Mocenská elita [1 ed.]

Citation preview

CIIAULES WRIG IlT MILLS

MOCENSKÁ ELITA

ORBIS.PR

��

V� D E C KA ' MA L �

RA DA

D

EN C Y K L O PEDIE

MO D E R Nl '7

-)

r--" 1'--

-'

l L/ UI ) J

"

,1 ·-'

'

lan Auerhan, SeC. [CeskoslovenskA akademie vild). prof. LIr. 10s!!1 Augusla [Kurlova u n i versita Proha). prol. Guslau Hare!, :ieC. [Kurlova universita I'ruho). prol. In!. d r . Vili· bald lJezdl�ek [Vysoké uč eni toehnlcké B rno). akademik D/onýz

BlaSkoulč

(Slovensk.1

ukademle

proto

vM).

dr.

Franl/$ek Bur/anek, SeC. (Karlova universita Praha). 1I0e.

Int. I/tl Celeda, SeC. (VysokA Akola ehemlekoteellnologle· kll). L1oe. Anlonln Cerulnka, Se C . (lnslltut společensk�eh vild). člen korespondent CSAV lullu5 Dolanský (Ceskoslo· vonsk4 e kade mle vlld/. dr. M. Doležal (Karlovo unlvorslta Pcaha). d e. dr. �1/roslau Drozda, SeC. (Karlovu universita I'r.!na). akademik 0110 Dub (SlovenskA akoLlemla Věd)... LIr. Irena Dubslca, SeC. (CeskoslovDllsk4 akademie věd).· Sanlo f'a/(an, SeC. (SlovenskA akademie věd). doe. dr. Karel Haulll!ek, SeC. [Karl o o universita Praha). člen ko· .responLlent CSAV Ferdinand Herl!lk (CeskoslovenskA oka· L1ulIlle vuLlI. Int. dr. Lad/slau lenll!ek, dr. Erika Kad/ecoud,

u

\'

SeC.

(CeskoslovenskA

K/el!ka

SeD r.

K/elnzeller.

dr. ArnoSI Klima,

lIemlk

ArnoSI

SeD r .

Ko/man

prol.

KožeSnlk

věd). L1oe.

vlldl.

u

(Karlovo

akodemLk

dr.

Anlonln

universito Pra a

p rul.

akallemle

věd),

[Ceskoslovcnsk6

prol. dr. AnIon KOlzlg mlk laros/au

uk a lleml

akuLlemle

(CeskoslavODsJu\

MnoSI

akademie věll).

(Ce�koslovenskli

h ).

oka·

(Slovenskli akoLlemle vild), akode·

(Ctlsko�luvcnskli akademie vlili), Dalibor M. Krno (Un ver ita Komenského B rat slava , KNDr. losel Kuba, SeC. [NároLlnl technické muzeum Pra·

g o neril lmaJ or

ústav I,

hal.

Luba

[PuLlagoglek�

i

laros/au

J.

prol.

Kul!era

Landoud,SIIIChoua,

ústav

)

i

s

(V()OJonsk�

historick ý

lose!

dr.

Linhart

A. Komenského CSAVI. akad omlk

/ ua n M13lek (Ceskoslovensků akademie věd). pro o dr. lose! Mohr [Kurluva wllvel'Slta Praha). p roto dr. lit/na Oldha/oud· Pope/oud, Se Dr. [Karlova unlvlM'sllo Prahlll. elen kores' ponllent CSAV Vde/au PetrWka [Cc�ké vysuké uč IIfI I lo�b' luse!

Macek

(C�skQ�lovensk6

akade111le

vild).

�L1

t

akallemlk

nlekA), ak em lk SlIueslr Pra, [C�skoslovensk6 akademlo oka' lln vliLI). IIkademlk V/ad/mlr Prochdzka [ Co sk o l ,blilV demlu vliLI), prof. dr. Karel PferouskO [Dalneulolllckt Praha J. dr. V/adlmlr Rum/, SeC. [COSkoslovsn sk4 akadu· mlo

s OV sk6

�

,ka' vMl. ak ad emik FrantUf/k Sorm (CsskoslovsDslI6

demle věd) demlu věd) vsrslla

Pra

ský (Unlve

CSAV lose!

Vlad/mlr V

'"

�eD1.

!.CeliklloW 0vonlk6

JfkldtS: O1WIf1t{41111 1Il1ulAiij Jl .. v.l.

ak.·

; ;:::

IOV MUDr' V� clOUI �vdb. SCDr [Kar J 6\-. lehal

o

l lUl Kom w� I(IUdDc. dr. Ad). demle b, t1IIo IC'IlYo\tb-.lIlUll/ a1l8J. lIa '\tnlv gSf/Je.

ele

fc�.I 1f"IQV.

....

d.a koro_pon

I

SOCIOLOG HUMAl';lISTA

Charlese Wrlghtn M l l lse (1916-1962) mnozf amerlčtl oclologové a vObec Intelektuálové kritizovali, čl dokonce suzovall, ně k te l'l jej chválili - nikdo však nezdstal při Iyslovenl je h o jména Ihostejn9. Tento am�rlck9 SOCiolog, eho:2 významné dllo o mocenské eUtě se konečně dostává � překludu I do rukou našich čtenáfO, byl v51m jln9m ne! Ikudemlck9m uč e nc em, který se Izoluje od zloby dne, od lem:2enl a plahočení každodennlho života. V jeho vášni, I nl:2 se fI·ontálně vrhá na nejžhavějšl problémy své sou­ �asnostl. je cosi renesllnčnlho a řenesančnl je I rozpětl :áj mO II I n te nz i t a osobnosti. SOCiolog Mllls b y l vyznava­ �em :2lvolnl plnosll II c ht ě l .. aby touto plnosti žll jednotll­ ,ec I společnost; ve stoleti ,vyhraněné speclal1zace doká­ :u l nejen zau jmout postoj k teoretlck9m otázkám par Ixcellence, ale I postavit sl vlastnlma rukama rodinný Somek II v yb u v lt ho kdyby mu n epřlzn rv é okolnosti )yly zabrdnlly dělat sociologII, klidně by se byl uživ il iako zednllk, elektrotechnik, truhlář a kdovfco Ještll jl­ lého. V americké sociologII b yl Ch. Wrlght Mllls "enfant t�rrlble", byl to .. rnzhněvanf' sociolog, ktert se blásll , Ideji vědy anga žo vané slou!lcl jednotlivci, spole!!nostl I celému lidstvu. Ve jmén u této Ideje bOjoval proti my!lIe , �ovým kon venclm stereotypOm a mttdm, které zkresluj' nostl �I zaml:2ujl vědomi člověka o jeho pozici ve spolel! � o stavu této' společnostI. Jeho vědedké práce na sebe � avl1zujl Jako série promyšlenýcb v41 el!ntcb operaci, Jimi! �e gra du je úder; celek pak pOsobl dOjmem cllevldomébo �ědec kého p l á n u. m ra MIlIsova SOCiologie Je sociologie. ato!!ná, s vý znt O� neskrtvaným Ideologickým akcentem. Jeho poJeU IOC n c1�.&le. jejlcb QkolQ a role Je bU1Danlstlcké, nikoli tecb _.

,

.

;

ké. Mlllsovl nemohla sta�1t koncepce, která v soclologl1 vidl pouze souhrn poznatkQ o fungovánI spole�enské ma­ šinérie, ur�e�9 pro zaměstnavatele soclologQ lako pro­ stl'edek k manipulováni společnosti. Mllls viděl v soclo­ !ogll zbraň, Iktel'll má umožnit šlrok9m masám, těm, kdo nemaJl ani bohalstvl, ani moc, aby se orientovali v me­ chanlsUlech řldlclch spole�nost a hlstorl1. Velkému FJo­ rentanovl Machlavelllmu se přl�ltá v9rok Iv dopise přl­ tell). že chtěl svým dilem demaskovat pl'ostředky a metody tyrana před lidem, zbavit le tuk ú�lnnostl a přimět lid k obruně svobody. V tom smyslu le tedy Mllls machia­ velistu strnnlcl ve složitém a mnohdy konfllklnlm vztahu mezi mocnými a bezmocnými těm druhým. Mllls měl pro ' tonto svůl postol leště leden vážný dOvod: nikdy Ještě neměli v dějinách lidstva představitelé moci takovou cd­ povědnost jako dnes, kdy Jejich rozhodnuti mohou v netu­ šeně krátké době vrhnout lidstvo přes práh světové ka­ tastroly. Proto Mllls žádá (v "Mocenské elitě" J. aby věda ObJas­ ňovala jp.dnotllvcl, �Im Je, a talí ho osvobozovala; aby civilizaci objasňovala leJI hum�nlst1cké posláni, a tak JI osvobozovala. Proto volá (v "Sociologické Imaginaci") po Ideově, humanisticky angažované sociologU, která by m�la význam pro "kvalitu života naši doby". Jeho dllo Je právě takovou sociologii, a proto lze plně pochopit bol'­ kost, s Jakou sl Mllls stěžuje na !>tav, kdy věda sloužl moci a prosperitě těcb, kterým se to v životě "povedlo". Věda nemá posluhovat JednotllvcQm �nl skupinám, kteřl JI chtěJI využit pro své dn�1 zájmy, Bjle slouž!t lidstvu a lidskostI. Jako humanista Je Mllls I raclQnallsta. To Je logické. Mllls by nemohl klást na vědu vQbec a SOCiologII zvláště takové nároky, Ikdyby nevěřil v s()u rozumu. Protofa se lidé ve I 'ém jednáni řidl mnohdy Iraclon4lnlml pohnut­ kami, Je nutné znovu 8 znovu racionálně tuto Iracionalitu demaskovat a předklddat raclonálnl řešenI. I taJD, kde Je elověk slabý, nacházl ve vědě svou silu. Věda nenl jediným systémem myšlenkové rekonlitrukce skutečnosti, který se lidem ve spole�nostl nablzl. JSou tu ještě mýty, Ideologické konvence a sterllolypy, které se vydávajl za rozumné' smysluplné II pravdivé obrazy spo­ le�nostI, přestože pfl přesné a přlsné kritice odbaluJ I liVOU '

6

�!vOdt!r.kou podstatu. Těmito m9ty, konvencemi a stereo­ �py nelil ohrofován jen řadový l!lověk z uUce, �terý je

xll e Mlllse náchylný přljlmat vládnoucl systémy hodnot pteJlmul op i l k u, Iklerou pro něj vybrušuji proslředky :asové kOlllunlkace; těmito mýty, konvencemi a stereo­ ypy Je ohrožovlÍna I suma sOciologie. Ve tře ch vel k ých dUech vystoupil Mllls proH tomu, co il takové mýty pokládal. V knize "Bl1ý lImel!ek" (Whlte. 'oUar: The Amerlcan Mlddle Classes, 1951) zaútočil proti oncepcl klel'fI má v americké sociologU hodně přlvrfenO, lollf proll koncepci americké společnOSti jako spolel!­ osll sl l'e dnl tl'ldy". (Americká sociologická termlnololl! chápe ,,1"ldy" v Jiném smyslu nef marxismus. Náš lenál' sl p ro 7jednodusenl mCde na mlsto takto chápané It ld y" dosadit slovo "vrstvy".) Analýzou amerlclké spo­ lčonské slnu nále!1 k lepšI společnosti »kald9 I1fednl či­ nltel . ; v Detroitu rozhoduje, »co znamen4te v automobilo­ vém prllm yslucr ; v Mlamt Je to »prostl váA l1�et u Dun IInd Bradstreetcr. V Los Angeles Je nová společnost promllena s lidmi tll mového svita. »Jedna z vlel, které Db donutily

r.e změnit .• vysvltluJe Lynn Spencer, redaktor .polečen­ ské rubriky v Los Angeles Bxamlner, .Je a1culečnost, le kdy! d nes pflJdou společensky v9zoamné osobnosti

z vf­

chodn(ch státO na Západ, maJI vltAI z4Jem .eJft se • na­ flml fIlmo v9ml hvlzda�1 ne! s ndl zdeJ AI .poIIČnostl.... .. V New Yorku stará Knlckerbockerova .poletnost .ku­ teč nl odella z ok4zalé spoletenské scény ; avlak v Chica­ gu bylo Jeltě v roce 1954 docela dobre mo!né, aby asi dvl stA spo le�ensky v9znamn9ch lidI s patfl�ntm rodokmenem a s domnl19m pr4vem pl'lch4zet -k obědu do pfedDlcb rodin vldllo, !e panl Chauncey McCormlckov4 - kten pOd áv4 nedosU!né obědy n a zlat9ch talfflcb a lowestof!· sk ém p orcelánu - J e královnou Jejich -společDostl.·1 Kam hlavni smlfuJI změny ve sféfe statusu, ukazuJ' nAm Jasoě pl'ehUdka len, které sl dobyly v Amerlce ob­ diVU:'· 1. Typ feny zn4m9 Ja ko lJdmQ 1tI1611Jl - Jak se lW oe

