Žernovy ze slovanského hradiště Pohansko u Břeclavi

Citation preview

Katedra mineralogie a petrografie

Věra

ŽERNOVY

ZE

Přírodovědecká fakulta University J.E.Purkyně

Štěpánová

SLOVANSKÉHO

HRADIŠTĚ

(Petroarcheologická

Diplomová

Vedoucí

diplomové

práce: Brno,

POHANSKO

U BŘECLAVI

studie)

práce

prof. 1973

dr.

J. Štelcl,

DrSc.

diplomovou

Prohlašuji,

že

jsem

statně,

za

použití

jen

citované

práci

vypracovala

literatury.

samo-

0

b

sah:

4.0.

Strana

ÚVOD

1.1.

ó

vV

Žernovy

1.1.1. | 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4.

,

ww

0)

4-5

v archeologické

literatuře

Tvarová a funkční charakteristika žernovů . . ' : Dělení žernovu podle JeJiCh stári Původ žernovů . . « « «< útik k Horninový materiál žernovů a jeho

6-11 6-9 9-10 10

4

W

6

10+11

.

.

.

12-14

3.0. ARCHEOLOGICKÝ POPIS ŽFRNOVÝ .

15-19 15-16 16-17 17-19

provenlence

2.0.

PŘFEHLFD

POUŽITÝCH

3.1.

Morfologie

3.2.

Funkce

3.3.

Nálezové

4.0.

*

%.

«

METOD

žernovů

žernovů

.

.

.

.

...

souvislosti

.

.

.

.

.

.

.

PETROGRAFICKÝ POPIS KAMENNÝCHVŽUROVIN ŽERNOVŮ A ZASTOUPFENÍ JEDNOTLI

HORNINOVÝCH

TYPŮ

4.1.

Metamorfované

4.2.

Sedimentární

4.3.

Magmatické vů

*

SROVNÁNÍ

*

*

.

.

.

.

horniny

horniny horniny

Provenience

4.4. 5.0.

e

.

kamenných *

d

*

LÁTKOVÉHO

*

*

.

.

.

21«+27

.

.

.

27-42

.

.

.

42-44

surovin d

d

*

žerno

*

SLOŽENÍ

Z POHANSKA S ŽFRNOVY ŠÍCH VELKOMORAVSKÝCH

20=51

45-51

ŽERNOVŮ

NĚKTFERÝCH LOKALIT

DAL-

52-53

6.0.

RELACE MFZI TECHNOLOGIÍ A LÁTKOVÝM SLOŽENÍM GG G GS B GS ....

54-56

7.,0.

ZÁVĚRY

57 -58

8.0.

SEZNAM

Přílohy:

G5

« 4) w

POUŽITÉ

kresby,

d zn

LITERATURY

fotografie,

věív .

mapky

.

.

59-60

1.0.

Úvop Téma

katedrou

kulty

studii

kamenných

gickým

v

vanském

Brně,

Diplomová

má

Pohansko

práce

řízeného

je

u

zadáno fa«=

prof,

J.

patří

spojením mé

technologie,

grafických

prvků

pravděpodobné Děkuji

všem

v Brně,

členům kteří

diplomového

filosofické

ně

při

řešení

ka-

fakulty

je

otázek

studium

žérnovů

disciplina,

morfologie,

a

kamenných

radou

pomohli

rovněž UJEP,

surovin. a petrograpři

členům kteří

petro-

stanovení

mineralogie

Děkuji fakulty

vědní

charakteristiky,

jejich

svou

problémů,

a archeologie.

katedry mi

těch

hraniční

kolekce

úkolu.,

prehistorie

pomáhali

oblasti

funkční

provenience,

slo-

úkolu

přírodovědecké

práce

zmíněné

Kalouskem,na

výzkumného

petrografie

typologie,

fakul-

Štelclem,DrSc.

do

diplomové

ko-

archeolo-

filosofické F.

součástí

dr.

zpracována

Břeclavi.

petroarcheolcgie,

Obsahem

cování

bylo

komplexním

dr.

a petrografie

zaměřením

vznikající

UJEP

získaná

prof.,

UJEP,

fie

petrograficky

vedeným

mineralogie

řeší

být

prehistorie

tedry

které

mně

přírodovědecké

katedry

hradišti

Svým

petrografie

žernovů,

výzkumem

UJEP

a

práce

v Brně.

této

lekce

diplomové

mineralogie

UJEP V

ty

předkládané

mně

archeologických.

zpra-

katedry ochot=

Zvláště

prof. ky

v

prof.

dr.

F.

archeologické za

svému

J. Štelclovi,

průběhu dr.

děkuji

metodické

studia

DrSc.,

a za

Kalouskovi

diplomovému

problematiky vedení

a

za rady a připomín-

přečtení za

četné

vedoucímu

pomoc

a PhDr

rukopisu při

J.

práce,

řešení

Malinovi

konzultace.

- 6 1.1.

Žernovy V

archeologické

stále ních

v archeologické

zvyšuje

literatuře

zájem

se

v

o problematiku

poslední

kamenných

době

výrob-

nástrojů. K

poměrně

žernovy,

rozšířeným

studované

bakovem

(1948),

(1963),

V.

nografií vání

literatuře

(1965)

shrnout

původ

Kamennou

industrii

(1970)

do

tří

štípaná

b)

kamenná

broušená

c)

ostatní

kamenná

Ve

smyslu

c).

Do

této

rozdílné

fakty, i

materiálově,

ma

skupinám.

Pojem ratuře

přesně

sestavo-

stručnosti jejich

materiál.

Malina,

T.

Ve-=

industrie industrie.

je

není

definován.

řazeny

jsou

nelze

dosud

přiřadit

v

arte-

kamenné

technologicky, k

funkčně

jsou

dvě-

prvním

archeologické

Nejčastěji

sku-

do

žernovy

patří

vyčlenění

morfologicky,

"žernov“"“

Z mo-

industrie

kategorie

takže

Ry-=

Beranovou

žernovů,

horninový

J.

A.,B.

(1970). při

ve

patří

skupin:

kamenná

piny

má

rozdělili

a)

tohoto

čerpala

vlastnosti

a používaný

M.

Kudrnáčem

která

a funkční

autory:

(1957),

jsem

kapitoly,

tvarové

datování,

a J.

autorů

artefaktům

těmito

Černohorským

uvedených

následující

límský

především

K.

Hrubým

kamenným

lite-

žernovy

cha-

- T“rakterizovány

vané

k mletí

s.181)

tačního

kamenné

obilí.

Podle

žernovy

mlýnku

patrno

z

na

deskovité

názoru

pouze

obilí,

obrázku

M.,

Beranové

kamennou

nikoliv

artefakty,

část

použí-

(1963,

ručního

samotné

drtidlo,

ro+=

jak

1.

///// ////I A

ĚVQC/?C4

je

tvóří

jako

k

Obr.1. Rekonstrukce rotačního

(podle l- hornt e

5-

c\oln'a

dokhu

mlynku

sge žernovy

J.Kudrnače 1470, s.130,0. 64)

čep

s ruhojeh

Zernov -

QBP;

- leíčxb_

G-

I

v

; 2 - kormu '

4 v

dýřevěne

Zernov-

běhoun

- po]ořlce [

-

časti

N

mlšnp_u. Í

-8-

Soubor žrnem.

obou

Spodní

a horní

K. Černohorský

žernov

otočný

označuje

žernov

(1957)

jako

označuje

ležák

jako

bě-

(obr.1/č.2). Použití

lí

nazývá

stacionární

(obr.1/č.3),

houn

žernovů

žernovů

vysvětluje

papřicex)

J.

který

vu.

Podložením

nov

a do

ním

podloží

vzniklé

na

v

a tím

zrno

bylo

plochách

sekundárně

bylo

nadzdvižen

vsypáno pak

Otáčením

čepu,

jehož

horní

žernov

se

drceno.,

Otáčením

stopy

patrny

po

u nalézaných

užívány

také

horní

čepu žerno+-

Odstraně-

vrchní

byla

do

pohybu

na

kamene,

pracovních které

Žernovy

jako

stavební

materiál zařízení.

objektů

nebo

při

stavbě

otopných

Žernovy

nalézané

v ČSSR

jsou M. Beranovou

děleny

patří

do

šesti

kamenům

základních

spodním

a

tvarů,

čtyři

z

další

svou

část

uváděl

žernovů.

žer-

žernov

vznikaly

vydrolení

obi-

horní

zrno.,

klesl

držadlo,

do

v horním

čepu

žernovů

dobře

ních

mezery

byl

na

takto:

upevněna

otvorem

čepu

mlýnku

s.130)

patrně

procházel

dolního

obilí.

rotačního

(1970,

byla

dolního

uzpůsobena

dnes

Kudrnáč

(obr.1/č.4)

(obr.1/č.1),

vahou

ručního

nichž

byly sídel-

(1963)

první

kamenům

jsou

dva

horním.

X) papřice byla podle názoru J. Kudrnáče (1970, s.130) dřevěná rou

byl

nebo

železná

regulován

příčka

rozestup

v horním

horního

a

žernovu, dolního

kte-

kamene.

Jsou

to:

l.Ó

Spodní

žernovy

s nedovrtaným

2.

Spodní

žernovy

s

úplně

středovým

provrtaným

otvorem

středovým

otvorem

Horní

žernovy

vydutou

a

s nepracovní

pracovní

stranou

stranou

kuželovitě

miskovitě

vyhlou-

benou Horní

žernovy

s hranatým

středovým

otvorem

Horní

žernovy

s kruhovým

středovým

otvorem

Horní

žernovy

s

Pro

datování

rozhodující

tvar

žernovů

žernovy

na:

a)

žernovy

prehistorické

našem

na

sídlištích

byly

(M.

1963;

Beranová, autorů

zařadit

otvoru

do

žernovy

Konec

9.

lze

právě třetího

časného

podle otvoru.

nalezeny

papřici.

M.

Beranové

Podle

laténské

Bydžově,

Vyškovsku

(1963)

stáří

např.

žernovy

Kunětické

a u Vidnavy

K. Černohorský žernovy

dělí-

např.

hoře, ve

Slezsku

1957).,. Podle

z Vidnavy

na

základě

prostého

-

čtvrtého

století.

ve

Slez-

kruhového

středověku

století a začátek

jí žernovy

pro

a proto historické

v Novém na

sku

b)

území

u Štramberka,

těchto

je

středového

me

Na

jamkami

velkomoravských

10.

století

hradišť

reprezentu-

např.

