Duchovní cesta ke Karlově univerzitě

Citation preview

DUCHOVNÍ CESTA ke

Karlově universitě

* T hD r a Ph D r JA N K A PI ST R Á N VYSKOČ IL O. F. M. ř.

pr of es or un iv er sit y Ka rlo vy

V PR AZ E 19 48 SE PA R. OT IS K

z

ČASOPISU KATOL. DU CH OV EN ST VA , ROČNlK 88 (ll 3 )

•

I. Doba před universitami.

\\:d.t kksťansk,1 Vl' svytl1 1ť1klntlťrll jť vl:1'il;1ť v{·do11 o Bullu lhl'\1lug11 nap1llli pwlť11111í pult.111skt'·. Vl'ch·rkť t1l1 H111soliťk0 111yšlc111 sth•d11\ l'kll sotť·dťl'll't1jl' kos111ologickl', ,1111111 opologirk(· ;i ťll1ické p1 1z11.1tky 11,1 IH l'dp1>ld;itkrll hil>lické 11;111ky spasť11Í, jl'jí1111 1:'1kl.1dť111 _ll' 7Jť\l'111 Hoti o slvmeni svl:f:t a člVl'kél, o l1iirl1u, o 1111insli, o \_\ k1Hq11:11í č l ov(·k:i Jdíšc111 I11t:iclt k ,·..:·č11l' sp;·1sc. Po první p e ri odě, křcsť;111sk(·111 lo sf;1rovL·ku, kdy se lnliib dog11wln ,a vťlikých z{1pn sť1 trinil/1i\kýcl1, krislologickýťl1 a anlhrnpologických, n:istupuje perioda vývoje n vrcholu •;třcdll­ \'L'kL·ho v0tlC-ni, jež 111(1 útklatly n vyvrclwkní vždy v tl1l·1>logii, čili vl'.'·dL· 11 Bohu. V ní Sť vylv;ifojí vědl'ckč: poj111y o protivf1c:l 1 llll'll Bo hem a sv01L-111, mezi svatosti a hříchem, mezi kn01.i111i n lniky, nieli církví a st{ttem.

•

f-ilosoíické lllyšlení v první době křesťansk(•, čili p.ttristické, je v ncjužši111 spojení s tlleologickým a pusobi ne ncpuc.htalně na tonnulaci dogmnt 1 čili člf1nkC1 viry. Kdežto v době střccfovčk(' scholastiky jest již odděleno od lhcologie 1 nic je ve ~lu1bách theologie (filosoíie ancilln tl1cologiae), jakožto svém cíli, jakožto filosofie scholastická, která theo logický obsa h roztřiďuje a logicky pořádá, od uvod ňujc a dokazuje pomocí filosofických pouček filosofie před­ křesťanské, z počntku zejm(•na plntonské a později skoro výhradu(:

pomocí filosofie aristotclovské. 1 ) Tím se dostává do popředí název »scho:las tika«, jež zn:1čí nejprve nauku fil osofickou ve službách theol ogie a pak i theologii samu, která je fi losofickým i naukami zdC1 voclnř11a, a podohn(• i »scho1) Oberwcg-Baumgartncr: (irundriss der Gcsch. der Philosophiť der

Patrist. und scholast. Zcit, 1Dl5, str. I .

2

.

ť

d

• svobodny· ch um0ní: gramatiky,

· rve učitel e se m 1 Jastikos« zna 1 neJp t .. ni) a po ni ch: ari tmetiky, gcoď I kťk Qak zv n v1u I

rétoriky a ta e Y . - (tak zv quadrivium). Ale pak znač, t . usiky a astronomie . , . . me ne,. rn , . h lastické theologie. Nazev schobst1ka Je ten název take uč1 tele se o . . k , k, s tarově ku a vyskytuje se Ja o tcrm1 n vlastně ded1ctvI ta e ze . . v b k . k ·eho žáku FamovI , z nehoz z yt 'Y se zachou Theofrasta v I ts e J · h I t· k ' ~· 1 i.:· . L t kého (V 50). Pro vzmk se oas 1c e II oso11e valy u D1oaena aer s · . . .., . 0 i theologie bylo třeba použíti fi losof1ckeho a ved ec k cho pok lad u v

•

,

r·

v

z antiky. A hlavním prostředkovatelem toh_o to p okla~u ~ ro the,ologii j e v křesťan sk ém starově ku sv. Aug ust111. V 2. kniz e Jeho dda De ctoctrina christiana vyskytují se myšlenky, které ve středověku sl9užily jako autorita pro oprávněnost prof ánníh o st ud ia. Taková myšlenka je obsažena ve větě na příkl.: »Ab ethnicis si quid r cete dictum, in nostrum usum est convertendum. - Co bylo řeče n o od pohanů správně, jest užíti v náš prospěch. « Nebo jiná věta zní: »Philosophi, qui vocantur, si quae forte vera et fi dei nos tra c accomodata dixerunt, rnaxime Platonici, non solum fo r midanda no n sunt, sed ab his etiam tamquam injustis possessoribus i n usum nostrum vi11dicanda. - Prones li-li ti, kteří se filosofy nazývají, něco, c o naší víře je pří hodné, zejména Platonikové, nejen že se nemáme toho báti ~ýbrž s?.íše t~ od nich„v~íti jakožto nespraved livých majitelů, k na~ semu uztt kL_1. « A na Jmem místě praví podl e myšlenek sv. A ug ustina. scholasticky t heo!oo· · t·1am vilem . . o · »Nul! am scIer1 teneas qu ia omnis sc1enha bona est Nepoh d · v · d v ' t . vdv . .·: , r eJ za nou ved ou, p o n ěvadž k aždA věda ( · J. ve ern, poznarn pravdy) · t d b . O . Jes tentýž schol astik p , ra · · .« A na j iném mís tě rav1: >> 0 mma di sce v ideb ·I t perfluum. Coarctata . t· . ' s pos ea nih il esse susc1en ta JUt:unda no t pozděj i poznáš, že nic n b 1O • ~ t!S • . . V šem u se uč, jemná . .. «s) NeJ·v· : Y zbytečne. U zk oprsá včda není pří. tce ze vsech anticky'ch I t· sob1! na sv. A ugusti c·icer o Hlubok , a dtnsk ých spisovate lů pův . . na . ne1vnitrnějším duševním ,.. . t : Y OJem, k terý vzbuzoval v_ jeho ,d evatenácti letech ztvo e AuguSíinově Ciceronův H ortensius sť " ' s• , n eopus ť I A • an. am to doznává slo . Q . 1 . ug ustina ani v jeho vysokém cerone invenin . . potest ?«4)vy· » u1d tn Jin g ua I a t·1na ex cellen tius c,·

j

t

11

j

J

r

J

(

!

