139 17 56MB
Czech Pages [109] Year 1973
Katedra mineralogie a petrografie
Věra
ŽERNOVY
ZE
Přírodovědecká fakulta University J.E.Purkyně
Štěpánová
SLOVANSKÉHO
HRADIŠTĚ
(Petroarcheologická
Diplomová
Vedoucí
diplomové
práce: Brno,
POHANSKO
U BŘECLAVI
studie)
práce
prof. 1973
dr.
J. Štelcl,
DrSc.
diplomovou
Prohlašuji,
že
jsem
statně,
za
použití
jen
citované
práci
vypracovala
literatury.
samo-
0
b
sah:
4.0.
Strana
ÚVOD
1.1.
ó
vV
Žernovy
1.1.1. | 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4.
,
ww
0)
4-5
v archeologické
literatuře
Tvarová a funkční charakteristika žernovů . . ' : Dělení žernovu podle JeJiCh stári Původ žernovů . . « « «< útik k Horninový materiál žernovů a jeho
6-11 6-9 9-10 10
4
W
6
10+11
.
.
.
12-14
3.0. ARCHEOLOGICKÝ POPIS ŽFRNOVÝ .
15-19 15-16 16-17 17-19
provenlence
2.0.
PŘFEHLFD
POUŽITÝCH
3.1.
Morfologie
3.2.
Funkce
3.3.
Nálezové
4.0.
*
%.
«
METOD
žernovů
žernovů
.
.
.
.
...
souvislosti
.
.
.
.
.
.
.
PETROGRAFICKÝ POPIS KAMENNÝCHVŽUROVIN ŽERNOVŮ A ZASTOUPFENÍ JEDNOTLI
HORNINOVÝCH
TYPŮ
4.1.
Metamorfované
4.2.
Sedimentární
4.3.
Magmatické vů
*
SROVNÁNÍ
*
*
.
.
.
.
horniny
horniny horniny
Provenience
4.4. 5.0.
e
.
kamenných *
d
*
LÁTKOVÉHO
*
*
.
.
.
21«+27
.
.
.
27-42
.
.
.
42-44
surovin d
d
*
žerno
*
SLOŽENÍ
Z POHANSKA S ŽFRNOVY ŠÍCH VELKOMORAVSKÝCH
20=51
45-51
ŽERNOVŮ
NĚKTFERÝCH LOKALIT
DAL-
52-53
6.0.
RELACE MFZI TECHNOLOGIÍ A LÁTKOVÝM SLOŽENÍM GG G GS B GS ....
54-56
7.,0.
ZÁVĚRY
57 -58
8.0.
SEZNAM
Přílohy:
G5
« 4) w
POUŽITÉ
kresby,
d zn
LITERATURY
fotografie,
věív .
mapky
.
.
59-60
1.0.
Úvop Téma
katedrou
kulty
studii
kamenných
gickým
v
vanském
Brně,
Diplomová
má
Pohansko
práce
řízeného
je
u
zadáno fa«=
prof,
J.
patří
spojením mé
technologie,
grafických
prvků
pravděpodobné Děkuji
všem
v Brně,
členům kteří
diplomového
filosofické
ně
při
řešení
ka-
fakulty
je
otázek
studium
žérnovů
disciplina,
morfologie,
a
kamenných
radou
pomohli
rovněž UJEP,
surovin. a petrograpři
členům kteří
petro-
stanovení
mineralogie
Děkuji fakulty
vědní
charakteristiky,
jejich
svou
problémů,
a archeologie.
katedry mi
těch
hraniční
kolekce
úkolu.,
prehistorie
pomáhali
oblasti
funkční
provenience,
slo-
úkolu
přírodovědecké
práce
zmíněné
Kalouskem,na
výzkumného
petrografie
typologie,
fakul-
Štelclem,DrSc.
do
diplomové
ko-
archeolo-
filosofické F.
součástí
dr.
zpracována
Břeclavi.
petroarcheolcgie,
Obsahem
cování
bylo
komplexním
dr.
a petrografie
zaměřením
vznikající
UJEP
získaná
prof.,
UJEP,
fie
petrograficky
vedeným
mineralogie
řeší
být
prehistorie
tedry
které
mně
přírodovědecké
katedry
hradišti
Svým
petrografie
žernovů,
výzkumem
UJEP
a
práce
v Brně.
této
lekce
diplomové
mineralogie
UJEP V
ty
předkládané
mně
archeologických.
zpra-
katedry ochot=
Zvláště
prof. ky
v
prof.
dr.
F.
archeologické za
svému
J. Štelclovi,
průběhu dr.
děkuji
metodické
studia
DrSc.,
a za
Kalouskovi
diplomovému
problematiky vedení
a
za rady a připomín-
přečtení za
četné
vedoucímu
pomoc
a PhDr
rukopisu při
J.
práce,
řešení
Malinovi
konzultace.
- 6 1.1.
Žernovy V
archeologické
stále ních
v archeologické
zvyšuje
literatuře
zájem
se
v
o problematiku
poslední
kamenných
době
výrob-
nástrojů. K
poměrně
žernovy,
rozšířeným
studované
bakovem
(1948),
(1963),
V.
nografií vání
literatuře
(1965)
shrnout
původ
Kamennou
industrii
(1970)
do
tří
štípaná
b)
kamenná
broušená
c)
ostatní
kamenná
Ve
smyslu
c).
Do
této
rozdílné
fakty, i
materiálově,
ma
skupinám.
Pojem ratuře
přesně
sestavo-
stručnosti jejich
materiál.
Malina,
T.
Ve-=
industrie industrie.
je
není
definován.
řazeny
jsou
nelze
dosud
přiřadit
v
arte-
kamenné
technologicky, k
funkčně
jsou
dvě-
prvním
archeologické
Nejčastěji
sku-
do
žernovy
patří
vyčlenění
morfologicky,
"žernov“"“
Z mo-
industrie
kategorie
takže
Ry-=
Beranovou
žernovů,
horninový
J.
A.,B.
(1970). při
ve
patří
skupin:
kamenná
piny
má
rozdělili
a)
tohoto
čerpala
vlastnosti
a používaný
M.
Kudrnáčem
která
a funkční
autory:
(1957),
jsem
kapitoly,
tvarové
datování,
a J.
autorů
artefaktům
těmito
Černohorským
uvedených
následující
límský
především
K.
Hrubým
kamenným
lite-
žernovy
cha-
- T“rakterizovány
vané
k mletí
s.181)
tačního
kamenné
obilí.
Podle
žernovy
mlýnku
patrno
z
na
deskovité
názoru
pouze
obilí,
obrázku
M.,
Beranové
kamennou
nikoliv
artefakty,
část
použí-
(1963,
ručního
samotné
drtidlo,
ro+=
jak
1.
///// ////I A
ĚVQC/?C4
je
tvóří
jako
k
Obr.1. Rekonstrukce rotačního
(podle l- hornt e
5-
c\oln'a
dokhu
mlynku
sge žernovy
J.Kudrnače 1470, s.130,0. 64)
čep
s ruhojeh
Zernov -
QBP;
- leíčxb_
G-
I
v
; 2 - kormu '
4 v
dýřevěne
Zernov-
běhoun
- po]ořlce [
-
časti
N
mlšnp_u. Í
-8-
Soubor žrnem.
obou
Spodní
a horní
K. Černohorský
žernov
otočný
označuje
žernov
(1957)
jako
označuje
ležák
jako
bě-
(obr.1/č.2). Použití
lí
nazývá
stacionární
(obr.1/č.3),
houn
žernovů
žernovů
vysvětluje
papřicex)
J.
který
vu.
Podložením
nov
a do
ním
podloží
vzniklé
na
v
a tím
zrno
bylo
plochách
sekundárně
bylo
nadzdvižen
vsypáno pak
Otáčením
čepu,
jehož
horní
žernov
se
drceno.,
Otáčením
stopy
patrny
po
u nalézaných
užívány
také
horní
čepu žerno+-
Odstraně-
vrchní
byla
do
pohybu
na
kamene,
pracovních které
Žernovy
jako
stavební
materiál zařízení.
objektů
nebo
při
stavbě
otopných
Žernovy
nalézané
v ČSSR
jsou M. Beranovou
děleny
patří
do
šesti
kamenům
základních
spodním
a
tvarů,
čtyři
z
další
svou
část
uváděl
žernovů.
žer-
žernov
vznikaly
vydrolení
obi-
horní
zrno.,
klesl
držadlo,
do
v horním
čepu
žernovů
dobře
ních
mezery
byl
na
takto:
upevněna
otvorem
čepu
mlýnku
s.130)
patrně
procházel
dolního
obilí.
rotačního
(1970,
byla
dolního
uzpůsobena
dnes
Kudrnáč
(obr.1/č.4)
(obr.1/č.1),
vahou
ručního
nichž
byly sídel-
(1963)
první
kamenům
jsou
dva
horním.
X) papřice byla podle názoru J. Kudrnáče (1970, s.130) dřevěná rou
byl
nebo
železná
regulován
příčka
rozestup
v horním
horního
a
žernovu, dolního
kte-
kamene.
Jsou
to:
l.Ó
Spodní
žernovy
s nedovrtaným
2.
Spodní
žernovy
s
úplně
středovým
provrtaným
otvorem
středovým
otvorem
Horní
žernovy
vydutou
a
s nepracovní
pracovní
stranou
stranou
kuželovitě
miskovitě
vyhlou-
benou Horní
žernovy
s hranatým
středovým
otvorem
Horní
žernovy
s kruhovým
středovým
otvorem
Horní
žernovy
s
Pro
datování
rozhodující
tvar
žernovů
žernovy
na:
a)
žernovy
prehistorické
našem
na
sídlištích
byly
(M.
1963;
Beranová, autorů
zařadit
otvoru
do
žernovy
Konec
9.
lze
právě třetího
časného
podle otvoru.
nalezeny
papřici.
M.
Beranové
Podle
laténské
Bydžově,
Vyškovsku
(1963)
stáří
např.
žernovy
Kunětické
a u Vidnavy
K. Černohorský žernovy
dělí-
např.
hoře, ve
Slezsku
1957).,. Podle
z Vidnavy
na
základě
prostého
-
čtvrtého
století.
ve
Slez-
kruhového
středověku
století a začátek
jí žernovy
pro
a proto historické
v Novém na
sku
b)
území
u Štramberka,
těchto
je
středového
me
Na
jamkami
velkomoravských
10.
století
hradišť
reprezentu-
např.
