Křesťanství a ateismus úplně jinak: skvělé křesťanství, aneb, co je na křesťanství tak úžasného? 9788086995113, 8086995119

Citation preview

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS ÚPLNĚ JINAK Skvělé křesťanství aneb co je na křesťanství tak úžasného?

Dinesh D'Souza

vydavatelství

Ideal 2009

Kniha Dineshe D'Souzy WHAT'S SO GREAT ABOUT CHRISTIANITY vychází v českém vydání se souhlasem nakladatelství Tyndale House Publishers, Inc., USA.

Copyright © 2008 by Dinesh D'Souza Czech edition © 2009 by Vydavatelství IDEAL with permission of Tyndale House Publishers, Inc. All rights reserved.

Všechna práva vyhrazena. Jednotlivé části ani úryvky z této publikace nesmějí být reprodukovány, uchovávány nebo přenášeny v jakékoli elektronické, mechanické, fotografické či audio formě apod. bez předchozího písemného povolení vydavatele.

Vytištěno v České republice.

© Vydavatelství IDEÁL, Praha 2009 Překlad © Čeněk Matocha, 2009 I S B N 978-80-86995-11-3

Obsah Předmluva k českému vydání knihy Dineshe D'Souzy „Whaťs so great about Christianity" Poznámka k výkladu Písma svatého Předmluva: Výzva pro věřící i nevěřící Část I: Budoucnost křesťanství Kapitola první Soumrak ateismu: Globální triumf křesťanství Kapitola druhá

Posvátné přežije: Proč křesťanství vítězí

Kapitola třetí

Útok ateistů na náboženství Kapitola čtvrtá

19

Bůh není veliký: 25

Ovlivňování mladých: Ochrana dětí před rodiči

33

Část II: Křesťanství a západ Co je císařovo, císaři: Kapitola pátá Duchovní základy omezené státní moci Kapitola šestá

Zlo, které nechci:

Kapitola sedmá

Stvořeni jako sobě rovni:

Křesťanství a lidská omylnost Původ lidské důstojnosti

41 53 63

Část III: Křesťanství a věda Kapitola osmá

Křesťanství a rozum: Teologický původ vědy

Kapitola devátá

Od Logu ke Kosmu:

Kapitola desátá

Ateistická báje:

Křesťanství a objev objevů Přezkoumání případu Galileo.

77 83 91

Část IV: Teleologický argument Kapitola jedenáctá Vesmír s počátkem: Kapitola dvanáctá Kapitola třináctá

Búh a astronomové Naplánovaná planeta:

103

Zvláštní postavení člověka v tvorstvu

113

Paley měl pravdu: Evoluce a teleologický argument

Kapitola čtrnáctá

123

Problém knihy Genesis: Metodologický ateismus vědy

137

Část V: Křesťanství a filozofie Kapitola patnáctá Svět za našimi smysly: Kapitola šestnáctá Kapitola sedmnáctá

Kant a hranice rozumu V útrobách velryby:

147

Proč jsou zázraky možné

157

Skeptikova sázka: Pascal a rozumnost víry

167

Část VI: Křesťanství a utrpení Kapitola osmnáctá Přehodnocení inkvizice: Zveličené zločiny náboženství Kapitola devatenáctá

177

Povolení zabíjet: Ateismus a masové vraždy v dějinách

185

Část VII: Křesťanství a morálka Kapitola dvacátá

Přirozený zákon a boží zákon: Objektivní zdroje morálky

Kapitola dvacátá první

Proč je člověk víc než hmota Kapitola dvacátá druhá

195

Duch ve stroji: 207

Císařské „JÁ": Arbitr morálky

217

Kapitola dvacátá třetí

Opium morálně zkažených: Proč nevíra táhne Problém zla:

225

Kapitola dvacátá čtvrtá

Kde je ateismus, když se stane neštěstí?

235

Část VIII: Křesťanství a vy Kapitola dvacátá pátá Ježíš mezi ostatními bohy: Jedinečnost křesťanství Kapitola dvacátá šestá

243

Ochutnávka věčnosti: Jak křesťanství změní život

251

Poděkování

263

Poznámky

265

Rejstřík

295

Předmluva k českému vydání knihy Dineshe D'Souzy „Whaťs so great about Christianity" „ M a m i n k o , k d o t o t o m u p á n o v i u d ě l a l ? " T u t o o t á z k u j s e m slyšel j a k o p r ů v o d c e turistů n a j i h o č e s k é m z á m k u H l u b o k á n a d V l t a v o u v o s m d e s á ­ t ý c h l e t e c h m i n u l é h o století z úst m a l é h o c h l a p c e , který stál v ú d i v u p ř e d o b r a z e m ukřižování Krista. V ú d i v u j s e m p a k z ů s t a l stát i j á , k d y ž j s e m slyšel o d p o v ě ď j e h o m l a d é m a m i n k y : „To m u udělali j e z u i t i , F a n o u š k u . . . " U v ě d o m i l si j s e m t e h d y , j a k silné a ú č i n n é bylo i n f o r m a č n í e m b a r g o , které t e h d e j š í k o m u n i s t i c k ý r e ž i m uvalil na t é m a d u c h o v n í a n á b o ž e n s k é dimenze života. Jistě, popírali b y c h o m p l a t n o s t p e d a g o g i c k ý c h principů a zákonitostí, k d y b y c h o m s i m y s l e l i , ž e d e s í t k y let trvající s y s t e m a t i c k é p ů s o b e n í n a mysl člověka nezanechá své stopy. Zanechalo a nemalé. Od listopadu 1 9 8 9 s e s i c e v m n o h é m o h l e d u p o d a ř i l o vrátit t é m a d u c h o v n í h o r o z m ě r u ž i v o t a z e x o t i c k é oblasti n e z n á m a , k a m bylo v y p u z e n o , z p ě t d o s f é r y v š e o b e c n é h o p ř e h l e d u , a v š a k m n o h é p ř e d s u d k y , které č a s t o v y c h á z e j í z n e d o s t a t e č n é z n a l o s t i v ě c i , stále přetrvávají. Na m n o h a příkladech j s m e si mohli ověřit, že o p r a v a p o n i č e n ý c h f a s á d či t r a n s f o r m a c e e k o n o m i k y je p r o c e s m n o h e m s n a z š í a h l a v n ě rychlejší n e ž r e k o n s t r u k c e l i d s k é h o nitra a z n o v u n a l e z e n í h o d n o t a p r i n c i p ů , ze k t e r ý c h čerpali m o u d r o s t naši p ř e d k o v é . Již d v a c e t let ž i j e m e v pluralitní a d e m o k r a t i c k é s p o l e č n o s t i . Praxe v š a k ukazuje, že tato s p o l e č n o s t m ů ž e d o b ř e f u n g o v a t j e n o m t e h d y , jsou-li r e s p e k t o v á n a určitá p r a v i d l a , která v š a k m n o h d y n e v y c h á z e j í z v ý s l e d k ů v ě t š i n o v é h o hlasování, ale j s o u m n o h e m starší a z d ě d ě n á po p ř e d c h o z í c h g e n e r a c í c h . N a p r o s t á v ě t š i n a m o r á l n í c h a p r á v n í c h k o d e x ů s v ě t a v í c e či m é n ě v y c h á z í z tisíce let s t a r é h o b i b l i c k é h o D e s a t e r a , které s t r u č n o u a j a s n o u f o r m o u radí, j a k žít, a b y „ n á m bylo d o b ř e n a z e m i " . N e z a b i j e š , n e p o k r a -

XI

d e š , n e p r o m l u v í š křivého s v ě d e c t v í proti s v é m u bližnímu, n e b u d e š dychtit p o j e h o m a n ž e l c e ani p o j e h o m a j e t k u . . . K d y ž s e J e ž í š e z N a z a r e t a j e h o u č e d n í c i ptali, které p ř i k á z á n í je nejdůležitější, o d p o v ě d ě l v d u c h u t e h d e j š í r a b í n s k é m o u d r o s t i , že nejdůležitější je milovat B o h a a bližního, že v t o m je o b s a ž e n celý Z á k o n i p r o r o c i . Hlásil se ke z l a t é m u p r a v i d l u v š e c h v ý z n a m n ý c h d u c h o v n í c h tradic, ž e s e m á m e k d r u h ý m c h o v a t tak, j a k c h c e m e , a b y s e i oni c h o v a l i k n á m . T o v š e c h n o j s o u o b e c n ě z n á m á d o p o r u č e n í , a k d y b y c h o m se j i m i d o k á z a l i řídit, byl by s v ě t lepší a žilo by se n á m v n ě m určitě r a d o s t n ě j i . Kniha Dineshe D'Souzy o křesťanství, kterou v č e s k é m překladu d o s t á v á m e d o r u k o u , j e p o c t i v ý m p o k u s e m přiblížit d ů l e ž i t ý m o t i v a č n í a f o r m a t i v n í z d r o j , z n ě h o ž čerpali naši p ř e d k o v é , s o u č a s n é m u č l o v ě k u . A ť u ž m á m e k b i b l i c k é m u poselství j a k ý k o l i v z t a h , f a k t e m z ů s t á v á , ž e toto poselství má v s o b ě o h r o m n o u vnitřní e n e r g i i , d í k y níž d o k á z a l o o d o l a t t v r d é k o n k u r e n c i č a s ů a idejí. V z n i k l o v prostředí, j e ž je n á m č a s o v ě , kulturně i g e o g r a f i c k y dosti v z d á l e n é . A v š a k ž á d n é v e l e h o r y s v ě t a n e b y l y d o s t v y s o k é a ž á d n é o c e á n y d o s t š i r o k é , a b y s e p ř e s n ě t o t o poselství n e d o k á z a l o p ř e n é s t a rozšířit b e z n a d s á z k y s k u t e č n ě do c e l é h o s v ě t a . Přeji v á m m n o h o p ř í j e m n ý c h z á ž i t k ů při čtení knihy, kterou p r á v ě otví­ ráte. J s e m p ř e s v ě d č e n , ž e ř a d a informací, které při č e t b ě o b j e v í t e , d o p l n í p o z n a t k y , j e ž j s t e b ě h e m ž i v o t a n a s h r o m á ž d i l i . Přeji v á m t e d y š ť a s t n o u c e s t u na pouti po s t o p á c h identity naší vlastní civilizace a kultury, do s v ě t a idejí, které s v o u trvanlivost již m n o h o k r á t p r o k á z a l y . Daniel H e r m a n

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS ÚPLNĚ JINAK Skvělé křesťanství aneb co je na křesťanství tak úžasného?

Dinesh D'Souza

Věnováno

Bruci

který nalezl

Schooleymu,

stiženému

v Ježíši Kristu lék na

rakovinou,

smrt.

POZNÁMKA K VÝKLADU PÍSMA SVATÉHO

V

t é t o k n i z e b u d e m e číst Bibli t r a d i č n í m z p ů s o b e m , t e d y p r o t o ,

a b y c h o m zjistili, co se v ní v l a s t n ě píše a co to z n a m e n á . N e j d e o d o s l o v n é čtení Bible. J e d n í m z p r v n í c h , k d o četli Bibli d o s l o v n ě ,

byl církevní o t e c Ó r i g e n é s , který si ve verši M a t o u š 19,12 přečetl o t ě c h , kteří ze s e b e udělali k l e š t ě n c e pro království n e b e s k é . Ó r i g e n é s si t u t o p a s á ž vyložil d o s l o v n ě a p r o m p t n ě s e v y k a s t r o v a l . Ž e b y n a s e b e n ě k t e r ý m o d e r n í č t e n á ř c h á p a j í c í Bibli d o s l o v a t a k t o vzal nůž, m i není z n á m o . Bible v š a k p o u ž í v á c e l o u š k á l u literárních p o s t u p ů . Místy ji tvoří p r o ­ sté v y p r á v ě n í , n a p ř í k l a d v e v a n g e l i í c h o ž i v o t ě J e ž í š e Krista. N ě k d y j d e 0 alegorie, j a k o t ř e b a v J e ž í š o v ý c h p o d o b e n s t v í c h , která o b s a h u j í morální p o n a u č e n í . J s o u t u m e t a f o r y , n a p ř í k l a d k d y ž J e ž í š ř í k á : „Já j s e m v i n n ý k m e n , v y j s t e ratolesti," n e b o o d p o v í d á ž a l o b c ů m : „ Z b o ř t e t e n t o c h r á m , a ve t ř e c h d n e c h jej postavím."* ( D o m n í v a l i s e , že to myslí d o s l o v n ě , on v š a k hovořil o s v é m t ě l e s n é m vzkříšení.) J a k j i n a k n e ž p ř e n e s e n ě lze c h á p a t v e r š Izajáš 5 5 , 1 2 , k d e s e píše, ž e h o r y a p a h o r k y b u d o u z v u č n ě plesat a s t r o m y b u d o u t l e s k a t ? C í r k e v n í o t c o v é v ě t š i n o u c h á p a l i P í s m o

j a k o t e x t o v í c e r o v i n á c h . N a p ř í k l a d v y p r á v ě n í o vyjití z E g y p t a ( z a z n a m e ­ n a n é v knize E x o d u s ) s e d a l o číst j e d n a k j a k o p o p i s s k u t e č n ý c h událostí, j e d n a k j a k o s y m b o l d u c h o v n í h o o s v o b o z e n í . (Tak c h á p a l i k n i h u E x o d u s a f r o a m e r i č t í otroci a v t e m n é noci otroctví je t a t o n a d ě j e d r ž e l a při životě.) Proto p r v o p l á n o v é d o s l o v n é čtení Bible o d m í t á m . Z á r o v e ň v š a k z a v r h u j i 1 o p a č n ý e x t r é m , p o d l e n ě h o ž se má Bible číst o č i m a s o u č a s n ý c h sekulár­ ních n á z o r ů . J s o u lidé, kteří by rádi zavrhli části, ke k t e r ý m mají v ý h r a d y , a přijali j e n ty č á s t i , které se j i m líbí. T o h l e „ k a v á r e n s k é křesťanství" je j e š t ě horší n e ž d o s l o v n é c h á p á n í Bible, při n ě m ž č t e n á ř a l e s p o ň h l e d á v P í s m u p o u č e n í . K a v á r e n s k ý k ř e s ť a n j e n p r o m í t á do t e x t u s v é vlastní předsudky.

*

Biblické citáty jsou převzaty z Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Praha 1998

1 —

2

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

Já n e č t u Bibli ani d o s l o v n ě , ani v o l n ě , ale s p í š e v k o n t e x t u . Na t o , j a k nejlépe c h á p a t určitý verš n e b o úryvek, přijdeme j e d i n ě tak, že ho d á m e do souvislosti s c e l k e m . J a k m i l e r o z v e d u m y š l e n k u této knihy, b u d e jasnější, jak to myslím. Zatím se d o h o d n ě m e na jednoduché pracovní zásadě: ať už p o v a ž u j e t e Bibli za Boží v n u k n u t í či ne, č t ě t e text v k o n t e x t u , chcete-li zjistit, co se p o k o u š í sdělit.

Předmluva VÝZVA PRO VĚŘÍCÍ I NEVĚŘÍCÍ

O

d k ř e s ť a n ů se č e k á , že b u d o u s v o u víru „hájit". Z t o h o t o v ý r a z u v y p l ý v á , že by měli být připraveni si za s v o u vírou stát a že čelí

j a k é s i o p o z i c i . První list P e t r ů v 3,15 k ř e s ť a n y n a b á d á : „ B u ď t e

v ž d y připraveni dát o d p o v ě ď k a ž d é m u , k d o b y s e tázal n a d ů v o d y naděje, kterou máte." A l e chcete-li n ě k o m u říct d ů v o d y , m u s í t e nejdřív v ě d ě t , v co věříte. Musíte t a k é v ě d ě t , p r o č v to věříte. A musíte s v é d ů v o d y u m ě t sdělit t ě m , k d o vaši víru nesdílejí. Z k r á t k a m u s í t e v ě d ě t , c o j e n a křesťanství tak skvělého. P r á v ě n a t o m t o kolbišti m n o h o k ř e s ť a n ů z a o s t á v á . D n e š n í k ř e s ť a n é vědí, ž e n a rozdíl o d s v ý c h p ř e d k ů nežijí v e s p o l e č n o s t i , k d e j e p ř í t o m n o s t B o h a n e v y h n u t e l n á . D á v n o již křesťanství není m o r á l n í m z á k l a d e m s p o ­ lečnosti. Většinou žijeme v sekulárních společnostech, kde argumenty p o s t a v e n é na Bibli či k ř e s ť a n s k é m Z j e v e n í n e m a j í ž á d n o u v á h u a k d e s e mluví j i n ý m j a z y k e m n e ž t í m , který s l ý c h á m e v k o s t e l e . Místo a b y s e k ř e s ť a n é t o m u t o s e k u l á r n í m u s v ě t u p o s t a v i l i , volí v ě t š i n o u s n a d n ě j š í únik. Uchýlí s e d o k ř e s ť a n s k é s u b k u l t u r y , k d e sledují k ř e s ť a n s k é z á j m y . P a k v s t o u p í o p ě t d o s v ě t s k é s p o l e č n o s t i , k d e s v é křesťanství a ž d o příští b o h o s l u ž b y n e v y s t a v u j í na odiv. A n i ž by si to k ř e s ť a n é u v ě d o m i l i , stali se j a k ý m i s i p o s t m o d e r n i s t y a žijí p o d l e e v a n g e l i a d v o u p r a v d . Mají n á b o ž e n ­ s k o u p r a v d u , která je v y h r a z e n a n e d ě l í m a s v á t k ů m , a s v ě t s k o u p r a v d u , která platí po z b y t e k č a s u . T e n t o r o z d ě l e n ý životní styl o d p o r u j e u č e n í Bible. Bible n a b á d á k ř e s ­ ť a n y , a b y nebyli z tohoto světa a nesdíleli j e h o p o k ř i v e n é h o d n o t y , ale z á r o v e ň v y z ý v á věřící, a b y byli v tomto světě a plně se do něj z a p o j o v a l i . T o t o p o s l á n í m n o z í k ř e s ť a n é v z d a l i . M í s t o t o h o s i našli z v l á d n u t e l n ý a přijatelný m o d u s v i v e n d i a rozhodli se, že nechají s e k u l á r n í svět na p o k o j i , p o k u d s e k u l á r n í svět n e c h á n a pokoji j e . P o d m í n k y s m l o u v y m e z i s e k u l á r n í m a n á b o ž e n s k ý m s v ě t e m navrhl biolog S t e p h e n J a y G o u l d , k d y ž n a p s a l , že s e k u l á r n í s p o l e č n o s t s p o č í v á na r o z u m u a r o z h o d u j e

—

3

—

4

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

0 v ě c n ý c h z á l e ž i t o s t e c h , z a t í m c o n á b o ž e n s t v í s p o č í v á na víře a r o z h o d u ­ je o o t á z k á c h h o d n o t o v ý c h . 1 M n o z í k ř e s ť a n é se t o h o t o dělítka s ú l e v o u chopili. Mohli tak z ů s t a t ve s v é s u b k u l t u ř e a dál být ke v š e m milí. N a n á b o ž e n s t v í j a k o t a k o v é , a z e j m é n a n a křesťanství v š a k z a h á ­ jila silný v e ř e j n ý útok s k u p i n a v ý z n a č n ý c h a t e i s t ů , v ě t š i n o u e v o l u č n í c h b i o l o g ů . T i s e v ů b e c n e s n a ž í být milí. V e ř e j n o u d e b a t u d n e s utváří n o v á ř a d a p r o t i n á b o ž e n s k ý c h knih j a k o Boží blud ( T h e G o d D e l u s i o n ) , Konec víry ( T h e E n d of Faith), Bůh není veliký ( G o d Is N o t G r e a t ) a další. T i t o ateisté G o u l d o v o ř e š e n í odmítají. Říkají, ž e n á b o ž e n s k é s t a n o v i s k o o b ­ s a h u j e k o n k r é t n í tvrzení o realitě: B ů h existuje, po smrti je život, z á z r a k y se dějí a p o d o b n ě . Je-li n ě k d o a g n o s t i k n e b o a t e i s t a , pohlíží na realitu z c e l a jinak, n e j s p í š e z p o z i c e v ě d y a r o z u m u . A t e i s t é prohlašují, že t y t o d v a n á z o r y n a realitu n e m o h o u být s o u č a s n ě p r a v d i v é . Jestliže j e j e d e n pravdivý, p a k j e d r u h ý n e p r a v d i v ý . V t o m se ateisté nemýlí: neexistují d v ě p r a v d y či v í c e p r a v d . Existuje jedna pravda. Buď je vesmír zcela uzavřený systém a zázraky jsou ne­ m o ž n é , a n e b o v e s m í r není z c e l a u z a v ř e n ý s y s t é m a m o ž n o s t b o ž s k é h o z á s a h u t u j e . B u ď byl v e l k ý t ř e s k v ý s l e d k e m n a d p ř i r o z e n é h o stvoření, a n e b o nastal z e z c e l a p ř i r o z e n ý c h d ů v o d ů . Z o b e c n í m e - l i t o , p a k b u ď je pravdivý n á b o ž e n s k ý pohled na realitu, a n e b o je pravdivý pohled sekulární. ( A n e b o není p r a v d i v ý ani j e d e n . ) Z a t í m ateisté d o k ř e s ť a n ů buší a k ř e s ť a n é se utíkají s c h o v a t . J a k o k d y ž j e d n a r u k a t l e s k á . N á p o r u ateistů se sice postavilo pár d u c h o v n í c h , ti v š a k v ě t š i n o u příliš d o b ř e n e p o c h o d i l i . D u c h o v n í j s o u zvyklí k á z a t s h r o m á ž d ě n í m , která přijímají k ř e s ť a n s k é premisy. N e j s o u připravení na z k u š e n é útočníky, kteří nazývají k ř e s ť a n s k é h o B o h a v r a h e m či t y r a n e m a upírají Bibli v e š k e r o u autoritu a právo vynášet rozsudky. T e ď není v h o d n á chvíle, a b y k ř e s ť a n é nastavili d r u h o u tvář. N a o p a k j e č a s v y h n a t p e n ě z o m ě n c e z c h r á m u . Ateisté už nechtějí být j e n t o l e r o v á n i . Chtějí z í s k a t m o n o p o l na v e ř e j n é f ó r u m a k ř e s ť a n y z něj v y h n a t . Chtějí odloučit politické otázky, například potraty, od n á b o ž e n s k ý c h a m o r á l n í c h p o ž a d a v k ů . Chtějí o v l á d n o u t školní o s n o v y , a b y m o h l i šířit s e k u l á r n í ide­ ologii a p o d r ý v a t křesťanství. Chtějí z d i s k r e d i t o v a t n á b o ž e n s k á tvrzení a p ř e s v ě d č i t z b y t e k s p o l e č n o s t i , že křesťanství je n e j e n p o m ý l e n é , ale 1 zlé. Viní n á b o ž e n s t v í z d ě j i n n ý c h z l o č i n ů a z t r v a l ý c h konfliktů v d n e š n í m

PŘEDMLUVA

5

s v ě t ě . Z k r á t k a chtějí, a b y n á b o ž e n s t v í , a h l a v n ě křesťanství, z m i z e l o z povrchu zemského. Bible v M a t o u š o v ě e v a n g e l i u 5,13-14 vybízí k ř e s ť a n y , a b y byli „solí z e m ě " a „ s v ě t l e m světa". K ř e s ť a n é j s o u p o v o l á n i , a b y zlepšili svět. T o z n a m e n á , že d n e s m u s e j í v ý z v u m o d e r n í c h ateistů a s e k u l a r i s t ů přijmout. T a t o kniha j e pro k ř e s ť a n y j a k ý m s i n á v o d e m , j a k s e s t o u t o v ý z v o u v y p o ­ ř á d a t . Křesťanství, které tu b r á n í m , není „ f u n d a m e n t a l i s m u s " , ale s p í š e t r a d i č n í křesťanství, t a k o v é , k t e r é m u C. S. L e w i s říkal „jádro křesťanství", t e d y s p o l e č n ý z á k l a d víry p r o t e s t a n t ů i k a t o l í k ů . P r á v ě t o h l e křesťanství je skutečným terčem sekulárního útoku. N e n a p s a l j s e m t u t o k n i h u j e n pro věřící, ale i pro nevěřící. S p o u s t a lidí n ě c o d o o p r a v d y h l e d á . Tuší, ž e t a m v e n k u j e n ě c o , c o j e ukotví a d á j i m k o n e č n o u o d p o v ě ď n a nejskrytější o t á z k y , a v š a k toto n ě c o j i m u n i k á . Cítí, že potřebují, a b y jejich život měl v y š š í s m y s l , ale n e j s o u si jistí, k d e jej hledat. Slyšeli s i c e o křesťanství a o B o h u , ale n e m o h o u n á b o ž e n s k o u víru s k l o u b i t s r o z u m e m a v ě d o u - víra se jeví j a k o n e r o z u m n á , a p r o t o n e u d r ž i t e l n á . K r o m ě t o h o j i m d ě l á s t a r o s t i , ž e n á b o ž e n s t v í s e m ů ž e stát a t a k é s t á v á z d r o j e m n e s n á š e n l i v o s t i a f a n a t i s m u , j a k ukazují t e r o r i s t i c k é ú t o k y 1 1 . září. To v š e c h n o j s o u o p o d s t a t n ě n é o b a v y a já se j i m i v t é t o knize p ř í m o z a b ý v á m . T a t o k n i h a je i p r o ateisty, t e d y a l e s p o ň pro ty, kteří mají rádi v ý z v y . A t e i s t é t o z a t í m měli příliš j e d n o d u c h é p r á v ě proto, ž e k ř e s ť a n é větši­ n o u u h n o u a u t e č o u . O d p o v ě d í n a s v é a r g u m e n t y s e ateisté v ě t š i n o u n e d o č k a j í . Vláčejí m r š i n u „ f u n d a m e n t a l i s m u " a d o s u d n e m u s e l i s c h y t a t k o ň s k ý k o p a n e c o d s i l n é h o t r a d i č n í h o křesťanství. P o k u d j s o u ateisté o p r a v d o v ý m i racionalisty, měli b y p o d l e m ě tuto knihu uvítat. S n a ž í s e totiž s ateisty p o l e m i z o v a t p o d l e jejich p r a v i d e l . V c e l é knize ani j e d n o u n e p o k l á d á m křesťanství z a s a m o z ř e j m é . Můj m o d u s o p e r a n d i j e s k e p t i c ­ ký, přistupuji k n á b o ž e n s k ý m t v r z e n í m s t e j n ě o b j e k t i v n ě , j a k o by k a ž d ý pohlížel na j a k é k o l i j i n é tvrzení. Rozdíl m e z i m n o u a m ý m i a t e i s t i c k ý m i protivníky je v t o m , že já n e j s e m s k e p t i c k ý j e n k ú d a j n ě i r a c i o n á l n í m tvr­ z e n í m n á b o ž e n s k ý m , ale i k i r a c i o n á l n í m t v r z e n í m v y s l o v e n ý m ve j m é n u vědy či skepticismu samého. V této knize b u d u p o l e m i z o v a t s p r o t i n á b o ž e n s k ý m i a r g u m e n t y p ř e d ­ ních ateistů, j a k o j s o u Richard D a w k i n s , S a m Harris, C h r i s t o p h e r Hitchens a další, a d o k á ž u následující:

6

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

1.

K ř e s ť a n s t v í je h l a v n í m z á k l a d e m z á p a d n í civilizace a k o ř e n e m

2.

N e j n o v ě j š í o b j e v y m o d e r n í v ě d y p o d p o r u j í k ř e s ť a n s k é tvrzení,

našich nejcennějších hodnot. ž e existuje b o ž s k á bytost, která stvořila v e s m í r . 3.

Darwinova evoluční teorie vůbec nevyvrací myšlenku nadpřiro­ zeného plánu, naopak ji podporuje.

4.

V ě d a nijak n e d o k a z u j e , ž e b y z á z r a k y byly n e m o ž n é .

5.

M a s o v ý m i v r a ž d a m i v d ě j i n á c h je v i n e n a t e i s m u s ,

6.

A t e i s m u s není m o t i v o v á n r o z u m e m , ale j a k ý m s i z b a b ě l ý m

ne n á b o ž e n s t v í . morálním alibismem. N a z á v ě r k n i h y u k á ž u , č í m j e křesťanství j e d i n e č n é a j a k s e n á š život z m ě n í , staneme-li se křesťany. D o v o l t e mi t e ď obrátit se na chvíli p ř í m o k n e v ě ř í c í m : D o u f á m , že p r o v á s čtení této knihy n e b u d e j e n i n t e l e k t u á l n í m c v i č e n í m . T a t o k n i h a s e z a b ý v á p r a k t i c k ý m i p r o b l é m y , které v ž i v o t ě v š i c h n i ř e š í m e . Vy s t e j n ě j a k o m n o h o k ř e s ť a n ů žijete v r o z d ě l e n é m s v ě t ě . P ř e d p o k l á d á m , ž e v e v ě d ě j s t e d a r w i n i s t é a v m o r á l c e a n t i d a r w i n i s t é . Uctíváte v ě d u a r o z u m , ale p ř e m ý š l í t e , zdali v á m u m o ž ň u j í plně p o c h o p i t svět. V práci j s t e raci­ onalisté a v o s o b n í m ž i v o t ě r o m a n t i c i . Už se honíte za š t ě s t í m d o c e l a d l o u h o - n a p a d l o v á s n ě k d y , proč j s t e h o j e š t ě nenašli? J a k d l o u h o c h c e ­ te v t o m n e r a d o s t n é m h l e d á n í radosti p o k r a č o v a t ? Dřívější s p o l e č n o s t i t o h o m ě l y m n o h e m m é n ě a cítily se b o h a t é , tak p r o č na v á s , u p r o s t ř e d h o j n o s t i , stále d o l é h á n o u z e ? S t e j n ě j a k o věřící i vy n e p o c h y b n ě víte, že k a ž d ý m n a d e c h n u t í m z a h á n í t e s m r t . N a t u byste s e určitě měli připravit, ale j s t e o p r a v d u p ř i p r a v e n í ? S m r t v á s staví p ř e d v o l b u , které n e u j d e t e . M u s í t e s i zvolit B o h a , n e b o jej o d m í t n o u t , p r o t o ž e a ž z e m ř e t e , b u d o u s e v e š k e r é p ř í p a d y , k d y j s t e s e zdrželi hlasování, p o č í t a t j a k o hlasy proti. T a k ž e p o k u d s e ptáte, jestli v á s tato kniha c h c e obrátit n a v í r u , p a k a n o , c h c e . D o u f á m , ž e j i b u d e t e číst, j a k o b y n a t o m závisel v á š život. O n totiž svým z p ů s o b e m záviset může.

ČÁST PRVNÍ

BUDOUCNOST KŘESŤANSTVÍ

Kapitola první

SOUMRAK ATEISMU: GLOBÁLNÍ TRIUMF KŘESŤANSTVÍ „Éra

západního

křesťanství během

našeho života pominula

a

stojíme

na úsvitu křesťanství jižního. "1 Philip

Jenkins,

Nové

křesťanstvo

(The

Next

Christendom)

B

ů h z n o v u ožil. S v ě t j e s v ě d k e m o b r o v s k é h o r o z m a c h u k o n v e r z í

a r ů s t u n á b o ž e n s t v í , p ř i č e m ž k ř e s ť a n s t v í sílí z e v š e c h n á b o ­

ž e n s t v í nejrychleji. U k a z u j e s e , ž e N i e t z s c h e s e s v ý m v ý r o k e m

„ B ů h j e mrtev" n e m ě l p r a v d u . M r t e v j e N i e t z s c h e . Ř a d y n e v ě ř í c í c h s e

v p o m ě r u k p o č t u o b y v a t e l s v ě t a tenčí. S e k u l a r i s m u s už se n e z t o t o ž ň u j e s p o k r o k e m a m o d e r n i t o u , a tak v ý r a z n ě ztratil na přitažlivosti. B ů h se má k s v ě t u a leží p ř e d n í m s k v ě l é v y h l í d k y . M á m e tu největší c o m e b a c k j e d n a d v a c á t é h o století. Jestli je Bůh zpátky, j a k to, že ho n e v i d í m e ? Protože většina z nás bydlí n a š p a t n é a d r e s e . „ Z a j d ě t e příští neděli d o n á h o d n ě v y b r a n é h o kostela," píše B r e n t S t a p l e s v New York Times, „a nejspíš n a j d e t e pár d e s í t e k lidí ř í d c e r o z t r o u š e n ý c h po s v a t y n i , která p o j m e s t o v k y , s n a d i tisíce lidí." A n o , viděl j s e m ty „ p r á z d n é lavice a b ě l o v l a s é farníky", které S t a p l e s líčí. 2

—

9

—

10

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

J e n ž e S t a p l e s bydlí v N e w Y o r k u a já v Kalifornii. O b a ž i j e m e m e z i lidmi, kteří j s o u p r a k t i c k y v z a t o ateisté. Moji s o u s e d é s e s a m o z ř e j m ě s a m i z a ateisty n e p o v a ž u j í . J e n v e l m i m á l o j i c h patří do a t e i s t i c k é h o s p o l k u či o d e b í r á a t e i s t i c k o u literaturu. Ti, k d o mají vyšší vzdělání, se rádi pokládají za a g n o s t i k y - j e š t ě se n e r o z ­ hodli, p r o t o ž e z a t í m j e d n o d u š e chybí d ů k a z y . Jiní s e d o k o n c e hlásí k e křesťanství, p r o t o ž e s e tak narodili n e b o protože o b č a s z a j d o u d o kostela. C h a r a k t e r i s t i c k é pro tyto lidi j e , že žijí, j a k o by B ů h n e e x i s t o v a l . B ů h v j e ­ j i c h ž i v o t ě nic n e z n a m e n á . J s o u t o „praktikující ateisté". V š i c h n i t a k o v é lidi z n á m e . Někteří z n á s stěží znají n ě k o h o , k d o t a k o v ý není. A někteří z nás t a k t o žijí s a m i . Když bydlíme na špatné adrese, riskujeme, že propásneme nejdůležitější u d á l o s t naší d o b y - g l o b á l n í n á b o ž e n s k é o b r o z e n í . D o c h á z í k n ě m u na v š e c h k o n t i n e n t e c h . O b r o d u z a ž í v á h i n d u i s m u s v mé r o d n é Indii. Islám taktéž. Psal j s e m o i s l á m s k é m r a d i k a l i s m u a t e r o r i s m u , a t a k s e m ě lidé č a s t o ptají: „ K d y m u s l i m o v é p o c h o p í , j a k j e s e k u l a r i s m u s d ů ­ ležitý? Kdy s e d o č k á m e i s l á m s k é r e f o r m a c e ? " O d p o v í d á m , ž e m u s l i m o v é nikdy n e p o c h o p í , j a k je s e k u l a r i s m u s důležitý. A ani n e m u s í , p r o t o ž e , j a k u v i d í m e , s e k u l a r i s m u s je v g l o b á l n í m m ě ř í t k u j e v č í m dál b e z v ý z n a m n ě j š í . Kromě toho je islámská reformace v plném proudu. Vidíme, že muslimská z b o ž n o s t n e o ž í v á j e n na B l í z k é m a S t ř e d n í m v ý c h o d ě , ale i v I n d o n é s i i , Malajsii, B a n g l a d é š i , T u r e c k u a v ý c h o d n í A f r i c e . T u r e c k o kdysi sloužilo j a k o v z o r i s l á m s k é h o s e k u l a r i s m u , ale d n e s u ž ne. Ž á d n á m u s l i m s k á z e m ě se t u r e c k o u c e s t o u n e v y d a l a a v p o s l e d n í c h letech nejde t u r e c k o u c e s t o u u ž ani T u r e c k o . K d y ž někteří z á p a d n í a n a l y t i k o v é popisují c e l o s v ě t o v é n á b o ž e n s k é o b r o z e n í , hovoří o „ f u n d a m e n t a l i s m u " . D o p o u š t ě j í se tak e t n o c e n t r i s m u , t e d y nahlížení n a svět o č i m a vlastních, d o m á c í c h p ř e d s u d k ů . N e z a p o m e ň ­ te, že fundamentalismus'\e t e r m í n z oblasti p r o t e s t a n t s k é h o křesťanství. Je to a m e r i c k ý novotvar, který o z n a č u j e s k u p i n u p r o t e s t a n t s k ý c h aktivistů p o č á t k u d v a c á t é h o století, která vznikla j a k o o p o z i c e v ů č i D a r w i n o v ě e v o l u č n í teorii a hlásala d o s l o v n é čtení Bible. M i m o t e n t o k o n t e x t n e m á výraz fundamentalismus smysl. Existují s a m o z ř e j m ě militantní h i n d u i s t é či islámští r a d i k á l o v é binlád i n o v s k é h o ražení a ti j s o u pro s v ě t o p r a v d u h r o z b o u . A l e růst n á b o ž e n ­ s k é h o r a d i k a l i s m u a růst n á b o ž e n s t v í j s o u z c e l a o d l i š n é j e v y . M o ž n á ,

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

11

ž e j e d e n z d r u h é h o v z á j e m n ě těží, ale n e s m í m e j e s m ě š o v a t . O b r o z e n í , o k t e r é m m l u v í m , je globální oživení t r a d i č n í h o náboženství. T e d y tradiční­ ho h i n d u i s m u , tradičního islámu a tradičního křesťanství. S l o v e m „tradiční" r o z u m í m n á b o ž e n s t v í tak, j a k se c h á p a l o a p r a k t i k o v a l o po staletí. P r á v ě t a k o v é n á b o ž e n s t v í d n e s z a ž í v á rozkvět. Tradiční n á b o ž e n s t v í je sice v kurzu, ale není to j e d i n á f o r m a n á b o ž e n ­ ství, která se d n e s v y s k y t u j e . M á m e tu i n á b o ž e n s t v í liberální. O liberálním i s l á m u lze h o v o ř i t j e n t ě ž k o , n e b o ť l i b e r a l i s m u s v m u s l i m s k é m s v ě t ě p r a k t i c k y n e e x i s t u j e . A l e existují liberální Ž i d é , j e j i c h ž ž i d o v s t v í s e s t á v á p ř e v á ž n ě z historické p a m ě t i a k u l t u r n í c h zvyklostí. T a d y na Z á p a d ě je s p o u s t a liberálních k ř e s ť a n ů . Někteří z nich se vydali na j a k o u s i misijní c e s t u naruby: místo a b y byli misionáři církve ve světě, j s o u z nich misionáři s v ě t a v církvi. V y n a k l á d a j í m o r á l n í úsilí na d e m o k r a t i z a c i církve, zajištění r o v n o p r á v n o s t i ž e n , legalizaci h o m o s e x u á l n í c h s ň a t k ů a tak d á l e . Malý, ale vlivný s e g m e n t liberálního křesťanství o d m í t á v š e c h n a ústřední k ř e s ­ ť a n s k á učení. H . R i c h a r d N i e b u h r s h r n u l j e j i c h k r é d o s l a v n ý m v ý r o k e m : „ N e r o z h n ě v a n ý B ů h přivedl č l o v ě k a b e z hříchu d o království b e z s o u d u p o m o c í k á z á n í Krista b e z kříže." 3 Z n á m liberální k ř e s ť a n y , kteří j s o u d o b r ý m i a p o c t i v ý m i l i d m i . A l e jejich v e r z e křesťanství j e v e d v o u s l o v a s m y s l e c h n a ú s t u p u . Liberální k ř e s ť a n é se poznají p o d l e t o h o , kolik intelektuálního a m o r á l n í h o p r o s t o r u b e z boje postupují o d p ů r c ů m křesťanství. „ S a m o z ř e j m ě , ž á d n ý r o z u m n ý č l o v ě k d n e s n e m ů ž e věřit n a z á z r a k y , ale..." „ P r a v d a , s t a r o z á k o n n í B ů h j e p ě k n ě m s t i v ý d ě d e k , ale..." „ U z n á v á m , ž e n á b o ž e n s t v í m á n a s v ě d o m í nejvíce konfliktů a útlaků v d ě j i n á c h , ale..." T o h l e „ k ř e s ť a n s t v í ano-ale" z c e l a vyklízí intelektuální pole a stále ztrácí n a v ý z n a m u . Liberální c í r k v e ztrácejí o v e č k y p o c e l ý c h s t á d e c h . Kdysi patřil d o t a k o v é církve k a ž d ý š e s t ý A m e r i č a n , d n e s k a ž d ý třicátý. P r e s b y t e r i á n s k á c í r k e v v r o c e 1 9 6 0 m ě l a 4,2 m i l i o n u č l e n ů , d n e s má 2,4 m i l i o n u . E p i s k o p á l n í c í r k e v m ě l a 3,4 m i l i o n u , d n e s m á 2,3 m i l i o n u . S j e d ­ n o c e n á c í r k e v Kristova m ě l a 2,2 m i l i o n u , d n e s má 1,3 m i l i o n u . 4 T r a d i č n í křesťané, kteří zůstali v liberálních církvích, se ocitají ve stále hlubší izolaci. Někteří ze s a m é h o z n e c h u c e n í d o k o n c e přešli k t r a d i č n ě j š í m d u c h o v n í m , p ů v o d e m ze zemí jako Nigérie, G h a n a a Pobřeží slonoviny. Ú s t ř e d n í t é m a t a n ě k t e r ý c h liberálních církví b o h u ž e l s p l y n u l a s cíli Amerického svazu občanských svobod (ACLU), Národní organizace žen

12

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

a hnutí za p r á v a h o m o s e x u á l ů . K d o by p o s l o u c h a l h u h l á n í e p i s k o p á l n í h o b i s k u p a J o h n a S h e l b y h o S p o n g a , k d y ž n a j d e t o t é ž poselství, a v i z u á l n ě m n o h e m zajímavější, na g a y p a r a d e v S a n F r a n c i s k u ? V A m e r i c e se rozrůstají tradiční c í r k v e , ne liberální. N a p ř í k l a d c í r k v e s d r u ž e n é v Jižní b a p t i s t i c k é k o n v e n c i m ě l y v r o c e 1 9 6 0 8,7 milionu č l e n ů . D n e s mají 16,4 milionu.5 Nárůst tradičního náboženství a úpadek náboženství liberálního naprosto nezapadá do obvyklého chápání náboženských trendů. Před­ pokládá se sekularizace - má se za to, že vlivem vědy, rozumu, pokroku a m o d e r n i z a c e b u d e Z á p a d n e v y h n u t e l n ě č í m dál s e k u l á r n ě j š í a po n ě m i z b y t e k s v ě t a . Ti s e b e v ě d o m ě j š í h l a s a t e l é s e k u l a r i s m u se d o m n í v a j í , j a k píše Peter B e r g e r , že „íránští m u l l á h o v é , letniční k a z a t e l é a tibetští l á m o v é b u d o u n a k o n e c p ř e m ý š l e t a c h o v a t se j a k o p r o f e s o ř i literatury na amerických univerzitách."6 P o v ě t š i n u m i n u l é h o století v y p a d a l t e n t o s e k u l a r i z a č n í s c é n á ř v ě r o ­ h o d n ě . S e k u l a r i s t é mu věřili a libovali si, věřící mu věřili a b ě d o v a l i . A l e d n e s t a t o t e z e naráží n a jistý p r o b l é m . K d y b y s e k u l a r i z a c e n e z a d r ž i t e l n ě p o k r a č o v a l a , pak by věřící věřili stále m é n ě , a tudíž by konzervativní církve slábly a liberální rostly. Ve s k u t e č n o s t i je t o m u n a o p a k . Někteří o d b o r n í c i to o z n a č u j í za „reakci", ale t í m si j e n říkají o další o t á z k u . C o t u reakci z p ů s o b u j e ? M y š l e n k a s e k u l a r i z a c e byla z a l o ž e n a n a p ř e d p o k l a d u , že potřeby a p o d n ě t y , k t e r ý m se dříve v ě n o v a l o náboženství, u s p o k o j í v ě d a a m o d e r n i t a . A l e v z p o u r a proti s e k u l a r i z a c i n a z n a č u j e , ž e n ě j a k é d ů l e ž i t é p o t ř e b y j s o u stále n e u s p o k o j e n y , a p r o t o se lidé o b r a c e j í z p ě t k n á b o ž e n s t v í - m o ž n á v n o v é p o d o b ě -, a b y v s e k u l á r n í s p o l e č n o s t i vyřešilo j e j i c h k o n k r é t n í p r o b l é m y . T e z e o s e k u l a r i z a c i není s a m o z ř e j m ě z c e l a n e s p r á v n á . V E v r o p ě , Austrálii a K a n a d ě n á b o ž e n s t v í z m i z e l o z k u l t u r n í h o s t ř e d n í h o p r o u d u . P o k l e s l o na ú r o v e ň turistické z a j í m a v o s t i - k d y ž p o j e d e t e do C h a r t r e s nebo Canterbury, průvodce vám bude vyprávět o architektuře a dějinách u m ě n í , ale n e ř e k n e t é m ě ř nic o t o m , v co věřili lidé, kteří ta m i s t r o v s k á díla vytvořili. P o d l e P r ů z k u m u e v r o p s k ý c h h o d n o t ( E u r o p e a n V a l u e s S u r v e y ) c h o d í p r a v i d e l n ě do k o s t e l a v závislosti na té které z e m i 10 až 25 p r o c e n t obyvatelstva. P o u z e j e d n a pětina E v r o p a n ů říká, že náboženství je v životě d ů l e ž i t é . Č e s k ý p r e z i d e n t V á c l a v H a v e l s p r á v n ě o z n a č i l E v r o p u z a „první a t e i s t i c k o u civilizaci v d ě j i n á c h lidstva". 7

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

13

N á b o ž e n s k ý o b r á z e k E v r o p y v š a k není b e z n a d ě j n ě p o c h m u r n ý . D e ­ v a d e s á t p r o c e n t Ř e k ů u z n á v á e x i s t e n c i Boží a j e n 5 p r o c e n t Ř e k ů j s o u a t e i s t é . V Irsku činí n á v š t ě v n o s t k o s t e l ů o k o l o 45 p r o c e n t , c o ž je d v a k r á t v í c e n e ž na c e l é m e v r o p s k é m k o n t i n e n t ě , a to p ř e s t o , že irská katolická c í r k e v v p o s l e d n í c h d e s e t i l e t í c h t a k é z e s l á b l a . V e d l e Irska patří k nejvíce n á b o ž e n s k y z a l o ž e n ý m z e m í m Polsko a S l o v e n s k o . 8 A někteří k o m e n t á t o ř i u p o z o r ň u j í , že i E v r o p a n é , kteří n e j s o u věřící, se č a s t o pokládají za „ d u ­ chovně založené". Podle těchto analytiků Evropa neopouští náboženství j a k o t a k o v é , ale p o u z e n á b o ž e n s t v í „ o r g a n i z o v a n é " . E v r o p a s i c e tezi o s e k u l a r i z a c i p o t v r z u j e , ale S p o j e n é státy j s o u pří­ p a d m n o h e m složitější. A m e r i k a s e n e v y d a l a e v r o p s k o u c e s t o u . Jistě, n á v š t ě v n o s t k o s t e l ů v e S p o j e n ý c h s t á t e c h v p o s l e d n í c h třiceti l e t e c h p o k l e s l a . P ř e s t o asi 40 p r o c e n t A m e r i č a n ů uvádí, že c h o d í v n e d ě l i do k o s t e l a . P ř e s 90 p r o c e n t A m e r i č a n ů věří v B o h a a 60 p r o c e n t uvádí, že víra je pro ně d ů l e ž i t á . Paul B l o o m v p ř e h l e d u statistik o n á b o ž e n s t v í v Atlantic Monthly píše, že „více n e ž p o l o v i n a A m e r i č a n ů věří v z á z r a k y , ď á b l y a a n d ě l y . V ě t š i n a A m e r i č a n ů věří, že se po s m r t i s h l e d a j í s příbuz­ n ý m i a setkají se s B o h e m . " 9 T o t o v š e p ř e d s t a v u j e pro tezi o s e k u l a r i z a c i p r o b l é m , p r o t o ž e A m e r i k a j e v p o p ř e d í m o d e r n i z a c e . P o d l e této t e z e b y A m e r i k a m ě l a být n e j s e k u l á r n ě j š í s p o l e č n o s t í n a s v ě t ě . J e n ž e A m e r i k a j e nejvíce n á b o ž e n s k y z a l o ž e n á z e m ě v z á p a d n í m s v ě t ě . N e j p á d n ě j š í m a r g u m e n t e m proti teorii s e k u l a r i z a c e je f a k t , že v d o b ě p o s t u p u j í c í g l o b a l i z a c e a m o d e r n i z a c e n e u b ý v á ve s v ě t ě v ě ř í c í c h , ale n a o p a k j i c h p ř i b ý v á . D o k l á d a j í t o v e s v é n e d á v n é studii P i p p a N o r r i s o v á a R o n Ingiehart. Píší, že n a v z d o r y s e k u l a r i z a c i Z á p a d u „je d n e s na s v ě t ě v í c e lidí s t r a d i č n í m n á b o ž e n s k ý m p ř e s v ě d č e n í m n e ž k d y dříve a tito lidé tvoří stále větší podíl s v ě t o v é p o p u l a c e " . V ý s l e d k e m j e , ž e Z á p a d j e stále s e k u l á r n ě j š í , z a t í m c o „svět j a k o c e l e k j e stále nábožnější". 1 0 J e š t ě p o z o r u h o d n ě j š í j e , že k n á b o ž e n s k é m u o b r o z e n í d o c h á z í v m í s ­ t e c h , která s e rychle m o d e r n i z u j í . Největší h o s p o d á ř s k ý růst n a s v ě t ě m á d n e s Č í n a a Indie a v o b o u t ě c h t o z e m í se n á b o ž e n s t v í m i m o ř á d n ě daří. J e d n o u z n e j m o d e r n ě j š í c h m u s l i m s k ý c h z e m í je T u r e c k o a i t a m získal islám silnou p o z i c i . Ve S t ř e d n í a Jižní A m e r i c e se n o v é b o h a t é v r s t v y hlásí k l e t n i č n í m u křesťanství. G l o b á l n í šíření a m e r i c k é kultury a h o d n o t n á b o ž e n s k ý v z m a c h v ů b e c n e z a s t a v u j e , d o k o n c e h o ani n e z p o m a l u j e . J e t o m u tak p r o t o , ž e m n o h o

14

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e z á p a d n í c h kultur proti s e k u l a r i s m u a k t i v n ě bojuje. V Asii je d n e s b ě ž n ý s l o g a n „ M o d e r n i z a c e b e z w e s t e r n i z a c e " . M n o z í lidé s i přejí a m e r i c k o u p r o s p e r i t u a a m e r i c k é t e c h n o l o g i e , a l e chtějí je p o u ž í v a t k z a c h o v á n í a u p e v n ě n í s v é h o t r a d i č n í h o ž i v o t n í h o s t y l u . Chtějí žít ve s v ě t ě m n o h a modernit. Č a s t o s e d o č t e m e , ž e i s l á m j e nejrychleji s e šířící n á b o ž e n s t v í v e s v ě t ě . T o není p r a v d a . Nejrychleji s e v e s v ě t ě šíří křesťanství. Islám j e d r u h ý . Z a t í m c o i s l á m s e šíří h l a v n ě r e p r o d u k c í - j i n ý m i s l o v y m u s l i m o v é mají p o č e t n é rodiny - , křesťanství s e šíří j a k p ř i r o z e n ý m p ř í r ů s t k e m , tak p o č e t n ý m i k o n v e r z e m i . Islám s e stal nejrychleji s e šířícím n á b o ž e n s t v í m v E v r o p ě , která byla přes tisíc let d o m o v e m křesťanství. Katolický s p i s o v a ­ tel Hilaire B e l l o c v r o c e 1 9 2 0 n a p s a l , že „víra je E v r o p a a E v r o p a je víra". Belloc byl p ř e s v ě d č e n , že b u d o u c n o s t křesťanství leží v E v r o p ě . E v r o p a s e o d k ř e s ť a n s t v í p a r a d o x n ě o d k l o n i l a a vliv k ř e s ť a n s t v í s t o u p á ve S t ř e d n í a Jižní A m e r i c e , v A f r i c e a v Asii. P o p r v é v d ě j i n á c h je křesťanství u n i v e r z á l n í m n á b o ž e n s t v í m . J e t o v l a s t n ě j e d i n é n á b o ž e n ­ ství g l o b á l n í h o d o s a h u . N a g l o b á l n o s t aspirují k r o m ě křesťanství t a k é b u d d h i s m u s a i s l á m , ale jejich a s p i r a c e se n e n a p l n i l y . B u d d h i s m u s sice n a š e l s t o u p e n c e v jižní a v ý c h o d n í Asii, ale n i k d y se p o ř á d n ě n e e t a b l o v a l ani v z e m i s v é h o v z n i k u - v Indii. B u d d h i s m u s sice v y z n á v á i pár lidí na Západě, přesto však zůstává náboženstvím přinejlepším regionálního v ý z n a m u . Islám je m n o h e m silnější, ale i i s l á m je regionální - ve S p o j e ­ n ý c h s t á t e c h , K a n a d ě , S t ř e d n í a Jižní A m e r i c e a Austrálii n e m á ž á d n o u n e b o t é m ě ř ž á d n o u v á h u . K ř e s ť a n s t v í j e naproti t o m u m o c n o u silou n a k a ž d é m kontinentu a ve v š e c h regionech světa, s čestnou výjimkou Blízkého a Středního východu, centra islámu. N o v á tvář křesťanství už není bílá a světlovlasá, ale žlutá, č e r n á a h n ě ­ d á . „ C h c e m e - l i s i p ř e d s t a v i t t y p i c k é h o s o u č a s n é h o k ř e s ť a n a , " píše Philip J e n k i n s v Novém křesťanstvu, „měli b y c h o m si v y b a v i t ž e n u z nigerijské v e s n i c e n e b o b r a z i l s k é favely." H l a v n í m i s t ř e d i s k y k ř e s ť a n s t v í u ž n e j s o u Ž e n e v a , Ř í m , Paříž a L o n d ý n , nýbrž B u e n o s Aires, M a n i l a , K i n s h a s a a A d ­ dis A b e b a . „Éra z á p a d n í h o křesťanství b ě h e m n a š e h o života p o m i n u l a , " píše J e n k i n s , „a s t o j í m e na úsvitu k ř e s ť a n s t v í jižního." 1 1 V r o c e 1 9 0 0 žilo 80 p r o c e n t k ř e s ť a n ů v E v r o p ě a A m e r i c e . D n e s jich žije 60 p r o c e n t v r o z v o j o v ý c h z e m í c h . P ř e s d v ě třetiny e v a n g e l í k ů žijí Asii, A f r i c e a Jižní A m e r i c e . J e n k i n s uvádí pár č í s e l : V E v r o p ě je d n e s

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

15

5 6 0 milionů k ř e s ť a n ů a v A m e r i c e 2 6 0 m i l i o n ů , a v š a k v ě t š i n o u j s o u to k ř e s ť a n é j e n p o d l e j m é n a . O p r o t i t o m u v Jižní A m e r i c e j e 4 8 0 milionů k ř e s ť a n ů , v Asii 3 1 3 milionů a v A f r i c e 3 6 0 m i l i o n ů . V drtivé v ě t š i n ě j d e o praktikující k ř e s ť a n y . V G h a n ě c h o d í do k o s t e l a v í c e p r e s b y t e r i á n ů n e ž ve Skotsku. Je s p o d i v e m , že křesťanství se rozšířilo až p o t é , co s k o n č i l o o b d o b í evropské expanze a kolonialismu. Pánové v tropických přilbách jsou d á v n o pryč, ale v í r a , která s nimi přišla, přetrvala a d n e s v z k v é t á b e z n i c h . P ř e s n ě j a k o v p r v n í c h letech křesťanství. P o t é , co se císař K o n ­ stantin obrátil na křesťanství a T h e o d o s i u s prohlásil na konci č t v r t é h o století křesťanství s t á t n í m n á b o ž e n s t v í m , šířila křesťanství ř í m s k á říše. A l e nejrychleji se víra šířila až po p á d u i m p é r i a a brzy se c h r i s t i a n i z o v a l a celá E v r o p a . D n e s j s m e s v ě d k y p o d o b n ě r y c h l é h o šíření křesťanství d o zbytku světa. Před sto lety p ř e d s t a v o v a l i k ř e s ť a n é v Africe 10 p r o c e n t o b y v a t e l s t v a . D n e s je j i c h t é m ě ř 50 p r o c e n t . To je n á r ů s t z 10 m i l i o n ů v r o c e 1 9 0 0 na d n e š n í c h v í c e než 3 5 0 m i l i o n ů . J e n v U g a n d ě j e d n e s s k o r o 2 0 m i l i o n ů k ř e s ť a n ů a do poloviny j e d n a d v a c á t é h o století jich b u d e p o d l e o d h a d ů 50 m i l i o n ů . 1 2 N ě k t e r é africké k o n g r e g a c e j s o u tak p o č e t n é , že v k o s t e l e c h j e m á l o m í s t a . Z á p a d n í k a z a t e l é b ě ž n ě naléhají n a lidi, a b y příští neděli přišli a zaplnili lavice, z a t í m c o afričtí k a z a t e l é žádají věřící, a b y d o c h á z e l i j e n j e d n o u za d v ě či tři n e d ě l e a dali i o s t a t n í m m o ž n o s t v y s l e c h n o u t si k ř e s ť a n s k o u zvěst. S t ř e d n í a Jižní A m e r i k a z a ž í v á o b r o v s k ý r o z m a c h letničního hnutí. T a d y d o c h á z í č á s t e č n ě k p o s u n u uvnitř křesťanství, j a k d o k l á d á D a v i d M a r t i n ve s v é studii Plamenné jazyky ( T o n g u e s of Fire): miliony j i h o a m e ­ rických katolíků se staly e v a n g e l i c k ý m i protestanty. 1 3 Například v Brazílii je d n e s 5 0 milionů e v a n g e l í k ů , ale p ř e d pár d e s í t k a m i let j i c h bylo tak m á l o , že se nedali s p o č í t a t . P ř e s t u p y katolíků k e v a n g e l i c k é m u p r o t e s t a n t s t v í b y c h o m v š a k n e m ě l i c h á p a t j a k o p o u h ý vnitřní p o h y b , p r o t o ž e p ř e m ě n a v l a ž n é h o f o r m á l n í h o katolíka v a k t i v n í h o a e n e r g i c k é h o e v a n g e l í k a je vlastně pro křesťanství čistý zisk. I uvnitř katolické církve sílí c h a r i s m a t i c k é hnutí, které v z n i k l o v reakci na ú s p ě c h e v a n g e l í k ů . T o t o k a t o l i c k é hnutí klade d ů r a z n a s t e j n á t é m a t a j a k o „ z n o v u z r o z e n é " křesťanství, v č e t n ě o s o b n í h o v z t a h u ke Kristu. A p o č e t katolíků je i n a d á l e o b r o v s k ý : v r o c e 1 9 5 0 bylo v Brazílii 50 m i l i o n ů k a t o l í k ů , d n e s 120 m i l i o n ů .

16

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V Č í n ě d n e s p o d l e o d h a d ů žije 100 milionů k ř e s ť a n ů , kteří p ř e s re­ strikce v l á d y konají b o h o s l u ž b y v ilegálních e v a n g e l i c k ý c h a k a t o l i c k ý c h k o s t e l e c h . Udrží-li se s o u č a s n é t e m p o , píše D a v i d A i k m a n v knize Ježíš v Pekingu ( J e s u s in Beijing), Č í n a se za pár d e s í t e k let s t a n e největší k ř e s ť a n s k o u z e m í na s v ě t ě . 1 4 V Koreji, k d e k ř e s ť a n é už p o č e t n ě převažují n a d b u d d h i s t y , j e m n o h o m e g a k o s t e l ů pro v í c e n e ž 1 0 0 0 0 lidí. C í r k e v Y o i d o Full G o s p e l v y k a z u j e 7 5 0 0 0 0 č l e n ů . K a t o l i c k á c í r k e v n a Filipínách hlásí 60 milionů č l e n ů a toto číslo p o d l e o d h a d ů vzroste do poloviny j e d n a ­ d v a c á t é h o století n a 120 m i l i o n ů . Tito křesťané se podle Philipa J e n k i n s e odlišují t í m , že se noří do světa Bible m n o h e m hlouběji n e ž t i nejhorlivější k ř e s ť a n é z e Z á p a d u . C h u d ý m l i d e m c e l é h o s v ě t a p ř i p a d á s k l a d b a biblické s p o l e č n o s t i p o v ě d o m á . O n i t a k é žijí ve s v ě t ě svízelí, bídy, p e n ě z o m ě n c ů a m a l o m o c n ý c h . M o t i v y vyh n a n s t v í a p r o n á s l e d o v á n í j i m l e c c o s říkají. N a d p ř i r o z e n é zlo se j i m z d á d o c e l a reálné a p o r o z u m ě t p ř e d s t a v ě pekla j i m nečiní s e b e m e n š í potíže. 1 5 Někteří d o k o n c e o č e k á v a j í , ž e b ě h e m j e j i c h života d o j d e k z á z r a k u j a k o v d á v n ý c h d o b á c h . V z p o m í n á m si na a f r i c k é h o k a z a t e l e , který navštívil kostel v s e v e r n í Virginii, k a m j s e m d o c h á z e l . T e n tvrdil, že s milostí Boží vykonal m n o h á uzdravení. Když se jeden z pastorových pomocníků za­ tvářil p o c h y b o v a č n ě , kazatel u k á z a l na Bibli a ř e k l : „ M l a d í k u , m e z i m n o u a v á m i je veliký rozdíl. Vidíte t a d y tu k n i h u ? My v ni v ě ř í m e . " Křesťanství t ř e t í h o s v ě t a už se d o s t á v á i k n á m . Jižní K o r e a je z e m í s druhým nejvyšším počtem křesťanských misionářů - v zahraničí jich káže o víře 12 0 0 0 . V í c e m i s i o n á ř ů vysílají do j i n ý c h z e m í j e n S p o j e n é s t á ­ t y . 1 6 M o ž n á t u z a ž í v á m e z a č á t e k n e u v ě ř i t e l n é h o z v r a t u . K d y s i křesťanští m i s i o n á ř i putovali na v z d á l e n é k o n t i n e n t y , do Afriky či A s i e , a bílí kněží v h á b i t e c h hlásali Bibli n e c h á p a j í c í m č e r n ý m a h n ě d ý m d o m o r o d c ů m , kteří na ně zírali s v y v a l e n ý m a o č i m a . V b u d o u c n o s t i m o h o u klidně černí a h n ě d í m i s i o n á ř i hlásat Bibli n e c h á p a j í c í m b ě l o c h ů m ze Z á p a d u , kteří na ně b u d o u zírat s v y v a l e n ý m a o č i m a . M ů ž e m e s i myslet, ž e tato k á z á n í narazí n a z e ď n e z á j m u . A l e n e b y l b y c h si tak jistý. P o d l e Washington Post]e v D á n s k u 150 a v Británii 2 5 0 církví, které v e d o u cizinci, c o ž je „ s o u č á s t p o k r a č u j í c í h o t r e n d u - do z á ­ p a d n í E v r o p y přicházejí k a z a t e l é z r o z v o j o v ý c h zemí". D á n s k ý n á m o ř n í kapitán S t e n d o r J o h a n s e n vyjádřil pocity m n o h a E v r o p a n ů , kteří d o t ě c h t o n o v ý c h k o n g r e g a c í vstupují: „ D á n s k á c í r k e v j e n u d n á . T a d y , k d y ž o d e j d u

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

17

z b o h o s l u ž b y , j s e m plný e n e r g i e . " 1 7 P o k u d b u d e mít s t e j n ý pocit v í c e lidí, m o ž n á že se s e k u l a r i z a c e z a s t a v í n a k o n e c i v E v r o p ě . P e t e r B e r g e r píše o „ m ý t u s e k u l a r i z a c e " . T í m má na m y s l i , že t e z e o n e v y h n u t e l n é s e k u l a r i z a c i přichází o v ě r o h o d n o s t . N e b o spíš o d c h á z í z a D i e m a B a a l e m . B e r g e r uvádí d ů v o d y , p r o č t o m u tak j e . S e k u l a r i z a c e se m o ž n á n a k o n e c z a s t a v í i v E v r o p ě . B e r g e r soudí, ž e m o d e r n i z a c e p o m á h á l i d e m zvítězit n a d b í d o u , ale z á r o v e ň přináší h l u b o k o u krizi s m y s l u ž i v o t a . Č í m větší m á m o d e r n i z a c e d o p a d , tím silnější j e s p o l e č e n s k á ú z k o s t a t o u h a p o „ n ě č e m v y š š í m " . J a k říká W o l f h a r t P a n n e n b e r g : „ S e k u l á r n í kultura vytváří p o t ř e b u s m y s l u života, a t e d y i potřebu náboženství." 1 8 N e m u s í to být náboženství ve stejné p o d o b ě , v j a k é jej hltá N i g é r i e a K o r e a , ale v k a ž d é m p ř í p a d ě to b u d e tradiční n á b o ž e n s t v í , které b u d e v n o v ý c h p o d m í n k á c h n e m é n ě p o t ř e b n é . J e d o c e l a m o ž n é , ž e n ě j a k é o b n o v e n é křesťanství n a p r a v í n e d o s t a t k y a z m í r n í e x c e s y m o d e r n i t y , č í m ž zlepší m o d e r n í život. S á m j s e m se o t o m v životě p ř e s v ě d č i l . P o c h á z í m z Indie a mé p ř e d k y obrátili na k ř e s ť a n s t v í portugalští m i s i o n á ř i . Bylo to v d o b ě p o r t u g a l s k é inkvizice, t a k ž e se to m o ž n á n e o b e š l o b e z síly a t r o c h y bití. K d y ž j s e m v r o c e 1 9 7 8 přijel s t u d o v a t do A m e r i k y , byl j s e m k ř e s ť a n p ř e d e v š í m p ů v o ­ d e m a z v y k y . A l e j a k j s e m s e ponořil d o m o d e r n í h o života v e S p o j e n ý c h s t á t e c h , má víra se p o s t u p n ě p r o h l u b o v a l a . G. K. C h e s t e r t o n to nazval „ r e v o l t a p o m o c í o r t o d o x i e " . J á j s e m s e s t e j n ě j a k o C h e s t e r t o n bouřil proti e x t r é m n í m u s e k u l a r i s m u a nalezl v k ř e s ť a n s t v í p o z o r u h o d n á ř e š e n í intelektuálních i praktických problémů. Takže j s e m vděčný t ě m krutým inkvizitorům, že mě přivedli do sféry křesťanství, i k d y ž mí p ř e d k o v é z t o h o asi tolik n a d š e n í nebyli. M o j e k ř e s ť a n s t v í j e protikulturní v t o m s m y s l u , ž e j d e proti s i l n ý m t r e n d ů m m o d e r n í z á p a d n í kultury. P ř e s t o j e s k r z n a s k r z m o d e r n í , n e b o ť se z a b ý v á o t á z k a m i a p o t ř e b a m i , které život v této kultuře přináší. N e v í m , j a k b y c h bez něj m o h l žít. N a m é m p ř í b ě h u v š a k k o n e c k o n c ů příliš n e s e j d e , s t e j n ě j a k o n a t o m , z d a s e Z á p a d k e křesťanství vrátí. M o ž n á , ž e n e z a p a d n i k ř e s ť a n é obrátí z á p a d n í nevěřící n a v í r u , a m o ž n á ž e ne. A ť tak č i o n a k , b u d o u c n o s t j e j e j i c h , oni to vědí a t e ď už to v í m e i my. Křesťanství na s e b e m o ž n á v e z m e jiný háv, než na j a k ý j s m e posledních pár set let zvyklí, n i c m é n ě křesťanství vítězí a s e k u l a r i s m u s p r o h r á v á . B u d o u c n o s t je v ž d y n e v y z p y t a t e l n á , ale j e d e n t r e n d j e j a s n ý . B o h u patří b u d o u c n o s t a a t e i s m u s vyklízí pole.

Kapitola druhá

POSVÁTNÉ PŘEŽIJE: PROČ KŘESŤANSTVÍ VÍTĚZÍ „Silní,

zdraví a šťastní přežívají a

množí se. "1

Charles Darwin,

O původu druhů

P

řední ateisté nenechali celosvětový rozmach náboženství bez p o v š i m n u t í . Někteří z t ě c h t o n e v ě ř í c í c h , v ě t š i n o u d a r w i n i s t é , j s o u u p ř í m n ě p ř e k v a p e n i , j a k j e n á b o ž e n s t v í vytrvalé a ž i v o t a s c h o p n é .

Tito d a r w i n i s t é j s o u p ř e s v ě d č e n i , ž e m u s í e x i s t o v a t n ě j a k é b i o l o g i c k é vysvětlení, p r o č č l o v ě k v e v š e c h k u l t u r á c h o d p o č á t k u dějin n a c h á z e l a stále n a c h á z í ú t ě c h u v n á b o ž e n s t v í . B i o l o g R i c h a r d D a w k i n s p ř i z n á v á , ž e n á b o ž e n s t v í j e „ n a p r o s t á z á h a d a pro k a ž d é h o , k d o p ř e m ý š l í d a r w i nisticky". 2 P r o b l é m je z e v o l u č n í h o h l e d i s k a následující. O d b o r n í c i j a k o a n t r o ­ p o l o g S c o t t A t r a n p ř e d p o k l á d a j í , ž e n á b o ž e n s k á víra není nic n e ž iluze. A t r a n tvrdí, ž e n á b o ž e n s k á víra v y ž a d u j e p o k l á d a t „ m a t e r i á l n ě n e p r a v ­ d i v é za pravdivé" a „ m a t e r i á l n ě p r a v d i v é za n e p r a v d i v é " . A t r a n a další s e d o m n í v a j í , ž e n á b o ž e n s t v í v y ž a d u j e o d d a n o s t „fakticky n e m o ž n ý m s v ě t ů m " . 3 O t á z k o u p o t o m j e , p r o č se č l o v ě k v y v i n u l tak, že věří v n ě c o , co neexistuje.

—

19

—

20

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

J a s n ě f o r m u l u j e p r o b l é m filozof Daniel D e n n e t t : „ H l a v n í m m ě ř í t k e m e v o l u č n í h o d n o t y je z p ů s o b i l o s t - s c h o p n o s t r e p r o d u k o v a t se ú s p ě š n ě j i n e ž k o n k u r e n t i . " 4 N á b o ž e n s t v í se v š a k na první p o h l e d z d á z e v o l u č n í h o h l e d i s k a b e z c e n n é . Stojí č a s a p e n í z e a nutí s v é s t o u p e n c e k o b ě t e m , které o h r o ž u j í jejich b l a h o , v e p r o s p ě c h j i n ý c h , č a s t o ú p l n ě cizích lidí. Věřící lidé stavějí k a t e d r á l y a p y r a m i d y , j e j i c h ž u ž i t e č n o s t je velice n í z k á , s l o u ž í p o u z e j a k o m í s t a b o h o s l u ž e b a p o h ř b ů . Staří H e b r e j c i o b ě t o v a l i J a h v e m u nejtučnější telata a i d n e s se na oltářích p o d ř e z á v a j í kozli a s l e p i c e . V ě ř í c í lidé se n ě k d y střeží u r č i t é h o jídla - k r á v a je pro h i n d u i s t y p o s v á t n á a p r a s e pro m u s l i m y n e č i s t é . K ř e s ť a n é dávají církvi d e s á t k y a p e n ě ž n í dary. Ž i d é d o d r ž u j í š á b e s a k ř e s ť a n é c h o d í v neděli do k o s t e l a . Věřící lidé o d ř í k á v a j í m o d l i t b y a v y d á v a j í se na p o u t i . Někteří se s t a n o u m i s i o n á ř i n e b o z a s v ě t í život s l u ž b ě b l i ž n í m . Někteří j s o u d o k o n c e o c h o t n i pro s v o u víru z e m ř í t . Evoluční biolog t o n e c h á p e : p r o č b y tak v y v i n u t ý ž i v o č i c h j a k o člověk, který se s o u s t ř e d í na přežití a r e p r o d u k c i , dělal v ě c i , které s t ě m i t o cíli nesouvisí a občas je dokonce maří? To je zásadní otázka nejen proto, ž e n á b o ž e n s t v í p ř e d s t a v u j e pro d a r w i n i s t y intelektuální d i l e m a , ale t a k é proto, ž e d a r w i n i s t é doufají, ž e k d y ž n á b o ž e n s t v í vysvětlí, o d h a l í j e h o p ř i r o z e n é k o ř e n y a v y v r á t í j e h o n a d p ř i r o z e n o u a u t o r i t u . B i o l o g E. O. W i l s o n píše: „Došli j s m e d o kritické f á z e dějin biologie, k d y přírodní v ě d y z k o u m a j í s a m o náboženství." W i l s o n d o u f á , ž e „ v ě d e c k ý n a t u r a l i s m u s z í s k á k o n e č n o u a rozhodující p ř e v a h u t í m , že vysvětlí n á b o ž e n s t v í , s v é h o h l a v n í h o k o n k u r e n t a , j a k o j e v z c e l a materiální". 5 Podívejme se, jak tyto evoluční teorie ve vysvětlování úspěšnosti n á b o ž e n s t v í pokročily. „ B e z p r o s t ř e d n í příčinou n á b o ž e n s t v í b y m o h l a být h y p e r a k t i v i t a určité m o z k o v é uzliny," píše D a w k i n s . S p e k u l u j e t a k é , ž e „ m y š l e n k a n e s m r t e l n o s t i přežívá a šíří se, p r o t o ž e se p o d b í z í t o u ž e b n ý m přáním". 6 Z evolučního hlediska v š a k n e d á v á ž á d n ý s m y s l , a b y se v m o z k u v y v i n u l a k o n e j š i v á víra, která j e z j e v n ě n e p r a v d i v á . Kognitivní p s y c h o l o g S t e v e n Pinker v y s v ě t l u j e : „ K d y ž n ě k d o m r z n e , n e n a j d e ú t ě c h u v e víře, ž e j e m u t e p l o . K d y ž n ě k d o stojí p ř e d I v e m , n e p o m ů ž e m u , k d y ž s á m s e b e p ř e s v ě d č í , ž e j e t o králík." 7 T a k o v á t o t o u ž e b n á přání b y brzy v y h y n u l a , p r o t o ž e jejich v y z n a v a č i b y zmrzli n e b o s e nechali s e ž r a t . N i c m é n ě ani P i n k e r o v o ř e š e n í p r o b l é m u není o nic lepší n e ž D a w k i n s o v o . P i n k e r nabízí d o m n ě n k u , ž e v m o z k u j e „ b o ž s k ý m o d u l " , který d á v á

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

21

l i d e m s c h o p n o s t uvěřit v e V š e m o h o u c í h o . T e n t o m o d u l , píše Pinker, n e m u s e l n u t n ě sloužit k přežití a m o h l se v y v i n o u t j a k o vedlejší p r o d u k t j i n ý c h m o d u l ů , které e v o l u č n í h o d n o t u mají. 8 T o j e t o t é ž j a k o říct, ž e ž á d ­ n é d a r w i n i s t i c k é v y s v ě t l e n í není. K o n e c k o n c ů j e s t l i ž e „ b o ž s k ý m o d u l " z p ů s o b u j e víru v B o h a , co t a k h l e „ d a r w i n o v s k ý m o d u l " , který z p ů s o b u j e víru v e v o l u c i ? Přesto se d a r w i n i s t é neptají h l o u p ě . B i o l o g o v é j a k o D a w k i n s a W i l s o n říkají, že u n i v e r z á l n o s t a v y t r v a l o s t n á b o ž e n s t v í p r o s t ě m u s í mít přiro­ z e n é a e v o l u c i o n i s t i c k é vysvětlení, a mají p r a v d u . T a k o v é v y s v ě t l e n í tu je a v této k a p i t o l e v á m ho s radostí n a b í d n u . R e v e r e n d R a n d y A l c o r n , který v O r e g o n u založil s p o l e č n o s t Eternal P e r s p e c t i v e Ministries ( D u c h o ­ venstvo věčné perspektivy), občas předkládá posluchačům dva příběhy o s t v o ř e n í a ptá s e , z d a záleží na t o m , který je pravdivý. S e k u l á r n í n á z o r zní: „Jste p o t o m k y m a l i č k é b u ň k y prvotní p r o t o p l a z m y , k t e r o u p ř e d t ř e m i a půl m i l i a r d a m i let v y p l a v i l o m o ř e na b ř e h . J s t e s l e p ý m a n a h o d i l ý m p r o d u k t e m č a s u , n á h o d y a přírodních sil. J s t e p o u h á s n ů š k a a t o m ů , z m ě ť g e n e t i c k ý c h s u b s t a n c í . Žijete na m r ň a v é p l a n e t ě v n e p a t r n é s l u n e č n í s o u s t a v ě v p u s t é m k o u t ě b e z v ý z n a m n é h o v e s m í r u . J s t e čistě b i o l o g i c k é entity a od m i k r o b ů , virů a a m é b se lišíte j e n k v a n t i t o u , ne kvalitou. Kro­ mě svého těla nemáte žádnou podstatu, a až zemřete, úplně přestanete existovat. Z k r á t k a j s t e přišli o d n i k u d a kráčíte n i k a m . " N a p r o t i t o m u k ř e s ť a n s k ý p o h l e d j e t e n t o : „Jste j e d i n e č n á s t v o ř e n í d o b r é h o a v š e m o c n é h o B o h a . Stvořil v á s ke s v é m u o b r a z u a dal v á m s c h o p n o s t myslet, cítit a uctívat ho, č í m ž v á s povýšil n a d v š e c h n y ostatní ž i v o č i c h y . Nelišíte se od zvířat j e n k v a n t i t o u , ale i kvalitou. N e j e n ž e je v á š d r u h j e d i n e č n ý , v y j s t e navíc j e d i n e č n í příslušníci s v é h o d r u h u . V á š Stvoři­ tel v á s tolik miluje a tak m o c n ě touží po vaší s p o l e č n o s t i a n á k l o n n o s t i , že pro v á š život připravil d o k o n a l ý p l á n . B ů h d o k o n c e o b ě t o v a l život s v é h o j e d i n é h o S y n a , a b y s t e s n í m mohli p o b ý v a t na v ě č n o s t i . Jste-li o c h o t n í p ř i j m o u t d a r s p á s y , m ů ž e t e s e stát d ě t m i Božími." T e ď si p ř e d s t a v t e d v ě s k u p i n y l i d í - říkejme j i m sekulární k m e n a věřící k m e n - , které s e přihlásí k t ě m t o d v ě m a n á z o r ů m . K t e r ý z t ě c h t o k m e n ů p r a v d ě p o d o b n ě j i přežije, b u d e p r o s p e r o v a t a m n o ž i t s e ? Věřící k m e n se s k l á d á z lidí s j a s n ý m s m y s l e m života. Sekulární k m e n se skládá z lidí, kteří si n e j s o u jistí, p r o č v l a s t n ě v ů b e c existují. Věřící k m e n tvoří j e d i n c i , kteří

22

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

přikládají k a ž d é s v é m y š l e n c e a k a ž d é m u činu v e l k ý v ý z n a m . S e k u l á r n í k m e n tvoří h m o t a , která n e d o k á ž e vysvětlit, p r o č v l a s t n ě myslí. P r o č se t e d y e v o l u c i o n i s t é j a k o D e n n e t t , D a w k i n s , Pinker a W i l s o n diví, ž e v ě ř í c í m k m e n ů m s e d a ř í ? N á b o ž e n s k é s k u p i n y přitahují n a c e l é m s v ě t ě o b r o v s k á m n o ž s t v í s t o u p e n c ů a věřící lidé dávají n a j e v o d ů v ě r u v b u d o u c n o s t a svůj z p ů s o b života t í m , že mají více dětí. A t e i s t i c k é s p o l k y n a o p a k lákají j e n hrstku z a h o ř k l ý c h duší. J e d n a z n e j v ě t š í c h a t e i s t i c k ý c h organizací, American Atheists, má okolo 2500 členů. Hoďte k a m e n e m n a parkovišti a k a d e m i c k é h o s b o r u elitní a m e r i c k é č i e v r o p s k é univerzity a m á t e s l u š n o u š a n c i , že trefíte a t e i s t u . A l e k d y ž hodíte k a m e n e m kdekoli j i n d e , m u s í t e h o d n ě d o b ř e mířit. Ateismus nejen nedokáže konkurovat náboženství co do počtu p ř í z n i v c ů , a l e n a v í c j a k o ž t o p r a k t i c k ý životní styl p r o d u k u j e b e z z u b á s p o l e č e n s t v a , která s e n e d o k á ž o u ani z r e p r o d u k o v a t . S o c i o l o g o v é P i p p a N o r r i s o v á a R o n I n g l e h r a t s i povšimli, že v m n o h a b o h a t š í c h a s e k u l á r n ě j ších z e m í c h „se rodí asi o p o l o v i n u m é n ě dětí, n e ž je t ř e b a k r e p r o d u k c i dospělé populace", kdežto v m n o h a chudších a nábožnějších zemích „se rodí d v a k r á t až třikrát v í c e dětí, n e ž je t ř e b a k r e p r o d u k c i d o s p ě l é p o p u l a c e " . V ý s l e d e k j e tak p ř e d v í d a t e l n ý , ž e h o s k o r o m ů ž e m e n a z v a t z á k o n e m : „Věřící p o p u l a c e rostou rychleji, z a t í m c o sekulární s p o l e č e n s t v a se zmenšují." 9 J e d n o u z nejateističtějších z e m í na s v ě t ě je R u s k o , k d e na k a ž d é živě n a r o z e n é dítě připadají d v a potraty. P o r o d n o s t v R u s k u klesla natolik, že v z e m i r o č n ě u b ý v á 7 0 0 0 0 0 lidí. J a k o u s i p o p u l a č n í dietu drží t a k é J a p o n ­ s k o , n e j s e k u l á r n ě j š í z e m ě v Asii - o č e k á v á se, že p o č e t j e h o o b y v a t e l z a pár d e s í t e k let k l e s n e z e s o u č a s n ý c h 130 m i l i o n ů n a 100 m i l i o n ů . V p o d o b n é tísni je K a n a d a , A u s t r á l i e a N o v ý Z é l a n d . A pak tu m á m e Evropu. Nejsekulárnější kontinent planety zažívá v p r a v é m slova s m y s l u ú p a d e k - p o č e t obyvatel klesá z á v r a t n ý m t e m p e m . P o r o d n o s t j e hrozivě nízká v e Francii, Itálii, Š p a n ě l s k u , Č e s k é r e p u b l i c e a Š v é d s k u . Z e m ě z á p a d n í E v r o p y d n e s vykazují nejnižší míru p o r o d n o s t i , j a k á byla k d y z a z n a m e n á n a , a v ý c h o d n í E v r o p a na t o m není o nic l é p e . 1 0 H i s t o r i k o v é s i p o v š i m l i , ž e E v r o p a z a ž í v á n e j d é l e trvající p o k l e s p o č t u o b y v a t e l o d m o r o v ý c h ran v e č t r n á c t é m století, k d y č e r n é smrti p o d l e h l a třetina E v r o p a n ů . Ateistická e v r o p s k á civilizace p o s t r á d á silnou n á b o ž e n ­ s k o u identitu, která kdysi c h a r a k t e r i z o v a l a k ř e s ť a n s t v o , a je na ú s t u p u .

Č Á S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

23

N i e t z s c h e p ř e d p o v ě d ě l , ž e n a konci e v r o p s k é d e k a d e n c e b u d e stát b í d n ý „ p o s l e d n í člověk" bez j a k é h o k o l i s m y s l u ž i v o t a , který s e b u d e starat j e n 0 t o , a b y se mu žilo p o h o d l n ě a a b y si p r a v i d e l n ě z a s o u l o ž i l . A n o , d n e s je N i e t z s c h e h o „ p o s l e d n í člověk" k o n e č n ě tu a j m e n u j e se S v e n . Eric K a u f m a n n uvádí, že v A m e r i c e , k d e upadající d o m á c í p o r o d n o s t v y r o v n á v á v y s o k á i m i g r a c e , s e rodí s k o r o d v a k r á t v í c e dětí m e z i v ě ř í c í m i lidmi n e ž m e z i s e k u l á r n í m i . T o h o t o t r e n d u si lze v š i m n o u t i v E v r o p ě . 1 1 Z t o h o v y p l ý v á , že Z á p a d se p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m v y v i n e s m ě r e m k n á ­ boženství. A tato t e n d e n c e se j e š t ě urychlí, p o k u d b u d o u z á p a d n í státy 1 n a d á l e přijímat p ř i s t ě h o v a l c e z n á b o ž n ě j š í c h z e m í , ať už k ř e s ť a n s k ý c h či m u s l i m s k ý c h . M ů ž e m e t e d y o č e k á v a t , že i v t ě c h n e j s e k u l á r n ě j š í c h oblastech světa bude p o u h ý m vlivem demografických zákonů sekulárn o s t klesat. V m i n u l ý c h desetiletích se vědci snažili vysvětlovat d e m o g r a f i c k é t r e n ­ d y čistě e k o n o m i c k ý m i p ř í č i n a m i . O b e c n ě s e soudilo, ž e p o č e t o b y v a t e l j e závislý na bohatství. S o c i o l o g o v é říkali, že č í m víc lidé a státy b o h a t n o u , tím m é n ě dětí plodí. P ř e d p o k l á d a l o s e , že v primitivních s p o l e č n o s t e c h j s o u děti p o t ř e b a k práci na poli, z a t í m c o v b o h a t š í c h s p o l e č n o s t e c h už ne. T a k é s e m ě l o z a t o , ž e c h u d í lidé mají v í c e dětí, p r o t o ž e s e x j e pro ně j e d n o z m á l a p o v y r a ž e n í . N a v í c c h u d í č a s t o nic netuší o k o n t r o l e p o ­ r o d n o s t i n e b o k ní n e m a j í přístup. Z t o h o t o h l e d i s k a j s o u p o č e t n é rodiny výsledkem chudoby a nevědomosti. T o t o e k o n o m i c k é v y s v ě t l e n í j e zčásti s p r á v n é , ale n e p o d á v á ú p l n ý o b r a z . S p o u s t a c h u d ý c h m á p o č e t n é rodiny, i k d y ž s i m o h o u k o u p i t a n ­ t i k o n c e p c i či lístky do k i n a . U k a z u j e se, že v e l k o u r o d i n u mít chtějí. J s o u s i c e n a d ě t e c h e k o n o m i c k y závislejší, ale n a d r u h o u s t r a n u bohatí s i m o h o u d o v o l i t dětí víc. Bohatí A m e r i č a n é d n e s mívají j e d n o n e b o ž á d n é dítě, ale dříve mívali tři i v í c e dětí. S k u t e č n ý rozdíl není j e n ve výši p ř í j m ů , ale v t o m , že v m i n u l o s t i se děti cenily j a k o d a r od B o h a a v t r a d i č n í c h k u l t u r á c h s e tak stále c h á p o u . M u s l i m s k é z e m ě s e s v ý m i z á s o b a m i r o p y z d a l e k a nepatří k n e j c h u d š í m , a p ř e s t o patří k z e m í m s nejvyšší p o r o d n o s t í . Praktikující katolíci, o r t o d o x n í židé, m o r m o n i a e v a n g e l í c i z d a l e k a nepatří v A m e r i c e k n e j c h u d š í m v r s t v á m , a p ř e s t o mají p o č e t n é rodiny. Z j e v n ě tu p ů s o b í f a k t o r n á b o ž e n s t v í . Z a upadající p o r o d n o s t n a Z á p a d ě m ů ž e d o z n a č n é míry s e k u l a r i z a c e . N á b o ž e n s k é p o h n u t k y k plození dětí se otupily a m n o z í

24

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

d n e s c h á p o u děti j a k o p r o s t ř e d e k s e b e u s p o k o j e n í . S t a r á biblická z á s a d a z n ě l a : „ P l o ď t e a m n o ž t e se." N o v á zní: „ M ě j t e tolik dětí, a b y to o b o h a t i l o v á š životní styl." E k o n o m o v é , kteří věštili, ž e n á b o ž e n s t v í z a n i k n e , s e ukázali j a k o falešní p r o r o k o v é . N á b o ž e n s t v í n e j e n v z k v é t á , ale navíc v z k v é t á proto, ž e p o m á h á l i d e m p ř i z p ů s o b i t se s v ě t u a přežít v n ě m . Evoluční b i o l o g David S l o a n W i l s o n v knize Darwinova katedrála ( D a r w i n ' s C a t h e d r a l ) píše, že n á b o ž e n s t v í s k ý t á n ě c o , co v s e k u l á r n í s p o l e č n o s t i chybí: v i d i n u v y š š í h o s m y s l u . Díky ní si věřící vypěstují radost ze ž i v o t a , která je v j i s t é m s m y s l u n e p ř i r o z e n á . Hledí do b u d o u c n o s t i s nadějí větší, n e ž je k t o m u b ě h s v ě t a o p r a v ň u j e . A tvoří si z á s a d y m o r á l k y a milosrdenství, díky k t e r ý m j s o u s o u d r ž n ě j š í , p ř i z p ů s o b i v ě j š í a ú s p ě š n ě j š í n e ž j i n á s p o l e č e n s t v a , která tuto svazující a p o v z n á š e j í c í sílu postrádají. 1 2 M ů j z á v ě r zní, že není t ř e b a d a r w i n i s t i c k y vysvětlit n á b o ž e n s t v í , ale a t e i s m u s . A t e i s m u s j e t r o c h u j a k o h o m o s e x u a l i t a - není jisté, j a k z a p a ­ d á d o t e o r i e p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u . P r o č p ř í r o d a v y b í r á lidi, kteří s e páří s j e d i n c i s t e j n é h o pohlaví, c o ž j e p r o c e s , který n e p ř i n á š í v ů b e c ž á d n o u r e p r o d u k č n í v ý h o d u ? A stejně z á h a d n é j e , p r o č příroda v y b í r á lidi, kteří nevidí v ž i v o t ě v e v e s m í r u ž á d n ý vyšší s m y s l . S n a d b y n á m t o osvětlila b i o l o g i c k á e x p e r t i z a D a w k i n s e , P i n k e r a a W i l s o n a . Ti by mohli z a m ě ř i t svůj d a r w i n i s t i c k y p o h l e d na s e b e a prozradit n á m , j a k t o , že a t e i s m u s přežil j a k o e v o l u č n í r u d i m e n t z primitivní m i n u l o s t i s p o l u s lidskou kostrčí a pandiným palcem.

Kapitola třetí

BŮH NENÍ VELIKÝ: ÚTOK ATEISTŮ NA NÁBOŽENSTVÍ „ Dříve se ateisté příliš nevyznačovali troufalostí. mnohem činorodější,

pletichářštější,

Ale

v poslední době jsou

nezkrotnější a štvavější."^ Edmund

Burke

A

t e i s t é , š o k o v a n í v z e s t u p e m n á b o ž e n s t v í v e s v ě t ě , s e d n e s ozývají stále hlasitěji a j s o u č í m dál bojovnější. V A m e r i c e z a ž í v á m e b o ­

j o v n o u reakci a t e i s m u . A t e i s t é s i mysleli, ž e vyhrávají, ale t e ď s i

u v ě d o m u j í , že n á b o ž e n s t v í n e h o d l á tiše z e m ř í t a n a o p a k z a ž í v á g l o b á l n í r o z m a c h . T a k ž e vracejí ú d e r v š e m i p r o s t ř e d k y , které mají k d i s p o z i c i . N e n í to n á b o ž e n s k á v á l k a , ale v á l k a o n á b o ž e n s t v í a vyhlásili ji p ř e d n í

z á p a d n í ateisté - ti j a k o první zahájili n e p ř á t e l s k o u a k c i . P o d l e statistik se z d á , že p o č e t ateistů v A m e r i c e r o s t e . P o d l e har­ v a r d s k é h o P r o j e k t u p l u r a l i s m u j e lidí b e z n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í v e Spojených státech téměř 40 milionů. To je skoro 15 procent populace, z a t í m c o v r o c e 1 9 9 0 to bylo 10 p r o c e n t , t a k ž e za j e d i n é desetiletí se ř a d y ateistů prakticky zdvojnásobily. V ě d e c a spisovatel J o h n H o r g a n se chlubí, ž e „ n á s p o h a n ů j e víc, n e ž b y s t e čekali". 2 Z d a t není j a s n é , z d a j e v í c e a t e i s t ů , či p o u z e lidí, kteří se k a t e i s m u o t e v ř e n ě hlásí.

—

25

—

26

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

A t e i s t é se vyskytují v n e j r ů z n ě j š í c h o d r ů d á c h a z a k l á d a j í vlastní sektářské tábory. Existují sekularisté, nevěřící, nonteisté, apateisté, antiteisté, agnostici, skeptikové, volnomyšlenkáři a humanisté. Mezi některými s k u p i n a m i j e t e n k á h r a n i c e . A g n o s t i c i říkají, ž e nevědí, z d a B ů h existuje, k d e ž t o a p a t e i s t é říkají, že je to n e z a j í m á . Někteří z nich n e j s o u přísně v z a t o ateisté, p r o t o ž e ateista j e n ě k d o , kdo prohlašuje, ž e Bůh neexistuje. P ř e s t o j s o u to ateisté de facto, p r o t o ž e jejich n e v ě d o m o s t a l h o s t e j n o s t se v y r o v n á t o m u , j a k o by roli B o h a ve s v ě t ě p ř í m o popírali. V této knize p o u ž í v á m p o j e m ateista v t o m t o š i r š í m s m y s l u a o z n a č u j i j í m lidi, kteří B o h a popírají n e b o žijí, j a k o by n e e x i s t o v a l . P r o m o d e r n í ateisty je t y p i c k á intelektuální b o j o v n o s t a morální s e ­ b e v ě d o m í . V p o s l e d n í c h letech n á s zaplavují a t e i s t i c k é knihy j a k o Boží blud (The G o d D e l u s i o n ) od R i c h a r d a D a w k i n s e , Konec víry (The E n d of Faith) od S a m a Harrise, Bůh: domněnka, která selhala ( G o d : T h e Failed H y p o t h e s i s ) od V i c t o r a S t e n g e r a a Bůh není veliký (Goó Is N o t G r e a t ) od C h r i s t o p h e r a H i t c h e n s e . P r o t i n á b o ž e n s k ý m i a p r o t i k ř e s ť a n s k ý m i traktáty přispěli i další s p i s o v a t e l é j a k o E. O. W i l s o n , Carl S a g a n , Daniel D e n n e t t a S t e v e n Pinker. E v r o p s k é nevěřící, j a k píše Wall Street Journal, b u r c u j e filozof M i c h e l O n f r a y s v ý m b e s t s e l l e r e m Ateistický manifest (Traité d'at h é o l o g i e ) , který p ř e d s t a v u j e „ p o s l e d n í bitvu" s e silami křesťanství. 3 D o s u d nikdy j s m e nezažili t o , č e m u d n e s D a w k i n s říká v š e o b e c n é p r o k l a m o v á n í „ h r d é h o ateismu". 4 Přední ateisté pořádají o b r o v s k ý „ c o m i n g out". D v a z n i c h , a m e r i c k ý filozof Daniel D e n n e t t a britský biolog R i c h a r d D a w k i n s , uveřejnili články, ve kterých vyzývají nevěřící, a b y přestali užívat v ý r a z u ateista, který p o d l e nich o b s a h u j e negativní k o n o t a c e . A co n a ­ bízejí j a k o a l t e r n a t i v u ? D e n n e t a D a w k i n s si dali n á z e v „brights" - j a s n é hlavy. A n o , p ř e s n ě tak: „Já j s e m j a s n á hlava." P o d l e D a w k i n s o v y definice j e bright t e n , k d o z a s t á v á „ s v ě t o n á z o r , který n e o b s a h u j e n a d p ř i r o z e n o a m y s t i c i s m u s " . 5 D e n n e t t ř í k á : „ M y b r i g h t o v é n e v ě ř í m e na d u c h y , skřítky, v e l i k o n o č n í h o z a j í č k a č i B o h a . " 6 J a k t o D e n n e t myslí, j e z ř e j m é : b r i g h t o v é j s o u ti chytří, co n e s k o č í na h l o u p é p o v ě r y . R o z m a c h n á b o ž e n s t v í ve s v ě t ě nečiní na brighty a ostatní nevěřící žádný d o j e m . Když j s e m o tomto rozmachu napsal podrobný článek do San Francisco Chronicle,

obdržel jsem spoustu

rozhořčených

dopisů.

P ř e v l á d a l o j e d n o t é m a : h l o u p o s t a iracionalita v ě ř í c í c h . „ N á b o ž e n s k é o b c e s e tak rozrůstají proto, ž e j e snazší věřit n ě č e m u n e d o k á z a n é m u n e ž

Č Á S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

27

p ř e m ý š l e t a ptát se." „Většina s v ě t a je z b í d a č e n á , n e v z d ě l a n á a s u ž o v a n á válkami a n e m o c e m i . Takže mě pramálo utěšuje, že většina postižených věří na p o h á d k y a t r o c h u si t a k u l e h č u j e život." „Je n e p o c h o p i t e l n é , že n ě k d o , k d o má v hlavě š p e t k u r o z u m u , m ů ž e věřit na b o h y , strašidla a r a r a c h y . P o t o m není d i v u , že je s v ě t v t a k o v é m s r a b u , k d y ž je v n ě m tolik n e r o z u m n ý c h lidí." „ S v ě t j e u ž t e ď p ř e l i d n ě n ý . T a k ž e d í k y B o h u , ž e a s p o ň m y ateisté u d r ž u j e m e stavy. C h u d í věřící v j i n ý c h z e m í c h s e m n o ž í j a k o králíci." A n o , je to t r o c h u a r o g a n t n í , ale to je p o d l e ateistů a b r i g h t ů s p r á v n é . A t e i s t é byli d l o u h o p o k l á d á n i za o k r a j o v o u a mlčící m e n š i n u , a t a k se t e ď d o n á b o ž e n s t v í o b o u v a j í s n á r a m n ý m g u s t e m . Nositel N o b e l o v y c e n y S t e v e n W e i n b e r g píše: „ M y v ě d c i m u s í m e učinit, c o j e v n a š i c h s i l á c h , a b y c h o m oslabili pozici n á b o ž e n s t v í , a m o ž n á to n a k o n e c b u d e n a š e n e j větší z á s l u h a o civilizaci." 7 S a m Harris v Konci víry o d s u z u j e „oblbující vliv náboženství". 8 C h r i s t o p h e r H i t c h e n s píše: „ V š e c h n a n á b o ž e n s t v í a v š e c h ­ ny c í r k v e j s o u s t e j n ě p o m a t e n é , j e s t l i ž e věří v b o ž s k é z á s a h y , b o ž s k é p ř í m l u v y č i v ů b e c existenci b o ž s k é bytosti j a k o takové." 9 D a w k i n s d o d á v á : „Velké nevyčíslitelné zlo v e s t ř e d u naší kultury s e j m e n u j e m o n o t e i s m u s . Z barbarského textu doby bronzové označovaného jako Starý zákon se v y v i n u l a tři protilidská n á b o ž e n s t v í : j u d a i s m u s , křesťanství a i s l á m . " 1 0 Kde se v ateistech bere to sebevědomí? O d p o v ě ď je jednoslovná: v ě d a . A t e i s t é s e d o m n í v a j í , ž e m o d e r n í v ě d a (nejlepší z n á m ý z p ů s o b s h r o m a ž ď o v á n í v ě d o m o s t í a o s v ě d č e n á m e t o d a na v ý v o j l e t a d e l , počí­ t a č ů a léků proti b a k t e r i í m ) d á v á n e v ě ř í c í m za p r a v d u . A v ě t š i n u v ě d c ů v e S p o j e n ý c h s t á t e c h tvoří ateisté. J e n 4 0 p r o c e n t , c o ž j e silná m e n š i n a , ale p ř e c e j e n m e n š i n a , věří v o s o b n í h o B o h a . A v elitní N á r o d n í a k a d e m i i v ě d s e d á p o č í t a t m e z i věřící p o u z e 7 p r o c e n t č l e n ů . 1 1 T a t o čísla s e u ž d e s í t k y let příliš n e m ě n í , p o u z e p o č e t ateistů m í r n ě roste. A l e j a k p ř e s n ě v ě d a p o d p o r u j e a t e i s m u s ? Z a prvé v ě d a lépe f u n g u j e n e ž n á b o ž e n s t v í . „ N a d č l o v ě k e m , který trpí c h o l e r o u , s e m ů ž e m e modlit," píše Cari S a g a n , „ a n e b o m u k a ž d ý c h d v a n á c t h o d i n p o d á v a t 5 0 0 miligra­ mů tetracyklinu."12 V podobných případech, zdůrazňuje Sagan, dokonce i k ř e s ť a n é d o p l ň u j í m o d l i t b y léky. Další a r g u m e n t uvádí S t e v e n Pinker: „Moderní vědní obory jako kosmologie, geologie, biologie a archeologie z n e m o ž ň u j í v ě d e c k y g r a m o t n é m u č l o v ě k u uvěřit, ž e s e biblický p ř í b ě h s t v o ř e n í o p r a v d u o d e h r á l . " 1 3 V ě d a s e řídí p r i n c i p e m „Nic není p o s v á t n ě j š í

28

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e ž f a k t a " a S a m Harris útočí: „ T e o l o g i e je j e n o m á l o víc n e ž o d v ě t v í lidské n e v ě d o m o s t i . Je to v l a s t n ě n e v ě d o m o s t s křídly." 1 4 A t e i s t é s e v e s p o r u č a s t o o d v o l á v a j í n a revoluční o d k a z C h a r l e s e D a r w i n a . D a w k i n s v knize Slepý hodinář píše: „Díky D a r w i n o v i je m o ž n é být intelektuálně ú p l n ý m ateistou." 1 5 Z d ů r a z ň u j e , že v e s m í r a j e h o stvoření nevyvratitelně svědčí o plánu. Před Darwinem nebylo možno věrohodně vysvětlit plán j i n a k , než si p ř e d s t a v i t a r c h i t e k t a . A t e i s t é t e d y n e m ě l i j a k z d ů v o d n i t r o z m a n i t o s t a složitost ž i v o t a . M n o h o z nich - i s k e p t i k David H u m e - m u s e l o připustit, ž e k a ž d é m u t v o r u s e d o s t a l o v y b a v e n í , které p o t ř e b u j e k přežití, od n ě j a k é vyšší b y t o s t i . V e l k á z á s l u h a D a r w i n o v y teorie e v o l u c e a p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u s p o ­ čívá p o d l e D a w k i n s e a j i n ý c h v t o m , že u k á z a l a , že t v o r o v é , kteří se na p o h l e d zdají n a v r ž e n í p o d l e p l á n u , s e v e s k u t e č n o s t i vyvinuli p o d t l a k e m n á h o d y a boje o přežití. A t e i s t é d n e s už mají alternativní vysvětlení, p r o č ryby mají ž á b r y , ptáci křídla a č l o v ě k m o z e k , p a ž e a plíce. P o d l e ateistů d o k o n c e e v o l u c e v y v r a c í biblické stvoření a o d h a l u j e j e j a k o j e d n o d u c h ý a primitivní m ý t u s . Cari S a g a n píše, že „jak v ě d a p o s t u p u j e , má B ů h č í m dál m é n ě práce... Vše, co zatím n e d o v e d e m e vysvětlit, připisujeme Bohu... A p a k to po n ě j a k é d o b ě v y s v ě t l í m e a p ř e s t a n e to patřit do b o ž s k é sféry." 1 6 N e j d e tu o n i k o h o j i n é h o n e ž o „ B o h a mezer", k t e r é h o v ě d a z a t l a č u j e do stále větší b e z v ý z n a m n o s t i . D a w k i n s p r o h l a š u j e , že v r o z p o r u s t í m , co říká n á b o ž e n s t v í , j s m e my lidé „stroje na přežití, roboti n a p r o g r a m o v a n í , a b y s l e p ě u c h o v á v a l i s o b e c k é m o l e k u l y z v a n é geny". 1 7 Dennett v

knize

Darwinova nebezpečná myšlenka ( D a r w i n ' s

Dange­

rous Idea) tvrdí, ž e D a r w i n o v y teorie j s o u j a k o u s i „univerzální kyselinou", která „rozleptá k a ž d o u tradiční k o n c e p c i a n e c h á za s e b o u p ř e v r a t n é p ř e s v ě d č e n í " o p o v a z e č l o v ě k a a v e s m í r u . 1 8 Z e j m é n a D e n n e t t a další z d a r w i n i s m u vyvozují, že v e š k e r ý život lze vysvětlit p o m o c í přírody a h m o ­ ty. Č l o v ě k není nic víc n e ž p o h y b u j í c í s e h m o t a . D u š e ? V ý p l o d f a n t a z i e . P o s m r t n ý život? M ý t u s . S m y s l ž i v o t a ? Iluze. Přední b i o l o g o v é z f o r m u l o v a l i n ě k t e r é d ů s l e d k y . J e l i k o ž D a r w i n u k á ­ zal, ž e život j e „ v ý s l e d k e m p ř í r o d n í c h p r o c e s ů " , píše F r a n c i s c o A y a l a , n e m á m e p r o č „se u c h y l o v a t ke Stvořiteli". 1 9 W i l l i a m Provine v eseji o e v o ­ luci a jejích d ů s l e d c í c h píše: „Z m o d e r n í v ě d y p ř í m o v y p l ý v á , že neexistují inherentní morální a etická pravidla ani absolutní z á s a d y , které řídí lidskou

CAST PRVNf - BUDOUCNOST KŘESŤANSTVÍ

29

s p o l e č n o s t . . . M u s í m e k o n s t a t o v a t , ž e a ž z e m ř e m e , tak z e m ř e m e a b u d e s námi konec."20 M n o z í ateističtí v ě d c i si p ř e d s t a v u j í č l o v ě k a j a k o stroj na bázi uhlíku, j a k o čistě h m o t n ý o b j e k t , j e h o ž víra v n e h m o t n é v ě c i j e j e n p r ů v o d n í j e v či iluze. Biolog Francis Crick, který přispěl k o b j e v u s t r u k t u r y D N A , píše, že c e l á b i o l o g i e se dá z r e d u k o v a t na fyzikální a c h e m i c k é z á k o n y . Ž i v o t je produktem stejných mechanických dějů jako neživá hmota v přírodě. V ě d o m í není nic víc n e ž „ c h o v á n í o b r o v s k é h o m n o ž s t v í n e u r o n ů a j e j i c h m o l e k u l " . 2 1 Biolog E. O. W i l s o n píše, že s k r y t é p o c h o d y při naší d u š e v n í činnosti n á m dávají „iluzi s v o b o d n é vůle". 2 2 Kognitivní vědec Steven Pinker zdůrazňuje, že náboženství celá staletí učilo lidi věřit v n e s m r t e l n o u d u š i , která p ř e b ý v á v n a š i c h t ě l e c h , v j a k é h o s i „ d u c h a v e stroji". A l e m o d e r n í v ě d a p o d l e P i n k e r a t u t o víru vyvrátila. „ M y š l e n í je f y z i o l o g i c k o u činností m o z k u " a „ m o z e k je s t e j n ě j a k o j i n é o r g á n y u t v á ř e n geny", které „se přetvořily p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m a d a l š í m i e v o l u č n í m i procesy". Proto je mysl p o u h o u „entitou ve f y z i c k é m světě, součástí kauzálního řetězce fyzických událostí". Až se m o z e k rozloží s t á ř í m n e b o n e m o c í , m y s l zmizí. A c o d u š e ? P i n k e r z v u č n ě h l á s á : „ D u c h byl ze stroje v y h n á n . " 2 3 T e n t o v ě d e c k ý a t e i s m u s m á p ů v o d v osvícenství. Přední o s v í c e n š t í myslitelé j a k o Voltaire nebyli ani tolik a t e i s t é j a k o s p í š e protiklerikálně a protinábožensky zaměření. Avšak Denis Diderot a baron d'Holbach uvedli m e z i e v r o p s k é v z d ě l a n c e p l n o h o d n o t n ý a t e i s m u s . Tito myslitelé viděli v e v ě d ě p r i v i l e g o v a n ý z p ů s o b m y š l e n í z a l o ž e n ý n a r o z u m u , kritice a o v ě ř o v á n í , z a t í m c o na n á b o ž e n s t v í pohlíželi j a k o na n e v ě d o m o s t z a k o ­ ř e n ě n o u v m ý t e c h , násilí a s t r a c h u . J a k řekl Voltaire: „V g e o m e t r i i n e j s o u sekty." 2 4 T o p r o t o , ž e existují o v ě ř o v a c í m e t o d y , díky k t e r ý m s e v ě d e c k y myslící lidé s h o d n o u n a f a k t e c h . Z a t e i s t i c k é h o křídla o s v í c e n s t v í v y š l y m o d e r n í s m ě r y m a t e r i a l i s m u a n a t u r a l i s m u , p o d l e k t e r ý c h je j e d i n o u realitou h m o t a a v p ř í r o d ě n e e x i s ­ tují n a d p ř i r o z e n é vlivy. N a z á k l a d ě t ě c h t o m y š l e n e k z f o r m u l o v a l i m o d e r n í ateisté vlivné teorie. Například M a r x líčil n á b o ž e n s t v í j a k o „ o p i u m lidstva", d r o g u , která o t u p u j e m y s l , a b y n e p o c h o p i l a v ě d e c k é faktory, které p ů s o b í v dějinách. Freud v knize Budoucnost jedné iluzez roku 1927 nazývá B o h a k o n e j š i v o u iluzí, kterou si lidé vytvořili, a b y n e m u s e l i čelit f a k t u s m r t i . K d y ž R i c h a r d D a w k i n s v knize Boží blud p r o h l a š u j e , že se s v é h o p ř e s v ě d č e n í

30

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

nedrží proto, „že j s e m četl s v a t o u k n i h u , ale p r o t o , ž e j s e m s i p r o s t u d o v a l d ů k a z y " , řadí se t í m o t e v ř e n ě k tradici o s v í c e n s k é h o s k e p t i c i s m u . 2 5 O s v í c e n c i nekritizovali n á b o ž e n s t v í j e n z d ů v o d ů i n t e l e k t u á l n í c h , ale t a k é m o r á l n í c h . T o t é ž činí i d n e š n í ateisté, kteří m o r á l n ě o d s u z u j í roli B o h a ve s v ě t ě a zlo, které z n á b o ž e n s t v í v z e š l o v d ě j i n á c h . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s n a d u t ě píše o „ m o r á l n ě n a d ř a z e n é m a t e i s m u " . 2 6 H l a v n í m p ř e d ­ s t a v i t e l e m t o h o t o t y p u a t e i s m u byl filozof Friedrich N i e t z s c h e . N i e t z s c h e přijímal D a r w i n o v u e v o l u č n í teorii j a k o p r a v d u , a l e d a r w i n i s m e m p o h r d a l , p r o t o ž e p o d l e něj v e l e b í jistý typ s u r o v c e , který n a p l a n e t ě přežil j e n d í k y h r u b é síle. N i e t z s c h e h o a t e i s m u s j e z c e l a j i n é h o p ů v o d u n e ž D a r w i n ů v . D a w k i n s o v u o d r ů d u d a r w i n i s m u b y N i e t z s c h e bral j a k o p ř í z n a č n o u pro nízké lidské t y p y b e z f a n t a z i e , j a k é se č a s t o vyskytují v A n g l i i . I Nietzs c h e m u šlo o přežití t o h o n e j z p ů s o b i l e j š í h o , ale tím m ě l na mysli kulturní přežití v e l k ý c h , u š l e c h t i l ý c h t y p ů č l o v ě k a n a d a n ý c h fantazií a u m ě l e c k ý m t a l e n t e m . N i e t z s c h e s v é m u n a d ř a z e n é m u t y p u č l o v ě k a říkal Übermensch neboli „ n a d č l o v ě k " . N i e t z s c h e n e s n á š e l n á b o ž e n s t v í a ze v š e c h nejvíc křesťanství. V křes­ ťanství viděl nepřátelství k ž i v o t u , v z t e k l o u n e n á v i s t k bytí p ř e v l e č e n o u za víru v p o s m r t n ý život. N i e t z s c h e p o k l á d a l křesťanství t a k é za n e p ř í t e l e přírody, n e b o ť o b í r á v y š š í h o č l o v ě k a o instinktivní a o p r á v n ě n o u t o u h u p o d m a n i t si a r o z m á č k n o u t č l o v ě k a p o d ř a d n é h o . P o d l e N i e t z s c h e h o si k ř e s ť a n é v y m y s l e l i m o r á l k u , a b y udrželi silné t o h o t o s v ě t a v š a c h u a p o d ­ v o d n ě je přiměli dělit se o p l o d y s v é h o g é n i a s nižšími lidmi. K ř e s ť a n s t v í j e z k r á t k a „ m o r á l k a o t r o k ů " s t v o ř e n á pro z t r o s k o t a n c e , č í m ž s i N i e t z s c h e vysvětloval jeho obrovskou oblibu. Nietzscheho aristokratický ateismus m á d n e s j e n m á l o o t e v ř e n ý c h z a s t á n c ů , ale j e h o a r g u m e n t y proti k ř e s ­ ťanství mají stále vliv. Jedním takovým a r g u m e n t e m je, že křesťanský Bůh je diktátor. N i e t z s c h e n e p r o t e s t o v a l proti j e h o tyranii, ale proti t o m u , ž e j e t o š p a t n á tyranie. Odsuzoval křesťanského Boha za to, že ponižuje velké jedince a vyzdvihuje nízké. Moderní ateisté jako Christopher Hitchens navíc k ř e s ť a n s k é h o B o h a kárají z a „pouštní m o r á l k u " - o k o z a o k o , z u b z a z u b . V ě t š i n o u se při o b ž a l o b ě z m i ň u j e t a k é otroctví a patriarchát, ale hlavní n á m i t k y míří proti t v r d é k ř e s ť a n s k é m o r á l c e a etice, která z a v á d í přísná přikázání, a t ě m , kteří jich n e u p o s l e c h n o u , hrozí p e k l e m . H i t c h e n s kriti­ z u j e : „ N á b o ž e n s k é s k l o n y j s o u blízké o s o b n o s t e m s a u t o r i t á ř s k ý m i , ne-li

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

31

totalitními sklony" a z e j m é n a viní n á b o ž e n s t v í z „ p o t l a č o v á n í sexuality". 2 7 Ve stejném duchu je Bůh zatracován ve j m é n u svobody, zvláště morální svobody člověka samostatně vyhodnotit, co je správné a co špatné. D a l š í m v e l k ý m t é m a t e m ateistů j s o u z l o č i n y n á b o ž e n s t v í v d ě j i n á c h . V m o r á l n í c h o b ž a l o b á c h figurují křížové v ý p r a v y , inkvizice, n á b o ž e n s k é v á l k y a p r o c e s y s č a r o d ě j n i c e m i . B e r t r a n d Russell v díle Proč nejsem křesťanem píše: „V t a k z v a n ý c h e p o c h á c h víry se ve j m é n u n á b o ž e n s t v í p á c h a l y v š e c h n y m o ž n é krutosti na n e j r ů z n ě j š í c h l i d e c h . " 2 8 V p o s l e d n í d o b ě , kdy sílí radikální islamiste a teroristé, se ateisté o d v o l á v a j í na bin L á d i n a a s n í m s p o l č e n é h r d l o ř e z y a a r g u m e n t u j í , že n á b o ž e n s t v í j a k o t a k o v é je m o t i v e m k násilí a ú t l a k u . F e j e t o n i s t k a W e n d y K a m i n e r o v á o z n a č i l a ú t o k y 1 1 . září za „akci v z e š l o u z víry". 2 9 V á l k a proti t e r o r u se č a s t o líčí j a k o střet p r o t i c h ů d n ý c h e x t r é m ů : k ř e s ť a n s k é h o e x t r e m i s m u n a j e d n é s t r a n ě a i s l á m s k é h o e x t r e m i s m u n a s t r a n ě d r u h é . S a m Harris s e rozčiluje: „Ještě d n e s s e z a b í j í m e kvůli s t a r o v ě k é literatuře." 3 0 Pro ateisty j e ř e š e n í m oslabit m o c n á b o ž e n s t v í v e s v ě t ě a v y h n a t j e z v e ř e j n é h o f ó r a , a b y už n e m o h l o o v l i v ň o v a t v e ř e j n o u politiku. S e k u l á r n í s v ě t je p o d l e nich s v ě t e m b e z p e č n ě j š í m a m í r u m i l o v n ě j š í m . Filozof Ri­ c h a r d Rorty p r o h l a š u j e , ž e n á b o ž e n s k é p ř e s v ě d č e n í j e „politicky n e b e z ­ p e č n é " a j e d i n ý m m o ž n ý m z á k l a d e m „pluralitní d e m o k r a t i c k é s p o l e č n o s t i " j e p r o g r a m o v ý a t e i s m u s . 3 1 T y t o m y š l e n k y n a c h á z e j í v z á p a d n í kultuře širokou odezvu. Č l o v ě k by myslel, že a t e i s m u s , který je z a l o ž e n na odmítnutí či popření B o h a , n e b u d e mít ž á d n o u vlastní filozofii či světonázor. V dějinách je prak­ ticky n e m o ž n é v y s l e d o v a t n ě c o , co by připomínalo doktrínu a t e i s m u . D n e s s e v š a k o p a k u j í t é m a t a , která d o h r o m a d y tvoří j a k o u s i a t e i s t i c k o u i d e o l o ­ gii. N á z n a k y i d e o l o g i e c í t í m e , k d y ž D a w k i n s píše o t o m , že „ v ě d a v n á s v y v o l á v á o h r o m e n ý ú ž a s , j e d e n z n e j v y š š í c h p r o ž i t k ů , j a k ý c h j e lidská p s ý c h a s c h o p n á " . 3 2 M á m e t u t é m ě ř n á b o ž e n s k é vytržení, ale f o r m u l o v a n é sekulárními termíny. Nebo si v e z m ě m e osobní manifest Carla Sagana: „ M n o h e m lepší j e p ř i j m o u t krutou p r a v d u než p o v z b u d i v o u b a j k u . " 3 3 T o není výrok faktický, ale etický, S a g a n j í m d á v á p ř e d n o s t m u ž n é u p ř í m n o s t i p ř e d t o u ž e b n ý m i f a n t a z i e m i , p r o h l a š u j e , č e m u by č l o v ě k měl věřit a proč. C h c e m e - l i tuto ideologii c o nejlépe p o c h o p i t , m u s í m e s e obrátit, a č j e t o s podivem, k nejzápornější postavě křesťanských příběhů.

32

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

S a t a n , p a d o u c h k ř e s ť a n ů , s e stal h r d i n o u a t e i s t ů . V e z m ě t e s i Milt o n ů v Ztracený ráj. T a m je S a t a n v y o b r a z e n j a k o o s a m ě l á , n e o h r o ž e n á p o s t a v a p ř i p r a v e n á o a s p i r a c e k o s m i c k ý c h r o z m ě r ů , které n e z b y l o nic n e ž vlastní d ů v t i p , která s i razí c e s t u n e b e m , v r h á s e d o n e z n á m a , o d ­ mítá u z n a t n a d ř a z e n o s t t y r a n s k é h o B o h a , bouří s e proti j e h o p ř í k a z ů m a h o d l á z v l a s t n í c h z d r o j ů v y b u d o v a t k o n k u r e n č n í říši z a s v ě c e n o u štěstí t a d y a teď. „ C o n a t o m , ž e pole z t r a c e n o ? p o v š e m v e t a není: n e d o b y t e l n á v ů l e , p o m s t y ž á d o s t , v ě č n á n e n á v i s t z b ý v á n á m , a neznající p o k o r y o d v a h a . " P ř e s n ě o t a k o v o u n e z á v i s l o s t usilují s o u č a s n í ateisté. J a k říká Rorty: „ J d e o to z a p o m e n o u t na v ě č n o s t . " 3 4 E. O. W i l s o n píše: „ M ů ž e m e být j a k o ž i v o č i š n ý d r u h hrdí, ž e j s m e p o z n a l i , ž e j s m e s a m i , a d l u ž í m e proto b o h ů m velmi málo."35 M o d e r n í ateisté s e pokládají z a s t a t e č n é p r ů k o p n í k y , kteří s e h r d i n ­ s k y a o d e v z d a n ě smířili s p r a v d o u o n í z k é m p ů v o d u č l o v ě k a a s f a k t e m s m r t i . Prohlašují, ž e s e neřídí s l e p o u v í r o u , ale j a s n ý m (ač n e n e o m y l n ý m ) p l a m e n e m r o z u m u . N e o d v o z u j í s v o u m o r á l k u o d p ř i k á z á n í zvenčí, ale o d vlastní vnitřní k a l k u l a c e zisků a ztrát. Vzdali se n a d ě j e na v ě č n o s t a oddali se b l a h u lidstva. J e j i c h h e s l e m je věda a její z á s l u h y j s o u j e d i n é „ z á z r a ­ ky", j e ž j s o u o c h o t n i připustit. P ř e d s t a v a je to p ů s o b i v á a v této knize ji b u d u pečlivě z k o u m a t , a b y c h zjistil, nakolik j e v n a š e m s v ě t ě s m y s l u p l n á a nakolik m ů ž e o b o h a t i t n á š život.

Kapitola čtvrtá

OVLIVŇOVANÍ MLADÝCH: OCHRANA DĚTÍ PŘED RODIČI „Nepácháme snad na dětech násilí, o které

ve svém

když je označíme za zastánce

víry,

věku ještě nedokážou uvažovat?"^ Richard Dawkins,

Boží blud (The

God Delusion)

A

teisté se o č i v i d n ě n e s p o k o j í s vlastní kulturní s e b e v r a ž d o u - chtějí s s e b o u s t r h n o u t i n a š e d ě t i . S t r a t e g i e ateistů je t a t o : ať věřící plodí d ě t i , m y j e v y c h o v á m e tak, a b y vírou s v ý c h r o d i č ů p o h r d a l y .

S e k u l a r i z a c e m y š l e n í m l a d ý c h lidí t e d y není n e v y h n u t e l n ý m d ů s l e d k e m u č e n í a d o s p í v á n í , j a k si m n o z í myslí. Do z n a č n é míry ji totiž organizují učitelé a p r o f e s o ř i , kteří hlásají p r o t i n á b o ž e n s k é m y š l e n k y . Ilustrujme si to na a k t u á l n í m p ř í k l a d ě . N e d á v n o někteří rodiče a čle­ n o v é š k o l s k ý c h rad ž á d a l i , a b y s e v e s t á t n í c h š k o l á c h v y u č o v a l y a l t e r n a ­

tivní t e o r i e k D a r w i n o v ě m y š l e n c e e v o l u c e . J e j i c h s n a h y v z b u d i l y m o c n é r o z h o ř č e n í v ř a d á c h v ě d c ů a n e v ě ř í c í c h . O b h á j c i e v o l u c e obviňují t a k o v é rodiče a školské rady ze zpomalování výuky vědeckých poznatků kvů­ li n á b o ž e n s t v í . Economists/ ú v o d n í k u n a p s a l : „ D a r w i n i s m u s má n e p ř á t e l e h l a v n ě p r o t o , že není v s o u l a d u s d o s l o v n ý m v ý k l a d e m knihy G e n e s i s . " 2 To je m o ž n á p r a v d a , ale n e m á d a r w i n i s m u s přátele a příznivce v p o d s t a t ě

—

33

—

34

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

z e s t e j n é h o d ů v o d u ? Uvažujte: d a r w i n i s t é t u p o u z e zastupují v ě d u . P o d l e statistik j e v š a k drtivá v ě t š i n a m l a d ý c h A m e r i č a n ů v ě d e c k y n e g r a m o t n á a netuší nic o ž á d n é m a s p e k t u v ě d y . 3 Kolik a b s o l v e n t ů s t ř e d n í š k o l y v á m vysvětlí, c o z n a m e n á Einsteinova s l a v n á rovnice? S p o u s t a m l a d ý c h n e m á n e j m e n š í z d á n í o f o t o s y n t é z e či B o y l o v ě z á k o n u . T a k p r o č n e e x i s t u j e politické hnutí z a v ý u k u f o t o s y n t é z y ? P r o č A m e r i c k ý s v a z o b č a n s k ý c h s v o b o d n e p o d á v á ž a l o b y kvůli B o y l o v u z á k o n u ? Na to je s n a d n á o d p o v ě ď . O b h á j c ů m i kritikům d a r w i n i s m u j d e o n á ­ boženství. Jestliže někteří o p o n u j í e v o l u č n í t e o r i i , p r o t o ž e ji považují za p r o t i n á b o ž e n s k o u , m n o z í jiní se k ní z t é h o ž d ů v o d u hlásí. Proto m á m e d a r w i n i s m u s , ale u ž n e k e p l e r i s m u s . M ů ž e m e narazit n a d a r w i n i s t u , ale za einsteinistu se n i k d o n e p o k l á d á . Z d a r w i n i s m u se stala i d e o l o g i e . Součástí širšího v z d ě l á v a c í h o projektu j e d o b ř e o r g a n i z o v a n é hnutí z a p r o p a g a c i d a r w i n i s m u ve státních š k o l á c h a v y l o u č e n í alternativ. N e c h á m p r o m l u v i t s a m o t n é p r o p a g á t o r y t o h o t o p r o j e k t u . „Víra patří k n e j v ě t š í m z l ů m ve s v ě t ě , je s r o v n a t e l n á s č e r n ý m i n e š t o v i c e m i , ale dá se h ů ř e vy­ mýtit," píše R i c h a r d D a w k i n s . „ N á b o ž e n s t v í d o v e d e č l o v ě k a d o h n a t k t a k n e b e z p e č n ý m b l á z n o v s t v í m , ž e víra podle m ě s p l ň u j e definici d u š e v n í c h o r o b y . " D a w k i n s připouští, že m n o h o lidí věří, že k n i m p r o m l o u v á B ů h a slyší j e j i c h m o d l i t b y , ale říká k t o m u : „ K d e j a k ý c h o v a n e c v ú s t a v u pro d u š e v n ě c h o r é n e o c h v ě j n ě věří, ž e j e N a p o l e o n . . . ale p r o t o t o m u j e š t ě n e m u s í m e věřit m y ostatní." 4 Fejetonista a z a p á l e n ý d a r w i n i s t a C h r i s t o p h e r H i t c h e n s píše: „ T ě ž k o se n ě k d y d o z v í m e , kolik d ě t s k ý c h životů n e z v r a t n ě f y z i c k y i p s y c h i c k y p o z n a m e n a l a násilná n á b o ž e n s k á indoktrinace." Náboženství, útočí H i t c h e n s , „se v ž d y z a m ě ř o v a l o na n e z f o r m o v a n é a b e z b r a n n é d ě t s k é mysli". Z a s n ě n ě d o d á v á : „ K d y b y byla n á b o ž e n s k á v ý c h o v a z a k á z a n á a ž d o v ě k u , kdy dítě d o r o s t e d o r o z u m n é h o v ě k u , žili b y c h o m v e z c e l a j i n é m světě." 5 K d y ž je n á b o ž e n s t v í tak š p a t n é , co s n í m ? Musí se vyhladit. Po-dle S a m a Harrise je víra v křesťanství n ě c o j a k o víra v otroctví. „ B e z v á h á n í u z n á v á m , že v y h l í d k y na v y h l a z e n í křesťanství n e v y p a d a j í v naší d o b ě r ů ž o v ě . A l e t o t é ž se d a l o na k o n c i o s m n á c t é h o století říct o s n a h á c h zrušit otroctví." 6 A l e j a k n á b o ž e n s t v í z l i k v i d o v a t ? Naši ateističtí p e d a g o g o v é o d p o v í ­ dají k r á t c e : silou v ě d y . „ O s o b n ě s e d o m n í v á m , ž e v ý u k a m o d e r n í v ě d y

C A S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

35

n a h l o d á v á n á b o ž e n s k o u víru, a z c e l a s t í m s o u h l a s í m , " říká fyzik S t e v e n W e i n b e r g . Jestliže v ě d c i d o k á ž o u o d s t r a n i t vliv n á b o ž e n s t v í n a m l a d é lidi, „ p a k t o b u d e m o ž n á n a š e n e j v ý z n a m n ě j š í z á s l u h a " . 7 Věda může podle biologa E. O. Wilsona podkopat věrohodnost náboženství třeba tím, že dokáže, že s a m a mysl je produktem evoluce a s v o b o d n á m o r á l n í v o l b a je iluze. „ P o k u d se podaří n á b o ž e n s t v í . . . s y s ­ t e m a t i c k y a n a l y z o v a t a vysvětlit j a k o p r o d u k t e v o l u c e m o z k u , p a k n a v ž d y ztratí m o c j a k o ž t o vnější z d r o j morálky." 8 A ž v ě d a zruší v š e c h n y vyšší n a d p ř i r o z e n é p r a v d y , b u d e s e m o c i s a m a prohlásit za j e d i n ý z d r o j p r a v d y , n á š j e d i n ý přístup k realitě. C í l e m v ý u k y v ě d y není podle biologa R i c h a r d a L e w o n t i n a „ i n f o r m o v a t veřejnost, j a k je d a l e k o k nejbližší h v ě z d ě ani z č e h o se skládají geny". J d e s p í š e o to „ p ř i m ě t lidi, a b y odvrhli iracionální a n a d p ř i r o z e n á v y s v ě t l e n í s v ě t a , d é m o n y , kteří existují j e n v j e j i c h p ř e d s t a v á c h , a a b y přijali s p o l e č e n s k ý a intelektuální a p a r á t v ě d y j a k o j e d i n é h o nositele pravdy". 9 A co se t e d y s n á b o ž e n s t v í m s t a n e ? Filozof Daniel D e n n e t t n a v r h u j e „naše n á b o ž e n s k é tradice v k a ž d é m případě z a c h o v a t , j a k o z a c h o v á v á m e j a z y k y , u m ě l e c k á díla, k o s t ý m y , rituály a p a m á t k y . Z o o l o g i c k é z a h r a d y se pokládají z a s p í š e d r u h o ř a d á útočiště p r o o h r o ž e n é d r u h y , n i c m é n ě j s o u to p ř e c e j e n o m útočiště a t o , co se v nich s c h r a ň u j e , n e l z e nahradit." 1 0 A j a k t o h o v š e h o docílit? S n a d n á o d p o v ě ď : indoktrinací v e š k o l á c h . Richard

D a w k i n s n e d á v n o v y d a l sérii D V D s n á z v e m

Vyrůstáme ve

vesmíru ( G r o w i n g Up in t h e U n i v e r s e ) , kterou založil na s v ý c h v á n o č ­ ních p ř e d n á š k á c h pro děti v K r á l o v s k é m institutu. V t ě c h t o p ř e d n á š k á c h D a w k i n s p r o p a g o v a l s v o u s e k u l á r n í a n a t u r a l i s t i c k o u životní filozofii. Daniel D e n n e t t n a l é h á n a školy, a b y v y u č o v a l y n á b o ž e n s t v í j a k o čistě přírodní úkaz. T í m c h c e říct, ž e b y s e m ě l o n á b o ž e n s t v í v y u č o v a t , j a k o b y bylo n e p r a v d o u . D e n n e t t tvrdí, ž e n á b o ž e n s t v í j e j a k o s p o r t č i r a k o v i n a „ l i d s k ý m j e v e m , který se s k l á d á z událostí, o r g a n i s m ů , o b j e k t ů , s t r u k t u r a v z o r c ů " . 1 1 Bude-li se n á b o ž e n s t v í s t u d o v a t za p ř e d p o k l a d u , že není podloženo žádnou nadpřirozenou pravdou, soudí Dennett, pochopí ho mladí lidé j a k o s p o l e č e n s k ý útvar, který n e v y p o v í d á o n i č e m v y š š í m n e ž o lidských t o u h á c h a p ř á n í c h . P o k u d j d e o a t e i s m u s , p o d l e S a m a H a r r i s e b y s e m ě l učit j a k o d ů s l e d e k v ě d y a logiky. „ A t e i s m u s není filozofie. Není to d o k o n c e ani s v ě t o n á z o r . J e t o p o u z e k o n s t a t o v á n í s a m o z ř e j m o s t i . . . A t e i s m u s není

36

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

nic n e ž z v u k y , které r o z u m n í lidé v y d á v a j í v p ř í t o m n o s t i n e o p o d s t a t n ě n é n á b o ž e n s k é víry." 1 2 P o d í v e j m e s e n a příklad z p r a x e . A s t r o n o m Cari S a g a n v e s l a v n é m p o ř a d u Cosmos v televizi P B S proslovil své c h a r a k t e r i s t i c k é m o t t o : „ K o s ­ m o s j e v š e , c o bylo, j e a b u d e . " C o t í m S a g a n myslí, j e z ř e j m é : existuje j e n p ř i r o z e n é a nic n a d p ř i r o z e n é h o z k r á t k a není. N e p r e z e n t o v a l to j a k o m e t a f y z i c k ý v ý r o k , ale j a k o s m ě r o d a t n ý v ě d e c k ý o b j e v . Přední hlasatelé a t e i s m u se shodují, že v l i v e m vší té i n d o k t r i n a c e sice n á b o ž e n s t v í nezmizí, ale p ř e s t a n e n a n ě m záležet. S p i s o v a t e l J o n a t h a n Rauch tento stav nazval „apateismus" a definuje ho jako „neochota příliš se starat o vlastní n á b o ž e n s t v í a j e š t ě silnější n e o c h o t a se starat o n á b o ž e n s t v í d r u h ý c h " . R a u c h tvrdí, že s p o u s t a lidí, kteří se považují za křesťany, j s o u v e s k u t e č n o s t i a p a t e i s t é . „Není t o c h y b a , " s o u d í R a u c h , „je to úspěch."13 Rauch doufá, že jednou bude taková celá naše kultura. Jestliže se n a d p ř i r o z e n o p ř e s t a n e vzývat, co se s t a n e s n á b o ž e n ­ skými sklony?

