní vyhledávané rekreační středisko s výbornými podmínkami pro zimní sporty.

Stříbrná Skalice

Praha-východ 49°53'52.17"N; 14°50'48.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1361, založena jako hornická osada pod gotickým hradem, zničeným v 15. stol. Na jeho místě barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, při něm hranolová zvonice s bedněným patrem. Na náměstí barokní radnice z let 1776–1780, barokní čtvercová kaple a několik cenných měšťanských domů barokního původu. Východně nad silnicí na hřbitově jako pozůstatek hornické osady Rovná cenný románský kostel sv. Jakuba z konce 12. stol., v interiéru románské nástěnné malby z 12. a 13. stol.

Stříbrné Hory

Havl. Brod 49°36'2.01"N; 15°41'32.98"E

Obec založená při stříbrných dolech prvně zmíněna r. 1265, v okolí stopy po dolování. Jižně od obce na hřbitově osamocený kostel sv. Kateřiny z 13. stol. na místě zaniklé hornické osady ze 13. a 14. stol., v 17. stol. upraven barokně. Západně od něj dochován kamenný most přes Borovský potok patrně z 15. stol. 532

Stříbro – mostní věž

Řada cenných renes. a barokních domů a morový sloup z let 1740–1762. Dominantu tvoří děkanský kostel Všech svatých z r. 1565 s věží ze starší gotické stavby, barokně přestavěn v letech 1754–1757. Zachovány zbytky opevnění: jediná z pův. 17 gotických bašt tzv. husitská bašta nad řekou, mostní brána na renes. kamenném mostě přes Mži z r. 1560, pod centrem pozdně gotická Koubkova branka z r. 1574. Jihozápadně hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, pův. románský z r. 1180, obnoven renesančně r. 1574. Severozápadně od města při silnici osaměle stojící gotický kostel sv. Petra s cennou vnitřní výzdobou z doby kolem r. 1300, jediný pozůstatek vsi Doubrava zničené křižáky, pod ním motokrosový areál. Středověké hornictví připomíná naučná stezka.

www.ceskonamape.cz

Stříbřec

Jindř. Hradec 49°1'52.95"N; 14°52'38.31"E

Obec s chráněnou lidovou architekturou poprvé doložena r. 1415. Novorománský kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1861. Pobyt spisovatele Ivana Olbrachta (1882–1952), který se zde ukrýval ve válečných letech 1940–1945, připomíná pomník před školou. Rodiště básníka a překladatele Jana Pilaře (1917–1996). Západně poblíž mostu přes Novou řeku pomník na oblíbeném místě Emy Destinnové, u něj památný dub o stáří asi 350 let.

rokní kaplí z 18. stol. Drobná zvonička z 19. stol. s dřevěným patrem představuje ukázku lidové architektury. Rodiště malíře Jiřího Dvořáka (1891–1977).

Střítež

Frýdek-Místek 49°40'42.73"N; 18°34'18.65"E

Obec prvně doložena r. 1305. Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1806 na místě vyhořelého dřevěného. Kaple sv. Marka v podobě rotundy. Evangelická kaple z r. 1860 upravena r. 1972 na obřadní síň. Pomník Josefa Mánesa z r. 1955 na rozcestí připomíná umělcovy pobyty v letech 1846 a 1854.

Střítež nad Bečvou

Vsetín 49°27'30.9"N; 18°3'23.45"E

Zemědělská obec prvně zmiňována r. 1368. Novogotický evangelický kostel z r. 1872, uvnitř barokní varhany z konce 18. stol., restaurovány r. 2005. Před kostelem pomník prezidenta T. G. Masaryka z r. 1930, nově instalován r. 1990.

Střítež nad Ludinou

Přerov 49°36'16.05"N; 17°44'10.24"E

Obec prvně připomínána r. 1412. Empírový kostel sv. Matouše apoštola z let 1820–1822. Na potoce dva chráněné vodní mlýny.

Střížov

Č. Budějovice 48°53'24.71"N; 14°31'39.63"E

Obec prvně zmíněna r. 1263. Na návrší pův. hrazený, raně gotický kostel sv. Martina z doby kolem r. 1300, upravován v letech 1493, 1660 a 1775, rozšířen r. 1871, v interiéru kamenná křtitelnice na vřetenové noze, zvaná Žižkova. V obci několik statků s barokními štíty a budova školy z r. 1833. Od kostela daleký výhled do kraje.

Stříbřec – Olbrachtova busta

Střílky

Kroměříž

Střmen

Náchod

49°8'26.59"N; 17°12'46.99"E

50°35'46.23"N; 16°8'4.87"E

Obec na svazích Chřibů poprvé doložena r. 1261, pův. podhradí gotického hradu z 13. stol., opuštěn v polovině 16. stol., zřícenina s malými zbytky zdí jihovýchodně nad obcí. Tvrz ze 16. stol. v obci po r. 1608 přestavěna na renes. zámek, r. 1730 upraven barokně a pak na přelomu 19. a 20. stol., od r. 1994 tantrické meditační centrum. Na nádvoří kašna z poloviny 18. stol. se sochou Neptuna, v parku cenné stromy. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1744–1770. Unikátní barokní hřbitov z let 1730–1743 s ojedinělým pravidelným založením, pohřební kaplí a cennou sochařskou výzdobou rekonstruován v letech 1998–2008, celkem 10 z řady sousoší ctností a neřestí odcizených ze hřbitovní zdi r. 2001 nahrazeno kopiemi. Pravoslavná kaple sv. Rostislava z r. 2007.

Skalní hrad založen na vysoké skále ve 14. stol., zbořen r. 1447. Dochovány nepatrné zbytky zdí a schodiště. Vrchol dostupný po železných schodech, daleký výhled. Přístup po značené cestě z Teplic nad Metují.

Střítež

Třebíč

Studánka

Děčín 50°54'32.08"N; 14°34'5.72"E

Náhorní ves na křižovatce cest při rozvodí Severního a Baltského moře, nyní část města Varnsdorf. Dominantní pseudorománský kostel sv. Františka Serafinského z let 1869–1872. Západně u hřbitova na návrší Valy (543 m n. m.) zbytky opevnění z třicetileté války, tábor švédských vojsk generála Wrangela před dobytím Tolštejna r. 1642. Místo střetnutí Prusů s Rakušany r. 1778. Daleký rozhled.

49°11'30"N; 15°53'30.59"E

Obec prvně doložena r. 1104. Na východním okraji kostel sv. Marka románského původu, upravován v 16. a 18. stol. a r. 1844. Kolem něj hřbitov s kostnicí a bawww.ceskonamape.cz

533

Stvořidla

Studená

Jindř. Hradec 49°11'4.72"N; 15°17'11.35"E

Obec pojmenovaná podle drsného podnebí prvně připomínána r. 1365. Na místě starší tvrze postaven renes. zámek, podstatně přestavován v 17. a 18. stol., nyní účelově využit. Vedle něj část budovy pivovaru z 18. stol. Gotický kostel sv. Prokopa z počátku 14. stol. přestavěn barokně po požáru r. 1750. Několik barokních domů, barokní radnice a fara. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730. Renes. mlýn z 2. poloviny 16. stol. Tradiční průmysl zpracování masa. Rodiště spisovatelky Vlasty Javořické (1890–1979).

Studenec

Semily 50°33'6.87"N; 15°33'10.02"E

Obec poprvé uváděna r. 1388. Pův. renes. tvrz ze 16. stol. později užívána jako kanceláře a byty, r. 1883 přestavěna na zámek rozšířený o novorenes. křídlo. U něj novorománský kostel sv. Jana Křtitele z let 1866–1888 na místě starší stavby, před ním sochy světců z 2. poloviny 19. stol. V okolí lyžařské terény.

Studénka

N. Jičín 49°42'47.91"N; 18°2'45.7"E

Město vzniklo r. 1959 spojením obcí Butovice a Studénka, Butovice prvně zmíněny r. 1324, Studénka r. 1436. V Butovicích barokní kostel Všech svatých z 18. stol., u něj kříž z r. 1835, naproti poutní kaple sv. Anny z r. 1540, nově vy534

stavěna klasicistně r. 1852. Ve Studénce barokní zámek z let 1749–1750 renes. původu, přestavěn pseudogoticky v letech 1860–1863, v letech 1959–1961 v zámku zřízeno vagónářské muzeum se stálou expozicí kolejové dopravy i studénecké Vagónky. Pseudoslohový kostel sv. Bartoloměje z let 1874–1880 na místě staršího dřevěného. Nad severním okrajem býv. větrný mlýn. Rodiště pražského arcibiskupa Františka kardinála Tomáška (1899–1992).

Studený

Benešov 49°36'26.99"N; 15°7'44.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1354, název odvozen od zdejšího drsného klimatu. V zahradě dochován kruhový val tvrziště ze 14.–15. stol. Jihovýchodně židovský hřbitov z doby kolem r. 1700, na něj přeneseny náhrobky z Dolních Kralovic, zatopených vodní nádrží Želivka-Švihov. V části Petrova Lhota ojedinělá památka, historické laťové klece na přechovávání ryb, zvané haltýře. Západně v lese poutní místo U kněžny, mariánská kaple nad tzv. zázračnou studánkou, její voda podle pověsti vyléčila slepou kněžnu.

Studený vrch

Příbram 49°48'16.2"N; 14°4'58.65"E

Jeden z nejvyšších vrcholů brdského pásma Hřebenů (660 m n. m.), na něm r. 1940 postavena sedmiboká, 17,5 m vysoká zděná měřičská věž, která již neslouží svému pův. účelu. Místní nadšenci od prosince 2004 usilují o její opravu a využití jako rozhledny a v turistické sezóně ji zpřístupňují.

www.ceskonamape.cz

Studnice

Náchod

Sudějov

K. Hora

50°25'15.69"N; 16°5'21.16"E

49°51'37.06"N; 15°6'14.11"E

Obec prvně zmíněna r. 1447. Kostel sv. Jana Nepomuckého vznikl r. 1765 přístavbou lodě a presbytáře k raně barokní kapli z r. 1696. Fara přestavěna po r. 1785 z býv. tvrze. Socha sv. Josefa s Ježíškem z 2. poloviny 18. stol.

Malá obec prvně doložena r. 1720. Barokní poutní kostel sv. Anny, dominanta krajiny z let 1724–1725, vybudován nad údajně léčivým pramenem, po stranách dvě patrové hranolové zvonice. Na návsi osmiboká barokní kaple z 1. poloviny 18. stol., do ní sveden volně přístupný pramen z kostela. Barokní fara a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749.

Studnice

Vyškov 49°22'32.3"N; 16°52'50.24"E

Obec na Drahanské vrchovině při hranici vojenského újezdu prvně uváděna r. 1342. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1731. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1831.

Stupava

Uh. Hradiště 49°6'55.42"N; 17°14'57.61"E

Obec uprostřed Chřibů založena po r. 1690 jako uhlířská osada pro blízkou skelnou huť. Kostel sv. Klimenta z let 1857–1859. Při silnici kříž z r. 1812. V okolí lyžařské terény.

Sudice

Opava 50°1'51.02"N; 18°4'4.32"E

Obec prvně doložena r. 1327, těžce poškozena v závěru 2. světové války. Novogotický cihlový kostel sv. Jana Křtitele z r. 1906, areál s farou ohrazen zdí. Evangelický kostel z r. 1911 slouží i pravoslavné církvi. Památník čs. tankistů z r. 1960 na východním okraji obce připomíná těžké osvobozovací boje r. 1945.

Sudkův Důl

Pelhřimov 49°24'20.37"N; 14°55'35.55"E

Stupno

Rokycany 49°49'24.53"N; 13°34'33.74"E

Ves poprvé doložena r. 1146, nyní část obce Břasy. Kostel sv. Vavřince, pův. gotický z r. 1352, vyhořel r. 1854, nově postaven v novorománském slohu v letech 1880–1890. Na hřbitově empírová pohřební kaple hrabat Šternberků z r. 1808, pohřben zde i vynikající přírodovědec a spoluzakladatel Národního muzea Kašpar Maria Šternberk (1761–1838). Rodiště hudebního skladatele Josefa Bartovského (1884–1964).

Stvolínky

Ves prvně doložena r. 1408, nyní část obce Obrataň. Na břehu rybníčka velká dvoupatrová věžovitá tvrz z 15. stol. upravená na sýpku, kolem tvrze příkop.

Sudoměř

Strakonice 49°14'59.7"N; 14°2'57.11"E

Malá ves prvně zmíněna r. 1318, nyní část obce Čejetice. Pův. tvrz zpustla po r. 1534, dochován příkop a část zdiva v usedlosti barokního původu.

Č. Lípa 50°37'54.9"N; 14°25'35.48"E

Obec na Bobřím potoce doložena ve 12. stol. Na místě staré tvrze vybudován renes. zámek přestavěný r. 1664 na barokní objekt s arkádovým nádvořím. Empírový kostel Všech svatých z r. 1811 upraven r. 1883. Východiště ke zřícenině hradu Ronov – viz samostatné heslo.

Stvolny

Plzeň-sever 50°2'5.49"N; 13°15'8.52"E

Ves prvně uváděna r. 1250 jako majetek plaského kláštera, nyní část města Manětín. Na návsi raně gotický kostel Narození Panny Marie z přelomu 13. a 14. stol., barokně obnoven v letech 1664–1677. Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. Dochován statek s dřevěnou vyřezávanou pavlačí.

Stvořidla

Havl. Brod 49°39'35.73"N; 15°21'1.47"E

Peřejnatá část hlubokého údolí Sázavy s bizarními balvany a obřími hrnci v říčním korytě, rezervace vyhlášena r. 1956 k ochraně krajinného charakteru, oblast vyhledávána vodáky a výtvarníky.

Sudoměř (Strakonice) – Žižkova mohyla

Jihovýchodně na parkově upraveném návrší mezi rybníky 16 m vysoká kamenná mohyla husitského hejtmana www.ceskonamape.cz

535

z r. 1925 na paměť prvního slavného vítězství Jana Žižky r. 1420 podle návrhu sochaře Emanuela Kodeta.

hvězdice zvaný též Hvězda, nyní účelově využit, v okolních rozsáhlých parcích golfové hřiště.

Sudoměřice u Tábora

Tábor 49°30'29.65"N; 14°39'31.05"E

Obec na významné zemské stezce prvně zmíněna r. 1318, dříve důležitá poštovní stanice. Rodiště architekta Josefa Fanty (1856–1954).

Sudslava

Ústí n. O. 50°2'31.04"N; 16°17'5.42"E

Obec prvně připomínána r. 1349. Kostel Proměnění Páně z poloviny 14. stol. přestavěn barokně r. 1772. Před ním kříž z r. 1781, u fary socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1750. Socha Immaculaty z r. 1857.

Suchá

Jihlava 49°18'3.13"N; 15°34'41.94"E

Obec prvně doložena r. 1359. Dominantní kostelík či kaple Nejsvětější Trojice z r. 1880. Jižně v místní části Prostředkovice renes. rychtářský špýchar z poloviny 16. stol.

Suchá Loz

Uh. Hradiště 48°58'11.2"N; 17°42'54.82"E

Sudoměř (Ml. Boleslav) – dřevěná zvonice

Sudoměř

Ml. Boleslav 50°26'30.33"N; 14°44'28.05"E

Obec nad údolím Skalského potoka s okrouhlou návsí prvně připomínána r. 1354. Barokní kostel Narození Panny Marie z 2. čtvrtiny 18. stol. Pozdně gotická dřevěná zvonice z r. 1615, zvon s letopočtem 1407. Empírový lidový statek s ozdobnou branou. Na nádraží malé železniční muzeum.

Sudoměřice

Hodonín 48°52'2.42"N; 17°15'17.59"E

Vinařská obec na slovenské hranici prvně doložena r. 1368, založena v místě pravěkého osídlení na jantarové cestě z Říma k Baltu. Funkcionalistický kostel Krista Krále z r. 1933. Na západním okraji na Baťově kanálu technická památka, výklopník umožňující vyklopení celého vagónu uhlí na loď. Silniční i železniční přechod na Slovensko.

Sudoměřice u Bechyně

Tábor 49°17'19.77"N; 14°32'28.54"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Pův. gotický kostel Všech svatých z 1. poloviny 14. stol. v současné podobě od r. 1828. Rodiště Karla Hugo Hillara (1885–1935), vlastním jménem Karel Bakule, režiséra Národního divadla, pamětní deska na rodném domě. Památná lípa o stáří asi 500 let. Místní část Bechyňská Smoleč s býv. statky s barokními štíty památkovou zónou. Východně na místě zaniklé vsi Černičky a v jejím okolí r. 1586 založena rozlehlá obora, zrušena r. 1968. Přírodní park Černická obora zřízen r. 2004, uprostřed barokní lovecký zámeček z r. 1793, podle půdorysu trojcípé 536

Obec prvně připomínána r. 1261. Barokní kaple sv. Petra a Pavla z konce 18. stol., kaple sv. Cyrila a Metoděje ze 60. let 19. stol. a kaple sv. Rocha z r. 1886. Kříž z r. 1908. Moderní kostel sv. Ludmily z r. 1999. Jižně od obce pramen kyselky Loza. V obci dodržovány lidové tradice.

Suchdol

Příbram 49°42'0.14"N; 14°29'46.24"E

Ves na návrší obtékaném Prosenickým potokem prvně zmíněna r. 1369, nyní část obce Prosenická Lhota. Na místě tvrze v 18. stol. vybudován jednopatrový zámek s věžičkou, jedním z majitelů též politik a publicista František Ladislav Rieger (1818–1903), který zde pobýval s manželkou Marií, dcerou Františka Palackého. Nad vsí poutní barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1711 osmiúhelníkového půdorysu s dřevěným oltářem.

Suchdol

K. Hora 49°57'5.83"N; 15°10'4.24"E

Obec prvně doložena r. 1257. Na návsi pův. renes. zámek přestavěný z gotické tvrze, několikrát upravován, novodobě v letech 1956–1961, účelově využit. Kostel sv. Markéty gotického původu z doby kolem r. 1300, barokně upraven a doplněn o věž v letech 1746–1747. Fara z 2. poloviny 18. stol., barokní socha sv. Markéty z r. 1737. Barokní špýchar a lidová usedlost z 18. stol.

Suchdol nad Lužnicí

Jindř. Hradec 48°53'35.32"N; 14°52'39.41"E

Obec prvně zmíněna r. 1362, na město povýšena r. 2005. V okolí těžba dřeva, rašeliny a písku. Cenný gotický kostel

www.ceskonamape.cz

sv. Mikuláše z r. 1364 přestavěn pozdně goticky na trojlodní koncem 15. stol., věž přistavěna r. 1820. Barokní fara z let 1721–1722. Oblíbené vodácké východiště na Lužnici.

Suchdol nad Odrou

N. Jičín 49°39'13.42"N; 17°55'53.03"E

Suchovršice

Trutnov 50°31'29.85"N; 15°59'49.75"E

Obec prvně doložena r. 1545. Roubená zvonička z r. 1730. Býv. mlýn ze 17. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Dvě kryté dřevěné lávky přes Úpu z let 1921–1922, technická památka.

Obec prvně zmíněna r. 1293, status městyse z r. 1917 obnoven r. 2006. Pozdně renes. kostel Nejsvětější Trojice z let 1605–1614, barokní fara. Novorománský evangelický kostel z let 1852–1858. Místní muzeum městyse. Muzeum Moravských bratří rekonstruováno r. 2006. Železniční křižovatka, nádražní budova z konce 19. stol., technická památka.

Suchodol

Příbram 49°43'26.79"N; 14°4'57.4"E

Obec, dříve zvaná Suchdol nebo Suchý Důl, prvně zmiňována r. 1360. Raně barokní kostel sv. Lukáše z 2. poloviny 17. stol. s hodnotným oltářem v interiéru stojí na místě stavby románského původu.

Suchohrdly u Miroslavi

Suchý Znojmo 48°56'31.85"N; 16°21'49.2"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. Pozdně gotický kostel sv. Markéty z 15. stol. upraven v 17. stol., věž se zděnou helmicí a cimbuřím. U kostela socha sv. Markéty.

Suchomasty

Suchovršice – lávka přes Úpu

Beroun

Blansko 49°28'51.71"N; 16°45'45.45"E

Obec v Drahanské vrchovině založena kolem r. 1754. Severovýchodně od obce zbytky Sušského plavebního kanálu ze 16. stol. pro plavení dříví na pilu, v provozu asi 250 let. Za 2. světové války středisko partyzánského hnutí, pamětní deska na škole a naučná stezka v přírodní rezervaci Skály východně od obce. Vyhledávaný rekreační rybník o rozloze 6 ha s kempem a chatovou osadou na okraji obce.

49°53'41.07"N; 14°3'30.35"E

Obec prvně doložena r. 1088. Na místě starší tvrze pův. renes. zámek ze 16. stol., v 18. stol. přestavěn barokně a ve 20. stol. modernizován, nyní účelově využit. Barokní špýchar ze 17. stol. Pozdně barokní budova školy z r. 1817 a kaple s věžičkou v témže slohu. V okolí bohatá ložiska vápence, r. 1868 vylomen kvádr do základů Národního divadla. Rodiště spisovatele Františka Cajthamla-Liberté (1868–1936), pamětní deska na rodném domě a památník v parku. U severního okraje svah Klonk, geologická lokalita, jeden z nejvýznamnějších geologických profilů na světě, u obce geologický pomník ze zbuzanského mramoru se třemi bronzovými deskami z r. 1977. Severně od obce na potoce stejnojmenná vodní nádrž z r. 1960, hráz o délce 86 m a výšce 16 m vytváří plochu o rozloze 9,5 ha a hloubce až 13 m, zásobárna průmyslové vody.

Suchov

Hodonín 48°54'27.04"N; 17°33'46.95"E

Obec prvně připomínána r. 1500. V její blízkosti doložen r. 1360 hrad Kanšperk nebo Gansberg, zcela zničen v období husitských nebo uherských válek, jako pustý uváděn r. 1486. Dochovány stavby lidové architektury. Kaplička z 15. stol. s památnou lípou. Novodobá kaple sv. Lukáše z r. 2005.

Suchý Důl

Náchod 50°32'42.79"N; 16°16'18.01"E

Obec prvně připomínána r. 1395. Dochovány zděné statky broumovského typu, roubené chalupy i stavení s vysokými dřevěnými štíty slezského typu. Kaple Panny Marie Lurdské z r. 1883. Dřevěná mariánská poutní kaple z r. 1897 v Ticháčkově lese, u ní studánka a křížová cesta z r. 1893. Památná Barešova lípa stará více než 300 let. Při tzv. Vambeřické poutní cestě soubor lidových plastik z 18. a 19. stol.

Suchý vrch

Ústí n. O. 50°3'2.51"N; 16°41'36.31"E

Nejvyšší vrchol (995 m n. m.) hřebenu Bukovohorské hornatiny odděleného Tichou Orlicí od Orlických hor, pův. na zemské hranici mezi Čechami a Moravou. Na vrcholu turistický hotel, pův. Kramářova chata z r. 1928, po požáru r. 2003 mimo provoz. V letech 1930–1932 přistavěna 33 m vysoká vodárenská věž s rozhlednou ve výši 25 m. Na úbočí lyžařské terény. Severně v lesích zachovaná dělostřelecká tvrz Bouda z r. 1938 s muzejní expozicí zpřístupněnou r. 1991.

Sukorady

Litoměřice 50°31'48.97"N; 14°25'53.18"E

Ves prvně doložena r. 1353, nyní část obce Snědovice. Barokní zámek z 18. stol., nyní v soukromém vlastnictví, nepřístupný. Dochována roubená lidová architektura. www.ceskonamape.cz

537

Sulejovice

Litoměřice 50°29'52.39"N; 14°2'27.69"E

hřbitově kaple sv. Rocha z r. 1680. Na náměstí kašna z počátku 19. stol., u hradeb starý židovský hřbitov z r. 1626.

Obec prvně zmíněna r. 1251. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně po požáru r. 1788.

Sulíkov

Blansko 49°32'46.82"N; 16°29'30.43"E

Obec prvně zmíněna r. 1374. Kostel sv. Máří Magdalény gotického původu z 13. stol., věž přistavěna patrně v 16. stol., přestavován v 18. a 19. stol.

Sulislav

Tachov 49°44'56.01"N; 13°4'23.61"E

Obec prvně připomínána r. 1120 jako rytířské sídlo. Gotická věžovitá tvrz ze 14 stol. v hospodářském dvoře pro zchátralost zbořena r. 1990. Gotický kostel sv. Vavřince ze 14. stol. empírově upraven r. 1835. Ves do r. 1945 tvořila český ostrůvek v poněmčeném okolí s výraznou národopisnou tradicí.

Sulkovec

Žďár n. S.

Sušice

Sutom

Litoměřice 50°30'6.09"N; 13°58'25.02"E

Ves prvně doložena r. 1276, nyní část města Třebenice. V dominantní poloze kostel sv. Petra a Pavla gotického původu, do barokní podoby přestavěn v letech 1716–1724. Socha sv. Josefa z r. 1796.

49°36'31.65"N; 16°18'40.55"E

Obec prvně zmíněna r. 1459. Dominantní barokní kostel sv. Havla z let 1735–1736 vybudován z pův. kaple z poloviny 17. stol., u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Dochovány stavby lidové architektury, jedno z míst natáčení filmu Všichni dobří rodáci r. 1968.

Supíkovice

Jeseník 50°18'6.99"N; 17°15'32.02"E

Obec prvně připomínána r. 1284. Středověký vodní hrad ještě v 18. stol. sloužil jako vězení, pak zbořen. Od 16. stol. výroba vápna a těžba bílého mramoru, proto obec zvána Slezská Carrara. Koncem 19. stol. založena i kamenosochařská škola. Barokní kostel sv. Hedviky pochází z r. 1651, věž z r. 1730.

Sušice

Klatovy

Svádov

Ústí n. L. 50°39'52.01"N; 14°6'13.61"E

Královský hrad toho jména připomínán r. 1283, zanikl beze stop. Ve vsi, nyní části města Ústí nad Labem, kostel sv. Jakuba Většího gotického původu ze 14. stol., dokončen ve stylu saské renesance v letech 1580–1610. Kolem něj hřbitov, v ohradní zdi válcová kaple. Barokní fara z r. 1730 s mansardovou střechou.

Svárov

Kladno 50°3'43.78"N; 14°9'0.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1249, v 19. stol. těžba železné rudy. Pův. gotický kostel sv. Lukáše barokně přestavěn v 18. stol., další úpravy počátkem 20. stol., u něj barokní márnice z r. 1717. Barokní fara s bránou. Jihozápadně památná Svárovská lípa, stará asi 200 let.

49°13'50.04"N; 13°31'13.85"E

Pův. slovanská rýžovnická osada na Otavě doložena r. 1233, na město povýšena r. 1273, památková zóna. Po zániku těžby zlata stagnace, proslulá tradice výroby zápalek založena r. 1839, ukončena r. 2008. Zachována část hradeb s třemi baštami. Ve městě chráněna řada domů, mezi nimi radnice z r. 1707, renes. Rozacínovský dům se starou lékárnou nebo pozdně gotické býv. děkanství z 15. stol., nyní sídlo Muzea Šumavy. Bazilikální děkanský kostel sv. Václava gotického původu barokně přestavěn r. 1707 a v letech 1884–1885 opět částečně regotizován. Na pravém břehu řeky raně barokní býv. kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe z r. 1655, nedaleko hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1352, přestavěn renesančně po požáru r. 1591. Severozápadně na vrchu Stráž raně barokní kaple Anděla Strážce z let 1682–1683, ambity s kaplemi z r. 1735 přestavěny novorománsky r. 1882, od kaple daleký výhled. Pod vrchem barokní kaple Panny Marie z poloviny 18. stol. Na býv. morovém 538

Svatá

Beroun 49°56'17.96"N; 13°57'34.99"E

Obec založena jako hornická osada r. 1576, poškozena za třicetileté války, opětovný rozvoj po zřízení novojáchymovské a králodvorské huti. Západně od obce samota Král, ve zdejší myslivně se r. 1860 setkali Dr. Miroslav Tyrš s Jindřichem Fügnerem a připravovali založení Sokola, pamětní deska na plotě.

Svatá Kateřina

K. Hora 50°0'14.24"N; 15°20'13.02"E

Ves založena koncem 13. stol. sedleckým klášterem, nyní část obce Svatý Mikuláš. Kostel sv. Kateřiny gotického původu ze 14. stol. upravován v letech 1680 a 1892, stavba pevnostního typu s mohutnou věží. Dochována usedlost z 19. stol.

www.ceskonamape.cz

Svatá Kateřina

Tachov 49°40'0.55"N; 12°35'54.3"E

Ves na Kateřinském potoce prvně zmíněna r. 1306, nyní část obce Rozvadov. Barokní kostel sv. Kateřiny v podobě z r. 1792 postaven na místě benediktinské kaple ze 14. stol. Barokní špýchar a roubený dům. Východně na vrchu Tomáška (531 m n. m.) na telekomunikační věži 35 m vysoká rozhledna z r. 2001.

Svatá Kateřina

Svitavy 49°45'17.51"N; 16°8'29.04"E

Ves prvně zmiňována r. 1366, nyní část obce Borová. Pův. dřevěný kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. později přestavěn na zděný, zbořen r. 1890 a nově vystavěn novogoticky v letech 1890–1893, ve věži zvon z r. 1972.

Svatá Maří

v okolí těžba lignitu. Barokní zvonice z r. 1719 opravena r. 1996. Pozdně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1743, před ním socha sv. Václava z r. 1929. Barokní socha sv. Floriána z r. 1745, sousoší sv. Anny z r. 1791. Na pilířích brány býv. panského dvora tzv. svatobořické opice, kamenné hlavy římského boha Januse se dvěma tvářemi z poloviny 17. stol. V obci sochy světců z 19. a 20. stol. Internační tábor ve Svatobořicích za 2. světové války připomíná pomníček. Udržována silná národopisná tradice.

Prachatice 49°3'52.88"N; 13°49'57.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1359. Pův. gotický kostel sv. Máří Magdalény přestavěn barokně v 18. stol., pozdně gotické sochy Panny Marie, sv. Barbory a Kláry z 15. stol., hodnotné rokokové vybavení. Barokně upravená fara středověkého původu. Severovýchodně zalesněný Mařský vrch (907 m n. m.) se stožárem vysílače, pod vrcholem 12 m vysoká kamenná rozhledna s kaplí sv. Václava z r. 1936.

Svatojanský Újezd

Starobylá obec ve tvaru okrouhlice doložena již r. 1143 v majetku strahovského kláštera. Novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1887 na místě gotického farního doloženého r. 1352.

Svatoslav

Obec, dříve zvaná též Svatoslava, prvně připomínána r. 1241. Dominantní raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 13. stol. přestavěn r. 1501 pozdně goticky, další úpravy r. 1886, na mohutné hranolové věži tři zvony z let 1494, 1495 a 1545. Zbytky štoly po těžbě železné rudy.

Obec prvně zmíněna r. 1454, status městyse z r. 1903 obnoven r. 2008, od 18. stol. těžba hnědého uhlí a chemická výroba. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1924, socha sv. Floriána z r. 1814. V r. 1943 zřízena pobočka ženského koncentračního tábora Ravensbrück, památník při silnici na Podlesí.

Svaté Pole

K. Vary 50°11'36.87"N; 12°48'50.63"E

Sokolov 50°11'36"N; 12°37'19.36"E

Brno-venkov 49°18'4.87"N; 16°18'40.08"E

Svatošské skály Svatava

Jičín 50°25'34.83"N; 15°32'31.29"E

Svatošské skály, přírodní památka v údolí Ohře. Skalní žulové útvary ve tvaru pilířů, hranolů a jehlanů připomínají zkamenělý svatební průvod, dějiště pověsti o Hansi Heilingovi, česky zvaném Jan Svatoš.

Příbram 49°45'1.59"N; 14°10'8.95"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Pův. gotický kostel sv. Alžběty ze 14. stol. barokně přestavěn v letech 1711–1721. Hřbitov kolem něj podle pověsti posvěcen hlínou z Kristova hrobu v Jeruzalémě, odtud název obce. Rekreační rybník.

Svatobor

Klatovy 49°14'7.31"N; 13°29'14.18"E

Dominantní hora (845 m n. m.), v minulosti mýtické hradiště a obětiště, k němuž se váže pověst o lidem milované pohanské kněžně Vodolence. Rozhledna o výšce 31,5 m z r. 1935 nahradila stavbu z r. 1896 zbořenou r. 1934, o rok později doplněna turistickou chatou Klubu českých turistů, nyní na vrcholu ještě 75 m vysoká televizní věž. Na západním svahu u osady Odolenov barokní kaple sv. Anny z r. 1748, pův. součást malých lázní u pramene léčivé vody.

Svatobořice-Mistřín

Hodonín 48°58'30.84"N; 17°5'18.52"E

Vinařská obec vznikla spojením dvou vsí r. 1964, Mistřín prvně připomínán r. 1228, Svatobořice r. 1349, do r. 1993

Svatošské skály

www.ceskonamape.cz

539

Svatý Hubert

Rakovník

Svatý Jiří

Ústí n. O.

50°4'14.72"N; 13°30'42.44"E

49°58'17.26"N; 16°16'16.73"E

Osada, nyní část obce Drahouš, vznikla počátkem 18. stol. kolem loveckého zámečku Černínů. Zámeček Svatý Hubert má podobu patrového osmiúhelníka, okna směřovala do osmi lesních průseků. Na obvodu okrouhlého prostoru budovy pro lesní zaměstnance. Jihovýchodně od zámečku někdejší tvrz Smrk zničená r. 1424 husity, dochováno patrné tvrziště s kruhovými valy.

Starobylá obec na obchodní stezce zmíněna již r. 1199, v letech 1961–1991 nesla název Nový Jiří. Raně gotický kostel sv. Jiří z 13. stol. přestavěn barokně r. 1757. V obci sochy sv. Floriána a Jiří z r. 1873 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1852.

Svatý Jan

Příbram 49°38'13.92"N; 14°18'36.41"E

Obec prvně zmíněna r. 1720. Pozdně barokní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého postaven v letech 1760–1764 na půdorysu hořícího srdce v místě kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z r. 1705. Severozápadně v místní části Skrýšov patrový barokní zámek z r. 1762, sloužil jako depozitář, nyní v soukromém vlastnictví.

Svatý Jan nad Malší

Č. Budějovice

Svatý Kámen

Č. Krumlov 48°39'15.87"N; 14°29'34.49"E

Poutní místo s osadou německy zvanou Maria Schnee beim heiligen Stein, nyní část obce Dolní Dvořiště, založeno po r. 1500 na místě, kde se podle legendy na rozpolceném žulovém balvanu zjevila Panna Maria. Raně barokní kostel Panny Marie Sněžné vybudován v letech 1653–1701, boční kaple kryje dva žulové balvany s mariánskou sochou. Přilehlý malý klášter s křížovou chodbou zrušen r. 1950 a v 70. letech 20. stol. zbořen. Zdevastovaný kostel zachráněn po r. 1989, obnoven a znovu vysvěcen r. 1993. Barokní šestiboká kaplička Panny Marie Bolestné z r. 1709 nad pramenem opravena r. 1936.

48°49'29.87"N; 14°30'31.01"E

Obec založena na Ločenické hoře jako osada kolem poutní kaple z let 1732–1735, rozšířené r. 1786 na kostel sv. Jana Nepomuckého s vysokou věží a ambity. Budova školy z let 1787–1789, fara z téže doby využívána jako galerie. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1873.

Svatý Jan pod Skalou

Beroun 49°58'6.34"N; 14°8'5.51"E

Obec prvně písemně zmíněna r. 1037, podle pověsti koncem 9. stol. sídlo poustevníka Ivana, od 11. stol. filiální benediktinský klášter u jeskyně a krasového pramene. Barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele z let 1657–1661 s jeskynní poustevnou. Čtyřkřídlý dvoupatrový klášter, barokní stavba z let 1654–1661, rozšířena v letech 1726–1731, po zrušení kláštera budovy využívány jako škola, chudobinec a věznice. Ve výšce 160 m nad klášterem vrchol Skály s křížem, odtud název obce, na jejím úbočí barokní kaple sv. Kříže z r. 1714. Na hřbitově pseudogotická kaple sv. Maxmiliána z let 1847–1849. Z vrcholu Skály daleký rozhled, v blízkém lomu Paraple zpřístupněn skanzen těžby vápence Solvayovy lomy. Naučné stezky po okolí.

Svatý Kámen

Svatý Kopeček

Olomouc 49°37'49.89"N; 17°20'35.13"E

Osada na místě kaple z r. 1632, nyní část města Olomouc. Kapli nahradil v letech 1669–1679 monumentální barokní poutní chrám Navštívení Panny Marie, v letech 1714–1721 přistavěna rezidence premonstrátského kláštera Hradisko, nyní zdaleka viditelné významné moravské poutní místo. Severně založena r. 1956 zoologická zahrada, postupně rozšířena na 42 ha. Její součástí kovová, 32 m vysoká rozhledna z r. 1975 s vyhlídkovou plošinou ve výši 27 m. Rodiště malíře Karla Svolinského (1896–1986). Severovýchodně v místní části Radíkov dochována pevnůstka z r. 1876, tzv. fort, součást opevnění Olomouce.

Svatý Kříž

Havl. Brod 49°33'58.45"N; 15°34'40.73"E

Svatý Jan pod Skalou – klášter 540

Ves prvně doložena r. 1530, pův. hornická osada, nyní část města Havlíčkův Brod. Románsko-gotický kostel sv. Markéty nahrazen v letech 1712–1714 barokním kostelem Nalezení sv. Kříže v místě někdejší kaple. Rodiště vynikajícího čs. stíhače v britských službách za 2. světové války Karla Kutwww.ceskonamape.cz

telwaschera (1916–1959). V okolí stopy po dolování stříbra ve 13. a 14. stol.

Svatý Mikuláš

K. Hora 49°59'27.05"N; 15°21'3.32"E

Obec prvně doložena r. 1278. Gotický kostelík sv. Mikuláše z konce 13. stol., loď zmenšena při přestavbě v 18. stol. Na jihozápadním okraji v anglickém parku empírový zámek Kačina – viz samostatné heslo.

Svéraz

Malá ves prvně uváděna r. 1140 jako majetek strahovského kláštera, nyní část obce Bohdalovice. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla nahrazen v letech 1774–1775 barokní stavbou, věž z pův. kostela z r. 1661. Kaple Navštívení Panny Marie gotického původu z 13. stol. barokně přestavěna v letech 1687–1688.

Světce Svatý Tomáš

Č. Krumlov 48°38'24.51"N; 14°6'16.65"E

Horská osada písemně doložena r. 1522, ale vzhledem ke stáří kostela založena mnohem dříve, nyní část obce Přední Výtoň. Částečně dřevěný kostel sv. Tomáše románského původu z r. 1252 v polovině 14. stol. přestavěn goticky, opravován r. 1771, v 19. stol. a v letech 1991–1997. Dřevěný zámeček ve švýcarském stylu, pův. schwarzenberská myslivna z r. 1722, poškozen požárem r. 1990, po obnově upraven na horský hotel. Východiště ke zřícenině hradu Vítkův Hrádek – viz samostatné heslo.

Svébohov

Šumperk 49°55'10.54"N; 16°50'26.62"E

Horská obec prvně připomínána r. 1358. Novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1870. Evangelická modlitebna z r. 1860. V obci hodnotný soubor lidové architektury s řadou roubených staveb z 19. stol.

Svébohy

Č. Budějovice 48°46'51.44"N; 14°43'18.89"E

Ves prvně připomínána r. 1411, nyní část obce Horní Stropnice. Značně zchátralá renes. tvrz ze 16. stol., po r. 1633 změněna na hospodářské stavení. Na návsi barokní kaple z r. 1773.

Svémyslice

Praha-východ 50°8'44.7"N; 14°38'57.47"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. V místě pův. gotické svatyně pozdně barokní kostel sv. Prokopa z r. 1773, jižně u ohradní zdi býv. hřbitova pův. renes. zvonice se třemi zvony, barokně upravena v 18. stol. Na návsi pozdně barokní výklenková kaplička z 2. poloviny 18. stol., sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého.

Svéradice

Klatovy 49°22'15.56"N; 13°44'21.56"E

Obec prvně zmíněna r. 1264. Na návsi kaple sv. Anny z r. 1834. Statek ve stylu lidového baroka. Na návrší zvaném Kostelík kaple sv. Bartoloměje ze 16. stol. Soukromé zemědělské muzeum.

Č. Krumlov 48°43'15.27"N; 14°17'38.08"E

Tachov 49°48'11.5"N; 12°36'27.31"E

Osada, nyní část města Tachov. Od 14. stol. poutní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků, při něm r. 1639 založen klášter paulánů a r. 1671 nový chrám. Klášter s kostelem zrušen Josefem II. r. 1787. Kníže Alfred Windischgrätz r. 1857 zahájil přestavbu objektů na romantické sídlo, při něm v letech 1858–1861 postavil novorománskou jízdárnu. Po jeho smrti r. 1862 práce zastaveny, nedostavěný mohutný zámek nyní ve zřícenině. Býv. klášterní konvent využíván jako škola, jedinečný objekt jízdárny od r. 1991 kulturní památkou a prochází opravou.

Světec

Teplice 50°34'34.05"N; 13°48'45.87"E

Obec prvně zmíněna r. 1209, od r. 1227 klášter sester Božího hrobu, zanikl r. 1580, poté arcibiskupské panství. Na místě kláštera barokní arcibiskupský zámek z r. 1708. Pův. románský kostel sv. Jakuba Většího z doby kolem r. 1200 barokně přestavěn r. 1731. Starokatolický kostel z r. 1895. Barokní sochy Piety a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Rodiště grafika Vojtěcha Preissiga (1873–1944), jeho pamětní síň v zámku.

Světí

Hradec Kr. 50°15'26.31"N; 15°46'34.42"E

Obec prvně připomínána r. 1360. Renes. tvrz doložená r. 1626 přestavěna po r. 1714 na barokní zámek, nyní částečně zmodernizovaná patrová budova. Renes. kostel sv. Ondřeje z konce 16. stol., věž obnovena po požáru r. 1863.

Světlá Hora

Bruntál 50°2'45.32"N; 17°24'4.97"E

Obec prvně doložena r. 1267. Pozdně barokní filiální kostel sv. Barbory z r. 1798. V minulosti výroba likéru Praděd, od 70. let 20. stol. významný chov dostihových koní.

Světlá nad Sázavou

Havl. Brod 49°40'13.31"N; 15°24'19.46"E

Obec prvně připomínána r. 1207, na město povýšena r. 1855. Na místě tvrze vybudován r. 1567 renes. zámek, později rozšířen barokně a empírově a upraven novorenesančně, nyní účelově využit, ve východním křídle od r. 2007 Muzeum Světelska, kolem park s několika rybníčky. V letech 1809–1813 v zámku lazaret pro vojáky z napoleonských válek, oběti pohřbeny na vojenském hřbitově s obeliskem z r. 1841 západně od města u Dolní Březinky. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. upraven renesančně, věž s dřevěným patrem. Pozdně gotický špitál z r. 1578, na něm pamětní des-

www.ceskonamape.cz

541

ka rodáka, hudebního skladatele Aloise Jelena (1801–1857). Radnice z přelomu 18. a 19. stol. Tradici sklářství a kamenictví připomíná na náměstí pomník z r. 1992.

Světlá pod Ještědem

Liberec 50°42'40.85"N; 14°59'13.48"E

Obec na svazích Ještědu prokazatelně zmiňována r. 1359. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1643, přestavován v letech 1725–1730, opraven po požáru r. 1899, před ním památná lípa asi 250 let stará a pomník Karoliny Světlé z r. 1931. Dochována řada dřevěných lidových staveb. V Antošově statku z r. 1835, nyní hostinec, pobývala v letech 1853–1865 spisovatelka Karolina Světlá (1830–1899), která podle obce zvolila pseudonym a čerpala tu náměty pro své romány a povídky. Jižně od obce na úpatí Mazovy horky Skalákovna, dvě místnosti z počátku 19. stol. vytesané ve skále, dějiště povídky Skalák. Z obce daleké výhledy.

Světlík

Č. Krumlov 48°43'55.27"N; 14°12'36.18"E

Obec v krásné poloze prvně doložena r. 1258. Gotický kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. nahrazen v letech 1872–1874 novorománskou novostavbou na starých základech se zdaleka viditelnou věží. Fara z 18. stol. Žulová kašna z 19. stol.

Sviadnov

Frýdek-Místek

Svinaře – zámek

Svinčany

Pardubice

49°41'27.72"N; 18°19'33.61"E

49°58'29.5"N; 15°38'22.88"E

Obec prvně doložena r. 1267. Kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1887. Jižně nad říčkou Olešnou návrší Štandl (350 m n. m.) se zbytky středověkého opevnění, zachován val a příkop hrádku ze 13. stol.

Obec prvně připomínána r. 1226. Na návsi pozdně barokní kostel sv. Vavřince z let 1764–1768, u něj socha Madony z r. 1892. Fara z r. 1778. Morový sloup z r. 1713. Jižně od obce nad místní částí Horní Raškovice dřevěná, 14 m vysoká rozhledna Barborka z r. 2004, vyhlídkový ochoz ve výši 10 m.

Svijany

Liberec 50°34'22.86"N; 15°3'18.99"E

Obec nad Jizerou prvně připomínána r. 1345. Na místě tvrze renes. zámek z r. 1578, barokně upravován v letech 1768 a 1789, od r. 1820 úřednická budova, nyní dvoukřídlá a dvoupatrová stavba sídlem Rytířského řádu sv. Václava. Barokní sochy sv. Antonína a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Historický pivovar v provozu od r. 1564. V okolí archeologické naleziště z doby kamenné a rakousko-pruské bojiště z r. 1866. V obci narozen malíř Jan Prousek (1857–1914), zakladatel Muzea Českého ráje v Turnově.

Svinaře

Beroun 49°53'25.96"N; 14°11'4.51"E

Obec prvně připomínána r. 1088. V hospodářském dvoře v místě pův. tvrze obnovovaný barokní zámek z 18. stol. Novorománská kaple sv. Václava z r. 1901. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1830. Kaplička u „Kyselé vody“, minerálního pramene. Památný dub o stáří asi 250 let.

Svinná

Rokycany 49°53'36.87"N; 13°37'18.94"E

Ves poprvé uváděna r. 1355, nyní část obce Hlohovice. U hospodářského dvora tzv. Starý zámek přestavěný ze starší tvrze z r. 1571, zachován renes. portál. Počátkem 19. stol. vystavěn klasicistní trojkřídlý Nový zámek.

Sviňomazský hrádek

Tachov 49°50'8.98"N; 13°2'56.8"E

Nevelký hrad na planině strmě spadající k Úterskému potoku prvně doložen r. 1360. O jeho historii nedochovány téměř žádné zprávy, r. 1520 již pustý. Jako Sviňomazský označován až od 20. stol. Zachovány příkopy, stopy základového zdiva a vodní nádržka na předhradí, zřícenina leží mimo značené cesty.

Svitava

Č. Lípa 50°43'52.25"N; 14°38'8.05"E

Ves připomínána r. 1525 pod německým názvem Zwitte, nyní část města Cvikov. Kaple Nanebevstoupení Panny Marie z r. 1725. V sedle mezi vrchy Slavíčkem a Šišákem Záhořínská kaple sv. Františka Serafinského z r. 1740. Ve vsi se 542

www.ceskonamape.cz

narodil Johann Josef Strobach (1731–1794), kapelník Nosticova divadla a přítel Mozartův.

Svitávka

Blansko 49°30'12.4"N; 16°35'44.41"E

Obec na Svitavě prvně doložena r. 1201 v majetku kláštera Hradisko, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2006, v 18. stol. papírna a železárna, od 19. stol. přádelna. Severně na návrší Hradisko se zříceninou kaple sv. Ducha z poloviny 19. stol. stopy hradiště osídleného od doby bronzové do doby slovanské. Raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1703 upraven pozdně barokně po požáru z r. 1793, věž rekonstruována po úderu blesku r. 1834. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1708, pozdně barokní kříž z konce 18. stol. a raně barokní fara z r. 1654. Raně barokní býv. hostinec z r. 1670. Zajímavá novobarokní vila z počátku 20. stol. sídlem úřadu městyse.

Svitavy

Svobodné Hamry

Chrudim 49°46'26.38"N; 15°50'0.45"E

Osada založena v 15. stol. kolem železné hutě, nyní část obce Vysočina. Pův. renes. tvrz v 19. stol. přestavěna na novobarokní zámeček, obdélnou patrovou stavbu s mansardovou střechou. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Zachován kovací hamr se zařízením na vodní pohon z r. 1827, součást Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina. Pův. roubená hospoda z r. 1794 s trámovým stropem. Dochovány lidové roubené chalupy. Památníček připomíná pobyty malířů Františka Kavána a Gustava Macouna.

Svitavy 49°45'26.93"N; 16°28'14"E

Pův. ves na Trstěnické stezce založena kolem r. 1167, město doloženo r. 1256. Dochován malý zbytek opevnění s baštou z doby po r. 1389. Na protáhlém náměstí řada historických domů, převážně renes. původu s podloubími. Renes. stará radnice z r. 1538 barokně upravena po požáru v letech 1781–1787, z té doby charakteristická osmiboká věž. V sousedství renes. dům U mouřenínů, doložen r. 1590, užíván jako dům purkmistrů a do r. 1927 též zájezdní hostinec, nyní infocentrum. Mariánský sloup z r. 1703. Ottendorferův dům s koncertním sálem, pův. knihovna z let 1891–1892, opraven v letech 1989–1992. Novoklasicistní Langrova vila z let 1890–1892, od r. 1933 užívána jako radnice. Městské muzeum s galerií založeno r. 1947. Kostel Navštívení Panny Marie románského založení z 13. stol., barokně přestavěn r. 1781, opraven v letech 1993–1994. V místech pův. osady v jádře románský kostel sv. Jiljí, nyní hřbitovní v barokní podobě z let 1679–1683, u něj kostnice z r. 1646. V místní části Čtyřicet Lánů novorománský kostel sv. Josefa s klášterem redemptoristů z let 1894–1896, nyní nemocnice. Barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1734 přenesen r. 1988 z části Moravský Lačnov. Budova reálné školy z r. 1897. Barokní sochy sv. Jana Sarkandra, Jana Nepomuckého a Piety z 1. čtvrtiny 18. stol. Barokní kašna se sochou sv. Floriána z r. 1783. Sochy Mateřské lásky z r. 1893, J. W. Goetha z r. 1932 a Osvobození z r. 1948. Rodiště rektora ČVUT Viktora Felbera (1880–1942), popraveného nacisty, a podnikatele Oskara Schindlera (1908–1974), zachránce více než 1200 Židů před deportací za 2. světové války, hrdiny oscarového filmu Stevena Spielberga Schindlerův seznam, pamětní deska z r. 1994.

Svoboda nad Úpou

Trutnov 50°37'16.05"N; 15°49'13.21"E

Horská obec poprvé doložena r. 1533, na horní město povýšena r. 1546. Na náměstí dochovány lidové roubené stavby i klasicistní domy z 18.–19. stol. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1777. Sousoší Panny Marie se sv. Floriánem a Antonínem z počátku 18. stol. V městské části Dolní Maršov kostel sv. Josefa z doby kolem r. 1930.

Svobodné Hamry – kovací hamr

Svobodné Heřmanice

Bruntál 49°56'44.97"N; 17°40'25.32"E

Obec doložena v polovině 13. stol. jako Hermannsdorf, pův. název podle lokátora při kolonizaci kraje velehradským klášterem později změněn na Freihermersdorf. Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice. Zatopený lom s jezerem 500 m dlouhým a 35 m hlubokým západně od obce využíván ke koupání a potápění, pozůstatek po těžbě pokrývačských břidlic. U obce býv. dřevěný větrný mlýn.

Svojanov

Svitavy 49°37'27.41"N; 16°24'38.14"E

Obec na říčce Křetínce jako podhradí královského hradu prvně doložena r. 1287, historický status městyse z r. 1484 obnoven r. 2006. Býv. radnice z r. 1833 přestavěna po požáru r. 1842. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1786 s hranolovou věží, pod ním kaplička sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Barokní fara z r. 1777, před ní kamenný kříž z r. 1872. V okolí tři smírčí kříže. Rodiště operního pěvce Dalibora Jedličky (1929). Na ostrohu nad říčkou raně gotický hrad, založen Přemyslem Otakarem II. kolem r. 1265 a nazván Fürstenberg, z pův. stavby zachována věž s břitem a část vnější hradby. Palác s kaplí sv. Kateřiny vybudován renesančně r. 1569 stejně jako opevnění s několika baštami a tzv. Nový palác. Po požáru r. 1842 přestavěno empírově, areál s částečnou zříceninou zpřístupněn v turistické sezóně. Na mostě přes příkop barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1718. Jižně poutní místo Majdalenka se zříceninou gotického kostela sv. Máří Magdalény z 13. stol. u dvou studánek s někdejšími lázněmi, z presbytáře zřízena r. 1827 kaple, opravena v letech 1935 a 2000.

www.ceskonamape.cz

543

Svojšice

Klatovy 49°14'34.78"N; 13°27'8.04"E

Ves prvně připomínána r. 1366, nyní část obce Petrovice u Sušice. Nad rybníkem věžovitá gotická tvrz z počátku 14. stol., v 17. stol. přeměněna na sýpku, vedle ní barokní zámeček z 18. stol. Na hřbitově raně gotický kostel sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1270, opraven a rozšířen r. 1787. Roubený statek se špýcharem.

Svojšice

Kolín 50°0'9.64"N; 15°2'34.57"E

Obec v údolí Bečvárky prvně zmíněna v 11. stol. Na místě býv. tvrze vystavěn v 17. stol. barokní zámek, rokokově přestavěn v letech 1755–1758 a klasicistně upraven r. 1847, nyní účelově využit. Před zámkem uprostřed býv. kašny barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Pův. gotický kostel sv. Václava barokně přestavěn r. 1678, rokoková úprava z r. 1773. Na hřbitově kolem kostela řada náhrobků rodu Althanů, majitelů panství v letech 1738–1923, fara z r. 1767. U jižní stěny márnice barokní výklenková kaplička z doby kolem r. 1773. Na východním okraji na vysokém podstavci raně barokní socha sv. Václava z r. 1694.

Svojšín

Tachov 49°45'51.81"N; 12°54'51.05"E

Svojanov

Svojetín

Rakovník 50°11'24.72"N; 13°37'17.49"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1318. Kaple sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Sloup se sochou sv. Rocha z r. 1714. U obecního úřadu památný dub. Jihozápadně ve Svojetínském lese zachovalé oválné tvrziště Dub ze 14. stol. obehnané vysokým valem a příkopem.

Svojkov

Jedno z nejstarších šlechtických sídel v kraji doloženo r. 1177. Starobylost obce dokládá kostel sv. Petra a Pavla románského původu, z pův. stavby dochována hranolová věž z 12. stol., barokní loď přistavěna v 17. stol., stavba rozšířena r. 1715. Tvrz pův. s kostelem spojena můstkem, na jejím místě patrový barokní zámek z r. 1723, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 v býv. kašně. Rodiště Antonína Petra hraběte Příchovského z Příchovic (1707–1793), arcibiskupa pražského.

Č. Lípa 50°43'9.76"N; 14°35'57.98"E

Obec založena ve 12. stol. Barokní kostelík sv. Václava z r. 1726 upravován v letech 1868 a 1904, věž přistavěna r. 1902. Na severním okraji na skalním suku zbytky nevelkého skalního hradu Starý Svojkov, založen před r. 1371 a opuštěn po r. 1590, zachována místnost tesaná ve skále a část zdiva. Zámek postavený v 17. stol. pod hradem po požáru r. 1958 zbořen. Severně empírová budova panského hostince z r. 1833. V Modlivém dole skalní kaple s novogotickým portálem z r. 1836.

Svojšice

Pardubice 49°57'56.16"N; 15°36'6.04"E

Obec prvně připomínána r. 1346. Mohutná tvrz z r. 1365 zpustla za třicetileté války, ve zřícenině zachována část věže a obytné budovy, před ní pomník zdejší rodačky Julie Sýkorové (1826–1855), manželky spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského. Přilehlý přírodní amfiteátr v 80. letech 20. stol. dějištěm populárních festivalů trampské hudby, stále využíván ke kulturním akcím. Svojšín – kostel 544

www.ceskonamape.cz

Svor

Č. Lípa 50°47'31.57"N; 14°35'45.95"E

Průmyslová a rekreační obec pod Lužickými horami prvně zmíněna r. 1502, pův. název Rykrštorf (německy Röhrsdorf). Sklářská tradice. V západní části barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1788. Lidové stavby. Západně od obce na Rousínovském vrchu lyžařské terény.

Svratka

Žďár n. S. 49°42'39.69"N; 16°2'5.25"E

Nynější město tvořeno ze čtyř pův. samostatných částí, Česká Svratka prvně připomínána r. 1350, obec povýšena na město r. 1867, status města obnoven r. 2000. Části Moravská Svratka a Česká i Moravská Cikánka pocházejí ze 17.–18. stol., tradice hrnčířské a klempířské výroby, od r. 1963 výroba hokejových holí. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu přestavěn barokně r. 1789, u něj zvonice s branou a bedněným zvonovým patrem z doby kolem r. 1600. Patrová fara z r. 1790. Nejstarší rychlobruslařská dráha u nás z r. 1954. V budově hasičské zbrojnice městské muzeum a galerie z r. 2005. Rodiště spisovatele Josefa Věromíra Plevy (1899–1985). Oblíbené působiště malířů.

Svratouch

Chrudim 49°43'30.9"N; 16°1'59.37"E

Obec prvně doložena r. 1392. Secesní evangelický sbor z r. 1911 na místě toleranční stavby z r. 1783. Katolická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1934 s raně barokním oltářem. Dochována lidová architektura, roubené i zděné stavby z 19. stol. Jihovýchodně u stejnojmenné osady v lesích lovecký zámeček Karlštejn, vystavěn při barokní kapli sv. Jiljí v letech 1776–1787, přestavěn na myslivnu r. 1825, později na rekreační objekt. Stojí na hlavním evropském rozvodí Labe-Dunaj, proto nazýván střechou Evropy.

Sýčina

Sychrov – zámecké nádvoří

U zámku založen nádherný anglický park o rozloze 23 ha, poškozen vichřicemi v letech 2007 a 2008. V parku umělá zřícenina Arturův hrad a oranžérie. S celoročně přístupným zámkem spojena postava Aloise Göbla, dlouholetého přítele Antonína Dvořáka. Mistrovy pobyty připomíná hudební festival Dvořákův Sychrov a Turnov.

Ml. Boleslav 50°21'57.86"N; 14°56'3.69"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část města Dobrovice. Goticko-renes. kostel sv. Václava z r. 1571 upravován v letech 1609, 1736 a 1867, charakteristický třemi jehlancovitými věžemi, v interiéru fresky z r. 1736, ve zdech zasazeny renes. náhrobníky ze 16. stol.

Sychrov

Liberec 50°37'28.81"N; 15°5'20.4"E

Na místě zaniklé vsi Svojkov a poplužního dvora Sychrov založen v letech 1690–1693 patrový barokní zámek s věží, kaplí a parkem. Po r. 1820 za francouzského knížecího rodu Rohanů po zboření věže zahájena rozsáhlá přestavba na romantické novogotické sídlo s Bretaňskou a Rohanskou věží, novou kaplí a přepychovým vybavením.

Sychrov – zámek

Sýkořice

Rakovník 50°2'3.81"N; 13°55'52.03"E

Obec prvně doložena r. 1581, nyní významná rekreační oblast. Jihovýchodně v hlubokých lesích na okraji katastru na www.ceskonamape.cz

545

místě myslivny z r. 1572 zbudován počátkem 18. stol. patrový barokní lovecký zámeček Fürstenbergů zvaný Grund, od r. 1929 v majetku státu pod názvem Dřevíč, od r. 1991 soukromé sídlo Karla Schwarzenberga. V sousedství novobarokní kaple sv. Huberta z r. 1899.

Syrovice

Brno-venkov 49°4'47.62"N; 16°32'46.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1336. Barokní kostel sv. Augustina z let 1738–1775 rozšířen a přestavěn r. 1862. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1771.

Syrovín

Hodonín 49°1'29.99"N; 17°15'49.01"E

Obec prvně připomínána r. 1371. Barokní kostel Obrácení sv. Pavla z let 1713–1716. Kaple Panny Marie Bolestné z r. 1888. Socha sv. Floriána z r. 1934, barokní kamenný kříž z r. 1798. Ve skleněné vitrině hasicí vůz z r. 1899.

Šabina

Sokolov 50°8'9.85"N; 12°34'59.78"E

Obec poprvé doložena r. 1309, německy Schaben. Dochována tvrz pozdně gotického původu, v 16. stol. upravena renesančně a v 18. stol. barokně, v průčelí erb zakladatelského rodu Stolzů. Hrázděný dům z 18. stol. Kaple sv. Anny z r. 2001 je replika starší stavby zbořené r. 1960 při rozšiřování silnice. Udržovaný pramen Šabinské kyselky.

Šafov

Znojmo 48°51'56.42"N; 15°44'4.1"E

Pohraniční obec mezi rybníky prvně zmíněna r. 1323. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu upraven barokně v polovině 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého, její sokl býval používán jako pranýř. Židovský hřbitov na severním okraji obce s cennými historickými náhrobky od r. 1720.

Šakvice

Obec nad dolní Novomlýnskou nádrží prvně uváděna r. 1371. Gotický kostel sv. Barbory ze 14. stol., loď obnovena po požáru v 19. stol., dřevěný strop z r. 1895. Místní nádraží o Vánocích 1953 dějištěm jednoho z nejtragičtějších železničních neštěstí u nás, při srážce osobního vlaku s rychlíkem zahynuly 103 osoby. Písek 49°21'27.09"N; 14°1'52.03"E

Osada středověkého původu, nyní část obce Předotice. Na návsi kaple Panny Marie z 1. poloviny 19. stol. Na budově v místě někdejšího dvorce pamětní deska, připomíná zavraždění rytíře Ludvíka Loreckého a jeho malých synů vzbouřenými poddanými r. 1571.

546

Šanov

Rakovník 50°5'14.53"N; 13°37'50.41"E

Obec prvně připomínána r. 1233. Na ostrohu vrchu Kukle na jižním okraji tvrz doložená r. 1411, dochováno tvrziště s okrouhlými příkopy a náspy. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu přestavěn barokně v letech 1715–1730. V místní pískovně objeveno pohřebiště lidu popelnicových polí.

Šaratice

Vyškov 49°6'59.15"N; 16°48'7.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1209. Novorománský kostel sv. Mikuláše z let 1902–1903 na místě gotického. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Východně návrší Kopeček, zemní mohyla z období stěhování národů z 2.–5. stol. a období slovanského z 9.–10. stol., kříž nad hromadným hrobem obětí bitvy u Slavkova r. 1805. Jižně od obce hořký minerální pramen, stáčen pod názvem Šaratica.

Břeclav 48°53'49.51"N; 16°43'0.16"E

Šamonice

Šamonice – kaple

Šardice

Hodonín 48°57'46.34"N; 17°1'45.66"E

Rázovitá vinařská obec prvně doložena r. 1286, do r. 1993 v okolí těžba lignitu. Na návsi kostel sv. Michaela archanděla raně gotického původu, barokně upraven v 18. stol. Barokní rezidence z let 1740–1742, upravena z býv. sýpky jako letní sídlo brněnských augustiniánů, pobýval zde i zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel (1822–1884). Malovaná kaplička sv. Rocha z r. 1890. Smírčí kříž z r. 1605. Dvě sousoší Nejsvětější Trojice z let 1749 a 1920. Řada křížů z 19. a 20. stol.

Šatov

Znojmo 48°47'37.4"N; 16°0'31.14"E

Starobylá obec na potoce Daníži prvně doložena r. 1201, status městyse z r. 1497 obnoven r. 2007, střed obce od r. 1995 památkovou zónou. Pozdně gotický kostel sv. Martina z 15. stol. upraven v 19. stol., fara z 18. stol. Historická vesnická zástavba, řada soch světců a pozdně renes. božích muk. Vinařská tradice, naučná vinice starých odrůd, naučná

www.ceskonamape.cz

stezka Za historií, vínem a opevněním, Sklepní ulička, raritou Malovaný sklep. Nad městysem kaple Božího hrobu. V okolí objekty čs. opevnění z let 1935–1938, některé z nich součástí Areálu čs. opevnění Šatov ve správě Technického muzea v Brně, objekty postupně renovovány, pěchotní srub Zahrada zpřístupněn veřejnosti.

Šaunštejn

Děčín 50°52'13.22"N; 14°21'22.75"E

Hrad založen na mohutné skále v polovině 14. stol. k ochraně stezky ze Saska přes Čechy do Lužice, po husitských válkách ztratil opodstatnění a zpustl. Během třicetileté války, kdy se na něm usadili lupiči a švédští zběhové, dostal dodnes užívané pojmenování Loupežnický hrad, historický název znovu zjištěn až r. 1893. Zbytky skalního hradu na rozeklaných vrcholech pískovcového bloku spojených můstky přístupné po značené cestě z Vysoké Lípy.

Šebetov

Blansko

Šebrov-Kateřina

Blansko 49°19'49.27"N; 16°35'47.17"E

Obec vznikla sloučením vsí Šebrov a Svatá Kateřina. Šebrov prvně doložen r. 1378, původ Svaté Kateřiny spojen s prastarým kostelíkem vybudovaným údajně již v 9. stol. na místě kříže postaveného sv. Cyrilem a Metodějem při jejich cestě po Velké Moravě. Nyní na návrší pozdně gotický kostel sv. Kateřiny z r. 1469 se vzácným vnitřním zařízením. Východně od obce zřícenina Nový hrad – viz samostatné heslo.

Šediviny

Rychnov n. Kn. 50°17'38.96"N; 16°18'36.42"E

Rozptýlená horská ves připomínána r. 1654, nyní část obce Kounov. Slohově nevýznamný kostel sv. Josefa z r. 1907, roubená býv. fara upravena na rekreační objekt. Dochována řada rekreačně využívaných roubených chalup.

Šelmberk

Tábor

49°32'59.9"N; 16°42'35.14"E

49°32'57.79"N; 14°49'37"E

Obec prvně připomínána r. 1201 jako majetek kláštera Hradisko. Dominantní renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. vybudován jako letní klášterní rezidence, barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. stol., dvouvěžové průčelí výsledkem novorenes. přestavby z r. 1885, objekt účelově využit. U zámku přírodně krajinářský park s cennými dřevinami a socha Panny Marie Bolestné z 1. poloviny 19. stol. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. Nad obcí na návrší novogotická kaple sv. Anny z r. 1842.

Hrad založen na skalnatém ostrohu severně od Mladé Vožice počátkem 14. stol., prvně zmiňován r. 1318, v držení zakladatelského rodu až do 16. stol., po r. 1586 postaven nový renes. palác a hradba. Po třicetileté válce opuštěn a zpustl, r. 1783 opravena 26 m vysoká hradní věž, po r. 1820 opatřena romantickým cimbuřím a upravena na rozhlednu, okolí upraveno na anglický park. Vyhlídková věž nyní zpřístupňována během turistické sezóny, v parku budován skanzen středověké vsi a řemesel, značená cesta k hradu vede z Mladé Vožice.

Šebín

Litoměřice 50°23'20.31"N; 13°59'27.73"E

Hrádek Šebín založen pány z Mšeného před r. 1279 v sousedství starého slovanského hradiště Levousy, krátce zván Rýzmburk, pak však převzal název místního lesa doložený r. 1362. Naposled zmíněn jako tvrz r. 1415, jako pustý uveden ve zprávě z r. 1564. Zachovány jen části příkopu a malý zbytek zdi na příkré stráni k Ohři. Ke zřícenině vede neznačená cesta ze vsi Levousy východním směrem.

Šebířov

Tábor 49°33'59.82"N; 14°49'32.13"E

Obec pod hradem Šelmberkem (viz samostatné heslo) prvně připomínána r. 1318. Gotický kostel sv. Havla ze 14. stol. přestavěn barokně a poté upraven r. 1886.

Šebkovice

Třebíč 49°7'12.75"N; 15°49'0.96"E

Obec při úpatí Českomoravské vrchoviny prvně zmíněna r. 1349. Nad ní v areálu opevněného hradiště hodnotný kostel sv. Máří Magdalény vybudovaný z hrazené románské rotundy z 12. stol., v 16. stol. přistavěn pozdně gotický presbytář a v 18. stol. stavba upravena barokně. Hřbitovní kamenná hradba s příkopem z 15. stol. patrně pův. součástí hradu, areál na místě hradiště z 8. stol. Šelmberk (Tábor) – zřícenina hradu www.ceskonamape.cz

547

Šelmberk

Tachov 49°45'18.17"N; 12°27'22.54"E

Hrad nyní označovaný Šelmberk, Starý zámek či Schellenberg začal na výrazné skále budovat kolem r. 1260 některý z bavorských rytířů neoprávněně na českém území. Stavba zřejmě nedokončena a r. 1359 na příkaz Karla IV. zbořena. Místo dostupné po značené cestě od loveckého zámečku Ostrůvek (Inselthal), vrcholové skalisko opatřeno ocelovým žebříkem.

Šemanovice

Mělník 50°27'18.99"N; 14°33'17.03"E

Zemědělská a rekreační ves prvně zmiňována v polovině 15. stol., nyní část obce Kokořín. Pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1803. Kulturní centrum v hospodě Nostalgická myš založeno Ondřejem Suchým.

Šemnická skála

K. Vary

vena již r. 1894, nazvána podle vratislavského arcibiskupa Georga Koppa, který věnoval pozemek na stavbu. Při chatě meteorologická stanice, pod vrcholem konečná stanice sedačkové lanovky z Ramzové z r. 1981.

Šerlich

Rychnov n. Kn. 50°19'32.32"N; 16°23'10.89"E

Nejznámější a nejnavštěvovanější vrchol (1027 m n. m.) Orlických hor, pod ním pův. horská osada dřevorubců a uhlířů z přelomu 17. a 18. stol., zvaná Scherlichhäuser nebo Scherlichgraben, zachováno několik domků. Pod vrcholem r. 1925 postavena turistická Masarykova chata, před ní busta T. G. Masaryka z r. 1935, v interiéru řezbářské práce Leoše Kubíčka, reliéf vousatého horala dodatečně r. 1962 pojmenován Rampušák. Kolem prochází přes hřeben horská silnice, úsek z Deštného postaven r. 1935, pokračování do Orlického Záhoří r. 1974. Daleký rozhled. Vlastní zalesněný vrchol s geodetickým bodem leží asi 600 m severozápadně od chaty.

50°13'46.55"N; 12°58'10.74"E

Strmý znělcový vrch (645 m n. m.), rezervace suťového lesa a charakteristické flóry vyhlášená již r. 1933, dříve zvaná podle polesí Olšová vrata. Hnízdiště výra velkého. Z vrcholu kruhový rozhled.

Šenkenberk

Znojmo 48°55'44.71"N; 15°54'39.2"E

Hrad zvaný též Šimberk nebo Šimperk založen jako zeměpanský před r. 1239, kdy přešel do rukou místní šlechty. Zanikl za husitských nebo nejpozději česko-uherských válek. Nad rybníkem Vlkovem zachovány zbytky obvodových zdí, příkopy a valy. Ke zřícenině vede značená cesta ze Šumné a Olbramkostela.

Šenov

Ostrava-město

Šerlich – Masarykova chata

Ševětín

Č. Budějovice

49°47'46.51"N; 18°22'50.6"E

49°5'58.45"N; 14°34'7.85"E

Rozlehlá slezská obec prvně připomínána r. 1305, na město povýšena r. 1998. Dvouvěžový pozdně barokní kostel Prozřetelnosti Boží z r. 1764 v zámeckém parku patří k nejkrásnějším kostelům Slezska. Zámecký park s několika barokními sochami připomíná zámek zbořený r. 1927. Evangelický kostel z r. 1937. Šenovské muzeum. Několik větrných mlýnů z počátku 20. stol. Rodiště malíře Viléma Wünsche (1903–1984).

Obec na okraji Pšeničných blat prvně doložena r. 1356, jako jedné z prvních obcí u nás r. 2008 udělen nově status městyse. Raně gotický kostel sv. Mikuláše z 13. stol. s třípatrovou barokní věží z 18. stol. mezi lodí a presbytářem, v něm v 90. letech 20. stol. odkryty gotické nástěnné malby z poloviny 14. stol. Patrová barokní fara z počátku 18. stol. Několik lidových staveb ve stylu selského baroka. Uprostřed náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1909. V čítárně knihovny malá expozice o životě a díle renes. básníka a spisovatele Šimona Lomnického z Budče (1552–1623), který tu v letech 1585–1618 žil na svém statku, uvnitř též jeho pamětní deska z r. 1907. Jižně rekreační Dubenský rybník.

Šenov u Nového Jičína

N. Jičín 49°37'27.16"N; 17°59'24.28"E

Obec prvně doložena r. 1383. Raně gotický kostel sv. Martina z doby kolem r. 1300, věž přistavěna v 15. stol., přestavba r. 1811.

Šerák

Jeseník 50°11'11.85"N; 17°6'23.4"E

Šerák, německy Hochschar, významný bod Hrubého Jeseníku, travnatý rozhledový vrchol (1351 m n. m.). Pod ním horská chata Jiřího, pův. z r. 1888, po požáru z r. 1893 obno548

Šilheřovice

Opava 49°55'34.91"N; 18°16'19.07"E

Příhraniční obec prvně doložena r. 1377. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1713. Trojkřídlý klasicistní zámek z let 1787–1815 přestavěn novorenesančně koncem 19. stol. Kolem rozsáhlý krajinářský park z let 1820–1830 s řadou drobných zahradních architektur, v parku nyní golfové hřiště, lovecký zámeček upraven na restauraci.

www.ceskonamape.cz

Šindelová

Sokolov 50°19'5.04"N; 12°36'12.56"E

Obec doložena r. 1584 jako osada Schindelwald v okolí hamrů. U vysokých pecí vznikla r. 1836 velká železárna, v provozu do r. 1930. Zbytek vysoké pece zachován na dolním okraji obce jako technická památka. Býv. hamerní rybník Teich nyní rekreační.

postaven r. 1802, u něj barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1700. Za vsí židovský hřbitov z 15. stol.

Široký Důl

Svitavy 49°44'43.62"N; 16°13'14.71"E

Obec poprvé zmiňována r. 1269. Gotický kostel sv. Jana Křtitele z počátku 14. stol. upraven barokně v 17. stol., nad lodí čtyřboká dřevěná věž. Dochovány stavby lidové architektury, pův. roubený Sílův grunt z r. 1766 ve 30. letech 20. stol. přestavěn na zděný. Rodiště malíře-krajináře Josefa Václava Síly (1908–1989).

Šitboř

Domažlice 49°29'51.05"N; 12°47'32.97"E

Stará ves připomínána r. 1248, nyní část města Poběžovice. Hodnotný gotický kostel sv. Mikuláše doložen r. 1359, v 17. stol. přistavěna věž, v 70. letech 20. stol. zchátral, nyní zřícenina bez krovu a věžové báně, kolem zpustlý hřbitov. Ve zřícenině též fara z r. 1805.

Šitbořice

Břeclav 49°0'52.38"N; 16°46'48.56"E

Obec prvně připomínána r. 1255. Uprostřed na kopci Hradisko tvrziště obehnané hlubokým příkopem, pozůstatek tvrze z přelomu 13. a 14. stol. zaniklé za česko-uherských válek v 15. stol. Novorománský kostel sv. Mikuláše z let 1909–1910 nahradil gotickou stavbu z 15. stol., před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1759. Ve studni Štymgár vývěr sirovodíkové minerální vody. V obci vinné sklepy kopané v pískovci. Šindelová – vysoká pec

Šipín

Škrdlovice Tachov 49°51'26.33"N; 13°2'11.18"E

Býv. malá osada na místě prehistorického a slovanského hradiště z 10.–13. stol., nyní část obce Konstantinovy Lázně. Osada zahrnovala myslivnu, školu z r. 1788, faru a na hřbitově poutní kostel sv. Barbory, pův. gotický z r. 1352, nyní v barokní podobě z r. 1709. Ve stráni nad pramenem zvaným Svatá studánka roubená kaple Panny Marie z r. 1892 na místě starší kapličky.

Široká Niva

Obec prvně zmíněna r. 1454. Proslulá sklárna z r. 1939 dosud v provozu, možnost prohlídky. Novodobá kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1998. Mohutná památná lípa. Západně od obce rybník Velké Dářko, rozlohou 206 ha největší rybník Českomoravské vrchoviny, vytéká z něj řeka Sázava, založen r. 1480 pro pohon hamrů, v současnosti využíván k rekreaci. Okolím vede naučná stezka, představující rašelinné louky a jejich flóru i faunu. Severovýchodně od obce na vrchu Tisůvka (807 m n. m.) skalní útvar Čertův kámen, 58 m dlouhá a 15 m vysoká skalní hradba vzniklá mrazovým zvětráváním.

Bruntál 50°3'53.81"N; 17°28'55.32"E

Obec prvně připomínána r. 1420, pův. zvána Bretnov. Barokní kostel sv. Martina z let 1716–1721, kolem ohradní zeď s bránou z r. 1724. Barokně upravená, pův. renes. fara ze 16. stol. Býv. lichtenštejnský zámeček z 18. stol., nyní obecní úřad. V zahradě myslivny zachováno tvrziště s příkopem a valem.

Široké Třebčice

Žďár n. S. 49°38'0.78"N; 15°55'36.03"E

Chomutov 50°16'49.78"N; 13°23'0.23"E

Ves doložena poprvé r. 1196 jako klášterní zboží, nyní část obce Veliká Ves. Barokní zámek z r. 1722 zbořen r. 1989. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1722 v podstatě znovu

Škrle

Chomutov 50°24'54.98"N; 13°31'57.74"E

Ves doložena r. 1341, nyní část obce Bílence. Tvrz doložená r. 1621 nahrazena r. 1730 barokním zámkem, upraven na školu r. 1875, nyní využíván jako kulturní dům. Gotický kostel sv. Jakuba Většího ze 14. stol. po 2. světové válce značně poškozen, hranolová věž má bedněné patro. Sloup sv. Jana Nepomuckého z r. 1720, obelisk císaře Josefa II. z r. 1882. Západně od vsi botanická přírodní památka Slanisko u Škrle, vyhlášena r. 2002.

www.ceskonamape.cz

549

Škvorec

Praha-východ 50°2'47.89"N; 14°43'54.22"E

Obec prvně doložena r. 1279, historický status městyse z r. 1497 obnoven r. 2006. Pův. hrad z let 1262–1279 přestavěn r. 1545 na čtyřkřídlý renes. zámek, po r. 1852 zpustl a z větší části zbořen, zachována gotická brána a jedno barokně upravené křídlo. Zdevastovaný tzv. starý zámek nyní rekonstruován novým majitelem. Proti němu na býv. předhradí v hospodářském dvoře tzv. nový zámek z r. 1791, pozdně barokní patrová stavba opravena po restituci r. 1993. Pozdně barokní kostel sv. Anny z let 1759–1767. Barokní špýchar z 18. stol. Novogotický evangelický kostel z let 1892–1893, evangelická fara z r. 1907. U zámku barokní socha sv. Prokopa z r. 1737. Kamenný kříž z r. 1800.

Škvořetice

náměstí barokní kostel sv. Václava z let 1711–1714 na místě staršího zničeného požárem. Na náměstí barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1752 a klasicistní kamenná kašna z r. 1798. Na jižním okraji Křížový vrch s křížovou cestou z r. 1756 a třemi kaplemi: barokní, novogotickou a novorománskou. Jižně od města u osady Kunratice arboretum lesnické školy o rozloze 4 ha. Západně místní část Císařský se zachovaným souborem lidové architektury, přízemní roubené domy.

Strakonice 49°24'6.81"N; 13°56'55.69"E

Obec prvně doložena r. 1299. Na místě gotické tvrze vybudován v polovině 16. stol. renes. zámek, výrazně pseudorenesančně přestavěn v letech 1921–1922. Dochovány stavby lidové architektury. Při severním okraji nad pramenem kaple Panny Marie Bolestné z r. 1884. Severozápadně na vrchu Křesovec (497 m n. m.) osamělý barokní kostel Proměnění Páně z r. 1763 podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera nebo jeho žáků, věž přistavěna r. 1845. Z vrcholu daleký výhled.

Šlapanice

Brno-venkov 49°10'9.31"N; 16°43'36.59"E

Obec na potoku Říčce prvně doložena r. 1235, na město povýšena r. 1965. Pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie doložen r. 1235, barokně přestavěn v letech 1755–1757, věž z r. 1887. U kostelního schodiště barokní socha sv. Jana Nepomuckého a kříž z r. 1750. Barokně přestavěná budova olomouckých scholastiků, tzv. scholasterie, v době slavkovské bitvy velitelství francouzského sboru maršála Soulta, nyní sídlo regionálního muzea. Raně barokní zámek ze 17. stol. sloužil jako francouzský lazaret, od r. 1814 strojírenská továrna, od r. 1899 městský majetek využívaný jako škola. Renes. radnice výrazně upravena r. 1843. Rodiště malíře Aloise Kalvody (1875–1934).

Šlapanov

Obec poprvé uváděna r. 1257 jako hornické městečko. Pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. barokně přestavěn r. 1733, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899, nyní vybavena elektronickou zvonkohrou. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a kamenný kříž z r. 1851.

Náchod 50°35'27.58"N; 16°24'2.61"E

Obec prvně doložena r. 1300. Řada zděných statků broumovského typu z 19. stol. Barokní kostel sv. Markéty vybudován v letech 1727–1730 podle plánů K. I. Dienzenhofera na místě vyhořelé starší stavby. Fara z r. 1782. Pseudogotická hřbitovní kaple z r. 1878 s nástěnnými malbami. Sochy Immaculaty, sv. Jana Nepomuckého a Kalvárie z 1. poloviny 19. stol.

Šontál

Tachov 49°47'55.59"N; 12°54'6.97"E

Nevelký hrad na ostrohu nad meandrem Černošínského potoka poprvé uváděn r. 1379, poslední majitel se podle něj psal r. 1496. Dochovány jen nevýrazné terénní stopy s částí příkopu. Zřícenina leží mimo značené cesty v lese jižně od osady Krásné Údolí, dříve Schönthal, nyní části města Černošín.

Děčín 51°0'12.41"N; 14°27'9.26"E

Nejsevernější české město prvně zmíněno r. 1281, v 18. stol. rozvoj textilní výroby. Na severovýchodním okraji starého města zámek renes. původu ze 16. stol., barokně přestavěn v 18. stol., vyhořel r. 1986, po rekonstrukci v něm infocentrum, interiéry přístupné s průvodcem. Severně od 550

Šonov

Havl. Brod 49°32'39.08"N; 15°39'26.32"E

Šluknov

Šluknov – náměstí Míru

Šostýn

N. Jičín 49°34'56.48"N; 18°9'24.4"E

Hrad pův. zvaný Schornstein založen v letech 1280–1290 Jindřichem z Hückeswagenu, později majetek olomouckých biskupů, zničen patrně r. 1428 za tažení husitů do Slezska. Na nevysokém kopci zachovány dvě části hradu oddělené

www.ceskonamape.cz

příkopem a zbytky štíhlé válcové věže a paláce. Před zříceninou obnovený středověký rybník.

Šprymberk

Louny 50°8'4.93"N; 13°28'16.68"E

Hrad na severozápadním výběžku Vlčího kopce nad potokem u osady Bílenec doložen r. 1381, jako pustý uváděn r. 1463, dochovány terénní relikty a nepatrné stopy zdiva.

Štáblovice

Opava 49°52'48.92"N; 17°49'8.8"E

Obec prvně uváděna r. 1317 jako léno olomouckých biskupů. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1603 přestavěn v letech 1854–1855. Pův. renes. zámek z r. 1558 vznikl přestavbou tvrze, barokně upraven po r. 1760, na boční fasádě zbytky sgrafit, kolem rozsáhlý park.

Šťáhlavy

Plzeň-město 49°40'23.88"N; 13°30'14.25"E

Šostýn – zřícenina hradu

Špičák

Klatovy 49°9'40.89"N; 13°13'43.2"E

Horská osada prvně zmíněna r. 1569, prakticky osídlena až od r. 1873 při stavbě železnice, nyní část města Železná Ruda. Významné turistické centrum a středisko zimních sportů s hotely, penziony, chatami a řadou sportovních zařízení, v okolí lyžařské terény s vleky a lanovkami. Pod horou Špičák nejdelší železniční tunel v Čechách o délce 1747 m. Východiště k Černému a Čertovu jezeru a na horu Pancíř – viz samostatná hesla.

Špičky

Štamberk

Jihlava 49°12'46.54"N; 15°22'27.19"E

Hrad pův. zvaný Šternberk založen na žulových blocích patrně na přelomu 13. a 14. stol., zničen za husitských válek r. 1423, zachovány příkopy, zbytky paláce, věže a hradeb. Přístup ke zřícenině po značené cestě z obce Lhotka.

Přerov 49°32'53.78"N; 17°48'29.24"E

Obec prvně doložena již r. 1169. Raně gotický kostel sv. Šimona a Judy připomínán r. 1270, věž z r. 1832, stavba regotizována v letech 1898–1901. Smírčí kříž ze 16. stol.

Špindlerův Mlýn

Obec v údolí Úslavy poprvé uváděna r. 1239. Za hostincem v zahradě patrné tvrziště. Na okraji návsi renes. zámek z doby kolem r. 1600, barokně upravován v letech 1650 a 1720, z té doby pozoruhodný vstupní portál z bosovaného zdiva s reliéfy erbů, jižní průčelí zdobeno renes. psaníčkovým sgrafitem. Barokní kostel sv. Vojtěcha vznikl ze šestiboké kaple z r. 1638 přestavbou ve stylu K. I. Dienzenhofera r. 1778. Dochováno několik klasicistních selských usedlostí. Při silnici od Starého Plzence osmiboká kaple Povýšení sv. Kříže, v kryptě valdštejnská a černínská hrobka.

Trutnov

Štarnov

Olomouc 49°41'10.25"N; 17°16'20.43"E

Obec prvně uváděna r. 1269 jako majetek kláštera Hradisko. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1749 na místě starší stavby. Na býv. hřbitově smírčí kříž ze 17.–18. stol., na okraji lidová kaplička z počátku 19. stol.

50°43'28.76"N; 15°36'20.3"E

Pův. dřevorubecká a hornická osada založena v 15. stol., název z r. 1793, povýšena na město r. 1961, nyní horské středisko turistiky a zimních sportů mezinárodního významu, jeho součástí i boudy na hlavním hřebenu Krkonoš. V místní části Svatý Petr, založené ve 14. stol. při rudných dolech, klasicistní kostelík sv. Petra a Pavla z let 1802–1807 na místě dřevěné stavby, v okolí zbytky štol. U mostu přes Labe socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Sedačkové lanovky a řada lyžařských vleků součástí areálů Medvědín, Hromovka, Labská a Svatý Petr, východiště do střední části Krkonošského národního parku. Severozápadně na vrcholovém rašeliništi nad ledovcovým Labským dolem pramen Labe upravený r. 1968, na hraně údolí Labská bouda z r. 1975 na místě vyhořelé dřevěné, pod ní Labský vodopád. Na jižním okraji na řece vodní nádrž Labská – viz samostatné heslo.