107

stránkách Proustových - 'nebyl v Americe nllkdy znám. Ddma salÓnu reprezentovala status domu, který vedla ; jako hostitelka rozhodovala o tom, Ikdo v něm má být spol ečensky přijat a kdo nlkoll. Když se jl narodily děti, vychová va II Je domácl učitelé, nlkoll ona sama. A v Jejlm sal6nu, kde ctitelé mezi sebou sváděll Intelektuálnl tur­ naJe o JeJ( přJzel1, hroutlla se často hodnota monogamnl počestnosti I tato počestnost sama. Erotika se stala Ja­ kýmsi povyraženJm, pN němž muži a ženy spolu zápollll a vzájemně se dobývall metodami plnými zápletek a vzrušenI. Kromě ojedInělých VýJimek, Jako byla Mabel Dodgeová z dolnl části Páté avenue a Taosu v Novém Mexiku, ne­ byly v AmerIce ženy, které by vedly opravdové sal6ny v tom smyslu Jalko v Evropě, kde se sal6ny staly umělec­ kými a Intelektuálnlml centry . Přljlmacl pokoje většiny proslulých žen americké společnosti se častěj i hemžily nudnými morousy než diletantskými Intelektuály. Vysky­ tovalo se v nich pochopitelně "někollk šVlhákO, jak Je znala Savlle Row a pal'lžské bulváry", avšak Jejich "forte", jak se vyjádřil Dlxon Wecter, bylo nejčastěji v napodobo­ vánI rllzných osobnosti n Jejich "proslulost ve slov nim souboJI" často vyvěrala "z podobnosti mezi koktánlm a špI'ýmp-m".u Domlnantnfm typem muže ze společnosti v obd:>bl mezi občanskou válkou a prvnl světovou vállkou byl splše tanečnfk - vOdce kotl116nO; a tak dIskuse, po­ necháme-ll stranou typ diskuse, Ikterý bývá slyšet v kaž­ dém sal6nu, nehrála v životě americké dámy ze společ­ nosti úlohu, jež by stála za povšlmnuU. Dáma ze společnosti, která pořádala plesy a zařizovala výhodný sňatek pro svou dceru, byla královnou společ­ nostl Jen po relativně krátké obdobl a pouze pro celkem ťízký okruh lidI. Elegantnf dáma mohla prahnout po po­ pularitě, ale jalko elegantnl dáma neměla mnoho naděje jl zlskat. Ve dvac.uých letech, kdy začaly pOsoblt hromad­ né sdělovacl prostredky se v!leml svými vážnými dOsled­ ky, pochopila, že kratičká éra jejl národnl slávy je u konce. 2. Ve dvaCátých a tl'lcátých letech byla vOdčl postavou v pl'ednfeh kruzfch velkoměstské společnosti debutantka. Tradlčnlm eOem debutu bylo uvést mladou dfvku z vysoce postavené rodiny na exkluzlvnl sňatkový trh a tak ne108

ustále zachovávat exkluzIvnost skupIny p fed nlch rodIn. V roce 1938 se konalo 1000 debutQ prl prQmllrn9ch na· kladech kolem 80no dolarQ n a ka!d9i Jako podlvana vlak neDlohly váf!ně soutl!f!lt s Hollywoodem. A tak Jako model soclálnlho statusu znamenala debutantka stale měnl nejen pro soutěf! se z á ba vněJ !l lm l a os l nl vAJ llm l dlvkaml, produkty kavárenSké spola�nostl a mOdnlbo prClmyslu, ale I proto, f!e v polovIně tflcátých let ,,�tyfl sta" pfednlch vel· komllstských rodin J a k o skupIna zalof!ená na starém rodo­ kmenu pozbylo spole�enské exkluzIvnostI' natolik, !e de· butan tka neměla spole�nost, v nlf! by debutovala, anebo se tato spole�nost nezdála dost J asnll ureena. K o lem roku 1938 zaznamenala redakce �a soplsu Ponune, Ie rozpad elegantnl spole�nost1 zpQsobll, fe "nastroJená debutantka nemá kam Jf t",ul Některé debutan t k y v tflcátých letech se snal ll y sou· tě%lt s Hollywoodem. NaJaly s l tiskové agenty, ktefl 81 starali o to, aby se v novInách objevovaly JejIch fo tog ra · fle a aby o nIch byly otlsKovány �lánky v amerlck9cb �asoplsech. Celý " t r Ik ", Jak fekla El&a Muwellová, spo­ I!lvol ve snaze "vypadnt tak blzaml a tak v'StfedD', aby fldl�1 nákladnfch aut zalapali po decbu, ale vludypfltom· n9 fotoreportér byl nucen stisknout bleskové svllt lo"." Byly to okouzluJlcf pflslulnlce mladého svAta, zeJlmaJlcl se o dobro�lnnost a koň!jjk{t dostihy, a JejIch tvá'e s pleli "pr1l.hlednou Jako alabastr" - 88 obj e vova l y 9 es· soplsech pro feny Jako reklama na m9dlo.'� prvotfldnl

debut antky nejen navštěvovaly bary v Eut Slde ve stfedu mlsta, ale také pracovaly Jako manek9nk" ba d okonce Jak o prodaval'ky v exkluzlvnlcb obcbodech. Avlak JIJ sam a skute�nost, fe Jich bylo pou!lváno pro rekl amu a p ro módnl prClmysl, uvedla v pochybnost Jejich "vysoké sp ole�enské postavenI ". Sna d to byl v9stfed nl soukromt ples a popula rt ta , Jil se dos talo debutu Brendy Frazlerové, leten1 znem ena l ,

neJv YUI stupeň publlcls tlckébo zajmu o debutan tku v Ame· rlce I okam f!l k , kdy se debutantka vzdhBla svého mo­ nopolu na kouzlo lesk a sláw. Dnes JI! debutantka vlit·

;

!lIn ou nebý" á "u ádAna do spoletnos tt" na soukrom9ch ve� lrclcb pořádanýc h v pfepychovém domA 5v9ch rocl lč6: spolu s 99 J iným I dAvea ty nav!ltlvl velk' dobrotlnn, pl. p of4 d a n 9 v n Ak terém botelu}' BUlcl p4a navz4Jem SPJ · ·

109

t9ch dobro/!Inných plesO. neni tak automatický, "aby vy­ robil debutantku bez ohledu na »materlál« do něho vl 0!ený. V New Y orku stře!i přistup k debutu deset výborť�, I Ikdyl neni třeba, aby dlvka obstála před vice než pěti KO Těmto dobročinným plesdm se věnuje vět­ z nlch šina společenských tajemnikfi, kteři vedou seznamy sub­ debutantek, debutantek a m ládenco. na leněnl a pořádaji večIrky, na nichž jsou dIvky uváděny do společnostI. Ob­ chodnI časopisy uděluji vedoucIm 11řednlkfim rady, jak maji učinit potřebná opatřeni pro debut svých dcer I tehdy, nejsou-ll uvedeni ve SpolelJenském relstFlku. Ujlštujl tyto 11řednlky, že budou-ll sl správně počinat, "lze předpokládat, le Jejich dcery budou uvedeny do společ­ nosti stejně 11spěšně, Jako kdyby J im proudila v žllách modrá krev".Z1 Ještě stále se konaJI soulkromé debuty. Dnes však roz­ hodně převl ádajf debuty hromadné II tento stav pravdě­ podobně potrvá, pOkud nebude po uplynuti debutantského roku existovat "společnost Jako dobře organizovaná a Jasně vymezená skupina". Přesto však má rOk debutu I nadále společenský význam bez ohledu na to, do jaké mIry Je standardizován, nebot "všechno Je třeba vtěsnat " do onoho krátkého obdobl, protole potom Je konec .1 I . . .

u

Chce-ll spOlečensky promlnentněJšl modernl debutant­ ka debutovat v pl"Ostfedl, které by přispělo k JeJimu spo­ lečenskému významu, učlnl talk v kavárenské společnosti. A pokud se JI dostává širokého uznánI, musl soutěžit s leskem a kouzlem těch, z nlcM se kavárenská spole /!­ nost skládá. Profeslonálnl Instituce Conovera a Powerse, Jak uvádl v roce 1046 Mona Gardnerová, "pozvedly po­ vol6I11 modelky k tak záfnému vrcholu, že svobodni muži by raději měll po svém boku nebo ve svém domově dlvku od Powerse nebo Conovera než kteroukoll dlvku s modrou krvl".21

3. V dnešni kavárenské společnosti se sice stále Ještě setkáváme s Ideálnlm typem mladých mužd z Yale a s de­ butantkou, ale teď k nim pflstupuJi vyššl správni funkCiO­ náři 111lel z dlspozlčnleh fondO a v celé Americe rozšl­ fený typ Americké druky.u V každém newyorském noč­ nim klubu Je mo!no naJIt Jej( bě!ný model v dobA nočnlch představeni kolem druhé hodiny : tváf loutky, šUhlé, urostlé tělo, udržované v IlnU pro kameru, unylý 11směv,

110

unuděn9 pohled, Osta easto lehcI poolevPena ; obeu II pl'eJ 12dl jazykem rty, aby se zajIstili pro zarl reflektorCl. PClllobl sku teeně dOj lnem, 2e se neustalI nlcvleuje pro ony

vysoce vzru!!ujlcl okam!lky, kdy SI ni nI dooprlvdy upre l!oOka kamery. Podmlnky, za nIch! soutěll, jsou jaln6 :

JOJI prorlslonálnl posloj jl postojem feny, pro nI! le JakásI py!!ná, nezkrotltelná erotika Itala easlf Ilvolnlho

slylu. Má nárocné vzozl'en( nároené Ilny, která sl je dobfe vědoma své vysoké ceny. DIva SI jako dlvka, ktlra dobre vl, 10 jejl osud plně - ba v9hradně - zavlsl na tom, jak sv9m pohledem zapdsobl na ureut typ mula. To je tedy ona královna - Amllrlckd dlvka - ktlra, ať ul je debutantkou, manektnkou nebo Oelnkujlcl v za· bavném prosramu, ureuj e vzory zjevu a chov4nJ, které se pak napodobuj I v celé národnl hIerarchII lesku a Ilavy d po dlvky vyblrané a tkolené pro vystlvovanl erotlc·

k9ch pl'lsllbQ k lleelQm obchod nIm, d po mlad6 hospo­ dyhky v kuchynI. Zatfmco vlfejnost napodobovanlm to· hoto vzoru lej otevren� pfljlm4 jakolto pPedstavu fantu· Ucky Ifblvé mllonky, jl zároveň pohorllna, kdy! se e:as od času prozradl, le tento prlsllb dolel IIvého obchodnlho splněnI. Ale co! tomu md!e btt Jinak? Pfljmy modolky nlJsou právě nejvěl!!!. Av!lak mul� s nllnl! se setUva, penlze majl a JeJl choutky se brzy stávajl narol!ntml. Mull, s ntml! se !letkavá, mall v nlkou kariéru a ona chce kariéru. Patff ke l'Ivětu, v nim! se v poledne snlda I poz­ dG obědvá, I kdy! v nlDl dosud nlnl pevnl usazena. Amll' rlckd dlvka zauJlm4 eelné mlsto v kavarensk' lpolečnOlU a kavárenská spolel!nost, Jak nesmlme zapomfnat, rep... • ten tuJe radu v9nosn9ch obchod nich spoJenI, podporova· ntch vyU lml spravnlml funkclonafl, k lefl pOu!lVlJI dlapo­ zll!n lch fondll. A tak napodobovatelky k raJovn, se l!asto Ilavajl div kaml !IJlclml z dlspozll!nlch fonda..II 24dna Novd. amerlckd fena z dob rbeodora Drelsera neviděla lak dobl'a Jako Amllrlckd dtvka, !e "odmlnou za hflch

mQ!e l'Inadno b9t IlspAch". voreJnosl se pInl smlflla s pfedJlavou nerestl. RAcla II v!lak namlouva, !e se j l odd4vajl pouze zah4ll!1v1 .ynkod z bohaltch rodin a chudobné venllovské divily. AvIaIE mull oddanl nlrestlm kavarenské IpoletnOltl nlJsou vG.bac chlapcI ; nlJsou zah41elvl; nem us l bf1 anI bobatl ; a nlZ8jlmaJl 88 anI o chudé, ani o n8v1DD ', anI o veokov·

lU

ské d(vky. Zeny z této společnosti také nejsou právě d(v­ kaml; některé snad přišly z menš(ch měst, dnes ale majl úplně velkoměstské zpOsoby ; nejsou nevinné a nejsou právě chudé. Snadno se zapom(ná, že rubem zářného lesku kavárenské společnosti je prostě obchod s neřest(. TI, kdo se na něm podnej( - kupUřI, prostitutky, zákaznIci, kteř( kupuji a prodávaj( rllzné druhy erotických služeb - často pož(vají mezi svými známými zcela úctyhodné pověsti. A Amerlckt1. dívka, ať Již na fotografii nebo jako osobnost, mnohdy bývá cennou a nepostradatelnou po· mocnlc( amerických vel'k oobchodnrkll. Nikdo se v Americe netěšl tak všestranné cti jalko ml udá d(vka. Skoro jako by se Američané podjali úkolu namalovat trval9 národnl portrét d(vky jako královny. Kam se jen člověk pod(vá, všude nacMz( to hladké zvr· Mtko, někdy zcela mladičké, Jindy poněkud staršr, ale vždycky pfedstavované a zobrazované jako Dlvka. Prodá­ vá pivo, prodává knihy, cigarety a šaty; každý večer je na televlzn( obrazovce, týden co t9den je na každé druhé stránce časoplsll a také na plátně kin.

3 Zm(nlll jsme se, že od 18. stoletf, kdy panl John Jayovli sestavila seznam IId( zvaných k obědu, nikdy se polltlc­ ká, vOjenská a hospodářská elita tak zcela nekryly s l1d­ ml nejvyššlho socláln(ho statusu. To se jasně obrážl v dne�n( společnosti Washingtonu, D. C. Pokud tam vQbec skupina "čtyř set" přednrch velkoměstSkých rodin je, představuje jen jednu složku společenského �Ivota hlav­ nlho města a je ve skutečnosti zast(něna a vytlačena spo­ lečnost( llrednlkO. státn( správy, zejména společnosti z Embassy Row, velvyslanecké čtvrti podél Massachusetts Avenue. Přitom všechny úřednl osobnosti neberou společ­ nost vá!ně a některé se Jl docela vyhýbaj(; také je třeba zvát veškeré ťiředn( činitele v kHčových pozlc(ch bez ohle­ du na Jejich společenSkou kvalifikacI. Vezmeme-ll v úvahu politické skutečnosti, docház( k velmi častému střrd ánf.20 Jestliže v New Yot1ku pronikla kavárenSká společnost se vŠlm, co předstaVUJe, do SpolelJnostl a uvedla jl ve zmatek, ve Washingtonu je společenSlký život ztěžován vM­ čl rol!, kterou zde hraje politika, a stálým stfldánlm Jej ich 112

predstovlteld. Ve Washingtonu nenf nleo takověho, co by bylo mo�no oznalHt Jako kavArenskou Ipoleetlolt ; kUeov6 zAle�UosU se vyrlzuJI v soukromtch domech nebo v orlcl61· nich rezldenclch a - velmi dOkladnll - na velvYllanec· Ivlch. Ve skuteenosU nemA wasblnstonlkA Ipoleenolt, sklAdaJlcl se z arednlkO stAtnl sprAvy, z politikO, z bOlU· telek s rodinami a z bohattcb Iplhavcd, ze vdov, kt.n) lie vyznaJI .. e všem, a z velvyslancO predAvaJlclch n.oll· clAlnl poselstvl, fAdnou opravdu pevnou strukturu. PresU! sleduje penlze a moc Jako JeJlcb I tln . .Kde IIQ\I.

penlze a moc, tam J e také prestl!. PodobnI Jaico le v c.lé Ziml r·óz!lln trona-mýdlo-aautomoblly a Jek o 18 roz·