Mikulčic,
-
Pohanska,
Zámků.
Rajhradu,
Podle
s kruhovým kami
pro
z
Původ
Podle již tí
od
(1963)
případně
žernovům
např.
1.1.3
Beranové
z
10.
-
nálezy
žernovů
Polska,
SSSR,
M.
Beranové před
obilí,
tvořené
spodní
pracovní
byly
strana
a horním
Řecké
se
a
užívaly
žernovy
mlýnky
Starých
žernovy
s mělkými
století z
jam-=
řadí
ostatních
M.
Be=
slovanských
Jugoslávie.
se
Mlýnek,
jehož
vznikl
nejspíš
n.1.
byly
byla
pravoúhlou
na
deskou,
tenkými
obdélníkovým
šířily
mle-
hustými
žernovenmm
na
sever,
kde
a upravovány.
Slované
používali
v
severovýchodních
v pozdně
užívány
nástroje
zbrázděna
pravděpodobně
na
v Řecku
obdobné
tenkou
pravoúhlým
zjednodušovány
oblasti
12.
(1963)
století
rýhami
Města
žernovů
5.
jejíž
Starého
papřicíi.
(1963)
území
Znojma,
otvorem,
K mladším ranová
M.
10 -
laténském
období
časném
středověku,
hranicích přetvořením
keltské žernovů
keltských.
Za považuje
nejčastěji M.
používané
Beranová
(1963)
pískovec,
porfyr,
ryolit,
čedič
Po
stránce
petrografické
z řady
archeologických
a
horninové
typy žulu,
žernovů vápenec,
svor.
lokalit
byly např.
studovány žernovy
žernovy ze
Sta-
rého
Města
venského
V.
Hrubým
Pobedima
středních
Čech
řešena
jen velmi
Původ
(1955). ze
u
Tento
-
80
byla
K.
štiavnického
podle
kilometrů od
ze
žernovy
(1970). u
nás
J.
Vídně
Zirkla
např. a
rudohoří.,
dále
Prove-
(1972). žernovů,
petrograf
F.
ze
(1957),
Malinou
rakouských
slo-
dosud
Černohorským
rakouský
byl
km
a
však
Štelclem,
určil
desítek
žernovů
(1969)
materiálu
materiál
vzdáleného
Kremnicko
a J.
Vídně,
vzdálenosti
dorfu,
např.
čedičového
nalezených
kolekce
J. Kudrnáčem
materiálu
málo
(1971)
-
Vendtovou
z Klučova
horninového
Štelclem
(1965),
V.
nience
J.
11
E.Zirkl
dovážen
z Oberpullen«= z
oblastí
-
2.0.
PŘEHLED
Údaje o místě
o tvaru,
nálezu
né
v příloze
mů
v
na
UJEP,
na
1
a
hanska
v
z
prehistorie
jsou čísla,
historie
- 1964 49
brání
UJEP,
Po«
ma-
katedře
mohla
po-
žernovech inventární
určení.,
za pomoci
na
určitou
10
kolekce
na katedře
žernovů
makroskopický
vždy
jsem
lo-
žer-
pre-
UJEP.,
filosofické
provedla
na
chybí
Ševčík
nálezů
sestavila
výzkumu
studované
St.
z této
uložených
zlomcích
fakulty
prehistorie
jsem
ulo«
dokumentační
přesnějšímu
zhotovil
jsem
representovaly
na
mapku
z
0 zbývajících
dokumentaci
filosofické
žernovů
a podle
fakulty
jejich
nálezů
zpráv
žernovů,
nebo
Petrografický kum
Nálezových
studiu.,
Schematickou
z katedry
zázna-
z Pohanska,
archeologických
neúplné
(příloha 4)
nálezů
základě
dokumentace
1959
3)
na
kresebné
Celkem
(příloha
zpracovala
uvede-
fotografické,
Fotografickou
novů
u Břeclavi,
fakulty
vlastnímu
což
a údaje
filosofické
filosofické
údaje
funkci
prehistorie
údajů
letech
hradiska,
drobit
jsem
evidence dále
váze,
z Pohanska
dosavadních
základě
kality,
velikosti,
2,
katedře
a karetní
METOD
žernovů
Inventářích
žených
py
POUŽITÝCH
1]12-
na
prom.
fakulty
hradisku
ped. UJFP.,.
i mikroskopický
vybraných skupinu
A.Šika
vzorcích,
stejného
výz= které
petro=
-
grafického
charakteru.
Kvalitativně
petrografické
rých
případech
doplnila
kými
analýzami.
Analýzy
ho
počítače
bodů
byl
ELTINOR
2
500,
vzdálenosti
byly
jsem
úvahách
vycházela
logických rem,
z
oblasti
údaje
typy
katedry kulty
UJEP
čování
za
délce
světelného použití
589
provenienci
a ryolitů
získala
vlastním
moravské
svorové
zóny
-
štiavnického
z primárních
a
rudohoří.,
porovnáváním
a petrografie
sbírkách
svoru byly
Podrobněji pod
mono-
Ao.
svorů
vzorky
s
svorů
typomorfní získány byly
pak
binokulární
muzea
studovala
jednak
Další horni-
sbírkách
z hornin
dat
při
ur-= před-=
minerály.
mechanickou
studovány
fa-
v Brně.
granáty,
akcesorické
lupou.
odbě-
obdobnými
srovnávacích
jsem
geo-
přírodovědecké
Moravského
podrobnějších
akcesorie
preparátech
indexů
jsem
provenience
parací.
průměrné
mineralogicko-petrografických
a ve
ve
odpovídala
metodou
o vlnové
získány
získání
stavující
měřených
Vzorky
mineralogie
K
Tyto
v
hodnoty
imerzní
oblasti
byly
Počet
se
Kremnicko
pak
novými
z
bodové.„
srovnání
výskytů.
jednak
pomocí
zrn.
o možné ze
v někte-
planimetric-
MIN-8.,
posunu
číselné
světla
jsem
provedeny
a mikroskopu
stanoveny
chromatického
Při
byly
vzdálenost
uvádím
rozbory
kvantitativními
klastických
Pokud lomu,
13 «
se+=
v práškových
U granátů
byly
provedeny rovin
v
spektrální Kutné
Hoře
analýzy dr.,
Spektrograf:
0
Číslo
0 5387
El.
desky: podmínky:
Fotomateriál: Expozice:
Úprava
Elektrody: Clony:
T
Štěrbina: Pro
žernovů určovány
za
těchto
su-
podmínek:
stejnosměrný usm. 210 V 0RWO
gelb
obl.
extra
10 A hart
katodicky vzorku
20 mg vz.
Thyratr.
6x24
dále
pufrováno
cm
anodicky
graf.,
až
1:1
Topolčany
mezicl.
3,2
kom.
c1l.
1:15
0,005 mm
doplnění
byly
nerostných
24
Kablo 10-5
Ústavu
Litomiským
1 min. exp. do vyhoření
vzorku:
v
přehledu
o
povaze
makroskopicky
a
částečně
žernovy
z lokality
slovanského
hradiště
Staré
z Klášterky
u Pohořelic.
Šaratice Zámky
kamenné
i ve
suroviny
výbrusech
u Vyškova,
u Brna
=
Líšně
ze a
-+"15 3.0.
ARCHEOLOGICKÝ
3.1.
POPIS
S
žernovů
: Studovanou
kolekcí
jako
tvarově
jednotnou,
vého
otvoru
provrtaného
novy
lze
období ní,
v souhlase
9.
jak
10.
bylo
Nebyl dovým
a
Většina
38694
(Tab.XIV),
je
jak
i.č.
zachován kruhovitý Z je
s
žernovů
Žernovy
a
čelního patrno
žernovem.
t.j.
do
s
z Pohanska
střední
datovat doby
do
hradišt-
s hranatým
jamkami
pro
u Břeclavi
(Tab.XV),
dokonale
žer-
1.1.2.
(Tab.XII),
75242a
středo«
Takovéto
(1963)
žernov
otvorem
pohledu
kruhového
Beranovou
jeden
dokonale
charakterizovat
základě
celým
38691
téměř
1l1ze
v kapitole ani
nebo
cích. mají
na
s M.
uvedeno
otvorem
žernovů
století,
nalezen
ŽERNOVŮ
Noo.
Morfologie
“
svůj
38692 84951
stře-=
papřici.
je
ve
zlom-
(Tab.XIII), (Tab.XVII)
původní
tvar,
který
symetrický. se
z kresebného
žernovy
svým
katalogu
tvarem
(příloha
liší, 2). Ponenoay |
Zastoupení bulce
čís.
k příloze
1 1).
jednotlivých
(názvy
tvarů
tvarů
artefaktů
je
shrnuto
viz
v
ta-=
vysvětlivky
|
Tabulka
Tvar
č.
1
artefaktu
počet
žernovů
plankonvexní
13
vypuklodutý
8
obdélníkovitý
7
oválný
2
trapezovitý
2
špičatě
l
Z
oválný
čelního
Nejčastější
pohledu
válcový
žernovů,
koóonický
středový
otvor
provrt
Lze
z ní
zbroušen
při
mletí
horninový
ka
je
11
cm
určit,
materiál u
do
obilí
a
žernovů
u
jaké jak
4
rovině
žernovů
se
mění
jejichž
průměr
je
34
noty
17
kg.
3.2.
Funkce
cm. i
a dvojkonický
je
- 56
cm,
i
výška
míry
byl
žernov
odolný
byl
tedy
Maximální
váha.
na
výška použité
U celých
dosahuje
použi-
naměřená
průměrná
V závislosti jeho
u 15-ti
l žernovu,
vápencových,
jsou
provrtu.
určen
parametrem
žernovu.,
žernovů
výšsvosu-
žernovů,
průměrné
hod-
žernovů
Dokladem pracovní
jen
tvar
byl
6 žernovů
nalezen
rových
né
má
také
otvor
morfologickým
žernovu.,
tý
rozdílný
středový
byl
Významným
je
funkce
stopy
v
studovaných podobě
žernovů
soustředných
jsou
zřetel-
kružnic,
které
vznikly Jsou
při
dobře
75242b
mletí patrné
(Tab.XV),
Celkem běhouny,
to
19
12
Kromě byly
3.3.
v
obydlí
teru
i.č.