Štědrá

K. Vary 50°3'27.36"N; 13°6'52.75"E

Obec okrouhlého půdorysu uváděna r. 1239. Na ostrohu ve východní části stopy tvrze, zachovány příkopy a valy. Ve středu obce mohutný barokní zámek z r. 1730, při něm park. Po požáru r. 1747 zámek obnoven pozdně barokně, z poslední přestavby v 19. stol. pochází pseudogotická brána. Na návsi pův. gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol., v 2. polovině 18. stol. zcela zbarokizován. Barokní sochy sv. Františka Xaverského a Prokopa.

www.ceskonamape.cz

551

Štědrá – kostel

Štědrý hrádek

K. Vary 50°3'41.92"N; 13°8'4.95"E

Nevelký hrádek založen pány ze Štědré nad Mlýnským rybníkem v polovině 14. stol., doložen r. 1361. Počátkem 15. stol. obsazen pány z Plavna, proto r. 1418 dobyt královským vojskem, po prodeji Jakoubkovi z Vřesovic r. 1445 opuštěn. Zachována cisterna a zbytky paláce, opevnění a bašty. Zřícenina leží mimo značené cesty jižně od železniční zastávky Borek u Žlutic.

Štěchovice

Praha-západ

Štěchovice – kostel

49°50'55.96"N; 14°24'35.99"E

Rekreační obec na Vltavě doložena r. 1209, těžce poškozena povodní v srpnu 2002, historický status městyse z r. 1437 obnoven r. 2006. Dominantní secesní kostel sv. Jana Nepomuckého, dílo Kamila Hilberta z let 1911–1914.

Štěkeň

Strakonice 49°16'1.74"N; 14°0'23.78"E

Obec připomínána r. 1318, historický status městyse z r. 1543 obnoven r. 2007. Na místě starší tvrze vystavěn r. 1664 barokní zámek, čtyřkřídlá dispozice svírající čtvercové nádvoří, nad vchodem erby býv. majitelů. Před zámkem empírová brána z r. 1837, objekt využíván jako domov seniorů provozovaný řádem Anglických panen, r. 1923 tu zemřel spisovatel Karel Klostermann. Kolem přístupný anglický park. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1668 na místě zničeného gotického kostela sv. Máří Magdalény. Barokní hřbitovní brána z r. 1668. Barokní fara z doby před r. 1772, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Stavby se štíty ve stylu selského baroka. Pomník rodáka Alfonse Šťastného (1831–1913), venkovského filozofa a politika, odhalen r. 1925. Rodiště Jana Antonína Losyho z Losintálu (1650–1721), vynikajícího loutnisty a hudebního skladatele, syna stejnojmenného stavebníka zámku. Mlýn pod zámkem kolem r. 1500 sídlem radikální českobratrské sekty Malá stránka.

Štěchovice – osada Askalona na Kocábě

Obloukový most přes Vltavu z let 1937–1939. Na konci 2. světové války v údolí Dušno uložen Štěchovický archiv, soubor dokumentů o činnosti říšských protektorů nalezen a odvezen Američany r. 1946, později vrácen, legendární Štěchovický poklad nalezen dosud nebyl. Zleva ústí do Vltavy říčka Kocába, v jejím údolí řada starých trampských osad. Výše na Vltavě vybudována vodní nádrž – viz samostatné heslo.

552

Štěkře

Č. Krumlov 48°51'53.77"N; 14°22'44.69"E

Ves prvně doložena r. 1336 jako vladycké sídlo, nyní část obce Dolní Třebonín. V jejím středu pův. gotická tvrz, později renesančně upravená obytná budova se zachovanými zbytky sgrafit, po 2. světové válce zchátrala, nyní v rekonstrukci. Barokní sýpka z 18. stol. Kamenná gotická boží muka.

www.ceskonamape.cz

Štěměchy

Třebíč 49°11'36.41"N; 15°42'53.13"E

Obec prvně připomínána r. 1279. Na východním okraji kruhové tvrziště se dvěma vodními příkopy a zbytky kamenného zdiva, pozůstatek tvrze zaniklé v 16. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1861–1863 se zvonicí opravena r. 1999. Rodiště hudebního skladatele Karla Horkého (1909–1988).

sv. Vavřince z r. 1787. Pův. německý novogotický kostel sv. Barbory z let 1872–1875, zvaný Na hutích, nyní sklad. Pravoslavný kostel sv. Prokopa Sázavského z r. 1927. Dva smírčí kříže ze 16. stol. Chráněná kolonie dělnických domků z poloviny 19. stol.

Štěpánov nad Svratkou

Žďár n. S. 49°30'14.14"N; 16°20'13.68"E

Štemplovec

Opava 49°58'47.01"N; 17°47'18.13"E

Ves poprvé zmíněna r. 1377, nyní část obce Holasovice. Od r. 1564 doložena tvrz zničená za třicetileté války, barokní zámek na jejím místě z 2. poloviny 17. stol. nahrazen počátkem 19. stol. novým empírovým zámkem, současně kolem založen anglický park. Nepřístupný objekt slouží jako charitativní domov pro řeholnice. Na čedičovém návrší Hůrka (355 m n. m.) poutní kaple sv. Jana Nepomuckého, k ní 200 let stará lipová alej.

Štěnovice

Plzeň-jih 49°40'11.28"N; 13°23'55.81"E

Obec připomínána r. 1327. Ve středověku tvrz, v níž byla r. 1421 upálena Plzeňskými husitská posádka, dochován jen mohutný val na návrší. Na levém břehu Úhlavy patrový barokní zámek z r. 1723 s kaplí Panny Marie, dílo Jakuba Augustona. U vstupu tři barokní sochy světců z doby po r. 1720. Býv. klášter trinitářů vznikl přestavbou sýpky v letech 1747–1753, zrušen r. 1783, na klášterní budovu navazuje kostel sv. Prokopa na půdorysu kříže. Přes Úhlavu dřevěná krytá lávka z doby kolem r. 1800. Na severním okraji židovský hřbitov z r. 1824, jihovýchodně na svazích Štěnovického vrchu opuštěné a zčásti zatopené žulové lomy.

Štěpanice

Semily 50°38'23.2"N; 15°32'21.21"E

Hrad rodu Valdštejnů založen na přelomu 13. a 14. stol. na ostrohu nad soutokem potoka Cedron s jiným potokem, horní část dvoudílné stavby obytná, dolní tvořila zázemí. Ve 14.–15. stol. pod ním hamry, těžba zlata a jiných rud. Hrad opuštěn r. 1583, správa panství přenesena do Horní Branné, zdivo rozebráno na stavební materiál, věž se zřítila po neúspěšném pokusu o odstřel r. 1821, v poslední době provedena částečná rekonstrukce zdiva. Zřícenina leží mimo značené cesty nad silnicí mezi Dolními a Horními Štěpanicemi.

Štěpánkovice

Opava 49°57'25.97"N; 18°2'19.55"E

Obec prvně připomínána r. 1265. Kostel sv. Kateřiny z r. 1756 na místě staršího dřevěného. Dochován dřevěný špýchar z 18. stol. Severovýchodně od obce dvůr a velkostatek Albertovec z r. 1818, od r. 1956 hřebčín s chovem závodních koní.

Štěpánov

Obec prvně doložena r. 1285, po r. 1550 městečko u ložisek stříbra, mědi a železné rudy, v 16. stol. založeny jedny z prvních moravských železáren, vysoká pec zbořena r. 1952, ve slévárně dosud vyráběny odlitky ze šedé litiny. Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. mnohokrát přestavován, po požáru z r. 1917 obnoven kubisticky v letech 1923–1924. Cenné budovy cechovního domu horníků s erbem Pernštejnů, Panského domu, býv. zájezdního hostince a obecního úřadu. V parku socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1896. V okolí mnoho štol a šachet, na ostrém hřebeni západně nad obcí malé zříceniny hradu Kozlov, založen ve 14. stol., zachovány drobné zlomky zdiva.

Olomouc 49°41'4.3"N; 17°13'5.65"E

Hanácká obec nad Oskavou prvně připomínána r. 1201, v letech 1842–1931 velká železárna. Barokní farní kostel

Štěpánovice

Klatovy 49°25'41.32"N; 13°17'5.96"E

Ves doložena r. 1352, nyní část města Klatovy. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna r. 1730 na sýpku. Na návrší gotický kostel sv. Michala ze 14. stol., upraven v 16. stol. renesančně a r. 1737 barokně, v interiéru dochovány gotické nástěnné malby. Cenné roubené lidové stavby.

Štěpánovice

Č. Budějovice 48°59'59.82"N; 14°39'22.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1363. Dominantní pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 15. stol. na místě starší vypálené stavby, v něm kamenná křtitelnice z r. 1515 a vzácná dřevěná socha Panny Marie. Na mostě socha sv. Jana Nepomuckého.

Šternberk

Olomouc 49°43'39.86"N; 17°17'54.29"E

Město založeno jako podhradí hradu pánů ze Šternberka, prvně zmíněno r. 1296, od 14. stol. městská práva, od 18. stol. rozvoj textilního, později potravinářského, dřevozpracujícího a hodinářského průmyslu, od r. 1992 památková zóna. Nad městem dominantní hrad z 13. stol., z pův. stavby dochováno torzo válcové věže a hradní kaple, objekt přestavěn renesančně v 16. stol. a romanticky upraven po r. 1886, po 2. světové válce v majetku státu využíván pro muzejní účely. V klasicistní stavbě z r. 1818 na předhradí muzeum hodin. Zachovány zbytky hradeb a převážně klasicistní měšťanské domy. Mohutný barokně-klasicistní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1755–1783. V sousedství na místě románského kostelíka sv. Jiří býv. augustiniánský klášter z r. 1371, obnoven barokně v 18. stol., zrušen r. 1784. Před ním barokní mariánský sloup z r. 1719 a dva smírčí kříže z 15.–17. stol. Pův. špitální kostelík Nejsvětější Trojice z r. 1775, po r. 1918 zvaný český, špitál zbořen r. 1908. Město od r. 1905 dějištěm populárních automobilových závodů do vrchu Ecce Homo.

www.ceskonamape.cz

553

mek, barokně upraven r. 1750 na patrový trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, současná podoba z let 1901–1910, od r. 1991 včetně býv. hospodářských budov luxusní hotelové zařízení ve správě Ministerstva zahraničních věcí. Barokní zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie z 2. poloviny 18. stol. Při zámku rozlehlý anglický park využívaný jako golfové hřiště.

Šternberk – hrad

Šternek

Bruntál 49°52'4.45"N; 17°36'3.36"E

Hrad Šternek nad soutokem Bílčického potoka a řeky Moravice, nyní nad závěrem přehradní nádrže Kružberk, založen ve 14. stol. pány ze Šternberka. Jeho krátká existence skončila ještě ve 14. stol. nebo nejpozději za husitských válek. Dochovány jen zbytky valů a ve skále tesaný příkop. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Štiřín – zámek

Štítary Štětí

50°27'12.24"N; 14°22'28.4"E

Městečko prvně doloženo r. 1314, městem od r. 1549. Rozvoj papírenského průmyslu po r. 1950, rozsáhlá nová výstavba. Na místě starší stavby zničené povodní pozdně barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1785.

Štětkovice

Obec v rybničnaté krajině prvně připomínána až počátkem 16. stol. pod názvem Štědrlovice. Patrový barokní zámek z počátku 18. stol. na místě gotické tvrze účelově využíván. Nad rybníkem barokní špýchar, sýpka a mlýn, na hrázi hodnotné sochy sv. Antonína Paduánského a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. V okolí žulové lomy. Zlín 49°16'1.87"N; 17°43'43.39"E

Ves jako součást lukovského panství doložena r. 1391, nyní část města Zlín. Na hřbitově starý mariánský kostel, pův. gotický ze 14. stol., zrušen Josefem II., loď zachráněna před zbouráním r. 1997. Stavba barokního poutního kostela Narození Panny Marie zahájena v letech 1616–1620, práce přerušeny třicetiletou válkou, dokončeny až r. 1762. Východně nad vsí nevelký kamenný větrný mlýn se zachovaným vybavením, zvaný Kovářův, v provozu do r. 1947, nyní soukromý majetek, v sezóně možná prohlídka na požádání.

Štiřín

Praha-východ 49°54'56.99"N; 14°36'5.12"E

Ves prvně uváděna r. 1395, nyní část obce Kamenice. Středověká tvrz z 15. stol. po třicetileté válce přestavěna na zá554

Ves doložena r. 1282, nyní část města Hostouň. Na návsi vysoká osmiboká barokní kaple sv. Judy Tadeáše z r. 1705. Nad protějším břehem Radbuzy mohutné slovanské hradiště z 9.–12. stol., zachovány valy a příkopy. Na štítarském hradišti gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol., barokní úpravy v 18. stol., obklopen hřbitovem. Přístupová cesta vede z návsi v Tasnovicích – viz samostatné heslo.

Příbram 49°40'15.92"N; 14°30'24.89"E

Štípa

Domažlice 49°33'53.03"N; 12°49'5.07"E

Litoměřice

Štítary

Znojmo 48°56'7.6"N; 15°50'42.56"E

Obec prvně zmíněna r. 1346, historický status městyse obnoven r. 2006, památková zóna s hodnotným souborem lidové architektury. Dominantní kostel sv. Jiří pozdně románského původu z konce 13. stol. s volně stojící barokní věží rozšířen renesančně a barokně upraven r. 1706.

Štítina

Opava 49°54'51.59"N; 18°0'42.37"E

Obec pův. nazývaná Troubky prvně zmíněna r. 1282. Zámek vzniklý přestavbou renes. vodní tvrze pro zchátralost zbořen r. 1988. Cenná renes. kaple sv. Máří Magdalény z konce 16. stol. Rodiště generála Heliodora Píky (1897–1949).

Štítná nad Vláří

Zlín 49°4'17.78"N; 17°58'36.04"E

Ves Štítná prvně zmíněna r. 1374, založena na ochranu Vlárského průsmyku před pronikáním Tatarů a Uhrů na Moravu, od r. 1964 část obce Štítná nad Vláří-Popov. Barokní kostel sv. Josefa z r. 1787. Socha sv. Jana Nepomuckého z doby po r. 1730. Při jižním okraji lyžařské terény.

www.ceskonamape.cz

Štítné

Pelhřimov 49°15'24.42"N; 15°7'11.6"E

Ves poprvé uváděna v letech 1381–1398, nyní část města Žirovnice. Rodiště a sídlo myslitele, spisovatele a náboženského reformátora Tomáše ze Štítného (asi 1333–1401), předchůdce Husova. Na místě jeho býv. tvrze památník z r. 1901.

r. 2006. Na náměstí pozdně barokní zámek z r. 1760, patrová trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Do stěny domu na náměstí zazděn tzv. Rolandův sloup z doby kolem r. 1500, soška mužíka opravňující ke konání trhu. Pův. gotický kostel sv. Jakuba ze 14. stol. přestavěn pozdně goticky r. 1602 a barokně r. 1761, po velkém požáru z r. 1816 opraven až r. 1845. U kostela barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Smírčí kříže ze 16. a 17. stol. Jižně od městyse památný smrk starý přes 250 let. Při silnici pomník obětem napoleonské bitvy r. 1805, odhalen r. 2000.

Štolmíř

Kolín 50°5'5.35"N; 14°50'31.98"E

Ves doložena r. 1268 jako dvůr Žitomíř, nyní část města Český Brod. Vysoký barokní kostel sv. Havla z let 1710–1750 bez věže, při něm nízká hranolová zvonice z r. 1764. Ve vsi dům z konce 18. stol. ve stylu lidového baroka.

Štramberk

N. Jičín 49°35'24.26"N; 18°7'9.26"E

Štítné – památník Tomáše ze Štítného

Štíty

Šumperk 49°57'38.04"N; 16°45'58.43"E

Obec v údolí Březné prvně připomínána r. 1278, pův. zvána Šilperk, na město povýšena r. 1994, památková zóna. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1755 s cenným interiérem, u něj Kalvárie z r. 1808 a kříž z r. 1859. Stará renes. radnice ze 16. stol. přestavěna r. 1734 na barokní měšťanský dům. Na náměstí barokní mariánský morový sloup z r. 1716 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732. U hřbitova socha sv. Anny z r. 1769. Cihelna z r. 1911 technickou památkou, hliniště představuje paleontologickou lokalitu. Při jihozápadním okraji moderní Acrobat park.

Starobylá lašská obec doložena jako podhradí r. 1211, na město povýšena r. 1359, památková zóna. Na skále založen ve 14. stol. gotický hrad k ochraně zemské hranice, od 16. stol. chátral, r. 1783 se přední část zřítila. Zřícenina od r. 1899 v majetku Klubu českých turistů, hradní věž Trúba r. 1903 upravena na rozhlednu, pod ní zbytky paláce, dřevěná Jaroňkova útulna a turistická chata MUDr. Hrstky, obě z r. 1925. Ve stráni hranolová zvonice kostela sv. Bartoloměje z poloviny 14. stol. a zrušeného r. 1786. Unikátně dochované historické centrum města. V Jaroňkově uličce roubené domy, studna a bašta. Mariánský sloup z r. 1862 a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Barokní farní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1721, věž přistavěna v letech 1907–1908. Novorenes. kašna z přelomu 19. a 20. stol.

Štíty – Acrobat park

Štoky

Havl. Brod 49°30'4.58"N; 15°35'20.71"E

Obec prvně připomínána r. 1352, ve středověku hornické městečko, historický status městyse z 15. stol. obnoven

Štramberk – náměstí s Trúbou

www.ceskonamape.cz

555

Dochována řada lidových roubených domů valašského typu, historické měšťanské domy a zbytky městských hradeb. Radnice přestavěna r. 1895 ze školní budovy. V barokním domě pobočka Muzea Novojičínska. V pův. barokní tržnici z počátku 18. stol. Muzeum Zdeňka Buriana z r. 1992. Ve městě též expozice Aqua Terra se stálou výstavou akvarijních a terarijních živočichů. Nad městem vrch Kotouč (523 m n. m.) s jeskyní Šipkou, významným sídlištěm pravěkých lovců objeveným r. 1880, vrch značně narušen vápencovým lomem, ve stráni r. 1922 zřízen Národní sad s pomníky významných osobností. Rodiště cestovatele Jiřího Hanzelky (1920–2003).

Štramberk – jeskyně Šipka

Šubířov

Prostějov 49°36'5.71"N; 16°48'41.3"E

Obec prvně uváděna r. 1710. Barokní kostel Panny Marie Bolestné z r. 1724 upraven moderně r. 1980. Drobná dřevěná zvonička z 19. stol.

Šumavské Hoštice

Prachatice 49°2'22.76"N; 13°52'22.63"E

Obec prvně zmiňována r. 1360. Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba z let 1719–1751 nahradil starší stavbu vyhořelou r. 1654. Hostinec z r. 1846, dílo Jakuba Bursy ve stylu selského baroka.

Šumburk

Chomutov

Šumná

Znojmo 48°55'13.81"N; 15°52'16.66"E

Obec prvně doložena r. 1798. Na návsi zvonice z r. 1874. Moderní kostel sv. Ducha z let 2005–2008.

Šumperk

Šumperk 49°57'52.05"N; 16°59'4.46"E

Město pod svahy Jeseníků založeno v letech 1269–1276 německými kolonisty, městská práva již od r. 1281, v letech 1679–1693 centrum proslulých čarodějnických procesů, od r. 1785 rozvoj textilního průmyslu. Pův. gotický hrad upraven v 15. stol. na zámek, od r. 1569 užíván jako městský hospodářský objekt, od poloviny 19. stol. slouží školním účelům a ztratil zcela znaky zámku. Dominikánský klášter založen r. 1293, zrušen r. 1784 a upraven na kasárna, později škola. Gotický klášterní kostel Zvěstování Panny Marie přestavěn barokně r. 1669. Gotický kostel sv. Jana Křtitele přestavěn barokně po požáru r. 1669. Barokní hřbitovní kostel sv. Barbory z let 1753–1755. Secesní kostel sv. Jana Evangelisty z počátku 20. stol. Nový kostel sv. Ducha z let 1993–1998 v řeckém slohu. Novogotický evangelický kostel z let 1869–1874. Dochovány zbytky hradeb ze 16. stol. Novorenes. radnice z r. 1911, z ochozu rozhled. Novorenes. budova vlastivědného muzea. Divadlo z r. 1902 vyhořelo r. 1994, obnoveno r. 2000. Rodiště Aleše Valenty (1973), olympijského vítěze v akrobatickém lyžování, a děkana Kryštofa Aloise Lautnera (1622–1685), upáleného při čarodějnických procesech, jejich oběti připomíná pamětní deska. Rodačka Lea Vivot (1948), česko-kanadská sochařka, pův. jménem Drahomíra Hekelová, autorkou bronzových soch matky s dítětem aneb lavičky vzkazů (1999) u radnice, děvčete a chlapce s deštníkem a koně u jezírka. Západně od města na vrchu Háj (631 m n. m.) dřevěná rozhledna z r. 1996 na kamenné podezdívce, stavba vysoká 29 m má vyhlídkovou plošinu ve výši 24 m a stojí na místě rozhledny z r. 1934 zničené požárem r. 1953.

Šumvald

Olomouc 49°49'52.01"N; 17°8'1.08"E

Obec prvně připomínána r. 1287. Románsko-gotický kostel sv. Mikuláše z 13. stol. přestavován ve 14. a 15. stol., upravován v letech 1772 a 1972. Rodiště nadějného, tragicky zahynulého básníka Aleše (Alexandra) Balcárka (1840–1862), považovaného Janem Nerudou za mimořádný talent. Jihozápadně od obce velký Šumvaldský rybník o rozloze 60 ha.

50°22'22.29"N; 13°8'51.37"E

Hrad na vysokém kopci vybudován ve 14. stol. saským rodem pánů ze Šumburka a podle jejich rodového sídla nazván Nový Šumburk, opuštěn po požáru r. 1550. Mohutné zříceniny v dominantní poloze zahrnují torzo obytné věže, zbytky vstupní brány, paláců a hradeb. Dostupné po značené cestě z Klášterce nad Ohří nebo Perštejna. Pod hradním kopcem trosky Šumburského dvora, nově zvaného Šumná.

Šumice

Uh. Hradiště 49°1'47.37"N; 17°43'28.85"E

Obec prvně zmiňována r. 1380. Kostel Narození Panny Marie z r. 1861 pro zchátralost zbořen r. 1998 a nově vystavěn r. 2000. V patře budovy pošty zřízeno r. 2005 vlastivědné muzeum. 556

Švábenice

Vyškov 49°16'42.84"N; 17°7'26.83"E

Obec prvně zmiňována r. 1170, status městyse z r. 1880 obnoven r. 2008. Z pův. tvrze dochována jen terénní vlna nad kostelem. Barokní kostel sv. Michaela archanděla z r. 1718 výrazně přestavěn v 19. stol., před ním barokní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1711 a plastiky Boha Otce a Krista s andělem z r. 1756. Na náměstí barokní sochy sv. Floriána z r. 1711 a Jana Nepomuckého z r. 1746. V býv. škole od r. 1997 obecní vlastivědné muzeum, druhé tzv. kostelní muzeum umístěno v kostelní věži.

www.ceskonamape.cz

Švařec

Žďár n. S. 49°31'14.31"N; 16°20'48.84"E

Ves prvně připomínána r. 1346, nyní část obce Koroužné. Zčásti dřevěná renes. lidová kaple Nejsvětější Trojice z r. 1596, opravována r. 1857, cíl proslulých poutí. Krytá dřevěná lávka přes Svratku z r. 1873, technická památka.

Švihov

Klatovy 49°28'49.37"N; 13°17'5.19"E

Obec na břehu Úhlavy doložena r. 1245, na město povýšena r. 1501. Památku evropského významu představuje vodní hrad, vystavěn v letech 1480–1530 na místě starší tvrze, pevnosti s unikátním systémem vodních příkopů a opevnění s baštami vévodí vysoká hranolová věž. Hrad odolal v letech 1641 a 1644 i obléhání Švédů, poté však zpustl, paláce změněny na sýpky.

Švihov – vodní hrad

Tábor

Semily 50°30'32.47"N; 15°22'5.07"E

Hora Tábor (678 m n. m.), pův. Chlum podle osady na úbočí, biblické pojmenování z husitských dob. Kaple z r. 1349 nahrazena r. 1527 kamenným kostelíkem, z iniciativy jezuitů r. 1704 vybudován barokní poutní kostel Proměnění Páně. K němu vedou obnovené kapličky křížové cesty z r. 1898, na dolním konci vyschlá studánka Křížovka, u ní plastika Krista uzdravujícího nemocného od Stanislava Suchardy. Na vrcholu z iniciativy učitele Josefa Tichánka vybudována r. 1911 turistická chata, cihlová rozhledna o výšce 26 m z téhož roku po něm pojmenována. Zchátralé objekty zachránil nový majitel, chata změněna na penzión otevřený r. 2006, Tichánkova rozhledna zvýšena o 3 m a po opravě zpřístupněna v květnu 2007. Na jižním svahu Alainova věž z r. 1862, zchátralá vyhlídková stavba a lovecký posed, v západním svahu Alainův kříž na paměť tragické smrti knížete Rohana při dostizích.

Švihov – hradní nádvoří

Od r. 1930 rekonstrukční práce, veřejnosti přístupný. Ve městě kostel sv. Václava gotického původu z poloviny 14. stol., barokně přestavěn v letech 1744–1747. Barokní fara z poloviny 18. stol. Novogotická radnice s cimbuřím a věží. Býv. špitální kostel sv. Jana Evangelisty z r. 1504 po zrušení r. 1788 změněn na byty. Na pravém břehu řeky hřbitovní kostel sv. Jiljí, pův. románský tribunový z r. 1220, přestavěn v 16.–18. stol. Pod ním židovský hřbitov ze 17. stol. Sochy sv. Jana Nepomuckého na náměstí z 18. stol., na mostě z r. 1814. Tábor (Semily) – poutní kostel www.ceskonamape.cz

557

Tábor

Tábor 49°24'43.78"N; 14°40'30.91"E

Historické město založeno husity r. 1420 na místě staré osady Hradiště z počátku 13. stol., zničené r. 1277, gotický hrad založen ve 14. stol., od r. 1437 město královské, památková zóna od r. 1961. Hrad Kotnov později začleněn do komplexu městského opevnění a přestavěn na pivovar, z pův. stavby zachována jen mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem, v sousedství zachována gotická Bechyňská brána, restaurovaná v 19. stol.

Tábor – kostel Proměnění Páně

Tábor – Klokotská ulice

V centru velké množství historických, převážně gotických a renes. domů. Na náměstí Stará radnice z let 1440–1516 s trojicí dekorativních štítů a mohutnou vysokou věží, nyní sídlo Husitského muzea a vstup do městského podzemí. Pozdně gotický děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440–1512 s charakteristickými štíty a vysokou věží regotizován v letech 1896–1897. Barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, socha Jana Žižky z r. 1884, kašna z r. 1567 se sochou rytíře a městským znakem. Areál raně barokního kláštera augustiniánů s kostelem Narození Panny Marie z let 1642–1666 upraven pro potřeby soudu. Hřbitovní kostel sv. Jakuba ze 14. stol. přestavěn barokně r. 1746, pod ním býv. hřbitov a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Barokní špitální kostelík sv. Alžběty z r. 1690 upraven na pravoslavnou kapli. Evangelický kostel z r. 1914, Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Zajímavá renes. vodárenská věž z r. 1559 začleněna do městských hradeb, rekonstruována r. 1992, rozváděla se odtud voda vyčerpaná z rybníka Jordán, vodního díla z r. 1492 o rozloze 50 ha, nejstarší údolní nádrže ve střední Evropě. V Husových sadech pomník Mistra Jana Husa z r. 1928. Městské divadlo z let 1886–1887. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice železobetonový Švehlův most z r. 1935, v údolí přírodní památka Granátová skála. Pozoruhodný zavěšený most přes horní část Jordánu z r. 1991. Ve městě se narodili hudební skladatel Oskar Nedbal (1874–1930), literární kritik Václav Tille (1867–1937), sociolog a filozof Emanuel Chalupný (1879–1958), pražský primátor Petr Zenkl (1884–1975), hudební publicistka Anna Hostomská (1907–1995), herec Jiří Hrzán (1939–1980), hudební skladatel a pianista Jiří Traxler (1912) nebo divadelní ředitel a režisér Jan Schmid (1936). Jižně od města nad místní částí Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudována r. 1920 jako rozhledna Svobody, výhled omezen stromy. 558

Tachlovice

Praha-západ 50°0'47.4"N; 14°14'36.44"E

Obec na březích Radotínského potoka prvně připomínána r. 1234, v okolí ložiska vápence. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1740–1742 na místě starého gotického. Při něm hřbitov s barokní branou a barokní fara z r. 1745, u návsi kaple z téže doby.

Tachov

Tachov 49°47'55.34"N; 12°38'8.23"E

Ves na místě slovanského hradiště zmíněna r. 1115, r. 1131 doložen pohraniční strážní hrad, královské město uváděno r. 1285. V husitské době místo porážek křižáků v letech 1427 a 1431, ve 20. stol. v okolí těžba uranu. Pův. románský hrad v 17. stol. přestavěn na čtyřkřídlý dvoupatrový barokní zámek, po požáru r. 1770 upraven klasicistně, opraven v letech 1972–1984 na sídlo městské samosprávy. Centrum města památkovou zónou. Městské jádro obehnáno ojediněle zachovalým hradebním pásem ze 14. stol., hradby až 8 m vysoké s několika hranolovými baštami. Nad náměstím arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie raně gotického původu z počátku 14. stol., regotizován v letech 1904–1908. Nejstarší stavbou kostel sv. Václava na místě pův. osady vně hradeb, obnoven r. 1561, po zrušení změněn r. 1802 na rodinnou hrobku Windischgrätzů, nyní řeckokatolický. U něj v parku pomník osvobození americkou armádou. Františkánský klášter z let 1686–1694 s kostelem sv. Máří Magdalény a sv. Rostislava, od r. 1959 sídlo muzea Českého lesa. Na severním okraji mohyla na hromadném hrobě 232 obětí pochodu smrti r. 1945. Západně na kopci Vysoká památník husitského vítězství nad křižáky r. 1427, východně minerální pramen objevený r. 1851. Barokní Husmannův mlýn z r. 1645, chráněné aleje památných stromů. Ve městě se na-

www.ceskonamape.cz

rodil Elias Dollhopf (1703–1773), významný barokní malíř činný v západních Čechách.

Tanečnice

Děčín 50°57'57.56"N; 14°19'13.73"E

Rozložitá žulová hora (598 m n. m.) představuje druhý nejvyšší vrchol Šluknovské pahorkatiny, název údajně podle tančících vil a lesních žínek. Již koncem 19. stol. stála na vrcholu dřevěná rozhledna, kterou r. 1903 smetla vichřice a r. 1905 ji vystřídala dnešní kamenná Bismarckova rozhledna o výšce 26 m. Sousední oblíbená restaurace, nazývaná Chaloupka strýčka Toma, po 2. světové válce vyhořela, nyní na jejím místě stylová koliba.

Tanvald

Jablonec n. N. 50°44'22.06"N; 15°18'24.95"E

Průmyslové město na soutoku Desné a Kamenice, pův. dřevařská osada připomínaná r. 1611, na město povýšena r. 1905. V Horním Tanvaldu rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1787–1789, v 19. stol. přestavěn novorenesančně. Nad viaduktem pěkná barokní kaple sv. Anny z 2. poloviny 18. stol. Pískovcová socha sv. Josefa z r. 1777. Secesní radnice z let 1908–1909. V místní části Šumburk kostel sv. Františka Serafinského z let 1900–1903. Nad městem vrch Muchov (787 m n. m.), podle pověsti sídlo pohanského ducha Muha, ochránce Jizerských hor, ze skalnatého vrcholu rozhled. Na východním konci Černostudničního hřebene vyhlídková skála Terezínka, upravena r. 1853.

Tachov – hradby

Tálín

Písek 49°14'53.66"N; 14°13'31.29"E

Obec prvně doložena r. 1253. Kaple sv. Václava z r. 1906 na čtvercovém půdorysu se zvoničkou. Vyhledávaná soukromá sbírka kaktusů a bonsají. Pod obcí Tálínský rybník o rozloze 52 ha se dvěma hrázemi doložený r. 1515, proslaven zlidovělou písní.

Tanvaldský Špičák

Jablonec n. N. 50°45'3.25"N; 15°16'57.84"E

Výrazný vrch Jizerských hor (831 m n. m.), na vrcholu kamenná rozhledna z r. 1909 a turistická chata z r. 1910. Čtyřsedačková lanovka z Albrechtic z r. 2003. Významné lyžařské středisko.

Tasice

Havl. Brod 49°45'32.56"N; 15°14'54.22"E

Malá osada, nyní část obce Bělá. Sklářská huť působící od r. 1796 novodobě nazvána Jakub podle televizního seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, který zde byl r. 1984 natáčen. Historická sklárna s některými objekty z doby založení ukončila provoz r. 2002, nyní upravena jako chátrající skanzen.

Tasnovice

Domažlice 49°33'59.58"N; 12°50'3.13"E

Ves připomínána r. 1235, nyní část města Horšovský Týn. V areálu dvora zříceniny tvrze obklopené zachovalým vodním příkopem. Mohutná věžovitá stavba připomínána již počátkem 14. stol., zachováno zdivo věže a sklepy. Z návsi vede přístupová cesta na hradiště Štítary – viz samostatné heslo. Tálínský rybník

Tasov Talmberk

49°52'2.29"N; 14°57'18.94"E

Hrad Talmberk na ostrožně nad stejnojmennou osadou prvně připomínán r. 1297, jako pustý uváděn r. 1533. Vysoké zbytky zdí se r. 1933 zřítily, zachovány jen trosky paláce a hradeb a dolní část válcové věže.

Žďár n. S. 49°17'15.83"N; 16°5'45.15"E

K. Hora

Obec založená pův. jako podhradí poprvé uváděna r. 1233. V dominantní poloze kostel sv. Petra a Pavla gotického původu barokně přestavěn v letech 1728–1730, u něj starý hřbitov s cennými náhrobky. Hodnotné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Josefa a Jiří z let 1729–1732. Na východním okraji obce nad potokem zbytky tvrze zvané Hrá-

www.ceskonamape.cz

559

dek, doložena r. 1390 jako sídlo vladyků se dvěma dvory, zanikla v 16. stol., zachovány pozůstatky příkopu a kruhové zdi s branou. Rodiště kněze, básníka, spisovatele a překladatele Jakuba Demla (1878–1961), jeho hrob na starém hřbitově u kostela. Demla i další literáty spjaté s touto oblastí připomíná Literární památník Vysočiny z r. 2002 v býv. měšťanské škole. Demlova vila z let 1921–1922, u vchodu pamětní deska z r. 1999. Východiště ke zřícenině hradu Dub – viz samostatné heslo.

Tasovice

Tatrovice

Obec prvně zmíněna r. 1356, pův. německy zvána Dotterwies, v okolí v letech 1805–1945 těžba křemene. Pův. kaple sv. Erharta, doložená již ve 14. stol., r. 1555 dostavěna na kostel, naposled opraven v letech 2004–2005. V místní části Křemenitá (německy Griesbach) chráněná památná lípa stará asi 400 let, srostlice 10 kmenů, poškozena vichřicí r. 1997. V sousedství obce rekreační vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Znojmo 48°50'8.84"N; 16°8'56.22"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1234. Raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby po r. 1650. Raně klasicistní fara z r. 1790. Zajímavý kostel sv. Klementa Marii Hofbauera vystavěn r. 1933 na místě rodného domu tohoto světce (1751–1820), pův. jménem Jan Dvořák, člena řádu redemptoristů, kanonizován r. 1909, nyní jeden z patronů Vídně. Ke kostelu přiléhá klášter redemptoristů z r. 1929. Na návsi barokní sousoší Panny Marie, sv. Šebestiána a Jana Nepomuckého z r. 1736. Pozdně renes. klášterní rezidence louckých premonstrátů upravena na mlýn.

Tavíkovice

Obec prvně zmíněna r. 1349. Na místě tvrze ze 14. stol. renes. zámek z konce 16. stol., upraven novorenesančně počátkem 20. stol., čtyřkřídlá stavba se zbytky arkád nyní součástí dominantního nového objektu ústavu sociální péče z let 1997–2001. Přilehlý zámecký park s cennými dřevinami. Novodobý unikátní kostel Panny Marie-matky jednoty křesťanů z let 1997–2002.

49°52'10.91"N; 16°41'52.02"E

Tatobity

Semily 50°34'16.5"N; 15°16'31.02"E

Obec pod hřbetem Kozákova písemně doložena r. 1543. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1737. Barokní boží muka z r. 1776 na návsi údajně inspirovala Jana Nerudu k napsání Balady horské, socha Panny Marie z r. 1820. V jižní části obce zachováno torzo mohutné lípy staré asi 700 let.

Strakonice 49°13'51.98"N; 13°45'51.87"E

Ústí n. O.

Dlouhá obec na soutoku Hraničního potoka a Moravské Sázavy doložena r. 1267. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1715–1723 s cennou vnitřní výzdobou, kolem hřbitov s branou barokního původu a hřbitovní kaplí Panny Marie Ochranitelky z 18. stol., před hřbitovem sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty z doby kolem r. 1800. Na návrší renes. zámek přestavěný r. 1606 ze starší tvrze, čtyřkřídlý objekt s hodnotnou výzdobou vyhořel r. 1798, poté stržena dvě křídla s arkádami a užíván jako statek, zbylá část rekonstruována v 80. letech 20. stol. a účelově využita.

Znojmo 49°1'57.02"N; 16°6'30.95"E

Tažovice Tatenice

Sokolov 50°16'35.97"N; 12°41'49.49"E

Ves při tvrzi připomínána r. 1360, nyní část obce Volenice. Barokní zámek z r. 1695 empírově upraven koncem 18. stol., terasa zdobena barokními mytologickými sochami. Kolem zámku francouzský park založený r. 1700 s vyspělým zavodňovacím systémem, upraven v letech 1830–1840. Kamenný barokní můstek z r. 1815.

Tečovice

Zlín 49°13'17.81"N; 17°35'11.89"E

Starobylá obec prvně doložena r. 1141. Z gotické vladycké tvrze ze 14. stol. dochováno jen tvrziště s příkopy a valy. Kostel sv. Jakuba Většího románsko-gotického původu z r. 1260 přestavěn barokně kolem r. 1620, v interiéru dochovány fresky ze 14. stol. Nad severním okrajem při silnici barokní kaplička a dvě památné lípy.

Tehov

Benešov 49°44'3.57"N; 14°58'3.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Na návsi barokní kostel sv. Prokopa z r. 1771 na místě starší raně gotické stavby z 13. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Tehov

Praha-východ 49°58'18.45"N; 14°41'41.13"E

Obec prvně zmíněna r. 1309. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., věž doplněna při barokní přestavbě r. 1779. Poblíž kostela nepatrné zbytky hradu ze 14. stol., objektu na typovém rozhraní mezi hradem a tvrzí. Nedaleko návsi zvonička z r. 1934.

Tatobity – památná lípa 560

www.ceskonamape.cz

Těchlovice

Děčín 50°41'50.7"N; 14°12'15.46"E

mi, mariánský sloup z let 1716–1720 a dvojice kašen z let 1611 a 1827.

Obec na břehu Labe prvně doložena r. 1363. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu, renes. loď vystavěna r. 1550. Roubené i hrázděné lidové stavby. Východiště ke zřícenině hradu Vrabinec – viz samostatné heslo.

Těchobuz

Pelhřimov 49°30'38.23"N; 14°55'45.16"E

Obec poprvé zmíněna r. 1352. Pův. tvrz ze 14. stol. přestavěna a rozšířena v letech 1786 a 1798 na pozdně barokní zámek, památný pobytem filozofa Bernarda Bolzana v letech 1823–1841. Pův. gotický kostel sv. Marka ze 14. stol., přestavěn barokně v 17. stol. U něj zděná hranolová zvonice z r. 1603, později barokně upravená. Empírová hřbitovní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1826.

Těchonice

Klatovy 49°22'6.48"N; 13°34'14.91"E

Ves prvně doložena r. 1331, nyní část města Nalžovské Hory. Gotická tvrz z 13.–14. stol. opuštěna po r. 1480, dochováno tvrziště na skalnatém ostrohu u kostela, na něm nyní barokní fara. Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu z 13. stol., nově postaven barokně v 18. stol., z pův. stavby dochován presbytář jako sakristie. Novodobá tradice ochotnického divadla.

Těchonín

Ústí n. O. 50°3'49.91"N; 16°37'18.37"E

Obec pod Suchým vrchem prvně uváděna r. 1543. Na návsi barokní kostel sv. Markéty z r. 1704. Kalvárie z r. 1792, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1802 a socha sv. Antonína z r. 1813. Jižně při Černovickém potoce zalesněné údolí Kobylí důl s několika lesními chovnými rybníčky.

Telce

Telč – zámek z parku

V sousedství zámku dvoulodní gotický kostel sv. Jakuba ze 14.–15. stol. s věží o výšce 60 m. Barokní jezuitský kostel Jména Ježíš z let 1663–1667 s dvojicí věží. Na druhém konci náměstí románsko-gotický kostel sv. Ducha, nyní evangelický, s 49 m vysokou věží ze 14. stol. Na břehu Štěpnického rybníka hřbitov s barokním kostelem sv. Anny z let 1695–1698, u Staroměstského rybníka kostel Matky Boží, nejstarší stavba ve městě údajně z r. 1099, před ním mariánský sloup z r. 1673, na břehu galerie šesti soch světců.

Louny 50°18'33.03"N; 13°58'17.39"E

Ves prvně zmiňována r. 1207, nyní část městyse Peruc. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše ze 14. stol. nově postaven barokně v letech 1779–1786, ze staré stavby zachována věž.

Telč

Jihlava 49°10'58.29"N; 15°27'16.65"E

Historické město mezi rybníky vzniklo po založení hradu r. 1354, vypáleno husity r. 1423, v 15. a 16. stol. vybudováno renesančně, pro mimořádnou zachovalost historické centrum zapsáno r. 1992 v seznamu kulturního dědictví UNESCO. Z opevnění zachovány dvě městské brány ze 16. stol., bašta a pás hradeb. Gotický hrad s důmyslným vodním opevněním přestavěn po r. 1550 na rozlehlou renes. zámeckou rezidenci se sgrafitovou výzdobou, spojovacími arkádami, kaplí a hospodářskými budovami. V zámku nyní přístupná expozice, sídlo městského muzea a galerie Jana Zrzavého, u něj renes. zahrada a anglický park. Na náměstí unikátní celistvé fronty domů s gotickými jádry a renes. i barokními štíty a podloubí-

Telč – zámecká zahrada

U hráze Ulického rybníka kamenná boží muka z r. 1480. Na severozápadním okraji památná alej o délce 1400 m s 390 stromy, na návrší Oslednice u východního okraje města 34 m vysoká kovová věž vysílače z r. 1999 s ochozem rozhledny ve výši 31 m.

www.ceskonamape.cz

561

Temelín Telč – náměstí

Temný Důl

Trutnov 50°39'52.26"N; 15°47'57.5"E

Telecí

Svitavy 49°41'39.42"N; 16°10'52.16"E

Obec ve Žďárských vrších prvně doložena r. 1403. Na hřbitově gotický kostel sv. Máří Magdalény ze 14. stol., pseudogoticky upraven r. 1881. Při něm hranolová obranná zvonice ze 16. stol., ve zděném přízemí vstupní brána ke kostelu, dřevěné patro na krakorcích. Evangelický kostel z r. 1783, při přestavbě r. 1890 zvýšena loď a přistavěna věž. Dochovány lidové roubené stavby poličského typu z 18.–19. stol. Památná Lukásova lípa, stará přes 700 let, od 18. stol. zvána „zpívající“, neboť tajný český bratr si v jejím dutém kmeni tiše prozpěvoval při opisování biblických textů.

Telnice

Ústí n. L. 50°43'37.73"N; 13°57'53"E

Obec prvně zmíněna r. 1371 jako hornická u ložiska rud. Dvojice pomníků připomíná napoleonskou bitvu r. 1813. Novogotický kostel sv. Josefa z r. 1910. Dům s hrázděným patrem z 18. stol. V místní části Zadní Telnice lyžařský areál na Rudném vrchu.

Telnice

Osada v hlubokém sevřeném údolí Úpy, nyní část obce Horní Maršov. Informační centrum Veselý výlet, u něj obnovená křížová cesta ke kapli sv. Anny nad pramenem. Východiště k hrádku Aichelburg – viz samostatné heslo.

Templštejn

Znojmo 49°5'23.01"N; 16°14'42.46"E

Hrad založili rytíři řádu templářů v letech 1278–1281 a přenesli na něj svou komendu z blízkých Jamolic. Tento řád existoval jen necelých 200 let a dodnes je obestřen záhadami a pověstmi, papežem zrušen r. 1312 a většina členů rok nato upálena. Nevelký hrad připadl králi, od r. 1318 patřil šlechtickým majitelům. Silně opevněná pevnost nebyla nikdy dobyta, ale kolem r. 1550 ji zničil požár. Ke zřícenině zarostlé hustým lesem vede značená cesta od silnice mezi Jamolicemi a Dukovany.

Brno-venkov 49°6'6.68"N; 16°43'5.65"E

Obec prvně připomínána r. 1244, leží na území slavkovského bojiště. Tvrz ze 14. stol. zanikla za husitských válek beze stop. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu z 12. stol. upravován v 15. a 16. stol. a barokně přestavěn v letech 1726–1734. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740. U klasicistních trojbokých božích muk údajně hromadný hrob padlých ve slavkovské bitvě.

Temelín

Č. Budějovice

Templštejn (Znojmo) – zřícenina hradu

Templštejn

Žďár n. S.

49°11'36.79"N; 14°20'47.78"E

49°18'19.42"N; 16°2'13.73"E

Obec prvně zmíněna r. 1381. Barokní kaple Panny Marie z konce 18. stol. Jihovýchodně od obce v místě pův. vsi Temelínec rozsáhlý areál jaderné elektrárny z let 2002–2003, mohutné zdaleka viditelné chladicí věže dominantou okolí.

Toto lidové označení nese kromě skutečného templářského hradu u Jamolic také strážní hrádek nad řekou Oslavou. Hrádek neznámého názvu i historie stál ve svahu kopce chráněn příkopem, ze stavby pocházející patrně z přelomu 13. a 14. stol. dochováno jen výrazné nároží hranolové věže. Zřícenina leží mimo značenou cestu západně od Dolních Heřmanic nad býv. Eliášovou myslivnou, nyní upravenou na základnu dětského tábora.

562

www.ceskonamape.cz

Těnovice

Plzeň-jih

Teplice

Teplice

49°37'28.94"N; 13°37'57.87"E

50°38'35.84"N; 13°49'58.42"E

Ves prvně doložena r. 1352, nyní část města Spálené Poříčí. Na návsi gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně upraven v 18. stol., věž přistavěna v 19. stol. Barokní fara a socha sv. Jana Nepomuckého. Dochováno několik roubených chalup. Jižně od vsi ovocné sady a nad potokem Bradavou na návrší zvaném Šroubkův hrad tvrziště Na zámečku ze 13. stol., kromě zbytku příkopu zničeno zemědělskou činností.

Lázeňské město, pův. osada kolem kláštera benediktinek z r. 1158, od 13. stol. město. Místní horké prameny, z nichž nejznámější je Pravřídlo, podle legendy známy již od r. 726, lázně vyrůstaly od 16. stol., převážná část lázeňských objektů vznikla po požáru r. 1793, současná lázeňská kolonáda vybudována r. 1990. Léčí se nemoci cévní, pohybové a nervové. V minulosti lázně evropského významu, teplota a vydatnost pramenů negativně ovlivněna důlní činností. Na místě kláštera zničeného husity vystavěn koncem 15. stol. zámek, upravován novogoticky a klasicistně v letech 1778–1826, od r. 1947 sídlo muzea, zámecké divadlo z r. 1787. Na náměstí pův. renes. děkanský kostel sv. Jana Křtitele z let 1585–1594, barokně přestavěn v letech 1700–1703. Goticko-renes. kostel Povýšení sv. Kříže z let 1549–1568, novogoticky upraven počátkem 19. stol., nyní pravoslavný. Morový sloup Nejsvětější Trojice z let 1718–1719.

Tepenec

Olomouc 49°42'13.51"N; 17°21'35.38"E

Hrad velké rozlohy založen po r. 1340 moravským markrabětem Karlem, pozdějším císařem Karlem IV. na vrchu se stopami prastarého osídlení, pův. zván Twingenberg nebo Karlsburg, názvy se neujaly a místo nich užíván název kopce, hrad zničen za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na přelomu 14. a 15. stol. Od 19. stol. na vrchu v činnosti lom, který zničil podstatnou část zříceniny, zachována jen část předpolí. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Teplá

Cheb 49°58'47.13"N; 12°51'50.79"E

Obec v podhůří Slavkovského lesa založena před r. 1273 v souvislosti s blízkým klášterem, městem od r. 1757. Na náměstí barokní kostel sv. Jiljí z let 1762–1765 a sloup Nejsvětější Trojice z r. 1721. Barokní stará radnice a renes. škola. V jihozápadní části osmiboký špitální kostel Nejsvětější Trojice z konce 17. stol. podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. Několik chráněných barokních domů. Na návrší jihovýchodně od města oválná kaple z let 1768–1769, navržená K. I. Dienzenhoferem.

Teplá – klášter

Teplice – Zámecké náměstí

Novorománský evangelický kostel sv. Bartoloměje nebo též Prokopa Holého z r. 1864 v dominantní poloze zrušen a dočasně upraven na restauraci, nyní chátrá. Novogotické kostely sv. Alžběty v Šanově z let 1864–1877 a Božského srdce Páně v Trnovanech z let 1907–1909. Jubilejní kašna, zvaná Kolostůjova, z r. 1862. Hodnotná botanická zahrada založená v 19. stol. Na návrší Letná zchátralá umělá zřícenina Škvárovník (Schlackenburg) z let 1805–1826 a býv. restaurace s rozhlednou z r. 1877, zvaná Kozí nebo Malý hrádek. Monumentální budova Podkrušnohorského divadla z let 1919–1924. U vodárenské věže 4 m vysoký pomník Hanse Kudlicha z r. 1888 na paměť zrušení poddanství a roboty. Ve městě se narodil významný polárník a malíř Julius Payer (1841–1915). Východiště ke zřícenině hradu Doubravská Hora – viz samostatné heslo.

Teplice – radnice www.ceskonamape.cz

563

Teplice nad Bečvou

Přerov 49°31'56.29"N; 17°44'37.43"E

Obec prvně připomínána r. 1328 jako Zbrašov, nynější název od r. 1959. Termální prameny známy již od 16. stol., první lázeňský dům vystavěn r. 1711, rozvoj moderních lázní od 30. let 20. stol., léčí se choroby srdeční a cévní. Lázeňské budovy s hotelem z let 1931–1949, sanatorium z let 1922–1924, pavilón Kropáčova pramene z r. 1925. Barokní kaple sv. Peregrina z r. 1775. Na jižním okraji obce Zbrašovské aragonitové jeskyně, objeveny r. 1912, zpřístupněny r. 1926, krápníková výzdoba významně ovlivněna termálními prameny, spodní patra trvale zaplněna oxidem uhličitým. Východně na pravém břehu Bečvy Hranická propast, nejhlubší u nás, v hloubce 70 m hladina tzv. bezedného jezírka, jeho dosud zjištěná hloubka 290 m bez dosažení dna, podle odborných odhadů může hloubka propasti činit 700-800 m.

jejíž jméno nese (Theresienthal), od r. 1949 národní přírodní památka. Rozkládá se na ploše 138 ha, osázen cizokrajnými dřevinami a vyzdoben romantickými stavbami. Vstupní brána pochází z r. 1797, hamr z 18. stol. nyní upraven na penzion. Podobnému účelu slouží i empírové Václavovy lázně z let 1788–1797, nyní zvané Lázničky. Klasicistní Modrý dům z r. 1803, letní sídlo hraběnky, zničila povodeň r. 1936 a zůstal zříceninou. Švýcarský dům z 19. stol. Vyhledávanou atrakci představuje umělý vodopád z r. 1817 napájený z říčky náhonem dlouhým 1 km. Součástí parku též Dámský a Gabrielin rybník. Nad závěrem parku zachovalá gotická tvrz Cuknštejn – viz samostatné heslo.

Teplice nad Bečvou – Jurikův pramen

Teplice nad Metují

Náchod

Terčino údolí – umělý vodopád

50°35'35.8"N; 16°10'10.16"E

Obec prvně připomínána r. 1362, název od teplých pramenů využívaných v minulosti k chovu pstruhů, na město povýšena r. 1972. Renes. Horní zámek z r. 1599 a raně barokní Dolní zámek z r. 1664, na jeho ohradní zdi rokokové plastiky, v zahradě socha od M. B. Brauna z r. 1720 a budova konírny z r. 1585, oba zámky účelově využity. Barokní kostel sv. Vavřince z let 1723–1727, při něm morový sloup z r. 1694 a fara z r. 1782. Poutní kostel Panny Marie Pomocné, barokní stavba z r. 1754. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1743. Východiště do Teplického skalního města, placený prohlídkový okruh s průvodcovskou službou, součást Adršpašskoteplických skal – viz samostatné heslo. Naučná stezka.

Teplýšovice

Benešov 49°48'25.37"N; 14°48'7.92"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Kostel sv. Havla gotického původu přestavěn barokně r. 1756, opraven r. 1999. Sportovní a tělovýchovné středisko.

Terčino údolí

Č. Budějovice 48°47'1.9"N; 14°46'6.08"E

Krajinářský park Terčino či Tereziino údolí založen r. 1756 v údolí Stropnice na popud hraběnky Terezie Buquoyové, 564

Terešov

Rokycany 49°53'46.39"N; 13°41'57.58"E

Obec na okraji křivoklátských lesů uváděna r. 1361. Na okraji novodobě upravený, pův. barokní zámek z r. 1723. Východně v lese barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1738.

Terezín

Litoměřice 50°30'39.48"N; 14°9'1.93"E

Město na dolní Ohři založeno Josefem II. jako vojenská pevnost r. 1780 a nazváno podle císařovny Marie Terezie, od r. 1783 osazováno i civilním obyvatelstvem. Cihlové opevnění posíleno soustavou vodních příkopů, bastionů, kurtin a ravelinů. Vojensky nevýznamná pevnost zrušena r. 1882, v letech 2. světové války proměněna na židovské ghetto, kde zahynulo na 36 000 osob. Město těžce poškozeno povodní r. 2002. Klasicistní kostel Zmrtvýchvstání Páně z let 1805–1810, dvoupatrová radnice z r. 1839, barokní velitelství a důstojnické kasino. Na pravém břehu Ohře tzv. Malá pevnost na půdorysu obdélníka se čtyřmi nárožními bastiony, od r. 1940 pobočné vězení pražského gestapa a koncentrační tábor. Po válce před ní zřízen Národní hřbitov. Expozice Památníku Terezín zahrnují Malou pevnost, Muzeum ghetta z r. 1991 v býv. škole a expozici v tzv. Magdeburských kasárnách.

www.ceskonamape.cz

Terezín – Malá pevnost

Těrlicko

Karviná 49°45'8.87"N; 18°29'16.34"E

Ves Dolní Těrlicko doložena r. 1229, od 16. stol. samostatné obce Horní a Dolní Těrlicko spojeny r. 1964. V Horním Těrlicku Jaškovská krčma doložená již r. 1268, stavba s dochovanými renes. klenbami do dnešní podoby upravena po požáru v letech 1682–1691. Empírový zámeček Larischů z počátku 19. stol., u něj barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1778. Barokní kostel Nejsvětější Trojice zbořen r. 1962 a zatopen vodní nádrží – viz samostatné heslo. V místní části Kostelec muzeum Polský dům, letohrádek Larischů z let 1801–1804 a novorománský kostel sv. Vavřince z let 1889–1892. Poblíž pomník tragédie dvou polských letců 11. září 1932, zničen Němci, obnoven r. 1950.

Tesák

chy sv. Gotharda a Dominika z r. 1773. Východně nad obcí zajímavá kaple, vystavěna v letech 1946–1947 vězni koncentračních táborů z vděčnosti nad návratem. Obec dějištěm dramatu Maryša bratří Mrštíků.

Kroměříž 49°21'59.57"N; 17°46'27.51"E

Turistická horská osada vznikla při budování silnice z Bystřice pod Hostýnem do Vsetína, nyní část obce Chvalčov. První turistická chata postavena r. 1932, nyní největší lyžařské středisko Hostýnských vrchů, křižovatka turistických tras, v okolí zbytky jedlobukového pralesa.

Těšany

Těšany – kovárna

Těšetice

Znojmo 48°53'19.4"N; 16°9'30.95"E

Brno-venkov 49°2'22.41"N; 16°46'20.2"E

Obec pod Ždánickým lesem prvně uváděna již r. 1141. Barokní zámeček z konce 17. stol., býv. letní sídlo brněnských dominikánů, nyní účelově využit. Kostel sv. Barnabáše z let 1897–1906. Barokní kovárna z 18. stol. s expozicí kovářství a kolářství, součást Technického muzea v Brně. Barokní so-

Obec prvně připomínána r. 1260. Pozdně empírový kostel Nejsvětější Trojice z let 1843–1848. Západně na říčce Únanovce vodní nádrž z r. 1983, hráz o délce 154 m a výšce 14 m vytváří vodní plochu o rozloze 13 ha, určena k závlahám a akumulaci pitné vody. Nad nádrží v místech zvaných Starý zámek a Sutny stopy pravěkých sídlišť.

www.ceskonamape.cz

565

Těšetice

Olomouc 49°35'28.1"N; 17°7'43.21"E

Obec na říčce Blatě založena před r. 1078. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu z 15. stol. s 35 m vysokou věží přestavěn barokně r. 1711. Barokní fara z r. 1680. Býv. lihovar a pivovar z r. 1597 zrušen r. 1970, využíván jako hospodářský objekt.

Těšnovice

Kroměříž 49°15'50.67"N; 17°25'4.65"E

Ves prvně připomínána r. 1307, nyní část města Kroměříž. V jádře gotický kostel sv. Petra a Pavla upraven barokně v 18. stol., u něj štíhlá barokní zděná zvonice s hodinami a vysokou jehlancovou střechou z r. 1889. Fara patrně na místě středověké tvrze ze 14. stol., obnovené v 17. stol.

Těšovice

Prachatice 49°3'19.8"N; 14°1'23.03"E

Obec prvně uváděna r. 1334. Na návsi mariánská kaple z r. 1880. Na jižním okraji na Blanici Hanušův mlýn s renes. štítem ze 17. stol., starý tříobloukový most zničen povodní r. 2002. Při řece sejpy po rýžování zlata.

Tetín – zbytek hradu

Tchořovice

Obec mezi velkými rybníky Hořejším a Dolejším prvně doložena r. 1372. Gotická dvoupatrová čtyřkřídlá tvrz ze 14. stol. opevněna vodním příkopem, r. 1675 přestavěna na sýpku. Na návsi stavby se štíty selského baroka. Okolní rybníky jako významná tahová zastávka ptactva i hnízdiště vyhlášeny přírodní památkou.

Tihava Tetčice

Průmyslová obec v býv. rosicko-oslavanském uhelném revíru prvně připomínána r. 1349. Na návsi barokní kaple sv. Floriána z r. 1764. Na skále stojící socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. stol., pod ní kříž s dvěma pylony s reliéfy Panny Marie a sv. Jana z r. 1850. Jižně na ostrohu nad údolím mimo značené cesty malé zbytky gotického hradu Bučín, zaniklého patrně ve 14. stol.

Tetětice

Ves prvně připomínána r. 1395, nyní část obce Kotopeky, v minulosti středisko železářství s hutí a hamry. Ze dvou zdejších tvrzí mladší zanikla beze stop, ze starší dochováno tvrziště na ostrůvku v rybníčku Bašta, pův. vodním příkopu, na ostrůvku nyní barokní kaplička z 18. stol. Východně v lese Háj mohylové pohřebiště z doby bronzové. Jižně na okraji lesa Bažantnice památné stromy.

Klatovy 49°24'20.27"N; 13°11'53.25"E

Ves prvně doložena r. 1331, nyní část obce Bezděkov. V 1. polovině 18. stol. vybudován patrový barokní zámek s mansardovou střechou, věžičkou a dřevěným arkýřem v patře.

Tetín

Beroun 49°56'50.96"N; 14°6'13"E

Jedna z nejstarších obcí u nás, pův. hrad z 10. stol. doložen jako vdovské sídlo kněžny Ludmily zavražděné r. 921. Kolem r. 1288 vybudován nový kamenný hrad, zničen r. 1422, zachovány zbytky zříceniny na skalním výběžku silně poškozeném lomem. Románský kostel sv. Kateřiny Alexandrijské založen kolem r. 1200, obnoven a doplněn o zvonici r. 1858, v jeho sousedství barokní kostel sv. Ludmily z konce 17. stol. Pův. románský kostel sv. Michaela archanděla z doby kolem r. 1255 barokně přestavěn v 18. stol. a nově zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, kolem něj starý hřbitov, před vchodem barokní kříž z r. 1792. Barokní zámeček s hospodářským dvorem z poloviny 18. stol., ve štítě hodiny se zvonkohrou z r. 1999. Obecní muzeum na návsi zajišťuje i prohlídku kostelů. Nad obcí vrch Damil (396 m n. m.) se stopami pravěkého hradiště z doby kamenné. Tihava – tvrziště 566

Beroun 49°51'3.36"N; 13°55'25.77"E

Brno-venkov 49°10'17.44"N; 16°24'28.31"E

Strakonice 49°26'11.39"N; 13°48'44.79"E

www.ceskonamape.cz

Tichá

Č. Krumlov 48°38'31.98"N; 14°31'12.66"E

Pohraniční ves německy zvaná Oppolz, nyní část obce Dolní Dvořiště. Nad rybníkem zřícenina tvrze pánů z Velešína doložená r. 1360, od r. 1387 sídlo rožmberských purkrabích, r. 1789 přestavěna na pivovar zrušený v 19. stol. Zachována 12 m vysoká věž.

z doby kolem r. 1420, originál odcizen. Na bráně do areálu kostela torzo barokní sochy Tismické madony z r. 1755, na zrušeném hřbitově za kostelem márnice z téže doby. Před kostelem kopie barokního sousoší sv. Jana Nepomuckého. Na vysoké plošině jižně od obce stopy slovanského hradiště kmene Zličanů z 8.–9. stol.

Tisová

Ústí n. O. 49°56'8.78"N; 16°13'27.63"E

Obec prvně uváděna r. 1407. Rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1754, před ním kamenný kříž z r. 1868. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1806.

Tisová

Tachov 49°45'52.79"N; 12°42'52.34"E

Obec prvně připomínána r. 1233. Kostel sv. Mikuláše doložen již r. 1352, nyní v barokní podobě z let 1724–1738, před býv. hřbitovem socha sv. Jana Nepomuckého. Barokní zámeček postaven v 1. polovině 18. stol., upravován v letech 1919 a 1977, mezi ním a kostelem zbytky středověké manské tvrze s pozůstatky klenutých prostor.

Tichá (Č. Krumlov) – zřícenina tvrze

Tichá

N. Jičín

Tisovský vrch

K. Vary

49°34'16.34"N; 18°13'18.36"E

50°20'52.8"N; 12°44'17.1"E

Obec prvně zmiňována r. 1359. Dřevěný kostel sv. Mikuláše z r. 1663 vyhořel po zásahu bleskem r. 1964, nahrazen moderní stavbou téhož zasvěcení r. 1976. Na hřbitově pozoruhodná, ale zchátralá a nakloněná dřevěná zvonice. Severozápadně od obce přírodní památka Travertinová kaskáda, přírodní útvar vytvořený pramenem s vysokým obsahem minerálů chráněn od r. 1988.

Tisovský vrch (977 m n. m.), lidově zvaný Pajndl podle německého Peindelberg, vybrán v závěru 19. stol. pro stavbu vyhlídkové věže, nikoli však vrchol, nýbrž výrazné žulové skalisko asi kilometr od něj. Kamenná rozhledna vysoká 24 m dokončena r. 1897. Pod ní postavena r. 1908 výletní restaurace, po 2. světové válce však zanikla. Chátrající rozhledna v letech 1986–1987 opravena, od r. 1995 kulturní památkou. Poskytuje vynikající rozhled, u její paty vznikla r. 1998 malá chata.

Tis u Blatna

Plzeň-sever 50°5'6.39"N; 13°20'47.63"E

Nevelká obec připomínána r. 1227. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu po požáru přestavěn barokně v letech 1788–1789. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1825, litinový kříž z r. 1889.

Tisá

Ústí n. L. 50°47'7.61"N; 14°1'31.77"E

Obec pod hranou romantických Tiských stěn doložena r. 1653, v minulosti tradiční knoflíkářství a zpracování dřeva, nyní významné rekreační a turistické středisko. Pozdně barokní kostel sv. Anny z r. 1786. Severně nad obcí vyhledávané pískovcové skalní město, zvané Tiské stěny, některé skalní útvary pojmenovány od r. 1829, z náhorní stezky výhledy, horolezecké terény.

Tismice

Kolín 50°3'25.71"N; 14°49'22.38"E

Starobylá obec při obchodní stezce doložena r. 1295. Dominantní trojlodní bazilika Nanebevzetí Panny Marie s dvěma věžemi, jedna z nejvýznamnějších románských staveb na českém území, postavena koncem 12. stol., drobné barokní úpravy z 18. stol. Na oltáři kopie Tismické madony

Tišice

Mělník 50°16'10.74"N; 14°33'18.09"E

Obec vznikla sloučením vsí Tišice, Kozly a Chrást r. 1960. V nejstarší místní části Kozly, připomínané již r. 1052, na břehu Labe gotický kostel Všech svatých z r. 1352, přestavěn a upraven r. 1822, obraz sv. Antonína pro tento kostel od Antonína Slavíčka uložen v depozitáři. Rekreačně využívané jezero v býv. pískovně. V okolí přírodní památky Jiřina se zbytky pův. polabských lužních lesů a Písčina u Tišic, uměle vytvořená písečná duna s řadou vzácných pískomilných rostlin.

Tišnov

Brno-venkov 49°20'47.47"N; 16°25'38.59"E

Obec prvně připomínána r. 1233 jako majetek kláštera Porta coeli, na město povýšena r. 1788. Novorenes. radnice z r. 1905 s představenou věží, mariánský sloup z r. 1863. Dochováno několik barokních domů, převážně býv. zájezdních hostinců, a secesních vil. Funkcionalistická budova spořitelny z r. 1933, v témže slohu i Jamborův dům, od r. 1996 upraven na galerii malíře Josefa Jambora (1887–1964). Farní kostel sv. Václava gotického původu z 13. stol. s pozdně gotickou, 51 m vysokou věží z r. 1543, současná podoba z let 1838–1839, před ním zachován zbytek hradby. Chráněné

www.ceskonamape.cz

567

lipové aleje. Severně vrch Květnice (470 m n. m.), přírodní památka s botanickou rezervací a krasovou Královou jeskyní, významné mineralogické naleziště, vyhlídka z Velké skály. Východně nad městem na vrchu Klucanina (401 m n. m.) cihlová, 30 m vysoká rozhledna z r. 2003 s vyhlídkovou plošinou ve výši 24 m. Pod kopcem býv. sanatorium z let 1899–1900, nyní nemocnice.

Tištín

Točník Prostějov 49°18'24.12"N; 17°9'57.94"E

Obec prvně připomínána r. 1327, historický status městyse z r. 1390 obnoven r. 2007. Dřevěný gotický kostel sv. Petra a Pavla nahrazen v letech 1710–1719 zděnou barokní stavbou, v něm uchován vzácný rukopisný Tištínský kancionál z r. 1647, nyní uložen v Moravském muzeu v Brně. Přilehlá kaple sv. Josefa upravena r. 2001 na knihovnu a galerii. Před kostelem kříž z r. 1760 a socha sv. Jana Nepomuckého. Pomník Františka Palackého z r. 1897. Průmyslová architektura býv. rolnického lihovaru z r. 1901.

Tlestky

účelově využit. Na východním okraji kostel sv. Jiří gotického původu s náhrobky z 15. stol., barokně přestavěn v polovině 18. stol. a opraven v 19. stol. U rybníka sousoší sv. Jana Nepomuckého a Vavřince s křížem z r. 1899. Severozápadně na vrcholu Koukolovy hory (471 m n. m.) zbytek výklenkové kaple z r. 1832, od ní omezený rozhled. V okolí obce těžba vápence.

Rakovník 50°4'28.64"N; 13°27'52.37"E

Beroun 49°53'24.07"N; 13°53'12.93"E

Jeden z nejmladších královských hradů v Čechách vybudován z podnětu krále Václava IV. v letech 1395–1398 po požáru sousedního Žebráku. Pro stavbu reprezentačního sídla českého a římského krále zvoleno místo na stejném hřebenu, ale o 100 m výše, vybudován třípatrový palác chráněný dvěma příkopy a obklopený dalšími budovami. Po r. 1421 hrad chátral v zástavním držení, významně opraven a přestavěn až v letech 1522–1530, za třicetileté války sloužil jako úkryt a vězení, po ní opuštěn. Palác zachráněn r. 1733 přeměnou velké síně na kapli sv. Bartoloměje. Částečně zachovalý královský hrad nyní majetkem státu a přístupný veřejnosti, z návrší daleký rozhled, v hradním příkopu chováni medvědi. Přístup ze stejnojmenné obce pod kopcem.

Osada založena patrně polskými zajatci Břetislava I. po r. 1039, nyní část obce Drahouš. Na návsi pozůstatky valů dřevěné tvrze z té doby, při průzkumu zde nalezen poklad asi 400 skleněných kroužků sloužících jako platidlo. Na severovýchodním okraji vsi tvrziště druhé tvrze zničené v husitských válkách.

Tlučná

Plzeň-sever 49°43'25.26"N; 13°14'3.44"E

Velká obec prvně připomínána r. 1115 v majetku kladrubského kláštera. Od 2. poloviny 19. stol. do r. 1995 těžba černého uhlí, na odvalových haldách nálezy zkamenělin. Dochován panský hospodářský dvůr renes. původu se zbytky sgrafitové výzdoby, ve dvoře kamenná klasicistní sýpka a novogotická kaple. Točník s věží hradu Žebrák

Tlumačov

Zlín 49°15'14.34"N; 17°30'13.83"E

Hanácká obec prvně připomínána r. 1141. Tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1589 na renes. zámeček, zvaný též Panský dům, po r. 1640 upraven na hostinec, sklady a byty, patrová budova s dvojramenným schodištěm užívána dosud jako restaurace. Kostel sv. Martina gotického původu doložen r. 1373, věž přistavěna při renes. úpravě r. 1585, barokní fara z r. 1759. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., za kostelem barokní kaple, opravena r. 1986. Barokní sloup Nejsvětější Trojice. Zemský hřebčinec z r. 1925.

Tmaň

Beroun 49°54'17.77"N; 14°2'4.34"E

Obec prvně zmíněna r. 1170, název odvozen údajně od Tumaně, jednoho z vrahů kněžny Ludmily na Tetíně. Na místě tvrze čtyřkřídlý patrový barokní zámek z 18. stol., upravován v 19. stol., v přízemí dochován gotický portál. Býv. sbor Jiřího z Poděbrad církve čs. husitské z let 1925–1926 nyní 568

Tochovice

Příbram 49°35'47.89"N; 13°59'17.74"E

Obec prvně připomínána r. 1331, proslula jako centrum jezdeckého sportu s chovem koní. Pův. gotická tvrz přestavěna na pozdně barokní zámek, v současné empírové podobě po úpravě počátkem 19. stol. V zámeckém parku dostihové závodiště. Pův. gotický kostel sv. Martina ze 14. stol. přestavěn novogoticky r. 1898, z pův. stavby zachován presbytář. Barokní kaple sv. Anny z 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1765, sloup Nejsvětější Trojice z r. 1813.

Tolštejn

Děčín 50°51'24.16"N; 14°34'55.09"E

Hrad, německy zvaný Tollenstein a pův. Dohlenstein čili Kavčí kámen, vybudován na čedičovém sopouchu při důležité cestě z Čech do Lužice Vartemberky na přelomu 13. a 14. stol. Osu dějin hradu tvořily stálé spory s Lužicí, pro něž několikrát dobyt. Koncem 15. stol. nově opevněn, ale po

www.ceskonamape.cz

dobytí Švédy r. 1642 zůstal zříceninou. Od r. 1866 na hradě zřízena výletní restaurace s celoročním provozem, dvě vrcholové skály spojené můstkem poskytují vynikající rozhled. Nejkratší značený přístup ke zřícenině z osady Lesné.

sv. Václava a Jana Nepomuckého z 19. stol. Barokní hospodářský dvůr z počátku 18. stol.

Toužim

K. Vary 50°3'17.76"N; 12°59'12.62"E

Obec v údolí horní Střely, od r. 1184 proboštství milevského kláštera, městem od r. 1469. Po husitských válkách vystavěn nad řekou tzv. Janův hrad, v 16. stol. přestavěný na renes. a v 17. stol. na barokní zámek, v současnosti soubor zpustlých budov v sousedství pivovaru. Mezi památkové objekty patří pozdně gotický kostel Narození Panny Marie, nyní v barokní podobě z let 1738–1742, barokní děkanství z 18. stol., mariánský sloup z r. 1705, barokní dům s vysokou hranolovou věží a fragmenty městských hradeb. Pod řadou historických domů zachovány podzemní prostory. V odlehlé místní části Nový Dvůr u Dobré Vody jižně od města nový klášter trapistů, vysvěcen r. 2003.

Tolštejn – zřícenina hradu

Topolany

Vyškov 49°16'41.14"N; 17°2'26.68"E

Obec prvně doložena r. 1349. Pozdně barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1761 s renes. zvonem ze 16. stol.

Topolná

Uh. Hradiště 49°7'17.3"N; 17°32'27.6"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1940. V zemědělské usedlosti z počátku 19. stol. a přilehlých hospodářských budovách přístupná expozice lidového bydlení a depozitář Slováckého muzea. Toužim – centrum

Toušice

Kolín 49°59'11.39"N; 15°0'17.36"E

Obec v údolí potoka Vavřinec prvně zmíněna r. 1207, archeologické nálezy z doby keltské. Jižně u obce tvrziště, z tvrze z 15. stol. dodnes zachována jen část zdí. V sousedství tvrziště barokní kamenný most přes potok z doby kolem r. 1700. V severovýchodní části obce sloupová zvonička z červeného pískovce z r. 1859.

Toužetín

Louny 50°18'54.2"N; 13°53'16.27"E

Obec poprvé doložena r. 1228. Patrový barokní čtyřkřídlý zámek z let 1697–1698 obklopený vodním příkopem vybudován na místě vodní tvrze z r. 1372, stavba založena na dubových pilotách, ke vstupu vede kamenný most se sochami

Tovačov

Přerov 49°25'51.6"N; 17°17'23.34"E

Obec prvně zmíněna r. 1203, na město povýšena r. 1352. Stará vodní tvrz přestavěna na významný renes. zámek upravovaný v 17. a 18. stol., novorenes. křídlo z r. 1890, objekt od r. 1994 majetkem města. Čtyřkřídlé dispozici dominuje 96 m vysoká osmiboká věž Formosa neboli Spanilá, z ní daleký výhled, v interiérech zámecké muzeum. Přes příkop hodnotný litinový most z 19. stol. Cenná zámecká alej s duby starými až 500 let. Náměstí založeno r. 1475, na něm radnice renes. původu ze 16. stol., kašna z r. 1694, socha sv. Václava z r. 1872 a řada renes. měšťanských domů ze 16. stol. Mohutný barokní kostel sv. Václava z let 1788–1793 na místě gotické stavby. Hřbitovní kostel sv. Jiří, pův. dřevěný z r. 1297, nyní v barokní podobě z r. 1752, ve hřbitovní zdi barokní špitální kaple sv. Jáchyma a Anny z r. 1633. Židovský

www.ceskonamape.cz

569

hřbitov ze 17. stol., v novorenes. obřadní síni z r. 1889 muzeum židovské komunity. Ve městě několik pomníků obětem bitvy u Tovačova r. 1866. U města soustava Tovačovských rybníků zakládaných od r. 1454, největší z nich Hradecký o rozloze 165 ha. Rodiště hudebního skladatele Klementa Slavického (1910–1999).

Trhanov – zámek

Trhonice

Žďár n. S. 49°38'0.15"N; 16°14'57.19"E

Tovačov – kostel

Tožice

Benešov 49°41'57.37"N; 14°38'27.68"E

Ves, nyní část města Bystřice. Pův. románský opevněný kostel sv. Martina založen na počátku 13. stol., další úpravy v 16. a 18. stol. Na návrší nad obcí zbytky terasovitého hrazení slovanského hradiště obydleného v 10.–11. stol.

Travná

Jeseník 50°22'25.72"N; 16°56'10.98"E

Pohraniční ves v Rychlebských horách poprvé připomínána r. 1290, do r. 1948 nazývána Krutvald (z německého Krautenwalde), nyní část města Javorník. Pův. kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1725 zbořen a nahrazen r. 1882 pseudogotickou novostavbou. V údolí za vsí poutní kaple Panny Marie la Sallettské a křížová cesta, pseudoslohové dílo z přelomu 19. a 20. stol. U kaple umělá jeskyně Panny Marie Lurdské s mírně radioaktivním léčivým pramenem.

Ves prvně zmíněna r. 1547, nyní část městyse Jimramov. Ojedinělý mlýn s kolem na horní vodu přestavěn ze starší stavby r. 1824, roubená mlýnice s pilou a olejna, technická památka. Ve vsi řada staveb lidové architektury, zejména statky, stodola a roubené domky. V okolí opuštěné vápencové lomy.

Trhová Kamenice

Obec na úpatí Železných hor prvně zmiňována r. 1349, po požáru r. 1835 městečko znovu vystavěno na pravidelném půdorysu podle jednotného plánu, status městyse obnoven r. 2006. Pseudobarokní radnice z r. 1835, na okraji městyse roubené lidové domy. Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu zbořen r. 1737 a do r. 1747 nově vystavěn barokně. Před ním kamenná mohyla s pamětní deskou spisovatele Karla Václava Raise. Na náměstí kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1850. Jihozápadně nad osadou Zubří 55 m vysoká ocelová věž vysílače z r. 2004 s ochozem rozhledny ve výši 39 m.

Trhové Dušníky Trhanov

Obec jako nejznámější z chodských vsí vznikla až koncem 17. stol. kolem zámku Lamingenů. Barokní zámek Chodenschloss v letech 1676–1677 postavil Volf Maxmilián Lamingen, nechvalně známý jako Lomikar, zemřel tu r. 1696. Stavba empírově upravena r. 1810, za 1. světové války sloužila jako lazaret, později tu byla umístěna galerie malíře Chodska Jaroslava Špillara (1869–1917), nyní v Domažlicích. K zámku přiléhá kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1810 na místě barokní kaple z r. 1706, věž přistavěna r. 1818. U nádraží barokní kaplička z r. 1746, u býv. sýpky barokní socha sv. Jana Nepomuckého, východně Lomikarova boží muka z r. 1697. Při silnici do Klenčí památná lipová Trhanovská alej. Rodiště lékaře a literáta Josefa Thomayera (1853–1927), který sem zavedl spisovatele Aloise Jiráska, pamětní deska na zámku. 570

Příbram 49°42'46.07"N; 14°0'52.29"E

Domažlice 49°25'13.48"N; 12°50'42.89"E

Chrudim 49°47'12.68"N; 15°49'5"E

Obec v podhůří Brd prvně zmíněna r. 1268, v minulosti těžba stříbra. Pův. tvrz přestavěna r. 1694 na barokní zámek, po r. 1950 zdevastován a r. 1973 zbořen. Dominantou obce býv. zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. stol. nad rybníkem. V blízkosti býv. špýcharu zděná výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z konce 17. stol. Barokní trojboká boží muka. Přírodní zajímavostí meandry Litavky pod obcí. V blízkosti obce ústí dvou štol ražených v 19. stol., Květenské s portálem z tesaných žulových kvádrů a pramenem pitné vody a Dědičné vedoucí v mnohakilometrové trase od proslulých dolů na Březových Horách.

Trhové Sviny

Č. Budějovice 48°50'31.01"N; 14°38'10.35"E

Město založeno ve 13. stol. jako osada pův. zvaná Svinice, od r. 1482 trhové městečko a současný název, městem od r. 1936,

www.ceskonamape.cz

od r. 1990 památková zóna. V lokalitě Na Kozině stával ve středověku hrad, zchátral po husitských válkách a zcela zanikl kolem r. 1480. Kostel Nanebevzetí Panny Marie raně gotického původu z 13. stol. přestavěn na přelomu 15. a 16. stol. na cennou ukázku jihočeské pozdní gotiky, charakteristická vysoká střecha a čtverhranná pevnostní věž. Na náměstí radnice z r. 1845 a řada měšťanských domů s podloubími, kamenná kašna z r. 1864 a barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z r. 1722. Rodiště prezidenta ČSR v letech 1938–1939 a protektorátního prezidenta Dr. Emila Háchy (1872–1945) a hudebníka Karla Valdaufa (1913–1982). Jižně od města působivý barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice, složitá stavba s trojicí štítů, věžičkami a ambitem s kaplemi z let 1708–1710. Při kostele budova býv. lázní s trojbokou kaplí nad pramenem. Jihovýchodně v místní části Hrádek nad rybníkem oválné tvrziště, pozůstatek hrádku zničeného za husitských válek, ve vsi kaple z r. 1815.

z r. 1645, při zásadní přestavbě r. 1898 přistavěna věž. Barokní fara z let 1720–1723. Novogotický evangelický kostel z r. 1907. Raně barokní radnice z r. 1680. Starý barokní zámek Nosticů ze 17. stol. na místě gotické tvrze zbořen r. 1965, Nový zámek vystavěn v letech 1856–1863 ve stylu anglické gotiky, opraven r. 1997, nyní muzeum s expozicí hornictví a modelové železnice.

Trmice – Nový zámek

Trnava

Třebíč 49°15'17.2"N; 15°55'29.88"E

Obec prvně doložena r. 1104 v majetku třebíčského kláštera. Katolický kostel sv. Petra a Pavla přestavěn r. 1785 z býv. evangelické modlitebny z počátku 17. stol., budova fary z r. 1860. Jihovýchodně od obce přírodní památka Koniklecový kopec Kobylinec s botanickou rezervací.

Trhové Sviny – poutní kostel

Trhový Štěpánov

Benešov

Trnávka

N. Jičín

49°42'47.74"N; 15°0'41.03"E

49°41'11.56"N; 18°10'48.11"E

Obec prvně doložena již před r. 1126 jako biskupský majetek, status města z r. 1290 obnoven r. 2007, současný název od r. 1912. Uprostřed stával hrad, v 17. stol. na jeho místě postaven barokní zámek, zničen požárem r. 1741 a zanikl, zachovány zbytky hradebních zdí. Gotický kostel sv. Bartoloměje upraven novogoticky r. 1859, dochovány gotické nástěnné malby ze 14. stol. Patrová barokní fara s bočním štítem. Poblíž kostela v jedné z nejstarších budov otevřeno r. 2004 Muzeum Štěpánovska. U nádraží židovský hřbitov ze 17. stol. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol.

Obec prvně připomínána r. 1307. Pozdně barokní zámek z doby kolem r. 1780 v anglickém parku z počátku 19. stol. Renes. kostel sv. Kateřiny ze 16. stol. zcela přestavěn v novogotickém slohu. Smírčí kříž. V rámci projektu Alej národů podél cyklotrasy Wien-Kraków r. 2007 vysazeno 92 ovocných stromů.

Trmačov

Blansko 49°22'35.53"N; 16°30'45.7"E

Vladycké sídlo v podobě tvrze nebo malého hrádku prvně zmíněno r. 1305, nejmenší šlechtické sídlo bergfritového typu na Moravě písemně doloženo r. 1350. Hrádek i se stejnojmennou podhradní vsí zanikl v polovině 15. stol. za válek Jiřího z Poděbrad s Uhry, zachován val s příkopem a 6 m vysoké torzo okrouhlé věže, tzv. bergfritu. Ke zřícenině vede značená cesta z Hlubokých Dvorů.

Trmice

Ústí n. L. 50°38'34.22"N; 14°0'13.16"E

Obec prvně doložena r. 1305, status města z r. 1847 obnoven r. 1996. Na náměstí barokní kostel Narození Panny Marie

Trnová

Plzeň-sever 49°51'38.52"N; 13°19'15.28"E

Obec doložena r. 1181. Dochováno roubené stavení, na návsi pamětní kříž z r. 1857. Na jižním okraji rekreační rybník Hamr. Jihovýchodně hospodářský dvůr Vísky z let 1680–1690 na místě zaniklé vsi a tvrze Ježlový, r. 1804 přistavěn patrový klasicistní zámek, od r. 1995 v soukromém vlastnictví, opraven a doplněn o jezdeckou halu a venkovní jízdárnu. Nepřístupný areál slouží chovu a výcviku sportovních koní.

Trnová

Praha-západ 49°54'56.85"N; 14°21'28.17"E

Obec doložena r. 1342, r. 1787 zde založena první odborná zemědělská škola v Čechách. Pův. gotický kostel sv. Ducha zbarokizován kolem r. 1720. Ve dvoře na okraji obce pův. barokní, v letech 1860–1864 novogoticky upravený zámeček s věžovitým rizalitem, po rekonstrukci komerčně využíván.

www.ceskonamape.cz

571

Trocnov

Č. Budějovice

Trojanovice

N. Jičín

48°54'24.93"N; 14°35'44.66"E

49°30'58.04"N; 18°14'31.39"E

Název Trocnov nyní nese ves historicky zvaná Záluží, poprvé doložená r. 1379. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1909, od r. 1898 má ves nádraží, r. 1949 přejmenována na Trocnov a od r. 1975 částí města Borovany.

Pův. pasekářská osada založená olomouckým biskupem Troyerem r. 1748, nyní rekreační obec s řadou ubytovacích kapacit, východiště do Beskyd. V místě Na Bystrém dřevěná kaplička z r. 1721. Rodiště sochaře Jana Knebla (1866–1962) a malíře Antonína Strnadela (1910–1975), památník z let 1985–1989. Horský lanový park Tarzánie. Z části Ráztoka na jižním okraji lanovka na Pustevny z r. 1940.

Trojovice

Chrudim 49°56'4.94"N; 15°55'13.4"E

Obec prvně zmiňována r. 1244. Renes. tvrz ze 16. stol. zpustla koncem 17. stol., v jižní části obce částečně zachováno jen tvrziště se zbytkem valu. Kostel sv. Michala gotického původu z doby kolem r. 1350 barokně přestavěn ve 2. polovině 18. stol. Kovaný kříž z r. 1772. Raně barokní býv. pivovar z r. 1681.

Troskotovice

Brno-venkov 48°55'7.62"N; 16°26'12.81"E

Starobylá obec prvně zmíněna r. 1046, status městyse z r. 1535 obnoven r. 2007. Pozdně empírový kostel sv. Václava z 1. poloviny 19. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1738. Dochován barokní dům ze 17. stol. s podloubím a soustava vinných sklepů.

Trosky

Trocnov – Žižkův pomník

Semily 50°30'54.85"N; 15°14'15.7"E

Ves nemá historickou souvislost s místem vzdáleným asi 1,5 km v zalesněném údolíčku, kde leží Trocnov-rodiště Jana Žižky. V tomto místě se nachází soubor památek připomínající narození nejslavnějšího českého válečníka (kolem 1360–1424). V areálu spojuje všechna památná místa značený okruh, odhaleny základy dvou dvorců patřících Žižkovu otci a strýci Mikšovi, v býv. hájovně památník s muzejní expozicí připomínající husitskou dobu. Žižkův kámen na údajném místě narození pod dubem zřízen r. 1908 Schwarzenbergy. Monumentální, 13 m vysoký Žižkův pomník před přírodním jevištěm dílem sochaře Josefa Malejovského z r. 1960. Malebný areál doplňují tři rybníky, Horní, Dolní a Grandlový.