Alflla oblast rederAlnl moci, rozrostl a se I sféra nArodnlho prestl�e a pomalu se zpevňovala v opravdu celospol.een·

skt systém. ProtoZe mu!ové z vylllcb polltlcktcb, bOlpo· dáfsk9ch a vOJensk9cb kruM JSou eUlou flnanenl a mo· censkou, . akumuluji I prest1!, k tert vtrazně pfevyluJe prllměr ; všichni JSou ve vereJnostl zn4ml a něktel'1 z nich Jsou primo vynlkaJlcl; vyU!lvaJlce svého poslavenl a clle·

vědomě rlzen9ch spoleeensktcb vztabO, snaZI 88 rosto ucl měrou, aby JeJlcb Jména byla slavnA, aby Jejich JednAnl vzbudilo prlz.nlvt ohlas a aby JeJlcb metody dolly obl iby. A pro tol o vAe se stAvaJI celebritami Ameriky. Pflslušnlcl mocenské elity Jsou oslavov6nl pro pozice, Je! zauJ l.maJI, a pro rozhodnutI, kter6 elnl. Jsou celebrl'

loml proto, fe maJI prest1!, a pratl.! m OJI prolo, Je .e o nich soudl, �e JSou mocni nebo bobatl. Je pravda, l oni musl veJIt d o světa reklamy, st4t 88 materl6lem pro ma· sové sděl ovoci prostredky, ale JSou J_olto materl" vy' hled.1v4nl bez obledu na to, co pro tyto prostredky dllaJ' a Jak se v nleb prOJeVUJI. PresU! elena Kongresu, Jali: poznamenal John Oal· bcaU h," Je posuzován podle poetu hluG, k tere zlskal, a podle tobo, v laktch vtborech pracuje. Jeho výmam v I1l'adě Je d4n pOelem l idI, ktel'l pracuj i pocl Jeho vede· nim. Prestl! obcbodn lka se mllrl Iplle veUkosll leho ob­ chodu ne! Jebo bohatstvlm el pf'lJmem aekoll oboll Je Ovšem velmi ddle!lté. Cerp4 svdJ prestl! J edna k z mocen· -

ského postaveni své obcbodnl spoleenolU, které Je d&no JeJI velikosti, a Jedn" z pozice, kterou on sAm v blerarcbll

léto spoleenosU zauJfJDA. Drobnt Obcbodnlk, kterf yYdlJA roenll miliOn dolard, nenl tak významnt a nemA 0D8D

113

celospolečensk9 presm, Jemuž se těšI hlava velké ob· chod ni společnosti, I když sl vydělává Jenom dvě stl! tlslc. Ve vojsku pak má toto vše formálnl a ustrnulý charakter. Když se na přelomu stoleU věc soclálnlho statusu stala věcI celého národa, znamenalo to, že vyrůstaly nové sku· plny elity, s nimiž se vyššl kruhy každého amerického města I městečka nutně musely srovnávat. Přitom sl však uvědomily, že vrchol sociál ni pyramidy představo· valy Jedině v lokálnl společnosti. Dnes, po padesáti letech, to znamená totéž, zároveň však 1 mnohem vll'. Naši epochu totiž od oné doby výrazně odllšuje rozvJI masových sdělovaclch prostředkll, které JSou hlavnlm pro· stred�em k zlskánl slávy, a dokonce samy vytvářej I ty, kteřl jsou oslavovánI. Spolupllsobenlm masových sdAlo­ vaclch prostfedkfi a velkých organizaci vzrostl prestiž americké elity. Masové sdělovacl prostředky, pfisoblcl v celé zemi, se staly cestou, liž se mohU lidé na vrcholu společnosti přlbllžlt k nlžŠlm vrstvám obyvatelstva. Inten· zlvnl popularizace, technika výstavby a skutečnost, že sl tyto prostl'edky nenasytně vynucuJI soustavné napodobO' vánI, postavila tyto lidi do ohniska všeobecného zájmu, v jakém se dosud nikdy vyššl kruhy žádného národa v ce· lých dějinách neoctly. Velké Instituce pl'edstavujl světy o sobě, z nichž Ik a!dý má svou vltlstnl škálu prestiže. JSou stratIflkovány podle Cirovně Cil'ednlho postavenI, pl'lčemž každá ťiroveň s sebou nese sobě odpovldajlcl prestiž. Tyto Instituce vytvál'el l hierarchU lidi, ktel'1 svým vzdělánhn a pozici nedosahujI ťirovnA svých představených a časem se naučl mU ťictu k tem, kdo je ve�ou a kdo majl nad nimi tak nesmlrnoU moc. Nikdo nemMe mlt pod sebou takovou skupinu pod­ l'lzených pracovnfild'l a zároveň takovou velitelskou moC z této pozice vyplývajlcl, aniž Um nezlská prestiž mezi těmi, kdo k této velké Instituci pl'lmo patl'1. Mlsto služebnictva nacházlme zástup osobnlch tajemn(' kll; mlsto vznešeného starého domu panelovou úi'ednl bu­ dovu ; mlstu soukromého vozu IImuzlnu společnosti, šo­ féra agentury, letadlo válečného letectva. Cllsto se ovšem setkáváme jak se vznešeným starým domem, tak s pune­ lovou ťil'ednl budůvou. Prestiž ellty je však splše prestlženl tU'adll, kterým jejl přlslušnlcl vládnou, než prestlžeID rodin, k nlmž patl'1. 114

HlavnI z4kladnou pro uplatňovánI nároka plynouclch ze soclálnlho statusu se stala pozice v celostátnl korp�' racI. Korporace Je dnes organlzovan9m mocenlk9m cen· trem maJetn9ch třld ; majetná a vedoucl elita velkomlst· ské vyAšI tl'ldy I členové mlstnl společnosti vzhllleJI dnes ke korporaci, od nU! chtěJ I zlskat prestl�, podle nll pf!. pllluJI prestiž druh9m a která J im dopomáhá k mnoh9nl z tllch privilegII soclálnlho statusu, J imi se tllll.· Uvhllr korporace I mimo ni v Jln9ch korporačnlch zarlzenlch, steJnll tak Jako v celé zemi dosahuJI lidé presUle plynou· clho z pozic, které zauJ lmaJI. . S rostouclm v9znamem ametlcké státnosti mllll se mu!l na vOdčlch mlstech státu z "pouhtch Iplnav9ch po . lIt1kO" v pozoruhodné státnlky a v16dnl l1l'ednlky. Je ovlem pravda, le nároky politikO na společenské postavenI Je vidy treba pečllvA drlet na uzdA : velké polltlcké osobnosti se musely naučit lidovému tOnu a z hlediska formál­ nllJšlch společenSJk9ch pravidel - Jisté vulgárnostt ve zpOsobu řeči a v žlvotnlm stylu, I kdyf se to pPlčllo zása­ dám Jejich statusu. Přece v!lak se vzrastem polltlck9ch InstitucI se tl, kdo stOJI v Jejich čele, st4vaJI v9značntml a tomu nelze osobnostmi v amerlQkém systému presllfe dobte k l4st odpor. Do nové celonárodnl soustavy prestlle se za pOJili také voJenšt( představitelé, JeJlchl moc vzrostla v obou vál­ kách I v Intermezzu mezi nimi, které bylo po mnohtch strán kách podobné válce. SteJnA Jako policie odvozuji predstavltelé ozbrol entch sll svaJ v9znam z prostého faktu, le konečnou oporou moci I poslednlm vtchod15kem z nouze pro ty, kdo o ni boJUJI, Je násllL Jen tehdy, kdy! revoluce nebo zločlDnost hrozl naruJovat domácl Pád, a JeD tehdy, kdyl diplomacie a válka ohrotuJI mezlnárodDI t4d, JSou veUtelé policie, generálové I admlr4lové uzn4váni za to, čIm vIdy byU a Jsou: za nezbytné slofky mo­ cenského uspor4d4nl, které se udrluJe Da celém IvltA Jak v Jednoll1vtch st4tech, ta« I mezi ntml. Stál se stává velmoci pouze za Jednoho p1'edpokladu: 2e tOll2 Jeho branná moc a Jeho prlrodnl zdroje Jsou na takově V9šI, le by mohl skutečnl vyhro!ovat rOl-hoduJI';1 válkou. Aby byl národ skutečnA velkt a zauJlmal pfednl -

-

• Viz kapitola VII: Korporal!nl mapAt1.

115

mfsto v pofadf státll, musf t1spěšně vybojovat velkou válku. Skutečná pOsoblvost toho. co kter9 velvyslanec řfká, j'3 pffm9m odrazem předpokládané moci generllla a rozsa\lu I Merné sny vOjensk9ch jednotek, které za nfm stoJI. Vojenská moc rozhoduje o politickém postavenf národll a na kolik se tělll úctě nacionalistické tendence, natolik pevně se generálové a admirálové zařadUl do celospole· čenského systému úcty. Veřejn9 prestiž těchto r1lzn9ch Instltucf se měnf a po· dle toho se měnl I prestl! jejich elit. V době války, kdy se vy!lšf správnl funkclon�řl stávajl zaměstnanci place· n9ml jednlm dolarem ročně- a plukovnfky na přlsuno· v9ch základnách, ttdy se všechny společenské skupiny fadl za vojáky bOjujlcfho státu, vzrdstá nutně I prestll státnlch t1fadll a status vojáka. Ale když jde obchod nor· málně, když podnikatelé přenech6vajl vládu druh9m, b9vajf státnl t1fady a vojenSlk9 stav často zlehčovány, protože prestiž postavenf ve veřejn9ch službách postupně přecházl na velkoobchodnf podnikánI. Ve dvacát9ch letech byl president společnost! General Electrlc pokládán za pflllš cenného člověka, aby se mohl stát presidentem Spojenfch státd; - - a dokonce ani ve třl· • Podle amerického federálnlho zákona musl bft ka�df fede· ráltll zamllstnanec v zamllBtnaneckém pomllru a musl bft státem plecen. Aby tomuto zákonu bylo učlnllno zadost, dostávell od · bornlcl. které daly blavnl americké monopoly k dispozici O 'adu pro válečnou vfrobu ( War Productlon Board ) , ročnl plat 1 do l ar . - Pozn. pfekL •• Ida Tarbellová flká o Owenu D. Youngovl: ,,1 kdy� v I1zkém kruhu jeho obchod nich a právnlch spolupracovnlkCl ka!df sou· hlasl s Um, !e by z nllbo byl -velkf president., převládá pocit, le n a mlltll, která zastává, j e pflllll vzácnfm slu�ebnlkem ve· fejnostl, aby ho mohli necbat, jak ml kterfsl mu! flkal, _zkazit presldentskfm I1fadem • . . . I jlnl jeho obdivovatelé naznačujI toté�, např. W1II Rogers jej cbce udržet proto , aby -se na nllbo I p9chou ukazovalo.; dr. Nlcholes Murray Butler, když bo na podzim roku 1930 pfedstavoval na slavnostnl hostin II, prohlásil: -NU čestn9 host, ačkoli nezastAvá Udnf I1fad, slou�1 veřeJnosti. Je vedleJII, zda ten, kdo slodl vefejnostl, přijme nlljakf I1fad, el nikoli, a Jestliže shodou okolnosti skuteenll do nlljakébO Ofadu nastoupl, velmi pravdllpodobnll Jebo Ořednl funkce snUI Jeho mo1nost slou!1t vefejnostl . ... 28 Pan YOUDg v roce 1931 probl4s11 slovy své vlastni náro da'

118

cát9ch letech nebyli pouzl l!lenovA vlády SpoJen9cb stata vldy pokládáni za rovny pl'lsluAnlkQm neJbohatllcb rodin.· A právě toto nedoceněnI v9znamu polltlck9ch OradQ ve srovnánI s vysokým postavenlm korporaci se v poslednlch letech měnilo a bude se měnit JeAtA vice tou měrou, Jak Jednotllvé elity ve státA vstupujI do uDlch svazkQ a Jak poznávaJI mo!nostl lepšlho vyu21t1 popularJ­ zal!nlch prostředkQ, které dobl'e mohou koupit, ovládat nebo pou!lvat Jakýmkoli Jiným zpQsobem. Lidé, ktel'1 ne­ JSou tak slavnl a známi, Jako JSou mocni a bohatl, budou se stále vice utrkat k popularlzal!nlm prostl'edkOm. Stál, l!astěJI budou vystupovat pl'ed mikrofonem, televlznl nebo filmovou kamerou a na tiskových konferenclch.11

4 Snad bychom sl zde mAll pl'lpomenout, !e v IIdecb obe­ známených s klasickou mologU vyvolává slovo "prest1!' l!asto pocit rozpal!ltostl j vAdl, !e pdvodnlm významem tohoto slova bylo oslňovat zrak k eJklll'skýml triky. Casto

hospodUské teorie: "Aby demokratlck4 vl4da mohla plnit svou Olohu, le k tomu tfeba určitého množstvl hrub9ch žertll Jakožto d lvudelnlho efektu. Svět přlAel na 10, že v pol1tlce sl maže do­ volit Jlltou dhku drsného žertov4n!. Začln4 ale objevovat, že v n4rodnlm hospod4fstvl sl něco pLdobněho dovolit nemaže I když Je nAkdy pol itika okouzluJlel na scén II, v z4kullsl b9v4 mnohdy haAteflv4 8 mallchern4 . . . Podle zku§enostl poslednlcb deseti le t Je O p l n ll Jasné, že se na!!! n4rodnl bospod4fstvl, a ze­ lména lide finance nesměji dostat do područl politické Dad­ . • •

vlády." "

Tak napflklad Harold Ickes pl!!e o "st4tnl n4v!!tllvll čeln9cb pfodstQvllela lednoho politického Otvaru, učlnlln. čeln9m pfed­ s!avltehlm druhého politického I1tvaru": "Pouze několik vyvo­ len9ch bylo pflzv4no, aby posedllll na verandll, kde kr41 a kr4lovna trhlll vllt§lnu svého !!asu. Kromll Hullov9ch byl Jim Far­ ley zfeJmě ledlr.9m členem vl4dy, který byl pokl4d4n za hodna . pflJell mezi vyvolené. Byli tam vlak J. P. Morgan, Jobn D. Roc­ kereller mladAl, panl Cornellus Vanderbiltova atd. Ostatnl čle­ nové vlády chodlll kolem dokola mezi zhruba pat:n4ctl sty obyčeJ­ n9ml lidmi dole na travnlku, kam v nepfmA čast9cb Intervalecb kral I kr410vna mllostlvll sestoupili, proch4zell 8e mezi lidem, tu a tam 18 uklonUl a bylo Jim představeno Dllkollk vtznamnlllllcb Udl... .. •

.:-..... ---.'"