Někteří p e d a g o g o v é říkají, že by se děti m ě l y učit vážit

si v ě d y , která nahradí n á b o ž e n s t v í j a k o p ř e d m ě t lidské úcty. „Měli b y c h o m se poučit z úspěšné taktiky náboženství," navrhla Carolyn Porcová, b a d a t e l k a ze Ú s t a v u v ě d y o v e s m í r u v C o l o r a d u , na k o n f e r e n c i o v ě d ě a n á b o ž e n s t v í v r o c e 2 0 0 6 . „ U č m e děti od ú t l é h o v ě k u o v e s m í r u a j e h o n e u v ě ř i t e l n é b o h a t o s t i a k r á s e . V e s m í r je p ř e c e o t o l i k v e l k o l e p ě j š í a ú ž a s n ě j š í - a d o k o n c e p o v z b u d i v ě j š í - n e ž v š e c h n y p o s v á t n é texty a b o h o v é , které z n á m . " 1 4 K t o m u by s a m o z ř e j m ě rádi n ě c o řekli r o d i č e , z e j m é n a k ř e s ť a n é . Proto ateističtí školští o d b o r n í c i nastolují o t á z k u , jestli r o d i č e mají r o z h o ­ d o v a t o t o m , co se děti učí. D a w k i n s se p t á : „ N a k o l i k p o k l á d á m e děti za m a j e t e k r o d i č ů ? Říct, ž e lidé mají s v o b o d u dělat, c o chtějí, j e j e d n a v ě c , ale měli by mít i s v o b o d u nutit d ě t e m s v o u víru? N e m ě l a by z a s á h n o u t s p o l e č n o s t ? C o k d y ž n ě k d o v y c h o v á dítě tak, a b y věřilo v y s l o v e n ý m lžím? N e p á c h á m e s n a d n a d ě t e c h násilí, k d y ž j e o z n a č í m e z a z a s t á n c e víry, o které v e s v é m v ě k u j e š t ě n e d o k á ž o u u v a ž o v a t ? " 1 5 D e n n e t t d o d á v á , že „ n ě k t e r é děti vyrůstají v t a k o v é m i d e o l o g i c k é m v ě z e n í , že se d o b r o v o l n ě s t a n o u v l a s t n í m i ž a l á ř n í k y ... a z a k á ž o u si k o n t a k t y s liberálními m y š l e n k a m i , které by m o h l y z m ě n i t j e j i c h názor". V i n u n e s o u p o d l e něj r o d i č e , kteří dítě v y c h o v a l i . „ R o d i č e děti nevlastní v p r a v é m slova s m y s l u , j a k o kdysi otrokáři vlastnili otroky. J s o u spíše jejich

Č Á S T P R V N Í - B U D O U C N O S T KŘESŤANSTVÍ

37

s p r á v c i a strážci a měli by ze s v é s p r á v y s k l á d a t ú č t y n ě k o m u zvenčí, c o ž ovšem neznamená, že někdo zvenčí má právo zasáhnout."16 P s y c h o l o g N i c h o l a s H u m p h r e y n e d á v n o n a p ř e d n á š c e prohlásil, ž e p o d o b n ě jako se A m n e s t y International snaží osvobozovat na celém s v ě t ě politické v ě z n ě , měli by se s e k u l á r n í učitelé a profesoři p o k u s i t vyprostit děti z e z h o u b n é h o vlivu r o d i č o v s k é n á b o ž e n s k é v ý c h o v y . „ R o ­ d i č e n e m a j í o d B o h a p o v o l e n í uvést dítě d o kultury z p ů s o b e m , který m u s a m i zvolí, n e m a j í p r á v o o m e z o v a t dítěti o b z o r y v ě d ě n í , v y c h o v á v a t j e v o v z d u š í d o g m a t a p o v ě r ani nutit je k r á č e t po p ř í m é a ú z k é s t e z c e s v é vlastní víry." 1 7 Filozof R i c h a r d Rorty s o u d í , že s e k u l á r n í univerzitní p r o f e s o ř i by měli „ p o s t u p o v a t tak, a b y s t u d e n t i , kteří n a š k o l u přijdou j a k o h o m o f o b n í n á ­ b o ž e n š t í f u n d a m e n t a l i s t é s p ř e d s u d k y , smýšleli j a k o my, až š k o l u opustí." Rorty tvrdí, ž e studenti mají štěstí, ž e „mají tak d o b r o t i v é v l a d a ř e j a k o n á s a že u n i k n o u sevření s v ý c h d ě s i v ý c h , z á k e ř n ý c h a n e b e z p e č n ý c h rodičů". R o d i č e , kteří p o š l o u p o t o m k a na univerzitu, by si měli d o k o n c e u v ě d o m i t , že profesoři „se b u d o u p ř í m o snažit v á s v o č í c h v a š i c h dětí z d i s k r e d i t o v a t , strhnout z vašeho n á b o ž e n s k é h o f u n d a m e n t a l i s m u plášť důstojnosti a odhalit vaše názory spíše jako hloupé než sporné".18 P ř e s n ě t a k h l e se m n o h o s e k u l á r n í c h učitelů k víře s t u d e n t ů c h o v á . Nesnaží se s n á b o ž e n s k ý m i názory polemizovat ani je vyvracet. Místo t o h o se j i m tak v y s m ě j í , že o nich n e b u d e m o ž n é přijatelně d i s k u t o v a t . T a t o s t r a t e g i e j e ú č i n n á , n e b o ť m l a d ý č l o v ě k , který přijde n a d o b r o u univerzitu, d y c h t í stát s e v z d ě l a n ý m s t u d e n t e m H a r v a r d u č i s t u d e n t k o u S t a n f o r d u . Učitelé j e tak m o h o u s n a d n o n a s m ě r o v a t k n ě j a k é m y š l e n c e j e n t í m , ž e j i prohlásí z a m ó d n í a o s v í c e n o u . P o d o b n ě m o h o u p ř i m ě t s t u d e n t y opustit r o d i č o v s k o u víru j e n t í m , že ji o z n a č í za p r o s t o d u c h o u a primitivní. D r u h o u strategií ateistů v k a m p u s e c h je hrát na s t r u n u sexuality a d o ­ l e s c e n t ů . „Proti síle n á b o ž e n s t v í p o u ž í v á m e stejně m o c n o u , ne-li m o c n ě j š í sílu: sílu h o r m o n ů , " řekl m i j e d e n z a s t á n c e a g n o s t i c i s m u . A t e i s m u s s e p r e z e n t u j e j a k o p r o s t ř e d e k , k t e r ý m s e mladí lidé o s v o b o d í o d s e x u á l n í c h z á k a z ů a b u d o u m o c i ukojit svůj chtíč. N á b o ž e n s t v í se v této a r g u m e n t a c i líčí j a k o f o r m a s e x u á l n í h o útlaku. P ř í b ě h n e v i n n é h o a z b o ž n é h o dítěte, které z a č n e p o c h y b o v a t a s t a n e se z n ě h o s e x u á l n ě liberální a n a k o n e c c y n i c k ý a d o l e s c e n t , není v d n e š n í z á p a d n í kultuře n i č í m n e o b v y k l ý m . Č a s t o s e u d á v á j a k o příklad o s v í c e n í

38

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

či o s v o b o z e n í , ale z á r o v e ň p ř e d s t a v u j e i i d e o l o g i c k y m o t i v o v a n ý útok na n á b o ž e n s t v í a tradiční m o r á l k u . N á b o ž e n s t v í a m o r á l k a se č a s t o v ů b e c n e b e r o u v p o t a z n e b o se na ně p ř e d e m pohlíží s p o h r d á n í m . B i o l o g K e n n e t h Miller, který ve p r o s p ě c h e v o l u c e s v ě d č i l u s o u d u , připouští, že „v a k a d e m i c k ý c h kruzích se v š e o b e c n ě p ř e d p o k l á d á a t e i s m u s či a g n o s t i cismus... Akademické konvence téměř výlučně vycházejí z předpokladu, ž e n á b o ž e n s k á víra j e n ě c o , z č e h o č l o v ě k p o s t u p n ě v y r o s t e , č í m víc s e vzdělává."19 Děti tráví v e š k o l e v ě t š i n u b d ě l é h o č a s u . R o d i č e investují z n a č n é části úspor, a b y m o h l i p o s l a t s v o u ratolest n a univerzitu, k d e s e b u d e v z d ě l á v a t . N e n í t o s k v o s t n é , ž e p e d a g o g o v é vynalezli z p ů s o b , j a k u d ě l a t z rodičů nástroje s v é vlastní z k á z y ? Není to geniální, že p ř e s v ě d č i l i k ř e s ­ ť a n s k é m á m y a táty, a b y f i n a n c o v a l i r o z k l a d s v é víry a h o d n o t ? A p a k že ateisté n e j s o u chytří.

ČÁST DRUHÁ

KŘESŤANSTVÍ A ZÁPAD

Kapitola pátá

CO JE CÍSAŘOVO, CÍSAŘI: DUCHOVNÍ ZÁKLADY OMEZENÉ STÁTNÍ MOCI „Základy

svobody,

západní civilizace, nepřestáváme

svědomí,

čerpat. Jürgen

U

lidských

práv

a

tkví v křesťanství a nikde jinde.

demokracie, Je

standardů

to zdroj,

z něhož

1

"

Habermas,

Čas přechodů

(Zeit der

Übergänge)

čit děti n e v r a ž i v o s t i k n á b o ž e n s t v í , z e j m é n a ke křesťanství, je v e l i c e p o d i v n á s n a h a , z v l á š t ě u v ě d o m í m e - l i si, ž e z á p a d n í civili­ z a c e j e n a k ř e s ť a n s t v í v y s t a v ě n á . P r o b l é m není v t o m , ž e d n e š n í

mladí vědí o k ř e s ť a n s t v í příliš m n o h o , a l e že vědí příliš m á l o . V A m e r i c e n e m á m e potíže s muslimskými madrasami, kde se studuje pouze Korán. N a o p a k , ž i j e m e v n á b o ž e n s k y n e g r a m o t n é s p o l e č n o s t i , k d e s e Bible v y u č u j e j e n z ř í d k a . P r o t o s p o u s t a lidí v A m e r i c e i na c e l é m Z á p a d ě n e d o ­ k á ž e v y j m e n o v a t ani pět z d e s e t i p ř i k á z á n í a neví, že první k n i h o u Bible j e G e n e s i s . N a v ý z n a m Nejsvětější T r o j i c e v ů b e c n e m á c e n u s e ptát. D e s e t i n a A m e r i č a n ů s e prý d o m n í v á , ž e J o h a n k a z A r k u byla m a n ž e l k a N o e m o v a . 2 P o d o b n o u n e v ě d o m o s t í s e Z á p a d o d c i z u j e vlastní civilizaci,

— 41 —

42

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e b o ť lidé tu neznají literaturu, dějiny a filozofii, která z f o r m o v a l a z á p a d n í civilizaci d o d n e š n í p o d o b y . Pak j e t u d r u h ý typ lidí, s v ý m z p ů s o b e m n e b e z p e č n ě j š í n e ž t e n první, a na t e n já n a r á ž í m častěji. To j s o u lidé, kteří si myslí, že z á k l a d y z á p a d n í civilizace znají, ale ve s k u t e č n o s t i neznají. V ě t š i n o u j d e o s a m o u k y , kteří n a č e r p a l i znalosti z r y c h l o č t e n í a z perliček, které v p r ů b ě h u let z a s l e c h l i . E d w a r d a G i b b o n a nečetli, ale j e h o p r o t i k ř e s ť a n s k ý m i p ř e d s u d k y nějak nasákli. Proto sebejistě prohlašují, že na v r c h o l u antiky stálo Ř e c k o a Řím. Poté, v z d y c h n o u , k l a s i c k o u civilizaci zničili b a r b a r š t í k ř e s ť a n é a uvrhli s v ě t d o d o b y t e m n a . Naštěstí, pokračují, civilizaci z a c h r á n i l a r e n e s a n c e , která se navrátila ke k l a s i c k é m u v ě d ě n í . P a k přišlo o s v í c e n s t v í a p ř e d ­ stavilo n a š i m o č í m z á z r a k y m o d e r n í v ě d y , tržní s y s t é m t v o r b y bohatství a moderní demokracii. T y t o lidi s v á d ě j í k z a u j a t o s t i už n á z v y „středověk", „ d o b a t e m n a " . P o j m y j a k o renesance a

osvícenství p a k v y k l á d a j í nekriticky j a k o d o s l o v ­

n ý p o p i s d u c h a d o b y . M u s í m e mít n a p a m ě t i , ž e lidé o b d o b í r e n e s a n c e netušili, že žijí v r e n e s a n c i . T e n t o t e r m í n p o c h á z í z d e v a t e n á c t é h o století a byl p o p r v é použit až z p ě t n ě . K e d v ě m a s k u p i n á m , které j s e m zmínil - k i g n o r a n t ů m a p o l o v z d ě l a n c ů m -, m u s í m přidat j e š t ě třetí: lidi, kteří o k ř e s ť a n s k ý c h k o ř e n e c h Z á p a d u vědí, ale chtějí se jich zbavit. Autoři n á v r h u e v r o p s k é ú s t a v y v y n e c h a l i z p a s á ž e o e v r o p s k é identitě v š e c h n y z m í n k y o křesťanství, p r o t o ž e chtěli z d ů r a z n i t , nakolik s e u ž E v r o p a o d k ř e s ť a n s k é minulosti o d p o u t a l a . J a k píše G e o r g e W e i g e l v knize Katedrála a krychle, m o d e r n í E v r o p a n si d n e s přeje p o c h o d o v a t p o d v l a j k o u s e k u l a r i s m u . 3 V této a n ě k o l i k a d a l š í c h k a p i t o l á c h h o d l á m rozptýlit m o d e r n í p ř e d ­ s u d k y a ukázat, že křesťanství je s a m ý m k o ř e n e m a z á k l a d e m z á p a d n í civilizace. T a k é b u d u tvrdit, ž e křesťanství v d ě č í m e z a m n o h o h o d n o t a institucí, k t e r ý c h si nevěřící n e s m í r n ě váží. T o u ž í m e - l i t e d y z a v r h n o u t k ř e s ť a n s k é k o ř e n y z á p a d n í kultury, n e j e n ž e p o p í r á m e dějiny, a l e navíc o h r o ž u j e m e m o r á l n í priority s e k u l á r n í v e ř e j n o s t i . N e j p r v e s e p o d í v e j m e , j a k s e křesťanství stalo pilířem z á p a d n í civi­ lizace. Z á p a d stojí v l a s t n ě na d v o u pilířích: na A t é n á c h a J e r u z a l é m u . A t é n a m i m í n í m k l a s i c k o u civilizaci Ř e c k a a p ř e d k ř e s ť a n s k é h o Ř í m a . J e r u z a l é m e m m í n í m j u d a i s m u s a k ř e s ť a n s t v í . Z t ě c h t o d v o u pilířů je

C A S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

43

důležitější J e r u z a l é m . A t é n y , které z n á m e a o b d i v u j e m e , n e j s o u A t é n y skutečné, nýbrž viděné očima Jeruzaléma. „V Ř í m ě p a t n á c t é h o října 1 7 6 4 , kdy j s e m s e d ě l z a d u m á n v rozvali­ n á c h K a p i t o l u a b o s o n o z í fráteři pěli n e š p o r y v c h r á m u J o v o v ě , připadl j s e m p o p r v é na m y š l e n k u s e p s a t ú p a d e k a p á d o n o h o m ě s t a . " 4 V Úpadku a pádu římské říše E d w a r d G i b b o n o b v i ň u j e křesťanství, že v y s t ř í d a l o k l a s i c k o u civilizaci n á b o ž e n s k ý m b a r b a r s t v í m . N i c m é n ě i klasický s v ě t h o l d o v a l b a r b a r s k ý m p r a k t i k á m j a k o p é d é r a s t i e a otroctví. N a v í c ř í m s k o u civilizaci nezničili k ř e s ť a n é , ale H u n o v é , G ó t i , V a n d a l o v é a V i z i g ó t i . Tito b a r b a ř i z p o h a n s k ý c h k o n č i n s e v e r n í E v r o p y s m e t l i Ř í m , který už byl d á v n o z e s l á b l ý a v ú p a d k u . Naštěstí n a k o n e c přijali křesťanství. A p r á v ě křesťanství b ě h e m let t y t o d i v o c h y zcivilizovalo. K ř e s ť a n s t v í n e p o r a z i l o a nezpustošilo v z d ě l a n o u civilizaci. Našlo kontinent už z p u s t o š e n ý . „ D o b u t e m n a " zavinil ú p a d e k Ř í m a a b a r b a r s k é plenění. K ř e s ť a n s t v í p o m a l u , ale jistě z a o s t a l ý k o n t i n e n t o v l á d l o a d a l o mu v ě d ě n í a ř á d , stabilitu a d ů s t o j n o s t . M n i š i o p i s o v a l i a s t u d o v a l i r u k o ­ pisy, v n i c h ž se d o c h o v a l o v ě d ě n í p o z d n í antiky. C h r i s t o p h e r D a w s o n v díle

Náboženství a

vzestup západní kultury ( R e l i g i o n a n d t h e Rise of

W e s t e r n C u l t u r e ) líčí, j a k se kláštery staly v c e l é E v r o p ě s t ř e d i s k y pro­ sperity a v z d ě l a n o s t i . 5 T a m , k d e byla p u s t i n a , b u d o v a l i m n i š i o s a d y , p a k v e s n i c e , s p o l e č e n s t v í a m ě s t a . Z d i v o k é h o b a r b a r s k é h o v á l e č n í k a se b ě h e m let stal ušlechtilý k ř e s ť a n s k ý rytíř a vznikly n o v é ideály d v o r n o s t i a š l e c h e t n o s t i , které utvářejí naši s p o l e č n o s t d o d n e s . R o d n e y S t a r k píše, že k d y b y se z j u d a i s m u n e z r o d i l o křesťanství, žili b y c h o m j e š t ě p o ř á d v době temna.6 Křesťanství v d ě č í m e za t o , j a k je n a š e s p o l e č n o s t u s p o ř á d a n á a j a k ý m z p ů s o b e m d n e s ž i j e m e . Vliv křesťanství n a n a š e z á k o n y , h o s p o d á ř s t v í , politiku, umění, kalendář, svátky a morální i kulturní priority je tak nesmírný, že historik J. M. R o b e r t s v díle Triumf Západu ( T h e T r i u m p h of t h e W e s t ) říká: „Nikdo z nás by dnes nebyl tím, kým je, kdyby před téměř d v ě m a tisíci lety h r s t k a Ž i d ů n e u v ě ř i l a , že n a š l a v e l k é h o učitele, v i d ě l a ho z e m ř í t na kříži, s p o č i n o u t v h r o b ě a v s t á t z m r t v ý c h . " 7 V e z m ě t e si t ř e b a z á p a d n í u m ě n í . Byli j s t e v S i x t i n s k é kapli? Viděli j s t e M i c h e l a n g e l o v u Pietu? L e o n a r d o v u P o s l e d n í v e č e ř i ? M o ž n á z n á t e R e m b r a n d t o v a Krista v E m a u z í c h n e b o S i m e o n a s J e ž í š k e m . V B e n á t ­ k á c h j s o u k v i d ě n í n á d h e r n é f r e s k y V e r o n e s e h o , T i z i a n a či T i n t o r e t t a .

44

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Č í m b y byla z á p a d n í h u d b a b e z H ä n d e l o v a M e s i á š e , M o z a r t o v a R e q u i e m a vzletných skladeb Johanna Sebastiana Bacha? Pokud jste to ještě neudělali, vkročte do některé velkolepé gotické katedrály a podívejte se, co b e z e j m e n n í stavitelé d o k á z a l i se s k l e m a k a m e n e m . Lze si v ů b e c p ř e d s t a v i t z á p a d n í literaturu b e z D a n t a , M i l t o n a a S h a k e s p e a r a ? N e c h c i t í m říct j e n t o , že tito velikáni byli k ř e s ť a n é , ale s p í š e že b e z křesťanství b y j e j i c h m i s t r o v s k á díla n e v z n i k l a . Vytvořili b y s n a d j i n á díla? N e v í m e . A l e v í m e , ž e křesťanství d o d a l o j e j i c h g é n i u c h a r a k t e r i s t i c k ý výraz. N i k d y lidská t o u h a nemířila tak v y s o k o a nikdy hlouběji n e z a s á h l a s r d c e a d u c h a n e ž v k ř e s ť a n s k é m v ý t v a r n é m u m ě n í , a r c h i t e k t u ř e , literatuře a h u d b ě . I ateisté, kteří křesťanství o d m í t a l i , stvořili díla, k t e r ý m k ř e s ť a n s k á t é m a t a b e z p o c h y b y v é v o d i l a . G o e t h e byl p a n t e i s t a a B o h a z t o t o ž ň o v a l s p ř í r o d o u , ale j e h o Faust je h l u b o k á a l e g o r i e , která v y c h á z í z k ř e s ť a n ­ s k ý c h m o t i v ů utrpení, p r o m ě n y a v y k o u p e n í . Naši největší s k e p t i k o v é a ateisté j a k o V o l t a i r e a N i e t z s c h e by b e z křesťanství n e e x i s t o v a l i . (Vol­ taire c h o d i l do j e z u i t s k é školy, N i e t z s c h e byl s y n e m f a r á ř e a n á z e v j e h o a u t o b i o g r a f i e Eccehomoodkazuje na s l o v a , která p r o n e s l Pilát o Kristu: „Hle, člověk.") D n e s v š a k č t e m e knihy j a k o l/o/nomyš/en/rá/7(Freethinkers) o d S u s a n J a c o b y o v é , které oslavují s k u t e č n o s t , že ž i j e m e v p ř e v á ž n ě s e k u l á r n í s p o l e č n o s t i . V í m e , ž e S a m Harris tvrdí, ž e j e klidně m o ž n é v y b u d o v a t morálku nezávislou na křesťanství či kterémkoli jiném náboženství.8 Č t e m e T h e o d o r a S c h i c k a Jr., který v m a g a z í n u Free Inquirypíše, že d v a tak různí f i l o z o f o v é j a k o J o h n S t u a r t Mill a J o h n R a w l s o b a „ p r o k á z a l i , že j e m o ž n é mít univerzální m o r á l k u b e z B o h a " . 9 P a n u j e tu o b r o v s k ý z m a t e k . P ř e d s t a v u o n ě m si u d ě l á m e , k d y ž si u v ě d o m í m e , že s a m o s l o v o sekulární\e t e r m í n k ř e s ť a n s k ý . 1 0 K d y ž kato­ lický d u c h o v n í v s t o u p í do k o n t e m p l a t i v n í h o s p o l e č e n s t v í a ukryje se p ř e d s v ě t e m , ř í k á m e , ž e vstoupil d o „ n á b o ž e n s k é h o " ř á d u , z a t í m c o d u c h o v n í , který žije n a f a ř e m e z i o b y č e j n ý m i lidmi, j e k n ě z e m „ s v ě t s k ý m " neboli s e k u l á r n í m . J a k v i d í m e , s a m a s e k u l a r i t a j e v y n á l e z k ř e s ť a n ů . A stejně t a k j s o u p l o d e m křesťanství s e k u l á r n í h o d n o t y , byť byly o d s v é h o z d r o j e odtrženy. Je-li toto v š e p r a v d a , p a k j e š p a t n ě , ž e m á m e kulturní z á b r a n y u z n a t a v y u č o v a t křesťanství. Věřící i nevěřící by si měli křesťanství, které s t v o ­ řilo naši civilizaci, vážit s t e j n ě . N e m ě l i b y c h o m p ř e c h o v á v a t k ř e s ť a n s k o u

CAST DRUHÁ-KŘESŤANSTVÍ A ZÁPAD

45

tradici j a k o dědictví po p ř e d c í c h , ale j a k o ž i v o u c í sílu p ř í t o m n o u v naší s p o l e č n o s t i a m ě l o by n á m d ě l a t s t a r o s t i , co se s t a n e , až křesťanství ze Z á p a d u v y m i z í a uchytí se v n e z á p a d n í c h k u l t u r á c h . N e b u d u t u v y p i s o v a t s e z n a m k ř e s ť a n s k ý c h z á s l u h , raději n a t ř e c h z á s a d n í c h m y š l e n k á c h ilustruji, j a k ý vliv m ě l o k ř e s ť a n s t v í n a z á p a d n í z e m ě . První m y š l e n k o u se b u d u z a b ý v a t v této k a p i t o l e a d a l š í m i d v ě m a v kapitole následující. N e j p r v e se z a m ě ř í m na t é m a o d d ě l e n í či propletení sféry n á b o ž e n s k é a státní. T a t o p r o b l e m a t i k a se v p o s l e d n í d o b ě h o d ­ ně z k r e s l u j e a p a n u j e v ní z m a t e k , a v š a k p ů v o d n í m y š l e n k a byla v e l m i d o b r á . M y m á m e z a t o , ž e idea o d l u k y c í r k v e o d s t á t u v z n i k l a v A m e r i c e či v o s v í c e n s t v í , ale ve s k u t e č n o s t i s ní už d á v n o p ř e d t í m přišli k ř e s ť a n é . J a k o p r v n í h o to n a p a d l o Krista. U M a t o u š e 2 2 , 2 1 se d o č t e m e , že Kristus pravil: „ O d e v z d e j t e , co je c í s a ř o v o , císaři, a co je Boží, B o h u . " A b y c h u k á z a l , j a k byl Kristův v ý r o k radikální, o b r á t í m s e k e s t a r o ř í m s k é m u spisovateli Celsovi, který ve d r u h é m století po Kristu s e p s a l vlivnou o b ž a l o b u křesťanství. 1 1 C e l s o v o dílo se ztratilo, ale církevní o t e c Ó r i g e n é s na něj reagoval p o l e m i k o u Contra Celsum, ze které lze C e l s o v y a r g u m e n t y z r e k o n s t r u o v a t . C e l s u s v p o d s t a t ě obvinil k ř e s ť a n y z a t e i s m u . O p r a v d u . V e s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě lidé měli uctívat b o h y s v é h o s t á t u . K a ž d é s p o l e č e n s t v í m ě l o s v á b o ž s t v a - m l u v í m e tu o d o b ě p o l y t e i s m u a bylo v l a s t e n e c k o u p o v i n n o s t í A t é ň a n a , a b y o b ě t o v a l a t é n s k ý m b o h ů m , z a t í m c o k a ž d ý s p r á v n ý Ř í m a n uctíval b o h y ř í m s k é . K ř e s ť a n é v š a k , zuřil C e l s u s , o d m í t a j í ř í m s k é b o h y uctívat. N e u z n á v a j í ř í m s k é h o c í s a ř e z a b o h a , p ř e s t o ž e ř í m s k ý s e n á t povýšil C a e s a r a d o b o ž s k é h o s t a v u . Místo t o h o si stojí za s v ý m c i z í m b o h e m a v ě r n o s t j e m u staví n a d v ě r n o s t s t á t u . T a k o v é rouhání! T a k o v á z r a d a ! N e t v r d í m , že staří Ř e k o v é a Ř í m a n é byli nějak z v l á š ť „věřící". P o d l e G i b b o n a zaujímali filozofové a veřejní činitelé k b o h ů m z c e l a odlišný postoj n e ž prostí lidé: „ V š e c h n y víry, j e ž v ř í m s k é m s v ě t ě p ř e v l á d a l y , p o k l á d a l lid za s t e j n ě p r a v é , f i l o z o f o v é za s t e j n ě f a l e š n é a úředníci za s t e j n ě uži­ t e č n é . " 1 2 P ř e s t o byla n á b o ž e n s k á identita v e s t a r o v ě k u n e r o z l u č n ě s p j a t á s příslušností k n á r o d u a o b c i . K d o n e u c t í v á b o ž s t v a k m e n e D i n k a , ať už s k á l u , k á m e n n e b o s l u n c e , n e m ů ž e být d o b r ý D i n k a . S t e j n ě tak n e l z e být správným Římanem a nevzývat Apollóna, Bakcha a Jova. S k ř e s ť a n s t v í m nepřišlo j e n n o v é n á b o ž e n s t v í , ale i n o v é pojetí n á ­ boženství. T a h l e kulturní r e v o l u c e p r o b ě h l a n a Z á p a d ě tak ú s p ě š n ě , ž e

46

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

starověcí pohanští b o h o v é přežívají j e n v n á z v e c h planet a v h o r o s k o p e c h . A t e i s t é se ani n e o b t ě ž u j í B a a l a či Dia popírat, d o v o l á v a j í se j i c h , j e n k d y ž chtějí z e s m ě š n i t n á b o ž e n s t v í j a k o t a k o v é . V e s k u t e č n o s t i mají s p a d e n o na Boha monoteistického, hlavně křesťanského. K ř e s ť a n s t v í není p r v n í m m o n o t e i s t i c k ý m n á b o ž e n s t v í m . N á z n a k y m o n o t e i s m u n a j d e m e u ž v e s t a r o p e r s k é m z o r o a s t r i s m u . P e r š a n é byli h e n o t e i s t é - věřili v m n o h o b o h ů s j e d n í m n e j m o c n ě j š í m b o h e m v č e l e . Prvními m o n o t e i s t y byli Ž i d é - ti přijali m y š l e n k u j e d n o h o B o h a , který je z o s o b n ě n í m v š e c h ctností a j e d i n ý m b o ž s t v e m , j e ž j e h o d n o lidské úcty a p o s l u š n o s t i : „ N e b u d e š mít j i n é h o b o h a m i m o m n e . " V e S t a r é m z á k o n ě se m ů ž e m e dočíst, že zuřila v á l k a m e z i ž i d o v s k ý m m o n o t e i s m e m a stále s i l n ý m p o k u š e n í m p o l y t e i s m u - n a p ř í k l a d v e p i z o d á c h o Izraelitech, kteří uctívali B a a l a , M o l o c h a či zlaté tele. K ř e s ť a n s t v í ž i d o v s k ý m o n o t e i s m u s p ř e v z a l o a p r o p ů j č i l o mu z á r o v e ň u n i v e r z á l n í a i n d i v i d u á l n í c h a r a k t e r . V j u d a i s m u s t a r o v ě k é h o Izraele n e e x i s t o v a l a individualita, Ž i d é uctívali J a h v e h o j a k o k m e n a j a k o s p o ­ lečenství. Jednotliví Ž i d é n e m ě l i na v ý b ě r . K d y ž M o j ž í š s e s t o u p i l z hory a viděl, že Izraelité uctívají zlaté tele, n e p o m y s l e l si, že se z k r á t k a rozhodli v y d a t j i n o u c e s t o u víry. „ S v o b o d a vyznání" n e p ř i p a d a l a v ú v a h u . M o j ž í š zvolil drastičtější p ř í s t u p : b u ď p ř i j m e t e J a h v e h o , j e d i n é h o B o h a Ž i d ů , n e b o z e m ř e t e . Někteří se n e p r o z ř e t e l n ě rozhodli z ů s t a t při teleti a Mojžíš je nařídil pobít. S t a r o z á k o n n í B ů h je božstvo univerzální, ale z á r o v e ň se jeví j a k o k m e ­ n o v ý b ů h . P r o m l o u v á p ř e d e v š í m ke s v é m u v y v o l e n é m u lidu a n e p ř á t e l é Izraele j s o u i j e h o n e p ř á t e l i . N e o č e k á v á , že E g y p ť a n é a Ř í m a n é , j e h o n e p ř á t e l é , h o b u d o u uctívat, p ř e s t o ž e h o Ž i d é p o k l á d a j í z a n a d ř a z e n é h o b o h ů m e g y p t s k ý m a ř í m s k ý m . Není d i v u , že ž i d o v s k ý m o n o t e i s m u s v p o d ­ s t a t ě n e o h r o ž o v a l ř í m s k é p o h a n s t v í . Ř í m a n é prostě přibrali ž i d o v s k é h o B o h a d o s v é h o p a n t e o n u . J u d a i s m u s byl v ř í m s k é m i m p é r i u legální, z a t í m c o křesťanství ne, t e d y a l e s p o ň d o o b r á c e n í císaře K o n s t a n t i n a . K ř e s ť a n é byli z a k á z a n í a p r o n á s l e d o v a n í proto, že hlásali, že B ů h není j e n j e j i c h b o h e m , ale b o h e m c e l é h o s v ě t a . P o d p o v r c h e m k ř e s ť a n s k é h o m o n o t e i s m u s e s k r ý v a l a kritika p o ­ h a n s k é h o p o l y t e i s m u . P o d l e k ř e s ť a n ů byli řečtí a římští b o h o v é lidskými v ý m y s l y . P o d í v e j m e s e n a b o h y H o m é r o v y . K a ž d ý j e z t ě l e s n ě n í m lidské vlastnosti: Afrodita je bohyně sexuální touhy, Arés je bůh války a tak

C Ä S T D R U H Ä - KŘESŤANSTVÍ A Z Ä P A D

47

dále. B o h o v é trpí s t e j n o u m r z k o u j e š i t n o s t í a žárlivostí j a k o jejich lidské protějšky. Jejich ctnosti j s o u z v e l i č e n é lidské c t n o s t i . J a k říká o d b o r n i c e n a a n t i k u M a r y L e f k o w i t z o v á : „Život b o h ů j e v y s o c e i d e a l i z o v a n á f o r m a ž i v o t a , j a k ý by vedli lidé, k d y b y byli n e s m r t e l n í , n e s t á r n o u c í a silní." 1 3 Je ironické, že a r g u m e n t o v y m y š l e n ý c h b o ž s t v e c h , který se proti s t a r o v ě k é m u p o l y t e i s m u z d á l p á d n ý , s e d n e s o b r a c í proti křesťanství. J a k tvrdí Daniel D e n n e t t a R i c h a r d D a w k i n s , i k ř e s ť a n é si s v é h o B o h a v y m y s l e l i . J e n ž e k ř e s ť a n s k ý B ů h v ů b e c není j a k o lidé. Je m i m o č a s a pro­ stor. N e m á tělo. J e bytostí čistě d u c h o v n í . Lidé h o d o v e d o u p o c h o p i t j e n n e j a s n ě , a p r o t o se uchylují k a n t r o p o m o r f n í m p ř e d s t a v á m a a n a l o g i í m . M o n o t e i s m u s j e n e s m í r n ě v ý z n a m n á i d e a , ale j a k v i d í m e n a d n e š ­ n í m v ý k l a d u i s l á m u , dá se použít k o s p r a v e d l n ě n í t e o k r a c i e . T e o k r a c i í n e m y s l í m v l á d u kněží. M á m n a mysli stav, k d y Boží z á k o n z a s a h u j e d o v š e c h s f é r s p o l e č n o s t i a l i d s k é h o ž i v o t a . T a k t o m u bylo ve s t a r é m Izraeli a t a k o v á je i t r a d i c e m u s l i m s k á . P r o r o k M u h a m m a d byl ve s v é d o b ě p r o ­ r o k e m a c í s a ř e m v j e d n é o s o b ě a p r o p o j o v a l tak o b l a s t církevní a státní. P o d l e j e h o v z o r u s e v l á d c o v é r ů z n ý c h m u s l i m s k ý c h říší, o d U m a j j o v c ů p o O s m a n y , pokládali z a A l l á h o v y m í s t o d r ž í c í n a z e m i z m o c n ě n é rozšířit v l á d u i s l á m u d o c e l é h o s v ě t a a přivést v š e c h n y z e m ě p o d s p r á v u s v a t é ­ h o z á k o n a m u s l i m ů . Historik B e r n a r d L e w i s píše: „ V k l a s i c k é a r a b š t i n ě a d a l š í c h k l a s i c k ý c h j a z y c í c h i s l á m u neexistují d v o j i c e slov j a k o „laický" a „církevní", „duchovní" a „světský", „sekulární" a „ n á b o ž e n s k ý " , p r o t o ž e j d e o d i c h o t o m i e k ř e s ť a n s k é , které v m u s l i m s k é m s v ě t ě n e m a j í e k v i v a ­ lent." 1 4 I d n e s v p ř í s n ě i s l á m s k ý c h s t á t e c h j a k o S a ú d s k á A r á b i e v i d í m e , že i s l á m s k é p r á v o (neboli šaríá) není j e n církevní, ale z a s a h u j e i do p r á v a obchodního, občanského a rodinného. Ne tak v křesťanství. D ů v o d y vyslovil církevní o t e c A u g u s t i n ve s v é m v e l e d í l e O Boží obci. P o d l e A u g u s t i n a k ř e s ť a n b ě h e m p o b y t u na t o m t o s v ě t ě o b ý v á d v ě říše: o b e c Boží a o b e c p o z e m s k o u . (Až n a konci č a s u B ů h tyto d v ě o b c e sjednotí v j e d i n é v e l k o l e p é království p o d s v o u v l á ­ d o u . ) K o b ě m a t ě m t o říším m á k ř e s ť a n jisté p o v i n n o s t i , které v š a k n e j s o u s t e j n é . A n o , k ř e s ť a n je n a p r o s t o o d d á n Boží o b c i . Z této p r i m á r n í loajality v š a k vyplývají p o z o r u h o d n é d ů s l e d k y . Z n a m e n á t o , ž e p o z e m s k á o b e c se nemusí zabývat problémy posledního a konečného osudu člověka. T a k é z t o h o plyne, ž e m o c p o z e m s k é o b c e j e o m e z e n á , ž e k a ž d ý č l o v ě k m á v e s v é m s v ě d o m í útočiště, k d e j e o c h r á n ě n p ř e d politickou m o c í , a ž e

48

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

s e b e m o c n ě j š í k r á l o v é a vladaři si n e m o h o u p ř i s v o j o v a t n á r o k y , které po p r á v u náleží p o u z e B o h u . V i d í m e t u z á r o d e k m y š l e n k y o m e z e n é státní m o c i . T a v y c h á z í z k ř e s ­ ť a n s k é p ř e d s t a v y , že v l a d a ř o v a říše je o h r a n i č e n á a existují m e z e , které p a n o v n í k z k r á t k a n e s m í překročit. T y t o m e z e p ů v o d n ě vytyčila církev, když s o u p e ř i l a se s t á t e m a vytvářela si d o m é n u s v é vlastní s v r c h o v a n o s t i . M ě j m e n a p a m ě t i , ž e c í r k e v n e b y l a p o u z e d u c h o v n í institucí, která slouží b o h o s l u ž b y a u d ě l u j e s v á t o s t i , ale t a k é s v ě t s k o u m o c n o s t í - vlastnila o b r o v s k ý m a j e t e k a o b č a s v y d r ž o v a l a i v o j s k o . K r á l o v é a c í r k e v s i c e po c e l á staletí bojovali o t o , k u d y právní hranici m e z i o b ě m a s f é r a m i vést, n i c m é n ě s e s h o d o v a l i , ž e t a k o v á dělicí č á r a existuje. D n e s nahradily krále d e m o k r a t i c k é státy, ale p ř e t r v á v á k ř e s ť a n s k á m y š l e n k a , ž e j s o u v ě c i , n a d nimiž ani v o l e n á v l á d a n e m á m o c . N a š e m o d e r n í pojetí o m e z e n é státní m o c i v y c h á z í z k ř e s ť a n s k é p ř e d ­ stavy, že existuje p r o s t o r m i m o d o s a h s t á t u , a rozšiřuje t e n t o p r o s t o r na c e l o u s o u k r o m o u s f é r u . T o j e t o hlavní, č í m s e n a Z á p a d ě o d s e b e liší stát a s p o l e č n o s t . „ S p o l e č n o s t " z a h r n u j e ú p l n o u š k á l u lidských činností, k d e ž t o „stát" je k o n k r é t n í a v y m e z e n á o b l a s t s p a d a j í c í p o d v l á d u . Stát m ů ž e o b č a s v k r o č i t n a ú z e m í , které j e v y h r a z e n o p r o s o u k r o m í , ale ne­ může soukromou sféru zcela ovládnout. Ani zvolená vláda vás nemůže svévolně v y s t ě h o v a t z d o m u n e b o v á s přinutit, abyste jí odevzdali majetek. A n i v l á d a , která s e těší p o d p o ř e 9 9 p r o c e n t v e ř e j n o s t i , n e m ů ž e z b y l é m u j e d n u p r o c e n t u lidí přikázat, a b y se stali r e p u b l i k á n y , v e g e t a r i á n y či s n a d k ř e s ť a n y . P o k u d to u d ě l á , p a k se z legitimní v l á d y s t á v á v l á d a t y r a n s k á a lidé mají p r á v o ji s v r h n o u t a n a h r a d i t . Jestliže j e d o m é n a státu takto o h r a n i č e n á , p a k d o m é n a církve taktéž. J a k řekl Kristus: „ M o j e království není z t o h o t o světa." B ů h se r o z h o d l p ů s o b i t p o u z e v určitých o b l a s t e c h s v é v l á d y n a d s v ě t e m , ale ne p r o t o , ž e b y byl o m e z e n ý , n ý b r ž proto, ž e propůjčil část s v é h o království l i d e m k p o z e m s k é s p r á v ě . T u t o k ř e s ť a n s k o u m y š l e n k u by n a p r o s t o n e p o c h o p i l n e j e n starý Ř e k či Ř í m a n , ale ani starý Izraelita. V r á m c i n o v é h o k ř e s ť a n ­ s k é h o u n i v e r z a l i s m u v l á d n e c e l é m u v e s m í r u t e n t ý ž B ů h , ale k a ž d á z e m ě si p o n e c h á v á s v é z á k o n y a k u l t u r u . Boží sférou je církev. Z d e platí Boží z á k o n y n a d e vše, ačkoli j s o u nutně z a p o t ř e b í p o z e m š t í v y k l a d a č i , mají-li být p o c h o p e n y a a p l i k o v á n y . K r o m ě

C A S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

49

t o h o existuje v š a k i s e k u l á r n í oblast, která f u n g u j e m i m o d o s a h c í r k v e . T a d y v i d í m e , že s á m p o j e m „sekularita" vznikl v křesťanství. J e důležité s i u v ě d o m i t , ž e o d d ě l e n í církve o d státu f u n g u j e u ž o d p o č á t k ů křesťanství. N e j d e o m o d e r n í v y n á l e z , p ř e s t o ž e v m o d e r n í d o b ě o d l u k a n a b y l a n o v é a do jisté m í r y z v r á c e n é p o d o b y . V ř í m s k é m i m p é r i u vládli c í s a ř o v é a k ř e s ť a n s k á c í r k e v byla p r o n á s l e d o v a n o u m e n š i n o u , od císařství z c e l a o d d ě l e n o u . Poté, co se na konci čtvrtého století křesťanství stalo oficiálním n á b o ž e n s t v í m ř í m s k é říše, s e o b ě sféry p o n ě k u d prolnuly. P ř e s t o v š a k c í r k e v u d ě l o v a l a s v á t o s t i , z a t í m c o císař s c h v a l o v a l a p r o s a ­ z o v a l z á k o n y . I v t r a g i c k ý c h d o b á c h š p a n ě l s k é inkvizice c í r k e v s o u d i l a t o h o , k d o se d o p u s t i l kacířství, a stát t o h o , k d o se d o p u s t i l v r a ž d y . C í r k e v a stát t e d y v p r ů b ě h u z á p a d n í c h dějin f u n g o v a l y j a k o d v ě o d l i š n é , t ř e b a ž e s e překrývající j u r i s d i k c e . Proto d n e s n a Z á p a d ě v y d ě š e n ě a n e c h á p a v ě z í r á m e , k d y ž n ě k t e r á i s l á m s k á v l á d a n a v r h n e popravit ž e n u , která o d m í t l a nosit o d ě v v y ž a d o v a n ý v í r o u , č i m u ž e , který s e o p o v á ž i l p ř e s t o u p i t n a křesťanství. P o d o b n é v ě c i se v š a k d ě l y i na Z á p a d ě a na s v ě d o m í je b o h u ž e l mají k ř e s ť a n é . O d d o b y , k d y s e křesťanství stalo oficiálním n á b o ž e n s t v í m ř í m s k é h o i m p é r i a , p ř e s š p a n ě l s k o u inkvizici a ž d o s e d m n á c t é h o století, s i křesťanští vladaři z a p o d p o r y církve v y n u c o v a l i p r a v o v ě r n o s t p o m o c í státní m o c i . T a k t o se provinili katolíci i p r o t e s t a n t i . Puritáni, kteří odpluli z A n g l i e do A m e r i k y , n e p r c h a l i p ř e d p e r z e k u c í k a t o l í k ů , ale a n g l i k á n ů . N e h l e d a l i n o v o u z e m i proto, a b y m o h l k a ž d ý mít s v o b o d u v y z n á n í , ale a b y vtiskli s p o l e č n o s t i p r a v o u v í r u , j a k j i c h á p a l i o n i . P o h n u t k y k ř e s ť a n s k ý c h a u t o k r a t ů lze s v ý m z p ů s o b e m p o c h o p i t . O b ­ č a s to mysleli i d o b ř e . Věřili, že znají j e d i n o u p r a v d u , a s t a r o s t o d r u h é je d o h n a l a až do t a k o v é krajnosti, že věznili a mučili n e p ř e s v ě d č e n é , a b y je získali na s v o u s t r a n u . To si v š a k pletli křesťanství s k ř e s ť a n s t v e m . P o k o u š e l i s e nastolit n a z e m i o b e c Boží, c o ž j e p ř e s n ě t o , p ř e d č í m v a ­ roval A u g u s t i n a p ř e d n í m Kristus. K r o m ě t o h o p o r u š o v a l i princip, který ustavil B ů h v rajské z a h r a d ě . B ů h m o h l klidně d o n u t i t A d a m a a E v u , a b y se podřídili j e h o p ř í k a z u , ale n e u d ě l a l t o . I k d y ž v ě d ě l , že se rozhodli š p a t n ě , r e s p e k t o v a l j e j i c h r o z h o d n u t í a n e z a b r á n i l j i m ho u s k u t e č n i t . Ze svobody konat dobro vyplývá i svoboda dobro odmítnout. R a n ě n o v o v ě c í myslitelé j a k o J o h n L o c k e byli poctiví a praktikující k ř e s ť a n é . Nepřišli s i d e o u n á b o ž e n s k é t o l e r a n c e proto, a b y oslabili či

50

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

ukončili vliv křesťanství, ale p r o t o , že viděli, že Z á p a d o v l á d l o křesťanství š p a t n é h o d r u h u . L o c k e a další byli o p r á v n ě n ě z n e c h u c e n í násilím, které s e v e j m é n u křesťanství p á c h a l o . T a k nabídli n a k ř e s ť a n s k é p r o b l é m y - rozkoly a sváry - křesťanské řešení: n á b o ž e n s k o u s v o b o d u . Tato m y š l e n k a prošla n ě k o l i k a v ý v o j o v ý m i stadii a p r v n í m byla n á b o ž e n s k á t o l e r a n c e . S l o v o t o l e r a n c e p o c h á z í z l a t i n s k é h o v ý r a z u pro „ s n á š e t " a t o l e r o v a t z n a m e n á „strpět". T o l e r a n c e o b s a h u j e z á r o d k y n e s o u h l a s u či d o k o n c e p o h r d á n í : Toleruji tě, p r o t o ž e i k d y ž se d o m n í v á m , že n e m á š p r a v d u , v y d r ž í m to a n e c h á m tě při t v ý c h p o m ý l e n ý c h z p ů s o b e c h . L o c k e t o l e r o v a l v ě t š i n u p r o t e s t a n t s k ý c h d e n o m i n a c í , ale katolíky ne. Z a k l a d a t e l é A m e r i k y d o v e d l i m y š l e n k u t o l e r a n c e o k u s dál a přišli se s m ě l o u n o v o u i d e o u , v E v r o p ě n e z n á m o u : s v o b o d o u myšlení. V e s t f á l s k ý mír ( 1 6 4 8 ) stanovil p r a k t i c k é pravidlo, ž e víra v l á d c e s e s t a n e vírou s t á t u . T o bylo v š a k j e n k o m p r o m i s n í řešení, které m ě l o z a s t a v i t n e k o n e č n é r o z b r o j e m e z i j e d n o t l i v ý m i k ř e s ť a n s k ý m i s e k t a m i . V p o d s t a t ě ze s t e j ­ n é h o d ů v o d u vznikla v A m e r i c e „ o d l u k a církve od státu". Bylo několik d e n o m i n a c í , které c h t ě l y v l á d n o u t a stvrdit s v o u p r a v o u víru v z á k o n ě , ale ž á d n á n e b y l a t a k silná, a b y t o d o k á z a l a v š u d e . V M a s s a c h u s e t t s převládali puritáni, ale ve Virginii tvořili v ě t š i n u a n g l i k á n i a M a r y l a n d byl b a š t o u k a t o l í k ů . N a k o n e c s e n á b o ž e n s k é s k u p i n y d o h o d l y , ž e o t á z k u víry z ústřední v l á d y v y n e c h a j í . První d o d a t e k Ústavy, p o d l e k t e r é h o K o n g r e s n e s m í v y d á v a t z á k o n y z a v á d ě j í c í či zakazující n ě j a k é náboženství, prošel i díky p o d p o ř e k ř e s ť a n ů . J a k kdysi řekl r e v e r e n d J o h n C o u r t n e y M u r r a y , n e š l o o č l á n e k víry, ale o č l á n e k m í r u . A m e r i č t í z a k l a d a t e l é p r o k á z a l i g e n i a l i t u , k d y ž s e rozhodli n e z ů s t a t u t o l e r a n c e a prosadili, že se ú s t ř e d n í v l á d a v ů b e c n e b u d e v m ě š o v a t do t e o l o g i c k ý c h p r o b l é m ů . Z a k l a d a t e l é byli v ě t š i n o u horliví k ř e s ť a n é , i k d y ž někteří, j a k o T h o m a s J e f f e r s o n , byli d e i s t é . Ať už to v ě d ě l i či ne, řídili se p o d l e Kristova pravidla a oddělili, co patří císaři a co B o h u . Nijak p ř i t o m nezastírali, ž e a m e r i c k ý e x p e r i m e n t stojí n a k ř e s ť a n s k é m z á k l a d ě . Do­ k o n c e i J e f f e r s o n , patrně n e j c h l a d n ě j š í k ř e s ť a n z nich v š e c h , prohlásil, že n á b o ž e n s k á víra j e s a m ý m z á k l a d e m s v o b o d y : „Jak j e m o ž n o p o k l á d a t s v o b o d y n á r o d a z a jisté, o d s t r a n í m e - l i j e j i c h j e d i n é p e v n é podloží: pře­ s v ě d č e n í lidu, ž e tyto s v o b o d y j s o u d a r e m o d B o h a ? Ž e k d o j e poruší, neujde jeho hněvu?"151 po válce za nezávislost zakladatelé vyhlašovali

ČÁST DRUHA-KŘESŤANSTVÍ A ZÄPAD

51

národní d n y modliteb, j m e n o v a l i kaplany K o n g r e s u či o z b r o j e n ý c h sil a hlá­ sali k ř e s ť a n s k é h o d n o t y na š k o l á c h v c e l é m S e v e r o z á p a d n í m teritoriu. Nesnažili s e izolovat ústřední v l á d u ani o d o t á z e k m o r á l k y . N e z a m ý š ­ leli m e z i v l á d o u a m o r á l k o u postavit z e ď . N a o p a k věřili, že má-li j e j i c h n o v é zřízení uspět, j e m o r á l k a n e z b y t n á . V ě t š i n o u zastávali názor, který vyjádřil G e o r g e W a s h i n g t o n v e s v é m p o s l e d n í m p r o j e v u v e f u n k c i prezi­ d e n t a : „ Z a c h á z e j m e opatrně s p ř e d p o k l a d e m , že m o r á l k a je udržitelná bez náboženství." J o h n A d a m s z a š e l j e š t ě d á l : „ N a š e Ú s t a v a byla v y t v o ř e n a p o u z e pro m o r á l n ě p e v n ý a věřící lid. K v l á d n u t í j i n é m u lidu se n a p r o s t o nehodí." 1 6 Z á r o v e ň si z a k l a d a t e l é u v ě d o m o v a l i , že t e o l o g i c k é rozdíly patří d o oblasti Z j e v e n í , a p r o t o n e j s o u v h o d n ý m t é m a t e m d o d e m o k r a t i c k é d i s k u s e . Chtěli v y n e c h a t t e o l o g i c k é odlišnosti p r á v ě proto, a b y s e daly r o z u m n ě vyřešit n e s h o d y v o t á z k á c h m o r á l n í c h , a a b y t a k z á k o n y m o h l y o d r á ž e t převládající m o r á l n í cítění lidu. A l e x i s d e T o c q u e v i l l e , který navštívil A m e r i k u p o č á t k e m d e v a t e n á c ­ t é h o století, s i p o v š i m l , ž e „sekt existuje v e S p o j e n ý c h s t á t e c h n e s p o č e t " , avšak „všechny sekty kážou ve j m é n u Božím stejný morální zákon".17 Tocqueville označil náboženství za nejpřednější politickou instituci A m e r i k y , n e b o ť v ý z n a m n ě ovlivňuje v e ř e j n o s t t í m , ž e r e g u l u j e m o r á l k u a c h o v á n í s p o l e č n o s t i . V křesťanství viděl sílu, která p o t l a č u j e p ř i r o z e n é lidské p u d y s o b e c t v í a a m b i c í a p r o s a z u j e m í s t o nich ideál d o b r o č i n n o s t i a oddanosti blahu druhých. D n e s si s o u d y z o d l u k y církve od státu c h y b n ě vyvozují, že pro n á ­ b o ž e n s t v í není na v e ř e j n é m fóru místo a že n e l z e připustit, a b y m o r á l k a z a l o ž e n á n a n á b o ž e n s t v í utvářela n a š e z á k o n y . Z e s v o b o d y n á b o ž e n s k é ­ h o p r o j e v u s e j a k s i stala s v o b o d a o d n á b o ž e n s k é h o p r o j e v u . S e k u l a r i s t é chtějí v y h n a t n á b o ž e n s t v í a n á b o ž e n s k o u m o r á l k u z v e ř e j n é h o ž i v o t a , a b y m o h l i v z n i k l ý p r o s t o r o v l á d n o u t a zaplnit s v ý m i názory. Z v ě ř í c í c h přitom dělají o b č a n y d r u h é kategorie. H r u b ě tak zkreslují j e d n u ušlechtilou m y š l e n k u , která j e r o v n ě ž k ř e s ť a n s k á . O d d ě l e n í d v o u o b c í není z b r a ň proti křesťanství, ale nástroj, k t e r ý m se křesťanství s n a ž í zajistit mír ve s p o l e č n o s t i , s v o b o d u v y z n á n í a m o r á l n í j e d n o t u . K d y b y c h o m se k o n é m y š l e n c e vrátili v její p r a v é p o d o b ě , byla by na t o m n a š e s p o l e č n o s t značně lépe.

Kapitola šestá

ZLO, KTERÉ NECHCI: KŘESŤANSTVÍ A LIDSKÁ OMYLNOST „Nečiním dobro,

které chci,

nýbrž zlo,

které nechci. "

Pavel,

list Římanům

Z19

T

e ď b y c h s e rád v ě n o v a l d r u h é m u c h a r a k t e r i s t i c k é m u rysu z á p a d n í civilizace, který v z e š e l z k ř e s ť a n s t v í . Filozof C h a r l e s T a y l o r ho nazval „ u v ě d o m ě n í si o b y č e j n é h o života". J d e o p r o s t o u m y š l e n k u ,

ž e o b y č e j n í lidé j s o u o m y l n í , ale p ř e s t o n a nich záleží. S p o l e č n o s t b y s e p r o t o m ě l a u s p o ř á d a t tak, a b y j i m u s n a d ň o v a l a k a ž d o d e n n í starosti - t y

jsou povýšeny na jakýsi duchovní rámec. Rodina jako základní buňka, o m e z e n á m o c s t á t u , z á p a d n í pojetí v l á d y z á k o n ů , p o m o c v utrpení, n a k t e r o u se v naší kultuře k l a d e v e l k ý d ů r a z - to v š e v z e š l o ze z á k l a d n í h o křesťanského poznatku, že omylný člověk má důstojnost. P o d í v e j m e s e n a d v ě související t é m a t a , která p o c h á z e j í z e s t e j n ý c h k ř e s ť a n s k ý c h k o ř e n ů . P r v n í m j e v ý š e u v e d e n ý výrok s v a t é h o Pavla. Pavel j e d i n o u v ě t o u z a v r h u j e c e l o u j e d n u tradici k l a s i c k é filozofie v y s t a v ě n o u na P l a t ó n o v i . Pro P l a t ó n a bylo zlo p r o b l é m e m p o z n á n í . Lidé si počínají n e s p r á v n ě , p r o t o ž e nevědí, c o j e s p r á v n é . K d y b y v ě d ě l i , c o j e s p r á v n é , t a k by to s a m o z ř e j m ě udělali. S tím ale Pavel n e s o u h l a s í . Ř í k á , že s i c e

—

53

—

54

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS OPLNË J I N A K

ví, že je n ě c o š p a t n ě , ale přesto to d ě l á . P r o č ? P r o t o ž e lidská vůle je z k a ž e n á . Z l o není p r o b l é m e m p o z n á n í , ale v ů l e . K r o m ě t o h o s e chci s o u s t ř e d i t n a k ř e s ť a n s k é v e l e b e n í m a l é h o č l o v ě ­ k a , p r o s t é h o č l o v ě k a , o u t s i d e r a . T a k o v í nebyli v e s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě oblíbení. Horner je ve s v ý c h e p o s e c h z c e l a o p o m í j í a s o u s t ř e ď u j e se v ý h r a d n ě n a život v l á d n o u c í třídy. P o k u d s e nižší vrstvy v ů b e c vyskytují, pak j a k o s l u h o v é . A r i s t o t e l e s m ě l pro lidi n í z k é h o p ů v o d u t a k y uplatnění: otroctví. S o u d i l , ž e k d y ž b u d o u nízcí lidé otročit, b u d o u v z n e š e n í mít č a s p ř e m ý š l e t a podílet se na s p r á v ě o b c e . A r i s t o t e l e s snil o „ v e l k o d u š n é m muži", který je hrdý, c t n o s t n ý , aristokratický, b o h a t ý a ( a b y t o h o n e b y l o m á l o ) mluví tiše a o d m ě ř e n ě . A l e J e ž í š t a k o v ý n e b y l . Ježíš se narodil ve c h l é v ě a v ě t š i n u života prožil j a k o t e s a ř ů v u č e d n í k . C e s t o v a l o b v y k l e p ě š k y a o b č a s na o s l u . J a k píše literární v ě d e c Erich A u e r b a c h : „Kristus nepřišel j a k o král a h r d i n a , ale j a k o č l o v ě k z n e j s p o d n ě j š í h o patra s p o l e č n o s t i . J e h o první a p o š t o l o v é byli rybáři a ř e m e s l n í c i . P o h y b o v a l se ve v š e d n í m prostředí p r o s t ý c h lidí. R o z m l o u v a l s celníky, p a d l ý m i ž e n a m i , c h u d ý m i , n e m o c n ý m i a d ě t m i . " 1 A m ů ž e m e d o d a t , že Kristus š p a t n ě s k o n č i l na kříži j a k o s p r o s t ý z l o č i n e c a po b o k u mu viseli d v a s k u t e č n í z l o č i n c i . A u e r b a c h si v š a k v š í m á , že Kristus byl sice n í z k é h o p ů v o d u , žil prostě a z e m ř e l b í d n ě , ale vše, co činil, bylo p r o d c h n u t o t o u nejvyšší a nejhlubší důstojností. R y b á ř i , o k t e r ý c h by Ř e k o v é napsali o b h r o u b l o u k o m e d i i , se v k ř e s ť a n s k ý c h příbězích zaplétají do událostí, které mají z á s a d n í v ý z n a m pro s p á s u lidstva. Kristus a a p o š t o l o v é s v o u ušlechtilostí obrátili celý kla­ sický ideál v z h ů r u n o h a m a . Z e š l e c h t i c k é p ý c h y s e n a j e d n o u stalo n ě c o n a b u b ř e l é h o a s m ě š n é h o . S K r i s t e m přišla p r o m ě n a h o d n o t , p o s l e d n í se stali p r v n í m i a h o d n o t y , j i m i ž se dříve p o h r d a l o , n e j v z n e š e n ě j š í m i l i d s k ý m i ideály. C h a r l e s T a y l o r ř í k á , ž e díky křesťanství přišly n a s v ě t n o v é h o d n o t y . Lidé p o p r v é n e p o h l é d l i n a svět o č i m a n o b l e s n í h o a r i s t o k r a t a , ale o b y ­ č e j n é h o č l o v ě k a . T o z n a m e n a l o , ž e instituce u ž n e m ě l y d á v a t b o h a t ý m a u r o z e n ý m n o v é m o ž n o s t i , j a k trávit v o l n ý č a s . Místo t o h o s e m ě l y s o u ­ středit na to, a b y zajistily p r o s t ý m l i d e m b o h a t ý a s m y s l u p l n ý život. N a v í c se m ě l y e k o n o m i c k é i politické s y s t é m y u s p o ř á d a t tak, a b y u s m ě r n i l y i hříšné p o h n u t k y (neboli, j a k řekl Kant, křivé d ř e v o člověčenství) a obrátily je v lidsky a s p o l e č e n s k y p r o s p ě š n é v ý s l e d k y .

C Ä S T D R U H Á — KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

55

J e d n o u z oblastí, k d e si m ů ž e m e této p r o m ě n y v š i m n o u t , je m a n ž e l ­ ství a rodina - té se z a č a l p ř i s u z o v a t s p o l e č e n s k ý v ý z n a m . D n e s b e r e m e j a k o s a m o z ř e j m o s t , že r o d i n a je instituce, j e j í m ž ú k o l e m je p e č o v a t o děti a vychovávat je. Ač se to však zdá neuvěřitelné, ve starém Řecku rodi­ n a m o c důležitá n e b y l a . Platón n a o p a k p r o s a z o v a l z r u š e n í m a n ž e l s t v í i rodiny a p ř e d s t a v o v a l si r e p u b l i k u , ve které v š e k o l e m r o z m n o ž o v á n í a p é č e o děti řídí stát. Poněkud zdrženlivější Aristoteles uznával, že rodina je potřeba. C h á p a l j i v š a k p o u z e j a k o s o u č á s t infrastruktury. A n o , r o d i n a j e n u t n á k d o b r é m u ž i v o t u , p o d o b n ě j a k o k a ž d o d e n n í s p á n e k a jídlo, ale život z a s v ě c e n ý rodině není pro A r i s t o t e l a úplný a ušlechtilý. Ř e k o v é p o v a ­ žovali r o d i n u t é m ě ř v ý l u č n ě za nástroj k plození dětí. S ň a t k y se v ě t š i n o u d o m l o u v a l y a od m a n ž e l ů se ani n e č e k a l o , že b u d o u p ř á t e l é . A r i s t o t e l e s d o k o n c e s o u d i l , že ž e n y n e j s o u přátelství s c h o p n é , a v ž á d n é m p ř í p a d ě o d nich n e č e k a l , ž e s e b u d o u k m u ž ů m c h o v a t , j a k o b y m u byly rovny. R o m a n t i c k á láska n e m ě l a v e s t a r é m Ř e c k u ž á d n ý v ý z n a m , c o ž p o t v r z u j e fakt, že z t ě c h asi třiceti ř e c k ý c h tragédií, j e ž se n á m d o c h o v a l y , n e p o j e d n á v á ani j e d i n á o lásce. 2 E r ó s m ě l v e s t a r é m Ř e c k u m o c n ý vliv, ale t e n s e p r o j e v o v a l h l a v n ě h o m o s e x u a l i t o u . Ta byla v A t é n á c h b ě ž n o u praxí a o b z v l á š ť jí prosluli S p a r t a n é , kteří ji p o d p o r o v a l i v g y m n á z i í c h a užívali h o m o s e x u á l n í c h v z t a h ů k posílení s o u d r ž n o s t i m e z i v o j á k y ve v á l c e . 3 Historik M i c h a e l G r a n t píše, že z Eróta v y š l a t a k y p r a k t i k a p é d é r a s t i e . S e x u á l n í v z t a h y m e z i m u ž i a c h l a p c i byly p o d l e něj „ m n o h e m o b l í b e n ě j š í n e ž h o m o s e ­ xuální v z t a h y m e z i m u ž i s t e j n é h o v ě k u " . 4 V e s t a r o v ě k u s e n a pederastii z a k l á d a l a i filozofie školství. P o d l e p o p i s u historika K. J. D o v e r a plnil m u ž v ž d y aktivní úlohu a c h l a p e c pasivní. C e l ý p r o c e s se c h á p a l j a k o v ý m ě n a : c h l a p e c svolil k p o h l a v n í m u s t y k u se s t a r š í m m u ž e m a za to od něj d o s t a l vědomosti a výuku.5 N á s b y m o ž n á trápilo, ž e c h l a p e c j e v t a k o v é m v z t a h u z n e u ž í v á n , ale s t a r é Ř e k y ne. Ti v ě t š i n o u sdíleli n á z o r P a u s a n i a z P l a t ó n o v a Symposia, který s e rozčiluje, ž e p e d e r a s t i c k é s v a z k y j s o u v ů č i s t a r š í m m u ž ů m ne­ s p r a v e d l i v é , p r o t o ž e j a k m i l e se u nich c h l a p c i zaučí, klidně je v y m ě n í za p a r t n e r y s v é h o v ě k u . M ů ž e m e o b d i v o v a t , č e h o d o s á h l a klasická filozofie, d r a m a a s t á t o v ě d a , ale k d y ž p ě j e m e ó d y na slávu Ř e c k a a v e l k o l e p o s t Ř í m a , měli b y c h o m mít n a p a m ě t i , ž e t e h d e j š í s e x u á l n í praktiky d n e s

56

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

přežívají j e n ve v ě z n i c í c h a o k r a j o v ý c h h n u t í c h j a k o N A M B L A - S e v e r o ­ a m e r i c k é s d r u ž e n í pro lásku m e z i m u ž i a c h l a p c i . V k ř e s ť a n s k é e p o š e se p é d é r a s t i e a h o m o s e x u a l i t a p o k l á d a l y za h ř í c h . Křesťanství v y z d v i h o v a l o lásku h e t e r o s e x u á l n í a m o n o g a m n í , na níž se z a k l á d á d l o u h o d o b ý a v ý l u č n ý v z t a h m e z i m a n ž e l e m a m a n ž e l k o u , j e h o ž ú k o l e m j e v y c h o v á v a t d ě t i . B e r e m e rodinu j a k o t a k o v o u s a m o z ř e j ­ m o s t - a n a š e s p o l e č n o s t v ní vidí t a k v z n e š e n ý ideál, i k d y ž s k u t e č n ý rodinný život z a n í m p o k u l h á v á - , ž e z a p o m í n á m e n a p r e m i s y , n a kterých je p o s t a v e n a . T y t o p r e m i s y bývaly s p o l e č n o s t i n a p r o s t o cizí a přineslo j e a ž křesťanství. Z a prvé křesťanství d a l o r o d i n n é m u ž i v o t u v ý z n a m , j a k ý d o s u d n e ­ m ě l . R o d i n n ý ž i v o t u ž n e b y l p o d ř í z e n životu o b c e , j a k t o m u chtěli Platón i A r i s t o t e l e s . R o d i n a s e n a o p a k p o p r v é z a č a l a c h á p a t j a k o prostředí, k d e č l o v ě k n a p l ň u j e největší životní t o u h y . P r o m ě n a z a č a l a p o v ý š e n í m m a n ž e l s t v í n a katolickou svátost, č í m ž s ň a t e k získal n á b o ž e n s k o u prestiž převyšující j e h o s p o l e č e n s k o u p o t ř e b n o s t . K p o d o b n ě z á s a d n í m u p o s u n u d o š l o z a r e f o r m a c e . Katolíci s i vážili j a k o p ř í k l a d n é ctnosti k n ě ž s k é h o c e ­ libátu, o d v o z e n é h o od celibátu Kristova. Proti t o m u t o pojetí v š a k vystoupil Martin Luther, který p r o h l a š o v a l , že i o b y č e j n ý k ř e s ť a n , který p o j m e ž e n u za m a n ž e l k u a má s ní d ě t i , plní „poslání" od B o h a . Z a d r u h é s e v k ř e s ť a n s t v í v y v i n u l o n o v é pojetí r o m a n t i c k é lásky, která je d n e s v naší civilizaci j e d n o u z n e j m o c n ě j š í c h sil. S ň a t k y se sice na Z á p a d ě stále d o m l o u v a l y , z e j m é n a v b o h a t š í c h v r s t v á c h , p ř e s t o se v š a k ve s t ř e d o v ě k u zrodil n o v ý , j i n ý ideál - l á s k a , která z a v d á k s ň a t k u důvod a bude ho šťastně zachovávat. Neříkám, že se až do středověku lidé „ n e z a m i l o v á v a l i " . J e n t o , ž e „zamilování" s e p ř e d t í m p o v a ž o v a l o z a lehký případ šílenství, za n ě c o , co n e m ů ž e a n e s m í být z á k l a d e m t r v a l é h o svazku. Středověcí křesťané začali c h á p a t manželství m u ž e a ž e n y o b d o b ­ ně j a k o v z t a h Krista k církvi. Bible t e n t o v z t a h líčí j a k o intimní a v á š n i v ý , ž á d n ý k u p e c k ý h a n d l . A tak začali k ř e s ť a n é c h á p a t manželství j a k o intimní soužití o b o h a c e n é r o m a n t i c k o u vášní. D n e s s e r o m a n t i c k á láska n e p o k l á d á z a nic víc než cit, ale t o j e j e n v y b l e d l á p o d o b a p ů v o d n í h o v ý z n a m u . P ů v o d n ě m ě l a být v y v r c h o l e n í m d l o u h é p o u t i , p ř e d s t a v o v a l a ušlechtilé ideály o s o b n í o b ě t i a s l u ž b y bliž­ n í m . Z p r v u byla t a t o m y š l e n k a o m e z e n a n a š l e c h t i c k é kruhy, ale rychle s e rozšířila d o c e l é s p o l e č n o s t i . První n á z n a k r o m a n t i k y j a k o d ů l e ž i t é

C A S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

57

s p o l e č e n s k é h o d n o t y n a j d e m e v d v o r s k ý c h m i l o s t n ý c h b á s n í c h , které s p o j u j í l á s k u e r o t i c k o u s d u c h o v n í a o b r a c e j í se ke k r á s n é , v ě t š i n o u n e d o s t u p n é ž e n ě . T a t o literatura t o u h y z a s e l a d o mysli lidí n a Z á p a d ě sen o romantice. Z a třetí křesťanství z a v e d l o , ž e p o d m í n k o u s ň a t k u m u s í být s o u h l a s m u ž e i ž e n y . I t o h l e d n e s b e r e m e j a k o s a m o z ř e j m o s t , ale stačí si zajet do A s i e , A f r i k y n e b o na Blízký a S t ř e d n í v ý c h o d . T a m je b ě ž n é nutit lidi do m a n ž e l s t v í proti jejich vůli. Já j s e m v y r ů s t a l v Indii, k d e j e š t ě d n e s s ň a t k y č a s t o d o m l o u v a j í rodiče. N a Z á p a d ě v š a k o d p o č á t k ů křesťanství existuje s ň a t e k n a z á k l a d ě v o l b y a o b o u s t r a n n é s h o d y . D ů v o d e m není „ r o v n o s t pohlaví", nýbrž křesťanská m y š l e n k a , že všichni m á m e n ě j a k é h o partnera, k t e r é h o pro n á s stvořil B ů h . R o m a n t i c k á l á s k a s e c h á p a l a j a k o aktivita d u š e , která n á s k c e l o ž i v o t n í m u d r u h o v i p ř i v e d e . J s m e j e n o m y l n í lidé a m ů ž e m e se č a s t o plést, ale v t o m , že k n ě k o m u n ě c o c í t í m e , se s p l é s t n e m ů ž e m e . Křesťanství však také říká, že svobodná volba je volbou zá­ v a z n o u . J e l i k o ž j s m e dali k s ň a t k u d o b r o v o l n ý s o u h l a s , m u s í m e p ř í s a h u dodržet a manželství zachovat jako celoživotní svazek. P r o t o ž e k ř e s ť a n é začali r e s p e k t o v a t o b y č e j n é lidi a brát o h l e d na j e j i c h p o k l e s k y a n e d o s t a t k y , vznikly na Z á p a d ě n o v é politické instituce. T a k o v é , které n e e x i s t o v a l y nikde j i n d e v e s v ě t ě , ani v e s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě . V z e š l y z n ě č e h o , co Z á p a d p r o m ě n i l o . T í m n ě č í m bylo k ř e s ť a n ­ ství. V e z m ě t e s i naši m o d e r n í k o n c e p c i „vlády z á k o n ů " . H a r o l d B e r m a n v knize Zákon a revoluce ( L a w a n d R e v o l u t i o n ) tvrdí, že m o d e r n í z á p a d n í právo je „sekulárním pozůstatkem náboženských názorů a předpokladů, které byly p o p r v é v y j á d ř e n y v církevní liturgii, o b ř a d e c h a u č e n í a až p o t é v institucích, k o n c e p c í c h a h o d n o t á c h z á k o n a " . 6 To je n a p r o s t á p r a v d a , ale je to složitější. P l a t ó n ř í k á , ž e nejvyšší f o r m o u z á k o n a j e r o z u m o v ý ú s u d e k . N á m s e t o z d á d i v n é , ale j e t o tak. S p r a v e d l n o s t i d o s á h n e m e nejlépe tak, ž e d á m e k a ž d é m u p ř e s n ě p o d l e j e h o z á s l u h . N a p ř í k l a d v r o d i n ě se k d ě t e m n e c h o v á t e úplně stejně a n e s t a n o v u j e t e „zákony". U p r a v u j e t e své p o k y n y a p o ž a d a v k y p o d l e j e j i c h p o v a h y a k o n k r é t n í s i t u a c e . A stejně je t o m u u P l a t ó n a v politice. N e j l e p š í m s t á t n í m z ř í z e n í m je l a s k a v á m o n a r c h i e n e b o a r i s t o k r a c i e , která v l á d n e na z á k l a d ě ú s u d k u a udílí s p r a v e d l n o s t v k a ž d é m p ř í p a d ě zvlášť.

58

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

T a k t o ale n a Z á p a d ě n e d ě l á m e . V e z m ě t e s i j e d n o d u c h ý p ř í k l a d : p ř e k r o č e n í rychlosti na dálnici. S t a n o v u j e m e p e v n á pravidla - např. limit sto d e s e t k i l o m e t r ů za h o d i n u - a jejich d o d r ž o v á n í v y n u c u j e m e . To ale p a t r n ě není nejlepší s y s t é m . J s o u lidé, kteří j e z d í b e z p e č n ě rychlostí sto třicet k i l o m e t r ů za h o d i n u . Jiní ohrožují s e b e i okolí v o s m d e s á t i k i l o m e ­ trech za hodinu. Tak proč n e n e c h á m e úřady, aby odměřily k a ž d é m u tak, j a k s i z a s l o u ž í ? S n a d n á o d p o v ě ď : n e v ě ř í m e policistovi. M á m e h o z a o m y l n é h o č l o v ě k a , k t e r é h o m ů ž o u ovlivnit p ř e d s u d k y . Raději b u d e m e žít p o d u n i v e r z á l n í m n a ř í z e n í m , které platí pro v š e c h n y . P r á v ě n a m y š l e n c e , ž e m o c s e m u s í s v ě ř o v a t o m y l n ý m lidem v e l m i opatrně, stojí m o d e r n í liberální idea z á k o n a . Lidé si v l á d u volí, ale a m e r i c k ý s y s t é m z a v á d í interní m e c h a n i s m y „ d ě l b y m o c i " a „ r o v n o v a h a pojistek", a b y zajistil, že v l á d a z ů s t a n e p o c t i v á a o d p o v ě d n á . Z a k l a d a t e l é A m e r i k y z á m ě r n ě v y m y s l e l i s y s t é m , ve k t e r é m vznikají e k o n o m i c k é a politické rivality, a b y zabránili n e z d r a v é k o n c e n t r a c i m o c i . P s e u d o n y m P u b l i u s v Listu f e d e r a l i s t ů č. 51 s o u h r n n ě o z n a č u j e t a k o v á o p a t ř e n í j a k o „ n a h r a ­ zení n e d o s t a t k u lepší m o t i v a c e p r o t i c h ů d n ý m i a k o n k u r e n č n í m i zájmy". K r o m ě t o h o Z á p a d trvá n a t o m , a b y z á k o n o d á r c i z á k o n ů m s a m i podléhali a skládali účty lidu, j e h o ž j m é n e m z á k o n y vytvářejí. K ř e s ť a n s t v í r o z š í ř i l o pojetí p o l i t i c k é a s p o l e č e n s k é o d p o v ě d n o s t i o n o v ý m o d e l : v ů d c e j a k o s l u ž e b n í k . Ve s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě by n i k o h o v e s n u n e n a p a d l o , ž e b y m ě l v ů d c e n ě k o m u sloužit. V ů d c e m ě l v p o p i s u p r á c e vést. A l e Kristus přišel n a t o , ž e v é s t z n a m e n á sloužit p o t ř e b á m d r u h ý c h , z e j m é n a t ě c h nejpotřebnějších. M a r e k 10,43 a 10,45 cituje Krista: „ K d o s e m e z i v á m i c h c e stát v e l k ý m , b u ď v a š í m s l u ž e b n í k e m . . . V ž d y ť ani S y n č l o v ě k a n e p ř i š e l , a b y si dal sloužit, ale a b y sloužil." A u L u k á š e 2 2 , 2 7 Ježíš praví: „ K d o j e větší: t e n , k d o sedí z a s t o l e m , č i t e n , k d o o b s l u h u j e ? Zdali n e t e n , k d o s e d í z a s t o l e m ? A l e j á j s e m m e z i v á m i j a k o t e n , který slouží." V n o v é m k ř e s ť a n s k é m r á m c i se v ů d c o v é posuzují podle t o h o , j a k se starají o p r o b l é m y a b l a h o lidu. Ze „ s t o u p e n c ů " a „ p o d d a n ý c h " se p o s t u p e m č a s u stali „ z á k a z n í c i " a „voliči". Díky n o v é m u ideálu se stalo ú k o l e m politiků, o b c h o d n í k ů a kněží sloužit p o l i t i c k ý m , m a t e r i á l n í m a d u ­ c h o v n í m p o t ř e b á m lidu. N a Z á p a d ě s e vyvinul s y s t é m m o d e r n í h o k a p i t a l i s m u . N ě k o h o m o ž n á překvapí, j a k m o h l kapitalismus tak s n a d n o v z n i k n o u t v s o u l a d u s křesťan­ s k o u e t i k o u . Kapitalismus v š a k splňuje k ř e s ť a n s k é p o ž a d a v k y na instituci,

Č Á S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

59

která u s m ě r n í lidskou s o b e c k o u t o u h u k u p r o s p ě c h u s p o l e č n o s t i . Kritici obviňují k a p i t a l i s m u s , ž e j e s o b e c k ý , a v š a k s o b e c k ý není k a p i t a l i s m u s , ale lidská p o v a h a . J a k píše A d a m S m i t h v Bohatství národů, t o u h a po l e p š í m p o s t a v e n í „se s n á m i zrodí z lůna a n e o p u s t í nás, d o k u d n e s p o č i n e m e v h r o b ě " . 7 S o b e c t v í s t e j n ě j a k o chtíč patří k lidské p ř i r o z e n o s t i . P o k o u š e t se ho v y m ý t i t n e m á c e n u , i k d y ž se o to nějací fanatičtí utopiste určitě snažili. Křesťanství přišlo b ě h e m staletí s l e p š í m ř e š e n í m . Č a s t o se uvádí biblický citát, ž e p e n í z e j s o u k o ř e n e m z l a , ale p ř í s l u š n á p a s á ž v e s k u t e č n o s t i zní: „ K o ř e n e m v š e h o t o h o zla je láska k p e n ě z ů m . " N e o d s u z u j e se tu bohatství ani o b c h o d o v á n í , p o u z e určitý lidský v z t a h k bohatství. V k a p i t a l i s m u n e v i d i t e l n á r u k a trhu n a s m ě r u j e lidské s o b e c t v í tak, že kapitalisté s v ý m úsilím p r o d u k u j í hojnost, z e které těží celá s p o l e č n o s t . K r o m ě t o h o k a p i t a l i s m u s vybízí p o d n i k a t e l e , a b y brali o h l e d n a d r u h é , i k d y ž se s n a ž í p ř e d e v š í m o b o h a t i t s a m i . T a k ž e i k d y ž je k o n e č n ý m c í l e m zisk, tráví p o d n i k a t e l é v ě t š i n u č a s u p ř e m ý š l e n í m , j a k lépe uspokojit potře­ by d o s a v a d n í c h i p o t e n c i á l n í c h z á k a z n í k ů . Fakticky, byť ne z á m ě r n ě , se chovají altruisticky. J a k kdysi napsal S a m u e l J o h n s o n : „Jen m á l o v ě c m i s e č l o v ě k m ů ž e nevinněji z a o b í r a t n e ž v y d ě l á v á n í m p e n ě z . " 8 D a l o b y s e říct, ž e k a p i t a l i s m u s civilizuje c h a m t i v o s t p o d o b n ě j a k o m a n ž e l s t v í civilizuje chtíč. O b ě instituce se s n a ž í zkrotit v r t k a v é a p o k l e s l é lidské p o h n u t k y , aby prospívaly společnosti. A k d y ž už j s m e u k a p i t a l i s m u , k ř e s ť a n s k á civilizace položila z á k l a d y m o d e r n í e k o n o m i e . P o d l e R o d n e y h o S t a r k a s i lidé v e s t ř e d o v ě k u p o p r v é u v ě d o m i l i , ž e c e n y b y m ě l a u r č o v a t n a b í d k a a p o p t á v k a . D o t é d o b y byly c e n y d á n y z á k o n e m n e b o z v y k e m . V e t ř i n á c t é m století v š a k d o m i n i k á n s k ý m n i c h A l b e r t V e l i k ý vysvětlil, ž e c e n y odrážejí, „jakou h o d n o t u m á z b o ž í p o d l e o d h a d u trhu v o k a m ž i k u prodeje". 9 A tak s a m o z ř e j m ě s m ý š l í m e i dnes. M a x W e b e r ve s v é m k l a s i c k é m díle Protestantská etika a duch kapi­ talismu(Die p r o t e s t a n t i s c h e Ethik u n d d e r G e i s t d e s K a p i t a l i s m u s ) v y s l e ­ d o v a l p o č á t k y k a p i t a l i s m u až ke k a l v í n s k é p ř e d s t a v ě p o v o l á n í a vyvolení. N i c m é n ě v š e c h n y z á k l a d n í p r v k y k a p i t a l i s m u j s o u stejně j a k o tržní c e n y starší n e ž r e f o r m a c e . Někteří v ě d c i je n a c h á z e j í už v raně k ř e s ť a n s k ý c h klášterních komunitách, kde skupiny pracovitých mnichů znaly specia­ lizaci a d ě l b u p r á c e , p ů j č o v a l y p e n í z e , přijímaly p ů j č k y a o b c h o d o v a l y

60

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

na v e l k é v z d á l e n o s t i s p o m ě r n ě š i r o k ý m s o r t i m e n t e m p o t r a v i n a d a l š í h o zboží. S t a r k píše: „ V š e c h n y p o d s t a t n é rysy k a p i t a l i s m u ... n a j d e m e už od d v a n á c t é h o století v italských m ě s t s k ý c h r e p u b l i k á c h j a k o B e n á t k y , J a n o v a Florencie." 1 0 Já se tu n e s n a ž í m r o z s o u d i t , kteří k ř e s ť a n é byli první. K a p i t a l i s m u s p r o š e l n ě k o l i k a stadii, z n i c h ž k a ž d é ovlivnil j i n ý a s p e k t křesťanství. K d y ž Francis B a c o n a D e s c a r t e s volali po t e c h n o l o g i i , se kterou se č l o v ě k stane p á n e m a v l a s t n í k e m přírody, a r g u m e n t o v a l i z n o v u d o s a ž e n í m b l a h o b y t u rajské z a h r a d y . K d y ž L o c k e o b h a j o v a l v l a s t n i c k á p r á v a a kultivaci přírody p r a k t i c k o u inteligencí, viděl lidi j a k o n a p o d o b i t e l e B o ž í h o stvoření, kteří j e d n a j í „ p o d l e j e h o o b r a z u " . I d n e s p ř e m ý š l í m e o práci j a k o o „povolání" č i „poslání". P o d l e t o h o t o k ř e s ť a n s k é h o c h á p á n í d o s t á v á m e o d B o h a s c h o p n o s t i a ty p o u ž í v á m e p o d l e Boží vůle ve p r o s p ě c h s e b e , s v é r o d i n y a společnosti. S k a p i t a l i s m e m a p r o s p e r i t o u přišla n o v á m y š l e n k a : p o k r o k . To je představa, že se v š e c h n o lepší a v b u d o u c n u lepšit b u d e . Dějiny se c h á p o u j a k o p ř í m k a mířící v p ř e d a n a h o r u . V m i n u l é m století n a b y l a m y š l e n k a p o ­ kroku p o d i v n ý c h a ošklivých p o d o b j a k o „přežití nejsilnějšího" n e b o ú d a j n ě n e v y h n u t e l n á „ p r o l e t á ř s k á revoluce". Ideál p o k r o k u v š a k , a č p o š p i n ě n , p ř e t r v á v á a s v ý m z p ů s o b e m patří k v ý b a v ě m o d e r n í m y s l i . V ě t š i n a z n á s například u p ř í m n ě o č e k á v á , že naše děti se b u d o u mít lépe než my. V ě ř í m e i v p o k r o k morální. T ř e b a z r u š e n í otroctví je n e z v r a t n ý m o r á l n í ú s p ě c h . D o u f á m e , ž e příští g e n e r a c e b u d o u m o r á l n ě osvícenější n e ž my, ž e b u d o u lépe p e č o v a t o p l a n e t u a p ř e s t a n o u zabíjet n e n a r o z e n é d ě t i . Řekové a Římané

-

ani Č í ň a n é a I n d o v é - to t a k v š a k n e v i d ě l i .

V ě t š i n a kultur věří, že dějiny se p o h y b u j í v k r u z í c h . Chvíli je l é p e , chvíli hůře. Další n á z o r j e , že v minulosti bylo lépe, a to tím lépe, č í m v z d á l e n ě j š í příslušná e p o c h a j e . J. B. B u r y v knize Myšlenka pokroku (The Idea of P r o g r e s s ) píše, že Z a p a d a n é n e p ř e m ý š l e j í o p o k r o k u j a k o o k r u h u , ale j a k o o š i p c e . N a š e m o d e r n í p ř e d s t a v a o „vývoji" a „ p o k r o k u " je s e k u l á r n í verzí k ř e s ť a n s k é ideje p r o z ř e t e l n o s t i . 1 1 Z k ř e s ť a n s k é h o líčení d ě j i n , které řídí B ů h od p o č á t k u do k o n c e - z p ř í b ě h u o stvoření, vtělení a p o s l e d n í m s o u d u - , s e stal p ř í b ě h o l i d s k é m p o k r o k u . P l n í m e t e d y l i d s k ý m úsilím j a k ý s i d u c h o v n í příkaz a n e u s t á l e z l e p š u j e m e svět. M u s í m zdůraznit ještě j e d e n a s p e k t křesťanské teze o lidské o m y l n o s t i a u s p o k o j o v á n í p o t ř e b o b y č e j n ý c h lidí. T í m je d ů r a z k l a d e n ý v naší kultuře

C Ä S T D R U H Ä — KŘESŤANSTVÍ A Z Ä P A D

61

na soucit, p o m o c p o t ř e b n ý m a u l e h č e n í v bídě, a to i ve v z d á l e n ý c h o b l a s ­ t e c h . Jestliže je v A f r i c e h l a d o m o r n e b o g e n o c i d a , v ě t š i n u lidí z o s t a t n í c h kultur t o nijak nevzruší. J a k praví č í n s k é přísloví: „Cizí slzy j s o u j e n v o d a . " Ale my Z á p a ď a n é s p ě c h á m e na pomoc. Organizují se obrovské charita­ tivní p r o g r a m y . R o c k o v ý z p ě v á k B o n o u s p o ř á d á d o b r o č i n n o u k a m p a ň . N ě k d y se u v a ž u j e i o v o j e n s k é intervenci j a k o o p o s l e d n í m z p ů s o b u , j a k z a s t a v i t v r a ž d ě n í . D ě l á m e t o č á s t e č n ě díky s v ý m k ř e s ť a n s k ý m n á z o r ů m . J s o u to lidé j a k o m y . I oni si z a s l o u ž í m o ž n o s t být šťastní. Jestliže j s m e šťastnější n e ž o n i , m u s í m e udělat, co je v n a š i c h s i l á c h , a z m í r n i t j e j i c h úděl. Staří Ř e k o v é a Ř í m a n é t a k h l e n e u v a ž o v a l i . Z a s t á v a l i p o d o b n ý n á ­ z o r j a k o v ě t š i n a kultur d n e s : a n o , j e t o p r o b l é m , ale n e náš. Nejvíce s e k ř e s ť a n s k é m u p o h l e d u přiblížil A r i s t o t e l e s , k d y ž n a p s a l , ž e v e l k o d u š n ý muž p o m á h á potřebným. Podle Aristotela to však dělá z osvícenosti, aby ukázal s v o u v e l k o r y s o s t č i d o k o n c e n a d ř a z e n o s t n a d t ě m i , k d o j s o u p o d n í m . S t a r o v ě c í aristokraté f i n a n c o v a l i lázně, s o c h y a parky, které z ř e t e l n ě nesly j e j i c h j m é n o a s v ě d č i l y o ušlechtilosti rodiny a velikosti o s o b n o s t i . To není k ř e s ť a n s k ý p o h l e d - my j e d n á m e ze s o u c i t u , t e d y „cítíme s d r u ­ hými". N e p o m á h á m e h l a d o v ě j í c í m d ě t e m z Haiti a R w a n d y proto, že j s m e lepší, ale p r o t o ž e j s m e , lidsky ř e č e n o , n a j e d n é lodi. K ř e s ť a n s k á p o k o r a je pravým opakem antické velkodušnosti. Právě v z á j e m n á láska a v e ř e j n á d o b r o č i n n o s t k ř e s ť a n ů p ř e k v a p o v a l a a o h r o m o v a l a p o h a n y a Ř í m a n y . C í s a ř Julian A p o s t a t a , který se ve čtvr­ t é m století pokusil o b n o v i t p o h a n s t v í , se v y z n a l z o b d i v u ke k ř e s ť a n ů m za t o , j a k pečují o s v é c h u d é , v d o v y , sirotky, n e m o c n é a umírající. Z d á se to p a r a d o x n í , ale p r á v ě ti, k d o n e j p e v n ě j i věřili ve s v ě t příští, se nejvíc snažili zlepšit situaci lidí na t o m t o s v ě t ě . N a Z á p a d ě k ř e s ť a n é postavili první n e m o c n i c e . T y byly z p r v u j e n pro k ř e s ť a n y , ale n a k o n e c přijímaly k a ž d é h o , d o k o n c e i m u s l i m y , kteří do k ř e s ť a n s k ý c h z e m í vkročili s c í l e m j e d o b ý t . D n e s m á m n o h o n e m o c n i c k ř e s ť a n s k á j m é n a - N e m o c n i c e sv. J a n a , N e m o c n i c e sv. L u k á š e , M e ­ t o d i s t i c k á n e m o c n i c e , L u t e r á n s k á n e m o c n i c e a t a k d á l e - a charitativní o r g a n i z a c e j a k o A r m á d a s p á s y a Č e r v e n ý kříž p r o z r a z u j í , b y ť o b č a s v z d á l e n ě , k ř e s ť a n s k ý vliv, který j e zrodil. T o t é ž platí pro o r g a n i z a c e j a k o R o t a r y C l u b , K i w a n i s C l u b a Y M C A , které s e v š e c h n y z a p o j u j í d o o b č a n ­ s k ý c h a d o b r o č i n n ý c h aktivit.

62

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Křesťanství t a k é dalo s v ě t u m n o h é v e l k é o s o b n o s t i j a k o sv. V i n c e n c e z P a u l y n e b o M a t k u T e r e z u , kteří zasvětili život s l u ž b ě c h u d ý m a n e m o c ­ n ý m . N ě c o t a k o v é h o nikde jinde n e n a j d e m e - v ž á d n é m j i n é m náboženství ani j i n é s e k u l á r n í s p o l e č n o s t i . Č l o v ě k n e m u s í být k ř e s ť a n ani j a k k o l i j i n a k věřící, a b y u z n a l , ž e t a h l e z á p a d n í víra o d v e d l a o b r o v s k ý k u s p r á c e , a b y z l e p š i l a lidské životy a z m í r n i l a lidské utrpení.

Kapitola sedmá

STVOŘENI JAKO SOBĚ ROVNI: PŮVOD LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI „Další křesťanská Tato

myšlenka je

myšlenka, prototypem

neméně všech

šílená:

Friedrich Nietzsche,

V

rovnost

duší před

Bohem.

teorií rovnoprávnosti."^ Vůle k moci (Wille zur Macht)

m i n u l é kapitole j s e m psal o t o m , že z křesťanství v z e š l y důležité

ideje a instituce, které mají d o d n e s z á s a d n í v ý z n a m . J s o u sice lidé, kteří vytýkají křesťanství p r á v ě t o , že n á m d a l o k a p i t a l i s m u s

n e b o tradiční rodinu o d v o u rodičích. A l e t e ď b y c h se rád v ě n o v a l j e d n o m u k ř e s ť a n s k é m u o d k a z u , k t e r é h o si váží p r a k t i c k y v š i c h n i s e k u l á r n í lidé: rovnosti lidí. T a t o k ř e s ť a n s k á m y š l e n k a byla h y b n o u silou k a m p a n ě z a

z r u š e n í otroctví, hnutí za d e m o k r a c i i a s a m o s p r á v u lidu a t a k é ú s p ě š n é h o p o k u s u z f o r m u l o v a t m e z i n á r o d n í d o k t r í n u l i d s k ý c h práv. K e s v é c h v á l e křesťanství a j e h o úlohy v t ě c h t o v e l k ý c h s p o l e č e n s k ý c h p ř e m ě n á c h v š a k p ř i d á v á m střízlivý d o v ě t e k : jestliže Z á p a d křesťanství opustí, o h r o z í t í m i r o v n o s t á ř s k é h o d n o t y , které se z křesťanství zrodily. K o n e c křesťanství b u d e z n a m e n a t t a k é p o s t u p n o u erozi t a k o v ý c h h o d n o t , j a k ý m i j s o u r o v n á d ů s t o j n o s t a r o v n o p r á v n o s t , na nichž si z a k l á d a j í věřící i nevěřící. K d y ž T h o m a s J e f f e r s o n v D e k l a r a c i nezávislosti n a p s a l , že „všichni lidé j s o u

64

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

stvořeni j a k o s o b ě rovni", prohlásil t o z a s a m o z ř e j m o u p r a v d u . J e n ž e o n a v ů b e c není s a m o z ř e j m á . N a o p a k v ě t š i n a kultur v p r ů b ě h u dějin ji popírala a d o d n e s p o p í r á . Na první p o h l e d je a b s u r d n í tvrdit, že lidé j s o u s i rovni, k d y ž v š u d e k o l e m s e b e v i d í m e d o očí bijící příklady n e r o v n o s t i . Lidé j s o u si n e r o v n i ve v ý š c e , v á z e , síle, o d o l n o s t i , inteligenci, vytrvalosti, pravdomluvnosti a v podstatě každé vlastnosti. Nerovnost je, zdá se, s a m o z ř e j m o u lidskou realitou. J e f f e r s o n t o v ě d ě l . Měl n a mysli zvláštní d r u h lidské r o v n o s t i . T v r d i l , že lidé j s o u si rovni m o r á l n ě . S i c e se n e c h o v a j í v š i c h n i s t e j n ě s p r á v n ě , ale život ž á d n é h o č l o v ě k a n e m á vyšší ani nižší m o r á l n í c e n u n e ž život n ě k o h o j i n é h o . P o d l e t é t o p o d i v n é n a u k y má m e t a ř v ulicích P h i l a d e l p h i e s t e j n o u c e n u j a k o s á m J e f f e r s o n . K a ž d ý život j e v z á c n ý a ž á d n ý není v z á c n ě j š í n e ž ostatní. D r a h o c e n n o s t a s t e j n á h o d n o t a v š e c h lidských ž i v o t ů je k ř e s ť a n s k á m y š l e n k a . K ř e s ť a n é v ž d y věřili, ž e B ů h v k l á d á d o k a ž d é h o ž i v o t a , který stvoří, n e k o n e č n o u h o d n o t u a miluje k a ž d é h o č l o v ě k a s t e j n ě . V k ř e s ť a n ­ ství v á s n e s p a s í r o d i n a , n á r o d č i o b e c . S p á s a j e záležitostí j e d n o t l i v c e . A co víc, B ů h má pro k a ž d é h o z n á s „povolání" neboli poslání, Boží plán s n a š í m ž i v o t e m . Martin L u t h e r za r e f o r m a c e kladl d ů r a z na t o , že c e s t a k ř e s ť a n a j e individuální. N e j e n ž e n a k o n c i ž i v o t a b u d e m e s o u z e n i j a k o j e d n o t l i v c i , ale i za ž i v o t a m á m e k B o h u v z t a h j a k o j e d n o t l i v c i . A n i n á b o ­ ž e n s k o u p r a v d u n á m n i k d o j e d n o d u š e n e p ř e d á , ale m u s í m e s e k n í d o ­ pracovat individuálním studiem a modlitbami. To jsou všechno myšlenky s převratnými důsledky. Č a s t o s l ý c h á m e , ž e m o d e r n í pojetí d e m o k r a c i e a r o v n o p r á v n o s t i p o c h á z í ze s t a r é h o Ř e c k a a Ř í m a , ale a m e r i č t í z a k l a d a t e l é si tím nebyli tak jistí. A l e x a n d e r H a m i l t o n n a p s a l , že „hledat v z o r y v primitivních d o ­ b á c h Ř e c k a a Ř í m a j e s t e j n ě s m ě š n é j a k o pátrat p o nich m e z i H o t e n t o t y a L a p o n c i " . 2 V Listech federalistůse d o č t e m e , že a n t i k a si p ř e d s t a v o v a l a s v o b o d u tak, ž e „ t ý m ž o b č a n ů m přiřknou j e d n o h o d n e bolehlav a d r u h é h o d n e s o c h u . . . I k d y b y byl k a ž d ý A t é ň a n S o k r a t e m , z ů s t a l o b y k a ž d é a t é n ­ s k é s h r o m á ž d ě n í lůzou." 3 V e s t a r o v ě k u měli p ř í m o u d e m o k r a c i i , p o d níž stálo m n o ž s t v í o t r o k ů , k d e ž t o m y m á m e n ě c o úplně j i n é h o : z a s t u p i t e l s k o u d e m o k r a c i i , p l n o h o d n o t n é o b č a n s t v í a prakticky v š e o b e c n é volební právo. P o k u s m e se přijít na t o , j a k k té v e l k é z m ě n ě d o š l o .

Č Á S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

65

V e s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě m ě l lidský ž i v o t v e l m i n í z k o u h o d n o t u . S p a r t a n é n e c h á v a l i s h a z o v a t s l a b é děti z ú b o č í hory. Bylo b ě ž n é zabíjet n o v o r o z e n c e , stejně j a k o d n e s v m n o h a č á s t e c h s v ě t a . O t c o v é , kteří chtěli s y n a , s e p r a m á l o r o z p a k o v a l i p r á v ě n a r o z e n o u d c e r u utopit. V ř í m s k ý c h g l a d i á t o r s k ý c h a r é n á c h bylo na d e n n í m p o ř á d k u ubít č l o v ě k a k smrti n e b o h o n e c h a t r o z s á p a t d i v o u zvěří. Velcí myslitelé o d S e n e k y a ž p o C i c e r o n a n a t o m neviděli nic š p a t n é h o . K ř e s ť a n s t v í tyto praktiky z a k á z a l o , přineslo m o r á l n í z d ě š e n í a to d n e s p o c i ť u j e m e , k d y ž o nich s l y š í m e . Ž e n y m ě l y v e s t a r é m Ř e c k u a Ř í m ě v e l m i nízké p o s t a v e n í , p o d o b n ě j a k o v m n o h a d n e š n í c h kulturách a z e j m é n a v m u s l i m s k é m světě. Tehdejší v ě t š i n o v ý n á z o r vystihl A r i s t o t e l e s , k d y ž n a p s a l , ž e r o z u m u s e d o s t á v á p l n é h o v y j á d ř e n í v m u ž í c h . V d ě t e c h je p o d l e A r i s t o t e l a r o z u m p ř í t o m e n , ale nevyvinut. V ž e n á c h j e p ř í t o m e n , ale n e p o u ž í v á n . T o j s o u b ě ž n é n á ­ z o r y z patriarchální kultury. T a k o v é p a n o v a l y s a m o z ř e j m ě i v ž i d o v s k é s p o l e č n o s t i , k d e žil J e ž í š . J e ž í š v š a k prolomil t a b u . S p o l e č n o s t i někteří apoštolové považovali za skandál, že Ježíš dovoloval ž e n á m (i nízkého s p o l e č e n s k é h o p o s t a v e n í ) , a b y s n í m c e s t o v a l y a přidaly se k o k r u h u j e h o přátel a d ů v ě r n í k ů . K ř e s ť a n é se s i c e nestavěli proti p a t r i a r c h á t u , ale p o z v e d l i v n ě m p o ­ s t a v e n í ž e n y . Z a k á z a l i cizoložství - t e n t o hřích c h á p a l i j a k o s t e j n ě t ě ž k ý u m u ž ů i ž e n - a m o r á l n ě o d s o u d i l i v š e o b e c n ý dvojí metr, p o d l e n ě h o ž se ž e n y m u s e l y c h o v a t c t n o s t n ě a m u ž i si m o h l i dělat, co se j i m zlíbilo. V o t á z k á c h r o z v o d u n e n a k l á d á j u d a i s m u s a islám s ž e n a m i stejně j a k o s m u ž i , k d e ž t o k ř e s ť a n s k á pravidla platí s t e j n ě pro m u ž e i pro ž e n y . Ž e n a se těšila v k ř e s ť a n s k é m m a n ž e l s t v í tak d ů s t o j n é m u p o s t a v e n í , že v r a n é k ř e s ť a n s k é církvi ž e n y převažovaly, j a k o j e t o m u s v ý m z p ů s o b e m d o d n e s . Proto Ř í m a n é k ř e s ť a n s t v í m p o h r d a l i j a k o n á b o ž e n s t v í m pro ž e n y . Ve s t ř e d o v ě k u se s e t k á v á m e s n o v ý m ú k a z e m - d v o r s k o u l á s k o u . P o p r v é v d ě j i n á c h získala ž e n a , o b j e k t rytířovy lásky, v y s o k é p o s t a v e n í . D o k o n c e stála v ý š e než m u ž , který se o ni u c h á z e l . Ž e n y se p o s t u p n ě staly v y h l e d á v a n ý m i a c e n ě n ý m i s p o l e č n i c e m i v k o n v e r z a c i . C h a u c e r o v a n e z á v i s l á ž e n a z B a t h by byla v j i n ý c h k u l t u r á c h ze č t r n á c t é h o století n e m y s l i t e l n ý m j e v e m . G a l a n t n o s t , t e d y uctivé c h o v á n í k ž e n á m , přišla s k ř e s ť a n s t v í m . V p o z d n í m s t ř e d o v ě k u se ž e n y z a č a l y z ú č a s t ň o v a t s p o ­ l e č e n s k é h o ž i v o t a . K r o m ě t o h o s e z a hlavní sídlo l i d s k é h o štěstí z a č a l a

66

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

p o v a ž o v a t r o d i n a , a t a k v z r o s t l a ú c t a k roli m a t k y , která se stará o d o ­ mácnost a vychovává děti. A t e i s t é stavějí oproti t ě m t o ú s p ě c h ů m jiný p r o b l é m : otroctví. „ N a h l é d ­ něte do Bible," píše S a m Harris v Dopise křesťanskému národu (Letter to a C h r i s t i a n N a t i o n ) , „a zjistíte, že stvořitel v e s m í r u od n á s z j e v n ě o č e k á v a l , ž e b u d e m e vlastnit otroky." 4 S t e v e n W e i n b e r g píše, ž e „křes­ ťanství... m n o h o set let s o t r o c t v í m p o h o d l n ě koexistovalo". 5 Tito ateističtí autoři n e j s o u první, k d o v y t ý k á k ř e s ť a n ů m ú d a j n é s c h v a l o v á n í otroctví. Otroctví je v š a k o staletí, ba tisíciletí starší n e ž křesťanství. V š e o b e c n ě se p r o v o z o v a l o ve s t a r o v ě k é m s v ě t ě od Č í n y a Indie až po Ř e c k o a Ř í m a ve v ě t š i n ě kultur se p o v a ž o v a l o za instituci p o d o b n ě n e p o s t r a d a t e l n o u j a k o r o d i n a . C e l á staletí otroctví n e p o t ř e b o v a l o o b h á j c e , p r o t o ž e n e m ě l o kritiky. 6 A n i Bible otroctví p ř í m o n e o d s u z u j e : Pavel v listu E f e z s k ý m 6,5 a na d a l š í c h m í s t e c h v y z ý v á o t r o k y , a b y p o s l o u c h a l i p á n y , a p á n y , a b y byli k o t r o k ů m laskaví. Křesťané nicméně od s a m é h o počátku odrazovali od zotročování j i n ý c h k ř e s ť a n ů . V j e d n o m z listů sv. P a v l a se d o č t e m e , že s á m Pavel se přimluvil za u p r c h l é h o o t r o k a u j e h o p á n a F i l e m o n a . „ S n a d p r o t o byl od t e b e na č a s o d l o u č e n , " píše P a v e l , „ a b y s ho m ě l n a v ě k y - ne už j a k o ot­ r o k a , n ý b r ž j a k o bratra." J a k ale m ů ž e být otrok z á r o v e ň b r a t r e m ? S i t u a c e byla pro křesťany neudržitelná. Otroctví, z á k l a d řecko-římské civilizace, ve s t ř e d o v ě k é m k ř e s ť a n s t v u v y m i z e l o a n a h r a d i l o ho nevolnictví, c o ž o v š e m není totéž. Otroci byli „lidské nástroje", z a t í m c o nevolníci byli lidské bytosti s e z á k o n n ě v y m a h a t e l n ý m p r á v e m s e ženit a v d á v a t , uzavírat s m l o u v y a vlastnit m a j e t e k . S t ř e d o v ě k ý f e u d a l i s m u s se z a k l á d a l na h i e r a r c h i c k é m s y s t é m u v z á j e m n ý c h p r á v a p o v i n n o s t í m e z i p á n y a nevolníky. Navíc byli k ř e s ť a n é první, k d o v d ě j i n á c h založil hnutí za z r u š e n í otroc­ tví. T o t o hnutí v z n i k l o na konci o s m n á c t é h o století v Británii, rozšířilo se do E v r o p y a p a k z í s k a l o vliv ve S p o j e n ý c h s t á t e c h , k d e na o t r o c k é práci z á v i s e l a e k o n o m i k a J i h u . A n g l i č a n W i l l i a m W i l b e r f o r c e zahájil k a m p a ň , která z p o č á t k u nezískala s k o r o ž á d n o u p o d p o r u a kterou vedl z c e l a p o d l e s v é h o k ř e s ť a n s k é h o p ř e s v ě d č e n í . J e h o příběh v ě r n ě líčí film Nezlomná vůle ( S a v i n g G r a c e ) . W i l b e r f o r c e n a k o n e c zvítězil a r o k u 1 8 3 3 bylo ot­ roctví v Británii p o s t a v e n o m i m o z á k o n . A n g l i e pak p o d t l a k e m d o m á c í c h k ř e s ť a n s k ý c h s k u p i n z a č a l a potírat o b c h o d s o t r o k y i v cizině.

Č Á S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

67

V A m e r i c e byla d e b a t a o otroctví v p o d s t a t ě d e b a t o u n á b o ž e n s k o u . O b ě s t r a n y o d k a z o v a l y na autoritu Bible a na k ř e s ť a n s k o u t r a d i c i . O t r o ­ káři se d o v o l á v a l i sv. Pavla a a r g u m e n t o v a l i , že otroctví v k ř e s ť a n s k ý c h z e m í c h existuje u ž o d K r i s t o v ý c h d o b . S v o b o d n í č e r n o š i , kteří agitovali za o s v o b o z e n í s v ý c h b r a t r ů , se z a s e o d v o l á v a l i na p ř í b ě h o o s v o b o z e n í z knihy E x o d u s , k d e M o j ž í š v y v á d í Izraelity ze zajetí: „ S e s t u p , Mojžíši, do e g y p t s k é z e m ě a ř e k n i f a r a ó n o v i : n e c h mé lidi jít." Na t o m , že nějaká s k u p i n a protestuje proti zotročování svých příslušní­ k ů , není nic tak p ř e k v a p i v é h o . B ě h e m dějin s e lidé č a s t o stavěli n a o d p o r proti z o t r o č e n í s e b e s a m a , ale v ů b e c j i m n e v a d i l o z o t r o č o v a t d r u h é . N a a m e r i c k é m Jihu bylo d o k o n c e několik tisíc č e r n ý c h o t r o k á ř ů . P o z o r u h o d n é v š a k j e , p o k u d n ě k d o o d s u z u j e otroctví z principu. V A m e r i c e se j a k o první postavili proti otroctví kvakeři a brzy je n á s l e d o v a l i e v a n g e l i k á l o v é . T y t o s k u p i n y a p l i k o v a l y biblické tvrzení, že v š i c h n i lidé j s o u si v o č í c h B o ž í c h rovni, na politiku. Z d u c h o v n í p r a v d y o d v o d i l y politické prohlášení: J e l i k o ž j s o u s i v š i c h n i lidé p ř e d B o h e m rovni, ž á d n ý č l o v ě k n e m á p r á v o v l á d n o u t druhému bez jeho souhlasu. Tato myšlenka je morálním východiskem jak abolicionismu, tak demokracie. P o j m e m e - l i a m e r i c k é dějiny z e š i r o k a , m ů ž e m e j e c h á p a t j a k o boj z a realizaci t o h o t o k ř e s ť a n s k é h o p r i n c i p u . Pro ty, kdo o a m e r i c k ý c h d ě j i n á c h přemýšlejí spíše v sekulárních souvislostech, je možná novinkou, že n e j d ů l e ž i t ě j š í m u d á l o s t e m n a š i c h dějin p ř e d c h á z e l a m o c n á n á b o ž e n s k á vzepětí. M o r á l n í z á k l a d y d a l o a m e r i c k é revoluci první v e l k é p r o b u z e n í , k ř e s ť a n s k é o b r o d n é hnutí, které se p ř e s A m e r i k u p ř e h n a l o v p o l o v i n ě o s m n á c t é h o století. Z a v e l k é h o p r o b u z e n í s e z d ů r a z ň o v a l o , ž e lidé b y n e m ě l i Krista p o u z e znát, ale t a k é s n í m n a v á z a t o s o b n í v z t a h . P ř e d n í m i p o s t a v a m i byli G e o r g e W h i t e f i e l d , d u c h o v n í s o x f o r d s k ý m v z d ě l á n í m a v ů d c e č e r s t v ě z a l o ž e n é h o m e t o d i s t i c k é h o hnutí, a J o n a t h a n E d w a r d s , absolvent Yale, pastor k o n g r e g a č n í církve a rektor Princetonské univerzity. Historik Paul J o h n s o n píše, ž e „ b e z t o h o t o n á b o ž e n s k é h o p o z a d í b y byla a m e r i c k á r e v o l u c e ... n e m y s l i t e l n á " . 7 První v e l k é p r o b u z e n í z f o r m u l o v a l o p r e m i s y , o které se za r e v o l u c e opíral J e f f e r s o n a z a k l a d a t e l é S p o j e n ý c h s t á t ů . V z p o m e ň t e si, že Jeffer­ s o n o z n a č i l lidskou r o v n o s t z a „ s a m o z ř e j m o u " a z a d a r o d B o h a : J s m e od Stvořitele n a d á n i n e z c i z i t e l n ý m i právy. Z j i n é h o z d r o j e t a t o p r á v a ani p o c h á z e t n e m o h o u . J a k ale m o h l J e f f e r s o n t a k s e b e v ě d o m ě tvrdit, ž e

68

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

jeho názory jsou „samozřejmé"? Mohl, protože většina Američanů už je sdílela. J a k s á m u v e d l , p o u z e z f o r m u l o v a l n ě c o , co už v A m e r i c e zapustilo k o ř e n y . J o h n A d a m s později n a p s a l : „ C o r o z u m í m e a m e r i c k o u r e v o l u c í ? V á l k u ? Ta n e b y l a s o u č á s t í r e v o l u c e , ale p o u z e j e j í m v ý s l e d k e m a n á s l e d ­ k e m . R e v o l u c e se o d e h r á l a v lidských m y s l í c h ... z m ě n i l o se n á b o ž e n s k é cítění." 8 N o v é n á b o ž e n s k é cítění, o k t e r é m je řeč, bylo u k u t o v p l a m e n n ý c h kázáních prvního velkého probuzení. D r u h é velké probuzení, které z a č a l o na p o č á t k u d e v a t e n á c t é h o století a z a s á h l o N o v o u A n g l i i , N e w York a p a k i v n i t r o z e m í S p o j e n ý c h s t á t ů , po s o b ě z a n e c h a l o hnutí za a b s t i n e n c i , hnutí za v o l e b n í p r á v o ž e n a p ř e d e ­ v š í m hnutí z a z r u š e n í otroctví. Lidé j a k o C h a r l e s Finney, p r e s b y t e r i á n s k ý právník, který se stal r e k t o r e m univerzity v O b e r l i n u , šířili a b o l i c i o n i s t i c k é m y š l e n k y s v ý m n á b o ž e n s k ý m z á p a l e m a rozpoutali ř e t ě z e c událostí, které v y v r c h o l i l y o b č a n s k o u v á l k o u , z r u š e n í m otroctví a „ z n o v u z r o z e n í m s v o ­ body" v Americe. P ř e s k o č m e t e ď d o d v a c á t é h o století a p o d í v e j m e s e n a s l a v n é pro­ hlášení M a r t i n a L u t h e r a K i n g a , že p ř e d k l á d á A m e r i c e dlužní úpis a ž á d á p r o p l a c e n í . 9 S e g r e g a c i o n i s t a z Jihu by se z e p t a l : „ J a k ý úpis? O č e m to mluví?" King se odvolával na Deklaraci nezávislosti. Zvláštní, že tenhle b o ­ j o v n í k za s v o b o d u se opíral o d o k u m e n t , který d v ě stě let p ř e d n í m s e p s a l j i ž a n s k ý otrokář! King se tím v š a k d o v o l á v a l p r i n c i p u , který s J e f f e r s o n e m sdílel: principu s t e j n é h o d n o t y v š e c h l i d s k ý c h bytostí. O b a m u ž i , k a z a t e l z d v a c á t é h o století i plantážník z o s m n á c t é h o století, j s o u d o k l a d e m t o h o , j a k š i r o c e s e k ř e s ť a n s k é m y š l e n k y rozšířily. N e b o K i n g ů v proslulý s e n o d n i , kdy se lidé n e b u d o u p o s u z o v a t „ p o d ­ le b a r v y pleti, ale p o d l e c h a r a k t e r u " . 1 0 M n o z í autoři, m i m o j i n é i j á , dříve t e n t o v ý r o k c h á p a l i j a k o volání p o meritokracii: b u d e m e p o s u z o v á n i podle i n t e l i g e n c e a s c h o p n o s t í . J e n ž e t o King n e ř í k á . King d o u f á , ž e j e d n o u přijde d e n , k d y b u d e m e s o u z e n i p o d l e charakteru. Z d á s e , ž e Kingovi nezáleží na z á s l u h á c h i n t e l e k t u á l n í c h , ale e t i c k ý c h . I z d e s l y š í m e m o c n ý o z v u k křesťanství: lidská h o d n o t a se n e m ě ř í p o d l e m o c i a m a j e t k u , ale podle t o h o , j a k c t n o s t n ě k a ž d ý d e n ž i j e m e . J a k pravil N i e t z s c h e v citátu na ú v o d této kapitoly, na k ř e s ť a n s k é m y š l e n c e lidské rovnosti stojí i v š e c h n y m o d e r n í d o k t r í n y l i d s k ý c h práv. A n o , m á m e s p o u s t u d o k t r í n , které v z e š l y z e s e k u l á r n í c h p r a m e n ů , ale d o těchto p r a m e n ů stačí m a l i č k o d l o u b n o u t , a b y s e p o d nimi ukázaly k ř e s ť a n -

CAST DRUHÁ-KŘESŤANSTVÍ A ZÁPAD

69

s k é k o ř e n y . P o d l e filozofa J o h n a R a w l s e j e t ř e b a u s p o ř á d a t s p o l e č e n s k ý s y s t é m tak, ž e s e z a h a l í m e p o m y s l n ý m „ z á v o j e m n e v ě d o m o s t i " , který n á m skryje, k d o je c h y t r ý a k d o h l o u p ý , k d o je b o h a t ý a k d o c h u d ý . 1 1 To j e z a j í m a v á m y š l e n k a , ale p r o č b y c h o m s e p o d ten h y p o t e t i c k ý z á v o j měli vůbec schovávat? Proč by se kdo vzdával svých aktuálních výhod? R a w l s o v a idea n e d á v á s m y s l , p o k u d a priori n e p ř e d p o k l á d á m e , že k a ž d ý život m á s t e j n o u c e n u j a k o k a ž d ý jiný. R a w l s b e r e j a k o s a m o z ř e j ­ m o s t , ž e n i k d o n e m á n a s v á privilegia a u t o m a t i c k y p r á v o , ž e n i k d o není s á m o s o b ě lepší a že j s e m klidně m o h l být já na m í s t ě t a m t o h o a t a m t e n n a m é m . N e b o s l a v n á utilitaristická teorie p r á v a o d J e r e m y h o B e n t h a m a . B e n t h a m se s n a ž í nalézt „co největší d o b r o pro co nejvíce lidí", ale to j e n p r o t o , že p ř e d p o k l á d á , že k a ž d ý č l o v ě k má p r á v o na štěstí a štěstí k a ž d é h o č l o v ě k a m á s t e j n o u v á h u . 1 2 J i n a k b y m o h l o m o j e štěstí mít větší c e n u n e ž štěstí v š e c h o s t a t n í c h d o h r o m a d y a B e n t h a m ů v utilitarismus by se z h r o u t i l . D n e s existují d v a t y p y d o k t r í n l i d s k ý c h práv: m o r á l n í a právní. O b a v z e š l y z křesťanství. Z a m y s l e m e se n a d m o r á l n í teorií „ s p r a v e d l i v é vál­ ky". T a s p e c i f i k u j e e t i c k á pravidla, p o d l e n i c h ž m á p r o b í h a t v á l k a . J a k j e tato m y š l e n k a radikální, n á m d o j d e , jestliže s i p ř e č t e m e M é l s k ý dialog z Thúkýdidových

Dějin peloponéské války. T a m A t é ň a n é c h l a d n ě o d b u ­

d o u m o r á l n í a r g u m e n t y o b y v a t e l o s t r o v a M é l o s s t í m , že „silní činí t o , co je v j e j i c h m o c i činit, a slabí přijímají t o , co p ř i j m o u t musí". K d y ž se mélští n a k o n e c vzdají, A t é ň a n é p o v r a ž d í v š e c h n y m u ž e a prodají ž e n y a děti d o otroctví. T a k t o n a s v ě t ě chodí, sdělí m é l s k ý m o b y v a t e l ů m a t é n s k ý v y s l a n e c . Jestliže n á s t o d n e s děsí, p a k j e n proto, ž e n a š e s p o l e č e n s k é s v ě d o m í se z f o r m o v a l o v křesťanství. P o d l e k ř e s ť a n s k ý c h z á s a d „ s p r a v e d l i v é války" s e ani v e v á l c e nesluší s c h v á l n ě zabíjet civilisty. N a v í c b y s e m ě l a v é s t p o u z e v á l k a o b r a n n á : n e z a ú t o č i t první. S p r a v e d l i v á v á l k a j e a ž nejzazší m o ž n o s t , k e které s e u c h y l u j e m e , j e n k d y ž ostatní o p a t ř e n í s e l h a l a a m á m e r e á l n o u š a n c i n a ú s p ě c h . K r o m ě t o h o b y o d v e t a m ě l a být ú m ě r n á ú t o k u . Jestliže n ě k d o p ř e p a d n e v á š k m e n a pobije d e s e t lidí, n e m á t e p r á v o v t r h n o u t do j e h o k m e n e a pobít d e s e t tisíc lidí. M y š l e n k a „ s p r a v e d l i v é války" je p r o d u k t e m křesťanství. Má k o ř e n y v A u g u s t i n o v i , d á l e ji rozvinul T o m á š A k v i n s k ý a m o d e r n í p o d o b u jí dali myslitelé j a k o F r a n c i s c o d e Vitoria, H u g o G r o t i u s a John Locke.

70

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

T e ď s e p o d í v e j m e n a n ě k t e r o u právní d o k t r í n u , t ř e b a n a V š e o b e c n o u d e k l a r a c i lidských práv. T a t o d e k l a r a c e , přijatá 10. p r o s i n c e 1948 V a l n ý m s h r o m á ž d ě n í m O S N b e z j e d i n é h o hlasu proti, s t a n o v u j e p r á v a s p o l e č n á v š e m l i d e m n a s v ě t ě . 1 3 K a ž d ý m á p r á v o n a s v o b o d u myšlení. M o c v l á d y p o c h á z í z vůle lidu. K a ž d ý d o s p ě l ý č l o v ě k má právo na d o b r o v o l n ý s ň a t e k s o s o b o u o p a č n é h o pohlaví a na z a l o ž e n í rodiny. N i k d o n e s m í být p o d r o ­ b e n m u č e n í č i n e l i d s k ý m t r e s t ů m . P ř e d z á k o n e m j s o u s i v š i c h n i rovni. K a ž d ý má p r á v o na život, s v o b o d u a m a j e t e k . Za s t e j n o u práci m u s í být stejná o d m ě n a . Tato zvučná prohlášení jsou trvalou obžalobou diktatur a represí na c e l é m s v ě t ě . D e k l a r a c e j e univerzální, n i c m é n ě s p o č í v á n a k ř e s ť a n s k ý c h idejích. Práva, o kterých deklarace pojednává, jsou založena na předpokladu, že k a ž d ý lidský život má c e n u , a to c e n u s t e j n o u - tak t o m u ve v š e c h k u l t u r á c h a n á b o ž e n s t v í c h není. P ř e s t o je z c e l a n a m í s t ě , a b y se d o k t r í n a p ů v o d n ě křesťanská aplikovala v š e o b e c n ě , protože i křesťanství formuluje své poselství v š e o b e c n ě . Pavel v listu G a l a t s k ý m 3,28 píše: „Není už rozdíl m e z i ž i d e m a p o h a n e m , o t r o k e m a s v o b o d n ý m , m u ž e m a ž e n o u . Vy v š i c h n i j s t e j e d n o v Kristu Ježíši." Z d e se k o m b i n u j e k ř e s ť a n s k ý indivi­ dualismus s křesťanským univerzalismem - z těchto dvou aspektů vzešel j e d e n v e l k ý politický z á z r a k naší d o b y : c e l o s v ě t o v á ú m l u v a o lidských p r á v e c h , která s e považují z a n e z c i z i t e l n á . K o n e č n ě v d ě č í m e křesťanství i za m o d e r n í pojetí o s o b n í s v o b o d y . N á ­ znaky této myšlenky najdeme v antice i u starověkých Hebrejců. V osob­ n o s t e c h , j a k o byl S o k r a t e s a hebrejští p r o r o c i , m ů ž e m e spatřit v ý j i m e č n é j e d i n c e , kteří našli o d v a h u v z e p ř í t se t ě m n e j m o c n ě j š í m a p o c h y b o v a t o n i c h . T ř e b a ž e v š a k tyto kultury d a l y s v ě t u v e l k é o s o b n o s t i , ani v j e d n é se individualita n e c e n i l a , p o d o b n ě j a k o v n ě k t e r ý c h d n e š n í c h k u l t u r á c h . Je p ř í z n a č n é , že S o k r a t e s i hebrejští proroci skončili š p a t n ě . Byli ve s v é s p o l e č n o s t i a n o m á l i í a s p o l e č n o s t se j i c h p r o m p t n ě z b a v i l a . B e n j a m i n C o n s t a n t v eseji „Antická s v o b o d a ve s r o v n á n í se s v o b o d o u m o d e r n í " našel z á s a d n í rozdíl mezi t í m , j a k s v o b o d u c h á p a l i staří Ř e k o v é a Ř í m a n é a j a k ji c h á p e m e my v m o d e r n í d o b ě . 1 4 C o n s t a n t píše, že ve s t a r o v ě k u s v o b o d a z n a m e n a l a p r á v o podílet s e n a t v o r b ě z á k o n ů . Ř e c k á d e m o k r a c i e byla d e m o k r a c i í p ř í m o u : k a ž d ý o b č a n m o h l přijít na agoru, d i s k u t o v a t o o t á z k á c h daní a v á l k y a h l a s o v a t o t o m , j a k é k r o k y má polis podniknout. Občan měl reálnou m o c ovlivňovat rozhodnutí společnosti.

C A S T D R U H Á - KŘESŤANSTVÍ A Z Á P A D

71

Ř e k o v é t e d y požívali s v o b o d y tak, ž e s e a k t i v n ě z a p o j o v a l i d o politického a o b č a n s k é h o života o b c e . J i n á s v o b o d a n e e x i s t o v a l a . C o n s t a n t d o k o n c e uvádí, ž e v e v ě t š i n ě s t a r o v ě k ý c h m ě s t „ v e š k e r á s o u k r o m á činnost podléhala p ř í s n é m u d o z o r u . Nezávislost j e d i n c e n e m ě l a ž á d n o u v á h u , p o k u d šlo o názory, práci a p ř e d e v š í m o náboženství. Právo v y b r a t s i s v o u víru, které d n e s p o k l á d á m e z a s v a t é , b y bylo v e s t a r o v ě k u z l o č i n e m a s v a t o k r á d e ž í . S o t v a b y c h o m našli n ě c o , c o n e o m e z o v a l y z á ­ kony. A n t i c k ý j e d i n e c , t é m ě ř v ž d y s v r c h o v a n ý v e v e ř e j n ý c h z á l e ž i t o s t e c h , byl t e d y v s o u k r o m é m ž i v o t ě o t r o k e m . " Z e v š e c h a n t i c k ý c h m ě s t j e d i n ě A t é n y n e c h á v a l y o b č a n ů m volnější ruku v o s o b n í c h r o z h o d n u t í c h . C o n s t a n t tvrdí, že si to A t é n y m o h l y dovolit díky obrovskému počtu otroků. Ani Atéňané se však úplně nevzdávali z v y k ů b ě ž n ý c h v j i n ý c h m ě s t e c h , c o ž d o k l á d á o b y č e j o s t r a k i s m u , který podle Constanta „vycházel z předpokladu, že společnost má nad svými příslušníky a b s o l u t n í moc". K a ž d ý rok měli o b č a n é n a p s a t n a h l a s o v a c í lístek j m é n a o s o b , které si p o d l e nich z a s l o u ž i l y být z m ě s t a v y h n á n y . K a ž d ý , k d o d o s t a l víc n e ž určitý p o č e t h l a s ů , m u s e l d o v y h n a n s t v í , n ě k d y n a d e s e t let, n ě k d y n a v ž d y . 1 5 K d y ž A t é ň a n é n e p o c h o p i t e l n ě ostrakizovali Aristida S p r a v e d l i v é h o , j e d n o h o z n e j l e p š í c h m u ž ů , o b č a n é j a k o j e d i n ý d ů v o d u v e d l i , ž e u ž s e j i m zajídá j e h o p ř í d o m e k „Spravedlivý". T o t o v š e , píše C o n s t a n t , j e z c e l a j i n é c h á p á n í s v o b o d y n e ž n a š e m o d e r n í . M y n e m á m e d e m o k r a c i i p ř í m o u , ale z a s t u p i t e l s k o u . A n o , c h o ­ d í m e k v o l b á m , ale n á š hlas je j e d e n ze s t a m i l i o n ů , t a k ž e vliv k a ž d é h o j e d n o t l i v é h o o b č a n a j e v e v ý s l e d k u n e p a t r n ý . Pro n á s j s o u důležitější j i n é d r u h y s v o b o d y . M o d e r n í s v o b o d a z n a m e n á p r á v o vyjádřit svůj n á ­ zor, p r á v o zvolit si povolání, p r á v o k u p o v a t a p r o d á v a t m a j e t e k , p r á v o k a m k o l i c e s t o v a t , p r á v o na o s o b n í p r o s t o r a p r á v o žít svůj život. To je ta s v o b o d a , z a k t e r o u j s m e o c h o t n i bojovat, a j s m e r o z h o ř č e n í , k d y ž n á m ji n ě k d o naruší či s e b e r e . T u t o m o d e r n í k o n c e p c i s v o b o d y j s m e zdědili o d křesťanství. K ř e s ť a n ­ ství z d ů r a z ň u j e , ž e j s m e s c h o p n i m o r á l n í h o ú s u d k u . B ů h n á s s v o b o d n ě stvořil k s v é m u o b r a z u a dal n á m m o ž n o s t podílet se na j e h o v e l k o l e p é m a k t u stvoření tak, ž e s a m i ř í d í m e svůj život. B ů h v š a k t u t é ž s v o b o d u dal i o s t a t n í m l i d e m . T o z n a m e n á , ž e o b e c n ě v z a t o m ů ž e m e žít, aniž b y n á m d o života z a s a h o v a l n ě k d o jiný, p o k u d t u t é ž s v o b o d u p ř i z n á m e i d r u h ý m . M o j e s v o b o d a m á v a t pěstí končí u t v é h o n o s u . V l i v n á d o k t r í n a s v o b o d y

72

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

o d J o h n a S t u a r t a Milla, kterou d n e s m n o z í považují z a s a m o z ř e j m o s t , j e p ř í m ý m d ě d i c t v í m křesťanství. N e m á c e n u namítat, ž e Mill v y c h á z e l z o s v í c e n s k é h o c h á p á n í lidské s v o b o d y a r o v n o s t i . I t o t o c h á p á n í v z e š l o z křesťanství. K d e j i n d e myslíte, že k t o m u o s v í c e n c i přišli? K o n č í m t u t o kapitolu v a r o v á n í m , které j s e m zmínil v ú v o d u . P o p r v é h o vyslovil N i e t z s c h e . Z á p a d n í z p ů s o b ž i v o t a stojí n a křesťanství, řekl N i e t z s c h e . Z á p a d n í h o d n o t y j s o u na křesťanství z a l o ž e n y . N ě k t e r é z nich z a č a l y žít vlastním ž i v o t e m , c o ž v n á s probouzí f a l e š n ý d o j e m , že m ů ž e m e křesťanství o d h o d i t a h o d n o t y si p o n e c h a t . To je iluze, s o u d í N i e t z s c h e . N a š e z á p a d n í h o d n o t y j s o u podle N i e t z s c h e h o „stíny bohů". Odstraníme-li křesťanský podklad, strhneme hodnoty s sebou. Ano, hodnoty jako rovná důstojnost a rovnoprávnost nějakou dobu p ř e t r v a j í d í k y b e z m y š l e n k o v i t é r u t i n ě . A l e j e j i c h vliv b u d e s l á b n o u t . V e z m ě m e s i z a příklad s e k u l á r n í E v r o p u . T a m p r o b í h á s e k u l a r i z a c e u ž d é l e n e ž sto let a n ě j a k o u d o b u se z d á l o , že ú p a d e k křesťanství n e b u d e mít na z á p a d n í m o r á l k u a s p o l e č e n s k é instituce ž á d n ý vliv. P o k u d m ě l v š a k N i e t z s c h e p r a v d u , měli b y c h o m s e s p o l e č n ě s ú s t u p e m křesťanství dočkat také ústupu j e d n o h o v ý z n a m n é h o křesťanského odkazu: rodiny j a k o z á k l a d n í b u ň k y . Čekali b y c h o m , ž e p o r o s t e p o č e t r o z v o d ů a n e m a n ­ ž e l s k ý c h dětí. A p ř e s n ě to se t a k y d ě j e . V A m e r i c e mají s e k u l á r n í t r e n d y s t e j n é v ý s l e d k y , i k d y ž ne tak d a l e k o s á h l é , p r o t o ž e křesťanství v A m e r i c e j e š t ě tolik n e v y m i z e l o j a k o v E v r o p ě . N i e t z s c h e p ř e d v í d a l , že s p o s t u p u j í c í s e k u l a r i z a c í b u d o u v z n i k a t j i n é hodnoty, diametrálně odlišné od křesťanských: znovuzavedení vraždění dětí, p o ž a d a v k y na z á s a d n í předefinování rodiny, návrat e u g e n i c k ý c h teorií o lidské n a d ř a z e n o s t i . I t o h o j s m e d n e s s v ě d k y . P r á v ě z t ě c h t o p o z i c se d n e s n a křesťanství útočí t v r z e n í m i , ž e k ř e s ť a n s k é h o d n o t y j s o u zastaralé a je t ř e b a je n a h r a d i t . N a n e š t ě s t í pro kritiky křesťanství s e v š a k r o z p a d n o u t a k é h o d n o t y , na k t e r ý c h záleží i j i m , j a k tvrdí N i e t z s c h e . N a p ř í k l a d n a š e víra v r o v n o s t lidí a v h o d n o t u l i d s k é h o ž i v o t a . A n o , v ě ř í m e v lidskou rovnost, ale k d e se v n á s ta víra v z a l a ? P o c h á z í z k ř e s ť a n s k é d u c h o v n í ideje rovnosti duší. K d y ž p r o h l a š u j e m e , že k a ž d ý lidský život je d ů s t o j n ý a h o d n o t n ý , p a k i to j e plod k ř e s ť a n s k é t r a d i c e , p o d l e níž j e k a ž d ý č l o v ě k v z á c n ý m s t v o ř e n í m B o ž í m . Ž á d n ý s e k u l á r n í p o d k l a d tyto h o d n o t y nemají, a k d y ž j e s e k u l á r n í autoři obhajují, v ž d y m l č k y stavějí n a k ř e s ť a n s k ý c h p ř e d p o k l a d e c h .