20
ným
proplétáčkem,
zvířecími
xx)
je v
žernovů
nalezena t.j.
v
určeno
jako
k mletí
obilí,
i sekundárně,
a
objektů,
0 tom
spolu
s
svědčí
1959-1964): třemi
tomu
objektu
dokládají
archeolcgickým
železnými
Polozemnice, zemnice bená 0,5 - 1,0 m pod 1970, s.63)
charakmateriá-
kostě-
nádobami,
střepy
žernovu
i.č.
jehož
16293
noži,
omítkou.
100,
kůlové
i.č.
maltou,
i u
nálezy
zemnicového
slovanskými
kostmi,
svého
objektech,
např.
žernovu
nebo
tímto
v místech
sídelních
a polotovaru
Kalousek,
nalezen
bylo
užívány
polozemnicovéhoxx)
(F.
střešení
byla
využití,
lem
byl
(Tab.XVII),
souvislosti
16292
Podobně
(Tab.XII),
84951
sídelních
blízkosti.
objektu
nádob,
žernovů
materiál
pravděpodobného
žernovu
16301
žernovů
použití
žernovů
jejich
i.č.
žernovu,
ležáky.
zlomky
Nálezové
horního
(Tab.XVI),
nalezených
stavební
v
žernovu
primárního
Většina
nebo
u
«-
otáčením
79535
jako
některé jako
obilí
17
50866,
pravděpodobné
který pře+=
jamky.
je sídlištní chata, zahlou-= povrchem země (J. Kudrnáč
+ JB Rozšíření
u Břeclavi Místa
je
č.
jsou
na
hradišti
v tabulce
značena
podle
č. F.
2
Pohansko
(viz
příloha
Kalouska
(1960).
nálezu
Lesní
školka
Velmožský
čtverec |
dvorec_
kostelem
a
pohřeb.
počet
žernovů
B
21
A
14
SV
předhradí
B
12
JZ
předhradí
L
1
B
3
e
2
Val
Žárové
pohřebiště
Nejvíce
diště zejí
žernovů
opevněného podle
B.
nebo
ským
ze
uvnitř
sídlištních
obyvatel
hra-
z předhradí
polozemnicemi
pecemi
zlomků
valu
žernovů
žárovém
ke
s
pochá-
objektů,
prostými
s nižším
jsou
být
i
ohniš-
společen=
To
42224 o
a i.č.
60596
sekundárním
využí-
účelům.
i nálezy
2
Pohansku
žernovy
u Vyškova.
i.č.
domněnku
stavebním
pohřebiština
mohou
Šaratice
žernovů
potvrzuje
Výjimečné
gií
Žernovy
(1968)
obytnými
nalezeno
postavením.
zdivu
vání
tedy
palisádou.
kamennými
Výskyt ve
bylo
Dostála
zastoupených
ti
4).
2
Místo
s
žernovů
vyjádřeno
nálezů
Tabulka
nálezů
á
žernovů (viz
z kostrových dokazuje
v hrobech
příloha hrobů
důležitost
4).
na Analo-
z hradiště d
n
ZÍ
a pravdě-
- w podobně
i
cenu
Závěrem
žernovů
1l1ze říci,
v
funkčními
dišti
žernovů
neliší
od
archeologických
raně
že
morfologickými,
lokalit.
4 středověkém
žernovy znaky
hospodářství.,
z Pohanska
i rozmístěním
z dalších
se
svými
v hra-
velkomoravských
- 20
4.0.
PETROGRAFICKÝ A
ZASTOUPENÍ
POPIS
jsem
rulu,
určila
vápenec,
křemenec
a
tyto
ve
č.
ŽERNOVÝ
HORNINOVÝCH
kamenných
základní
typy
arkozu,
TYPŮ
surovin
hornin;
drobu,
žerno-
svor,
para-
slepenec,
ryolit.
zastoupení
studovaném
Tabulka
SUROVIN
rozborem
pískovec,
Procentuální typů
KAMENNÝCH
JEDNOTLIVÝCH
Petrografickým
vů
-
souboru
jednotlivých je
patrno
horninových
z tabulky
3.
3
„„Horninový typ | „Počet žernovů | % zastoupení | svor
32
65,3
vápenec
6
12,3
pískovec
2
4,1
arkoza
2
44
slepenec
2
Kdk
ryolit
2
4,1
pararula
1
2,0
křemenec
l
2,0
droba
l
|e e m w e 4 sm g e c m í ide š A oikčei e šě o skrímu zí HNÍ Celkem
I
Metamorfity magmatity kapitole
4,1
%.
49
tvoří V
probírány.,
a.0
- otafene t čerčn jní ) KbRKC AL AD ROoÍ l:e e ooo aamankc “
67,4
tomto
%,
pořadí
|
19912 _____ J
sedimenty jsou
28,5
horiny
% a v
této
4.1.
Metamorfované
4.1.1.
Granáticko-biotiticko-muskovitický
Popisovaná Hornina dé
je
je
makroskopicky
výrazně
plochami
materiálem
stříbřitě
Již
ra,
žernovu
černé
S
a
zčásti
biotitu.
u
V
vzorku
sekrečního
kou
až
i.č.
87000.
rezavě
hně-
tvoří
plochám
průměrně S
jsou
lupínky
struktu-
1,0
mm
patrny
vel-
čočky
tvoří
S.
granolepidoblastickou
Převládající
lupínky
muskovitu
Bývají
plochách
rozlišit tkáně,
složku
Lupínky
=
pokryty
porfyroblastická
granátů
k
zřetelnými
souvisle
nápadná
1lze
základní
blastickou
ření)
se
křemene.
složku
velké.
je
kolmých
výbruse
strukturu
bývají
porfyroblasty
řezech
Ve
texturu,
Plochy
tvořená
kými.
paralelní
S.
muskovitu
D
hornina
svor
barvy.
Má
v
horniny
muskovitu křemen, jsou
v
a biotitu.
plagioklasy průměru
1,5
deformované
a uspořádané
Indexy
(průměrné
odpovídají
lomu
lepidoblastic-
hodnotám
pro
n
=
lupínky
0,6
x
0,3
Grano«= a granáty.
x
0,5
svými
hodnoty 1,598,
mm
bázemi z
n,
10 =
mě-
1,594,
0,004.
Biotit hnědé
barvy.
pořádány
tvoří
Lupínky
paralelně
jsou s
mm
deformovány
plochami
S.
velké, a jsou
žluto«= opěťt
Pleochroismus
je
us-
výrazný
(«
—
č.
vyplývá
tkáně.
V
mají
velkých, jsou
Vyseparované
gra-
stupňovitý
odlišné
spektrální
mm
granátu
2 mm a opět
svoru
ze
barvy.,
1,5
chemické
analýzy
(tabulka
—
5
-
©
0
—
—
j
X0% | X% jn
tohoto
až
5).
Tabulka p
zrnech
m
0
P
mý
Fe Si
D
w
> -—...-0—.-c-
|0,X%|0,0X%
Mn
Na
E 2 —n-——
—
—
—m
mb
Al
rozdíl
častá
akcesorie
bylo
zastoupeno
trigonální na
jednom
Ve
výbruse
barvy
o
e
0»
w -—-—
| 0,0X%
probl.r
od
předchozí
turmalín, hexagonální
průměrné
obvykle
Ag,As,Au,B,Ba, |Be,Bi,Hg,In,Mo, Nb,Pb,Sb,Sc,sSr, Ta,.To,1T2,0,W%, ; Po
variety
je
a
(0110).
x
- elivově
mm,
hnědý).,
a obě
Krystaly
olivově
0,3
pásma
(1120)
dítrigonální
sloupečky 0,6
jako
vertikálního
ukončeny
velikosti
přítomen
deuteroprisma
(1010)
turmalín
(žlutozelený
Ge Li. zr
Z tvarů
protoprismata
tvoří
negativní
-
|Ca,Cr,|Cd,Co,Cu Mg,Na, |Ga,Ni,Sn P,Ti V,Zn
konci
je výrazný
e
=
jsou
pyramidou.
zelené
Pleochroismus
Časté
jsou
- 25 průřezy jsou
kolmé
bez
k
c,
je
ve
zaoblených
zrn,
0;l
mm.
0,02
výbruse
barvu Na
těn se
mají
zonární
zrna
světle
rozdíl v
ve
stavbu
distenu
šedou,
bez
ojedinělých
o
a
nedokonale
rozměrech
protažená
podle
osy
byl
zjiš-
c,
pleochroismu. vzorku zrnech
pleochroismem
formě
habitu,
od»předchozího
staurolit zřetelným
patrný
prismatického
Mikroskopická
mají
které
pleochrojsmu.
Apatit
x
ose
—
(Ár
svoru
výrazného
- žlutý, s--
reliefu téměř
bez-
barvý). Vzácně titu.
se
Tvoří
zabarvení
který
Je
chami
jsou
byla
zrnitá,
S.
vrstvou
způsobuje
objevuje
výbruse
Plochy
patrna
S
rezajako
drobná,
S
jsou
zrnka
rudních
shlucích.,
pouze
barvy,
jsou a
tmavá
prararula
použita šedé
muskovitu
k plochám
ve
v bio-
sloupečky.
přítomností
se
Sillimanitická
jemně
uzavírán
prismatické
v nepravidelných
Hornina
je
šmouhy.
V hornině
4.Ý.1.2.
svou
horniny,
nepravidelné
minerálů,
zirkon
mikroskopické,
Limonit, vé
vyskytující
s velmi
stříbřitě
sillimanitu.
patrny
u žernovu
drobné
nápadnými
pokryty V
i.č.
řezech
čočky
84952. plo+=
souvislou kolmých
světlých
mine-=
- 26 rálů,
hlavně
křemene.
-
Hornina
má
výrazně
paralelní
texturu.
Ve turu.
výbruse
1ze
určit
Převládající
uspořádaný
lepidoblastickou
muskovit,
sillimanit.
granolepidoblastickou
biotit,
mezi
Granoblastickou
složku nimiž
složku
se
tvoří
struk-
tvoří nachází
křemen,
plagioklasy.
Lupínky něle
muskovitu
uzavírají
orientovaně kterém
drobná
se
lze
U biotitu
je
agregátů. nitu
Vzácnější
Křemen
je
0,6 v
jehličky
hnědé
většinou formě jsou x
bývají
většinou
apatit,
zirkon,
bělošedé a vějířovitých
jehlice
alotriomorfně
Plagioklasy
Z akcesorických
«- žlu-
sillima-
mm.
ojedinělých
zrnech,
zřetelný, /Z
jehličky
od
lamelovaných
ve
sagenitu.
jednotlivé
alotriomorfně
srůstá
zbarvení.,
kolísá
v
0Ojedi-
biotitem,
paprsčitých
0,1
velké.
