Zlomky z židovské Prahy (Fragments from Jewish Prague) 9788087341230

Citation preview

Jiřina

Chrastilová

Zlomky z židovské Prahy Fotografie Magdalena Wagnerová

HAVRAN Praha

2014

Copyright IO Jiřina Chrastilová, 2014 Photo IO Magdalena Wagnerová, 2014 ISBN 97B-BD-B7341-23-D

Kniha o židovské Praze je pokusem zobrazit /Ednu ze zaniklých kultur, která v minulosti

tvořila součást česko-německo-židovskěho společenstvf

o oblast Starého

Města

Nejedná se pouze

pražského - Josefova, oblast snad dostatečně známou, ale

o stopy židovských obyvatel v dalších

městských částech.

Po josefinských reformách

se židovské obyvatelstvo postupně stěhovalo nejprve do přilehlých oblastí ghetta na Staré a Nově

Město

pražské {v roce 1784 byla

čtyři

historická pražská

města

spojenaI Vprůběhu 19. století se lidé v pražských předměstích významnou měrou podíleli na

průmyslovém

náši, další z těchto

podnikatelů

kniha se snaží tuto že -

podobně

rozvoji. Z těch bohatších se

mece-

byli dokonce povýšeni do šlechtického stavu Naše

skutečnost alespoň částečně

jako v mě

někteří stali důležitými

předchozí

postihnout. Je

knize - zde na

některé

pravděpodobně,

osobnosti

či

památky

nedošlo. Jedná se o „ nekonečný" a postupně objevovaný příběh našich zmizelých spoluobčanů,

který se teprve v poslední době dostává do obecného povědom( Jiřina

Chrastilová

ÚVODEM

Historie židovského obyvatelstva na územ Prahy sahá

zřejmě

k samým

počátkům

zdejšího obchodního centra. Nejstarší židovská osada byla nejspíš na území pozdější Malé Strany,

pravděpodobně

v místech

někdejšího

Muzeum hudby v Karmelitské ulici) Podle tech dnešního Malostranského němž měli

na

náměstí

kostela sv

nejnovější

byl

ještě

podíl židovští obchodníci. Jiné

Máří

Magdaleny [dnes

interpretace se zdá, že v mís-

v 10. století velký trh na otroky

tržiště

bylo na druhém

břehu řeky

O něm pochází zmínka z pera židovsko-arabského kupce lbráhíma ibn Jákúba z roku 955 . Hovoří o trhu v tzv. Vyšehradské ulici - v podhradí druhého pražského hradu, lokalizace tohoto trhu je však dodnes nejasná Zprávy o židovských obyvatelích se objevují také v Kosmově kronice S definitivním prosazením

křesťanské

obyvatelstva, k ejich segregaci pak 1215. Ten jim

předepsal

Městě

statných

postupně

dochází k izolaci židovského

definitivně přispěl

nejen izolovaná

sídliště,

ale další omezení. A tak se v Praze pozdějšího

ghetta ve Sta-

pražském . Protože se však Praha skládala ve

středověku

ze

měst, mělo

postupně soustřeďova l o

IV lateránský koncil v roce

v místech

židovské obyvatelstvo rém

víry

svou židovskou

čtvrť

Nové

Město

čtyř

samo-

pražské Od 11 století se

museli Lidé odlišovat oblečením. Byly jim předepsány špičaté klobouky [můžeme je

vidět například

označení

žlutým

na freskách ze 14. století v klášteře Na Slovanech],

později

nosili

řemesel

mimo

kolečkem .

Omezení se týkala území ghetta atd, ale

například řezníci

zákazu vlastnit pudu, zákazu výkonu

byli na Starém

Městě

zastoupeni v křesťanském cechu

[první židovský cech košer řezníků byl založen až koncem 16 století) Lidé měli naopak povoleno

půjčování peněz,

vatelstva obvykle

řešilo

což se však

při

velké zadluženosti

pogromem K poněkud tolerovaným

většinového

oby-

oborům činnosti patřili

ÚVOOEM

lékaři. Jejich služby využívali

panovníci - například za Václava IV to byl jakýsi Žid ékař

z Jeruzaléma, za Vladislava a další. V 17 století

působili

Angelin [v roce 15gg ékaři

v ghettu

měl

byt na Malé

Straněl]