v

2) Grabmann · M· S) Hu . itteJalte rliches O 4)

go a s. Vict o 1·ct

Grabmann

. es1 tesleben M "

h · ascalion-Grabm a • unc en 1936, II, 11. 1• c., str. 19 . nn 1• c. 14.

~

r t

F

z

s

k u k,

tii

g1

id

3

of Plat o · k 1 1a Myšlcn kovč vša k půs o bil na Aug u stin a řecký filos · .. „ lť · h lexcc r vi s, ipulu clisc Je o veta : »An stot eles Plat on is

o 1eo log - sc1t de m Aus · , ~ 1r 112 a gan1?' · nns 1.

9

'.• h1) iivo ta, jen;, vyše l mohuln;i rirkť\ 111 1l'll) l'tl1a . 1111111ach 11:1hn1L'll "ikl lo hyl 11 a11c11d1.Sk} círna pudl' l1 .111,.: nu ,kl' , kl,1sk1 ,l l'lt111\- . I >,111.·

t

.·v11č p11litický111i boji a hL' \' lll' \111t1.•111\ 11\ lll. kl1.'1.\ 1lťh}I h11d1.11 u1kt 1.11 1 p,> sk1111Čl'IIÍ hoje II i11vcstiZ,l j),IS ), J,lk l1lt1l ll \ .:1.•m11.:h lll'tl ll'l'k ) \t.t1 ilily 1w1111v1i za Frid rich a Ba; 1u111. ,lh) p,H11(·11ll' hi.:) 111tu s1. Pos h'•ze ,w pud č írn11 b:11 l,\ ;\ • ,1 jd1 1> 11.ist11pcu , I 1ufsk~ 1111 1lldt1. 1.·n l n~ickč: 11 adice d11hy 1.·ou.-sh· 111.·up:1dh \ 1ap nme n ul1 lil uslllicko-th 'rni pt:stnvaly d;ílL• Cl!lkem 11ek:ir ulin,k1.• $ko l\ k,1ted1álni .1 kl 1-;ll ,is i i11klektu,\111i r l'ne san ce SL' Vl' Frn11cii pr J-

ru~1.' 1h.' l) tu l1 .1d1n: J.1k

ích a círk evn ích polích. N~ l'-'\ 11\ ab \'l' 12. stnh .ti na ruz1 1\cl t kult urn nov é vzkříšeni klas ické ho ti..•nv,.11Ki púZdl'j'•tC h 14. a 15 stol etí, 11:t uromi11.i vz let latinskl'.·ltn h:i,1:11 ni.. ku \ e \'l ku hu111:rnis11111 n,1!-> rla z I ava rdin a ( ZL·mř. '-lll(tvi a vub ec hum a11 1stickýc h s1w h Hilt lehc wv0 nejdokonalejší lntin I LG ). 1i..·11i jl' ohl'c nč o-; lavov,ín jako lorn I duci10vn1 h·čnictv1 vy,k) h 1s111k strl'd1l\'l•ku. Ve Frnnci1 clos áhln rga111 a Lec uy de la ,\\ar,nk1.: hu ru1kvl'lt1. Jak stl(· luji souhlasně Bou 0 vrch ol fran cou zsk ého kaz atcl ství.~ ) Ve L hc. pr[n 0 12. stoh~t1 značí ktcn'.· pr:ívč tam naš lo FrJn c,i khd y je v květu i křesťanské umční, právč fran cou zsk ý kraj no, 1.: L1.:sty. Je to vubcc zají mav á shoda, že o ve srov nán í se scl111 lsk tk Fra nce byl ro aří,i se tvoří velk ; theo logi cké od .\kx and ra L nlL 11c1 , kde vzn ikaj í mohu lne sum :\kv insk éh o a kde tech c.h.: liak s až do \ rc.huln(· su111r11y S\. Tom jše hod y nab yvá přesn 1 ch, nika sch olas tick 1: učebn ě a zob razo vac í mct m. A práve s tem1 to ča­ až do nejm enš ích pod rob nos ti jdoucích fore h t nad hcrn ych sev erul ranc ouz sk}c sovč zároveň vzn iká nejvčtší poče olné goti ky, p odn1cLt1L dukate drft l a jiných velk olcp fch stav eb vrch í. Byl to tedy boh.'.ll} ducho vnl' vrch ulnu u sch olas t,ck ou theo logi Francii rozv inul a d:11 pr,1v~ Šévní život, kter ý se ve 12. stol etí ve . Rozkv(·t sdwlastickl'lll> této zt:1111 heg emo nii ve sch olas l ické vědě pu c:;nh1.:111111 kult urn llw \ z Idu . stud ia pr{1vč ve Frn ncii je výra zem a . Sch olas tik:t 12. sto ➔ ktc:rý se pr{1v(· v t·.trh • • • · • · · • moy en agc spcc 1alc mcn l čiti Xlllc ~tel I. C. li 3. .