Dva zdaleka viditelné osamělé vyvřelé skalní suky zvolil pro gotický hrad Čeněk z Vartemberka. Hrad doložený r. 1396 měl kromě přírodní ochrany trojitý pás hradeb a věže na obou vrcholech, mezi nimi dvoupatrový palác chráněný třemi branami. Na nižším vrcholu zvaném Baba šestiboká obytná věž, na vyšší Panně hranolová věž obranná. V letech 1439–1444 hrad sídlem loupeživých rytířů, za Zajíců z Házmburka r. 1469 dobyt Jiřím z Poděbrad. Od r. 1559 jen sídlo úředníků, za třicetileté války čtyřikrát obsazen Švédy, poté vypálen a zpustl. Romantická zřícenina od 19. stol. jako symbol Českého ráje upravována pro turisty, přístupná během turistické sezóny, daleký rozhled. Nejkratší výstup z podhradní obce Troskovice, v ní pozoruhodné muzeum panenek a medvídků. Západně od obce zjištěno keltské hradiště Semín z 5.–2. stol. př. n. l. na ploše 180 ha s kamennými valy.

Troubky

Přerov 49°25'49.89"N; 17°20'50.93"E

Trocnov – památník 572

Velká hanácká obec na Bečvě prvně zmíněna r. 1348. Stará zástavba vesměs zničena velkou povodní r. 1997, vlna smetla přes 330 domů a usmrtila 9 místních občanů, tragédii připomíná pomníček. Kostel sv. Markéty z r. 1872. Barokní socha sv. Floriána z doby kolem r. 1750. Na hřbitově cenná socha sv. Amanda z poloviny 18. stol. a pomník americkým letcům sestřeleným nad obcí r. 1944, opraven r. 2003. Západně při silnici mezi Bečvou a Moravou pomník sv. Jana Sarkandra z r. 1923 na místě starého dubu, označuje místo světcova zajetí v únoru 1620. www.ceskonamape.cz

Trosky

Troubky-Zdislavice

Kroměříž

Trpín

Svitavy

49°13'39.59"N; 17°15'55.13"E

49°35'33.14"N; 16°24'12.57"E

Obec vznikla r. 1960 spojením dvou vsí, Troubky prvně doloženy r. 1281, Zdislavice r. 1349. V Troubkách zvonička z doby kolem r. 1800, sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1745. Západně od vsi patrné tvrziště, pozůstatek tvrze zmiňované v letech 1354–1464. Ve Zdislavicích na místě středověké tvrze postaven kolem r. 1790 barokní zámek, empírově upraven po r. 1830, u něj park s řadou plastik a několika drobnými zahradními objekty. Zámek vrácen v restituci, nepřístupný, rodiště proslulé rakouské spisovatelky Marie Ebner von Eschenbach (1830–1916), rozené hraběnky Dubské z Třebomyslic, pohřbena v rodinné klasicistní hrobce v obci.

Obec prvně připomínána r. 1349. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. zbořen po třicetileté válce, nově vystavěn barokně v letech 1683–1689, před průčelím hranolová barokní zvonice s dřevěným patrem, pův. tvořila bránu na hřbitov. Do hřbitovní zdi vsazena barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Rodiště malíře-krajináře Otakara Sedloně (1885–1973).

Troubsko

Brno-venkov 49°10'14.09"N; 16°30'26.36"E

Obec prvně zmíněna r. 1237. Na místě tvrze doložené v 15. stol. založen ve 2. polovině 17. stol. raně barokní zámek, koncem 18. stol. zřízen park se dvěma barokními pavilóny, nyní chátrající soukromý objekt. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1746–1758, věž přistavěna r. 1796. Na návsi pozdně barokní sloup Nejsvětější Trojice z r. 1787. Klasicistní kaple Všech svatých z let 1795–1798. Sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol. Kříž se sousoším sv. Cyrila a Metoděje z r. 1891.

Trpísty

Tachov 49°49'20.62"N; 13°3'25.3"E

Obec nad Úterským potokem připomínána r. 1251 jako rytířský statek. Na místě tvrze pozoruhodný barokní zámek z r. 1729, dílo Jakuba Augustona, s terasovitým parkem, patrová stavba s mansardovou střechou a mohutnými vstupními rizality, ve východním průčelí portál s atlanty a balkonem. Zámek v letech 1955–1991 užíván jako dětský domov, poté zchátral, nový vlastník od r. 2003 připravuje opravu. Na návsi klasicistní kaple z 19. stol., v parku socha Panny Marie Svatohorské z 18. stol. V okolí objekty lehkého opevnění z let 1936–1937.

Trstěnice

Cheb 49°55'7.56"N; 12°40'48.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1384. Na návsi barokní kostel sv. Víta z let 1774–1777 s gotickou věží. Jihovýchodně od obce lovecký zámeček Berchembogen – viz samostatné heslo. www.ceskonamape.cz

573

Trstěnice

Svitavy 49°48'4.34"N; 16°20'33.94"E

Protáhlá obec v údolí Loučné, která dala jméno jedné z nejdůležitějších středověkých obchodních stezek, poprvé zmíněna již r. 993. Gotický kostel Nalezení sv. Kříže z poloviny 14. stol. barokně upraven r. 1721, u něj vysoká barokní zvonice z r. 1690 s dřevěným patrem. Empírová fara z r. 1820. Dochovány lidové usedlosti a roubené chalupy, rekonstruovaný statek Vojnarka znám ze stejnojmenné hry Aloise Jiráska.

Trstěnice

stavěn renesančně r. 1581. V místní části Poříčí novogotický kostel sv. Petra a Pavla z let 1897–1903, v části Libeč kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1895 a v části Starý Rokytník barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1753 na místě starší stavby. Severně Zámecký vrch s terénními stopami hradu Rechenburk obydleného ve 13. stol. a dřevěnou rozhlednou z r. 1982 o výšce pouze 4 m a s omezeným rozhledem. Město rodištěm básníka a revolucionáře Uffo Horna (1817–1860), leteckého konstruktéra Igo Etricha (1879–1967) a režiséra Jaroslava Dudka (1932–2000). Každoročně hudební Open Air festival.

Znojmo 48°59'14.42"N; 16°11'43.26"E

Obec prvně doložena r. 1247. Gotický kostel sv. Gotharda ze 14. stol. s půlkruhovou románskou apsidou z počátku 13. stol., rozšířen a vyzdoben r. 1798, od r. 1807 zasvěcen Povýšení sv. Kříže. Obec v minulosti střediskem habánů, zachován jejich mlýn z r. 1612 a stopy v novějších stavbách, četné nálezy habánské keramiky. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1722 a lidová kaplička z poloviny 19. stol.

Tršice

Olomouc 49°32'31.38"N; 17°25'36.09"E

Obec poprvé uváděna r. 1282. Gotická tvrz přestavěna r. 1568 na renes. zámek, empírově upravován v 19. stol., využit pro účely obce a obecní muzeum. Novobarokní kostel Narození Panny Marie z let 1905–1906 na místě stavby gotického původu, před ním sochy sv. Cyrila a Metoděje z r. 1922. Kaple sv. Kunhuty z 19. stol. v místě býv. hřbitova, barokní fara přestavěna r. 1846. Chráněný rodný dům Hynka Floryka (1834–1921), zakladatele zdejšího chmelařství. Východně v místní části Zákřov na hřbitově pomník 19 místním mužům ve věku 16-45 let upáleným v dubnu 1945 nacisty v lese Kyjanice u Velkého Újezda za údajnou podporu partyzánů. Na návsi dřevěná zvonička z 18. stol.

Trutnov

Třanovice

Frýdek-Místek 49°42'22.77"N; 18°32'12.94"E

Obec na řece Stonávce písemně doložena r. 1431, pův. zvána Třenkovice nebo Třankovice, sídlo rodu Pelhřimů z Třankovic. Zámek neznámého původu v hospodářském dvoře zanikl ve 2. polovině 19. stol., správní budova dvora zbořena r. 2005. Kostel sv. Bartoloměje vznikl v 17. stol. jako dřevěná stavba, v letech 1902–1904 nahrazena nynější zděnou. Evangelický kostel z r. 1931 nahradil kapli z r. 1858, rozšířen r. 1989. Od r. 1956 před ním pomník evangelického básníka Jiřího Třanovského (1592–1637).

Trutnov 50°34'7.76"N; 15°54'30.09"E

Pův. osada zvaná Úpa doložena r. 1260, od r. 1360 městem, od poloviny 19. stol. rozvoj průmyslu. Ve 13. stol. uvnitř hradeb založen hrad, v 16. stol. přestavěn na renes. zámek, po třicetileté válce barokně opraven, v 19. stol. upraven na školu, od r. 1950 sídlo regionálního muzea. Dochovány malé fragmenty hradeb. Na náměstí pův. renes. radnice z konce 16. stol., upravena pseudogoticky r. 1861. Krakonošova kašna z r. 1892, sloup Nejsvětější Trojice z r. 1704, novorenes. Haasův palác z r. 1861, řada v jádře barokních a empírových domů. Barokní kostel Narození Panny Marie z let 1755–1782 s cenným vnitřním vybavením a 64 m vysokou věží na místě gotické stavby z 13. stol. Pseudogotický evangelický kostel z r. 1900 upraven r. 1980 na koncertní síň. V renes. domě z let 1580–1590 se sgrafity od r. 1997 Galerie města Trutnova. Národní dům pro českou menšinu postaven r. 1900. Sousoší Svržení sv. Jana Nepomuckého z r. 1728 a Svaté Rodiny z r. 1730. Pomníky Aloise Jiráska z r. 1926 a básníka Uffo Horna z r. 1889. Jižně na vrchu Šibeník obelisk generála Gablenze připomíná jediné vítězství nad Prusy r. 1866, litinová stavba o výšce 17 m z r. 1868 opravena r. 2003 a zpřístupněna jako rozhledna, od r. 1905 uloženy pod ní Gablenzovy ostatky. Na sousedním Jánském vrchu barokní kostelík sv. Jana Křtitele z r. 1714, kolem vojenský hřbitov z r. 1866, uvnitř malé muzeum. V místní části Horní Staré Město kostel sv. Václava gotického původu z r. 1313, pře574

Trutnov – Krakonošova kašna

Třebařov

Svitavy 49°49'50.63"N; 16°42'12.63"E

Obec prvně doložena r. 1267. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1720 rozšířen r. 1827. Empírový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1820 se sochami Panny Marie a sv. Floriána. Dochovány lidové usedlosti a roubená stavení. Nad severním okrajem obce založen r. 1267 nejstarší augustiniánský klášter na Moravě, zvaný Koruna Panny Marie, zanikl kolem r. 1550. Zachována zřícenina klášterního kostela z r. 1484 a přilehlé hranolové věže s bedněným patrem v průčelí.

Třebařov – klášter Koruna P. Marie

www.ceskonamape.cz

Třebechovice pod Orebem

Hradec Kr.

Třebenice

Litoměřice

50°12'3.5"N; 15°59'8.75"E

50°28'38.22"N; 13°59'21.65"E

Historické město na říčce Dědině prvně zmíněno r. 1358, podle vysokého mostu přes řeku německy zváno Hohenbruck. Návrší Oreb dalo název skupině radikálních husitů, po Žižkově smrti zvané sirotci. Pozdně barokní kostel sv. Ondřeje z let 1767–1771, věž ze starší stavby vyhořela r. 1855, nově postavena r. 1864. Evangelický kostel z r. 1877 v novorománském slohu. Barokní kaple sv. Jana Křtitele z poloviny 18. stol. Na náměstí mariánský sloup z r. 1709, sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1749 a barokní kašna s vodotryskem z r. 1675. Dva kamenné kříže z let 1736 a 1740. Pomník Jana Theobalda Helda z r. 1935. Na vrchu Oreb hřbitov s kostelem Božího Těla z r. 1835. Na náměstí malá budova Třebechovického muzea betlémů, založeno r. 1972, mezi více než 400 lidovými betlémy vyniká pověstný pohyblivý Třebechovický betlém, dílo 40 let práce Josefa Probošta a Josefa Kapuciána z přelomu 19. a 20. stol., národní kulturní památka. Město rodištěm lékaře, rektora univerzity, hudebníka a buditele Jana Theobalda Helda (1770–1851), jeho hrob na Orebu. Jižně v místní části Krňovice od r. 2002 ve výstavbě Podorlický skanzen, přístupný veřejnosti.

Obec pod vrchem Košťálovem připomínána r. 1227, na město povýšena r. 1350. Na náměstí goticko-renes. kostel Narození Panny Marie z let 1591–1601, hranolová věž z r. 1551, ve stěně renes. figurální náhrobníky. V letech 1574–1578 zde vznikl proslulý kališnický kancionál. Barokní fara, hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z let 1692–1696, při ní zvonice s renes. zvonem. V býv. evangelickém kostele z r. 1902 umístěno Muzeum českého granátu. Na náměstí barokní sloup z r. 1705, sochy sv. Antonína a Jana Nepomuckého a od r. 1953 pomník MUDr. Václava Paříka (1839–1901), starosty, českého buditele a zakladatele muzea.

Třebel

Tachov 49°49'12.39"N; 12°50'34.35"E

Malá ves na vysoké terénní hraně nad Kosím potokem, nyní část města Černošín. R. 1251 založen významný hrad, pobořen v těžké bitvě se Švédy r. 1647, o rok později na císařský rozkaz zcela zbořen. Zachován hradní pahorek, příkop a nepatrné stopy zdiva. Na návrší dominantní barokní sýpka vybudovaná z hradního zdiva kolem r. 1750, nyní součást soukromého objektu.

Třebenice – Muzeum českého granátu

Třebešice

Benešov 49°46'33.94"N; 14°49'51.03"E

Třebel – bývalý hrad

Třebeň

Cheb 50°7'42.42"N; 12°23'59.77"E

Obec poprvé zmíněna r. 1339. Archeologicky prokázáno prehistorické a slovanské osídlení, které potvrzuje i německý název Trebendorf. Pův. gotický kostel sv. Vavřince sloužil též jako obranná stavba a útočiště obyvatel, r. 1462 zničen českým vojskem a r. 1498 znovu postaven, barokně upraven a rozšířen o loď r. 1758. Barokní fara z r. 1788.

Obec prvně připomínána r. 1358. Pozdně barokní patrový zámeček z r. 1773, před ním památný dub a barokní výklenková kaplička z 18. stol. Kostel Všech svatých pozdně románského původu z 13. stol. přestavěn barokně r. 1769 a rozšířen r. 1829.

Třebešice

K. Hora 49°55'39.26"N; 15°20'18.85"E

Obec prvně zmíněna r. 1309. Gotická tvrz ze 14. stol. přestavěna v letech 1718 a 1764 na trojkřídlý barokní zámek s arkádami obklopený příkopem. Z pův. stavby zachován goticky lomený portál na severní fasádě, přes příkop vede k hlavnímu vstupu obloukový most. Zámek rekonstruován na hotel a centrum současné umělecké tvorby. Barok-

www.ceskonamape.cz

575

ní sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Zvonička z 1. poloviny 19. stol.

Třebešov

Rychnov n. Kn. 50°10'5.62"N; 16°12'11.9"E

Obec prvně doložena r. 1360. V býv. panském dvoře zbytky valů a vodního příkopu středověké tvrze zaniklé patrně za třicetileté války. Jihozápadně za obcí lužické pohřebiště ze 6. stol. př. n. l., pomník.

Třebětice

Kroměříž 49°19'7.12"N; 17°31'9.63"E

Obec připomínána r. 1339. Pozdně barokní kostel sv. Vendelína z r. 1794 přestavěn a rozšířen r. 1885.

Třebíč

Třebíč 49°12'53.55"N; 15°52'58.07"E

Předchůdcem současného města benediktinský klášter z r. 1101, osada pod ním povýšena na město r. 1277. Na levém břehu Jihlavy býv. klášter, zrušen v 16. stol. a změněn na zámek, nyní sídlo Západomoravského muzea. Klášterní kostel pův. Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem r. 1200 zničen r. 1468, od r. 1704 zasvěcen sv. Prokopu a v letech 1725–1737 barokně obnoven, upraven v letech 1924–1935. Dále na levém břehu Židovské město s Přední synagogou ze 17. stol., nyní sbor církve čs. husitské, a Zadní synagogou z r. 1669, obnovena v letech 1988–1997. Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť včetně velkého hřbitova z 15. stol. zapsány od r. 2003 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Vlastní město leží na pravém břehu, při řece zachovány zlomky městských hradeb s dvěma hradebními věžemi. Na Karlově náměstí cenné historické domy, zejména renes. Černý a Malovaný dům ze 16. stol. se sgrafity, Národní dům z r. 1871 a sousoší sv. Cyrila a Metoděje z r. 1885. Na vedlejším náměstí pův. románský kostel sv. Martina z poloviny 13. stol., barokně upraven po r. 1707, v 18. stol. spojen se 75 m vysokou městskou věží z r. 1335, přístupný vyhlídkový ochoz. Kapucínský klášter z r. 1684 na místě bratrského sboru zrušen r. 1950 a využit pro školství. Ve zdi kláštera barokní kaple sv. Petra a Pavla z r. 1657. Barokní klášterní kostel Proměnění Páně z r. 1693, věž z r. 1884. Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 15. stol. přestavěn v letech 1564–1573, při barokní přestavbě v letech 1715–1719 spojen s věží z r. 1701. Secesní evangelický kostel z let 1909–1910 a pravoslavný kostel sv. Václava a Ludmily z r. 1940. Ve Staré Třebíči větrný mlýn z r. 1836 na mletí dubové kůry a na Strážné hoře barokní kaple Povýšení sv. Kříže z let 1644–1645. Město rodištěm ekonoma a politika Albína Bráfa (1851–1912), novináře Karla Konráda (1908–1941), politika Bohumíra Šmerala (1880–1941) a herců Jiřího Pechy (1944), Miroslava Donutila (1951), Oldřicha Navrátila (1952), Míly Myslíkové (1933–2005) a Heleny Kružíkové (1928). Jižně od města místní část Slavice s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého z r. 1718, rodiště vědce, politika a odbojáře Vladimíra Josefa Krajiny (1905–1993).

Třebíč – bazilika sv. Prokopa

Třebívlice

Litoměřice 50°27'25.49"N; 13°54'2.24"E

Obec doložena r. 1318, v okolí tradiční ovocnářství, v minulosti naleziště českých granátů. Na náměstí zámek vzniklý přestavbou dolní tvrze po r. 1780, upraven klasicistně kolem r. 1836, v 19. stol. sídlo Ulrike von Lewetzow (1804–1899), poslední lásky Johanna Wolfganga Goetha, její hrob na místním hřbitově, pod zámkem její památník z r. 1999. Barokní kostel sv. Václava ze 17. stol. s věží z r. 1695. Barokní fara z r. 1778 a barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1713. Socha sv. Aloise z r. 1769. Pomník J. A. Komenského.

Třebívlice – zámek

Třebíz

Kladno 50°16'10.5"N; 13°59'29.91"E

Obec připomínána r. 1318. V letech 1969–1975 vybudováno Národopisné muzeum zahrnující řadu staveb kolem rozlehlé parkové návsi, především tzv. Cífkův statek s přidruženými 576

www.ceskonamape.cz

hospodářskými budovami, kapli sv. Martina z r. 1754 a rodný domek spisovatele Václava Beneše Třebízského (1849–1884), na návrší nad obcí jeho pomník z r. 1892. Na návsi též barokní výklenková kaplička Nejsvětější Trojice z 18. stol. s kašnou. Nad obcí pískovcové skály se sklepy a barokními reliéfy.

a rybníkáře Štěpánka Netolického. Augustiniánský klášter založen r. 1367, v něm vznikl oltář Mistra třeboňského, památka středověké deskové malby světového významu, nyní v Národní galerii. Při klášteře cenný kostel sv. Jiljí, pův. raně gotický z r. 1280, přestavěn při založení kláštera, pozoruhodné dvoulodí se subtilními sloupy, polygonálním chórem a západní věží. Na Budějovickém předměstí renes. hřbitovní kostel sv. Alžběty z r. 1576 s barokní věží z r. 1784.

Třeboň – zámek

Třebíz – náves

Třebnice

Domažlice 49°28'51.16"N; 12°55'54.18"E

Ves poprvé zmíněna r. 1369, nyní část obce Meclov. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. s dodatečně přistavěnou věží, barokně upravován v 18. stol., loď kryta dřevěným kazetovým stropem.

Třebnice

Příbram 49°39'3.55"N; 14°21'38.25"E

Ves prvně připomínána r. 1379, nyní část města Sedlčany. Patrový zámeček barokního původu z r. 1760 v 19. stol. novorenesančně zmodernizován, rodiště proslulého rakouského maršálka Jana Josefa Radeckého z Radče (1766–1858).

Třebom

Pod Kopečkem pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1750–1756, severně od ní kaple sv. Víta z r. 1761, pův. s poustevnou. Na místě raně gotické tvrze vznikl po požáru r. 1562 renes. zámek, čtyřkřídlá stavba zdobená sgrafity a začleněná do jižní strany městských hradeb, kolem založen park, přístupno veřejnosti. Na náměstí řada cenných renes. domů, radnice s věží z r. 1566, mariánský sloup z r. 1780 se sochami světců a renes. kamenná kašna z r. 1569. Od r. 1608 v provozu proslulý pivovar. K jižnímu okraji města přiléhá rybník Svět, založen r. 1571 Jakubem Krčínem z Jelčan, na hrázi jeho pomník. Vodní plocha o rozloze 201 ha slouží rekreaci a jako středisko vodních sportů. Sousední Opatovický rybník o rozloze 160 ha založen Štěpánkem Netolickým již v letech 1510–1514, u něj barokní Opatovický mlýn, pův. letní sídlo třeboňských opatů. Od r. 1883 v provozu rašelinné lázně pro léčbu revmatických chorob, nejstarší Bertiny lázně, od r. 1975 také nové sanatorium Aurora na břehu rybníka Svět. V anglickém parku na jižním břehu rybníka rodinná Schwarzenberská hrobka v podobě novogotické kaple z let 1874–1877 a hřbitovní kostel sv. Jiljí pozdně gotického původu s věží z r. 1776.

Opava 50°2'45.24"N; 18°1'35.08"E

Obec obklopená ze tří stran státní hranicí poprvé zmíněna r. 1349, součástí českého území od r. 1920. Barokní kostel sv. Jiří z let 1781–1785.

Třeboň

Jindř. Hradec 49°0'15.05"N; 14°45'50.18"E

Historické město prvně zmíněno jako trhová osada v bažinatém kraji r. 1262, od konce 13. stol. městem, největší rozkvět za vlády Rožmberků v letech 1366–1611, staleté centrum rybníkářství, památková zóna. Z městského opevnění dochováno několik bašt a čtyři brány: na jihu Novohradská, za ní Svinenská, na západě u zámku Budějovická a na východě Hradecká, opevnění převážně dílem architekta

Třeboň – náměstí

www.ceskonamape.cz

577

Třebonín

K. Hora 49°52'10.37"N; 15°18'49.69"E

Obec prvně zmiňována již r. 1194. Na hřbitově kostel sv. Matěje románského původu, při renes. přestavbě v 16. stol. doplněn o věž, rozšířen r. 1790. Ve hřbitovní zdi hranolová dřevěná zvonice na podezdívce. Západně od obce nad Medenickým potokem stopy neznámého hrádku z 13.–14. stol. s mohutnými valy a příkopy, opodál dochovány pozůstatky dalšího opevnění. Dále k západu nad potokem dobře zachované tvrziště, pozůstatek tvrze Lomec ze 14. stol., po tvrzi zaniklé v 16. stol. dochován pahorek s příkopem.

Třebosice

Pardubice

dvoukřídlý zámek z 2. poloviny 17. stol., upraven na hotel. Řada srubových a hrázděných lidových staveb. Východiště ke zřícenině hradu Kalich – viz samostatné heslo.

Třemešná

Bruntál 50°12'17.94"N; 17°34'30.87"E

Obec ve Zlatohorské vrchovině prvně zmíněna r. 1256, za česko-uherských válek ve 2. polovině 15. stol. zpustla, obnovena až r. 1535. Barokní kostel sv. Šebestiána z r. 1736 s věží z r. 1780. V obci výchozí stanice úzkorozchodné železniční trati do Osoblahy z r. 1898, délka 20 km, technická památka.

Třemošná

Plzeň-sever

49°59'51.53"N; 15°44'6.71"E

49°48'52.17"N; 13°23'37.56"E

Obec poprvé zmíněna r. 1319. Gotický kostel Povýšení sv. Kříže doložen v polovině 14. stol., barokně upraven v 1. polovině 18. stol. Ve hřbitovní zdi cenná stupňovitá dřevěná zvonice barokního původu. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1869.

Obec poprvé zmíněna r. 1181, od 19. stol. průmyslový rozvoj a těžba černého uhlí a kaolínu, na město povýšena r. 1973. Historický ráz setřen moderní výstavbou. Východně v místní části Hamr rodiště malíře Václava Brožíka (1851–1901), pamětní deska. Při silnici na Kaznějov litinový hraniční sloup panství z počátku 19. stol.

Třebotov

Praha-západ 49°58'13.96"N; 14°17'28.5"E

Obec prvně uváděna r. 1361. Na návsi vodní tvrz z 15. stol. upravená na barokní zámeček. Pseudorománský kostel sv. Martina z let 1866–1867 na místě gotické stavby z r. 1352. Na okraji lesa zbytek židovského hřbitova z r. 1760.

Třebovle

Kolín 50°1'38.33"N; 14°57'45.77"E

Obec prvně připomínána r. 1297. Cenný raně gotický kostel sv. Bartoloměje z počátku 14. stol. barokně přestavěn v 17. stol. Při něm zvonice z r. 1661 s renes. zvonem. V místě pův. tvrze Knížecí dvůr, na protějším návrší Sázavský dvůr, barokně upraven na zámek. Před ním kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1729 se sochami světce a dvou andělů.

Třebsko

Příbram 49°37'30.33"N; 13°58'6.78"E

Obec prvně zmíněna r. 1367. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie přestavěn barokně v 17. stol., při pobytu v nedaleké Vysoké sem Dvořák chodil na mše a hrával na varhany a r. 1894 daroval kostelu lepší barokní nástroj, kostel se zařízením vyhořel po úderu blesku r. 1952, obnoven r. 1957, zachovány pouze dva renes. nápisové náhrobníky ze 16. stol. a dvě kamenné sochy. U severního okraje obce Horní šance a v údolí potoka Rejže Dolní šance, pozůstatky vojenských opevněných táborů císařského vojska z r. 1645 před bitvou u Jankova. V místě zvaném Podrejží zbytky sejpů po rýžování zlata.

Třebušín

Litoměřice 50°35'58.03"N; 14°12'21.29"E

Podhorská obec připomínána r. 1169. Dominantní barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1710 s dvěma kaplemi na místě staršího, fara z r. 1713, barokní sloup z r. 1726. Na návsi barokní 578

Třemošnice

Chrudim 49°52'11.38"N; 15°34'46.23"E

Obec založena jako osada kolem hospodářského dvora, prvně doložena r. 1564, na město povýšena r. 1994. Tvrz jako náhrada za hrad Lichnici postavena r. 1610, na patrový barokní zámek přestavěna r. 1750, ze stavby realizováno pouze jedno křídlo s kaplí, upraven na byty. Od r. 1816 tradice železáren v místní části Hedvikov. Na severozápadním okraji u osady Závratec torzo vápenky, do r. 1957 zpracovávala vápenec dopravovaný lanovkou z Prachovic.

Třemšín

Příbram 49°33'60"N; 13°46'38.8"E

Nejvyšší vrch (827 m n. m.) jižních Brd, na vrcholu v místě hradiště z doby bronzové vybudován počátkem 14. stol. gotický hrad, za husitských válek dobyt a koncem 15. stol. opuštěn, zříceniny zničeny romantickými úpravami na přelomu 18. a 19. stol. Nad zasypanou studní kaplička z r. 1771. Dochovány valy pravěkého hradiště a základy hradní věže a bašt, na nich chátrající dřevěná, 20 m vysoká rozhledna z r. 1888, bez výhledu. Pod vrcholem litinový Gangloffův kříž z r. 1870 připomíná lesního odborníka a vynálezce Karla Daniela Gangloffa (1809–1879).

Třešť

Jihlava 49°17'23.83"N; 15°28'54.55"E

Obec na Třeštickém potoce poprvé připomínána r. 1333, na město povýšena r. 1901, památková zóna, ve 14. stol. těžba stříbra, od 19. stol. rozvoj textilního průmyslu a výroby sirek, v 18. a 19. stol. proslulá výroba betlémů. Renes. čtyřkřídlý dvoupatrový zámek s nárožními věžemi přestavěn ze starší tvrze po r. 1580, upraven barokně r. 1660 a novorenesančně r. 1860, nyní přestavěn na hotel. Zámecký park o rozloze 15 ha založen v 17. stol. Románsko-gotický kostel sv. Martina z 13. stol. upravován barokně v 17. a 18. stol. Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Sienské z r. 1526, pův. luteránská

www.ceskonamape.cz

svatyně, obnoven po požáru r. 1824. Židovskou komunitu připomíná empírová synagoga z r. 1824 a jižně od města židovský hřbitov. Ve městě se narodil Josef Alois Schumpeter (1883–1950), vynikající ekonom, první rakouský ministr financí, profesor v Oxfordu a Harvardu, spolutvůrce japonského hospodářského zázraku. V rodném domě infocentrum a Muzeum Vysočiny s expozicí Spolku přátel betlémů. Na východním okraji památné aleje, na Šibeničním vrchu smírčí kámen.

Tři Bubny

Tři Sekery

Třeštice

Jihlava 49°14'41.81"N; 15°27'6.24"E

Obec prvně zmíněna r. 1385. Dochována lidová architektura z 18. a 19. stol., na návsi zvonička. Kaple sv. Antonína z r. 1936.

Třeština

Šumperk 49°47'49.25"N; 16°57'48.57"E

Obec prvně zmíněna r. 1353. Novogotický kostel sv. Antonína Paduánského z let 1865–1866. Dochováno několik lidových usedlostí z doby kolem r. 1840 s arkádami. Severozápadně v části Háj chráněný objekt vodní elektrárny a sousední vily z r. 1922.

Tři Bubny

Cheb 49°56'34.1"N; 12°36'59.67"E

Třešť – zámek

Chrudim 49°55'56.86"N; 15°51'4.42"E

Středověká osada, pův. zvaná Svatý Jiří, složená z kostela, hájovny, hostince a statku, nyní část obce Orel. Současný název z 18. stol. podle pojmenování hostince. Na plochém návrší gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. se dvěma presbytáři, věž upravena novogoticky, krajinná dominanta. Hvězdicovité opevnění s pětibokými bastiony z prusko-rakouské války r. 1778. Statek se štítem z 19. stol. K místu se váže pověst o třech rakouských bubenících, kteří nočním bubnováním vyvolali dojem přesily a zahnali Prusy ve válce v letech 1740–1745, jejich bubny údajně zakopány pod oltářem.

Pův. hornická obec doložena r. 1555, v minulosti těžba mědi. Pozdně barokní kostel Čtrnácti sv. Pomocníků pochází z let 1787–1809.

Tři Studně

Žďár n. S. 49°36'45.05"N; 16°2'12.2"E

Obec založena r. 1645 jako osada dělníků fryšavských hutí na pasece se třemi studánkami, nyní oblíbená rekreační oblast s rybníky Sykovec a Medlov. V obci kaplička se zvonicí z doby kolem r. 1880. V r. 2004 recesisticky otevřeno nejmenší náměstí světa, zvané náměstí Evropské unie. Malovaný včelín s obrazem patrona včelařů sv. Ambrože. Vila hudebního skladatele Václava Kaprála (1889–1947) z r. 1933 nyní v majetku Českého hudebního fondu, pamětní deska připomíná pobyty i jeho dcery, skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940), na zahradě její symbolický hrob s železným křížem z pův. hrobu v Montpellier. Návštěva inspirovala hudebního skladatele Bohuslava Martinů a básníka Miloslava Bureše ke kantátě Otvírání studánek. Západně v lese u pramenů Barborka a Vitulka tradice otvírání studánek obnovena r. 1993.

Třinec

Frýdek-Místek 49°40'59.97"N; 18°40'7.46"E

Pův. obec prvně zmíněna r. 1444, až do 19. stol. prakticky bezvýznamná. Vzhledem k výhodné poloze od r. 1839 budovány vysoké pece, slévárna, smaltovna nádobí, po vybudování železnice ještě r. 1873 koksovna a koncem 70. let 19. stol. válcovna železa. Obec povýšena na město r. 1931, bouřlivý rozvoj průmyslu po 2. světové válce, nyní pro měs-

www.ceskonamape.cz

579

to charakteristická velká panelová sídliště pro zaměstnance železáren. Farní kostel sv. Alberta z let 1882–1885. Muzeum historie města a místních železáren z r. 1969. K městu patří několik sportovních a oddechových areálů. V podhorské místní části Oldřichovice dolní stanice lanové dráhy na vrch Javorový (1032 m n. m.), na vrcholu turistická chata, ve svahu lyžařské terény.

Třísov

Č. Krumlov 48°52'58.87"N; 14°20'50.37"E

Malá ves prvně doložena r. 1389 jako součást panství hradu Dívčí Kámen, nyní část obce Holubov. Kaplička z r. 1777 u památné lípy. Na výšině nad Vltavou archeologická památková rezervace, keltské oppidum Abiluon, hradiště o rozloze 26 ha, zachována soustava příkopů a valů s patrnou bránou. Východiště ke zřícenině hradu Dívčí Kámen – viz samostatné heslo.

Třístoličník

Tábor 49°17'25.78"N; 14°48'14.59"E

Obec při Černovickém potoce prvně zmíněna r. 1354. Býv. tvrz ze 14. stol. v letech 1767–1797 přestavěna na patrový barokní zámek, upraven r. 1893, jednopatrová budova s nárožními věžičkami nyní účelově využita. Na návsi barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1719–1724, kamenný kříž z r. 1884, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749 a kaplička sv. Václava z r. 1750. Na okraji obce kaplička Panny Marie z r. 1884. Někdejší židovskou komunitu připomíná býv. synagoga z 1. poloviny 19. stol., upravena r. 1936 na sokolovnu, nyní obytný dům. Při jižním okraji židovský hřbitov z doby před r. 1713 s dochovanými náhrobky od r. 1737. Rodiště Karla Ančerla (1908–1973), dirigenta světové pověsti, býv. šéfdirigenta České filharmonie, a hraběte Bedřicha Všemíra Berchtolda (1781–1876), lékaře, českého vlastence, botanika, cestovatele a spoluzakladatele Národního muzea, jejich pamětní desky na budově obecního úřadu.

Prachatice 48°46'50.63"N; 13°48'18.25"E

Třístoličník (1311 m n. m.), skupina tří výrazných skal na ostrém lomu hranice se SRN (německy Dreisesselberg), vlastně předvrchol hory Hochstein (1332 m n. m.), ke třem kamenným blokům připomínajícím trůny se váže pověst o zasedání králů Čech, Rakouska a Bavor. Skalní skupina s vyhlídkami stejně jako horský hotel s restaurací již na bavorské straně. Z české strany náročný výstup z osady Nové Údolí kolem památníku inženýra Josefa Rosenauera, projektanta Schwarzenberského kanálu (viz samostatné heslo), v sousedství retenční tzv. Rosenauerova nádržka, u níž vlastní plavební kanál začíná.

Třtice

Tučapy

Rakovník 50°11'3.91"N; 13°51'45.11"E

Obec doložena r. 1352. Hodnotný barokní kostel sv. Mikuláše z doby po r. 1725. Jižně od obce řetězec rybníků na potoce Loděnici, mezi nimi rekreační Bucký rybník o rozloze 20 ha, na jeho břehu pláže a tábořiště.

Tuhaň

Č. Lípa 50°32'13.69"N; 14°28'2.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní kostel sv. Havla z r. 1711, při něm samostatná empírová zvonice z r. 1833, za ním skupina soch z r. 1885. Řada roubených lidových staveb a barokních soch z 18. stol.

Tuchoměřice

Praha-západ 50°7'59.34"N; 14°16'53.14"E

Obec na Únětickém potoce prvně zmíněna r. 1301, nyní složena z pův. samostatných obcí Tuchoměřice, Kněžívka a Pazderna. Od r. 1665 na místě starší tvrze budována jezuitská rezidence, čtyřkřídlá dispozice s arkádovým dvorem, u ní špýchar z r. 1711. Barokní kostel sv. Víta z let 1667–1669, klášter nyní sídlem římskokatolické komunity Chemin Neuf. Sbor církve čs. husitské z 1. poloviny 20. stol. Východně od obce hřbitovní barokní kaple sv. Rozálie z r. 1674. Barokní socha Immaculaty z r. 1712. Přírodní památku představují buližníkové skály v Kněžívce, které bývaly mořským dnem.

Tuchoraz

Kolín 50°2'51.06"N; 14°51'1.77"E

Obec nad Šemberou prvně zmíněna r. 1295. Mohutná věžová tvrz založena koncem 13. stol., náročnou přestavbu dokládá nápisová deska z r. 1474. Kromě krásné věže s polygonálním schodišťovým přístavkem zachovány malé zbytky hradeb, zbytek rozebrán po r. 1770 na jiné stavby. V sousedství chátrající pozdně gotický hospodářský dvůr z r. 1547. Kamenná zvonička z 19. stol., proti ní kaplička Panny Marie z r. 1908, novodobá kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 2004 při cestě do Zahrad.

Třtice – Bucký rybník 580

www.ceskonamape.cz

barokně přestavěn v letech 1635–1640, rozšířen r. 1720. V zahradě torzo barokní lodžie z let 1720–1730. Vstupní barokní brána do areálu zámku z r. 1734. Býv. patrový hostinec na návsi vznikl úpravou nedostavěného kostela z r. 1734.

Tupadly

Mělník 50°26'31.61"N; 14°28'23.68"E

Obec v údolí říčky Liběchovky prvně připomínána r. 1547. Nad ní návrší Kostelec, na místě tvrze s hospodářským dvorem od r. 1840 nedokončený pseudorománský zámeček Slavín s prvky maurské architektury, zachována věž a několik přízemních staveb, nyní v soukromém vlastnictví, pův. sochařská výzdoba v Národním muzeu. Dochováno několik roubených a hrázděných lidových staveb. Nad obcí při silnici výklenková kaplička nad pramenem.

Tupadly

Klatovy 49°24'15.67"N; 13°13'40.88"E

Tuchoraz – tvrz

Tuchořice

Louny

Ves prvně připomínána r. 1331, nyní část města Klatovy. Gotická tvrz ze 14. stol. již v 15. stol. zpustla, dochováno tvrziště obehnané příkopem a valem. Jižně od vsi Tupadelské skály, chráněná významná skupina buližníkových skal, horolezecké terény.

50°17'4.27"N; 13°39'48.29"E

Chmelařská obec prvně připomínána r. 1239. Na místě středověké tvrze prostý patrový barokní zámek z 18. stol. s romantickou věží a nárožními rizality. Na návsi barokní mariánský sloup z r. 1680, u hřbitova pův. gotická kaple Nanebevzetí Panny Marie přestavěná barokně r. 1666. Severně přírodní památka Miocenní sladkovodní vápence s nalezištěm zkamenělin v býv. vápencovém lomu. U rybníka památný dub. Při východním okraji přírodní památka Travertinová kupa, paleontologické naleziště kosterních pozůstatků.

Tupesy

Obec prvně připomínána r. 1220 v majetku velehradského kláštera. Od 14. stol. tradice výroby keramiky. V chráněném obydlí zemědělce a hrnčíře z r. 1838 muzeum a výrobna keramiky. Kaple Navštívení Panny Marie z doby po r. 1920. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753.

Turkovice Tuklaty

50°5'1.15"N; 14°46'12.99"E

Tulešice

Znojmo 49°2'20.29"N; 16°12'20.56"E

Obec prvně připomínána r. 1365. Barokní zámek z r. 1711 na místě starší tvrze rozšířen r. 1726 a do současné podoby upraven r. 1743, nyní soukromý a nepřístupný. Zámecký park z počátku 18. stol. s cennými dřevinami. Na návrší pozdně barokní kaple sv. Floriána z r. 1782 s cenným interiérem.

Tupadly

K. Hora 49°52'5.9"N; 15°24'10.03"E

Obec na Hlubokém potoce prvně připomínána r. 1242. Trojkřídlý renes. zámek vznikl přestavbou starší tvrze r. 1538,

Pardubice 49°57'9.37"N; 15°32'57.1"E

Kolín

Obec doložena r. 1207. Raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1668, při něm zvonice z 18. stol. vzniklá úpravou věžovité gotické tvrze. Architektonicky zajímavá barokní fara z 18. stol. na půdorysu ondřejského kříže, později upravena na byty a sídlo obecního úřadu, nyní v soukromém vlastnictví. Barokní sochy Panny Marie z r. 1717 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1743, kamenný kříž z r. 1820. Venkovská usedlost s bránou z r. 1779.

Uh. Hradiště 49°5'3.01"N; 17°22'12.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1257. Raně gotický kostel sv. Martina z konce 13. stol. rozšířen barokně r. 1729, věž přistavěna r. 1817. Na hřbitově empírová pohřební kaple Pachtů z Rájova z r. 1839. Barokní fara z let 1727–1731. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Turnov

Semily 50°35'15.35"N; 15°9'8.75"E

Město nad Jizerou prvně připomínané r. 1272 vzniklo sloučením vsí Hruštice a Turnov, v okolí naleziště drahých kamenů, r. 1884 založena jedna z prvních šperkařských škol na světě. Pozdně gotická radnice z r. 1526 přestavěna novorenesančně r. 1894. Monumentální novogotický kostel Panny Marie z let 1838–1853 s charakteristickou nedostavěnou věží na místě staršího gotického. Na horním konci náměstí barokní kostel sv. Františka Serafinského z let 1651–1657, upraven empírově v letech 1822–1824, při něm býv. klášter františkánů z r. 1707. Děkanský kostel sv. Mikuláše z poloviny 14. stol. barokně upraven r. 1722, barokní děkanství z r. 1708. Na návrší hřbitovní kostel sv. Matěje na Hruštici gotického původu, upraven r. 1894. Secesní budova šperkařské školy z r. 1910. Muzeum Českého ráje. Dochovaná synagoga z r. 1719 zpřístupněna po opravě od r. 2009. Židovský hřbitov ze 17. stol. Rodiště obro-

www.ceskonamape.cz

581

zeneckých buditelů Václava Fortunáta Durycha (1735–1802) a Antonína Marka (1785–1877), historiků Josefa Pekaře (1870–1937) a Josefa Vítězslava Šimáka (1870–1941), hudebního skladatele a dirigenta Zdeňka Folprechta (1900–1961) a filozofa Jana Patočky (1907–1977). Při severním okraji města zámek Hrubý Rohozec – viz samostatné heslo.

Tursko

Praha-západ 50°11'30.35"N; 14°19'26.98"E

Obec připomínána prvně r. 1100, archeologické nálezy dokládají osídlení v době bronzové, v letech 1237–1848 centrum panství křižovnického řádu. Barokní kostel sv. Martina nově postaven r. 1706 na místě staršího, zničeného r. 1637. Křižovnická rezidence středověkého původu přestavěna barokně r. 1725, v minulosti přepřahací stanice jízdní pošty. V okolí obce pahorky Ers s mohylami z doby železné a Krliš, patrně pravěká mohyla s hroby z 11. stol. Do místa kladena bájná bitva lucké války mezi knížaty Neklanem a Vlastislavem na tzv. Turském poli.

Tuř

Jičín 50°23'38.24"N; 15°25'5.19"E

Tvarožná

Brno-venkov 49°11'29.68"N; 16°46'22.34"E

Obec prvně zmíněna r. 1228. V místě pův. středověké svatyně novogotický poutní kostel sv. Mikuláše z r. 1881 s dominantní věží, na hřbitově barokní oltář z pův. kostela zbořeného r. 1880. Pod kostelem pomník kněze a spisovatele Václava Kosmáka z r. 1923. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., pamětní deska civilním obětem bitvy u Slavkova, r. 2003 odhaleny Tvaroženské Venuše, bronzové plastiky tří stylizovaných ženských postav na betonových soklech. V býv. cihelně dochována kruhová pec. Západně návrší Santon, významný bod bitvy u Slavkova, stanoviště francouzské armády připomíná kopie osmiliberního kanonu a poutní kaple Panny Marie Sněžné z r. 1832, vystavěna na základech pův. dřevěné kaple z r. 1700, na její severní straně mramorové desky s bronzovými portréty důstojníků velících vojskům v okolí. Na jihovýchodním svahu pozůstatky zákopů vybudovaných francouzskými vojáky a pomník padlým v „bitvě tří císařů“. Na jižním svahu býv. větrný mlýn z 19. stol. Na obecním úřadě diorama napoleonské bitvy s expozicí a videoprogramem. U motorestu Rohlenka litinová socha rakouského granátníka v nadživotní velikosti z r. 1890.

Obec prvně zmiňována r. 1384. Na místě gotické tvrze vybudován jezuity na přelomu 17. a 18. stol. barokní zámek, po r. 1850 upraven klasicistně, nyní rekonstruován novým majitelem. Kaplička Panny Marie z r. 1836, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1764.

Tuřany

Kladno 50°13'54.25"N; 14°1'47.73"E

Obec připomínána r. 1115. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie upravován v 18. stol., v interiéru cenná gotická socha Madony. U něj dřevěná zvonice z r. 1717 na podezdívce. Památný pajasan žláznatý. Na okraji obce směrem na Slaný starý milník.

Tvarožná – Santon

Tvarožná Lhota

Hodonín 48°52'38.12"N; 17°21'35.18"E

Obec prvně připomínána r. 1486. Funkcionalistický kostel sv. Anny z let 1931–1933. Muzeum oskeruší, z obce vycházejí dvě větve okružní oskerušové naučné stezky. Jižně od obce vrch Travičná (380 m n. m.) s 53 m vysokou telekomunikační věží z r. 2001, ve výši 34 m ochoz rozhledny, pod rozhlednou areál Salaš Travičná s muzeem roubených salaší, malým arboretem a sportovními atrakcemi.

Tvoršovice

Benešov 49°45'0.52"N; 14°37'54.17"E

Ves na Janovickém potoce prvně zmíněna r. 1380, nyní část města Bystřice. Pův. gotická tvrz zanikla beze stop, barokní zámek z r. 1701 upraven koncem 19. stol. Při něm anglický park z r. 1800 s památnými stromy, umělými jeskyněmi, rybníky a vodopádem. Objekt vrácen v restituci, nyní nepřístupný. Na okraji vsi golfový areál. Rodiště herce Zdeňka Štěpánka (1896–1968).

Tvořihráz

Znojmo 48°55'4.35"N; 16°8'15.47"E

Tuřany – zvonice 582

Obec prvně zmíněna r. 1349. Gotická tvrz ze 14. stol. po požáru r. 1634 zanikla beze stop. Po r. 1689 vybudován barokwww.ceskonamape.cz

ní zámek s kaplí sv. Dominika jako letní rezidence znojemských dominikánů, upravován po požáru r. 1732 a znovu kolem r. 1900, pod ním rozsáhlé vinné sklepy, nyní účelově využit. Socha sv. Jana Nepomuckého a barokní kamenný most přes Jevišovku z r. 1706.

Tvrdonice

Břeclav 48°45'38.28"N; 16°59'35.97"E

Obec na Podluží prvně zmíněna r. 1264. V národopisném areálu každoroční slavnosti, od 20. stol. v okolí těžba ropy. Tvrz doložená r. 1270 zanikla ve 14. stol., pozůstatkem tvrziště pahorek v zahradě. Zachovány stavby lidové architektury, soubor slováckých domů z počátku 19. stol. Barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1673 zbořen r. 1879 a v letech 1880–1884 nahrazen novou stavbou. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1841.

Tvrzice

je Kopeckého (1775–1847). Kaple Panny Marie Karlovské z r. 1864. Renes. radnice s podloubím přestavěna po požáru r. 1796, dochována řada goticko-renes. historických domů. Stará pošta z r. 1776, kašna z r. 1759, budova školy z let 1859–1860. V části zvané Malá Strana renes. solnice z r. 1708. Přes Vltavu cenný železný secesní most z r. 1892, poškozen povodní r. 2002. Rodiště historika Josefa Sakaře (1870–1937) a obrozeneckého básníka Antonína Jaroslava Puchmajera (1769–1820), pamětní deska. Otáčivé hlediště divadelního spolku Vltavan z r. 1983. Na okraji města velké sídliště pro zaměstnance jaderné elektrárny Temelín. Na západním okraji pod vrchem Semenec 7 m vysoká betonová rozhledna z r. 1930 s plošinou ve výši 5 m, dále k západu od r. 1994 stanice Pomoc přírodě. Severovýchodně od města Velký Depot, barokní sousoší Kalvárie na místě velkého výbuchu na dělostřeleckém cvičišti r. 1753 se 43 oběťmi.

Prachatice 49°7'14.97"N; 13°58'3.93"E

Obec prvně uváděna r. 1315. Dochovány stavby selského baroka z dílny Jakuba Bursy.

Týn nad Bečvou

Přerov 49°31'0.2"N; 17°37'4.73"E

Obec prvně připomínána r. 1447. Barokní kostel Panny Marie z r. 1723 přestavěn r. 1777. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1778. Pamětní deska na domě, kde pobýval v letech 1852–1854 u své sestry Bedřich Smetana, na starém hřbitově pomník na hrobě jeho dvouleté dcerky Gabriely, která tu r. 1854 zemřela. Jménem Gabrielka nazvána lesní cesta do Hranic. Východiště na hrad Helfštýn – viz samostatné heslo.

Týn nad Vltavou

Č. Budějovice 49°13'24.29"N; 14°25'14.51"E

Pův. biskupský dvorec při soutoku Vltavy s Lužnicí doložen r. 1229, od r. 1327 město, od r. 1609 město královské. Biskupský hrad z 13. stol. zničen za třicetileté války, zachován jen renes. most přes příkop a valy, prostor upraven na sady. Místo hradu na náměstí vybudován r. 1699 arcibiskupský zámek, od r. 1955 sídlo městského muzea, přístupné podzemní chodby z 15. stol. Kostel sv. Kryštofa z 2. poloviny 13. stol. při renes. přestavbě r. 1569 přesvěcen na kostel sv. Jakuba, barokně upraven v letech 1753–1763.

Týn nad Vltavou – kostel

Týnec

Břeclav 48°46'40.07"N; 17°0'41.68"E

Pův. pohraniční hradiště nad Moravou připomínáno r. 1030, osada v místě současné obce písemně doložena r. 1271. Tvrz zmiňovaná r. 1244 zničena za uherských válek r. 1470, dochován pahorek tvrziště poškozený při regulaci říčky Kyjovky. V minulosti v okolí těžba lignitu, nyní ropné vrty. Barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z r. 1760. Na okraji obce památný dub, v části Hradištěk náměstíčko s vinnými sklípky.

Týnec

Klatovy 49°20'51.02"N; 13°15'54.35"E

Týn nad Vltavou – zámek

Děkanství z r. 1691 obnoveno r. 1800. Hřbitovní kostel sv. Víta z let 1681–1682, na hřbitově hrob loutkáře Matě-

Obec doložena r. 1227. Na místě středověké tvrze postaven v letech 1721–1760 rozsáhlý dvoupatrový barokní zámek. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol., věž přistavěna v 17. stol., stavba barokizována v 18. stol. Před kostelem barokní sochy sv. Jana Křtitele a Immaculaty z r. 1754. Jihozápadně boží muka z r. 1575. Severozápadně osada Loreta, v ní býv. patrový lovecký zámeček Kolowratů z počátku 18. stol. upravený na hájovnu, poutní loretánská kaple z r. 1711, obnovena r. 1831, nyní nově opravena. Poblíž důlní štola po těžbě vápence v letech 1889–1910, portál z r. 1889, významné zimoviště netopýrů. Západně od ní na návrší v lese zřícenina velké čtyřboké barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

www.ceskonamape.cz

583

Týnec nad Labem

Kolín

Týniště nad Orlicí

Rychnov n. Kn.

50°2'34.42"N; 15°21'24.08"E

50°8'57.57"N; 16°4'40.6"E

Obec na návrší nad Labem doložena r. 1110, status města z r. 1600 obnoven r. 1998. Na skalnatém ostrohu pozdně gotická tvrz, v 18. stol. upravena na sýpku. Na náměstí kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z 12.–13. stol., barokní podoba z doby po r. 1780, klasicistně přestavěn v letech 1837–1838, před ním pozdně barokní socha sv. Jana Křtitele. Zajímavá pozdně barokní fara, před ní dvě památné lípy. Barokní radnice z r. 1778. Na náměstí rovněž tzv. Velký dům, goticko-renes. stavba doložená r. 1584, která měla nahradit chátrající tvrz, v 18. stol. barokně upravena. Sloup se sochou Immaculaty z r. 1768 a kašna se sochou Karla IV. Hřbitovní kostel Panny Marie Bolestné vznikl v letech 1806–1815 přestavbou barokní kaple z r. 1724. Rodiště Viléma Heše (1860–1907), pěvce Národního divadla. Východně od města na návrší Kolo stopy opevněného sídliště z doby laténské, snad malé keltské oppidum.

Obec při soutoku Divoké a Tiché Orlice doložena r. 1361, na město povýšena r. 1914, železniční křižovatka, po výstavbě železnice r. 1874 rozvoj průmyslu. Renes. tvrz z doby po r. 1559 změněna v 17. stol. na hospodářský dvůr, dochovány zbytky sgrafit na jedné z budov. Na náměstí empírová radnice z r. 1839 a mariánský sloup z let 1734–1735. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše po požáru obnoven barokně r. 1692, rozšířen r. 1788 a upraven r. 1842. Barokní fara z r. 1739. Lovecký zámeček Jägerhaus z poloviny 18. stol. znehodnocen modernizací ve 20. stol.

Týnec nad Sázavou

Benešov 49°49'46.94"N; 14°35'34.37"E

Obec prvně doložena r. 1318, na město povýšena r. 1969, průmyslové a rekreační centrum dolního Posázaví, od r. 1931 tradiční výroba motocyklů JAWA. Z románského hradu z doby kolem r. 1200 zachována hranolová věž, při ní románská rotunda z 11. stol., v sousedství muzeum týnecké kameniny z r. 1959. Býv. továrna na kameninu značky Teynitz z r. 1793 se znakem hraběte Vrtby z r. 1812 novodobě přestavěna. Hřbitovní kostel sv. Šimona a Judy gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1755 a upraven v letech 1872 a 1902.

Týřov

Rakovník 49°58'23.89"N; 13°47'18.25"E

Týřov jako jeden z nejstarších českých královských hradů vznikl před r. 1249 podle vzoru francouzských kastelů, v Čechách zcela jedinečná pevnost. V dolní části hospodářské budovy, horní část s palácem chránila zeď a vysoká okrouhlá věž. Hrad proslul v letech 1315–1316 jako vězení mocného králova zástupce Jindřicha z Lipé. Od husitských válek v zástavě chátral, koncem 15. stol. již neobyvatelný. Zřícenina s úchvatným výhledem do údolí Berounky přístupná po značené stezce od Skryjí.

Týřov – zřícenina hradu

Úbislav

Prachatice 49°7'14.25"N; 13°39'52.19"E

Malá horská ves, nyní část obce Stachy. Na návsi kohoutí kříž z 19. stol. Jihovýchodně u rybníka rekreační areál s chatovou osadou a kempem.

Úbislavice

Jičín 50°28'20.62"N; 15°28'10.96"E

Týnec nad Sázavou – hrad s rotundou 584

Obec prvně připomínána r. 1357. Gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol. nahrazen barokní stavbou z let 1712–1720. Zachován rozsáhlý soubor lidové roubené architektury včetně mlýna z r. 1815. Rodiště filologa Jana Gebauera (1838–1907), pamětní deska. www.ceskonamape.cz

Úboč

Domažlice

Uhelná

Jeseník

49°26'35.13"N; 13°5'15.93"E

50°22'0.62"N; 17°1'46.93"E

Obec doložena r. 1251 jako rytířské sídlo, místní tvrz zanikla ve 14. stol. po připojení vsi k Novému Herštejnu. Ves dříve složená ze dvou částí měla dva kostely. V Horní Úboči stál středověký opevněný kostel sv. Václava, po zrušení Josefem II. zbořen r. 1791, zdivo použito na výstavbu špýcharu. Na návsi v býv. Dolní Úboči kostel sv. Mikuláše ze 13. stol., kaple sv. Anny k němu přistavěna r. 1763, věž zvýšena r. 1851. Naproti barokní fara z r. 1728, ve farní zahradě dochována část starého tvrziště, pahorek s částí valu a příkopu.

Obec prvně připomínána r. 1290, do r. 1948 zvána Serksdorf (z německého Sorgsdorf). Nynější český název upomíná na někdejší těžbu lignitu, jeho pozůstatkem zatopený lom, tzv. Pelnárův důl, nyní sloužící k rekreaci. Kostel sv. Kateřiny z r. 1801, kaple sv. Floriána na návsi z 18. stol. a socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. stol.

Uhelná Příbram

Havl. Brod 49°46'3.14"N; 15°35'6.56"E

Údlice

Chomutov 50°26'25.25"N; 13°27'34.77"E

Obec na okraji Chomutovské pánve doložena r. 1295. Pozdně románský kostel Povýšení sv. Kříže goticky upraven r. 1579, další úpravy v letech 1924–1926. K němu přeneseny některé hodnotné plastiky ze zaniklých obcí. Středověká tvrz v letech 1692–1695 přestavěna na barokní zámeček, účelově využit. Barokní radnice z r. 1740 a špýchar ve stejném slohu.

Údolí ztracených štol

Jeseník

Obec prvně zmiňována r. 1352, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2006, název od uhlířů pálících dřevěné uhlí v okolních lesích. Dominantní gotický kostel sv. Michaela archanděla ze 14. stol. barokně upraven ve 2. polovině 18. stol. Při něm barokní fara z r. 1760 s mansardovou střechou. Dochováno několik lidových stavení z 1. poloviny 19. stol. Severně Strážní vrch (511 m n. m.) s výhledem, jižně lesem zarostlý skalní útvar zvaný Kobylí hlava (535 m n. m.). Jihovýchodně tzv. Zkamenělá řeka, proud balvanů o délce 100 m, přírodní úkaz z období třetihor.

Uherčice

Znojmo

50°15'12.13"N; 17°22'20.63"E

48°54'47.59"N; 15°37'52.01"E

V Údolí ztracených štol na potoku Olešnice u Ondřejovic, nyní části města Zlaté Hory, hornický skanzen s naučnou stezkou. V něm vybudovány repliky dvou dřevěných zlatorudných mlýnů.

Příhraniční obec prvně doložena r. 1312. Mezi památkami vyniká složitý komplex zámku přestavěného renesančně ze starší tvrze r. 1554, později vznikl arkádový dvůr, upraven barokně a klasicistně, v letním období zpřístupněn. V 18. stol. založena barokní zahrada s navazujícím anglickým parkem s obeliskem a umělou romantickou zříceninou, nad obcí barokní sýpka. Na návsi památná lípa, dochovány hodnotné lidové a hospodářské stavby. Stará cihelna Collaltů z počátku 19. stol., technická památka.

Údolský hrádek

Tábor 49°23'60"N; 14°53'54.16"E

Malý hrad v Josafatském údolí založen ve 14. stol. na ostrohu, chráněn rybníkem, potokem Bělá a příkopem ve skále, zbořen po r. 1439, zachován příkop a malé zbytky zdí, většina zdiva použita na stavbu již opuštěného sousedního mlýna, areál znehodnocen novější zástavbou. Přístup po značené cestě od osady Nové Dvory u Dolních Hořic.

Údrč

K. Vary 50°8'4.27"N; 13°5'13.76"E

Ves prvně uváděna r. 1169, nyní část města Bochov. Gotická tvrz doložena r. 1349, zanikla za třicetileté války, patrné kruhové tvrziště s příkopem a valem. V sousedství postaven v 17. stol. barokní zámek, mnoha přestavbami ztratil původní podobu i historickou hodnotu. Pův. gotický kostel sv. Linharta upraven barokně v 18. stol.

Údrnice

Jičín 50°22'28.08"N; 15°15'41"E

Obec prvně doložena r. 1320. Gotický kostel sv. Martina z 2. poloviny 14. stol. opravován r. 1592. Nízká dřevěná hranolová zvonice patrně z počátku 19. stol. Kamenný kříž z r. 1780. Jižně návrší Hrádek se stopami hrádku Zlivštejn, opuštěn v 16. stol., zachovány části valů a příkopů.

Uherčice (Znojmo) – zámek

Uherčice

Břeclav 48°58'1.13"N; 16°39'29.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1220. V 17. stol. městečkem, dochována pozdně renes. radnice z r. 1602 s arkádami, později hostinec, po opravě v letech 1995–1997 stavba vrácena pův. účelu, www.ceskonamape.cz

585

slouží jako obecní úřad s hostincem v přízemí. Novogotický dvoulodní kostel sv. Jana Křtitele z let 1893–1894.

Uherské Hradiště

Uh. Hradiště 49°4'5.34"N; 17°28'1.29"E

Historické město založeno jako královské r. 1257 v místě starého osídlení na ochranu Moravy před uherskými vpády, pův. název Nový Velehrad, později Hradiště, současný název doložen r. 1497, od r. 1990 památková zóna, centrum Slovácka. Dochovány zbytky hradeb z 15. stol. s výpadní Matyášovou brankou. Stará radnice z r. 1514 s věží upravena v 18. a 19. stol., nová radnice z r. 1892. Na náměstí morový sloup z let 1715–1721, kašna s plastikou delfínů z téže doby. Renes. dům U Slunce z r. 1578, nyní hotel. Lékárna U Zlaté koruny z konce 17. stol. Barokní kostel sv. Františka Xaverského s jezuitskou kolejí z let 1653–1686. Františkánský klášter s kostelem Zvěstování Panny Marie z r. 1490 barokně přestavěn v letech 1656–1720, nyní archiv. Barokní zbrojnice z let 1721–1723, nyní Galerie Slováckého muzea. Pozdně gotická kaple sv. Alžběty upravena r. 1995 na lékárnu. Barokní kaple sv. Šebestiána z r. 1715. Ve Smetanových sadech Slovácká búda a Slovácké muzeum. Synagoga z r. 1875 upravena na knihovnu. Slovácké divadlo založeno r. 1945. V městské části Sady, pův. Derfle, odkryt velkomoravský dvorec a pohřebiště, možné sídlo knížete Svatopluka. Kostel Narození Panny Marie pozdně gotického původu přestavěn barokně v 18. stol. a upraven po požáru r. 1876. Morový sloup z r. 1691, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723, boží muka z r. 1687. Pomník na místě býv. židovského hřbitova. V městské části Mařatice raně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1613–1614. Barokní kaple zvaná Poklona a boží muka z poloviny 18. stol. Na návrší morová kaple sv. Rocha z let 1680–1681. Dochován soubor vinných sklepů. Východně na návrší Rovnina 50 m vysoký telekomunikační stožár z r. 2003 s ochozem rozhledny ve výši 24 m. Ve městě každoroční Letní filmová škola s přehlídkou filmů. Rodiště dirigenta a hudebního skladatele Zdeňka Chalabaly (1899–1962) a Břetislava Rychlíka (1958), režiséra a herce.

Uhersko

Pardubice 49°59'32.37"N; 16°1'9.46"E

Obec nad říčkou Loučnou prvně připomínána r. 1308. Barokní dvůr s branou, v něm barokní zvonička. Rovněž barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1704. Na budovách z let 1922–1927 sgrafitová výzdoba. Severovýchodně Bažantnice, přírodní rezervace o rozloze 19 ha, dubohabřina se vzácnou květenou a hnízdištěm ptáků, severně rekreační rybník Lodrant.

Uherský Brod

Uh. Hradiště 49°1'23.21"N; 17°38'49.96"E

Starobylá obec u brodu na říčce Olšavě doložena r. 1140, na královské město povýšena r. 1272, nyní památková zóna. Na místě gotického hradu ze 14. stol. vystavěn kolem r. 1700 barokní zámek zvaný Baráník, komplex budov obklopujících obdélné nádvoří doplněný o bašty městských hradeb, nyní sídlo Muzea J. A. Komenského. Zachovány malé zbytky hradeb ze 13. stol. a jediná brána jako vstup do muzea. Ve městě goticko-renes. patrový čtyřkřídlý Panský dům z r. 1512 s arkádami, účelově využit. Na náměstí pozdně gotický dům přestavěn barokně v letech 1703–1715 na radnici. Barokní farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1717–1733, r. 1881 přistavěna 60 m vysoká věž. Dominikánský klášter založen r. 1262, zrušen r. 1950, obnoven r. 1994. Při něm klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu, barokně vystavěn v letech 1636–1670 jako poutní s obrazem Černé madony. Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele s renes. věží z r. 1589 upraven barokně r. 1667, zrušen r. 1784, od r. 1920 slouží jako sbor Mistra Jana Husa církvi čs. husitské. Ve městě mariánský sloup z r. 1785, barokní kašna se sochou sv. Floriána z r. 1756 a kaple Andělů strážných z r. 1763. Osobu J. A. Komenského, který tu prožil dětství, připomíná kromě muzea gymnázium z r. 1896, obelisk z r. 1992 a pamětní deska, město považováno za jedno ze tří jeho možných rodišť. Pivovar Janáček založen r. 1894. V místní části Újezdec kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1932. Město rodištěm grafika a rytce Josefa Herčíka (1922–1999) a spisovatele Františka Kožíka (1909–1997).

Uherský Ostroh

Uh. Hradiště 48°59'12.01"N; 17°24'17.1"E

Obec na ostrově v řece Moravě prvně zmíněna r. 1286, městem od r. 1371, od r. 1990 památková zóna. Pův. zeměpanský hraniční hrad Stenice, později Ostroh, založen kolem r. 1260, v letech 1560–1570 přestavěn na čtyřkřídlý renes. zámek, zpustošen v letech 1605 a 1645, od r. 1945 v majetku města a účelově využit, v části od r. 2004 zámecká galerie. Barokní kostel sv. Ondřeje s výrazným vstupním průčelím z let 1751–1758, z téže doby barokní sochy sv. Petra z Alkantary, Libora, Jana Nepomuckého a Floriána. Židovský hřbitov ze 17. stol. přenesen r. 1954 kvůli poškození o 100 m dále a historické náhrobníky znovu osazeny. Přístaviště na Baťově kanálu. Rodiště spisovatele a malíře Zdeňka Galušky (1913–1999).

Uhlířské Janovice

K. Hora 49°52'55.81"N; 15°3'49.98"E

Uherské Hradiště – morový sloup 586

Pův. osada uhlířů založena ve 13. stol., na město povýšena r. 1739. V 19. stol. lidové hrnčířství a výroba keramiky. www.ceskonamape.cz

V parku pod náměstím pův. románský kostel sv. Jiljí z 2. poloviny 13. stol., později přestavěn goticky a restaurován po požáru r. 1904. Za ním gotická márnice a dřevěná zvonička z doby kolem r. 1800. Na náměstí barokní kostel sv. Aloise z let 1768–1795, patrová rokoková fara z let 1761–1763, barokní zájezdní hostinec z r. 1740, stará radnice z r. 1846 a muzeum keramiky v empírové budově z r. 1838. Dochována barokní sýpka z 2. poloviny 18. stol. Jižně od města zbytek židovského hřbitova z r. 1833, zachována část ohradní zdi a jeden náhrobek na louce.

18. stol. o věž s kaplí Povýšení sv. Kříže, u něj hospodářský dvůr s barokní sýpkou z 18. stol. a dominantní lipovou alejí. Na okraji barokní kaple sv. Antonína Paduánského z 1. poloviny 18. stol. s dalekým výhledem do kraje. Dochováno torzo památné Úhrovské lípy staré asi 600 let, pod níž údajně Jiří z Poděbrad uzavřel mír s uherským Matyášem Korvínem.

Uhřice

Kroměříž 49°16'53"N; 17°12'12.86"E

Uhliště

Klatovy 49°16'47.92"N; 13°5'29.16"E

Ves připomínána r. 1444, nyní část obce Chudenín. Gotický kostel sv. Linharta z 15. stol. vyhořel r. 1934, po r. 1989 obnoven. Místo česko-německých srazů.

Úhonice

Praha-západ 50°2'37.93"N; 14°11'13.24"E

Obec prvně připomínána r. 1143 v majetku strahovského kláštera. Pseudorománský kostel Zvěstování Panny Marie z let 1896–1898 na místě gotické svatyně, barokní fara. Na býv. hřbitově barokní hrobní kaple strahovských premonstrátů z r. 1799. V obci pův. parní mlýn. Na návsi kaple sv. Floriána z r. 1855.

Úhošť

Chomutov

Obec prvně uváděna r. 1336 jako Uherce, pod nynějším názvem r. 1407. Tvrz doložená v 17. stol. přestavěna r. 1728 na patrový barokní zámek s parkem, zchátralou stavbu opravuje soukromý majitel.

Uhřice

Hodonín 49°2'42.68"N; 16°56'51.56"E

Obec pod Ždánickým lesem prvně doložena v letech 1336–1341. Ze středověké tvrze zaniklé po r. 1630 dochována jen kamenná deska z r. 1547. Románsko-gotický kostel sv. Jana Křtitele z přelomu 13. a 14. stol., v interiéru zajímavá pohřební krypta a hliněný svatostánek, habánská práce z přelomu 16. a 17. stol. Na návsi rokoková socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Polychromovaná socha sv. Floriána ve zděném výklenku z 19. stol. Na svahu kopce Romenova studánka. V lesíku na okraji obce zmenšenina jedné ze soch, objevených Thorem Heyerdahlem na Velikonočním ostrově. U obce těžba ropy a plynu.

50°21'34.97"N; 13°14'21.74"E

Čedičová stolová hora (592 m n. m.) nachází na okraji Doupovských hor nad Kadaní, její protáhlý plochý vrchol odedávna osídlen, bylo tu sídliště v době bronzové, patrně též keltské oppidum i jedno z možných míst, kde stával hrad Wogastisburg, u nějž svedl r. 631 vítěznou bitvu s franckým králem Dagobertem slovanský vůdce Sámo. Od středověku tu stávala ves Úhošť, německy Burgberg, doložená r. 1401, po 2. světové válce postupně vysídlená a zrušená r. 1963, zachovány zbytky několika domů. Život tu umožňovala dvě nevysychající jezírka, z nichž jedno je považováno za sopečný kráter. Od r. 1974 vrch vyhlášen národní přírodní památkou chránící lesní a stepní společenstva, prochází jí naučná stezka s dalekými výhledy. Na severním okraji dílo kadaňského výtvarníka Herberta Kiszy, mohyla na paměť dávných kultur.

Úhošťany

Chomutov 50°21'11.8"N; 13°15'33.79"E

Ves doložena r. 1088, nyní část města Kadaň. Barokní dvůr na místě gotické tvrze zbořen r. 1973. Pův. gotický kostel sv. Havla z počátku 14. stol. přestavěn pozdně barokně v letech 1772–1775. Barokní sousoší Panny Marie se sv. Floriánem a Šebestiánem z r. 1717. Severně od vsi těžba zelené kadaňské hlinky do barev.

Úhrov

Havl. Brod 49°48'32.96"N; 15°34'1.92"E

Ves prvně zmíněna r. 1469, nyní část obce Kraborovice. Barokní zámek z počátku 18. stol. doplněn koncem

Uhřičice

Přerov 49°22'17.33"N; 17°17'25.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1141. Barokní sousoší sv. Floriána z r. 1742, boží muka z r. 1798. Severovýchodně od obce ojedinělá technická památka, umělé křížení vodních toků zvané Sifon z r. 1908, Mlýnský náhon podtéká dvěma betonovými tunely koryto říčky Valové. Obec rodištěm Amálie Vrbové (1863–1936), spisovatelky píšící pod jménem Jiří Sumín.

Uhřínov

Rychnov n. Kn. 50°15'4.48"N; 16°21'17"E

Podhorská ves připomínána r. 1354, nyní část obce Liberk. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z let 1752–1755, u něj Kalvárie z r. 1808. Barokní fara z r. 1777. U vsi vybudován skanzen raně středověkého venkovského života, zvaný Villa nova, z r. 1993. Severozápadně od vsi v zalesněné stráni nad Tisoveckým potokem skromné zbytky hradu Hlodný neznámé historie.

Uhřínov

Žďár n. S. 49°20'59.01"N; 15°56'22.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Farní kostel Povýšení sv. Kříže raně gotického původu z 13. stol. obnoven po požáru v letech 1720–1738, počátkem 20. stol. zbořen a nově postaven v letech 1908–1909 v novorománském slohu. Barokní fara z r. 1786. Na území obce dva křížové kameny.

www.ceskonamape.cz

587

Uhy

Kladno

Újezd

Beroun

50°17'8.16"N; 14°16'32.49"E

49°49'51"N; 13°50'15.94"E

Obec prvně připomínána již r. 1159. V hospodářském dvoře barokní zámeček z r. 1736. Východně od obce v býv. pískovně rozlehlý areál centrálního úložiště ropy pro ropovod Ingolstadt.

Obec prvně připomínána r. 1399. Novogotická kaple z let 1898–1899 s věžičkou. Západně v lese uchovaná zemljanka, partyzánský úkryt z let 1943–1944, prozrazen v lednu 1944, pomník. U hájovny Doubravka tvrziště ze 14. stol., zvané též Pustý zámek nebo Doubravice, dochovány stopy věže, valu a příkopu na místě zaniklé vsi doložené r. 1230.

Újezd

Písek 49°14'0.51"N; 14°21'30.23"E

Rozptýlená osada vysoko nad Vltavou, v minulosti vaziště vorů, nyní část obce Albrechtice nad Vltavou. V základech několika usedlostí začleněny zbytky hradu Újezdec ze 14. stol., zván též Kozí hrad, opuštěn v 16. stol., dochována rovněž část příkopu.

Újezd

Zlín

Újezd

Plzeň-jih 49°32'15.35"N; 13°24'19.01"E

Ves zmíněna r. 1329, nyní část obce Horšice. Pův. tvrz doložená r. 1513 přestavěna v 16. stol. na dvoukřídlý renes. zámek, počátkem 18. stol. upraven barokně a opatřen mimořádně hodnotnou freskovou výzdobou. K východní straně přiléhá barokní zámecká kaple sv. Anny. Nad zámkem velká barokní sýpka.

49°10'9.23"N; 17°54'23.48"E

Obec pod názvem Vilperk prvně doložena r. 1261. Na vyvýšenině nad kostelem zvané Hradištěk nebo Hradisko tvrziště po tvrzi doložené v letech 1415–1531, dochováno kuželovité návrší s příkopem. Pozdně empírový kostel sv. Mikuláše z let 1844–1845 na místě barokní stavby z doby kolem r. 1680, rekonstruován po požáru v letech 1896–1900. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z let 1729–1733.

Újezd

Domažlice

Újezd nade Mží

Plzeň-sever 49°47'19.56"N; 13°11'43.95"E

Malá obec připomínána již r. 1115. Dominantu tvoří hospodářský dvůr se zámkem barokního původu ze 17. stol., výrazně upraven klasicistně r. 1817. Na návsi kaple Panny Marie z počátku 19. stol. Pod obcí u řeky dožívající památný strom, tzv. Velký nebo též Žižkův dub, starý asi 550 let. Východiště ke zřícenině hradu Buben – viz samostatné heslo. Naproti hradu na Mži obnovený Zámecký mlýn s vodním kolem.

49°26'7.13"N; 12°52'10.41"E

Pův. privilegovaná chodská obec prvně připomínána r. 1325. Pocházelo odtud 6 členů Jednoty bratrské, upálených pro víru r. 1503, pamětní deska na statku Nadrybů. Rodiště Jana Sladkého Koziny (1652–1695), jednoho z vůdců chodské rebelie r. 1693, popraven v Plzni. V části jeho statku nyní pamětní síň. Zachovány další lidové stavby selských dvorů a roubených chalup. Malý kostelík sv. Václava z konce 19. stol. Jihozápadně nad obcí na vrchu Hrádek (585 m n. m.) Kozinův pomník z r. 1895. Ruce odlomené ze sochy při montáži umístěny v průčelí Kozinova statku. Pod vrchem výletní restaurace Chodská chalupa.

Újezd pod Troskami

Jičín 50°30'27.15"N; 15°15'47.59"E

Obec prvně zmiňována r. 1320. U hřbitova pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele z r. 1874. Při silnici socha sv. Josefa z r. 1902. V obci soukromé Válečné muzeum 1866–1945.

Újezd Svatého Kříže

Domažlice 49°34'30.79"N; 12°44'30.5"E

Ves doložena r. 1352, nyní část města Bělá nad Radbuzou silně poznamenaná demolicemi. V barokním zámku postaveném ze středověké tvrze koncem 17. stol. pobývala v letech 1859–1863 malířská rodina Mánesů u uměnímilovného Kristiána Koce z Dobrše. Po 2. světové válce zařízení zámku rozkradeno a objekt převzala Pohraniční stráž, zchátralá stavba r. 1978 odstřelena. Pův. gotický kostel sv. Kříže ze 14. stol., později barokně upraven, barokní patrová fara. Východně od vsi Černý vrch s pravěkým sídlištěm na vrcholu, celý vrch odtěžován kamenolomem.

Újezd u Brna

Brno-venkov 49°6'18.01"N; 16°45'32.47"E

Újezd (Domažlice) – Kozinův pomník 588

Obec v centru slavkovského bojiště doložena již r. 1141, na město povýšena r. 2005. Pozdně empírový farní kostel sv. Petra a Pavla z let 1845–1846 na místě gotické stavby ze 14. stol. Evangelický kostel z r. 1806. Cyrilometodějská zvonice z r. 1852. Na návrší Vinohrady kruhová novorománská kaplička sv. Antonína Paduánského z r. 1863 na místě, z něhož byla r. 1805 zahájena slavkovská bitva. Rodiště historika Ladislava Hosáka (1898–1972). www.ceskonamape.cz

Újezd u Černé Hory

Blansko 49°22'14.63"N; 16°32'38.59"E

Obec prvně připomínána r. 1334. Kostel Všech svatých pozdně románského původu z 2. poloviny 13. stol. přestavěn r. 1746 a upravován r. 1927.

zdi socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. V obci socha sv. Václava z téže doby. Jižně osada Březová s nepatrnými stopami tvrziště, rodiště kronikáře Vavřince z Březové (1370–1437).

Úmyslovice Újezd u Přelouče

Pardubice 50°6'6.87"N; 15°29'46.66"E

Obec prvně zmíněna r. 1299. Kostel sv. Jiljí gotického původu ze 14. stol. zcela přestavěn barokně r. 1703, u něj dřevěná hranolová zvonice asi z 18. stol. Na křižovatce v obci výklenková kaplička z konce 18. stol.

Obec prvně zmiňována r. 1291. Novogotický kostel sv. Linharta z r. 1812, na jeho stěně pamětní deska Coulona de Thévenot, zakladatele francouzského těsnopisu, který zemřel r. 1813 jako napoleonský voják a byl zde pohřben.

Únanov Újezd u Svatého Kříže

Obec prvně připomínána r. 1352. Pozdně barokní kostel sv. Kříže z r. 1779.

Újezd u Tišnova

Brno-venkov 49°21'54.11"N; 16°19'15.85"E

Obec poprvé zmíněna r. 1334. Románsko-gotický kostel sv. Jiljí z poloviny 13. stol. upravován v 18. a 19. stol. Severozápadně na návrší zbytky hrádku neznámé historie, archeologický průzkum prokázal věžovitý palác ze 13. stol. s dřevěnou palisádou, ve 14. stol. nahrazenou nedostavěnou kamennou hradbou, osídlení skončilo v 15. stol.

Znojmo 48°54'3.61"N; 16°3'49.26"E

Rokycany 49°51'34.72"N; 13°34'7.96"E

Nymburk 50°12'10.16"N; 15°10'35.94"E

Obec prvně zmíněna r. 1307. Kostel sv. Prokopa pozdně gotického původu, při barokní úpravě r. 1699 přistavěna věž. Hřbitovní kaple sv. Ignáce z r. 1834. V okolí těžba kaolínu.

Unčovice

Olomouc 49°39'56.5"N; 17°6'27.7"E

Ves prvně zmíněna r. 1349, nyní část města Litovel. Gotická tvrz z r. 1398 renesančně upravena r. 1546, patrová budova se schodišťovou věží a renes. arkýřem. Na návsi barokní kaple sv. Anny a kamenný kříž z r. 1782.

Únějovice

Domažlice 49°27'43.6"N; 13°7'9.63"E

Újezdec

Strakonice 49°30'1.16"N; 13°50'1.3"E

Ves prvně připomínána r. 1362 jako farní, nyní část obce Bělčice. Románsko-gotický kostel sv. Voršily z poloviny 13. stol. s hranolovou věží. Na návsi kaple sv. Vojtěcha z 19. stol. V okolí pozůstatky po dolování zlata ve 14. stol.

Obec doložena r. 1379. Gotická tvrz z 15. stol. přebudována v 16. stol. na renes. sídlo, po připojení k chudenickému panství upravena r. 1723 na sýpku v býv. panském dvoře. Na návsi pseudogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1868 se zvonicí ve štítě.

Úněšov Úlibice

Jičín 50°26'2.01"N; 15°26'12.12"E

Obec prvně připomínána r. 1355. Na zrušeném hřbitově na místě gotické stavby z poloviny 14. stol. barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1716, opraven a rozšířen o věž r. 1821. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730.

Obec připomínána r. 1352. Ve středu návsi pův. gotický kostel sv. Prokopa, do dnešní barokní podoby přestavěn r. 1738. Před ním socha Immaculaty z 18. stol. Severozápadně při silnici u děkovného křížku památný Vlastin dub.

Únětice Úlice

Obec prvně uváděna r. 1329. Na místě gotické tvrze vystavěn v letech 1760–1770 barokní zámek s mansardovou střechou a věžičkou, kolem něj anglický park. Pozdně renes. kostel sv. Vavřince z let 1615–1619, na vnější stěně presbytáře osazena renes. nápisová deska z r. 1589.

Úmonín

K. Hora 49°53'18.41"N; 15°16'22.15"E

Obec prvně zmíněna r. 1289. V místě pův. tvrze z 15. stol. barokní zámek z r. 1684, nyní v novorenes. podobě z r. 1870, účelově využit. Kolem zámku anglický park, při jeho ohradní

Praha-západ 50°9'3.32"N; 14°21'20.44"E

Plzeň-sever 49°45'35.21"N; 13°8'54.96"E

Plzeň-sever 49°52'54.59"N; 13°8'55.25"E

Obec v údolí Únětického potoka připomínána r. 1125. Na místě románské svatyně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1766–1770, barokní fara z r. 1766. Barokní hřbitovní kaple sv. Josefa z konce 17. stol. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1716, před ní sloup s barokní sochou téhož světce z r. 1699. Barokní dvůr s panským domem z 2. poloviny 18. stol. V 70. letech 19. stol. objeveno na blízkém Holém vrchu rozsáhlé pohřebiště z doby bronzové, pojem únětická kultura se pak vžil pro označení nejstarší doby bronzové v celé střední Evropě. V 90. letech 20. stol. založeno ve špýcharu z r. 1730 muzeum únětické kultury. V okolí skalní útvary Holý vrch s vyhlídkou Mikoláše Alše a Kozí hřbety.

www.ceskonamape.cz

589

Unhošť

Kladno

Unkovice

Brno-venkov

50°5'5.77"N; 14°7'50.24"E

49°1'8.94"N; 16°36'7.94"E

Obec prvně připomínána r. 1284, na město povýšena r. 1660, v okolí r. 1742 svedena bitva mezi rakouským a francouzským vojskem. Malý pozdně barokní zámek z doby po r. 1750 s mansardovou střechou. Radnice z let 1841–1843 novorenesančně upravena r. 1882, Melicharovo vlastivědné muzeum a informační centrum. Na náměstí gotický kostel sv. Petra a Pavla z počátku 14. stol. upravený barokně počátkem 18. stol., věž z r. 1656. Několik barokních domů. Hřbitovní kaple sv. Barbory z let 1702–1703. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1730, přenesená socha sv. Václava z téže doby, sousoší Právo na vzdělání z r. 1961. V Pivovarské ul. soukromé minimuzeum mlynářství, za městem osamoceně stojící býv. pivovar. Jižně přírodní park Povodí Kačáku, v něm řada mlýnů, např. Dědkův, Kalivodův, Markův, Suchý.

Obec prvně uváděna r. 1141. Barokně-klasicistní kostel Nejsvětější Trojice z 2. poloviny 18. stol.

Uničov

Olomouc 49°46'14.5"N; 17°7'17.91"E

Město na Oskavě založeno r. 1213 jako královské, po r. 1948 strojírenský průmysl, od r. 1992 památková zóna. Zachovány významné zbytky městského opevnění ze 14.–15. stol. s Medelskou branou a tzv. Vodní brankou, přesněji zbrojnicí, v ní od r. 1993 městské muzeum. Zajímavá renes. městská šatlava. Na náměstí dominantní mohutná, pův. gotická radnice ze 14.–15. stol. s charakteristickou, 45 m vysokou věží, několikrát přestavována, naposledy novorenesančně v 19. stol. Krásný barokní mariánský sloup z let 1729–1743 a dvě kašny z 18. stol. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 1. poloviny 14. stol. s dvojicí nestejných průčelních věží opravován po mnoha požárech, zejména r. 1779. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže, pův. součást gotického kláštera minoritů, zrušen v 19. stol. a po opravě r. 1983 využíván jako koncertní síň. Město rodištěm univerzitního mistra, lékaře a pražského arcibiskupa Albíka z Uničova (kolem 1358–1427). Jižně v místní části Renoty klasicistní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1789–1790, v sousední místní části Střelice dva staré smírčí kříže a vesnické muzeum.

Úpice

Trutnov 50°30'30.4"N; 16°1'16.6"E

Obec na Úpě zmiňována r. 1241, již ve 14. stol. poddanské město hradu Vízmburk, silně poničeno Švédy r. 1632, po r. 1850 rozvoj průmyslu. Raně barokní stará radnice z r. 1678, nyní sídlo městského muzea a galerie Julie Winterové-Mezerové, nová radnice z r. 1922. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1698–1705 s vysokou hranolovou věží na místě starší vyhořelé stavby, fara z r. 1823. Na starém hřbitově barokní kaple sv. Michala z let 1698–1699, na novém hřbitově novorománská kaple sv. Ludmily z let 1887–1891. Mariánský sloup z r. 1724. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1799. Nejstarší lidová stavba ve městě zvaná Dřevěnka doložena r. 1559, do r. 1990 hospoda, od r. 2007 upravena pro kulturní akce a na čajovnu s kavárnou a muzejní expozicí. Jihozápadně nad městem známá lidová hvězdárna z r. 1959. Na severním okraji dřevěná lávka přes Úpu z r. 1937. Město rodištěm malířky Julie Winterové-Mezerové (1893–1980) a archeologa Antonína Hejny (1920–1986), mládí tu prožili bratři Čapkové.

Urbanov

Jihlava 49°12'53.68"N; 15°30'48.6"E

Obec na výšině nad Moravskou Dyjí prvně připomínána r. 1355. Na nejvyšším místě na hřbitově kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol., upraven v 15. stol. goticky a přestavěn barokně r. 1780, u kněžiště barokní kaple. Na návsi barokní fara a socha sv. Jana Nepomuckého.

Určice

Prostějov 49°25'48.84"N; 17°4'34.13"E

Obec prvně doložena r. 1288. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1727–1734, u něj zděná štíhlá zvonice v podobě z 19. stol. a barokní fara z let 1734–1739. Sochy sv. Floriána z r. 1766 a Libora z r. 1874, u hřbitova kříž z r. 1769. Rodiště hudebního skladatele Václava Kaprála (1889–1947), pamětní deska.