,ff'

,\

117

je prestiž považován za tajemnou snu. "Ka!dá vládnoucl moc na světě," poznamenal kdysi Gustave Le Bon, "ať liž to byli mu!ové nebo Ideje, vynut1la sl autorltu předev/llm pomocI oné neodolatelné sny, kterou označujeme slovem Dprest1ž« . . . Ve skutečnosti Je prest1ž Jakýsi druh nad­ vlády, kterou má nad našI mysU nějaký Jednotl1vec, ně· jaké dno nebo nějaká myšlenka . . ." Tato nadvláda "para­ lyzuje nalU schopnost kriticky uvažovat" a naplňuje nás "úžasem a úctou . " 82 Pan Gladstone dával rozhodně přednost výrazu "čest" před slovem "prest1ž". · Jak ovšem poznamenal Již Harold Nlcolson,aa význam slova prest1ž se v rOzných zemlch západnlho světa U/ll. · · Mimo to mocnI lidé rozhodně ne­ chtějl přijmout názor, že prest1ž je jen něco hezkého, co je dáno timl, kdo maj( moc. Chtěl1 by, aby Jejich pres· Už znamenal, že ostatnl Udé JSou ochotni věřlt v Jejich moc, "aniž by tuto moc museU dokazovat nebo uplatňo· vat". Avšak tato koncepce není anl llplná, ani vyhovujlcl. Ve skutečnosti je to koncepce prestiže, Ikterá se velmi hodl těm, kdo už moci dosáhli a chtěU by JI lacino po­ držet, aniž by se museU uchylovat k jejlmu použitI. Ta­ kovým Udem pochopitelně vyhovuje, mohou-U se domnl­ vat, že se Jejich pověst zakládá vIce na Jejich příjemných vlastnostech než, na moci v minulosti užlté. Je Jistě pravda, že ani moc zbranI, ani moc peněz k vy. .

• G1adstone, WlI\lam Ewart ( 1809-1898) , proslulý brltsk� st4tnlk 19. stole tl. Je všeobecnll známa jeho úzkostlivá opatrnost pl'l vol bll v9razO, pl'll!emZ I!astlljl vystupovala do popl'edl snaha vyj4dl'lt se splše "jako brltsk� dZentlmen", co nejumlrnllnlljl, neZ Oslll o naprostou presnost z hlediska logického; v originále uZlto slova "honor" ( pl'e lo!ené zde jako "I!est" ) mlsto v�razu "presllge", kter9 zl'ejmll panu G1adstonovl neznlll dostl nezlllt· nll a počestnll. - Pozn. prek!. •• Vo Francll se v�raz "prestlge" emocionálně váZe na cosi úskol!ného, na Jakési umAnl klamat, nebo prlnojmenlllm na cosi clzlho, nahod1lého. Rovni!! v Itálii b9vá tohoto slova I!asto uZI­ v4no ve spojenI s nAl!lm "oslftujlclm, podvodn9'm nebo legend4r­ nIm". A v Nllmecku, kde JO to rozhodnll cl zl slovo, odpovldá nllmockému Ansehp.n č1l1 "Octa, respekt"; nebo v9razu der Nlm­ bus, ktor9 je bllzk9 našemu v9razu svatoz41', sláva, lesk ; anebo )0 variantou pro "národnl čP-sf', se všI tou hysterickou tvrdo · hlavostl, l e Z b9vá všude s podobn9ml frázemi spojována.

118

s vGlIenl prestl�e nepostačf. Aby vznikl prest1!, mus( I. k moci pOJit I určitá dávka dobré pověsti. Zádná elita nemn�e nablíl prestl�e bez moci ; a neDlIlle sl prutl! udrfE't bez dobré pověsti. JeJI moc a I1spěch v mlnuloltl vytvál'1 dobrou pověst, z ni! lOMe nějakou dobu lělll. Teď však u� Je vyloučeno, aby se moc ellly oplraJ(c( S8 Jen o dobrou pověst uháj ila proti dobré pověsti oplraJlcl se o moc. Jestliže prestiž kruM, z nichž se ellla skládá, J. z velké části vytvlUen pov�sU morálnlho charakteru, mohou sl ly to kruhy udržet prestiž I tehdy, pozbudllu'lI značné části své moci ; Jestliže se všalk Jejich prestl! zakládá na dobré pověsti J en málo, pak Jej mOle zničit I dočasn9 a relatlvnl I1padek Jejich mocI. Snad právě toto se děje s 10kAlnl spclečnosU a se "čtyřmi sty" čeln9ml velkoměstsk9ml rodinami ve SpoJen9ch státech. Ve své teorII amerického prestiže Thornsleln Veblen, ktery se sprše zajlmal o aspekt psychologického uspoko· Jenl, pl'ehU!el společenskou funkci mnoh9ch Jeva, které popisoval. Ale prestiž oenl Jen společensk9 nesmysl, kler9 dává Indlvlduálnlmu Já pocit uspokoJeni: sloull pl'edevllm svou funkcI JednoUcl. Itada společensk9ch Jevfl, které Veblen považoval za velmi zábavné - z velké části k nim po tl'1 "chováni vypl9vaJlcl z určitého soclálnlho stalusu" - sloull Jako prostl'edkuJlcl činitel mezi elitou rdzn9ch hierarchII a rdzn9ch oblasU. Tam, kde problbaJI Jevy podmlněné statusem, setkávaJI se rOzoé mocenské elity a činnost ve volném čase Je Jednlm ze zpOsoba zaJllfovánl koordinac e mezi rOzn9ml skupinami a slolkaml vyUlch 1I'1d. Pr4v � tak Jako vznešené rodiny ft ellkluzlvnl Ikoly , čin· nosl SpOjená se '3tatusem pomáhá zaJlšfovat st\alkov9 trb; Jeho fun'kce daleko překračuji uspokOjenI z elegance .y­ slavované na odiv, z hnAd9ch orchideji a z bllého salénu: sll)u!1 k zachovánI Integrity a celistvosti majetné tl'ldy. ZaJlltěnlm exkluzivnosti pro syny I dcery dává z4konn9 podklad rOdokmenOm, v nich! tl'ldu zakotvuje. " Snobská" exkluzIvnost zaručuje soukroml lidem, klel'I sl Je mohou dovolit. Odloučen lm od oslatnlch dává vzne­ len9m a mocn9m možnost vytvol'1t a udliovat Padu uza· vl'en9ch kruM, v nlchl mohou diskutovat - a také disku­ tuJI - o rdzn9ch problémech. Tlm dosahujI u sytcb děti 119

neformélnlm zpQsobem takového smlšenl povahovýcb vlastnosti, které je vhodné pro rozhodovénf. SpOJuJI tak neosobnl rozhodovénl s neformálnl senzlttvnostl a Um vytvéřejl povahovou strukturu eUty. Je tu ještě Jiná funkce prestl�e a statusem podmlněného jednánl, která je dnes nejdQležltějšf. Prestl� podplrá moc, měnl jl v autoritu a chránl j l před ohro�enlm ze strany ostatnlch společenských vrstev. "Prestl�, který se ztrécl pr/) nedostatek llspěchQ," poznamenal Le Bon, "zalkrétko mlzl. MQže se také ztratit, avšak mnohem pomaleji, sta­ ne-U se předmětem diskusi . . . Od okam�lku, kdy se o prestt�1 zsl!ne pochybovat, přestává být prest1�em. Bo­ hové t lidé, kteff sl ud�ovalt prestiž po dlouhou dobu, nllkdy diskusi netrpělI. Má-ll dav někoho obdivovat, musl h9t držen v Jisté vzdálenostt."u Zésada "moc pro moc" je z psychologického hlediska založena na pocitu uspokojenl, kter9 prestiž přlnášl. Veblen se ale tak mnoho a tak nesmlouvavě vysmlval elitě pro jejl služebnictvo, psy, ženy a sporty, a� llplně přehlédl skutečnost, �e jejl činnost vojenslka, hospodéř­ ská a polttlcká nenl ani trochu k smlchu. Nepodařilo se mu zkrátka rozpoznat, jaký je vztah mezi mocl, kterou mé elita nad armadaml a prQmyslovýml podniky, a mezi Hm, co zcela právem pokládal za směšné projevy. Podle mého názoru nebral Veblen dostatečně v llvahu status, neboť sl neuvědomil, jak rozsáhlý a jalk složitý je jeho význam pro moc. Správně viděl "vydržované třldy" a "nl�e posta­ vené vrstvy obyvatelstva", nemohl však ve své době plně pochopit prestiž mocenské ellty.u Ji\dl"O Veblenova pojetl prestiže, a dokonce I některé termIny, Jichž Veblen u2lvá, roztl jl� John Adams koncem 18. stolettSd Ov§em vlme-U, že John Adams anticipoval nejednu z Veblenov9ch myšlenek, Jsme sl zároveň vě­ domi, �e to nijak nesn�uJe Veblenovy zásluhy. Což nenl jeho teorie ve své podstatě pouze rozveden lm kusu lidsk é moudrosti, dávno Již známé a Jistě nejednou vyjádřené, moudrosti, kterou však Veblen vyJádřtl skvělou form ou právě v době, kdy mohla zapasoblt na tehdeJšl Vzdělanou veřejnost? Adams, pravda, dospěl dále než Veblen neJ­ méně ve dvou směrech : Jeho psychologické llvahy byly pronlkavěJ§1 - a složltěJšl ; v Jeho komentářlch se rovně! setkáváme s určlt9ml pasážemi, v nich! se pokoU§1 naJIt 120

spojitost mezi Jevy vyvěraJlclml ze statusu, kterf chápe Jako skute�nostl společenského a osobnlho Ilvota, a mezi Jevy ve sfél'e politické, k terou, Jak bylo zvy>kem v Jeho generaci, poJfmá Jako!to problém souvlsfcf II vypracová­ nfm Ostavy. Adams chápe sta tusovf systém v ná rodl Jinak nd Veblen, totl! Jako politicky vfznamnf faktor; snad bude nejlépe, dáme-ll slovo pl'fmo Johnu Adamsovi : ,,!tfkává se, !e se na smrtelné posteli ukazuje, Jak prázdné Jsou všechny tituly. To mMe bft. Ale neproJe­ vuJe se tam steJnA I marnost bohatstvl, moci, svobody a veAkerfch vAcl pozemských? . . MAli bychom z toho de­ dukovat, Ze se má slávou, svobodou, majetkem a Zlvotem opovrhovat a nedbat Jich? Máme zanedbávat zákony a vlády, k teré řfdl záleZltostl na této zemi, z toho dOvodu, !e se to vše zdá pouhou bublinou v hodInA smrti? . . . OdmAnou . . . v tomto ZlvotA Je uznt1nf a obdiv dru­ hých - trestem lhosteJnost a pohrdt1nf - a nikdo ar sl nepl'edstavuJe, Ze obOJI nenl steJnl realné. Touha po uznánI ze strany druhých Je právA tak přirozenou po­ tl'ehou Jako hlad - a lhostejnost a opovr!enl svita JSou bolestí steJnA palčivou Jako dna nebo ledvInové čl Zlu�ové kaménky . . . Základnlm citem vlády Je usmArňovat tuto v ášnivou touhu, která se pak Z8se stá va základnl!D pro­ stl'edkem v14dy. Je to ledlnf přiměřený ' nástroJ k udrlo­ vanf Udu a subord inace ve spole�nostl, kterf sl sam vy­ nucuJe (i�lnnou poslu!lnost vO�1 zákonClm, nebot bez nAho by ani l idský rozum, ani armady ve zbrani nikdy nedo· s4hly tak tl!asntch vfsledkCl. Ka!d4 osobnf vlastnost, kaldé poZflhnánl §U!stAny JSou vIdy hodnoceny podle toho, jak doká!ou ukojovat tuto obecnou touhu po uzn6nl, sympatII, obdivu a aplausu vel'ejnostl . . . Pl'neZltost oby�eJnA podnlcuJe ctlUdost, aby se proJevi­ la ; a kdyby snad v nijakém nepravdlpodobném pl'lpadl.:l došlo k Výjimce z tohoto pravidla, bude v!dycky podezfe­ nI a obava, Ze tyto přl�lny mohou mll za n6sledek nijaké nebelpečl. S nad sami brzy poznAme, Ze jedlnl ta vl6dnl forma, v n'Z se ka!dé vUnl dost4lv4 prlmltené protlv6hy, mO!e uchránit vel'eJnost pl'ed nebezpeč'm a n ičemnosti, které vyvolává souperenl, !4rllvost, z6vlst a nenávist." Co vlastni rlká Veblenova teorie soclálnlbo statusu o chodu národnlho hospodáfstvl? Skupina .. čtyr set " pl'ednlch velkomAstskfcb rodin - o nich! Veblen psal -

121

se nestala středem národnfho systému prestiže. Profeslo­ nálnl celebrity hromadných sdělovaclch prostl'edkO po­ strl\daJI jakoukoli moc stabllnlho chara1k teru a JSou vlast· ně pouze efemérnlml postavami mezi těmi, které oslavu­ jeme. Při tom elita vyžaduje nějakou organizaci trvalého a stabllnlho prestl:le, což Veblenova analýza pomljL je to "potřeba", kterou elita bohatstvl, a zejména elita moci ve Spojených státech dnes ;l:cela j asně a hluboce poclfuje. Během 19. stoleU nebyla ani politická, ani vojenská elita schopna zaujmout pevné m lsto na vrcholu americké­ ho systému prestiže nebo alespoň bHzko něho. Přlpomlnky johna Adamse, které k podobnému uspořádáni směřovaly, nebyly přijaty.S7 Organizovaný stát v Americe nebyl vy­ tvořen žádným oflclálnlm systémem uznáni a úcty, ale docela Jinými silamI. Hospodářská elita se dostala k hos­ podářSké moci metodami, které znamenaly ztroskotáni opětovných pokusil založit status v celém státě na tra­ dičnlch rodokmenech - a právě v tom j e j ej l Jedinečný význam. V poslednlch třiceti letech se však objevily známky fClze statusu eko]lomlcké, politické I vojenské ellty. ja­ kožto mocenská elita počalt se jeJI přlslušnlcl po zpO­ sobu všech mocných pokoušet o podepřeni své moci auto­ rltatlvnlm statusem. Začali konsolidovat nová privilegia plynoucl z Jejich statusu, předkládaná veřejnostl např. jako výhody plynoucl z užlvánl dlspozlčnlch fondO, ale tkvlcl hluboko v žlvotnlm stylu zaměstnancll korporaci. K dyž sl budou čim dál Jasněji uvědomovat své posta­ veni ve světě kulturnlch národll, spokojl se v budoucnu s Um, aby ameriCký národ před světem reprezentovali klaunové a královny, profesionál ni celebrity? Slavnl Američané, jaké liči Horatlo Alger·, dosud žili, ale nebudou za určitou dobu Američané, kteřl JSou osla­ vováni, Jasněji spadat v jedno s těm i ' Američany, ktefl jsou neJmocněJšl? S Jistotou se předpokládá, že vnějšl ráz demokratického zpOsobu vlády bude zachován, ale nesta­ ne se během času snobismus oflclálnlm a nebudou nlže postavené tl'Idy obyvatelstva natolik zastrašeny, že se • Horat\o Alger ( 1834-1899 ) , Bmarlck9 z mMtanského p rostredl. - Pozn. prak!.