Mikulčic,

-

Pohanska,

Zámků.

Rajhradu,

Podle

s kruhovým kami

pro

z

Původ

Podle již tí

od

(1963)

případně

žernovům

např.

1.1.3

Beranové

z

10.

-

nálezy

žernovů

Polska,

SSSR,

M.

Beranové před

obilí,

tvořené

spodní

pracovní

byly

strana

a horním

Řecké

se

a

užívaly

žernovy

mlýnky

Starých

žernovy

s mělkými

století z

jam-=

řadí

ostatních

M.

Be=

slovanských

Jugoslávie.

se

Mlýnek,

jehož

vznikl

nejspíš

n.1.

byly

byla

pravoúhlou

na

deskou,

tenkými

obdélníkovým

šířily

mle-

hustými

žernovenmm

na

sever,

kde

a upravovány.

Slované

používali

v

severovýchodních

v pozdně

užívány

nástroje

zbrázděna

pravděpodobně

na

v Řecku

obdobné

tenkou

pravoúhlým

zjednodušovány

oblasti

12.

(1963)

století

rýhami

Města

žernovů

5.

jejíž

Starého

papřicíi.

(1963)

území

Znojma,

otvorem,

K mladším ranová

M.

10 -

laténském

období

časném

středověku,

hranicích přetvořením

keltské žernovů

keltských.

Za považuje

nejčastěji M.

používané

Beranová

(1963)

pískovec,

porfyr,

ryolit,

čedič

Po

stránce

petrografické

z řady

archeologických

a

horninové

typy žulu,

žernovů vápenec,

svor.

lokalit

byly např.

studovány žernovy

žernovy ze

Sta-

rého

Města

venského

V.

Hrubým

Pobedima

středních

Čech

řešena

jen velmi

Původ

(1955). ze

u

Tento

-

80

byla

K.

štiavnického

podle

kilometrů od

ze

žernovy

(1970). u

nás

J.

Vídně

Zirkla

např. a

rudohoří.,

dále

Prove-

(1972). žernovů,

petrograf

F.

ze

(1957),

Malinou

rakouských

slo-

dosud

Černohorským

rakouský

byl

km

a

však

Štelclem,

určil

desítek

žernovů

(1969)

materiálu

materiál

vzdáleného

Kremnicko

a J.

Vídně,

vzdálenosti

dorfu,

např.

čedičového

nalezených

kolekce

J. Kudrnáčem

materiálu

málo

(1971)

-

Vendtovou

z Klučova

horninového

Štelclem

(1965),

V.

nience

J.

11

E.Zirkl

dovážen

z Oberpullen«= z

oblastí

-

2.0.

PŘEHLED

Údaje o místě

o tvaru,

nálezu

né

v příloze

mů

v

na

UJEP,

na

1

a

hanska

v

z

prehistorie

jsou čísla,

historie

- 1964 49

brání

UJEP,

Po«

ma-

katedře

mohla

po-

žernovech inventární

určení.,

za pomoci

na

určitou

10

kolekce

na katedře

žernovů

makroskopický

vždy

jsem

lo-

žer-

pre-

UJEP.,

filosofické

provedla

na

chybí

Ševčík

nálezů

sestavila

výzkumu

studované

St.

z této

uložených

zlomcích

fakulty

prehistorie

jsem

ulo«

dokumentační

přesnějšímu

zhotovil

jsem

representovaly

na

mapku

z

0 zbývajících

dokumentaci

filosofické

žernovů

a podle

fakulty

jejich

nálezů

zpráv

žernovů,

nebo

Petrografický kum

Nálezových

studiu.,

Schematickou

z katedry

zázna-

z Pohanska,

archeologických

neúplné

(příloha 4)

nálezů

základě

dokumentace

1959

3)

na

kresebné

Celkem

(příloha

zpracovala

uvede-

fotografické,

Fotografickou

novů

u Břeclavi,

fakulty

vlastnímu

což

a údaje

filosofické

filosofické

údaje

funkci

prehistorie

údajů

letech

hradiska,

drobit

jsem

evidence dále

váze,

z Pohanska

dosavadních

základě

kality,

velikosti,

2,

katedře

a karetní

METOD

žernovů

Inventářích

žených

py

POUŽITÝCH

1]12-

na

prom.

fakulty

hradisku

ped. UJFP.,.

i mikroskopický

vybraných skupinu

A.Šika

vzorcích,

stejného

výz= které

petro=

-

grafického

charakteru.

Kvalitativně

petrografické

rých

případech

doplnila

kými

analýzami.

Analýzy

ho

počítače

bodů

byl

ELTINOR

2

500,

vzdálenosti

byly

jsem

úvahách

vycházela

logických rem,

z

oblasti

údaje

typy

katedry kulty

UJEP

čování

za

délce

světelného použití

589

provenienci

a ryolitů

získala

vlastním

moravské

svorové

zóny

-

štiavnického

z primárních

a

rudohoří.,

porovnáváním

a petrografie

sbírkách

svoru byly

Podrobněji pod

mono-

Ao.

svorů

vzorky

s

svorů

typomorfní získány byly

pak

binokulární

muzea

studovala

jednak

Další horni-

sbírkách

z hornin

dat

při

ur-= před-=

minerály.

mechanickou

studovány

fa-

v Brně.

granáty,

akcesorické

lupou.

odbě-

obdobnými

srovnávacích

jsem

geo-

přírodovědecké

Moravského

podrobnějších

akcesorie

preparátech

indexů

jsem

provenience

parací.

průměrné

mineralogicko-petrografických

a ve

ve

odpovídala

metodou

o vlnové

získány

získání

stavující

měřených

Vzorky

mineralogie

K

Tyto

v

hodnoty

imerzní

oblasti

byly

Počet

se

Kremnicko

pak

novými

z

bodové.„

srovnání

výskytů.

jednak

pomocí

zrn.

o možné ze

v někte-

planimetric-

MIN-8.,

posunu

číselné

světla

jsem

provedeny

a mikroskopu

stanoveny

chromatického

Při

byly

vzdálenost

uvádím

rozbory

kvantitativními

klastických

Pokud lomu,

13 «

se+=

v práškových

U granátů

byly

provedeny rovin

v

spektrální Kutné

Hoře

analýzy dr.,

Spektrograf:

0

Číslo

0 5387

El.

desky: podmínky:

Fotomateriál: Expozice:

Úprava

Elektrody: Clony:

T

Štěrbina: Pro

žernovů určovány

za

těchto

su-

podmínek:

stejnosměrný usm. 210 V 0RWO

gelb

obl.

extra

10 A hart

katodicky vzorku

20 mg vz.

Thyratr.

6x24

dále

pufrováno

cm

anodicky

graf.,

až

1:1

Topolčany

mezicl.

3,2

kom.

c1l.

1:15

0,005 mm

doplnění

byly

nerostných

24

Kablo 10-5

Ústavu

Litomiským

1 min. exp. do vyhoření

vzorku:

v

přehledu

o

povaze

makroskopicky

a

částečně

žernovy

z lokality

slovanského

hradiště

Staré

z Klášterky

u Pohořelic.

Šaratice Zámky

kamenné

i ve

suroviny

výbrusech

u Vyškova,

u Brna

=

Líšně

ze a

-+"15 3.0.

ARCHEOLOGICKÝ

3.1.

POPIS

S

žernovů

: Studovanou

kolekcí

jako

tvarově

jednotnou,

vého

otvoru

provrtaného

novy

lze

období ní,

v souhlase

9.

jak

10.

bylo

Nebyl dovým

a

Většina

38694

(Tab.XIV),

je

jak

i.č.

zachován kruhovitý Z je

s

žernovů

Žernovy

a

čelního patrno

žernovem.

t.j.

do

s

z Pohanska

střední

datovat doby

do

hradišt-

s hranatým

jamkami

pro

u Břeclavi

(Tab.XV),

dokonale

žer-

1.1.2.

(Tab.XII),

75242a

středo«

Takovéto

(1963)

žernov

otvorem

pohledu

kruhového

Beranovou

jeden

dokonale

charakterizovat

základě

celým

38691

téměř

1l1ze

v kapitole ani

nebo

cích. mají

na

s M.

uvedeno

otvorem

žernovů

století,

nalezen

ŽERNOVŮ

Noo.

Morfologie

“

svůj

38692 84951

stře-=

papřici.

je

ve

zlom-

(Tab.XIII), (Tab.XVII)

původní

tvar,

který

symetrický. se

z kresebného

žernovy

svým

katalogu

tvarem

(příloha

liší, 2). Ponenoay |

Zastoupení bulce

čís.

k příloze

1 1).

jednotlivých

(názvy

tvarů

tvarů

artefaktů

je

shrnuto

viz

v

ta-=

vysvětlivky

|

Tabulka

Tvar

č.

1

artefaktu

počet

žernovů

plankonvexní

13

vypuklodutý

8

obdélníkovitý

7

oválný

2

trapezovitý

2

špičatě

l

Z

oválný

čelního

Nejčastější

pohledu

válcový

žernovů,

koóonický

středový

otvor

provrt

Lze

z ní

zbroušen

při

mletí

horninový

ka

je

11

cm

určit,

materiál u

do

obilí

a

žernovů

u

jaké jak

4

rovině

žernovů

se

mění

jejichž

průměr

je

34

noty

17

kg.

3.2.

Funkce

cm. i

a dvojkonický

je

- 56

cm,

i

výška

míry

byl

žernov

odolný

byl

tedy

Maximální

váha.

na

výška použité

U celých

dosahuje

použi-

naměřená

průměrná

V závislosti jeho

u 15-ti

l žernovu,

vápencových,

jsou

provrtu.

určen

parametrem

žernovu.,

žernovů

výšsvosu-

žernovů,

průměrné

hod-

žernovů

Dokladem pracovní

jen

tvar

byl

6 žernovů

nalezen

rových

né

má

také

otvor

morfologickým

žernovu.,

tý

rozdílný

středový

byl

Významným

je

funkce

stopy

v

studovaných podobě

žernovů

soustředných

jsou

zřetel-

kružnic,

které

vznikly Jsou

při

dobře

75242b

mletí patrné

(Tab.XV),

Celkem běhouny,

to

19

12

Kromě byly

3.3.

v

obydlí

teru

i.č.