CAST DRUHÁ-KŘESŤANSTVÍ A ZÄPAD

73

S h r n e m e - l i t o , s e smrtí k ř e s ť a n s t v í p o s t u p n ě v y h y n o u i h o d n o t y j a k o lidská d ů s t o j n o s t , o c h r a n a p ř e d m u č e n í m a p r á v o ž e n , m e n š i n a c h u ­ dých na rovné zacházení. I toho se c h c e m e vzdát? Jestliže si vážíme c h a r a k t e r i s t i c k ý c h ideálů z á p a d n í civilizace a v ě ř í m e t a k j a k o j á , že tyto ideály n e s m í r n ě o b o h a t i l y naši kulturu i celý svět, n e m ě l i b y c h o m z b r k l e o d s e k a t n á b o ž e n s k é k o ř e n y , ze k t e r ý c h tyto m y š l e n k y vyrašily, a to b e z o h l e d u n a s v é vlastní vyznání, máme-li v ů b e c nějaké. N a o p a k s e n e s m í m e r o z p a k o v a t přiznat n e j e n v s o u k r o m í , ale i v e ř e j n ě , že k ř e s ť a n s t v í hrálo a hraje k l í č o v o u ú l o h u v o t á z k á c h , na k t e r ý c h n á m nejvíce záleží.

ČÁST TŘETÍ

KŘESŤANSTVÍ A VĚDA

Kapitola osmá

KŘESŤANSTVÍ A ROZUM: TEOLOGICKÝ PŮVOD VĚDY „Budeme a

rozum

napřed usilovat o přezkoumává,

jimiž se pravda

potvrdí a

a

objasnění oné pravdy, uvádět

průkazné

víra

vyznává

pravděpodobné

důkazy,

odpůrce přemůže. "1 Tomáš Akvinský,

V

a

kterou

Summa

contra

gentiles

p ř e d c h o z í c h k a p i t o l á c h j s m e viděli, ž e křesťanství j e j á d r e m z á ­

p a d n í civilizace a vytvořilo m y š l e n k y a instituce, které přetrvaly už d v ě tisíciletí. V n ě k o l i k a d a l š í c h k a p i t o l á c h se s o u s t ř e d í m na

v z t a h křesťanství a v ě d y . K o n k r é t n ě b u d u uvažovat, z d a mezi nimi p a n u j e n e v y h n u t e l n ý r o z p o r - ateističtí autoři č a s t o popisují n e u s t á l o u v á l k u , která m e z i nimi p r o b í h á . S a m Harris píše, že j d e o konflikt „ k d o s k o h o " . 2 E. O. W i l s o n o z n a č u j e situaci za „ n e s m i ř i t e l n é " n e p ř á t e l s t v í 3 a p o p u l á r n í m a g a z í n y p ř e d s t a v u boje d y c h t i v ě m e d i a l i z u j í - například n a titulní s t r a n ě m a g a z í n u Time z 13. l i s t o p a d u 2 0 0 6 stál n a d p i s „ B ů h v e r s u s v ě d a " . 4 Jenže věda jakožto organizovaný a životaschopný podnik se zrodila v lidských dějinách j e n j e d n o u . A k d e že se to zrodila? V E v r o p ě , v civilizaci tehdy zvané křesťanstvo.

Proč se moderní věda vyvinula tam a nikde

j i n d e ? P a p e ž B e n e d i k t X V I . v e s v é m p r o j e v u v Ř e z n ě 12. září 2 0 0 6 u v e d l

— 77 —

78

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

d ů v o d , ž e křesťanství v ž d y kladlo d ů r a z n a r o z u m . Podle p a p e ž e j e r o z u m ú s t ř e d n í m r y s e m křesťanství. Ř e z e n s k ý p r o j e v s i c e vyvolal k o n t r o v e r z i kvůli v ý r o k ů m o i s l á m u , ale p o k u d j d e o křesťanství a r o z u m , m ě l p a p e ž p r a v d u . P o d í v á m e - l i s e n e z a u j a t ě n a d ě j i n y v ě d y , zjistíme, ž e m o d e r n í věda je dílem středověkých křesťanů a že největších vědeckých průlomů d o s á h l i p ř e v á ž n ě k ř e s ť a n é . I ateističtí v ě d c i v y c h á z e j í z k ř e s ť a n s k ý c h p ř e d p o k l a d ů , a v š a k n e v ě d í o t o m , p r o t o ž e neznají teologii a historii. Před náboženstvím v dnešním slova smyslu existoval animismus, je­ h o ž p o d s t a t o u byla p ř e d s t a v a m a g i c k é h o v e s m í r u . V k a ž d é ř e c e , k a ž d é m s t r o m ě a k a ž d é m k a m e n i sídlili d u c h o v é . S v ě t byl t a j e m n ý , r o z m a r n ý , n e v y p o č i t a t e l n ý a n e o v l a d a t e l n ý . P a k přišla p o l y t e i s t i c k á n á b o ž e n s t v í Babyloňanů, Egypťanů a Řeků. Tato náboženství předpokládala božské bytosti - n ě k t e r é s m r t e l n é , j i n é ne - které z a s a h u j í do v š e d n í h o c h o d u přírody, z p ů s o b u j í b o u ř e a z e m ě t ř e s e n í , p r o m ě ň u j í lidi v j e l e n y a tak d á l e . P a k se objevila v e l k á v ý c h o d n í n á b o ž e n s t v í , h i n d u i s m u s a b u d d h i s m u s , a po nich tři v e l k á n á b o ž e n s t v í m o n o t e i s t i c k á : j u d a i s m u s , k ř e s ť a n s t v í a islám. Z e v š e c h t ě c h t o n á b o ž e n s t v í bylo j e d i n é o d p o č á t k u z a l o ž e n o n a ro­ z u m u : křesťanství. J u d a i s m u s a islám j s o u p ř e d e v š í m n á b o ž e n s t v í z á k o n a - b o ž s k ý z á k o n o d á r c e v y d á v á nařízení, která j s o u z á v a z n á pro p ř í r o d u i lidi. V j u d a i s m u nařízení platí j e n pro Židy, v y v o l e n ý Boží n á r o d . V i s l á m u platí pro v š e c h n y . V o b o u p ř í p a d e c h j s o u v š a k z á k o n y z j e v e n é B o h e m a lidé se j i m i m u s í řídit. Ž i d é i m u s l i m o v é m o h o u v é s t s á h o d l o u h é d e b a t y , ale ty se o m e z u j í na co n e j p ř e s n ě j š í v ý k l a d a aplikaci p s a n é h o z á k o n a . Křesťanství naproti t o m u není n á b o ž e n s t v í z á k o n a , n ý b r ž víry. Křesťanství bylo v ž d y p o s e d l é u č e n í m , c h á p a n ý m j a k o s o u s t a v a s p r á v n ý c h n á z o r ů o v z t a h u č l o v ě k a k B o h u . Filozof E r n e s t Fortin píše, že v j u d a i s m u a is­ l á m u je nejvyšší d i s c i p l í n o u t e o r i e p r á v a , k d e ž t o v křesťanství je nejvyšší disciplínou t e o l o g i e . 5 Ú k o l e m k ř e s ť a n s k é h o t e o l o g a j e r o z u m o v ě p o c h o p i t c e s t y Boží. V h i n d u i s m u a b u d d h i s m u t e o l o g o v é n e j s o u , p r o t o ž e l i d e m nepřísluší z k o u m a t Boží z á m ě r y t í m t o z p ů s o b e m . A l e k č e m u je t e o l o g d o b r ý ? O d p o v ě ď m ů ž e m e najít u c í r k e v n í h o o t c e A u g u s t i n a . A u g u s t i n se p o t ý k a l s h l u b o k ý m a z á v a ž n ý m t e o l o g i c k ý m p r o ­ b l é m e m : Před d n e š k e m byl v č e r e j š e k , před v č e r e j š k e m byl p ř e d v č e r e j š e k a tak d á l e . J a k j e t o ale m o ž n é ? P o k r a č u j e ř a d a v č e r e j š k ů d o n e k o n e č n a d o m i n u l o s t i ? Jestliže a n o , j a k m o h l B ů h stvořit v e s m í r , který existoval

ČÁST TŘETl — KŘESŤANSTVÍ A VĚDA

79

v ž d y c k y ? A jestliže ne, m u s e l být nějaký p o č á t e k , j e n ž e co bylo před n í m ? Jestliže v e s m í r stvořil B ů h , c o dělal B ů h p ř e d t í m , n e ž stvořil v e s m í r ? A u g u s t i n našel n a t y t o o t á z k y o h r o m u j í c í o d p o v ě ď , která n i k o h o p ř e d n í m n e n a p a d l a : B ů h s p o l u s v e s m í r e m stvořil i č a s . J i n ý m i s l o v y „ p ř e d " vesmírem žádný čas nebyl. Vesmír je jako řada, která může i nemusí n e k o n e č n ě p o k r a č o v a t v č a s e v p ř e d i v z a d . Bůh v š a k stojí m i m o tuto ř a d u a p r á v ě t o m á m e n a mysli, k d y ž ř í k á m e , ž e B ů h j e „věčný". V ě č n ý n e z n a m e n á , ž e „trvá navždy", ale ž e „stojí m i m o čas". V š i m n ě t e si, ž e se Augustin nezaplétá do vágních teologických spekulací. V rozporu s intuicí p r o n á š í radikální v ý r o k o p o v a z e f y z i c k é reality. D n e s díky m o ­ derní fyzice a a s t r o n o m i i v í m e , že A u g u s t i n m ě l p r a v d u : č a s je vlastností našeho vesmíru a začal existovat spolu s v e s m í r e m . Augustinovy úvahy o p o v a z e č a s u , z a l o ž e n é v ý h r a d n ě na t e o l o g i c k ý c h a r g u m e n t e c h , patří k n e j p r o n i k a v ě j š í m p o s t ř e h ů m v d ě j i n á c h l i d s k é h o myšlení. Rád bych ukázal, j a k křesťané uvažovali o B o h u , a proto se b u d u v ě n o ­ v a t d v ě m a s l a v n ý m d ů k a z ů m e x i s t e n c e Boží a p o s t a v í m proti s o b ě d ů v t i p s t a r ý c h k ř e s ť a n s k ý c h myslitelů a zlé j a z y k y m o d e r n í c h a t e i s t ů . První je kauzální d ů k a z T o m á š e A k v i n s k é h o . T o m á š říká, ž e k a ž d ý n á s l e d e k musí mít příčinu a že nic na s v ě t ě není p ř í č i n o u s v é vlastní e x i s t e n c e . K a ž d é A, na které m ů ž e m e narazit, je z p ů s o b e n o n ě j a k ý m j i n ý m B. J e n ž e i t o h l e B j e t ř e b a vysvětlit, t a k ž e ř e k n ě m e , ž e h o z p ů s o b i l o C . T o t o ř e t ě z e n í příčin, říká T o m á š A k v i n s k ý , n e m ů ž e p o k r a č o v a t d o n e k o n e č n a , p r o t o ž e k d y b y a n o , nic b y n e m o h l o existovat. P r o t o m u s í být n ě j a k á prvotní p ř í č i n a , u které k a u z á l n í ř e t ě z e c z a p o č a l . T u t o prvotní příčinu z v e m e B o h e m . A t e i s t é z a c h o v á v a j í klid. „Jestliže B ů h stvořil vesmír," ptá s e S a m H a r r i s , „ c o s t v o ř i l o B o h a ? " 6 P o d o b n ě s m ý š l e j í i další ateističtí a u t o ř i : Richard D a w k i n s , C h r i s t o p h e r Hitchens, Carl S a g a n , S t e v e n W e i n b e r g . T i nastolují o t á z k u n e k o n e č n é h o r e g r e s u . A n o , musí existovat ř e t ě z e c příčin, ale p r o č b y m ě l končit u B o h a ? P r o č n e m ů ž e p o k r a č o v a t d o n e k o n e č n a ? D a w k i n s dále u p o z o r ň u j e , že tak složitý v e s m í r m o h l stvořit j e n složitý Bůh a n e m ů ž e m e z d ů v o d n i t j e d n u n e v y s v ě t l e n o u složitost ( v e s m í r ) p o m o c í j e š t ě větší n e v y s v ě t l e n é složitosti ( B ů h ) . Z t o h o D a w k i n s v y v o z u j e , že „teistická d o m n ě n k a n a p r o s t o s e l h a l a " a „ n e z b ý v á n e ž ji opustit". 7 P r a v á síla d ů k a z u T o m á š e A k v i n s k é h o v š a k netkví v t o m , ž e b y k a ž d á s o u s t a v a m u s e l a mít p o č á t e k , ale v t o m , ž e v š e c h n o , c o j e n e b o l i existuje, musí záviset na n ě č e m mimo tuto soustavu. Zeptáme-li se:

80

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

K d o stvořil B o h a , jestliže v š e m u s í mít p ř í č i n u ? , nevyvrátili j s m e d ů k a z . T o m á š ů v d ů k a z n e v y c h á z í z p r e m i s y , ž e v š e m u s í mít p ř í č i n u , n ý b r ž ž e v š e , co existuje ve v e s m í r u , m u s í mít p ř í č i n u . P r o m ě n l i v o s t a n a h o d i l o s t s v ě t a se n e o b e j d e bez k o n e č n é h o vysvětlení. J e l i k o ž B ů h je z d e f i n i c e m i m o v e s m í r , není s o u č á s t í s o u s t a v y . P r o t o s e n a něj p r a v i d l a s o u s t a v y v č e t n ě pravidel kauzality l o g i c k y nevztahují. Představte si Boha jako autora románu. Události zápletky spolu ně­ j a k s o u v i s í a mají l o g i k u . Na z a č á t k u p ř í b ě h u se s t a n e n ě c o , co později z p ů s o b í krizi j e d n é z p o s t a v . R a s k o l n i k o v z r o m á n u Zločin a trest s v ý m činem způsobí smrt stařeny. Autor je však příčinou příběhu na zcela o d ­ lišné rovině. Pravidla kauzality, která platí uvnitř r o m á n u , se na stvořitele nevztahují. Objeví-li se z n i č e h o n i c nějaká p o s t a v a , má s m y s l se ptát: „ K d e ten se tu vzal? Jak ho zdůvodníte?" Ale n e m á smysl se ve stejném kon­ t e x t u ptát: „ C o j e z a č t e n D o s t o j e v s k i j , k d e s e v z a l ? J a k h o z d ů v o d n í t e ? " A u t o r j e m i m o p ř í b ě h a j e h o s t v o ř i t e l s k ý akt n e l z e c h á p a t j a k o s o u č á s t p ř í b ě h u . 8 Z t é t o ú v a h y by m ě l o být z ř e j m é , že Harris a D a w k i n s d ů k a z T o m á š e A k v i n s k é h o ani z d a l e k a nevyvrátili. T e ď p ř e j d u k o n t o l o g i c k é m u d ů k a z u Boží e x i s t e n c e o d sv. A n s e l m a z C a n t e r b u r y . 9 A n s e l m z a č í n á ž e r t o v n ě ú r y v k e m z Ž a l m u 14,1 : „ B l o u d si v srdci ř í k á : ,Bůh tu není.'" A n s e l m se s n a ž í d o k á z a t , že k d o p o p í r á exis­ t e n c i Boží, j e o p r a v d u b l o u d . J e b l o u d , p r o t o ž e pochopí-li n ě k d o v ý z n a m p o j m u Bůh, r o z u m ho přinutí uznat, že B ů h existuje. To není vtip. N a rozdíl o d i n d u k t i v n í h o d ů k a z u T o m á š e A k v i n s k é h o j e d ů k a z A n s e l m ů v ryze d e d u k t i v n í a n e o p í r á se o znalosti z í s k a n é ze z k u š e n o s t i . A n s e l m d e f i n u j e B o h a j a k o „to, n a d c o nic v ě t š í h o n e l z e myslet". T o j e p a t r n ě r o z u m n á a o b e c n ě p ř i j í m a n á d e f i n i c e . A n i ateista by s ní n e m ě l mít p r o b l é m . V š i c h n i c h á p e m e , ž e idea B o h a o d p o v í d á nejvyšší b y t o s t i , která p ř e s a h u j e h r a n i c e naší p ř e d s t a v i v o s t i , či d o k o n c e leží ve z c e l a j i n é r o v i n ě n e ž n a š e p ř e d s t a v i v o s t . A n s e l m d á l e ř í k á , ž e jestliže p o c h o p í m e a p ř i j m e m e tuto definici, z n a m e n á t o , že m á m e v mysli n ě j a k o u p ř e d s t a ­ v u o B o h u . T í m A n s e l m n e m y s l í o b r a z o v é z n á z o r n ě n í . Myslí z k r á t k a t o , ž e n a š e mysli p o c h o p í l o g i c k o u m o ž n o s t B o h a j a k o ž t o „toho, n a d c o nic v ě t š í h o n e l z e myslet". Je-li t o m u tak, říká A n s e l m , pak B ů h existuje. Dokázali j s m e Boží exis­ t e n c i . J a k t o ? P r o t o ž e jestli „to, n a d c o nic v ě t š í h o nelze myslet" existuje v m y s l i , p a k to m u s í e x i s t o v a t i ve s k u t e č n o s t i . To p r o t o , že t o , co existuje

Č Á S T TŘETÍ — K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

81

ve s k u t e č n o s t i , je podle A n s e l m a „větší" než t o , co existuje j e n v mysli. Co j e m o ž n é a s k u t e č n é , t o j e z j e v n ě větší než t o , c o j e p o u z e m o ž n é . A n s e l m uvádí příklad portrétisty. Portrét, který malíř n a m a l o v a l , je realizací t u š e n í či m y š l e n k y v m a l í ř o v ě hlavě. S k u t e č n ý o b r a z je t u d í ž „větší" n e ž p o u h é t u š e n í či p ř e d s t a v a o n ě m . P o d o b n ě a b y „to, n a d co nic v ě t š í h o n e l z e myslet" s p l ň o v a l o s v o u definici, m u s í e x i s t o v a t i ve s k u t e č n o s t i . J i n a k by se z t o h o stalo „ n ě c o , n a d co lze m y s l e t n ě c o většího". A n s e l m tvrdí, že d o k á z a l n e j e n , ž e B ů h existuje, ale t a k é , ž e n u t n ě e x i s t o v a t musí. K d y b y s i c e e x i s t o v a l , ale n u t n ě by n e m u s e l , byl by sice v s k u t k u v e l k o u bytostí, ale ne „ t í m , n a d co nic v ě t š í h o n e l z e myslet". N e u v á d í m A n s e l m ů v d ů k a z proto, ž e b y byl n a p r o s t o p ř e s v ě d č i v ý - v š i c h n i m á m e pocit, že A n s e l m v y t á h l t e o l o g i c k é h o králíka z k l o b o u ­ k u rétoriky - , ale p r o t o ž e j e s l a v n ý t í m , ž e s e t ě ž k o vyvrací. D e s c a r t e s a Leibniz pokládali d ů k a z za platný a vytvořili s v é vlastní verze. N e d o s t a t k y A n s e l m o v a d ů k a z u se v š a k snaží najít C h r i s t o p h e r H i t c h e n s v knize Bůh není veliký. D á v á za příklad h o l č i č k u z j e d n o h o r o m á n u , které se n ě k d o p t á , p r o č věří na d r a k y . Dítě o d p o v í : „Jestliže existuje s l o v o drak, m u s e l i kdysi být i draci." O d v o z o v a t existenci p ř e d m ě t u z p o u h é p ř e d s t a v y o n ě m je zjevně dětinské. Hitchens triumfálně prohlašuje Anselmův důkaz za „svržený". 1 0 Hitchensův argument poprvé vznesl mnich j m é n e m Gaunilo, An­ s e l m ů v s o u č a s n í k , a j e h o v e r z e j e m n o h e m účinnější n e ž H i t c h e n s o v a . G a u n i l o obvinil A n s e l m a , ž e n e p o d l o ž e n ě p ř e c h á z í o d k o n c e p t u á l n í h o k e x i s t e n c i á l n í m u . G a u n i l o ř í k á , že u m í m e - l i si p ř e d s t a v i t n e s k u t e č n é v ě c i j a k o j e d n o r o ž c e , m o ř s k é víly a létající žluté psy, j e š t ě to n e z n a m e ­ n á , ž e v š i c h n i tito t v o r o v é existují. A n s e l m G a u n i l o v i o d p o v ě d ě l , ž e j e h o o n t o l o g i c k ý d ů k a z n e ř í k á , že v š e , co si p ř e d s t a v í m e v hlavě, n u t n ě m u s í existovat. T v r d í p o u z e , že existuje a e x i s t o v a t m u s í „to, nad co nic v ě t š í h o nelze myslet". A n s e l m o v o tvrzení se jinými slovy týká j e d i n é h o konkrétního p ř í p a d u . Je v p o v a z e „ t o h o , n a d co nic v ě t š í h o n e l z e myslet", že e x i s t u j e nutně. Definice j e d n o r o ž c e či létajícího žlutého psa n e o b s a h u j e nic, z č e h o b y v y p l ý v a l a jejich e x i s t e n c e , tím m é n ě e x i s t e n c e n u t n á . 1 1 Proti A n s e l m o v i v z n á š e l i n á m i t k y i jiní a já je tu n e c h c i rozebírat. C h t ě l j s e m j e n ukázat, ž e v teologii f u n g u j e v y s o c e u s p o ř á d a n ý r o z u m a že tyto a r g u m e n t y n e l z e o d b ý t j a k o n e r o z u m n é j e n p r o t o , že s nimi n e s o u h l a s í m e , j a k o t o dělají někteří ateisté. V e z m ě m e s i n ě j a k é s l a v n é

82

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

filozofické argumenty, třeba Lockův a r g u m e n t o s o u k r o m é m majetku n e b o W i t t g e n s t e i n ů v a r g u m e n t proti m o ž n o s t i s o u k r o m é h o j a z y k a . A ť u ž j e p o v a ž u j e m e z a p l a t n é č i nikoli, t ě ž k o j e m ů ž e m e o z n a č i t z a iracionální. S p í š e j d e o p á d n á racionální tvrzení o p o v a z e s k u t e č n o s t i . A t a k je t o m u i s T o m á š e m A k v i n s k ý m a A n s e l m e m . A n i j e d n o u se při d o k a z o v á n í Boží e x i s t e n c e n e o d v o l á v a j í n a n a d p ř i r o z e n é zjevení. J e j i c h argumenty jsou vystavěny výhradně na rozumu. Vznikly samozřejmě v h i s t o r i c k é m a f i l o z o f i c k é m k o n t e x t u v e l m i o d l i š n é h o od t o h o n a š e h o , t a k ž e mají-li znít p ř e s v ě d č i v ě , je t ř e b a je aktualizovat. A k d y ž se přefor­ mulují p o m o c í m o d e r n í c h p o j m ů , znějí p ř e s v ě d č i v ě . J a k uvidíte, v j e d n é další kapitole o počátku v e s m í r u h o d l á m a r g u m e n t o v a t velmi p o d o b n ě j a k o Tomáš. M ý m cílem je ukázat, že Augustinovy, T o m á š o v y a Anselmovy ú v a h y o B o h u j s o u pro křesťanství t y p i c k é . V o s t a t n í c h n á b o ž e n s t v í c h stěží n a j d e m e n ě c o p o d o b n é h o . A ač je to s p o d i v e m , z t ě c h t o ú v a h se zrodila moderní věda.

Kapitola devátá

OD LOGU KE KOSMU:

KŘESŤANSTVÍ A OBJEV OBJEVŮ „Jak

nezměrné je

bezpochyby

božské

dílo

Všemohoucího Mikuláš

Stvořitele!'11 Koperník

V

e výčtech velkých objevů moderní vědy většinou chybí jedna pod­ statná p o l o ž k a . T é m ě ř jistě v š u d e n a j d e m e K o p e r n í k o v u h e l i o c e n ­

t r i c k o u teorii, K e p l e r o v y z á k o n y , N e w t o n o v y z á k o n y a E i n s t e i n o v u

teorii relativity, ale n e j p ř e v r a t n ě j š í m y š l e n k a m o d e r n í v ě d y v s e z n a m e c h s k o r o nikdy n e f i g u r u j e . J e t o m y š l e n k a tak v e l k á , ž e u m o ž n i l a v š e c h n y o s t a t n í v ě d e c k é o b j e v y . A j e pro n á s n e v i d i t e l n á , p r o t o ž e j i p o k l á d á m e z a s a m o z ř e j m o s t , a ne za z f o r m u l o v a n o u teorii. Ač je to s p o d i v e m , největší m y š l e n k a m o d e r n í v ě d y nestojí n a r o z u m u , n ý b r ž n a víře. S l o v o víra n e m á v e v ě d e c k é o b c i příliš d o b r o u p o v ě s t . „ D o m n í v á m s e , ž e v ě d e c n e m ů ž e n ě č e m u věřit s e s t e j n o u j i s t o t o u j a k o h l u b o c e n á b o ­ ž e n s k y z a l o ž e n ý člověk," píše fyzik R i c h a r d F e y n m a n v k n i z e O smyslu bytí.2 A s t r o n o m Neil d e G r a s s e T y s o n si s t ě ž u j e , že „ n á b o ž e n s k á tvrzení se opírají o víru", a chlubí se, že „ v ě d e c k á tvrzení se opírají o e x p e r i m e n ­ tální ověření". 3 F e y n m a n ani T y s o n p a t r n ě v ů b e c netuší, že v j á d r u j e j i c h m i l o v a n é v ě d y leží n á b o ž e n s k á p r e m i s a , která není o nic m é n ě z á h a d n á

— 83 —

84

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N É J I N A K

než jiná d o g m a t a . J d e o z c e l a n e p r o k a z a t e l n ý p ř e d p o k l a d , ž e v e s m í r j e racionální. V ě d c i d n e s m l č k y přijímají j a k o fakt, že v e s m í r se řídí z á k o n y a že lidská m y s l d o k á ž e t ě m t o z á k o n ů m p o r o z u m ě t . V ě d a j e z a l o ž e n á n a n ě č e m , c o s p i s o v a t e l J a m e s Trefil n a z v a l p r i n c i p e m univerzality: „Prin­ cip ř í k á , že přírodní z á k o n y , které o b j e v í m e t a d y a t e ď v laboratoři, platí v š u d e v e v e s m í r u a j s o u t u o d p o č á t k u č a s u . " 4 Fyzik S t e v e n W e i n b e r g píše: „ V e š k e r á z k u š e n o s t s f y z i k o u mě d o v e d l a k p ř e s v ě d č e n í , že ve v e s m í r u j e ř á d . . . J a k o b j e v u j e m e stále vyšší f o r m y e n e r g i e a z k o u m á m e č í m dál m e n š í struktury, z j i š ť u j e m e , ž e fyzikální principy, které popisují n a š e objevy, j s o u č í m dál jednodušší... Z á k o n y , které n a c h á z í m e , d o s e b e stále lépe z a p a d a j í a j s o u stále univerzálnější... V z á k o n e c h , k t e r ý m i se řídí h m o t a , n a l é z á m e j e d n o d u c h o s t a k r á s u , j e ž s v ě d č í o n ě č e m , co je z a b u d o v á n o v e l m i h l u b o k o d o logické s t r u k t u r y v e s m í r u . " 5 Z d á se, ž e z á k o n y , k t e r ý m i s e řídí v e s m í r , j s o u p s á n y j a z y k e m m a t e ­ matiky. I ti největší v ě d c i n a d t o u z á h a d o u ž a s n o u . Fyzik E u g e n e W i g n e r v p o j e d n á n í „ N e s m y s l n á ú č i n n o s t m a t e m a t i k y v p ř í r o d n í c h v ě d á c h " při­ pouští, že m a t e m a t i c k é z á k l a d y přírody „hraničí s t a j e m n é m a n e e x i s t u j e pro n ě r o z u m n é vysvětlení". 6 F e y n m a n p ř i z n á v á : „ P r o č j e p ř í r o d a m a t e ­ m a t i c k á , t o j e z á h a d a . . . U ž j e n t o , ž e v ů b e c existují z á k o n y , j e zázrak." 7 Jejich úžas p r a m e n í z t o h o , že p o c h o p i l i , že v e s m í r v ů b e c n e m u s í být t a k o v ý , j a k ý j e . N e e x i s t u j e ž á d n ý zvláštní d ů v o d , p r o č b y přírodní z á k o n y platné na Z e m i m ě l y f u n g o v a t i na h v ě z d ě v z d á l e n é m i l i a r d y s v ě t e l n ý c h let. Není t ě ž k é si p ř e d s t a v i t v e s m í r , v n ě m ž se p o d m í n k y k a ž d ý m o k a ­ m ž i k e m n e p ř e d v í d a t e l n ě mění, n e b o d o k o n c e v e s m í r , k d e v ě c i s a m y o d s e b e vznikají a zanikají. V e s m í r , který se řídí pravidly, d o k o n c e pravidly m a t e m a t i k y , není ž á d n á l o g i c k á n u t n o s t . Z d á s e v š a k , ž e v e v e s m í r u p a n u j e ř á d . Ř í k á m „ z d á se", p r o t o ž e se to n e d á d o k á z a t . V k v a n t o v é f y z i c e se dějí d i v n é v ě c i , které otřásají d o m n ě n k o u , ž e v e v e s m í r u platí stabilní z á k o n y . P ř e s t o s e v ě d c i drží s v é s t a r é víry v n a p r o s t o racionální k o s m o s . J s o u p ř e d e m p ř e s v ě d č e n í , že existují z á k o n y a ú k o l e m l i d s k é h o r o z u m u je tyto z á k o n y odhalit, a tak je n e p ř e s t á v a j í hledat. T e n t o č l á n e k víry j e pro f u n g o v á n í v ě d y n e z b y t n ý . B e z „iracionální" víry, že ž i j e m e v u s p o ř á d a n é m v e s m í r u , není m o d e r n í v ě d a m o ž n á . V ě d a s e o p í r á j e š t ě o další n e p o d l o ž e n o u d o m n ě n k u , ž e racionalita v e s m í r u se o d r á ž í v racionalitě lidské mysli.

C A S T TŘETÍ - K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

85

K d e se t e d y na Z á p a d ě vzala ta víra v j e d n o t n ý , u s p o ř á d a n ý a přístup­ n ý v e s m í r ? J a k j s m e s e dostali z c h a o s u d o k o s m u ? O d p o v í m s t r u č n ě : d í k y křesťanství. K ř e s ť a n é ideu r a c i o n á l n í h o k o s m u n e v y m y s l e l i . Přišli s ní p ř e d s ó k r a tovští f i l o z o f o v é j a k o T h a ï e s , P a r m e n i d é s , H é r a k l e i t o s a P y t h a g o r a s . Tihle p á n o v é měli různé podivné nápady, jejich největším přínosem v š a k j e p ř e d s t a v a v e s m í r u , který s e řídí p o z n a t e l n ý m i z á k o n y příčiny a následku. Před předsókratiky existovaly různé mytické kosmologie: n a p ř í k l a d v E g y p t ě b ů h s l u n c e Ra p r a v i d e l n ě objížděl ve s v é m k o č á ř e n e b e s a . Ř e k o v é z a s e připisovali b o u ř e a z e m ě t ř e s e n í h n ě v u m o ř s k é h o boha Poseidona. P ř e d s ó k r a t i k o v é nahradili p ř e d s t a v u „ m a g i c k é h o v e s m í r u " k o s m e m „ k o u z l a z b a v e n ý m " , j e j ž č l o v ě k d o k á ž e bez cizí p o m o c i r o z u m o v ě p o ­ c h o p i t . S i c e m o ž n á n e v ě d ě l i , co z p ů s o b u j e z a t m ě n í a z e m ě t ř e s e n í , ale n e h l e d a l i v y s v ě t l e n í u b o h a Ra či P o s e i d o n a . Byl to r a d i k á l n í p o s u n v myšlení. Vliv p ř e d s ó k r a t i k ů b o h u ž e l n e m ě l d l o u h é h o trvání, a to č á s t e č ­ n ě kvůli S o k r a t o v i , který s e d o m n í v a l , ž e filozofie b y s e n e m ě l a z d r ž o v a t z á k o n i t o s t m i p ř í r o d y a raději by se m ě l a s o u s t ř e d i t na lidskou p o v a h u . P ř e d s ó k r a t i k o v é r o v n ě ž podlehli ř e c k ý m p o h a n s k ý m b o h ů m , o nichž s e s o u d i l o , že j e d n a j í z r o z m a r u a sledují s v é vlastní n e z b a d a t e l n é cíle. Ideu u s p o ř á d a n é h o k o s m u oživili k ř e s ť a n é , kteří s e d o m n í v a l i , ž e v e s m í r p o d l é h á z á k o n ů m , j e ž v y p o v í d a j í o r a c i o n á l n í m B o h u stvořiteli. „ N a p o č á t k u bylo s l o v o , to s l o v o bylo u B o h a , to s l o v o byl B ů h . " Slovo j e z d e ř e c k é logos, c o ž z n a m e n á t a k é „ m y š l e n k a " n e b o „ r o z u m " . B ů h j e p o s v á t n ý , stvořil v e s m í r a ten v s o u l a d u s B o ž í m r o z u m e m d b á z á k o n ů . Z á r o v e ň k ř e s ť a n é měli za t o , že v e s m í r s á m o s o b ě p o s v á t n ý není. V Bibli stojí: „Učinil t e d y B ů h d v ě veliká s v ě t l a : větší světlo, a b y v l á d l o v e d n e , a m e n š í světlo, a b y v l á d l o v noci." S l u n c e není pro k ř e s ť a n y p ř e d m ě t e m h o d n ý m úcty, n ý b r ž p o u z e v e l k o u l a m p o u . K ř e s ť a n s k ý v e s m í r m á ř á d , a přesto je kouzla z b a v e n ý . Navíc křesťanství učí (tady přebírá o d k a z j u d a ­ i s m u ) , že č l o v ě k byl s t v o ř e n k „ o b r a z u " a „ p o d o b ě " Boží. To z n a m e n á , že č l o v ě k v s o b ě má š p e t k u b o ž s k é h o r o z u m u , která ho odlišuje od ostatních věcí a d á v á m u zvláštní s c h o p n o s t j i m p o r o z u m ě t . P o d l e křesťanství j e lidský r o z u m o d v o z e n o d b o ž s k é i n t e l i g e n c e , která stvořila v e s m í r . Jistě, k ř e s ť a n é věří na z á z r a k y a ty m ů ž e m e p o k l á d a t za o d c h y l k u od přírodního řádu. Ale zázraky jsou pozoruhodné tím, že jsou ojedinělé.

86

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

Z á z r a k y budí ú ž a s , p r o t o ž e nepatří do p ř i r o z e n é h o ř á d u , který v t ě c h t o ř í d k ý c h p ř í p a d e c h p ř e s t á v á platit. Islám naproti t o m u n e k l a d e n a z á z r a k y d ů r a z , p r o t o ž e c h á p e celý v e s m í r j a k o z á z r a č n ý . S t ř e d o v ě k ý m u s l i m s k ý teolog A b ú H á m i d al-Ghazzálí tvrdil, že B ů h v s t u p u j e do v e s m í r u v k a ž d é m o k a m ž i k u a n e c h á v á události o d e h r á t se tak, j a k se odehrávají. N e m ů ž e tu být řeč o z á k o n e c h - v š e c h n o je v ý s l e d k e m n e u s t á l ý c h B o ž í c h z á s a h ů . 8 S t a r o v ě k á a s t ř e d o v ě k á Č í n a byla sice b o h a t á a k u l t i v o v a n á , ale v ě d a se v ní nikdy n e v y v i n u l a , p r o t o ž e , j a k v y s v ě t l u j e historik J o s e p h N e e d h a m , „nikdo nevěřil, že by se taje p ř í r o d n í c h z á k o n ů daly o d h a l i t a přečíst, p r o t o ž e n e b y l a j i s t o t a , ž e b o ž s k á bytost, m n o h e m r o z u m n ě j š í n e ž m y , v ů b e c z f o r m u l o v a l a nějaké z á k o n y , které přečíst d o k á ž e m e . " 9 Alfred North W h i t e h e a d ve své klasické knize

Věda a moderní svět ( S c i e n c e a n d t h e

M o d e r n W o r l d ) píše, ž e „víra v m o ž n o s t vědy... j e n e v ě d o m k y o d v o z e n á ze středověké teologie".10 V e p o š e s t ř e d o v ě k u se v Evropě začaly z a k l á d a t univerzity. Ty s e h r á l y později k l í č o v o u roli v r o z m a c h u m o d e r n í v ě d y . Z p r v u se činili m n i š i v k l á š t e ř í c h , kteří n e ú n a v n ě p r a c o v a l i na z n o v u n a b y t í k l a s i c k ý c h v ě d o m o s t í , j e ž vymýtili b a r b a ř i , k d y ž vtrhli do ř í m s k é h o i m p é r i a a uvrhli E v r o p u do z m a t k ů . N ě k o l i k set let byly kláštery j e d i n ý m i m í s t y v E v r o p ě , k d e se z í s k á v a l y , p ř e c h o v á v a l y a šířily z n a l o s t i . P a k z a č a l y církve s t a v ě t školy, n e j d ř í v e nižší a p o t o m střední. Ty se později rozvinuly a ve d v a n á c t é m století vznikly první univerzity v Boloni a Paříži. Ve t ř i n á c t é m století byla z a l o ž e n a univerzita v O x f o r d u a C a m ­ bridgi a n á s l e d o v a l y u n i v e r z i t y v Ř í m ě , N e a p o l i , S a l a m a n c e , Seville, Praze, V í d n i , Kolíně n a d R ý n e m a H e i d e l b e r k u . Univerzity sice m o ž n á byly p ř i d r u ž e n é k církvi, ale f u n g o v a l y a byly ř í z e n y n e z á v i s l e . U č i v o bylo teologické i světské, takže raně moderní vědecké poznatky nevyvolávaly p o b o u ř e n í . J a k u p o z o r n i l Alvi S c h m i d t , s p o u s t a n e j s t a r š í c h v y s o k ý c h škol a univerzit v A m e r i c e byly p ů v o d n ě k ř e s ť a n s k ý m i i n s t i t u c e m i : H a r v a r d , C o l l e g e o f W i l l i a m a n d M a r y , Yale, N o r t h w e s t e r n University, P r i n c e t o n , D a r t m o u t h , B r o w n University. 1 1 R o b e r t G r o s s e t e s t e , f r a n t i š k á n s k ý b i s k u p a první r e k t o r univerzity v Oxfordu, navrhoval shromažďovat poznatky induktivně, pomocí experi­ m e n t ů . Francis B a c o n - z a p á l e n ý k ř e s ť a n , který psal p o j e d n á n í o ž a l m e c h a m o d l i t b á c h - p o u ž í v a l induktivní m e t o d u k z a z n a m e n á v á n í v ý s l e d k ů e x p e r i m e n t ů . B a c o n tvrdil, ž e č l o v ě k m á o d B o h a d a r o b j e v o v a t a díky

C A S T TŘETÍ - K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

87

t o m u t o d a r u m ů ž e splnit Boží příkaz a učinit se p á n e m t v o r s t v a , d o k o n c e i obnovit zahradu Edenu.12 Dnes Bacona považujeme za zakladatele v ě d e c k é m e t o d y , „objevitele o b j e v ů " . P o d z á š t i t o u církve vznikly a f u n ­ g o v a l y první l é k a ř s k é v ý z k u m n é ú s t a v y a o b s e r v a t o ř e . Za pár století od s t ř e d o v ě k u do o s v í c e n s t v í se c í r k e v z a s l o u ž i l a o z á p a d n í v ě d u víc n e ž kterákoli j i n á instituce. Č a s t o s l ý c h á m e , ž e v ě d a vznikla v s e d m n á c t é m století j a k o v z p o u ­ r a proti n á b o ž e n s k é m u d o g m a t u . V e s k u t e č n o s t i v š a k v ě d a vznikla v e t ř i n á c t é m č i č t r n á c t é m století j a k o s p o r m e z i d v ě m a r ů z n ý m i d o g m a t y . P o d l e p r v n í h o t á b o r a byla n e j l e p š í m z p ů s o b e m , j a k objevit v e v e s m í r u Boží r u k o p i s , s c h o l a s t i c k á d e b a t a p o d l e p ř í s n ý c h z á s a d r o z u m o v é d e ­ d u k c e . D r u h á s k u p i n a d á v a l a p ř e d n o s t indukci n a z á k l a d ě z k u š e n o s t í a „ v y s l ý c h á n í přírody" p o m o c í e x p e r i m e n t ů . V ě d a těžila z o b o u m e t o d : o v ě ř o v a l a tvrzení p o m o c í e x p e r i m e n t ů a p a k p ř í s n o u kritikou a a r g u m e n ­ tací zjišťovala jejich v ý z n a m . Historik L y n n W h i t e d o k l á d á , ž e n o v á v ě d e c k á m e t o d a v e t ř i n á c t é m století s p u s t i l a lavinu i n o v a c í a v y n á l e z ů . Č t r n á c t é století b y l o p o d l e J e a n a G i m p e l a „ n e j o b j e v n ě j š í é r o u l i d s k ý c h d ě j i n " . 1 3 T e c h n o l o g i c k á re­ v o l u c e , k t e r o u W h i t e a G i m p e l popisují, se n e p o d o b a l a n i č e m u , co bylo z n á m o z antiky. Z p o k u s ů a o m y l ů v k l á š t e r e c h , k d e se p r a c o v a l o na poli, a z n o v ý c h t e o r e t i c k ý c h a e x p e r i m e n t á l n í c h studií na u n i v e r z i t á c h se v E v r o p ě v y v i n u l y n o v é z p ů s o b y , j a k v y u ž í v a t p ř í r o d u ve p r o s p ě c h lidí a j a k jí r o z u m ě t . Kdysi z p u s t o š e n ý k o n t i n e n t zaplnily školy, s t a t k y a dílny, které p o z v e d l y vzdělání, z e m ě d ě l s t v í a o b c h o d na vyšší ú r o v e ň . V t é t o d o b ě bylo v y n a l e z e n o m l ý n s k é kolo, v ě t r n ý m l ý n , k o m í n , brýle a m e c h a ­ n i c k é h o d i n y . J s o u t o v y n á l e z y s k r o m n é , a v š a k b r z y n a nich m ě l a v y r ů s t civilizace, která s v ý m i z n a l o s t m i , hojností a silou zastíní v š e c h n y ostatní kultury na s v ě t ě . 1 4 První v ě d c i z p o v o l á n í se objevili v p o z d n í m s t ř e d o v ě k u a od té d o b y drtivá v ě t š i n a v ě d c ů n e b y l a j e n věřící, ale navíc c h á p a l a s v o u práci j a k o plnění k ř e s ť a n s k ý c h cílů. Morris Kline píše, ž e „ r e n e s a n č n í v ě d e c byl t e o l o g , který m í s t o B o h a z k o u m a l p ř í r o d u " . 1 5 T o n e z n a m e n á , ž e b y s i o n e n r e n e s a n č n í v ě d e c zvolil c e s t u s e k u l a r i s m u . N a o p a k s e d o m n í v a l , ž e d o s a h u j e B o ž í h o z á m ě r u n o v ý m a l e p š í m z p ů s o b e m , k d y ž odhlíží o d s v a t é k n i h y Boží a m í s t o ní z k o u m á Boží t v o r s t v o .

88

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

R e f o r m a c e v š e s t n á c t é m století přinesla n o v o u m y š l e n k u , že z n a l o s t není j e n d o m é n o u c í r k e v n í c h institucí, ale n a o p a k ž e k a ž d ý j e d i n e c s i m á učinit n á z o r s á m , z v l á š t ě v o t á z k á c h s v ě d o m í . T a t o i d e a , že „ k a ž d ý věřící j e k n ě z e m " , byla velice z á v a ž n á , n e b o ť o d m í t a l a p a p e ž s k o u hierarchii, a t e d y i j a k o u k o l i hierarchii l i b o v o l n é instituce. V k o n e č n é m d ů s l e d k u hlásala i nezávislé m y š l e n í - m y s l e t n e m a j í instituce, ale j e d n o t l i v c i . První p r o t e s t a n t i t o netušili, ale vynalezli t e o l o g i c k é k o n c e p c e , které v d e c h l y rodící s e e v r o p s k é kultuře v ě d y sílu. Z d e j e n e ú p l n ý v ý č e t z n á m ý c h v ě ř í c í c h v ě d c ů : K o p e r n í k , Kepler, G a ­ lileo, B r a h e , D e s c a r t e s , B o y l e , N e w t o n , Leibniz, G a s s e n d i , P a s c a l , Mers e n n e , Cuvier, Harvey, D a l t o n , F a r a d a y , H e r s c h e l , J o u l e , Lyell, Priestley, Kelvin, O h m , A m p è r e , S t é n o , Pasteur, M a x w e l l , Planck, M e n d e l . H o d n ě z t ě c h t o v ě d c ů byli d u c h o v n í . G a s s e n d i a M e r s e n n e byli kněží. S t e j n ě tak i G e o r g e s Lemaître, b e l g i c k ý a s t r o n o m , který j a k o první přišel s teorií, ž e v e s m í r vznikl „ v e l k ý m t ř e s k e m " . M e n d e l , který s v ý m o b j e v e m z á k o n ů d ě d i č n o s t i v ý z n a m n ě p o d p o ř i l e v o l u č n í teorii, strávil c e l ý d o s p ě l ý život j a k o m n i c h v a u g u s t i n i á n s k é m klášteře. Co by si m o d e r n í v ě d a b e z t ě c h t o m u ž ů p o č a l a ? Byli mezi nimi protestanti i katolíci, ale v š i c h n i c h á p a l i s v o u v ě d e c k o u práci j a k o k ř e s ť a n s k é poslání. Koperník, kanovník krakovské katedrály, velebil astronomii jako „ v ě d u s p í š e b o ž s k o u n e ž l i d s k o u " a věřil, že s v o u h e l i o c e n t r i c k o u teorií odhalil v e l k o l e p ý Boží plán v e s m í r u . B o y l e byl z b o ž n ý a n g l i k á n a p r o h l á ­ sil, že v ě d c i mají od B o h a úkol být „ k n ě ž í m i knihy přírody". Boyle psal v ě d e c k é s t u d i e i t e o l o g i c k á p o j e d n á n í . V z á v ě t i v ě n o v a l p e n í z e na sérii p ř e d n á š e k z a m ě ř e n ý c h proti a t e i s m u . N e w t o n byl v p o d s t a t ě k ř e s ť a n s k ý m y s t i k a psal d l o u h é k o m e n t á ř e k b i b l i c k ý m p r o r o c t v í m z knihy D a n i e l o v y i z knihy Zjevení. N e w t o n , p a t r n ě největší v ě d e c v š e c h d o b , c h á p a l s v é o b j e v y j a k o o d h a l o v á n í tvořivé Boží geniality v p ř í r o d ě . „ T a k n á d h e r n á s o u s t a v a s l u n c e , p l a n e t a k o m e t , " n a p s a l N e w t o n , „se m o h l a zrodit j e n z ú r a d k u a m o c i inteligentní a silné bytosti." 1 6 N e w t o n ů v B ů h není hodinář, který natáhl strojek v e s m í r u a p a k se stáhl do ústraní. Je s p í š e a k t i v n í m č i n i t e l e m , který u d r ž u j e n e b e s k á t ě l e s a na s v ý c h m í s t e c h a p e č u j e o s v é j e d i n e č n é stvoření: č l o v ě k a . N a příkladě K e p l e r a v i d í m e , ž e k ř e s ť a n s k é s m ý š l e n í g i g a n t ů v ě d y n e b y l o p r o j e j i c h dílo bez v ý z n a m u . N a o p a k bylo v ě d c ů m č a s t o v o d í t k e m a inspirací. K e p l e r n a p s a l : „ D l o u h o j s e m se c h t ě l stát t e o l o g e m . D n e s

Č Á S T TŘETÍ — K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

89

v š a k p o h l e ď t e , j a k s v ý m úsilím v e l e b í m B o h a astronomií." K e p l e r byl p ř e s v ě d č e n ý z a s t á n c e K o p e r n í k o v a h e l i o c e n t r i s m u a věřil, ž e k o s m o s s e S l u n c e m v e středu j e o b r a z e m Nejsvětější Trojice, kde S l u n c e představuje B o h a , h v ě z d y a planety Krista a p o h y b y n e b e s k ý c h těles D u c h a s v a t é h o . 1 7 K d y ž K e p l e r objevil, ž e p l a n e t y s e n e p o h y b u j í p o d r a h á c h k r u h o v ý c h , ale e l i p t i c k ý c h , někteří t e o l o g o v é h o kritizovali, ž e p o p í r á

krásu Božího

plánu stvoření. Namítali, že B ů h by určitě sestrojil planety tak, a b y o b í h a l y po dokonalých kružnicích! K e p l e r si v š a k díky h l u b o k é k ř e s ť a n s k é víře byl jist, že B ů h použil j e š t ě krásnější v z o r e c a ze v š e c h sil se jej snažil rozluštit. K d y ž se mu t o p o v e d l o a d o š e l k e s v ý m t ř e m z á k o n ů m p o h y b u planet, zažil j a k é s i d u c h o v n í prozření. S v ý m i z á k o n y d o k á z a l , ž e B ů h použil m n o h e m j e d n o ­ dušší a elegantnější s c h é m a než Ptolemaiovu soustavu cyklů a epicyklů. V m o d l i t b ě , která z a k o n č u j e Harmonii světa, K e p l e r prosí B o h a : „Dej ve s v é l a s k a v o s t i , a b y tyto p o z n a t k y v e d l y ke tvé s l á v ě a s p á s e n a š i c h duší." 1 8 K e p l e r o v y z á k o n y vyslovují t a j u p l n é v z t a h y . N a p ř í k l a d třetí K e p l e r ů v z á k o n říká, ž e d r u h á m o c n i n a d o b y o b ě h u planety j e ú m ě r n á třetí m o c n i n ě její střední v z d á l e n o s t i o d S l u n c e . J a k n a t o m o h l n ě k d o přijít? K e p l e r o v i s e t o podařilo d o z n a č n é míry p r o t o , ž e byl p ř e s v ě d č e n , ž e n a něj v s k r y t u č e k á k r á s n ý m a t e m a t i c k ý v z o r e c . J e h o k ř e s ť a n s k ý m p o s l á n í m bylo t e n t o v z o r e c najít a rozhlásit ho k větší s l á v ě Boží. K e p l e r u s p ě l , c o ž n á s přivádí k p ř e k v a p i v é m u zjištění, že n á b o ž e n s k á motivace m ů ž e přinést p ř e l o m o v é o b j e v y , které z m ě n í b ě h dějin v ě d y . D n e s s e t o m ů ž e z d á t p ř e k o n a n é , a l e není. V ě d c i b ě ž n ě hledají v p ř í r o d ě n o v é v z o r c e a ř á d y a t o , jestli j s o u na s p r á v n é c e s t ě , zjišťují p o d l e p o n ě k u d p o d i v n ý c h kritérií. Č a s t o s e ptají, jestli j e n ě j a k ý v z t a h „ j e d n o d u c h ý " n e b o „krásný". V z o r c e , které j s o u příliš t ě ž k o p á d n é n e b o „ošklivé", v ě d c i č a s t o odmítají p o u z e z t o h o t o d ů v o d u . P r o č ? P r o t o ž e i ten nejsekulárnější v ě d e c p ř e d p o k l á d á , že příroda ne­ o b s a h u j e j e n ř á d , ale t a k é j e d n o d u c h o s t a k r á s u . T a t o s k u t e č n o s t je podle m é h o n á z o r u p o z ů s t a t k e m křesťanství v m o d e r n í v ě d ě . S l a b ý hlásek, který u s l y š í m e , b u d e m e - l i chtít, n á m š e p t á , ž e d n e š n í v ě d a stále stojí n a náboženských základech. Ani sekulární vědci se od křesťanských premis n e d o k á ž o u o d p o u t a t a ti v n í m a v ě j š í si to i u v ě d o m u j í . Einstein připustil, že „ k a ž d ý p r a v ý o h l e d á v a č přírody v s o b ě c h o v á j a k o u s i n á b o ž n o u ú c t u " . 1 9

90

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

B i o l o g J o s h u a L e d e r b e r g n e d á v n o řekl č a s o p i s u S c i e n c e : „Je n e s p o r n é , ž e p o k r a č u j e m e v e v ě d e c k é m z k o u m á n í , p r o t o ž e n á s k t o m u pudí n á b o ­ ž e n s k é p o h n u t k y . " 2 0 A tyto p o h n u t k y se zrodily z křesťanství.

Kapitola desátá

ATEISTICKÁ BÁJE: PŘEZKOUMÁNÍ PŘÍPADU GALILEO „Představu, slepé

že

proces

s

Galileem

víry s osvíceným rozumem, Arthur

byl jakousi řeckou

tragédií,

soubojem

pokládám za naivní a mylnou. "1

Koestler,

Náměsíčníci

(The

Sleepwalkers)

P

ř e s t o ž e křesťanství s e h r á l o v p o č á t c í c h v ě d y i j e j í m vývoji v ý z n a m ­ n o u roli, p ř e d s t a v a války m e z i v ě d o u a n á b o ž e n s t v í m p ř e t r v á v á . K d e se v ní b e r e tolik ž i v o t a s c h o p n o s t i ? M o h o u za to ú d a j n é per­

z e k u c e v ě d c ů j a k o K o p e r n í k a a Galilea z e strany církve. T o j e t é m a , j e h o ž se ateističtí autoři p o m s t y c h t i v ě c h o p i l i . Daniel D e n n e t t si b e r e k a t o l i c k o u c í r k e v na p a š k á l a vyčítá jí „ n e š ť a s t n o u tradici p r o n á s l e d o v á n í v l a s t n í c h v ě d c ů " . 2 B r u c e J a k o s k y píše: „ C í r k e v K o p e r n í k o v y n á z o r y nepřijala p ř í b ě h j e h o p r o n á s l e d o v á n í j e d o b ř e z n á m . " 3 Cari S a g a n s i p ř e d s t a v u j e Galilea „v katolické k o b c e , kde mu vyhrožují m u č e n í m " za „kacířský názor, ž e Z e m ě o b í h á k o l e m S l u n c e " . 4 S a m Harris u p o z o r ň u j e , ž e Galileo „byl z p r o š t ě n o b v i n ě n í z kacířství až r o k u 1992", a píše o k ř e s ť a n s k é m z v y k u „ m u č i t u č e n c e až na p o k r a j šílenství j e n proto, že p ř e m ý š l e j í o p o v a z e hvězd".5

—

91

—

92

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N É J I N A K

T e n h l e p ř í b ě h o boji v ě d y s n á b o ž e n s t v í m t r o c h u p ř i p o m í n á Hvězdné války. V ě t š i n o u se v y p r á v í j a k o bitva d o b r a se z l e m : kladní h r d i n o v é přišli na n o v ý z p ů s o b , j a k z í s k á v a t znalosti p o m o c í o v ě ř o v á n í a d ů k a z ů . Síly t e m n o t byly v zajetí s t a r ý c h n a u k z p o s v á t n ý c h k n i h , n a p ř í k l a d staleté víry, že Z e m ě je p l o c h á . Přes s v o u n e v ě d o m o s t síly t e m n o t držely v r u k o u politickou m o c . M ě l y s t r a c h , že jejich s t a r é p o v ě r y j s o u v o h r o ž e n í , a tak utiskovaly a p r o n á s l e d o v a l y ty, kteří od pravé víry o d p a d l i . Došlo k strašlivé bitvě. S p o u s t a d o b r ý c h lidí byla o b v i n ě n a z kacířství j e n p r o t o , že hlásali p l a t n é v ě d e c k é teorie. G i o r d a n o B r u n o s h o ř e l n a hranici z a t o , ž e ř e k l , že v e s m í r je n e k o n e č n ý . K o p e r n í k a Galileo byli stíháni, n e b o ť p r o k á z a l i , ž e Z e m ě o b í h á k o l e m S l u n c e . D n e s j e tahle s m u t n á historie naštěstí z a n á m i , síly světla zvítězily n a d m o c n o s t m i t e m n o t . V ě d c i m o h o u p r a c o v a t b e z p ř e k á ž e k a katolická c í r k e v se d o k o n c e o m l u v i l a za t o , j a k naložila s G a l i l e e m . Z p ř í b ě h u plyne p o u č e n í , že m u s í m e být v d ě č n í za r o z m a c h v ě d y a mít se na p o z o r u p ř e d n á b o ž e n s k ý m f a n a t i s m e m . T o h l e vzrušující d r a m a trpí j e d i n ý m n e d o s t a t k e m : není t o p r a v d a . Historik David L i n d b e r g píše: „ M e z i v ě d c i a církví n e p r o b í h a l a ž á d n á v á l ­ ka." H i s t o r i k o v é s e d o k o n c e t é m ě ř j e d n o m y s l n ě s h o d u j í , ž e celý p ř í b ě h o bojích m e z i v ě d o u a n á b o ž e n s t v í m je f a b u l a c í z d e v a t e n á c t é h o století. 6 J m é n a t a b u l á t o r ů z n á m e . P r v n í m j e J o h n W i l l i a m D r a p e r , který představil „válečný" s c é n á ř ve s v é p o p u l á r n í knize z r o k u 1 8 7 4 s n á z v e m Dějiny konfliktů mezi náboženstvím a vědou. K n i h a je plná v ý m y s l ů a lží a d n e s se čte především jako typická ukázka protináboženských předsudků o b d o b í fin de siècle. D r u h ý m je A n d r e w D i c k s o n W h i t e , první rektor C o r n e l l o v y univerzity. J e h o d v o u s v a z k o v á s t u d i e Historie války mezi vědou a teologií v křesťanstvu (History of t h e W a r f a r e of S c i e n c e w i t h T h e o l o g y in C h r i s t e n d o m ) z roku 1896 je sice p r o m y š l e n ě j š í n e ž D r a p e r o v a , ale o nic m é n ě zavádějící. T y t o p r a m e n y už o v ě r o h o d n o s t přišly, a v š a k ateističtí autoři j e j i c h t ó ­ n e m n a d á l e píší. T e n t ó n d n e s zní v c e l é m o d e r n í kultuře, a to i mezi lidmi, kteří o p o d r o b n o s t e c h d a n é p r o b l e m a t i k y v ě d í j e n v e l m i m á l o . D o d n e s s i s p o u s t a lidí myslí, ž e v e s t ř e d o v ě k u s e c í r k e v d o m n í v a l a , ž e Z e m ě j e plochá, dokud moderní věda nepředstavila o h r o m e n é m u duchovenstvu kulatý g l ó b u s . V e s k u t e č n o s t i s t ř e d o v ě c í k ř e s ť a n é v ě d ě l i , ž e Z e m ě j e k u l a t á , s t e j n ě d o b ř e j a k o staří Ř e k o v é . T i s i v š i m l i , ž e k d y ž l o ď v y p l o u v á na m o ř e , n e j p r v e zmizí trup a až p a k v r c h o l s t ě ž n ě . Viděli t a k é , že při

C A S T TŘETÍ - K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

93

z a t m ě n í M ě s í c e v r h á Z e m ě n a M ě s í c k r u h o v ý stín. D a n t o v a s t ř e d o v ě k á k o s m o l o g i e v y c h á z e l a z p ř e d s t a v y Z e m ě j a k o k o u l e . T a k ž e tvrzení, ž e c í r k e v či v z d ě l a n í k ř e s ť a n é věřili v p l o c h o u Z e m i , je b á c h o r k a „ v á l e č n ý c h š t v á č ů " z d e v a t e n á c t é h o století. I jiné slavné e p i z o d y velké války je t ř e b a d ů k l a d n ě p ř e z k o u m a t . Slyšeli jste někdy o slavné rozmluvě oxfordského biskupa Samuela Wilberforce s D a r w i n o v ý m k o l e g o u T h o m a s e m H e n r y m H u x l e y m , v níž se i g n o r a n t s k ý b i s k u p H u x l e y m u p o s m í v a l a H u x l e y ho p o h o t o v o u o d p o v ě d í zničil? „ T a slovní p ř e s t ř e l k a se brzy stala l e g e n d o u , " píše E d w a r d L a r s o n v knize Evoluce ( E v o l u t i o n ) . 7 P o d l e v e r z e L a r s o n a a d a l š í c h se W i l b e r f o r c e ptal, z d a Huxley p o c h á z í z o p i c e po d ě d e č k o v i , n e b o po b a b i č c e . Huxley velice d ů s t o j n ě o d p o v ě d ě l , že by raději m ě l v p ř í b u z e n s t v u m r z k é h o l i d o o p a n e ž b i s k u p a , který z m o c i s v é h o ú ř a d u z e s m ě š ň u j e v ě d e c k o u d i s k u s i n a z á v a ž n é t é m a . T a h i s t o r k a v e š l a v tak š i r o k o u z n á m o s t , ž e historikové, kteří z k o u m a l i z á p i s y Britské a s o c i a c e , užasli, k d y ž zjistili, ž e s e nikdy n e s t a l a . Diskusi byl p ř í t o m e n D a r w i n ů v přítel J o s e p h H o o k e r a t e n p o ­ v ě d ě l D a r w i n o v i , ž e H u x l e y n a W i l b e r f o r c e o v u o t á z k u nijak n e r e a g o v a l . Larsonův výraz „legenda" tu tedy nabývá zcela doslovného smyslu. V ě t š i n a lidí s o u d í , že ž á d n ý j i n ý p ř í b ě h neilustruje střet v ě d y s n á b o ­ ž e n s t v í m n á z o r n ě j i n e ž p ř í p a d Galileův. N a k o n c i t ř i c á t ý c h let d v a c á t é h o století n a p s a l Bertolt B r e c h t m i s t r o v s k o u hru Život Galileiho, kterou v r o c e 1975 z f i l m o v a l a m e r i c k ý režisér J o s e p h L o s e y . B r e c h t o v a hra p o j e d n á v á o z l o v o l n o s t i kněží a ctnosti v ě d c ů . Činí z Galilea s e k u l á r n í h o s v ě t c e . A p r á v ě tuto roli G a l i l e o v d n e š n í kultuře z a s t á v á : je m u č e d n í k e m v ě d y . K d y ž ateističtí autoři hovoří o c í r k e v n í „tradici" p r o n á s l e d o v á n í v ě d c ů , o b v y k l e s e odvolávají n a Galilea. K o p e r n í k a církev nikdy n e p e r z e k u o v a l a . V o l n o m y š l e n k á ř G i o r d a n o B r u n o byl sice u p á l e n n a h r a n i c i , n i c m é n ě his­ torik T h o m a s K u h n píše: „ B r u n o nebyl p o p r a v e n z a k o p e r n í k o v s k é názory, ale z a c e l o u ř a d u t e o l o g i c k ý c h herezí t ý k a j í c í c h s e Nejsvětější Trojice." 8 P o p r a v a G i o r d a n a B r u n a byla h r o z n á n e s p r a v e d l n o s t , ale s k o n f l i k t e m v ě d y a n á b o ž e n s t v í n e m ě l a nic s p o l e č n é h o . Až do S t a l i n o v ý c h a Hitle­ r o v ý c h čistek v e d v a c á t é m století byl r o z h o d n u t í m v l á d y p o p r a v e n j e d i n ý s l o v u t n ý v ě d e c . Byl j í m v e l k ý c h e m i k A n t o i n e Lavoisier, o d d a n ý katolík, který z a F r a n c o u z s k é r e v o l u c e s k o n č i l p o d j a k o b í n s k o u g i l o t i n o u . A l e z p á t k y ke Galileovi. V této kapitole b y c h rád s p o m o c í p o z n a t k ů p ř e d n í c h historiků Galileův případ z n o v u o t e v ř e l . 9 Jestliže ateistická v e r z e

94

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

při p ř e z k o u m á n í neobstojí, celé m e l o d r a m a o střetu v ě d y s n á b o ž e n s t v í m s e provalí j a k o f r a š k a . A ž d o š e s t n á c t é h o století v z d ě l a n c i v ě t š i n o u přijí­ mali teorie ř e c k é h o a s t r o n o m a P t o l e m a i a , který s e d o m n í v a l , ž e Z e m ě j e n e h y b n á a S l u n c e o k o l o ní o b í h á . G e o c e n t r i c k ý v e s m í r je i d e o u a n t i c k o u , ne k ř e s ť a n s k o u . K ř e s ť a n é ji přijali, ale ne kvůli Bibli. Ta se k t o m u t o v ě d e c ­ k é m u p r o b l é m u n e v y j a d ř u j e . V n ě k o l i k a p a s á ž í c h se sice píše o v ý c h o d u a z á p a d u s l u n c e , ale to se dá p o c h o p i t tak, že d u c h o v n í text se s n a ž í p o u ­ žívat b ě ž n ý , s r o z u m i t e l n ý j a z y k . ( S t e j n o u h o v o r o v o u t e r m i n o l o g i i p o u ž í v á i hlasatel p ř e d p o v ě d i počasí, který m o c d o b ř e ví, že Z e m ě o b í h á k o l e m S l u n c e : „ S l u n c e zítra v y j d e v pět h o d i n ráno.") K ř e s ť a n é přijali P t o l e m a i a proto, ž e j e h o složitá teorie o d p o v í d a l a z d r a v é m u r o z u m u a u m o ž ň o v a l a poměrně přesně předvídat pohyby nebeských těles. J e z a j í m a v é , ž e h e l i o c e n t r i c k o u teorii navrhl u ž v e t ř e t í m století p ř e d K r i s t e m j e d e n ř e c k ý myslitel, A r i s t a r c h o s z e S a m u . „ A r i s t a r c h o s s e č a s t o v y z d v i h u j e j a k o p ř e d c h ů d c e K o p e r n í k a , " píše historik David L i n d b e r g . Byl ale A r i s t a r c h o s s e s v ý m i ž á k y d o b r ý m v ě d c e m ? A b y c h o m s e při p o h l e d u do minulosti nedopustili c h y b n é ú v a h y a nehodnotili v ě d e c k á tvrzení z p o ­ zice d n e š n í c h znalostí, m u s í m e zjistit, j a k é p o z n a t k y byly t e h d y k dispozici. J a k píše L i n d b e r g : „ O t á z k o u není, jestli m y m á m e r o z u m n ý d ů v o d být heliocentristy, ale jestli r o z u m n ý d ů v o d měli oni- a o d p o v ě ď zní: ne." 1 0 Poznatky až do doby Galileovy svědčily ve prospěch Ptolemaia. Podle Kuhna se ve středověku občas vyskytl někdo, kdo prosazoval h e l i o c e n t r i c k o u teorii. „Stal se v ž d y p ř e d m ě t e m v ý s m ě c h u a n e z á j m u , " píše K u h n , „a d ů v o d y k o d m í t n u t í byly p á d n é . " P o d í v e j m e se na K u h n o v y příklady. Z e m ě na pohled n e v y p a d á , že by se p o h y b o v a l a , a Slunce v i d í m e k a ž d é r á n o v y c h á z e t a k a ž d ý v e č e r z a p a d a t . Jestliže Z e m ě o b í h á k o l e m S l u n c e v y s o k o u rychlostí, p a k by m ě l a uletět p t á k ů m , m r a k ů m a d a l š í m p ř e d m ě t ů m , které s ní n e j s o u s p o j e n y . K d y ž v y h o d í m e k nebi k á m e n , m ě l b y d o p a d n o u t n a míle d a l e k o o d m í s t a h o d u , p r o t o ž e b ě h e m j e h o letu b y Z e m ě urazila v e l k o u v z d á l e n o s t . S lidmi, kteří stojí na z e m i , by to h á z e l o . Nic z t o h o n e p o z o r u j e m e , p r o t o s e Z e m ě p o k l á d a l a z a n e h y b n o u . 1 1 Galileo byl a s t r o n o m z F l o r e n c i e a v katolické církvi se těšil z n a č n é v á ž n o s t i . Kdysi z a s t á v a l P t o l e m a i o v u g e o c e n t r i c k o u teorii, ale p a k s e v l i v e m K o p e r n í k a n e c h a l přesvědčit, ž e Z e m ě v e s k u t e č n o s t i o b í h á k o l e m S l u n c e . Koperník s v o u teorii z f o r m u l o v a l roku 1543 v knize, kterou v ě n o v a l p a p e ž i . K o p e r n í k p ř i p o u š t ě l , ž e n e m á fyzikální d ů k a z , ale h e l i o c e n t r i c k á

Č Á S T TŘETÍ — K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

95

hypotéza měla tu silnou výhodu, že m n o h e m lépe předvídala o b ě h y planet. Koperník svými myšlenkami rozpoutal bouřlivou debatu mezi v ě d c i i c í r k e v n í m i h o d n o s t á ř i , c o ž byly t á b o r y , které se v té d o b ě z n a č n ě prolínaly. O půl století p o z d ě j i , kdy se věci chopil Galileo, převládal názor, ž e K o p e r n í k v y p r a c o v a l z a j í m a v o u , ale n e p o d l o ž e n o u h y p o t é z u , která u m o ž ň u j e propočítávat p o h y b n e b e s k ý c h těles, ale není d o s t p ř e s v ě d č i v á , a b y g e o c e n t r i c k o u teorii z c e l a p o t o p i l a . Galileo přispěl ke K o p e r n í k o v ě teorii m ě r o u v ý z n a m n o u , ale ne roz­ hodující. T e n t o v e l e d ů l e ž i t ý b o d m u s í m e mít n a p a m ě t i , n e b o ť Galilea halí p r o p r a c o v a n á m y t o l o g i e , z a l o ž e n á v ě t š i n o u n a u d á l o s t e c h , které s e nikdy nestaly. K u h n s e z a b ý v á h i s t o r k o u , kterou v š i c h n i z n á m e z e školy, o t o m , j a k Galileo vylezl na š i k m o u v ě ž v Pise a p o u š t ě l dolů l e h k é a t ě ž k é p ř e d m ě t y . Ú d a j n ě zjistil, ž e v š e c h n y p ř e d m ě t y d o p a d n o u n a z e m s o u č a s n ě , p ř e s t o ž e b y c h o m intuitivně čekali o p a k . J e d e n p r o s t ý p o k u s vyvrátil tisíc let s t ř e d o v ě k é h o t e o r e t i z o v á n í , p o k r a č u j e h i s t o r k a . Ve s k u t e č n o s t i ten p o k u s v Pise ani nikde j i n d e n e p r o v e d l Galileo, ale j e d e n z j e h o ž á k ů . K r o m ě t o h o těžká tělesa d o p a d l a na z e m první. D n e s už v í m e proč. V š e c h n a t ě l e s a b y d o p a d l a z á r o v e ň , p o u z e k d y b y c h o m p o k u s v y k o n a l i v p r o s t ř e d í b e z o d p o r u v z d u c h u . „V b ě ž n é m životě," píše K u h n , „těžká t ě l e s a padají o p r a v d u rychleji n e ž lehká... G a l i l e ů v z á k o n není pro v ě d u p ř í n o s e m . . . proto, ž e b y d o k o n a l e v y s t i h o v a l naši z k u š e n o s t , ale p r o t o ž e z a p o v r c h n í pravidelností, která s e j e v í n a š i m s m y s l ů m , o b j e v u j e podstatnější, a v š a k skrytou v l a s t n o s t p o h y b u . K ověření Galileova z á k o n a p o z o r o v á n í m b y c h o m p o t ř e b o v a l i s p e c i á l n í v y b a v e n í . Galileo nevyvodil z á k o n z p o z o r o v á n í , ale z ř e t ě z c e l o g i c k ý c h a r g u m e n t ů . " 1 2 Galileo sestrojil d o k o n a l e j š í d a l e k o h l e d n e ž j e h o s o u č a s n í c i a z p o z o ­ rování m ě s í c ů J u p i t e r a , fází V e n u š e a s l u n e č n í c h s k v r n v y v o d i l z á v ě r y , které byly v s o u l a d u s K o p e r n í k o v o u teorií a P t o l e m a i o v i z a s a d i l y r á n u . Galileo z a š e l se s v ý m i v ý s l e d k y k j e z u i t ů m , kteří t e h d y patřili k p ř e d n í m a s t r o n o m ů m , a ti souhlasili, že p o z o r o v á n í mluví ve p r o s p ě c h heliocentrism u . J e z u i t é Galileovi prozradili, že c í r k e v je r o z p o l c e n á a m n o h o d u c h o v ­ ních stojí na s t r a n ě P t o l e m a i a , ale ostatní dávají za p r a v d u K o p e r n í k o v i . Přesto j e z u i t é prohlásili, že o t á z k a je stále o t e v ř e n á a ani Galileo ji j e š t ě n e z o d p o v ě d ě l . I T y c h o de B r a h e , největší a s t r o n o m t e h d e j š í d o b y , byl t o h o n á z o r u , že Galileovy d ů k a z y nejsou d o s t a t e č n é , a nadále p o d p o r o v a l

96

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

teorii g e o c e n t r i s m u . B r a h e měl tak s k v ě l o u pověst, ž e s p o u s t a a s t r o n o m ů přešla k e K o p e r n í k o v ě teorii a ž p o j e h o s m r t i . N ě k t e r é č t e n á ř e m o ž n á p ř e k v a p í , že p a p e ž Galilea o b d i v o v a l a přál v ě d e c k é m u b á d á n í . To t e h d y p r o b í h a l o h l a v n ě v o b s e r v a t o ř í c h a univer­ zitách f i n a n c o v a n ý c h církví. T o t é ž lze říci o u č e n é m t e o l o g u k a r d i n á l u R o b e r t u B e l i a r m i n o v i , h l a v n í m inkvizitorovi. K d y ž inkvizice o b d r ž e l a n a Galilea udání z a j e h o p ř e d n á š k y o h e l i o c e n t r i s m u , n e j s p í š e o d a k a d e ­ m i c k ý c h s o k ů z F l o r e n c i e , kardinál B e l l a r m i n se s G a l i l e e m s e t k a l . N e š l o o b ě ž n é inkviziční řízení, Galileo byl c e l e b r i t a . V r o c e 1616 přijel s v e l k o u p o m p o u d o Ř í m a , k d e s e u b y t o v a l v e v e l k o l e p é vile M e d i c e j s k ý c h , v í c e n e ž j e d n o u se setkal s p a p e ž e m a účastnil se recepcí, které pořádali různí biskupové a kardinálové. T o , co si B e l l a r m i n v souvislosti s G a l i l e e m z a p s a l , je p a m ě t i h o d n é a v ý m l u v n é . „ Z k u š e n o s t n á m j a s n ě ř í k á , ž e Z e m ě stojí n a místě," n a p s a l B e l l a r m i n , n i c m é n ě p o k r a č u j e : „ K d y b y c h o m měli s k u t e č n ý d ů k a z , ž e Slunce neobíhá kolem Z e m ě , nýbrž Z e m ě kolem Slunce, museli b y c h o m se v e l i c e o b e z ř e t n ě pustit do v ý k l a d u částí P í s m a , které říkají o p a k , a spí­ š e připustit, ž e j s m e j e c h á p a l i š p a t n ě , n e ž prohlásit p r o k á z a n é tvrzení za n e p r a v d i v é . Je to v š a k záležitost, která se n e s m í u s p ě c h a t , a o s o b n ě neuvěřím, dokud mi někdo nepředloží důkazy."13 To je r o z u m n á ú v a h a . Bellarmin v y c h á z e l z t o h o , co křesťanství vždyc­ ky učilo: že příroda a P í s m o si n e m o h o u výrazněji o d p o r o v a t . Proto jestliže P í s m o nějak č t e m e a příroda n á m d o k á ž e , ž e j s m e s e zmýlili, m u s í m e svůj v ý k l a d P í s m a p ř e h o d n o t i t a u z n a t s v o u c h y b u . N e ž v š a k z m ě n í m e v ý k l a d P í s m a , k t e r é m u s e v y u č u j e u ž v e l i c e d l o u h o , m u s í m e s e ujistit, ž e o p r a v d u existují p ř e s v ě d č i v é v ě d e c k é d ů k a z y . B e l l a r m i n navrhl řešení. V z h l e d e m k n e d o s t a t k u d ů k a z ů pro teorii a v z h l e d e m k o ž e h a v o s t i n á b o ­ ž e n s k ý c h o t á z e k , j i c h ž s e teorie d o t ý k á , Galileo n e s m í h e l i o c e n t r i s m u s v y u č o v a t a šířit. G a l i l e o byl praktikující katolík a chtěl si v církvi u d r ž e t d o b r é p o s t a v e n í , a tak s o u h l a s i l . B e l l a r m i n v y d a l příkaz a pořídil z j e d n á n í z á z n a m , který byl u l o ž e n d o c í r k e v n í h o a r c h i v u . Galileo několik let držel slovo a pokračoval v p o k u s e c h , aniž by veřejně hlásal h e l i o c e n t r i s m u s . P a k s e d o z v ě d ě l r a d o s t n o u z p r á v u , ž e kardinál M a f f e o Barberini byl z v o l e n p a p e ž e m j a k o U r b a n VIII. B a r b e r i n i z a s t á v a l „ p o k r o k o v é " n á z o r y na v ě d u a bojoval proti t o m u , a b y se K o p e r n í k o v y knihy ocitly n a s e z n a m u z a k á z a n ý c h děl. K r o m ě t o h o , c o ž j e p ř i n e j m e n š í m

C A S T TŘETÍ - K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

97

stejně d ů l e ž i t é , m ě l Galilea v o b l i b ě a d o k o n c e na něj n a p s a l o s l a v n o u b á s e ň . Galileo nabyl jistoty, že t e ď už m ů ž e veřejně kázat heliocentrismus. A l e p a p e ž o v o s t a n o v i s k o k t o m u t o p r o b l é m u bylo k o m p l i k o v a n é . U r b a n VIII. se d o m n í v a l , že v ě d a s i c e m ů ž e p r o v á d ě t u ž i t e č n á m ě ř e n í a činit p ř e d p o v ě d i o v e s m í r u , ale n e m ů ž e si činit n á r o k na z n a l o s t s k u t e č n o s t í , j e ž j s o u z n á m y p o u z e B o h u . T a t o ú v a h a s e s i c e z d á t r o š k u d i v n á , ale h o d n ě se blíží n á z o r ů m n ě k t e r ý c h d n e š n í c h f y z i k ů , a j a k u v i d í m e , je t a k é z c e l a v s o u l a d u s K a n t o v o u filozofií h r a n i c r o z u m u . T a k ž e k d y ž Galileo r o k u

1 6 3 2 publikoval

Dialog o dvou největších

systémech světa ( D i a l o g o s o p r a i d u e m a s s i m i s i s t e m i d e l m o n d o ) , přivedl církev d o r o z p a k ů . Z a prvé Galileo tvrdil, ž e d o k á z a l p r a v d i v o s t h e l i o c e n t r i s m u , j e n ž e j e h o d ů k a z byl c h y b n ý . J e d e n z hlavních a r g u m e n t ů z n ě l , že rychlý p o h y b Z e m ě o k o l o S l u n c e je příčinou přílivu a odlivu. O t o m t e h d y p a n o v a l y p o c h y b n o s t i , ale d n e s již v í m e , že příliv a odliv z p ů s o b u j e p r i m á r n ě Měsíc. Galileo s e dále d o m n í v a l stejně j a k o Koperník, ž e planety obíhají p o k r u ž n i c í c h , p ř e s t o ž e K e p l e r již dříve d o k á z a l , ž e d r á h y p l a n e t mají tvar elipsy. Galileo p r o h l a š o v a l , že K e p l e r se mýlí. Z a d r u h é G a l i l e o pojal s v é dílo j a k o „dialog" m e z i d v ě m a o s o b a m i , z nichž j e d n a p ř e d s t a v o v a l a j e h o s a m é h o a d r u h á p a p e ž e , č í m ž p a p e ž e z e s m ě š n i l . A b y G a l i l e o z v ý r a z n i l k o n t r a s t m e z i o b ě m a m l u v č í m i , dal p a p e ž o v ě p o s t a v ě j m é n o S i m p l i c i o , c o ž italský z n a m e n á „Prosťáček". D i a l o g v p o d s t a t ě s e s t á v á ze S i m p l i c i o v ý c h h l o u p ý c h v ý r o k ů , které p o ­ s t a v a Galilea e l e g a n t n ě vyvrací. P a p e ž vtip n e o c e n i l . Třetí c h y b y s e Galileo d o p u s t i l , k d y ž s e v e s p i s e c h n e d r ž e l v ě d e c k ý c h p r o b l é m ů , ale p o u š t ě l se do v l a s t n í c h teorií o v ý k l a d u P í s m a . T v r d i l , že Bible je text p ř e v á ž n ě alegorický a je t ř e b a jej neustále z n o v u interpretovat, chceme-li se dopátrat jeho pravého významu. Jezuité ho varovali, aby se této p ů d ě v y h n u l . Galileo v š a k o d m í t l r a d y u p o s l e c h n o u t s a r o g a n c í a neopatrností, j e ž není mezi velkými vědci n e z n á m á . T a k ž e když inkvizice z n o v u d o s t a l a udání, m o h l i h o o d p ů r c i kárat n e j e n z a v ě d e c k é n á z o r y , ale t a k é z a t o , ž e p o d r ý v á k ř e s ť a n s k é u č e n í c í r k v e . V n e p o s l e d n í ř a d ě p r á v ě p r o b í h a l a r e f o r m a c e . Protestantští myslitelé o b v i ň o v a l i k a t o l i c k o u církev, ž e n e b e r e Bibli d o s t a t e č n ě v á ž n ě . U r b a n VIII. toužil ukázat, že V a t i k á n je P í s m u v ě r n ý , a oficiální s t a n o v i s k o k a ­ tolíků i p r o t e s t a n t ů se klonilo ke g e o c e n t r i s m u . R i c h a r d B l a c k w e l l píše, že k d y b y k r e f o r m a c i d o š l o o sto let dříve či p o z d ě j i , „aféra Galileo by se

98

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

patrně vůbec neodehrála".14 Ale za daných okolnost papež k vyšetřování Galilea svolil. V r o c e 1 6 3 3 se Galileo vrátil do Ř í m a a o p ě t se mu d o s t a l o u c t i v é h o z a c h á z e n í . M o ž n á ž e b y s p o r v y h r á l , j e n ž e b ě h e m šetření n ě k d o objevil v a r c h i v u z á p i s k a r d i n á l a B e l l a r m i n a . G a l i l e o n e p r o z r a d i l inkvizici a v l a s t n ě v ů b e c n i k o m u - , ž e s e kdysi z a v á z a l , ž e n e b u d e v y u č o v a t ani šířit K o p e r n í k o v u t e o r i i . N a j e d n o u t o v y p a d a l o , ž e Galileo j e d n a k p o d v e d l církev, j e d n a k n e d o d r ž e l s m l o u v u . I j e h o příznivci, k t e r ý c h v církvi n e b y l o m á l o , h o t e ď mohli j e n t ě ž k o o b h a j o v a t . P o r a d i l i m u v š a k , a b y p ř i z n a l , ž e p r o p a g o v a l K o p e r n í k o v u teorii a porušil tak ú m l u v u s B e l l a r m i n e m , a a b y projevil lítost. K d y ž Galileo p ř e d s t o u p i l p ř e d inkvizici, z a č a l n e p o c h o p i t e l n ě tvrdit, že j e h o Dialog n e o b h a j u j e h e l i o c e n t r i s m u s . „ N i k d y j s e m v t é t o k n i z e n e z a s t á v a l ani n e o b h a j o v a l názor, ž e Z e m ě s e p o h y b u j e a S l u n c e j e n e h y b n é . N a o p a k jsem prokázal opak a poukázal na to, že Koperníkovy argumenty jsou slabé a nedostatečné." B ě ž n ě s e říká, ž e Galileo s i pro s e b e z a š e p t a l : „ A p ř e c e s e točí." 1 5 T e n t o v ý r o k j e ale čirý v ý m y s l . N e j s o u ž á d n é z p r á v y o t o m , ž e b y Galileo n ě c o p o d o b n é h o ř e k l . M u s í m e být k e Galileovi shovívaví. P a t r n ě popřel h e l i o c e n t r i s m u s p r o t o , že byl u n a v e n ý a z n e c h u c e n ý . R o v n ě ž d o k á ž e m e p o c h o p i t i inkvizitory, že v tu chvíli viděli v Galileovi b o h a p u s t é h o lháře. A r t h u r K o e s t l e r píše, ž e G a l i l e o v a o b h a j o b a „byla tak o č i v i d n ě n e u p ř í m ­ n á , že by n e o b s t á l a u ž á d n é h o s o u d u " . 1 6 Inkvizice d o s p ě l a k z á v ě r u , že Galileo má stále h e l i o c e n t r i c k é n á z o r y , a ž á d a l a , a b y se j i c h z ř e k l . To Galileo učinil a byl o d s o u z e n k d o m á c í m u vězení. N a v z d o r y t o m u , c o tvrdí někteří p r o p a g á t o ř i a t e i s m u , n e b y l Galileo nikdy o b v i n ě n z kacířství, v ě z n ě n v k o b c e ani m u č e n . P o t é , co se zřekl s v ý c h n á z o r ů , byl p r o p u š t ě n p o d d o z o r a r c i b i s k u p a s i e n s k é h o , v j e h o ž p ř e p y c h o v é m paláci p o b ý v a l p ě t m ě s í c ů . P a k d o s t a l s v o l e n í vrátit s e d o s v é vily ve Florencii. O f i c i á l n ě byl v d o m á c í m vězení, ale p ř e s t o s m ě l n a v š t ě v o v a t s v é d c e r y v k o n v e n t u S a n M a t t e o . C í r k e v m u t a k é povolila n a d á l e b á d a t v o b l a s t e c h , které n e s o u v i s e j í s h e l i o c e n t r i s m e m , a Galileo v t é t o d o b ě učinil ř a d u v ý z n a m n ý c h o b j e v ů . Z e m ř e l p ř i r o z e n o u smrtí roku 1 6 4 2 . K u h n píše, že v n á s l e d u j í c í c h d e s e t i l e t í c h se vynořily n o v é a p á d ­ nější d ů k a z y pro teorii h e l i o c e n t r i s m u a v ě d e c k á o b e c , v G a l i l e o v ě d o b ě r o z d ě l e n á , s e s h o d l a n a k o n s e n s u , který trvá d o d n e s .

C A S T TŘETÍ - K Ř E S Ť A N S T V Í A V Ě D A

99

J a k é m ů ž e m e z G a l i l e o v a p ř í b ě h u v y v o d i t z á v ě r y ? „ U k á z a l o se," píše historik G a r y Ferngren, „že o b r a z Galilea j a k o m u č e d n í k a s v o b o d y myšlení a o b ě t i církve, která n e p ř á l a v ě d ě , není o m o c víc n e ž k a r i k a t u r a . " 1 7 J e h o případ byl p o d l e historika T h o m a s e L e s s l a „ a n o m á l i e ... d o č a s n á trhlina v j i n a k h a r m o n i c k é m v z t a h u " mezi v ě d o u a n á b o ž e n s t v í m . 1 8 S k u t e č n ě ne­ existuje jiný p ř í p a d , kdy b y katolická c í r k e v o d s o u d i l a v ě d e c k o u teorii. Galileo byl v e l k ý v ě d e c , ale n e m ě l d o s t r o z u m u . S h e l i o c e n t r i s m e m m ě l p r a v d u , ale v n ě k t e r ý c h a r g u m e n t e c h a d ů k a z e c h c h y b o v a l . Ke s p o r ů m , které s v ý m i m y š l e n k a m i z p ů s o b i l , n e d o š l o v ý h r a d n ě mezi n á b o ­ ž e n s t v í m a v ě d o u , ale t a k é mezi starou a n o v o u g e n e r a c í v ě d c ů . T e h d e j š í v ě d e c k á d i s k u s e byla vypjatá a vysocí církevní hodnostáři se do ní pouštěli o b e z ř e t n ě j i n e ž h o r k o k r e v n ý Galileo. C í r k e v h o s i c e n e m ě l a soudit, nic­ m é n ě j e h o p r o c e s probíhal velice o h l e d u p l n ě a s G a l i l e e m se z a c h á z e l o p ř í k l a d n ě . S á m Galileo s e t a k é z a c h o v a l š p a t n ě , č í m ž n e p o c h y b n ě stvrdil svůj o s u d . J e h o o s u d v š a k nebyl nijak strašný. Z n á m ý historik v ě d y Alfred N o r t h W h i t e h e a d z j e h o p ř í p a d u v y v o d i l , že „největší ú j m o u , kterou v ě d c i utrpěli, bylo t o , že Galileo d o s t a l d ů s t o j n ý trest a m í r n é p o k á r á n í a z e m ř e l p o k o j n ě n a lůžku". 1 9

ČÁST ČTVRTÁ

TELEOLOGICKÝ ARGUMENT

Kapitola jedenáctá

VESMÍR S POČÁTKEM: BŮH A ASTRONOMOVÉ „Proč

vesmír započal zrovna

Bohem,

který chtěl

takto,

vytvořit právě Stephen

V

to je takové

těžké

vysvětlit jinak než

bytosti jako

Hawking,

Stručná

nás. "1 historie

času

n ě k o l i k a n á s l e d u j í c í c h k a p i t o l á c h b u d u z k o u m a t , z d a nejnovější

o b j e v y m o d e r n í v ě d y p o d p o r u j í , č i v y v r a c e j í existenci Boží. B u d u p o u ž í v a t a r g u m e n t y z oblasti fyziky, a s t r o n o m i e a biologie, ale

ž á d n á o d b o r n á z n a l o s t není k p o c h o p e n í t ř e b a . V y j d u z o b j e v ů klasické fyziky a jejich d ů s l e d k ů a b u d u se z a b ý v a t t í m , co v í m e o p o č á t k u v e s m í r u . Klíčová o t á z k a zní, z d a p o d o b a přírody s v ě d č í o n ě j a k é m stvořiteli, či má z c e l a p ř i r o z e n é vysvětlení. U ž j s m e narazili n a v ý r o k a s t r o n o m a C a r l a S a g a n a , ž e „ k o s m o s j e v š e , co bylo, je a b u d e " . Fyzik S t e v e n W e i n b e r g píše: „Přírodní z á k o n y , které j s m e d o s u d p o z n a l i , j s o u n e o s o b n í , b e z n á z n a k u b o ž í h o plánu č i zvláštního postavení člověka." 2 H o d l á m ukázat, že tyto výroky j s o u fakticky n e s p r á v n é . D o k o n c e b y c h rád přijal v ý z v u b i o l o g a E. O. W i l s o n a , který ř e k l : „ K d y b y s e n a š e l n ě j a k ý pozitivní d ů k a z n a d p ř i r o z e n é řídící síly... byl by to j e d e n z n e j v ě t š í c h o b j e v ů v š e c h d o b . " 3 V m i n u l ý c h d e s e t i l e t í c h , k d y

— 103 —

104

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

fyzika a a s t r o n o m i e zažila ú ž a s n ý r o z m a c h , byl t a k o v ý d ů k a z o p r a v d u nalezen. M o d e r n í v ě d c i zjistili, že v e s m í r vznikl v prvotní explozi e n e r g i e a svět­ la, č í m ž s e n z a č n ě potvrdili knihu G e n e s i s . N e j e n ž e m á v e s m í r p o č á t e k v p r o s t o r u a č a s e , ale z á r o v e ň je i p o č á t k e m p r o s t o r u a č a s u . P r o s t o r ani č a s p ř e d v e s m í r e m n e e x i s t o v a l . P ř e d p o k l á d á m e - l i , ž e v š e c h n o , c o m á p o č á t e k , m á i p ř í č i n u , p a k m ě l h m o t n ý v e s m í r příčinu n e h m o t n o u ne­ boli d u c h o v n í . T a t o d u c h o v n í příčina nestvořila v e s m í r p o m o c í ž á d n é h o f y z i k á l n í h o z á k o n a . S t v o ř e n í v e s m í r u byl z á z r a k v t o m n e j p ů v o d n ě j š í m s l o v a s m y s l u . O j e h o stvořiteli j e z n á m o , ž e j e t o v ě č n á d u c h o v n í b y t o s t oplývající tvořivostí a sílou, která p ř e s a h u j e v š e c h n y p ř e d s t a v i t e l n é m e z e . Na p o č á t k u byl d u c h , ne h m o t a . Lze to d o k á z a t p o m o c í v ě d y a logiky. Příběh z a č í n á z h r u b a p ř e d sto lety, kdy v ě d c i začali h l e d a t d ů k a z , že n á š v e s m í r - n e j e n n a š e p l a n e t a či g a l a x i e , a l e v e š k e r á existující h m o t a - m ě l p o č á t e k . Hledali jej proto, ž e d r u h ý t e r m o d y n a m i c k ý z á k o n , jeden z nejuniverzálnějších fyzikálních zákonů, takový počátek předvídá. Z á k o n říká j e d n o d u š e t o , ž e k d y ž s e v ě c i p o n e c h a j í o s u d u , z a č n o u s e r o z p a d a t . V i d í m e to v š u d e k o l e m s e b e : silnice a b u d o v y se drolí a hroutí, lidé s t á r n o u a umírají, k o v y rezaví, látky se třepí, s k á l y a p o b ř e ž í erodují. K d o n e v y s t u d o v a l f y z i k u , m o h l by si myslet, že d r u h ý z á k o n vyvracejí lidé, kteří stavějí n o v é silnice a b u d o v y , ale tak t o m u není. K v ý s t a v b ě j s o u z a p o t ř e b í m a t e r i á l y a e n e r g i e . Další e n e r g i e a p r o s t ř e d k y j s o u p o t ř e b a na ú d r ž b u t ě c h t o silnic a b u d o v . T a k ž e i v t o m t o p ř í p a d ě se v ě c i o p o ­ t ř e b o v á v a j í a v y č e r p á v a j í . V ě d c i užívají p o j e m entropie, který o z n a č u j e míru neuspořádanosti, a podle druhého zákona celková entropie vesmíru neustále stoupá. D r u h ý z á k o n m á j e d e n f a n t a s t i c k ý d ů s l e d e k . V e z m ě m e s i z a příklad S l u n c e . J a k p l y n e č a s , t e n č í s e z á s o b y paliva, t a k ž e t e p l o n a k o n e c d o j d e a S l u n c e v y c h l a d n e . To ale z n a m e n á , že o h e ň ve Slunci m u s e l být v určitý o k a m ž i k z a ž e h n u t . S l u n c e nehoří o d j a k ž i v a . O s t a t n í h v ě z d y taky ne. I o n y p o s t u p n ě vyhasínají, c o ž značí, že i o n y byly před nějakou d o b o u zapáleny. J a k kdysi řekl v e l k ý a n g l i c k ý a s t r o n o m A r t h u r E d d i n g t o n , přirovnáme-li v e s m í r k h o d i n á m , p a k z f a k t u , že se h o d i n y z p o m a l u j í , m ů ž e m e v y v o d i t , že kdysi n ě k d o natáhl strojek. V e s m í r vznikl s p l n ý m i z á s o b a m i e n e r g i e a ta se od té d o b y vytrácí. To v š e bylo z n á m o už v o s m n á c t é m století, ale v ě d c i n e v ě d ě l i , co si o t o m mají myslet.

CÄST CTVRTÄ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

105

Na počátku dvacátého století Albert Einstein publikoval rovnice o b e c n é relativity a holandský a s t r o n o m Willem de Sitter je vyřešil a z ř e š e n í v y p l ý v á , že v e s m í r se r o z p í n á . To bylo t a k é v e l m i z á s a d n í tvrzení, p r o t o ž e p o k u d se v e s m í r r o z p í n á a g a l a x i e se od s e b e vzdalují, z n a m e n á t o , že kdysi byly blíže u s e b e . Jestliže se v e s m í r po c e l o u d o b u s v é e x i s t e n c e „nafukuje", p a k m u s e l mít n ě j a k ý p o č á t e k . Einstein si n e u v ě d o m o v a l , že z j e h o rovnic v y p l ý v á , že v e s m í r se roz­ p í n á , a k d y ž se o t o m t o d ů s l e d k u s v é s l a v n é teorie d o s l e c h l , z a r m o u t i l o ho to. Když se ho ruský matematik Alexandr Fridman pokoušel přesvěd­ čit, Einstein s e snažil d o k á z a t , ž e s e F r i d m a n mýlí. V e s k u t e č n o s t i s e mýlil Einstein. P ř e d s t a v a rozpínajícího s e v e s m í r u s l a v n é h o f y z i k a p o d l e j e h o v l a s t n í c h s l o v „dráždila". Dal s i d o k o n c e t u p r á c i , ž e z a v e d l n o v o u sílu - „antigravitační" sílu - a číslo z v a n é „ k o s m o l o g i c k á k o n s t a n t a " , a b y n e m u s e l přijmout, ž e v e s m í r m á p o č á t e k . Později Einstein o m y l přiznal a o z n a č i l k o s m o l o g i c k o u k o n s t a n t u za největší c h y b u s v é h o ž i v o t a . 4 K d y ž a s t r o n o m E d w i n H u b b l e n a k o n c i d v a c á t ý c h let d v a c á t é h o století hleděl do s t o p a l c o v é h o t e l e s k o p u v k a l i f o r n s k é o b s e r v a t o ř i M o u n t Wilson, zpozoroval „rudý posuv" vzdálených mlhovin, z něhož vyplynu­ lo, ž e g a l a x i e s e o d s e b e v e l m i rychle vzdalují. T o h o t o rozptylu galaxií s e ú č a s t n i l o tolik h v ě z d , ž e v e s m í r s e n a j e d n o u jevil n e p ř e d s t a v i t e l n ě o b r o v s k ý , m n o h e m větší, n e ž s i k d o d o s u d p o m y s l e l . N ě k t e r é g a l a x i e byly v z d á l e n y i miliony s v ě t e l n ý c h let. P ř e d s t a v a o stálosti a n e m ě n n o s t i v e s m í r u , které se m n o z í d l o u h o drželi, se p r o m ě n i l a v iluzi. H u b b l e p o ­ z o r o v a l , že p l a n e t y a celé g a l a x i e se f a n t a s t i c k o u rychlostí řítí od s e b e . Kromě toho jako by se zvětšoval sám vesmír. Vesmír se nerozpíná do ž á d n é h o p r á z d n é h o p r o s t o r u , p r o t o ž e v š e c h e n prostor, který existuje, j e v e v e s m í r u o b s a ž e n . H u b b l e ů v o b j e v potvrdili m n o z í další a v e v ě d e c k é obci zavládlo velké vzrušení. V ě d c i o k a m ž i t ě p o c h o p i l i , ž e g a l a x i e neletí proto, ž e b y j e p o h á n ě l a n ě j a k á t a j e m n á síla, ale protože je kdysi r o z m e t a l a prvotní e x p l o z e . P o k u d e x t r a p o l u j e m e v č a s e , zjistíme, že v š e c h n y g a l a x i e m ě l y p a t r n ě s p o l e č n ý p o č á t e k p ř e d asi patnácti m i l i a r d a m i let. V ě d c i vypočítali o k a m ž i k , kdy byla v e š k e r á h m o t a v e v e s m í r u s t l a č e n a d o b o d u o n e k o n e č n é h u s t o t ě . C e l ý v e s m í r byl m e n š í n e ž j e d i n ý a t o m . P a k j e d i n ý m k o s m i c k ý m v ý b u c h e m - v e l k ý m t ř e s k e m - vznikl v e s m í r , který d n e s o b ý v á m e . „ V e s m í r s e naplnil s v ě t l e m , " píše S t e v e n W e i n b e r g .

106

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

„ S v ě t l o t e h d y tvořilo v e v e s m í r u převládající s l o ž k u . " T e p l o t a byla asi sto bilionů s t u p ň ů C e l s i a . P a k z a č a l p r o c e s , který S t e v e n W e i n b e r g barvitě líčí v knize První tři minuty, a první p r o t o n y a n e u t r o n y se z a č a l y s p o j o v a t v atomy. Jakmile se zformovala hmota, seskupila se vlivem gravitačních sil v g a l a x i e a p o t é ve h v ě z d y . N a k o n e c vznikly těžší p r v k y j a k o kyslík a ž e l e z o a za miliardy let se z nich z r o d i l a n a š e s l u n e č n í s o u s t a v a a n a š e p l a n e t a . I k d y ž to zní šíleně, za s v o u p o z e m s k o u e x i s t e n c i , d o k o n c e i za h m o t u , z níž se s k l á d á m e , v d ě č í m e „stvoření", které nastalo p ř e d patnácti m i l i a r d a m i let. 5 T a t o t e o r i e r o z p í n a j í c í h o se v e s m í r u není v s o u l a d u j e n s d r u h ý m t e r m o d y n a m i c k ý m z á k o n e m , ale i s E i n s t e i n o v o u teorií relativity. H u b b l e zjistil, ž e č í m d á l e o d n á s g a l a x i e j e , tím rychleji s e o d n á s v z d a l u j e . D n e s se t e n t o p o z n a t e k n a z ý v á H u b b l e ů v z á k o n a s p l ň u j e dřívější p ř e d p o v ě d i na základě Einsteinovy teorie. Teorie rozpínajícího se vesmíru také vyře­ šila s t a r o u h á d a n k u , která v ě d c e trápila několik d e s í t e k let: j a k t o , ž e s e g a l a x i e drží od s e b e ? Proč se g r a v i t a č n í silou n e p ř i t á h n o u k s o b ě ? Proto, že je od s e b e vrhla prvotní e x p l o z e a její síla je ž e n e od s e b e dál a d á l . A s t r o n o m J o h n B a r r o w o z n a č i l H u b b l e ů v p o z n a t e k z a „největší v ě d e c k ý o b j e v d v a c á t é h o století". 6 P ř e s t o m y š l e n k a v e l k é h o t ř e s k u m n o h o v ě d c ů viditelně rozrušila. Ro­ bert J a s t r o w cituje v knize Bůh a astronomové ( G o d a n d the A s t r o n o m e r s ) ř a d u příkladů. 7 A s t r o n o m Arthur E d d i n g t o n označil teorii za „ n e h o r á z n o u ... n e u v ě ř i t e l n o u ... o d p o r n o u . " Fyzik Philip M o r r i s o n z M I T se v y z n a l : „Je mi z a t ě ž k o p ř i j m o u t teorii v e l k é h o t ř e s k u . R á d b y c h j i o d m í t l . " A l l a n S a n d a g e z C a r n e g i e L a b o r a t o r i e s ř e k l , že je to „tak p o d i v n ý závěr", že to „ p ř e c e n e m ů ž e být p r a v d a " . Přední v ě d c i začali stejně j a k o Einstein p r a c o v a t n a t e o r i í c h , které by se b e z p o č á t k u d o k á z a l y obejít. Ze v š e c h sil se snažili najít v ě d e c k y v ě r o h o d n é vysvětlení, ž e v e s m í r existoval v ž d y c k y . P o d l e J a s t r o w a mají v ý z n a č n í v ě d c i s v e l k ý m t ř e s k e m p r o b l é m proto, že p o k u d je t e o r i e p r a v d i v á , p a k tu byl j a k ý s i „ o k a m ž i k stvoření", v n ě m ž z a č a l o e x i s t o v a t v š e c h n o : v e s m í r i j e h o z á k o n y . Je v e l i c e důležité si uvě­ d o m i t , ž e p ř e d v e l k ý m t ř e s k e m n e e x i s t o v a l y fyzikální z á k o n y . V e l k ý t ř e s k nelze vysvětlit fyzikálními z á k o n y , protože ty j s o u s a m y p r o d u k t e m v e l k é h o t ř e s k u . Přírodní z á k o n y j s o u j a k o g r a m a t i k a , která v y s v ě t l u j e u s p o ř á d á n í p ř e d m ě t ů ve v e s m í r u a v z t a h y mezi n i m i . J a k o g r a m a t i k a neexistuje m i m o

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

I 07

s l o v a a věty, j e j i c h ž o p e r a c e definuje, t a k ani přírodní z á k o n y n e m o h o u e x i s t o v a t m i m o v e s m í r p ř e d m ě t ů , j e j i c h ž v z t a h y popisují. V ě d c i říkají p o č á t e č n í m u o k a m ž i k u v e s m í r u „singularita", c o ž j e p ů ­ v o d n í stav, k d y neexistoval prostor, č a s ani fyzikální z á k o n y . C o bylo před t í m t o o k a m ž i k e m , n e l z e v ě d e c k y zjistit. S l o v o před tu v l a s t n ě ani n e m á s m y s l , p r o t o ž e „ p ř e d " s i n g u l a r i t o u n e e x i s t o v a l ani č a s . P ř e d d á v n ý m i č a s y nebyl ž á d n ý č a s . P o d l e J a s t r o w a s e v ě d c ů m z p o d o b n ý c h k o n c e p c í hraničících s m e t a f y z i k o u d ě l á v e l m i n e v o l n o . Jestliže v e s m í r nevznikl podle fyzikálních z á k o n ů , pak j e h o p o č á t e k splňuje základní definici p o j m u zázrak. A z t o h o h l e s l o v a mají v ě d c i k o p ř i v k u . P ř e d s t a v t e si, j a k s e v ě d c ů m ulevilo, k d y ž a s t r o n o m o v é H e r m a n n B o n d i , T h o m a s G o l d a Fred H o y l e přišli s teorií, která později d o s t a l a název „teorie stacionárního vesmíru". Podle ní je vesmír n e k o n e č n ě starý. B o n d i , G o l d a H o y l e se v p o d s t a t ě d o m n í v a l i , že j a k se p o s t u p n ě spaluje energie, v mezigalaktickém prostoru nějak vzniká nová energie a n o v á h m o t a . N a v z d o r y entropii a d r u h é m u t e r m o d y n a m i c k é m u z á k o n u t e d y v š e c h n o z ů s t á v á v r o v n o v á z e a m i s k y v a h se nepřevažují, a p r o t o j e m o ž n é , ž e v e s m í r existoval vždy. T a k é č a s i p r o s t o r j e v ě č n ý . T e o r i e s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u si rychle získala o b l i b u a m e z i a m e r i c k ý m i i e v r o p ­ s k ý m i v ě d c i s e stala n e j u z n á v a n ě j š í m v y s v ě t l e n í m v e s m í r u . J e š t ě r o k u 1 9 5 9 se k ní hlásily d v ě třetiny a s t r o n o m ů a f y z i k ů . 8 Teorie stacionárního vesmíru je svým způsobem vystavěná na pra­ starých základech. Představa, že vesmír je věčný, je tu s námi už od d o b y s t a r ý c h Ř e k ů . Řečtí f i l o z o f o v é a p ř í r o d o v ě d c i měli na p ů v o d s v ě t a s p o u s t u r o z m a n i t ý c h n á z o r ů , ale v e s m ě s s e s h o d o v a l i , ž e n ě c o n e m ů ž e v z n i k n o u t z ničeho - exnihilo nihil: „z ničeho nic". K d o c h c e utvářet h m o t u , p o t ř e b u j e h m o t u . H m o t n ý v e s m í r t e d y n e m o h l „ s p a d n o u t z nebe", a p r o t o t u byl v ž d y c k y . H m o t a j e v ě č n á . M y š l e n k u v ě č n é h o v e s m í r u v í c e m é n ě p o ­ tvrdil s v ý m i o b j e v y N e w t o n v o s m n á c t é m století. Pro N e w t o n a byl p r o s t o r t r o j r o z m ě r n ý m m í s t e m , které p o k r a č u j e d o n e k o n e č n a n a v š e c h n y strany, a č a s r o z m ě r e m , který se n e k o n e č n ě t á h n e do minulosti i do b u d o u c n o s t i . Právě tuto k o n c e p c i v ě č n é h o v e s m í r u c h t ě l a teorie s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u potvrdit a n a b í d n o u t j a k o alternativu k v e l k é m u t ř e s k u . Z a s t á n c i s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u b e z m u č e n í přiznávali, že z j e j i c h t e o r i e p l y n o u ateistické d ů s l e d k y . Jestliže v e s m í r e x i s t o v a l v ž d y c k y , p a k jej n i k d o nestvořil. P r o s t ě t u p o ř á d j e . S á m N e w t o n s e t o m u t o z á v ě r u

108

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

snažil v y h n o u t . Říkal, že i k d y ž se v e s m í r řídí z á k o n y m e c h a n i k y , s n a d d o k o n c e z á k o n y , které v ž d y e x i s t o v a l y , p ř e c e tyto z á k o n y stvořil vnější stvořitel, který „ r o z h o d n ě není m e c h a n i c k ý " , ale s p í š e „ n e t ě l e s n ý , živý, inteligentní, v š u d y p ř í t o m n ý " . 9 N a p o č á t k u d v a c á t é h o století v š a k v ě t š i n a v ě d c ů p o v a ž o v a l a tyto v ý r o k y z a t o u ž e b n é přání z b o ž n é h o m u ž e , který s e z k r á t k a n e d o k á z a l smířit s p l n ý m d o s a h e m s v ý c h v l a s t n í c h z á k o n ů . O b e c n ě se v ě d c i klonili s p í š e k P i e r r u - S i m o n u L a p l a c e o v i , který na N a ­ poleonovu otázku, jaké místo má v jeho nebulárních teoriích Bůh, údajně o d p o v ě d ě l : „Tuto h y p o t é z u n e p o t ř e b u j i . " T e o r i e s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u m ě l a pro m n o h o v ě d c ů t u v ý h o d u , ž e s e o b e š l a b e z h y p o t é z y B o h a . V š e d e s á t ý c h letech v š a k teorie s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u utrpěla t ě ž k o u ránu. A r n o P e n z i a s a R o b e r t W i l s o n , d v a radiotechnici z Bell Labs, objevili t a j e m n é záření, které přicházelo z v e s m í r u . Z á ř e n í n e p ř i c h á z e l o z určitého s m ě r u , ale stejně silně z e v š e c h s m ě r ů . J a k o b y h o vyzařoval s á m v e s m í r . J a k se P e n z i a s a W i l s o n brzy d o z v ě d ě l i , v ě d c i s p o č e t l i , že p o k u d v e s m í r vznikl j e d i n o u explozí p ř e d patnácti m i l i a r d a m i let, p a k m u s e l o n ě j a k é z á ř e n í z t o h o o h n i v é h o v ý b u c h u přetrvat a ž d o n a š i c h č a s ů . O č e k á v a l o se, ž e toto z á ř e n í b u d e mít t e p l o t u z h r u b a pět s t u p ň ů n a d a b s o l u t n í n u l o u . P e n z i a s a W i l s o n naměřili u s v é h o z á ř e n í teplotu o n ě c o nižší a o h r o m e n ě s i u v ě d o m i l i , ž e z a s l e c h l i s t r a š i d e l n ý š e p o t o k a m ž i k u stvoření. Později potvrdily existenci t o h o t o reliktního z á ř e n í m n o h é další o b ­ j e v y , m i m o j i n é d a t a z e satelitu C O B E ( C o s m i c B a c k g r o u n d E x p l o r e r ) , který v y s l a l a N A S A . Z teorie v e l k é h o t ř e s k u d o v e d l i v ě d c i s p o č í t a t , kolik by ve v e s m í r u m ě l o e x i s t o v a t v o d í k u , lithia, d e u t e r i a a helia. V ý p o č t y se pozoruhodně shodují se skutečně zjištěným množstvím těchto prvků. R o k u 1 9 7 0 fyzik S t e p h e n H a w k i n g a m a t e m a t i k R o g e r P e n r o s e napsali s l a v n o u stať, v níž d o k á z a l i , že p o d l e o b e c n é teorie relativity a v z h l e d e m k m n o ž s t v í h m o t y v e v e s m í r u m u s e l mít v e s m í r p o č á t e k . J a k H a w k i n g píše ve Stručné historii času. „Singularita v e l k é h o t ř e s k u m u s e l a existo­ vat." 1 0 A s t r o n o m Martin R e e s uvádí, že se v p o s l e d n í d o b ě s e š l o m n o h o d ů k a z ů , které z p o c h y b ň u j í teorii s t a c i o n á r n í h o v e s m í r u a potvrzují teorii velkého třesku.11 „ N a p o č á t k u stvořil B ů h n e b e a z e m i , " píše se v biblické knize G e n e ­ sis. Bible j e mezi s t a r o v ě k ý m i h i s t o r i c k ý m i d o k u m e n t y j e d i n e č n á t í m , ž e zmiňuje absolutní počátek. V buddhismu, jak se dovídáme od dalajlámy, je „ n e s p o č e t s v ě t ů ... které n e u s t á l e vznikají a zanikají". 1 2 Bible t a k é j a s n ě

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

I 09

tvrdí, ž e č a s j e k o n e č n ý . N a p r o t i t o m u h i n d u i s t é a b u d d h i s t é p ř e d p o k l á ­ dají n e k o n č í c í č a s o v é cykly, které s e t á h n o u d o n e k o n e č n a d o m i n u l o s t i . Ř e k o v é i Ř í m a n é s t e j n ě j a k o další a n t i c k é kultury věřili, že dějiny j s o u v ě č n é . J a k píše L e o n K a s s ve s v é studii o knize G e n e s i s , z a p i s o v a t e l é Bible s e v ů b e c n e m u s e l i n a tuto p ů d u p o u š t ě t . Mohli klidně začít r a j s k o u z a h r a d o u a p o p i s stvoření v y p u s t i t . 1 3 M í s t o t o h o Bible n e n u c e n é tvrdí, ž e v e s m í r vznikl v u r č i t é m č a s o v é m o k a m ž i k u v o l n í m t v ů r č í m a k t e m již existující n a d p ř i r o z e n é bytosti. Nyní j e p o t ř e b a s i vysvětlit č a s t é n e d o r o z u m ě n í . S p o u s t a s e k u l á r n í c h a u t o r ů si myslí, že p r a v o v ě r n í k ř e s ť a n é zastávají názor, že n e b e a z e m ě byly s t v o ř e n y d o s l o v a z a š e s t k a l e n d á ř n í c h d n ů . Bible v š a k užívá h e b r e j ­ s k é h o t e r m í n u , který m ů ž e z n a m e n a t j a k d e n , tak o b d o b í či é r u . V D r u h é m listu P e t r o v ě 3,8 se t a k é d o č t e m e , že „ j e d e n d e n je u P á n a j a k o tisíc let a tisíc let j a k o j e d e n d e n " . Už od n e j r a n ě j š í c h d o b křesťanství si církevní autority od Ireneje p ř e s Ó r i g e n a až po A u g u s t i n a v y k l á d a l y „dny" z knihy G e n e s i s j a k o m e t a f o r y . V ě t š i n a t r a d i č n í c h k ř e s ť a n ů n e m á nic proti m y š ­ l e n c e , že stvoření t r v a l o miliony či d o k o n c e miliardy let. Je z a j í m a v é , že ž i d é a k ř e s ť a n é věří n e j e n v t o , že v e s m í r stvořil B ů h , a l e t a k é že ho stvořil z n i č e h o . „ N a p o č á t k u bylo slovo." Bible t a k d o s l o v a tvrdí, že v e s m í r vznikl z p r o m l u v y . 1 4 T é m ě ř d v a tisíce let to n e d á v a l o ž á d n ý r o z u m n ý s m y s l . V n í m á m e č a s a prostor tak, že si n e d o v e d e m e představit, že by m ě l y p o č á t e k a k o n e c . A n i p ř í r o d a n e v y p a d á , že by m ě l a p o č á t e k a k o n e c . Ve v ě t š i n ě o s t a t n í c h n á b o ž e n s t v í a j e j i c h m ý t e c h o s t v o ř e n í b o ­ h o v é stvořili svět z n ě j a k é preexistující látky. L o g i k a je na s t r a n ě s t a r ý c h Ř e k ů : ex nihilo nihil. A l e m o d e r n í v ě d a n á m n a j e d n o u ř e k n e , že Bible má p r a v d u . V e s m í r o p r a v d u vznikl z n i č e h o . A j a k vznikl? N e v í m e a m o ž n á s e t o nikdy n e d o v í m e , p r o t o ž e stvořitel užil p r o c e s ů , které d n e s n i k d e v přirozeném vesmíru neprobíhají. J e š t ě p o z o r u h o d n ě j š í j e , že ž i d é a k ř e s ť a n é již d l o u h o hlásají, že B ů h s p o l u s v e s m í r e m stvořil p r o s t o r a č a s . J a k j s m e už řekli, k d y ž A u g u s t i n narazil n a p r o b l é m , p r o č B ů h tak d l o u h o j e n tak s e d ě l , n e ž s e r o z h o d l stvořit v e s m í r , o d p o v ě d ě l , ž e o t á z k a j e n e s m y s l n á . P ř e d s t v o ř e n í m nebyl ž á d n ý č a s , n a p s a l A u g u s t i n , p r o t o ž e s t v o ř e n í č a s u bylo s o u č á s t í s t v o ř e ­ ní v e s m í r u . A u g u s t i n ů v n á z o r i p r a s t a r o u víru ž i d ů a k ř e s ť a n ů potvrdila moderní fyzika.

110

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V e l k ý t ř e s k řeší j e d e n ze z j e v n ý c h r o z p o r ů v knize G e n e s i s . Kritici Bible už p ř e s d v ě stě let upozorňují, že na p o č á t k u , t e d y první d e n , B ů h stvořil světlo. A l e a ž č t v r t é h o d n e oddělil B ů h d e n o d n o c i . Filozof L e o Strauss p o u k a z u j e na p r o b l é m : „Světlo tu předchází Slunci." 1 5 Křesťané se d l o u h o snažili tuto p o d i v n o s t vysvětlit, ale b e z v ě t š í h o ú s p ě c h u . V y p a d a l o t o , ž e pisatel k n i h y G e n e s i s s e d o p u s t i l z j e v n é c h y b y . J e n ž e s e u k a z u j e , ž e t o není c h y b a . V e s m í r byl s t v o ř e n e x p l o z í svět­ la p ř e d patnácti m i l i a r d a m i let. N a š e S l u n c e a n a š e p l a n e t a vznikly až o miliardy let p o z d ě j i . T a k ž e světlo d o o p r a v d y p ř e d c h á z e l o S l u n c i . První z m í n k u o světle ve verši G e n e s i s 1,3 m ů ž e m e c h á p a t j a k o o d k a z na s á m v e l k ý třesk. O d d ě l e n í d n e od noci ve verši G e n e s i s 1,4 o č i v i d n ě z n a m e n á v z n i k S l u n c e a Z e m ě . D e n a noc - d ů s l e d k y z e m s k é r o t a c e - s k u t e č n ě vznikly m n o h e m p o z d ě j i n e ž v e s m í r j a k o t a k o v ý . Z á h a d a knihy G e n e s i s je v y ř e š e n a a její p o p i s s t v o ř e n í se d o č k a l rehabilitace: n e j d e o n e j a s n o u b a j k u , ale o p ř e k v a p i v ě p ř e s n é líčení t o h o , j a k se zrodil v e s m í r . N e z a p o m í n e j m e , ž e S t a r ý z á k o n n a p s a l i p ř e d v í c e n e ž 2 5 0 0 lety lidé, kteří v p o d s t a t ě p r o h l a š o v a l i , že B ů h j i m s á m řekl, co učinil. G e r a r d S c h r o e d e r píše: „Tyto t e x t y n e b y l y n a p s á n y v reakci na k o s m o l o g i c k é objevy, n e p o k o u š e j í se smířit teologii s kosmologií... T e o l o g i e nabízí p e v n ý p o h l e d n a v e s m í r . V ě d a p o s t u p n ě z d o k o n a l i l a s v é c h á p á n í s v ě t a natolik, že se s teologií s h o d l a . " 1 6 Přední v ě d c i t e n t o z á v ě r přijali, a č p o n ě k u d z d r á h a v ě . A r t h u r E d d i n g t o n n a k o n e c připustil v ě r o h o d n o s t v e l k é h o t ř e s k u a u z n a l , že „ p o č á t e k p ř e d n á s staví n e p ř e k o n a t e l n é t ě ž k o s t i , p o k u d s e n a něj n e r o z h o d n e m e pohlížet j a k o n a z c e l a n a d p ř i r o z e n o u událost." 1 7 A r n o P e n z i a s , který z a o b j e v reliktního z á ř e n í a p o t v r z e n í v e l k é h o t ř e s k u získal N o b e l o v u c e n u , ř e k l : „Ty nejlepší i n f o r m a c e , které d n e s m á m e , p ř e s n ě o d p o v í d a j í t o m u , c o b y c h p ř e d p o k l á d a l , k d y b y c h n e m ě l p o r u c e nic j i n é h o n e ž pět knih M o j ž í š o v ý c h , Ž a l m y a v ů b e c c e l o u Bibli." 1 8 A s t r o n o m R o b e r t J a s t r o w se vyjadřuje ještě barvitěji: „Pro v ě d c e , který žil ve víře v sílu r o z u m u , p ř í b ě h končí j a k o zlý s e n . Zlezl pohoří n e v ě d o ­ mosti a c h y s t á se d o b ý t nejvyšší v r c h o l . V y š p l h á se na p o s l e d n í b a l v a n , a t a m ho přivítá s k u p i n a t e o l o g ů , kteří t a m sedí už po staletí." 1 9 Necituji Bibli p r o t o , a b y c h d o k á z a l , ž e v e s m í r stvořil B ů h . P o u z e chci ukázat, že biblický p o p i s stvoření v e s m í r u je v p o d s t a t ě s p r á v n ý . Bible není u č e b n i c e fyziky. N e p o k o u š í s e tak j a k o v ě d a p o d r o b n ě vyložit, j a k

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

111

v e s m í r a Z e m ě n a b y l y s v é s o u č a s n é p o d o b y . A l e t o , co se v ní o s t v o ř e n í píše - j a k o s a m o t n é m f a k t u stvoření, t a k o pořadí, v n ě m ž p r o b ě h l o -, s e u k á z a l o j a k o p r a v d i v é . O b j e v y m o d e r n í v ě d y očistily Bibli z p ů s o b e m , j a k ý b y s e dříve z d á l n e m o ž n ý . A t e ď m ů ž e m e d o p l n i t „ p o s l e d n í článek" a d o k á z a t , že v e s m í r m ě l stvořitele. D ů k a z j e n e s m í r n ě j e d n o d u c h ý . V š e , c o v z n i k á , m á p ř í č i n u . V e s m í r v z n i k l . Proto m á v e s m í r p ř í č i n u . T u t o příčinu n a z ý v á m e B o h e m . Chtěl-li n ě k d o p o p ř í t s t v o ř i t e l e , d l o u h o p o p í r a l d r u h ý v ý r o k . N e , říkali ateisté a o d v o l á v a l i se na n e w t o n o v s k o u v ě d u j a k o na d ů k a z , v e s m í r n e m á p o č á t e k . V e s m í r j e j a k é s i p e r p e t u u m m o b i l e . V ž d y c k y t u byl. T e n t o a r g u m e n t nyní v ě d a vyvrátila. A t e i s t ů m v č e t n ě v ě d c ů t e d y n e z b ý v á n e ž p o p í r a t první v ý r o k . V š e , c o má p o č á t e k , n e m u s í n u t n ě mít p ř í č i n u . V e s m í r p r o s t ě je a nic víc o n ě m n e m ů ž e m e říct. K t o m u t o n á z o r u se v d e b a t ě o existenci B o h a přiklonil filozof B e r t r a n d R u s s e l l . T e n ř e k l : „ V e s m í r tu p r o s t ě je a to je vše." 2 0 Fyzik Victor S t e n g e r říká, že v e s m í r je m o ž n á „bezpříčinný" a „vznikl z ničeho". 2 1 T e n t o n á z o r p o k l á d a l za s m ě š n ý i D a v i d H u m e , n e j s k e p t i č t ě j š í z f i l o z o f ů . Hume navzdory s v é m u skepticismu nikdy nepopíral kauzalitu. V roce 1 7 5 4 n a p s a l : „ N i k d y j s e m netvrdil nic tak a b s u r d n í h o , j a k o ž e n ě c o m ů ž e p o v s t a t b e z příčiny." 2 2 J e s t l i ž e v p ř í r o d ě má k a ž d ý n á s l e d e k p ř í č i n u , co je p ř í č i n o u přírody s a m é ? C o n e b o k d o vložil d o v e s m í r u h m o t u a e n e r g i i ? J e v ů b e c a s p o ň v z d á l e n ě r o z u m n é tvrdit, ž e p ř í r o d a s e stvořila s a m a ? J e s t l i ž e a l e s p o ň v j e d n o m o k a m ž i k u n e e x i s t o v a l o n i c - a n i h m o t a , ani v e s m í r , ani B ů h - , j a k m o h l o v ů b e c n ě c o začít e x i s t o v a t ? K d y ž s e n ě c o s t a n e - n a m í s t ě , k d e byla r o v i n a , n a j e d n o u z e j e o b r o v s k ý kráter, n e b o s l a v n ý f i l m o v ý herec je nalezen s useknutou hlavou -, okamžitě se ptáme, co k tomu v e d l o . K d y b y c h o m řekli: „ P r o s t ě s e t o stalo. N e m á t o příčinu", t ě ž k o b y t o o b s t á l o j a k o r o z u m n é č i v ě d e c k é vysvětlení. V í m e , ž e n ě c o z p ů s o b i l o v z n i k k r á t e r u . V í m e , ž e herci t u h l a v u n ě k d o u s e k l . N e z n á m e t o t o ž n o s t o s o b y , která čin s p á c h a l a , ale v í m e , ž e t o n ě k d o u d ě l a l . P o d o b n ě sice n e v í m e , j a k ý stvořitel stvořil v e s m í r , ale v í m e , ž e v e s m í r s t v o ř e n byl a že ho stvořil n ě k d o . N á š s v ě t v y p a d á tak fyzicky, a p ř i t o m n á m v ě d a d á v á j i s t o t u , ž e j e p r o d u k t e m síly, která leží m i m o f y z i k u . T o j e d o s l o v n ý v ý z n a m s l o v a metafyzický- t o , c o j e z a f y z i k o u n e b o n a d ní. V ě d a objevila s k u t e č n o s t , kterou d o t é d o b y p ř e n e c h á v a l a oblasti víry.

112

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

A l e d n e s n e m u s í m e věřit, a b y c h o m v ě d ě l i , ž e v e s m í r j e m e t a f y z i c k é h o p ů v o d u . V e s m í r , který vznikl prvotní e x p l o z í p ř e d p a t n á c t i m i l i a r d a m i let, s e nezapříčinil s á m . Byl z a p ř í č i n ě n a s t v o ř e n , c o ž z n a m e n á , ž e m u s e l mít stvořitele. A t o m u t o stvořiteli d á v á m e j m é n o B ů h . V t u t o chvíli se z d á , že j s m e sice d o k á z a l i e x i s t e n c i stvořitele, ale o j e h o p o v a z e n á m není nic z n á m o . Dovoluji si tvrdit, že t o m u tak není. M n o h é v l a s t n o s t i stvořitele j s o u stále n e z n á m y či skryty, ale z t o h o , co v í m e , m ů ž e m e r o z u m o v ě v y v o d i t pár z á v ě r ů . J e l i k o ž v e s m í r vznikl a k t e m stvoření, lze si r o z u m n ě dovodit, že ho stvořila nějaká m y s l . Mysl je p ů v o d ­ c e m h m o t y a h m o t u stvořila m y s l , nikoli n a o p a k . P r o t o ž e v e s m í r z a h r n u j e c e l o u přírodu a o b s a h u j e v š e , co je p ř i r o z e n é , j e h o stvořitel m u s í n u t n ě být m i m o p ř í r o d u . Stvořitel n e p o u ž i l při stvoření v e s m í r u přírodní z á k o n y či síly, a p r o t o je z c e l a z ř e j m ě n a d p ř i r o z e n ý . P r o s t o r a č a s t a k é existují uvnitř v e s m í r u , stvořitel t e d y existuje m i m o p r o s t o r a č a s , j i n ý m i s l o v y je v ě č n ý . J e l i k o ž v e s m í r j e h m o t n ý , stvořitel j e n e h m o t n ý neboli d u c h o v n í . J e l i k o ž byl v e s m í r s t v o ř e n z n i č e h o , stvořitel je b u ď n e p ř e d s t a v i t e l n ě m o c n ý , n e b o - p o d l e t o h o , co v í m e - v š e m o h o u c í . J e k o s m o s v š e , c o bylo, j e a b u d e ? S a m o z ř e j m ě ž e ne. T a h l e m y š ­ lenka je n a p r o s t ý n e s m y s l a p o c h á z í od č l o v ě k a , který by o t o m m ě l n ě c o v ě d ě t . Přírodní z á k o n y ž e j s o u „ b e z n á z n a k u " b o ž s k é h o p l á n u č i stvořitele? J a k m o h l S t e v e n W e i n b e r g p r o n é s t t a k o v o u h l o u p o s t ? D o g ­ m a t i c k é m u ateistovi t o p ř i p a d á j a k o sci-fi n e b o n e o d b y t n á n o č n í m ů r a . A l e v ě d e c k á f a k t a n e l z e obejít. Zjištění m o d e r n í fyziky, ž e v e s m í r m á p o č á t e k v p r o s t o r u a č a s e , z a p a d á do š k a t u l k y E. O. W i l s o n a p r o největší v ě d e c k ý o b j e v v š e c h d o b . T e n t o p o z n a t e k j e pro v š e c h n y , k d o s i dají t u práci o n ě m p ř e m ý š l e t a p o c h o p i t j e j , p á d n ý m a p ř e s v ě d č i v ý m d ů k a z e m e x i s t e n c e v ě č n é a n a d p ř i r o z e n é bytosti, která stvořila n á š s v ě t a v š e , co v n ě m existuje.

Kapitola dvanáctá

NAPLÁNOVANÁ PLANETA: ZVLÁŠTNÍ POSTAVENÍ ČLOVĚKA V TVORSTVU „Nikdy

se

pořádně

vesmír vystavěn tak,

nedovíme,

kdo jsme,

dokud

nepochopíme,

proč je

aby obsahoval živé tvory. "1 Lee Smolin,

Život kosmu (The Life of the Cosmos)

K

o p e r n í k j e m r t e v . A n o , v í m , ž e s l a v n ý a s t r o n o m z e m ř e l roku 1 5 4 3 .