.:11 )

10

. cc pro J 1.. ,. vy· voJ· sch ola ~tik y Vťlikéh o . : k 13 .e vub výa s _, lct1 a zač,1t u · J . d -íkl, .,dy kon aJ·Í pnp . , - e v ni k 1a ou z" " , rav y pro sch oznamu, poncvac 2 s _ T a· s"'e Akv ins kéh o \ yst upu je ·cho . h OI V dobe sv. om . . last1ku vrc nou : . t. ho a hot ové ho v me tho d 1ck . k ..1:- ·ako nec em ohle du . o vyvinu c . last1 a J l J • , 'tile tí I 3. jsou dob y, v nich z 1 nau ka a Kdežto 12. 5tolet1 a prv ni c es1 , . . I • kl'č . . mct hod a vrch olne se h o Ias ťky 1 se tep rve zak lad a, Je to c OlJa I L '11, . . J, . d 0 b hled ání a zko uše ní. V teto pen oc,e se pre devzrustu, vyvoJe, a · I -· -· · stcm atic ky· sku tek vrc hol nc sch o ast1·ky. K m·1 vsim pnpravu1e sy 1y. . . . č sentenci· a sum my 12 · stol etí maJ ·í v hla vrn ch taz1ch naryc, u e 11ne · sou stav y celé sch olas tiky . . _·-· . . Ve dva nác tém stol etí byla vytvořena tak c vneJSJ schol1c;t1cka přednášková a učebná met hod a ve spo jen í. s c~isputační„ t~ch nik? u: Tot o stol etí kromč toho začalo vědecký idea ! viry hleda11 c1 p oznan, ( »ti des quaerens inte llec tum - cre do, ut inte lliga m «), kte rý začal Y,;. c uc 1?v111 vzc.h.:lanosti a kultu ry daly vznik anz, a poslczc ••y

11 1

a.

)

Gr·h

partl s

k·

\!

universitč,

p

v t

Ii

v

pr

ko

kh:

VČ

dd

li Ill

JCll

lilť

sen llli

I} V ()f ~

'" >studium generale«; tím však se rozumě l nikoli nějaký vzdělávací ústav, na němž by se učilo všem vědám, nýbrž ústav takový, který byl pro všecky »generale«. Pro četná privilegia, jimiž generálni studia byla opatřena a z nichž nejdůležitějším bylo to, že měla právo udíleti akademické hodnosti čili akademické grady ( academicos gradus), slula též »studia privilegiata« na rozdíl od takových škol, které těchto privilegií neměly a sluly jen školami partikulárními. U n i ve r s i ta s značí ve středověku nikoli nějaké učeliště, kde se vyučuje všem vědám, nýbrž jménem tím se poznačovaly určité korporace mistrů a schulárL1. Nejstarší západoevropská universita byla v Salerně, která vznikla již v první polovici 11. století a proslavila se jako lékařská škola. Podnět k tomu daly l ékařské spisy arabské. Z počátku to byli benediktini, kteří učili zde medicině; pak teprve je vystřídali lékaři laičtí, kteří byli také spisovatelsky činní, jako by! Gariopontus, autor díla »Passionarius« o pěti knihác~, pojednávajících o růz­ ných nemocích. Král sicilský Roberl II. r. 1140 vydal první lékařský zákon ve středověku, jímž omezil lékařskou praxi na vrchnopanské 37 dovolení. Ale nějak většího významu Salerno nenabylo nikdy. ) 37) SchnUrer G.: Kirche und Kultur i~ Mittelalter, Pa~:r_born 1929, I[

373 a násl. Po prvé se nachází název »Studium .gener~le« pn _:k~le v_e ~~rcellích, a to ve stanovách proti kacířům, ktere sloz1l frantiskan Jm dnch

urč

Jin Jak \lili

\ cr

a rl

k B z 1111 U

\Cr I

p O >11 kol) n pl:11

\O

~s n ftntralcc, d tuJ1 se

I) \

\

a

,oj

21

byly to školy jen zemské. Nejznameni tější universi ty, jež byly svým zřízením a privileg iemi jako vzor ostatním , byly v Paříži a v Bologni. Zejména Paříž byl a pro vývoj universi t s měrodatnou a měla v době rozkvětu scholastiky nepopiratelnou přednost a lesk přede všem i ostatním i universitami a zjednala tímto způsobem Francii duševní přednost před ostatním i zeměmi. 3 9 ) Byla opravdu jakousi duchovní velmocí na poli vědy. Ale touto velmocí byla spíše jen na poli posvátné theologie a scholastické filosofie a sedmi svobodných umění. Studium světského práva bylo jí dokonce r. 121 9 od papeže Honoria 111. zakázáno, poněvadž klerici tímto studiem byli odváděni od studia posvátné theologie na pol e docela svě tské. V theologii a íilosofii zá řila Paříž nade všecky universi ty nejslavnějšími mistry v 13. století. · Jako spolek všech učite lů a žáků, čili universita, vystupuje po prvé v roce ~221. Spolek tento vytvořil se pod le středověkého cechovního zvyku v zájmu hájiti spo l ečné věci všech universitních členů proti m ěšťanstvu i proti církevním vrchnostem, aby měli laciné živobyt í a obydlí, aby zajistili členy a všecky jejich výsady. Společnost tato měla také svou pečeť. Pův odní společenská korporace v tomto smyslu, jak již shora řečeno, okolo roku 1200 jako korporace všech učite l ů ( consortium magistr orum). T eprve p ozděj i dělí se tato korporac e všech profesorů na různé skupiny podle učebných obort'.'1 čili disciplin . Byly to theologie, kan onické i · světské právo, medicina a svobodná um ění a filosofie. Tak se vytvořily čtyři skupiny učebné, čili fakulty, při čemž jméno fakulta mělo ten pravý význam, jaký mu dávala terminologie církevního slohu: dovolení, oprávnění učiti ten nebo onen určitý úsek vědný. Tak vznikly čtyř i fakulty: theolog ická, jež měla oprávnění učiti theologii, právnická, jež měla oprávnění učiti církevní či kanonické a světské právo, fakulta lékařská, jež měla učiti lékařství, a artistická, jež měla oprávnění učiti sedmi svobod ným uměním, čili artfS liberale s, a filosofii. Zvláštn í organisaci měla tato fakulta, k-terá byla nejnižší a stupněm čili příprav ou k ostatním, a proto měla pochopitelně také nejvíce žáků i profesor ů, odkud se pak rozcházeli na tři ostatní. Prů­ měrně byli na této fakultě žáci nejmlad ší. Věk jejich se pohyboval mezi 15 až 20 roky. Studium její obsahovalo dva kursy. V prvém ss) Schni.irer: li 375.