otec a syn Tellerové

O historii pražského ghetta je dostatek literatury, proto připomeneme jen některé události Na území Starého Města pražského vzniklo ve 13 století uzavřené ghetto s ně­ kolika synagogami, sáhlejší, než

hřbitovem

naznačuje

a židovskou radnicí

dnešní

čtvrť

Původně

bylo ghetto daleko roz-

zvaná osefov Byly tu

dvě

oblasti

oddělené

křesťanskou enklávou Jedna v místech tzv. Staré školy [dnes Španělská synagoga

v maurském slohu z konce 1g století] a druhá kolem Staronové synagogy Ve 14. století je

zmiňováno

5 bran, které ghetto uzavíraly.

V historii pražského ghetta se

střídala

období prosperity

pronásledování. První

ochranná privilegia pro Židy vydali již na konci 12. století Soběslav li. a v 1. polovině 13 století králové Václav I a jeho syn

Přemysl

Otakar I. Ten v roce 1254 potvrdil

Židům právo na samosprávu a ochranu majetku - tzv. Statuta Judaeorum, pozdě 1 i

znovu potvrzená Karlem IV jeho synem Václavem IV Z těchto listin vyplývá, že se nahlíží na židovské obyvatele jako na „servi camarae" - služebníky komory [rozumí se královské] a škody na ejich majetku královské komory

životě či

Například

majetku mají být nahl íženy jako škody na

poškození jakéhokoliv židovského

trestalo smrtí a propadnutím veškerého majetku provinilce

hřbitova

komoře Nicméně

se

jsou

zde zabezpečena jiná práva pro Židy, jako například paragraf o svobodě pohybu po celém ovládaném území. Ani tato ochrana však opakujícím se pogromům neza-

al

ÚVODEM

brán la Jako záminka k pogromům se ťanské

krve -

například

často

používala báchorka o používání

v kapitole 55 Dalimilovy kroniky, jinde. Další

představovaly různé epidemie - mělo se za to,

v jejich komunitě epidemie řád ly méně.

Ze

že 2:idé otravovali

častou

křes­

zám inku

studně, protože

by to mohlo být lepšími hygienickým i ná-

vyky 2:idů, to jaksi nikoho nenapadlo. Zlatý vék

rozkvětu umění

a aškenázské

vzdělanosti

nasta v době vlády

císaře

Ru-

dolfa I na konci 15 století [o Praze se říka o, že e „město a matka v Izraeli''] Tehdy byla v Praze známá židovská tiskárna, jejímž majitelem byl Geršom ben Šlomo Hakohen zv. Gerson [první hebrejská kniha byla ale v českých zemích

vytištěna

již v roce 1512] Jeho potomci vedli tiskárnu až do konce lB století. Další tiskárnu vlastnil Jakov Bak z ta lských Benátek. Císař

Rudolf I byl v kontaktu s rabim Uiwem, s kterým údajné vedl

jednou rozhovor mezi

čtyřma očima Později

byl

císař

minimálně

pro svou chorobu stále víc

ovládán svým blízkými, zejména komorníky Bohužel to nebyli zrovna kvalitní lidé. Jedním z nich byl rodiny a po

přestoupil

Evropě

se

Filip Lang [z Langenfelsu] Tento ntrikán pocházel z židovské

však na katolictví Jeho vliv na

říkalo,

že ve Svaté

židovský král. Lang nakonec

říši římské

zemřel

ve

císaře

národa

byl zanedlouho obecné znám

německého

vedle

císaře

vládne

vězení

Za vlády Rudolfa li přišel do Prahy Jakob Bassevi z Treuenbergu [Jakob Šm iles

1570-1534] Císař jej v roce 1599 jmenoval dvorním 2:idem se značnými privilegii. Navíc sloužil panovníkovi jeho nástupcům jako osobní bankéř za rnž byl v roce 1522 Ferdinandem li. povýšen do šlechtického stavu. Osudným se mu však stala blaze proslulém

finančním

konsorciu

Zemřel

na

útěku

a je

pohřben

účast

v ne-

v Mladé Boleslavi.