T a k t o n e m y s l í m . N e m y s l í m t o ani tak, ž e j e m r t v á K o p e r n í k o v a teorie, že Z e m ě obíhá kolem Slunce, a ne naopak. Koperníkova

h e l i o c e n t r i c k á teorie totiž n e z p ů s o b i l a revoluci j e n ve v ě d ě . V r u k o u d a l ­ ších o s o b se z ní stala i r e v o l u c e intelektuální - p ř e s t a l o se mít za t o , že č l o v ě k má v k o s m u zvláštní p o s t a v e n í . N o v é o b j e v y v š a k staví v ý v o d y z K o p e r n í k a n a h l a v u . Z d á se, ž e p ř e c e j e n ž i j e m e v e v e s m í r u , k d e m á m e výsadní a důležitou pozici. Z nejnovějšího vědeckého výzkumu vyplývá, ž e z ř e j m ě o b ý v á m e v e s m í r , který byl n a v r ž e n s p e c i á l n ě pro n á s . Přední ateisté často používají z n á m é argumenty, které pocházejí z o b e c n é h o p o v ě d o m í o k o p e r n í k o v s k é m o b r a t u . Fyzik V i c t o r S t e n g e r píše v n e d á v n o v y d a n é knize Bůh: domněnka, která selhala: „ T ě ž k o lze

— 113 —

114

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

říct, že v e s m í r byl s t v o ř e n se z v l á š t n í m k o s m i c k ý m z á m ě r e m pro lidstvo." 2 Fyzik S t e v e n W e i n b e r g píše: „ L i d s k ý rod m u s e l z a p o s l e d n í c h pět set let h o d n ě v y s p ě t , a b y s e smířil s e s k u t e č n o s t í , ž e v e v e l k ý c h v ě c e c h a jejich b ě h u nic m o c n e z n a m e n á . " 3 A s t r o n o m Cari S a g a n s i b e r e k o p e r n í k o v s k ý obrat na p o m o c v boji proti „našim p ó z á m , naší d o m n ě l é důležitosti, b l u d u , ž e m á m e v e v e s m í r u v ý s a d n í postavení". 4 To s i c e n e j s o u v ě d e c k á tvrzení, ale j e j i c h autoři je p r o n á š e j í s p l n o u v a h o u v ě d e c k é autority. M á m e t u m e t a f y z i c k ý p o h l e d n a v ě d u , který zfor­ m o v a l j e d n a k přístup m n o h a v ě d c ů k e s v ě t u , j e d n a k c h á p á n í v ě d e c k ý c h o b j e v ů v naší kultuře. K o p e r n í k o v s k ý o b r a t z a v e d l princip p r ů m ě r n o s t i . T e n říká j e d n o d u š e t o , ž e n a n á s lidech není nic z v l á š t n í h o . O b ý v á m e m r ň a v o u b e z v ý z n a m n o u p l a n e t k u v p o m ě r n ě n e v ý r a z n é galaxii v e v z d á ­ leném koutě nepředstavitelně obrovského vesmíru. P r i n c i p p r ů m ě r n o s t i , který v z e š e l z k o p e r n í k o v s k é h o o b r a t u , m ě l d a l e k o s á h l é t e o l o g i c k é d ů s l e d k y . H e l i o c e n t r i s m u s n e b y l r e v o l u č n í proto, ž e b y o d p o r o v a l b i b l i c k é m u tvrzení, ž e s t ř e d e m v e s m í r u j e Z e m ě . Bible nic t a k o v é h o netvrdí. A n i s t ř e d o v ě c í k ř e s ť a n é si n e m y s l e l i , že Z e m i patří v c e l é m stvoření nejdůležitější m í s t o . Pro k ř e s ť a n a n e m ů ž e být ž á d n é místo důležitější než n e b e . Z e m ě s e c h á p a l a j a k o p r o s t ř e d n í m í s t o , n a d nímž je n e b e a p o d nímž je peklo. T a k líčí k o s m o s D a n t e v Božské komedii. N e z m i ň u j i tuto k o s m o l o g i i proto, a b y c h j i o b h a j o v a l , ale a b y c h z p o c h y b n i l f a l e š n é p ř e d s t a v y , ž e K o p e r n í k zničil n ě j a k é z á s a d n í k ř e s ť a n s k é učení o z v l á š t n í m p o s t a v e n í Z e m ě ve v e s m í r u . V hlubší rovině v š a k k o p e r n í k o v s k ý obrat o p r a v d u ohrozil náboženství. J á d r e m v e l k ý c h s v ě t o v ý c h n á b o ž e n s t v í - k o n k r é t n ě j u d a i s m u , křesťanství a i s l á m u - je totiž víra, že č l o v ě k má v B o ž í m t v o r s t v u v ý s a d n í p o s t a v e n í . V e s m í r byl s t v o ř e n s o h l e d e m na nás, s n a d d o k o n c e i kvůli n á m . J a k se tato tradiční víra m ů ž e smířit se z j i š t ě n í m , že ž i j e m e v r o z l e h l é m v e s m í r u s e s p o u s t o u j i n ý c h planet, n e s p o č t e m j i n ý c h galaxií, s t a m i l i a r d a m i h v ě z d , z nichž n ě k t e r é j s o u tak d a l e k o , že ú p l n ě vyhoří, n e ž k n á m doletí jejich světlo? Když se p o d í v á m e do d a l e k o h l e d u , u v ě d o m í m e si mrazivou p r á z d ­ notu vesmíru a pocítíme jakési kosmické odcizení. Je těžké se vyhnout o t á z c e : jestli je č l o v ě k pro Boží z á m ě r y s p ř í r o d o u tak klíčový, p r o č ž i j e m e na té nejzastrčenější adrese ve velkém lhostejném vesmíru? V p o s l e d n í d o b ě d á v á f y z i k a na tuto o t á z k u s e n z a č n í o d p o v ě ď , která poráží princip p r ů m ě r n o s t i a p o t v r z u j e , že č l o v ě k má v k o s m u zvláštní

CÄST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

115

p o s t a v e n í . U k a z u j e se, že o b r o v s k é r o z m ě r y a v e l k é stáří v e s m í r u n e j s o u j e n n á h o d y . J s o u t o n e z b y t n é p o d m í n k y p r o existenci ž i v o t a n a Z e m i . J i n ý m i s l o v y v e s m í r m u s í být p r á v ě t a k v e l k ý a p r á v ě t a k starý, j a k j e , a b y m o h l o b s a h o v a t ž i v é bytosti j a k o m ě a vás. J a k o b y celý v e s m í r s e s v ý m i z á k o n y byl s p i k n u t í m z a ú č e l e m vyrobit, e h m , n á s . F y z i k o v é říkají t o m u t o n e u v ě ř i t e l n é m u p o z n a t k u a n t r o p i c k ý princip. T e n ř í k á , ž e v e s m í r , který v n í m á m e , m u s í mít p ř e s n ě t a k o v é v l a s t n o s t i , a b y u m o ž n i l e x i s t e n c i ž i v ý c h bytostí, které h o j s o u s c h o p n y v n í m a t . K o p e r n í k ů v s c é n á ř j e o b r á ­ c e n n a r u b y a č l o v ě k stanul z n o v u na s t a r o b y l é m p i e d e s t a l u j a k o o b l í b e n ý s y n m e z i t v o r s t v e m , s n a d d o k o n c e j a k o raison d'être stvoření. Fyzikové narazili na a n t r o p i c k ý princip, k d y ž si položili p r o s t o u o t á z k u : P r o č ve v e s m í r u platí p r á v ě ty z á k o n y , které v n ě m platí? Z a m y s l e t e se n a d t í m : v e s m í r s e z j e v n ě řídí v e l m i s p e c i f i c k o u s o u s t a v o u p r a v i d e l , ale nemusito být z r o v n a t a t o pravidla. T a k p r o č j s o u pravidla t a k o v á , a ne j i n á ? V e z m ě m e s i j e d n o d u c h ý příklad: r ů z n é přírodní síly, t ř e b a síla g r a ­ vitační, f u n g u j í t a k o v ý m z p ů s o b e m , ž e s e dají z m ě ř i t . P r o č j e gravitační síla p r á v ě t a k h l e v e l k á , a ne větší n e b o m e n š í ? N e b o j i n ý p ř í k l a d : v e s m í r je asi p a t n á c t miliard let starý a j e h o v e l i k o s t je m i n i m á l n ě p a t n á c t miliard s v ě t e l n ý c h let. Co by se stalo, k d y b y v e s m í r byl m n o h e m starší a větší nebo m n o h e m mladší a menší? K d y ž si f y z i k o v é tyto o t á z k y položili, d o s p ě l i k p o z o r u h o d n é m u z á ­ v ě r u . A b y m o h l e x i s t o v a t život - a b y m ě l v e s m í r p o z o r o v a t e l e , kteří ho v n í m a j í - m u s í být gravitační síla p ř e s n ě tak v e l k á , j a k j e . V e l k ý t ř e s k musel nastat přesně tehdy, kdy nastal. Kdyby základní hodnoty a vztahy v p ř í r o d ě byly j e n t r o c h u o d l i š n é , n á š v e s m í r by n e e x i s t o v a l a my t a k é ne. I k d y ž to zní f a n t a s t i c k y , v e s m í r je v y l a d ě n ý tak, a b y v n ě m m o h l i žít lidé. Ž i j e m e ve v e s m í r u , který je j a k o n e j m e n š í p o s t ý l k a z p o h á d k y o třech m e d v ě d e c h : „tak akorát", a b y v n ě m vznikl a v z k v é t a l život. J a k píše fyzik Paul D a v i e s : „ J s m e h l u b o c e a p o d l e m é h o n á z o r u i v ý z n a m n ě v e p s á n i do přírodních zákonů."5 A n t r o p i c k ý princip s e d n e s m e z i f y z i k y b ě ž n ě přijímá a v y š l o pár d o b r ý c h knih, které ho obšírně a p o d r o b n ě vysvětlují. Nejdetailnější a

nejpropracovanější

výklad

podává

Antropický

kosmologický princip

(The Anthropic Cosmological Principle) od J o h n a Barrowa a Franka T i p l e r a . V ú v o d u k této knize píše fyzik J o h n W h e e l e r , že „v j á d r u c e l é h o 5

m e c h a n i s m u a p l á n u s v ě t a tkví ž i v o t o d á r n ý faktor". P o k u d c h c e t e kratší

116

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS

ÚPLNĚ

JINAK

a čitelnější verzi t é h o ž a r g u m e n t u , v y z k o u š e j t e Pouhých šestčíseloá ast­ r o n o m a Martina R e e s e . R e e s říká, ž e základní fyzikální vlastnosti v e s m í r u spočívají na šesti číslech a k a ž d é z nich má p r á v ě t a k o v o u h o d n o t u , která je n u t n á k e x i s t e n c i ž i v o t a . K d y b y se kterékoli z t ě c h t o čísel ( n a p ř í k l a d gravitační k o n s t a n t a n e b o silná i n t e r a k c e ) „ b y ť j e n n e p a t r n ě " z m ě n i l o , n e b y l y b y p o d l e R e e s e „ ž á d n é h v ě z d y , ž á d n é složité prvky, ž á d n ý život". R e e s s e s i c e střeží n á b o ž e n s k ý c h z á v ě r ů , n e v á h á v š a k o z n a č i t velikosti o n ě c h šesti k o n s t a n t z a „ d a n é prozřetelností". 7 A s t r o n o m Lee S m o l i n s i p ř e d s t a v u j e B o h a j a k o t e c h n i c k é h o e x p e r t a , který sedí u o v l á d a c í h o p a n e l u a před s e b o u má několik o t o č n ý c h knoflíků. N a j e d n o m nastaví h m o t n o s t p r o t o n u , n a d r u h é m n á b o j e l e k t r o n u , n a třetím gravitační k o n s t a n t u a t a k d á l e . B ů h otáčí knoflíky n á h o d n ě . J a k á j e p r a v d ě p o d o b n o s t , ptá s e S m o l i n , ž e t í m t o n á h o d n ý m o t á č e n í m v z n i k n e vesmír s hvězdami, planetami a životem? Odpovídá: „Pravděpodobnost j e n e u v ě ř i t e l n ě nízká." 8 J a k n í z k á ? S m o l i n o d h a d u j e j e d n a k u d e s e t n a 2 2 9 . S m o l i n ů v a r g u m e n t m ů ž e m e p o d p o ř i t p ř í k l a d e m o d fyzika S t e p h e n a H a w k i n g a : „ K d y b y s e rychlost r o z p í n á n í j e d n u s e k u n d u p o v e l k é m t ř e s k u lišila o j e d n u stotisícibilióntinu, v e s m í r by se zhroutil, než by se stihl rozrůst d o d n e š n í c h r o z m ě r ů . " 9 T a k ž e p r a v d ě p o d o b n o s t , ž e t u n e b u d e m e , byla... zkrátka astronomická. Přesto tu jsme. Kdo za to může? V Ž a l m u 19,2 se d o č t e m e : „ N e b e s a v y p r a v u j í o Boží slávě, o b l o h a hovoří o díle j e h o r u k o u . " Pavel v listu Ř í m a n ů m 1,20 píše: „ J e h o v ě č n o u m o c a božství, které j s o u neviditelné, lze totiž od stvoření s v ě t a vidět, k d y ž lidé p ř e m ý š l e j í o j e h o díle." A n t r o p i c k ý princip tyto úryvky s e n z a č n ě potvrzuje. A n t r o p i c k ý princip d á v á tušit nejen stvořitele, který je n e z m ě r n ě inteligentní a d ů m y s l n ý , ale t a k é stvořitele, který na n á s má o b z v l á š t n í z á j e m . J e t o stvořitel o s o b n í , ž á d n ý a b s t r a k t n í „prvotní hybatel", který o d z á t k o v a l v e s m í r a v ů b e c se nestaral o tvory, kteří naši p l a n e t u j e d n o u b u d o u o b ý v a t . V ě d a n á m d á v á p ř e s v ě d č i v ý d ů k a z , ž e n á š lidský úděl j e n e d í l n o u s o u č á s t í B o ž í h o p l á n u . U ž s e n e m u s í m e bát o b r o v s k ý c h p r o s t o r k o s m u . V ž d y ť s v ý m z p ů s o b e m existují kvůli n á m . Princip p r ů m ě r n o s t i neplatí, ž i j e m e ve v e s m í r u , který má s m y s l a ú č e l . P o d l e a n t r o p i c k é h o principu j e č l o v ě k s o u č á s t í z á m ě r n é h o díla B o ž í c h r u k o u . P ř e d n í v ě d c i si u v ě d o m u j í , j a k é d a l e k o s á h l é d ů s l e d k y z a n t r o p i c k é h o principu p l y n o u . „ Ř e č e n o j a z y k e m s e l s k é h o r o z u m u s e v e f y z i k á l n í c h z á k o n e c h vrtal n ě j a k ý superintelekt," píše a s t r o n o m F r e d H o y l e .

10

Fyzik

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

117

F r e e m a n D y s o n ř í k á : „ Č í m d é l e z k o u m á m v e s m í r a studuji detaily j e h o stavby, tím více nacházím důkazů, že vesmír nějak věděl, že přijdeme."11 A s t r o n o m O w e n G i n g e r i c h píše, ž e a n t r o p i c k ý princip j e „přijetí n á z o r u , ž e přírodní z á k o n y j s o u z m a n i p u l o v a n é n e j e n v e p r o s p ě c h složitosti č i ž i v o t a , ale i ve p r o s p ě c h m y s l i . Mám-li to říct e f e k t n ě , a n t r o p i c k ý princip říká, že mysl je zásadním z p ů s o b e m vepsána do přírodních zákonů."12 A s t r o n o m R o b e r t J a s t r o w p o z n a m e n á v á , ž e a n t r o p i c k ý princip „je ten nejteističtější p o z n a t e k , k j a k é m u kdy v ě d a d o š l a " . 1 3 J a k se d a l o č e k a t , a n t r o p i c k ý princip v y v o l a l b o u ř l i v o u d i s k u s i a sil­ né r e a k c e . V d i s k u s i se utvořily tři n á z o r y , které b u d u p r o j e d n o d u c h o s t n a z ý v a t M á m e štěstí, M n o h o v e s m í r ů a N a p l á n o v a n ý v e s m í r . P o d í v e j m e s e n a n ě p o s t u p n ě . První t á b o r , M á m e štěstí, p ř i s u z u j e j e m n é v y l a d ě n í v e s m í r u n e u v ě ř i t e l n é n á h o d ě . „ V e s m í r j e n á h o d a , " píše fyzik V i c t o r S t e n g e r v knize Ne podle plánu ( N o t by D e s i g n ) . 1 4 N á h o d a ? S t e v e n u W e i n b e r g o v i a R i c h a r d u D a w k i n s o v i nevadí, j a k j e to nepravděpodobné. Steven Weinberg říká: „Nepotřebujeme se odvo­ lávat n a d o b r o t i v é h o a r c h i t e k t a , c h c e m e - l i vysvětlit, p r o č ž i j e m e z r o v n a v části v e s m í r u , kde je m o ž n ý život. V ž d y ť v ostatních č á s t e c h v e s m í r u není n i k d o , k d o b y s e t a k t o ptal." 1 5 R i c h a r d D a w k i n s m u přizvukuje: „ N a t o m , ž e život n a š e h o t y p u e x i s t u j e n a p l a n e t ě , která m á t u s p r á v n o u t e p l o t u , s r á ž k y a v š e c h n o ostatní, není nic d i v n é h o . K d y b y byla p l a n e t a v h o d n á pro život j i n é h o t y p u , p a k b y s e n a n í v y v i n u l život j i n é h o t y p u . " 1 6 T o m u s e v e v ě d ě říká „ v ý b ě r o v ý efekt". P r o t o ž e j s m e t a d y , v í m e , ž e a ť byla p r a v d ě p o d o b n o s t s e b e m e n š í , k o s m i c k á ruleta pro n á s d o p a d l a d o b ř e . V t é t o ú v a z e je p r o b l é m , který b y c h rád ilustroval na p ř í k l a d u od filozofa J o h n a L e s l i e h o . P ř e d s t a v t e si m u ž e o d s o u z e n é h o k s m r t i , který stojí p ř e d d e s e t i č l e n n o u p o p r a v č í č e t o u . Střelci vypálí s a l v u . K u p o d i v u v š i c h n i m i n o u . Vystřelí z n o v u a z a s e ani j e d n o u n e z a s á h n o u cíl. Vystřelí j e š t ě několikrát a z n o v u se netrefí. P o z d ě j i za v ě z n ě m přijde d o z o r c e a ř í k á : „ N e c h á p u , že se nikdo netrefil. Musí v t o m být n ě j a k é spiknutí." A l e v ě z e ň s e j e n z a s m ě j e : „ P r o č v t o m p r o b o h a h l e d á t e s p i k n u t í ? Nic n a t o m není. S a m o z ř e j m ě , ž e střelci minuli, p r o t o ž e k d y b y n e m i n u l i , n e m o h l b y c h s v á m i t e ď mluvit." T a k o v ý v ě z e ň by byl o k a m ž i t ě a o p r á v n ě n ě p ř e l o ž e n na psychiatrické oddělení. Příklad d o k l á d á t o , ž e n e l z e vysvětlit n e p r a v d ě p o d o b n o s t t a k o v é h o kalibru j e n t í m , že tu j s m e a p ř e m ý š l í m e o ní. Stále tu zbývají o b r o v s k é

118

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

nepravděpodobnosti, kterými je třeba se zabývat. Nezapomínejme, že a n t r o p i c k ý princip n e ř í k á , že je zvláštní, že život se objevil na naší p l a n e ­ tě, k d y ž v e v e s m í r u j s o u miliardy h v ě z d . Říká s p í š e t o , ž e celý v e s m í r s e v š e m i g a l a x i e m i a h v ě z d a m i m u s e l být u t v o ř e n u r č i t ý m z p ů s o b e m , a b y v ů b e c m o h l o b s a h o v a t život. J e t ě ž k é n e s o u h l a s i t s e z á v ě r e m filozofa A n t o n y F l e w a . F l e w d l o u h o hlásal a t e i s m u s - patří k n e j c i t o v a n ě j š í m o s o b n o s t e m v ateistické literatuře - , ale n a k o n e c u s o u d i l , ž e v y l a d ě n í v e s m í r u j e v e v š e c h o h l e d e c h tak d o k o n a l é , ž e z k r á t k a n e m ů ž e být dí­ l e m n á h o d y . F l e w říká, ž e s e drží c e l o ž i v o t n í z á s a d y „jít t a m , k a m v e d o u důkazy", a věří nyní v B o h a . 1 7 Flew si u v ě d o m u j e , že a n t r o p i c k ý princip p o t ř e b u j e lepší v y s v ě t l e n í než M á m e štěstí. Stejně tak i a s t r o n o m Lee S m o l i n , který píše: „Se štěstím s i t u r o z h o d n ě n e v y s t a č í m e . P o t ř e b u j e m e r o z u m n é vysvětlení, j a k m o h l o k n ě č e m u tak n e p r a v d ě p o d o b n é m u dojít." 1 8 Š a n c e , ž e s e v e v e s m í r u o b ­ j e v í m e , byla tak f a n t a s t i c k y m a l á , ž e j e p o t ř e b a p ř e s v ě d č i v ě j š í vysvětlení. Nelze se z b a v i t p o c i t u , že W e i n b e r g a D a w k i n s to v hloubi d u š e vědí. Proto se m n o h o ateistů uchýlilo k d r u h é m u v y s v ě t l e n í a n t r o p i c k é h o p r i n c i p u : M n o h o v e s m í r ů . N e b o přesněji n e k o n e č n o v e s m í r ů . K a ž d ý v e s ­ mír se řídí s v ý m i v l a s t n í m i z á k o n y . V j e d n o m v e s m í r u m ů ž e být gravitační síla n e p ř í m o ú m ě r n á d r u h é m o c n i n ě v z d á l e n o s t i a v j i n é m v e s m í r u třetí m o c n i n ě . Počítáme-li o p r a v d u s n e k o n e č n e m , m ů ž e m e d o k o n c e o č e k á ­ vat, že se realizují v š e c h n y fyzikální p o d m í n k y , v š e c h n a m o ž n á uspořádání h m o t y a e n e r g i e . V š e c h n o , c o s e m ů ž e stát, s e s t a n e . Z a této p o z o r u ­ h o d n é s i t u a c e m ů ž e m e k o n e č n ě vysvětlit n á š p r i v i l e g o v a n ý v e s m í r , zní a r g u m e n t . Jestliže existuje n e k o n e č n ě m n o h o v e s m í r ů , j e z c e l a m o ž n é , ž e j e d e n s e vyvinul tak, ž e u m o ž n i l n á s j a k o p o z o r o v a t e l e . T e o r i e M n o h a v e s m í r ů má několik verzí. P o d l e j e d n é ž i j e m e v oscilují­ c í m v e s m í r u , který prochází n e k o n e č n o u ř a d o u cyklů, ve kterých po v e l k é m t ř e s k u n á s l e d u j e v e l k ý k r a c h . Jestliže se přírodní k o n s t a n t y s k a ž d ý m c y k l e m mění, v určitý o k a m ž i k se n á h o d n ě realizuje určitá k o m b i n a c e j a k o na h r a c í m a u t o m a t u v k a s i n u . P o d l e d r u h é v e r z e v e l k ý t ř e s k zplodil v í c e v e s m í r ů s r ů z n ý m i z á k o n y . T y t o v e s m í r y j s o u j a k o b a l ó n k y - nafukují se k a ž d ý z v l á š ť a n e m o h o u se p r o l n o u t . V k a ž d é m platí j i n é z á k o n y . Třetí v e r z e , n ě k d y z v a n á t e o r i e p a r a l e l n í c h s v ě t ů , ř í k á , ž e při k a ž d é m k v a n t o ­ v é m měření se svět rozpadne do několika paralelních vesmírů. Vesmíry vznikají, i z a t í m c o č t e t e tuto v ě t u . N e p t e j t e s e k d e - v e s m í r y j s o u o d s e b e

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

119

o d d ě l e n é a m y m á m e přístup j e n d o n a š e h o v e s m í r u . Podle další p ř e d s t a ­ vy, kterou z a s t á v á S m o l i n , n á š v e s m í r vznikl z č e r n é díry v p ř e d c h o z í m v e s m í r u a č e r n é díry v n a š e m v e s m í r u p r á v ě t e ď p r o d u k u j í v e s m í r y n o v é . S m o l i n d o k o n c e nastolil o t á z k u , z d a n a v e s m í r y lze a p l i k o v a t D a r w i n ů v p r i n c i p p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u : n ě k t e r é v e s m í r y s e p ř i z p ů s o b í a j i n é ne. ( N e t ř e b a d o d á v a t , ž e darwinističtí f a n a t i k o v é j a k o D a w k i n s a D e n n e t t o k a m ž i t ě p ř i s p ě c h a l i s c h v á l o u této teorie.) Ve v š e c h t ě c h t o v e r z í c h se p ř e d p o k l á d á n e k o n e č n é m n o ž s t v í m o ž n o s t í , a b y s e vysvětlilo, j a k m o h l n á š v e s m í r v z n i k n o u t čirou n á h o d o u . Co si o t o m v š e m m á m e m y s l e t ? J a k o u v š e c h v ě d e c k ý c h teorií se nejdříve m u s í m e ptát p o d ů k a z e c h . T a k ž e j a k é j s o u e m p i r i c k é d ů k a z y pro oscilující, paralelní a m n o h é v e s m í r y ? V l a s t n ě ž á d n é . W e i n b e r g připouští: „ J s o u t o velmi spekulativní m y š l e n k y , které nejsou p o d l o ž e n é e x p e r i m e n ­ ty." 1 9 S m o l i n j e j e š t ě upřímnější. O z n a č u j e s v é ideje z a „fantazie... M o ž n á ž e j s e m p o u z e slátal d o h r o m a d y f a l e š n á v o d í t k a , která s p o l u souvisejí j e n zdánlivě... T y t o p ř e d s t a v y z c e l a určitě neobstojí." 2 0 T é t o u p ř í m n o s t i s i v á ž í m . P ř i p o m í n á mi to starý p t o l e m a i o v s k ý r e c e p t na p r o b l é m y s fakty: „ P ř i d e j m e epicykly." D n e s se p o h y b u j e m e v rovině: „ P ř i d e j m e vesmíry." Stojí z a z m í n k u ú v a h a , n a niž z ř e j m ě j a k o první přišel h a r v a r d s k ý ast­ r o n o m O w e n G i n g e r i c h : k d o věří v m n o h o v e s m í r ů , n e m ě l b y mít p r o b l é m věřit v n e b e a p e k l o . P ř e d s t a v m e si je p r o s t ě j a k o alternativní v e s m í r y , které j s o u m i m o č a s a p r o s t o r a řídí se z á k o n y , j e ž v n a š e m v e s m í r u ne­ platí. T e ď už by si i ateista m ě l u m ě t představit říši, k d e není zlo ani utrpení a lidé nikdy n e z e s t á r n o u . T r a d i č n í k o n c e p c e , které byly kvůli z á k o n ů m našeho světa dlouho odmítány jako nehorázné, jsou najednou naprosto uvěřitelné a s n a d i n e o d m y s l i t e l n é , ztotožníme-li se s ideou n e k o n e č n é h o p o č t u v e s m í r ů , v nichž se realizují v š e c h n y k v a n t o v é m o ž n o s t i . Existuje j e d n a l o g i c k á z á s a d a , v e v ě d ě o b e c n ě p ř i j í m a n á , která s e nazývá O c c a m o v a břitva. Říká, že když je více m o ž n ý c h vysvětlení, m á m e s e d r ž e t t o h o , které v y ž a d u j e n e j m é n ě p ř e d p o k l a d ů . J i n ý m i slovy, chcete-li se d o s t a t z b o d u A do b o d u B, n e c h o ď t e cik-cak. Cari S a g a n aplikuje O c c a m o v u břitvu t a k t o : „ K d y ž m á t e p ř e d s e b o u d v ě h y p o t é z y , které vysvětlují f a k t a stejně ú s p ě š n ě , v y b e r t e si tu j e d n o d u š š í . " 2 1 Biolog E. O. W i l s o n píše, že m n o h a l i d e m se t a t o z á s a d a nelíbí, p r o t o ž e „ p o n e ­ c h á v á m é n ě p r o s t o r u pro d u c h a ř s k é s n ě n í v e stylu N e w Age... ale z a t o o b j a s ň u j e svět." 2 2

120

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

P ř e d s t a v t e si, že n a j d u m i n c i , z a č n u s ní h á z e t a ú p l n ě p o k a ž d é padne panna. Zkusím to desettisíckrát a pořád padá panna. Jsou dvě m o ž n o s t i . T a první a n e j s a m o z ř e j m ě j š í j e , ž e m i n c e j e c i n k n u t á , n ě k d o si s ní „pohrál", a b y p o ř á d p a d a l a l í c e m n a h o r u . Je tu v š a k j e š t ě d r u h á m o ž n o s t . M o ž n á že v o b ě h u je n e k o n e č n ý p o č e t mincí a při n e k o n č e n é m p o č t u h o d ů z a n e k o n e č n ě d l o u h ý č a s j e d n a série h o d ů n u t n ě m u s e l a skončit tímto v ý s l e d k e m . Které z t ě c h t o d v o u vysvětlení si r o z u m n ý č l o v ě k v y b e r e ? O c c a m o v a břitva radí zvolit v a r i a n t u první. T o , ž e v š e c h n y teorie m n o h a v e s m í r ů porušují O c c a m o v u břitvu, j e závažná námitka. Tyto teorie si vymýšlejí fantasticky komplikované okol­ n o s t i , a b y vysvětlily j e d e n j e d i n ý p ř í p a d , a p ř i t o m mají m n o h e m prostší a zjevnější v y s v ě t l e n í na d o s a h ruky. A n o , m l u v í m o t ř e t í m v y s v ě t l e n í antropického principu. To zkrátka a dobře říká, že náš vesmír je navržený k životu, protože ho někdo navrhl. Myšlenka Naplánovaného vesmíru má s v é v ý h o d y : n e m u s í m e si v y m ý š l e t s t o v k y miliard v e s m í r ů , o k t e r ý c h nic n e v í m e , j e n a b y c h o m vysvětlili j e d i n ý v e s m í r , který k d y s p a t ř í m e . T é t o třetí verzi se v š a k někteří lidé v y h ý b a j í j a k o čert kříži a z t o h o v i d í m e , j a k silně m o d e r n í ateisté s p o l é h a j í na „ d u c h a ř s k é snění". Fyzik S t e p h e n H a w k i n g s p a d l d o d u c h a ř s k é pasti p ř í m o . J a k v í m e z p ř e d c h o z í kapitoly, H a w k i n g si u v ě d o m u j e , že d ů k a z y o v e l k é m t ř e s ­ ku s p o l u s a n t r o p i c k ý m p r i n c i p e m ukazují p ř í m o na stvořitele. S n a ž í se v š a k s e č m ů ž e najít j i n é vysvětlení. N e d á v n o přišel s n á v r h e m n e m é n ě b i z a r n í m n e ž teorie n e k o n e č n ě m n o h a v e s m í r ů . H a w k i n g o v o ř e š e n í j e založeno na matematické koncepci „imaginárního času". Nejpodstatnější vlastností i m a g i n á r n í h o č a s u j e , že v n ě m n e e x i s t u j e minulost, p ř í t o m n o s t a b u d o u c n o s t . Č a s je p o u z e j e d e n z r o z m ě r ů p r o s t o r u . Ve Stručné his­ torii času H a w k i n g za p o m o c i i m a g i n á r n í h o č a s u a k v a n t o v ý c h fluktuací, v n i c h ž se m ů ž e stát d o s l o v a c o k o l i , p o s t u l u j e m n o h o v e s m í r ů , z nichž ž á d n ý n e m á h r a n i c e v p r o s t o r u ani v č a s e . P ř e d s t a v u j e s i , že v e s m í r y vznikají j a k o v e s m í r n é z á r o d k y , které v y p a d á v a j í z č e r v í c h d ě r v j i n ý c h v e s m í r e c h . Nic z t o h o n e m ů ž e m e spatřit, p r o t o ž e , j a k už asi t u š í t e , se to o d e h r á v á v i m a g i n á r n í m č a s e . H a w k i n g v í t ě z o s l a v n ě hlásí, že k d y ž zbavil v e s m í r y č a s o v é d i m e n z e , zbavil se t í m i p o č á t k u . A k d y ž n e m á m e p o č á t e k , n e p o t ř e b u j e m e stvořitele. Z n o v u s e p t á m , k d e j e pro t u t o teorii d ů k a z ? H a w k i n g p ř i z n á v á , ž e ž á d n ý není, a n e o č e k á v á , ž e h o n ě k d y n ě k d o n a j d e . Z a v á d í i m a g i n á r n í

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

121

č a s , a b y s i m o h l představit i m a g i n á r n í v e s m í r y . K d y ž u ž j e ale v t o m p ř e d ­ stavování, pozor, a b y n e z a š e l do krajnosti a nepředstavil si stvořitele. Z d á s e t e d y z c e l a r o z u m n é n e p o v a ž o v a t tyto ú v a h y z a v ě d e c k é t e o r i e , ale o z n a č i t j e z a n á b o ž e n s k á učení. H a w k i n g , W e i n b e r g , D a w k i n s a v š i c h n i ostatní j s o u č l e n o v é C í r k v e n e k o n e č n ý c h s v ě t ů , která s i m u s í v y m ý š l e t n o v é světy s n o v ý m i z á k o n y , a b y si n e m u s e l a připustit j e d n u n e p o h o d l n o u m y š l e n k u . D o g m a t a o n e k o n e č n u v e s m í r ů , v e s m í r n ý c h z á r o d c í c h a tak d á l e slouží p ř e d e v š í m k t o m u , a b y se č l e n o v é církve mohli obejít bez n a d ­ p ř i r o z e n é h o stvořitele. J a k říká fyzik S t e p h e n Barr: „ K e z r u š e n í j e d n o h o neviditelného Boha je potřeba nekonečno neviditelných náhražek."23 J a k o ž t o č l o v ě k s t r v a l ý m p o b y t e m na této p l a n e t ě b y c h n á s t e ď rád vrátil z p á t k y na z e m a uzavřel p o s l e d n í m y š l e n k o u . Ať už v i m a g i n á r n í č a s a m n o h o v e s m í r ů v ě ř í m e n e b o ne, j s o u to j e n teorie. I k d y ž popisují n á š v e s m í r , nevysvětlují, p r o č t u t e n v e s m í r v ů b e c j e . J a k s e kdysi zeptal s á m H a w k i n g : K d o v d e c h l o h e ň d o r o v n i c ? K d o j i m dal „život"? N a v í c ateisté n e d o k á ž o u vysvětlit h l u b o k o u p r o p r a c o v a n o s t p ř í r o d n í c h z á k o n ů . Paul D a v i e s píše: „Odstraníme-li b o ž s k ý p ů v o d z á k o n ů , s t a n e s e j e j i c h e x i s t e n c e n a p r o s t o u z á h a d o u . O d k u d p o c h á z e j í ? K d o n á m poslal z p r á v u ? K d o stvořil k ó d ? " 2 4 T u t o o t á z k u si m ů ž e m e položit i na hlubší r o v i n ě . J a k se m ů ž o u ne­ živé o b j e k t y j a k o e l e k t r o n y řídit z á k o n y ? Z e své lidské z k u š e n o s t i v í m e , ž e v y k o n á v a t i n s t r u k c e m o h o u j e n r o z u m n é bytosti s v ě d o m í m . Proto j e n e s m í r n á z á h a d a , j a k m ů ž o u v ě c i v ů b e c n ě c o dělat, n a t o ž p a k d b á t z á ­ k o n ů m a t e m a t i k y . A ž e t o j s o u n ě j a k é z á k o n y ! V ě d c i b ě h e m c e l ý c h dějin zjišťují, ž e a n o m á l i e v e z n á m ý c h z á k o n e c h s e v ě t š i n o u dají vysvětlit j e š t ě h l u b š í m i a k r á s n ě j š í m i z á k o n y , na n i c h ž s p o č í v á p ř í r o d a . „ K d e s e t e d y přírodní z á k o n y vzaly?" ptá s e V i c t o r S t e n g e r . „Vznikly z n i č e h o . " 2 5 U z n á v á m , že je to o d p o v ě ď , ale j a k á o d p o v ě ď ? I v ě d c i , kteří n e j s o u věřící, hledí s ú ž a s e m na „ p o s v á t n é hlubiny přírody", j a k říká b i o l o ž k a Ursula G o o d e n o u g h o v á , a jejich v z t a h k n i m hraničí s m y s t i k o u . D o m n í v á m s e , že t a d y n a j d o u věřící i nevěřící s p o l e č n o u řeč: s p o l e č n o u ú c t u k v e l k o l e p o s t i stvoření. N ě c o v š a k n e o d b y t n ě pudí m y s l , která pře­ mýšlí o d ů m y s l n é m ř á d u přírody, a b y se ptala, j a k t e n ř á d v z n i k l . P r o č j e realita u s p o ř á d a n á p r á v ě t a k h l e ? N e ž á d á s i z á k o n i t o s t přírody n ě j a k é definitivní v y s v ě t l e n í ? P o k u d a n o , p a k z j e v n ě nejlepší vysvětlení, p r o č j e

122

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

v e s m í r tak p r a v i d e l n ý , čitelný a příznivý pro život, zní, že ho t a k stvořila inteligentní bytost.

Kapitola třináctá

PALEY MĚL PRAVDU: EVOLUCE A TELEOLOGICKÝ ARGUMENT „Prastará a

úmluva je

nezměrném

v troskách.

vesmíru,

Člověk konečně

ví,

že je sám

v bezcitném

z něhož se zrodil pouhou náhodou. "1 Jacques

Monod,

Náhoda

a

nutnost

A

n g l i k á n s k ý t e o l o g W i l l i a m P a l e y v k n i z e Přírodní teologie ( N a t u r a l

T h e o l o g y ) z roku 1 8 0 2 uvedl a r g u m e n t pro existenci Boží, který byl p ř e s sto let p o k l á d á n z a n e z v r a t n ý . P a l e y n a p s a l : „ K d y ž n a v ř e s o ­

višti z a k o p n u o k á m e n a n ě k d o s e m ě z e p t á , k d e s e t a m t e n k á m e n v z a l , m ů ž u klidně o d p o v ě d ě t , že t a m ležel o d j a k ž i v a , p r o t o ž e n e v í m o n i č e m , co b y t o m u o d p o r o v a l o . " P a l e y p o k r a č u j e : P ř e d s t a v t e s i ale, „že b y c h n a š e l n a z e m i hodinky. T o b y c h stěží m o h l o d p o v ě d ě t s t e j n ě j a k o prve." 2 Paley t í m chtěl říct, ž e n e m u s í m e být h o d i n á ř i , a b y c h o m o k a m ž i t ě p o z n a l i , ž e h o d i n k y n ě k d o z á m ě r n ě sestrojil. S i c e n e v í m e k d o , ale v í m e , ž e n ě k d o a n o . Paley d á l e rozvíjí s l o ž i t o u s p l e ť o d b o r n ý c h detailů a u k a z u j e , že p o ­ d o b a Z e m ě a j e j í c h ž i v o č i c h ů v č e t n ě lidí n e s e n e k l a m n é z n á m k y p l á n u .

— 123 —

124

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V y v o z u j e závěr, ž e t e n t o plán d o k a z u j e p ř í t o m n o s t a r c h i t e k t a , k t e r é h o m ů ž e m e pokládat za božského „hodináře" tvorstva. A s i p ř e d d v a c e t i lety biolog R i c h a r d D a w k i n s v y d a l k n i h u Slepý hodi­ nář, ve které tvrdí, že Paley se „ n a p r o s t o a kardinálně mýlí". D a w k i n s píše, že C h a r l e s D a r w i n objevil z p ů s o b , j í m ž p ř í r o d a vytváří z d á n í plánu - a n o , i p r o p r a c o v a n é h o a složitého plánu - b e z z á s a h u stvořitele. D a w k i n s pro­ hlašuje, že p ř i r o z e n ý v ý b ě r je „slepý, n e v ě d o m ý a a u t o m a t i c k ý p r o c e s " , který „vysvětluje existenci a z d á n l i v ě ú č e l o v o u p o d o b u v e š k e r é h o života". P ř i r o z e n ý v ý b ě r j e „ s l e p ý hodinář". 3 D a w k i n s ů v a r g u m e n t , který b i o l o g o v é v š e o b e c n ě přijali, byl s n a d ­ š e n í m přivítán j a k o r o z h o d u j í c í v y v r á c e n í t e l e o l o g i c k é h o a r g u m e n t u j e d n o h o z nejstarších a r g u m e n t ů pro e x i s t e n c i Boží. P ř e s n ě v t o m t o d u ­ c h u d n e s m n o z í přední b i o l o g o v é e v o l u c i c h á p o u a vyučují. Vidí v e v o l u c i n ě c o , co v y v r a c í a r g u m e n t y p r o existenci Boží a d i s k r e d i t u j e k ř e s ť a n s k o u p ř e d s t a v u , že č l o v ě k byl s t v o ř e n k B o ž í m u o b r a z u . T e n t o n á z o r se stal s o u č á s t í naší kultury. B e r n a r d C o h e n v historické p u b l i k a c i o vlivu v ě d y Revoluce ve vědě ( R e v o l u t i o n in S c i e n c e ) píše: „ D a r w i n i s t i c k á r e v o l u c e odzvonila umíráček všem teleologickým argumentům o plánu ve vesmíru či v přírodě." 4 David Q u a m m e n v n e d á v n é m č l á n k u pro Harper 's přisuzuje D a r w i n o v i „velikou a d ě s i v o u m y š l e n k u , která popřela... v e š k e r á n á b o ž n á přesvědčení, že lidstvo bylo s t v o ř e n o k o b r a z u Božímu". 5 A vydavatel č a s o ­ pisu Skeptic M i c h a e l S h e r m e r je t y p i c k ý m z á s t u p c e m s k u p i n y m n o h a lidí, kteří přišli o n á b o ž e n s k o u víru, k d y ž přijali D a r w i n o v u teorii e v o l u c e . Americká veřejnost o evoluci pochybuje. Podle průzkumu Gallupova ústavu v únoru roku 2001 souhlasilo 45 procent dospělých respondentů s v ý r o k e m , že „ B ů h stvořil lidi v í c e m é n ě v s o u č a s n é p o d o b ě a n a j e d n o u " . P o d o b n é a n k e t y nevykazují z a p o s l e d n í c h d v a c e t let ž á d n ý v ý r a z n ý p o s u n v e v e ř e j n é m mínění. 6 T a t o čísla m n o h o v ě d c ů děsí a rmoutí. K d y b y s e proti e v o l u c i zatvrdilo pár t r o g l o d y t ů , neboli - j a k řekl H. L. M e n c k e n „ i g n o r a n t s k ý c h k ř u p á n u z kravína", byla by to j i n á . T a k o v í lidé se m o ž n á j e š t ě nestihli smířit s t í m , ž e z e m ě j e k u l a t á . A l e s k o r o p o l o v i n a o b y v a t e l A m e r i k y ! M n o z í v ě d c i i jiní se diví, že je mezi n á m i tolik „ k r e a c i o n i s t ů " , kteří z k r á t k a odmítají p ř i j m o u t o b j e v y m o d e r n í v ě d y . K r e a c i o n i s t é se vyskytují v r ů z n ý c h v a r i a n t á c h a v e l i k o s t e c h . V ě t š i n u tvoří ti, k d o c h á p o u Bibli d o s l o v a a b e z v ý h r a d n ě věří b i b l i c k é m u tvrzení, ž e B ů h stvořil Z e m i a v š e c h e n život z a š e s t d n ů . Z c e l a c h a r a k t e r i s t i c k ý

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

125

je pro k r e a c i o n i s t y n á z o r - který v š a k nesdílí v š i c h n i z p ř e d c h o z í s k u p i n y - , ž e Z e m ě j e s t a r á p o u z e š e s t tisíc let. T o t o číslo j e v ý s l e d k e m v ý p o č t ů p o d l e r o d o k m e n ů z P í s m a s v a t é h o . K r e a c i o n i s t é v ě t š i n o u bojují proti e v o l u c i s e z o u f a l o u zarputilostí, p r o t o ž e s e bojí, ž e ukáže-li s e j e d n o m í s t o v Bibli j a k o n e p r a v d i v é , n e b u d e n i k d o věřit ani z b y t k u Bible. V á ž í m si o d h o d l á n í a m o r á l n í h o z á p a l u k r e a c i o n i s t ů , ale s jejich v ý k l a d e m P í s m a ani v ě d e c k ý c h p o z n a t k ů n e s o u h l a s í m . M i m o t o k r e a c i o n i s t é n e j s o u jediní, k o h o d a r w i n i s m u s v naší kultuře z n e p o k o j u j e . Říká se, že když se manželka j e d n o h o londýnského aristokrata dozvěděla, že podle Darwina člověk pochází z tvora p o d o b n é h o opici, o d p o v ě d ě l a : „ D o u f e j m e , m i l á č k u , ž e t o není p r a v d a , a p o k u d j e , m o d l e m e s e , a b y s e t o lidi n e d o v ě d ě l i . " T a ž e n a nastolila z a j í m a v o u o t á z k u : c o to s č l o v ě k e m u d ě l á , k d y ž zjistí, že není nic víc n e ž zvíře? M o ž n á že se z a č n e c h o v a t j a k o zvíře! Z a m y s l e t e s e n a d t o u z n e p o k o j i v o u m y š l e n k o u . Pokud se v á m soused násilím vloupe do d o m u , zabije vás nebo omráčí ú d e r y , o d t á h n e vaši d c e r u k s o b ě d o m ů a n á s i l n ě se s ní spáří, b u d e to v ě t š i n a lidí p o v a ž o v a t za n e h o r á z n o s t . A l e v říši zvířat je t a k o v é c h o v á n í běžné, přirozené a očekávané. V í m e , že sociální darwinisté přes p a d e s á t let ospravedlňovali Darwino­ v ý m i m y š l e n k a m i „ p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u " a „přežití n e j s c h o p n ě j š í h o " rasis­ t i c k é a n e l i d s k é p o č í n á n í j a k o e u g e n i k u , protiimigrační z á k o n y a n u c e n o u sterilizaci. W i l l i a m J e n n i n g s B r y a n , n á b o ž e n s k ý k o n z e r v a t i v e c , ale t a k é p o k r o k o v ý politik, o b h a j o v a l v e S c o p e s o v ě „ o p i č í m " p r o c e s u k r e a c i o n i s ­ m u s h l a v n ě proto, ž e s e m u ošklivily t y t o politické d ů s l e d k y d a r w i n i s m u . D n e š n í o b h á j c i e v o l u c e n e v á h a j í o z n a č i t sociální d a r w i n i s m u s z a h r u b é z k r e s l e n í D a r w i n o v ý c h teorií. J a k řekl j e d e n p r o f e s o r z mé univerzity: „Používali v ě d u k i d e o l o g i c k ý m c í l ů m . T o s e d n e s n e d ě l á . " J e n ž e d ě l á . D a r w i n p o d l e b i o l o g a F r a n c i s c a A y a l y „ d o k o n č i l koper­ n í k o v s k ý o b r a t . . . o b j e v i l , ž e živé bytosti s e dají vysvětlit j a k o v ý s l e d e k přirozeného procesu - přirozeného výběru -, aniž by bylo třeba se u c h y l o v a t ke stvořiteli." 7 Biolog E. O. W i l s o n píše: „Jestliže se lidstvo v y v i n u l o d a r w i n o v s k ý m p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m , p a k n á š d r u h nestvořil B ů h , n ý b r ž g e n e t i c k á n a h o d i l o s t a tlak prostředí." 8 B i o l o g S t e p h e n J a y G o u l d s e o d v o l á v á n a e v o l u c i , a b y u k á z a l , ž e „ n a d b ě h e m přírody n e b d í ž á d n ý l a s k a v ý z a s a h u j í c í d u c h ... ať už si m y s l í m e o B o h u c o k o l i , v p ř í r o d ě není jeho existence patrná."9 Douglas Futuyma v učebnici

Evoluční biologie

126

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

( E v o l u t i o n a r y Biology)

tvrdí: „ D a r w i n spojil n e ř í z e n é , b e z c í l n é v a r i a c e

se slepým, lhostejným procesem přirozeného výběru, čímž se ze všech t e o l o g i c k ý c h a d u c h o v n í c h v y s v ě t l e n í ž i v o t n í c h d ě j ů staly z b y t e č n o s t i . " 1 0 Biolog W i l l i a m P r o v i n e s e v y c h l o u b á , ž e „ e v o l u c e j e n e j m o c n ě j š í m n á ­ strojem ateismu".11 D a r w i n i s m u s t e d y s k r ý v á p r o t i n á b o ž e n s k ý o s t e n , a p r á v ě p r o t o ho tolik A m e r i č a n ů o d m í t á p ř i j m o u t . Vidí v d a r w i n i s m u a t e i s m u s p ř e v l e č e n ý z a v ě d u . T a k é mají p o d e z ř e n í , ž e p o m o c í D a r w i n o v ý c h teorií s e p o d r ý v á tradiční z b o ž n o s t a m o r á l k a . M n o z í r o d i č e se bojí, že jejich děti o d e j d o u do š k o l y či na univerzitu j a k o slušní k ř e s ť a n é a v y j d o u z n i j a k o nevěřící m o r á l n í relativisté. J a k v i d í m e z v ý š e u v e d e n ý c h c i t á t ů , o b a v y z e s o u ­ časného darwinismu jsou oprávněné. Způsob, jakým se evoluce dnes propaguje a vyučuje, podporuje protináboženský a amorální společenský pořádek. C o ž p a k ale e v o l u c e n e o d p o r u j e Bibli? P o d í v e j m e s e p o ř á d n ě , c o s e v l a s t n ě v knize G e n e s i s píše. V G e n e s i s 2,7 č t e m e : „I vytvořil H o s p o d i n B ů h č l o v ě k a z p r a c h u z e m ě a v d e c h l mu v chřípí d e c h života." O k a m ž i t ě si p o v š i m n e m e důležité v ě c i : Bible sice praví, že v e s m í r byl s t v o ř e n z ni­ č e h o , ale už n e ř í k á , že i č l o v ě k byl s t v o ř e n z n i č e h o . M í s t o t o h o ř í k á , že č l o v ě k byl v y r o b e n či u t v o ř e n z již existující přírodní s u b s t a n c e . „ P r a c h jsi a v p r a c h se obrátíš." T a k ž e Bible se c e l k e m s h o d u j e s p o z n a t k e m , že č l o v ě k se s k l á d á z a t o m ů a m o l e k u l a má s t e j n é D N A j a k o žížala, velryba a opice. Je v š a k p r a v d a , že p o p i s s t v o ř e n í v knize G e n e s i s n á s nijak n e p ř i ­ pravil na zjištění, že D N A č l o v ě k a a o p i c e se s h o d u j e asi z 98 p r o c e n t . D a r w i n v díle O původu člověka píše: „ T ě l e s n á s c h r á n k a č l o v ě k a stále n e s e n e s m a z a t e l n ý c e j c h n í z k é h o p ů v o d u . " 1 2 T o s e n á m nepříčí z d ů v o d ů n á b o ž e n s k ý c h , ale p r o t o , že m e z i s e b o u a š i m p a n z i v i d í m e h l u b o k o u propast. Darwin samozřejmě neříká, že člověk pochází z šimpanze, pouze že má s lidoopy společného předka. Ať už je podstata teorie ja­ kákoli, není d ů v o d j i z a v r h o v a t p o u z e n a z á k l a d ě Bible. K ř e s ť a n é u ž o d s t ř e d o v ě k u s o u h l a s í s A r i s t o t e l e m , že č l o v ě k je zvíře - sice „ r o z u m n é zvíře", ale p ř e c e j e n zvíře. Č l o v ě k s e p o d l e Bible odlišuje t í m , ž e d o něj B ů h v d e c h l n e h m o t n o u duši. Domníváme-li se tedy, že lidská t ě l e s n á s c h r á n k a se vyvinula z jiných t v o r ů , není na t o m z t e o l o g i c k é h o hlediska nic š p a t n é h o . Bible z d ů r a z ň u j e ,

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

127

ž e B ů h s e r o z h o d l : „ U č i ň m e č l o v ě k a , a b y byl n a š í m o b r a z e m . " K ř e s ť a n é v ž d y c h á p a l i B o h a j a k o bytost d u c h o v n í , nikoli h m o t n o u . Jestliže j e t e d y člověk stvořen k „obrazu" Božímu, zjevně nejde o podobu fyzickou. Když Jared

D i a m o n d v knize

Třetí šimpanz (The T h i r d C h i m p a n z e e ) o z n a ­

č u j e lidi z a „trošku víc n e ž v y l e p š e n é š i m p a n z y " , n e v ě d o m k y v y s l o v u j e k ř e s ť a n s k ý názor. 1 3 M o ž n á m á m e s e zvířaty s p o l e č n é p ř e d k y , ale j s m e zvířata

vylepšená.

Proti D a r w i n o v ě evoluční teorii ale p ř e c e protestovali p ř e d e v š í m věřící, z e j m é n a k ř e s ť a n é , n e b o s n a d n e ? N o , v l a s t n ě ne. H i n d u i s t ů m , ž i d ů m a m u s l i m ů m e v o l u c e nikdy příliš n e v a d i l a , p r o t o ž e v ž d y c k y c h á p a l i s v é m ý t y o stvoření j a k o p o d o b e n s t v í . Historická G e r t r u d e H i m m e l f a r b o v á píše, že k d y ž D a r w i n v y d a l dílo O původu druhů, j e d n a s k u p i n a e v o l u č n í teorii o d m í t l a , p r o t o ž e m ě l a z a t o , ž e p o d k o p á v á křesťanství, z a t í m c o d r u h á ji ze s t e j n é h o d ů v o d u přijala. 1 4 Do této d r u h é s k u p i n y patřil i intelek­ tuální „buldok" T h o m a s H e n r y Huxley, D a r w i n ů v přední o b h á j c e . H u x l e y celý život n e n á v i d ě l k a t o l i c k o u c í r k e v a přiznal s e , že se mu n o v á teorie z a m l o u v á , p r o t o ž e v y v r a c í církevní učení. „ J e d n o u z největších p ř e d n o s t í t é t o t e o r i e je v m ý c h o č í c h s k u t e č n o s t , že je ú h l a v n í m a n e s m i ř i t e l n ý m n e p ř í t e l e m ... katolické církve." 1 5 Těchto „nesmiřitelných", jak je nazývá Himmelfarbová, bylo však m é n ě n e ž č l e n ů o s t a t n í c h s k u p i n : v ě d c ů , kteří proti D a r w i n o v ě teorii v z n á š e l i n á m i t k y n e s o u v i s e j í c í s n á b o ž e n s t v í m , a v ě ř í c í c h , kteří m e z i e v o l u c í a k ř e s ť a n s t v í m neviděli ž á d n ý rozpor. Proti p ř i r o z e n é m u v ý b ě r u m ě l r o z u m n é n á m i t k y i britský p ř í r o d o v ě d e c R i c h a r d O w e n či h a r v a r d s k ý z o o l o g Louis A g a s s i z . D l o u h o l e t ý z a s t á n c e e v o l u c e Ernst M a y r píše, ž e když Darwin vydal práci O původu druhů, „ n e m ě l pro existenci přirozeného v ý b ě r u j e d i n ý j e d n o z n a č n ý d ů k a z " . 1 6 Další z a p á l e n ý d a r w i n i s t a J o n a t h a n W e i n e r p ř i z n á v á , ž e D a r w i n o v o dílo p ř e s svůj n á z e v „ n e d o k l á d á p ů v o d ani j e d i n é h o d r u h u " . 1 7 P a k tu byl p r o b l é m se s t á ř í m Z e m ě . S l a v n ý fyzik lord Kelvin zveřejnil t e r m o d y n a m i c k é v ý p o č t y , p o d l e n i c h ž j e Z e m ě příliš „ m l a d á " n a t o , a b y e v o l u c e m ě l a č a s p r o b ě h n o u t tak, j a k s i D a r w i n p ř e d s t a v u j e . Později s e u k á z a l o , že Kelvin se mýlil, p r o t o ž e v j e h o d o b ě f y z i k o v é j e š t ě neznali r a ­ dioaktivitu a j a d e r n é p r o c e s y , které uvolňují energii a t e p l o , j e ž z p o m a l u j e v y c h l á d á n í Z e m ě . D n e s v í m e , ž e Z e m ě j e s t a r á asi 4,5 miliardy let, t a k ž e

128

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

p ř i r o z e n ý v ý b ě r m ě l n a p r o m ě n y v í c e č a s u . T o ale D a r w i n ani v ě d c i j e h o doby nevěděli. Tehdejší fyzika nebyla s darwinismem slučitelná. P ř e s t o s e n a s t r a n u D a r w i n a přiklonilo m n o h o k ř e s ť a n ů . Vlivný k a ­ tolický m a g a z í n Dublin Review chválil D a r w i n o v u k n i h u a o h r a z o v a l se j e n proti p o d r u ž n o s t e m . V e S p o j e n ý c h s t á t e c h byl h l a v n í m D a r w i n o v ý m příznivcem harvardský biolog A s a Gray, podle kterého evoluce nepopírá Boží stvoření, n a o p a k vysvětluje, j a k při n ě m Bůh p o s t u p o v a l . S á m Darwin o G r a y o v ě v ý k l a d u n a p s a l : „Velice mě to těší a m y s l í m , že n i k o h o j i n é h o to n e n a p a d l o . " Brzy to v š a k n a p a d l o i další a v příštích letech d a r w i n i s m u s hájili vlivní k ř e s ť a n é j a k o T h e o d o s i u s D o b z h a n s k y a R. A. Fisher. Pár k ř e s ť a n ů sice o k a m ž i t ě p r o h l á s i l o e v o l u č n í teorii za kacířství, ale v ě t š i n a p ř e d s t a v i t e l ů církve se s n a ž i l a D a r w i n o v u m y š l e n k u smířit s b i b l i c k ý m p o p i s e m s t v o ř e ­ ní. D a r w i n s á m byl a g n o s t i k , ale po smrti byl se s o u h l a s e m a n g l i k á n s k é církve p o h ř b e n v e W e s t m i n s t e r s k é m opatství. P a p e ž J a n Pavel II. p ř e d pár lety učinil krok k t o m u , a b y c í r k e v e v o l u c i přijala, a o z n a č i l ji za „více n e ž h y p o t é z u " . K ř e s ť a n s k é m u a p o l o g e t o v i C . S . L e w i s o v i e v o l u c e nikdy n e v a d i l a . A m e z i d n e š n í m i p ř e d n í m i z a s t á n c i e v o l u c e j s o u praktikující k ř e s ť a n é , n a p ř í k l a d b i o l o g K e n n e t h Miller a g e n e t i k F r a n c i s Collins. Co si t e d y m á m e m y s l e t o z u ř i v ý c h i n t e l e k t u á l n í c h b i t v á c h , které darwinisté a antidarwinisté vedou v médiích a v soudních síních? Dnes existuje m y š l e n k o v ý p r o u d , k t e r é m u se říká „inteligentní plán". Představují ho W i l l i a m D e m b s k i , J o n a t h a n W e l l s , M i c h a e l B e h e a Phillip J o h n s o n . Tito kritici j s o u zběhlí v m a t e m a t i c e , b i o c h e m i i a p r á v u a patří do ú p l n ě j i n é ligy n e ž s a m o z v a n í „kreacionisté". A k l a d o u z á v a ž n é o t á z k y : J a k v y s v ě t l í m e složitost o k a ? P r o č v k a m b r i u n a s t a l a „ e x p l o z e " n o v ý c h ž i ­ v o t n í c h d r u h ů , p o d l e fosilních n á l e z ů n a p r o s t o n e č e k a n á ? Š l e c h t i t e l ů m s e b ě h e m d l o u h é historie e x p e r i m e n t ů n e p o v e d l o vyšlechtit n o v ý d r u h , tak j a k m o h o u n á h o d n é m u t a c e d o k á z a t t o , c o s e n e p o d a ř i l o ani pečlivě ř í z e n ý m k ř í ž e n í m ? Fosilní n á l e z y sice s v ě d č í o m i k r o e v o l u c i ( j e d e n typ p ě n k a v y s e v y v i n e v j i n ý ) , ale k d e j s o u d ů k a z y m a k r o e v o l u c e ( j e d e n ž i v o č i š n ý d r u h se v y v i n e v j i n ý ) ? Kritikové p o u k a z u j í n a n e d o s t a t k y e v o l u č n í teorie. Fosilní n á l e z y j s o u n e d o s t a t e č n é , c o ž si u v ě d o m o v a l i D a r w i n . 1 8 B i o l o g o v é se n e u s t á l e p ř o u , c o v l a s t n ě z p ů s o b i l o k a m b r i c k o u „explozi", existují k o n k u r e n č n í teorie a z ů s t á v á m n o h o n e o b j e v e n é h o . Na d r u h o u s t r a n u ale b i o l o g o v é zjistili,

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

I 29

ž e složité o k o s e m ů ž e v y v i n o u t z j e d n o d u š š í c h s v ě t l o č i v n ý c h b u n ě k , a d o k o n c e se vyvinulo v několika nezávislých p ř í p a d e c h . K d y ž vidíme, j a k é z m ě n y m o h o u n a s t a t v r á m c i j e d n o h o d r u h u , není t ě ž k é si představit, že e v o l u c e p r o m ě n í j e d e n d r u h v jiný. Dá t a k o v o u práci uvěřit, že lev a tygr se vyvinuli ze s p o l e č n é h o p ř e d k a , i k d y ž t e n t o p r o c e s nelze nijak p o z o r o v a t ? Já n e j s e m biolog, ale fascinuje m ě , že prakticky všichni biologové na světě e v o l u č n í teorii přijímají. D i s k u s e p o k r a č u j e , ale z d á s e n e p r a v d ě p o d o b n é , že by malá skupina zastánců inteligentního plánu měla pravdu a celá v ě d e c k á o b e c b i o l o g ů s e pletla. P o d í v e j m e s e , c o o e v o l u c i prohlásili d v a přední křesťanští b i o l o g o v é . K e n n e t h Miller n a p s a l : „ E v o l u c e j e v ě d e c k ý f a k t j a k o k a ž d ý jiný" 1 9 a T h e o d o s i u s D o b z h a n s k y p r o n e s l s l a v n ý v ý r o k : „ C e l á biologie d á v á s m y s l p o u z e v e s v ě t l e e v o l u c e . " 2 0 V e l k á síla e v o l u c e j a k o ž t o v ě d e c k é t e o r i e s p o č í v á v t o m , že do ní z a p a d a j í d v ě p o d s t a t n á f a k t a o životě. N a j e d n é s t r a n ě

jsou všechny

živé v ě c i o d s t r o m ů p ř e s k o č k y p o lidi u t v o ř e n y z e s t e j n é h o g e n e t i c k é h o materiálu. K r o m ě t o h o m n o h o skupin o r g a n i s m ů zjevně vykazuje p o d o b n é z n a k y . T a k ž e v ž i v o t ě je j e d n o t a . Na d r u h o u s t r a n u j s o u ale živí t v o r o v é neuvěřitelně různorodí. Existují d o s l o v a miliony d r u h ů , jejichž charakteris­ tiky se d i a m e t r á l n ě liší. E v o l u c e v y s v ě t l u j e p o d o b n o s t i i rozdíly. S p o l e č n é z n a k y mají t v o r o v é p r o t o , že p o c h á z e j í ze s t e j n é h o p ř e d k a . A r o z m a n i t í j s o u p r o t o , ž e s i z a d l o u h o u d o b u p o d t l a k e m p r o s t ř e d í vyvinuli n o v é vlastnosti. N e j p á d n ě j š í m d ů k a z e m e v o l u c e je, ž e g e o l o g i c k é nálezy sledují j e d i n ý n e m ě n n ý t r e n d . Nejstarší s k á l y o b s a h u j í j e n j e d n o b u n ě č n é o r g a n i s m y . V m l a d š í c h v r s t v á c h se vyskytují bezobratlí. Později se objevují první ryby, p a k o b o j ž i v e l n í c i , po nich plazi a n a k o n e c s a v c i . Ú p l n ě p o s l e d n í přichází na s c é n u č l o v ě k . Fosilie se vyskytují p ř e s n ě t a m a p ř e s n ě t e h d y , k d y b y c h o m p o d l e D a r w i n o v y teorie o č e k á v a l i . A n i j e d i n á fosilie s e n e n a š l a n ě k d e , k d e n e m á c o dělat. Jestliže n a j d e m e z k a m e n ě l i n u j e d i n é h o plaza ve s k á l e z d o b y , k d y j e š t ě n e b y l y ryby, n e b o lidskou kostru v d o b ě , kdy žili d i n o s a u ř i , D a r w i n o v a teorie se u k á ž e j a k o n e s p r á v n á a b i o l o g o v é b u d o u m u s e t přijít s n o v o u . N e ž se to s t a n e - a já m y s l í m , že se to n e s t a n e -, je teorie e v o l u c e nejlepší a n e j p ř e s v ě d č i v ě j š í p ř e d s t a v o u o n a š e m p ů v o d u . N e l z e jí upřít s c h o p n o s t vysvětlovat. Evolucí p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m lze například vysvětlit, p r o č v l i v e m p e s t i c i d ů a antibiotik tak č a s t o vznikají n o v é , rezistentnější

130

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

k m e n y š k ů d c ů a bakterií, které se l i d e m obtížněji vyhlazují. J e d n o d u š e se vyvíjejí. B e z e v o l u c e j e n t ě ž k o p o c h o p í m e , p r o č j s o u n ě k t e r é z n a k y živo­ č i c h ů š p a t n ě n a v r ž e n é n e b o neslouží ž á d n é m u ú č e l u . V í m e , ž e hadi mají p o d kůží s c h o v a n é m a l i n k é n o h y , a z n á m e n e l é t a v é b r o u k y s křídly. My lidé m á m e n e p o t ř e b n é s l e p é střevo. J a k tyto z a k r n ě l é o r g á n y v y s v ě t l í m e ? Evoluční t e o r i e říká, že h a d i , nelétaví brouci a lidé p o c h á z e j í z ž i v o č i c h ů , kteří p ř í s l u š n é o r g á n y p o t ř e b o v a l i k přežití. P ř e s t o m á e v o l u č n í teorie stále h r a n i c e . D a w k i n s s i j i c h n e b y l v ě d o m , k d y ž dal j e d n é s v é knize podtitul „Jak e v o l u c e d o k a z u j e , ž e v e s m í r n e m á plán". A n i D e n n e t t s e nedrží f a k t ů , k d y ž e v o l u c i p o u ž í v á j a k o univerzální vysvětlení v k o s m o l o g i i , p s y c h o l o g i i , kultuře, etice, politice a náboženství. T a d y m u s í m e rozlišovat mezi e m p i r i c k ý m a m e t a f y z i c k ý m a s p e k t e m e v o ­ luční teorie. D a w k i n s a D e n n e t t j s o u metafyzičtí darwinisté. Biolog S t e p h e n J a y G o u l d j e j e d n o u o z n a č i l z a „ d a r w i n o v s k é f u n d a m e n t a l i s t y " . 2 1 Vyčítal j i m stejně j a k o j á , ž e p o m o c í p ř e s v ě d č i v é , ale o m e z e n é teorie vysvětlují j e v y , které leží z c e l a m i m o její b i o l o g i c k o u k o m p e t e n c i . P o d í v e j m e s e n a tři rysy ž i v o t a , které e v o l u c e o b j a s n i t n e d o k á ž e . E v o l u c e n e u m í vysvětlit p o č á t e k ž i v o t a . D a r w i n se o to ani n e p o k o u ­ š e l . P ř e d p o k l á d a l první živý o r g a n i s m u s a p a k j e n z k o u m a l , j a k s e j e d e n ž i v o č i c h m ě n í v j i n é h o . V r o c e 1 9 5 3 z a v l á d l o n a d š e n í , k d y ž S t a n l e y Miller vyrobil a m i n o k y s e l i n y tak, že vyslal elektrický v ý b o j do s m ě s i v o d y , v o d í k u , m e t a n u a a m o n i a k u . N a d š e n í v š a k o p a d l o , k d y ž se později zjistilo, že a t m o s f é r u m l a d é Z e m ě tvořil p ř e d e v š í m oxid uhličitý a a m o n i a k . T a k ž e Millerův e x p e r i m e n t byl irelevantní p r o o t á z k u , j a k m o h l život v z n i k n o u t z n e ž i v ý c h látek n á h o d n ý m i c h e m i c k ý m i r e a k c e m i . Navíc život je víc n e ž tvorba aminokyselin. Největším problémem je z aminokyselin, j e d n o d u ­ c h ý c h s l o u č e n i n , vytvořit bílkoviny a další n e z b y t n é s l o ž k y ž i v o t a . Biolog Franklin H a r o l d p ř i z n á v á , že p ů v o d života je j e d n o u z „ n e r o z ř e š e n ý c h z á h a d vědy". 2 2 I ta nejjednodušší živá b u ň k a patří k nejsložitějším s t r u k t u r á m na Z e m i . O b s a h u j e víc i n f o r m a c í n e ž několik v y d á n í e n c y k l o p e d i e B r i t a n n i c a . Ri­ c h a r d D a w k i n s píše: „ G e n e t i c k ý kód je v p r a v d ě digitální, v p ř e s n ě s t e j n é m slova s m y s l u j a k o p o č í t a č o v é kódy." 2 3 D a w k i n s uvádí, ž e k a ž d á m o l e k u l a D N A j e a l g o r i t m u s z a p s a n ý v b i o c h e m i c k é m k ó d u , který m á v e s t a v ě n o u s c h o p n o s t t r a n s k r i p c e a replikace. H a r o l d píše, že i bakteriální b u ň k a „ v y k a z u j e t a k o v o u p r a v i d e l n o s t a složitost, že o několik úrovní předčí"

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

I 31

v š e , co se v y s k y t u j e v n e ž i v é p ř í r o d ě . K r o m ě t o h o „ b u ň k a tvoří j e d n o t n ý celek, j e d n o t k u ž i v o t a , a to i v h l u b š í m s m y s l u : její m o l e k u l á r n í s l o ž k y mají f u n k c e , tak j a k o n o h y či listy u vyšších o r g a n i s m ů . . . M o l e k u l y j s o u součástí i n t e g r o v a n é h o s y s t é m u , v n ě m ž slouží č i n n o s t i b u ň k y j a k o c e l k u . " 2 4 J i n ý m i slovy, b u ň k a n e s e v ý r a z n o u p e č e ť p l á n u . J e n e s m í r n ě důležité s i u v ě d o m i t , ž e t e n t o z á k l a d n í s t a v e b n í k á m e n ž i v o t a s e objevil n a p o č á t ­ ku života plně z f o r m o v a n ý , i s v e š k e r ý m i d ů m y s l n ý m i m e c h a n i s m y R N A a D N A . Evoluční t e o r i e p ř e d e m počítá s b u ň k a m i , které tyto vlastnosti mají. A v ě d c i zjistili, že první z n á m k y ž i v o t a se datují do d o b y p ř e d 3,5 až 4 m i l i a r d a m i let, t e d y krátce p o v z n i k u Z e m ě s a m é . 2 5 J e v ů b e c r o z u m n é se domnívat, že náhodné kombinace chemikálií vyprodukovaly něco tak ú ž a s n ě s l o ž i t é h o a f u n k č n í h o j a k o ž i v o u b u ň k u ? T o j e j a k o s i myslet, ž e n á h o d n ý m i k o m b i n a c e m i a t o m ů m ů ž e v z n i k n o u t letadlo. „ A ť j e p ů v o d ži­ v o t a s e b e n e p r a v d ě p o d o b n ě j š í , " píše D a w k i n s , m u s e l o k n ě m u dojít t a k t o , „ p r o t o ž e j s m e tady." 2 6 Uvěřit t o m u h l e v y ž a d u j e z n a č n o u d á v k u víry. E v o l u c e n e v y s v ě t l u j e ani n a š e v ě d o m í , které n á m o s v ě t l u j e celý svět. M y lidé v í m e , ž e m á m e v ě d o m í . I jiní t v o r o v é , n a p ř í k l a d psi, jeví z n á m k y v ě d o m í , ale patrně ne stejného t y p u j a k o lidé. Z d á se v s k u t k u neuvěřitelné, že by z a t o m ů v o d í k u , uhlíku, kyslíku a t d . vznikla s c h o p n o s t v n í m a t a z a ­ k o u š e t svět k o l e m nás. J a k t e d y e v o l u č n í teorie vysvětluje v ě d o m í ? J a k o u n á m d á v á adaptivní v ý h o d u ? J a k s e n e v ě d o m ý život proměnil v e v ě d o m ý ? Kognitivní v ě d e c S t e v e n Pinker p ř i z n á v á , že vysvětlení n e z n á m e . V knize Jak funguje mysl ( H o w t h e M i n d W o r k s ) píše: „ N e v í m e p r a k t i c k y v ů b e c nic o t o m , j a k f u n g u j í m i k r o o b v o d y v m o z k u . . . Existenci s u b j e k t i v n í h o já n e u m í v ě d a vysvětlit." 2 7 P r o b l é m j e tak zapeklitý, ž e h o Daniel D e n n e t t „vyřešil" t í m , ž e prohlásil v ě d o m í z a kognitivní iluzi. A k o n e č n ě e v o l u č n í teorie n e u m í vysvětlit lidskou racionalitu a m o ­ rálku. J a k o první n a t o p o u k á z a l A l f r e d R u s s e l W a l l a c e , který n e z á v i s l e n a D a r w i n o v i v y p r a c o v a l vlastní teorii e v o l u c e p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m . T a d y b y c h n e r a d , a b y m ě n ě k d o š p a t n ě p o c h o p i l . E v o l u c e d o v e d e vysvětlit, j a k se z v ě t š o v a l m o z e k a j a k ž i v o č i c h o v é s v ě t š í m m o z k e m získali e v o ­ luční v ý h o d u . A l e racionalita j e n ě c o víc. R a c i o n a l i t a j e s c h o p n o s t v n í m a t n ě c o j a k o p r a v d u . Do racionality m ů ž e m e z a h r n o u t i unikátní lidský d a r j a z y k a , c o ž je v l a s t n ě s c h o p n o s t f o r m u l o v a t a v y s l o v o v a t ideje o s v ě t ě k o l e m n á s . I v t ě c h n e j p r i m i t i v n ě j š í c h k u l t u r á c h si lidé v y v i n u l i j a z y k j a k o nástroj racionality, k d e ž t o k o č k y n e ř e k n o u j e d i n o u v ě t u . E v o l u c e

132

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

v y s v ě t l u j e , j a k s i živé o r g a n i s m y pěstují v l a s t n o s t i , které j s o u u ž i t e č n é k přežití. J a k říká S t e v e n Pinker: „ N a š e m o z k y vznikly kvůli s c h o p n o s t i přežít, ne kvůli p r a v d ě . " 2 8 K d e se t e d y v lidech b e r e ta s c h o p n o s t n e j e n v y m y s l e t , j a k d o s t a t s v é g e n y d o další g e n e r a c e , ale t a k é c h á p a t , c o s e v e s v ě t ě d ě j e ? J i n a k ř e č e n o , j a k á j e e v o l u č n í h o d n o t a p r a v d y ? Filozof M i c h a e l R u s e , u z n á v a n ý d a r w i n i s t a , připouští, ž e „ o d p o v ě ď n e z n á n i k d o , r o z h o d n ě n e darwinisté". 2 9 Lidé n e m a j í j e n d a r racionality, ale t a k é m o r á l k y . D a r w i n v díle O pů­ vodu člověka píše: „Ze v š e c h odlišností mezi č l o v ě k e m a nižšími zvířaty je nejdůležitější m o r á l n í cítění neboli s v ě d o m í . " 3 0 M o r á l k a k n á m p r o m l o u v á j i n a k : n e ř í k á , c o d ě l á m e , ale c o m á m e dělat. M o r á l k a n á s č a s t o pudí j e d ­ nat z c e l a proti v l a s t n í m z á j m ů m . N a b á d á n á s nelhat, i k d y ž z t o h o m á m e p r o s p ě c h , a p o m á h a t l i d e m , i k d y ž j s o u ú p l n ě cizí. V j e d n é další kapitole s e b u d u z a b ý v a t t í m , j a k s e e v o l u c i o n i s t é snaží d a r w i n i s t i c k y vysvětlit m o ­ rálku. T a d y p r o h l á s í m j e n n ě c o , s č í m by v ě t š i n a z nich s o u h l a s i l a : k o l e m t ě c h t o z á k l a d n í c h lidských vlastností existuje m n o h o fantazií a s p e k u l a c í , ale ž á d n é o b s t o j n é e v o l u č n í vysvětlení. C h á p e t e už, p r o č a r o g a n c e d a r w i n i s t ů j a k o D a w k i n s a D e n n e t t n a p r o s t o není n a m í s t ě ? T i p á n o v é s i myslí, ž e j s o u v y z b r o j e n í n ě j a k o u superteorií, která ú p l n ě o b j a s ň u j e v e s m í r a n a š e p o s t a v e n í v n ě m . Jejich tak d r a h á e v o l u č n í teorie v š a k n e u m í vysvětlit p ů v o d ž i v o t a , p ů v o d vě­ d o m í ani p ů v o d lidské racionality a m o r á l k y . O ž á d n é teorii, která n e u m í z d o l a t tyto p ř e k á ž k y , s e n e d á říct, ž e z o d p o v ě d ě l a o t á z k u p ů v o d u , a ť u ž v e s m í r u č i č l o v ě k a . M ů ž e s e pyšnit j e n t í m , ž e vrhla světlo n a n ě k t e r é dílčí p ř e c h o d y . Evoluční teorie j e s p r á v n á v š u d e , k a m s a h á , j e n ž e n e s a h á příliš d a l e k o . J e d n o u n á m s n a d v ě d a o d p o v í lépe. N e c h c i t u a r g u m e n t o v a t „ B o h e m mezer", t e d y tvrdit, ž e k d y ž n ě c o n e d o k á ž e vysvětlit v ě d a , p a k j e t o dílo Boží. N e c h c i v š a k p o d l e h n o u t ani „ a t e i s m u mezer", p o d l e n ě h o ž m u s í m e věřit, ž e existuje p ř i r o z e n é vysvětlení, i k d y ž ž á d n é n e z n á m e . A n o , v ě d a v n ě k t e r ý c h o b l a s t e c h urazila o b r o v s k ý k u s c e s t y , ale v j i n ý c h o b l a s t e c h se od d o b B a b y l o ň a n ů příliš n e p o h n u l a z m í s t a . N e j l é p e u d ě l á m e , k d y ž se b u d e m e d r ž e t t o h o , co v í m e , a činit z á v ě r y p o u z e z t o h o . Z a t í m je e v o ­ luce u ž i t e č n á teorie, ale z d a l e k a n e d o k á ž e vysvětlit život, který v n a š e m s v ě t ě existuje.

ČÁST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

I 33

V r a ť m e se t e ď k n á z o r u D a w k i n s e a j i n ý c h , že D a r w i n o v a e v o l u č n í teorie r o z c u p o v a l a P a l e y h o t e l e o l o g i c k ý a r g u m e n t . P a l e y h o a r g u m e n t v l a s t n ě d o s u d n i k d o n e v y v r á t i l . N e m y s l í m t e ď k o n k r é t n í detaily, které P a l e y u v e d l , ale o b e c n ě j e h o m y š l e n k u p l á n u . T a j e d n e s m o ž n á silnější n e ž v P a l e y h o d o b ě p ř e d d v ě m a sty lety. D a w k i n s je příliš z a s l e p e n ý p r o t i n á b o ž e n s k ý m i p ř e d s u d k y , t a k ž e si to n e u v ě d o m u j e , ale j e h o Slepý hodinář vlastně p o d p o r u j e teleologický a r g u ­ m e n t . U k a ž m e s i t o n a příkladu p o č í t a č e . Počítač j e j a k o P a l e y h o h o d i n k y : n e s e j a s n é z n a k y p l á n u . N i k d o n e m ů ž e v á ž n ě tvrdit, ž e p o č í t a č s e n ě j a k „vyvinul" silami p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u . N ě k d o ho vyrobil a n a p r o g r a m o v a l . A t e ď si p ř e d s t a v m e , že pro určitý p r o g r a m toto neplatí. P ř e d p o k l á d e j ­ m e , že j d e o n ě c o j a k o „ o p e n s o u r c e " , t e d y s o f t w a r e s v o l n ě p ř í s t u p n ý m zdrojovým k ó d e m . Nastávají v něm náhodné z m ě n y a nejužitečnější a nejpřizpůsobivější k ó d y přežijí. P ř e d s t a v m e si, že j d e o e v o l u č n í p r o c e s , který n i k d o neřídí. M o j e o t á z k a zní: v y v r a c í e v o l u c e s o f t w a r u s k u t e č n o s t , ž e n ě k d o stvořil p o č í t a č ? O č i v i d n ě ne. S o f t w a r e s e sice vyvíjí, ale p ř e s t o někdo musel vyrobit počítač a nainstalovat původní program. A t e ď a p l i k u j m e tuto analogii na v e s m í r . V m i n u l ý c h k a p i t o l á c h j s e m u v e d l p á d n é a r g u m e n t y , ž e v e s m í r vznikl p o d l e p l á n u . V e s m í r s e n e m o h l vyvinout přirozeným výběrem, protože obsahuje celou přírodu. Někdo vyrobil v e s m í r a p ř e d e p s a l z á k o n y , j i m i ž se řídí. A v t o m t o v e s m í r u exis­ tuje n e s p o č e t f o r e m ž i v o t a , které o d p o v í d a j í p r o g r a m u z naší a n a l o g i e . Tito živí t v o r o v é j s o u p r o d u k t y e v o l u c e a D a r w i n se s v ý m i n á s l e d o v n í k y e l e g a n t n ě o b j a s n i l , j a k probíhají p ř e m ě n y . Evoluční teorie v š a k n e d o k á ž e vysvětlit p ů v o d v e s m í r u ani j e h o z á k o n ů . J a k m ů ž e t e d y e v o l u c e vyvrátit t e l e o l o g i c k ý a r g u m e n t , k d y ž t e n se t ý k á v e s m í r u a z á k o n ů , které v n ě m platí? Je j a s n é , že n e m ů ž e . S t e j n ě j a k o v p ř í p a d ě p o č í t a č e e v o l u c e části nijak n e p o p í r á účelný plán c e l k u . M á m e n e z v r a t n é d ů k a z y , ž e t o t u n ě k d o všechno naplánoval. K d y b y fyzikální z á k o n y nebyly tak j e m n ě v y l a d ě n é podle a n t r o p i c k é h o p r i n c i p u , h v ě z d y j a k o S l u n c e by n e h o ř e l y tak p o m a l u a stále a n e d a l y by tak ž i v o t u , z e j m é n a l i d s k é m u , č a s s e v y v i n o u t . S a m a e v o l u c e v y ž a d u j e v y l a d ě n ý n a p l á n o v a n ý v e s m í r . J o h n B a r r o w a Frank Tipler říkají, že fyzika došla k n o v é m u „teleologickému a r g u m e n t u , j e n ž se p o z o r u h o d n ě p o d o b á t o m u , j e h o ž použil Paley". 3 1 B i o l o g o v é , kteří trvají n a t o m , ž e e v o l u c e j e d í l e m n á h o d y a č a s u , č a s t o z a p o m í n a j í , ž e e v o l u c e s e řídí j e š t ě z á k o n y

134

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

v e s m í r u a ty n e j s o u d í l e m n á h o d y a č a s u . I k d y ž s n a d B ů h n e p o r u š i l přírodní z á k o n y , a b y m o h l v z n i k n o u t č l o v ě k , k d o n a p r o g r a m o v a l digitální k ó d b u ň k y ? K d o j í dal s c h o p n o s t s e r e p r o d u k o v a t ? K d o stvořil v e s m í r s t a k o v ý m i z á k o n y , podle n i c h ž m o h l v z n i k n o u t č l o v ě k ? J a k zní k o n e č n é vysvětlení, p r o č j e realita u s p o ř á d a n á p r á v ě t a k t o ? Fyzik S t e p h e n Barr píše:

Když podrobně prozkoumáme vědecká vysvětlení přírodních dějů, zjistíme, že nikdy nejde o řád, který vzniká z čirého chaosu, či o formu, která vzniká z čiré neforemnosti. Naopak se vždycky ukáže nějaký hlubší řád, který je v přírodě přítomen, třebaže tajně nebo skrytě. Když se zdánlivě nahodilé situace nebo zdánlivě beztvaré věci automaticky a spontánně „organizují" do uspořádaných vzorců, pokaždé zjistíme, že to, co vypadalo jako nahodilé, ve skutečnosti skrývá pevný řád... Dawkins nepřikládá váhu tomu, že jeho slepý hodinář je ještě neuvěřitelnější než Paleyho hodinky. Paley najde „hodinky" a ptá se, jak se tam náhodou ocitly. Dawkins najde obrovskou automatizovanou továrnu, která slepě vyrábí hodinky, a má po­ cit, že Paleymu odpověděl. Ale to je absurdní. Proč by továrnu na hodinky nemělo být nutné vysvětlit, když hodinky ano? Vyvine-li se jedna forma života v jinou, můžeme to přičíst slepým přírodním silám, ale antropický princip říká, že tyto síly někdo úmyslně a záměrně uvedl v chod, aby stvořil přesně ty živé bytosti, o nichž se biologové povrchně domnívají, že se tu ocitly náhodou. Říct, že zobák pěnkavy, zbarvení můry nebo lidské oko je dílem náhody, je jedna věc. Ale vesmír, který v souladu se svými zákony produkuje pěnkavy, můry a lidi, je zcela jasně výsledkem záměru a tvořivého plánu. Takže Dawkinsovo „vyvrácení" Paleyho je naprosto a kardinálně chybné. Paley měl celou dobu pravdu.32 Z t o h o v š e h o už by m ě l o být j a s n é , že p r o b l é m není v e v o l u c i . Pro­ b l é m j e v d a r w i n i s m u . E v o l u c e j e v ě d e c k á teorie, z a t í m c o d a r w i n i s m u s j e m e t a f y z i c k ý n á z o r a politická ideologie. D a r w i n i s m u s je v l a s t n ě ateistické z a b a r v e n í , které bylo e v o l u č n í teorii v n u c e n o . E v o l u c e j a k o ž t o t e o r i e není n e p ř í t e l e m n á b o ž e n s t v í . E v o l u c e nijak n e s v ě d č í proti p l á n u , n a o p a k o d ­ haluje, j a k ý m z p ů s o b e m s e plán realizuje. A t e i s t é v š a k b ě ž n ě používají darwinismus a chybný argument se slepým hodinářem, aby podkopali

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

135

víru v B o h a . M n o z í v ě d c i j i m na tuto taktiku naletěli a nechali se t é m ě ř n e v ě d o m k y s v é s t od e v o l u č n í teorie k d a r w i n i s m u . Stali se tak p ě š á k y ateistické p r o p a g a n d y . K ř e s ť a n é by se n e m ě l i bát o e v o l u c i d i s k u t o v a t , p r o t o ž e nijak n e o h r o ­ žuje j e j i c h víru. K ř e s ť a n é věří, že s t v o ř i t e l e m v e s m í r u a v š e h o v n ě m je B ů h , a e v o l u c e říká, j a k došlo k n ě k t e r ý m z m ě n á m . Z p o h l e d u k ř e s ť a n a se d i s k u s e o evoluci m ě n í v boj k o n k u r e n č n í c h teorií o t o m , j a k to B ů h udělal. P o d l e m é h o n á z o r u by měli k ř e s ť a n é i jiní věřící p ř i j m o u t e v o l u č n í teorii a z á r o v e ň se bránit d a r w i n i s m u . Teisté m o h o u p r o p a g o v a t v ě d u a z á r o v e ň u p o z o r ň o v a t na t o , j a k ateisté s D a r w i n o v ý m i m y š l e n k a m i i d e o l o g i c k y manipulují, p o d o b n ě j a k o p ř e d sto lety sociální d a r w i n i s t é . P r á v ě proti t é t o i d e o l o g i c k é indoktrinaci p ř e v l e č e n é z a v ě d u b y s e m ě l o v e š k o l á c h bojovat. Evoluční teorie b y s e v y u č o v a t m ě l a , a v š a k b e z d a r w i n i s t i c k é metafyziky. Křesťané by neměli usilovat o to, aby do p ř í r o d o v ě d n ý c h o s n o v dostali k r e a c i o n i s m u s a inteligentní plán, ale a b y z nich odstranili ateistické interpretace darwinismu. Se správným výkladem evoluční teorie mohou k ř e s ť a n é k o n s t a t o v a t , ž e kniha přírody nijak n e o d p o r u j e knize P í s m a . N a o p a k o b ě hlásají, ž e v e s m í r a j e h o t v o r o v é j s o u d í l e m n a d p ř i r o z e n é h o p l á n u a B o ž í h o stvoření.

Kapitola čtrnáctá

PROBLÉM KNIHY GENESIS: METODOLOGICKÝ ATEISMUS VĚDY „Neexistuje bere svá

věda bez filozofie. filozofická zavazadla Daniel

Existuje jen

věda,

která si bez prověrky

1

na palubu. " Dennett,

Darwinova

nebezpečná

myšlenka

J

e n a č a s e p o u k á z a t na j e d e n z á v a ž n ý p r o b l é m s p o j e n ý s n a š í m c h á p á n í m m o d e r n í v ě d y . T í m p r o b l é m e m není m o d e r n í v ě d a s a m a , ale n e s p r á v n ý p o h l e d na ni - p ř e d s t a v a , že v ě d a nabízí v e š k e r é

m o ž n o s t i , j a k p o r o z u m ě t č l o v ě k u a v e s m í r u , a p r o t o je t ř e b a n e v ě d e c k á

tvrzení a u t o m a t i c k y o d m í t a t . T a k o v ý přístup k v ě d ě n í se sice p r e z e n t u j e j a k o n a v ý s o s t racionální, rád b y c h v š a k u k á z a l , ž e j e h l u b o c e iracionální. J e t o p o d o b n é , j a k o b y c h o m s e snažili p o c h o p i t v r a ž d u p o u z e n a z á k l a d ě f y z i k á l n í c h a c h e m i c k ý c h z á k o n ů . T y j s o u s i c e n e z b y t n é , c h c e m e - l i zjistit, j a k á z b r a ň byla p o u ž i t a a j a k d l o u h o byla o b ě ť m r t v á , k d y ž s e našlo tělo, ale chceme-li objasnit další klíčové otázky, například proč v r a h čin s p á c h a l , m u s í m e h l e d a t o d p o v ě ď j i n d e . V této kapitole u v i d í m e , ž e v y s v ě t l o v a t v š e c h n o v ě d e c k y nestačí a není to ani r o z u m n é . A t e i s t é , kteří t a k o v ý přístup zastávají, dělají v ě d ě v e l k o u o s t u d u .

— 137 —

138

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V ě d c i s e rádi p o v a ž u j í z a r o z u m n é lidi. Malují s i , ž e j s o u o c h o t n i n á s l e d o v a t d ů k a z y , ať je v e d o u k a m k o l i . V ž á d n é m j i n é m o b o r u si lidé v z á j e m n ě tolik n e b l a h o p ř e j í k t o m u , j a k j s o u racionální, j a k jejich z á v ě r y p ř e s n ě o d p o v í d a j í p o k u s ů m a z k u š e n o s t e m či j a k s y s t e m a t i c k y odstraňují p o v ě r y a p ř e d s u d k y p o m o c í e m p i r i c k é h o o v ě ř o v á n í a kolegiátní kritiky. T y p i c k á j s o u v y c h l o u b a č n á s l o v a C a r l a S a g a n a : „ J á d r e m v ě d y ... j e o t e v ř e n o s t vůči n o v ý m m y š l e n k á m , ať j s o u s e b e b i z a r n ě j š í a s e b e v í c e o d p o r u j í z d r a v é m u r o z u m u . " 2 V ě d a se v naší kultuře těší t a k o v é prestiži, ž e p o d o b n é v ý r o k y s e v š e o b e c n ě přijímají. Ve skutečnosti se však vědci dovedou chovat velice nerozumně. Přední v ě d c i se o b č a s ztotožní s n ě j a k ý m z á v ě r e m , i k d y ž d ů k a z y j s o u c h a t r n é . Jestliže n ě k d o t e n t o n e p o d l o ž e n ý z á v ě r z p o c h y b n í , u č e n c i s e r o z z l o b í a n ě k d y i o z n a č í kritika za n e p ř í t e l e v ě d y . J i n é z á v ě r y z a s e v ě d c i n e j s o u o c h o t n i přijmout, p ř e s t o ž e j i m n a s v ě d č u j í v š e c h n y d ů k a z y . V t a k o v é m p ř í p a d ě z a v r h n o u r o z u m n é s t a n o v i s k o a raději se přikloní k n e r o z u m n é alternativě, která j e m n o h e m m é n ě v ě r o h o d n á . P ř e d pár lety v ý z n a m n ý v ě d e c a s p i s o v a t e l J o h n M a d d o x uveřejnil v m a g a z í n u Nature č l á n e k s n a d p i s e m „Pryč s v e l k ý m t ř e s k e m " . 3 To je n a v ě d c e p o d i v n é v ý r a z i v o . K v e l k é m u t ř e s k u n e p o c h y b n ě d o š l o , ale M a d d o x by byl z ř e j m ě raději, k d y b y k n ě m u bylo n e d o š l o . A není s á m . V j e d e n á c t é kapitole j s e m citoval a s t r o n o m a A r t h u r a E d d i n g t o n a , který označil teorii v e l k é h o t ř e s k u za „ o d p o r n o u " . E d d i n g t o n přiznal, že v ní touží najít „ p o ř á d n o u trhlinu", a b y „ e v o l u c e m ě l a n e k o n e č n ě m n o h o č a s u n a t o , a b y z a p o č a l a " . 4 Proti v e l k é m u t ř e s k u t e d y p r o t e s t u j e proto, a b y udělal místo e v o l u č n í teorii. A j s o u tu i jiní. Fyzik S t e p h e n H a w k i n g v y s v ě t l u j e , proč tolik v ě d c ů přitahovala s t a c i o n á r n í teorie p ů v o d u v e s m í r u : „ M n o z í s e proto p o k o u š e l i v y h n o u t z á v ě r u , ž e p r o b ě h l v e l k ý třesk... Nelíbila s e j i m m y š l e n k a , ž e č a s m á p o č á t e k , nejspíš proto, ž e t o z a v á n í b o ž s k ý m z á s a h e m . " 5 T o t é ž říká i S t e v e n W e i n b e r g . Někteří k o s m o l o g o v é přijímají jisté t e o r i e p r o t o , že se „ e l e g a n t n ě v y h ý b a j í p r o b l é m u biblické knihy G e n e s i s " . 6 V č e m p ř e s n ě t e n t o p r o b l é m s p o č í v á ? A s t r o n o m a fyzik L e e S m o l i n píše, že započal-li v e s m í r v u r č i t é m č a s o v é m o k a m ž i k u , „ n á b o ž e n s t v í d o s t á v á z e l e n o u k návratu". To je v y h l í d k a , která S m o l i n a děsí. „ O p r a v d u se musí všechny naše vědecké poznatky o světě zredukovat na mýtus, v n ě m ž neexistuje n i c . . . k r o m ě o d o s o b n ě n é inteligence, která touží stvořit

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

139

svět, a tak stanoví p o č á t e č n í p o d m í n k y a vůlí dá v z n i k n o u t h m o t ě ? " S m o l i n d o d á v á : „ M á m pocit, ž e t a k o v ý t o p o z o r o v a t e l s e m ů ž e j m e n o v a t j e d i n ě B ů h , a p r o t o je t ř e b a t u t o teorii o d m í t n o u t j a k o n e p r a v d ě p o d o b n o u . " 7 Tady vidíme, že vědci se občas nechovají jako vědci. Proč je potřeba mít n á m i t k y proti o b j e v ů m v m o d e r n í fyzice, a b y e v o l u c e m ě l a č a s p r o b ě h ­ n o u t ? P r o č j e t a k důležité v y h n o u t s e „ p r o b l é m u biblické knihy G e n e s i s " a u c u k n o u t p ř e d k a ž d o u teorií, která n a z n a č u j e , že v e s m í r je Boží dílo? Jestliže d ů k a z y s v ě d č í o stvořiteli, proč b y c h o m se j i c h n e d r ž e l i ? Částečnou odpověď dává Douglas Erwin, paleobiolog ze Smithson o v a institutu. Pro New York Times E r w i n ř e k l : „ J e d n o z pravidel v ě d y zní: z á z r a k y n e j s o u p o v o l e n y . T o j e náš z á k l a d n í p ř e d p o k l a d . " 8 T o t é ž píše b i o l o g B a r r y Palevitz: „ N a d p ř i r o z e n á v y s v ě t l e n í p ř i r o z e n é h o s v ě t a j s o u automaticky zakázaná."9 E r w i n a Palevitz mají n a p r o s t o u p r a v d u , že v m o d e r n í m v ě d e c k é m výzkumu vesmíru jsou zázraky a nadpřirozeno postaveny mimo zákon. Jejich v ý r o k y v š a k budí hlubší o t á z k u : p r o č j s o u z á z r a k y a n a d p ř i r o z e n o v y l o u č e n y p ř e d e m ? C o k d y b y k o s m i c k á l o ď pořídila f o t o g r a f i e d o s u d n e z n á m ý c h h v ě z d , na nichž by byl n á p i s

T O H L E VYROBIL J A H V E ?

P o ř á d by

v ě d e c k á o b e c o d m í t a l a připustit e x i s t e n c i n a d p ř i r o z e n é h o s t v o ř i t e l e ? Ano. A důvod je jak prostý, tak překvapivý: moderní věda n e m á v p l á n u počítat s p l á n e m . M o d e r n í v ě d a d n e s p o s t u p u j e t a k d o g m a t i c k y , že v š e c h n y d ů k a z y o B o h u a priori o d m í t á . N e p o p ř á v á s l u c h u ani e m p i ­ r i c k ý m z j i š t ě n í m , která j s o u v e v ě d ě j i n d y p ř í p u s t n á . J e j e d n o , nakolik j e d ů k a z p á d n ý n e b o s p o l e h l i v ý - v ě d c i j s o u z titulu s v é p r o f e s e n u c e n i jej i g n o r o v a t . M o d e r n í v ě d a n e ř í k á , ž e z á z r a k y n e j s o u m o ž n é , ale ž e n e j s o u povolené. T o v š e j e d o c e l a p ř e k v a p i v é , uvážíme-li, ž e v ě d a s e v y v i n u l a z t e ­ o l o g i c k ý c h p r e m i s a k ř e s ť a n s k ý c h institucí. K o p e r n í k , K e p l e r , B o y l e a další viděli mezi n á b o ž e n s t v í m a v ě d o u h l u b o k ý s o u l a d . V p o s l e d n í c h sto p a d e s á t i l e t e c h v š a k v ě d a o d v r h l a d o s a v a d n í p ř e d p o k l a d , ž e v e s m í r j e o d r a z e m B o ž í h o r o z u m u . D n e s v ě d c i b ě ž n ě uznávají, ž e v p ř í r o d ě j e ř á d , ale o d m í t a j í p ř e m ý š l e t o zdroji t o h o t o ř á d u . J e d n í m z d ů v o d ů t o h o t o p o s u n u je s e k u l a r i z a c e v z d ě l a n c ů , která z a č a l a v polovině d e v a t e n á c t é h o století a k t e r o u p o p i s u j e Christian S m i t h v knize Sekulární revoluce (The Secular Revolution).10

140

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

D a l š í m d ů v o d e m j e , ž e pro n e o b j a s n ě n é z á h a d y v e s m í r u , které s e kdysi p ř i p i s o v a l y B o h u , s e p o d a ř i l o najít v ě d e c k é vysvětlení. Ernst M a y r píše: „ B ě h e m d a r w i n i s t i c k é r e v o l u c e n e n a h r a d i l a p o u z e j e d n a v ě d e c k á teorie j i n o u , n ý b r ž s v ě t o n á z o r , v n ě m ž se n a d p ř i r o z e n o přijímalo za nor­ mální a p l a t n é vysvětlení, byl n a h r a z e n s v ě t o n á z o r e m , v n ě m ž n a d p ř i r o ­ z e n é síly n e m a j í místo." 1 1 N á s l e d k e m t o h o se z v ě d y stala ryze s e k u l á r n í záležitost, c o ž j í p a r a d o x n ě p ů s o b í p r o b l é m y . T í m , ž e s e m o d e r n í v ě d a ú z c e z a m ě ř u j e n a v y s v ě t l e n í u r č i t é h o t y p u , s e izoluje o d p r a v d , které vysvětlením tohoto typu nepodléhají. Viděli j s m e , že někteří význační fyzikové odmítají brát v potaz p ř e s v ě d č i v é d ů k a z y o p o č á t k u v e s m í r u , a b y n e m u s e l i připustit stvořite­ le. T e ď s e p o d í v e j m e , j a k u z n á v a n í b i o l o g o v é o c h o t n ě přijímají c h a t r n é d ů k a z y e v o l u č n í t e o r i e , a b y m o h l i v y l o u č i t z á s a h y b o ž s k é bytosti. Biolog Franklin H a r o l d ví, j a k é složité d ě j e probíhají i v té n e j j e d n o d u š š í b u ň c e , vždyť o t o m napsal knihu. Ví také, že evoluční teorie předem počítá s existencí plně z f o r m o v a n ý c h b u n ě k s c h o p n ý c h r e p r o d u k c e . K d e se t e d y v z a l a b u ň k a ? „Život na Z e m i vznikl n ě j a k ý m e v o l u č n í m p r o c e s e m z ne­ živé hmoty." J a k to H a r o l d ví? „ N e k o n s t a t u j i tu p r o k a z a t e l n ý fakt, p o u z e u v á d í m d o m n ě n k u , " připouští. C o p r o t u t o d o m n ě n k u h o v o ř í ? H a r o l d s e nebojí o d p o v ě d ě t . „ Ž á d n é p ř í m é d ů k a z y ji n e p o d p o r u j í a p r a v d ě p o d o b n ě ani n e b u d o u , a v š a k h y p o t é z a n e o d p o r u j e f a k t ů m , které z n á m e . " 1 2 V ě d ě l b y c h o n ě k o m , k d o s H a r o l d o v o u d o m n ě n k o u nesouhlasí: Fran­ cis Crick, s p o l u o b j e v i t e l s t r u k t u r y D N A . Crick s t e j n ě j a k o H a r o l d u z n á v á , že v z h l e d e m k t o m u , j a k je m e c h a n i s m u s b u ň k y složitý a j a k r y c h l e po v z n i k u Z e m ě s e objevil život, s e p ů v o d života jeví s k o r o j a k o zázrak. Crick n e m ů ž e s o u h l a s i t s H a r o l d e m , D a w k i n s e m a d a l š í m i , kteří v e s e l e tvrdí, ž e n ě j a k á k o m b i n a c e c h e m i k á l i í s e nejspíš u k á z a l a j a k o s p r á v n á . Nabízí proto j i n o u teorii: život přinesli na Z e m i m i m o z e m š ť a n é z jiné planety! T u t o teorii C r i c k z c e l a v á ž n ě rozvádí v knize Sám život (Life Itself). 1 3 J o h n M a d d o x si u v ě d o m u j e , že v ě d a t o h o m o c neví o souvislosti m e z i m o z k o v ý m i o b v o d y a l i d s k ý m v ě d o m í m . Přesto p r o h l a š u j e : „Mysl s e m u s í s t e j n ě j a k o m o z e k d á t vysvětlit p o m o c í f u n g o v á n í n e u r o n ů . K o n e c k o n c ů n a n i č e m j i n é m v y s v ě t l e n í založit nelze." 1 4 N i c h o l a s H u m p h r e y z a c h á z í j e š t ě d á l : „Jakožto v ě d c i m u s í m e v y c h á z e t z p ř e d p o k l a d u , že v ě d o m í je na určité úrovni iluzí." 1 5 Většině lidí to m o ž n á přijde j a k o p o z o r u h o d n ý v ě d e c k ý objev, ale H u m p h r e y m u ne - pro něj je to „ v ý c h o z í p ř e d p o k l a d " .

CAST ČTVRTÁ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

141

R i c h a r d D a w k i n s ve Slepém hodináři připouští, že ve fosilních nále­ z e c h j s o u z n a č n é „mezery". P a k s e j e h o a r g u m e n t a c e ubírá p o d i v n o u c e s t o u . P o d l e D a r w i n o v y e v o l u č n í teorie „tyto m e z e r y ani z d a l e k a n e j s o u n e p ř í j e m n ý m i n e d o s t a t k y ani t r a p n ý m i v a d a m i , n a o p a k j s o u p ř e s n ě t í m , co b y c h o m očekávali". Jinými slovy absence důkazu je s a m a d ů k a z e m , ž e teorie j e s p r á v n á . T o j e natolik bizarní, ž e s i č l o v ě k ř í k á , c o b y asi s teorií učinila e x i s t e n c e d ů k a z ů . S v ě d č i l y by s n a d ú p l n é fosilní n á l e z y b e z m e z e r proti D a r w i n o v ě e v o l u č n í t e o r i i , k d y ž D a w k i n s a jiní b i o l o g o v é „ p ř e s n ě očekávají", ž e d ů k a z y s e n e n a j d o u ? D a w k i n s n a k o n e c v y k l á d á karty n a stůl: „Teorie e v o l u c e k u m u l a t i v n í m p ř i r o z e n ý m v ý b ě r e m j e j e d i n á n á m z n á m á , která d o k á ž e principiálně vy­ světlit existenci složitých o r g a n i s m ů . I k d y b y jí n e n a s v ě d č o v a l y d ů k a z y , stále b y t o byla nejlepší t e o r i e , j a k o u m á m e k d i s p o z i c i . " 1 6 T o j e z á s a d n í o d h a l e n í . V p o d s t a t ě t o t é ž píše S t e v e n Pinker: „ P r o t o ž e n e m á m e alter­ nativy, m u s e l i b y c h o m p ř i j m o u t p ř i r o z e n ý v ý b ě r j a k o v y s v ě t l e n í ž i v o t a n a t é t o p l a n e t ě , i k d y b y c h o m n e m ě l i d ů k a z y . " 1 7 Já tu n e c h c i popírat, že pro e v o l u c i hovoří p á d n é d ů k a z y . S a m o z ř e j m ě hovoří, ale n e j s o u tak p á d n é , j a k darwinisté tvrdí. T o proto, ž e zastánci d a r w i n i s m u j s o u k e s l a b i n á m s v é teorie z c e l a slepí. N e d o v e d o u si ani představit, že by n e b y l a p r a v d i v á . Za t a k o v o u d o g m a t i č n o s t by se styděl i k a ž d ý t e i s t a . I ten nejhorlivější věřící s i d o v e d e p ř e d s t a v i t m o ž n o s t , ž e B ů h n e e x i s t u j e . J a k t e d y m o h o u tito s a m o z v a n í hlasatelé r o z u m u p ř e m ý š l e t t a k d ě s i v ě o m e z e n ě ? T o kvůli s v é m u f i l o z o f i c k é m u přesvědčení, j e h o ž s i m n o z í ani s a m i nejsou v ě d o m i . D a w k i n s a další se n a i v n ě p o k l á d a j í za a p o š t o l y r o z u m u , kteří se p o u z e drží d ů k a z ů . K l a m o u s a m i s e b e , p r o t o ž e j e j i c h filozofické p ř e s v ě d č e n í s e skrývá ve v ě d e c k é m přístupu s a m é m . Moderní v ě d a stojí na n e o c h v ě j n é věrnosti naturalismu a materialismu. N a t u r a l i s m u s j e d o k t r í n a , p o d l e níž k r o m ě přírody nic n e e x i s t u j e . P o d l e n a t u r a l i s m u neexistují z á z r a k y ani n a d p ř i r o z e n é síly. Z p r á v y o n a d p ř i r o ­ z e n u s e p r o t o dají v y k l á d a t p o u z e naturalisticky. M a t e r i a l i s m u s j e názor, ž e h m o t n á realita j e realitou j e d i n o u . N e e x i s t u j e ž á d n á o d d ě l e n á realita m e n t á l n í či d u c h o v n í . A n o , lidé mají v ě d o m í , m y š l e n k y a m o ž n á i d u c h o v ­ ní prožitky, ale to se dá vysvětlit č i n n o s t í n e u r o n ů v h m o t n ý c h m o z c í c h . Mentální a duchovní stránka je pouze průvodním j e v e m hmoty. T y t o filozofické s m ě r y - n a t u r a l i s m u s a m a t e r i a l i s m u s - n e b y l y nikdy d o k á z á n y . A ani n e m o h o u , p r o t o ž e n e l z e d o k á z a t , že n e h m o t n á realita

142

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

n e e x i s t u j e . N a t u r a l i s m u s a m a t e r i a l i s m u s n e j s o u v ě d e c k é z á v ě r y , ale v ě d e c k é p r e m i s y . N e b y l y o b j e v e n y v p ř í r o d ě , n ý b r ž j s o u přírodě v n u c e n y . Z k r á t k a j s o u t o č l á n k y víry. H a r v a r d s k ý b i o l o g R i c h a r d L e w o n t i n píše t o t o : Stavíme se na stranu vědy, ačkoli některé její konstrukty jsou zjevně absurdní, ačkoli nedokáže dostát svým extravagantním příslibům lepšího života a zdraví, ačkoli vědecká obec toleruje nepodložené dohady, neboť máme vyšší závazek - věrnost materialismu. Není tomu tak, že vědecké metody a instituce nás nějak vybízejí, abychom přijímali materiální vysvět­ lení jevů - naopak, naše apriorní oddanost materiálním příčinám nás nutí vytvořit výzkumný aparát a soustavu koncepcí, které podávají vysvětlení materiální, třebaže odporující zdravému rozumu a pro nezasvěcence zá­ hadná. Tento materialismus je navíc absolutní, protože nemůžeme dovolit, aby náš práh překročila Boží noha.18 A vy j s t e si mysleli, že si v y m ý š l í m ! J e t e d y v ě d a již s v o u p o d s t a t o u ateistická? T a d y m u s í m e rozlišit d v a typy ateismu. Prvním je ateismus procedurální neboli metodologický. To z n a m e n á , že v ě d c i při práci oficiálně p ř e d p o k l á d a j í , že ž i j e m e v při­ r o z e n é m , m a t e r i á l n í m s v ě t ě . V této s f é ř e n e j s o u z á z r a k y p o v o l e n y - ne s n a d proto, ž e b y s e neděly, ale p r o t o , ž e v ě d a j e h l e d á n í p ř i r o z e n ý c h vysvětlení. I mysl a d u š i je t e d y t ř e b a z k o u m a t m a t e r i á l n ě - ne p r o t o , že j s o u t o čistě h m o t n é j e v y , ale p r o t o , ž e ú k o l e m v ě d y j e z k o u m a t p o u z e materiální ú č i n k y n e h m o t n ý c h věcí. V tomto úzkém procedurálním pohledu je věda skutečně ateistická. A tak to má být, p r o t o ž e n e c h c e m e , a b y k a ž d ý v ě d e c , který se d o s t a n e d o n e s n á z í , v y c o u v a l s e slovy: „Víte c o , j á u ž t o z k o u m a t n e b u d u . Prostě to p r o h l á s í m za zázrak." Z dějin v í m e , že h l e d á n í p ř i r o z e n ý c h v y s v ě t l e n í přináší b á j e č n é v ý s l e d k y . Fyzik Paul D a v i e s s p r á v n ě p o z n a m e n a l : „Ať u ž je n ě j a k á u d á l o s t j a k k o l i o h r o m u j í c í a n e v y s v ě t l i t e l n á , nikdy n e m ů ž e m e s j i s t o t o u v ě d ě t , že n ě k d y ve v z d á l e n é b u d o u c n o s t i n e b u d e o b j e v e n pří­ rodní jev, který ji vysvětlí." 1 9 S a m o z ř e j m ě n e m á m e n e j m e n š í d ů v o d v n ě c o věřit j e n proto, že v b u d o u c n u o č e k á v á m e v ě d e c k ý objev, k n ě m u ž d o s u d n e d o š l o . Plyne n á m v š a k velký užitek a p r o s p ě c h , necháme-li v ě d c e dělat, co umějí, a z k o u m a t p ř i r o z e n o u a materiální s t r á n k u s v ě t a .

CAST CTVRTÄ - TELEOLOGICKÝ A R G U M E N T

143

M n o h a věřícím v ě d c ů m nečiní s e b e m e n š í potíže pracovat v této rovině p r o c e d u r á l n í h o a t e i s m u a z á r o v e ň se držet s v é víry. Biolog Francis Collins ř í k á , ž e j a k o ž t o biolog hledá p ř i r o z e n é v y s v ě t l e n í p ů v o d u ž i v o t a , z a t í m c o j a k o ž t o k ř e s ť a n věří, že tu p ů s o b í i n a d p ř i r o z e n é síly. „ V ě d a není j e d i n ý z p ů s o b poznání," píše Collins. 2 0 A s t r o n o m O w e n G i n g e r i c h píše: „ K d y ž v ě d a tvoří d o k o n a l ý o b r a z přírody, p o h y b u j e s e n a o m e z e n é m území... to neznamená, že vesmír nemá Boha, pouze že věda ve svém vytyče­ n é m r á m c i n e m ů ž e f u n g o v a t jinak." Z á r o v e ň G i n g e r i c h věří, ž e „realita j e m n o h e m hlubší", n e ž j a k j i líčí v ě d a . T e i s t i c k ý názor, p o d l e n ě h o ž „ B ů h m ů ž e d o v e s m í r u z a s a h o v a t " , j e p o d l e něj p l a t n á h y p o t é z a , kterou v ě d a „ignoruje", ale z á r o v e ň „nevylučuje". 2 1 Někteří lidé se d o m n í v a j í , že v ě d e c k é a n á b o ž e n s k é n á z o r y si z d e f i ­ nice odporují, n e b o ť n e v ě d o m k y s e stali obětí d r u h é h o t y p u a t e i s m u , kte­ r é m u b u d e m e říkat a t e i s m u s filozofický. T o j e d o g m a , ž e k r o m ě materiální a p ř i r o z e n é reality nic n e e x i s t u j e . V š e ostatní je iluzorní. B i o l o g Francis C r i c k p ř i z n á v á , ž e s i svůj o b o r v y b r a l proto, ž e byl o d d á n m a t e r i a l i s m u a n e s n á š e l n á b o ž e n s t v í . „Vybral j s e m si d r á h u v ě d c e z n á b o ž e n s k ý c h d ů v o d ů , o t o m není p o c h y b . Kladl j s e m s i o t á z k u , c o m ů ž e být tak nevy­ světlitelné, a b y s e t o stalo p ř e d m ě t e m n á b o ž e n s k é víry." 2 2 Crick s e snažil d o k á z a t , ž e i n ě c o t a k o v é h o m á ryze materiální z á k l a d . V e s t e j n é m d u c h u píše fyzik S t e v e n W e i n b e r g : „ J e d n a z věcí, které mě v životě hnaly v p ř e d " , j e n a d ě j e , ž e v ě d a o s v o b o d í lidi o d n á b o ž e n s t v í . 2 3 O d p ů r c i n á b o ž e n s t v í j a k o Crick, W e i n b e r g , D a w k i n s a D e n n e t t č a s t o p r o c e d u r á l n í a t e i s m u s z a m ě ň u j í s f i l o z o f i c k ý m . Předstírají, že k d y ž B o h a n e l z e objevit v ě d e c k y , n e l z e h o objevit v ů b e c . Z d e j e klasický v ý r o k bio­ loga Willa P r o v i n a : „ Z m o d e r n í v ě d y p ř í m o v y p l ý v á , ž e svět j e u s p o ř á d á n v ý h r a d n ě podle d e t e r m i n i s t i c k ý c h principů a n á h o d y . V přírodě neexistuje ž á d n á z á m ě r n o s t . Ž á d n é b o h y a plány n e l z e r a c i o n á l n ě odhalit." 2 4 Pro­ v i n e t o p o d á v á j a k o veliký o b j e v m o d e r n í v ě d y , j e n ž e v e s k u t e č n o s t i j e t o její o p e r a t i v n í p r e m i s a . P r o v i n e bez d ů k a z u p ř e d p o k l á d á , ž e v ě d e c k é p o z n á n í j e j e d i n ý d r u h p o z n á n í a ž e v ě d a n á m z p ř í s t u p ň u j e realitu prav­ divě a úplně. J s o u t o s p r á v n é p ř e d p o k l a d y ? T í m d r u h ý m s e b u d u z a b ý v a t v násle­ dující kapitole. A l e p o d í v e j m e s e t e ď n a p r e m i s u první: v ě d e c k é p o z n á n í j e j e d i n ý d r u h poznání. Fyzik J o h n P o l k i n g h o r n e uvádí následující příklad. K d y ž s e z e p t á t e v ě d c e : „ P r o č s e t a v o d a vaří?", o d p o v í v á m n ě c o o m o -

144

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

l e k u l á c h a t e p l o t á c h . Je tu v š a k i j i n é vysvětlení: ta v o d a se vaří, p r o t o ž e s i d ě l á m č a j . T o j e n a p r o s t o s p r á v n é v y s v ě t l e n í reality, ale v ě d e c k ý p o p i s j e ignoruje n e b o s e m u v y h ý b á . 2 5 V ě d a totiž, j a k píše m a t e m a t i k R o g e r P e n r o s e , n e u m í o d p o v í d a t n a o t á z k y p o účelu přírody č i reality. V ě d a o d p o v í d á j e n n a o t á z k u : „Jak t o f u n g u j e ? " 2 6 V ě d a s e t e d y ani n e s n a ž í o popis celé reality, ale p o u z e j e d n o h o j e j í h o a s p e k t u . Filozofický a t e i s m u s j e p ř í s n ě d o g m a t i c k ý , n e b o ť s e uzavírá p ř e d p o ­ z n á n í m , které n e z a p a d á do materialismu a naturalismu. P o u z e f a k t a , která o d p o v í d a j í teorii, j s o u d o t e o r i e v p u š t ě n a . T e i s t a j e n a p r o t i t o m u m n o h e m objektivnější a r o z u m n ě j š í . T e i s t a n e p o p í r á s p r á v n o s t v ě d e c k ý c h ú v a h , n a o p a k v práci i v ž i v o t ě u v a ž u j e t a k é tak. T e i s t a je b e z e v š e h o o c h o t e n p ř i j m o u t materiální a p ř i r o z e n é příčiny událostí, ale připouští t a k é , že exis­ tují i j i n é d r u h y p o z n á n í . Jestliže v ě d a n e d o k á ž e uznat, že v e l k ý t ř e s k je d ů k a z e m e x i s t e n c e Stvořitele, n e z n a m e n á t o , ž e j d e o n e s p r á v n ý závěr. Jestliže v ě d a n e u m í k o n s t a t o v a t , že lidé mají d u c h o v n í s t r á n k u , která v j i ­ n ý c h ž i v ý c h ( i n e ž i v ý c h ) v ě c e c h není p ř í t o m n á , n e z n a m e n á t o , ž e t a k o v á úvaha, založená na zkušenosti, je nerozumná nebo nepřípustná. V ě d e c k á p r a v d a není c e l o u p r a v d o u . V ě d a n e m ů ž e o b h a j o v a t m a t e ­ rialismus a n a t u r a l i s m u s , p r o t o ž e s a m a o p e r u j e uvnitř m a t e r i a l i s m u a n a ­ t u r a l i s m u . K d y ž s i t o u v ě d o m í m e , filozofický a t e i s m u s n á m b u d e p ř i p a d a t m n o h e m m é n ě v ě r o h o d n ý . P a k b u d e m e m o c i n e c h a t v ě d c e , a ť konají s v o u o b d i v u h o d n o u p r á c i , a n e b u d e m e s e m u s e t bát, ž e p r o c e d u r á l n í a t e i s m u s v ě d y b u d e nějak p o d p o r o v a t a t e i s m u s v š e o b e c n ý .

ČÁST PÁTÁ

KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

Kapitola patnáctá

SVĚT ZA NAŠIMI SMYSLY: KANT A HRANICE ROZUMU „Prokážeme

rozumu

službu,

jestliže

úspěšně

nalezneme

cestu,

po níž se může bezpečně ubírat. "1 Immanuel Kant,

Kritika

čistého

rozumu

D

osud j s m e se zabývali vědou a vědeckým chápáním. T e ď bych chtěl pole naší p ů s o b n o s t i rozšířit a p r o z k o u m a t t o , č í m se n e j ­ o k á z a l e j i pyšní k a ž d ý m o d e r n í s e k u l a r i s t a - totiž p ř e d s t a v u , že

j e a p o š t o l e m s a m é h o r o z u m u . „ V o l n o m y š l e n k á ř , " píše S u s a n J a c o b y o v á v e s t e j n o j m e n n é knize, s e p o z n á p o d l e t o h o , ž e „ k z á k l a d n í m o t á z k á m p o z e m s k é e x i s t e n c e přistupuje r o z u m o v ě " . 2 A t e i s t a , j e m u ž j e r o z u m k o m ­ p a s e m , s e p o v a ž u j e z a n a d ř a z e n é h o o s t a t n í m l i d e m , kteří s e s p o l é h a j í na víru, p o v ě r y a další p r o j e v y iracionality. S a m Harris píše: „ Ř e k n ě t e z b o ž n é m u křesťanovi, že ho podvádí žena nebo že ho mražený jogurt učiní n e v i d i t e l n ý m . B u d e po v á s chtít d ů k a z y j a k o k a ž d ý j i n ý a n e n e c h á se přesvědčit, dokud mu je neposkytnete. Ale řekněte m u , že tu knihu, c o m á n a n o č n í m s t o l k u , n a p s a l o n e v i d i t e l n é b o ž s t v o , které h o z t r e s t á věčnými plameny, pokud nepřijme v š e c h n a jeho neuvěřitelná tvrzení o vesmíru. To nebude vyžadovat důkazy vůbec žádné."3

148

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V j e d n é v ě c i v š a k n e v y ž a d u j í ž á d n é d ů k a z y ateisté: totiž v o t á z c e , z d a lidský r o z u m je nejlepší - s n a d d o k o n c e j e d i n ý - z p ů s o b , j a k p o r o ­ z u m ě t realitě. V e r n B u l l o u g h ve Free Inquiry prohlásil: „ H u m a n i s t é a s p o ň mají na s v é s t r a n ě realitu." 4 Paul B l o o m v Atlantic Monthly tvrdí: „ A n o , n a š e intuice a h y p o t é z y j s o u n e d o k o n a l é a n e s p o l e h l i v é , ale o v ě ř u j e m e je realitou, a v t o m je k r á s a vědy." 5 S t e v e n W e i n b e r g píše, že j a k o ž t o v ě d e c „ r e s p e k t u j e realitu j a k o n ě c o , c o j e m i m o n á s , c o z k o u m á m e , ale n e v y t v á ř í m e " . P r a h n e m e - l i p o v ě d ě n í , p o k r a č u j e W e i n b e r g , „ j d e m e t a m , k a m n á s t á h n e realita". 6 E . O . W i l s o n píše, ž e „ m i m o n a š e hlavy j e nezávislá realita", k d e ž t o „ v n a š i c h h l a v á c h j e r e k o n s t r u k c e reality z a ­ l o ž e n á na s m y s l o v ý c h v j e m e c h a s d r u ž o v á n í p o j m ů " . S p o j e n í m o b o j í h o W i l s o n touží naplnit „ o s v í c e n s k ý s e n " o „objektivní p r a v d ě z a l o ž e n é na v ě d e c k é m poznání". 7 W e i n b e r g , W i l s o n a další ateisté si to m o ž n á n e u v ě d o m u j í , ale v y c h á ­ zejí z v e l m i d ů l e ž i t é h o p ř e d p o k l a d u . Tito p á n o v é se z k r á t k a d o m n í v a j í , ž e racionální, v ě d e c k é p o s t u p y j i m plně z p ř í s t u p ň u j í vnější realitu. P r á v ě z t o h o t o p ř e d p o k l a d u ateisté čerpají s v o u t y p i c k o u a r o g a n c i . Daniel D e n ­ nett a R i c h a r d D a w k i n s si říkají „brights", j a s n é hlavy, p r o t o ž e si myslí, že o n i , ateisté, j s o u z k r á t k a chytřejší n e ž o b e c v ě ř í c í c h . V t é t o k a p i t o l e b y c h rád u k á z a l , ž e j e j i c h a r o g a n c e není n a m í s t ě . Přístup ateistů či „ b r i g h t ů " k realitě je t ř e b a p o r o v n a t s k o n k u r e n č n í m p ř í s t u p e m . V e l k á s v ě t o v á n á b o ž e n s t v í p o staletí h l á s a l a , ž e existují d v ě ú r o v n ě reality. Je tu lidský p o h l e d na realitu neboli z k u š e n o s t n í p e r s p e k ­ tiva - realita tak, j a k ji z a k o u š í m e . A p a k je tu t r a n s c e n d e n t n í p o h l e d na realitu, k t e r é m u m ů ž e m e říkat Boží p o h l e d - t o j e realita j a k o t a k o v á . M y lidé j s m e t v o r o v é , kteří vidí o m e z e n ě a z k r e s l e n ě , „jako v z r c a d l e , j e n v h á d a n c e " , j a k píše Pavel v P r v n í m listu K o r i n t s k ý m 13,12. Nikdy, co j s m e živi, n e d o s á h n e m e B o ž í h o p o h l e d u a n e u v i d í m e v ě c i tak, j a k j s o u . Ž i j e m e v p r c h a v é m a p o v r c h n í m s v ě t ě zdání, k d e přinejlepším r o z e z n á m e , j a k se věci jeví být. M ů ž e m e v š a k d o u f a t , že po s m r t i je život, v n ě m ž u v i d í m e v š e - v č e t n ě B o h a - tak, j a k to o p r a v d u je. Který z těchto názorů je správný: ateistický, nebo náboženský? Hodlám prokázat, že správný je názor náboženský, a to zbraněmi, jež zvolili ateisté: p o u z e p r o s t ř e d n i c t v í m e m p i r i e a r o z u m u . Lze to udělat v í c e z p ů s o b y , ale j á s i v y b í r á m c e s t u , k t e r o u m i osvětlil filozof I m m a n u e l Kant. Je to vhodná volba, protože Kant je pokládán za největšího z moderních

Č Á S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

I49

f i l o z o f ů . K a n t byl v ý z n a m n o u o s o b n o s t í d o b y osvícenství, m u ž v ě d y i f i ­ lozofie, a odhalil n ě c o , č e m u m ů ž e m e říkat o s v í c e n s k ý o m y l . P r á v ě n a t e n t o o m y l naletělo m n o h o m o d e r n í c h ateistů a „brightů". Filozof A r t h u r S c h o p e n h a u e r v díle Svět jako vůle a představa p í š e : „Kantovo učení od základu promění každou mysl, která jej pochopí. Z m ě n a j e tak z á s a d n í , ž e j i m ů ž e m e n a z v a t i n t e l e k t u á l n í m z n o v u z r o z e ­ ním... N á s l e d k e m t o h o m y s l p r o h l é d n e z á k l a d n í k l a m a z a č n e nazírat v ě c i v j i n é m světle." 8 K a n t o v a v e l i k o s t s p o č í v á v t o m , že p r o m ě n i l n a š e n e j z á k l a d n ě j š í p ř e d p o k l a d y v otázky. M y s l í m e si, že j s m e na n e j n i ž š í m podlaží u v ě d o m ě n í , ale K a n t n á m u k á ž e , ž e p o d n á m i j e j e š t ě c e l é j e d n o p a t r o , které m ů ž e m e z k o u m a t . Před Kantem se většinou mělo j e d n o d u š e za to, že rozum a smysly n á m z p ř í s t u p ň u j í vnější realitu - svět k o l e m n á s - a č l o v ě k z n á j e n j e d n o o m e z e n í . T í m o m e z e n í m j e realita s a m a . P o d l e t o h o t o n á z o r u , který d o d n e s z a s t á v á v e l k á č á s t naší s p o l e č n o s t i , lidé b u d o u p o m o c í v ě d y a r o z u m u p o z n á v a t č í m dál víc a víc, až už n a k o n e c n e b u d e co o b j e v o v a t . O s v í c e n s k ý o m y l s p o č í v á v p ř e d s t a v ě , že lidský r o z u m a v ě d a v z á s a d ě m o h o u p r o n i k n o u t do c e l é reality a p o r o z u m ě t jí. K a n t v Kritice čistého rozumu u k a z u j e , že t e n t o p ř e d p o k l a d je c h y b n ý . V e s k u t e č n o s t i č l o v ě k naráží n a o m e z e n í m n o h e m větší. J i n ý m i slovy, lidský r o z u m klade o t á z k y - t a k o v á u ž j e j e h o p o v a h a - které s i n e d o k á ž e z o d p o v ě d ě t . A j e n e s m í r n ě důležité, a b y c h o m z a m ě ř i l i r o z u m n a s e b e s a m a a zjistili, k d e tyto h r a n i c e leží. S y p a t ze s e b e tvrzení z a l o ž e n á na r o z u m u j e h l o u p é a d o g m a t i c k é , d o k u d nezjistíme, j a k á tvrzení j e r o z u m s c h o p e n p o s o u d i t . A b y byl r o z u m r o z u m n ý , m u s í p r o b á d a t s v é vlastní rysy. K a n t v y c h á z í z j e d n o d u c h é p r e m i s y : v e š k e r é lidské p o z n á n í je z a l o ­ ž e n o n a z k u š e n o s t i . Realitu n á m z p ř í s t u p ň u j e n a š i c h pět s m y s l ů . T e n t o s m y s l o v ý v j e m pak z p r a c o v á v á m o z e k a centrální nervová s o u s t a v a . Před­ stavte si t o : k a ž d á m y š l e n k a , i ten nejdivočejší v ý p l o d fantazie, se z a k l á d á p o u z e n a t o m , c o j s m e viděli, slyšeli, hmatali, čichali n e b o c h u t n a l i . P o k u d si p ř e d s t a v í m e n e s t v ů r y z v e s m í r u a n a k r e s l í m e j e , m ů ž e m e j i m s i c e d á t čtyři oči a d e s e t n o h o u , ale n a k o n e c o nich s t e j n ě m ů ž e m e p ř e m ý š l e t n e b o j e z o b r a z o v a t p o u z e v r á m c i lidské z k u š e n o s t i . J e e m p i r i c k ý fakt, ž e n a š i c h pět s m y s l ů j e j e d i n o u č o č k o u , jíž v n í m á m e realitu.