Muskovit
málo
Velikost
vyvinuty
- 2 mm
zirkonu,
pleochroismus
ve
o rozměrech
zrnech,
tmavé
tvoří
uspořádané
1
baueritizovaným
intenzívnější
Sillimanit barvy
zrnka
světlým
rozlišit
tohnědý,s-y-
bývají
0,5
do
1,5
jejichž
limonitizovaný
byly
Zřídka
jsou
polysynteticky
bazicita
minerálů
mm.
zakalené.,
omezených,
omezených
ve
pyrit.
odpovídá výbruse
Ab70An3o. určeny
Apatit
tvoří
velká.'Zirkon tě
až
tence
vyvinutý
minerály
pyrit.
Tvoří
jící
se
v plochách
4.2.
Sedimentární
-
m0
m
H
—
c0—m—
—
-
m
průměrně
formě
0,1
x
0,02
ojedinělých,
krystalcích,
z
mm
tlus-
nichž
něk-
zastupuje
zrníčka
0,3
mm,
vyskytu-
horniny
použité
na
velikosti
limonitizova-
S.
s vápenci,
materiál
o
převážně
---
Vápence
shodné
ve
prismatických
Rudní
ný
je
zrna
zaoblené.,
jsou
teré
zaoblená
na
které
výrobu
byly
velkomoravském
žernovů
užívány
hradišti
jsou
jako
zcela
stavební
Pohansko
u Břec-=
lavi.Š Protože
pracích
tyto
vápence
J. Štelcl,
jejich
popisy
i
J.
pro
podrobně
Tejkal
popsali
(1961,
charakteristiku
1963)
ve
svých
používám-“
kamenných
surovin
Žernovů.
Vápence
jsou
zastoupeny
těmito
a)
písčité
vápence
(žernovy
i.č.
b)
písčité
vápence
s otisky
měkkýšů
c)
oolitické
BD
—
—
dR5
0
5
—
-
ÓD
ED
m5 m
Horniny šedou
vápence
—
-
—
—
této
a hnědošedou
(žernovy
varietami:
16301,
i.č.
75242b,
(i.č.
81449)
84963)
86992,
86999).
-
skupiny
mají
barvu,
bez
světlešedou, zjistitelné
žlutovrstevnatosti.
- 28 Ve
výbrusech
tritická
písčitých
struktura.
horninu
zrnka
gáty.
V
těchto
větší
zrnka
ky
kalcitu,
zbytků
zachována
jsou
organode-
organismů
vytvářející
agregátech
organických
kovců,
misky
schránek
skládají
drobnozrnné
rozptýlena
vzácnějšího
je
však
agre-
jednotlivá
plagioklasu
a úlom-=
tedy
složení
a
schránky
porušené. s
blíže
Původní
zachována, Schránky
okolní
určit.
hmota
skulptu-
jsou
mnohdy
horninou,
Některé
dír-=
že
je
schránky
jsou
rozpadavé.
Způsob nině,
zčásti
spojené
vyseparovat
křídovitě
rem.
tak
vyskytují
břichonožců.
aspoň
bývají
a
se
a ulity
většinou
povrchu
nelze
zbytků
mlžů
fragmentární
zachování nejsou
fauny
Téměř
a jejich
Proměnlivé
a kvantitativní
všeobecně
a Pirenella
jen
ojediněle,
sp.
a Mohrensternia
kazatelný
schránek
jednotné.
sum
ho
je
hornin. Z
ry
vápenců
Kromě
křemene,
—
se
picta. např.
brakický
společenstva.,.
poměr
vyskytuje Ostatní
Irus sp.
ráz Celkem
a
byly
i druhové
byly
rubigino-
dissitus,
stáří
zjištěny
fo-
zjištěny
vzorcích
sarmatské
v hor-=
jednotlivých
druhy
všech
je
Cerithium
gregarius
Ve
uložení
je
Gibbula však
pro-
faunistické-
tyto
druhy:
Bivalvia
Modiolus (Modiolus) incrassatus Musculus (Musculus) sarmaticus Cardium sp.
Cardium
Irus
cf.
latisulceum
(Paphirus)
gragarius
dissitus
(Mactra)
vitaliana
eichwaldi
Ervilia
Mactra
(Cerastoderma)
incrassatus (0 (G a t u e v)
dissita
(F
i c h w.)
(E
r
b.)
Muůunst.
i c h w.)
Laskoar.
- 29
-
Gastropoda
Gibbula
sp.
Mohrensternia
(cf.
Pirenella
picta
Pirenella
picta
Pirenella
picta
picta
Cerithium Cerithium
cť.
(Thericium) (Thericium)
vyskytuje
ve
zrn
/E
(D
(E i c h w.)
rubiginosum rubiginosum horniny
velikosti
jsou
zrn,polysynteticky
?)
i c h w.)
rubiginosum E ichw, subtypicum (S a c © o)
tvoří
jednotlivých,
o průměrné
Plagioklasy
(E
nymha
složku
formě
i c h w.,/
e f r.)
mitralis
Podstatnou
ných
angulata
sp.
ve
který
hypidiomorfně
0,7
-
výbrusech
lamelovaných
křemen,
1,5
se
omeze-
mm.
patrny
jako
plagioklasů
úlomky
kyselého
charakteru,
Kalcit až
0,4
mm
se
objevuje
červenavý
rutil
minerálů
a drobnozrné
Charakteristickým
jejich
větších
byl
určen
opakní
zrnech
této
znakem
šedožlutě
jader
Vlastní
schránky
jsou většinou
jsou
pokryta
obvykle
zbarvené
sarmatských
a otisků
množství
jádra
prismatický,
minerály,
velké
je
měkkýšů.
ve
velkých.
Z akcesorických
horniny
ojediněle
rozpuštěné
jemným
a
vykrystalova-
ným křemenem nebo bílým vláknitým povlakem, který se vytvořil zčásti
jádra
ze
zbytku
neúplná,
ulit
nevytvořila.
schránek.
vzniklá
břichonožců Negativy
Jádra
misek
mlžů
jsou
nedostatečným
vyplněním
dutin,
v některých
případech
vůbec
se
povrchových
skulptur
malých
- 30 schránek velmi
jsou
teriálu,
i
otiscích
nedokonalé
nedovolují
novu
v
a
kde
Na
převažují
Podobně
jako
stoupení
fauny
poměr
výskyt
Cardium
latisulcum
vodným
Seznam
je
Za
stavebního jsou
je
většinou
ma-
vápence
téměř
žer-
konstantní
Proměnlivý se
je
pouze
vyskytujících
a
charakteristické
rubiginosum,
a Mactra
zpravidla
forem,
měkkýšů,
Cerithium
druhem
vápenců
zachování
druhů,
sedimentu
jader
schránky,
nejhojněji
ojedinělých
označit
od
malých
způsob
složení
zrnitosti
néúplností
větší
schránkami
kvantitativní
s
rozdíl
tvořeny
druhové
vlivem
spolu
určení.,
«
Cardium
1lze
Pirenella
vitaliana
za-
picta,
eichwaldi,
Dopro-=
vindobonense,
druhů:
Bivalvia Cardium
(Cerastoderma)
latisulcum
Cardium
(Cerastoderma)
vindobonense
(Cerastoderma)
Cardium
Cardium
Mactra ?
Donax
sp.
(Cardium
latisulcum
vindobonense
vitaliana
(Mactra) sp.
eicbwaldi
latisulcum
cf.
juv.
jammense
Laskar. L
?,
n
1
M
partim
askar.
Hói
s
t.
l1ber.
?)
Gastropoda Mohrensternia
Pirenella
Cerithium
Do vě
hnědé
oolity
picta
(Thericium)
této
skupiny
vápence
kroskopicky s
sp.
picta
patří
s výraznou
celistvé
patrnými
(D e fr.)
rubiginosum
ve
vápence
|
rubiginosum
světlešedé, oolitickou šedé
výbrusech.
nebo
E
žlutošedé texturou žlutošedé
í
ichw.
a
okro-
a mabarvy
ú3
nitý 1,5
Oolity
mají
tvar.,
Jejich
mm.
Povrch
ú
kulovitý
nebo se
velikost
oolitů
je
mírně pohybuje
většinou
mírně
zdrsnělý,
Centrem
oolitů
schránky
dírkovců,
jejichž
průřezy
ně
dosti
hojné.
skytují sp.,
sp.
Podle
zástupci
Elphidium
a Nonion
Kolem
ke
citické
hmoty,
0,1
Vysoce jsou
oolitů
-
mm.
vlakem,
překrývajícím
Přesnější
a
těchto
vání
organických
malé
formy,
bývají
velmi
často
jsou se
ve
dále
h
t.,
Mo
v
křemenem
schránek
center kal-
centra. nebo
měkkýšů,
živcem,
které
vápnitým
potaženy
po-
struktury.
pro
V podstatě
malé
1.).
početných
krystalizačního
faunistickou
zejména
1
afanitické
většinou
podát
div,
Elphidium
et
až
vy«
Stilostomella
krystalizačních
vápenců
nelze
výbrusech
nejčastěji
c
povrchové
zbytků.,
z mlžů
výjimeč-
b.),
i
úlomky
jednotnou
vápenců
tiku
jen
r
tvořeno
zbarvených
okrově
u
kolem
převládají
hladký,
(0
ukládá
jádro 0,3
do
jemnozrnné
se
zonách
koncentrických
(F jako
dírkovců
která
0,3
Cichy
hauerinum
ledvi-
od
Miliolidae,
krystalizaci
je
I.
pompilioides
dochází
vežlkých
čeledi aff.
schránek
Vzácněji
určení
zploštělý
charakteris-
nepříznivé však
exempláře
zacho-
převládají
druhů
Ervilia
dissita.
Bivalia
Modiolus (Modiolus) incrassatus incrassatus (0 r b.) Musculus (Musculus) sarmaticus (G a t u e v) Cardium (Cerastoderma) cf. vindobonense Laskar. Cardium sp.
Irus
(Paphirus)
gregarius
dissitus
(E i c h w.)
- 32 Ervilia
dissita
Mactra
dissita
(Mactra)
vitaliana
(E
i
ch
w.)
eichwaldi
Laskar,.
Gastropoda
Calliostoma (Calliostoma) orbignyanum orbignyanum Gibbula (Colliculus) cf. angulata (E i c h w.)
? Theodoxus sp. ? Caspia sp. Hydrobia sp.