20

ným

proplétáčkem,

zvířecími

xx)

je v

žernovů

nalezena t.j.

v

určeno

jako

k mletí

obilí,

i sekundárně,

a

objektů,

0 tom

spolu

s

svědčí

1959-1964): třemi

tomu

objektu

dokládají

archeolcgickým

železnými

Polozemnice, zemnice bená 0,5 - 1,0 m pod 1970, s.63)

charakmateriá-

kostě-

nádobami,

střepy

žernovu

i.č.

jehož

16293

noži,

omítkou.

100,

kůlové

i.č.

maltou,

i u

nálezy

zemnicového

slovanskými

kostmi,

svého

objektech,

např.

žernovu

nebo

tímto

v místech

sídelních

a polotovaru

Kalousek,

nalezen

bylo

užívány

polozemnicovéhoxx)

(F.

střešení

byla

využití,

lem

byl

(Tab.XVII),

souvislosti

16292

Podobně

(Tab.XII),

84951

sídelních

blízkosti.

objektu

nádob,

žernovů

materiál

pravděpodobného

žernovu

16301

žernovů

použití

žernovů

jejich

i.č.

žernovu,

ležáky.

zlomky

Nálezové

horního

(Tab.XVI),

nalezených

stavební

v

žernovu

primárního

Většina

nebo

u

«-

otáčením

79535

jako

některé jako

obilí

17

50866,

pravděpodobné

který pře+=

jamky.

je sídlištní chata, zahlou-= povrchem země (J. Kudrnáč

+ JB Rozšíření

u Břeclavi Místa

je

č.

jsou

na

hradišti

v tabulce

značena

podle

č. F.

2

Pohansko

(viz

příloha

Kalouska

(1960).

nálezu

Lesní

školka

Velmožský

čtverec |

dvorec_

kostelem

a

pohřeb.

počet

žernovů

B

21

A

14

SV

předhradí

B

12

JZ

předhradí

L

1

B

3

e

2

Val

Žárové

pohřebiště

Nejvíce

diště zejí

žernovů

opevněného podle

B.

nebo

ským

ze

uvnitř

sídlištních

obyvatel

hra-

z předhradí

polozemnicemi

pecemi

zlomků

valu

žernovů

žárovém

ke

s

pochá-

objektů,

prostými

s nižším

jsou

být

i

ohniš-

společen=

To

42224 o

a i.č.

60596

sekundárním

využí-

účelům.

i nálezy

2

Pohansku

žernovy

u Vyškova.

i.č.

domněnku

stavebním

pohřebiština

mohou

Šaratice

žernovů

potvrzuje

Výjimečné

gií

Žernovy

(1968)

obytnými

nalezeno

postavením.

zdivu

vání

tedy

palisádou.

kamennými

Výskyt ve

bylo

Dostála

zastoupených

ti

4).

2

Místo

s

žernovů

vyjádřeno

nálezů

Tabulka

nálezů

á

žernovů (viz

z kostrových dokazuje

v hrobech

příloha hrobů

důležitost

4).

na Analo-

z hradiště d

n

ZÍ

a pravdě-

- w podobně

i

cenu

Závěrem

žernovů

1l1ze říci,

v

funkčními

dišti

žernovů

neliší

od

archeologických

raně

že

morfologickými,

lokalit.

4 středověkém

žernovy znaky

hospodářství.,

z Pohanska

i rozmístěním

z dalších

se

svými

v hra-

velkomoravských

- 20

4.0.

PETROGRAFICKÝ A

ZASTOUPENÍ

POPIS

jsem

rulu,

určila

vápenec,

křemenec

a

tyto

ve

č.

ŽERNOVÝ

HORNINOVÝCH

kamenných

základní

typy

arkozu,

TYPŮ

surovin

hornin;

drobu,

žerno-

svor,

para-

slepenec,

ryolit.

zastoupení

studovaném

Tabulka

SUROVIN

rozborem

pískovec,

Procentuální typů

KAMENNÝCH

JEDNOTLIVÝCH

Petrografickým

vů

-

souboru

jednotlivých je

patrno

horninových

z tabulky

3.

3

„„Horninový typ | „Počet žernovů | % zastoupení | svor

32

65,3

vápenec

6

12,3

pískovec

2

4,1

arkoza

2

44

slepenec

2

Kdk

ryolit

2

4,1

pararula

1

2,0

křemenec

l

2,0

droba

l

|e e m w e 4 sm g e c m í ide š A oikčei e šě o skrímu zí HNÍ Celkem

I

Metamorfity magmatity kapitole

4,1

%.

49

tvoří V

probírány.,

a.0

- otafene t čerčn jní ) KbRKC AL AD ROoÍ l:e e ooo aamankc “

67,4

tomto

%,

pořadí

|

19912 _____ J

sedimenty jsou

28,5

horiny

% a v

této

4.1.

Metamorfované

4.1.1.

Granáticko-biotiticko-muskovitický

Popisovaná Hornina dé

je

je

makroskopicky

výrazně

plochami

materiálem

stříbřitě

Již

ra,

žernovu

černé

S

a

zčásti

biotitu.

u

V

vzorku

sekrečního

kou

až

i.č.

87000.

rezavě

hně-

tvoří

plochám

průměrně S

jsou

lupínky

struktu-

1,0

mm

patrny

vel-

čočky

tvoří

S.

granolepidoblastickou

Převládající

lupínky

muskovitu

Bývají

plochách

rozlišit tkáně,

složku

Lupínky

=

pokryty

porfyroblastická

granátů

k

zřetelnými

souvisle

nápadná

1lze

základní

blastickou

ření)

se

křemene.

složku

velké.

je

kolmých

výbruse

strukturu

bývají

porfyroblasty

řezech

Ve

texturu,

Plochy

tvořená

kými.

paralelní

S.

muskovitu

D

hornina

svor

barvy.

Má

v

horniny

muskovitu křemen, jsou

v

a biotitu.

plagioklasy průměru

1,5

deformované

a uspořádané

Indexy

(průměrné

odpovídají

lomu

lepidoblastic-

hodnotám

pro

n

=

lupínky

0,6

x

0,3

Grano«= a granáty.

x

0,5

svými

hodnoty 1,598,

mm

bázemi z

n,

10 =

mě-

1,594,

0,004.

Biotit hnědé

barvy.

pořádány

tvoří

Lupínky

paralelně

jsou s

mm

deformovány

plochami

S.

velké, a jsou

žluto«= opěťt

Pleochroismus

je

us-

výrazný

(«

—

č.

vyplývá

tkáně.

V

mají

velkých, jsou

Vyseparované

gra-

stupňovitý

odlišné

spektrální

mm

granátu

2 mm a opět

svoru

ze

barvy.,

1,5

chemické

analýzy

(tabulka

—

5

-

©

0

—

—

j

X0% | X% jn

tohoto

až

5).

Tabulka p

zrnech

m

0

P

mý

Fe Si

D

w

> -—...-0—.-c-

|0,X%|0,0X%

Mn

Na

E 2 —n-——

—

—

—m

mb

Al

rozdíl

častá

akcesorie

bylo

zastoupeno

trigonální na

jednom

Ve

výbruse

barvy

o

e

0»

w -—-—

| 0,0X%

probl.r

od

předchozí

turmalín, hexagonální

průměrné

obvykle

Ag,As,Au,B,Ba, |Be,Bi,Hg,In,Mo, Nb,Pb,Sb,Sc,sSr, Ta,.To,1T2,0,W%, ; Po

variety

je

a

(0110).

x

- elivově

mm,

hnědý).,

a obě

Krystaly

olivově

0,3

pásma

(1120)

dítrigonální

sloupečky 0,6

jako

vertikálního

ukončeny

velikosti

přítomen

deuteroprisma

(1010)

turmalín

(žlutozelený

Ge Li. zr

Z tvarů

protoprismata

tvoří

negativní

-

|Ca,Cr,|Cd,Co,Cu Mg,Na, |Ga,Ni,Sn P,Ti V,Zn

konci

je výrazný

e

=

jsou

pyramidou.

zelené

Pleochroismus

Časté

jsou

- 25 průřezy jsou

kolmé

bez

k

c,

je

ve

zaoblených

zrn,

0;l

mm.

0,02

výbruse

barvu Na

těn se

mají

zonární

zrna

světle

rozdíl v

ve

stavbu

distenu

šedou,

bez

ojedinělých

o

a

nedokonale

rozměrech

protažená

podle

osy

byl

zjiš-

c,

pleochroismu. vzorku zrnech

pleochroismem

formě

habitu,

od»předchozího

staurolit zřetelným

patrný

prismatického

Mikroskopická

mají

které

pleochrojsmu.

Apatit

x

ose

—

(Ár

svoru

výrazného

- žlutý, s--

reliefu téměř

bez-

barvý). Vzácně titu.

se

Tvoří

zabarvení

který

Je

chami

jsou

byla

zrnitá,

S.

vrstvou

způsobuje

objevuje

výbruse

Plochy

patrna

S

rezajako

drobná,

S

jsou

zrnka

rudních

shlucích.,

pouze

barvy,

jsou a

tmavá

prararula

použita šedé

muskovitu

k plochám

ve

v bio-

sloupečky.

přítomností

se

Sillimanitická

jemně

uzavírán

prismatické

v nepravidelných

Hornina

je

šmouhy.

V hornině

4.Ý.1.2.

svou

horniny,

nepravidelné

minerálů,

zirkon

mikroskopické,

Limonit, vé

vyskytující

s velmi

stříbřitě

sillimanitu.

patrny

u žernovu

drobné

nápadnými

pokryty V

i.č.

řezech

čočky

84952. plo+=

souvislou kolmých

světlých

mine-=

- 26 rálů,

hlavně

křemene.

-

Hornina

má

výrazně

paralelní

texturu.

Ve turu.

výbruse

1ze

určit

Převládající

uspořádaný

lepidoblastickou

muskovit,

sillimanit.

granolepidoblastickou

biotit,

mezi

Granoblastickou

složku nimiž

složku

se

tvoří

struk-

tvoří nachází

křemen,

plagioklasy.

Lupínky něle

muskovitu

uzavírají

orientovaně kterém

drobná

se

lze

U biotitu

je

agregátů. nitu

Vzácnější

Křemen

je

0,6 v

jehličky

hnědé

většinou formě jsou x

bývají

většinou

apatit,

zirkon,

bělošedé a vějířovitých

jehlice

alotriomorfně

Plagioklasy

Z akcesorických

«- žlu-

sillima-

mm.

ojedinělých

zrnech,

zřetelný, /Z

jehličky

od

lamelovaných

ve

sagenitu.

jednotlivé

alotriomorfně

srůstá

zbarvení.,

kolísá

v

0Ojedi-

biotitem,

paprsčitých

0,1

velké.