122

spisovatel rom4n O

spokOjl s hodnostmi a pozicemi, které J im budou pfldě· leny? Předpokládat něco J iného by snad znamenalo od· mltnout vile, co le v dějinách lidstva relevantnl. Na druhé straně ale lak liberalistická rétorika, která zahalule sku· te�nou moc lako závolem, tak profesionál ni celebrity, které odváděli pozornost veřejnosti od otázek sta tuBU, umo!tlull mocenské elitě, aby se vhodn9m zpQaobem dr!ela stranou verejného zájmu. Ostatně nenl vQbec jlst6, zda jl v naši dějinné etapě lépe nevybovuje zQstávat stra­ nou všeho oslavovánI.

5 V. sou�asné době charakterizuje americké celebrity mnoho triviálnosti a krutosti. Za vlleml lm�ny Isou lellch obrazy, předváděně v bulvarnlm tisku, na filmovém plát· ně, v rozhlase I na televlznl obrazovce; a někdy ne j sou ani předváděny, ale pouze sl le predstavujeme. V!dyf dnes lidé nl!e postaveni považuji každého, kdo Je posta­ ven v911e, za celebritu. Ve světA celebrit, viděném pod zvětllovaclm sklem masov9ch sdAlovaclch prostředka, tvorl mu!1 a !eny kaleidoskop velmi rClznorod9ch obraza: V zábavnl Msti New Yorku, v krátké ull�ce se hl'bltovem na jednom !konci a s řekou na druhém, vystupuji boháel z lImuzln sv9ch obchodnlch spolel!nostf. Vnuk b9valého mogula za!kládá s chlapeck9m nadšenlm ran� na zplolltl· 16m vrcholku hory v Arkansas\L 81 Za mahagonov9m sto­ lem v zasedacl slnl Senátu Spojen9ch státa se naklánl sed m sená torO k eoekám televlznlch kamer. V Te lasu P1'9 petrolejář vydělává dvě stl Uslc dolarCI dennl." Kdesi v Marylandu jedou l idé v rud9ch kabátclch na hon ; v j.s. nom bytě na Park Avenue se dcera majitele uheln9ch dola po dvaceu měslclcb manfelského !Ivota právl rozhodla prljmout pfl rozvodovém vyrovnáni pět a pal m lllOnu do· larta.n Na Kelly Fleld nedbale krá�1 generál radami mula v namáhavě strnulém postoj i ; v Padesáté sedmé ulici sl. duJ I nároené feny přehlfdku bezvadnA oble�en9ch mane­ k9nek ; v odděleni vl�u na tratl mezi Las Vegas a Los Angeles je nalezena mrtvola hraběnky amerického pa­ vodu, lel(cl na podlaze v dlouhém no!i(ovém kollchu • vedle IIperka v ceně �tvrt mtllOnu dolam f. Správn( rada Ba s(dlem v Bostonu nařlzuje pfestěhován( tf( prClmyslo· 123

vých závodil, bez zaměstnancll, do Nashvllle. A ve Wa­ shingtonu, D. C., dává střlzl1vý pol1t1k, obklopený spolu· pracovnlky z řad vysokých vojenských hodnostářd a vědeckými poradci, Skupině amerických letcll pflkaz k údletu směrem k Hirošimě. Ve Svýcarsku žilI l1dé, k tel'1 neznaJI zimu Jinak než Jako vyhledávanou přHež!tost ke sportllm ; a na J lžnlch ostro­ vech JSou lidé, Iktel'[ se nezapotl ve slune�nlch paprsclcb Jindy než o dovolené v tlnoru. Na celém světě sl Jako pA­ nové tvorstva žilI l1dé, ktel'1 vládnou ro�nlm obdoblm, protože podle potřeby cestuJI, a rozhoduji o tom, Jakou krajinu uvldl z okna po probuzeni kterého koll rána čl odpoledne, neboť vlastni řadu domll. Je zde stará whisky a nové neřesti ; blondýnka s vlahými rty, vždy připravenA vydat se na cestu kolem světa ; střlbrná mercedeska šplhaJlcl horskými serpentinami, která vás doveze kam­ koll a na Jak dlouho sl budete přát. Z Washingtonu, D. C., a z Dallasu ve státě Texas se dovldáme, že 103 ženy za­ platily po 300 dolarech za zlatou rtěnku. Na Jachtě s de­ setičlennou posádlkou někde u ostrova Key ležl na posteU významný mUŽ a trápl se nad zprávou, která mu pl'I§la z Jeho newyorské kancelál'e, že l1l'ednlcl daňové správy JSou opět v horllvé �Innostl. Jsou tu l1l'ednl �ln1telé za velikými psaclml stoly se čtyř­ mi telefonnlml aparáty, velvyslanci ve foyeru, mluvlcf vážně, I když lehkým t6nem. JSou tu I muži př1JlžděJlcl z letiště s agentem tajné služby vedle šoféra, doprovázenI strážci na motocylklech po obou stranách auta a za nIm. Jsou tu lidé, které okolnosti 4člnlly nezávislými na dobré vllll druhých, lidé, kteřl nikdy na nikoho ne�eka JI, ale kterým se vždy dostává tě neJlepšl péče. JSou tu ve le­ významné osobnostI, kte'rě za války JezdI v generál sk ých džlpech sem a tam. Jsou tu lidé, kteřl přijali l1řednl funk­ ce, kteřl byli povýšeni na významná mlsta. Už z t6nu Je­ I lch hlasu Je zřejmé, že byli pečlivě, I když nenáp ad ni! pl'lpravovánl pro svou tllohu být Někým. Jsou tu I Jména, tváře a hlasy, které máte stále pred sebou v nOvinách a v rozhlasu, ve f1lmovém týdenlku a na televlznl obrazovce, a také JSou zde Jména a tváře, o nich! nevlte vťlbec nic, lež ale patl'1 těm, kdo skutečně řidl chod věci; tak tvrdl Informované prameny, ale vy sami byste sl to ntkdy nemohli ověřit, Jsou tu osobnosti v§eobecnll

124

pova!ované za hodny povllmnuH: v této chvfll Jsou nll!(m nov9m, později budou patrlt do historie. Jsou tu mutl, kterl Jsou majiteli právnické flrmy se l!tyrml Gl!etnlml. Jsou tu mU!I, k terl zlskávaJI náskok hned u startu. Jsou tu v5echny ty drahé v9robky a plodiny, JeJich! pouh9m pr(· věskem se bohál!l zdaJI b9t. Jsou tu penlze, lepotaJlc( sv9m chraplav9m, váblv9m hlasem mělce, moci a slávy.

125

v

FINANCNl MAGNATI

Mnoho Amerl�IIDO se dnes domnlvá, l!e velké majetky byly v Americe nahromaděny jl.l! před prvnl světovou vál· kou, nebo alespoň l!e se definitivně zhroutily v krizi roku 1929. Panuje názor, l!e - s v9jlmlkou Texasu - dnes JIl! boh4�1 s obrovsk9ml majetky neexistuji, a pokud snad ještě někteřl zOstall, jsou to prostě stárnoucl dědici, ktefl brzy zemřou a své miliOny zanechajl daňov9m v9běr�lm nebo obUben9m dobro�lnn9m lnstltuclm. Kdysi dávno lili v AmerIce poh4dkovl boh4�I; dnes pam tyto �asy minu· lostl a v Americe kal!dý patl'l jen k střednl třldě. Podobné názory nejsou talk docela pfesné. Amerlck9 kapitalIsmus jakol!lo stroj produkujlcl milionáře je v lepIl kondici, nel! nazna�uje takov9 neopodstatněn9 peslmls· mus. Poh4dkovl bohá�1 I pouzl mlllonáfl v Americe stále ještA !Ijl. Kromě tohD od té doby, co Spojené státy pfl· zpQsobll y svou organizaci potfeMm druhé světové války, se k Jejich fadám pfldaly nové typy flnan�nlch magnátQ, vybavené novými mocenskými prostředky a privil egII. S pole�nA tvofl skupinu amerických korporačnlch boh4�a. Jej ich! moc a bahatstvl se dnes dá srovnat s bohatstvtm a :noci kterékoli spole�enské vrstvy v kterMcoll zemi a v kterémkoli obdobl lidských dějin.

1

Je svtm zpQsobem zábavné sledovat, jak vědecký svAt měnil své názory na velkopodnlkatelské kruhy, k nimI patfl I tito flnan�nl magnáti: Kdyl! byly v tisku pop rvé odhaleny pfehmaty "velkých mogwO", vyzdvihovaly na· protl tomu americké �asoplsy a knIhy Jejich pfednostl; ve trIcátých letech, kdy opomljené dno Gustava Myers8, vydané DaklBdatelstvlm Modern Llbrary, se stalo baS t· 128

seUerem a Matthew Josephson a Ferdinand Lundberg byll kdek9m citováni, vydobyl1 sl .. loupežlvl ryUfI"· svou zbě­ silou sveřeposU špatné pověsti. V současné době se s vlnou poválečného konzervatismu měnl loupežlvl rytU! v prOmyslové politiky. Velké korporace, které jsou sl plně vědomy v9znamu popularizace, dávajl sl psát učená pojednáni o své hlstorll; barv1t9 obraz "velkého mogula" se měnl v představu tvOrčlho ekonomického hrdiny, jehož velké llspěchy přinesly prospěch všem a z jehož charak­ teru odvozuji dnes vedoucl činitelé korporace své právo vládnout I pocit, že Um dělajl něco dobrého a oprávně­ ného. Vypadá to, jako by sl historikové nedokázal1 udržet v paměti dějiny poslednlho stole U a vlděl1 je opatrnlcky pouze br9leml té které vlády. Vznik ohromn9ch majetkd se všeobecně vysvětluje, dnes I v minulosti, dvojlm zpdsobem. Prvnl z nich má kořeny v odhalovánl veřejn9ch zloi'ádO; snad nejlépe jej podal Gustavus Myers, jehož dUo neobyčejně široce a s pedan­ tlck9m smyslem pro detail rozvádl BalzakOv v9rok, že za každ9m velk9m majetkem se skr9vá zločin. Loupežlvl ry­ ml, jalk se začalo i'lkat mocným boháčllm z lldobl po ob­ čanské válce, se vrhU na t y kdo mohU do něčeho inves­ tovat své penfze, jako se v sobotu ráno vřftf hejno žen do tržnice s levn9m zbožlm. VykořlstovaU přlrodnl bohatstvl národa, vedlI mezi sebou hospodářské války, vytvářell neJ rOzněJšf kombinace, proměňoval1 veřejné prostředky v soukrom9 kapItál a nešUtll I se ničeho, aby dosáhl1 svých cUCi. S železnicemi uzavfral1 dohody o rabatu, podplácel1 noviny, kupovaU sl redaktory ; ubll1 každou konlkurencl a znlčlll samostatné drobné podnikatele. Zaměstnávali obratné právnfky a pol1ti'ky s dobrou pověsti, aby háj1l1 jejich práva a zabezpečovall Jim výsady. Tito páni tvórstva malt v sobě skutečně něco démonického ; přezdlvka lou­ peživých rytfl'd nenl pouhý řečnIcký obrat. Snad opravdu neexistuje hospodářsky poctivý zpOsob, kterým lze nahro­ madit 100 mlll6nO dolarO pro soukromou potřebu; je ovšem ,

• V orig . ..Tbe Robber Barons" - !urnalIstlck9 termln pro oZDafenl prvnlch kapitalistO ve Spo)en9ch státech, kte!'1 vesmi!s akumulovali své nesmlrné bobatstvl zpOsobem bud pl'lmo protl­ zákonn9m, nebo a l espoň odporullclm nelzák1adDi!lšfm pfedsta­ vám o lidské morálce. - POZD. pfek!.

127

mo!né kráčet touto cestou a pověřit nepoctivými meto­ dami někoho Jiného, tak!e sl ten, kdo skHzI zisk, zachová ruce čisté. Nepředstavuje-ll všechen velký kapitál penlze snadno vydělané, představuji všechny snadno vydělané penlze, jsou-ll vhodně ulo!eny, velký kapitál. Je lépe, a to Je dnes představa obecně rozšlřená, vzlt 10 cenU� deset! m1ll6n1lm Udl prostřednlctvlm velké korporace ne! 100 000 dolar1l v deseti bankách s revolverem v ruce. Je to také bezpečně jil!. Tyto přlk ré představy o flnančnlch magnátech byly ne­ jednou napadány, ani ne tak proto, !e by uváděná fakta byla nesprávná, jako splše proto, !e JSou výsledkem hod­ nocenI z hlediska práva, morálky a osobnosti a !e by bylo vhodnějšl vzlt v I1vahu ekonomickou funkci, kterou ve své době a na svém mlstě zastávaU majetnl mogulové. Z to­ hoto hlediska, je! velmi jasně vyjádřil Joseph Schumpeter, se tlto flnančnl veHkánl jevl jako muži stoJlcl v ohnisku "neutuchajlcl bouře novot", charakterlzujlcl d obu rozkvě­ tu kapltaUsmu. Svou osobnl prozlravosU a nadlidským llslUm buduji a spOJUJI soukromé podniky, v nich! se uplatňuji nové technické a flnančnl metody, nebo se na­ lézá nově pou!IU pro metody staré. Tyto metody a spo­ lečenské formy, jich! nabyly, jsou skutečnými hybnými silami kapitalistického pokroku a velel mogulově, ktel'1 je vytvál'ejl a ovládajl, urČUJI tempo rozvoje kapita­ lismu. Tak spojuje Schumpeter teorU !kapitalistického pokroku s teorU společenské stratifikace,· aby vysvětlil, ba pl'lmo oslavJl "tv1lrčl nlčlvost" velkých podnlkatel1l.1 Obě tyto rozdllné pl'edstavy - lupiče a novátora - n�­ musl stát v přlkrém protikladu: na ka!dé z nich mMe být mnoho pravdy, nebot se lIšl hlavně Um, v ja�ém kontextu Jejich nositelé pohmejl na ty, kdo nahromadl velké ma­ jetky. Myers se zajlmá vice o právnl normy a jejich po­ rušováni a o brutálnějšl psychologické rysy těchto lidi; Schumpeter se zajlmá splše o jejich roU v technologickém a hospodářském vývoji rllzných fázi kapitalismu, ačkoli I Iln pl'lstupuje k morálnlmu hodnoceni dosti volně a bez velkých skrupuU. Věřl toti!, !e v ka!dé generaci je­ dině lidé mimořádně prozlravl ft energlčU jsou vyněšenl na vrchol tím mechanismem, který - jak se o nich před­ poklědá - vytvol'll\ a jeho! jsou středem. Problém flnančnl!;h magnátO -Je -led.n.l.m z př1lk1l!dll ..llP§I -

--,

. _�

128

-

-

---

problem atik y vztahCl mezi JednoUlvcLa 1DaUtuc,m l ; a pak Jednotlivci na jedné stranl a celou společenskou strukturou, v ni! hraji své pflslulné role, na stranA druhé. L.! ro t ože JSou s trukturálnl! neschopné dosáhnout Jednoty, o p r a.vdu se navzájem udržuji v rovnováze =- v BYstému, k t e :r ý Je ve stavu napQl organizované stagnace. "prekA­

I! ., J • • ' vyš§lm vrstvám, které JSou Již sfednocené, ale lAdná n. 1 ch nemá možnost proniknout do neJvy!lšfch kruhCI, k t e :r é pevně ovládajl poUtičtl outsideřI z korporačnlch I .... s tJ.tucl a vojenského aparátu.

z:

T sm, kde JSou rozmanité stl'ednl třfdy hnae! silou po­

I . t t c: ké rovnováhy, uplatňuje se profesionál ni poUtlt( pPI

v 9' z n a mném rozhodováni velmi slinl!. Tam, kde docházl

Ic

s

a. p ad ku střed nich třld J akožto autonomnfch polltlck9ch II. "U padá i společenská rovnováha J akožto mocensk9

• 'V s t: ém a stranlčU politikové č lnnl v m fstnfch autonom­ " • c: h sl ožkách J Sou odkázánI na střednl Oroveň stát ni moci. T �to strukturálnl trendy se začaly politicky utváret ., O bdob! New Dealu které ovšem bylo dobou deprese. S k ..... 1eč nost ' že obdo l , ve kterém žiJeme, Je obdobfm mat - r l. alnl prosperity, tato fakta zakrývá, ale nemAnl J e ;

b

J a. k o f a k t a maJI velký v9znam pro pochopeni dnelnl mo­ c e n s ké eUty.

