Encyklopedie malířských technik Fantasy a Science Fiction: přehledný průvodce malířskými technikami s bohatou galerií obrazů, kreseb a ilustrací 8071970700, 9788071970705


125 68 22MB

Czech Pages 176 [170] Year 1997

Report DMCA / Copyright

DOWNLOAD PDF FILE

Recommend Papers

Encyklopedie malířských technik Fantasy a Science Fiction: přehledný průvodce malířskými technikami s bohatou galerií obrazů, kreseb a ilustrací
 8071970700, 9788071970705

  • 0 0 0
  • Like this paper and download? You can publish your own PDF file online for free in a few minutes! Sign Up
File loading please wait...
Citation preview

Barbar Conan od Marvel Comics

Copyright © 1997 by Quarto Inc. Translation © 1996 by Jana Hollanová, Petr Janouch, Helena Nevřelová, Petr Hanák All rights reserved under the Pan-American and International Copyright Conventions. Všechna práva vyhrazena. Žádnou část této knihy není dovoleno použít nebo jakýmkoliv způsobem reprodukovat bez souhlasu nakladatele. The Encyclopedia of Fantasy and Science Fiction Art Techniques vyšla poprvé ve Spojených státech amerických v roce • 1996 v nakladatelství Running Press. Výtvarné zpracování knihy: Quarto Inc. The Old Brewery 6 Bludell Street London N7 9BH Grafická úprava Graham Davis Editorská příprava Kate Kirbyová Autorská práva Házel Harrisonova Výtvarná redakce Penny Cobb Sestavení ilustrací Giulia Hetheringtonová Umělecký ředitel Moira Clinchová Česká redakce Ondřej Miiller Sazba Jan Poláček & PORS Odborná revize textu Martin Zhouf

Graham Bleathman, Thunderbirds 1 and 2

Vydalo nakladatelství TALPRESS, spol. s r. o., Na okraji 42, 162 00 Praha 6, jako svou 159. publikaci. První vydání, Praha 1997. ISBN 80-7197-070-0 Printed in Singapore by Star Standard Industries (Pte) Ltd

Jim Burns, Triad

.,;,"1t"' ' '' ~ ~...•' ' ,_/;,"'[,'.'i:-®},:: ) \!"'' '' ,,/'~?'1il i ,c,/ \ch't f'IOk",1Ó lt.lŠI

Tu~Dalo,~l\l)'tlm n:lll....Cll'.

Tu~ru.1 ·, ~ pi;o,11.ldu.

Dam·mt M1•.M1Wra ooolk!rm

J:Jt>Uhlrm,o,bJ.

A~l>St\)'llOObnu &1mnóth gt;. l'!ffl ll'Jlir,te

'-~"'1M \i~ l-.omb1nuva

acetáttl\'Gfnlu,\

~acctotu

OOiamukfn n n ~

NAŠtl RADA Nt1Jl'ét1,. "-'lflOOnu b.ir\,v· njich tlrl.í;ejejlCnprů nJf.,on():l,t. M,jb,,te d04;1-I illfltY(h. ~"l"I~ q,~!)J postupn~ f'-ii~!ioním ;edf!O(!tvýc:NU~ ~'l!FrV, P;tiai,o..-,Sfltm,ale.

b: kl\'!&l>I tlJw nimi oa,11. M prQtl $">ŮIJU Ob'~

PfO'iOOen; tuti nePt!- ,oe1 'l'f''1 mlSIOOE!m ucha...,t.

Fl:ilY • PASTElOVE KFIIDY

f I XY MnozJ kresliil tadéji pouijvají flicy ne! ttadlčn (

pero a Inkoust. N6ktoré tliy J.sou odoln6- proll světlu

o

vodě,

přesvěd~te

alo na vhchny, takže se rnd~JI

pfedem. Stfilt.'lnlatOJl)r~i1ri

\'nck>\'611~)'