Muskovit

málo

Velikost

vyvinuty

- 2 mm

zirkonu,

pleochroismus

ve

o rozměrech

zrnech,

tmavé

tvoří

uspořádané

1

baueritizovaným

intenzívnější

Sillimanit barvy

zrnka

světlým

rozlišit

tohnědý,s-y-

bývají

0,5

do

1,5

jejichž

limonitizovaný

byly

Zřídka

jsou

polysynteticky

bazicita

minerálů

mm.

zakalené.,

omezených,

omezených

ve

pyrit.

odpovídá výbruse

Ab70An3o. určeny

Apatit

tvoří

velká.'Zirkon tě

až

tence

vyvinutý

minerály

pyrit.

Tvoří

jící

se

v plochách

4.2.

Sedimentární

-

m0

m

H

—

c0—m—

—

-

m

průměrně

formě

0,1

x

0,02

ojedinělých,

krystalcích,

z

mm

tlus-

nichž

něk-

zastupuje

zrníčka

0,3

mm,

vyskytu-

horniny

použité

na

velikosti

limonitizova-

S.

s vápenci,

materiál

o

převážně

---

Vápence

shodné

ve

prismatických

Rudní

ný

je

zrna

zaoblené.,

jsou

teré

zaoblená

na

které

výrobu

byly

velkomoravském

žernovů

užívány

hradišti

jsou

jako

zcela

stavební

Pohansko

u Břec-=

lavi.Š Protože

pracích

tyto

vápence

J. Štelcl,

jejich

popisy

i

J.

pro

podrobně

Tejkal

popsali

(1961,

charakteristiku

1963)

ve

svých

používám-“

kamenných

surovin

Žernovů.

Vápence

jsou

zastoupeny

těmito

a)

písčité

vápence

(žernovy

i.č.

b)

písčité

vápence

s otisky

měkkýšů

c)

oolitické

BD

—

—

dR5

0

5

—

-

ÓD

ED

m5 m

Horniny šedou

vápence

—

-

—

—

této

a hnědošedou

(žernovy

varietami:

16301,

i.č.

75242b,

(i.č.

81449)

84963)

86992,

86999).

-

skupiny

mají

barvu,

bez

světlešedou, zjistitelné

žlutovrstevnatosti.

- 28 Ve

výbrusech

tritická

písčitých

struktura.

horninu

zrnka

gáty.

V

těchto

větší

zrnka

ky

kalcitu,

zbytků

zachována

jsou

organode-

organismů

vytvářející

agregátech

organických

kovců,

misky

schránek

skládají

drobnozrnné

rozptýlena

vzácnějšího

je

však

agre-

jednotlivá

plagioklasu

a úlom-=

tedy

složení

a

schránky

porušené. s

blíže

Původní

zachována, Schránky

okolní

určit.

hmota

skulptu-

jsou

mnohdy

horninou,

Některé

dír-=

že

je

schránky

jsou

rozpadavé.

Způsob nině,

zčásti

spojené

vyseparovat

křídovitě

rem.

tak

vyskytují

břichonožců.

aspoň

bývají

a

se

a ulity

většinou

povrchu

nelze

zbytků

mlžů

fragmentární

zachování nejsou

fauny

Téměř

a jejich

Proměnlivé

a kvantitativní

všeobecně

a Pirenella

jen

ojediněle,

sp.

a Mohrensternia

kazatelný

schránek

jednotné.

sum

ho

je

hornin. Z

ry

vápenců

Kromě

křemene,

—

se

picta. např.

brakický

společenstva.,.

poměr

vyskytuje Ostatní

Irus sp.

ráz Celkem

a

byly

i druhové

byly

rubigino-

dissitus,

stáří

zjištěny

fo-

zjištěny

vzorcích

sarmatské

v hor-=

jednotlivých

druhy

všech

je

Cerithium

gregarius

Ve

uložení

je

Gibbula však

pro-

faunistické-

tyto

druhy:

Bivalvia

Modiolus (Modiolus) incrassatus Musculus (Musculus) sarmaticus Cardium sp.

Cardium

Irus

cf.

latisulceum

(Paphirus)

gragarius

dissitus

(Mactra)

vitaliana

eichwaldi

Ervilia

Mactra

(Cerastoderma)

incrassatus (0 (G a t u e v)

dissita

(F

i c h w.)

(E

r

b.)

Muůunst.

i c h w.)

Laskoar.

- 29

-

Gastropoda

Gibbula

sp.

Mohrensternia

(cf.

Pirenella

picta

Pirenella

picta

Pirenella

picta

picta

Cerithium Cerithium

cť.

(Thericium) (Thericium)

vyskytuje

ve

zrn

/E

(D

(E i c h w.)

rubiginosum rubiginosum horniny

velikosti

jsou

zrn,polysynteticky

?)

i c h w.)

rubiginosum E ichw, subtypicum (S a c © o)

tvoří

jednotlivých,

o průměrné

Plagioklasy

(E

nymha

složku

formě

i c h w.,/

e f r.)

mitralis

Podstatnou

ných

angulata

sp.

ve

který

hypidiomorfně

0,7

-

výbrusech

lamelovaných

křemen,

1,5

se

omeze-

mm.

patrny

jako

plagioklasů

úlomky

kyselého

charakteru,

Kalcit až

0,4

mm

se

objevuje

červenavý

rutil

minerálů

a drobnozrné

Charakteristickým

jejich

větších

byl

určen

opakní

zrnech

této

znakem

šedožlutě

jader

Vlastní

schránky

jsou většinou

jsou

pokryta

obvykle

zbarvené

sarmatských

a otisků

množství

jádra

prismatický,

minerály,

velké

je

měkkýšů.

ve

velkých.

Z akcesorických

horniny

ojediněle

rozpuštěné

jemným

a

vykrystalova-

ným křemenem nebo bílým vláknitým povlakem, který se vytvořil zčásti

jádra

ze

zbytku

neúplná,

ulit

nevytvořila.

schránek.

vzniklá

břichonožců Negativy

Jádra

misek

mlžů

jsou

nedostatečným

vyplněním

dutin,

v některých

případech

vůbec

se

povrchových

skulptur

malých

- 30 schránek velmi

jsou

teriálu,

i

otiscích

nedokonalé

nedovolují

novu

v

a

kde

Na

převažují

Podobně

jako

stoupení

fauny

poměr

výskyt

Cardium

latisulcum

vodným

Seznam

je

Za

stavebního jsou

je

většinou

ma-

vápence

téměř

žer-

konstantní

Proměnlivý se

je

pouze

vyskytujících

a

charakteristické

rubiginosum,

a Mactra

zpravidla

forem,

měkkýšů,

Cerithium

druhem

vápenců

zachování

druhů,

sedimentu

jader

schránky,

nejhojněji

ojedinělých

označit

od

malých

způsob

složení

zrnitosti

néúplností

větší

schránkami

kvantitativní

s

rozdíl

tvořeny

druhové

vlivem

spolu

určení.,

«

Cardium

1lze

Pirenella

vitaliana

za-

picta,

eichwaldi,

Dopro-=

vindobonense,

druhů:

Bivalvia Cardium

(Cerastoderma)

latisulcum

Cardium

(Cerastoderma)

vindobonense

(Cerastoderma)

Cardium

Cardium

Mactra ?

Donax

sp.

(Cardium

latisulcum

vindobonense

vitaliana

(Mactra) sp.

eicbwaldi

latisulcum

cf.

juv.

jammense

Laskar. L

?,

n

1

M

partim

askar.

Hói

s

t.

l1ber.

?)

Gastropoda Mohrensternia

Pirenella

Cerithium

Do vě

hnědé

oolity

picta

(Thericium)

této

skupiny

vápence

kroskopicky s

sp.

picta

patří

s výraznou

celistvé

patrnými

(D e fr.)

rubiginosum

ve

vápence

|

rubiginosum

světlešedé, oolitickou šedé

výbrusech.

nebo

E

žlutošedé texturou žlutošedé

í

ichw.

a

okro-

a mabarvy

ú3

nitý 1,5

Oolity

mají

tvar.,

Jejich

mm.

Povrch

ú

kulovitý

nebo se

velikost

oolitů

je

mírně pohybuje

většinou

mírně

zdrsnělý,

Centrem

oolitů

schránky

dírkovců,

jejichž

průřezy

ně

dosti

hojné.

skytují sp.,

sp.

Podle

zástupci

Elphidium

a Nonion

Kolem

ke

citické

hmoty,

0,1

Vysoce jsou

oolitů

-

mm.

vlakem,

překrývajícím

Přesnější

a

těchto

vání

organických

malé

formy,

bývají

velmi

často

jsou se

ve

dále

h

t.,

Mo

v

křemenem

schránek

center kal-

centra. nebo

měkkýšů,

živcem,

které

vápnitým

potaženy

po-

struktury.

pro

V podstatě

malé

1.).

početných

krystalizačního

faunistickou

zejména

1

afanitické

většinou

podát

div,

Elphidium

et

až

vy«

Stilostomella

krystalizačních

vápenců

nelze

výbrusech

nejčastěji

c

povrchové

zbytků.,

z mlžů

výjimeč-

b.),

i

úlomky

jednotnou

vápenců

tiku

jen

r

tvořeno

zbarvených

okrově

u

kolem

převládají

hladký,

(0

ukládá

jádro 0,3

do

jemnozrnné

se

zonách

koncentrických

(F jako

dírkovců

která

0,3

Cichy

hauerinum

ledvi-

od

Miliolidae,

krystalizaci

je

I.

pompilioides

dochází

vežlkých

čeledi aff.

schránek

Vzácněji

určení

zploštělý

charakteris-

nepříznivé však

exempláře

zacho-

převládají

druhů

Ervilia

dissita.

Bivalia

Modiolus (Modiolus) incrassatus incrassatus (0 r b.) Musculus (Musculus) sarmaticus (G a t u e v) Cardium (Cerastoderma) cf. vindobonense Laskar. Cardium sp.

Irus

(Paphirus)

gregarius

dissitus

(E i c h w.)

- 32 Ervilia

dissita

Mactra

dissita

(Mactra)

vitaliana

(E

i

ch

w.)

eichwaldi

Laskar,.

Gastropoda

Calliostoma (Calliostoma) orbignyanum orbignyanum Gibbula (Colliculus) cf. angulata (E i c h w.)

? Theodoxus sp. ? Caspia sp. Hydrobia sp.