ÚVODEM

Ve službách Rudolfa li najdeme astronoma a matematika a také prvního

děje­

pisce českých 2idů . Jmenoval se David Gans [1541-1513]. Do Prahy přišel za studiem a již zde který jej

zůstal .

několikrát

dovském

hřbitově

Stýkal se s předními

pozval na

učenci

císařskou observatoř

je motiv Davidovy

včetně

své doby

Tychona Brahe,

Na jeho náhrobku na Starém ži-

hvězdy, přičemž

jde snad

vůbec

o první užití

tohoto motivu. V pozdějších dobách bylo

několikrát

rozhodnuto o vystěhová n í židovského obyva-

telstva, vždy se však nakonec 2idé mohli vrátit Striktní zákazy jako například nu merus clausus [daný

počet

rodin v lokalitě] byl vydán za karla VI Teprve na konci

18. století za vlády Josefa li. došlo k uvolnění středověkých protižidovských

zákonů .

Tyto zákony pak byly shrnuty do tzv. Židovského systemálního patentu z roku 1797 Po emancipaci židovského obyvatelstva v 19. století došlo ke zbourání středověkého ghetta a výstavbě nové Tím ale není

řečeno,

čtvrti,

která byla na památku Jo se fa 11. nazvá na Jose fo vem.

že by nadále byl osud židovských obyvatel jednoduchý Po závše ch obyvatel

říše před

záko ne m až ústavou z roku 1857 Tehdy už bylo židovské obyvatelstvo

poměrné

konech z doby josefínské došlo k úplnému

zrovnoprávnění

rozptýlené [od roku 1852 směli 2idé vlastnit domovní majetek kdekoliv]. 2idovské rodiny postupné

opouštěly

boženské obce, které

venkov a stěhovaly se do mést.

vlastně

byly

Další zaj ímavostí 19 století je

Paradoxně

zan ika ly ná-

zřizovány

teprve v polovině 19. století.

něko li k

nositelů

židovských

Souviselo to ze jm éna s jejich aktivitou v ekonomické oblasti.

šlechtických

Příkladem

titulů .

jsou Porge-

sové z Portheimu [kartounka s prvním parním strojem u nás], Zdekauerové [Mo-

ÚVODEM

ři c

finančník

-

a mecenáš,

později

majitel slavné zahrady Kanálské),

HĎnigové

[ná-

jemci tabákového monopolu) nebo Lamelové [Šimon byl armádním dodavatelem za napoleonských válek, jeho syn Leopold byl později dokonce ředitel české spoři telny) a někteří další Z josefínských zákonu vyplývala

řada

ustanovení.

Například

v té

době obecně

do-

cházelo ke stabilizaci příjmení, což se týkalo Židu. Státním jazykem ale tehdy byla němčina,

což vedlo k tomu, že židovská

se státní správa žívaly.

příliš

Paradoxně

příjmení

byla v německé

podobě . Většinou

nenamáhala a převzala rodinná jména, která rodiny již pou-

však byl

vytvořen předepsaný

seznam jmen osobních, v mnoha

případech pro Židy nepřijatelných . V 19 století nastala situace, že kvůli těmto opatřením

byli židovští obyvatelé

jazykově němečtí

sely židovské

děti navštěvovat

kem), a to byl

později

Ve Z. ně),

se

polovině

tak

většinou

proto, že od doby Josefa I. mus německým

vyučovacím

vzrůstajícího česko-německého napětí

[ve

větší míře)

jazy-

další problém.

19. století pak docházelo k asimilačním tendencím - jak

německým

začalo šířit

v době

státní školy

[mj

českým

[mé-

- nebo k náboženským konverzím . Ke konci století

sionistické hnutí [zejména v souvislosti s rostoucí vlnou antisemitis-

mu a Dreyfusovou aférou). S tím souvisí přetrvávající problém s psaním slova „l id" Pokud totiž hovoříme o této

dob ě, měli

bychom správně psát na začátku slova malé „ž" protože se jedná

o označení náboženské příslušnosti (křesťané, muslimové atd} Teprve v době 1. republiky se ob;evuje národnost židovská, pak je tedy na

místě

psaní velkého počá­

tečního písmena (Čech, Němec, Žid} V současné době převažuje obecně psaní vel-

kého

počátečního

písmene.