Pirenella
cf.
Cerithium
picta
(Thericium)
(D
e f r.)
rubiginosum
rubiginosum
E
(M.,
óái ch
Lunatia catena sarmatica (A., P a p p) Ocinebrina sublavata striata (E i c h w.) Dorsanum (Dorsanum) opinabile trabale (K o l e s n.)
Pískovec žernovů
tmelem
5688
je
shodný
stavební
materiál
na
slovanském
Břeclavi
studované
s.Š.
i.č.
s kalcitickým
418
nový
-
471),
materiál Tyto
zelenou jejich
jejichž
žernovu
šedavě
tato
a zrna Ve
jsem
barvu
vrstevnatost
1lze
Pohansko
Tejkalem použila
jako u
(1961,
i
pro
horni-
jemnozrnné
mají
šedavě
zvláště
nápadná
5688.
vrstevnatost.
a Na
u
určit
rozdíl
horniny
křemen,
od
je
stavebního
žernovu
chybí.
stříbřitý
musko-
kalcitu.
výbrusech
Klastickou
i.č.
žlutou
Makroskopicky vit
popis
J.
w.
k výrobě
používanými
hradišti
makroskopicky
deskovitá
materiálu,
pískovci
J. Štelclem,
horniny
až
s
použitý
Horn.)
složku
vitu,
biotitu,
spolu
s
1l1ze
rozlišit
tvoří
ojediněle
akcesoricky
až
klastickou
křemen, úlomky ojediněle
živce,
složku
lupínky
křemenců
a tmel.
musko-
a rohovců,
zastoupenými
úlomky
'33 celé
řady
těžkých
vzájemného turu
Podle složky
jako
Tmel
klastické
je
kalcitický.
složce
lze
Podle
jeho
struk-
bazální,
- 0,25
psamitů
mitickou
ke
převládající
0,1
zrnných
minerálů.,
poměru
označit
%
mm
s
velikosti
patří
součástí
pískovce
drobnězrnitou
do
až
klastické
skupiny
jemno-
střednězrnitou
psa-
strukturou,
Křemen průměrné
tvoří
nejčastěji
velikosti
U větších
zrn
1ze
0,2
isometrického
pozorovat
mírné
rozpukání
nejsou
ninek
nacházíme
v
sloupečky
mm,
poloopracovaná
zrna
křemeni
zirkonu,
undulosní jinak
jemné
zrnka
o
vývinu.
zhášení.,
porušena.
šupinky
rutilu
zrna
Až
na
Z uzavře-
pigmentu,
a trsovité
shluky
součástí
klastické
sillimanitu.
Živce složky,
Svou od
velikostí
křemene.,
a
Pouze
jsou
asi
jednoduše,
nejčastěji
vírají
podle
zrna
v
stupněm
kyselými
0,25
plagioklasy.
opracování
výjimečně
mají
x 0,05
mm
se
příiiš
jemného
neliší
tabulkovitý velké.,
zákona.
pigmentu,
habitus
Bývají
polysynteticky
albitového
vzácněji
jednoduché
Slídy
tvoří
většinou
větši-
lamelovány,
Některá
některá
zrna
též
uza-
okrouhlé
sericitu.
inohem
Některá
podstatnou
vzácněji
množství
mikrolity
Tvoří
další
zastoupené
a potom nou
jsou
jsou
tabulky
přítomny
o velikosti
perthitická, jsou
řezech
zastoupeny
kolmých
draselné
k
většina
však
převážně
bázi
0,2
(001)
x je
živce, 0,1
mm.
přeměněna.
muskovitem,
lištovité
který
lupínky
- 34 průměrně vrůstá
0,5 do
x
drobná
Daleko lupínky
a
křemene tickou
ci
a
mm
je
velmi
se
často
trhlinek
obsahuje
roztřepené
svou
velikostí
plasticky
Pleochroismus
hornin
zohýbán
je
představují
-
mm
0,05
velkými,
Úlomky
agregátem,
výrazný
jevícím
tvořené
spjatými
rohovců
jsou
slabou
křemence, zrnky
v granoblas-
tvořeny
agregátní
jemně polariza-
dvojlom.
pískovcích
těžkých
zastoupeny
sillimanit,
minerálů apatit,
staurolit,
tvoří
Apatit
habitu.
opakní
Disten čtvercových
je
vyvinut
tvarů.
patrnými
křížící
se pod
Granát
je
nebo
granát,
turmalín
rutil,
a zirkon.
zrna,
zaoblená
bublinky
drobné
Uzavírá
v popisovaných
disten,
titanit,
nedokonale
jsou
pris-
silně nebo
libelky
inkluse.
s dobře
kovitých
nelíšící
poloopracované,
V asociaci
a jemné
jsou
velké,
strukturu.
matického
muskovit
biotitu,
cizorodých
slabý
Z uzavřeninek
chloritizaci.
0,02
zrnitým
štěpných
- tmavohnědý).
Úlomky - 0,2
Podél
zrníčka.,
než
Biotit
(světlehnědý
0,1
opakní
hnědého
mírnou
velké.,
kalcit.
vzácnější
muskovitu. jeví
mm
muskovitu
muskovit
od
0,05
*
v
Zrna
zrnech jsou
štěpnými pravým
čirá,
bez
trhlinkami
úhlem
zachován
obdélnikovitých
úlomkovitých
pleochroismu,
podle
s trhlinkami
v podobě zrn
(010), (001).
nepravidelných, bez
nebo
stříp-
krystalcgrafického
- 35
omezení.
ninky
Zrna
slíd,
tvoří
prismatická
slabým
shlucích.
v V
slabý
v
nebo
tvoří
Vždy
je
světle je
Kalcitický kalcitu
často tmel
setiny
zrna
v kalcitickém
drobných
kalcitu tmelu
sloupcovitá Má
a jeví
nebo
iso-
zelenohnědou
žlutozelený
v prismatických nedokonale
uzavírá pyrit
barvu
objevu-
až
« zeleno=
- žlutohnědý., krystalcích
opracovaná
drobná
tvořící
zrna
zrna.
rutilu.
nepravidelně
ome=
limonitizován. je
jemnozrnný,
milimetru
krystalizace
vznikají
tlustě
žlutohnědý
se
žlutohnědý).
Pleochroismus
součásti:
je
až
častěji
vějířovitých
zrnech
žlutou
omezená.,
vzácněji
shluky,
formě
zrna
vyvinutý
čirý,
sběrná
(hnědý
nepravidelná,
Opakní
zené
opracovaných
medově
se
odstínech,
nebo
Má
vývinem
tmavočervená
paprsčitých
barvu.
Zirkon
je
červených
nepravidelně
nebo
rutilu
radiálně
tvoří
uzavře-
isometrickým
krystalky,
Turmalín
hnědý
s
jehlicovité
titanit.
žlutohnědou
drobné
tvoří
pleochroismus
metrická,
zrna
Barva
nedokonale
ojediněle
obsahují
rutilu.
vejčitá
pleochroismem
uspořádané
ček
a
zrna.
Sillimanit
je
zbarvená
zirkonu
Rutil a
růžově
-
velkých.
jemnozrnné až
0,2
chlorit
agregátů.
složený Místy
kalcitické mm
velká.
hnědavě
ze
zrní-
nastává hmoty,
Vzácněji
zelené
barvy
takže je ve
Pokud
se
pískovcích patrně,
ťýká
zastoupeny
jako
velmi
Pravděpodobné vé
průřezy,
vitou
zbytků
fauny,
budto
obtížně
zoomorfosy průměrně
hmotou,
nebo
nejsou
vůbec,
nebo
určitelné
mm
velké,
chalcedonem,
jen
zcela
ne-
mikrofosilie.,
představují
0,15
v popsaných
ojedinělé vyplněné
jevícími
kruhorohovco-
agregátní
polarizaci.
4.2.3
Droba
Droba Hornina jící do
byla
má
mitickou
úlomky Ve
výbruse
které
tvoří
křemen,
selné
živce
tizovaného
je
ním
bazální
a v malé
mm,
patří
zrnitou
psa-
vrstevnatosti.
rozlišit
muskovit
křemen,
složka
Klastickou
úlomky
hornin,
lupínky
živ-
a biotit.
klastická
až porové, míře
84955.
a
složku
kalcit,
muskovitu
po-
dra-
a chlori-
biotitu.,
je
vyvinutý
průměrně
1,0
ve mm
formě
alotriomorfně
velkých,
s
častým
omeze-
undulós-
zhášením. Plagioklasy
razným
jí
zastoupena
plagioklasy,
Křemen zrn,
je
hornin,
i;č.
převláda-
- 2,0
s hrubě
zřetelné
makroskopicky
cizorodých
jivo,
ných
1ze
Podle
1,0
psamitů
bez
žernovu
barvu,
součástí
zrnitých
strukturou,
výrobě
šedou
klastických
hrubě
V hornině ce,
při
makroskopicky
velikosti skupiny
surovinou
tvoří
polysyntetickým
kyselým
členům
drobná,
0,5
lamelováním.
plagioklasové
mm
velká,
Bazicitou
řady,
zrna
s vý-
odpovída-
- 3T
Kalcit
nacházíme
ojedinělá, 0,4
mm,
bělošedá
výjimečně
0,8
kalcitu
ve
formě
jsou
rodých né
peny
a
velká,
převážně
úlomek
ných
zrnech
a
Porové
pojivo
zrna
drobných
zrníček
a
jílových
minerálů.
nebo
polarizací.
živce.
Tvoří
omezená,
jsou
mikroperthitická,
horniny
jsou
dále
metamorfovaných, rul,
v
malé
Ze
úlomky
cizo«
reprezentova-
míře
jsou
sedimentů
zastoú-
byl
určen
0,1
rudních má
x
byl 0,02
ve mm
Místy
zjištěn
velkých,
zaoble-
minerálů.,
polymiktní
křemene,
výbruse
charakter.,
živců,
jsou
Je
sericitu,
rozptýlena
složeno
chloritu
i mikrosko-
pyritu.
Kvantitativní
horniny
paprsčitých
draselné
minerálů
v ojedinělých
zrnka
také
vápence.
z
pická
velikosti
patrno
agregátní
vyvřelých.,
Z akcesorických zirkon,
jako
zrna
fylitů,
hornin
je
alotriomorfně
Některá
složkou
svorů,
i úlomky
křemenec
mm
zrna.,
hornin,
úlomky
slabou
zastoupeny
- 0,5
Podstatnou
se
horniny
průměrné
výbruse
agregátů,
polozaoblená
Dosahují Ve
vláknitých
0,2
složce
mm.