Pirenella

cf.

Cerithium

picta

(Thericium)

(D

e f r.)

rubiginosum

rubiginosum

E

(M.,

óái ch

Lunatia catena sarmatica (A., P a p p) Ocinebrina sublavata striata (E i c h w.) Dorsanum (Dorsanum) opinabile trabale (K o l e s n.)

Pískovec žernovů

tmelem

5688

je

shodný

stavební

materiál

na

slovanském

Břeclavi

studované

s.Š.

i.č.

s kalcitickým

418

nový

-

471),

materiál Tyto

zelenou jejich

jejichž

žernovu

šedavě

tato

a zrna Ve

jsem

barvu

vrstevnatost

1lze

Pohansko

Tejkalem použila

jako u

(1961,

i

pro

horni-

jemnozrnné

mají

šedavě

zvláště

nápadná

5688.

vrstevnatost.

a Na

u

určit

rozdíl

horniny

křemen,

od

je

stavebního

žernovu

chybí.

stříbřitý

musko-

kalcitu.

výbrusech

Klastickou

i.č.

žlutou

Makroskopicky vit

popis

J.

w.

k výrobě

používanými

hradišti

makroskopicky

deskovitá

materiálu,

pískovci

J. Štelclem,

horniny

až

s

použitý

Horn.)

složku

vitu,

biotitu,

spolu

s

1l1ze

rozlišit

tvoří

ojediněle

akcesoricky

až

klastickou

křemen, úlomky ojediněle

živce,

složku

lupínky

křemenců

a tmel.

musko-

a rohovců,

zastoupenými

úlomky

'33 celé

řady

těžkých

vzájemného turu

Podle složky

jako

Tmel

klastické

je

kalcitický.

složce

lze

Podle

jeho

struk-

bazální,

- 0,25

psamitů

mitickou

ke

převládající

0,1

zrnných

minerálů.,

poměru

označit

%

mm

s

velikosti

patří

součástí

pískovce

drobnězrnitou

do

až

klastické

skupiny

jemno-

střednězrnitou

psa-

strukturou,

Křemen průměrné

tvoří

nejčastěji

velikosti

U větších

zrn

1ze

0,2

isometrického

pozorovat

mírné

rozpukání

nejsou

ninek

nacházíme

v

sloupečky

mm,

poloopracovaná

zrna

křemeni

zirkonu,

undulosní jinak

jemné

zrnka

o

vývinu.

zhášení.,

porušena.

šupinky

rutilu

zrna

Až

na

Z uzavře-

pigmentu,

a trsovité

shluky

součástí

klastické

sillimanitu.

Živce složky,

Svou od

velikostí

křemene.,

a

Pouze

jsou

asi

jednoduše,

nejčastěji

vírají

podle

zrna

v

stupněm

kyselými

0,25

plagioklasy.

opracování

výjimečně

mají

x 0,05

mm

se

příiiš

jemného

neliší

tabulkovitý velké.,

zákona.

pigmentu,

habitus

Bývají

polysynteticky

albitového

vzácněji

jednoduché

Slídy

tvoří

většinou

větši-

lamelovány,

Některá

některá

zrna

též

uza-

okrouhlé

sericitu.

inohem

Některá

podstatnou

vzácněji

množství

mikrolity

Tvoří

další

zastoupené

a potom nou

jsou

jsou

tabulky

přítomny

o velikosti

perthitická, jsou

řezech

zastoupeny

kolmých

draselné

k

většina

však

převážně

bázi

0,2

(001)

x je

živce, 0,1

mm.

přeměněna.

muskovitem,

lištovité

který

lupínky

- 34 průměrně vrůstá

0,5 do

x

drobná

Daleko lupínky

a

křemene tickou

ci

a

mm

je

velmi

se

často

trhlinek

obsahuje

roztřepené

svou

velikostí

plasticky

Pleochroismus

hornin

zohýbán

je

představují

-

mm

0,05

velkými,

Úlomky

agregátem,

výrazný

jevícím

tvořené

spjatými

rohovců

jsou

slabou

křemence, zrnky

v granoblas-

tvořeny

agregátní

jemně polariza-

dvojlom.

pískovcích

těžkých

zastoupeny

sillimanit,

minerálů apatit,

staurolit,

tvoří

Apatit

habitu.

opakní

Disten čtvercových

je

vyvinut

tvarů.

patrnými

křížící

se pod

Granát

je

nebo

granát,

turmalín

rutil,

a zirkon.

zrna,

zaoblená

bublinky

drobné

Uzavírá

v popisovaných

disten,

titanit,

nedokonale

jsou

pris-

silně nebo

libelky

inkluse.

s dobře

kovitých

nelíšící

poloopracované,

V asociaci

a jemné

jsou

velké,

strukturu.

matického

muskovit

biotitu,

cizorodých

slabý

Z uzavřeninek

chloritizaci.

0,02

zrnitým

štěpných

- tmavohnědý).

Úlomky - 0,2

Podél

zrníčka.,

než

Biotit

(světlehnědý

0,1

opakní

hnědého

mírnou

velké.,

kalcit.

vzácnější

muskovitu. jeví

mm

muskovitu

muskovit

od

0,05

*

v

Zrna

zrnech jsou

štěpnými pravým

čirá,

bez

trhlinkami

úhlem

zachován

obdélnikovitých

úlomkovitých

pleochroismu,

podle

s trhlinkami

v podobě zrn

(010), (001).

nepravidelných, bez

nebo

stříp-

krystalcgrafického

- 35

omezení.

ninky

Zrna

slíd,

tvoří

prismatická

slabým

shlucích.

v V

slabý

v

nebo

tvoří

Vždy

je

světle je

Kalcitický kalcitu

často tmel

setiny

zrna

v kalcitickém

drobných

kalcitu tmelu

sloupcovitá Má

a jeví

nebo

iso-

zelenohnědou

žlutozelený

v prismatických nedokonale

uzavírá pyrit

barvu

objevu-

až

« zeleno=

- žlutohnědý., krystalcích

opracovaná

drobná

tvořící

zrna

zrna.

rutilu.

nepravidelně

ome=

limonitizován. je

jemnozrnný,

milimetru

krystalizace

vznikají

tlustě

žlutohnědý

se

žlutohnědý).

Pleochroismus

součásti:

je

až

častěji

vějířovitých

zrnech

žlutou

omezená.,

vzácněji

shluky,

formě

zrna

vyvinutý

čirý,

sběrná

(hnědý

nepravidelná,

Opakní

zené

opracovaných

medově

se

odstínech,

nebo

Má

vývinem

tmavočervená

paprsčitých

barvu.

Zirkon

je

červených

nepravidelně

nebo

rutilu

radiálně

tvoří

uzavře-

isometrickým

krystalky,

Turmalín

hnědý

s

jehlicovité

titanit.

žlutohnědou

drobné

tvoří

pleochroismus

metrická,

zrna

Barva

nedokonale

ojediněle

obsahují

rutilu.

vejčitá

pleochroismem

uspořádané

ček

a

zrna.

Sillimanit

je

zbarvená

zirkonu

Rutil a

růžově

-

velkých.

jemnozrnné až

0,2

chlorit

agregátů.

složený Místy

kalcitické mm

velká.

hnědavě

ze

zrní-

nastává hmoty,

Vzácněji

zelené

barvy

takže je ve

Pokud

se

pískovcích patrně,

ťýká

zastoupeny

jako

velmi

Pravděpodobné vé

průřezy,

vitou

zbytků

fauny,

budto

obtížně

zoomorfosy průměrně

hmotou,

nebo

nejsou

vůbec,

nebo

určitelné

mm

velké,

chalcedonem,

jen

zcela

ne-

mikrofosilie.,

představují

0,15

v popsaných

ojedinělé vyplněné

jevícími

kruhorohovco-

agregátní

polarizaci.

4.2.3

Droba

Droba Hornina jící do

byla

má

mitickou

úlomky Ve

výbruse

které

tvoří

křemen,

selné

živce

tizovaného

je

ním

bazální

a v malé

mm,

patří

zrnitou

psa-

vrstevnatosti.

rozlišit

muskovit

křemen,

složka

Klastickou

úlomky

hornin,

lupínky

živ-

a biotit.

klastická

až porové, míře

84955.

a

složku

kalcit,

muskovitu

po-

dra-

a chlori-

biotitu.,

je

vyvinutý

průměrně

1,0

ve mm

formě

alotriomorfně

velkých,

s

častým

omeze-

undulós-

zhášením. Plagioklasy

razným

jí

zastoupena

plagioklasy,

Křemen zrn,

je

hornin,

i;č.

převláda-

- 2,0

s hrubě

zřetelné

makroskopicky

cizorodých

jivo,

ných

1ze

Podle

1,0

psamitů

bez

žernovu

barvu,

součástí

zrnitých

strukturou,

výrobě

šedou

klastických

hrubě

V hornině ce,

při

makroskopicky

velikosti skupiny

surovinou

tvoří

polysyntetickým

kyselým

členům

drobná,

0,5

lamelováním.

plagioklasové

mm

velká,

Bazicitou

řady,

zrna

s vý-

odpovída-

- 3T

Kalcit

nacházíme

ojedinělá, 0,4

mm,

bělošedá

výjimečně

0,8

kalcitu

ve

formě

jsou

rodých né

peny

a

velká,

převážně

úlomek

ných

zrnech

a

Porové

pojivo

zrna

drobných

zrníček

a

jílových

minerálů.

nebo

polarizací.

živce.

Tvoří

omezená,

jsou

mikroperthitická,

horniny

jsou

dále

metamorfovaných, rul,

v

malé

Ze

úlomky

cizo«

reprezentova-

míře

jsou

sedimentů

zastoú-

byl

určen

0,1

rudních má

x

byl 0,02

ve mm

Místy

zjištěn

velkých,

zaoble-

minerálů.,

polymiktní

křemene,

výbruse

charakter.,

živců,

jsou

Je

sericitu,

rozptýlena

složeno

chloritu

i mikrosko-

pyritu.

Kvantitativní

horniny

paprsčitých

draselné

minerálů

v ojedinělých

zrnka

také

vápence.

z

pická

velikosti

patrno

agregátní

vyvřelých.,

Z akcesorických zirkon,

jako

zrna

fylitů,

hornin

je

alotriomorfně

Některá

složkou

svorů,

i úlomky

křemenec

mm

zrna.,

hornin,

úlomky

slabou

zastoupeny

- 0,5

Podstatnou

se

horniny

průměrné

výbruse

agregátů,

polozaoblená

Dosahují Ve

vláknitých

0,2

složce

mm.