150

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

A K a n t k l a d e z a r á ž e j í c í o t á z k u : j a k v í m e , že lidské v n í m á n í reality o d p o v í d á realitě j a k o t a k o v é ? V ě t š i n a filozofů p ř e d K a n t e m brala j a k o samozřejmost, že odpovídá, a tento názor přetrvává dodnes. Tento „ s e l s k ý r o z u m " je natolik silný, že lidé ztrácejí t r p ě l i v o s t či se d o k o n c e rozzlobí, k d y ž j i m K a n t o v u o t á z k u n ě k d o položí. C h o v a j í s e , j a k o b y šlo o n ě j a k ý trik s k e p t i k a , j a k o by po nich n ě k d o c h t ě l , a b y d o k á z a l i , že exis­ tují. A l e K a n t n e b y l ž á d n ý s k e p t i k - d o m n í v a l s e , že s k e p t i c i s m u s vyvrací. S k e p t i c i s m u s lze p ř e m o c i tak, že u č i n í m e z a d o s t p r a v d ě , k t e r á se v n ě m s k r ý v á . K a n t chtěl n a z á k l a d e c h e x t r é m n í h o s k e p t i c i s m u v y s t a v ě t stabilní d ů m poznání. K a n t o v a o t á z k a spolehlivosti lidského v n í m á n í z a m ě s t n á v a l a z á p a d n í filozofy u ž o d D e s c a r t a . J a k v í m e t o , o č e m t v r d í m e , ž e t o v í m e ? L o c k e přišel s e s l a v n o u m y š l e n k o u , ž e h m o t n é o b j e k t y mají d v a d r u h y kvalit: říkal j i m kvality p r i m á r n í a s e k u n d á r n í . P r i m á r n í kvality j s o u ve v ě c i s a m é , z a t í m c o s e k u n d á r n í kvality j s o u v n á s . T a k ž e k d y ž v n í m á m e n a p ř í k l a d j a b l k o , j e h o h m o t n o s t a tvar j s o u vlastností j a b l k a j a k o t a k o v é h o . J a k v š a k L o c k e v n í m a v ě upozornil, č e r v e ň , v ů n ě a c h u ť j a b l k a n e j s o u v j a b l k u . J s o u v o s o b ě , k t e r á j a b l k o vidí, cítí a jí. To z n a m e n á , že n a š e znalosti o vnější realitě p o c h á z e j í ze d v o u z d r o j ů : z v n ě j š í h o o b j e k t u a z n a š e h o v n i t ř n í h o p e r c e p č n í h o a p a r á t u . Realita se k n á m n e d o s t á v á p ř í m o , ale „filtruje" se p ř e s síto, které si n e s e m e v s o b ě . Filozof G e o r g e B e r k e l e y tuto ú v a h u z r a d i k a l i z o v a l : „Ať s e s e b e v í c snažíme přemýšlet o vnějších tělesech, uvažujeme neustále jen o svých v l a s t n í c h p ř e d s t a v á c h . " 9 B e r k e l e y tvrdil, ž e n e m á m e ž á d n o u z k u š e n o s t s h m o t n ý m i p ř e d m ě t y , které existují m i m o n á š p e r c e p č n í a p a r á t mysli a s m y s l ů . J e n t e n d o k á ž e v n í m a t p r i m á r n í a s e k u n d á r n í kvality p ř e d m ě t ů . N e v n í m á m e o c e á n , ale p o u z e o b r a z , z v u k a d o t y k o c e á n u . B e r k e l e y h o s l a v n ý z á v ě r zní, že nás nic n e o p r a v ň u j e věřit, že h m o t n á realita nezávislá n a n a š i c h m y s l í c h existuje! V e l i k ý S a m u e l J o h n s o n s l a v n ě „vyvrátil" B e r k e l e y h o ú v a h u t í m , ž e kopnul do k a m e n e . H a ! K á m e n existuje! Bohužel tohle není vyvrácení. Ber­ k e l e y b y J o h n s o n o v i o d p o v ě d ě l , ž e celý prožitek, o d s p a t ř e n í k a m e n e a ž po o s t r o u bolest při kopnutí, se o d e h r á l v J o h n s o n o v ě mysli. A B e r k e l e y h o s k e p t i c k ý a r g u m e n t završil H u m e , který h o a p l i k o v a l n a č l o v ě k a s a m é h o . S a m i s e b e n e v n í m á m e j i n a k n e ž p ř e s počitky, pocity a m y š l e n k y . V í m e

C A S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

I SI

sice, že počitky, pocity a m y š l e n k y existují, ale p r o t o j e š t ě n e m ů ž e m e p o s t u l o v a t , ž e z a nimi j e n ě j a k é „já", k t e r é m u tyto r e a k c e patří. Právě H u m e prý Kanta probudil z „ d o g m a t i c k é dřímoty". Kant souhlasil s B e r k e l e y m a H u m e m , že je z k r á t k a n e r o z u m n é p ř e d p o k l á d a t , že n a š e z k u š e n o s t s realitou o d p o v í d á realitě s a m é . Existují v ě c i o s o b ě - K a n t j i m říkal noumena-a o t ě c h n e m ů ž e m e v ě d ě t nic. Z n á m e p o u z e vlastní v j e m y t ě c h t o věcí, k t e r ý m K a n t říkal fenomény. Jestli m á t e d o m a p s a , víte, j a k é to je ho vidět, slyšet, cítit a hladit. To j e v a š e f e n o m e n á l n í v n í m á n í p s a . A l e j a k é t o j e být p s e m ? T o s e m y lidé n i k d y n e d o z v í m e . K a n t nás t e d y d o v e d l k o h r o m u j í c í m u zjištění, že lidské p o z n á n í není o h r a n i č e n o j e n t í m , kolik reality k o l e m n á s j e , ale t a k é n a š í m o m e z e n ý m s m y s l o v ý m a p a r á t e m , j í m ž tuto realitu v n í m á m e . Představte si diktafon. Ten ze své povahy umí zachycovat jen jeden a s p e k t reality: zvuk. D i k t a f o n y „slyší", ale n e m a j í zrak, h m a t ani č i c h . V š e c h n y a s p e k t y reality, které n e l z e z a c h y t i t s l u c h e m , leží t e d y m i m o d o s a h d i k t a f o n u . T o t é ž platí pro lidi, říká Kant. M ů ž e m e s e reality z m o c n i t p o u z e s v ý m i pěti s m y s l y . Diktafon s e z m o c ň u j e reality j e d i n ý m z p ů s o b e m a č l o v ě k ji v n í m á pěti z p ů s o b y : z r a k e m , s l u c h e m , č i c h e m , chutí a h m a ­ t e m . J i n a k z a k u s i t realitu n e u m í m e . N e m ů ž e m e v n í m a t realitu n a p ř í k l a d s o n a r e m j a k o n e t o p ý r . N a š e s m y s l y tvoří a b s o l u t n í hranici n á m d o s t u p n é reality. N a v í c realita, jíž se z m o c ň u j e m e , není realita o s o b ě . Je to p o u z e n a š e v n í m á n í n e b o „ u c h o p e n í " reality. K a n t o v a ú v a h a s e č a s t o š p a t n ě v y k l á d a l a . M n o h o lidí s i myslí, ž e K a n t říká banální fakt, ž e s m y s l y n á m z p r o s t ř e d k u j í n e d o k o n a l ý z l o m e k č i h r u b é přiblížení reality. S p i s o v a t e l k a a filozofka A y n R a n d o v á n a p a d l a K a n t a za výrok, že č l o v ě k má o č i , ale nevidí, a uši, ale n e s l y š í - z k r á t k a že lidské s m y s l y j s o u n a p r o s t o p o b l o u z ­ n ě n é . 1 0 K a n t ale n e ř í k á , ž e n a š e s m y s l y j s o u n e s p o l e h l i v é . A n o , m o h o u nás šálit, například když v i d í m e rovný klacík j a k o z l o m e n ý , protože je z p o l a p o n o ř e n ý d o v o d y . P o d o b n é s m y s l o v é k l a m y s e lidé naučili o p r a v o v a t . T o h o si je K a n t plně v ě d o m , ale o to mu n e j d e . Kant argumentuje, že n e m á m e žádný důvod předpokládat, že naše v n í m á n í reality v ů b e c n ě j a k p ř i p o m í n á realitu s a m u . N a š e z k u š e n o s t s v ě c m i nikdy n e p r o n i k n e k v ě c e m , j a k o p r a v d u j s o u . T a t o realita n á m z ů s t a n e n a v ž d y skryta. A b y s t e si uvědomili sílu K a n t o v y m y š l e n k y , položte s i o t á z k u : J a k v í m , ž e s e m o j e z k u š e n o s t s realitou v ů b e c n ě j a k „ p o d o b á "

152

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

realitě o s o b ě ? N a p o d o b n o u o t á z k u n o r m á l n ě o d p o v í d á m e tak, ž e s e p o d í v á m e n a k a ž d o u v ě c zvlášť. K d y ž c h c i zjistit, jestli učitelka n a o b r á z ­ k u , který nakreslila m o j e d c e r a , s i j e p o d o b n á , p o s t a v í m o b r á z e k v e d l e učitelky a p o r o v n á m j e . P o d o b n o s t s t a n o v í m p o d l e t o h o , d o j a k é m í r y kopie o d p o v í d á o r i g i n á l u . K a n t ale u p o z o r ň u j e , ž e n e m ů ž e m e p o r o v n á v a t n a š e v n í m á n í reality s realitou o s o b ě . M á m e j e n o m k o p i e , originály ne. Navíc se k n á m ty k o p i e d o s t a l y p r o s t ř e d n i c t v í m n a š i c h s m y s l ů , z a t í m c o originály existují n e z á v i s l e n a n a š i c h p e r c e p č n í c h n á s t r o j í c h . N e m á m e t e d y ž á d n ý d ů v o d si myslet, že v n í m á n í lze s realitou v ů b e c s r o v n á v a t , a k d y ž p ř e d p o k l á d á m e , ž e n a š e z k u š e n o s t o d p o v í d á realitě, d o p o u š t í m e se nepodložené zkratky. Něco takového vůbec n e m ů ž e m e vědět. Nyní si musíme uvědomit, že Kant nesnižuje v ý z n a m zkušeností a s v ě t a f e n o m é n ů . T o j e v e l m i d ů l e ž i t ý svět, u ž j e n p r o t o , ž e n i k a m j i n a m n e m á m e přístup. S k l á d á se z něj c e l á lidská z k u š e n o s t , a p r o t o je pro n á s v e l i c e p o d s t a t n ý . Je z c e l a r o z u m n é v t e n t o s v ě t f e n o m é n ů věřit a o d ­ h a l o v a t j e h o pravidla p o m o c í v ě d y a r o z u m u . K a n t byl u z n á v a n ý v ě d e c a m a t e m a t i k a nijak n e z l e h č o v a l v ý z n a m v ě d y . D o m n í v a l se však, že v ě d a s e z a b ý v á p o u z e s v ě t e m f e n o m é n ů , nikoli „ d r u h ý m " s v ě t e m n o u m e n . M n o h o kritiků t a k é K a n t a p o c h o p i l o tak, ž e p o p í r á e x i s t e n c i vnější reality. To v ž á d n é m p ř í p a d ě není p r a v d a . K a n t není s k e p t i k t o h o t o t y p u . T o u t o c e s t o u s e vydali jiní f i l o z o f o v é , n a p ř í k l a d J o h a n n Fichte, ale K a n t ne. Pro K a n t a m u s í n o u m e n a existovat, p r o t o ž e z nich vznikají f e n o m é n y , které v n í m á m e . Navíc K a n t ř í k á , že u r č i t ý m f a k t ů m o s v ě t ě - n a p ř í k l a d m o r á l c e a s v o b o d n é vůli - n e l z e p o r o z u m ě t , a n i ž b y c h o m zavedli n o u m e nální s f é r u . N e j l é p e si to asi lze p ř e d s t a v i t tak, že K a n t p ř e d p o k l á d á d v ě reality: realitu, kterou v n í m á m e , a realitu o s o b ě . Není důležité r o z h o d n o u t , která j e reálnější, ale u v ě d o m i t si, ž e lidský r o z u m s e p o h y b u j e p o u z e v e f e n o m e n á l n í s f é ř e z k u š e n o s t í . O n o u m e n á l n í s f é ř e v í m e , že existuje, ale víc už nic. Lidský r o z u m nikdy n e d o k á ž e p o j m o u t realitu o s o b ě . K a n t o v y a r g u m e n t y j s o u tak p á d n é , ž e kritikové n a n ě reagují p o u z e j a k ý m s i v ý s m ě c h e m z p o z i c e s e l s k é h o r o z u m u . K d y ž j s e m v č l á n k u ve Wall Street Journalvyzval D a n i e l a D e n n e t t a , a b y K a n t a usvědčil z o m y l u , uveřejnil na s v ý c h w e b o v ý c h s t r á n k á c h r o z h o ř č e n o u o d p o v ě ď , že Kant byl u ž několikrát d o s t a t e č n ě v y v r á c e n . S á m v š a k ž á d n é v y v r á c e n í n e u v e d l a n i k o h o n e j m e n o v a l . 1 1 D e n n e t t se v p o d s t a t ě s p o l e h l na argumentum ad ignorantiam, t e d y na a r g u m e n t , který počítá s n e z n a l o s t í p o s l u c h a č e

Č Á S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

153

č i č t e n á ř e . D o u f a l , ž e j e h o o b d i v o v a t e l é m u b u d o u věřit, ž e v y v r á c e n í n ě k d e v literatuře existuje. J e n ž e n e e x i s t u j e . K a n t o v y m y š l e n k y s e tak příčí z d r a v é m u r o z u m u , ž e budí a ž refle­ xivní o d p o r . P ř e d s t a v a , ž e realita m ů ž e být ú p l n ě j i n á , než j a k s e n á m p r e z e n t u j e , se z d á a b s u r d n í , n e s k u t e č n á a n e u v ě ř i t e l n á . P r o t e s t u j e m e proti Kantovi citově, n e h l e d í c e na t o , j a k j s o u j e h o a r g u m e n t y p ř e s v ě d č i v é . V n o r m á l n í c h r o z u m n ý c h lidech j a k o D e n n e t t v y v o l á v á K a n t v i d i t e l n o u netrpělivost. N e d o k á ž o u na j e h o a r g u m e n t y r e a g o v a t a předstírají, že n a n ě není n u t n o r e a g o v a t . T e n t o postoj lze n a z v a t „ f u n d a m e n t a l i s m e m " r o z u m u . J e t o r o z u m , který s i j e tak jistý s á m s e b o u , ž e o d m í t á p ř i j m o u t r o z u m n o u kritiku. R o z u m se stal i r a c i o n á l n í m a už se ú p l n ě s p o l é h á na p r o s t o u intuici či „selský r o z u m " . S e l s k ý r o z u m ale není v ž d y s p o l e h l i v ý m v o d í t k e m k p r a v d ě . Podle sel­ ského rozumu je Z e m ě nehybná a Slunce okolo ní obíhá. Podle selského r o z u m u je přirozeností p ř e d m ě t ů být v klidu a p o h y b u j í c í se p ř e d m ě t se č a s e m m u s í zastavit. P o d l e s e l s k é h o r o z u m u j e p r o s t o r a č a s absolutní. V š e c h n y tyto p r o s t é intuitivní d o j m y j s o u n e p r a v d i v é . V p o d s t a t ě v š i c h n i velcí m o d e r n í objevitelé - od K o p e r n í k a p ř e s G a l i l e a , N e w t o n a , E i n s t e i n a a B o h r a až po H e i s e n b e r g a - h r u b ě popřeli s e l s k ý r o z u m . Proto se někteří géniové dočkali za své myšlenky nálepky pomatenců. Dnes už víme, že ti p o m a t e n c i měli p r a v d u . T a k ž e o t o m , že realita je o b č a s p o d i v n á a s e l s k ý r o z u m n e n a b í z í v ž d y n e o m y l n ě p ř e s n ý o b r a z s v ě t a , v l a s t n ě není s p o r u . K d o tvrdí, ž e a n o , d ě l á z e s e b e i g n o r a n t a . Filozof B e r t r a n d Russell kdysi ř e k l , ž e s e l s k ý r o z u m j e „ m e t a f y z i k a primitivů". 1 2 K a n t si u v ě d o m o v a l , že z p ů s o b u j e r e v o l u c i v l i d s k é m c h á p á n í . P ř e d ­ s t a v o v a l si, že j e h o filozofie p ř i n e s e j a k ý s i k o p e r n í k o v s k ý o b r a t v myšlení, p o d o b n ě j a k o K o p e r n í k převrátil s v ě t „ v z h ů r u n o h a m a " a n a v ž d y z m ě n i l n a š e v n í m á n í Z e m ě v z h l e d e m k e S l u n c i . Lidé sice b u d o u n a d á l e pohlížet na s v ě t v í c e m é n ě realisticky - p o d o b n ě j a k o se v k a ž d o d e n n í m ž i v o t ě n e s t a r á m e o t o , že ž i j e m e na p l a n e t ě , která se řítí v e s m í r e m rychlostí n ě k o l i k a tisíc k i l o m e t r ů z a h o d i n u - , n i c m é n ě t e n t o r e a l i s m u s byl o d h a l e n j a k o iluze. Iluze r e a l i s m u s p o č í v á v z a m ě n ě n í n a š e h o v n í m á n í reality s realitou o s o b ě . Realisté j a k o D e n n e t t s e p o v a ž u j í z a n e ú s t u p n é e m p i r i k y , j e n ­ že n e j s o u e m p i r i č t í natolik, a b y si u v ě d o m i l i , že mají k dispozici p o u z e z k u š e n o s t i a za nimi už nic. T r a n s c e n d e n t á l n í idealista K a n t v y c h á z í ze

154

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

z k u š e n o s t i a p o s t u p u j e v k r o c í c h , které lze r o z u m o v ě z d ů v o d n i t . E m p i r i k o v é naproti t o m u v y c h á z e j í z p ř e d p o k l a d u , který není m o ž n é ověřit, a na této p o c h y b n é p r e m i s e stavějí c e l o u s v o u filozofii. E m p i r i k b e z d ů k a z u p ř e d p o k l á d á , že z k u š e n o s t mu nějak m a g i c k y zpřístupní realitu. Ztotožňuje s v o u z k u š e n o s t a realitu natolik, že si n e m ů ž e p o m o c i a p o k l á d á je za j e d n o a totéž. T í m , že mezi z k u š e n o s t a realitu klade rovnítko, se d o p o u š t í o b r o v s k é a n e o p r á v n ě n é zkratky, ale j e n n e s n a d n o si toto selhání r o z u m u u v ě d o m í , p r o t o ž e lidská mysl je od přírody n á c h y l n á k iluzi - k iluzi, že realita m u s í být p ř e s n ě t a k o v á , j a k ji v n í m á m e . Lidé, kteří uvažují t a k t o i r a c i o n á l n ě , s i p a r a d o x n ě myslí, ž e kráčejí v ý h r a d n ě c e s t a m i r o z u m u . Jejich n á z o r při bližším o h l e d á n í obstojí, j e n d o k u d s e n e p o d í v á m e n a jeho základy. M u s í m e „ b r i g h t ů m " přičíst ke cti, že pár z nich b e r e K a n t a v á ž n ě a p o k o u š í se s n í m p o l e m i z o v a t . K a n t p o d l e nich n e m ů ž e mít p r a v d u , že n e m á m e přístup k realitě, p r o t o ž e vy, já i v š i c h n i ostatní v n í m á m e realitu stejnou. K d y ž j s m e v m í s t n o s t i , v i d í m e stejné l a m p y , stoly a knihy v poli­ c í c h . Ty p ř e c e z j e v n ě existují a m á m e k n i m p ř í m ý přístup, j i n a k b y c h o m je n e v n í m a l i s t e j n ě . K a n t by ale o d p o v ě d ě l , že j s m e v š i c h n i lidé, a proto m á m e stejné s m y s l o v é v y b a v e n í , které v k a ž d é m z n á s f u n g u j e stejně. Proto m á m e všichni stejné z k u š e n o s t i , ale nic víc než zkušenosti n e m á m e . T o , ž e m á m e zkušenosti p o d o b n é n e b o d o k o n c e stejné, ještě n e z n a m e n á , že m á m e přístup k realitě, která se n a c h á z í za t ě m i z k u š e n o s t m i . Biolog E . O . W i l s o n n a t o j d e o d j i n u d . Říká, ž e v ě d a n á m d á v á n o v é smysly, s e kterými p ř e k r o č í m e své d o s a v a d n í p e r c e p č n í hranice. „ P o m o c í p a t ř i č n ý c h přístrojů d o k á ž e m e nahlížet na svět o č i m a motýla." S přijímači, transformátory a nočním fotografováním m ů ž e m e vnímat svět v podstatě stejně j a k o netopýr. „ R y b y k o m u n i k u j í k ó d o v a n ý m i e l e k t r i c k ý m i impulsy," píše W i l s o n . „ Z o o l o g o v é se p o m o c í g e n e r á t o r ů a d e t e k t o r ů m o h o u zapojit do hovoru."13 P o k u d jste už do K a n t o v ý c h ú v a h pronikli, jistě jste o k a m ž i t ě pochopili, ž e W i l s o n j e nijak nevyvrátil. A n o , m ů ž e m e p o u ž í v a t n o č n í f o t o g r a f o v á n í , ale s t e j n ě s e n a s n í m k y b u d e m e dívat n a š i m a l i d s k ý m a o č i m a . P r a v d a , m ů ž e m e si vzít g e n e r á t o r y a detektory, ale to, co n á m tyto přístroje ř e k n o u , b u d e m e s t e j n ě číst, p o s l o u c h a t a i n t e r p r e t o v a t s v ý m i pěti s m y s l y . J i n ý m i slovy, lidský p e r c e p č n í a p a r á t tvoří c e l o u o b l a s t l i d s k ý c h z k u š e n o s t í , tak t o m u v ž d y bylo a v ž d y b u d e , d o k u d j s m e lidmi. A n i v ě d e c k é o b j e v y

Č Á S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

155

v b u d o u c n o s t i t u t o hranici n e p r o l o m í , p r o t o ž e i k n i m lidé d o j d o u s v ý m o m e z e n ý m percepčním aparátem, kterým je budou také vnímat. Kant d o š e l k z á v ě r u , že p r o b l é m r o z u m u je v n e j o b e c n ě j š í rovině n e ř e š i t e l n ý . L i d s k ý r o z u m má stále h r a n i c e , j e ž n e l z e překročit, a n a l h á v a t si n ě c o j i n é h o j e bláznovství. Z á v ě r , že n á š r o z u m je u v ě z n ě n v h r a n i c í c h z k u š e n o s t i a že n a š e vlastní s m y s l o v á o m e z e n í n á m neustále zastiňují realitu, se sice m ů ž e zdát f a n t a s t i c k ý , ale p ř i t o m na n ě m stojí celá z á p a d n í filozofie. Platón v p a t r n ě n e j z n á m ě j š í m p o d o b e n s t v í v d ě j i n á c h z á p a d n í h o m y š l e n í p ř i r o v n á v á lidi k b y t o s t e m , které žijí v j e s k y n i , u k r y t é p ř e d s l u n e č n í m s v ě t l e m , vidí j e n stíny a o m y l e m je pokládají za realitu. Platón p o v a ž o v a l n a š e v j e m y za p o u h é o b r a z y hlubší a vyšší reality, t a k z v a n ý c h p l a t ó n s k ý c h idejí. T y t o ide­ j e P l a t ó n u m i s ť o v a l n ě k a m m i m o sféru lidské z k u š e n o s t i . P l a t ó n ů v učitel Sokrates se zase pokládal za nejmoudřejšího muže v Aténách, protože j a k o j e d i n ý v ě d ě l , c o v š e c h n o neví. K a n t s e přes v š e c h n u o b d i v u h o d n o u originalitu plně zařadil d o t r a d i c e z á p a d n í h o myšlení. K d o c h á p e ústřední u č e n í k t e r é h o k o l i v e l k é h o s v ě t o v é h o n á b o ž e n ­ ství, n e m ě l b y mít s e b e m e n š í p r o b l é m p o r o z u m ě t K a n t o v i , p r o t o ž e j e h o filozofie je v s o u l a d u s u č e n í m h i n d u i s m u , b u d d h i s m u , i s l á m u , j u d a i s m u i křesťanství. T a t o n á b o ž e n s t v í sdílejí p ř e s v ě d č e n í , že e m p i r i c k ý svět, j e j ž m y lidé o b ý v á m e , není j e d i n ý m s v ě t e m , který existuje. N á š s v ě t j e p o u z e s v ě t e m zdání, je pomíjivý a závislý na vyšší b e z č a s é realitě. T a t o realita j e u s p o ř á d a n á z c e l a j i n a k n e ž v š e , c o z n á m e , j e j e d i n o u realitou, která existuje trvale, p o d p í r á n á š s v ě t a p ř e d k l á d á ho n a š i m s m y s l ů m . K ř e s ť a n s t v í učí, ž e r o z u m m ů ž e zjistit, ž e tato vyšší s f é r a existuje, ale t a m s e t a k é zastaví: n e d o k á ž e tuto sféru s á m z k o u m a t ani j í p o r o z u m ě t . M á m e v š a k přislíbeno, ž e j e d n o h o d n e , a ž n a š e p o z e m s k á p o u ť s k o n č í , p o z n á m e tuto vyšší říši a u v i d í m e věci tak, j a k j s o u . S o c i o l o g Peter Berger píše: „ O d v ě k o u vlastností lidstva je n á b o ž e n s k ý i m p u l s , t o u h a p o s m y s l u , který p ř e s a h u j e o m e z e n ý p r o s t o r e m p i r i c k é e x i s t e n c e v t o m t o světě." 1 4 K a n t dal t o m u t o n á b o ž e n s k é m u p ř e s v ě d č e n í z c e l a m o d e r n í a racionální z á k l a d . Je v e l m i důležité si u v ě d o m i t , že K a n ­ t o v y z á v ě r y s i c e potvrzují ú s t ř e d n í n á b o ž e n s k é p ř e d s t a v y , p ř e s t o v š a k j s o u z c e l a sekulární. K a n t k n i m d o š e l p o u z e p o m o c í r o z u m u . N e p o u ž í v á ž á d n é n á b o ž e n s k é t e r m í n y ani s e n e s p o l é h á n a ž á d n o u v í r u . A l e t í m , ž e u k á z a l h r a n i c e r o z u m u , p o d l e s v ý c h slov „udělal víře místo". 1 5

156

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

Kant j e n a š í m V e r g i l i e m , m ů ž e n á s z a v é s t j e n t a m , k a m s m í r o z u m . Dál u ž p o t ř e b u j e m e j i n é h o p r ů v o d c e , ale K a n t n á m ukázal c e s t u , k t e r o u se m á m e dát. K a n t o v a z á s l u h a s p o č í v á v t o m , že strhl m a s k u z o s v í c e n ­ s k é h o i n t e l e k t u á l n í h o s e b e k l a m u , že j e d i n o u c e s t o u k realitě a p r a v d ě je r o z u m a v ě d a . T a t o iluze p ř e t r v á v á d o d n e s , a p r o t o j s o u K a n t o v y m y š ­ lenky n e s m í r n ě z á v a ž n é , p ř e s t o ž e n a n á s k l a d o u intelektuální n á r o k y . „Brights" s e t e d y m o h o u klidně n a p a r o v a t , n e b o ť K a n t u k á z a l , ž e j s o u i n t e l e k t u á l n ě nazí. A tak se díky Kantovi karta obrátila. A t e i s t a se u k á z a l j a k o a r o g a n t n í d o g m a t i k a věřící j a k o s k r o m n ý a r o z u m n ý č l o v ě k . A t e i s t a n a d u t ě s e t r v á v á v b l u d u , ž e s v ý m r o z u m e m d o k á ž e přijít n a v š e c h n o , c o existuje, z a t í m c o věřící p o k o r n ě u z n á v á o m e z e n o s t l i d s k é h o p o z n á n í a ví, že za naší realitou je j e š t ě j e d n a větší, které se s v o u myslí a s m y s l y nikdy n e z m o c n í m e .

Kapitola šestnáctá

V ÚTROBÁCH VELRYBY: PROČ JSOU ZÁZRAKY MOŽNÉ „Chceme-li zcela

předem

čitelným.

nesmírně že

se

jsme

me žádné

To

však

povrchním ponořeni hluboké

smát

veškeré

magii,

musíme

můžeme jen

tehdy,

podíváme-li

pohledem, v

moři

který

hádanek

či přímé znalosti o

si

a

ani

shledat se

trošičku

ani o Arthur

na

něj

nepřipouští,

nesrozumitelností, věcech

svět

že

sobě

nemá­

samých. "1

Schopenhauer

T

e ď k d y ž j s m e stanovili, ž e lidský r o z u m j e o m e z e n n a s v ě t z k u ­ šeností, s e p u s ť m e d o v e l m i k o n t r o v e r z n í o t á z k y . J s o u v e s v ě t ě

v ě d e c k ý c h a p ř í r o d n í c h z á k o n ů m o ž n é z á z r a k y ? J e v ů b e c myslitel­

né věřit v j e d n a d v a c á t é m století na n e p o s k v r n ě n é početí, p r o m ě n u v o d y

v e v í n o č i z m r t v ý c h v s t á n í ? H o d l á m ukázat, ž e tyto p ř e d s t a v y j s o u z c e l a v s o u l a d u s m o d e r n í v ě d o u a že nejslavnější a r g u m e n t proti z á z r a k ů m od filozofa D a v i d a H u m a s e d á popřít p o m o c í H u m o v y vlastní filozofie. Z á z r a k y j s o u pro k ř e s ť a n y o b z v l á š t ě d ů l e ž i t o u o t á z k o u , p r o t o ž e k ř e s ­ ťanství j e j e d i n é n á b o ž e n s t v í n a s v ě t ě , které n a z á z r a c í c h závisí. O s t a t n í n á b o ž e n s t v í , n a p ř í k l a d j u d a i s m u s , s i c e o z á z r a c í c h v y p r á v í n e b o je při­ pouští, ale p o u z e křesťanství se o ně o p í r á . M á m na mysli k o n k r é t n ě j e d e n —

157

—

158

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

zázrak, který tvoří s a m o j á d r o křesťanství. Pavel píše v Prvním listu Korint­ s k ý m 15,14, že b e z Kristova v z k ř í š e n í „je n a š e z v ě s t k l a m n á a k l a m n á je i n a š e víra". V z k ř í š e n í v š a k ani z d a l e k a není j e d i n ý m z á z r a k e m , o n ě m ž s e N o v ý z á k o n z m i ň u j e . Z a k l a d a t e l i s l á m u p r o r o k M u h a m m a d v životě n e v y k o n a l j e d i n ý zázrak, kdežto Kristus konal z á z r a k y neustále. Kráčel po v o d ě , utišil b o u ř i , n a k r m i l d a v y , uzdravil s l e p c e a d o k o n c e přivedl L a z a r a z p ě t k ž i v o t u . P o u z e jsou-li z á z r a k y m o ž n é , dá se věřit v křesťanství. Richard Dawkins si bystře povšiml, že zázraky jsou t é m a , o n ě m ž s e n á b o ž e n s t v í a v ě d a vyjadřují p r o t i c h ů d n ě , p ř e s t o ž e j e j i m s p o l e č n é . B i o l o g S t e p h e n J a y G o u l d v knize Skály věků ( R o c k s of A g e s ) píše, že věda a náboženství m o h o u pohodlně koexistovat, protože působí v o d ­ dělených oblastech: „Věda popisuje věcnou charakteristiku přirozeného světa... N á b o ž e n s t v í n a o p a k p ů s o b í ve z c e l a odlišné, ale n e m é n ě důležité oblasti l i d s k ý c h cílů, s m y s l u a h o d n o t . " 2 D a w k i n s s p r á v n ě u p o z o r ň u j e , že toto rozlišení neplatí v ž d y . To p r o t o , že i n á b o ž e n s t v í p r o n á š í v ý r o k y o p ř í r o d ě . V e S t a r é m z á k o n ě s e píše, ž e p ř e d M o j ž í š e m s e r o z e s t o u p i l o R u d é m o ř e a že J o n á š žil v břiše velryby. N o v ý z á k o n v y p r á v í o p a n n ě j m é n e m M a r i a , která p o č a l a dítě, a o m u ž i j m é n e m J e ž í š , který v y k o n a l n e s p o č e t č i n ů , j e ž s e příčí l i d s k é m u c h á p á n í . „ V ě d a staví n a o v ě ř i t e l n ý c h d ů k a z e c h , " říká D a w k i n s . K ř e s ť a n s k é příběhy o z á z r a c í c h j s o u p o d l e D a w k i n s e „ n e s t o u d n ý m v p á d e m na ú z e m í v ě d y . K a ž d ý z á z r a k j e v l a s t n ě v ě d e c k é tvrzení, které popírá n o r m á l n í b ě h p ř i r o z e n é h o světa." Proto „víra v j a k é k o l i z á z r a k y je v p ř í m é m r o z p o r u n e j e n s v ě d e c k ý m i fakty, ale i s d u c h e m vědy". P o d l e D a w k i n s e z á z r a k y d o k o n c e n e j s o u nic n e ž „ š p a t n á v ě d a " . V ě d e c k é z á k o n y n e l z e porušit, a p r o t o se z á z r a k y n e m o h o u dít. R o z u m n í lidé p r o t o „ m u s e j í z á z r a k y zavrhnout".3 S p o u s t u liberálních křesťanů natolik zastrašuje autorita vědy, že dělají, co je v jejich silách, a b y z á z r a k y vymýtili. Opírají se přitom o tradici biblické v ě d y , která s a h á až k dílu D a v i d a S t r a u s s e Život Ježíšův ( L e b e n J e s u ) z roku 1 8 3 5 . S t r a u s s se na z á z r a k y díval j a k o na m ý t y . J a k Ježíš nakrmil tisíce lidí n ě k o l i k a c h l e b y a r y b a m i ? M o ž n á m ě l t a j n ý s k l a d j í d l a , n e b o si d a v y přinesly vlastní s v a č i n u . J a k Ježíš kráčel p o v o d ě ? T ř e b a stál n a d e s c e , která plula t ě s n ě p o d h l a d i n o u . J a k J e ž í š vzkřísil L a z a r a ? M o ž n á byl Lazar j e n v h y p n ó z e . J a k J e ž í š vyšel z h r o b k y ? N e j s p í š n e v y š e l , p o d ­ s t a t n é j e , že t o m u j e h o u č e d n í c i uvěřili a víra je naplnila radostí a nadějí.

ČÁST PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

159

S t ě m i t o v y s v ě t l e n í m i přišli o p r a v d u t e o l o g o v é . 4 Zbavili se z á z r a k ů a t í m se zbavili i křesťanství. H o d l á m vyvrátit nejsilnější a r g u m e n t proti z á z r a k ů m a d o k á z a t tak, že zázraky jsou možné. Neobhajuji pravdivost žádného konkrétního z á z r a k u . Ř í k á m j e n , ž e z á z r a k y n e l z e p ř e d e m vyloučit j a k o n e v ě d e c k é n e b o n e v ě r o h o d n é . U z n á v á m tak j a k o v š i c h n i k ř e s ť a n é , ž e z á z r a k y j s o u n e p r a v d ě p o d o b n é - p r o t o se j i m říká zázraky-, ale i n e p r a v d ě p o d o b n é události se m o h o u stát a t a k é se stávají. A to platí i o z á z r a c í c h . N e j p á d n ě j š í a r g u m e n t proti z á z r a k ů m uvedl filozof a s k e p t i k D a v i d H u m e v knize Zkoumání o lidském rozumu (An E n q u i r y C o n c e r n i n g

Hu­

m a n U n d e r s t a n d i n g ) . H u m ů v a r g u m e n t č a s t o citují ateisté - odvolávají se na něj D a w k i n s i C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , k d y ž š m a h e m odmítají v š e c h n y zázraky.5 Hume uvažoval takto: 1.

Zázrak je porušením nám z n á m ý c h přírodních zákonů.

2.

T y t o z á k o n y j s m e poznali o p a k o v a n o u a n e u s t á l o u z k u š e n o s t í .

3.

V ý p o v ě d i t ě c h , k d o líčí z á z r a k , o d p o r u j í t o m u , j a k f u n g u j í

4.

Proto n i k d o r o z u m n ý n e m ů ž e věřit v z á z r a k y .

n á m z n á m é přírodní z á k o n y .

H u m o v o p o p ř e n í z á z r a k ů m ě l o n e s m í r n ě silný d o p a d , n i c m é n ě m u lze ú č i n n ě o p o n o v a t . Stačí s e obrátit n a dílo H u m a s a m é h o . T e n v e s v ý c h s p i s e c h u k a z u j e , ž e lidské p o z n á n í j e t a k o m e z e n é a n e s p o l e h l i v é , ž e m o ž n o s t z á z r a k ů nikdy n e l z e z c e l a vyloučit. K d y ž c h u d á k H u m e f o r m u ­ loval svůj a r g u m e n t proti z á z r a k ů m , asi si z a p o m n ě l přečíst vlastní k n i h u . V e s v é m v y v r á c e n í d o k á ž u , že: 1.

Zázrak je porušením nám z n á m ý c h přírodních zákonů.

2.

Vědecké zákony jsou podle Huma s a m é h o empiricky

3.

Porušit n á m z n á m é přírodní z á k o n y j e t e d y z c e l a m o ž n é .

4.

Proto j s o u z á z r a k y m o ž n é .

neověřitelné.

C h c e m e - l i vidět, j a k ý m á H u m e vliv, m u s í m e s e obrátit k j e h o s o u ­ č a s n ý m n á s l e d o v n í k ů m , kteří si o b v y k l e říkají logičtí pozitivisté. A t e i s t é a „brights" tento t e r m í n nepoužívají, ale k d y ž se p o d í v á m e na jejich výroky,

160

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

zjistíme, že z l o g i c k é h o p o z i t i v i s m u v y c h á z e j í . L o g i c k ý pozitivista se d o m n í v á , že v ě d a p ů s o b í v o v ě ř i t e l n é s f é ř e z á k o n ů a f a k t ů , k d e ž t o m o r á l k a působí v subjektivní a neověřitelné sféře volby a hodnot. Logický pozitivista věří, ž e v ě d e c k é p o z n á n í j e t í m n e j l e p š í m d r u h e m p o z n á n í a ž e v š e , c o o d p o r u j e v ě d e c k ý m t v r z e n í m , j e t ř e b a z a v r h n o u t j a k o iracionální. T a k o v í lidé j s o u v š u d e k o l e m n á s . M n o z í mají vynikající v z d ě l á n í a hovoří tak s e ­ bejistě, že i l i d e m , kteří s nimi n e s o u h l a s í , se s nimi t ě ž k o p o l e m i z u j e . L o g i c k ý pozitivista r o z e z n á v á d v a d r u h y v ý r o k ů : a n a l y t i c k é a s y n ­ t e t i c k é . A n a l y t i c k ý v ý r o k j e t a k o v ý , j e h o ž p r a v d i v o s t č i n e p r a v d i v o s t lze s t a n o v i t r o z b o r e m v ý r o k u s a m é h o . Jestliže ř e k n u : „ M ů j s o u s e d j e starý m l á d e n e c a m á k r á s n o u m l a d o u m a n ž e l k u " , o k a m ž i t ě p o z n á t e , ž e neří­ k á m p r a v d u . V ý r a z starý mládenec znamená „ n e ž e n a t ý muž", t a k ž e starý m l á d e n e c n e m ů ž e mít m a n ž e l k u . K l a s i c k é příklady a n a l y t i c k ý c h p r a v d lze p o d l e H u m a najít v m a t e m a t i c e . M a t e m a t i c k é a x i o m y j s o u p r a v d i v é z d e f i n i c e - dá se říct, že j s o u p r a v d i v é s a m y od s e b e . S y n t e t i c k ý v ý r o k lze ověřit p o u z e p o m o c í f a k t ů . Jestliže ř e k n u : „ M ů j s o u s e d váží sto třicet kilo a rád č t e R i c h a r d a D a w k i n s e " , n e p o z n á t e z vý­ r o k u s a m é h o , z d a j e pravdivý. M u s í t e z a m ý m s o u s e d e m zajít a z e p t a t s e h o . H u m e ř í k á , ž e a n a l y t i c k é v ý r o k y j s o u p r a v d i v é a priori, tj. p r a v d i v é z definice. Syntetické výroky jsou naproti t o m u pravdivé a posteriori, tj. podložené fakty. Podle H u m a jsou standardním m o d e l e m hledání s y n t e t i c k ý c h p r a v d přírodní v ě d y . V ě d e c k o u m e t o d o u - t j . h y p o t é z o u , e x p e r i m e n t e m , o v ě ř e n í m a kritikou - m ů ž e m e objevovat syntetické pravdy o světě. Na tomto základě H u m e vybudoval své slavné zavržení metafyziky, kterou nepovažoval za žádný druh pravdy. V e z m ě m e si ústřední nábo­ ž e n s k á tvrzení, že „po smrti je život" a „ B ů h stvořil vesmír". P o d l e H u m a tyto v ý r o k y n e j s o u p r a v d i v é z d e f i n i c e , ani je n e l z e ověřit p o m o c í f a k t ů . P r o t o tyto v ý r o k y n e j s o u ani n e p r a v d i v é - j s o u n e s m y s l n é . H u m e n a ­ p s a l : „ V e z m e m e - l i do ruky j a k ý k o l i s v a z e k - n a p ř í k l a d z b o h o s l o v í n e b o š k o l s k é m e t a f y z i k y - , z e p t e j m e se: o b s a h u j e n ě j a k é a b s t r a k t n í ú v a h y o kvalitě n e b o p o č t u ? N e . O b s a h u j e n ě j a k é e x p e r i m e n t á l n í ú v a h y o fak­ t e c h a z k u š e n o s t i ? N e . P ř e d e j m e jej t e d y p l a m e n ů m , n e b o ť n e o b s a h u j e nic než sofistiku a k l a m . " 6 T o m u s e n ě k d y říká H u m ů v princip e m p i r i c k é o v ě ř i t e l n o s t i . T e n t o princip připouští p r a v d y p o u z e d v o j í h o t y p u : t a k o v é , které j s o u p r a v d i v é

C Ä S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

161

z d e f i n i c e , a t a k o v é , j e j i c h ž p r a v d i v o s t lze e m p i r i c k y potvrdit. O k a m ž i t ě t u v š a k m á m e p r o b l é m . P o u ž i j m e H u m o v a m ě ř í t k a n a j e h o vlastní m y š ­ l e n k u . Je princip ověřitelnosti p r a v d i v ý z d e f i n i c e ? N e . A lze ho e m p i r i c k y potvrdit? T a k é ne. Měli b y c h o m se t e d y řídit H u m o v o u r a d o u a p ř e d a t j e h o princip p l a m e n ů m , n e b o ť není j e n c h y b n ý , ale i n e d ů s l e d n ý . H u m o v a úvaha má ještě jeden nedostatek, sice m é n ě zřetelný, ale s t e j n ě z á v a ž n ý . N a c h y b u , která ú p l n ě unikla H u m o v ě p o z o r n o s t i , u p o z o r n i l a ž g e n i á l n í I m m a n u e l Kant. N a v z d o r y t o m u , c o H u m e tvrdí, matematické pravdy nejsou analytické. V e z m ě m e si slavný matematický v ý r o k z e u k l e i d o v s k é g e o m e t r i e : „Nejkratší v z d á l e n o s t í mezi d v ě m a b o d y j e ú s e č k a . " Z d á s e t o j a k o s a m o z ř e j m á p r a v d a , ale přesto její p r a v d i v o s t n e l z e potvrdit p o u h ý m r o z b o r e m věty. Z d e f i n i c e u v e d e n ý c h p o j m ů nic takového nevyplývá. Jak tedy víme, že je to pravda? Musíme si to zku­ sit. M u s í m e z a k r e s l i t na papír d v a b o d y , spojit je p ř í m k o u a pak t e p r v e u v i d í m e , ž e nejkratší v z d á l e n o s t í m e z i nimi j e ú s e č k a . K a n t u k á z a l , ž e spousta matematických výroků je tohoto typu. Nepíši tu o K a n t o v ě o p r a v ě H u m a p r o t o , že b y c h c h t ě l tvrdit, že tyto m a t e m a t i c k é a x i o m y j s o u n e p r a v d i v é . Ř í k á m j e n , ž e j e j i c h p r a v d i v o s t lze s t a n o v i t p o u z e s y n t e t i c k y . M u s í m e s i vzít n a p o m o c f a k t a . M a t e m a t i c k é z á k o n y j s o u t e d y v podstatě stejné j a k o v ě d e c k é z á k o n y . M ů ž e m e je ověřit p o u z e z k o u m á n í m s v ě t a o k o l o nás. K d y ž ale z k o u m á m e s v ě t o k o l o n á s , n a r a z í m e n a z n e p o k o j i v ý o b j e v , j e h o ž s i j a k o první p o v š i m l H u m e . V ě d e c k é zákony nejsou ověřitelné. Jejich pravdivost nelze empiricky potvrdit. V ě d a je z a l o ž e n á na z á k o n u příčiny a n á s l e d k u , a ani t e n t o z á k o n n e l z e potvrdit z k u š e n o s t í . H u m o v a m y š l e n k a byla b o m b a . Její d ů s l e d k y j s o u tak d a l e k o s á h l é , že se ji u v ě d o m i l o v e l i c e m á l o lidí, a H u m ů v d u c h d o d n e s straší n a c h o d b á c h m o d e r n í c h v ě d e c k ý c h ú s t a v ů . J e l e g r a c e p o ­ s l o u c h a t v z d ě l a n é lidi, v č e t n ě našich s a m o z v a n ý c h „brights", j a k pronášejí tvrzení o v ě d ě , která H u m e už p ř e d d v ě m a sty lety r o z m e t a l . Proč j s o u v ě d e c k é z á k o n y n e o v ě ř i t e l n é ? H u m e o d p o v í d á , že z ž á d n é ­ h o k o n e č n é h o p o č t u p o z o r o v á n í , byť s e b e v y š š í h o , n e l z e v y v o d i t o b e c n ě platný, l o g i c k y o b h a j i t e l n ý závěr. P o k u d přijdu s v ě d e c k o u h y p o t é z o u , že v š e c h n y l a b u t ě j s o u bílé, j a k ji b u d u o v ě ř o v a t ? B u d u si prohlížet labutě. Milion labutí. D e s e t m i l i o n ů . Na z á k l a d ě t o h o m o h u s j i s t o t o u prohlásit, že v š e c h n y l a b u t ě j s o u bílé. H u m e ale ř í k á , ž e t o n e m ů ž u v ě d ě t . Zítra m ů ž u p o t k a t č e r n o u labuť a m á m po z á k o n ě .

162

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Není to pošetilý příklad. C e l á tisíciletí p ř e d o b j e v e n í m A u s t r á l i e znali Z á p a ď a n é p o u z e bílé labutě. Proto bral celý z á p a d n í svět j a k o s a m o z ř e j ­ m o s t , že v š e c h n y l a b u t ě j s o u bílé, a z á p a d n í literatura se h e m ž í o b r a t y t y p u „bílá j a k o labuť". Až k d y ž E v r o p a n é přistáli v A u s t r á l i i , uviděli první č e r n o u labuť. D o m n ě n k u , která byla p o k l á d á n a z a n e z p o c h y b n i t e l n o u p r a v d u , bylo n u t n o opustit. V tomto okamžiku bychom čekali, že se dnešní propagátoři vědy z a č n o u p o p l á c á v a t p o z á d e c h a říkat: „ A n o , p ř e s n ě t o h l e j e n a v ě d ě tak ú ž a s n é , ž e j e v ž d y o t e v ř e n á z p ř e s n ě n í m a p ř e h o d n o c e n í m . V ě d a s e učí z c h y b . " A o p r a v d u , Cari S a g a n chválí v ě d c e , j a k o je on s á m , za „tradici v z á j e m n é k o n t r o l y s v ý c h tvrzení". 7 S a g a n o v i p ř i z v u k u j e Daniel D e n n e t t , který píše: „ V ě d e c k é m e t o d y n e j s o u s t o p r o c e n t n ě s p o l e h l i v é , ale lze j e n e o m e z e n ě zdokonalovat... Existuje tradice kritiky, která přináší zlepšení, kdykoli s e n ě k d e objeví n e d o s t a t e k . " 8 O to v š a k H u m o v i nejde, H u m e říká, že v ě d a v ů b e c n e m á k o m p e t e n c i nějaká pravidla stanovovat. Ž á d n é v ě d e c k é zákony nejsou empiricky o v ě ř i t e l n é . J a k v í m e , ž e světlo s e šíří rychlostí 3 0 0 0 0 0 k i l o m e t r ů z a s e ­ k u n d u ? Změřili j s m e to. A l e naměříme-li stejnou rychlost j e d n o u , d e s e t k r á t n e b o miliardkrát, j e š t ě to n e z n a m e n á , že se světlo šíří t o u t o rychlostí v ž d y a v š u d e . P o u z e to p ř e d p o k l á d á m e , ale n e v í m e t o . Zítra m ů ž e m e zjistit, že za určité s i t u a c e se s v ě t l o p o h y b u j e j i n o u rychlostí, a v z p o m e n e m e si na č e r n é labutě. Nedají s e ale v ě d e c k é z á k o n y o d v o d i t p o m o c í logické spojitosti m e z i příčinou a n á s l e d k e m ? Ne, říká H u m e , protože mezi příčinou a n á s l e d k e m ž á d n á l o g i c k á spojitost není. K d y ž s p a t ř í m e u d á l o s t A a p o t é u d á l o s t B, m ů ž e m e p ř e d p o k l á d a t , že u d á l o s t A zapříčinila u d á l o s t B, ale n e m ů ž e m e to v ě d ě t jistě. P o z o r o v a l i j s m e p o u z e korelaci a z ž á d n é h o p o č t u p o z o r o ­ v a n ý c h korelací n e v y p l ý v á j e d n o z n a č n á spojitost. P o d í v e j m e s e n a j e d n o d u c h ý p ř í k l a d . Dítě p o p r v é pustí m í č n a z e m . K j e h o p ř e k v a p e n í se míč odrazí. P a k dítěti vysvětlí j e h o strýček, a b s o l v e n t M a s s a c h u s e t t s Institute o f T e c h n o l o g y , ž e upustíme-li kulatý p ř e d m ě t , n a p ř í k l a d míč, o d r a z í se. M o ž n á při v y s v ě t l o v á n í použije o b e c n é p o j m y jako

vlastnost a kauzalita. Jestliže tyto p o j m y mají mít v ý z n a m , musejí

se v z t a h o v a t k n ě č e m u z naší z k u š e n o s t i . Z a m y s l e m e se ale n a d hlubší o t á z k o u , kterou k l a d e H u m e : J a k o u z k u š e n o s t m á s t r ý č e k o p r o t i dítěti n a v í c ? Rozdíl j e v t o m , říká H u m e , ž e s t r ý č e k u ž viděl h o d n ě m í č ů , j a k s e

Č Á S T PÄTÄ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

163

odrážejí. P o k a ž d é , k d y ž upustil míč, se míč o d r a z i l . A stejně to d o p a d l o i p o k a ž d é , k d y ž viděl n ě k o h o j i n é h o , j a k m í č pouští. O d t u d - a j e d i n ě o d t u d - č e r p á s t r ý č e k s v é hlubší z n a l o s t i . A nyní H u m e činí s e n z a č n í z á v ě r : s t r ý č k o v a z k u š e n o s t s e nijak z á s a d n ě neliší o d z k u š e n o s t i dítěte. S t r ý č e k p o u z e p r o v e d l e x p e r i m e n t víckrát. T a k ž e j e n z e z v y k u s i myslí: „ P r o t o ž e j s e m t o viděl u ž m o c k r á t , m u s í se to stát z n o v u . " S t r ý č e k ale nezjistil j e d n o z n a č n o u spojitost, vy­ chází p o u z e z m i n u l ý c h p ř í p a d ů . J a k ví, že j e h o z k u š e n o s t z minulosti se b u d e o p a k o v a t i v b u d o u c n o s t i ? Po p r a v d ě ř e č e n o neví. Z t o h o H u m e u s u z u j e , že p r a v d i v o s t z á k o n a příčiny a n á s l e d k u n e l z e potvrdit. H u m e n e p o p í r á , ž e příroda m á z á k o n y , p o p í r á p o u z e , ž e tyto z á k o n y z n á m e . K d y ž f o r m u l u j e m e z á k o n y , ř í k á m e p o u z e o n ě c o o k á z a l e j i : „ T o h l e je n á š dohad založený na předchozích pokusech." M i m o c h o d e m H u m ů v a r g u m e n t nijak n e v y v r á t í m e , k d y ž ř e k n e m e : „ D o b ř e , v ě d e c k é z á k o n y n e j s o u s t o p r o c e n t n ě p r a v d i v é , ale platí a s p o ň n a 99,9 p r o c e n t . M o ž n á , ž e s p r á v n é n e j s o u , ale v e l m i p r a v d ě p o d o b n ě j s o u . " J a k c h c e t e t e n t o v ý r o k ověřit? J a k c h c e t e s t a n o v i t p r a v d ě p o d o b ­ nost dejme t o m u Newtonova gravitačního zákona? T e n říká, že každé d v a f y z i c k é o b j e k t y v e v e s m í r u s e přitahují s i l o u , která j e p ř í m o ú m ě r n á jejich h m o t n o s t e m a n e p ř í m o ú m ě r n á d r u h é m o c n i n ě jejich v z d á l e n o s t i . T e n t o z á k o n m ů ž e m e potvrdit j e d i n ě tak, ž e z m ě ř í m e v z t a h y m e z i v š e m i o b j e k t y v e v e s m í r u . T o j e n e m o ž n é , a proto n á m ž á d n ý k o n e č n ý p o č e t p o k u s ů n e ř e k n e nic o t o m , j a k je N e w t o n ů v z á k o n p r a v d ě p o d o b n ý . Z d e ­ seti milionů p o k u s ů n e v y p l ý v á p r a v d ě p o d o b n o s t 99,9 p r o c e n t - d o k o n c e ani 50 p r o c e n t - p r o t o ž e m ů ž e e x i s t o v a t d v a c e t milionů p ř í p a d ů , na n ě ž j s m e nenarazili a v nichž N e w t o n ů v z á k o n neplatí. T e ď b y c h o m se měli zastavit a z a m y s l e t se nad r o z h o ř č e n ý m v ý l e v e m a s t r o n o m a Neila d e G r a s s e T y s o n a . T y s o n s e d o m n í v á , ž e j e n a p r o s t o a b s u r d n í říkat, ž e v ě d e c k é z á k o n y n e j s o u s p o l e h l i v é : „ V ě d a m á s k v ě l é ú s p ě c h y , p r o t o ž e f u n g u j e . " K d y b y v ě d a n e p o p i s o v a l a s v ě t p ř e s n ě , leta­ dla by nelétala a lidé, kteří p o d s t u p u j í léčení, by se n e u z d r a v i l i . Letadla ale létají a n e m o c n í se v n e m o c n i c í c h uzdravují, a p r o t o v ě d a m u s í být p r a v d i v á . Raději letět l e t a d l e m z k o n s t r u o v a n ý m p o d l e f y z i k á l n í c h z á k o ­ n ů , říká T y s o n o p o v r ž l i v ě , n e ž l e t a d l e m „ z k o n s t r u o v a n ý m p o d l e pravidel v é d s k é astrologie". 9

164

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V ě d a f u n g u j e , s tím s o u h l a s í m - a k o m e z e n í m v é d s k é astrologie se tu n e b u d u v y j a d ř o v a t - , ale z t o h o n e p l y n e , ž e v ě d e c k é z á k o n y m u s e j í platit v e v š e c h p ř í p a d e c h . N a b í z í m j e d e n z n e p o k o j i v ý objev. N e w t o n o v y z á k o n y byly s k o r o d v ě stě let p o k l á d á n y za absolutní p r a v d u . F u n g o v a l y n e s m í r n ě spolehlivě. Vlastně žádné jiné soustavě obecných výroků se nedostalo tolikerého e m p i r i c k é h o ověření. N e w t o n o v y z á k o n y j s o u v t ě l e n y v k a ž d é m stroji a z n e w t o n o v s k é fyziky a m e c h a n i k y se zrodila c e l á p r ů m y s l o v á r e v o l u c e . Platnost N e w t o n o v ý c h z á k o n ů s e p o t v r z o v a l a m i l i ó n k r á t d e n n ě a Newtonovy teorie vedly k materiálním úspěchům, jaké dosud neměly o b d o b y . N e w t o n a v š a k n a v z d o r y n e s č e t n ý m e m p i r i c k ý m p o t v r z e n í m vy­ vrátil Einstein s e s v o u teorií relativity. U k á z a l o se, ž e N e w t o n o v y z á k o n y j s o u v d ů l e ž i t ý c h o h l e d e c h c h y b n é n e b o a l e s p o ň n e d o s t a t e č n é . T o ale n e z n a m e n á , ž e Einsteinovy z á k o n y j s o u a b s o l u t n ě p r a v d i v é - v b u d o u c n u se i o n y m o h o u u k á z a t v u r č i t ý c h a s p e k t e c h j a k o n e s p r á v n é . Z p o d o b n ý c h příkladů vyvodil filozof Karl P o p p e r , že v ě d a n e m ů ž e pozitivně d o k á z a t v ů b e c nic. V ě d a n e m ů ž e teorie verifikovat, n ý b r ž p o u z e falzifikovat. 1 0 P o d r o b í m e - l i teorii d ů k l a d n ý m t e s t ů m a n e p o d a ř í se n á m j i vyvrátit, m ů ž e m e j i p r o v i z o r n ě p o k l á d a t z a p r a v d i v o u . N e v š a k p r o t o , že b y c h o m ji d o k á z a l i n e b o že by byla p r a v d ě p o d o b n á . S p í š e se k ní při­ k l o n í m e p r o t o , ž e s e p r a k t i c k y v z a t o n e m á m e k a m j i n a m přiklonit. Z a t í m teorii pro n e d o s t a t e k d ů k a z ů n e c h á m e být, d o k u d n e z j i s t í m e v í c e . N a t o m v š e m není nic š p a t n é h o , d o k u d b u d e m e mít n a p a m ě t i , ž e v ě d e c k é z á k o n y n e j s o u „přírodní z á k o n y " . J s o u to z á k o n y lidské a p ř e d s t a v u j í ur­ čitý d r u h d o h a d ů o s v ě t ě . T o , č e m u ř í k á m e z á k o n y , j s o u j e n p o z o r o v a n é v z o r c e a s l e d y . M y s l í m e si, že s v ě t f u n g u j e t a k t o , d o k u d n á s v b u d o u c n u zkušenost nepřesvědčí o opaku. N e r o z v á d í m t u s k e p t i c k é a r g u m e n t y proto, ž e chci H u m o v u (či P o p p e rovu) filozofii b e z v ý h r a d přijmout. C h c i p o u z e vyvrátit H u m ů v a r g u m e n t proti z á z r a k ů m na z á k l a d ě j e h o vlastní e m p i r i c k é a s k e p t i c k é filozofie. H u m e tvrdí, ž e z á z r a k y porušují n á m z n á m é přírodní z á k o n y , j á však ř í k á m , ž e p o d l e H u m o v y vlastní s k e p t i c k é filozofie n á m ž á d n é přírodní z á k o n y z n á m é nejsou. Z á z r a k y m ů ž e m e vyloučit j e n tehdy, jsou-li v ě d e c k é z á k o n y j e d n o z n a č n ě pravdivé a nepřipouštějí výjimky. H u m e ale d o k á z a l , že n ě c o t a k o v é h o pro ž á d n ý e m p i r i c k ý v ý r o k neplatí. Z á z r a k y m ů ž e m e o z n a č i t z a n e v ě d e c k é , p o u z e jsou-li n a š e znalosti kauzality natolik o b s á h l é , ž e m ů ž e m e s j i s t o t o u v y l o u č i t b o ž s k o u příčinu. O d H u m a s e d o z v í d á m e , ž e

C A S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

165

n a š e z n a l o s t i kauzality j s o u o m e z e n é , a p r o t o m o ž n o s t b o ž s k é příčiny v e v ý j i m e č n ý c h p ř í p a d e c h vyloučit n e m ů ž e m e . K d y ž h o v o ř í m e o z á z r a k u , m á m e n a mysli b u ď e x t r é m n ě v z á c n o u událost, která j e v š a k v ě d e c k y m o ž n á , n e b o událost, která nějak o d p o r u j e zaběhnutým přírodním z á k o n ů m . Položme si otázku, zda může mrtvý č l o v ě k ožít. Z d á s e n á m t o krajně n e p r a v d ě p o d o b n é , p r o t o ž e n e z n á m e n i k o h o , k d o b y t o spatřil. V š e c h n y p o k u s y l é k a ř ů oživit m r t v é h o z a t í m s e ­ lhaly. Z t o h o ale n e p l y n e , že p o k u d m r t v ý č l o v ě k ožije, poruší tím přírodní z á k o n y . M ů ž e n ě k d o s jistotou prohlásit, že lékařství n e p o k r o č í natolik, že b u d e m o ž n é o ž i v o v a t lidi z klinické s m r t i ? S a m o z ř e j m ě n e m ů ž e . V ě d e c ­ k ý výrok, ž e mrtví n e m o h o u ožít, j e t e d y p r a k t i c k o u p r a v d o u , u ž i t e č n o u v k a ž d o d e n n í m životě, ale není p r a v d o u s t o p r o c e n t n í . P o k u d s e v š a k v b u d o u c n u d o ž i j e m e t o h o , ž e mrtví b u d o u ožívat, p a k je m o ž n é , že i v m i n u l o s t i byl m r t v ý o ž i v e n , ať už j e d n o u či vícekrát. N e t v r d í m , ž e s e t o stalo. Ř í k á m j e n , ž e jestli s e t o j e d n o u s t a n e , p a k j e m o ž n é , ž e u ž s e t o n ě k d y stalo. N e j e n b u d o u c í události m o h o u být logicky m o ž n é . P o k u d k t o m u v minulosti d o š l o , byl to zázrak. Jestliže se to s t a n e v b u d o u c n o s t i , b u d e m e t o m u říkat p o k r o k v ě d y . Ať tak či tak, z á z r a k y j s o u m o ž n é - ne s n a d p r o t o , že by přírodní z á k o n y neplatily, ale p r o t o , že je dostatečně přesně neznáme. Z á z r a k y s e t a k é dají c h á p a t j a k o u d á l o s t i , při n i c h ž přírodní z á k o n y d o č a s n ě přestaly platit, a ani tuto v a r i a n t u nelze v ě d e c k y ani logicky vy­ loučit. K d o ř í k á , ž e přírodní z á k o n y j s o u n e m ě n n é ? P r o t a k o v ý u k v a p e n ý z á v ě r n e m á m e d ů k a z y . Z á z r a k y j s o u t a k é z j e v n ě m o ž n é , existuje-li B ů h . B ů h s a m o z ř e j m ě m i m o přírodu n e z n á ž á d n á o m e z e n í . I m o d e r n í f y z i k a připouští, ž e m i m o p ř i r o z e n ý s v ě t přírodní z á k o n y neplatí. N a nebi ani peklu není nic „ z á z r a č n é h o " z t o h o p r o s t é h o d ů v o d u , že m i m o n á š v e s m í r neplatí ž á d n é přírodní z á k o n y . Ani příroda však Boha nedokáže omezit. Bůh je jako autor románu, který m á děj ú p l n ě p o d k o n t r o l o u . J a k h o m o h o u s v a z o v a t p r a v i d l a a z á ­ pletky, které s á m v y m y s l e l ? Jestliže B ů h n á h l e poruší „ l o g i k u " p ř í b ě h u , z p ů s o b í rozvrat a z m a t e k . P ř e s n ě t a k o v ý je ale s m y s l z á z r a k ů : rozvrátit n o r m á l n í b ě h v ě c í a p ř i t á h n o u t p o z o r n o s t k n ě č e m u , co se d ě j e m i m o p ř í b ě h . Jestliže Bůh stvořil vesmír, pak stvořil t a k é přírodní z á k o n y a m ů ž e je občas změnit, pokud to uzná za vhodné.

Kapitola sedmnáctá

SKEPTIKOVA SÁZKA: PASCAL A ROZUMNOST VÍRY „Bůh Na

buď je, druhém

anebo konci

není.

této

minci padne buď panna,

Odděluje

nekonečné nebo orel.

nás

od

vzdálenosti Na

něj

nekonečný

chaos.

se

hraje

a

na

co si vsadíte?"^ Blaise

D

hra

Pascal,

Myšlenky

okázali jsme, že zázraky jsou možné, a m ů ž e m e tedy pokročit k o t á z c e , z d a j e víra r o z u m n á . N a první p o h l e d t o v y p a d á j a k o paradox. Jak můžeme rozumově zdůvodňovat nerozumné?

H o d l á m ukázat, ž e víra r o z u m u nijak n e o d p o r u j e . V í r a j e n a o p a k j e d i n ý z p ů s o b , j a k odhalit p r a v d y , které leží m i m o s f é r u r o z u m u a z k u š e n o s t í . B u d u v y c h á z e t z f i l o z o f a a m a t e m a t i k a Blaise P a s c a l a a tvrdit, že ateisté j s o u o č i v i d n ě n e r o z u m n í , k d y ž sázejí n a t o , ž e B ů h n e e x i s t u j e . V z h l e d e m k t o m u , co v í m e a n e v í m e o t o m , co přijde po s m r t i , n e m á m e j i n o u m o ž ­ n o s t n e ž zvážit š a n c e . K d y ž je z v á ž í m e , zjistíme, že i z p o h l e d u r o z u m u j e s á z k a n a víru c h y t r á . V í r a m á s m y s l . M n o h é tyto z á v ě r y překvapí, p r o t o ž e víra j e pro n ě stále n ě c o nepří­ j e m n é h o a snad i urážlivého. Stephen Jay Gould rozebírá slavnou scénu v J a n o v ě e v a n g e l i u , k d e a p o š t o l T o m á š o d m í t á uvěřit, že Kristus vstal —

167

—

168

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

z mrtvých. T o m á š říká: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a d o k u d n e v l o ž í m . . . s v o u r u k u do r á n y v j e h o b o k u , n e u v ě ř í m . " Ježíš se t e d y T o m á š o v i zjeví, dovolí m u , a b y se podíval a dotkl se ho, a když T o m á š ř e k n e : „Můj Pán a m ů j Bůh", Ježíš odpoví: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahosla­ vení, kteří neviděli, a uvěřili." G o u l d k t o m u d o d á v á : „ N e n a p a d á mě v ý r o k , který b y byl v z d á l e n ě j š í n o r m á m vědy... n e ž s l a v n é p o k á r á n í , které Ježíš udělil T o m á š o v i . První přikázání s p r á v n é h o v ě d e c k é h o p o s t u p u n a b á d á stavět se s k e p t i c k y k t v r z e n í m p o d l o ž e n ý m p o u z e a u t o r i t o u a p o ž a d o v a t přímé důkazy (zejména v případě tvrzení neobvyklých)."2 Daniel D e n n e t t si p o d s l o v e m víra p ř e d s t a v u j e S a n t a C l a u s e a veli­ k o n o č n í h o z a j í č k a , c o ž j s o u p ř e d s t a v y d o b r é pro d ě t i , ale určitě n e pro d o s p ě l é . Cari S a g a n píše, ž e v ě d a „ c h c e , a b y c h o m nevěřili n i č e m u b e z d ů k a z ů " , k d e ž t o n á b o ž e n s t v í „často c h c e , a b y c h o m věřili bez ptaní". 3 Pro D a w k i n s e je víra „stav m y s l i , který nutí č l o v ě k a v n ě c o věřit - v c o , na t o m n e z á l e ž í - z a n a p r o s t é n e p ř í t o m n o s t i d ů k a z ů . . . víra p o d l e m ě s p l ň u j e definici d u š e v n í c h o r o b y . " 4 Nepřátelství, které ateisté k víře chovají, je na první p o h l e d zarážející. V ž d y ť s e č a s t o r o z h o d u j e m e p o u z e n a z á k l a d ě víry. B ě ž n ě v ě ř í m e a u t o ­ ritám a j e d n á m e p o d l e jejich tvrzení, která n e c h c e m e n e b o n e m ů ž e m e o v ě ř o v a t . N e b y l j s e m p ř í t o m e n bitvě u W a t e r l o o , ale j s e m s i c e l k e m jistý, že se o d e h r á l a . N i k d y j s e m nebyl v P a p u i - N o v é G u i n e j i , ale j s e m p ř e s v ě d č e n , ž e t a m j e . V ě ř í m v y p r á v ě n í j i n ý c h , kteří t a m byli, a v ě ř í m m a p á m . Kdykoli letím l e t a d l e m , v k l á d á m t a k é h o d n ě víry v řízení l e t o v é h o p r o v o z u a ve s c h o p n o s t i pilota. Na víru se s p o l é h á m e tolik, že by se v m o d e r n í d o b ě n e d a l o žít, kdy­ b y c h o m n e u s t á l e trvali n a d ů k a z e c h a o v ě ř e n í c h , n e ž n ě c o u d ě l á m e . J a k m á m v ě d ě t , ž e j e b e z p e č n é jíst tyhle c e r e á l i e ? J a k s i m ů ž u být jistý, ž e m o j e a u t o n e v y b o u c h n e ? P r o č b y c h m ě l být p ř e s v ě d č e n , ž e t e n č l o v ě k , kterého slyším v telefonu, na d r u h é straně o p r a v d u j e ? J a k v í m , že můj hlas pro prezidentského kandidáta bude připsán správnému kandidátovi? J e d n a z o d p o v ě d í zní, ž e t o v í m , p r o t o ž e „ s y s t é m " f u n g u j e . S n í m c e r e á l i e a nic mi to n e u d ě l á . J e d u a u t e m a d o s t a n u se do p r á c e . A tak d á l e . T e c h n o l o g i i , b a n k á m , m a p á m a d e m o k r a c i i m ů ž u věřit, p r o t o ž e plní s v o u f u n k c i . T o ale není a r g u m e n t proti víře n á b o ž e n s k é , p r o t o ž e t a p r o věřící t a k é plní s v o u f u n k c i . U p o z o r ň u j e na to W i l l i a m J a m e s v k l a s i c k é knize

Druhy náboženské zkušenosti.

Víra v

Boha

se

milionům věřících

C A S T PÄTÄ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

I 69

v b ě ž n é m ž i v o t ě n e u s t á l e potvrzuje. Lidé se naučili B o h u d ů v ě ř o v a t pro j e h o o d d a n o s t a lásku p o d o b n ě , j a k o s e naučili d ů v ě ř o v a t s v ý m m a n ž e ­ l ů m a m a n ž e l k á m - díky trvalé a s p o l e h l i v é z k u š e n o s t i . Věřící d o k o n c e B o h u d ů v ě ř u j í v í c e než a e r o l i n k á m , m a p á m či p o č í t a č ů m a mají pro to i empirické důvody. Počítače se zasekávají, m a p y stárnou, aerolinky krachují. B ů h ne. T a k o v á o b r a n a víry o v š e m neobstojí, p r o t o ž e v n á b o ž e n s t v í n e j d e j e n o u s p o k o j o v á n í lidských p o t ř e b a t u ž e b , ale t a k é o p r a v d u . Víra o b s a h u j e v ý r o k y zvláštní p o v a h y . D u š e je n e s m r t e l n á a žije i po s m r t i . Na n e b e s í c h je B ů h , který se s n á m i c h c e n a v ě k y spojit. Ty, k d o věří v B o h a , č e k á n e b e a t i , k d o ho z a v r h n o u , zamíří o p a č n ý m s m ě r e m . A t a k d á l e . T y t o v ý r o k y n e l z e ověřit, a p r o t o se r a d i k á l n ě liší od v ý r o k ů o P a p u i - N o v é Guineji n e b o o W a t e r l o o . M o h u se ve víře utvrdit tak, že do P a p u y - N o v é G u i n e j e p o j e d u n e b o zalistuji h i s t o r i c k ý m i z á z n a m y o bitvě u W a t e r l o o . A l e jestli má d u š e přežije tělo n e b o jestli v nebi s k u t e č n ě sídlí nejvyšší s o u d c e , to nijak zjistit n e m ů ž u . To j s o u v ě c i m i m o h r a n i c e n a š i c h z k u š e n o s t í , a proto není v lidské m o c i se o nich p ř e s v ě d č i t . J a k ukázal Kant, tyto v ě c i leží mimo dosah samotného rozumu. K a n t z t o h o ale n e u s u z u j e , ž e n á b o ž e n s k á víra j e n e r o z u m n á . N a o ­ p a k ř í k á , ž e m i m o s f é r u r o z u m u není v ů b e c n e r o z u m n é s e r o z h o d o v a t p o d l e víry. P o d s t a t n é j e , ž e v e f e n o m e n á l n í m neboli e m p i r i c k é m s v ě t ě j e v naší m o c i f o r m u l o v a t n á z o r y na z á k l a d ě z k u š e n o s t í , z k o u š e k , o v ě ř o v á n í a d ů k a z ů . S p o l é h a t se v t o m t o s v ě t ě na víru, která není p o d l o ž e n á d ů ­ k a z y a r o z u m e m , j e p o v ě r č i v o s t . M i m o s v ě t f e n o m é n ů v š a k t a t o kritéria neplatí, p o d o b n ě j a k o fyzikální z á k o n y neplatí v j i n ý c h v e s m í r e c h , n ý b r ž pouze v našem. Takže když Christopher Hitchens běžně odbývá náboženská tvrzení s t í m , ž e „ k d y ž s e n ě c o d á tvrdit b e z d ů k a z u , d á s e t o t a k y bez d ů k a z u o d ­ mítnout", d o p o u š t í s e o m y l u , k t e r é m u f i l o z o f o v é říkají kategoriální c h y b a . 5 H i t c h e n s p o s u z u j e e m p i r i c k ý m i m ě ř í t k y n ě c o , c o leží m i m o s f é r u e m p i r i e . Ž á d á d ů k a z n ě k d e , k d e neplatí normální pravidla dokazování. M i m o d o s a h r o z u m u a z k u š e n o s t í není a b s e n c e d ů k a z u d ů k a z e m a b s e n c e . Je s p o d i v e m , kolik lidí d n e s c h c e žít za p ř e d p o k l a d u , že B ů h , p o s m r t n ý život ani ž á d n á realita za s v ě t e m z k u š e n o s t í n e e x i s t u j e . N e j d e j e n o o t e ­ v ř e n é ateisty, ale t a k é o a g n o s t i k y , j e j i c h ž p r o k l a m o v a n á n e v ě d o m o s t se a t e i s m u p r a k t i c k y r o v n á . Č a s t o s e s a m o l i b ý m ú s m ě v e m říkají: „ N e m ů ž u

170

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

věřit, p r o t o ž e j e d n o d u š e n e v í m . " T a k o v ý p ř í s t u p j e p o d i v n ý h n e d z e d v o u d ů v o d ů . Za prvé se v ů b e c nezajímají o nejdůležitější životní o t á z k y : P r o č j s m e tady? Je něco po životě? Co se stane, až z e m ř e m e ? To jsou velké z á h a d y , které d o l é h a j í na k a ž d é h o , k d o p ř e m í t á o s v é m ú d ě l u , ale n a j d o u se i lidé, kteří na ně o d m í t a j í byť j e n p o m y s l e t . N e u s t á l e ž á d a j í d ů k a z t a ­ k o v é h o t y p u , j a k ý z k r á t k a d o s t a t n e m o h o u . J e j i c h postoj j e a b s u r d n í t a k é proto, ž e s i patrně v ů b e c n e u v ě d o m u j í h r a n i c e r o z u m u . E m p i r i c k é d ů k a z y n e j s o u , p r o t o ž e d o říše z a z k u š e n o s t m i s m y s l y n e p r o n i k n o u . K d y ž n á š r o z u m narazí n a h r a n i c i , m á m e d v ě m o ž n o s t i . M ů ž e m e s e zastavit, a n e b o p o k r a č o v a t d á l . Někteří myslitelé, n a p ř í k l a d filozof L u d w i g W i t t g e n s t e i n , říkali, ž e n e m ů ž e m e - l i n ě c o tvrdit n a z á k l a d ě r o z u ­ m u , n e m ě l i b y c h o m tvrdit nic. „ N e d o s t a n e m e s e a ž n a d n o věcí," n a p s a l W i t t g e n s t e i n , „ d o s á h n e m e b o d u , k d e n e b u d e m e m o c i jít dál a klást další otázky." 6 N a d o t a z „ C o j e p o s m r t i ? " W i t t g e n s t e i n o d m í t l o d p o v ě d ě t tak č i onak. Rozhodně neopáčil s nemístnou sebedůvěrou Richarda Dawkinse n e b o S a m a H a r r i s e : „Nic." N e m o h l t o říct, p r o t o ž e t o n e v ě d ě l . T a t o r e a k c e - „Já n e v í m " - je v ý r a z e m a g n o s t i c i s m u . Je to z d r ž e n í se ú s u d k u tváří v tvář n e v ě d o m o s t i a z j e v n ě je to r e a k c e lepší n e ž a t e i s m u s . T e n t o d r u h a g n o s t i c i s m u k u p o d i v u sdílejí i věřící. A n i věřící nevědí. Bible v listu Ž i d ů m 11,1 praví, že víra „ z n a m e n á s p o l e h n o u t se na t o , v co d o u ­ f á m e , a být si jist t í m , co n e v i d í m e " . K d y b y věřící v ě d ě l , n e m o h l i b y c h o m hovořit o víře. N a p ř í k l a d : J á n e v ě ř í m , ž e m o j e d c e r a c h o d í d o s e d m é třídy. J á v í m , ž e m o j e d c e r a c h o d í d o s e d m é třídy. V nebi j s e m n e b y l , tak n e m ů ž u v ě d ě t , jestli t a k o v é m í s t o existuje. A l e v ě ř í m , ž e existuje. Víra je p r o h l á š e n í d ů v ě r y v n ě c o , č í m si n e j s m e jistí. Víra z n a m e n á , že ačkoli n ě c o n e v í m jistě, v ě ř í m , ž e t o m u t a k j e . Z t o h o m ů ž e m e vyvodit závěr, který překvapí m n o h o ateistů a d o k o n c e i pár k ř e s ť a n ů : p o c h y b o v a t je s p r á v n ý z v y k k a ž d é h o v ě ř í c í h o . V M a r k o v ě e v a n g e l i u 9 , 1 7 - 2 4 je p ř í b ě h o m u ž i , který přišel za K r i s t e m a prosil h o , a b y vyléčil j e h o s y n a z p o s e d l o s t i z l ý m d u c h e m . J e ž í š m u ř e k l : „ V š e c h n o j e m o ž n é t o m u , k d o věří." N a t o m u ž o d p o v ě d ě l : „ V ě ř í m , P a n e , p o m o z m é nevíře." To je m o d l i t b a k a ž d é h o s p r á v n é h o v ě ř í c í h o . K ř e s ť a n věří, i k d y ž si není jistý, z a t í m c o nevěřící o d m í t á uvěřit, d o k u d si n e b u d e jistý. S h o d u j í s e ale v t o m , ž e s i n e j s o u jistí. S k e p t i c k é u v a ž o v á n í j e pro k ř e s ť a n a stejně p ř i r o z e n é j a k o pro n e v ě ř í c í h o .

C A S T PÁTÁ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

171

N á b o ž e n s k á víra s e nepříčí r o z u m u . C í l e m víry j e o d h a l i t t y n e j d ů l e ž i tější pravdy, které n á m p o u h ý m i p ř i r o z e n ý m i p r o s t ř e d k y n e j s o u d o s t u p n é . W i t t g e n s t e i n ve s v é m Tractatu učinil s l a v n é prohlášení, že „i k d y b y c h o m z o d p o v ě d ě l i v š e c h n y myslitelné v ě d e c k é otázky, p ř e c e b y c h o m s e v ů b e c nedotkli p r o b l é m ů života". 7 T o p r o t o , ž e v ě d a s e o d e h r á v á n a j i s t é m hřišti a n e j p o d s t a t n ě j š í životní o t á z k y - P r o č j s e m t u ? Co m á m m i l o v a t ? P r o co m á m žít? - leží m i m o toto hřiště. Víra se p o k o u š í p ř e s á h n o u t e m p i ­ rickou sféru a tyto o t á z k y objasnit. K a n t i W i t t g e n s t e i n sice říkají, že je to n e m o ž n é , ale míní t í m , ž e j e t o n e m o ž n é s p o m o c í s a m o t n é h o r o z u m u . M o ž n á ž e existuje j i n ý z p ů s o b . Filozof Brian M a g e e o n e j v y š š í c h o t á z k á c h lidské e x i s t e n c e píše: „ J s m e j a k o v o j á c i , kteří obléhají h r a d a d l o u h o m a r n ě pátrají po z p ů s o b u , j a k prorazit h r a d b y , a p ř i t o m jejich j e d i n á n a d ě j e , ať už to vědí či ne, je p r o n i k n o u t d o v n i t ř j i n u d y , t u n e l e m , který j e z a v e d e d o p e v n o s t i , aniž b y m u s e l i p r o b o ř i t zdi." 8 T o j e s k v ě l e v y s t i h n u t á s i t u a c e víry, která h l e d á c e s t u , j e ž je r o z u m u u z a v ř e n a . Cíl mají stejný, nalézt p r a v d u , ale víra kráčí d á l , i k d y ž r o z u m už pouti z a n e c h a l . Jestliže a g n o s t i k c h c e o d h o d i t t o r n u a v z d á t se, n e s m í mít v ě ř í c í m u za zlé, že je o c h o t e n p o k u s i t se o d o b y t í vrcholu jinou cestou. Víra v ě ř í c í m u z p ř í s t u p ň u j e n o v o u s f é r u : sféru zjevení. J i n á m o ž n o s t t u není, p r o t o ž e r o z u m u , p ř i z n e j m e s i t o , u ž d o š l a p á r a . Věřící d o u f á , ž e z j e v e n í m u odhalí p r a v d y , které j s o u r o z u m u skryty. Věřící n e p ř i j í m á víru „slepě", ale „ s o t e v ř e n ý m a o č i m a " . K ř e s ť a n n e d o u f á , ž e víra potlačí j e h o v r o z e n é s c h o p n o s t i , n a o p a k ž e h o p o v e d e , a b y viděl j a s n ě j i . O č e k á v á , že z j e v e n í z n o v u p r o b u d í j e h o r o z u m a p o v e d e j e j . Platí pro něj A u g u s t i ­ nova maxima

Věř, abys chápal(Crede, ut intelligas). Proto j s o u věřící tak

z m a t e n í , k d y ž j e ateisté obviňují, ž e zahazují s v é intelektuální s c h o p n o s t i . S p o l e č e n s k ý kritik M i c h a e l N o v a k říká: „ R o z u m j e t r o c h u j a k o p o u h é o k o , k d e ž t o p o k u d si . n a s a d í m e víru', j a k o b y c h o m si nasadili d o k o n a l e v y b r o u ­ š e n é brýle... k t e r ý m i z a h l é d n e m e j i n a k n e v i d i t e l n é a s p e k t y reality." 9 Z n á m e n ě j a k o u m y š l e n k u n e b o tvrzení, ale v ě ř í m e v o s o b u . K ú l e v ě D a n i e l a D e n n e t t a t o u o s o b o u není S a n t a C l a u s ani v e l i k o n o č n í zajíček. N á b o ž e n s t v í j e p ř e d e v š í m p r o h l á š e n í víry v j e d n o h o m o n o t e i s t i c k é h o B o h a a v j e h o m o c a s p o l e h l i v o s t . Jestliže existuje b o ž s k á bytost, která stvořila v e s m í r s e z v l á š t n í m z ř e t e l e m n a n á s lidi, p a k j e n a p r o s t o r o z u m ­ né se d o m n í v a t , že i k d y ž ho n e u m í m e najít, on m ů ž e najít n á s . Věřící

172

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

s e d o m n í v á , ž e č l o v ě k s i c e n e d o k á ž e v y s t o u p a t k B o h u , ale B ů h m ů ž e s e s t o u p i t k č l o v ě k u . Víra j e tak t r o c h u dar. J e t o z p ů s o b , j a k ý m s e n á m B ů h o d h a l u j e p o m o c í b o ž s k é h o zjevení. K d y b y t o B ů h n e d ě l a l , n e m o h l i b y c h o m o n ě m nic zjistit a z ů s t a l by od s v é h o stvoření o d ř í z n u t ý . Pascal vychází z kantovského postulátu, že „posledním krokem r o z u m u j e zjištění, ž e existuje n e k o n e č n ě m n o h o věcí, j e ž r o z u m pře­ sahují". 1 0 P a s c a l v n ě k o l i k a s p i s e c h p r o h l a š u j e , že č l o v ě k má štěstí, že nejvyšší p r a v d y j s o u p ř í s t u p n é v í r o u , a ne r o z u m e m . J i n a k ř e č e n o , víra je pro v š e c h n y . K d y b y c h o m mohli o B o h u n ě c o zjistit p o u z e r o z u m e m , ti chytřejší by měli n á s k o k a ti m é n ě inteligentní by zůstali p o z a d u . D o s t a t se do n e b e by bylo j a k o d o s t a t se na H a r v a r d . B ů h z j e v n ě c h c e v nebi i ty, k d o n e m a j í d o k t o r á t - m á m í s t o i pro r y b á ř e a další p r o s t é lidi. R o z u m j e aristokratický, víra v š a k d e m o k r a t i c k á . P o k u d ale p o c h y b u j e m e , p r o č b y c h o m s e m ě l i r o z h o d n o u t v ě ř i t ? Právě této ústřední lidské h á d a n k y s e týká P a s c a l o v a s l a v n á s á z k a . (Tuto s á z k u n e v y m y s l e l P a s c a l , ale s t ř e d o v ě k ý m u s l i m s k ý t e o l o g A b ú H á m i d al-Ghazzálí v díle Alchymie štěstí."

Pascal

m y š l e n k y a l - G h a z z á l í h o znal

a p a t r n ě založil svůj a r g u m e n t na nich.) P a s c a l z f o r m u l o v a l s á z k u do s o u č a s n é klasické p o d o b y a postavil tak v š e c h n y „brighty", a g n o s t i k y a ateisty p ř e d n e v y h n u t e l n o u v o l b u . P a s c a l říká, ž e v ž i v o t ě m u s í m e riskovat. D e j m e t o m u , ž e v á m n ě k d o nabízí p r á c i , která v á s m o ž n á v y n e s e d o n o v ý c h k a r i é r n í c h v ý š i n . V y p a d á n e s m í r n ě slibně, ale j s o u tu s a m o z ř e j m ě i rizika. P ř e d e m se n e d á nijak říct, j a k t o d o p a d n e . M u s í t e s e r o z h o d n o u t , jestli d o t o h o p ů j d e t e . A n e b o milujete ž e n u . Už s p o l u c h o d í t e d l o u h o , ale nejste si jistí, j a k é to b u d e pro­ žít s ní příštích pár d e s í t e k let v m a n ž e l s t v í . U v a ž u j e t e na z á k l a d ě t o h o , co víte, j e n ž e t o z e s a m é p o v a h y v ě c i nestačí. P ř e s t o s e m u s í t e r o z h o d n o u t . N e m ů ž e t e p o ř á d říkat: „ Z ů s t a n u a g n o s t i k e m , d o k u d s i n e b u d u jistý." K d y ž budete čekat moc dlouho, provdá se vám za jiného nebo oba umřete. S t e j n ě tak se podle P a s c a l a m u s í m e r o z h o d n o u t o B o h u , aniž b y c h o m d o p ř e d u v š e c h n o věděli. Ž á d n ý m r o z u m o v ý m b á d á n í m s e j a s n é o d p o v ě d i n e d o b e r e m e , p r o t o ž e t o , c o přijde p o s m r t i , n á m z ů s t a n e s k r y t o . Proto m u s í m e p r o z k o u m a t m o ž n o s t i a v s a d i t si. A l e j a k é ty m o ž n o s t i j s o u a j a k m á m e zvážit š a n c e ? P a s c a l ř í k á , že m á m e d v ě z á k l a d n í v o l b y a v o b o u případech riskujeme, že se zmýlíme.

C A S T PÄTÄ - KŘESŤANSTVÍ A FILOZOFIE

173

Jestliže v ě ř í m e v B o h a a u k á ž e s e , že B ů h n e e x i s t u j e , hrozí n á m ztráta: metafyzický omyl. Ale pokud za života Boha zavrhneme a ukáže s e , ž e B ů h existuje, hrozí n á m n ě c o m n o h e m h o r š í h o : v ě č n é o d l o u č e n í od Boha. Z těchto dvou možných výsledků je podle Pascala m n o h e m m é n ě riskantní v B o h a věřit. Jestliže je v ý s l e d e k p ř e d e m n e z n á m ý , ni­ kdo rozumný by neváhal dát všanc něco konečného, když může získat n e k o n e č n o u v ý h r u . Z t o h o t o p o h l e d u j e v l a s t n ě n e r o z u m n é nevěřit. Pas­ cal píše: „ Z v a ž m e , co z í s k á m e a co z t r a t í m e , vsadíme-li na t o , že B ů h existuje. V y h r a j e m e - l i , v y h r a j e m e vše. P r o h r a j e m e - l i , n e p r o h r a j e m e nic. N e v á h e j m e t e d y a v s a ď m e na t o , že existuje." 1 2 Důvtipnost Pascalova argumentu spočívá v t o m , že zdůrazňuje p r a k t i c k o u n u t n o s t se r o z h o d n o u t . Nutí n á s k t o m u smrt. Přijde d e n , k d y n e b u d e ž á d n é zítra a v š i c h n i b u d e m e m u s e t o d e v z d a t hlasy b u ď p r o , n e b o proti v ý r o k u , který b u d e stát n a h l a s o v a c í m lístku. „ A p a t e i s m u s " , t e d y předstírání, ž e n a t o m nezáleží, j e čirá h l o u p o s t , n e b o ť r o z h o d n u t í s e nelze vyhnout a jde doslova o otázku života a smrti. Apateisté a agnostici odmítají volit, ačkoli n e m a j í m o ž n o s t s e z d r ž e t hlasování. O d m í t n u t í volit je t e d y t a k é v o l b o u - v o l b o u proti B o h u . Pascal t a k é o d h a l u j e pozérství ateisty, který se p o v a ž u j e za s t a t e č n é ­ ho m u ž e , j e n ž o s a m ě l e čelí p r á z d n o t ě . K č l o v ě k u , který n e z a k o l í s á tváří v tvář n e v y h n u t e l n é m u protivenství, c h o v á m e o b d i v . K d y b y c h o m v ě d ě l i , ž e j s m e v e v e s m í r u s a m i a smrtí v š e končí, n e z b ý v a l o b y n á m než s e p e v n ě d r ž e t s v ý c h s m r t e l n ý c h s c h r á n e k a proklínat t e m n o t u . Co si ale p o m y s l í m e o č l o v ě k u , který je p ř i p r a v e n čelit s t r a š l i v é m u o s u d u , k d y ž má š a n c i se mu v y h n o u t ? K d y ž j s t e u v ě z n ě n i v kleci s h l a d o v ý m Ivem a m á t e t a m d v e ř e , k t e r ý m i m ů ž e t e odejít, odmítli b y s t e , máte-li v š e c h p ě t p o h r o m a d ě , d v e ř m i u t é c t ? Postoj ateisty se z t o h o t o p o h l e d u j e v í j a k o paličatost, j a k o z b r k l é r o z h o d n u t í hrát r u s k o u ruletu o s v o u d u š i . A t e i s t y o b č a s trápí, proč B ů h s v o u p ř í t o m n o s t n e p r o k á ž e j a s n ě j i . Carl S a g a n píše, ž e k d y b y B ů h chtěl rozptýlit v š e c h n y p o c h y b n o s t i o t o m , z d a existuje, „ m o h l klidně vyrýt d e s a t e r o přikázání na Měsíc". 1 3 P a s c a l nabízí pro s k r y t o s t B o h a , j a k t o s á m n a z ý v á , v ě r o h o d n ý d ů v o d . M o ž n á s e B ů h c h c e skrýt p ř e d t ě m i , k d o se s n í m netouží setkat, a o d h a l i t se t ě m , k d o m u o t e v ř o u s v á s r d c e . K d y b y s e n á m B ů h ukázal natolik, ž e b y c h o m h o n e m o h l i popírat, p a k b y s e n á m v n u c o v a l . P a s c a l ř í k á , ž e B ů h m o ž n á n e c h c e být p o z n á n v š e m i , ale p o u z e tvory, kteří h o hledají. 1 4

174

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

A t e i s t é vědí, ž e P a s c a l o v a s á z k a j e silná m y š l e n k a . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s se n e z m ů ž e na víc než ú t o k y ad h o m i n e m a p r o h l a š u j e Pas­ cala za „ p o k r y t c e " a „ š a r l a t á n a " . 1 5 R i c h a r d D a w k i n s p o v a ž u j e P a s c a l o v y a r g u m e n t y za „velice podivné". A p r o č ? P r o t o ž e „víra není n ě c o , k č e m u s e č l o v ě k r o z h o d n e , j a k o b y t o byla politická o t á z k a . P ř i n e j m e n š í m j á se k víře n e d o k á ž u r o z h o d n o u t vůlí." 1 6 V t o m má D a w k i n s s a m o z ř e j m ě p r a v d u , ale s k u t e č n á o t á z k a zní, z d a věřit c h c e a z d a se volání víry otevře. J a k u v i d í m e v následující kapitole, existují p á d n é p s y c h o l o g i c k é d ů v o d y t o m u t o volání o d o l a t . P a s c a l píše, že na s v ě t ě j s o u d v a d r u h y r o z u m n ý c h lidí: „Ti, kteří slouží B o h u c e l ý m s v ý m s r d c e m , p r o t o ž e ho znají, a t i , kteří ho c e l ý m s r d c e m hledají, p r o t o ž e ho neznají." 1 7 P a s c a l si u v ě d o m u j e , že víra je dar. N e m ů ž e m e j i v y ž a d o v a t , p o u z e prosit B o h a , a b y n á m j i d a l . M e z i t í m u d ě l á m e n e j l é p e , k d y ž b u d e m e žít d o b ř e a m o r á l n ě , j a k o by B ů h o p r a v d u e x i s t o v a l . A m o d l i t se s k e p t i k o v u m o d l i t b u , kterou p ř e b í r á m od filozofa Petera Kreefta: Bože, ani nevím, jestli existuješ. Jsem skeptik. Pochybuji. Říkám si, že jsi možná jen mýtus. Ale nejsem si jistý (alespoň mám-li ksobě být naprosto upřímný). Takže jestli existuješ a opravdu jsi slíbil odměnit všechny, kdo hledají, pak mě teď slyšíš. Prohlašuji se tedy tímto za hledače, hledače pravdy, ať je jakákoli a leží kdekoli. Chci znát pravdu a žít pravdou. Jestli ty jsi pravda, prosím, pomoz mi.18 Bible s l i b u j e , že k d o h l e d á B o h a t a k t o o p r a v d o v ě a s o t e v ř e n ý m s r d c e m , ten h o n a j d e .

ČÁST ŠESTÁ

KŘESŤANSTVÍ A UTRPENÍ

Kapitola osmnáctá

PŘEHODNOCENÍ INKVIZICE: ZVELIČENÉ ZLOČINY NÁBOŽENSTVÍ „Dobří lidé páchat zlo,

konají dobro

a

zlí lidé

potřebují náboženství.

páchají zlo.

dobří lidé

mohli

"

Steven

V

Aby

1

Weinberg,

Tváří v tvář

p ř e d c h o z í c h k a p i t o l á c h j s e m s e pokusil z o d p o v ě d ě t intelektuální

a r g u m e n t y , k t e r é proti k ř e s ť a n s t v í v z n á š e j í n e j v ě t š í a t e i s t i c k é k a p a c i t y d n e š k a . V n ě k o l i k a příštích k a p i t o l á c h se z a m ě ř í m na

jejich m o r á l n í a r g u m e n t y a na obvinění, že křesťanství je horší n e ž j e n iracionální - že je zlé. Po staletí s o u d i l B ů h č l o v ě k a a o b v i n ě n í z kacířství a n e m o r á l n o s t i v z n á š e l i křesťanští d u c h o v n í . D n e s se č l o v ě k s á m posadil na s o u d n í stolici, u k a z u j e p r s t e m na B o h a a t e n se m u s í bránit nařčení, že r o z d m ý c h á v á zlo a o h r o ž u j e mír mezi lidmi. V této kapitole b u d u uvažovat, z d a j e n á b o ž e n s t v í z d r o j e m nejvíce konfliktů a u m í r á n í na s v ě t ě , a p o k u d a n o , z d a b y s v ě t u b e z něj bylo l é p e . P ř e d n í a t e i s t é v e l m i ú s p ě š n ě p ř e s v ě d č i l i m i l i o n y lidí - d o k o n c e i v ě ř í c í c h -, že n á b o ž e n s t v í je p r o k l e t í m d ě j i n . S a m Harris v Konci víry o z n a č u j e n á b o ž e n s t v í z a „ n e j m o c n ě j š í z d r o j lidských konfliktů m i n u l ý c h i s o u č a s n ý c h " . 2 S t e v e n Pinker píše: „ N á b o ž e n s t v í n á m d a l o k a m e n o v á n í , —

177

—

178

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

u p a l o v á n í č a r o d ě j n i c , křížové v ý p r a v y , inkvizici, d ž i h á d , f a t v u , s e b e v r a ­ ž e d n é a t e n t á t n í k y a střelce na p o t r a t o v ý c h klinikách." 3 V j i n é knize Pinker připisuje n a v r u b n á b o ž e n s t v í další p r o h ř e š k y : B ů h p o d l e něj p ř i k a z u j e lidem „ m a s a k r o v a t M i d j á n c e , k a m e n o v a t prostitutky, p o p r a v o v a t h o m o ­ s e x u á l y , vybíjet k a c í ř e a nevěřící, v y h a z o v a t p r o t e s t a n t y z o k e n , brát u m í r a j í c í m d ě t e m léky a n a r á ž e t l e t a d l e m do m r a k o d r a p ů " . 4 Ateisté č a s t o kritizují křesťanství z m o r á l n í c h d ů v o d ů . Filozof B e r t r a n d Russell v knize Proč nejsem křesťanem tvrdí: „ C e l á p ř e d s t a v a , že křes­ ťanství p o v z n á š í m o r á l k u , j e u d r ž i t e l n á , p o u z e p o k u d h r o m a d n ě i g n o r u ­ j e m e č i f a l š u j e m e historická f a k t a . " 5 F e j e t o n i s t a R o b e r t K u t t n e r útočí n a křesťanství: „Křižáci povraždili miliony lidí ve j m é n u J e ž í š e . Další miliony m u č i l a a z a v r a ž d i l a inkvizice. Po M a r t i n u Lutherovi k ř e s ť a n é tři sta let vedli k r v a v é v á l k y proti j i n ý m k ř e s ť a n ů m . " 6 A nebezpečnost náboženství postupem času neoslabuje. Richard D a w k i n s r o z e b í r á Blízký a S t ř e d n í v ý c h o d , B a l k á n , S e v e r n í Irsko, Indii a Srí L a n k u a k o n s t a t u j e , že „většinu d n e š n í c h n á s i l n ý c h střetů ve s v ě t ě , ne-li v š e c h n y " , m á n a s v ě d o m í „ r o z v r a t n á m o c náboženství". 7 Vliv n á b o ž e n s t v í , z e j m é n a i s l á m s k ý c h e x t r e m i s t ů a k ř e s ť a n s k ý c h f u n d a m e n t a l i s t ů , j e d n e s tak n e b l a h ý , ž e s e Daniel D e n n e t t o b á v á , ž e „ n ě j a k á t o x i c k á n á b o ž e n s k á m á n i e b y d o k á z a l a zničit lidskou civilizaci p ř e s noc". 8 P r o b l é m t ě c h t o kritiků j e v t o m , ž e n e s m í r n ě zveličují z l o č i n y n á b o ­ ženských fanatiků, a zároveň zanedbávají nebo ospravedlňují m n o h e m horší z l o č i n y f a n a t i k ů s e k u l á r n í c h a a t e i s t i c k ý c h . To je t é m a n á s l e d u j í c í c h d v o u kapitol, v nichž se p o d í v á m blíže na historická f a k t a , na n ě ž se kri­ t i k o v é odvolávají. C h t ě l b y c h ukázat, ž e v š e o b e c n ě r o z š í ř e n ý názor, ž e n á b o ž e n s t v í je p r i m á r n í p ř í č i n o u v e l k ý c h zabíjení a d ě j i n n ý c h konfliktů, je z k r á t k a m y l n ý - a z a s t á v a t ho m o h o u j e n ti, k d o ignorují a falšují f a k t a . Z a č n ě m e u k ř í ž o v ý c h v ý p r a v , které J a m e s Carroll barvitě líčí j a k o „ ř a d u d ě j i n n ý c h z l o č i n ů s v ě t o v é h o v ý z n a m u " , j e j i c h ž „násilí z a n e c h a l o jizvy na z e m i i lidské p a m ě t i až po n a š e časy". 9 Carroll je katolík, c o ž j e n d o k l á d á , kolik liberálních k ř e s ť a n ů n a s á k l o s e k u l á r n í m i názory, že křížové v ý p r a v y j s o u ú d a j n ě p ř í k l a d e m hrůz n á b o ž e n s t v í . Navíc, c o ž j e p o m ě r n ě t y p i c k é , si Carroll s c h o v á v á nejostřejší v ý r a z y pro k ř e s ť a n y . O h r ů z á c h , jež napáchala muslimská strana, se vyjadřuje znatelně zdrženlivěji. Je to z n á m á p o u č k a : n á b o ž e n s t v í j e š p a t n é , ale k ř e s ť a n s t v í j e horší.

Č Á S T ŠESTÁ - K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

179

J e t o v š a k p r a v d a ? V z p o m e ň m e si, ž e p ř e d p ř í c h o d e m i s l á m u byla oblast dnešního Blízkého a Středního východu převážně křesťanská. V Persii byli sice z o r o a s t r i á n i a v P a l e s t i n ě ž i d é , ale v ě t š i n u o b y v a t e l d n e š n í h o Iráku, Sýrie, J o r d á n s k á a E g y p t a tvořili k ř e s ť a n é . V této oblasti se n a c h á z e j í p o s v á t n á m í s t a k ř e s ť a n ů - m í s t a , k d e se Kristus n a r o d i l , žil a z e m ř e l . J e r u z a l é m a celý Blízký v ý c h o d pak d o b y l a M u h a m m a d o v a v o j s k a , která islám povolal k d ž i h á d u . M u s l i m o v é p o t é e x p a n d o v a l i na jih do Afriky, na v ý c h o d do A s i e a na s e v e r do E v r o p y . Dobyli č á s t Itálie a v ě t š i n u Š p a n ě l s k a , vtrhli na B a l k á n a chystali se na p o s l e d n í v p á d , k t e r ý m b y přivedli c e l o u E v r o p u , t e h d y o z n a č o v a n o u j a k o k ř e s ť a n s t v o , p o d n a d v l á d u i s l á m u . M u s l i m s k á h r o z b a byla natolik z á v a ž n á , ž e E d w a r d G i b b o n s p e k u l o v a l , ž e k d y b y s e Z á p a d n e b r á n i l , „ m o ž n á b y s e d n e s v oxf o r d s k ý c h š k o l á c h v y u č o v a l K o r á n a z jejich k a z a t e l e n by k o b ř e z a n é m u lidu z n ě l a s l o v a o p o s v á t n o s t i a pravdivosti zjevení M a c h o m e t o v a " . 1 0 K ř e s ť a n é k o n e č n ě vrátili ú d e r d v ě stě let p o t é , c o v o j s k a i s l á m u d o ­ byla Blízký v ý c h o d a probila se do E v r o p y . P a p e ž s p o l u s v l á d n o u c í m i e v r o p s k ý m i d y n a s t i e m i svolal v j e d e n á c t é m století k ř e s ť a n y , a b y o s v o ­ bodili d o m o v i n u křesťanství a bránili ji proti m i l i t a n t n í m u i s l á m u . T ě m t o a k c í m s e d n e s říká křížové v ý p r a v y . ( S á m t e r m í n j e pozdější. K ř e s ť a n é a m u s l i m o v é , kteří v nich bojovali, ho nepoužívali.) K d o byli křižáci? Historik J o n a t h a n Riley-Smith p o l e m i z u j e s p ř e d s t a ­ v o u , že to byli c h a m t i v í d o b y v a t e l é a vrazi. S p í š to p o d l e něj byli p o u t n í c i , kteří vyslyšeli Kristovo volání k e k ř e s ť a n ů m : „Zapři s á m s e b e , v e z m i svůj kříž a n á s l e d u j m n e . " M n o z í dali v š a n c svůj m a j e t e k i život. Od v l a d a ř ů nic n e d o s t a l i - k a ž d ý křižák si m u s e l s á m o b s t a r a t k o n ě , s o u m a r y a v ý s t r o j . P r a k t i c k y v š i c h n i s e vrátili d o m ů c h u d š í , než o d e š l i , c o ž d o k a z u j e , ž e s e neúčastnili kvůli z i s k u . A n o , po c e s t ě křižáci sice loupili a d r a n c o v a l i , ale p o d l e R i l e y - S m i t h e j e n p r o t o , ž e s e m u s e l i s a m i p o s t a r a t , a b y přežili. 1 1 První křížová v ý p r a v a s k o n č i l a ú s p ě c h e m , K ř e s ť a n é roku 1 0 9 9 dobyli J e r u z a l é m a udrželi jej několik d e s í t e k let. M u s l i m o v é n a k o n e c nabrali síly a křižáky s m e t l i . R o k u 1 1 8 7 d o b y l J e r u z a l é m S a l a d i n . Další křížové v ý p r a v y n e u s p ě l y a J e r u z a l é m zůstal p o d n a d v l á d o u m u s l i m ů . Křížové výpravy tedy můžeme chápat jako opožděný, nešikovný a neúspěšný pokus porazit islámský imperialismus. Přesto měly křížové výpravy v ý z n a m , p r o t o ž e v nich E v r o p a b o j o v a l a o přežití. Bez k ř í ž o v ý c h v ý p r a v b y síly i s l á m u m o ž n á ú p l n ě rozvrátily z á p a d n í civilizaci. Křížové v ý p r a v y

180

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

s e dají t a k é p o v a ž o v a t z a p ř e d c h ů d c e e v r o p s k ý c h o b j e v i t e l s k ý c h cest, s n i m i ž přišla m o d e r n í é r a . U š l e c h t i l o s t j e j i c h cílů se s a m o z ř e j m ě dá z p o c h y b ň o v a t a b ě h e m nich d o c h á z e l o k n e o m l u v i t e l n é m u z n á s i l ň o v á n í a vraždění, m i m o j i n é i k s v é v o l n é m u zabíjení ž i d ů . P ř e s t o toto b ě s n ě n í n e v y s t i h u j e křížové v ý p r a v y ú p l n ě . V k o n t e x t u dějin válečnictví n e m á m e žádný důvod považovat křížové výpravy za dějinný zločin světového v ý z n a m u . K ř e s ť a n é bojovali, p r o t o ž e s e bránili p ř e d cizími d o b y v a t e l i , a m u s l i m o v é bojovali, a b y d o b y l i k ř e s ť a n s k é z e m ě . A inkvizice? D n e š n í h i s t o r i k o v é se shodují, že h r ů z o s t r a š n ý o b r a z inkvizice j e d o z n a č n é m í r y m ý t u s , který s i j a k o první vybájili političtí n e p ř á t e l é Š p a n ě l s k a - h l a v n ě angličtí s p i s o v a t e l é . Ti t a k é ovlivnili, j a k inkvizici c h á p a l i političtí n e p ř á t e l é n á b o ž e n s t v í v A m e r i c e . K n i h a H e n r y ­ ho K a m e n a

Španělská inkvizice ( T h e S p a n i s h

Inquisition)

má

podtitul

„ H i s t o r i c k á revize". A je to d l o u h á k n i h a , n e b o ť K a m e n m ě l co revidovat. J e d n a z kapitol má název: „ V ý m y s l inkvizice." T í m c h c e říct, že v ě t š i n a m o d e r n í c h s t e r e o t y p n í c h p ř e d s t a v o inkvizici je n a p r o s t o v y m y š l e n á . K a m e n z d ů r a z ň u j e , ž e inkvizice „ m ě l a m o c p o u z e n a d křesťany". Ž e b y s e inkvizice z a m ě ř o v a l a n a židy, t o j e f a n t a z i e . Jediní ž i d é , kteří s p a d a l i p o d p r a v o m o c inkvizice, byli t i , kteří k o n v e r t o v a l i ke křesťanství. A t ě c h se našlo d o c e l a d o s t , p r o t o ž e král F e r d i n a n d a k r á l o v n a Isabela roku 1492 vydali nařízení, k t e r ý m v y h n a l i ž i d y z e Š p a n ě l s k a . K d o chtěl zůstat, m u s e l k o n v e r t o v a t . S p o u s t a k ř e s ť a n ů s a m o z ř e j m ě tušila, že tihle conversos neboli „noví k ř e s ť a n é " v l a s t n ě v ů b e c n e j s o u k ř e s ť a n é . Byli t o ž i d é , kteří předstírali, ž e j s o u k ř e s ť a n é . J e z a j í m a v é , ž e v ě t š i n a udání n a „ n o v é křesťany" p o c h á ­ zela o d ž i d ů , kteří s e n a s v é s o u v ě r c e h n ě v a l i , ž e s e zřekli j u d a i s m u . Tito ž i d é se nijak n e r o z p a k o v a l i s v ě d č i t u inkvizičního s o u d u , n e b o ť j a k o ž t o ž i d é n e s p a d a l i d o j e h o j u r i s d i k c e . K a m e n uvádí, ž e s á m v e l k ý inkvizitor T o m á š de T o r q u e m a d a měl doložené židovské předky. Inkviziční s o u d y byly p o d l e K a m e n a s p r a v e d l i v ě j š í a m í r n ě j š í n e ž jejich s e k u l á r n í p r o t ě j š k y , a to n e j e n ve Š p a n ě l s k u , ale v celé E v r o p ě . N e j č a s t ě j š í m t r e s t e m bylo p o u h é pokání, například v p o d o b ě p o s t u n e b o , j a k b y c h o m řekli d n e s , „veřejně p r o s p ě š n ý c h prací". Kolik lidí inkvizice p o p r a v i l a z a kacířství? K a m e n o d h a d u j e o k o l o 2 0 0 0 . Jiní d n e š n í histori­ k o v é uvádějí čísla o d 1 5 0 0 d o 4 0 0 0 . J s o u t o v š e c h n o t r a g i c k á úmrtí, ale m u s í m e si u v ě d o m i t , že k n i m d o š l o v o b d o b í 3 5 0 let. 1 2

Č Á S T ŠESTÁ - K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

181

V Americe jsou nejznámějším případem nábožensky motivovaného násilí s a l e m s k é p r o c e s y s č a r o d ě j n i c e m i . Kolik lidí v t ě c h p r o c e s e c h přišlo o ž i v o t ? T i s í c e ? S t o v k y ? Ve s k u t e č n o s t i ani ne d v a c e t pět. K smrti j i c h bylo o d s o u z e n o d e v a t e n á c t a pár d a l š í c h z e m ř e l o ve vězení. Přesto j s o u p r o c e s y z v ě č n ě n y v k n i h á c h , f i l m e c h a d i v a d e l n í c h h r á c h j a k o Čarodějky ze Salemuoó A r t h u r a Millera. Miller si vybral s a l e m s k é p r o c e s y j a k o his­ t o r i c k o u analogii k m c c a r t h i s m u a r o z s á h l ý m š k o d á m , k n i m ž b ě h e m něj d o š l o , a netušil p ř i t o m , že s v ý m h i s t o r i c k ý m p ř í k l a d e m v l a s t n ě d o k a z u j e o p a k . M a l é ztráty, v e l k é haló. J e z a j í m a v é s l e d o v a t , j a k s e ateističtí autoři s n a ž í h r ů z n o s t č a r o d ě j n i c k ý c h p r o c e s ů p ř e h á n ě t . Cari S a g a n v knize Svět plný démonů ( T h e D e m o n - H a u n t e d World) píše o čarodějnických p r o c e s e c h v Evropě: „Nikdo neví, kolik bylo c e l k e m zabito l i d í - m o ž n á statisíce, m o ž n á miliony." T o j e t r o c h u m o c k r á t „ m o ž n á " . S a g a n necituje ž á d n é p r a m e n y a n e j r o z u m n ě j š í z á v ě r p a t r n ě zní, že o t o m nic neví. J e h o ateistický k o l e g a S a m Harris, který si o t o m a s p o ň n ě c o p ř e č e t l , cituje s o u č a s n é historické p r á c e , které uvádějí m n o h e m nižší p o č e t u p á l e n ý c h č a r o d ě j n i c : 100 0 0 0 . A č k o l i j e t o h o d n ě , ani z d a l e k a s e t o n e v y r o v n á d é m o n i c k é m u o d h a d u S a g a n o v u a j a k p o z n a m e n a l Harris, j e t o d v a c e t k r á t m é n ě n e ž dřívější a b s u r d n í odhady. P ř e s t o Harris tvrdí: „ N o v ě s p o č í t a n á čísla nijak n e z m í r n í h r ů z u a n e ­ spravedlnost o n é doby." 1 3 Že ne? A p l i k u j m e j e h o logiku na jinou historickou u d á l o s t a její a b s u r d i t a plně v y n i k n e . D v ě a t o m o v é b o m b y s h o z e n é n a H i r o š i m u a N a g a s a k i zabily asi 100 0 0 0 civilistů a d o d n e s se d e b a t u j e o t o m , jestli s e p r e z i d e n t T r u m a n r o z h o d l s p r á v n ě , k d y ž v á l k u ukončil t a k t o . P o d ě l m e v š a k p o č e t ztrát d v a c e t i j a k o Harris a d o s t a n e m e se na 5 0 0 0 obětí b o m b . A n i t o h l e p o d l e Harrise „nijak n e z m í r n í h r ů z u a n e s p r a ­ vedlnost" atomových b o m b ? Naopak, hrůza by se rozplynula a debata o legitimnosti T r u m a n o v a činu by p r a k t i c k y úplně u m l k l a . K d y ž n e m á m e čísla n a s v é s t r a n ě , m u s í m e s e pustit d o d o m n ě n e k . C a r i S a g a n s e o b l é k á d o s v é h o nejfilozofičtějšího h á v u a ptá se, j a k v ů ­ b e c m o h l i civilizovaní E v r o p a n é n a d u p a l o v á n í m č a r o d ě j n i c m h o u ř i t o k o . O d p o v í d á : „Je-li si n ě k d o a b s o l u t n ě jistý, že j e h o n á z o r je s p r á v n ý a n á z o r t ě c h d r u h ý c h je špatný... p r o p u k á č a r o d ě j n i c k á m á n i e v n e k o n e č n ě m n o h a p o d o b á c h . " 1 4 J i n ý m i slovy k t o m u m ů ž e dojít z n o v u , a to z d e v A m e r i c e . Je to ale p r a v d ě p o d o b n é ? Cari S a g a n věřil v e v o l u c i , v e l k ý t ř e s k a s p o u s t u

182

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

d a l š í c h věcí. J s e m s i jistý, ž e byl p ř e s v ě d č e n , ž e m á n a p r o s t o u p r a v d u a j e h o n e p ř á t e l é k r e a c i o n i s t é a f u n d a m e n t a l i s t é se ú p l n ě mýlí. P ř e s t o S a g a n n i k o h o neupálil. J á t a k é p o v a ž u j i l e c c o s z a a b s o l u t n ě p r a v d i v é , ale p o k u d j d e o u p a l o v á n í č a r o d ě j n i c , m á m čistý rejstřík. P o k u d si d n e s z a j e d e t e do S a l e m u , zjistíte, že č a r o d ě j n i c í m se daří s k v ě l e . A n i si při rituálech n e m u s e j í n a j í m a t o c h r a n k u - stala se z nich turistická a t r a k c e . S a g a n byl z ř e j m ě t r o c h u p a r a n o i d n í . A co třicetiletá v á l k a ? T e n t o konflikt m e z i S v a t o u říší ř í m s k o u a n ě ­ m e c k ý m i p r o t e s t a n t s k ý m i státy trval o d roku 1618 d o roku 1 6 4 8 . Z p o ­ č á t k u v n ě m s i c e hrály roli n á b o ž e n s k é p o h n u t k y , ale d n e š n í h i s t o r i k o v é z d ů r a z ň u j í , ž e v á l k u p o h á n ě l o h l a v n ě m o c e n s k é s o u p e ř e n í politiků. Ro­ dící se e v r o p s k é n á r o d n í státy m e z i s e b o u válčily o ú z e m í a vliv. Ú l o h u n á b o ž e n s t v í z c e l a přebily politické m o t i v y - p ř i p o m e ň m e si, j a k o u roli hrála v p o z d n í fázi války k a t o l i c k á F r a n c i e . F r a n c o u z s k ý státník kardinál Richelieu se o b á v a l síly S v a t é říše ř í m s k é , největší k a t o l i c k é m o c n o s t i na světě, a zajistil p r o t e s t a n t ů m p o m o c F r a n c o u z ů a Š v é d ů . P o d o b n ě j a k o třicetiletá v á l k a s e ani m n o h o d n e š n í c h „ n á b o ž e n s k ý c h válek" n e v e d e o n á b o ž e n s t v í . To asi a t e i s t ů m j a k o D a w k i n s a Harris nikdy n e d o j d e . D a w k i n s s i s t ě ž u j e , ž e m é d i a d ů s l e d n ě o z n a č u j í konflikty v S e v e r n í m Irsku, na B a l k á n ě a v Iráku za „etnické", nikoli n á b o ž e n s k é . J e n ž e m é d i a mají p r a v d u a D a w k i n s se mýlí. J s o u to o p r a v d u e t n i c k é s p o r y . D a w k i n s n a z ý v á střet mezi š f i t y a s u n n i t y v Iráku „ n á b o ž e n s k ý m i č i s t k a m i " . 1 5 N e s m y s l . P o n e c h á m e - l i s t r a n o u radikály z al-Ká'idy, v Iráku bojuje j e d n a s k u p i n a , která p o d v e d e n í m s e k u l á r n í h o d e s p o t y S a d d á m a H u s a j n a vládla z e m i čtvrt století, s d r u h o u s k u p i n o u , š f i t s k o u v ě t š i n o u , která je u m o c i d n e s . N á b o ž e n s t v í má v t o m t o b r a t r o v r a ž e d n é m boji v e l m i malou váhu. D a w k i n s u v á d í pár d a l š í c h p ř í k l a d u , ale v š e c h n y s e o b r a c e j í proti n ě m u . Konflikt m e z i I z r a e l e m a P a l e s t i n o u není v j á d r u n á b o ž e n s k ý . Vznikl kvůli s p o r ů m o ú z e m í a s e b e u r č e n í . H a m á š a e x t r é m n ě o r t o d o x n í izraelské s t r a n y m o ž n á p r o n á š e j í t e o l o g i c k é v ý r o k y - „ B ů h n á m dal tuto z e m i " a tak d á l e -, ale i bez t ě c h t o n á b o ž e n s k ý c h m o t i v ů by s p o r z ů s t a l v p o d s t a t ě s t e j n ý . C o p a k ale Ž i d é n e b o j u j í z a s v o u z e m i , p r o t o ž e j e s v a t á ? N e , bojují za ni, p r o t o ž e je to z e m ě j e j i c h p ř e d k ů a po h o l o c a u s t u d o s p ě l a s p o u s t a Ž i d ů k p ř e s v ě d č e n í , ž e p o u z e v e vlastní z e m i m o h o u být v b e z p e č í . Z a k l a d a t e l é státu Izrael byli s e k u l á r n í Ž i d é , ne věřící. A O r g a -

C A S T ŠESTÁ - K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

183

n i z a c e p r o o s v o b o z e n í Palestiny j e o d p o č á t k u sekulární n a c i o n a l i s t i c k o u skupinou. Z d r o j e m napětí na Balkáně je etnická řevnivost, ne náboženská. C h r i s t o p h e r Hitchens b e z d ů v o d n ě navrhuje, a b y s e „ e t n i c k ý m č i s t k á m " n a Balkáně říkalo „ n á b o ž e n s k é čistky", i když připouští, že primárním m o t i v e m násilností n e b y l o n á b o ž e n s t v í , ale „ x e n o f o b n í n a c i o n a l i s m u s " a ú z e m n í e x p a n z e . P o t é se H i t c h e n s p ř e s o u v á do S e v e r n í h o Irska a v y p r á v í vtip, k t e r ý m v y v r a c í svůj vlastní a r g u m e n t , aniž b y t o tušil. N ě j a k ý m u ž j d e v Belfastu po ulici, k d y ž tu na něj ze dveří v y s k o č í o z b r o j e n e c , zamíří na něj p u š k o u a ptá se: „Protestant, n e b o katolík?" M u ž v y k ř i k n e : „Ani j e d n o , já j s e m ateista." A o z b r o j e n e c na to: „Katolický ateista, n e b o protestantský a t e i s t a ? " 1 6 S k u t e č n o u p o i n t o u t o h o t o vtipu j e , ž e n a t o m n e s e j d e , p r o t o ž e o n á b o ž e n s t v í v l a s t n ě n e j d e . A n i v S e v e r n í m Irsku katolíci a protestanti nebojují o o t á z k u t r a n s s u b s t a n c i a c e n e b o o j i n o u n á b o ž e n s k o u d o k t r í n u . Bojují o a u t o n o m i i a o t o , která s k u p i n a b u d e z e m i v l á d n o u t . A t e i s t é z a t v r z e l e překrucují f a k t a a hledají n á b o ž e n s t v í i za t ě m i k o n ­ flikty, v nichž o ně o p r a v d u v ů b e c n e j d e . P o d í v e j m e s e , j a k S a m Harris a n a l y z u j e situaci na Srí L a n c e . Harris by rád ze s e b e v r a ž e d n ý c h a t e n ­ tátů obvinil n á b o ž e n s k é fanatiky. M á ale j e d e n p r o b l é m . S e b e v r a ž e d n é a t e n t á t y v m o d e r n í p o d o b ě vynalezli T a m i l š t í t y g ř i . Harris se t e d y d á v á d o p r á c e . „ M o t i v a c e T a m i l s k ý c h t y g r ů sice není o t e v ř e n ě n á b o ž e n s k á , n i c m é n ě j s o u to h i n d u i s t é a věří v m n o h o n e p r a v d ě p o d o b n ý c h p ř e d s t a v o ž i v o t ě a s m r t i . M u č e d n i c k ý kult, který po desetiletí pěstují, v y k a z u j e m n o h é z n a k y n á b o ž e n s k é víry, j a k o u b y c h o m u lidí, kteří za n ě c o tak s n a d n o položí život, o č e k á v a l i . " 1 7 J i n ý m i slovy, Tamilští tygři s e s i c e s a m i p o v a ž u j í za b o j o v n í k y v s e k u l á r n í m p o l i t i c k é m s p o r u o ú z e m í a s e b e u r č e ní, ale Harris u nich odhalil n á b o ž e n s k ý motiv, p r o t o ž e j s o u to n á h o d o u hinduisté, a t e d y v nich určitě d ř í m á n ě j a k é n á b o ž e n s k é bláznovství, které jejich f a n a t i s m u s v y s v ě t l u j e . A n i n a o k a m ž i k n e p o p í r á m , ž e n á b o ž e n s t v í m ů ž e v é s t k pocitu m o ­ rální n a d ř a z e n o s t i a ten z a s e k p e r z e k u c í m a násilí. V m i n u l o s t i t o m u t a k s k u t e č n ě bylo. V i s l á m s k é m s v ě t ě j e násilí v e j m é n u víry d o d n e s v á ž n ý m p r o b l é m e m . A l e mezi křesťany už tragické násilnosti ve j m é n u náboženství naštěstí patří d á v n é m i n u l o s t i . N a z á v ě r této kapitoly b y c h rád nabídl o d p o v ě ď , p r o č t o m u tak j e . V D o s t o j e v s k é h o r o m á n u Bratři Karamazovi\eáen z bratrů v y p r á v í příběh

184

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

o V e l k é m inkvizitorovi, před j e h o ž t r i b u n á l e m s t a n e s á m Kristus. O k a m ž i t ě ho poznají a u v r h n o u do vězení. V e č e r ho inkvizitor přijde navštívit. Řek­ ne m u , a b y „šel a nikdy se nevracel". D ů v o d je z ř e j m ý . K r i s t o v o u č e n í je m í r u m i l o v n é . H l á s á pravý o p a k p e r z e k u c í a násilností, které se ve j m é n u křesťanství páchají. J e ž í š v M a t o u š o v ě e v a n g e l i u 7 , 1 - 5 praví: „ N e s u ď t e , a b y s t e nebyli s o u z e n i . N e b o ť j a k ý m s o u d e m s o u d í t e , t a k o v ý m b u d e t e souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám... Pokrytče, nejprve v y j m i z e s v é h o o k a t r á m , a p a k t e p r v e p r o h l é d n e š , a b y s m o h l v y j m o u t třísku z o k a s v é h o bratra." Ne v ž d y si tuto m y š l e n k u k ř e s ť a n é brali k srdci a ne v š i c h n i k ř e s ť a n é si ji b e r o u k srdci d n e s . P r o m l o u v á z ní v š a k d u c h z a k l a d a t e l e a je s v ě t l e m , které k ř e s ť a n y v e d e a s k ý t á j i m ušlechtilý ideál v n á s i l n é m , v á l k a m i z n a v e n é m s v ě t ě .

Kapitola devatenáctá

POVOLENÍ ZABÍJET: ATEISMUS A MASOVÉ VRAŽDY V DĚJINÁCH „Bez Boha a posmrtného života? Co s Vše

bude

člověkem

bude?