!ll

323

XII

MOCENSKA ELITA

S v1jImkou nešťastné občanslké války nedocházelo pN změnách v m ocenském systému S pojených státtl Ik voU­ nějšlmu ohroženi zálkladnlch právnlch norem. AnI v do­ bách, kdy tyto změny byly tak výrazné, že je možno Da­ zvat j e revolucemi, nebylo zapotřebl "uchýl1t se k použiti děl na kl'lžnlc[ch, rozehnat zvolené shromážděnI bajonety nebo zavést mašInérll pollcsjn[ho státu".l Také nebylo třeba rozpoutat Ideologický zápas o zvládnuti mas. Ke změnám v americké mocenské struktuře docházelo hlavně Instltuclonálnlml pfesuny v relat1vn[ch pozldch polltlcké, ekonomické a vojenské hierarchie. Z tohoto hlediska, velmi všeobecně řečeno, prošla americká mocenská ell!,!. celkem čtyl'ml obdoblml a nvn( už pronlkla_hI�boko_� pátého.

-

1

fD �

V prvnlm obdobl - zhruba od revoluce po celé l!nl obdob(presIdenta Johna Adamse - byly soCI� r e.k Qill!JDlcké.. politické a vOlenské Inst1tú�e vice nebo ..!Jlépě slednocen�! se projevovalo prostým a prfm 9m zpOsobem : ve vyššlch vrstvách všech hlavn[ch hiera rchic­ kých systémo' snadno přecbázell jednotllvl přfslušnfcl těchto někol1ka elit z Jedné role do druhé. Mnozf z n ich byll lidé všestrannf, kteřl mohU být zákonodárci I ob­ chodnlky, pro'kopnfky I vojáky, vědci 1 země měřl l!l.1 AI do neOspěchu předběžných scMzl Kongresu r. 1824" • V roce 1824 zak4zala vlltl!lna z4konod4rnf ch shrom4!d1l0 1 d lednotl lVfch st4td elendm Kongr esu, aby se l1fastnlll porl frakci pollUck9ch stran, které mllly navrhnou t kand idá ty Ol l1fac1 presIdenta USA a jeho z4etupce. ( Od roku 1832 byl i tito kandIdáti voleni na sjeZdech jednotllv9ch polltl ck9ch stran . l -

Pom.

pfek).

324

8e zdálo, �e politické Instituce maJI astrednl vfznam, II politická rozhodnuti JSou nesmlmll dQl e!l Iá a !I mnazl politikové patři k uznávantm stAtnlkQm. Hlnry C&bot Lodge, kdy� kdysi hovořU o Bostonu z dob svého mlAdl, řekl : ,,�polečnost ak se na ni pamatuJI, byla zalo!lnl .. na star9ch rodlnách.j)r. o ra • o ruch mluvl jaKO-ó�_ tn1ÍCh _�� . ��_�J podr!ely Ivé vynlkaJlcl ��venLy J,t9l>ě. kdy SpQJe� státy tiyTy 1rotomtT lRllr provlnc!!L za .NYJlluca ·1 V "rvnlcb clii8fIT���h liiiiOíTifiíl .,!!1IteOt;8 Spo� 8tátl1. Byly n08ItelLvuf11hG,J!01itf �ovllstlpo někQI.1k I8n!l!acl. JeJlcb předkové pOsoblll Jako kazatelé, soudcl a členové vlády v době brltsketlo pan· sM, bojovali v revoluci, pomáhali vytvaret astavy J ed · notllvtch státl1 I tlstavu federace a sloullll v ann4dl nebo v námořnlctvu. V rantch dobách republiky byli eJeny Snllmovny reprezentantl1 nebo Senátu a tlspllDI II uplar· ňovall jako obchodnici, továmlcl, advokáti, splsovatllé nebo vědcI. II 8 Tadcovfto vá!enl lidé, ktefl byli, jak Jsem jl! uvedl. pA r efl společenSkého seznamu panl John Jayové v roce 1787, JtatA mAll mezi sebou osobnosti poltt lck y vtzna�n'. DG· ldltou okolnosti v tIch to ran9ch dobácb Je, !• • po l �l n · skt �Ivot, hospodál'ské Instituce, branná moc a po1lU'*9 rad tvořily jednotu a �e mu�oyé, k�1JII!Jlmall vysoce .!!znamná PQstavenl EO dllll JQ.vn_lI! kllčové ovT4d v� !.. . � I . �od l�JaJiil "P..;­ �zlce v národiffi[ _0 třitl k oněm v4fenfm osobnostem, kter) tvoffi y · TolclTnf l1evt naeň" hl avn' Um, .. ij!Q18enost. Toto prvn! - ól,clotiz lVi vládnou m� kt&rl ze svOl status polit ické pozlti... treba�e le!lcb polUlck' {llpoost .�a_ velk9 v9znam a D kQ .1J..DSOk1 . Zda ll, .. tvorl. esu I kabinetu. se v4!ě mi člen Olt ve pol l!lcké osobnosti, které maj. vzdlllanl ..! . l záJefUQstech a (JaR --,oii'iiDJinal lóri! Bryce Jistou "šiř! rozhledu a vzácnosti cbarak teru" . ' 2. V ran9ch dobách 19. stoletl - které se lPrw rldlly Je ersonovou politickou filosofii, pak ale Hamll lonovtml hosPodál'sk9ml zásadami - se bospodahkl, polltlcll6 • Vojenské Mdy začl eňoval y Jen volnA do neJ ednotu' spo­ lečensk é struktury Amerik y . Rozmacb bOlpodal'ůallo rádu, tltel1 zako tvU v souk rom ém vllltnlctvf, dramaUc:lEy vyvrCholil Hm , fa Jefferson zakoupil Qzeml LoulaIaDJ e

� "iiiV

_

Pr9šhz

= � 8Jf

� �

DI;li4KU�_lfii tento �

325

�

že vytvořll demokrat1cko-repubUkánskou stranu, Je! nastoupila po federaUstech. V této li2QI�č�WO elltlLve lké množsty( . ,!!,��I,l­ Ktn1 útvar� clch �, které nwedstayoyaly �cmpa Jistě že se částéČně překr9valy, ale zase jen volně. K správnému pochopeni tohoto obdobl a k vysvětleni na­ šich představ o něm sloužl okolnost, že Jacksonova revoluce byla splše revoluci statusovou než revoluci poll­ tlokou čl hospodářskou. "Ctyřem stfim" hořenlch velko ­ městSlk9ch rodin se nemohlo dal'1t v době náporu Jactkso­ novy demokracie na statusové bariéry; po Jejich boku byla politická eUta, která řidna nový stranlck9 systém. � existovala s..!.uplna lidi, která by ovládala centrallzované mocenské prostředky, neexistovala mafakttka,- 1lfterIDY řídila ekonomické, Um méně poUtlckě zále!ItóSU_ · Ffóspa-­ da.l'sk9 řád hrál dlÍ1ežUěJšI roll než soclálnl status a polltldká moc ; lidé pfisoblcl v jt3ho rámci se z veliké části po­ dUeU na rozhodovánI . V této době totiž - zhruba od Jef­ fersona po Lincolna - tvořlla elita nanejvýš volnou koallcl. Toto obdobl ovšem skončllo deflnltlvnl roztržkou mezi Jejími j lžnlml a severnlml představiteli. Oflclálnl komentátoři rádi srovnávajl nadvládu pevnA zorganizované kliky v totalltnlch státech s amerlck� mocenským systémem_ Takové 'komentáře však lze snad­ něji obMjU, srovnává-ll se S S S R z poloviny 20. stoleU s Amerikou z polOViny 19. stoleU ; právě to často dělajl Američané, 'kteřl takto srovnávajl, cltujlce při tom Toc­ quevllla. To však byla Amerika z doby před sto lety a během tohoto stoleU nezfistala americká elita taková, jak nám j l patrlotlčU esejisté Hčl. Ony "volné Ik l lky" nynl stOJ I v čele Instituci tehdy nevldaného rozsahu a moci. Volné kUky se semkly, zejména po prvnl světové válce. Ika je už daleko za érou romantického plurallsmÚ. 3. Pl'evaha korporačnl hospodářské moci začala for' m II volbami do Kongresu v roce 1866 a upevnlla se roZ ' hodnuUm Nejvyššlho soudu, který roku 1886 prohl ásil, !8 Ctrnác!ý doplněk ústavy chránl Ikorporace. J�m . dobl se s nlclatlvy přesunulo z ád nT'J!l!!'P�!- ­ ce. A do prvnl světov v y ( v jejlm prfibAhu se JIŽ proj8Vovaly pl'edzvěsu Jistých rysfi našeho obdobO to byla doba náJezdfi hospodářské elity na vládu, doba p rosté korup ce, kdy se senátofl a soudcové Jednoduše kupovali. •

• .

�

y.

326

�

Mnoz[ se nyn[ domnlval l, !e právA tebdy, v dobl presl . denta McKlnle ye a bankéře Morgana, v n[1 nebylo zdalaka tolik spletitýc h problémd Jako dnes, byla zlal6 éra am,. rlcké vládnou c[ trldy.a Vojenský řád v tomto obdob[ - slelnl Jako va drubhi - byl podř[zen f4du politickému, klerý zase podléhal řádu hospodářs kému. A tak stál vOjenský apar61 stranou hlavn[ch hnaclch sll, Je! určovaly dlJlny Spolentch l t4t G. �dk!�n�I!�e ve �Pille9�lt_8tá��h nikdy nevylvorlly S!!!� � lzovanou a autonomn[ mocenlkc;i!-cro-mi,ui; cailira· �li��e·Ii z'yrt�Q}'!!!y pouze neochotne,iVDlftI l'II.IQ)1t. '!!- sppJeeenské dOsledlky rozvoje kotlloračnlboJ!�!l'od6r·

!M.-

V l1dob[ po občanské válce byla korporačnl .konOlDI. dynamickou sUou ; .,trusty" - JaJe Je zrelmé z politiky I z údálosU - dovedly pohotovA vyu![vat pomlml aJa· běho vládnlho aparátu pro své vlastn[ cUe. SkutetnOlt. .. vlády Jednotlivých státO I vláda feder4ln[ byly výron' omezeny v své moci vládnout, znamenala, le 11m, byly ovládány flnančnA sUnýml zájmovými skupinamI. JIllch moc byla rozptýlená a neorganizovaná, zaUmco moc prG· myslových a penl!n[ch korporaci byla koncantrovan4 a navzájem propojená. Jen Morganova záJmov4 skupina ovl4' dala 341 podnikových správ ve 112 korporaclch s celkoytm vlo!eným kapitálem pres 22 miliard dolarG - co! bylo tfl· krá t v[c ne! odhadnI hodnota vAaho nemovlUlho a mo vit ého maje tku v Nové Anglll.- Korporace mAly mnoh.m vttll pr[lm y a zaměstnávaly vIce zamhtnancO nel mnob' Itat,. a tak ovládal y politické strany, vykupovaly 1I ů k on, a vydr!ova ly členy Kongresu ,,oeutr4InJho" .t4tu. A l.k so ukromá hospodársdcá moc zatlačovala do pou dl veral ' nou poll tldkou moc, tak hospodál'sk6 elita zatl.�v.l. do pozad l elitu politic kou A přece I mezi lety 1898 a 1919 nabýval, dGldlta uda, los tl politické formy, Jel dávala tulit. Jak ul budl YJpI' dat m oc, k terá po částečné konjunktura dvecat,c b lit mlla zvf tězlt v politice New Dealu. V amerldl' hlltonl lJlad ni kdy nebylo obdobl politicky tak prdbledn6. l l k o byla "progreslvn[ éra" těch, kdo prosazovali pmldenty a lovall korupci vereJných člnllel Cl, ew Dea l nezurdtll politick é a hospod6 r-.k. mab y I o obdob[, ale vyt voru v politiC ké .r6nl I v IUtOC'

�

327

ném světě korporaci konkurujte{ mocenská centra, která vzdorovala moci ředitel o. korporacI. A kdy� rostla poli­ tická moc vedouclch orgánd New Dealu, sna�lla se s opo!­ děnlm do Jejich čela proniknout ona hospodářslká elita, která v třeUm obdobl bojovala proti rostoucf "vládni moci" a současně se lstivě pokollšelR vynutit sl na ni pri­ vilegia. Kdy� se JI to podařilo, shledala, �e stOJI tvárl v tvář Jiným záJmdm a lidem, neboť rozhoduJlcl mlsta byla obsazena. Postupem doby se J I podařilo ovládnout a vy�lvat pro své llčely ony instituce New Dealu, JeJlch2 vznllk talk odsuzovala. Ale ve třicátých letech byl politický řád stále Ještl! nástrOjem malých zámo�ných farmářd a obchodnlkd, tre­ ba�e ul· byli oslabeni, nebot ztratll1 posledni mo�nost nabýt skutečné pl'evahy v obdobi "progreslvni éry". V po­ litické l'lšl New Dealu znovu vzplál boj mezi velkým a mdlým majetkem a k tomuto zápasu se pl'ldr�ll, Jak Jsme viděli, Ještě zápas organizovaného dělnictva a neorgani­ zovaných nezaměstnanféli. Tato nová sna sice rostla pod politickou oclt1'iiílou, nicméně však poprvé v historII Spo­ jených státd se soclálnl zákonodárstvl a otázky nl2šlch

třld staly ddle�ltou slo�kou reformnlho hnutl_ Mocenské drama v politice I státnl správě předs tavo­ vala v třicátých letech - vedle velkého podnikáni rada měnlcich se, k rovnováze směřuJlclch sl02ek, zahrI"nujlclch nově zavedená zemědělská opatřeni a nově orga ­ nizované odbory. Tyto Skupiny farmářd, dělnlk d a pod­ nlkateld byly vice čl méně zastoupeny v rámci rost oucl vládnI struktury, jeJI� pollUcké vedeni dávalo všem rOZ­ hodnutlm vyhraněnI! polltlcký ráz. Tyto skupiny aktlvnl! usilovaly uplatňovat svdJ vliv ; Um, �e vykonáva ly nátlak Jedna na druhou I na vládn i a stranický apará t, pom á­ haly tyto slollky vytvál'et. Nelze však řlcl, �e by Jed na čl druhá skupina byla delšl dobu jednostranně využlvala vl4dy Jako svého nástrOje. Proto třicátá léta jsou Ild obim politickým: moc podnikatelské slo�y nebyla ods traněna, alé bojovalo se o ni a : byla doplněna moci J iných slo žek ; stala se významnou moci uvnitř mocenské struktury, kte­ rou vedli politik ové, a nlikoll hospodál'šU nebo voj enAtl činitelé, ktefl se stali politi ky. ' Rané a strednl obdobl Rooseveltovy správ y lze nej lé pe chápat Jako zoufalé hledánI zpdsobO a prostfedk Cl, Ja k