1111)' O(lrt\00.(07\ceťli

1111rťl0hl(:n,pap1ru

nasU.Jf:enoi'Vldl,ctt

ta,y podle pr~1U.u

N.e;.l)"lo•~-~

(1~1 "1fr.dr1ěsHt'le

o--lrryM ~~ fhrt1m,

·-·

Rcmw;,,-Jn/ \ ~ h ftw mOW)1"n fa~1'nm

NAŠE RADA

\le fruich se uttia.)fcrra 1ákladnl tjpy bere.-: l1hi)i,é,ktet'!~ l'()J.pUSll~\IC-.,,.*1 B'l'CIOO'>'C,Jrt~JSOJ

ro?Jlú!ltOO'. Utio\,,á bl.!l'l,11 c!'IVlá tén'lél 1'11 vi>e • Jt1

FII.Y pcllJŽIIÓ na :ti>dn1 Moroně pap1ru k l.')'!voteol pozaa11 poté 9f8JcM'in1 na tu:Ol'é 51mně

Přckr.,,OOt průhlodnych

(transparentnlcr, I bar~

~~ lfafo,•áol porl'IOCI te,11,.ych r,u1

"'~'°""'"""'""' V~ttellt-f~~

KO~nOVill s ""yml n1ater. ály.

FIXY• PASHLOYf KŘ i OV

PA HElOVÉ KŘÍDY lllfbiln6Jtfm1 typy Jsou

měkk,,

suché ktídy

I IM•ll'I· klidy. Suché klidy vyiaduJI drs ný ,ov,cti, •bY se pigment udrtel. a

měl ~

by u

nnthlcal fixalivem, aby $8 zahranilo f'OltUJ'iťY"iJnJ,

r l,n,tli' O!OCl'o doc,lef\11

f.il bar.ia na s„ť!tlěm

~1ruto-,ár11

U.."'Oll'i tUclilkhio,napo-

~domodti!m p2pfru

.suc:hoú kfidou

""'"'tec.mpepru

NAŠE RADA

111

:p

STA°IKACI PISTOLE• Al(RYLOVf B~RVV

SlŘIKAC[ PIHOLE Pistole nanáÁI barvu proudem, ktarj b:O

rogulova\. Try&ku mOf:emo upravft, aby nanášela barvu tankym prammkem na

Jemn,

detaily nebo

neopek tlrokým proudem na vétil plochy. Jemno-SL ěl hrubost ro'Lpralovi\n( IH fO'ilnU

l~lnii!ikOm~f.lmcm pPes 00ir'h mh

li!\"

\'}"lilnde• po adstronilr~

•r,-u ~tiC.")·

Efek! I

PIINOY'OU ~blCll"tOY

~nou u1r'~

r

NAŠE RADA

Stnl«l orstole p ~~ Lb'lna pro dctioriCa,.sor

,.,.,.,.,.,,,.,,,..PA,!,Y hll'idlnll'lrlaeodklad

""""'

Transperentrn r.at!r

Matrió w~a bar.-,·

nA tctr1něnl!m pe,.'o ll>J)10l.f baM'

il mohli uC,br&t p f ~ Omofnycltl\\ll.Jálnlctl e,!elo.iech.



DRUHY TECHNIK Fantazijní umění je ve svých nejlepších dílech uměním nápadů. Ať je umělec technicky sebevíc vyspělý, bez inspirujícího génia imaginace budou výsledky téměř bez výjimky neuspokojivé. Ale naopak, občas i neuměle provedené dílo může být vzrušující svým nábojem fantazie. Naším cílem je ovšem ideální stav: vysoce imaginativní dílo, jehož technické provedení odpovídá nejvyššímu možnému standardu za použití vhodných materiálů. Výchozím bodem musí být vždy myšlenka. A tak, přestože praktická část této knihy obsahuje množství tipů, pokud jde o materiál, přístup a jednotlivé techniky tvorby, většina kapitol je rozčleněna podle koncepčních hledisek. Xa začátku každé kapitoly ukazujeme dvě malby jako

jakousi ..vizuální definici" daného aspektu konceptuali/ace. který se snažíme objasnit - jsou to příklady určitého typu účinku, jehož byste se měli snažit docílit. Xa konci většiny kapitol je zařazeno „cvičení". Všichni profesionální umělci budou muset dříve či později pracovat podle nějakého zaclání, obvykle pro tištěná média. V těchto cvičeních vám představujeme příklady zadání, jaká můžete dostat, a navrhujeme přístup, jaký byste mohli zvolit. Neočekáváme, že byste se našimi návrhy řídili, doufáme jen, že by Další důležité téma, které se prolíná touto částí knihy, je experiment. Hrajte si s nápady a metodami, dokud nepřijdete na něco, co se vám bude líbit, a pak za tím jděte. Jim Burns, Jaran