Úsilné

Č. Budějovice 49°0'44.61"N; 14°30'22.01"E

Obec poprvé zmíněna r. 1333. Novogotická kaple sv. Václava z r. 1900. Lidové selské usedlosti z 2. poloviny 19. stol. Eliášova štola ze 16.–18. stol. odvodňující stříbrné doly, od r. 2008 připravováno zpřístupnění.

Úsilov

Domažlice 49°23'44.36"N; 13°7'41.14"E

Obec, lidově zvaná Houslov, prvně zmíněna r. 1379. Ke gotické tvrzi ze 14. stol. přistavěna v 16. stol. patrová budova, v 18. stol. nejstarší část tvrze zbořena a zbytek upraven na sýpku, objekt v dlouhém restitučním sporu. Uničov – radnice 590

www.ceskonamape.cz

Úsobí

Havl. Brod

Ústí nad Labem

Ústí n. L.

49°30'58.43"N; 15°30'6.89"E

50°39'38.11"N; 14°2'39.23"E

Obec prvně připomínána r. 1307, status městyse z r. 1789 obnoven r. 2007. Na severozápadním okraji pozdně barokní zámek z 2. poloviny 18. stol., upraven empírově po r. 1830, před ním kamenný most, jeho barokní sochařská výzdoba odstraněna. V zámeckém parku zřícenina letohrádku z r. 1825. Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1759–1760, na hřbitově barokní kostnice z r. 1759. Rokoková fara z r. 1784. Stará škola v empírovém slohu z doby po r. 1800. Na návsi barokní sloup se sochou Piety z r. 1768. Jižně zřícenina kaple Anděla strážce z r. 1715.

Průmyslové město, od r. 2002 krajské město Ústeckého kraje, získalo název podle své polohy u ústí Bíliny do Labe. Pův. osada v písemných pramenech poprvé zmiňována r. 1057, na město povýšena r. 1249. Bouřlivý rozvoj přineslo zahájení uhelné těžby po r. 1850 a následné připojení k železniční síti, vznikly první továrny a r. 1856 Spolek pro chemickou a hutní výrobu. V letech 1938–1945 město jako součást Třetí říše a významné průmyslové centrum prožilo v dubnu 1945 dva těžké spojenecké nálety, po r. 1946 začal překotný růst nových sídlišť a průmyslových komplexů, jemuž padlo z větší části za oběť historické centrum města. Památkám dominuje děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, pův. románsko-gotická bazilika zničená husity a obnovená r. 1530, pseudogoticky upravená v letech 1883–1901.

Úsobrno

Blansko 49°35'18.03"N; 16°45'48.13"E

Starobylá obec prvně uváděna r. 1078 v majetku kláštera Hradisko. Východně na návrší Durana stopy hradiště po středověkém hradu a pův. knížecím dvorci z 12.–14. stol., zachovány lesem zarostlé valy a příkopy. Od r. 1827 v provozu sklárna, na obecním úřadě malé muzeum sklářství. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1951, věž upravena r. 2004.

Úsov

Šumperk 49°47'55.51"N; 17°0'44.92"E

Obec založena ve 2. polovině 13. stol. jako podhradí, status města z r. 1850 obnoven r. 1992. Nad městem mohutný hrad, založen ve 13. stol. jako královský ve stylu francouzského kastelu, renesančně přestavěn v 16. stol., vypálen Švédy r. 1643, koncem 17. stol. do areálu hradu vestavěn třípatrový barokní zámek, nyní expozice loveckého a lesnického muzea a galerie Lubomíra Bartoše (1937), malíře jesenického podhůří, rodáka ze sousední Klopiny. V areálu starý smírčí kříž. Barokní kostel sv. Jiljí z r. 1726 přestavěn ze starší stavby. Za ním barokní sýpka z konce 18. stol. Dvě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na severozápadním okraji dochována část židovské čtvrti, v synagoze z r. 1784 nyní památník, při silnici židovský hřbitov z r. 1645. U města dvoje boží muka, raně barokní z r. 1667 a trojboká z 2. poloviny 18. stol. Jižně morová poutní kaple sv. Rocha z r. 1624, po požáru r. 1962 od r. 1997 renovována. Ústí nad Labem – kostel sv. Vojtěcha

Úsov – zámek

Zajímavost představuje věž vychýlená při bombardování města téměř o 2 m od svislé osy. Barokní dominikánský klášterní kostel sv. Vojtěcha z let 1704–1734 na místě starší gotické stavby zrušen Josefem II., objekt nyní vlastní YMCA. Městské muzeum. Břehy Labe spojuje Benešův most z r. 1936, železniční most z r. 1874 přestavěný v letech 1954–1957 a nejnověji Mariánský most, pozoruhodné technické dílo z let 1994–1998. Jižnímu okraji města dominuje objekt zvaný Větruše z r. 1897 s vyhlídkovou věží na místě pův. popraviště, obnoven r. 2005. Nad místní částí Dobětice Erbenova rozhledna z r. 1889, obnovená r. 1933, nazvaná jménem Alexandra Erbena, předsedy tehdejšího horského spolku. K novodobým památkám ještě patří palácové vily z přelomu 19. a 20. stol. V obcích připojených k městu patří mezi významnější památky ve Skoroticích barokní kostel sv. Václava z let 1748–1755 s barokní farou, od r. 1914 staticky narušený, v Předlicích pseudoslohový kostel sv. Josefa z r. 1906 s pozdně barokní farou, sochou sv. Jana Newww.ceskonamape.cz

591

pomuckého z r. 1722 a kamenným krucifixem z r. 1780, ve Vaňově kostel sv. Josefa z r. 1939 a ve Všebořicích barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1694 na místě starší stavby s věží z let 1698–1702, přestavěný r. 1858, dále boží muka z r. 1676 a socha sv. Prokopa z 18. stol. Viz též hesla Krásné Březno, Střekov a Svádov. Průmyslové Ústecko silným inspiračním zdrojem několika románů spisovatele Vladimíra Párala (1932).

Ústrašín

Pelhřimov 49°22'56.58"N; 15°10'5.9"E

Obec poprvé připomínána r. 1352. Při východním okraji v lese nad potokem tvrziště, pozůstatek tvrze ze 14. stol. opuštěné v husitské době, dochovány příkopy a valy. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn barokně kolem r. 1728.

Úštěk

Litoměřice 50°35'7.21"N; 14°20'37.74"E

Ústí nad Labem – Mariánský most

Ústí nad Orlicí

Ústí n. O. 49°58'22.57"N; 16°23'44.49"E

Město na soutoku Tiché Orlice a Třebovky založeno r. 1241, centrum Podorlicka a železniční křižovatka, od r. 1991 památková zóna. Na náměstí řada barokních domů s podloubími, barokní radnice s nárožní věží z let 1721–1723, mariánský sloup z r. 1737. Renes. budova bratrského sboru z r. 1555, nejstarší zděná stavba města. Stará škola z r. 1793. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1770–1776, komplex církevních staveb doplňují tzv. Útěchovská kaple, márnice a barokní děkanství s arkádami. Pozdně barokní hřbitovní kaple Panny Marie z r. 1787, býv. lázeňská kaple sv. Jana Křtitele z r. 1806. Funkcionalistická budova Roškotova divadla z r. 1935. Secesní Hernychova vila z let 1905–1906, po rekonstrukci v ní r. 2008 otevřeno městské muzeum. Technickou památku představuje nádraží z r. 1874. Severně v místní části Oldřichovice barokní socha Bičování Krista z r. 1737. Jižně v místní části Hylváty barokní kostel sv. Anny z r. 1755. Východně v místní části Knapovec empírový kostel sv. Petra a Pavla z r. 1832, hřbitovní kaple z počátku 16. stol. a dvě památné lípy, v sousední osadě Horní Houžovec dřevěný osmiboký kostelík Panny Marie z doby kolem r. 1800. Jihozápadně zalesněný vrch Andrlův chlum (559 m n. m.), oblíbené výletní místo. Na severním svahu 14 kapliček křížové cesty z r. 1775, obnoveny r. 1853, na vrcholu turistická chata z r. 1940 a 50 m vysoká telekomunikační věž z r. 1996 s ochozem rozhledny ve výši 35 m. Ve městě se narodili obrozenecký spisovatel Matěj Josef Sychra (1776–1830), pěvec Jan Ludevít Lukes (1824–1906), sochař Quido Kocian (1874–1928), houslista Jaroslav Kocian (1883–1950), violoncellista Bohuš Heran (1907–1968), písničkář Slávek Janoušek (1953), redaktor a moderátor PhDr. Václav Moravec (1974). Pravidelně konány houslové a violoncellové soutěže. 592

Historické město prvně doloženo r. 1361, od 18. stol. rozvoj chmelařství, památková zóna. Náměstí lemováno zástavbou historických domů s výraznými štíty, uprostřed pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1764–1772, proti němu barokní budova děkanství. Pod náměstím zbytek hradu z doby po r. 1350, koncem 18. stol. upraven na pivovar, před ním tzv. Pikartská věž, mohutná čtverhranná bašta městského opevnění, uvnitř od r. 2008 muzeum čertů, jediné ve střední Evropě. Na konci náměstí fragment Západní brány. Pův. hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1670. Cenná barokní fara z r. 1722. Mezi zvláštnosti patří tzv. Ptačí domky, soubor miniaturních domků nalepených na skále nad potokem, vystavěny v polovině 19. stol. italskými železničními dělníky. Dochováno několik lidových dřevěných staveb. Přesun skladiště chmele o 35 m byl r. 1973 generální zkouškou na připravovaný přesun chrámu v Mostě. Rodiště dr. Aloise Klara (1763–1833), zakladatele Ústavu slepců v Praze. Severozápadně od města velký rekreační rybník Chmelař vzniklý r. 1960 obnovením středověkého rybníka a v místní části Habřina zřícenina empírového evangelického kostela z r. 1851.

Úterý

Plzeň-sever 49°56'27.42"N; 13°0'4.57"E

Půvabná obec v údolí Úterského potoka prvně zmíněna r. 1233, status města z r. 1757 obnoven r. 2007, od r. 1992 památková zóna. Na svažitém náměstí pův. renes. dvojkřídlá radnice z r. 1561, několik chráněných hrázděných domů, mariánský sloup z r. 1731. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1696–1698 na oválném půdorysu s věží podle projektu Kryštofa Dienzenhofera. Ve svahu nad městem vrcholně barokní kostel sv. Václava z r. 1747. Rodiště Kašpara Prokopa Reitenbergera (1779–1860), tepelského opata a zakladatele Mariánských Lázní, pamětní deska.

Úterý – náměstí

www.ceskonamape.cz

Útvina

K. Vary

Vacenovice

Hodonín

50°4'6.32"N; 12°57'22.05"E

48°56'30.77"N; 17°10'39.13"E

Pův. obec doložena r. 1387 jako celnice, později tržní městečko. Pův. gotický kostel sv. Víta barokně přestavěn r. 1706 a upraven po požáru r. 1870, v sakristii dochována křížová klenba. Soukromá rozhledna Třasák z r. 2003, dřevěná na kamenné podezdívce, vysoká 12,5 m, přístupná po dohodě.

Obec prvně zmíněna r. 1228. Kostel Božského Srdce Páně z let 1927–1930, uvnitř cenné barokní varhany z r. 1784. Boží muka z r. 1705. Kaple sv. Jana Sarkandra z r. 1874.

Úvalno

Bruntál 50°2'45.96"N; 17°44'39.41"E

Obec připomínána r. 1238 jako Lobenstein. Gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn r. 1762. Barokní sýpka z r. 1699. Pamětní síň Hanse Kudlicha (1823–1917), osvoboditele sedláků, v opraveném rodném domku, jeho mauzoleum v kamenné rozhledně z r. 1913 na vrchu Strážiště nad obcí, obnoveno r. 2000.

Václavice

Náchod 50°23'25.92"N; 16°7'37.23"E

Ves založena r. 1786 na místě zaniklé osady Dobenín, zde r. 1068 zvolen sněmem pražský biskup Jaromír, nyní část obce Provodov-Šonov. Románský kostel sv. Václava z konce 13. stol. později goticky přestavěn. Za hřbitovní zdí hranolová zděná zvonice. Dějiště bojů mezi Rakušany a Prusy ve válce r. 1866, na hřbitově hroby padlých, v okolí pomníky.

Václavovice

Ostrava-město 49°45'16.91"N; 18°22'19.16"E

Obec prvně doložena r. 1302, název na počest krále Václava II. Novodobý kostel sv. Václava z let 1998–2001, na návrší vysoká dřevěná zvonice.

Vacov

Prachatice 49°8'10.79"N; 13°43'42.78"E

Obec v podhůří Šumavy poprvé zmiňována r. 1352 jako vladycké sídlo, nyní středisko zejména zimní rekreace. Novogotický kostel sv. Mikuláše vystavěn v letech 1889–1890 na místě románského kostela sv. Vavřince z r. 1230.

Valašská Bystřice

Vsetín 49°24'46.02"N; 18°6'34.48"E

Úvalno – rodný dům Hanse Kudlicha

Úvaly

Praha-východ 50°4'22.07"N; 14°43'20.44"E

Obec prvně připomínána r. 1290, na město povýšena r. 1969. Poblíž náměstí barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1724, u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1701. Fara z r. 1856 s bustou faráře Aloise Dostála (1858–1936), autora povídek, románů a divadelních her. Železniční viadukt z r. 1844, jedna z největších staveb na trati Praha-Olomouc, technická památka. Na náměstí socha prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (1297–1364) z r. 1857, blízký dvůr Hostín považován za jeho rodiště. Město též rodištěm spisovatelky Marie Majerové (1882–1967) a herce Jiřího Steimara (1887–1968). Jihozápadně terénní stopy považované za pozůstatek středověkého hradu Úval nebo též Skara, zničeného r. 1508.

Úžice

K. Hora 49°52'19.14"N; 14°58'22.61"E

Obec prvně zmíněna r. 1284. Pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z 12. stol. přestavěn v 15. a 18. stol., restaurován v letech 1906–1910, ve stavbě zachována gotická loď s presbytářem.

Obec prvně uváděna r. 1651 jako Randýskova Bystřice, nynější název od r. 1925. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1772–1779, před ním dochované hroby portášů z 18. stol. V býv. budově obecního úřadu Památník Marie Bognerové (1931–1997), malířky a ilustrátorky. V okolí lyžařské terény.

Valašská Polanka

Vsetín 49°15'46.53"N; 17°59'49.06"E

Formanská obec v údolí Senice prvně zmíněna r. 1361, za 2. světové války místo partyzánského odboje. Klasicistní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1778, kříž z r. 1779, věž dostavěna r. 2000. Dochovány lidové stavby valašského typu, udržované lidové zvyky.

Valašské Klobouky

Zlín 49°8'27.5"N; 18°0'39.71"E

Valašská obec prvně doložena r. 1341, od 16. stol. město, současný název od r. 1885, památková zóna. Tradice soukenické výroby. Pův. gotický kostel Povýšení sv. Kříže z 13. stol. s renes. věží přestavěn barokně v letech 1771–1772, barokní fara. Renes. stará radnice přestavěna barokně v letech 1797–1798 a upravena r. 1943, nyní sídlo městského muzea založeného r. 1933, před ní renes. pranýř z poloviny 16. stol. Další část muzejní expozice v tzv. Červeném domě z r. 1781. Na

www.ceskonamape.cz

593

náměstí mariánský sloup z r. 1761, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1733 a kašna z r. 1835. Dochováno několik dřevěnic z 19. stol. Rodiště rakouského architekta Huberta Gessnera (1871–1943), jeho dílem nová radnice z konce 19. stol. a secesní Brattmannova vila. Ve městě se dále narodil spisovatel vědeckofantastických románů pro mládež J. M. Troska (1881–1961), vlastním jménem Jan Matzal, a spisovatel Ladislav Mňačko (1919–1994). Severovýchodně od města novogotická poutní kaple sv. Cyrila a Metoděje, jižně v lesích na hřebenu památník Andělíček, připomínající vpády Uhrů na přelomu 17. a 18. stol., jihovýchodně na vrchu Královec (655 m n. m.) dřevěná sedmipatrová rozhledna z r. 2006 o výšce 22 m. Severně městská část Smolina s pětibokou roubenou zvonicí z 19. stol., rodiště Josefa Valčíka (1914–1942), jednoho z parašutistů, kteří provedli r. 1942 atentát na říšského protektora Heydricha.

hrobky z let 1870–1939. Rodiště herců Františka Hanuse (1916–1991) a Radoslava Brzobohatého (1932).

Valašské Klobouky – muzeum

Valdek – zřícenina hradu

Valašské Meziříčí

Vsetín 49°28'10.22"N; 17°58'15.39"E

Současné město, centrum Valašska, vzniklo r. 1924 spojením měst Meziříčí a Krásno, Meziříčí doloženo r. 1279, Krásno r. 1299, po 2. světové válce velká část centra necitlivě zbořena, zbytek historické zástavby od r. 1992 památkovou zónou. Gobelínová škola založena r. 1908, dosud v provozu jako manufaktura. V části Krásno býv. radnice z r. 1580, barokně upravena r. 1766, nyní sídlo knihovny. Pozdně empírový zámek Kinských přestavěn r. 1854 z barokní správní budovy, od r. 1949 sídlo regionálního muzea, kolem hodnotný park z přelomu 18. a 19. stol. Goticko-renes. kostel sv. Jakuba z počátku 16. stol., později barokně upraven, u něj socha sv. Josefa s Ježíškem z r. 1762. V Meziříčí radnice z r. 1677, přestavěna r. 1865. Renes. zámek Žerotínů z r. 1538 upraven v 19. stol. na trestnici, nyní kulturní centrum. V barokní zámecké sýpce galerie. Historický dům U apoštolů z r. 1598. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v barokní podobě z 2. poloviny 17. stol., novorenes. věž z r. 1851. Na náměstí domy v jádře renes. s rokokovými, novorenes. a secesními fasádami, morový sloup se sochou Panny Marie z konce 18. stol., socha sv. Floriána z r. 1901 na barokním podstavci z r. 1747. Renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1605 s dřevěnou lodí z r. 1754, nyní lapidárium. Evangelický kostel z r. 1908. Muzeum valašských strašidel z r. 2002. Na jižním okraji hvězdárna z r. 1955, poblíž stará dřevěná Balnerova hvězdárna z r. 1928, technická památka. Součástí hřbitova zbytek židovského hřbitova s ná594

Valdek

Beroun 49°46'31.13"N; 13°53'38.87"E

Hrad na ostrohu v brdských lesích založen v polovině 13. stol. jako sídlo větve pánů Zajíců z rodu Buziců, stavba s okrouhlou věží stojící volně za hradební zdí a dvěma paláci prvně doložena r. 1263. Po prodeji r. 1344 a ozbrojeném sporu r. 1346 dobyt a zpustošen, po opravě bez úhony přečkal husitskou dobu, po r. 1586 opuštěn a změněn ve zříceninu. Od 19. stol. cíl romantických výletů, od 50. let 20. stol. na nepřístupném území vojenského újezdu Brdy, od r. 2007 zřícenina zpřístupněna ve zvláštním režimu po značené cestě z Neřežína nebo Podluh.

Valdice

Jičín 50°27'19.99"N; 15°23'11.65"E

Obec prvně zmiňována r. 1362. Býv. barokní kartuziánský klášter založen r. 1627 Albrechtem z Valdštejna, zrušen r. 1783 a v letech 1855–1857 změněn na těžkou trestnici. Na jihozápadním okraji park Libosad s lipovou alejí k Jičínu, v něm Valdštejnská lodžie z r. 1632.

Valdice – Zebín

Západně osamělý čedičový vrch Zebín (400 m n. m.), na vrcholu barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1700, od ní kruhový výhled. Na úpatí jako pozůstatek zaniklé vsi hřbitovní kostel Všech svatých gotického původu ze 14. stol., barokně upraven kolem r. 1700, u něj chátrající dřevěná polygonální zvonice.

www.ceskonamape.cz

Valeč

K. Vary 50°10'25.88"N; 13°15'10.31"E

Obec prvně připomínána r. 1358, od r. 1992 památková zóna. Mohutný pozdně renes. zámek vystavěn po r. 1585 na místě staršího hradu, po r. 1721 přestavěn ve stylu vrcholného baroka, upraven novobarokně v letech 1895–1896, vyhořel r. 1976, počátkem 21. stol. zahájena dlouhodobá rekonstrukce. Patrová čtyřkřídlá stavba s dvojicí nárožních věží, u ní francouzská zahrada a dendrologicky cenný anglický park, v něm romantické stavby. Řada kopií cenných barokních soch z parku dočasně přenesena. Barokní zámecký kostel Nejsvětější Trojice z let 1710–1728 na složitém půdorysu s dvojicí průčelních věží, před ním sloup Nejsvětější Trojice, patrová barokní fara. Na náměstí barokní kostel Narození Jana Křtitele z let 1694–1696 se zajímavou věží a mariánský sloup z doby po r. 1700. Barokní hřbitovní kaple Panny Marie Bolestné z r. 1751. Muzeum barokního městečka otevřeno r. 2008. Každoročně v květnu pořádána Slavnost květů.

Valdice – Valdštejnská lodžie

Valdštejn

Semily 50°33'49.51"N; 15°10'3.65"E

Hrad založen patrně Jaroslavem z Hruštice v závěru 13. stol. na třech mohutných skalách pův. spojených mosty, později kolébka rozvětveného a mocného rodu. V husitské době opora kališníků, poté jako sídlo loupeživé bandy r. 1440 dobyt stejně jako blízký předsunutý hrádek Kavčiny. Za Smiřických v polovině 16. stol. hrad vyhořel a zpustl. Jako poustevník tu žil Václav Karel Holan Rovenský (1664–1718), pův. varhaník a skladatel. Po r. 1713 poutní místo, postaveny mosty s barokními sochami mezi předhradím a nádvořím a barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého. Při romantických úpravách za Lexů z Aehrenthalu po r. 1821 vybudováno kamenné schodiště mezi druhým a třetím nádvořím, ubytovací hostinec, kaple sv. Jana Křtitele a pseudogotický palác s malou expozicí. Zřícenina od r. 1945 majetkem města Turnova a zpřístupněna veřejnosti. Přístup od parkoviště za obcí Pelešany nebo hřebenovou hruboskalskou cestou.

Valečov

Ml. Boleslav 50°30'29.64"N; 15°1'41.45"E

Skalní hrad postaven počátkem 14. stol. na pískovcové skále jižně od náhorní planiny Mužského, prostory vytesané ve skále doplňovaly dřevěné stavby včetně paláce stojícího na třech skalních blocích.

Valdštejn

Valeč

Třebíč 49°8'35.88"N; 16°2'17.15"E

Obec prvně doložena r. 1294, pův. název Valč, současný od r. 1925. Renes. zámek vybudován r. 1534 z pův. tvrze, přestavěn barokně r. 1712 a koncem 18. stol. upraven na byty a kanceláře, nyní v soukromém vlastnictví. Kostel Povýšení sv. Kříže gotického původu z konce 13. stol. s výraznou hranolovou věží barokně upraven koncem 17. stol. Barokní fara z r. 1770.

Valečov – hradní palác

Po vypálení Vartemberky r. 1439 postaven Vaňkem Valečovským nákladný zděný palác lomený podle tvaru skály. Hrad opuštěn koncem 17. stol. Skalní světničky do konce 19. stol. obývány chudinou. Zřícenina v majetku obce Boseň celoročně zpřístupněna.

www.ceskonamape.cz

595

žový. Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí. Jihozápadně při rakouské hranici na návrší Rajstna vyhlídková klasicistní Kolonáda z let 1814–1823. Severně klasicistní zámeček Belvedér z r. 1818, pův. postaven pro chov bažantů. Severovýchodně Dianin chrám, zvaný Rendez-vous, z let 1810–1812 v podobě římského triumfálního oblouku, novogotická kaple Svatý Hubert z r. 1855 a dále k severu kryté sloupořadí Chrámu Tří Grácií z r. 1825 a empírový Nový Dvůr z r. 1809, nyní s chovem koní. Na jižním břehu Prostředního rybníka vyhlídková věž. Od Valtic k Lednici téměř 7 km dlouhá alej lip a kaštanů z 18. stol., nyní zvána Bezručova alej.

Valečov – zřícenina hradu

Valkeřice

Děčín 50°42'22.72"N; 14°19'40.02"E

Protáhlá přípotoční obec prvně zmíněna r. 1363. Barokní kostel sv. Barbory z let 1724–1728 odstřelen r. 1975. Obnovená barokní fara z r. 1704. Roubená a hrázděná lidová architektura. Západně na vrchu Kohout (589 m n. m.) 12 m vysoká rozhledna, železná plošina na kamenné podezdívce z r. 1908, stavba zcela zchátralá a pro vzrostlý les bez výhledu.

Valtice

Břeclav 48°44'39.2"N; 16°45'25.99"E

Pohraniční vinařské město prvně zmíněno r. 1192, založeno jako podhradí biskupského hradu Feldsberg, do r. 1920 součást rakouského území. Gotický hrad přestavěn nejprve renesančně a v letech 1643–1730 na honosný čtyřkřídlý barokní zámek. Na něj navazuje rozsáhlý park z r. 1727, v 19. stol. upraven na krajinářský anglického typu. V zámecké konírně muzeum historických kočárů. Monumentální barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1631–1671. Barokní morový sloup z r. 1680 a kašna z r. 1896. Novorenes. radnice z let 1887–1889.

Valtice – kostel

Valtínov

Jindř. Hradec 49°5'50.07"N; 15°15'54.62"E

Ves prvně doložena r. 1358, nyní část obce Kunžak. Evangelický kostel z let 1904–1905 s hranolovou věží. Novogotický katolický kostel Panny Marie z let 1905–1906 s hranolovou věží a paprsčitou klenbou nad oltářem.

Valtrovice

Znojmo 48°47'33.52"N; 16°13'18.27"E

Obec prvně připomínána r. 1307. Kostel sv. Jana Křtitele renes. původu z konce 16. stol. přestavován v 18. a 19. stol. Barokní fara z r. 1748.

Valy Valtice – zámek

Konvent řádu Milosrdných bratří z let 1662–1668 se špitálem, klášterní kostel sv. Augustina z let 1669–1671, v současné podobě od r. 1872, proslulá řádová nemocnice zanikla r. 1948. Od r. 1869 vinařská a ovocnářská škola, od r. 1993 Vinařská akademie. Proslulé vinné sklepy, Zámecký a Kří596

Pardubice 50°1'34.24"N; 15°37'8.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1401. U železniční trati tvrziště, pozůstatek po tvrzi z 15. stol., opuštěna v 18. stol., poslední objekt vyhořel r. 1901, zachovány zbytky vodního příkopu a sklepy. Jihovýchodně býv. ves Lépějovice zaniklá ve třicetileté válce, dochována jen myslivna a kostel sv. Michaela

www.ceskonamape.cz

archanděla gotického původu ze 14. stol., později přestavovaný, u něj nízká zděná zvonice asi z 18. stol.

Vamberk

Rychnov n. Kn. 50°7'12.28"N; 16°17'32.98"E

Město pod Orlickými horami na říčce Zdobnici prvně doloženo r. 1341, pův. podhradí gotického hradu Waldenberg ze 13. stol. Hrad po vypálení za třicetileté války sice obnoven, ale v 18. stol. jako nepotřebný zanikl v nové zástavbě městských domů kolem kostela, po r. 1630 rozvoj krajkářství. Pův. gotický kostel sv. Prokopa vystavěn jako hradní kaple, r. 1707 nahrazen barokní stavbou, obnovenou po požáru r. 1898. Hřbitovní kostel sv. Barbory, raně barokní stavba z let 1696–1697. Přes řeku kamenný most z let 1864–1865 s osmi sochami. Na náměstí sloup se sochou Immaculaty z r. 1699, barokní sochy sv. Anny a Jana Nepomuckého z let 1779 a 1723, Kalvárie z r. 1808, kašna z r. 1869, pomník Mistra Jana Husa z r. 1904, muzeum krajky v budově z r. 1916. Při severním okraji starý židovský hřbitov ze 17. stol. Rodiště hudebního skladatele Jana Václava Huga Voříška (1791–1825), nakladatele Josefa Richarda Vilímka (1835–1911), historika Josefa Kalouska (1838–1915) a kapelníka Národního divadla Augustina Vyskočila (1852–1902). Severovýchodně v místní části Peklo nad Zdobnicí dřevěný krytý most přes řeku z r. 1840.

Vanovice

Pardubice 50°6'14.89"N; 15°31'56.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1337. Gotický kostel sv. Jiří z poloviny 14. stol. přestavěn barokně r. 1720. Při něm dřevěná zvonice, pův. velká stavba vyhořela po r. 1860, náhradou postavena jen otevřená zvonová stolice se třemi zvony, nyní replika z r. 1935. Empírová fara z doby kolem r. 1800. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1766.

Varhošť

Litoměřice 50°35'24.1"N; 14°6'2.73"E

Čedičový vrch (639 m n. m.) nad pravým břehem Labe.

Blansko 49°33'57.69"N; 16°40'3.2"E

Obec prvně připomínána r. 1233. Pozdně gotický kostel sv. Václava z 15. stol. upravován v 16. a 18. stol., před ním kříž z r. 1843. Evangelický kostel z r. 1844 s dvojicí hranolových věží na místě pův. modlitebny z r. 1782.

Vápenná

Vápno

Pohled z Varhoště

Na vrcholu 12 m vysoká ocelová rozhledna z r. 1973 se třemi kruhovými vyhlídkovými plošinami, volně přístupná. Nádherný kruhový rozhled.

Jeseník 50°17'10.09"N; 17°5'59.55"E

Obec založena počátkem 13. stol., poprvé zmíněna r. 1358, v 15. stol. zpustla a v 16. stol. nově osídlena. Do r. 1948 zvána Zighartice (německy Setzdorf), od 17. stol. intenzivní výroba vápna. V obci barokní kostel sv. Filipa z r. 1781, boží muka z 18. stol. a chráněný lidový dům z téže doby. Na hřbitově sloup se sousoším Kalvárie z 19. stol.

Vápenný Podol

Chrudim 49°53'14.34"N; 15°39'50.52"E

Obec prvně doložena r. 1513, od středověku vápencové lomy, těžba vysoce kvalitního vápence ukončena r. 1965. V lomech objeveny dvě nepřístupné krasové jeskyně. Zachovaná vápenná pec chráněna jako kulturní památka. Na jihovýchodním okraji léčivý pramen, znám od r. 1586, po r. 1600 do 19. stol. využíván jako Lázně sv. Václava, lázeňská budova a kaple z r. 1726, zachován empírový býv. lázeňský dům s pamětní deskou hudebního skladatele a dirigenta Otakara Ostrčila (1879–1935). Pozdně barokní kostel sv. Václava z r. 1788. Za okupace v letech 1939–1945 se v obci ukrýval básník a spisovatel Stanislav Kostka Neumann, pamětní deska na býv. škole.

Varhošť – rozhledna www.ceskonamape.cz

597

Varnsdorf

Děčín 50°54'33.2"N; 14°37'34.54"E

Město obklopené ze tří stran hranicí se SRN prvně zmíněno r. 1352, v 19. stol. rozvoj průmyslu textilního, strojírenského a potravinářského, městská práva od r. 1868. Město bez historického centra, nejstarší památku tvoří pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1766–1777, v něm r. 1830 poprvé liturgicky uvedena Missa solemnis Ludwiga van Beethovena, pamětní deska. Ve městě r. 1871 založena starokatolická církev, pro ni postaven kostel v r. 1875. Novogotický evangelický, tzv. Červený kostel z let 1904–1905. Pseudogotický kostel sv. Karla Boromejského z let 1904–1912 nedostavěn, proto lidově nazýván kostel bez věže. Muzeum z počátku 20. stol. umístěno od r. 1940 v Lindnerově domě. Městské divadlo z r. 1956. Kruhová stavba býv. větrného mlýna. Na hraničním návrší Hrádek, pův. Burgsberg, výletní restaurace s 29 m vysokou vyhlídkovou věží, po 2. světové válce zchátrala, nyní v dlouhodobé opravě, rozhledna zpřístupněna již od r. 2003. Z města pocházeli hudební skladatel a drážďanský dirigent Joseph Schubert (1757–1812), libretista a výtvarník Peter Kien (1919–1944) a také Jindřich z Varnsdorfu (kolem 1265-po 1346), johanitský kněz a autor české tzv. Dalimilovy kroniky.

Varta

Ústí n. L. 50°39'27.04"N; 14°7'25.83"E

Hrad založen jako sídlo Vartemberků asi v polovině 14. stol., písemně doložen r. 1378, zanikl po r. 1465. Zachovány zbytky dvou zdí, příkopy a val. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Vartnov

Opava 50°2'0.29"N; 17°42'47.72"E

Hrad Vartnov založen na pahorku nad říčkou Čižinou patrně jako zeměpanský počátkem 14. stol., r. 1377 doložen v majetku vlivného Štěpána z Vartnova. Dobyt a zničen uherským vojskem Matyáše Korvína r. 1474 a již neobnoven. Dochovány lesem zarostlé zbytky příkopů a zdí. V 17. stol. založena pod býv. hradem ves Pocheň – viz samostatné heslo.

Varvažov

Písek

Varvažov (Ústí n. L.) – rakouský pomník

Vavřinec

K. Hora 49°54'52.09"N; 15°1'59.17"E

Obec prvně doložena r. 1318. Na návrší pseudogotický kostel sv. Vavřince z let 1876–1877 se štíhlou věží. Při východním okraji velký Vavřinecký rybník o rozloze 84 ha.

Vážany

Vyškov 49°14'38.22"N; 17°3'1.06"E

Obec prvně doložena r. 1348. Barokní kaple sv. Rozálie (Rozárky) z r. 1695 a prostá zvonička na návsi. Rodiště malíře Antonína Procházky (1882–1945), pamětní deska.

49°26'20"N; 14°8'33.33"E

Obec poprvé zmíněna r. 1387, do r. 1847 v majetku řádu maltézských rytířů, od r. 1995 památková zóna. Barokní zámeček z 18. stol. upraven na hospodářské stavení. Kostel sv. Kateřiny raně gotického původu barokně přestavěn r. 1718. Na návsi řada klasicistních usedlostí. V západní části zvané U Mostu soubor hodnotných roubených staveb, kamenný barokní most přes Skalici z r. 1781 s kapličkou sv. Jana Nepomuckého a pozdně klasicistní mlýn.

Varvažov

Ústí n. L. 50°43'19.57"N; 13°57'45.99"E

Pův. městečko s 3 000 obyvatel zlikvidováno důlní činností, jeho zbytky počátkem 60. let 20. stol. přičleněny k obci Telnice. Bitvu s Napoleonem r. 1813 připomíná monumentální pruský pomník z r. 1817 a rakouský pomník z r. 1825.

598

Vážany

Blansko 49°31'51.64"N; 16°41'20.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1145. Raně barokní kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1685 s cenným vybavením, později upravován. Jižně od obce ostroh Vejštice obtékaný potokem, na něm stopy rovinného neopevněného sídliště z doby bronzové, bohaté archeologické naleziště.

Vážany nad Litavou

Vyškov 49°7'47.36"N; 16°51'25.11"E

Obec prvně zmiňována r. 1287. Kostel sv. Bartoloměje románsko-gotického původu z 13. stol. upravován v 17. a 20. stol. U hřbitova barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739. Pozdně barokní boží muka z r. 1806.

www.ceskonamape.cz

Včelákov

Chrudim 49°49'2.96"N; 15°53'2.39"E

Obec poprvé připomínána r. 1349, r. 2006 obnoven status městyse, v minulosti těžba železné rudy. Na návrší zdaleka viditelný, pozdně klasicistní kostel sv. Máří Magdalény z let 1844–1848. Pozdně barokní fara z 2. poloviny 18. stol. Hodnotná socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740.

Veclov

Rakovník 50°10'30.08"N; 13°37'15.45"E

Chmelařská ves prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Svojetín. Gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. nyní v barokní podobě z r. 1754. Na návsi socha Panny Marie z r. 1714.

Vedrovice

Znojmo 49°1'10.86"N; 16°22'39.62"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Raně gotický kostel sv. Kunhuty z 13. stol. upraven renesančně r. 1513, věž přistavěna r. 1848, v presbytáři dochovány středověké malby. Unikátní technickou památku představuje větrné kolo k čerpání vody z let 1912–1914, jediné svého druhu na Moravě. Jihozápadně vrch Leskoun (371 m n. m.) s pravěkým sídlištěm z doby bronzové, na úbočí velký lom.

mostem přes příkop býv. tvrze. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1927. Rodiště Jakuba Husníka (1837–1916), vynálezce světlotisku. V Suchém dole památník 29 popravených obětí heydrichiády.

Vejprty

Chomutov 50°29'30.57"N; 13°1'56.17"E

Osada na saské hranici vznikla patrně již ve 12. stol. na kupecké stezce, počátkem 15. stol. doložena při železném hamru, od 16. stol. těžba stříbra, r. 1617 povýšena na královské horní město. Na hřbitově pozdně gotický kostel sv. Martina z počátku 16. stol. s renes. portálem. Pův. hrázděný kostel Všech svatých z poloviny 17. stol., zcela přestavěn v letech 1783–1786, před ním Kalvárie z r. 1717. Secesní evangelický kostel z počátku 20. stol. Barokní radnice z konce 18. stol. a barokní městský dům.

Vejvanovice

Chrudim 49°58'14.89"N; 15°52'50.05"E

Obec prvně doložena již r. 1167. Kostel Nanebevzetí Panny Marie s gotickým presbytářem ze 14. stol. a barokní lodí z r. 1724, u něj hranolová zvonice z r. 1920 s dřevěným patrem. Barokní fara z r. 1724. Na návsi kaplička z 1. poloviny 19. stol.

Velečín

Plzeň-sever 50°4'28.51"N; 13°24'7.93"E

Malá obec poprvé připomínána r. 1296. Kolem okrouhlé návsi usedlosti z přelomu 19. a 20. stol. Pseudogotický kostel Jména Panny Marie z let 1868–1869 v 70. letech 20. stol. kromě věže zbořen, místo kostelní lodi a presbyteria k věži přistavěna budova obecního úřadu. Východně osada Ostrovec se zchátralým, pův. gotickým a později upravovaným kostelem sv. Jana Křtitele. Při silnici středověká kruhová stéla s reliéfním křížem.

Velehrad

Uh. Hradiště 49°6'15.05"N; 17°23'49.36"E

Vedrovice – větrné čerpací kolo

Vejprnice

Plzeň-sever 49°43'51.49"N; 13°16'44.6"E

Obec vznikla kolem cisterciáckého kláštera založeného r. 1205, nyní jedno z nejznámějších poutních míst u nás. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje založen r. 1228 jako románsko-gotická stavba. Klášter zpustošen husity i za třicetileté války, barokně přestavěn po požáru r. 1681, r. 1784 zrušen Josefem II., od r. 1890 osazen jezuity, obnoven r. 1990, kdy místo navštívil papež Jan Pavel II. Kostel s bohatým vnitřním vybavením nyní jeden z největších na Moravě, před ním velký kříž na paměť papežovy návštěvy. Pův. románská kaple sv. Cyrila a Metoděje přestavěna novogoticky v letech 1859–1863. U mostu kaple sv. Jana z počátku 18. stol. Mariánský sloup z r. 1681 upraven r. 1715 na morový s hrobem sv. Rozálie a sochami světců. Sloup se sochou trpícího Krista z r. 1703. V obci hodnotné barokní sochy sv. Luitgardy, Bernarda, Jana Nepomuckého a Vendelína z 2. poloviny 18. stol. Každoroční cyrilometodějské poutě.

Velká obec prvně zmíněna r. 993. Na místě starší tvrze vystavěn v letech 1722–1726 barokní kostel sv. Vojtěcha s cennou freskovou výzdobou, připisován F. M. Kaňkovi. Barokní fara z r. 1746 spojená s kostelem krytým dřevěným www.ceskonamape.cz

599

Velenice

Č. Lípa 50°43'5.54"N; 14°39'43.54"E

Obec poprvé uváděna r. 1399. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1735, u něj barokní fara z téže doby. Na ostrohu západně od obce zříceniny a valy středověké tvrze, pobořené r. 1385, odkryto archeologickým průzkumem v 19. stol. Při cestě kamenný kříž z r. 1633. Na východním okraji umělá jeskyně Boží hrob uvnitř s barokními reliéfy z doby před r. 1711. Severozápadně uměle vyhloubené jeskyně Pusté kostely, pozůstatky po těžbě písku. Nad potokem Svitavkou zbytky malého neznámého hrádku, objeveného r. 1986 a označovaného Výrov podle zaniklé vsi doložené r. 1554, dochováno ve skále vytesané schodiště, podvalí věže a příkopy. Velehrad – poutní chrám

Velenice Velehrádek

Trutnov 50°23'31.83"N; 15°45'32.14"E

Ves prvně připomínána r. 1542, nyní část obce Doubravice. Na severním okraji na ostrohu zbytek tvrze, zachován klenutý suterén paláce pod domem č. p. 1. Roubený Haklův mlýn z r. 1786.

Nymburk 50°12'50.11"N; 15°13'36.29"E

Obec prvně zmíněna r. 1305. Toleranční evangelický kostel z r. 1785, u něj fara z r. 1830. Litinový kříž z konce 19. stol., několik staveb lidové architektury.

Velenka

Nymburk 50°8'24.74"N; 14°53'54.48"E

Velechvín

Č. Budějovice 49°3'0.1"N; 14°34'58.35"E

Ves starobylého původu prvně uváděna r. 1490, nyní část města Lišov. Novobarokní kaple sv. Floriána z r. 1834, při severním okraji výrazná myslivna z r. 1901. Dochovány lidové usedlosti z 1. poloviny 19. stol. Jižně od vsi plochý vrch Vávra se slovanským mohylovým pohřebištěm, severně ve Velechvínském polesí stopy zaniklé obce a tvrze Prochod ze 14. stol. a pozůstatky dvora, ovčína a lovčího zámečku na místě zaniklé vsi Žďár, doložené v letech 1250–1300.

Veleliby

Nymburk 50°12'34.18"N; 15°1'22.01"E

Ves prvně zmíněna r. 1223, nyní část obce Dvory. Novorománský kostel sv. Václava z let 1876–1878 na místě středověké stavby. Železniční křižovatka. Významné semenářské závody.

Obec na okraji Kerského lesa prvně zmíněna r. 1352. Zdaleka viditelný barokní kostel sv. Petra v okovech, významná stavba K. I. Dienzenhofera z let 1733–1734 na elipsovitém půdorysu. Památník ke zrušení nevolnictví. Několik staveb lidového baroka. Severovýchodně přírodní památka Slatinná louka u Velenky, jediné výskytiště lnice bezlisté v Evropě.

Velešice

Ves prvně zmiňována r. 1355, nyní část obce Sběř. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. přestavěn v pozdní renesanci, presbytář r. 1581 a loď r. 1611, se vzácnou kamenickou výzdobou. Ve hřbitovní zdi renes. náhrobníky z konce 16. stol., barokní márnice z 18. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby kolem r. 1760.

Velešín Velemín

50°32'25.74"N; 13°58'39.66"E

Velemyšleves

Louny 50°24'2.53"N; 13°33'53.65"E

Obec doložena r. 1316. Pseudobarokní zámek z r. 1887 s třípatrovou věží na místě barokního zámečku jezuitů zbořen r. 1989. V býv. zámeckém parku dochováno středověké tvrziště. Novorománský kostel sv. Antonína z r. 1863. Barokní sochy sv. Josefa a Jana Nepomuckého z 18. stol. Nad obcí archeologicky prozkoumané rozsáhlé sídliště kultury knovízské. 600

Č. Krumlov 48°49'50.2"N; 14°27'51.8"E

Litoměřice

Obec prvně zmíněna r. 1228 v majetku jiřského kláštera na Hradčanech. Barokní kostel sv. Martina z let 1735–1743 s věží z počátku 18. stol. na místě starší stavby. Několik pozdně barokních domů s dřevěnými štíty a pavlačemi.

Jičín 50°19'14.15"N; 15°25'52.91"E

Průmyslová obec nad Malší založena jako podhradí, prvně zmíněna r. 1266, na město povýšena r. 1996. V okolí od 16. stol. těžba stříbra, později tuhy, nyní strojírny a nová výstavba. Na pravém břehu řeky v ochranném pásmu Římovské přehrady zříceniny velešínského hradu z 13. stol., opuštěn r. 1487, zachovány relikty zdiva románské hradní kaple a věže. Na protáhlém náměstí renes. radnice z r. 1611 barokně upravená v 18. stol. Zajímavé zbytky kostela sv. Filipa a Jakuba zrušeného r. 1785, na byty přestavěn r. 1912, poté upraven na radnici, zachována věž a presbytář. Raně gotický děkanský kostel sv. Václava z 13. stol. barokně upraven v letech 1751–1754. Mariánský sloup z r. 1765 se sochami světců. Kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. obnovena r. 1901. V okolí v terénu zbytky koněspřežky. Rodiště vlasteneckého kněze, básníka a spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta (1797–1833).

www.ceskonamape.cz

Velešovice

Vyškov 49°10'49.14"N; 16°50'50.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1141. Barokní kostel sv. Barbory z let 1731–1732. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1904. Budova školy z r. 1891. U Vrchního rybníka zřízeno biocentrum.

Veletiny

Uh. Hradiště 49°2'8.06"N; 17°33'54.25"E

Obec v údolí Olšavy a Vlčnovského potoka doložena r. 1131. Gotická tvrz ze 14. stol. zničena počátkem 17. stol., archeologickým průzkumem odhaleno u mostu přes Olšavu tvrziště se zbytky opevnění. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1894 na místě dřevěné zvonice. Památkově chráněn soubor pův. vinných búd na Staré hoře, počátkem 20. stol. po kalamitě nahrazeno vinařství v obci sadařstvím.

Veletov

Kolín 50°1'41.21"N; 15°18'17.62"E

Obec prvně zmíněna r. 1306. Kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1897 na místě zbořené gotické stavby. U obce na Labi nejvyšší jez renes. původu ze 16. stol., modernizován r. 1985 s přechodem řeky.

Velhartice

Klatovy 49°15'56.79"N; 13°23'25.14"E

Obec prvně doložena r. 1318 jako podhradí. Gotický hrad na skalnatém ostrohu založen počátkem 14. stol., jádro tvoří palác Rajský dům spojený v 1. polovině 15. stol. unikátním kamenným mostem s věží Putnou. Z druhé strany přiléhá raně barokní zámek z let 1628–1633, tzv. Huertovo křídlo s přízemními arkádami, zakončené gotickou válcovou věžičkou.

Velhartice – hrad

Velichov

K. Vary 50°16'58.31"N; 13°0'32"E

Obec prvně připomínána r. 1142. V letech 1747–1755 vystavěn barokní zámek, patrová stavba se zaoblenými nárožími a vstupním rizalitem, přestavěn r. 1870. Na návrší novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1895–1896 na místě starší stavby, ve hřbitovní zdi renes. figurální náhrobník. Rodiště Friedricha Dionysa Webera (1766–1842), hudebního skladatele a prvního ředitele pražské konzervatoře založené r. 1808, výuka zahájena r. 1811. Na ostrohu nad levým břehem Ohře mohutné valy hradiště Thebisberg z doby bronzové, osídleno Slovany v 10.–11. stol.

Velichovky

Náchod 50°21'19.86"N; 15°50'32.03"E

Velhartice – vstup do hradu

Zachována též část hradeb a zříceniny renes. hradního pivovaru. Objekt v majetku státu a přístupný veřejnosti. V obci románsko-gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem r. 1240, upraven pozdně goticky kolem r. 1500. Chráněné městské domy a roubené chalupy. Jihozápadně za obcí hřbitovní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1373, upraven v 16. a 19. stol. V letech 1946–1980 zde často pobýval herec Jan Werich, jeho domek pod hradem postaven podle návrhu Jiřího Trnky. Židovský hřbitov z 18. stol.

Nynější lázeňská obec prvně doložena r. 1389. Prostý barokní zámeček přestavěn v 19. stol. Renes. kostel Proměnění Páně z doby kolem r. 1616, upravován v 18. a 19. stol., u něj socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Lázně pro léčbu pohybového ústrojí založeny na ložisku rašeliny v letech 1897–1898, přestavěny a modernizovány r. 1926.

Veliká Ves

Chomutov 50°16'7.53"N; 13°22'34.08"E

Obec prvně uváděna r. 1369. Barokní zámeček z 18. stol. novorenesančně přestavěn v letech 1890–1896. Barokní kostel sv. Jakuba z 18. stol., obnoven r. 1903, u něj zděná zvonice z téže doby. Tři barokní sochy světců z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

601

Veliká Ves

Praha-východ

Veliš

Jičín

50°14'34.05"N; 14°27'20.76"E

50°24'31.15"N; 15°18'58.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1271. Románsko-gotický kostel sv. Vavřince z 2. poloviny 13. stol. upraven goticky ve 14. stol., restaurován r. 1881. Zděná hranolová zvonice renes. původu z r. 1582 upravována barokně a pseudogoticky, slouží jako vstupní brána na hřbitov.

Obec prvně připomínána již r. 1143. Pozdně barokní kostel sv. Václava z let 1742–1752 na místě starého gotického. Nad studánkou sloup sv. Václava z r. 1783. Socha Immaculaty z r. 1833. Východně novodobý smírčí kříž z r. 1999. Severně na hřbitově novoklasicistní kaple sv. Kříže z r. 1926 a rodová hrobka Šliků. Nad obcí na dominantním vrchu téhož jména nepatrné zbytky hradu Veliš – viz heslo Podhradí.

Velká Bíteš

Žďár n. S. 49°17'16.32"N; 16°13'31"E

Starobylá obec nad říčkou Bítýškou prvně doložena jako zeměpanská osada r. 1240, na město povýšena r. 1408, do r. 1522 zvána pouze Bíteš, památková zóna. Gotická radnice z 15. stol. přestavěna r. 1886. Dominantní opevněný gotický kostel sv. Jana Křtitele z počátku 13. stol. navazuje na opevnění města, z kostelní fortifikace zachována věžová brána se střílnami, pět bastionů a příkopy. Kostel přestavěn v 16. stol. a barokně upraven v 18. stol. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714 a městské muzeum. Jihovýchodně od města místní část Košíkov s průmyslovou zónou a filiálním kostelem sv. Bartoloměje gotického původu z 15. stol. s pevnostní hřbitovní zdí, barokně přestavěn v 17. stol. Veliká Ves (Praha-východ)

Velká Bystřice Velim

Kolín 50°3'54.76"N; 15°7'28.97"E

Obec prvně zmíněna již v 10. stol., v minulosti proslulá výroba cukrovinek. Na návrší románsko-gotický kostel sv. Vavřince, goticky upravován r. 1408, barokně po r. 1750. Pozdně barokní zvonice z r. 1771. Fara z r. 1839. Evangelický kostel z r. 1854, při něm pseudogotická budova evangelické fary z r. 1871. Jihovýchodně přírodní památka Skalka u Velimi, býv. lom na amfibolit s nálezy zkamenělin mořských živočichů, dnes částečně zatopen. Na návrší Skalka doloženo významné sídliště mohylové a lužické kultury. Severozápadně přírodní památka V jezírkách, nejbohatší polabské naleziště kriticky ohroženého vstavače bahenního. U obce unikátní železniční zkušební okruh z r. 1964, složen z většího okruhu o délce přes 13 km a vnitřního dlouhého asi 4 km.

Veliny

Pardubice 50°4'14.73"N; 16°3'22.24"E

Obec prvně zmiňována r. 1507. Roubený barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1752, z téhož roku roubená ohrada, dřevěná zvonice na podezdívce a roubená márnice, příklad lidové architektury s dobovými malbami.

Obec v mělkém údolí říčky Bystřice prvně zmíněna r. 1275, na město povýšena r. 1998. Na místě tvrze z doby kolem r. 1480 vystavěn po r. 1578 renes. trojkřídlý zámek, v 18. stol. přestavěn barokně, nyní upraven na hotel. V býv. zámeckém parku památné topoly ve stáří asi 300 let. V dominantní poloze gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele ze 14. stol., z pův. stavby dochován presbytář, barokní loď z 2. poloviny 17. stol. Před ním barokní sousoší sv. Floriána a Jana Nepomuckého z r. 1709 a socha sv. Bartoloměje z 1. poloviny 18. stol. Na náměstí radnice z r. 1825 s představeným podloubím.

Velká Čantoryje

Nejvyšší hora Slezských Beskyd (995 m n. m.) na polské hranici, opředená bájemi o spících rytířích. V hřebenové partii rezervace beskydského pralesa s posledními tisy. Na vrcholu 29 m vysoká kovová rozhledna z r. 2002 s vyhlídkovou plošinou ve výši 21,5 m, pod vrcholem turistická chata z r. 1904. Přístup po značené cestě z Nýdku, z polské strany vrchol dostupný lanovkou.

Obec poprvé připomínána r. 1352. Kostel sv. Josefa gotického původu přestavěn barokně r. 1772, opraven r. 1908. Pod ním výklenková kaple sv. Floriána. Severozápadně v místní části Nespery pův. mohutná tvrz z 15. stol. mezi dvěma rybníky, v 18. stol. přestavěna na barokní sýpku. 602

Louny 50°12'10.69"N; 13°35'14.03"E

Benešov 49°40'3.46"N; 14°49'28.85"E

Frýdek-Místek 49°40'47.53"N; 18°47'33.09"E

Velká Černoc Veliš

Olomouc 49°35'36.11"N; 17°21'36.28"E

Ves prvně doložena r. 1316, nyní část obce Měcholupy. Kostel sv. Václava gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v letech 1783–1787. Dochovány stavby lidové architektury. Na severním okraji památný dub, starý 350 let.

www.ceskonamape.cz

Velká Deštná

Rychnov n. Kn. 50°18'7.67"N; 16°23'56.88"E

Nejvyšší vrchol Orlických hor (1115 m n. m.), v minulosti zván Sedmihradská hora, v 80. letech 20. stol. vrcholová partie odlesněna a osázena nepůvodní klečí. Dřevěná věž z r. 2004 o výšce 6 m, zvaná též Štefanova rozhledna, nahradila podobnou menší stavbu z r. 1992, daleký rozhled.

Velká Dobrá

Kladno

a Slováků, každoroční slavnosti připomíná kamenný památník vzájemnosti z r. 1990. Na severním svahu přírodní rezervace pralesního charakteru.

Velká Jesenice

Náchod 50°21'44.71"N; 16°2'12.93"E

Obec prvně doložena r. 1436, nyní nad jihozápadním břehem nádrže Rozkoš. Na hřbitově kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 14. stol., přestavěn a rozšířen o věž r. 1827.

50°6'37.27"N; 14°4'42.18"E

Obec poprvé zmíněna r. 1328. Goticko-renes. tvrz v 18. stol. upravena na sýpku. U rybníka kaple Nalezení sv. Kříže z let 1816–1817 s raně barokním oltářem a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753. Budova školy z r. 1893. V lese zvaném Hora objeveno r. 1890 mohylové pohřebiště ze střední a mladší doby bronzové, pomník z r. 1953. U obce odkryto r. 1932 sídliště lidí mohylové kultury.

Velká Hleďsebe

Cheb 49°57'42.05"N; 12°40'10.87"E

Obec prvně připomínána r. 1587. Mohutný novorománský kostel sv. Anny pochází z let 1908–1911.

Velká Holná

Jindř. Hradec 49°7'58.04"N; 14°52'9.79"E

Velká Holná, největší rybník na Jindřichohradecku, založen již ve 14. stol., v letech 1594–1595 upraven a rozšířen Jakubem Krčínem z Jelčan. Hráz dlouhá 384 m, vodní plocha o rozloze 230 ha. V rybníku ostrov Naxos se stoletými stromy, biosférická rezervace.

Velká Chmelištná

Velká Lhota

Vsetín 49°26'14.55"N; 18°2'27.66"E

Obec prvně připomínána r. 1374. Dochovány dřevěné lidové stavby a především evangelický dřevěný toleranční kostel bez věže z r. 1783 s jednotným vybavením z r. 1839. V letech 1875–1895 tu jako evangelický farář působil Jan Karafiát, autor proslulých Broučků.

Velká Lhota

Jindř. Hradec 49°8'19.75"N; 15°20'22.67"E

Ves prvně připomínána r. 1385 jako Rozseč, současný název od r. 1678, nyní část obce Volfířov. Od 18. stol. významné středisko evangelíků, zachován toleranční areál s dvojicí proti sobě stojících evangelických kostelů. Starší kostel pro věřící augsburského vyznání pův. z r. 1783, nyní novogotický z r. 1876, mladší z r. 1873 v historizujícím slohu pro věřící helvetského vyznání, areál památkově chráněn. Klasicistní fara z r. 1838. Dochovány stavby lidové architektury.

Rakovník 50°3'48.23"N; 13°33'1.51"E

Zemědělská obec prvně doložena r. 1352. Gotický kostel sv. Bartoloměje ze 14. stol. přestavěn pozdně barokně r. 1774. Dochovány chráněné stavby lidové architektury.

Velká Chyška

Pelhřimov 49°30'40.12"N; 15°2'15.07"E

Obec doložena r. 1143 v majetku strahovského kláštera. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu přestavěn po požáru r. 1699 a r. 1897 zbořen, nahrazen novorománskou stavbou z r. 1898 s vysokou věží. Pozdně klasicistní fara z r. 1803. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1898. Severozápadně od obce výrazný vrch Strážiště (744 m n. m.), pod vrcholem stožár televizního přenašeče, ve stráni r. 1673 objeven pramen léčivé vody, nad ním kaple sv. Jana Křtitele z r. 1776, přestavěna r. 1819 a několikrát později, poutní místo.

Velká Javořina

Uh. Hradiště 48°51'28.53"N; 17°40'31.25"E

Nejvyšší vrchol Bílých Karpat (970 m n. m.), pod ním prochází česko-slovenská hranice, z vrcholové horské louky daleký výhled. Na slovenské straně televizní vysílač a turistická Holubyho chata. Od 19. stol. tradice setkávání Čechů

Velká Lhota (Jindř. Hradec)

Velká Losenice

Žďár n. S. 49°34'42.22"N; 15°50'19.9"E

Obec prvně zmíněna r. 1352, pův. hornická osada z 12. stol., ve 14. stol. hamr, v 17. stol. huť, stopy stříbrných dolů dochovány východně na návrší Peperek. Pův. gotický hornický kostel sv. Jakuba Staršího z poloviny 14. stol. přestavěn po požáru z r. 1621 a upraven novogoticky r. 1852. Průchozí nevysoká zvonice ze 16. stol. tvoří vstup do kostelního areálu, v něm barokní kostnice s pozůstatky vojáků ze sedmileté války (1756–1763). Smírčí kříž z třicetileté války. Zachovány hod-

www.ceskonamape.cz

603

notné lidové usedlosti. Pamětní deska na rodném domě otce Karla Havlíčka Borovského. U obce líhně lososovitých ryb.

Velká nad Veličkou

Hodonín 48°52'50.73"N; 17°31'0.01"E

Obec pod Bílými Karpaty prvně připomínána r. 1228, centrum národopisné oblasti Slováckého Horňácka, dějiště každoročních Horňáckých slavností. Gotický kostel sv. Máří Magdalény z poloviny 14. stol., barokní loď přistavěna r. 1756, stavba rozšířena r. 1951, opevněna hradební zdí. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Zachovány domy z 18. a 19. stol. Židovský hřbitov z r. 1866. Rodiště folkloristy a sběratele lidových písní Martina Zemana (1854–1919), etnografky Zdeňky Jelínkové (1920–2005) a odbojového pracovníka Eduarda Urxe (1902–1942).

Velká Polom

Ostrava-město 49°51'51.24"N; 18°5'38.74"E

Obec prvně připomínána r. 1288, z velké části zničena při osvobozovacích bojích r. 1945. Vodní tvrz z 15. stol. přestavěna r. 1573 na renes. zámek, kolem r. 1800 upravena na sýpku. Renes. kostel sv. Václava z r. 1589 s barokními úpravami.

Velká Štáhle

Velké Bílovice

Břeclav 48°51'2.6"N; 16°53'21.91"E

Největší vinařská obec se silnou folklorní tradicí poprvé uváděna r. 1306, na město povýšena r. 2001. Od 16. stol. silná obec novokřtěnců, tzv. Habánů, jejich kostel vystavěn r. 1564, na katolický změněn a zasvěcen Narození Panny Marie r. 1765. Gotická tvrz ze 14. stol. upravena v 18. stol. na sýpku. Habánský sklep ze 16. stol. Vinařství a lidovým zvykům věnována expozice městského vlastivědného muzea v býv. škole.

Velké Březno

Ústí n. L. 50°39'51.66"N; 14°8'32.8"E

Obec na Labi prvně doložena r. 1167. Na místě gotické tvrze a renes. zámku postaven počátkem 18. stol. barokní, tzv. Starý zámek Ditrichštejnů, nyní účelově využit. Nový zámek vznikl jako empírová stavba pro hraběte Chotka v letech 1842–1845 společně s anglickým parkem. V letech 1885–1910 zásadně přestavěn na novorenes. vilu a po zestátnění od r. 1970 zpřístupněn jako ukázka venkovského šlechtického sídla. Předchůdcem tvrze a obou zámků hrad Varta – viz samostatné heslo. V obci známý pivovar. Zachovány lidové stavby s hrázděným patrem a barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a Ecce homo z r. 1770.

Bruntál 49°55'48.01"N; 17°21'25.27"E

Obec prvně doložena r. 1492. Pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice z let 1576–1606, věž upravena r. 1863.

Velká Turná

Strakonice 49°20'24.09"N; 13°57'31.46"E

Obec poprvé doložena r. 1372. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. stol. se sochou světce z 18. stol., před ní kříž z r. 1894. Na Brložském potoce památkově chráněný mlýn. Severně u rekreačního rybníka Milavý (44 ha) s písčitým dnem chatové osady a kempy.

Velká Úpa

Trutnov 50°41'22.81"N; 15°46'4.52"E

Ves pod Sněžkou připomínána r. 1748, v 19. stol. v okolí těžba barevných kovů, nyní část města Pec pod Sněžkou rekreačního charakteru. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1788–1789, pod ním empírová socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1823. Velký lyžařský areál. Sedačková lanovka z r. 1972 na Portášky, rekreační objekt nazván Portášovy boudy slovenskými přistěhovalci po r. 1945.

Velké Albrechtice

N. Jičín 49°45'3.81"N; 18°2'59.95"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1414. Dochováno tvrziště jako pozůstatek vodní tvrze z 13.–14. stol., zanikla v 15. stol. Pozdně barokní kostel sv. Jana Křtitele s gotickým presbytářem patrně z 15. stol., v ohradní zdi barokní kaple. Na hřbitově rodová hrobka Sedlnických z Choltic. Dochováno několik velkých lidových usedlostí.

604

Velké Březno – zámek

Velké Dvorce

Tachov 49°40'55.73"N; 12°42'11.91"E

Nynější ves prvně doložena pův. jako dvůr r. 1548, nyní část města Přimda. Rozkvět za Kolowratů od r. 1675. Čtyřkřídlý barokní zámek dostavěn r. 1690, po požárech v letech 1907 a 1912 upravován novobarokně, přestavba nedokončena. Rozsáhlý park s cizokrajnými dřevinami po 2. světové válce zpustl, v něm socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1753.

Velké Hamry

Jablonec n. N. 50°43'3.05"N; 15°18'51.42"E

Město na břehu Kamenice pod Černostudničním hřebenem prvně doloženo r. 1624. Novogotický kostel sv. Václa-

www.ceskonamape.cz

va z r. 1914. Součást města tvoří Svárov, krvavě potlačenou stávku z r. 1870 v místní textilní továrně a 7 tehdy zastřelených obětí připomíná pomník.

Velké Heraltice

Opava 49°58'34.81"N; 17°43'42.7"E

Obec Heraltice poprvé zmíněna r. 1265, přídomek Velké užíván od 14. stol. Rozsáhlý zámek se dvěma nádvořími vznikl koncem 16. stol. renes. přestavbou gotické tvrze, barokně upravován v letech 1676, 1720 a po r. 1767, v 19. stol. doplněn o novogotickou kapli, válcová zámecká věž postavena na místě gotické hlásky. Kolem hodnotný park z r. 1720, po r. 1830 upraven na anglický. Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1751, u něj kaple Bolestné Panny Marie z konce 18. stol. a fara z 19. stol. Hrobka hraběcího rodu Bellegarde v podobě kolonády z konce 19. stol. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736.

Velké Hostěrádky

Břeclav 49°1'53.37"N; 16°52'17.57"E

Obec prvně připomínána r. 1210. Na hřbitově kostel morových patronů sv. Rocha, Šebestiána a Rozálie z let 1789–1794 na místě vyhořelé stavby. Evangelický kostel s věží z r. 1857.

Velké Karlovice – muzeum

Velké Kunětice

Jeseník 50°19'3.69"N; 17°15'53.74"E

Velké Hoštice

Opava 49°56'9.56"N; 17°58'27.83"E

Obec prvně připomínána r. 1220. Výstavný pozdně barokní zámek z r. 1765 rekonstruován r. 2000, uvnitř archeologické muzeum, při něm rozsáhlý anglický park z počátku 19. stol. Mohutný dvouvěžový barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1773 s cennými freskami. U něj kaple Božího Těla z 2. poloviny 19. stol. a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Pevnostní srub z doby před 2. světovou válkou zpřístupněn jako expozice vojenské techniky.

Velké Karlovice

Vsetín 49°21'49.91"N; 18°18'18.95"E

Rozlehlá obec na Vsetínské Bečvě založena r. 1714 jako sídlo portášů, v letech 1826–1912 v činnosti sklářská Františčina huť, r. 1944 místo partyzánského odboje. V obci dochovány četné lidové roubené stavby. Cenný areál pozdně barokního dřevěného kostela Panny Marie Sněžné z let 1752–1754 na půdorysu řeckého kříže, uvnitř křišťálové lustry věnované židovským majitelem sklárny v Karolince, kříž a fara z téže doby. Na dolním konci patrové roubené fojtství z r. 1796 s pavlačí a hospodářskými budovami. V kupeckém domě z r. 1813 národopisné a vlastivědné Karlovské muzeum. Severně od obce židovský hřbitov. V okolí lyžařské terény. Jižně na slovenské hranici vyhlídkový vrch Stratenec (1055 m n. m.) s monumentálním památníkem a pamětní deskou padlým osvoboditelům obce r. 1945.

Stará pohraniční kamenická obec doložena r. 1284. Kostel sv. Alžběty z r. 1290 několikrát přestavován, naposledy v 19. stol. Součástí hospodářského dvora zámeček z doby kolem r. 1750, u něj dvě šachtové vápenky z 19. stol.

Velké Losiny

Šumperk 50°1'56.42"N; 17°2'23.88"E

Obec pod svahy Jeseníků prvně zmíněna r. 1351, v letech 1678–1693 dějiště proslulých čarodějnických procesů, památník. U teplých a studených minerálních pramenů již od 16. stol. lázně pro léčbu nervových a plicních chorob, rozvoj zejména po r. 1850, další lázeňské budovy založeny po r. 1913. Kolem park z poloviny 19. stol. se vzácnými stromy a termálním koupalištěm. V obci pozdně renes. kostel sv. Jana Křtitele z let 1599–1603, pův. luteránská modlitebna, u něj barokní kaple sv. Kříže z let 1725–1730, hrobní kaple Žerotínů.

Velké Losiny – vstupní trakt zámku www.ceskonamape.cz

605

Od r. 1596 v provozu manufaktura na výrobu ručního papíru, poslední evropská papírna vyrábějící neměnnou historickou technologií ruční papír pro státní a diplomatické dokumenty. V klasicistní budově papírenské muzeum. V obci řada hodnotných křížů a božích muk z 18. a 19. stol. Při jižním okraji na místě gotické tvrze vynikající renes. zámek Žerotínů z let 1580–1589 s rodovou obrazárnou, trojkřídlá stavba s arkádovými patry a polygonální věží barokně upravována koncem 17. stol. Při zámku krajinářský park a barokní špýchar se sochou sv. Floriána z poloviny 18. stol. Východně od zámku v poli rozeklaný popravčí dub, starý přes 400 let.

nyní využíván komerčně. Býv. zámecká kaple zvaná Kaštílek z 18. stol. nyní zchátralá. Kostel sv. Václava a Víta gotického původu přestavěn barokně r. 1652, věž přistavěna při rozšíření r. 1873, u kostela socha sv. Antonína Paduánského z r. 1800. Dvě sochy sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol.

Velké Opatovice

Blansko 49°36'46.09"N; 16°40'22.64"E

Obec prvně připomínána r. 1308, na město povýšena r. 1969, od poloviny 19. stol. těžba žáruvzdorných jílů a šamotka. Barokní zámek z r. 1757 na místě staré tvrze upraven novobarokně v letech 1914–1917, nyní sídlo městské samosprávy a muzeum, při zámku anglický park. Dominantní barokně-klasicistní kostel sv. Jiří z r. 1790. Na schodišti barokní sloup s Pietou a kříž z 2. poloviny 18. stol. U kostela barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Judy Tadeáše a Floriána z let 1740–1760. Jižně od města vrch Opatovické hradisko s pozůstatky opevněného hradiště z doby bronzové až hradištní, ve skále pískovcové reliéfy básníka Petra Bezruče z r. 1947 a hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera z r. 1950.

Velké Pavlovice

Břeclav 48°53'52.39"N; 16°49'8.5"E

Velké Losiny – papírna

Velké Meziříčí

Žďár n. S. 49°21'20.27"N; 16°0'44.8"E

Město poprvé doloženo r. 1281, městská práva udělena r. 1408. Ze čtyř bran v městském opevnění dochována pouze Dolní brána s baštou z 15.–16. stol. Pův. románskogotický hrad r. 1578 přestavěn na renes. zámek, barokně upraven po požáru v letech 1724–1730, částečně regotizován ve 20. stol. Čtyřkřídlá stavba kolem nádvoří doplněná věžovitou vstupní branou nyní sídlem Muzea silnic a dálnic. V zámeckém parku rekonstruovaný krytý dřevěný most. Dominantní gotický kostel sv. Mikuláše z poloviny 13. stol. s věží z r. 1411 vysokou 68 m, na ní největší prosvětlený hodinový ciferník u nás o průměru 4 m, kostel upravován v 18. stol. barokně. Špitální kostel sv. Kříže ze 14. stol. upravován v 16. a 18. stol. Hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1555. Na náměstí cenné historické domy, renes. radnice z let 1528–1529 se sgrafitovou fasádou. Renes. luteránské gymnázium z r. 1578 změněno kolem r. 1650 na pivovar a po r. 1960 na kulturní zařízení. Ve městě mariánský sloup z r. 1724, barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, Josefa a Václava z let 1733–1735, na kašně na náměstí litinová socha sv. Floriána z r. 1889. Údolí Oslavy přemosťuje dálniční most Vysočina z let 1973–1980, svou výškou 77 m nad řekou nejvyšší dálniční most u nás.

Velké Němčice

Břeclav 48°59'30.76"N; 16°40'27.22"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1220 v majetku velehradského kláštera, historický status městyse z r. 1549 obnoven r. 2006. Středověká tvrz přestavěna r. 1562 na renes. zámek a v polovině 17. stol. barokně, v letech 1948–1990 škola, 606

Vinařská obec na říčce Trkmance prvně připomínána r. 1252, na město povýšena r. 1967. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1670–1680, věž z r. 1883, ve hřbitovní zdi tři kaple ze 16. stol. U kostela sochy Piety z r. 1768 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1786. Socha sv. Floriána z r. 1899. Středověká tvrz přestavěna habsburskou císařskou rodinou r. 1762 na barokní zámek, užívaný jako panský dům. Barokní kontribuční sýpka z let 1770–1780. Soubor barokních lisoven a vinných sklepů. Pozdně barokní kapličky sv. Barbory a Antonína Paduánského z konce 18. stol., nad městem novodobá kaple sv. Urbana, patrona vinařů, z r. 2008. U vinařské trati Nadzahrady ocelodřevěná, 18,5 m vysoká rozhledna Slunečná z r. 2009.

Velké Popovice

Praha-východ 49°55'19.93"N; 14°38'23.94"E

Rozlehlá obec v rekreační oblasti prvně zmíněna r. 1332. Baronem Ringhofferem r. 1874 založen proslulý pivovar, prohlídky pro veřejnost spojené s ochutnávkou piva. Kostel Panny Marie Sněžné gotického původu ze 14. stol. po častých přestavbách ztratil výrazné slohové prvky, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1831. Památník 29 občanům zastřeleným nacisty 7. května 1945.

Velké Poříčí

Náchod 50°27'42.03"N; 16°11'21.88"E

Obec poprvé doložena r. 1496, prudký rozvoj průmyslu v 19. stol., povýšení na městys r. 1914, status městyse obnoven r. 2006. Novogotický kostel Navštívení Panny Marie z let 1906–1910, fara přistavěna r. 1927. Škola z let 1912–1913. Betonový most přes Metuji z r. 1926. Na východním okraji sportovní letiště.

www.ceskonamape.cz

Velké Svatoňovice

Trutnov 50°31'54.86"N; 16°1'43.3"E

Obec poprvé připomínána r. 1357. V té době doložena i gotická tvrz, opuštěna po r. 1386. V tzv. Valovském dvoře zachovány její gotické sklepy, kolem patrné valy a příkop. Dochován statek z r. 1634 s roubenou světnicí a pavlačí.

Velké Těšany

Kroměříž 49°14'43.66"N; 17°24'14.04"E

Ves prvně uváděna r. 1375, od r. 1960 část obce Bařice-Velké Těšany. Větrný mlýn z r. 1827 nyní v majetku Muzea Kroměřížska, od r. 1979 zpřístupněn veřejnosti. Kaple sv. Floriána z r. 1926, před ní nová socha světce z r. 2007. Socha sv. Františka Xaverského z r. 1902. Za vsí památná lípa stará asi 400 let.

Velké Všelisy

Ml. Boleslav 50°22'47.08"N; 14°44'46.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1388. V místě pův. gotické tvrze z 15. stol. klasicistní zámek z r. 1832, nyní chátrající objekt v soukromém vlastnictví.

Velké Žernoseky

Litoměřice 50°32'18.87"N; 14°3'56.3"E

Stará vinařská obec doložena r. 1170, nejsevernější vinice v Čechách. Pozdně barokní zámek z konce 18. stol., pod ním ve skále tesané vinné sklepy z 13. stol. Pozdně gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1516 s gotickou věží ze 14. stol. upravenou r. 1881. Empírové lidové domy s arkádovými pavlačemi. Severozápadně labská soutěska zvaná Porta Bohemica, nad pravým břehem Kalvárie neboli Tříkřížový vrch s dřevěnými kříži udržovanými od r. 1587.

Velký a Malý Tisý

Č. Budějovice 49°3'42.84"N; 14°42'56.35"E

Dvojice rybníků prohlášených r. 1957 přírodní rezervací, významné hnízdiště vodního ptactva. Velký Tisý (317 ha) z r. 1505 i Malý Tisý (32 ha) jsou členité rybníky s řadou ostrůvků a zálivů, což představuje ideální podmínky pro hnízdění.

Velký Bor

Klatovy 49°21'45.46"N; 13°42'9.47"E

Obec prvně zmíněna r. 1283. Na návrší nad rybníkem nepatrné zbytky hradu z počátku 14. stol., pobořen husity r. 1420, na jeho místě vystavěn ve 2. polovině 18. stol. špitál s kaplí, přestavěn r. 1810 na školu. Na návsi pův. románský kostel sv. Jana Křtitele, přestavován ve 14. a 16. stol., upraven r. 1836. Roubená chalupa.

podezdívce, z plošiny ve výšce 22 m krásný rozhled na moravskou i slovenskou stranu.

Velký Ořechov

Obec prvně připomínána již r. 1141. Středověká tvrz nahrazena na přelomu 17. a 18. stol. barokním zámkem, nyní přestavěn na školu. Dominantní barokní kostel sv. Václava z počátku 18. stol. Barokní sochy sv. Josefa z r. 1725 a Jana Nepomuckého z r. 1733. Kamenný kříž z r. 1733.

Velký Osek

Obec poprvé doložena r. 1052, od r. 1879 významná železniční křižovatka, kolonie rodinných domků železničních zaměstnanců, plánována stavba rychlobruslařského stadionu. Dominantní moderní katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova z r. 1934, před ním barokní Kalvárie z r. 1761. Pavilónek nad minerálním pramenem navrtaným r. 1935. Západně od obce přírodní rezervace Libický luh, největší úvalový lužní les v Čechách.

Velký Šenov

Výrazný vrchol Bílých Karpat (911 m n. m.) na česko-slovenské hranici, čtvrtý nejvyšší v pohoří. Od r. 2005 na něm zpřístupněna dřevěná hranolovitá rozhledna na kamenné

Děčín 50°59'22.13"N; 14°22'46.21"E

Průmyslové město prvně zmiňováno r. 1346, tradiční stužkařství a výroba ocelových předmětů, nyní potravinářský průmysl a tiskárny, status města od r. 1907. Historicky cenný kostel sv. Bartoloměje renes. původu z let 1585–1590 a barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1728.

Velký Třebešov

Náchod 50°23'42.16"N; 16°0'22.57"E

Obec prvně doložena r. 1355. Kostel sv. Štěpána gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn a rozšířen ve 2. polovině 17. stol. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1816.

Velký Týnec

Olomouc 49°33'4.13"N; 17°20'10.91"E

Stará slovanská obec prvně připomínána r. 1207. V místech někdejší tvrze vystavěn r. 1752 barokní zámek, upraven pozdně barokně r. 1780, nyní využíván pro potřeby obce. V zámecké zahradě altánek s nástropní malbou z r. 1755 a památná lípa stará přes 200 let. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1750–1760 na místě gotické stavby zničené za třicetileté války. Husův sbor z r. 1924. Východně na kopci Hradisko památník vzniku republiky z r. 1921. Západně v místní části Vsisko pozdně barokní zámeček z r. 1792, nyní opraven v soukromém vlastnictví. Olomouc 49°34'41.89"N; 17°28'59.1"E

Uh. Hradiště 48°55'0.55"N; 17°46'56.73"E

Kolín 50°5'48.29"N; 15°11'27.86"E

Velký Újezd Velký Lopeník

Zlín 49°6'32.68"N; 17°40'7.76"E

Obec v sousedství vojenského újezdu prvně doložena r. 1324, přídomek Velký od třicetileté války, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Barokní kostel sv. Jakuba Staršího s farou z let 1749–1751 na místě gotické stavby ze 14. stol. Morový sloup a socha sv. Jana Nepomuckého

www.ceskonamape.cz

607

z r. 1727. Poštovní přepřažní stanice zřízena r. 1785. Býv. vrchnostenský špitál z r. 1749. Východně v lese Kyjanice památník Zákřovský Žalov z r. 1949 – viz heslo Tršice.

Velký Valtinov

Č. Lípa 50°44'32.14"N; 14°44'11.3"E

Roztroušená obec nad Panenským potokem prvně zmíněna r. 1395. Pův. tvrz přestavěna kolem r. 1600 na renes. zámek, později barokně upravený, jako výrobna sýrů vyhořel r. 1983 a zůstal v havarijním stavu. Osmiboký barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1729. Na jihozápadním okraji obce zřícenina třípatrového zámku Tlustec z počátku 16. stol., západně rekreační Valtinovský rybník.

Velký Vřešťov

Velvary Trutnov 50°21'32.14"N; 15°45'4.77"E

Obec prvně připomínána r. 1279. Na zalesněném vrchu nad ní pozůstatky hradu ze 13. stol., pobořen r. 1467 Jiřím z Poděbrad, dochovány příkopy a valy. Gotický kostel Všech svatých ze 14. stol., věž přistavěna v 17. stol., po požáru obnoven barokně r. 1723. Pranýř ze 17. stol. Socha Nejsvětější Trojice z r. 1843. Dochovány empírové statky z 19. stol. Jižně rekreační Velkovřešťovský rybník (26 ha) s chatovou osadou, severně Velký rybník s chráněnými slatinnými loukami. Jihovýchodně Vřešťovská bažantnice, rezervace dubohabrových porostů s hajní květenou a význačné ptačí hnízdiště, chráněno od r. 1949.

Veltruby

Kolín 50°4'15.57"N; 15°11'32.03"E

Obec na pravém břehu Labe prvně zmíněna r. 1388, západní část v místě zaniklé vsi Jezeřany. Pozdně klasicistní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1848. Výklenkové kapličky, sv. Vojtěcha z konce 18. stol. a sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Boží muka z doby kolem r. 1800, socha sv. Václava z 18. stol. Západně od obce při Labi přírodní památka Veltrubský luh, lužní les navazující na Libický luh. Na katastru obce velké množství ložisek štěrkopísků, v místní části Hradišťko I v jednom z nich přírodní koupaliště.

Veltrusy

Veltrusy – zámek

Pův. osada doložena r. 1282, na královské město povýšena r. 1482. Z městského opevnění dochována zejména pův. pozdně gotická Pražská brána z r. 1580, barokně upravená r. 1701, a branka zvaná fortna pod náměstím. Na náměstí gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol. s vysokou věží a podzemní kryptou se vzácnými malovanými rakvemi, upravován renesančně a v 17.–18. stol. barokně, u něj mohutná renes. zvonice ze 16. stol. s dřevěným patrem. Barokní radnice z let 1721–1724 s trojobloukovou arkádou, několik renes. domů, morový sloup z r. 1719 a několik barokních soch z 18. stol. Jedinečný goticko-renes. hřbitovní kostel sv. Jiří z let 1613–1616. Funkcionalistická synagoga z let 1930–1931. Městské muzeum v Pražské ulici. V místní části Malovary malý gotický kostel Všech svatých, rekonstruován koncem 20. stol. Rodiště významných hudebních skladatelů, bratranců Jana Antonína (1738–1814) a Leopolda (1747–1818) Koželuhových.

Mělník 50°16'4.95"N; 14°19'32.16"E

Obec na pravém břehu Vltavy doložena r. 1226, na město povýšena r. 1926, status města obnoven r. 1994. Kostel Narození sv. Jana Křtitele gotického původu ze 14. stol., věž přistavěna počátkem 20. stol. Kaple na paměť tragické smrti Ferdinanda Kinského r. 1812. Na území zvaném Ostrov s lužním lesem mezi vltavskými rameny vybudován hrabětem Chotkem v letech 1717–1744 barokní zámek s významnou sochařskou výzdobou. U něj se r. 1754 konala první průmyslová výstava v historii, které se zúčastnila i císařovna Marie Terezie. Při zámku francouzská zahrada s navazujícím anglickým parkem, v něm cenné dřeviny, daňčí obora a řada romantických staveb, mezi nimiž vyniká Laudonův pavilón, pavilón Marie Terezie, sfinga s egyptským kabinetem, dórský chrámek nebo chrámek přátel venkova a zahrad. Zámek a park zdevastován povodní r. 2002, probíhají dlouhodobé opravy. Zatím pouze možnost prohlídky unikátních skleníků a provizorních expozic. Velvary – mariánský sloup 608

Kladno 50°16'46.93"N; 14°14'4.52"E

www.ceskonamape.cz

Vémyslice

Znojmo

Verměřovice

Ústí n. O.

49°1'21.86"N; 16°15'5.85"E

50°0'23.98"N; 16°33'40.68"E

Obec na pravém břehu řeky Rokytné prvně zmíněna r. 1234, status městyse z r. 1556 obnoven r. 2006. Renes. radnice ze 16. stol. upravena počátkem 19. stol. Katolický kostel Narození Panny Marie z 15. stol. přestavěn r. 1845, u něj barokní fara z r. 1792. Českobratrský kostel z r. 1929. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1714. Morový sloup z r. 1624. Chráněná krajinná oblast Rokytná, v přírodním areálu za městysem u řeky kemp a koupaliště.

Obec prvně uváděna r. 1304. Pseudoslohový kostel sv. Jana Křtitele z r. 1900 na místě starší kaple, před ním kamenný kříž z r. 1832. V horní části kamenný most přes Tichou Orlici z r. 1895.

Vendolí

Svitavy 49°44'21.29"N; 16°24'50.02"E

Protáhlá obec založená německými kolonisty prvně zmíněna r. 1318. Gotický kostel sv. Ondřeje ze 14. stol. s hranolovou věží přestavěn barokně r. 1789, u něj kaple Panny Marie z 2. poloviny 17. stol. Ve hřbitovní zdi kamenné reliéfy křížové cesty, před branou sloup se sochou Immaculaty z r. 1719 a kamenný kříž z r. 1778.

Vendryně

Frýdek-Místek 49°39'21.98"N; 18°41'46.55"E

Slezská obec s početnou polskou menšinou prvně doložena r. 1305. Kostel sv. Kateřiny gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. s cenným zvonem z poloviny 15. stol., pův. dřevěná věž nahrazena r. 1800. V býv. panském dvoře ze 16. stol. upravena po r. 1568 býv. tvrz na renes. zámeček, dochován jako zcela zmodernizovaná drobná stavba identifikovaná r. 2005. Při severovýchodním okraji vápenné pece z počátku 19. stol., v provozu do r. 1965, jako technická památka rekonstruovány r. 2003.

Vepřek

Mělník 50°18'37.08"N; 14°19'25.09"E

Ves nad Vltavou prvně zmíněna r. 1346, nyní část obce Nová Ves. Jižně na návrší osamělý, pův. gotický kostel Narození Panny Marie se hřbitovem a dřevěná zvonice z r. 1456, nyní v podobě z 18. stol. V údolí Bakovského potoka na místě středověké tvrze unikátní býv. vodní mlýn, na počátku 19. stol. klasicistně přestavěn, další úpravy na přelomu 19. a 20. stol., dlouhodobě zchátralý. U studny nad mlýnem křížek z r. 1843.

Verneřice

Děčín 50°39'38.43"N; 14°18'13.77"E

Velká trhová obec prvně zmíněna r. 1384, na město povýšena r. 1522, v 18. stol. rozvoj řemesel, dříve v okolí těžba hnědého uhlí, nyní převládá zemědělský charakter. Na náměstí goticko-renes. kostel sv. Anny z r. 1563, barokně upraven r. 1711. Empírové domy.

Vernéřovice

Náchod 50°36'49.78"N; 16°13'16.99"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Barokní kostel Nejsvětější Trojice a sv. Michala z r. 1719 připisován K. I. Dienzenhoferovi. Fara z r. 1835. Sousoší Ukřižování z r. 1778 a Nejsvětější Trojice z r. 1803. Zděný statek broumovského typu. Západně od obce tzv. Vernéřovická studánka, lesní zátiší s pseudogotickou kapličkou z r. 1878 a zbytky křížové cesty.

Vernířovice

Šumperk 50°1'39.2"N; 17°7'22.5"E

Horská hornická obec prvně doložena r. 1558, do konce 19. stol. v okolí těžba železné rudy, nyní významná rekreační oblast. Barokní kostel sv. Matouše vznikl r. 1776 přestavbou kaple z r. 1711, současná podoba z r. 1851, u něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Poblíž památník obětem čarodějnických procesů z let 1678–1696, z obce pocházela první z nich.

Věrovany

Olomouc 49°27'45.18"N; 17°17'22.71"E

Obec prvně doložena r. 1131 v majetku olomoucké kapituly. Barokní osmiboká hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského z r. 1690. Dominantní budova mlýna. Severně v místní části Nenakonice barokní zámeček z počátku 18. stol., přestavěn počátkem 19. stol. a opraven po požáru r. 1866, po r. 1948 depozitář, nyní zchátralý a nevyužitý.

Verušice

K. Vary 50°5'43.12"N; 13°8'5.35"E

Ves uváděna r. 1400, nyní část města Žlutice. Na návsi barokní kaple z 18. stol. Východně od vsi pův. gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěný r. 1765, u něj památné lípy. Chov koní s jízdárnou.