1

dovoleno. "

Fjodor

Michajlovič

Dostojevskij

Bratři

Karamazovi

S

ekulární autoři p r a v i d e l n ě vyčítají n á b o ž e n s t v í , ž e r o z d m ý c h á v á konflikty a násilí, ale m á l o k d y se z a b ý v a j í t í m , kolik v á l e k a vraž­

dění má na svědomí ateismus. Je zajímavé, že běžně slýcháme,

kolik utrpení v d ě j i n á c h z p ů s o b i l o n á b o ž e n s t v í , ale j e n z ř í d k a u s l y š í m e , kolik utrpení z p ů s o b i l a t e i s m u s . O inkvizici se po pěti s t e c h l e t e c h stále mluví, ale k o l e m m a s o v ý c h h r o b ů v s o v ě t s k ý c h g u l a z í c h p a n u j e p o u h ý c h d v a c e t let p o p á d u „ b e z b o ž n é h o k o m u n i s m u " s t r a š i d e l n é t i c h o . C o p a k z a

t o n i k d o n e m ů ž e ? C o p a k s e ateista n i k d y n e m u s í o m l o u v a t ? Ateističtí a u t o ř i , kteří se do t o h o t o p r o b l é m u pustili, připouštějí, že i ateisté n ě k d y páchají h r o z n é činy, t a k j a k o věřící. R i c h a r d D a w k i n s píše: „ O t á z k a zní... jestli a t e i s m u s s y s t e m a t i c k y n a b á d á lidí, a b y p á c h a l i zlo. Pro n ě c o t a k o v é h o n e m á m e s e b e m e n š í důkaz." J i n ý m i slovy: „Jednotliví

— 185 —

186

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

ateisté sice o b č a s páchají zlo, ale n e p á c h a j í ho ve jménu ateismu."2 Fyzik S t e v e n W e i n b e r g u z n á v á , ž e a t e i s m u s v ě d y „ m á n a s t r a s t e c h s v ě t a svůj podíl", ale „kdykoli s e n ě k d o při o s p r a v e d l ň o v á n í h r ů z d o v o l á v a l v ě d y , šlo v ž d y c k y o v ě d u zvrácenou'.3 V této kapitole se chci s o u s t ř e d i t na o p r a v d u t ě ž k é zločiny, j i c h ž se d o p u s t i l y ateistické s k u p i n y a státy. N e j m o c n ě j š í ateistické r e ž i m y - ko­ m u n i s t i c k é R u s k o , k o m u n i s t i c k á Č í n a a nacistické N ě m e c k o - v m i n u l é m století vyhladily a s t r o n o m i c k é množství lidí. Stalin způsobil s m r t asi dvaceti milionů lidí v h r o m a d n ý c h m a s a k r e c h , p r a c o v n í c h t á b o r e c h , z i n s c e n o v a n ý c h p r o c e s e c h , které končily p ř e d p o p r a v č í č e t o u , h l a d o m o r e c h , při p ř e s í d l o v á n í o b y v a t e l s t v a a tak d á l e . M a o C e - t u n g o v u r e ž i m u přisuzují J u n g C h a n g a J o n Halliday ve své s m ě r o d a t n é studii Mao: příběh, který možná neznáte z á v r a t n ý c h s e d m d e s á t milionů m r t v ý c h . 4 Někteří čínští o d b o r n í c i se d o m n í v a j í , že čísla, která C h a n g a Halliday uvádějí, j s o u t r o ­ c h u v y s o k á , ale autoři předkládají p ř e s v ě d č i v é d ů k a z y , ž e M a ů v ateistický stát byl n e j v r a ž e d n ě j š í m r e ž i m e m v d ě j i n á c h lidstva. Za Stalina a M a a , na rozdíl t ř e b a od křížových v ý p r a v či třicetileté války, se zabíjelo v d o b ě m í r u a zabíjeli se k r a j a n é . S v e l k ý m o d s t u p e m třetí je Hitler s d e s e t i miliony z a v r a ž d ě n ý m i , z n i c h ž š e s t milionů tvořili Ž i d é . A to z a t í m n e p o č í t á m a t e n t á t y a v r a ž d y , které nařídili další sovětští diktátoři j a k o L e n i n , C h r u š č o v , B r e ž n ě v a tak d á l e . A n e u v e d l j s e m z a ­ tím ani s p o u s t u „ m e n š í c h " a t e i s t i c k ý c h k r u t o v l á d c ů j a k o Pol Pot, E n v e r H o d ž a , N i c o l a e C e a u s e s c u , Fidel C a s t r o a K i m Č o n g - i l . Tihle „druholi­ goví" d e s p o t o v é t a k é povraždili s p o u s t u lidí. P o d í v e j m e se t ř e b a na Pol P o t a , v ů d c e R u d ý c h K h m e r ů - f r a k c e k o m u n i s t i c k é strany, která v l á d l a v K a m b o d ž i v letech 1 9 7 5 - 1 9 7 9 . B ě h e m čtyř let Pol Pot a j e h o r e v o l u č n í i d e o l o g o v é h r o m a d n ě přesídlili o b y v a t e l s t v o a vyvraždili asi pětinu p o ­ p u l a c e K a m b o d ž e - 1,5 až 2 miliony lidí. Pol Pot v l a s t n ě vybil větší část s v é h o n á r o d a než Stalin i M a o . 5 1 p o k u d s e z a m ě ř í m e p o u z e n a v e l k o u trojku Stalin, Hitler a M a o , m u s í m e k o n s t a t o v a t , že ateistické r e ž i m y za j e d i n é století v y v r a ž d i l y p ř e s sto m i l i o n ů lidí. N á b o ž e n s k y m o t i v o v a n é zabíjení z k r á t k a n e d o k á ž e v r a ž d á m ateistic­ k ý c h r e ž i m ů k o n k u r o v a t . U v ě d o m u j i si, že v m i n u l o s t i byl p o č e t o b y v a t e l m n o h e m nižší a ž e d n e s j e m n o h e m s n a z š í n ě k o h o zabít r a f i n o v a n ý m i z b r a n ě m i než v minulosti m e č e m a šípy. A t e i s t i c k é b ě s n ě n í o v š e m ně­ k o l i k a n á s o b n ě p ř e k o n á v á n á b o ž e n s k é násilnosti, i k d y ž b e r e m e v ú v a h u

Č Á S T ŠESTÁ — K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

187

vyšší p o č e t o b y v a t e l . P r o v e d u h r u b ý v ý p o č e t . S v ě t o v á p o p u l a c e v r o s t l a z asi 5 0 0 milionů v r o c e 1 4 5 0 na 2,5 miliardy v r o c e 1 9 5 0 , t e d y na p ě ­ t i n á s o b e k . K ř í ž o v é v ý p r a v y , inkvizice a č a r o d ě j n i c k é p r o c e s y mají na s v ě d o m í v s o u č t u asi 2 0 0 0 0 0 m r t v ý c h . Z o h l e d n í m e - l i nárůst o b y v a t e l s t v a , o d p o v í d á t o d n e š n í m u j e d n o m u m i l i o n u m r t v ý c h . P ř e s t o k ř e s ť a n š t í vládci pozabíjeli z a pět set let p o u h é j e d n o p r o c e n t o p o č t u , který Hitler, Stalin a M a o stihli p o v r a ž d i t za pár d e s í t e k let. D a w k i n s s á m s o b ě n a m l o u v á , ž e tyto h r ů z y s e n e p á c h a l y v e j m é n u a t e i s m u . M ů ž e ale n ě k d o v á ž n ě popírat, ž e k o m u n i s m u s j e ateistická ideo­ logie? K o m u n i s m u s volá po likvidaci třídy vykořisťovatelů, velebí násilí j a k o nástroj s p o l e č e n s k é h o p o k r o k u a p o v o l u j e v š e c h n y p r o s t ř e d k y , j e ž j s o u n u t n é k d o s a ž e n í ateistické u t o p i e . N e j e n ž e M a r x byl a t e i s t a , a t e i s m u s je i j e d n í m z pilířů m a r x i s t i c k é h o učení. A t e i s m u s byl v S o v ě t s k é m s v a z u ú s t ř e d n í m b o d e m oficiální i d e o l o g i e , v Č í n ě je oficiální d o k t r í n o u d o d n e s . Stalin i M a o a t e i s m u s v y n u c o v a l i , s y s t e m a t i c k y rušili k o s t e l y a vraždili k n ě z e a věřící. V š e c h n y k o m u n i s t i c k é r e ž i m y byly silně p r o t i n á b o ž e n s k y z a m ě ř e n é , což naznačuje, že ateismus nebyl vedlejším j e v e m jejich i d e o l o g i e , ale n a o p a k její n e d í l n o u s o u č á s t í . P r á v ě tak i n a c i s m u s byl sekulární, p r o t i n á b o ž e n s k o u filozofií, a ač je to s p o d i v e m , měl s k o m u n i s m e m h o d n ě s p o l e č n é h o . K o m u n i s t é chtěli d á t m o c proletariátu a n a c i s t é chtěli d á t m o c p a n s k é r a s e . N e p ř í t e l e m k o m u n i s t ů byla kapitalistická třída, n e p ř í t e l e m nacistů byli Ž i d é a další rasy p o v a ž o v a n é za p o d ř a d n é . Ke k ř e s ť a n s k ý m církvím se k o m u n i s t é i nacisté c h o v a l i j a k o k p ř e k á ž c e a nepříteli. O b ě s k u p i n y hlásaly, že p r o v á d ě j í r e v o l u c i , z níž v z e j d e č l o v ě k n o v é h o t y p u a n o v ý s p o l e č e n s k ý ř á d , který už n e b u d e s p o u t a n ý o k o v y t r a d i č n í h o n á b o ž e n s t v í a t r a d i č n í m o r á l k y . 6 Porovnáváme-li zločiny n á b o ž e n s t v í s e zločiny a t e i s m u , m u s í m e měřit s t e j n ý m m e t r e m . Filozof Daniel D e n n e t t t a k o v ý m e t r nabízí v knize Zbavit kouzla ( B r e a k i n g the Spell). N a v r h u j e s o u d i t n á b o ž e n s t v í p o d l e n á s l e d k ů , n e b o l i , ř e č e n o s Biblí, „ p o z n á t e je po o v o c i " . D e n n e t t a příliš n e z a j í m á , jestli tyto následky plynou z nejvyšších hodnot d a n é h o náboženství a jestli je j e h o z a k l a d a t e l é z a m ý š l e l i . N e s n a ž í se oddělit, co n á b o ž e n s t v í d o o p r a v d y učí a co j s o u p ř e k r o u c e n é v ý k l a d y . „Je p r a v d a , že n á b o ž e n š t í fanatici se m á l o k d y , p o k u d v ů b e c , inspirují n e b o řídí n e j h l u b š í m i a n e j lepšími z á s a d a m i s v é h o n á b o ž e n s t v í . No a c o ? Za teroristy z al-Ká'idy a H a m á s u p o ř á d m ů ž e islám a za b o m b y na p o t r a t o v ý c h klinikách p o ř á d

188

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

m ů ž e křesťanství." 7 V ý b o r n ě . V e z m ě m e s i D e n n e t t ů v metr. P o d l e t é h o ž kritéria s m r t milionů lidí za S t a l i n a , Hitlera a M a a - n e m l u v ě o s p o u s t ě m e n š í c h t y r a n ů - má na s v ě d o m í a t e i s m u s . B o h u ž e l S t e v e n W e i n b e r g b y rád n e m ě ř i l s t e j n ě . Z j e v n ě s e d o m n í v á , že zločiny n á b o ž e n s k ý c h režimů ukazují p r a v o u tvář náboženství, z a t í m c o zločiny ateistických režimů jsou dílem překroucení ateistického ducha racionálního a vědeckého zkoumání. To jsou podle Dennetova měřítka v y t á č k y . Jestli s e m á křesťanství z o d p o v í d a t z a T o r q u e m a d u , m u s í s e a t e i s m u s z o d p o v í d a t z a S t a l i n a . P o d o b n ě má-li o b y č e j n ý k ř e s ť a n , který nikdy n i k o h o neupálil na h r a n i c i , n é s t o d p o v ě d n o s t za t o , co učinili jiní t a k z v a n í k ř e s ť a n é ve j m é n u víry, p a k ani ateisté, kteří se považují za ty h o d n ě j š í a slušnější, n e j s o u b e z viny na s t r a š l i v é m utrpení, které jejich n á z o r y v n e d á v n é historii z p ů s o b i l y . W e i n b e r g p ř e d v á d í p r ů h l e d n é klič­ ky, k d y ž viní křesťanství z e z l a , které bylo j e h o j m é n e m n a p á c h á n o , ale z á r o v e ň c h c e očistit a t e i s m u s a s e k u l a r i s m u s od t ě ž š í c h z l o č i n ů , které byly n a p á c h á n y j e j i c h j m é n e m . S a m Harris s e p o k o u š í a t e i s m u s zprostit v i n y v p o d o b n é m d u c h u a tvrdí, že s t a l i n i s m u s a m a o i s m u s n e b y l y „o m o c víc n e ž politická n á b o ­ ženství". T a k t o a r g u m e n t u j e i C h r i s t o p h e r Hitchens, který říká, že stalinisté a m a o i s t é se p o k o u š e l i n a h r a d i t n á b o ž e n s t v í , a p r o t o b y c h o m je měli pokládat za náhražková náboženství. Takže náboženství už nemůže jen za s v é vlastní zločiny, ale i za zločiny, j i c h ž se dopustili ateisté ve j m é n u a t e i s t i c k ý c h ideologií? P o k u d j d e o n a c i s m u s , píše Harris, „ n e n á v i s t N ě m c ů k Ž i d ů m byla p ř í m ý m d ě d i c t v í m s t ř e d o v ě k é h o křesťanství". D o k o n c e prý „ h o l o c a u s t byl v y v r c h o l e n í m . . . d v o u s e t l e t é zášti k ř e s ť a n ů k ž i d ů m " . Proto „ať už to nacisté věděli či ne, byli n á s t r o j e m náboženství". 8 Na a t e i s t i c k ý c h w e b o ­ v ý c h s t r á n k á c h s e b ě ž n ě tvrdí, ž e Hitler byl k ř e s ť a n , p r o t o ž e s e narodil j a k o katolík, nikdy se katolictví n e z ř e k l a v Mein Kampfu n a p s a l : „ T í m , že s e b r á n í m Ž i d o v i , bojuji z a dílo P á n a . " 9 J s o u tyto a r g u m e n t y p ř e s v ě d č i v é ? Hitler s e narodil j a k o katolík p r á v ě tak, j a k o se Stalin narodil v r u s k é p r a v o s l a v n é církvi a M a o byl v y c h o v á n v b u d d h i s m u . To nic n e d o k a z u j e , v ž d y ť s p o u s t a lidí se v z d á v á s v é n á ­ b o ž e n s k é v ý c h o v y a tito tři t a k é . Historik A l l a n B u l l o c k píše, že Hitler od ú t l é h o v ě k u „ n e m o h l katolictví přijít n a j m é n o , p o k l á d a l h o z a víru, která se hodí leda pro otroky, a p o h r d a l katolickou etikou". 1 0 J a k t e d y v y s v ě t l í m e

Č Á S T ŠESTÁ - K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

189

Hitlerův v ý r o k , ž e j e h o a n t i s e m i t s k ý p r o g r a m j e n á s t r o j e m Boží p r o z ř e ­ telnosti? A b y se Hitler d o s t a l k m o c i , p o t ř e b o v a l p o d p o r u N ě m c ů - j a k b a v o r s k ý c h k a t o l í k ů , tak p r u s k ý c h luteránů -, a a b y si ji získal, používal o b č a s rétoriku j a k o „ k o n á m dílo Páně". Tvrdí-li n ě k d o , ž e t a k o v á rétorika d ě l á z Hitlera k ř e s ť a n a , plete si o s o b n í p ř e s v ě d č e n í s p o l i t i c k ý m o p o r t u n i s m e m . Hitler v Mein Kampfu s á m píše, že j e h o v e ř e j n á p r o h l á š e n í je t ř e b a c h á p a t j a k o p r o p a g a n d u , která se nijak n e v z t a h u j e k p r a v d ě a má z a úkol p o u z e o v l á d n o u t m a s y . 1 1 N a c i s t i c k á idea á r i j s k é h o k ř e s ť a n a , který m e č e m čistí Z e m i o d Ž i d ů - Hitler to j e d n o u n a z v a l „pozitivní křesťanství" - byla z j e v n ě r a d i k á l n í m o d k l o n e m o d b ě ž n é h o c h á p á n í křesťanství a d o č k a l a s e v e s v é d o b ě o d ­ s o u z e n í m i m o j i n é o d p a p e ž e Pia XI. N a v í c Hitlerův a n t i s e m i t i s m u s n e b y l n á b o ž e n s k ý , ale rasový. Ž i d é se nestali j e h o t e r č e m kvůli víře - m n o h o n ě m e c k ý c h Ž i d ů žilo z c e l a s e k u l á r n ě - , ale kvůli r a s o v é identitě. Ž i d bylo označení etnické, ne náboženské. V i d í m e tu rozdíl oproti postoji k Ž i d ů m ve s t ř e d o v ě k é E v r o p ě . V pat­ n á c t é m století v e Š p a n ě l s k u m o h l Žid uniknout p r o n á s l e d o v á n í j e d n o d u š e tak, že k o n v e r t o v a l ke křesťanství. F e r d i n a n d o v i a Isabele etničtí Ž i d é ve Š p a n ě l s k u nevadili. Stavěli s e j e n proti praktikování j u d a i s m u , p r o t o ž e chtěli mít c e l o u z e m i k a t o l i c k o u . Naproti t o m u Hitler n e n a p a d a l Ž i d y kvůli víře. Ž i d s e n e m o h l v y h n o u t O s v ě t i m i tak, ž e ř e k l : „Já u ž n e v y z n á v á m j u d a i s m u s " , „Já j s e m ateista" n e b o „Já j s e m k o n v e r t o v a l k e křesťanství". T o bylo Hitlerovi ú p l n ě j e d n o , p r o t o ž e Ž i d é byli p o d ř a d n ý r a s o v ý m a t e r i á l . Hitlerův a n t i s e m i t i s m u s byl sekulární. Cenná sbírka fůhrerových osobních

názorů

Konverzace s Hitlerem

(Hitler's T a b l e T a l k ) , kterou z a války s e p s a l j e h o blízký p o b o č n í k , d o k l á d á , že Hitler náboženství zuřivě nenáviděl. 1 2 Křesťanství nazýval „metlou" dějin a o N ě m c í c h ř e k l : „ B u ď m e j e d i n ý m n á r o d e m , který je proti této n e m o c i imunní." S l i b o v a l : „S p o m o c í rolnictva z n i č í m e křesťanství." D o k o n c e vinil Ž i d y z t o h o , že křesťanství v y m y s l e l i . O p o v r h o v a l k ř e s ť a n y t a k é proto, že se stavěli proti e v o l u č n í teorii. O b z v l á š t n í p o h r d á n í si v y h r a d i l pro křes­ ť a n s k é h o d n o t y rovnosti a s o u c i t u , které z t o t o ž ň o v a l se slabostí. Hitlerovi nejbližší poradci - G o e b b e l s , H i m m l e r , H e y d r i c h a B o r m a n n - byli ateisté, n e n á v i d ě l i n á b o ž e n s t v í a snažili se v N ě m e c k u v y m ý t i t j e h o vliv. Ateističtí autoři j a k o C h r i s t o p h e r H i t c h e n s s e pokusili Hitlera n a c p a t do n á b o ž e n s k é škatulky s o d ů v o d n ě n í m , že n a c i s m u s byl „ p s e u d o p o h a n -

190

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

s k ý m j e v e m " . 1 3 Hitler byl p o d l e nich s i c e polyteista a uctíval p o h a n s k é b o h y , ale i p o l y t e i s m u s je t e i s m u s . Tito autoři a l e nerozlišují m e z i s t a r ý m a m o d e r n í m p o h a n s t v í m . Je p r a v d a , že Hitler a nacisté se inspirovali dávnověkými archetypy, hlavně severskými a teutonskými legendami, a b y s v é vizi propůjčili n á d e c h m y s t i č n a . Staří G e r m á n i v e s v é p o h a n s k é b o h y s k u t e č n ě věřili. Hitlerovi nacisté v š a k v y c h á z e l i z m o d e r n í p o d o b y t ě c h t o m ý t ů o d N i e t z s c h e h o a W a g n e r a . N i e t z s c h e ani W a g n e r v ů b e c nepřemýšleli o t o m , že by starobylé mýty mohly obsahovat pravdu. W a g ­ ner nevěřil v s e v e r s k é h o b o h a Ó d i n a o nic víc n e ž N i e t z s c h e v A p o l l ó n a . Hitlerovým n a c i s t ů m se staré mýty hodily, protože jimi mohli d o d a t h l o u b k u a význam svému sekulárnímu rasovému světonázoru. Historik R i c h a r d E v a n s píše: „ N a c i s t é p o v a ž o v a l i církve za nejsilnější a nejpevnější bašty i d e o l o g i c k é h o o d p o r u proti s v ý m p r i n c i p ů m . " 1 4 J a k m i l e se Hitler s n a c i s t y d o s t a l k m o c i , zahájil proti n ě m e c k ý m k ř e s ť a n s k ý m církvím b e z o h l e d n é tažení s c í l e m oslabit je a p o d m a n i t si j e . E v a n s uvádí, ž e o d r o k u 1 9 3 7 byla politika Hitlerovy v l á d y č í m dál v í c e z a m ě ř e n á proti n á b o ž e n s t v í . N a c i s t é přestali slavit V á n o c e a v m o d l i t b á c h H i t l e r j u g e n d s e n e d ě k o v a l o z a p o ž e h n á n í B o h u , ale f ü h r e r o v i . Kněží byli „potížisté" a n e s m ě l i kázat, s t o v k y j i c h byly u v ě z n ě n y a m n o z í p r o s t ě z a v r a ž d ě n i . N a c í r k v e n e u s t á l e d o h l í ž e l o g e s t a p o . N a c i s t é zavírali c í r k e v n í š k o l y , r o z p o u š t ě l i k ř e s ť a n s k é o r g a n i z a c e , p r o p o u š t ě l i věřící státní ú ř e d n í k y , k o n f i s k o v a l i m a j e t e k c í r k v e a c e n z u r o v a l i k ř e s ť a n s k é n o v i n y . 1 5 Harris n e d o k á ž e vysvětlit, j a k se dá i d e o l o g i e , jíž se Hitler a ostatní zřekli k ř e s ­ ťanství, p o k l á d a t za „vyvrcholení" křesťanství. Jestliže n a c i s m e m n ě c o vyvrcholilo, p a k sociální d a r w i n i s m u s z d e v a ­ t e n á c t é h o století a p o č á t k u d v a c á t é h o století. J a k d o k l á d á historik Richard W e i k a r t , Hitler i H i m m l e r o b d i v o v a l i D a r w i n a a č a s t o hovořili o t o m , že j e d n a j í p o d l e „ p ř í r o d n í h o z á k o n a " , který „likviduje slabé". W e i k a r t tvrdí, že Hitler „při b u d o v á n í s v é rasistické filozofie n o t n ě č e r p a l z m y š l e n e k s o c i á l n í h o d a r w i n i s m u " a v y v o z u j e , že d a r w i n i s m u s s i c e není „postačují­ cím" intelektuálním vysvětlením nacismu, je však vysvětlením „nutným". Bez darwinismu by nacismus možná nevznikl.16 Nacisté vycházeli také z Friedricha Nietzscheho, jehož ateistickou filozofii si upravili pro s v é kruté cíle. Nacističtí p r o p a g a n d i s t e se d y c h t i v ě chytili N i e t z s c h e h o vize o n a d č l o v ě k u a n o v é e t i c e p o v z n e s e n é „ n a d d o b r o i zlo". Z N i e t z s c h e h o „vůle k m o c i " nacisté udělali t é m ě ř n á b o r o v ý

C Ä S T SESTÄ - K Ř E S Ť A N S T V Í A U T R P E N Í

191

slogan. V ž á d n é m případě netvrdím, že Darwinovi nebo Nietzschemu by s e Hitlerovy m y š l e n k y z a m l o u v a l y . Ř í k á m p o u z e , ž e m y š l e n k y D a r w i n a a N i e t z s c h e h o se z a m l o u v a l y Hitlerovi a j e h o n o h s l e d ů m . S a m Harris z k r á t k a i g n o r u j e d ů k a z y , že n a c i s t é tíhli k D a r w i n o v i , N i e t z s c h e m u a a t e i s m u . Co si t e d y m á m e p o m y s l e t o j e h o v ý r o k u , že n a c i s t é byli n á s t r o j e m n á b o ž e n s t v í , „ať už to věděli či ne"? Je to z j e v n ý n e s m y s l . Někteří lidé s e p o z a s t a v u j í n a d t í m , proč z r o v n a ateistické r e ž i m y prolily tolik krve, že to v d ě j i n á c h n e m á o b d o b y . D a w k i n s se p t á , j a k m ů ž e a b s e n c e víry u š k o d i t s p o l e č n o s t i . D a w k i n s s i j e n s o t v a u v ě d o m u j e , ž e j e h o vlastní nejhlubší p ř e s v ě d č e n í j e n á v o d e m k e „ k o n e č n é m u řešení". V r a ž d í c í ateisté pokládali svůj cíl za tak v z n e š e n ý a ušlechtilý, že mu nic n e s m í stát v c e s t ě . S a m i s e b e p o v a ž o v a l i za a g e n t y n e ú p r o s n ý c h a ne­ z v r a t n ý c h sil v ě d y , r o z u m u a p o k r o k u . V ě d y ? A n o , n a c i s t ů m šlo o přežití silnějšího, p ř e s n ě v d u c h u e v o l u ­ c e . R o z u m u ? K o m u n i s t é s e snažili nastolit v ě k r o z u m u . M a r x v y c h á z e l z o s v í c e n s k é tradice f r a n c o u z s k ý c h j a k o b í n ů , kteří v katedrále Notre D a m e usadili na trůn b o h y n i r o z u m u a rozpoutali h r ů z o v l á d u , b ě h e m níž posílali p o d gilotinu „ n e r o z u m n é " - š l e c h t i c e , k n ě z e a další p ř e d s t a v i t e l e s t a r ý c h p o ř á d k ů . A p o k r o k u ? K o m u n i s t é i nacisté v ž d y z d ů r a z ň o v a l i , že mají na s v é s t r a n ě dějiny, a t u d í ž m u s í zlikvidovat s v é protivníky - n á b o ž e n s k é či b u r ž o a z n í z p á t e č n í k y , kteří zdržují s p o l e č n o s t n a p o c h o d u v p ř e d . P ř e s n ě t o t o s e k u l á r n í z b o ž š t ě n í v ě d y , r o z u m u a p o k r o k u , které z a ž í v á m e i d n e s , p o v o l o v a l o lidem d o p o u š t ě t se na j i n ý c h lidech t a k o v ý c h věcí a v t a k o v é m m ě ř í t k u , j a k é bylo dříve n e p ř e d s t a v i t e l n é . D r u h ý m d ů v o d e m v š e c h t ě c h hrůz j e , ž e ateistické režimy j e d n a l y bez m o r á l n í c h z á b r a n , které v z e š l y z n á b o ž e n s t v í a které v minulosti a s p o ň t r o c h u d r ž e l y krvežíznivé t y r a n y n a u z d ě . N i e t z s c h e tušil, ž e t o t a k d o ­ p a d n e . V d e v a t e n á c t é m století p ř e d p o v ě d ě l , že příští d v ě století p ř i n e s o u p o h r o m y , války a násilí, j a k é si nikdo n e d o v e d e představit. 1 7 Se smrtí B o h a se úplně zhroutí v e š k e r é h o d n o t y , napsal Nietzsche. H o d n o t y už n e b u d o u p o c h á z e t od B o h a , a tak je b u d e m u s e t vytvořit č l o v ě k . A p r o t o ž e č l o v ě k p o c h á z í z říše zvířat - to N i e t z s c h e převzal od D a r w i n a -, nejspíš za s v o u h o d n o t u p ř i j m e libido dominandi(touhu v l á d n o u t ) , která je v přírodě v š u d y p ř í t o m n á . N a d ř a z e n í lidé b u d o u likvidovat p o d ř a d n é lidi ze s t e j n é h o d ů v o d u , p r o č lvi ž e r o u antilopy. „ M o r á l k a p á n ů " zvítězí n a d „ m o r á l k o u

192

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

o t r o k ů " . Už n e b u d e mít c e n u se d o v o l á v a t s o u c i t u , slitování a s l u š n o s t i . T o b y c h o m r o v n o u m o h l i chtít p o I v e c h , a b y přestali být Ivy. J i n ý m i slovy, ateistická krveprolití j s o u d í l e m s e b e s t ř e d n é m o d e r n í i d e o l o g i e , p o d l e níž t v ů r c e m h o d n o t není B ů h , ale č l o v ě k . Č l o v ě k o d m í t l B o h a , o p o v r h l u č e n í m o lidské hříšnosti a přesvědčil s á m s e b e , že lidskou přirozenost lze zdokonalit. C h y s t á se nahradit B o h a a vytvořit t a d y na z e m i s e k u l á r n í utopii. A b y t o h o ateističtí v l á d c i d o s á h l i , ú p l n ě o v l á d n o u c e l o u s p o l e č n o s t . Vytvoří totalitu t a k o v é h o z á b ě r u , o j a k ý se dřívější vladaři nikdy n e p o k u s i l i : k a ž d i č k ý a s p e k t ž i v o t a b u d e p o d politickou k o n t r o l o u . Jestliže je v z á j m u této u t o p i e n ě k o h o přesídlit, uvěznit n e b o vyhladit n a p ř í k l a d židy, s t a t k á ř e , s l a b o c h y , invalidy, n á b o ž e n s k é d i s i d e n t y a tak dále - , j s o u ateističtí tyrani b e z e v š e h o o c h o t n i tuto o b ě ť podstoupit. Staré m o r á l n í k o d e x y neplatí a p r ů m ě r n ý ateistický f u n k c i o n á ř se c h o v á tak, že b y inkvizitorovi b ě h a l m r á z p o z á d e c h . A t e i s t i c k é r e ž i m y s v ý m j e d n á n í m potvrzují D o s t o j e v s k é h o citát: B e z B o h a j e v š e d o v o l e n o . Ať už ateistické r e ž i m y j e d n a j í z j a k ý c h k o l i p o h n u t e k , n e z p o c h y b n i ­ t e l n ý m f a k t e m j e , ž e z a pár d e s í t e k let s e j i m v e j m é n u a t e i s m u p o d a ř i l o vyvraždit m n o h e m víc lidí než v š e m n á b o ž e n s t v í m d o h r o m a d y za tři tisíce let. J e n a č a s e p ř e s t a t b e z m y š l e n k o v i t ě o p a k o v a t m a n t r u , ž e n á b o ž e n s k á víra je hlavním z d r o j e m lidských konfliktů a násilí. Nejhorší m a s o v é v r a ž d y v dějinách nejsou dílem náboženství, nýbrž ateismu.

ČÁST SEDMÁ

KŘESŤANSTVÍ A MORÁLKA

Kapitola dvacátá

PŘIROZENÝ ZÁKON A BOŽÍ ZÁKON: OBJEKTIVNÍ ZDROJE MORÁLKY „Jestliže národy, žádá...

které nemají zákon,

ukazují, že to,

samy od přírody činí to, Pavel,

N

co zákon

co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci. " list Římanům 2,14-15

áboženství a morálka jsou napohled dvě různé věci, a přesto ti, k d o se stavějí proti křesťanství, bojují p ř e d e v š í m proti k ř e s ť a n s k é morálce. Ta se jim zdá svévolná, autoritářská a dokonce krutá.

R i c h a r d D a w k i n s t o vidí t a k t o : „ S t a r o z á k o n n í B ů h j e s n a d n e j o d p u d i v ě j š í p o s t a v o u v c e l é beletrii: žárlí a je na to hrdý, je m a l i c h e r n ý , n e s p r a v e d l i v ý a nelítostný m a n i p u l á t o r , mstivý a krvežíznivý v y h u b i t e l n á r o d ů , m i s o g y n ní, h o m o f o b n í , rasistický a g e n o c i d n í v r a h n o v o r o z e ň a t , šiřitel m o r o v é nákazy, m e g a l o m a n , synovrah, sadomasochistický, vrtošivý a zlomyslný ukrutník." 1 T e n t a m j e o d m ě ř e n ý v ě d e c k ý t ó n . D a w k i n s d á v á n a j e v o , ž e v k ř e s ť a n s k é h o B o h a nejen nevěří, ale navíc ho i nesnáší. Je t e d y m o r á l k a univerzální s o u b o r pravidel, která n á m p ř e d a l b o ž s k ý s t r a š á k s d l o u h ý m vousem a káravě vztyčeným prstem? Nebo m á m e morálku chápat spíše s e k u l á r n ě j a k o n ě c o p ř i r o z e n é h o , j a k o p ř i z p ů s o b i t e l n á p r a v i d l a , která v y t v á ř í m e za p o c h o d u , a b y p o s l o u ž i l a l i d s k ý m c í l ů m j a k o mír a soužití? —

195

—

196

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V t é t o kapitole b y c h chtěl ukázat, že t a k t o o t á z k a nestojí. M o r á l k a je j a k p ř i r o z e n á , t a k univerzální. Lze ji objevit i b e z n á b o ž e n s t v í , ale její p ů v o d j e jistojistě b o ž s k ý . D a r w i n i s t é s e p o k o u š e j í vysvětlit m o r á l k u čistě s e k u l á r n ě , ale nedaří se j i m to a v š i c h n i v í m e - t ř e b a ž e to n e u p ř í m n ě z a p í r á m e - , ž e existují a b s o l u t n í m ě ř í t k a t o h o , c o j e s p r á v n é a c o š p a t n é , a p r á v ě p o d l e t ě c h t o m ě ř í t e k p o s u z u j e m e , j a k se k n á m ostatní chovají. Morální s v o b o d ě není n a p ř e k á ž k u k ř e s ť a n s k á m o r á l k a , ale s a m o s v ě ­ d o m í , n á š vnitřní s o u d c e . P ř e d n í a t e i s t é v y t ý k a j í n á b o ž e n s t v í , z e j m é n a k ř e s ť a n s t v í , ž e nutí l i d e m p ř í s n o u m o r á l k u a o m e z u j e tak jejich s v o b o d u . T y p i c k ý je n á z o r C h r i s t o p h e r a H i t c h e n s e , který křesťanství o d s u z u j e j a k o „plíživé hnutí, které c h c e vnutit s v o b o d n é , pluralitní a s e k u l á r n í r e p u b l i c e s v o u o r t o d o xii". 2 Z á r o v e ň H i t c h e n s a další ateisté ujišťují, že n e m a j í nic proti m o r á l c e . Prohlašují, že j s o u stejně m o r á l n í j a k o věřící, ne-li v í c e , a že m o r á l k a je z c e l a m y s l i t e l n á i b e z B o h a a n á b o ž e n s t v í . Daniel D e n n e t t p o u k a z u j e , že „je s p o u s t a m o u d r ý c h , a k t i v n í c h a m o r á l n ě u v ě d o m ě l ý c h a g n o s t i k ů " a že nevěřící se n e c h o v a j í o nic lépe ani h ů ř e n e ž k ř e s ť a n é . 3 R i c h a r d D a w k i n s píše: „ C h c e t o nízkou s e b e ú c t u myslet si, ž e k d y b y z e s v ě t a náhle z m i z e l a víra v B o h a , stali by se z n á s bezcitní a s o b e č t í p o ž i v a č n í c i , kteří neznají laskavost, milosrdenství, š t ě d r o s t a nic, co si zaslouží o z n a č e n í d o b r o . " 4 Ateisté neprotestují proti m o r á l c e , ale proti absolutní m o r á l c e . N e o d v o z u j í m o r á l k u o d v n ě j š í h o k o d e x u d e s a t e r a přikázání, ale p o v a ž u j í m o r á l k u z a lidský výtvor, za n ě c o , co v z n i k l o ze z k u š e n o s t í j e d i n c ů a s k u p i n . M y s l í m , ž e ateisté mají v e l k ý k u s p r a v d y , ale p ř e s t o s e m i z d á , ž e j i m hlavní s m y s l u n i k á . Pro z a č á t e k n e v í m , co si m á m m y s l e t o D a w k i n s o v ě a r g u m e n t u , ž e a t e i s m u s j e morální, p r o t o ž e n á b o ž e n s k á s p o l e č n o s t z b a ­ v e n á B o h a by si asi z a c h o v a l a k ř e s ť a n s k é z p ů s o b y m y š l e n í a j e d n á n í . Z n á m v š a k d o c e l a h o d n ě ateistů a m o h u r a d o s t n ě k o n s t a t o v a t , ž e m e z i nimi j s o u dobří a o b d i v u h o d n í lidé. H u m e i Darwin byli z n á m í s v o u slušností a c h a r a k t e r e m a já v ě ř í m E. O. W i l s o n o v i , k d y ž píše, že sice není k ř e s ť a n , ale drží se ř a d y k ř e s ť a n s k ý c h ctností. 5 Z n á m t a k é pár v ě ř í c í c h , kteří si v p o r u š o v á n í přikázání n e z a d a j í s ž á d n ý m a t e i s t o u . S p i s o v a t e l e E v e l y n a W a u g h a s e j e d n o u n ě k d o z e p t a l : „Jak m ů ž e t e vy, katolík, být tak z h ý r a l ý a plný z l o b y ? " W a u g h z a r e a g o v a l k l a s i c k ý m b o n m o t e m : „ P ř e d s t a v t e si, o kolik by to bylo horší, k d y b y c h n e b y l katolík!"

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

197

Stojíme před třemi z á s a d n í m i o t á z k a m i : Existuje univerzální a objektiv­ ní m o r á l k a ? Má p ů v o d v n á b o ž e n s t v í ? J a k ji m ů ž e m e p o z n a t ? J s m e zvyklí hovořit o v ě d e c k ý c h p ř í r o d n í c h z á k o n e c h . Stojí z a z a m y š l e n í , z d a m á m e t a k é m o r á l n í lidské z á k o n y . M n o z í z nás, aniž to tuší, podědili filozofii, která objektivní m o r á l k u p o p í r á . D o m n í v á m e se, ž e v ě d a j e objektivní, ale h o d n o t y j s o u subjektivní. M y s l í m e si, ž e v ě d e c k é p o z n a t k y z n á m e jistě, k d e ž t o m o r á l k a j e j e n v ě c í n á z o r u . Proto ř í k á m e : „ N e v n u c u j m i s v o j e názory", ale nikdy by n á s n e n a p a d l o říct: „ N e v n u c u j mi s v o u a l g e b r u . " Zvážili j s m e ale d o s t a t e č n ě m o ž n o s t , že i v p ř í r o d ě j s o u m o r á l n í z á k o n y stejně spolehlivé a srozumitelné jako zákony vědecké? Č l o v ě k j e j e d i n e č n ý v m n o h a o h l e d e c h , ale h l a v n ě t í m , ž e j e m o r á l n í bytost. M o r á l n o s t odlišuje č l o v ě k a o d nejbližších z v í ř e c í c h p ř í b u z n ý c h víc n e ž j a z y k , víc n e ž r o z u m . P r i m a t o l o g Frans d e W a a l , který s t u d u j e š i m p a n z e a č a s t o z d ů r a z ň u j e j e j i c h blízký p ř í b u z e n s k ý v z t a h k l i d e m , u z n á v á , že š i m p a n z i m o r á l k u neznají. „ T ě ž k o si lze představit, že by zvíře k o n f r o n t o v a l o s v é z á j m y s p r á v y d r u h ý c h , že by p o m ý š l e l o na vyšší d o b r o s p o l e č n o s t i n e b o ž e b y celý život cítilo v i n u z a n ě c o , c o n e m ě l o provést." 6 O p i č á k o v i m ů ž e m e říct: „To s e nedělá", n e b o : „Zlobivý šimpanz!", ale t o j s o u j e n n a š e v ý r a z y . N e m á m e d ů v o d s i myslet, ž e j e š i m p a n z i c h á p o u . Rozdíl m e z i š i m p a n z i a lidmi ilustruje m n o h e m hlubší m e z e r u , která lidstvo dělí od z b y t k u v e s m í r u . V š e c h n y ostatní o b j e k t y , živé i neživé, se řídí f y z i k á l n í m i neboli v ě d e c k ý m i z á k o n y . Z a m á v e j t e p s o v i p ř e d n o s e m m a s i t o u kostí a v r h n e se po ní, i k d y b y se p ř e d chvílí n a ž r a l . P e s r e a g u j e p o d l e z d á n l i v ě n e o v l a d a t e l n é h o instinktu. Položte n a ú b o č í k o p c e v e l k ý k á m e n a o k a m ž i t ě s e z a č n e kutálet. N e m á n a v y b r a n o u . Prostě d o d r ž u j e fyzikální z á k o n y . A l e lidé takoví n e j s o u . Lidé žijí ve d v o u s v ě t e c h , ve f y z i c k é sféře a m o ­ rální sféře. K d y ž n ě k d o urazí vaši m a t k u , ř e k n e t e m u : „To jsi n e m ě l . " K d y ž v á m k a m a r á d prozradí, ž e p o d v e d l o b c h o d n í h o p a r t n e r a n e b o r o d i n u , o d p o v í t e m u , ž e n e m ě l lhát. T a k o v é n o r m a t i v n í v ý r o k y s e o d f y z i k á l n í c h z á k o n ů z á s a d n ě liší. Říkat, ž e Z e m ě b y m ě l a o b í h a t k o l e m S l u n c e , j i n a k to n e b u d e s p r a v e d l i v é , n e m á s m y s l . Přírodní z á k o n m ů ž e a n e m u s í platit, ale n e d á s e porušit. J a k t o vyjádřil Cari S a g a n : „Příroda... j e z a ř í z e n á tak, ž e její z á k a z y n e l z e překročit." 7 Č á s t naší lidské přirozenosti se těmito deskriptivními přírodními z á k o n y řídí. K d y ž m ě p o l e c h t á t e , r o z e s m ě j u s e . K d y ž s n í m e z k a ž e n é jídlo, b u d e

198

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

n á m š p a t n ě od ž a l u d k u . K d y ž s k o č í m e z v y s o k é v ě ž e , z ř í t í m e se k z e m i . To na n á s p ů s o b í z á k o n y fyziky a c h e m i e a my n e m á m e na v y b r a n o u . D r u h á č á s t naší lidské přirozenosti ale není deskriptivní, n ý b r ž p r e s k r i p tivní. P r o s t ý m d ů k a z e m j e , že m o r á l n í z á k o n y a nařízení se na rozdíl od p ř í r o d n í c h z á k o n ů dají porušit. Cti otce svého i matku svou.

Nezabiješ.

Nebudeš dychtit po domě své­

ho bližního. K d y b y c h o m neměli m o ž n o s t volby, n e d á v a l a by tato přikázání ž á d n ý s m y s l . T o ale není v š e c h n o . K d y ž m y lidé p o u ž í v á m e v ý r a z y týkající se m o r á l k y - c h v á l a a hana, souhlasa nesouhlas, velebenía p o h r d á n í o d v o l á v á m e se na s p o l e č n ý s t a n d a r d ú s u d k ů , který n e p o c h á z í z nás, ale zvenčí. O d v ě d e c k ý c h přírodních z á k o n ů s e liší t í m , ž e n e ř í k á , c o d ě l á m e , ale c o m á m e dělat. M á m e t u d í ž s v o b o d u tyto z á k o n y p ř e s t o u p i t , k d e ž t o gravitační z á k o n porušit n e m ů ž e m e . M o r á l n í z á k o n y j s o u z e s v é p o d s t a t y j a k univerzální, tak objektivní. N a první p o h l e d t o n e m u s í být ú p l n ě z ř e j m é . C o ž p a k s e m o r á l n í p r a x e v r ů z n ý c h k u l t u r á c h na s v ě t ě z n a č n ě neliší? C o ž p a k n a š e vlastní s p o l e č ­ nost není m o r á l n ě r ů z n o r o d á ? Z d á s e , že ž á d n á univerzální a objektivní m o r á l k a není. T a k o v ý z á v ě r v š a k p r a m e n í z v ě c n é h o o m y l u a logické chyby. Je samozřejmě pravda, že morální chování je v různých kulturách s v ě t a n e s m í r n ě r o z m a n i t é . Cari S a g a n píše, ž e existují kultury j a k o k m e n Ik v U g a n d ě , „ k d e se v š e c h d e s e t přikázání s y s t e m a t i c k y a oficiálně igno­ ruje". 8 M o j e a n t r o p o l o g i c k é znalosti k m e n e Ik nejsou z r o v n a vyčerpávající, t a k ž e n e m o h u p o s o u d i t , jestli m á S a g a n p r a v d u . A l e p ř e d p o k l á d e j m e , ž e a n o . Co z t o h o p l y n e ? Že Ikové se od n á s d i a m e t r á l n ě liší? V ž d y ť i my ž i j e m e v kultuře, k d e se d e s a t e r o p ř i k á z á n í s y s t e m a t i c k y a oficiálně igno­ ruje. S a g a n ů v příklad n e d o k l á d á r ů z n o r o d o s t , ale j e d n o t n o s t p r a x e . S a g a n ů v z á v ě r ale n e p o d p o r u j í ani lepší příklady. Ř e k n ě m e , ž e a n t r o p o l o g i c k ý v ý z k u m u k á ž e , ž e Ikové b ě ž n ě bijí m a n ž e l k y . Z n a m e n a l o by to s n a d , že bít m a n ž e l k u je s p r á v n é ? Určitě ne. N e s h o d a v určité m o r á l n í o t á z c e j e š t ě n e z n a m e n á , ž e univerzální m o r á l k a n e e x i s t u j e . J a k by m o h l o s e b e r ů z n o r o d ě j š í a s e b e v ý s t ř e d n ě j š í c h o v á n í z n e p l a t n i t n o r m u toho, co je správné? Bylo b y z a j í m a v é p r o v é s t globální p r ů z k u m , z d a v š e c h n y kultury n a světě přijímají heliocentrickou teorii. Ř e k n ě m e , že by t a k o v á studie zjistila, že v Jižní A m e r i c e a j i h o v ý c h o d n í Asii j s o u lidé, kteří k a t e g o r i c k y popírají, že Z e m ě o b í h á k o l e m S l u n c e , i k d y ž byli s e z n á m e n i s K o p e r n í k o v ý m i

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

199

a r g u m e n t y a viděli f o t o g r a f i e z m o d e r n í k o s m i c k é lodi. Tito lidé s radostí zjistí, ž e j e d e n p á n j m é n e m P t o l e m a i o s m ě l o p a č n ý názor, a r o z h o d n o u se přiklonit k Ptolemaiovi. Vyvodil by z t o h o n ě k d o , že heliocentrická teorie byla v y v r á c e n a ? T o j e a b s u r d n í p ř e d s t a v a . J s e m s i t é m ě ř jist, ž e n a s v ě t ě j e d o d n e s m n o h o kultur, které z á s a d n ě odmítají D a r w i n o v u teorii e v o l u c e č i E i n s t e i n o v u teorii relativity. T o v ů b e c n e d o k a z u j e , ž e v ě d e c k é z á k o n y j s o u relativní, p o u z e ž e ti, k d o j e popírají, s e n á h o d o u mýlí. P o d o b n ě ani v ý p o v ě d i s t o v k y r o z h á d a n ý c h k m e n ů a nejrůznější n á z o r y na m o r á l k u n e m o h o u nic z m ě n i t n a existenci univerzální m o r á l k y . V posledních desetiletích antropologové srovnávají normy a zvyky r ů z n ý c h kultur s v ě t a . Pro nás j s o u p o d s t a t n é d v a objevy. Za prvé, m o r á l k a je univerzální. V ě d c i nevědí o ž á d n é kultuře, s o u č a s n é ani m i n u l é , která b y m o r á l k u n e z n a l a . Morální s t a n d a r d y s e sice m o h o u kulturu o d kultury lišit, d o k o n c e i uvnitř j e d n é kultury, ale k a ž d á kultura rozlišuje m e z i „ t í m , co je" a „ t í m , co by m ě l o být". Ž á d n á kultura se n e d o k á ž e n a d m o r á l k u p o v z n é s t ani se jí zbavit. Za d r u h é , ta m o r á l n í r ů z n o r o d o s t , o které p o ř á d s l ý c h á m e , se ve skutečnosti nesmírně zveličuje. Zvláště velká světová náboženství, k n i m ž patří drtivá v ě t š i n a lidstva, se sice ú p l n ě n e s h o d n o u na B o h u , ale n a m o r á l c e c e l k e m a n o . K a ž d é n á b o ž e n s t v í m á v n ě j a k é p o d o b ě zlaté pravidlo: J a k c h c e t e , a b y lidé j e d n a l i s v á m i , tak j e d n e j t e vy s n i m i . T e o l o g H a n s K ů n g v roce 1 9 9 3 svolal „ p a r l a m e n t " p ř e d s t a v i t e l ů s v ě t o v ý c h n á b o ­ ženství, m i m o j i n é i ž i d ů , k ř e s ť a n ů , m u s l i m ů , h i n d u i s t ů a b u d d h i s t ů . T o t o s h r o m á ž d ě n í v y d a l o d e k l a r a c i s p o l e č n ý c h učení, která o b s a h u j í i c e l o u ř a d u m o r á l n í c h h o d n o t , j e ž s e ctí n a p ř í č n á b o ž e n s k ý m s p e k t r e m . 9 V o t á z c e m o r á l k y se s h o d u j í i kultury, které n e j s o u m o n o t e i s t i c k é či d o k o n c e ani n á b o ž e n s k é . Ř e k o v é a Ř í m a n é sdíleli m n o h o m o r á l n í c h z á ­ s a d j u d a i s m u a křesťanství, p ř e s t o ž e A t é n y a Ř í m byly polyteistické státy. S t e j n é principy n a j d e m e i v K o n f u c i o v ý c h Hovorech, p ř e s t o ž e K o n f u c i ů v morální k o d e x v p o d s t a t ě p o s t r á d á teologii. A n t r o p o l o g o v é objevili m n o h o t o t o ž n ý c h pravidel i v k u l t u r á c h a n i m i s t i c k ý c h n e b o t a k o v ý c h , které ne­ mají ž á d n é f o r m á l n í n á b o ž e n s t v í . N a p o č á t k u d v a c á t é h o století s e v ě d c i j a k o M a r g a r e t M e a d o v á v y d á v a l i do o d l e h l ý c h k o n č i n a s o č i m a n a v r c h hlavy v y p r á v ě l i : „ P r o p á n a k r á l e , u nich je v š e c h n o ú p l n ě jinak." Pozdější a pečlivější s t u d i e v š a k toto s t a n o v i s k o p ř e h o d n o t i l y .

200

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

A n o , morální p r a x e j e r ů z n o r o d á , ale m o r á l n í s t a n d a r d y u ž s e různí m n o h e m méně. Jedna skupina povoluje jednu manželku a jiná skupina p o v o l u j e čtyři a v í c e m a n ž e l e k , ale v š e c h n y s k u p i n y se s h o d n o u , že ro­ dina je n e p o s t r a d a t e l n á a její m o r á l n í p o v i n n o s t í je p e č o v a t o p o t o m s t v o . J a m e s Q. W i l s o n v knize Smysl pro morálku (The M o r a l S e n s e ) píše, že univerzální g r a m a t i k a m o r á l k y je z a k o t v e n a v našich lidských instinktech. 1 0 D o n a l d B r o w n ve studii Lidské univerzálie ( H u m a n Universals) uvádí p ř e s tři sta n e m ě n n ý c h v z o r c ů c h o v á n í v č e t n ě celé ř a d y m o r á l n í c h z á s a d , j e ž j s o u s p o l e č n é v š e m z n á m ý m kulturám. 1 1 Například různé kultury specifikují různé s i t u a c e , kdy je m o r á l n ě p ř í p u s t n é lhát či j e d n a t z b a b ě l e , ale v ž á d n é kultuře s e n e u p ř í m n o s t č i z b a b ě l o s t n e o s l a v u j e j a k o c t n o s t . Co si t e d y m á m e m y s l e t o r e l a t i v i s m u - v l i v n é m n á z o r u , že m o r á l k a je relativní? S o u h l a s í m , že r e l a t i v i s m u s má cosi do s e b e , v ž d y ť i uvnitř naší s p o l e č n o s t i se lidé p ř o u o to, co je a co není morální. D i s k u t u j e se t a k é o t o m , který m o r á l n í princip je k t e r é m u n a d ř a z e n . Různí j e d n o t l i v c i i s p o l e č n o s t i se r o z c h á z e j í v n á z o r u na t o , j a k se má m o r á l n í z á s a d a uplatnit v k o n k r é t n í situaci. A l e o existenci m o r á l n í c h s t a n d a r d ů ž á d n é s p o r y n e p a n u j í . Relativita m o r á l n í h o p ř e s v ě d č e n í a p r a x e t u d í ž nijak ne­ v y v r a c í fakt, ž e m o r á l k a j e absolutní. D o m n í v á m s e d o k o n c e , ž e m o r á l k a n e j e n a b s o l u t n í j e , ale ž e n a v í c v š i c h n i vědí, ž e j e absolutní, v č e t n ě t ě c h , kteří si říkají relativisté. R e l a t i v i s m u s v p ř í s n é m s l o v a s m y s l u z k r á t k a neexistuje. Narazíte-li na relativistu, který si stojí za t í m , že v e š k e r á m o r á l k a je relativní, n e r o z p a k u j t e se a u h o ď t e ho do t v á ř e . Jestliže n e z a r e a g u j e , uhoďte h o z n o v u . Č a s e m zaprotestuje: „To není s p r á v n é . T o byste neměl." P a k m u vysvětlíte, ž e j s t e t o udělali čistě d e m o n s t r a t i v n ě . D o k á z a l i j s t e m u , ž e s v é m u r e l a t i v i s t i c k é m u k r é d u s á m nevěří. N e n a m í t a l : „Nelíbí s e m i , k d y ž m ě n ě k d o mlátí", ale: „To byste n e m ě l . " O d v o l a l s e n a n e m ě n n ý s t a n d a r d , o n ě m ž o č e k á v á , že ho sdílíte, a p o d l e n ě h o ž j s t e se z a c h o v a l i špatně. D r u h ý z p ů s o b , j a k p r o s a d i t s v o u , k d y ž n ě k o h o uslyšíte filozofovat o relativitě h o d n o t , je najít h o d n o t u , k t e r o u d o t y č n ý u z n á v á , a r o z c u p o v a t j i n a k o u s k y . Splní t o ú č e l , p r o t o ž e k d y ž n ě k d o p o p í r á a b s o l u t n í m o r á l k u , s l e d u j e t í m v ě t š i n o u rétorický cíl: c h c e p o d r ý t n ě j a k o u h o d n o t u , k t e r o u vy z a s t á v á t e a on ne. K d y ž n a p ř í k l a d liberálové d e b a t u j í o d r o g á c h , por­ nografii a prostituci, č a s t o říkají: „Jak mi m ů ž e t e v n u c o v a t s v o j e n á z o r y ?

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

201

K d o r o z h o d u j e , c o j e s p r á v n é ? " T í m j a k o b y popírali a b s o l u t n í m o r á l k u . P o k u d j s o u ale při s m y s l e c h , s a m i t o m u n e m o h o u věřit. M ů ž e t e n a p a d n o u t n ě j a k o u h o d n o t u , které s i váží o n i . T í m j e p ř e v e ­ z e t e a o d h a l í t e , že j e j i c h r e l a t i v i s m u s je p o u h á t a k t i k a . M ů ž e t e n a p ř í k l a d říct: „ N e c h á p u , proč m á m e z á k o n y proti r a s o v é d i s k r i m i n a c i a p o n i ž o v á n í h o m o s e x u á l ů . J a k m o h o u lidé nařizovat z á k o n e m , c o j e m o r á l n í ? " N e b o : „Velice mě překvapuje, že lidé tak ostře vystupují proti vlajce K o n f e d e r a c e . J á n a t o s i c e n e m á m v y h r a n ě n ý názor, ale m ů ž e n ě k d o tvrdit, ž e t o , z a c o Jih b o j o v a l , bylo š p a t n é , v z h l e d e m k t o m u , že m o r á l k a je relativní?" A co t ř e b a : „ P r o č v š i c h n i tolik nadělají s ž i v o t n í m p r o s t ř e d í m ? P r o č b y c h m ě l u c h o v á v a t p l a n e t u pro příští g e n e r a c e ? C o pro m ě příští g e n e r a c e k d y udělaly?" T v a ř t e se u t o h o , že to myslíte v á ž n ě , i k d y ž n e m y s l í t e . J e š t ě n e ž d o m l u v í t e , v á š relativista určitě v z t e k l e v y s k o č í s e slovy, ž e diskriminace a rasismus jsou nemorální a nespravedlivé a potřebujeme z á k o n y , a b y c h o m je z a m e z i l i a ochránili životní prostředí. Bude-li n ě c o t a k o v é h o tvrdit, n e b u d e tím myslet, že j e h o názory na p ř e d s u d k y a ekologii j s o u o t á z k o u o s o b n í h o v k u s u . B u d e t í m myslet, ž e v š i c h n i b y měli s m ý š ­ let j a k o o n a ž á d n ý s l u š n ý č l o v ě k b y s e t ě m t o z á s a d á m n e m ě l protivit. K d y ž t a k o v ý relativista j e d n á s v á m i , m o ž n á m o r á l n í z á k o n i g n o r u j e , ale jde-li o t o , j a k se c h o v á t e vy k n ě m u , p o h o t o v ě se na něj o d v o l á . Z k r á t k a a d o b ř e s v ý m j e d n á n í m p r o z r a z u j e , že i on se hlásí k a b s o l u t n í m o r á l c e , třebaže to nahlas zapírá. Myšlenka absolutní morálky velice v h o d n ě zapadá do náboženství, p r o t o ž e v p o s m r t n é m ž i v o t ě b u d o u k o n e č n ě u d ě l e n y o d m ě n y a tresty. B e z n e b e a p e k l a je život na z e m i v e l m i n e s p r a v e d l i v ý . S p o u s t a lidí p o ­ rušuje m o r á l n í z á s a d y a má se d o b ř e , k d e ž t o ti, k d o m o r á l k u ctí, s p l á č o u n a d v ý d ě l k e m . T í m to ale n e k o n č í . V h i n d u i s m u se převtělíte tak, j a k si z a s l o u ž í t e . K d o se v t o m t o ž i v o t ě c h o v a l š p a t n ě , b u d e příště žít t ř e b a j a k o š v á b . V j u d a i s m u , křesťanství a i s l á m u p ř e v t ě l o v á n í není, ale z a t o j e t u p o s l e d n í s o u d , v n ě m ž b u d o u v š e c h n y p o z e m s k é účty v y r o v n á n y a v k o s m u z a v l á d n e s p r a v e d l n o s t . P ř e s t u p e k proti univerzální m o r á l c e se z náboženského hlediska dá chápat také jako porušení Božích zákonů. Potom dostává nové j m é n o : hřích. N e j e n ž e lze morální z á s a d y s n a d n o začlenit d o víry, ale navíc j e s a m a u n i v e r z á l n í a b s o l u t n í m o r á l k a s i l n ý m a r g u m e n t e m p r o e x i s t e n c i Boží. Jestliže existují m o r á l n í z á k o n y , které platí m i m o sféru p ř í r o d n í c h z á k o n ů ,

202

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

o d k u d s e v z a l y ? Morální z á k o n y musejí mít z á k o n o d á r c e . J i n ý m i slovy, n e j v y š š í m m ě ř í t k e m d o b r a j e B ů h . T o o n odlišil d o b r o o d zla a m y v š i c h n i c í t í m e , ž e t e n t o rozdíl s v a z u j e n a š e lidské j e d n á n í . Měřítka s e vztahují v ý h r a d n ě na lidi, z č e h o ž plyne, že na n á s je n ě c o z v l á š t n í h o a že B ů h se o b z v l á š t ě z a j í m á o t o , j a k ž i j e m e . P ř e d ateisty t e d y e x i s t e n c e absolutní m o r á l k y staví t ě ž k ý oříšek. Rozl o u s k n o u t s e h o pokusili přední d a r w i n i s t é j a k o Daniel D e n n e t t , S t e v e n P i n k e r a R i c h a r d D a w k i n s . Ti se s n a ž í vysvětlit m o r á l k u j a k o p r o d u k t e v o l u c e a p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u . Lidé konají d o b r o a j e d n a j í altruisticky. To s e z d á n l i v ě příčí e v o l u č n í m u p r i n c i p u , ž e o r g a n i s m y s e chovají s o b e c k y , a b y přežily a rozmnožily se. Dennett a D a w k i n s vycházejí z díla průkopníků e v o l u č n í teorie R. A. F i s h e r a , W. D. H a m i l t o n a a R o b e r t a T r i v e r s e a říkají, ž e t o , c o v y p a d á j a k o a l t r u i s m u s , j e v l a s t n ě d l o u h o d o b á s t r a t e g i e přežití a r o z m n o ž o v á n í , kterou m á m e n a p r o g r a m o v a n o u v g e n e c h . Klíčové j s o u

tu

dva

pojmy:

příbuzenský výběra

reciproční altruismus.

P ř í b u z e n s k ý v ý b ě r j e v z á j e m n á v ý p o m o c v p ř i r o z e n é m v ý b ě r u . Přirozený v ý b ě r v š a k v t o m t o p a r a d i g m a t u n e p r o b í h á na úrovni j e d i n c ů , ale na úrovni g e n ů . T o g e n y j s o u n a p r o g r a m o v á n y tak, a b y s e z a c h o v a l y , i k d y b y t o m ě l o n á s - j e j i c h n á s t r o j e k přežití - stát život. R i c h a r d D a w k i n s m i s t r n ě rozvádí tuto m y š l e n k u v knize Sobecký gen}2 P o d l e této logiky m a t k a , která s e v r h n e d o hořícího a u t a , a b y z a c h r á ­ nila své d v ě d ě t i , n e j e d n á z č i r é h o a l t r u i s m u . Děti v s o b ě mají její g e n y , a její j e d n á n í se t e d y dá vysvětlit j a k o s n a h a zachránit geny, a b y se dostaly do další g e n e r a c e . Síla t e o r i e „ p ř í b u z e n s k é h o v ý b ě r u " s p o č í v á v t o m , že o b j a s ň u j e , p r o č tolik r i s k u j e m e a o b ě t u j e m e se pro č l e n y nejužší rodiny: j s o u n á m g e n e t i c k y nejblíže. Pro b r a t r a n c e a j i n é p ř í b u z n é r i s k u j e m e m é n ě a p o d s t u p u j e m e m e n š í o b ě t i : i oni j s o u s n á m i g e n e t i c k y svázaní, ale v z d á l e n ě j i . Biolog J. B. S. H a l d a n e kdysi z a v t i p k o v a l , že by o c h o t n ě položil život z a „ d v a bratry n e b o o s m b r a t r a n c ů " . 1 3 A co cizí lidé? P o d l e d a r w i n i s t i c k é teorie by n á m na nich n e m ě l o záležet, p r o t o ž e k n á m g e n e t i c k y nepatří. Přesto ale s cizinci o b c h o d u ­ j e m e , ž i j e m e v e d l e nich a v ů b e c se k n i m c h o v á m e s l u š n ě a k o r e k t n ě . D a r w i n i s t é t o vysvětlují j a k o d ů s l e d e k „ r e c i p r o č n í h o altruismu", c o ž j e ekvivalent morální z á s a d y „ b u d u na t e b e h o d n ý , a b y s ty byl h o d n ý na mě". T a t o s t r a t e g i e má v í c e p o d o b - „nejdřív b u ď h o d n ý ty na mě a pak b u d u hodný já na tebe" nebo „budu na tebe hodný, dokud ty budeš hodný na

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

203

mě", - ale z á k l a d n í m y š l e n k a je t a k o v á , že m o r á l k a je strategie, k t e r o u p o u ž í v á m e v e svůj vlastní d l o u h o d o b ý p r o s p ě c h . D a r w i n i s t é tyto strategie n e s m í r n ě p o d r o b n ě popisují, zapojují teorii her a o b s k u r n í a n a l o g i e z c h o ­ v á n í m r a v e n c ů a v a m p ý r ů . T y t o a r g u m e n t y tu není n u t n é r e p r o d u k o v a t , j e j i c h logika je d o s t a t e č n ě j a s n á a p ř e s v ě d č i v á . P r o b l é m j e ale v t o m , ž e celá t a h l e d a r w i n i s t i c k á a n a l ý z a m o r á l k u ani z d a l e k a n e v y s v ě t l u j e . O m e z u j e s e n a a l t r u i s m u s , ale v y s v ě t l u j e j e n n ě c o , č e m u m ů ž e m e říkat „nízký a l t r u i s m u s " . Lidé ale provozují i „ v y s o ­ k ý a l t r u i s m u s " , který s i m ů ž e m e d e f i n o v a t j a k o c h o v á n í , které n e p ř i n á š í ž á d n o u r e c i p r o č n í ani g e n e t i c k o u v ý h o d u . M u ž v a u t o b u s e pustí s t a r o u paní s e d n o u t . O n a pro něj nic n e z n a m e n á a on si určitě nemyslí, že n ě k d y příště ho o n a n e b o n ě k d o jiný pustí s e d n o u t za t o , že na ni byl h o d n ý . Takové chování se darwinisticky objasnit nedá. R i c h a r d D a w k i n s u z n á v á , ž e d a r w i n i s t i c k é t e z e n e d o v e d o u vysvětlit, p r o č lidé darují krev, c o ž je p o d l e něj „čistě n e z i š t n ý a l t r u i s m u s " , který nepřináší g e n ů m žádný prospěch.14 Stejně tak si darwinisticky model neví r a d y s K r i s t o v o u z á s a d o u : „Miluj s v é h o nepřítele." A n i s v ý k ř i k e m Patricka H e n r y h o : „Dejte mi s v o b o d u , n e b o smrt!" A n i s M a t k o u T e r e z o u , která z a s v ě t i l a celý život n e m o c n ý m a u m í r a j í c í m v ulicích Kalkaty. A n i s b i b l i c k ý m p ř í b ě h e m o m i l o s r d n é m S a m a r i t á n o v i , který se v y n a s n a ž i l p o m o c t cizinci z o p o v r h o v a n é h o n á r o d a . N e d á v n o j s e m četl pravdivý příběh o katolickém knězi j m é n e m M a x m i ­ lián K o l b e , který byl za p r o t i n a c i s t i c k o u č i n n o s t u v ě z n ě n v k o n c e n t r a č n í m táboře. Nacisté každý den odvedli jednoho člověka z jeho skupiny na p o p r a v u . J e d e n m u ž , k t e r é h o vybrali m e z i p r v n í m i , prosil, a b y h o ušetřili, p r o t o ž e má ž e n u a d ě t i , které j s o u na n ě m závislé, a on m u s í žít, a b y se o ně p o s t a r a l . K d y ž už se ho nacisté chystali v y v l é c t z m í s t n o s t i , k n ě z vstal a řekl: „ V e z m ě t e si místo něj mě." N a c i s t é n e c h á p a l i a o d m í t l i , ale k n ě z trval n a s v é m . O n e n m u ž t a k é n e c h á p a v ě h l e d ě l , a tak m u k n ě z ř e k l : „Já n e m á m r o d i n u , j s e m starý a n i k o m u n e b u d u c h y b ě t tak j a k o vy." N a c i s t é si n a k o n e c dali říct a o d v e d l i k n ě z e na s m r t . M u ž , j e h o ž m í s t o z a u j a l , v á l k u přežil a vrátil se k r o d i n ě . J a k p a k s e d á K o l b e h o o b ě ť darwinisticky z d ů v o d n i t ? N e d á . V ý z n a m n ý e v o l u č n í biolog Ernst M a y r připouští, ž e „ p ř i r o z e n ý v ý b ě r n e p o d p o r u j e a l t r u i s m u s v ů č i c i z i n c ů m " . 1 5 Prací F i s h e r a , T r i v e r s e a d a l š í c h si v e l m i v á ž í m a v ě ř í m , že e v o l u c i o n i s t é č a s e m v y p r a c u j í u s p o k o j i v ě j š í v y s v ě t l e n í

204

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

lidské kultury a m o r á l n í h o c h o v á n í . A l e d o m n í v á m s e , že ú p l n ě vysvětlit morálku darwinistickými termíny se jim nepodaří. Darwinismus se nutně m u s í o m e z o v a t na s o b e c t v í a p o d s t a t o u m o r á l k y je p ů s o b i t proti sobectví. C e l ý s m y s l m o r á l k y je v t o m , že d ě l á m e , co b y c h o m měli dělat, a ne t o , c o s e n á m c h c e n e b o c o j e v n a š e m z á j m u . M o r á l k a j e o t á z k o u povinnosti a p o v i n n o s t je n ě c o , co u d ě l a t m u s í m e , ať c h c e m e či ne, ať z t o h o n ě c o m á m e n e b o ne. T u t o m y š l e n k u k r á s n ě ilustroval C. S. L e w i s a já tu j e h o příklad u p r a ­ v í m pro s v é ú č e l y . 1 6 J d e t e p o d é l ř e k y a uslyšíte n ě k o h o křičet, že se topí. N e u m í t e m o c d o b ř e plavat a n a t o m č l o v ě k u v á m v ů b e c nezáleží. K d y b y s e t a m topili vaši d v a bratři, m o ž n á t a m s k o č í t e , p r o t o ž e k a ž d ý z nich m á p o l o v i n u v a š i c h g e n ů . K d y b y s e t a m p o t á p ě l a loď s e s p o u s t o u v a š i c h p ř í b u z n ý c h , m o ž n á t a m s k o č í t e , p r o t o ž e b y s t e tím r o z u m n ě zajistili, ž e v a š e g e n y přežijí p r o s t ř e d n i c t v í m s t r ý c ů , tet, b r a t r a n c ů a s e s t ř e n i c . T e n č l o v ě k , který s e topí, ale není v á š p ř í b u z n ý . P ř í b u z e n s k ý v ý b ě r t u n e h r a j e roli a r e c i p r o č n í a l t r u i s m u s t a k y ne, p r o t o ž e není d ů v o d o č e k á v a t , že on n ě k d y b u d e mít příležitost n a s a d i t život z a v á s . P ř e s t o , říká Lewis, v á m t e n k ý h l á s e k v hlavě n a š e p t á v á , ž e b y s t e t a m s k o č i t m ě l i , a b y s t e t o m u m u ž i zachránili život. Darwinističtí myslitelé j a k o D a w k i n s si u v ě d o m u j í , ž e s e t o n e d á vysvětlit j a k o „jednání pro d o b r o s p o l e č n o s t i " , v ž d y ť p r o č by se s o b e č t í lidé starali o d o b r o s p o l e č n o s t i , p o k u d z něj n e b u d o u těžit i o n i ? K o m u leží n a srdci d o b r o s p o l e č n o s t i , t e n j e n e s o b e c k ý s á m o d s e b e a p r á v ě to se tu s n a ž í m e vysvětlit. Lepší o d p o v ě ď zní, že lidé mají „stádní p u d " neboli instinktivní přiro­ z e n o u n á k l o n n o s t k p ř í s l u š n í k ů m v l a s t n í h o d r u h u . Proto m o ž n á m á m e p r o t i c h ů d n é t e n d e n c e : j e d n a říká „ b ě ž m u p o m o c t " , d r u h á říká „jdi p r y č a n e p o m á h e j m u " . L e w i s si v š í m á , že kdykoli s p o l u t a k t o s o u p e ř í d v a hlasy, objeví se na s c é n ě třetí hlas, který se od t ě c h d v o u liší. T e n t o hlas říká, ž e b y c h o m p o m o c t m ě l i . H o v o ř í j e m n ě , ale n e p o c h y b n ě přísně a nutí n á s p o s l e c h n o u t d o b r o u t o u h u „ p o m o z " a n e v š í m a t si š p a t n é t o u h y „nepomáhej". To nás skrytě volá svědomí. S p o u s t a lidí s i p ř e d s t a v u j e s v ě d o m í j a k o p o u h ý pocit č i t e n d e n c i . S v ě d o m í ale není t e n d e n c e , nýbrž spíše arbitr tendencí, „nestranný p o z o r o v a t e l " , který n á m d á v á nejvyšší u v ě d o m ě n í s e b e s a m a , j a k kdysi řekl A d a m S m i t h . 1 7 Sváří-li s e silný s k l o n , n a p ř í k l a d p u d s e b e z á c h o v y , se slabým sklonem, jako je touha pomoct cizímu člověku, svědomí se

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Ä L K A

205

obvykle přidá na stranu slabšího instinktu. S výjimkou patologických p ř í p a d ů j e j e h o hlas j a s n ý a n e ú s t u p n ý . Nijak n á s nenutí, a b y c h o m j e h o příkazů u p o s l e c h l i , ale má n a d n á m i m o c kritika a s n a d i s o u d c e : m u s í š to udělat, ať si o t o m myslíš c o k o l i . Ž á d n ý j i n ý hlas, který z n á m e , k n á m t a k t o n e p r o m l o u v á . S v ě d o m í j e n á š v ě č n ý p r ů v o d c e a o s o b n í m o r á l n í v y c h o v a t e l . Z d á n l i v ě nic k t o m u n e p o t ř e b u j e a v k a ž d é k o n k r é t n í situaci nabízí individuální ř e š e n í šité na m í r u . S v ě d o m í se n e d á zastrašit p ř e p y c h e m či d o b r o u pověstí a nejsilněji s e o z ý v á , k d y ž s e n i k d o n e d í v á . M ů ž e m e s a m o z ř e j m ě hlas s v ě d o m í p o ­ tlačit, ale v t a k o v é m p ř í p a d ě si n e m ů ž e m e p o m o c i a s o u d í m e s a m i s e b e p r á v ě p o d l e m ě ř í t e k s v ě d o m í . S v ě d o m í n á m u m í přivodit s e b e p o h r d á n í , v ý č i t k y a h a n b u a z á r o v e ň v n á s budí pocit, že si tyto e m o c e z a s l o u ž í m e . S v ě d o m í je v p r a v d ě j e d n í m z n e j m o c n ě j š í c h a n e j z á h a d n ě j š í c h a s p e k t ů člověčenství. K a n t p o k l á d a l s v ě d o m í za j a k ý s i n o u m e n á l n í hlas, který k n á m hovoří p ř í m o z n a š e h o nitra a d á v á n á m j i s t o t u , j a k o u ve v n ě j š í m s v ě t ě f e n o m é n ů n e n a j d e m e . T a k t o p o p i s u j e m o r á l k u filozof, ale L e w i s t o říká j e d n o d u š e j i : s v ě d o m í není nic j i n é h o než Boží hlas v naší d u š i . Je to m o s t , který pojí s t v o ř e n é h o se s t v o ř i t e l e m . J a s n ý z v u k této polnice slyší i a t e i s t a , n e b o ť i v j á d r u j e h o bytosti je s k r y t a m o r á l k a , a t ř e b a ž e z a v r h l B o h a , B ů h n e ­ zavrhl jej.

Kapitola dvacátá první

DUCH VE STROJI: PROČ JE ČLOVĚK VÍC NEŽ HMOTA „Představa o

o

nehmotné

duši...

díky pokroku přírodních

věd přišla

věrohodnost.''1 Daniel Dennett,

Svoboda

se

vyvíjí (Freedom

Evolves)

P

roti n a š i m ú v a h á m o s v ě d o m í , m o r á l c e a t r a d i č n í m pojetí d o b r a

a zla se dá v z n é s t j e d n a z á v a ž n á n á m i t k a . M y s l í m e si sice, že sly­ š í m e hlas s v ě d o m í , a l e j a k v í m e , ž e t o není j e n iluze? N á b o ž e n s t v í

n á s učí, že d o b r o a zlo se setkávají v „duši", ale k d e se ta d u š e n a c h á z í ? J e d e n vlivný ateistický s m ě r tvrdí, ž e lidé n e j s o u nic víc než h m o t a . D u š e j e p o d l e t ě c h t o m a t e r i a l i s t i c k ý c h p ř e d s t a v f i k c e , „ d u c h v e stroji", k t e r é h o si pro s v o u p o t ř e b u v y m y s l e l o n á b o ž e n s t v í . V l i d s k é m těle k o n e c k o n c ů žádného takového ducha nenajdeme. Zato najdeme mozek, tepny, krev a o r g á n y . Ty se skládají ze s t e j n ý c h a t o m ů a m o l e k u l j a k o s t r o m y či k a m e n y a do s l o ž i t é h o stroje z v a n é h o Homo sapiens je u s p o ř á d a l a e v o l u c e a p ř i r o z e n ý v ý b ě r . Z t o h o t o p o h l e d u je č l o v ě k j a k ý s i inteligentní robot, p o č í t a č n a bázi uhlíku. J e t u d í ž t ř e b a h o c h á p a t s t e j n ě m a t e r i á l n ě jako počítačový software.

— 207 —

208

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

„ P o k u d v s o b ě o p r a v d u m á m e n e h m o t n o u d u š i , " píše fyzik V i c t o r S t e n g e r v knize Bůh: domněnka, která selhala, „čekali b y c h o m , že pro n i n a j d e m e n ě j a k ý důkaz." 2 V ě d a v š a k ž á d n ý d ů k a z n e n a š l a , z č e h o ž S t e n g e r v y v o z u j e , ž e d u š e j e m ý t u s . Filozof Daniel D e n n e t t píše: „ N á š m o z e k j e t v o ř e n n e u r o n y a n i č í m j i n ý m . N e r v o v é b u ň k y j s o u v e l i c e složité mechanické systémy. Když jich v e z m e m e hodně a d á m e dohromady, v z n i k n e d u š e . " 3 D e n n e t t n e ř í k á , ž e d u š e s a m a j e h m o t n ý objekt. S p í š e n a z n a č u j e , ž e d u š e j e j e n j m é n o p r o s c h o p n o s t m o z k u p r o v á d ě t určité mechanické operace. P o d l e f y z i k a J e r o m e Elberta d u š e n e m ů ž e existovat, p r o t o ž e „ k d y b y existovala a byla n e z b y t n á k myšlení a rozhodování, n á š m o z e k by v rámci m e n t á l n í c h p o c h o d ů čile k o m u n i k o v a l s duší a d u š e s m o z k e m " . Elbert je vědec, a proto se přiznává: „Představa takovéto interakce mě velmi z n e p o k o j u j e . " T r á p í h o t o , ž e n e c h á p e , j a k b y m o h l a n e h m o t n á entita j a k o d u š e o v l á d a t n e b o o v l i v ň o v a t m o z e k , který j e h m o t n ý objekt. Elbert nasti­ ňuje i hlubší o t á z k u . „ P o k u d t a k o v é i n t e r a k c e existují, p a k je lidský m o z e k r o z h r a n í m s j i n ý m , n e f y z i c k ý m s v ě t e m . Z t ě c h t o interakcí by p l y n u l o , že v ě d e c k é z á k o n y platí pro celý v e s m í r - s v ý j i m k o u č l o v ě k a . . . Č l o v ě k by měl ve vesmíru jedinečné postavení. Takový antropocentrický obraz se v ž á d n é m p ř í p a d ě n e s l u č u j e s v ě d e c k ý m s v ě t o n á z o r e m . " 4 Elbertovi se zdá, že existence duše ohrožuje samu podstatu moderní vědy. B u d e m e - l i v š a k trvat n a t o m , ž e č l o v ě k není nic n e ž h m o t a , která s e c h o v á podle fyzikálních z á k o n ů , plynou z t o h o n e m é n ě z á v a ž n é d ů s l e d k y . Je-li t o m u tak, ž i j e m e v d e t e r m i n i s t i c k é m v e s m í r u a s v o b o d n á vůle je iluze. Francis C r i c k a E. O. W i l s o n n e v á h a j í tvrdit, že lidé n e m a j í s v o b o d n o u vůli. „ Z d á s e v á m , ž e v a š e vůle j e s v o b o d n á , " říká Crick, „ale p ř i t o m j e j e n v ý s l e d k e m věcí, j i c h ž s i nejste v ě d o m i . " 5 W i l s o n píše: „Iluze s v o b o d n é v ů l e v z n i k á z e s k r y t ý c h příprav m e n t á l n í činnosti." 6 Richard Dawkins uvažuje, že i když j s m e produkty sobeckých genů, „ m á m e sílu s e s v ý m s t v o ř i t e l ů m postavit. N a c e l é Z e m i s e p o u z e m y d o k á ž e m e v z b o u ř i t proti t y r a n i i s o b e c k ý c h r e p l i k á t o r ů . " J e s t l i ž e t e d y „chápeme, k č e m u se naše sobecké geny chystají... m á m e aspoň šanci narušit j i m plány." 7 V t o m p ř í p a d ě ale D a w k i n s s á m připouští, že lidé zaujímají ve v e s m í r u zvláštní p o s t a v e n í , k d y ž d o k á ž o u myslí řídit svůj b i o l o g i c k ý o s u d . J a k j e m o ž n é , ž e s e u m í m e v z b o u ř i t proti s v ý m g e n ů m ? Č í m s e t o lišíme o d p o -

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

209

č í t a č ů , které s e n e d o v e d o u v z b o u ř i t proti p r o g r a m ů m , n e b o o d g e p a r d ů , kteří j s o u b e z o d m l o u v á n í poslušní příkazu lovit a přežít, či od m e t e o r ů , které p o k l i d n ě putují t a m , k a m j e z a n e s e gravitační z á k o n ? T o D a w k i n s n e v y s v ě t l u j e a p a t r n ě se d o m n í v á , že to vysvětlit n e p o t ř e b u j e . S t e v e n Pinker j e j e š t ě b o h o r o v n ě j š í . V m n o h a k n i h á c h p r o h l a š u j e , ž e lidský m o z e k není nic víc než d ů v t i p n ě s e s t r o j e n ý počítač, který n a p r o g r a ­ m o v a l a n á h o d a a p ř i r o z e n ý v ý b ě r . „ L i d s k é já ...je j e n další síť m o z k o v ý c h obvodů... Máme pádné důkazy, že všechny aspekty našeho mentálního života závisejí v ý h r a d n ě na f y z i o l o g i c k ý c h u d á l o s t e c h v m o z k o v é tkáni." 8 P o d l e P i n k e r a v š a k t e n t o p o h l e d nijak n e v y v r a c í s v o b o d n o u vůli, cíle­ v ě d o m o s t ani m o r á l k u : „ N e u m í m si představit, že b y c h o m v laboratoři zjistili n ě c o , co snižuje s m y s l života." V j i n é knize píše: „Štěstí a c t n o s t nijak n e s o u v i s í s cíli, které n á m určil přírodní výběr... m u s í m e se pro ně r o z h o d n o u t m y s a m i . " P i n k e r d á l e tvrdí, ž e k d y ž j s o u j e h o g e n y n a p r o ­ g r a m o v á n y , a b y přežily a m n o ž i l y se, j e š t ě t o n e z n a m e n á , ž e s e p o d l e t o h o m u s í c h o v a t i o n . „ A č j s e m již d l o u h o v r e p r o d u k č n í m v ě k u , j s e m z a t í m d o b r o v o l n ě bezdětný... n e d b á m v z n e š e n é h o p ř í k a z u , a b y c h šířil s v é geny... Jestli s e t o m ý m g e n ů m nelíbí, a ť m i v l e z o u n a z á d a . " 9 N a v z d o r y k v ě t n a t é r é t o r i c e P i n k e r o v o tvrzení, ž e s e m ů ž e m e o d s v ý c h s o b e c k ý c h g e n ů o s a m o s t a t n i t , n e d á v á s m y s l . Pinker s e stejně j a k o s p o u s t a j i n ý c h lidí r o z h o d l n e m í t d ě t i . K l í č o v é j e s l o v o „rozhodl", které p ř e d p o k l á d á s v o b o d n o u vůli. Pinker nevysvětluje, o d k u d t a s v o b o d n á vůle p o c h á z í . K r o m ě t o h o n e o d p o v í d á n a t o , c o proti j e h o r o z h o d n u t í n a m í t á d a r w i n i s m u s . Jestliže n á s g e n y vytvořily tak, a b y c h o m přežili a r e p r o d u ­ kovali s e , j a k m o h l lidský s k l o n n e m í t děti v p ř i r o z e n é m v ý b ě r u o b s t á t ? Nestačí a r g u m e n t o v a t : „ G e n y říkají m n o ž s e , ale j á ř í k á m j d ě t e d o háje." T a k o v á ú v a h a b y p o s t a v i l a n a hlavu v š e c h n a d a r w i n i s t i c k á v y s v ě t l e n í lid­ s k é h o c h o v á n í . Navíc j a k m ů ž e štěstí a c t n o s t být n ě c o , pro co se m u s í m e „ r o z h o d n o u t m y s a m i " ? K d e j e t o „my", které v z n i k l o n e z á v i s l e n a n a š e m g e n e t i c k é m p r o g r a m u ? O d k u d b e r e m e d ů v t i p a sílu na boj s t a k m o c n ý m n e p ř í t e l e m , j a k o j e n a š e vlastní p ř i r o z e n o s t ? Pinker n e j p r v e d u c h a v e stroji z a v r h l , a t e ď j a k o by se k n ě m u p o t a j m u v r a c e l . Podívejme se na základní materialistickou poučku, že člověk se stej­ ně j a k o ostatní příroda s k l á d á p o u z e z h m o t y a n i č e h o j i n é h o . N e j l e p š í m a r g u m e n t e m pro t u t o teorii j e , ž e h m o t a j e t o j e d i n é , c o v i d í m e , č e h o s e dotýkáme a co j s m e schopni změřit. Kromě toho je hmota patrně „zod-

210

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

p o v ě d n á " za n a š e m y š l e n k y , pocity a m o ž n á i m o r á l n í intuici. Po t v r d é ráně d o hlavy u p a d n e m e d o b e z v ě d o m í . A l k o h o l a ú n a v a n á m n a r u š u j e k o n c e n t r a c i . Elektrickou stimulací určitých částí m o z k u d o k á ž e m e vyvolat p o ž a d o v a n o u e m o č n í reakci. Pacienti, kteří trpí určitými p o š k o z e n í m i m o z ­ k u , ztrácejí s c h o p n o s t soucítit s j i n ý m i či r o z p o z n á v a t tvary. A l z h e i m e r o v a c h o r o b a z p ů s o b u j e zhoršení fyzické kondice, c o ž v e d e k v ý p a d k ů m p a m ě t i a úplné ztrátě m o r á l n í h o u v ě d o m ě n í . Jelikož se v ě d o m í , v n í m á n í a myšlení o d e h r á v á v m o z k u , Francis Crick o z n a č u j e m o z e k z a v ě d o m ý , v n í m a j í c í a myslící o r g á n . C r i c k píše: „ O b ě h e m i s f é r y slyší, c o bylo řečeno... Nevidíte t o , c o p ř e d v á m i o p r a v d u je, ale c o s i m o z e k myslí, ž e t a m je... M o z e k i n t e r p r e t u j e , j a k n e j l é p e d o v e d e . . . M o z e k k o m b i n u j e i n f o r m a c e . . . a přidrží se n e j p r a v d ě p o d o b n ě j š í interpre­ tace... T a k t o m o z e k d o k á ž e o d h a d n o u t úplný o b r a z s i t u a c e . " 1 0 P o d l e C r i c k a m o z e k „vidí", „slyší", „myslí", „ o d h a d u j e " a d o k o n c e „in­ terpretuje". J a k ale poukazují filozof Peter H a c k e r a neurolog M a x Bennett, p ř i s u z o v a t m o z k u v l a s t n o s t i , j e j i c h ž n o s i t e l e m m ů ž e být p o u z e o s o b a , j e k o n c e p č n í c h y b a . 1 1 M ů j m o z e k n e m á v ě d o m í - j á m á m v ě d o m í . Můj m o ­ z e k n e v n í m á ani neslyší, t o j á . N e m y s l í m ů j m o z e k , ale j á . C r i c k p o d l e h l takzvanému patetickému klamu, což je připisování lidských vlastností neživému předmětu. Ano, mozek používáme k vnímání a přemýšlení, tak j a k o r u c e a n o h y p o u ž í v á m e k hraní t e n i s u . A l e říct, že m o j e r u c e a n o h y hrají tenis, j e s t e j n ě š í l e n é j a k o tvrdit, ž e m o j e raketa hraje tenis. P r á v ě tak je c h y b a si p ř e d s t a v o v a t , že m o z e k v n í m á , cítí, myslí n e b o si cokoli uvědomuje. Rozšíříme-li m a t e r i a l i s t i c k é pojetí p ř í r o d y n a č l o v ě k a , n a r a z í m e n a z á v a ž n ý p r o b l é m . V n ě j š í s v ě t - t e d y svět, který popisují fyzikální a c h e ­ m i c k é z á k o n y - z a k o u š í m e z c e l a j i n a k než s a m i s e b e . Na to u p o z o r n i l filozof A r t h u r S c h o p e n h a u e r . V š e c h n o v n í m á m e n e p ř í m o , zvenčí, p ř e s s m y s l o v ý aparát, ale s a m i s e b e z a k o u š í m e p ř í m o , zevnitř, b e z účasti s m y s l ů . P o u z e s a m i o s o b ě m á m e „ z a s v ě c e n é i n f o r m a c e " , t u nejčistší a n e j p o d s t a t n ě j š í znalost, j a k é m ů ž e m e n a b ý t . Díky t o m u t o v ý s a d n í m u a j e d i n e č n é m u p ř í s t u p u v í m e , že vnější popis reality sice c e l k e m p ř e s n ě v y s t i h u j e g e p a r d y a k a p k y d e š t ě , ale v p ř í p a d ě n á s s a m ý c h je n e ú p l n ý . N a p ř í k l a d j s m e s i jistí, ž e e x i s t u j e m e . D a v i d H u m e n a p s a l , ž e v l a s t n ě n e m ů ž e m e v ě d ě t ani t o : „ K d y ž v s t o u p í m c o n e j h l o u b ě j i d o t o h o , c o n a ­ zývám své já, vždy narazím na nějaký konkrétní vjem, teplo nebo chlad,

ČÁST SEDMÁ - KŘESŤANSTVÍ A MORÁLKA

211

světlo n e b o stín, lásku n e b o nenávist, b o l e s t n e b o r o z k o š . S v é já nikdy n e z a c h y t í m b e z v j e m u a nikdy n e p o z o r u j i nic n e ž o n e n v j e m . " 1 2 Proto se H u m e d o m n í v á , ž e j á j e v ý m y s l , n e b o ť h o n e l z e e m p i r i c k y lokalizovat. P o z o r u h o d n é ale j e , ž e j s m e s i v ě d o m i vlastní e x i s t e n c e dříve, n e ž cítí­ m e č i m y s l í m e . K r o m ě t o h o pocity a m y š l e n k y v n í m á m e j a k o n ě c o , c o n á m patří a c o s e o d n a š e h o j á nějak o d l i š u j e , z a t í m c o s v é j á z a k o u š í m e p ř í m o . S c h o p e n h a u e r píše, ž e j e l i k o ž j s m e p ř e d m ě t y s v é h o v l a s t n í h o z k o u m á n í , d o p o u š t ě j í s e materialisté c h y b y : j s o u „ s u b j e k t e m , který z a p o ­ m í n á brát v ú v a h u s á m s e b e " . 1 3 H u m e p o z o r u j e v j e m y , ale i g n o r u j e fakt, že je pozoruje právě on. H u m e povoluje svým nepřímým zkušenostem s v n ě j š í m i j e v y , a b y přehlušily p ř í m o u z n a l o s t o v l a s t n í m j á , které tyto zkušenosti zažívá. N e j e n ž e e x i s t u j e m e , ale navíc m á m e i v ě d o m í . T o t o v ě d o m í j e n a ­ prosto základní, n e u m í m e se d o s t a t „za ně" a je to náš j e d i n ý přístup ke s v ě t u z k u š e n o s t í . K r o m ě n á s mají v ě d o m í p ř i n e j m e n š í m n ě k t e r á další z v í ř a t a , ale rostliny a neživé v ě c i už ne. Lidé n a v í c z ř e j m ě mají v ě d o m í jiného řádu než zvířata. Pouvažujme například nad tím, jak v n í m á m e h u d b u . Z m a t e r i a l i s t i c k é h o h l e d i s k a není h u d b a nic n e ž v i b r a c e , které narážejí na ušní b u b í n k y a v y v o l á v a j í v m o z k u n e r v o v o u r e a k c i . My ale v n í m á m e h u d b u ú p l n ě j i n a k . A n i ty n e j p ř í z e m n ě j š í pocity a m y š l e n k y se nedají vysvětlit p o u z e j a z y k e m fyziky a c h e m i c k ý c h v a z e b . L é k a ř napří­ klad ví o mé k ů ř e m o z k o v é víc n e ž j á , ale o m ý c h n i t e r n ý c h m y š l e n k á c h neví nic, n i k d y je neuvidí, n e z v á ž í je ani se jich n e d o t k n e , i k d y b y měl s e b e l e p š í přístroje. V j e d n é z p ř e d c h o z í c h kapitol o e v o l u c i j s m e zjistili, že u s p o k o j i v é v ě d e c k é č i d a r w i n i s t i c k é v y s v ě t l e n í v ě d o m í n e m á m e . Kognitivní v ě d c i j a k o S t e v e n Pinker n e d o v e d o u přijít s ničím l e p š í m n e ž s materialistickými sliby: d o m n í v á m e s e , ž e v ě d o m í j e p r ů v o d n í j e v h m o t n é reality, ale j a k a t o m y a m o l e k u l y v y p r o d u k o v a l y n ě c o tak p ř e v r a t n é h o a originálního j a k o s u b j e k t i v n í v ě d o m í , t o o b j a s n í m e a ž č a s e m . Příslib v y s v ě t l e n í ale není ž á d n é vysvětlení. D o k u d n a n ě j a k é n e p ř i j d e m e , z a c h o v á m e s e d a l e k o rozumněji, když budeme vědomí považovat za právě tak neuchopitelné, j a k ho v n í m á m e . P r o č b y c h o m měli kvůli d o h a d ů m a n e s p l a c e n ý m intelek­ tuálním d l u h ů m o p o u š t ě t něco tak z á s a d n í h o j a k o vlastní s e b e u v ě d o m ě n í ? P r o č b y c h o m měli mysl c h á p a t j a k o o d r a z h m o t y , k d y ž p r á v ě m y s l , p o k u d

212

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

v í m e , j e pro n á s n e p o s t r a d a t e l n ý m o k n e m d o v e š k e r é f y z i c k é reality, kterou k d y z a k u s í m e ? K r o m ě v ě d o m í m á m e t a k é z á m ě r y a cíle. T y z a k o u š í m e uvnitř s e b e s a m a a j e d n á n í o s t a t n í c h si ú č i n n ě i n t e r p r e t u j e m e na z á k l a d ě p ř e d p o ­ k l a d u , že i oni j s o u na t o m s t e j n ě . Filozof B r y a n M a g e e u v á d í příklad. Jestliže se lidské tělo, které sedí na o p a č n é straně pokoje, z v e d n e z křesla d o v z p ř í m e n é p o l o h y , přemístí s e p ř e s pokoj k e s t o l u , n a l e z n e s t ř í b r n o u k r a b i č k u , v y j m e z ní c i g a r e t u a vloží si ji do úst, v í m , že se tyto události o d e h r á v a j í proto, ž e t ě l e s n ý objekt, j e j ž n a z ý v á m o s o b o u , c h c e c i g a r e t u , a to i k d y b y c h s á m v životě j e d i n o u c i g a r e t u n e v y k o u ř i l . M a g e e píše, že k d y b y c h o m s e tuto u d á l o s t pokusili vysvětlit čistě v ě d e c k y , p o m o c í p o ­ h y b u a t o m ů a v z á j e m n é h o p ů s o b e n í m o l e k u l , n á š p o p i s by byl n a p r o s t o n e s r o z u m i t e l n ý . 1 4 O s t a t n í lidi si z k r á t k a n e u m í m e představit, j a k o by se skládali p o u z e z h m o t y . Pinker připouští, že „lidské c h o v á n í d á v á větší s m y s l , k d y ž ho v y s v ě t l u j e m e p o m o c í n á z o r ů a t u ž e b n e ž p o m o c í voltů a gramů".15 T r h l i n o u v m a t e r i a l i s t i c k é m neboli „ o b j e k t i v n í m " pojetí lidských z k u š e ­ ností j e t a k é fakt, ž e svůj život v n í m á m e j a k o j e d n o t n ý . J á m á m s p o u s t u nejrůznějších pocitů, m y š l e n e k a zážitků, ale v š e c h n y je v n í m á m v j e d i n é m s j e d n o c e n é m c e l k u , k t e r é m u Kant p o n ě k u d okázale říká „transcendentální j e d n o t a a p e r c e p c e " . H m o t a , která tvoří m é tělo, s e n e u s t á l e o b m ě ň u j e , a p ř e s t o z ů s t á v á m t ý m ž č l o v ě k e m . Nejdřív j s e m byl m l a d ý , t e ď j s e m v e s t ř e d n í m v ě k u a p a k z e s t á r n u , ale n a v z d o r y t ě m t o p r o m ě n á m b u d u p o ­ řád „ D i n e s h " . P o k u d na letišti p o t k á m s v é h o s p o l u b y d l í c í h o z univerzity, k t e r é h o j s e m neviděl d v a c e t pět let, m o ž n á m ě překvapí, ž e z e š e d i v ě l a v á ž í m n o h e m v í c n e ž k d y s i , ale určitě n e z a r e a g u j u : „ K d o p r o b o h a j s t e ? " P o z n á m s v é h o s t a r é h o s p o l u b y d l í c í h o , i k d y b y za ty r o k y f y z i c k y hodně sešel. N a š e s e b e p o j e t í j e p e v n ě z a k o t v e n o v e v z p o m í n k á c h n a m i n u l é zážit­ ky, bez nichž není jisté, z d a by „já" m ě l o v ů b e c nějaký v ý z n a m . Představte si, ž e b y c h s i n e p a m a t o v a l , c o j s e m zažil v č e r a n e b o p ř e d pěti m i n u t a m i , n e b o že bych si nebyl jistý, že ty zážitky patří m n ě . V t a k o v é m případě b y c h n e m o h l hovořit o „své" minulosti a „své" b u d o u c n o s t i a m ů j pocit identity by se ú p l n ě r o z p a d l . P r o s t ř e d n i c t v í m m i n u l ý c h v z p o m í n e k a b u d o u c í c h o č e k á v á n í u d r ž u j e m e ve s v é m životě kontinuitu a j e d i n e č n o s t . N a š e životy v s o b ě a priori mají j e d n o t u , c o ž při z k o u m á n í s e b e s a m a n e m á m e d ů v o d

C A S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Ä L K A

213

popírat. P ř e d s t a v a , ž e j s m e j e n s h l u k p r o m ě n l i v ý c h c h e m i c k ý c h v a z e b , je p r o t o n e u v ě ř i t e l n á a a b s u r d n í . M a t e r i a l i s t é s e d o p o u š t ě j í h r u b é h o z j e d n o d u š e n í . Fyzik Paul D a v i e s uvádí a n a l o g i i : „ E l e k t r o t e c h n i k by ú p l n ě a p ř e s n ě p o p s a l r e k l a m n í p o u t a č tak, že by hovořil o e l e k t r i c k ý c h o b v o d e c h a vysvětlil, p r o č a j a k které světlo bliká. Přesto je a b s u r d n í tvrdit, že p o u t a č není nic n e ž e l e k t r i c k é i m p u l s y v e s l o ž i t é m o b v o d u . " 1 6 D a v i e s tím c h c e říct, ž e č l o v ě k j e s n ů š k a a t o m ů asi tak, j a k o S h a k e s p e a r o v y hry j s o u s n ů š k a slov a B e e t h o v e n o v y s y m f o n i e s n ů š k a not. Z t o h o ale p ř e c e n e v y p l ý v á , že Othello není nic n e ž s l o v a a že Pátá symfonie není nic n e ž tóny.

Othello i Pátá symfoniet s o b ě

mají ú p l n o s t a j e d n o t u , kterou p o m i n e m e , k d y ž je b u d e m e p o p i s o v a t v ý š e n a z n a č e n ý m z p ů s o b e m . Lidé se t a k é skládají z a t o m ů a m o l e k u l , ale to ani z d a l e k a n e v y s t i h u j e j e d n o t u , kterou v k a ž d o d e n n í m ž i v o t ě p o c i ť u j e m e . Č í m d é l e o m a t e r i a l i s m u p ř e m ý š l í t e , t í m těžší n e d o s t a t k y o d h a l í t e . J a k materialisté vysvětlí, ž e n e p o v a ž u j e m e s v é vidění s v ě t a z a c h e m i c k y v y g e n e r o v a n é r e a k c e , ale z a p r a v d i v é n á z o r y ? T e n t o p r o b l é m vystihl britský biolog J. B. S. H a l d a n e : „Jestliže mé d u š e v n í p o c h o d y u r č u j e vý­ hradně pohyb atomů v mozku, pak n e m á m důvod se domnívat, že moje názory jsou správné... a tudíž n e m á m důvod se domnívat, že můj mozek se s k l á d á z a t o m ů . " 1 7 Fyzik S t e p h e n H a w k i n g s t í m t o d i l e m a t e m zkřížil m e č e a n e c h a l se p r o b o d n o u t : Pokud věříme, že vesmír není svévolný, nýbrž že se řídí určitými zákony, musíme jednou zkombinovat dílčí vědecké teorie do úplné a jed­ notné teorie, která popíše vše, co ve vesmíru je. Hledání takovéto úplné a jednotné teorie však s sebou nese základní paradox. Přemýšlíme-li o vědeckých teoriích... předpokládáme, že jsme rozumné bytosti, které mohou svobodně pozorovat vesmír, jak se jim zachce, a na pozorování zakládat logické dedukce. V takovém scénáři je rozumné předpokládat, že se zákonům, které řídí náš vesmír, neustále přibližujeme. Pokud však úplná a jednotná teorie opravdu existuje, pak by měla určovat i naše jednání. Takže teorie by sama předurčila, jak dopadne naše pátrání po ní! A proč by měla rozhodnout, že z faktů vyvodíme správné závěry? Nemůže určit, že vyvodíme závěry nesprávné?

2 1 4

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

H a w k i n g nabízí následující řešení: Má jediná odpověď na tuto otázku vychází z Darwinova principu přirozeného výběru. Ten říká, že v každé populaci organismů schopných reprodukce nastanou u jednotlivých jedinců variace v genetickém mate­ riálu a výchově. Díky těmto odlišnostem budou někteří jedinci lépe umět dojít ke správným závěrům o okolním světě a zachovat se podle toho. Tito jedinci budou mít větší šanci na přežití a reprodukci, a proto jejich vzorec chování a myšlení převládne.18 H a w k i n g o v o řešení je z a l o ž e n o na c h y b n é implikaci. Biologové p o m o c í e v o l u c e vysvětlují, j a k ý m p r o b l é m ů m čelil p r a č l o v ě k v p r e h i s t o r i c k é m pro­ středí. Nic víc v š a k e v o l u c e vysvětlit n e d o k á ž e . Na č l o v ě k a nic netlačilo, a b y si v y v i n u l s c h o p n o s t p o r o z u m ě t rotaci p l a n e t či m i k r o s k o p i c k é m u s l o ž e n í h m o t y , chce-li přežít. K r o m ě t o h o e v o l u c e v y b í r á p o d l e s c h o p ­ nosti přežít a r e p r o d u k o v a t s e , ne nalézt p r a v d u . Z e v o l u č n í h o h l e d i s k a m ů ž e m e p o v a ž o v a t určité n á z o r y z a u ž i t e č n é , ale nic n á s n e o p r a v ň u j e s i myslet, ž e o d p o v í d a j í p r a v d ě . U ž i t e č n á lež j e d o k o n c e v ý h o d n ě j š í n e ž pravda, která pro z a c h o v á n í g e n ů není p o d s t a t n á . Zredukujeme-li v š e c h n o n a přírodní z á k o n y , r i s k u j e m e , ž e p o p ř e m e , ž e z a p ř í r o d n í m i z á k o n y s e s k r ý v á n ě j a k ý r o z u m či p r a v d a . P a t r n ě nejsilnější n á m i t k o u proti m a t e r i a l i s m u j e a r g u m e n t s v o b o d ­ né v ů l e . U v e d u příklad. S e d í m u p o č í t a č e a m á m na stole h r n e k kávy. M ů ž u se pro něj n a t á h n o u t a napít s e , budu-li chtít. M ů ž u š á l e k s h o d i t n a k o b e r e c , budu-li chtít. T a k y ten h r n e k m ů ž u n e c h a t být, d o k u d k á v a n e v y s t y d n e . A t e ď s e p t á m : O b s a h u j í fyzikální z á k o n y n ě c o , c o m ě d o n u t í si v y b r a t j e d n u z m o ž n o s t í ? Určitě ne. Ř e č e n o s M i l t o n e m F r i e d m a n e m m á m „ s v o b o d u volby". T a t o s v o b o d a s e týká n a p r o s t é v ě t š i n y m ý c h č i n ů v životě, ne-li ú p l n ě v š e c h . N e m á m s v o b o d u přestat d ý c h a t , k d y ž s p í m , ani řídit, j a k m i jídlo p r o c h á z í s t ř e v e m . M ů ž u v š a k s v o b o d n ě s h o d i t h r n e k k á v y na z e m . J a k m i l e se k t o m u r o z h o d n u a u d ě l á m t o , trajektorii p á d u h r n k u s t a n o v í v ý h r a d n ě fyzikální z á k o n y . A l e m é r o z h o d n u t í vyslat h r n e k po této trajektorii n e v z e š l o z ž á d n é h o v ě d e c k é h o z á k o n a , n ý b r ž z mé s v o b o d n é vůle. Kant tento argument s v ý m typickým z p ů s o b e m prohlubuje a převádí h o d o oblasti m o r á l k y . J s m e m o r á l n í bytosti. M á m e m o r á l n í p o j m y j a k o

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

215

„správně", „špatně", „ d o b r o " a „zlo". T o t o b y c h o m d ě l a t „měli" a t a m t o b y c h o m dělat „neměli". Ať se sebevíc snažíme, jinak myslet a jednat n e u m í m e . M o r á l k a j e e m p i r i c k ý fakt, j e s t e j n ě reálná j a k o cokoli j i n é h o v e s v ě t ě . K a n t ř í k á , ž e mají-li v ý š e u v e d e n é p o j m y v ů b e c n ě j a k ý s m y s l a uplatnění, j e t o proto, ž e s e m ů ž e m e r o z h o d n o u t , z d a n ě c o u d ě l á m e . Z měl bych v y p l ý v á můžu. To n e z n a m e n á , že n a š e r o z h o d n u t í o b č a s neovlivní materiální i n e m a t e r i á l n í f a k t o r y . P ř e s t o m á m e a s p o ň n ě k d y s v o b o d u zvolit s i j e d n u m o ž n o s t a d r u h o u ne. P o k u d t a k o v o u m o ž n o s t n e m á m e , j e ú p l n ě š p a t n ě říkat, ž e „ b y c h m ě l " u d ě l a t t o h l e a „ n e m ě l b y c h " u d ě l a t t a m t o , p r o t o ž e n e m á m e m o ž n o s t s e r o z h o d n o u t pro j e d n u z alternativ. Radit j e d e n p o s t u p m í s t o j i n é h o n e d á v á v ů b e c ž á d n ý s m y s l . Jestliže platí d e t e r m i n i s m u s , p a k nikdo n a s v ě t ě n e d o k á ž e z a b r á n i t t o m u , co d ě l á . C e l á m o r á l k a - ne n a š e m o r á l k a či m o r á l k a n ě k o h o j i n é h o , ale m o r á l k a j a k o t a k o v á - se s t á v á iluzí. Veškerá slova jako chvála a vina, obdiv a pohrdání, schvalovat a ne­ s c h v a l o v a t b y c h o m m u s e l i v y m a z a t z e s l o v n í k u . K d y b y n ě k d o zavraždil s o u s e d a n e b o vyhladil celý n á r o d , n e m ě l i b y c h o m p r á v o h o p o t r e s t a t č i d o k o n c e ani kárat, protože s e k o n e c k o n c ů z a c h o v a l p o u z e j a k o p o r o u c h a ­ ný p o č í t a č n e b o j a k o k á m e n , který se n e d o b r o v o l n ě kutálí z k o p c e . K a n t v š a k říká, že t a k o v é s m ý š l e n í je pro lidi n e j e n nepřijatelné, ale i n e m o ž n é . L i d e m , kteří se p o h y b u j í m i m o sféru m o r á l k y , ř í k á m e p s y c h o p a t i , a místo a b y c h o m j e nechali v y u č o v a t filozofii, n a s a z u j e m e j i m s v ě r a c í kazajky. J s m e od přírody morální. A z t o h o plyne, že m á m e a l e s p o ň do jisté m í r y s v o b o d u zvolit si, jak se z a c h o v á m e , protože jinak b y c h o m nemohli s m ý š l e t ani j e d n a t m o r á l n ě . T e n t o s l e d m y š l e n e k přivádí K a n t a k p o z o r u h o d n é m u z á v ě r u : n a š e v ů l e s e p ř i n e j m e n š í m d o určité míry těší s v o b o d ě . T o z n a m e n á , ž e m ů ­ ž e m e dělat to, co c h c e m e , nebo to, co b y c h o m měli, ne to, co musíme. Z e s v o b o d y plyne a u t o n o m i e , kterou K a n t odlišuje o d p o d ř í z e n o s t i při­ r o z e n ý m s k l o n ů m . A s p o ň n ě c o z t o h o , co si m y s l í m e a co d ě l á m e , není nutnost podmíněná přírodními zákony. Když d á m nějakému člověku na ulici dolar, p o h y b y m é h o těla určí p ř í r o d a , ale mé r o z h o d n u t í d á t a j e h o rozhodnutí přijmout jsou naše svobodná rozhodnutí. J e d n a s t r á n k a č l o v ě č e n s t v í t e d y patří d o s v ě t a v ě d y , d r u h á v š a k leží m i m o d o s a h v ě d e c k ý c h z á k o n ů . O b ý v á m e z á r o v e ň f e n o m e n á l n í sféru h m o t y a n o u m e n á l n í sféru s v o b o d y . P r á v ě n o u m e n á l n í s f é r a , říše m i m o

216

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

č a s a prostor, n á m u m o ž ň u j e činit s v o b o d n á rozhodnutí, která a p l i k u j e m e ve s f é ř e p r o s t o r u a č a s u . M a t e r i a l i s m u s se n á s p o k o u š í p o c h o p i t ve d v o u d i m e n z í c h , j e n ž e m y v e s k u t e č n o s t i o b ý v á m e tři. N ě k o m u s n a d přijde f a n t a s t i c k é , ž e b y s e celá příroda řídila p e v n ý m i z á k o n y , ale j e d i n é zvíře - c h l u p a t é , v š e ž r a v é a d v o u n o h é - by u m ě l o j e d n a t proti t ě m t o z á k o n ů m . T a k t o m u v š a k je - a to zvíře j s m e m y . Díky Kantovi j s m e n a v í c zjistili, ž e materiální svět není j e d i n ý , který existuje, ale ž e existuje j e š t ě vyšší s f é r a , n a kterou s e s p o l é h á m e při k a ž d é svo­ b o d n é v o l b ě . J i n ý m i s l o v y j s m e d o k á z a l i , ž e materialisté s e mýlí a ž e n a v z d o r y j e j i c h d o g m a t i c k ý m p r o h l á š e n í m v e stroji y e d u c h , k t e r é h o pro j e d n o d u c h o s t m ů ž e m e n a z ý v a t duše.

Kapitola dvacátá druhá

CÍSAŘSKÉ „JÁ": ARBITR MORÁLKY „Sám sobě buď věren. "i William

V

Shakespeare,

Hamlet

náší kultuře j s o u lidé, kteří popírají d u š i , z a t í m c o jiní a l e s p o ň při­

pouštějí, ž e č l o v ě k m á „vyšší j á " . T o t o j á p o d l e nich není t o t é ž c o

d u š e a neřídí se p ř e d p i s y tradiční m o r á l k y ani ž á d n é h o m o r á l n í h o

k o d e x u . Místo t o h o s i t o t o j á vytváří z c e l a vlastní m o r á l k u . T a v š a k pro ty, k d o ji ctí, není o nic m é n ě z á v a z n á než tradiční m o r á l k a pro věřící. N e j d e

o p o p ř e n í m o r á l k y , j a k se m n o h o v ě ř í c í c h d o m n í v á . N e n í to ani o d k l o n o d m o r á l k y . Z e v š e h o n e j s p í š e t u m á m e n o v o u m o r á l k u , kterou m ů ž e m e n a z ý v a t m o r á l k a liberální n e b o sekulární. T a t o s e k u l á r n í m o r á l k a už o v l á d l a v ě t š i n u Evropy, K a n a d y a Austrálie a ve S p o j e n ý c h s t á t e c h je na ú c t y h o d n é m v z e s t u p u . V y v á ž í se už i do j i n ý c h kultur, k d e z í s k á v á příznivce p ř e d e v š í m m e z i m l a d ý m i . V m i n u l o s t i d r ž e l a o t ě ž e tradiční m o r á l k a , z a t í m c o s e k u l á r n í m o r á l k a m á a m b i c e s e stát e t i k o u b u d o u c n o s t i . A m e r i c k é „kulturní války" o p o t r a t y , r o z v o d y , h o m o s e x u á l n í s ň a t k y a p o d o b n ě lze d o z n a č n é m í r y c h á p a t p r á v ě j a k o střet tradiční m o r á l k y s m o r á l k o u sekulární.

— 217 —

218

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

T r a d i č n í m o r á l k a staví n a p ř e d p o k l a d u , ž e v e v e s m í r u j e m o r á l n í ř á d , který existuje m i m o n á s a k l a d e na n á s n á r o k y . V d á v n ý c h č a s e c h s e m ě l o z a t o , ž e t e n t o m o r á l n í ř á d j e n e d í l n o u s o u č á s t í přírody s a m é . D o k l a d y n a j d e m e v S h a k e s p e a r o v ě Macbethovi. v úterý p ř e d v r a ž d o u se D u n c a n o v i k o n ě v noci splaší a „ v z e p ř o u se p o s l u š n o s t i " , j a k o by chtěli „válku v é s t proti lidem". Noc, k d y d o j d e k v r a ž d ě , naruší „ n á ř k y v povětří, p o d i v n é s m r t e l n é skřeky" a j e š t ě d l o u h o p o t é , co m ě l o svítat, z ů s t a n e o b l o h a t e m n á . V Juliu Caesarovise v noci před C a e s a r o v o u smrtí příroda svíjí v d ě s i v ý c h h r ů z á c h . V s h a k e s p e a r o v s k é m v e s m í r u se s á m fyzikální řád o t ř á s á , schyluje-li se k s t r a š l i v é m u m o r á l n í m u z l o č i n u . D n e s už n e h l e d á m e m e z i p ř í r o d o u a m o r á l n í s f é r o u p ř í m o u spojitost. N e d o m n í v á m e s e , že řád v k o s m u s o u v i s í s ř á d e m v d u š i . T e n t o v z t a h existuje j e n v p o h á d k á c h , k d e d o b r o a zlo ztělesňují č a r o d ě j n i c e , š p e h u ­ jící h a v r a n i , o t r á v e n á j a b l k a , víly k m o t ř i č k y a p r i n c o v é j m é n e m K r a s o ň . Vědecké uvažování nám znemožňuje považovat podobné představy z a s e r i ó z n í p o p i s y s k u t e č n é h o s v ě t a . Idea v ě č n é h o m o r á l n í h o ř á d u ale p ř e t r v a l a . D o d n e s má v z á p a d n í kultuře silný vliv a p ř e v l á d á i ve z b y t k u světa. T r a d i č n í m o r á l k a je objektivní. V y c h á z í z m y š l e n k y , že n ě c o je s p r á v n ě a n ě c o je š p a t n ě , i kdyby kdokoli tvrdil opak. V nejrůznějších náboženstvích je tradiční morálka zformulovaná do psaného kodexu. Nejznámějším p ř í k l a d e m je d e s a t e r o přikázání, nejslavnější s e z n a m příkazů a z á k a z ů ( h l a v n ě z á k a z ů ) v d ě j i n á c h . Z a a u t o r a tradiční m o r á l k y s e o b v y k l e p o v a ­ ž u j e B ů h . D o d r ž u j e m e - l i j e h o nařízení, d o s t a n e s e n á m j e h o přízně. T o j e d ů l e ž i t é , p r o t o ž e k a ž d ý ví, že dobří lidé o b č a s ztroskotají a š p a t n ý m l i d e m se daří d o b ř e . B ů h se p o d l e tradiční m o r á l k y p o s t a r á , a b y se v příštím ž i v o t ě n e s p r a v e d l n o s t n a p r a v i l a a k a ž d ý d o s t a l „po zásluze". Sekulární morálka se zrodila jako opozice vůči morálce tradiční. Podle tradičního pohledu je morálka „někde tam venku", kdežto dnes j e p r o s p o u s t u lidí „tady uvnitř". K d y ž s t o j í m e p ř e d m o r á l n í m d i l e m a t e m , n e o b r á t í m e se o p o m o c k p ř i k á z á n í ani se n e ř í d í m e n á v o d e m r o d i č e , učitele či k a z a t e l e . Místo t o h o si v e z m e m e k srdci r a d u , kterou P o l o n i u s dal L a e r t o v i : „ S á m s o b ě b u ď v ě r e n . " J s m e bytosti s h l u b o k ý m n i t r e m , t a k ž e s e p o n o ř í m e d o s e b e a h l e d á m e s v é vnitřní k o r m i d l o . T o m u t o tajnému obyvateli svého vnitřního já svěřujeme pravomoc neomylně v é s t n a š e j e d n á n í . S n a ž í m e s e tak vytvořit h a r m o n i i m e z i s v ý m v n i t ř n í m

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

219

já a životem navenek. Sekulární morálka je hledání našeho nejlepšího a n e j o p r a v d o v ě j š í h o j á , o n ě m ž v ě ř í m e , že sídlí v nás. V n ě k t e r ý c h o h l e d e c h se n o v á m o r á l k a d o c e l a blíží k ř e s ť a n s k é . K ř e s ­ ť a n é t r a d i č n ě věří, ž e vůli Boží lze k o n a t d v ě m a z p ů s o b y : d o d r ž o v á n í m B o ž í c h přikázání a n a s l o u c h á n í m B o ž í h o hlasu ve s v é m nitru. V L u k á š o v ě e v a n g e l i u 17,21 d o p o r u č u j e Ježíš d r u h o u m o ž n o s t : „Království Boží j e ve vás." S t e j n ě t a k i církevní o t e c A u g u s t i n : „Vstoupil j s e m do hlubin s v é d u š e a o k e m d u š e j s e m uzřel S v ě t l o , j e ž m n e nikdy n e p ř e s t a n e z a l é v a t paprsky." 2 P o d l e A u g u s t i n a je v n i t ř n í m s v ě t l e m v n a š i c h d u š í c h B ů h . V re­ f o r m a c i s e z a s e z r o d i l a m y š l e n k a , ž e k a ž d ý věřící j e s á m s o b ě k n ě z e m a o b r a c í se do s e b e , a b y zjistil Boží vůli. V n ě j š í c h o v á n í nestačí, p r o t o ž e m á m e i vnitřní j á , které vidí j e n B ů h . S e k u l á r n í m o r á l k a se s k ř e s ť a n s t v í m r o z c h á z í v pojetí nitra j a k o a u t o ­ n o m n í h o z d r o j e m o r á l k y . P o d l e A u g u s t i n a a L u t h e r a je c e s t a do v l a s t n í h o nitra p o u z e z p ů s o b , j a k se d o s t a t ke Stvořiteli a nalézt ve v z t a h u s n í m r a d o s t a úplnost. S e k u l á r n í n o v i n k o u je o d ř í z n u t í t o h o t o v n i t ř n í h o h l e d á n í od jakéhokoli vnějšího zdroje autority v č e t n ě B o h a . V y k l á d á to filozof Char­ les Taylor: „ K d y ž s e s á m r o z h o d u j i o t o m , c o s e m ě t ý k á , j s e m s v o b o d n ý , nic m ě n e o v l i v ň u j e zvenčí. M o r á l n í s p á s y d o s á h n e m e tak, ž e o b n o v í m e opravdový morální kontakt se sebou samými. Svoboda sebeurčení si ž á d á , a b y c h p r o l o m i l vnější z á k a z y a r o z h o d o v a l s e s á m z a s e b e . " 3 J e ­ d i n ý m a r b i t r e m t o h o , j a k b y c h o m měli žít, j e t e d y vnitřní světlo. N a š e j á určuje, co je s p r á v n é , a s t á v á se v ý l u č n ý m z d r o j e m j e d n o t y a ú p l n o s t i . D n e š n í s e k u l á r n í m o r á l k a m á k o ř e n y v r o m a n t i c k é filozofii J e a n a - J a c q u e s a R o u s s e a u a . R o u s s e a u vidí m e z i liberální m o r á l k o u a k ř e s ť a n ­ s t v í m h l u b o k ý r o z k o l . P o d l e k ř e s ť a n ů j e lidská p o v a h a z k a ž e n á p r v o t n í m h ř í c h e m . Prvotní hřích n e z n a m e n á j e n hřích A d a m a a Evy, je to i d e a , že naše povaha je od počátku hříšná. Augustin nás vyzývá, a b y c h o m se podívali na n e m l u v n ě , j a k je h r o z n ě s e b e s t ř e d n é a j a k z l o s t n ě bije c h ů v u r u č i č k a m a . M a l é děti s i c e neubližují, a v š a k n e proto, ž e b y n e c h t ě l y , ale p r o t o ž e j s o u s l a b é , píše h o ř c e A u g u s t i n . 4 P o d l e k ř e s ť a n s k é h o p o h l e d u j e vnitřní j á z k a ž e n é , t a k ž e p o t ř e b u j e m e , a b y d o n á s z v e n č í v s t o u p i l a Boží milost a naši p a d l o u lidskou p o v a h u p r o m ě n i l a . V křesťanství č l o v ě k překonává sebe sama. Naproti t o m u R o u s s e a u ř í k á , ž e lidé byli p ů v o d n ě dobří, ale zkazila j e společnost. N e n e s e m e za své poklesky vinu, protože nás k nim „donu-

220

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

tila s p o l e č n o s t " . A b y c h o m t e d y p o z n a l i , c o j e d o b r é a s p r á v n é , m u s í m e z a p á t r a t h l u b o k o v s o b ě a z n o v u t a m o b j e v i t hlas p ř í r o d y . R o u s s e a u nikdy n e p r o s a z o v a l n á v r a t k primitivnosti. V Emilovi píše, že n e j d e o t o , vrátit se m e z i o p i c e a m e d v ě d y . 5 Prvotní stav č l o v ě k a lze do jisté míry o b n o v i t v m y s l i . V n a š e m nitru sídlí prvotní bytost, která je n a š í m p r a v ý m j á , n e z k a ž e n ý m tlaky s p o l e č n o s t i . P r o b l é m j e v t o m , ž e hlas v n i t ř n í h o j á není slyšet p ř e s h l o m o z k o n v e n c í a u m ě l e v y t v o ř e n ý c h t u ž e b . Jestliže se s v n i t ř n í m já s p o j í m e a p ř i z n á m e t o m u t o h l a s u m o c řídit n á š život, n e b u d e m e se muset „zaprodávat" žoldácké společnosti a znovu získáme s v o u p ů v o d n í d o b r o t u . J a m e s B y r n e p ř i p o m í n á , ž e p o d l e s e k u l á r n í etiky n á m „ n e u d ě l u j e s p á s n o u milost" B ů h , ale m y s a m i . 6 N e m ě l i b y c h o m t o c h á p a t tak, ž e s e k u l á r n í etika ú p l n ě z a v r h u j e m o ­ rálku. I o n a z a c h o v á v á rozdíl m e z i „ t í m , j a c í j s m e " , a „ t í m , jací b y c h o m měli být". T o , jací j s m e , je n a š e p ř i r o z e n o s t a ta je t a k é v z o r e m p r o t o , jací b y c h o m měli být. Měli bychom n a s l o u c h a t h l a s u s v é h o v n i t ř n í h o já - j e s t l i ž e nebudeme n a s l o u c h a t , n e b u d e m e s a m i s o b ě věrni a p ř i j d e m e o m o ž n o s t s e b e r e a l i z a c e . Je to Subjektivismus - k a ž d ý z n á s je s á m s e ­ b o u nějak j i n a k - ale není to r e l a t i v i s m u s , n i k d o tu n e ř í k á , že „ v š e c h n o se smí". V s e k u l á r n í e t i c e je hlas v n i t ř n í h o já definitivní a j s m e p o v i n n i s e j í m řídit. S e k u l á r n í m o r á l k a s e neliší o d k ř e s ť a n s k é t í m , ž e b y z a v r h l a p o j e m d o b r a , ale t í m , ž e p o s t u l u j e s o b ě s t a č n ý vnitřní z d r o j , který d o b r o rozpozná. Sekulární morálka zachovává, možná překvapivě, některé nejcharakterističtější rysy t r a d i č n í h o křesťanství. K ř e s ť a n é j s o u n a p ř í k l a d zvyklí konat rituály s e b e z p y t o v á n í a z p o v ě d i . Zpovídají se nejen katolíci - ti a s p o ň o s v ý c h hříších v y p r á v ě j í j e n j e d n o m u z p o v ě d n í k o v i . M n o z í z n o v u z r o z e n í křesťané ze s e b e na s e b e m e n š í p o d n ě t z a č n o u chrlit udivující p o d r o b n o s t i o t o m , j a c í bývali o p i l c i , n a r k o m a n i a morální zvrhlíci, n e ž se dostali do n á r u č e Kristovy. T u t o tradici p ř e b í r á i n a š e s e k u l á r n í k u l t u r a . Z a p n ě t e si O p r a h W i n f r e y o v o u n e b o j i n o u t a l k s h o w a uslyšíte, j a k lidé b e z z á b r a n probírají intimní detaily s v é h o s e x u á l n í h o ž i v o t a , j a k vyprávějí, jací bývali v p u b e r t ě š m í r á c i , j a k stále fantazírují o s e x u s d v o j č a t y P e a b o d y o v ý m i z v e d l e j š í h o d o m u n e b o j a k pojali p o d e z ř e n í , že p a r t n e r o v y p o h l a v n í or­ g á n y nefungují, j a k by měly. V p ř í p a d ě O p r a h ale tyto lechtivé p o d r o b n o s t i neslouží k t o m u , a b y se lidé zbavili úzkosti a obrátili se ke Kristu. Mají usnadnit sebepoznání, v čemž pomáhá i účast publika.

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

221

Popularita show Oprah Winfreyové ukazuje, jak jsou některé stránky s e k u l á r n í etiky přitažlivé. S e k u l á r n í etika p o d p o r u j e individualitu - k a ž d ý m á s v é m o r á l n í p ř e d p i s y a k a ž d ý j e č l o v ě k e m p o s v é m . T a k é s e střeží pokrytectví. Nic není h o r š í h o n e ž předstírat, ž e j s t e n ě k d o , k d o nejste. P r o č si na n ě c o hrát a žít ve lži? Lepší je žít p ř i r o z e n ě , i k d y ž pár lidí p o ­ z v e d n e o b o č í , a s n a ž i t s e , a b y v á s lidé přijali t a k o v é , jací j s t e . S e k u l á r n í etika p o d p o r u j e nezávislost. K d y ž s e s t a n e t e s a m i s e b o u , u ž n e b u d e t e p o d ř í z e n i cizí vůli ani u m ě l é m u tlaku „ s p o l e č n o s t i " . V s e k u l á r n í m k o d e x u je k l í č o v ý m p r o s t ř e d k e m s e b e v y j á d ř e n í a s e b e ­ realizace umění. U m ě l e c už n e n a p o d o b u j e přírodu a nectí vnější pravidla, n ý b r ž p o m o c í s o c h , o b r a z ů a básní o d h a l u j e s v é ( n ě k d y n e s r o z u m i t e l n é ) vnitřní j á . Není d i v u , že u m ě n í vytlačilo náboženství z pozice instituce, které s e k u l á r n í lidé v z d á v a j í ú c t u : f u n k c e v r a d ě m í s t n í h o m u z e a j e m n o h e m prestižnější n e ž v e f a r n í m v ý b o r u . Nejpřitažlivější na s e k u l á r n í m o r á l c e je t o , že vytváří a z a c h o v á v á „vztahy z lásky". J a k v í m e , že m i l u j e m e ? N e n í j i n é c e s t y , j a k to zjistit, n e ž se obrátit do hloubi s v é h o nitra a p o r a d i t se s v n i t ř n í m h l a s e m , j e n ž nepatří r o z u m u , a l e e m o c í m . P o d d á v á m e s e v n i t ř n í m u j á tak ú p l n ě , ž e n a d s e b o u z t r á c í m e k o n t r o l u . N e m i l u j e m e - j s m e „zamilovaní", a t u d í ž n e j s m e v e v š e m , c o d ě l á m e , ú p l n ě příčetní. L á s k a je h ř í c h , k t e r é h o se t é m ě ř n e d á litovat. Proto se P a o l o a F r a n c e s c a , cizoložníci z v n ě j š í h o k r u h u D a n t o v a P e k l a , stále drží s p o l u j a k o holubičky, poslušní z á k o n a lásky, j e n ž „ n i k o h o lásky nezprošťuje". 7 L á s k a je přivedla do t é m ě ř t r a n s c e n d e n t á l n í h o s t a v u m i m o s k u t e č n ý svět, a pře­ c e s k u t e č n ě j š í h o n e ž svět. L á s k a t o h o t o d r u h u j e d o s l o v a „ n a d d o b r e m i z l e m " , a p r o t o n o v á m o r á l k a tak v e h e m e n t n ě o s p r a v e d l ň u j e n e v ě r u . K d y ž vnitřní já přikazuje milovat, p ř i k a z u j e a u t o r i t a t i v n ě , v z d o r o v i t ě a b e z o h l e d u na j i n é z á v a z k y , rizika a c e n u . J a k kdysi p o z n a m e n a l C. S. Lewis, t a k o v á t o e r o t i c k á láska „si n á r o k u j e b o ž s k o u m o c " . 8 M o r á l k o u vzešlou ze sekulární etiky lze vysvětlit, proč je na Z á p a d ě tak v y s o k á rozvodovost. K d y ž d n e s ž e n a opouští m a n ž e l a , říká: „ M u s e l a j s e m odejít. K d y b y c h s n í m z ů s t a l a , p r o m a r n i l a b y c h život. Z m a n ž e l s t v í se mi stalo vězení. Prostě m u s í m p o s l e c h n o u t své s r d c e a jít za T e d e m . " R o z v o d s e t e d y stal n ě č í m , č í m j e š t ě nikdy n e b y l : o s o b n í m o s v o b o z e n í m , n e b o l i , j a k píše B a r b a r a D a f o e W h i t e h e a d o v á , „ e x p r e s i v n í m r o z v o d e m " . 9

222

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Tady se poprvé dotýkáme závažného problému sekulární morálky. L á s k a , její hlavní oblast, j e n o t o r i c k y v r t k a v á . Z e z a č á t k u j e č l o v ě k v e l i c e s e b e j i s t ý a netvrdí j e n : „Miluju tě", ale slibuje: „ V ž d y c k y tě b u d u milovat." A neříká to p o k r y t e c k y či v y p o č í t a v ě , ale u p ř í m n ě . H e r e č k a E l i z a b e t h T a y l o r o v á po k a ž d é s v a t b ě říkala v televizi n ě c o j a k o : „ T e n t o k r á t u ž j e t o o n o . T e ď u ž j e t o ten pravý." T r v a l o s t d á v á lásce m o r á l n í m o c , sílu p o v z n é s t se nad s v é t ě s n é v ě z e n í a spojit se s j i n ý m č l o v ě k e m v e vyšší j e d n o t u . J a k ale ř í k á m , o p a k o v a n ě u s v ě d č u j e m e vnitřní já ze lži. D o k o n c e i R o u s s e a u , největší z a s t á n c e v n i t ř n í h o j á , v Emilovi přiznává, že v l a s c e „je v š e j e n iluze". 1 0 N e b o l i , j a k říká Lewis: „Erós slibuje n ě c o , c o s á m n e d o k á ž e splnit." 1 1 Z á p a d n í s p o l e č n o s t t e d y z a s e k u l á r n í m o r á l k u zaplatila v y s o k o u c e n u v p o d o b ě n e v ý s l o v n ě s m u t n é s i t u a c e dětí z r o z v e d e n ý c h r o d i n . Sekulární m o r á l k a v s o b ě v š a k s k r ý v á ještě j e d e n hlubší a podstatnější p r o b l é m . J e z a l o ž e n á n a p ř e d p o k l a d u , ž e vnitřní j á j e d o b r é . J e t o s p r á v ­ n ý p ř e d p o k l a d ? Z e p t á m e - l i s e v e l k ý c h děl z á p a d n í literatury, u s l y š í m e v o d p o v ě ď z v u č n é ne. P ř e č t ě t e si S h a k e s p e a r o v y hry n e b o si v e z m ě t e t ř e b a W a g n e r ů v c y k l u s Prsten Nibelungův. S h a k e s p e a r e a W a g n e r j s o u velcí u m ě l c i , v e d o u n á s d o n e j n i t e r n ě j š í c h hlubin lidské p o v a h y . C o t a m n a j d e m e ? S a m o z ř e j m ě j e m n o s t , n ě h u , l í b e z n o s t a lítost, ale t a k é k r u ­ tost, s u r o v o s t , chtíč, n e n á v i s t a závist. N a j d e m e t a k é š k o d o l i b o s t , neboli Schadenfreude, j a k říkají N ě m c i . L i d s k é nitro je t a v i č i kotlík, v n ě m ž se mísí d o b r o s e z l e m . Je klidně m o ž n é , že zla je v té s m ě s i víc a že to j e n o m n e v i d í m e . Celá řada přírodovědných a psychologických výzkumů dokládá, že pod motivací, kterou s i p ř i p o u š t í m e , n a n á s p ů s o b í j i n á , č a s t o m é n ě chvály­ h o d n á m o t i v a c e . I ušlechtilé p o h n u t k y j a k o lítost a s o u c i t m o h o u v y v s t a t z pocitu n a d ř a z e n o s t i a p o h r d á n í , který se z d r á h á m e s a m i s o b ě přiznat. Evoluční psychologie ukazuje, že ke zdánlivě štědrému jednání nás m ů ž e pudit s o b e c k á t o u h a zvýšit si e g o a z v ě č n i t s e . N e t v r d í m , že lidská p o v a h a ú p l n ě p o s t r á d á c t n o s t i . N á c h y l n o s t k d o b r u v n á s určitě j e , ale n á c h y l n o s t ke zlu a n e ř e s t e m t a k é . O t á z k a zní: K d y ž s e k u l á r n í m o r á l k a h l e d á vnitřní j á , které j á v l a s t n ě h l e d á ? P o d l e č e h o p o z n á m e d o b r é vnitřní já od zlého vnitřního já? N a t o s e k u l á r n í m o r á l k a n e u m í o d p o v ě d ě t . O d m í t á s i připustit s t a r o u k ř e s ť a n s k o u p r a v d u , ž e lidská p o v a h a j e v j á d r u z k a ž e n á . Ř e č e n o křes-

CÄST SEDMA-KŘESŤANSTVÍ A MORÁLKA

223

ť a n s k ý m t e r m í n e m je lidská p o v a h a „ n a r u š e n á hříchem". N e a r g u m e n t u j i tu pro n á b o ž e n s t v í ani se n e o d v o l á v á m na p ř í b ě h o A d a m o v i a Evě z k n i h y G e n e s i s . Konstatuji j e n , c o j s e m s e o lidské m o t i v a c i d o z v ě d ě l z e z k u ­ š e n o s t i a z u m ě n í . Ať už m o r á l k u d e f i n u j e m e j a k k o l i , lidstvo jí v š e o b e c n ě n e d o k á ž e d o s t á t . Č l o v ě k má t e d y p ř i r o z e n ý s k l o n ke zlu - p r á v ě to je v ý z n a m událostí, k n i m ž d o š l o v rajské z a h r a d ě . „Prvotní hřích" v t o m t o s m y s l u není m y š l e n k a t e o l o g i c k á , ale t a k o v á , s níž m o h o u s o u h l a s i t v š i c h n i racionální lidé. Je to realistické z h o d n o c e n í lidské z l o b y , které by m ě l o p ř e s v ě d č i t i sekularisty, že s e k u l á r n í m o r á l k a se z a k l á d á na š p a t n é znalosti a n t r o p o l o g i e . N e v o l á m t u p o t o m , a b y c h o m n o v o u m o r á l k u š m a h e m zavrhli, t o b y bylo v k a ž d é m p ř í p a d ě n e p r a k t i c k é . S e k u l á r n í etika už v z á p a d n í s p o ­ lečnosti z a p u s t i l a h l u b o k é k o ř e n y a v y m ý t i t ji není lehké. S o c i o l o g A l a n W o l f e p o u k a z u j e na t o , že d n e s už i někteří k ř e s ť a n é používají v ý r a z y j a k o o p r a v d o v o s t a s e b e r e a l i z a c e , k d y ž hovoří o t o m , č e h o B ů h s jejich životy d o s á h l . 1 2 S e k u l á r n í m o r á l k a j e v š a k v e s v é nejčastější p o d o b ě n e ­ z o d p o v ě d n á . N e s k ý t á ž á d n é pojistky proti t ě m , k d o „ s e b e o b j e v o v á n í m " o m l o u v a j í j e d n á n í , které se t r a d i č n ě p o v a ž u j e za n e s p r á v n é a n e m o r á l n í . „ D ě l á m to z lásky" je ideální m o t t o k a ž d é h o , k d o j e d n á p o ž i t k á ř s k y a n e o ­ hlíží se na n á s l e d k y , které z p ů s o b í j i n ý m . Na o p r a v d o v o s t i a s e b e r e a l i z a c i v š a k není nic š p a t n é h o . J s o u t o p l n o h o d n o t n é m o r á l n í ideály, p o u z e j s o u s a m y o s o b ě n e ú p l n é . J a k o o p r a v d o v ý , autentický č l o v ě k b u d u šťastnější, ale j e n k d y ž tu o p r a v d o v o s t a u p ř í m n o s t s p o j í m s d o b r e m . V z p o m e ň m e si, že o p r a v d o v o s t a o d h o d l á n í n e c h y b ě l y ani Hitlerovi. K ř e s ť a n é k u p o d i v u n e n a b í z e j í ř e š e n í n á b o ž e n s k é . Nevyzývají, a b y ­ c h o m přijali Krista a stali se z n o v u z r o z e n ý m i v ě ř í c í m i . Radí pustit se vyzkoušenou cestou „nestranného pozorovatele" a nechat se vést svě­ d o m í m . Pro věřící je s v ě d o m í b o ž s k ý m d o z o r c e m v n á s - „princip, který s p o j u j e t v o r y s e S t v o ř i t e l e m " , j a k kdysi řekl J o h n H e n r y N e w m a n - , ale t o m u s e k u l á r n í lidé n e m u s e j í věřit, a b y p o z n a l i , že i oni mají n e s t r a n n é h o pozorovatele, k n ě m u ž se m o h o u obrátit. T e n t o nestranný pozorovatel nás č a s t o nutí j e d n a t proti v l a s t n í m s k l o n ů m a z á j m ů m . A n o , v í m , c o k t é ž e n ě cítíš, ale p a m a t u j , že m á š m a n ž e l k u a d ě t i . S v ě d o m í u m í být n e p ř í t e l e m lásky a navíc d o k á ž e p o ř á d n ě zkazit z á b a v u , ale z a t o č l o v ě k u u m o ž ň u j e , a b y přestal být o t r o k e m s v ý c h s k l o n ů . Díky s v ě d o m í s e u m í m e v z d á t t o h o , co se n á m líbí, a m í s t o t o h o u d ě l a t t o , co je s p r á v n é .

Kapitola dvacátá třetí

OPIUM MORÁLNĚ ZKAŽENÝCH: PROČ NEVÍRA TÁHNE „Je žuje

nádherné věčným

nemuset se plazit před mstivým zatracením,

jestliže

Karen

V

božstvem,

nebudeme

které

poslušní jeho Armstrongova,

nám

vyhro­

přikázání.

"1

Dějiny

Boha

p ř e d c h o z í c h k a p i t o l á c h j s m e viděli, ž e s e k u l á r n í m o r á l k a s i c e

třímá prapor autonomie a seberealizace, ale může posloužit i j a k o úkryt pro s o b e c k é a n e z o d p o v ě d n é c h o v á n í . Je č a s položit

s i hlubší o t á z k u : N e n í p o d o b n ý m i p o h n u t k a m i m o t i v o v á n a s a m a nevíra? K d y ž s i p o s l e c h n e t e n e j v ý z n a č n ě j š í ateisty, n a b u d e t e p o c i t u , ž e o d m í t a j í B o h a v ý h r a d n ě z t o h o d ů v o d u , ž e n e s p l ň u j e p o ž a d a v k y r o z u m u . Filo­

zofa Bertranda Russella se jednou někdo zeptal, co by dělal, kdyby po s m r t i zjistil, ž e p o s m r t n ý život existuje. Russell p o m p é z n ě odvětil, ž e b y řekl B o h u : „ P a n e , n e d a l j s t e mi d o s t a t e k d ů k a z ů . " V této knize j s e m se r o z u m o v ý m i n á m i t k a m i R u s s e l l a a d a l š í c h v á ž n ě z a b ý v a l , ale t e ď už by m ě l o být z ř e j m é , ž e a t e i s m u s z d a l e k a není j e d i n á r o z u m n á v o l b a . N e v í r a , o b z v l á š t ě v a g r e s i v n í m p o d á n í R u s s e l l ů , D a w k i n s ů a H i t c h e n s ů , není jen otázkou požadování důkazů. Nevíra tohoto typu si žádá podrobnější p s y c h o l o g i c k é vysvětlení.

— 225 —

226

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

V z p o m e ň m e si, ž e ateisté s e č a s t o p o k o u š e j í h l e d a t p s y c h o l o g i c k é d ů v o d y p r o n á b o ž e n s k ý z á p a l v ě ř í c í c h . Karl M a r x v k o m e n t á ř i k dílu H e g e l o v u n a p s a l s l a v n ý výrok, ž e n á b o ž e n s t v í j e „ o p i u m lidstva", 2 č í m ž m y s l e l , ž e n á b o ž e n s t v í j e j a k ý s i únik o d reality č i u s p o k o j o v á n í t u ž e b . P o d l e M a r x e lidé sají n á b o ž e n s t v í j a k o d r o g u , a b y s e otupili vůči bolesti a z á r m u t k u o k o l o s e b e a vytvořili si iluzi, že b e z p r á v í t o h o t o s v ě t a b u d e v příštím s v ě t ě n a p r a v e n o . S i g m u n d F r e u d viděl v n á b o ž e n s t v í z b a b ě l é útočiště před krutostí života a nevyhnutelností smrti.3 Utěšujeme se, ž e j e j e š t ě j e d e n svět, který j e c h r á n ě n ý p ř e d svízelí, n e s p r a v e d l n o s t í a z m a t k e m t o h o t o s v ě t a . F r a n c o u z s k ý ateista Michel O n f r a y t o n e d á v n o vyjádřil t a k t o : „ B ů h je fikce, kterou si lidé v y m y s l e l i , a b y se n e m u s e l i vy­ r o v n á v a t s realitou s v é h o ú d ě l u . " 4 Další vysvětlení, p r o č je n á b o ž e n s t v í populární, n e d á v n o nabídl J a m e s H a u g h t ve Free Inquiry, s e b e s t ř e d n í n á b o ž e n š t í v ů d c o v é u s p o k o j u j í s v é t u ž b y . P o d l e t o h o t o n á z o r u , který je d n e s c e l k e m o b l í b e n ý , n á b o ž e n s t v í p ř e ž í v á , p r o t o ž e „církve a svatí m u ž o v é sklízejí zisk a v z n e š e n é p o s t a v e n í z a t o , ž e s v ý m s t o u p e n c ů m rozdávají n a d p ř i r o z e n o " . 5 Mě ž á d n é z t ě c h t o v y s v ě t l e n í n e p ř e s v ě d č u j e . U z n á v á m , že někteří kněží a m u l l á h o v é j s o u kšeftaři s v e l k ý m e g e m , ale p r o č lidé na jejich p l á n y přistupují? A n o , n á b o ž e n s t v í v s o b ě m á p r v e k u s p o k o j o v á n í t u ž e b , ale ne tak, j a k si p ř e d s t a v u j í ateisté. V ý s t i ž n ě to o s v ě t l u j e t e o l o g R. C. Sproul: Proč by si apoštolově vymýšleli Boha, „jehož svatost je ještě strašlivější n e ž přírodní síly, kvůli n i m ž si t o h o B o h a v l a s t n ě v y m ý š l e j í ? " 6 B ů h tří a b r a h a m o v s k ý c h n á b o ž e n s t v í - j u d a i s m u , křesťanství a i s l á m u má d o c e l a v y s o k é n á r o k y : c h c e po n á s čistotu a ne požitkářství, c t n o s t a ne p o h o d l n o s t , m i l o s r d e n s t v í a ne z h ý r a l o s t . Za s e l h á n í j s o u t ě ž k é tresty: věřící má h r ů z u ze s m r t i , ale m n o h e m větší hrůzu z v ě č n é h o z a ­ tracení. Z u s p o k o j o v á n í t u ž e b by t e d y nejspíš vznikl ú p l n ě j i n ý B ů h než t e n , který je p o p s á n v Bibli. U s p o k o j o v á n í t u ž e b d o v e d e vysvětlit n e b e , ale ne p e k l o . Já t a d y v š a k n e c h c i p o l e m i z o v a t s a t e i s t i c k ý m i v y s v ě t l e n í m i , p r o č n á b o ž e n s t v í t á h n e . C h c i o b r á t i t d e b a t u n a r u b y a ptát s e , p r o č t á h n e a t e i s m u s . K d o z něj má p r o s p ě c h ? P r o č na Z á p a d ě přitahuje tolik vliv­ n ý c h o s o b n o s t í ? Jestliže j e křesťanství tak s k v ě l é , proč d o j e h o n á r u č e n e s p ě c h á víc lidí?