Chris Pepper, í_eťs Rock

42

A L T E R N A T I V N Í

REALITA

A L T E R N A T I V N Í REALITA Fantastické romány si často kladou otázku po přesné povaze skutečnosti, a na realitu, v níž žijeme, pohlížejí jen jako na povrchní manifestaci toho, co existence skutečně je. Za touto manifestací reality může být množství jiných realit paralelních k té naší - možná, že je to svět na druhé straně zrcadla. Příkladem alternativní skutečnosti, která se nabízí, je říše vil, jež byla už od dob nejranějších legend považována za svět, který existuje vedle našeho, a my můžeme jen doufat, že do něj získáme přístup pomocí kouzel nebo speciálních technik. V nedávné době autoři science fiction přetvořili tuto představu v myšlenku paralelních vesmírů, které se podobají našemu, ale jsou od něj odděleny nějakou změnou, která se odehrála v minulosti. Umělec může vytvořit atmosféru takových příběhů, aby nám předvedl, jaké by to bylo, kdybychom mohli proniknout povrchem naší reality a zahlédnout ona exotičtější území za ní. Můžete také kombinovat události, které sice patří k jedné realitě, ale odděluje je propast v čase nebo prostoru, a tak můžete vytvářet juxtapozice, které jsou fyzicky nemožné, ale koncepčně zcela přirozené. KOLÁŽE Z REALIT Na nejzákladnější úrovni můžete takové juxtapozice vytvářet pomocí uspořádání typu koláž, které často využívají filmové plakáty. Základním záměrem je integrovat různé „záběry" v obrazové podobě a současně zajistit, aby divák vnímal, že k sobě nepatří. K tomu účelu můžete využít různé prostředky, například použít různá měřítka a různá osvětlení jednotlivých záběrů. Základní pravidlo radí použít jasné přední osvětlení pro záběr, který má divák vnímat jako základní realitu. Jednotlivá osvětlení můžete buď přísně odlišovat, neboje nechat postupně přecházet jedno v druhé. Můžete také zkusit dát každému záběru jinou teDalší informace matickou barvu, což diváw kovi přímo napovídá, že se Umístění, s. 98 odehrávají v různých proOsvětlení, s. 100 středích.

NAHOŘE: Na obraze Letters to Jenny (Dopisy pro Jenny) od Jaela jsou různé skutečnosti spolu spojeny takovým způsobem, že dohromady vytvářejí jednolitou kompozici. VPRAVO: Tento obrázek od Alana Bakera používá jiného zobrazení různých skutečností pomocí „průhledné" tváře, vložené do viněty s idylickou krajinou, takže oba motivy lze vnímat zvlášť.

r

A L T E R N A T I V N Í

REALITA

DVOJÍ EXPOZICE Tuto ilustraci Henryho Flinta lze považovat za propletenec těl a jejich částí, ale v uspořádání tvarů lze rovněž vidět lidskou tvář. Je zajímavé, že tvář můžete zahlédnout, jen když se vědomě snažíte ignorovat těla, a naopak.

UMÍSTĚNÍ Různé reality mohou být odděleny v rámci jednoho obrazu různými měřítky a různými tematickými barvami, j a k je to ukázáno na tomto barevném náčrtku Rona

Tinera.

DOLE: Pohled do něčí mysli? Zde je takřka surový způsob, jak to udělat - kresba, která považuje lidskou mysl za dům. Co se děje v jednotlivých pokojích, hodně závisí na osobě, kterou kreslíte. Malířský „pokojík" bude dosti odlišný od vojenské ubytovny.