Verušičky

K. Vary 50°8'27.08"N; 13°10'30.25"E

Vepřek – kostel

Obec pod Doupovskými horami prvně zmíněna r. 1557. Dvoupatrová renes. tvrz koncem 18. stol. přestavěna na barokní zámek, r. 1870 upraven na dvoukřídlý pseudogotický www.ceskonamape.cz

609

objekt s malovanými stropy. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1740, vnitřní zařízení nedochováno.

Veřovice

N. Jičín 49°32'15.37"N; 18°7'22.21"E

Obec pod Velkým Javorníkem připomínána r. 1411, kolem r. 1850 těžba železné rudy. Novorenes. kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1854 na místě staršího dřevěného.

Ves

Liberec

zen za bojů v dubnu 1945. Při něm anglický park o rozloze 20 ha s několika rybníky a sochou generála Laudona z r. 1789. Ve správní budově z doby kolem r. 1800 nyní městská galerie. Barokní kostel sv. Andělů Strážných z let 1717–1734 s komplexem býv. kláštera servitů. Románsko-gotický kostel Panny Marie z 13. stol. upraven barokně po požáru r. 1783. Barokní kostel sv. Bartoloměje z let 1733–1741. Ve městě řada barokních soch světců z 18. stol. Býv. synagoga z r. 1840 nyní upravena na modlitebnu adventistů, židovský hřbitov z r. 1784. Vodní elektrárna zřízena z býv. mlýnů r. 1901. V místní části Zarazice lidová zvonice z 19. stol., v části Milokošť moderní kaple sv. Ducha z let 1998–2000.

51°1'13.18"N; 15°1'32.16"E

Ves nad řekou Smědou, tvořící hranici s Polskem, doložena jako pův. lužickosrbská osada r. 1306, nyní část obce Černousy, český název odvozen z německého Wiese. Dominantní pozdně gotický kostel sv. Vavřince z r. 1519 na místě starší stavby ze 14. stol., v interiéru uchovány cenné renes. a barokní náhrobky ze 16.–18. stol. Za Vsí opouští Smědá české území, ihned za hranicí přehradní jezero Witka (polský název Smědé) z let 1960–1964 o rozloze 200 ha s dobrými podmínkami pro jachting.

Veselice

Blansko 49°23'45.56"N; 16°42'43.21"E

Ves prvně zmiňována r. 1318, nyní část obce Vavřinec. Návesní kaplička sv. Antonína z r. 1883 opravena r. 1948. Jižně nad vsí rozhledna Podvrší z r. 2001, 50 m vysoká telekomunikační věž s ochozem ve výši 32 m.

Veselice

Náchod 50°20'42.35"N; 16°1'39.96"E

Ves Touškov

Plzeň-jih 49°39'44.19"N; 13°7'6.58"E

Obec doložena r. 1243 jako vladycké sídlo. Na rozlehlé návsi pův. gotický kostel sv. Markéty ze 14. stol., přestavěn a doplněn věží r. 1846. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Od r. 1995 památková zóna lidové architektury.

Ves prvně zmíněna r. 1370, nyní část obce Velká Jesenice. Nad potokem zbytky základových zdí a mohutné příkopy hradu ze 14. stol., opuštěn v 16. stol. po rozdělení panství, v jeho areálu poté postavena obytná stavení.

Veselíčko

Písek 49°23'21.26"N; 14°21'18.54"E

Veselá

Pelhřimov 49°19'2.13"N; 15°13'36.34"E

Obec poprvé uváděna r. 1359. Pův. hrazený gotický kostel sv. Jakuba z poloviny 14. stol. barokně přestavěn r. 1642. Rodiště herečky Jarmily Kurandové (1890–1978), představitelky Babičky ve známém televizním zpracování.

Obec prvně zmíněna r. 1306. Pseudoslohový kostel sv. Anny z r. 1851, u něj barokní sochy sv. Erasma a Jana Nepomuckého z 18. stol. Pův. barokní zámek z 18. stol. mnohokrát přestavován, znehodnocen úpravou na školu po r. 1950, kolem dendrologicky cenný zámecký park.

Veselíčko Veselí nad Lužnicí

Tábor 49°11'9.95"N; 14°41'58.22"E

Průmyslové město a letovisko nad soutokem Lužnice a Nežárky vzniklo r. 1947 sloučením měst Veselí a Mezimostí, Veselí prvně připomínáno r. 1259, na město povýšeno r. 1362, Mezimostí městem od r. 1908, významná železniční křižovatka. Renes. radnice z r. 1617 barokně upravena r. 1764. V sousedním renes. Weisově domě Husitské muzeum s pamětní síní hudebního skladatele Karla Weise (1862–1944). Dominantní kostel Povýšení sv. Kříže raně gotického původu z poloviny 13. stol., několikrát přestavován, věž z r. 1724. Nová radnice z konce 19. stol. Při silnici barokní kaple sv. Marka z r. 1754. Rodiště hudebního skladatele a pedagoga Emila Hlobila (1901–1987).

Veselí nad Moravou

Hodonín 48°57'9.03"N; 17°22'56.73"E

Obec prvně připomínána r. 1275. Na místě středověké tvrze hodnotný barokní zámek z let 1768–1769, udržovaná obdélná budova s věžovitými pavilony na koncích nyní účelově využita. Kolem anglický park s exotickými dřevinami. Na kopci žulový pomník z r. 1905 na místě hromadného hrobu obětí napoleonských válek.

Veselý Kopec

Chrudim 49°45'37.9"N; 15°50'17.77"E

Osada ze 16. stol. prvně doložena r. 1653, nyní část obce Vysočina. Základní součást Souboru lidových staveb a řemesel Vysočina, lidově zvaného skanzen, k němuž náleží i kovací hamr ve Svobodných Hamrech, kovárna v Možděnicích a tzv. Betlém v Hlinsku. K pův. stavbám od r. 1970 přenášeny další objekty lidového stavitelství z oblasti Českomoravské vrchoviny, řada kulturních akcí.

Historické město na řece Moravě prvně zmíněno r. 1248, městská práva od r. 1396. Pův. vodní hrad, patrně uherská pohraniční pevnost, v 16. stol. přestavěn na renes. zámek, později upraven barokně a v 19. stol. empírově, silně poško610

Přerov 49°31'56.21"N; 17°30'44.09"E

www.ceskonamape.cz

Věšín

Příbram

Větrov

Liberec

49°36'57.33"N; 13°49'25.18"E

50°54'9.09"N; 15°4'20.42"E

Obec na okraji brdských lesů prvně uváděna r. 1349. Na návsi kaple sv. Františka Serafinského z let 1898–1905. Západně při silnici osada Teslíny s myslivnou v tyrolském stylu z r. 1808. Severně od osady založen koncem 11. stol. benediktinský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele, zničen husity r. 1421, stopy základů staveb leží na území vojenského újezdu Brdy.

Rozlehlá ves poprvé uváděna r. 1381 jako Ringenhain, nyní městská část Frýdlantu. Kostel sv. Máří Magdalény z r. 1533 výrazně barokně přestavěn na přelomu 17. a 18. stol., nyní slouží pravoslavné církvi. Kolem zrušený hřbitov s kamennou ohradní zdí, před kostelem kamenný kříž z r. 1797. Západně jeden z mála čedičových lomů na Frýdlantsku.

Věšťany

Teplice

Větřní

Č. Krumlov

50°38'37.88"N; 13°54'2.71"E

48°46'38.28"N; 14°17'47.09"E

Ves doložena r. 1226 jako majetek doksanského kláštera, nyní část obce Modlany. Barokní kaple sv. Antonína z r. 1792, lidové stavby zděné i hrázděné. Secesní evangelický kostel z r. 1910 zbořen r. 1977.

Pův. malá ves na Vltavě doložena r. 1347. Pův. renes. tvrz přestavěna r. 1892 na školu. Do býv. mlýna přenesena r. 1870 z Českého Krumlova papírna, od r. 1911 velkovýroba novinového rotačního papíru. Novodobý kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1936–1938.

Věteřov

Hodonín 49°1'43.61"N; 17°3'19.87"E

Obec prvně doložena r. 1131. Gotická tvrz ze 14. stol. zničena za husitských válek, na kopci nad jižním okrajem obce dochováno tvrziště se zbytky valů. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1900–1902, secesní fara z let 1908–1909 s freskovou výzdobou. Východně na Lysých horách stopy slovanského hradiště s rozsáhlým opevněním.

Vetlá

Litoměřice 50°28'18.2"N; 14°17'21.82"E

Ves doložena r. 1333, nyní část obce Vrbice. Románský kostel sv. Jakuba Většího z 12. stol. goticky ve 14. stol. přestavěn na dvoulodní. Uchovány cenné empírové domy a selská stavení s hrázděnými patry, pavlačemi a tzv. sluncovými vraty.

Veverská Bítýška

Brno-venkov 49°16'29.51"N; 16°26'15"E

Obec na soutoku Svratky a Bílého potoka poprvé uváděna r. 1376, historický status městyse z 15. stol. obnoven r. 2008. Náměstí dominuje pozdně barokní kostel sv. Jakuba Většího z let 1771–1782 na místě románské stavby, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Jižně při silnici smírčí kámen z r. 1559, na jihovýchodním okraji býv. cholerový hřbitov, po rozorání znovu označen křížem v letech 2000–2001. Technickou památku představuje Jarošův mlýn, postaven před 2. světovou válkou, jeho provozy od r. 2003 veřejnosti přístupné. U osady Šmelcovna pozůstatky býv. železných hamrů.

Veverské Knínice

Brno-venkov 49°14'10.57"N; 16°24'17.47"E

Větrný Jeníkov

Jihlava 49°28'29.92"N; 15°28'45.85"E

Obec na návrší prvně připomínána r. 1226, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2009, současný název od r. 1572. Pův. tvrz přestavěna v polovině 17. stol. na zámek, později několikrát upravovaný, naposledy pseudoslohově v letech 1905–1919 na trojkřídlou budovu s mansardovou střechou a nárožními věžemi. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1720 s gotickým jádrem. Jižně od městyse židovský hřbitov. Východně rekreační oblast u Černého rybníka.

Obec prvně připomínána r. 1223 v majetku kláštera Porta coeli. Raně gotický kostel sv. Mikuláše přestavěn pozdně barokně ve 2. polovině 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1850. Památná javorová alej.

Veveří

Brno-město 49°15'22.93"N; 16°27'39.87"E

Hrad nad údolím Svratky založen jako královský počátkem 13. stol., ve 14. stol. rozšířen o zadní část s dvěma věžemi a předhradím, z pův. stavby zachována vysoká válcová věž s břitem. Nad hradem přistavěna strážní věž. Pevný hrad odolal husitům a za třicetileté války i Švédům, obsadil ho jen r. 1468 uherský král Matyáš Korvín. Do současné podoby přestavěn v polovině 18. stol. Od r. 1925 hrad v majetku státu účelově využíván, od r. 1999 zahájena dlouhodobá rekonstrukce památného objektu a od r. 2002 provizorně zpřístupněn. Tvoří malebnou kulisu nad údolím Svratky zaplaveném vodní nádrží. Západně od hradu opravený románsko-gotický kostelík Panny Marie se hřbitovem, jediný pozůstatek středověké osady zaniklé za husitských válek r. 1428.

Větrný Jeníkov – kostel www.ceskonamape.cz

611

Věžná

Pelhřimov 49°24'42.91"N; 14°59'19.89"E

Obec prvně doložena r. 1318. Dominantní gotický kostel sv. Jiří z poloviny 14. stol. barokně přestavěn v letech 1733–1734, do vnější zdi zasazeny renes. náhrobníky. Barokní fara z 18. stol. Komín starého lihovaru z r. 1902 je tradičním hnízdištěm čápů.

Věžnice

Havl. Brod 49°30'58.88"N; 15°40'58.09"E

Obec prvně zmiňována r. 1356. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1767 a nová kaple Panny Marie pomocnice křesťanů a blahoslaveného Adolfa Kolpinga postavená svépomocí r. 1999. Severozápadně na potoce Šlapanka mlýn Lutrián středověkého původu, u něj kamenný most patrně ze 13. stol., jeden z nejstarších u nás. Křížový kámen z 15. stol. u silnice r. 1999 odcizen.

Věžovatá Pláně Veveří – hrad

Věž

Obec doložena prvně r. 1372. Jednolodní kostel sv. Anny z r. 1800 na místě starého dřevěného, věž přistavěna r. 1870. Havl. Brod 49°33'46.19"N; 15°27'24.95"E

Obec prvně zmiňována r. 1404. Na místě středověké tvrze pův. renes. zámek z r. 1594, barokně přestavěn v letech 1728–1730 a empírově upraven r. 1820, po požáru z 80. let 19. stol. opraven až počátkem 20. stol., nyní účelově využit. Kolem rozlehlý park se skleníkem a sýpkou, u něj novogotická kaple Krista Krále z r. 1930.

Věžka

Hrad Věžka na ostrohu nad Berounkou založen po r. 1300, zmiňován r. 1351 v majetku Švamberků, r. 1406 dobyt Václavem IV. a r. 1478 zničen vojskem města Plzně. Zbytky zdiva obnaženy při průzkumu v letech 1962–1972. Dochovány podzemní prostory paláce a zbytky opevnění.

Obec prvně zmíněna r. 1348. Na místě tvrze ze 14. stol. postaven po r. 1736 barokní zámek, v polovině 19. stol. přestavěn empírově, nepřístupný, v parku památný platan starý 250 let. Novorenes. kostel sv. Alžběty z r. 1904. Tradiční prodejní výstavy zahrádkářských potřeb. U silnice pomník amerického letce sestřeleného Němci r. 1944.

Obec prvně uváděna r. 1293, později kolébka významného rodu Vchynských neboli Kinských. Barokní kaple z r. 1764, barokní sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého. Při stavbě dálnice v sousedství obce objeven r. 2008 archeology kruhový areál zvaný rondel z doby kolem r. 4500 př. n. l.

Vchynicko-Tetovský kanál

Klatovy

49°2'30.98"N; 13°30'17.74"E

Umělý tok o délce 14,5 km, dílo Josefa Rosenauera z let 1799–1800, umožnil plavení dřeva a obejít nesplavný úsek Vydry. Vychází z této řeky u Antýglu a ústí do Křemelné u Srní. V současné době vede po povrchu jen 9,5 km a přivádí vodu do malé nádrže u Srní, odkud spadá k turbinám elektrárny na Čeňkově pile.

Víceměřice

Prostějov 49°20'38.09"N; 17°10'18.58"E

Obec prvně připomínána r. 1317. Barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. od r. 1924 užíván jako sociální ústav. Kaple sv. Floriána a socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. stol. Boží muka z r. 1829 na místě hromadného morového hrobu.

Žďár n. S. 49°27'37.54"N; 16°16'18.12"E

Obec prvně zmíněna r. 1376. Kostel sv. Martina gotického původu ze 14. stol. přestavěn do dnešní podoby koncem 16. stol. Zachována pamětní deska z r. 1594 připomínající smrt dřevorubce kácejícího dřevo pro stavbu kostela, deska nyní v býv. daňčí oboře před loveckým srubem z r. 1850. V okolí lyžařské terény s vlekem. 612

Litoměřice 50°30'35.21"N; 14°1'10.84"E

Kroměříž 49°17'7.98"N; 17°16'53.54"E

Věžná

Vchynice

Plzeň-sever 49°47'42.53"N; 13°27'27.64"E

Věžky

Č. Krumlov 48°46'33.76"N; 14°24'34.81"E

Vícenice u Náměště nad Oslavou

Třebíč

49°12'8.6"N; 16°7'38.6"E

Obec prvně připomínána r. 1376. Gotický kostel sv. Marka ze 14. stol. zásadně přestavěn r. 1852, současně bylo obnoveno celé vnitřní vybavení a instalovány nové varhany. V okolí v 19. stol. objevena drobná ložiska železné rudy.

www.ceskonamape.cz

Víckov

Brno-venkov

Vidice

Domažlice

49°23'48.47"N; 16°16'24.05"E

49°36'47.25"N; 12°50'3.63"E

Gotický hrad ze 13. stol., kolébka starobylého moravského rodu nad soutokem potoka s říčkou Bobrůvkou, v majetku pánů z Víckova do r. 1366, poté zeměpanský. Za husitských válek r. 1425 poškozen, zanikl v 2. polovině 15. stol. za česko-uherských válek. Dochována část paláce a základy hradních budov a dvou hranolových bašt, zřícenina leží na pravém břehu Bobrůvky východně od vsi Víckova mimo značené cesty.

Obec na úpatí Sedmihoří prvně zmíněna r. 1362. Býv. panský dvůr se zbytky středověké tvrze zbořen po r. 1960. Severně od obce v polích kostelík sv. Apolónie či Apolény, jeho gotický původ zpochybněn, patrně zbudován až jako barokní poutní svatyně v 17. stol. Roubená chalupa z 19. stol.

Vidim

Mělník 50°28'9.77"N; 14°31'39.79"E

Vícov

Prostějov 49°29'18.3"N; 16°57'30.45"E

Obec prvně doložena r. 1358. Barokní kostel sv. Floriána z r. 1730. Jihozápadně v lesích nad říčkou Hloučelou Ježův hrad, pův. hrad Vícov doložen r. 1355, zanikl po r. 1389. Dochován malý zbytek zdiva, přístup ke zřícenině neznačen, leží na území vojenského újezdu.

Vícov

Obec založena kolem r. 1300 uprostřed lesů a skal Kokořínska. Pův. barokní zámek z doby kolem r. 1750 pseudobarokně upraven r. 1898, z téže doby mohutná věž. Při něm park s romantickými stavbami a sochami z 19. stol. Pseudogotický kostel sv. Martina z r. 1878. V osadě Dolní Vidim rekreačně využívané lidové stavby. Na skále pod hájovnou tvrziště zvané Starý zámek.

Vidnava Plzeň-jih 49°34'37.83"N; 13°21'2.74"E

Samota s kostelem a myslivnou ve staré bažantnici, pozůstatek vsi doložené r. 1239 a zaniklé patrně za třicetileté války, nyní část města Přeštice. Cenný románsko-gotický kostel sv. Ambrože z 13. stol., v interiéru hodnotné fresky z doby po r. 1500 a soubor renes. náhrobníků.

Jeseník 50°22'17.63"N; 17°11'10.3"E

Pohraniční město prvně zmíněno r. 1291, kolem r. 1300 razilo vlastní denáry, status města obnoven r. 2006. Zachován renes. fojtský zámek ze 16. stol., pův. tvrz začleněná do opevnění města se dvěma hranolovými nárožními věžemi. Historické centrum města památkovou zónou, na náměstí řada měšťanských domů v barokní, klasicistní i empírové podobě, mariánská socha a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1770, novogotická radnice z r. 1867. V jádře raně gotický, později několikrát přestavovaný kostel sv. Kateřiny se zachovaným portálem ze 13. stol., novogotická věž pochází z r. 1883. Pseudoslohový kostel sv. Františka z Assisi. Na horním předměstí socha sv. Floriána z r. 1770. Na nádraží muzeum sdělovací a zabezpečovací techniky.

Vícov – románský kostel

Vidče

Vsetín 49°26'29.48"N; 18°5'43.03"E

Jedna z nejstarších obcí v oblasti doložena již r. 1310. Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1910–1913. Roubená valašská zvonička z r. 1817.

Vidnava – radnice

Vidochov Vidice

K. Hora 49°55'0.66"N; 15°9'59.22"E

Obec poprvé připomínána r. 1303. Gotický kostel sv. Mikuláše přestavěn novorománsky r. 1853, u něj zděná hranolová zvonice z počátku 18. stol. Dochována roubená chalupa z 18. stol.

Jičín 50°30'44.98"N; 15°34'2.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1386. Novorománský kostel sv. Andělů strážných z r. 1879 na místě kaple z r. 1726. Západně vrch Kozinec (608 m n. m.) s 55 m vysokou telekomunikační věží z r. 2004, od r. 2009 v letní sezóně na ní zpřístupněna vyhlídková plošina rozhledny ve výši 33 m. Jihovýchodně místní část Stupná s roubenými chalupami, doložena již r. 1260, ve středověku dolování zlata a stříbra,

www.ceskonamape.cz

613

na osamoceném hřbitově barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1717–1719.

Vigantice

Vsetín 49°26'32.66"N; 18°11'20.46"E

Obec prvně uváděna r. 1411. Novogotický kostel Proměnění Páně z let 1911–1913. Nejznámějším rodákem fotbalista Milan Baroš (1981).

Víchová nad Jizerou

Semily 50°37'56.48"N; 15°29'14.79"E

Obec prvně zmíněna r. 1492. Dřevěná hranolová zvonička z 19. stol. Barokní sloup Panny Marie z r. 1694, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1867. Selské roubené stavby z 19. stol. Severně navazující místní část Víchovská Lhota rodištěm malíře Františka Kavána (1866–1941).

Vikantice

Šumperk 50°8'10.12"N; 16°59'33.9"E

Obec prvně zmiňována r. 1437. Barokní kostel sv. Wolfganga z r. 1641 upravován v 19. stol.

Vílanec

Jihlava 49°20'0.76"N; 15°34'29.22"E

Obec prvně zmíněna r. 1327, v okolí stopy po dolování stříbra. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího z let 1240–1260 barokně přestavěn r. 1733. Cenná dřevěná soška tzv. Vílanecké madony z poloviny 15. stol. uložena od r. 1905 v jihlavském muzeu. Areál vodního mlýna a vesnického statku zrekonstruován na hotel.

Vildenberk

Brno-venkov 49°13'28.12"N; 16°48'46.46"E

Hrad na jižním okraji Drahanské vrchoviny postaven počátkem 14. stol., zanikl za bojů mezi moravskými markrabaty, r. 1402 zmiňován jako zřícenina. Stával na strmém kopci nad soutokem dvou potoků s přístupem od severu, rozlehlá stavba o délce 300 m složena ze tří částí. Po opuštění hrad rozebrán na stavby v okolí, zachovány jen nepatrné kamenné zbytky, příkopy a prohlubeň po býv. studně. Místo s tradičním pojmenováním Na hradě dostupné z Pozořic nebo Viničných Šumic.

Vildštejn

Opava 49°49'4.54"N; 17°36'27.52"E

Vikštejn

Opava 49°48'27.96"N; 17°46'26.02"E

Hrad nad řekou Moravicí založen ve 13. stol. jako zeměpanský k ochraně opavského knížectví, r. 1474 dobyt uherským vojskem, po opravě znovu rozbořen ve třicetileté válce, r. 1657 ještě nouzově opraven a obydlen převážně jen poustevníky. Dochovány mohutné zbytky zdiva zarostlé v lese. Zřícenina dostupná po značené cestě z Vítkova a Podhradí.

Hrad Vildštejn založen ve 13. stol. jako středisko budišovského panství v majetku pův. kláštera Hradisko a později olomouckého biskupa nebo kapituly. Hrad písemně doložený r. 1316 zanikl patrně za válek mezi moravskými markrabaty Joštem a Prokopem koncem 14. stol., nejspíše r. 1399. Vzhledem k odlehlosti nebyly jeho zbytky rozebrány na stavební materiál, zdivo zůstalo skryto v množství sutě zarostlé lesem. Ke zřícenině vede značená cesta z Budišova nad Budišovkou.

Vilémov

Děčín 50°59'30.99"N; 14°19'55.12"E

Pohraniční průmyslová obec založená při kolonizaci ve 14. stol. prvně zmíněna r. 1410. Tradiční výroba předmětů z oceli, umělých květin a stuh. Na návrší barokní komplex staveb: kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1728–1731 s hrobkou šlechtického rodu Salmů, most se sochami světců z r. 1738 a široké schodiště z r. 1895. Poblíž mariánská kaple z r. 1713 s křížovou cestou a pramenem údajně léčícím oční choroby, objeven r. 1646. U kapličky zastřelen r. 1724 hrabětem Salmem medvěd uprchlý z medvědince na saském hradě Hohnstein. Nad údolím Vilémovského potoka 190 m dlouhý železniční most z r. 1903, technická památka.

Vilémov

Olomouc 49°38'5.87"N; 16°59'48.51"E

Vikštejn – zřícenina hradu

Vikýřovice

Šumperk

Obec prvně zmiňována r. 1368. Barokní kostel sv. Kateřiny z r. 1758. Na okraji obce pravoslavný kostel z let 1927–1932, při něm r. 1991 zřízen monastýr Zesnutí Přesvaté Bogorodice s Gorazdovým centrem.

49°58'36.89"N; 17°0'48.04"E

Obec prvně zmíněna r. 1391. Renes. tvrz doložena r. 1591, nyní patrový dům s arkádami. Novorenes. zámeček z r. 1882. Kaple sv. Antonína z r. 1777, klasicistní Kalvárie z r. 1813. 614

www.ceskonamape.cz

Vilémov

Chomutov

Vimberk

Rokycany

50°18'5.39"N; 13°18'43.29"E

49°43'51.31"N; 13°43'31.31"E

Obec doložena r. 1342. Na místě gotické tvrze postaven barokní zámek, po požáru r. 1789 obnoven v menším rozsahu, znehodnocen pozdějšími úpravami na byty. Renes. kostel sv. Mikuláše z r. 1612, renes. hřbitovní kaple z r. 1568. Pozdně barokní radnice z konce 18. stol. s věžičkou.

Novověké označení hradu neznámé historie nad Padrťským potokem čili Klabavou. Založen patrně panovníkem ve 13. stol., zanikl velkým požárem v polovině 14. stol. nejspíše za tažení Karla IV. proti odbojným Rožmberkům. Nad býv. mlýnem Melmatěj zachovány jen stopy objektu zasekaného do skály. Ke zřícenině vede značená cesta od Strašic.

Vilémov

Havl. Brod 49°48'51.32"N; 15°32'8.59"E

Obec prvně zmíněna r. 1119 při benediktinském klášteru zaniklém v husitských válkách, historický status městyse obnoven r. 2006. U Vilémova r. 1469 obklíčen uherský král Matyáš Korvín vojskem Jiřího z Poděbrad a donucen ke kapitulaci bez boje. V místě kláštera založena r. 1577 renes. tvrz přestavěná po r. 1750 na barokní zámek, později adaptován na školu, nyní soukromý a nepřístupný. V zámeckém parku empírový náhrobek mladé ženy s dítětem a andělem z počátku 19. stol. Ze dvou klášterních kostelů přetrval farní kostel Panny Marie, od r. 1639 zasvěcen sv. Václavovi, zbořen r. 1726 a nahrazen novým barokním kostelem sv. Václava s využitím gotické věže pův. stavby. Empírová fara z doby po r. 1800, před ní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725. Empírová radnice z r. 1830. Západně nad potokem terénní stopy po hrádku Červenice z 13. stol.

Vilémovice

Vimperk

Prachatice 49°3'19.94"N; 13°46'58.1"E

Historické město nad Volyňkou prvně zmíněno r. 1263 jako strážní bod na obchodní cestě, status města od r. 1479. Od 14. stol. tradice sklářská a od 15. též tiskařská. V dominantní poloze nad městem zámek, pův. gotický hrad z r. 1253, renesančně upravován po r. 1554 a pak barokně přestavěn v letech 1728–1734, v letech 1622–1624 přistavěna zámecká budova s arkádovou galerií a vyhlídkovou věží. Z pův. hradu zachována tzv. Vlčkova věž, součástí zámku též mohutná pozdně gotická předsunutá bašta Haselburg. V zámku nyní Šumavská galerie a muzeum.

Havl. Brod 49°41'10.02"N; 15°19'22.4"E

Obec nad Sázavou prvně připomínána r. 1406. Na návsi patrový barokní zámeček z let 1743–1746, upraven po požáru r. 1825, po r. 1955 kulturní dům, po restituci opraven a v soukromém vlastnictví. V zámecké zahradě tis červený, považovaný za nejstarší strom střední Evropy, stáří odhadováno na 1500–2000 let, obvod kmene 310 cm. Západně na návrší barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1627. Na protějším břehu Sázavy Sluneční zátoka, v letech 1925–1945 místo proslulých táborů oddílu Junáka vedeného spisovatelem Jaroslavem Foglarem (1907–1999), pamětní deska z r. 1997.

Vilémovice

Blansko 49°21'42.39"N; 16°44'47.25"E

Obec prvně připomínána r. 1267. Morová kaple sv. Petra z Alkantary z r. 1725. V budově býv. školy z r. 1876 nyní obecní úřad a speleologické muzeum. Jihovýchodně pietní místo Krchůvek, pův. morový hřbitov z r. 1715.

Vilémovice

K. Hora 49°50'43.78"N; 15°16'4.42"E

Ves doložena jako panská ve 14. stol., nyní část obce Červené Janovice. Pozdně románský kostel Narození Panny Marie z poloviny 13. stol. s novorománskou lodí z 19. stol. Při něm hranolová zděná zvonice s dřevěným patrem patrně ze 17. stol.

Vimperk – zámek

Historické jádro města od r. 1990 památkovou zónou. Částečně zachované opevnění s několika baštami a tzv. Černou bránou, na náměstí v jádře středověké domy. Pův. raně gotický farní kostel Navštívení Panny Marie přestavěn kolem r. 1500 na dvoulodní, při něm mohutná pozdně gotická městská zvonice. Raně gotický hřbitovní kostel sv. Bartoloměje z r. 1369, upraven pseudogoticky r. 1857, poblíž barokní kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z let 1708–1714. Na novém hřbitově novogotický kostel z r. 1912. Pod náměstím zachována dvojice srubových domů. Město sídlem správy Národního parku Šumava.

www.ceskonamape.cz

615

Vintířov

Chomutov 50°18'17.04"N; 13°16'25.54"E

Ves prvně připomínána r. 1295, nyní část obce Radonice. Barokní kostel sv. Markéty z r. 1730. Dvojice zámků, starší renesanční z let 1544–1556, novější empírový z let 1817–1823, oba neudržovány, v zámeckém parku několik památných stromů starých asi 200 let.

Vír

Žďár n. S. 49°33'27.55"N; 16°19'27.94"E

Obec prvně připomínána r. 1047, název od nebezpečných vířících peřejí řeky Svratky, středověké hamry zničeny povodní r. 1705, nyní rekreační oblast. Nad obcí skalní vyhlídky Kobylí skála, Klubačice, Horymírka a Hraběcí stolek. Zachováno několik staveb lidové architektury. V zatáčce silnice socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1881. Do 70. let 20. stol. na potoce tzv. Navrátilův mlýnek se 70 pohyblivými figurkami, originál předán Horáckému muzeu, r. 2007 instalována zmenšená replika asi s 20 figurkami. Nad obcí vybudována velká vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Vimperk – dům U jelena

Vinařice

Louny 50°15'55.86"N; 13°49'21.71"E

Obec poprvé doložena r. 1238. Nad východním okrajem na návrší Na zámku stával gotický hrad z počátku 14. stol., opuštěn v 16. stol., zachovány zbytky opevnění. V obci kostel sv. Jiljí gotického původu z r. 1356, zachován pův. presbytář, barokní loď s věží přistavěna v letech 1746–1751. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1725.

Vinařice

Ml. Boleslav

Víska

Havl. Brod 49°46'12.74"N; 15°39'13.56"E

Obec v podhůří Železných hor v údolí řeky Doubravy a Novoveského potoka prvně zmíněna r. 1515. Kamenný kříž z r. 1879. Za obcí směrem k Pukšicím dřevěný kříž obnovený r. 1999. Jihozápadně vrch Rouzeň (452 m n. m.), na něm opuštěné opukové lomy s výskytem zkamenělin živočichů z období druhohor. U obce několik rybníků, z nich nejvýznamnější rybník Společný.

50°22'23.27"N; 14°57'4.85"E

Obec prvně připomínána r. 1227. Gotická tvrz přestavěna koncem 16. stol. renesančně, v letech 1626–1638 upravena Adamem z Valdštejna na pozdně renes. zámek nazvaný Nový Valdštejn. Od r. 1999 v soukromém vlastnictví, využíván pro společenské a kulturní akce.

Vinařice

Obec prvně připomínána r. 1227, v minulosti v okolí těžba uhlí a čediče. Na návsi barokní kaple. Jihozápadně areál hlubinného uhelného dolu Mayrau, nyní hornický skanzen. Severně Vinařická hora (413 m n. m.), býv. sopka, mineralogické naleziště a rezervace stepních porostů, přístup po okružní naučné stezce. Daleký rozhled. Ml. Boleslav 50°23'39.84"N; 14°52'12.78"E

Starobylá obec prvně připomínána r. 1165. Na návrší nad Jizerou unikátní románský tribunový kostel sv. Mikuláše z doby kolem r. 1210, jeden z nejvýznamnějších románských kostelů v Čechách upravován v 16.–19. stol. Atypická čtvercová loď zakončena bedněnou vížkou se stanovou střechou, bohatě zdobený ústupkový portál, vnitřní zařízení a malby na klenbě apsidy pseudorománské z r. 1886.

616

Blansko 49°32'25.84"N; 16°37'41.3"E

Obec ležící na okraji Boskovické brázdy prvně zmíněna r. 1450. Pozdně románský kostel sv. Michaela archanděla z poloviny 13. stol. přestavěn kolem r. 1640 a později znovu upravován.

Kladno 50°10'35.45"N; 14°5'36.63"E

Vinec

Vísky

Višňová

Liberec 50°58'0.16"N; 15°1'32.53"E

Obec prvně doložena r. 1334, do r. 1948 zvána Weigsdorf. Rozlehlá ves při úpravě zemských hranic r. 1848 rozdělena, dolní část připadla k Čechám, z horní a střední části založena saská, nyní polská ves Wigancice Żytawskie. Přímo na hranicích poškozený býv. protestantský kostel s gotickým presbytářem, chráněno též několik stavení lužického typu s hrázděným patrem. Nad nádražím skupina mohutných žulových balvanů, tzv. Pohanské kameny, v minulosti považovány za kultovní místo.

Višňová

Příbram 49°42'13.9"N; 14°8'42.28"E

Obec na říčce Kocábě prvně zmíněna r. 1369, pod názvem Třešňová dějiště populárního televizního seriálu Chalupáři z r. 1975. Na hřbitově zdaleka viditelný raně gotický kostel sv. Kateřiny z doby kolem r. 1300, barokně přestavěn koncem 17. stol. Pozdně barokní fara z 18. stol. a raně barokní

www.ceskonamape.cz

kamenný kříž z 2. poloviny 17. stol. Na hrázi rybníka tři památné duby zimní.

Višňové

Znojmo 48°58'57.28"N; 16°9'6.36"E

Velká vinařská obec prvně zmiňována r. 1234, status městyse z r. 1528 obnoven r. 2007, r. 1775 centrum selského povstání. Stará tvrz přestavěna r. 1796 na pozdně barokní zámek, empírově upraven r. 1836, nyní účelově využit. Kolem anglický park z poloviny 19. stol. se vzácnými dřevinami, před zámkem sochy antických bohů. Kostel sv. Jana Křtitele gotického původu z přelomu 13. a 14. stol. upravován r. 1596 a pak romanticky v letech 1894–1901, věž z r. 1824. Socha sv. Floriána a dvě sochy sv. Jana Nepomuckého, vesměs z poloviny 18. stol.

Vitčice

Prostějov 49°18'38.35"N; 17°14'28.84"E

Malá obec prvně připomínána r. 1353. Tvrz ze 14. stol. zanikla beze stop. V obci kaple se zvonicí z r. 1873 na místě staré dřevěné zvonice a kamenný kříž z r. 1897. Za obcí sochy Panny Marie Bolestné z r. 1892, obnovena r. 2004, a Anděla strážce z téže doby. Jižně Vitčický les, rezervace přirozeného pův. lesa, na jeho západním okraji dřevěná, 8 m vysoká rozhledna Štátula z r. 2001 se dvěma vyhlídkovými patry.

Vítějeves

Svitavy 49°37'13.04"N; 16°27'49.27"E

Obec prvně doložena r. 1437, pův. zvána Vítova ves, současný název od r. 1923. Na návrší pův. gotický kostel sv. Kateřiny ze 14. stol., k pův. kněžišti přistavěna kolem r. 1912 novogotická loď, věž z přelomu 15.–16. stol. v nejvyšším patře s dřevěným podsebitím. Před hřbitovem kamenný kříž z počátku 19. stol.

Vitějovice

Prachatice 49°2'44.58"N; 14°4'30.3"E

Obec prvně zmiňována r. 1283, od r. 1995 památková zóna s dochovanými lidovými usedlostmi. U školky pahorek podkovovitého tvrziště z 13. stol. Barokní kostel sv. Markéty z r. 1743 na místě starší gotické stavby. Na okraji barokní Bürgrův mlýn z r. 1586, nyní v podobě z r. 1877. Na silniční křižovatce před obcí památníky tzv. setkání pěti armád r. 1945. Na vrchu Osule nad obcí zřícenina hradu, založen ve 13. stol. patrně Přemyslem Otakarem II., nikdy zcela nedostavěn a r. 1317 opuštěn, zachovány zbytky dvou válcových věží a paláců.

nově postaven barokně r. 1720, obnoven r. 1807. V celé obci dochováno množství roubených staveb. Západně od Kocléřova u osady Nové Domy mariánské poutní místo U Studánky, na místě údajného zázračného vrácení zraku r. 1848 postaven u pramene r. 1893 na místě kaple novorománský poutní kostel Navštívení Panny Marie s kapličkami křížové cesty, kaplí Božího hrobu a Getsemanskou zahradou. Zchátralý areál po r. 1989 obnovován.

Vitice

Kolín 50°1'42.94"N; 14°54'46.57"E

Obec prvně doložena r. 1352. Hodnotný barokní kostel sv. Šimona a Judy z konce 17. stol., z pův. raně gotické stavby zachována věž. U něj goticko-renes. dřevěná hřbitovní zvonice z 1. poloviny 16. stol. na podezdívce, vchod osazen cennými gotickými dřevěnými dveřmi s plátovým kováním z doby kolem r. 1400 pocházejícími z pův. vstupního portálu kostela. Barokní fara z r. 1754, výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Na okraji obce křížek z r. 1876, za ní výklenková kaplička Panny Marie z 2. poloviny 19. stol. Jižně od obce objeveno v letech 1997–1998 keltské sídliště.

Vitín

Č. Budějovice 49°5'19.11"N; 14°32'50.47"E

Obec v oblasti tzv. Pšeničných blat prvně zmíněna r. 1541, od r. 1990 památkovou zónou. Dochován soubor zemědělských lidových usedlostí blatského typu se špýchárky, kovárnou z r. 1833 a kaplí sv. Jana Nepomuckého z r. 1815. Barokní sochy sv. Rocha, Jakuba, Josefa a Matouše z 1. poloviny 18. stol. Severozápadně od obce na vrchu Baba (570 m n. m.) dva slovanské mohylníky z 9. stol., každý s 50-80 mohylami. Západně rozlehlá Poněšická obora s jelení zvěří.

Vítkov

Opava 49°46'37.09"N; 17°45'15.12"E

Město na úpatí Nízkého Jeseníku připomínáno r. 1301. Dominantní novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1910–1914, před ním socha sv. Marka z r. 1861. Hřbitovní kostel téhož svěcení z počátku 17. stol., upravován v letech 1830 a 1860, u něj kříž z r. 1827. Socha sv. Floriána z 2. poloviny 18. stol. Pomník švýcarského pedagoga a školského reformátora Johanna Heinricha Pestalozziho (1746–1827) z r. 1886. Rodiště a hrob studenta Jana Zajíce (1950–1969), který 25. února 1969 svým upálením chtěl podobně jako Jan Palach vyburcovat národ z letargie po sovětské okupaci, náhrobek od Olbrama Zoubka.

Vítkovec

Č. Lípa 50°36'46.61"N; 14°30'31.1"E

Vítězná

Trutnov 50°28'50.73"N; 15°48'9.56"E

Společný název pěti vsí a několika osad vznikl v době jejich sloučení do jedné obce r. 1961. V části Huntířov novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1898–1907, smírčí kříž a památný jasan starý 200 let. V nejstarší části Kocléřov, doložené r. 1359, stopy tvrziště v podobě pahorku nad rybníkem, zdejší tvrz z přelomu 14. a 15. stol. zpustla v 17. stol. Kostel sv. Václava gotického původu zanikl,

Lovecký renes. zámeček z r. 1546 na místě gotického hradu Vítkovec, často chybně nazýván Vřísek. Z hradu dochován jen sklep, zámek od r. 1594 zván Žižkova hora (Schischkenberg), nyní stavebně znehodnocený. Objekt nepřístupný v mufloní oboře. Natáčeny zde scény do filmové pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

www.ceskonamape.cz

617

Vítkovice

Semily 50°41'6.82"N; 15°31'27.46"E

Horská obec prvně zmiňována r. 1606, v minulosti sklářské hutě, nyní významné turistické a lyžařské středisko. Barokní kostel sv. Petra a Pavla přestavěn r. 1784 z kaple z r. 1699. Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1741. Severně na Janově Hoře farma huculských koní.

Vítkovice

Ostrava-město 49°48'40.85"N; 18°15'44.22"E

Pův. ves doložena r. 1357, od r. 1924 část města Ostrava. Empírový zámek z let 1846–1847. Novogotický kostel sv. Pavla z let 1880–1886. Býv. železářský průmyslový areál dolních Vítkovic zapsán r. 2008 do seznamu Evropského kulturního dědictví. Muzeum Vítkovic. Kulturní památkou od r. 2002 též areál býv. dolu Hlubina. Multifunkční hala z let 1985–1988 zvaná ČEZ Aréna.

Vítkův Hrádek

Č. Krumlov 48°38'40.79"N; 14°6'11.78"E

Hrad Vítkův Hrádek (Wittighausen), často označovaný podle vrchu též Vítkův Kámen (Wittigstein), založen Vítkovci v polovině 13. stol. ve vysoké poloze 1035 m n. m. jako jeden z nejvýše položených hradů v Čechách, od počátku 14. stol. až do r. 1611 v majetku Rožmberků, udržován ještě r. 1725, pak opuštěn. Po 2. světové válce sloužil jako vojenská pozorovatelna v nepřístupném pohraničním území, zřícenina v havarijním stavu předána r. 1990 obci Přední Výtoň a po statickém zajištění r. 2005 zpřístupněna veřejnosti. Z hranolové věže daleký výhled. Nejkratší výstup z osady Svatý Tomáš – viz samostatné heslo.

Vítochov – kostel

Vítonice

Obec prvně připomínána r. 1141. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1889. Pískovcový kříž z r. 1793, zvaný Zelený. Památná lípa stará asi 200 let.

Vízmburk Vítkův hrádek

Jindř. Hradec 49°8'38.47"N; 15°5'41.18"E

Hrad založen Vítkem z Hradce nad údolím Hamerského potoka v polovině 13. stol., do r. 1405 v majetku řádu německých rytířů, zpustl před r. 1458. Dochovány jen terénní relikty, dvojité příkopy a valy zarostlé v lese. Přístup po značené cestě z Blažejova.

Vítochov

Žďár n. S.

Kroměříž 49°26'52.9"N; 17°41'23.29"E

Trutnov 50°29'6.27"N; 16°3'0.02"E

Hrad na ostrohu nad levým břehem Úpy založen před r. 1279, pustý po r. 1533. Zříceniny během staletí překryty a zakonzervovány zeminou a lesním porostem, odkryty až archeologickým výzkumem v 70. letech 20. stol. Zachována obvodová hradba, velká válcová věž, zbytek paláce a hradní brány, vše do výše prvního patra. Od r. 2009 během sezóny zřícenina zpřístupněna.

Vizovice

Zlín

49°34'0.72"N; 16°15'18.02"E

49°13'13.58"N; 17°51'5.02"E

Ves prvně doložena r. 1217, nyní část města Bystřice nad Pernštejnem. Nad ní cenný románský kostel sv. Michaela archanděla z počátku 13. stol., koncem 13. stol. rozšířen goticky, uvnitř gotické nástěnné fresky z let 1330–1340, hranolová věž z 2. poloviny 15. stol., kostel opravován v letech 1661 a 1967. Na návsi mramorový kříž z r. 1882.

Valašská obec prvně připomínána r. 1261 v majetku kláštera Smilheim, na město povýšena r. 1570. Klášter založený r. 1261 zanikl koncem 15. stol., v jeho místech vystavěn kolem r. 1570 renes. zámek Nový Smilheim, v 18. stol. zbořen a nahrazen v letech 1750–1770 hodnotným trojkřídlým barokním zámkem s cenným parkem. Zámecká expozice s parkem přístupná veřejnosti. Vedle zámku špitál z r. 1781 s klášterem Milosrdných bratří, v provozu do r. 1951, péče řádu o nemocnici obnovena r. 1993. Pozdně barokní kostel sv. Vavřince z r. 1792. Mariánský sloup z r. 1690. Město proslulo výrobou slivovice a ozdobného vizovického pečiva. Rodiště hudebního skladatele Aloise Háby (1897–1973). Jižně na vrchu Doubrava (672 m n. m.) telekomunikační stožár z r. 2002 o výšce 55 m, na něm zpřístupněn r. 2004 ochoz rozhledny ve výši 33,5 m.

618

www.ceskonamape.cz

lomu 17. a 18. stol., dochován okrouhlý pahorek z mohutné kupy trosek chráněný vodním příkopem. Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu z 13. stol. častokrát přestavován, před ním socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1711. Socha sv. Floriána z r. 1869. Při silnici kaple Nejsvětější Trojice z 19. stol. Jižně v místní části Vrbětice kopie dřevěné zvoničky valašského typu a lyžařské terény.

Vlachovo Březí

Prachatice 49°4'50.59"N; 13°57'45.19"E

Vizovice – zámek

Vižňov

Náchod 50°38'47.08"N; 16°14'23.94"E

Pohraniční ves, dříve zvaná Horní Vižňov, poprvé doložena r. 1355, nyní část města Meziměstí. Barokní kostel sv. Anny vybudován v letech 1725–1727 patrně podle návrhu K. I. Dienzenhofera z podnětu broumovského opata Otmara Zinkeho, na stropě a stěnách zdoben freskami. Ve vsi sochy sv. Jana Nepomuckého a Ukřižování z přelomu 18. a 19. stol.

Vladař

K. Vary 50°4'42.87"N; 13°12'54.52"E

Mohutná čedičová stolová hora (693 m n. m.) se suťovými lesy na stráních, krajinná dominanta, od r. 1969 přírodní rezervace. Na vrcholové plošině rozlehlé pravěké hradiště s mohutnými valy a příkopy, akropole o rozloze 13,5 ha s jezírkem, předhradí na ploše 103 ha, po r. 2000 archeologický výzkum s unikátními objevy z doby železné. V listopadu 1421 na vrchu obklíčen panskými vojsky Jan Žižka, po třech dnech obklíčení úspěšně prolomil, boje připomíná malý pomník, od něj značená cesta k vrcholu.

Vladislav

Třebíč 49°12'37.04"N; 15°59'18.89"E

Obec nad řekou Jihlavou prvně doložena r. 1104 pod názvem Brod, historický status městyse obnoven r. 2006. V centru pův. románský kostel Nejsvětější Trojice z 13. stol., při úpravě v 15. stol. přistavěna věž, barokně přestavěn po r. 1728. Před ním barokní socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. a křížový kámen. Na náměstí býv. barokní hostinec z 18. stol. Jižně místní část Střížov s gotickým kostelem sv. Jiljí z konce 13. stol. přestavěným po požáru r. 1864 a barokní farou z konce 18. stol.

Vlachovice

Zlín 49°7'35.73"N; 17°56'24.12"E

Velká valašská obec prvně doložena r. 1261. Při severozápadním okraji na úpatí vrchu Hradisko stopy horní tvrze z 13. stol., lidově zvané Hradištěk. Na jihozápadním okraji zachováno tvrziště po vodní tvrzi zvané Kaštýl, dolní tvrz založená ve 14. stol. zanikla při uherských nájezdech na pře-

Obec prvně zmíněna r. 1274, status města z r. 1868 obnoven r. 2006, od r. 1995 památková zóna. Raně barokní zámek z počátku 17. stol. vznikl přestavbou starší tvrze, v jeho areálu technická památka, pivovar s barokními štíty z r. 1711. Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1656–1659 na místě románského, kaple sv. Barbory a Jana Nepomuckého přistavěny r. 1735. Sochy Immaculaty z r. 1774 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1794. Roubená synagoga z 18. stol. upravena na obytný domek, dochován židovský hřbitov z r. 1724 s cennými náhrobky. Nad městem poutní osmiboká kaple sv. Ducha a Panny Marie Sněžné z 18. stol., křížová cesta dílem Jakuba Bursy z poloviny 19. stol.

Vlasatice

Brno-venkov 48°55'55.37"N; 16°29'13.28"E

Obec prvně uváděna r. 1276. Farní kostel sv. Jana Křtitele renes. původu z doby kolem r. 1610 později barokně upraven, barokní fara. V areálu dvora renes. zámeček z konce 16. stol., pův. opevněná tvrz, patrová budova se samostatně stojící polygonální věží. Rozlehlá barokní sýpka na gotických základech z 15. stol. Kaple sv. Antonína a barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého.

Vlastějovice

K. Hora 49°43'55.85"N; 15°10'25.13"E

Obec prvně připomínána r. 1413. V okolí v minulosti těžba a zpracování železné rudy. Tvrz ze 16. stol. přestavěna r. 1689 na barokní zámek s hospodářským dvorem, na konci 19. stol. část objektů zbořena, zachována jen přízemní obytná budova s přilehlou býv. barokní zámeckou kaplí. Jižně v místní části Kounice dvoukřídlý barokní zámek z r. 1674 přestavěný ze starší tvrze. Jihovýchodně v místní části Budčice na místě zbořeného hamru na Sázavě mlýn z r. 1893 s dochovaným zařízením, od r. 1998 soukromé muzeum. Severně vrch Fialník (516 m n. m.) s řadou opuštěných železnorudných štol, stará hornická kaple sv. Máří Magdalény na vrcholu zničena lomem.

Vlastiboř

Tábor 49°15'27.59"N; 14°38'16.16"E

Obec na Soběslavských blatech prvně zmíněna r. 1354, od r. 1995 památková zóna. Dochováno několik blatských lidových stavení z 19. stol. a novogotická kaple z r. 1893. Rodiště uměleckého zedníka Martina Patáka (1820–1889), autora řady blatských staveb. Památkovou zónou též jihovýchodně ležící místní část Záluží s řadou blatských statků a kapličkou z 18. stol. a opačným směrem od obce ležící místní část Svinky s blatskými statky z 19. stol. a pozoruhodnou kaplí sv. Floriána z 18. stol. kombinovanou se zvonicí, kovárnou a hasičskou zbrojnicí.

www.ceskonamape.cz

619

Vlastiboř – Záluží

Vlastibořice

Liberec 50°37'6.75"N; 15°3'8.85"E

Obec prvně doložena r. 1357. Středověká tvrz ze 14. stol. zanikla po r. 1424, dochováno tvrziště s příkopy, valy a stopami zdiva. Kostel sv. Kateřiny gotického původu nyní v barokní podobě, u něj dřevěná barokní zvonice ze 17. stol. Dochovány roubené chalupy. Na Mohelce býv. Beranův mlýn z počátku 19. stol.

Vlastislav

Vlčeves

Tábor 49°21'25.7"N; 14°54'7.41"E

Litoměřice 50°29'50.42"N; 13°57'15.45"E

Obec prvně uváděna r. 1184. Severně v místě Na šancích stopy slovanského hradiště z 9. stol., podle pověsti založeno luckým knížetem Vlastislavem, zničeno požárem. V obci dochovány lidové stavby, na jižním okraji mlýn z r. 1752. Nad přilehlou osadou Skalka pův. gotický hrad zvaný též Vlastislav ze 14. stol., zničen Švédy r. 1639, zachována okrouhlá věž na skále. Pod ní vystavěn koncem 17. stol. barokní zámek, účelově využit.

Vlašim

Vlašim – zámek

Obec prvně uváděna r. 1379. Hranolová kaplička z doby kolem r. 1800. Severně býv. lázně a poutní místo Svatá Anna s barokní šestibokou kaplí sv. Anny z r. 1772 nad pramenem, opravena r. 1936. Skupina mohutných dubů a lip starých až 400 let.

Benešov 49°42'16.27"N; 14°53'56.04"E

Obec založena pův. jako podhradí počátkem 14. stol., na město povýšena r. 1580, nyní průmyslové centrum Podblanicka. Pův. gotický hrad připomínán r. 1318, v 2. polovině 14. stol. upraven na kastel francouzského typu, v letech 1580–1620 přestavěn na renes. zámek, další úpravy v 18. stol., z hradní stavby dochována válcová věž. V údolí Blanice při zámku rozlehlý anglický park z r. 1775 se třemi mohutnými novogotickými branami, v něm romantické stavby v podobě čínského pavilónu nebo starého hradu. Zámek sídlem Muzea Podblanicka. Na náměstí kašna z r. 1886 se sochou rytíře. Pozdně gotický kostel sv. Jiljí z let 1522–1523 s polygonálním presbytářem, u něj barokní děkanství a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Husův sbor z let 1924–1926 s věží. Býv. synagoga z počátku 19. stol., severovýchodně od města zbytek židovského hřbitova z téže doby. Jihovýchodně v lese barokní kaple Loreta z let 1703–1706, jižně hvězdárna z r. 1956, obnovena r. 1997. Město rodištěm malířky Anny Roškotové (1883–1967) a jejího bratra, architekta Kamila Roškota (1886–1945). 620

Vlčeves – Svatá Anna

Vlčí

Plzeň-jih 49°30'45.32"N; 13°21'35.37"E

Nevelká obec doložena r. 1318. Zdejší vladykové byli přívrženci husitů, na místě býv. tvrze později poplužní dvůr, v něm i na stodolu přestavěná synagoga. Na návsi čtvercová kaple z 19. stol., u statků dochována řada hospodářských roubených staveb. Na svahu Velkého lesa severozápadně od obce mohylové pohřebiště, buližníkový hřeben zvaný Loupensko vyhlášen přírodní památkou.

www.ceskonamape.cz

Vlčí hora

Tachov

Vlčí Pole

Ml. Boleslav

49°48'38.15"N; 12°51'20.56"E

50°24'53.05"N; 15°8'17.99"E

Výrazný sopečný vrch nad Černošínem (704 m n. m.), dříve Wolfsberg a lidově Vlčák. Goethova lavička a vyhlídka připomínají básníkovy návštěvy místa. Od r. 1984 ve stráni botanická rezervace. Na výběžku hory zřícenina hradu Volfštejn – viz samostatné heslo.

Ves prvně uváděna r. 1323, nyní část města Dolní Bousov. Přestavbou pův. tvrze po r. 1623 vznikl renes. zámek, ve 2. polovině 18. stol. rozšířen o barokní křídlo a empírově upraven v 19. stol., nyní soukromé ubytovací zařízení. V zámeckém parku pův. gotická kaple či kostel sv. Šimona a Judy, barokně přestavěn r. 1683.

Vlčí Hora

Děčín 50°55'54.36"N; 14°27'54.29"E

Roztroušená rekreační ves pod stejnojmenným vrchem vznikla r. 1589 při kolonizaci kraje, nyní část města Krásná Lípa. Pozdně empírový kostelík Panny Marie Karmelské z r. 1870. Severně vrch Vlčí hora (581 m n. m.) s rozhlednou z r. 1889. Cihlová hranolová věž o výšce 12 m r. 1908 zastřešena a tím zvýšena o 4 m. Nyní ve správě Klubu českých turistů, v letech 1996–1999 rekonstruována, kruhový rozhled. Pod ní pův. malá turistická chata z r. 1887, r. 1901 přestavěna ve švýcarském stylu, nyní soukromý majetek. Na vrcholu případy sloupcové odlučnosti čediče. Na jihovýchodním úpatí vrchu upravená Verunčina studánka, obnovená r. 1996 a dostupná po značené odbočce.

Vlčice

Trutnov 50°33'28.87"N; 15°49'19.15"E

Podhorská obec prvně zmiňována v 13. stol., středisko selských rebelií na Trutnovsku r. 1775. Na místě staré tvrze postaven v letech 1794–1797 trojkřídlý patrový barokní zámek, účelově využit, kolem park. Kostel sv. Vojtěcha gotického původu z konce 13. stol., barokně přestavován v 17. a 18. stol. Barokní děkanství z r. 1724. Na hřbitově mohutná renes. vstupní brána a klasicistní hrobní kaple z doby kolem r. 1800, u ní kříž z r. 1796. Severně od obce r. 1974 objeveny terénní pozůstatky strážního hrádku z 2. poloviny 13. stol., označovaného Horní Vlčice.

Vlčice

Jeseník 50°20'57.55"N; 17°3'28.94"E

Obec slovanského původu doložena poprvé r. 1310, název později poněmčen na Wildschütz. Kostel sv. Bartoloměje renes. původu v současné podobě od poloviny 18. stol., v interiéru cenný oltář a dřevěná výzdoba z let 1732–1742. Zámeček z 2. poloviny 16. stol. vznikl ze starší tvrze, empírově upraven r. 1829, kolem anglický park. Socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Vlčkovice v Podkrkonoší

Trutnov

50°24'34.25"N; 15°55'16.31"E

Obec prvně doložena r. 1415. Kostel sv. Josefa vybudován v letech 1849–1850 na místě barokní hřbitovní kaple z r. 1703.

Vlčnov

Uh. Hradiště 49°0'36.48"N; 17°34'53.99"E

Vlčí Hora – rozhledna

Vlčí hrádek

Děčín 50°55'36.81"N; 14°26'15.77"E

Pozůstatky skalního hrádku neznámého jména i historie nedaleko tzv. Turistického mostu v Kyjovském údolí nyní zvány Vlčí hrádek. Existoval ve 14. stol. jako opěrný bod při kolonizaci kraje, zanikl patrně v 15. stol. Stával na pískovcovém ostrohu chráněn příkopem a padacím mostem. Zachována prohlubeň pro roubenou hradní věž a stopy po trámech. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Rázovitá obec prvně doložena r. 1264, udržovány folkloristické tradice s proslulou Jízdou králů, zvykem připomínajícím útěk krále Matyáše Korvína v 15. stol. Pův. gotický kostel sv. Jakuba Většího z 13. stol. upraven barokně r. 1779, v letech 1928–1930 postaven nově kolmo ke starší stavbě, pův. presbytář využit jako kaple. Ve staré škole od r. 2005 galerie Měšťanka. Dochována pozoruhodná lidová architektura, v jednom z historických domů zřízena r. 1986 muzejní expozice Rolnický dům a hospodářství. V obci rozsáhlý soubor vinařských staveb, tzv. Búdy s 41 chráněnými objekty doloženy od 16. stol. Severně od obce v oboře založen v letech 1903–1905 lovecký zámeček Kouniců, zajímavá stavba ve slohu anglické gotiky zvaná Pepčín vydrancována r. 1945 a r. 1981 zbořena, zachována jen louka se stopami základů a studnou.

www.ceskonamape.cz

621

Vlkoš

Přerov 49°23'48.62"N; 17°25'5.15"E

Hanácká obec prvně zmíněna r. 1294. Dominantní, v jádře gotický kostel sv. Prokopa barokně přestavěn v letech 1724–1737. Vodní mlýn z 15. stol. barokně přestavěn r. 1727, upraven na dřevařský závod.

Vlkoš

Hodonín 48°59'23.62"N; 17°9'52.06"E

Vinařská obec prvně zmiňována r. 1248. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1770–1780 na místě staršího zchátralého. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Rodiště legionáře a generála Sergěje Jana Ingra (1894–1956), na jeho počest zřízeno military muzeum. Vlčnov

Vlčovice

Vlkov N. Jičín 49°35'41.14"N; 18°11'20.31"E

Ves prvně zmiňována r. 1437, nyní část města Kopřivnice. Pozoruhodný hrazený gotický kostel Všech svatých s mohutnou věží, upraven r. 1613 a v 19. stol., kamenná ohradní zeď ze 16.–17. stol.

Vlčtejn

Obec v rybničnaté krajině při Lužnici prvně zmíněna r. 1654. Na návsi kaplička Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého. Severně od obce přírodní rezervace Kozí vršek s teplomilnou květenou. Severozápadně Vlkovský přesyp, písečná duna s teplomilnou flórou a faunou, přírodní rezervací od r. 1954. Zatopené pískovny vzniklé v letech 1952–1986 těžbou štěrkopísku u řeky rekreačně využívány.

Plzeň-jih 49°36'51.62"N; 13°29'43.1"E

Gotický hrad, pův. zvaný Vildštejn, prvně doložen jako rožmberský r. 1362 patrně na místě starší stavby zmiňované r. 1284. V letech 1421–1446 ovládán husity, r. 1451 vstoupil do historie sjednáním smlouvy o příměří mezi králem Jiřím a odbojnou šlechtou z jednoty strakonické. Zpustl za třicetileté války po připojení k hradišťskému panství. Na výrazné buližníkové skále dochováno vysoké torzo věžovitého paláce. Ve skalách horolezecké terény. V podhradní vsi empírový hospodářský dvůr.

Vlkaneč

Tábor 49°8'57.33"N; 14°43'31.19"E

K. Hora

Vlkov nad Lesy

Nymburk 50°12'17.13"N; 15°23'11.38"E

Ves prvně zmíněna r. 1350, nyní část obce Běrunice. Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele novogoticky upraven r. 1857. Na jižním okraji vsi lovecký zámeček z 2. poloviny 18. stol., postaven tehdejším majitelem panství hrabětem Kinským. Jednopatrová pozdně barokní budova, z části roubená a z části zděná, změněna r. 1895 na myslivnu, nyní soukromý rekreační objekt.

Vlkov pod Oškobrhem

Nymburk

49°48'14.29"N; 15°24'6.18"E

50°9'20.43"N; 15°13'15.02"E

Obec prvně uváděna r. 1226. Kostel sv. Jakuba Většího románského původu ze 13. stol. upravován renesančně v letech 1590–1592 a barokně r. 1706. Pozdně barokní fara z počátku 19. stol. Selská usedlost se špýcharem a branou z přelomu 18. a 19. stol.

Obec prvně zmíněna r. 1777. Jižně od ní výrazný vrch Oškobrh (285 m n. m.), v minulosti snad keltské sídliště. Na vrcholku základy středověkého kostelíka, v sousedství vystavěn barokní poutní kostel sv. Petra a Pavla, zrušen r. 1782 a změněn na hájovnu, od počátku 20. stol. součást obytného traktu hospodářské usedlosti. Výhled na Poděbradsko.

Vlkava

Ml. Boleslav 50°16'20.98"N; 14°57'47.95"E

Obec prvně připomínána již r. 1046, od r. 1415 uváděna středověká tvrz přestavěná r. 1660 na zámek barokně upravený r. 1736, po r. 1945 využit jako byty a kanceláře, nyní zchátralý a nevyužitý, nad vstupním portálem dochován znak Thurn-Taxisů, majitelů panství v letech 1789–1924. U Vlkavského rybníka památný dub. Rodiště hudebního skladatele a varhaníka Šimona Brixiho (1693–1735). Po 1. světové válce východně u lesního rybníka Jívák vybudována rekreační oblast s chatovou osadou.

Oškobrh 622

www.ceskonamape.cz

Vnorovy

Hodonín 48°55'54.77"N; 17°21'5.01"E

Obec prvně doložena r. 1249, v současné podobě po sloučení vsí Lidéřovice a Vnorovy r. 1960. Velký novobarokní kostel sv. Alžběty Durynské z r. 1909. Kaplička Panny Marie z r. 1898. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1747 a Floriána z r. 1749. Sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1745. Rodiště básníka Jana Skácela (1922–1989) a studentky Marie Kudeříkové (1921–1943), odbojové pracovnice popravené nacisty, památník. Západně pozoruhodné křížení Baťova kanálu a Moravy, na kanálu 260 m dlouhá lanovka pro lodě, technická památka.

Voděrady

Rychnov n. Kn. 50°12'25.23"N; 16°9'12.76"E

Obec prvně připomínána r. 1355. Pseudorománský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1887 na místě starší stavby. Ze silnice nad obcí výhledy na Orlické hory.

Vodice

Tábor 49°27'50.1"N; 14°54'31.03"E

Obec prvně zmíněna r. 1432. Pův. tvrz ze 16. stol. přestavěna r. 1638 na raně barokní patrový trojkřídlý zámek, účelově využit, kolem patrny stopy býv. opevnění. Na návsi sochy sv. Judy Tadeáše a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Vodňany – kostel

Vodní dílo Nové Mlýny

Břeclav 48°51'34.04"N; 16°43'2.18"E

Vodňany

Strakonice 49°8'49.43"N; 14°10'32.73"E

Město v rybničnaté krajině, pův. trhová ves na křižovatce obchodních cest založená ve 12. stol., v 15. stol. rýžování zlata, v téže době rozvoj rybníkářství. Z památek vyniká gotický děkanský kostel Narození Panny Marie, doložen r. 1317, regotizován v letech 1894–1897, sgrafita a chátrající vnitřní výzdoba od Mikoláše Alše. Na náměstí kašna se sochou Svobody z r. 1928, v budově radnice galerie s pamětními síněmi Julia Zeyera, Františka Heritese a Mikoláše Alše, renes. dům býv. lékárny s pamětní deskou zdejšího rodáka, lékárníka a spisovatele Františka Heritese (1851–1929). Špitální kostel sv. Jana Křtitele z r. 1834, kolem parkově upravený starý hřbitov se zachovanými hroby významných osobností. Poblíž socha Jana Žižky z r. 1928. Kamenný mostek přes mlýnský náhon se sochou sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. V pozdně barokním domě U Čápů pobýval básník Julius Zeyer, pamětní deska. U nového hřbitova barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1730. Klasicistní býv. synagoga z r. 1860 upravena na městské muzeum. Zachovány části městského opevnění s několika hranolovými baštami. Severně od města sídlo jediné české střední rybářské školy z r. 1920, jižně židovský hřbitov z poloviny 19. stol.

Vodní dílo Nové Mlýny, soustava tří vodních nádrží na řece Dyji z let 1975–1988 vybudována jako ochrana proti pravidelným povodním a k podpoře zemědělství a rekreace. Dolní nádrž, zvaná Novomlýnská, rozlohou 1668 ha největší, má hráz o výšce 10 m a délce 4658 m, slouží energetice, závlahám a rekreaci. Pod její hrází Křivé jezero, rezervace posledního zbytku pův. luhů, významná ornitologická lokalita. Střední nádrž, zvaná Věstonická, přírodní rezervace s řadou ostrůvků slouží jako hnízdiště ptactva, na jednom ostrově zachován románsko-gotický kostel sv. Linharta jako jediný pozůstatek zatopené vsi Mušov. Tato nádrž má hráz o délce 1365 m a výšce 6,5 m, rozlohu 1033 ha a od severu do ní ústí řeky Jihlava a Svratka. Horní nádrž, zvaná Mušovská, s hrází o délce 2484 m a výšce 6 m představuje jezero o rozloze 531 ha, využívána k rekreaci a závlahám.

Vodní dílo Vrané

Praha-západ 49°56'17.21"N; 14°22'27.12"E

Vodní dílo vybudováno v letech 1930–1936 jako první část Vltavské kaskády pro regulaci průtoku a umožnění plavby. Jedná se vlastně o jez se dvěma plavebními komorami, jeho hráz o výšce 10 m tvoří 4 pole oddělená pilíři, každé o šířce 20 m. Vzniklé jezero o rozloze 263 ha a délce vzdutí 13 km využíváno pro rekreaci, vodní sporty a rybaření.

Vodní nádrž Baška

Frýdek-Místek 49°39'8.05"N; 18°22'45.9"E

Nádrž vybudována na potoku Baštici v místě býv. rybníka v letech 1958–1961. Hráz dlouhá 982 m a 8,5 m vysoká tvoří vodní plochu o rozloze 33,5 ha a nejvyšší hloubce 6 m, www.ceskonamape.cz

623

délka vzdutí pouze 800 m, uprostřed umělý ostrůvek. Nádrž slouží jako zásobárna průmyslové vody, k rekreaci, rybolovu a vodním sportům.

ného založení vyznačuje sníženou kvalitou vody, rekreační možnosti proto omezené.

Vodní nádrž Dalešice Vodní nádrž Bojkovice

Uh. Hradiště 49°3'1.84"N; 17°50'48.4"E

Vodní nádrž často zvaná též Kolelač podle potoka, na němž byla vybudována, vznikla r. 1966 nedaleko města, jehož název nese. Hráz o délce 198 m a výšce 16 m vytváří vodní plochu o rozloze 16 ha. Nádrž slouží jako rezervoár pitné vody.

Vodní nádrž Boskovice

Blansko

Třebíč 49°7'30.45"N; 16°7'15.25"E

Nádrž vybudována na řece Jihlavě v letech 1970–1978, společně s níže položenou vyrovnávací nádrží Mohelno tvoří energetický komplex. Přehradní hráz dlouhá 350 m svou výškou 100 m nejvyšší u nás a druhá nejvyšší v Evropě, zadržuje jezero o rozloze 460 ha a maximální hloubce 85,5 m, délka vzdutí dosahuje 22 km, součástí přehrady hydroelektrárna. Přehradní nádrž rekreačně využívána, na březích chaty a kempy, od r. 2007 provozována i sezónní lodní doprava.

49°29'31.68"N; 16°42'44.58"E

Vodní nádrž vybudována na říčce Bělé v letech 1985–1989 pro energetické účely, jako ochrana proti povodním a také jako zásobárna pitné vody, její odběr v současné době pozastaven. Přehradní hráz o délce 305 m a výšce 42,5 m vytváří jezero o rozloze 53 ha.

Vodní nádrž Březová

K. Vary 50°11'52.6"N; 12°51'27"E

Vodní nádrž na řece Teplé vybudována v letech 1931–1935 jako ochrana Karlových Varů před povodněmi. Hráz o délce 229 m a výšce 25 m vytváří vodní plochu o rozloze 77 ha, rekreační možnosti.

Vodní nádrž Bystřička

Vodní nádrž Fláje

Most 50°41'4.03"N; 13°35'1.92"E

Vodní nádrž vybudována na Flájském potoce v letech 1954–1963 jako zdroj pitné vody pro hnědouhelnou pánev v Podkrušnohoří. Její hráz dlouhá 740 m a 49,5 m vysoká vytvořila jezero o rozloze 153 ha. Betonová pilířová hráz vzhledem ke své unikátní konstrukci vyhlášena za kulturní památku. Pod ní začínal historický Flájský plavební kanál do Saska. Přehradní vody zatopily starobylou ves Fláje, doloženou již r. 1346. Dřevěný kostelík sv. Jana Křtitele ze 16. stol. přenesen do nedalekého Českého Jiřetína – viz samostatné heslo. Za nízkého stavu vody vystupuje nad hladinu kamenný Flájský most, technická památka.

Vsetín 49°25'21.29"N; 18°1'11.83"E

Vodní nádrž vybudována v letech 1908–1912 na říčce téhož názvu východně od obce Bystřička. Přehradní hráz 170 m dlouhá a přes 36 m vysoká vytváří jezero o rozloze 40 ha, pův. mělo zásobovat vodou plánovaný průplav Dunaj-Odra-Labe, jehož výstavba se neuskutečnila. Na březích významná rekreační oblast. Na vrcholu Klenova nad jižním břehem pravěké valy, ve 13. stol. tu stál dřevěný hrad templářů zvaný Freundsberg, písemně doložen r. 1308, vyhořel a zanikl beze stop.

Vodní nádrž Hamry

Chrudim 49°44'5.59"N; 15°54'52.32"E

Vodní nádrž vybudována na řece Chrudimce již v letech 1904–1912 jako nejstarší vodní dílo na tomto toku. Hráz o délce 208 m a výšce 17 m zadržuje jezero o rozloze 66 ha sloužící jako ochrana proti povodním a zásobárna pitné vody.

Vodní nádrž Harcov

Liberec 50°46'9.27"N; 15°4'17.79"E

Vodní nádrž Černá

Č. Krumlov 48°44'27.8"N; 14°33'24.29"E

Vodní nádrž Černá, zvaná též Soběnovská přehrada, postavena na říčce Černé (Schwarzbach) r. 1925. Přehradní hráz dlouhá pouhých 21 m vytvářela vodní plochu o rozloze téměř 4 ha, při povodni v srpnu 2002 se však protrhla. Po rekonstrukci dokončené r. 2006 zadržuje stejně velké jezero hráz 90 m dlouhá a 11,5 m vysoká. Podzemním potrubím voda z přehrady vedena na turbiny níže položené vodní elektrárny.

Vodní nádrž České Údolí

Plzeň-město 49°43'6.89"N; 13°21'22.85"E

Vodní nádrž na řece Radbuze na jižním okraji Plzně vybudována v letech 1969–1973, jejím účelem regulace průtoku. Hráz 106 m dlouhá a 12,5 m vysoká vytvořila jezero o rozloze 151 ha a hloubce až 7,5 m. Nádrž se v důsledku chyb624

Vodní nádrž, běžně označovaná jako Liberecká přehrada, vybudována na Harcovském potoce v letech 1902–1904 jako nejstarší skutečná údolní přehrada u nás. Zděná hráz o délce 157 m a výšce 13 m vytváří vodní plochu o rozloze necelých 12 ha. Nádrž vybudovaná jako ochrana proti povodním trpí sníženou kvalitou vody, což omezuje její rekreační využití, slouží též k rybolovu.

Vodní nádrž Hněvkovice

Č. Budějovice 49°10'47.99"N; 14°26'51.7"E

Vodní nádrž postavena na Vltavě v letech 1986–1992. Betonová přehradní hráz o délce 191 m a výšce 30,5 m vytváří jezero dlouhé 15 km o rozloze 312 ha. Nádrž vybudována jako zásobárna technologické vody pro jadernou elektrárnu Temelín, pod hrází zároveň hydroelektrárna.

www.ceskonamape.cz

Vodní nádrž Hracholusky

Plzeň-sever

49°47'30.82"N; 13°10'23.04"E

Vodní nádrž na Mži vybudována v letech 1959–1964, hráz o délce 270 m a výšce 34 m vytváří jezero o rozloze 470 ha a maximální hloubce 31 m, délka vzdutí dosahuje 22 km. Přehradní nádrž vybudována jako zásobárna vody pro průmysl, energetiku a zemědělství, částečně též jako protipovodňová ochrana. Má rozsáhlé rekreační využití, lemuje ji mnoho chat, osad a kempů, v sezóně provozována lodní doprava.

Vodní nádrž Hubenov

Jihlava 49°23'31.59"N; 15°29'19.4"E

Nádrž jako zásobárna pitné vody postavena na Maršovském potoce r. 1971. Přehradní hráz 320 m dlouhá a 23 m vysoká vytváří jezero o rozloze 47,5 ha a hloubce až 19 m.

Vodní nádrž Humenice

nádrž o rozloze 746 ha a hloubce až 18 m. Největší vodní plocha na západě Čech zatopila větší část vsi, která jí dala jméno. Na březích je řada rekreačních objektů a kempů.

Vodní nádrž Jevišovice

Znojmo 48°59'29.97"N; 15°58'46.67"E

Vodní nádrž na říčce Jevišovce vybudována v letech 1894–1897 jako nejstarší na Moravě, účelem byla ochrana proti povodním a zajištění vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zděná hráz o délce 122 m a výšce 14 m vytváří v sevřeném údolí vodní plochu o rozloze 13 ha, užívanou především k rekreaci a rybolovu, na jejím břehu kemp a chatové osady. Nad přehradní hrází návrší Žalov s památníkem ve tvaru mohutného kamenného kalicha, postaven r. 1925 na paměť zajaté husitské hradní posádky, která byla Rakušany r. 1421 upálena ve Znojmě. Památník zničený Němci za 2. světové války obnoven v pův. podobě r. 1956.

Č. Budějovice 48°46'24.77"N; 14°44'32.8"E

Vodní nádrž na říčce Stropnici vybudována v letech 1985–1988. Hráz dlouhá 200 m a vysoká 20 m vytváří vodní plochu o rozloze 15,5 ha, délka vzdutí představuje 1,5 km. Jde o retenční nádrž chránící pozemky položené níže po toku včetně národní přírodní památky Tereziino údolí u Nových Hradů.

Vodní nádrž Husinec

Prachatice 49°2'13.33"N; 13°59'38.27"E

Vodní nádrž Husinec na řece Blanici vybudována v letech 1934–1939 jako ochrana proti povodním. Po hrázi dlouhé téměř 200 m a 34 m vysoké vede silniční vozovka. Přehradní jezero o rozloze 68 ha, nyní zásobárna pitné vody pro Prachatice. V letech 1950–1954 pod hrází postavena malá hydroelektrárna.

Vodní nádrž Jevišovice

Vodní nádrž Jezeří Vodní nádrž Chřibská

Děčín 50°51'4.66"N; 14°31'28.69"E

Vodní nádrž vybudována na Chřibské Kamenici v letech 1914–1924, hráz 190 m dlouhá a 26 m vysoká, hloubka dosahuje až 20 m. Naposled upravována v letech 1992–1994. Pův. určena k zadržování povodňových vln, nyní její okolí turisticky nepřístupné, slouží jako zdroj pitné vody.

Vodní nádrž Janov

Most 50°36'38.69"N; 13°33'27.15"E

Vodní nádrž, zvaná též Mostecká přehrada, vybudována na soutoku Loupnice a Klínského potoka v letech 1911–1913 k zajištění dostatku pitné vody pro město Most. Její 225 m dlouhá hráz výškou 43 m nejvyšší zděnou přehradou u nás, vytvořila vodní plochu o rozloze 10 ha.

Most 50°32'50.33"N; 13°28'38.51"E

Údolní přehradu na Lesním potoce nechal postavit v letech 1902–1904 Moritz Lobkowicz. Její hráz o délce 87 m a výšce 16 m zatopila plochu 0,65 ha, délka vzdutí je 110 m.

Vodní nádrž Josefův Důl

Jablonec n. N.

50°47'40.59"N; 15°11'36.92"E

Nejmladší z jizerskohorských přehrad vznikla nad obcí téhož jména na řece Kamenici v letech 1976–1982 z potřeby zajistit dostatek pitné vody pro Liberecko a Jablonecko. Hráz složená ze dvou částí o délce 720 m a výšce 43 m zadržuje jezero o rozloze 145 ha. Nádrž spojena 2,5 km dlouhou podzemní štolou s úpravnou vody v Bedřichově.

Vodní nádrž Kamenička

Chomutov 50°30'43.44"N; 13°19'50.94"E

Vodní nádrž Jesenice

Cheb 50°4'41.15"N; 12°28'22.59"E

Vodní nádrž Jesenice byla vybudována na řece Odravě r. 1961. Hráz o délce 792 m a výšce 22 m vytvořila retenční

Vodní nádrž na potoce stejného jména vybudována v letech 1899–1904 jako zásobárna pitné vody. Hráz o délce 153 m dlouhá a výšce 31 m vytváří vodní plochu o rozloze 6 ha, délka vzdutí představuje 450 m. Dno celé nádrže vydlážděno, technická památka.

www.ceskonamape.cz

625

Vodní nádrž Kamýk

Příbram 49°37'58.16"N; 14°14'28.23"E

Nádrž vybudována na Vltavě jako vyrovnávací k výše položené mohutné nádrži Orlík – viz samostatné heslo. Vznikla nad obcí Kamýk nad Vltavou v letech 1957–1962. Přehradní hráz o délce 158 m a výšce 17 m vytváří vodní plochu o rozloze 195 ha, její součástí hydroelektrárna. Nádrž plní také rekreační funkci.

Vodní nádrž Klíčava

Rakovník 50°3'53.71"N; 13°55'57.78"E

Vodní nádrž vybudována v letech 1949–1955 na soutoku potoka stejného jména a Lánského potoka jako zdroj pitné vody pro Kladensko. Její součást tvoří úpravna vody pod hrází, přestavěná a modernizovaná v letech 1996–1999. Betonová hráz o délce 176 m a výšce 50 m vytváří jezero o rozloze 71 ha. Přístupná pouze koruna vodárenské hráze, břehy leží v uzavřené Lánské oboře. Nad levým břehem v oboře též zbytky královského loveckého hrádku Jivno ze 13. stol., r. 1551 uváděn jako pustý, zřícenina nepřístupná.

vodní plochu o rozloze 32 ha. Voda z nádrže vedena 3 km dlouhým přivaděčem k níže položené elektrárně Práčov.

Vodní nádrž Křižanovice II

Chrudim

49°52'46.97"N; 15°48'43.49"E

Vodní nádrž, zvaná též Práčovská přehrada, vznikla na Chrudimce v letech 1948–1953 jako vyrovnávací k výše položené Křižanovické přehradě. Hráz dlouhá 210 m o výšce 17,5 m vytvořila vodní plochu o rozloze 6 ha. Nádrž pod osadou Práčov kromě regulace kolísání vodní hladiny zajišťuje také rezervu pro vodovod.

Vodní nádrž Labská

Trutnov 50°42'44.67"N; 15°35'5.77"E

Nádrž na Labi při jižním okraji Špindlerova Mlýna vybudována jako ochrana proti povodním v letech 1910–1916. Její hráz o délce 153,5 m a výšce 41,5 m vytváří 1 km dlouhé jezero o rozloze 40 ha, vyhledávaný cíl rekreantů. Od r. 1994 u hráze malá vodní elektrárna, hráz prošla opravami v letech 1966, 1986 a naposled 2006–2007.

Vodní nádrž Landštejn

Jindř. Hradec 49°1'12.64"N; 15°14'31.99"E

Vodní nádrž Landštejn vybudována na potoku Pstruhovci severně od obce Staré Město pod Landštejnem r. 1973. Přehradní hráz o výšce 25 m a délce 376 m vytváří jezero o rozloze 40 ha. Nádrž je zásobárnou pitné vody pro Slavonicko.

Vodní nádrž Les Království

Trutnov

50°27'29.95"N; 15°46'1.05"E

Vodní nádrž Klíčava

Vodní nádrž Koryčany

Kroměříž 49°6'59.86"N; 17°11'48.24"E

Nádrž vybudována na říčce Kyjovce r. 1959 jako zásobárna pitné vody. Hráz dlouhá 180 m a vysoká 20 m vytváří přehradní jezero o rozloze 35 ha, délka vzdutí činí téměř 2 km. Břehy nádrže vzhledem k jejímu účelu nepřístupné.

Vodní nádrž Kružberk

Nádrž, známá též pod názvy Těšnov nebo Bílá Třemešná, vybudována na Labi v rámci protipovodňové ochrany v letech 1910–1920. Zděná hráz o délce 218 m a výšce 41 m vytváří přehradní jezero o délce 5 km a maximální rozloze 85 ha, průměrná rozloha zpravidla o 30 ha nižší. Přehradní hráz postavená v romantickém pseudogotickém duchu považována pro své estetické hodnoty za jednu z nejkrásnějších u nás. Od r. 1923 její součástí hydroelektrárna, od r. 1964 dílo prohlášeno národní technickou památkou.

Opava 49°49'27.33"N; 17°39'32.68"E

Vodní nádrž vybudována na řece Moravici v letech 1948–1955 jako zásobárna vody pro Ostravsko. Hráz o délce 280 m a výšce 33 m vytváří přehradní jezero o rozloze 305 ha, délka vzdutí 10 km. Nádrž využívána především jako zdroj pitné vody, břehy nepřístupné. Voda odváděna 7 km dlouhou štolou do úpravny v Podhradí.

Vodní nádrž Křižanovice I

Chrudim

49°51'39.63"N; 15°46'27.21"E

Vodní nádrž na řece Chrudimce vybudována v letech 1948–1953 z důvodů energetických a vodárenských. Betonová přehradní hráz o délce 130 m a výšce 31,5 m vytváří 626

Les Království – přehradní hráz

www.ceskonamape.cz

Vodní nádrž Letovice

Blansko

Vodní nádrž Morávka

Frýdek-Místek

49°33'19.06"N; 16°32'51.5"E

49°34'53.05"N; 18°32'5.24"E

Vodní nádrž často zvaná též Křetínka podle říčky, na níž byla zbudována v letech 1972–1976. Přehradní hráz o délce 123 m a výšce 28,5 m vytváří vodní plochu o rozloze 105 ha a maximální hloubce 27 m. Na dně nádrže zůstala větší část obce Lazinov, která byla nově postavena mimo zátopovou oblast. Přehradní nádrž využívána k rybolovu, koupání a vodním sportům.

Nádrž na řece stejného jména vybudována v letech 1961–1964 pův. jako ochrana proti povodním, nyní zejména zdroj pitné vody. Přehradní hráz dlouhá 396 m a vysoká 39 m vytváří vodní plochu o rozloze 79,5 ha, délka vzdutí 2,8 km. V letech 1997–2000 hráz poškozená povodní při vypuštěné nádrži rekonstruována, možnost rekreace vzhledem k účelu silně omezena.

Vodní nádrž Lipno I

Č. Krumlov

Vodní nádrž Mostiště

Žďár n. S.

48°37'57.82"N; 14°14'5.78"E

49°23'46.14"N; 16°0'50.01"E

Vodní nádrž na Vltavě vybudována v letech 1952–1959. Její hráz dlouhá 282 m a 26 m vysoká vytvořila jezero dlouhé 44 km o maximální šířce 10 km. Vodní plocha představuje 4659 ha o maximální hloubce 21 m, průměrná hloubka 6,5 m. Ve skále pod hrází podzemní hydroelektrárna. Podzemní odpadní tunel pod horou Luč, dlouhý 3,6 km, odvádí vodu do vyrovnávací nádrže Lipno II (viz samostatné heslo). V okolí přehradního jezera významná rekreační oblast. V sezóně lodní doprava.

Vodní nádrž vybudována r. 1961 na řece Oslavě jako zásobárna pitné vody pro Velké Meziříčí a okolí. Sypaná hráz 341 m dlouhá a 42 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 94 ha, délka vzdutí představuje 5,5 km.

Vodní nádrž Lipno II

Č. Krumlov 48°37'34.02"N; 14°18'11.21"E

Vodní nádrž Lipno II jako vyrovnávací nádrž k hlavní přehradě leží v sousedství Vyššího Brodu. Hráz dlouhá 224 m a 11,5 m vysoká vytváří 2 km dlouhé jezero o rozloze 45 ha. Vodní elektrárna.

Vodní nádrž Lučina

Chomutov 50°21'27"N; 13°24'41.13"E

Vodní nádrž na řece Ohři vybudována v letech 1961–1968. Sypaná hráz o výšce 50 m délkou 3280 m nejdelší ve střední Evropě. Za ní jezero o maximální hloubce 46 m a rozloze 1338 ha, které zatopilo 6 obcí. Účelem díla zásoba vody pro průmysl a energetiku, protipovodňová ochrana a rekreace. Přehradní nádrž poskytuje ideální podmínky pro plachtění a rybaření. Na jižním břehu kemp s možností koupání.

Liberec 50°49'34.72"N; 15°3'27.85"E

Vodní nádrž, zvaná též Fojtka, vznikla na Fojteckém potoce v letech 1904–1906 jako ochrana proti povodním. Gotizující zděná přehradní hráz 146 m dlouhá a 11 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 7 ha a maximální hloubce 10 m. Nádrž využívána jako oblíbené koupaliště a k chovu lososovitých ryb.

Vodní nádrž Mohelno

Vodní nádrž, běžně označovaná jako Jablonecká přehrada, vybudována v letech 1906–1908 na místě rybníka ze 17. stol. na katastru Mšena nad Nisou. Dělí se na tři nádrže, z nichž největší vyhledávána pro čistou vodu především ke koupání. Nádrž napájí Mšenský potok a další menší toky, podzemními štolami také Bílá a Lučanská Nisa. Přehradní hráz o délce 425 m a výšce 16 m vytváří vodní plochu o rozloze 42 ha. Nádrž využívána také k rybolovu.

Vodní nádrž Nechranice 49°48'22.6"N; 12°34'49.67"E

Jablonec n. N. 50°44'0.96"N; 15°10'22.53"E

Tachov

Vodní nádrž vybudována na řece Mži v letech 1971–1975 jako zásobárna pitné vody pro Tachovsko. Hráz dlouhá 183,5 m a vysoká 23,5 m vytvořila na řece jezero o rozloze 80 ha a hloubce až 22 m. Přehradní nádrž zatopila ves Lučina, pův. zvanou Sorghof.