šedého
drobná,
v klastické zrna.
uspořádání
Vzácněji
*
vyplývá
zastoupení
z následující
jednotlivých
tabulky
č. 6.
složek
- 38 Tabulkač.
-
6
miutuiutuiutututnutninuůutuiutntuiuču ; ústaknktvýnkatní -
složky
hornin
f m 9 > e> > «> > — —-— ; zmonmunienmné e
%
Ponnn lenennnn Za
ě oedenuy -
křemen
22,4%
plagioklasy
11,6
karbonát
8,.%
K-živce
0,9
muskovit
0,7
chlorit
0o,2
|
L0
|
L0
ER
akcesorie
Z
Ž d l k
0,7 %
Ž
tisož
metamorfity
13,5
vyvřeliny
13,5
sedimenty
4,0
tmel
:
z|
|
t
z
h
23,2
%
oo A í :
23,2
akcesorie
0,6
jn - n n- m5 e — % — — — — —
— w — e
- 6- v$ > 5 —
— — — — —
—
100,0
Tento a
i.č.
lze
zrna hrubě
a
zrnitě
většinou
částečně živce ní
žernovů
nebo
i.č.
5687
a muskovit,
plochy.,
zrn
velikostí
1,0
2,0
-
označit
mm
ve-
převládající
Podle
horniny
Jsou
barvou,
střed-
jako
psamitickou. 1lze
zaoblená, úplně
rudohnědou
svou
psamitům.
strukturu
Makroskopicky zrna
materiálem
průměrnou
zrnitým
k hrubě
likosti až
je
typické
o horniny
rozpadavé
snadno
ně
typ
82992.
Jde
patří
horninový
rozlišit až
3 mm
zaoblené který
křemen,
místy
velká,
úlomky
který dále
tvoří jsou
cizorodých
pokrývá
patrny
hornin,
nezřetelné
vrstev-
+ 3B8 Ve tvoří
výbruse
křemen,
v malé je
míře
1ze
ráz
pojiva
biotit,
ní.
živce,
chlorit
Podle
tvoří
a úlomky
poměru
složku,
plagioklasy,
ke
kterou
muskovit,
hornin,
klastické
polozaoblená
alotriomorfně
velká.,
klastickou
Pojivo
složce
má
bazálního.
Křemen ná,
rozlišit
draselné
polymiktní.
%
Některá
omezená
jsou
Uzavírají
nebo
zrna,
rozpukaná
zrníčka
dokonale
průměrně a
apatitu,
jeví
zaoble-
0,5
«= 1,0
unduloósní
zirkonu
a
mm
zháše-
opakních
mi-
nerálů. Živce
živci.
jsou
Převkládající
omezené,
dosahující zovány
velikost
až
velikosti
Úlomky
hornin a
fylity,
0,8
draselnými
jsou
velké.,
alotriomorfně
Plagioklasy
alotriomorfně mm.
Jsou
tvoří
omezená
většinou
odpovídají
kyselým
rutil,
arkózách
mm velké),
0,2
méně
zrna,
sericitičlenům
o velikosti efuzivy
zirkon,
přítomen musčastý
biotit,
mm.
jsou většinou
Z akcesorických apatit,
0,5
mm
je v popisovaných
(lupínky
svory,
až
živce
a
řady,.
Ze slíd
úplně
0,4
bazicitou
plagioklasové
dosahuje
až
lamelovaná,
a svou
kovit
plagioklasy
draselné
rozpukané,
polysynteticky
nebo
zastupeny
zaoblené,
průměrně a
jen
0,7
v malé
minerálů limonit
mm.
míře
byly
ve
a
opakní
částečně Jsou
tvořeny
sedimenty.
výbruse rudní
určeny zrnka.
Apatit ky
nebo
nacházíme
zaoblená
morfně
omezený,
zirkon
tvořící
Opakní
součásti
vyskytuje
no
ve
vých
jsou
formě
zrnek
křemene,
šedavé
biotitu.
prismatické
barvy,
rutil
zaoblená
zastoupeny
silně
mm
je
idio-
velký)
a
prismatická
zrna.
magnetitem,
který
se
Je
složé-
zrnek.
limonitizováno.
živců,
Místy
Ojedinělý
(0,04
mikroskopických
je
sloupeč-
šupinek
se
sericitu
objevují
a
chlori-
i zrníčka
jílo«=
minerálů.
vyjadřuje
Tabulka
p
krátce
dokonale
Kvantitativní niny
jako
tmavočervený
pojivo
tizovaného
«
zrna
Bazální ze
« 40
složky
č.
zastoupení
planimetrická
křemen
K-živec
plagioklasy
muskovit biotit chlorit
Pr-
nY
% 0
RO.W
: A
v tabulce
Po nn————
křastické složka
p
d
17,4
4,7
l:
2,4 N< 0,2
metamorfity
14,9
vyvřeliny
13,6
sedimenty
5,6
akcesorie
analýza
složek
hor-
č.
7.
7
horniny
tmel
jednotlivých
18,0 ú,+9
100,0
o
akcesorie
o
je mozí. ) mE
tmel
é
oánámánánánénémi
4
Ň
« %Í
ú
2,5 %
- 4
A
18,0 %
n) RE KETROSÉ
- Z1
Hornina i.č.
byla
u žernovů
i.č.
16300
a
84951. Byla
tou,
studována
místy
drobných
rezavě
zcela
velké.
mléčně
hornin,
zbarveným
horniny od
2 mm
blíže
které
velké,
neurčených.
muskovitu,
jsou
příměsi
zmíněných
křemene,
asi
lupínky
velikost
Kromě
bílého
horninu
patrny
zrna
mm.
šedožlu-
pojena
0,5
mm
červenohně-
hematitu.
Křemenec
Ve
zdivu
vyrobený
valu
byl
nalezen
jediný
žernov
i.č.
42224,
z křemence.
Hornina
vu,
jsou
Má
Průměrná
3,0
cizorodých
Klastická
4.2.6.
je
skládají
valouny
tmelem,
barvu.
válounků
Výjimečně
makroskopicky.
křemene
převládají,
zaoblené
pouze
hnědou
valounků
polozaoblených
dým
použita
má
je masivní.
zaoblenými zbarvenými.
zrny
světlešedou,
Je
tvořena
křemene
Místy
lze
narůžovělou
pouze
až
bar-
nebo
mírně
1,0 - 2,0 mm velkými,
různě
rozlišit
ostrými
bílou
i drobné
lupínky
musko-
vitu.
Ve agregát lze
výbruse
představuje
dotýkajících
proto
určit
jako
Mikroskopicky omezených
zrnech,
se
hornina
zrn
křemene.
všesměrně je
křemen
některá
drobně
Strukturu
rovnoměrně vyvinutý
jsou
zrnitý
v
částečně
horniny
zrnitou. alotriomorfně zaoblená,
-
korodovaná
0,8 se
- 1,0
až
zubovitě
mm.
rozpadají
Větší v
jsou
skopická
rudní
zrnka,
Výjimečně
Asi
5 % celkového
plagioklasy, tizované,
0,1
-
ky,
uzavřený
na
koncích
stoupena
rudní
soustředěná
4.3
pouze
u
vu.
Pory
žernovu
má
ve
v nich
- 2,0
mm
a mikro-
a
připadá
Tvoří
na
zrny
serici«-
křemene.
výbruse
určen sloupeč.
minerálů
několik
kyselé
silně
prismatické
opakních
je
a
šedou, dobře
jsou
setin
ojedinělých
za-
mm,
shluků.
velikost
velké,
1lze
kolekci
žernovů
žernovu
i.č.
místy
patrna
vykrystalovaný
Makroskopicky 1,0
ve
velikosti
81289
světle
průměrnou
često
Z
mezi
Tvoří
studovamé
i,č.
Makroskopicky
mají
zirkon
mm
horniny
byl
Hornina
o
- 0,3
většiňou
byl
nepravidelných
Magmatické
Ryolit
v křemeni.
zrnka
do
horniny
velké,
minerálů
zaoblené.
0,1
a pak
mm.
jednotlivě
Z akcesorických zirkon,
0,2
mm
velikosti
zastoupen muskovit.
objemu
0,3
rozptýlené
x
zrnek
uzavírány
je v hornině 1,0
průměrné
rekrystalovaná
drobných
v křemeni
velikosti
o
bývají
agregáty
Někdy
o
omezená,
zrna
velkých.
lupínky
42 —
3,0
a
84962.
načervenalou
vesikulární
bar-
textura.
- 5,0 mm a bývá
křemen.
rozlišit
čiré
užitý
silně
vyrostlice lesklé
křemene
draselné
živce,
- 43 ojedinělé
lupínky
Struktura
kou
horniny
strukturou Ve
je
základní
výbruse
živců,
biotitu
je
lupínky
o velikosti
0,5
porfyrická,
s
- 1,0
mm.
hemikrystalic-
hmoty.
možné
biotitu,
-
určit
vyrostlice
které
jsou
křemene,
obklopeny
základní
hmotou.
Vyrostlice nebo
hypidiomorfně
Časté
jsou
silně
Živce
jsou
převažují mě
křemene
omezené,
idiomorfně 1,0
1,0
-
draselnými
Draselné
živci,
živce
perthitických
zrn
x
Lze
rozlišit
0,7
mm,.
selných
živců
je
Ojediněle
se
zrna
plagioklasů,
Svou
bazicitou
mezi
srůstající
zcela
nimi
zrna.
sekundárně
vyskytují s velmi
odpovídají
2,0
mm.
ve
for-
o průměrné
Většina
sanidin,
zrn
dra-
přeměněna.
drobná,
málo
které
bývají
omezených
disynteticky
asi
0,15
výrazným
kyselým
mm
velká
lamelováním.
členům
plagioklaso-
řady.,. Lupínky
0,6
x
zy
mají
0,3
mm,
biotitu
výrazné
- světle
zastoupeny
dosahují
výjimečně štěpné
2,0
průměrné x
1,2
trhlinky,
mm. jsou
velikosti Lištovité
průře-
pleochroické
okrová, s -j“ - tmavohnědá).
Z akcesorických tu
idiomorfně
křemeny.
zastoupeny
tvořící
(X
nejčastěji o velikosti
korodované
a plagioklasy.
velikosti
vé
jsou
zirkon
minerálů
jsou
ve
prismatických,
formě
v
popisovaném
ryoli-
částečně
zaoblených, 0,02
mm
šinou
v
0,03
velká
sférolity základní
mentem.
zrnka
velkých pyritu
zrn.