CVIČENÍ Byli jste požádáni, abyste namalovali ilustraci na obálku románu Thomase Palmera Věda snů (1990). Základní myšlenkou je, že realitu tvoří nekonečně složitější struktura, než se obvykle domníváme. Není to jediná existence, nýbrž je fragmentární, přičemž jiné útržky se po spirálách pohybují kolem hlavního ohniska reality, tedy oné části, v níž žijeme. Lidé se pomocí různých prostředků mohou pohybovat z jednoho útržku do druhého, a často přitom mění podobu. Možnosti, které můžete vzít v úvahu: • Představa mraku nižších realit obíhajících kolem centrální skutečnosti, jako by mračen hvězd obíhajících kolem středu galaxie, je velmi silná a přitažlivá. Můžete uvažovat o zpodobnění této

situace zvnějšku, radikálně odlišnými pohledy - z nichž některé jsou hodně fantastické a ukazují několik z těchto útržků. • Nebo se můžete rozhodnout pro detail. Jedním ze způsobů, jak se lidé mohou pohybovat z jednoho útržku do druhého, je zemřít (v tomto případě útržky připomínají posmrtné životy). Dramatického účinku tedy lze docílit například nakreslením bezduchého těla zavražděného muže, z něhož stoupá a současně prochází jakousi neviditelnou stěnou jeho duch a proměňuje se (možná nabývá ženské podoby?). • Také se můžete pustit do ještě většího detailu, například ukázat tvář, částečně odtrženou, pod níž se jeví další neúplné podoby, což vyvolává dojem, že se na obličej díváme skrz ne zcela průhlednou stěnu.

43

44

A L T E R N A T I V N Í

REALITA

ALTERNATIVNÍ REALITA, TO JE ÚPLNĚ JINÉ KAFE Jeden ze způsobů, jak najít inspiraci k malbě alternativní reality, je začít tak jako Ron Tiner na této kresbě, s něčím tak prozaickým, že je těžko si představit, že by za tím mohla být nějaká „vyšší existence". Například s hrnkem od kávy nebo plechovkou fazolí...

VLEVO: Jak velká je

plechovka fazolí? Tak velká, jak potřebujete. Jedním z oblíbených nápadů fantastikyje změna velikostí, takže proč neudělat plechovku s fazolemi opravdu obrovskou? Teď je to gigantický válec, kde se rodí, žijí a umírají nespočetné generace malinkých lidí. Tady kdyby probíhaly války! DotE: Když pohlédnete do plechovky s fazolemi, uvidíte... fazole. Záře je tu využita k naznačení toho, že v plechovce je cosi docela odlišného.

VIZUÁLNÍ HŘÍČKY Mnohé výrazy, které užíváme v běžném hovoru, mohou být využity jako základ, na němž lze postavit obrazy, kde se překrývají různé druhy realit. Mluvíme o tom, že někteří lidé mají roztěkanou mysl - tak co kdyby něčí mysl opravdu vypadala jako neposedný motýl? Nebo lidově říkáme, že někdo má hexenšus, což je možno znázornit doslova tak, že mu na zádech sedí stará čarodějnice, Říkáme také, že někomu běhá mráz po zádech... Ve všech těchto případech způsobuje vizualizace slovního obratu to, že divák obrazové sdělení pochopí až po chvíli, když se na kresbu podívá znovu a „rozluští" j i .

ALTERNATIVNÍ

VYUŽÍVANÍ ALTERNATIVNÍCH REALIT V ŽÁNRU SCIENCE FICTION Vaše zpracování témat, která jsou laciná nebo otřepaná, se tak může stát zajímavé a vzrušující.

MAHOŘE: V tomto živém obrázku spojil Henry Flint koláž s různou mírou velikosti jednotlivých objektů.

VPRAVO: Tom Abba využil obřích vzdáleností, aby od sebe odlišil jednotlivé skutečnosti. VPRAVO DOLE: Phil Gascoigne

přes sebe překryl jednotlivé děje, tak aby se četly odpředu dozadu.

REALITA

45

46

ANTROPOMORFISMUS

ANTROPOMORFISMUS Slovo „antropomorfismus" znamená, že nějakému objektu, ať už živému nebo neživému, vtiskneme viditelně lidské rysy.