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Ä L K A

227

Někteří ateisté d o k o n c e přiznávají, ž e b y s i přáli, a b y v e v e s m í r u n e b y l ž á d n ý B ů h , n e s m r t e l n á d u š e ani p o s m r t n ý život. N i e t z s c h e n a p s a l : „ K d y b y n á m t o h o h l e B o h a k ř e s ť a n ů n ě k d o d o k á z a l , věřili b y c h o m v něj j e š t ě m é n ě . " 7 O p o s m r t n é m životě n a p s a l H. L. M e n c k e n : „ O s o b n ě m á m t e n d e n c i d o u f a t , že nic t a k o v é h o není." 8 Fyzik V i c t o r S t e n g e r se v knize Bůh: domněnka, která selhala v y z n á v á , že v B o h a nejen nevěří, ale navíc k ř e s ť a n s k é h o B o h a n e m á r á d : „ P o k u d existuje, t a k s n í m o s o b n ě n e c h c i mít nic s p o l e č n é h o . " 9 A filozof T h o m a s N a g e l n e d á v n o přiznal, že má „strach z n á b o ž e n s t v í j a k o t a k o v é h o " . N a p s a l : „ C h c i , a b y ateisté měli p r a v d u . . . V B o h a nejen nevěřím... n e c h c i , a b y B ů h existoval - n e c h c i t a k o v ý vesmír." 1 0 T a t o a v e r z e k n á b o ž e n s t v í a vítání a t e i s m u je o to podivnější, že a t e ­ i s m u s j e n a první p o h l e d p o n u r á i d e o l o g i e . M n o z í ateisté rádi vidí s a m i s e b e j a k o ušlechtilé p o s t a v y , které s e o d v a ž u j í d o s t u d e n é noci, spílají s o u m r a k u světla a čelí z b y t e č n o s t i v š e h o . To mi přijde t r o š k u j a k o p ó z a , n e u p ř í m n á a m í r n ě k o m i c k á . J a k p o d o t ý k á M i c h a e l N o v a k : jestliže není B ů h , č e m u m á m e spílat? J e s n a d s t a t e č n é plivnout d o t v á ř e s o p c e n e b o přílivové v l n ě ? Přírodní síly n e j s o u d o b r é ani zlé, prostě j e n j s o u . T a k ž e c o j e n a t o m h r d i n s k é h o , k d y ž ateisté p o u z e b e r o u svět tak, j a k j e ? 1 1 Jiní ateističtí autoři - a do t o h o t o t á b o r a b y c h zařadil S a m a Harrise a R i c h a r d a D a w k i n s e - j s o u v y r o v n a n í a t é m ě ř j a k o by měli r a d o s t , že žijí v e s v ě t ě , k d e v l á d n e p ř í r o d a s e z k r v a v e n ý m i z u b y a d r á p y . T o j e zvláštní r e a k c e , p r o t o ž e d a r w i n i s m u s j e c e l k e m o d p u d i v á n a u k a , j a k připustila i řada evolučních biologů, například George Williams. Ten je otevřeně z n e c h u c e n e t i c k ý m i d ů s l e d k y ideje, která n e p ř i s u z u j e životu vyšší cíl n e ž s o b e c k é h a n d l y a intriky za ú č e l e m p ř e n o s u g e n ů do d a l š í c h g e n e r a c í . Morální č l o v ě k m ů ž e p o d l e W i l l i a m s e n ě c o t a k o v é h o j e d i n ě o d s o u d i t , n i c m é n ě D a w k i n s a další přijímají d a r w i n i s m u s b e z v ý h r a d a d o k o n c e s n e l í č e n ý m n a d š e n í m . 1 2 Č í m je ta filozofie t a k přitahuje a kde leží v jejích pochmurných zákoutích nějaký důvod k tak dobré náladě? O d p o v ě ď n a z n a č u j e biolog S t e p h e n J a y G o u l d . Ú v a h y o s m y s l u ži­ v o t a ho v e d o u k z á v ě r u , že „ m o ž n á d y c h t í m e po vyšší o d p o v ě d i - j e n ž e ž á d n á neexistuje". P a k ř e k n e n ě c o v e l m i o b j e v n é h o : „ T e n t o p o z n a t e k , který j e n a p o v r c h z n e p o k o j i v ý , ne-li d ě s i v ý , j e v e s k u t e č n o s t i n e s m í r n ě r a d o s t n ý a osvobozující." 1 3 J i n ý m i slovy, š p a t n á z p r á v a je v l a s t n ě d o b r á z p r á v a . Ideje, které n o r m á l n ě p ů s o b í h r o z i v ě - smrtí v š e končí, k o s m o s

228

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e m á z á m ě r , neexistuje Boží s p r a v e d l n o s t , s v o b o d n á vůle j e i l u z e - j s o u z j i n é h o úhlu p o h l e d u o s v o b o z u j í c í . O d č e h o ž e o s v o b o z u j í ? P o s l e c h n e m e - l i s i n ě k t e r é ateisty, dozví­ m e se, ž e s e chtějí v y m a n i t z o k o v ů n á b o ž e n s t v í , a b y s e mohli c h o v a t c t n o s t n ě . „Ve s v ě t ě , k d e u ž není p ř í t o m e n B ů h , " píše S a n t i a g o Z a b a l a v knize Budoucnost náboženství, má č l o v ě k s v o b o d u „aktivně praktikovat solidaritu, milosrdenství a ironii". 1 4 V s k u t k u c h v á l y h o d n é p o h n u t k y ! J e d i n ý h á č e k j e v t o m , ž e chce-li být n ě k d o m i l o s r d n ý k e s v ý m l i d s k ý m b r a t ř í m , n e m u s í kvůli t o m u o d m í t a t křesťanství. František z Assisi n e b o M a t k a T e r e z a by Zábaloví prozradili, že d o b r o č i n n o s t a lidská s o u n á l e ž i t o s t j s o u ústřední křesťanská témata. Je č a s p o d í v a t se u p ř í m n ě j i a kritičtěji na s k u t e č n é p o h n u t k y m o ­ d e r n í c h a t e i s t ů . Ty j s o u č a s t o j i n é a z a j í m a v ě j š í než m o t i v a c e , kterou ateistické o s o b n o s t i stavějí na o d i v a která se j i m přisuzuje. O b e c n ě se n a p ř í k l a d m á z a t o , ž e D a r w i n ztratil víru, k d y ž objevil, ž e vývoj ž i v o č i c h ů není dílem B o ž í m , ale p ř i r o z e n é h o v ý b ě r u . Darwin s á m ale uvedl, že ztratil víru proto, ž e n e m o h l vystát k ř e s ť a n s k o u p ř e d s t a v u v ě č n é h o z a t r a c e n í . 1 5 Z j e h o díla s e t a k é d o z v í d á m e , ž e D a r w i n n e s m í r n ě t ě ž c e nesl ztrátu s v é desetileté d c e r y A n n i e . 1 6 Z d á se, ž e Darwin z k r á t k a n e m o h l B o h u odpustit. A t e i s m u s j e n ě k d y určitá f o r m a p o m s t y . To j s o u p á d n é d ů v o d y k nevíře, ale n e j s o u to hlavní d ů v o d y . Po t ě c h m u s í m e pátrat hlouběji, t ř e b a tak, že se v r á t í m e v d ě j i n á c h d a l e k o z p ě t až ke s t a r o v ě k ý m f i l o z o f ů m Epikúrovi, Démokritovi a Lucretiovi. Za následují­ cí výklad v d ě č í m vynikající knize B e n a W i k e r a

Morální darwinismus(Moral

Darwinism).17 Epikúrosje dnes znám především jako h é d o n i s t a - t o také byl. A l e s t e j n ě j a k o D é m o k r i t o s a Lucretius byl t a k é m a t e r i a l i s t a . V š i c h n i tito tři myslitelé věřili, že h m o t n á realita je to j e d i n é , co existuje. Lucretius a D é m o k r i t o s se d o k o n c e d o m n í v a l i , že č l o v ě k se s k l á d á p o u z e z a t o m ů , č í m ž p o d i v n ě p ř e d p o v ě d ě l i m o d e r n í f y z i k u . V d o b ě , k d y tito f i l o z o f o v é žili a psali, v š a k pro s v á m e c h a n i s t i c k á tvrzení o p ř í r o d ě n e m ě l i ž á d n é v ě d e c k é d ů k a z y . P r o č s e j i m t e d y tolik z a m l o u v a l o učení, které v ů b e c nebylo empiricky podloženo? Epikúros prozradil, že jeho cílem je zbavit se bohů. Chtěl také o d ­ stranit ideu n e s m r t e l n é d u š e a „ t o u h u po n e s m r t e l n o s t i " . I Lucretius píše o t ě ž k é m j h u n á b o ž e n s t v í , které uvaluje n a č l o v ě k a t a k o v á b ř e m e n a j a k o p o v i n n o s t a o d p o v ě d n o s t . S b o h y je ten p r o b l é m , píše E p i k ú r o s , že si vy-

Č Á S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

229

nucují p o s l u š n o s t a t í m vyvlávají v č l o v ě k u „úzkost". V y h r o ž u j í , že n á s za poklesky p o t r e s t a j í - v t o m t o životě i v t o m příštím. S nesmrtelností je podle E p i k ú r a ta potíž, že v příštím ž i v o t ě n á s m ů ž e č e k a t utrpení. B u d e m e - l i p ř e d p o k l á d a t , ž e realita j e čistě materiální, o s v o b o d í m e č l o v ě k a o d t ě c h t o starostí a u m o ž n í m e m u , a b y s e o d d á v a l r a d o v á n k á m t o h o t o s v ě t a . E p i k ú r o s n e b y l h é d o n i s t a v n a š e m m o d e r n í m s l o v a s m y s l u . Radil l i d e m , a b y ovládali s v é s e x u á l n í p u d y a žili o v o d ě a j e č n ý c h p l a c k á c h . N e z a j í m a l y ho tolik d i v o k é r o z k o š e j a k o co největší z m í r n ě n í utrpení říkal t o m u „ s v o b o d a od neklidu". I s m r t je p o d l e něj ú l e v o u , p r o t o ž e n a š e a t o m y se rozptýlí a n e z b u d e ž á d n á d u š e , která by z a k u s i l a bezživotí n e b o m u s e l a trpět v příštím životě. S t r u č n ě ř e č e n o , E p i k ú r o s p r o s a z o v a l čistě n a t u r a l i s t i c k o u filozofii a k o s m o l o g i i , a b y o s v o b o d i l č l o v ě k a od t y r a n i e b o h ů . O t o t é ž se snažil i L u c r e t i u s , který s v o u filozofií chtěl „uvolnit d u š i z t ě s n é h o sevření náboženství". Etika t ě c h t o m u ž ů v y c h á z e l a z jejich fyziky. J a k píše Wiker: „ V m a t e r i a l i s t i c k é m k o s m u s e n u t n ě m u s í z r o d i t materialistická morálka."18 T o n a z n a č u j e , proč j e tak m o r á l n ě atraktivní d a r w i n i s m u s . S á m Darwin napsal: „Kdo rozumí paviánům, chápe z metafyziky více než Locke."19 T í m měl n a mysli, ž e pochopíme-li lépe s v o u zvířecí přirozenost, radikc i ě z m ě n í m e n á z o r n a m o r á l k u . Síla d a r w i n i s m u t e d y s p o č í v á v t o m , ž e ruší ideu „vyšší" lidské p ř i r o z e n o s t i a staví č l o v ě k a do j e d n é ř a d y se zvířaty. C h a r a k t e r i s t i c k ý m r y s e m zvířat j e , j a k v í m e , ž e n e m a j í v y v i n u t é m o r á l n í cítění. O d gorily n e m ů ž e m e čekat, ž e r o z e z n á to, c o je, o d t o h o , c o b y m ě l o být. D a r w i n i s m u s j e t u d í ž z p ů s o b , j a k p r o l o m i t o m e z e n í tradiční m o r á l k y . M ů ž e m e o d h o d i t staré z á b r a n y a j e d n o d u š e s e c h o v a t p ř i r o z e n ě . D a r w i n o v y m y š l e n k y přitahovaly h o d n ě lidí už ve s v é d o b ě , a to n e ­ j e n proto, ž e byly d o s t a t e č n ě p o d l o ž e n é , ale t a k é p r o t o ž e s e daly vyložit jako vyvrácení tradičního chápání Boha. Jak napsal Julian Huxley, vnuk D a r w i n o v a přítele a k o l e g y T h o m a s e H e n r y h o H u x l e y h o : „ O d m í t n u t í p ř e d s t a v y B o h a j a k o n a d p ř i r o z e n é bytosti s k ý t á n e s m í r n o u d u c h o v n í úlevu." 2 0 A J u l i a n ů v bratr A l d o u s Huxley, t a k é z n á m ý a t e i s t a , l e d a c o s p o o d h a l i l t í m t o p r o h l á š e n í m : „ M ě l j s e m d ů v o d y nechtít, a b y s v ě t m ě l s m y s l , p r o t o j s e m p ř e d p o k l á d a l , ž e ž á d n ý n e m á a b e z potíží j s e m p r o s v o u d o m n ě n k u našel uspokojivé důkazy... Filozofie v e s m í r u b e z e s m y s l u se p r o m ě , a n e p o c h y b n ě i pro m n o h o m ý c h v r s t e v n í k ů , stala v p o d s t a t ě n á s t r o j e m o s v o b o z e n í . Toužili j s m e s e o s v o b o d i t ... o d u r č i t é h o d r u h u

230

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

morálky. Postavili j s m e se proti m o r á l c e , protože o m e z o v a l a naši sexuální svobodu."21 Z v ý r o k ů o b o u H u x l e y ů v y p l ý v á , že a t e i s t y v e d e k z a p ř e n í B o h a , z e j m é n a k ř e s ť a n s k é h o B o h a , t o u h a v y h n o u t s e v příštím ž i v o t ě z o d p o ­ v ě d n o s t i za t o , že v t o m t o ž i v o t ě postrádají m o r á l n í z á b r a n y . Vědí, že v křesťanství č l o v ě k žije ve stínu B o h a , j e n ž na něj dohlíží a j e m u ž s k l á d á účty. Pavel píše v listu Ř í m a n ů m 2 , 6 - 8 : „ O n odplatí k a ž d é m u p o d l e j e h o s k u t k ů . T ě m , kteří vytrvalostí v d o b r é m j e d n á n í hledají n e p o m í j e j í c í slá­ vu a čest, dá život v ě č n ý . Ty v š a k , kteří p r o s a z u j í s e b e , odpírají p r a v d ě a podléhají n e p r a v o s t i , o č e k á v á h n ě v a trest." V knize Z j e v e n í 21,8 č t e m e : „ A v š a k z b a b ě l c i , nevěrní, nečistí, v r a h o v é , c i z o l o ž n í c i , z a k l í n a č i , m o d l á ř i a v š i c h n i lháři n a j d o u svůj úděl v j e z e ř e , k d e hoří o h e ň a síra. To je ta d r u h á smrt." Z t ě c h t o p a s á ž í - a m n o h a d a l š í c h p o d o b n ý c h - v y p l ý v á , ž e s m r t nepřináší zánik, ale z ú č t o v á n í . T a d y se m u s í m chvíli zastavit a p o u k á z a t na j e d e n rys křesťanství, který neunikl p o z o r n o s t i a t e i s t ů . K ř e s ť a n s t v í je n á b o ž e n s t v í lásky a o d ­ puštění, a v š a k tato láska i o d p u š t ě n í j s o u d o č a s n é a s v ý m z p ů s o b e m p o d m í n e č n é . K ř e s ť a n s k é o d p u š t ě n í k o n č í u b r á n y p e k e l n é a p e k l o je nedílnou součástí k ř e s ť a n s k é h o m o d e l u . Slovo evangelium sice z n a m e n á „ d o b r á zvěst", e v a n g e l i a v š a k o b s a h u j í i v a r o v á n í , a b y c h o m se připravili n a p o s l e d n í s o u d . T o j e p o m y š l e n í , k t e r é m u s e p o d l e P í s m a m n o z í lidé n e s m í r n ě t o u ž í v y h n o u t . J a k s e d o č t e m e v J a n o v ě e v a n g e l i u 3,20: „Kaž­ dý, k d o d ě l á n ě c o š p a t n é h o , n e n á v i d í světlo a n e p ř i c h á z í k s v ě t l u , a b y j e h o s k u t k y n e v y š l y najevo." N e c h c i tím říct, že ateisté páchají v í c e zla n e ž ostatní, n ý b r ž ž e a t e i s m u s s k ý t á útočiště t ě m , k d o s e nechtějí v y z n a t z hříchů a kát se za ně. Nositel N o b e l o v y c e n y C z e s t a w Mitosz v e v l i v n é m eseji „ N e n á p a d n ý p ů v a b nihilismu" tvrdí, ž e č l o v ě k c h c e u n i k n o u t p ř e d v ě č n ý m o s u d e m , kde b u d o u j e h o hříchy p o t r e s t á n y , a p r o t o se s n a ž í o s v o b o d i t od n á b o ž e n s t v í . „ S k u t e č n ý m o p i e m lidstva je víra, že po smrti je nicota - n e s m í r n ě konejši­ v á m y š l e n k a , ž e z a s v é zrady, c h a m t i v o s t , z b a b ě l o s t a v r a ž d y n e b u d e m e s o u z e n i . " 2 2 M a r x i s t i c k o u p o u č k u j e t e d y t ř e b a p ř e p s a t . N á b o ž e n s t v í není o p i u m lidstva - a t e i s m u s j e o p i u m m o r á l n ě z k a ž e n ý c h . Chcete-li žít zhýrale, je Bůh v á š úhlavní nepřítel. P ř e d s t a v u j e strašlivé n e b e z p e č í pro v a š e sobectví, h a m i ž n o s t , c h l í p n o s t a zášť. Je ve v a š e m z á j m u j í m p o h r d a t a u d ě l a t v š e c h n o pro to, a b y s t e zbavili v e s m í r j e h o

Č Á S T S E D M A - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

231

p ř í t o m n o s t i . P ř e d s t a v a života v e s v ě t ě b e z B o h a j e t e d y m o c n ě přitažlivá. V t a k o v é m ž i v o t ě si m ů ž e m e vzít za v z o r Beliala, j e d n o h o z nižších ď á b l ů v M i l t o n o v ě Ztraceném ráji, j e h o ž m y s l byla „k ú h o n ě j e n v t i p n á , k č i n ů m p a k u š l e c h t i l ý m b o j á c n á a v á h a v á . " Jestli B ů h n e e x i s t u j e , p a k s e d m s m r t e l n ý c h hříchů n e j s o u hrůzy, které j e t ř e b a p ř e m o c i , ale p o k u š e n í , k t e r ý m s e m ů ž e m e o d d a t . S m r t , která dříve o s p r a v e d l ň o v a l a m o r á l k u , nyní o s p r a v e d l ň u j e n e m o r á l n o s t . Z filozofů t o m u t o „ o s v o b o z e n í " n e j l é p e r o z u m ě l N i e t z s c h e . Na rozdíl o d m o d e r n í c h a t e i s t ů , kteří ujišťují, ž e s m r t B o h a n e z n a m e n á k o n e c m o ­ rálky, si N i e t z s c h e byl jistý, že z n a m e n á . Jelikož B ů h je z d r o j e m m o r á l n í h o z á k o n a , s j e h o smrtí z t r á c í m e p ů d u p o d n o h a m a . J s m e v j i s t é m s m y s l u e t i c k y n e u k o t v e n í a už se n e m ů ž e m e u c h y l o v a t k a p e l ů m na d ů s t o j n o s t , rovnost, s o u c i t a t a k dále. Č e k á nás, přiznáme-li si to u p ř í m n ě , b e z e d n á propast. N a rozdíl o d M a t t h e w a A r n o l d a , který v e s v é d o b ě zažil, j a k víra o p a d á j a k o m o ř s k ý odliv, a byl z d ě š e n , N i e t z s c h e tuto p r o p a s t v í t á . S á m s e b e o z n a č u j e z a „imoralistu". Díky propasti m á m e p o p r v é m o ž n o s t u n i k n o u t vině. Propast usmrtila příšeru povinnosti. M ů ž e m e žít „nad d o b r e m i zlem". Morálky už se nám nedostává shůry, musíme si ji vybudovat sami. Morál­ k u j e t ř e b a o d z á k l a d u p ř e s t a v ě t , n e b o l i , j a k říká N i e t z s c h e , „ p ř e h o d n o t i t v š e c h n y hodnoty". Stará přikázání „ n e u č i n í š " n a h r a d í n o v á „učiním". V N i e t z s c h e h o s c é n á ř i t e d y není z c e l a p ř e s n é říkat, že B ů h z e m ř e l . B o h a s p í š e zabil č l o v ě k , a b y získal s v o b o d u v y t v o ř i t vlastní m o r á l k u . A m o r á l k a , k t e r o u velebí N i e t z s c h e , je m o r á l k o u úsilí a s e b e u p l a t n ě n í , „ z b o ž š t ě n í vášně", „ s k v ě l é h o zvířete" n e b o , j a k zní N i e t z s c h e h o nejslavnější f r á z e , „vůle k m o c i " . K a ž d ý cíl, i k d y b y přivodil lidské rase s e b e v í c e těžkostí a utrpení, je o p r á v n ě n ý , p o k u d se ho s n a ž í m e d o s á h n o u t ener­ gicky, o d h o d l a n ě a se z á p a l e m . 2 3 N i e t z s c h e h o rétorika je u n á h l e n á a d i v o š s k á a s r d c e m n o h a m o d e r ­ ních ateistů s e chvějí v z r u š e n í m . N a p ř í k l a d f r a n c o u z s k ý existencialista J e a n - P a u l S a r t r e v y s t a v ě l n a N i e t z s c h e m s v o u filozofii m o r á l n í s v o b o d y . Nietzscheovský tón slyším i u Christophera Hitchense, když protestuje proti m o r á l n í m u d o z o r u B o h a , který j e p o d l e něj žárlivý diktátor. V ě t š i n a s o u č a s n ý c h a t e i s t ů , H i t c h e n s e n e v y j í m a j e , v š a k n e h o d l á z a c h á z e t tak d a l e k o j a k o N i e t z s c h e a zlořečit t r a d i č n í m k ř e s ť a n s k ý m h o d n o t á m m i -

232

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

losrdenství a slitování. Bouří se u m í r n ě n ě j i . M ů ž e m e to n a z v a t p á n e v n í revolta proti B o h u . V ě t š i n a s o u č a s n ý c h ateistů s e o d křesťanství d i s t a n c u j e kvůli s e x u . Bertrand

Russell

napsal v

knize

Proč nejsem křesťanem:

rysem křesťanského náboženství je j e h o postoj k sexu."

24

„Nejhorším

H i t c h e n s píše:

„ K o n e č n ě s e m ů ž e m e p o k u s i t oddělit s e x u á l n í život o d s t r a c h u . . . p o d jedinou podmínkou, že vyloučíme z diskuse všechna náboženství."25 K d y ž ateista složitě o b h a j u j e , že B ů h n e e x i s t u j e a tradiční m o r á l k a je iluze, nejspíš u t o h o myslí na s v é p o h l a v n í ústrojí. N e b ý t o n o h o j e d i n é h o přikázání „ n e s e s m i l n í š " , byl b y Z á p a d m o ž n á stále k ř e s ť a n s k ý ! Z n á m ý k o m e n t á t o r a katolický k o n v e r t i t a M a l c o l m M u g g e r i d g e p o ­ znamenal, že erotika je mystikou materialistů. Tuto myšlenku kupodivu nejjasněji vyložil v e s v é m díle a p o š t o l s e x u á l n í zvrhlosti m a r k ý z d e S a d e . V j e h o Dialogu kněze a umírajícího se umírající v y z n á v á , že p ř e s t a t v ě ­ řit v B o h a je první k r o k k t o m u , a b y č l o v ě k pustil z ř e t ě z u s v é genitálie a užíval života. Ve Filosofiibudoáru uvádí de S a d e na s c é n u patnáctiletou j e p t i š k u , která se z ř e k n e víry v B o h a a místo ní objeví r o z k o š e i n c e s t u , sodomie a erotického mrskání. Pro m o d e r n í ateisty, kteří zůstávají u p r o m i s k u i t y , cizoložství a p o ­ d o b n ě , p o k u d j d e o n e p ř í s t o j n ý sex, j e d e S a d e p r á v ě t a k radikální j a k o N i e t z s c h e . J e j i c h v á š n ě j i m nijak n e v y č í t á m . K a ž d ý věřící j e n a p r o s t o c h á p e . V z p o m e ň t e si, j a k s e č e r s t v ě o b r á c e n ý A u g u s t i n modlil k B o h u , a b y m u dal c u d n o s t , „ale n e h n e d " . 2 6 A u g u s t i n o v i b y n e p ř i š l o zvláštní ani p o d i v n é , ž e s e d n e s celá g e n e r a c e m l a d ý c h bouří proti křesťanství kvůli n á z o r ů m n a p ř e d m a n ž e l s k ý sex, a n t i k o n c e p c i , potraty, h o m o s e x u a l i t u a rozvody. D n e š n í s e k u l á r n í svátostí j e o r g a s m u s . N e proto, ž e b y c h o m žili v e v ě k u s m y s l n o s t i , ale p r o t o ž e v e s v ě t ě p o m í j i v ý c h m a t e r i á l n í c h věcí n á m o r g a s m u s d á v á na chvilku okusit v ě č n o s t . V této souvislosti si n e o d p u s t í m o s o b n í h i s t o r k u . J e d n o u j s e m s e setkal s m n i c h e m , který m i p r o z r a d i l , ž e se p r a v i d e l n ě postí a o b č a s se i š l e h á do n o h o u b i č í k e m , a b y „pokořil s v é tělo z lásky ke Kristu". D o c e l a mě to š o k o v a l o , ale on m ě l p ř i c h y s t a n o u z a j í m a v o u o d p o v ě ď . Titíž lidé, kteří se v y s m í v a j í m n i c h ů m , že z d u c h o v ­ ních d ů v o d ů p o k o ř u j í s v é tělo, s e v ů b e c n e p o z a s t a v í , k d y ž n ě k d o kvůli k o s m e t i c k é m u v y l e p š e n í p o d s t o u p í b o l e s t i v o u o p e r a c i . P r á v ě tak s e ne-

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

233

štítí ani t ě c h n e j n e l í t o s t n ě j š í c h diet a cvičení, j e j i c h ž c í l e m je z h u b n o u t a naladit t ě l o na sex. Jestliže s e s e x v y m k n e z e s t a r ý c h m o r á l n í c h mezí, přijdou n e c h t ě n á t ě h o t e n s t v í . T í m se d o s t á v á m e k d r u h é ateistické s v á t o s t i , totiž k p o t r a t u . S k u t e č n á h r ů z n o s t potratu n e s p o č í v á v t o m , ž e ž e n a z a b i j e n e n a r o z e n é dítě, ale že ž e n a zabije své vlastní n e n a r o z e n é dítě. K a ž d ý m o r á l n ě z d r a v ý č l o v ě k m u s í p o t a k o v é m činu p o c i ť o v a t p ř í š e r n o u v i n u . Proto a t e i s m u s m u s í v y d l á ž d i t c e s t u p o t r a t ů m s č i s t ý m s v ě d o m í m . První k r o k je z b a v i t se B o h a , a b y s e s v ě d o m í n e z n e p o k o j o v a l o n a d d u c h e m m r t v é h o dítěte ani n a d p e k l e m , j e ž trestá p o r u š e n í přikázání o ú m y s l n é m zabití. D r u h ý krok je prohlásit, že plod v l a s t n ě není tak ú p l n ě č l o v ě k . S a m Harris v Konci víry píše: „ M n o h ý m z n á s se z d á , že lidské p l o d y v p r v n í m t r i m e s t r u v y p a d a j í v í c e m é n ě j a k o králíci", a ti si n e z a s l o u ž í „plný m o r á l n í s t a t u s v naší s p o l e č n o s t i " . 2 7 Bioetik Peter S i n g e r se o d v o l á v á na d a r w i n i s m u s a tvrdí, že mezi lidmi a zvířaty není j a s n ý p ř e d ě l , ale k o n t i n u i t a . Proto by zvířata m ě l a d o s t a t n ě k t e r á p r á v a , která z a t í m mají p o u z e lidé. S i n g e r t a k é ř í k á , ž e lidé b y měli přijít o n ě k t e r é d o s a v a d n í v ý s a d y , p r o t o ž e se nijak z á s a d n ě neliší od zvířat. Jestliže je č l o v ě k p r o d u k t e m e v o l u c e , a ne z v l á š t n í h o stvoření, pak to podle Singera diskredituje celou židovsko-křesťanskou morál­ k u . O p o s v á t n o s t i ž i v o t a už n e b u d e m e m o c i mluvit ani š e p t e m . Potrat, e u t a n a z i e a v r a ž d y n o v o r o z e n c ů b u d o u n e j e n p ř í p u s t n é , ale v určitých situacích dokonce žádoucí.28 V Singerových slovech slyšíme ozvuky D a r w i n a a N i e t z s c h e h o - z D a r w i n a je z b r a ň , která porazí k ř e s ť a n s k o u víru a u m e t e c e s t u n i e t z s c h e o v s k é m u i m o r a l i s m u . S t e v e n P i n k e r v d n e s již s l a v n é m č l á n k u v New York Times v y s v ě t ­ loval p o m o c í e v o l u č n í logiky, ž e k d y ž m a t k a z a b i j e s v é č e r s t v ě n a r o z e n é dítě, není to ž á d n á v e l k á h r ů z a , i k d y b y p r á v ě v y š l o z d ě l o h y . S v ů j č l á n e k n a p s a l v a t m o s f é ř e po několika šokujících m e d i á l n í c h z p r á v á c h , m i m o j i n é o nezletilé d í v c e , která p o r o d i l a na š k o l n í m p l e s e a hodila n o v o r o z e n ě do p o p e l n i c e . P i n k e r s e pokusil a m e r i c k o u v e ř e j n o s t uklidnit t í m , ž e „ s c h o p ­ n o s t z a b í t n o v o r o z e n ě j e z a b u d o v a n á d o n a š i c h r o d i č o v s k ý c h emocí", a b y r o d i č e v p ř í p a d ě , ž e „dítě j e n e d u ž i v é n e b o j e n e p r a v d ě p o d o b n é , ž e přežije", mohli „ o d e p s a t ztráty, soustředit se na nejzdravější j e d i n c e z vrhu a z k u s i t to později z n o v u " . P i n k e r d o d a l , že s m y s l e m m n o h a k u l t u r n í c h o b y č e j ů j e „ o d p o u t a t lidské e m o c e o d n o v o r o z e n c e " p r á v ě proto, a b y s e

234

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

dítě d a l o z a b í t b e z v ě t š í c h v ý č i t e k . 2 9 „ P r o b l é m e m d r u h u Horno sapiens není m á l o morálky," píše Pinker v knize Blank Slate ( N e p o p s a n á t a b u l e ) , „ale m o ž n á a ž příliš m n o h o m o r á l k y . " 3 0 Pinker má p r a v d u , že potraty a v r a ž d y n o v o r o z e ň a t j s o u v d ě j i n á c h b ě ž n é . N a Z á p a d ě byly p o staletí z a k á z á n y , p r o t o ž e z á p a d n í h o d n o t y v z e š l y z křesťanství. B e n W i k e r p o d o t ý k á : „ Z á p a d n í z á k o n y proti p o t r a ­ t ů m a v r a ž d á m dětí j s o u p o c h o p i t e l n é p o u z e j a k o v ý s l e d e k c h r i s t i a n i z a c e a j e j i c h rušení lze p o c h o p i t j e n ve světle d e c h r i s t i a n i z a c e . " 3 1 K d y b y byla a m e r i c k á s p o l e č n o s t čistě sekulární, n e v e d l a by se o zabíjení dětí ž á d n á morální d i s k u s e . T a k ž e Pinker a další m o ž n á tak zuřivě n a p a d a j í k ř e s ť a n ­ ství m i m o j i n é p r o t o , a b y odstranili j e h o m o r á l n í vliv a příznivě naklonili veřejnost potratům, vraždám novorozenců a eutanazii. T a k o v á b e z c i t n o s t k l i d s k é m u životu se ve s p o l e č n o s t i , která u z n á ­ vá soucit jako jednu z nejvyšších hodnot, zdá podivná. Paradox však zmizí, k d y ž si u v ě d o m í m e , že v s o u k r o m é m životě se c h o v á m e s t r a š n ě , a p r á v ě proto na v e ř e j n o s t i p ř e d s t í r á m e , j a k j s m e ctnostní. Lidé, kteří s e chovají m o r á l n ě z a v r ž e n í h o d n ě , n a p ř í k l a d p o d v á d ě j í p a r t n e r a n e b o zabíjejí s v é p o t o m k y , n e u n i k n o u v ý č i t k á m s v ě d o m í . Proto j e z e v š e h o nejdůležitější o d v é s t s v ě d o m í j i n ý m s m ě r e m , a b y c h o m ostatní, ale i s e b e s a m a , přesvědčili, ž e j s m e h o d n í a úžasní. Č l o v ě k u , který s e právě v y s p a l s o b c h o d n í m p a r t n e r e m , m o r á l k a přikazuje v ě n o v a t z n a č n ý o b n o s United W a y nebo jiné dobročinné organizaci. Z á v ě r e m chci konstatovat, že ateismus navzdory v š e o b e c n é m u p ř e s v ě d č e n í není p r i m á r n ě revoltou intelektuální, ale morální. B ů h pro ateisty není ani t a k neviditelný j a k o n e ž á d o u c í . A t e i s t é n e p ř i z p ů s o b u j í své t o u h y p r a v d ě , ale s p í š e p r a v d u s v ý m t o u h á m . V t o m s e n a j d e m e v š i c h n i . I věřící čelí t o m u t o p o k u š e n í . C h c e m e být o c h r á n ě n í , ale ne od svých hříchů. J s m e ochotni nechat se ochránit před velkou spoustou s p o l e č e n s k ý c h zel o d c h u d o b y p ř e s n e m o c i p o v á l k u . A l e n a s v á o s o b n í zla j a k o sobectví, z h ý r a l o s t a p ý c h u si n e n e c h á m e s á h n o u t . P o t ř e b u j e m e d u c h o v n í uzdravení, ale n e c h c e m e ho. B ů h n á m stojí v c e s t ě j a k o příliš přísný rodič. V t o m s p o č í v á v ě č n é k o u z l o a t e i s m u : o s v o b o d í nás o d t o h o n e r u d n é h o staříka s p l n o v o u s e m , a b y c h o m s e mohli o d d á v a t p o ž i t k ů m hříchů a n e p r a v o s t í . A t e i s t é se s n a ž í z b a v i t m o r á l n í c h s o u d ů tak, že se zbaví soudce.

Kapitola dvacátá čtvrtá

PROBLÉM ZLA: KDE JE ATEISMUS, KDYŽ SE STANE NEŠTĚSTÍ? „Když

Ježíš

proč

neléčil

dokázal

uzdravit

slepce,

kterého

náhodou

potkal,

slepotu?"1 Christopher Hitchens,

Bůh

není

veliký

K

d y ž t v r d í m , ž e ateisté s e č a s t o řídí p ř í z e m n í m i p o h n u t k a m i , n e c h c i tím n a z n a č o v a t , že by j i m c h y b ě l a u p ř í m n á n e v í r a . V této kapitole se b u d u z a b ý v a t p r o b l é m e m , n a d n í m ž si l á m o u h l a v u věřící i n e ­

věřící a j e n ž je pro víru v k ř e s ť a n s k é h o B o h a v á ž n o u p ř e k á ž k o u . Na t o m t o s v ě t ě se dějí strašlivé v ě c i . Miliony lidí umírají v k o n c e n t r a č n í c h t á b o r e c h . H u r i k á n y a t s u n a m i dští v r a ž e d n é b ě s n ě n í na nic netušící o b y v a t e l s t v o . P s y c h o p a t v u n i v e r z i t n í m k a m p u s u postřílí n e v i n n é s t u d e n t y . M ů j přítel B r u c e S c h o o l e y , k t e r é m u věnuji tuto k n i h u , z á p a s í s r a k o v i n o u . Nic z t o h o n e m á ž á d n é vysvětlení. V o l t a i r e proklel b o ž s k o u bytost, která d o p u s t i l a z k á z o n o s n é z e m ě t ř e s e n í v L i s a b o n u r o k u 1 7 5 5 . D a r w i n a š o k o v a l a krutá v r t o š i v o s t přírody, j a k v e s v é nejnovější p r o t i n á b o ž e n s k é p o l e m i c e z d ů ­ razňuje R i c h a r d D a w k i n s . S t e v e n W e i n b e r g píše: „ B ů h p t á k ů a s t r o m ů

— 235 —

236

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

m u s í být t a k é B o h e m p o r o d n í c h k o m p l i k a c í a rakoviny." D o d á v á , že k d y ž si on s á m jakožto Žid v z p o m e n e na holocaust, nemá „žádné pochopení pro s n a h y osvětlit s t e z k y P á n ě l i d e m " . 2 S t e v e n Pinker f o r m u l u j e d i l e m a v klasické p o d o b ě : „Jestliže se s v ě t odvíjí p o d l e m o u d r é h o a m i l o s r d n é ­ ho p l á n u , j a k t o , že je v n ě m tolik u t r p e n í ? " 3 W e i n b e r g a Pinker k l a d o u s p r á v n o u o t á z k u : Jestli B ů h existuje, p r o č t o v š e c h n o d o p o u š t í ? P r o b l é m zla a u t r p e n í p o k l á d a j í m n o z í lidé za v ů b e c n e j p á d n ě j š í a r g u m e n t proti e x i s t e n c i Boží. Ú v a h a j e t a k o v á t o : J e s t l i ž e B ů h existuje, p a k j e v š e m o h o u c í . Jestliže j e v š e m o h o u c í , j e v j e h o s i l á c h z a s t a v i t zlo a utrpení. Ze z k u š e n o s t i ale v í m e , že zlo a utrpení p o k r a č u j e , s k a n d á l n ě , n e m i l o s r d n ě a bez n á z n a k u míry či s p r a v e d l n o s t i . Proto n e m ů ž e existovat v š e m o c n á b o ž s k á bytost s c h o p n á t o m u v š e m u zabránit. K d y b y B ů h byl, určitě b y t o u d ě l a l . T a k ž e B ů h n e e x i s t u j e . S o u h l a s í m , že zlo a u t r p e n í p ř e d s t a v u j e pro k ř e s ť a n y v á ž n ý inte­ lektuální a m o r á l n í p r o b l é m . (Je z a j í m a v é , že v h i n d u i s m u a b u d d h i s m u t e n t o p r o b l é m není. H i n d u i s t é věří, že utrpení v t o m t o ž i v o t ě je n á s l e d ­ k e m činů v p ř e d c h o z í m životě. B u d d h i s t é se d o m n í v a j í , že utrpení se rodí z e s e b e s t ř e d n ý c h t u ž e b a d á s e p ř e k o n a t r o z p u š t ě n í m v l a s t n í h o j á , které t y t o t u ž b y c h o v á . ) K d y ž s e dějí h r o z n é v ě c i , dají s e s n á z e vysvětlit n e p ř í t o m n o s t í B o h a n e ž j e h o p ř í t o m n o s t í . M á l o k d o s i ale p o v š i m l , ž e zlo a utrpení j s o u n e l e h k ý o ř í š e k i pro ateisty. To proto, že utrpení není j e n p r o b l é m intelektuální a morální, ale t a k é e m o c i o n á l n í . U t r p e n í n e d r á s á m y s l , ale s r d c e . K d y ž j s e m n e m o c n ý , n e c h c i teorii, která m i vysvětlí p r o č , chci n ě c o , co mi uleví. A t e i s m u s m o ž n á d o k á ž e zlo a utrpení lépe vysvětlit, ale n e d o v e d e j e zmírnit. T e i s m u s sice d o b r é v y s v ě t l e n í n e m á , ale z a t o p o m á h á l i d e m n é s t n á s l e d k y zla a utrpení. V š i m l j s e m s i t o h o v d u b n u 2 0 0 7 , kdy v y š i n u t ý s t u d e n t r o z p o u t a l v r a ­ ž e d n é peklo na Virginské t e c h n i c k é univerzitě a s p á c h a l j e d n u z nejhorších hromadných vražd v amerických dějinách. Po masakru nebyl ateismus n i k d e k nalezení, ani v s e k u l á r n í m k a m p u s u . Na v š e c h v z p o m í n k o v ý c h o b ř a d e c h a v e ř e j n ý c h s h r o m á ž d ě n í c h se hovořilo o B o h u , m i l o s r d e n s t v í B o ž í m a d u c h o v n í ú t ě š e . I lidé, kteří n e j s o u věřící, začali p o u ž í v a t v ý r a z y prodchnuté křesťanskými významy a symbolikou. P r o b l é m není v a t e i s t e c h , ale v a t e i s m u . A t e i s t é s a m o z ř e j m ě byli m e z i o b ě ť m i i t r u c h l í c í m i . N e t v r d í m , že trpěli m é n ě n e ž ostatní. Ř í k á m , ž e a t e i s m u s v t a k o v ý c h chvílích n e m á c o n a b í d n o u t . V e z m ě t e s i m a n i f e s t

C A S T S E D M Á - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

237

R i c h a r d a D a w k i n s e z knihy Řeka z ráje: „ V e s m í r , který p o z o r u j e m e , má p ř e s n ě t a k o v é v l a s t n o s t i , j a k é b y c h o m o č e k á v a l i , jestliže v p o z a d í není ž á d n ý p l á n , ž á d n ý s m y s l , ž á d n é d o b r o ani zlo, nic n e ž s l e p á nelítostná lhostejnost." 4 J a c q u e s M o n o d píše, ž e p ř i s u z o v a t ž i v o t u s m y s l n e b o cíl j e „ a n i m i s m u s " , j a k o k d y ž primitivní k m e n y hledají d u c h y v k a m e n e c h . Podle M o n o d a t u j s m e p o u z e n á h o d o u : „ P a d l o n á m číslo v ruletě." 5 V e s t e j n é m d u c h u p r o h l a š u j e S t e v e n W e i n b e r g , ž e „čím j e v e s m í r s r o z u m i t e l n ě j š í , tím m é n ě je v n ě m s m y s l u " . 6 Právě tady vidíme skrytou hrůzu materialismu: všechno je temné a b e z c í l n é . V i d í m e tu i ř e š e n í p r o b l é m u z l a : zlo není p r o b l é m , p r o t o ž e n e e x i s t u j e . Ž i v o t j e p o d l e t o h o t o n á z o r u o p r a v d u „ p ř í b ě h , jejž v y p r á v í h l u p e c , hluku a v ř a v y plný, prost v š a k v ý z n a m u " . A k d y ž se plačící mat­ ka z e p t á , k č e m u to v š e c h n o j e , D a w k i n s a W e i n b e r g se n e z m ů ž o u na lepší o d p o v ě ď než: „Je n á m líto, ž á d n ý s m y s l t o n e m á . Ž i v o t s e přihodí a p a k s k o n č í . Nic víc v t o m není." C h á p u , p r o č m ů j přítel B r u c e n e d o k á ž e p ř i j m o u t a t e i s m u s . J e n B ů h d á v á B r u c o v i příslib života příštího, d u š e , j e ž p ř e č k á smrt. A t e i s m u s nabízí j e n zánik. K d y ž j s e m n a p s a l č l á n e k o t o m , ž e při o b ř a d e c h n a V i r g i n s k é univer­ zitě c h y b ě l a ateistická kázání, s n e s l se na mě příval urážlivých e-mailů od ateistů. J s e m blbec. J s e m kretén. Měl bych vyhledat psychiatra. Neskuteč­ ně cynicky zneužívám tragédii. Je zajímavé, že jen málokdo polemizoval s m o u m y š l e n k o u , že a t e i s m u s tváří v tvář zlu či t r a g é d i i n e s k ý t á ani útě­ c h u , ani vysvětlení. J e d e n ateista přiznal, ž e t a d y m á a t e i s m u s s l a b i n u , ale p a k s e m ě n a š t v a n ě z e p t a l , jestli d á v á m p ř e d n o s t k o n e j š i v ý m lžím a p o h á d k á m p ř e d krutou p r a v d o u , které m u s í m e p o h l e d ě t d o očí. Ne, n e d á v á m . Pisatel ale v y c h á z í z p ř e d p o k l a d u , že e x i s t e n c e zla a utrpení d o k a z u j e , ž e n e e x i s t u j e B ů h . V e s k u t e č n o s t i j s m e v š a k pro zlo a utrpení p o u z e z a t í m nenašli vysvětlení. P o ř á d je j e š t ě m o ž n é , že slouží v y š š í m u cíli, který j e n á m utajený. S a t e i s m e m t e d y n e m ů ž e m e z a c h á z e t j a k o s p r o k á z a n o u p r a v d o u . T a k j i s t é m u p o s t a v e n í s e netěší ani m o d e r n í v ě d a . Nejlepší a r g u m e n t pro m o d e r n í v ě d u zní, že plní svůj úkol a u s p o ­ kojuje n a š e t u ž b y a p o t ř e b y . P ř e s n ě t o t é ž ale t v r d í m o n á b o ž e n s t v í ve chvílích utrpení a z l a . N á b o ž e n s t v í z a b í r á : p r o m l o u v á k l i d s k ý m t u ž b á m a p o t ř e b á m tak, j a k t o ž á d n ý sekulární j a z y k n e d o v e d e . V ě d a j e n e p o s t r a ­ d a t e l n á pro c h o d m o d e r n í h o života a p r á v ě tak je n e p o s t r a d a t e l n ý B ů h , k d y ž se v ž i v o t ě daří š p a t n ě n e b o k d y ž h l e d í m e do t v á ř e s m r t i .

238

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

P r a g m a t i s t a W i l l i a m J a m e s t o vystihl s r e a l i s m e m s o b ě v l a s t n í m : A t e i s t é j s o u j a k o lidé, kteří žijí n a z a m r z l é m j e z e ř e o b k l o p e n é m útesy, z n ě h o ž se n e d á uniknout. Vědí, že led taje a n e v y h n u t e l n ě přijde d e n , kdy se budou muset potupně ponořit do vody. Je to vyhlídka jak bezútěšná, tak d ě s i v á . I k ř e s ť a n b u d e m u s e t s n é s t c h l a d a n e o d v r a t n o u smrt, ale d í k y víře t o z v l á d n e m n o h e m lépe. J a m e s píše, ž e p o k u d j d e o utrpení, „to, co je tak j a k o t a k n u t n é , je s n á b o ž e n s t v í m s n a d n é a r a d o s t n é " . V p ř í p a d ě s m r t i , d o d á v á J a m e s , s k ý t á křesťanství a l e s p o ň v y h l í d k u n a p o s m r t n ý život a naději na s p á s u . „Nic není pro lidskou p o v a h u typičtější n e ž o c h o t a u p í n a t se k n a d ě j i . N a d ě j e je rozdíl ... m e z i ž i v o t e m p l n ý m r e z i g n a c e a ž i v o t e m p l n ý m doufání." 7 A r g u m e n t zla se sice č a s t o užívá k p o p ř e n í e x i s t e n c e Boží, a v š a k paradoxněji může i podporovat. Zamyslete se nad tímhle: proč v n í m á m e utrpení a zlo j a k o n e s p r a v e d l i v é ? Jestli j s m e j e n materiální bytosti, n e m ě l i b y c h o m proti m a s o v é v r a ž d ě nic n a m í t a t , ř e k a t a k y n e n a m í t á , k d y ž v o b ­ d o b í s u c h a v y s c h n e . M y ale n e j s m e j a k o řeky. V í m e , ž e zlo j e s k u t e č n é , a v í m e , že je š p a t n é . Jestli je ale zlo s k u t e č n é , p a k m u s í být s k u t e č n é i d o b r o . J a k b y c h o m mezi nimi j i n a k našli rozdíl? J s m e s c h o p n i rozlišit od s e b e d o b r o a zlo a u v ě d o m i t si, že existují, c o ž z n a m e n á , že v e s m í r má m o r á l n í m ě ř í t k o , k t e r ý m ten rozdíl p o m ě ř u j e m e . A k d e se to m ě ř í t k o vzalo, k d y ž n e o d B o h a ? P ř e s t o není v l i d s k ý c h silách zlo r o z u m o v ě vysvětlit. Věřící m o h o u hledat ú t ě c h u v n á b o ž e n s t v í , ale i oni si l á m o u hlavu n a d h á d a n k o u , proč B ů h zlo a utrpení v ů b e c d o p o u š t í . V Bibli se p ř e s n ě na to J ó b ptá B o h a , směle, zlostně a výmluvně. Jób je přece dobrý muž, tak proč musí trpět? P r o č přišel o m a j e t e k ? P r o č by se B ů h k n ě k o m u t a k h l e c h o v a l , navíc ke svému oddanému služebníku? B ů h n e o d p o v í d á J o b o v i p ř í m o a ptá se ho, j a k ý m p r á v e m se tvor t á ž e Stvořitele. Stvořil s n a d J ó b v e s m í r ? Dal s i s n a d s á m život? B ů h J o b a tak t r o š k u p é r u j e a J ó b s e n a k o n e c podřídí, kapituluje p ř e d B o h e m a o d p o v ě d i s e n e d o č k á . J ó b s e t e d y nestal b i b l i c k ý m h r d i n o u proto, ž e p o r o z u m ě l , ale p r o t o ž e věřil. M y s e ale m u s í m e z e p t a t z n o v u , p r o t o ž e J o b o v a o t á z k a stále platí: p r o č zlo p o t k á v á d o b r é lidi? J e d n u o d p o v ě ď skýtá s v o b o d n á vůle. B ů h n e c h c e v l á d n o u t i m p é r i u a u t o m a t ů . Jestliže m á m e s v o b o d u volby, m á m e s v o b o d u k o n a t d o b r o i zlo. S v ě t c e m s e č l o v ě k m ů ž e stát p o u z e v e s v ě t ě ,

C Ä S T S E D M Ä - KŘESŤANSTVÍ A M O R Á L K A

239

k d e se m ů ž e stát i ď á b l e m . E x i s t e n c e zla je t e d y z c e l a v s o u l a d u s p ř e d ­ s t a v o u B o h a , který z l e m o p o v r h u j e , ale cení s i s v o b o d y . Ty lidi na V i r g i n s k é univerzitě nezabil B ů h , ale střelec. P r o č ale B ů h n e z a s á h l a n e z a b r á n i l t o m u ? T o j e z á v a ž n á o t á z k a , která s e t ý k á úlohy B o h a v e s v ě t ě . P r o č s e B ů h n e u k á ž e , zvláště k d y ž tím m ů ž e odvrátit t r a g é d i i ? N a b í z í m j e d e n m o ž n ý d ů v o d . P ř e d s t a v m e si, ž e B ů h z a s á h l a zabránil v r a ž d í c í m u m a n i a k o v i v j e h o č i n u . P o n e c h m e s t r a n o u , že by omezil j e h o s v o b o d n o u vůli. Střelce by z á z r a č n ý z á s a h odzbrojil, ke střelbě by n e d o š l o a život by šel d á l . J i n ý m i s l o v y b y život p o k r a č o v a l , j a k o b y B ů h v ů b e c n e z a s á h l . B ů h j e z t o h o t o p o h l e d u j a k ý s i k o s m i c k ý p o s k o k , který n á m m á p o s l u h o v a t a uklízet n á š n e p o ř á d e k , a my mu p a k p o p ř e j e m e h e z k ý d e n a v r á t í m e se k n o r m á l n í m u ž i v o t u . M o ž n á B ů h ale z a m ý š l í přivést lidi k s o b ě a m á m e e m p i r i c k y zjištěno, že t r a g é d i e j a k o na V i r g i n s k é univerzitě mu v t o m pomáhají. U ž s l y š í m t e n r o z h o ř č e n ý v ý b u c h : „ C h c e t e říct, ž e B ů h z p ů s o b u j e strašlivé m a s a k r y j e n proto, a b y se k n ě m u lidé obrátili?" O p a k u j i : B ů h to nezpůsobil. Svádějte to na zbraně, svádějte to na bezpečnostní systém š k o l y a p ř e d e v š í m n a s a m é h o střelce. A l e n e s v á d ě j t e t o n a B o h a . J a k p o d o t ý k á C. S. L e w i s , v ě t š i n u zla a utrpení z p ů s o b i l i lidé s biči, p i s t o l e m i , bajonety, p l y n o v ý m i k o m o r a m i a b o m b a m i . 8 To nejsou zločiny b o ž s k é , ale lidské. Přesto není n e r o z u m n é p ř e d p o k l á d a t , že d ě j i n y řídí P r o z ř e t e l n o s t , a p o k u d n á m lidské hrůzy u k á ž o u , že j s m e závislí na Boží lásce a o b n o ­ vující síle, není to od v ě c i . B ů h za zlo v ž á d n é m p ř í p a d ě n e m ů ž e - p o u z e zlo p o u ž í v á , a b y z něj vytěžil d o b r o . Křesťané m o h o u p o u k a z o v a t na příklad Krista: B o h u není zlo a utrpení ani z d a l e k a lhostejné, n a o p a k se stal č l o v ě k e m právě proto, aby ho zakusil a p ř e k o n a l . Podle k ř e s ť a n s k é t e o l o g i e se B ů h stal č l o v ě k e m , a b y na s e b e vzal hříchy s v ě t a . Kristus trpěl n e s p r a v e d l i v ě stejně j a k o lidé, ale m n o h e m větší m ě r o u . K ř e s ť a n , který z a k o u š í zlo a utrpení, t e d y s v ý m z p ů s o b e m p r o ž í v á Kristova m u k a . Kristus n a k o n e c n a d z l e m zvítězil a k ř e s ť a n se s n a ž í o t o t é ž , a l e s p o ň ve v l a s t n í m ž i v o t ě . Z a t í m j s e m se ve v ý k l a d u soustředil na morální zlo a p o n e c h a l s t r a n o u „přírodní zlo", t e d y t a k o v é , které n e z p ů s o b u j í lidé, ale s a m a p ř í r o d a . M á m na mysli n a p ř í k l a d h u r i k á n y a r a k o v i n u . M u s í m e se z e p t a t j e š t ě j e d n o u : P r o č neštěstí p o s t i h u j e d o b r é lidi? K ř e s ť a n s t v í o d p o v í d á , ž e d o b ř í lidé

240

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e j s o u . N i k d o z n á s si nezaslouží žít, n e b o ť život je v e l k o r y s ý dar od B o h a . B r u c e u m í r á a navrací tak B o h u život, který od něj d o s t a l . V t o m Bruce není s á m . J a k píše filozof P e t e r Kreeft v knize Smysl utrpení ( M a k i n g S e n s e Out of Suffering), všichni umíráme, každý den odevzdáváme kousíček ž i v o t a a l é k a ř s k á t e c h n o l o g i e n á m zařídí krátký o d k l a d , ale s t e j n ě n e z a ­ brání t o m u , že se n e u s t á l e a n e z a d r ž i t e l n ě blížíme ke h r o b u . 9 K a ž d ý d e n s e m o d l í m , a b y B ů h uzdravil B r u c e . U v ě d o m u j i s i v š a k , ž e i k d y b y k t o m u d o š l o , B r u c e by n e b y l s m r t i u š e t ř e n . Žil by d é l e , ale s m r t by ho n a k o n e c stejně d o s t i h l a , j a k o d o s t i h n e i m ě , v á s a n á s v š e c h n y . Proto v š i c h n i p o t ř e b u j e m e hlubší u z d r a v e n í - u z d r a v e n í d u š e . Nevěřící by ř e k l , že se m u s í m e n a u č i t čelit s m r t i , a z h l e d i s k a přírody by měl p r a v d u . S m r t je v ž i v o t ě j e d i n o u j i s t o t o u a B r u c e , já i vy se s t í m m u s í m e smířit. S k u t e č n á o t á z k a zní, z d a j e s m r t p o s l e d n í k a p i t o l a . Nevěřící trvá n a t o m , že příslib v ě č n é h o života je f a l e š n ý , ale neví to jistě. S n a ž í m se tu ukázat j e n t o , že nad z l e m a utrpením m ů ž e m e triumfovat p o u z e tak, ž e b u d e m e žít n a v ě k y t a m , k d e neexistují. K ř e s ť a n s t v í h l á s á , že t a k o v é m í s t o existuje a k a ž d ý ho m ů ž e hledat. N i k d o n e m ů ž e popřít, ž e p o k u d j e t o p r a v d a , u k á ž e s e , ž e zlo a utrpení j s o u j e n d o č a s n é svízele a n e s p r a v e d l n o s t i . J s o u s t e j n ě pomíjivé j a k o n a š e k r á t k é s m r t e l n é životy. B ů h n á m t e d y u k á z a l , j a k p ř e m o c i zlo a utrpení: definitivně p o r a ž e n y b u d o u v příštím životě.

ČÁST OSMÁ

KŘESŤANSTVÍ A VY

Kapitola dvacátá pátá

JEŽÍŠ MEZI OSTATNÍMI BOHY: JEDINEČNOST KŘESŤANSTVÍ „

V průchodu

spravedlnosti

nehledejme

William

spásu.

Shakespeare,

"1

Kupec

benátský

Z

a t í m j s e m v této knize z k o u m a l křesťanství p ř e d e v š í m z e s e k u ­ lárního p o h l e d u . Z a b ý v a l j s e m s e t í m , j a k křesťanství z f o r m o v a l o naši kulturu a n á š svět. Pokusil j s e m se t a k é ukázat, že ústřední

premisy teismu jako takového, zejména pak křesťanství, jsou zcela

v s o u l a d u s m o d e r n í v ě d o u a m o d e r n í m m y š l e n í m . V p o s l e d n í části této k n i h y n a s t í n í m , č í m s e křesťanství liší o d o s t a t n í c h n á b o ž e n s t v í . N a z á v ě r p o j e d n á m o t o m , j a k s e n á m z m ě n í život, k d y ž s e s t a n e m e k ř e s ť a n y . J s o u d v a d r u h y lidí, kteří prohlašují, ž e v š e c h n a n á b o ž e n s t v í j s o u stej­ n á . První s k u p i n u tvoří věřící, ale ne ti nejzapálenějšf. Myslí to d o b ř e a ří­ kají, že v š e c h n a n á b o ž e n s t v í j s o u r o v n o c e n n ý m i c e s t a m i do n e b e - s t í m výslovně souhlasí jen jedno velké náboženství: hinduismus. Na Západě p a n u j e š i r o c e r o z š í ř e n ý pocit, ž e v š e c h n a n á b o ž e n s t v í j s o u s i p o d o b n á , p r o t o ž e j s o u to c e s t y lidí k b o ž s k é m u . Proto je c e l k e m j e d n o , ke k t e r é m u n á b o ž e n s t v í se č l o v ě k přihlásí, a k d o o b c h á z í lidi a s n a ž í s e j e obrátit na s v o u víru, j e p o k l á d á n z a n e z d v o ř á k a n e b o r o v n o u f a n a t i k a .

— 243 —

244

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

D r u h o u s k u p i n o u , která p o v a ž u j e v š e c h n a n á b o ž e n s t v í z a stejná, j s o u ateisté. Ti p o k l á d a j í v š e c h n a n á b o ž e n s t v í za s t e j n ě f a l e š n á a někteří i za stejně z h o u b n á . K d y ž píšu o křesťanství, č a s t o v t o m t o s m y s l u s l ý c h á m u š t ě p a č n é p o z n á m k y : „ P r o č m á t e n a t y ateisty t a k s p a d e n o ? P o k u d j d e o A l l á h a , j s t e taky ateista." S t e j n ě a r g u m e n t u j e R i c h a r d D a w k i n s v knize Ďáblův kaplan (A Devil's C h a p l a i n ) : „ K d y ž přijde na B a a l a a zlaté tele, T h ó r a a Ó d i n a , P o s e i d o n a a A p o l l ó n a , Mitru a A m o n a - R a " , všichni m o d e r ­ ní teisté j s o u „ v l a s t n ě ateisté... My z a c h á z í m e j e n o j e d n o h o b o h a dále." 2 A r g u m e n t y , které vyvracejí j e d n o náboženství, platí podle D a w k i n s e stejně ú č i n n ě i n a ostatní n á b o ž e n s t v í . V š e c h n a z j e v e n í j s o u s n ů š k y n e s m y s l ů , t a k ž e už j e n h n i d o p i c h by rozlišoval, bavíme-li se o n e s m y s l e c h k ř e s ť a n ­ ských, judaistických nebo zoroastriánských. N a v z d o r y t o m u , c o tihle lidé tvrdí, v š a k v š e c h n a n á b o ž e n s t v í n e j s o u s t e j n á . V š i c h n i t o tak t r o c h u v í m e . V ě t š i n a n á b o ž e n s t v í o b s a h u j e a u t o ­ ritativní a n e k o m p r o m i s n í tvrzení o B o h u a l i d s k é m ú d ě l u . T a t o tvrzení se č a s t o n a v z á j e m vylučují, t a k ž e není v ž á d n é m p ř í p a d ě m o ž n é , a b y všechna náboženství měla pravdu. Některá samozřejmě mohou obsa­ h o v a t č á s t p r a v d y . Jestli j e ale j e d n a víra p r a v d i v á s e v š í m v š u d y , pak s e v š e c h n y ostatní n u t n ě mýlí. T i , k d o se v d o b r é víře snaží v y h n o u t s p o r ů m , v š a k p ř e s t o tvrdí, že všechna náboženství jsou různými způsoby, jak porozumět téže pravdě. J a k j s m e viděli, existuje s p o l e č n á m o r á l k a , kterou v e l k á s v ě t o v á n á b o ­ ženství sdílejí. M o n o t e i s t i c k á n á b o ž e n s t v í navíc uctívají j e d i n é h o , a t e d y t é h o ž B o h a . Liší se ale v n á z o r u na t o , proč č l o v ě k B o h a p o t ř e b u j e a j a k ho m ů ž e nalézt. Fakt, ž e v š e c h n a n á b o ž e n s t v í n e j s o u s t e j n á , s i o v ě ř í m e , podíváme-li s e , j a k r ů z n ě se vykládají n ě k t e r é z á k l a d n í p o j m y . Mučedník je b ě ž n ý t e r m í n k ř e s ť a n s k ý a m u s l i m s k ý , ale j u d a i s m u , h i n d u i s m u a b u d d h i s m u je cizí. Je p ř e k l a d e m ř e c k é h o s l o v a martys, které z n a m e n á „svědek". V křesťanství se m u č e d n í k raději d o b r o v o l n ě v z d á v á života n e ž s v é h o B o h a . K ř e s ť a n s k ý m u č e d n í k byl t e n , k o h o Ř í m a n é hodili I v ů m , a b y h o sežrali za t o , že se o d m í t l zříci s v é víry. V i s l á m u se m u č e d n í k pouští do d ž i h á d u a u m í r á v boji za A l l á h a . 3 P r á v ě t o h l e mají na mysli C h o m e j n í a bin L á d i n , k d y ž vyzývají m u s l i m y , a b y byli p r a v ý m i „svědky" i s l á m u . J e d n o s l o v o , ale d v a r ů z n é v ý z n a m y .

CAST O S M Á - K Ř E S Ť A N S T V Í A VY

245

H u s t o n S m i t h v e s v é k o m p a r a t i v n í studii v e l k ý c h n á b o ž e n s t v í uvádí několik z á s a d n í c h rozdílů. B u d d h i s m u s n e o b s a h u j e představu p o s m r t n é h o ž i v o t a ani B o h a . K ř e s ť a n s t v í přijímá z a b o ž s k y z j e v e n é p o u z e j e d n o j i n é náboženství: judaismus. Křesťanství se považuje za nástupce judaismu a i s l á m se p o k l á d á za n á s t u p c e j u d a i s m u i křesťanství. Islám u z n á v á M o j ž í š e i J e ž í š e j a k o p r o r o k y . M u s l i m o v é d o k o n c e přijímají, že Kristus se zrodil z p a n n y , ale n e p o v a ž u j í ho za M e s i á š e a nevěří, že byl u k ř i ž o v á n , v z k ř í š e n a v z a t na n e b e s a . 4 V této kapitole se nesnažím dokázat, že křesťanství je ze všech n á b o ž e n s t v í nejlepší. C h c i j e n p o u k á z a t n a t o , č í m s e o d o s t a t n í c h n á b o ­ ženství liší a v č e m je s v ý m z p ů s o b e m j e d i n e č n é . V š e c h n a n á b o ž e n s t v í j s o u p o k u s e m vyřešit d i l e m a , které nastínil Pascal ve s v ý c h Myšlenkách.5 P a s c a l píše, že č l o v ě k už tisíce let v y n a k l á d á s p o u s t u d ů v t i p u a úsilí, a b y vyřešil určité z á k l a d n í p r o b l é m y . C h c e m e v e s v ě t ě mír. C h c e m e s p o l u žít v h a r m o n i i . C h c e m e d o b ř e v y c h o v a t d ě t i . C h c e m e , a b y n á š život n ě c o znamenal. Pascal říká, že už tu j s m e docela dlouho, tak proč j s m e ještě nic z t o h o nevyřešili? P r o č j e h o n b a z a š t ě s t í m stále j e n h o n b a ? Přední ateisté jako Dawkins a Harris mají j e d n o d u c h o u o d p o v ě ď : člověk je n e v ě d o m ý a m u s í s v o u n e v ě d o m o s t rozptýlit p o m o c í v ě d y . Věřící č l o v ě k ví, ž e t o j e p r a v d a j e n n a p ů l . N e v ě d o m o s t j e j e n půl p r o b l é m u - d r u h o u p ů l k o u j e o t á z k a d o b r a a z l a . Navíc v ě d a j e j e n j e d e n z e z p ů s o b ů , j a k z í s k a t poznání, a to p o u z e p o z n á n í u r č i t é h o d r u h u . Z r e d u k u j e m e - l i v e š ­ keré poznání na poznání vědecké, o d s o u d í m e člověka k nevědomosti o v ě c e c h , na nichž v ž i v o t ě záleží nejvíc. J a k t e d y m á m e c h á p a t o t á z k u d o b r a a zla, k t e r á n á m tolik brání v e štěstí? Podle Pascala je člověk zároveň hrdina a bídák. Je s c h o p e n u š l e c h t i l ý c h a v e l k o l e p ý c h m y š l e n e k a s k u t k ů , ale t a k é intrik a s t r a š l i v ý c h č i n ů , které nejsou h o d n y ani t ě c h nejnižších zvířat. Velikost č l o v ě k a vlastně s p o č í v á v t o m , že si d o k á ž e r o z u m o v ě u v ě d o m i t s v o u nízkost. Situaci m ů ž e m e p o p s a t i j i n a k . Č l o v ě k m á v e l m i přísná m ě ř í t k a , ale není s c h o p e n j i m d o s t á t . Ví, co je d o b r é , ale n e d ě l á t o . Je v zajetí s o b e c ­ k ý c h a z l ý c h t u ž e b a p o d d á v á se j i m , p r o t o ž e je slabý. T e n t o p r o b l é m diagnostikují v š e c h n a náboženství. A v š e c h n a se t a k é shodují, že ř e š e n í m je d á t č l o v ě k u k o d e x , p ř i k á z á n í a i n s t r u k c e , j a k se p o v z n é s t n a d s v é s k l o ­ ny a dostat se na dosah Bohu. Náboženství je obecně vzato strategický návod, jak dosáhnout Boha.

246

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Křesťanství ale t a k o v ý m n á b o ž e n s t v í m není. Podle křesťanství č l o v ě k nemůže dosáhnout Boha, ať se snaží sebevíc. Člověk n e m ů ž e vystoupat n a ú r o v e ň B o h a , p r o t o ž e t e n j e příliš v y s o k o . N a p r a v i t t o t e d y lze j e d i n ě tak, ž e B ů h s e s t o u p í n a ú r o v e ň č l o v ě k a . Z n í t o n e h o r á z n ě , ale B ů h s e m u s í z c e l a d o s l o v a stát č l o v ě k e m a vzít na s e b e b ř í m ě l i d s k ý c h h ř í c h ů . Křesťané věří, že právě v t o m spočívala o b r o v s k á o b ě ť Kristova. Uvěříme-li v Kristovu o b ě ť , d o s t a n e s e n á m B o ž í h o d a r u s p á s y . T o j e c e l é . T a k o v á j e p o d s t a t a křesťanství. N ě k o m u s e t o m o ž n á z d á s m ě š n ě j e d n o d u c h é . V té j e d n o d u c h o s t i se v š a k skrývají z n a č n ě h l u b o k é a b o h a t é m y š l e n k y . L é p e j e o c e n í m e , k d y ž j e d á m e takříkajíc p o d d r o b n o h l e d a z b l í z k a s e p o d í v á m e na k a ž d ý ústřední princip zvlášť. První p r e m i s a zní, ž e č l o v ě k j e o d p ř í r o d y n á c h y l n ý k e h ř í c h u . J i n ý m i s l o v y v n á s je s o b e c t v í , zištnost, chtíč a c h a m t i v o s t p r o t o , že j s m e lidé. S t í m by p o d l e mě s o u h l a s i l i D a r w i n . D a r w i n i s t i c k ý o b r a z č l o v ě k a se p o d i v u h o d n ě s h o d u j e s k ř e s ť a n s k ý m u č e n í m o p r v o t n í m h ř í c h u . Dar­ w i n ů v nelichotivý n á z o r na č l o v ě k a je m n o h e m realističtější a p ř e s n ě j š í než R o u s s e a u o v a naivní d o m n ě n k a , ž e č l o v ě k j e o d p ř í r o d y d o b r ý a z a v š e c h n o m ů ž e až s p o l e č n o s t . D a r w i n v ě d ě l , že člověk má blíže k z v í ř a t ů m než k a n d ě l ů m . Č l o v ě k je s v ý m z p ů s o b e m horší n e ž zvířata - ta dělají, co je v jejich p ř i r o z e n o s t i , ale č l o v ě k hřeší v ě d o m ě a ú m y s l n ě . Č l o v ě k t e d y m u s í z a hřích zaplatit a c e n o u z a hřích j e s m r t . T o j e d r u ­ h á k ř e s ť a n s k á p r e m i s a . Bible klade rovnítko m e z i s m r t v e s f é ř e biologie a hřích v e sféře m o r á l k y . T o s e m o ž n á n ě k o m u z d á n e p ř i m ě ř e n ě kruté, ale d o v o l t e mi ukázat, že je to p ř i m ě ř e n ě kruté. Hřích utváří naši o s o b n o s t a u r č u j e n a š e m y š l e n k y a c h o v á n í . Hřích m á m e natolik v krvi, že h ř e š í m e rutinně a t é m ě ř b e z m y š l e n k o v i t ě . Hřích není o k r a j o v ý j e v , n ě c o , č e h o se č l o v ě k o b č a s d o p u s t í , n a o p a k j e n e d í l n o u s o u č á s t í naší identity. Z a s l o u ž í s i t e d y hřích n e b e s k o u o d m ě n u ? M á s e B ů h , j e n ž j e n a v ě k y s p r a v e d l i v ý a svatý, z p r o n e v ě ř i t své s p r a v e d l i v o s t i a svatosti t í m , že n á s spasí, p ř e s ­ t o ž e h o n e n á v i d í m e a z n e s v ě c u j e m e j e h o z á k o n y ? J e j e d i n ě fér, ž e k d y ž h ř e š í m e proti B o h u i č l o v ě k u , m u s í m e z a hříchy pykat. T o z n a m e n á , ž e hříšníci n e m o h o u v s t o u p i t d o království B o ž í h o . J a k t e d y ale m á m e d o s á h n o u t s p á s y ? V e v ě t š i n ě n á b o ž e n s t v í s e člo­ v ě k m u s í a k t i v n ě snažit. H i n d u i s m u s a b u d d h i s m u s skýtají p o z o r u h o d n ě podobné návody: Meditací se vypořádáme se svými sobeckými tužbami a p o z n á m e , ž e j á d r e m p r o b l é m ů j e n a š e „já". S n a ž í m e s e t e d y r ů z n ý m i

C A S T O S M Ä - KŘESŤANSTVÍ A VY

247

z p ů s o b y t o h o t o „já" z b a v i t a přivodit j e h o zánik. V p o d s t a t ě se c h c e m e stát ničím. T o h o t o cíle d o s á h n e m e nejen meditací, ale t a k é s e b e z a p ř e n í m : o d e p ř e m e si m a j e t e k , o d e p ř e m e si s m y s l o v á p o t ě š e n í a tak dále. Je to s v r c h o v a n ě t ě ž k ý ú k o l . V b u d d h i s m u se n i r v á n ě a l e s p o ň přiblíží p o u z e mniši. D o m n í v á m se, že hinduistická a b u d d h i s t i c k á kultura si u v ě d o m u j e , j a k á p r o p a s t zeje m e z i svatostí a lidskou slabostí, a z t o h o p o c h á z í její c h a r a k t e r i s t i c k ý f a t a l i s m u s . M n o z í h i n d u i s t é věří, ž e o s u d r o z h o d n e , z d a se v příštím ž i v o t ě vrátí j a k o k n í ž a t a , psi či v š i . 6 J u d a i s m u s a islám s i c e v e d o u s t o u p e n c e s t e j n ý m i s t e z k a m i , ale mají j i n ý recept. J u d a i s m u s a islám j s o u n á b o ž e n s t v í z á k o n ů . O b a d v a mají p r o p r a c o v a n é k o d e x y a rituály: Modli se pětkrát d e n n ě . S b a l si a b ě ž do Mekky. Obětuj jehně nebo kůzle. Nech si narůst plnovous. Jez košer m a s o . V e l k ý ž i d o v s k ý teoretik p r á v a M a i m o n i d e s d o k o n c e tvrdí, ž e n u t n o u podmínkou spásy je obřízka: „Kdokoli zanedbá úmluvy našeho předka A b r a h a m a a p ř e d k o ž k u si p o n e c h á ... n e d o č k á se údělu ve s v ě t ě příštím." 7 Pravidla j s o u tak p ř í s n á , že s p o u s t a ž i d ů a m u s l i m ů je z k r á t k a ignoruje a v y b í r á si j e n pár p ř e d p i s ů , s nimiž se dá žít. J s o u to „ r e f o r m o v a n í " ž i d é a m u s l i m o v é , kteří se přestali snažit d o d r ž o v a t k o d e x v celé j e h o přísnosti. S p o l é h a j í se v p o d s t a t ě na t o , že B ů h není detailista. B ů h ale není smířlivý o b c h o d n í k , který se spokojí s 30 p r o c e n t y platby. J e h o s p r a v e d l n o s t si ž á d á ú h r a d u v plné v ý š i . P ř e s t o je t ě ž k é n e m í t pro lajdáky p o c h o p e n í . V ž d y ť mají p r a v d u , ž e činit B o h u z a d o s t j e příliš nároč­ né. C h á p u i C h r i s t o p h e r a H i t c h e n s e , k t e r ý s i stěžuje, ž e p o k u d B ů h c h t ě l , a b y č l o v ě k s p l ň o v a l j e h o p ř í s n á m ě ř í t k a , „ m ě l si d á t tu práci a v y m y s l e t lepší d r u h " . 8 K ř e s ť a n é s H i t c h e n s e m souhlasí, že n á r o k y j s o u v y s o k é . J s o u p o d l e nich d o k o n c e víc n e ž v y s o k é : j s o u n e s p l n i t e l n é . N e j e n ž e s e n e d á přestat hřešit, ale je i n e m o ž n é hříchy odčinit. J a k b y s t e je p ř e s n ě chtěli o d č i n i t ? N a j d e t e s n a d v š e c h n y , k o m u j s t e kdy ublížili, a splatíte j i m ? P r a v d a , m ů ž e t e s e r o z h o d n o u t k o n a t n a d á l e již j e n d o b r o , ale t o není o d č i n ě n í , to b y s t e měli tak j a k o tak. Křesťanství staví laťku j e š t ě v ý š e n e ž ostatní n á b o ž e n s t v í a ř í k á , že k d o c h c e v s t o u p i t d o království B o ž í h o , m u s í být d o k o n a l ý . N e d o b r ý , ale d o k o n a l ý . K d o je d o b r ý , není d o s t d o b r ý . 9 A p r o t o ž e n i k d o není d o k o n a ­ lý, mají k ř e s ť a n é p o ř e k a d l o , že „u úpatí kříže je z e m rovná". M ů j bratr je m o ž n á lepší č l o v ě k než já a vy j s t e m o ž n á lepší než m ů j bratr, ale n a k o n e c n a t o m n e s e j d e , p r o t o ž e v l a s t n í m i silami s e t a m n e d o s t a n e m e

248

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n i k d o . J e d i n ý m ř e š e n í m je „ s a m i s o b ě umřít" a stát se ú p l n ě j i n ý m i lidmi, v o č í c h B o ž í c h m o r á l n ě č i s t ý m i , n e b o ť „jestliže p š e n i č n é z r n o n e p a d n e d o z e m ě a n e z e m ř e , z ů s t a n e s a m o . Zemře-li v š a k , v y d á m n o h ý užitek." 1 0 Křesťanství se t e d y s h o d u j e s h i n d u i s m e m a b u d d h i s m e m , že je t ř e b a u d u s i t s v é s t a r é j á . N a rozdíl o d h i n d u i s m u a b u d d h i s m u ale p ř e d e m prohlašuje, že je to nemožné. J a k se t e d y s p á s a s l u č u j e s Boží s v a t o s t í a s p r a v e d l n o s t í ? To je s p r á v n ě p o l o ž e n á o t á z k a . K ř e s ť a n é o d p o v í d a j í , ž e B ů h s e r o z h o d l splatit lidské hříchy s á m . N e j e n o m t e n h l e hřích n e b o t a m h l e t e n , ale v š e c h n y hříchy. Stal se p r o t o č l o v ě k e m a z e m ř e l na kříži. C h t ě l b y c h se n a d t o u n e u v ě ř i t e l n o u Boží obětí n a chvíli z a m y s l e t . N e m á m n a mysli u k ř i ž o v á n í Krista. H o v o ř í m o B o ž í m r o z h o d n u t í stát se č l o v ě k e m . To v ž á d n é m j i n é m n á b o ž e n s t v í není myslitelné. S t a r o v ě c í řečtí a římští b o h o v é na s e b e často brali p o d o b u s m r t e l n í k ů , ale n i k d y s e s m r t e l n ý m i d o o p r a v d y nestali. M e ­ x i c k ý s p i s o v a t e l C a r l o s F u e n t e s píše, ž e k d y ž křesťanští misionáři p o p r v é představili s v é u č e n í A z t é k ů m , A z t é k o v é v ů b e c n e c h á p a l i . F u e n t e s píše: „Ve s v ě t ě z v y k l é m n a lidské o b ě t i b o h ů m nic n e o h r o m i l o Indiány víc než b ů h , který se o b ě t o v a l l i d e m . " 1 1 Co je ale v j i n ý c h n á b o ž e n s t v í c h a b s u r d n í a n e h o r á z n é , to p o v a ž u j í k ř e s ť a n é za p r a v d u . R i c h a r d D a w k i n s píše: „ Ú s t ř e d n í k ř e s ť a n s k é u č e n í o o d č i n ě n í hří­ c h ů j e z v r á c e n é , s a d o m a s o c h i s t i c k é a o d p u d i v é . " 1 2 T a k o v á kritika d á v á s m y s l j e n za p ř e d p o k l a d u , že si to c e l é v y m y s l e l i k ř e s ť a n é , a to by od nich vůči B o h u n e b y l o h e z k é . K ř e s ť a n é vidí v Kristově o d č i n ě n í n á d h e r n o u o b ě ť . B ů h s e nestal j e n č l o v ě k e m , ale vzal n a s e b e t a k é v e š k e r é hříchy a b ř e m e n a lidstva, a b y n á s o p r á v n i l v s t o u p i t do království B o ž í h o . J a k říká p a s t o r B o b B o s f o r d z e S a n D i e g a : „Kristus zaplatil, c o n e d l u ž i l , p r o ­ t o ž e m y d l u ž í m e , c o n e u m í m e zaplatit." Kristus n a kříži n a s e b e d o s l o v a vzal v š e c h n u t e m n o t u , s a m o t u a hříšnost s v ě t a . P r o s t ř e d n i c t v í m m u k n a G o l g o t ě t e d y Kristus smířil Boží s p r a v e d l n o s t s B o ž í m m i l o s r d e n s t v í m a zařídil l i d e m v s t u p e n k u do n e b e . Č l o v ě k n e u m ě l v y s t a v ě t k B o h u m o s t , a t a k jej v y s t a v ě l B ů h k č l o v ě k u . „Kristus n á m nabízí n ě c o za nic," píše C. S. L e w i s . „Nabízí d o k o n c e v š e c h n o za nic. C e l ý život k ř e s ť a n a s v ý m z p ů s o b e m s p o č í v á v přijetí t é t o úžasné nabídky."13 Co je na t o m tedy tak těžkého? Těžké je si uvědo­ mit, že j s m e hříšní a že s t í m nic n e n a d ě l á m e . S t í m souvisí další úskalí: p ř i j m o u t a u t o r i t u B o h a a j e h o plán s n a š í m ž i v o t e m . Na p ř e k á ž k u je

C Ä S T O S M Ä - KŘESŤANSTVÍ A VY

249

j i n ý m i s l o v y lidská p ý c h a . Lepší j e t u h á s v o b o d a , j a k s v e ř e p ě p r o h l a š u j e j e d e n z M i l i o n o v ý c h ď á b l ů , n e ž „ o t r o c k é slávy l e h k é jho". I h a d v rajské z a h r a d ě j e d o v a t ě útočil n a lidskou p ý c h u : P r o č b y s t e sloužili? P r o č s i nezvolíte vlastní b u d o u c n o s t , j e ž b u d e m o ž n á lepší n e ž t a , k t e r o u v á m c h y s t á B ů h ? P r o č p o s l o u c h a t B o h a , k d y ž m ů ž e t e být s a m i b o h y , s a m i sobě zákonem? N a b u b ř e l ý o d p o r , který m n o z í pociťují k Boží a u t o r i t ě , v ý m l u v n ě c h a ­ rakterizuje H i t c h e n s : „Bylo b y strašlivé, k d y b y byla p r a v d a , ž e j s m e byli n a p l á n o v á n i , pak stvořeni a t e ď j s m e celý život pod n e u s t á l ý m d o z o r e m , ať s p í m e či b d í m e , a b u d e m e p o d d o z o r e m i po smrti - k d y b y to byla p r a v d a , bylo by to hrozné... Bylo by to j a k o žít v n e b e s k é Severní Koreji. Ze Severní K o r e j e se n e d á u p r c h n o u t , ale dá se a s p o ň z e m ř í t . V m o n o t e i s m u č l o v ě k n e u t e č e , ani k d y ž z e m ř e . K d o s i t o h l e p ř e j e ? " 1 4 H i t c h e n s n á s n e c h á v á n a h l é d n o u t do p s y c h o l o g i e ateistů, kteří často nejsou n e s c h o p n í uvěřit, ale j e n n e o c h o t n í . T o p r o t o ateisté uznávají v ě d u z a j e d i n ý z p ů s o b p o z n á n í ne p r o t o , že d í k y ní mají m o b i l a i P o d , ale a b y m o h l i popřít n a d p ř i r o z e n o z t o h o d ů v o d u , že l a b o r a t o r n í e x p e r i m e n t y ho n e p r o k á z a l y . A t e i s t a se v p o d s t a t ě c h c e uzavřít p ř e d B o h e m . Z t o h o v i d í m e , že n e b e není pro ateistu u z a v ř e n é . A n i p e k l o není o h n i v á j á m a , d o níž b u d o u ateisté z a s v é p r o h ř e š k y u v r ž e n i . N e b e j e Boží říše, k d e j e B ů h v ě č n ě přítomen. V pekle je Bůh věčně nepřítomen. Bůh nezavrhuje ateistu, ateista z a v r h u j e B o h a . B ů h n e p o s í l á ateistu d o p e k l a , ateista touží zavřít p ř e d B o h e m oči a s r d c e a B ů h j e h o přání z d r á h a v ě vyhoví. B r á n y p e k e l n é j s o u v l a s t n ě z a m č e n é zevnitř. Bible praví, že s p á s a je d a r B o h a . M n o z í lidé - i k ř e s ť a n é - t o m u r o z u m ě j í tak, že B ů h n á m nabízí s p á s u j a k o dar. V Bibli se ale n e p í š e , ž e s p á s a j e d a r o d B o h a . Stojí t a m , ž e s p á s a j e d a r B o h a . S á m B ů h j e tím d a r e m . Nebe si nejlépe nepředstavíme jako nějaké místo, nýbrž j a k o p o p i s , j a k é to je být u B o h a . A b y c h o m se dostali k B o h u , m u s í m e se k n ě m u chtít d o s t a t a p ř i j m o u t j e h o d a r s e b e s a m a . V j e d n é k r á s n é k n í ž c e o víře píše J . G r e s h a m M a c h e n , ž e k ř e s ť a n e m s e č l o v ě k n e s t a ­ ne, k d y ž s i ř e k n e , ž e Kristus z e m ř e l , a b y spasil ostatní n e b o a b y spasil lidstvo, ale k d y ž s i ř e k n e : z e m ř e l , a b y spasil m ě . 1 5 T a k s e č l o v ě k s t a n e „znovuzrozeným" křesťanem. N ě k o m u určitě k ř e s ť a n s k á idea „ d r u h é š a n c e " č i „ n o v é h o ž i v o t a " nadále připadá absurdní a urážlivá. Byť křesťanství slibuje sebevětší

250

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

o d m ě n y , je ponižující si připustit, že j s m e b e z m o c n í hříšníci a n e u m í m e s i své lidské p r o b l é m y vyřešit s a m i . A r i s t o t e l e s b y n e d o k á z a l p o c h o p i t , j a k s e ú p l n ě z p u s t l é m u č l o v ě k u m ů ž e p r o m ě n i t život. K ř e s ť a n s t v í v š a k říká n e j e n , že to j d e , ale že se to m u s í stát k a ž d é m u z nás, c h c e m e - l i se d o s t a t k B o h u . P o d l e k a z a t e l e D. J a m e s e K e n n e d y h o je d ů l e ž i t é , že Kristus o b j a s ň u j e p o d m í n k y z n o v u z r o z e n í N i k o d é m o v i , t e d y ani z l o d ě j i , ani prostitutce, ale v z d ě l a n é m u a p o c t i v é m u m u ž i . K e n n e d y p o u k a z u j e na t o , že ani p o c t i v o s t nestačí. 1 6 J e d i n ý č l o v ě k , o n ě m ž v í m e , že se d o s t a l do n e b e , je kající se lotr, který visel na kříži po Kristově b o k u . T e n ř e k l : „ P a n e , p o m o z m i , n e b o ť j s e m hříšník." A Kristus o d p o v ě d ě l : „ D n e s b u d e š se m n o u v ráji." T o j e pro n á s v e l k é p o v z b u z e n í , p r o t o ž e j a k m i l e v s o b ě u d u s í m e p ý c h u , z j i s t í m e , ž e n e m u s í m e nic d ě l a t p r o t o , a b y c h o m s i zasloužili n e b e s k o u o d m ě n u . V l a s t n ě ani nic d ě l a t n e m ů ž e m e . C o j e o d e p ř e n o n a š e m u úsilí, s e n á m d o s t á v á milostí. T a k ž e k d y ž k o l e m s e b e v i d í m e ú p a d e k života, když selhala v e š k e r á p o z e m s k á naděje n a v y k o u p e n í , když n á m n e d o v e d o u p o m o c i t i , j e ž m i l u j e m e , k d y ž j s m e zkusili v š e a není u ž co z k o u š e t , k d y ž j s m e přiložili na o h e ň p o s l e d n í p o l e n o a v š e c h n y uhlíky v y h a s l y , t e h d y k n á m B ů h v z t á h n e p e v n o u a j i s t o u r u k u . Stačí ji u c h o p i t . A v t o m je k ř e s ť a n s k é poselství j e d i n e č n é .

Kapitola dvacátá šestá

OCHUTNÁVKA VĚČNOSTI: JAK KŘESŤANSTVÍ ZMĚNÍ ŽIVOT „Nakonec to není otázka poslušnosti. Thomas More

Nakonec je to otázka lásky. " ve hře

Člověk pro každé počasí

T

eď, k d y ž v í m e , č í m j e křesťanství j e d i n e č n é , s e m u s í m e s a m i s e b e

z e p t a t , z d a h o m á m e přijmout. V této knize j s e m s e pokusil o d p o ­ v ě d ě t na ty n e j z á v a ž n ě j š í kritiky a n á m i t k y proti křesťanství, ale to

n ě k d y nestačí. U č e n e c a kazatel J o h n Stott v y p r á v í p ř í b ě h o m u ž i , j e n ž byl plný o t á z e k . K d y k o l i Stott n a n ě k t e r o u o t á z k u o d p o v ě d ě l , m ě l m u ž h n e d další o t á z k u . J e d n o h o d n e s e h o Stott z e p t a l : „ K d y b y c h t i n a v š e

o d p o v ě d ě l k t v é ú p l n é intelektuální s p o k o j e n o s t i , byl b y s o c h o t e n z m ě n i t z p ů s o b ž i v o t a ? " M u ž s e z a č e r v e n a l , p o u s m á l s e a Stott p o c h o p i l , ž e j e h o o d p o r k e k ř e s ť a n s t v í není intelektuální. T e n m u ž k ř e s ť a n s t v í n e c h t ě l , p r o t o ž e se b á l , že by mu z a m í c h a l o plány a narušilo život. 1 M n o h o lidí se z d r á h á p ř i j m o u t křesťanství z d ů v o d ů j a k i n t e l e k t u á l n í c h , t a k p r a k t i c k ý c h . Chtějí v ě d ě t , j a k ý j i m křesťanství p ř i n e s e p r o s p ě c h a j a k s e j i m z m ě n í život, jestliže s e s t a n o u k ř e s ť a n y . T ě m i t o o t á z k a m i s e h o d l á m n a z á v ě r knihy zabývat.

— 251 —

252

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

K ř e s ť a n é se nehlásí j e n k u r č i t é m u učení, ale t a k é k určité o s o b ě . P o d í v e j m e s e t e d y n a ú s t ř e d n í o s o b n o s t křesťanství, n a J e ž í š e Krista. N a š e s e k u l á r n í kultura se Krista n e m ů ž e nabažit. I d v a tisíce let po s m r t i je v kurzu a je s t ř e d e m n e k o n e č n ý c h kontroverzí. Šifra mistra Leonarda inspirovala c e l o u ř a d u plagiátů, které v š e c h n y t a k či o n a k tvrdí, že Kristus, j a k ho z n á m e z evangelií, není s k u t e č n ý Kristus. O s c a r o v ý režisér J a m e s C a m e r o n natočil d o k u m e n t , v n ě m ž tvrdí, že Kristus nevstal z m r t v ý c h , p r o t o ž e s e našla h r o b k a s j e h o ostatky. C a m e r o n v e filmu t a k é n a z n a ­ č u j e , že Kristus se oženil s M á ř í M a g d a l e n o u a m ě l s y n a . K d y ž j s e m byl v Indii, narazil j s e m na n o v i n o v ý titulek: „Ježíš f i n g o v a l s m r t na kříži." P o d l e č l á n k u t o J e ž í š c e l é n a r a f i č i l , a b y utekl p ř e d s v ý m i n e p ř á t e l i . 2 C h r i s t o p h e r H i t c h e n s z a c h á z í j e š t ě dál a tvrdí, že Kristus m o ž n á není p o s t a v a h i s t o r i c k á , n ý b r ž m y t i c k á a p o d o t ý k á , že „ J e ž í š o v a e x i s t e n c e je velmi pochybná".3 0 r o z s á h l é revize se p o k o u š e j í i někteří biblisté - ti o b č a s d o v e d o u být ke křesťanství v e l i c e nepřátelští. Z jejich z á v ě r ů : s k u t e č n ý Kristus netvrdil, že je B ů h , n e c h t ě l založit c í r k e v a j e h o p r o s t é poselství lásky později k ř e s ť a n é překroutili v k o m p l i k o v a n o u teologii. T y p i c k ý m p ř í k l a d e m tohoto strhávání masek je teologie spolku Jesus Seminar, jehož členové hlasují, z d a s e v ý z n a m n é biblické události s k u t e č n ě staly. Z a t í m s e t e n t o s p o l e k r o z h o d l , ž e Kristovo božství j e m ý t u s , z r o z e n í z p a n n y j e m ý t u s , Kristovo v z k ř í š e n í je m ý t u s a Kristus ve s k u t e č n o s t i p r o n e s l m é n ě n e ž 20 p r o c e n t v ý r o k ů , které s e m u připisují. 4 T y t o „objevy" p r a v i d e l n ě roztrubují média. N e c h r n e na chvíli s t r a n o u uvěřitelnost t ě c h t o tvrzení a p o l o ž m e si j i n o u o t á z k u : P r o č s e k o l e m t o h o tolik n a d ě l á ? K d y ž n ě k d o není k ř e s ť a n , p r o č h o t o z a j í m á ? Z e tří z á s a d n í c h d ů v o d ů . Za prvé je Kristus stále nejvlivnější p o s t a v o u v d ě j i n á c h . Na ž á d n é m s e z n a m u osobností, které z m ě n i l y svět, by určitě n e c h y b ě l Mojžíš, B u d d h a ani M u h a m m a d . Mojžíš, B u d d h a a M u h a m m a d v š a k zaujímají v j u d a i s m u , b u d d h i s m u a islámu zcela j i n é p o s t a v e n í než Kristus v křesťanství. Mojžíš, B u d d h a a M u h a m m a d nikdy n e k o n a l i z á z r a k y ani nikdy netvrdili, že j s o u n ě c o víc než lidé. Pokládali s e p o u z e z a Boží posly. Kristus j e j e d i n o u h i s t o r i c k o u o s o b n o s t í , která k o l e m s e b e vytvořila c e l é n á b o ž e n s t v í . 1 lidé, kteří n e j s o u k ř e s ť a n é či d o k o n c e ani věřící, j s o u K r i s t e m ve větší či m e n š í míře ovlivnění. Dělí dějiny na d o b u p ř e d j e h o n a r o z e n í m

C Ä S T O S M Ä - KŘESŤANSTVÍ A VY

253

a po n ě m : př. Kr. a po Kr. N e d ě l e se na c e l é m s v ě t ě neslaví proto, že by byla d n e m o d p o č i n k u (to je s o b o t a ) , i k d y ž se to m n o z í d o m n í v a j í , ale p r o t o ž e p o d l e t r a d i c e j e d n e m Kristova vzkříšení. D ě j i n á m Z á p a d u , b a i c e l é h o s v ě t a , nelze b e z Krista p o r o z u m ě t , a k d y b y nežil, ubírala by se nepředstavitelně jiným s m ě r e m . Kristus, o k t e r é m č t e m e v e v a n g e l i í c h , je t a k v ý j i m e č n á o s o b a , že si lze j e n t ě ž k o představit, že by si ho e v a n g e l i s t é v y m y s l e l i . C. S. L e w i s j e d n o u p o z n a m e n a l , ž e Kristus j e v e d l e S o k r a t a a S a m u e l a J o h n s o n a j e d n o u z m á l a h i s t o r i c k ý c h o s o b n o s t í , které b y c h o m o k a m ž i t ě p o z n a l i , k d y b y p r á v ě vešly do m í s t n o s t i . O Kristu i S o k r a t o v i v š a k v í m e p o u z e ze z p r á v j i n ý c h lidí. A n i j e d e n z nich n e n a p s a l j e d i n o u ř á d k u . Bible se sice z m i ň u j e o j e d n o m p ř í p a d u , k d y Kristus psal p r s t e m n a z e m , ale n e v í m e , c o n a p s a l . K d y ž ale z e čtyř evangelií s l y š í m e Kristův hlas, j e n a p r o s t o nezaměnitelný. N a š í m n e j v ě t š í m d r a m a t i k e m j e S h a k e s p e a r e , ale ž á d n á S h a k e s p e a ­ r o v a p o s t a v a se n e m ů ž e ř e č n i c k y s K r i s t e m s r o v n á v a t . „ P o z n á t e je po o v o c i . " „ N e b o ť k d e j e tvůj p o k l a d , t a m b u d e i tvé srdce." „ O d p u s ť n á m n a š e viny, j a k o ž i my o d p o u š t í m e n a š i m v i n í k ů m . " „ N a s t a v d r u h o u tvář." „ N e j e n c h l e b e m živ j e člověk." „Blaze t i c h ý m , n e b o ť oni d o s t a n o u z e m i za dědictví." „ K d o n a l e z n e svůj život, ztratí j e j . K d o ztratí svůj život pro m n e , n a l e z n e jej." O r a n é m o b d o b í j e h o ž i v o t a n e v í m e t é m ě ř nic, ale v í m e , ž e Kristus e x i s t o v a l . T o j e d r u h ý d ů v o d , p r o č s e t o h o k o l e m Krista tolik n a d ě l á . J e t o historická o s o b n o s t a v e l k é události j e h o života se s k u t e č n ě staly. O exis­ tenci některých starověkých osobností, například Homéra, se historikové p ř o u , ale v š i c h n i j s o u z a j e d n o , ž e Kristus byl s k u t e č n ý č l o v ě k . Věříte, ž e žil S o k r a t e s ? A l e x a n d r V e l i k ý ? Julius C a e s a r ? Jestliže historičnost o s o b y dokládají p í s e m n é z m í n k y v m n o h a kopiích, jejichž originály se datují mezi t é m ě ř s o u d o b é p r a m e n y , p a k m á m e m n o h e m v í c e d ů k a z ů pro existenci Krista n e ž k o h o k o l i z v ý š e u v e d e n ý c h . H i s t o r i č n o s t Krista nepotvrzují j e n p r a m e n y k ř e s ť a n s k é , ale i ř e c k é , ř í m s k é a ž i d o v s k é . K r o m ě evangelií se o n ě m z m i ň u j e S u e t o n i u s , Plinius M l a d š í a Flavius J o s e p h u s . T a c i t u s se v Letopisech r o z h o ř č u j e n a d „ z h o u b n o u to p o v ě r o u " o „Christu", z a k l a ­ dateli n o v é s e k t y z v a n é křesťanství. T y t o z d r o j e s v ě d č í n e j e n o t o m , že Kristus žil, ale t a k é ž e m ě l p o č e t n é s t o u p e n c e , ž e s i p o h n ě v a l ž i d o v s k é a ř í m s k é ú ř a d y a že z e m ř e l na kříži.

254

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

J e d n o t l i v á e v a n g e l i a nabízejí r ů z n é úhly p o h l e d u a z d ů r a z ň u j í r ů z n é a s p e k t y , ale d o h r o m a d y tvoří p o z o r u h o d n ě u c e l e n ý p o p i s Kristova ž i v o t a . První e v a n g e l i a byla s e p s á n a j e n asi třicet let po Kristově smrti a p o s l e d n í e v a n g e l i u m bylo z a p s á n o p ř e d r o k e m 100 p o Kr. Navíc h i s t o r i k o v é mají k dispozici nespočet raných rukopisů Písma, m n o h e m více materiálů než u mnoha antických a klasických textů, takže mohou zodpovědně prohlásit, že biblické s p i s y j s o u a u t e n t i c k é . 5 A k o n e č n ě a r c h e o l o g o v é museli v posledních desetiletích přehodnotit názor na některé osoby a u d á l o s t i , které se d l o u h o p o k l á d a l y za l e g e n d á r n í . Nalezli h r o b k u Kai­ f á š e , v e l e k n ě z e , který J e ž í š e v y s l ý c h a l , a odkryli s t a r o v ě k o u p l a k e t u na p o č e s t Piláta, ř í m s k é h o m í s t o d r ž í c í h o , který v y d a l příkaz Krista ukřižovat. K o s t e r n í p o z ů s t a t k y d o s v ě d č u j í , ž e Ř í m a n é p r o v á d ě l i ukřižování p ř e s n ě tak, j a k je p o p s á n o v Bibli. S h r n e m e - l i f a k t a , píše s p i s o v a t e l Jeff Sheler, „ d o s t a n e m e o b r a z , který s e v e v š e m n a p r o s t o s h o d u j e s h i s t o r i c k ý m p o z a d í m evangelií". 6 P o d í v e j m e se t e ď na h i s t o r i č n o s t Kristova vzkříšení. Pavel v P r v n í m listu K o r i n t s k ý m 1 5 , 1 4 p í š e : „ J e s t l i ž e K r i s t u s n e b y l v z k ř í š e n , p a k j e n a š e z v ě s t k l a m n á , a k l a m n á je i v a š e víra." V z k ř í š e n í je p r o křesťanství nejdůležitější událost. Někteří biblisté o d d e v a t e n á c t é h o století o d m í t a j í u z n a t biblický p o p i s vzkříšení, p r o t o ž e j e h o autoři byli z c e l a e v i d e n t n ě zaujatí v Kristův p r o s p ě c h . Je z a j í m a v é , že Kristovi n á s l e d o v n í c i s a m i přiznali, že vzkříšení n e č e k a l i . Tři d n y po Kristově s m r t i přišli k h r o b u , a b y j e h o tělo p o m a z a l i v o n n ý m i l á t k a m i . A ž t e h d y s i v š i m l i , ž e k á m e n je o d v a l e n a h r o b je p r á z d n ý . T o , že h r o b byl p r á z d n ý , potvrdili i římští strážní a židovští s o u d c i , kteří řekli ř í m s k ý m ú ř a d ů m , že Kristovo tělo asi ukradli j e h o s t o u p e n c i . A p o š t o l o v ě se ke z p r á v á m o vzkříšení stavěli velice skepticky a Kristus s e j i m p o d l e Bible m u s e l několikrát zjevit, n e ž rozptýlil j e j i c h p o c h y b y . Pavel v P r v n í m listu K o r i n t s k ý m 15,6 píše, že Kristus „se ukázal v í c e než pěti s t ů m bratří n a j e d n o u . V ě t š i n a z nich je p o s u d n a ž i v u , někteří v š a k již zesnuli." Pavel s e t u o d v o l á v á n a p ř í m ý historický fakt: v ý p o v ě ď m n o h a s v ě d k ů , kteří viděli J e ž í š e po p o p r a v ě ž i v é h o . Z nich někteří již z e m ř e l i , j a k říká P a v e l , ale v ě t š i n a j e n a ž i v u . J i n ý m i slovy, P a v l o v a s l o v a m o h l o potvrdit či vyvrátit m n o h o lidí. N a j d e m e v dějinách halucinací j e d i n ý případ, k d y pět set lidí spatřilo t u t é ž o s o b u a v š i c h n i se mýlili?

C Ä S T O S M Ä - KŘESŤANSTVÍ A VY

255

M u s í m e se v š a k ptát, z d a tito první k ř e s ť a n é hovořili o Kristově vzkří­ šení v á ž n ě , z d a říkali p r a v d u , že ho viděli, a z d a j i m na t o m z á l e ž e l o . Na tyto o t á z k y není t ě ž k é o d p o v ě d ě t . A p o š t o l o v ě si byli t í m , co vidí, tak jistí, že ustali v p o h ř e b n í c h ž a l o z p ě v e c h a propukli v r a d o s t n ý j á s o t . Hlásali, že Kristus byl u k ř i ž o v á n a vstal z m r t v ý c h , a spustili tak největší v l n u n á b o ž e n s k ý c h k o n v e r z í v d ě j i n á c h . P o č e t k ř e s ť a n ů vzrostl z j e d n o h o sta v d o b ě Kristovy smrti na z h r u b a třicet milionů na p o č á t k u č t v r t é h o století, kdy s e n a křesťanství obrátil s á m ř í m s k ý císař K o n s t a n t i n . K o n v e r z e pro­ bíhaly za z u ř i v é h o o d p o r u a p r o n á s l e d o v á n í ze s t r a n y n e j v ě t š í h o i m p é r i a s t a r o v ě k u : ř í m s k é říše. Prvotní k ř e s ť a n é se n e v á h a l i ztotožnit s m u ž e m , j e n ž byl o c e j c h o v á n j a k o z r á d c e a z l o č i n e c . Raději s n á š e l i vězení, m u č e ­ ní, v y h n a n s t v í a smrt, n e ž a b y se zřekli v ě r n o s t i v z k ř í š e n é m u Kristu. I ze s e k u l á r n í h o p o h l e d u j s o u d ů k a z y vzkříšení p ř e k v a p i v ě silné. Tolik s v ě d k ů , kteří m o h o u s v o u v ý p o v ě d í tolik ztratit, by s n a d p ř e s v ě d č i l o i n e s t r a n n o u porotu u soudu. A t ř e t í m d ů v o d e m , p r o č Kristus v naší kultuře stále hraje k l í č o v o u roli, j e fakt, ž e j e h o v ý r o k y o n a š e m ž i v o t ě m ů ž e m e o d m í t n o u t , ale n e ignorovat. N i k d o v d ě j i n á c h lidi tak nerozdělil do d v o u t á b o r ů j a k o Kristus. J e t o p o d i v n é , v ž d y ť o n s á m nikdy n i k o m u neublížil, žil b e z ú h o n n ě a j e h o u č e n í o lásce a m í r u sklízí v š e o b e c n o u c h v á l u . Kdykoli ale o Kristu n ě c o n a p í š u , d o s t á v á m n e n á v i s t n é d o p i s y . O b č a s j s o u n a m í ř e n é proti m n ě , ale v ě t š i n o u pisatele p o h á n í nepřátelství v ů č i t o m u , o n ě m ž p í š u . Jestli o t o m p o c h y b u j e t e , z k u s t e s e n ě k d y n a pikniku n e b o n a v e č e ř i v á ž n ě r o z h o v o ř i t o Kristu. V z b u d í t e b u ď p r o u d n a d š e n ý c h reakcí, n e b o c h l a d n o u n e v r a ­ živost. Kristovo u č e n í j e tak p o d n ě t n é , ž e k d y ž h o p ř i j m e m e , z m ě n í n á m t o život. K d y ž j e o d m í t n e m e , v z b u d i v n á s b u ď p l a n o u c í nenávist, a n e b o v ě d o m o u t o u h u v y l o u č i t Krista z e s v é h o života č i s i h o a s p o ň upravit, a b y c h o m z něj nebyli nesví. V p r ů b ě h u dějin se lidé snažili Kristova s l o v a zkreslit a p r o š k r t a t tak, aby se jim hodila. Tato strategie překrucování a mazaného revizionismu je b ě ž n á d o d n e s . Od s p o l k u J e s u s S e m i n a r i z j i n ý c h z d r o j ů se d o v í d á m e , ž e Kristus s e n e z a b ý v a l p o s m r t n ý m ž i v o t e m . V e s k u t e č n o s t i s e j í m ale zabýval právě tak jako čímkoli jiným. Od různých změkčilých křesťanů s l ý c h á m e , že Kristus hovořil j e n o Boží lásce, ale ve s k u t e č n o s t i č a s t o mluvil i o B o ž í m zatracení. (V K á z á n í na h o ř e j s o u a l e s p o ň tři z m í n k y o pekle.) T i , kteří se chtějí za k a ž d o u c e n u v y h n o u t s p o r ů m , tvrdí, že

256

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

Kristus byl m í r o t v ů r c e . V M a t o u š o v i 10,34 ale J e ž í š ř í k á : „ N e p ř i š e l j s e m uvést p o k o j , ale meč." Nejlepším příkladem tohoto „umravňování" Krista je T h o m a s Jefferson. T e n souhlasil s m n o h a Kristovými m o r á l n í m i principy, ale uráželo ho, k d y ž Kristus p r o h l a š o v a l , že je B ů h , že k o n á z á z r a k y a že zajistí l i d e m c e s t u do n e b e . A tak J e f f e r s o n d o s l o v a vzal n ů ž k y , vystříhal z Bible Kristovy m y š l e n k y , které se mu nelíbily, a z k o m p i l o v a l tak s v o u vlastní s o u k r o m o u bibli. Z r o z e n í z p a n n y ? P r y č s t í m . Z á z r a k y ? Š m i k š m i k . Z m r t v ý c h v s t á n í ? V e n . Peklo? Patří historii. „ E v a n g e l i u m p o d l e J e f f e r s o n a " v y š l o a ž d l o u h o p o j e h o s m r t i , ale d o k l á d á , j a k d a l e k o j s o u lidé o c h o t n i zajít, a b y s e n e ­ m u s e l i v y p o ř á d á v a t s K r i s t e m t a k o v ý m , j a k ý o p r a v d u byl. V této tradici p o k r a č u j e Richard D a w k i n s , když píše: „ M á m e minimální historické d ů k a z y , že J e ž í š si činil n á r o k y na b o ž s k ý status." 7 V J a n o v ě e v a n g e l i u 8,58 ale Kristus ř í k á : „Dříve n e ž s e A b r a h a m n a r o d i l , j á j s e m . " N e j e n ž e t u Kristus tvrdí, ž e existoval p ř e d A b r a h a m e m , ale v ý r a z e m „já j s e m " navíc o d k a z u j e n a t o , j a k s e B ů h představil M o j ž í š o v i , k d y ž s e m u zjevil v h o ř í c í m keři. Kristus t a k é ř í k á : „Já a O t e c j s m e j e d n o " a „ K d o vidí m n e , vidí Otce." U č e d n í c i t o z j e v n ě p o c h o p i l i . B ě ž n ě h o nazývali m i s t r e m , M e s i á š e m , S y n e m D a v i d o v ý m , ž i d o v s k ý m k r á l e m , k r á l e m Izraele, P á n e m a S p a s i t e l e m . Ježíš několikrát opravil a vylepšil ž i d o v s k é p o s v á t n é texty a tím prokázal autoritu Božího zjevení. Kristus t a k é tvrdil, že m ů ž e o d p o u š ­ tět hříchy. N o r m á l n ě m ů ž e přečin o d p u s t i t j e n t e n , k o m u bylo u b l í ž e n o . P o u z e s b o ž s k o u m o c í lze o d p o u š t ě t hříchy s p á c h a n é na j i n ý c h a Ježíš se k p r á v ě t a k o v é m o c i hlásil. Prohlásil t a k é : „Já j s e m c e s t a , p r a v d a i život" a „Já j s e m v z k ř í š e n í a život". T e h d e j š í židovští p ř e d s t a v i t e l é p o z n a l i , že Ježíš si přisvojuje b o ž s k é v l a s t n o s t i , a v m o n o t e i s t i c k é ž i d o v s k é tradici bylo r o u h á n í m , k d y ž se č l o v ě k prohlásil z a B o h a . P r á v ě p r o t o ž i d o v s k á v e l e r a d a v y n e s l a n a d Kristem rozsudek smrti. K t ě m t o z á l e ž i t o s t e m se nelze stavět n e u t r á l n ě . P r á v ě to se t o u h l e k n i h o u p o k o u š í m sdělit. Co ř í k á m e o Kristu, se dá říct i o křesťanství. Je d ů l e ž i t é . Je s a m ý m j á d r e m a s t ř e d e m z á p a d n í civilizace. To nejlepší z t o ­ h o t o s v ě t a j e m n o h d y d í l e m křesťanství a t o nejhorší j e o b č a s d ů s l e d k e m odklonu od křesťanství nebo jeho nepřítomnosti. Základní křesťanská tvrzení o B o h u a p o v a z e přírody j s o u p o d l o ž e n a n e j p ř e v r a t n ě j š í m i o b j e v y m o d e r n í v ě d y a v ý z k u m u . Pro přijetí křesťanství mluví m n o h o d o b r ý c h

Č Á S T O S M Á - KŘESŤANSTVÍ A VY

257

intelektuálních i m o r á l n í c h d ů v o d ů . A t e i s t ů m se přes v š e c h n u v ý m l u v n o s t a ú p o r n o s t ú t o k y nedaří. N a v z d o r y t o m u v š e m u se m n o z í lidé křesťanství brání z d ů v o d ů až příliš lidských. Chtějí v ě d ě t , co j i m z t o h o k o u k á . T a k o v á o t á z k a m o ž n á k ř e s ť a n a š o k u j e , ale n e m í s t n á není. V t o m n e j p ř í z e m n ě j š í m s m y s l u m ů ž e z n a m e n a t : J a k m i křesťanství zajistí d o s t a t e k financí a b e z p r o b l é m o v ý život? T a k o v ý r e c e p t křesťanství n e m á . K ř e s ť a n é nežijí ani z d a l e k a b e z p r o b l é m o v ě a č a s t o se potýkají s t ě ž k o s t m i a o b ě ť m i . Ve v y š š í m s m y s l u s e n e r o z h o d n u t ý č l o v ě k o p r á v n ě n ě ptá, j a k m u křesťanství zlepší život. K o n e c k o n c ů n e z v a ž u j e p o u z e , z d a n ě č e m u uvěří, ale t a k é z d a s i p o d l e t o h o zařídí život. O b r á t í m s e t e ď p ř í m o n a n e p ř e d p o j a t é nevěřící a na z á v ě r knihy v y j m e n u j i několik k o n k r é t n í c h z p ů s o b ů , j i m i ž křesťanství d o k á ž e zlepšit život. Z a prvé křesťanství n a c h á z í s m y s l v t o m , p r o č j s m e n a s v ě t ě . V š i c h n i p o t ř e b u j e m e n ě j a k ý r á m e c , v n ě m ž c h á p e m e realitu, a křesťanství přita­ huje t a k é t í m , ž e j e t o s v ě t o n á z o r , v n ě m ž d o s e b e v ě c i zapadají. V ě d u a r o z u m lze d o k ř e s ť a n s k é h o r á m c e h l a d c e začlenit, n e b o ť m o d e r n í v ě d a z k ř e s ť a n s k é h o r á m c e vzešla. Křesťanství se v ž d y hlásilo k r o z u m u i v ě d ě . R o z u m e m poznáváme svět zkušeností, zatímco vírou poznáváme věci, které z k u š e n o s t i přesahují. O m e z e n ý m a o m y l n ý m l i d e m , j a k o j s m e m y , křesťanství nabízí v y č e r p á v a j í c í a v ě r o h o d n é vysvětlení, k d o j s m e a p r o č tu jsme. Křesťanství t a k é d o d á v á životu m o c n ý a r a d o s t n ý s m y s l . N e j b ě ž n ě j š í f o r m y a t e i s m u postulují v e s m í r b e z e s m y s l u , k d e ž t o křesťanství činí z e života m o r á l n í d r a m a , v n ě m ž h r a j e m e hlavní roli my a i ty n e j b ě ž n ě j š í události n a b ý v a j í o b r o v s k é h o v ý z n a m u . Pro m o d e r n í život j e t y p i c k á š e ­ divá d e z i l u z e . K ř e s ť a n s t v í n á m ale d á v á s v ě t z n o v u o k o u z l e n ý . Není t o n á v r a t d o m i n u l o s t i ani p o p í r á n í m o d e r n í reality. J e t o jiný v ý k l a d m o d e r n í reality, barvitější a smysluplnější. D o s u d j s m e viděli č e r n o b í l e , a n a j e d n o u vidíme barevně. Co z p ů s o b u j e t u h l e z m ě n u p o s t o j e ? K ř e s ť a n é žijí sub specie aeternitatis, „ p o d z o r n ý m ú h l e m v ě č n o s t i " . Ž i v o t u m í být d ě s i v ě n e s p r a v e d l i v ý , a m n o h o lidí p r o t o p ř i r o z e n ě p r o p a d á c y n i s m u a f r u s t r a c i . V P l a t ó n o v ě d i a l o g u Gorgiás a d a l š í c h se S o k r a t e s p o k o u š í d o k á z a t , že „je lepší strpět zlo n e ž s p á c h a t zlo". D ů k a z s e m u ale n e p o d a ř í , p r o t o ž e n a s v ě t ě j s o u zlí lidé, kteří se mají d o b ř e , a d o b ř í lidé, kteří n e z a s l o u ž e n ě přijdou do neštěstí. K ř e s ť a n s t v í ale rozšiřuje p e r s p e k t i v u , t a k ž e t e n t o f a k t n á s u ž

258

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

n e m u s í tížit. Křesťanství učí, že t e n t o život není j e d i n ý a že přijde p o s l e d n í s o u d , k d e b u d o u v š e c h n y p o z e m s k é ú č t y v y r o v n á n y . K ř e s ť a n ví, ž e sub specie aeternitatis je lepší zlo strpět n e ž s p á c h a t . O b c h o d n í m a g n á t , k t e r ý p o d v á d í lidi, n e b o m a n ž e l , k t e r ý o p u s t í ž e n u , m ů ž e být ú s p ě š n ý m m u ž e m t o h o t o s v ě t a , a v š a k k ř e s ť a n v n ě m sub specie aeternitatis vidí v s k u t k u

politováníhodnou

osobu. Zato pro

c h u d é h o rolníka - p o d l e v š e c h s v ě t s k ý c h m ě ř í t e k z t r o s k o t a n c e -, který se po k o l e n o u d o p l a z í k oltáři, se c h y s t á n e b e s k á o d m ě n a . On je t í m sub specie aeternitatis š ť a s t n ý m .

T a k o v ý je v ý z n a m v ý r o k u ,

že

„poslední

b u d o u první". Z n a m e n á t o z k r á t k a , ž e n e b e s k á o d m ě n a s e p o s u z u j e podle j i n ý c h m ě ř í t e k než s v ě t s k ý ú s p ě c h . Bez p ř e d s t a v y v ě č n o s t i b y c h o m o toto n e z b y t n é p ř e v r á c e n í h o d n o t přišli. K d y ž k ř e s ť a n spatří v š e v t o m t o n o v é m světle, d o k á ž e se vyrovnat se ž i v o t e m a v š í m , co přináší, s p o k o j e m a nadějí, j a k á je d n e s ve s v ě t ě v z á c n á . N a v z d o r y t o m u , c o tvrdí s e k u l á r n í kritici, k ř e s ť a n n e p o v a ž u j e p o z e m ­ s k ý život z a b e z v ý z n a m n ý a ani p o v a ž o v a t n e m ů ž e . P o z e m s k ý život j e n a o p a k n e s m í r n ě důležitý. Proč, to je do očí bijící, a p ř e s t o to m á l o k o h o n a p a d n e : v t o m t o životě se r o z h o d u j e , j a k s i b u d e m e stát v životě příštím. N á š úděl na v ě č n o s t i závisí na t o m , j a k ž i j e m e teď. Žijeme-li t e d y sub specie aeternitatis, ani z d a l e k a n e u t í k á m e p ř e d ú k o l y ž i v o t a na t o m t o světě, n a o p a k vlastně n a p l ň u j e m e život s m y s l e m , který tento svět přetrvá. D o d á v á m e životu h l o u b k u a v ý z n a m , p r o t o ž e j e s o u č á s t í širšího s c é n á ř e o účelu a p r a v d ě . K ř e s ť a n s t v í p o m á h á i od k o s m i c k é h o o s a m ě n í , které v š i c h n i c í t í m e . Ať j s m e v sekulárním životě sebeúspěšnější, každého myslícího člověka n ě k d y n a p a d n e , ž e j s m e v l a s t n ě s a m i . K ř e s ť a n s t v í t u t o existenciální s a ­ m o t u ruší a s p o j u j e n á š o s u d s B o h e m . K n ě m u n á s p o u t á ten nejpevnější v z t a h , který je n e k o n e č n ý a v ž d y v ě r n ý . S e k u l á r n í č l o v ě k si m o ž n á ř í k á , j a k é to asi j e . Je to u s t a v i č n ý pocit p o v z n e s e n o s t i . Zažili j s t e n ě k d y s m i ­ l o v a n o u o s o b o u o k a m ž i k , kdy j s t e s e přenesli d o n a d z e m s k é sféry, která j a k o b y ležela m i m o č a s a p r o s t o r ? N o r m á l n ě j s o u t a k o v é z á ž i t k y v z á c n é a nikdy netrvají d l o u h o . K ř e s ť a n ale t u t o v z n e š e n o s t z a ž í v á k a ž d ý d e n . Milton t o m u t o b l a h u , které p ř e d č í ráj, říká „ v s o b ě s a m é m ráj m n o h e m šťastnější". 8 Další v ý h o d o u křesťanství j e , že p o m á h á v y p o ř á d a t se s utr­ p e n í m a smrtí. M a g a z í n Time psal o ž e n ě , kterou postihla ř a d a tragédií. M a n ž e l dostal v y h a z o v . O n a potratila. O m ě s í c později její sestřenici zjistili

C Ä S T O S M Á - KŘESŤANSTVÍ A VY

259

r a k o v i n u . P a k s e p ř e s její m ě s t o p ř e h n a l y d v a h u r i k á n y . N a k o n e c její nejlepší k a m a r á d k a z e m ř e l a n a n á d o r n a m o z k u . Ž e n a r e a g o v a l a t a k t o : „ D á v á m e životy d o r u k o u B o ž í c h a v ě ř í m e , ž e m á n a srdci n a š e nejlepší z á j m y . Letos se k víře u p í n á m víc n e ž k d y dřív. Díky t o m u j s e m neztratila radost." 9 R a d o s t v t a k o v é situaci z k r á t k a není p ř i r o z e n á . P r á v ě to m ě l a ta ž e n a na mysli - p o u z e n a d p ř i r o z e n o m ů ž e d á t č l o v ě k u r a d o s t , k d y ž čelí p r o t i v e n s t v í m ž i v o t a . K d y ž n á s s o u ž í bolest a b e z n a d ě j , křesťanství n á s p o v z b u d í n a d u c h u . N e v í m e , p r o č j s m e s e d o t é s i t u a c e d o s t a l i , ale v ě ř í m e , ž e t o m á d ů v o d , ačkoli h o z n á j e n B ů h . M o ž n á s e n á s B ů h s n a ž í n ě č e m u n a u č i t n e b o n á s přivést blíže k s o b ě , a t a k n á m d á v á n a j e v o , ž e j s m e smrtelní. K ř e s ť a n s t v í t a k é s k ý t á n a d ě j i , ž e k d y ž n ě k d o z e m ř e , z n o v u se s n í m s h l e d á m e . P a k j e t u o t á z k a naší vlastní s m r t i . O b v y k l e s e s n a ž í m e , s e č m ů ž e ­ m e , na s v o u s m r t e l n o s t n e m y s l e t a m n o z í z n á s n e r a d i c h o d í na p o h ř b y . P o h ř b y n á m p ř i p o m í n a j í n á š vlastní z á n i k a p o m y š l e n í , ž e j e d n o h o d n e p ř e s t a n e m e existovat, v n á s b u d í h r ů z u a úzkost. Pavel ale píše: „ K d e j e , s m r t i , tvé vítězství? K d e j e , s m r t i , t v á z b r a ň ? " Pro k ř e s ť a n y j e s m r t koncem pouze dočasným, ne úplným. Sekulární člověk si představuje d v ě e t a p y : život a smrt. K ř e s ť a n ale vidí tři: život, s m r t a příští život. Proto s m r t k ř e s ť a n a tolik neděsí. A k o n e č n ě n á m křesťanství u m o ž ň u j e stát se l e p š í m i lidmi. Už n e k o ­ n á m e š l e c h e t n é a č e s t n é činy j e n b e z m y š l e n k o v i t ě a rutinně. N e ř í d í m e se j e n m o r á l k o u , kterou j s m e s i v y m y s l e l i s a m i . Místo t o h o j d e m e z a s v ý m v y š š í m l i d s k ý m o s u d e m . S t á v á m e s e t í m , k ý m s e stát m á m e . Křesťanství n á s nejen vybízí, a b y c h o m toužili být lepší, ale p r o z r a z u j e i j a k na t o . S ň a t e k n a p ř í k l a d p o d l e k ř e s ť a n s k é h o u č e n í není j e n s m l o u v a . K d y ž s n í m b u d e m e z a c h á z e t j a k o se s m l o u v o u a v y u ž í v a t ho ve svůj p r o s p ě c h , n e p o v e d e s e n á m v n ě m d o b ř e . Pro k ř e s ť a n a j e m a n ž e l s t v í ú m l u v a , k t e r o u n e u z a v í r a j í j e n o b ě s t r a n y , ale t a k é B ů h . K ř e s ť a n s k é m a n ž e l s t v í stojí na agapé neboli o b ě t a v é lásce. Z n a m e n á t o , že s ň a t e k f u n g u j e n e j l é p e , k d y ž s e o b a partneři s o u s t ř e d í p ř e d e v š í m n a štěstí t o h o d r u h é h o . To se s i c e dá o z n a č i t i za s e k u l á r n í m y š l e n k u , ale v c e s t ě stojí lidské s o b e c t v í . K ř e s ť a n s k é m a n ž e l s t v í j e m n o h e m j e d n o d u š š í , p r o t o ž e ú s t ř e d n í m p r v k e m v z t a h u j e B ů h . Nastanou-li t e d y v m a n ž e l s t v í potíže, m o d l í m e se k B o h u a t e n n á m d o p ř e j e milost. Agapé v l a s t n ě není lidská l á s k a , ale s p í š láska b o ž s k á , která z n á s v y z a ř u j e . Její zřídlo je b o h a t é

260

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

a d o s t u p n é na p o ž á d á n í . Vystavíme-li s v é v z t a h y a m a n ž e l s t v í na agapé, zjistíme, ž e v š e c h n o k l a p e a j s m e m n o h e m šťastnější. C h c e m e být d o b r ý m i rodiči. J a k ý lepší v z o r m ů ž e dítě mít n e ž křes­ ť a n s k é h o tátu s m á m o u , kteří k s o b ě p l a n o u o b ě t a v o u l á s k o u agapé? C h c e m e být d o b r ý m i o b č a n y . N a j d e m e s n a d zářnější příklad o p r a v d o v é ­ ho s o u c i t u a m i l o s r d e n s t v í n e ž M a t k u T e r e z u ? J e d e n m u ž ji kdysi v i d ě l , j a k o b j í m á m a l o m o c n é h o , a řekl jí, že on by to n e u d ě l a l ani za v š e c h n y p e n í z e na s v ě t ě . O d p o v ě d ě l a m u , že o n a t a k y ne - d ě l á to z lásky ke Kristu. Stejná pohnutka vedla k t ě m nejhrdinnějším a nejobětavějším č i n ů m v d ě j i n á c h lidstva. C h c e m e p o v z n é s t svůj život na vyšší ú r o v e ň a u v é s t svůj životní styl d o s o u l a d u s e s v ě d o m í m . Křesťanství n á m d á v á d ů v o d , proč t o h o vnitřního r á d c e p o s l o u c h a t - n e v y j a d ř u j e j e n n a š e nejniternější t o u h y , a l e j e t o hlas Boží, který k n á m p r o m l o u v á . C h c e m e být dobří, p r o t o ž e c t n o s t je Boží p e č e ť na n a š e m s r d c i a s B o h e m m ů ž e m e n a v á z a t v z t a h m i m o j i n é tak, že b u d e m e kráčet po j e h o s t e z k á c h . J a k pravil T h o m a s M o r e , v k o n e č n é m d ů s l e d k u n e j s m e d o b ř í p r o t o , ž e m u s í m e , ale p r o t o ž e c h c e m e . Z d á n l i v ě beznadějným kriminálníkům, alkoholikům a n a r k o m a n ů m křesťanství n a p r a v i l o život. Citoval j s e m v t é t o knize v ý r o k S t e v e n a W e i n b e r g a : „ A b y dobří lidé mohli p á c h a t zlo, potřebují náboženství." P r a v d o u je pravý o p a k : a b y zlí lidé m o h l i k o n a t d o b r o , potřebují n á b o ž e n s t v í . Ú p l n ě n a z á v ě r : n e j s m e p o v o l á n i j e n k e štěstí a d o b r u , a l e t a k é ke s v a t o s t i . Kristus v K á z á n í na h o ř e praví: „ B l a z e t ě m , k d o mají čisté s r d c e , n e b o ť oni uzří B o h a . " B ů h n e z o h l e d ň u j e j e n vnější c h o v á n í , ale i lidské nitro. S v a t o s t není j e n v y k o n á v á n í p o v i n n ý c h rituálů n a v e n e k je to čistota uvnitř. O s v a t o s t se ale n e s n a ž í m e pro B o h a . O s v a t o s t se s n a ž í m e s B o h e m . B e z něj by to ani nešlo. A b y c h o m se přiblížili Kristu, p o t ř e b u j e m e Krista v s o b ě . J a k pravil rozevlátý prorok J a n Křtitel, stojící po p á s v ř e c e : „ O n m u s í růst, já v š a k se menšit." T o t é ž říká v listu G a l a t s k ý m 2,20 Pavel: „Nežiji už j á , ale žije ve m n ě Kristus." Kristus tak před nás staví kulturní v ý z v u . Ve s p o l e č n o s t i , která stojí na s e b e r e a l i z a c i a s e b e ú c t ě , na starosti o s e b e s a m a a p r o s a z o v á n í s e b e s a m a , n á s Kristus vybízí k h r d i n s k é m u činu s e b e v y p r á z d n ě n í . On m u s í růst, my v š a k se m e n š i t . V t o m mu p o m ů ž e m e , k d y ž j e h o království v y h r a d í m e v srdci co největší m í s t o . Z t o h o prýští d o b r o t a a štěstí.

Č Á S T O S M Á — KŘESŤANSTVÍ A VY

261

Pro k ř e s ť a n a j s o u lidské radosti j e n p ř e d z v ě s t í radostí, které j s o u pro n á s p ř i p r a v e n y . P o z e m s k é štěstí j e j e n o c h u t n á v k a v ě č n o s t i . J a k stojí p s á n o v knize Z j e v e n í : „ B ů h j i m s e t ř e k a ž d o u slzu z očí. A s m r t i již n e b u ­ d e , ani žalu ani n á ř k u ani bolesti už n e b u d e - n e b o ť co bylo, p o m i n u l o . " V tomto duchu křesťan očekává poslední osudový okamžik, vychutnává d a r ž i v o t a a k a ž d ý d e n h l á s á : „Přijď, P a n e J e ž í š i . J s m e připraveni."

Poděkování Má ž e n a Dixie a d c e r a Danielle mi byly n e u s t á l o u p o d p o r o u a p o v z b u ­ z e n í m . Dixie je s v ě d o m i t á č t e n á ř k a a má nejpřísnější kritička a n e u s t á l e p o u k a z u j e n a t o , j a k m u s í křesťanství z v e n č í v y p a d a t p o d i v n ě . Donutila m ě tak p r o m y s l e t c e l o u p r o b l e m a t i k u a ž p o z á k l a d n í p o s t u l á t y . D o p r á c e na této knize se v š e s t r a n n ě zapojil m ů j d o b r ý přítel B r u c e S c h o o l e y p o m o h l mi z f o r m u l o v a t m y š l e n k y a r e a g o v a t na n á m i t k y . Mí v ý z k u m n í asistenti Michael Hirshman, Gregory Hirshman a Robb Eastman mi poskytli n e o c e n i t e l n o u kritiku a f a k t o g r a f i c k o u k o n t r o l u . C e n n o u p o d p o r u a r a d y poskytli S a m R e e v e s , B e n j a m i n W i k e r a Dick T h o m p s o n . Č l á n k y m i p r a v i d e l n ě d o d á v a l a S u z a n n e T h o m p s o n o v á , která pro m ě s l e d o v a l a na w e b u , co ateisté chystají. Filozof Daniel R o b i n s o n a fyzik S t e p h e n Barr byli tak laskaví, že si přečetli r u k o p i s a s v ý m i p ř i p o m í n k a m i ho v ý r a z n ě vylepšili. R á d b y c h t a k é p o d ě k o v a l C l a r k u V a n D e v e n t e r o v i , H a r v e y m u P o p e l l o v i , M i k u M a s o n o v i , R o b u B r e n d l e o v i , Valerii S c h o o l e y o v é , Rayi Garzovi, B o b u Bostfordovi a D a v u M e n a r d o v i . N a k o n e c b y c h chtěl vyjádřit uznání H a r r y m u C r o c k e r o v i , s v é m u d l o u h o l e t é m u příteli a vydavateli, který p r o v e d l tuto k n i h u j a k o p a s t ý ř v š e m i f á z e m i j e j í h o v z n i k u .

—

263

—

Poznámky Předmluva: VÝZVA PRO VĚŘÍCÍ I NEVĚŘÍCÍ 1. S t e p h e n Jay G o u l d , Rocks of Ages: Science and Religion in the Fullness of Life ( N e w York:

Ballantine Books,

1999).

Kapitola 1: SOUMRAK ATEISMU Philip J e n k i n s , The Next Christendom: The Coming of Global Christianity (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 2 ) , 3. 2. B r e n t S t a p l e s , „ I f You're D e v o u t , G e t Out", New York Times Book Review, 2 6 . l i s t o p a d u 2 0 0 0 . 3. H. Richard Niebuhr, The Kingdom of God in America ( N e w York: H a r p e r a n d Row, 1 9 5 9 ) , 1 9 3 . 4 . D a t a s h r o m á ž d i l Ústav p r o n á b o ž e n s t v í a d e m o k r a c i i , 2005. http://www.ird-renew.org/site/apps/nl/content2. asp?c=fvKVLfMVIsG&b=470745&ct= 1571507. 5. T a m t é ž . 6. Peter Berger, 777e Desecularization of the World: Resurgent Religion and World Politics ( G r a n d Rapids, M i c h i g a n : W i l l i a m Eerdmans Publishing, 1 9 9 9 ) , 12. 7. Václav H a v e l , „Paradise Lost", New York Review of Books, 9. dubna 1992. 8. Philip J e n k i n s , God's Continent: Christianity, Islam, and Europe's Religious Crisis ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 7 ) , 29, 32, 57. 9. Paul B l o o m , „ I s God an A c c i d e n t ? " Atlantic Monthly, p r o s i n e c 2005. 1 0 . Pippa N o r r i s a Ronald I n g l e h a r t , Sacred and Secular: Religion and Politics Worldwide ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 4 ) , 5 , 2 3 . 1 1 . J e n k i n s , 777e Next Christendom, 2 - 3 . 12. Tamtéž, 4 , 9 1 . 1 3 . David M a r t i n , Tongues of Fire: The Explosion of Protestantism in Latin America ( L o n d o n : Blackwell Publishers, 1 9 9 3 ) . 1 4 . D a v i d A i k m a n , Jesus in Beijing: How Christianity Is Transforming China and Changing the Global Balance of P o w e r ( W a s h i n g t o n DC: Regnery, 2 0 0 4 ) . 1 5 . Philip J e n k i n s , The New Faces of Christianity: Believing in the Bible in the Global South ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2007). 1.

—

265

—

266

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

1 6 . N o r i m i t s u O n i s h i , „ K o r e a n s Q u i e t l y Evangelizing A m o n g M u s l i m s in Mideast", New York Times, 1. l i s t o p a d u 2 0 0 4 . 1 7 . Kevin S u l l i v a n , „ F o r e i g n Missionaries Find Fertile G r o u n d in Europe", Washington Post, 1 1 . č e r v n a 2 0 0 7 . 1 8 . W o l f h a r t P a n n e n b e r g , Christianity in a Secularized World ( L o n d o n : SCM Press, 1 9 8 9 ) , 4 3 .