Opakní
a magnetitu,
minerály uzavíraná
tvoří vět-
křemeni,
Základní
je
mm
hmota
živců
a
hmota
je
tvořena
zčásti
také
zabarvena
drobnými vulkanickým
hojným
zrnky
křemene,
sklem.
hematitickým
Místy pig-
-
4.4.
Provenience V
této
některých
svorů,
kamenných
kapitole
kamenných
z Pohanska
45 -
jsem
žernovů
nastínila
surovin
u Břeclavi.
vápenců,
surovin
užitých
Všímám
pískovců
možnou
si
a pro
provenienci
k výrobě
žernovů
nejčastěji
svou
užívaných
výjimečnost
také
ryolitu.
Dvojslídné fického
suje
granátické
charakteru,
např.
jako
u
svory
obdobného
zkoumaného
A,
Dudek
(1960,
s.103),
svorové
zoóny,
která
lemuje
východní
a
se
Dunaje
táhne
s.Ý.49). vým
od
Proto
materiálem
Mašůvky,
vářová 5,
z
Babylon
ke
svory
z
oblasti okraj
Nedvědice Vírská
(A,
Ujčov
srovnávací
kritěria
přehrada,
1.
bazicitu
přehrada
plagioklasů
2.
indexy
3.
pleochroismus
4.
asociace
akcesorických
5.
velikost
turmalínů
6.
chemismus
lomu
muskovitu biotitu
granátů.
minerálů
1962,
se
svoroHluboké
u Nedvědice,
(výchoz
jsem
moravské
Dudek
Ko-
svorů u lomu (viz
6). Jako
popi-
moldanubika
porovnávány
Vranovská
u Nedvědice,
mramoru),
žernovu,
Svojanovu
žernovů
lokalit:
u Nedvědice,
nedvědického
č.
byly
až
petrogra«
zvolila:
příloha
Uvedená je
kritéria
považovala
nebo
rozdílných
srovnávaných
79450
a Nedvědice
*
jsem
zvolila
nejvhodnější znaků
svorové
proto,
že
k vyjádření suroviny
jsem
společných
žernovu
a
svorů.
Výsledky i.č.
za
- 46
a
studia
svorů
srovnávaných jsou
shrnuty
žernovů svorů
v
i.č.
87000
z Vranova
tabulkách
č.
a
nad 8 a
č.
Dyjí 9.
průměrná
« AM r vD r
d M : 1
45
>0) x2 p
N
|
průměrná
„„„.„w„„w
mirnimál „„Ú„„w„„ní
| maximální
minimální
hnědý
zirkon
limonit turmalín
granát
disten
apatit
tmavo
světle hnědý
Lka
délka
maximální
limonit turmalín zirkon
granát
0,006
1,285
4291
- oligoklas
intenzívní
albit
NEDVĚDICE
u
délka
x%
limonit staurolit turmalín
granát
apatit disten
hnědý
hnědý
apatit
tmavo
hnědý
okrově
světle
intenzívní
0,004
žlutohnědý
zřetelný
0,005
1,586
:-1,590
albit
VRANOV NAD DYJÍ
b
Zmm /
zirkon
hematit limonit
granát
andaluzit
hnědý
zelenohnědý
intenzívní
0,004
1,587
1,594
světle
oligoklas
(79 450)
1,592
oligoklas
ŽERNOV
14598
-
rezavě
světle
albit
(87 000)
P-a
rozměry turmalínu
minerály
akcesorické
ánL A
L
pleochroismus biotitu
D
ná
nY
indexy lomu muskovitu
plagioklasů
bazicita
ŽBRNOV
—-47-
č . 8
; 50 ; á A
>$4 n!
>$4 _Z\ťq
k
Dyjí
Česneková
Bystrého
Nedvědice
J:n C
M.
u
Hamry
Kozlov u Nedvědice
Kovářová u Nedvědice
(1968)
z
Mn
nů k mEAno
é
Ca
X A
Cr
Nedvědice
Ujčov
u
DC
450
Cr,
79
Ca, Na,
Cr,
Babylon u Nedvědice
i.+č.
Že rnov
nad
Vranov
000
._A'v*l....t„(“_
Žernov i.č. 87
d
WOPNTI
sny,
ca,
V,
Cu,
Cu,
zn
Y,
Li,
Yb,
Ga,
Ga,
EEEo:
Zn
Ga,
Bi,
Cd,
Ag,
Zr
Zn,
Bi
ARA«
A
u
CO,
Cd,
Cu
Cu,
Cu,
do0, , V
b,
Ge,
Ga,
Ni, Pb, Sm, V,
fí,
B, Co, Cu, Ga, (e,
Pb,
Co,
V,
Co,
AREEN
Ga, Sc,
Cd, Co, Cu, Li, Na, Ni, Y, Yb, n v
Cu, Sn,
Ba, Cd, Co, Ge, Ni, Sc, Y, XWb, zn
Ží
problem.
i
Bi,
Be,
Be,
Bi,
U, W
Ge,
Nb, Sb, Sr,
Iny Te,
Nb, Sb, Sr, Ta,
B,
Hg
B, Ba, Be, Bi, [b, Pb, Sb, Sc 1, U, W, Y,Yb
B, Ba, Be, Mo, Nb, Sb, T71, U, W, Zr
B, Be, Bi, Nb, Sb, Sr, U, W
Au,
Te,
Au,
In, Te,
Au,
-48 p
:r ěš]
é 40 Makroskopickým
a mikroskopickým
žernovů
a srovnávacího
svorové
zóny,
svory
si
vyplývá
na
chybějící
zjištěny
vzorky,
nátů
(viz
z
v
turmalíny
u žernovu
i.č.
ani
rozdíly pokud
tabulka
č.
žernovů
se
9). by
jako
k výrobě
Vranova
nad
i
týká
Mohli
mohl
je
odpovídají.
tabulce
č.
87000,
8,
složení
srovnávací
studova-
jejich
bychom
proto
gra-
usuzovat,
pravděpodobně
materiál.
K. Černohorského,
žernovů
až
nebyly
jednotlivými
pocházet
názor
studované
pravděpodobně
že byly
svory
z oblas-
Dyjí.
Z výsledků provenientní
mezi
svorů
moravské
k tomu/závěru:
i mikroskopicky
Tím se potvrzuje ti
oblasti
shrnutých
oblasti,
používány
z
studiem
z výsledků
materiál
téže
dospěla
podstatné
nými
že
jsem
materiálu
makroskopicky
Jak
%
studia
oblast
vyplynulo,
svorů
žernovů
že
jako
další
přichází
možná
v úvahu
Nedvědicko.
Vápencový bu
žernovů
tole
4.2.1
u Břeclavi, 1963).
je a
zcela
shodný,
4.2.2,
se
studovaným
Těmito
materiálu,
a pískovcový
autory
kterou
použitý
na
jak
uvedeno
v kapi-
stavebním
J. byla
jsem
materiál bylo
materiálem
Štelclem, řešena
převzala
J.
z
Pohanska
Tejkalem
i provenience i pro
výro-
horninové
(1961, tohoto typy
žernovů.
Na
základě
společných
faunistických
znaků
1ze
srovná-
- 50 vat
tyto
vápence
na
povrch
ve
Yídeňské
s
písčitými
větších
pánve,
« vápenci
areálech
v širším
v
vystupujícími
severozápadní
okolí
Skalice
části
a Holiče
(viz
příloha č. 7). V této
—
5
—
n
celkovým
5
oblasti
P
B00
O
E
9
—
m
S5
H
O
vyskytují
E-
dm—
petrografickým
ského
flyšového
hornin
ukazuje
gurského
pásma. na
flyše.
Ryolity
obou
—
s ryolity
Hliník,
v
Teplé
z oblasti
příloha
Jako
pískovcům kalcitu
karpatzkoumaných
jednotce
ma-
7).
žernovů
svým
odpovídají
celkovým
ryolitům
z oblas-
rudohoří.
byly
nad
Lehotka,
srovnávací
— 2 ——
č.
žernovů
Žiaru
(viz
0- 2
obsah
studovaných
vzorky
u Hliníku
c0»
srovnatelné
bělokarpatské
charakterem
Bartošova
—
Vysoký
Kremnicko-štiavnického
Zkoumané
—
také
charakterem
původ (viz
petrografickým ti
—
se
proto
Hronom
Vyhne,
příloha
porovnávány
a to
Nová
z lokalit
Baňa,
údolí
8).
kritéria
jsem
sledovala
tyto
zna-
ky: l.
křemen:;:
rozdíl kého
velikostí omezení,
kvantitativní
vyrostlic,
charakter zastoupení
krystalografic-
korodovaných křemene,
zrn,
2.
draselné
živce:
morfologické
plagioklasy:
4.
biotit:
J*
základní
typy
7
charakter
vané
minerálů
Z hlediska
uvedených
ryolity
žernovů
natelné
ze
především
se
lupínků;
velikost
zastoupení
skla
morfologie,
ve
idiomorfní-
sférolitů,
tvary
složení,
jejich
vesikul:
stupen
pleochroismus,
omezení,
hmota:
zastoupení,
vulkanického
6.
složení,
bazicita;
kvantitativní ho
jejich
vyrostlic;
velikost
3.
znaky,
velikost;
vesikulách.
kritérií velmi
vzorky
jsou
dobře ryolitů
všechny
petrograficky z lokalit
studosrov-
Hliník
a
Vyhne.
Můžeme
K.
tedy
konstatovat,
Černohorského
ryolitů
hoří,
žernovů
jsou
(1957), z
oblasti
oprávněné,
J.
že
dosavadní
Štelcla
(1971)
úvahy
např.
o původu
Kremnicko-štiavnického
rudo=
5.0.
SROVNÁNÍ SE
LÁTKOVÉHO
ŽERNOVY
SLOŽFNÍ
ŽERNOVŮ
Z POHANSKA
NĚKTERÝCH
DALŠÍCH
VELKOMORAVSKÝCH
surovin
žernovů
1lze
LOKALIT Pro
srovnání
ní
jednotlivých
ho
hradiště
horninových
Staré
Zámky
Makroskopickým jsem
zjistila
notlivých Tabulka dt
v Brně
studiem
následující
horninových č.
typů
uvést
žernovů
ze
slovanské-
- Líšni.
kolekce
těchto
procentuální
typů
zastoupe-
(tabulka
žernovů
zastoupení
č.