Vodní nádrž Mníšek

Vodní nádrž Mšeno

Třebíč 49°6'8.18"N; 16°10'43.4"E

Vyrovnávací nádrž pro vodní dílo Dalešice, s nímž tvoří energetický komplex. Betonová hráz 185 m dlouhá a 49 m vysoká, délka vzdutí 7 km. Stavba na řece Jihlavě dokončena r. 1978, nádrž především zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Dukovany, v hrázi vodní elektrárna, břehy nepřístupné.

Vodní nádrž Nová Říše

Jihlava 49°9'8.03"N; 15°32'54.97"E

Vodní nádrž vybudována na Olšanském potoce, zvaném též Řečice, r. 1985 jako zdroj pitné vody. Její hráz 226 m dlouhá a 18 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze až 51 ha.

Vodní nádrž Nýrsko

Klatovy 49°15'31.41"N; 13°8'45.12"E

Nádrž vybudována na řece Úhlavě r. 1969 jako zásobárna pitné vody pro Nýrsko a okolí. Přehradní hráz o délce 337 m a výšce 36 m vytváří 3 km dlouhé jezero o rozloze 148 ha a maximální hloubce 34 m.

Vodní nádrž Olešná

Frýdek-Místek 49°39'48.17"N; 18°19'0.98"E

Nádrž na potoce stejného jména na jihozápadním okraji Frýdku-Místku vybudována v letech 1960–1964 pův. jako www.ceskonamape.cz

627

zásobárna průmyslové vody. Hráz o délce 393 m a výšce 18 m vytváří jezero o rozloze 88 ha, délka vzdutí 1,7 km, nyní slouží především k rekreaci a jako protipovodňová ochrana.

Vodní nádrž Opatovice

Vyškov

ká vytvořila vodní plochu o rozloze 36 ha. Nádrž určená k ochraně proti povodním nyní slouží převážně rybolovu a rekreaci, na jejím břehu kemp.

Vodní nádrž Přísečnice

Chomutov

49°18'31.81"N; 16°55'45.41"E

50°29'8.05"N; 13°7'59.87"E

Vodní nádrž vybudována na Malé Hané r. 1972 jako zásobárna pitné vody pro Vyškovsko a Bučovicko. Její hráz o délce 177 m a výšce 36 m vytváří vodní plochu o rozloze 70,5 ha a maximální hloubce 33 m.

Vodní nádrž vybudována na Přísečnickém potoce a jeho přítocích v letech 1969–1976. Přehradní hráz o délce 470 m a výšce 50 m vytváří vodní plochu o rozloze 362 ha při průměrné hloubce 50 m. Výstavbě přehrady padlo za oběť historické hornické město Přísečnice a 3 další vesnice. Zásobárna pitné vody, okolí přehradního jezera veřejnosti nepřístupné.

Vodní nádrž Orlík

Příbram 49°36'5.02"N; 14°10'59.3"E

Největší a nejvyšší součást Vltavské kaskády, přehradní hráz o délce 450 m a výšce 91 m vybudována nad obcí Solenice v letech 1954–1961. Vzniklé jezero, pojmenované podle zámku na jeho břehu, má rozlohu 2732 ha a dosahuje hloubky až 74 m. Délka vzdutí kromě 68 km na Vltavě představuje ještě 23 km na Otavě a 7 km na Lužnici. V hrázi hydroelektrárna, břehy jezera využívány k rekreaci, vznikla tu řada hotelů, kempů a dalších rekreačních zařízení, v letní sezóně provozována lodní doprava.

Vodní nádrž Pařížov

Chrudim 49°49'41.51"N; 15°34'15.24"E

Vodní nádrž na řece Doubravě vybudována jako ochrana proti ničivým povodním v letech 1908–1913. Její hráz dlouhá 142 m a 23 m vysoká v gotizujícím slohu vyhlášena kulturní památkou, r. 1992 doplněna o malou vodní elektrárnu bez narušení vzhledu.

Vodní nádrž Přísečnice

Vodní nádrž Rozkoš

Náchod 50°23'0.15"N; 16°4'4.31"E

Vodní nádrž Plumlov

Prostějov 49°28'0.74"N; 17°2'12.64"E

Nádrž budována v letech 1913–1914 a po přerušení 1. světovou válkou v letech 1921–1932 na místě několika rybníků a na řece Hloučele. Její hráz o délce 465 m a výšce 17 m vytváří vodní plochu o rozloze 68 ha a maximální hloubce 12 m. Přehradní nádrž slouží jako ochrana proti povodním, k rybolovu a zejména jako oblíbené rekreační místo.

Vodní nádrž Podhora

Cheb

Nádrž na potoce téhož jména a dalších potocích vybudována v letech 1964–1972, napájena též přivaděčem z Úpy, slouží protipovodňové ochraně, regulaci průtoku v Labi, chovu ryb a pro sportovní a rekreační využití. Hráz o délce 412,5 m a výšce 26,5 m vytváří největší vodní plochu východních Čech, maximální rozloha činí 1001 ha. Na severním břehu kemp a chatová osada. Přehradní jezero rozděleno 1,7 km dlouhou Rovenskou hrází na dvě části, významná zastávka tažného ptactva.

Vodní nádrž Římov

Č. Budějovice

49°57'48.39"N; 12°48'42.78"E

48°50'52.26"N; 14°29'22.39"E

Vodní nádrž Podhora byla vybudována na řece Teplé v letech 1952–1956 jako zdroj pitné vody pro Mariánské Lázně. Vznikla na místě starobylého Podhorního rybníka založeného premonstrátským klášterem v Teplé. Její hráz dlouhá 280 m a 12 m vysoká vytvořila vodní plochu o rozloze až 95 ha. V r. 1983 byla u nádrže postavena nová čerpací stanice.

Vodní nádrž na Malši dokončena r. 1977 jako zásobárna pitné vody pro České Budějovice. Její hráz 290 m dlouhá a 47 m vysoká vytváří jezero dlouhé 18 km o rozloze 210 ha. Po hrázi i obou březích vedou značené cesty.

Vodní nádrž Seč I

Chrudim 49°50'12.47"N; 15°39'2.11"E

Vodní nádrž Pozlovice

Zlín 49°7'21.46"N; 17°46'36.14"E

Nádrž Pozlovice, často označovaná jako Luhačovická přehrada, budována na říčce Šťávnici, zvané též Horní Olšava, od r. 1912, výstavbu přerušila 1. světová válka, pokračovala až v letech 1921–1930. Hráz 230 m dlouhá a 17 m vyso628

Vodní nádrž vybudována na řece Chrudimce v letech 1925–1934. Zděná hráz o délce 165 m a výšce 42 m vytvořila jezero dlouhé 7 km o maximální rozloze 220 ha, slouží jako ochrana proti povodním a pro výrobu elektrické energie. Voda unikátním dřevěným potrubím o průměru 2 m vedena k vodní elektrárně, postavené asi 1,5 km pod hrází. U přehradního jezera řada rekreačních objektů a kempy, při

www.ceskonamape.cz

Vodní nádrž Seč

východním břehu vyhledávané letovisko Ústupky. Nad východním břehem zříceniny dvou hradů, zbytky hradu Vildštejn na soukromém pozemku přímo nad tunelem, kterým prochází silnice na hráz, hrad Oheb – viz samostatné heslo.

Vodní nádrž Seč II

Chrudim 49°50'19.76"N; 15°40'37.44"E

Vodní nádrž vybudována na řece Chrudimce u obce Hořeleč v letech 1941–1947. Hráz o délce 111 m a výšce 10,5 m vytváří malé přehradní jezero, které slouží jako vyrovnávací nádrž k hlavní Sečské přehradě ležící výše proti toku.

Vodní nádrž Slapy

Praha-západ 49°49'26.81"N; 14°25'51.14"E

Vodní nádrž pod obcí téhož jména vybudována jako třetí část Vltavské kaskády v letech 1949–1955. Mohutná přehradní hráz o délce 260 m a výšce 65 m vytvořila jezero o rozloze 1163 ha, délka vzdutí dosahuje 44 km. Účelem stavby ochrana proti povodním a výroba elektřiny, na březích přehradního jezera řada rekreačních objektů, chatových osad a kempů, v letní sezóně provozována lodní doprava. Nádrž slouží i rybolovu a vodním sportům.

Vodní nádrž Slezská Harta Vodní nádrž Sedlice

Pelhřimov 49°30'47.23"N; 15°16'4.8"E

Vodní nádrž Sedlice na Želivce patří k nejstarším u nás, dokončena r. 1927. Její hráz vysoká 11 m a dlouhá 118 m vytváří vodní plochu o rozloze 40,5 ha, délka vzdutí dosahuje 3 km. Nádrž využívána pro hydroenergetiku a rekreaci.

Vodní nádrž Skalka

Cheb 50°4'42.63"N; 12°21'2.25"E

Vodní nádrž Skalka byla vybudována na Ohři u západního okraje Chebu v letech 1962–1964. Přehradní hráz dlouhá 115 m a vysoká 17 m vytvořila vodní plochu o rozloze 385 ha a hloubce až 14 m. Účelem nádrže bylo vytvoření zásoby průmyslové vody, ochrana proti povodním a výroba elektřiny. Nyní slouží především k rekreaci.

Bruntál

49°53'30.83"N; 17°34'46.57"E

Vodní nádrž na řece Moravici vybudována v letech 1987–1998. Hráz dlouhá 540 m a 65 m vysoká vytváří přehradní jezero o rozloze 870 ha a maximální hloubce 80 m, délka vzdutí 13 km. Nádrž slouží jako ochrana proti povodním, k energetickým účelům, chovu ryb a rekreaci. Její stavbou částečně zatopeno pět obcí a celá ves Karlovec kromě barokního kostela sv. Jana Nepomuckého z let 1727–1728 s krytým schodištěm.

Vodní nádrž Slušovice

Zlín 49°16'18.01"N; 17°48'15.94"E

Nádrž severně od města téhož názvu vybudována na řece Dřevnici r. 1976. Přehradní hráz o délce 500 m a výšce 27 m vytváří jezero o rozloze 72 ha. Zásobárna pitné vody slouží též sportovnímu rybolovu.

www.ceskonamape.cz

629

Vodní nádrž Souš

Jablonec n. N. 50°47'31.27"N; 15°19'2.49"E

Vodní nádrž vybudována v letech 1912–1915 na říčce Černá Desná nad osadou Souš, nyní částí města Desná. Osada poprvé doložená r. 1755 změněna na soubor rekreačních a vodohospodářských objektů. Přehradní hráz o délce 364 m a výšce 21 m vytvořila malebné jezero severského charakteru o rozloze 86 ha. Vodní nádrž, známá spíše pod německým pojmenováním Darre, pův. vyhledávané rekreační místo, od r.1974 změněna na rezervoár pitné vody. Podél východního břehu prochází jediná přístupná silnice, která protíná Jizerské hory napříč do Bílého Potoka, v zimní sezóně uzavírána.

Vodní nádrž Stanovice

Vodní nádrž na Lomnickém potoku vybudována v letech 1972–1978 jako zásobárna pitné vody pro Karlovy Vary. Hráz dlouhá 258 m a vysoká 57 m vytváří jezero o rozloze 142 ha. Vzhledem k charakteru nádrže její břehy v ochranném pásmu.

Nádrž na říčce stejného jména jižně od města Karolinka vybudována v letech 1977–1985. Přehradní hráz dlouhá 390 m a vysoká 38 m vytváří jezero o rozloze 55 ha, slouží jako rezervoár pitné vody pro Vsetínsko a Zlínsko. Frýdek-Místek 49°30'29.27"N; 18°25'15.91"E

Nádrž vybudována na řece Ostravici v letech 1964–1969 jako ochrana proti povodním a především jako zásobárna pitné vody. Hráz dlouhá 342 m o výšce 65 m vytváří přehradní jezero o rozloze 337 ha a maximální hloubce 62 m, délka vzdutí asi 7,5 km. Nádrž zatopila část obce Staré Hamry a železniční trať, její břehy vzhledem k účelu nepřístupné.

Vodní nádrž Štěchovice

Vodní nádrž v sousedství stejnojmenné obce vybudována v letech 1967–1970 jako zásobárna vody pro plynárenský a chemický kombinát Vřesová. Přehradní hráz o délce 200 m a výšce 28 m vytvořila jezero o rozloze 24 ha. V okolí vznikla oblíbená rekreační oblast s množstvím chat.

Vodní nádrž Těrlicko

Vodní nádrž vznikla v letech 1938–1944 jako druhá část Vltavské kaskády. Přehradní hráz 124 m dlouhá a 22,5 m vysoká vytváří v úzkém sevřeném údolí jezero o rozloze 96 ha, délka vzdutí činí 9,5 km, takže dosahuje až k hrázi Slapské přehrady. Součást přehrady tvoří plavební komora, při rozdílu hladin 20,1 m nejvyšší u nás. Elektrárna u hráze uvedena do provozu r. 1947, v letech 1992–1996 nahrazena novou, po poškození povodní r. 2002 generální oprava ukončená r. 2004. Elektrárna využívá i umělou nádrž na vrchu Homoli.

Vodní nádrž Těrlicko vybudována na říčce Stonávce v letech 1955–1964 pro zajištění zásoby průmyslové vody. Přehradní hráz 617 m dlouhá a 30 m vysoká vytvořila jezero o rozloze 267 ha a hloubce až 23 m. Nyní slouží především rekreaci a vodním sportům.

Vodní nádrž Trnávka

Pelhřimov 49°31'17.8"N; 15°12'53.38"E

Vodní nádrž Trnávka, zvaná též Trnava, vybudována na stejnojmenné říčce r. 1981. Jejím účelem je zadržovat splachy z okolí, aby nepronikly do vodní nádrže Švihov na Želivce, která zásobuje pitnou vodou Prahu. Přehradní hráz 205 m dlouhá a 15 m vysoká vytváří vodní plochu o rozloze 103 ha a maximální hloubce 12 m, délka vzdutí dosahuje 6 km. Nádrž využívána k rekreaci.

Vodní nádrž Újezd

Chomutov 50°29'53.67"N; 13°28'54.74"E

Vodní nádrž, nesprávně zvaná též Kyjice, vybudována na Bílině v letech 1978–1981 k zajištění ochrany území, dodávek vody a rekreačních možností. Hráz dlouhá 1768 m a vysoká 14 m vytváří jezero o rozloze 152 ha.

Vodní nádrž Vír I

Vodní nádrž vybudována na řece Svratce nad obcí Vír v letech 1947–1957 k ochraně proti povodním, výrobě elektřiny a především jako zásoba pitné vody pro Žďársko a v poslední době i pro Brno. Hráz 390 m dlouhá a 71 m vysoká vytváří téměř 10 km dlouhé přehradní jezero o rozloze 224 ha. Vzhledem k účelu nádrže její břehy nepřístupné. Její výstavbou zatopena ves Chudobín a částečně i Korouhvice.

49°43'28.94"N; 15°5'32.96"E

Žďár n. S. 49°32'47.88"N; 16°20'17.22"E

K. Hora

Vodní nádrž označována podle obce, která stávala v místě přehradní hráze, běžně zvána Želivka, vybudována v letech 1965–1972 jako největší vodárenská nádrž u nás, za-

Žďár n. S. 49°33'58.03"N; 16°18'34.22"E

Vodní nádrž Vír II

630

Karviná 49°46'17.22"N; 18°30'48.67"E

Praha-západ 49°50'47.28"N; 14°25'20.89"E

Vodní nádrž Švihov

Sokolov 50°16'35.26"N; 12°41'8.33"E

Vsetín 49°20'39.08"N; 18°14'17.1"E

Vodní nádrž Šance

Vodní nádrž Tatrovice

K. Vary 50°10'31.36"N; 12°52'44.47"E

Vodní nádrž Stanovnice

jišťuje pitnou vodu pro Prahu a část Středočeského kraje. Hráz o výšce 59 m vytváří na řece Želivce jezero o rozloze 1430 ha, délka vzdutí činí 38 km. Pod hrází úpravna, odkud voda teče podzemní štolou o délce 52 km do vodojemu Jesenice a dále do pražské vodovodní sítě. Břehy nádrže z důvodu hygienické ochrany nepřístupné.

Vodní nádrž na řece Svratce pod obcí Vír dokončena r. 1954. Hráz o délce 165 m a výšce 11 m vytváří vodní plochu o rozloze 12,5 ha. Nádrž vyrovnává kolísání vodní hladiny pod přehradou Vír I, využívána též pro hydroelektrárnu.

www.ceskonamape.cz

Nad jejím pravým břehem zřícenina hradu Pyšolec – viz samostatné heslo.

Vodní nádrž Vranov

53,5 ha a maximální hloubce 15 m. Délka vzdutí hladiny dosahuje 5 km. Přehradní nádrž slouží energetice, jako ochrana proti povodním a jako rezervoár pitné vody pro město.

Znojmo 48°54'29.35"N; 15°49'2.89"E

Vodní nádrž na řece Dyji vybudována v letech 1930–1933 především pro účely protipovodňové a energetické. Hráz o délce 292 m a výšce 60 m vytváří přehradní jezero o rozloze 765 ha a maximální hloubce 45 m. Délka vzdutí dosahuje 30 km, tedy až nad soutok se Želetavkou pod hradem Bítov. Kolem nádrže vyhledávaná rekreační oblast, v sezóně provozována lodní doprava.

Vodní nádrž Žermanice

Frýdek-Místek 49°43'47.73"N; 18°26'56.52"E

Nádrž postavena na říčce Lučině v letech 1951–1958 zejména jako zásobárna průmyslové vody, nedostatečný přítok z Lučiny posílen přivaděčem z řeky Morávky. Betonová hráz o délce 502 m a výšce 32 m vytváří vodní plochu o rozloze 248 ha a hloubce až 25 m, délka vzdutí 5 km. Nádrž nyní slouží především rekreaci, vodním sportům a rybolovu, na jejích březích kempy.

Vodní nádrž Žlutice

K. Vary 50°5'17.11"N; 13°7'41.07"E

Vodní nádrž na řece Střele vybudována v letech 1965–1968, přehradní hráz o délce 235 m a výšce 27 m vytvořila jezero o rozloze 161,5 ha. Nádrž zásobárnou pitné vody pro Žatecko, její břehy proto nepřístupné.

Vohančice

Brno-venkov 49°19'18.14"N; 16°23'40.17"E

Obec prvně zmíněna r. 1255. Tvrz z 13. stol. přestavěna v letech 1596–1600 na renes. zámek, rozšířen r. 1636 o dvě barokní křídla, nyní soukromý majetek.

Vodní nádrž Vranov

Vodní nádrž Vrchlice

K. Hora 49°55'39.61"N; 15°13'35.04"E

Vodní nádrž na říčce Vrchlici vybudována v letech 1966–1970 v místě býv. mlýna Slaměnec. Jako jediná u nás má klenbovou hráz o délce 168 m a výšce 41 m, zaujímá plochu 103 ha a délka vzdutí činí asi 4 km. Zásobárna pitné i užitkové vody pro Kutnohorsko částečně představuje i ochranu proti povodním.

Vojenice

Ves doložena r. 1352, nyní část obce Kladruby. Pův. gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1769, vyhořel r. 1885, obnoven novobarokně v letech 1890–1896.

Vojkov Vodní nádrž Všechlapy

Teplice 50°36'33.32"N; 13°47'4.76"E

Vodní nádrž vybudována na potoce Bouřlivec v letech 1958–1961. Její hráz 215 m dlouhá a 12 m vysoká zadržuje jezero o rozloze 35 ha. Vybavena hydroelektrárnou, slouží k regulaci průtoku a jako zásobárna vody pro elektrárnu Ledvice, využívána též k rybolovu.

Vodní nádrž Zaječice

Chomutov

Rokycany 49°54'14.36"N; 13°37'56.07"E

Benešov 49°39'12.54"N; 14°31'13.28"E

Obec prvně zmíněna r. 1350. Na západním okraji pův. renes. zámek ze 16. stol. na místě staré tvrze, novodobě upraven r. 1872, věž přistavěna r. 1886 a založen terasovitě řešený park, objekt nyní účelově využit. Na návsi hodnotný kostel sv. Jakuba románského původu z doby kolem r. 1200, ve 14. stol. goticky přestavěn, věž z konce 16. stol. Kaplička sv. Jana Nepomuckého.

Vojkovice

Brno-venkov

50°29'25.67"N; 13°28'50.1"E

49°3'4.21"N; 16°36'26.36"E

Vodní nádrž vybudována v letech 1973–1976 na Hutním potoce jako havarijní zásobárna vody. Hráz dlouhá 830 m a vysoká 7 m vytváří vodní plochu o rozloze 20 ha. Nádrž využívána ke sportovnímu rybářství.

Obec prvně zmíněna r. 1104 v majetku rajhradského kláštera. Pozdně gotický kostel sv. Vavřince z doby kolem r. 1500 přestavěn barokně a v 19. stol. novorománsky, u něj kříž z r. 1770. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1728 a Floriána z r. 1750, pozdně barokní boží muka u nádraží z doby kolem r. 1780. Fotovoltaická elektrárna uvedena do provozu r. 2008.

Vodní nádrž Znojmo

Znojmo 48°51'16.36"N; 16°2'16.52"E

Vodní nádrž na řece Dyji vybudována v letech 1962–1966, hráz o délce 115 m a výšce 17 m vytváří jezero o rozloze www.ceskonamape.cz

631

Vojnice

Strakonice 49°13'32.42"N; 13°42'29.59"E

památky Vltavský luh o rozloze 1714 ha, veřejnosti nepřístupné, povolen pouze průjezd vodáků.

Ves prvně doložena r. 1384 v majetku strakonických johanitů, nyní část obce Volenice. Tvrz z 15. stol. přestavěna v 17. stol. na dvoukřídlý patrový zámek, upraven v 19. stol. Raně barokní kostel Navštívení Panny Marie z r. 1687. Výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol.

Vojnův Městec

Žďár n. S. 49°40'49.88"N; 15°52'48.65"E

Obec ve Žďárských vrších prvně zmíněna r. 1293, název podle majitele panství po r. 1357, historický status městyse obnoven r. 2007. Pův. gotický kostel sv. Ondřeje barokně přestavěn r. 1770, do současné podoby upraven r. 1791, u něj kamenný kříž z r. 1835. Barokní Němečkův hostinec, pův. rychta z r. 1673, jeho stáří vyvrací údajné autorství Jana Blažeje Santiniho. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. stol. Hřbitovní kaple sv. Antonína z r. 1885.

Vojslavice

Pelhřimov 49°35'35.7"N; 15°13'44.4"E

Obec prvně doložena r. 1318. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu vyhořel r. 1680, v letech 1721–1723 přestavěn na barokní poutní podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Barokní fara z r. 1799. Západně od obce jako technická zajímavost dvojmost, pod dálničním mostem přes Želivku z r. 1976 ukryt o 12 m níže souběžný most z r. 1942 vybudovaný podle předválečných plánů dálnice, nyní využíván pro místní dopravu.

Vojtíškov

Šumperk

Volary – kostel

50°6'10.51"N; 16°52'30.38"E

Ves prvně připomínána r. 1325, nyní část obce Malá Morava. Neslohový kostel Narození Panny Marie z let 1807–1809. Ve dvoře památná lípa ve stáří asi 300 let.

Volanice

Jičín 50°20'6.66"N; 15°23'55.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1325. Na místě starší tvrze pozdně barokní dvoupatrový zámek z r. 1780 s kaplí sv. Jana Nepomuckého, účelově využíván. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1739.

Volary

Prachatice 48°54'37.22"N; 13°53'31.85"E

Horské město založené jako osada na Zlaté stezce ve 14. stol., prvně doloženo r. 1359, od r. 1995 památková zóna. Charakteristické dřevěné, tzv. volarské domy představující horské usedlosti přenesené tyrolskými a štýrskými chovateli dobytka, celé domovní hospodářství soustředěno pod jednou střechou. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1688–1690 na místě gotického, přestavěn r. 1757 po požáru. Hřbitovní kaple sv. Floriána z r. 1709. Zvláštní hřbitov židovských žen, obětí pochodu smrti z r. 1945. Městské muzeum. Jižně Mrtvý luh, slať v pískách mezi meandry Vltavy s vybělenými zbytky mrtvých stromů, rašeliniště nyní součástí přírodní 632

Volduchy

Rokycany 49°46'27.96"N; 13°37'32.66"E

Obec prvně doložena r. 1289. Pův. gotický kostel sv. Bartoloměje zásadně přestavěn pozdně barokně r. 1822. Barokní socha Panny Marie Bolestné z r. 1729. Severovýchodně při Voldušském potoce u osady Habr dva autokempy u lesního rybníka.

Volenice

Strakonice 49°15'10.01"N; 13°44'58.77"E

Obec osídlená již v 10. stol. prvně písemně zmíněna r. 1227 jako majetek jiřského kláštera v Praze. Dominantní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z počátku 13. stol., přestavován goticky, renesančně i barokně, věž přistavěna v letech 1770–1780, uvnitř hrobka šlechtického rodu Koců z Dobrše. Usedlosti ve stylu lidového baroka.

Voletice

Chrudim 49°54'22.4"N; 16°2'16.64"E

Ves středověkého původu s pravidelnou čtvercovou návsí, nyní část města Luže. Gotický kostel sv. Jiří ze 14. stol. upravován barokně v 17. a 18. stol. a r. 1899, hranolová věž z r. 1725.

www.ceskonamape.cz

Volevčice

Most 50°26'3.9"N; 13°41'28.13"E

Obec prvně připomínána r. 1333. Na místě pův. gotického kostela sv. Havla ze 14. stol. vystavěn r. 1840 kostel sv. Prokopa s hranolovou věží. Jihovýchodně vrch Velká Volavka (344 m n. m.), přírodní památka.

Volfartice

Č. Lípa 50°44'2.99"N; 14°27'0.54"E

Protáhlá obec v údolí potoka Libchavy prvně uváděna r. 1281. V horní části býv. tvrz z 2. poloviny 15. stol. zvaná zámeček, přestavěna r. 1793 na hospodářský objekt, nyní obnovena soukromým majitelem. Rokokový kostel sv. Petra a Pavla z let 1783–1788 s poloroubenou farou. Na hřbitově barokní márnice. Severozápadně Holý vrch s kamenolomem.

Volfířov

Jindř. Hradec 49°6'22.07"N; 15°22'18.81"E

Obec prvně připomínána r. 1369. Středověká tvrz doložená r. 1385 zanikla v 15. stol. beze stopy. V dominantní poloze nad obcí raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z doby kolem r. 1300, přestavěn pozdně goticky kolem r. 1500 a barokně v 17. stol., západní průčelí a věž z r. 1767.

Volyně – radnice

Votice Volfštejn

Tachov 49°48'25.06"N; 12°52'2.88"E

Hrad na výběžku Vlčí hory (Wolfsberg) založen v letech 1220–1240 pány ze Svojšína, rodové sídlo do r. 1460, zanikl patrně r. 1470 za bojů krále Jiřího z Poděbrad s odbojnou Zelenohorskou jednotou. Dominantu tvořila okrouhlá kónická věž, dosud 22 m vysoká, s románským portálem ve výši 12 m, kromě ní dochováno vysoké zdivo paláce a opevnění. Přístup ke zřícenině, opravované od r. 1993 skupinou nadšenců, po značené cestě z Černošína.

Volyně

Chomutov 50°26'54.21"N; 13°12'43.68"E

Horská ves, nyní část města Výsluní. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. zcela zchátralý. Dva smírčí kříže. Hrázděné domy krušnohorského typu.

Volyně

Strakonice 49°9'59.13"N; 13°53'4.8"E

Podhorské město na řece Volyňce připomínáno prvně r. 1271, městská práva od r. 1299. Na svažitém náměstí hodnotná renes. radnice z doby kolem r. 1550, v rohu zachovalá gotická palácová tvrz, nyní sídlo městského muzea. Gotický kostel Všech svatých ze 14. stol. se síťovou klenbou, upravován r. 1509 a později barokně. Na vrchu Malsička renes. hřbitovní kostel Proměnění Páně z let 1580–1618. Východně na návrší kaple Anděla Strážce z r. 1858 s výhledem na Šumavu. Na Děkanském kopci židovský hřbitov z 18. stol., pův. synagoga z r. 1839 upravena na kino.

Benešov 49°38'28.71"N; 14°38'18.22"E

Město v kraji zvaném Česká Sibiř prvně připomínáno r. 1318 pod názvem Otice po zakladateli Otovi. Starý zámek se zdobenými štíty přestavěn z renes. tvrze r. 1648 a rozšířen r. 1653, po požáru r. 1746 upraven na pivovar. Pozdně barokní Nový zámek z doby po r. 1775 sídlem radnice. Gotický kostel sv. Václava ze 14. stol. barokně upraven r. 1731, u něj barokní fara a pomník blanických rytířů z r. 1937. Mariánské sousoší z počátku 18. stol. Na okraji města raně barokní františkánský klášter z let 1627–1629 s kostelem sv. Františka z Assisi, přestavěn v letech 1766–1771, obnoven r. 1990. Na klášterním hřbitově kopie jeruzalémského Božího hrobu z r. 1685. Na náměstí barokní radnice z konce 17. stol., v ní od r. 2006 muzejní expozice za vlastivědné muzeum zrušené r. 1948. Ve městě Podblanické zemědělské muzeum. Zachován židovský hřbitov ze 16. stol., v obřadní síni muzejní expozice, synagoga zbořena r. 1949. Jihovýchodně na vrchu Větrov barokní poutní kaple sv. Vojtěcha z r. 1680, před ní kamenný stůl ze 16. stol.

Voznice

Příbram 49°49'1.84"N; 14°12'43.02"E

Obec založena v 18. stol. knížecím rodem Mannsfeldů, majitelů dobříšského panství, název patrně podle vozů projíždějících po staré zemské silnici. Na hrázi Velkého rybníka cenná barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Jihozápadně v brdských Hřebenech vrch Aglaia (491 m n. m.), pojmenován po manželce Jeronýma Colloredo-Mannsfelda, který zde založil v 19. stol. anglický park s oborou Aglaia, v ní chov jelenců, daňků a jelenů, současná podoba obory z 20. stol., veřejnosti nepřístupná. Severovýchodně přírodní rezervace Andělské schody s výskytem vzácných druhů rostlin, hmyzu a plazů, vyhlášena r. 2002.

www.ceskonamape.cz

633

Vrabinec

Děčín

Vrahovice

Prostějov

50°42'40.47"N; 14°12'43.36"E

49°28'50.83"N; 17°8'56.17"E

Hrad, zvaný též Vrabín, Vrábník nebo německy Sperlingstein, založen vladykou z Těchlovic na příkré rozeklané skále v impozantní poloze nad Rychnovským potokem na přelomu 14. a 15. stol., hlavní část hradu vestavěna mezi čtyři čedičové výčnělky skály. Zanikl požárem již r. 1445. Hospodářský dvůr pod hradem obydlen až do poloviny 20. stol., nyní též ve zříceninách. K obtížně přístupným zbytkům hradu vede značená cesta od Těchlovic nebo Lesné, daleký rozhled.

Ves prvně doložena r. 1337, nyní část města Prostějov. Kostel sv. Bartoloměje z let 1831–1837. Rodiště vynikajících hornistů, bratrů Bedřicha (1939) a Zdeňka (1945–2006) Tylšarových.

Vraclav

Ústí n. O. 49°57'57.39"N; 16°5'33.66"E

Obec pův. zvaná Vratislav, založena knížetem Vratislavem II. v 2. polovině 11. stol., v raném středověku správní centrum východních Čech. Na ostrohu stával hrad, na němž r. 1108 vraždou velmože Mutiny počalo vyvražďování rodu Vršovců, událost připomíná pomník z r. 1908. Nedaleko pozůstatky tvrziště. Románský kostel sv. Václava z 12. stol. po zrušení r. 1786 a požáru r. 1804 upraven na hostinec. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem r. 1300 barokně přestavěn r. 1719, u něj hranolová zvonice z r. 1604 s bránou, upravena po požáru r. 1737. Nad silným pramenem vybudován v letech 1724–1726 barokní kostel sv. Mikuláše jako doplněk lázní z r. 1711. Opravená lázeňská budova se zrušeným kostelem a obnovenou poustevnou Fráterkou z r. 1692 nyní součástí muzea.

Vracov

Vraňany

Mělník 50°19'0.71"N; 14°21'36.42"E

Obec prvně doložena r. 1227, železniční křižovatka. U obce na Vltavě jez, u něhož odbočuje laterální plavební kanál Vraňany-Mělník, obcházející obtížně splavný dolní úsek řeky. Kanál z let 1902–1907 měří 10 km, má čtyři obratiště a u Hořína zdymadlo pro vyrovnání 8 m výškového rozdílu. U jezu vodní elektrárna z let 2004–2006.

Vrané nad Vltavou

Praha-západ 49°56'10.31"N; 14°22'43.59"E

Obec na pravém břehu Vltavy složena ze dvou historických osad, Skochovic a Vraného, obě prvně zmíněny již r. 993 v zakládací listině břevnovského kláštera. Na návrší ve východní části obce pův. románský kostelík sv. Jiří, barokně přestavěn na konci 17. stol. Před obecním úřadem od r. 2002 pomníček s pamětní deskou hudebníka a skladatele Jaromíra Vejvody (1902–1988), který zde žil. Od 19. stol. významná papírna, nyní zaniklá. Obec spojena s protějším břehem přívozem pro pěší, v okolí řada rekreačních chat.

Hodonín 48°58'25.6"N; 17°12'45.22"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1201, na město povýšena r. 1967. Raně gotický kostel sv. Vavřince, příklad burgundsko-cisterciácké gotiky z doby kolem r. 1240, barokně přestavěn v 18. stol. Dochovány domy ze 16.–17. stol. Raritou města staré habánské vinné sklepy. Rodiště herce Josefa Somra (1934).

Vracovice

Znojmo 48°54'8.03"N; 15°53'57.93"E

Obec prvně uváděna r. 1323. Barokní sýpka přestavěna z malého zámečku. Barokní kaple sv. Michaela archanděla z r. 1761. Barokní zděný most z 18. stol. se sochařskou výzdobou. Dochovány hodnotné lidové stavby.

Vračovice

Vrané nad Vltavou

Vraní Hora

Svitavy 49°42'57.61"N; 16°48'38.36"E

Ústí n. O. 49°57'9.81"N; 16°15'6.57"E

Ves pův. zvaná Vratišovice prvně zmiňována r. 1349, nyní část obce Vračovice-Orlov. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu ze 13. stol. přestavován po požáru r. 1692 a v letech 1882–1883, před hřbitovem kamenný kříž z r. 1857. Na jižním okraji v místě vodní tvrze Vorlov zaniklé v 16. stol. od r. 1914 obytný dům na břehu rybníka.

Hrad postaven ve 14. stol. na kopci Hradisko nad údolím Třebůvky, prvně zmíněn r. 1351. Již za husitských válek zničen a nahrazen tvrzí ve Vranové Lhotě, jako pustý doložen r. 1497, dochovány jen malé zbytky zdiva.

Vranov

Brno-venkov 49°18'35.88"N; 16°36'47.13"E

Obec prvně zmiňována r. 1363. Mariánská poutní tradice ze 14. stol. obnovena v letech 1622–1624 stavbou raně barokního poutního kostela Narození Panny Marie při tzv. zázračné studánce, v přízemí věže mechanické dřevěné vranovské jesličky z let 1946–1950. V sousedství klášter paulá634

www.ceskonamape.cz

nů z let 1626–1633, zrušen r. 1784. Empírová lichtenštejnská hrobka z let 1819–1821. Nová zvonkohra s programem poutních písní.

Vranov

Benešov 49°51'13.21"N; 14°46'37.33"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Pův. románský kostel sv. Václava z 1. poloviny 13. stol. upraven novobarokně r. 1905, sakristie tvořena ještě starší románskou stavbou z 10.–11. stol.

Vranov nad Dyjí

Vranov-Pantheon

Jablonec n. N. 50°38'30.82"N; 15°11'25.47"E

Hrad Vranov, zvaný též Skály nad Jizerou, založen na příkrém a rozeklaném skalním hřbetu nad obcí Malá Skála r. 1425, pro nepohodlnost ještě před koncem 15. stol. opuštěn. Po r. 1820 zříceniny romanticky upravovány průmyslníkem Zachariášem Römischem jako skalní Pantheon na paměť významných osobností, do r. 1826 vybudován letohrádek v podobě kaple a množství náhrobků, pomníků a nápisů, z výzdoby dochovány jen zbytky. Na nejvyšší hradní skále dřevěný kříž. Pod hradem upravená skalní vyhlídka zvaná Zahrádka.

Znojmo 48°53'42.19"N; 15°48'46.86"E

Obec založena jako podhradí r. 1323, status městyse z r. 1516 obnoven r. 2006. Na 80 m vysoké skále honosný zámek, pův. hrad zmiňovaný již r. 1100, z něj zachována trojice hradebních věží a mohutná věž v předhradí, obestavěná renes. budovami. Trojkřídlý barokní zámek budován od r. 1680 celé století, areálu dominuje oválná věž se Sálem předků na skalní hraně, výrazná centrální zámecká kaple Nejsvětější Trojice z let 1698–1700. Zámecká expozice zaměřená na bydlení šlechty v 18. a 19. stol. a na slavnou vranovskou keramiku přístupná během turistické sezóny. V městysi kostel Nanebevzetí Panny Marie románského původu z poloviny 13. stol., při barokní přestavbě r. 1717 přistavěna věž, u něj pohřební kaple sv. Ondřeje, pův. románská rotunda z 13. stol. a barokní fara z r. 1720. Morový sloup z let 1714–1716, u mostu barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1731. Proslulá továrna na kameninu, napodobující anglický typ zvaný wedgewood, v provozu v letech 1799–1882. Barokní panský mlýn z r. 1702. V zatáčkách znojemské silnice barokní kaple Nejsvětější Trojice z r. 1746 a Mniszkův kříž z r. 1847. Výše proti toku řeky vodní nádrž – viz samostatné heslo. Ve stráni nad hrází litinový Claryho kříž z r. 1831 s vyhlídkou. Nad zámkem pevnostní muzeum z r. 1998, dva zpřístupněné bunkry ve stavu z let 1938–1970. Západně pod zámkem upravená Feliciina studánka z r. 1806. Jihovýchodně ve skalním masivu nad řekou osm tzv. ledových slují, jeskyní s chladnomilnou flórou a faunou.

Vranová Lhota

Svitavy 49°42'42.64"N; 16°49'24.16"E

Obec poprvé doložena r. 1258 jako součást panství nedalekého hradu Vraní Hora – viz samostatné heslo. Tvrz z r. 1406 upravena na přelomu 15. a 16. stol. na trojkřídlý renes. zámeček, nyní zchátralý. Železná huť z r. 1842 s vysokou pecí později změněna na tkalcovnu, přádelnu a provoz kovovýroby. Farní kostel sv. Kateřiny gotického původu se vzácným oltářem přestavěn r. 1788 barokně.

Vranovice

Brno-venkov 48°58'2.68"N; 16°36'23.26"E

Obec nad Svratkou prvně doložena r. 1257. Kostel Navštívení Panny Marie z let 1868–1870, kruhová kostnice typu středověkého karneru ze 17. stol. vsazena do hřbitovní zdi. Socha sv. Floriána z r. 1799, několik božích muk. Klasicistní kaple Panny Marie Matky dobré rady.

Vranovice-Kelčice

Prostějov 49°24'11.56"N; 17°6'13.93"E

Obec vznikla r. 1964 sloučením dvou vsí, Kelčice prvně zmíněny r. 1078, Vranovice r. 1337. Ve Vranovicích románsko-gotický kostel sv. Kunhuty, upraven barokně v 18. stol. V Kelčicích kaple sv. Bartoloměje z r. 1906, při ní zajímavé sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Severozápadně na návrší Plánivá nad obcí Dětkovice pozůstatek větrného mlýna holandského typu z r. 1809, v provozu do r. 1938, nyní upraven na rekreační obydlí, pod návrším historická kaplička z let 1411–1414.

Vraný

Kladno 50°19'36.66"N; 14°1'10.81"E

Vranov nad Dyjí – zámek

Obec doložena r. 1228, historický status městyse z r. 1513 obnoven r. 2006. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1761 na místě románské stavby, opravován v letech 1808 a 1908. Rokokový zámek vznikl přestavbou starší tvrze r. 1769, nyní účelově využit. Pobyty básníka Svatopluka Čecha na zámku připomíná pomník z r. 1939. Pův. renes. městská brána zvaná Slánská z r. 1513 nyní v barokní podobě. Na náměstí sochy sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie Svatohorské a sv. Václava z 18. a 19. stol. Býv. špýchar z r. 1822, zájezdní hostinec z r. 1676. Na severním okraji kaple sv. Rosalie z r. 1816, ve směru na Páleč kaple Nejsvětější Trojice z počátku 19. stol. Památník z r. 1913 u silnice do Peruce připomíná přehlídku vojsk za účasti rakouského císaře, ruského www.ceskonamape.cz

635

cara a pruského krále při tažení proti Napoleonovi r. 1813. Východně v poli Pod šibenicí postaven r. 2003 na památku všech na tomto místě popravených smírčí kříž.

Vratislavice nad Nisou

Liberec 50°44'35.06"N; 15°5'35.68"E

Ves prvně zmiňována r. 1360, nyní městský obvod Liberce. Kostel Nejsvětější Trojice z r. 1701, barokní fara s portálem z r. 1764. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1735 a sv. Václava z r. 1795. Minerální pramen Vratislavické kyselky navrtán r. 1862, oblíbená stáčená stolní voda. Pivovar z r. 1874, v jeho areálu motoristické muzeum z r. 2003. Obec německy zvaná Maffersdorf rodištěm Ferdinanda Porsche (1875–1951), automobilového konstruktéra.

Vrátno

Ml. Boleslav 50°25'52.77"N; 14°41'36.46"E

Obec prvně doložena r. 1304. Pův. barokní kaple z 1. poloviny 18. stol. přestavěna pseudogoticky před r. 1850. Dochován soubor statků s barokně klasicistními branami z 30. let 19. stol. Severovýchodně od obce v polích obnovený větrný mlýn holandského typu z r. 1870.

Vráž

Písek 49°22'54.3"N; 14°7'40.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1323, část Nová Vráž založena r. 1799. Novogotický zámek Lobkowiczů z r. 1881 od r. 1906 užíván jako ozdravovna a sanatorium, po 2. světové válce lázně, po privatizaci r. 1993 rehabilitační a lázeňské sanatorium. Kaplička sv. Václava z r. 1877.

Vráž

Beroun 49°58'58.89"N; 14°7'47.84"E

Vraný – pomník Sv. Čecha

Vrapice

Kladno 50°10'4.29"N; 14°9'55.81"E

Ves doložena ve 14. stol., zanikla v 16. stol. a v 18. stol. obnovena v souvislosti s těžbou uhlí, nyní část města Kladno. V jádře románský kostel sv. Mikuláše, pův. rotunda zachována jako apsida gotické lodi z r. 1400. Poblíž zbytky středověké tvrze z 15. stol. Technickou památku představuje důl Ludmila z r. 1822, nejstarší v oblasti.

Vratěnín

Znojmo 48°54'15.96"N; 15°35'37.73"E

Pohraniční obec prvně připomínána r. 1251, památková zóna. Býv. klášter augustiniánů z doby kolem r. 1730 zrušen císařem Josefem II., nyní ve zříceninách. Dominantní barokní kostel sv. Jakuba Většího staršího původu. Barokní býv. stanice dostavníkové pošty do Vídně, nyní sídlo obecního úřadu. V obci několik barokních soch světců.

Vrátenská hora

Mělník 50°28'37.1"N; 14°39'5.67"E

Obec prvně doložena r. 1320. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu z 1. poloviny 14. stol. upravován v letech 1822 a 1907, na severní straně barokní náhrobník z r. 1686. Na hřbitově hrob operní pěvkyně Marty Krásové (1901–1970). Severozápadně nad vsí Lhotka 45 m vysoká telekomunikační věž z r. 2007 s ochozem rozhledny ve výši 25 m.

Vražné

Obec prvně zmíněna r. 1282. Pozdně barokní kostel sv. Petra a Pavla z let 1789–1799. Jihozápadně přiléhající místní část Hynčice rodištěm genetika Johanna Gregora Mendela (1822–1884), v rodném domě památník.

Vrbatův Kostelec

Chrudim 49°51'21.34"N; 15°56'26.49"E

Obec nad potokem Žejbro uváděna prvně r. 1086 v majetku podlažického kláštera, název podle zakladatele kláštera Vrbaty. Kostel sv. Havla připomínán již ve 12. stol., nyní v podstatě renes., upraven v 18. stol. Boží muka z r. 1864. Na návsi zajímavá kovová skulptura ze součástek užívaných v zemědělství, dílo místního kováře. Severně v údolí potoka v osadě Skála u pramene a býv. lázní barokní kostelík Panny Marie pod Skalou, dříve sv. Jana Křtitele, z r. 1696.

Výrazný vulkanický znělcový vrch (508 m n. m.) s býv. lomem, poblíž vrcholu 48 m vysoká tříboká ocelová opláštěná telekomunikační věž z r. 1999, ve výši 25 m ochoz rozhledny. Daleký kruhový výhled. 636

N. Jičín 49°37'29.68"N; 17°51'31.14"E

www.ceskonamape.cz

Vrbčany

Kolín

Vrbno pod Pradědem

Bruntál

50°2'59.91"N; 14°59'27.94"E

50°7'7.22"N; 17°22'50.93"E

Obec prvně zmíněna již r. 1088, památková zóna. Dochován cenný soubor venkovských novorenes. a eklektických staveb z 80. let 19. stol. Na návrší památný kostel sv. Václava pův. v předrománském, tzv. otonském slohu z doby kolem r. 990, současná podoba románská z počátku 13. stol. s barokními úpravami. U něj barokní hranolová zvonice z r. 1728. Na návsi kamenný kříž z r. 1863, v severní části litinový křížek na kamenném podstavci z r. 1843. Na návrší nad soutokem Vrbčanského potoka a Výrovky nepatrné stopy slovanského hradiště. U železniční zastávky most přes Výrovku postavený po r. 1847. Severovýchodně od obce přírodní rezervace Stráně u splavu, kaňonovité údolí Výrovky.

Obec na soutoku Bílé, Střední a Černé Opavy založena ve 13. stol. jako hornická osada u nalezišť zlata, na město povýšena r. 1611. Od 18. stol. prudký rozvoj průmyslu, hutě, železárny, zpracování dřeva, výroba nití ze lnu, lisovny plastických hmot. V důsledku průmyslové činnosti zanikla většina stavebních památek, nahrazeny panelovou výstavbou. Zachován dominantní empírový kostel sv. Michala z let 1840–1843 a několik hodnotných domů na svažitém náměstí. Pův. barokní zámek ze 17. stol. přestavěn na penzion. Na hřbitově pozoruhodné náhrobní kaple. Východiště ke zřícenině hradu Fürstenwalde – viz samostatné heslo.

Vrbice

Břeclav 48°54'55.86"N; 16°53'47.34"E

Vinařská obec prvně doložena r. 1222. Novorománský kostel sv. Jiljí z let 1913–1920, barokní socha sv. Aloise. Na vrchu Stráž kaple sv. Anny z r. 1870, obnovena r. 2004, u ní boží muka z konce 18. stol. Poblíž tzv. vodní kaplička a nová boží muka v alpském stylu z r. 2000. Památník osvobození z r. 1945, zvaný též Mohyla míru. Dochován vzácný soubor vinných sklepů od 17. stol., často s lomenými oblouky.

Vrbice

Rychnov n. Kn.

Vrbovec

Znojmo 48°47'52.38"N; 16°6'2.92"E

Vinařská obec prvně zmíněna r. 1243. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele románského původu přestavěn r. 1747, fara z r. 1788. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Kolem obce linie čs. opevnění z doby před 2. světovou válkou.

Vrcovice

Písek 49°20'38.1"N; 14°10'24.54"E

Obec prvně zmíněna r. 1542. Dochovány zděné stavby lidové architektury, na návsi drobná kaplička sv. Václava. Jižně památník na zrušení roboty z r. 1908. Jihozápadně nad břehem Otavy stopy hradiště z doby bronzové.

50°5'21.44"N; 16°15'4.51"E

Obec prvně doložena r. 1544. Na návsi socha Panny Marie Svatohorské z konce 18. stol. Severně nad obcí 30 m vysoká dřevěná rozhledna Kastel z let 2005–2006 se dvěma vyhlídkovými plošinami ve výšce 11 a 25 m.

Vrbičany

Litoměřice 50°27'42.63"N; 14°5'0.39"E

Obec doložena r. 1226. Pozdně barokní zámek z let 1786–1789 účelově využit, před ním klasicistní studna se stříškou na šesti sloupech. Pozdně barokní výklenková kaple. Rodiště divadelního výtvarníka Františka Tröstera (1908–1968). Vrcovice – pomník zrušení roboty

Vrbno

Mělník 50°19'25.28"N; 14°27'6.76"E

Ves prvně doložena r. 1241, nyní část obce Hořín. Hodnotný kostel Povýšení sv. Kříže románského původu z 12. stol. s gotickým presbytářem, později barokně upraven. U něj barokní osmiboká márnice. Ves silně poškozena povodní r. 2002.

Vrbno nad Lesy

Louny

Vrčeň

Plzeň-jih 49°30'29.89"N; 13°37'9.56"E

Obec prvně zmiňována r. 1189. Pův. gotický farní kostel sv. Vavřince regotizován v letech 1866–1869. Ve vsi několik barokních soch a památné lípy. Dochovány stavby lidové architektury. Severovýchodně v lese Chlumec raně barokní kaple sv. Vojtěcha z r. 1684 nad pramenem, kde podle legendy světec odpočíval, vedle oltáře žulový balvan s údajným otiskem jeho těla. Stavba obnovena r. 1883.

50°19'18.36"N; 13°54'25.39"E

Obec doložena již r. 1143. Pův. raně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 13. stol. barokně přestavěn r. 1665, fara z téže doby. Severovýchodně od obce židovský hřbitov.

Vrchlabí

Trutnov 50°37'20.14"N; 15°36'54.44"E

Obec na horním Labi doložena r. 1359, na město povýšena r. 1533. Renes. zámek z let 1545–1546 výrazně přestavěn www.ceskonamape.cz

637

v letech 1605–1614, pův. vodní zámek v baroku obklopen parkem, čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s pětibokými nárožními věžemi nyní sídlem městského úřadu. Na náměstí renes. býv. radnice z r. 1591, barokně upravena v letech 1735–1737.

Vrchotice

Příbram 49°32'42.52"N; 14°33'24.2"E

Malá ves prvně zmíněna r. 1370, nyní část města Sedlec-Prčice. Gotická vodní tvrz z větší části zbořena kolem r. 1700, ze zbytků vzniklo obytné neslohové stavení, k němu přiléhá bašta čtvercového půdorysu krytá jehlanovitou střechou s věžičkou na vrcholu. Velký Vrchotický rybník využíván ke sportovnímu rybaření.

Vrchotovy Janovice

Benešov 49°39'54.61"N; 14°34'37.29"E

Obec na Janovickém potoce prvně zmíněna r. 1243, historický status městyse ze 14. stol. obnoven r. 2007. Pův. tvrz přestavěna na renes. zámek upravený barokně a rokokově, pseudogoticky přestavěn r. 1856, přesto zachována středověká dispozice se třemi křídly svírajícími trojúhelné nádvoří. Nyní ve správě Národního muzea, v části expozice věnovaná životu posledních majitelů v 19.–20. stol. a českému zvonařství. Kolem zámku cenný anglický park s rybníkem a rodinným hřbitůvkem. Románský kostel sv. Martina z konce 12. stol. přestavěn a rozšířen goticky ve 14. stol., z pův. stavby zachována věž.

Vrchlabí – kostel

Pseudogotický děkanský kostel sv. Vavřince z let 1886–1889, proti němu patrové barokní děkanství z let 1739–1740. Býv. klášter augustiniánů vybudován v letech 1705–1725, nyní sídlo Krkonošského muzea, součást klášterního komplexu tvoří též barokní kostel sv. Augustina z téže doby. Raně barokní mariánský sloup z r. 1696, rokokové sousoší Svaté rodiny z doby kolem r. 1770. Kamenný most přes Labe z r. 1700 s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého. Dochovány barokní a klasicistní městské domy a zbytky lidové dřevěné architektury, tři štítové domy s loubím tvoří součást Krkonošského muzea. Sídlo správy Krkonošského národního parku.

Vrchotovy Janovice – zámek

Vrchovany

Č. Lípa 50°33'13.02"N; 14°34'21.84"E

Obec prvně doložena r. 1402. Kaple pův. ze 17. stol. přestavěna r. 1801. Dochovány lidové roubené stavby. Při značené cestě do Dubé barokní lesní kaple sv. Barbory z r. 1744. Východiště ke zřícenině hradu Starý Berštejn – viz samostatné heslo.

Vrkoč

Ústí n. L. 50°37'52.64"N; 14°2'49.94"E

Skalnatý hřbet Vrkoč spadající do Labe s unikátní ukázkou vějířovitého uspořádání čedičových sloupců, spodní část objevena při stavbě železniční trati, přírodní památka od r. 1966. Na hřbetu upravená skalní vyhlídka. Na Podlešínském potoce, obtékajícím Vrkoč, vodopád vysoký 12 m, nejvyšší v Českém středohoří. Vrchlabí – zámek

638

www.ceskonamape.cz

Vroutek – románský kostel

Vroutek

Louny 50°10'42.37"N; 13°22'43.53"E

Obec prvně uváděna r. 1227, od r. 2007 povýšena na město. Románský kostel sv. Jakuba Většího z 20. let 13. stol. upraven koncem 16. stol., vrchol věže barokní, po 2. světové válce upraven na pravoslavný. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1726. Barokní morový sloup se sochami světců z r. 1711. Řada cenných staveb z 18. a 19. stol. Při silnici sloup se sochou sv. Anny z poloviny 18. stol.

Vršce

Jičín 50°19'39.95"N; 15°19'20.5"E

Obec prvně zmiňována r. 1325. Barokní kostel sv. Vavřince z r. 1726, upravován r. 1807. Osmiboká dřevěná stupňovitá zvonice snad z r. 1515 s cibulovou helmicí. Přízemní barokní fara z 18. stol. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1824, boží muka z téže doby.

Vrškamýk

Vrškamýk – zřícenina hradu

Vršovice

Louny 50°22'3.61"N; 13°50'33.41"E

Příbram 49°38'25.57"N; 14°14'23.07"E

Hrad, zvaný též Hunec, založen českými králi v 1. polovině 13. stol. na místě staršího knížecího hrádku, opuštěn patrně již ve 14. stol. po přenesení loveckého úřadu na Dobříš. Zachovány zříceniny hradních budov, příkopy a valy. Přístup po značených cestách z obcí Kamýk nad Vltavou nebo Zduchovice.

Obec doložena r. 1268. Na místě vodní tvrze z 15. stol. postaven r. 1629 zámek, přestavěn v letech 1735–1736 na čtyřkřídlý s nádvorními arkádami, při něm barokní hospodářské stavení s výraznými štíty. Na Ohři vodní elektrárna z r. 1909, technická památka.

www.ceskonamape.cz

639

Vrtba

Plzeň-sever 49°52'54.92"N; 13°14'59.56"E

Hrad vybudován v letech 1313–1318 pány z Vrtby, jejich později slavný rod vymřel po meči až r. 1830. Rodový hrad později vlastnili páni z Rabštejna a Hrádku, opuštěn po r. 1555 a zanikl. Zachován jen mohutný val s příkopem kolem přirozeného pahorku, ke zbytkům hradu vede značená cesta z jižního okraje osady zvané Vrtba nebo též Vrtbo.

Vřesina

koncem 19. stol. věž. Barokní sochy Immaculaty z r. 1770 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1776. Hvězdárna z let 1949–1950. Na fasádě býv. občanské záložny z r. 1896 sgrafita, jediná na Moravě podle návrhu Mikoláše Alše. Budova býv. měšťanské, nyní umělecké školy z r. 1888. Mezi rodáky patří malíři a sochaři, bratři František (1885–1952), Emil (1887–1952) a Rudolf (1897–1971) Hlavicové, elektrovynálezce Josef Sousedík (1894–1944), zpěvačka lidových písní Jarmila Šuláková (1929) nebo politik Mirek Topolánek (1956).

Opava 49°56'44.05"N; 18°11'39.75"E

Obec prvně zmíněna r. 1270. Novorománský kostel sv. Viléma Aquilánského z r. 1930. Severně chráněné území Dařanec, od r. 1969 rezervace pův. dubohabrového lesa. V okolí bludné balvany.

Vřeskovice

Klatovy 49°31'30.37"N; 13°16'25.35"E

Obec prvně doložena r. 1352. Na návrší trojlodní kostel sv. Jana Křtitele gotického původu novobarokně přestavěn r. 1870, v interiéru renes. figurální náhrobníky. V sousedství stávala gotická tvrz ze 14. stol., opuštěna po r. 1455, dochována jedna vysoká zeď, tvořící oporu domu. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1758.

Vřesová

Sokolov 50°15'32.85"N; 12°41'30.38"E

Obec pův. bez českého obyvatelstva prvně zmiňována r. 1492 jako Doglasgrün, později česky Dohnalov. R. 1950 začala v místě těžba uhlí a r. 1958 stará ves zanikla. V prostoru přilehlých lesů, bažin a rybníků vybudován velký kombinát zahrnující elektrárnu, plynárnu, briketárnu a třídírnu uhlí, současná obec vybudována jako sídliště pro tyto provozy.

Vřesovice

Prostějov 49°24'5.02"N; 17°8'22.33"E

Obec prvně uváděna r. 1078. Barokní zámek z let 1702–1704, pův. klášterní rezidence, později několikrát upravován. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1674 na místě gotické stavby, u něj štíhlá zděná zvonice barokně upravená v polovině 18. stol. Barokní socha sv. Floriána z r. 1755. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

Vsetín

Vsetín 49°20'17.57"N; 17°59'27.16"E

Valašské město v údolí Vsetínské Bečvy prvně písemně zmiňováno v letech 1297–1308, od 19. stol. prudký růst průmyslu, městem prochází 18. poledník východní délky. Gotická tvrz přestavěna počátkem 17. stol. na pozdně renes. zámek, barokně upravován po požáru z r. 1708, po dalším požáru z r. 1915 obnoven r. 1924, nyní sídlo regionálního muzea. Barokní stará radnice z r. 1721, novorenes. nová radnice z let 1898–1899. Panský dům z r. 1710 zvaný Maštaliska sloužil jako konírny poštovní stanice, nyní účelově využit. Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1689. Dvojice tolerančních evangelických kostelů, kostel Horního sboru bez věže z r. 1827 přestavován r. 1892, ke kostelu Dolního sboru z r. 1782 přistavěna 640

Vsetín – zámek

Všebořice

Benešov 49°41'43.47"N; 15°8'55.73"E

Ves na břehu vodní nádrže Želivka-Švihov, nyní část obce Loket. Raně gotický kostel sv. Jiljí z konce 13. stol. barokně přestavěn v 17. stol. Ve hřbitovní zdi hranolová dřevěná zvonice. V sousedství barokní dvůr z 18. stol. Severovýchodně na okraji lesa myslivna, rodiště hudebního skladatele Zdeňka Fibicha (1850–1900), jeho památník v dlouhodobé rekonstrukci.

Všehrdy

Plzeň-sever 49°57'44.79"N; 13°35'7.08"E

Obec prvně zmíněna r. 1229. Na jižním okraji na hřbitově pův. gotický kostel sv. Prokopa doložený již r. 1250, přestavěn v letech 1730–1732 podle plánů Jana Blažeje Santiniho ve stylu barokní gotiky.

Všechovice

Přerov 49°27'39.95"N; 17°45'35.39"E

Obec prvně doložena r. 1281. Po r. 1583 stará tvrz přestavěna na renes. zámek, kolem r. 1770 upraven barokně a do současné klasicistní podoby r. 1808, nyní v majetku obce.

www.ceskonamape.cz

Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1756–1757. Na západním okraji památný tis Jana Jiskry z Brandýsa ve stáří 900-1000 let. Rodiště funkcionalistického architekta Bohuslava Fuchse (1895–1972).

Všejany

Ml. Boleslav 50°15'18.07"N; 14°57'20.01"E

Obec prvně doložena r. 1384. Dominantní gotický kostel sv. Jana Křtitele pův. spojen se zaniklou tvrzí, novorománsky upraven r. 1872. Barokní zvonice u kostela zcela přestavěna r. 1830, fara z doby kolem r. 1720. V parku barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Rodiště vynikajícího právníka a spisovatele Josefa Václava Bohuslava (1863–1952). V části Vanovice založen r. 1908 u příležitosti 60. výročí panování Františka Josefa I. jubilejní park, v něm na kamenném podstavci litinový křížek.

Všekary

Domažlice 49°36'10.2"N; 13°2'33.24"E

Obec doložena r. 1115. Západně na návrší zřícenina hornického, později poutního kostela sv. Barbory, patronky horníků, z let 1717–1724. Ve středověku v okolí dolování stříbra, olova a zinku, pozůstatky v lesích v blízkosti kostela. Na návsi pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

Všemina

Zlín 49°16'47.12"N; 17°52'20.98"E

Obec prvně zmíněna r. 1373. Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1780–1784 opravován v letech 1904 a 2000. Dochovány stavby lidové architektury. Severně u malé přehrady uprostřed lesů rekreační areál s hotelem a sportovišti.

Všenory

Praha-západ 49°55'51.99"N; 14°18'27.4"E

Obec vznikla sloučením dvou samostatných obcí Všenory a Horní Mokropsy r. 1951, Všenory prvně zmíněny r. 1205, Horní Mokropsy r. 1088. V Horních Mokropsech pův. románský kostel sv. Václava, barokně přestavěn ve 30. letech 18. stol., u něj starý hřbitov obehnán zdí z r. 1814, na něm empírová hrobka Kristenů z r. 1837. Dochováno několik barokních selských statků. Ve Všenorech pův. barokní zámek z 18. stol., pseudobarokně upraven r. 1909 a v letech 1928–1929, v současnosti zrenovován, v zámeckém parku secesní pavilónek. Od 70. let 19. stol. budováno rekreační centrum tehdejší pražské smetánky s řadou vil, hotelů, restaurací, glorietem a rozhlednou v podobě antického chrámu. Dominantní památný dub starý asi 400 let. Na kopci novorománská kaple sv. Jana Křtitele z r. 1890 nad hrobkou rodiny Nolčů.

Všeradice

Beroun 49°52'22.97"N; 14°6'18.68"E

Obec prvně zmíněna r. 1324. Na místě tvrze v hospodářském dvoře barokní zámek z konce 17. stol., novodobě přestavěn r. 1930, účelově využit. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol. barokně přestavěn r. 1765, věž přistavěna r. 1774. Na zrušeném hřbitově barokní brány a márnice z 18. stol. Proti kostelu dvě barokní výklenkové kaple z přelomu 18. a 19. stol. se sochami sv. Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského. Býv. fara z r. 1880. Rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové (1785–1845), české buditelky a spisovatelky, autorky známé Domácí kuchařky, pamětní deska.

Všeruby

Plzeň-sever 49°50'25.03"N; 13°13'50.39"E

Všeň

Semily 50°33'30.61"N; 15°6'19.21"E

Obec prvně doložena r. 1318. V dominantní poloze zdaleka viditelný kostel sv. Filipa a Jakuba z přelomu 13. a 14. stol., novogoticky přestavěn r. 1836. Schodiště ke hřbitovu s barokními sochami šesti světců z 1. poloviny 18. stol. Raně barokní sloup Panny Marie z 2. poloviny 17. stol. Na jižním okraji pahorek s příkopem, pozůstatek tvrze z 13. stol.

Obec v údolí Třemošné uváděna r. 1212. V centru gotický kostel sv. Ducha doložený r. 1365, později upravován renesančně, barokně a pseudogoticky, věž přistavěna r. 1837. U něj socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Na návrší příkopy a valy románsko-gotického hradu Hroznatovců zaniklého v 16. stol. Na předhradí pův. románský tribunový kostel sv. Martina z 12. stol., barokně upraven r. 1684. Severně od obce židovský hřbitov z konce 17. stol. V okolí rozlehlé ovocnářské sady.

Všeruby

Domažlice 49°20'24.87"N; 12°58'55.64"E

Osada při bavorské hranici doložena v 15. stol. jako Rybník, od r. 1570 městská práva a nový název Neumark, český název Všeruby doložen až r. 1789, historický status městyse obnoven r. 2008. Jednolodní barokní kostel sv. Michaela archanděla z let 1628–1650 přestavěn po požáru r. 1852 a opraven v letech 1990–1991. Pobyt spisovatelky Boženy Němcové v letech 1847–1848 připomíná památník. Všerubský průsmyk zeměpisně odděluje Šumavu a Český les.

Všestary

Hradec Kr. 50°15'17.51"N; 15°45'35.96"E

Všeň – kostel

Obec prvně doložena r. 1360. Klasicistní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1842 na místě gotického z r. 1415, z něhož dochowww.ceskonamape.cz

641

vána pozdně gotická věž a portál. Od r. 1997 budována replika pravěké vesnice, centrum experimentální archeologie.

Všesulov

Rakovník 50°2'25.78"N; 13°36'38.57"E

Obec při Šípském potoce prvně zmíněna r. 1307. Nad údolím barokní kostel sv. Martina z počátku 18. stol. Sochy sv. Jakuba a Jana Nepomuckého z 18. stol.

Všetaty

škola a r. 2002 zbořen. Kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1885. Barokní socha sv. Floriána z r. 1754. Severně přírodní památka Hošťanka, rezervace jedlového lesního porostu.

Mělník 50°16'54.97"N; 14°35'28.59"E

Zemědělská obec prvně uváděna r. 1223, historický status městyse obnoven r. 2006, železniční křižovatka. Pův. barokní kostel sv. Petra a Pavla v 19. stol. klasicistně upraven. Ve škole a na hřbitově památníky hrdinného studenta Jana Palacha (1948–1969), pamětní desky na škole a jeho bydlišti. Jihozápadně přírodní památka Všetatská černava, rezervace od r. 1986.

Výhledy

Cheb 50°11'19.21"N; 12°16'19.3"E

Ves doložena r. 1395, nyní část obce Hazlov. Uvnitř vsi pozůstatky slovanského tvrziště ze 14. stol., šlo o srubovou stavbu obehnanou kruhovým vodním příkopem, zachována část ostrůvku a zbytek vodního příkopu s rybníčkem. V zahradě rodinného domu jeden z posledních tzv. Chebských křížů, 3 m vysoký dřevěný kříž s tělem Krista z 18. stol. Severně v lesích při značené cestě památník nad pramenem říčky Halštrov (Elsterquelle) z r. 1898.

Vykáň

Nymburk 50°7'9.7"N; 14°49'1.53"E

Obec na Týnickém potoce připomínána již r. 993, kdy ji biskup Vojtěch daroval břevnovskému klášteru. Pův. gotický kostel sv. Havla barokně upraven ve 2. polovině 18. stol., u něj barokní zvonice a márnice z 18. stol. Na severním okraji obce barokní socha sv. Donáta z r. 1765 a milník z poloviny 19. stol. Stavby lidové architektury.

Vyklantice

Pelhřimov 49°33'12.43"N; 15°2'25.3"E

Obec složená ze dvou částí prvně připomínána r. 1410. Ve Starých Vyklanticích barokní zámek z 1. poloviny 18. stol. vybudovaný asi podle projektu K. I. Dienzenhofera, podobně i kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Pod kostelem fara z let 1818–1827. Severozápadně od obce v Petrovsku hřbitovní kaple sv. Anny z r. 1776. Východně návrší Na altánku (633 m n. m.), místo dalekého rozhledu.

Výprachtice

Ústí n. O. 49°59'14.41"N; 16°39'51.42"E

Všetaty – pamětní deska na škole

Vtelno

Most

Obec prvně doložena r. 1304. Jihovýchodně nad zákrutem Moravské Sázavy tvrziště, valy a příkopy blíže neznámé tvrze nad býv. mlýnem. V obci empírový kostel Proměnění Páně z let 1815–1817, fara v témže slohu z r. 1799, u ní sousoší Nejsvětější Trojice z r. 1864. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1793. Novogotická kaple z r. 1848. Dochována lidová roubená architektura. Rodiště hudebního skladatele a kapelníka Jindřicha Pravečka (1909–2000). Východně rekreační osada Valteřice s empírovým kostelíkem Povýšení sv. Kříže z r. 1832.

50°29'20.41"N; 13°40'17.81"E

Ves doložena r. 1287, nyní část města Most. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1738 na místě vyhořelého gotického, barokní fara z r. 1713. Ke kostelu přemístěny plastiky a kapličky ze zrušených obcí Mostecka. Velký barokní statek z let 1836–1838.

Výčapy

Třebíč 49°8'36.69"N; 15°52'37.98"E

Výrov

Gotický hrádek na ostrohu nad soutokem Bohdašínského potoka s Metují založen patrně ve 14. stol., připomínán jako pustý při založení Nového Města nad Metují r. 1501, obnoven a do r. 1541 užíván jako vězení, poté opuštěn. Dochován čtverec zdí paláce s otvory pro trámy, zbytky brány a příkop, ze zříceniny krásný výhled na město.

Obec prvně zmíněna r. 1104. Středověká tvrz přestavěna v polovině 17. stol. na barokní patrový zámek, užíván jako 642

Náchod 50°20'25.04"N; 16°9'35.37"E

www.ceskonamape.cz

Pohled z Vyskře na Trosky a Tábor

Výrovice

Znojmo 48°55'42.92"N; 16°7'7.55"E

Obec prvně zmíněna r. 1299 jako majetek klarisek ve Znojmě, kterým zůstala až do zrušení kláštera r. 1782, pak převedena klášteru v Louce. Po jeho zrušení r. 1784 majetek rozdělen a rozprodán. Na návsi udržovaná kaplička se zvoničkou. U obce na Jevišovce vybudována vodní nádrž pro závlahy a rekreaci, dokončena r. 1984. Hráz 220 m dlouhá a 17 m vysoká vytváří vodní plochu 62 ha, u přehradní nádrže kemp.

Vyskeř

Semily 50°31'48.13"N; 15°9'34.18"E

Obec ve svahu stejnojmenného vrchu prvně uváděna r. 1318. Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1914–1915 na místě zbořené gotické stavby. U něj dřevěná stupňovitá zvonice z r. 1750. Na čedičovém kopci, lidově zvaném Hůra, poutní kaple sv. Anny z r. 1830, starší stavba na tomto místě zmiňována již r. 1348. Mezi kostelem a kaplí zastavení křížové cesty restaurované r. 1999. Z vrcholu daleký výhled. Pod obcí Pekařova brána, umělá brána ve skále Mnich ve tvaru gotického lomeného oblouku proražená při stavbě silnice a pojmenovaná po známém historikovi.

Vyskeř – kaple sv. Anny www.ceskonamape.cz

643

Vyskytná

Pelhřimov

Vysoká

Cheb

49°25'41.12"N; 15°21'53.35"E

49°59'0.38"N; 12°33'12.81"E

Pův. hrazená obec připomínána r. 1379. Gotický kostel Jména Panny Marie z 2. poloviny 14. stol. s žebrovými klenbami regotizován r. 1908. U kostela márnice a fara připomínaná již r. 1384. Velká dřevěná zvonice na podezdívce patrně ze 17. stol. Dochovány roubené omítnuté chalupy horáckého typu.

Ves doložena r. 1392, nyní část obce Stará Voda. Pův. románský kostel sv. Jana Křtitele upravován goticky a barokně, naposledy r. 1847. Turistické východiště na horu Dyleň – viz samostatné heslo.

Vyskytná nad Jihlavou

Jihlava 49°25'8.15"N; 15°30'28.62"E

Obec prvně zmiňována r. 1226, dříve zvána Německá Vyskytná. Kostel sv. Vavřince gotického původu ze 14. stol. přestavěn v 18. stol. barokně. Boží muka z r. 1667. Při jižním okraji středověký hornický náhon z r. 1315. Jihozápadně na návrší v lese kaple sv. Antonína, lidová stavba z 19. stol.

Výsluní

Chomutov 50°27'58.07"N; 13°14'14.98"E

Obec Sonnenberg na planině Krušných hor prvně zmíněna r. 1547, vznikla v souvislosti s těžbou rud, horním městem prohlášena r. 1584, historický status města obnoven r. 2007. Dominantu tvoří mohutný pseudorománský, z dalekého podhůří viditelný kostel sv. Václava, vystavěný na místě staršího v letech 1851–1857. Od r. 1959 uzavřen, inventář zničen, pohromu dokonal požár r. 1981, od r. 1999 záchranné práce. Na náměstí barokní plastiky Panny Marie, sv. Anny a Jana Nepomuckého. Empírová radnice se zvonicí z r. 1846.

Vysočany

Blansko 49°25'52.23"N; 16°48'36.38"E

Obec vznikla r. 1964 sloučením vsí Housko a Molenburk, od té doby nynější název. Housko založeno r. 1760 kolem sklárny a nazváno podle starší vsi zaniklé za husitských válek. V Molenburku založeném r. 1724 kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1864–1874.

Vysoká

Bruntál 50°15'42.36"N; 17°35'20.7"E

Obec poprvé doložena r. 1267. Jednolodní barokní kostel sv. Urbana z let 1766–1767, kolem něj ohradní zeď z 19. stol.

Vysoká

Mělník 50°24'42.1"N; 14°32'15.19"E

Obec prvně zmíněna r. 1227. Dominantní barokní kostel sv. Václava z let 1752–1754 podle projektu Anselma Luraga, fara z r. 1725. Evangelický toleranční kostel z r. 1786 s empírovou farou. Na evangelickém hřbitově hrobka rodiny Kučerovy od Josefa Gočára z r. 1909 s Mařatkovou sochou Inteligence. Dílčí výhledy.

Vysoká

K. Hora 49°56'30.5"N; 15°10'46.49"E

Ves románského původu doložena ve 12. stol., nyní část obce Suchdol. Cenný raně gotický kostel Navštívení Panny Marie z poloviny 13. stol. s románskou věží a gotickým presbytářem. Na stejnojmenném vrchu (472 m n. m.) nad vsí zříceniny barokní kaple sv. Jana Křtitele z let 1697–1698, eremitáž a letohrádek z téže doby zanikly, kaple vyhořela r. 1834. Rozhledna na 38 m vysoké telekomunikační věži z r. 2001, vyhlídkový ochoz ve výši 25 m. Východně od vrchu vápencové lomy a zřícenina 8 m vysoké vápenné pece z počátku 19. stol.

Vysoká Libyně

Plzeň-sever 50°1'17.56"N; 13°27'2.71"E

Vysočany

Chomutov 50°23'25.88"N; 13°31'40.52"E

Kdysi půvabná ves v 70. letech 20. stol. ustoupila odkališti popílku z elektrárny Tušimice, nyní část obce Hrušovany. Zachován pouze areál barokního kostela sv. Václava z let 1727–1738, v něm vybudováno r. 1995 krematorium, kostel nákladně rekonstruován r. 2001, další býv. církevní objekty upraveny na středisko kulturních a ubytovacích služeb.

Vysoká

Šumperk 50°7'11.24"N; 16°53'11.28"E

Horská ves prvně zmíněna r. 1325, pův. Neudorf, nyní část obce Malá Morava, rodiště předků hudebního skladatele Franze Schuberta (1797–1828). Jeho děd Carl Schubert nechal r. 1780 postavit východně na hřebenu hodnotnou sochu Krista na hoře Olivetské. Ve vsi založil r. 1782 barokní kapli Nejsvětější Trojice, stavba zdevastovaná po 2. světové válce obnovena v letech 1996–1997 a upravena na Schubertův památník. 644

Obec prvně zmíněna r. 1337. Na návsi gotický kostel sv. Blažeje z r. 1360, fara z počátku 19. stol. a barokní sochy sv. Vavřince, Floriána a Jana Nepomuckého z 18. stol. Patrový zámek v sousedství kostela zbořen r. 1988.

Vysoká Lípa

Děčín 50°51'31.16"N; 14°21'8"E

Náhorní ves slovanského původu poprvé zmíněna r. 1387, nyní část obce Jetřichovice, od r. 1995 památková zóna. Dochováno množství roubených a hrázděných chalup. Rekreační a turistické středisko s řadou restaurací, penziónů a autokempem. Pod vsí v údolí Kamenice zchátralý býv. Dolský mlýn ze 16. stol., u něhož byla natáčena pohádka Pyšná princezna, u mostu památný Královský smrk ve stáří kolem 200 let. Východiště k řadě atraktivních cílů v Národním parku České Švýcarsko a ke zřícenině hradu Šaunštejn – viz samostatné heslo.

www.ceskonamape.cz

Vysoká u Příbramě

Příbram

Vysoké nad Jizerou

Semily

49°38'1.64"N; 13°56'58.33"E

50°41'11.16"N; 15°24'3.13"E

Obec prvně zmíněna r. 1367, proslula pobyty skladatele Antonína Dvořáka, vila Rusalka upravená r. 1884 z býv. ovčína dosud v majetku jeho rodiny. Památník Ant. Dvořáka z r. 1960 zřízen v novorenes. zámečku z r. 1877, v přilehlém anglickém parku Dvořákův pomník z r. 1962, na vstupním domku pamětní deska připomínající pobyty básníka Josefa Václava Sládka. V blízkém lese slatinný močál zvaný Rusalčino jezírko, jeden ze zdrojů Dvořákovy inspirace.

Pův. poddanská osada hradu Nístějka doložena r. 1352, na město povýšena r. 1854, od r. 1786 nejstarší tradice ochotnického divadla na venkově. Zachovány roubené domy krkonošského typu z počátku 19. stol. Barokní kostel sv. Kateřiny z let 1725–1743 na místě dřevěného ze 14. stol. Vlastivědné muzeum s národopisnými sbírkami založeno r. 1930. Řada barokních soch světců z 18. stol. Rodiště rodu Kramářů: prvního předsedy čs. vlády Karla Kramáře (1860–1937), historika umění a sběratele Vincence Kramáře (1877–1960). Vyhledávaná rekreační oblast.

Vysoké Chvojno

Pardubice 50°6'31.54"N; 15°58'26.31"E

Obec na okraji rozsáhlých lesů doložena r. 1336. Barokní kostel sv. Gotharda z r. 1729, opraven r. 1898. Pozdně barokní fara z r. 1786 s roubenými hospodářskými objekty. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1739 a Panny Marie z r. 1853. Východně od obce chráněný park, polopřírodní arboretum s cennými dřevinami.

Vysoké Mýto

Ústí n. O.

Vysoké Pole

Zlín 49°10'34.7"N; 17°56'8.23"E

Obec poprvé doložena r. 1261 jako součást majetku vizovického kláštera. Lidový kamenný kříž z r. 1777. Severozápadně tzv. Vysocká kaple Panny Marie z r. 1748 s pramenem dobré vody, po zrušení r. 1790 zbořena, obnovena r. 1875, poutní místo, u kaple kříž z r. 1838. Obec východištěm k národnímu památníku Ploština – viz samostatné heslo.

49°57'12.25"N; 16°9'34.18"E

Město založeno Přemyslem Otakarem II. r. 1262, od r. 1307 věnné město českých královen. Od r. 1895 tradice výroby kočárů, karosérií a autobusů. Zachován středověký půdorys městského jádra, z opevnění dochována část hradeb, Klášterská a Vodárenská bašta ze 13. stol. a trojice městských bran. Na rozlehlém náměstí řada historických domů se středověkými jádry. Gotická stará radnice z r. 1433 i pozdně gotická nová radnice z r. 1536 barokně přestavěny v 18. stol., mariánský sloup z r. 1730. Dominantní gotický kostel sv. Vavřince z 13. stol. regotizován v 19. stol., při něm renes. zvonice z r. 1585, v letech 1985–1989 upravena pro Městskou galerii. Za hradbami renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1543. Regionální muzeum. Husův sbor z r. 1937. Ve městě se narodili barokní básník Bedřich Bridel (1619–1680), obrozenecký jazykovědec Alois Vojtěch Šembera (1807–1882), malíř a sochař Josef Kaplický (1889–1962), pěvkyně Maria Tauberová (1911–2003) a politolog Zdeněk Mlynář (1930–1997). Severně od města rozhledový Bučkův kopec (316 m n. m.) se základním kamenem rozhledny.

Vysoké Popovice

Brno-venkov 49°10'57.14"N; 16°17'21.81"E

Obec prvně zmíněna r. 1228. Zachovány zbytky valů tvrze z 13. stol. Kostel sv. Jana Křtitele románského původu z konce 12. stol. přestavěn a doplněn o věž r. 1882. Barokní fara z 18. stol. Býv. zájezdní hostinec z r. 1755.

Vysoké Studnice

Jihlava 49°23'36.38"N; 15°43'40.93"E

Obec prvně zmíněna r. 1342. Pozdně renes. kostel Nejsvětější Trojice z r. 1605 upraven r. 1888. V ohradní zdi přilehlého hřbitova čtyři rohové věžovité kaple. Barokní panský dvůr z 18. stol.

Vysoké Veselí

Jičín 50°19'52.31"N; 15°26'18.89"E

Městečko prvně připomínáno r. 1323, na město povýšeno r. 1908, status města obnoven r. 2007. Stará tvrz přestavěna r. 1586 na renes. a r. 1715 na barokní zámek, ve 20. stol. znehodnocen modernizací na školu. Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733, po požáru r. 1835 obnoven empírově a pseudobyzantsky. U kostela sloup Panny Marie z r. 1869 a socha sv. Václava z r. 1807. Barokní sochy sv. Jana Křtitele z r. 1761 a Jana Nepomuckého z r. 1777. Pomník Karla Havlíčka Borovského z r. 1905. Na náměstí rohový renes. dům z r. 1586 s hodnotným portálem. Rodiště Jana Deyla (1856–1921), zakladatele Ústavu slepců v Praze.

Vysokov

Náchod 50°24'23.85"N; 16°7'31.64"E

Vysoké Mýto – náměstí

Obec prvně zmíněna r. 1465, dějiště bojů v rakousko-pruské válce r. 1866. Oběti války připomíná monumentální, 13 m vysoký žulový jehlanec s ležícím lvem na paměť padlým kyrysníkům, postaven r. 1901. Nad obcí proslulá socha Myslivce od Quido Kociana s verši Jaroslava Vrchlického z r. 1906. www.ceskonamape.cz

645

Vysoký kámen – skalní vyhlídka

Obcí prochází naučná stezka Po stopách války 1866 spojující Náchod a Václavice. Dominantní kaple Nanebevzetí Panny Marie z 30. let 20. stol. Dějiště filmového festivalu amatérů Vysokovský kohout.

646

Vysoký Chlumec

Příbram 49°36'59.12"N; 14°23'33.38"E

Obec prvně zmíněna r. 1235. Dominantou výrazný vrch se zdaleka viditelným hradem, založen ve 14. stol. na obdélném půdorysu, výrazně přestavěn v letech 1643–1654, po r. 1623 správní středisko širokého okolí s vězením pro nekatolíky,

www.ceskonamape.cz

mohutný palác a věž krytá cibulovou bání, po 500 let rodový majetek Lobkowiczů, nyní jako soukromá rezidence nepřístupný. Na návsi soubor barokních soch, pod hradem známý Lobkowiczký pivovar prvně připomínaný již r. 1466. Skanzen vesnických staveb středního Povltaví budován od r. 1999.

Vysoký Újezd

Beroun 49°59'33.81"N; 14°12'25.44"E

Obec prvně zmíněna r. 1310. V hospodářském dvoře novorenes. zámek s polygonální nízkou věží a zpustlým parkem. Kaple z r. 1880. Dochovány stavby lidové architektury.

Vysoký Újezd

Benešov 49°48'47.52"N; 14°28'36.21"E

Obec starého založení prvně připomínána r. 1352, za 2. světové války vysídlena pro zřízení německého vojenského cvičiště. Zdaleka viditelný raně gotický kostel Narození Panny Marie z počátku 14. stol. na místě románské rotundy, barokně přestavěn r. 1769. Nedaleko zřetelné zbytky pravěké cesty spojující keltská oppida Hrazany a Závist.

Vyšehořovice

Praha-východ 50°7'5.62"N; 14°46'25.57"E

Obec prvně zmíněna r. 1178. Na severní straně návsi ve dvoře zříceniny gotické tvrze ze 13. stol., zachováno obvodové zdivo, zbytek paláce a sklepy. V blízkosti zříceniny presbytáře románsko-gotického kostela sv. Martina z 2. poloviny 13. stol. postaven v letech 1769–1770 barokní kostel téhož zasvěcení. U něj v areálu barokního statku hranolová goticko-renes. zvonice s gotickými okny a zbytky sgrafit, od požáru r. 1677 ve zřícenině. Na návsi barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1777.

Vysoký Chlumec – hrad

Vysoký kámen

Sokolov 50°18'3.28"N; 12°24'27.83"E

Výrazný skalní útvar (774 m n. m.) připomínající hradní zříceninu, na křemencovém vrcholu upravená vyhlídka s dalekým rozhledem. Severně na saské hranici historický hraniční kámen (Wappenstein) z r. 1544 s českým lvem.

Vysoký kámen

Vysoký Újezd

Hradec Kr.

Vyšehořovice – zřícenina kostela

50°14'29.66"N; 16°1'23.73"E

Obec prvně doložena r. 1369. Románský kostel sv. Jakuba Většího z 2. poloviny 12. stol., obnoven r. 1885, náhrobníky ze 13. stol. patří k nejstarším u nás, zazděný románský portál z doby kolem r. 1200. Od kostela výhled k Orlickým horám. Severně nad obcí Libníkovice železná rozhledna z r. 1930 o výšce 15 m.

Vyškov

Vyškov 49°16'41.8"N; 16°59'49.7"E

Pův. osada prvně připomínána r. 1141, na město povýšena r. 1367, nyní památková zóna. Město s tradicí vojenské posádky a školství včetně vysokého. Na místě zeměpan-

www.ceskonamape.cz

647

ského hradu z doby kolem r. 1200 vybudován počátkem 16. stol. renes. zámek, přestavěn v letech 1665–1682 barokně, nyní sídlo Muzea Vyškovska. Zámecká zahrada rekonstruována r. 2007. Renes. radnice z r. 1569 upravena do novorenes. podoby r. 1884. Zachován zbytek městských hradeb z 15. stol. Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1464–1466 přestavován barokně po r. 1689 a po zřícení klenby r. 1773. Kapucínský klášter z r. 1617 zbořen r. 1857, klášterní kostel Panny Marie z téže doby změněn na hřbitovní. Renes. kaple sv. Anny ze 16. stol. s býv. špitálem. Mariánský sloup z r. 1719, kašna s Ganymedem z 18. stol., pomník Bedřicha Smetany z r. 1925. Zoopark z r. 1965 rozšířen r. 2006 na zahradu, Dinopark z r. 2006 s modely pravěkých ještěrů. Hvězdárna z r. 1970. Malé železniční muzeum v býv. vodárně, v areálu letiště Muzeum letecké a pozemní techniky. Město rodištěm sbormistra Jana Šoupala (1892–1964), režiséra Karla Kachyni (1924–2004), mima Borise Hybnera (1941) a cyklistické reprezentantky Lady Kozlíkové (1979). V místní části Dědice barokní kostel Nejsvětější Trojice z r. 1753. Rodiště čs. prezidenta Klementa Gottwalda (1896–1953), rodný domek památkou lidové architektury. Severně na ostrohu nad Velkou Hanou sporé zbytky velkého hradu z 13. stol., opuštěn před husitskými válkami.