l,.,1,,,,,,1 /, " fl••r11,·1 J>t'if,ro(·it ,O\IÍ ,, 11) I

Sl'

I l'IÍ/j

)°ťf, J)i Íf111dťť'/1

;,.

jť,{,'• llť'/)11(/ť

/

lť­

l'f',(y, '1%/1\•f(' /

' i·rd1á:cc/ se,n a t.a,n, ,·,·atti/ nafconcc llS!araoě Zašeptal léka;.e ' 'Yfaduje bohuzcÍ ·a, coz by 1·zh/edcrn J, os/e. i-cce s,í,n ,·;, iak b o/estllá ,o o,udns, účinek,

Přejdeme skutečnost ie vik zejména u iridekto. ,;ckému Z.íkroku teprve · Proto, .fo ic zapotře/,í kr,v,, """''Y z11ovu 2 • 0

'Yn 111·r•11ý 11,l, ', milý

v;,Jr,, hy/ i•·d,.,, vy.

ÚVODEM

přelomu

Na

19. a 20. století vznikl v Praze zvláštní kulturní fenomén Byl

rokou plejádou

spisovatelů, básníků

a žurnalistů,

kteří

byli

většinou

tvořen

ši-

bilingvní Byli

to křesťané Lidé [židé], z nichž někteří se hlásili k českému národu, jiní k němec­ kému. Po vzniku republiky se pak

někteří přihlásili

vzájemných stycích to však obvykle nic deníků

kých

a časopisů, z nich

neměnilo

nejznámější

[redakce v Panské ulici] Tito intelektuálové

k národnosti židovské . Na jejich

V Praze vycházelo

několik němec­

byly Prager Presse a Prager Tagblatt vytvářeli

fenomén, dnes

obecně

zvaný

Pražská škola . Je pochopitelné, že těch asi 125 až 150 pra žských autorů vytvářelo

menší zájmové skupiny, přátele

se dokonce navzájem nezna i. Max Brod použil pro těch spolků

Franze Kafky termín Pražský kruh, ale

společné město

bylo

někdy

Praha a jakási melancholie

či

bylo víc Všem jim ale

tušení pomíjivosti Praha - milo-

vaná proklínaná - se objevuje prakticky u všech . Za

ně

citát od Meyrinka. ,,Tři

spojují a zahušťují do jediné, vlivy

současně působí

na

různě utvářené

nedělitelné

tvůrčího

kultury se zde stále 1eště střetávají,

duchovnosti.

Německé, české

a židovské

ducha a ženou ho k inspiracím, které by nikde

jinde nemohl najít" Jejich kroužky byly obvykle sdružené kolem mě

Franze Kafky to byl zejména jeho

některých

přátelé

novin nebo kaváren . Kro-

Max Brod [1884-1958 Tel Aviv],

Oskar Baum [1883-1941], dá e Pavel Eisner [1889-1958] - mimo iné autor č eského překladu

textu Beethovenovy Deváté symfonie od Friedricha Schillera,

právník a filosof Alfréd Fuchs [1892-1941 Dachau], jeho jmenovec Rudolf Fuchs

[1890-1942 Londýn], publicistka Milena Jesenská [1895-1944 Ravensbruck], novinář Egon Ervín Kisch [1885-1948], novinář a spisovatel Karl Kraus [18741935], lékař a spisovatel František Langer [1888-1955], jeho bratr Jiří Mordechaj

llVOOEM

Langer [1Bg4-1g43 Tel Aviv] - vynikající znalec kabaly spisovatel Gustav Meyrink

[1858-lg3z, ten ale na rozdíl od všeobecného mínění nebyl Žid], romanopisec Robert Musil [lBB0-1g4zJ, Rilke [1875-1g26J,

ékař

malíř

Emil Drlik [1870-lg3z], básník Rainer Maria

a básník Hugo Salus [1855-lgzgi, básník Hugo Son-

nenschein [1Bgo-1gs3J, Johannes Urzidil [18%-lg7oJ - básník, spisovate

a „kafkolog" psycholog Emil Utitz [1883-lg55], další Kafkův přítel, právník a sionista Felix Weltsch [1Bg1-1gB3], básník a dramatik Franz Werfel [1Bgo-1g45J a mnozí další. Kromě

celé

řady

vynikajících osobností spojených s Prahou je

třeba

zmínit

ještě

manžele Gertu (roz. Radnitzovou) a Carla [oriovy - nositele Nobelovy ceny za medicínu z roku 1g47 Jejich Prahu už