10).
10 ooo
Horninový
—
X
2
3
| A|
4,5
1,5
čelkem 10
i 2,5
:
válcový
5
Kresba | Foto
| olitER ický vápenec
ů.
:
:
Mietmnsk.
aP.XXI
- SVvor
-
oolitický
vápenmec
č.4
x
č.6,7
,
15
|
oo ě1 Tab.x1)
!
sver
č.2
||
.
l
'
ab.XI
*.9
musk.É svor
!
|šet
Tab. XŠIŠ
— 09
k
| XXII
:
sranát.je musš biot 2
7
p rro]j** x
Tab.,
| Tab.x
svor 6,6
č
svor
| válcový
|Tab.XXI
- |Pab.X 4)
| ; ý granát.-biot.Tab.X AB [-x.8
4
„a
208 0A
0,5
n
:
:
e]
e f
vypuklodutý
5,5
x
ZOh
plankcnvexní|
Í vý válco |
|
ogra fic. Skata ěPetr kteni n:
v
—
|
.
-
Š
:
Ť váha (kg)
-
3
:
Labukač,.
:
š
min, max. žgííow : J
k
9
oo
ležák
7
52,»
x
:
h A
vypuklodutý :
vavs mobdélníkov kí itýj
ležák
39
max.v.] ý aíššíť :
H1
běhoun
26428
Ivar
obdélníkovitý
| sáček 283 |
$ artefg (cm)
artefektu
„
x
40=38
B
|Žernov
1971
n00
|
|Žernov
běh louR
22š
_.__._.__.___]*_..__-_.__......__ 1 A
c:
1971
1971
[ý
ŠČást žernovu |íze svěďů
|
Poznámka
!
|'"B 76=72
k
i kousků)
1969
: Název artefaktu
| 76=72 | |sáče 205 pookk
k | Obj.
žernovu
| ze
||
Původ
Ě
| žernek ovu |
k 90901
|
||
| B To=71
| Část
1969
:
90899
Předmět
lo
86992 | 1969 86998
M
| Datum íekéní | |získání Ž
|
PŘÍLOHA
KRESEBNÝ
čís.
KATAL0G
Z POHANSKA
2
ŽERNOVÝ
U BŘECLAVI
Tabulka
č. VI:;:
Žernovy
ze
Pohansko
u
Měřítko
1
1 - zlomek
arkozového
2
- zlomek
pískovcového
3
-
zlomek
svorového
4
-
zlomek
5 -
zlomek
hradiště
Břeclavi
:
10
žernovu;
i.č.
5688
žernovu;
i.č.
6346
svorového
žernovu;
i.č.
6347
svorového
žernovu;
i.č.
12118
i.č.
16300
ái.č.
16301
i.č.
38689
- zlomek
s;epencového
7
- zlomek
vápencového
8
-
svorového
žernovu;
5687
i.č.
6
zlomek
slovanského
žernovu; žernovu;
žernovu;
Tabulka
ŠÍ_—Í
Tabulka
č. VII:
Žernovy
ze slovanského
Pohansko
0
zlomek
0D
svorový
G0
svorový
d
svorový
g
zlomek
d
zlomek
k
pískovcový
o
Měřítko
svorového
zlomek
u
1
hradiště
Břeclavi
;: 10
žernovu;
38690
žernov;
38691
žernov;
38692
žernov;
38694
křemencového svorového
žernovu;
žernovu;
žernov;
vápencového
42224 66605 75242a
žernovu;
75242b
Tabulka
č. VIII:;
Žernovy
ze
Pohansko
Měřítko
u
1
hradiště
Břeclavi
:
10
žernovu;
i.č.Ó
79451
svorového
žernovu;
i.č.
79535
ryolitového
žernovu;
i.č.
81289
vápencového
žernovu;
i.č.
81449
arkoózového
i.č.
82992
i.č.
84951
i.č.
84952
i.č.
84953
M
svorového
BW
79450
w
i.č.
zlomek
M
žernovu;
zlomek
G
svorového
zlomek
zlomek
O
79449
zlomek
A
i.č.
zlomek
W
žernovu;
slepencový
e
svorového
zlomek
zlomek
pararulového
zlomek
svorového
10
slovanského
žernovu;
žernov; žernovu;
žernovu;
Tabulka
č.
IX:
Žernovy
ze
Pohansko Měřítko
slovanského
u 1
hradiště
Břeclavi :
10
-
svorový
žernov;
-
zlomek
svorového
žernovu;
84957
zlomek
svorového
žernovu;
84958
- zlomek
svorového
žernovu;
84959
- zlomek
svorového
žernovu;
84960
-
svorového
žernovu;
84961
a '
M
84955
o
žernovu;
c
drobového
- zlomky
e
84954
o
žernovuj;
3
svorového
gg
zlomek
-
zlomek
84956
Tabulka
č.
X:
Žernovy
ze
Pohansko
u
Měřítko
l
slovanského
1
hradiště
Břeclavi
;
10
- zlomek
ryolitového
žernovu;
i.č.
84962
2 - zlomek
vápencového
žernovu;
i.č.
84963
3
- zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
86371
4
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
86372.
5
«
zlomek
vápencového
žernovu;
i.č.
86992
6-7 - zlomky
vápencového
žernovu;
i.č.
86999
i.č.
87000
8
-
zlomek
svorového
žernovu;
Tabulka
č.
XI:
Žernovy
ze
Pohansko
Měřítko
slovanského
u
1
hradiště
Břeclavi
;
10
l - svorový
žernov;
i.č.
90899
2 - svorový
žernov;
i.č.
90900
i.č.
90901
3
-
zlomek
svorového
žernovu;
PŘÍLOHA
FOTOGRAFICKÝ Z POHANSKA
čís.
KATALO0G
3
ŽERNOVŮ
U BŘECLAVI
Tabulka XII:
Žernovy
ze slovanského
Pohansko
1 - zlomek
slepencového
2
- zlomek
vápencového
3-
zlomek
4
- svorový
svorového žernov;
hradiště
u Břeclavi
žernovu; žernovu;
žernovu;
i.č.
16300
i.č.
16301
i.č.
38690
i.č.
38691
Ta bulka
X_TÍ_
Tabulka XIII:
Žernovy Pohansko
l - svorový 2
- žernov;
3
- svorový
žernov;
žernov;
ze slovanského u Břeclavi
i.č.
38692
i.č.
38693
i.č.
38694
hradiště
Ta bulka
)Ě
Tabulka XIV:
Žernovy
ze slovanského
Pohansko
u Břeclavi
l
- svorový
2
- zlomek
křemencového
3
-
svorového
zlomek
hradiště
žernov;
_
i
i.č.
38694
žernovu;
i.č.
42224
i.č.
66605
žernovu;
Tabulka XV:
Žernovy
ze
Pohansko
l
-
zlomek
2
- pískovcový
3
- žernovy
slovanského
u Břeclavi
vápencového
žernovu;
žernov;
(teren.
hradiště
záběr);
i.č.
i.č.
75242b
i.č.
75242a
75242a;75242b
> mx
vÍ
jn
m -)
S
—
Tabulka
XVI:
Žernovy Pohansko
ze
slovanského
hradiště
u Břeclavi
l
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
79449
2
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
79450
3
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
79451
4
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
79535
IAX PaN
PL
Tabulka
XVII:
Žernovy
zlomek
ryolitového
Po
zlomek
arkozového
o
zlomek
vápencového
w
Pohansko
slepencový
žernov;
ze u
slovanského
hradiště
Břeclavi
žernovu;
žernovu; žernovu;
i.č.
81289
i.č.
82992
i.čo
81449
i.č.
84951
Tabulka XVIII:
Žernovy
ze slovanského
Pohansko
l
- zlomek
pararulového
2
-
zlomek
svorového
3
-
zlomek
4
-
zlomek
hradiště
u Břeclavi
žernovu;
i.č.
84952
žernovu;
i.č.
84953
svorového
žernovu;
i.č.
84954
drobového
žernovu;
i.č.
84955
Tabulka XVII
Tabulka
XIX:
Žernovy Pohansko
ze
slovanského
hradiště
u Břeclavi
l
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
84956
2
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
84957
3
- zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
84958
4
-
svorového
žernovu;
i.č.
84959
zlomek
Tabulka
XIX
Tabulka
XX:
Žernovy
ze sloevanského
Pohansko
hradiště
u Břeclavi
l1
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
84960
2
-
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
84961
3
- zlomek
rýolitového
žernovu;
ái.č.
84962
4
- zlomek
vápencového
žernovu;
ái.č.
84963
Tabulka
_)š
Tabulka
l
-
2—
XXI:
Žernovyze
slovanského
Pohansko
Břeclavi
u
hradiště
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
86371
zlomek
svorového
žernovu;
i.č.
806372
i.č.
86992
i.č.
86998
3
- zlomek
vápencového
4
-
svorového
zlomek
žernovu; žernovu;
Tabulka
E
Tabulka XXII:
Žernovy
ze
Pohansko
l
- zlomky
vápencového
2
-
svorového
zlomek
u
slovanského
hradiště
Břeclavi
žernovu; žernovu;
i.č.
86999
i.č.
87000
Tabulka
_XÍ)(_TL
v
A
n
'Pr—el'\.le.d.'no„
ma
!
ma.pha.
||
ú
Ý
kradišti
Slovanském
p
fokancko
'
i
(Přiloka
v o Zzernovu
o
na.lez'u.
č
—
Břet lc
N
-
W
5
Š;šy SV předhradí
o
&
/
zkětoeodnkky
N
%
\O
IWD
p
Va|
Vi
N
8s 5D
OOOOOOOO
Velmožsky - a kostelem
dvorec
chn?.š%áh?l.
a pokřebíš&ěm
o
(\&
|z
zA 0
%
- a6
'Jz
Přeá.l'\.rocl.l,
-a a o
100
Přiloka J
Sc.l'\/e,ma,'ktc„b_a. v
( S
vl.
vn.q,pl—za,
V'O:LS\V*e\\,L j
u,va.m\/anům;,
fOb.a.lz tamu
A
;
Jaho
É
Svoru
+-
V
Oblcug„u
;
l
S'uv*ovn\ovf/ y
:
Svorove o
—
&zd.vo'?!
:
«. 5 zón:\!_ „9
zeprnovů
)
M
Sestaveno
]oootle
%eolo(d“'uchě
mepy
CR
M - 33 - XXIll - Ceckc Třebová
| |