šedého

drobná,

v klastické zrna.

uspořádání

Vzácněji

*

vyplývá

zastoupení

z následující

jednotlivých

tabulky

č. 6.

složek

- 38 Tabulkač.

-

6

miutuiutuiutututnutninuůutuiutntuiuču ; ústaknktvýnkatní -

složky

hornin

f m 9 > e> > «> > — —-— ; zmonmunienmné e

%

Ponnn lenennnn Za

ě oedenuy -

křemen

22,4%

plagioklasy

11,6

karbonát

8,.%

K-živce

0,9

muskovit

0,7

chlorit

0o,2

|

L0

|

L0

ER

akcesorie

Z

Ž d l k

0,7 %

Ž

tisož

metamorfity

13,5

vyvřeliny

13,5

sedimenty

4,0

tmel

:

z|

|

t

z

h

23,2

%

oo A í :

23,2

akcesorie

0,6

jn - n n- m5 e — % — — — — —

— w — e

- 6- v$ > 5 —

— — — — —

—

100,0

Tento a

i.č.

lze

zrna hrubě

a

zrnitě

většinou

částečně živce ní

žernovů

nebo

i.č.

5687

a muskovit,

plochy.,

zrn

velikostí

1,0

2,0

-

označit

mm

ve-

převládající

Podle

horniny

Jsou

barvou,

střed-

jako

psamitickou. 1lze

zaoblená, úplně

rudohnědou

svou

psamitům.

strukturu

Makroskopicky zrna

materiálem

průměrnou

zrnitým

k hrubě

likosti až

je

typické

o horniny

rozpadavé

snadno

ně

typ

82992.

Jde

patří

horninový

rozlišit až

3 mm

zaoblené který

křemen,

místy

velká,

úlomky

který dále

tvoří jsou

cizorodých

pokrývá

patrny

hornin,

nezřetelné

vrstev-

+ 3B8 Ve tvoří

výbruse

křemen,

v malé je

míře

1ze

ráz

pojiva

biotit,

ní.

živce,

chlorit

Podle

tvoří

a úlomky

poměru

složku,

plagioklasy,

ke

kterou

muskovit,

hornin,

klastické

polozaoblená

alotriomorfně

velká.,

klastickou

Pojivo

složce

má

bazálního.

Křemen ná,

rozlišit

draselné

polymiktní.

%

Některá

omezená

jsou

Uzavírají

nebo

zrna,

rozpukaná

zrníčka

dokonale

průměrně a

apatitu,

jeví

zaoble-

0,5

«= 1,0

unduloósní

zirkonu

a

mm

zháše-

opakních

mi-

nerálů. Živce

živci.

jsou

Převkládající

omezené,

dosahující zovány

velikost

až

velikosti

Úlomky

hornin a

fylity,

0,8

draselnými

jsou

velké.,

alotriomorfně

Plagioklasy

alotriomorfně mm.

Jsou

tvoří

omezená

většinou

odpovídají

kyselým

rutil,

arkózách

mm velké),

0,2

méně

zrna,

sericitičlenům

o velikosti efuzivy

zirkon,

přítomen musčastý

biotit,

mm.

jsou většinou

Z akcesorických apatit,

0,5

mm

je v popisovaných

(lupínky

svory,

až

živce

a

řady,.

Ze slíd

úplně

0,4

bazicitou

plagioklasové

dosahuje

až

lamelovaná,

a svou

kovit

plagioklasy

draselné

rozpukané,

polysynteticky

nebo

zastupeny

zaoblené,

průměrně a

jen

0,7

v malé

minerálů limonit

mm.

míře

byly

ve

a

opakní

částečně Jsou

tvořeny

sedimenty.

výbruse rudní

určeny zrnka.

Apatit ky

nebo

nacházíme

zaoblená

morfně

omezený,

zirkon

tvořící

Opakní

součásti

vyskytuje

no

ve

vých

jsou

formě

zrnek

křemene,

šedavé

biotitu.

prismatické

barvy,

rutil

zaoblená

zastoupeny

silně

mm

je

idio-

velký)

a

prismatická

zrna.

magnetitem,

který

se

Je

složé-

zrnek.

limonitizováno.

živců,

Místy

Ojedinělý

(0,04

mikroskopických

je

sloupeč-

šupinek

se

sericitu

objevují

a

chlori-

i zrníčka

jílo«=

minerálů.

vyjadřuje

Tabulka

p

krátce

dokonale

Kvantitativní niny

jako

tmavočervený

pojivo

tizovaného

«

zrna

Bazální ze

« 40

složky

č.

zastoupení

planimetrická

křemen

K-živec

plagioklasy

muskovit biotit chlorit

Pr-

nY

% 0

RO.W

: A

v tabulce

Po nn————

křastické složka

p

d

17,4

4,7

l:

2,4 N< 0,2

metamorfity

14,9

vyvřeliny

13,6

sedimenty

5,6

akcesorie

analýza

složek

hor-

č.

7.

7

horniny

tmel

jednotlivých

18,0 ú,+9

100,0

o

akcesorie

o

je mozí. ) mE

tmel

é

oánámánánánénémi

4

Ň

« %Í

ú

2,5 %

- 4

A

18,0 %

n) RE KETROSÉ

- Z1

Hornina i.č.

byla

u žernovů

i.č.

16300

a

84951. Byla

tou,

studována

místy

drobných

rezavě

zcela

velké.

mléčně

hornin,

zbarveným

horniny od

2 mm

blíže

které

velké,

neurčených.

muskovitu,

jsou

příměsi

zmíněných

křemene,

asi

lupínky

velikost

Kromě

bílého

horninu

patrny

zrna

mm.

šedožlu-

pojena

0,5

mm

červenohně-

hematitu.

Křemenec

Ve

zdivu

vyrobený

valu

byl

nalezen

jediný

žernov

i.č.

42224,

z křemence.

Hornina

vu,

jsou

Má

Průměrná

3,0

cizorodých

Klastická

4.2.6.

je

skládají

valouny

tmelem,

barvu.

válounků

Výjimečně

makroskopicky.

křemene

převládají,

zaoblené

pouze

hnědou

valounků

polozaoblených

dým

použita

má

je masivní.

zaoblenými zbarvenými.

zrny

světlešedou,

Je

tvořena

křemene

Místy

lze

narůžovělou

pouze

až

bar-

nebo

mírně

1,0 - 2,0 mm velkými,

různě

rozlišit

ostrými

bílou

i drobné

lupínky

musko-

vitu.

Ve agregát lze

výbruse

představuje

dotýkajících

proto

určit

jako

Mikroskopicky omezených

zrnech,

se

hornina

zrn

křemene.

všesměrně je

křemen

některá

drobně

Strukturu

rovnoměrně vyvinutý

jsou

zrnitý

v

částečně

horniny

zrnitou. alotriomorfně zaoblená,

-

korodovaná

0,8 se

- 1,0

až

zubovitě

mm.

rozpadají

Větší v

jsou

skopická

rudní

zrnka,

Výjimečně

Asi

5 % celkového

plagioklasy, tizované,

0,1

-

ky,

uzavřený

na

koncích

stoupena

rudní

soustředěná

4.3

pouze

u

vu.

Pory

žernovu

má

ve

v nich

- 2,0

mm

a mikro-

a

připadá

Tvoří

na

zrny

serici«-

křemene.

výbruse

určen sloupeč.

minerálů

několik

kyselé

silně

prismatické

opakních

je

a

šedou, dobře

jsou

setin

ojedinělých

za-

mm,

shluků.

velikost

velké,

1lze

kolekci

žernovů

žernovu

i.č.

místy

patrna

vykrystalovaný

Makroskopicky 1,0

ve

velikosti

81289

světle

průměrnou

često

Z

mezi

Tvoří

studovamé

i,č.

Makroskopicky

mají

zirkon

mm

horniny

byl

Hornina

o

- 0,3

většiňou

byl

nepravidelných

Magmatické

Ryolit

v křemeni.

zrnka

do

horniny

velké,

minerálů

zaoblené.

0,1

a pak

mm.

jednotlivě

Z akcesorických zirkon,

0,2

mm

velikosti

zastoupen muskovit.

objemu

0,3

rozptýlené

x

zrnek

uzavírány

je v hornině 1,0

průměrné

rekrystalovaná

drobných

v křemeni

velikosti

o

bývají

agregáty

Někdy

o

omezená,

zrna

velkých.

lupínky

42 —

3,0

a

84962.

načervenalou

vesikulární

bar-

textura.

- 5,0 mm a bývá

křemen.

rozlišit

čiré

užitý

silně

vyrostlice lesklé

křemene

draselné

živce,

- 43 ojedinělé

lupínky

Struktura

kou

horniny

strukturou Ve

je

základní

výbruse

živců,

biotitu

je

lupínky

o velikosti

0,5

porfyrická,

s

- 1,0

mm.

hemikrystalic-

hmoty.

možné

biotitu,

-

určit

vyrostlice

které

jsou

křemene,

obklopeny

základní

hmotou.

Vyrostlice nebo

hypidiomorfně

Časté

jsou

silně

Živce

jsou

převažují mě

křemene

omezené,

idiomorfně 1,0

1,0

-

draselnými

Draselné

živci,

živce

perthitických

zrn

x

Lze

rozlišit

0,7

mm,.

selných

živců

je

Ojediněle

se

zrna

plagioklasů,

Svou

bazicitou

mezi

srůstající

zcela

nimi

zrna.

sekundárně

vyskytují s velmi

odpovídají

2,0

mm.

ve

for-

o průměrné

Většina

sanidin,

zrn

dra-

přeměněna.

drobná,

málo

které

bývají

omezených

disynteticky

asi

0,15

výrazným

kyselým

mm

velká

lamelováním.

členům

plagioklaso-

řady.,. Lupínky

0,6

x

zy

mají

0,3

mm,

biotitu

výrazné

- světle

zastoupeny

dosahují

výjimečně štěpné

2,0

průměrné x

1,2

trhlinky,

mm. jsou

velikosti Lištovité

průře-

pleochroické

okrová, s -j“ - tmavohnědá).

Z akcesorických tu

idiomorfně

křemeny.

zastoupeny

tvořící

(X

nejčastěji o velikosti

korodované

a plagioklasy.

velikosti

vé

jsou

zirkon

minerálů

jsou

ve

prismatických,

formě

v

popisovaném

ryoli-

částečně

zaoblených, 0,02

mm

šinou

v

0,03

velká

sférolity základní

mentem.

zrnka

velkých pyritu

zrn.