[pamětní vlastně

desky v Sa lmovské a Petrské ulici].

nikdy nepoznáme Jak

1g70J ,, .. válka zničila poslední pokusné pole, na myšlenka. V květnu 1945 ...

zemřela

říká

Franz Hauptmann [1Bgs-

němž se

mohla pěstovat evropská

evropská duše Prahy "

V době tolerantní první republiky byla na konferenci Národní rady židovské v led nu roku 1g1g založena československá strana židovská. Později dokonce získala zastoupení v Národním

shromáždění.

Po nástupu Hitlera k moci se demokratické Československo stalo nejbližším útočiš­ těm tisíců emigrantů, kteří

z politických rasových důvodů museli opustit Německo

[a později po anšlusu Rakousko]. českos l ovenské občanství získal například nositel Nobelovy ceny za literaturu Thomas Mann [1875-lgss].

ÚVODEM

Za 2.

světové

války v době

německé

okupace

českých

zemí došlo k největšímu útla-

ků 2idů v dějinách. Nejprve byli vystavování stále rostoucí perzekuci, pak stěhován i sběrných táborů

do

a nakonec nacisté vymysleli

To byl eufemismus pro vraždu

milionů

„konečné řešení

židovské otázky"

lidí

Zákazy, které museli židovští obyvatelé podstoupit, se dnes zdají obludné a absurdní, bohužel to však odráží realitu zákaz chození do pražských [i na Smetanovo

nábřeží),

přijímač, vlněné věci,

do divadel a kin - do školy,

kožešiny zákaz

marmeládu, holicí mýdlo, pak mazlíčky,

domácí

drůbež, zvěřinu,

atd. Podle dalšího eště

kladech napsáno

návštěvy

nařízení

nařízení

sadů

a parků

odevzdat rozhlasový

lékáren, zákaz získávat na

maso, vejce, bílé

museli mít všichni

pečivo, před

přídě l

zákaz chovat

deportací v do-

jedno jméno - muži Israel a ženy Sára. Encyklopedie holo-

caustu uvádí, že před válkou žilo v Cechách a na Moravě 118 310 2idů a za okupace z nich zahynulo 78 150 V roce 2005 vyhlásila OSN Mezinárodní den památky

obětí

hoto dne byl v roce 1945 osvobozen jeden z nejhorších witz-Birkenau pořádá

[Osvětim)

holocaustu - 27 leden. To-

koncentračních táborů

Institut Terezínské iniciativy a Nadační fond

obětem

veřejnosti čtou

jména

obětí

holocaustu.

V roce 2002 získal významné mezinárodní uznání dokumentární dětí,

Matěje Mináče

I

„Síla lidskosti" Pojednává o osudech

které zachránil

nutím 2.

2D

holocaustu

již několik let veřejnou vzpomínku na výroční den povstání ve varšavském ghettu

[v Izraeli státní svátek), kdy se na

film

Ausch-

světové

před

několika

česko-slovenský

stovek židovských

jistou smrtí Angličan Nicholas Winton . Těsně

války jich stihl odvézt z Prahy 559

před

vypuk-

ÚVODEM

Po 2. světové válcE' si řada přE'živších Židů [pokud nE'odE'šl i do lzraE'IE'] zmĚnila své nĚmE'cké příjmE'ní

na

ČE'ské

[Ota PavE'I byl

původnĚ

PoppE'r, atd]

PřE'sto

SE' s dis-

kriminací SE'tkávali nadálE' Například v procE'SE'ch v 50 IE'tE'Ch židovský původ byl vždy

přitĚžuj í cí

okolností. V poslE'dní

dobĚ

SE' navíc ukazujE', ŽE' tE'hdE'jší StB VE'dla

v 50 . a 50. IE'tE'ch svazky na židovské obyvatE'IE' od jE'jich 15 roku s krycím názvE'm Rodina a v p odstatĚ tak navazovala na rE'gistracE' gE'stapa. Po

přE'stávcE',

dané ob-

ro dou spolE'čnosti v 50. IE'tE'ch, SE' v dobĚ tzv. normalizacE' k tomuto tématu StB vrátila a opĚt slE'dovala VŠE'chny židovské obyvatE'IE'