V knihách fantasy a science fiction se to často provádí (obvykle když selže představivost) s bytostmi, které rozhodně nejsou lidské: jestliže u mnoha autorů fantasy a science fiction jsou například bytosti z Tau Ceti II malé, umaštěné a páchnou, pak je jasné, zeje to zrádné plemeno, protože tyto atributy u lidí spojujeme (alespoň v literárním kontextu) s padoušstvím. Pro tvůrce fantazijního umění tento termín znamená něco víc: znamená naroubovat na neživé (nebo nepohybující se) věci charakteristiky živých pohyblivých bytostí. Dům, i když je zobrazen jako hromada cihel spojených maltou, může být zpodobněn také jako myslící bytost, která má svou vlastní vůli. Dovedeme-li tuto myšlenku ještě dál, můžeme živé, ale nikoli rozumné bytosti obdařit plným vědomím, jako je tomu u Entů v Tolkienově Pánu prstenů (1954-55), což jsou chodící stromy, které mají vlastní osobnost. Představa humanoidního stromu je však ještě starší. Každý z nás se někdy díval na rýhy v kůře stromu a viděl v nich různé tváře. Z této skutečnosti vyšli ilustrátoři pohádek pozdního 19. a raného 20. století jako Arthur Rackham. Ten si liboval ve zpodobňování stromů s lidskými tvářemi. Také druidové věřili, že stromy mají duši a tvář (archetypální představa, že má-li někdo tvář, má také duši). Stromy však nejsou jedinými bytostmi, které získávají schopnost žít (lidským) životem tím, že se na ně projektují tváře - připomeňme jen jeden z mnoha dalších příkladů: skalnímu výběžku ve filmu Nekonečný příběh z roku 1984 jsou připisovány lidské vlastnosti, protože má tvář, jejíž zářezy a nerovnosti lze považovat za vrásky v lidské tváři. Antropomorfizace stromu, která má diváka vyvést z míry, je celkem známý trik. Kořeny plazící se po povrchu mohou představovat křivé nohy a kmen se „sápajícími se" větvemi je možno stylizovat jako paže a ruce.

NAHOŘE: The Tree-Dwellers

(Obyvatelé stromů) od Alana Bakera jsou půvabnou ukázkou antropomorfismu.

DOLE: Nuclear Blast (Atomový zášleh) Dana Seagravea ukazuje dichotomii mezi tím, co se obvykle považuje za architekturu a co nám připadá jako organická struktura.

ANTROPOMORFISMUS

POLIDŠŤOVÁNÍ NELIDSKÉHO je způsob, jak vdechnout neživým předmětům jakousi strašidelnou existenci, kterou by jinak nemohly mít.

DOLE: Vesmírný modul Davida A. Hardyho nevypadá zrovna hrozivě, ale cosi znepokojivého něm je. Aťje tomu jakkoli, nelze si jej již splést s obyčejným kusem hmoty.

VLEVO: Světla a kompozice využil Tom Abba k tomu, aby kresbě domu vdechl cosi ze šklebící se lebky.

VPRAVO: Kresba Henry Flinta . zobrazující „lidský strom". Kořeny a úponky představují části kostí a svalů.

V

-j'\

47

48

ANTROPOMORFISMUS

Další způsob, jak vtisknout neživým předmětům podobnost se živými bytostmi, je dát j i m spoustu očí. Například do oválných mezer mezi konečky větví skupiny lesních stromů mohou být (opatrně) dokresleny zřítelnice, takže lesjako celek zdánlivě získává osobnost. DALŠÍ KROK Mnohem zajímavější možnost než pouhé naroubování rysů živých bytostí na neživé objekty je vtisknout j i m jakousi strašidelnou existenci. Jeden ze způsobů, jak toho docílit, je nedat j i m přímo lidské rysy, ale celkově uzpůsobit jejich tvary, aby v divákově mysli vyvolávaly představu čehosi živého - spíše jen naznačit, že by mohlo jít o rozumnou bytost než použít nějaký konkrétní rys vyjadřující přítomnost vědomí. Když nakreslíte člověka prchajícího před ohromným balvanem, který vypadá, jako by měl horní část těžší než dolní, a už už se chystá přepadnout, divák bude balvan chápat nejen jako hrozivý, ale bude mít také pocit, že číhá a chystá se skočit. Nemusí tu být žádný přímý vizuální náznak, že útes je myslící tvor, ale tento dojem je přesto vyvolán pomocí jemné vizuální implikace.

ANTROPOMORFIZOVANÁ

J

TECHNIKA Přestože koj!Rická ~,i,robrázku od Rot{;, ·,f#a rozhódně není živým nismem, hmyz~vzezření jí _