22

i , logika a fysika jako příprava na filosofii. Kurs p k kl 'd l kursu se prec nasc IY • 1 druhého roku nebo dva roky. a s a a student t t tento trva I asi pu b k 1, a mnozí pak opousteh po om o examenu unizkousku na a a are . . , . h, k obsahoval další obory fllosof1cke: metafysiku ~ vcrs1tu. 0 ru y urs , • i·t·k Di·uhá zkouška ktera se skladala po zkousce bakaeth1ku a po 1 1 u. ' • , k - byl a podmínkou k dosaženi mistra svobodnych umem ( maJars c, . v•t· d I · tcr artium). Mistr měl původně povmnos( uc1 1 po va ro {Y artes g1s zprav1'dl a vsak ti, rberales což znam enalo: biennium complere. poslouchali vyšší fakulty. v

v

Q

v

v

v

•

v

v

,

v

v

přednášky mistrů

Velký počet posluchačů artistické fakulty, kteří přišli do Paříže z cizích zemí, vedl k tornu, že se utvořily skupiny národnostní. V Paříži byly v 13. století čtyři národnosti: Gallikani, Norman i, Pikard i a Angličané čili Alemani. K poslední národnosti se počítali nejen Angličané, I rové a Skotové, nýbrž i Skandinávci, Uhři, Poláci, čechové, Němci. Původ těchto národností spadá do let 1215-1222. V čele národ nosti byl prokurátor, kterého volili mistři té které národnosti. Prokurátoři národnosti volili si rektora, jenž byl pak hlavou artistické fakulty. Poněvadž však členové jiných fakult zt1stali také ještč členy fakulty artistické, byl rektor této fakulty skutečně zástupce celé university a obhajuje společné zájmy mistrů i scholárů již v roce 1254. Ale trvá to ještě drahně času, než rektor v našem smyslu stane 1 se hlavou university a nabude práva svolávati mistry a d ěkany fakult ke společným shromážděním. Fakulty v našem smyslu, jakožto korporace učitelů a žáků jednoho odvětví čili fakulty s nejstarším uči­ telem čili děkanem, objevují se v Paříži až v roce 1255. Rozkvět učení pařížského byl v druhé polovici 13. stol etí. Pak ve 14. století ponenáhlu l. 1 J ) . k• ·,·. k okolo r 1251 J·c škola u sv. Kleme nta \ f ra1111:ncl1kT't } 11. d · . '') · 'JIÍ. ektnrovl'.: SL'. 11ihV. ,\u gustina. ponévactž nebyla proti studiím ..\ cl:ílc c.l ovozujl: tentýž generá l, že řádový život je co nejúžeji spjat se studil'ill a že řád má hlavní zřetel míti k tomu, aby ptstoval studia jako svuj hlavní a pods tatný element. Proto také jii c;v. Zakladatel s,ím založil c;lavný studijní konvent sv. Jakuba \' Pař,ži a poslal tam roku 1317 ze svých l 6 ~polcčníku c;;cd in s vý"ílovný111 ll"ílanovcním. ut stud crent. practlicarcn t ct convcntum facen:nt« - aby ~tuclova li, k;izali a tvořilt konvcn l. ) Již z té.Ze perintly pochizí v podstatě aspoií ustanovení, roku teprve 1228 kodifikova110, aby každ~i provincie řádová poslala schopné členy na studia. ,\ v týchí kon'ititucích se dokonce nařizuje, že nemá být žádný konvent hl!z lt.·ktora th eologie. T ento c;tatut byl v oné clubč doce la něco no\'~ho a neslýchaného a při takovém množství ř~íduvých založení, jak praví Du1iflc, budí v nfls přímo 11í.as. Zcela v duchu celého založení řádového nacházíme v týchž konstitucích neslýchaný předpis: Všecky hodinky církevní mají se konati, jen krátce recitovati »succinctc recitarc «, aby bratři ncztr,íccli ibožnosli a aby studium netrpčlo nejmenší skody. Ba dokonce 1iž novic.:ové mají být upozorněni, že bude jejich povinností v.:•nnv:tti se studiu tak, že jim bude třeba stál e čísti nC:co a vštčpovati s.i čtené v parrn: ť ve dne v noci, doma i n.a cestách. Pro pčst~ ni studia bylo dovoleno v řádč dominikánském mnohdy i vynechati denní capitulum culparum a přerušiti nčkdy i noční klid. ~6 ) Podle analog11.! řádových dC-jin dominikflnských a františkánských možno s určitostí souditi na podobné zařízení i v druhém řádč mendikantském u minoritu a u nás na podobné studium, u sv. Jakuba po připadč i u sv. Františka, jak tomu bylo u sv. Klim enta •·') Tamt. 18 1 a násl. .. ~) Tamt. 188. •11 )

Tamt. IS!J-190.

2

.. ,. , v f>r-.z c J\ podobne také • m1 ". . . · I y po ohJ·evení c;c pivních rftclll, I Ito >rZ . •, f r;111t1 •k·an skvcli set k•·1vámc se se Jmény u dor" .,,, li

v jiných kl á t eř,ch obou ktft·tcru dominikfm kých .. . '{" .

raclovvc h lektoru c1l1 uči~

!