Opakní

a magnetitu,

minerály uzavíraná

tvoří vět-

křemeni,

Základní

je

mm

hmota

živců

a

hmota

je

tvořena

zčásti

také

zabarvena

drobnými vulkanickým

hojným

zrnky

křemene,

sklem.

hematitickým

Místy pig-

-

4.4.

Provenience V

této

některých

svorů,

kamenných

kapitole

kamenných

z Pohanska

45 -

jsem

žernovů

nastínila

surovin

u Břeclavi.

vápenců,

surovin

užitých

Všímám

pískovců

možnou

si

a pro

provenienci

k výrobě

žernovů

nejčastěji

svou

užívaných

výjimečnost

také

ryolitu.

Dvojslídné fického

suje

granátické

charakteru,

např.

jako

u

svory

obdobného

zkoumaného

A,

Dudek

(1960,

s.103),

svorové

zoóny,

která

lemuje

východní

a

se

Dunaje

táhne

s.Ý.49). vým

od

Proto

materiálem

Mašůvky,

vářová 5,

z

Babylon

ke

svory

z

oblasti okraj

Nedvědice Vírská

(A,

Ujčov

srovnávací

kritěria

přehrada,

1.

bazicitu

přehrada

plagioklasů

2.

indexy

3.

pleochroismus

4.

asociace

akcesorických

5.

velikost

turmalínů

6.

chemismus

lomu

muskovitu biotitu

granátů.

minerálů

1962,

se

svoroHluboké

u Nedvědice,

(výchoz

jsem

moravské

Dudek

Ko-

svorů u lomu (viz

6). Jako

popi-

moldanubika

porovnávány

Vranovská

u Nedvědice,

mramoru),

žernovu,

Svojanovu

žernovů

lokalit:

u Nedvědice,

nedvědického

č.

byly

až

petrogra«

zvolila:

příloha

Uvedená je

kritéria

považovala

nebo

rozdílných

srovnávaných

79450

a Nedvědice

*

jsem

zvolila

nejvhodnější znaků

svorové

proto,

že

k vyjádření suroviny

jsem

společných

žernovu

a

svorů.

Výsledky i.č.

za

- 46

a

studia

svorů

srovnávaných jsou

shrnuty

žernovů svorů

v

i.č.

87000

z Vranova

tabulkách

č.

a

nad 8 a

č.

Dyjí 9.

průměrná

« AM r vD r

d M : 1

45

>0) x2 p

N

|

průměrná

„„„.„w„„w

mirnimál „„Ú„„w„„ní

| maximální

minimální

hnědý

zirkon

limonit turmalín

granát

disten

apatit

tmavo

světle hnědý

Lka

délka

maximální

limonit turmalín zirkon

granát

0,006

1,285

4291

- oligoklas

intenzívní

albit

NEDVĚDICE

u

délka

x%

limonit staurolit turmalín

granát

apatit disten

hnědý

hnědý

apatit

tmavo

hnědý

okrově

světle

intenzívní

0,004

žlutohnědý

zřetelný

0,005

1,586

:-1,590

albit

VRANOV NAD DYJÍ

b

Zmm /

zirkon

hematit limonit

granát

andaluzit

hnědý

zelenohnědý

intenzívní

0,004

1,587

1,594

světle

oligoklas

(79 450)

1,592

oligoklas

ŽERNOV

14598

-

rezavě

světle

albit

(87 000)

P-a

rozměry turmalínu

minerály

akcesorické

ánL A

L

pleochroismus biotitu

D

ná

nY

indexy lomu muskovitu

plagioklasů

bazicita

ŽBRNOV

—-47-

č . 8

; 50 ; á A

>$4 n!

>$4 _Z\ťq

k

Dyjí

Česneková

Bystrého

Nedvědice

J:n C

M.

u

Hamry

Kozlov u Nedvědice

Kovářová u Nedvědice

(1968)

z

Mn

nů k mEAno

é

Ca

X A

Cr

Nedvědice

Ujčov

u

DC

450

Cr,

79

Ca, Na,

Cr,

Babylon u Nedvědice

i.+č.

Že rnov

nad

Vranov

000

._A'v*l....t„(“_

Žernov i.č. 87

d

WOPNTI

sny,

ca,

V,

Cu,

Cu,

zn

Y,

Li,

Yb,

Ga,

Ga,

EEEo:

Zn

Ga,

Bi,

Cd,

Ag,

Zr

Zn,

Bi

ARA«

A

u

CO,

Cd,

Cu

Cu,

Cu,

do0, , V

b,

Ge,

Ga,

Ni, Pb, Sm, V,

fí,

B, Co, Cu, Ga, (e,

Pb,

Co,

V,

Co,

AREEN

Ga, Sc,

Cd, Co, Cu, Li, Na, Ni, Y, Yb, n v

Cu, Sn,

Ba, Cd, Co, Ge, Ni, Sc, Y, XWb, zn

Ží

problem.

i

Bi,

Be,

Be,

Bi,

U, W

Ge,

Nb, Sb, Sr,

Iny Te,

Nb, Sb, Sr, Ta,

B,

Hg

B, Ba, Be, Bi, [b, Pb, Sb, Sc 1, U, W, Y,Yb

B, Ba, Be, Mo, Nb, Sb, T71, U, W, Zr

B, Be, Bi, Nb, Sb, Sr, U, W

Au,

Te,

Au,

In, Te,

Au,

-48 p

:r ěš]

é 40 Makroskopickým

a mikroskopickým

žernovů

a srovnávacího

svorové

zóny,

svory

si

vyplývá

na

chybějící

zjištěny

vzorky,

nátů

(viz

z

v

turmalíny

u žernovu

i.č.

ani

rozdíly pokud

tabulka

č.

žernovů

se

9). by

jako

k výrobě

Vranova

nad

i

týká

Mohli

mohl

je

odpovídají.

tabulce

č.

87000,

8,

složení

srovnávací

studova-

jejich

bychom

proto

gra-

usuzovat,

pravděpodobně

materiál.

K. Černohorského,

žernovů

až

nebyly

jednotlivými

pocházet

názor

studované

pravděpodobně

že byly

svory

z oblas-

Dyjí.

Z výsledků provenientní

mezi

svorů

moravské

k tomu/závěru:

i mikroskopicky

Tím se potvrzuje ti

oblasti

shrnutých

oblasti,

používány

z

studiem

z výsledků

materiál

téže

dospěla

podstatné

nými

že

jsem

materiálu

makroskopicky

Jak

%

studia

oblast

vyplynulo,

svorů

žernovů

že

jako

další

přichází

možná

v úvahu

Nedvědicko.

Vápencový bu

žernovů

tole

4.2.1

u Břeclavi, 1963).

je a

zcela

shodný,

4.2.2,

se

studovaným

Těmito

materiálu,

a pískovcový

autory

kterou

použitý

na

jak

uvedeno

v kapi-

stavebním

J. byla

jsem

materiál bylo

materiálem

Štelclem, řešena

převzala

J.

z

Pohanska

Tejkalem

i provenience i pro

výro-

horninové

(1961, tohoto typy

žernovů.

Na

základě

společných

faunistických

znaků

1ze

srovná-

- 50 vat

tyto

vápence

na

povrch

ve

Yídeňské

s

písčitými

větších

pánve,

« vápenci

areálech

v širším

v

vystupujícími

severozápadní

okolí

Skalice

části

a Holiče

(viz

příloha č. 7). V této

—

5

—

n

celkovým

5

oblasti

P

B00

O

E

9

—

m

S5

H

O

vyskytují

E-

dm—

petrografickým

ského

flyšového

hornin

ukazuje

gurského

pásma. na

flyše.

Ryolity

obou

—

s ryolity

Hliník,

v

Teplé

z oblasti

příloha

Jako

pískovcům kalcitu

karpatzkoumaných

jednotce

ma-

7).

žernovů

svým

odpovídají

celkovým

ryolitům

z oblas-

rudohoří.

byly

nad

Lehotka,

srovnávací

— 2 ——

č.

žernovů

Žiaru

(viz

0- 2

obsah

studovaných

vzorky

u Hliníku

c0»

srovnatelné

bělokarpatské

charakterem

Bartošova

—

Vysoký

Kremnicko-štiavnického

Zkoumané

—

také

charakterem

původ (viz

petrografickým ti

—

se

proto

Hronom

Vyhne,

příloha

porovnávány

a to

Nová

z lokalit

Baňa,

údolí

8).

kritéria

jsem

sledovala

tyto

zna-

ky: l.

křemen:;:

rozdíl kého

velikostí omezení,

kvantitativní

vyrostlic,

charakter zastoupení

krystalografic-

korodovaných křemene,

zrn,

2.

draselné

živce:

morfologické

plagioklasy:

4.

biotit:

J*

základní

typy

7

charakter

vané

minerálů

Z hlediska

uvedených

ryolity

žernovů

natelné

ze

především

se

lupínků;

velikost

zastoupení

skla

morfologie,

ve

idiomorfní-

sférolitů,

tvary

složení,

jejich

vesikul:

stupen

pleochroismus,

omezení,

hmota:

zastoupení,

vulkanického

6.

složení,

bazicita;

kvantitativní ho

jejich

vyrostlic;

velikost

3.

znaky,

velikost;

vesikulách.

kritérií velmi

vzorky

jsou

dobře ryolitů

všechny

petrograficky z lokalit

studosrov-

Hliník

a

Vyhne.

Můžeme

K.

tedy

konstatovat,

Černohorského

ryolitů

hoří,

žernovů

jsou

(1957), z

oblasti

oprávněné,

J.

že

dosavadní

Štelcla

(1971)

úvahy

např.

o původu

Kremnicko-štiavnického

rudo=

5.0.

SROVNÁNÍ SE

LÁTKOVÉHO

ŽERNOVY

SLOŽFNÍ

ŽERNOVŮ

Z POHANSKA

NĚKTERÝCH

DALŠÍCH

VELKOMORAVSKÝCH

surovin

žernovů

1lze

LOKALIT Pro

srovnání

ní

jednotlivých

ho

hradiště

horninových

Staré

Zámky

Makroskopickým jsem

zjistila

notlivých Tabulka dt

v Brně

studiem

následující

horninových č.

typů

uvést

žernovů

ze

slovanské-

- Líšni.

kolekce

těchto

procentuální

typů

zastoupe-

(tabulka

žernovů

zastoupení

č.