[přE's

20 ODD jmE'n - akcE' s krycím

ménE'm Pavouk] Na

počátku

90 IE't

památku lidí, musí Jí t lidé žili

SE' rychlE'

22

I

o židovské

válkou,

šířil

Kostky mají pa d nĚ

umučE'ných

nutnĚ

přE'd

přišE'I nĚmE'cký umĚIE'c

Gunter Demnig s nápadE'm

na

za holocaustu, tzv. KamE'ny zmizE'lých [StolpE'rstE'inE'] NE'oběti, nicmé n Ě

umisťují

jE' jas né, ŽE'

p ř E'važují.

V místE'ch, kdE' tito

do dlažby zvláštní dlažE'bní kostky s jE' jich jmé ny ProjE'kt

Evropou a tyto kostky najdE'mE' u nás JE'jich

rozmĚry

vytvořit

počE't

nE'ustálE' stoupá

10 x 10 cm a jE' na nich jméno, rok narozE'ní, transportu a pří­

rok jE' jich vraždy.

STARÉ MĚS TO

Výchozím bodem nám bude

náměstí

Franze Kafky, protože

právě

tento autor se stal

jakýmsi novodobým symbolem židovské Prahy. Franz Kafka se narodil 3. 7 1883 v domě

na nároží Maiselovy a Kaprovy ulice. Na

se dnes nachází pamětní deska a přilehlé název Franze Kafky [ve

středověku

novostavbě,

která vznikla po jeho zbourání,

náměstíčko před

kostelem sv Mikuláše nese

to byl Kurný trh nebo Huselmarkt) Kafka

měl

dva

bratry - Georga a Heinricha, kteří zemře l i brzy po narození, a pak následovaly tři sestry Gabriele [1B8g-1g41J, provdaná za Karla Hermanna, Valerie [1Bgo-1g4zJ, provdaná

za Josefa Pollaka, a Dttilie [18gz-l g43J, provdaná za Josefa Davida. Všechny které z jejich

dětí

zahynuly

Kaprova ulice vede

později

přibližně

tři

ně­

v koncentračních táborech.

místy

středověké

lentinskou branou V těchto místech -

spojnice mezi velkým

pravděpodobně

tržištěm

na okraji ghetta - stával

a Vadům

„Žida Lazara" který se stal z podnětu Karla IV první kolejí nově založené Karlovy

univerzity [1348) Tento Lazar patři l k nejbohatším 2idům ve městě, půjčoval peníze Karlu IV, který jeho Na

domě

dům

v Kaprově ulici

V domě se v 1

patře

získal

č . 10/čp.

údajně

podvodem .

45 je bysta hudebního skladatele Jaroslava Ježka.

nachází jeho Modrý pokoj [dnes

Pokoj, zachovaný v původní

podobě,

je

zařízen

součást

Národního muzea)

podle návrhu scénografa Osvoboze-

ného divadla, architekta Františka Zelenky V Kaprově ulici

č 13/čp .

14 bydlel od roku 1go5 rabín a učitel náboženství Karl

Thieberger Jeho syn Friedrich se stal Kafkovým

byla manželkou Johannese Urzidila.

učitelem

hebrejštiny a jeho dcera

STARÉ M(STO

Dominantní budovou na nedalekém Mariánském

náměstí

z počátku 20. století [architekt Osvald Polívka] Výzdoba soudobých

sochařů.

je budova Nové radnice

průčelí

je dílem vyn ikajících

Na nárožích budovy jsou dvé monumentální sochy od Ladislava

Šalouna - na jedné strané socha rytíře [v přilehlé ulici Platnéřské se zhotovovala mj.

brnéní) a na druhé strané socha véhlasného Náméstí má

současný

představitele

židovské obce rabi

LĎwa .

název odvozený od zaniklého kostela Panny Marie na Louži.