. . . •• . Ř{icl frantisk{rnský čili minoritsky svy111 zamercrnm k vy okému

J

1

tclu filosofie a th eologie.

n emě l ice hned z roč/itku nčjakou 1vl,íštní organi~;i~i "i 1Ud ia._ Jak t~ 111~r:1c v ~o_čát­ icll.:alismu n;ipro~té· chudoby apostolských

vzoru

cích ř{idu dominikán..,kého. Ale rychl) \ zrust r:1cl u l· rant1 kova I Jeho rozsáhlá činnost v ZI\Ol0 cí rkevním dc1v/1 s určit >':>li tu;iti na podobné zrízení ve studiích jako v hratr5kém řádL S\. D omini ka. Zejména tu možno tušiti Již ze znímL· z d ěj in obou řáclu řevnivosti a žárlivosti obou řádu i jejích pozd0jsich skul a studia fil osofického i theologického. Proto také vidíme v d(·jinflch činnosti o trnu jakou i paritu, kterou re spek tuje i c,rkL'v. Ji ž v rocl' 1233 dne 18. k vL· tna posí lá papež dva c.l ominik:iny a clva i1an11...,k;iny s listc111 na východ k zahájení jcdn;íni o unii. \f .:;ichni tito řd10lnic1 byli \ \ 1. /\rnošlovi, jakožto ustanovenému zástupci papežovu č ili ka11cléfi, připndla v začátcích 1111ivcrsity pražské tím důležitější úloha, ježto byl nejc11 kt111cléřc111, nýbri, i or~anisátorem a v jistém smyslu spoluzakladatelem jcj!rn. První stanovy její, vzniklé asi kolem r. 1368, hyly vlastně zbudovány podle základních směrnic, jež sám dal arcibiskup Arnošt výrokem v listě ze cine IO. dubna 1]60, jejž možno pokládati vlastně za první stanovy university. Jako tomu bylo kdysi \' Paříži při začátcích university tamčjši, tak tomu bylo i v Praze s výjimkou určitých obměn, které měla každá z obou universit jako své proprium. Ale ,. úřadě a významu kancléře byla zde u obou universit podobnost. Jako v Paříži representoval universitu před veřejností z počátku, a to až do poloviny 14. století kancléř, kdežto rektor byl puvodnč hlavou národnoslí a spíše výkonným orgánem, lak tomu bylo v prvních začátcích i na universitě pražské. Representantem university před veřejností církevní i státní byl arcibiskup Arnošt jako její kancléř. Rektor snad ani z počátku nebyl, aspoř1 se nepřipomíná. První rektor známý je až r. 1366. Z toho je viděti, že Arnošt až do své smrti representoval universitu jako kancléř. Tradice o tom ge ostatně udržela na universitě po celá staletí, takže dokonce, když r. 162-l dne 3. srpna posílá tehdejší rektor jesuitské koleje u sv. Klimenta P. Pe!r Ximene7, rozklad tehdejšímu arcibiskupu a kancléři university o právech rektorových, praví mezi jiným o začátcích pražské university, ovšem s tendencí hájiti neod,·islost rektora a celé university vuči arcibiskupovi, jakožto kanclcn, toto: :.t- Principio observandum est academiam fuisse tunc (při založeni) rudem et informem, quando adhuc de rectore de illius electione, de . potestate e~ aliis non erat constitutum; archiepiscopum autem motum fuiss~ ad cer~i aliquid de his constituendum ipsorum academicorum rogatu,. u: ipse prof,~etur et verisimile est tunc etiam rectoratum vacasse; constitwt autem .de ~raedictis communicato cum academicis consilio. Nam ~um esset acade7iae . ťquis de corpore in bonum consu ere, cancellarius, potuit ac debu1t cum re i • • d et qualitate perquando nec rector erat. .. et ut apparet de elect10~1sb ~opiskytnut laskavosti . . b t L' t p Petra Ximeneza mne Y . · h Acta sacrae Congr. de sonae inqUJre a ur. .. « ,s . · dr. AnL Haase z kartáčoveho otisku Kollmanovyc

v!~~

prop. lide.

44 .,o s1) Tyto všecky příjmy by ly stanoveny Pr 3 kopy a 17 grosu. , k ro . . . , >J odle nařízení sněm u Laterans ého předná, oho rmstra 1enz me P . on ' · .., k, a byly přivtě l eny kapitule. Za toto po seti při kostele prazs em, ., , b t"' , , • ct · , ch dal Arnost svym ra rtm s povolenírn stoupem síatku ro inny 7 . , K b .. . .. k, c·biskupské statky v L.. erč1c1ch a o yhs1ch, aby kapituly prazs e ar 1 . , .., ... 1 .. JtCh spo1eč ne. , užívali až do sm rtt, a potom me y opet pnpadnouti arci biskupství. 98 ) Roku 1352 spolu s Karlem IV. _ulo_ži_l v~šš!~u ~uc~~ven~tvu mimořádnou daň , a to nejen ve své d1eces1, nybrz I v d1eces1ch Jehí) [lletropolitní moci pod říze ných, Litomyšli a„ O! om~uci. KapituJa pražská pak ustanovila si mimo to sama ročn e dav a ti 1O kop pražských grošů ze svých příjm í'1 pro mistra theologie ( »in sacra pagina docente et legente« ) při kostele pražském a jiných 5 kop ročně pro universitu. 99 ) Příkladu pražské kapituly následovaly i jiné kapituly a bohaté řády, zavazujíce se dobrovolně stálými ročními pří spěvky přispívati na tento účel.1 ° 0 ) Horlivým podporovatelem uni versity se projevil též kancléř císaře Karla biskup litomyšlský Jan ze Středy s polu i s kapitulou. Brzy po roce 1355 věnoval pro universitu 60 kop, jež se zavázal splatiti ve dvou letech. 101 ) Tak mohl již roku 1357 Arnošt koupiti pro universitu první nemovitost i, totiž poplužní dvůr v Brocně se dvory v Chodolazích a Zálezlích, dále vsi Borovou Lh otu a Veselou.~hotu s~ všemi ~olnostmi, lesy, potoky, rybníky od dosavadního maJit:le_ Epika z Hradku, vše za 700 kop grošů pražských. z těchto st_at~u, Jak ~raví s_e v. listi~ě kupní, šly stálé roční platy na vydržov~m doktoru a mistru university pražské.102) A císař Karel dne I. 1358 nařizuJ·e na "''d t k "k'e, .brezna , , . za os re tora a žáků university prazs ze obyvatele vesmc t"'' , h . . . . , pa ncic universitě (Broczan, Chudolazy, WzaIez Iie, Wesseh a Bor) .,1 , . ,,· riemaJ stati právu žádnému, l eč jen kra 1