Vyšní Lhoty

Frýdek-Místek 49°38'22.99"N; 18°27'3.49"E

Podhorská obec na pravém břehu Morávky písemně doložena r. 1580, v ní nyní Přijímací středisko pro žadatele o azyl. Hrabě Jiří z Oppersdorfu r. 1640 postavil pod vrchem Prašivá (843 m n. m.) dřevěný poutní kostelík sv. Ignáce z Loyoly, od r. 1673 nově zasvěcen sv. Antonínu Paduánskému. Pobeskydská jednota slezská u něj r. 1921 vybudovala turistickou chatu s nyní dlouhodobě uzavřenou rozhlednou ve věžičce, v současnosti majetek Klubu českých turistů.

Výšovice

Prostějov 49°24'59.95"N; 17°8'27.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1348. Barokní zámek augustiniánů v hospodářském dvoře z let 1753–1755, budova na půdorysu písmene L s bohatě členěnou fasádou zvýšena o patro r. 1796, ve 20. stol. modernizací znehodnocena, v sousedství park. Barokní kostel sv. Vavřince, monumentální stavba z let 1747–1748 upravována kolem r. 1800. Barokní fara z r. 1764.

Vyšší Brod

Č. Krumlov 48°37'1.06"N; 14°18'39.41"E

Osada při brodu na Vltavě pochází z 12. stol., od r. 1870 město s památkovou zónou z r. 1995. Rožmberky r. 1259 založen cisterciácký klášter, v jeho raně gotickém areálu vyniká kostel Nanebevzetí Panny Marie a východní křídlo s kapitulní síní. Křížová chodba, refektář a dormitář vybudovány ve 14. stol., nyní klášterní obrazárna. Celek doplněn o barokní budovy, knihovna z r. 1757 s řadou cenných prvotisků a rukopisů, v býv. opatství z r. 1641 pobočka Poštovního muzea. Ve městě gotický děkanský kostel sv. Bartoloměje z let 1259–1270, regotizován v 19. stol. Na náměstí řada chráněných městských domů, žulová kašna z r. 1865 a řada barokních soch. Gotická kaple sv. Josefa z let 1347–1371, po zrušení obnovena r. 1816. Most přes Vltavu s barokními sochami z 18. stol. Západně vyhlídkový skalní útes Vyklestilka, údajné útočiště vyznavačů Viklefova učení (Wicklefskirche). Jihozápadně poutní místo Maria Rast am Stein (Panna Maria odpočívající na kameni) s novorománskou kaplí z r. 1888 a křížovou cestou z r. 1898.

Vyškov – mariánský kostel

Vyškovec

Uh. Hradiště 48°56'26.56"N; 17°50'25.4"E

Rozptýlená kopaničářská obec založena v 18. stol., poprvé doložena r. 1830, nazvána podle vyhlídkového hraničního kopce, nyní Kykula (746 m n. m.). Zachovány lidové stavby Kopanic. Západně na horském hřebenu nová kaple Panny Marie Královny z r. 1998, u ní zvonice s automatickým spouštěním hudby. Severně památník americkým letcům sestřeleným v srpnu 1944. V okolí lyžařské terény. 648

Vyšší Brod – klášter

www.ceskonamape.cz

Weissenštejn

Bruntál

Záboří nad Labem

K. Hora

50°8'28.88"N; 17°19'11.86"E

50°1'35"N; 15°21'5.13"E

Hrad Weissenštejn, též Bílý hrad nebo Pustý zámek, založen koncem 13. stol. na skalisku nad levým břehem Bílého potoka. Tvořil neobvyklé strážní dvojhradí s hradem Rabenštejn (viz samostatné heslo), ležícím jen o 300 m dále a 80 m výše. Dochovány zbytky zdiva na skále a základů hradeb. Teprve r. 2000 nalezena zmínka, že na hradě v letech 1318–1342 sídlil purkrabí a loupeživý rytíř Ulman z Linavy, který oloupil a povraždil poddané vratislavského biskupa. Hrad tedy patrně zanikl v 1. polovině 14. stol. při trestné výpravě. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Obec prvně připomínána r. 1080. Hodnotný románský kostel sv. Prokopa z poloviny 12. stol. upravován v letech 1722 a 1830, mezi dochovanými románskými prvky vyniká zejména bohatě zdobený portál. Za kostelem raně barokní zvonice z r. 1697 s dřevěným patrem, v současné podobě z r. 1898. Fara z 18. stol. přestavěna na počátku 19. stol. V ohradní zdi u kostela výklenková kaplička se sochou Panny Marie z r. 1746. Na návsi sloup se sochou Immaculaty z počátku 18. stol. Dochovány stavby lidové architektury, zejména špýchar z počátku a usedlost z konce 19. stol. Jižně od obce na Doubravě pův. středověký mlýn Lanžov, nově vystavěn r. 1604.

Wessenstein

Ústí n. L. 50°41'1.1"N; 14°7'16.64"E

Zaniklý hrádek stával na vrchu Strážný nad pravým břehem Labe, o jeho existenci nedochovány historické zprávy. Osídlen zřejmě jen krátce od poloviny 13. stol. do počátku 14. stol., zachovány terénní stopy. Zřícenina leží mimo značené cesty.

Ypsilonka

Cheb 50°5'5.7"N; 12°26'58.17"E

Býv. křižovatka hlavních silnic zvaná Ypsilonka, u ní pomník americké armádě, která osvobodila západní Čechy r. 1945, a kamenný památník ve tvaru jehlance připomínající geodetické měření z r. 1873.

Záblatí

Záboří nad Labem – románský kostel Prachatice 48°59'53.34"N; 13°55'52.61"E

Horská obec prvně doložena r. 1337, v 15. stol. krátce městečkem. Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele a přistavěná kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1729–1733 vyhořely r. 1874, obnoveny po r. 1875, zachována cenná síťová klenba ze 16. stol. a gotické nástěnné fresky. Fara s pozdně gotickým ostěním. Jihovýchodně od obce býv. lázně Dobrá Voda, barokní lázeňská budova z r. 1770, nyní ubytovací zařízení. Nad studánkou barokní kaple Panny Marie Karmelské z r. 1756, spolu s křížovou cestou opravena r. 1993.

Zábrdí

Prachatice 49°1'39.93"N; 13°56'22.65"E

Obec poprvé zmiňována r. 1359. Na návsi kaple z 18. stol. Dochovány lidové roubené stavby. Soukromé muzeum zábrdských betlémů. Býv. papírna z r. 1769, v okolí sejpy po rýžování zlata.

Zabrušany

Teplice 50°36'17.89"N; 13°47'14.68"E

Záboří

Strakonice 49°22'41.71"N; 13°49'40.96"E

Obec na návrší s dalekými výhledy prvně doložena r. 1298. Raně gotický trojlodní kostel sv. Petra a Pavla z konce 13. stol. založen cisterciáky z Nepomuku, upravován r. 1500, v 17.–18. stol. přistavěny boční lodě. Barokní zvonice z r. 1713 a barokní fara. Býv. raně gotická tvrz upravena na byty. Západně na vrchu Pětnice ocelová, 35 m vysoká telekomunikační věž z r. 2002, ve výši 25 m ochoz rozhledny.

Záboří

Mělník 50°18'34.79"N; 14°31'29.66"E

Ves prvně připomínána r. 1338, nyní část obce Kly. Novoklasicistní kostel Narození Panny Marie z r. 1884 s cenným vybavením na místě starší gotické stavby. Jihovýchodně stejnojmenný vrchol táhlého Turbovického hřbetu (229 m n. m.), daleký výhled.

Obec doložena r. 1207, pův. ves na přelomu 18. a 19. stol. zlikvidována důlní činností, nově vystavěna před r. 1901. Barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1910 replikou pův. stavby z let 1723–1725, kaple sv. Antonína z r. 1728. Nad obcí slovanské hradiště z přelomu 8.–12. stol., vyniká bohatými nálezy. Severně vodní nádrž Všechlapy – viz samostatné heslo.

Zábřeh

Šumperk 49°52'55.08"N; 16°52'29.06"E

Pův. slovanská osada na Moravské Sázavě doložena r. 1254, již r. 1278 povýšena na město německy zvané Hohenstadt, po vybudování železnice rozvoj průmyslu. Gotický hrad přestavěn v 16. stol. na renes. zámek, barokně upraven v letech 1726–1732, nyní užíván městem. Kolem pův. renes. zahrada změněna na anglický park. Barokní kostel sv. Bartoloměje z r. 1757. Pův. gotický hřbitovní kostel sv. Barbory z 13. stol. přestavěn barokně r. 1773. U nádraží novogotický evangelický kostel z počátku 20. stol. Na náměstí morový

www.ceskonamape.cz

649

sloup z r. 1713 a empírová kašna z r. 1829. Býv. radnice gotického původu z 1. poloviny 15. stol., nyní městská galerie. Z goticko-renes. domu s představeným podloubím pravděpodobně pocházela Magdalena Vizovská (před 1600–1622), první manželka J. A. Komenského. Město dále rodištěm bratrského spisovatele Jiřího Strejce (1536–1599), jednoho z překladatelů Bible kralické, a světoběžníka Jana „Eskymo“ Welzla (1868–1948), jeho socha z r. 1998 u nádraží. Na předměstí Krumpach lidové stavby z počátku 19. stol.

Zadní Chodov

Tachov

Zahořany

Domažlice 49°25'59.71"N; 13°0'4.66"E

Obec připomínána r. 1239 jako majetek kladrubského kláštera. Ze staré tvrze zachovány části klenutých přízemních a suterénních prostor v býv. panském dvoře. Řada památek lidové architektury, zejména roubené chalupy a zděné špýchary. Na návsi neslohová kaple. Jihovýchodně v lese zvaném Škaniva mohylové pohřebiště.

Zahořany

Litoměřice

49°53'28.1"N; 12°39'24.62"E

50°31'50.05"N; 14°13'8.52"E

Pův. chodská obec prvně zmíněna r. 1365, památková zóna. Na návsi barokní kostelík Nejsvětější Trojice z let 1781–1783, vznikl rozšířením starší kaple. Západně od obce pásmo šachet na těžbu uranové rudy, těžba ukončena r. 1989. Jižně památná Chodovská lípa.

Ves prvně zmíněna r. 1318, nyní část obce Křešice. Čtyřkřídlý barokní zámek z 2. poloviny 17. stol. s nárožní věží. Na návrší jižně od vsi barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1653–1657, na přilehlém hřbitově barokní zvonice a hřbitovní kaple z konce 18. stol. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1726 a sv. Donáta z r. 1748. Dochována dřevěná lidová stavení a empírové domky.

Zadní Zborovice

Strakonice 49°19'52.45"N; 13°50'39.3"E

Ves prvně připomínána r. 1538, nyní část obce Třebohostice. Kostel sv. Ludmily z r. 1935 vznikl přestavbou barokní kaple. Na návsi lípa republiky z r. 1918. Západně na vrchu Zámek stopy keltského hradiště z 5. stol. př. n. l. s valy o výšce 6 m.

Zádveřice

Zlín

Záhoří

Semily 50°36'42.07"N; 15°16'19.67"E

Obec v severním svahu Kozákova prvně uváděna r. 1393. Železný kříž z r. 1850. V místní části Smrčí zřízena galerie se stálou výstavou díla železnobrodského sochaře Miroslava Hrachy (1934), ve vsi zděná zvonice z 1. poloviny 19. stol. a železný kříž z r. 1787.

49°13'32.24"N; 17°48'48.75"E

Ves prvně písemně zmíněna r. 1261 jako majetek vizovického kláštera Smilheim, od r. 1960 část obce Zádveřice-Raková. Dominantní evangelický kostel z let 1860–1869.

Zahájí

Č. Budějovice 49°5'22.08"N; 14°22'14.74"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Kostel Zvěstování Panny Marie raně gotického původu z konce 13. stol. rozšířen v 15. stol., upraven barokně po požáru r. 1742. Renes. fara ze 16. stol. upravena v 19. stol. Při silnici kamenná boží muka ze 16. stol. Lidová selská usedlost z r. 1881. Východně od obce dějiště bitvy mezi Rakušany a Francouzi r. 1742.

Záhoří

Písek 49°20'53.8"N; 14°12'51.51"E

Obec prvně uváděna r. 1307. Zdaleka viditelný, pův. opevněný gotický kostel sv. Michala vybudován r. 1352 ze starší kaple, zničen za třicetileté války, nově postaven r. 1639, u něj výklenková kaple sv. Barbory středověkého původu. Barokní fara z r. 1665. Dochovány statky s klenutou bránou ve stylu lidového baroka. V Dolním Záhoří pseudogotická kaple sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. se zvoničkou, nově vysvěcena r. 2008.

Zahradiště

Žďár n. S. 49°26'24.47"N; 15°56'44.76"E

Záhornice

Nymburk 50°14'47.7"N; 15°17'25.34"E

Obec na Záhornickém potoce prvně zmíněna r. 1225. Pův. gotický kostel sv. Matouše z r. 1357, obnoven v 16. stol. a barokně přestavěn v 18. stol. Empírová zvonice z r. 1840. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1736. Sochy Panny Marie a sv. Václava ze 70. let 19. stol. Dochováno několik lidových zděných a roubených staveb.

Zahořany

Chomutov 50°18'42.69"N; 13°18'33.58"E

Ves prvně uváděna r. 1367, nyní část obce Vilémov. Pův. gotický kostel sv. Jana Evangelisty z 15. stol. barokně přestavěn a rozšířen o věž r. 1754, nyní silně poničen.

650

Osada prvně připomínána r. 1351, nyní část obce Radostín nad Oslavou. V hlubokých lesích v 80. letech 18. stol. po zrušení vrchnostenského dvora vystavěn patrový pozdně barokní lovecký zámek s myslivnou a několika domky, zanedbaná stavba vrácena v restituci.

Zahrádky

Č. Lípa 50°38'3.83"N; 14°31'37.07"E

Obec prvně zmíněna r. 1376. Na jejím okraji zámek renes. původu z let 1547–1550, přestavěn barokně po r. 1770 a empírově ve 20. letech 19. stol. Čtyřkřídlá budova s nárožními věžemi upravená na zařízení Karlovy univerzity zničena požárem v zimě 2003, od té doby v troskách. V obci roubené pavlačové lidové stavby. Jižním směrem vede 300 let stará Valdštejnova lipová alej k bažantnici, na jejím východním okraji zřícenina loveckého letohrádku. Jihovýchodně na místě zaniklé vsi Mnichov osamělý, barokně upravený

www.ceskonamape.cz

kostel sv. Barbory z r. 1550 s barokní zvonicí, dále u silnice barokní socha sv. Starosty z r. 1705.

Zahrady

Děčín 50°55'37.35"N; 14°29'2.8"E

Rekreační ves na rozvodí Severního a Baltského moře, nyní část města Krásná Lípa. Na soukromé zahradě domu č. p. 30 plastická geologická mapa okolí, sestavená z hornin, které se tu vyskytují, unikátní dílo samouka Rudolfa Köglera, od r. 1983 technická památka. Na okraji vsi Žebrácká kaple z r. 1808.

Záchlumí

Tachov 49°47'55.4"N; 12°58'1.97"E

Obec doložena r. 1359, ve středověku železná huť. Na návsi dominantní barokní kostel Panny Marie z let 1699–1701, věž z r. 1838, nyní v dezolátním stavu, cibulová báň věže se zřítila. Historická zástavba obce zničena a nahrazena bytovkami. Na okraji průmyslový provoz. Jihozápadně rekreační Víchovský rybník (19 ha) s kempem.

Zachotín

Pelhřimov 49°27'40.83"N; 15°20'54.99"E

Obec prvně uváděna r. 1379. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie barokně přestavěn r. 1718. Barokní fara z r. 1700. Jižně od obce Horní a Dolní Kladiny, dvojice velkých rybníků oddělených hrází a malebně položených v lukách mezi lesy, rekreační využití.

Zaječí

Břeclav

Zaječov

Beroun 49°46'29.5"N; 13°50'18.52"E

Obec prvně připomínána r. 1591, na jejím okraji osada s augustiniánským klášterem z r. 1263, po získání ostatků sv. Benigny zván Svatá Dobrotivá, založen pány z Valdeka, zničen za husitských válek, obnoven po r. 1496, barokně přestavěn r. 1676. Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, pův. gotická bazilika ze 14. stol. přestavěná barokně po r. 1676, věž z r. 1682. Při jeho severní straně kaple Svaté Dobrotivé z r. 1327, barokní úprava připisována Janu Blažeji Santinimu. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1709. Na návsi kaplička z konce 18. stol. a řada starých stromů. Dochovány stavby lidové architektury.

Zákolany

Kladno 50°11'52.11"N; 14°14'51.63"E

Obec v údolí Zákolanského potoka doložena r. 1282. Rodiště čs. prezidenta Antonína Zápotockého (1884–1957), na návsi jeho pomník. V místní části Kováry kaplička sv. Isidora z r. 1863. Jihovýchodně přírodní památka Kovárské stráně. Jižně památné návrší Budeč, v minulosti hradiště kmene Čechů v místech staršího osídlení, v 9.–10. stol. středisko přemyslovské vzdělanosti, opuštěno ve 13. stol. Zachována rotunda sv. Petra a Pavla z r. 900 s věží z 12. stol., nejstarší dochovaná kamenná stavba v Čechách. V sousedství archeologickým průzkumem odhaleny základy kostelíka Panny Marie, obrysy vyznačeny v terénu. Na hřbitově hrob významného pedagoga Karla Slavoje Amerlinga (1807–1884).

Zákupy

Č. Lípa

48°52'22.15"N; 16°46'3.48"E

50°41'4.28"N; 14°38'56.66"E

Vinařská obec prvně připomínána r. 1222. Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1508 modernizován po požáru r. 1848, upraven v letech 1912–1913, z pův. stavby zachován presbytář. Barokní kaple sv. Floriána z r. 1710. Socha sv. Jana Nepomuckého z 19. stol.

Obec prvně zmíněna r. 1315, městem od 16. stol. Zámek vznikl kolem r. 1541 přestavbou tvrze, barokní úpravou z r. 1680 vybudován rozlehlý objekt se třemi nádvořími, hospodářskými budovami a zahradou. Z majitelů vyniká Orlík Napoleon, syn slavného vojevůdce s formálním titulem vévody zákupského, zemřel v 21 letech a nikdy své sídlo nenavštívil. Od r. 1848 majetek vídeňského dvora a letní sídlo býv. císaře Ferdinanda I. Na náměstí pseudogotická radnice z r. 1867 s nárožním arkýřem, pseudorománská budova býv. kláštera milosrdných sester sv. Karla Boromejského z r. 1865, morový sloup Nejsvětější Trojice z r. 1708 a soukromé muzeum Eduarda Helda s expozicí karnevalového zboží z r. 2008. Jižně od náměstí kostel sv. Fabiána a Šebestiána z let 1550–1562 přestavěný pseudogoticky r. 1863. Ve městě několik roubených domů, kaple sv. Josefa z r. 1698 a na býv. morovém hřbitově barokní kaple sv. Anny z r. 1680. Na severním okraji zdevastovaný objekt barokního kapucínského kláštera z r. 1681.

Zaječice

Chrudim 49°54'31.53"N; 15°52'50.34"E

Obec prvně uváděna r. 1319. Gotická stará tvrz ze 14. stol. zcela zpustla v 17. stol. a počátkem 18. stol. i s hospodářským dvorem změněna na poddanské usedlosti, její zdivo zachováno v patrové budově. Renes. nová tvrz z přelomu 16. a 17. stol. přestavěna koncem 18. stol. na prostý patrový barokní zámek, po r. 1925 na byty a kanceláře. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1737.

Zaječice

Most 50°27'51.05"N; 13°43'1.66"E

Malá ves, nyní část obce Bečov, s pozdně barokní kaplí z doby kolem r. 1780. Severozápadně od vsi pramen zvaný Hořká voda, minerální pramen s nedráždivými projímavými účinky se plní a distribuuje pod názvem Zaječická hořká.

www.ceskonamape.cz

651

Zálší

Tábor 49°13'5.4"N; 14°35'57.81"E

Obec na Soběslavských blatech připomínána v 1. polovině 14. stol., od r. 1995 památková zóna se stavbami lidové architektury blatského typu z 19. stol. s bohatými štíty. V barokním zámku z r. 1724 začleněna kaple sv. Václava z r. 1640, objekt účelově využit. V sousedství barokní kostel Navštívení Panny Marie, postaven současně se zámkem. Památkovou zónou rovněž severněji ležící místní část Klečaty s kaplí Nejsvětější Trojice z 18. stol. na návsi a statky blatského typu.

Zákupy – zámek

Zálesní Lhota

Semily 50°34'3.77"N; 15°34'3.8"E

Protáhlá ves prvně připomínána r. 1403, nyní část obce Studenec. Novogotický kostel sv. Jana Nepomuckého z 19. stol. Rodiště hudebního skladatele Jiřího Šlitra (1924–1969), pamětní deska.

Zálezlice

Mělník 50°18'20.28"N; 14°26'26.4"E

Obec v polabské nížině doložena kolem r. 1300. Uprostřed na návrší pozdně barokní kostel sv. Mikuláše z 2. poloviny 18. stol. s cennou výzdobou. Při cestě do Kozárovic boží muka. V domě č. p. 12 žil básník Vítězslav Hálek, pamětní deska. Obec těžce poškozena povodní r. 2002.

Zálezly

Prachatice 49°6'27.38"N; 13°53'42.41"E

Obec doložena r. 1370. Zbytky renes. tvrze dochovány ve dvou stavbách. Kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1852. Budova školy z r. 1872 podle plánů Josefa Zítka. Jihozápadně vrch Věnec (765 m n. m.), na vrcholu impozantní pravěké a halštatské hradiště ze 7.–1. stol. př. n. l., pevnost složena z akropole a dvojice předhradí o rozloze 8 ha, archeologická rezervace. Na jižním úpatí kamenný Královácký mezník ze 17. stol.

Zaloňov

Náchod 50°22'26.12"N; 15°53'17.4"E

Obec prvně zmíněna r. 1361. Pův. gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. stol. zanikl za husitských válek, nově postaven barokně r. 1725, na jeho místě nyní novogotická stavba z doby po r. 1893.

Zálší

Ústí n. O. 49°57'40.52"N; 16°14'37.36"E

Zemědělská obec prvně zmíněna r. 1292 jako majetek zbraslavského kláštera, později součást brandýského a nakonec litomyšlského panství. V obci zachovány pův. statky a chalupy. Na západním okraji dva chovné rybníky, Velkozálešský o rozloze 56 ha, pod hrází menšího Lačnova o samotě mlýn Betlém z doby kolem r. 1760 s pův. vybavením, technická památka. 652

Zálší

Zalužany

Příbram 49°32'31.1"N; 14°5'10.36"E

Obec prvně připomínána r. 1291. Zámek renes. původu upraven koncem 18. stol. rokokově, mohutná stavba s mělkými rizality a věžičkami upravována ještě v 19. stol., obklopen anglickým parkem, v restituci vrácen pův. majitelům, od července 2009 přístupný veřejnosti. Nad zámkem zbytek židovského hřbitova z r. 1740. Novogotický kostel sv. Karla Boromejského z let 1872–1874, před ním sochy sv. Anny a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol. Hřbitovní kaple Povýšení sv. Kříže z 19. stol. Dochovány stavby lidové architektury.

Zámrsk

Ústí n. O. 49°59'12.04"N; 16°7'48.55"E

Obec prvně doložena r. 1349. Tvrz ze 16. stol. přestavěna počátkem 17. stol. na renes. zámek, restaurován po požáru z r. 1924, objektu dominují třípatrové polygonální věže s mansardovými střechami, účelově využit. Rokokový kostel sv. Martina z let 1781–1782, při něm zděná hranolová zvonice z téže doby s vysokou cibulovou bání, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 a fara z poloviny 19. stol.

Zápy

Praha-východ 50°9'51.71"N; 14°40'53.69"E

Starobylá ves prvně připomínána r. 1052, historický status městyse z r. 1543 obnoven r. 2006. Dochovány statky z doby kolem r. 1800 s branami. Na návrší barokní kostel sv. Jakuba Většího z 2. poloviny 18. stol. s márnicí, vybudován podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera, obehnán barokní ohradní zdí s hřbitovní branou. Hranolová gotickorenes. zvonice ze 16. stol. Zbytek pozdně gotického dvorce se vstupní branou. Rodiště pobělohorského exulanta Pavla Stránského ze Zápské Stránky (1583–1657), vědce a spiso-

www.ceskonamape.cz

vatele, autora spisku O státě českém. V místní části Ostrov v minulosti lázně pro léčbu ženských chorob, v březové aleji sirnatoželezitý pramen. V jedné ze zahrad u rybníka zbytek gotické bašty, pozůstatek tvrze ze 14. stol.

Zásada

Jablonec n. N. 50°41'51.56"N; 15°16'12.54"E

Obec prvně doložena r. 1356, v minulosti sklářská výroba, povýšena na městys r. 2006. Barokní kaple sv. Prokopa z let 1748–1749 s cennou vnitřní výzdobou. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1823.

Zásmuky

Kolín

Objekt býv. fary a školy z 19. stol. upraven na hotel. Severovýchodně malé tvrziště z 13. stol. se znatelnými valy.

Zátor

Bruntál 50°2'39.68"N; 17°35'12.54"E

Obec připomínána r. 1270 jako majetek velehradského kláštera, zpustla za česko-uherských válek, obnovena v 16. stol., vzhledem k poloze na řece Opavě často postihována povodněmi. Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1753–1755 opravován v letech 1826 a 1841, kolem ohradní zeď s brankou a čtyřmi kaplemi z 19. stol. Poblíž železniční zastávky v altánku vývěr železité kyselky. Severozápadně poblíž značené cesty nad potokem zřícenina hradu Zátor, prvně doložen r. 1342, zničen uherským vojskem r. 1474, dochovány malé zbytky zdí a hradeb.

49°57'18.25"N; 15°2'5.83"E

Obec připomínána r. 1285, status města z r. 1542 obnoven r. 1992. Nedaleko náměstí čtyřkřídlý zámek s dominantní štíhlou hranolovou věží, vznikl v 18. stol. přestavbou tvrze, v 19. stol. upraven klasicistně, v restituci vrácen rodu Šternberků, částečně užíván jako výstavní a koncertní prostor. V parku několik staveb zahradní architektury. Novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1900–1903 nahradil starou románskou stavbu kromě věže zbořenou r. 1848, pod ním klasicistní kaple z let 1816–1817. Barokní děkanství z r. 1752. Barokní mariánský sloup z r. 1700, kašna z let 1754–1758, barokní sochy sv. Prokopa a Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Na náměstí barokní hostinec z doby kolem r. 1700. Na okraji města barokní klášter františkánů z let 1692–1694 s kostelem Stigmatizace sv. Františka, komplex nyní účelově využit. Pod městem velká obora. Rodiště obrozeneckého básníka Matěje Miloty Zdirada Poláka (1788–1856) a hudebního skladatele a kapelníka Františka Kmocha (1848–1912). Za městem kaple Narození Panny Marie V lipách, pův. barokní z r. 1681, novogoticky přestavěna r. 1873, ke kapli památná dvouřadá lipová alej.

Zašová

Vsetín 49°28'12.47"N; 18°2'31.86"E

Podbeskydská obec prvně doložena r. 1370, tradiční výroba valašských malovaných talířů. Dominantní barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie z let 1714–1725 se dvěma monumentálními věžemi z r. 1768. Přilehlý klášter trinitářů z let 1725–1728 zrušen r. 1783, od r. 1901 objekt využíván k ústavní péči. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. a kamenný kříž z r. 1805. Severně od kostela v lesním zákoutí u pramene výborné vody poutní areál Stračka s kaplí, křížem a mariánskou jeskyňkou, založen v 18. stol., doplněn v 19. stol., opraven v letech 1999–2003. Pomník prezidenta T. G. Masaryka z r. 1998 na místě pův. zničeného. Obec rodištěm geofyzika Aloise Zátopka (1907–1985) a spisovatele Františka Stavinohy (1928–2003). Jižně v místní části Veselá připojené r. 1985 farní kostel sv. Martina z r. 1821.

Zátoň

Závada

Opava 49°57'15.25"N; 18°9'56.05"E

Příhraniční obec prvně doložena r. 1349. Novodobá kaple sv. Urbana. V Panském lese okrouhlé tvrziště s dvěma mohutnými příkopy a valem, patrně pozůstatek hrádku ze 14.–15. stol., místo upraveno r. 1999.

Závišice

N. Jičín 49°36'39.88"N; 18°6'10.97"E

Obec prvně připomínána r. 1354. Gotická tvrz ze 14. stol. zanikla po r. 1516 ve stavbách panského dvora, zachovány zbytky zdiva. Kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1935. Památná lípa, bludné balvany.

Závišín

Strakonice 49°29'5.36"N; 13°52'5.63"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část obce Bělčice. Jižně při Závišínském potoce sejpy po rýžování zlata v délce 4 km. Jihovýchodně na Hliněném vrchu staroslovanské mohyly a pověstmi opředený balvan Mužík.

Zavlekov

Klatovy 49°20'14.79"N; 13°29'17.36"E

Obec prvně doložena r. 1334. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice barokně upraven r. 1773, v interiéru pozdně gotické plastiky. Na návrší nad obcí zřícenina tvrze ze 14. stol., pustá r. 1544, romantické úpravy r. 1856. Zachována část věžovitého paláce s okrouhlou nárožní baštou. U silnice býv. panská sýpka ze 16. stol. Památné lípy.

Č. Krumlov 48°43'32.76"N; 14°20'19.14"E

Osada doložena již v 11. stol., nyní část obce Větřní. V letech 1310–1491 malý klášter ostrovských benediktinů, dochován osaměle na starších základech stojící pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele z let 1491–1512 s historickými varhanami. Zavlekov – zřícenina tvrze www.ceskonamape.cz

653

Zbečno

Rakovník 50°2'27.2"N; 13°55'15.21"E

Prastará obec uváděna již r. 1003. Pův. přemyslovský lovčí hrádek, u něhož byl r. 1100 na lovu zavražděn kníže Břetislav II., na místě vraždy kaplička. Kostel sv. Martina románského původu přestavěn barokně v letech 1691–1717, věž přistavěna r. 1831.

opravován v letech 1883 a 1921. Na náměstí Muzeum Josefa Václava Sládka z r. 1952 na místě básníkova rodného domku, v témže objektu Městské muzeum z r. 1933. Kromě básníka Sládka (1845–1912) se tu narodil spisovatel Jiří Mucha (1915–1991) a v místní části Švabín básník a diplomat Josef Palivec (1886–1975), švagr Karla Čapka. Severně místní část Jablečno, od r. 1995 památková zóna lidové architektury.

Zbečno – Hamousův statek

Barokní fara z r. 1707. Dochován cenný roubený špýcharový dům z r. 1760, známý jako Hamousův statek nebo též rychta s muzejní expozicí. Masarykův most přes Berounku z r. 1925. Okolí rekreačního charakteru s tábořišti a chatovými osadami. Na potoku Klíčavě nad obcí vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Zbenice

Příbram

Obec prvně zmíněna r. 1293. Čtyřkřídlý pozdně renes. zámek z r. 1626 poškozen požárem r. 1982, nyní využíván pro kulturní akce a restaurátorskou dílnu.

Jablonec n. N.

Hrad, dříve zvaný jen Zbiroh, založen na vysokém ostrohu nad Jizerou v 1. polovině 14. stol. pány z Vartemberka jako součást panství Hrubý Rohozec. Po husitských válkách sídlo loupeživých rot, proto r. 1442 dobyt a zbořen. Dochovány zbytky zdí a sklepení. Zřícenina přístupná po značené cestě ze stejnojmenné podhradní osady připomínané r. 1388, nyní rekreační části obce Koberovy.

Rokycany 49°51'33.16"N; 13°46'13.78"E

Šlechtické sídlo Sulislaviců na výrazné skále připomínáno r. 1230, po 50 letech Drslavici přestavěno na gotický hrad s opevněním a 20 m vysokou věží. Za Lobkowiczů v 16. stol. upraven na renes. zámek, nynější novorenes. podobu mu dal v letech 1869–1870 pruský podnikatel Bethel Henry Stroussberg, který měl v úmyslu ze Zbirožska vybudovat průmyslové centrum, zvané český Manchester. Po bankrotu r. 1875 zámek i ostatní objekty vyrabovány věřiteli, dalšími majiteli do 2. světové války se stali Colloredo-Mannsfeldové. V letech 1912–1928 zde vytvořil Alfons Mucha cyklus obřích pláten Slovanská epopej. Po 2. světové válce zámek utajovaným vojenským objektem, od r. 2004 soukromým majetkem zpřístupněným veřejnosti. Z pův. hradu dochována hláska, gotická kaple ze 14. stol. a studna se 164 m nejhlubší v Evropě. Kolem anglický park. Podhradní obec doložena r. 1350, na město povýšena r. 1897. V minulosti v okolí zpracování železa. Ve městě několik chráněných domů z 18.–19. stol. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše z r. 1364 přestavěn barokně r. 1716, 654

Zbirohy

50°37'25.13"N; 15°11'37.73"E 49°35'32.16"N; 14°5'27.2"E

Zbiroh

Zbiroh – zámecké nádvoří

Zborovice

Kroměříž 49°15'1.94"N; 17°17'1.4"E

Obec prvně doložena r. 1276. Farní kostel sv. Bartoloměje v barokní podobě ze 17. stol., přestavěn po požáru r. 1846. U něj barokní sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z 18. stol. Barokní zámek z doby kolem r. 1720, při něm novorenes. vila z let 1890–1891 tehdejších majitelů místního cukrovaru a novorenes. rodinné mauzoleum. Zámek i vila účelově využity.

Zborovy

Klatovy 49°22'53.14"N; 13°30'54.66"E

Obec připomínána až r. 1384, starší původ prokazuje románský hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, rotunda s protáhlou apsidou z období kolem r. 1200, barokně upravovaná v 17. a 18. stol. Severovýchodně od obce na vrchu Hrádek slovanské hradiště z 10. stol. s kamennými valy.

www.ceskonamape.cz

Zbořený Kostelec

Benešov 49°51'13.16"N; 14°35'29.01"E

Gotický hrad založen na ostrohu nad ústím Kamenického potoka do Sázavy počátkem 14. stol., pův. zván Kostelec nad Sázavou, jako majetek odbojných Šternberků r. 1467 dobyt a rozbořen Jiřím z Poděbrad, od té doby současný název. Dochovány zbytky brány, vysoké zdivo paláce a okrouhlé věže a také stopy obléhacího tábora. Přístup od Týnce nad Sázavou nebo podle řeky od Nespek.

Zboží

Havl. Brod 49°43'8.66"N; 15°27'21.97"E

Ves prvně zmíněna r. 1307, nyní část města Habry. Na návsi hodnotný patrový barokní zámek z let 1700–1712 s kaplí sv. Matouše přistavěnou r. 1723, objekt účelově využit. V přilehlém anglickém parku rybník a vyhlídkový gloriet.

Zbraslav

Brno-venkov 49°13'18.03"N; 16°17'40.6"E

Obec obklopená lesy prvně uváděna r. 1222. Gotický kostel sv. Jiljí přestavěn ve 20. stol., v kostelní zdi zasazena náhrobní deska připomínající zde pohřbené zapadlé vlastence. Fara v barokní podobě z r. 1753. Socha sv. Vendelína z r. 1781. Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. odcizena r. 2003. U býv. hájovny pískovcový kříž z r. 1769. V lese u obce smírčí kříž z r. 1596. Jihovýchodně na ostrohu Hradisko pozůstatky hradu z 13. stol., zachovány příkopy, valy a nepatrné zbytky základového zdiva.

Zbraslavice

K. Hora

Zbudov – Kubatův pomník

Zbůch

Plzeň-sever 49°40'40.07"N; 13°13'16.81"E

Obec doložena r. 1253 v majetku chotěšovského kláštera, od začátku 20. stol. hornická. Těžbu uhlí ukončenou r. 1978 připomíná zdaleka viditelná vysoká odvalová halda. Na návsi zděná kaple z doby po r. 1850. Jihovýchodně v lese Dubovci mohylové pohřebiště.

49°48'42.46"N; 15°11'3.25"E

Obec prvně zmíněna r. 1260. Na západním okraji na ostrohu zřícenina mohutné tvrze ze 14. stol., zničena požárem r. 1809, zachovány zbytky zdí a hradeb. V sousedství blíže ke kostelu vybudován v 18. stol. patrový zámeček jako náhrada za nevyhovující tvrz, nyní zrenovován. Románský kostel sv. Vavřince z 12. stol., později rozšířen a přestavěn goticky, věž ze 16. stol. zvýšena při barokních úpravách r. 1767, v podvěží raně gotický portál z doby kolem r. 1300. Barokní sochy Immaculaty z r. 1767 a sv. Jana Nepomuckého z r. 1723. Severně od obce neudržovaný židovský hřbitov a Starý rybník s chatovou oblastí, východně sportovní letiště.

Zbudov

Zbuzany

Praha-západ 50°1'26.76"N; 14°17'7.18"E

Obec prvně zmíněna r. 1395. Zajímavost představují kameny menhir a stéla, v menhiru vytesán nilský kříž, znak egyptských faraónů, unikátní světová megalitická a od r. 1999 kulturní památka. Stéla nově vztyčena r. 2000 u kapličky sv. Alžběty, pův. stávala údajně v druidské svatyni objevené v 19. stol. při přestavbě domu, na západní straně má srdce o průměru 15 cm. Každý z kamenů váží asi půl tuny. V tzv. Zbuzanském dvoře Automuzeum Praga, třetí největší soukromá sbírka tohoto druhu na světě. V sousedství dvora anglický park z r. 1848.

Č. Budějovice 49°5'34.56"N; 14°18'47.01"E

Ves prvně zmiňována ve 13. stol., nyní část obce Dívčice, centrum tzv. Zbudovských blat, od r. 1990 památková zóna. Dochováno několik statků blatského typu z 19. stol. Místní rychtář Jakub Kubata v čele blatských sedláků jako vůdce vzpoury ve sporu s vrchností popraven r. 1581, na místě popravy jihovýchodně od vsi u železniční trati jeho pomník z r. 1904. Jižně u Soudného potoka dva patrně hraniční kameny.

Zbynice

Klatovy 49°17'13.33"N; 13°30'7.76"E

Ves prvně doložena již r. 1169, nyní část obce Hrádek. Raně gotický kostel Zvěstování Panny Marie z 13. stol. upravovaný pozdně goticky a barokně. Jihozápadně na kopci Zbyná terasa s valem, pozůstatek slovanského hradiště z 10. stol.

Zbyslav

K. Hora 49°56'34.25"N; 15°28'20.32"E

Ves prvně připomínána r. 1131, nyní část obce Vrdy. Pův. pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice s dvouvěžovým průčelím barokně upraven r. 1692, současná podoba z r. 1836, dvouramenné přístupové schodiště zdobeno www.ceskonamape.cz

655

sochami světců a andělů z 18. stol. U něj barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Novorenes. škola z r. 1880, ve školní zahradě zbytky zdiva a sklepy středověké tvrze ze 14. stol., zanikla po r. 1695. Dochovány stavby lidové architektury. Ve vsi unikátní přírodní památka Zbyslavská mozaika, tvořena vápníkovými slepenci na příbojem ohlazených rulových skalách, v nich řada zkamenělin.

Zbýšov

K. Hora 49°48'40.55"N; 15°21'10.7"E

Obec prvně připomínána r. 1150 v majetku sázavského kláštera. Novorománský kostel Narození sv. Jana Křtitele z r. 1884. Na východním okraji obce rekreační Zbýšovský rybník s kempem.

kého s andílky z r. 1733. Muzeum českého venkova, pobočka Národního zemědělského muzea, přestěhováno r. 2003 do Čáslavi. Jižně od obce v lesích mohutné skalní bloky zvané Obří postele, turistická zajímavost.

Zdemyslice

Plzeň-jih 49°36'23.44"N; 13°31'17.45"E

Obec doložena r. 1115 jako majetek kladrubského kláštera. Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně a r. 1833 pseudogoticky rozšířen o štít s věží. Empírový kamenný most přes Úslavu. V okolí rozlehlé chatové oblasti. Jihovýchodně nad řekou hradiště Polánka, sídliště z doby kamenné.

Zderaz

Chrudim 49°49'39.9"N; 16°5'57.79"E

Zbýšov

Brno-venkov 49°9'30.82"N; 16°20'49.31"E

Obec prvně zmíněna r. 1280 v majetku oslavanského kláštera, na město povýšena r. 1965. Od 20. let 19. stol. těžba černého uhlí, r. 1969 zahájen provoz moderního dolu Jindřich II., nejhlubšího ve střední Evropě, těžba ukončena počátkem 90. let 20. stol., věž dolu Simson chráněna jako technická památka, v areálu býv. dolu Jindřich Muzeum průmyslových železnic. Novorománský kostel sv. Martina z let 1893–1894.

Zbytiny

Prachatice 48°56'33.54"N; 13°58'40.17"E

Obec poprvé uváděna r. 1388. Pův. gotický kostel sv. Víta ze 14. stol., nově barokně postaven po požáru r. 1738. Památky lidové architektury, statky s pěknými vjezdy, fara ve starém horském dvorci. Jihozápadně od obce na místě středověké poustevny osamoceně stojící barokní kostel sv. Máří Magdalény z let 1752–1754, obnoven r. 1993.

Zdebořice

Klatovy 49°21'53.33"N; 13°24'51.63"E

Ves prvně doložena r. 1378, nyní část města Plánice. Gotický kostel sv. Jiljí ze 14. stol. obnoven barokně r. 1688 a znovu po požáru r. 1754. Poblíž památná lípa.

Zděchov

Pardubice 50°0'49.25"N; 15°28'8.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Na místě renes. tvrze čtyřkřídlý dvoupatrový barokní zámek z 18. stol., empírově upraven r. 1803, v letech 1953–1990 čs. a sovětská kasárna, kolem přírodní park z r. 1819. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1716 s hodnotným oltářem, fara z 1. poloviny 19. stol. Mariánský sloup z počátku 18. stol., barokní socha sv. Jana Nepomuc-

Ml. Boleslav 50°18'41.31"N; 14°48'51.29"E

Obec prvně doložena r. 1189. Gotický kostel Všech svatých z doby kolem r. 1380 upraven r. 1903, v interiéru dochovány fragmenty gotických nástěnných maleb ze 14. stol. Severně od obce prehistorické naleziště.

Zdiby

Praha-východ 50°10'2.2"N; 14°26'50.29"E

Obec prvně připomínána r. 1266. Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z r. 1734 upravován v 19. stol. Patrový pozdně barokní zámek z konce 18. stol., pro zchátralost r. 1989 určen k demolici, po restituci v dlouhodobé rekonstrukci, u něj malé zbytky parku. V místní části Přemyšlení na pozůstatcích býv. tvrze z r. 1416 zámeček z 1. poloviny 19. stol., přestavbami ztratil charakter zámku. V místní části Brnky v místě pův. tvrze zámek ze 17. stol. v havarijním stavu.

Zdice 49°15'43.12"N; 18°4'39.07"E

656

Zdětín

Vsetín

Obec prvně uváděna r. 1644. Klasicistní kostel Proměnění Páně z r. 1778, před ním kamenný kříž a památné lípy. Zachovány stavby lidové architektury. V okolí lyžařské terény a motokrosový areál.

Zdechovice

Obec staršího založení uváděna až r. 1563. Dochovány stavby lidové architektury. Raritu představují sklepy v pískovcových skalách, tesány od třicetileté války, některé užívány též jako obydlí až do r. 1932. Dochováno 27 sklepů, jedno skalní obydlí po rekonstrukci zpřístupněno r. 2003. V obci tzv. Zderazský domeček s muzejní expozicí. Kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1864.

Beroun 49°54'44.03"N; 13°58'36.84"E

Obec založena kolem r. 1039, na městys povýšena r. 1872, od r. 1994 městem, od 14. stol. v okolí těžba železné rudy, nyní významná železniční křižovatka. Pův. gotický kostel Narození Panny Marie ze 14. stol. barokně přestavěn v letech 1747–1749. Na pozdně barokní faře z r. 1810 pamětní deska vlasteneckého kněze a hudebního skladatele Josefa Vorla (1801–1874). Proti kostelu barokní býv. zájezdní hospoda a pošta, pův. středověký dům, místo setkání českých pánů po Žižkově smrti r. 1424, nyní radnice. Unikátní budova kina v kubistickém slohu. V býv. výtopně od r. 2006 muzeum železniční a silniční historické techniky, v býv. kasárnách vojenské muzeum. Rodiště kronikáře Kosmy (kolem 1045–1125) a Václava Jana Rosy (asi 1620–1689), právníka a autora českého slovníku.

www.ceskonamape.cz

Zdoňov

Náchod 50°37'55.78"N; 16°8'19.83"E

Ves prvně uváděna r. 1289, nyní část města Teplice nad Metují. Dochovány lidové empírové usedlosti z 19. stol. Kostel Nejsvětější Trojice gotického původu ze 14. stol. nyní v renes. podobě z doby kolem r. 1600. Kamenný pranýř z r. 1668. Sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1723 a Immaculaty z r. 1743. Na pastvině smírčí kříž. Jihozápadně na Křížovém vrchu miniaturní skalní město a zřícenina barokního poutního kostela Panny Marie z r. 1667, zrušen Josefem II. r. 1786. Ve skalních stěnách poškozené reliéfy křížové cesty ze 17. stol. Východně na hraniční Bukové hoře (638 m n. m.) Kříž smíření z r. 2002, připomíná zastřelení 23 německých obyvatel v červnu 1945.

Zdice – radnice

Zdíkov

Prachatice 49°4'57.89"N; 13°41'44.72"E

Obec prvně zmíněna r. 1318. Pův. renes. tvrz v letech 1865–1868 rozšířena a upravena na zámeček. Kostel sv. Ludmily z r. 1922. V obci se narodili světově proslulý geolog Jan Woldřich (1834–1906) a Karel Polata (1915–1974), dirigent šumavské kapely.

Zdíkovec

Prachatice

Zdounky

Kroměříž 49°13'41.68"N; 17°19'3.86"E

Obec na úpatí Chřibů prvně připomínána r. 1298. Renes. tvrz z poloviny 16. stol. přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, v 19. stol. modernizován, nyní účelově využit. Pův. gotický kostel Nejsvětější Trojice ze 14. stol. doplněn o renes. věž r. 1570, barokně rozšířen v letech 1745–1749, moderní loď přistavěna v letech 1934–1936, ve stěnách cenné renes. náhrobníky. Při silnici pomníček obětem nacistů z dubna 1945.

49°5'48.93"N; 13°41'25.49"E

Ves prvně zmiňována r. 1318, nyní část obce Zdíkov. Pův. románský kostel sv. Petra a Pavla z 13. stol. novogoticky přestavěn v letech 1896–1899. Dochovány stavby lidové architektury.

Zdislava

Liberec

Zduchovice

Příbram 49°38'22.83"N; 14°12'38.37"E

Obec prvně zmíněna již r. 1045. Ve východní části v areálu rozlehlého dvora zámek ze 17. stol. přestavěný z pův. tvrze, v 18. stol. rozšířen o kapli sv. Norberta. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1735. V obci jezdecký areál.

50°45'49.18"N; 14°52'35.7"E

Obec poprvé zmíněna r. 1364 pod názvem Schönbach, od r. 1946 český název podle Zdislavy z Lemberka, od r. 1995 české světice. Na hřbitově barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1726 s dřevěným malovaným stropem, u vchodu na hřbitov pozdně barokní márnice z 2. poloviny 18. stol. Na návsi mariánský sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Zdislavice

Benešov 49°41'10.31"N; 14°58'33.28"E

Obec prvně zmiňována r. 1352, historický status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2006. Dvě tvrze ze 14. a 16. stol. zanikly v nové zástavbě beze stop. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1701 na místě gotické stavby ze 14. stol., přestavěn v letech 1839–1842, věž z r. 1898. U něj barokní kostnice z r. 1772, upravena v letech 1810–1812. Fara z r. 1787 rozšířena r. 1867.

Zduchovice – zámek

Zelená hora Zdobnice

Rychnov n. Kn. 50°14'18.79"N; 16°24'33.91"E

Rozptýlená obec nad stejnojmennou říčkou prvně připomínána r. 1651, pův. zvána Velká Zdobnice. Na hřbitově klasicistní kostel Krista Dobrého pastýře z let 1788–1789. Přes Zdobnici cenný, pozdně barokní most se sochami z přelomu 18. a 19. stol. Lidové roubené chalupy. Rekreační centrum, v okolí lyžařské terény.

Cheb 50°4'10.01"N; 12°18'29.21"E

Zelená hora (637 m n. m.) je výrazný vrch nad jižním břehem vodní nádrže Skalka, na vrcholu 18 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1909, pův. zvaná Bismarckova věž, po rekonstrukci od r. 2005 opět volně přístupná. V jejím sousedství v lese televizní věž. Na východním úpatí u zaniklé vsi Horní Pelhřimov zřícenina poutního kostela sv. Anny na místě kaple z r. 1518.

www.ceskonamape.cz

657

Zelená Hora

Plzeň-jih

Zhoř

Pelhřimov

49°29'47.54"N; 13°34'51.76"E

49°29'41.77"N; 14°56'27.27"E

Na osamělém kopci zvaném Zelená hora vzniklo r. 1419 husitské opevnění, na jehož místě byl ještě před r. 1450 postaven pozdně gotický hrad. V letech 1670–1695 ho Šternberkové přestavěli na barokní zámek, který se v zásadě dochoval dodnes. Proslul r. 1817 jako místo nálezu falza staročeského rukopisu zvaného Libušin soud nebo též Rukopis zelenohorský, v novější době jako dějiště románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni. Po 2. světové válce sloužil jako kasárna, poté v majetku obce Klášter, nyní upravován na soukromý hotel. Jeho součástí bylo renes. purkrabství, stáje z 18. stol. a mohutná třípatrová barokní sýpka. Nad těmito objekty se dochovaly zbytky pozdně gotické předsunuté válcové bašty. V sousedství zámku stojí na místě památného kamene sv. Vojtěcha od 13. stol. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, v barokní podobě od r. 1686.

Malá ves prvně připomínána r. 1369, nyní část města Pacov, památková zóna. Dochována chráněná usedlost z 19. stol. Na hřbitově pův. hrazený kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu ze 14. stol., barokně přestavěn v 17. stol. Hranolová zděná zvonice. Pozdně barokní fara z 18. stol. Ve vsi narozen Saša Machov (1903–1951), vlastním jménem František Maťha, proslulý choreograf.

Zelená Lhota

Klatovy 49°14'33.6"N; 13°10'25"E

Rekreační ves poprvé uváděna r. 1543, nyní část města Nýrsko. Na návrší barokní kostel sv. Volfganga z 18. stol. na místě kaple z konce 17. stol. Ve vsi dřevěné šumavské chalupy.

Zelený Háj

Cheb 50°9'13.99"N; 12°18'19.32"E

Osada poprvé zmíněna r. 1309, nyní část obce Vojtanov. Před hrázděným stavením stojí zchátralý vysoký dřevěný kříž, jeden z posledních tzv. Chebských křížů. U cesty do Hazlova obnovená boží muka z r. 1882.

Zeměchy

Mělník

Zhoř

Jihlava 49°26'34.85"N; 15°46'15.45"E

Obec založena při kolonizaci ve 13. stol., písemně doložena r. 1393. Románsko-gotický kostel sv. Markéty z doby založení obce. Barokní sýpka z konce 18. stol., druhá o něco starší přenesena do skanzenu na Veselém Kopci.

Zibohlavy

Kolín 50°0'7.52"N; 15°9'30.72"E

Ves na Pekelském potoce prvně zmiňována r. 1358, nyní část města Kolín. Býv. tvrz z 15. stol. upravena v 19. stol. na pseudogotický hospodářský dvůr, opraven r. 2003. Pseudorománský kostel sv. Martina z r. 1875 vznikl na místě románské stavby, věž z r. 1771, z téže doby i barokní márnice. Statek s lidovou branou z r. 1829.

Zlámanka

Kroměříž 49°14'12.99"N; 17°22'39.96"E

Osada prvně připomínána r. 1561, nyní část města Kroměříž. Kostel sv. Jiří renes. původu z konce 16. stol. přestavěn do současné podoby počátkem 19. stol.

50°13'47.88"N; 14°16'5.31"E

Ves prvně doložena r. 1238, nyní část města Kralupy nad Vltavou, od 15. stol. v okolí velké rybniční hospodářství, jeho zbytky dosud zachovány. Na hřbitově hodnotný barokní kostel sv. Jana Křtitele z r. 1723 na místě starší gotické stavby s oddělenou zděnou zvonicí. Na jižním okraji unikátní geologický výtvor zvaný Sprašová rokle, erozí vytvořený zářez ve čtvrtohorních sprašových vrstvách hluboký až 16 metrů. Chráněn teplomilný hmyz a stepní rostliny, světlé a tmavé pruhy půdy v kolmých stěnách rokle dokládají střídání dob ledových a meziledových během asi 200 000 let, přírodní památka od r. 1986.

Zlatá Koruna

Č. Krumlov 48°51'14.26"N; 14°22'17.05"E

Obec nazvaná podle pův. gotického cisterciáckého kláštera, založen nad meandrem Vltavy Přemyslem Otakarem II. r. 1263 a pův. nazván Klášter Svaté Trnové Koruny. Součást klášterního komplexu tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1300, k němu přiléhá gotický konvent s křížovou chodbou a rajským dvorem, opatství z doby kolem r. 1500. Barokně upravený areál obehnán ohradní zdí s brankami. Klášter zrušen Josefem II. r. 1785, poté využíván jako továrna, rekonstruován v letech 1909–1938 a zpřístupněn veřejnosti. Na nádvoří památná lípa Kapucínka. V obci býv. laický kostel sv. Markéty z let 1330–1340, po zrušení r. 1785 upraven na sirkárnu a r. 1902 na byty. Dochován býv. pozdně gotický hostinec se stupňovitými štíty a zbrojnice se strmou střechou.

Zlatá Olešnice

Jablonec n. N. 50°42'21.43"N; 15°21'14.91"E

Zeměchy – sprašová rokle 658

Obec prvně doložena r. 1374, od r. 1398 název podle rýžování zlata provozovaného do 17. stol. Pozdně barokní kostel sv. Martina z r. 1776 se zvonem z r. 1554. Pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého z konce 18. stol. a Piety z r. 1828. Jižně v místní části Stanový dochováno roubené stavení, rodný domek spisovatele Antala Staška (1843–1931). www.ceskonamape.cz

Zlatá stoka

Jindř. Hradec 48°56'49.59"N; 14°52'52.52"E

Umělý vodní tok mezi Třeboní a Veselím nad Lužnicí, zvaný Zlatá stoka, vybudován v letech 1506–1520 rybníkářem Štěpánkem Netolickým. Unikátní vodní dílo má tok dlouhý 48 km, koryto široké 2-4 m a hluboké 1-1,5 m. Vychází z Lužnice u jezu Pilař, napájí soustavy velkých rybníků a do řeky se vrací pod Horusickým rybníkem jižně od Veselí nad Lužnicí.

Zlaté Hory

Jeseník 50°15'36.26"N; 17°23'41.7"E

Pohraniční město připomínáno r. 1263, do r. 1948 název Cukmantl (Zuckmantel), založeno německými horníky místních zlatých dolů, od r. 1306 královské horní město. Největší rozvoj dolování v 16. stol., po úpadku dolů rozvoj tkalcovství. V 17. stol. centrum čarodějnických procesů, za nich popraveno asi 85 osob. Střed města vyhlášen památkovou zónou. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, nyní impozantní barokní stavba z let 1699–1702, v současné podobě od požáru r. 1833. Na severním okraji města špitální kostel sv. Kříže z r. 1764 ve stylu slezského baroka. Na úpatí Biskupské kupy kostel sv. Rocha z r. 1666, upraven po požáru r. 1757. Býv. renes. radnice obnovena kolem r. 1800, budova staré pošty z r. 1698. Městské hornické muzeum. Na náměstí socha sv. Josefa z r. 1731. Na severním svahu Příčného vrchu lyžařský areál se sedačkovou lanovkou z r. 2006. Východiště na Biskupskou kupu, ke zříceninám hradů Edelštejn a Leuchtenštejn, na Příčný vrch a do Údolí ztracených štol – viz samostatná hesla.

Zlatníky-Hodkovice

Praha-západ 49°58'15.54"N; 14°28'54.43"E

Obec vzniklá spojením dvou pův. samostatných částí. V části Hodkovice prvně připomínané r. 1314 při poplužním dvoře novodobě upravený barokní zámeček. V části Zlatníky doložené r. 1300 novorománský kostel sv. Petra a Pavla z r. 1857 na místě starší stavby, z níž zachováno přízemí věže.

Zlatý Chlum

pomník z r. 1906 připomínající padlé vojáky v prusko-rakouské válce r. 1757.

Zlín

Zlín 49°13'36.32"N; 17°40'17.22"E

Pův. valašská osada prvně zmíněna r. 1322, na město povýšena r. 1397, r. 1894 založena obuvnická firma Tomáše Bati, po vzniku Československa funkcionalistická výstavba moderního města a desetinásobný vzrůst počtu obyvatel, v letech 1949–1989 zváno Gottwaldov, od r. 2002 krajské město Zlínského kraje. Čtyřkřídlý zámek postaven na místě středověké tvrze v letech 1578–1580, přestavěn barokně r. 1777 a upraven počátkem 20. stol., od r. 1958 sídlo Muzea jihovýchodní Moravy, v něm expozice z cest inženýrů Hanzelky a Zikmunda po pěti světadílech a historie zlínského filmového studia. Pův. gotický kostel sv. Filipa a Jakuba přestavěn v letech 1800–1830, interiér upraven v letech 1969–1970. Z moderní výstavby, převážně podle plánů architektů Gahury a Karfíka, vyniká nová radnice z r. 1923, rozšířena v letech 1936–1937, před ní barokní sochy sv. Floriána a Donáta z 18. stol. Správní budova zvaná zlínský mrakodrap nebo jedenadvacítka z r. 1938 se zcela ojedinělou technickou pozoruhodností, výtahem s kanceláří šéfa firmy o rozměrech 6 × 6 m vybavenou klimatizací a umyvadlem. Budova r. 2004 upravena na sídlo krajského úřadu. Vila Tomáše Bati, dílo architekta Kotěry z r. 1911. Ve 20.–30. letech 20. stol. zakládány domovy mládeže, obchodní dům, příměstské vily pro úředníky a jejich rodiny, evangelický kostel a filmové ateliery. Firemní Muzeum obuvi z r. 1931, Památník Tomáše Bati z r. 1933 přeměněn r. 1954 na Dům umění s galerií a koncertním sálem. Muzejní expozice nově otevřena v Baťovském domku. Městské divadlo z r. 1967. Univerzita Tomáše Bati z r. 2001. Město rodištěm etnografa Františka Bartoše (1837–1906), průmyslníka Tomáše Bati (1876–1932), bratří Bohumíra (1866–1933) a Aloise (1870–1944) Jaroňkových, zakladatelů Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm, architekta a sochaře Františka Gahury (1891–1958), britského dramatika Toma Stopparda (1937), pův. jménem Tomáš Straussler, architektky Evy Jiřičné (1939), herce Josefa Abrháma (1939) nebo hudebníka Felixe Slováčka (1943).

Jeseník 50°14'12.26"N; 17°14'24.99"E

Dominantní vrch Jesenicka (875 m n. m.), na vrcholu r. 1899 postavena 26 m vysoká kamenná rozhledna a o tři roky později také horská chata, pův. zvaná Medritzerova. Po 2. světové válce objekty chátraly a chata r. 1955 vyhořela. Rozhledna opravena a znovu zpřístupněna r. 1976, současně obnovena také chatka s občerstvením. Otevření rozhledny s krásným kruhovým výhledem signalizováno vyvěšením praporu. Přístup po značených cestách z České Vsi a Jeseníku.

Zlatý vrch

Děčín 50°49'19.78"N; 14°27'53.69"E

Zlatý vrch (657 m n. m.) chráněn od r. 1964, lomem odkryta mohutná skalní stěna s dokonalými čedičovými sloupci dlouhými až 30 m. Lokalita považována za cennější než proslulá Panská skála u Kamenického Šenova, chráněna i pro botanickou hodnotu. V sousedství nižší Stříbrný vrch s podobným složením i lomem. Pod vrchem při silničce

Zlín – radnice

www.ceskonamape.cz

659

Zliv

Č. Budějovice 49°3'49.44"N; 14°21'52.05"E

Obec prvně zmiňována r. 1409, na město povýšena r. 1960. Kamenný dvouobloukový most přes Soudný potok z počátku 18. stol. se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1724. Novogotická kaple sv. Václava. Severně v lokalitě Řídká blana ložiska žáruvzdorných jílů, ve městě poznamenaném rozvojem průmyslu od r. 1886 výroba hliněného zboží, nyní šamotových výrobků.

Zlobice

Kroměříž 49°18'7.25"N; 17°18'46.24"E

Obec prvně zmiňována r. 1160. Novorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje z let 1897–1900 s cennou vnitřní dřevěnou výzdobou.

Zlonice

Kladno 50°17'7.65"N; 14°5'39.42"E

Zemědělská obec prvně doložena r. 1316, historický status městyse z r. 1705 obnoven r. 2007. Kolem r. 1600 vystavěn na místě starší tvrze renes. zámek Štáf, vyhořel r. 1758, poté upraven na kanceláře a byty. Řada památek tzv. zlonického baroka, zejména dominantní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1727–1735 s dvojicí věží po stranách presbyteria, barokní fara z let 1750–1753, obydlí učitele zvané varhaníkovna z r. 1759 a špitál z r. 1745, nyní Památník Antonína Dvořáka, který se tu v letech 1853–1856 učil řezníkem. Jeho pobyt připomíná pamětní deska na býv. Velké hospodě. V přístavbě varhaníkovny od r. 1994 též pamětní síň místního rodáka Eduarda Ingriše (1905–1991), hudebního skladatele, cestovatele a fotografa, autora známé trampské písně Teskně hučí Niagara. Židovský hřbitov. Na nádraží zajímavé železniční muzeum.

Zlukov

s částí městských hradeb a Pražskou branou. Stará radnice z r. 1260 později upravena renesančně, při ní téměř 80 m vysoká městská věž z let 1445–1448 s přístupným vyhlídkovým ochozem. Dochováno množství cenných gotických, renes. i barokních domů a paláců. Zpřístupněna též část rozsáhlého podzemí z 13.–17. stol. s chodbami o celkové délce přes 26 km. Gotický kostel sv. Mikuláše budován od r. 1338 na místě starší stavby, v jeho sousedství renes. fara se sgrafity a dvoupatrová Svatováclavská kaple z r. 1521 na místě románské kostnice, z jejího ochozu výhled. Na náměstí kapucínský klášter s kostelem sv. Jana Křtitele z 1. poloviny 17. stol., gotická Vlkova věž ze 14. stol. k ochraně zbořené Vídeňské brány a špitální kostelík sv. Alžběty z poloviny 15. stol., před ním Kalvárie z poloviny 18. stol. V goticko-renes. paláci ze 16. stol. nyní Dům umění. Dominantní klášter dominikánů s kostelem Povýšení (též Nalezení) sv. Kříže z doby kolem r. 1230 barokně přestavěn v letech 1653–1677. Jezuitský kostel sv. Michala z r. 1642. Býv. gotický klášter minoritů od r. 1945 slouží expozici muzea. Jihovýchodně v části Louka románsko-gotický býv. premonstrátský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava, založen r. 1190, po husitských válkách obnoven pozdně goticky, barokní přestavba z r. 1748 nedokončena, klášter r. 1784 zrušen a změněn na tabákovou továrnu a pak na kasárna, nyní jen zčásti využíván vinařskou společností. Východně nad řekou příležitostně zpřístupňovaný bunkr Na Hrázi, část čs. opevnění z r. 1938. Na západním okraji místní část Hradiště, pův. velkomoravské hradiště nad soutokem Dyje a Gránického potoka, od r. 1240 klášter křižovníků s červenou hvězdou a kostel sv. Hypolita, areál přestavěn barokně po požáru r. 1630 a v 18. stol., nyní sídlo kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Pod městem na řece vodní nádrž – viz samostatné heslo.

Tábor 49°11'29.64"N; 14°44'38.29"E

Obec založená německými kolonisty prvně zmíněna r. 1200. Jako první u nás postavila r. 1910 pomník českému herci. Jakub Vojta-Slukov (1847–1903), vynikající člen Národního divadla, připojil ke svému jménu název rodné vsi, pamětní deska na rodném domě. Zachován kamenný hranolový milník s pětilistou růží a letopočtem 1561. Na návsi kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1875. V lese Klobásná mohylník, archeologické naleziště.

Znojmo

Znojmo – kostel sv. Mikuláše Znojmo 48°51'17.44"N; 16°2'58.01"E

Historické město na ostrohu nad Dyjí, jedno z nejstarších a nejlépe dochovaných na Moravě, od r. 1055 sídlo údělného knížectví, před r. 1100 vybudován nad Gránickým potokem hrad, podhradí povýšeno na královské město r. 1226, památková zóna, nyní průmyslové město proslulé pěstováním vína a okurek. Památkám dominuje knížecí hrad, v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, nyní sídlo Jihomoravského muzea. V hradním areálu románská rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny z 11.–12. stol. s cennými freskami z r. 1134, galerií prvních přemyslovských panovníků. Dochován areál starého města na románském půdorysu 660

Zruč nad Sázavou

K. Hora 49°44'28.58"N; 15°6'13.51"E

Obec prvně uváděna r. 1328, na město povýšena r. 1561. Pův. gotický hrad nad řekou založen na přelomu 14. a 15. stol., v 2. polovině 16. stol. přestavěn na renes. zámek, po požáru r. 1781 opraven v letech 1872–1878, radikálně přestavěn v novogotickém slohu v letech 1891–1894, nyní v majetku města, do r. 2010 uzavřen pro rekonstrukci. Kolem zámku park, v něm dochovány malé zbytky pův. hradu, bašta s částí hradeb z 15. stol. a torzo věže. Západně stopy po tvrzi ze 14.–15. stol., dvojitý příkop a val. Před zámkem kostel Pový-

www.ceskonamape.cz

šení sv. Kříže gotického původu, nově postaven po požáru r. 1781. Empírová hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího z r. 1846, márnice z 2. poloviny 18. stol. Evangelický kostel z r. 1936. V minulosti tradice výroby obuvi a obuvnických strojů.

zpustl, po r. 1348 obnoven jako zeměpanský, v 1. polovině 15. stol. jako nepotřebný opuštěn. Zřícenina přístupná po značené cestě z Pivonic.

Zvěřinec

Příbram 49°35'4.66"N; 14°28'13.18"E

Hrad založen ve 14. stol. a pojmenován podle ostrohu nad sedleckou kotlinou, prvně doložen r. 1362. Obydlen jen asi sto let, opuštěn patrně již r. 1442. Dochován jen skalnatý pahorek chráněný prudkým svahem a hlubokým vyzděným příkopem, v býv. předhradí patrné zbytky valů, základy brány a hospodářského stavení. Podle lidové tradice tu r. 1413 pobýval Mistr Jan Hus a kázal v okolí. Romantickou zříceninu navštěvoval o prázdninách v letech 1828–1829 student Karel Hynek Mácha, pamětní deska z r. 1938. Z vrcholového skaliska zarůstající výhled. Přístup po značených cestách z osady Zadní Boudy nebo od silniční křižovatky u osady Matějov. Zruč nad Sázavou – zámek

Zruč-Senec

Plzeň-sever 49°48'17.54"N; 13°25'17.18"E

Obec vzniklá spojením dvou vsí. Zruč připomínána r. 1252, na návsi čtvercová kaple se zvonicí z r. 1806, na jižním okraji barokní boží muka z r. 1763. Senec uváděn prvně r. 1295, na návsi klasicistní kaple z 19. stol. Při silnici na Třemošnou Airpark Karla Tarantíka, soukromé muzeum letecké a vojenské techniky.

Zubrnice

Ústí n. L. 50°38'55.84"N; 14°13'9.12"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Od 70. let 20. stol. budován skanzen lidové architektury, jehož součástí je především usedlost z r. 1808, škola z r. 1863, vesnický obchod z 19. stol., vodní mlýn na Lučním potoce i barokní kostel sv. Máří Magdalény z r. 1723 na místě gotické stavby, před ním čtyři smírčí kříže. Z přenesených objektů vyniká barokní roubená studna z r. 1695 na návsi. Na nádraží trati Velké BřeznoÚštěk z r. 1890, zrušené r. 1978, malé železniční muzeum.

Zubří

Vsetín 49°27'46.94"N; 18°5'15.63"E

Obec prvně doložena r. 1310, v 18. stol. zpracování železa, na město povýšena r. 2002, nyní velký gumárenský závod. Po 1. světové válce tradice výšivek, škola vyšívání založena r. 1920. Pozdně barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské z let 1785–1788. Moderní kaple sv. Ducha z let 1995–2000. Odboj za 2. světové války připomíná pomník zavražděných partyzánů. V domě Na Petrohradě městské muzeum. Památný Koláčkův tis starý asi 350 let.

Zubštejn

Žďár n. S. 49°32'27.54"N; 16°19'21.54"E

Šlechtický hrad pův. zvaný Kámen založen již počátkem 13. stol. k ochraně stezky vedoucí údolím Svratky, poprvé doložen r. 1214, v majetku pánů z Pernštejna poté rychle

Zvěřinec – Máchova pamětní deska

Zvěstov

Benešov 49°37'58.5"N; 14°47'31.49"E

Obec prvně zmíněna r. 1383, v minulosti v okolí dolování zlata. Pův. tvrz doložená r. 1440 častokrát přestavována, kolem r. 1820 upravena na dvoukřídlý a dvoupatrový zámek v novogotickém slohu, neudržovaný objekt se částečně zřítil r. 1969, ruina se zpustlým parkem vrácena v restituci. U rybníka barokní kaple a socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. stol.

Zvičina

Trutnov 50°26'47.23"N; 15°42'22.5"E

Nejvyšší bod Zvičinsko-kocléřovského hřbetu (671 m n. m.) a dominanta Podkrkonoší. Pod vrcholem stejnojmenná osada, nyní část obce Třebihošť. Na vrcholu barokní kostelík sv. Jana Nepomuckého z r. 1706 s cenným pískovcovým oltářem z r. 1740. V sousedství turistická chata Klubu českých turistů z r. 1904, r. 1925 přistavěna 10 m vysoká rozhledna s otáčivou prosklenou věží a hvězdářským dalekohledem, od r. 1927 Raisova chata stále v provozu, rozhledna dlouhodobě uzavřena. Z vrcholu se dvěma stožáry vysílačů daleký rozhled. Výborné podmínky pro paragliding, na severním svahu lyžařské terény. Ve stráni při cestě do Bílé Třemešné tzv. Masa-

www.ceskonamape.cz

661

rykova studánka se sochou draka střežícího pramen z r. 1923, dílo hořického sochaře Václava Suchomela (1869–1930).

Zvíkov

Č. Budějovice 48°58'55.17"N; 14°37'1.63"E

Obec prvně zmíněna r. 1357. Při silnici gotická věžovitá tvrz z r. 1406, upravena na sýpku. U ní statek z počátku 19. stol. se štítem ve stylu lidového baroka. Kaple z r. 1887.

Zvíkovec

Rokycany 49°57'14.83"N; 13°41'17.5"E

Zvičina – Raisova chata

Zvíkov

Písek 49°26'20.33"N; 14°11'32.08"E

Hrad Zvíkov, Augustem Sedláčkem označený za krále českých hradů, založen na skalnatém ostrohu nad soutokem Vltavy a Otavy králem Přemyslem Otakarem I., prvně doložen r. 1234, ještě ve 13. stol. rozšířen a Karlem IV. zařazen mezi královské, za Švamberků po r. 1560 přestavěn renesančně, do r. 1622 sídlo stavovské posádky. Po třicetileté válce sloužil hospodářským účelům, r. 1751 vyhořel a stal se zříceninou. Za Schwarzenbergů v letech 1840–1844 zahájeny opravy. Příchod od jihu po kamenném mostě z r. 1777, tři dominanty tvoří na jihu 32 metrů vysoká obranná válcová věž s břitem, zvaná Hláska, na severu čtverhranná Červená věž a nejstarší hradní stavba, 20 metrů vysoká hranolová Hlízová věž, zvaná též Markomanka, v jihozápadním nároží vlastního hradu. Nádvoří obklopeno palácovými křídly s arkádovými ochozy a křížovými klenbami z doby Přemysla Otakara II., hlavní reprezentační prostory v prvním patře paláce, významnou součást představuje kaple sv. Václava, vrcholná stavba rané gotiky s freskami z 15. stol. Přístup k hradu od Zvíkovského Podhradí nebo od přístaviště lodní dopravy na Orlické přehradě.

Obec zmiňována r. 1229, status městyse ze 16. stol. obnoven r. 2008. Na místě vyhořelé středověké tvrze dvoukřídlý a dvoupatrový barokní zámek z r. 1753 s trojicí rizalitů a mansardovou střechou, klasicistně upraven po r. 1794, nyní účelově využit. Na návsi pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokně upraven v 18. stol. Rodiště Václava Vincence Maška (1755–1831), hudebního skladatele, varhaníka a virtuóza na skleněnou harmoniku. Jihozápadně od obce u dvora Hamouz na skalnatém ostrohu nad potokem pozůstatky neznámého tvrziště nebo hradiště.

Zvířetice

Ml. Boleslav 50°28'11.88"N; 14°55'9.54"E

Hrad nad Jizerou založen koncem 13. stol. rodem Markvarticů mezi dvěma roklemi, chráněn hradbami s nárožními věžemi a na přístupové straně širokým příkopem, na nejbezpečnějším místě založen hradní palác. Sídlo pánů ze Zvířetic do r. 1504, po r. 1547 domácí vězení Adama z Vartemberka pro proticísařský odboj, po r. 1556 přestavěn na pohodlnější renes. zámek s vysokou věží. V pobělohorské době v majetku Valdštejnů, po úderu blesku r. 1720 zámek vyhořel a zřítil se. Zdaleka viditelná zřícenina volně přístupná po značených cestách ze stejnojmenné vsi nebo osady Podhradí na břehu Jizery.

Zvířetice – pohled z věže

Zvole

Praha-západ 49°56'4.57"N; 14°25'5.35"E

Obec prvně uváděna r. 1310. Novogotický kostel sv. Markéty z let 1892–1894 podle plánů Josefa Mockera na místě gotické stavby zbořené r. 1882. Severozápadně přírodní památka Zvolská homole, vyhlášena r. 1989, rezervace vzácných rostlin a hmyzu s dominantní skálou nad kaňonem Vltavy, naučná stezka. Zvíkov – hrad 662

www.ceskonamape.cz

Zvířetice – zámecké nádvoří

Zvole

Náchod

Zvoleněves

Kladno

50°21'50.76"N; 15°58'45.29"E

50°13'48.38"N; 14°11'15.49"E

Ves připomínána r. 1356, nyní část obce Rychnovek. Kostel sv. Justa gotického původu zbořen za husitských válek, znovu postaven barokně r. 1713, přestavěn r. 1839.

Obec v údolí Knovízského potoka poprvé zmíněna r. 1318. Zámek vybudovaný z pův. renes. tvrze přestavován v 17.–19. stol., při něm barokní hospodářský dvůr, obojí zchátralé. Pův. gotický kostel sv. Martina z r. 1352 barokně přestavěn kolem r. 1745. Barokní fara z r. 1708.

Zvole

Šumperk 49°50'22.32"N; 16°54'52.91"E

Obec prvně zmíněna r. 1273, r. 1468 dějiště bitvy mezi vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad a uherského Matyáše Korvína. Novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z r. 1862 na místě gotické stavby zničené požárem r. 1854. Barokní sochy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého. Na návsi velký smírčí kříž ze 16. stol. a krucifix z r. 1796.

Zvole

Žďár n. S. 49°29'43.22"N; 16°10'27.67"E

Obec prvně doložena r. 1307. Gotický kostel sv. Václava z počátku 14. stol. nahrazen v letech 1713–1717 novou barokní stavbou podle projektu Jana Blažeje Santiniho, nádherný kostel opatřen dvěma věžemi a kopulí se svatováclavskou korunou, opravován po požáru r. 1740. Před kostelem barokní socha sv. Jana Nepomuckého. Jižně od obce na říčce Bobrůvce areál Šiklův Mlýn, pův. mlýn doložen v 15. stol., v provozu do r. 1945, od r. 1990 v jeho sousedství budováno tzv. westernové městečko, repliky staveb Divokého západu a starého Mexika s velkým amfiteátrem pro kovbojské hry a country představení.

Zvonková

Č. Krumlov 48°43'44.94"N; 14°0'11.42"E

Ves dřevařů a uhlířů o dvou částech zvaných Přední a Zadní Zvonková založena po r. 1670, nyní část města Horní Planá. Po 2. světové válce vysídlena, nyní postupně využívána k rekreaci. V Zadní Zvonkové dochován kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1794, po požáru obnoven novogoticky v letech 1878–1880 a znovu v letech 1990–1992, současně obnoven i zničený hřbitov se 100 náhrobky. V zachovaném domě zřízeno muzeum Zvonková s pamětní síní pražského německého spisovatele a novináře Johannese Urzidila (1896–1970), který tu pobýval. Místo česko-německého usmíření.

Žabčice

Brno-venkov 49°0'41.62"N; 16°36'9.51"E

Obec prvně doložena r. 1356. Ve statku barokní sýpka z r. 1713, na návsi kaple sv. Vavřince z r. 1883. Západně od obce tzv. Kulatý kopec, pahorek se zaniklou vsí Koválov, ves s tvrzí a kostelem zanikla kolem r. 1500, četné archeologické nálezy.

www.ceskonamape.cz

663

Žabonosy

Kolín 50°2'8.49"N; 15°1'43.47"E

Obec prvně připomínána r. 1352. Nad ní příkopy a valy slovanského hradiště, na něm pův. předrománský kostel sv. Václava z doby po r. 950, nyní v románské podobě. V ohradní zdi kostela barokní márnice z doby kolem r. 1720. Na vrchu Vlanec zbytky tvrze, dochovány části hradeb na skále nad Bečvárkou, sklep na dvoře býv. statku a barokně upravené hospodářské stavení. Vedle nich barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1712.

Žacléř

Trutnov 50°39'10.7"N; 15°54'36.09"E

Pův. osada pod hradem Schatzlar doložena r. 1334 jako Bornfloss, po zničení za husitských válek obnovena jako město Bernstadt uváděné r. 1553, od 19. stol. užívalo název býv. hradu, český název od r. 1886, od r. 2003 památková zóna. Pomezní hrad založený kolem r. 1136 přestavěn r. 1524 na zámek, do dnešní podoby upraven r. 1894, nyní soukromý a nepřístupný. Těžba uhlí zahájena r. 1796, ukončena r. 1992, dochována těžní věž jámy Jiří. V centru města několik roubených domů, další domy barokního původu s podloubími, klasicistní radnice z doby kolem r. 1800. Pův. renes. kostel Nejsvětější Trojice z konce 16. stol. přestavěn barokně r. 1732, při něm loretánská kaple z r. 1753 a patrová pozdně barokní fara z r. 1793. Mariánský sloup z r. 1725, socha sv. Floriána z konce 18. stol. Regionální muzeum z r. 1999. Severně při polské hranici Růžový palouček s památníkem v místě, kde J. A. Komenský natrvalo opustil vlast, jeho nocleh ve městě připomíná pomník z r. 1958. Jižně Prkenný důl s lyžařským areálem, dále k jihu nedokončená dělostřelecká pevnost Stachelberg z let 1935–1938 se zpřístupněnou muzejní expozicí. Západně krkonošský hřbet Rýchory, ve vrcholové partii Dvorský les (1033 m n. m.) bukový prales chráněný od r. 1976. Rýchorská bouda z r. 1930 slouží jako středisko ekologické výchovy Krkonošského národního parku.

zalesněném vrcholu geodetický bod z r. 1946, na úbočí již od r. 1933 rezervace pralesního charakteru, zpřístupněná naučnou stezkou. Na jižním svahu Stříbrná studánka, označovaná za pramen Svratky.

Žáky

Obec prvně zmíněna r. 1407. V hospodářském dvoře tři obytné objekty. Nejstarší z nich barokní zámek z doby po r. 1634 vznikl přestavbou renes. tvrze, později několikrát upravován. Kolem zahrada, v ohradní zdi altán s barokní sochou na vrcholu. U brány objekt chybně zvaný tvrz, stavba na čtvercovém půdorysu z počátku 18. stol. s okrouhlou nárožní věží. Třetí budova zvaná zámeček, patrová stavba z r. 1803. Všechny sloužily jako kanceláře a byty. Jižně v místní části Štrampouch zříceniny větrného mlýna z r. 1820.

Žalany

Hodonín 49°0'46.92"N; 17°11'50.68"E

Starobylá obec prvně připomínána r. 1131. Moderní kostel sv. Jana Nepomuckého z let 1990–1996.

Žákava

Obec v místech neolitického sídliště a slovanského pohřebiště z 10.–11. stol. doložena prvně r. 1400. Na návsi kaple sv. Fabiána a Šebestiána z počátku 19. stol., sloup Ecce Homo z r. 1695. Lidové stavby z konce 18. stol. Rodiště kalvinistického kněze a spisovatele Havla Žalanského (1567–1621).

Žalkovice

Obec prvně připomínána r. 1220 v majetku velehradského kláštera. Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. stol. opraven v letech 1927–1928. Fara z r. 1872 přestavěna v letech 1968–1970. Bohatý český národní život v obci kolem r. 1840 připomíná pamětní deska na škole, r. 1830 založena obecní knihovna jako jedna z nejstarších na Moravě. K. Vary 50°11'18.25"N; 12°59'9.47"E

Ves doložena r. 1283, nyní část obce Stružná. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu přestavěn po požáru r. 1825 a upraven r. 1913. Pozdně barokní fara.

Žaltman 49°37'50.16"N; 13°31'42.84"E

Kroměříž 49°22'17.25"N; 17°26'13.05"E

Plzeň-jih

Obec doložena r. 1350, sídlo zemanského rodu Žákavců ze Žákavy. Kostel sv. Vavřince gotického původu přestavěn později renesančně a barokně, za ním velká kamenná sýpka považovaná za pozůstatek středověké tvrze, před ním socha sv. Václava z r. 1873. Výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého z poloviny 19. stol. Jihozápadně nad Úslavou zarostlé tvrziště s příkopem, pozůstatek zaniklé vsi a tvrze Pokonice.

Teplice 50°35'18.74"N; 13°54'54.74"E

Žalmanov Žádovice

K. Hora 49°53'7.7"N; 15°22'11.21"E

Trutnov 50°33'19.52"N; 16°2'49.88"E

Úzký hřbet s nejvyšším bodem Jestřebích hor (739 m n. m.), v jeho okolí do r. 1991 hlubinná těžba černého uhlí. Na vrcholové skalce od r. 1967 volně přístupná, 12 m vysoká železná rozhledna, vynikající kruhový rozhled. Poblíž tzv. Lotrandova jeskyně. Nejkratší výstup k vrcholu z Malých Svatoňovic.

Žalý

Semily 50°39'28.1"N; 15°34'23.28"E

Žákova hora

Žďár n. S. 49°39'25.6"N; 15°59'30.77"E

Výrazný vrchol Žďárských vrchů (810 m n. m.), název doložený již ve 14. stol. pochází od žáků-chovanců žďárského kláštera, kteří tu údajně zabloudili a zmizeli beze stopy. Na 664

Krkonošská hora nad Beneckem se dvěma vrcholy, vyšší Zadní Žalý (1036 m n. m.) zalesněný, na vrcholu Předního Žalého (1019 m n. m.) 18 m vysoká, jediná kamenná rozhledna v Krkonoších, postavena r. 1892 hrabětem Harrachem. Pod ní restaurace z r. 1904, zničena r. 1939, připravuje se obnova. Vrchol dosažitelný od západu značenou cestou

www.ceskonamape.cz

z Benecka, od východu sedačkovou lanovkou z Herlíkovic z r. 1999, rekonstruována r. 2006.

Žamberk

Ústí n. O. 50°5'4.47"N; 16°27'51.04"E

Obec v údolí Divoké Orlice poprvé písemně zmiňována r. 1341, městem po r. 1575. Pův. gotický hrad v 16. stol. přestavěn na čtyřkřídlý renes. zámek, rozšířen barokně, současná podoba z počátku 19. stol., zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1691, zámek účelově využit, kolem park z počátku 19. stol. Klasicistní radnice z r. 1815, kolem náměstí klasicistní a empírové domy z doby kolem r. 1800. Empírový Kateřinský špitál z r. 1845, nyní sídlo městského muzea. Barokní kostel sv. Václava z let 1729–1738 s průčelními věžemi o výšce 72 m na místě gotické stavby zbořené r. 1729, barokní fara z r. 1668. U kostela barokní kostnice z let 1738–1744. Na hřbitově novorománská kaple sv. Vojtěcha z konce 19. stol. Býv. synagoga z r. 1666 upravena na sbor církve čs. husitské. Židovský hřbitov z doby kolem r. 1700. Na náměstí mariánské sousoší z konce 17. stol., kašna se sousoším kentaura a nymfy z r. 1935. Ve městě řada barokních soch z 18. stol. Západně Kapelský vrch s barokní kaplí z r. 1682 zasvěcenou sv. Rozálii a čtyřem dalším patronům proti moru, lidově zvanou Rozálka stejně jako blízká Tyršova rozhledna, dřevěná, 20 m vysoká krytá stavba z r. 1932 s plošinou ve výši 16 m. Ve městě se narodili zakladatel české chirurgie Eduard Albert (1841–1900) a hudební skladatel Petr Eben (1929–2007).

Žampach

Ústí n. O. 50°2'15.76"N; 16°25'54.51"E

Obec prvně uváděna r. 1309. Nad ní na výrazném vrchu zřícenina hradu, založen patrně ve 13. stol., opuštěn kolem r. 1600, zachovány příkopy, zdivo paláce se sklepy a základy věže. V obci raně barokní zámek ze starší tvrze, pův. jezuitská rezidence z r. 1672 s kaplí sv. Bartoloměje, nyní účelově využit. Barokní kamenný pranýř z r. 1693 a dřevěná zvonička z počátku 19. stol. Před vstupem do zámeckého parku pomník znalce a propagátora českých dějin Františka hraběte Lützowa (1849–1916) z r. 2001.

Žampach – zřícenina hradu

Žandov

K. Hora 49°51'32.97"N; 15°7'43.36"E

Ves prvně připomínána r. 1318, nyní část obce Chlístovice. Pův. jezuitská rezidence z r. 1653 přestavěna koncem 17. stol. na lovecký zámek a po r. 1713 na hospodářskou budovu, nyní zmodernizováno. Dochovány roubené lidové usedlosti. Severozápadně na vrchu Březina (555 m n. m.) 45 m vysoká radiokomunikační věž z r. 2001 s ochozem rozhledny ve výši 23 m. Východně osada zvaná Svatý Jan též Krsovice s pozdně barokním kostelem sv. Jana Křtitele z r. 1768, u něj barokní márnice a nízká dřevěná zvonice.

Žandov

Č. Lípa 50°42'47.91"N; 14°23'48.5"E

Obec na Ploučnici poprvé zmíněna r. 1282, na město povýšena r. 1998. Kostel sv. Bartoloměje gotického původu ze 14. stol. přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol., věž zničená požárem r. 1975 obnovena r. 1992. Socha sv. Šebestiána z r. 1822. Dům Koruna, pův. zámeček správy panství z r. 1728 a zájezdní hostinec. Kamenná kašna z r. 1853. Smírčí kříž s vyrytým mečem patrně ze 17. stol.

Žár

Č. Budějovice 48°48'22.24"N; 14°42'40.81"E

Obec nad velkým Žárským rybníkem prvně připomínána r. 1186. Jeden z nejstarších rybníků uváděn již r. 1221, ve 14. stol. rozšířen na dnešních 121 ha, na ostrůvku v minulosti park s cizokrajnými dřevinami, alejemi a letohrádkem, zanikl po r. 1948. V obci kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 19. stol.