10).

10 ooo

Horninový

—


X

2

3

| A|

4,5

1,5

čelkem 10

i 2,5

:

válcový

5

Kresba | Foto

| olitER ický vápenec

ů.

:

:

Mietmnsk.

aP.XXI

- SVvor

-

oolitický

vápenmec

č.4

x

č.6,7

,

15

|

oo ě1 Tab.x1)

!

sver

č.2

||

.

l

'

ab.XI

*.9

musk.É svor

!

|šet

Tab. XŠIŠ

— 09

k

| XXII

:

sranát.je musš biot 2

7

p rro]j** x

Tab.,

| Tab.x

svor 6,6

č

svor

| válcový

|Tab.XXI

- |Pab.X 4)

| ; ý granát.-biot.Tab.X AB [-x.8

4

„a

208 0A

0,5

n

:

:

e]

e f

vypuklodutý

5,5

x

ZOh

plankcnvexní|

Í vý válco |

|

ogra fic. Skata ěPetr kteni n:

v

—

|

.

-

Š

:

Ť váha (kg)

-

3

:

Labukač,.

:

š

min, max. žgííow : J

k

9

oo

ležák

7

52,»

x

:

h A

vypuklodutý :

vavs mobdélníkov kí itýj

ležák

39

max.v.] ý aíššíť :

H1

běhoun

26428

Ivar

obdélníkovitý

| sáček 283 |

$ artefg (cm)

artefektu

„

x

40=38

B

|Žernov

1971

n00

|

|Žernov

běh louR

22š

_.__._.__.___]*_..__-_.__......__ 1 A

c:

1971

1971

[ý

ŠČást žernovu |íze svěďů

|

Poznámka

!

|'"B 76=72

k

i kousků)

1969

: Název artefaktu

| 76=72 | |sáče 205 pookk

k | Obj.

žernovu

| ze

||

Původ

Ě

| žernek ovu |

k 90901

|

||

| B To=71

| Část

1969

:

90899

Předmět

lo

86992 | 1969 86998

M

| Datum íekéní | |získání Ž

|

PŘÍLOHA

KRESEBNÝ

čís.

KATAL0G

Z POHANSKA

2

ŽERNOVÝ

U BŘECLAVI

Tabulka

č. VI:;:

Žernovy

ze

Pohansko

u

Měřítko

1

1 - zlomek

arkozového

2

- zlomek

pískovcového

3

-

zlomek

svorového

4

-

zlomek

5 -

zlomek

hradiště

Břeclavi

:

10

žernovu;

i.č.

5688

žernovu;

i.č.

6346

svorového

žernovu;

i.č.

6347

svorového

žernovu;

i.č.

12118

i.č.

16300

ái.č.

16301

i.č.

38689

- zlomek

s;epencového

7

- zlomek

vápencového

8

-

svorového

žernovu;

5687

i.č.

6

zlomek

slovanského

žernovu; žernovu;

žernovu;

Tabulka

ŠÍ_—Í

Tabulka

č. VII:

Žernovy

ze slovanského

Pohansko

0

zlomek

0D

svorový

G0

svorový

d

svorový

g

zlomek

d

zlomek

k

pískovcový

o

Měřítko

svorového

zlomek

u

1

hradiště

Břeclavi

;: 10

žernovu;

38690

žernov;

38691

žernov;

38692

žernov;

38694

křemencového svorového

žernovu;

žernovu;

žernov;

vápencového

42224 66605 75242a

žernovu;

75242b

Tabulka

č. VIII:;

Žernovy

ze

Pohansko

Měřítko

u

1

hradiště

Břeclavi

:

10

žernovu;

i.č.Ó

79451

svorového

žernovu;

i.č.

79535

ryolitového

žernovu;

i.č.

81289

vápencového

žernovu;

i.č.

81449

arkoózového

i.č.

82992

i.č.

84951

i.č.

84952

i.č.

84953

M

svorového

BW

79450

w

i.č.

zlomek

M

žernovu;

zlomek

G

svorového

zlomek

zlomek

O

79449

zlomek

A

i.č.

zlomek

W

žernovu;

slepencový

e

svorového

zlomek

zlomek

pararulového

zlomek

svorového

10

slovanského

žernovu;

žernov; žernovu;

žernovu;

Tabulka

č.

IX:

Žernovy

ze

Pohansko Měřítko

slovanského

u 1

hradiště

Břeclavi :

10

-

svorový

žernov;

-

zlomek

svorového

žernovu;

84957

zlomek

svorového

žernovu;

84958

- zlomek

svorového

žernovu;

84959

- zlomek

svorového

žernovu;

84960

-

svorového

žernovu;

84961

a '

M

84955

o

žernovu;

c

drobového

- zlomky

e

84954

o

žernovuj;

3

svorového

gg

zlomek

-

zlomek

84956

Tabulka

č.

X:

Žernovy

ze

Pohansko

u

Měřítko

l

slovanského

1

hradiště

Břeclavi

;

10

- zlomek

ryolitového

žernovu;

i.č.

84962

2 - zlomek

vápencového

žernovu;

i.č.

84963

3

- zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

86371

4

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

86372.

5

«

zlomek

vápencového

žernovu;

i.č.

86992

6-7 - zlomky

vápencového

žernovu;

i.č.

86999

i.č.

87000

8

-

zlomek

svorového

žernovu;

Tabulka

č.

XI:

Žernovy

ze

Pohansko

Měřítko

slovanského

u

1

hradiště

Břeclavi

;

10

l - svorový

žernov;

i.č.

90899

2 - svorový

žernov;

i.č.

90900

i.č.

90901

3

-

zlomek

svorového

žernovu;

PŘÍLOHA

FOTOGRAFICKÝ Z POHANSKA

čís.

KATALO0G

3

ŽERNOVŮ

U BŘECLAVI

Tabulka XII:

Žernovy

ze slovanského

Pohansko

1 - zlomek

slepencového

2

- zlomek

vápencového

3-

zlomek

4

- svorový

svorového žernov;

hradiště

u Břeclavi

žernovu; žernovu;

žernovu;

i.č.

16300

i.č.

16301

i.č.

38690

i.č.

38691

Ta bulka

X_TÍ_

Tabulka XIII:

Žernovy Pohansko

l - svorový 2

- žernov;

3

- svorový

žernov;

žernov;

ze slovanského u Břeclavi

i.č.

38692

i.č.

38693

i.č.

38694

hradiště

Ta bulka

)Ě

Tabulka XIV:

Žernovy

ze slovanského

Pohansko

u Břeclavi

l

- svorový

2

- zlomek

křemencového

3

-

svorového

zlomek

hradiště

žernov;

_

i

i.č.

38694

žernovu;

i.č.

42224

i.č.

66605

žernovu;

Tabulka XV:

Žernovy

ze

Pohansko

l

-

zlomek

2

- pískovcový

3

- žernovy

slovanského

u Břeclavi

vápencového

žernovu;

žernov;

(teren.

hradiště

záběr);

i.č.

i.č.

75242b

i.č.

75242a

75242a;75242b

> mx

vÍ

jn

m -)

S

—

Tabulka

XVI:

Žernovy Pohansko

ze

slovanského

hradiště

u Břeclavi

l

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

79449

2

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

79450

3

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

79451

4

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

79535

IAX PaN

PL

Tabulka

XVII:

Žernovy

zlomek

ryolitového

Po

zlomek

arkozového

o

zlomek

vápencového

w

Pohansko

slepencový

žernov;

ze u

slovanského

hradiště

Břeclavi

žernovu;

žernovu; žernovu;

i.č.

81289

i.č.

82992

i.čo

81449

i.č.

84951

Tabulka XVIII:

Žernovy

ze slovanského

Pohansko

l

- zlomek

pararulového

2

-

zlomek

svorového

3

-

zlomek

4

-

zlomek

hradiště

u Břeclavi

žernovu;

i.č.

84952

žernovu;

i.č.

84953

svorového

žernovu;

i.č.

84954

drobového

žernovu;

i.č.

84955

Tabulka XVII

Tabulka

XIX:

Žernovy Pohansko

ze

slovanského

hradiště

u Břeclavi

l

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

84956

2

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

84957

3

- zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

84958

4

-

svorového

žernovu;

i.č.

84959

zlomek

Tabulka

XIX

Tabulka

XX:

Žernovy

ze sloevanského

Pohansko

hradiště

u Břeclavi

l1

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

84960

2

-

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

84961

3

- zlomek

rýolitového

žernovu;

ái.č.

84962

4

- zlomek

vápencového

žernovu;

ái.č.

84963

Tabulka

_)š

Tabulka

l

-

2—

XXI:

Žernovyze

slovanského

Pohansko

Břeclavi

u

hradiště

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

86371

zlomek

svorového

žernovu;

i.č.

806372

i.č.

86992

i.č.

86998

3

- zlomek

vápencového

4

-

svorového

zlomek

žernovu; žernovu;

Tabulka

E

Tabulka XXII:

Žernovy

ze

Pohansko

l

- zlomky

vápencového

2

-

svorového

zlomek

u

slovanského

hradiště

Břeclavi

žernovu; žernovu;

i.č.

86999

i.č.

87000

Tabulka

_XÍ)(_TL

v

A

n

'Pr—el'\.le.d.'no„

ma

!

ma.pha.

||

ú

Ý

kradišti

Slovanském

p

fokancko

'

i

(Přiloka

v o Zzernovu

o

na.lez'u.

č

—

Břet lc

N

-

W

5

Š;šy SV předhradí

o

&

/

zkětoeodnkky

N

%

\O

IWD

p

Va|

Vi

N

8s 5D

OOOOOOOO

Velmožsky - a kostelem

dvorec

chn?.š%áh?l.

a pokřebíš&ěm

o

(\&

|z

zA 0

%

- a6

'Jz

Přeá.l'\.rocl.l,

-a a o

100

Přiloka J

Sc.l'\/e,ma,'ktc„b_a. v

( S

vl.

vn.q,pl—za,

V'O:LS\V*e\\,L j

u,va.m\/anům;,

fOb.a.lz tamu

A

;

Jaho

É

Svoru

+-

V

Oblcug„u

;

l

S'uv*ovn\ovf/ y

:

Svorove o

—

&zd.vo'?!

:

«. 5 zón:\!_ „9

zeprnovů

)

M

Sestaveno

]oootle

%eolo(d“'uchě

mepy

CR

M - 33 - XXIll - Ceckc Třebová

| |