čně

' (

t

C

r

) H. Jireček: ·coct jur boh li ž· 3, str. 247. Originál v arch. kap. pra ské, Pelze!: Abbild lU t. x· · • · , s r. XVII 98) T · omek: Děje univ "' 1 · ál list. z 5. března 1349 praz. 1, Chaloupecký Arnošt z p 60. Origtn 97

y

•

nasel Tomek v h k · 99) H. Jireček: Cod . are . ap. pražské. 100) Jireček I c 24 . Jur. boh. I. c. 248, Huber č. 1517. J01) Jireček ·1 . 25, ~eneš z Veitmile FRB IV 517-518. Oe h . c. 48-9 Tadr · C „ ter, se • sv. 61, 543. ' a. ancellaria Arnesti v Arch. f. os 102) H J. • 1reček 1. c. 246 _

li

české mu, jeho podkomořímu a zvláštním komisařům.103 ) J eště téhož

roku nebo snad brzy P?tom koupil arcibiskup Arnošt od Henzlina, zvaného Bencss (Bencschauer), mčšťana Starého Města pražského ves ~orn~ ,Poče rn~ce s tvrzí a dvorem, k níž slušelo osm lánů po~ zemku a cast ~ m~m~ to plat vsi, zvané Trczuss (Czrtuss, čertousy, Kartous) se vsemi duchody, polnostmi obdě lávanými i pustými, luka mi, pastvinami, hony, vodami a vůbec se vším příslušenstvím za 800 kop pražských · grošů. Důchody z těchto statků byly určeny stejně jako při předešlé koupi na platy universitních profesorů (»pro salario ... doctorum, magistrorum et aliorum legentium in studio praedicto ... «1 0 4 ) Mimo to koupil Arnošt pro studující svobodných umění dům se zahradou poblíž kláštera sv. Františka od Matěje z Věže ( Mathia de Turri) za 90 kop a pro profesora theologie při kostele pražském za vlastní peníze koupil určité roční důchody ze vsi Zlatník u Prahy, a tak Hřminín a Važice, slušící původně k panství statků Pardubských, vrátilo se zase k nim a Zlatníky byly jako prebenda pro profesora theologie přivtě lena roku 1356 pražské kapitule, ale farní kostel zůstal Vilémovi z Pardubic jakožto patronu 'kostela.1 05 )

v. První P.rofesoři na universitě pražské. enává kronikář bylo již při založení pražské_unk zaznam ' _ h, · d b 1 Ru 1348 p ět rňístró theologie v Praze, z n1i. c z 1e e_n 2Y verst y ro d ~ k - · · spekula. h v pověř il arcibiskup Arnost pre nas am1 ne1en o_ne~, , Je oz . n, brž i rázu praktického jakožto návodu pro dut1vm ~heol~gte, kostele sv Víta. Jiní čtyři mistři theologie byli chovm spravu pn · , v .. , - h 1 , . kteří přednášeli ve svých klastench. d Luna) re o met, N. 1 , ich byl mistr Mikuláš z Loun ( ico aus e .. ' Prvm z n . . , kého u sv T omas , ve v Praze na Malé Sírane, člen řádu augustmtans , . · t, ~- oho kláštera z roku 1418: . , se připomína v mven a1 i on . hoz. . Jmeno Je k 1Ja

v

•

v

!

v

10s) Huber I. c. c.

11 225.

. IX Monum. hist. univ. 2755, Pelze!: Abbtldungen 3, ,

T d C ncellaria I. c. 515-516. , a ra , a . t kr Ces. 1o19, Chaloupecky I. c. i05 ) Sedláček: Mís top. slovnik hts or. . 60, Jireček 1. c. 248, FRB IV 53 1. 1 0;1 )

Jireček I. c. 247,

46 , 0 n č rn ž praví Beneš Min orita , že ~111abAlb ertu s Blud onis ordi nis Minorum lector in Praga, qui extra regnum Boh emia e in dive rsis ~eneralibus studus mul~~ te~pore et demum in stud io Pari s... , duo bus ann is sacrae paginae Iaudab1!1t~r 1~sudavit et postremo in dive rsis con ven tibu s regn i Bohemiae et spec1ahter _in conventu suo Pragensi eandem pag inam legi t in disputationibus et sermonibus continuo laborand o.« B eneš min orita pak prav í o něm 1eštč toto: >1351 capit 1 · · . .m festo ) u um prov mcia le m Nov a dom o (v Jindř Hra dci u sv. s Fran · · t · Jana · f F : . ~,~ci . enu_,t fr. Albe rtus , sacrae theo logi ae doc tor de mat1ciato r. ranc1 sc1, m1n1stn, su1 avunculi.« H. Jireček I c 10 250 • ) Werunsk II 33 · · · ·e proto ta okolnost Yd' k 5• ale neuvádí prot o žádn ého dok ladu . Snad t1. . K aby ze čtyř v list·vo. item ' že. kd •. •'do st, yz are I IV. obrá til. se k papez1 s za . na universitu: min : J_mt_enodvan~ c_h _rádů, byli vysl áni scho pní mist ři theo lo~t~ Č tyrm • 1kanu, au i profesory byti·n •u, omm •. nu• a , prvnH gus t·m1a 1enov • karm eh·tánu, CTl C e ze vše h čt koslov. kronice I 3 st • . . • . c yr Jme nova nych rádu . 1m ák v es· 871 ._ ' ' r. uvád i tyto Prvn í prof eso ry: Jana M oravce dornt 1°0)