Kapitola 2: POSVÁTNÉ PŘEŽIJE Charles D a r w i n , 777e Origin of Species ( N e w York: B a r n e s a n d Noble Classics, 2 0 0 4 ) , 7 3 . ( Č e s k y : O vzniku druhů přírodním výběrem, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 7 , p ř e l . Emil Hadač a Alena Hadačova.) 2. Richard D a w k i n s , „ W h a t Use Is Religion?" Free Inquiry, s v a z e k 2 4 , č. 5. 3. C i t u j e Robin H e n i g , „ D a r w i n ' s God", New York Times Magazine, 4. b ř e z n a 2 0 0 7 ; S c o t t A t r a n , In Gods We Trust: The Evolutionary Landscape of Religion ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 2 ) , 2 6 4 . 4. Daniel D e n n e t t , Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 6 9 . 5. E. O. W i l s o n , On Human Nature^ ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 7 8 ) , 1 9 2 . ( Č e s k y : O lidské přirozenosti, Praha: NLN, 1993, přel. Eduard Bakalář a Zdeněk Urban.) 6. Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 168, 190. (Česky vyjde v nakladatelství A c a d e m i a p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y Cabajové.) 7. S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: P e n g u i n , 1997), 555. 8. S t e v e n Pinker, „The E v o l u t i o n a r y P s y c h o l o g y of Religion", p ř e d n á š k a n a k o n f e r e n c i MIT, 1 4 . ř í j n a 1 9 9 8 . 9. Pippa Norris a Ronald I n g l e h a r t , Sacred and Secular: Religion and Politics Worldwide ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 4 ) , 2 4 . 1 0 . Philip J e n k i n s , God's Continent: Christianity, Islam, and Europe's Religious Crisis ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2007), 6-7. 1 1 . Eric K a u f m a n n , „ B r e e d i n g f o r G o d " , Prospect, l i s t o p a d 2 0 0 6 . 1 2 . David Sloan W i l s o n , Darwin's Cathedral: Evolution, Religion, and the Nature of Society ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of C h i c a g o Press, 2 0 0 3 ) . 1.

POZNÁMKY

267

Kapitola 3: BŮH NENÍ VELIKÝ E d m u n d B u r k e , The Works of the Right Honourable Edmund Burke ( L o n d o n : H o l d s w o r t h a n d Ball, 1 8 3 4 ) , 5 7 4 . 2. J o h n H o r g a n , „ K e e p i n g t h e Faith in My D o u b t " , New York Times, 1 2 . p r o s i n c e 2 0 0 4 . 3 . A n d r e w H i g g i n s , „As Religious S t r i f e G r o w s , Europe's A t h e i s t s Seize Pulpit", Wall Street Journal, 12. d u b n a 2 0 0 7 . 4. Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 3. (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 5. Richard D a w k i n s , „The F u t u r e Looks B r i g h t " , Guardian, 2 1 . června 2003. 6. Daniel D e n n e t t , „The B r i g h t S t u f f " , New York Times, 1 2 . července 2003. 7 . C i t u j e G e o r g e J o h n s o n , „ A Free-for-AII o n Science a n d Religion", New York Times, 2 1 . l i s t o p a d u 2 0 0 6 . 8. S a m H a r r i s , 777e End of Faith: Religion, Terror, and the End of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 2 3 4 . 9. Christopher Hitchens, „Bush's Secularist Triumph", Slate, c o m , 9. listopadu 2004. 1 0 . Richard D a w k i n s , p r o j e v k Nadaci za s v o b o d u od n á b o ž e n s t v í ( F r e e d o m f r o m Religion F o u n d a t i o n ) , M a d i s o n , W i s c o n s i n , září 2 0 0 1 . 1 1 . E d w a r d J . Larson a L a r r y W i t h a m , „ L e a d i n g S c i e n t i s t s Still Reject G o d " , Nature 3 9 4 ( 1 9 9 8 ) , 3 1 3 . 12. Carl S a g a n , The Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 9. 13. S t e v e n Pinker, The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 2 ) , 2. 14. Harris, 173, 225 1 5 . Richard D a w k i n s , 77?e Blind Watchmaker: Why the Evidence of Evolution Reveals a Universe Without Design ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 6 ) , 6. ( Č e s k y : Slepý hodinář, P r a h a : Paseka, 2 0 0 2 , p ř e l . T o m á š G r i m . ) 1 6 . Carl S a g a n , The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God ( N e w York: Penguin Press, 2 0 0 6 ) , 6 4 . ( Č e s k y : Druhy vědecké zkušenosti, P r a h a : P r á h , 2 0 0 8 , p ř e l . B l u m f e l d S. M.) 17. Richard D a w k i n s , 777e Selfish Gene ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) , ( Č e s k y : Sobecký gen, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1998, přel. Vojtěch Kopský.) 1 8 . Daniel D e n n e t t : Darwin's Dangerous Idea: Evolution and the Meanings of Life ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 9 5 ) , 6 3 . 1 9 . Francisco A y a l a , „ D a r w i n ' s R e v o l u t i o n " , i n : John C a m p b e l l 1.

KŘESŤANSTVÍ A

ATEISMUS

ÚPLNĚ

JINAK

a J. W. S c h o f f ( v y d . ) , Creative Evolution ( N e w York: J a m e s & Bartlett Publishers, 1 9 9 4 ) , 4 - 5 . 2 0 . C i t u j e K e n n e t h R. Miller, Finding Darwin's God: A Scientist's Search for Common Ground Between God and Evolution ( N e w York: H a r p e r P e r e n n i a l , 1 9 9 9 ) , 1 7 1 . 2 1 . Francis Crick, Astonishing Hypothesis: The Scientific Search for the Soul ( N e w York: Scribner, 1 9 9 5 ) , 3 ( č e s k y : Věda hledá duši, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 7 , p ř e l . F r a n t i š e k K o u k o l í k . ) ; c i t u j e L a r r y W i t h a m , The Measure of God: Our Century-Long Struggle to Reconcile Science & Religion ( S a n Francisco: Harper, 2 0 0 5 ) , 2 3 7 . 2 2 . E. O. W i l s o n , Consilience: The Unity of Knowledge {Hew York: Knopf, 1 9 9 8 ) , 1 1 9 - 1 2 0 . ( Č e s k y : Konsilience: jednota vědění, P r a h a : N L N , 1 9 9 9 , p ř e l . Pavla S a d í l k o v á a Jana Spurná.) 2 3 . S t e v e n Pinker, „ I s Science Killing t h e S o u l ? " R o z h o v o r s Richardem Dawkinsem a Stevenem Pinkerem, Londýn, 10. února 1999. 2 4 . C i t u j e J a m e s M. B y r n e , Religion and the Enlightenment: From Descartes to Kant ( L o u i s v i l l e : W e s t m i n s t e r J o h n Knox Press, 1 9 9 6 ) , 2 9 . 2 5 . D a w k i n s , The God Delusion, 2 8 2 . 2 6 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , „The F u t u r e of an I l l u s i o n " , i n : Love, Poverty and War: J o u r n e y s a n d Essays ( N e w York: N a t i o n Books, 2 0 0 4 ) , 334. 27. Tamtéž, 3 3 6 ; Christopher Hitchens, „Moore's Law: The I m m o r a l i t y o f t h e Ten C o m m a n d m e n t s " , S l a t e . c o m , 2 7 . srpna 2003. 2 8 . B e r t r a n d Russell, Why I Am Not a Christian: And Other Essays on Religion and^Related Subjects ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 5 7 ) , 2 0 . ( Č e s k y : Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, P r a h a : O r b i s , 1 9 6 1 , p ř e l . F r a n t i š e k K e j d a n a . ) 2 9 . W e n d y K a m i n e v , „ O u r V e r y O w n Taliban", American Prospect, o n l i n e v y d á n í , 1 7 . září 2 0 0 1 . 30. Harris, 73. 3 1 . Richard R o r t y a Gianni V a t t i m o , The Future of Religion ( N e w York: C o l u m b i a U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 5 ) , 3 3 ( č e s k y : Budoucnost náboženství, P r a h a : K a r o l i n u m , 2 0 0 7 , p ř e l . Lucie J o h n o v á ) ; Richard Rorty, Achieving Our Country: Leftist Thought in Twentieth-Century America ( C a m b r i d g e : Harvard U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 8 ) , 1 8 , c i t u j e C h r i s t i a n S m i t h , The Secular Revolution ( B e r k e l e y : U n i v e r s i t y of C a l i f o r n i a Press, 2003), 8 1 .

POZNÁMKY

269

3 2 . Richard D a w k i n s , Unweaving the Rainbow: Science, Delusion, and the Appetite for Wonder ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 1 9 9 8 ) , x. 3 3 . Carl S a g a n , Pale Blue Dot: A Vision of the Human Future in Space ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 4 ) , 5 5 . 3 4 . Rorty, Achieving Our Country, 1 8 . 35. Wilson, 248.

Kapitola 4: OVLIVŇOVÁNÍ MLADÝCH Richard D a w k i n s , The'God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 315. (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 2. „Life Is a Cup of Tea", Economist, 8. ř í j n a 2 0 0 5 . 3. C i t u j e Carl S a g a n , 777e Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 6. 4. Richard D a w k i n s , 777e Selfish Gene ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) , 3 3 0 - 3 3 1 ( č e s k y : Sobecký gen, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . V o j t ě c h K o p s k ý ) ; Richard D a w k i n s , „ I s Science a Religion?" The Humanist, l e d e n - ú n o r 1 9 9 7 ; Richard D a w k i n s , „The I m p r o b a b i l i t y of God", Free Inquiry, s v a z e k 1 8 , č. 3. 5. C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 2 1 7 , 220. 6. S a m H a r r i s , Letter to a Christian Nation ( N e w York: Knopf, 2006), 87. 7. Řeč S t e v e n a W e i n b e r g a k Nadaci za s v o b o d u od n á b o ž e n s t v í ( F r e e d o m f r o m Religion F o u n d a t i o n ) , San A n t o n i o , l i s t o p a d 1999. 8. E. O. W i l s o n , On Human Nature^ ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 7 8 ) , 2 0 1 . ( Č e s k y : O lidské přirozenosti, Praha: NLN, 1 9 9 3 , přel. Eduard Bakalář a Zdeněk Urban.) 9. Richard L e w o n t i n , „ B i l l i o n s a n d Billions of D e m o n s " , New York Review of Books, 9. l e d n a 1 9 9 7 . 10. Daniel D e n n e t t : Darwin's Dangerous Idea: Evolution and the Meanings of Life ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 9 5 ) , 5 1 9 . 1 1 . Daniel D e n n e t t , Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 2 5 . 12. H a r r i s , 5 1 . 1 3 . J o n a t h a n R a u c h , „ L e t It Be", Atlantic Monthly, k v ě t e n 2 0 0 3 . 1 4 . C i t u j e G e o r g e J o h n s o n , „ A Free-for-AII o n Science a n d Religion", New York Times, 2 1 . l i s t o p a d u 2 0 0 6 . 1.

270

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS

ÚPLNĚ JINAK

1 5 . C i t u j e G a r y Wolf, „The C h u r c h of t h e Non-BelieversJ', Wired, l i s t o p a d 2 0 0 6 ; D a w k i n s , The God Delusion, 3 1 5 . ( Č e s k y v y j d e v n a k l a d a t e l s t v í A c a d e m i a p o d n á z v e m Boží blud v překladu Zuzany Cabajové.) 16. D e n n e t t , Breaking the Spell, 3 2 4 , 3 2 6 . 17. Nicholas H u m p h r e y , „ W h a t Shall We Tell t h e C h i l d r e n ? " Oxford Amnesty Lecture, 1997. 1 8 . C i t u j e Jason B o f f e t t i , „ H o w Richard R o r t y Found Religion", First Things, k v ě t e n 2 0 0 4 . 1 9 . K e n n e t h R. Miller, Finding Darwin's God: A Scientist's Search for Common Ground Between God and Evolution ( N e w York: Harper Perennial, 1 9 9 9 ) , 19, 184.

Kapitola 5: CO JE CÍSAŘOVO, CÍSAŘI C i t u j e C h r i s t a Case, „ G e r m a n s Reconsider Religion", Christian Science Monitor, 1 5 . září 2 0 0 6 . 2. Alan W o l f e , The Transformation of American Religion: How We Actually Live Our Faith ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of Chicago Press, 2 0 0 3 ) , 2 4 7 . 3. G e o r g e W e i g e l , The Cube and the Cathedral: Europe, America, and Politics Without God ( N e w York: Basic B o o k s , 2 0 0 5 ) . ( Č e s k y : Katedrála a krychle: úvahy o evropské morálce, P r a h a : O b č a n s k ý i n s t i t u t , 2 0 0 5 , p ř e l . Václav Frei.) 4. E d w a r d G i b b o n , The Decline and Fall of the Roman Empire and Other Selections (New York: W a s h i n g t o n S q u a r e Press, 1 9 6 3 ) , 3 5 . ( Č e s k y : Úpadek a pád římské říše, P r a h a : Levné k n i h y K M a , 2 0 0 5 , p ř e l . A d o l f Felix.) 5. C h r i s t o p h e r D a w s o n , Religion and the Rise of Western Culture ( N e w York: I m a g e B o o k s , 1 9 9 1 ) . 6. R o d n e y S t a r k , The Victory of Reason: How Christianity Led to Freedom, Capitalism and Western Success ( N e w York: Random House, 2 0 0 5 ) , 233. 7. J. M. R o b e r t s , The Triumph of the West ( B o s t o n : L i t t l e , Brown, 1985), 37. 8 . S a m H a r r i s , „The M y t h o f S e c u l a r Moral Chaos", secularhumanism.org. 9. T h e o d o r e S c h i c k , „ M o r a l i t y Requires G o d . . . Or Does I t ? " Free Inquiry, s v a z e k 1 7 , č. 3. 10. W o l f h a r t P a n n e n b e r g , Christianity in a Secularized World ( L o n d o n SCM Press, 1 9 8 9 ) . 1 1 . Celsus, On the True Doctrine: A Discourse Against the Christians, p ř e k l . R. Joseph H o f f m a n ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 7 ) . 12. G i b b o n , 5 5 . 1.

POZNÁMKY

271

1 3 . M a r y L e f k o w i t z , Greek Gods, Human Lives: What We Can Learn from Myths ( N e w H a v e n : Yale U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 3 ) , 83. 14. B e r n a r d Lewis, Islam and the West ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 3 ) , 1 3 6 . 15. T h o m a s J e f f e r s o n , Notes on the State of Virginia ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 8 2 ) , 163. 1 6 . Cited by A. J a m e s Reichley, Religion in American Public Life ( W a s h i n g t o n DC: B r o o k i n g s Press, 1 9 8 5 ) , 1 0 3 , 1 0 5 . 1 7 . Alexis de T o c q u e v i l l e , Democracy in America ( N e w York: V i n t a g e , 1 9 9 0 ) , s v a z e k 1 , 3 0 3 . ( Č e s k y : Demokracie v Americe, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 0 , z f r a n c o u z š t i n y p ř e l . Vladimír Jochman.)

Kapitola 6: ZLO, KTERÉ NECHCI Erich A u e r b a c h , Mimesis, p ř e k l . Willard R. Trask ( P r i n c e t o n , New J e r s e y : P r i n c e t o n U n i v e r s i t y Press, 1 9 5 3 ) , 7 2 . ( Č e s k y : Mimesis, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , z n ě m č i n y p ř e l . Miloslav Ž i l i n a , Rio Preisner a V l a d i m í r K a f k a . ) 2. Denis de R o u g e m o n t , Love in the Western World ( P r i n c e t o n , NJ: P r i n c e t o n U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 3 ) , 3 6 3 . 3. Bruce T h o r n t o n , Eros: The Myth of Ancient Greek Sexuality ( B o u l d e r , CO: W e s t v i e w Press, 1 9 9 7 ) , 1 0 3 . 4. Michael G r a n t , The Founders of the Western World {New York: Charles S c r i b n e r ' s S o n s , 1 9 9 1 ) , 1 6 . 5. K. J. Dover, Greek Homosexuality ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) , 9 1 . 6. H a r o l d B e r m a n , Law and Revolution: The Formation of the Western Legal Tradition ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 3 ) , 1 6 6 . 7. A d a m S m i t h , The Wealth of Nations ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of C h i c a g o Press, 1 9 7 6 ) , 3 6 2 - 3 6 3 . ( Č e s k y : Blahobyt národů: vybrané kapitoly, P r a h a : Jan Laichter, 1 9 2 8 , p ř e l . A n t o n í n Patočka.) 8. J a m e s B o s w e l l , Life of Johnson (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 3 3 ) , s v a z e k I, 5 6 7 . ( Č e s k y : Život Samuele Johnsona, P r a h a : Václav Petr, 1 9 3 0 , p ř e l . Ema H e l l e r o v á . ) 9. R o d n e y S t a r k , The Victory of Reason ( N e w York: R a n d o m House, 2 0 0 5 ) , 65. 10. Tamtéž, xii. 1 1 . J. B. Bury, The Idea of Progress: An Inquiry into Its Origins and Growth ( N e w York: D o v e r P u b l i c a t i o n s , 1 9 6 0 ) , 7 3 . 1.

272

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Kapitola 7: STVOŘENI J A K O SOBĚ ROVNI F r i e d r i c h N i e t z s c h e , The Will to Power (New York: V i n t a g e Books, 1968), 4 0 1 . 2. C i t u j e Paul Rahe, Republics Ancient and Modern ( C h a p e l Hill, N o r t h C a r o l i n a : U n i v e r s i t y o f N o r t h C a r o l i n a Press, 1 9 9 4 ) , svazek 2, 25. 3. Jacob C o o k e , v y d . , The Federalist ( M i d d l e t o w n , C o n n e c t i c u t : W e s l e y a n U n i v e r s i t y Press, 1 9 6 1 ) , Č. 55 a 6 3 , 3 7 4 , 4 2 5 . ( Č e s k y : Listy federalistů, O l o m o u c : V y d a v a t e l s t v í U n i v e r z i t y Palackého, 1 9 9 4 , p ř e l . S v a t a v a R a k o v á . ) 4. S a m H a r r i s , Letter to a Christian Nation ( N e w York: Knopf, 2 0 0 6 ) , 14. 5. S t e v e n W e i n b e r g , "A D e s i g n e r U n i v e r s e ? " A m e r i c a n A s s o c i a t i o n f o r t h e A d v a n c e m e n t o f S c i e n c e , W a s h i n g t o n DC, duben 1999. 6. O r l a n d o P a t t e r s o n , Slavery and Social Death ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 2 ) , 2 7 - 2 8 . 7. P a u l J o h n s o n , / 4 History of Christianity ( N e w York: T o u c h s t o n e B o o k s , 1 9 9 5 ) , 4 2 7 . ( Č e s k y : Dějiny křesťanství, Brno: C e n t r u m pro s t u d i u m demokracie a k u l t u r y : Barrister & P r i n c i p a l , 1 9 9 9 , p ř e l . Pavel Pšeja.) 8. John A d a m s , dopis Hezekiahu Nilesovi, 1818, h t t p : / / w w w . t e a c h i n g a m e r i c a n h i s t o r y . o r g ; viz t a k é B e r n a r d B a i l y n , The Ideological Origins of the American Revolution ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 2 ) , 1 . 9. M a r t i n L u t h e r K i n g , "I Have a D r e a m " , i n : J a m e s Melvin W a s h i n g t o n , v y d . , A Testament of Hope ( S a n Francisco: Harper, 1 9 8 6 ) , 2 8 9 - 3 0 2 . 10. T a m t é ž . 1 1 . John Rawls, A Theory of Justice ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 5 ) . ( Č e s k y : Teorie spravedlnosti, P r a h a : V i c t o r i a P u b l i s h i n g , 1 9 9 5 , p ř e l . Karel B e r k a . ) 1 2 . J e r e m y B e n t h a m , "An I n t r o d u c t i o n t o t h e Principles o f Morals a n d Legislation", i n : J o h n S t u a r t Mill a J e r e m y B e n t h a m , Utilitarianism and Other Essays ( N e w York: Penguin, 1987). 13. S k v ě l ý r o z b o r viz M a r y A n n G l e n d o n , A World Made New: Eleanor Roosevelt and the Universal Declaration of Human Rights (New York: R a n d o m H o u s e , 2 0 0 1 ) . 1 4 . B e n j a m i n C o n s t a n t , Political Writings ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press), 1 0 2 - 4 , 3 2 1 . 1 5 . N o r m a n Cantor, Antiquity: From the Birth of the Sumerian Civilization to the Fall of the Roman Empire ( N e w York: HarperCollins, 2 0 0 3 ) , 109. 1.

POZNÁMKY

273

Kapitola 8: KŘESŤANSTVÍ A ROZUM T h o m a s A q u i n a s , Selected Writings ( N e w York: P e n g u i n , 1 9 9 8 ) , 2 4 4 . ( Č e s k y : sv. T o m á š A k v i n s k ý : Summa proti pohanům, O l o m o u c : M a t i c e c y r i l o m e t o d ě j s k á , 1 9 9 3 , z l a t i n y p ř e l . Jiří T o m á š B a h o u n e k . ) 2. S a m H a r r i s , "Selling O u t Science", Free Inquiry, s v a z e k 2 6 , vydání 1. 3. E. O. W i l s o n , "Let's A c c e p t t h e Fault Line B e t w e e n Faith a n d Science", USA Today, 1 5 . l e d n a 2 0 0 6 . 4. David Van B i e m a , "God v s . Science", Time, 5. l i s t o p a d u 2006. 5. Ernest F o r t i n , " T h o m a s A q u i n a s " , i n : Leo S t r a u s s a Joseph C r o p s e y , v y d . , History of Political Philosophy ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y o f C h i c a g o Press, 1 9 8 1 ) , 2 2 6 . 6. S a m H a r r i s , Letter to a Christian Nation ( N e w York: Knopf, 2006), 73. 7. Richard D a w k i n s , The[God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 143. (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 8. T e n t o a r g u m e n t p ř e s v ě d č i v ě rozvíjí S t e p h e n Barr, Modern Physics and Ancient Faith ( N o t r e D a m e : U n i v e r s i t y of N o t r e D a m e Press, 2 0 0 3 ) , 2 6 2 . 9. A n s e l m , " P r o s l o g i o n " , i n : A n s e l m , Basic Writings ( L a S a l l e , I l l i n o i s : O p e n C o u r t Press, 1 9 7 9 ) ; viz t a k é M . J . C h a r l e s w o r t h ( p ř e k l . ) , St. Anselms Proslogion ( N o t r e D a m e : U n i v e r s i t y of N o t r e D a m e Press, 1 9 7 9 ) . 1 0 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: T w e l v e B o o k s , 2 0 0 7 ) , 2 6 5 . 1 1 . Anselm, 1 5 0 - 1 5 1 , 158. 1.

Kapitola 9: OD LOGU KE KOSMU 1. 2.

3.

4. 5.

C i t u j e O w e n G i n g e r i c h , Gods Universe ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 6 ) , 9 . Richard F e y n m a n , The Meaning of It All: Thoughts of a^ Citizen-Scientist ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 9 8 ) , 4 3 . ( Č e s k y : O smyslu bytí, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 0 , p ř e l . Jan K l í m a . ) Neil deGrasse T y s o n , "An A s t r o p h y s i c i s t Ponders t h e God Q u e s t i o n " , i n : Paul K u r t z , v y d . , Science & Religion ( A m h e r s t , NY: P r o m e t h e u s B o o k s , 2 0 0 3 ) , 7 4 . J a m e s T r e f i l , Reading the Mind of God ( N e w York: A n c h o r Books, 1 9 8 9 ) , 1. S t e v e n W e i n b e r g , Facing Up: Science and Its Cultural Adversaries ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 1 ) ,

274

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

2 4 , 4 5 . ( Č e s k y : Tváří v tvář, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 4 , p ř e l . Jiří A d a m e t al.) 6. Eugene Wigner, "The U n r e a s o n a b l e E f f e c t i v e n e s s of M a t h e m a t i c s i n t h e N a t u r a l Sciences", i n : D o u g l a s C a m p b e l l a n d John H i g g i n s , v y d . , Mathematics ( B e l m o n t , K a l i f o r n i e : W a d s w o r t h , 1 9 8 4 ) , svazek 3, 117. 7. Feynman, 2 3 - 2 4 . 8. Viz d i s k u s e o al-Ghazzálího díle i n : Pervez H o o d b h o y , Islam and Science ( L o n d o n : Zed B o o k s , 1 9 9 1 ) , 1 0 5 . 9. Joseph N e e d h a m , The Grand Titration: Science and Society in East and West ( T o r o n t o : U n i v e r s i t y of T o r o n t o Press, 1969), 327. 10. A l f r e d N o r t h W h i t e h e a d , Science and the Modern World {New York: Free Press, 1 9 5 3 ) , 1 3 . 1 1 . Alvin Schmidt, Under the Influence: How Christianity Transformed Civilization ( G r a n d Rapids, M i c h i g a n : Z o n d e r v a n Publishing, 2 0 0 1 ) , 190. 1 2 . John C h a n n i n g B r i g g s , "Bacon's Science a n d Religion", i n : M a r k k u P e l t o n e n , v y d . , 7??e Cambridge Companion to Bacon ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 6 ) , 1 7 2 - 9 9 . 13. C i t u j e R o b e r t N i s b e t , History of the Idea of Progress {New York: Basic B o o k s , 1 9 8 0 ) , 7 9 . 14. P o d r o b n ý v ý k l a d viz R o d n e y S t a r k , 77îe Victory of Reason: How Christianity Led to Freedom, Capitalism, and Western Success ( N e w York: R a n d o m H o u s e , 2 0 0 5 ) . 1 5 . M o r r i s K l i n e , Mathematics in Western Culture ( O x f o r d : O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 5 3 ) , 1 0 9 . 1 6 . Richard W e s t f a l l , "Isaac N e w t o n " , i n : G a r y F e r n g r e n , v y d . , Science and Religion ( B a l t i m o r e : J o h n s H o p k i n s U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 2 ) , 1 5 5 . 17. O w e n G i n g e r i c h , "The C o p e r n i c a n R e v o l u t i o n " , i n : F e r n g r e n , vyd., 101. 1 8 . C i t u j e G i n g e r i c h , Gods Universe, 1 1 2 - 1 3 . 1 9 . C i t u j e K i t t y F e r g u s o n , The Fire in the Equations: Science, Religion, and the Search for God ( P h i l a d e l p h i a : T e m p l e t o n F o u n d a t i o n Press, 1 9 9 4 ) , 1 4 3 . 2 0 . G r e g g E a s t e r b r o o k , "Science a n d G o d : A W a r m i n g T r e n d " , Science, 1 5 . s r p n a 1 9 9 7 .

Kapitola 10: ATEISTICKÁ BÁJE 1.

A r t h u r Koestler, The Sleepwalkers: A History of Man's Changing Vision of the Universe ( N e w York: P e n g u i n , 1 9 9 0 ) , 432.

POZNÁMKY

275

Daniel D e n n e t t , Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 2 7 4 . 3. Bruce J a k o s k y , The Search for Life on Other Planets ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 8 ) , 2 9 9 . 4. Carl S a g a n , Cosmos (New York: R a n d o m H o u s e , 1 9 8 0 ) , 5 4 , 1 1 5 . ( Č e s k y : Kosmos, P r a h a : Tok, 1 9 9 6 , p ř e l . Josef S o l a ř . ) 5. S a m H a r r i s , The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 1 0 5 . 6 . D a v i d L i n d b e r g , "Medieval Science a n d Religion", i n : G a r y F e r n g r e n , v y d . , Science and Religion ( B a l t i m o r e : J o h n s H o p k i n s U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 2 ) , 7 0 ; viz t a k é David L i n d b e r g a Ronald N u m b e r s , God and Nature ( B e r k e l e y : U n i v e r s i t y of California Press, 1 9 8 6 ) . 7. E d w a r d L a r s o n , Evolution: The Remarkable History of a Scientific Theory (New York: M o d e r n Library, 2 0 0 4 ) , 9 5 . 8. T h o m a s K u h n , The Copernican Revolution ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 5 ) , 1 9 9 . 9. W i l l i a m Shea a M a r i a n o A r t i g a s , Galileo in Rome: The Rise and Fall of a Troublesome Genius ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 3 ) ; Richard W e s t f a l l , Essays on the Trial of Galileo ( N o t r e D a m e : U n i v e r s i t y of N o t r e D a m e Press, 1 9 8 9 ) ; M a u r i c e F i n o c c h i a r o , v y d . , The Galileo Affair: A Documentary History ( B e r k e l e y : U n i v e r s i t y of C a l i f o r n i a Press, 1 9 8 9 ) ; O w e n G i n g e r i c h , "The Galileo Affair", Scientific American 2 4 7 ( 1 9 8 2 ) , 1 3 2 - 1 4 3 . 1 0 . D a v i d L i n d b e r g , The Beginnings of Western Science: The European Scientific Tradition in Philosophical, Religious, and Institutional Context, 600 b.c. to a.d. 1450 ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y o f Chicago Press, 1 9 9 2 ) , 9 7 . 1 1 . Kuhn, 4 3 - 4 4 . 12. Tamtéž, 95. 1 3 . C i t u j e J a m e s B r o d e r i c k , Robert Bellarmine: Saint and Scholar ( W e s t m i n s t e r , M a r y l a n d : N e w m a n Press, 1 9 6 1 ) , 3 6 0 - 3 6 1 . 1 4 . Richard B l a c k w e l l , "Galileo Galilei", i n : F e r n g r e n , v y d . , 1 0 8 . 1 5 . Michael Ruse, Can a Darwinian Be a Christian? The Relationship between Science and Religion ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 0 ) , 2 . 1 6 . Koestler, 4 8 5 . 17. "Introduction", in: Ferngren, vyd., xi. 1 8 . T h o m a s Lessl, "The Galileo L e g e n d " , New Oxford Review, June 2 0 0 0 . 1 9 . A l f r e d N o r t h W h i t e h e a d , Science and the Modern World ( N e w York: Free Press, 1 9 5 3 ) , 2. 2.

276

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

Kapitola 11: VESMÍR S POČÁTKEM S t e p h e n H a w k i n g , A Brief History of Time ( N e w York: B a n t a m , 1 9 9 6 ) , 1 3 1 . ( Č e s k y : Stručná historie času, P r a h a : A r g o , 2 0 0 7 , p ř e l . V l a d i m í r Karas.) 2. S t e v e n W e i n b e r g , Facing Up: Science and Its Cultural A d v e r s a r i e s ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 1 ) , x . ( Č e s k y : Tváří v tvář, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 4 , p ř e l . Jiří A d a m et al.) 3. C i t u j e S t e v e Paulson, "Religious Belief I t s e l f Is an Adaptation", Salon.com, 2 1 . března 2006. 4. Dnes se v ě d c i na z á k l a d ě n o v ý c h p o z n a t k ů k E i n s t e i n o v ě myšlence kosmologické konstanty vrátili. To nijak nevyvrací, co se p o k o u š í m ř í c i : že Einstein k o n s t a n t u n e z a v e d l z v ě d e c k ý c h d ů v o d ů , ale spíše a b y se v y h n u l t o m u , že z j e h o t e o r i e r e l a t i v i t y v y p l y n e , ž e v e s m í r byl s t v o ř e n . 5. S t e v e n W e i n b e r g , 777e First Three Minutes: A Modern View of the Origin of the Universe ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 9 3 ) , 6, 3 0 . ( Č e s k y : První tři minuty, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . Michal H o r á k . ) 6. J o h n B a r r o w , The Origin of the Universe ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 9 4 ) , 3. ( Č e s k y : Původ vesmíru, B r a t i s l a v a : A r c h a , 1996.) 7. R o b e r t J a s t r o w , God and the Astronomers ( N e w York: W. W. Norton, 1992), 104-105. 8. S t e p h e n B r u s h , " H o w C o s m o l o g y B e c a m e a Science", Scientific American, s r p e n 1992. 9. C i t u j e M o r r i s Kline, Mathematics in Western Culture ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 5 3 ) , 2 6 0 . 10. Hawking, 53. 1 1 . M a r t i n Rees, Just Six Numbers: The Deep Forces That Shape the Universe ( N e w York: Basic B o o k s , 2 0 0 0 ) , 1 1 . ( Č e s k y : Pouhých šest čísel, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 4 , p ř e l . Z d e n ě k Urban.) 1 2 . T h e Dalai L a m a , The Universe in a Single Atom ( N e w York: M o r g a n Road B o o k s , 2 0 0 5 ) , 8 1 . 1 3 . Leon Kass, The Beginning of Wisdom: Reading Genesis ( N e w York: Free Press, 2 0 0 3 ) , 2 6 . 14. N o r t h r o p Frye, The Great Code: The Bible and Literature ( N e w York: H a r v e s t B o o k s , 1 9 8 2 ) , 1 0 6 . ( Č e s k y : Velký kód, B r n o : H o s t , 2 0 0 0 , p ř e l . Sylva Ficová a A l e n a P ř i b á ň o v á . ) 1 5 . Leo S t r a u s s , Studies in Platonic Political Philosophy ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y o f C h i c a g o Press, 1 9 8 3 ) , 1 5 2 . 16. Gerald S c h r o e d e r , Genesis and the Big Bang: The Discovery of Harmony Between Modern Science and the Bible ( N e w 1.

POZNÁMKY

277

York: B a n t a m B o o k s , 1 9 9 0 ) , 9 1 , 1 6 0 . 1 7 . A r t h u r E d d i n g t o n , The Expanding Universe ( N e w York: Macmillan, 1933), 124. 1 8 . C i t u j e M a l c o l m B r o w n e , "Clues t o t h e Universe's O r i g i n E x p e c t e d " , New York Times, 1 2 . b ř e z n a 1 9 7 8 . 19. Jastrow, 107. 2 0 . B e r t r a n d Russell a F r e d e r i c k C o p l e s t o n , "The Existence of G o d " , i n : John Hick, v y d . , The Existence of God (New York: Macmillan, 1964), 175. 2 1 . V i c t o r S t e n g e r , "Has Science Found G o d ? " Free Inquiry, s v a z e k 1 9 , č. 1. 2 2 . J. Y. T. G r e i d , v y d . , The Letters of David Hume ( O x f o r d : C l a r e n d o n Press, 1 9 3 2 ) , 1 8 7 .

Kapitola 12: NAPLÁNOVANÁ PLANETA Lee S m o l i n , The Life of the Cosmos ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 7 ) , 2 4 . 2. V i c t o r Stenger, God: The Failed Hypothesis ( A m h e r s t , NY: Prometheus Books, 2 0 0 7 ) , 1 6 1 . 3. S t e v e n W e i n b e r g , Facing Up: Science and Its Cultural Adversaries ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 1 ) , 5. ( Č e s k y : Tváří v tvář, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 4 , p ř e l . Jiří A d a m et al.) 4. Carl S a g a n , Pale Blue Dot: A Vision of the Human Future in Space ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 4 ) , 7. 5. Paul D a v i e s , The Mind of God: The Scientific Basis for a Rational World ( N e w York: T o u c h s t o n e B o o k s , 1 9 9 3 ) , 2 1 . 6. J o h n Wheeler, " I n t r o d u c t i o n " , i n : John B a r r o w a Frank Tipler, The Anthropic Cosmological Principle ( N e w York: Oxford U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 6 ) , 1 . 7. C i t u j e Brad L e m l e y , " W h y Is T h e r e Life?" Discover, l i s t o p a d 2 0 0 0 , 6 6 ; viz t a k é M a r t i n Rees, Just Six Numbers: The Deep Forces That Shape the Universe ( N e w York: Basic B o o k s , 2 0 0 0 ) , 1 7 9 . ( Č e s k y : Pouhých šest čísel, P r a h a : A c a d e m i a , 2004, přel. Zdeněk Urban.) 8. Smolin, 37, 45. 9. S t e p h e n H a w k i n g , A Brief History of Time ( N e w York: B a n t a m B o o k s , 1 9 9 6 ) , 1 2 6 . ( Č e s k y : Stručná historie času, P r a h a : A r g o , 2 0 0 7 , p ř e l . V l a d i m í r Karas.) 1 0 . Fred H o y l e , The Intelligent Universe: A New View of Creation and Evolution ( L o n d o n : Michael Joseph P u b l i s h e r s , 1 9 8 3 ) , 218. 1.

278

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

1 1 . F r e e m a n D y s o n , Disturbing the Universe ( N e w York: H a r p e r a n d Row, 1 9 7 9 ) , 2 5 0 - 2 5 1 . 1 2 . O w e n G i n g e r i c h , God's Universe ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 6 ) , 3 8 . 1 3 . R o b e r t J a s t r o w , "The A s t r o n o m e r a n d G o d " , i n : Roy Varghese, vyd., The Intellectuals Speak Out about God (Chicago: Regnery Gateway, 1 9 8 4 ) , 22. 1 4 . V i c t o r S t e n g e r , Not By Design: The Origin of the Universe ( A m h e r s t , NY: P r o m e t h e u s B o o k s , 1 9 8 8 ) , 1 2 . 1 5 . W e i n b e r g , Facing Up, 2 3 8 . 1 6 . Richard D a w k i n s , Unweaving the Rainbow ( B o s t o n : Houghton Mifflin, 1 9 9 8 ) , 5. 1 7 . "My P i l g r i m a g e f r o m A t h e i s m t o T h e i s m " , r o z h o v o r G a r y h o H a b e r m a s e s A n t o n y F l e w e m , Philosophia Christi, z i m a 2 0 0 4 . 18. Smolin, 4 5 . 1 9 . S t e v e n W e i n b e r g , Dreams of a Final Theory: The Scientist's Search for the Ultimate Laws of Nature ( N e w York: V i n t a g e , 1 9 9 3 ) , 3 8 . ( Č e s k y : Sněni o finální teorii, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 8 2 , p ř e l . Michal H o r á k . ) 20. Smolin, 6, 275, 293. 2 1 . Cari S a g a n , The Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark (New York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 2 1 1 . 2 2 . E. O. W i l s o n , Consilience: The Unity of Knowledge (New York: Knopf, 1 9 9 8 ) , 5 3 . ( Č e s k y : Konsilience: jednota vědění, P r a h a : N L N , 1 9 9 9 , p ř e l . Pavla S a d í l k o v á a Jana S p u r n á . ) 2 3 . S t e p h e n Barr, Modern Physics and Ancient Faith ( N o t r e D a m e : U n i v e r s i t y o f N o t r e D a m e Press, 2 0 0 3 ) , 1 5 7 . 24. Davies, 8 1 . 2 5 . S t e n g e r , God: The Failed Hypothesis, 1 3 1 .

Kapitola 13: PALEY MĚL PRAVDU 1.

2. 3.

4.

J a c q u e s M o n o d , Chance and Necessity ( L o n d o n ^ Collins Press, 1 9 7 2 ) , 1 6 7 . ( Č e s k y : Náhoda a nutnost, Č e r v e n ý K o s t e l e c : Pavel M e r v a r t , 2 0 0 8 , p ř e l . Z d e n ě k Ž á č e k . ) W i l l i a m Paley, The Works of William Paley ( O x f o r d : C l a r e n d o n Press, 1 9 3 8 ) , s v a z e k 4 , 1 . Richard D a w k i n s , The Blind Watchmaker: Why the Evidence of Evolution Reveals a Universe Without Design ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 6 ) , 5. ( Č e s k y : Slepý hodinář, P r a h a : Paseka, 2 0 0 2 , p ř e l . T o m á š G r i m . ) I. B e r n a r d C o h e n , Revolution in Science ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 5 ) , 2 9 9 .

POZNÁMKY

279

David Q u a m m e n , " D a r w i n ' s C o n u n d r u m " , Harper's, p r o s i n e c 2006. 6. Tato d a t a u v á d í L a r r y W i t h a m , Where Darwin Meets the Bible: Creationists and Evolutionists in America ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 2 ) , t a b u l k a 3 , 2 7 4 . 7. Francisco A y a l a , " D a r w i n ' s G r e a t e s t Discovery", American Scholar, z i m a 2 0 0 6 , 1 3 1 . 8. E. O. W i l s o n , On Human Nature ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 7 8 ) , x i i i . ( Č e s k y : O lidské přirozenosti, P r a h a : NLN, 1 9 9 3 , p ř e l . E d u a r d B a k a l á ř a Z d e n ě k U r b a n . ) 9. S t e p h e n Jay G o u l d , "In Praise of C h a r l e s D a r w i n " , i n : C. L. H a m r u n , v y d . , Darwin's Legacy (New York: H a r p e r & Row, 1983), 6-7. 10. D o u g l a s F u t u y m a , Evolutionary Biology ( S u n d e r l a n d , M a s s a c h u s e t t s : S i n a u e r Press, 1 9 8 6 ) , 3 . 1 1 . Cituje W i t h a m , 23. 1 2 . Charles D a r w i n , 777e Descent of Man ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of Chicago Press, 1 9 8 2 ) , 5 0 7 . 1 3 . Jared D i a m o n d , The Third Chimpanzee: The Evolution and Future of the Human Animal ( N e w York: H a r p e r P e r e n n i a l , 1 9 9 2 ) , 3 2 . ( Č e s k y : Třetí šimpanz, P r a h a : Paseka, 2 0 0 4 , p ř e l . S t a n i s l a v M i h u l k a , Z u z a n a G a b a j o v á a Jaroslav Š i m e k . ) 1 4 . G e r t r u d e H i m m e l f a r b , Darwin and the Darwinian Revolution (Chicago: Ivan Dee, 1 9 9 6 ) , 397. 1 5 . C i t u j e A d r i a n D e s m o n d a J a m e s M o o r e , Darwin ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 1 ) , 585. 1 6 . Ernst Mayr, What Evolution Is (New York: Basic B o o k s , 2001), 121. 1 7 . J o n a t h a n Weiner, The Beak of the Finch: A Story of Evolution in Our Time ( N e w York: V i n t a g e B o o k s , 1 9 9 4 ) , 6. 18. „ Z e m s k á s l u p k a j e o h r o m n é m u z e u m , ale p ř í r o d o v ě d n é sbírky pocházejí j e n z určitých údobí nezměrně dávného č a s u . " Charles D a r w i n , 777e Origin of Species ( N e w York: B a r n e s a n d N o b l e , 2 0 0 4 ) , 1 4 6 . ( Č e s k y : O vzniku druhů přírodním výběrem, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 7 , p ř e l . Emil Hadač a Alena H a d a č o v a . ) 1 9 . K e n n e t h Miller, Finding Darwin's God: A Scientist's Search for Common Ground between God and Evolution ( N e w York: HarperPerennial, 1999) 53. 2 0 . C i t u j e David Sloan W i l s o n , Darwin's Cathedral: Evolution, Religion, and the Nature of Society ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of Chicago Press, 2 0 0 3 ) , 7 . 2 1 . S t e p h e n Jay G o u l d , " D a r w i n i a n F u n d a m e n t a l i s t s " , New York Review of Books, 1 2 . č e r v n a 1 9 9 7 . 5.

280

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

2 2 . Franklin H a r o l d , 777e Way of the Cell: Molecules, Organisms, and the Order of Life ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2001), 235. 2 3 . Richard D a w k i n s , A Devils Chaplain: Reflections on Hope, Lies, Science, and Love ( B o s t o n : H o u g h t o n M i f f l i n , 2 0 0 3 ) , 28. 24. Harold, 1 0 - 1 1 . 2 5 . Neil d e G r a s s e Tyson a D o n a l d G o l d s m i t h , Origins ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 4 ) , 2 3 6 . 2 6 . Richard D a w k i n s , The'God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 137. (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží blud v p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 2 7 . S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 7 ) , 1 8 4 ; S t e v e n Pinker, "Is Science Killing t h e Soul?", d i s k u s e se S t e v e n e m P i n k e r e m a R i c h a r d e m D a w k i n s e m , Londýn, 10. února 1999. 2 8 . Pinker, How the Mind Works, 3 0 5 . 2 9 . Michael Ruse, Can a Darwinian Be a Christian? The Relationship between Science and Religion ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e , U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 0 ) , 7 3 . 3 0 . D a r w i n , The Descent of Man, 3 0 4 . 3 1 . John B a r r o w a F r a n k Tipler, The Anthropic Cosmological Principle ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 6 ) , 2 8 9 . 3 2 . S t e p h e n Barr, Modern Physics and Ancient Faith ( N o t r e D a m e : U n i v e r s i t y o f N o t r e D a m e Press, 2 0 0 3 ) , 7 8 - 7 9 , 1 1 1 .

Kapitola 14: PROBLÉM KNIHY GENESIS 1. 2. 3. 4.

5.

6.

Daniel D e n n e t t , Darwin's Dangerous Idea: Evolution and the Meanings of Life ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 9 5 ) , 2 1 . Carl S a g a n , 777e Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 3 0 4 . J o h n M a d d o x , " D o w n w i t h t h e Big B a n g " , Nature 340 ( 1 9 8 9 ) , 425. C i t u j e H u g h Ross, The Creator and the Cosmos: How the Latest Scientific Discoveries of the Century Reveal God ( C o l o r a d o S p r i n g s : NavPress, 2 0 0 1 ) , 7 7 . S t e p h e n H a w k i n g , A Brief History of Time ( N e w York: B a n t a m B o o k s , 1 9 9 6 ) , 4 9 . ( Č e s k y : Stručná historie času, Praha: Argo, 2 0 0 7 , přel. Vladimír Karas.) S t e v e n W e i n b e r g , The First Three Minutes: A Modern View of the Origin of the Universe ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 9 3 ) , 1 5 4 . ( Č e s k y : První tři minuty, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . Michal H o r á k . )

POZNÁMKY

7. 8.

9.

10.

11. 12.

13. 14.

15.

16.

17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.

24.

281

Lee S m o l i n , The Life of the Cosmos ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 7 ) , 1 8 3 , 2 6 4 . C i t u j e K e n n e t h C h a n g , " I n E x p l a i n i n g Life's C o m p l e x i t y , D a r w i n i s t s a n d D o u b t e r s Clash", New York Times, 2 2 . s r p n a 2005. B a r r y Palevitz, "Science v s . Religion", i n : Paul K u r t z , v y d . , Science & Religion ( N e w York: P r o m e t h e u s B o o k s , 2 0 0 3 ) , 175. Christian S m i t h , The Secular Revolution: Power, Interests, and Conflict in the Secularization of American Public Life ( B e r k e l e y : U n i v e r s i t y o f C a l i f o r n i a Press, 2 0 0 3 ) . Ernst Mayr, " E v o l u t i o n a n d G o d " , Nature, b ř e z e n 1 9 7 4 , 2 8 5 . F r a n k l i n H a r o l d , The Way of the Cell: Molecules, Organisms, and the Order of Life ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 2003), 254. Francis C r i c k , Life Itself {New York: S i m o n & S c h u s t e r , 1981). J o h n M a d d o x , What Remains to Be Discovered: Mapping the Secrets of the Universe, the Origins of Life, and the Future of the Human Race ( N e w York: Free Press, 1 9 9 8 ) , 2 8 1 . J o h n B r o c k m a n , v y d . , Intelligent Thought: Science versus the Intelligent Design Movement ( N e w York: V i n t a g e , 2 0 0 6 ) , 58. Richard D a w k i n s , The Blind Watchmaker: Why the Evidence of Evolution Reveals a Universe Without Design ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 6 ) , 2 4 0 , 3 1 7 . ( Č e s k y : Slepý hodinář, P r a h a : Paseka, 2 0 0 2 , p ř e l . T o m á š G r i m . ) S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: W. W. Norton, 1997), 162. Richard L e w o n t i n , "Billions a n d Billions of D e m o n s " , New York Review of Books, 9. l e d n a 1 9 9 7 . Paul D a v i e s , God and the New Physics ( N e w York: Touchstone Books, 1983), 3 1 . Francis Collins, The Language of God: A Scientist Presents Evidence for Belief ( N e w York: Free Press, 2 0 0 6 ) , 2 2 9 . O w e n G i n g e r i c h , Gods Universe ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 6 ) , 6 - 7 , 1 1 1 . C i t u j e Roger H i g h f i e l d , "Do O u r G e n e s Reveal t h e H a n d o f G o d ? " Daily Telegraph, 2 0 . b ř e z n a 2 0 0 3 . S t e v e n W e i n b e r g , "Free People f r o m S u p e r s t i t i o n " , řeč k Nadaci za s v o b o d u od n á b o ž e n s t v í ( F r e e d o m f r o m Religion F o u n d a t i o n ) , Freethought Today, d u b e n 2 0 0 0 . W i l l i a m P r o v i n e , "Progress in E v o l u t i o n a n d M e a n i n g in Life", i n : M a t t h e w N i t e c k i , v y d . , Evolutionary Progress ( C h i c a g o :

282

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

U n i v e r s i t y o f Chicago Press, 1 9 8 8 ) , 6 4 . 2 5 . John P o l k i n g h o r n e , One World: The Interaction of Science and Theology ( L o n d o n : SPCK P u b l i s h i n g , 1 9 8 6 ) , 6 2 . 2 6 . Roger Penrose, The Road to Reality: A Complete Guide to the Laws of the Universe ( N e w York: Knopf, 2 0 0 6 ) , 1 0 2 8 .

Kapitola 15: SVĚT ZA NAŠIMI SMYSLY 1.

2. 3. 4. 5. 6.

7.

8. 9.

10.

11. 12. 13. 14.

15.

I m m a n u e l K a n t , Critique of Pure Reason ( N e w York: St. M a r t i n ' s Press, 1 9 6 5 ) , 1 7 . ( Č e s k y : Kritika čistého rozumu, P r a h a : OIKOYMENH, 2 0 0 1 , p ř e l . Jiří Loužil.) S u s a n Jacoby, Freethinkers: A History of American Secularism ( N e w York: M e t r o p o l i t a n B o o k s , 2 0 0 4 ) , 4 . S a m H a r r i s , The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 2 9 . Vern B u l l o u g h , " C h u r c h a n d S t a t e " , Free Inquiry, svazek 1 6 , č. 2. Paul B l o o m , r e a k c e na d o p i s y , Atlantic Monthly, b ř e z e n 2 0 0 6 . S t e v e n W e i n b e r g , Facing Up: Science and Its Cultural Adversaries ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 1 ) , 4 3 , 1 0 3 . ( Č e s k y : Tváří v tvář, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 4 , p ř e l . Jiří A d a m et al.) E. O. W i l s o n , Consilience: The Unity of Knowledge (New York: Knopf, 1 9 9 8 ) , 6 0 - 6 1 . ( Č e s k y : Konsilience: jednota vědění, P r a h a : N L N , 1 9 9 9 , p ř e l . Pavla S a d í l k o v á a Jana Spurná.) C i t u j e B r y a n M a g e e , The Philosophy of Schopenhauer (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 3 ) , 7 0 . G e o r g e B e r k e l e y , A Treatise Concerning the Principles^ of Human Knowledge (New York: P e n g u i n , 1 9 8 8 ) , 6 1 . ( Č e s k y : Pojednání o základech lidského poznání, P r a h a : Svoboda, 1 9 9 5 , p ř e l . Jan B r d í č k o . ) L e o n a r d Peikoff, Objectivism: The Philosophy ofAyn Rand ( N e w York: R a n d o m H o u s e , 1 9 6 1 ) , 3 3 . ( Č e s k y : Objektivismus: filozofie Ayn Randové, S u r r y Hills, B e r i e t , 2 0 0 1 , p ř e l . Jiří Kinkor.) http://www.ase.tufts.edu/cogstud/papers/Dsouza.htm. C i t u j e B r y a n M a g e e , Confessions of a Philosopher (New York: M o d e r n Library, 1 9 9 7 ) , 4 3 , 1 0 5 . Wilson, 4 6 - 4 7 . Peter Berger, The Desecularization of the World: Resurgent Religion and World Politics ( G r a n d Rapids: W. B. E e r d m a n s , 1 9 9 9 ) , 13. Kant, 29.

POZNÁMKY

283

Kapitola 16: V ÚTROBÁCH VELRYBY

A r t h u r S c h o p e n h a u e r , On the Will in Nature ( O x f o r d : Berg P u b l i s h e r s , 1 9 9 2 ) , 1 1 0 - 1 1 . ( Č e s k y : O vůli v přírodě a jiné práce, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 7 , p ř e l . Milan V á ň a . ) 2. S t e p h e n Jay G o u l d , Rocks of Ages: Science and Religion in the Fullness of Life ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 2 0 0 2 ) , 4. 3. Richard D a w k i n s , A Devil's Chaplain: Reflections on Hope, Lies, Science, and Love ( B o s t o n : H o u g h t o n M i f f l i n , 2 0 0 3 ) , 1 5 0 ; Richard D a w k i n s , "Is Science a Religion?", p r o j e v k A m e r i c k é h u m a n i s t i c k é asociaci ( A m e r i c a n H u m a n i s t A s s o c i a t i o n ) , 1 9 9 6 ; "God v s . Science", Time, 1 3 . l i s t o p a d u 2006. 4. Michael Ruse, Can a Darwinian Be a Christian? The Relationship between Science and Religion ( C a m b r i d g e : C a m b r i d g e U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 0 ) , 9 6 . 5. C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 1 4 1 ; Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 9 1 . (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 6. David H u m e , An Enquiry Concerning Human Understanding ( O x f o r d : C l a r e n d o n Press, r e p r i n t v y d á n í z r o k u 1 7 7 7 ) , 1 6 5 . ( Č e s k y : Zkoumání o lidském rozumu, P r a h a : S v o b o d a , 1 9 9 6 , p ř e l . Josef M o u r a l . ) 7. Cari S a g a n , 7?7e Varieties of Scientific Experience ( N e w York: Penguin Press, 2 0 0 6 ) , 2 3 1 . ( Č e s k y : Druhy vědecké zkušenosti, P r a h a : P r á h , 2 0 0 8 , p ř e l . B l u m f e l d S. M.) 8 . Daniel D e n n e t t , " W h y G e t t i n g I t R i g h t M a t t e r s " , i n : Paul K u r t z , v y d . , Science & Religion ( A m h e r s t , NY: P r o m e t h e u s Books, 2 0 0 3 ) , 158. 9. Neil d e G r a s s e Tyson a D o n a l d G o l d s m i t h , Origins ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 4 ) , 19. 1 0 . Karl Popper, 777e Logic of Scientific Discovery ( N e w York: R o u t l e d g e , 2 0 0 2 ) . ( Č e s k y : Logika vědeckého bádání, P r a h a : OIKOYMENH, 1 9 9 7 . ) 1.

Kapitola 17: SKEPTIKOVA SÁZKA 1.

2.

Blaise Pascal, Pensées ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 9 ) , 1 5 3 . ( Č e s k y : Myšlenky: výbor, P r a h a : Mladá f r o n t a , 2 0 0 0 , p ř e l . Miloslav Ž i l i n a . ) S t e p h e n Jay G o u l d , Rocks of Ages: Science and Religion in the Fullness of Life ( N e w York: B a l l a n t i n e P u b l i s h i n g , 1 9 9 9 ) , 12-16.

284

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Cari S a g a n , Billions and Billions: Thoughts on Life and Death at the Brink of the Millennium ( N e w York: R a n d o m H o u s e , 1 9 9 7 ) , 1 6 6 . ( Č e s k y : Testament: miliony milionů, P r a h a : E m i n e n t , 2 0 0 1 , p ř e l . Aleš F r i e d r i c h . ) 4. Richard D a w k i n s , The Selfish Gene ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) , 3 3 0 . ( Č e s k y : Sobecký gen, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . V o j t ě c h K o p s k ý . ) 5. Christopher Hitchens, " M o m m i e Dearest", Slate.com, October 20, 2003. 6. C i t u j e Ray M o n k , Ludwig Wittgenstein ( N e w York: Penguin B o o k s , 1 9 9 0 ) , 3 0 1 . ( Č e s k y : Wittgenstein: úděl génia, P r a h a : Hynek, 1996, přel. Otakar Vochoč.) 7. L u d w i g Wittgenstein, Tractatus Logico-Philosophicus ( L o n d o n : R o u t l e d g e , 2 0 0 6 ) , 8 8 . ( Č e s k y : Tractatus Logico-Philosophicus, P r a h a : OIKOYMENH, 2 0 0 7 , p ř e l . P. Glombíček.) 8. B r y a n M a g e e , The Philosophy of Schopenhauer (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 7 ) , 1 1 8 . 9. Michael N o v a k , "Reply", American Spectator, p r o s i n e c 2006-leden 2007, 45. 10. Pascal, 6 2 . 1 1 . A b u H a m e d a l - G h a z a l i , 777e Alchemy of Happiness ( A r m o n k , NY: M. E. S h a r p e P u b l i s h e r s , 1 9 9 1 ) , 4 2 - 4 3 . 1 2 . Pascal, 1 5 3 - 1 5 6 . 1 3 . Cari S a g a n , The Varieties of Scientific Experience: A Personal View of the Search for God ( N e w York: P e n g u i n , 2 0 0 6 ) , 1 6 7 . ( Č e s k y : Druhy vědecké zkušenosti, P r a h a : P r á h , 2 0 0 8 , p ř e l . B l u m f e l d S. M.) 1 4 . Pascal, 5 6 - 5 7 , 1 5 8 , 1 6 9 . 1 5 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: T w e l v e B o o k s , 2 0 0 7 ) , 2 1 2 . 1 6 . Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 1 0 3 - 1 0 4 . (Česky vyjde v nakladatelství A c a d e m i a p o d n á z v e m Boži blud v p ř e k l a d u Z u z a n y Cabajové.) 1 7 . Pascal, 1 6 3 . 1 8 . Peter K r e e f t a Ron Tacelli, Handbook of Christian Apologetics ( D o w n e r s G r o v e , I l l i n o i s : I n t e r v a r s i t y Press, 1 9 9 4 ) , 3 8 7 . 3.

Kapitola 18: PŘEHODNOCENÍ INKVIZICE 1.

S t e v e n W e i n b e r g , Facing Up: Science and Its Cultural Adversaries ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 1 ) ,

POZNÁMKY

285

2 4 2 . ( Č e s k y : Tváří v tvář, P r a h a : A u r o r a , 2 0 0 4 , p ř e l . Jiří A d a m et al.) 2. S a m H a r r i s , 777e End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 3 5 . 3. S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: W. W. Norton, 1997), 555. 4. S t e v e n Pinker, 777e Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 2 ) , 1 8 9 . 5. B e r t r a n d Russell, Why I Am Not a Christian ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 5 7 ) , 2 0 2 . ( Č e s k y : Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, P r a h a : O r b i s , 1 9 6 1 , p ř e l . F r a n t i š e k Kejdana.) 6. R o b e r t K u t t n e r , " W h a t W o u l d J e f f e r s o n D o ? " American Prospect, l i s t o p a d 2 0 0 4 , 3 1 . 7. Richard D a w k i n s , A Devils Chaplain: Reflections on Hope, Lies, Science, and Love ( B o s t o n : H o u g h t o n M i f f l i n , 2 0 0 3 ) , 161. 8. Daniel D e n n e t t , Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 7 2 . 9. J a m e s C a r r o l l , Crusade: Chronicles of an Unjust War {New York: M e t r o p o l i t a n B o o k s , 2 0 0 4 ) , 2 , 5 . 1 0 . C i t u j e B e r n a r d Lewis, The Muslim Discovery of Europe ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 8 2 ) , 1 8 . 1 1 . J o n a t h a n R i l e y - S m i t h , 777e Crusades: A Short History ( N e w H a v e n : Yale U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 5 ) , x x x i i i , 1 2 , 1 5 - 1 6 , 1 8 -20, 22. 12. Henry Kamen, The Spanish Inquisition: A Historical Revision ( N e w H a v e n : Yale U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 7 ) , 1 0 , 1 7 - 1 8 , 3 0 , 4 1 , 59-60, 305. 1 3 . H a r r i s , 2 5 5 . Číslo 1 0 0 0 0 0 u v á d í p o d l e Robin B r i g g s , Witches and Neighbors: The Social and Cultural Context of European Witchcraft ( N e w York: V i k i n g , 1 9 9 6 ) . 1 4 . Carl S a g a n , The Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark ( N e w York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 4 1 3 . 1 5 . Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 2 1 . (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 1 6 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 1 8 , 2 1 . 17. Harris, 239.

286

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N É J I N A K

Kapitola 19: POVOLENÍ ZABÍJET F y o d o r D o s t o e v s k y , The Brothers Karamazov ( N e w York: V i n t a g e , 1 9 9 1 ) , 5 8 9 . ( Č e s k y : F. M. D o s t o j e v s k i j : Bratři Karamazovi, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 4 , z r u š t i n y p ř e l . P r o k o p Voskovec.) 2. Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 273, 279. (Česky vyjde v nakladatelství A c a d e m i a p o d n á z v e m Boží blud v p ř e k l a d u Z u z a n y Cabajové.) 3. S t e v e n W e i n b e r g , Dreams of a Final Theory: The Scientists Search for the Ultimate Laws of Nature ( N e w York: V i n t a g e B o o k s , 1 9 9 3 ) , 2 5 9 . ( Č e s k y : Snění o finální teorii, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 8 2 , p ř e l . Michal H o r á k . ) 4. J u n g C h a n g a Jon HalNday, Mao: The Unknown Story (New York: Knopf, 2 0 0 5 ) . ( Č e s k y : Mao: příběh, který možná neznáte, P r a h a : B e t a , 2 0 0 6 , p ř e l . Michaela P o n o c n á . ) 5. S t é p h a n e C o u r t o i s et a l . , The Black Book of Communism: Crimes, Terror, Repression ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 9 ) , 5 9 0 . ( Č e s k y : Černá kniha komunismu, P r a h a : Paseka, 1 9 9 9 , z f r a n c o u z š t i n y p ř e l . Z u z a n a D l a b a l o v á et al.) 6. T u t o p a r a l e l u p o d r o b n ě j i r o z v á d í A l a n B u l l o c k , Hitler and Stalin: Parallel Lives ( N e w York: V i n t a g e B o o k s , 1 9 9 3 ) . (Česky: Hitler a Stalin: paralelní životopisy, P r a h a : B e t a - D o b r o v s k ý , 2 0 0 1 , p ř e l . S t a n i s l a v Plašil a V l a s t i m i l N o v á k . ) 7. Daniel D e n n e t t , Breaking the Spěli: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 2 9 9 . 8. S a m H a r r i s , The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 7 9 , 1 0 1 , 2 5 9 . 9. A d o l f Hitler, Mein Kampf (Boston: H o u g h t o n M i f f l i n , 1 9 9 9 ) , 6 5 . ( Č e s k y : Můj boj, P r a h a : O t a k a r I L , 2 0 0 0 , p ř e l . S l a v o m í r Michalčík.) 10. Bullock, 3 8 1 . 1 1 . Hitler, 1 7 7 - 1 8 5 . 1 2 . Hitler's Table Talk (New York: E n i g m a B o o k s , 2 0 0 0 ) . 1 3 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything (New York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 2 3 7 . 1 4 . Richard Evans, The Third Reich in Power (New York: P e n g u i n , 2005), 256. 15. T a m t é ž ; viz p ř e d e v š í m 2 3 0 , 2 3 7 , 2 5 0 - 2 5 1 . 16. Richard W e i k a r t , From Darwin to Hitler: Evolutionary Ethics, Eugenics, and Racism in Germany ( N e w York: Palgrave Macmillan, 2 0 0 4 ) , 9. 1 7 . Friedrich N i e t z s c h e , Basic Writings of Nietzsche ( N e w York: M o d e r n Library, 2 0 0 0 ) , 7 8 3 . 1.

POZNÁMKY

287

Kapitola 20: PŘIROZENÝ ZÁKON A BOŽÍ ZÁKON Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 3 1 . (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) 2 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , " W h y I'm Rooting A g a i n s t t h e Religious Right", O p i n i o n J o u r n a l . c o m , 5 . k v ě t n a 2 0 0 5 . 3. Daniel D e n n e t t , Breaking the Spell: Religion as a Natural Phenomenon ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 6 ) , 5 5 , 2 7 9 . 4. D a w k i n s , The God Delusion, 227. 5. "Is Science a ' S a t i s f y i n g R e p l a c e m e n t ' f o r Religion? A C o n v e r s a t i o n w i t h E. O. Wilson", Research News and Opportunities in Science and Theology, č e r v e n e c - s r p e n 2003. 6. Frans de W a a l , Good Natured: The Origins of Right and Wrong in Humans and Other Animals ( C a m b r i d g e : Harvard U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 6 ) , 2 0 9 . ( Č e s k y : Dobráci od přírody, Praha: Academia, 2 0 0 6 . ) 7 . Cari S a g a n , Cosmos ( N e w York: R a n d o m H o u s e , 1 9 8 0 ) , 1 6 9 . ( Č e s k y : Kosmos, P r a h a : Tok, 1 9 9 6 , p ř e l . Josef S o l a ř . ) 8. Cari S a g a n , The Demon-Haunted World: Science as a Candle in the Dark (New York: B a l l a n t i n e B o o k s , 1 9 9 6 ) , 2 9 6 . 9. Hans K ü n g a Karl-Josef K u s c h e l , v y d . , A Global Ethic ( N e w York: C o n t i n u u m Press, 1 9 9 3 ) . 1 0 . J a m e s Q. W i l s o n , The Moral Sense ( N e w York: Free Press, 1993). 1 1 . D o n a l d E. B r o w n , Human Universals ( N e w York: M c G r a w - H i l l , 1991). 1 2 . Richard D a w k i n s , The Selfish Gene ( N e w York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) . ( Č e s k y : Sobecký gen, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1998, přel. Vojtěch Kopský.) 1 3 . C i t u j e S t e p h e n Jay G o u l d , Ever Since Darwin: Reflections on Natural History ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 7 7 ) , 2 6 2 . 14. Dawkins, 230. 1 5 . Ernst Mayr, What Evolution Is ( N e w York: Basic B o o k s , 2001), 259. 1 6 . C. S. Lewis, Mere Christianity ( S a n Francisco: Harper, 2 0 0 1 ) , 9 - 1 0 . ( Č e s k y : Kjádru křesťanství, P r a h a : N á v r a t d o m ů , 2 0 0 8 , p ř e l . Dan D r á p a l . ) 17. Úvaha o n e s t r a n n é m p o z o r o v a t e l i viz A d a m S m i t h , A Theory of Moral Sentiments ( I n d i a n a p o l i s : L i b e r t y F u n d , 1 9 8 2 ) . ( Č e s k y : Teorie mravních citů, P r a h a : Liberální i n s t i t u t , 2 0 0 5 . ) 1.

288

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Kapitola 2 1 : DUCH VE STROJI Daniel D e n n e t t , Freedom Evolves (New York: V i k i n g , 2 0 0 3 ) , 1. 2. V i c t o r S t e n g e r , God: The Failed Hypothesis ( A m h e r s t , NY: Prometheus Books, 2 0 0 7 ) , 84. 3. "The N o n b e l i e v e r " , New York Times Magazine, 22. l e d n a 2 0 0 6 ; D e n n e t t , Freedom Evolves, 1. 4 . J e r o m e E l b e r t , "Does t h e Soul Exist?" i n : Paul K u r t z , v y d . , Science and Religion ( A m h e r s t , NY: P r o m e t h e u s B o o k s , 2003), 251. 5. C i t u j e John H o r g a n , The Undiscovered Mind: How the Human Brain Defies Replication, Medication, and Explanation ( N e w York: T o u c h s t o n e , 1 9 9 9 ) , 2 4 7 . 6. E. O. W i l s o n , Consilience: The Unity of Knowledge ( N e w York: Knopf, 1 9 9 8 ) , 1 1 9 . ( Č e s k y : Konsilience: jednota vědění, P r a h a : N L N , 1 9 9 9 , p ř e l . Pavla S a d í l k o v á a Jana Spurná.) 7. Richard D a w k i n s , The Selfish Gene (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 9 ) , 3, 2 0 1 . ( Č e s k y : Sobecký gen, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . V o j t ě c h K o p s k ý . ) 8. S t e v e n Pinker, The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 2 ) , 4 1 - 4 2 . 9. S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 9 7 ) , 5 2 ; viz t a k é S t e v e n Pinker, "Is Science Killing t h e Soul?", d i s k u s e se S t e v e n e m P i n k e r e m a R i c h a r d e m Dawkinsem, Londýn, 10. února 1999. 1 0 . Francis C r i c k , 777e Astonishing Hypothesis: The Scientific Search for the Soul ( N e w York: T o u c h s t o n e , 1 9 9 5 ) , 3 0 , 3 2 , 5 7 , 1 7 0 . ( Č e s k y : Věda hledá duši, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 7 , přel. František Koukolík.) 1 1 . Max B e n n e t t a n d Peter Hacker, Philosophical Foundations of Neuroscience ( L o n d o n : B l a c k w e l l , 2 0 0 3 ) . 1 2 . D a v i d H u m e , A Treatise of Human Nature (New York: Penguin B o o k s , 1 9 8 5 ) , 3 0 0 . 1 3 . A r t h u r S c h o p e n h a u e r , Tfte World as Will and Idea ( L o n d o n : J. M. D e n t , 2 0 0 4 ) , 1 9 - 2 0 . ( Č e s k y : Svět jako vůle a představa, P e l h ř i m o v : N o v á t i s k á r n a , 1 9 9 7 , p ř e l . Milan V á ň a . ) 1 4 . B r y a n M a g e e , Confessions of a Philosopher ( N e w York: M o d e r n Library, 1 9 9 7 ) , 3 7 8 . 1 5 . Pinker, How the Mind Works, 3 1 4 . 16. Paul D a v i e s , God and the New Physics ( N e w York: Touchstone Books, 1 9 8 3 ) , 62. 17. J. B. S. H a l d a n e , Possible Worlds ( L o n d o n : C h a t t o a n d Windus, 1927), 209. 1.

POZNÁMKY

289

1 8 . S t e p h e n H a w k i n g , A Brief History oř Time ( N e w York: B a n t a m B o o k s , 1 9 9 6 ) , 1 2 - 1 3 . ( Č e s k y : Stručná historie času, P r a h a : A r g o , 2 0 0 7 , p ř e l . V l a d i m í r Karas.)

Kapitola 22: CÍSAŘSKÉ „ J Á " W i l l i a m S h a k e s p e a r e , Hamlet, 1. d ě j s t v í , 3. v ý s t u p , i n : The Complete Works of William Shakespeare ( N e w York: B a r n e s a n d N o b l e , 1 9 9 4 ) , 6 7 6 . ( Č e s k y : Hamlet, P r a h a : Knižní k l u b , 2 0 0 2 , přel. Martin Hilský.) 2. A u g u s t i n e , Confessions ( N e w York: Penguin B o o k s , 1 9 6 1 ) , 1 4 6 . ( Č e s k y : A u r e l i u s A u g u s t i n u s : Vyznání, P r a h a : Kalich, 1 9 9 9 , z latiny přel. Mikuláš Levý.) 3. C h a r l e s Taylor, The Ethics of Authenticity ( C a m b r i d g e : H a r v a r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 1 ) , 2 7 . ( Č e s k y : Etika autenticity, P r a h a : Filosofia, 2 0 0 1 , p ř e l . M a r e k H r u b e c . ) 4. Augustine, 28. 5. C i t u j e Roger M a s t e r s , The Political Philosophy of Rousseau ( P r i n c e t o n : P r i n c e t o n U n i v e r s i t y Press, 1 9 6 8 ) , 1 1 . 6. J a m e s B y r n e , Religion and the Enlightenment: From Descartes to Kant ( L o u i s v i l l e , K e n t u c k y : W e s t m i n s t e r J o h n Knox Press, 1 9 9 6 ) , 2 0 1 . 7 . D a n t e , Inferno ( N e w York: A n c h o r B o o k s , 2 0 0 0 ) , 9 7 . ( Č e s k y : Peklo, P r a h a : A c a d e m i a , 2 0 0 7 , z i t a l š t i n y p ř e l . V l a d i m í r Mikeš.) 8. C. S. Lewis, The Four Loves ( N e w York: H a r c o u r t Bruce & C o m p a n y , 1 9 8 8 ) , 7. ( Č e s k y : Čtyři lásky, P r a h a : N á v r a t d o m ů , 1 9 9 7 , p ř e l . Eva H o z n a u e r o v á . ) 9. B a r b a r a D a f o e W h i t e h e a d , The Divorce Culture ( N e w York: Vintage, 1996), 67. 1 0 . R o u s s e a u , Emile'New York: Basic B o o k s , 1 9 7 9 ) , 3 9 1 . ( Č e s k y : Emil, čili O vychování, O l o m o u c : R. P r o m b e r g e r , 1 9 2 6 , z f r a n c o u z š t i n y p ř e l . A n t o n í n Krecar.) 1 1 . Lewis, 1 1 4 . 1 2 . Alan W o l f e , The Transformation of American Religion: How We Actually Live Our Faith ( C h i c a g o : U n i v e r s i t y of Chicago Press, 2 0 0 3 ) , 2 5 1 . 1.

Kapitola 23: OPIUM MORÁLNĚ ZKAŽENÝCH 1.

2.

K a r e n A r m s t r o n g , A History of God: The 4,000-Year Quest of Judaism, Christianity, and Islam ( N e w York: Ballantine B o o k s , 1 9 9 3 ) , 3 7 8 . ( Č e s k y : Dějiny Boha, P r a h a : A r g o , 1 9 9 6 , p ř e l . M a r t i n a M o r a v c o v á , Š t ě p á n K o v a ř í k , Luboš K r o p á č e k . ) Karl M a r x , " C o n t r i b u t i o n t o t h e C r i t i q u e o f Hegel's Philosophy

KŘESŤANSTVÍ A

ATEISMUS

ÛPLNË

JINAK

of Right", i n : The Portable Karl Marx ( N e w Y o r k : P e n g u i n , 1 9 8 5 ) , 1 1 5 . ( Č e s k y : Ke kritice Hegelovy filozofie práva. I n : Spisy, svazek 1, P r a h a : SNPL 1 9 5 6 , p ř e l . B o h u m i l Franěk a Jaroslav Bílý.) 3. S i g m u n d F r e u d , The Future of an Illusion ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 6 1 ) . ( Č e s k y : Budoucnost jedné Huse, P r a h a : Volná m y š l e n k a , 1 9 2 9 , p ř e l . H a r r y S c h ü t z a Fr. N a v r á t i l . ) 4 . "The D i s c r e e t C h a r m o f M . S a r k o z y " , d i a l o g Nicolase S a r k o z y h o a Michela O n f r a y e , Harpers, č e r v e n e c 2 0 0 7 . 5 . Viz n a p ř . J a m e s H a u g h t , "My G o d , H o w t h e M o n e y Rolls I n " , Free Inquiry, p r o s i n e c 2 0 0 6 - l e d e n 2 0 0 7 , 5 1 . 6. R. C. S p r o u l , The Holiness of God ( W h e a t o n , I l l i n o i s : T y n d a l e House, 1 9 8 5 ) , 53. 7. C i t u j e W a l t e r K a u f m a n n , The Portable Nietzsche ( N e w York: Viking, 1968), 627. 8. S. T. J o s h i , v y d . , H. L. Mencken on Religion ( A m h e r s t , NY: Prometheus Books, 2 0 0 2 ) , 38. 9. V i c t o r S t e n g e r , God: The Failed Hypothesis ( A m h e r s t , NY: Prometheus Books, 2 0 0 7 ) , 240. 1 0 . T h o m a s N a g e l , The Last Word (New York: O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 7 ) , 1 3 0 . 1 1 . Michael N o v a k , Belief and Unbelief: A Philosophy of SelfKnowledge ( N e w B r u n s w i c k , New J e r s e y : T r a n s a c t i o n Publishers, 1 9 9 4 ) , xxii. 1 2 . G e o r g e W i l l i a m s , Plan and Purpose in Nature: The Limits of Darwinian Evolution ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 6 6 ) , 1 5 7 . 1 3 . S t e p h e n Jay G o u l d , c i t o v á n v "The M e a n i n g of Life", Life, p r o s i n e c 1 9 8 8 ; viz t a k é S t e p h e n Jay G o u l d , Ever Since Darwin: Reflections on Natural History ( N e w York: W. W. N o r t o n , 1 9 7 7 ) , 13. 1 4 . S a n t i a g o Z a b a l a , " I n t r o d u c t i o n " , i n : Richard R o r t y a Gianni V a t t i m o , The Future of Religion (New York: C o l u m b i a U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 5 ) , 1 1 - 1 2 . 1 5 . "Těžko si d o v e d u p ř e d s t a v i t , že by si n ě k d o p ř á l , a b y křesťané měli p r a v d u , protože jestli mají, pak stojí černé na bílém psáno, že t i , kdo nevěří, tedy i m ů j otec, bratr a t é m ě ř v š i c h n i n e j l e p š í p ř á t e l é , b u d o u n a v ě k y z t r e s t á n i . Takové učení je z a v r ž e n í h o d n é . " Charles D a r w i n , The Autobiography of Charles Darwin ( L o n d o n : Collins, 1 9 6 8 ) , 8 7 . ( Č e s k y : Vlastní životopis, P r a h a : O s v ě t a , 1 9 5 1 , p ř e l . V l a d i m í r J. A. Novák.) 1 6 . A d r i a n D e s m o n d a J a m e s M o o r e , Darwin (New York: W. W. Norton, 1991), 387. 1 7 . B e n j a m i n Wiker, Moral Darwinism: How We Became

POZNÁMKY

291

Hedonists ( D o w n e r s G r o v e , I l l i n o i s : I n t e r V a r s i t y Press, 2002). 18. Tamtéž, 27. 19. Cituje Desmond a Moore, 260. 2 0 . Julian Huxley, Essays of a Humanist ( L o n d o n : P e n g u i n , 1966), 223. 2 1 . A l d o u s Huxley, " C o n f e s s i o n s of a Professed A t h e i s t " , Report, červen 1996. 2 2 . C i t u j e J e r e m y D r i s c o l l , "The W i t n e s s of Czeslaw Milosz", First Things, l i s t o p a d 2 0 0 4 . 2 3 . Tyto m y š l e n k y r o z v í j í Friedrich N i e t z s c h e , 77?e Will to Power ( N e w York: V i n t a g e , 1 9 6 8 ) ; viz p ř e d e v š í m 1 2 9 , 1 3 6 . 2 4 . B e r t r a n d Russell, Why I Am Not^a Christian ( N e w York: S i m o n & S c h u s t e r , 1 9 5 7 ) , 2 6 . ( Č e s k y : Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, P r a h a : O r b i s , 1 9 6 1 , p ř e l . František Kejdana.) 2 5 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 2 8 3 . 2 6 . A u g u s t i n e , Confessions ( N e w York: Penguin B o o k s , 1 9 7 9 ) , 1 6 9 . ( Č e s k y : A u r e l i u s A u g u s t i n u s : Vyznání, P r a h a : Kalich, 1999, z latiny přel. Mikuláš Levý.) 2 7 . S a m H a r r i s , The End of Faith: Religion, Terror, and the Future of Reason ( N e w York: W. W. N o r t o n , 2 0 0 5 ) , 1 7 7 . 2 8 . Peter Singer, A Darwinian Left: Politics, Evolution, and Cooperation ( N e w H a v e n : Yale U n i v e r s i t y Press, 2 0 0 0 ) . 2 9 . S t e v e n Pinker, " W h y T h e y Kill T h e i r N e w b o r n s " , New York Times, 2. l i s t o p a d u 1 9 9 7 . 3 0 . S t e v e n Pinker, The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature ( N e w York: V i k i n g , 2 0 0 2 ) , 2 6 9 . 3 1 . Wiker, 1 0 0 .

Kapitola 24: PROBLÉM ZLA 1. 2.

3. 4.

C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: Twelve B o o k s , 2 0 0 7 ) , 3. S t e v e n W e i n b e r g , Dreams of a Final Theory: The Scientist's Search for the Ultimate Laws of Nature ( N e w York: V i n t a g e B o o k s , 1 9 9 3 ) , 2 5 0 . ( Č e s k y : Snění o finální teorii, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 8 2 , p ř e l . Michal H o r á k . ) S t e v e n Pinker, How the Mind Works ( N e w York: W. W. Norton, 1997), 560. R i c h a r d D a w k i n s , River Out of Eden: A Darwinian View of Life ( N e w York: Basic B o o k s , 1 9 9 5 ) , 1 3 3 ^ ( Č e s k y : Řeka z ráje, B r a t i s l a v a : A r c h a , 1 9 9 6 , p ř e l . Lucie Š o l t ý s o v á . )

292

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

5.

6.

7.

8.

9.

J a c q u e s M o n o d , Chance and Necessity (New York: R a n d o m H o u s e , 1 9 7 1 ) , 1 4 5 - 1 4 6 , 1 8 0 . ( Č e s k y : Náhoda a nutnost, Č e r v e n ý K o s t e l e c : Pavel M e r v a r t , 2 0 0 8 , p ř e l . Z d e n ě k Ž á č e k . ) S t e v e n W e i n b e r g , The First Three Minutes: A Modern View of the Origin of the Universe (New York: Basic B o o k s , 1 9 7 7 ) , 1 5 4 . ( Č e s k y : První tři minuty, P r a h a : Mladá f r o n t a , 1 9 9 8 , p ř e l . Michal H o r á k . ) William James, The Varieties of Religious Experience ( N e w York: P e n g u i n , 1 9 8 6 ) , 5 1 , 1 4 1 , 5 2 6 - 5 2 7 . ( Č e s k y : Druhy náboženské zkušenosti, P r a h a : M e l a n t r i c h , 1 9 3 0 , p ř e l . Josef Hrůša.) C. S. Lewis, The Problem of Pain ( N e w York: M a c m i l l a n , 1 9 6 2 ) , 8 9 . ( Č e s k y : Problém bolesti, P r a h a : N á v r a t d o m ů , 1998.) Peter K r e e f t , Making Sense Out of Suffering ( A n n Arbor, Michigan: Servant Books, 1986), 135.

Kapitola 25: JEŽÍŠ MEZI OSTATNÍMI BOHY 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7. 8.

W i l l i a m S h a k e s p e a r e , The Merchant of Venice, i n : The Complete Works of William Shakespeare ( N e w York: Barnes & N o b l e , 1 9 9 4 ) , 4 0 9 . ( Č e s k y : Kupec benátský, P r a h a : Academia, 2 0 0 7 , přel. Martin Hilský.) Richard D a w k i n s , A Devils Chaplain: Reflections on Hope, Lies, Science, and Love ( B o s t o n : H o u g h t o n M i f f l i n , 2 0 0 3 ) , 150. B e r n a r d Lewis, The Middle East ( N e w York: T o u c h s t o n e B o o k s , 1 9 9 7 ) , 2 3 4 . ( Č e s k y : Dějiny Blízkého východu, P r a h a : NLN, 1 9 9 7 , p ř e l . Milena Pellarová a Z u z a n a R o u s o v á . ) D o b r ý p ř e h l e d viz H u s t o n S m i t h , The World's Religions: Our Great Wisdom Traditions ( S a n Francisco: Harper, 1 9 9 1 ) . (Česky: Světová náboženství: po stopách moudrosti předků, P r a h a : Knižní k l u b , 1 9 9 5 , p ř e l . Jiří Z e m a n . ) Blaise Pascal, Pensées and Other Writings ( N e w Yorkj O x f o r d U n i v e r s i t y Press, 1 9 9 9 ) ; viz p ř e d e v š í m 3 7 , 5 2 - 5 3 . ( Č e s k y : Myšlenky: výbor, P r a h a : Mladá f r o n t a , 2 0 0 0 , p ř e l . Miloslav Žilina.) Pojednání o těchto idejích spolu s rukopisnými p r a m e n y viz Ainslie E m b r e e , Sources of Indian Tradition ( N e w York: C o l u m b i a U n i v e r s i t y Press, 1 9 8 8 ) . I s a d o r e T w e r s k y , A Maimonides Reader ( N e w York: B e h r m a n House, 1 9 7 2 ) , 99. C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything ( N e w York: T w e l v e B o o k s , 2 0 0 7 ) , 1 0 0 .

POZNÁMKY

9. 10. 11.

12.

13.

14. 15. 16.

293

V M a t o u š o v ě e v a n g e l i u 5,48 Ježíš ř í k á : „ B u ď t e t e d y d o k o n a l í , j a k o j e d o k o n a l ý váš n e b e s k ý Otec." Jan 1 2 , 2 4 . Carlos F u e n t e s , The Buried Mirror: Reflections on Spain and the New World (New York: M a r i n e r Press, 1 9 9 9 ) , 1 4 6 . ( Č e s k y : Pohřbené zrcadlo, P r a h a : Mladá f r o n t a , 2 0 0 3 , ze španělštiny přel. Anna Tkáčova.) Richard D a w k i n s , The'God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 253. (Česky vyjde v nakladatelství Academia p o d n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) C. S. Lewis, Mere Christianity ( S a n Francisco: Harper, 1 9 8 0 ) , 1 4 7 . ( Č e s k y : Kjádru křesťanství, P r a h a : N á v r a t d o m ů , 2 0 0 8 , p ř e l . Dan D r á p a l . ) " W h e n C h r i s t o p h e r Met Peter", dialog C h r i s t o p h e r a H i t c h e n s e a Petera H i t c h e n s e , The Guardian, 3 1 . k v ě t n a 2 0 0 5 . J. G r e s h a m M a c h e n , What Is Faith? (Carlisle, P e n n s y l v a n i a : Banner of Truth Trust, 1 9 9 1 ) , 154. D. J a m e s K e n n e d y , Why I Believe ( W a c o , Texas: W o r d B o o k s , 1980), 137.

Kapitola 26: OCHUTNÁVKA VĚČNOSTI 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

8.

9.

John S t o t t , Basic Christianity ( G r a n d Rapids, M i c h i g a n : W i l l i a m E e r d m a n s , 1 9 7 1 ) , 1 8 . ( Č e s k y : Jednoduché křesťanství, P r a h a : Ú s t ř e d n í c í r k e v n í n a k l a d a t e l s t v í , 1 9 7 8 , přel. Stanislav Švec.) M a u r i c e C h i t t e n d e n , "Jesus Faked D e a t h on Cross", Times of India, 1 0 . d u b n a 2 0 0 6 . C h r i s t o p h e r H i t c h e n s , God Is Not Great: How Religion Poisons Everything (New York: T w e l v e B o o k s , 2 0 0 7 ) , 1 1 4 . R o b e r t F u n k , "The C o m i n g Radical R e f o r m a t i o n " , h t t p : / / www.westarinstitute.org, červenec/srpen 1998. Přehled t o h o t o v ý z k u m u viz C h a r l o t t e A l l e n , The Human Christ ( N e w York: Free Press, 1 9 9 8 ) . Jeff Sheler, "Is t h e Bible T r u e ? " U.S. News & World Report, 25. října 1999. Richard D a w k i n s , The God Delusion ( B o s t o n : H o u g h t o n Mifflin, 2 0 0 6 ) , 9 2 . (Česky vyjde v nakladatelství Academia pod n á z v e m Boží bludy p ř e k l a d u Z u z a n y C a b a j o v é . ) J o h n M i l t o n , Paradise Lost (New York: W. W. N o r t o n , 1 9 7 5 ) , 2 7 9 . ( Č e s k y : Josef J u n g m a n n : Překlady I. Jana Miltona Ztracený ráj, P r a h a : SNKLHU, 1 9 5 8 . ) Pamela Paul, "The Power to Uplift", 77me, 1 7 . ledna 2 0 0 5 .

Rejstřík

Antropický

11. září, 5,31

kosmologický

princip

(Tipler), 115 ACLU, viz Americký svaz občanských

apateismus, 26, 36,173

svobod

Aristarchos ze Samu, 94

Adam, 41, 219, 223

Aristides Spravedlivý, 71

Adams, John, 51,68

Aristoteles, 54,126,250; a rodina,

Afrika, 4,14,15,16,57, 61,179

55, 56; a rovnoprávnost žen, 65

Agassiz, Louis, 127

Armstrong(ová), Karen, 225

agnosticismus, 10, 26, 37,38;

Arnold, Matthew, 231

a chápání reality, 4; a rozum a víra,

Asie, 14,15,16, 22, 57,179

169-173

ateismus, ateisté: arogance, 26-28;

Aikman, David, 16

filozofický, 144; a filozofie, 31-32;

Akvinský viz Tomáš Akvinský

afundamentalismus, 5; a homose­

Albert Veliký, 59

xualita, 24; jako ideologie, 31-32;

Alcorn, Randy, 21

a morálka, 32,195-197, 205;

Alexandr Veliký, 253 Alchymie šfěsí/'(aí-Ghazzálí),

a morální alibismus, 6; morální 172

sebevědomí ateistů, 26-28; mo­

Alláh, 47, 244

tivy, 228-234; a otroctví, 65-67;

altruismus, reciproční, 202-204

a potraty, 232-234; „praktikující",

American Atheists, 22

10, 22,169-170; procedurální,

Americká revoluce, 50, 67-68

142-144; přitažlivost, 225-228;

Americký svaz občanských svobod,

psychologie ateismu, 225-234; a realita, 4; a rozmach náboženství,

11,34 Amnesty International, 37

13-14; a rozum, 6,147-148; a sex,

Ampčre, André-Marie, 88

37-38, 232; a skepticismus, 5;

anglikánství, anglikáni, 50

úpadek, 9-17; a útoky na nábožen­

animismus, 78,199, 237

ství, 4, 25-32; a věda, 5, 27-30,

Anselm z Canterbury, sv., 80-82

32,36-37,137-144,186; a víra, 147,168; a výuka dětí, 35-38;

„Antická svoboda ve srovnání se svo­

a zázraky, 32; a zlo, 235-240; zloči­

bodou moderní" (Constant), 70

ny, 6,185-192

—

295

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Û P L N Ë J I N A K

Ateistický manifest (Onfray), Atlantic Monthly,

26

13,148

o stvoření, 28; a příroda, 96; a rozmach křesťanství, 16; a smrt

atomová bomba, 197

a hřích, 246; a sňatek, 56; a víra

Atran, Scott, 19

a rozum, 170; výklady Bible, 1-2;

Auerbach, Eric, 54 Augustin, 47, 49, 232; a morálka,

a zákony vesmíru, 85 bin Ládin, Usáma, 10, 31, 244

219; a plán, 78-79,109; a rozum

Blackwell, Richard, 97

a víra, 171; a spravedlivá válka, 69;

Bloom, Paul, 13,148

Austrálie: a ateismus, 22; a islám, 14; a sekularizace, 12

Bohatství národů (Smith), 59 Bohr, Niels, 153

Ayala, Francisco, 28,125

Bondi, Hermann, 107

Aztékové, 248

Bormann, Martin, 189 Bosford, Bob, 248

Bacon, Francis, 60, 86-87

Boyle, Robert, 88,139

Balkán, 178,179,182,183

Boylův zákon, 34

Barberini, Maffeo viz Urban VIII.

Božská komedie (Dante), 114,221

Barr, Stephen, 121,134, 263

Brahe, Tycho de, 88, 95-96

Barrow, John, 106,115,133

Bratři Karamazov! (Dostojevskij),

Behe, Michael, 128

183,

185

Bellarmin, Robert, 96, 98

Brazílie, 15

Belloc, Hilaire, 14

Brecht, Bertolt, 93

Benedikt XVI., 77-78

Brežněv, Leonid, 186

Bennett, Max, 210

brights, 26-27,148-149,154,156,

Bentham, Jeremy, 69

159,161,172

Berger, Peter, 12,17,155

Británie, 16, 66

Berkeley, George, 150-151

Britská asociace, 93

Berman, Harold, 57

Brown, Donald, 200

Bible, 41 ; a doslovné čtení, 1-2;

Bruno, Giordano, 92-93

a existence Boha, 174; a evolu­

Bryan, William Jennings, 125

ce, 126; a heliocentrismus, 94;

Buddha, 252

a křesťanství versus sekulárnost,

buddhismus, buddhisté, 14,16, 78,

4; použité literární postupy, 1-2;

108-109,155,188,199, 236,

a otroctví, 66-67; a peníze, 59;

244-248, 252

a plán, 109-110,125; a postavení

Budoucnost jedné iluze (Freud),

člověka mezi tvorstvem, 113-115;

Budoucnost

a protestantismus, 10; příběh

228

29

náboženství (Zabala),

297

REJSTŘÍK

Bůh, 41; jako autokrat, 30-31;

čarodějnické procesy, 181-182,187

jeho existence, 79-82,123-124,

„Čas přechodů" (Habermas), 41

173-174; a lidská důstojnost,

Čína, 13,16, 60, 66,86,186,187,

63-64; a morálka, 30, 44, 218-

Člověk pro k$aždé počasí{Bolt),

219; a náboženství, 4; a příroda,

člověk: jeho důstojnost, 63-73;

251

44; a rozum, 225; a smrt, 6; ve

a duše, 207; materialistický pohled

Starém zákoně, 11,46,195; a zlo,

na, 207-216; jeho omylnost,

235-240

53-62; a smysl, 5, 257-258;

Bůh a astronomové (Jastrow), 106

zvláštní postavení mezi tvorstvem,

Bůh je blud (Dawkins), 4,26,29-30,

113-122

33 Bůh není veliký (Hitchens), 4,26, 81, 235 Bůh: domněnka, která selhala (Sten­ ger), 26,113-114, 208, 227 Bullock, Allan, 188 Bullough, Vern, 148

Ďáblův kaplan (Dawkins), 244 dalajláma, 108 Dalton, John, 88 Dante, 44, 93,114, 221 Darwin, Charles, 6,19, 93,124, 127; a agnosticismus, 128; a plán,

Burke, Edmund, 25

128-123; a útoky ateistů na nábo­

Bury, J. B.,60

ženství, 28; viz také darwinismus,

Byrne, James, 220

evoluce darwinismus: a evoluce, 133-135;

Cameron, James, 252

jako ideologie, 34; a morálka,

Carroll, James, 178

196, 228-229; morální přitažli­

Castro, Fidel, 186

vost, 228-229; a náboženství,

Ceausescu, Nicolae, 186

34; a nacismus, 190-191 ; a plán,

Celsus, 45

119,123-135; a protestantství,

Cicero, 65

10; a přežití nejsilnějšího, 30, 60,

Cohen, Bernard, 124

125; a přirozený výběr, 28, 29,

Collins, Francis, 128,143

119,125,127; a rasismus, 125;

Constant, Benjamin, 70

a školství, 33-34; a věda, 34; viz

Contra Celsum (Órigenés), 45

také evoluce

Cosmos, 36

Darwinova katedrála (Wilson), 24

Crick, Francis, 29,140,143, 208, 210

Darwinova

Cuvier, Georges, 88

nebezpečná

myšlenka

(Dennett), 28,137 Davies, Paul, 115,121,142, 213

Čarodějky ze Salemu (Miller), 181

298

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Dawkins, Richard, 5,148, 227; a ateismus, 24,143; a brights,

a filozofie a věda, 137; a hranice rozumu, 152,153; a křesťanský

26-27; a Búh, 195; a existence

Bůh, 47; a materialistický pohled na

Boha, 80; a ideologie ateismu,

člověka, 207; a morálka, 196,202;

31-32; a jedinečnost křesťanství,

a náboženství a věda, 91 ; a plán,

244,248; a Kristovo božství, 256;

130,132; a rozmach náboženství,

a křesťanský Búh, 47; a materialis­

19,22; a útoky na náboženství, 28;

tický pohled na člověka, 208-209;

a vědecké zákony, 162; a víra, 168,

a morálka, 196, 202-204; a Pascal,

171; a výuka dětí, 35,36; a zlo­

174; a plán, 117,118,121,124,

činy ateismu, 187,188; a zločiny

130,132,134,140,141; a roz­ mach náboženství, 19,20, 22; a útoky na náboženství, 26,28,34;

křesťanství, 178 desatero přikázání, i, 41,173,196, 198, 218

a víra, 168; a výuka dětí, 33,34,

Descartes, René, 60,81,88,150

35, 36; a zázraky, 158,159; a zlo,

d'Holbach, baron, 29

235, 237; a zločiny ateismu, 185,

Dialog kněze a umírajícího (Sade),

187; a zločiny křesťanství, 208 Dawson, Christopher, 43

232 Dialog o dvou největších systémech světa (Galilei), 97

de Sitter, Willem, 105 de Vitoria, Francisco, 69

Diamond, Jared, 127

de Waal, Frans, 197

Diderot, Denis, 29

Dějiny Boha (Armstrongova), 225

doba bronzová, 27

Dějiny

doba temna, 42,43

konfliktů

mezi

náboženstvím

a vědou (Draper), 92 Dějiny peloponéské války (Thúkýdidés), 69 Deklarace lidských práv, 70

Dobzhansky, Theodosius, 128,129 Dostojevskij, Fjodor N., 80,183,185, 192 Dover, K. J., 55

Deklarace nezávislosti, 67-68

Draper, John William, 92

Dembski, William, 128

druhé velké probuzení, 68

demokracie: a křesťanství, 41,42;

Druhy náboženské zkušenosti

přímá, 79; řecká, 78,79; zastupi­ telská, 79

mes), 168,169 Dublin Review,

128

Démokritos, 228

Dyson, Freeman, 117

Dennett, Daniel, 26,153; a arogance

džihád, 178-179, 244

ateistů, 148; a ateismus,, 143; a brights, 26; a duše, 207, 208;

Ecce homo (Nietzsche), 44

(Ja­

REJSTŘÍK

Economist,

33

Eddington, Arthur, 104,106,110, 138 Edwards, Jonathan, 67

299

Evoluce (Larson), 93 Evoluční biologie

(Futuyma),

125-126 Evropa, 107; a ateismus, 12-13, 29;

ekonomie, 59

a islám, 14; a křesťanství, 14-15;

Emil (Rousseau), 220, 222

a porodnost, 22; a sekularizace,

Epikúros, 228, 229

12,16-17, 22, 42; a zakládání

episkopální církev, 11

univerzit, 86

Erós, 55, 222; viz také láska

Evropská unie (EU), 42

Erwin, Douglas, 139

Exodus, 1, 67

Eternal Perspective Ministries, Oregon, 21 etnické čistky, 183

fanatismus: a náboženství, 5,92,178, 183,187

EU viz Evropská unie

Faraday, Michael, 88

eugenika, 72,125

Faust (Goethe), 44

European Values Survey, 12

Ferdinand, král, 180,189

eutanazie, 233, 234

Ferngren, Gary, 99

Eva, 49, 219, 223

Feynman, Richard, 83, 84

evangelikální křesťanství, 14,15,67

Fichte, Johann, 152

Evans, Richard, 190

Filosofie budoáru (de Sade), 232

evoluce: a ateismus, 126; a Bible,

filozofie: a ateismus, 31, 35-36;

126-127; a biologie, 128-129;

a hranice rozumu, 147-156;

a darwinismus, 134-135; a geo­

a křesťanství, 147-156,157-165,

logické nálezy, 129; a kambrická

167-174; a věda, 137; a víra a ro­

exploze, 128-129; a katolická

zum, 167-174; a zázraky, 157-165

církev, 128; a materialistický

Finney, Charles, 68

pohled na člověka, 214; a morálka,

Fisher, F. A., 128, 202, 203

131,132, 202-204; námitky proti,

Flew, Antony, 118

126-128; a plán, 6, 28,123-135;

Fortin, Ernest, 78

a potraty, 233-234; a protestant-

francouzská revoluce, 93

ství, 10; a přežití nejsilnějšího, 30;

František z Assisi, sv., 228,

a racionalita, 131,132; a rozmach

Free Inquiry, 44,148, 226

náboženství, 19-22; a různorodost,

Freud, Sigmund, 29, 226

129; a vědomí, 131,132; veřej­

Fridman, Alexandr, 105

né mínění o, 124-125; viz také

Friedman, Milton, 214

darwinismus

Fuentes, Carlos, 248

KŘESŤANSTVÍ A

ATEISMUS

ÛPLNË

JINAK

fundamentalismus, 5; a ateismus,

Halliday, Jon, 186

5; a rozmach náboženství, 10;

Hamas, 182,187

rozumový, 153

Hamilton, Alexander, 64

Futuyma, Douglas, 125-126

Hamilton, W. D., 202

fyzika: a antropický princip, 115-121,

Hamlet (Shakespeare), 217

133-134; a zákony vesmíru, 84,

Harmonie světů (Kepler), 89

133

Harold, Franklin, 130,140 Harper's,

Galilei, Galileo, 88,91-99,153

124

Harris, Sam, 5, 26,147,183; a čaro-

Gassendi, Pierre, 88

dějnické procesy v Salemu, 181;

Gaunilo, 81

a existence Boha, 79-80; a morálka

Genesis, 41, 223; a darwinismus, 33;

a křesťanství, 44; a nacismus, 190,

a plán, 104,108, 109,110,126,

191; a otroctví, 34,66; a potraty,

137-139

233; a teologie, 28; a útoky na

Ghana, 11

náboženství, 27; a věda a křesťan­

al-Ghazzálí, Abú Hámid,86,172

ství, 77, 91; a zločiny ateismu, 188;

Gibbon, Edward, 42,43,45,179

a zločiny křesťanství, 31,177

Gimpel, Jean, 87

Harvey, William, 88

Gingerich, Owen, 117,119,143

Havel, Václav, 12

Goebbels, Joseph, 189

Hawking, Stephen: a materialistický

Goethe, Johann Wolfgang von, 44

pohled na člověka, 213,214; a te­

Gold, Thomas, 107

orie velkého třesku, 103,108,116,

Goodenough(ová), Ursula, 121,

120,121,138

Gorgias (Platón), 257

Hebrejci, 20, 70

Gould, Stephen Jay, 3-4,125,130;

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich, 226

a ideologie ateismu, 227; a rozum

Heisenberg, Werner, 153

a víra, 167-168; a věda a nábožen­

heliocentrismus, 83, 88, 89, 94-99,

ství, 158

113,114,198,199

Grant, Michael, 55

Henry, Patrick, 203

Gray, Asa, 128

Hérakleitos, 85

Grosseteste, Robert, 86

Herschel, William, 88

Grotius, Hugo, 69

Heydrich, Reinhard, 189 Himmelfarb(ová), Gertrude, 127

Habermas, Jürgen, 41 Hacker, Peter, 210 Haldane, J. B. S., 202,213

Himmler, Heinrich, 189

REJSTŘÍK

hinduismus, 10,11,20,78,109,127, 155,183,199, 201,236, 243, 244, 246-248 Historie války mezi vědou a teologií v křesfanstvu (White), 92 Hitchens, Christopher, 5, 26,247; a etnické čistky, 183; a existence

301

111; a skepticismus, 164; a zázra­ ky, 157,159-164 Humphrey, Nicholas, 37,140 Husajn, Saddam, 182 Huxley, Aldous, 229 Huxley, Julian, 229 Huxley, Thomas Henry, 93,127, 229

Boha,, 79, 81; a Kristus, 252; a morálka, 30,196; a morální nad­

Chang, Jung, 186

řazenost ateismu, 30; a nacismus,

Chaucer, Geoffrey, 65

189; a Pascal, 174; a psychologie

Chesterton, G. K., 17

ateismu, 249; a útoky na nábožen­

Chomejní, ajatolláh, 244

ství, 27, 30; a víra a rozum, 169;

Chruščov, Nikita, 186

a výuka dětí, 34; a zázraky, 159; a zlo, 235; a zločiny ateismu, 188

Indie, 10,13,14,17, 57, 66,178, 252

Hitler, Adolf, 188-191,223

Inglehart, Ron, 13,22

Hitlerjugend, 190

inteligentní plán viz plán

hodnoty, 4, 5, 44, 54-55, 72-73

Irenej, 109

Hodža, Enver, 186

Irsko, 13,178,182-183

holocaust, 182,188, 236

Isabela, královna, 180

Horner, 46, 54, 253

islám, 20, 27; a Benedikt XVI., 77-78;

homosexualita: a ateismus, 24; a Erós, 55; a sňatek, 11, 217

a džihád, 178-179,244; a Evropa, 14; a křesťanství, 14; a křížové

Hooker, Joseph, 93

výpravy, 178-180; liberální, 11;

Horgan, John, 25

a mučednictví, 244; a monoteis-

Hoi/o/y(Konfucius), 199

mus, 47; obrození, 10; a porod­

Hoyle, Fred, 107,116

nost, 23; a reformace,; rozmach,

hřích: a lidská povaha, 201, 219,

13-14; a sekularismus, 10; tradič­

221,223, 230,231,234,239, 246; a smrt, 246

ní, 11; a zázraky, 86,158 islámské právo (šaría), 47

Hubble, Edwin, 105,106

Izajáš, 1

Hubbleúv zákon, 106

Izrael, 46-48,182-183, 256

Hume, David, 28,150-151 ; a em­

izraelsko-palestinský konflikt,

pirická ověřitelnost, 160-165;

182-183

a materialistický pohled na člověka, 210-211; a metafyzika, 160; a plán,

Jacoby(ová), Susan, 44,147

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Jahve, 20,46,139

kalvinismus, 59

Jak funguje mysl (Pinker), 131

Kamen, Henry, 180

jakobíni, 93,191

Kaminer(ová), Wendy, 31

Jakosky, Bruce, 91

Kanada: a ateismus, 22; a islám, 14;

James, William, 168, 238 Jan, sv., 230, 256

a sekularizace, 12, 217 Kant, Immanuel, 161; a hranice

Jan Pavel II., 128

rozumu, 97,147-156,171-172;

Jastrow, Robert, 106,107,110,117

a lidská omylnost, 54; a morálka,

Jefferson, Thomas, 50,63,64,67, 68, 256 Jenkins, Philip, 9,14,16

214-216; a náboženství, 155; a skepticismus, 149-150; a svědo­ mí,, 205; a víra, 169,171

Jeruzalém, 42,43,179

kapitalismus, moderní, 58-60

Jesus Seminar, 252, 255

Kass, Leon, 109

jezuité, i, 44, 95, 97

Katedrála a krychle (Weigel), 42

Ježíš v Pekingu (Aikman), 16

katolictví, katolíci, 5,49,50; a evolu­

Ježíš viz Kristus

ce, 128; a Galileo, 91-99; a Hitler,

Jižní Amerika, 13-16

188; charismatické, 15; a kněžský

Jižní baptistická konvence, 12

celibát, 56; a výraz „sekulární", 44;

Jób, 238

a sňatek, 56

Johanka z Arku, 41

Kaufmann, Eric, 23

Johansen, Stendor, 16

Kelvin, lord, 88,127

Johnson, Paul, 67

Kennedy, D. James, 250

Johnson, Phillip, 128

Kepler, Johannes, 83,88, 89, 97,139

Johnson, Samuel, 59,150, 253

Kim Čong-il, 186

Jonáš, 158

King, Martin Luther, Jr., 68

Josephus, Flavius, 253

Kline, Morris, 87

Joule, James Prescott, 88

Koestler, Arthur, 91,98

judaismus, židé, 11, 20, 27; a indivi­

Kolbe, Maxmilián, 203

dualismus, 46; a křesťanství, 43; a liberalismus, 11 ; a monoteismus, 49; a nacismus, 182,186-191; a zázraky, 157

komunismus, komunisté, i, 185-187, 191 Konec víry (Harris), 4,26,27,177, 233

Julian (Apostata), císař, 61

Konfucius, 199

Julius Caesar, 253

Konstantin, 15,46,255 Konverzace s Hitlerem, 189

al-Ká'ida, 182,187

REJSTŘÍK

303

Koperník, Mikuláš, 113,153,198;

moc, 44-51; a otroctví, 34; a plán,

a církevní perzekuce, 91-95;

5-6,103-112,113-122,123-135,

a darwinismus, 125; a Galileo, 96;

137-144; „pozitivní", 189; a rodina,

a heliocentrismus, 83, 88, 89,113,

56; rozmach, 9-17,19-24; a ro­

114,198; a křesťanství, 88; a po­

zum, 77-82; a výraz „ sekulární",

stavení člověka v tvorstvu, 114;

44; a společnost, 3, 43,44; a věda,

a věda a náboženství, 139 Korea,

6, 77-82,83-90, 91-99; a vůdce jako služebník, 58; tradiční, 5, 6,

korán, 41,179 16,17,

Královský institut (vánoční přednáš­

11 ; a třetí svět, 16; univerzálnost, 14; a utrpení, 53, 60-62; a západní

ky, Dawkins), 35

civilizace, 5, 41-51, 53-62, 63-73;

Kreeft, Peter, 174,240

a západní umění, 43-44; a zázraky,

Kristus, 170; a božství, 252,

85-86,157-165; „znovuzrozené"

255-256; evangelia o životě, 1 ;

, 15, 249; a ženy, 65-66; viz také

historičnost, 253-254; a jedineč­

náboženství

nost křesťanství, 245; a morálka, 203; a omezená státní moc,

křížové výpravy, 31,178-180,186, 187

48-50; a sňatek, 56; vliv, 252-253;

Kuhn, Thomas, 93-95, 98

vzkříšení, 158,168, 252, 254-255;

Küng, Hans, 199

vznešenost, 54; a zázraky,

Kupec benátský (Shakespeare), 243

158-159; a zlo, 239

Kuttner, Robert, 178

Kritika čistého rozumu (Kant), 147,

kvakeři, 67

149 křesťanství: a budoucnost, 9-17,

Laplace, Pierre-Simon, 108

19-24, 25-32; a dějinné zločiny,

Larson, Edward, 93

177-184; a demokracie, 41, 42;

láska: agapé, 259-260; a Erós, 55,

evangelické, 14-16; a filozofie,

222; obětavá, 260; romantická,

147-156,157-165; a fundamenta-

55-57; a sekulární morálka, 221 ;

lismus, 5; a hodnoty, 6,44, 54-55,

a sňatek, 56, 260; a svědomí, 223

72-73; jedinečnost, 6, 243-250;

Lavoisier, Antoine Laurent, 93

jižní, 14; „kavárenské", 1; letniční,

Lederberg, Joshua, 90

12,13,15; liberální, 11; a lidská

Lefkowitz(ová), Mary, 47

důstojnost, 63-73; a lidská omyl-

Leibniz, Gottfried Wilhelm, 81, 88

nost, 53-62; a morálka, 30, 44,

Lemaître, Georges, 88

195-205, 207-216, 217-223, 225-

Lenin, V. I., 186

234,235-240; a omezená státní

Leslie, John, 117

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Lessl, Thomas, 99

Marek, sv., 58,170

letniční křesťanství, 12,13,15

Maria, 158

Letopisy (Tacitus), 253

Martin, David, 15

Lewis, Bernard, 47

Marx, Karl, 29,187,191,226

Lewis, C. S.: a erotická láska,

matematika, 84,121,160,161

221-222; a evoluce, 128; a „ jádro křesťanství", 5; a jedinečnost křes­ ťanství, 248,; a morálka, 204-205; a vliv Krista, 253; a zlo, 239

materialismus: a pohled na člověka, 207-216; a realita, 29; a svobodná vůle, 214-215; a věda, 141-142 Matouš, sv., 1,5,45,184,255

Lewontin, Richard, 35,142

Maxwell, James Clerk, 88

liberalismus, 11

Mayr, Ernst, 127,140,203

lidská povaha: a hřích, 219, 223-224,

mccarthismus, 181

245-246; a morálka, 197-198;

Mead(ová), Margaret, 199

a naděje, 238

Mein Kampf (Hitler), 188,189

lidská práva, 63, 68-70

Mélský dialog, 69

Lidské univerzálie (Brown), 200

Mencken, H. L, 124,227

Lindberg, David, 92, 94

Mendel, Gregor, 88

Listy federalistů,

Mersenne, Marin, 88

58

Locke, John, 150,229; a soukromý majetek, 60, 82; a spravedlivá

metafyzika, 107,111,112,114,130, 134,135,160,173, 229 Mill, John Stuart, 44, 72

válka, 69 Losey, Joseph, 93

Miller, Arthur, 181

Lucretius, 228-229

Miller, Kenneth, 38,128,129

Lukáš, sv., 58, 61,219

Miller, Stanley, 130

Luther, Martin, 56,64,178,219

Milosz, Czestaw, 230

Lyell, Charles, 88

Milton, John, 32, 44, 231,249, 258 Muhammad, prorok, 47,158,179,

Macbeth (Shakespeare), 218 Maddox, John, 138,140 Magee, Brian, 171,212

252 Mojžíš, 46, 67,110,158, 245, 252, 256

Machen, J. Gresham, 249

Monod, Jacques, 123, 237

Maimonides, 247

monoteismus, 27, 46,47, 78,171,

manželství viz sňatek Mao Ce-tung, 186-188 Mao: příběh,

který možná neznáte

(Chang a Halliday), 186

199, 244,249 morálka: absolutní, 196, 200-202; a ateismus, 32,196-197,215, 225-234; a Búh, 30, 44,218-219;

REJSTŘÍK

305

a člověk jako něco víc než hmota,

rance, 6, 49-50; tradiční, 11; jako

207-216; a darwinismus, 196,

únik od reality, 226; univerzální,

229; a evoluce, 131,132,202-204;

14; a věda, 5; a veřejná politika, 31 ;

a „já", 217-223; a křesťanství, 30,

a zázraky, 4; viz také křesťanství

44,195-205, 207-216,217-223, 225-234, 235-240; liberální, 217,

Náboženství a

vzestup západní kultury

(Dawson), 43

219; a lidská povaha, 197-198;

nacismus, 186-191, 203

a milostné vztahy, 221-222; a ná­

nadčlověk, 30,190

boženství, 51,195-196, 201-202;

Nagel, Thomas, 227

objektivní, 196-202; a otcové

Náhoda a nutnost (Monod), 123

zakladatelé, 50-51; „pouštní", 30;

NAMBLA viz Severoamerické sdruže­

a relativismus, 200-201 ; sekulární,

ní pro lásku mezi muži a chlapci

217-223; a sexuální svoboda,

Náměsíčníci (Koestler), 91

229; a smrt, 230-231 ; a svědomí,

Národní akademie věd, 27

204-205, 223; a svoboda, 196;

Národní organizace žen (NOW), 11

tradiční, 218; univerzální, 44,

NASA, 108

195-205; a zlo, 235-240

naturalismus: a realita, 29; a věda,

Morální darwinismus

(Wiker),

228

141,142,144

More, Thomas, 251, 260

Nature, 138

Morrison, Philip, 106

Ne podle plánu (Stenger), 117

mučednictví, 244

Needham, Joseph, 86

Muggeridge, Malcolm, 232

Nejsvětější Trojice, 41, 89, 93

Murray, John Courtney, 50

„Nenápadný půvab nihilismu"

Myšlenka pokroku (Bury), 60 Myšlenky (Pascal), 167, 245

(Mitosz), 230 Nepopsaná tabule (Pinker), 234 „Nesmyslná účinnost matematiky

náboženství: a ateismus, 4-5, 25-32;

v přírodních vědách" (Wigner), 84

a Búh, 4-5; a darwinismus, 34;

nevíra viz ateismus, ateisté

a duše, 207; a evoluce, 19-21;

New Age, 119

a fanatismus, 5, 92; a fundamen-

New York Times, 9,139, 233

talismus, 5,10; a chápání reality,

Newman, John Henry, 223

4-5,19; liberální, 11; a morálka,

Newton, Isaac, 83,153,163,164;

50-51,195-196, 201-202; a osví­

a křesťanství, 88; a plán, 107

cenství, 30; rozmach, 9-17,19-24;

Nezlomná vůle (film), 66

a rozum, 5; a státní moc, 44-51;

Niebuhr, H. Richard, 11

svoboda vyznání, 46,49-50; a tole­

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Nietzsche, Friedrich, 44, 231; a ateismus, 31 ; a darwinismus, 31 ; a evoluce, 31 ; a evropská dekaden­ ce, 22-23; a existence Boha, 190, 227; a křesťanství a Západ, 72; a lidská důstojnost, 63; a morálka, 231 ; a náboženství, 31 ; a nacis­ mus, 190-191; a rovnost, 68;

osvícenství, 42,45,72, 87,191; a ateismus vědy, 29; a náboženství, 30; a rozum a realita, 149,156 otcové zakladatelé, 50-51,58; a mo­ rálka, 50-51 ; a rovnost, 67-68 otroctví, 1, 31, 34,60,66-68; a ateis­ mus, 66-68; a Bible, 66-68 Owen, Richard, 127

a rozmach křesťanství, 9; a úpadek křesťanství, 72

Palevitz, Barry, 139

Nigérie, 11,14

Paley, William, 123,124,133,134

Nikodém, 250

Pannenberg, Wolfhart, 17

Norris(ová), Pippa, 13,22

panteismus, 44

Novak, Michael, 171, 227

Parmenidés, 85

Nové křesfanstvo (Jenkins), 9,14

Pascal, Blaise, 88,167,172-174,245

Nový zákon, 158

Pasteur, Louis, 88

Nový Zéland, 22

patriarchát, 30,65

NOW viz Národní organizace žen

Pausaniás, 55 Pavel, sv., 53, 66, 70,116,148,158,

O Boží obci (Augustin), 47

195, 230, 254, 259, 260

O původu člověka (Darwin), 126,132

pédérastie, 55-56

O původu druhů (Darwin), 19,127

Penrose, Roger, 108,144

O smyslu ùyf/'(Feynman), 83

Penzias, Arno, 108,110

Occamova břitva, 119-120

Petr, sv., 3,109

Ohm, Georg Simon, 88

Pinker, Steven, 26; a ateismus, 24;

Onfray, Michel, 26, 226

a evoluce a vědomí, 131 ; a ma­

OOP viz Organizace pro osvobození

terialistický pohled na člověka,

Palestiny Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), 183 Organizace spojených národů (OSN), 70

209, 211-212; a morálka, 202, 233; a plán, 141; a potraty, 233; a rozmach náboženství, 20; a útoky na náboženství, 27, 29; a zlo, 236; a zločiny křesťanství, 177-178

Órigenés, 1,45,109

Pius XI., 189

OSN viz Organizace spojených národů

Plamenné jazyky (Martin), 15 plán: a antropický princip, 115-122; a astronomie, 103-112; a ate-

REJSTŘÍK

307

ismus vědy, 137-144; a Bible,

presbyteriánská církev, 11,15

109-110,124-125; a darwi­

Priestley, Joseph, 88

nismus, 119; a evoluce, 6, 28,

Proč nejsem křestanem (Russell), 31,

123-135; a existence Boha, 123;

178, 232

a fyzika, 103-107; a Genesis,

Projekt pluralismu (Harvard), 25

126-127,139-144; a křesťanství,

Protestantská etika a duch kapitalis­

5,103-112,113-122,123-135, 137-144; a postavení člověka v tvorstvu, 113-122; a přirozený výběr, 28; a sekularizace, 139-140; a věda, 5, 28,137-144

mu (Weber), 59 protestantství, protestanti, 4,49; a Bible, 10; a evoluce, 9-10; a fundamentalismus, 10 Provine, William, 28,126,143

Planck, Max, 88

průmyslová revoluce, 164

Platón, 53, 257; a hranice rozumu,

první dodatek Ústavy, 50

155; a rodina, 56; a sňatek, 55,56;

Prvnítři minuty (Weinberg),

a zákony, 57

první velké probuzení, 67

106

Plinius Mladší, 253

prvotní hřích, 219, 223, 246

pohanství, 25, 43, 45,46,61,85,

„Pryč s velkým třeskem" (Maddox),

189-190 pokrok: a dějiny, 60,191 ; a sekulari­ zace, 9,12 Pol Pot, 186 Polkinghorne, John, 143

138 přežití nejsilnějšího, 31,60,125,190 příbuzenský výběr, 202, 204 příroda: a Bible, 94; a Bůh, 44; a křes­ ťanství, 30

polyteismus, 45-47, 78,190,199

Přírodní teologie (Paley),

Popper, Karl, 164

přirozený výběr, 119,125,126;

Porco(vá), Carolyn, 36 portugalská inkvizice, 17 posmrtný život, 28, 30,169,185, 201,225,227,238,245,255

123

a homosexualita, 24; a morálka, 202-205; a plán, 28 Ptolemaios, 89, 94,95,119,199 Publius, 58

postmodernismus, 3

puritánství, puritáni, 49, 50

potraty, 4, 22,178,187,217,

Pythagoras, 85

232-234 Pouhých šest čísel (Rees), 116

Quammen, David, 124

poznání: a zkušenost, 143,144, 149-151; a zlo, 53, 54 práva: lidská, 63, 69-70; utilitární teorie, 69

radikální islamismus, 10,31,182 ráj, 49, 60,109, 223,249, 250,258 Rand(ová), Ayn, 151

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

rasismus, 125,190,195, 201

rozum", 150,152,153; a teologie,

Rauch, Jonathan, 36

77-82; a věda, 29, 83; a víra, 5-6,

Rawls, John, 44, 69

167-174, 257; a zkušenost, 155

realita: a ateismus, 4-5,148; chápání

rozvod, 65, 72, 217, 221,232

reality, 4-5; a lidské vnímání,

RudíKhmerové, 186

149-152; a materialismus, 29;

Ruse, Michael, 132

náboženský pohled, 4-5,19; a na­

Russell, Bertrand, 153; a existence

turalismus, 29; a rozum a chápání,

Boha, 111 ; a posmrtný život, 225;

148-154; sekulární pohled, 4-5;

a sex a ateismus, 232; a zločiny

a zkušenost, 169

křesťanství, 31

reciproční altruismus, 202-204 Rees, Martin, 108,116

Řecko, Řekové, 42-43, 54, 60;

reformace, 56, 59, 64, 88, 97, 219

a demokracie, 70-71; a Erós,

relativismus: a morálka, 200-201

55-56; a lidská důstojnost, 65;

renesance, 42, 87

a náboženství, 13; a náboženství

Revoluce ve vědě (Cohen), 124

a státní moc, 45; a otroctví, 66;

Richelieu, kardinál, 182

a pédérastie, 55-56; a plán, 109;

Riley-Smith, Jonathan, 179

a rodina, 55; a starověké civilizace,

Roberts, J. M., 43

42; a svoboda, 70-71 ; a vůdce jako

rodina, 53,72; a křesťanství, 56; spo­ lečenský význam, 55; a zákony, 57 Rorty, Richard, 31,32,37 Rousseau, Jean-Jacques, 219, 220, 222, 246 rovnost: a lidská důstojnost, 63-73; a lidská práva, 68-70; a otroctví, 66-68; a svoboda jednotlivce, 70-72; a zákon, 70; a ženy, 11,

služebník, 58; a ženy, 65 Řeka z ráje (Dawkins), 237 Řím, 42-43,45, 54, 58,60,109; a lidská důstojnost, 65; a nábožen­ ství a státní moc, 45; a otroctví, 66; a starověké civilizace, 42; a svobo­ da, 70-71; a ženy, 65 římskokatolická církev viz katolictví, katolíci

65-66 rozum: a ateismus, 6,147-148; a Bůh, 79-82,167, 225;funda-

Sade, markýz de, 232 Sagan, Carl, 26,36,138,162;

mentalismus rozumu, 153; jeho

a čarodějnické procesy v Salemu,

hranice, 97,147-156; a křes­

181-182; a existence Boha, 79,

ťanství, 77-82; a náboženství, 5;

173; a Galileo, 91; a ideologie

a realita, 148-154; a sekularismus,

ateismu, 31; a morálka, 198; a Oc­

4; a sekularizace, 12; a „selský

camova břitva, 119; a plán, 103,;

REJSTŘÍK

a postavení člověka v tvorstvu, 114; a útoky na náboženství, 27, 28,; a věda a víra, 168

Schopenhauer, Arthur, 149,157, 210, 211 Schroeder, Gerald, 110

Saladin, 179

Singer, Peter, 233

Salemské čarodějnické procesy, 181-182

Skeptic, časopis, 124 skepticismus, 26, 28, 30, 44,111,

Sám život (Crick), 140 San Francisco Chronicle,

309

164,167-170,174; a ateismus, 5; 26

a hranice rozumu, 150,152

Sandage, Allan, 106

Slepý

Sartre, Jean-Paul, 231

hodinář(Dawtóns),

28,124,

133,141

Satan, 32

Stott, John, 251

Saúdská Arábie, 47

Smith, Adam, 59, 204

Science, časopis, 90

Smith, Huston, 245

Scopesúv (opičí) proces, 125

Smith, Christian, 139

sekularismus, sekularizace: a islám,

Smolin, Lee, 113,116,118,119,138,

10; a konfrontace s křesťanstvím, 4-6; a modernita, 9-14; a morálka, 217; jako mýtus, 17; a nábožen­ ské obrození, 11-13; a plán, 139;

139 smrt, 30,173,259; a Bůh, 6; a hřích, 246; a morálka, 230 Smysl pro morálku (Wilson), 200

přitažlivost, 9; a pokrok, 9 ; a „re­

Smysl utrpení (Kreeft), 240

akce" 12; a rozmach křesťanství,

sňatek: a Bible, 56; homosexuální, 10,

15-16; a rozum, 4,11-12; a věda,

217; a láska, 56-57; a katolictví,

11-12; a výuka dětí, 33; a západní

56; a Kristus, 56; a rozvod, 65;

civilizace, 11

společenský význam, 55; a svolení,

Sekulární revoluce (Smith),

139

57

Seneca, 65

Sobecký gen (Dawkins), 202

Severoamerické sdružení pro lásku

Sokrates, 64,70,155,253,257

mezi muži a chlapci (NAMBLA), 56 sex: a ateismus, 37-38, 232-233; a morálka, 229-230 Shakespeare, William, 44, 213, 217, 218, 222, 243, 253

Spartané, 55, 65 Sjednocená církev Kristova, 11 Spojené státy: a ateismus, 25; a islám, 14; a křesťanství, 14; a kulturní válka, 217; a modernita,

Sheler, Jeff, 254

14; náboženská obrození, 67-68;

Shermer, Michael, 124

a náboženství, 13-14; a otroctví,

Schick, Theodore, Jr., 44

68; a porodnost, 23; a sekularizace,

Schmidt, Alvin, 86

12-14,217

O

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS U P L N Ë J I N A K

společnost: a křesťanství, 4, 43-44

svobodná vůle: a ateistické útoky na

Spong, John Shelby, 12

náboženství, 29; a materialistic­

spravedlivá válka, 69

ký pohled na člověka, 208-209,

Sproul, R. C, 226 Srí Lanka, 178

214-215; a zlo, 54, 238-239 Symposion (Platón), 55

Stalin, Josif Vissarionovič, 93, 186-188

šaría (islámské právo), 47

Staples, Brent, 9,10

Šifra mistra Leonarda (Brown), 252

Stark, Rodney, 43, 59,60

školství: a ateismus, 35-38; a evo­

Starý zákon, 27,110,158; a Bůh, 11, 46,195; a monoteismus, 46 státní moc, omezená: a křesťanství, 44-51 ; a náboženství, 44-51 Stenger, Victor, 26,111,113,117, 121,208,227

luce, 33-34; a osnovy, 5; a rodi­ čovská kontrola, 36-37; univerzity, 37, 86 španělská inkvizice, 31, 49,177,178, 180,185,187 Španělská inkvizice (Kamen), 180

Stěno, Nicholas, 88 Strauss, David, 158

Tacitus, 253

Strauss, Leo, 110

Tamilští tygři, 183

Střední Amerika, 13-15

Taylor(ová), Elizabeth, 222

Střední Východ, 178; a islám, 10,14,

Taylor, Charles, 53,54,219

179; a sňatek, 57 středověk, 42, 56, 65, 66, 78, 86, 87, 92-95,126,189

teismus, 79,141,144, 243 teokracie, 47 teologie, 28, 50; a rozum, 77-82

stvoření viz plán

Tereza, Matka, 62, 203, 228, 260

Suetonius, 253

termodynamika: druhý zákon, 104,

Summa contra gentiles (Tomáš Akvinský), 77 svědomí: a láska, 223; a morálka, 204-205, 223; svobodné, 50, 70

106,107 Thalés, 85 Theodosius, 15 Thúkýdidés, 69

Svět plný démonů (Sagan), 181

Time, magazín, 77, 258

Svoboda se i/ywý/'(Dennett), 207

Tipler, Frank, 115,133

svoboda: jednotlivce, 70-71; moderní

Tocqueville, Alexis de, 51

pojetí, 71-72; a morálka, 196;

tolerance, 49-50

myšlení, 50, 70; sexuální, 229;

Tomáš Akvinský, sv., 69, 77, 79-80,

vyznání, 46, 50

82 Torquemada, Tomáš de, 180,188

REJSTŘÍK

311

Tractatus (Wittgenstein), 171

89, 95-99,113; a křesťanství, 6,

Trefil, James, 84

77-82, 83-90, 91-99; a materialis­

Triumf Západu (Roberts), 43

mus, 141-142,144; a metafyzika,

Trivers, Robert, 202,203

111-112,114; a náboženství, 6,

Trojice viz Nejsvětější Trojice

127; a naturalismus, 141-142,

Truman, Harry S., 181 Třetí šimpanz (Diamond),

144; a plán, 6,137-144; a rozum, 127

29,83; a sekularizace, 11-12;

třicetiletá válka, 182,186

teologické kořeny, 77-82; a vědec­

Turecko, 10

ká metoda, 86, 87; a vědomí, 140;

Tváří v tvář (Weinberg), 177,

a víra, 83-85; a zakládání univerzit,

Tyson, Neil deGrasse, 83,163

86; a zákony vesmíru, 83-87; a zá­ zraky, 6, 85-86,107,157-165

Übermensch viz nadčlověk

Véda a moderní svět (Whitehead), 86

Uganda, 15,198

vědomí: a evoluce, 131; a materialis­

umění: a sekulární morálka, 221 ; západní a křesťanství, 43-44 United Way, 234 univerzity: a ateismus, 37; a vzdělání, 37; zakládání, 86 Úpadek a pád římské říše (Gibbon), 43 Urban VIII.,96, 97 Ústava Spojených států: a morálka, 51 ; první dodatek, 50 utrpení: a křesťanství, 177-184, 185-192; a úleva, 53, 61-62

tický pohled na člověka, 211-212; a věda, 138 velký třesk, teorie, 4,88,105-110, 115,116,118,120,138,144,181 vesmír: původ vesmíru viz plán vestfálský mír, 50 Vincenc z Pauly, sv., 62 víra: a ateismus, 147,198; a nábo­ ženství, 4; a rozum, 5-6,167-174, 257; a věda, 83-85,198 Virginská technická univerzita, masa­ kr, 236-239 vláda zákonů, 53,57

válka za nezávislost, 50 věda: a ateismus, 5-6, 27-30,32,36,

volnomyšlenkáři, 26,147 Volnomyšlenkáři (Jacobyová), 44

137-144,186; a ateistické útoky

Voltaire, 29, 44, 235

na náboženství, 27-30; a biblický

vraždy novorozenců, 72

příběh o stvoření, 28; a darwi­

Vůle k moci (Nietzsche), 63

nismus, 34; a duše, 208; a exis­

vůle viz svobodná vůle

tence Boha, 103-112,113-122,

Vyrůstáme ve vesmíru (Dawkins), 35

123-135,137-144; a filozofie, 137; a Galileo, 91; a heliocentrismus,

Wagner, Richard, 190, 222

2

KŘESŤANSTVÍ A ATEISMUS Ú P L N Ě J I N A K

Wall Street Journal,

152

Wallace, Alfred Russell, 131 Washington, George, 51

boženství, 20, 22,24; a svobodná vůle, 29; a útoky na náboženství, 32; a výuka dětí, 35

Waugh, Evelyn, 196

Wilson, James Q., 200

Weber, Max, 59

Wilson, Robert, 108

Weigel, George, 42

Winfrey(ová), Oprah, 220, 221

Weikart, Richard, 190

Wittgenstein, Ludwig, 82,170,171

Weinberg, Steven, 143,260; a ate­

Wolfe, Alan, 223

istické útoky na náboženství, 27; a existence Boha, 79; a chápání

Yoido Full Gospel, církev, Korea, 16

reality, 148; a otroctví, 66; a plán, 103,105,106,112,117,118,121,

Zabala, Santiago, 228,

138; a postavení člověka v tvor­

Zákon a revoluce (Berman), 57

stvu, 114; a věda a ateismus, 186;

zákony: a křesťanství, 57-58; a lidská

a věda a náboženství, 143; a výuka

omylnost, 57-58; a Platón, 57;

dětí, 34-35; a zákony vesmíru, 84;

a rodina, 57; a rovnoprávnost, 70;

a zlo, 235-237; a zločiny ateismu, 188; a zločiny křesťanství, 177

a úsudek, 57; vláda zákona, 53,57 západní civilizace: a kapitalismus,

Weiner, Jonathan, 127

58-62; a křesťanství, 5,41-51,

Wells, Jonathan, 128

53-62, 63-73; a sekularizace,

Wheeler, John, 115 White, Andrew Dickson, 92

11-13 zázraky, 13; a ateismus, 32; a fyzikál­

White, Lynn, 87

ní zákony, 107; a Hume, 157-165;

Whitefield, George, 67

a islám, 86,158; a judaismus, 158;

Whitehead(ová), Barbara Dafoe, 221

a Kristus, 157-159; a křesťanství,

Whitehead, Alfred North, 86,99

85-86,157-165; možnost zázraků,

Wigner, Eugene, 84

157-165; a náboženství, 4-5;

Wiker, Ben, 228, 229, 234

a věda, 6, 84,107,157,158

Wilberforce, Samuel, 93

Zbavit kouzla (Dennett), 187

Wilberforce, William, 66

Zjevení, kniha, 88, 230, 261

Williams, George, 227

Zkoumání o lidském rozumu (Hume),

Wilson, David Sloan, 24 Wilson, E. 0., 26; a ateismus, 24;

159 zlo: a ateismus, 235-240; a křesťan­

a hranice rozumu, 154; a chápání

ství, 5; a poznání, 53, 54; přírodní,

reality, 148; a morálka, 196; a plán,

239-240; a svobodná vůle, 54.

103,112,119,125; a rozmach ná­

238-239

REJSTŘÍK

313

Zločin a trest (Dostojevskij), 80 zoroastrismus, 46,179, 244 Ztracený ráj (Milton), 32, 231 Žalmy, 80, 86,110,116 ženy: a křesťanství, 65-66; rovnoprávnost, 11; rovnost, 65-66; a volební právo, 68 židé viz judaismus Život Galileiho (Brecht), 93 Život Ježíšův (Strauss),

158

Život kosmu (Smolin), 113