Žarošice

Hodonín 49°2'26.22"N; 16°58'1.13"E

Obec prvně připomínána r. 1322. Barokní poutní kostel sv. Anny z r. 1801 s gotickou Madonou na místě starého mariánského kostela zbořeného r. 1797. Barokní vrchnostenský dům z r. 1699. Památník obce s muzejní expozicí. Rodiště hudebního skladatele Zdeňka Blažka (1905–1988). Severně od obce nad potokem stopy býv. vsi a tvrze Kvasov či Kvášov, zaniklé za bojů mezi moravskými markrabaty r. 1399.

Žarošice – kostel www.ceskonamape.cz

665

Žárová

Šumperk 50°3'13.71"N; 17°0'55.5"E

Ves na jižním úpatí Žárovce (793 m n. m.) prvně zmíněna r. 1355, nyní část obce Velké Losiny. Dřevěný, pův. luteránský kostel sv. Martina z let 1610–1611, u něj vzácně dochovaný barokní náhrobek z 1. poloviny 18. stol.

Žatčany

Brno-venkov 49°5'19.03"N; 16°43'53.74"E

Obec prvně doložena r. 1141. Dominantní barokní areál kostela Nejsvětější Trojice gotického původu přestavovaný v 17. a 18. stol. a barokní hřbitovní kaple sv. Máří Magdalény z počátku 18. stol., u kostela kamenný kříž z r. 1766. Ve štítě býv. mlýna na hrázi zaniklého rybníka zazděno pět železných dělových koulí z bitvy u Slavkova. Severozápadně od obce přírodní památka Písky, rostlinné společenství vyrostlé na vytěženém plovoucím písku z doby těžby ropy.

Žatec

zachovány příkopy, valy a nepatrný zbytek zdiva. Tvrz ve městě přestavěna r. 1569 na renes. zámek, barokně upravován v 18. stol., nyní sídlo městského Vrbasova muzea. Kolem anglický park se psím hřbitůvkem. Renes. stará radnice z r. 1565. Kostel Nanebevzetí Panny Marie gotického původu nově vystavěn barokně r. 1701. Hvězdárna z r. 1965.

Ždánice

Kolín 49°58'7.74"N; 14°57'29.28"E

Obec prvně doložena r. 1305. Na návsi zvonička z konce 18. stol. a statek ve slohu lidového baroka. Na západním okraji pův. románský kostel sv. Havla, přestavěn r. 1888. Západně od obce zbytky neprozkoumaného hradiště z 9. stol., pozůstatky valu v zalesněném svahu. Na hraně svahu budován před 2. světovou válkou monumentální pomník agrární strany a jejího dlouholetého předsedy, významného politika Antonína Švehly, později změněn na památník obětí nacismu. Od pomníku daleký výhled.

Louny 50°19'36.24"N; 13°32'32.1"E

Historické město na vysokém ostrohu nad Ohří na místě slovanského hradiště kmene Lučanů, od r. 1961 památková zóna. Osada pod hradem připomínána r. 1004, od r. 1265 královské město, koncem 13. stol. dokončeno opevnění, z něhož dochována část hradeb, Kněžská brána, Libočanská branka a Husitská bašta. Od 13. stol. pěstování chmele, od 18. stol. uznávané centrum chmelařství. V 15. stol. pevná opora husitů. Na náměstí řada měšťanských domů na gotických základech s podloubími, dominantní renes. radnice s 47 m vysokou věží a přístupným vyhlídkovým ochozem. Mohutný, pův. románský kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn v letech 1770–1773, pozdně gotická zvonice z r. 1530, v letech 1724–1728 přistavěna barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Na konci ostrožny komplex býv. hradu, upraven na pivovar r. 1801. Na Horním předměstí barokní kapucínský klášter s kostelem Korunování Panny Marie z r. 1683. Opodál goticko-renes. kostel sv. Jakuba, nyní pravoslavný. Pozdně barokní kostel sv. Václava. Barokní sloupy Nejsvětější Trojice a sv. Floriána z 18. stol. Východně od náměstí židovská synagoga, novobyzantská stavba z let 1871–1873. Divadlo z r. 1849. Ve městě působí Polánkovo regionální muzeum, zajímavé muzeum chmelařství v býv. skladu chmele a recesistické muzeum Homolupulů v hradební baště. Rodiště Karla Rafaela Ungara (1743–1807), zakladatele pražské univerzitní knihovny.

Žďákovský most

Obec doložena r. 1579 v majetku pivoňských augustiniánů, kteří r. 1730 v hospodářském dvoře vystavěli barokní zámeček pro hosty a úředníky, po r. 1813 v něm manufaktura na výrobu kameniny. Proti dvoru socha sv. Augustina z r. 1763. Osmiboká barokní kaple blahosl. Kolomana, pivoňského poustevníka, stavba z r. 1763 vyhořela r. 1961 a zbořena.

Obec na potoce Žehrovka prvně zmíněna r. 1403. Kaple Panny Marie z r. 1904, socha Anděla strážce z téže doby. Kovárna z r. 1862. V místní části Doubrava roubená chalupa z r. 1681. Západně chráněný rybník Žabakor – viz heslo Březina.

Žďár nad Metují 49°3'59.65"N; 17°1'37.99"E

Ml. Boleslav 50°32'49.53"N; 15°4'26.12"E

Hodonín

Město pod svahy Ždánického lesa prvně připomínáno r. 1349. Severovýchodně nad ním hrad Ždánice nebo též podle kopce Palánek, založen ve 13. stol., opuštěn po r. 1538,

Domažlice 49°27'41.09"N; 12°51'21.06"E

Žďár 49°30'15.96"N; 14°11'2.2"E

666

Ždánov

Písek

Most z let 1958–1967 nazván podle osady zatopené vodami Orlické přehrady. Rozpětím oblouku přes 330 m a délkou přes 500 m patří mezi největší mosty svého druhu na světě. Výhled na přehradní jezero.

Ždánice

Ždánice (Kolín) – pomník

Náchod 50°32'19.93"N; 16°12'48.14"E

Obec prvně doložena r. 1406. Sousoší Nejsvětější Trojice a Ukřižovaného se světci z konce 19. stol. Jižně od obce na ostrohu nad Metují zbytky hradu Vlčinec, doložen r. 1366 v majetku benediktinů k ochraně polického panství, zničen

www.ceskonamape.cz

husity r. 1422, dochovány dva příkopy a základy hranolové věže. Obec jedním z východišť na stolovou horu Ostaš – viz samostatné heslo.

Žďár nad Sázavou

Žďár n. S. 49°33'43.21"N; 15°56'19.26"E

Nynější město vzniklo r. 1948 sloučením pův. samostatných částí Zámek Žďár a Město Žďár, současný název od r. 1950. Osada na břehu Sázavy prvně zmíněna r. 1233, po založení cisterciáckého kláštera r. 1252 ves přesunuta k jihu, na město povýšena r. 1607, mohutný rozvoj po 2. světové válce po založení strojírenských závodů. Na náměstí pozdně renes. stará radnice, upravena r. 1864, nyní výstavní síň. Za ní nad řekou býv. gotická tvrz z počátku 14. stol., později barokně upravena, nyní sídlo regionálního muzea. V sousedství kostel sv. Prokopa gotického původu z 13. stol. s věží z r. 1530, upraven pozdně goticky v letech 1521–1560 a regotizován r. 1897. U něj barokní kaple sv. Barbory z r. 1729 podle plánů Jana Blažeje Santiniho. Pozdně renes. hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice z počátku 17. stol. Morový sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1706. V části Zámek Žďár býv. klášter cisterciáků z r. 1252 s klášterním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1253–1276, po přerušení třicetiletou válkou rozkvět v letech 1705–1738 za opata Václava Vejmluvy díky působení Jana Blažeje Santiniho, který přestavěl klášterní budovy s kostelem, navrhl tzv. Dolní hřbitov z r. 1709 a především v letech 1719–1722 vybudovaný kostel sv. Jana Nepomuckého na sousední Zelené hoře, unikátní stavbu barokní gotiky na půdorysu pěticípé hvězdy obklopenou hřbitovem, od r. 1994 na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Po zrušení r. 1784 klášter upraven na zámek, areál r. 1992 v restituci vrácen rodu Kinských. Na nádvoří mariánský sloup z r. 1704, býv. konvent slouží jako výstavní prostor, v prelatuře od r. 1957 Muzeum knihy a v býv. stájích od r. 2003 rodová galerie Kinských. U zámku barokní most se sochami z r. 1761 a klášterní hospoda Táferna z 18. stol. Ve městě se narodili malíř Antonín Ferenz (1801–1874), německý básník a žurnalista Otto Leixner von Grünberg (1847–1907) a houslový virtuóz František Drdla (1868–1944). Při východním okraji na stejnojmenném potoce vodní nádrž Staviště o rozloze 13 ha, zásobárna pitné vody z let 1956–1959 s nepřístupnými břehy.

Žďárec

Brno-venkov 49°22'45.24"N; 16°16'5.12"E

Obec prvně připomínána r. 1358. Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla doložen r. 1260, později barokně přestavěn, uvnitř dochovány zbytky maleb ze 14. stol. Západně nad zákrutem Libochovky na místě zvaném Hrádek zbytky stejnojmenné tvrze neznámé historie patrně ze 14. stol. a zaniklé za husitských válek, zachován příkop a zbytky kamenné hradby.

Žďárná

Blansko 49°28'8.41"N; 16°45'29.32"E

Obec uprostřed lesů prvně připomínána r. 1418. Barokní kostel sv. Bartoloměje na místě románské rotundy v současné podobě z let 1759–1760, upraven r. 1849. Z téže doby i býv. lovecký zámek, pustnoucí budova na okraji obce. Barokní mlýn z r. 1770. Severovýchodně od obce na vrchu Skalky, nadmořskou výškou 736 m nejvyšším vrcholu Drahanské vrchoviny, meteorologický radar z r. 1993.

Ždírec

Jihlava 49°27'16.99"N; 15°40'31.49"E

Obec prvně připomínána r. 1233. Novogotický kostel sv. Václava vystavěn v letech 1893–1898 na místě starší stavby vyhořelé r. 1890. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 a Antonína Paduánského z r. 1753.

Ždírec nad Doubravou

Havl. Brod 49°41'49.54"N; 15°48'45.89"E

Obec bez významnějších památek prvně zmíněna r. 1399, současný název od r. 1951, na město povýšena r. 2000. Leží na severním okraji Ranského polesí, rozlehlé rezervace smíšených hadcových porostů s bohatým výskytem chráněných rostlin a živočichů. Na jižních svazích Ranského Babylónu (673 m n. m.) tzv. Ranská jezírka, soustava zatopených prohlubní po těžbě rud, prameniště řeky Doubravy.

Žebnice

Plzeň-sever 49°57'21.3"N; 13°23'36.59"E

Ves poprvé připomínána r. 1250 jako statek plaského kláštera, nyní část města Plasy. Na návsi hřbitov s barokním kostelem sv. Jakuba Většího z let 1784–1785, sakristii tvoří presbytář ze starší gotické stavby. Barokní fara s mansardovou střechou z r. 1741. Dochován soubor dřevěných lidových staveb. Severně od vsi v lese stopy zaniklé vsi Šebíkov připomínané r. 1313 a zničené v 16. stol. Zachováno okrouhlé tvrziště s příkopem.

Žebrák

Beroun 49°53'4.31"N; 13°52'42.53"E

Žďár nad Sázavou – zámek

Hrad založen na nevysokém, ale strmém hřbetu asi v polovině 13. stol. Oldřichem Zajícem z Valdeka a nazván podle starší vsi jako vzdálenějšího podhradí, od r. 1336 hrad královský, upraven na oblíbené sídlo Karla IV. a Václava IV., r. 1395 těžce poškozen požárem a nahrazen blízkým a modernějším Točníkem. Po částečné opravě pobořen v 16. stol. při hledání pokladu, od r. 1558 doložen jako pustý, kromě zbytků palácových zdí zachovány dvě válcové věže. www.ceskonamape.cz

667

V 80. letech 20. stol. zřícenina zabezpečena a zpřístupněna během turistické sezóny. Přístup z podhradní obce Točník.

upraven empírově r. 1826, doplňují ho hospodářské budovy a mohutná věžovitá brána.

Žehušice – vchod do obory Žebrák – zřícenina hradu

Žebrák

Beroun 49°52'34.77"N; 13°53'46.36"E

Obec prvně připomínána r. 1336, status města z r. 1396 obnoven r. 1994. Radnice z r. 1808. Na náměstí barokní kostel sv. Vavřince z r. 1780 na místě staršího ze 14. stol. a několik historicky cenných domů. Na hřbitově osmiboký barokní kostelík sv. Rocha z 18. stol. a několik empírových náhrobků z umělecké litiny. Hvězdárna z r. 1954 obnovena r. 2004. Rodiště významných obrozeneckých buditelů Šebestiána Hněvkovského (1770–1847) a bratří Vojtěcha (1772–1844) a Jana (1776–1834) Nejedlých, pamětní desky. V býv. škole městské muzeum, pův. založeno r. 1888, nyní součást Muzea Českého krasu s galerií rodáka Jaroslava Hněvkovského (1884–1956), malíře indických námětů.

Žehuň

Kolem přístupný zámecký park, za ním Žehušická obora, proslulá již od r. 1830 unikátním chovem bílých jelenů orientálního původu, v turistické sezóně jednou denně přístupná s průvodcem, uvnitř též naučná stezka. Pozdně barokní kostel sv. Marka z r. 1760 v místě starší svatyně. Zvonice v maurském stylu z doby kolem r. 1800, před ní socha sv. Floriána z 1. poloviny 18. stol. Kamenný most přes Doubravu z r. 1822, od r. 1832 na něm socha sv. Jana Nepomuckého. Rodiště evropsky proslulého hornisty a hudebního skladatele Jana Václava Sticha-Punta (1746–1803), pamětní deska na býv. tvrzi, na jeho počest pořádána Slavnost lesního rohu.

Kolín 50°8'1.42"N; 15°17'40.47"E

Obec při Žehuňském rybníce prvně uváděna r. 1137. Pův. kostel sv. Gotharda zbořen r. 1753 a v letech 1753–1762 nově postaven barokně, při něm barokní kostnice z let 1765–1766 a barokní hřbitovní brána s kamennými sochami světců. Zajímavé domy tzv. žehuňského typu z 1. třetiny 20. stol., secesní vila z r. 1910. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832. Pův. středověký mlýn, v dnešní podobě z r. 1857. Nad obcí velký Žehuňský rybník z let 1492–1497 o rozloze 185 ha, významná ornitologická rezervace. Nad severním břehem nepřístupná Žehuňská obora s rezervací doubrav, v ní zámeček z r. 1720, viditelný od rybníka. Obcí procházela cukrovarská drážka z r. 1925, provoz na ní ukončen r. 1959, dnes pouze malé zbytky trati u Žehuně a nedaleké vsi Zbraň.

Žehušice

K. Hora

Žehušice – zámek

Želeč

Louny 50°14'18.12"N; 13°33'28.04"E

Chmelařská ves doložena r. 1370, nyní část obce Měcholupy. Pův. gotický kostel sv. Mikuláše barokně přestavěn r. 1751, věž z r. 1842. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Před hospodářským dvorem pozdně barokní panský dům z r. 1760, přestavován v letech 1889 a 1928.

49°58'9.27"N; 15°24'27.64"E

Obec na řece Doubravě prvně připomínána r. 1350, status městyse z r. 1865 obnoven r. 2006. V hospodářském dvoře gotická tvrz z let 1361–1370 s renes. úpravami, v 18. stol. upravena na pivovar, nyní z větší části ve zřícenině. Raně barokní zámek na půdorysu písmene H z r. 1679

668

Želeč

Tábor 49°19'9.04"N; 14°38'52.42"E

Obec prvně zmíněna r. 1370. Barokní zámek z r. 1760 přestavován v letech 1889 a 1928, účelově využit. Novorománská kaple z doby po r. 1850. Jižně od obce u lesa skupina deseti pravděpodobně slovanských mohyl.

www.ceskonamape.cz

Želechovice nad Dřevnicí

Zlín

49°12'59.68"N; 17°44'38.48"E

Protáhlá obec prvně zmíněna r. 1261 jako majetek vizovického kláštera Smilheim, v letech 1976–2008 součást města Zlín, od r. 2009 opět osamostatněna. Kostel sv. Petra a Pavla středověkého původu obnoven barokně r. 1737, řadou přestaveb ztratil výrazné slohové prvky. Jižně od obce přírodní památky Želechovické paseky a Pod Drdolem s botanickými rezervacemi, v Zeleném údolí sirnatý pramen.

Želenice

Kladno

sv. Jana Nepomuckého z r. 1730 a Jana Křtitele z r. 1794. Na hřbitově renes. kaple z r. 1583. Na náměstí mariánský sloup z r. 1715 a barokní kašna ze 17. stol. Tradiční výroba sýrů.

Želetice

Znojmo 48°56'10.18"N; 16°10'57.24"E

Obec prvně připomínána r. 1351. Barokní zámek na místě středověké tvrze poškozen při živelné pohromě r. 1850 a r. 1862 zbořen. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z poloviny 17. stol. Na návsi socha generála Laudona z konce 18. stol., v obci několik barokních soch světců.

50°12'38.51"N; 14°9'49.2"E

Obec prvně uváděna r. 1228. Kostel sv. Jakuba Většího s románskou lodí a gotickým chórem přestavěn barokně v letech 1650–1652. Na přilehlém hřbitově na podezdívce dřevěná zvonice ze 16. stol. s nízkou přisedlou mansardovou střechou, upravena v 18. stol.

Želetice

Hodonín 49°0'47.01"N; 17°0'36.05"E

Obec prvně připomínána r. 1141. Středověká tvrz ze 14. stol. zanikla po r. 1619 beze stop. Raně gotický kostel sv. Jakuba z 13. stol. přestavěn barokně koncem 18. stol. a upraven r. 1926. Jižně od obce přírodní památka Sovince s botanickou rezervací.

Železná

Beroun 50°0'33.9"N; 14°5'26.64"E

Obec prvně zmíněna r. 1292, v 15. stol. těžba železné rudy a černého uhlí. Pův. gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie barokně přestavěn v letech 1682 a 1777. Barokní fara z r. 1777. Před kostelem 300 let starý jeřáb břek. Na návsi několik lidových usedlostí s ozdobnými branami.

Železná Ruda

Želenice (Kladno) – kostel se zvonicí

Klatovy 49°8'17.1"N; 13°14'1.15"E

Želenice

Most 50°31'36.15"N; 13°43'29.48"E

Obec na břehu Bíliny poprvé zmíněna r. 1307. Pův. gotický dřevěný kostel sv. Václava připomínaný r. 1352, v letech 1847–1848 nahrazen současnou stavbou. U obce 23. srpna 1438 svedena poslední bitva husitských bojovníků, poraženi býv. husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic.

Želešice

Brno-venkov 49°6'59.61"N; 16°34'52.51"E

Obec prvně zmiňována r. 1228. Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie gotického původu z 15. stol. přestavěn barokně r. 1722, loď s věží upravena r. 1795. Na návsi socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1760. Dochovány barokní domy z let 1720–1765 s patrem nad vyklenutým podloubím. Tradice vinařství, rozsáhlé ovocné sady.

Želetava

Třebíč 49°8'27.48"N; 15°40'12.94"E

Obec na Želetavce prvně doložena r. 1303. Gotická tvrz ze 14. stol. zvaná Starý hrad přestavěna nejprve na správní budovy a pivovar a pak na obytné domy. Dominantní gotický kostel sv. Michaela archanděla z počátku 14. stol. s vysokou městskou věží přestavěn renesančně v 16. stol. a upravován po požárech v letech 1677, 1760 a 1842. U něj barokní sochy

Horské městečko u nalezišť železné rudy doloženo r. 1569, od 17. stol. rozvoj sklářství, na město povýšeno r. 1960, nyní významné rekreační centrum s hotely, penziony, restauracemi a zábavními podniky, železniční i silniční přechod do SRN. Nejvýznamnější památku tvoří barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy z let 1729–1732 na půdorysu šesticípé hvězdy, loď zakryta charakteristickou mohutnou bání, hodnotné vnitřní vybavení. U železniční stanice malá kaple sv. Antonína a Barbory z 19. stol., u ní pozoruhodná umrlčí prkna. Ve vile sklářského podnikatele Abeleho z r. 1877 nyní infocentrum a pobočka Muzea Šumavy se sklářskou expozicí. V býv. loveckém zámečku z r. 1706 soukromé muzeum historických motocyklů a loutek. Dochovány roubené lidové chalupy. Pomník vojenské vzpoury r. 1919. Západně v lese pomník malíře Adolfa Kašpara na místě jeho smrti r. 1934. Na jižním okraji v části Alžbětín zajímavé nádraží rozdělené státní hranicí, znovu otevřeno r. 1991. Severně lyžařský areál Špičák – viz samostatné heslo.

Železnice

Jičín 50°28'26.32"N; 15°23'19.35"E

Obec prvně zmiňována r. 1318, na město povýšena r. 1911, status obnoven r. 2007, po požáru z r. 1826 náměstí obnoveno empírově, památková zóna. Empírová radnice z let 1826–1827, dochovány empírové domy i roubené chalupy. Pův. románský kostel sv. Jana Křtitele z doby kolem r. 1200 barokně přestavěn v letech 1727–1731 a zasvěcen sv. Jiljí.

www.ceskonamape.cz

669

Pozdně barokní fara z r. 1804. Mariánský sloup z r. 1794. Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1717 a Floriána z r. 1765, sousoší Nejsvětější Trojice z konce 19. stol. Pomník Mistra Jana Husa z r. 1920. Studna se stříškou z doby kolem r. 1820. Vlastivědné muzeum v empírové budově z r. 1827 založeno r. 1940, r. 1941 rozšířeno o sousední roubenou chalupu z r. 1789. U ložiska rašeliny založeny r. 1904 slatinné lázně, v letech 1953–2003 léčebna dětské obrny, po restituci objektů r. 2003 lázně zanikly. Rodiště grafika T. F. Šimona (1877–1942). Nad městem vrch Železný s valy a příkopy dřevěného hradu z 13. stol.

Železný Brod

Jablonec n. N. 50°38'25.16"N; 15°15'21.64"E

Obec na místě pův. osad Brod a Brodec z 12. stol. prvně zmíněna r. 1346, městská práva potvrzena r. 1501, od téže doby přídomek Železný, výroba železa zanikla po třicetileté válce, od 18. stol. rozvoj textilní a později sklářské výroby, od r. 1920 sklářská škola. Novorenes. radnice z r. 1891, řada roubených lidových domů pojmenovaných podle býv. majitelů. Barokní kostel sv. Jakuba Většího z r. 1763, při něm osmiboká barokní kostnice z r. 1765. Cenná dřevěná zvonice z r. 1761 s dvěma středověkými zvony zničena požárem r. 2006, rekonstruována r. 2008. Barokní fara z r. 1723 nejstarší zděnou stavbou ve městě. Na náměstí městské muzeum založené r. 1870 a budova spořitelny z r. 1936 s včleněným průčelím roubeného stavení Klemencovsko z r. 1792. Na návrší Na Poušti jižně nad městem barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z r. 1769. Rodiště malíře Vlastimila Rady (1895–1962).

hořel r. 1961, po průzkumu jako nejhodnotnější románská památka v okolí nově zastřešen. Na Ohři malá vodní elektrárna z r. 1908, rekonstruována r. 1994, technická památka. Severovýchodně přírodní památka Želinský meandr, skalnatý kaňon Ohře, vyhlášena r. 1992.

Želiv

Pelhřimov 49°31'46.76"N; 15°13'15.41"E

Obec nad soutokem Želivky s Trnávkou prvně zmíněna r. 1139, kdy založen klášter benediktinů, od r. 1149 premonstrátů, s malými přestávkami zde sídlí dosud. Po vydrancování husity v letech 1467–1599 ve světském vlastnictví, tehdy západní část kláštera přestavěna na renes. tzv. Trčkův hrad. Po požáru r. 1712 od základů obnoven klášter i klášterní kostel Narození Panny Marie podle plánů Jana Blažeje Santiniho ve stylu barokní gotiky, po dalším požáru r. 1907 upraven novobarokně. Východně hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla románského původu z 12. stol., přestavěn Santinim v letech 1712–1719. V rohu hřbitova Santiniho altán z r. 1719. Pozdně barokní fara a škola z r. 1840, socha sv. Jana Nepomuckého na barokním podstavci z r. 1725. Severně nad Želivkou barokní kaple Panny Marie z r. 1728 nad studánkou, na vrcholu kopce Kalvárie barokní kaple Nalezení sv. Kříže z r. 1738. Jižně nad studánkou kaple sv. Haštala z r. 1728. U rybníka památný dub, zvaný Žižkův. Z kláštera pocházel vůdce husitské pražské chudiny Jan Želivský (po 1380–1422), jeho socha v parku. Jižně rekreační vodní nádrž Trnávka – viz samostatné heslo. Pod hrází vodácký slalomový kanál.

Železný Brod – lidová architektura

Železný Újezd

Plzeň-jih 49°33'38.43"N; 13°40'23.6"E

Ves prvně připomínána r. 1347 u ložisek železné rudy, nyní část obce Čížkov. Dochovány zbytky roubené architektury. Západně od vsi v poloze Na Skále 41 m vysoká vysílací věž a zároveň rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výši 26 m, volně přístupná od r. 2001. Želiv – klášter

Želina

Chomutov 50°21'49.71"N; 13°17'30.94"E

Ves nad Ohří prvně zmíněna r. 1352, nyní část obce Rokle. Za ní na hřbitově pův. románský kostel sv. Vavřince z 1. poloviny 13. stol., nyní presbytář, goticky rozšířen r. 1484, vy670

Želízy

Mělník 50°25'20.54"N; 14°27'48.8"E

Obec prvně zmíněna r. 1360. V pískovcovém bloku nad ní tzv. Čertovy hlavy, reliéfy obří dvojice hlav pohádkových bytos-

www.ceskonamape.cz

Želízy – Čertovy hlavy

tí, práce sochaře Václava Levého (1820–1870) z doby kolem r. 1840. Další jeho díla v blízkém okolí: nad údolím potoka ve skále umělá jeskyně Klácelka, v ní a jejím okolí plastiky zvířat vytesaných do pískovce, dále Blaník a při Brocenské cestě Harfenice, kaple Máří Magdalény a reliéf Hada, atraktivní komplex plastik spojen stezkou. V letech 1919 a 1923 pobýval ve Stüdlově penzionu spisovatel Franz Kafka, pamětní deska z r. 1999. V místní části Sitné zachovalá lidová architektura. Severně od obce přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky, v ní naučná stezka. Rekreační oblast, kemp.

Želkovice

Louny 50°27'49.24"N; 13°52'34.31"E

Malá obec prvně zmíněna r. 1237. Pův. románská rotunda z doby kolem r. 1230 s apsidou a lucernou tvoří presbytář pseudorománského kostela sv. Petra a Pavla z let 1852–1853. Socha sv. Josefa z r. 1762.

Želnava

Prachatice 48°48'37.51"N; 13°58'5.5"E

Obec prvně doložena r. 1360, nyní nad závěrem Lipenské přehrady. Pův. gotický kostel sv. Jakuba z r. 1395 barokně přestavěn v letech 1708–1712. Jihovýchodně od obce vrch

Hrad (940 m n. m.) s nepatrnými terénními stopami horského hrádku Hausberk, obydlen ve 13. stol.

Ženklava

N. Jičín 49°33'54.83"N; 18°6'34.04"E

Obec prvně připomínána r. 1411. Kostel Navštívení Panny Marie z let 1857–1859 na místě starého kostela Všech svatých ze 16. stol., z pův. stavby zachována věž. Dochována roubená chalupa z 1. poloviny 19. stol. Před rodným domkem pamětní deska Kristiána Davida (1692–1751), tesaře a lidového kazatele, stoupence Jednoty bratrské, zakladatele exulantských osad Moravských bratří v lužickém Herrnhutu (česky Ochranov) z r. 1722, v Holandsku, Pobaltí, Americe i Grónsku.

Žeranovice

Kroměříž 49°17'29.41"N; 17°36'22.51"E

Obec prvně připomínána r. 1297. Ze dvou tvrzí jedna zanikla již v 15. stol., pahorek tvrziště s valem a příkopem dochován jižně od obce, druhá tvrz ze 16. stol. přestavěna v 17. stol. na barokní zámek, nyní v novogotické podobě z r. 1852, účelově využit. Gotický kostel sv. Vavřince po zásahu bleskem r. 1893 zbořen, nově postaven v letech 1897–1900 pseudoslohově. Barokní fara z r. 1759. Barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, sochy sv. Vendelína a Josefa

www.ceskonamape.cz

671

z r. 1760. Jihovýchodně od obce v místě Na hrádku pahorek a příkop po středověkém hradu zaniklém koncem 15. stol.

Žeravice

Hodonín

hutného dubu, zvaný Koráb, a památný platan. Barokní sýpka z 18. stol. Na návsi kaple sv. Marty z r. 1882.

Žežice

Ústí n. L.

49°1'17.36"N; 17°14'12.97"E

50°41'8.57"N; 14°4'15.3"E

Obec prvně doložena r. 1235. Gotická tvrz z konce 14. stol. přestavěna kolem r. 1540 na renes. zámeček, pozdějšími úpravami stavebně znehodnocen, nyní účelově využit. Na návrší ve středu obce barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele z let 1722–1729, obnoven po požáru r. 1776, u něj památné lípy. Hřbitovní kaple sv. Barbory z r. 1689, kaplička z r. 1861. Sloup se sousoším Svaté Rodiny z r. 1873. Kamenný kříž z r. 1848. V obci r. 1616 vysvěcen na kněze J. A. Komenský, v domku nyní Komenského památník a muzeum lidového umění a řemesel.

Ves doložena r. 1352, nyní část obce Chuderov. V téže době doložen gotický kostel sv. Petra a Pavla, obnoven po husitských válkách r. 1470, barokně přestavěn r. 1780. Barokní fara z r. 1709. Lidové zděné a hrázděné stavby.

Žerčice

Ml. Boleslav

Žibřidice

Liberec 50°44'22.95"N; 14°51'55.02"E

Protáhlá obec Seifersdorf na Ještědském potoce doložena od 14. stol., nyní část obce Křižany. Jednolodní, raně barokní kostel sv. Šimona a Judy z r. 1672 přestavěn r. 1738, stojí na místě gotického dřevěného kostela ze 14. stol. Barokní fara z r. 1690.

50°22'20.85"N; 15°2'6.27"E

Obec prvně zmíněna r. 1070 v Kosmově kronice, archeologické nálezy dokládají již pravěké osídlení. Dominantou barokní kostel sv. Mikuláše z r. 1730 v místě pův. dřevěné svatyně ze 14. stol. Socha sv. Floriána z r. 1770, pomník Mistra Jana Husa z r. 1918. Severně přírodní park Chlum.

Žernov

Náchod 50°25'47.68"N; 16°3'27.48"E

Obec připomínána r. 1417. Kaple Panny Marie Sněžné z r. 1780 rozšířena r. 1898, opravena r. 2005. Východiště ke zřicenině Rýzmburku a do Babiččina údolí – viz samostatná hesla.

Žerotice

Znojmo 48°55'35.24"N; 16°10'15.41"E

Obec prvně připomínána r. 1259. Na jejím okraji rozpadající se zřícenina hrádku, založen ve 14. stol., renesančně upraven r. 1559, později ještě barokní úpravy, vyhořel r. 1874. Zachován zbytek příkopu, vysoká obvodová zeď a torzo věže zřícené r. 1988. Gotický kostel sv. Martina z poloviny 15. stol. při barokní přestavbě v 17. stol. doplněn o věž, u něj chráněná budova fary.

Žerotín

Židlochovice

Brno-venkov 49°2'11.7"N; 16°37'2.73"E

Zemědělská a vinařská obec na soutoku Svratky a Litavy prvně připomínána r. 1349, na město povýšena r. 1873. Na místě vodní tvrze ze 14. stol. postaven r. 1592 renes. zámek, podstatně přestavěn v letech 1722–1728 na barokní reprezentační sídlo, empírově upraven v letech 1844–1845, jako býv. habsburský majetek od r. 1918 ve vlastnictví státu. Při něm anglický park z r. 1809 o rozloze 22 ha s řadou vzácných dřevin. Na náměstí renes. radnice z r. 1559 upravená empírově, zachováno několik secesních a novorenes. domů. Vrcholně barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1724–1730, na schodišti barokní sochy světců z r. 1716. U kostela sousoší Panny Marie se sv. Josefem z r. 1762 a Nejsvětější Trojice z r. 1857. U býv. hřbitova osamoceně stojící zvonice gotického původu z r. 1448, barokně upravena r. 1768, pozůstatek hřbitovního kostela zbořeného r. 1864. Poblíž budova býv. bratrského sboru ze 16. stol. a krypta Žerotínů z r. 1598. Východně nad městem na vrchu Výhon 18 m vysoká dřevěná rozhledna Akátová věž z r. 2009 s vyhlídkovou plošinou ve výši 14,5 m.

Louny 50°17'1.96"N; 13°54'53.72"E

Obec připomínána r. 1250. Ve 2. polovině 13. stol. založen hrad, zpustošen za třicetileté války, zachovány příkopy, dva střepy zdiva a sklep. Při silnici pod Panenským Týncem pozdně barokní kostel sv. Blažeje z r. 1800, u něj altán nad poutní studánkou z téže doby. Židlochovice – zámek

Žerotín

Olomouc 49°43'30.14"N; 17°11'13.5"E

Obec prvně připomínána r. 1141, sídlo významného moravského šlechtického rodu Žerotínů. Na místě jejich středověké tvrze ze 14. stol. barokní zámek z let 1748–1751, opraven r. 1827, po restituci soukromé obydlí. Ve zbytku zničeného anglického parku altán z r. 1835 z vydlabaného kmene mo672

Židovice

Jičín 50°17'42.25"N; 15°19'13.08"E

Obec prvně uváděna r. 1361. Na okraji barokní sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1768. Rodiště politika a prvorepublikového ministra zemědělství Bohumíra Bradáče

www.ceskonamape.cz

(1881–1935), před rodným domem pomník. V obci rozmístěno několik ukázek staré zemědělské techniky.

Žihle

Barokní kostel sv. Jana Křtitele z let 1718–1725 na místě staršího dřevěného. U něj hodnotné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého z r. 1755 a sv. Jana Evangelisty z r. 1768. Jižně od obce provoz kafilérie.

Plzeň-sever 50°2'40.78"N; 13°22'18.4"E

Obec poprvé uváděna r. 1238. Na náměstí renes. zámeček z let 1595–1600 se zbytky psaníčkových sgrafit, barokně upraven kolem r. 1700, nyní účelově využit. Poblíž barokní farní kostel sv. Václava na půdorysu kříže z let 1718–1730 podle plánů F. M. Kaňky. Barokní fara z r. 1693. Hřbitovní kostel sv. Filipa a Jakuba z r. 1776, na hřbitově památník 273 obětem pochodu smrti z r. 1945. Barokní sochy světců z 18. stol. Lidová roubená architektura. Západně Nový Dvůr, pův. hospodářský dvůr, v letech 1825–1870 sklárna, lovecký zámeček ze 17. stol. pseudorenesančně přestavěn po r. 1860, po požáru koncem 2. světové války ve zřícenině. Severozápadně v lesích množství obrovských monolitických žulových balvanů, největší zvány Dědek a Bába.

Žichovice

Klatovy 49°16'4.02"N; 13°37'35.56"E

Obec na Otavě doložena v letech 1045–1420 jako majetek břevnovského kláštera. Renes. zámek z r. 1603 tvoří komplex budov s hranolovou hodinovou věží, později upraven barokně, zámecká kaple Stigmatizace sv. Františka z r. 1680. Před zámkem barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol., v obci socha sv. Aloise z r. 1861. Empírová sýpka z 1. poloviny 19. stol. Dvouobloukový kamenný barokní most přes řeku, tzv. Dolní, z počátku 17. stol., Horní most z 18. stol. dochován z poloviny, západní část nahrazena železobetonovou konstrukcí.

Žilina

N. Jičín 49°34'49.5"N; 18°2'16.31"E

Protáhlá ves prvně uváděna r. 1397, nyní část města Nový Jičín. Gotický kostel sv. Mikuláše z přelomu 13. a 14. stol. upravován renesančně a barokně. Kaple s morovou deskou z r. 1715. Dochován roubený dům z počátku 19. stol. U silnice památný tis.

Žilina

Kladno 50°6'0.97"N; 14°0'26.7"E

Obec prvně zmíněna r. 1352. Barokní kostel Narození Panny Marie z r. 1770 naposledy obnoven r. 1995.

Žim

Teplice 50°35'7.31"N; 13°57'59.82"E

Obec poprvé zmíněna r. 1352. Pozdně gotický kostel Nalezení sv. Kříže ze 16. stol. několikrát upravován, věž přistavěna r. 1875. Barokní fara z r. 1712, empírová socha Ecce Homo z konce 18. stol. Lidové stavby, zděné i hrázděné, z 18. stol., pozdně barokní statek z r. 1792.

Žimrovice

Žihobce

Opava 49°51'17.73"N; 17°50'48.13"E

Žihle – hřbitovní kostel

Klatovy 49°12'55.7"N; 13°37'51.15"E

Obec připomínána r. 1045 v majetku břevnovského kláštera. Renes. zámek z 2. poloviny 16. stol. barokně přestavěn r. 1688, nyní účelově využit. V zámeckém parku empírová jízdárna z doby kolem r. 1800. Novogotický kostel Proměnění Páně z let 1872–1876 na místě gotické stavby.

Ves prvně zmíněna r. 1363, nyní část města Hradec nad Moravicí. Pod vsí vyúsťuje Weisshuhnův kanál, významná technická památka. Kanál dlouhý 3,6 km vybudován v letech 1890–1891 jako zdroj vody a pro plavení dřeva do žimrovické papírny. Začíná jižně od vsi u Papírenského splavu na Moravici, vede ve strmém svahu až 26 m nad řekou, prochází tunelem a po akvaduktu.

Žimutice

Č. Budějovice 49°12'15.52"N; 14°30'38.7"E

Žichlínek

Ústí n. O. 49°53'1.41"N; 16°38'11.1"E

Obec prvně zmíněna r. 1304. Zbytky středověké tvrze Krotenful s býv. vsí zanikly r. 1842 při stavbě železniční trati.

Obec prvně doložena r. 1261. Raně gotický kostel sv. Martina z doby kolem r. 1300, sklípková klenba pozdně gotická z přelomu 15. a 16. stol. Kolem kostela hradební zeď, v ní barokní brána a výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého z 18. stol.

www.ceskonamape.cz

673

Žinkovy

Plzeň-jih 49°29'6.71"N; 13°29'35.1"E

Obec prvně připomínána r. 1187, historický status městyse z 13. stol. obnoven r. 2006. Na náměstí kostel sv. Václava, pův. gotický ze 14. stol., po požáru nově postaven r. 1735 barokně a opatřen bohatou sochařskou výzdobou, před ním cenná barokní socha Immaculaty z r. 1786. Na radnici vlastivědné muzeum. Na východním okraji nad rybníkem Labuť barokní hospodářský dvůr a pseudoslohový romantický zámek vybudovaný r. 1897 ze starší stavby, od r. 1916 majetek průmyslnické rodiny Škodů, po 2. světové válce odborářská zotavovna, po r. 1990 zchátral, zahájeny opravy lichtenštejnskou společností. Východiště ke zřícenině hradu Potenštejn – viz samostatné heslo.

raně gotický hrad z 13. stol. přestavěný pozdně goticky v letech 1484–1494 na zámek s cennou vnitřní výzdobou, přes pozdější úpravy zůstala zachována gotická dispozice s palácem, věží a hradní kaplí. Centrum tvoří nádvoří s arkádami a dřevěným ochozem. Zámek r. 1964 vyhořel, opravy 118 sálů a komnat dokončeny r. 1993, uvnitř nyní městské muzeum. Před zámkem barokní špýchar z r. 1706 s pivovarem a barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. Nad náměstím kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu, v letech 1868–1872 nahrazen novogotickou stavbou. Hřbitovní kostel sv. Jiljí pozdně gotického původu z počátku 16. stol. přestavěn barokně kolem r. 1700. Město rodištěm herečky Ivy Janžurové (1941).

Žíšov

K. Hora 49°54'19.57"N; 15°3'56.46"E

Ves prvně zmiňována r. 1318, nyní část obce Vavřinec. Pův. gotická tvrz z 15. stol. přestavěna jezuity v 17. stol. na barokní zámek, po zrušení řádu změněn r. 1785 na dvě usedlosti bez slohových znaků. Kostel sv. Mikuláše románského původu upraven barokně v 1. polovině 18. stol. U něj kamenný most z 19. stol. Barokní socha sv. Mikuláše z poloviny 18. stol.

Žitenice

Litoměřice 50°33'20.82"N; 14°9'29.21"E

Žinkovy – zámek

Žireč

Trutnov 50°24'45.23"N; 15°51'5.54"E

Ves prvně připomínána r. 1448, nyní část města Dvůr Králové nad Labem. Barokní zámek z let 1652–1659, pův. jezuitská rezidence vzniklá přestavbou starší tvrze. U zámku barokní kostel sv. Anny z let 1668–1698 s cenným barokním a empírovým vybavením. Hřbitovní kaple sv. Odilona z r. 1656. Trojboká baldachýnová kaple Nejsvětější Trojice z r. 1726. Rodiště sochařů Jiřího (1670–1742) a Františka (1680–1757) Pacákových, žáků M. B. Brauna, v obci jejich sochy světců. V lese jižně od vsi mimořádný barokní poutní areál Betlém z let 1726–1734 s pracemi M. B. Brauna a jeho dílny.

Obec připomínána r. 1057. Z pův. tvrze z r. 1477 vybudován renes. zámek barokně přestavěný r. 1699. V jeho sousedství pův. románský kostel sv. Petra a Pavla přestavěný raně barokně kolem r. 1650. Barokní fara z r. 1654. Nad obcí barokní loretánská kaple z 2. poloviny 18. stol., později změněna na gloriet a r. 1908 upravena na lurdskou kapli s umělou jeskyní. Ve vsi dřevěné lidové stavby z 18.–19. stol. a empírové domky z 19. stol. Dochováno několik barokních soch.

Žítková

Uh. Hradiště 48°58'48"N; 17°52'52.08"E

Rozlehlá příhraniční kopaničářská obec založena po r. 1750. Zachovány hodnotné stavby lidové architektury. Severně od obce kostelík Panny Marie Kopaničářské z r. 1991. Z okolí daleké výhledy na Slovensko.

Živanice

Pardubice 50°3'39.49"N; 15°38'45.75"E

Žírovice

Cheb 50°8'20.14"N; 12°21'26.92"E

Ves doložena r. 1297, nyní část města Františkovy Lázně. Sídliště lidu popelnicových polí bylo po archeologickém průzkumu vyznačeno kamenným kruhem o průměru 10 m a osázeno jalovci. V upraveném objektu je veřejnosti zpřístupněn tzv. Motýlí dům, kde se volně chovají exotičtí motýli. Přilehlý skleník slouží jako botanická zahrada, v níž se pro motýly pěstuje potrava.

Žirovnice

Pelhřimov 49°15'13.48"N; 15°11'13.65"E

Město prvně připomínáno r. 1358, od r. 1864 proslulo tradiční výrobou knoflíkářskou a perleťářskou. Nad rybníkem 674

Obec prvně připomínána r. 1226. Gotický kostel Zvěstování Panny Marie z r. 1361, přestavěn v 18. stol., regotizován r. 1866. Dochovány lidové stavby z 19. stol. V okolí složitá síť vodních kanálů.

Živohošť

Příbram 49°45'30.84"N; 14°25'17.03"E

Rekreační oblast na obou březích Slapské přehradní nádrže. Na levém břehu Stará Živohošť, pův. ves s knížecím dvorcem připomínána v 11. stol., nyní část obce Chotilsko. Ze zatopené osady zachován románský kostel sv. Fabiána a Šebestiána, upraven goticky kolem r. 1380 a novorománsky r. 1860. Na pravém břehu velké rekreační středisko Nová Živohošť.

www.ceskonamape.cz

Životice

Karviná

Žižkovo Pole

Havl. Brod

49°46'25.87"N; 18°29'9.02"E

49°36'38.87"N; 15°44'2.34"E

Pův. ves doložena r. 1533, nyní část města Havířov. Zámek z konce 18. stol. s empírovými portálky z r. 1817. Památník s pomníkem z r. 1949 připomíná tragédii 36 místních občanů zavražděných 6. srpna 1944 německými okupanty.

Obec prvně zmíněna r. 1303, pův. zvaná Schönfeld, současný název od r. 1921. Jižně od obce při tažení na Moravu zemřel 11. října 1424 vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, na úmrtním místě kuželovitá mohyla z r. 1874. V obci pův. gotický kostel sv. Michaela archanděla z 1. poloviny 14. stol., barokně upraven kolem r. 1740. Dochována selská usedlost z poloviny 19. stol.

Životice (Karviná) – památník

Životice

Plzeň-jih 49°27'54.41"N; 13°41'7.88"E

Malá obec doložena r. 1425. Na návsi kaple Panny Marie z r. 1893. U silnice stará hospoda Čejkovka, později zvaná Čertovka, z doby kolem r. 1680. Při severním okraji v místní části Chalupy barokní patrový zámeček z poloviny 18. stol., před ním socha sv. Jana Nepomuckého. U rybníka mlýn Dobeš barokního původu doložený r. 1647.

Životice u Nového Jičína

N. Jičín 49°33'23.81"N; 18°2'51.27"E

Protáhlá obec prvně připomínána r. 1399, těžce postižena povodní r. 2009. Dominantní dřevěný kostel sv. Jana Křtitele z r. 1451 vyhořel r. 1898, nahrazen zděným téhož zasvěcení r. 1902.

Žiželice

Louny 50°22'6.56"N; 13°32'26.06"E

Žižkovo Pole – mohyla

Žleby

K. Hora 49°53'19.62"N; 15°28'53.19"E

Obec nad Doubravou poprvé zmíněna r. 1052, ve středověku městem. Na náměstí řada empírových domů, novogotická býv. radnice z r. 1881, mariánský sloup z počátku 18. stol., socha sv. Jana Nepomuckého z počátku 19. stol. Za barokní farou pův. renes. kostel Narození Panny Marie z r. 1540, barokně rozšířen r. 1714. U něj empírová pohřební kaple a zvonice z počátku 19. stol. Nejvýznamnější stavbu představuje zámek vybudovaný kolem r. 1750 ze starého strážního gotického hradu z 2. poloviny 13. stol. Romantizující novogotická přestavba proběhla v letech 1849–1868, přesto si zámek zachoval středověkou dispozici s válcovou věží v čele, gotickými sklepy a černou kuchyní, bohatá zámecká expozice přístupná veřejnosti. Přes řeku kamenný most z 19. stol.

Obec prvně připomínána r. 1318. Barokní kaple Navštívení Panny Marie z r. 1660 opravena r. 1882. Boží muka z r. 1695 a tři kamenné kříže z r. 1773. V r. 1924 objeven hrob ženy ze 4. stol. s bohatou výbavou šperků, uložen v žateckém Polánkově muzeu jako „žiželická princezna“.

Žiželice

Kolín 50°7'52.64"N; 15°23'44.35"E

Obec připomínána r. 1052, v minulosti městečko. Místní muzeum. Barokní radnice z r. 1800 s empírovými prvky, při ní barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Pozdně barokní kostel sv. Prokopa gotického původu několikrát upravován, u něj chráněná lípa vysazená kolem r. 1870. Socha sv. Václava z r. 1901 od Vojtěcha Suchardy. V místní části Končice v parku dřevěná zvonice ze 17. stol. u zaniklého kostela, na jejím jižním okraji dříve nákladiště býv. cukrovarské drážky.

Žleby – zámek

www.ceskonamape.cz

675

Žlunice

Jičín 50°18'6.06"N; 15°23'5.73"E

Obec prvně doložena r. 1279. Gotický cihlový kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. stol., loď přestavěna barokně v letech 1701–1704, dochovány zbytky gotických maleb na skle z doby před r. 1400. Barokní fara z let 1762–1765, před ní Pieta z r. 1749. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728. Býv. cihelna při severním okraji obce rodištěm malíře Václava Špály (1885–1946).

Žlutice

K. Vary 50°5'25.85"N; 13°9'48.08"E

Opevněné město založeno Borši z Rýzmburka po r. 1280, od r. 1426 sídlo husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic, městské jádro památkovou zónou. Na svažitém náměstí patrová renes. radnice ze 16. stol., v sousedství muzeum s husitskou expozicí a přístupem do historického podzemí, v jeho sbírkách proslulý Žlutický kancionál, iluminovaný rukopis z let 1558–1565, nyní uložen v Památníku národního písemnictví. Na náměstí vynikající barokní dílo, sloup Nejsvětější Trojice z r. 1704 a řada v jádře gotických domů. Z gotického městského hradu zachován portál a spodek čtvercové věže. Trojlodní kostel sv. Petra a Pavla se dvěma věžemi, gotická bazilika ze 14. stol. s cennými stavebními prvky a vnitřním zařízením, barokní fara z r. 1764. Na západním okraji stopy obranného hradu či tvrze Mazanec z r. 1446, na severním barokní panský dvůr z r. 1680, u něj tři smírčí kříže. Jihozápadně na návrší novorománská rotunda sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 19. stol. Nad městem na řece Střele vodní nádrž – viz samostatné heslo. Východiště ke zřícenině hradu Nevděk – viz samostatné heslo.

Žofín

Žofínský prales

Č. Krumlov 48°39'36.88"N; 14°41'50.67"E

Žofínský prales při rakouské hranici patří spolu s pralesem Hojná Voda mezi nejstarší přírodní rezervace ve střední Evropě, založena hrabětem Buquoyem v srpnu 1838. Z pův. 44 ha se rozloha chráněného území zvýšila na dnešních 100 ha. V porostu dominuje buk a vtroušený smrk s jedlí, jedle patří k nejstarším stromům v rezervaci, žofínská tzv. Královna jedlí stará 425 let vyvrácena vichřicí r. 1975. Území oploceno a přístupné jen výjimečně s doprovodem. Mimo rezervaci stávala dřevařská osada Žofín – viz samostatné heslo.

Žulová

Jeseník 50°18'27.28"N; 17°6'13.99"E

Obec pův. zvaná Frýdberk (německy Friedeberg) prvně zmiňována r. 1290 jako slovanská, status města z r. 1793 obnoven r. 2006, historický název r. 1948 změněn na Žulová, uměle vytvořený a připomínající tradiční těžbu žuly od poloviny 19. stol. Ve 13. stol. vystavěn loupeživými rytíři hrad Friedeberg protiprávně na území vratislavských biskupů, dobyt Švédy r. 1639. Místo zpustlého hradu věnováno biskupstvím ke stavbě klasicistního kostela sv. Josefa z r. 1810, přitom využita hradní věž a most, spojení zbytků hradu s kostelní novostavbou nemá v našich zemích obdoby. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1717, mariánská socha Immaculaty z r. 1898. Na návrší Boží hora (525 m n. m.) v letech 1712–1713 postavena poutní kaple Panny Marie Bolestné, uzavřena Josefem II. r. 1784, v 19. stol. vandalsky poničena a v letech 1878–1880 novogoticky obnovena. Křížová cesta z r. 1893. Na jižním okraji města u křižovatky na žulovém balvanu pamětní deska zdejšího rodáka Bruno Kralika (1901–1957), přírodovědce a zakladatele místního muzea.

Žlutice – zámecká brána

Žofín

Č. Krumlov 48°40'30.87"N; 14°41'37.8"E

Pův. odlehlá dřevařská osada, nyní část obce Pohorská Ves. Dřevěný lovecký zámeček Buquoyů z r. 1853 po 2. světové válce využíván pohraniční stráží, v 80. letech do základů vyhořel. Rekonstrukcí přilehlých hospodářských stavení na jeho místě vznikla Lesovna Žofín jako penzion s restaurací, v provozu od r. 2007, nyní turisticky vyhledávané místo. 676

Žumberk

Č. Budějovice 48°47'46.71"N; 14°41'0.43"E

Mimořádně hodnotný komplex vesnice s opevněním a tvrzí, jedné ze tří toho druhu v Evropě. Ves prvně zmíněna r. 1279, nyní část obce Žár. V 15. stol. vystavěna kamenná pozdně gotická tvrz, renesančně upravena v 16. stol. a počátkem 17. stol. na letní sídlo Petra Voka z Rožmberka. Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele z r. 1332 po požáru obnoven r. 1455

www.ceskonamape.cz

Žumberk (Chrudim) – zřícenina hradu

a novogoticky upraven v letech 1875–1881. Gotická fara barokně přestavěna r. 1654. Počátkem 17. stol. celý komplex obehnán hradbou se šesti kulatými baštami, z nichž pět zachováno dodnes. Rozsáhlá památková rekonstrukce proběhla v letech 1969–1974, při dalších záchranných pracích v 90. letech 20. stol. obnoven též rybník pod tvrzí. V interiéru tvrze expozice Jihočeského muzea s lidovým malovaným nábytkem z 18. a 19. stol. a lapidárium s náhrobními kameny, zvony a architektonickými fragmenty.

Žumberk

tě sociálně-demokratického politika Bohumila Laušmana (1903–1963), zemřelého v komunistickém vězení. V okolí četné žulové lomy. Severně nad potokem Ležák tvrziště Kočičí hrádek, pozůstatek strážní tvrze ze 14. stol., vypálena r. 1509, zachována čtyřhranná plošina s příkopem a valem.

Chrudim 49°52'17.79"N; 15°51'37.2"E

Obec prvně doložena r. 1318, historický status městyse z r. 1487 obnoven r. 2007. Na vysokém ostrohu gotický hrad z 13. stol., v 16. stol. přestavěn renesančně a ozdoben sgrafity, obýván do r. 1770. Zachovány vysoké zbytky paláce, část obvodové hradby a podzemní chodba do sklepů pod sousedním dvorem. V podhradí pův. gotický kostel Všech svatých ze 14. stol., zcela přestavěn r. 1782 a r. 1880 pseudoslohově upraven. U něj vysoká věžovitá zvonice s dřevěným patrem, patrně ze 16. stol., upravena barokně r. 1789. Na náměstí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. stol. Rodiš-

Žumberk (Č. Budějovice)

www.ceskonamape.cz

677

INDEX Lokalita Adam, vrch Albertovec Aldašín Alexandrova rozhledna Andrlův chlum, rozhledna Anenský vrch Babí lom, rozhledna Babylon, rozhledna Babylon, rozhledna Balcarka, jeskyně Balda Ballymotte, zříc. Bára, rozhledna Barborka, rozhledna Bedřichov Bedřichov, vrch Bechyňská Smoleč Belveder, vyhlídka Betlém Betlém Bezručova vyhlídka, rozhledna Bijadla Bílá hora, rozhledna Bílá Hůrka Bílá Studně Bílý Kostelec Bohunice Boiika, rozhledna Bolfánek, rozhledna Boršov, zříc. Borůvka, rozhledna Boškov Bouda, tvrz Bozeň, hradiště Božejovice Boží Voda Bradlo, vrch Bramberk, rozhledna Brnky Březina, rozhledna Březinka, rozhledna Březník, vrch Březová Bučín, zříc. Bučina, rozhledna Budčice Budeč, vrch Buchov, zříc. Buková hora Bukovec, hora Býčí skála Býkov, dvůr 678

Viz heslo

Lokalita

České Petrovice (Ústí n. O.) Štěpánkovice (Opava) Jevany (Praha-východ) Adamov (Blansko) Ústí nad Orlicí Andělská Hora (Bruntál) Lelekovice (Brno-venkov) Kozárov (Blansko) Kaly (Brno-venkov) Ostrov u Macochy (Blansko) Jedlová (Svitavy) Nalžovské Hory (Klatovy) Chrudim Svinčany (Pardubice) Oskava (Šumperk) Nová Ves I (Kolín) Sudoměřice u Bechyně (Tábor) Bynovec (Děčín) Žireč (Trutnov) Javornice (Rychnov n. Kn.) Hradec nad Moravicí (Opava) Merklín (Plzeň-jih) Kopřivnice (N. Jičín) Chvalešovice (Č. Budějovice) Staré Město (Svitavy) Konojedy (Litoměřice) Prosiměřice (Znojmo) České Lhotice (Chrudim) Chudenice (Klatovy) Koclířov (Svitavy) Hluboká (Chrudim) Potštát (Přerov) Suchý vrch (Ústí n. O.) Dobrá Voda (Příbram) Skály (Písek) Liběchov (Mělník) Nové Zámky (Trutnov) Horní Maxov (Jablonec n. N.) Zdiby (Praha-východ) Žandov (K. Hora) Bernartice (Tachov) Dobrá Voda (Klatovy) Úmonín (K. Hora) Tetčice (Brno-venkov) Kyselka (K. Vary) Vlastějovice (K. Hora) Zákolany (Kladno) Oldřichovec (Benešov) Zdoňov (Náchod) Jizerka (Jablonec n. N.) Stará huť (Blansko) Hromnice (Plzeň-sever)

Bystrý, zříc. Byšičky Býšov, tvrz Bytíz Cimbál Císařský Císařský kámen, rozhledna Ctěnice Cvilín, vrch Čajchanův hrádek, zříc. Čartak, rozhledna Čejetičky Čekyně Čeňkova Pila Černá Louže Čertův hrádek, zříc. Červenice, zříc. Červený Dvůr, zámek Červený Hrádek, zámek Červený vrch, rozhledna Číčovický kamýk, vrch Čihák Čtyřicet Lánů Čubův kopec, rozhledna Damil, vrch Darkovičky Děd, rozhledna Dědice Dehtáry Dehtář, rybník Dobrá Voda Dobrá Voda Dobrá Voda Dobrá Voda Dobrá Voda Dobrkovská Lhotka Dohaličky Dolany Dolínek Dolní Bušínov Dolní Hedeč Dolní Maršov Dolní Nakvasovice Dolní Sklenov Doubrava, rozhledna Douby, rozhledna Drahotuš, zříc. Drahotuše Drahoušek, rozhledna Dršťka, zříc. Dřel, zříc. Dřevíč

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Stárkov (Náchod) Lázně Bělohrad (Jičín) Březí u Týna n. Vltavou (Č. Budějovice) Dubenec (Příbram) Semily Šluknov (Děčín) Jeřmanice (Liberec) Praha-Vinoř Krnov (Bruntál) Komorní Hrádek (Benešov) Horní Bečva (Vsetín) Mladá Boleslav Přerov Rejštejn (Klatovy) Polesí (Liberec) Malé Hradisko (Prostějov) Vilémov (Havl. Brod) Chvalšiny (Č. Krumlov) Sedlčany (Příbram) Dobroměřice (Louny) Černovičky (Praha-západ) Klášterec nad Orlicí (Ústí n. O.) Svitavy Francova Lhota (Vsetín) Tetín (Beroun) Hlučín (Opava) Králův Dvůr (Beroun) Vyškov Jenštejn (Praha-východ) Strýčice (Č. Budějovice) Záblatí (Prachatice) Milejovice (Strakonice) Popelín (J. Hradec) Pocinovice (Domažlice) Draženov (Domažlice) Slavče (Č. Budějovice) Dohalice (Hradec Králové) Hlince (Plzeň-sever) Odolena Voda (Praha-východ) Hynčina (Šumperk) Králíky (Ústí n. O.) Svoboda nad Úpou (Trutnov) Bušanovice (Prachatice) Hukvaldy (Frýdek-Místek) Vizovice (Zlín) Ořechov (Uherské Hradiště) Lipník nad Bečvou (Přerov) Hranice (Přerov) Osečany (Příbram) Skořice (Rokycany) Homole (Rychnov n. Kn.) Sýkořice (Rakovník)

Lokalita Dřízná Dubecko, rozhledna Dubjany Dubová Dunajovická hora, vrch Dušníky Dvorec Dvořiště Dvořiště, rybník Dymník, rozhledna Džbán (Čbán), zříc. Elbančice Františkov Františkov Freudenstein, zříc. Frýdlant, zříc. Frymburk, zříc. Fuglhaus, zříc. Girová, vrch Granátník, rozhledna Habřina Háj Háj, rozhledna Hájek Hamelika, rozhledna Hamr Hartvíkov Hausberg, zříc. Hausberk, zříc. Havransko Hlodný, zříc. Hluboký, zříc. Hnědý vrch, rozhledna Homole, vrch Horní Bukovsko Horní Houžovec Horní Chvatliny Horní les, rozhledna Horní Sekyřany Horní Vernéřovice Hořelice Hořidla Hořidla, rozhledna Hoštice Hrad Nečtiny Hrádek Hrádek na Vlárské dráze Hrádek, vrch Hradisko sv. Klimenta Hradišť, rozhledna Hradiště Hradiště Hradiště, vrch Hranická propast

Viz heslo

Lokalita

Přepychy (Rychnov n. Kn.) Mírová pod Kozákovem (Semily) Chříč (Plzeň-sever) Radkov (Opava) Dunajovice (J. Hradec) Rudná (Praha-západ) Borovany (Č. Budějovice) Obrataň (Pelhřimov) Dolní Slověnice (Č. Budějovice) Rumburk (Děčín) Budětice (Klatovy) Mladá Vožice (Tábor) Rokytnice nad Jizerou (Semily) Rokytnice nad Jizerou (Semily) Jáchymov (K. Vary) Peklo (Č. Lípa) Nový Hrádek (Náchod) Klec (J. Hradec) Hrčava (Frýdek-Místek) Kleť (Č. Krumlov) Úštěk (Litoměřice) Třeština (Šumperk) Šumperk Červený Újezd (Praha-západ) Mariánské Lázně (Cheb) Naděje (Č. Lípa) Dolní Hořice (Tábor) Mladějov na Moravě (Svitavy) Želnava (Prachatice) Netřebice (Nymburk) Uhřínov (Rychnov n. Kn.) Hlubočky (Olomouc) Pec pod Sněžkou (Trutnov) Dub (Tábor) Dolní Bukovsko (Č. Budějovice) Ústí nad Orlicí Dolní Chvatliny (Kolín) Rovečné (Žďár n. S.) Heřmanova Huť (Plzeň-sever) Jívka (Trutnov) Rudná (Praha-západ) Chotiněves (Litoměřice) Chotiněves (Litoměřice) Nemyšl (Tábor) Preitenstein (Plzeň-sever) Trhové Sviny (Č. Budějovice) Slavičín (Zlín) Újezd (Domažlice) Osvětimany (Uh. Hradiště) Kadlín (Mělník) Blovice (Plzeň-jih) Znojmo Stradonice (Beroun) Teplice nad Bečvou (Přerov)

Hrochův hrádek, zříc. Hřebeč Hřivínův Újezd Hubenov Hungerberg, zříc. Huntířov Husa, vrch Hvězda, rozhledna Hvězda, vrch Hýlačka, rozhledna Hýlov Hylváty Hynčice Chábory Chalupská slať Chalupy Chlístov Chloumek Chloumek Chlum Chlum (Kozlov), zříc. Chlum, vrch Chlum, vrch Chlumek Choltice Chotělice Chotuc, vrch Churáňov Chvojen Ivančena, vrch Jablečno Jahůdka, rozhledna Janovice Janovičky Janská Studánka Janštejn Jarník, rozhledna Javorník, vrch Javorový, vrch Ječmeniště Jeřabina, rozhledna Ježov, zříc. Ježův hrad, zříc. Kabátice, rozhledna Kamenice Kamenický hrad, rozhledna Kamenná Lhota Kamhajek Kamýk, zříc. Kanihůra, rozhledna Káraný Karasín Karlova Huť Karlštejn, zámek

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Dobrá Voda (Příbram) Koclířov (Svitavy) Kaňovice (Zlín) Kralovice (Plzeň-sever) Bochov (K. Vary) Vítězná (Trutnov) Skalka (Č. Lípa) Příchovice (Jablonec n. N.) Hlavňov (Náchod) Tábor Klimkovice (Ostrava-město) Ústí nad Orlicí Vražné (N. Jičín) Podbřezí (Rychnov n. Kn.) Borová Lada (Prachatice) Životice (Plzeň-jih) Kratušín (Prachatice) Mělník Dobrovice (Ml. Boleslav) Křemže (Č. Krumlov) Kacanovy (Semily) Raspenava (Liberec) Dobruška (Rychnov n. Kn.) Dasnice (Sokolov) Litultovice (Opava) Smidary (Hradec Králové) Křinec (Nymburk) Stachy (Prachatice) Konopiště (Benešov) Malenovice (Frýdek-Místek) Zbiroh (Rokycany) Luže (Chrudim) Rýmařov (Bruntál) Luže (Chrudim) Kocbeře (Trutnov) Horní Dubenky (Jihlava) Písek Jeřmanice (Liberec) Třinec (Frýdek-Místek) Dyjákovičky (Znojmo) Mníšek (Most) Senohraby (Praha-východ) Vícov (Prostějov) Chlebovice (Frýdek-Místek) Konecchlumí (Jičín) Česká Kamenice (Děčín) Borotín (Tábor) Křečhoř (Kolín) Osek (Rokycany) Bílov (N. Jičín) Lázně Toušeň (Praha-východ) Bystřice nad Pernštejnem (Žďár n. S.) Králův Dvůr (Beroun) Svratouch (Chrudim) 679

Lokalita Karlův hrádek, zříc. Kastel, rozhledna Kateřinská jeskyně Kepkov, zříc. Klášterec Klášterský Mlýn Klášťov, vrch Klečaty Klepec, vrch Klinštejn, zříc. Klokočín, tvrz Klosterberg, zříc. Klucanina, rozhledna Klůs Knapovec Kocléřov Koda Kohout, rozhledna Kohútka, vrch Kokovice Komárovice Komorník, rybník Končice Konice Konipas, zříc. Kopanina, rozhledna Kopaniny, rozhledna Kopec, zámek Koruna Kostelec Kostelec Kostelec Košíkov Košíře Kotouč, vrch Koukolova hora, vrch Kounice Kouty Kováry Kozamberk, zříc. Kozí Hřbet, zříc. Kozí vrch Kozinec Kozinec, rozhledna Kozlov Kozlov, zříc. Kozlovský kopec, rozhledna Kozubová, rozhledna Kožich, rozhledna Kožová hora, rozhledna Krabonoš Královec, rozhledna Krasice Kratice 680

Viz heslo

Lokalita

Purkarec (Č. Budějovice) Vrbice (Rychnov n. Kn.) Propast Macocha (Blansko) Heršpice (Vyškov) Olšany (Šumperk) Rejštejn (Klatovy) Ploština (Zlín) Zálší (Tábor) Přišimasy (Kolín) Horní Libchava (Č. Lípa) Myšenec (Písek) Ježov (Pelhřimov) Tišnov (Brno-venkov) Číčenice (Strakonice) Ústí nad Orlicí Vítězná (Trutnov) Srbsko (Beroun) Valkeřice (Děčín) Nový Hrozenkov (Vsetín) Klobuky (Kladno) Domamil (Třebíč) Kunžak (J. Hradec) Žiželice (Kolín) Popice (Znojmo) Březina (Pelhřimov) Frýdštejn (Jablonec n. N.) Olešnice (Blansko) Prostiboř (Tachov) Třebařov (Svitavy) Hluboká nad Vltavou (Č. Budějovice) Těrlicko (Karviná) Krnov (Bruntál) Velká Bíteš (Žďár n. S.) Opatovec (Svitavy) Štramberk (N. Jičín) Tmaň (Beroun) Vlastějovice (K. Hora) Kravaře (Opava) Zákolany (Kladno) Dubenec (Trutnov) Radíč (Příbram) Povrly (Ústí n. L.) Holubice (Praha-západ) Vidochov (Jičín) Česká Třebová (Ústí n. O.) Štěpánov nad Svratkou (Žďár n. S.) Česká Třebová (Ústí n. O.) Dolní Lomná (Frýdek-Místek) Libákovice (Plzeň-jih) Kladno Nová Ves nad Lužnicí (J. Hradec) Valašské Klobouky (Zlín) Prostějov Plánice (Klatovy)

Kraví hora, rozhledna Kraví hora, vrch Krby Krchleby Kristiánov Krkonošská vyhlídka Krňovice Kroměšín Krumvald, zříc. Křesovec, vrch Křikava, zříc. Křivoš, rozhledna Křížová hora Křížová hora, rozhledna Křížový vrch Křížový vrch Křtěnov Kuncberk, zříc. Kuníček, rozhledna Kunštát Kvasetice Květná Kyjovský hrádek, zříc. Levín, zříc. Levý Hradec Lezník Lhota nad Moravou Lhotka, rozhledna Lhotka, rozhledna Libeč Liběhrad, zříc. Libenov Libníkovice, rozhledna Lidický dvůr Lipka Lipná Líský, rozhledna Litovice Lochy Lomany Lomec Loreta Loucká Loučka Louka Mackova hora, rozhledna Machovská Lhota Maková hora, vrch Malá Buková Malá Svatá Hora Malé Chrášťany Malšín, zříc. Malý Chlum, rozhledna Maria Rast am Stein

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Bořetice (Břeclav) Hojná Voda (Č. Budějovice) Peklo (Č. Lípa) Křečovice (Benešov) Bedřichov (Jablonec n. N.) Pecka (Jičín) Třebechovice pod Orebem (Hr. Králové) Libice nad Doubravou (Havl. Brod) Budíškovice (J. Hradec) Škvořetice (Strakonice) Černívsko (Strakonice) Kaly (Brno-venkov) Jiřetín pod Jedlovou (Děčín) Červená Voda (Ústí n. O.) Rynartice (Děčín) Zdoňov (Náchod) Březí u Týna nad Vltavou (Č. Budějovice) Křinec (Nymburk) Petrovice (Příbram) Orlické Záhoří (Rychnov n. Kn.) Květinov (Havl. Brod) Strání (Uh. Hradiště) Kyjov (Děčín) Levínská Olešnice (Semily) Roztoky (Praha-západ) Polička (Svitavy) Náklo (Olomouc) Vráž (Beroun) Hradčovice (Uh. Hradiště) Trutnov Libčice nad Vltavou (Praha-západ) Hvozd (Plzeň-sever) Vysoký Újezd (Hradec Králové) Slaný (Kladno) Horní Bradlo (Chrudim) Potštát (Přerov) Pozdeň (Kladno) Hostivice (Praha-západ) Čáslav (K. Hora) Plasy (Plzeň-sever) Libějovice (Strakonice) Týnec (Klatovy) Mšené-lázně (Litoměřice) Lipník nad Bečvou (Přerov) Znojmo Nové Strašecí (Rakovník) Machov (Náchod) Smolotely (Příbram) Buková u Příbramě (Příbram) Kytín (Praha-západ) Sedlec (Č. Budějovice) Čbán (Plzeň-sever) Bořitov (Blansko) Vyšší Brod (Č. Krumlov)

Lokalita Markovice Mařský vrch, rozhledna Mastník Medník, vrch Mědník, vrch Měchnov Mendryka Městská hora, rozhledna Metličany Mezihoří Mezivrata, vrch Micmanice Milavý, rybník Milohlídka, rozhledna Milokošť Mionší, prales Mlýnický Dvůr Modliškovice, zříc. Molitorov, zámek Monínec Montserrat Moravský Karlov Muchov, vrch Mužetický vrch Na skále, rozhledna Nenakonice Nespery Nesvačily Neštětická hora, rozhledna Neuhaus, zříc. Nisanka, rozhledna Nová Louka Nová Ves Nová Ves Nové Údolí Nové Zámky, zámek Nový Dvůr Nový Dvůr, klášter Nový Falkenburk, zámek Nový hrad (Klečkov), zříc. Nový hrad, zříc. Nový Kostelec Oblajovice Obora Ocmanice, rozhledna Okrouhlá, rozhledna Okrouhlice Oldřichovice Olešná Olivětín Omlenice Ondrášov Onen Svět Orlice

Viz heslo

Lokalita

Chrudim Svatá Maří (Prachatice) Stařeč (Třebíč) Hradištko (Praha-západ) Měděnec (Chomutov) Divišov (Benešov) Janov (Svitavy) Beroun Nový Bydžov (Hradec Králové) Mlázovice (Jičín) Oldřichovec (Benešov) Strachotice (Znojmo) Velká Turná (Strakonice) Jičín Veselí nad Moravou (Hodonín) Dolní Lomná (Frýdek-Místek) Červená Voda (Ústí n. O.) Skály (Písek) Kouřim (Kolín) Jetřichovice (Příbram) Cizkrajov (J. Hradec) Červená Voda (Ústí n. O.) Tanvald (Jablonec n. N.) Sedlice (Strakonice) Železný Újezd (Plzeň-jih) Věrovany (Olomouc) Veliš (Benešov) Bystřice (Benešov) Chvojínek (Benešov) Horní Věstonice (Břeclav) Nová Ves nad Nisou (Jablonec n. N.) Bedřichov (Jablonec n. N.) Dolní Moravice (Bruntál) Kunčina (Svitavy) Stožec (Prachatice) Mladeč (Olomouc) Žihle (Plzeň-sever) Toužim (K. Vary) Jablonné v Podještědí (Liberec) Skuhrov nad Bělou (Rychnov n. Kn.) Stráž (Tachov) Borotín (Tábor) Dolní Hořice (Tábor) Chomutice (Jičín) Náměšť nad Oslavou (Třebíč) Staříč (Frýdek-Místek) Benešov Ústí nad Orlicí Nové Město na Moravě (Žďár n. S.) Broumov (Náchod) Omlenička (Č. Krumlov) Moravský Beroun (Olomouc) Lašovice (Písek) Letohrad (Ústí n. O.)

Osičina, rozhledna Osika, rybník Oslednice, rozhledna Osová Ostrá horka, rozhledna Ostromeč, zříc. Ostrovec Ostrý Kámen Ostrý, vrch Osule, zříc. Otice Padařov Panorama, rozhledna Panská Lhota Panský vrch, rozhledna Pařez, zříc. Pastýřka, rozhledna Peklo Peklo nad Zdobnicí Pelhřímovy Pepř, rozhledna Pětnice, rozhledna Petrova Lhota Petrovice Petrovsko Petřín, rozhledna Pfaffenschlag Pilař, samota Piletice Pípalka, rozhledna Pirkštejn, hrad Počaply Podhoří Podkováň Podsrp Podvrší, rozhledna Pohořelec, vrch Pohoří Polánka, tvrz Poličany Popova skála, vyhlídka Popovice Poruba Poříčí Potůčník Prachov Prachová Prašivá, vrch Prenet Pročevily Prostředkovice Prusíny Předina, rozhledna Předmostí

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Přepychy (Rychnov n. Kn.) Albeř (J. Hradec) Telč (Jihlava) Osová Bítýška (Žďár n. S.) Brno-Soběšice Hrazany (Příbram) Velečín (Plzeň-sever) Karle (Svitavy) Lochovice (Beroun) Vitějovice (Prachatice) Strančice (Praha-východ) Jistebnice (Tábor) Chanovice (Klatovy) Rokštejn (Jihlava) Drmoul (Cheb) Prachovské skály (Jičín) Moravská Třebová (Svitavy) Nové Město nad Metují (Náchod) Vamberk (Rychnov n. Kn.) Slezské Rudoltice (Bruntál) Jílové u Prahy (Praha-západ) Záboří (Strakonice) Studený (Benešov) Puklice (Jihlava) Vyklantice (Pelhřimov) Jablonec nad Nisou Slavonice (J. Hradec) Majdalena (J. Hradec) Hradec Králové Křemešník (Pelhřimov) Rataje nad Sázavou (K. Hora) Králův Dvůr (Beroun) Lipník nad Bečvou (Přerov) Kováň (Ml. Boleslav) Strakonice Veselice (Blansko) Podlesí (Šumperk) Lovčice (Klatovy) Dub (Tábor) Křečovice (Benešov) Dolní Sedlo (Liberec) Králův Dvůr (Beroun) Hustopeče nad Bečvou (Přerov) Trutnov Hanušovice (Šumperk) Prachovské skály (Jičín) Hrušovany (Litoměřice) Vyšní Lhoty (Frýdek-Místek) Hojsova Stráž (Klatovy) Bubovice (Příbram) Suchá (Jihlava) Nebílovy (Plzeň-jih) Dobrochov (Prostějov) Přerov 681

Lokalita Přivýšina, vrch Punkevní jeskyně Purkhýbl, zříc. Pustohrad, zříc. Rabštejn Radíkov Radinov Radobýl, vrch Radostná pod Kozákovem Radvánovice Ratibořice Raubschloss, zříc. Réna, rozhledna Renoty Rezek Robousy Romanka, rozhledna Ronov, zříc. Rosička, rozhledna Roudný Rousínovec Rousínovský hrádek, zříc. Rouzeň, vrch Rovina, rozhledna Rovná Rovné Rozkoš Roželov Rumberk, zříc. Rumburak, rozhledna Růžový palouček Rychlovský hrádek, zříc. Rychmburk Rýsov, zříc. Sádek, vrch Santon, návrší Sedmihoří Semilkovice Severní Skála Skalice, zříc. Skalka Skalka Skalky, vrch Skelná Huť Skrýšov Skřítek, sedlo Skuhrov Skůry Slabošovka, rozhledna Slavice Slavíč Slavíkovice Slivice 682

Viz heslo

Lokalita

Brada (Jičín) Propast Macocha (Blansko) Černý Důl (Trutnov) Hořice (Jičín) Janská (Děčín) Svatý Kopeček (Olomouc) Chrtníč (Havl. Brod) Litoměřice Kozákov (Semily) Karlovice (Semily) Ratibořské Hory (Tábor) Božanov (Náchod) Ivančice (Brno-venkov) Uničov (Olomouc) Nové Město nad Metují (Náchod) Jičín Hrubý Jeseník (Nymburk) Babice nad Svitavou (Brno-venkov) Nížkov (Žďár n. S.) Libouň (Benešov) Rousínov (Vyškov) Rousínov (Č. Lípa) Víska (Havl. Brod) Uherské Hradiště Stříbrná Skalice (Praha-východ) Starý Hrozenkov (Uh. Hradiště) Budkov (J. Hradec) Hvožďany (Příbram) Deštná (Blansko) Bítov (Znojmo) Morašice (Svitavy) Benecko (Semily) Předhradí (Chrudim) Provodov (Zlín) Díly (Domažlice) Tvarožná (Brno-venkov) Mířkov (Domažlice) Obříství (Mělník) Lobendava (Děčín) Vrbatův Kostelec (Chrudim) Sepekov (Písek) Vlastislav (Litoměřice) Mníšek pod Brdy (Praha-západ) Žďárná (Blansko) Protivanov (Prostějov) Svatý Jan (Příbram) Klepáčov (Šumperk) Česká Třebová (Ústí n. O.) Hobšovice (Kladno) Besednice (Č. Krumlov) Třebíč Hranice (Přerov) Rousínov (Vyškov) Milín (Příbram)

Slovanka, rozhledna Slunečná, rozhledna Smilův hrad, zříc. Smolina Smraďavka Smrčí Sokolí vrch, rozhledna Spálava Spařence Sprašová rokle Spravedlnost, vrch Stachelberg, pevnost Stanový Stará Dubá, zříc. Starý Dub Starý Knín Starý Plumlov, zříc. Starý zámek, zříc. Stejc, zříc. Stradonka, rozhledna Stradov Stratenec, vrch Strážiště Strážiště, rozhledna Strážiště, vrch Strážnice, rozhledna Strážník, vrch Strážný vrch, rozhledna Struhy Střelice Střemeníčko Střížov Střížov Studánka Studánka Studce Studenec, rozhledna Stupná Svatá Anna Svatá Anna Svatá Barbora Svatá Dobrotivá Svatá Kateřina Svinky Svobodka Svrčov, zříc. Sylvánský vrch, rozhledna Šachov Šance Šance, rozhledna Šaumburk, zříc. Šember, zříc. Šiklův mlýn Špičák, vrch

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Horní Maxov (Jablonec n. N.) Velké Pavlovice (Břeclav) Drahany (Prostějov) Valašské Klobouky (Zlín) Buchlovice (Uh. Hradiště) Záhoří (Semily) Dobrná (Děčín) Libice nad Doubravou (Havl. Brod) Markvartice (Jičín) Zeměchy (Mělník) Olbramovice (Znojmo) Žacléř (Trutnov) Zlatá Olešnice (Jablonec n. N.) Lštění (Benešov) Český Dub (Liberec) Nový Knín (Příbram) Drahany (Prostějov) Klabava (Rokycany) Maršovice (Benešov) Stradonice (Louny) Chlumec (Ústí n. L.) Velké Karlovice (Vsetín) Dobrá Voda (Příbram) Úvalno (Bruntál) Velká Chyška (Pelhřimov) Liptaň (Bruntál) Loukov (Semily) Merboltice (Děčín) Čachovice (Ml. Boleslav) Uničov (Olomouc) Javoříčko (Olomouc) Vladislav (Třebíč) Drahanovice (Olomouc) Rychnov nad Kněžnou Podbřezí (Rychnov n. Kn.) Loučeň (Nymburk) Chřibská (Děčín) Vidochov (Jičín) Pohled (Havl. Brod) Hroubovice (Chrudim) Ratiboř (J. Hradec) Zaječov (Beroun) Počátky (Pelhřimov) Vlastiboř (Tábor) Halže (Tachov) Hranice (Přerov) Plzeň Borohrádek (Rychnov n. Kn.) Mosty u Jablunkova (Frýdek-Místek) Hradec nad Moravicí (Opava) Podhradní Lhota (Kroměříž) Kozojedy (Praha-východ) Zvole (Žďár n. S.) Krásný Les (Ústí n. L.)

Lokalita Špičák, vrch Štátula, rozhledna Štefanova rozhledna Štěpánka, rozhledna Šternberk Štrampouch Šumburk Tannaberk, návrší Terezka, rozhledna Teslíny Ticholovec, vrch Tloskov, zámek Tobiášův vrch, rozhledna Tomáška, rozhledna Toulovcova rozhledna Travičná, rozhledna Troskovice Třebekov Třemešek, zámek Třenická hora, rozhledna Tuhošť, hradiště Tůmův hrad, zříc. Turold, vrch Turov, vrch Týnec Tyršova rozhledna (Rozálka) Uhlířský vrch U Borovice, rozhledna Újezdec Úklid Vadín Val, rozhledna Valdštejnsko Valteřice Vanovice Velešov, zříc. Veliš, zříc. Velíz, vrch Velká Kuš, rybník Velká Morava Velké Dářko, rybník Velký Dřevíč Velký Chlum, rozhledna Velký Kamýk, rozhledna Velký Kosíř, vrch Velký Roudný, rozhledna Věnec, vrch Vesec u Sobotky Veselá Veselí Veselka Veselý vrch, rozhledna Větrov, zámek Větrov, zříc.

Viz heslo

Lokalita

Česká Lípa Vitčice (Prostějov) Velká Deštná (Rychnov n. Kn.) Příchovice (Jablonec n. N.) Ledce (Kladno) Žáky (K. Hora) Tanvald (Jablonec n. N.) Brůdek (Domažlice) Proseč (Chrudim) Věšín (Příbram) Příchovice (Plzeň-jih) Neveklov (Benešov) Jesenice (Rakovník) Svatá Kateřina (Tachov) Budislav (Svitavy) Tvarožná Lhota (Hodonín) Trosky (Semily) Jarov (Plzeň-sever) Dolní Studénky (Šumperk) Cerhovice (Beroun) Smolov (Domažlice) Česká Olešná (J. Hradec) Mikulov (Břeclav) Hronov (Náchod) Dobrovice (Ml. Boleslav) Žamberk (Ústí n. O.) Moravskoslezský Kočov (Bruntál) Roprachtice (Semily) Uherský Brod (Uh. Hradiště) Nedrahovice (Příbram) Okrouhlice (Havl. Brod) Králíky (Ústí n. O.) Březinka (Ml. Boleslav) Výprachtice (Ústí n. O.) Všejany (Ml. Boleslav) Potštejn (Rychnov n. Kn.) Podhradí (Jičín) Kublov (Beroun) Kadov (Strakonice) Dolní Morava (Ústí n. O.) Škrdlovice (Žďár n. S.) Hronov (Náchod) Děčín Dobev (Písek) Čelechovice na Hané (Prostějov) Roudno (Bruntál) Zálezly (Prachatice) Nepřívěc (Jičín) Zašová (Vsetín) Dalečín (Žďár n. S.) Ostrolovský Újezd (Č. Budějovice) Mokrsko (Příbram) Krásná (Cheb) Petrovice (Liberec)

Vidonice Vidovice Vinařická hora Víťova rozhledna Vlásenice Vlčí Vlčí hora, rozhledna Vlčinec, zříc. Vlčkovice Vlkýš Vokšice Voltuš Voltýřov Vrbětice Vršíček, poutní místo Vřísek, zříc. Vsisko Výhledy Vyhlídka, rozhledna Výpustek, jeskyně Výrov, zříc. Vysoké Žibřidovice Vyšehorky Windsor, zříc. Záblatí Záblatíčko Zahájí Záhlinice Zákřov Záluží Zámostí Zarazice Zásadka, zříc. Záskalská, vodní nádrž Zbečník Zdravá Voda Zebín, vrch Zelenkův kopec, rozhledna Zlenice, zříc. Zliv Zlivštejn, zříc. Zrůbek Zubří, rozhledna Zubříč, zříc. Zuvačov, zříc. Žádlovice Žandov Železná hůrka, vrch Železný, zříc. Žešov Žuráň, návrší

www.ceskonamape.cz

Viz heslo Kal (Jičín) Kunice (Praha-východ) Vinařice (Kladno) Náčkovice (Litoměřice) Jistebnice (Tábor) Chlumčany (Louny) Osek (Teplice) Žďár nad Metují (Náchod) Neustupov (Benešov) Heřmanova Huť (Plzeň-sever) Podhradí (Jičín) Rožmitál pod Třemšínem (Příbram) Klučenice (Příbram) Vlachovice (Zlín) Litohlavy (Rokycany) Drchlava (Č. Lípa) Velký Týnec (Olomouc) Klenčí pod Čerchovem (Domažlice) Ježník (Bruntál) Křtiny (Blansko) Velenice (Č. Lípa) Hanušovice (Šumperk) Líšnice (Šumperk) Siřejovice (Litoměřice) Dříteň (Č. Budějovice) Dříteň (Č. Budějovice) Chorušice (Mělník) Hulín (Kroměříž) Tršice (Olomouc) Vlastiboř (Tábor) Písková Lhota (Ml. Boleslav) Veselí nad Moravou (Hodonín) Mohelnice nad Jizerou (Ml. Boleslav) Mrtník (Beroun) Hronov (Náchod) Hvězdlice (Vyškov) Valdice (Jičín) Olešnice (Blansko) Senohraby (Praha-východ) Libáň (Jičín) Údrnice (Jičín) Dublovice (Příbram) Trhová Kamenice (Chrudim) Podhradní Lhota (Kroměříž) Komňa (Uh. Hradiště) Loštice (Šumperk) Chlumec (Ústí n. L.) Mýtina (Cheb) Železnice (Jičín) Prostějov Podolí (Brno-venkov)

683

POUŽITÉ PRAMENY Webové stránky obcí, městysů, měst, krajů a památkových objektů Turistické mapy Klubu českých turistů Koutek T. a kolektiv: Motoristický průvodce po silnicích ČR, Praha 2007 Poche E. a kolektiv: Umělecké památky Čech, Praha 1977-1982

TURISTICKOVLASTIVĚDNÁ ENCYKLOPEDIE

Ve více než 5 000 vlastivědných heslech najdete celé

Česko podle abecedy Lokality v historickém kontextu, světské i církevní architektonické pozoruhodnosti, lidové stavby, přírodní a technické zajímavosti, významné hory, muzea a skanzeny, památníky, rozhledny, hrady, tvrze, zámky a zříceniny