328

snl!1t kollsajlcl a zlověstnou annAdu nezamAstnaných v rámci kapitalistického systému. V oněch letech se New Daal jako mocenSký systém podstatně prlelnll o rovno­ váhu mezi mocenskými skupinami a z6jmovýml bloky. Politické vedeni urovnalo mnohé konflikty, tu vyllo ně­ jakému po!adavku vstrlc, tam odsunulo j iný na vedlej!!1 kolej, nikomu jednostranně nesloufllo a vyrovnávalo vla· chny protlcMdné zájmy v tak dobre fungujlcl politickou linII, která tehdy existovala od jedné mAlo významné krize ke druhé. Politická orientace byla výslednicI politického vyrovnávánI na nejvyššlch m lstech. Ovlem ono politické vyrovnáváni, které prováděl Roosevelt, se nijak nedotý­ kalo základnlch kapitalistických Instituci jako!to ekono· mlckého typu. V rámci své polltlky subvencoval nedostat­ ky kapitalistického hospodál'stvl, které se prostě zhroutilo, a svým reenlckým uměnlm vyva!oval jeho poUUckou blamá!, zaháněje "hospodářské roajalisty" do polltlckého psince. "Stát obecného blahobytu", vytvořený k udrtenl rovno­ váhy a k poskytovánI subvencl, se 1I111 od státu "Ialssez­ falre" : "Jest1l!e za Theodora Roosevelta byl stát povdo· vAn za neutrálnl, p roto!e jeho vi1dcové tvrdlll, !e nepo­ skytovali výhody nikomu, " poznamenal Richard Hofstod­ ter, "pak stát za Franklina Oelano Roosevelta by se mohl zvát neutrélnlm pouze v tom smyslu, !e nablzel výhody ka!d ém u . II 1 Novt stét korporol!nlch komlsara 8e I Ilf od nllkdejšlho státu obecného blahobytu. PozdAjl1 léta Roose· veltovy vlády - poelnaJe otevrenýml válel!ntml akcemi Spojentch státd a prlpravoml no druhou svAtovou vAlku - nelze dobře pochopit, vycMzlme-1I Jen z p1'edpokladu obratně udrtovoné rovnováhy poUtlcké moci.

2

R lk ává se, !e historii studujeme proto, abychom se JI zba Vi li , a historie mocenské eUty je Josnt prlpad, na ktert se ta to zásada hodl. Jako se od druh é svAtové Války vle­ obec ně zvýšilo tempo americkéh o Ilvota, urychlily se I dlouho dobé trendy mocenské struktury Spojených sIAl d.· Tato skuteenost o některé DověJII trendy uvnitř •

Viz

kap: I:

VyHl kruhy.

329

nejvllvnějšlch instituci I v Jejich vzájemných vztazlch po­ máhaly utvál'et dnešnl podobu mocenské elity a daly jejlmu pátému obdobl historicky specifický význam. 1. Na otázku, závlsHI dnešnl mocenská elita po struktu­ rálnl stránce na politickém řádu, nalézáme odpověď v úpad1ku politického systému, založeného na otevřeném a vel'ejném prodebatovávánl sporných problémo., na po­ litických stranách, které sl uvědomuji svou odpovědnost vo.�1 celému národu a majl pevnou polltlckou IIn1l, a na autonomnlch organlzaclch, jež tvol'1 spojeni nlžlllch a stl'ednlch mocenských Qrovnl s t1rovnl nejvyššl, kde se �Inl rDZhodnuU. Amerika Je nynl splše formálnl politickou demokracU než demokratickou soclálnl strukturou; do­ konce I formálnl politický mechanismus je slabý. Dlouhodobá tendence podnikatelské sféry a vlády k navázáni užšlch a složitěJšlch vzájemných styko. se v pátém obdobl projevlla daleko zřetelnějI. Nynl je vylou­ �eno pokládat sféru podnikáni a vládu za dva rOzné světy. NejmaI1kantnějl postoupllo toto sbllženl ve správ­ nich úřadech státu. Vzrdst exekutlvnl složky vlády a JeJlch úřadO., které dohllžeJI na složité hospodářstvl, ne­ znamená však jen .. rozšlřenl vlády" v Jakousi autonomnf byrokracII: znamená to, že funkclonál'1 !korporaci zlskall převahu Jakožto politicky významné osobnosti. V době New Dealu se pohlaváři korporaci stall �leny polltlckého vedeni a od druhé světové války j e ovládaJI. Byll Již dlouho v úzlkém spojeni s vládou a nynl se zplna uJall vedeni nejen vále�ného, ale I povále�ného hospo­ dál'stvl. Přesun správnlch složek korporaci do poli tickéhO vedeni urychlll dlouhodobý proces odsunováni profeslo­ nálnlch polltlko. v K ongresu na střednl mocenskou úroveft. 2. Na otázku, závlsl-ll dnešnl mocenská ellta po struk­ turáln( stránce na vzro.stu a militarizaci státu, nalézáme Jasnou odpověď v nadvládě pl'edstavtteld ozbrojených sll. VoJenšU pohla vál'I nabyll rozhodného polltlc kého vtznamu a voJen9ká struktura Ameriky J e dnes z vel ké �ástl polltlckou strukturou. Zdánllvě stálá hrozba války dodává vojsku vážnosti a upevňuje J eho vládu nad lldml , ma terIá­ lem, penězi a moci; vlastně všechny polltlck é a hospodář­ ské akce se posuzuji podle vojenské definI ce skute�nost1: neJvylšl vOJenštl pohlavářI zaujali pevné pozIce uvnltf mocenské elity pátého obdob!.

330

Tato skutel! nost vyplyn ula -- alespoft l!4stetnl - z led· noduchého historic kého taktu, tak ddle!lIého pro léta od roku 193 9 ; střed pozornosti ellty se posunul od dom6c1ch problémd, které se v trIc6t9ch letech loustl'eďovaly na krizi, k problémd m mezlnárodnlm, které se ve l!tyl'lc6ttch a padesátý-ch letech soustřeďovaly na v6lku. Ponlvadl vládnI a parát S poJen9ch státd se dlouhou hl8torlckou tradici pl'lzpdsobl l domáclm t1'enlclm a udl1Ov6nl rovno· váhy a podle toho se utvál'el, nemli ani vbodné Ol'ad" ani tradice, aby l!elll mezlnárodnlm problémdm. Takovt formálnl demokratick ý- mechanismus, Jakt 8e vyvinul za pQldruhého stoletf v9voJe státu pl'ed rokem 1941, nebyl s to zvládnout mezlnárodnl zále!ltostl. A pravl tomuto vakuu hodně děkuje mocenská ellta za svaJ vzrdJt. 3_ Na otázku, závlsl·1I dnešnl mocen8k6 elUa po Itruk· turálnl stránce na l'ádu ekonomickém, nalézame odpov'cf ve skutečnosti, !e národnl hospodál'stvf Je z4roveft hoa· podářstvlm trvale válel!ntm a hospodál'stvlm zalo!entm na soulkromokapltallstlClk9ch korporaclch- Amerlckt ka· pltallsmus Je teď z velké eástl vOJensktm kapuallsmem a neJddle!ltěJšl vztah kapltálovl sllntch korporaci ,. státu spočlvá na zájmové shodě mezi vOJ.naktml pobla­ váry a korporačnlml magnáty, diktované potfebaml vol ' ska a korporacI. V celkovém rámci elity zpevftule podob­ ná zálmová shoda pozice vysok9cb vOJensktch l!lnlteld I vlldcd korporacI a pouh9m pollUkdm pflsuzuJe roU JellI podl'adněJšl. Nllkoll polltlkové, ale vysocl sprAvnl f\de· clonářl korporacI zasedal I ' s voJensktml l!lnl tell a pPl· pravuJl plány n a organizaci válel!nébo Osili. Dnešnl podobě a vý-znamu mocenské elity lu porozu­ mAt J en tehdy, !kdy! všechny tyto tfl struktwilDI trend, pozoruj eme v Jejich styeném bodě; zde voJenskt lIaplla­ Hsmus soukrom9ch korporacI existuje v 081abenem a for­ múlnlm demokratickém systému, v něm! náZOry a vystu· Povánl vojenských kruM JSou orlent ov4ny Jil Opln' p0liticky. A tak mocenskou elitu, kterl Je na vrcholu tohoto systému, vytváfely tyto faktor y: zájmy těch. teterl ovll· daJf hlavni v9robnl prostředky, a tICh, IIterl vl6dnoa ne­ dhno zvětšen9ml prostředky DáSUl; oslabe ni pcnJ c pro· fes lonálnlch polltlk4 a *utel!nost, Ie se pollucklbo loa61nl vedenI ujali čel nI představitel é k orporaci a prof. ..... . .... vOl eQŠtr poh st6IDlch br1cb laváři ; nedostat ek do 331

nancd, obratných a poctlvých, nezá,vlslých na zájmových skupinách. Mocenská elita se skladá z polltl!kd, národohospodáfQ a V takto ustavené e11těVšiKč8sto panúTeUfettd nupětl: svorně postupuJI pouze v jistých shodných bodech a za Jistých "kritických" okolnosti. Během dlouhého mlru v 19. stole U nezasedali vOjá,cl v nejvyššlch stá,tnlch po­ radnich sborech a nellčastnili se pollMckého vedenr. Toté! plaU o národohospodárlch. Útočili sice na státni správu, ale do jejlho vedeni nevstoupili. V trIcá,tých letech ovl ádali situaci politikov é ; v přrtomné době zaujali neJ' vyššl pozice vojenštl činitelé a zástupcI korporacl. Z oněch třl společenských kruhd, !které tvoři mocenskou elitu dneška, nejvlce profltujl z jeJ i zvětšené moci vOJen­ štl představitelé - ačkoli I vedouci činitelé korporaci zřejmě upevnili své pozice v kruzlch, které rozhoduji o ddležltých veřejných zá,ležltostech . Nejvlce ztratili pro­ fesloná,lni politikové, a to tolik, že při zkoumáni událost[ a rozhodnuti docházlme k názoru, že lze mluvit o politic­ kém va'kuu, v němž vládnou kcrporačnl magná,tI a neJ­ vyššl voJenšU pohlavá,řl, jejich! zájm y jsou totožné. To však neznamená" že se tyto třl složky "střldavě uJI· majl" Iniciativy ; mechanismus mocenské elity totiž často nenl tak dOmyslný, jak by z této skutečnosti vyplývalo. Někdy ovšem tomu tak je - např. když politikové, ktefl mysU, že se mohou honosit prestlžem generálo., shledá, vall, že zaň musl platit ; nebo když během velkých krizi národohospodáPI potfebuji služby některéh o politika, který mé bezpečnou pozici a zároveň přitahuj e voli če. Dnes se podllej[ všechny třl složky praktlclky na vše ch dalekosáhl ých rozhodnuUch. Která, vede, zéle!1 na "llkO' lech doby", Jak je stanovl elita. Právě v našich dnech se tyto tikoly soustl'e dujl kolem "obrany" a mezln árodnicb zéle!ltos U. A tak, j ak vldlme, vojenšU předst avitelé sl ud�uJl nadvlád u v dvojlm smyslu: proto, že jsOU význam ' nýml osobnostmi, a proto, že majl IdeologU, J IŽ ospra' vedlňujl svdj postup. Proto právě nynl m Mem e snadno specifikovat jednotu I uspořádáni mocenské elity se %fe­ telem k VOjen ské navlá dA. MU5lme v§ak Vždycky být historicky přesnl a ocbot nl čeli t kompU kaclm. Podle zjednodušeného marxistl ck ébO nézoru jsou národohosp odál'štl magnáti skute�ngml drll·

VOjókd.