s·

z fon

v ě
kt >,· 1· a schol . • ah vs1chn1 mistři . n skl " ~ I "" I I k .• k ' . ? 4 kdvž V Carihr,1( I.! )J () ·r IZ,IC ·011 étvn • I • Oko/o r I_o . . é"" l „ I) ou orator. · J · ,. • •~r1řsfvi byla I z za 11 zc11a v arii.i kol . • •no /atins!{e c,-., • . -· • · CJ vypravou zriz1.: . k Z\':llltt kolej Cétrthracl ka. V roce 12 1 •• · z vychoclu, r: d ··1 1 pro stu Iu1.· c. \\ i'kul~še cle L11par;1, čil, ·v.J ,\\ikuJá-1117 . . kolcJ sv. . ' ~ byla za • . žena• Ro bertem GJ L oifrcj·ern Sorb on11 r111, • pod Jl• élZ\'L'lll r • • • t·1· bonmcum. r r pr051 ...t. orbon na '· , . kra! Ludvik déll .k tomu učt lu Ld~I I ,um starc:' h o pa 1a·ce J·ešt•. • . .,. z doby· řím $ ké • Z\'an nu •»Pala . . • th crmarnrn, T ato kolej nebyla vlastnč ničím jiným, _nez~1 kole Jr t!1 co lo~u, dobná uni vcrs itč nebo kolej, Oricl v Ox tnrck. Č l c n ovc kolcJe sluh nsocii in hursat ncbr, li >burs.trn «, j (•i.10 ko ll'J :-;lulél též l>ur ·a. Tato kolej byla tak úzce spojcn.t s univN ~itnu, jmc novil (: s Íétkultou theol ogickou, že ti, kteří byl i členy takulty lhco logické 111i1110 ni. luh ... socii sine bursa . V ní c_e kou.tly ph:dn;išky a clispufar c t•1 11 gické, ta kže se mluvilo o theol ogické fak ultt· ja ko o p.iř ižskt S,rbonnč a neien o lhcologické í,1kultť\ ný b rž pončv.iclž theolo!,.!1c b)la pr vní a zvláště v Pařiti \·l:idnouc1 Cl:h:· universit-:'.·, slula pélk p J1

•k

se od b1:-. ·ur

1

Jl°:

theologické fak ulty

bonna. 1 ·)

črli Sor~

y cel.i un iversita

pařii.sk,1

S 1r-

včtší,

za ložilél r1Jku 1304 kr:ilo\ na nava rrská Johanna, ma nže lka Filipa IV. Sličn(·ho. I ta to kolej byla pro stucJujíci th eologie, ale ncjs lavnéj ší él ncJLnéí méj~í pic z11~1ala kolej sorbonnská. Tako výc h koleji bylo při paříž~kém vysok •m učcm do úoby, kdy náš Karel JV. založil při pražskt univer itč pn ni kolej, nesoucí asi 47. 1 ~ j)eho jrnt!no, tcc.Jy o21, vvcl Saller 11 c

o··

dčlftvati vz

zp us ob cm ·tsc·1ho lastick}·rn · 66 •· · rč1t r a • 'ch st ud ií • ( un rv cr..sr nr, 10 studia) · cc studu1rcr L gc nc ra 1ni dosta lo na 5 vé svercn th eo lo gi ck y. KoleJ.1 se v U su pr cd pr a I u . yk r • koleje by i pa pczc rhana ro dil ' Z\ J 36 6) po tv rz en ( k c , 1y charakter .cc ,f c( •štč téhH oz) ro u JCv • .žádost Karlovu v• . hned du ar pa crs sto Jr rl I , 10 Ca ro lin um za loz li či • · u V. ze c iH: ou Ka rlo vo , kterou a to lis tin ou té ho ž da ta ,, ch • v an zv kolejí• tak ou Vsech sva 1Y , . 13 66 ). By la zalozena při ce en rv če ( • n_ zva , 30 druhou kolej ka nekm ..a s k ém s prob oš te m, děé až Pr -. d v~ rlo Ka l~J ko byla založena at)'Ch na Irra e rah ·h sv lo vy hr az en o česk mu by • b . .. ' zeni kapli sec . ,;k ov ní ky 1e11z o sak pi tu la sam a. Zároveň by lo .ustan•.o. . . .' 1I 1a a ct1 ·a n 1edcna ne1stars1111 1e -. d• ka na kt er cho sI vo . rní sta by la ud íle na n k. . k . ,, a '. mc ov c kromc b uprazdnc na an e. do kolej vo lá ní j ej ich po e dl -; po d J v~nto, a yko lcJ·".... Ka rlo vy ' '_za o r~cnu 1111s rum te rý pr eb en du t~ do sta k y, ov rl Ka e lej ko str Nejstarší mi deka~ esen to va n od kr al e a pr l by ě, ad úř ém lsk te svých zásluh v uči dil Ka re l .v řeče. ne du · Z to ho oh led u naří en eb pr a U d V •vra d eho nern uve en h před nas to up e~ 1rn sv ýc at sv h ec Vš u n ka dě listině, že má každý ni ko ho, leč ka no nic ko u pr eb en du v e ed uv ne že , hu sa pří 1 ' ~). úřadu složi ti en to va né ho kr ál em . es pr y, lov r Ka e lej nejstaršího mi str a ko nč, že je n te hd y ka ~ovni~ 1 sti li cí da klá za v no ve no M im o to by lo sta čně ta ké konaJí um te u sk yž kd , dy en eb pr z moh ou po bí ra ti uži tk y mo hli . t a s táří to ho činiti ne os av ur ch o pr iž j by versi tní čten í, leč no st i po dl e vo boze ni od té to po vin os t bý li mč k pa lě pac A v tom pří os inc e ( 13 66 ) s da te m 15. pr tě ješ ku ro ož éh T a. dobrozdání krá lov č Karl ovč sv é po tv r zení, uv átin lis cí da klá za . V n ba Ur ž udělil pape dv ou ov ac ím l istč. Al e ve rz tv po m ké žs pe pa ém é děje ji ce lou ve sv to m, že st an ov il ze sv v iž t to , ila líb ne a tin bodech se mu Ka rlova lis ka pi tu ly u V šech sv an ka dč dý až k že ci, mo é sk císařsk é a králov na sv at á ev an ti ha sa pří en vin po e j ad, úř í tých, prve než nasto up ist ra k oou preb en du, leč j en m ick on n ka v e ed uv ne o r é se ge lia, že nik oh ál em . Dr uh é m ís to, k te kr ým sk če o éh an ov nt leje Karlo vy , prese ů k př ednáš­ ík vn no ka ti s no vin po se lo ka tý , papeži v listin ě nelíb ilo ov a p že jen podl e uz ná ní kr ál ě, it ov en jm a tč rsi ivc r 0 sv ou ká m na un . .

yY

y

•

•

v

s

. v·

v

počítajíc

163

č.