Ferdinand I nařídil v roce 1530 Lidům, z podnétu benediktinského opata od sv. Mikuláše Zdislava Berky z Dubé, aby právé sem chodili pravidelné na kázání. Lidé na to údajné reagovali tak, že si zacpáva li uši voskem . [Podobné Ferdinanda I, tehdy bylo Na

Palachově náměstí

nařízeno

nařízení

platilo již za

chodit do kostela sv. Klimenta.)

se nachází nékolik velkých staveb . Je to zejména monu-

mentáln budova Rudolfina [nazvaná po korunním princi Rudolfovi) Novorenesanční

budova z let 1875-1881 je dílem

architektů

Josefa Zítka a Josefa Schulze

a má dvé části Širokým schodištém se vchází do prostoru určeného hudbé, kde se nachází koncertní ochozu

střechy

síň

Antonína

Dvořáka .

jsou sochy významných

Zadn prostor je

umélců,

určen

výstavám Na

zejména hudebníci Mezi nim je

socha Felixe Mendelssohna-Bartholdyho [1809-1847), který pocházel z rodiny židovského

bankéře

v Hamburku. Skladatel, který byl ve své dobé velm ob íben,

se krátce po smrti sta A to bylo

terčem

útoku Richarda Wagnera právé pro

mpulzem k likvidaci eho soch . Za némecké okupace bylo

žen eho sochy také z balustrády Rudolfina [viz román Mendelssohn"J

Jiřího

svůj původ. nařízeno

Weila „Na

str-

střeše

je

STAR( Mt STO

V meziválečnÉm období v tÉto budově sídlilo Národní shromáždění CeskoslovenskÉ republiky. Byla tu mj. zastoupena 2idovská strana. Na

přilehlém Mánesově mostě

skladatelů. Hvězdy s jejich

budky

výběrčích

Dvořáka hvězdy

vznikl nedávno jakýsi „chodník slávy" hudebních

jmény 1sou v rozšířeném prostoru, původně staroměstské straně

mostného. Na

pro

jsou desky se jmény Antonína

a Bedřicha Smetany Na druhém, malostranském konci mostu se nacházefí

se jmény Bohuslava

Martinů

a Gustava Mahlera.

Rudolfinum bylo zamýšleno jako chrám být sbírka

umění,

umělecko-řemeslných předmětu

mÉna díky sbírkám

Vojtěcha

kde

kromě

hudby a obrazárny

měla

Jejich množství však bylo brzy - zej-

Lanny - tak velikÉ, že bylo rozhodnuto postavit pro

tyto sbírky samostatnou budovu č. 2/čp.

určeném

2] bylo z iniciativy [a

Umělecko - průmyslové

peněz]

Bohumila Bondyho postaveno

zčásti

muzeum [ ulice 17 listopadu

prezidenta Obchodní a živnostenskÉ komory na pozemku židovskÉho

hřbitova.

Na finan-

cování stavby se podílel další židovský podnikatel Robert Fuchs. Náměstí před

Rudolfinem nese jmÉno studenta zdejší filosofickÉ fakulty Jana Palacha,

který se na protest proti Na tomto

náměstí

sovětskÉ

okupaci upálil 15. ledna 1959

[zemřel

o 3 dny později].

bývá v poslední době velký chanukový svícen. Tzv Svátek světel je je-

diným židovským svátkem, který se slaví veřejně, a proto zde, v blízkosti ta, po osm dní svítí tento svícen. Slaví se

přibližně

na

počátku

někdejšího

ghet-

prosince. Na nároží budovy

FilosofickÉ fakulty [ směrem k ŠirokÉ ulici] se nachází pamětní deska Jana Palacha, který zde studoval. A hned za rohem, jakoby proti ghettu, je další deska. Připomíná prvního oficiálního mistra

světa

v šachu a pražskÉho rodáka Williama Steinitze [1835-1900].

I 2s

STAR( M~STO

V Široké č. 5/čp. 25 bydlel po odchodu do penze profesor historie Samuel Steinherz. Ten byl v roce 1g22 aktérem aféry spjaté s jeho volbou rektorem

německé

univer-

zity. Problém byl v tom, že byl Lid Nacionalisticky orientovaní studenti dokonce proti němu

vstoupili do stávky Nakonec to Steinherz

svou rezignaci. Ten ji však původu

na

nepřijal

německé univerzitě

chtěl

vzdát a nabídl ministru školství

a tak byl Steinherz prvním rektorem židovského

až do svého odchodu na

byl se svou ženou transportován do Terezína, kde

zemřel

odpočinek.