332

tell moci; podle lednoduchého lIber4lnfbo ndzoru stoJf v �ele mocenského systému vysocl politikové ; a JSou lidé, klofl vojenské pohlav4ry poklddaJI za skuleené moclpdny. V§ochny tyto názory JSou však pffllA zJednodulené. Aby· chom se 11m vyhnuli, u!(v4me splše v9razu "mocenskd ellla" ne!1I napflklad v9razu "vládnoucl tflda,. .· Pokud sl šľroké kruhy vefeJnostl povili mly mocenské elity, spatfovaly 11 ve vojenské klice. Moc o n skd ollta sku­ te�nA nab9vá své dnešnl bA!né podoby lim, !e se do nI se všI rozhodnosti zafadlll voJácI. JeJich pfltomnost a Jejich Ideologie JSou nelddle!ItAlšl legitimacI mocenské elity, kdykoli se mocenská elita potfebuJe nijakou vykázat. Avšak tzv. "washingtonská volenská klika" 18 neskládá Jen z vOJákd ani nenl len ve Washingtonu. JeJI elenové JSou roztroušeni po celé zem i ; le to koalice generála v roll vysok9ch spr4vnlch lunkclon4rd korporaci, politika, klefl nosl masku admlráld, vysok9ch korporaenlcb funk· clondfd v roll polltlkd, st4tnlch zamAstnancd, ktefl 88 st4vaJI maJory, vlceadmlráhl, ktefl soueunA fungujI Jalco ndmAstcl některého vojenského pfed�tav1tele v kabinet., len! Je, mimochodem, s4m elenem l'edltelskd elity . " 'I • "Vl6dnoucl mda" je vtraz velmI neadekv6tnl. "TPldl bolpod Uskt termln, kde!to "vI6dnoucl" ,e termln poUu cllt· Vtrlz "vléd noucl tPlda" obsahuje tedy teorU, Itl bOlpod6f1ka IPlda vlédne polltlcky. Takové zkrat kov6 teorie snad I!uem tu a tam odpovld é Ikuteenostl, necbceml vJak tlrmlna I t'to po' Dlkud zjednodulené teorie pou!lvat k vymeZQv6nl n"leb pro­ bléma ; cbceme naJe teorie vY'ldfovlt lasnl, I poullVlt lad, lermlna pl'esnllllcb a lednomaenlllllch. V'raz "vl6dnou cl Ifl ­ da" ve Ivém bAlném politickém vtznamu neposkytu,1 pollllc\r6· mu radu a lIbo or,anOm dOltateenou autonomII a voJlnlll' rad 11110 takoyt vObec opomIl!. CtenUI by III nynl milo b'l III Jmt, Ie odmlUme lako nsadekvalDI ladnoducb, n6mr, podll nlbol "'lOcl boepod6r1t1 elnltel6 lednoelrannl I!lnl vledlna roaJIod· Duli celol161nlbo ytznamu. M6me 18 to, Itl tlDIO jadnoduch' nbor o "e konom ickém determlnllmu" mUII bft doplftovan "po' lIt1ekfm determ InIsmem " a "volelll k,m detlrmtn lllDem" ; .. rt­ IDei funk elon6f1 kalde z tichlO trl domen mlJI lecf mleD' ltu Peft autonom Ie; II Itl ne ldOlelltl l1l rOlbodnutl elnl I proM' KUJI Wto jed In' &Io!lt,ml cellaml kGIUce. A to llOD bllml " dhOdy, pro l! radllll 90llme ytraz ,,BIOcenllla IlItl Dd vfru v� o el I 1aI1' krub, rtUI rllOval cbarakta .. dn u tflda", chceme-ll di Ska Je)leb mocanůe pozice.

333

Nevyhovuje však ani představa "vládnoucl třldy", ani představa o prostém, jednoIltém vzestupu "byrokratlckých po IItUk d" , ba ani představa o "vojenské kUce". Dnešn! mocenská eIlta je podmlněna často těžce dosažitelnou jednotou moci hospodářské, vojenské a poIltlcké.

3

Kdybychom se v našem bádáni omez1l1 jen na tyto strukturálnl trendy, mohIl bychom zcela oddvodněně po­ kládat mocenskou eIltu za užitečný, ba nepostradatelný koncept k Interpretaci toho, co se odehrává na nejvyšš!ch mlstech modernl americké společnosti. My se ovšem takto neomezujeme: vždyť nenl třeba, aby se naše pOJeU mocenSlké eIlty oplralo jen o shodu mezi přlslušnýml ln· stltučnlml hierarchiemi nebo o množstvl styčných bodII v jejich měnlclch se zájmech. Mocenská eIlta, jak my jl chápeme, závlsl také na podobnosti svých člend, na jejich vzlijem..ných osobnlch i úřednlch vztaz[ch, na Jejich 50ciálnl a psychologické přlbuznostl. Abychom OChOPIl 1 ocenšJ{f lndiyiduálnl a sociálnl základnu jeda9ty-této �Uty, muslme si --rí omenout fakta o pdvodu, ka­ riérách a život nim stylu každého z t c totypusp ol eČB_n-Slt-9clf-Imihll, lej ich!-člériové-tvořl mocenskou elifU.- Tvtocenski-eiúii -nenTii-riStOkract( cÓŽ--znaměntl., �e nen! po c ou vládnoucl SIku i na d n o . má pevnou základnu v malém krtJbtt -slavnych rodin, jejichž �enové mohou zau)lmaL 8 tBtké ddsledně zaujlmaj l vysoké pozice v těch n� oIlka vyšš[ch kruzlch, které přečnlvajl jako mocenská elita. Ale taikOvý šlechtický pdvod je pouze jednou z možných zá kladen stejného pdvodu, a že se nevyskytuje v připadě ameri cké eUty, ještě neznamená, že členové této eIlty poch ázej! z opravdu všech společenských vrstev, jež vytvářej I ame­ rickou společnost. Pocházej I většinou z hořenlch vrstBV, nových I starých, z ldkálnlch společensk ých kruhll a ze "čtyl' set" pl'ednlch velkoměstSlkých rodin . Většina fI­ nančnlch magnátd, funlkcionál'd korpora ci, poIl tlClkých outslderfl a vysokých ddstojnlkd pocházl nam noze z hOrD! tfetlny pyramidy pl'ljmd a pyramidy povolánI. Jeji ch ot c o· vé patl'll I alespoň k vrstvě provozujlcl svobodná povol án! a obchod a velm i často i k vrstvám vyššlm . Jsou to rodi li

!

334

Amerl1!ané z amerických rOdlčd, pochézeJI hlavnll z mllst­ ských oblasti a - s výjimkou polltlkd - pfeváfnll z vý­ chodu. Jsou pfedevšlm protestanty, zejména eplskopály nebo presbyterlány_ VšeobecnA l'ečeno, čIm vyMl maJI postllvenl, tlm vice je mezi nimi tAch, ktefl pocházeJI z vyAAlch trfd a udr!uJI styky s Jejich členy. Význam cel­ kem stejného pdvodu člend elity Je podtr!en a vyzdvllen oIkolnostl, !e se J im dostává stále podobnllJAlho obecného vzdAlánl. Jsou pl'evá!ně absolventy vysokých Ikol; pod­ statná část Jich navštAvovala koleje lvy League. I kdyl výchova vyššlch dllstojnflkll se ovšem od výcbovy jlnýrb 1!lend mocenské elity lIšl. Co však tato zdánlivě prostá fakta o spole1!enském slo­ fenl vyššlch kruhll znamenaJI opravdu? A zvl4AtA, co zna­ menaJI pro snahu por02.umAt, Jak dalece jsou tyto kruhy sjednoceny, Jaké JSou Jejich poUtlcké cne, Jaké Jsou Jejich zájmy? Nejlépe by snad bylo polo!U sl tuto otázku AI­ lebnA Jednoduchým zpllsobem: kobo nebo co pfedstavuJI tito lidé ve vrcholných pozlclch, uva!uJeme-11 o nich z bledlska Jejich pllvodu a kariér? O zvolených polltlclch se ovšem pfedpokladá, le re­ prezentuji ty, ktefl je zvollll ; a Jsou-II politikové do svých pozic Jmenováni, má se za to, !e nepflmo reprezentujI ty, ktefl zvolili ty, kdo Je Jmenovali- Taková dvaha Je JakSi abstraktnl, Je J a kOUSi l'ečnlckou formull, jl! vAlchnl mocnI lidé tém Af ve všech dnešnlch vládnlch systémech ospra­ vedlftujl svou moc rozbodovat- NAkdy snad odpovld4 pravdA - Jak vzhledem k motlvdm, jimi! se tito Udé rkU, tak vzhledem k t Am kdo majl prospěcb z jeJlcb rozhod­ nuti_ A pl'ece by nebylo moudré to v ,akémk oU mocen­ . ém systém u prostě pl'edpok IAdat. Okolnost, !e členové mocensk é elity pocbAuJI I mlat blfzkých nejvyšš[m Ilrovnlm tfldnlho rozvrst venI I spole­ l!enského statusu, nemusl nutnl znamenat, 18 " reprezen­ tuu" Jen hofenl v rstvy_ A I kdyby Jakolto spoletenaU typy reprezentovaly prdfez celým obyvate lstvem, Jeltl by to neznamenalo, !e by v politick é sféře lutomatlcky lun­ goval demokratick ý systém rovno v4by d JmG a .U_ ..ze socl4lol!1!! pllvodu a kariér lidi. ktel'f urtuJI politiku. Jl8IDG2eme JeštA usuzovat na smTrJeJ���1.m!, tenské a hospooafskě poza"""ilr"riíuH. ktefl Jsou u moc , " n4.tn nel'fk á vle, co potfebuJem8 mAt. abycbom poro,

.

�

.

zwněl1 ro.zdělenl společenské mocI. Neboť : 1. Lidé p oehA· zejlcl z vysokých mlst mohou být Ideologickými zastupcl chudých a ponlžených. 2. Lidé nlzkého pfivodu, kteřl se vlastnlm úsilím dopracovali skvělého postaveni, mohou se vši energii sloužit nanejvýš nezadatelným a zděděným právfim. A co vle, 3. všichni tl, kdo efektivně zastupuji zájmy některé vrstvy, nemusl k ni vfibec patřit n eb o osobně těžit z politiky, která podporuje jejl zájmy. 2Jkrát· ka, mezi politiky jsou l idé, kteřI sympatizuji s ur�ltý ml skupinami a pracuji pro ně, ať už vědomě nebo nevědom· ky, ať jsou nebo nejsou za to placeni. Konečně 4. mezi těmi, !k do rozhodují na nejvyšši úrovni, se shledáváme s lidmi, 'k teřI byH na tyto pozice vybráni pro své "odborné znalosU". To je několik Jasných do.v odfi, proč společenský po.vod a kariéry členfi mocenské elity nám neumožňuJI, abychom z nich vyvozovaH mdnI zájmy a politické me· tody modernlho mocenského systému. Chceme Um snad řicl, že vysoký společ enský pi\vod o kariéra vedoucIch lidI neznamenaji v rozděl eni moci vi\beC nic? Naprosto ne. Jen nám přlpominaji, že sl m ám e po· čínat opatrně při jednoduchém a pi'fmém vyvozová nI charakteru pol1tlko. a jejich metod z Jejich pfivo du a ka' riéry - nikoli to, že bychom Je měli při svém I1s1ll o po·

chopeni politiky Ignorovat. Znamenajl prostě, že m uslma analyzovat nejen psychologU politiky a skuteč ná rozhO d nut[ polltlckého vedeni, ale I jeho soclálnl slože n I. A přa· devšlm znamenaj l, že bvchom měli konfron tovat, jak j sme zd e liž také udělali, v Šechny závěry vyvo zené z p i\vo d U a kariér politických her co. se závěry zlskan ýml pe čli vý m o zkoumánl m scény pl'edstavované Instituc emi, na n iž tit ěli m herci hraji své drama. Kdybychom postupo vall jina k, bycho m na svědoml velmi nalvnl biograf ickou teor II společno sti a dějin . . �o.žeme zakládat EQJeU mocenské elity výhradn� n lnstltuclonálnlm mechanismu, ,kte�veťfe 1!r@lmu . vf� . emfi.!ruIleJ�tpoližena skuteln o �t �f�clch se k pO'v.odll.....a..k arlérá rrlleJfcli-čIenQ�-�usTme vy' . jl i'obo'U" ':::' sfejiiě Jak O I � ' ch ázet ( a také vyclinrm ných z6kladO, např. ze statusového pro HnánI. DOle !ltá pro psychologickou a socláln l přlbu zn os t č l enCl mocens ké ellty nenl však jen podobnost Jejic h s polečen' h OVY· � kého pClvodu, nábože nské přlslušnosU, rodl!itě 8 vý c '

� �

�

Bl

336

I kdyby v Jejich vtběru a v Jejich Ikolnl v9chovl bylo vIce

rozdflO, ne! Jich je, steJnl by tito lidé pfedllavoval1 zcela homogennl spoleeenllkt typ. NeJdOle!I IIJII skupinou fakl 19kaJlclch se nějakého okruhu lidi Jsou kritéria, Jlmll .. Ndl prlJlmánl novtch eleml, udflenl pochval a /!e.ln,ch uznáni a slanovenl postupu. Platl·ll pro vlechny /!Ieny nAJakého kruhu stejná kritéria, budou mll 1110 elenov' Jako osobnosti - tendencI k vzájemnému pflpodobnov4nl. Kruhy, z nich! se mocenská elita IIkládá, vakUl ku VIIIIDOU lakové spoleené mravn( normy a kritéria maJI. Kooplace sO':lálnlch typO, k nll takové spole/!n' hodnoly vedou, má l!asto vAtšl význam ne! vlechny statistiky o lpole/!· ném pOvodu a kariérách, které bychom mlU k dl.pozlCI. Ospěšnl lidé cit( k sobě Jakousi vzájemnou prlla2lJvOlI, která se neprojevuje mezi V!9ml eleny kTUha vysok9cb a mocných, ale mezi tak velk9m Jejich potlem, Jenl slael zajlstlt v Jejich radácb url!ltou Jednotu. NeJ.lebll formou této vzájemné prttBll1vostl Je Jak9s1 nevyften' vzdJemný obdiv a jeJI formou neJsllnlJ!l1 Jsou sňalky mnl Udml z tého! spolel!enskébo okruhu. Mezi oběma ellrtmy JSou všemo!né stupně a druhy vzájemných svazkl. Clen· stvl v kllkácb, klubech, cfrkvfch a Iko16ch zpOsobuJe, .. se ly to svazky nikdy l!ástel!ně prekr9vaJL Jestl1le stejný soclálnl pOvod a Ikolnl vzdA14nl lpolel!· ni prtsplvajl k tomu, aby sl l!lenově moceosk' elity l6pe rozuměll a dOvěrovall sl, pak neuslál9 vzáJemn' Ilyk dAle upevnuje Jejich poclt, le maJI mnoho spolel!ného. Clenov6 IAch nlkollka vyššlch spolel!en9k9ch ((TUha le znaJI Jako OScbnl prálelé, a dolkonce I Jako sousedě, II,k aJI .. na golfových hflštlch, v klubech pro d!entlmeny, v letnlcb sldlech, v mezlkontlnenlálnlc h letadlecb a na nocean· sktch parnlclch. 5et(( á vaJI se na slalclcb spolel!n,dI pra· lel, spolel!nl vystupuj I pfed televlznlml kameram i nebo Z8SedaJl v téml fUantroptckém v9boru; a o mnoh,ch z nich se zároveň pIle v novinách a selkllv lJI .. Y 1lri:!1· 19ch kavá rnách, v nich! rada tlcbto Dovln 4hk,cb /!IAnkQ vznlka. Jak Jsme JI! vtdlll, uvadl Jeden kronik", .. mul "novtml l!lyrml Sly" neJv9zDal!nlJllcb l!lena kav6reos k6 spoleenostl je 41 flnanl!nlch m l8n.lG, 93 pol lllck9ch vid· eO a 79 vysokýc h spr4vnlcb fw*c loDAf6. · • Viz kap. IV: Celebrity.

"Nevěděl lsem a ani se mi nesnilo, " napsal Whlttaker Chambers, "o nesmlrném rozsahu a moci Hlssových po­ I1Uckých spolkfi a leho spole�enských konexi, které pře­ kra�ovaly hranice všech politických stran a pfisoblly od NeJvyššlho soudu až k náboženské obci Ikvakerfi, od stát· nIch guvernérfi o u�ltelfi na fakultách vysokoM