1, M on . Un · 791, To me k I. c. 49, 29 •ve rs. 11/ 1

)

Mon. Vat. V. 49 1

)

24 0, . un ive rsit. 11/ 1 str. 23 6T omek I. c. 49 -5 0, M on

23 1-2 35 , č. 5. 164

č.

_ 6

IG

67

stáří moh ou býti této povin,1ost·I zprostcn1. očilé •hura< vns t • 11ebo pok1 • • . nanh va 1UjC vyj'ímá a ncsc body dva tyto liste , rot o take \ L' svem • • v v v P je O něko li k řádku zent l{arl onl , k nemuz nemel kral prav a, ale pak níiť sá 111 svou moc í apoš tolsk ou nařizuje.165) ním pro theoJešli:· j edna kole j byla za ložena s výhr adní m urče Byla to kolej krále logy a artisty, kt~ří _mčli v ní své posl uchá rny. tak i v této Václ ava IV , zalozena roku 1380. Jak v kole ji Karlově, za správce statků koleji 111 č li mistři kole giátn í zvlá štníh o prob ošta ale říkalo se jí též koleje. Kole j tato nesla jmén o svéh o zakladatele, trhu. 11·u) Zda se kolej císařská. Stál a kdys i na nynčjším Ovocném í papežského, nebo dostalo také této kole ji slav nos tníh o potv rzen ničeho nenašel. bylo -li vyžá dáno , není známo. Aspoň jsem o nčm ivu v Praze. Zakládací listin u uvád í T omek z kapi tulní ho arch z dosavadního Roku 1383 byla kolej Karl ova přestěhována nedostatečným a sídla v domč žida Laza ra, poněvadž se ukáz alo ze dne 28. srpna málo vyho v ující m, se svol ením krále Vá clava IV. a. Oby dlí toto bylo do domu Jana Rotl ewa , blíže kost ela sv. Havl žádost králo vu bylo daleko lepší a větší než prvn í. Zároveň také na papeže U rbana toto přenesení schv álen o Apo što lskou stoli cí listem us et hoVI. ze dne 9. pros ince 1384, začínajícím slov y: »Hu milib nestis.161) e až roku Skutečné však přestě hování mist ru stalo se teprv ovaný se až 1386. T ome k uvád í pro zajím avos t jistý zápisek, doch 50 tisíc kop, 44 do 16. století, kter ý prav í, že toto stavení stálo amenán v pam ě­ groš u a 4 peníz e pražské. Zápi sek ten našel zazn , když byla spra tech, daný ch do jedn é vížk y při koleji roku 1572 141 oken a rozdě l en vována.168) Dům podl e tého ž zápi sku tehda mě l v

hned

ter 0 ~

a Při

rn a

králi

noršjn1

leje. ěnu

,ka-

ené ho Ječ

') t-

li.

v

•

v

L

v ,

~atum pap~žského 111:.) Tom ek t. c. 51, 291. Ale Tom ek má nesprávné 15. prosince 13~, Jak popotvrzení t. ledna 1367, kdežto správné je datum 804 str 502 a nasl., Mon. Vat V k č 1· M . . · · • • on. doty kají v pozn . vyda vate e er. M on. Dobn 1367, ledna . I datem m rávný nesp s univ. 11/ 1 str. 243- 247 šk oI st r. 5. hist. Bohem. I 246. • · · · raz· 60, 292· Z · Wint er·· eJe vys. • 1 4 166) T ome k : D eJe umv. p Mon. Vat. V / I 75, č. 0 , Tom ek I. c. 278, str. 1 11/ rs. unive on. M 101) f'l f 61 Z. Wint er I. c. I. c. str. 6 1, kde cituje v poznámce rukop. akult y I oso) Tom ek '

o··

1118

fické B 14 f. 587- 592.

'

.• .

.ť'

..

I

1,1{

dvo ry tak jako prý nyní pol1J11.:n0 V ' I ')l' VOlll l'v na l lva ( l • k1i1 byl hlllt I aby' neto liko 1111c; tn ku lh.:gi ati ta .. ·k1> upr: l\'cn o l"'k " , ' e11 v•

hylo

•

111

• k ly kona ti všecky 111l:h ·dlí nybr z 1 tomu • aby se tam moh • sla, .S\,t } • ' • • sity ~ laku lt thco log1 cke a 11ost 111 vy kuny unr vcr art1s t1ck0 . I>ro •· ,. - .. Illlcc toriu m or d1na riu111 thco lugo ru 111 Pu. nčvadž vlastnč b udov a byla zařízen~ pro theo logy . Prot o také lut velko u srn nazý valy pam č ti d ě kan s kc od roku 1_478 . » nobi lc collegii d lheo logic is dcpu tatu m est actib u s, p alat1um «.. Od starolla\na quo k .·1 b la velik á místn os t ta to, jako ž i jiné čác;t1. k I . u CJe o ras cny mall y Při · mi. ní nalézala se kaplička v tcmz . k k' k k I ·· K ar IOVt! ve jmén na ra e razs em c o eJ1 u paJe .~ sech svat yc · · · d nos t·I se d ' I vam v o hl ed u naro a o pod le dřívějšího PCle h . A obsa zu. bIS . kupov a. 170) V t I' v• nas a e roze pn pn upra, zdnční a roz .O