V roce 1g42

ve svých 85 letech.

Protější secesní dům z let 1g10-1 g11 [Široká 5 a 7/čp . 35 a 37 /VJ byl postaven

architektem Bohumilem Hypšmanem jako obytný a spolkový dum pro Pražské pohřební

bratrstvo - [hevra kadiša Zde byla v roce 1g12 vystavena první expozice

nově vzniklého 2idovského muzea. Tehdy tu také bývala Restaurace krále Šalamou-

na, která inzerovala jako nejstarší „košer" restaurace v Praze, jak na ni vzpomíná Friedrich Thorberg Na protějším rohovém domě [2atecká č 14/čp 55] se na fasádě směrem do Široké nachází

poněkud

nevýrazná

trojjazyčná pamětní

deska. Připomíná, že v těchto

místech stával dum rabi Ltiwa. A pamětní deska na domě v Široké č 14/čp 55 upozorňuje, že zde v letech 2005-2011 žil a pracoval spisovatel Arnošt Lustig [Da lší jeho na nedalekém Malém

náměstí

na

domě č . 4/čp .

pamětní

deska je

138]

Z historických objektu ghetta po celop lošné asanaci na konci 1g století zůstaly zachovány synagogy z různých historických období, budova bývalé radnice a židovský hřbitov . Většina objektu je přístupná veřejnosti a nacházejí se tu sbírky 2idovského

muzea. Pražské Židovské muzeum bylo založeno v roce 1go5 [třetí v Evropě] v sou-

I 29

STARÉ MtS TO

vislosti s likvidací

středověkého

ghetta . Na eho

počátku

stál Salamon Lieben

[1881-lg4z) a August Stein [1854- lg37) Na podzim roku 1g41 se pražské synagogy sta ly

skladištěm

uzavřené

konfiskova ného židovského majetku A proto

vznikla myšlenka na jeho záchranu prostřednictvím Lidovského ústředního muzea. V ne uvNitelném tempu byla čerpá současné

během

dvo u let

vytvořena

muzeum Nutno ale dodat, že

1g44 [a dokonce

ještě

téměř

katalogizace, z níž dodnes

všichni její

v únoru 1g45J deportováni do

tvůrci

byli v roce

koncentračních táborů.

Po

válce pak byla činnost Lidovského muzea obnovena a zároveň se vracel majetek přeživším

Expozice muzea pak byla znovu podřízeno

1gso však bylo muzeum

otevřena veřejnosti

v roce 1g45 Od roku

ministerstvu kultu ry a teprve v roce 1gg4 na-

vráceno pod správu Federace židovských obcí v CR. U zavřenost

ghetta se prom ítla do vzh ledu zdejšího starého židovského

kde se muselo hřbíva l o

přežil

pohřbívat

v několika vrstvách . Byl založen

se tu do konce 18. století. Nejstarší

jeden z krutých

pogromů

čitelný

zřejmě

náhrobek

hřbitova ,

v 15. století a po-

patří

básníkovi, který

za vlády krá le Václava IV a zemřel v roce 13 g3 Jme-

noval se Avigdar Kara . Ve Starých letopisech pražských se uvádí stručná poznámka Roku 1389 o Velikonocích byla v Praze pohroma na židy Když šel kněz s Božím lem v nešporní čas, židé po z ruky, a tak

některé

něm

házeli kamením a tu drahou svátost mu vyrazili

pobili a jiné upálili

Na hřbitově e téměř 12 ODD

náhrobků

-

pohřbů

tu bylo však mnohem víc. Nej-

známější a nejslavnější z pražských Lidů byl rabi Jehuda ben Becalel,

roku 150 g), který kamínků,

tě­

působil

ale také malých

na

Moravě

lístků

zv. Uiw [zemřel

Jeho náhrobek ve tvaru tumby je vždy plný

s prosbami a přáními .

i 31

STARÉ MtSTO

K významným osobnostEm patřil David Ben Šelomo Gans. Byl to známý matEpřišEI

matik, astronom a gEograf, ktErý

do Prahy z VEstfálska Studoval u rabi Lowa,

spolupracoval s císařskými astronomy JohannEm f